Datasets:

CZLC

/

propaganda_zdroj

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 23

V LLR byli zadrženi předáci ilegální skupiny batalionu Azov Příslušníci ministerstva státní bezpečnosti (MSB) samozvané Luhanské lidové republiky zadrželi v Luhansku předáky ilegální skupiny ukrajinského nacionalistického praporu Azov, oznámila novinářům vedoucí tiskové služby tohoto rezortu Jevgenija Ljubenková. „Ministerstvo státní bezpečnosti LLR v průběhu cílevědomé práce pro čelení zahraničním radikálním skupinám, které se pod kontrolou tajných služeb zabývají propagandou a ideologií krajního nacionalismu, rozněcují nepřátelství mezi národy a uskutečňují výzvědné operace na území republiky, odhalilo skupinu fanoušků fotbalového klubu Zarja pod názvem Ultras čorno-bili", oznámila Ljubenková. Tisková služba upřesnila, že činnost této organizace byla financována ukrajinskými tajnými službami a radikálními pravicovými organizacemi Ukrajiny.

Americkým vojákům v Japonsku zakázali pít alkohol Velitelství amerických vojsk v Japonsku zakázalo svým vojákům na Okinawě pít alkohol. Tento pokyn souvisí s dopravní nehodou za účasti pravděpodobně opilého amerického vojáka, při které zemřel místní obyvatel, stojí v oficiálním oznámení, které bylo zveřejněno v pondělí. „Až do dalších pokynů konzumace alkoholu se zakazuje, a to i doma a ve veřejných podnicích, jako jsou bary, kluby a hotely," stojí v oznámení amerického velitelství v Japonsku. Přísná opatření ve vztahu ke konzumaci alkoholu byla přijata poté, co včera ve městě Naha na Okinawě místní obyvatel zemřel při střetu s dodávkou, kterou řídil americký voják, jak se tvrdí, pod vlivem alkoholu. Není to první podobná dopravní nehoda, která se odehrála na Okinawě. Podle údajů zveřejněných místními úřady američtí vojáci spáchali na ostrovech Okinawa přes 5800 zločinů od té doby, co byly předány do japonské suverenity v roce 1972.

Turecko stahuje vojenskou techniku k hranici se Sýrií Obrněné transportéry a další vojenská technika je přemisťována do příhraničního tureckého města Kilis, o tom ve středu informuje agentura Anadolu. Turecká armáda 24. srpna zahájila operaci „Štít Eufratu" proti teroristické skupině Islámský stát, za účasti syrské opozice obsadila pohraniční město Džarablus v severní Sýrii a pokračuje v útoku jihozápadním směrem. Podle tureckého prezidenta Tayyipa Erdoğ je cílem operace vyčištění 5 tisíc čtverečních kilometrů a zřízení bezpečné zóny pro uprchlíky.

Blbá, duševně vyšinutá. Senátor promluvil o učitelce, která u Jílkové burcovala proti Rusku Senátor Jaroslav Doubrava se řádně opřel do učitelky Petry Štěpánové, která nedávno vystoupila v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo. Tam vyjádřila svůj názor na ruský režim. A podle Doubravy za to vyhrála v soutěži „Blbý a blbější“. Senátora Doubravu pobouřil pořad Máte slovo. Vystoupila v něm totiž brněnská učitelka Petra Štěpánová, která si za několik krátkých vět, jež v něm utrousila, vysloužila až policejní ochranku. Podle Doubravy je však zralá na cenu za blbost. A prý není jediný, kdo by jí takovou cenu udělil. Dalším, kdo sdílí senátorův názor, je analytik Jiří Mikeš, který okomentoval protiruský vstup Štěpánové: „Kdo byl úplně mimo mísu, té jsem se zhrozil, to byla učitelka Štěpánová. To bylo něco tak strašného. To jsem si říkal: Tak tohle učí ty naše děti, vnuky? Tak to jsme to teda dopracovali.“ Doubrava má však jasno. „Psychicky je nevyrovnaná a trpí politickými bludy. Je to léčitelné, ale jenom pokud se člověk setká s brutální realitou,“ píše senátor a rovnou dodává, že k tomu u Štěpánové však nikdy nedojde. „Říká se tomu víra. Myslí si proto, že je neomylná.“ Následuje ukázka proslovu Štěpánové, která vysvětlila, že učí děti o tom, co smějí a co nikoliv, a vztáhla to k mezinárodní politické situaci. „Takže to je úplně to stejné s panem Putinem,“ prohlásila a vše shrnula slovy: „Já myslím, že je to všem jasné. Oni se chtějí rozpínat, to jsou jejich zájmy.“ Celý text zde „Ona má fixní ideu. Myslí si, že pozná, kdo zlobí. Musí to vědět, protože to pozná u dětí. Vždyť ví všechno, je učitelka,“ píše Doubrava a přirovnává Štěpánovou k fanynkám Hitlera, které neměly vlastní názor. Vše však podle něj završila prohlášením: „Co udělaly Spojené státy? Spojené státy osvobodily Evropu od agresora Hitlera.“ Její výklad je nepřesný, scestný a ve chvíli, kdy ji na to někdo upozornil, oháněla se funkcí učitelky, což je podle Doubravy stejné, jako když se křesťané ohánějí Ježíškem. „Mělo by se přezkoumat, zda není duševně vyšinutá,“ komentuje senátor vyjádření Štěpánové, že její desetiletí žáci chtěli, aby v televizi apelovala na konec komunismu. „Vkládala do úst dětí něco, co říkají jenom umanutí dospělí. Pro dnešní desetileté děti je komunismus něco jako ze středověku, cosi vzdáleného, čím je maximálně úča na chvíli otravuje v dějepisu.“ Nakonec Doubrava zmiňuje dvě zcela zásadní věci, první byla reakce Miroslava Kalouska, který ji odkázal do příslušných mezí, a druhá pak poslance Štětiny. „To, že za své primitivní názory nalezla pochvalu jistého Štětiny, dokazuje, že primitivní skutečně jsou.“

Kyjev odpověděl na rozhodnutí Varšavy o nevpouštění Ukrajinců v uniformách SS Ukrajinské ministerstvo zahraničí odpovědělo na oznámení polského ministerstva zahraničí Witolda Waszczykowského o tom, že Varšava k sobě nebudou vpouštět Ukrajince, kteří jsou naladěni proti zemi. Jako potvrzení tohoto faktu na MZV připomněli, že v Polsku pracují stovky tisíc Ukrajinců. „V ukrajinské společnosti jasně chápou, že je nutné další upevňování spolupráce s Polskem a to jak v zájmu dvou zemí, tak i celé Evropy," dodali na zahraničním úřadu. Dříve polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski oznámil, že do země nebudou vpouštěni "lidé, kteří demonstrativně oblékají uniformy 14. granátnické divize SS".

Expert: Až 200 milionů migrantů. Pohromy, nezaměstnanost, hlad a vše, co nás v příštích letech čeká O současných globálních rizicích přednášel na Podnikatelské fakultě VUT v Brně český expert Michal Broža z informačního centra OSN. Hrozby se týkají lidí všech kontinentů a cílem přednášky bylo zamyšlení nad tím, co s nimi mohou lidé i jako jednotlivci dělat. Svět je podle Broži v pohybu a současné změny je třeba reflektovat více než dříve. Jde přitom nejen o migrační pohyby, ale i o sociální, geopolitické a environmentální změny. Při mapování největších rizik Broža vycházel z údajů posledního Světového ekonomického fóra v Davosu a jeho výroční zprávy. Současná globální rizika lze nahlížet z hlediska toho, jak velká je pravděpodobnost, že současný svět ovlivní. Výčet začíná aktuální hrozbou migrace, ale k hrozbám podle závěrů Světového ekonomického fóra patří také extrémní výkyvy počasí, změna klimatu, přírodní pohromy, nezaměstnanost, krize vody a nezákonný obchod. Tato rizika mohou mít významný vliv na život všech lidí. „Problémem je ale také míra schopnosti lidstva vyrovnat se s důsledky uvedených rizik. Tyto faktory lze rozdělit do pěti kategorií – ekonomické, environmentální, geopolitické, sociální a technologické,“ popsal Michal Broža. Důležité je podle něj také to, která rizika vnímáme jako hrozbu v krátkodobém horizontu a která považujeme za důležitá s ohledem na delší časové úseky. V krátkodobém horizontu osmnácti měsíců se jeví jako hlavní faktor, který je třeba brát vážně, migrace. Vedle toho je to i hrozba rozsáhlého mezinárodního konfliktu, která v posledních dvaceti let prakticky mezi světovými hrozbami nebyla. „V dlouhodobějším – desetiletém – výhledu se pohled na rizika proměnil. Mezi nejvážnějšími je nedostatek vody, změna klimatu a extrémní výkyvy počasí, potravinová krize a sociální nestabilita ve světě. Neměli bychom se tedy zabývat jen momentální situací, zaměřovat se i na to, kam svět bude směřovat v příštích letech a kde hledat řešení rizik. Žádné z rizik zřejmě současný svět nezahubí, lidstvo je schopné se vyrovnávat s různými krizemi a je nyní na nás, jak schopni jsme hledat řešení,“ řekl k dlouhodobějším prognózám Broža. V první dekádě 21. století ve vnímání globálních rizik byl přitom převažující pohled ekonomický, v současnosti jsou hrozby spatřovány spíše v environmentální oblasti. Extrémní chudoba a hlad Jako hlavní příznak změn, které se ve světě dějí, odborníci vidí nárůst populace, která by na konci tohoto století měla dosáhnou počtu více než jedenácti miliard obyvatel, nárůst je přitom exponenciální. „Růst počtu obyvatel je jeden z faktorů, které musíme brát v potaz při globálním uvažování o rizicích. Vedle toho je to i stárnutí populace, tedy prodlužování průměrného věku, dalším z faktorů, které ovlivňují současný svět, je obrovská nerovnost, kdy je část světa relativně velmi bohatá, malá část dokonce extrémně bohatá, ale pak je tady obrovská masa lidí, kteří žijí za nejnuznějších podmínek a přežívají s 1,25 dolaru na den,“ řekl v Brně Michal Broža. Trend v oblasti extrémní chudoby se podle něj sice snižuje a je patrné, že se ve světě v tomto směru něco realizovat daří, ale pokud jde o počet lidí zasažených extrémní nouzí, je to stále necelá miliarda obyvatel. Na poklesu počtu nejchudších lidí se podílí hlavně východní Asie a Čína, kde dochází k velkému poklesu extrémní chudoby. Masovým negativním faktorem je také hlad, nedostatkem potravin trpí asi osm set milionů lidí a problém hladu je v tom, že pokud jsou děti dlouhodobě zasaženy hladem, mají podstatně menší schopnost se rozvíjet, získat vzdělání a snižuje se možnost jejich budoucího uplatnění. Negativní plýtvání potravinami Jednou z důležitých otázek udržitelnosti rozvoje současného světa je plýtvání potravinami. „I v České republice je řada zajímavých iniciativ, které se snaží téma komunikovat a vnést je do veřejné debaty. Na jedné konferenci byla prezentována skutečnost, že podle průzkumu v českých domácnostech se plýtvání jídlem nepovažuje za důležité z finančního hlediska. Myslím, že to souvisí s tím, že se u nás málo hledí na kvalitu jídla a jde se spíš po ceně, tedy že se kupuje větší množství levných a ne příliš kvalitních potravin, s nimiž se pak spíše plýtvá. Pokud jde o svět, jedna třetina všech potravin přijde nazmar a to představuje v přepočtu dvacet bilionů korun,“ uvedl Michal brože. Na plýtvání je podle něj také zajímavé, jak je svět rozdílný a jak je bohatší svět jiný než rozvojový – u nás ztráty potravin vychází na sto kilogramů potravin na osobu a rok, v subsaharské Africe je to asi desetina tohoto množství. Důvody, proč se plýtvá, jsou neúměrně velké porce, velké nákupy nebo špatné značení zboží, které vede k tomu, že se vyhazují i potraviny, jež by bylo možné konzumovat. Celkové množství vyplýtvaných potravin by v globálním měřítku mohlo „nakrmit“ osm set milionů hladovějících. Plýtvání potravinami mimo jiné souvisí i s krizí vody, s rostoucí populací rostou nároky na její spotřebu a v příštích deseti letech vzrostou nároky na vodu v rozvojových zemích o 50 %, ve vyspělých o 20 %. Nedostatek vody je jedno z hlavních rizik současnosti a při produkci potravin je přitom spotřeba vody velmi vysoká. Regulace skleníkových plynů je nutná V diskusi na VUT v Brně Michal Broža diskutoval i o problematice klimatické změny. Sám považuje loňskou dohodu států z klimatické konference v Paříži za pozitivní krok správným směrem. Dohoda se týká hlavně snižování produkce skleníkových plynů, scénáře působení těchto plynů jsou přitom různé a hrozí rozdílná rizika. „Bez regulace do konce století vzroste průměrná globální teplota přes pět stupňů, odborníci se přitom shodují, že relativně bezpečný by byl vzrůst jen o dva stupně. Fyzikální dopady oteplení budou mít dalekosáhlé důsledky. Například v Evropě je prognóza, že se významně dotkne alpské oblasti, Nizozemí, kde je nebezpečí ze stoupající hladiny moře,“ řekl Michal Broža. Skeptici podle něj globálnímu plánu na snížení emisí CO2 nevěří, ale optimisté vnímají změněnou realitu světa a vidí potřebu jeho změny. „Je důležité dívat se na svět na globální úrovni, jsou tady reálné pokusy, jak jej nasměrovat k udržitelnému stavu. Tato agenda je rozsáhlá, ale stojí za pozornost,“ uvedl Boža. Migrace je megatrend 21. století V závěru přednášky zmínil i aktuální otázky migrace. Podle statistik je ve světě asi 250 milionů lidí, kteří mají statut mezinárodního migranta. „To jsou 3 % obyvatel Země a jde o megatrend 21. století. Je to přitom přirozenou součástí vývoje,“ popsal vývoj expert Broža a uvedl, že migrace existovala vždy, k nejvíce negativním faktorům ale patří to, že v současnosti migruje asi šedesát milionů lidí kvůli válce a každý den je takto donuceno odejít ze svých domovů přes čtyřicet tisíc lidí. V Evropě je podle dlouhodobých statistik 72 milionů migrantů a deset států s jejich největším počtem tvoří USA, Rusko, Saúdská Arábie, Německo, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, Francie, Kanada, Austrálie a Španělsko. V dlouhodobém horizontu se odhaduje, že do roku 2050 v důsledku environmentálních změn může migrovat až 200 milionů lidí. Tak jako existuje mnoho scénářů vývoje klimatu, je i mnoho prognóz migrace. „Může to být i podstatně lepší a navíc lidé budou migrovat na malé vzdálenosti. Když nastane problém v Dháce, nepojedou do Francie nebo USA, ale budou hledat prostor k životu někde blízko. Z podstatné části se migrace bude odehrávat v rámci regionů,“ vysvětlil Michal Broža.

Do Wawelu přijely vozy zvláštní lékařské služby k exhumaci těl Kaczyńských. VIDEO Vozy zvláštní lékařské služby přijely do Wawelského zámku, kde je pohřben Lech Kaczyński a jeho žena, kteří zahynuli při letecké katastrofě u Smolenska, k exhumaci jejich těl.

Zeman bude se srbským prezidentem jednat zejména o migraci Úterní jednání prezidenta Miloše Zemana s jeho srbským protějškem Tomislavem Nikoličem se budou týkat zejména migrace. Pro Česko je zajímavá srbská zkušenost z loňského roku, kdy balkánská země byla na hlavní trase uprchlíků směřujících z Turecka do střední Evropy. ČTK to řekl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Zeman podle Kmoníčka má zájem o to, aby se seznámil se srbskou zkušeností s migrační krizí. „Je vždycky rozdíl, když o něčem teoretizujete a když v něčem žijete,“ řekl Kmoníček. „Srbové si tím prošli a je pro nás zajímavé porovnat si jejich zkušenost se zkušeností podobnou, jakou měla Makedonie,“ dodal. S makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem se Zeman setkal letos v červnu. Kmoníček také připomněl, že Česko Srbsko v migrační krizi podporovalo a chce ho podporovat i nadále. Česká vláda už poslala Srbsku pomoc deset milionů korun a chce mu poskytnout dalších 20 milionů. Kromě toho pomáhají v Srbsku při řešení následků migrační krize čeští policisté. Zeman bude s Nikoličem podle Kmoníčka jednat také o českých investicích v Srbsku. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček také už dříve zmínil jako možné téma k rozhovoru evropské ambice Srbska. Zeman před dvěma roky při své poslední návštěvě této balkánské země uvedl, že doufá v to, že se dožije vstupu Srbska do Evropské unie. Srbský prezident přijede do Prahy poprvé po pěti letech. Naposledy byl na pracovní návštěvě Česka v roce 2011 Boris Tadić.

Německá kontrarozvědka odhalila v bundeswehru 20 islamistů V ozbrojených silách SRN bylo odhaleno více než 20 džihádistů a kolem 60 příslušníků bundeswehru se podezřívají ze styků s radikálními islamisty. Kromě toho, jak píše list Berliner Morgenpost s odkazem na vojenskou kontrarozvědku, bylo zjištěno, že 30 německých vojáků opustilo zemi, aby mohli bojovat v Sýrii a v Iráku. Jak se uvádí, kontrola v bundeswehru byla zahájena po teroristických útocích v Paříži a v Bruselu. Náboráři teroristické skupiny Islámský stát mají obzvlášť velký zájem na tom, aby se jejich agenti vyučili vojenskému řemeslu.

Část příspěvku na živobytí se od prosince bude dávat v poukázkách Lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí přes půl roku, budou od prosince dostávat část dávky v poukázkách. V nich jim mohou úřady práce vydat zhruba třetinu až dvě třetiny částky. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva práce Petr Habáň. Změnu do novely o hmotné nouzi prosadili poslanci. Poukázky se dají využít na nákup potravin, drogistického zboží a dalších výrobků. Není možné za ně pořídit alkohol a cigarety. V poukázkách lidé od prosince dostanou 35 až 65 procent dávky. Úřad práce dá příjemcům i seznam obchodů, které budou poukázky přijímat. Úředníci stanoví také termíny, kdy si lidé budou moci novou formu podpory vyzvednout. Jak velkou část dávky dostanou lidé v penězích, je podle mluvčího na uvážení pracovníků úřadu práce. Rozhodovat budou podle situace lidí i možnosti využít poukázky v bydlišti. „Větší část dávky vyplacená v poukázkách bude využita tam, kde má pracovník úřadu práce podezření, že příjemce nevyužije příspěvek k jeho účelu, to je k zajištění základních životních potřeb,“ uvedl Habáň. Příspěvek na živobytí je dávka pro lidi v hmotné nouzi, odvíjí se od stanoveného životního či existenčního minima. Životní minimum pro samotného člověka činí 3410 korun. U prvního dospělého v domácnosti odpovídá 3140 korunám a u druhého pak 2830 korunám, u dětí podle věku 1740 až 2450 korunám. Existenční minimum dosahuje 2200 korun. Nárok na příspěvek má člověk či rodina, pokud jí po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nestačí příjem na živobytí. Úřady práce letos v září vyplatily 90 700 příspěvků na živobytí. Před rokem jich bylo 119 100. Příjemců tak o čtvrtinu ubylo. Za první tři čtvrtletí výdaje na dávku činily 3,79 miliardy korun. Za stejnou dobu loni se vydalo téměř o miliardu víc. Důvodem poklesu je vyšší zaměstnanost i růst výdělků. Novela je účinná od června. Povinnost vydávat část dávek v poukázkách platí od prosince. Ministerstvo práce má k novým pravidlům výhrady. „Při projednávání v Parlamentu jsme upozorňovali na to, že se tato změna dotkne i zdravotně postižených spoluobčanů. Přesto byl návrh přijat,“ sdělila končící ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Zrůdnost politické korektnosti. Selhání a manipulace. Američané se tomu dokázali vzbouřit, jsou zase nejdál. Ondřej Hejma očekává po Trumpově vítězství velké změny všude ve světě ROZHOVOR Ve vítězném projevu Donald Trump slíbil, že se bude snažit o přátelské vztahy se všemi zeměmi bez výjimky. „Zní to jako strašlivá fráze, ‚kacířské‘ je to taky dost, ale co když to myslel Donald aspoň částečně vážně? Reálně si od něj slibuji především tvrdý boj proti nelegální migraci, a pokud v téhle věci půjde Amerika příkladem, je to i šance pro nás v Evropě, protože by tím byl nastaven nový standard,“ říká v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz publicista a frontman skupiny Žlutý pes Ondřej Hejma. Po brexitu tu máme letos další překvapivý výsledek, který by před nedávnem nikdo nečekal. Je to průlom, politická revoluce? Co rozhodlo o vítězství Donalda Trumpa? Politická revoluce je to určitě, ale jestli se Trumpovi povede skutečně změnit americkou politiku, to se teprve uvidí. Má k tomu nicméně všechny předpoklady. O jeho vítězství rozhodla osobní odvaha, mimořádné mediální schopnosti a evidentní schopnost a vůle vyhrávat. To vše jeho soupeřka neměla. Proč nevyhrála Hillary Clintonová? Skandál s e-maily, únava z vlády demokratů, chybějící charisma? Nebo kvůli tomu, že je žena? Hillary Clintonová byla v Bílém domě nebo poblíž něj přes dvacet let a za tu dobu už se člověk okouká. Navíc tam zažila „impeachment“ svého manžela, prohru s Obamou v prezidentském souboji, a nejednu tragédii v roli ministryně zahraničních věcí, zkrátka spíš nepříjemné a neúspěšné věci. Přestože měla v rukou doslova všechno, velké peníze, přízeň médií a podporu celebrit, nebyla schopna oslovit americké voliče, kteří jí to s krutostí sobě vlastní spočítali všechno najednou. Sázka na hlasy menšin a feministek nevyšla. Opět selhaly předvolební průzkumy. Je to tím, že byly záměrně ovlivňované, protože nerozhodnutí voliči se přiklánějí k předpokládanému vítězi? Nebo tím, že se někteří lidé báli nahlas říci, že budou volit „nekorektního“ Trumpa? To, že se někteří lidé bojí říct jak budou hlasovat, je známá věc, a poctivý průzkumník s ní musí pracovat. Absolutní selhání těchto „odborníků“ – pokud to nebyla rovnou manipulace –, jakož i neskutečný aktivismus mainstreamových médií, ukazuje, že Amerika potřebuje nejednu změnu. Jaké změny v americké politice teď můžeme očekávat? Už dříve jste řekl, že se Trump nebál otevřít některá dříve „kacířská“ témata, jako jsou „vývoz demokracie do zemí, které ji nechtějí, migrace ve všech souvislostech, reforma NATO, krize EU, vztahy s Ruskem a další...“ Co konkrétně bude Trump dělat a s kým, doposud nevíme. Ve vítězném projevu slíbil, že se bude snažit o přátelské vztahy se všemi zeměmi bez výjimky. Zní to jako strašlivá fráze, „kacířské“ je to taky dost, ale co když to myslel Donald aspoň částečně vážně? Reálně si od něj slibuji především tvrdý boj proti nelegální migraci, a pokud v téhle věci půjde Amerika příkladem, je to i šance pro nás v Evropě, protože by tím byl nastaven nový standard. Co znamená vítězství Trumpa – jehož první manželkou byla Češka, tři jeho děti mluví perfektně česky – pro nás? Od této jeho „Czech connection“ bych si zas až tak moc nesliboval, i když je to milé. Realistický pohled na NATO a EU, jakož i přehodnocení různých nevýhodných obchodních smluv a mezinárodních konvencí, které měly vesměs svůj původ a důvod k existenci někdy v polovině minulého století – radostně očekávám. K volbám letos zamířily, více než dříve, dvě Ameriky. Ostatně to známe od nás. Mezi sebou se příliš nestýkají, nebaví se a příliš se ani neznají. Jak velký je to problém pro americkou demokracii? Jednotícím bodem těchto různých situací je zrůdnost tzv. politické korektnosti, což je lživý orwellovský jazyk, který nám elity vnucují, nejspíš proto, aby zamlžily nesmyslnost své politiky. To, že nám byl slovník násilně obohacen o nová slova jako Rom, gay, whistleblower, a ty staré výrazy byly někým prohlášeny za nepřijatelné, je prostě blbé, ale dá se to vydržet. Když se ale ilegálnímu migrantovi říká „nedokumentovaná osoba“, a žádá se pro ně volební právo v zemi, jejíž zákon v první vteřině svého pobytu v ní porušila, to už hraničí se zločinem. Jde o „poslední vzpouru bílých mužů“, jak napsal Tomáš Klvaňa? Nebo spíše sledujeme trend, ve kterém lidé volí neotřelé silné osobnosti? Můžeme podobnou vzpouru očekávat i v jiných zemích? Na všechny tři otázky odpovídám kladně. Problém je, že je zatím málo lidí jako Donald Trump, kteří tu vzpouru dovedou realizovat. Amerika je prostě nejdál, jako vždycky.

Zeman by mohl příští rok jet do Mexika, Vietnamu či Jižní Koreje Prezident Miloš Zeman by v příštím roce mohl navštívit několik zemí Jižní a Střední Ameriky, Jižní Koreu nebo Vietnam. Chce se zúčastnit zahájení výstavy Expo Astana v Kazachstánu, summitu NATO nebo Valného shromáždění OSN. ČTK to řekl ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Program návštěv Zemana v zahraničí podle něj bude záležet na březnovém rozhodnutí prezidenta, zda se bude či nebude opětovně ucházet o prezidentský úřad. „Plán (cest) je dlouhý a otevřeně řeknu, že musí existovat v několika variantách v závislosti na tom, jak se rozhodne pan prezident v březnu příštího roku, čili bude kandidovat nebo nebude kandidovat,“ řekl Kmoníček. Program ovlivní i to, zda by se Zeman rozhodl před svou kandidaturou vést kampaň. Zahraniční odbor by podle jeho ředitele rád na žádost podnikatelů uspořádal dlouhodobě odkládanou jihoamerickou cestu. Naposledy se měla uskutečnit v létě současně se zahájením olympijských her v Brazílii, byla ale odsunuta. Zvažovala se návštěva Mexika, Kolumbie a Kostariky. Teoreticky Pražský hrad podle Kmoníčka uvažuje o cestě do Jižní Koreje, která by se „v ideálním případě“ zkombinovala s návštěvou Vietnamu. „Co z toho se opravdu bude realizovat, je otevřené a závislé na tom, jaké bude rozhodnutí v březnu pana prezidenta,“ poznamenal. Dodal, že zcela jistě Českou republiku na jaře navštíví chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová a v červnu by se Zeman rád zúčastnil otevření výstavy Expo v Astaně. Svou přítomnost slíbil při návštěvě Kazachstánu tamnímu prezidentovi. Na jaře či v létě by měl Zeman jet na „minisummit“ NATO do Bruselu „Víme, že zcela jistě, kampaň, nekampaň, kandiduji, nekandiduji, se prezident bude muset zúčastnit v první polovině roku summitu východního partnerství,“ poznamenal Kmoníček. Na jaře či v létě by také měl jet na „minisummit“ NATO do Bruselu, na kterém by měl být i americký prezident Donald Trump. Počítá se i se Zemanovou zářijovou účastí na zasedání Valného shromáždění OSN a v říjnu na summitu prezidentů Visegrádské čtyřky na Slovensku. Naopak není v plánu přítomnost českého prezidenta na summitu EU s africkými zeměmi v Pobřeží slonoviny. „To bude v listopadu, čili dva měsíce před prezidentskými volbami a měsíc po velkých volbách v České republice, takže tam budeme trošku zápasit, kdo tam pojede, protože není ani jasné, jestli v tom okamžiku budeme mít vládu,“ podotkl Kmoníček. Zároveň by Pražský hrad rád přivítal ukrajinského prezidenta. „Ale to prostě záleží na vývoji, který není v našich rukou. To jsou rovnice o mnoha neznámých, které jsou často výsledkem řešení jiných sil, než jsou síly české,“ dodal šéf hradní diplomacie. Kmoníček také neví, zda Zeman na závěr svého prvního mandátu navštíví Rusko. „V téhle chvíli tam není žádný konkrétní termín nebo neprobíhá žádné konkrétní jednání,“ řekl s tím, že záležet bude mimo jiné na tom, jak se bude pod novým americkým prezidentem vyvíjet americko-ruská spolupráce. Ještě letos v polovině prosince Zeman poletí do Portugalska.

NASA představila jaderný reaktor pro Mars NASA na listopad 2017 a počátek roku 2018 naplánovala testy jaderného reaktoru určeného pro zásobování energií mise na Marsu. Video a snímky reaktoru jsou dostupné na webu vesmírné agentury. NASA testovaný produkt je složen z reaktoru, Stirlingova motoru a alternátoru. První přístroj produkuje teplo, druhý ho mění na mechanickou energii a alternátor mění energii pohybu na elektrickou. Jako palivo jaderný reaktor využívá uran-235. Technologie umožňuje stálou výrobu až deseti kilowattů v průběhu deseti let (průměrné americké domácnosti stačí pět kilowattů). Na reaktoru pro Mars vesmírné agentuře pomáhají specialisté Národní laboratoře Los Alamos (Nové Mexiko) a Centrum národní bezpečnosti Y-12 (Tennessee). Testy zařízení jsou naplánovány v Nevadě. V budoucnu chce vesmírná agentura podobnými reaktory zásobit elektřinou mise na Měsíc a Mars, kterých se bude účastnit člověk.

Washington označil Severní proud-2 za hrozbu pro energetickou bezpečnost EU Projekt Severní proud-2 oslabí energetickou bezpečnost Evropské unie, prohlásila náměstkyně ministra energetiky USA Elisabeth Sherwood-Randallová. 31. března o tom informoval Rambler News Service s odkazem na interview na zdroji Euractiv.com. Podle náměstkyně ministra USA je výstavba Severního proudu-2 zdvojnásobením jednoho potrubí z jednoho zdroje místo vytvoření několika tras z několika zdrojů po celém území Evropské unie. Rovněž poznamenala, že nový plynovod připraví Ukrajinu o nanejvýš závažné pro její rozpočet tranzitní poplatky. Podle mínění Sherwood-Randallové by měl Europarlament schválit zákon o tom, že jakákoli soukromá bilaterální jednání mají být projednána a schválena z hlediska energetické bezpečnosti celé EU. 16. března přišla zpráva, že zástupci osmi států EU (Čechy, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Litva) podepsali dopis předsedovi Eurokomise Jean-Claudeu Junckerovi, v kterém vyslovili nesouhlas s projektem Severní proud-2. Podle jejich názoru, tají v sobě rizika pro energetickou bezpečnost Centrální a Východní Evropy.

Z Trumpových stránek zmizelo heslo, že do USA nepustí muslimy, pochvaluje si Hamáček Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček si ve čtvrteční Kauze dne Rádia Impuls pochvaloval, že příští prezident USA Donald Trump mírní svá dřívější ostrá vyjádření, takže možná nebude nebezpečím pro svět. Toho se Hamáček bál během volební kampaně. Česká republika by prý mohla mít u Trumpa malý bonus. Popsal i situaci v ČSSD. Premiér Bohuslav Sobotka prý umí zabrat, když je potřeba a Hamáček věří, že to znovu předvede. Zvolením Donalda Trumpa byl překvapen. „Do jisté míry to překvapení bylo, protože ve všech průzkumech dominovala Hillary Clinton, ale s odstupem už ne. On prostě přesvědčil těžce pracující Američany, že udělá Ameriku znovu velkou a oni mu to uvěřili,“ konstatoval. A jak to změní mezinárodní politiku? Podle Hamáčka je to těžké říct, ale když byl v USA, tak ho i republikánští politici ujišťovali, že zůstane zachována silná transatlantická vazba. „Ale teď musíme čekat. Slyšel jsem dokonce, že ze svých stránek stáhl prohlášení, že do USA nepustí žádné muslimy,“ oznámil Hamáček. Lze říci, že Trump mírní svou rétoriku, což je rozhodně dobře. Kdyby se to nedělo, Trump by mohl být podle Hamáčka nebezpečím pro svět. Tato slova už Hamáček pronesl v minulosti a je rád, že se nenaplňují. Česká republika by mohla mít u Trumpa malý bonus, protože jeho první žena pocházela z naší země a Trump tedy na rozdíl od řady jiných Američanů ví, kde leží Česká republika. Pokud jde o vnitropolitickou situaci, tak se ČSSD musí vyrovnat s neslavným výsledkem v krajských volbách. ČSSD prý pracuje dobře, ale má jednu slabinu. „Jediné, co se nedaří sociální demokracii, je přesvědčit občany, že to, jak se nám daří, je zásluhou sociální demokracie,“ konstatoval. Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) údajně několikrát ukázal, že dokáže zabrat, pokud je potřeba. „Tváří sociální demokracie je náš premiér. Občané musí vidět, že jim ČSSD rozumí, že chápe jejich obavy a že jim vyjde vstříc,“ uznal Hamáček.

Návrh rezoluce o impeachmentu Hollandea zaslali do Elysejského paláce Předseda Národního shromáždění Francie Claude Bartolone předal představitelům výkonné moci návrh rezoluce o impeachmentu prezidenta země Francoise Hollandea, oznámila agentura France Presse. Dokument podepsalo 79 poslanců, mj. vedoucí frakce strany Republikánů Christian Jacob, který návrh oficiálně prezentoval, a bývalý ministerský předseda Francois Fillon. Zástupce této strany tvrdí, že později se k rezoluci připojí ještě několik desítek členů frakce. Procedura si vyžaduje, aby byli prezident a premiér o této iniciativě informováni. Otázku dalšího osudu rezoluce má vyřešit zvláštní byro parlamentu: bude-li dokument uznán za právoplatný co do jeho formy a obsahu, bude předložen k projednání právní komisi dolní sněmovny Shromáždění. V případě zahájení procedury impeachmentu zřídí obě sněmovny Shromáždění Vysoký soud, který bude muset vyřešit otázku pravomoci hlavy státu. Bývalý premiér Fillon, který rezoluci podepsal, přitom uznal, že tato iniciativa nemá žádnou šanci na úspěch, protože její realizace si vyžaduje parlamentní většinu, kterou pravice nemá.

Tereza Spencerová: Novičok? Jako houska na krámě, má to leckdo. Putin po večerech nad čoudícími kádinkami vyvíjí nové zbraně. Ty plky a bláboly o Rusku... V Evropě hrozí obrovské násilí imigrantů OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Začíná v tom být docela chaos a z ‚tajuplné‘ látky se pomalu stává houska na krámě,“ komentuje editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová dohady o tom, kde všude po světě existuje látka Novičok, která ohrozila na životě ruského a britského agenta Sergeje Skripala. Na výsledky vyšetřování si Spencerová ráda počká, nicméně dlouhodobá poškození vztahů s Ruskem nečeká. „Putinovi mezitím ke znovuzvolení blahopřál i Donald Trump a prý si pohovořili vřele a konstruktivně, dokonce ti dva mají v plánu, že se už někdy brzy sejdou. Prý že mít s Ruskem dobré vztahy je lepší než mít vztahy špatné, tvrdí ten ‚ruský agent‘ Trump,“ zdůrazňuje analytička v rámci pravidelného shrnutí týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz. Tak nám to stále skřípe kolem Skripala. Britská premiérka je opatrná a mluví o tom, že agent byl zasažen „látkou typu, který byl vyvinut v Rusku“, ne tedy že by to v Rusku bylo přímo vyrobeno. Bývalý britský diplomat tvrdí, že z veřejně dostupných ingrediencí Novičok vyrobil Írán a Rusové dokonce naznačují, že není nijak těžké to vyrobit. Jak je to tedy fakticky s látkou, kvůli které leží v nemocnici v ohrožení života Sergej Skripal a jeho dcera? Upřímně, „kauza Skripal“ mě více méně přestala nějak přehnaně zajímat před pár dny, když velení britské policie oznámilo, že jim vyšetřování zabere ještě „celé měsíce“. Klidně si na výsledky počkám. Protože v mezidobí tu beztak máme jen haldy různých proklamací, kdo za co „s největší pravděpodobností“ může nebo nemůže, to vše střižené soutěží mezi britskými ministry, kdo pronese na adresu Ruska větší zhovadilost nebo rovnou nadávku. Nejnovějším příkladem je šéf britské diplomacie Boris Johnson, který včera obvinil Rusko, že využije fotbalový šampionát jako Hitler olympiádu… Nicméně, jistě, objevují se samozřejmě i zajímavosti. Z hlediska politického vývoje kolem kauzy je veledůležité, že Berlín vše vnímá jen jako „bilaterální“ záležitost mezi Británií a Ruskem a že i EU sice mluví o solidaritě s Británií, ale v zásadě jen opakuje opatrnické britské formulace o „nervové látce typu, který byl vyvíjen v SSSR“, což Rusko s celou záležitostí vlastně nijak nespojuje. Pizza od nás za rohem s Itálií taky nemá nic moc společného. Zmiňujete Írán. Tam onu záhadnou látku typu Novičok – v SSSR ale této kategorii říkali Foliant – vyvinuli pod dozorem Mezinárodní organizace pro kontrolu chemických zbraní (OPCW) už v roce 1992 a současně zveřejnili způsob výroby i metody detekce. Prestižní magazín New Scientist s odvoláním na západní experty tvrdí, že si poté svého „Nováčka“ legálně vyrobilo mnoho zemí, přičemž týž Boris Johnson, jeden z hlavních „hooligans“ celé kauzy, najednou v rozhovoru pro Deutsche Welle přiznává, že tuto látku mají i britští armádní chemici ve svých laboratořích v Porton Down, pouhých 16 kilometrů od místa, kde byl Skripal se svou dcerou otráven. No, zkrátka, začíná v tom být docela chaos a z „tajuplné“ látky se pomalu stává houska na krámě. A do toho se v Rusku jakoby pučením množí „autoři“ Novička; všichni o sobě tvrdí, že jsou ti jediní praví a ostatní jsou jen lžiautoři, kteří houby vědí, protože „pravdu znám jen já“… Takže si klidně těch pár měsíců počkám, s čím přijde britská policie, ale mám dopředu silný pocit, že to nebude nic moc přesvědčivého, i proto, že je to už mimořádně zpolitizovaná záležitost. Takže to nejspíš dopadne jako s Litviněnkem. Tehdy byla ministryní vnitra shodou okolností ta samá paní Mayová, co dneska dělá premiérku, a výsledná zpráva jejího úřadu se topí v obratech typu „nejspíš“, „pravděpodobně“, „možná“… Nahlédněme na věc z hlediska diplomatického a politického. Co se děje, aby bylo objasněno, kdo to provedl? Jak vnímáte argumentaci ve stylu „naši spojenci to tvrdí, tak jim budeme věřit“? Co říci na výzvy, ať odsud vypakujeme desítky ruských diplomatů? Což tedy říká třeba Ivan Gabal, který chce vyhošťovat už roky. Jakou škodu ve vztazích EU a Ruska případ způsobil a jak zasáhne naše vztahy s Ruskem to, že Rusové obviňují i nás z toho, že Novičok máme? Myslím, že pro objasnění celé záležitosti se toho – přinejmenším v politické rovině, kterou máme možnost vidět – neděje nic. Britové odmítají předat vzorky Rusům, kteří tvrdí, že by na základě analýzy uměli najít výrobce, a místo toho čekají na experty OPCW, kteří by měli potvrdit britskou „pravdu“. A možná, že ji i potvrdí, protože v Sýrii běžně přebírají vzorky různých látek od Al-Káidy a Bílých přileb, které shodou okolností také platí hlavně Británie, a na jejich základě pak ukazují na „Asadovy chemické útoky“. Uvidíme tedy, co bude, ale i britští experti uvádějí, že testování vzorků zabere alespoň tři týdny. Je hezké, že máme na Západě pár politiků, kteří „vše vědí“ mnohem dřív než experti… A to, že máme slepě věřit všemu, co říkají naši spojenci? Víte, dobrovolnou kapitulaci vlastního rozumu tak nějak ze zásady odmítám, tím spíš, jak už jsme si řekli, ruce pryč od „kauzy Skripal“ dává i EU v čele s Německem. Putinovi mezitím ke znovuzvolení blahopřál i Donald Trump a prý si pohovořili vřele a konstruktivně, dokonce ti dva mají v plánu, že se už někdy brzy sejdou. Prý že mít s Ruskem dobré vztahy je lepší než mít vztahy špatné, tvrdí ten „ruský agent“ Trump. V současné – na pohled vyhrocené – situaci Putinovi ostatně blahopřál i unijní šéf Jean-Claude Juncker a poněkud překvapivě třeba i estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová, byť Pobaltí patří k největším odpůrcům Ruska v Evropě. Tak nevím, jaké spojence bychom to měli podporovat. Klauna Borise Johnsona? Chápu naše „bojovníky proti Rusku“, že se snaží na kauze, o níž vlastně nikdo nic neví, našlehat nějaký „kapitál“, ale dělají to vesměs tak nešikovně, až hloupě, že si tím sami pod sebou podřezávají větev a znevěrohodňují to, co hlásají. Co se týče ruského obvinění, že jsme Novička vyráběli i v Česku, tak to samozřejmě neznamená, že by současně tvrdili, že by se v Salisbury „útočilo“ právě českým produktem. Není ale od věci připomenout, že jej – i s chemickým vzorcem – popsali čeští armádní experti oficiálně přinejmenším už v roce 2009 čili tuto látku už nějakou dobu známe a zcela jistě i umíme vyrobit. Osobně bych přitom ruské „obvinění“, že Novičok mohl pocházet od nás, nepovažovala až za takovou hanbu, nebo snad dokonce urážku, protože je to naopak důkaz vyspělosti našich kapacit. Přece když to umějí vyrobit v Íránu… Ale vážně, to samozřejmě neznamená, že by v Salisbury byl použit „český“ Novičok, který podle ministra Stopnického ani nemáme. Když se tak rádi chlubíme vojenskými chemiky, tak je přece logické, že na něčem cvičit musí, ne? Šéf Vojenského výzkumného ústavu v Brně to svým způsobem potvrdil, když konstatoval, že se otravné látky v České republice vyrábějí, ale výlučně pro laboratorní účely, kvůli otestování jejich vlastností. Zkrátka, myslím, že to vše ve finále naše vztahy s Ruskem nijak nezhorší, a ani nevylepší. Nestane se nic. Jako na potvoru vychází kniha „Biologická bezpečnost v Putinově Rusku“. Ta tvrdí, že Putin se chystá vyvíjet zbraně na bázi genetiky a psychofyziky. Což nejsou chemické zbraně, které jsou zakázané, ale mohou to dle vyjádření, které prý ruský prezident přímo poskytl, zbraně mocné jako ty jaderné. A prý jde o výzkum na čistě obranné bázi. Jak jste z toho moudrá? O té knize nic moc nevím, kromě recenzí, které jsem si kvůli vaší otázce našla na internetu, a stejně tak netuším nic moc ani o jejích autorech. A přiznám se, že netuším ani, co přesně by mohla být ta psychofyzika… Obecně ale platí, že mocnosti vyvíjejí spousty roztodivných zbraní, a tak mě to nepřekvapuje. Vůbec, je to hodně zvláštní, kolik energie lidstvo vynakládá na hledání nových způsobů, jak se navzájem vybít. Jen mě baví představa, kterou navozujete v otázce, že Putin po večerech, když se už konečně pro ten den dovměšoval do chodu celého světa, lehce uondaně usedá v Kremlu za stůl plný čadících kádinek a začíná cosi vyvíjet třebas na té „bázi genetiky“… Ačkoliv je Putin do značné míry nenáviděn na Západě, v Rusku drtivě vyhrál prezidentské volby. Mají ho ti Rusové tak rádi, nebo jsou masírováni médii, z nichž všechna důležitá kontroluje Kreml? Už i někteří čeští pozorovatelé, kteří Putina opravdu nemají rádi, tvrdí, že většina Rusů ho nejspíš skutečně zvolila, do určité míry dobrovolně. A jinak, mnozí temně hartusí, že teď bude Putin mnohem tvrdší, protože už má „své jisté“. A že až se mu začne hroutit ekonomika, rozpoutá zase nějakou tu válku, aby si zvedl procenta obliby. Co s tím? Putin vyhrál s přehledem a nikoho soudného to snad nepřekvapilo. My si tady, na Západě, umíme nezměrnou péčí médií a politiků vytvářet jakési virtuální světy, které nemívají s realitou nic moc společného, a často dokonce vůči realitě bývají v přímém protikladu. A pak máme problém onu realitu popisovat, přičemž právě Rusko je jedním z dokonalých příkladů: Putin tedy vyhrál, protože Rusové volí z donucení, ze strachu, teď konečně se ho začněme bát, protože teď už „může cokoli.“, jako kdyby bylo předtím něco jinak a jako kdybychom ty „ruské tanky na našich hranicích“ nevyhlíželi už posledních pár let… Omlouvám se, ale už podobné plky dávno nečtu a neposlouchám, natož abych měla potřebu je nějak komentovat. Přitom ale tak nějak ve skrytu duše doufám, že alespoň lidé v rozhodujících státních pozicích a úřadech realitu znají a že všechny ty antiputinovské „zasvěcené“ a vesměs katastrofické bláboly jsou určeny jen pro „lid“, aby v rámci tohoto prostinkého, až komiksového výkladu světa věděl, kdo je ten „hodný“ a kdo ten „zlý“. Protože pokud by vrcholní politici opravdu věřili tomu, co mnozí sami veřejně prohlašují, tak pánbu s námi. To by nás pak Rusko fakt mohlo jednou nepříjemně překvapit. Ale mohli bychom si za to sami. Turci se i nadále chovají poměrně brutálně v Afrínu, lidé před nimi prchají. Na Al Džazíře jsme ovšem mohli vidět starce z jakési vesnice v oblasti Afrínu, jak máchá rukama a hlásí do kamery, že všechno je úplně v pořádku a všichni se mají vrátit. Následovaly záběry, jak Turci rozdávají humanitární pomoc. Co ti Kurdové vůbec blbnou, řekl by si asi divák? Jinak, turecká armáda chce prý obsadit i Manbídž, který je vedle. Kde se Turci zastaví a co je jejich cílem? Eliminace všech kurdských samospráv na severu Sýrie? Jistě, ani Afrín stejně jako většina Sýrie není žádná homogenní oblast, a tak v něm nežijí jen Kurdové, a i pro ně beztak platí, že „Kurdů je hodně a jsou různí“. Extrémním příkladem budiž skutečnost, že i v řadách sunnitského džihádistického předvoje turecké armády do Afrínu, tedy z našeho pohledu „proti svým“, vstoupily také oddíly kurdských sunnitských muslimů. Turecká média v uplynulých dnech ukazují skupiny „místních obyvatel vítajících osvoboditele“, v tureckém Gaziantepu už zasedá jakási „městská rada Afrínu“, která je prý složená z „místních Syřanů“, rozhoduje o rekonstrukci oblasti za turecké peníze. Sám turecký prezident Erdogan tvrdí, že si nehodlá Afrín ponechat, ale předá jej do rukou „skutečných vlastníků“, byť aktuálně není až tak úplně jasné, kdo že to bude. Těch možností je poměrně dost. A ano, nyní má Turecko podle všeho v Sýrii na mušce Manbídž, v němž kromě kurdských milicí působí také americká komanda. Ankara po Washingtonu chtěla, aby se z Manbídže stáhl a vzal s sebou i ozbrojené Kurdy, ale než se o tom začalo reálně jednat, tak padl ministr zahraničí Tillerson a na jeho místo má přijít bývalý šéf CIA Pompeo. Je považovaný za jestřába, a tak se pravděpodobnost turecko-amerického střetu o Manbídž zase o něco zvyšuje, ale spíš jen kdesi v „diplomatickém zákulisí“. Na skutečnou vnitroalianční válku v rámci NATO fakt nevěřím. Nicméně, Manbídž se bude muset „nějak“ vyřešit, načež mají Turci podle všeho v plánu postup podél hranice až do Iráku, kde už obnovili nálety na tamní pozice kurdských oddílů hlásících se k „turecké“ Straně pracujících Kurdistánu. Bagdád s tím souhlasí, protože se tím vyřeší i část jeho vlastního „kurdského problému“. Takže k vaší otázce: Tureckým – ale současně i syrským, iráckým a íránským – cílem je postupná likvidace ozbrojených Kurdů a jejich silou prosazovaných nároků na území a tím i plánů na ustavení nějakých územních entit. Jinými slovy, nějaký nezávislý Kurdistán je znovu odsouván do říše virtuální reality. I když, pravdou je, že „nezávislost“ jakéhokoli z těch všech možných Kurdistánů, by beztak byla – vzhledem k zeměpisné poloze uprostřed nepřátelských regionálních mocností – jen iluzí. Takový „státní“ útvar by se musel plně spolehnout na „letecké mosty“ ze světa kdesi za regionem, nebyl by s to profitovat z ropy nebo plynu, stal by se plně závislým na vůli či nevůli vnějších sponzorů. V tomto ohledu by se tak situace vlastně oproti té současné nijak zásadně nelišila. Z velmocenského hlediska se mluví o tom, že Kurdy podrazili jak Američané, tak Rusové. Dějí se turecké operace v oblasti s jejich tolerancí? A signalizuje to snad, že se mocnosti míní dohodnout na trvalém rozdělení Sýrie? Zmocněnec OSN Stefan de Mistura v Ženevě pronesl, že model rozdělení Sýrie by nezastavil násilí a že klid nebude, dokud se do vyjednávání nezapojí i ty strany, které dosud stojí stranou, zejména prý „sunnité“. Co tím myslel? Měl pravdu? Ten pojem „podraz“ v zásadě asi použít lze, i když s určitými výhradami, protože je konkrétně v Sýrii řeč především o afrínských (až krajně) levicových Lidových obranných jednotkách (YPG), což je ovšem jen malá část kurdské komunity jako takové. Rusové si „umyli ruce“ poté, co se je marně snažili přesvědčit, aby vrátili Afrín do rukou Damašku a teprve potom vyjednávali třebas o nějaké autonomii. Američané je používali jako pozemní nájemnou sílu k boji proti Daeši, ale proti Turecku je nijak nebrání. Je fakt, že před pár dny Washington varoval Turky před humanitárními důsledky jejich invaze do Afrínu, ale jsou to jen slova, která zradikalizovanou část Kurdů jen sotva uspokojí a přesvědčí, že je USA nezradily. A zatímco Sýrie vyzývá Turky, aby se stáhli z jejího území, Rusko s Íránem přihlížejí, jak Turecko boří dosavadní americko-kurdskou koalici a tím fakticky i snižuje americké možnosti ovládat rozsáhlé oblasti Sýrie, jak tomu bylo doposud. Fakt by mě zajímalo, co hodlají s „namlsaným“ Tureckem dělat potom… Jistě to bude jedno z hlavních témat jejich summitu, který je plánován na počátek dubna. Tím se ovšem plavně dostávám k tomu, že bych na trvalé rozdělení Sýrie mezi mocnosti dneska už moc nesázela. Ještě před takovými dvěma třemi roky ta možnost reálně existovala, ale nezadařilo se. Remízy jsou totiž očividně jaksi „neamerické“. Ve finále se proto bude bojovat až do konce, klidně ještě i několik let, i když nejspíš jen v několika relativně omezených lokalitách. Důležité přitom ale je, že sunnité se do stabilizačního procesu už přece jen zapojují. Lednová – a na Západě dost vysmívaná – „syrská národní konference“ v ruském Soči sice nebyla zcela reprezentativní, ale přijeli tam mimo jiné i velitelé sunnitských rebelů z jihu Sýrie, z Dar´á. Po návratu je za to sice jejich spolubojovníci zatkli, ale po pár dnech je propustili. Ještě před rokem dvěma by je přitom popravili za „vlastizradu“. Chci říci, že vše se vleče a viditelný pokrok bude trvat ještě dlouho, ale přesto se v Sýrii „cosi mění“. A jestli Mistura těmi „sunnity“ myslel Al-Káidu nebo zbytky Daeše či dalších teroristů, tak to fakt nevím. Ale kdo by s nimi jednal, že? Mimochodem, je vcelku ilustrativní, že „kšeftsman“ Donald Trump nabídl Saúdům, kteří sunnitské teroristy (nejen v Sýrii) podporují, že americká armáda v Sýrii zůstane a bude bojovat proti Damašku i íránskému vlivu, ale jen pokud feudálové „vysolí“ čtyři miliardy dolarů. Armáda té „pochodně světové demokracie“ otevřeně v žoldu tmářských Saúdů! Svět je fakt bizarní. Pořád přemýšlím, proč si neřekl o víc… V Německu se začali mezi sebou mlátit Turci a Kurdové. Jak si vysvětlujete, že vzájemná nenávist trvá, i když jsou stovky kilometrů od domova? Proč to ti lidé nedokáží hodit za hlavu a neradují se z toho, že blahobytně žijí v Německu? Jak tohle může skončit? Proč vzájemnou nevraživost a napáchané zločiny, ať už válečné, nebo teroristické, nehodí za hlavu? Válku si každý nese v sobě a s sebou a každý ji vnímá jinak. Jistě že se většina Kurdů i Turků k násilnostem nepřipojí, ale pro citelné „zneklidnění“ osmdesátimilionového Německa postačí ve skutečnosti jen pár tisíc radikálů z obou stran. Jak to může skončit? Klidně i hodně špatně – Turecko nyní „zkoumá“ původ zbraní, které mají kurdské milice v Sýrii nebo Iráku, nemluvě o kurdském „undergroundu“ v samotném Turecku. Pokud „někdo“ bude chtít, našlehá se příslušná hysterie a s ní naroste i počet terčů, samozřejmě i v Evropě. A když si k tomu přičtete možnost, že by v Evropě mohla navíc propuknout „dovezená válka“ třeba mezi sunnity a šíity, muslimy a Židy, Araby, Turky a Afričany, znásobeno už dnes působením třeba čečenských náboženských komand a čistě zločineckých klanů původem snad ze všech koutů třetího světa… Neveselo, truchlivo. Co bychom měli v příštích týdnech sledovat? V té záplavě krizových situací si jistě každý tu svou „oblíbenou“ vybere sám…

Kohoute, ty debile. Umělcova slova o naší kultuře coby lejnu mají drsné dozvuky Performer Milan Kohout minulý týden užasl nad tím, že Evropa nechává uprchlíky v bahně na řecko-makedonské hranici. Evropany označil za „svině“ a evropskou kulturu za „smradlavé hovno na tváři světa“. Na svá tvrzení obdržel řadu reakcí, vesměs nesouhlasných. S jejich pisateli se rázně vypořádává. Odpověď na komentáře k tomuto článku: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Jsme-svine-a-nase-kultura-je-smradlave-odsoudil-nas-vsechny-Milan-Kohout-A-strhlo-se-peklo-426464 Až na pár výjimek rozum používajících vidím, že se na moji kritiku západní křesťanské civilizace opět ozvaly potrefené husy. Ale v jejich kejhání už je cítit trocha nejistoty nad vlastními vlasteneckými pravdami, nad pravdami vystavěnými na historicky chatrných a práchnivých kůlech „národa slavného praotce Čecha“, který přece za nic nemohl a nikdy nikomu nic neudělal, ba právě naopak byl vždy jen nespravedlivě utiskován. Já jsem přeci naprosto nevinný, vztekle odsekává Čech a dnes a denně si myje ruce v úkrytu před očima velkých mocností naší západní křesťanské civilizace, ale vždy je k nim na veřejnosti na oko přichýlený a ochotný se s nimi za svoji loajalitu dělit o velký evropský historický lup. Já nic, já jen muzikant, a ne zloděj, říká ale Čech, na mně nemůžete chtít nějaké zásadní kroky či spoluzodpovědnost, já si chci jen v klidu zahulené putyky popíjet pivko, cpát se vlastnoručně utopenými domácími utopenci a s ničím nemít nic společného. Co bych si sem bral nějaký „čmoudy“, kteří by mě ujídali z mého nakradeného a dle mého soudu malého koláčku. Přitom ale, milý nevinný Čechu, každý poslední vesnický kostelíček připomíná tvoji českou spoluvinu na příšerných zločinech křesťanství, které toto náboženství jako nosná ideologie západního impéria provádělo a dodnes provádí ve všech koutech světa. Křesťanství, které vyvraždilo v historii rekordně největší počet lidí po celém světě. Křesťanství, které, ve jménu svého vymyšleného boha vybíjelo nemilosrdně stamiliony pohanských nepokřtěných „lidozvířat“ v násilně zabraných koloniích, tak jak je definoval odporný manuál na dominanci západní civilizace nad zbytkem světa nazývaný Bible. Křesťanství, které nastartovalo nekontrolovatelné drancování přírodních zdrojů a kapitalismem roztáčený konzumerismus způsobující ekologický kolaps na celé zeměkouli. Ale já „Čech obecný a nevinný“ si jen zpívám v našich kostelíčcích Rybovy mše a zbožně hledím na zohavenou mrtvolu přibitou na zkřížených prknech. Ach, jak se cítím nevinný, vždyť můj Ježíš byl pořád se mnou přibitý na kříži v mém kostelíčku, když vedli statisíce mých spoluobčanů věřících v judaismus na jatka, když vedli statisíce mých romských spoluobčanů do kremačních pecí, když za mé osvobození od nacismu umíraly statisíce ruských mladíků a můj Ježíš proti tomu neudělal ani hovno. A když to neudělal on, co já, Čech, mám za něj něco dělat, já jsem přece tak dobrý a hodný. Není divu, že se laskavý český člověk příšerně nasere, když mu někdo připomene jeho spoluzodpovědnost za zločiny celé západní křesťanské civilizace a začne hrdinným hlasem vykřikovat něco na způsob českého Tondy sondy či Lukáše, jednoho z Ježíšových kámošů, viz: Tonda Sonda, 16. 3. 2016 14:53:38 Kohoute hloupej, já jsem žádnou válku nevyvolal, já mám svědomí čisté. Nevnucuj lidem nějakou kolektivní vinu, my neválčíme, ani jsme o válce nerozhodovali, tak nemáme povinnost někoho krmit a šatit. Víš Kohoutku, o životě víš teda uplný HOUNO... Prý... z valek, ktere jsme sami vyvolali... To je dement! Češi žádnou válku nevyvolali, ty DEBILE!!! Lukáš Rejnek tahle osoba by měla být zbavena českého občanství, Lukáš Rejnek, 16. 3. 2016 21:43:46 je to možné??? JAK DOSÁHNOUT TOHO, ABY TENHLE HAJZL NEBYL ČECH??? bylo by skvělé, kdyby zemřel... takový hnůj nemá právo chodit po české zemi... Teď mě napadá performance, kterou jsem dělal, abych otestoval ochotu k vyčištění společnosti od neblahého vlivu křesťanství. Na festivalu v Brně jsem vymyslel následující performanci. Všiml jsem si, že centrum Brna je obtočeno křesťanskými kostely, jakoby škrtící oprátkou kolem krku, na kterém by mohla stát racionálně přemýšlející hlava. Proto jsem sepsal a nabídl lidem brněnským petici, ve které jsem navrhl zboření těchto kostelů, aby se urbanisticky uvolnil střed Brna a jeho obyvatelé mohli opět rozumně a svobodně dýchat. Zde je záznam mé performance, na kterém můžete posoudit, zdali jsem uspěl, či nikoliv.

Použijme sílu, vyzývá exvelvyslanec Kolář O tom, jak bychom měli na včerejší teroristické útoky zareagovat, se na serveru IHNED.cz zamýšlí bývalý diplomat Petr Kolář. Teroristé podle něj chtějí vyvolat chaos a paniku, zastrašit nás a paralyzovat. Také chtějí, abychom opustili principy a hodnoty, na kterých je naše společenství postaveno. „Přáli by si, abychom se v šoku z útoku snížili na jejich úroveň a potvrdili tak teze o prohnilém a veskrze špatném liberálním Západě, jehož civilizaci je potřeba vymýtit i s kořeny z povrchu zemského,“ píše Kolář. Podle něj je jedinou možnou odpovědí semknutí se k obraně ideálů svobody a tolerance, a to prostředky, které jsou nám vlastní. „Přestaňme se ostýchat šířit prostor humanismu a demokracie ve světě. Likvidujme nepřátele liberální demokracie a proponenty nenávistné militantní islamistické ideologie všude, kde se nacházejí,“ vyzývá. Celý text je ZDE Naše strategie podle Koláře musí vycházet z toho, že v miliardovém světě muslimů nejsou všichni naši nepřátelé a že militantní islamismus nejvíc ohrožuje muslimy samotné. „Hledejme a podporujme ty, kteří se od barbarství a fanatismu perverzně omlouvaného náboženskými pohnutkami distancují. Podpořme muslimy, kteří chtějí být našimi spojenci,“ píše Kolář. Závěrem upozorňuje, že máme co ztratit. A proto stojí za to bojovat. Ovšem bez obětí se to neobejde. „Nechceme-li ale obětovat to nejdražší, tedy život ve svobodné, tolerantní a prosperující společnosti, zadarmo to nebude,“ uzavírá Petr Kolář své zamyšlení nad včerejšími útoky v Bruselu.

Komedie a vážné ohrožení. Generál Randák má zásadní poznámky k dění posledních dnů ROZHOVOR Bývalý ředitel civilní rozvědky generál Karel Randák nechápe nadstandardní bezpečnostní opatření při návštěvě čínského prezidenta Si- Ťin-pchinga v České republice. „To, co se dělo, je podle mého názoru komedie. Tohle patolízalství a lokajství se nám jednou vymstí. A přijde mi dost nepochopitelné, že Číňané, kteří tam byli, mají vůbec odvahu napadnout naše lidi,“ prohlásil generál Randák a kritizoval i chování české policie, jejíž zásahy proti českým občanům považuje za naprosto neobjektivní. Připadala vám bezpečnostní opatření v průběhu návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice adekvátní? Počet policistů v ulicích neměl obdoby ani při někdejších návštěvách prezidentů USA a Ruska Obamy a Medveděva nebo Putina. Hradčanské náměstí nebylo uzavřeno ani při návštěvě Obamy, ani Jana Pavla II, dokonce ani při návštěvě L. I. Brežněva v 80. letech. Myslíte si, že zrovna čínskému prezidentovi u nás něco hrozilo ze strany evropských teroristů, čímž vysvětlovala policie tak masivní nasazení? Nedokážu posoudit, jestli tato bezpečnostní opatření byla tvrdší nebo větší než při návštěvě amerického prezidenta. Policie to potvrdila sama, protože odůvodňovala přísnější opatření odkazem na terorismus v evropských metropolích. Myslíte si, že čínskému prezidentovi skutečně u nás hrozil útok ze strany džihádistů? Jestli policie větší nasazení vysvětluje tím, že teď dochází k nárůstu teroristických útoků, je to podle mého názoru úplně mimo realitu, protože nepředpokládám, že by někdo chtěl zaútočit na čínského prezidenta. Není důvod. Dovedu si představit, že by na čínského prezidenta chtěli zaútočit ujgurští separatisté. Ale kolik je v České republice ujgurských separatistů a jaké tady mají zázemí? Z tohoto pohledu se mi takové vysvětlení zdá mírně pokulhávající. Teroristické útoky v Evropě by byly jistě důvodem k tomu, aby byla tak silná bezpečnostní opatření přijata například při návštěvě izraelského prezidenta. Ale nebyla zdaleka taková jako při současné návštěvě nejvyššího představitele komunistického režimu. Není to podivné? Opravdu nechápu, proč byly takové policejní manévry. Já jsem shodou okolností byl v době této návštěvy v Praze, to byla katastrofa. Praha byla úplně paralyzovaná. Auto jsem musel nechat na okraji hlavního města, protože okolí hotelů a celá magistrála byly neprůjezdné. A to opravdu nebylo ani za dob, kdy tu byl na návštěvě americký prezident Obama. Při státních návštěvách v minulosti byla určitá komunikace uzavřena jen chvíli před tím, než kolona s představiteli jiné země projela, po jejím průjezdu byl opět obnoven normální provoz. Jak si vysvětlujete, že teď byly uzavřeny celé úseky hlavního města, i když čínský host už byl úplně někde jinde? Já si to nevysvětluji, nedovedu to pochopit. Jestli to měla být nějaká generální zkouška na to, až tady bude hrozit nějaký teroristický útok, nevím, ale vysvětlit si to nedovedu. To, co se dělo, je podle mého názoru komedie. Asi jinak bych to nenazval, ale třeba se pletu, možná to mělo nějaký racionální důvod, ovšem já ho tam nevidím. Nikdo ho navíc neřekl, protože zdůvodnění teroristickými útoky v Evropě je nesmysl. Teroristické útoky, jak známo, se čínských cílů vůbec netýkají. Kdy naposledy došlo k nějakému teroristickému útoku na území Číny a kdo ho spáchal? Z toho je potřeba vycházet. Lidi, kteří mají přístup do České republiky nebo kteří mají volný pohyb po Evropské unii a kteří by spáchali takový teroristický čin, tady prostě nevidím. Ale znovu říkám: těžko hodnotit, když neznám pozadí a detaily. Někdo si prostě řekl, že ukážeme čínskému prezidentovi, jak jsme schopní. Ale nakonec se to stejně minulo účinkem, protože, jak jsem si někde přečetl, čínská strana někde hodnotila narušení pořádku jako selhání policejních složek atd. Zdá se, že jsme se nezavděčili. Česká policie měla podle nich asi pozavírat všechny aktivisty ještě před příjezdem čínské delegace, jak by to udělali v takovém případě Číňané, nebo jak to udělala Kuba před příjezdem amerického prezidenta. Patří nám to, protože tohle patolízalství a lokajství se nám jednou vymstí. To je můj osobní názor. Spekuluje se o zapojení čínské ambasády. Existuje důvodné podezření, že organizovala čínské občany, převážela je autobusy na místa, kudy projížděl čínský prezident, například i do Lán, vybavila je vlajkami a zřejmě i pokyny, aby znemožnili protesty českých občanů. Podle bývalé předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové jde o nepřípustné vměšování čínské ambasády do života České republiky. Je takové jednání ambasád cizích zemí standardní? Standardní zřejmě v Číně je, že na takové události tam lidi naženou. To je zřejmě běžná praxe. Znali jsme to nakonec taky. Za minulého režimu při významných návštěvách byla Evropská třída, tehdy Leninova, plná mávátek a vlajek. Ale nenesli je cizí státní příslušníci jako dnes. Já nevím, kde všechny ty Číňany vzali. Ale přijde mi dost nepochopitelné, že Číňané, kteří tam byli, mají vůbec odvahu napadnout naše lidi, i když ti tam šli s tibetskými vlajkami a ti Číňani s tím, dejme tomu, nesouhlasí. A jak jste vnímal jednání české policie, která lustrovala a dokonce i zadržovala české aktivisty, kteří pokojně demonstrovali, zabavovala jim tibetské vlajky, a podle záběrů z kamer nepostihovala fyzické napadání Čechů Číňany? Nechci říkat, že policie stála na straně Číňanů, ale vypadalo to tak. Když to vezmete opačně, kdyby nějací Češi šli na pekingské náměstí Tchien-an-men (Nebeského klidu – pozn. red.) a provolávali by slávu někomu, s kým Číňané nesouhlasí, obávám se, že čínská policie by je před rozhořčeným čínským davem nechránila, naopak by s nimi zametla jako s nejposlednějšími provokatéry a zločinci. Tady jsme se dostali do nějakého stavu, který dost dobře nechápu. Můžeme si říkat, že relace mezi námi a Čínou má ekonomické konotace, mohou nás přesvědčovat, že čínské investice v České republice budou něco, co nám tady zachrání ekonomiku. Ale kdyby to tak stokrát bylo, nemůžeme se přece chovat takovýmto způsobem. A překvapuje mne, že se tak hlavně chová policie, protože podle mého názoru byly policejní zásahy naprosto neobjektivní. Bylo vidět, že ze strany čínských vítačů docházelo k napadání českých občanů, ale policie proti nim nijak nezasahovala, nezadržovala pachatele, ale jejich oběti. Myslíte, že měla od někoho takové zadání? Policie si musí udržet nadhled nad tím, co se v daném místě děje, ne proto, aby se zavděčila nějakému svému nadřízenému a pokynu, který dostala. Protože tohle vzbuzuje dojem, že se dostáváme zpátky do let minulých, kdy policie byla ochotná splnit i ten nejnesmyslnější pokyn, který před nějakou demonstrací dostala. Dostali zřejmě pokyn, že nesmí být narušen hladký průběh státní návštěvy, že musí dávat pozor, aby nebyly na Evropské třídě strženy čínské vlajky atd. To se opravdu posouváme do pozice jakýchsi lokajů, lokajského vnímání věcí. Mně to prostě nepřijde adekvátní. Ale možná, že nás, kterým to nepřijde adekvátní, je málo. Kdyby se tato státní návštěva pojala stejně jako jakákoli jiná, myslím, že by to veřejnost nezasáhlo zdaleka tolik, jak ji to zasáhlo teď. V nahlížení veřejnosti na čínskou přítomnost v České republice to bude mít jen negativní dopad. Jestli se chtěl někdo zavděčit, tak se zavděčil, ale rozumná záležitost to určitě nebyla. Když jste mluvil o tom, že policisté plnili nějaké pokyny, které zřejmě musely přijít z vedení policie nebo dokonce Ministerstva vnitra, měl by někdo vysvětlit, proč Policie České republiky nechránila české občany, ale čínské občany, nebo se z možného selhání dokonce zodpovídat? Jestli by se měl někdo zodpovídat, to opravdu nevím, protože ani jistě nevím, jestli policisté nějaký pokyn dostali. Pokud ho dostali, tak by se za to někdo asi zodpovídat měl, protože ty zásahy podle mého názoru nebyly objektivní. Pokud takový pokyn nedostali, a přesto se tak chovali, je to ještě horší situace, protože pak je někde systémová chyba. V prvním případě dobrá, poslouchali pokyn, který dostali, nakonec je to vojensky organizovaná bezpečnostní složka, takže jsou povinni poslouchat rozkazy, pokud nejsou vysloveně protizákonné. Ale pokud je nedostali a chovali se takhle, tak prostě máme špatnou policii, to se nedá jinak říci, protože není schopna jednat a objektivně posoudit, kdo vlastně ten binec na ulicích dělá a kdo ne. Ekonomická stránka věci je pro českého prezidenta a jeho okolí zjevně prvořadá, nad otázkou lidských práv. Ale v této souvislosti by se měla zohlednit i bezpečnostní otázka. Bezpečnostní informační služba před časem upozornila na infiltraci čínských rozvědných aktivit do českých politických a státních struktur. Myslíte si, že je tady bezpečnostní riziko? O tom už se mluvilo mockrát. Mne zaráží několik věcí. Bezpečnostní informační služba, a já nejsem jejím fanouškem, vyhodnotila jako bezpečnostní riziko pronikání čínských investic do nějakých strategických odvětví, například telekomunikací. Takže by nedoporučovala, aby se Číňané dostávali například do některých společností, které tady k té kritické infrastruktuře patří. A jaký je výsledek? Na Pražském hradě si nakoupili čínské telefony Huawei, o kterých si nikdo rozumný nemůže dělat iluze, že by do jejich systémů neměla čínská strana tzv. zadní vrátka. Z toho je patrné, že v tomto případě, někdo nepřikládá sebemenší váhu tomu, co Bezpečnostní informační služba ve svých výročních zprávách píše. A ten někdo je bohužel nejvyšší státní představitel, protože ten by mohl říci, tyhle telefony nekoupíme, koupíme nějaké jiné. Jestli je pod vlivem nějakých poradců nebo byznysmenů, kteří mají s čínskou stranou něco společného, je věc jiná. Svědčí to o tom, že zřejmě ano. Nebo to dělá prostě naschvál, což je samozřejmě možnost, kterou také nelze vyloučit. Není přece tajemstvím, že velmi aktivním ve vztazích s Čínou je nejbohatší Čech Petr Kellner. Zúčastnil se návštěvy Miloše Zemana v Číně, prezident dal dokonce přednost při zpáteční cestě jeho letadlu před vládním speciálem. A samozřejmě Kellner nechyběl ani u jednání s čínskou stranou v Praze. Myslíte si, že i tyto zájmy hrají roli v přeceňování významu vztahů s Čínou? Já si vybavuji, že před několika lety mi jeden novinář z týdeníku Respekt, který operoval s informací, že skupina PPF chce krátce po svém vstupu do společnosti O2 svůj podíl prodat Číňanům, položil hypotetickou otázku, jestli bych považoval za bezpečnostní riziko, pokud by taková společnost byla vlastněna Číňany. Já jsem tehdy na hypotetickou otázku dal hypotetickou odpověď, že by to podle mne bylo bezpečnostní riziko, protože O2 v rámci provozování telekomunikačních sítí disponuje neuvěřitelným množstvím dat, osobních údajů o uživatelích telefonů atd. A kdyby došlo k tomu, že by se k těmto informacím Číňané dostali, bude to bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Strhlo se téměř peklo. Byl jsem opravdu upřímně překvapený, že lidé ze skupiny PPF se cítili nesmírně dotčeni tím, proč se tak vyjadřuji. Tvrdili, že PPF tyto úmysly nemá a že je to poškozuje, když se takové názory objevují na veřejnosti. Já jsem jim tehdy odpověděl, že to byla hypotetická otázka a hypotetická odpověď. A dneska jsem si koupil Lidové noviny a tady je titulek přes celou stránku: Na družbě s Čínou vydělá nejvíc Kellner. Tam je to navázáno na Home Credit, nicméně je třeba si uvědomit, že bezpečnostní riziko tu existuje, protože O2 je společnost, která je strategická pro Českou republiku, má x dat důležitých pro bezpečnost občanů České republiky. Prodat něco takového, já o tom nevím, že by to tak mělo být, ale může se to klidně stát, by bylo bezpečnostní riziko. Dosavadní čínské investice do fotbalu, piva, nemovitostí jsou legrace. Ale v okamžiku, kdy se tady začíná mluvit o energetice, o ČEZu, jde o další značné bezpečnostní riziko, protože energetika je strategické odvětví. Elektřina je to nejzákladnější, co stát má. Bez ní nefunguje nic, proto je to ta nejstrategičtější surovina, která vůbec existuje. Od té se v dnešní době odvíjí všechno. Zdá se, že jsme se nepoučili. Dnes přicházejí města a obce na to, jakou chybou bylo, když prodávaly cizím firmám vodovody. Nepřijdeme na něco podobného, pokud půjde o další strategické odvětví. Nepoučili jsme se a vnímám jako skutečně velké bezpečnostní riziko, pokud k tomu dojde. A kdo poukazuje na to, že jsme prodali tzv. rodinné stříbro jako Škodu Auto a osvědčilo se to, musím namítnout, že auta a komunikace nebo energetika je nesrovnatelná záležitost.

Byla objevena ideální metoda výcviku psa Britská nezisková organizace Guide Gogs sestavila program, který podle tvrzení odborníků pomůže ideálně vycvičit psa, aby mohl žít v lidském prostředí. Metoda byla popsána v článku zveřejněném v časopise Applied Animal Behaviour Science. Jedním z hlavních úkolů cvičitele je seznámit svého domácího mazlíčka s co možná největším počtem lidí, povrchů a míst během prvních šesti týdnů života, vysvětlují odborníci. Štěňata se rodí hluchými a slepými, proto první dva týdny výcviku musíte zasvětit dotykovým vjemům: pejsky je nutné hladit, objímat, kartáčovat měkkou štětinou a zabalovat do deky z měkké tkáně. V pátém a šestém týdnu je nutné seznámit štěně s co možná největším počtem lidí. Jak uvádějí věci, štěně by mělo být vystaveno mužům s plnovousem nebo knírem a lidem nosícím brýle, čepice nebo klobouky. Aby se zvíře nebálo neobvyklých událostí, odborníci doporučují, abychom před nimi rozevřeli deštník. Na této etapě psa rovněž dávali před zrcadlo, aby si zvykl na svůj vlastní odraz. Podle vědců na konci experimentu štěňata bez problémů komunikovala s lidmi a k osmému měsíci byla mnohem pozornější, což je velmi důležité pro další výcvik.

Bývalý ukrajinský ministr: Polsko blokuje tranzit kvůli „hře na Banderu“ Polsko zablokovalo tranzit ukrajinských nákladních vozů přes své území kvůli kyjevské politice. V pořadu televizního kanálu ZIK o tom hovořil bývalý ministr dopravy Ukrajiny Jevgenij Červoněnko. „Kvůli zahrávání se západními voliči jsme ztratili moc velké peníze a velkou budoucnost. Téměř jsme ztratili tranzit," dodal bývalý ministr a upřesnil, že když stál v čele ministerstva v roce 2005, objem tranzitu dosahoval 5 milionů tun, zatímco nyní tento počet dosahuje pouhých 250 tisíc tun. „A jestliže nevyhrajeme teď díky zdravému rozumu, tak statisíce lidí zůstanou bez práce společně s rodinami," uzavřel Červoněnko.

Herman: Dovede si někdo představit, že by dnes někdo v Německu chválil okupaci Československa v roce 1939? Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz zamyslel nad tím, zda by někdo obhajoval okupaci z roku 1939. Učinil tak v souvislosti s článkem na ruském webu Zvezda, který uvedl, že Československo by mělo být rádo za ruskou okupaci z roku 1968. „Je smutné, že se v dnešním Rusku najdou lidé, kteří stále nechápou trauma, jaké pro občany Československa znamenala okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Nebylo to trauma jen pro nějaké údajné ‚revanšistické síly‘, ale také pro mnoho komunistů. Tím spíše pro demokraty,“ sdělil Herman. Podle jeho slov bylo výsledkem srpnové invaze v roce 1968 instalování zkostnatělého režimu, který tu dvacet let dusil jakýkoliv pokus o změnu. „Dovede si někdo představit, že by dnes někdo v Německu chválil okupaci Československa v roce 1939? Že by používal argumenty, že nás Hitler vlastně zachránil před bolševismem, nebo že jsme se jen vrátili tam, kam jsme vždycky patřili? Tak v době protektorátu argumentovali ti, kteří s tehdejším režimem kolaborovali,“ zmínil následně Herman. Původní text ZDE Komunismus podle slov ministra kultury nepadl v nějaké velké prohrané válce, ale zhroutil se kvůli vlastní neschopnosti. „Proto jsme nebyli svědky nějaké obdoby Norimberského procesu. Komunistický režim také trval déle, takže se s ním zapletlo mnohem více lidí. Někteří z těch, co ho budovali a sami se podíleli na represích po uchopení moci, se potom ocitli na druhé straně proti němu,“ zmínil. Materiál, který byl nyní v ruských médiích publikován, považuje za drzost a varování. „Vojáci, kteří se tehdy na invazi podíleli a dodnes žijí, by také chtěli mít pocit, že jsou veteráni a podíleli se na něčem dobrém. Jenže nepodíleli,“ dodal Herman. „Prezident Zeman se během současné návštěvy Ruska vyslovil proti falšování historie. Přesně to se tu čtyřicet let dělalo a není důvod v tom pokračovat. Falšování historie není mlčení o popravách a věznění v 50. letech a o ničení životů za takzvané normalizace, ve skutečnosti nenormalizace. Falšování historie by bylo popírat podíl na zločinech, které tu od roku 1939 až do roku 1989 měli naši vlastní lidé,“ uzavřel Herman s tím, že s historií se nevyrovnáme, dokud o ní budou trvat lži.

Ústavní experti hrozí koncem Topolánkovy kandidatury na prezidenta. A vnitro si duplo Ministerstvo vnitra trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují, řekl dnes ČTK náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. List Mladá fronta Dnes v dnešním vydání s odkazem na ústavní právníky píše, že poslanec nebo senátor může připojit pouze jeden podpis pod prezidentskou kandidaturu. Díky podpisům opakujících se poslanců či senátorů nejspíš podmínky splnilo několik prezidentských kandidátů. Podle Mlsny je však výklad vnitra jednoznačný a v souladu s Ústavou i se zákonem o volbě prezidenta, podle nichž kandidaturu jedné osoby musí podepsat buď 50 000 občanů, 20 poslanců, nebo 10 senátorů. „Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky. nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin,“ zdůraznil Mlsna. Dodal, že pokud by zákonodárci při tvorbě norem o prezidentské volbě chtěli, aby mohli podepsat pouze jednu listinu, tak by také museli říct, co by se stalo, kdyby ji podepsali více lidem. „To zákon vůbec neřeší,“ podotkl Mlsna. Podle něj je kvůli tomu otázkou, jaký podpis senátora či poslance na kandidátní listině by byl platný, pokud by jich podepsal více. Podle Mlsny by se třeba mohl najít „škodolibý“ senátor či poslanec, který podepíše několik listin schválně a přitom bude tvrdit, že podepsal jen jednu. „Ministerstvo vnitra by je pak nemohlo zaregistrovat a tento škodolibý poslanec nebo senátor by je vyřadil ze hry. To je naprosto absurdní výklad ústavních právníků,“ prohlásil Mlsna. Současný názor Ministerstva vnitra se liší od postoje, který úřad zveřejnil před prvními přímými prezidentskými volbami v roce 2013 na svých stránkách. „Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta. Svým podpisem ale může například podpořit i kandidaturu jiného kandidáta kandidujícího na základě petice navrhujícího občana,“ uvedlo tehdy Ministerstvo vnitra. „Pochybnosti o výkladu zřejmě existují, každý z dotčených prezidentských kandidátů se jistě s někým radil, vrtalo to před. 4 týdny v hlavě novináři z ČTK, jinak by nedával podnět na Ministerstvo vnitra," zmínil na svém facebookovém profilu ústavní právník Jan Kudrna. „A jsou-li pochybnosti, potom je vždy nutno postupovat podle zásady in dubio pro libertas, tedy v pochybnostech ve prospěch ústavně garantovaného práva nebo svobody," dodal se slovy, že je rád, že podle zákona se každý může u soudu starat o svou registraci, ale nemůže napadat konkurenční kandidáty. Celý příspěvek Jana Kudrny: In dubio pro libertas... Pochybnosti o výkladu zřejmě existují, každý z dotčených prezidentských kandidátů se jistě s někým radil, vrtalo to před 4 týdny v hlavě novináři z ČTK, jinak by nedával podnět na ministerstvo vnitra a samotný text § 21 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb. v platném znění si každý může přečíst a udělat si závěr sám. A jsou-li pochybnosti, potom je vždy nutno postupovat podle zásady "in dubio pro libertas", tedy v pochybnostech ve prospěch ústavně garantovaného práva nebo svobody. A osobně jsem moc rád, že podle zákona se každý může u soudu starat o svou registraci, ale nemůže napadat konkurenční kandidáty. I když si dovedu představit, že se k této otázce stejně v relativně blízké době vyjádří některý z našich vysokých soudů.

Vladimír Hučín: Popřáli jsme Zemanovi hodně tučného masa, silného kuřiva a co nejvíce tvrdého alkoholu. A už to vyšetřuje policie JINÝMA OČIMA Bývalý disident a pozdější důstojník BIS Vladimír Hučín si myslí, že by se naši i evropští zpravodajci měli zaměřit na aktivity ruských tajných služeb, protože začal jejich „frontální útok“. Českou extrémní scénu podle něj sjednocuje podpora prezidenta Zemana, který má tendence národ napřed strašit a pak zachraňovat. Vývoj v Evropě během migrační krize nabral značnou dynamiku, u nás jsou aktivní aspoň média a politici. Jak to hodnotíte? Sleduji vývoj, ale nepodléhám strachu, jaký šíří lidé, kteří donedávna byli někde schovaní za pecí a teď se snaží situace politicky využívat k tomu, aby se zviditelnili. Spíš jsem ochoten naslouchat názorům lidí, které reprezentuje například Tomáš Halík nebo Magda Vášáryová. Obávám se hlavně těch, kteří se naučili pracovat se strachem. Problému uprchlíků by se měly maximálně věnovat i tajné služby, i když samozřejmě nejde u každého dělat bezpečnostní prověrku. Hlavně by ale to téma nemělo být zneužíváno politiky, obávám se totiž, že toho využijí krajně pravicové i levicové organizace. Lidé, kteří se na tématu snaží vyprofilovat, jsou to často zároveň ti, kdo zde v minulém režimu kolaborovali, a mnozí z nich v sedmdesátých letech jako komunističtí činitelé schvalovali, aby se podporovala takzvaný národně osvobozenecká hnutí a dostávaly se jim naše špičkové zbraně, munice, semtex a cvičili se zde teroristé. Pokud jde o současnost, bojím se i různých tzv. záložáků, kteří se ozbrojují a sympatizují otevřeně s Putinem. Jsem tedy ve střehu nejen ve vztahu vůči těm, kdo do Evropy přicházejí, ale i vůči těm, kteří s tím tématem straší a získávají politické body. Jak se podle vás bude vyvíjet konflikt v Sýrii poté, co Rusko začalo stahovat své letecké síly? Je riziko většího konfliktu menší? Rusko tam neprovádí žádné bohulibé akce, když útočilo i na umírněnější opozici, a využívá maximálně svého vlivu na vedení syrského státu. Turecko má svůj složitý problém s kurdskou menšinou, ale jak jej vyřeší, lze nyní těžko říct. Západ v Sýrii jistě bude chtít udržet vliv stejně jako Rusko, takže konflikt potenciálně hrozí, vývoj se tedy dá jen těžko odhadnout. Z vyjednávání s Tureckem vyplývá, že Evropě pomůže řešit imigrační krizi. Jak vidíte nadějí, že například dohodnutý princip „jeden za jednoho“ skutečně pomůže? Je to obchod, který nemusí být z „vyššího pohledu mravního“ úplně čistý, asi se ale musí vyzkoušet všechny prostředky, které by mohly migraci zastavit nebo aspoň omezit. Jestli bude fungovat výměna „jeden za jednoho“, nevím, ale nebude to jistě jednoduché, nejsem si jistý, jestli má tento princip šanci uspět. Po trojích zemských volbách CDU oslabila. Ustojí to kancléřka Merkelová a její migrační politika? Dalo se čekat, že Merkelová něco ztratí, ale ta ztráta není tak velká. Záleží na tom, jak se jí bude dál dařit omezit migrační příliv. Ona ale má také proti sobě ohromnou propagandistickou aktivitu krajně orientovaných stran a skupin, které se snaží po internetu šířit různé dezinformace a před volbami to mělo jistě velkou propagační hodnotu. Dohoda s Tureckem by jí mohla pomoci, Německo má navíc velké možnosti, ekonomicky je na tom mnohem lépe než třeba my. Jak vidíte šance nových politických subjektů, které se na migrační problematice profilují? Tyto strany potřebují ke svému úspěchu vždy nějaké sociální napětí, nejistotu a strach ve společnosti, díky tomu mohou získávat přízeň lidí. Viděli jsme to v případě nacismu i komunismu. Krajně orientované strany budou posilovat, ale například v Německu je tamní tajná služba Bundesnachrichtendienst (BND) na rozdíl od naší BIS velmi schopná a věřím, že dokáže extremistické projevy podchytit. BIS se začíná extremismu věnovat až teď. Před časem jsem tvrdil, že extremismus u nás bude problém, a bylo to označeno za šíření poplašné zprávy a byl to jeden z trestných činů, za které jsem byl vazebně stíhán. Mohl bych tedy dnes mít škodolibou radost. Extrémně orientované subjekty působí i u nás, zatím ale tato část spektra vypadá roztříštěně… Pokusy o spojení a vytvoření jednotné fronty tady jsou, Konvička při prosazování svého programu dosáhl velkého úspěchu, když se dostal až na pódium s prezidentem Zemanem, který má tendence národ napřed strašit a pak zachraňovat. Na to ta „čtvrtá cenová skupina“ bohužel slyší. Jak se jim bude dařit, teprve uvidíme. Také finanční podpora ze strany politického podnikatele Víta Bárty může těmto uskupením pomoci, on se už jistě poučil z některých chyb a může to vést k nějakému překvapení. Myslím si ale, že to zatím můžeme ustát. Polarizace ve společnosti je vidět, v debatách na internetu je spousta lidí, kteří se svým názorem sice jinak na veřejnost nejdou, ale na webu jsou radikální. A stejnou možnost budou mít i u voleb. Miloš Zeman těmto hlasům naslouchá a šikovně to dokáže i díky svému okolí ventilovat. Podpora prezidenta tyto struktury spojuje. Kromě toho, že jsou Češi jedni z největších euroskeptiků, je zde i poměrně dost zastánců Vladimíra Putina a Ruska. Kde se taková podpora bere v zemi, kterou Rusko, respektive SSSR dvacet let okupovalo? V tom jsem podjatý, protože jsem byl opakovaně vězněn jak za komunismu, tak za práci u BIS spojenou s problematikou, která se týkala Ruska. Česká společnost je s ideou komunismu a napojení na Rusko velmi prorostlá, protože si kdekdo v minulosti na kolaboraci s režimem postavil kariéru. Mladí zase neznají předlistopadový systém a nedovedou si už spoustu věcí představit. Ruské dezinformační centrály zde mají navíc řadu opěrných bodů a organizací, jako je KSČM, Klub českého pohraničí, Svaz bojovníků za svobodu, Klub přátel národů východu apod. Ty organizace mnohdy vypadají, že jde o skupiny lidí s nějakými idejemi, ale když se podíváte důkladně na to, z jakých struktur pocházejí jejich členové, je jasné, co je to zač. Rusové tady mají spousty možností, loví mezi nespokojenými skupinami obyvatel a jsou v tom úspěšní. Například na Bruntálsku pan Zifčák velice úspěšně „přikapává jed do studen“, na Ostravsku má extrémní komunista Statis Prusalis zámek, kde dokonce hostí Miloše Zemana. Rusko tady má prostě spoustu lidí, kteří vyrostli na kolaboraci se socialismem a nostalgicky na to vzpomínají, a mladí zase snadno podléhají nalévání ideologie „lepších zítřků“. Myslíte, že by ve střední Evropě mohlo dojít k nějakému „přerozdělení“ geopolitických sfér vlivu, pokud by se třeba rozvolnila EU nebo NATO? Ano, ruské tajné služby pracují na destrukci EU a pronikají zde do zájmových struktur. To by se mělo objevit i ve výroční zprávě BIS, a myslím, že by tam mělo zaznít, že jsou tady velmi aktivní a mnohdy i velmi úspěšné. Nevím ale, jak tomu u nás s omezenými možnostmi BIS čelit. Ze svého působení v BIS jsem získal zkušenosti, že po nástupu sociální demokracie se výrazně omezily problematiky jdoucí po linii extremismu. Dokladovat například spojení aktivity lidí, kteří pracovali pro ruský konzulát ve spojení s KSČM, byl velký problém, protože KSČM je parlamentní strana. Sám jsem byl záhy po nástupu ČSSD zatčen a účelově obviněn ze závažných trestných činů. Po nástupu sociálních demokratů k moci došlo k tomu, že se na problematikách týkajících se Ruska nesmělo pracovat. Já jsem si to na vlastní kůži vyzkoušel takříkajíc „přes Pankrác“. Jsem tedy podjatý a považuji Rusko za velmi nebezpečný stát, myslím, že naše tajná služba za současného politického vedení ohrožuje naši bezpečnost. Evropa sleduje s napětím, jak se budou rozhodovat Britové o setrvání v EU, euroskepticismus sílí i jinde. Vydrží unie takové zkoušky? Myslím, že Britové v unii na poslední chvíli setrvají a že z ní nevystoupí, ale ty tlaky jsou velké. U ostatních států, kde jsou euroskeptické tendence, by měly jejich tajné služby prioritně zvýšit obezřetnost a věnovat se činnosti ruských tajných služeb, protože Rusové v tomto směru zahájili úplný frontální útok. Očekávám, že se ve výroční zprávě BIS informace o tom objeví a že se k tomu dostanou novináři. Jakou zprávou pro vás je to, že Miloš Zeman bude zřejmě kandidovat znovu na prezidenta? A bude mít důstojného protikandidáta? Nevím, jestli bude mít silného soupeře, ale my za KAN (Klub angažovaných nestraníků) jsme mu už veřejně popřáli hodně tučného masa, silného kuřiva a co nejvíce tvrdého alkoholu. Poté co jsme toto přání dali do naší vitríny, už to vyšetřuje policie. Nadšení Zemanovou kandidaturou samozřejmě nejsme a budeme dělat vše, aby zvolen nebyl.

Zasedání Rady federace věnované blokování reklamy RT a Sputnik za účasti Simoňanové 26. října oznámila sociální síť Twitter, že zakazuje reklamu ze všech účtů RT a Sputniku. Své rozhodnutí vysvětlila tím, že RT je zmíněna ve zprávě ředitele amerických zpravodajských služeb z ledna 2017. Přitom se zjistilo, že Twitter sám nabídl RT umístění reklamy na této sociální síti během prezidentských voleb v USA v roce 2016, o čemž neinformoval výbor Senátu USA pro rozvědku. RT nabídku Twitteru odmítl. Sputnik reklamu na Twitteru nikdy nepoužíval. Americká média obvinila Rusko z podpory Donalda Trumpa ve volbách přes sociální sítě, avšak neposkytla žádné důkazy těchto tvrzení.

Íránský prezident říká, že CIA financovaná ISIS je v „Sýrii konečně poražena“ Íránský prezident Hassan Rouhani gratuloval Iráku, Sýrii a Libanonu k porážce ISIS v Sýrii, k níž došlo i přes vyzbrojování a výcvik této teroristické organizace ze strany CIA. Rouhani v sobotu, během státní televizí živě vysílaného projevu, obvinil Západní země včetně Spojených států, že to ony Islámský stát „vykrmily a vyzbrojily“. Teroristické skupiny, jako Islámský stát přinesly jen zlovůli, mizérii, zkázu, barbarství a masakry, řekl Rouhani, přičemž Spojené státy obviňoval ze sponzorování terorismu. Teroristé v Iráku a Sýrii vylupovali muzea, prodávali dívky, upalovali lidi zaživa v klecích a mládeži podřezávali krky, řekl. „Nikdy jsme si nedovedli představit, že tohle by světové mocnosti, Západní země, USA a sionistický režim mohly provádět i v 21. století,“ řekl prezident Rouhani. „ISIS je teroristická skupina, kterou vykrmily a vyzbrojily hlavní světové mocnosti a některé reakční země tohoto regionu, čímž svými zločiny překonaly přední zločince historie. K dobytí Albu Kamal došlo týdny poté, co Syrské demokratické síly s podporou koalice vedené Spojenými státy získaly po čtyřech měsících ofenzivy proti Islámskému státu kontrolu nad městem Raqqa. Tato větev světového terorismu vyhlásila Raqqu za své ústředí krátce poté, co nad ní počátkem roku 2014 získala kontrolu. Před Raqqou byla dobyta v červenci největší bašta Islámského státu v Iráku – město Mosul. Během těch devíti měsíců bojů, které tomuto vítězství v Iráku předcházely, bylo zabito více než milion lidí, tisíce civilistů byly vyhnány z domovů a značné části tohoto města byly zničeny.

Ruské MZV zvažuje způsob reakce na americký tlak vůči ruským médiím Formy a prostředky ruské reakce na tlak amerických úřadů na ruská média pracující na území Spojených států se dnes projednávají, prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. „Co se týče forem a prostředků reakce na odpovídající akce amerických úřadů… americké policie, jež jsou odpovědné za snahu vytlačit ruská média z USA, tak na tom vše se bude pracovat v souladu s tím, jak se bude vyvíjet situace s ruskými médii," řekla Zacharovová na brífinku. Přitom dále dodala, že Moskva „nehodlá klást překážky" činnosti amerických novinářů nebo novinářů jiných zahraničních médií.

Azarov: kyjevské ministerstvo lži se zamotalo v prohlášeních o Donbasu Prohlášení kyjevské vlády o Donbasu nemají logiku, soudí bývalý premiér Ukrajiny Nikolaj Azarov. Ukrajinští politici aktivně přesvědčují obyvatelstvo, že Donbas vytahoval peníze z jiných oblastí Ukrajiny. Premiér Jaceňuk a ministr financí Jaresková vysvětlují příčiny zhoršení života na Ukrajině tím, že Rusko, které „zabralo" Donbas, nechalo Ukrajinu bez příjmů, píše bývalý premiér. Ex-premiér je přesvědčen, že Donbas má ohromný význam pro Ukrajinu: jeho vklad do ekonomiky, financí, sociálního rozvoje země byl více, než vklad všech 9 západních oblastí Ukrajiny. Kyjevský režim, který rozpoutal válku proti Donbasu, v podstatě rozpoutal válku proti Ukrajině, zničil blahobyt jejích obyvatel a perspektivy rozvoje, zdůraznil Azarov.

O desítky vojáku může Česká republika posílit misi v Afghánistánu, říká Stropnický Česká republika nejspíš vyjde vstříc požadavku na zvýšení počtů vojáků v Afghánistánu, který spojencům v NATO předložily Spojené státy. Novinářům to dnes na jednání aliančních ministrů obrany řekl český ministr Martin Stropnický. Počet českých vojáků v Afghánistánu by se tak mohl zvýšit o několik desítek, souhlasit podle Stropnického bude muset český parlament. Už v úterý potvrdil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, že NATO v příštích měsících zvýší počty svých vojáků ve výcvikové a podpůrné misi Rozhodná podpora (Resolute Support) ze stávajících asi 13.000 lidí o přibližně 3000. Polovinu z tohoto počtu by měli tvořit američtí vojáci, zbytek by připadl na spojence a další země, které se na práci mise podílejí, napsala ČTK. "Považujeme to za důležité a chceme tomu vyjít vstříc," uvedl dnes Stropnický. O afghánské misi budou ministři obrany zemí NATO a dalších zúčastněných států hovořit ve čtvrtek dopoledne. Zvýšení počtu lidí v misi, která pomáhá s výcvikem afghánských bezpečnostních sil, neznamená podle Stoltenberga návrat k bojovým operacím. Od roku 2014 nese hlavní tíhu bojů s Tálibánem asi 300.000 afghánských vojáků a policistů, které vojáci NATO jen cvičí a aliance výrazně pomáhá s jejich financováním. Podle Stoltenberga by se měl nyní výcvik soustředit hlavně na afghánské speciální síly a letectvo, které mohou mít v zemi rozhodující význam. Česká republika má v současnosti v Afghánistánu nejvýše 250 vojáků, například zdravotnický tým, jednotku cvičící a radící pilotům a pozemnímu personálu afghánských vzdušných sil nebo strážní rotu na letišti v Bagrámu. Zvýšení na 300 by podle Stropnického nemělo znamenat přelom v podobě úkolů, které čeští vojáci v zemi plní. "Určitě by to nebyla nějaká dramatická novinka. Viděl bych to v tom výcviku, který tam děláme... může ještě něco přibýt," poznamenal Stropnický.

Petra Procházková a Petruška Šustrová představily zajímavosti z Ukrajiny Zahraniční reportérka Lidových novin Petra Procházková dnes ve svém textu uvedla, že Ukrajina dva roky po Majdanu ukazuje, že již nezávisí na Rusku a směřuje západním směrem. Poukazuje totiž na přejmenování Leninovy ulice ve vesničce Kaliny na západní Ukrajině. Od včerejšího dne totiž nese jméno Johna Lennona. „Kdyby se mohlo známkovat, dostala by Ukrajina za poslední dva roky 2-. Reálné výsledky odpovídají spíš trojce, ale je třeba přiznat Ukrajincům obrovskou snahu a vůli nespadnout zpět do sovětské reality. Podle znalce Ukrajiny, běloruského novináře působícího na Ukrajině Pavla Šeremeta, lze charakterizovat situaci v současné Ukrajině dvěma slovy: dynamická a nejednoznačná. Entuziasmus lidí a rodící se občanská společnost jsou optimistické, opakující se vládní krize zase vyvolávají v Evropě obavy,“ poznamenává Procházková úvodem svého textu. Podle ní je asi největším úspěchem ukončení totální závislosti Ukrajiny na ruském plynařském gigantu Gazprom, dále následuje úspěch v podobě plnohodnotné armády i reformy vlády v nejrůznějších resortech. Vznikla například i zcela nová policie, pokračuje boj s korupcí či začíná příprava na privatizaci. „Někteří oligarchové ztrácejí vliv na státní podniky s tučnými zisky, které de facto ovládali,“ poznamenává také. Hlavním problémem země zůstává dle názoru Procházkové konflikt na východní Ukrajině. „V nedohlednu je i návrat Krymu do lůna Ukrajiny. Mírové rozhovory o statusu Donbasu ustrnuly na mrtvém bodě, Krym se dále rusifikuje a ekonomicky se vzdaluje od Kyjeva,“ píše Procházková. K tématu Ukrajiny se v Lidových novinách rozepsala dnes také česká publicistka a disidentka Petruška Šustrová. Vyzpovídala totiž patriarchu Ukrajinské řeckokatolické církve Svjatoslava Ševčuka. Hovořili především o tom, proč je dnes v jeho zemi religiozita na vzestupu. Podle něj je důvodem válka. „Podle sociologických průzkumů dnes osmdesát procent Ukrajinců uvádí, že věří v Boha. Na Ukrajině samozřejmě působí ještě mnoho jiných konfesí, je to mnohonárodnostní a mnohokonfesijní stát. Jsou ovšem i lidé, kteří se k žádnému vyznání ani víře nehlásí. Musím ale říci, že nyní na Ukrajině religiozita vrcholí,“ konstatuje Ševčuk. A rozvíjí důvody. „Nacházíme se ve velice tragickém období svých dějin. Máme velmi mnoho mrtvých, velmi mnoho raněných, dva miliony uprchlíků. Nikdo z vlády ani z politiků nebo diplomatů nedokáže lidem vysvětlit, proč tak trpíme, jaký smysl mají naše oběti ani co s námi bude zítra. Proto lidé na takové otázky hledají odpovědi v náboženství. Řekl bych, že válka je příčinou toho, že se lidé hromadně vracejí k Bohu. Ale nejen to – lidé se také začínají dívat kriticky na ty církve, na ty kostely, kam tradičně chodili. Jakmile jim církev nedává odpovědi na otázky, které u ní hledají, opouštějí ji,“ zkonstatoval s tím, že velkou krizi vlastní identity prožívá například Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu. „Lidé totiž nedokážou pochopit, proč lidé, kteří patří ke stejné církvi jako oni, přicházejí k nim domů a zabíjejí. Část těchto lidí z církve odchází a úplně odpadají od víry. Někteří zase přecházejí k jiné pravoslavné církvi. Někteří se uchylují k protestantům nebo k jiným vyznáním, kterých je na Ukrajině opravdu hodně – ale stále dál hledají odpovědi na své existenciální otázky,“ sdělil.

Damašek se bude při obnovování Sýrie spoléhat na Rusko, Čínu a Írán – Asad Damašek bude při obnovování Sýrie hledat oporu v Rusku, Číně a Íránu, a to dokonce i v tom případě, že se Západ bude chtít zapojit, prohlásil syrský prezident Bašár Asad v interview pro Sputnik. Kromě toho zdůraznil, že Damašek poskytne ruským společnostem rozsáhlý prostor ve sféře obnovování Sýrie. Podle jeho slov, pokud zadáte tuhle otázku „jakémukoli syrskému občanovi, tak jeho politická a emocionální odpověď bude taková, že my přednostně vítáme společnosti z těch tří zemí, ale hlavně z Ruska".„Pokud máme hovořit o infrastruktuře, tak je možné, že se dotýká ani ne desítek, ale stovek různých oblastí a specializací. Proto si myslím, že před ruskými společnostmi bude velmi široký prostor pro to, aby vnesly svůj vklad do obnovy Sýrie," shrnul syrský prezident.

Zdeněk Zbořil se směje TOP 09 a ukazuje, jak zlé je to po včerejšku s Merkelovou. A Babiš... ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Za ukazatel silné nepopularity kancléřky Angely Merkelové považuje politolog Zdeněk Zbořil výsledek CDU v zemských volbách v Bádensku-Württenbersku, v nichž se propadla o dvanáct procent. Šokující je, že její pád přišel v tak zazobané spolkové zemi. I když tam lidé nevystupují zdaleka tak aktivně proti migrační vlně jako bavorští sedláci nebo bavorská vláda, tak tu obavu zřejmě cítí stejně intenzívně, a proto tam s více než patnácti procenty uspěla Alternativa pro Německo. Podpořit zákon o obecném referendu přišel v pátek do Poslanecké sněmovny prezident Miloš Zeman. Sněmovnu navštívil při příležitosti prvního čtení zákona, ve funkci tak učinil pošesté. Ve svém vystoupení upozornil, že zákon o referendu může částečně vrátit politikům jejich prestiž tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany. To však neslyšeli zákonodárci z opoziční TOP 09, kteří opustili na protest proti hlavě státu jednací sál. „Nechceme slyšet vystoupení Miloše Zemana, ani nechci říkat prezidenta, prostě vystoupení Zemana,“ vysvětlil pro iDNES.cz předseda poslaneckého klubu František Laudát. „Pro nás jsou důležitá lidská práva. A to, jak se prezident chová v zahraniční politice směrem k Číně a Rusku, to, co říká, je neslučitelné s tím, s čím jsme do Sněmovny byli zvoleni my,“ dodal šéf poslanců TOP 09. „Pan prezident ukázal, že má za sebou dlouholetou praxi z parlamentních a vládních debat, ve kterých vždy prokazoval, že umí mimořádně dobře kriticky posuzovat a komentovat nejrůznější materiály předkládané kýmkoli. Navíc tyto své námitky a komentáře – stejně jako v minulosti – umí přednášet zpaměti, což svědčí o tom, že má nejen dobrou paměť, ale také, že to, o čem mluví, přečetl a prostudoval. Tak byl známý v parlamentních diskusích stejně jako na zasedání vlády. Tím se liší od většiny našich politiků, včetně poslanců, kteří při podobných příležitostech překoktávají materiály podstrčené jim jejich asistenty a poradci. Jen s obtížemi pak dokáží sledovat další diskutující, argumentovat a připomínkovat a vede to ke zmateným dodatkům nebo úpravám předložených materiálů,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil prezidentovo vystoupení. TOP 09 bude prezidenta kritizovat, i kdyby si jen zašel na šálek kávy Do komentování kroku TOP 09, strany noblesního čestného předsedy Karla Schwarzenberga, se mu příliš nechce. „Gesto TOP 09 a vyjádření pana poslance Laudáta nemusíme komentovat. TOP 09 bude kritizovat prezidenta, i kdyby si šel v oblíbeném parlamentním bufetu koupit šálek kávy; a pan Laudát je známý jako ‚jeden laudát‘. Tomu by nepomohlo, ani kdyby mu prezident dal svůj projev na CD. Hezké sice je, že jemu a jeho spolustraníkům jde o lidská práva, ale měl a měli by ctít alespoň Ústavu České republiky. Když byl Miloš Zeman zvolen prezidentem republiky, tak by ho měli oslovovat způsobem této úrovni odpovídající. Nevím, jak si členové klubu TOP 09 říkají mezi sebou, ale mám strach, aby to nebylo v Praze tak oblíbené ‚vole‘,“ přiznává politický analytik. Prezident Miloš Zeman bude podle názoru předchůdce, Václava Klause, znovu kandidovat na prezidenta. „Podle mého názoru prezident Zeman bude kandidovat ve druhém volebním období a zdůrazňuji, že to nemám z jeho osobního výroku, který by mi sdělil, aby nebyla mýlka. Ale z jeho chování tak dedukuji. A proto se mi zdá naprosto bezpředmětné, aby se někdo jiný pokoušel o prezidentskou volbu,“ reagoval Václav Klaus poté, co byl opakovaně dotazován, zda bude zvažovat svou vlastní kandidaturu. Podle jeho názoru má stávající hlava státu při beznaději na naší politické scéně silnou voličskou podporu a v tomto smyslu si ji zaslouží. Klaus nevidí mezi Zemanovými konkurenty žádnou výraznou osobnost Podle Zdeňka Zbořila je exprezident v poslední době přímo bombardován zbytečnými otázkami, jejichž účelem má být dozvědět se něco o jeho případných dalších politických aktivitách, nebo jen o jeho zájmu o funkci prezidenta. „Je to nejjednodušší, nač se může i mírně otupělý žurnalista zeptat, ale nikdo ještě nepřišel na to, že Klausovy odpovědi jsou vždy formulovány tak, aby mu umožňovaly hrát svou hru hned na několika šachovnicích. A zdá se mi, že ‚mediální málokdo‘ si s touto metodou ví rady. Mně se zdá nejvěcnějším Klausovým sdělením, že nevidí mezi možnými Zemanovými konkurenty žádnou výraznou osobnost. A říká nám, že buď se s tím budeme muset smířit, nebo že příštím prezidentem může být nějaký neznámý ‚parašutista‘, viz předvolební zjevení se Andreje Kisky na Slovensku,“ upozorňuje politolog. Miloš Zeman se stal i nejvýraznější osobností loňského roku podle průzkumu CVVM, když ho tak označilo 58,5 procenta respondentů. Za ním skončili ministr financí Andrej Babiš (42 procent), premiér Bohuslav Sobotka (19 procent), zpěvák Karel Gott (10 procent), předseda TOP 09 Miroslav Kalousek (5,5 procenta) a hokejista Jaromír Jágr (4 procenta). „Přikládám takovým ‚salonním průzkumům‘ velmi omezenou hodnotu. Chápu, že CVVM se musí nějak živit, ale takto je to trochu na hlavu. Rozumím srovnávání popularity pánů Zemana, Sobotky, Babiše, případně i pana Kalouska, jsou to konec konců občany zvolení ústavní činitelé. Ale proč s nimi srovnávat Karla Gotta nebo Jaromíra Jágra? Nevím, jak byly položeny otázky v této anketě a kdo byli respondenti, ale jsem přesvědčen, že by se to dalo sestavit i obráceně a Jágr s Gottem by se umístili daleko před všemi jmenovanými politiky,“ míní Zdeněk Zbořil. Kampaň proti Babišovi vedou z opozice i koalice ti, co by měli mlčet Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je dlouhodobě „populární“ i u pravicové opozice, která chce požádat o svolání mimořádné schůze Sněmovny kvůli kauze Čapí hnízdo. Snaha ODS a TOP 09 prý svědčí o tom, že nejsou schopny nabídnout vlastní program, a tak alespoň kritizují jeho. V nedělním pořadu Partie televize Prima uvedl, že jako Andrej Babiš nevlastní ani nevlastnil firmu Čapí hnízdo. Agrofert se stal partnerem firmy ještě před udělením dotace v roce 2008. Projekt se rozjel v období krize a Agrofert musel převzít závazky. Pokud by ČSSD podpořila svolání mimořádné schůze, tak by ho zajímalo, čeho se bude týkat. „Bude se řešit, že dotace byla udělena za exministra zemědělství za ODS Petra Bendla, nebo to, že chtěl firmu prověřit v roce 2013 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Pokud pochybily nějaké vyšetřující orgány, je třeba se obrátit na Kalouska,“ vyzval Andrej Babiš. Postěžoval si, že novináři sledují i jeho dům. Především média Zdeňka Bakaly pracují na kauze, která podle předsedy hnutí ANO neexistuje. Velice aktivní je i někdejší šéfredaktorka „jeho“ MF Dnes Sabina Slonková. Posteskl si také, že do Bruselu na něj posílá udání jeho bývalý náměstek. „Nemám možnost, jakou tradičně má paní Slonková, listovat si ve vyšetřovacích spisech nebo jiné dokumentaci, ať již jsou jejich autory vyšetřovatelé domácí nebo zahraniční, ale pokud jsou alespoň data, která pan Babiš na Primě uváděl, pravdivá, tak bych si dovolil tvrdit, že celá záležitost je vyvolána politickými předvolebními zájmy antibabišovských politických stran. Zajímavé je, že tuto kampaň vedou lidé, kteří, kdyby se dokázali ohlédnout do minulosti, by měli raději mlčet. A je jedno, jsou-li ze stran opozičních nebo vládní koalice,“ podotýká Zdeněk Zbořil. O USA radši nehovořit, nebo se dostaneme na Gabalův seznam Velvyslanec USA v České republice Andrew H. Schapiro se setkal s předsedou Islámské nadace v Brně Muneebem Alrawim, „aby vyjádřil podporu a solidaritu Spojených států s muslimskou komunitou v Česku i na celém světě“. Bavili se o toleranci, inkluzi či stavění mostů mezi jednotlivými náboženskými obcemi. „Dostalo se mi vřelého přivítání v brněnské mešitě, která je již více než deset let důležitou součástí muslimské komunity. Zvlášť v dnešní době je nutné dělat vše pro to, abychom čelili předsudkům a naopak podpořili ty, kteří jednají ve jménu míru a dobré vůle,“ pronesl americký diplomat. „Obávám se tuto záležitost na tomto místě komentovat,. aby se ParlamentníListy.cz nedostaly na seznam poslanců pana Gabala a paní Langšádlové, kteří chtějí, dotkne-li se nějaký článek nebo komentář publikovaný v Česku ‚našich spojenců‘, měli bychom je ‚mazat a mazat‘,“ směje se politolog. Doporučuje tedy nechat Ameriku Američanům. „Ale všimněme si jen toho, že po návštěvách rozhlasu a televize navštívil pan velvyslanec také obec muslimů v Brně, a že jen mírně naznačil, že někteří lidé u nás nemají rádi muslimy, inkluzi a veřejně prospěšné společnosti. Jeho vyjádření je samozřejmě také autostereotypem, osobní předsudečností, z níž máme pochopit, kdo jaký je. Tedy oni – domorodci – bez dobré vůle a bez schopností jednat ve prospěch míru a dobré vůle, a na druhé straně pan velvyslanec a země, jejíhož prezidenta u nás zastupuje, činí opak. Ještě že máme své zpravodaje nejen ve Spojených státech a Evropské unii, ale i v oblastech, kde se o ten mír a lidská práva jedná nejvíce, a ti nám tvrdí, že zprostředkovávají informace ‚z první ruky‘,“ glosuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil počínání velvyslance „míru a dobré vůle“. Na Slovensku se začíná rýsovat pohodlná většina, nikoli pohodlné vládnutí Pozorně sleduje i povolební vyjednávání na Slovensku, kde už jsou po víkendu s vítězným Robertem Ficem ochotny vyjednávat o vládě vedle Slovenské národní strany i Most-Híd a Sieť, což by znamenalo 85 ze 150 poslaneckých křesel. „Hlavně SNS se rozhodla jinak, než si dosud mnozí představovali. Ačkoli se uvažuje i o úřednické či prezidentské vládě, zdá se, že jakási obdoba ‚opoziční smlouvy‘ může vzniknout na půdorysu slovenské kritiky Evropské unie s orbánovskou ingrediencí. Pokud se to podaří, budou mít tyto čtyři strany pohodlnou koaliční většinu, ale to ještě neznamená, že to bude pohodlné vládnutí. Jejich názory jsou protichůdné v mnoha věcech a shodují se jen v antimigrační politice, kde našly společnou řeč. Spojuje je větší, nebo menší důraz na nacionalismus. Není to však šovinismus jako u Kotleby, ale spojuje je myšlenka Slovenska, které se bude bránit,“ zdůrazňuje politický analytik. Při ohlédnutí za summitem Evropské unie a Turecka z počátku minulého týdne je přesvědčen, že dochází na slova těch, kteří už v roce 2008 poukazovali na to, kdo bude v Evropě někdy až brutálně prosazovat své zájmy. „Jednání Turecka a EU dnes rozumím jako pokusu o spojenectví SRN (a snad i Rakouska) s Tureckem a opatrně dodávám – na úkor některých evropských zemí. Argument, že se ‚Evropa‘ nesmí nechat vydírat je argument slabých a bezmocných. Stejně jako těch, kteří proti Turecku šermují lidskými právy. Handrkování ‚kdo, koho a za kolik‘ je jenom morálka orientálního bazaru, o které jsme už několikrát mluvili. V takových případech, kdy jde jen o peníze, ačkoli se mluví o lidských právech, předpokládám, že se naplní proroctví německých politiků. Myslí si totiž, že když se Evropa už jednou vydírat nechala, proč by to nemohlo jít i podruhé,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil. Osídlování Evropy bude pokračovat podle německého plánu V reakci na návrhy ze summitu prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, že Česká republika je připravena přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka. ODS označila plán za porážku ČR a vítězství Bruselu a jeho nesmyslných a nefunkčních kvót. V původně dohodnutých kvótách není podle předsedy strany Petra Fialy ani slovo o migrantech vracených z řeckých ostrovů do Turecka, proto je přijetím uprchlíků z Turecka nelze naplnit. „Premiér se tedy aktivně podílel na porušení dosavadních unijních dohod a souhlasem s novým přemisťovacím mechanismem z Turecka překročil mandát, se kterým do Bruselu jel,“ uvedl šéf ODS. Předseda vlády v tom však žádný problém nevidí. „Prostě místo toho, abychom třeba vzali dvacet, nebo třicet Syřanů z Řecka, tak vezmeme dvacet, nebo třicet Syřanů z Turecka. To je vlastně jediný rozdíl,“ obhajoval Bohuslav Sobotka svoji myšlenku. Česká republika se v loňském roce dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území přemístí 1100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1691 uprchlíků z těchto zemí stanovilo Česku rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015. „Víme, že premiér Sobotka byl pod velkým tlakem ze sousedních zemí a přispěl i k oslabení V4, které bylo těm velkým v EU trnem v oku. To, co tvrdí pan Fiala je vlastně nezajímavé, protože neznáme mechanismus, kterým by se autonomní politika ČR dokázala prosadit na evropském fóru. To, kolik přijmeme, nebo nepřijmeme uprchlíků, je vlastně také jedno, protože nemáme sílu svá autonomní rozhodnutí jakkoli prosadit a z EU odejít nechceme. ‚Osídlování‘ Evropy bude tedy pokračovat podle německého plánu a jen přizvukování těmto tanečkům bude ‚specificky české‘,“ podotýká Zdeněk Zbořil. Klaus představoval vrchol kampaně Alternativy pro Německo Před nedělními volbami do tří spolkových zemí odjel do Německa exprezident Václav Klaus, aby podpořil názorově blízkou Alternativu pro Německo (AfD). Ve čtvrtek vystoupil ve městě Villingen-Schwenningen v Bádensku-Württembersku, v pátek v porýnském Neuwiedu. Právě tato akce, na níž se objevil po boku předsedkyně Frauke Petryové, byla považována za vrchol celé kampaně. „Je to pozoruhodné, ale myslím, že nevýznamné. Pana exprezidenta to jistě uspokojí, a kdyby se náhodou rozhodl kandidovat v příštích volbách do Evropského parlamentu, jistě by mu to trochu pomohlo. Ale z hlediska vývoje politických poměrů v SRN to není tak důležité, ačkoli ze svých návštěv Badenska-Wűrttemberska vím, že jsou tam úvahy o ‚ohrožení Evropy‘, respektive Německa, stále svěží. A je jedno, jedná-li se o přistěhovalce z Asie nebo Afriky, ale třeba i ze střední a východní Evropy,“ poukazuje politolog. Největší údiv vzbudily výsledky, jimiž skončily volby v Bádensku-Württenbersku, tedy s téměř 11 miliony nejlidnatější zemi Spolkové republiky Německo. Poprvé zvítězili Zelení (30,3 procenta) před CDU (27 procent), Alternativou pro Německo (15,1 procenta) a SPD (12,7 procenta). Výmluvné je srovnání s předchozími volbami. Vládní strany ztratily těžko uvěřitelných 22,4 procenta (z toho CDU 12 procent a SPD 10,4), zatímco Zelení si polepšili o 6,1 procenta a AfD tu kandidovala poprvé a celý zisk 15,1 procenta je tak jejím přírůstkem. „Znám lidi v Bádensku-Württenbersku, ti si myslí, že jsou nejbohatší, že mají nejlepší auta, ve Stuttgartu sídlí automobilka Mercedes, a hlavně že tam nesmí být žádní cizinci. Ale to neříkají nahlas, protože jsou chytří. Ale evidentně se tam to migrační téma rozbouřilo,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil. Pád CDU je o to děsivější, že nepřišel na východě, ale v zazobané zemi „Netvrdím, že výsledky v Bádensku-Württenbersku jsou předobrazem celostátních voleb, ale je to významný ukazatel silné nepopularity CDU a kancléřky Merkelové. To, že ztratily obě vládní strany, je ukazatel pro nastávající volby do Bundestagu. Je to útok na velkou koalici v celém Německu,“ tvrdí politolog. Ve čtyřmilionové Porýní-Falci vyhrála SPD (36,2 procenta) před CDU (31,8 procenta) a AfD (12,6 procenta). CDU kancléřky Angely Merkelové tu ztratila proti minulým volbám podporu 3,4 procenta voličů. Jediné prvenství si připsala ve východním více než dvoumilionovém Sasku-Anhaltsku, kde jí dalo hlas 29,8 procenta voličů, ale i to je o 2,7 procenta menší zisk než posledně. Druhou nejsilnější stranou se stala Alternativa pro Německo (24,2 procenta), Levice s 16,3 odsunula SPD na čtvrté místo (10,6 procenta). Sociální demokraté přišli o více než polovinu voličů a ztratili 10,9 procenta. „CDU vyhrála jen v jedné zemi, a to té nejmenší a ještě na východě. Nesmíme zapomínat, že na něj se pořád dívají skrz prsty, vidí v něm ty enderáky. O to víc je šokující, že pád CDU přišel v té bohaté, spokojené, nebo dokonce zazobané spolkové zemi. Tam lidé nevystupují zdaleka tak aktivně proti migrační vlně jako ti bavorští sedláci nebo bavorská vláda, ale zřejmě tu obavu cítí stejně intenzívně,“ myslí si Zdeněk Zbořil. Vítězní Zelení tam byli silní už v minulých volbách. „Ale to byli takoví zvláštní Zelení, žádní mladí lidé, ti představitelé byli kolem 55 let, ale dost toužili po účasti v zemské vládě. Tentokrát se jim podařilo vyhrát a zřejmě budou sestavovat zemskou vládu, což by bylo poprvé v dějinách Báden-Württenberku. Vítězství SPD v Porýní-Falci nepřekvapuje, tam vyhrává tradičně,“ poznamenává politolog. AfD je projevem nového národního uvědomění v rámci Evropské unie Za největšího poraženého považuje CDU. „Nečekal jsem, že to v Bádensku-Württenbersku bude takový pád, to by mě nenapadlo. Myslel jsem, že ztratí něco na úkor AfD, ale nenapadlo mě, že v této bohaté zemi bude ztráta tak velká. SPD dokonce s AfD prohrála. A i když se na tamní vládě bude zřejmě podílet, tak z hlediska efektu je to úhona na jejich dobré pověsti. Ukázalo se, že AfD skutečně reprezentuje zájmy silné skupiny obyvatel Německa, že to není jen nějaká chvilková hysterie, ale že se to poslední dva, tři roky formovalo už jako homogenní politický proud. Tyhle výsledky vyvolají větší zájem o AfD na území celého Německa, stoupne její popularita a CDU a SPD budou muset přemýšlet, co dělaly špatně, a nemůžou to jen tak hodit za hlavu. V hlavách politiků to vyvolá přinejmenším na nějakou dobu zvýšený zájem o lidi, o nichž si mysleli, že to jsou nějací extremisté,“ říká Zdeněk Zbořil. V českých médiích bývá Alternativa pro Německo označována za populistickou stranu. „Já bych je spíš označil za německé nacionalisty, jenomže slovo nacionalista v Německu špatně zní kvůli souvislostem s minulostí. Je to ale nový trend akcentování národní svébytnosti Němců, není to jen plácnutí do vody. Dál bude záležet na tom, co bude spolková vláda dělat v souvislosti s migrační krizí, jak bude úspěšná ve zbavování se migrantů, což už pochopila a v posledních dnech to dělá. Myslím si, že AfD je také projevem nového národního uvědomění v rámci EU, protože do těchto dnů v ní bylo slovo nacionalismus div ne zakázaným slovem a teď to mají ti slavní komisaři a poslanci na stole. A bude třeba se také zajímat o to, jestli se v dalších volbách AfD nedostane do Evropského parlamentu, jestli nebude mít zájem na tom, aby ovlivňovala německou politiku v rámci EU,“ myslí si politolog. Ačkoli většinou vnímáme politiku Německa přes vystoupení kancléřky Angely Merkelové, ve skutečnosti je Německo velmi různorodé. „A když začne kancléř jednat samostatně a ne v zájmu spolkových zemí, což se Angele Merkelové stalo teď v souvislosti s migrační krizí, kdy začala hájit jeden názor bez ohledu na názory jiných, tak tím se její pozice reprezentanta celého Německa oslabuje. Najednou jdou do popředí partikulární zájmy jednotlivých zemí, důkazem je ta neshoda s bavorskou. Existuje sice tradiční napětí mezi Berlínem a Bavorskem, nejen tedy Mnichovem, ale tentokrát došlo téměř k roztržce. A kritika Angely Merkelové z pozic nejvyšších bavorských představitelů byla typická. Možná kdyby se v Bavorsku konaly volby také v tomto termínu, než vyvane to vzrušení, tak by to tam třeba dopadlo stejně jako právě v Bádensku-Württenbersku,“ uvažuje Zdeněk Zbořil. V každém případě by se neúspěch vládních stran a především CDU měl projevit změnou politiky Německa v otázce migrační krize. „Myslím, že jako na signál budou na výsledky těchto zemských voleb reagovat, ale strašně špatně se to odhaduje, protože nejen celá Evropská unie, ale i spolková vláda reagovaly na krizi chaoticky. Takže se domnívám, že chaos bude pokračovat, protože nejistota, kterou volby zasejí do řad současných německých politiků, je může dovést k ještě zmatenějším závěrům. Nebo se objeví skutečně někdo, kdo přijde s novým plánem na řešení. Mohla by to být i Angela Merkelová, ale musela by si vybrat někoho jiného, než s kým tu politiku dělala dosud. Takže v důsledku voleb může dojít k nějaké změně německé politiky, ale stejně tak se může prohloubit ta současná zmatenost, kterou tamní politici projevují,“ dodává politolog.

Zpěvák Tomáš Klus promluvil a stálo to za to. Vysvětlil, proč mají muži sloužit ženám a že pravda a láska je ta nejúžasnější věc na světě Zpěvák Tomáš Klus se pro server iDNES.cz vyjádřil nejen k ženám, ale i k politice. „Mě se prostě příliš dotýká, když je někomu ukřivděno, když se neříká pravda. Nechápu třeba, proč někdo považuje za hanlivé označení ‚pravdoláskař‘. Co je špatné na slovech pravda a láska?“ zeptal se mimo jiné. K pravdě a lásce se Klus v rozhovoru vyjádřil obšírněji. „Pravda, láska, harmonie, štěstí jsou a priori naše nejsilnější potřeby. Co se stalo s naším myšlením, že máme osypky, když takhle někdo mluví? Většinou kvůli tomu, že si lidi neodpouštějí. Že v sobě mají spoustu křivd. Žijeme už x let v křivdách totality a války a já nevím čeho všeho, co už je dávno pryč. Mnoho lidí, kteří se rozčilují, ani jedno neprožili. Ale křivdy omílají pořád dokola,“ zmínil s tím, že podle jeho názoru spolu málo mluvíme. Neznáme ani své sousedy ani si s nimi nedokážeme popovídat. „A potom máme pocit, že žijeme ve zlém světě. V oddělení,“ dodal. Následně podotkl, že jedním z našich problémů je ekologie. „Je to náš společný problém tkvící vysoko nad volbami Losny, nebo Mažňáka. Loď se potápí a my ztrácíme čas hádkami, kdo za to může a kdo nám z toho pomůže. Přitom změna může nastat pouze zevnitř. Z nás. Nejprve sebeuvědoměním, pak uvědoměním si sebe v rámci společnosti, uvědoměním si své občanské moci. Měnit svět lze v dosahu vlastních rukou – tak vnímám například komunální politiku,“ podotkl zpěvák. Sám by však do obecního zastupitelstva kandidovat nechtěl. „Ale chtěl bych, abychom přestali žít v podivném přesvědčení, že do politiky můžou jenom lidi se silnými žaludky. Dokud budeme vnímat politiku jako něco nečistého, bude přitahovat jen takové jedince, kterým nevadí se ‚trochu ušpinit‘. Nedáváme prostor ideálům, které chceme v politice vidět. Protože neumíme diskutovat – buď se bavíme jen s lidmi, kteří mají stejný názor, anebo se s lidmi s odlišným názorem rovnou pohádáme. Nebo se s nimi nebavíme vůbec,“ řekl. Původní text ZDE. Závěrem pak uvedl, že bychom měli vrátit ženám jejich pozice a odpustit Evám. „My chlapi bereme ženám ženství, hrajeme si na bojovníky, kteří musí všechno ovládat. Přitom jim máme sloužit. Je nesmysl, že bůh uvalil kletbu na ženy prostřednictvím porodu, že ženy mají trpět v bolestech. Jednak žádný chlap by takové bolesti nedal a zadruhé: žena je stvoření, kterého se dotýká bůh, protože žena je brána života. V ní je posvátnost. Takhle to vnímám,“ uzavřel se slovy, že v tomto ohledu je brutální feminista. Žena je podle něj nejvíc na světě a díky ženám jsme tady.

Vláda asi odmítne návrh úprav pro dávky na pomůcky postiženým Pravděpodobně záporné stanovisko kabinetu dostanou zákonodárci k poslanecké předloze, která by zmírnila podmínky pro poskytování dávek na takzvané zvláštní pomůcky zdravotně postiženým lidem. Vláda podle předběžného stanoviska pro pondělní zasedání kabinetu uvede, že takto zásadní změny nelze učinit bez rozboru nynějšího stavu. Zprávu přinesla ČTK. Ministerstvo práce a sociálních věcí na analýzách podle pokladů pro ministry pracuje. „Výstupy z tohoto projektu budou podkladem pro případnou úpravu, respektive rozšíření dávkové pomoci osobám se zdravotním postižením,“ stojí v dokumentech. Poslanecká předloha podle ministerstva vychází spíše z principu odškodnění za zdravotní postižení než pomoci ke zmírnění jeho sociálních dopadů. Ministři by měli poukázat i na rozpočtové dopady novely Víta Kaňkovského, Jana Bartoška (oba KDU-ČSL) a Jaroslava Zavadila (ČSSD), které autoři odhadují na 538 milionů korun ročně. Zatímco nyní mohou hendikepovaní lidé žádat o příspěvek na pomůcku, která je dražší než 24 000 korun, novela by hranici snížila na 8 000 korun. Na dotaci by měli nárok lidé, kteří mají příjem nižší než dvanáctinásobek životního minima místo nynějšího osminásobku. Předloha by navíc zrušila posuzování příjmů všech lidí, kteří s postiženým žijí ve společné domácnosti. Předkladatelé chtějí novelou zvýšit například i příspěvek na mobilitu lidem s nejtěžšími zdravotními hendikepy, tedy těm, kteří mají průkaz ZTP/P. Místo 400 korun by měsíčně dostávali 600 korun. Dotaci na pořízení automobilu by stát mohl nově poskytovat už po sedmi letech místo nynějších deseti let. Rozšířil by se rovněž výčet diagnóz pro možnost získání příspěvku na zvláštní pomůcku.

Luboš Palata v ČT haněl Fica. Pak si vzal slovo známý novinář a pohovořil trochu jinak Ke slovenským volbám se ve včerejším vysílání pořadu Události, komentáře České televize vyjádřili komentátor MF Dnes Luboš Palata a slovenský novinář Tom Nicholson. Protiimigrační tematika nahrála extremističtějším a extremistickým stranám tím, že vytvořila určitou náladu ve společnosti, uvedl Palata. „Nálada byla panická, ostatně stejně jako v ČR a v Maďarsku,“ podotkl. „Co ale bylo pro slovenského voliče problematické, bylo to, že všechny strany mluvily stejně, snad kromě Most-Híd,“ dodal s tím, že všechny strany de facto odmítaly kvóty. „Slovenští voliči se však rozhodovali kvůli něčemu jinému. Ale volby nic nerozhodly. Ten výsledek je podivný guláš, na jehož konci může být něco, co Slovensko ještě nezažilo – úřednická vláda a předčasné volby,“ nechal se slyšet. Podle něj v předvolebních debatách nebyl příliš patrný rozdíl mezi tím, co říkali jednotliví kandidáti. „Všichni v podstatě říkali to samé, jen de facto upozorňovali stále na nějaké nebezpečí. A to nahrálo Marianu Kotlebovi, který říkal, že to je ještě málo,“ sdělil Palata. Robert Fico nedokázal využít tu psychózu, kterou sám vytvořil – využili toho však jiní, SNS a Kotlebova strana, tvrdí Palata. České volby se budou podle Palaty konat za dlouhou dobu. „A já doufám, že ta psychóza kolem migrační krize poklesne. Že se zkrátka najde nějaké evropské řešení,“ podotkl s tím, že věří, že to pro českou politickou scénu bude varování, aby si lídři stran nezahrávali s emocemi. Kotleba je fašista, řekl slovenský novinář „Slováci to vnímají tak, že zde máme 25 let establishment té strany, která podporuje EU, NATO a tak dále. Zároveň dosud byla očividně podporovaná oligarchy,“ řekl americko-kanadský novinář Nicholson, který působí na Slovensku. „Pro lidi, kteří nevnímají světlou budoucnost, tak co jim zbývá než volit stranu, která pro ně slibuje vytvořit něco lepšího než standardní strana, která tu vedla?“ řekl s tím, že pro Slováky je de facto lepší volit antisystém. „Nemyslím si, že volají fašisty či že chtějí posílat Romy do plynu, ale mají plné zuby té hlavní strany a těch miliardových projektů, z nichž běžný člověk nic nemá,“ podotkl Nicholson. „Myslím si, že to je specifické pro Slovensko,“ dodal s tím, že si nemyslí, že je takováto atmosféra ve střední Evropě. „Pan Kotleba není nic jiného než fašista,“ nebral si servítky s lídrem Ľudové strany Naše Slovensko Nicholson. „Jediné, co nebude říkat, je Sieg Heil, ale vše ostatní u něj platí,“ doplnil s tím, že kotlebovci jsou podle jeho názoru skutečně fašisti. „Nedělejme si iluze, to jsou fašisti. To, že předseda Kotleba neříká, že by poslal Romy do plynu, neznamená, že si to nemyslí,“ uzavřel. Celé vysílání pořadu Události, komentáře ZDE.

Puškov odpověděl na Volkerova slova o „kroku zpátky“ Ruský senátor Alexej Puškov okomentoval prohlášení zmocněnce MZV USA pro Ukrajinu Kurta Volkera, že jeho poslední schůzka s pomocníkem ruského prezidenta Vladislavem Surkovem byla „krokem zpátky“. Volker dříve prohlásil v interview pro Politico, že podle výsledků poslední schůzky se Surkovem se vrátila jednání „k výchozímu návrhu". Připustil přitom, že je to spojeno nikoli s Ukrajinou, ale se stavem rusko-amerických vztahů, anebo s tím, že se nekonala jednání mezi prezidenty Ruska a USA Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. V polovině listopadu měli Surkov a Volker v Bělehradu třetí kolo jednání o urovnání situace na Donbasu. Jejich první schůzka se konala v srpnu v Minsku, a druhá — v říjnu v Bělehradu.

Budeme muset změnit českou hymnu? Některé návrhy jsou děsivé Proto v souvislosti s letošním 100. výročím vzniku Československa se ČOV rozhodl vyvolat debatu o nové délce hymny. Vzniklo několik variant nové hymny od skladatele Miloše Boka. Čtyři verze nahrál Symfonický orchestr FOK a Kühnův smíšený sbor. Možnou podobou hymny se zabývá i ministerstvo kultury. Na sociálních sítích už na toto téma probíhá diskuse. Většina uživatelů si z toho udělala legraci a navrhla své sloky nové hymny.

V Bruselu jsou z Trumpa na prášky, prostě paráda. Odpudivá a mstivá Clintonová by byla schopná rozpoutat celosvětovou válku. Znalec USA promlouvá ROZHOVOR Bývalý ředitel proamerického Občanského institutu Michal Semín, který se s neokonzervatismem a OI rozešel, říká, že Hillary Clintonová je „z nejodpudivějších tváří současné americké politické scény, arogantní, mocichtivá, mstivá bisexuálka, důvodně podezřelá z mnoha závažných zločinů a schopná rozpoutat celosvětový válečný konflikt.“ „Po Brexitu další studená sprcha. Budou se tvářit děsně diplomaticky, ale jsou z toho na prášky. Prostě paráda,“ říká Semín o tom, jak se tváří v Bruselu. Donald Trump k překvapení mnohých vyhrál. Čekal jste to? Paul Craig Roberts varoval před volebními machinacemi. Takže to bylo pomýlené varování? Nebo elity vzaly Trumpa na milost? Či jak to podle vás bylo? Zní to v danou chvíli asi nepřesvědčivě, ale na rozdíl od řady svých přátel, o nepřátelích ani nemluvě, jsem tento výsledek spíše očekával. Zároveň jsem si však uměl představit, v závislosti na změněných okolnostech, i opačný scénář. Nicméně poté, co nebylo Trumpovi zabráněno v tom, aby se probojoval do finále závěrečného klání o Bílý dům, ve mně přesvědčení o tom, že se stane prezidentem, jednoznačně převážilo. Pokud jde o volební machinace – nelze vyloučit, že navzdory přesvědčivému vítězství Donalda Trumpa k dílčím volebním podvodům došlo. Vždyť o volebních přístrojích, evidujících hlasy pro Clintonovou i po stisknutí tlačítka Trump, vyšla k dnešnímu dni již celá řada článků. Na celkovém výsledku to však nic nezměnilo. Možná i proto, že alespoň část vámi zmiňovaných elit si zvolení Donalda Trumpa v zásadě přála. Vysvětlím později. Dobrá. Co lze tedy od něho po nástupu do úřadu očekávat? Bude skutečně tak razantní, jak sliboval v kampani? A v čem se jeho způsob výkonu funkce bude nejmarkantněji lišit od toho, kdyby vyhrála Hillary Clintonová? Je nesnadné v tuto chvíli odhadnout, kolik předvolebních slibů splní. Vždyť po pravdě řečeno ani nevíme, co z toho myslel vážně, a co ne. Každopádně podmínkou toho, aby splnil do puntíku vše, co v kampani sliboval, je spolupracující Kongres a administrativa, která mu nebude házet klacky pod nohy. Nebude to tedy mít rozhodně snadné. Pokud jde o druhý dotaz: Myslím, že není až tak důležité, zda a jak by se od sebe lišili způsobem výkonu funkce, ale tím, co by v praxi prosazovali. Trump si nemůže dovolit politiku podobnou té, kterou by prosazovala šílená Killery. Jeho voliči, vkládající do něj nemalé naděje, by mu to nikdy neodpustili. Co z jeho sympatického národně konzervativního a antiglobalizační programu bude nakonec Trump reálně prosazovat, to se teprve ukáže. V tuto chvíli je nejdůležitější to, že se prezidentkou nestala Hillary Clintonová. To, že se do Bílého domu nebude stěhovat jedna z nejodpudivějších tváří současné americké politické scény, arogantní, mocichtivá, mstivá bisexuálka, důvodně podezřelá z mnoha závažných zločinů a schopná rozpoutat celosvětový válečný konflikt, je nejen pro mne skutečnou úlevou. Bez Trumpa by nikdy poražena nebyla, ostatní republikánští uchazeči o pomyslný politický trůn v USA na to neměli, topolánkovsky řečeno, gule. Někteří prezentují Donalda Trumpa jako „poslední vzpouru bílého heterosexuálního křesťanského muže“. Lze to tímto způsobem popsat? Co jeho úspěchu nejvíce pomohlo? Navzdory všem médiím, průzkumným agenturám, celebritám, „osobnostem“, akademikům, velkým sponzorům… Ano, i takto lze na Trumpovo vítězství pohlížet. Navzdory jeho ne vždy přitažlivým charakterovým vlastnostem se mu tím, jak otevřeně o mnoha problémech dnešní doby hovořil, podařilo získat na svou stranu snad všechny skupiny amerických občanů, jimž se příčí multikulturní ideologie, politická korektnost či zjevné nepřátelství Obamova režimu vůči tradiční rodině či křesťanství. Vámi zmíněná mediálně-kulturní „americká kavárna“, podporující Hillary, k Trumpově úspěchu však paradoxně také přispěla. Přeci každý, kdo má zdravý rozum a připojení na internet, si musel již dávno všimnout, jak „média hlavní stoky“ manipulují a lžou. Trávil jsem volební noc jejich sledováním. Nedalo se přehlédnout, jak se v průběhu sčítání hlasů měnil výraz ve tváři přítomných presstitutů ze štábů CNN (neboli Clinton News Network) či naší „veřejnoprávní“ ČT. Úchvatný zážitek. Ostatně fenomén ČT by si od někoho k tomu povolaného zasloužil podrobnější komentář. Nebo vám snad nepřijde směšné, jak se v jedné malé gubernii „svobodného světa“ dělala kampaň za zvolení Hillary Clintonové prezidentkou? Co lze nyní od Trumpa očekávat v zahraniční politice ve vztahu k Evropě, Rusku, Blízkému východu a Číně? Věříte, že by například zásadně „osekal“ NATO, či se jen zmírní konfrontační styl vůči Rusku? Válka proti Rusku tedy nakonec nebude? V této oblasti jsem víceméně přesvědčen o tom, že Trump svým předvolebním slovům dostojí. Bude hledat společnou řeč s ostatními mocnostmi, Rusko nevyjímaje. Samozřejmě za předpokladu, že se mu podaří zabránit infiltraci válkou posedlých neokonzervativců do své budoucí administrativy. Uspěje-li, pak je vítězství Trumpa v prezidentských volbách vítězstvím nás všech i bez ohledu na to, zvítězí-li i na jiných frontách. Očekáváte, že Trump udělá něco zásadního v oblasti takzvané kulturní války: ov tázce potratů, gender ideologie, homosexuálních manželství… Pokud tak učiní, vejde do dějin jako skutečný kontrarevolucionář. Každopádně slíbil, že uprázdněné posty v Nejvyšším soudu – hovoří se až o třech – obsadí lidmi formátu nedávno zesnulého Antonina Scalii. I proto si získal podporu konzervativních křesťanů volajících po zásadním posunu směrem k ochraně nenarozeného života a tradiční rodiny. Rovněž přislíbil zrušit takzvaný Johnsonův dodatek, daňově trestající ty náboženské společnosti, jež veřejně zaujímají politická stanoviska. Slíbil též ukončit financování potratářské organizace Planned Parenthood, jejíž zájmy dlouhodobě zastupuje poražená Hillary. V případě jejího zvolení jsme si mohli být jisti tím, že prosazování konzervativních postojů k rodině či ochraně lidského života by bylo ještě obtížnější, než jak je tomu nyní. Proto je pro mne nepochopitelný postoj některých veřejně známých křesťanských aktivistů či politických analytiků, že oni by Trumpa nikdy nevolili. Omezí Trump zásadně imigraci? Pokud by v otázce imigrace zůstal nečinný, velmi by si tím u svého elektorátu ublížil. Nicméně bez ohledu na to, jakých praktických výsledků dosáhne, tak již samotný fakt, že se prezident USA neklaní bůžku multikulturalismu a dialogu s „náboženstvím míru“, je povzbuzením pro každého, komu není lhostejná civilizační a kulturní identita vlastního národa a státu. Jaký to bude mít dopad na Německo a na politiky EU, která, například, co se týče sankcí, stínovala politiku USA? A co TTIP? Po Brexitu další studená sprcha. Budou se tvářit děsně diplomaticky, ale jsou z toho na prášky. Prostě paráda. A TTIP? Ten je za dané situace neprosaditelný. Smluvní zakotvení globálního korporátního socialismu s onou čím dál tím nelidštější tváří si bude muset počkat na jiného amerického prezidenta. Jaký vliv bude mít Trumpovo prezidenství na českou politiku a takzvanou pravdolásku, která měla silné zázemí v zámoří a na americké ambasádě? Doufám, že se Trumpovo vítězství pozitivně projeví i u nás. Předně tím, že místní americká ambasáda, ať už je obsazená kýmkoli, přestane aktivně zasahovat do českého veřejného a politického života, například financováním obscénních akcí místních LGBT aktivistů. Přestane-li strýček Sam – už jsem málem řekl Brady – živit naši stále politicky ambicióznější „neziskovou“ sféru, pak asi zase začnu chodit malostranskou ulicí Tržiště bez toho, abych si v její nejpřísněji střežené zóně alespoň jednou pořádně odplivl. Václav Klaus uvedl, že teď by mohla nastat řetězová reakce v Evropě. Přichází vzpoura obyčejných „nasraných“ lidí? Může následovat vítězství Hofera, Le Penové, Alternative für Deutschland...? Může. A bude. Alespoň do té doby, než nastane to, čeho se nyní nejvíce obávám. Co tím myslíte? Víte, vzhledem k tomu, jak silná je pozice globalistů za kulisami veřejného života, je poměrně přesvědčivé vítězství kritika globálního vládnutí, nota bene v amerických prezidentských volbách, opravdu něčím nesamozřejmým. Jak je možné, že mu v tom soudruzi z „deep state“ nezabránili? Vždyť umějí-li vyvolávat barevné revoluce a obsazovat uvolněné úřady svými lidmi jinde ve světě, jistě si umí udělat pořádek i na vlastním dvorku. Proto se musíme ptát, proč dané kruhy nevyvinuly dostatečné úsilí na to, aby se prezidentem USA stala Hillary Clintonová. Vy snad chcete naznačit, že ani Trump nebude mít šanci omezit vliv nadnárodních korporací, bank, Fedu…? Moc bych si přál, abych se v tom, co nyní řeknu, mýlil. Stávající finanční systém, udržovaný při životě jen dalším zvyšováním dluhů, se již nejeví jako nadále neudržitelný. V ohrožení se nachází i dolar, sloužící dosud jako světová rezervní měna. Až se globalisté rozhodnou vytvořit nový, stabilnější finanční systém, následkem zániku systému předchozího a především pádu dolaru pak zcela jistě hrozí, že se USA z pozice supervelmoci přesunou na úroveň dnešních banánových republik. Rozhodně se to však nestane dřív, než 20. ledna 2017, tedy poté, co se nově zvolený prezident Trump ujme svého úřadu. A to proto, aby z nastalých potíží, proti kterým byla finanční a hospodářská krize po roce 2008 jen drobnou nehodou, mohli být obviněny nikoli globální finanční elity, ale antiglobalisté a konzervativní národovci, reprezentovaní dnes Donaldem Trumpem. Ti budou prohlášení za viníka vzniklé sociální a hospodářské krize a i mnozí z těch, kdo Trumpa volili, budou volat po další Změně s velkým Z, tentokrát z rukou větších machrů, než byla zdravotně i jinak hendikepovaná Clintonová. Z toho však neplyne, že bychom se neměli z Trumpova volebního vítězství radovat. Nikde totiž není psáno, že moc globalistů je neomezená a jejich plány nezvratitelné. Třeba jim opravdu docházejí síly na to, aby se účinně bránili rostoucímu hněvu těch, kteří si navzdory indoktrinační mašinérii postmoderní globální kavárny uchovali touhu po svobodě a životě podle starých, osvědčených hodnot naší původní křesťanské civilizace.

Ruští chlapci v Německu se s drzými migranty nemazlili. Takhle nečekaně to dopadlo... Když v Německu žijící Ruska nedávno zaparkovala před jedním z berlínských obchodních center, jistě netušila, že zanedlouho pocítí blahodárné účinky západní migrační politiky na vlastní kůži. Když se totiž vrátila z nákupů, v jejím autě už seděli tři snědí cizinci. Šokované ženě pouze věcně oznámili, kam je má odvézt. Nehnula s nimi ani důrazná výzva, aby okamžitě zmizeli. Pohodlně usazeni vyčkali na policii, kterou Ruska přivolala. Co se dělo pak, by se možná mělo zlatými písmeny vytesat na mohylu nad přístupem západních bezpečnostních složek k občanům při ochraně před nelegálními přivandrovalci. Místo rázného zásahu muži zákona navázali zdvořilou konverzaci s vyvrheli, kteří se dopustili v lepším případě vloupání, v horším pokusu o únos. Realita šokuje: ozbrojení oficiální strážci německého a západního pořádku poškozené řidičce navrhli odvézt cizince, kam si přejí: "Nemusíte se bát, pojedeme za vámi (!)" Zoufalá Ruska zatelefonovala manželovi, který zalarmoval bratra a ten strýce. Tři statní ruští "molodci" pak německé policii živě předvedli, jak se vypořádat s gaunery. Tří "pasažéry" vyvlekli za límce z auta a otřískali o asfalt. Tento příběh začátkem měsíce na přednášce v Praze vyprávěl ruský publicista a zakladatel hnutí Antimajdan Nikolaj Starik. Před zdřevěněným publikem dospěl k pointě: "Tady máte ukázku, jaký je rozdíl mezi neschopnou německou policií a pravým ruským chlapem." V reálu však jde o mnohem závažnější rozdíl: mezi ochranou vlastních obyvatel, kteří policii platí, a ochranou bruselské politiky, která je vhání do jícnu vřele vítaných migrantů. Mluvit přitom o neschopnosti je ještě komplimentem. Jinak schopná německá policie je totiž ochromena, v zásahu má svázané ruce a jasné instrukce, kterými její političtí lídři ordinují to,že mají zacházet s kriminálními živly v rukavičkách. Sotva si pak lze přestavit, jak mohli ochránit stovky žen při nedávných silvestrovských útocích v Kolíně nad Rýnem a dalších německých městech. Konečně, útočníci se tehdy policistům jasně vysmáli do očí: "Nic nám nemůžete udělat, paní kancléřka Merkelová nás pozvala." Policisté jsou tak v pozici hasičů, kterým moc zakazuje hasit "politický požár". A přestože si platíme síly, které mají tento živel zmrazit již v zárodku, tedy na hranicích EU (Frontex), musíme platit i vlastní "hasiče" na vlastních hranicích. Musíme, aby i nás nezachvátila tato divoká pochodeň špinavého humanismu a kosmopolitismu. A abychom ve vlastní zemi nedopadli jako Ruska před německým nákupním centrem. Zdroj: napalete.sk

Francie vyšle do Egejského moře loď pro kontrolu přívalu migrantů Francie hodlá vyslat do Egejského moře loď, která bude pomáhat v kontrolování migračních proudů, prohlásil v pátek prezident Francoise Hollande v projevu k závěrům schůzky s kancléřkou SRN Angelou Merkelovou v Elysejském paláci. „NATO přijala rozhodnutí o vyslání svých lodí do Egejského moře, mezi Řeckem a Tureckem. Francie také poskytne svoji loď za účelem zajištění kontroly (nad proudem migrantů)," řekl Hollande. Možnost nasazení vojenských lodí NATO kvůli snížení proudu nelegální migrace do zemí EU byla oznámena po schůzce tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jež se konala 8. února v Ankaře. Podle zprávy pohraniční agentury EC Frontex, během roku 2015 přišlo do Evropské unie 1,8 milionu migrantů. Eurokomise prohlásila, že nynější světová migrační krize je největší od dob Druhé světové války. Přes Řecko a Evropu jde hlavní proud migrantů z asijských a blízkovýchodních zemí. Z tureckého pobřeží se vydávají po moři do řeckých ostrovů, odkud je přepravují do kontinentální části země a pak do zemí Centrální a Severní Evropy.

Rychlejší než lidé: V Londýně předvedli tučňáky z Antarktidy. Video Londýnské akvárium Mořský život ukázalo návštěvníkům osm nejrychlejších tučňáků na světě – tučňáků oslích. Jejich rychlost dosahuje 36 km/h.

Hroutí se vám svět? Přečtěte si Václava Havla, radí profesor ze slavné americké univerzity Kdo má v poslední době pocit, že se svět začal nebezpečně měnit, pro toho je určen zajímavý recept na zachování svobody i vnitřní rovnováhy. Sestavil ho Timothy Snyder, profesor historie z Yaleovy univerzity, známý v Česku jako autor bestselleru Krvavé země. Píše o tom server Respekt.cz. Snyder svůj dvacetibodový program, opřený o zkušenost z celého 20. století, pojal primárně jako lekci pro dnešní Ameriku – po Brexitu a s Trumpem v čele. Celý text je ZDE. Zaprvé doporučuje se předem nehrbit. „Autoritářské režimy si mnohdy mohou uzurpovat moc zadarmo, aniž někdo klade odpor. Lidé si už dopředu domýšlejí, co by po nich represivní režim mohl chtít, a začnou se tak chovat ještě dřív, než je někdo začne nutit. Stává se to i vám? Nebuďte předposraní. Preventivní poslušnost urychluje nástup nesvobody,“ vyzývá Snyder. Zadruhé doporučuje bránit instituce, jako jsou soudy nebo média. „Nemluvte o ‚našich institucích‘, dokud se za ně sami nepostavíte. Samy se neochrání, naopak začnou se hroutit jako domino, pokud je občané nebrání od začátku,“ upozorňuje Snyder. Doporučuje také neopakovat klišé. „Vyvarujte se frází, které slyšíte okolo sebe. Mluvte vlastními slovy, i když třeba jen tlumočíte to, co mají všichni na jazyku. Netahejte do postele mobily a místo toho čtěte. Např. něco z těchto šesti knížek: Moc bezmocných od Václava Havla, 1984 od George Orwella, Zotročeného ducha od Czesława Milosze, Člověka revoltujícího od Alberta Camuse, Původ totalitarismu od Hannah Arendtové nebo Nic není pravda od Petera Pomerantseva,“ uvádí Snyder.

U budovy Rady mítingují tisíce lidí s požadavkem Jaceňukovy rezignace. VIDEO Akci u budovy Nejvyšší rady v Kyjevě uspořádali zemědělci. Požadují odstoupení ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, oznámila informační agentura UNIAN. Část účastníků mítinku zatarasila ulici Michaila Gruševského u budovy parlamentu. Arsenije Jaceňuka označují za korupčníka. V pondělí oznámil tiskový mluvčí ukrajinského prezidenta Svjatoslav Ceholko, že prezident se vyslovil pro vytvoření nové koalice v Nejvyšší radě a pro sestavení nové vlády. Podle Petra Porošenka by se měla postavit do čela vlády ministryně financí Natalja Jaresko nebo lvovský starosta Andrej Sadovyj, je ale připraven pracovat s jakýmkoli premiérem, kterého podpoří koalice.

Přichází konec Islámského státu? Syrská armáda obklíčila poslední pevnost v zemi Syrský vládní vojska obklíčila město Bukemal – poslední pevnost teroristické organizace Islámský stát v zemi, informoval RIA Novosti informovaný zdroj na místě. „Syrská armáda zcela obklíčila Bukemal a vzala ho pod palebnou kontrolu," řekl zdroj agentury. Podle slov zdroje plánuje syrská armáda město osvobodit v nejbližších několika dnech.

Ministerstvo obrany Německa odpovědělo na žádost Ukrajiny sankcí proti Schröderovi Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová byla skeptická ohledně myšlenky ukrajinského ministra zahraničí Pavla Klimkina o naložení sankcí proti bývalému kancléři Gerhardovi Schröderovi. Řekla to v rozhovoru pro noviny Bild. Moderátoři vysílání navrhli, aby pokračovali frází „Sankce proti Gerhardovi Schröderovi…". „Měli bychom o tom diskutovat s velkou opatrností a až po odpovídající kontrole," zdůraznila von der Leyenová. Klimkin v rozhovoru pro Bild uvedl, že sankce ze strany Západu by se měly týkat i osob, které „propagují projekty" Moskvy v zahraničí. Zvláště zmínil Schrödera a nazval jej „nejvýznamnějším lobbyistou pro Putina". Později však šéf ukrajinského ministerstva zahraničí uvedl, že neměl na mysli osobní sankce proti bývalému kancléři. Dříve Schröder uvedl, že nebude měnit postoj vůči Vladimíru Putinovi ani navzdory kritice proti jeho osobě. Gerhard Schröder působil jako kancléř Spolkové republiky Německo v letech 1998 až 2005. V září loňského roku byl zvolen do představenstva společnosti Rosneft, třetího největšího hráče na německém trhu rafinace ropy. Celková kapacita společnosti činí 12,5 milionů tun ročně. Bývalý kancléř opakovaně mluvil o svém přátelství s Putinem a negativním postoji k protiruským sankcím. „Víte, kdybych byl v představenstvu americké firmy a ne ruské společnosti, všichni by řekli, že je to skvělé. V této kritice je určitý náznak pokrytectví," řekl Rheinische Post.

Média: Merkelová prohlásila, že je připravena kandidovat počtvrté Německá kancléřka Angela Merkelová je připravena kandidovat na čtvrté volební období, informuje agentura DPA s odvoláním na své zdroje. Toto prohlášení učinila Merkelová na neveřejném zasedání předsednictva své strany Křesťansko-demokratická unie v Berlíně, praví se ve zprávě. Podle očekávání to oznámí oficiálně večer — na tiskové konferenci, která se plánuje na 19.00. Tento týden Merkelová prohlásila, že odpoví na otázku, jestli se rozhodne znovu kandidovat, až bude „vodná chvíle, která ještě nenastala". Dříve o navržení její kandidatury na čtvrté období informoval v interview pro televizní stanici CNN politik z CDU Norbert Röttgen.

Trosky čínské kosmické stanice byly označeny za hrozbu pro Evropu Evropská kosmická agentura (ESA) prohlásila, že fragmenty čínské kosmické stanice Tchien-kung 1, které neshoří v atmosféře, mohou dopadnout na území EU. Agentura plánuje zorganizovat pozorování aparátu. „Kvůli geometrii orbity stanice my již můžeme vyloučit možnost, že nějaké fragmenty (Tchien-kung 1) upadnou kdekoli na území severněji 43 stupňů severní šířky či jižněji 43 stupňů jižní šířky," prohlásil vedoucí monitoringu kosmického odpadu ESA Holger Krag. V oficiálním prohlášení ESA se zmiňuje, že datum, doba a trajektorie pádu fragmentů Tchien-kung 1 mohou být předpovězeny „jen s velkou nepřesností". Zmiňuje se, že existuje možnost toho, že některé části aparátu zasáhnou povrch planety. Tchien-kung 1 má délku 12 metrů a diametr 3,3 metru. Váha na startu dosahovala 8506 kilogramů. Podle informací ESA ztratila Čína kontakt se stanicí v roce 2016. V současné době se nachází na orbitě ve výšce okolo 300 kilometrů. Výška bude klesat až do března roku 2018, kdy je naplánován vstup do atmosféry.

Senátoři schválili novelu horního zákona. Pozměňovací návrhy neprošly, platí sněmovní verze Novelu horního zákona ve znění Poslanecké sněmovny dnes schválili senátoři. Při malé účasti bylo pro schválení 33 senátních zákonodárců. Nedošlo na žádné pozměňovací návrhy, které přišly zejména z výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ten navrhoval mimo jiné, aby do novely byl dán zákaz hydraulického štěpení hornin v celé České republice. Do podrobné rozpravy se nedostaly ani pozměňovací návrhy deseti senátorů v čele s Milošem Vystrčilem (ODS), které měly pomoci obcím. V rámci novely horního zákona svým nařízením rozhodla vláda o úhradách z vydobytých nerostů. Předpokládá celkové navýšení za tyto úhrady na dvojnásobek. Podle dat z roku 2013 by mělo jít o navýšení ze zhruba 600 milionů korun až na přibližně 1020 milionů. Podle současného zákona získávají obce z vydobytých nerostů příjem 450 milionů. „K tomu mají obce 14 milionů úhrady z dobývacího prostoru. Jenže podle novely zůstává pro obce z vydobytých nerostů stávajících 450 milionů, byť se celkové příjmy z vydobytých nerostů navyšují o 420 milionů korun. Ve prospěch státu, který navyšuje své příjmy z nerostů ze 150 na 570 milionů korun,“ řekl PL Miloš Vystrčil. Deset senátorů včetně Iva Valenty (SsČR) však chtělo pozměňovacími návrhy dosáhnout toho, aby zvýšením podílů příjmů obcí na 50 % tyto získávaly o 120 milionů korun více, tedy stejnou částku jako stát. „S ještě devadesáti miliony příjmů z dobývacího prostoru by si dokonce díky našim pozměnovacím návrhům mohly obce přilepšit až o 210 milionů korun. Zkrátka by nepřišel ani stát. Jeho celkové příjmy by se zvýšily o 300 milionů,“ doplnil Miloš Vystrčil.

Savčenková požádala Trumpa, aby zpřísnil sankce vůči Rusku Poslankyně ukrajinské Nejvyšší rady Naděžda Savčenková napsala novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dopis, jehož kopii v angličtině a ukrajinštině zveřejnila na své stránce na sociální síti Facebook. Trump zvítězil ve volbách 8. listopadu a své funkce se ujme po inauguraci 20. ledna. Ve svém dopise Savčenková žádá Trumpa, aby nerušil, ale naopak posílil sankce vůči Rusku a rozšířil vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Savčenková rovněž požádala Donalda Trumpa, aby zvýšil podporu Ukrajiny, a vyzvala k rozhodnějším akcím amerických diplomatů zaměřeným „na osvobození rukojmích v ruských věznicích". Ukrajinská poslankyně zdůraznila, že nový americký prezident může zabránit třetí světové válce. Trump ještě jako kandidát navrhoval, aby USA omezily vměšování do záležitostí jiných zemí. Když hovořil o konfliktu na Ukrajině, pak republikán mimo jiné řekl, že „tento problém se dotýká Evropy mnohem víc, než nás" a že jsou to právě evropské země, kdo ho musí řešit v první řadě.

První odhady slovenských voleb: Fico vyhrál, ale získal hodně málo. Jak dá dohromady většinu je ve hvězdách Dnešní parlamentní volby na Slovensku vyhrála podle odhadu vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, která ale výrazně ztratila a přijde také o stávající většinu v Národní radě SR. Do Národní rady by se dostalo až devět politických stran a hnutí, včetně krajně pravicové strany Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko, která by se tak stala překvapením voleb. Vyplývá to z odhadu agentury Focus, jehož výsledky zveřejnila televize Markíza. Směr-SD dostal podle odhadu 27,3 procenta hlasů. To je výrazně méně, než mu předpovídaly průzkumy veřejného mínění a zároveň výrazná ztráta oproti volbám v roce 2012, kdy Ficova strana získala 44,4 procenta hlasů. Tento výsledek by znamenal, že Směr-SD ve 150členné Národní radě, kde má nyní 83 poslanců, obsadí pouze 45 křesel. Na druhém místě podle agentury skončila překvapivě liberální strana Svoboda a solidarita (SaS) se ziskem 13,3 procenta hlasů. Naopak strana Síť, která měla být podle většiny sondáží hlavním vyzývatelem Směru-SD, skončila až na sedmém místě se ziskem 6,7 procenta hlasů. Poslední průzkumy favorizovaly Směr na výrazně vyšší úrovni. Na druhém místě pak podle výzkumníků měla skončit strana Síť. Naopak vůbec se nepočítalo, že by do parlamentu pronikla Lidová strana Naše Slovensko, vedená ultrapravicovým županem z Banské Bystrice Marianem Kotlebou. Volby znamenají nejspíš historický konec pro možná hned dvě strany, které významně utvářely slovenskou historii. SDKÚ, která dala Slovensku dva premiéry, skončila hluboko v poli poražených. A stejný osud hrozí i KDH, kterou kdysi ještě za Československa zakládal Ján Čarnogurský a která se podílela na všech pravicových vládách. Ta se pohybuje velmi těsně kolem pětiprocentní hranice.

Jiří Pospíšil: Máme u nás velký problém s ruskou propagandou. Všechno jsem to kolegům v Bruselu sdělil Evropský parlament varoval před rostoucí propagandou z Ruska. Podle europoslance Jiřího Pospíšila zvoleného za TOP 09 je dobře, že si Brusel všímá ruské propagandy. Podle Pospíšila dopady ruské propagandy vidíme i u nás, což také kolegům v Evropském parlamentu sdělil. Kromě toho také ve vysílání prohlásil, že EU potřebujeme, byť se mu nelíbí všechno, co dělá. Bohužel mimo jiné nezvládá uprchlickou krizi ve Středomoří. „Už jenom fakt, že se o tom v Evropském parlamentu vedla debata, že si tohoto problému všímá, je dobře. Ale nemyslím si, že by s tím mohl něco udělat Brusel, je to na jednotlivých národních státech. Já sám jsem řekl, že my v České republice máme veliký problém s Ruskou propagandou," oznámil hned v úvodu středečního Interview ČT24 Pospíšil. „Vaše televize ostatně informuje o tom, že zde jsou nějaké weby, které zkreslují situaci a snaží se např. o situaci v Rusku informovat jinak, než jaká je realita. Pokud někdo na internetu píše, že je Putin skvělý demokrat a v Ukrajině není žádná válka, tak to nedělá proto, že by se mýlil, ale protože tím sleduje nějaký cíl,“ pokračoval host. Sám si prý říká, že je důležité Evropskou unii udržet, protože bez ní by hrozilo, že bychom se dostali do sféry vlivu Ruska. To prý neznamená, že by Pospíšil odkýval Bruselu všechno. Já řeknu myšlenku, kterou sdílím s Karlem Schwarzenbergem, byť někde není moc populární, že čím méně bude v Evropě Bruselu, tím více Moskvy bude u nás,“ podotkl. I navzdory tomuto názoru je ovšem přesvědčen, že se bez EU neobejdeme. U současné Evropské komise pak ocenil, že velmi významně omezila priodukci nových a nových regulací. Posléze věnoval pozornost myšlence na zřízení společné evropské armády. Jako politik uznává, že se nevyzná ve všech otázkách, proto dá na názor odborníků. Generál Petr Pavel či někdejší náčelník Generálního štábu ČR varují Evropu před ustavením společné armády. Podle názoru těchto specialistů bychom se měli věnovat spíše posilování naší obrany v rámci NATO. „NATO je dnes jedinou silou v Evropě, která může pomoci, když je někdo ohrožen. EU nezvládá ani krizi ve Středomoří, místo toho tam musejí pomáhat lodě NATO. NATO je prostě dnes realita, zatímco společná evropská armáda je chiméra,“ rozohňoval se před kamerami Pospíšil. Současně ovšem divákům oznámil, že EU bude vydávat půl miliardy euro ročně z rozpočtu na armádní výzkum, aby byl evropský vojenský průmysl konkurenceschopnější. Z tohoto mám u pana Trumpa velký strach Chápe varování budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Amerika nebude Evropu chránit zadarmo a vyžaduje po evropských státech, aby odváděly na obranu to, k čemu se samy zavázaly. Většina států NATO to nedělá. Má prý ale velký strach z jedné věci, z příklonu Donalda Trumpa k Putinovi. „To je pro mě velká noční můra. To, že je Putin nebezpečný i pro nás, je prostě fakt. Dnes je v Evropě mnohem víc ruských špionů. Otázkou je, co udělá Trump, jestli se přiblíží Vladimiru Putinovi a nás tak trochu obětuje. To by se mi ani trochu nelíbilo.“ Jako Čechovi by se mu nelíbilo ani to, kdyby Trump ustoupil od sankcí vůči Rusku, protože byly zavedeny kvůli ruské anexi Krymu, na které se zatím nic nezměnilo. Není tedy důvod odstupovat od sankcí. Nakonec pronesl pár slov i k Islámskému státu. Sám prý bere velmi vážně hrozbu, že k nám míří aktivní bojovníci IS, kteří mohou v Evropě páchat útoky. Podle Pospíšila je na jednotlivých tajných službách národních států, aby si předávaly informace a ve spolupráci se snažily teroristické útoky mařit a předcházet jim. S tím prý Brusel mnoho udělat nemůže.

Putin potvrdil novou zbraň: nepřemožitelná jaderná hlavice, obrana nemá žádnou šanci Putin, kterého cituje stanice BBC, nové zbraně představil zúčastněným stovkám předních vládních činitelů a zákonodárců prostřednictvím videoprojekce. Mezi dalším arzenálem, který Putin zmínil v druhé části svého dvouhodinového projevu v moskevské Manéži, figuruje i nový typ těžké balistické střely Sarmat, jakož i bezpilotní podmořský dron, který startuje z ponorky, dokáže zasáhnout letadlové lodě a pobřežní zařízení a je nevystopovatelný, Putin zároveň vyzval obyvatele, aby navrhli jména pro tyto nové bojové systémy. Jejich vývoj zdůvodnil tím, že Rusko takto reagovalo po svém dlouholetém nátlaku na USA, aby Washington neodstoupí od protiraketových dohod. Zdůraznil, že pokud by někdo zaútočil na Rusko jadernou zbraní, dočkal by se okamžité odplaty.na nemá žádnou šanci. Ruské operace v Sýrii - na podporu vládních sil v boji proti povstalcům a extremistickým skupinám - ukázaly zvýšené obranné schopnosti ruské armády, podotkl šéf Kremlu. Rusko podle Putina také zintenzivňuje své zájmy v arktické oblasti posilováním vojenské infrastruktury. Prezident připomněl, že v následujících měsících se otevře i nový most spojující Ruskou federaci s Krymem, který Moskva anektovala od Ukrajiny v roce 2014.

VIDEO Dlouho očekávaná debata o ČT, kterou odmítl Marek Wollner. Za stůl usedli Žantovský se Štěpánkem a opravdu to stálo za to Česká televize dostala zabrat. V Debatním klubu se totiž sešli mediální analytik Petr Žantovský a komentátor Petr Štěpánek. Shodli se na tom, že Česká televize pracuje špatně, protože je přesvědčena, že má patent na pravdu. A to je rozhodně špatně. A politici s tím odmítají cokoli dělat, protože se České televize bojí. Někteří politici prý jdou ČT na ruku, aby se dostali do Otázek Václava Moravce. Kdokoli za to ČT kritizuje, je „zlým ruským propagandistou“. Šéfredaktor publicistiky České televize Marek Wollner se nedávno pustil do tvrdého střetu s mediálním analytikem Petrem Žantovským a bývalým členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petrem Štěpánkem. Wollner na adresu obou pánů poznamenal, že Štěpánek se Žantovským razí v Česku ruskou propagandu, ti si to nenechali líbit. Ke střetu však došlo jen na dálku. Marek Wollner byl následně pozván do Debatního klubu, kde se měli pánové setkat osobně a vyříkat si to. Wollner ale pozvání odmítl. Česká televize? To i TV Šlágr je lepší, konstatoval Žantovský K dokreslení situace je třeba dodat, že Debatní klub představuje komunikační platformu, kde se setkávají hosté a obsáhle hovoří na dané téma. Zaznívají zde i názory, které v běžných médiích neuslyšíte. A protože Wollner odmítl na debatu přijít, sešli se nad tématem údajného šíření ruské propagandy a České televize jen Žantovský se Štěpánkem. Pánové zahájili debatu tím, že začali tleskat: „Když jsme ti roztleskávači ruské propagandy,“ poznamenali se smíchem. Shodli se na tom, že jestli jsou právě oni dva roztleskávači ruské propagandy, pak se Západ nemá čeho bát. „To má Amerika válku v kapse,“ poznamenal Žantovský. Česká televize ho prý moc nezajímá, protože to, co dělá, dělá velmi špatně. „Myslím si, že je nejhůř dělá v České republice. To i TV Šlágr je precizně vedený podnik, který ví, co chce,“ začal analytik. Nejhorší na tom pak je, že si ČT všichni platíme. Žantovský se prý těší na to, až bude zrušen veřejnoprávní status této televize, jak se to stalo například na Slovensku. Celou debatu naleznete zde. Žantovský se prý také ptal jednoho opozičního politika, proč se vlastně nikdo příliš nezabývá situací v České televizi. Spolupracovník opozičního politika panu Žantovskému sdělil následující: „No víš, to máš tak, on má pan XY dohodu s pánem, co v neděli dělá ty Otázky, že ho tam jednou za dva měsíce pozve. Takže co dodat. Pointa toho je, že se česká politická elita bojí České televize. Jejího domnělého vlivu,“ shrnul Žantovský. Štěpánek doplnil, že Česká televize své oponenty vytěsňuje, zesměšňuje a tak podobně, čímž se snaží kritiku sebe sama oslabit. Ale veřejnost se začíná bránit. „Vždyť nám vymejvaj hlavy, vždyť to takhle vůbec není... Veřejnosti je ale dál valen do hlavy jediný správný názor,“ zaznělo z úst Štěpánka. Dobře to bylo vidět na událostech kolem ukrajinského Majdanu a dnes kolem uprchlické krize. Nebudeme financovat to svinstvo Česká televize manipuluje veřejným míněním tak, že na jednu stranu stolu posadí třeba Karla Schwarzenberga (TOP 09), ale za oponenta vybere komunistu. Nevybírá třeba analytika Petra Robejška. Snaží se tak vytvořit dojem, že proti sobě stojí rozumné názory schwarzenbergovské pravice a proti nim komunisté. „Ale ono to přece tak vůbec není,“ rozohnil se Štěpánek. Připomněl, že Západ často kritizují Václav Klaus, Petr Robejšek, ale i někdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger. Kdokoliv se odváží kritizovat EU a tvrdit, že je třeba jít proti stále hlubší integraci, je okamžitě obviněn z toho, že je to ruský propagandista. „A takhle to ta Česká televize hraje,“ rozčílil se znovu Štěpánek. Česká televize totiž mylně věří, že má patent na pravdu. To, jak špatně pracuje ČT, ukazuje už fakt, že informuje manipulativně. Tvrdí například, že v Rusku roste popularita Stalina, ale k tomu pustí záběry ze Stalinovy rodné Gruzie, přímo z jeho rodiště, kde se diktátor skutečně podpoře těší. Ve shodě se Žantovským proto Štěpánek v závěru požadoval, aby se změnil způsob dohledu nad ČT i způsob jejího financování. „Nebudeme financovat to svinstvo, které nám dělají,“ udeřil. Jednou z možností je neplatit koncesionářské poplatky, byť prý nevyzývá k žádné rebelii. Česká televize by však měla být financována ze státního rozpočtu a měla by být pod skutečnou kontrolou.

David Martínek: Trump. Krizový manažer pro zchudlou Ameriku Donald J. Trump vyhrál americké volby a nyní do prakticky prvního globálního prezidenta planety projektují své představy, obavy, naděje nekonečné zástupy lidí. Ano, máme prvního prezidenta planety. Protože tyhle volby ukázaly, jak je svět ve skutečnosti malý a propojený. A jak lidé hluboce vnímají ohrožení míru. A brzkou a hrozící válku na hranicích s Ruskem. ... Trump vyhrál volby proto, protože dal jasně najevo respekt k Putinovi. Pro všechny, kdo ho volili, to byla jasná zpráva. Tenhle chlápek nebude chtít válku. Je možná divnej, fanfarón, má hrozný účes, velkopanské chování, nablýskaný pozlacený hotely, ale na tanky kašle. On je obchodník. A byznysmen. Lidé zvolili dobře. Zatímco v Česku a jinde stále ještě krmí média a umělci polis nesmyslnými mýty o zářivé demokracii a úspěšném Západu, Západ a především Spojené státy zápasí o každodenní holou existenci. Rozmáchlá teritoriální politika, podpořená vojenskou a zpravodajskou agendou umožnila po pádu berlínské zdi Státům stát se jediným světovým hegemonem. Opanovat politicky a později i hospodářsky prostor celého světa a celému světu nejprve dobrovolně a později násilím vnutit svou vizi, jak by svět měl vypadat. Dolar jako hlavní světová měna. Suroviny jsou majetkem a výsostným zájmem Ameriky. Americká demokracie je doporučeným systémem pro celou planetu. Jak to dopadlo, vidíme všichni. Nedopadlo. Zatímco Amerika investovala nesmírné prostředky do upevňování svého vlivu a strategických pozic pro příští možné rozšiřování, doma začala rychle chátrat. Není divu, každá i menší válčička, natož regulérní válka stojí nepředstavitelné peníze. Státy navíc platí za dovoz surovin, hlavně ropy, astronomické částky (600 miliard dolarů ročně jen za ropu). Díky módě outsourcingu americké podniky takřka vybagrovaly z těla vlastních korporací a firem střední a nižší střední manažerský stav. Úbytek platů, know-how, které tato třída vytváří a opatruje, se krátkodobě projevil v lepších bilancích. Supermanažeři a nejvyšší šéfové korporací si mohli vyúčtovat extrémní bonusy. Ale přesun výrobních a vývojových kapacit na dálný východ se, jak se ukazuje s časovým rozlišením, obrátil proti jejím apologetům. Asijské firmy se vrátily na americký trh a skoupily a skupují oslabené americké značky. Jakoby všichni zapomněli na jednoduché pravidlo, že tam kde je práce, je zároveň i život. Navíc, tahle entropie, řízená pouze dravčími zájmy bank, korporací a nenasytných investorů tu či onde vybublá v pořádnou ránu. Jednou je to hypoteční krize, jindy internetová bublina, někdy přepákované deriváty, jindy další kolo ropné války. Trump tohle ví. Jako správný krizový manažer má plán a rovnou jej srozumitelně komunikuje. Mluví o tom, že donutí americké korporace se vrátit domů. Nabídne jim nižší daně. A na zboží vyrobené jinde uvalí cla. Nejde o obchodní válku, jde o to, dostat průmysl zpátky do kondice. Jako člověk, který sám stál ve svém životě před bankrotem má přesně ty potřebné schopnosti, které v tuhle chvíli Amerika potřebuje. Trump chce stavět dálnice. Není divu. Americká infrastruktura je zanedbaná. Dálnice, dopravní infrastruktura, vlaky, elektřina, síťová vedení. Ale také nemocnice, školy, veřejné budovy, nádraží a metro. Na stát se v Americe dlouho kašlalo. Takže přichází nesmírně potřebná změna. Navíc Trump má buď rozum, nebo má štěstí. Z hlediska ekonomických cyklů je obnova a nástup nové infrastuktury horkým tématem počátku dlouhého cyklu. Trump přichází přesně a v přesný moment. Je to první politik na světě, který globálně ohlašuje a spouští nástup nové vlny. Hlavním tématem nové vlny bude rekonverze a rekonstrukce světa. Cílem je přestavět svět na půdorysu toho starého. Dát staré konstrukci světa nový smysl. Novou funkci. Když tuhle vzletnou formulaci zjednoduším, tak si to představte tak, jako by ve vašem městě někdo dal těm nevzhledným, opuštěným a dysfunkčním barabiznám nový účel. Opatřil je soláry, změnil jejich funkci a smysl, tak, aby nově sloužily novému účelu. Netřeba stavět dál do krajiny, netřeba dobývat dalších zemí. Je třeba obnovit města a civilizaci v jejich původních obrysech. Vtipně, moderně, chytře, levně.. možná i krásně. Vtipné je, že tuto vizi startuje prezident Spojených států. Přesně v tradici Ameriky. Být první na světě a být nejmodernější. A nejlepší. Kontextová reklama Sklik Já osobně jim to moc přeji. Co z toho plyne pro nás? My jsme dálnice dostavěli. Naše infrastruktura není na tak mizerné úrovni. My musíme budovat dálnice také, ale digitální. Je třeba využít potenciálu těch nesmírně chytrých lidí, které máme, aby byli schopni založit a do planetární velikosti dovést vlastní podniky. IT, biotechnologie, nanotechnologie, robotiku. Výrobu špičkových dopravních prostředků. Jak auta, tak i veřejné dopravní prostředky - letadla, lokomotivy, vlaky, vagóny, tramvaje, busy. Potřebujeme nakopnout přesné strojírenství, postavené na bázi nových materiálových struktur. Kompozity a výrobky z kompozitů. Potřebujeme obnovit potravinářský průmysl a inteligentní systém moderních farem, schopných zásobit obyvatelstvo z vlastních zdrojů. Potřebujeme vlastní farmacii, špičkové lékaře a vlastní věděcký lékařský výzkum. Je třeba naše lidi s mnoha akademickými tituly odvézt do světa, aby tam zakládali pobočky úspěšných českých firem. Tak jako to dělal Baťa. Indie, Čína, Vietnam, Indočína, Brazílie, severní Afrika, bývalé státy SNS. A hlavně Rusko. Nebo na co jich tolik máme? Tolik lidí s akademickými tituly? Aby seděli doma u facebooku a hledali si podřadnou práci přes Jobs? Jsme jiná země než Amerika. Jsme Česko a naše česká cesta vede přes intelekt, tvořivost, kreativitu a korektní kompaktibilitu s celým světem. Tak jako to mají Švýcaři se svými bankami. Švýcar neřeší, odkud jsi. Potřebuješ účet v bance? Není problém. Zařídíme, uděláme, k vaší spokojenosti. Trump zruší nesmyslné sankce a v politické rovině naváže vztah s oponujícím Ruskem. Pochopitelně, výměnou za přístup amerických firem na ruské trhy. Ironicky řečeno, nepochybně se nová americká administrativa bude do roztrhání těla bít za to, aby spolu s Američany mohli jít na ruský trh i české firmy :-) Pochopitelně nebude. Jako malá zemička budeme na chvostu zájmů. Ale. Naštěstí máme vlastní kartu. Ještě budeme vděční p. Zemanovi za jeho předvídavou politiku vůči Rusku a našim okolním sousedům. Někdejší škodiči českého průmyslu zmizí v propadlišti dějin. Po čase si nikdo nevzpomene na jejich jména, články, názory, plamenné výzvy a mávání vlajkami. Zbyde jen díra v bilancích a chybějící zdroje a zisky, které mohli mít naši lidé na výplatní pásce. Je mi jedno, kolik tím zase naštvu lidí. Tohle je reál a říkají mi to především šéfové firem a zaměstnanci, kteří jsou ve firmách zodpovědní za export. A ostatně, pokud jste šéfem firmy, která usilovala o ruský, nebo jiný východní trh a čtete tohle, váš další telefonát je do Ruska. Situace se zásadně mění. Pracujte, prosím. Tak a poslední věc. Trump v jedné ze svých posledních řečí posvětil práci lidí, kteří se posledních několik let snažili rozbít panující mediální diskurz, politickou pseudokorektnost, zamlčování pravdy o fungování nejen americké administrativy. O nesmírně škodlivých jevech v rozbujelé síti různých zpravodajských agentur, pseoudodemokratických institutech, institutech šiřitelů oficiálních pravd, cinknutých médiích a zprofanovaných uměleckých a společenských elit. Tohle končí. Existuje jednoduchý etický princip, který lidé vycítí a chápou. Speciálně Češi, trénovaní od dob protireformace & uplácení populace barokním nádherstvím. Tím je, jestli svou veřejnou službu děláte pro lidi, nebo pro sebe. Tihle lidé pracovali pro veřejnost. Skrytě, bez nároků, z vlastního, niterného přesvědčení. Trump jejich práci legitimizoval. A to je dobré, překvapivé. Trump, ale i další podobní politici jsou symptomem společenské proměny. Lidé si v různých časech volí různé lídry. Jsou v danou chvíli velmi potřební a lidé volí dobře. U nás je to teď Zeman, jinde to byl třeba Mujica. Tak se to naučme respektovat. Nová vlna je obrovská, možná největší změna během našeho života :-) Zapojit se může každý. Stavíme nový svět na starém půdorysu. Tak ať to sviští. David Martínek

Ve Sněmovně se bude znovu diskutovat o migrační krizi Poslanci by dnes měli pokračovat v debatě o migrační krizi, kterou přerušili v polovině února. Ve hře je návrh usnesení, v němž by dolní komora podobně jako na podzim odmítla stálý mechanismus pro přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Mohla by taky vyjádřit znepokojení nad tím, že se migraci nedaří kontrolovat a omezit. Zda se dnes Sněmovna k hlasování o návrzích k migrační krizi dostane, ale není jasné. Do diskuse jsou přihlášeny dvě desítky poslanců. Návrh usnesení, který předložil předseda poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola, zdůrazňuje i nutnost kontroly vnější hranice unie a humanitární pomoc běžencům mimo území osmadvacítky. Vláda, jejíž dosavadní kroky by mohli poslanci zhodnotit jako odpovědné, by se navíc měla připravit na možné přesměrování toku migrantů s dopadem na Česko. Mihola podal návrh už v únoru, některé jeho body jsou proto překonané. Konkurenční návrh podal opoziční Úsvit. Dolní komora by podle něj měla zavázat vládu k zavedení trvalé ochraně státní hranice a k odmítnutí přijímání jakýchkoli migrantů. Sněmovna by taky měla podle návrhu vyjádřit nedůvěru dosavadní imigrační a bezpečnostní politice českého kabinetu i Evropské unie.

Policie prý obvinila místopředsedu prostějovské sociální demokracie Podnikatel a místopředseda prostějovské ČSSD Jaroslav Králík čelí od ledna obvinění policie. Vyšetřovatelé ho začali stíhat poté, co mu již loni v červenci obstavili na účtu 916 000 korun. Informuje o tom server Aktuálně.cz. „Vedeme trestní řízení proti padesátiletému muži z Prostějovska, kdy vzhledem k probíhajícímu šetření nebudeme prozatím sdělovat bližší informace,“ uvedl policejní mluvčí Josef Bednařík. Králík řekl serveru, že byl obviněn v lednu, k detailům stíhání se nechtěl vyjadřovat. Deníku Aktuálně.cz ale již loni na podzim popsal, že bezmála jeden milion mu policie zmrazila kvůli vyšetřování kauzy spojené s miliardovou výstavbou kanalizace pro moravské obce. Králík si 916 000 korun vyfakturoval za rady investorovi projektu – firmě Vodohospodářská zařízení Šumperk, kterou společně ovládají města a obce v regionu. Dnes již bývalí manažeři firmy pak ale na Králíka podali trestní oznámení kvůli podezření, že si poradce účtoval fiktivní práce, píše server. Králík považuje trestní stíhání za „zcela nesmyslné“. Aktuálně.cz poukazuje na možnou souvislost s olomouckou korupční aférou. Policisté tehdy zatkli a obvinili dvojici čelných olomouckých policistů Karla Kadlece a Radka Petrůje, hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) a podnikatele Ivana Kyselého. V médiích se následně objevily odposlechy, na nichž Kadlec říká Petrůjovi, že Králíka je potřeba stíhat „za každou cenu“. Králíka ale nakonec neobvinila olomoucká policie, jejíž kriminálce Petrůj šéfoval, ale detektivové ze Šumperku.

George Soros, Člověk v tísni, peníze pro uprchlíky a Šiklová. Server opět prohrábl čísla v ČR Na neziskové organizace a jejich vazby na jednotlivá ministerstva se zaměřil Josef Provazník ze serveru ePortal.cz. „Jsou jako hladové kobylky a nemají nikdy dost,“ tvrdí. V minulosti se věnoval působení Nadace Open Society Fund Praha George Sorose, která podle něj obdržela v loňském roce ze státního rozpočtu 111 milionů, i na působení Člověka v tísni, který loni hospodařil s rozpočtem ve výši 1,5 miliardy korun. „Nepříjemně mě překvapilo nejenom to, že se v neziskovém sektoru rozdělují každým rokem stovky milionů korun z našich daní, ale také to, kolik známých tváří veřejného života, ale i bezejmenných pěšáků, se dokázalo přisát na státní cecík. Mnozí z nich se už přímo na svých studiích připravují na dráhu neziskovkáře, který šíří dobro za cizí peníze a sám kromě propagandistických kampaní nic nevytváří. V České republice tak v posledních letech vznikla privilegovaná kasta,“ zmínil Provazník. Úvodem se zaměřil na Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Michaely Marksové (ČSSD). Bývalá zastupitelka ČSSD na Praze 2 podle Provazníka mj. působila sedm let v neziskové společnosti Gender Studies o.p.s., jejíž zakladatelkou je dlouholetá členka KSČ Jiřina Šiklová. „Vzhledem k výše zmíněnému se tedy ani není co divit, že právě Gender Studies, kde působí i dcera Milana Uhdeho Zuzana, v posledních dvou letech obdržela v rámci programu Dejme (že)nám šanci třináct milionů korun. Peníze pocházejí z Norských fondů a tento program spravuje Sorosova Nadace Open Society Fund Praha,“ konstatuje s tím, že nyní je jasné, že se Marksová nemohla angažovat ve věci kauzy Michalákových a jejich synů v Norsku. Je tedy logické, že v té věci se Marksová prakticky vůbec neangažovala. Nemohla přece zradit své Norskem dotované družky ve zbrani. Známá agitátorka za Barnevernet Monika Elšíková je mimochodem přítelkyní Marksové, která jí prý dokonce měla pomáhat s adopcí dítěte. Následující graf pak podle Provazníka poukazuje na to, že za uplynulých osm let odešlo na různé projekty neziskových organizací v oblasti podpory integrace přistěhovalců téměř sto milionů korun, nejvíce pak obdrželo Centrum pro integraci cizinců, které poskytuje sociální poradenství pro migranty. Provazník si pak také všímá toho, že Ministerstvo kultury loni poslalo například téměř milion korun do mezinárodního centra výtvarného umění, které založil umělec David Černý. O rok dříve to bylo od MK 1,6 milionu. Ano, jde o toho Davida Černého, který v minulých dnech uvedl, že „na Hradě sedí zamrdaná zkurvená kupa hoven a sraček“. A co Ministerstvo vnitra? To v roce 2015 poslalo na integraci cizinců asi 20 milionů korun, poznamenává mimo jiné Provazník, jenž si dále všímá i rozdělování peněz z evropských fondů. Původní text ZDE. „Neziskový sektor je zavalen desítkami milionů tuzemských i ‚evropských‘ peněz. Nemůžete se potom divit, že je vůbec nezajímá případ paní Michalákové. Neziskovkáři jsou v podstatě sektou a její členové se střetávají na různých konferencích, diskusních klubech, kulatých stolech, multikulti hudebních festivalech, udržují vřelé vztahy s novináři a mají své lidi na ministerstvech. To z nich skutečně činí nejvlivnější uskupení v České republice. Jejich vliv a moc připomíná zhoubný vliv odborů v poválečné Velké Británii, ale i moc komunistů po roce 1948 v našich zemích,“ netajil se s příměrem Provazník.

Zeman se moc neobjevoval a Klaus čekal ještě týden, až bude bezpečno. Havlův extajemník vypráví o dnech kolem 17. listopadu 1989 Před osmadvaceti lety zažívalo Česko po policejním masakru studentů na Národní třídě 17. listopadu 1989 neopakovatelnou pohádku. Je to příběh, který Američany fascinuje dodnes. A nejenom je. V rozhovoru ho rozkrývá Vladimír Hanzel, dlouholetý tajemník disidenta a poté i prezidenta Václava Havla. Hanzel například vyvětluje, proč jsou Havlovy myšlenky aktuální i dnes, jakkoliv se prý i jemu zpočátku tak trochu zamotala z prezidentské funkce hlava. "Svody moci ale vždy překonal typickým humorem. Slýchával jsem od něj třeba, jak ho v USA nepochopitelně vnímají jako kouzelného prince, jako Davida, který porazil Goliáše. Věděl, že to tak není, a smál se tomu," řekl Hanzel v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle bývalého tajemníka není možné Václava Havla nespojovat s pádem komunismu v Československu sedmnáctého listopadu 1989, bez něj by se totiž vše odvíjelo zcela jinak. „Havel byl v návratu demokracie a svobody do Československa klíčovou figurou. A snad mohu říci, že i nepostradatelnou,“ říká s jistotou Hanzel. Právě v těchto časech k sobě měli Hanzel s Havlem velmi blízko a v oněch hektických dnech odcházení komunistů společně trávili čas téměř od rána do noci. Vyjednávání s komunistickými politiky o předání moci Havla naplňovalo. Uvědomoval si, jak obrovská moc se v jeho rukou soustřeďovala. Cokoliv pak v prvních měsících po listopadu 1989 řekl, rovnalo se téměř zákonu. „Ze začátku byl z toho, co všechno najednou může, hodně překvapen. Vždyť vyšel nedávno z vězení. V prvních měsících mu jeho obrovský vliv stoupl tak trochu do hlavy. Ale komu by nestoupl. Havel ale naštěstí vládl dost vzácným darem a to schopností sebereflexe, sebeironií,“ dodal Hanzel. I po osmadvaceti letech to vše zní jako pohádka. V roce 1989 si Havel odseděl čtyři měsíce ve věznici a ještě koncem října, tři týdny před 17. listopadem, strávil několik dnů ve vazbě. V tom samém roce se stává prezidentem Československa. V únoru 1990 mu pak při jeho proslovu tleskal ve stoje Kongres USA. „Připomínám podmínky, za nichž se tahle pohádka odehrávala. Rozkládající se supervelmoc Sovětský svaz, pád tehdejšího komunistického východního Německa, tisíce lidí utíkajících přes Prahu do toho západního. Hroutící se totalita v Polsku, vše mělo nějaký kontext,“ dodává Hanzel s tím, že Václav Havel do toho všeho ideálně zapadl. On sám by ale nikdy nemohl porazit komunismus, jakkoliv se stal jedním ze symbolů jeho pádu. Tehdy se na scéně už tu a tam objevovali Václav Klaus s Milošem Zemanem, jejich ambice ale Hanzel nijak nevnímal. „Zeman se moc neobjevoval. Jen jednou jsme ho po 17. listopadu pozvali na tribunu demonstrace na Letné jako prognostika a on v proslovu uvedl pár čísel o tom, jak jsme v rozvoji hrozně pozadu. Pronášel to stejně suverénně jako dnes, řekl Hanzel s tím, že lidé mu tehdy uvěřili a stále věří, aniž by si ověřili pravdivost jeho slov. Co se týká Václava Klause, ten podle slov Hanzela po sedmnáctém listopadu čekal asi tak týden, kdy zvažoval náklady, výnosy a čekal na vhodný čas, kdy to bude bezpečné. „Do vedení OF ho přivedla Rita Klímová, disidentka a pozdější velvyslankyně v USA, která s ním spolupracovala,“ uvedl Hanzala a dodal, že Klause představila jako renomovaného ekonoma. Jako bývalý tajemník prezidenta Havla strávil Hanzel na Pražském hradě třináct let, od té doby se podlě něj mnohé změnilo. „Miloš Zeman vnesl nové prvky do pojetí prezidentského úřadu. Někdy to má až tristní, znevažující či ponižující podobu. Jakkoliv jsem kritický k éře Václava Klause, tak on tuhle republiku reprezentoval vystupováním i vzhledem,“ uzavřel Hanzel a dodal, že nemá snad ani smysl rozebírat, jak zrovna tohle je pro vztah lidí ke státu důležité.

Zemanova omluva velvyslanci Schapirovi kvůli 28. říjnu. Zjistili jsme, co všechno se kolem ní semlelo na Hradě Prezident Miloš Zeman se omlouvá velvyslanci USA Andrew Schapirovi za prohlášení, že se ambasador nezúčastnil oslav státního svátku 28. října. O tom, že Schapiro na Hrad nepřišel, informoval nesprávně hlavu státu šéf protokolu Jindřich Forejt. Dle sdělení Hradu bude muset k Zemanovi „na kobereček“. Prezidentská kanclář v pátek dopoledne na svých internetových stránkách zveřejnila omluvu Miloše Zemana americkému velvyslanci. Prezident ve středu odpoledne při projevu k výsledku prezidentských voleb v USA řekl, že se současný ambasador jako jediný ze zahraničních diplomatů neúčastnil slavnostního ceremoniálu na Pražském hradě při oslavách 28. října. Některá média následně prošla videozáznam z Vladislavského sálu, kde na několika záběrech Andrew Schapira našla. Jeho účast potvrdil i německý velvyslanec, který seděl vedle něho. Řada politiků pak začala vyzývat prezidenta Zemana, aby se omluvil. „Prezident republiky Miloš Zeman ve svém vystoupení dne 9. listopadu 2016 při příležitosti amerických prezidentských voleb zmínil i neúčast amerického velvyslance na oslavách státního svátku 28. října 2016. Tuto informaci prezident republiky obdržel od Protokolu prezidentské kanceláře. Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci,“ uvádí Hrad. Dle informací z médií i některých výstupů z Pražského hradu se přitom nejedná o první údajný přešlap šéfa protokolu Jindřicha Forejta. Prezident před časem naznačil, že za zpožděním letu na pohřeb slovenského exprezidenta do Bratislavy může být zodpovědný rovněž hradní protokol, protože on přijel na letiště na minutu přesně, jak mu protokol stanovil. V neposlední řadě se Forejtovo jméno skloňovalo v souvislosti s jeho telefonátem nevyznamenanému Jiřímu Bradymu, strýci ministra Hermana. Po události s mylnou informací o Schapirově nepřítomnosti na slavnostním ceremoniálu si Zeman hodlá Forejta povolat k sobě „na kobereček“. Redakci to řekl Jiří Ovčáček. „Pan prezident si promluví s ředitelem protokolu,“ reagoval mluvčí Hradu, zda to hlava státu bude dále řešit.

Čína slíbila zemím střední a východní Evropy tři miliardy dolarů Čína poskytne zemím střední a východní Evropy na rozvojové a investiční projekty více než tři miliardy dolarů (téměř 64 miliard Kč). Investice má podpořit spolupráci Číny s regionem. Uvedl to dnes čínský premiér Li Kche-čchiang na zasedání zemí střední a východní Evropy a Číny. Zprávu přinesla ČTK. Žádné bližší podrobnosti k investicím neuvedl. V rámci summitu má být dnes slavnostně zahájena činnost mezibankovní asociace mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Pod záštitou této asociace poskytne China Development Bank zemím na rozvoj dvě miliardy eur (51 miliard Kč), uvedl Li. Další peníze mají země získat z fondu investiční spolupráce. Li oznámil, že Čína do fondu poskytne jednu miliardu dolarů. Velká část těchto peněz má směřovat do zemí střední a východní Evropy, napsala agentura Reuters.

Chcípni! Tak si ten dům kupte. Krádež. Reportáž z drsného jednání o Klinice, kde se blýskl i mladý Stropnický REPORTÁŽ Za instruktáž toho, jak si demokracii vysvětlují dva zcela nesmiřitelné tábory, posloužilo mimořádné zasedání Městské části Praha 3. Opoziční zastupitelé klubu Žižkov (nejen) sobě ho vyvolali s úmyslem pomoci těm, co neoprávněně užívají Autonomní sociální centrum Klinika na Žižkově. Po více než dvou hodinách plných osobních útoků však nebyl program schůze schválen. Boj tedy pokračuje, jak při odchodu z radnice skandovali squatteři a jejich příznivci. Dvě a čtvrt hodiny trvalo zastupitelstvu Městské části Praha 3, než se vůbec dobralo k hlasování o programu mimořádného zasedání. Jeho jediný bod se měl týkat situace Autonomního sociálního centra Klinika na Žižkově a po schválení programu toužil jediný zastupitelský klub, a to Žižkov (nejen) sobě, který je složen ze zástupců Strany zelených, KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávislí. Velká zasedací síň radnice byla naplněna takřka k prasknutí a mezi přítomnými hosty měli jednoznačnou převahu příznivci a uživatelé Kliniky. Těžko posoudit, zda to bylo tím, že jich je v Praze 3 více než odpůrců sociálního centra, nebo proto, že se mimořádné jednání zastupitelstva konalo v době, kdy je většina lidí ještě v práci. Na počty transparentů však vyhráli odpůrci Kliniky, o což se postarala dvojice mužů, která jich držela v rukou několik, a byly dost výmluvné: „Squatteři, žijete za moje peníze“, „Krádež ‚dobrým úmyslem.‘ neomluvíš“, „Klinika, nebo funkční stát“, „Jsme na straně práva“, „Zákon musí platit i pro squattery“, nebo „Patříte do pravé kliniky“. To zastánci sociálního centra moc vynalézaví nebyli a zmohli se na pouhou trojici cedulí: „Solidarita není zločin“, „Neberte nám kliniku“ či „Potřebujeme/te Kliniku“. Kromě zastupitelů a zainteresovaných hostů byli na zasedání i ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu a náměstek ministra vnitra Jiří Nováček, kteří na jednání zastupovali své pozvané nadřízené ministry Andreje Babiše a Milana Chovance. Nikdo s vámi nechce mít nic společného, slyšel Stropnický Ráz mimořádnému zasedání udal předseda Strany zelených Matěj Stropnický, když hned v úvodu požádal, aby v rozpravě mohli vystoupit nejen obyvatelé Prahy 3, ale celé Prahy, protože záležitost Kliniky se týká všech. Sklidil za to aplaus většiny přítomných, zatímco starostka Vladislava Hujová si od nich vysloužila posměšky poté, co konstatovala, že se teprve jedná o schválení programu, takže k tomu nebudou moci vystoupit. Tím přivolala vodopád příspěvků zastupitelů klubu Žižkov (nejen) sobě, kteří volali po tom, aby příznivci Kliniky mohli vystoupit už v této fázi, a za svá slova si užívali jejich oslavné reakce. „Občané sem přišli, tak by jim mělo být umožněno promluvit,“ dožadovala se například Světlana Škapová. Zcela opačného názoru byl zastupitel za Stranu svobodných občanů Tomáš Štampach, podle jehož názoru není možné, aby zastupitelstvo jednalo o objektu, který se městské části netýká, protože je v majetku státu. Ve stejném duchu pohovořil i Jan Vokál z TOP 09. To přimělo k další reakci Matěje Stropnického: „Takhle to vypadá, že se veřejnost vůbec nedostane ke slovu,“ bouřil předseda Strany zelených, k čemuž starostka podotkla, že se veřejnost vyjádřila ve volbách. „Ale Žižkov (nejen) sobě vyhrál volby. Vy jste ti, kdo radnici zasquatovali,“ vmetl Matěj Stropnický své rivalce. „Nemůžu za to, že s vámi nikdo nechce mít nic společného, ani na magistrátu, ani na Praze 3,“ vrátila Vladislava Hujová úder politikovi, s nímž v minulém volebním období dva roky spolupracovala jako starostka s místostarostou. Zastupitelku KSČM odmítli do budovy Kliniky vpustit Čím větší oporu měli zastupitelé klubu Žižkov (nejen) sobě mezi hosty, tím hůře se to pro ně vyvíjelo po vyjádřeních zástupců ostatních klubů. „Klub ČSSD nehodlá na tomto plénu řešit spor o Kliniku, protože Praha 3 nemá vůči Klinice žádná práva ani povinnosti. Stejně tak jako nehodláme řešit případ nájemníka, který se po skončení smlouvy odmítá vystěhovat. Myslíme, že tato debata se má odehrávat na jiných místech, konkrétně na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, případně u ministra Babiše, pod něhož úřad spadá,“ konstatovala za sociální demokracii radní Irena Ropková. Ke koaličním stranám – TOP 09, ODS a ČSSD – se kromě Strany svobodných občanů přidali i zastupitelé za KSČM. „Od dětství mě učili, abych nebral na pískovišti hračky, které patří jinému dítěti,“ poukázal Pavel Ambrož na skutečnost, že lidé z Autonomního sociálního centra Klinika na Žižkově nemají k objektu žádný vlastnický vztah. Jeho stranická kolegyně Alena Hronová pak povyprávěla, jak dopadla, když se pár dní před tímto mimořádným zasedáním zašla podívat, jak to na Klinice vypadá, aby mohla rozhodovat se znalostí věci. „Neřekla jsem, že jsem zastupitelka, chtěla jsem se tam podívat jako občanka. Ale nepustili mě dovnitř,“ postěžovala si zastupitelka a dostalo se jí posměchu od lidí z Kliniky včetně označení „žena za pultem“. Lidovec nechtěně přiznal, že se objekt využívá i pro bydlení S přibývajícím časem oba tábory víceméně jen opakovaly své argumenty a jednání se nikam neposouvalo. O vzruch se ale postaral lidovec Tomáš Sunegha, jehož KDU-ČSL je součástí klubu Žižkov (nejen) sobě. Apeloval na to, aby se zastupitelstvo budoucností Kliniky zabývalo, neboť jinak se Městská část Praha 3 může dostat do problémů. „To chcete, aby ta budova zase chátrala? Abychom měsíčně vydávali desetitisíce za ostrahu objektu? A kam ti lidé půjdou? Co pak uděláme s lidmi tábořícími třeba v parku? Budeme jen řešit další problém,“ varoval Tomáš Sunegha, aniž si uvědomil, že zrovna tímto vystoupením svým chráněncům z Kliniky vůbec nepomohl. Neušlo to však starostce Prahy 3. „Chcete tím říct, že tam lidé bydlí? Bez splnění všech hygienických podmínek? Zvážím, zda se neobrátit na orgány státní správy,“ vychutnávala si daný okamžik Vladislava Hujová. „Bylo by dobré vědět, zda ve smlouvě o výpůjčce od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bylo uvedeno i bydlení,“ přisadil si zastupitel za KSČM Pavel Ambrož, přičemž všem v zasedací síni bylo jasné, že se tam bydlí, ale bydlet nesmí. Zástupce starostky Alexander Bellu z ODS pak vysvětloval, proč své rozhodnutí hlasovat proti navrženému programu nezmění. „Když jsem se obrátil na lidi bydlící v okolí Kliniky, aby mi dali vědět o svých zkušenostech ze soužití, tak mi chodily na výzvu předsedy Zelených reakce od těch z Kliniky. Byly to maily typu ‚chcípni‘, totéž mířilo i na mou rodinu. Jestli chcete dialog, tak byste se podle toho měli také chovat,“ upozornil Alexandr Bellu. Kupte si ho, doporučila starostka nelegálním uživatelům objektu Začínalo být zřejmé, že ke schválení programu nedojde. „To jste řekla Andreji Babišovi, když jste ho zvala, aby radši nechodil, protože program nebude schválen?“ zaútočila Martina Chmelová z klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě na starostku Vladislavu Hujovou ve snaze zvrátit rýsující se výsledek. Marně se také snažili nejčastěji vystupující Světlana Škapová a Matěj Stropnický apelovat na to, že už jen kvůli tomu, že jsou přítomni zástupci dvou ministrů, je nutné program schválit, aby mohli v následné diskusi dostat příležitost se k situaci Kliniky vyjádřit. „Městská část o objekt nemá zájem,“ prohlásila Vladislava Hujová. „My jo,“ zaznělo od někoho z Kliniky. „Tak si ho kupte,“ rázně zasmečovala starostka. Jasno měl také další ze zástupců starostky Ivan Holeček z ČSSD. „Nemůžu legitimizovat porušování zákona – hygienické normy, porušování autorských práv při promítání filmů a podobně. Není dobré dát společnosti signál, že je dobře porušovat zákony,“ upozornil Ivan Holeček. Pak už došlo na hlasování a žádné překvapení se nekonalo. Pro bylo všech dvanáct zastupitelů klubu Žižkov (nejen) sobě, ale jinak nikdo. Mimořádné zasedání zastupitelstva tak neschválením programu skončilo. Tedy pro zvolené zástupce, nikoli pro ty, co na radnici přišli podpořit Kliniku. „Nechte nás mluvit!“ znělo velkou zasedací síní radnice hromové skandování. Klinika žije, boj pokračuje, vzkazují squatteři V té chvíli si lidé z Kliniky museli připadat jak „doma“ a radnice vypadala jako jimi obsazené území. O to víc, když k nim od předsednických míst začala promlouvat Tereza Virtová, která měla objekt Kliniky od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových vypůjčený. „Přišli jsme hlavně vyvrátit lživá obvinění, která jsou proti nám v poslední době vznášená,“ obracela se i na zbylé zastupitele, kteří ji byli ochotní poslouchat. „Starostka nikdy nebyla na Klinice, neodpověděla na jediný náš mail,“ kritizovala Tereza Virtová představitelku Městské části Praha 3. Za to sklidila velký aplaus od příznivců sociálního centra a po něm následovalo skandování „Klinika žije, boj pokračuje!“ Velkou zasedací síň radnice pak opouštěli za zpěvu „V solidaritě je síla, důkazem je Klinika …“ Budovu s adresou Jeseniova 60, Praha 3 obsadili squatteři koncem roku 2014, po několika měsících a svolení vlády se jim podařilo objekt si vypůjčit. Smlouva s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jim ale vypršela 2. března o půlnoci, přesto objekt odmítají opustit. Podle ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu musí potřebnost budovy pro stát projednat vládní dislokační komise. Pokud o ni neprojeví zájem nějaká organizační složka státu, kterou ale samosprávy nejsou, bude prodána. Koncem minulého týdne úřad požádal policii, aby prošetřila, jestli nelegálním obýváním Kliniky není porušován zákon. Naopak uživatelé Kliniky berou neprodloužení smlouvy o výpůjčce jako neochotu úřadů. Jak jednání reflektují zástupci ASC Klinika:

Disident: 17. listopadu jsem dostal přes hubu až k bezvědomí. Havel byl figurka, Putin dal Rusko dohromady OD LISTOPADU ´89 Disident Stanislav Novotný, který je zakladatelem Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB (nyní Ústav pro studium totalitních režimů) a který působil jako ředitel Úřadu vyšetřování ČR, prezident Policie ČR a ředitel České křesťanské akademie říká, že je mu nevolno z toho, jak dnes někteří bývalí komunisté pokrytecky povyšují. Například Jaromír Štětina dle něho podepsal spolupráci StB. V Rusku podle něho není komunismus návrat SSSR nehrozí. Jak hodnotíte 17. listopad s odstupem 25 let? Jako symbolický den pro odstartování státního převratu. Něco jako teatrální útok na Zimní palác . Nic víc. Máte nějaké osobní vzpomínky, o které byste se podělil? Ano. Byl jsem na Albertově za Hnutí za občanskou svobodu, šel jsem na Vyšehrad, pak na Národní třídu, dostal jsem na hubu tak, že jsem na pár minut ztratil vědomí (zhruba v těch místech, kde jsou dnes na zdi patetické bronzové prstíky), přátelé mě pak dotáhli do domu v Mikulandské ulici, vzpamatoval jsem se a když bylo jasné, že je venku relativní klid, odešel jsem s jednou botou domů. Policisté již uvolnili řady a nečinili žádné problémy. Hlavně mě však na celém pochodu zaujala nebývalá radikalizace. Předchozí demonstrace byly vždy zacíleny na boj za základní lidské svobody, ale při pochodu z Albertova na Vyšehrad se ozvala hesla nová, hesla, která totálně odmítala minulost. Musím říci, že jsem byl rád, ale zároveň jsem nedůvěřoval oné radikálnosti. Lidé se tak rychle nemění. Otevřel možnosti, kterých jsme se mohli a měli chopit. Restartovat Československo, popřípadě novou Českou republiku. Otevřené hranice, možnost cestování a poznávání, to byl pouze bonus. Mohli jsme začít uvážlivě budovat náš stát. Pochopit, že musí fungovat ve změněných podmínkách tak, aby sloužil vlastním občanům a ne cizí moci. Nezavrhovat vše co bylo a neglorifikovat pouze cizí vzory. A jaká přinesl listopad negativa? Neschopnost splnit tento úkol. Neexistovali lidé, kteří by chtěli nezávisle a s nadhledem řešit toto komplexní zadání. Bylo tu příliš mnoho vlastníků informací, kteří byli schopni zobchodovat cokoli a republika byla ta poslední, která by jim ležela na srdci. Stát nebyl schopen tento proces kontrolovat. Rozhodující politici totiž přes naše naléhání nepřipravili dostatečný právní rámec pro ekonomické změny a nebyli schopni vytvořit žádnou autentickou představu o fungování země v konkrétní geopolitice. Jakoby nadnárodní zájmy určovaly vše. Rezignovali jsme tak na svoji svébytnost, historii, odkaz předků... Proč podle vás padl „komunistický“ systém, přesněji řečeno reálný socialismus? Představitelé systému se generačně zakonzervovali, protože se báli jakékoli konkurence. Mladší z věrchušky, kteří chtěli uvolnit ventily a připustit více osobní iniciativy talentovaných, nebyli včas připuštěni k veslu. Dravé a mladé, odchované materialistickým viděním světa, přitahoval luxus Západu. Chtěli si jej také užít. Především jejich tlak vynesl na výsluní Gorbačova a ten vyjednal podmínky pádu železné opony. Poté se především tito lidé domohli privatizace majetku státu a bylo po systému. Jak vnímáte roli Václava Havla? Jeho role je všeobecně přeceňována. Stal se maskotem změn a na reálné procesy měl vliv minimální. Stal se jednou z figurek, které realizovaly závěry maltské konference. Mají se dnes lidé lépe než před listopadem? Mají svobodu. Mohou jezdit do zahraničí. Mohou protestovat, revoltovat. Na druhou stranu lidé zpravidla nemohou do vlivných médií, proto intenzivně používají sociální sítě. Touto cestou mohou opět svolávat demonstrace v Praze i Bruselu. Vy se mne však zřejmě ptáte spíše na sociální rovinu. Pádem komunismu jsme zároveň vyřešili spotřebitelskou krizi Západu. Západ nás zaplavil zbožím, které už doma nebyl schopen prodat. Lacině získal české podniky na zlatém tácu. V řadě případů byly jeho investice rozhodně nutné, ale nekontrolovali jsme dostatečně privatizaci českého národního stříbra, ztratili jsme obrovské trhy – tam se Havel hodně „přimluvil“. A to vše výrazně ovlivňuje tvorbu základních zdrojů, zaměstnanost a sociální jistoty. Někdo se tedy má hůře, někdo lépe. Dobrý hospodář ovšem má myslet na všechny a hlavně vidět daleko dopředu.

A budou nám tvrdit, že křížové výpravy se vedly kvůli integraci muslimů... Ministr Herman odpovídal čtenářům Z PROFILŮ Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz odpověděl na dva dotazy čtenářů. Jeden se týkal nově zvoleného slovenského poslance za extremistickou stranu Ĺudová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby a druhý války s islámem. „Co jako ministr kultury říkáte na chování Kotleby?“ zeptal se čtenář. „Každý z nás vypovídá svým chováním především sám o sobě, pana Kotlebu nevyjímaje. Pan Kotleba v praxi ukazuje svoji představu řízení státu, která je hodně vzdálená od demokratických principů, na něž jsme zvyklí,“ odpověděl Herman. Celá otázka i s odpovědí ZDE. „Proč se politici bojí říci nahlas, co už ví každý občan ČR, že Evropa je opět ve válce s islámem? Islám a islamismus je to samé, neboť oba čerpají z koránu, hadís, sůr. Ještě nám budou tvrdit, že křížové výpravy se vedly z důvodu toho, že jsme chtěli muslimy integrovat...“ podotkl čtenář. „Evropa je ve válce s terorismem, včetně terorismu islámského. Islamisté vraždí i své souvěrce, kteří podle nich nejsou dostatečně ortodoxní. Ti před nimi utíkají do Evropy. Je třeba rozlišovat mezi islámem jako náboženstvím a jeho zneužíváním fanatiky a zločinci, kteří se pod jeho rouškou chtějí dostat k moci nebo jen poškozovat naši civilizaci. Tomu musíme všemi prostředky zabránit,“ odpověděl ministr. Celá otázka i s odpovědí ZDE.

Na MZV RF informovali o tom, že USA chybí neutrální přístup k minským dohodám Náměstek ruského ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov oznámil, že USA chybí neutrální přístup k minským dohodám. Informuje o tom RT. „Avšak nám dobu říkali, že musí proběhnout nějaká změna složení a činnosti Ruska vzhledem k Ukrajině. Ale všichni chápou, že tyto proslovy šly na zcela špatnou adresu. A to, jak se například nyní americká strana chová vůči minským dohodám, ukazuje, že nemůžeme mluvit o nějakém neutrálním, rozumném a střízlivém přístupu," oznámil Rjabkov.

Martin Koller zuří: To je drzost, co po nás chce Turecko. Mají s námi skrytý záměr. Zapojme se do obrany hranic ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Nové turecké návrhy na řešení migrační krize, vznesené na summitu lídrů EU, považuje vojenský analytik Martin Koller za drzost. Chválí cvičení českých ozbrojených složek na hranicích s Rakouskem a k volbám na Slovensku poznamenává: „Vítězství pana Kotleby a jeho nacionalistů je jen důsledkem hlouposti a neschopnosti politických partají, které se označují za demokratické, a přitom zapomínají, že demokracie znamená vládu lidu, nikoli samozvaných arogantních elit.“ Jak hodnotit výsledky summitu EU? Kdo koho přetlačil, kdo uspěl, kdo prohrál, kdo koho, s odpuštěním, přemočil? Jste spokojen s postupem české delegace? Článek jsem začal psát v šest ráno a summit podle dosažitelných informací v té době k žádnému výsledku nedospěl. Můžeme se tedy „těšit“ na cokoli, především z hlediska nápadů kancléřky Merkelové a prezidenta Hollanda, který vyznamenal saúdského (!) prince Řádem čestné legie za boj proti terorismu. Výsledky tohoto summitu mohou mít zásadní dopad na budoucnost civilizované Evropy, kterou naši předkové budovali tisíce let. A vždy to byla Evropa bez Turecka a bez islámu. Někdo prozře z bludů z hlediska vlastní inteligence, někdo pod tlakem reality. Matka desetiletého chlapce, jehož v německém bazénu znásilnil ubohý, čtyři měsíce sexuálně neukojený muslimský uprchlík patřila mezi nadšené multikulturalistky zuřivě pomáhající ubohým uprchlíkům a urážející vlastenecké spoluobčany. Její prozření bylo drsné, ale zasloužené. Kancléřka Merkelová nemá děti a tudíž ani budoucnost, naštěstí. Možná proto ji budoucnost německého ani jiných národů Evropy nezajímá. Ani předpokládaná inteligence vědecké pracovnice jí k prozření nepomůže. Zato výsledky nového vlasteneckého politického subjektu Alternativa pro Německo (AfD) multikulturní eurorasisty v čele s Merkelovou pravděpodobně netěší. K tomu nešťastnému klukovi a úchylnému muslimskému prasákovi je třeba dodat ještě jedno důležité vysvětlení. Ten muslim považoval svůj čin za legální; a nejen proto, že neměl čtyři měsíce sex. On vycházel z islámské představy, že v zemi nevěřících si může vzít, co chce. On jako nadřazený věřící na to má právo, které mu dává Alláh cestou islámu. To je zásadní problém naprosté většiny současných ilegálů, ale i mnohých legálních muslimských migrantů, který nechtějí evropští islamizátoři vidět, natož uznat. Pokud muslim znásilní muslimku, má problém. Pokud znásilní nevěřící, problém nemá. Ilegálové přicházejí nikoli jako vděční uprchlíci, oni přicházejí vládnout a brát si to, na co jim dal islám právo jako vyvoleným. Přicházejí jako lupiči a násilníci, a ještě si myslí, že jsou v právu. Úvodem k hodnocení turecké drzosti ve vztahu k EU a celé civilizované Evropě je třeba připomenout, že právě Turecko se zásadním způsobem podílelo na vyvolání války v Sýrii, počínaje syrským „Majdanem“ a neznámými odstřelovači pálícími do demonstrantů i policistů v Damašku. V následném období Turecko podporovalo islámské teroristy bojující proti legálnímu režimu prezidenta Asada. Turecké ozbrojené síly opakovaně pronikaly na území Sýrie. Tím Turecko vytvořilo prostor pro expanzi Islámského státu z Iráku do Sýrie a v současnosti i Libye. Nebýt Turecka a Saúdské Arábie, neexistovala by žádná uprchlická krize a islámská invaze do Evropy. Prezident Asad by si již před několika lety poradil s turkmenskými teroristy. Mrtvých by bylo několik tisíc, což je v tamních poměrech zanedbatelný počet. Dalších několik tisíc až desítek tisíc turkmenských teroristů a členů jejich rodin by uteklo do Turecka. Díky Turecku máme dnes v Sýrii statisíce mrtvých, miliony uprchlíků, hospodářsky zničenou zemi a jsme na pokraji jaderné války s Ruskem. A turecký prezident přichází do Bruselu a s gangsterskou drzostí požaduje miliardy eur, hospodářské výhody pro Turecko a přesídlování milionů nábožensky a etnicky nepřizpůsobitelných, většinou nevzdělaných a agresivních muslimů do Evropy. Drzost Turecka pravděpodobně překročila meze, které jsou schopni akceptovat i někteří reprezentanti zemí EU. Proto dosud nepadlo rozhodnutí. Turecko se chová jako neurvalý vyděrač, který stále stupňuje svoje požadavky. Nejdříve to byly 3 miliardy eur, dnes již 7 miliard a předpokládaný odhad do budoucna je 7 miliard ročně! Důvodem rostoucí turecké drzosti je ubohá zbabělost reprezentantů EU a pravděpodobně tlaky z USA. K tomu si můžeme připočíst náklady na neproveditelnou integraci milionů ilegálů, další nevratné miliardy mizející na Ukrajině a v Kosovu, sankce proti Rusku a všemožné humanitární programy na podporu povalečů po celém světě. Přitom je Evropa zadlužená až po uši. A ještě si někdo myslí, že Evropa není v krizi a bude líp? Ze všeho nejdrzejší je turecký návrh, že odveze ilegály z řeckých ostrovů, ovšem jen ty, kteří tam připlavou v budoucnu. Ty současné by si měla odvézt EU v rámci tureckého programu přesídlování Syřanů z Turecka. Zde je třeba si položit zásadní otázku. Proč by se měli Syřané přesídlovat z Turecka do Evropy a ne do Sýrie? Vždyť tam je třeba každá ruka k boji proti islámským teroristům a následně na práci při rekonstrukci země. V Evropě je nikdo nechce, dokonce je nechtějí ani jejich muslimští bratři v Saúdské Arábii. Jenže pro Turecko je výhodné zbavit se maxima Syřanů, aby Turci mohli rozšířit svůj vliv a prostory pro turkmenskou menšinu v rámci obsazení Sýrie a jejího začlenění do nové Osmanské říše. Některým Syřanům by se to nemuselo líbit, takže se pošlou pryč. Sýrie měla před válkou 22,5 milionu obyvatel. Jestliže kolem 0,5 milionu jich padlo, nebo bylo zabito a další údajně 4 miliony jsou uprchlíci, můžeme mluvit o úbytku téměř čtvrtiny obyvatel. Jenže další jsou Kurdové a Arméni, případně křesťané, u nichž se počítá s násilným vyhnáním. A další jsou Turkmeni tvořící základ takzvané umírněné opozice podporované z Turecka. Počet arabských Syřanů a neturků by se po válce snížil zhruba až o 40%. A tento prostor se bude snažit zaplnit Turecko. Takže žádné vracení Syřanů do Sýrie, ale šup s nimi do Evropy. Stejné je to s Kurdy. Každý kdo není zabit, nebo se nestane Turkem, bude vyhnán, nejlépe do Evropy. A k vysídleným Syřanům se přidají další početní ilegálové z Afriky v rámci islamizace Evropy. Druhou částí úžasného tureckého návrhu je výměna ilegálů dovezených zpět z řeckých ostrovů do Turecka za uprchlíky v Turecku. Ty by si měla EU odvézt. EU by si tedy měla odvézt z řeckých ostrovů současné ilegály, dále si přebírat syrské(?) uprchlíky v Turecku výměnou za ilegály, kteří se na řecké ostrovy dostanou později, samozřejmě s vydatnou podporou Turecka a ty všechny usazovat v EU spolu se současnými ilegály v rámci tureckého programu přesídlování takzvaných Syřanů z Turecka. Jedná se o turecký návrh na pokračování islámské invaze legální cestou. Pokud by byli reprezentanti EU k něčemu a plnili svůj základní úkol, kterým je ochrana životů zdraví a majetku občanů EU, vyrazili by tureckého prezidenta skrz zavřené dveře, vojensky by uzavřeli hranice s Tureckem a uvalili na tuto zemi nejtvrdší hospodářské sankce. Turecký postup, který ohrožuje bezpečnost Evropy, přímo volá po vyloučení Turecka z NATO. Severoatlantická aliance byla přece ustavena na obranu Evropy, nikoli pro její ovládnutí násilným islámem! Obzvláště komicky z tohoto hlediska vyznívá turecký požadavek na pomoc NATO při chytání a transportu ilegálů. Špinavou práci mají za Turky provádět nevěřící, přestože Turecko za ni dostane zaplaceno a má k dispozici kolem 800 000 vlastních vojáků a policistů. Svoje ozbrojené síly použilo Turecko nedávno ke komedii s několika mrtvými. Aby se ukázala ochota bránit záplavě uprchlíků ze Sýrie do Turecka, devět jich údajně turecké ozbrojené složky na hranici zastřelily. Kupodivu se neozval žádný povyk lidskoprávních organizací nad vraždou ubohých uprchlíků. Kdyby řecká pohraniční stráž zastřelila devět ilegálů, došlo by pravděpodobně v Bruselu, Berlíně, ČT a neziskovkářských organizacích k záchvatu šílenství. Ale ono se pravděpodobně jednalo o Kurdy, nebo křesťany, kteří nemají na tureckou nacionálně-islámskou humanitu nárok, takže se na ně lidská práva nevztahují. Když reprezentantka AfD vyzvala k zastavení ilegální invaze střelbou, dostalo se jí v Německu označení nacistkou. V souvislosti s uvedeným ohrožením je opravdu zvláštní požadavek Turecka na bezvízový styk s EU, případně začlenění Turecka do EU. Samozřejmě se jedná o realizaci zrůdného programu EuroMed. Po ukončení vízové povinnosti se budou valit z Turecka do EU miliony muslimů. Nelze si dělat iluze, že by Turecko něčemu takovému bránilo. Naopak si lze představit, že turecké pasy dostane kdejaký negramotný Afričan, nejlépe za peníze ze Saúdské Arábie, aby mohl islamizovat Evropu. Zde je třeba opět zdůraznit, že Turecko není evropskou zemí z hlediska historie, etnika ani náboženství. Turecká politická reprezentace podporuje v rozporu se svými prohlášeními teroristy v Sýrii; a uprchlíky odtamtud a z jiných zemí směřuje jako ilegální migranty do Evropy. Zde je třeba zdůraznit, že tito takzvaní uprchlíci jsou častokrát spojeni s teroristy z Islámského státu a s takzvanou umírněnou opozicí podporovanou Tureckem a Saúdskou Arábií, tedy opět s islámskými teroristy. Turecko tedy zajišťuje rodinám teroristů pobyt v Evropě za peníze Evropanů, aby se o ně teroristé nemuseli starat a mohli se plně věnovat boji za islám a Osmanskou říši. Další početnou skupinu ilegálů tvoří profesionální zločinci z islámských zemí. Ve všech německých městech pracují skupiny profesionálních kapsářů a zlodějů. Podle odborníků někteří vydělají až 30 000 eur za měsíc. Německo se jich prakticky nedokáže zbavit. Například s Marokem má smlouvu o extradici osob, které dostaly u soudu trest vyšší než rok, ještě nedávno to byly tři roky. Většina muslimských kriminálníků se ovšem do této normy nevejde, platí si z lupu advokáty a mají podporu německých multikulturalistů. Maroko přebírá zpět méně než 1 % odsouzených zločinců. Část peněz směřuje i zpět do Maroka. K tomu je třeba přidat ještě kvetoucí obchod s drogami, který ničí celou Evropu a zásobuje islámské gangy miliardami EUR ročně. Dále obchod s porážkami zvířat halal, islámské bankovnictví a nekontrolované převody peněz systémem havala. Všechny tyto peníze přímo či nepřímo podporují islamizaci Evropy a islámský mezinárodní terorismus. Jeden zločin vedle druhého a pachatelé samí muslimové. Ať žije eurorasismus, pardon, multikulturalismus podle představ Bruselu a Berlína. Dále je třeba zdůraznit, že za tureckými požadavky je –kromě snahy o obnovení Osmanské říše počínaje obsazením Balkánu, Sýrie a Iráku – třeba hledat i obyčejné peníze. O úrovni korupce v Turecku si nelze dělat iluze, jestliže současná evropská takzvaná demokracie se dá označit za korupční. V islámských zemích je všemožný bakšiš zcela normální. Ale turecké vedení musí především ukázat svým občanům světlé zítřky a podíl na lupu z války v Sýrii. V Turecku je totiž značné sociální napětí. To se tamním reprezentantům daří tlumit pouze sílící islamizací spojenou s nacionalismem hodným fašistů a bojem proti Kurdům, případně jiným národnostním menšinám, mnohdy na úrovni etnických čistek. Turecko se svojí reálnou politikou stále více přibližuje realitě fašismu a nacismu jako kombinace ideologie násilí a rasismu. Různí bojovníci za islamizaci Evropy a turecké zájmy se nám snaží tvrdit, že Turecko je moderní a prosperující země. To je obyčejná lež. Aby se průměrná životní úroveň v Turecku dostala na úroveň Bulharska, které je jednou z nejchudších evropských zemí, muselo by dostat 40 (!) ročních výběrů daní z celé EU! Turecko je stejně jako Ukrajina vzorovou kolonií budoucnosti, kde několik oligarchů opírajících se o nacionalismus a ideologii ovládá obrovský dav bezprávné chudiny. Zisk z lupu v Iráku, kradené ropy a obchodu s drogami směřuje nejen do kapes tureckých vůdců, ale něco málo musí dostat i chudina, aby se nebouřila. Válečné dobrodružství Turecka v Sýrii a Iráku navíc sponzoruje Saúdská Arábie. Z hlediska drzosti Turecka je třeba opět připomenout jeden zásadní bezpečnostní faktor. Tím je Lisabonská smlouva. Právě ta omezila možnosti jednotlivých členských zemí, a tudíž jejich možnost obrany proti různým formám islamizace nadiktované z Bruselu a Berlína. Ale především se jedná o program EuroMed, který má integrovat do Evropy země kolem Středozemního moře, které nejsou členskými státy EU. Kromě Izraele, Černé hory a Chorvatska se jedná o státy se zhruba 150 miliony muslimů. Vzhledem k populačnímu boomu jich za dvacet až třicet let bude zhruba dvojnásobek. Většina z nich je chudá, chudší než Turci, takže budou mít snahu tlačit se do Evropy. Ve srovnání s realizací zrůdného programu EuroMed je současná islámská invaze úplná legrace. V souvislosti s neslavnou Lisabonskou smlouvou je třeba připomenout ještě jeden důležitý fakt. Prezident Klaus odmítal tuto sebevražednou smlouvu podepsat. Tehdejší vedení ODS na něj činilo nevybíravý nátlak a dokonce se objevovaly návrhy na prohlášení prezidenta nesvéprávným. Svůj podíl na současných bezpečnostních problémech tedy má i tehdejší reprezentace ODS, ať je již v současnosti stále v ODS, nebo se přesunuli do ANO. Vedení ODS rovněž dlouhodobě podporovalo snahy Turecka o integraci do Evropy. A najednou se ODS hlasitě vymezuje proti islamizaci, kterou donedávna nadšeně podporovala. Opravdu lze vedení ODS věřit? Co se týče české reprezentace na summitu, nepředvedla dosud nic, co by se od ní nedalo čekat. Bezobsažné plky s možností bleskové anální expedice. Sluhové cizích zájmů čekají, co řekne panstvo z Bruselu a Berlína. Za vše mluví premiérův názor, že turecký návrh představuje zajímavé řešení. Opravdu, pane premiére? Na Slovensku utrpěl volební vítězství Robert Fico, leč do Národné rady se ,,vecpala" řada subjektů ve velikosti středních či malých stran. Jak toto dopadne? A propos, neustále slýcháme, že Západu hrozí katastrofa následkem Brexitu a dalších referend o vystoupení z EU, voleb ve Francii apod... Lze to brát vážně? Výsledek slovenských voleb je logický. Je to výsledek společenské objednávky občanské většiny. Ta se oprávněně cítí ohrožena islamizací, organizovaným zločinem a chudobou díky politice vedení EU a mnohých vlastních politických reprezentantů. Odpovídá i současným volbám v Německu. Body získávají logicky vlastenecké strany. Vítězství pana Kotleby a jeho nacionalistů je jen důsledkem hlouposti a neschopnosti politických partají, které se označují za demokratické, a přitom zapomínají, že demokracie znamená vládu lidu, nikoli samozvaných arogantních elit. Vaše úvahy z minulého týdne na téma ,,kudy přes nás budou chodit migranti, až Bavorsko přivře hranici", se zhmotnily ve cvičení ozbrojených složek na jižní Moravě, dle Vás ohrožené. Stačí to? Na závěr obecná otázka: Řada čtenářů se už ztrácí v počtu pokusů o zřízení tzv. domobrany. Měli jsme tu pplk. Obrtela, následně jiné skupiny... Tak tedy, jak je to nyní? Cvičení našich ozbrojených složek lze označit jako pozitivní. Ovšem je třeba si uvědomit, že máme minimálně kolem 200 km ohrožených hranic a nedostatek policistů a vojáků, o jejich logistickém zabezpečení nemluvě. Ani nasazení aktivní zálohy situaci příliš nezlepší. To jsem popisoval v minulém článku. Dále je zde stále nejasný mandát těchto příslušníků ozbrojených složek. Musí mít možnost zabránit ilegálům v porušování zákona a proniknutí na naše území všemi prostředky. Dále je zde stále ve hře možnost nasazení dobrovolníků s občanských iniciativ, kteří absolvovali vojenskou službu. V první řadě se jedná o ČS vojáky v záloze, jimž velí bývalí důstojníci a poddůstojníci. Na realizaci programu SOS – Stráž obrany státu určená k podpoře ochrany hranic a strategických objektů pracuje Úsvit a Blok proti islámu. SOS by podle předpokladu spolupracovala s Ministerstvem vnitra. Vzorem jsou Švýcarsko a Izrael. Záležitost ovšem není jednoduchá, především z právního hlediska a pro neochotu současné vlády podpořit vlastenecké iniciativy. K osobě pana Obrtela a jeho současných přátel nemám chuť se vyjadřovat. Na základě praxe vlastní i mnoha zodpovědných členů iniciativy ČS vojáci v záloze k nim mám negativní vztah. Jen bych připomněl, že domobrana byla například v Anglii za druhé světové války plně podřízena ministerstvu obrany a po ukončení ohrožení německým vyloděním část převedena rovnou do armády. Představa pololegálních či ilegálních ozbrojených skupin bez vzájemné koordinace je nejlepší cestou k problémům a následně k likvidaci všech vlasteneckých branných iniciativ cestou zákona a odzbrojení obyvatelstva.

Čínští poslanci dovolili vládnout hlavě státu neomezeně Čínský prezident od nynějška může kandidovat každých pět let. Omezení na dvě funkční období bylo zrušeno. Změny ústavy schválil parlament. V neděli Všečínské shromáždění lidových zástupců na svém třetím plenárním zasedání schválilo změnu ústavy a vyškrtlo klauzuli, která doposud omezovala výkon funkce prezidenta na dvě pětiletá období. Na konci února ústřední výbor Komunistické strany Číny navrhl zrušení klauzule, podle které čínský prezident a viceprezident nemohou působit ve funkci déle než dvě období po sobě. Zasedání lidových zástupců bylo zahájeno 5. března a bude trvat do 20. března.

Biatlonová sezóna 2017-2018 je tady Několik hodin zbývá do startu další sezóny českého fenoménu posledních let. Ano, biatlon se vrací na scénu. Vrcholem tohoto ročníku budou bez pochyby Olympijské hry v Jižní Koreji, ale to biatlonisté „vybílí" ještě mnoho terčů a spotřebují nespočitatelný počet munice. Letní příprava českých reprezentantů byla podle nich snad jednou z nejhorších. Zdravotní komplikace si užili většina týmu. Všichni se dali celkem včas do pořádku, až na tu nejzářivější hvězdu, kterou je u českých biatlonistů bezesporu Gabriela Koukalová. Její lýtka sleduje snad celý národ. Šéf biatlonového svazu Jiří Hamza o této nepříjemnosti promluvil. „Úplně z tréninku nevypadla a skoro 80 dnů do her je pořád dlouhá doba. Jsem optimista. Až se uzdraví, vrátí se rychle," tvrdí Hamza a vzpomíná. „Po zdravotních potížích, jež měla před sezonou 2014-15, začala Gábina ve svěťáku 70. místem. A tři dny poté už vyhrála v Pokljuce," dodal Jiří Hamza, jehož citují IDnes. Samotná Gabriela se cítí maskotem. Český tým v létě představil doslova obrovskou novinku, kterou se můžou chlubit jen ty největší biatlonové týmy. Už i český tým bude po světě doprovázet vlastní servisní kamión. A jak letošní sezóna bude vypadat, kde se kolotoč světového poháru zastaví? Přinášíme vám podrobný rozpis celého roku. Středa 29. listopadu: 17:15 — Vytrvalostní závod žen Čtvrtek 30. listopadu: 17:15 — Vytrvalostní závod mužů Pátek 1. prosince: 17:45 — Sprint žen Sobota 2. prosince: 14:45 — Sprint mužů Neděle 3. prosince:13:15 — Stíhací závod žen15:15 — Stíhací závod mužů Pátek 8. prosince:11:30 — Sprint mužů14:14 — Sprint žen Sobota 9. prosince:12:15 — Stíhací závod mužů14:45 — Stíhací závod žen Neděle 10. prosince:11:30 — Štafeta mužů14:10 — Štafeta žen 3.kolo Annecy — Le Grand-Bornand Čtvrtek 14. prosince: 14:15 — Sprint žen Pátek 15. prosince: 14:15 Sprint mužů Sobota 16. prosince: 11:45 — Stíhací závod žen14:45 — Stíhací závod mužů Neděle 17. prosince11:45 — Hromadný závod žen14:30 — Hromadný závod mužů Čtvrtek 4. ledna: 12:30 — Sprint žen Pátek 5. ledna: 14:15 — Sprint mužů Sobota 6. ledna:12:15 — Stíhací závod žen15:00 — Stíhací závod mužů Neděle 7. ledna:11:30 — Štafeta žen14:30 — Štafeta mužů Středa 10. ledna: 14:20 — Vytrvalostní závod mužů Čtvrtek 11. ledna: 14:20 — Vytrvalostní závod žen Pátek 12. ledna: 14:30 — Štafeta mužů Sobota 13. ledna: 14:30 — Štafeta žen Neděle 14. ledna:12:15 — Hromadný závod mužů14:40 — Hromadný závod žen Čtvrtek 18. ledna: 14:15 — Sprint ženy Pátek 19. ledna: 14:15 — Sprint mužů Sobota 20. ledna:13:15 — Stíhací závod žen15:00 — Stíhací závod mužů Neděle 21. ledna:12:30 — Štafeta žen14:45 — Štafeta mužů Olympijské hry v Pchjongčchangu 10. — 23. února Čtvrtek 8. března: 17:45 — Sprint mužů Pátek 9. března: 17:45 — Sprint žen Neděle 11. března:13:40 — Hromadný závod mužů16:00 — Hromadný závod žen Čtvrtek 15. března:12:00 — Sprint žen14:45 — Sprint mužů Sobota 17. března:12:30 — Štafeta žen14:45 — Stíhací závod mužů Neděle 18. března:12:00 — Stíhací závod žen14:45 — Štafeta mužů Čtvrtek 22. března: 14:45 — Sprint mužů Pátek 23. března: 14:45 — Sprint žen Sobota 24. března:13:00 — Stíhací závod mužů15:00 Stíhací závod žen Neděle 25. března:14:00 — Hromadný závod mužů16:00 — Hromadný závod žen

Irácký premiér odmítl „platit USA ropou“ za pomoc v boji s IS Irácký premiér Hajdar Abádí prohlásil, že očekává od administrativy zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa rozšíření materiální a technické podpory v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS, v Rusku zakázaný), informuje agentura Associated Press. Přitom politik prohlásil, že irácká ropa nebude posuzována jako možná „platba" za poskytnutou pomoc, o čemž hovořil, jak zdůrazňuje agentura, Donald Trump během své předvolební kampaně. Abádí řekl, že se už spojil s Trumpem po telefonu. Irácký premiér rovněž předpověděl brzkou porážku bojovníků Islámského státu, kteří nemají dost „odvahy" na to, aby kladli seriózní odpor v Mosulu.

Gustáv Husák se ve vězení stranil. Přijímal jen pomoc katolických kněží, uvedl biskup Václav Malý V posledních dnech si česká společnost připomínala sedmdesát let od února 1948 známého pod názvem „Vítězný únor“, kdy se komunistům podařilo převzít moc. Pomocný biskup pražský Václav Malý se rozpovídal o tom, jakou roli podle něj sehrál v této době poslední komunistický prezident Gustáv Husák. „Gustáv Husák vydržel mučení v komunistických vězeních. Budiž mu ke cti, že nikdy neodvolal a zůstal komunistou až do smrti,“ řekl pro Rozhlas.cz pražský biskup pražský Václav Malý, jehož postoj prý vychází z vlastních zkušeností života v totalitě, ale i z nové knihy historika Michala Macháčka. „Stále ale nic nevíme o jeho dvou synech nebo manželkách. Zdá se, že neměl ani přátele,“ dodal. Dále biskup Malý upřesnil, že by nerad Gustáva Husáka démonizoval, ale rád by ukázal, že je typickým představitelem doby, která se promítala i do osobních vztahů. „Byl to člověk mocichtivý, který ani po roce 1990 neučinil pokání. Nikdy neřekl, že se cítí spoluzodpovědný za špatnosti komunistické éry, nikdy se ani nezastal svých kamarádů,“ řekl a zmínil, že znal Husákova kamaráda Milana Hýbala, který prý jásal, když byl Husák v dubnu 1969 zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ. „Nečekal úplné udušení pražského jara. Jeho kamarád Husák ho ale nechal zavřít na dlouhé čtyři roky,“ uvedl. Původní zdroj ZDE. V roce 1954 dostal Gustáv Husák doživotí. Server Rozhlas.cz napsal, že Malý mluvil i s kněžími, kteří poznali Husáka ve vězení. „Vždy prý vystupoval jako nevinný a svou vinu nepřiznal. Taky se izoloval od spoluvězňů a pomoc přijímal pouze od katolických kněží,“ uzavřel biskup s tím, že to asi nejde dvakrát dohromady s jinak přesvědčeným komunistou. Nekomunističtí vězni měli prý na Husáka velkou pifku a také byl od nich několikrát zmlácený.

Vůdce srbských radikálů Šešelj, kterého soud zprostil viny, hodlá žádat od ICTY 14 mln eur Vůdce Srbské radikální strany Vojislav Šešelj, kterého ve čtvrtek mezinárodní trestní tribunál v Haagu zprostil viny, může požadovat náhradu 14 milionů eur. Prohlásil to na tiskové konferenci v Bělehradě po vynesení rozsudku. „Už v roce 2012 jsem podal žádost o vyplacení kompenzace v částce 12 milionů eur. Teď bych zřejmě mohl tento požadavek doplnit, přidat ještě dva miliony, protože všechna tato léta jsem v očekávání rozsudku nesmírně trpěl", řekl politik. Když budou prostředky vyplaceny, pak je podle vlastních slov věnuje na financování své strany, na dobročinnost a vydávání knih srbské klasické literatury. Celkem byl Šešelj obviněn a zproštěn viny podle devíti bodů obvinění za zločiny proti lidskosti a porušení válečného práva nebo válečných zvyků v průběhu ozbrojených srážek na území bývalé Jugoslávie v letech 1991 — 1993.

Jaceňukův poradce obvinil vládu ze zničení Ukrajiny a odešel Hlava Rady podnikatelů při ukrajinské vládě Leonid Kozačenko odešel ze svého postu. Jeho prohlášení bylo zveřejněno na webu Ukrajinské agrární konfederace, jejímž prezidentem je. Kozačenko vysvětlil své rozhodnutí nízkým ratingem vlády Arsenije Jaceňuka. Podle Kozačenka, vláda nepodnikla konkrétní opatření pro uskutečnění reforem a boj s korupcí a rovněž nedostatečně spolupracovala s podnikatelským společenství. „Požádali jsme o technickou pomoc v hodnotě téměř tři miliardy dolarů. Zapojili jsme do práce ve vládě velký počet cizinců, ale nic z toho nemáme," poznamenal Kozačenko. Leonid Kozačenko je poslancem Nejvyšší rady za stranu Blok Petra Porošenka. V letech 2001-2002 vykonával funkci ukrajinského vicepremiéra pro agrární otázky.

Čínské ministerstvo obrany obvinilo USA ze zásahu do politiky Pekingu Čínské ministerstvo obrany vyslovilo rozhodný protest v souvislosti s přijetím v USA zákona o návštěvách Tchaj-wanu, který se dá považovat za zasahování do vnitřní politiky ČLR a hrozbu pro rozvoj vztahů mezi ozbrojenými sílami Číny a USA, praví se v prohlášení mluvčího Ministerstva obrany Číny U Qiana. „V USA byl 16. března podepsán zákon o návštěvách Tchaj-wanu, čínské ozbrojené síly se rozhodně vyslovují proti," prohlásil mluvčí. Zdůraznil, že „Tchaj-wan je součástí Číny a tato otázka patří do vnitřních záležitostí ČLR". „Je to vážné porušení principu „jedné Číny" a bodů tří čínsko-amerických komuniké, je to zásah do vnitřní politiky ČLR, který poškozuje rozvoj vztahů mezi ozbrojenými silami obou zemí," poznamenal zástupce čínského ministerstva obrany. Podle jeho slov „čínská strana požádala, aby USA neochvějně dodržovaly své závazky a napravily příslušné chyby". ČLR také požádala, aby USA nepřipustily uplatnění bodů zákona, zrušily oficiální vztahy s Tchaj-wanem, zastavily styk s ozbrojenými silami Tchaj-wanu a prodej zbraní, aby se dalo vyhnout vážnému poškození vztahů mezi čínskou a americkou armádou, a rovněž míru a stability v oblasti Tchajwanského průlivu.

USA měly před 20 lety přístup k látce Novičok, jíž byl otráven Skripal Jeden z klíčových výrobních objektů Státního vědeckovýzkumného ústavu organické chemie a technologie se nacházel ve městě Nukusu v Uzbekistánu. Právě jeho pracovník Vil Mirzajanov tvrdil, že SSSR porušuje mezinárodní konvence a vyrábí chemické zbraně. V roce 1999 Ministerstvo obrany USA oznámilo Kongresu, že plánuje vydělit šest milionů dolarů na program demilitarizace objektu tohoto ústavu ve městě Nukusu. „Uzbekistánský prezident Islam Karimov, znepokojený zdravím občanů a vlivem chemických látek na životní prostředí, se rozhodl zbavit se zbraní hromadného ničení. Od té doby začala jeho vláda úzce spolupracovat s americkým obranným rezortem a zaručila mu přístup k objektům, jejichž analogy jsou v Rusku dosud nepřístupné," uvádí se v článku.

Úřady loni vydaly církvím 43 tisíc pozemků, celkem už dvě třetiny Státní instituce loni vydaly v rámci restitucí 43 501 pozemků, téměř dvakrát tolik než v předchozím roce. Budov stát vydal 481, což je číslo přibližně stejné jako o rok dříve. Spolu z pozemky vydanými v letech 2013 a 2014 úřady církvím vydaly ke konci loňského roku 67 259 pozemků, zhruba dvě třetiny z celkově požadovaných asi 112 000 pozemků. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo Ministerstvo kultury na svém webu. Z publikovaných tabulek nelze vyčíst, kolik žádostí bylo zamítnuto. Z hlediska typu pozemků tvoří největší podíl loni vydaných zahrady, louky a pastviny – 24 161 pozemků. Lesních pozemků bylo vydáno 9055, stavebních pozemků jen 13. Z téměř pěti stovek staveb tvoří 161 položek bytové domy a bytové jednotky. Církvím se loni vrátilo 4481 položek movitého majetku, celkem od roku 2013 úřady vydaly 8909 předmětů. Významné z nich jsou kulturní památky, z nichž největšího ohlasu se dostalo gotické Madoně z Veveří, kterou Národní galerie vydala až na základě rozhodnutí soudu. NG loni vydala celkem 30 obrazů a osm plastik. Národní památkový ústav vydal 18 pozemků a dvě stavby – jde však o bytové domy či jednotky, nikoli ostře sledované památky jako hrady a zámky. Oproti roku 2014 se proces vydávání majetku zrychlil. Státní pozemkový úřad (SPÚ), který obdržel s podnikem Lesy ČR nejvíc výzev a který je správním orgánem a vyřizuje odvolání církevních subjektů, v lednu uvedl, že ke konci roku 2015 projednal 95 procent žádostí na vydání zemědělských pozemků. Zbývá tedy projednat jen několik málo stovek žádostí z celkem asi 5000 podaných. Sporné případy budou ale ještě dlouho řešit soudy, SPÚ už vedl přes tři stovky sporů a ke konci roku 2015 jich byla ukončena pouze dvacítka. Instituce, které státní majetek vydávají, byť jde třeba o jediný pozemek, musejí každý rok ke konci února zaslat MK přehled o tomto majetku. O vykazování vydaného majetku prostřednictvím formulářů požádal Český statistický úřad. Podoba formuláře je daná dohodou mezi ČSÚ a Ministerstvem financí a neobsahuje údaje o výměrách vydaných pozemků. Přehledy za loňský rok zaslalo 27 institucí; nejsou mezi nimi jen velké státní organizace, ale i některé krajské instituce, podniky v likvidaci, nemocnice i škola. Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5000 a týkaly se více než 100 000 pozemků, téměř 2000 staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl.

Pro Západ jsme se stali kolonií, vysávají od nás kapitál. Když jsem byl ministrem zahraničí, každý týden na mě nastoupil americký velvyslanec. Kavan, Bašta a Kmoníček debatovali o našem místě ve světě REPORTÁŽ Táhne prezident Zeman Česko do náručí Vladimira Putina? Je naše členství v EU a NATO chybou? O těchto a mnohých dalších otázkách diskutovali v úterý v Evropském domě v Praze pod moderátorskou taktovkou Milana Syručka ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kavan a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav Bašta. „Zahraniční politiku má každý stát proto, aby hájil své národní zájmy,“ zdůraznil v úvodu svého diskusního příspěvku Jaroslav Bašta, který se ujal jako první mikrofonu. Při definování toho, co vlastně jsou národní zájmy, se exdiplomat inspiroval u amerického viceprezidenta Marshalla, který v roce 1917 zahrnul mezi národní zájmy tři od sebe neoddělitelné proměnné: bezpečnost, prosperitu a demokracii. Z tohoto pohledu bychom se podle Baštova názoru měli dívat na naši zahraniční politiku. „Respektive na zahraniční politiky, protože Česká republika jednotnou zahraniční politiku nemá a nikdy neměla,“ myslí si. První chybou, kterou Česká republika v tomto smyslu udělala, byl vstup do Severoatlantické aliance a EU, kde jsme doufali, že budou naše národní zájmy nejlépe hájeny. Bašta sice uznává, že ve své době měl vstup do těchto struktur smysl, nicméně obě organizace se prý časem změnily – z českého pohledu k horšímu. „Česká republika se v průběhu doby stala ekonomickou a posléze i politickou kolonií,“ upozornil exdiplomat s tím, že nikoliv kolonií nějakých jiných států, nýbrž se Česko dostalo pod vliv nadnárodních společností, který je zprostředkovaný mimo jiné přes NATO. , jehož jsme členem. „Od nás neustále odchází kapitál, zanedbávají se investice,“ argumentoval Bašta, který tvrdí, že v tomto ohledu jsme na tom nejhůře v Evropě, protože na rozdíl od Lucemburska a Irska, které jsou v žebříčku odlivu kapitálu nad námi, u nás nesídlí ani nejvýznamnější banky, ani významné nadnárodní společnosti. Za jediný způsob, jak se z této situace můžeme dostat, považuje Bašta změnu poměrů, a to tak, že se naše ekonomika bude orientovat na nové trhy, „protože ty staré trhy vypadají tak, že o nás všechno vědí, mají to tady pod kontrolou a nedovolují našim podnikům vyšší míru zisku“. Aktivitu prezidenta Zemana a části vlády, která se o toto snaží, hodnotí jako klíčovou. „Myslím si, že kvůli nejednotné zahraniční politice se dnes můžeme dostat do Guinnessovy knihy rekordů, protože samostatnou zahraniční politiku má i ministerstvo kultury a jeho ministr,“ lakonicky konstatoval exdiplomat, čímž pobavil další účastníky diskuse i početné publikum. Reformovat EU i NATO Následně se Bašta jal vyvracet mýty o tom, jak je pronikání na nové trhy bezvýznamné, když 80 % našeho vývozu jde do Německa. Upozornil, že například Rusové mají jinou metodiku hodnocení importu – a tak jejich statisticky vykazují přinejmenším dvakrát vyšší čísla o tom, kolik Česká republika vyváží do Ruska, než evidují naše statistiky. Rozdíly v číslech spočívají v tom, že Rusové sledují zemi původu – zboží vyvezené z Česka do Nizozemska a posléze do Ruska evidují jako český import, nikoliv nizozemský. Zatímco pro nás je zemí vývozu Nizozemí. „Na státní svátek poprvé od vzniku samostatné České republiky se ze zahraniční politiky stalo výrazné vnitropolitické téma,“ podotkl také Bašta. Dokonce to podle něho došlo tak daleko, že na náš národní svátek převažovaly alespoň na některých demonstracích vlajky tibetské a ukrajinské. S ohledem na to, co obě země symbolizují, to proto Bašta nehodnotí jako nejlepší posun. I přes to, že nachází řadu kritických aspektů v EU i Severoatlantické alianci, nemyslí si, že bychom měli usilovat o vystoupení z těchto struktur. „Ale měli bychom se chovat tak, jak je v tomto státě a národě zvykem –. prostě budeme trvat na reformách,“ vyzval Bašta, aby posléze připustil, že česká snaha o reformy většinou končila tím, že to, co Češi chtěli zreformovat, zničili. „Ale nemyslím si, že by tohle byl ten případ,“ doufá Bašta. V publiku seděl například Jan Petránek České národní zájmy v měnícím se světě Po Baštovi se slova ujal Hynek Kmoníček, který uvedl, že se zase znovu vracíme do starého známého klasického světa, který má sféry vlivu a o němž se dá říct, že z dvoupolárního rozvržení sil dočasně přešel do jednopolárního a z toho teď před našima očima vzniká svět multipolární, v němž si několik (pět až sedm) regionálních sil nejspíše bude snažit kolem sebe vytvořit sféru vlivu. „Proto je důležité, abychom měli vydefinováno, co jsou naše národní zájmy, což otevřeně říkám, na to nemáme národní konsenzus a nikdy jsme ho neměli,“ zdůraznil diplomat. Proč? Podle Kmoníčka zkrátka proto, že nám chybějí vydiskutované základní otázky, například co je národní narativ České republiky. „Byl-li Masarykův stát o budování republiky, aby to nebyla monarchie, komunisté byli o budování komunismu, o čem je Česká republika?“ na hledání této definice bychom se měli podle Kmoníčka zaměřit. Má smysl být v NATO? Podle hradního diplomata ano, neboť NATO nám dodává to, co definoval již jeho první generální tajemník lord Hastings, který říkal, že smyslem NATO je udržet Ameriku v Evropě, Německo při zemi a Rusy z Evropy. Podle Kmoníčka se na tom z pohledu střední Evropy příliš nezměnilo. Diplomat je dokonce zastáncem myšlenky, že jsme ve zcela komfortním bezpečí. „Američané tak dlouho odcházeli, až je Rus anexí Krymu přesvědčil, že nemohou odejít úplně. Rusové při šedesátiprocentní hodnotě rublu nemají na žádnou velkou expanzi a Německo si imigrační krizí zařídilo vlastní problémy. Čili kdybychom se na to podívali jako lord Hastings, zjistili bychom, že nyní v zásadě prožíváme bezpečnostně dobré období,“ shrnul Kmoníček. Co se týče EU, tam máme podle jeho názoru trošku jiný problém. „Mám dlouhodobě pocit, že změny, které popisoval Bašta, tam opravdu probíhají a nejsou v náš prospěch,“ vysvětlil Kmoníček, který si ale na rozdíl od Bašty nemyslí, že jsme kolonie. Protože kdybychom byli, tak se zástupci koloniálních velmocí pravidelně dostavují do jeho kanceláře a diktují mu. Jenže oni se nedostavují anebo se prostě dostavují do jiné kanceláře, vtipkoval Kmoníček. Je Východ Rusko, nebo Asie? Hradní diplomat poděkoval za pochvalu, že se hradní osazenstvo snaží orientovat na nové trhy. „Ale jak vám potvrdí tady novináři Hospodářských novin a z Aktuálně.cz, je to vykládáno tak, že prezident Zeman táhne zemi na Východ, což se v Čechách vždy samozřejmě přeloží jako do Ruska,“ podotkl Kmoníček. Hrad se prý nicméně snaží upozorňovat na to, že 21. století bude stoletím Asie, která bude pravděpodobně jedním z nejsilnějších multipolárních hráčů. „Když tedy prezident Zeman ‚táhne zemi na Východ‘, táhne ji na východoasijské trhy, nikoliv do Ruska, nikoliv do náručí Putina. Jsme EU a NATO a na tom se nehodlá vůbec nic měnit. V zásadě ti, kteří by prosazovali něco jiného, jsou nadále vnímáni jako extrémní síly v Čechách, což vzhledem ke své podpoře také jsou,“ ujistil Kmoníček. „Naše zahraniční politika je dána z 80 % geopoliticky i v okamžiku, kdy bude Čína největším trhem na světě. Pořád bude pro nás hospodářsky nejdůležitější Německo. Vázanost na střední Evropu je obrovská a naše největší šance na asijských trzích spočívá v tom, že si uvnitř EU vynutíme větší podíl na evropsko-unijní pozici v asijských trzích. Nikoliv že do nich půjdeme samostatně,“ pokračoval diplomat v objasňování směru naší zahraniční politiky. EU se držet hleď Kavan přiznal, že nebyl nadšený Severoatlantickou aliancí ani v okamžiku, kdy jako český ministr zahraniční v březnu 1999 podepisoval náš vstup do aliančních struktur. Nicméně je také přesvědčen, že jsou naplněna kritéria lorda Hastingse a není se třeba obávat nějakého bezprostředního nebezpečí. Co se týče EU – byť souhlasí s řadou kritických poznámek jako tou o obřím odchodu kapitálu z Česka – nepovažuje vstup naší země do EU za omyl. Je totiž hluboce přesvědčen, že stát našeho geopolitického postavení a váhy není schopen ve stále se zrychlujícím procesu globalizace obstát sám. I naše zahraniční politika je prý diktovaná geopolitickým postavením. Za čtyři roky, co byl ministrem zahraničí, si to Kavan podle svých vlastních slov musel uvědomovat téměř každý týden. A ve chvíli, kdy na to pozapomněl, mu to přišel americký velvyslanec připomenout a zároveň se nám snažil vnutit, jak na co reagovat. Kavan zdůraznil, že to se mu úplně nepodařilo, tlaky ze strany Američanů ale prý nepochybně existovaly. Podle Kavana potřebuje Evropská unie nutně velmi radikální reformu, kterou si exministr zahraničí představuje v podobě omezení pravomocí nevolených orgánů včetně nadnárodních společností a bank na úkor volených orgánů Evropské unie. Kavan také souhlasí s tím, že je třeba se dostat na nové trhy, neboť soudí, že zemi závislé na exportu, jakou je Česká republika, nic jiného nezbývá. V tomto smyslu proto oceňuje aktivity prezidenta Zemana. Kavan nadnesl, že je rád, že když jde o možnost kontraktů (jako v případě Íránu), je Zeman schopen překousnout nechuť k islámu.

Umělci, vy nejste nic víc. Naši lidé jsou rozumní. Primář oddělení psychologie účtuje s minulými dny ROZHOVOR „Co je hybatelem této doby? Davová hysterie. Doktor Koukolík fundovaně popisuje vzpouru deprivantů. Kdo chce, ať si o tom přečte, udělá si úsudek,“ vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz psycholog Jiří Brančík. Kauza Brady má podle něj význam jenom v tom, že byla použita jako záminka. „Zkusili to, pokus patrně nevyšel,“ domnívá se. Poslední dny byly v České republice poněkud bouřlivé. Co se to s naší zemí z vašeho pohledu děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby? Z mého pohledu se děje to, co je v každé společnosti obvyklé. Nějaká celkem banální skutečnost se stane vítanou záminkou k prosazování vlastních cílů. Obvyklé je to, že vždy jde o boj o moc. Dalajláma přijel, to se stává. Ústavní činitelé sdělili Číně, že postoj naší republiky vůči ní se nemění, to se stává. Zneužití nevinného člověka k prosazení vlastních zájmů, to se též stává. Občanský neklid? Ať se mládí vydovádí… Celkově nechci toto dění příliš zlehčovat, není potřeba nic příliš dramatizovat. Co je hybatelem této doby? Hysterie, davová hysterie. Doktor Koukolík fundovaně popisuje vzpouru deprivantů. Kdo chce, ať si o tom přečte, udělá si úsudek. Miloše Zemana část společnosti opravdu hodně nemusí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu ve fyzické násilí? Zde nejde o to, zda si to prezident zaslouží nebo ne. Jeho odpůrci budou plamenně prohlašovat, že ano, jeho zastánci jsou v opačném gardu. Není možno najít objektivního soudce, určující byl počet voličů. To byla evidentní většina, menšina neuspěla, je frustrovaná, svůj stav prezentuje navenek formou akcí často spíše úsměvných. Z mého pohledu u prezidenta převažují racionální kroky, proto jsem rád, že v přímé volbě uspěl. Jestliže by někdo chtěl protestovat formou násilí, potom věřím, že stát má účinné prostředky, jak s takovým násilím naložit. Měl se ministr kultury Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Proč by se nemohl setkat? Pokud splnil podstatné náležitosti – veřejně prohlásil, že akce je jeho soukromá, pokud veškeré finanční náklady hradil z vlastních prostředků, nemám námitek. Nejsem si však jist, zda splnil alespoň jednu z těchto dvou podmínek. Jestli se s dalajlámou setkal jako platný člen vlády, měl by zvažovat, zda opravdu platným členem týmu zůstává. A ústavní činitelé jsou ústavní, mají jisté kompetence. Pokud někdo najde porušení Ústavy, nechť podnikne patřičné právní kroky. Do dění výrazně vstupují umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a před posunem na Východ. Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to „natřeli“ Zemanovi… Je to správné? Pomohou podobné věci něčemu dobrému? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo zneužívají mediální prostor? Víte, umělci bojují tím, co mají k dispozici: svojí popularitou. Umělci jsou důležitou součástí našeho života, mnozí si zaslouží úctu. Nejsou však nic víc a nic méně než ostatní občané. Mají ve své profesi úspěch proto, že jsou nadáni ztvárnit tvořivě, umělecky skutečnost nebo svět smyšlený někým jiným. Problém je, že někdy to ztvárňování přenášejí do praktického světa, problém je, že mnozí lidé je vnímají dle schématu: schopnost zahrát kvalitní roli rovná se moudrý pohled na svět. Tak to zkrátka není, jenže vysvětlujte to lidským emocím. Petr Gazdik uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně pravicových kruhů. Objevily se nám nové politické hvězdy? Katapultuje nechuť vůči Zemanovi KDU-ČSL a Starosty mezi „velké“ politické strany? Ublíží ČSSD, že obhajuje partnerství s Čínou? Andrej Babiš Zemana už tak urputně nehájí, je mezi ně vražen klín? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo? Nevidím to opět tak horké. I hvězda má svoji omezenou životnost a na konci svého bytí se často mění v chladného trpaslíka. Mimochodem – rozhlížím se kolem, koukám, rostoucí politickou hvězdu nevidím. Vy ano? Zda to někomu ublíží? Ministr zemědělství dostal ze strany Číny „zaracha“. Ublíží to Číně? Ne. Ublíží to naší politice? Stejná odpověď. Co se týká ČSSD, té by mělo ublížit to, že neplatí dluhy. Pan Babiš bude urputně hájit vždy své zájmy. Opět nic nového, nevybočuje ze standardu chování většiny politiků. Kauza Brady má opravdu význam jenom v tom, že byla použita jako záminka, zkusili to, pokus patrně nevyšel. Objevují se pravicové nářky, že křikem na Zemana se jen odvádí pozornost od Babiše a jeho plánů na EET a další čerpání dotací. Objevují se levicové nářky, že křikem na Zemana se odvádí pozornost od tíživé situace chudých zaměstnanců a sociálně potřebných. Věnujeme v naší zemi v minulých týdnech pozornost tomu, čemu máme? Společnost vždy zaměřuje pozornost určitým směrem, někdy je to směr podstatný, jindy slepá ulička. V naší zemi se nejen v minulých týdnech nevěnuje zdaleka pozornost důležitým věcem. Na uklidněnou – nejsme v tom sami. Vypadá to, že takto se chová celá Evropa, opravuji – skoro celá. Slunce začíná vycházet nad Británií. Kdybychom se věnovali tomu, čemu máme, budoval by se jasný postoj k bezpečnosti státu v souvislosti s migrací, nedocházelo by k bujení byrokracie a likvidaci malých podnikatelů, stát by rozhodoval o věcech důležitých, a ne o tom, zda. smím jít pracovat ve státní svátek, nesnažil by se vybrat co nejvíce na daních, aby ještě větší díl vyházel na udržení zbytečného aparátu, věnoval by se podpoře poctivé práce, a ne úsilí o efektivní čerpání dotací, řekl by mnoha lidem neziskově přinášejícím takzvané dobro, ať si hledají smysluplnou práci. Nebudu pokračovat dál, každý si jistě přidá další důležité věci. Co se může stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Aktivizace Zemanových odpůrců? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? A ať už to bude jakkoliv, jsou poslední týdny začátkem konce Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje? Chcete-li se bavit o začátku konce Miloše Zemana, obraťte se na nejvyššího. Jak to vidím já – křik výše zmíněných ho posílí, nemůže ho opotřebit. Já na jeho místě bych si to docela vychutnával. Jsem přesvědčen, že pokud prezident oznámí, že nebude kandidovat, budou za tím jiné důvody než křik. Určitá část veřejnosti má za to, že tlak na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen neziskovými organizacemi, třeba i řízenými ze zahraničí. Jako strašák funguje jméno George Soros. Do jaké míry tomu lze věřit? Nejsem přítelem konspiračních teorií, zde se však cílené aktivity nabízejí samy. Kdo má jaký podíl, je celkem jedno. Pan Soros se podobnými ambicemi netají, má na to prostředky, můžeme jej klidně zahrnout. Co vím jistě je, že záleží na naší společnosti jako celku, zda podobné tlaky uspějí. Já osobně jsem nakloněn hypotéze, že ač se lidé v této zemi příliš politikou nezabývají (budou se zabývat, až je situace přesvědčí), jsou schopni v kritických chvílích jako celek zauvažovat a reagovat racionálně. V tomto slově, ve schopnosti použít zdravý rozum spatřuji velký potenciál naší populace, takovým způsobem myšlení totiž většina nositelů „těch pravých hodnot“ neoplývá.

MMF informoval o začátku ozdravování ruské ekonomiky Ruská ekonomika vydržela efekt dvojitého šoku ze snížení cen ropy a sankcí a vykazuje příznaky začínajícího ozdravení, říká zpráva Mezinárodního měnového fondu o výsledcích mise MMF do Ruska. „Ekonomika vydržela efekt dvojitého šoku ze snížení cen ropy a sankcí a vykazuje příznaky začínajícího ozdravení, přestože ekonomická aktivita v tomto roce klesla o 0,6 %. Obnova ekonomiky by měla jít rychlejším tempem v roce 2017, podle prognóz bude tempo ekonomického růstu 1,1 %, což částečně je podmíněno vyššími cenami ropy," říká zpráva vedoucího mise Ernesta Ramireze Rigo. Přebytek se bude podle aktuálních operací snižovat ve spojení s tím, že tempo obnovy importu bude převyšovat růst zisků z exportu, což konkrétně je spojeno s tím, že devalvace rublu se zatím neprojevila na zvýšení netradičního exportu, myslí si v MMF.

Geolog: D8 bych neotevřel – ŘSD: Vše je v pořádku Nebezpečí na stavbě dálnice D8 přes České středohoří nejsou vyřešena. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to dnes řekl geolog z Akademie věd ČR Vladimír Cajz, bývalý pracovník Českého geologického ústavu (nynější Česká geologická služba). Plánované otevření D8 17. prosince by tak nedoporučil. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl ČTK řekl, že Cajz nemá aktuální údaje. Dokončovaná část D8 i její okolí jsou podle něj stále sledovány a nevykazují problémy. Rozestavěná dálnice D8 z Prahy přes Ústí nad Labem do Německa se dlouhodobě potýká s nestabilitou podloží. V červenci 2013 se po silných deštích utrhl svah u Litochovic na Litoměřicku. Sesuv zavalil rozestavěný úsek dálnice asi v délce 200 metrů a značně poškodil i nedalekou železniční trať. Podle ministerstva dopravy může za sesuv nedaleký kamenolom. Správce silnic a železnic už jeho majitele, společnost Kámen Zbraslav, zažaloval o uhrazení zhruba miliardové škody. Společnost vinu odmítla. „Znám geologickou stavbu. Vím, že je to nebezpečné od samého počátku, a obávám se, že veškerá nebezpečí ještě nejsou ošetřena,“ uvedl dnes Cajz v ČT. Stavbu D8 v televizi kritizovala i bývalá pracovnice ŘSD Miloslava Pošvářová, odvolaná z ředitelství předloni, která působí ve Stínovém ŘSD založeném podnikatelem v dopravě Radimem Jančurou. Podle Pošvářové chybí na stavbě síť bodů pro měření změn na daném úseku dálnice po uvedení do provozu. Mluvčí ŘSD ale řekl, že ředitelství má informace z čidel na stavbě každou hodinu a podle měření nevykazují ani dříve problematická místa žádné potíže. „Je monitorováno sondami celé širší okolí stavby, abychom věděli, nejen co se děje přímo na stavbě. Osazené čidly máme i klíčové body stavby a každou hodinu máme on-line z nich aktuální měření,“ řekl ČTK Rýdl. Geolog Cajz podle něj není součástí realizačního týmu dálnice. „Nemá relevantní data, nemá dokumentaci a nezná tu stavbu. ŘSD kromě svých expertů spolupracuje denně s Českou geologickou službou či se stavební fakultou,“ dodal Rýdl. ŘSD podle něj také požádalo o spolupráci slovenské stavaře, kteří mají velké zkušenosti se stavbami v kopcovitém terénu. Moderátor dnešní televizní diskuse Moravec uvedl, že šéf ŘSD Jan Kroupa nevyužil pozvání do Otázek Václava Moravce. Podle mluvčího ŘSD Kroupa nabídl jiný termín nebo účast právě mluvčího organizace Rýdla, na což ale podle něj televize nepřistoupila.

Velkohubý Bango! Tomáš Ortel reaguje na kritiku a vzkazuje: Má tvorba bude pochopena později „Nebylo by od věci si vážně pročíst texty naší tvorby. Snad si velkohubý Banga někdy texty kapely ORTEL přečte,“ říká po poměrně bouřlivých reakcích, které následovaly po ocenění na letošních Slavících, zpěvák Tomáš Ortel. Zpěvák se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i k tomu, co říká na tvrzení svých kritiků, že jsou texty jejich písní xenofobní. A co si myslí o přílivu uprchlíků do Evropy? „To přeci nikdo nemůže hodnotit kladně, proboha. Tedy pokud z toho nemá jiné výhody vedoucí k naplnění jeho měšce...,“ míní hudebník. Co říkáte na váš úspěch ve Slavíkovi? Čím jste si posluchače podle vašeho názoru získal? Není to v první řadě úspěch náš, ale fanoušků... všech těch, co měli potřebu nás do této soutěže svými hlasy poslat. Samozřejmě nás to potěšilo a bereme to velmi zodpovědně... byl to jejich protest proti umlčování naší tvorby. Vaši kritici mluví o tom, že některé texty vaší kapely jsou xenofobní. Co na to říkáte? Jak už jsem mnohokrát sděloval, xenofobie je zjednodušeně řečeno strach z neznámého. Vzhledem k informacím ze sousedních států nelze tedy říci, že máme v textu znaky xenofobie, jen popisujeme skutečnost. Někteří poukazují i na to, že texty písní, které zpíváte, jsou údajně protiislámské. Je to tak? Někteří mluví, někteří poukazují... mně to stále přijde, jako by snad ani texty kapely nikdo nečetl. A to je máme velmi transparentně napsané ke každé skladbě na webu kapely ORTEL. Prosím, lidé, čtěte!!! Co si vůbec myslíte o islámu? Nic pěkného, ale to o žádném ortodoxním náboženství. A jak hodnotíte příliv uprchlíků do Evropy? Tohle lze nějak hodnotit? Jak mohu hodnotit obsazování Evropy jinou kulturou? To přeci nikdo nemůže hodnotit kladně, proboha. Tedy pokud z toho nemá jiné výhody vedoucí k naplnění jeho měšce. Když se vrátíme ke Slavíkům, před tímto večerem se objevily informace, že někteří umělci právě kvůli tomu nechtějí sedět ve vaší blízkosti. Co si o tom myslíte? Psal to Blesk, tak bych tu informaci nebral až tak vážně... :) Po vašem ocenění se ozval pískot, někteří lidé netleskali – jako podle některých informací paní Gottová. Co byste manželce několikanásobného slavíka vzkázal? Nikomu nic nevzkazuji, nemám tu potřebu. Má tvorba a poslání kapely ORTEL bude pochopeno zřejmě později. Asi nejsilnější reakci měl hudebník Banga, který po ocenění vaší kapely odešel. Co na jeho reakci říkáte? Tento zpěvák nebo, lépe řečeno, rapper si nás bral do úst už loňské vyhlašování, kdy na otázku novinářů, kdo se podle něj umístí v první trojce, mile odpověděl, že snad ne ORTEL. No, bohužel pro tohoto umělce, stalo se nejen v loňském, ale i letošním udílení to, co zřejmě nechtěl. Je nám to líto. Hudebník mimo jiné řekl: „Víte, podle této skupiny by naše zem byla lepší bez všech těch Vietnamců, černochů, Romů, Židů, ale hlavně muslimských uprchlíků. Problémem všech lidí, kteří hlásají nenávist, je ale nenávist sama.“ Co si o těchto jeho slovech myslíte? Mnoho těch, co mají potřebu si brát do úst kapelu ORTEL, se otírá o slůvko nenávist. Opět se budu opakovat, nebylo by od věci si vážně pročíst texty naší tvorby. Snad si velkohubý Banga někdy texty kapely ORTEL přečte. Poukazovalo se i na lebky, které jste měli na košili. Podle některých se jedná o symbol SS. Vy ale máte jiné vysvětlení, jaké? Lebka s českým lvem na čele znázorňuje odkaz předků bojujících za naši zem, v tom je naše poselství, o tom jsou naše texty. Je to použito zároveň jako naše logo. Pokud pan Banga v každé lebce s hnáty vidí symboly SS, pak kapitán Jack Sparrow má co vysvětovat... V diskuzích pod články ohledně vašeho umístění vás sice někteří lidé právě nechválí, objevují se ale i pozitivní reakce. Například, že každému, komu není jedno, co s naší zemí bude, vás musí podpořit. Co na to říkáte? Jak už jsem se zde zmínil, kapela ORTEL ještě pár let bude zatracována, ještě je nám všem dobře, každý víkend obsadíme hypermarkety a hodnoty hledáme jen v konzumním životě... tohle se nám stane osudným... Hledání vlastní identity a kořenů přijde až se ztrátou svobody.

V Japonsku roztahují kocoury a chlubí se tím na sociálních sítích (FOTO) Japonští uživatelé Twitteru vymysleli, jak se originálně pochlubit svým kocourem nebo kočkou. Roztahují svého mazlíčka a zveřejnují fotografie na Twitteru. Začalo to všechno fotografií kocoura Yamame kuna, který je dlouhý od přírody. Majitelé jiných kocourů také zatoužili, aby jejich mazlíčci vypadali stejně jako Yamame a pomohli jim. Japonci jsou známí svým jemným vztahem ke kočkám. Nedávná flash bomba však tento vztah k zvířatům vyvrátila. Uživatel Twitteru Mttkmsan jako první zveřejnil fotografii sousedského kocoura se jménem Yamame kun, ale ne v roztomilé póze a v maximálně roztáhnuté. 今#全 pic.twitter.com/oCWb2zq4GB — マ@低 (@mttkmsan) 4. března 2018 Možná, že je to photoshop, ale dlouzí kocouři existují. Například mainská mývalí kočka Omar z Austrálie. П о Omar the Maine Coon (@omar_mainecoon) А 30, 2017 в 2:46 PDT Stejně však nebyla tak populární jako Yamame. Příspěvek s Yamame získal více než 25 tisíc lajků a retweetů. Hlavně ale inspiruje ostatní majitele k podobným fotografiím jejich mazlíčků. Pro toto lidi používají hashtag, který vymyslel autor originálního příspěvku. Vypadá takto: #全. V překladu je to jakési „všejaponské odsávání kocourů". Vyšlo najevo, že Yamame kun není jediný, kdo má schopnost natahovat své tělo. 伸、勝。 #全 pic.twitter.com/ftWTo9rFdN — mirura (@AiGerry) 6. března 2018 伸…選…#全 pic.twitter.com/y1DldOcF8m — し (@shinbaba10) 6. března 2018 #全↑夏↓冬 pic.twitter.com/F5AYki0fcr — べ&と&す (@KurobeeAkitora) 4. března 2018 VeryLongCat#全 pic.twitter.com/BobL3v6AEE — 地 (@hozen_undo) 11. března 2018

Japonsko poslalo stíhačky kvůli čínským vojenským letadlům u Okinawy Stíhačky vzdušných sil sebeobrany Japonska byly nasazeny v sobotu v souvislosti s přeletem letounů čínského vojenského letectva v blízkosti vzdušného prostoru jižní prefektury Okinawa. Jak oznámila agentura Kyodo s odvoláním na představitele ministerstva obrany, čtyři bombardéry Xian H-6 přeletěly přes průliv Mijako směrem k Východočínskému moři. Současně byly zachyceny dvě stíhačky vojenského letectva ČLR Su-30, které letěly opačným směrem, v oblasti průlivu Mijako se však otočily a zamířily také směrem k Východočínskému moři. Představitelé japonského MO podotkli, že čínská letadla neporušila vzdušný prostor Japonska. Jiné detaily uvedeny nebyly.

„P*čo v černé sutaně!“ Polský jezuita zkritizoval katolický národ kvůli odmítání uprchlíků a přišel výprask Jezuitský kněz Gregory Kramer z polského Krakowa se postavil proti premiérce Beatě Szydlové, která napříště odmítla vpustit do Polska byť jen jednoho jediného uprchlíka. Reagovala tak na teroristické útoky, ale podle kněze šlo o reakci nepřijatelnou a nekřesťanskou. Na internetu se vyjádření kněze dočkalo velké pozornosti, ale zřejmě by ho to nepotěšilo. Slova, která padla na jeho adresu, v Bibli nenajdete. Polský deník Gazeta Wyborcza uveřejnil příběh jezuitského kněze, který se postavil vlastní premiérce Beatě Szydlové z vládní strany Právo a spravedlnost. Ostře zkritizoval její prohlášení, že v zájmu ochrany polských občanů nevpustí na polské území už ani jednoho uprchlíka. „Katolický národ pronesl skrze ústa své premiérky slova: Už žádný uprchlík v naší zemi. O pár dní později chodí tentýž národ brečet na kříž Pána Ježíše Krista. O Velikonocích zpívají Hallelujah. Jejich víra nestojí za nic.“ Tato tvrdá slova napsal jezuitský kněz na sociální síti Facebook. Duchovní se následně dočkal prudké odezvy. Nechyběla ani slova o „pí*e v černé sutaně“ a další peprné výrazy. Jeden z diskutujících na sociální síti konstatoval, že přijmout muslima pod svou střechou znamená riskovat střet s odjištěným granátem. „Je to totéž, jako by kněz nabádal lidi k životu v hříchu. To mi hlava nebere. Myslím, že se opravdu blíží náš konec,“ napsal například pan Jacek. „To Poláci potřebují pomoc, ale ďábel nám nepomůže. Islám je náboženstvím ďábla,“ přisadila si čtenářka Catherine. Sluší se ovšem dodat, že se kněz dočkal i zastání. Řada lidí mu poděkovala za moudrá slova a jednoznačně mu dala za pravdu.

Koalice vedená USA popírá informaci o přípravě nové „umírněné opozice“ V koalici pro boj se skupinou Islámský stát vedené USA popírají informaci o tom, že v okolí základny At-Tanf na jihu Sýrie probíhá příprava nových sil „umírněné opozice“, což oznámili ruští vojáci. „V současné době je jedinou skupinou, kterou podporuje koalice na jihu Sýrie, Magavir as-Saura (MaT). Je spolehlivým partnerem a efektivní vojenskou silou v kampani proti IS, a budeme i nadále podporovat její úsilí v boji s IS v Sýrii", sdělili agentuře RIA Novosti v tiskové službě koalice. V koalici potvrdili, že dříve podporovali v Sýrii ještě jednu skupinu — Shuhada Al-Qaryatayn (SQ). „Však ke konci července 2017 provedla SQ jednostranně a bez povolení koalice hlídkování za hranicemi zkoordinovaného pásma pro odvrácení konfliktů u At-Tanfu a uskutečňovala činnost, která nebyla zaměřena na boj s IS. Koalice tuto skupinu už nepodporuje", podotkli představitelé koalice. Jak oznámila dříve koalice vedená USA, platí kolem základny v At-Tanfu 55kilometrové pásmo pro odvrácení konfliktů zkoordinované s ruskými vojáky, do něhož nesmějí vstupovat syrské vládní síly a jejich spojenci. V červnu došlo v okolí At-Tanfu ke srážkám koalice s provládními silami.

Zavšivený svět. Jeroným Klimeš už má dost EU a jalových keců: Šaškování s lidskými právy, uprchlíci terorizují, stát nechrání poctivé občany ROZHOVOR Způsob naší demokracie, kdy si menšiny diktují a většina se musí podřizovat, považuje psycholog Jeroným Klimeš za nešťastný. Bývalý konzultant pro veřejného ochránce práv a rovněž exporadce ministra práce a sociálních věcí má už plné zuby Evropské unie, jalových keců o lidských právech i klamavé, politicky korektní mluvy. Tím, že se liberálové zastávají slabších, i když nejsou v právu, docílili jen toho, že v konkrétních případech jsou zavšivené školy, ale v přeneseném slova smyslu je zavšivená celá společnost. Neustále se mluví o tom, že je česká společnost rozdělená. Vnímáte ji také tak, nebo je to podle vás spíše mediální záležitost a snaha těch, jimž by polarizace vyhovovala, přesvědčit o tom veřejnost? Naše společnost není jen rozdělená. Ona je ostrůvkovitá. To je problém blahobytných societ, který je známý už minimálně tři tisíce let jako babylonský efekt. Úspěšné society se zákonitě rozpadají, protože ztrácejí společnou řeč. Všichni sice mluví česky, ale jeden druhému nerozumí. Kdyby tento jev působila nějaká menší skupina lidí, byla by to dobrá zpráva, protože by se s tím dalo něco dělat, například tu skupinu eliminovat. Pokud je to ale vlastnost našeho genomu, je to zpráva horší. Od těch, kteří se jinak často ohánějí demokracií, se ozývá jako v případě Brexitu nebo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem pohrdlivé, že volby rozhodli staří a nevzdělaní lidé z venkova a menších měst. Dá se vzhledem k dění u nás kolem 28. října a 17. listopadu soudit, že právě věk, vzdělání a bydliště jsou dělicí čárou i české společnosti, nebo ji rozděluje něco jiného? V české společnosti rozhodně nejsou tato kritéria dominantní. Dominantní je souboj dvou ideologií – liberálně-levicový versus konzervativně-pravicový. Ten první reprezentuje všelijaké volnomyšlenkářství a obecně uvolněné mravy. To druhé spíš tíhne k řádu či náboženství. Ta první vítá každé rozvolnění zavedených pravidel. Ta druhá to vnímá jako cestu do pekel a je již mnoho let v defenzivě. Trump je ukázkou toho, že lidé mají už dost toho, co by se dalo nazvat „lidské právo na vši“. Cože? Co je to lidské právo na vši? To mě napadlo tuhle, když moje žena přišla s větou: „Ve škole v Újezdě nad Lesy jsou zase vši.“ Já říkám: „Jak zase? Snad stále ještě...“ Prostě co jsme se přistěhovali do Újezdu nad Lesy, neustále slyším, že ve škole jsou tací či onací parazité. Prostě by stačilo nakoupit lupy a mikroskopy a mohli bychom újezdskou školu vyhlásit za největší českou, státem chráněnou zoologickou zahradu havěti do půl centimetru. A že vám skáču do řeči, proč to nejde? Protože právníci si vymysleli lidská práva. Dřív to bylo ještě rozumné právo na život. Dnes to v praxi znamená, že školník s jednou „pančelkou“ se nemohou postavit do dveří a zkontrolovat všem dětem hlavy, ty zavšivené šlechtitele parazitů poslat domů a následně poslat zprávu na OSPOD, že tito rodiče zanedbávají řádnou péči o děti. Místo toho všichni slušní rodiče, a že jich v Újezdě není málo, neustále kupují odvšivující přípravky na děti. Já se raději ani neptám ženy, kolik tisíc jsme za ně za ty roky už zaplatili. Jediné, čeho volnomyšlenkáři dosáhli se svými lidskými právy za poslední čtvrtstoletí tzv. demokracie, je zavšivit všechny základní školy v České republice a každému dítěti garantovat, že buď bude mít celé dětství vši, nebo celé dětství bude koupat hlavu v šampónu proti vším. Tak podle toho, co povídáte, to u dětí platí doslova. Ale v ostatních oblastech to určitě myslíte jen jako metaforu, ne? Ano, přesně tak. Nedávno jsem poslouchal v rádiu písničku nějakého metrosexuála, který se chlubil: „Zastávám se slabších, i když nejsou v právu.“ U této věty mi zatrnulo, protože to přesně vystihuje přístup liberálů k životu. Dvě tři sociálně slabší rodiny terorizují svými parazity zbytek Újezdu. Liberálové se jich zastávají, i když nejsou v právu, takže nejde jim zkontrolovat zavšivenou hlavu, kterou si ostatně fotí jejich spolužáci na mobily. To je podle právníků nepřiměřený zásah do jejich tělesné integrity. Tak kvůli právu na integritu všechny děti v celém Újezdě musejí být zavšivené, to ale podle stejných právníků už není zásah do tělesné integrity. Ve Francii pár uprchlíků kolem ilegálních táborů terorizuje okolní starousedlíky, ale vláda se jich zastává ze stejného důvodu – šaškuje s lidskými právy. To platí pro většinu menšin. Co podle vás ještě tolik bije do očí v české společnosti? Například jde o chronické neplatiče, kteří mají – řekněme – deset exekucí. Těch je v České republice kolem sta tisíc! Ano, slyšíte správně, naplnili by celou Olomouc. Ti systematicky a nevyhnutelně okradou každého, kdo s nimi má cokoli do činění. Proč se nezavedou veřejné registry těchto lidí? Proč nejsou omezeni na způsobilosti v nakládání s penězi? Proč nemají stanoveného finančního opatrovníka, který by jim spravoval finance, když to sami zjevně neumějí? Proč nejsou ustanoveni zvláštními příjemci sociálních dávek? Proč se jim nevyplácí podpora každý den v drobných částkách, které nemohou rozfofrovat za dva dny? Zadržte, ale určitě by se našli tací, co by nám oběma vysvětlili, proč něco takového zavést nelze. Tak technicky by to všechno šlo, ale právně se to nesmí, neboť by to prý bylo proti lidským právům. A tak tato menšina terorizuje všechny, kteří je ubytují, všechny, kteří jim chtějí prodat třeba ojeté auto, všechny prodavače, kteří jim nabídnou cokoli na splátky. Stát svým liberálním přístupem nechrání své poctivé občany před nepoctivými. Stát pod praporem lidských práv nechá ožebračovat své poctivé občany nemocnými lidmi, kteří neumějí zacházet s penězi, zavšiví děti čistotných rodičů, při rozvodech nechá bezbranné děti napospas pěti procentům psychopatických rodičů. Proč? Protože nikdo neví, kam se poděla prezidentská standarta, na které se skvělo: „Pravda vítězí.“ Zůstaly nám jen rudé trencle s nápisem: „Zastáváme se slabších, i když nejsou v právu“. Připomínka té akce mě přivádí k následující otázce. U nás Miloš Zeman, ve Spojených státech nově Donald Trump, v Rakousku se může příští měsíc přidat Norbert Hofer, jasnou favoritkou prvního kola prezidentských voleb, které se budou na jaře konat ve Francii, je Marine Le Penová. Co je důvodem pro to, že největší podporu získávají v různých zemích lidé, jimž je politická korektnost na hony vzdálená? Ano, lidé mají dost práva na vši, a proto také mají dost politické korektnosti, čili zásady: „Nenazývejme věci pravým jménem.“ Když chcete adoptovat dítě, tak se v jeho papírech například dočtete: „Dítě je lehce mentálně retardované.“ Rodiče si řeknou: „No co, nemusí být génius. Já také nejsem žádný lumen.“ Jenže pak za pár let zjistí, že „lehká mentální retardace“ je politicky korektní označení toho, čemu se dříve říkalo debilita. Takže doma jim kvete dítě na úrovni Otíka z Vesničky mé střediskové: „Tak jsem slyšel, že jsi tomu Pražákovi načechral sloupek...“ Tomu se politicky korektně říká „lehké problémy“. Tomuto klamnému uvažování podléháme i my, profesionálové. Jednou v poradním sboru ministra práce a sociálních věcí jsme takto málem přehlédli střední mentální retardaci, čili imbecilitu, o řád těžší poruchu, a to tam sedělo devět kovaných odborníků na náhradní rodinnou péči. Kdyby se to dítě dostalo do rodiny, která žádala zdravé dítě, tak bychom jim nikdy nevysvětlili, že jim to devět odborníků neudělalo naschvál, aby se toho imbecila zbavilo, že se to stalo jen kvůli zavádějící politicky korektní mluvě. Prostě lehce přehlédnete větu uprostřed souvislého textu „dítě je středně mentálně zaostalé“. Ta politická korektnost tedy nejen dělá společnost pokryteckou, ale škodí, jak vás tak poslouchám, i profesně? To, co jsem řekl, je i odpověď na problém politicky korektní mluvy. Otíkovi ve zmíněném filmu nepomohli liberálové tím, že mu řekli: „Ty Otíku, nejsi debil, ty jsi jen lehce mentálně retardovaný.“ Naopak, pomohli mu ti lidé, kteří ho měli rádi, i když mu – jako pan Pávek – občas do debilů nadávali. Stejně tak soudci a právníci mají rádi jen svá lidská práva, ale děti nám nechají zavšivit a nás samotné nechají okrást nesvéprávnými lidmi. Myslím, že mnoho lidí považuje tento způsob demokracie za nešťastný a mají – stejně jako já – už plné zuby Evropské unie, jalových keců o lidských právech i klamavé politicky korektní mluvy.

Český PEN klub kritizuje Zemana za útoky na média a vyzývá ho k omluvě České centrum mezinárodního PEN klubu kritizuje prezidenta Miloše Zemana za jeho výroky vůči médiím v inauguračním projevu. V prohlášení, které dnes PEN klub zaslal ČTK, organizace označuje prezidentovo vyjádření za útok na svobodu slova. Zemana vyzývá k tomu, aby se za své výroky omluvil. Zeman ve čtvrtek v inauguračním projevu obvinil veřejnoprávní Českou televizi a některá média vydavatelského domu Economia z toho, že manipulují veřejným míněním. Česká televize i Economia se proti prezidentovu tvrzení ohradily. Český PEN klub dnes připomněl, že Zeman svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy. „Vnímáme prezidentova slova nejen jako hrubý útok na svobodu slova, ale také jako vytváření nenávistné atmosféry vůči novinářům. Na Slovensku podobné tendence vedly k vraždě dvou mladých lidí,“ připomněl PEN klub únorovou vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. „Žádáme prezidenta Zemana, aby své postoje vůči novinářům přehodnotil a aby se veřejně omluvil napadeným médiím,“ uvedl PEN klub v prohlášení. PEN klub sdružuje spisovatele, vydavatele, překladatele, publicisty, literární vědce i kritiky. Vůči Zemanovi vystoupil kriticky i v minulosti. Loni v květnu v souvislosti se Zemanovým vystupováním vůči tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) ve sporu ohledně odvolání tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) z vlády PEN klub uvedl, že prezident přispívá ke snižování obecného povědomí o lidské slušnosti a míry vkusu.

Tak ja vám povím něco o té veřejnoprávní televizi... Komárek natočil speciální VIDEO Bývalý komentátor Mladé fronty Dnes a bývalý poslanec za hnutí ANO Martin Komárek natočil krátké video, ve kterém reaguje na Zemanova slova v inauguračním projevu, když kritizoval veřejnoprávní Českou televizi, které vyčetl příchylnost k opoziční TOP 09 a také její neobjektivnost. „Problém je ve dvou věcech – v zákonu a ve zvykovém právu, které se odvinulo od tzv. televizní stávky,“ řekl. „Tak ja vám povím něco o té veřejnoprávní televizi,když už ji pan prezident tak proslavil. Řeknu vám, v čem je problém. Nemůžou za to redaktoři, i když mají Kalouska doopravdy rádi. Problém spočívá zejména ve dvou věcech – v zákonu a ve zvykovém právu,“ řekl v úvodu svého videa, které zveřejnil na svém facebooku. Nejprvé začal u zmiňovaného zákona, který je podle Komárka ve světě naprosto ojedinělý a neumožňuje prý jakékoliv efektivní kontrolování hospodaření České televize. Dále dodal, že k tomu nemá kompetence ani Rada České televize, ani Nejvyšší kontrolní úřad, ani poslanci. „Dává prakticky neomezenou moc generálnímu řediteli. I miliardáři mají nad sebou v podnicích jakousi správní radu či představenstvo, ale zdejší generální ředitel nad sebou nic takové nemá a je jediným statutárním orgánem České televize,“ zdůraznil. Díky tomu je podle Komárkových slov Rada ČT značně omezena. Ve svých pravomocích. Nemá právní subjektivitu a je placena z prostředků ČT. „I kdyby byli všichni radní naprosto neúplatní, hodní a chytří, má generální ředitel, pokud je schopný a podnikavý, neomezenou moc touto Radou manipulovat,“ uvedl. Jako druhý problém pak uvedl zvykové právo, které prý dává redaktorům, vítězům někdejší stávky, obrovské sebevědomí, neuvěřitelnou sebelásku a naprosté přeceňování vlastních sil. „Oni si myslí, že jsou mírou všech věcí a když napíšou nějakou petici, nebo si lehnou na matrace, tak změní svět. Jsou přesvědčení, že jediné a správné je jejich vidění světa,“ řekl a dodal, že proti nim těžko může jít i schopný a podnikavý generální ředitel. Z toho všeho tak podle komentátora vzniká něco, co je nepřirozené, nemoderní a hloupé. „Nelze z toho vinit ani generálního ředitele, ani ty redaktory. Když je někomu povoleno mít neomezené sebevědomí, většinou si ho vezme, stejně jako když je povoleno brát si z prostředků, které mu nepatří,“ sdělil. Sečteno a podtrženo – za vše podle Komárka může špatný zákon a liknaví politici, kteří jej nedokázali změnit. „Změňme zákon a změní se Česká televize,“ uzavřel Komárek.

Znalec USA od Babiše ke zvolení Trumpa: Česko má teď jednu nespornou výhodu ROZHOVOR Jedna z devíz Donalda Trumpa pro Česko je bývalá manželka Ivana a její děti, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poslanec za ANO Pavel Šrámek. Je to podle něj rázný a pragmatický muž a Spojené státy si vybraly změnu. Došlo i na „fantasmagorie“ spojené s ovlivňováním voleb. Ostatně, jsou tu podle něj vyhrocenější situace, například atentát na Kennedyho. Chladná hlava a zdravý selský rozum podle Šrámka v USA zvítězil. Pro mnohé nečekaně, ale přece, a ještě s velmi výrazným náskokem porazil Donald Trump Hillary Clintonovou v prezidentské volbě. Jaká byla vaše první reakce? Předně bych rád upřímně pogratuloval Donaldu Trumpovi. Po osmi letech demokratického prezidenta přichází „střídání stráží“ a úřadu se ujímá republikán. To je důkaz demokratického systému v USA. Američané chtějí změnu, a tak si ji zvolili. Pro Českou republiku se od ledna asi nic zásadního nezmění, ale upevnění vztahů může přijít. Nakonec možná i díky bývalé manželce Ivaně Trumpové. Donald Trump je rázný a rozhodný muž. Je otevřen všem jednáním a rozhovorům a takový by měl být prezidentem nejmocnější země světa. Ranní projev po oznámení výsledků, ve kterém poděkoval Hillary Clintonové za dlouholetou službu Spojeným státům, dokazuje, že vyhrocený slovník předvolební kampaně je minulostí a přichází období zdravého selského rozumu a to je pozitivní zpráva z USA, která dává naději do budoucnosti jak pro Českou republiku, tak pro celý svět. Ostatně, je dobře, že se v USA pravidelně střídají prezidenti – tu z demokratů, tu z republikánů. A to je projev demokracie. Američtí voliči prostě rozhodli. Vy USA znáte velmi dobře, myslíte si, že potřebovaly změnu z hlediska například ne zcela ideálního ekonomického stavu? Ne, to určitě ne, HDP roste a ekonomika roste skvělým tempem, v porovnání s Evropou až závratným, tedy jestli potřebovala změnu, pak dle mého názoru zahraniční politiky, ale je to otázka amerických voličů. Já až tak překvapen nejsem. Ono to vítězství nebylo těsné, ale výrazné. Hlavně ve státech, ve kterých by to málokdo čekal, jako například Michigan. Myslíte, že jeho bývalá žena Ivana jej přivede k těsnější spolupráci nebo kontaktům s naší zemí? O tom jsem přesvědčen, jejich syn mluví dobře česky například. Po rozchodu sice neměli spolu nejlepší vztahy, jak známo, ale samozřejmě jiná situace je těsně po rozvodu a jiná je s odstupem času. Takže já si myslím, že ty jejich pře jsou dávno srovnané a že i v tomto by mohla být pro naši republiku docela neoddiskutovatelná výhoda. A i když nic, řečeno s nadsázkou, tak o České republice toho ví z Evropy pravděpodobně nejvíce. A to je jistě nesporné plus. Donald Trump díky své bývalé manželce nás prostě zná a to je nesporná výhoda. Hovořilo se o jakýchsi katastrofických scénářích, že může vypuknout z takovéto změny politické peklo, rozvíjely se konspirační teorie, že bude manipulováno s hlasy. Co si o tom myslíte? To jsou fantasmagorie. Demokracie je ve Spojených státech dlouhá léta, celá staletí pevně zabudována, takže vůbec nepředpokládám, že by něco takového v USA nastalo. Historie si pamatuje daleko vyhrocenější situace jako válku Severu s Jihem, atentát na Kennedyho či Watergate s Nixonem. Trumpova zahraniční politika bude jistě jiná, než by se dalo očekávat od jeho soupeřky. Je možné v této chvíli předpokládat, na co se má Evropa připravit? Názory obou kandidátů byly před volbami celkem známy. Voličům se ty Trumpovy názory zdály jasnější, a jak jsem už uvedl, chtěli změnu. Donald Trump je rozhodný muž. Jedna věc je předvolební rétorika při kampani, a druhá pak potom realistická práce po volbách. A teď nastává zcela jasná pragmatická politika a jsem přesvědčen, že Trump jako businessman bude používat chladnou hlavu a zdravý selský rozum.

Peskov: Kerry nepřijel do RF kvůli tomu, aby vytvářel nátlak ve věci Savčenkové Ministr zahraničí USA John Kerry nepřijel do Moskvy proto, aby vytvářel nátlak na RF ve věci občanky Ukrajiny Naděždy Savčenkové; toto téma bylo stěží možné stavět na přední místo jednání s hlavou státu, řekl tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Nepřijel proto, aby tlačil na Putina kvůli Savčenkové, protože samozřejmě není možné téma o Savčenkové stavět na přední místo jednání", řekl Peskov v sobotu ve vysílání kanálu TVC. „Skutečně, ministr zahraničních věcí Německa Frank-Walter Steinmeier a ministr zahraničí (USA — pozn. red.) Kerry toto téma projednávali. V Kyjevě skutečně takové výpady blízké hysterii probíhaly a probíhají, skutečně probíhá takové šroubování západního společenského mínění. Spíš bych to hodnotil jako projevy rusofobní hysterie. Přičemž jsou to projevy, které žádným způsobem nepomáhají řešit tento problém, ale naopak ho komplikují", řekl Peskov ve vysílání TVC.

Babiš nás vrací do dob Husáka, sdělil PL Marek Benda a okomentoval „tři p...“ Klause mladšího ROZHOVOR Podle poslance ODS Marka Bendy to doposud vypadalo, že komunisté budou tolerovat Babišovu menšinovou vládu za to, že budou mít někde na úřadech náměstky – odborníky. „Teď se ukazuje, kdo jsou ti odborníci a že část veřejnosti se nechce vracet před listopad 89. A já varuji před tím, že Andrej Babiš a jeho vedení nás do jisté míry vrací do doby husákovské normalizace,“ prohlásil Marek Benda k demonstracím, které reagovaly na zvolení komunisty a bývalého policisty Zdeňka Ondráčka. Ten nejenže za minulého režimu při demonstracích brutálně zasahoval proti lidem toužícím po svobodě, ale nikdy se za své jednání neomluvil. Jak jste jako bývalý student, který se účastnil v roce 1989 demonstrací proti komunistickému režimu, vnímal zvolení komunisty Zdeňka Ondráčka, bývalého policisty, který zasahoval proti lidem volajícím po svobodě, do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů? Já vím, že Ondráček nic tak strašidelného dělat v čele této sněmovní komise nemůže. Ale ta symbolika tam je, odmítá se omluvit, odmítá říci, že udělal něco špatně. Navíc v pátek tvrdil v televizi, že proti němu stály skupiny, které byly ozbrojeny noži, boxery a řetězy, to už si myslím, že si ze mě dělá legraci. Protože pravda je taková, že rozháněl naprosto pokojné demonstranty, byli jsme vyzbrojeni maximálně trikolorou. Symboliku vidím v tom, že hnutí ANO zcela otevřeně s touhle partou vládne, zcela otevřeně se vlastně hlásí k tomuto odkazu, když říká, že se toho za minulého režimu nic moc nedělo, že se tady musel udržet pořádek, který byl jištěný sovětskými tanky. Co jste říkal tomu, že premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš se nejdřív pokusil zvolení komunisty Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu hodit na demokratické, parlamentní strany, protože někteří jejich poslanci nebyli při volbě z různých důvodů ve Sněmovně přítomni? A částečně se mu to povedlo, protože někteří lidé vás kvůli neúčasti skutečně kritizovali, protože Ondráček prošel ve druhém kole o jediný hlas, což vyvolalo dojem, že by stačilo, kdyby jeden, dva poslanci z demokratického bloku volili, aby v čele komise nestál. Je samozřejmě možné vyčítat někomu, že byl pracovně v zahraničí, ale vždycky je dobré podívat se na to, kdo ho aktivně volil. My jsme nepochybně volili někoho jiného, protože jsme tam měli svoji kandidátku. Tohle je přesně Babišova hra reagovat ad hoc tím, že se pokusí obvinit někoho jiného, že za to může. Přitom mezi prvním a druhým kolem přibylo Ondráčkovi značné množství hlasů, takže naopak hnutí ANO se ještě rozmyslelo a lidí, kteří ho volili, bylo ještě víc. Nemyslíte si, že jste volbu trochu podcenili, nebo jste prostě počítali s tím, že koalice hnutí ANO, SPD a KSČM má stejně dost hlasů na to, aby ostatní přehlasovala? A i kdyby bylo demokratických poslanců přítomno ve Sněmovně víc, ANO by přidalo o potřebných pár hlasů, aby byl Ondráček zvolen. Myslím, že to takhle vyšlo, byl záměr, a teď je snaha se vymlouvat. Kdyby hnutí ANO nechtělo, aby byl zvolen, tak by mu poslanci ANO nedali hlasy vůbec. Myslím, že to opravdu měli poměrně přesně napočítané. Co si myslíte o výrocích vašeho stranického kolegy, poslance Václava Klause mladšího ke zvolení Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS? Ve svém pravidelném komentáři na internetu prohlásil, že jako jeden z mála poslanců, co na ulici tehdy proti Ondráčkovi stál, si snad může dovolit říci, že moc nemusí takové ty svaté bojovníky proti komunismu třicet let potom, co komunismus skončil a nenese to žádné riziko. Zvlášť některé poslankyně podle něj při tom předvádějí patos, za který by se nestyděla ani Gusta Fučíková. Vzhledem k tomu, že v diskusi k volbě Ondráčka vystoupily mezi řadou poslanců (mužů) jen tři poslankyně, z toho dvě s faktickými poznámkami, jen třetí vaše stranická kolegyně Miroslava Němcová mluvila přímo o Ondráčkovi. Je možné, že by právě bývalou předsedkyni Poslanecké sněmovny a expředsedkyni strany Václav Klaus mladší přirovnával ke Gustě Fučíkové? To nevím, koho Václav Klaus mladší kritizuje, já jsem ten článek jen přelétl a připadal mi hrubě nepřesný. Minimálně v tom tvrzení, že jsme nebyli na značkách a že jsme podcenili volbu. Na serverech se objevily odhady počtu poslanců, kteří volili, podle nesmyslného hlasování čtvrt hodiny předtím, jestli se bude hlasovat tajně nebo veřejně, a podle toho se počítalo, kdo se zúčastnil volby předsedy komise pro kontrolu GIBS. My jsme tam byli samozřejmě všichni, takže mi to připadalo trochu srandovní. Nevím, koho Václav Klaus kritizoval, pevně doufám, že ne naši poslankyni. Na to ale ať odpovídá on, ne já. Václav Klaus mladší také prohlásil, že „naše společnost má komisí a kontrolních komisí na vše možné s prominutím tři p…..“ Připomněl, že jen za uplynulý týden Sněmovna volila dvě komise a že jde o takovou hru na „nezávislost“. Jsou i podle vás komise a kontrolní komise zbytečné a je jich moc? Moc jich asi svým způsobem je, ale je to dáno tím, že máme vícero služeb. Máme zvlášť GIBS, máme zvlášť BIS, máme zvlášť vojenské zpravodajství, máme zvlášť ÚZSI. Je dobré, když máme jednotlivé služby, že máme i jednotlivé kontrolní orgány, protože jedním z úkolů zákonodárného orgánu je také kontrola výkonné moci. Nejen schvalování zákonů, nejen důvěra vládě, ale také kontrola výkonné moci. A zejména v těch oblastech vnitřní bezpečnosti a vnější bezpečnosti, kde se zasahuje do práv občanů. Je dobré, a všechny parlamenty na světě to tak mají, aby lidem volení zástupci kontrolovali, jestli státní moc není zneužívána proti občanům. Premiér v demisi Andrej Babiš najednou otočil. Hnutí ANO pomohlo Ondráčka zvolit, ale Andrej Babiš teď říká, že s tím nesouhlasí a že dokonce podpoří nebo dokonce navrhne ve Sněmovně odvolání Ondráčka. Rozumíte tomu? Andrej Babiš si v podstatě většinou nic nemyslí. Reaguje podle toho, co se lidem líbí. A tenhle obrat svědčí o tom, že zvolení Ondráčka vyvolalo ve veřejnosti velký odpor. A to já vnímám díky své zkušenosti velmi silně. Zejména já jsem z té generace, která rok 1989 aktivně zažila. Všichni moji spolužáci chodili na ty demonstrace, všichni byli tu tam zmláceni, tu tam postříkání, tu tam aspoň vytlačeni nebo něco podobného. V této generaci spousta věcí už nemá takovou symboliku, ale v případě těch zasahujících příslušníků bezpečnostního pluku, kteří nedali najevo jakýkoli pokus uznat svoji chybu, lidé velmi zásadně cítí, že tohle prostě není možné. A když Andrej Babiš vytušil tuto náladu, pokouší se otočit stejně jako otáčí vždycky v každé jiné věci. Je to spíš svědectví o náladě ve společnosti než svědectví o názorech Andreje Babiše, protože žádné nemá. Jste tedy rád, že právě tato věc vyvolala takový odpor ve veřejnosti? Demonstrace proti Ondráčkovi, ale i proti premiérovi Andreji Babišovi včera proběhly nejen v Praze, ale i řadě dalších měst. Podle mne je důležité, že i tímto lidé říkají, že komunisty do vlády v této podobě fakt nechtějí. Vypadalo to, že komunisté budou vládu tolerovat, že budou mít někde na úřadech náměstky – odborníky. Teď se ukazuje, kdo jsou ti odborníci, a že občané takhle silně cítí, že to tak nejde. Je vidět, že část veřejnosti se nechce vracet před listopad 89. A já varuji před tím, že Andrej Babiš a jeho vedení nás do jisté míry vrací do doby husákovské normalizace.

Policie a magistrát dohnaly občana k radikálnímu činu. Vzal si na něj motorovou pilu Zbyňka Procházku z Kojetic dohnal ústecký magistrát a policie k radikálnímu činu. Dokonce k tomu vzal i motorovou pilu. O jeho případu informuje Deník.cz. „Stromky a keře jsou v prostoru křižovatky a tvoří překážku. Musí se nechat odstranit,“ zaznělo z dopravní policie od Karla Havlátka. Dvaasedmdesátiletý Procházka tak vzal motorovou pilu a okrasné jehličnany a listnáče, které ve vsi před lety vysadil, ořezal. Původní text ZDE Jak se však na místě přesvědčil redaktor Deníku, stromy ve výhledu nebránily. Procházka tvrdí, že za vše mohly špatné sousedské vztahy. „Mám vztek, je to totální magorovina! Člověk vlastníma rukama něco buduje a zvelebuje své okolí, a pak přijde anonymní udání a už po mně jdou úřady,“ uvedl Procházka. Ten měl sice možnost keře přesadit, a to do 30. listopadu, vybral si však radikálnější variantu. V případě, že by tak neučinil, byly by keře odstraněny magistrátem. Ten vlastně ale neměl (kromě anonymního udání) žádný důkaz, že starousedlík skutečně keře vysázel. V současné době je místo keřů protestní cedule, jež upozorňuje na absurdní české zákony. Za udáním prý stojí tři místní lidé s počátečním písmenem M. Kromě tohoto sporu však musí Procházka také vytrhat zámkovou dlažbu z nedaleké parkovací plochy, kterou má v pronájmu od Státního pozemkového úřadu. Ten před 23 lety vydal souhlas, že plochu může zpevnit. Úřady však nyní požadují povolení. To by však podle Procházky stálo deset tisíc korun. Dlažbu tak prý skutečně vytrhá.

Nářez od komunisty Ondráčka: Kecy Halíka a povalečů z kaváren mi jsou ukradené. Jako většině lidí. V USA zatýkali stoupence Clintonové. "Havloidi" nekřičí, asi ještě nedostali nové noty ROZHOVOR „Ta mediální masáž, ty zmanipulované průzkumy veřejného mínění a to hraní si na elity, které všemu rozumějí a proto mají právo nám říkat, co si máme myslet – se prostě už zajídají,“ popisuje situaci po volbě amerického prezidenta poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Podle něj byla volba prezidenta v USA ryze záležitostí Američanů, a tak nevidí sebemenší důvod, proč by se měl z výsledku radovat nebo smutnit. Lze předpokládat, že se svět po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní? Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději, a v čem naopak strach? Ano, to předpokládat lze. Je jen otázkou jak, v čem a zda to bude pro svět přínosem, nebo naopak pohromou. Volba prezidenta v USA je ryze jejich záležitost a nevidím sebemenší důvod, proč bych se měl z výsledku, tedy z výhry nebo prohry toho či onoho, radovat nebo smutnit. Americký volič rozhodl a nám nezbývá než to respektovat a snažit se, aby vzájemné vztahy mezi našimi národy byly na přijatelné, vzájemně vyvážené úrovni. Tak tomu podle mě doposud není a Česká republika, respektive její političtí představitelé, si hrají na sluhy, lokaje a předhánějí se, kdo více ohne svůj hřbet. Mimochodem – to, abychom měli přátelské vztahy, neplatí jen pro nás a USA, ale pro všechny státy světa. Naději vidím v tom, že Donald Trump nebude dělat tak válečnickou politiku, jakou dělali předchozí prezidenti, byť se tvářili, že jsou demokraté. Jenže ten jejich export demokracie stál životy desetitisíců a statisíců lidí na celém světě. Strach by mohl nastat, kdyby se Sorosovi a další válečnické pakáži podařilo přesvědčit Trumpa, že je třeba vykopat válečnou sekeru. Jako optimista budu věřit, že k tomu nedojde. Po celém světě se šíří názory, které u nás reprezentuje například Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok, a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoliv odlišnému. Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co nechtějí, ať už se jedná o práva menšin anebo toleranci k imigrantům, že už těchto názorů mají dost. Kdo má pravdu? Škoda, že pana Halíka z toho šoku neklepla pepka. Ne, vážně. Kecy pana Halíka a dalších povalečů z kaváren mi jsou ukradené a jsem rád, že to mám stejně jako většina našich spoluobčanů. Ta mediální masáž, ty zmanipulované průzkumy veřejného mínění a to hraní si na elity, které všemu rozumějí a proto mají právo nám říkat, co si máme myslet – se prostě už zajídají. Není to vzpoura nevzdělaných lidí, právě naopak, je to vzpoura rozumu. Prostě se ukazuje, že lidé už mají dost všech těch nechutných exhibic homosexuálů a dalších menšin, stejně tak jako těch několika blbečků z televizních reklam. Lidé chtějí žít život, o kterém si mohou z větší části rozhodovat sami a ne jen přežívat a čekat, co komu odpadne od stolu. U nás mají tu výhodu, že mnozí znají, co to je žít v důstojných podmínkách, kdy si byli téměř všichni rovni, byť to mnozí nechtějí slyšet nebo to zesměšňují. Blíží se volby v Německu, ve Francii i v Rakousku. Do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Bude politický mainstream přinucen otočit kormidlo? To, jak se vyvíjí situace – zejména ta bezpečnostní – v západní Evropě, dává předtuchu, že lidé začnou volit ty politiky, kteří jim budou nabízet jednoduchá a rychlá řešení jejich problémů. To je ta lepší varianta, že to bude formou voleb. Druhá varianta je, že to budou samozvaní vůdci a půjde to rovnou z ulice, a to přes dlažební kostky a tak. V každém případě to bude znamenat nárůst nacionalismu a xenofobie, což může v konečném důsledku vést až v rozpad neslavné EU. Současné vedení EU totiž ještě nepochopilo, že v evropské lodi je díra, loď nabírá vodu a čára ponoru je již blízko. Na palubách vyšších tříd se stále tančí. Když tak někdy vidím ty no-go zóny, mám důvodnou obavu, aby to neskončilo třeba občanskou válkou. V USA se objevily bitky a protesty, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko – i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích? Tak zaprvé. Ti protestující v některých městech USA jsou dobře placeni, aby protestovali. Stoupenci demokratické kandidátky přece mohou demokraticky vyjádřit, že nesouhlasí s demokratickou volbou protikandidáta a pokud nebude u moci demokratka, tak májí právo užít i násilí. To je americké pojetí demokracie. Mám ale informace, že tamní policie už pozatýkala několik desítek demonstrujících, kteří po policistech házeli pyrotechniku. Trochu jsem očekával, že naši „havloidi“ budou křičet o policejní zvůli, ale zatím mlčí. Asi se ještě nevzpamatovali z té volby Donalda Trumpa nebo ještě nedostali nové noty, jak mají nyní reagovat. Když si vzpomeneme na to, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě před dvěma lety, nebylo vůbec přijatelné přistupovat k složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Jakou odezvu můžeme v tomto směru očekávat v Evropě a v ČR? Migrace je globální problém, který nebude snadné vyřešit a v podstatě ani vyřešit nejde. Ta současná vlna, která postihuje a pustoší Evropu, má dvě příčiny. První z nich je kolonialismus západních států vůči zemím v Africe, kdy to tam desítky let ekonomicky plundrovali a obyvatelé těch postižených zemí nyní cítí oprávněnou potřebu jít do té Evropy, do těch zemí, jejichž jazyk ovládají. Cílovými zeměmi jsou třeba Francie, Anglie, Španělsko či Nizozemí. Druhou příčinou pak je snaha o nesmyslný export amerického pojetí demokracie a vyvolaná řada barevných revolucí. Tady jsou hlavním viníkem zejména USA a další vazalské státy. Vše to vojensky zastřešuje válečnický pakt NATO, jehož jsme bohužel také členy a tak máme i svůj podíl na tom vývoji tam. Ve jménu demokracie se neštítíme ani lží. Nějakého toho teroristu si za oceánem sami vychováme, to aby bylo s kým a proti komu bojovat. Ve vedených konfliktech není důležitý výsledek, ale to, že se všem stranám dodávají zbraně a oni za ně platí. Do takovýchto válkou zmítaných zemí pak stačilo dát jen impuls, že Evropa má otevřenou náruč a hloupá slova Frau Merkel „My to zvládneme“ – to nás dovedlo tam, kde jsme. Ti chytřejší už vědí, že to nezvládneme, a tak se na různých místech znovu začínají stavět zdi a ploty. Ty to však nevyřeší. V době sčítání výsledků hlasů při volbě amerického prezidenta to vypadalo, jako by Českou televizi výsledek zcela překvapil. Jak zvládají informovat o volbě lídra světové velmoci média, ať už veřejnoprávní nebo soukromá? Myslíte si, že postupně zkusí hledat jiný přístup, že nebudou tolik proimigrační a podobně? Začnou být shovívavější i vůči názorům, které hlásají například nulovou toleranci vůči menšinám či imigrantům? O České televizi, kvalitě a nezávislosti jejího vysílání, nemám valné mínění. Pro mě je jejich zpravodajství novinářská žumpa a ta se plně projevila právě i při komentování voleb v USA. V době, kdy informace obletí svět v řádech vteřin, kdy jsme měli možnost vidět přímé přenosy amerických TV a aktuální počty hlasů pro kandidáty, u nás byla tato čísla o desítky nižší a komentátoři stále říkali, že se to ještě může změnit. Velice zajímavé byly i výběry komentátorů ve studiu, kdy jakoby náhodou všichni stranili Hillary Clintonové a osočovali Donalda Trumpa. O to zábavnější byly jejich výrazy, kdy už bylo jasné, že Trump bude dalším prezidentem USA. To mi přišlo, že žvýkají citrón a docela jsem jim to i přál. Jak jsem již zmínil, nevěnoval jsem volbě prezidenta USA žádnou mimořádnou pozornost a tak vlastně ani nevím, jak informovaly ostatní soukromé televizní stanice. Jednostranná propaganda, lži a nenávist, kterou média šíří, však naučila mnoho lidí vyhledávat si informace i jinde, což je dobře. Ukazuje se tak, že nejsme národ hlupáků, které si může někdo vodit jak ovce. Nevěřím, že se média v brzké době změní a že začnou vysílat objektivní a vyvážené zpravodajství. Podívejte se jen na příklad toho, že veškeré dění vládnoucích stran komentují zejména zástupci dvou marginálních pravicových politických stran, zatímco představitelé KSČM, jako nejsilnější opoziční strany v Parlamentu, tuto možnost dostávají jen sporadicky. Trump vysílal poměrně pozitivní signály vůči Rusku, vyjádřil se i k dění v Sýrii. Řada republikánů má ale postoj odmítavý. Jaký postoj převáží, a jaký byste si přál, aby převážil? Mimochodem, v Moldavsku a v Bulharsku teď vyhráli proruští kandidáti. Spousta lidí na Ukrajině se bojí toho, že směr politiky USA bude spíš orientovaný na vnitrostátní problémy USA… Pro mě nejsou důležitá slova a signály, ale až činy. Barack Obama, když kandidoval a stal se prezidentem, tak také říkal, že zruší americkou věznici Guantánamo na Kubě, a kde je výsledek na konci jeho druhého volebního období? Samozřejmě Trumpovy výroky směrem k Rusku, ale i k Ukrajině či dokonce k Srbsku vnímám, musím říci, že si jich vážím, ale až další doba ukáže, jak byly vážně myšleny a zda se promění i v činy. Sama možná víte, že se o dění na Ukrajině, zejména na Donbase, zajímám a že jsem tato území jen v letošním roce již dvakrát navštívil. Velmi bych proto uvítal, kdyby USA a Rusko našly společnou řeč a podařilo se přimět obě strany ke klidu zbraní a k trvalému míru v této oblasti. Jedině tak se mohou začít naplňovat dohody uzavřené v Minsku. O prezidentských volbách v Moldávii i v Bulharsku samozřejmě vím. Vůbec však nechápu, proč média musí spekulovat o tom, zda nový prezident Moldávie Igor Dodon nebo nový prezident Bulharska Rumena Radeva jsou tzv. proruští či prozápadní. Proč si stále myslíme, že západní politika je správná a ta východní, chcete-li ruská nebo čínská, špatná? Nemůže to být právě naopak? Myslím, že obě zmiňované země mají po rozpadu SSSR, resp. východního bloku mnoho svých vnitřních problémů, které je třeba řešit. Pokud k tomu volba nových prezidentů přispěje, tak to bude jedině dobře a je přece úplně jedno, zda je prezident tzv. proruský či prozápadní. Politika je jen jedna, dobrá anebo špatná, a o tom hodnocení rozhoduje volič. Je více než zřejmé, že ani jeden z nich to nebude mít ve své funkce snadné. Oběma přeji úspěch, stejně tak jako lidem daných zemí, které jsem obě několikrát osobně navštívil. Ve čtvrtek vzpomeneme na 17. listopad 1989. Zkusme situaci u nás shrnout: Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo u nás momentálně šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? Jestli po sedmadvaceti letech a totálním rozkradení téměř veškerého národního bohatství ještě někdo věří na ty kecy o pravdě a lásce, tak mi ho je líto. Lásky, přátelství, ale i vzájemné úcty a ohleduplnosti je mezi lidmi stále méně, svoje místo si našla zloba a nenávist. A pravda? Ta se u nás dá dokonce i koupit. Někdy přemýšlím, zda je vůbec pravdivý ten nápis na prezidentské vlajce. Ano, zkusme situaci u nás shrnout. Článek 7 Ústavy říká, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. A realita? Vodu vlastní Němci, Francouzi, Španělé a Italové. Uhlí jsme doslova darovali Bakalovi a mafiánům z Mostecké uhelné, zemní plyn a ropu vlastní Komárek, a takto bych mohl pokračovat ve výčtu dalších několik řádků. Jediné, co nám ti šíbři neprodali nebo neukradli pod nosem, je vzduch, ale možná to bude jen proto, že na to ještě nepřišli. Jestli se tedy chystáte slavit 17. listopad, tak já osobně jedině jako Mezinárodní den studenstva.

Zákon o hanobení Zemana? „Prase, prase, prase, no ty krávo.“ A vyjádřila se i TV hvězda Nápad šesti desítek poslanců zejména z ČSSD, KSČM, ANO a hnutí Úsvit znovuzavést trestný čin hanobení hlavy státu, za něž by podle navržené novely trestního zákona hrozilo až roční vězení, vzbudilo na sociálních sítích pobouření. Asi nejčastěji zaznívá, že by se podobný zákon měl vztahovat i na prezidenta Miloše Zemana, který se svými výroky a chováním sám dopouští hanobení. „Rok vězení za hanobení prezidenta? To by Zeman & spol. museli dostat nejmíň doživotí,“ myslí si šéfredaktor webu Lupa.cz David Slížek. „Je ve vlastním zájmu Miloše Zemana, aby se to nikdy neschválilo. On sám by byl v konfliktu se zákonem minimálně jednou týdně,“ tuší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Publicista Ján Simkanič by zavedl pro poslance zákon definující trestný čin poslaneckého hanobení zdravého rozumu. Novinář Respektu Petr Třešňák navrhuje přidat rovnou i zákaz hanobení čínského a ruského prezidenta, ať těch novel není moc. „Na státních úřadech by měli preventivně vyhubit všechny mouchy. Aby nesraly, kam nemají,“ lakonicky konstatoval komentátor Alexandr Mitrofanov. Ironickou poznámkou přispěl do debaty i analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda. „To by bylo skvělý mít zákon trestající zesměšňování prezidenta republiky, jak teď navrhlo asi šedesát poslanců. První rok natvrdo dostane výrobce becherovky, druhý místní pobočka FSB a třetí si rozdělí napůl pan 48 s panem mluvčím. Když už, tak pořádně,“ zveřejnil Janda na Twitteru. Neskutečná drzost „Šedesát českých poslanců chce vrátit trestný čin hanobení prezidenta republiky, no ty krávo, vole, císařpán je vůl,“ ulevil si vysokoškolský pedagog a odborník na analýzu dat Josef Šlerka. „Bolševici, náckové, ANO a ČSSD bok po boku chtějí trestat lidi jedním rokem vězení za kritiku prezidenta. Neskutečná drzost,“ zuří redaktor Respektu Ondřej Kundra. Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský nadhodil, že „poslanec Ondráček navrhuje rok vězení za hanobení prezidenta. Asi se mu stýská po mlácení studentů v listopadu 1989.“ „Takže za ‚prase, prase, prase‘ dostanu tři roky?“ ujišťuje se novinář Petr Kamberský, který se tímto způsobem před časem vyjádřil o prezidentu Zemanovi. „Stejně jsem nejvíc zvědavej, jak mi budou u soudu dokazovat, že pan prezident není reptiliánský šulin,“ přemítá aktivista Jaroslav Cerman. „Prezident je píča. Doufám, že ten zákon nebude retrospektivní,“ věří Michael Mareš, novinář píší pro Forbes. Herečka a zpěvačka Nikol Štíbrová zdůraznila, že sice „nechce prznit výchovu, rok v cele zní skvěle, ale ‚snižování vážnosti prezidenta a rušení výkonu jeho pravomoci‘ by možná vyřešila prohibice“. Jako komunistická ochrana papalášů Mnozí poukazují rovněž na to, že novelou trestního zákona se vracíme zpátky do komunistické minulosti. Jako třeba sociálnědemokratický poslanec Jiří Pospíšil: „Nápad části poslanců zavést znovu trestný čin hanobení hlavy státu zavání návratem ke komunistické ochraně papalášů. Stačí trestnost pomluvy.“ Podle aktivisty Karla Patáka se jedná o další krok zpátky k Rusku. „Nicméně v článku je alespoň seznam našich poslanců, kteří namísto toho, aby řešili poklesky, lži a fauly Zemana, usilují o to, aby mohl být ještě více hovadem, které může vše. To je totiž další cílený krok, který umožní Zemanovi a jeho suitě silněji rozdělovat společnost, a o to jim všem společně jde. Čím víc budeme fragmentovaní, tím snadněji pak uchopí moc...,“ obává se Paták.

Kyjev zastavil dodávky vody pro LLR Ukrajinský podnik Luganskoje eněrgetičeskoje objediněnije odpojil První přečerpávací stanici, která zajišťuje vodu pro samozvanou Luhanskou lidovou republiku, stojí ve zprávě podniku na Facebooku. Příčinou pro odpojení se stal dluh Popasňanského vodního kanálu za elektrickou energii. Zmiňuje se, že dluh činí téměř 5,8 milionu dolarů a neustále roste. „Dluh přitom vznikl kvůli LLR, jelikož 90 % vody, kterou vodní kanály získávají, je dodáváno na nekontrolované území," prohlásili ve společnosti. Podle informací podniku se dluh za elektrickou energii stal také příčinou odpojování Svatovského a Kremenského vodního kanálu. V LLR přitom prohlásili, že nemají vůči Ukrajině žádné dluhy za elektrickou energii. V Luhansku připustili, že Popasňaský vodní kanál má dluhy vůči ukrajinskému podniku, ale LLR k tomu nemá žádný vztah. Kyjev v květnu kvůli dluhům už přestal zásobovat vodou území, která nemá pod kontrolou přes Popasňaský vodní kanál. V několika obcích republiky museli přistoupit k režimu mimořádné situace.

Mezinárodní konflikt mezi ČR a Řeckem. Jde o uprchlíky Řekové v únoru a březnu opakovaně nepovolili vstup českému styčnému imigračnímu důstojníkovi do tzv. hotspotů, tedy registračních středisek pro uprchlíky, která má na svém území. Češi tak nemají šanci monitorovat, koho a jakým způsobem Řekové přijímají a pouštějí dále do Evropy. Česko tak vlastně vůbec neví, kteří uprchlíci pak mají v rámci relokací zamířit na naše území, tedy o jaké osoby jde. Během příštích týdnů máme přitom z Řecka přijmout prvních dvacet osob. Informovalo o tom dnešní Právo. „Řecko vyvolalo mezinárodní konflikt s ČR. Takhle si tu spolupráci rozhodně nepředstavujeme. Trvá to už asi šest až osm týdnů,“ řekl včera vysoce postavený zdroj listu z české bezpečnostní sféry. „Mohu potvrdit, že náš styčný důstojník pro relokaci už několik týdnů nedostal od Řecka povolení k návštěvě hotspotů. Toto jednání považujeme za projev nedůvěry, který rozhodně budu s řeckým kolegou při první možné příležitosti řešit,“ potvrdil stav věcí také ministr vnitra Milan Chovanec. Ten podle svých slov bude požadovat jednoznačné vysvětlení, proč Řekové takto postupují. List připomíná, že Řekové v lednu vydali překvapivé rozhodnutí, že do hotspotů umístěných na jejich ostrovech mohou pozorovatelé z jiných zemí už jen se souhlasem vlády, respektive ministerstva zahraničí. Jenže zatímco u ostatních členských států EU problémy s návštěvou jejich zástupců údajně nejsou, Česko narazilo. Podle zdrojů Práva z bezpečnostních složek se totiž zákaz vstupu týká zřejmě právě jen České republiky.

Diplomatický zdroj v Aténách: ruské tankery neporušily sankce EU Ruské tankery neporušily žádné sankce EU proti Sýrii, neboť dodávaly palivo pro Vzdušně-kosmické síly Ruska, oznámil diplomatický zdroj v Aténách agentuře RIA Novosti, když komentoval publikaci Reuters. V úterý agentura Reuters psala o tom, že ruské tankery svými dodávkami paliva pro ruské a syrské letectvo údajně porušily sankce Evropské unie. „Za druhé, řeč jde o sankcích EU proti Sýrii, zatímco ruské tankery pokud i dodávaly palivo, tak bylo určeno pro potřeby Vzdušně-kosmických sil Ruska. Proto nikdo žádné embargo nebo sankce neporušoval. Nikdo nemůže zakázat Rusku zásobovat svou armádu," zdůraznil diplomatický zdroj. Ve zprávě agentury Reuters řeč šla o ruských tankerech Jaz a Muchalatka, které uskutečňovaly dodávky leteckého paliva přes výsostné vody zemí EU a kotvily v Řecku a na Kypru. Tím mělo údajně dojít k porušení sankcí EU proti Sýrii. Jaz a Muchalatka jsou civilními plavidly s domovským přístavem v Petrohradu. V souladu s mezinárodním právem mořského obchodu, civilním lodím, tedy i lodím plujícím pod ruskou vlajkou, nelze bránit v pohybu a v kotvení v přístavech cizích států včetně států EU.

ANO: Snahy omezit podnikání ministrů mohou způsobit konec koalice Návrh poslance Jana Chvojky (ČSSD) omezit v novele zákona o střetu zájmů podnikání ministrů považuje ANO za porušení koaliční smlouvy. Novinářům to řekl místopředseda strany Jaroslav Faltýnek po dnešním mimořádném zasedání předsednictva ANO. Pokud budou koaliční partneři takto pokračovat, budou to oni, kdo může být zodpovědný za konec koaliční spolupráce, stojí v usnesení předsednictva. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že ČSSD zpřísnění zákona o střetu zájmů v Parlamentu podpoří. Špičky hnutí se dnes shodly na tom, že "vztahy v koalici jsou napjaté a intenzita kampaně koaličních partnerů proti ANO je v posledních týdnech velmi vysoká". Předsednictvo dnes označilo Chvojkův návrh za "Lex Babiš". "Jde o návrh, který je na hraně ústavy, která podle článku 11 zaručuje právo vlastnit majetek," uvedl Faltýnek na tiskové konferenci po jednání předsednictva. Podle Sobotky je omezení podnikání ministrů správná a potřebná věc. "Sociální demokracie zpřísnění zákona o střetu zájmů v Parlamentu podpoří, koaličním partnerům to avizujeme dlouhodobě," sdělil premiér ČTK v textové zprávě. Odmítl, že by takový návrh byl v rozporu s koaliční smlouvou nebo programem vlády. "Není tedy důvod, aby to ohrožovalo koalici. Naopak, slíbili jsme přece občanům, že prosadíme přísnější zákon o střetu zájmů," dodal. Chvojkův návrh předpokládá, že budoucí ministři by se museli vzdát buď ovládání svých korporací, nebo zisku v nich. Pokud by se ministři firem nevzdali, ztratili by také hlasovací práva v orgánech firem a společnosti by ztratily nárok na státní dotace a jinou podporu. Předloha by rovněž zakázala členům vlády vlastnit jakýkoliv podíl ve společnostech, které provozují rozhlas, televizi nebo vydávají periodický tisk. Babiš, vlastník Agrofertu a mediální skupiny Mafra, ve čtvrtek návrhy označil za kampaň proti sobě. Chvojkův návrh má podporu vedení ČSSD. "Preferujeme setrvání v této vládě, ale ne za každou cenu," uvedl Faltýnek. ANO se nelíbí, že koaliční partneři se v některých věcech spojují s opozicí, což se mezi partnery nedělá, řekl Faltýnek. Martin Plíšek (TOP 09) zase hodlá prosadit, aby členové vlády nesměli být takzvanými ovládajícími osobami ve firmách. Svůj dřívější návrh, který vládní strany odmítaly kvůli možnému rozporu s evropským právem, upravil tak, že by se nově nevztahoval na nynější představitele kabinetu, ale až na ty, kteří nastoupí do funkce po účinnosti novely zákona. Opoziční poslanec navíc chce, aby se firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly hlásit o veřejné zakázky. Podle ANO jsou podobné návrhy projevem snah zamezit přístup do politiky úspěšným lidem a zakonzervovat ji pro politické profesionály, i když trendy v západních zemích jsou opačné.

Doporučil bych číst Parlamentní listy denně, napsal místopředseda Rady Českého rozhlasu. A otřel se o takzvaně veřejnoprávní ČT Tomáš Kňourek, novinář, od roku 2013 člen Rady Českého rozhlasu, před více než měsícem uskutečnil rozhovor pro naši redakci. V pondělí tento text takzvaně analyzoval server Fórum24 a podle našich zjištění se tak chystají učinit i jiná média. Proto jsme Tomáše Kňourka požádali o názor, proč si myslí, že je terčem jistého mediálního posměchu více než měsíc poté, co se s námi bavil nejen o hlavních médiích České republiky. Trvalo to 38 dní. Už jsem ani nedoufal, spíše mě postihla jistá mrzutost, že je takové ticho... O co jde? Před zmíněným časem jsem poskytl rozhovor Parlamentním listům o současném stavu médií, hlavně těch takzvaně mainstreamových. No a v něm jsem se dopustil neomluvitelného hříchu – myslet si něco jiného. Zkrátka kacíř. Pomýlenec na scestí. Na začátku tohoto týdne prakticky ve stejnou vteřinu si těchto „zvrácených“ myšlenek všimli nejen „veřejnoprávní“ zaměstnanci pořadu „České“ televize Newsroom, ale i zcela okrajový urválkovský server s názvem něco jako fór24.cz. Zdůrazňuji: 38 dní poté ve stejný čas. Náhody neexistují, konspiraci zdar! Mejnstrým si rozvracet nedáme! Jen bych chtěl zmíněné upozornit (a poděkovat za reklamu k nezaplacení), že tento můj hřích, nazvěme ho orwellovsky doublethink, není zdaleka první. Již jsem těm desinformačním, konspiračním a prostým lidem manipulujícím zlosynům z Parlamentních listů poskytl rozhovor letos v lednu, a také loni v srpnu. Zkrátka i googlovat se musí umět, ale spíše bych doporučil číst Parlamentní listy denně, aby něco neuteklo. Ty Parlamentní listy, které čtenáře nenutí, co si mají myslet. Zato ale poskytují tolik informačně pestré potravy, aby lidé sami přemýšleli. Nákaza doublethinkem se nejen v naší krásné zemi rozmáhá stále více. Hotová epidemie samostatného uvažování. Hlavní stoka se posunula do další fáze a zuří. Neví, jak ho léčit, natož zcela vymýtit. A čím víc se jim to nedaří, tím odpornější prostředky používají. Vzorů z minulosti mají dost a dost. Obávám se, že veřejná mediální dehonestace pochybovačů je pouhým začátkem nástupu informační a myšlenkové totality. Jsem ale optimista, věřím, že nemají šanci. Zákon o Českém rozhlasu říká, že členové jeho Rady reprezentují významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. I v tom je podstata některými tolik opěvované a hlídané veřejnoprávnosti. Domnívám se, že svými postoji zastupuji statisíce lidí, kteří uvažují stejně či podobně. Mají dost hyperkorektnosti, manipulace, aktivismu či cenzury. Chtějí vědět, jak svět skutečně funguje, nikoli zkreslenou představu hrstky „vyvolených“. Do mainstreamu se prostě nehodím. Nekývám, mám vlastní rozum a své názory budu dále veřejně prezentovat. A neodvolám. ParlamentníListy.cz s místopředsedou Rady ČRo chystají pro své čtenáře novou sekci. Tu povede právě Kňourek a bude zaměřena na hodnocení médií nejen v České republice. Newsroom Tomáše Kňourka budete moci číst každou druhou neděli hned po ránu.

Zeman vedle stojícího Duky: Že jsem vydíral kardinála Vlka, to je nehorázná lež. Nechci říkat ironické poznámky, nicméně... Po letech sporů dnes uzavřeli zástupci Pražského hradu a katolické církve majetkové vyrovnání. Metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, jednoho z novogotických Mockerových domů, a Náboženská matice klášter svatého Jiří. Církev se naopak vzdá dalších nároků na hradní nemovitosti, získala tak pětinu původně požadovaných domů. Smlouvy dnes podepsali zástupci katolické církve a Hradu za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana a arcibiskupa Dominika Duky. Dohodu v tomto rozsahu předpokládalo memorandum, které Zeman s Dukou podepsali loni v létě. Následnou přípravu smluv ale doprovázely komplikace a konečná dohoda byla oproti předpokladu odsunuta o více než měsíc. Mohly za to podle zástupců Hradu právní komplikace, ale podle Zemana také to, že se Náboženská matice náhle vzdala nároků na svatojiřský klášter. To ale následně zástupci matice odmítli. Katolická církev o navrácení domů na Hradě požádala v létě 2013 na základě majetkového vyrovnání státu a církví. Kromě Jiřského kláštera a Nového proboštství požádala také třeba o svatojiřskou baziliku, Mladotův dům, Staré proboštství, šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky. Požádala i o některé movité věci. Kancelář prezidenta republiky ale první žádost odmítla kvůli bezpečnosti. Při dalších jednáních zástupci církve od části svých požadavků odstoupili a v srpnu tak bylo podepsáno předběžné memorandum. Kapitula i matice se zavázaly, že do pěti let objekty na vlastní náklady zrekonstruují. Především v případě kláštera sv. Jiří to budou nemalé investice. Podle Zemana totiž vnitřní prostory domu vypadají „jako po bombardování“. Kromě nemovitostí církev žádala i o některé movité věci, ale podle dohody je nezíská. Vláda měla dost času. Ujali jsme se toho s Dukou sami, uvedl Zeman Na následné tiskové konferenci pak Zeman vyjádřil pochopení těm, kterým církevní restituce nevyhovují, dodal však, že vláda měla dva roky na to s tím něco udělat, nenašla si však potřebný čas, a tak se toho museli chopit s kardinálem Dukou sami. Zeman poté prohlásil, že dohodu mezi Pražským hradem a římskokatolickou církví vítá. Uvedl také, že se jednalo o poslední sporný bod, který bránil stavebním činnostem v areálu Pražského hradu. „Protože kde se nestaví, tam je mrtvo,“ konstatoval Zeman. Poté promluvil kardinál Duka, který podpis smlouvy označil jako pomyslnou tečku za spory mezi Hradem a církví. Vysvětlil také plány funkčních rekonstrukcí nejen za účelem přilákat na Pražský hrad více návštěvníků. „Církev netouží po majetku, nenárokuje si majetek, který by nesloužil svému účelu.“ Poté dostala média prostor pro dotazy a hned první byl přímo z České televize. Na otázku, co přesně znamená „spoluužívání baziliky sv. Jiří“, odpověděl Duka, že se jedná o smlouvu postavenou na modelu spoluužívání katedrály sv. Víta. Na druhý dotaz ohledně společné zodpovědnosti odpověděl prezident Zeman, že se církev zavázala k uhrazení všech nákladů na opravy, což na druhé straně uvolní ruce Pražskému hradu investovat do jiných objektů. Reportéra deníku Právo zajímalo, jestli se jedná o poslední „definitivní restituční tečku“, na což mu jak Zeman, tak Duka odpověděli pozitivně. Dále se také zeptal, proč církev přistoupila na podmínky, že opraví získané budovy během pěti let, na což Duka odpověděl, že si vzala za zodpovědnost ukázat, že v těch budovách chce existovat. Slova se poté chopil prezident Zeman, který dodal: „Pro úplnou jistotu, kdyby náhodou pětiletá lhůta nebyla dodržena, je do všech smluv uložena takzvaná smluvní pokuta, aby popohnala ty, kdo budou rekonstruovat tyto objekty.“ Tvrdit, že jsem vydíral kardinála Vlka, je nehorázná lež, uvedl prezident Poslední dotaz měl redaktor Parlamentních listů, který chtěl, aby se Zeman s Dukou vyjádřili k tvrzení kardinála Vlka, že je takováto dohoda protiústavní. „No já nevím, jestli mám mluvit před panem kardinálem. Podle mého názoru nejen ta dohoda není protiústavní, ale jak už pan kardinál řekl, naplňuje zákon, který byl přijat, z roku 2012. A kromě toho, nechci říkat ironické poznámky na adresu pana kardinála Vlka, nicméně jednu si přesto neodpustím. Převzít budovu, kterou nemohu využívat, je špatný obchod,“ řekl Zeman s tím, že je tedy třeba budovy opravit a jedná se o logický důsledek převzetí těchto budov. „K čemu by církvi byly budovy, které nemohou sloužit? Logiku v tomto jednání příliš nespatřuji a tvrdit, že jsem vydíral pana kardinála, je nehorázná lež.“ „Pan kardinál Vlk reagoval na určité mediální zprávy, které vždy jsou neúplné,“ řekl na Vlkovo ospravedlnění Duka a dodal: „V současné situaci, kdy chápeme potřebu společnosti, chceme také vyjádřit, že církev, která v rámci restitucí se vzdala dosavadního financování ze strany státu, vlastně chce dokázat, že je dostatečně schopna s těmi novými prostředky hospodařit tak, jako naši předci v minulých staletích. My nezískáváme výhody, my se stavíme do pozice samostatnosti a ochoty sloužit celé naší společnosti.“ Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po tiskové konferenci pro ParlamentníListy.cz upřesnil, že se nejednalo o původně udávané dvě budovy, které Pražský hrad vydal, ale tři. Tou třetí je Kostel všech svatých, ve kterém slouží bohoslužby monsignor Petr Piťha.

"Naposledy zamávejme Clintonovým, Albrightové i Havlovi." Europoslanec Zahradil narovinu říká, co vše se může stát po nástupu Trumpa ROZHOVOR „S nástupem Donalda Trumpa se nestane nic až tak dramatického, i když zejména evropská levice začala nad touto volbou hystericky kvílet,“ uvedl jeden z nejzkušenějších českých europoslanců Jan Zahradil (ODS). Ten se neobává v souvislosti se změnou v Bílém domě ani zhoršení bezpečnostní situace ve světě. „Jediná skutečná snaha oslabit NATO přišla zatím z Bruselu, a to s návrhem na zřízení evropské armády. Od Trumpa jsme pouze slyšeli o zvýšení příspěvku do společné kasy. Což je logické, nemůžeme očekávat, že záruku naší bezpečnosti bude donekonečna financovat někdo jiný,“ ještě dodává. Změní se opravdu celý svět v základech po vítězství Donalda Trumpa, jak se nyní můžeme dočíst v řadě renomovaných médií? Jste podobného názoru? A dá se vůbec předpokládat, co lze po nástupu do úřadu od nového amerického prezidenta očekávat? A v čem se bude jeho vládnutí nejvíce lišit od toho, kdyby vyhrála Hillary Clintonová? Možná by neuškodilo méně podléhat emocím na sociálních sítích. Samozřejmě se s nástupem Donalda Trumpa nestane nic až tak dramatického. Jaké konkrétní kroky od nového prezidenta můžeme očekávat, uvidíme ve chvíli, kdy budeme znát jeho vládní tým. Od nové administrativy očekávám obecně více realismu a pragmatismu a méně idealismu a ideologie. Je dobré si znovu uvědomit, že byl zvolen prezident USA. Nikoliv prezident ČR, Ukrajiny nebo Sýrie. Proto bude dělat především to, co považuje za prospěšné pro svou zemi a její občany. Od mnoha politiků včetně těch českých můžeme nyní slyšet, že Trump bude oslabovat NATO a soustředí se hlavně na řešení svých domácích problémů. Vzrůstají tedy obavy, že Evropa zůstane sama a těžko bude čelit dominantnímu Rusku. Mají tyto obavy reálný základ? Jediná skutečná snaha oslabit NATO přišla zatím z Bruselu s návrhem na zřízení evropské armády. A jediné, co jsme zatím od Trumpa slyšeli, byl požadavek na zvýšení příspěvku do společné kasy od evropských států. Což je logické a budeme to muset udělat každopádně, protože členství v NATO dává smysl a nemůžeme očekávat, že záruku naší bezpečnosti bude donekonečna financovat někdo jiný. Jaký přístup vlastně zaujalo vedení EU vůči nově zvolenému americkému prezidentovi? Je jejich postoj pragmatický anebo mají navrch obavy a odtažitý přístup? Připravovali se vůbec lídři EU i na tuto alternativu? Jaké první kroky lze od vrcholové reprezentace EU vůči USA očekávat? Evropská unie je samozřejmě ve své většině ve vleku kultury "politické korektnosti", s níž je Trumpův styl v přímém rozporu. Zejména evropská levice proto začala poněkud hystericky kvílet nad touto volbou. Věřím ale, že zdravý rozum a chladná hlava převládne. Možná by si měli vzít příklad z prezidenta Obamy, který se s Trumpem sešel a řekl, že bude chtít udělat všechno proto, aby novému prezidentovi pomohl uspět. To je jednání státníka. Já jsem především zvědav na nový Trumpův tým, zejména na ministra zahraničí. Jak se bude vůbec podle vás stavět Donald Trump k válečným konfliktům, které „zdědil“ po svém předchůdci Obamovi? Co na základě jeho dosavadních výroků lze například čekat ve vztahu k Sýrii, Ukrajině či Afghánistánu? Nepouštěl bych se do žádných razantních předpovědí. Zcela nepochybně bude vše hodnoceno prizmatem amerických národních zájmů. Opakuji: asi můžeme čekat méně "internacionalismu", více takzvané reálpolitiky. V moderní historii se občas stávalo, že úspěšní prezidenti USA následně „strhli“ řadu světových politiků, kteří se jimi inspirovali. V šedesátých letech to byl J. F. Kennedy, v osmdesátých letech pak Ronald Reagan … Může se něco podobného očekávat i od Donalda Trumpa? V Evropě můžeme již dnes pozorovat politické síly, které se staví proti převládajícímu "hlavnímu proudu", proti politické korektnosti, všemožným kolektivním nárokům, nadnárodní byrokracii. Trump je toho všeho zatím asi nejviditelnějším symbolem. Ano, myslím, že politické paradigma se posouvá a mění v celé euroatlantické civilizaci. Devadesátá léta jsou definitivně pryč. V reakci na Trumpovo zvolení jsem napsal na facebook: naposledy zamávejme manželům Clintonovým, Madeleine Albrightové, ale i Václavu Havlovi. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Trump vsadil na agresivní populismus, jeho tajemník pro EU Tomáš Prouza byl ještě ostřejší. Podle něho se nenávist a populismus stává účinným programem i za oceánem. Co k tomu říci? Bylo diplomatické takto hovořit vůči našemu potencionálnímu západnímu partnerovi? Zbytečně silná slova od českého premiéra. Pokud jde o státního úředníka Prouzu, měl by úplně mlčet. Je to od něj stejně nevhodné, jako některé výroky prezidentova mluvčího Ovčáčka. Ten je za ně ovšem kritizován, Prouzovi jeho politikaření nepochopitelně prochází. Naopak prezident měl opět naprosto odlišný názor od českého premiéra. Nedávno uvedl na veřejnosti, že by v Bílém domě spíše uvítal Donalda Trumpa než Hillary Clintonovou. A i nyní tuto změnu ve Washingtonu ve svých vystoupeních otevřeně vítá. Myslíte si, že tento nový přístup naší hlavy státu by mohl mít vliv na zlepšení česko-amerických vztahů, které nejsou v současné době zrovna optimální? Ve vší úctě, nevěřím, že zrovna v těchto hektických dnech vnímá Donald Trump a lidé okolo něj, co zrovna říká český prezident. Mají spoustu jiné práce. Ale nezapomínejme, že nový prezident USA má jistý vztah k naší zemi - tři z jeho dětí jsou "poloviční" Češi, dokonce mluví česky. Věřím, že se to v budoucnu zúročí. Třeba i při novém obsazování diplomatické reprezentace USA v ČR, k němuž nepochybně dojde. Vztah evropských zemí s USA je také posuzován připravovanou obchodní dohodou TTIP. Ta je některými kritizována proto, že prý v ní USA příliš prosazují své zájmy na úkor Evropy. Co se podle vás bude dít v tomto vyjednávání po nástupu Donalda Trumpa? Je TTIP mrtvá, jak někteří již teď prorokují? To je jedna z věcí, která mě zneklidňuje. TTIP je pro ČR výhodná, neboť nabízí lepší obchodní a investiční podmínky než dosavadní bilaterální dohoda mezi ČR a USA z devadesátých let. Pokud nebude dojednána, bude to škoda. Hodně tady fungovaly emoce, málo racionální přístup. Kritika TTIP, která zaznívala leckde po Evropě, byla mnohdy úplně nesmyslná, vedená doslova pavědeckými argumenty a vyslovenými nepravdami. Nicméně rozumím tomu, že pro Donalda Trumpa bude jednou z priorit ochrana domácího trhu a pracovních míst, proto je možné, že americký přístup k TTIP se nyní změní.