Datasets:

joelniklaus

/

legal-mc4

like 10

http://kraken.slv.cz/22Cdo2696/2009

22 Cdo 2696/2009 Dotčené předpisy: § 145 odst. 2 obč. zák., § 20 předpisu č. 94/1963Sb., § 105 odst. 1 předpisu č. 183/2006Sb., § 110 odst. 2 předpisu č. 186/2006Sb. Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně V. C. , bytem v J., zastoupené JUDr. Annou Vlčkovou, advokátkou se sídlem v Novém Jičíně, Žižkova 2, proti žalovanému A. C. , bytem v J., zastoupenému JUDr. Antonínem Pavlínem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Jiráskova 16, o nahrazení souhlasu rozhodnutím soudu, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 18 C 137/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. září 2008, č. j. 57 Co 277/2008-137, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. září 2008, č. j. 57 Co 277/2008-137, ve výrocích I. až III., a rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 21. února 2008, č. j. 18 C 137/2003-110, ve výrocích II. a III., se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Novém Jičíně k dalšímu řízení. Okresní soud v Novém Jičíně jako soud prvního stupně výše označeným rozsudkem ve výroku I. připustil změnu žaloby, ve výroku II. změněné žalobě vyhověl a ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení. Žalobě vyhověl tak, že žalobkyni za žalovaného udělil souhlas k: - podání žádosti o dodatečné povolení stavebních úprav v objektu bydlení na st. parc., zapsaném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště N. J., na LV pro obec J., kat. území P., a to zazdění otvoru v dělící stěně 30 cm mezi chlévy a vybourání podlahy v horní části chléva a rekonstrukci prvního nadzemního podlaží, spočívající ve zřízení schodiště do prostoru půdní vestavby, zhotovení pokoje z bývalé komory a části chléva, částečné odstranění příčky mezi bývalou kuchyní a obývacím pokojem, osazení nových oken v bývalé kuchyni a obývacím pokoji o rozměru 120 x 150 cm, zřízení nového okna v obývacím pokoji téhož rozměru a zhotovení spíže na úkor chléva, na Stavební úřad Městského úřadu v Novém Jičíně, - předložení žádosti na Stavební úřad Městského úřadu v Novém Jičíně k zahájení stavebního řízení na rekonstrukci střechy a provedení půdní vestavby, - zhotovení kotelny v prostorách bývalého chléva a ke zhotovení nového ústředního topení, jakož i k plynofikaci objektu, a souhlas se zhotovením dělících protipožárních příček v půdním prostoru objektu k zajištění protipožární ochrany objektu, - předložení žádosti na Stavební úřad Městského úřadu v Novém Jičíně k zahájení stavebního řízení na stavbu a napojení nemovitosti účastníků na domovní čističku odpadních vod v předmětném objektu bydlení ..., a to podle stavební dokumentace předložené stavebnímu úřadu žalobkyní, která bude zpracována po právní moci rozsudku. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že účastníci řízení mají ve společném jmění manželů ( SJM ) zemědělskou usedlost dům v k. ú. P. Účastníci spolu nevedou společnou domácnost a každý z nich užívá část domu. Společně se žalobkyní bydlí v jí užívané části i její matka (pro níž na nemovitosti vázne věcné břemeno bydlení) a dcera s rodinou. Dům je značně zanedbaný, neudržovaný a podle statika vyžaduje rozsáhlé stavební úpravy. Zatímco žalovaný žádné opravy a údržbu domu neprováděl, žalobkyně započala v jí užívané části domu se stavebními úpravami a budováním půdní vestavby. Učinila tak bez stavebního povolení. Na základě podání žalovaného vyzval pak stavební úřad účastníky k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby. Žalovaný vyjádřil souhlas pouze s některými z žalobkyní zamýšlených či prováděných prací, a žalobkyně se proto domáhá rozhodnutí, které by nahradilo souhlas žalovaného s podáním žádosti o příslušná povolení. Soud prvního stupně vyšel z § 139 odst. 2 a § 145 odst. 2 občanského zákoníku ( obč. zák. ). Při svém rozhodování se zabýval řešením dvou otázek. Jednak zda bylo nutné předmětné stavební práce provádět, jednak zda jejich realizace není v rozporu s právem žalovaného na nerušený výkon jeho užívacích práv k domu. K první otázce zaujal jednoznačné stanovisko, že předmětný dům vyžaduje nejen stavební práce, rekonstrukce a opravy, které již byly započaty, jež jsou předmětem tohoto řízení, ale bude zřejmě nutno provádět i další práce nad tento rámec, a že je věcí stavebního úřadu, aby byly provedeny v souladu s technickými předpisy. K druhé otázce mimo jiné konstatoval, že žalovaný tu část domu, kde byly prováděny stavební práce, neužíval a žádný relevantní důvod svého nesouhlasu s těmito pracemi neuvedl. Měl za to, že nesouhlas žalovaného je motivován skutečností, že účastníci, ač manželé, spolu nežijí a nemají spolu dobré vztahy, a dále že stavební práce na domě nemohou žádným způsobem ohrozit či omezit výkon jeho spoluvlastnického práva. Soud uzavřel, že žalovaný v rozporu s dobrými mravy znemožňuje žalobkyni život v bytových podmínkách odpovídajících současnému standardu. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalovaného shora označeným rozsudkem ve výroku I. potvrdil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně o věci samé, ve výroku II. změnil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení a ve výroku III. rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyšel z týchž skutkových zjištění jako soud prvního stupně. Neztotožnil se však zcela s jeho právním závěrem, neboť § 139 odst. 2 obč. zák. podle jeho názoru na SJM nedopadá. V daném případě je třeba aplikovat pouze § 145 odst. 2 obč. zák. Odvolací soud podobně jako soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyní již realizované stavební úpravy domu byly učiněny ve prospěch společného majetku a směřovaly nejen ke zlepšení kvality bydlení a účelnému užívání předmětného domu, ale i k jeho zachování a zvýšení jeho hodnoty. Další stavební úpravy domu zamýšlené žalobkyní povedou ke stejnému cíli. Uzavřel, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby realizaci stavebních prací umožnil, a že je na místě nahrazení jeho souhlasu se stavebními pracemi ve smyslu § 145 odst. 2 obč. zák. Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opřel o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ( o. s. ř. ) a v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Má za to, že zásadní právní význam napadeného rozsudku zakládají tyto otázky: 1) zda žalobkyně k samotnému podání žádosti o dodatečné povolení stavebních úprav, k předložení žádosti na stavební úřad k zahájení stavebního řízení potřebuje souhlas žalovaného, a 2) zda žalobkyni za situace, kdy sama bez souhlasu žalovaného započala a provedla stavební úpravy vyžadující stavební povolení, a bez tohoto povolení se domáhala žalobou udělení souhlasu k podání žádosti o jejich dodatečné povolení, lze poskytnout soudní ochranu udělením souhlasu, když na počátku je porušení zákona žalobkyní, která půdní vestavbou neřeší svoji bytovou potřebu, ale bydlení pro dceru, a zda udělení takového souhlasu není v rozporu s § 3 obč. zák. Odvolací soud podle jeho názoru skutečnost, že to byla žalobkyně, která před podáním žaloby i v průběhu řízení započala a prováděla stavební úpravy, aniž k nim měla stavební povolení a jeho souhlas, pominul. Žalovaný se dále domnívá, že žaloba o nahrazení projevu vůle je podmíněna neochotou žalovaného projevit vůli určitého obsahu, ačkoliv je k projevu povinen, přičemž projev vůle může plynout z právního předpisu nebo ze smlouvy či z protiprávního chování. Dále má za to, že nedílnou součástí žaloby měla být projektová dokumentace stavebních úprav, které mají být provedeny, a pokud nebyla, je řízení stiženo vadou. Konečně žalovaný upozornil na to, že k podání žádosti o dodatečné povolení některých stavebních úprav, a to zřízení schodiště do podkroví a půdního prostoru a zhotovení pokoje z bývalé komory a části chléva, již souhlas udělil, a pravomoc k rozhodnutí je tak již na straně stavebního úřadu. S ohledem na uvedené navrhl, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a aby mu byla věc vrácena k dalšímu řízení. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání namítla, že dovolání je nepřípustné, jelikož žalovaný neuvádí argumenty na podporu svého tvrzení o existenci zásadního právního významu napadeného rozsudku. Odkázala na odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů a má za to, že soudy se s argumentací žalovaného náležitě vypořádaly. Podle přechodného ustanovení čl. II. bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým byl s účinností od 1. 7. 2009 změněn občanský soudní řád, platí, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení § 243c odst. 2 tím není dotčeno. Nejvyšší soud proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou a řádně zastoupenou osobou, dospěl k závěru, že dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. přípustné, protože napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto rozsudek přezkoumal, jsa přitom podle § 242 odst. 2 o. s. ř. vázán dovolacími důvody, a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Z napadeného rozsudku činí rozhodnutí zásadního právního významu otázka, zda se manžel, který chce provést úpravy (či opravy) domu v SJM, s nimiž druhý manžel nesouhlasí, může v soudním řízení domáhat nahrazení souhlasu druhého spoluvlastníka s podáním žádosti o vydání stavebního povolení; tuto otázku dosud dovolací soud neřešil. Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný (§ 145 odst. 2 obč. zák.). V občanském zákoníku však není výslovně stanoveno oprávnění soudu řešit neshody mezi manželi při správě společného majetku. Dříve je upravoval § 146 obč. zák., avšak zákon č. 91/1998 Sb. tuto úpravu vypustil. Vzhledem k tomu, že v důvodové zprávě k zákonu nebylo o této změně nic uvedeno, není zřejmé, zda zrušení uvedeného oprávnění bylo záměrné. Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze dne 28. července 2005, sp. zn. 22 Cdo 2263/2004 (uveřejněném stejně jako další uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetových stránkách www.nsoud.cz), že je stále použitelné i R 42/1964 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze kterého se podává: Správa jmění patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů představuje nepochybně hospodaření společným majetkem, které směřuje k využití společného jmění podle účelu, kterému ta či ona součást společného jmění má sloužit. Hospodaření zahrnuje v sobě také nakládání se společným majetkem. Poněvadž podle § 144 cit. zák. oba manželé užívají společné věci v bezpodílovém spoluvlastnictví a jednou z hlavních zásad majetkového práva manželského je úplná rovnoprávnost manželů v manželských vztazích, je třeba právo užívání přiznat oběma manželům stejně k celé věci, když také účel manželství předpokládá, že manželé cestou dohody si sami upraví vhodný způsob užívání, který by oběma nejlépe vyhovoval. Pakliže by se v určitém případě o užívání nedohodli, má kterýkoliv z nich možnost obrátit se na soud se žádostí o rozhodnutí (k tomu viz též § 20 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů). (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 22 Cdo 4414/2007). Uvedené platí i pro řešení jiných neshod ohledně hospodaření se společným majetkem. Obdobný názor zastává i odborná literatura, která oprávnění soudu řešit neshody manželů o hospodaření se společným majetkem dovozuje z práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, v občanském zákoníku provedeného ustanovením § 4 ( Radvanová S. , Zuklínová M. , Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva, C. H. Beck, 1999, s. 52, pozn. 135; Dvořák J., Spáčil J. , Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře, 3. vydání, Wolters Kluwer, 2011, s. 129). Lze uzavřít, že manžel, který chce provést úpravy (či opravy) domu v SJM, jež nelze podřadit pod obvyklou správu majetku, se v případě nesouhlasu druhého manžela může domáhat, aby rozhodl soud. Pokud se pak týká otázky, zda se takto lze domáhat nahrazení souhlasu druhého manžela s podáním žádosti o vydání stavebního povolení, je možno poukázat na rozsudek ze dne 27. února 2008, sp. zn. 22 Cdo 2918/2005, v němž Nejvyšší soud ve vztahu k podílovému spoluvlastnictví označil za nesprávně formulovaný žalobní návrh, aby byl nahrazen souhlas žalovaného k podání žádosti o vydání stavebního povolení ke změně stavby a o změnu užívání. Podobně v usnesení ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. 22 Cdo 874/2010, uvedl, že hospodařením se společnou věcí je v daném případě rozhodnutí většinových spoluvlastníků o zamýšlené změně části nemovitosti spočívající ve změně prostor bytových na nebytové a nikoliv předložení projektové dokumentace stavebnímu úřadu. To může představovat toliko vyjádření stanoviska vycházejícího z předchozího rozhodnutí o hospodaření se společnou věcí, nikoliv však samotné hospodaření se společnou věcí, tím spíše důležitou změnu společné věci. Podstatou rozhodování soudu o hospodaření se společnou věcí je totiž úprava soukromoprávního vztahu mezi manžely. Na této úpravě je pak závislé případné rozhodování stavebního úřadu, nikoliv naopak [srov. § 105 odst. 1 a § 110 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Výrok soudního rozhodnutí proto musí upravit soukromoprávní vztah, a nikoliv řešit otázky stavebního práva. Není ani třeba, aby ohlašovatelem stavby či žadatelem o její povolení byli oba manželé spoluvlastníci. Je-li jím jen jeden z nich, ze stavebního zákona [srov. opět § 105 odst. 1 a § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona] vyplývá toliko požadavek, aby měl k provedení stavby soukromoprávní oprávnění. Pokud tedy soudy žalobkyni udělily za žalovaného souhlas k podání žádosti o stavební povolení, spočívá jejich rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Lze dodat, že k řešení neshody mezi manžely o stavebních úpravách domu není ani nezbytné, aby soud nahrazoval souhlas druhého manžela s úpravami. Věci přiměřenější je, založí-li soud přímo právo žalujícího manžela stavební úpravy provést. Žalovaný dále namítl, že nedílnou součástí žaloby měla být projektová dokumentace stavebních úprav, které mají být provedeny. I otázka touto námitkou nastolená činí z napadeného rozsudku rozhodnutí zásadního právního významu, a zakládá tudíž přípustnost dovolání. Námitka žalovaného je důvodná. Stavební úpravy lze obvykle provést různými způsoby a v různých podobách. Rozdíly mohou mít vliv např. na životnost stavby, na cenu úprav, na výsledný vzhled stavby, na její užitnou hodnotu atd. Žalovaný by proto měl mít možnost vyjádřit se k úpravám dostatečně specifikovaným. Teprve dostatečný popis úprav přitom vymezuje neshodu o hospodaření se společnou věcí. V daném případě ovšem soudy rozhodly i o úpravách popsaných příliš obecně, a tedy nedostatečně (např. provedení půdní vestavby , zhotovení kotelny v prostorách bývalého chléva nebo zhotovení dělících protipožárních příček v půdním prostoru objektu ). I v tomto ohledu spočívají jejich rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Specifikaci stavebních úprav lze provést zejména projektovou dokumentací (předloženou před rozhodnutím, nikoliv po něm). Úpravy ovšem mohou být popsatelné i bez projektové dokumentace (v daném případě např. zazdění otvoru v dělící stěně 30 cm mezi chlévy ; specifikovány by ovšem měly být chlévy). Vše závisí na tom, jak široká je variabilita provedení úprav. Poslední námitka žalovaného, která zakládá přípustnost a zároveň důvodnost dovolání, spočívá v poukazu na to, že s některými stavebními úpravami již souhlas vyslovil, a to písemně ještě před zahájením řízení. Tuto skutečnost uvedly ve svých rozsudcích i nalézací soudy. Je-li tomu tak, pak zde ovšem nemusela být neshoda, na jejímž základě by bylo možné rozhodovat. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. listopadu 2005 sp. zn. 22 Cdo 2649/2005 vyložil (ve vztahu k podílovému spoluvlastnictví): Pokud by žalovaná projevila takový souhlas kvalifikovaně, pak nebylo namístě, aby soudy obou stupňů rozhodovaly o neshodě spoluvlastníků (nahrazení vůle žalované), ale pouze o plnění z dohody uzavřené podle § 139 odst. 2 obč. zák. (tj. o povinnosti žalované strpět výkon odsouhlaseného práva stavby spoluvlastníkem). Žalobce takové tvrzení uplatnil a uplatňuje je i v dovolání. Přitom z rozhodnutí odvolacího soudu je zřejmé, že ten se blíže otázkou existence souhlasu žalované písemně vyjádřeného v listině datované 24. 5. 1996 a jeho právním významem z hlediska § 139 odst. 2 obč. zák. ani významem jejího pozdějšího nesouhlasu (odvoláním souhlasu) blíže nezabýval. Tyto závěry dopadají obdobně i na daný případ. Nalézací soudy se měly blíže zabývat tím, s kterými úpravami a jak vyslovil žalovaný souhlas, ohledně kterých úprav a jak souhlas odvolal a jaký měl souhlas a jeho odvolání právní význam; teprve po tom by mohly řádně posoudit, zda mezi účastníky existuje neshoda, kterou je třeba řešit rozhodnutím soudu. Žalovaný též namítl, že soudy pominuly skutečnosti, které nárok žalobkyně diskvalifikují z hlediska dobrých mravů. Konkrétně měl na mysli skutečnost, že žalobkyně se stavebními úpravami již započala, aniž vyčkala jeho souhlasu a souhlasu stavebního úřadu, a dále skutečnost, že stavební úpravy mají řešit bytovou potřebu nikoliv její, nýbrž její dcery. Tato námitka ovšem přípustnost dovolání nezakládá. Rozhodnutí, jak vyřešit neshodu mezi manželi o stavebních úpravách, je totiž věcí uvážení nalézacích soudů, které lze v řízení o dovolání jakožto mimořádném opravném prostředku přezkoumat jen v případě zjevné nepřiměřenosti nebo neúplnosti. Z tohoto pohledu uvážení nalézacích soudů v daném případě obstojí. Soudy se s žalovaným uvedenými skutečnostmi implicite vypořádaly, když za významnější považovaly skutečnosti jiné a rozpor s dobrými mravy naopak spatřovaly na jeho straně. V tom lze odkázat na jejich dostatečně podrobná odůvodnění (str. 5 rozsudku soudu prvního stupně a s. 6 a 7 rozsudku soudu odvolacího), z nichž lze zvláště upozornit např. na závěr, že žalovaný neuvedl žádný relevantní důvod svého nesouhlasu, že svá stanoviska k úpravám měnil nebo že žalobkyni neumožňuje život v podmínkách odpovídajících současnému standardu. Možno dodat, že z odůvodnění nalézacích soudů vyplývá zjištění jisté naléhavosti již provedených úprav, která může, spolu s dalšími okolnostmi, převážit nad okolností, že žalobkyně postupovala bez souhlasu žalovaného a stavebního úřadu. Nutno ovšem připomenout, že úvaha nalézacích soudů byla poněkud předčasná, jelikož stavební úpravy dosud nebyly dostatečně specifikovány. Z výše uvedených důvodů dovolací soud rozsudky obou nalézacích soudů podle § 243b odst. 2 a 3 o. s. ř. zrušil a podle § 243b odst. 3 věta první o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm bude soud prvního stupně, případně pak i soud odvolací, podle § 226 odst. 1 a § 243d odst. 1 o. s. ř. vázán zde vyslovenými názory soudu dovolacího. Pokud žalobkyně v dalším řízení upraví žalobní návrh, bude třeba posoudit, zda jde či nejde o změnu žaloby, a podle toho dále postupovat.

http://docplayer.cz/461253-Fakulta-regionalniho-rozvoje-a-mezinarodnich-studii-posouzeni-hospodareni-a-dosahu-sluzeb-poskytovanych-neziskovou-organizaci-pro-verejnost.html

⭐Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost Download "Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost" 1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost Bakalářská práce Autorka: Andrea Tomanová Vedoucí bakalářské práce: Soňa Váleková Brno 20152 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Posouzení činnosti a hospodaření neziskové organizace. Případová studie: META, o.p.s. - společnost pro příležitosti mladých migrantů vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne Podpis3 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Soně Válekové, za vedení této bakalářské práce. Za její připomínky, cenné rady, trpělivost a čas strávený konzultacemi se mnou. Dále bych chtěla poděkovat Zuzaně Vodňanské ředitelce META, o.p.s. a Lindě Tutterové finanční manažerce za přístup k potřebným informacím a následným konzultacím ohledně mé závěrečné práce.4 Abstrakt Tomanová, A. Posouzení hospodaření a dosahu služeb poskytovaných neziskovou organizací pro veřejnost. Bakalářská práce, Brno: Mendelova univerzita, 2015 Předmětem bakalářské práce je charakteristika neziskového sektoru. Následně posouzení hospodaření, činnosti a dosahu služeb neziskové organizace META, o.p.s., která se zaměřuje na podporu příležitostí mladých migrantů. V praktické části práce je popsána základní charakteristika společnosti META, následná finanční analýza ve zkráceném rozsahu, posouzení činnosti a dosahu společnosti. Dále jsou uvedeny zásadní projekty v rámci fungování organizace a jsou zhodnoceny výstupy jednotlivých projektů. Klíčová slova Neziskový sektor, obecně prospěšná společnost, finanční analýza Abstract Tomanová, A. Assesment of management and outreach services of non-profit organization to the public. Case study: META, o.p.s. society for Young Migrants. Bachelor s thesis, Brno: Mendel University, The subject of this thesis is to charakterize non-profit sector. Subsequently thesis assesses the management, operation and outreach services, non-profit organizations META, ops, which aims to promote opportunities for young migrants. The practical part describes the main characteristics of META, financial analysis, assessment activities and reach of the firm. Finally are radical project listed and outcomes of the projects evaluated. Key words Nonprofit sector, charitable society, financial analysis5 OBSAH 1 Úvod CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Metodika NEZISKOVÝ SEKTOR Definice soukromého neziskového sektoru Neziskové organizace Druhy neziskových organizací Typy neziskových organizací Základní charakteristika vybraných neziskových organizací Financování neziskových organizací Fundraising META O.P.S Historie Charakteristika a struktura Základní charakteristika Vnitřní struktura společnosti Zaměstnanci Předmět činnosti Přehled činnosti Podmínky poskytovaných služeb Zdroje financování a následné výdaje společnosti Posouzení hospodaření neziskové organizace META, o.p.s. ve zjednodušeném rozsahu Vývoj bilanční sumy Vertikální a horizontální analýza rozvahy Vertikální analýza nákladů a výnosů za rok 2012 a Analýza rozdílových ukazatelů Výpočet poměrového ukazatele: ukazatel autarkie Posouzení dosahu služeb poskytovaných společností META, o.p.s. pro veřejnost Činnost organizace META, o.p.s. v za období Činnost organizace META, o.p.s. za období 2012 a Shrnutí činnosti organizace META, o.p.s Dobrovolníci poskytující služby pod záštitou společnosti META, o.p.s.. 476 4.7 Nejvýznamnější projekty společnosti META, o.p.s Projekt PIC Projekt cross-czech Projekt doučování češtiny pro děti - cizince na Praze INNO-VET Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VYJÁDŘENÍ AUTORA A DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK: PŘÍLOHY... 627 1 Úvod Bakalářská práce je zaměřena na problematiku neziskového sektoru a v praktické části je práce cílena na posouzení dosahu služeb poskytovaných neziskovou společností pro veřejnost. Případová studie se zabývá konkrétní činností společnosti META, o.p.s., společnosti pro příležitosti mladých migrantů. Neziskový sektor je velmi důležitou součástí politického a ekonomického prostředí každé vyspělé země. Funkce a činnost neziskového sektoru je přímo závislá na dobrém prostředí, které poskytuje stát. Neziskový sektor zaujímá funkci mezi státním sektorem a trhem. Napomáhá ke správnému fungování vyspělého státu a zároveň rozšiřuje nabídku pracovního trhu došlo k rozsáhlé rekodifikaci soukromého práva a vešel v platnost Nový občanský zákoník. Změny se týkaly i neziskového sektoru. Téma jsem zvolila zejména kvůli faktu, že téma migrace a s ním spojených problémů zapojení se cizinců do společnosti země s odlišným mateřským jazykem je v současné době velmi diskutované. Jazyková bariéra je velkou překážkou zejména pro děti a mladistvé přistěhovalců, kteří se neumí zdaleka tak přizpůsobit odlišnému nastavení vzdělávacího systému. Migranti jsou často vystavování nepříjemnému tlaku z okolí a často i diskriminaci ve vzdělávacích zařízeních nebo na pracovních pozicích, které zastávají. V souvislosti s touto problematikou mne zajímalo, zda na území České republiky funguje nestátní iniciativa pro inkluzi migrantů do české společnosti. Zaujala mne společnost pro podporu mladých migrantů, META, o.p.s., na jejichž téma jsem se rozhodla zpracovat bakalářskou práci.8 2. CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1. Cíl práce Cílem práce je základní charakteristika neziskového sektoru. Zpracování hospodaření a dosahu činnosti neziskové organizace META, o.p.s. Práce byla zpracována na základě finanční analýzy vybraných ukazatelů v omezeném rozsahu v závislosti na činnosti organizace. Dílčím cílem posouzení činnosti společnosti v časové řadě let a charakteristika vybraných projektů společnosti. Dále je také dílčím cílem posouzení náplně těchto projektů, plnění, výstupů a zhodnocení úspěšnosti projektů. 2.2 Metodika Bakalářská práce je zpracována na základě studia zdrojů poskytnutých společností META, o.p.s., jejich výročních zpráv, konzultací s finanční manažerkou, studia odborné literatury a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v závěrečném přehledu. Práce je rozdělena do dvou částí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na popis teorie neziskového sektoru, jednotlivých typů neziskových organizací, jejich novou úpravou dle Nového občanského zákoníku a metodami jejich financování Praktická část nejprve představuje společnost META, její právní formu, strukturu a celkové fungování. Dále je zpracováno posouzení hospodaření společnosti, prostřednictvím finanční analýzy ve zjednodušeném rozsahu v závislosti na dostupnosti poskytnutých dat. Zejména bylo využito ukazatelů bilančních sum, vertikální a horizontální analýzy rozvahy, vertikální analýzy nákladů a výnosů. Dále je zpracována analýza rozdílového ukazatele. Rozdílový ukazatel je získán jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Takovýmto ukazatelem je mimo jiné i čistý pracovní kapitál. Výše čistého pracovního kapitálu je pro neziskové organizace významná, jelikož výše oběžného majetku zajišťuje plynulý chod organizace. Výše čistého pracovního kapitálu je indikátorem platební schopnosti podniku. Čím vyšší je hodnota čistého pracovního kapitálu, tím vyšší je likvidnost společnosti a schopnost společnosti plnit své závazky. Čistý pracovní kapitál je v praktické části zpracován dle vzorce (Kraftová, 2002): Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva krátkodobé závazky.9 Dále je provedena analýza některých poměrových ukazatelů. Ukazatel autarkie značí míru soběstačnosti neziskové společnosti, jedná se o modifikovaný ukazatel rentability. Autarkii je možné hodnotit na dvou bázích. První možností je autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů. Druhá varianta je celková autarkie na bázi příjmů a výdajů. Jako ukazatel autarkie je využito analýzy celkové autarkie na bázi příjmů a výdajů dle vzorce (Kraftová, 2002): A CF = P y V e A CF = autarkie na příjmově výdajové bázi celkem P y = příjmy V e = výdaje Následně je v praktické části zpracováno posouzení dosahu aktivit neziskové organizace META, o.p.s. pro veřejnost. Na základě výročních zpráv je zpracována aktivita společnosti v jednotlivých letech. Výsledky jejich činnosti ve formě počtu podpořených osob a celkového rozsahu vzdělávacích, volnočasových a jiných aktivit. A výčet některých významných projektů, které jsou pro společnost META, o.p.s. důležité v rámci jejího fungování a celkového vývoje společnosti. Co se týče dalších použitých metod, bylo využito metod dedukce, analýzy a syntézy. V práci byla použita zejména deskriptivní metoda. Pro analýzu bilanční sumy, vertikální a horizontální analýzu rozvahy, nákladů a výnosů, analýzu ukazatelů autarkie, byly použity data z dostupných výročních zpráv za sledované období Dále bylo použito studia primárních a sekundárních zdrojů literatury.10 3 NEZISKOVÝ SEKTOR Neziskový sektor stojí na dvou základních principech. Prvním principem je právo sdružování, které je charakteristickým rysem každého demokratického státu. Druhým principem je princip dobrovolné práce. Díky právu na sdružování, se mohou skupiny lidí, kteří žijí na daném území organizovaně sdružovat a cílit svou aktivitu na společensky prospěšné aktivity, nebo se podílet na veřejné politice. Podstatou principu dobrovolné práce je práce vykonána dobrovolníkem bez nároku na odměnu a zcela nepovinně. Existence neziskových organizací je jistou formou účasti na státní moci, Neziskové organizace zároveň napomáhají státu naplňovat jeho poslání (Tetřevová, 2008). 3.1 Definice soukromého neziskového sektoru Soukromý neziskový sektor stojí mezi ziskovým tržním sektorem a neziskovým veřejným sektorem. Zaujímá tedy pozici mezi trhem a státem. Neziskový soukromý sektor je vymezen jako formální subjekt, jehož podstatou je vytváření přímého užitku, ne zisku. Do soukromého neziskového sektoru spadají instituce, které zajišťují služby v oblasti humanitní, kulturní, sociální, a environmentální (Frič, 2001). Konkrétní postavení soukromého neziskového sektoru a podrobné členění národního hospodářství znázorňuje obrázek 1. Obrázek 1: Konečná fáze členění národního hospodářství podle Pestroffa Zdroj: Rektořík. J. aj. Organizace neziskového sektoru, str. 1611 Přesto, že stát nabízí statky a služby pro obyvatele, existují problémy týkající se občanské aktivity a iniciativy. Právě z tohoto důvodu, je existence neziskového sektoru tolik potřebná. Organizace soukromého neziskového sektoru jsou velmi dobře vybaveny pro motivaci občanů, jelikož se vyznačují následujícími rysy: a. mají menší rozsah a proto lepší předpoklady poskytovat občanům služby b. jsou ovlivněny tržním prostředím a konkurenčním bojem c. mají možnost nabídnout lidem atraktivní pracovní prostředí d. propagují inovační aktivitu a organizují svou činnost pružným způsobem e. vytvářejí klima pro odpovědnost a motivují občany k řešení veřejných problémů (Duben, 1996). 3.2 Neziskové organizace Právní úprava České republiky neobsahuje definici neziskové organizace a samotný pojem neziskovosti je vnímán jako nepřesný. (Telec, 1998) V zásadě si však pod pojmem neziskové organizace představujeme organizaci, která nevytváří finanční užitek, nýbrž se orientuje na rozvoj sociálních, vzdělávacích, kulturních a jiných nemateriálních hodnot. I přes to, že neziskové organizace pro svou činnost potřebují finanční zdroje z veřejných rozpočtů, přispívají svou existencí ke snižování celkových výdajů státu a zároveň svou činností rozšiřují nabídku pracovních míst na trhu práce Druhy neziskových organizací V minulosti byly rozeznávány dvě skupiny neziskových organizací. a. Nestátní neziskové organizace kam spadají zájmová sdružení právnických osob, pokud nejsou zřízeny za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení, registrované církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, politické strany a politická hnutí, veřejné školy a veřejné výzkumné organizace. b. Státní neziskové organizace kam patří například školské právnické osoby, státní fondy nebo příspěvkové organizace státu, krajů a obcí.12 Zákon o daních z příjmu se současnou účinností, již nevymezuje takto jmenovitý okruh neziskových organizací, - pouze definuje pojem tzv. veřejně prospěšný poplatník (Stejskal, 2014) Typy neziskových organizací Změny ve vymezení typů neziskových organizací přinesl Nový občanský zákoník (dále NOZ), který nabyl účinnosti od Změny, které nastaly, jsou uvedeny v následující tabulce 1. Z tabulky změn neziskových organizací v rámci nabytí účinnosti NOZ vyplývá, že politické strany a politická hnutí zůstaly s nabytím účinnosti NOZ v nezměněném stavu, stále se upravují dle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Taktéž církví a náboženských společností se netýkají v rámci NOZ žádné změny. Církve a náboženské spolky se stále řídí dle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a NS. Další změny jsou uvedeny u jednotlivých právních forem v následující kapitole. Tabulka 1: Zákony týkající se NO, zrušení v rámci NOZ Název právní normy Původní úprava právní Nová právní úprava Občanské sdružení Zákon č. 83/1990 Sb., Zákon č. 89/2012 Sb., o sdružování občanů občanského zákoníku/ Nově spolek Obecně prospěšná spol. Zákon č. 248/1995 Sb., Zákon byl zrušen bez náhrady o obecně prospěšných společnostech Zájmová sdružení Zákon č. 40/1964 Sb., Příslušná paragraf byl zrušen občanského zákoníku bez náhrady Zdroj: Stejskal, J. Ekonomika neziskového sektoru13 3.2.3 Základní charakteristika vybraných neziskových organizací Spolky Nový občanský zákoník ruší zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a zcela jej nahrazuje svou vlastní právní úpravou. S datem nabytí účinnosti NOZ se tedy od z občanských sdružení ex lege stanou spolky a z organizačních jednotek spolky pobočné. Na občanská sdružení, která vznikla do je s nabytím účinnosti NOZ automaticky pohlíženo jako na spolky. Tato skutečnost však v zásadě nemá vliv na jejich další existenci. Občanská sdružení jako právnické osoby nezanikají, pouze se změní jejich právní označení. Zůstává jim identifikační číslo, název, sídlo a všechna práva a povinnosti plynoucí z již uzavřených smluv. Občanská sdružení jsou povinována řídit se právní úpravou spolků plynoucí z NOZ a to s účinností od (ANNOJMK, 2014). Současnou právní úpravu spolků obsahují tedy ustanovení NOZ. Tyto ustanovené lze rozdělit na kogentní a dispozitivní. Od kogentních ustanovení se nelze odchýlit, ustanovení dispozitivní platí, pokud spolek neurčí jinak. Přehled základních kogentních ustanovení spolku je popsán v tabulce 2 (Hájková, 2013). Tabulka 2: Základní kogentní ustanovení spolku založení spolku vznik spolku zrušení spolku zánik spolku 3 osoby společný zájem jako motivace se spolčit shoda osob na obsahu stanov název musí obsahovat: spolek, zapsaný spolek nebo pouze z.s. účel a činnost v souladu s 145 soulad stanov s ustanovením 215 o dobrovolnosti spolčování zápis do veřejného rejstříku dle ustanovení 168 a násl. NOZ a dle ustanoveních zvláštních 268 a násl. NOZ výmazem z veřejného rejstříku na návrh likvidátora Zdroj: Hájková, J. Teoretické minimum k úpravě poměrů občanských sdružení od účinnosti nového občanského zákoníku14 Obecně prospěšné společnosti Zákon č 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech je dalším zákonem, které NOZ ruší. Od již tedy nemohou o.p.s. vznikat. Zákonodárce se rozhodl do společností, které vznikly do nezasahovat. Tudíž se všechny obecně prospěšné společnosti vzniklé do budou i nadále řídit zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a nepodléhají žádné změně. Velmi podobnou právní formou NNO jsou nově vzniklé ústavy, které upravuje 402 a násl. NOZ. Ústavy jsou založeny v zásadě na stejném principu jako obecně prospěšné společnosti, jejich úprava je však o něco volnější (ANNOJMK, 2013) Ústavy Ústavy jsou od nově vzniklou právní formou NO a v mnoha ohledech mohou nahradit obecně prospěšné společnosti, které s nabytím účinnosti NOZ již nemohou nadále vznikat. Právní úprava ústavů je totiž v mnoha prvcích podobná s nynější úpravou obecně prospěšných společností. Ústav je v zákoně vymezen jako právnická osoba, která je ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní majetkové složky. Ústavy provozují činnost, která je dostupná každému jedinci rovnocenně, za podmínek, které jsou předem stanoveny dle hlavní činnosti. Zákon připouští i provozování činnosti vedlejší, která však nesmí omezovat činnost hlavní a jejichž zisk musí být využit pouze ve prospěch hlavní činnosti. Rozlišujeme soukromoprávní a veřejnoprávní ústavy. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku a to zakládací listinou, která musí obsahovat základní identifikační znaky ústavu, vymezení předmětu jeho činnosti, výši vkladu a jeho formu a v neposlední řadě jména prvních členů (Stejskal, 2014) Nadace a nadační fondy Nadace a nadační fondy upravuje zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Dle 18 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Nadace nebo nadační fond je účelovým sdružením majetku a zřizuje se podle výše zmíněného zvláštního zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů. Na nadace a nadační fondy je pohlíženo jako na osobu právnickou. Činnost nadace nebo nadačního fondu se zaměřuje na ochranu lidských práv,15 rozvoj duchovních hodnot, rozvoj vědy, vzdělání, sportu, tělovýchovy, ochranu kulturních památek a tradic. Společnost, která je nadací nebo nadačním fondem, má povinnost toto označení uvádět přímo ve svém názvu. Zřizovatelem nadace může být jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. Nadace je zřizována vkladem nadačního jmění. Povinná minimální výše tohoto jmění je stanovena na Kč. Nadační jmění může být tvořeno i nepeněžním majetkem nebo cennými papíry. Vznik nadace je podmíněn registrací u příslušného okresního rejstříkového soudu, který je pověřen vedením obchodního rejstříku. Prostředky plynoucí z nadace jsou účelové vázány, tzn.: že finanční prostředky, které nadace nebo nadační fond poskytuje, podléhají kontrole správnosti a účelovosti použití (Růžičková, 2011) Církve, náboženské společnosti a církevní právnické osoby Církve, náboženské společnosti a církevní právnické osoby upravuje zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, který upravuje jejich postavení v návaznosti na Listinu základních práv a svobod. V zákoně je vymezena působnost Ministerstva kultury České republiky (dále MK ČR) ve věcech CNS. Církev a náboženské společnosti jsou definovány jako dobrovolná společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, které jsou založené za účelem vyznání dané náboženské víry a s tím spojených shromažďování a duchovních služeb. Registrace církve nebo náboženské společnosti je podmíněna žádostí na MK ČR. V žádosti musí byt uvedena základní charakteristika společnosti, jejího učení a poslání. Dále je potřeba dodat zápis o založení církve či náboženské společnosti na území ČR a 300 podpisů zletilých občanů ČR nebo cizinců s trvalým pobytem v ČR hlásících se se k dané církvi či náboženské společnosti v originále. Návrh na tuto registraci podávají ministerstvu nejméně tři fyzické osoby, které jsou plnoleté, mají způsobilost k právním úkonům a jsou občany ČR nebo cizinci s trvalým pobytem v ČR. Pokud bude návrh na registraci splňovat všechny náležitosti dané zákonem a pokud bude činnost církve v souladu s jejím základním dokumentem a s podmínkami stanovenými zákonem, pak ji MK ČR registruje (Svoboda, 2007).16 Politické strany a politická hnutí Jsou právně upravovány zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Prostřednictví tohoto zákona se mohou občané účastnit politického dění ve společnosti. Politické strany a hnutí podléhají registraci na úřadu ministerstva vnitra. Strany a hnutí nemohou vyvíjet podnikatelskou činnost, ale mohou založit některou z typů obchodních společností v oborech, které jsou dány zákonem. Na politickou stranu a hnutí je z právního hlediska pohlíženo jako na právnické osoby, které odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Jednotliví členové však za závazky strany neručí a nejsou za ně zodpovědní. Členové politické strany nebo hnutí musí být vždy starší 18 let (Růžičková, 2011) Financování neziskových organizací Klíčovou otázkou fungování každé neziskové organizace, je výše finančních prostředků. Naplnění poslání organizace je přímo závislé na těchto finančních zdrojích, proto musí každá organizace dlouhodobě pracovat na strategii, která zajistí stálý přísun financí Druhy financování Financování neziskových zdrojů lze v zásadě rozdělit na financování z veřejných zdrojů a financování z neveřejných zdrojů (Boukal, Vávrová, 2007): a. Financování z veřejných zdrojů - financování veřejné zajišťují instituce státní správy a samosprávy a je poskytováno v rámci státní dotační politiky. Finanční prostředky z veřejné správy a samosprávy lze získat prostřednictvím dotace, grantu nebo v rámci veřejného výběrového řízení. K získání dotace či grantu, je nezisková organizace povinována vypracovat žádost a projekt. V případě zapojení se do veřejného výběrového řízení zpracuje nezisková organizace pouze projekt, na jehož základě může bát organice vybrána. b. Financování z neveřejných zdrojů - financování z neveřejných zdrojů poskytují individuální dárci, tuzemské a zahraniční nadace a firmy (Šedivý, Medlíková, 2012).17 1. Individuální dárci - Pro podrobnější popis individuálního dárcovství je použita dárcovská pyramida na obrázku 2. Šipky vlevo znázorňují, kudy dárci do pyramidy vstupují. Dárci následně postupují pyramidou zdola přes první dar, opakované dary, pravidelné dárcovství, významné dárce a závěť. Postup pyramidou každého jednotlivého dárce je stimulován aktivitou dané organizace. Záleží na systému péče o dárce a motivací ze strany neziskové organizace. Co se fundraisingových metod týče, měli se používat jednak pro samotný vstup do pyramidy ale také pro posouvání jedinců v dárcovské pyramidě (Machálek, Nesrstová, 2011). Obrázek 2: Dárcovská pyramida Zdroj: Machálek, P., Nesrstová, J.: Základy fundraisingu a projektového managementu, Masarykova univerzita Brno, Nadace: Neziskové organizace žádají o finanční příspěvek od nadací a nadačních fondů, které slouží jako přerozdělovač získaných zdrojů. Jedná se v zásadě o proces podobný výběrovému řízení na veřejné dotační služby. Nadace a nadační fondy si dle oblasti svého zájmu a předem stanovených kritérií vybírají podporované projekty (Polcarová). 3. Firemní dárci: třetím nejvýznamnějším zdrojem financování neziskových organizací jsou firemní dárci, které lze rozdělit do dvou podskupin: Malé a střední podniky, velké podniky a korporace. A to proto, že schvalování darů v malých a středních podnicích je diametrálně odlišné od schvalování daru v korporaci nebo velké firmě. U malých a středních podniků se uplatňují18 podobné metody fundraisingu jako u individuálních dárců. U ovlivňování velkých podniků a korporací bude pro získání daru potřeba zpracovat projekt, kompletní prezentaci projektu a informační materiály. Firemní fundraising je konkrétně v České republice na vysoké úrovni. Součástí všech velkých firem je podpora neziskového sektoru (Šedivý, Medlíková, 2012). Dalšími možnostmi financování neziskové organizace jsou příjmy z vlastní činnosti neboli samofinancování, daňová a poplatková zvýhodnění, příjmy dosažené z loterií a her, různé členské příspěvky (Boukal, Vávrová, 2007) Fundraising Přesná definice slova fundraising není stanovena. Fundraising je složeninou dvou anglických výrazů: fund, což znamená zásoba, rezerva a to raise, opatřit, zřídit. Samotný pojem fundraising můžeme tedy chápat jako činnost, která je systematická a jejímž výsledkem je získávání finančních prostředků pro fungování organizace či jednotlivce. Na pojem fundraisingu, lze však pohlížet i zcela odlišně a to jako na vědu, která se zabývá skutečností, jak zaujmout druhé, motivovat je k dobrým skutkům a přesvědčit je, aby mimo finančních prostředků darovali i svůj čas a zájem. Fundraising je proces, ve kterém organizace získává dárce, kteří se finančně i materiálně podílí na její činnosti (Šobáňová, 2010) Ukotvení fundraisingu v českém prostředí Ač se může zdát, že fundraising je novodobým a moderním způsobem získávání finančních prostředků, v českém prostředí se vyskytuje již dlouho. S fundraisingem úzce souvisí pojem filantropie, tzn.: dobrovolná činnost za účelem dosažení vyšší kvality života jednotlivce či společnosti. Fundraising a filantropie nejsou spojeny pouze s finančními prostředky. Fundraising a filantropie jsou především o vztahu mezi tím, kdo dar poskytuje a tím, kdo dar přijímá. Filantropie má v českém jazyce několik ekvivalentů jako dobročinnost, láska k bližnímu či lidumilství. Fenomén dárcovství a filantropie je hluboce zakořeněn v principech lidského chování a fundraising je metodou stimulace těchto principů (Hloušek, Hloušková, 2011).19 Základní členění fundraisingu a. Fundraising pro přežití - V zásadě se jedná o krizový finanční management. Je potřeba nejprve určit příčin vzniklé krize a poté je prezentovat veřejnosti. b. Fundraising k rozšíření a rozvoji neziskové organizace - jeho úspěšnost je založena na srozumitelném a dostatečně odborně formulovaném poslání projektu rozvoje c. Fundraising k omezení závislosti neziskového organizace na podporovatelích d. Fundraising k budování podpory - slouží k zajištění stálé podpory a je významný především u individuálních dárců. e. Fundraising k vytvoření udržitelné neziskové organizace - je potřeba zajistit stálý a diverzifikovaný okruh podporovatelů neziskové organizace. (Boukal, 2013) Druhy fundraisingových strategií Následující podkapitola se zaměřuje na charakteristiku jednotlivých druhů fundraisingových strategií. Zabývá se tím, kdy a v jakých situacích používáme kterou strategii. a. Agresivní růstově orientovaná strategie - tuto strategii může nezisková organizace volit v případě, že její silné stránky odpovídají příležitostem, které nabízí okolí. Teorie je někdy označována jako SO (strenghts and opportunities) nebo také max-max b. Diverzifikační strategie - strategii může nezisková organizace použít tehdy, když její silné stránky ohrožuje nepřízeň okolí. Základem strategie je minimalizovat ohrožení a maximalizovat silné stránky organizace. Někdy je označována taktéž jako WT (weakness and threats) nebo min-min c. Turnaround strategie - tato strategie je vhodná v případě, že okolí nabízí dostatek příležitostí ale nezisková organizace má velké množství slabých stránek. Organizace musí slabé stránky nejprve pojmenovat a minimalizovat, aby po té mohla využít existujících příležitostí. Strategie je označována jako OW (opportunities and weaknesses) či max-min d. Obranná strategie - se doporučuje tehdy, pokud u neziskové organizace převažují slabé stránky a navíc je organizace ohrožována okolím. Organizace musí minimalizovat své slabé stránky i hrozby okolí. V krajním případě hrozí zánik20 organizace. Strategie je označována také jako WT (weaknesses and threats) nebo min-min Zásady fundraisingu Dle Boukala (2013) úspěšný fundraising vyžaduje dodržování těchto zásad: a. Zásada komplexnosti - dárce i obdarovávaná nezisková organizace musí být přesvědčeni o správnosti svého konání. Zásada komplexnosti je především o budování vztahu mezi dávajícím a obdarovaným, fundraising je především o lidech b. Zásada začlenění - fundraiser musí být obeznámen s tím, proč fundraising probíhá a do jakého kontextu je začleněn c. Zásada aktivity - funkce fundraisera si žádá neustálou iniciativu, je potřeba zkoušet nejrůznější metody k motivaci okolí a tím podporovat danou organizaci. Předpokladem pro naplnění zásady aktivity je samotná osobnost fundraisera, která musí být zdravě extrovertní a asertivní d. Zásada strategičnosti - fundraising je součástí komplexního celku strategického řízení neziskové organizace. Filozofie zdrojového pokrytí musí být ucelená e. Zásada vzdělávání okolí - úspěch funraisingu je závislý na komunikaci s okolím a průběžné osvětě poslání a obsahu činnosti dané neziskové organizace f. Zásada pravdivosti - je nutné vytvoření komplexní transparentnosti fungování neziskové organizace. g. Zásada optimismu - důležité je průběžné pozitivní myšlení, které ovlivňuje každého jedince při jednání a vystupování na veřejnosti. h. Zásada výsledku - v neposlední řadě je důležitou informací porovnání výše shromážděných výsledků konkrétní fundraisingové metody a náklady na její použití. (Boukal, 2013) Dobrovolnictví Otázka dobrovolnictví je pro neziskové organizace zásadní. Úzce souvisí s výše zmíněnými tématy fundraisingu, filantropie apod. Získávání jedinců, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas a energii zcela zdarma bez nároku na finanční odměnu je pro neziskové organizace přínosné z následujících důvodů.21 Přínosy dobrovolnictví pro neziskové organizace: a. Pracovní síla - dobrovolníci vytvářejí hodnotu NNO bez nároku na peněžní odměnu, činí tak dobrovolně a nenuceně. V současné době se však můžeme setkat s tím, že jsou i dobrovolníci finančně ohodnoceni, avšak v zásadě pouze velmi symbolickou cenou. Zároveň je potřeba mít v NNO pozici koordinátora dobrovolníků, který je často placeným stálým zaměstnancem. b. Image, dobré jméno - dobrovolnictví je zároveň jistou formou propagace. Fakt, že lidé věnují svůj čas a energii dobrovolnictví v dané organizaci, svědčí to o jejím dobrém fungování. c. Kontakty - dobrovolníci šíří informace s povědomí o organizaci, prezentují ji a propagují organizaci na veřejnosti i v soukromí. d. Pozitivní motivace a nadšení - dobrovolníci mohou přinášet, elán, nový pohled na věci či inovativní nápady na řešení (Šobáňová, 2010)22 4 META O.P.S. META o.p.s. je neziskovou organizací, jejímž hlavním posláním je podílet se na zkvalitňování podmínek pro rovné příležitosti migrantů. Působí především v oblasti edukace, která je nezbytnou podmínkou pro začleňování se do společnosti. 4.1 Historie Zakladatelkami společnosti jsou Tereza Günterová, Linda Tutterová a Zuzana Vodňanská. Ty se rozhodly na základě svých zkušeností a dlouholeté praxe založit obecně prospěšnou společnost, která by byla nápomocná mladým migrantům a usnadnila jim další rozvoj a působení v České republice. Jelikož postavení migrantů v české společnosti je velmi specifické a častokrát problematické z důvodu jazykových a kulturních bariér, vznikla potřeba realizace poradenského centra, kde by se tyto osoby mohly sdružovat. Následně byla založena společnost META, a to registrací u Ministerstva vnitra ČR v roce Od je tedy vedena v rejstříku obecně prospěšných organizací a to u Městského soudu Praha, prakticky tedy funguje až od roku 2006, kdy organizace získala finanční podporu ze strany Evropského sociálního fondu. Získané finance byly použity na podporu projektu s názvem Poradenské a informační centrum pro mladé migranty. Projekt byl podpořen po dobu dvou let a měl zajistit provoz informačního centra a zároveň vzniklé poradenské centrum ukotvit jako základní jednotku společnosti META. Projekt byl velmi úspěšný. V dalších letech došlo k rozvoji METY, postupně se rozšiřovala pole její působnosti a v současné době se zaměřuje jak na edukaci a migrantů a následnou pomoc s uplatněním se na trhu práce, tak i na edukaci pedagogických pracovníků a realizuje mnoho vzdělávacích aktivit po celé České republice.23 4.2 Charakteristika a struktura Kapitola se zabývá základní charakteristikou společnosti META, o.p.s., její právní formou a ostatními právními náležitostmi. Dále popisuje vnitřní strukturu a jednotlivé orgány odpovídající za bezproblémový chod společnosti. V neposlední řadě hodnotí vývoj počtu zaměstnanců v závislosti na funkčním období let Základní charakteristika Právní forma META je obecně prospěšná společnost, založená dle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Poskytuje společnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek, které jsou pro všechny uživatele stejné. S nabytím účinnosti Nového občanského zákoníku byl však zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech zrušen, to však platí pouze pro nově vzniklé společnosti po 1. lednu Mezi tyto společnosti se META neřadí, a proto se i na dále bude řídit zákonem č. 248/1995 Sb. Společnost je nezávislá, dobrovolná, sdružující členy na základě vlastního zájmu. Obchodní jméno - META, o.p.s. Společnost pro příležitosti mladých migrantů, společnost je vedená pod identifikačním číslem (IČ) Sídlo společnosti - ulice Ječná 546/17, Praha 2. Působnost společnosti společnost působí po celé České republice, zároveň může rozhodnutím správní rady zřizovat pobočky bez právní subjektivity na území celé České republiky. META spolupracuje s odbory školství krajských úřadů po celé ČR. V současné době má META centrální sídlo společnosti na ulici Ječné. V roce 2013 vznikla pobočka METY na adrese V Tůních 10, Praha 2. Na této nově vzniklé pobočce jsou poskytovány doplňkové služby pro cizince.24 Obrázek 3: Logo organizace META, o.p.s. Zdroj: META, o.p.s Vnitřní struktura společnosti Z hlediska formálně-organizačního, je ve společnosti uplatňován liniový systém organizačního uspořádání. Liniový systém organizace se vyznačuje přímou rozhodovací pravomocí a dané útvary jsou přímo zodpovědné za splnění předem vymezených úkolů a cílů. Orgány společnosti META jsou celkem tři, a to správní rada, dozorčí rada a ředitel Statutární orgán - správní rada- má právo jmenování a odvolání členů správní rady je vyhrazeno zakladatelkám, tzn.: již výše zmíněné Lindě Tutterové, Tereze Günterové, Zuzaně Vodňanské. Správní rada má vždy právě 9 členů. Členové jsou voleni na funkční období tří let a mohou být voleni opakovaně. Samotné členství ve správní radě zaniká odvolání, odstoupením, úmrtím nebo uplynutím funkčního období. Z řad členů je volen předseda, který svolává a řídí zasedání správní rady. Správní radu mohou svolat i jednotlivý členové, ale to pouze v případě, že by předseda nevyhověl žádosti alespoň třetiny členů a do 30 dnů, od podání žádosti by nesvolal zasedání. Potom má právo zasedání dozorčí rady svolat právě tato skupina, které nebylo vyhověno. Zakládací smlouva METY stanovuje, že zasedání se budou svolávat alespoň dvakrát ročně a že schůze správní rady je usnášeníschopná, pokud se zúčastní nadpoloviční většina členů. Členství ve správní radě je čestnou funkcí. Prvními členy správní rady dle zakládací smlouvy jsou: paní Tereza Günterová, pan Michal Tutter, pan Jan Walter, paní Monika Krkošková, paní Ivana Pauerová Miloševičová, paní Nina Numankadič, pan Ochgerel Altangerel, paní Dana Moore a pan Lukáš Radostný. Zobrazit více SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení Více Stanovy spolku. Náš Kopec, z.s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ KŘESŤANSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM OSTRAVA, o. s. Čl. 1. Název a sídlo Název: Křesťanské vzdělávací centrum Ostrava, o.s. (dále jen sdružení ) Sídlo: Kostelní náměstí 1, 728 02 Ostrava Více zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. OD 1/1/2014 nabyl účinnost zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., z ákon o nabytí nemovitých věcí a zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických Více Stanovy Akademie nadání o. s. Stanovy Akademie nadání o. s. Preambule Sdružení se zakládá z iniciativy rodičů a profesionálů pracujících s nadanými dětmi a jejich rodinami. Sdružení je organizačně i jinak nezávislé na státních orgánech, Více S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce Jiří Kozák České Budějovice 15. 4. 2010 Rozvoj finanční kapacity Více Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ, Mendelova Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ, Mendelova Čl. I Název a sídlo Spolek rodičů a přátel školy ZŠ, Mendelova má sídlo v ZŠ, Mendelova v Karviné Hranicích, ulice Einsteinova 2871. Čl. II Právní poměry 1. Více Kategorizace subjektů OPŽP Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických Více Stanovy organizace. OliMali. stanovy občanského sdružení Stanovy organizace OliMali stanovy občanského sdružení 1. Základní ustanovení a) Název sdružení: OliMali b) OliMali (dále jen sdružení) je neziskové, charitativní sdružení k poskytování obecně prospěšných Více STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ 1. Název : Kruh přátel Severáčku Kruh přátel Severáčku Článek 1 Název a sídlo 2. Sídlo : Frýdlantská 1359/19, 460 01 Liberec Článek 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolnou, Více Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit Více STATUT CENTRA EKONOMICKÝCH STUDIÍ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU Statut nadačního fondu ( 4 zákona č. 227/1997 Sb.) Preambule Pavel Cais r.č.: 481205/078 trvale bytem: Za Pazdernou 2574, 397 01 Písek (dále jen zřizovatel) zřídil nadační listinou ze dne 21. 11. 2013, Více Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Stanovy Praskoleské společnosti sv.prokopa Článek I. Úvodní ustanovení Praskoleská společnost sv. Prokopa (dále jen Společnost) je dobrovolným sdružením občanů zaměřeným k plnění stanovených cílů a úkolů Více Stanovy Spolku rodičů a přátel Gymnázia Čakovice, z. s. Stanovy Spolku rodičů a přátel Gymnázia Čakovice, z. s. Čl. I Název a sídlo 1. Název spolku: Spolek rodičů a přátel Gymnázia Čakovice, z.s., (dále jen Spolek ) 2. Sídlo Spolku: nám. 25.března 100, Praha Více Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU. Čl. I Název, sídlo a charakter spolku Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU Čl. I Název, sídlo a charakter spolku Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská (dále jen spolek ) je Více Jednoduché účetnictví. Hana Jurajdová Jednoduché účetnictví Hana Jurajdová Účetnictví Jednoduché (účetnictví?) Podvojné Výdaje a Příjmy Základ daně Tok finančních prostředků Knihy: peněžní deník, evidence Náklady a Výnosy Zobrazení skutečnosti Více STATUT NADAČNÍHO FONDU (ve znění ke dni 8. 8. 2015) STATUT NADAČNÍHO FONDU (ve znění ke dni 8. 8. 2015) Nadační fond CANI PREAMBULE Nadační fond CANI si klade za cíl vybudovat, provozovat a podporovat výcvik canisterapeutických psů, terapii za pomoci canisterapie, Více Hlava I Základní ustanovení 1. Stanovy Royal Rangers v ČR, z.s. Hlava I Základní ustanovení 1 Název spolku: Royal Rangers v ČR, z.s. (dále jen RR v ČR) 2 Sídlo spolku: Oldřichovice 328, 739 61 Třinec 1 3 Územní působnost: Česká republika Více MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny Více Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990 Více EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Více Stanovy spolku SETKÁNÍ JÁ A TY, z.s. 1 Stanovy spolku SETKÁNÍ JÁ A TY, z.s. Úplné znění ke dni 26. 11 2014 Název, forma a sídlo Setkání já a ty, z.s. se sídlem Dolní Novosadská 81, 779 00 Olomouc (dále jen spolek). Spolek je právnickou osobou Více Stanovy. Čl. I. Název a sídlo Stanovy občanského sdružení P o m o c b e z h r a n i c Článek I Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Pomoc bez hranic Sídlo sdružení: Neústupného 1839/8, Praha 5 Článek II Právní postavení sdružení Více Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je: Více STANOVY. DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789 STANOVY DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789 1 Stanovy Děti Křivoklátska, z.s. zapsaného spolku Článek I. Základní ustanovení 1. Děti Křivoklátska, z. s. (dále jen zapsaný spolek ) Více Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná Více Stanovy občanského sdružení. I. Název. II. Sídlo a působnost profesního sdružení. III. Vznik, charakteristika a právní postavení profesního sdružení Stanovy občanského sdružení I. Název Český institut pro supervizi II. Sídlo a působnost profesního sdružení 1. Sídlem profesního sdružení je Křižíkova 76/61, Praha 8, 186 00 2. Působnost profesního sdružení Více Statut F-nadace lánek I Základní ustanovení lánek II el nadace lánek III Správce nadace lánek IV Správní rada Statut F-nadace (úplné znění ke dni 30.4.2009) Článek I Základní ustanovení 1. Název nadace je F-nadace (dále jen nadace ), IČO 60449837. Nadace vznikla registrací u Obvodního úřadu v Praze 3 dne 25. července Více SLOT OMEGA, a.s. 2006 Výroční zpráva Ω SLOT OMEGA, a.s. 2006 Obsah výroční zprávy Úvod.................................................................................................. 5 Orgány společnosti a její management................................................................ Více Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 1999 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě pokračoval v úspěšném hospodaření a za rok 1999 dosáhl zisku ve výši Více S T A N O V Y. Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. S T A N O V Y Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. Základní ustanovení 1. Handicap Sport Club Havířov, z.s. (dále jen spolek) je dobrovolným sdružením fyzických osob ve smyslu zákona č. 89/2012 Více Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 5 k č. j.: 3973/M/09,71656/ENV/09 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU 1 Obce a města zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších Více Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy Asociace NNO JČK, z.s. Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy spolku Preambule Nestátní neziskové organizace významnou měrou přispívají k řešení mnoha problémů v oblastech sociální problematiky, Více Název spolku je Právník pro chudé z. s. (dále jen Spolek). Anglický ekvivalent jeho názvu zní Lawyer for poor people. Sídlem Spolku je Praha. I. NÁZEV A SÍDLO Název spolku je Právník pro chudé z. s. (dále jen Spolek). Anglický ekvivalent jeho názvu zní Lawyer for poor people. Sídlem Spolku je Praha. II. ÚČEL Spolek je dobrovolný a samosprávný Více STANOVY SPOLKU KRČÍN STANOVY SPOLKU KRČÍN Název spolku: Spolek Krčín (dále jen spolek). Článek I Název spolku Článek II Sídlo spolku Sídlo spolku je na adrese:.. Nové Město nad Metují Článek III Právní postavení spolku 1. Více Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) 116 Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) dar (gift) Dobrovolný převod majetku nezištně a bez protihodnoty. K podstatným náležitostem daru patří způsobilost dárce, úmysl dárce, Více Stanovy. Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení Stanovy Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. (dále jen MHŽ Více Klub Domino, Dětská tisková agentura, z. s. Stanovy spolku 1 Klub Domino, Dětská tisková agentura, z. s. Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Klub Domino, Dětská tisková agentura, z. s. (dále jen spolek ) má sídlo na adrese Jašíkova 1536, 149 00 Praha 11. Anglický Více STATUT. Obecně prospěšná společnost Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. je. I. Základní ustanovení. Jméno a sídlo společnosti STATUT obecně prospěšné společnosti Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. I. Základní ustanovení Obecně prospěšná společnost Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. Více Stanovy. Spolku rodičů a přátel Středního odborného učiliště potravinářského v Praze 4-Písnice, Libušská 320/111. Čl. 1 1 Stanovy MY 50+ Čl. 1 Název a sídlo My 50 plus, zapsaný spolek. Sídlo: Ostrava, Bohumínská 447/64, 710 00 Ostrava Slezská Ostrava. Čl. 2 Statut Spolku 1. My 50 plus, zapsaný spolek (dále jen spolek ), Více SPOLEK PRO SKVRŇOV STANOVY Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma Více Stanovy občanského sdružení Stanovy občanského sdružení Pomoc Těšínského Slezska, o.s. I. Název, sídlo a charakteristika sdružení 1) Název sdružení zní: Pomoc Těšínského Slezska, o.s. 2) Sídlo sdružení je na adrese: Studentská 25, Více Stanovy občanského sdružení Čtyřlístek, rodinné centrum Mariánské Lázně Stanovy spolku Slovanský kruh, z. s. Čl. 1 Název, forma a sídlo Spolek Slovanský kruh, z.s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se Zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 6. srpna 2014 č. 657 o změně Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními Více Místní akční skupina Organizační složka MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. STATUT. Článek 1 Základní ustanovení Místní akční skupina Organizační složka MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. STATUT Článek 1 Základní ustanovení 1. Dne 3. 9. 2013 byla Zakládací smlouvou založena obecně prospěšná společnost MAS Vizovicko Více Statut Nadačního fondu Adygine. Preambule. Část 1 Úvodní ustanovení Statut Nadačního fondu Adygine Preambule Nadační fond Adygine je nezávislou, nevýdělečnou, samostatnou právnickou osobou založenou pro dosahování obecně prospěšných cílů v souladu se zákonem č. 227/97 Více Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Občanský zákoník Zákon o statusu veřejné prospěšnosti Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Účinnost Více ROZVAHA A K T I V A +56 +42 +19 +18 +1 +37 +42 +8 +29 +42 +56 +42. Výčet položek podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Výčet položek podle vyhlášky č 504/2002 Sb ROZVAHA 31 12 2 0 1 3 ke dni ( v tisících Kč ) IČ 2 9 1 9 1 8 1 5 Název, sídlo a právní forma účetní jednotky Nadační PhDr Jiřinky Prekopové Trávníky 804/31 Brno Více STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY 1 Název a sídlo 1) Název sdružení: STAVÍME EKOLOGICKY 2) Sídlo sdružení: Národní třída 10, 110 00 Praha 1 3) Územní působnost: celé území České republiky 2 Postavení Více Stanovy občanského sdružení fyzických a právnických osob Domácí umění, o.s. Stanovy občanského sdružení fyzických a právnických osob Domácí umění, o.s. Část I. OBECNÁ USTANOVENÍ čl. 1 Obsah a cíl 1. Občanské sdružení fyzických a právnických osob DOMÁCÍ UMĚNÍ, o.s. (dále jen sdružení Více Česká asociace pro aktivní rozvoj dětí, z.s. - CAPARD. Stanovy spolku. čl. 1. Název, forma, sídlo Česká asociace pro aktivní rozvoj dětí, z.s. - CAPARD Stanovy spolku čl. 1 Název, forma, sídlo (1) Spolek Česká asociace pro aktivní rozvoj dětí, z.s., (dále jen CAPARD ) je právnickou osobou založenou Více STANOVY občanského sdružení DIVADLO 6. KVĚTNA HOLEŠOV STANOVY občanského sdružení DIVADLO 6. KVĚTNA HOLEŠOV (dále jen "Sdružení") I. NÁZEV A PRÁVNÍ POVAHA SDRUŽENÍ 1. Název Sdružení: Občanské sdružení Divadlo 6. května Holešov. 2. Sdružení je nezávislým občanským Více Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého Více OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 OBSAH Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 1 Úvod do problematiky neziskových organizací...19 1.1 Vymezení pojmů...19 Více Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní Více PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP: Více Stanovy spolku Otevřená GeoInfrastruktura, z.s. Stanovy spolku Otevřená GeoInfrastruktura, z.s. I. Název a sídlo Název: Otevřená GeoInfrastruktura, z.s. Název anglicky: Open GeoInfrastructure Zkratka: osgeo.cz Sídlo: Podevsí 33, Dolní Lhota, 747 66 Více S T A N O V Y. Hlava první. Základní ustanovení. Čl. I Název a sídlo Spolku Sdružení rodičů při Gymnáziu v Krnově je občanským sdružením, jenž vzniklo dle Zk. č. 83/1990 Sb. O sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, na základě registrace u Ministerstva vnitra ČR ze dne Více se sídlem v Prachaticích, Rumpálova 402 Článek 1 Charakteristika Sdružení STANOVY SDRUŽENÍ ČLENŮ A PŘÁTEL STANICE MLADÝCH OCHRÁNCŮ PŘÍRODY D Ř Í P A T K A se sídlem v Prachaticích, Rumpálova 402 Článek 1 Charakteristika Sdružení (1) Organizace se nazývá Sdružení členů a přátel Více FINANČNÍ ŘÁD VYSOKOŠKOLSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU FINANČNÍ ŘÁD VYSOKOŠKOLSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU 1. Systém hospodaření VOS Základní ustanovení 1.1 Systém hospodaření s majetkem včetně peněžních prostředků VOS se řídí: Obecně závaznými právními předpisy, Více Úplné znění stanov SPOLEK BOSMA ANGEL Stanovy spolku Spolek rodičů - Havlíček Článek 1 Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1. Název spolku je Spolek rodičů - Havlíček (dále jen spolek) 2. Sídlo spolku je ZŠ Litoměřice Havlíčkova Více Hospodářský řád. Směrnice k hospodaření ústředních orgánů Junáka Směrnice pro zakládání a rušení organizačních Hospodářský řád 1. Úvodní ustanovení 1.1 Řád upravuje základní pravidla v oblasti hospodaření občanského sdružení Junák svaz skautů a skautek ČR (dále jen Junák), a platí pro Junák (jako celek), organizační Více Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA. Článek 1. Název a sídlo organizace Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA Článek 1 Název a sídlo organizace 1. Název organizace: VIA TEMPORA NOVA, o.s. 2. VIA TEMPORA NOVA má sídlo ve Václavské ulici 1526, Roztoky u Prahy Článek 2 Více Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ STANOV. Spolku rodičů žáků Gymnázia Boskovice a absolventů gymnázia. I. Základní ustanovení ÚPLNÉ ZNĚNÍ STANOV Spolku rodičů žáků Gymnázia Boskovice a absolventů gymnázia I. Základní ustanovení 1. Spolek rodičů žáků Gymnázia Boskovice a absolventů gymnázia je spolek ve smyslu ustanovení 214 a Více PODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS PODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS V následujících ustanoveních naleznete podmínky registrace a užívání dárcovského komunitního portálu Filantros. Provozovatelem portálu Filantros je občanské sdružení Více Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ a MŠ Zeleneč. Čl. I. Úvodní ustanovení. Čl.II. Účel, cíle a činnost spolku Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ a MŠ Zeleneč Čl. I. Úvodní ustanovení Název spolku: Spolek rodičů a přátel ZŠ a MŠ Zeleneč (dále jen spolek ) je dobrovolným, nepolitickým, nezávislým spolkem rodičů a Více MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních Více KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STATUT DOTAČNÍHO FONDU NÁZEV: Statut dotačního fondu Královéhradeckého kraje PLATNOST OD: 14. září 2015 ÚČINNOST OD: 15. září 2015 ROZSAH PŮSOBNOSTI: Královéhradecký kraj Vypracoval: Více Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020 Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020 Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle Více Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná Více SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012 Více Žadatel splňuje podmínky FZ. Žadatel nesplňuje podmínky FZ Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku Více Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s. Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s. Čl. I Základní ustanovení Název sdružení: ProWaldorf Karviná, o. s. Sídlo: Na Kopci 2108/48, Karviná Mizerov, 734 01 Čl. II Právní postavení sdružení Více PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní Více S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava Čl. I Základní ustanovení Svaz obcí Národního parku Šumava je zájmovým sdružením právnických osob, založeným podle 20 f j zákona č. 40/1964 Sb., občanský Více Seminář k metodice pro standardizaci MAS v programovém období 2014-2020. Spolky a ZSPO Seminář k metodice pro standardizaci MAS v programovém období -2020 Spolky a ZSPO Brno, Praha JUDr. Lenka Deverová [email protected] www.deverova.cz Spolky a ZSPO v NOZ Občanská sdružení 3045 sdružení Více Omezení nakládání se ziskem. Zisk může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen a k úhradě nákladů na vlastní správu. Ústav 402-418 NOZ stručná úprava v ostatním se na právní poměry ústavu použijí obdobně ustanovení o nadaci, s výjimkou ustanovení o nadační jistině a nadačním kapitálu Definice 402 Ústav je definován svým Více Stanovy FUNFÁN, o. s. Stanovy FUNFÁN, o. s. Preambule FUNFÁN, o. s. je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného zájmu. Občanské sdružení je právnickou osobou registrovanou ministerstvem vnitra. Čl. 1 Úvodní Více Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s Více STANOVY sestaveny v souladu s ustanovením 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ČL. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ, NÁZEV A SÍDLO SPOLKU 1.1 Sdružení rodičů a přátel Základní umělecké školy Karla Malicha v Holicích (dále jen SRP ZUŠ Karla Malicha ) se jako občanské sdružení vzniklé dne 14.5.1992 Více Základní údaje o Nadačním fondu Uran (dále jen fond ) Výroční zpráva za rok 2014 Základní údaje o Nadačním fondu Uran (dále jen fond ) Vznik fondu: 17. října 2014 Zápis do nadačního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl N, vložka 1 181: 10. prosince Více Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Medindex o.p.s. Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Medindex o.p.s. Článek I Úvodní ustanovení 1. Obecně prospěšná společnost Medindex o.p.s. je právnickou osobou založenou dle zákona č.248/1995 Sb. v jeho Více Založení spolku VZOROVÝ, z. s. Založení spolku VZOROVÝ, z. s...., nar...., bytem...,..., nar...., bytem..., a..., nar...., bytem... (dále jen zakladatelé ), vedení společným zájmem...naznačte společný zájem..., tímto k naplnění tohoto Více Unie soudních znalců, o. s. OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Unie soudních znalců, o. s. Čl. 1 Název a sídlo Název: Unie soudních znalců, o. s. (dále jen Unie ) Sídlo: Šumenská 7 143 00 Praha 4 Čl. 2 Statut UNIE 1. Unie je dobrovolná a nezávislá, Více NEZISKOVÉ ORGANIZACE KLASIFIKACE, CHARAKTERISTIKA, VYMEZENÍ PRO ÚČETNÍ ÚČELY. dr. Malíková 1

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1520499158417&uri=CELEX:32017R1158

EUR-Lex - 32017R1158 - EN - EUR-Lex EUR-Lex - 32017R1158 - EN Document 32017R1158 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1158 ze dne 29. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací příslušných orgánů s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (Text s významem pro EHP. ) Commission Implementing Regulation (EU) 2017/1158 of 29 June 2017 laying down implementing technical standards with regards to the procedures and forms for competent authorities exchanging information with the European Securities Market Authority as referred to in Article 33 of Regulation (EU) No 596/2014 of the European Parliament and of the Council (Text with EEA relevance. ) C/2017/4390 OJ L 167, 30.6.2017, p. 22–30 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV) ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2017/1158/oj L 167/22 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1158 ze dne 29. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací příslušných orgánů s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (1), a zejména na čl. 33 odst. 5 uvedeného nařízení, Je vhodné stanovit společné postupy a formuláře, které příslušné orgány použijí k podávání informací Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), pokud jde o šetření, sankce a opatření uvedené v článku 33 nařízení (EU) č. 596/2014. Aby se usnadnila komunikace mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA a zabránilo zbytečným prodlením či případům nepodání informací, měl by každý příslušný orgán určit kontaktní místo specificky za účelem podávání požadovaných informací. Aby se zajistilo, že orgán ESMA správně identifikuje a zaeviduje všechny požadované informace o sankcích a opatřeních uložených příslušnými orgány, měly by příslušné orgány poskytovat podrobné a harmonizované informace a používat k tomu specifické formuláře. Informace o šetřeních, které se mají poskytovat orgánu ESMA, by měly být konzistentní a srovnatelné, aby odrážely skutečnou vyšetřovací činnost vykonávanou podle nařízení o zneužívání trhu v daném roce. Informace by proto měly zahrnovat pouze šetření, kterými se příslušné orgány zabývaly během sledovaného období. Orgán ESMA neuspořádal otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, ani neprovedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů plynoucích ze zavedení standardních formulářů a postupů pro dotčené příslušné orgány, neboť by to bylo nepřiměřené vzhledem k rozsahu a dopadu uvedených norem, vezme-li se v úvahu, že prováděcí technické normy by byly určeny pouze vnitrostátním příslušným orgánům členských států, a nikoli účastníkům trhu. Orgán ESMA si vyžádal stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2), Pro účely tohoto nařízení se „elektronickými prostředky“ rozumí elektronická zařízení pro zpracovávání (včetně digitální komprese), ukládání a přenos dat pomocí kabelových, rozhlasových, optických technologií či jiných elektromagnetických prostředků. 1. Každý příslušný orgán určí jedno kontaktní místo pro zasílání informací uvedených v článku 3 a pro komunikaci ohledně veškerých otázek týkajících se předkládání uvedených informací. 2. Příslušné orgány oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) kontaktní místa určená podle odstavce 1. 3. Orgán ESMA určí kontaktní místo pro přijímání informací uvedených v článcích 3 a 4 a pro komunikaci ohledně veškerých otázek týkajících se přijímání uvedených informací. 4. Orgán ESMA zveřejní kontaktní místo uvedené v odstavci 2 na své internetové stránce. Každoroční předkládání souhrnných informací 1. Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA informace uvedené v čl. 33 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 596/2014, a to náležitým vyplněním formuláře uvedeného v příloze I tohoto nařízení. 2. Informace uvedené v odstavci 1 se poskytnou orgánu ESMA nejpozději 31. března každého roku a musí se týkat všech uskutečněných šetření a všech sankcí a opatření uložených během předchozího kalendářního roku. 3. Příslušné orgány poskytují orgánu ESMA informace uvedené v odstavci 1 bezpečnými prostředky elektronického přenosu. 4. Orgán ESMA pro účely odstavce 1 upřesní a určí, které bezpečné elektronické prostředky se mají použít. Uvedené prostředky zajistí, aby byla při přenosu zachována úplnost, integrita a důvěrnost informací. Postupy a formuláře pro podávání zpráv 1. Příslušné orgány podávají orgánu ESMA zprávu o sankcích a opatřeních uvedených v čl. 33 odst. 3 nařízení (EU) č. 596/2014 za použití rozhraní systému informačních technologií a související databáze, které orgán ESMA zřídil za účelem přijímání, uchovávání a zveřejňování informací o uvedených sankcích a opatřeních. 2. Sankce a opatření uvedené v odstavci 1 se orgánu ESMA předloží formou zprávy ve formátu stanoveném v příloze II. Zneplatnění a aktualizace zpráv 1. Pokud si příslušný orgán přeje zneplatnit zprávu, kterou již orgánu ESMA v souladu s článkem 4 předložil, zruší tuto zprávu a zašle zprávu novou. 2. Pokud si příslušný orgán přeje aktualizovat zprávu, kterou již orgánu ESMA v souladu s článkem 4 předložil, opětovně předloží zprávu s aktualizovanými informacemi. V Bruselu dne 29. června 2017. Formulář pro každoroční podávání souhrnných anonymních informací týkajících se všech uložených sankcí a opatření a uskutečněných šetření Souhrnné anonymní informace týkající se uložených opatření a sankcí a uskutečněných šetření podle článků 30, 31 a 32 nařízení (EU) č. 596/2014 v roce [rok] (Kontaktní údaje určeného kontaktního místa) Vážená paní/Vážený pane [doplňte příslušné jméno] V souladu s čl. 33 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 596/2014 si Vám dovolujeme poskytnout následující souhrnné informace týkající se: — všech správních sankcí a opatření uložených [název příslušného orgánu], v oddíle 1, — všech trestních sankcí uložených soudními orgány v [název členského státu], v oddíle 2, v příslušných případech, — všech správních šetření uskutečněných [název příslušného orgánu], v oddíle 3, — všech trestních vyšetřování uskutečněných soudními orgány v [název členského státu], v oddíle 4, v příslušných případech. ODDÍL 1 Správní opatření a sankce uložené (v příslušném případě včetně rozhodnutí o narovnání) během vykazovaného období Počet opatření a sankcí Počet osob, kterých se opatření a sankce týkají Uložené (*) Uveřejněné Předmě-tem odvolání Správní opatření a sankce celkem Počet opatření a sankcí podle druhu porušení a povahy opatření/sankce (v příslušném případě včetně mezisoučtu za vrácení) Jiné než peněžité Rozhodnutí o narovnání (v příslušném případě) V číslech (+) Souhrnná peněžní částka (*) Souhrnná peněžní částka (**) Za porušení zákazů podle článku 14 nařízení (EU) č. 596/2014 Za porušení zákazů podle článku 15 nařízení (EU) č. 596/2014 Za jiná porušení (+) Jelikož se opatření a sankce mohou vztahovat na více než jedno porušení, součet počtu opatření a sankcí v této tabulce nemusí odpovídat celkovému počtu opatření nebo sankcí obsažených v kolonce „Uložené“ v předchozí tabulce. (*) Tento údaj se týká sankcí a opatření, které se příslušný orgán rozhodl uložit. (**) Uveďte hodnotu v eurech nebo v národní měně. Pokud se příslušné sankce vztahují nejen k porušení příslušného článku nařízení (EU) č. 596/2014, nýbrž i k dalším ustanovením, uveďte ke každé hodnotě text „SOUHRNNÁ ČÁSTKA“. ODDÍL 2 Trestní sankce uložené během vykazovaného období podle čl. 30 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 596/2014 (v příslušných případech) (*) Tento údaj se týká sankcí a opatření, které se orgán rozhodl uložit. Počet sankcí Počet osob, kterých se sankce týkají Předmětem odvolání Trestní sankce celkem Počet sankcí podle druhu porušení a povahy trestní sankce (+) Peněžité (**) ODDÍL 3 Správní šetření uskutečněná během vykazovaného období (+) Některá šetření se mohou vztahovat na více případů porušení a mohou se týkat více než jedné osoby. Druh šetření Počet šetření, která probíhala v průběhu roku [rrrr] (+) Výsledek uzavřených šetření Zahájení správního řízení o výkonu rozhodnutí (včetně rozhodnutí o narovnání) Postoupení orgánům činným v trestním řízení Jiná opatření (např. zákazy) Uzavřená bez dalších opatření Porušení zákazů podle článku 14 nařízení (EU) č. 596/2014 Porušení zákazů podle článku 15 nařízení (EU) č. 596/2014 Jiné druhy porušení ODDÍL 4 Trestní vyšetřování uskutečněná během vykazovaného období podle čl. 30 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 596/2014 (v příslušných případech) (+) Některá vyšetřování se mohou vztahovat na více případů porušení a mohou se týkat více než jedné osoby. Druh vyšetřování Počet vyšetřování, která probíhala v průběhu roku [rrrr] (+) Výsledek uzavřených vyšetřování Zahájení trestního řízení o výkonu rozhodnutí (včetně rozhodnutí o narovnání) Formát pro oznamování uveřejněných správních nebo trestních sankcí či jiných správních opatření Zkratka legislativního aktu Unie, podle nějž byly uloženy správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření. Identifikátor sankce Identifikační kód přidělený příslušným orgánem pro účely oznámení správních nebo trestních sankcí či jiných správních opatření. Zkratka členského státu příslušného orgánu, který oznamuje sankci či opatření. Identifikátor používaný k jednoznačné identifikaci právního subjektu, jemuž byla uložena správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření, pokud je subjekt subjektem povoleným podle právního rámce MiFID (1), SKIPCP (2) nebo AIFMD (3). Nepovinné (jen pro právnické osoby) Identifikační klíč orgánu Identifikátor orgánu, který oznamuje sankci či opatření. Právní rámec subjektu Zkratka legislativního textu Unie, který se vztahuje na subjekt, jemuž byla uložena správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření. Povaha sankce Informace o tom, zda oznámená sankce je trestní sankcí, správní sankcí nebo správním opatřením. Povinné (jen pro sankce) Úplný název subjektu Úplný název subjektu, jemuž byla uložena sankce, pokud subjekt není subjektem povoleným podle právního rámce MiFID, SKIPCP nebo AIFMD. Celé jméno osoby Celé jméno osob, jimž byla uložena správní či trestní sankce nebo jiná správní opatření. Nepovinné (jen pro fyzické osoby) Vnitrostátní příslušný orgán, který ukládá sankce Zkratka příslušného orgánu, který uložil správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření. Znění správních nebo trestních sankcí či jiných správních opatření v národním jazyce nebo v angličtině. Znění správní sankce nebo opatření v angličtině. Datum uložení správní nebo trestní sankce či jiného správního opatření. Datum, ke kterému končí platnost správní sankce nebo opatření.

http://docplayer.cz/671560-Prirucka-pro-prijemce-financni-podpory-z-operacniho-programu-lidske-zdroje-a-zamestnanost.html

PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST - PDF PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Download "PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST" 1 PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 1 z 70 2 Vážení přátelé, velmi nás těší, že jste se díky svému úsilí, času a energii stali příjemci finanční podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Tato publikace, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor řízení pomoci z ESF, je určena právě těm, kteří uspěli se svými žádostmi o finanční podporu projektů v některé z oblastí týkajících se lidských zdrojů a zaměstnanosti v ČR. Měla by pro Vás být pomocníkem a návodem, jak správně a úspěšně realizovat Vaše projekty. S příručkou pro příjemce finanční podpory z OP LZZ, kterou právě držíte v ruce, budete pracovat během celého období realizace projektu. Není však v možnostech této příručky odpovědět na všechny otázky, které si můžete při realizaci Vašeho projektu klást. V případě dotazů, na které nenaleznete v této příručce odpověď, se obraťte na konkrétního vyhlašovatele dané výzvy, jeho pracovníci Vám Vaše otázky rádi pomohou zodpovědět. Přejeme Vám hodně úspěchů Iva Šolcová, ředitelka odboru řízení pomoci z Evropského sociálního fondu, MPSV Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 2 z 70 3 Obsah 1. ÚVOD VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ POSKYTNUTÍ PODPORY Z OP LZZ FORMY PŘIDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ DOBA REALIZACE PROJEKTU ZMĚNY A DOPLNĚNÍ PROJEKTU UKONČENÍ PROJEKTU, SANKCE ROZPOČET A FINANČNÍ ŘÍZENÍ ROZPOČET ZMĚNY ROZPOČTU BANKOVNÍ ÚČET PROJEKTU, RESP. PŘÍJEMCE PODPORY ÚHRADA VÝDAJŮ PROJEKTU ŽÁDOST O PRŮBĚŽNOU A MIMOŘÁDNOU PLATBU BANKOVNÍ ÚČET ÚČETNICTVÍ A DOKLADY OBECNĚ ÚČETNÍ DOKLADY ZPŮSOBILÉ/NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE KŘÍŽOVÉ FINANCOVÁNÍ DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ZÁLOHOVÉ FAKTURY POSKYTOVÁNÍ ZÁLOH PARTNERŮM POKLADNA PŘÍJMY PROJEKTU VEŘEJNÁ PODPORA A PODPORA DE MINIMIS VZTAHY S PARTNERY PARTNERSTVÍ OBECNĚ TYPY PARTNERSTVÍ SMLOUVA O PARTNERSTVÍ REALIZACE PROJEKTU PARTNERY PODLE HARMONOGRAMU SCHVÁLENÉHO V ŽÁDOSTI MONITORING A EVALUACE SPOLUPRÁCE V RÁMCI PARTNERSTVÍ PRINCIPY INOVATIVNOSTI, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A PARTNERSTVÍ POSTUPY PŘI POŘIZOVÁNÍ ZBOŽÍ, SLUŽEB A STAVEBNÍCH PRACÍ Z PROSTŘEDKŮ FINANČNÍ PODPORY UDRŽITELNOST PODPOŘENÝCH AKTIVIT A PROKAZOVÁNÍ NOVĚ VYTVOŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST UDRŽITELNOST PODPOŘENÝCH AKTIVIT UDRŽITELNOST VYTVOŘENÉHO PRACOVNÍHO MÍSTA UDRŽITELNOST PODLE ČL. 57 NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1083/ PROKAZOVÁNÍ NOVĚ VYTVOŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST PROKAZOVÁNÍ VÝDAJŮ VYNALOŽENÝCH PŘÍJEMCEM PODPORY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ AUDIT Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 3 z 70 4 13. OBECNÁ PRAVIDLA PRO PUBLICITU MONITOROVACÍ ZPRÁVY OBECNĚ O MONITOROVACÍCH ZPRÁVÁCH ZPRÁVA O ZAHÁJENÍ REALIZACE PROJEKTU A PRŮBĚŽNÉ MONITOROVACÍ ZPRÁVY ZÁVĚREČNÁ MONITOROVACÍ ZPRÁVA PŘÍLOHY K MONITOROVACÍM ZPRÁVÁM PROJEKTŮ INVESTIČNÍ AKCE CHARAKTERU REKONSTRUKCÍ A MODERNIZACÍ MONITOROVACÍ INDIKÁTORY HODNOCENÍ (SEBE-EVALUACE) PROJEKTU KONTROLA ADMINISTRATIVNÍ KONTROLA PROJEKTU KONTROLY NA MÍSTĚ (FYZICKÁ KONTROLA) KONTROLA VZORKU OPERACÍ INFORMACE O CÍLOVÝCH SKUPINÁCH UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTŮ NESROVNALOSTI DEFINICE NESROVNALOSTI ZÁKLADNÍ TYPY NESROVNALOSTÍ PŘÍKLADY NESROVNALOSTÍ ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ FINANČNÍ VYPOŘÁDÁNÍ PROJEKTU SEZNAM ZKRATEK PŘEHLED KONTAKTŮ NA ŘO A ZS OP LZZ PŘÍLOHY PŘÍLOHA I. FORMULÁŘ FINANČNÍ IDENTIFIKACE Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 4 z 70 5 Evidence procesu přípravy, schválení a revizí Příručky pro příjemce Vydání č. Platné od Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Pěchoučk Šolcová Šolcová ová v.r. v.r Malá Malá v.r. Pěchoučk ová Rev.č. Předmět revize Strana Platné od Upraven text vysvětlení Evidenční počet zaměstnanců dle aktuálního znění zákona. 2. Doplněno ustanovení o způsobilosti výdajů pro individuální projekty. 3. Doplněn text o situaci, kdy příjemcem podpory OP LZZ je obec a platby jsou tudíž poskytovány prostřednictvím rozpočtů krajů. 4. Upraven způsob a výše zálohové platby pro individuální projekty. 5. Doplněn text o povinnost přiložit k závěrečné monitorovací zprávě zprávu auditora u všech individuálních projektů bez ohledu na přidělenou výši podpory. 1. Upraveno ustanovení o Partnerství rozděluje se na české a mezinárodní (státy EU). 2. Zavedení nepřímých nákladů pro grantové projekty. 3. Úprava popisu příjmů projektu 4. Vypuštěno číslování kapitol výdajů projektu a přejmenování kapitoly na Nákup služeb. 5. úprava definic pojmů 6. upřesnění zahájení realizace projektu 7. upřesnění podstatných a nepodstatných změn projektu 8. doplnění defince obvyklých cen 9. zpřesnění popisu účetních dokladů 10. úprava definice vytvořeného pracovního místa 11. úprava popisu procesu sebeevaluace 12. upřesnění výčtu dokumentů podléhajících archivaci 13. úprava kapitoly nesrovnalosti 14. úprava terminologie zálohové platby 1. Doplněna výjimka pro IP v rámci APZ na mzdové příspěvky pro OSVČ 2. odstraněna povinnost inzerce výzev v tisku 3. doplněny nepodstatné změny projektu 4. doplněna možnost zvyšování Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 5 z , 28, 33, 35, 38 39, 42, 46 47, 49, 53 27, 33, 35, , ,20 21,22,26, Podpis správce kopie Šolcová v.r Šolcová v.r Šolcová v.r. 6 4 5 jednotkových cen 5. doplněny přípustné podstatné změny projektu 6. navýšení limitu na nákup služeb 7. režim předfinancování umožněn i pro projekty s nepovinným spolufinancováním ze strany příjemce 8. úprava zahájení běhu lhůt pro vyplacení 1. části dotace 9. navýšení 1. části dotace pro IP 10. úprava výše vyplácených částí dotace 11. doplnění informace o zálohových fakturách 12. doplněna výjimka pro vykazování příjmů v rámci GG sociální ekonomika 13. udržitelnost doplněna výjimka pro APZ 14. doplněn požadavek na obsazení vytvořeného místa 15. slovo investice nahrazeno termínem položka infrastruktury 16. indikátory změna názvu pole, ve kterém s vykazuje 17. úprava náležitostí pro prokazování soukromých prostředků 18. odstraněna informace o finanční části MZ 19. doplnění délky monitorovacího období a úprava příkladu 1. kap. 3.2 změna textu o zahájení realizace projektu 2. kap. 3.3 změny v projektech nesmí být v rozporu s požadavky VK 3. kap. 3.3 změny textu u příkladů nepodstatných změn 4. kap. 3.3 rozšíření počtů příkladů podstatných změn 5. kap. 4.5 změna textu o mimořádných MZ 6. kap. 5.9 do výčtu příjmu doplněny smluvní pokuty 7. kap. 10 změna textu o udržitelnosti 8. kap vložen text o možnosti prodloužit lhůty pro předkládání MZ 9. nová kap investiční akce charakteru rekonstrukcí a modernizací 10. kap. 15 doplněn odkaz na klub na ESF foru 11. kap. 18 celkové přepracování kapitoly 23,24 28, , Šolcová v.r. 6 Revize Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: č. Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis 1 Malá v.r. Pěchoučková v.r. Šolcová v.r. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 6 z 70 7 2 Foltýn, v.r. Kratochvílová, v.r. Šolcová, v.r. 3 Foltýn, v.r. Kratochvílová, v.r. Šolcová, v.r. 4 Bábíčková v.r. Kratochvílová, v.r. Šolcová, v.r Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 7 z 70 8 1. Úvod Tato příručka je určena Vám všem, kteří budete realizovat projekty podporované Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). V příručce jsou popsána pravidla čerpání finančních prostředků pro individuální a grantové projekty realizované v rámci tohoto programu, počínaje jejich schválením, přes realizaci projektových aktivit až po uzavření projektů. Popsanými postupy se musí řídit všichni realizátoři a nositelé projektu - tedy nejen příjemci finanční podpory z OP LZZ, ale také jejich partneři. Některé postupy a pravidla jsou pro tento program specifická a příjemci podpory budou k jejich dodržování zavázáni při poskytnutí podpory v právním aktu o poskytnutí podpory. V úvodní části Vás seznámíme se základními pojmy, základními pravidly realizace projektů v rámci OP LZZ, s pravidly pro zahájení a ukončení projektu, s možnými změnami v rámci projektu a s možnostmi ukončení realizace projektu. V dalších částech příručky se dozvíte jaká jsou konkrétní pravidla pro finanční řízení v rámci projektu včetně nároků na účetnictví a dokladování s ním spojené, jaká jsou pravidla pro vztahy s případnými partnery projektu, pro monitorování dosažených projektových výsledků a v neposlední řadě se dozvíte, kdy musí projekt podléhat externímu auditu, jaká jsou pravidla pro kontrolu realizace projektu atd. Tato příručka by pro Vás měla být návodem a zároveň i pomocníkem při realizaci projektu. Není však v jejích možnostech odpovědět na všechny otázky, které si můžete během realizace projektu klást. V případě dotazů, na které nenaleznete v této příručce odpověď, se obraťte na konkrétního vyhlašovatele dané výzvy, jehož pracovníci Vám Vaše otázky rádi pomohou zodpovědět. Příručka pro příjemce může být na základě potřeby aktualizována; aktuální verze, včetně uvedení data účinnosti, bude vždy k dispozici na webových stránkách Evropského sociálního fondu v ČR UPOZORNĚNÍ: Pokud jsou pro Vás některé pojmy nové nebo si nejste jisti zda jim dobře rozumíte, jejich podrobné definice můžete nalézt v kapitole Vysvětlení základních pojmů. Dotazy a žádosti o doplňující informace můžete zasílat také em na kontaktní adresy uvedené v příloze příručky Přehled kontaktů na ŘO a ZS nebo do ové schránky ESF - Vaše dotazy musí být jasně označeny názvem programu, číslem prioritní osy, oblasti podpory a případně číslem výzvy, ke které se vztahují. V příručce jsou v textových boxech připojeny orientační ikony. Tyto ikony,, zdůrazňují některá specifika, na která byste při realizaci projektu neměli zapomenout, případně uvádějí příklady u situací, u kterých je to považováno za relevantní. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 8 z 70 9 Příručce pro příjemce finanční podpory z OP LZZ předchází Přiručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ, která poskytuje základní informace potřebné k přípravě a zpracování projektu a jeho předložení do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V programovém období budou v rámci OP LZZ podporovány také jednotlivé principy Iniciativy Společenství EQUAL. Jedná se o: partnerství, inovativnost a mezinárodní spolupráci. Proto při tvorbě Vašeho projektu pamatujte na jejich zohlednění. Doporučujeme prostudovat publikaci Principy Iniciativy Společenství EQUAL a jejich přenos do OP LZZ, kterou naleznete na Na Příručku pro příjemce a na Příručku pro žadatele úzce navazují také další texty, které Vás provedou jednotlivými tématy spojenými, jak s přípravou, tak s realizací projektu: Horizontální témata OP LZZ Manuál pro publicitu OP LZZ Metodika způsobilých výdajů OP LZZ Průvodce vyplněním projektové žádosti OP LZZ Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ Metodika monitorovacích indikátorů OP LZZ Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu OP LZZ a jejich příloh Všechny tyto doplňující texty, které spolu s Příručkou pro žadatele a s Příručkou pro příjemce tvoří tzv. desatero OP LZZ naleznete na webových stránkách v sekci ESF Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 9 z 70 10 Schéma desatera OP LZZ : Průvodce vyplněním projektové žádosti Příručka pro žadatele Metodika monitorovacích indikátorů Manuál pro publicitu Metodika způsobilých výdajů Horizontální témata Veřejná podpora a podpora de minimis Příručka pro příjemce Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejích příloh Metodický pokyn pro zadávání zakázek Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 10 z 70 11 2. Vysvětlení základních pojmů Audit Nezávislé ověření účetní závěrky auditorem v míře dostatečné k vyslovení názoru, zda předložené účetní výkazy jsou pravdivé a věrné a zda jsou v souladu s odpovídajícími předpisy. Auditor vyjádří svůj názor na účetní závěrku prostřednictvím vyjádření výroku v auditorské zprávě. Benefit7 Informační systém určený především pro žadatele k vyplnění žádosti o podporu ze strukturálních fondů EU. Prostřednictvím Benefit7 bude příjemce podpory také vytvářet žádosti o platbu a monitorovací zprávy za projekt. Cílová skupina Skupina osob, na kterou jsou přímo či nepřímo zaměřeny aktivity realizovaného projektu nebo která má z jeho realizovaných efektů užitek (např. zaměstnanci, nezaměstnaní, skupiny obyvatelstva ohrožené sociálním nebo jiným vyloučením apod.). Do cílové skupiny nejsou zahrnuty osoby, které se podílejí na realizaci projektu (tj. zejména realizační tým projektu). V případě oblastí podpory zaměřených na rozvoj institucí poskytujících služby jednotlivcům představují cílovou skupinu tyto instituce (např. úřady práce, subjekty poskytující sociální služby, obce apod.). Cílové skupiny jednotlivých oblastí podpory OP LZZ jsou definovány v Prováděcím dokumentu. Evaluace Evaluace je vyhodnocení výstupů, výsledků, účinků a dopadů projektu. Evaluace pomáhá zjistit, do jaké míry jsou aktivity projektu úspěšné nebo naopak nevedou k očekávaným účinkům projektu. Posouzení a hodnocení realizace projektu má vést k přizpůsobení aktivit projektu, k účinnějšímu dosažení žádoucích výsledků a ke zlepšení řízení projektu. Sebeevaluace pak je proces, ve kterém projektový tým sám hodnotí, jak se v realizaci projektu daří naplnění cílů či nikoliv. Evidenční počet zaměstnanců Zahrnuje osoby v pracovním poměru (hlavním i vedlejším), u družstevních podniků též v členském poměru, kde součástí členství je pracovní vztah; nezahrnuje ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, učně, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstev všech stupňů), soudce aj. Údaje o počtech pracovníků a zaměstnanců jsou uváděny ve fyzických osobách a podle platné metodiky zahrnují i cizí státní příslušníky, legálně pracující na území ČR. Finanční kontrola Souhrn činností, kterými se v souladu se zákonem ověřuje: splnění podmínek pro poskytnutí veřejných prostředků, dodržování všeobecně závazných právních předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky, dodržování hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti při hospodaření s veřejnými prostředky, dostupnost, správnost a úplnost informací o vykonaných operacích a o hospodaření s veřejnými prostředky. Fond malých projektů Specifický zjednodušený mechanismus administrace projektů z OP LZZ v rámci prioritní osy Sociální integrace a rovné příležitosti, který má za cíl zlepšit přístup malých nestátních neziskových organizací a obcí k prostředkům ESF v oblasti sociální integrace. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 11 z 70 12 Formální hodnocení a hodnocení přijatelnosti Formální hodnocení spočívá v kontrole úplnosti a správnosti předložené žádosti a povinných příloh. Hodnocení přijatelnosti posuzuje soulad projektu s danou výzvou pro předkládání projektů a s pravidly OP LZZ. Tato hodnocení jsou prováděna na základě kritérií, která jsou jednotná pro všechny oblasti podpory. Výsledkem je rozhodnutí, zda daný projekt může postoupit do dalších fází hodnocení, podrobněji viz Příručka pro žadatele. Globální grant (GG) Jeden ze způsobů implementace programu. Globální grant je charakterizován jako rámcový plán pro implementaci oblasti podpory nebo jeho části. Používá se pro přidělování finančních prostředků na grantové projekty zaměřené na cílové skupiny jednotlivců a organizací. Globální grant je spravován jeho Vyhlašovatelem, který na tento globální grant obdrží finanční prostředky přímým přidělením. V rámci programového období byl globální grant nazýván grantové schéma. Grantový projekt Projekt obvykle menšího rozsahu, předkládaný na základě výzvy k předkládání žádostí v rámci GG, kterému je přidělována finanční podpora na základě dotačního řízení. Tyto projekty jsou zaměřeny hlavně na realizaci služeb pro cílové skupiny jednotlivců a organizací na základě poptávky specifikované příjemci a vycházející z analýzy potřeb cílové skupiny. Umožňují uplatnění inovačních přístupů k řešení problémů a potřeb cílových skupin. Hodnocení projektu Fáze administrace projektů, která zahrnuje kontrolu formálních náležitostí, kontrolu přijatelnosti a věcné hodnocení předkládaných projektů. Hodnotitelé Externí odborníci, vybraní podle profesního zaměření, kteří provádějí věcné hodnocení projektů a jsou vedeni v Centrální databázi hodnotitelů OP LZZ. Hodnotitelé musí být před samotným hodnocením projektu vyškoleni podle Příručky pro hodnotitele. Horizontální témata Průřezové oblasti politik Evropské unie. Jejich dlouhodobým cílem je vnést do intervencí ESF přidanou hodnotu a přispět tak k lepší kvalitě projektů. Proto je třeba zajistit jejich implementaci při zpracovávání projektů v rámci OP LZZ. Pro strukturální fondy v období , včetně OP LZZ, lze odvodit dvě základní horizontální témata: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. Implementace programu Proces realizace programu. Zahrnuje mimo jiné schválení a vyhlášení programu, přípravu technické dokumentace, výběrová řízení, uzavření právních aktů o poskytnutí podpory, přípravu a realizaci projektů, kontrolu, autorizaci a provádění plateb, předkládání zpráv, monitorování účinnosti programu. Implementační struktura Tvoří ji subjekty na různých stupních řízení, které zajišťují realizaci OP LZZ. V období je tato struktura pouze dvoustupňová: Řídící orgán zprostředkující subjekt. Příjemce podpory je napojen přímo buď na Řídící orgán či na jeden ze zprostředkujících subjektů. Individuální projekt Projekt většího rozsahu, který předkládá předem stanovený příjemce nebo úzký okruh příjemců na základě přímé výzvy. Rozlišujeme: Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 12 z 70 13 individuální projekt národního charakteru - pokrývá oblast celého území ČR a je předkládán z centrální úrovně. Je zaměřen především na realizaci nebo doplnění národní politiky a programů v oblasti LZ. individuální projekt regionálního charakteru - pokrývá specifickou oblast, která má regionální rozměr. Je vesměs předkládán regionálními subjekty a zaměřen především na realizaci regionálních priorit nebo na řešení regionálních problémů v oblasti LZ. individuální projekt systémového charakteru je zaměřen na rozvoj národních politik a programů a na rozvoj a modernizaci (rozšíření kapacity a kvality nabídky) veřejné správy a veřejných služeb. Informační systém pro monitorování programů pro období (ms2007) Informační systém ms2007 pracuje s databází, ve které jsou uložena veškerá data o celém operačním programu OP LZZ. Součástí tohoto informačního systému je také aplikace Benefit7, prostřednictvím které žadatelé vytváří žádosti o finanční podporu a vybraní příjemci v této aplikaci vyplňují data o průběhu realizace projektů monitorovací zprávy a žádosti o platby. S takto uloženými daty poté pracují pracovníci implementační struktury prostřednictvím dalších aplikací informačního systému. Inovativnost V rámci principu inovativnosti je v OP LZZ možné investovat do vývoje a testování nových, zatím nevyzkoušených přístupů, metod a systémů v oblasti trhu práce v nejširším slova smyslu. Investice do inovací jsou opodstatněné především pokud lze předpokládat možnost jejich následného šíření a prosazování do široké praxe (tzv. mainstreaming). Kofinancování (spolufinancování) Spolufinancování znamená spoluúčast různých subjektů na financování jednotlivých projektů. Za účelem dosažení skutečného ekonomického účinku nesmějí prostředky z fondů nahrazovat veřejné anebo jiné rovnocenné strukturální výdaje členského státu. Míra spolufinancování projektu ze strukturálních fondů je počítána ve vztahu k celkovým způsobilým veřejným výdajům. V případě ČR dosahuje v období obecně výše 85 %. V případě prioritní osy 5 je míra spolufinancování z ESF navýšena na 95 %. Národní spolufinancování je v OP LZZ zajištěno výhradně z veřejných zdrojů. Soukromé spolufinancování ze strany příjemce může být vyžadováno v případě, že tak stanoví bloková výjimka, podle které je podpora poskytnuta, nebo je-li to z jiných důvodů stanoveno v právním aktu o poskytnutí podpory. Kontrola Důležitá součást řídící práce, jde o činnost, při které se ověřuje, zda skutečný stav odpovídá stavu žádoucímu a zda existují (a jak se naplňují) opatření k dosažení souladu mezi skutečným stavem a stavem žádoucím. Směřuje k objektivnímu zajištění plnění závazků vyplývajících ze smlouvy o financování a k dodržování obecně závazných předpisů pro používání veřejných prostředků. Prověřuje o účinnost, efektivnost, hospodárnost a účelovost použití veřejných prostředků o stav v nakládání s majetkem a závazky. Zajišťuje, že budou přijata opatření na odstranění zjištěných nedostatků a příčin jejich vzniku. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 13 z 70 14 Kontrola Ex-ante Předběžná kontrola, která se provádí před zahájením realizace projektu. Zjišťuje připravenost projektu a má za úkol zachytit a odstranit případné chyby vzniklé před počátkem realizace. Kontrola Ex-post Následná kontrola prováděná po ukončení realizace projektu (i několik let), která zjišťuje, zda závazek, pro který byl projekt schválen, je plněn. Kontrola Interim Kontrola prováděná v průběhu realizace projektu. Jejím úkolem je zjistit odchylky od projektu, které by následně mohly mít negativní vliv na průběh a profinancování projektu. Křížové financování Smyslem křížového financování je umožnit v projektech financovaných z ESF úhradu také těch výdajů, které jsou obvykle způsobilými výdaji pouze v rámci pravidel financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj, za podmínky, že tyto výdaje jsou nezbytné pro dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty. Pravidla pro křížové financování jsou podrobně popsána v Metodice způsobilých výdajů OP LZZ, která je součástí desatera OP LZZ. Malé a střední podniky (MSP) Od 1. ledna 2005 vychází vymezení definice MSP z Nařízení Komise (ES) č. 364/2004, kterým bylo novelizováno Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 včetně jeho přílohy I. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, pokud: Zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR (pokud podnik neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví, vztahují se výše uvedené údaje ke konečným příjmům a úhrnu majetku), při stanovování počtu zaměstnanců a finančních částek se zohledňují druhy podnikatelů: samostatný, partnerský, spojený. Mezinárodní spolupráce Princip mezinárodní spolupráce umožňuje realizovat projekt, kde alespoň jeden z partnerů je zahraniční subjekt. Smyslem mezinárodní spolupráce je především přinášet inspiraci a přenášet inovace, tedy sdílet zkušenosti a dobré praxe s ostatními členskými státy EU. Princip mezinárodní spolupráce umožňuje financovat i výdaje projektu uskutečněné mimo území našeho státu. Monitoring (monitorování) Průběžné zjišťování pokroku v realizaci projektu a porovnávání získaných informací s výchozím přepokládaným plánem. Monitorování je na rozdíl od evaluace soustavnou činností, která probíhá během celého trvání projektu. Monitorování je úkol všech, tzn. příjemců podpory, partnerů projektu, zprostředkujících subjektů i Řídícího orgánu. Monitorovací indikátory Kvantifikovatelné statistické proměnné, které popisují hodnotu klíčových paramentrů projektu v konkrétním časovém okamžiku či časovém období, a to na různých úrovních aktivit projektu (indikátory vstupu, výstupu). Hodnota indikátoru, resp. stav či vztah, který popisuje, musí být logicky a jednoznačně intepretovatelný. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 14 z 70 15 Monitorovací výbor (MV) Orgán zřízený dle nařízení 1083/2006 čl , který je povinen sledovat plnění celého programu, jeho účinnost a správnost provádění pomoci z ESF. Monitorovací výbor OP LZZ se zřizuje na návrh Řídícího orgánu. Monitorovací výbor je zřizován po konzultaci s příslušnými sociálními a ekonomickými partnery a při respektování vyvážené účasti žen a mužů. Posuzuje a schvaluje zejména návrhy kritérií pro výběr projektů, předložené výroční zprávy a závěrečnou zprávu programu. Monitorovací výbor je zodpovědný za monitorování pokroku dosaženého při realizaci priorit a cílů stanovených v OP LZZ. Národní strategický referenční rámec (NSRR) Představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období Povinnost ČR zpracovat NSRR vychází z povinností členského státu definovaných v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení komise (ES) č. 1260/1999. Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán České republiky (NRP ČR), který byl vzat na vědomí usnesením Vlády České republiky č. 175/2006. Analytická část NSRR se zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek České republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v cestě udržitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Nesrovnalost Pojem nesrovnalost ( irregularity ) je pro účely ochrany finančních zájmů EK a zacházení s prostředky poskytnutými ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství definován v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a to započtením neoprávněného výdaje do rozpočtu Společenství. Nesrovnalosti představují porušení pravidel ES nebo českých právních norem, a to úmyslné i z nedbalosti. Nestátní neziskové organizace (NNO) občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů; obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech; církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí; nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. NUTS (z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques ) Zavedená zkratka pro tzv. územně statistické jednotky, které jsou v rámci Evropského společenství vymezeny podle jednotných kritérií. Je to mezinárodní standard zavedený Statistickým úřadem Evropských Společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU, který určuje jednotné struktury územních jednotek. NUTS slouží ke statistickým účelům a zčásti i pro potřeby programování v rámci strukturálních fondů. Klasifikace NUTS obsahuje 6 úrovní - vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Kraje v České republice jsou zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby poskytování dat, zejména k čerpání strukturálních fondů EU, bylo nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 15 z 70 16 (nazývané také regiony soudržnosti ) na úrovni NUTS II. Regiony soudržnosti jsou v ČR tvořeny územím 1 až 3 krajů. ČR je statistickou jednotkou na úrovni NUTS 0 (a současně NUTS I). Okresy jsou statistickými jednotkami NUTS IV a jednotlivé obce NUTS V. Oblast podpory Tématicky vymezený rámec, jehož prostřednictvím je realizována určitá prioritní osa operačního programu, a který umožňuje spolufinancování projektů. Pro jednotlivé oblasti podpory se poskytuje příspěvek Společenství a stanoví se pro ně soubor konkrétních cílů. Specifikace jednotlivých oblastí podpory poskytuje konkrétní informaci o charakteru a zaměření činností, které lze v rámci financování z ESF prostřednictvím OP LZZ podpořit. V rámci programového období byla oblast podpory nazývána opatřením. Oblasti podpory jsou nastíněny v Operačním programu a podrobně definovány v Prováděcím dokumentu OP LZZ. Operační program (OP) Prioritní osy Národního strategického referenčního rámce (NSRR) jsou realizovány prostřednictvím Operačních programů (OP), které přispívají k dosažení jednotlivých specifických cílů. Operačních programů pro období je v České republice celkem 24, přičemž jsou rozděleny na tématické OP (8), regionální OP (7), Operační programy pro Prahu (2) a dále pro územní spolupráci (7). OP je dokument předložený členským státem a schválený Evropskou komisí. Obsahuje strategii rozvoje s uceleným souborem cílů a prioritních os, které mají být realizovány s podporou některého ze strukturálních fondů. Partnerství Vztah mezi dvěma nebo více subjekty založený na společné zodpovědnosti při přípravě a realizaci projektu. Rozlišuje se partnerství české a mezinárodní. V rámci mezinárodního partnerství je možno do projektu zapojit partnery z členských států EU. Výdaje splňující podmínky jejich způsobilosti, které vznikají českým partnerům podílejících se na realizaci projektu, jsou součástí způsobilých výdajů projektu. Výdaje, které vznikají zahraničním partnerům, nejsou součástí způsobilých výdajů projektu. V případě individuálních projektů je možná účast partnerů pouze a výhradně bez finančního příspěvku. Platební a certifikační orgán (PCO) Veřejný subjekt určený členským státem pro ověřování výkazů výdajů a žádostí o platby před jejich odesláním EK. Usnesením vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 byl ustaven jediný PCO v České republice, a to Ministerstvo financí. Podnik Podnikem je pro potřeby zacházení s veřejnou podporou míněn jakýkoli subjekt, který provádí ekonomické aktivity tj. poskytuje či nabízí plnění, které je poskytováno na volném konkurenčním trhu, a to i tehdy, pokud takové plnění poskytuje či nabízí bezplatně. Pojem podnik má širší dosah než níže uvedený pojem podnikatelský subjekt. Podnikem může být vedle obchodních společností i fyzická osoba podnikatel, tzv. nestátní neziskové organizace, Česká republika a územní samosprávné celky a organizace jimi zřízené. Podnikem je tedy kdokoli, kdo svým jednáním zasahuje do hospodářské soutěže. Podnikatelský subjekt (podnikatel) je podle 2 odst. 2 obchodního zákoníku osoba, která: je zapsána v obchodním rejstříku, podniká na základě živnostenského oprávnění, podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 16 z 70 17 Poskytovatel podpory/poskytovatel Poskytovatelem podpory/poskytovatelem se v textu příručky pro příjemce myslí vyhlašovatel konkrétní výzvy k předkládání projektů. Právní akt o poskytnutí podpory Úspěšnému žadateli jsou finanční prostředky podpory projektu poskytnuty na základě právního aktu o poskytnutí podpory. Tyto právní akty upravují vztahy mezi poskytovateli podpory z OP LZZ a jejich příjemci. Forma se liší podle typu dotčených subjektů, tj. poskytovatele a příjemce, a vychází z Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a z platné legislativy. V případě grantových projektů je formou právního aktu výhradně Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Prioritní osa Jedna z priorit strategie v operačním programu realizovaná prostřednictvím projektů, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle. Projekt Soubor aktivit, jejichž realizací v určeném časovém rámci je dosaženo požadovaného cíle a které jsou realizované a financované prostřednictvím OP LZZ. Cílem projektu je dospět z výchozího stavu do ideálního konečného požadovaného stavu. Prováděcí dokument Dokument obsahující podrobné informace k programovému dokumentu o implementaci programu, zejména pak o oblastech podpory, typech oprávněných žadatelů, formě pomoci, cílových skupinách apod. Příjemce Příjemci jsou subjekty zodpovědné za zajištění realizace projektů. Příjemci připravují vlastní projekty, které realizují, a to buď vlastními silami, nebo ve spolupráci s partnery, nebo prostřednictvím externího dodavatele, případně kombinací těchto variant. Region soudržnosti Regiony soudržnosti jsou deklarovány v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, kde "pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských Společenství se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS II". Rozhodnutí o poskytnutí dotace Druh právního aktu o poskytnutí podpory, tj. rozhodnutí o přidělení finanční podpory (dotace), které se používá v případě grantových projektů. Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí usiluje o potírání diskriminace osob na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Vztahuje se i na další znevýhodněné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; tedy skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Zvláštní důraz je kladen na rovné příležitosti žen a mužů. Řídící orgán Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 17 z 70 18 Subjekt odpovědný za řízení a implementaci OP. V případě OP LZZ je jím MPSV ČR. Řídící orgán může výkon některých činností delegovat na zprostředkující subjekty. Řízení rizik Určení, měření nebo vyhodnocování rizik projektu, sledování a případné přijímání opatření vedoucích k omezení podstupovaných rizik. Souběh dotací Každá oblast podpory programu a každý vybraný projekt bude moci čerpat prostředky pouze z jediného strukturálního fondu, současně žádný projekt nebude moci být podporován v rámci jiného programu, spolufinancovaného EU nebo ČR (v tomto případě by se jednalo o souběh dotací). Strukturální fondy Strukturální fondy jsou nástrojem k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. Prostředky z těchto fondů jsou určeny na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Pro programové období existují 2 strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF); Evropský sociální fond (ESF) - ze kterého je spolufinancován OP LZZ Kromě strukturálních fondů existuje ještě Fond soudržnosti ten je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje celých chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, ale pouze se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu a na ochranu životního prostředí. Udržitelný rozvoj Priorita udržitelného rozvoje vychází ze strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj, jejímž cílem v oblasti sociálního začleňování, demografie a migrace je Zohlednění mezigenerační solidarity a solidarity uvnitř generací, vytvořit společnost podporující sociální začlenění a zajistit a zlepšit kvalitu života občanů jako předpoklad trvalého individuálního blahobytu. SF obecně jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicméně za předpokladu, že jejich implementace přispěje také ke zlepšení životního prostředí. Průřezovost této problematiky znamená zohlednění udržitelného rozvoje (respektive životního prostředí) i u těch intervencí, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí. Veřejná podpora Jakákoliv forma podpory poskytnutá způsobem, který narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že se zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy EU. V Evropské unii jsou výchozí pravidla o poskytování veřejné podpory (tzv. "state aid") definována v článcích Smlouvy o fungování EU. Poskytovat veřejnou podporu je v rámci EU obecně zakázáno, existují však výjimky definované právními normami EU. Veřejná zakázka a zakázka Předmětem (veřejných) zakázek je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka je zakázka zadavatele určeného v 2 zákona o veřejných zakázkách. Postupy pro zadání veřejných zakázek v oblasti projektů OP LZZ jsou stanoveny zákonem o veřejných zakázkách a Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ. Podle předpokládané hodnoty se veřejné zakázky dělí na veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní. Ostatní zakázky tj. zakázky, které nespadají do okruhu působnosti zákona o veřejných zakázkách, se označují pojmem zakázky bez Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 18 z 70 19 označení veřejné a postupy pro jejich zadání jsou v oblasti projektů OP LZZ stanoveny Metodickým pokynem pro zadávání zakázek v OP LZZ. Vytvořené pracovní místo Vytvořeným pracovním místem se rozumí: nové pracovní místo u zaměstnavatele podpořené formou úhrady mzdových nákladů nové pracovní místo pro sebezaměstnání (OSVČ) podpořené prostřednictvím vzdělávání a podpůrných služeb (např. informativních, poradenských, analytických). Pracovní místa pro sebezaměstnání nelze podporovat formou příspěvku na zařízení a vybavení ani formou mzdových příspěvků 1. pracovní místo u zaměstnavatele vytvořené v souvislosti s projektem, které představuje čistý nárůst pracovních míst, a na které nejsou poskytovány mzdové příspěvky za předpokladu, že toto místo není financováno z jiných veřejných zdrojů (např. APZ), a že je v projektu jasně zdůvodněno, jak bude projekt přínosný pro vytvoření pracovního místa. Výzva pro předkládání projektů Dokument určený pro potenciální žadatele uveřejněný na webových stránkách event. na jiných stránkách vyhlašovatele, a popř. inzerovaný v tisku. Obsahuje informace o dané oblasti podpory, o podporovaných aktivitách a cílových skupinách. Stanovuje maxima a minima podpory na jeden projekt, vymezení oprávněných žadatelů, termín do kdy lze předkládat žádosti a na jakou adresu, ale také informaci o způsobilých výdajích, hodnocení a výběru projektů a další. Výzvy se dělí podle typu předkládaných projektů na výzvy pro individuální a pro grantové projektu. Z časového hlediska se výzvy dělí na uzavřené (doba trvání výzvy a možnost předkládání projektů je časově omezená, u grantových výzev je doba možného předkládání projektů minimálně 8 týdnů) a průběžné (žádosti o finanční podporu jsou přijímány, vyhodnocovány a zpracovávány průběžně až do vyčerpání finančních prostředků). Zásobník projektů Seznam projektů, o kterých výběrová komise rozhodla, že nebudou podpořeny z disponibilních prostředků k podpoře, ale jsou podporyhodné pro případ, že jiný vybraný projekt nebude realizován. Způsobilé výdaje Výdaje, které byly uskutečněny v rámci období stanoveného v právním aktu o poskytnutí podpory, a které jsou v souladu s příslušnými předpisy EU a ČR. Tyto výdaje lze hradit z prostředků OP LZZ. Zda je daný výdaj způsobilý (tzn. uznatelný) je dále stanoveno v této příručce a v Metodice způsobilých výdajů OP LZZ (D5). Zprostředkující subjekt (ZS) Subjekt, na který Řídící orgán deleguje výkon některých svých činností. Rozsah delegovaných činností je stanoven formou písemné dohody mezi Řídícím orgánem a zprostředkujícím subjektem. Zprostředkujícími subjekty OP LZZ pro vybrané oblasti podpory jsou: odbor implementace programů ESF MPSV, odbor sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra. 1 Výjimku z tohoto pravidla tvoří individuální projekty v oblasti podpory 2.1, které jsou zaměřené na realizaci nástrojů APZ a v rámci kterých je umožněno podporovat pracovní místa pro sebezaměstnání rovněž formou příspěvku na zařízení a vybavení nebo formou mzdových příspěvků. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 19 z 70 20 Žadatel Subjekt, který předkládá svou projektovou žádost k hodnocení za účelem získání podpory ze strukturálních fondů, resp. OP LZZ. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 20 z 70 21 3. Poskytnutí podpory z OP LZZ 3.1. Formy přidělení finančních prostředků Úspěšnému žadateli jsou finanční prostředky podpory projektu poskytnuty na základě různých právních aktů. Právní akty, týkající se financování, upravují vztahy mezi poskytovateli podpory z OP LZZ a jejich příjemci. Forma se liší podle typu subjektů, tj. poskytovatele a příjemce, a vychází z Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období a z platné legislativy. Při řízení OP LZZ je obecně používán termín právní akt o poskytnutí podpory. Tyto právní akty (jedná se např. o Rozhodnutí o poskytnutí dotace, Dohoda o poskytnutí příspěvku, Koordinační dohoda aj.) musí obsahovat označení poskytovatele a příjemce podpory, účel, na který je podpora určena, výši poskytnuté podpory, dobu pro uskutečnění daného projektu a podmínky jejího užití. V případě grantových projektů je formou právního aktu výhradně Rozhodnutí o poskytnutí dotace Doba realizace projektu Zahájení projektu Za způsobilé výdaje se považují pouze výdaje projektu vzniklé během realizace projektu (tj. mezi dnem zahájení a dnem ukončení realizace projektu uvedenými v právním aktu o poskytnutí podpory s výjimkami stanovenými v této příručce. Rozhodující je datum zahájení a ukončení projektu uvedené v právní aktu o poskytnutí podpory. Změna data ukončení je podstatnou změnou projektu (viz kapitola 3.3 Změny a doplnění projektu). Ukončení projektu Příjemce podpory je povinen ukončit práce na projektu nejpozději ke dni uvedenému v právním aktu o poskytnutí podpory jako den ukončení projektu. Při plánování realizovaných aktivit projektu doporučujeme přizpůsobit harmonogram činností tak, aby mohla být věnována dostatečná doba na zpracování závěrečné zprávy a bezproblémové ukončení celého projektu. Prodloužení doby trvání projektu nad rámec stanovený právním aktem o poskytnutí podpory je možné jen na základě schválení podstatné změny projektu, avšak pouze v řádně zdůvodněných případech. Z důvodu zajištění dostatečného času na přípravu závěrečné zprávy za OP LZZ a dokumentace k uzavření celého programového období musí být všechny realizované projekty ukončeny nejpozději do 30. srpna 2015, pokud nebude v právním aktu o poskytnutí podpory stanoveno pozdější datum ukončení projektu. Doba ode dne zahájení do dne ukončení projektu je rozhodnou dobou pro prohlášení výdajů projektu za způsobilé. To znamená, že za způsobilé Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 21 z 70 22 výdaje se považují výdaje projektu vzniklé během období, které je v právním aktu definováno 2 jako období realizace projektu. Způsobilými jsou také výdaje, které byly uskutečněny po ukončení projektu, ale jejich věcné plnění souvisí s obdobím, ve kterém se projekt realizoval (např. mzdy za poslední měsíc realizace projektu, závěrečný audit) Změny a doplnění projektu Nepodstatné změny projektu, resp. podmínek právního aktu o poskytnutí podpory Příjemce podpory je oprávněn projekt upravit a pozměnit bez předchozího souhlasu poskytovatele podpory pouze za předpokladu, že se taková změna nedotkne povinností plynoucích z právního aktu o poskytnutí podpory (zejména, že změna negativně neovlivní dosažení cílů projektu či naplňování schválených kvantifikovaných monitorovacích indikátorů výstupů a výsledků) a že nebude v rozporu s požadavky VK, která projekt doporučila k podpoře. Příjemce je nicméně i v případě těchto tzv. nepodstatných změn projektu povinen o takové změně poskytovatele podpory písemně informovat v nejbližší monitorovací zprávě. Součástí této informace musí být uvedení data platnosti změny, zdůvodnění, proč ke změně došlo a případně doložení další požadované dokumentace (viz níže). Změny v kontaktních údajích (změna adresy, telefonického spojení příjemce podpory a změna kontaktní osoby) je třeba nahlásit bez prodlení. Toto nahlášení je důležité z toho důvodu, aby poskytovatel podpory mohl adresně oznámit možné změny v souvisejících dokumentech potřebných pro realizaci projektu. Za nepodstatnou změnu projektu, která nezakládá povinnost změnit či doplnit právní akt o poskytnutí podpory, ale která je neprodleně oznámena v nejbližší monitorovací zprávě, je považována například: změna rozpočtu projektu omezená na přesun prostředků v rámci jedné kapitoly 3 rozpočtu. Aktualizovaný rozpočet projektu musí být vyplněn v nejbližší monitorovací zprávě (v aplikaci Benefit7, záložka rozpočet projektu); přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami do výše 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány 4, porovnáváno s rozpočtem projektu, který je uveden v aktuálně platném právním aktu o poskytnutí 2 Toto ustanovení platí pro grantové projekty. Pro individuální projekty platí, že za způsobilé výdaje se považují výdaje související s realizací vzniklé nejdříve 3 měsíce před předložením projektu ke schválení příslušnému článku implementační struktury. 3 Kapitola rozpočtu část struktury výdajů rozpočtu shrnující jeho jednotlivé, podobně zaměřené položky a jejich seskupení (jinak též třída). 4 Prostředky je možno přesunout i do kapitoly, které byla původně nulová, avšak za podmínky, že nedojde ke změně např. indikátorů pak by se již jednalo o podstatnou změnu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 22 z 70 23 podpory 5. Při úpravách rozpočtu příjemce v nejbližší monitorovací zprávě vyplní přepracovaný rozpočet projektu (v aplikaci Benefit7, záložka rozpočet projektu). Při přesunech mezi jednotlivými kapitolami je nutno dodržet llimity na jednotlivé kapitoly rozpočtu nebo jejich části, včetně dodatečných limitů stanovených ve výzvách pro předkládání projektů; změna kontaktních údajů (viz výše), sídla a statutárního zástupce příjemce podpory, změna kontaktní osoby projektu; změna auditora (pokud je povinností příjemce projektu nechat provést audit); vytvoření nové položky v rozpočtu / příp. její zrušení za podmínky, že neznamená začátek nové aktivity, resp. zrušení či ukončení stávající klíčové aktivity; změny harmonogramu realizace, která neovlivní splnění cílů ani monitorovacích indikátorů projektu. Při úpravách harmonogramu příjemce v nejbližší monitorovací zprávě vyplní přepracovaný harmonogram projektu (v aplikaci Benefit7, záložka harmonogram realizace); uzavření a změny (formálního charakteru) smluv s partnery 6 ; změna týkající se plátcovství daně z přidané hodnoty příjemce či partnera. Jednotkové ceny obsažené v původně schváleném rozpočtu (tj. rozpočet, který projednala a se kterým doporučila projekt k podpoře výběrová/hodnotící komise) jsou po celou dobu realizace projektu závazné. V rámci nepodstatných změn nelze provádět takové úpravy rozpočtu, které navyšují jednotkové ceny. To znamená, že navýšení položky v rozpočtu může zahrnovat pouze zvýšení počtu pořizovaných kusů, nikoli jejich jednotkové ceny. Výjimku tvoří zvýšení jednotkové ceny ve výši maximálně 10 % oproti cenám z původně schváleného rozpočtu, které lze provádět ve všech kapitolách rozpočtu. Podmínkou pro toto 10 % navýšení jednotkových cen je, že nedojde k překročení obvyklých cen nebo mezd a platů, které vyhlašovatel v rámci dané výzvy pro předkládání projektů stanovil. Každý přesun prostředků či úprava oproti schválenému rozpočtu musí být pro projekt nezbytné a nově navržené využití těchto prostředků efektivní. Každá změna projektu i nepodstatná by měla zahrnovat zdůvodnění. Změny nelze provádět se zpětnou účinností. Změny rozpočtu vedoucí ke zvyšování podílu kapitoly Nákup služeb oproti původně schválenému rozpočtu mohou při závěrečném vyúčtování výdajů projektu vést ke snížení podílu nepřímých nákladů (blíže viz Metodika způsobilých výdajů OP LZZ, kap. 2.7). Podstatné změny projektu, resp. právního aktu o poskytnutí podpory 5 Přesun mezi rozpočtovými položkami na neinvestiční výdaje a rozpočtovými položkami na investiční výdaje nebo navýšení či snížení kapitoly křížové financování představuje vždy podstatnou změnu projektu. 6 Není však přípustné uzavírat smlouvy o partnerství s novými partnery, kteří nejsou uvedeni v příloze právního aktu o poskytnutí podpory Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 23 z 70 24 Podstatné změny projektu, které mají dopad na plnění povinností vyplývajících z právního aktu o poskytnutí podpory, je možné realizovat pouze po příslušné úpravě právního aktu o poskytnutí podpory (např. vydání rozhodnutí o změně rozhodnutí o poskytnutí dotace, podpis dodatku k dohodě o poskytnutí příspěvku apod.). Žádost o změnu včetně jejího zdůvodnění, proč k navrhovaným změnám dochází, připraví příjemce podpory ve formuláři, který je ke stažení na webových stránkách a zašle ji v listinné i elektronické podobě na adresu poskytovatele podpory. Na přijetí změny není právní nárok. Návrh na změnu či doplnění právního aktu o poskytnutí podpory se žádostí o změnu projektu a s případnými přílohami musí být poskytovateli podpory předložen ve výše zmíněném formuláři nejpozději 30 kalendářních dnů před termínem ukončení projektu (pokud poskytovatel podpory nerozhodne jinak). Změny textu právního aktu o poskytnutí podpory reagující na průběh projektu musí mít těsnou vazbu na charakter a hlavní cíle projektu, které jsou předmětem původního schváleného návrhu projektu a smlouvy. Přijaté změny projektu mohou vést k úpravám struktury rozpočtu, event. k jeho snížení. Navýšení rozpočtu projektu není možné. Poskytovatel podpory návrh zváží a případně jej po diskusi s navrhovatelem upraví. Dodatek/změna nabývá účinnosti nejdříve datem podpisu oprávněné osoby poskytovatele podpory. O případném zamítnutí žádosti o změnu bude příjemce podpory písemně informován poskytovatelem podpory zpravidla do 21 kalendářních dnů od doručení žádosti o změnu. Podstatné změny nesmí příjemce podpory provést před jejich odsouhlasením poskytovatelem. Změny nelze odsouhlasit se zpětnou platností. Výjimkou jsou některé případy změny bankovního účtu. V případě, že příjemce provede podstatné změny, které nebudou odsouhlaseny poskytovatelem, nebudou uznány jako platné. Příjemce se vystavuje riziku případného odnětí finančních prostředků. V případě schválení žádosti o podstatnou změnu, provede poskytovatel podpory příslušné změny v monitorovacím systému Monit7+ do 14 pracovních dní od schválení změn. Podstatné změny projektu by měly být odsouhlaseny partnery příjemce podpory ještě před podáním příslušných návrhů změn textu právního aktu o poskytnutí podpory. V případě, že takového souhlasu nebylo dosaženo, musí žadatel tuto informaci uvést při předkládání žádosti o schválení změn a odůvodnit, proč k získání souhlasu partnerů nedošlo. Za podstatné změny projektu jsou mj. považovány: Změna data ukončení projektu - nárokovat navýšení poskytnutých prostředků podpory není možné ani v případě prodloužení projektu (do maximální možné doby trvání projektu 7 ); Změna partnera projektu; 7 Maximální možná doba trvání projektu je rozdílná u GP a IP pro každou oblast podpory, přičemž max.možnou délku stanoví poskytovatel ve výzvě k podávání žádostí o podporu. Max. délka jednotlivých projektů vyplývá z Prováděcího dokumentu OP LZZ. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 24 z 70 25 Změna monitorovacích indikátorů (faktické překročení nebo nedosažení hodnoty monitorovacího indikátoru není považováno za změnu indikátoru); Přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami ve výši větší než 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly 8 ; Navýšení jednotkových cen o více než 10 % oproti cenám z původně schváleného rozpočtu; Změna bankovního účtu organizace - záměr změnit banku je příjemce podpory povinen předem oznámit poskytovateli podpory. Příjemce podpory zašle do 7 kalendářních dnů od realizace změny poskytovateli podpory oznámení o provedené změně bankovního účtu, jejíž součástí musí být nová finanční identifikace. Změna bankovního účtu musí být specifikována v následných žádostech o platbu. V případě, že změna banky je vynucena uzavřením bankovních operací banky, u které byl otevřen původní účet projektu, oznámí to příjemce podpory poskytovateli podpory bezodkladně a do 5 pracovních dnů zašle poskytovateli podpory oznámení o provedené změně bankovního účtu, jejíž součástí musí být nová finanční identifikace. Změna v osobě příjemce dotace, avšak výlučně v těchto případech: - změna právní formy příjemce dotace, kdy ostatní údaje zůstanou nezměněny; - sloučení/splynutí příjemce dotace s jinou právnickou osobou (v tomto případě dochází k právnímu nástupnictví původního příjemce dotace právnické osoby, která zanikla bez likvidace); - změna příjemce ze zákona, kdy od určitého data dojde k jeho přejmenování či změně právní formy. Při posuzování žádosti o podstatnou změnu týkající se osoby příjemce dotace bude ověřováno, zda nástupnický subjekt vstoupil do všech práv a závazků původního subjektu, které se týkaly poskytnuté dotace. Nebude však akceptován přechod práv a povinností z titulu právního aktu o poskytnutí podpory z fyzické osoby na právnickou osobu, neboť v tomto případě se nejedná o právní nástupnictví. Poskytovatel může v právním aktu o poskytnutí podpory stanovit příjemci další povinnosti (např. klíčové aktivity, klíčové osoby realizačního týmu apod.). Jejich změna bude považována za podstatnou změnu projektu, nestanoví-li právní akt jinak Ukončení projektu, sankce Příjemce podpory i poskytovatel podpory jsou oprávněni předčasně ukončit práce na projektu a jeho financování, avšak pouze ze závažných důvodů a za podmínek dále uvedených. Ukončení projektu příjemcem podpory Příjemce podpory může ve výjimečných případech a pouze ze závažných důvodů podat návrh na předčasné ukončení realizace projektu, a to písemně k rukám poskytovatele podpory. Součástí tohoto návrhu musí být podrobné zdůvodnění a návrh lhůty (nejvýše 8 Přesun mezi rozpočtovými položkami na neinvestiční výdaje a rozpočtovými položkami na investiční výdaje nebo navýšení či snížení kapitoly křížové financování představuje vždy podstatnou změnu projektu bez ohledu na jejich výši. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 25 z 70 26 dvouměsíční) pro ukončení realizace projektu. Poskytovatel podpory následně posoudí návrh včetně zdůvodnění a lhůty a vyjádří se k němu. Dnem doručení kladného vyjádření poskytovatele podpory začíná běžet lhůta pro uzavření aktivit projektu. V případě kladného vyjádření bude individuálně posouzen nárok příjemce podpory na proplacení prostředků, a to jen za tu část projektu, která již byla provedena v souladu s právním aktem o poskytnutí podpory. Vyplacení této části prostředků je podmíněno alespoň částečným dosažením cílů projektu odpovídajícímu vynaloženým prostředkům. Finanční vypořádání již poskytnutých prostředků probíhá v souladu se zákonem č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a s příslušnými prováděcími předpisy. Pokud byl projekt financován v režimu předfinancování, musí příjemce při vyúčtování poskytnutých částí dotace, event. poslední průběžné platby, odděleně evidovat výdaje uskutečněné po dni odeslání návrhu na ukončení projektu. K tomuto vyúčtování musí být přiložen komentář odůvodňující uskutečněné výdaje. Vyúčtování nedostatečně zdůvodněných výdajů, nemusí být akceptováno. Poskytnuté části dotace a průběžné platby musí být řádně vyúčtovány a prostředky nevyužité ve prospěch projektu musí být vráceny do 30 kalendářních dnů po ukončení projektu na účet poskytovatele. Neoprávněné odstoupení od realizace projektu Neoprávněné odstoupení od realizace projektu (např. nepodání řádného návrhu na ukončení projektu) je považováno za porušení podmínek právního aktu o poskytnutí podpory. Neoprávněně vyplacené finanční prostředky je příjemce podpory povinen ve stanovené výši vrátit na účet poskytovatele a to do 30 dnů ode dne, kdy o to poskytovatel podpory požádal. Pozastavení podpory z OP LZZ Poskytovatel podpory je oprávněn v případě vzniklého podezření na porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, či při podezření na nesrovnalost, i pokud se nejedná o podezření na porušení rozpočtové kázně, jelikož ještě nedošlo k neoprávněnému nakládání s veřejnými prostředky: vyzvat příjemce podpory k okamžité nápravě zjištěných nedostatků včetně stanovení lhůty k nápravě; preventivně pozastavit platby příjemci podpory. Řízení o odnětí podpory V případech stanovených 15 zákona č.218/2000 Sb, rozpočtová pravidla, v platném znění může být zahájeno řízení o odnětí podpory. Řízení o odnětí podpory může být zahájeno pokud došlo po poskytnutí podpory: a) k vázání prostředků státního rozpočtu b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství nebo d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 26 z 70 27 Na toto řízení se vztahují obecné předpisy o správním řízení. 9 Sankce odvodu a vrácení podpory V případech, kdy příjemce poruší podmínky nakládání s veřejnými prostředky stanovené obecně závazným právním předpisem nebo právním aktem o poskytnutí podpory, dopouští se porušení rozpočtové kázně podle 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění. Odvod za porušení rozpočtové kázně se provádí ve výši porušení rozpočtové kázně, případně v procentuální výši z celkové částky vyplacené dotace stanovené Právním aktem o poskytnutí podpory. O tom, zda se příjemce svým jednáním dopustil porušení rozpočtové kázně, rozhoduje podle 44a rozpočtových pravidel místně příslušný finanční úřad. Odvod za porušení rozpočtové kázně může dosáhnout maximálně hodnoty celkové částky podpory. Penále za prodlení s odvodem může dosáhnout maximálně hodnoty odvodu za porušení rozpočtové kázně. Odvod za porušení rozpočtové kázně a penále jsou vymáhány finančním úřadem. Při podezření na porušení nebo nesplnění povinností stanovených příjemci podpory zákonem č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění a zpřesněných právním aktem o poskytnutí podpory požádá poskytovatel podpory orgán dohledu o přezkoumání úkonů zadavatele podle 113 uvedeného zákona. Orgánem dohledu je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je oprávněn udělit pokuty za porušení zákona příp. zrušit zadavatelův nezákonný úkon. Je-li příjemce podpory povinen vrátit z nějakého důvodu poskytnutou podporu nebo její část (nespotřebovaná část dotace, zrušení projektu, atd.), vrátí tyto prostředky na základě písemného rozhodnutí vystaveného poskytovatelem podpory. Písemné rozhodnutí o vrácení (části) podpory bude obsahovat: - identifikační údaje příjemce podpory - identifikační údaje projektu - zdůvodnění rozhodnutí - variabilní symbol pro platbu (číslo právního aktu o poskytnutí podpory) Příjemce podpory musí do 30 kalendářních dnů po obdržení rozhodnutí předložit poskytovateli podpory kopii výpisu z účtu jako doklad o úhradě dlužné částky. Bankovní poplatky za vrácení částek poskytovateli podpory nejsou způsobilými výdaji (budou v plné výši hrazeny příjemcem podpory). 9 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to s uplatněním předchozí právní úpravy (zák. č.71/1967 Sb., o správním řízení) tam, kde to vyžadují přechodná ustanovení. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 27 z 70 28 4. Rozpočet a finanční řízení 4.1. Rozpočet Schválený rozpočet navržený příjemcem podpory v Žádosti o finanční podporu z OP LZZ a případně upravený v právním aktu o poskytnutí podpory je odhadem celkových nákladů projektu. Z veřejných prostředků mohou být financovány pouze způsobilé výdaje projektu (výdaj je oproti nákladu skutečné vynaložení finančních prostředků). Skutečná výše veřejných prostředků na úhradu způsobilých výdajů bude stanovena až v rámci schvalování závěrečné monitorovací zprávy projektu a žádosti o závěrečnou platbu (maximálně však do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu uvedených v právním aktu o poskytnutí podpory) Změny rozpočtu Při každé změně rozpočtu musí být splněny následující zásadní podmínky: změnou nesmí být narušen charakter a hlavní záměr projektu; změna musí být pro projekt nezbytná a nově navržené využití prostředků musí být efektivní. V rámci rozpočtu projektu jsou možné tři typy změn: přesun prostředků uvnitř jednotlivých kapitol rozpočtu tyto změny mohou být prováděny bez omezení, avšak vždy jen s využitím cen a mezd v místě, čase a odvětví obvyklých 10 a dodržení jednotkových cen dle kap. 3.3., přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu do 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány, přesun prostředků mezi kapitolami rozpočtu vyšší než 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány. V rámci kapitoly je možné vytvořit novou či zrušit stávající položku, na kterou/ze které budou přesunuty finanční prostředky, přičemž platí výše uvedené podmínky (viz. kap. 3.3) a povinnost zdůvodnění v nejbližší monitorovací zprávě. Přesun prostředků mezi kapitolami/položkami se vždy posuzuje podle rozpočtu projektu, který je přílohou aktuálně platného právního aktu o poskytnutí podpory. Níže uvedené postupy ve změnách rozpočtu se vztahují i na přechod Příjemce podpory do skupiny plátců DPH v průběhu projektu. 10 Obvyklou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Příjemce je povinen tuto obvyklost podložit v případě pochybností poskytovatele při žádosti o platbu či při kontrole (např. analýzou trhu, cenovým srovnáním). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 28 z 70 29 Přesun mezi jednotlivými kapitolami do výše 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány Aby příjemci podpory mohli realizovat změny rozpočtu bez předchozího souhlasu poskytovatele podpory, rozpočtová změna, kterou se provede přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami, nesmí přesáhnout 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány (porovnáváno s rozpočtem projektu, který je uveden v aktuálně platném právním aktu o poskytnutí podpory). Příjemce je však povinen informovat o každé takto provedené změně v nejbližší monitorovací zprávě projektu zpracované po provedení změny. Při přesunech prostředků uvnitř a mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu nesmí být překračovány jednotlivé stanovené limity celého rozpočtu (limity kapitol rozpočtu jsou podrobněji popsány níže). Příkladem může být: 1. krok přesun rozpočtových prostředků z kapitoly Osobní náklady do kapitoly Nákup služeb ve výši odpovídající 10 % celkového objemu způsobilých výdajů kapitoly Osobní náklady (nutno ověřit, zda kapitola Nákup služeb v tomto případě nepřekročí limit 60 %, nebo 70 %, resp. limit stanovený ve výzvě pro předkládání projektů viz níže). 2. krok oznámení v nejbližší monitorovací zprávě/dodání nového rozpočtu. Přesun mezi kapitolami vyšší než 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány Pokud bude přesun mezi kapitolami rozpočtu vyšší než 15 % objemu původního rozpočtu kapitoly, z níž jsou finanční prostředky přesouvány, je třeba předchozího schválení této operace poskytovatelem podpory. Tento přesun prostředků musí být zachycen v dodatku/změně právního aktu o poskytnutí podpory projektu. I v tomto případě přesunu prostředků mezi kapitolami rozpočtu musí zůstat zachován povolený procentuální podíl všech limitovaných položek celého rozpočtu: Výdaje na kapitolu Zařízení a vybavení, nesmí překročit 20 % celkových způsobilých výdajů projektu 11. Výdaje na kapitolu Místní kancelář mohou činit maximálně 7 % celkových způsobilých výdajů projektu. V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady spadají položky kapitoly Místní kancelář/náklady projektu do nepřímých nákladů a neuvádí se proto do samotného rozpočtu projektu. 11 V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady se limit počítá ze způsobilých přímých výdajů. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 29 z 70 30 Výdaje na kapitolu Nákup služeb, nesmí překročit 60 % celkových způsobilých výdajů projektu (náklady na subdodávky žadatele i českých partnerů projektu) pokud nebylo ve výzvě pro předkládání projektů stanoveno nižší procento, resp. pokud poskytovatel dotace nestanoví na základě výjimky udělené Řídícím orgánem jinak. Výjimku stanovenou již v dokumentaci OP LZZ, resp. již v této příručce, tvoří oblasti podpory 1.1 a 1.2, které jsou svou povahou natolik specifické, že výdaje plynoucí z uzavřených smluv s dodavateli a z plnění vystavených objednávek nesmí překročit 70 % způsobilých výdajů projektu 12. Výdaje na kapitolu Přímá podpora (kromě mzdových příspěvků) nesmí překročit 20 % celkových způsobilých výdajů projektu 13. Souhrn mzdových příspěvků v rámci kapitoly Přímá podpora není limitován. Pokud je příjemci poskytnuta podpora formou rozhodnutí o poskytnutí dotace (nejčastějším typem právního aktu o poskytnutí podpory je právě rozhodnutí o poskytnutí dotace), je takový přesun možné provést (nestanoví-ii rozhodnutí o poskytnutí dotace jinak) pouze Rozhodnutím o změně rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaným na základě žádosti příjemce. V případě schválení této změny poskytovatelem podpory se ode dne schválení změny nově nastavuje limit 15 % přesunu mezi jednotlivými kapitolami Bankovní účet projektu, resp. příjemce podpory Před vydáním právního aktu o poskytnutí podpory je příjemce podpory povinen mít zřízen bankovní účet. Pro potřeby realizace projektu je možné využívat bankovní účet organizace příjemce podpory, tzn., že příjemce podpory nemusí pro účely realizace projektu zřizovat samostatný bankovní účet. Bankovní účet může být založen u jakékoliv banky oprávněné působit v České republice 14 a musí být veden výhradně v měně CZK. Dispoziční právo k účtu 15 smí mít pouze pracovníci pověření příjemcem podpory. Pro účely finančního výkaznictví projektu je příjemce povinen vyžádat si zasílání výpisů z bankovního účtu k poslednímu dni každého měsíce. 12 Pro individuální projekty neplatí uvedené limity kapitoly Nákup služeb. V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady se limit počítá ze způsobilých přímých výdajů. 13 V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady se limit počítá ze způsobilých přímých výdajů. 14 Banka oprávněná působit v ČR banky s licencí České národní banky a pobočky zahraničních bank ze zemí Evropského hospodářského prostoru (25 zemí EU a Norsko, Lichtenštejnsko a Island) založené v ČR na principu jednotné licence (vydané v domovském státě). Jednotná licence bank a dalších finančních institucí je založena na směrnici 2000/12/ES, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejím výkonu, a na ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 15 Dispoziční právo k účtu - právo nakládat s finančními prostředky na bankovním účtu a provádět veškeré operace týkající se tohoto účtu Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 30 z 70 31 Příjemce podpory je povinen zachovat svůj bankovní účet i po ukončení projektu až do doby, než obdrží závěrečnou platbu Úhrada výdajů projektu Dva základní způsoby úhrady výdajů Úhrady způsobilých výdajů projektu mohou probíhat dvěma základními způsoby: Standardním způsobem tento způsob bude aplikován u projektů financovaných v režimu blokové výjimky, tj. tam, kde mají příjemci povinnost s ohledem na pravidla veřejné podpory alespoň částečně spolufinancovat způsobilé výdaje projektu z vlastních prostředků, Předfinancováním tento způsob bude aplikován u projektů financovaných mimo režim veřejné podpory (tj. bez veřejné podpory, v režimu de minimis nebo dle dočasného rámce).. Platby příjemci podpory je možné poukázat pouze na účet, specifikovaný v právním aktu o poskytnutí podpory 16. Pokud bude podpora poskytnuta příjemci na základě jednostranného právního aktu vydaného poskytovatelem (např. rozhodnutí o poskytnutí dotace) budou platby poukázány na účet příjemce teprve poté, co příjemce doručí poskytovateli oprávněnou osobou podepsané prohlášení, kterým vyslovuje příjemce svůj souhlas se splněním podmínek právního aktu a se začleněním na veřejně přístupný seznam příjemců (vzor prohlášení je přílohou jednostranného právního aktu o poskytnutí podpory). A) Standardní způsob úhrady způsobilých výdajů: V případě realizace projektu ve standardním režimu poskytovatel podpory uhradí příjemci podpory finanční prostředky jím již vynaložené ve prospěch projektu následujícím způsobem: proplacení vyúčtovaných způsobilých výdajů projektu do 30 dnů od data schválení zjednodušené žádosti o platbu, která je předkládána spolu s průběžnou monitorovací zprávou. zbývající část finančních prostředků projektu (dle skutečných výdajů) do 30 dnů od data schválení závěrečné zprávy poskytovatelem podpory. Součástí závěrečné zprávy je: žádost o závěrečnou platbu zůstatku; celkové vyúčtování projektu; zpráva auditora (u projektů s podporou hrazenou z veřejných prostředků rovnající se nebo vyšší než 3 miliony Kč a také u projektů, u kterých stanovil tuto povinnost poskytovatel podpory). B) Předfinancováním způsobilých výdajů: Poskytovatel podpory bude příjemci podpory poskytovat finanční prostředky následujícím způsobem: první část dotace (u grantových projektů obvykle do výše 20 % způsobilých výdajů projektu přesnou výši této části dotace stanoví poskytovatel podpory) do 30 dnů od 16 V případě dotací poskytnutých obcím platí, že platby jsou do rozpočtu obcí zasílány prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce (viz kap. 3.7 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období ). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 31 z 70 32 data zahájení realizace projektu, které je specifikováno v právním aktu o poskytnutí finanční podpory z OP LZZ, přičemž tato lhůta počíná běžet nejdříve dnem akceptace právního aktu o poskytnutí podpory ze strany příjemce bez nutnosti podat žádost o platbu 17 ; druhá část dotace (obvykle ve výši 20 %, přesnou výši této části dotace stanoví poskytovatel podpory v právním aktu o poskytnutí podpory). Tato část dotace bude poskytnuta do 30 dnů od data, kdy poskytovatel podpory schválí Zprávu o zahájení realizace projektu. Zpráva o zahájení realizace projektu musí být předložena za první dva měsíce realizace a to do 15 dnů od skončení dvouměsíčního monitorovaného období. Zpráva o zahájení realizace projektu neobsahuje žádost o platbu 18 ; další průběžné platby v 6 měsíčních intervalech (tj. dle standardní délky monitorovacího období, není-li v právním aktu o poskytnutí podpory stanoveno jinak). Na základě předložené žádosti o platbu je příjemci vyplacena další část dotace a to ve výši stanovené dle délky realizace a charakteru projektu tak, aby ke konci realizace projektu byla proplacena plná výše dotace (např. u dvouletých projektů 20 % způsobilých výdajů, u tříletých projektů 12 % způsobilých výdajů). Další části dotace jsou sníženy o částku z již proplacených částí dotace, kterou příjemce dotace dosud nevyužil na realizaci projektu. 19 ; závěrečná platba (vypočítaná podle schválených skutečných způsobilých výdajů projektu) do 30 dnů od data schválení závěrečné zprávy poskytovatelem podpory 20. Součástí závěrečné zprávy je: žádost o závěrečnou platbu, celkové vyúčtování projektu, zpráva auditora - u projektů s podporou hrazenou z veřejných prostředků rovnající se nebo vyšší než 3 milióny Kč a u projektů, u kterých stanovil tuto povinnost poskytovatel podpory 21. Jestliže jsou způsobilé výdaje na konci projektu nižší než odhadované celkové způsobilé výdaje specifikované v právním aktu o poskytnutí podpory, budou proplaceny pouze skutečně vynaložené způsobilé výdaje. Jestliže podpora vyplacená v rámci poskytnutých částí dotace převýší částku, za niž byl projekt podle závěrečného vyúčtování realizován, musí být na základě závěrečného vyúčtování vrácena na účet ve lhůtě 30 dnů, nestanoví-li poskytovatel podpory jinak. 17 První část dotace pro individuální projekty (až do výše 20 % způsobilých výdajů projektu - přesnou výši této části dotace stanoví poskytovatel podpory) je také poskytnuta do 30 dnů od data zahájení realizace projektu uvedeného v právním aktu o poskytnutí finanční podpory z OP LZZ, přičemž tato lhůta počíná běžet nejdříve dnem akceptace právního aktu o poskytnutí podpory ze strany příjemce. 18 Druhá část dotace bude moci být poskytována na realizaci grantových projektů, nebude poskytována na realizaci individuálních projektů (z toho vyplývá, že v rámci individuálních projektů není předkládána Zpráva o zahájení realizace projektu). 19 Platí pro grantové i individuální projekty. 20 Platí pro grantové i individuální projekty. 21 Zpráva auditora je povinná u všech individuálních projektů bez ohledu na přidělenou výši podpory. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 32 z 70 33 4.5. Žádost o průběžnou a mimořádnou platbu Příjemce předkládá průběžnou žádost o platbu spolu s průběžnou monitorovací zprávou 1x za 6 měsíců do 30 dnů od skončení sledovaného období, neurčí-li poskytovatel v právním aktu o poskytnutí podpory jinak. Mimo takto stanovený harmonogram může příjemce předložit tzv. mimořádnou žádost o platbu spolu s mimořádnou monitorovací zprávou, a to v situaci, kdy zjistí, že dosud poskytnuté části dotace nevystačí na financování realizace projektu až do doby, kdy lze očekávat vyplacení další části dotace ve vazbě na monitorovací zprávu se žádostí o platbu předloženou v nejbližším řádném termínu. O svém záměru předložit mimořádnou monitorovací zprávu bezodkladně informuje poskytovatele, který provede příslušné úpravy v monitorovacím systému. Žádost o platbu vystaví příjemce podpory v částce odpovídající součtu všech uskutečněných způsobilých výdajů v posledním monitorovaném období (částka musí odpovídat soupisce účetních dokladů 22 ). Do žádosti o platbu mohou být dále zahrnuty i uskutečněné způsobilé výdaje, které nebyly uplatněny v předchozích monitorovacích zprávách. Příjemce podpory je povinen zaslat Žádost o platbu společně s průběžnou monitorovací zprávou a dalšími přílohami 23, a to v počtu výtisků, který určí poskytovatel podpory. V případě schválení žádosti o platbu vyplatí poskytovatel podpory část dotace ve výši vyúčtovaných způsobilých výdajů 24 do 25 pracovních dnů od schválení. V případě neschválení žádosti o platbu je příjemce podpory vyzván poskytovatelem písemně ( em, faxem) k doplnění údajů, odstranění nedostatků a provedení opravy ve stanovené lhůtě (ne delší než 15 pracovních dnů). Po obdržení opravené žádosti o platbu začíná lhůta pro vyplacení části dotace běžet znovu, tzn. že poskytovatel podpory vyplatí část dotace do 25 pracovních dnů od schválení opravené žádosti o platbu. Výše průběžné žádosti o platbu schválená poskytovatelem může být v odůvodněných případech nižší než suma požadovaná příjemcem v žádosti o platbu 25. V tomto případě musí být příjemce písemně (dopisem, e- mailem, faxem) informován poskytovatelem o důvodech snížení požadované sumy a o případném možném doplnění údajů nebo odstranění nedostatků, které umožní zahrnout tento rozdíl do některé z dalších průběžných žádostí o platbu. Žádost o závěrečnou platbu Žádost o závěrečnou platbu zasílá příjemce podpory nejpozději do 2 měsíců po ukončení projektu spolu se závěrečnou monitorovací zprávou a další související dokumentací 26. Tuto lhůtu může poskytovatel podpory upravit. Pokud příjemce podpory ukončil projekt a nevyčerpal všechny finanční prostředky jemu poskytnuté, odešle ve stejné lhůtě závěrečnou monitorovací zprávu. Jakmile poskytovatel schválí závěrečnou monitorovací zprávu, informuje příjemce podpory o výši nevyčerpaných prostředků. Příjemce je povinen provést úhradu těchto nevyčerpaných prostředků na účet určený poskytovatelem podpory do 30 kalendářních dnů, nestanoví-li poskytovatel podpory jinak. 22 Pouze v případě, kdy příjemce tuto částku nesnižuje o případný vklad z vlastních nebo ostatních zdrojů (soukromé spolufinancování) a/nebo o případné příjmy projektu. 23 Podle Pokynů k vyplnění Monitorovací zprávy. Žádost o platbu je jednou z příloh Monitorovací zprávy. 24 V případě režimu předfinancování způsobilých výdajů je výše vyplácené části dotace stanovena v Právním aktu o poskytnutí podpory. 25 Viz poznámku pod čarou č Podle Pokynů k vyplnění Monitorovací zprávy. Žádost o platbu je jednou z příloh Monitorovací zprávy. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 33 z 70 34 Žádost o závěrečnou platbu vystaví příjemce podpory v částce odpovídající součtu všech uskutečněných způsobilých výdajů v posledním monitorovaném období - (částka musí odpovídat soupisce účetních dokladů 27 ). Do závěrečné žádosti o platbu mohou být dále zahrnuty i uskutečněné způsobilé výdaje, které nebyly uplatněny v předchozích monitorovacích zprávách. Oprávněná výše závěrečné platby (maximálně však do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu uvedených v právním aktu o poskytnutí podpory) se vypočítá z celkových skutečných výdajů projektu vynaložených efektivně a v souladu s podmínkami právního aktu o poskytnutí podpory po odečtení příjemci již proplacených částí dotace a příjmů projektu, resp. po odečtení spolufinancování z vlastních zdrojů příjemce. Za příjmy projektu se považují jen přímé výnosy projektu v době jeho trvání (podrobněji viz kapitola 5.9) Bankovní účet V případě, že se příjemce podpory rozhodne založit samostatný účet pro projekt, počáteční vklad na bankovní účet vložený příjemcem finanční podpory při založení bankovního účtu není součástí rozpočtu projektu, nezapočítává se tedy mezi jeho příjmy. Bankovní poplatky Bankovní poplatky spojené s vedením účtu organizace příjemce/účtu projektu jsou způsobilými výdaji projektu (pouze v případě samostatného účtu projektu). Příjemce podpory si může nárokovat bankovní poplatky k účtu i za období po ukončení realizace projektu do data předložení závěrečné žádosti o platbu 28. Zákaz peněžních operací nesouvisejících s projektem Příjemce finanční podpory nesmí s finančními prostředky zaslanými v režimu předfinancování (vč. průběžných plateb navazujících na poskytnuté části dotace) poskytovatelem podpory k realizaci projektu provádět žádné operace, které nesouvisí přímo s realizací tohoto projektu. Jakékoli porušení tohoto zákazu je porušením rozpočtové kázně stanovené v 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech v platném znění a může vést k odebrání finančních prostředků. 27 Pouze v případě, kdy příjemce tuto částku nesnižuje o případný vklad z vlastních nebo ostatních zdrojů (tj. o soukromé spolufinancování) a/nebo o případné příjmy projektu. 28 V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady spadá tato položka do nepřímých nákladů Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 34 z 70 35 5. Účetnictví a doklady 5.1. Obecně Příjemce musí vést pro projekt účetnictví ve smyslu zákona 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů nebo daňovou evidenci podle zákona 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů rozšířenou o dodatečné požadavky, které budou uvedeny v právním aktu o poskytnutí podpory. Projekt musí být účtován odděleně od ostatních aktivit organizace (například na zvláštním účetním středisku). Účetní operace související s realizací projektu musí být účtovány na oddělených transparentních analytických účtech. Doporučuje se, aby bylo účetnictví projektu vedeno v elektronické podobě. Účetní doklady musí být vystaveny v souladu se zákonem o účetnictví a musí obsahovat všechny požadované náležitosti. Účetní doklady musí obsahovat specifikaci pořizovaného zboží, služeb nebo prací i specifikaci toho, kdo zboží nebo služby nakoupil (pokud se nejedná o zjednodušený daňový doklad). Obecně formulované doklady typu občerstvení, kancelářské potřeby, faktury fakturuji za administrativní činnosti atd. nejsou vyhovující, musí být rozepsány podrobněji, alespoň podle skupin účtovaných položek. Pokud nejsou rozepsány, je nutné účetní doklad doplnit o detailnější popis nakupovaného zboží nebo služeb včetně uvedení aktivity, se kterou jsou spojeny Účetní doklady Jednotlivé účetní doklady 29 (faktury vydané, faktury přijaté, příjmové účetní doklady, výdajové účetní doklady, interní účetní doklady, atd.) je nutno v rámci celého projektu číslovat tak, aby byly jednoznačně identifikovatelné ve všech základních skupinách dokladů dané účetní jednotky. Doporučujeme, aby se číslo dokladu skládalo z čísla soupisky v rámci žádosti o platbu (pokud žádost obsahuje více než jednu soupisku) a z čísla dokladu na soupisce (čísla dokladů v rámci soupisky začínají od jedné a odpovídají pořadí v soupisce). 30 Za účetní doklady partnera je možné předkládat samostatnou soupisku. Každý originál účetního dokladu je příjemce povinen označit (např. razítko, psaný text, apod.) tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj financovaný z OP LZZ, projektu č. xxxxx. Povinou přílohou monitorovací zprávy, která obsahuje žádost o platbu je Soupiska účetních dokladů a dále sada kopií účetních dokladů uvedených na soupisce, které jsou vystaveny na částku převyšující ,- Kč. Toto se týká také dokladů, které jsou vystaveny na částku vyšší než ,- Kč, ale ze kterých příjemce v rámci projektu nárokuje jen poměrnou část z částky, na kterou je doklad vystaven. Originály účetních dokladů příjemce podpory, soupisky dokladů příjemce i všech partnerů projektu a kopie účetních dokladů všech partnerů za celý projekt musí být k dispozici u příjemce podpory (nejen v průběhu implementace projektu, ale rovněž musí být uchovány po dobu 10 let od ukončení projektu, 29 Účetní doklad - průkazný účetní záznam (viz Zákon o účetnictví č.563/1991 Sb., 11,odst.1 ve znění pozdějších předpisů) 30 Předkládají se pouze kopie účetních dokladů s částkou přesahující Kč (viz Pokyny k vyplnění monitorovací zprávy). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 35 z 70 36 přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla příjemci vyplacena závěrečná platba). Faktury Všechny faktury v rámci projektu musí být vystaveny na příjemce podpory nebo na jeho partnery v rámci daného projektu. Faktury, na kterých fakturovaná částka bez DPH přesáhne ,- Kč, musí být podloženy písemně uzavřenou smlouvou s dodavatelem, všechny ostatní faktury musí být doloženy písemnou objednávkou potvrzenou dodavatelem Způsobilé/nezpůsobilé výdaje V samostatném dokumentu Metodika způsobilých výdajů OP LZZ, který je součástí Desatera OP LZZ a je k dispozici na webových stránkách najdete podrobné informace o tom, které výdaje jsou způsobilé a které jsou nezpůsobilé. Dále zde najdete podrobné informace o přímých a nepřímých nákladech a o způsobu jejich vykazování Křížové financování Křížové financování je umožněno čl. 34, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a představuje de facto výjimku z pravidel pro způsobilost výdajů. Smyslem křížového financování je umožnit v projektech financovaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsou obvykle způsobilými výdaji pouze v rámci pravidel financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj, za podmínky, že tyto výdaje jsou nezbytné pro dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty. Výdaje spadající do křížového financování a celková pravidla pro křížové financování jsou popsána v samostatně stojícím dokumentu Metodika způsobilých výdajů OP LZZ Daň z přidané hodnoty Finanční příspěvek (dotace) poskytnutý na schválený projekt spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu, ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, příp. z jiných zdrojů (úplata za poskytovaná plnění v rámci projektu apod.) není předmětem daně a nezahrnuje se do obratu pro registraci. Pokud příjemce prokazatelně poskytuje svoje služby v rámci projektu bez úplaty, nemá nárok za přijatá zdanitelná plnění (nakoupené zboží a služby) na odpočet DPH. DPH je potom způsobilým výdajem projektu spolufinancovaným z Evropského sociálního fondu. plátce DPH způsobilým výdajem je ta část DPH, kde plátce nemá nárok na odpočet při splnění obecných podmínek způsobilosti výdajů: tj. existence nároku na odpočet daně v poměrné výši, pokud plátce DPH přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející (poměrná činnost odpovídá rozsahu použití pro ekonomickou činnost). Dále je za způsobilý výdaj považována daň z přidané hodnoty, která není považována za poměrnou část nároku na odpočet; a dále daň z přidané hodnoty na vstupu, pokud plátce DPH nemá možnost nárokovat si odpočet daně na vstupu (za předpokladu splnění základních principů pro Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 36 z 70 37 uznání způsobilých výdajů a za podmínky, že se daň z přidané hodnoty vztahuje k plněním, která jsou sama považována za způsobilá); Plátce DPH nesmí současně nárokovat odpočet DPH a současně zahrnout toto DPH do způsobilých nákladů projektu. neplátce DPH daň z přidané hodnoty je považována za způsobilý výdaj (za předpokladu splnění základních principů pro uznání způsobilých výdajů a za podmínky, že se daň z přidané hodnoty vztahuje k plněním, která jsou sama považována za způsobilá) Zálohové faktury Zálohové faktury dodavatelů zboží nebo služeb v rámci projektu je možno hradit pouze v případě, že jsou vydány v souladu s uzavřenou obchodní smlouvou (s dodavatelem zboží nebo služeb) a běžnou obchodní praxí a budou nejpozději do konce projektu vyúčtovány. V opačném případě je nelze z projektu hradit (uhrazené zálohy, které nebudou vyúčtovány do konce projektu, nebudou schváleny jako způsobilé výdaje projektu). Zálohové faktury je možné průběžně zahrnovat do Žádostí o platbu. Zálohové faktury, které nebudou ke dni ukončení projektu vyúčtovány, je nutné odečíst od Závěrečné žádosti o platbu Poskytování záloh partnerům Příjemce podpory může českému partnerovi projektu poskytnout zálohu na realizaci aktivit, které partner provádí v rámci projektu v rozsahu a za podmínek uvedených ve Smlouvě o partnerství (platí pouze pro grantové projekty) Pokladna V rámci projektu nemusí být vedena samostatná pokladna na drobné výdaje. Všechny pokladní doklady, které se vztahují k pořízení zboží a služeb v rámci projektu musí být evidovány v soupisce účetních dokladů.v případě, že částka, na kterou je doklad vystaven přesáhne hodnotu ,- Kč, musí být kopie tohoto dokladu součástí sady kopií dokladů, která je přílohou monitorovací zprávy a musí být doplněna kopií příslušné faktury. Pokud je samostatná pokladna projektu vedena, musí být vnitřním předpisem stanoven její pokladní limit 31, pokud poskytovatel nestanoví jinak. Platby v hotovosti v jednom pracovním dni jednomu příjemci nesmí překročit ekvivalent eur 32. Obcházení tohoto zákazu dělením těchto plateb není přípustné Příjmy projektu Za příjmy projektu se považují jen přímé výnosy projektu v době jeho trvání. Jsou to zejména: 31 Stanovení pokladního limitu se odvozuje od skutečné potřeby operativní hotovosti na cca 3-5 dnů. Je přitom nezbytné zajistit finanční prostředky proti odcizení. Limit je vhodné určit i s přihlédnutím k pojištění majetku, příp.osob. limit lze se souhlasem odpovědného pracovníka Příjemce podpory ve výjimečném případě dočasně zvýšit. O zvýšení, jeho důvodech a době trvání výjimky musí být učiněn odpovědnými osobami zápis. 32 Viz 4 odst.1 zákona č.254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, v platném znění. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 37 z 70 38 Prodej materiálu, prací nebo služeb vzešlých z projektu (např. prodej publikací vzešlých z projektu, prodej předmětů zpracovaných v praktické dílně provozované v rámci projektu); Pronájem (místností, materiálu zakoupeného pro potřeby projektu, softwaru apod.); Zápisné, poplatky za školení, konferenční poplatky; Smluvní pokuty související se smluvním plněním hrazeným ze zdrojů OP LZZ. V případě, že nelze oddělit plnění hrazené z OP LZZ od ostatního plnění ze smlouvy, bude příjmem projektu smluvní pokuta v poměru, ve kterém je daná smlouva financována ze zdrojů OP LZZ; V případě, že se příjemce rozhodne pro samostatný účet založený výhradně pro projekt, připsané úroky na účet projektu jsou příjmem projektu. Tyto příjmy musí být příjemcem průběžně vykazovány v monitorovacích zprávách a odečítány od způsobilých výdajů v jednotlivých žádostech o platbu. Nejzazší termín pro odečtení příjmů od způsobilých výdajů je v okamžiku podání poslední žádosti o proplacení výdajů projektu. Za příjmy projektu nejsou považovány platby proplácené příjemci cílovou skupinou, a to za podmínky, že podpora poskytovaná příjemci z veřejných zdrojů spolu s platbami vybranými od cílové skupiny nepřesahuje náklady vzniklé příjemci v souvislosti s realizací projektu (může se jednat zejména o případy povinného soukromého spolufinancování veřejné podpory poskytované podle nařízení č. 800/2008 nebo případy, kdy je spolufinancování nutné z rozhodnutí poskytovatele podpory). Případné příjmy nesnižují podporu z OP LZZ v případě grantových projektů předkládaných v rámci globálního grantu Sociální ekonomika 33 v oblasti podpory 3.1. OP LZZ, které jsou realizovány v režimu de minimis. 33 Důvodem je nutnost sladění podmínek s projekty realizovanými v Integrovaném operačním programu, jelikož projekty podpořené v rámci GG Sociální ekonomika mohou mít návaznost na IOP (investiční podpora sociální ekonomiky). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 38 z 70 39 6. Veřejná podpora a podpora de minimis Veřejnou podporou se rozumí jakákoliv forma podpory poskytovaná Českou republikou nebo orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků způsobem narušujícím nebo hrozícím narušení soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské Unie, a jako taková je zásadně neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. Pravidla pro veřejnou podporu a podporu de minimis jsou zahrnuta v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ, který je k dispozici na webových stránkách Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 39 z 70 40 7. Vztahy s partnery 7.1. Partnerství obecně Partnerství je jedním z důležitých principů podpory poskytované ESF. Jedná se o vzájemný vztah mezi dvěma či více veřejnými či soukromými organizacemi či jednotlivci, který je postaven na sdílené odpovědnosti za realizaci projektu spolufinancovaného z ESF, a který navazuje na spolupráci při přípravě návrhu projektu (event. i na předchozí spolupráci). Partneři projekt společně vytvářejí podílejí se na zpracování projektové žádosti, a následně na realizaci věcných projektových aktivit. Jsou to takové aktivity, bez jejichž relizace by nebylo možné zajistit řádné fungování a naplňování cíle projektu, proto je spoluúčast všech partnerů na projektu podstatná a nezastupitelná. Partnerství nesmí nahrazovat zabezpečení běžné administrace projektu, jako je zpracování monitorovacích zpráv, finanční řízení a účetnictví projektu, administrativní agenda apod.; poskytování běžných služeb (např. IT služby, publicita projektu, audit apod.) ani dodání zboží. Partnerství není vztahem, který umožňuje zajistit takové aktivity projektu, které by jinak byly poskytnuty jako služby dalšími subjekty, tzv. dodavateli (jazykové a IT vzdělávání, komunikační dovednosti a další). Povaha právních vztahů mezi žadatelem a jeho partnery nesmí být založena na poskytování služeb. Realizace principu partnerství tak nesmí být v rozporu s příslušnými právními předpisy ČR, zejména principu partnerství nesmí být zneužito k obcházení zákona o veřejných zakázkách. KDO NAPŘÍKLAD NENÍ PARTNER? Dodavatel běžně komerčně poskytovaných dodávek, služeb či stavebních či jiných prací (např. dodávka papíru, vytištění propagačních tiskovin, provedení stavebních úprav prostor potřebných pro realizaci projektu, dodávky PR služeb apod.) - tj. poskytovatel podpůrných činností realizovaných za účelem zisku dodavatele Typy partnerství V OP LZZ rozlišujeme dva typy českých partnerů: partner s finančním příspěvkem tento typ partnera přijímá prostřednictvím příjemce část finanční podpory na realizaci věcných projektových aktivit; partner bez finančního příspěvku tento typ partnera se podílí na realizaci věcných aktivit projektu, např. formou konzultací, odborné garance apod., ale není mu poskytován žádný finanční příspěvek za účast na realizaci projektu. Účast partnerů s finančním příspěvkem je možná pouze u grantových projektů. Z hlediska finančního řízení grantového projektu podporovaného z OP LZZ může být příjemcem projektu založeného na principu partnerství vždy jen jeden z partnerů. Tento partner se stává příjemcem podpory z OP LZZ a dále ji mezi ostatní partnery projektu rozděluje. Pro všechny partnery grantového projektu přitom musí vždy platit, že splňují podmínky OP LZZ i všechna Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 40 z 70 41 stanovená pravidla pro realizaci projektů podporovaných z OP LZZ a že splňují stejná kritéria výběru/oprávněnosti žadatele jako příjemce. Kromě českých partnerů se na projektu mohou podílet rovněž zahraniční partneři. Oprávněným zahraničním partnerem se může stát subjekt, který má sídlo (právnická osoba) nebo bydliště (fyzická osoba) v jiném členském státě EU kromě ČR. Výdaje, které vznikají zahraničním partnerům, nejsou součástí způsobilých výdajů projektu. Jedinou výjimku představují v odůvodněných případech cestovní náhrady, podrobněji viz Metodika způsobilých výdajů OP LZZ. Individuální projekty mohou být realizovány pouze formou partnerství BEZ finančního příspěvku Smlouva o partnerství Postavení jednotlivých partnerů, jejich úloha a odpovědnost, jakož i úprava jejich vzájemných práv a povinností při realizaci projektu je upravena ve Smlouvě o partnerství/smlouvě o mezinárodní spolupráci. Účelem této smlouvy je upravit vzájemnou spolupráci partnerů, kteří společně realizují projekt, na který získal žadatel podporu. Role partnera, včetně podílu na konkrétních aktivitách projektu popř. části prostředků finanční podpory, musí odpovídat popisu v předložené Žádosti o finanční podporu z OP LZZ, konkrétně v části Způsob zapojení partnerů do realizace projektu. Smlouva o partnerství s českými partnery: Smlouva musí být uzavřena nejpozději do 2 měsíců od získání finanční podpory (tj. od uzavření Právního aktu o poskytnutí podpory) a předložena poskytovateli nejpozději se Zprávou o zahájení realizace projektu, pokud poskytovatel podpory nestanoví jinak. Předmětem smlouvy je úprava postavení příjemce a jeho českých partnerů, vymezení aktivit, jimiž se podílejí na projektu, úprava jejich vzájemných práv a povinností při naplňování účelu této smlouvy, odpovědnost za porušení této smlouvy, způsob ukončení spolupráce apod., přičemž její konkrétní obsah vychází z podmínek realizovaného projektu a podmínek právního aktu o poskytnutí podpory. Součástí smlouvy by měl být i rozpočet ukazující jaké náklady připadají na příjemce podpory a jaké na jednotlivé partnery. Pokud se na projektu podílí více partnerů je smlouva o partnerství smlouvou vícestrannou mezi příjemcem podpory a všemi jeho partnery. V případech, kdy ze zákonných důvodů není možné uzavřít smlouvu vícestrannou, se uzavírají smlouvy dvoustranné mezi příjemcem a každým z jeho partnerů. Smlouva o mezinárodní spolupráci se zahraničními partnery: Smlouvu o mezinárodní spolupráci podepisuje žadatel se svými zahraničními partnery. Smlouva bude vyžadována před podpisem právního aktu o poskytnutí podpory. Předmětem smlouvy je úprava postavení příjemce a jeho partnerů a vymezení aktivit, k jejichž realizaci a financování se každý z partnerů zavázal. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 41 z 70 42 Pokud se na projektu podílí více partnerů, je Smlouva o mezinárodní spolupráci smlouvou vícestrannou mezi příjemcem podpory a všemi jeho zahraničními partnery. Vzor smluvy o partnerství je k dispozici na webových stránkách Realizace projektu partnery podle harmonogramu schváleného v žádosti Příjemce by měl pravidelně v průběhu realizace komunikovat se svými partnery a měl by je plně informovat o postupu projektu. Je vhodné aby jedním z mechanismů řízení projektu byla i pravidelná setkání jak projektového týmu, tak představitelů všech partnerů. Způsob komunikace mezi jednotlivými partnery v průběhu realizace projektu musí být jasně stanoven v počátku realizace projektu (kompetence realizačního týmu, pracovních skupin, vedoucích jednotlivých částí projektu atd.). Musí být také určen způsob, jakým se bude v rámci partnerství řešit případný skluz v realizaci jednotlivých činností včetně případných penalizací. Musí být také stanoven společný mechanismus, s jehož pomocí lze na základě prokázaných skutečností měnit způsob a postup realizace projektu a přizpůsobovat jej nově vzniklým potřebám a zjištěným skutečnostem Monitoring a evaluace spolupráce v rámci partnerství Výsledky realizace jednotlivých činností v rámci projektu jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány podle předem dohodnutých indikátorů. V případě neplnění jednotlivých indikátorů je realizován postup dohodnutý ve smlouvě o partnerství. Podle možností a podmínek projektu jsou s partnery průběžně diskutovány případné změny projektu. Příjemce podpory na jednáních s partnery pravidelně vyhodnocuje podle předem stanovených indikátorů úroveň své spolupráce a úroveň zapojení jednotlivých klíčových partnerů. Všichni partneři se musí podílet na vypracovávání monitorovacích zpráv, které se jich týkají, a musí od příjemce podpory dostávat kopie veškerých zpráv vypracovávaných pro poskytovatele podpory. Podstatné navrhované změny projektu mají být odsouhlaseny partnery ještě před podáním příslušných návrhů změn poskytovateli podpory. V případě, že takového souhlasu nebylo dosaženo, musí příjemce podpory tuto informaci při předkládání žádosti o schválení změn uvést. V tom případě musí také uvést, jak tento stav může ovlivnit realizaci schváleného projektu a jak bude vzniklou situaci řešit. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 42 z 70 43 8. Principy inovativnosti, mezinárodní spolupráce a partnerství V průběhu realizace OP LZZ jsou podporovány i vybrané principy dosud aplikované v Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Konkrétně se jedná o principy inovativnosti, mezinárodní spolupráce a partnerství. Podrobnější popis věcného zaměření jednotlivých principů v rámci jednotlivých oblastí podpory OP LZZ je uveden v Prováděcím dokumentu OP LZZ. Inovativnost Princip inovativnosti znamená podporu vytváření a prosazování nových nástrojů v oblastech rozvoje lidských zdrojů podporovaných z ESF. Prostřednictvím tohoto principu je v OP LZZ podporován vývoj a využití inovací, které představují nové, netradiční přístupy a řešení využitelná v projektech zaměřených zejména na osoby ohrožené sociálním vyloučením či na osoby ze společnosti a trhu práce již vyloučené. Financování inovací je opodstatněné především pokud lze předpokládat možnost jejich následného šíření a prosazování do široké praxe (tzv. mainstreaming). Hlavním přínosem principu inovativnosti z hlediska jednotlivých příjemců podpory z OP LZZ je možnost výrazně zefektivnit vlastní činnost či možnost přímo ovlivnit způsob realizace strategií a politik zaměřených na problematiku, kterou se zabývají i samotní příjemci podpory. Díky vývoji nového přístupu a jeho ověření v praxi totiž může příjemce přispět ke zlepšení stávajících přístupů uplatňovaných v dané oblasti celou řadou subjektů. Princip inovativnosti je možné v OP LZZ naplňovat ve všech oblastech podpory kromě prioritní osy 6 Technická pomoc. Vhodná témata pro věcné zaměření jednotlivých inovativních prvků v rámci jednotlivých oblastí podpory OP LZZ jsou uvedena v Prováděcím dokumentu OP LZZ. Mezi typické inovativní výstupy projektů mohou patřit například nové formy zaměstnávání umožňující flexibilní rozsah pracovního úvazku či pracovní doby, nové metody a postupy zjišťování, zpracování a šíření informací usnadňující přístup k zaměstnání, vytvoření sítí organizací, orgánů a osob umožňujících lepší začleňování specifických skupin občanů na trh práce, zavádění nových služeb, nové formy celoživotního vzdělávání či nové metody a přístupy k podpoře podnikání. Mezinárodní spolupráce Princip mezinárodní spolupráce umožňuje realizovat projekt, kde alespoň jeden z partnerů je zahraniční subjekt. Princip mezinárodní spolupráce umožňuje společně využívat zkušeností a poznatků různých států EU. Tento princip umožňuje financovat nejen výdaje projektu realizované na území České republiky, ale i výdaje projektu uskutečněné mimo území našeho státu. Tento princip úzce souvisí s principy partnerství a inovativnosti. Dle principu partnerství se totiž oprávněným partnerem žadatele může stát také subjekt, který má sídlo (právnická osoba) nebo bydliště (fyzická osoba) v jiném členském státě EU než ČR. Toto je jeden z mnoha příkladů, kdy hovoříme o mezinárodní spolupráci. Pro inovativní projekty má zase značnou přidanou hodnotu sdílení zkušeností se zahraničním partnerem. V OP LZZ rozlišujeme dva typy mezinárodních aktivit: a) průřezové na úrovni jednotlivých projektů ty jsou součástí řešeného projektu, které bude možné realizovat tam, kde to bude podle povahy daného projektu vhodné, tj. kde Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 43 z 70 44 naplňování principu mezinárodní spolupráce umožní dosáhnout ještě lepších výsledků projektu, než jakých by bylo možné dosáhnout bez jeho uplatnění. b) formou samostatného projektu v rámci Prioritní osy 5 Mezinárodní spolupráce - zde jsou vyhlašovány samostatné výzvy k předkládání projektů na mezinárodní spolupráci přímo založených. Mezinárodní spolupráci v rámci podpory z OP LZZ není možné financovat u projektů, jejichž zaměření by odpovídalo již jiným podporovaným nadnárodním programům Společenství, což se týká zejména oblasti vzdělávání a odborné přípravy (např. programů Sokrates, Leonardo, Erasmus atd.). Partnerství Princip partnerství byl zevrubně popsán v předešlé kapitole. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 44 z 70 45 9. Postupy při pořizování zboží, služeb a stavebních prací z prostředků finanční podpory Pokud příjemce nebo jeho český partner nedisponuje dostatečným vybavením na realizaci projektu nebo není schopen veškeré činnosti spojené s realizací projektu zajistit pomocí vlastních zaměstnanců, může pořízení takového vybavení, služeb, případně drobných stavebních úprav 34 uhradit z prostředků finanční podpory. Jakékoliv výdaje na pořízení určitého plnění však musejí být pro projekt nezbytné. V opačném případě (např. neodůvodněný nákup před koncem projektu) bude takový výdaj považován za nezpůsobilý. Zavazné postupy pro zadávání zakázek v rámci OP LZZ stanovuje Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ, který je k dispozici na webových stránkách 34 Jiné stavební práce než drobné stavební úpravy lze v rámci projektů OP LZZ pořizovat pouze prostřednictvím křížového financování. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 45 z 70 46 10. Udržitelnost podpořených aktivit a prokazování nově vytvořených pracovních míst Udržitelnost podpořených aktivit Podmínky právního aktu o poskytnutí podpory budou v závislosti na charakteru podporovaných aktivit obsahovat ustanovení o povinnosti příjemce udržet po stanovenou dobu některé z těchto aktivit. Povinnost zajistit udržitelnost aktivit se týká podpory vytvořených pracovních míst a případně investic financovaných v rámci křížového financování. Povinnost udržitelnosti se vztahuje pouze na vytvořená pracovní místa 35, na která jsou v rámci projektu čerpány mzdové příspěvky. Nevztahuje se na pracovní místa pro sebezaměstnání a pracovní místa vytvořená u zaměstnavatele, na která nejsou v rámci projektu poskytovány mzdové příspěvky nebo jsou mzdové příspěvky poskytovány pouze ve formě náhrady mzdy zaměstnavateli po dobu účasti zaměstnance na vzdělávání. Povinnost udržet vytvořená místa a případně investice financované v rámci křížového financování může příjemci vzniknout ze dvou různých právních důvodů: udržitelnost podle kap. 10.2; udržitelnost podle čl. 57 nařízení Rady (ES) 1083/2006 (pouze ve výjimečných případech, viz kap. 10.3). Povinností udržet jiné než výše uvedené aktivity bude příjemce zavázán, stanoví-li tak právní akt o poskytnutí podpory Udržitelnost vytvořeného pracovního místa Vytvořená pracovní místa, na která jsou čerpány mzdové příspěvky, a na které se nevztahuje udržitelnost podle čl. 57 nařízení Rady (ES) č. 1083/ , musí být udržena po dobu minimálně 6 měsíců od jejich vzniku. Výše uvedená povinnost udržitelnosti se nevztahuje na nástroje APZ (VPP, SÚPM, apod.) realizované úřady práce v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Do doby udržitelnosti se nezapočítává doba, po kterou pracovní místo nebylo obsazeno. Pracovní místo přitom musí být obsazeno nejpozději do tří měsíců od skončení předchozího pracovněprávního vztahu. Pokud je takové pracovní místo vytvořeno 6 měsíců před koncem projektu, musí být udrženo minimálně do konce realizace projektu. Pokud je pracovní místo vytvořeno 2 měsíce před koncem projektu, musí být udrženo minimálně 6 měsíců, tj. ještě 4 měsíce po skončení projektu. 35 Pokud tedy místo nesplňuje definice vytvořeného pracovního místa, nevztahuje se na něj podmínka udržitelnosti. 36 Tj. pokud je podpora poskytována mimo režim veřejné podpory nebo v režimech veřejné podpory, které nevyžadují udržitelnost investic nebo vytvořených pracovních míst. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 46 z 70 47 Pokud nebudou pracovní místa vzniklá v souvislosti s projektem udržena stanovenou dobu, bude muset příjemce podpory získanou finanční podporu (resp. odpovídající část) vrátit Udržitelnost podle čl. 57 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Legislativní základ Pro zajištění účinnosti, spravedlnosti a udržitelného vlivu intervence fondů existují ustanovení, která zaručí, že investice do podniků budou dlouhodobé, a zabrání tomu, aby byly tyto fondy využívány pro získání nepatřičných výhod. Cílem je zajistit, aby investice využívající pomoci fondů mohly být odepisovány po dostatečně dlouhou dobu. V souladu s článkem 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 může být příspěvek z fondů pro daný projekt zachován pouze tehdy, pokud do pěti let od ukončení projektu nebo tří let od ukončení projektu v případě investic nebo pracovních míst vytvořených MSP 37, neprojde podpořený projekt podstatnou změnou a) ovlivňující jeho povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu a b) způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury, nebo zastavením výrobní činnosti. U projektů financovaných v rámci OP LZZ nebude příspěvek zachován pouze v případech, kdy projekt podle pravidel o veřejné podpoře ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU podléhá povinnosti udržení investice nebo vytvořených pracovních míst a jestliže během období stanoveném v těchto pravidlech projekt projde podstatnou změnou způsobenou zastavením výrobní činnosti. Odnětí příspěvku se nevztahuje na žádný projekt, který prochází podstatnou změnou způsobenou zastavením výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku. Praktické implikace Pokud bude režim veřejné podpory, ve kterém je podpora příjemci poskytována, vyžadovat udržení investice nebo vytvořených pracovních míst po předem stanovenou dobu, bude k tomu příjemce zavázán speciálním ustanovením v Právním aktu o poskytnutí podpory. Standardně je veřejná podpora v rámci OP LZZ poskytována pouze v takových režimech, které udržitelnost investic nebo vytvořených pracovních míst nevyžadují, a tudíž nepodléhají aplikaci čl. 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Prokazování nově vytvořených pracovních míst Vytvořená pracovní místa Vytvořené pracovní místo je pracovní místo vytvořené v rámci projektu v souladu s níže uvedenými pravidly. Vytvořená pracovní místa musí představovat čistý nárůst pracovních míst v organizaci oproti průměru za posledních 12 měsíců. Požadavek podle předchozí věty nemusí být splněn v případě poskytování mzdových příspěvků znevýhodněným nebo zdravotně postiženým zaměstnancům za předpokladu naplnění podmínek uvedených v čl. 40 odst. 4 a čl. 41 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 800/2008 tj. v případě, kdy k čistému nárůstu nedojde výhradně kvůli tomu, že dotyčné pracovní místo muselo být uprázdněno z 37 Dle usnesení vlády ČR č. 1302/2006 ze dne 15. listopadu Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 47 z 70 48 důvodu dobrovolného odchodu, tělesného postižení, odchodu do důchodu z důvodu věku, dobrovolného zkrácení pracovní doby nebo dovoleného propuštění pro porušení pracovních povinností. Nositelem nově vzniklých pracovních míst může být příjemce podpory, jeho český projektový partner nebo jiný zaměstnavatel. Pracovní místa musí vzniknout v přímé souvislosti s projektem. Za vytvořená pracovní místa se nepovažují místa, která vzniknou v rámci realizačního týmu projektu. Příjemci podpory uvedou v první průběžné monitorovací zprávě průměrný evidenční počet svých zaměstnanců ve fyzických osobách a/nebo zaměstnanců českého partnera a/nebo zaměstnanců jiného zaměstnavatele, u kterého budou vznikat pracovní místa k datu podpisu právního aktu o poskytnutí podpory za období dvanácti kalendářních měsíců předcházejících podpisu právního aktu o poskytnutí podpory. V případě, že tyto subjekty zaměstnávají pracovníky na zkrácený pracovní úvazek nebo sezónní zaměstnance, doloží průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený. Tyto údaje příjemce uvede v monitorovací zprávě v záložce Indikátory do pole Popis u příslušného indikátoru. V dalších monitorovacích zprávách uvádí příjemce podpory nárůst nových pracovních míst ve své organizaci a/nebo u ostatních subjektů. Tato skutečnost bude následně kontrolována. Případný pokles počtu ostatních pracovníků musí být zdůvodněn a musí být doloženo, že se nejedná o pracovní místa související s podpořeným projektem. Podrobnější informace o vytvořených pracovních místech uvede příjemce v monitorovací zprávě v záložce Indikátory do pole Popis u příslušného indikátoru. Doklady k nově vzniklým pracovním místům: 1. přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců příjemce podpory a/nebo ostatních subjektů (českých partnerů projektu nebo zaměstnavatelů); 2. pracovní smlouvy zaměstnanců na pozicích, které vznikly v souvislosti s realizací projektu; 3. pracovní náplně nových zaměstnanců; 4. mzdové listy nových zaměstnanců. Pokud se příjemce podpory zaváže k jejich vytvoření, musí doložit jejich vznik a zachování kontrolním orgánům. Pokud se vytvářejí nová pracovní místa u českých partnerů projektu a/nebo u zaměstnavatelů spolufinancováním z prostředků OP LZZ, doporučujeme příjemcům podpory, aby si ve smlouvě o partnerství nebo jiným smluvním způsobem dostatečně zajistili vytvoření a udržení nových pracovních míst včetně zakotvení povinnosti poskytnout veškeré povinné doklady v případě kontroly nových pracovních míst ze strany kontrolních orgánů tak, aby příjemce podpory mohl plnění svých závazků náležitě prokázat. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 48 z 70 49 11. Prokazování výdajů vynaložených příjemcem podpory z vlastních zdrojů V případě, že se příjemce podpory s ohledem na pravidla veřejné podpory alespoň částečně podílí na financování celkových způsobilých výdajů projektu vlastními finančními prostředky, tj. u projektů financovaných v režimu blokové výjimky, musí příjemce společně s průběžnými monitorovacími zprávami, nejpozději však se závěrečnou monitorovací zprávou (pokud poskytovatel podpory nestanoví jinak) prokázat tuto skutečnost doložením kopií příslušných účetních dokladů. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 49 z 70 50 12. Audit Všechny grantové projekty spolufinancované z OP LZZ, u kterých byly příjemcům poskytnuty na realizaci veřejné prostředky ve výši ,- Kč a více, musí být před podáním závěrečné monitorovací zprávy a závěrečné žádosti o platbu zauditované (externí audit). U individuálních projektů (IP) není pro povinnost auditu stanoven žádný finanční limit, všechny IP podléhají povinnosti auditu bez rozdílu. Audit projektu se týká jak projektového účetnictví příjemce, tak projektového účetnictví českých partnerů. Auditor provede audit všech subjektů zapojených do projektu najednou. Podmínka auditu účetnictví se nevztahuje na partnera bez finančních příspěvků. Audit musí být proveden auditorem nebo auditorskou společností schválenými úředními orgány některého z členských států EU 39. Zpráva auditora musí obsahovat výrok auditora podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, v platném znění. Výrok auditora v českém jazyce musí být přiložen k žádosti o závěrečnou platbu projektu. V auditorské zprávě potvrdí auditor, že projektová účetní evidence (příjmy a výdaje) je správná, důvěryhodná a ověřitelná na základě adekvátních podpůrných dokumentů, a také se vyjádří ke správnosti evidovaných způsobilých výdajů, které vznikly v souvislosti s projektem. Vzor auditorské zprávy obsahuje dokument Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, který je součástí Desatera OP LZZ. Nejpozději 7 měsíců před plánovaným ukončením projektu je příjemce podpory povinen uzavřít smlouvu s auditorem, jejíž součástí musí být požadavky na audit ze strany poskytovatele podpory uvedené v textu právního aktu o poskytnutí podpory. Příjemce podpory informuje o uzavření této smlouvy poskytovatele podpory v nejbližší průběžné monitorovací zprávě. Náklady na auditora jsou součástí způsobilých výdajů uvedených v rozpočtu projektu a jsou zahrnuty do rozpočtové položky Náklady vyplývající přímo ze smlouvy. Cena za provedení auditu musí být cenou obvyklou v daném regionu a v daném čase. Potřebný je pouze jeden audit, který je prováděn po skončení realizace projektu a před podáním závěrečné žádosti o platbu. 38 V případě, že poskytovatel vyžaduje audit i u grantových projektů spolufinancovaných veřejnými prostředky nedosahujícími Kč, musí být tato povinnost uvedena v Právním aktu o poskytnutí podpory. 39 Viz směrnice 84/253/EHS (v ČR je tímto orgánem Komora auditorů České republiky). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 50 z 70 51 13. Obecná pravidla pro Publicitu Na základě Nařízení Evropské komise č. 1828/2006 je každý realizátor projektu povinen informovat příjemce podpory a širokou veřejnost o tom, že daný projekt je spolufinancován z Evropské unie (EU), resp. Evropského sociálního fondu (ESF). Finanční spoluúčast EU, resp. ESF musí být zdůrazněna během všech činností realizace projektu, při jeho zahájení, v průběhu realizace i při prezentaci projektu např. v médiích, na internetu, v interních a výročních zprávách o realizaci projektu, během konferencí a seminářů apod. Volba vhodných prostředků a opatření pro zajištění publicity projektu a jejich věcné a organizační zajištění závisí na rozhodnutí realizátora projektu, tzn. na příjemci podpory. Pravidla pro dodržování publicity projektů OP LZZ jsou zahrnuta v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Příručka pro publicitu OP LZZ, která je k dispozici na webových stránkách Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 51 z 70 52 14. Monitorovací zprávy Obecně o monitorovacích zprávách Monitorování je průběžné sledování, sběr dat a informací o projektech financovaných z prostředků OP LZZ. Monitorování zabezpečuje dohled nad tím, aby tyto finanční prostředky byly využity maximálně efektivně k naplnění cílů, které byly stanoveny OP LZZ a rozvinuty v jednotlivých projektech, které byly vybrány k financování. Monitorování slouží jak příjemcům podpory, tak i poskytovatelům podpory ke sledování průběhu realizace projektů i k případné včasné identifikaci možných rizik a zabránění chybám a nesrovnalostem ve financování projektů. Tyto zprávy musí obsahovat mj. popis uskutečněných aktivit, čerpání rozpočtu, uvedení podstatných i nepodstatných změn v projektu a dále naplňování předepsaných monitorovacích indikátorů. Dlouhodobé a opakované nenaplňování těchto indikátorů může vést k omezení poskytované podpory, k jejímu úplnému zastavení či odebrání. Příjemci podpory jsou povinni v rámci pravidelných monitorovacích zpráv informovat poskytovatele podpory o průběhu celého projektu (tj. včetně těch částí projektu, za které jsou odpovědni případní partneři resp. dodavatelé). Za tímto účelem jsou příjemci podpory povinni zajistit sběr požadovaných údajů a informací od svých partnerů i od dodavatelů služeb, které mají bezprostřední vliv na postup plnění projektu. Součástí monitorovací zprávy jsou také výsledky kontroly na místě. Finanční plnění a naplňování monitorovacích indikátorů projektu je sledováno poskytovatelem podpory pomocí Informačního systému pro monitorování programů pro období , do kterého se průběžně načítají informace z jednotlivých monitorovacích zpráv. Část monitorovací zprávy o průběhu realizace projektu vyplňuje příjemce on-line v aplikaci Benefit7 přímo na internetových stránkách nebo na záložce Konto projektu, přímo na svém projektu. Pokyny k vyplňování monitorovací zprávy a příloh jsou uvedeny v Pokynech Řídícího orgánu přímo v aplikaci Benefit7 na výše uvedených stránkách a dále též v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, který je k dispozici na webových stránkách Monitorovací zprávy včetně příloh předkládá příjemce podpory poskytovateli podpory rovněž v tištěné podobě (1 originál) podepsané statutárním zástupcem příjemce/ oprávněnou osobou, v českém jazyce. Příjemce podpory předkládá v průběhu realizace projektu tři typy monitorovacích zpráv, které mají stejný, resp. podobný formát; liší se v rozsahu požadovaných informací: 1. Zpráva o zahájení realizace projektu předkládá se za první dva měsíce realizace projektu (pouze u grantových projektů), 2. Průběžné monitorovací zprávy - předkládají se v průběhu realizace projektu nejméně jednou za 6 měsíců, 3. Závěrečná monitorovací zpráva - předkládá se po ukončení realizace projektu. Poskytovatel podpory si při schvalování všech typů monitorovacích zpráv vyhrazuje právo požadovat dodatečné informace ke způsobu realizace projektu a k jeho výsledkům. Takové Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 52 z 70 53 informace musí být příjemcem dodány ve lhůtě ne delší než 15 dnů od doručení konkrétního požadavku, nestanoví-li poskytovatel podpory jinak. Všechny monitorovací zprávy musí příjemce podpory archivovat. Jestliže příjemce podpory předkládá tzv. Žádost o platbu, musí k ní být VŽDY připojena monitorovací zpráva Zpráva o zahájení realizace projektu a průběžné monitorovací zprávy Příjemce podpory v souladu se svými povinnostmi stanovenými v právním aktu o poskytnutí podpory vypracovává Zprávu o zahájení realizace projektu a pravidelné průběžné monitorovací zprávy za projekt. Informuje v nich o průběhu realizace projektu, vývoji pokroku projektu a o naplňování monitorovacích indikátorů, které uvedl ve své žádosti o poskytnutí finanční podpory na projekt, a to i v předepsaném podrobnějším členění. Příjemce předkládá po prvních dvou měsících realizace projektu ZS/ŘO tzv. Zprávu o zahájení realizace projektu a to do 15 kalendářních dnů od konce dvouměsíčního monitorovacího období. Zpráva o zahájení realizace projektu má podobnou strukturu jako Monitorovací zpráva o realizaci projektu, avšak vyplňuje se v daleko menším rozsahu. Další odlišností je, že Zpráva o zahájení projektu neobsahuje žádost o platbu. ZS/ŘO provádí kontrolu této zprávy zpravidla do 20 pracovních dnů ode dne přijetí. Každá následující průběžná monitorovací zpráva se předkládá nejméně jednou za každých 6 měsíců realizace projektu. Příjemce tyto zprávy předkládá do 30 kalendářních dnů od ukončeného monitorovacího období. ZS/ŘO opět provádí kontrolu těchto zpráv zpravidla do 20 pracovních dnů ode dne přijetí MZ. Harmonogram podávání zpráv může upravit poskytovatel podpory ve výzvě k předkládání žádostí o podporu, případně může být harmonogram upraven v Právním aktu o poskytnutí podpory. Na základě požadavků relevantních subjektů (např. ŘO OP LZZ, EK aj.) může být harmonogram předkládání zpráv dále upraven. Z důvodu potřeby vyčerpání alokace OP LZZ může být příjemce vyzván poskytovatelem podpory k předložení mimořádné monitorovací zprávy spolu se žádostí o platbu k 31. říjnu každého roku. Příjemce podpory z OP LZZ je v odůvodněných případech oprávněn požádat poskytovatele podpory o prodloužení lhůty pro předkládání monitorovacích zpráv. Žádost musí obsahovat následující údaje: název a registrační číslo projektu, název příjemce, zdůvodnění žádosti, podpis statutárního zástupce organizace nebo osoby oprávněné jednat jejím jménem, návrh nového termínu pro předložení MZ (vzor žádosti je ke stažení na Tato písemná žádost musí být v listinné podobě, postačí ová forma s naskenovanou žádostí, doručena poskytovateli podpory vždy před uplynutím lhůty pro předložení MZ. Do datové řady se počítá i podání mimořádné monitorovací zprávy spolu se žádostí o platbu. Mimořádnou monitorovací zprávu spolu se žádostí o platbu může příjemce předložit v situaci, kdy dosud poskytnuté části dotace nevystačí na financování realizace projektu až do doby, kdy lze očekávat vyplacení další části dotace ve vazbě na monitorovací zprávu se žádostí o platbu předloženou v nejbližším řádném termínu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 53 z 70 54 Příklad: Realizace projektu byla zahájena 1. ledna Zpráva o zahájení realizace projektu za období 1. ledna 28. února 2009 musí být předložena poskytovateli nejpozději do 15. března První průběžná monitorovací zpráva za období 1. ledna 30. června musí být předložena nejpozději do 30. července Pokud budou předloženy mimořádné žádostí o platbu s monitorovací zprávou, počítají se do datové řady. Pokud má být průběžná monitorovací zpráva, resp. závěrečná monitorovací zpráva za projekt vypracována 1 měsíc před jeho závěrečnou monitorovací zprávou, oznámí příjemce písemně tuto skutečnost vyhlašovateli a ten rozhodne, zda může příjemce podpory předložit pouze jednu monitorovací zprávu místo dvou, tedy jednu, která bude za sedmiměsíční období. Pokud termín zpracování průběžné monitorovací zprávy připadne na období po ukončení projektu, nebude se průběžná monitorovací zpráva zpracovávat. Realizátor projektu předloží pouze závěrečnou monitorovací zprávu v termínu nejpozději do 2 měsíců od ukončení projektu. Předkládání smluv: V případě, kdy se jedná o projekt se zapojením českého partnera/partnerů Smlouva/smlouvy o partnerství se předkládají nejpozději se Zprávou o zahájení realizace projektu. Smlouvy, objednávky, metodiky výpočtů (např. režijních nákladů) se předkládají pouze jednou, nejpozději s Monitorovací zprávou se žádostí o platbu, která obsahuje prokazované způsobilé výdaje, ke kterým se vztahují (pokud poskytovatel podpory nestanoví jinak) Závěrečná monitorovací zpráva Závěrečná monitorovací zpráva zhodnotí úspěšnost celého projektu a informuje o výsledcích a splněných aktivitách realizovaných v rámci projektu (stejný formát jako průběžná monitorovací zpráva se zaškrtnutím příslušného typu zprávy). Závěrečná zpráva musí obsahovat podrobný popis podmínek, v nichž byl celý projekt realizován, informace o publicitě projektu a o zdrojích jeho financování, dále musí obsahovat informace o skutečnostech, které mohou být použity k vyhodnocení dopadu projektu. Pokud se jedná o grantový projekt se schválenými způsobilými náklady z veřejných zdrojů ve výši Kč a více, nebo o individuální projekt, musí být před podáním závěrečné monitorovací zprávy a závěrečné žádosti o platbu projekt zauditován (viz kap. 12). K závěrečné monitorovací zprávě musí být přiložena zpráva z externího auditu. Závěrečná monitorovací zpráva musí být předložena v termínu stanoveném poskytovatelem podpory (nejpozději do 2 měsíců po skončení projektu). ZS/ŘO provádí kontrolu této zprávy zpravidla do 20 pracovních dnů ode dne přijetí. 40 V případě, že poskytovatel vyžaduje audit u grantových projektů spolufinancovaných veřejnými prostředky nedosahujícími Kč, musí být tato povinnost uvedena v Právním aktu o poskytnutí podpory. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 54 z 70 55 Spolu se závěrečnou monitorovací zprávou je vždy předkládána i závěrečná žádost o platbu (s výjimkou případu, kdy příjemce nevyužil všechny poskytnuté části dotace). Závěrečná monitorovací zpráva ani závěrečná žádost o platbu nejsou finančním vypořádáním projektu (např. podle vyhlášky č. 52/2008) viz kap Formuláře všech typů zpráv o realizaci projektů jsou k nahlédnutí v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, který je k dispozici na webových stránkách Monitorovací zprávy o průběhu realizace projektu vyplňuje příjemce on-line v aplikaci Benefit7 na internetových stránkách nebo přímo na svém projektu Přílohy k monitorovacím zprávám projektů Přílohy k monitorovacím zprávám jsou popsány spolu s pokyny pro jejich vyplnění v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, který je k dispozici na webových stránkách Investiční akce charakteru rekonstrukcí a modernizací Investiční záměr pro stavební akci charakteru rekonstrukcí a modernizací, které jsou prováděny za účelem usnadnění přístupu a pohybu osobám zdravotně postiženým nebo úpravy výukových, tréninkových nebo pracovních prostor používaných na realizaci aktivit s cílovou skupinou předložil příjemce spolu se žádostí o poskytnutí podpory z OP LZZ (v případě individuálních projektů) nebo spolu se Zprávou o zahájení realizace projektu (v případě grantových projektů). Příjemce je dále povinen před realizací akce nejpozději v období monitorovací zprávy předcházející období, kdy dojde k realizaci investice, nebo i mimo období předcházející MZ, ale nejméně 2 měsíce před započetím akce předložit následující dokumentaci: 1) Pro stavební akci charakteru rekonstrukcí a modernizací, které jsou prováděny za účelem usnadnění přístupu a pohybu osobám zdravotně postiženým nebo úpravy výukovývh, tréninkových nebo pracovních prostor používaných na realzaci aktivit s cílovou skupinou a) výkaz výměr zpracovaný projektantem a oceněný podle stavebního sazebníku (s uvedením názvu) včetně kalkulace cen projekčních prací a ceny TDI (technický dozor investora). Elektronická verze výkazu výměr (včetně neoceněného výkazu výměr) musí být dodána ve formátu.xls, případně jiném kompatibilním; b) harmonogram realizace, včetně platebního kalendáře; c) projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení a stavební povolení s vyznačením o nabytí právní moci projektová dokumentace je buď v originále potvrzena stavebním úřadem, nebo příjemce doloží čestné prohlášení, že projektová dokumentace odpovídá projektové dokumentaci schválené stavebním úřadem. V elektronické podobě je dodávána ve formátu.dwg; Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 55 z 70 56 d) podklady dokládající výběrovém řízení dle pravidel uvedených vpříručce D9 v Metodickém pokynu pro zadávání zakázek OP LZZ, včetně návrhu smlouvy (uzavřené smlouvy), případně jiných smluvních dokumentů realizace projektu s vybraným dodavatelem včetně všech příloh. Dále všechny dosud uzavřené smlouvy nebo objednávky vztahující se k dané stavební rekonstrukci nebo modernizaci; e) fotodokumentaci před zahájením rekonstrukce nebo modernizace. 2) Pro nestavební akci charakteru pořízení zařízení a vybavení (pro hodnotu majetku vyšší než Kč): a) věcný popis akce jednoznačně postihující předmět a rozsah dodávek, dále jednoznačně popisující umístění pořizovaných zařízení a vybavení; b) zdůvodnění nezbytnosti akce včetně plánované využitelnosti pořizovaných zařízení a vybavení; c) technický popis (případně výkresy, schémata, technickou zprávu, obrázky apod.). Poskytovatel je povinen nejpozději do 30 kalendářních dnů před započetím rekonstrukce nebo modernizace, případně před pořízením zařízení a vybavení, předat příjemci písemné vyjádření k předkládané investici. Příjemce je povinen po ukončení akce v nejbližší monitorovací zprávě doložit vyjádření stavebního úřadu o ukončení rekonstrukce (kolaudační rozhodnutí) a kopie účetních dokladů. V případě pořízení zařízení a vybavení pouze kopie účetních dokladů. Nezbytnou součástí této zprávy bude ei fotodokumentace nové investice. Vymezení způsobilých nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se řídí aktuálním zněním vyhlášky č. 410/2009 Sb., případně vyhlášky č. 500/2002 Sb. a vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterými se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Monitorovací indikátory Příjemce podpory v žádosti o poskytnutí finanční podpory z OP LZZ uvedl plánovanou hodnotu monitorovacích indikátorů, tj. ukazatelů výstupů a výsledků projektu. Při monitorování realizace projektu musí příjemce průběžně sledovat naplňování těchto monitorovacích indikátorů v podrobnějším členění (např. podle pohlaví, podle postavení na trhu práce apod.). Souhrn monitorovacích indikátorů a jejich definic je popsán v samostatně stojícím dokumentu s názvem: Metodika monitorovacích indikátorů, který je k dispozici na webových stránkách Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 56 z 70 57 15. Hodnocení (sebe-evaluace) projektu Evaluace není kontrola! Evaluace je vyhodnocování výstupů, výsledků, účinků a dopadů projektu. Evaluace pomáhá zjistit, do jaké míry jsou aktivity projektu úspěšné nebo naopak nevedou k očekávaným účinkům projektu. Posouzení a hodnocení realizace projektu má vést k přizpůsobení aktivit projektu, k účinějšímu dosažení žádoucích výsledků a ke zlepšení řízení projektu. Hodnocení - sebeevaluace je proces, ve kterém projektový tým sám hodnotí, jak se v realizaci projektu daří naplnění cílů či nikoliv. V širším významu se jedná o posouzení relevance, účinnosti, úspornosti či širších socioekonomických dopadů skupin projektů či celého operačního programu. Sebehodnocení umožňuje zjistit zejména: zda-li jsou probíhající aktivity v souladu s plánovanými aktivitami; zda-li je harmonogram projektu dodržen; zda-li aktivity odpovídají potřebám cílových skupin; možnosti zlepšení řízení projektu; zda-li projekt splňuje požadavky na naplnění stanovených monitorovacích indikátorů; zda-li jsou zdroje efektivně využity; zda-li rozšířit, pokračovat, změnit nebo zrušit nějaké aktivity; zda-li je nutno stabilizovat nebo zúžit projektové partnerství. Obecně z hlediska implementace daného projektu je sebehodnocení zaměřeno na: výstupy a jejich srovnání s plánovanými hodnotami; zjištění míry dosažení cílů; efektivitu výstupů ve vztahu ke vstupům; aktivity projektu ve vztahu k potřebám cílových skupin; zkušenosti s neplánovými jevy, ať jsou pozitivní či negativní; udržitelnost po skončení finanční podpory. Sebehodnocení je integrální součástí celého projektu. Provádí se v rámci životního cyklu projektu. Doporučuje se provést průběžné sebehodnocení a to v tom okamžiku, kdy je dosažen důležitý milník projektu (např. ukončení analytické či výzkumné části projektu) zejména ukončení klíčové aktivity či etapy. Sebehodnocení proto musí být etapizováno v rámci projektu. Průběžné sebehodnocení je potřebné z toho důvodu, aby bylo možné zjistit nedostatky a snížit míru problémů účinnými opatřeními již během projektu. Sebehodnocení může projektový tým využít pro sepsání a zvýšení kvality předkládaných monitorovacích zpráv. Podrobnější informace a pokyny k provádění sebehodnocení při realizaci projektu včetně konkrétních příkladů je možné najít na ESF Fóru (https://forum.esfcr.cz), v klubu Sebeevaluace (sebehodnocení) projektů. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 57 z 70 58 16. Kontrola Administrativní kontrola projektu Administrativní kontrola spočívá v kontrole dokladů předložených žadatelem o podporu nebo příjemcem podpory při podání žádosti o poskytnutí finanční podpory, při oznámení o změně projektu, při podání žádosti o dodatek k právnímu aktu o poskytnutí podpory a při průběžném podávání všech typů monitorovacích zpráv. Kontrola probíhá na pracovišti poskytovatele podpory Kontroly na místě (fyzická kontrola) Kontrola na místě je vykonávána na základě čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Cílem fyzické kontroly realizace projektu je ověřit, že spolufinancované výrobky a služby byly skutečně dodány, a že uplatňované výdaje byly skutečně vynaloženy. Fyzická kontrola ověřuje, zda byl zajištěn soulad s podmínkami odpovídajícího rozhodnutí Komise podle Nařízení Komise (ES) č. 1083/2006 a se souvisejícími vnitrostátními pravidly a pravidly Společenství, zejména pokud jde o způsobilost výdajů pro podporu ze strukturálních fondů v rámci dotyčné pomoci, o zadávání veřejných zakázek, o veřejnou podporu (včetně pravidel o kombinaci podpor), o udržitelný rozvoj a o rovné příležitosti. Fyzické kontroly spočívají v kontrole na místě u příjemce podpory, nebo na místě u partnerů příjemce. Porovnává se při nich skutečný stav se stavem deklarovaným, přičemž kontrola obsahuje i kontrolu dokladů. Kontrolu mohou provádět pouze pracovníci, kteří se prokážou průkazem kontrolora nebo jednorázovým pověřením k provedení kontroly daného projektu. Každá kontrola musí být příjemci oznámena předem. V případě, že by oznámení kontroly předem mohlo vést ke zmaření účelu kontroly, lze kontrolu oznámit až na místě. Příjemce je poskytnutím podpory zavázán umožnit vstup kontrolou pověřeným osobám pracovníkům poskytovatele podpory, přizvaným zmocněným zástupcům Řídícího orgánu, Zprostředkujícího subjektu, pracovníkům Nejvyššího kontrolního úřadu, pracovníkům Ministerstva financí ČR, finančního úřadu, zástupcům Evropské komise nebo Evropského účetního dvora, kteří mohou být doprovázeni dalšími přizvanými osobami. Umožnit vstup kontrolou pověřeným osobám je příjemce povinen v průběhu trvání projektu a po dobu deseti let po obdržení závěrečné platby. Přístup zmocněných zástupců MPSV, poskytovatele podpory, NKÚ, Ministerstva financí ČR, finančního úřadu, Evropské komise nebo Evropského účetního dvora bude mít přísně důvěrnou povahu ve vztahu ke třetím stranám. Příjemce podpory je povinen kontrolním orgánům umožnit přístup na místo realizace projektu včetně přístupu k veškeré dokumentaci týkající se projektu. Stejné ustanovení musí být obsaženo ve smlouvě o partnerství Kontrola vzorku operací Kontrola vzorku operací je vykonávána na základě článků 16 a 17 nařízení Komise (ES) 1828/2006 a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Tato kontrola je důsledně oddělena od systému kontrol na místě prováděných poskytovatelem podpory a dalšími subjekty popsanými v předchozí kapitole. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 58 z 70 59 Pro OP LZZ je kontrolou vzorku operací pověřen Odbor interního auditu a kontroly, Oddělení auditů a kontrol prostředků EU MPSV. Toto oddělení při zajištění výkonu kontrol vzorku operací spolupracuje s útvary vykonávajícími funkci interního auditu a kontroly na MPO a MV ČR. Procesní stránka kontroly je obdobná jako u kontroly na místě Informace o cílových skupinách Příjemce podpory zajistí a uchová jmenné seznamy s kontaktními údaji o jednotlivcích z cílových skupin, kteří se zúčastnili akcí uskutečněných v rámci projektu nebo pro které byly některé z činností projektu prováděny (vč. doprovodných opatření). Tyto informace jsou podkladem pro případnou kontrolu způsobilosti příslušných výdajů projektu. Nebudou vyžadovány pouze v případech, kdy zajištění a uchování těchto údajů je v rozporu s účelem práce s danou cílovou skupinou (např. údaje obětí trestných činů apod.). Tato skutečnost, tj. zachování anonymity cílové skupiny, musí být nicméně uvedena v nejbližší monitorovací zprávě následující po realizaci takové aktivity s odůvodněním, proč nebyl seznam pořízen; u těchto aktivit musí být uveden alespoň počet účastníků a stručná charakteristika jejich složení. Evidence charakteristik jednotlivých účastníků projektu z cílových skupin bude příjemce podpory současně využívat jako podklad pro sledování jednotlivých monitorovacích indikátorů projektu. V poznámkách jmenných seznamů bude možné sledovat, zda zaměstnavatel účastníka projektu čerpá nějakou formu veřejné podpory. Příjemce podpory musí postupovat v souladu s platným zněním zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, mj. zajistí souhlas těchto osob nebo jejich zákonných zástupců s využitím jejich údajů. Tyto osoby musí být informovány o způsobu využití jejich údajů a o skutečnosti, že tyto údaje (jméno, kontaktní adresa, rok narození, případně další) mohou být využívány třetí osobou pověřenou poskytovatelem podpory, event. Evropskou komisí nebo MPSV, a to pouze za účelem kontroly. Tuto informaci doporučujeme uvést např. na formuláři prezenční listiny, kterou účastník akce podepisuje. Způsob archivace a předávání osobních údajů třetím osobám se řídí zákonem č.101/2000 Sb, o ochraně osobních údajů. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 59 z 70 60 17. Uchovávání dokumentů Příjemce podpory musí uchovávat veškeré dokumenty související s realizací projektu po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla příjemci vyplacena závěrečná platba. Dokumentace musí být vedena přehledně a musí být lehce dosažitelná. Obdobně musí být k archivaci potřebných dokumentů zavázáni ve smlouvách s příjemcem podpory případní partneři. Příjemci a partneři jsou povinni ukládat a archivovat dokumenty podle závazných právních předpisů ČR. Ukládání a archivace se řídí zejména těmito právními předpisy: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů Na základě legislativy ČR je nutné některé typy dokumentů uchovávat déle než je stanoveno evropskou legislativou, např. mzdové listy až po dobu 30 let. Vzhledem k tomu, že jsou veškeré relevantní dokumenty důležitým průkazním materiálem, musí příjemce podpory a jeho partneři při jejich ukládání postupovat velmi obezřetně a musí zajistit, aby při jakékoli případné kontrole mohly být dokumenty použity jako důkazní prostředek. Při zániku příjemce podpory nebo partnerů v období před uplynutím lhůty pro archivaci převezme spisovnu nebo správní archiv jeho právní nástupce, likvidátor, zřizovatel nebo ten, na něhož přechází působnost zaniklého. Je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení 41. O této skutečnosti musí být informován poskytovatel podpory. Pokud dokumenty zanikajícího subjektu nepřebírá jeho právní nástupce, musí být umožněn výběr důležitých dokumentů poskytovateli podpory. Uchovávány musí být především následující dokumenty: - Text právního aktu o poskytnutí podpory, jeho změny a dodatky včetně všech příloh - Texty Smluv s partnery (pokud byly uzavírány), jejich změny a dodatky - Čestná prohlášení o poskytnuté podpoře de minimis předložená jinými subjekty, kterým příjemce udělil podporu malého rozsahu de minimis - Oznámení o poskytnutí podpory de minimis jiným subjektům příjemcem finanční podpory - Výběrová řízení: 41 Viz zákon č. 499/2004 Sb.,. o archivnictví a spisové službě, Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 60 z 70 61 o oslovení dodavatelů nebo způsob poskytnutí / předání zadávací dokumentace uchazečům; o zadávací dokumentaci; o nabídky od dodavatelů, jejich vyhodnocení hodnotící komisí (zápisy); o čestná prohlášení o nestrannosti a mlčenlivosti osob, které se podílely na hodnocení a výběru; o oznámení výsledku výběrového řízení uchazečům, kteří předložili nabídku; o smlouvy nebo objednávky. - Externí výdaje: o dodací listy, předávací listy či jiné dokumenty prokazující převzetí předmětu dodávky o faktury a doklady o platbách či úhradách faktur - Interní výdaje: o Mzdové výdaje členů realizačního týmu: pracovní smlouva / dohoda o provedení práce / dohoda o pracovní činnosti; výkaz práce; mzdové listy, výplatní pásky; doklady o vyplacení mzdy a zákonných odvodů v členění na hrubou mzdu, zálohy daně a výdaje na sociální a zdravotní pojištění, případně metodika stanovení poměrné části mzdy odpovídající práci na projektu o výkaz o výdajích za zahraniční pracovníky vykazující měsíčně odvedenou práci, výdaje budou vyměřeny na základě jednotkových cen za ověřitelný odpracovaný časový úsek o cestovní doklady o knihy jízd s vyznačením jízdy v rámci projektu (pro doložení spotřeby paliva - souhrnný přehled ujetých kilometrů, náklady na pohonné hmoty - interní doklady o prvotní doklady provozních nákladů účtovaných v rámci projektu o prvotní doklady režijních výdajů, včetně metodiky výpočtu alikvotního podílu na služby, nájem apod. - Doklady k aktivitám projektu o V případě vzdělávacích aktivit, školení, seminářů, poradenství a specifických sociálních služeb: doklady o způsobu výběru účastníků projektu; Dohody o účasti na projektu; prezenční listiny ze vzdělávacích aktivit; rozvrhy jednotlivých vzdělávacích kurzů a programů; fotodokumentaci; používané školicí pomůcky a metodiky; vyhodnocené testy (pokud proběhly); seznam osob, které úspěšně absolvovaly aktivitu / seznam osob, které obdržely certifikát / osvědčení; seznam osob, které nedokončily aktivitu / nebyly úspěšné, s uvedením důvodu; vzor certifikátu / osvědčení; seznam osob, které obdržely poradenství/konzultaci s podpisy těchto podpořených osob. V případě poskytovaní specifických soc. služeb (např. terénní programy), kdy není možné z důvodu respektování anonymity klienta zajistit dohody, seznamy a podpisy klientů, má Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 61 z 70 62 příjemce povinnost archivovat doklady, ze kterých vyplývá datum, hodina, druh poskytnuté služby a podpis zodpovědného pracovníka. o V případě přípravy metodik: zápisy z jednání; konečnou verzi metodik; doklady prokazující distribuci metodik cílové skupině o Materiální výstupy, které byly v rámci projektu vytvořeny tisky (např.: publikace, výukové materiály, metodiky, studie, tiskové zprávy, letáky, manuály, atd.) audionahrávky, videonahrávky (vč. filmů), vše v 1 vyhotovení. - Zápisy jednání tykajících se projektu - Kopie veškerých monitorovacích zpráv a žádostí o platbu - V případě, že jsou výdaje financovány z projektu pouze částečně, na základě zvolené metody, je nutné archivovat tuto metodiku a způsob jejího schválení odpovědnou osobou. Tento seznam je pouze indikativní a není vyčerpávající. V případě grantových projektů využívajících nepřímé náklady neuchovává příjemce ve složce projektu doklady vztahující se k položkách zařazeným mezi nepřímé náklady dle Metodiky způsobilých výdajů (D5). Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 62 z 70 63 18. Nesrovnalosti Definice nesrovnalosti Nesrovnalostí se pro účely této příručky rozumí porušení právních předpisů ES nebo ČR (včetně podmínek stanovených příjemci právním aktem o poskytnutí podpory) v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu EU nebo do veřejného rozpočtu ČR 42. Tzn. jedná se o každé porušení podmínek, za kterých byly prostředky ES poskytnuty České republice, a každé porušení podmínek, za kterých byly tyto prostředky a prostředky národních veřejných rozpočtů dále poskytnuty příjemcům a subjektům čerpajícím příspěvek Základní typy nesrovnalostí Základní typy nesrovnalostí jsou: Základní typy nesrovnalostí: 1. Nesrovnalost jako porušení rozpočtové kázně Bude se jednat o porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb. Porušení rozpočtové kázně ve smyslu 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel je neoprávněné použití veřejných peněžních prostředků (tedy výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity), nebo zadržení veřejných peněžních prostředků jejich příjemcem (tedy porušení povinnosti vrácení prostředků ve stanoveném termínu). 2. Nesrovnalost, která není porušením rozpočtové kázně Nesrovnalostí je takové porušení podmínek, kterým by mohly být dotčeny zájmy ES, tzn., že dosud nebyly výdaje proplaceny z veřejných prostředků, ale byly pouze nárokovány. Další typy nesrovnalostí Níže vyjmenované typy nesrovnalostí mohou, ale nemusí být porušením rozpočtové kázně. A. Trestný čin nejčastěji se jedná o podvod 42 Viz Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (obecné nařízení), čl. 2, odst Subjektem čerpajícím příspěvek je např. příjemce mzdového příspěvku, uchazeč o zaměstnání atp. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 63 z 70 64 v případě podezření na spáchání trestného činu se postupuje v souladu s 22 odst. 6 zákona č. 320/2001 Sb. a v souladu s ustanovením 8 zákona č. 141/1961 Sb. (oznamovací povinnost) B. Systémové nesrovnalosti Jsou chápány jako selhání systému řízení a mohou se vyskytovat na všech úrovních implementace. Mohou to být opakované chyby, vzniklé na základě vážných nedostatků v řídících a kontrolních systémech zabezpečujících správné účetnictví a shodu s pravidly a nařízeními. Na systémové nesrovnalosti jsou navázány finanční korekce ze strany EK. Například se jedná o nefunkční kontroly podle čl. 13 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. C. Ostatní nesrovnalosti Nesrovnalosti, které nelze podřadit pod předcházející typy Příklady nesrovnalostí Nejčastější případy nesrovnalostí, které mohou nastat, naleznete na Vycházíme přitom ze zkušeností z programového období Zde uvádíme jen několik obecných příkladů: porušení podmínek právního aktu o poskytnutí podpory, u kterých je stanoveno, že znamenají porušení rozpočtové kázně; podezření na spáchání trestného činu v souvislosti s realizací projektu; porušení zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, resp. závazných postupů pro zadávání zakázek stanovených Metodickým pokynem pro zadávání zakázek v rámci OP LZZ Řešení nesrovnalostí Případná podezření na nesrovnalost jsou hlášena řídícímu orgánu, který má celkovou odpovědnost za evidenci, monitoring, hlášení a šetření nesrovnalostí a za přijetí odpovídajících opatření k zabránění dalšího výskytu nesrovnalostí (včetně odpovědnosti za vymáhání dlužných částek). Řídící orgán posoudí, zda se jedná o opodstatněné podezření či nikoli. Podezření na nesrovnalost trvá do okamžiku, kdy o případu pravomocně rozhodne příslušný orgán, tj. příslušný finanční úřad (dále jen FÚ ) v případech podezření na porušení rozpočtové kázně, orgán činný v trestním řízení v případech podezření na spáchání trestného činu, případně jiný příslušný subjekt či ŘO v případě, že se jedná o nesrovnalosti uvedené v bodu 1.2. ad 4). Potvrzená nesrovnalost je určena okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí orgánů vyjmenovaných, tj. FÚ, Policie ČR, soud atd. Poskytovatel má právo nezpůsobilý výdaj v celé výši vyčlenit ze žádosti o platbu do doby, než se podezření na nesrovnalost potvrdí či nepotvrdí jako opodstatněné. Postupuje přitom dle pokynů ŘO. A. V případě, že ŘO rozhodne na základě prošetření podezření na nesrovnalost, že se nejedná o opodstatněné podezření na nesrovnalost, výdaj může být proplacen v následné žádosti o platbu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 64 z 70 65 B. V případě, že ŘO potvrdí podezření na nesrovnalost jako opodstatněné, a současně se jedná o podezření na porušení rozpočtové kázně, poskytovatel předá případ k šetření příslušnému FÚ. Ani nadále však poskytovatel není oprávněn takovýto výdaj proplatit. FÚ je jediným orgánem příslušným k posouzení, zda došlo k porušení rozpočtové kázně, a pokud ano, vyčíslí odvod a penále a zajistí navrácení neoprávněně použitých prostředků od příjemce. V případě, že poskytovatel již v žádosti o platbu příjemce učinil korekci, a to ve výši neoprávněně použitých prostředků či % částky dotace, vezme FÚ tuto korekci při svém rozhodnutí v úvahu. FÚ může dovyměřit případný rozdíl mezi vyměřeným odvodem a provedeným snížením poskytovatele. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je počítáno penále ve výši jednoho promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Příjemce může též částku dobrovolně uhradit na účet FÚ z titulu porušení rozpočtové kázně. Pokud jde o nezpůsobilé výdaje veřejných zakázek, budou veškeré výdaje, které spadají pod výběrové řízení, vyčleněné ze žádosti o platbu do doby, než se podezření na nesrovnalost buď potvrdí, nebo nepotvrdí. Je nutno rozlišovat postup, pokud jde o výběrová řízení, která nespadají pod působnost zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a postup, pokud jde o výběrová řízení v působnosti tohoto zákona. V případě, že se jedná o podezření na nesrovnalost z důvodu porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zároveň se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení rozpočtové kázně, poskytovatel podá podnět k přezkoumání úkonů příjemce k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS ). Pokud ÚOHS vydá stanovisko o tom, že došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách, bude se jednat o neuznatelný výdaj a poskytovatel bude postupovat jak uvedeno výše (viz postup u nezpůsobilých výdajů). Příjemce je pak povinen vyhlásit nové výběrové řízení. Další prostředky, které zůstanou z celkové částky dotace po jejím snížení ve výši domnělého porušení rozpočtové kázně dosud nevyplacené, mohou být příjemci dotace nadále vypláceny. Pokud jde o jiné porušení, za něž je v právním aktu stanovena procentní sankce odvodu, nejsou obvykle příjemci pozastavovány platby. V případě, že ŘO na základě prošetření nesrovnalosti rozhodne, že podezření není opodstatněné, výdaj může být proplacen v následné žádosti o platbu. V případě, že ŘO potvrdí opodstatněnost podezření na nesrovnalost, je následný postup obdobný jako v případě nezpůsobilého výdaje (viz bod B této kapitoly) Finanční vypořádání projektu Finanční vypořádání podpory poskytnuté z příslušné kapitoly státního rozpočtu příjemci podpory na projekt spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie se provádí k 31. prosinci roku, v němž byl projekt spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie ukončen. Ukončením projektu se rozumí ukončení jeho financování z prostředků podpory. Příjemce podpory, kterému byla poskytnuta finanční podpora z OP LZZ, vypracuje podklady pro finanční vypořádání na tiskopisech stanovených vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivitami nebo Národním fondem, připojí komentář a současně převede na depozitní účet poskytovatele případnou vratku finanční podpory a to nejpozději do 31. ledna roku následujícího po ukončení projektu. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 65 z 70 66 U ostatních forem právního aktu o poskytnutí podpory se příjemce při finančním vypořádání projektu řídí pravidly stanovenými v Právním aktu o poskytnutí podpory. Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 66 z 70 67 SEZNAM ZKRATEK APZ Aktivní politika zaměstnanosti ČR Česká republika DPH Daň z přidané hodnoty EK Evropská komise ES Evropská společenství ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie EUR Evropská měnová jednotka FO Fyzická osoba FÚ Finanční úřad GG Globální grant GP Grantový projekt IP Individuální projekt IS Informační systém IT Informační technologie Kč Česká koruna MF Ministerstvo financí MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSP Malé a střední podniky Ms2007 Monitorovací systém strukturálních fondů pro období MV ČR Ministerstvo vnitra České republiky MV Monitorovací výbor NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad NNO Nestátní neziskové organizace NUTS Územní statistická jednotka vymezená pro potřeby regionální politiky EU OP Operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná P Příjemce PCO Platební a certifikační orgán PO Právnická osoba Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 67 z 70 68 PR ŘO Sb. SF SR TP ÚOHS VK ZS Public relations (publicita) Řídící orgán Sbírka zákonů Strukturální fondy Státní rozpočet Technická pomoc Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Výběrová komise Zprostředkující subjekt Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 68 z 70 69 PŘEHLED KONTAKTŮ NA ŘO A ZS OP LZZ Řídící orgán OP LZZ (ŘO OP LZZ): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) Odbor řízení pomoci z ESF Na Poříčním právu Praha 2 tel: fax: kontaktní místo: Kartouzská 4, Praha 5 (detašované pracoviště MPSV) Zprostředkující subjekty OP LZZ (ZS OP LZZ): MPSV ČR Odbor implementace programů ESF Na poříčním právu Praha 2 tel.: kontaktní místo: Karlovo nám. 1, Praha 2 (detašované pracoviště MPSV) MPSV ČR Odbor sociálních služeb Na poříčním právu Praha 2 tel.: Ministerstvo vnitra ČR Odbor strukturálních fondů Nad Štolou Praha 7 tel.: fax: Ministerstvo průmyslu a obchodu Odbor podnikání Na Františku Praha 1 tel Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 69 z 70 70 PŘÍLOHY PŘÍLOHA I. FORMULÁŘ FINANČNÍ IDENTIFIKACE (Tento formulář slouží pro účely poskytnutí podpory z prostředků Evropského sociálního fondu a veřejných rozpočtů ČR) JMÉNO MAJITEL ÚČTU ADRESA MĚSTO P S Č ZEMĚ IČO KONT. OSOBA TELEFON FAX E - MAIL JMÉNO BANKY BANKA ADRESA MĚSTO PSČ MĚNA ČÍSLO ÚČTU IBAN POZNÁMKA RAZÍTKO BANKY + PODPIS ZÁSTUPCE BANKY (Obojí povinné) DATUM + PODPIS DRŽITELE ÚČTU (Povinné) Číslo revize: 4 Číslo vydání: 1.4 Stránka: 70 z 70 PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Číslo revize: 3 Číslo PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE FINANČNÍ PODPORY Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Číslo revize: 7 Číslo Příručka pro příjemce finanční podpory z. Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Příručka pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Číslo revize: 1 Číslo vydání: 1.1 Stránka: 1 z 63 Vážení přátelé, Příloha D2. Příručka pro příjemce finanční podpory z. Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Příloha D2 Příručka pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Identifikační číslo: MAD 92 Příloha OM OP LZZ: D2 Typ: Originál Datum: 15.09.2007 Vydal: ŘO OP LZZ Číslo PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O FINANČNÍ PODPORU Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O FINANČNÍ PODPORU Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační číslo: MAD 91 Příloha OM OP LZZ: D1 Číslo revize: 10 Číslo PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O FINANČNÍ PODPORU Z OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační číslo: MAD 91 Příloha OM OP LZZ: D1 Číslo revize: 3 Číslo

https://iudictum.cz/25628/9-as-42-2014-35

9 As 42/2014 - 35 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 9 As 42/2014 - 35 8 As 47/2005 - 104 8 Afs 21/2009 - 243 4 Azs 94/2007 - 107 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: KAMAX s.r.o., se sídlem Nudvojovice 1474, Turnov, zast. JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem se sídlem Valdštejnovo náměstí 76, Jičín, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2012, č. j. KULK 58790/2012, OŽPZ 1303/2012, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2013, č. j. 31 A 4/2013 – 60, II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám zástupce JUDr. Daniela Novotného, Ph.D., advokáta. Rozhodnutím ze dne 16. 8. 2012, č. j. OŽP/12/1444/CED R29, uložil Městský úřad Turnov (dále jen „správní orgán I. stupně“) žalobkyni povinnost zaplatit odvod ve výši 50 707 617 Kč za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o výměře 9,3171 ha. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) svým v záhlaví uvedeným rozhodnutím. K tvrzenému porušení práva vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), uvedl, že správní orgán I. stupně umožnil žalobkyni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí již v oznámení o zahájení řízením ve věci předepsání odvodů ze dne 16. 5. 2012 a stanovil dostatečnou lhůtu pro předložení nového výpočtu odvodů. Ta však v této lhůtě jiný výpočet, než který byl podkladem pro vydání souhlasu s trvalým odnětím půdy, nepředložila. Na místním šetření dne 16. 8. 2012 správní orgán I. stupně odhadem zjistil, že výstavbou bude dotčena větší plocha, než která je uvedena v novém výpočtu dodaném opožděně žalobkyní téhož dne. Odvod byl proto podle § 11 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“), stanoven za plochu uvedenou v souhlasu k trvalému odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, na kterou bylo vydáno územní rozhodnutí. Žalobkyně napadla uvedené rozhodnutí stěžovatele žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), který ji shledal částečně důvodnou a toto rozhodnutí zrušil. Dovodil, že rozhodnutí je vnitřně rozporné, a proto nepřezkoumatelné, když postrádá odpověď na otázku, v jaké fázi řízení je možné plochu záboru měnit, příp. z jakých důvodů. Správní orgán I. stupně dával v průběhu řízení o odvodu, jak vyplývá i z odůvodnění rozhodnutí, najevo, že je možné rozsah celkového záboru a tím i výši odvodu upravovat. To však nekoresponduje s jeho odůvodněním, dle kterého rozsah záboru podléhající odvodu byl určen závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí, a pokud se žalobkyně neodvolala do jednotlivých rozhodnutí vydaných ve stavebním řízení, stal se pro ni závazným. Nařízení místního šetření jí založilo legitimní očekávání, že na její námitky vzešlé z této fáze řízení bude adekvátně reagováno. To se však nestalo s odůvodněním, že veškeré návrhy měla vznést do data místního šetření. Správní orgán I. stupně tak dal najevo, že místní šetření považuje za bezpředmětné, protože z něj odmítl učinit závěry vyplývající z právě vznesených námitek. Tím bylo zasaženo její právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve věci k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu. Proti tomuto rozsudku krajského soudu stěžovatel brojí kasační stížností. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobkyně Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje námitky, jež podřazuje pod ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Domnívá se, že žalobkyně nebyla zkrácena na svém právu dle § 36 odst. 3 správního řádu a že by jí nesvědčilo jakákoliv legitimní očekávání, které by nebylo naplněno. Krajský soud totiž nezohlednil všechny skutečnosti plynoucí z provedeného řízení. Žalobkyně měla dostatek času a byla si vědoma povinnosti doložit aktuální výpočet odvodů, který by měl být v souladu s vydanými rozhodnutími a skutečností na místě stavby. I přes stanovení lhůty pro předložení nového výpočtu odvodu, tento nepředložila. Při následně svolaném místním šetření jí správní orgán I. stupně dal novou příležitost se vyjádřit a případně doložit relevantní výpočet. Ta však předložila výpočet, který byl v jasném rozporu s předchozími rozhodnutími stavebního úřadu, závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí a skutečným stavem na místě stavby. Svého práva daného § 36 odst. 3 správního řádu tak nevyužila. Správní orgán I. stupně správně nestanovil novou lhůtu pro předložení výpočtu odvodů, neboť pro svoje rozhodnutí měl potřebné podklady, byl mu znám skutečný stav na místě, a shledal proto další průtahy nedůvodnými. Odvod byl z toho důvodu předepsán v původním rozsahu. Návaznost rozhodnutí o odvodu na pravomocná rozhodnutí vydaná ve věci podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „stavební zákon“) je dána zejména výměrou plochy zemědělské půdy podléhající odvodům, na které byla stavba povolena a která byla téměř v celém rozsahu stavbou dotčena. Stěžovatel nesouhlasí se závěry krajského soudu o nepřezkoumatelnosti jeho rozhodnutí. V této souvislosti vyjadřuje názor, že konečný zábor zemědělského půdního fondu s výjimkou protiprávního postupu nemůže být nikdy větší, než jak byl stanoven v příslušném závazném stanovisku orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Měnit výši odvodů v návaznosti na změnu plochy záboru pak obecně možné je, vždy však v návaznosti na vydaná pravomocná rozhodnutí stavebního úřadu. Pro změnu výše odvodů musí předcházet změna rozhodnutí vydaných stavebním úřadem. Dále soudu vytýká nepřesnou interpretaci odůvodnění jeho rozhodnutí. Rozsah plochy podléhající odvodu daný závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí se dle tohoto rozhodnutí stal závazným až v momentě, kdy nebyl žalobkyní předložen nový výpočet odvodů odpovídající stavu skutečně dotčené zemědělské půdy, nikoliv tím, že se proti jednotlivým rozhodnutím vydaným ve stavebním řízení neodvolala. Stěžovateli není znám, kromě dvou shora uvedených výpočtů odvodů, výpočet jiný, a proto je otázkou, co by nové projednání věci přineslo, neboť by se při něm vycházelo ze zcela totožných podkladů a ze stavu stavebního areálu v době výstavby. Úvaha krajského soudu, že existuje prostor pro nové závěry ve věci, je tak nesprávná. Také podotýká, že se žalobkyně nikdy v průběhu územního a stavebního řízení neodvolala. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobkyně ve svém vyjádření konstatuje, že kasační stížnost nenaplňuje zákonné formální požadavky, neboť v ní není uvedeno, v jakém rozsahu napadá rozsudek krajského soudu. Pokud je napadenému rozsudku vytýkáno nesprávné právní posouzení, nelze z textu kasační stížnosti seznat, v čem má být právní posouzení nesprávné, když se omezuje pouze na opakování skutkových okolností. Dále uvádí, že v podstatě ihned po provedení místního šetření (téhož dne) bylo vydáno ve věci rozhodnutí, a to aniž by správní orgán žalobkyni vyzval k vyjádření k podkladům či jí oznámil, že ukončuje dokazování. Vypořádání námitky porušení práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí odkazem na poučení v rozhodnutí o zahájení řízení považuje za nesprávné, a to s poukazem na judikaturu správních soudů (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 6. 2009, č. j. 15 Ca 258/2008 – 55; rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2010, č. j. 62 Af 28/2010 - 267; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2003, č. j. 5 A 152/2002 – 41, dostupný z www.nssoud.cz, stejně jako další zde citovaná rozhodnutí zdejšího soudu). Krajský soud důvodně označil jako vadu řízení to, že žalobkyně nedostala možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Avšak soudí, že toto právo nebylo porušeno jen ve vztahu k nemožnosti reagovat na výsledky místního šetření, jak dovozuje krajský soud, ale ve vztahu ke všem podkladům rozhodnutí. Mimo to byly porušeny základní zásady činnosti správních orgánů stanovené v § 2 až 8 správního řádu. Stěžovatel zaměňuje dva rozdílné právní instituty: možnost předložit výpočet a možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí není možno označit za další neodůvodněné průtahy v řízení. Souhlasí s tím, že soud poukázal na nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí, avšak tvrdí, že žaloba obsahuje další důvody, pro které měl soud zrušit napadené rozhodnutí. Jedná se o nepřezkoumatelné postupy správního orgánu (posouzení rozlohy odnímané půdy odhadem správního orgánu I. stupně; nepřezkoumatelný výpočet odvodů; nedostatečné označení svědků a nesprávné posouzení otázky, zda odnímaní půdy zemědělskému půdnímu fondu je aktem žalobkyně, či se jedná o půdu de facto odňatou, když pozemky byly v územním plánu již zahrnuty jako průmyslová zóna). Hlavní nedostatek spatřuje v nesprávné metodice výpočtu odvodů, dle které byla základní částka násobena koeficientem negativního ovlivnění faktorů životního prostředí. Pouhý překryv odnímané plochy s plochou obsahující chráněný faktor životního prostředí bez ovlivnění tohoto faktoru není důvodem pro aplikaci zmíněného koeficientu. Žádá proto Nejvyšší správní soud, aby se k této otázce obiter dictum vyjádřil, protože zatím nebyla předmětem řešení správními soudy. Žalobkyně závěrem navrhuje, aby byla kasační stížnost jako nedůvodná zamítnuta. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a že za stěžovatele jedná zaměstnanec s vysokoškolským právnickým vzděláním ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. Nelze souhlasit se žalobkyní, že kasační stížnost nenaplňuje formální požadavky, protože v ní není uvedeno, v jakém rozsahu napadá rozsudek krajského soudu. Kasační stížnost obsahuje konkrétní stížní námitky, ze kterých jednoznačně tato skutečnost plyne. Nevznikají tak žádné pochybnosti o rozsahu přezkumu vytyčeného stížností. Zdejší soud proto mohl přezkoumat napadený rozsudek v mezích kasační stížnosti. Uplatněné námitky posoudil dle jejich obsahu jako námitky ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a neztotožnil se s tvrzením žalobkyně, že se kasační stížnost omezuje pouze na opakování skutkových okolností. V této souvislosti lze např. poukázat na námitku, ve které se rozporuje právní hodnocení soudu ohledně porušení povinnosti dle § 36 odst. 3 správního řádu, jenž stěžovatel považuje za nesprávné s poukazem na naplnění této povinnosti poskytnutím možnosti dodat nový výpočet a vyjádřit se na místním šetření. Zároveň Nejvyšší správní soud zkoumal, zda nejsou naplněny vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. III.A Právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval kasační námitkou, že nebylo zasaženo právo žalobkyně vyjádřit se k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu. Podle tohoto ustanovení platí, že nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. Obdobné pravidlo bylo dříve obsaženo v § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), které bylo předmětem interpretace ze strany Nejvyššího správního soudu například v rozsudku ze dne 17. 12. 2003, č. j. 5 A 152/2002 – 41. V něm byl učiněn závěr, že „smyslem ustanovení § 33 odst. 2 spr. ř. je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí mohl uplatnit své výhrady k podkladu rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění, resp. aby mohl učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci.“ Tyto závěry plně vystihují smysl také nyní účinného ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Povinnost správního orgánu umožnit účastníku řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí je nutno považovat za jedno ze základních procesních práv účastníka správního řízení garantované již čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Nelze připustit, aby byla tato povinnost obcházena obecným poučením o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí kdykoliv v průběhu řízení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 6. 2009, č. j. 15 Ca 258/2008 - 55, č. 2664/2012 Sb. NSS, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2008, č. j. 8 As 47/2005 - 104). Uvedená povinnost může být splněna pouze tak, že bude účastníkovi řízení řádně procesně sděleno, že se bude moci v konkrétním období mezi opatřením všech podkladů řízení a vydáním rozhodnutí seznámit s podklady a vyjádřit se k nim (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 8 Afs 21/2009 - 243, č. 2073/2010 Sb. NSS). Tato povinnost správního orgánu se vždy opětovně „obnoví“, jestliže účastník řízení sice již svého práva využil, ale správní orgán následně opatřil nový podklad rozhodnutí. Smyslem § 36 odst. 3 správního řádu je poskytnout účastníku řízení možnost seznámit se se všemi podklady, které správní orgán nashromáždil a na základě kterých hodlá vydat rozhodnutí. V návaznosti na to musí být účastníkovi umožněno se k těmto podkladům vyjádřit. Současně se svým vyjádřením může navrhovat doplnění dokazování nebo činit jiné návrhy dle § 36 odst. 1 správního řádu. V této souvislosti lze poukázat na to, že skutečnost, že se účastník řízení do této fáze řízení ve věci nevyjádřil, může být výrazem jím zvolené procesní strategie, kdy záměrně vyčkává do doby, až bude mít komplexní představu o nashromážděných podkladech rozhodnutí. V takovém případě pak představuje právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí pro účastníka zásadní moment celého řízení. V posuzovaném případě oznámení o zahájení řízení ze dne 16. 5. 2012 obsahovalo poučení, že: „[v]zhledem k ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se můžete vyjádřit k podkladům rozhodnutí, jež jsou součástí spisové dokumentace.“ V rozhodnutí ze dne 25. 7. 2012, kterým bylo nařízeno ústní jednání na místě staveniště, byla dle § 36 odst. 1 správního řádu stanovena lhůta k vyjádření ve věci nejdéle do doby ústního jednání. Toto rozhodnutí pak výslovně uvádí, že se jedná o ústní jednání před vydáním rozhodnutí. Z těchto, ani z jiných dokumentů obsažených ve správním spise, neplyne, že by byla žalobkyně procesně zpravena, že se bude moci v určitém období od shromáždění všech podkladů k těmto podkladům vyjádřit. Oznámení ze dne 16. 5. 2012 obsahuje jen údaj o možnosti realizovat právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, bez jakéhokoliv upřesnění. Z poučení obsaženého v rozhodnutí ze dne 25. 7. 2012 s ohledem na zvolenou formulaci a výslovný odkaz na § 36 odst. 1 správního řádu je patrné, že nesměřuje k právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. V podstatě tak byla žalobkyně pouze informována o prosté existenci práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, nikoliv však už o tom, v jakém časovém rozpětí ho bude moci uplatnit. Nejvyšší správní soud má proto shodně s ní za to, že postupem správního orgánu I. stupně bylo zasaženo do práva účastníka správního řízení vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí, a kasační námitku považuje za nedůvodnou. Žalobkyni lze přisvědčit rovněž v tom, že stěžovatel směšuje právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo předložit nový výpočet. To odpovídá právu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy dle § 36 odst. 1 správního řádu, které má však rozdílný charakter. Skutečnost, že bylo umožněno dodat nový výpočet, proto nevedlo k naplnění povinnosti správního orgánu vyplývající mu z § 36 odst. 3 správního řádu. III.B Nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatele Nejvyšší správní soud se dále zabýval nepřezkoumatelností rozhodnutí stěžovatele, kterou v napadeném rozsudku dovodil krajský soud a která je rozporována v kasační stížnosti. Při těchto úvahách přihlédl k vlastní judikatuře, podle které je soudní rozsudek nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost, pokud je jeho odůvodnění vystavěno na rozdílných a vnitřně rozporných právních hodnoceních téhož skutkového stavu (viz rozsudek Nejvyšší správního soudu ze dne 25. 4. 2013, č. j. 6 Ads 17/2013 – 25, či např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. ledna 2008, č. j. 4 Azs 94/2007 - 107). Závěry vyslovené ve vztahu k soudním rozhodnutím jsou pak zásadně aplikovatelné i na rozhodnutí správních orgánů. Z odůvodnění rozhodnutí na jedné straně plyne, že výše odvodů mohla doznat změny oproti výši odvodů stanovené závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí, když žalobkyni bylo umožněno v dodatečně stanovené lhůtě dodat nový výpočet odvodů (str. 3) a stěžovatel se odvolává na nutnost postupovat podle vydaných rozhodnutí neboť výpočet dotčených ploch předložený žalobcem při místním šetření je zjevně v rozporu s plochami skutečně dotčenými skrývkami (str. 7 a 8). Na druhé straně však rozhodnutí uvádí, že toto stanovisko se stalo pro žalobkyni závazné tím, že se neodvolala do územního rozhodnutí, a to nabylo právní moci (str. 9). Lze tak uvést, že rozhodnutí je vnitřně rozporné, neboť z něj vyplývá neměnnost výpočtu, ale zároveň uvádí, že změna možná je, aniž by vysvětlovalo jak, příp. za jakých podmínek. Tato otázka je pro posouzení věci klíčová. Odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Nejvyšší správní soud se nemohl pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatele zabývat úvahami ohledně možnosti změny plochy záboru, resp. výše odvodů, a ohledně závaznosti souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, které jsou rozvedeny v kasační stížnosti. Avšak podotýká, že po podání kasační stížnosti byl vydán rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2014, č. j. 9 As 175/2012 – 25, který dopadá na obdobnou problematiku a jehož závěry jsou pro věcné posouzení nyní projednávaní věci v mnoha ohledech zásadní. III.C Prostor pro nové závěry ve věci Námitku absence prostoru pro nové závěry ve věci, když v případě nového projednání by se muselo vycházet ze zcela totožných podkladů a ze stavu stavebního areálu v době výstavby, zdejší soud hodnotí jako nedůvodnou, a to již s ohledem na shora konstatované porušení § 36 odst. 3 správního řádu. Dokud totiž nebude umožněno žalobkyni řádně realizovat své právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, není možné usuzovat, zda je či není otevřen prostor pro nové úvahy ve věci. III.D Další námitky vznesené ve vyjádření ke kasační stížnosti Dle Nejvyššího správního soudu krajský soud postupoval správně, pokud se věcně nezabýval otázkami řešenými ve vyjádření ke kasační stížnosti ohledně tvrzených nepřezkoumatelných postupů správního orgánu, pro které měl krajský soud rozhodnutí zrušit (posouzení rozlohy odnímané půdy odhadem správního orgánu I. stupně, nepřezkoumatelný výpočet odvodů a nedostatečné označení svědků), a které byly blíže rozvedeny ve správní žalobě. Tyto námitky se týkají zjišťování skutkového stavu, a proto pokud žalobkyni nebylo umožněno řádně realizovat její právo obsažené v § 36 odst. 3 správního řádu, a pro tuto vadu bylo rozhodnutí stěžovatele krajským soudem zrušeno, bude se muset stěžovatel, potažmo správní orgán I. stupně, znovu skutkovým stavem zabývat poté, co bude žalobkyni umožněno její právo realizovat. Bylo proto nadbytečné, aby se těmito námitkami krajský soud zabýval, neboť skutkový stav bude posuzován nově. Postup krajského soudu byl rovněž správný, když se meritorně nevyjádřil k dodržení základních zásad činnosti správních orgánů, neboť i tato námitka směřovala do nedostatečného zjištění skutkového stavu. K problematice použití koeficientu negativního ovlivnění faktorů životního prostředí a k otázce, zda odnímaní půdy zemědělskému půdnímu fondu je aktem žalobkyně či se jedná o půdu de facto odňatou, když pozemky byly v územním plánu již zahrnuty jako průmyslová zóna, se Nejvyšší správní soud nevyslovil, protože je vázán důvody kasační stížnost, jak je vymezil stěžovatel (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Stěžovatel, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí zdejší soud dle § 60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., přiznal náhradu nákladů řízení proti stěžovateli. V řízení před zdejším soudem učinil zástupce žalobkyně jeden úkon právní služby, kterým je písemné podání soudu ve věci samé (replika) [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]. Za tento úkon právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy za jeden úkon právní služby náleží 3 400 Kč. Náhrada nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem tak činí právě 3 400 Kč. Tuto částku je povinen stěžovatel uhradit k rukám zástupce žalobkyně. Náhrada nákladů řízení je splatná ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 9 As 42/2014 - 35, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

https://www.truck-expo.com/cs/home/terms

Systém Objednávání Inzerátů Přidat inzerát bez vytvoření účtu Podmínky umístění reklamy v novinách, "Auto Market Truck" a "Giełda Samochodowa" a portálech Truck.pl, Truck-Expo.com a admoto.pl "Auto Market Truck" a "Giełda Samochodowa" jsou noviny vydávány agenturou Agencja Akwizycji Commercial Travellers Przemysław P. Kowalski, se sídlem ul. Garncarska 21, 76-200 Słupsk, dále jen Agentura. Portály Truck.pl, Truck-Expo.com a admoto.pl jsou vedeny admoto.pl, společnosti s ručením omezením, se sídlem al. Sienkiewicza 5A, 76-200 Slupsk, zapsané v Národním Soudním Rejstříku, v rejstříku společností pod č. 0000280828 u Obvodního soudu Gdańsk Północ VIII Ekonomické oddělení KRS, které mají splacený základní kapitál ve výši 50 000 zł, dále jen admoto.pl. Agentura a admoto.pl, dále jen Vydavatelé. §1 Obecné podmínky 1. Tyto podmínky stanoví pravidla pro uvádění inzerátů v novinách, "Auto Market Truck" a "Giełda Samochodowa", portálech Truck.pl, Truck-Expo.com a admoto.pl a dalších novinách a portálech Vydavatelů. 2. Inzeráty jsou zveřejňovány na základě těchto Podmínek a platných právních předpisů. §2 Podmínky zveřejňování inzerátů 1. Text a forma inzerátu musí být v souladu s právními a etickými normami platnými v Polsku, v souladu s článkem 36 Polského tiskového zákona. 2. Text a forma inzerátů nesmí být v rozporu s linií nebo povahou portálů Truck.pl, Truck-Expo.com a admoto.pl a novin "Giełda Samochodowa" a "Auto Market Truck". 3. Fotky a video přidány do inzerátu nesmí obsahovat text, logo společnosti a musí být v souladu s textem inzerátu. 4 Inzerent je zodpovědný za obsah inzerátu, a prohlašuje, že je v souladu se skutečností a právem, neporušuje práva třetích osob a těchto Podmínek. 5. Vydavatelé nejsou zodpovědní za jednání na straně Inzerenta, zejména pokud jde o přesnost, spolehlivost a soulad s právními předpisy textů publikovaných Inzerentem. 6. V případě umístění inzerátu, který porušuje tyto Podmínky, Vydavatelé si vyhrazují právo odstranění nebo změnu jeho textu. 7. Vydavatelé si vyhrazují právo odmítnout zveřejnění inzerátu nebo jeho další zveřejňování bez uvedení jakéhokoliv důvodu. §3 Technické požadavky 1. Fotky a filmy přidány k inzerátům musejí splňovat technické požadavky (formát, velikost souboru, rozlišení), podle typu a způsobu zveřejňování inzerátu. 2. Vydavatelé si vyhrazují právo měnit text inzerátů v případě kdy pole formuláře nebudou správně vyplněny a také - pokud je to nezbytné - k zkrácení odeslaného textu, vzhledem k omezení počtu znaků v inzerátech. 3. Texty inzerátů odeslaných do novin budou přizpůsobeny k standardům konkrétního vydavatelství. §4 Datum zveřejnění 1. Inzerát objednaný do tisku v novinách bude zveřejněn co nejdříve v souladu s plánem přijímání inzerátů. 2. Objednaný inzerát bude zveřejněný na portálu v době do 30 minut po jeho přijetí provozovatelem portálu. § 5 Ceník inzerátů a způsoby platby 1.Ceny za inzeráty a zvýraznění jsou stanoveny na základě ceníků platných v dne objednání inzerci, nestanoví-li smlouva mezi Inzerentem a Agenturou nebo admoto.pl jinak. 2. Vydavatelé mají právo změnit ceny v uvedené výše ceníku , a to kdykoliv, bez omezení. 3. V případě odstranění inzerátu při objednávce se slevou Vydavatelé nevracejí částky za nevyužité emisí. 4. Vydavatelé si vyhrazují právo odmítnout zveřejnění inzerátu nebo jeho další zveřejňování, pokud má zákazník zadlužení za předchozí objednávky. V případě, že zákazník uhradí poplatek za aktuální objednávky, ale neuhradí částky za existující na jeho účtu zadlužení, pohledávka může být zaúčtovaná na účet předchozích pohledávek a nové objednávky nebudou realizovány § 6 Osobní údaje 1. Poskytnutí osobních údajů v souladu se Zákonem o ochraně osobních údajů ze dne. 29.08.1997, Sb. U. č. 133, poz.. 883, je jednoznačný souhlas s jejich zpracováním a používáním za účelem zveřejňování nabídek a také na jejich umístění v databázi Vydavatelů. 2.Inzerent má přistup a právo opravit, odstranit a kontrolovat své osobní údaje v souladu se zákonem o elektronickýc

https://www.uad.sk/33/vyse-pausalnich-vydaju-v-pripade-prekroceni-zivnostenskeho-opravneni-judikat-uniqueidmRRWSbk196FPkyDafLfWAH-zsD0cUxKnfxSwjiN5xfpJD33t2ql21g/?uri_view_type=4

Vý¹e pau¹álních výdajù v pøípadì pøekroèení ¾ivnostenského oprávnìní - judikát | Úètovníctvo a dane Nejvy¹¹í správní soud proto nepøedjímá, zda lze o pøíjmu z ¾ivnostenského podnikání obecnì hovoøit i za situace, kdy daòový subjekt sice nedisponuje ¾ivnostenským oprávnìním, av¹ak vykonávaná èinnost materiálnì koresponduje s èinností vykonávanou jinak v rozsahu ¾ivnostenského oprávnìní. Daòový subjekt mìl ¾ivnostenské oprávnìní pro volnou ¾ivnost, pro výrobu, obchod a slu¾by neuvedené v pøílohách 1–3 ¾ivnostenského zákona. Lze proto jen poznamenat, ¾e odkaz krajského soudu na rozsudek ze dne 28. 2. 2006, èj. 5 Afs 8/2005-87, è. 1266/2007 Sb. NSS, není v této vìci zcela pøiléhavý. Lze nepochybnì souhlasit s pøístupem, podle kterého vykroèení z rozsahu mezí ¾ivnostenského podnikání pøi zachování soustavnosti posuzované èinnosti by nemìlo pøíjem automaticky diskvalifikovat pøi hodnocení jako pøíjmu ze ¾ivnosti a èinit z nìj ostatní pøíjem z pøíle¾itostné èinnosti podle § 10 ZDP. Nyní je v¹ak tøeba posoudit, zda lze u pøíjmù získaných z èinnosti bez ¾ivnostenského oprávnìní rovnì¾ uplatnit pau¹ální výdaje ve vý¹i 80 % namísto 60 %, co¾ je problém kvalitativnì odli¹ný. Nejvy¹¹í správní soud sice konstatoval, ¾e „skuteènost, ¾e stì¾ovatel podnikal bez konkrétního oprávnìní, vztahujícího se pøímo k provádìní èinnosti rekonstrukce kotelny, není pro daný pøípad rozhodná, nebo» správce danì posuzuje pouze skuteènosti rozhodné pro správné vymìøení danì, nikoliv skuteènosti spadající do pùsobnosti jiného, zde ¾ivnostenského, správního orgánu”, souèasnì je v¹ak tøeba vidìt, ¾e v uvedené vìci byly uplatnìny reálné, nikoli pau¹ální výdaje, a v nyní projednávané vìci to byl ¾alobce, kdo vyu¾il „u¾ivatelského komfortu” pøi uplatnìní výdajù v nejvýhodnìj¹í vý¹i oproti „bì¾nému” rozsahu pau¹álních výdajù u pøíjmù z ¾ivnostenského podnikání podle § 7 odst. 7 písm. b). Zde ji¾ nejde o podøazení pøíjmù (resp. výdajù) do kategorie, která obsahovì nejvíce konvenuje skuteènì vykonávané èinnosti, aby kvalifikace pøíjmù co nejvìrnìji odpovídala skuteènému stavu, ale o rozsah daòové vstøícnosti k tìm, kteøí nedisponují ¾ivnostenským oprávnìním k èinnosti, ze které uplatòují nejvýhodnìj¹í výdajový pau¹ál. Zákon o daních z pøíjmù neobsahuje, a ani nemù¾e obsahovat vymezení pøíjmù z ¾ivnostenského podnikání øemeslného. Ve vìci nebylo sporu, ¾e ¾alobce uplatnil výdaje k èinnosti klempíøství a oprava karoserií, ¾e jde o èinnost, kterou pøíloha 1 k ¾ivnostenskému zákonu vymezuje jako ¾ivnost øemeslnou a rovnì¾ nebylo sporné, ¾e ¾alobce nebyl dr¾itelem ¾ivnostenského oprávnìní k této øemeslné ¾ivnosti. Zákon o daních z pøíjmù bezpeènì míøí v § 7 odst. 7 písm. a) do pùsobnosti ¾ivnostenského zákona. Nelze nalézt vysvìtlení, proè by zákon o daních z pøíjmù odkazoval pøi interpretaci „¾ivnostenského podnikání øemeslného” k ¾ivnostenskému zákonu, aby pak z tìchto kritérií následnì nevycházel a pøeklenul je poukazem na potøebu materiálního posouzení obsahu ka¾dé konkrétní èinnosti daòového subjektu. ®ivností je podle § 2 ®Z soustavná èinnost provozovaná samostatnì, vlastním jménem, na vlastní odpovìdnost, za úèelem dosa¾ení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Základní podmínkou vyplývající z ¾ivnostenského zákona je oprávnìní provozovat ¾ivnost v souladu s vydaným ¾ivnostenským oprávnìním (§ 10 odst. 1). Ustanovení § 21 pak upravuje, jakým zpùsobem lze v pøípadì øemeslných ¾ivností prokazovat odbornou zpùsobilost na rozdíl od ¾ivností volných, u kterých není tøeba odbornou ani jinou zpùsobilost prokazovat (§ 25). Je plnì v souladu se znìním zákona a plnì logické, pokud zákonodárce svazuje oprávnìní uplatnit výdajový pau¹ál v maximální vý¹i tam, kde výkon ¾ivnostenského podnikání pøedpokládá dosa¾ení urèité kvalifikace. Ta pak skýtá pøedpoklad urèité úrovnì pøi výkonu ¾ivnostenského podnikání, pøi výkonu øemesla. Právì ¾ivnostenské oprávnìní deklaruje, ¾e øemeslnou èinnost provádí osoba, která má k této èinnosti kvalifikaèní pøedpoklady. Na druhou stranu nelze nalézt rozumný dùvod, pro který by pøedmìtného zvýhodnìní mìli po¾ívat rovnì¾ ti, kteøí tuto kvalifikaci buï nemají, nebo minimálnì nejsou dr¾iteli ¾ivnostenského oprávnìní k výkonu konkrétní øemeslné ¾ivnosti. Tìm pak nezbývá ne¾ pøípadnì postupovat podle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP a uplatnit pau¹ální výdaje v men¹ím rozsahu. Správce danì proto postupoval správnì, pokud ¾alobci domìøil zji¹tìný rozdíl. Nejvy¹¹í správní soud vyslovil jednoznaènì, ¾e do kategorie pøíjmy z ¾ivnostenského podnikání spadají pouze pøíjmy z podnikání provozovaného na základì platného ¾ivnostenského oprávnìní, tedy nikoliv podnikání bez ¾ivnostenského oprávnìní. V daném pøípadì ¾alobce ¾ivnostenské oprávnìní vlastnil, tedy do kategorie pøíjmù z ¾ivnostenského podnikání spadal, i kdy¾ faktická náplò jeho èinnosti vymezení ¾ivnostenského oprávnìní v rozsahu ¾ivnosti volné pøesahovala a zasahovala do pøedmìtu èinnosti ¾ivnosti øemeslné, k jejímu¾ získání stanoví ¾ivnostenský zákon pøísnìj¹í kritéria, zejména prokázání kvalifikaèních pøedpokladù. Absence ¾ivnostenského oprávnìní k provozování ¾ivnosti øemeslné v¹ak diskvalifikovala ¾alobce z mo¾nosti uplatnìní maximální mo¾né vý¹e pau¹álních výdajù, tedy 80 %, namísto 60 % v pøípadì ¾ivnosti jiné ne¾ øemeslné. Nejvy¹¹í správní soud jednoznaènì odmítl, ¾e by bylo mo¾no absenci ¾ivnostenského oprávnìní k ¾ivnosti øemeslné nahradit jiným zpùsobem, a ¾e by správce danì byl povinen v tomto smìru vést dùkazní øízení. Soud se nevyjadøoval k situaci, kdy by ¾alobce podnikal bez platného ¾ivnostenského oprávnìní, ale lze pøedpokládat, ¾e pak by bylo mo¾no uplatnit pau¹ální výdaje pouze ve vý¹i 40 %. Vý¹ka pau¹álnych výdavkov v prípade prekroèenia ¾ivnostenského oprávnenia - judikát Od roku 2014 platí, ¾e príjmom zo samostatnej èinnosti podµa § 7 ZDP, zákona o daniach z príjmov sú aj príjmy z podnikania, ku ktorému je potrebné podnikateµské oprávnenie, a to aj v prípade, ¾e podnikajúca osoba nie je dr¾iteµom takého oprávnenia. Príjem zo samostatnej èinnosti sú aj príjmy plynúce podnikateµovi, ktorý je dr¾iteµom ¾ivnostenského oprávnenia, ale ktorý prekroèí rozsah tohto oprávnenia. Predmetom sporu v tomto prípade bola vy¹¹ie (percento) pau¹álnych výdavkov uplatniteµných u podnikateµa so ¾ivnostenským oprávnením na ¾ivnos» voµnú (výdavky 60%), v rámci ktorej prevádzkoval èinnos» patriacu do predmetu ¾ivnosti remeselné (výdavky 80%). Správca dane uznal výdavky iba vo vý¹ke 60%, ktorá zodpovedala ¾ivnostenskému oprávnenie as tým, ¾e bez zodpovedajúcej ho ¾ivnostenského oprávnenia na remeselnú ¾ivnos» nemo¾no uplatni» výdavky vo vý¹ke 80%. V ¾alobe sa poplatník domáhal toho, ¾e správca dane mal zohµadni» skutoène vykonávanú èinnos» zodpovedajúce ¾ivnosti remeselné a Krajský súd ¾alobe vyhovel s tým, ¾e povinnos»ou ¾alovaného (respektíve správca dane) bolo zaobera» sa bli¾¹ie dôkazy, respektíve dôkaznými návrhy, ktorými ¾alobca hodlal preukazova», ¾e príjmy, z ktorých uplatòoval pau¹álne výdavky, boli skutoène príjmy z ¾ivnostenského podnikania remeselného. ®alovaný (Odvolací finanèné riaditeµstvo) podalo proti rozsudku dovolanie. Podµa rozsudku Najvy¹¹ieho správneho súdu è.j. 7 Afs 232/2017 - 25 z 18. septembra 2018, publikovaného na www.nssoud.cz Z kasaèný s»a¾nosti ob¾alovaného Odvolacieho finanèného riaditeµstva Krajský súd podµa jeho názoru pochybil pri posúdení, èi je urèujúcim kritériom pre stanovenie pau¹álnych daòovo úèinných výdavkov, ktoré ich daòový subjekt oprávnený uplatni» z príjmov zo ¾ivnostenského podnikania podµa § 7 ods. 7 zákona o dani z príjmov, výhradne rozsah ¾ivnosti v ¾ivnostenskom oprávnení udelenom daòovému subjektu. Jednou z podmienok, ktoré musia by» splnené, aby sa jednalo o ¾ivnostenské podnikanie, je dosiahnutie podmienok podµa ¾ivnostenského zákona, tj. V prípade remeselnej ¾ivnosti splnenie odbornej spôsobilosti, na základe ktorej je vydané remeselné ¾ivnostenské oprávnenie. ®ivnos» mo¾no prevádzkova» len na základe ¾ivnostenského oprávnenia, èo je v súlade s § 10 ®Z, ¾ivnostenského zákona, preukazova» výpisom z ¾ivnostenského registra. V prípade absencie tohto oprávnenia sa nejedná o ¾ivnostenské podnikanie, ktorého príjmy mo¾no podradi» pod § 7 ods. 1 písm. b) ZDP, zákona o daniach z príjmov, ale o podnikaní, ktorého príjmy spadajú pod písm. c) rovnakého ustanovenia, èo má zásadný vplyv na prípadné uplatnenie výdavkov pau¹álnou sumou podµa § 7 ods. 7 toho istého zákona. Pod ¾ivnostenské podnikanie mo¾no teda príjem podradi» vtedy, ak daòovník príslu¹né ¾ivnostenské oprávnenie vlastné. V posudzovanom prípade zdaòovacieho obdobia roka 2014 ¾alobca nedisponoval ¾ivnostenským oprávnením na ¾ivnos» remeselnú, ale iba ¾ivnos»ou voµnú, ktorej náplò sa prelínala s ním deklarovanou remeselnou ¾ivnos»ou…

http://www.ustavprava.cz/cz/sekce/casopis-pravo-2010-3-k-povaze-statutu-a-radu-rozhodcich-soudu-k-pozadavku-ustnosti-jednani-158/

K povaze statutů a řádů rozhodčích soudů k požadavku ústnosti jednání - Ústav práva ® K povaze statutů a řádů rozhodčích soudů k požadavku ústnosti jednání Z judikatury Rozhodčího soudu při IAL SE § 273 odst. 1 obch. zák.§ 13 odst. 2, § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení§ 12, § 13 a § 14 zákona o rozhodcovskom konaní I. Řízení před rozhodci je zásadně neveřejné (§ 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení). I když se strany ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení, věta druhá, nedohodly jinak, nezakládá absence ústního jednání v rozhodčím řízení bez dalšího důvod pro zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu ustanovení § 31 písm. e) zákona o rozhodčím řízení. II. Pravidla takto buď obligatorně (u stálých rozhodčích soudů, kterým to přikazuje zákon), nebo fakultativně (u arbitrážních center) přijatá a zveřejněná, je třeba považovat za všeobecné obchodní podmínky ve smyslu ust. § 273 odst. 1 obch. zák., a stálé rozhodčí soudy a arbitrážní centra (či autorizované rozhodce) za odborné nebo (minimálně) za zájmové organizace ve smyslu téhož ustanovení. Z výše uvedených důvodů může být ústní jednání vyloučeno i ve statutech a řádech, popř. jinak označených pravidlech rozhodčího řízení, na jejichž aplikaci strany v rozhodčí doložce odkázaly. Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 22. října 2009, sp. zn. 222/2009. Odůvodnění: Žalovaný se v řízení domáhal nařízení ústního jednání, a to s odkazem na ustanovení § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení. Uvedl, že dotčené zákonné ustanovení je dispozitivní povahy a pokud nebyla mezi stranami učiněna jiná dohoda, platí, že řízení je ústní. Podle názoru žalovaného se rozhodce není oprávněn od této zákonné věty odchýlit. Podle ustanovení § 19 zákona o rozhodčím řízení platí, že se strany mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. (odst. 1) Není-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. (odst. 2) Nedohodnou-li se strany jinak, je řízení před rozhodci ústní. Toto řízení je vždy neveřejné. (odst. 3) Rozhodce má za to, že v první řadě je třeba zkoumat, jaký je smysl a účel ústního jednání v rozhodčím řízení, a to v kontextu (i) se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, (ii) s ustanovením § 20 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, podle něhož mohou rozhodci vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnout výpověď a (iii) ustanovením § 346 trestního zákoníku, podle něhož se trestného činu křivé výpovědi lze dopustit jen před subjekty (osobami), které ustanovení odst. 2 tohoto paragrafu taxativně vyjmenovává (rozhodce zahrnut není). Rozhodce má dále za to, že pokud lze svědeckou výpověď nahradit jiným důkazním prostředkem, např. čestným prohlášením, pak není důvodu k výslechu svědka, a to i z důvodu, že obsah jeho výpovědi není limitován pohrůžkou křivé výpovědi. Pokud pak svědecká výpověď má být jediným důvodem, proč se má konat ústní jednání, není takové jednání nutným ani vhodným postupem vedení řízení. Jeho nařízení je v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti rozhodčího řízení a jeho konání by bylo možné označit za těchto okolností za příliš formální lpění na doslovném textu zákona, a v rozporu u s ustanovením § 19 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení. Nadto, zákonodárce nezařadil absenci ústního jednání ani mezi tzv. zrušovací důvody, zrušovacím důvodem podle § 31 písm. e) zákona o rozhodčím řízení je pouze nemožnost věc před rozhodci projednat (obecně). Pokud tedy strana měla možnost věc projednat jiným způsobem (písemně), není důvod na absenci ústního jednání pohlížet jako na zrušovací důvod. Lze tedy uzavřít, že řízení před rozhodci je zásadně neveřejné (§ 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení). I když se strany ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení, věta druhá, nedohodly jinak, nezakládá absence ústního jednání v rozhodčím řízení bez dalšího důvod pro zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu ustanovení § 31 písm. e) zákona o rozhodčím řízení. Pokud jde nadto o rozhodování v rozhodčím řízení, které je realizováno stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zákona ve smyslu § 12 zákona o rozhodcovskom konani, obdobně jako podle § 13 zákona o rozhodčím řízení, a obdobně jako podle zahraničních právních předpisů, podle kterých dochází ke kreaci a organizaci stálých rozhodčích soudů, může být odchylka od zákonem stanoveného pravidla ústnosti jednání sjednána i tak, že je obsažena v jednacím řádu nebo jinak označených pravidlech stálého rozhodčího soudu, která jsou v souladu se zákonnými požadavky té které země původu stálého rozhodčího soudu zveřejněna a podle kterých rozhodci v řízení postupují. V případě české právní úpravy je existence statutů a řádů stálých rozhodčích soudů působících na území České republiky obligatorně založena ust. § 13 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, v případě slovenské právní úpravy ji zakládají ust. § 13 a 14 zákona o rozhodcovskom konaní. Podobné platí i o arbitrážních center, tj. servisních a administrativních organizacích rozhodců ad hoc, které v aplikační praxi působí často jako „appointing authority", tj. osoba, která určuje rozhodce podle § 7 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení (takto mohou působit podle české i slovenské právní úpravy i stálé rozhodčí soudy), neboť i tyto osoby (arbitrážní centra) mohou vést seznam rozhodců a vydávat své statuty a řády (srov. ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. července 2008, sp. zn. 32 Cdo 2282/2008, a četná další). Pravidla takto buď obligatorně (u stálých rozhodčích soudů, kterým to přikazuje zákon), nebo fakultativně (u arbitrážních center) přijatá a zveřejněná, je třeba považovat za všeobecné obchodní podmínky ve smyslu ust. § 273 odst. 1 obch. zák., a stálé rozhodčí soudy a arbitrážní centra (či autorizované rozhodce) za odborné nebo (minimálně) za zájmové organizace ve smyslu téhož ustanovení. Z výše uvedených důvodů může být ústní jednání vyloučeno i ve statutech a řádech, popř. jinak označených pravidlech rozhodčího řízení, na jejichž aplikaci strany v rozhodčí doložce odkázaly. ÚSTAV PRÁVA A PRÁVNÍ VĚDY POSKYTUJE NEJVĚTŠÍ NABÍDKU MANAŽERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ. Více informací

http://kraken.slv.cz/6Tdo1347/2008

6 Tdo 1347/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. února 2009 o dovolání, které podal obviněný J. M., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 31/2006, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. s e rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, z r u š u j e . II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Vrchnímu soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, byl obviněný J. M. (dále jen obviněný ) uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., neboť podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dne 11. 7. 2006 v době kolem 21.00 hodin v prostoru před chatou číslo s označením R. v kempu T. H. V., okres P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zabránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v podobě epilepsie a organického psychosyndromu . Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 221 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozeným D. H. částku ve výši 229.200,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení obviněného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Č. n. b. platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a V. z. p. Č. r., Ú. p. P., částku ve výši 337.860,45 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození D. H. a V. z. p. Č. r., Ú. p. P., odkázáni se zbytky nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali obviněný, krajský státní zástupce v Č. B. a poškození D. H. a V. z. p. Č. r., rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. z podnětu odvolání krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a V. z. p. Č. r. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák., neboť dne 11. 7. 2006 v době kolem 21,00 hodin v prostoru před chatou číslo s označením R. v kempu T. H. V., okres P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zabránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v podobě epilepsie a organického psychosyndromu . Za to jej odsoudil podle § 222 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu uložil trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozeným D. H., částku ve výši 458.400,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení obžalovaného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Č. n. b. platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a V. z. p. Č. r., Ú. p. P., částku ve výši 675.721,- Kč. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. V odůvodnění tohoto mimořádného prostředku namítl, že odvolací soud nesprávně právně posoudil skutková zjištění soudu prvního stupně. Uvedl, že nikdy neměl v úmyslu poškozenému způsobit jakoukoliv zdravotní nebo jinou újmu a že následek, který v důsledku jejich konfliktu vzniknul, byl vyvolán nešťastnou shodou náhod a rovněž reakcí na útok, který proti němu byl směřován ze strany poškozeného, resp. snahou takový útok odvrátit. Poznamenal přitom, že se co do právních závěrů o naplnění znaků nutné obrany při hodnocení jeho jednání zcela ztotožňuje s odůvodněním rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 8. 2007, sp. zn. 16 T 31/2006 (tímto rozsudkem posléze zrušeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 10. 2007, sp. zn. 7 To 106/2007, byl původně zproštěn obžaloby). Podle jeho slov je již ze samotného popisu skutku v napadeném rozsudku zjevné, že jeho jednání, spočívající ve vytažení nože a jeho prudkém vystrčení vůči tělu poškozeného, čepelí tečně k jeho hrudníku, kdy v důsledku jeho pevného držení nože a následného pokračujícího pohybu poškozeného vůči tělu obviněného došlo k průniku nože do hrudníku poškozeného, bylo vyvoláno a vedeno snahou odvrátit trvající fyzický útok poškozeného. Přitom zdůraznil, že ani ve fázi vystrčení nože vůči tělu poškozeného neměl v úmyslu útok odvracet průnikem nože do těla poškozeného, že nůž nastavil plochou stranou vůči tělu poškozeného a kdyby poškozený v útoku na jeho osobu dále nepokračoval a nenatáčel se v důsledku pohybu své ruky vůči jeho (obviněného) tělu při souběžně trvajícím přibližování k jeho tělu, nemohlo by ani dojít ke vzniku zranění. K otázce, zda (obviněný) jednal v afektu strachu nebo vzteku, odkázal na svou výpověď a na závěry znalců, kteří se podle něho shodli na tom, že jeho prvotní jednání vůči poškozenému bylo pravděpodobněji vedeno afektem vzteku, který však byl motivem pro jeho verbální jednání vůči poškozenému. Poznamenal, že je pravdou, že v prvotní fázi konfliktu neměl v zásadě obavy o své zdraví a život a měl v úmyslu si problémy s poškozeným vyříkat v rámci slovního konfliktu, jak však oba znalci uvedli, (obviněný) byl zaskočen vývojem konfliktu, který přešel z fáze verbální do fáze fyzického napadení ze strany poškozeného. Uzavřel, že z hlediska vnějšího posouzení je proto otázkou, na kterou ani znalci nebyli schopni jednoznačně odpovědět, zda jej (obviněného) v době konfliktu ovládal afekt strachu nebo vzteku, resp. že v dané situaci není důvodu neuvěřit jeho vysvětlení, že se jednání poškozeného lekl a jednal ve strachu, tedy ve snaze odvrátit útok. Následně vyslovil názor, že pro posouzení otázky, zda jeho jednáním byly naplněny znaky nutné obrany ve smyslu § 13 tr. zák., je otázka jeho (obviněného) emočního vztahu vůči osobě poškozeného tedy zda vůči němu v daném okamžiku cítil strach či vztek druhořadá, neboť pro hodnocení, zda jednání je či není nutnou obranou, je důležité, zda za dané situace, odvracel trvající útok na jeho osobu a zda nebyl způsob, který k takovému odvracení použil, zcela zjevně nepřiměřený povaze útoku (otázku přiměřenosti je nutno posuzovat zejména z hlediska objektivního s přihlédnutím k subjektivnímu vnímání situace osobou odvracející útok). Shledal, že otázka, zda svým jednáním odvracel trvající útok, je zodpovězena již v samotném popisu skutku, který je součástí napadeného rozhodnutí, když soudy obou stupňů dospěly k závěru, že jednal v úmyslu odvracet trvající útok na jeho osobu. Otázku přiměřenosti způsobu zvolené obrany odvolací soud uzavřel tím, že použití nože vůči neozbrojenému pachateli, který se napřáhne pěstí, je zcela zjevně nepřiměřený způsob obrany, a tyto své závěry, paradoxně, dále opíral o rozbor jeho (obviněného) emočního vztahu vůči poškozenému a širšího výkladu jejich konfliktu (otázka, kdo jej vyvolal apod.). K tomu však obviněný namítl, že otázku přiměřenosti zvoleného způsobu obrany nelze posuzovat z hlediska emočního vztahu osoby odvracející útok vůči útočníkovi, ale z hlediska posouzení, jaké následky hrozily osobě odvracející útok ze strany útočníka a zda způsob obrany, který v daném případě zvolil, byl s ohledem na takovou hrozbu a podmínky, za jakých musel napadený celou situaci vyhodnotit, v zákonných mezích § 13 tr. zák. Konstatoval, že soud se měl při svých úvahách zaobírat spíše faktem, že poškozený byl znám svým agresivním jednáním, že již měl fyzické konflikty s jinými osobami, že byl více jak o 20 cm vyšší a podstatně robustnější (než obviněný) a že byl pod vlivem alkoholu, což i z hlediska objektivního svědčí o tom, že mu (obviněnému) mohl způsobit závažná zranění i bez použití jakékoli zbraně. Odvolací soud měl podle jeho názoru rovněž vyhodnotit skutečnost, která byla ze strany znalců opakovaně sdělována, totiž, že (obviněný) byl fyzickým napadením zaskočen a takový vývoj událostí nepředvídal, nemohl se tedy předem připravit, jak bude reagovat a tomu odpovídalo i zkratkovité jednání směřující k jeho obraně. Akcentoval, že při hodnocení situace neměl čas na promýšlení způsobu obrany a jednal zcela zkratkovitě a v úmyslu co nejefektivněji odvrátit trvající útok tím, že použil zbraně, kterou měl za dané situace u sebe a o které věděl. Takové jednání se mu jeví jako zcela přirozený projev tísně v důsledku bezprostředního napadení jde o jednání zahrnující maximálně několik sekund. O tom, že ani v nastalé tísni a nepochybně i obavě o zdraví se snažil pouze zabránit trvajícímu útoku, svědčí pak skutečnost, že nožem nepůsobil vůči tělu poškozeného aktivně takovým způsobem, aby jeho jednání samo o sobě mohlo způsobit zranění poškozeného. Zopakoval, že až spolupůsobení poškozeného, který se ani vystrčeným nožem nenechal odradit a pokračoval v útoku na jeho osobu, došlo k průniku nože do těla poškozeného. Dospěl k závěru, že svým jednáním naplnil znaky nutné obrany. Pro případ, že by se nejednalo o nutnou obranu, argumentoval tím, že právě ze shora popsaných důvodů, zejména pak ze způsobu použití nože, kdy nešlo o aktivní působení vůči tělu poškozeného, nelze v žádném případě dovodit, že by jeho jednání bylo úmyslným trestným činem proti životu a zdraví. Seznal, že takové jednání by mohlo nanejvýše splňovat znaky některého nedbalostního trestného činu, nicméně s ohledem na chování poškozeného, tíseň obviněného a jí vyvolané zkratkovité jednání, se mu jeví jako nesprávné přičítat mu v dané situaci byť jen nedbalostní zavinění ve vztahu k vzniklému následku. Výhrady vyjádřil obviněný i vůči trestu, který mu byl uložen. Uvedl, že s ohledem na všechny shora popsané skutečnosti, tedy způsob vedení jeho obrany, agresivní chování poškozeného a jeho pokračování v útoku i tehdy, kdy si musel být vědom, že působí proti němu (obviněnému) s nožem v ruce, ale i samotnou jeho (obviněného) osobu (vede řádný život, v obci se chová příkladně a odpovědně, nikdy neměl konflikt podobného charakteru, jak dlouhodobě před samotnou událostí, tak i po ní neměl žádný fyzický konflikt a jedná se o osobu, na kterou se hledí jako na netrestanou), se uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody jeví za dané situace jako nepřiměřené přísné. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, jakož i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 8. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a s ohledem na řádně zjištěný skutkový stav věci pak podle § 265m odst. 1 tr. ř. ve věci nově rozhodl tak, že jej podle § 226 písm. b) tr. ř. zprošťuje obžaloby. Současně dovolací soud požádal, aby ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř. odložil vykonatelnost napadeného rozsudku do doby, než bude o podaném dovolání rozhodnuto. V této souvislosti nutno konstatovat, že dne 25. 7. 2008 byl předmětný trestní spis předložen Nejvyššímu soudu s návrhem předsedy senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích na odklad výkonu citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř. a že Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. 6 Tdo 982/2008, podle § 265h odst. 3 tr. ř. až do rozhodnutí o dovolání odložil výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7 To 44/2008-523. K dovolání obviněného se za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ). Uvedla, že z pohledu konkrétně uplatněných námitek, které je bezpochyby třeba považovat za námitky právní, subsumovatelné pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je třeba posoudit, zda se obviněný dopustil trestného jednání v nutné obraně a jeho trestnost je proto vyloučena. Poté detailně vyložila ustanovení § 13 tr. zák. o nutné obraně. Následně připomněla, že Vrchní soud v Praze naznal nejen, že obviněný nejednal za podmínek nutné obrany podle § 13 tr. zák., ale že spáchal trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák., když zejména zohlednil, že obviněný jednal ve zlobném afektu a použil otevřený nůž proti hrudi poškozeného, přičemž musel být srozuměn s tím, že hrudním košem jsou chráněny životně důležité orgány a že při bodnutí nožem do těchto míst mohou vzniknout nejméně závažné zdravotní komplikace. Tato právní kvalifikace jednání obviněného přitom vycházela v podstatě ze stabilních skutkových zjištění, že posuzovanému činu předcházel verbální konflikt, který zcela zjevně vyvolal poškozený. Státní zástupkyně přitom podrobně popsala okolnosti předcházející předmětnému skutku a dále zvláště zdůraznila, že mezi obviněným a poškozeným došlo již v prostoru recepce (kempu T. H. V.) k verbální roztržce, při níž byla zaznamenána zvyšující se agresivita poškozeného, který jako první do obviněného, který před ním ustupoval, strčil. Poškozený byl vyzýván jak ze strany obviněného, tak ze strany svědkyně M. F. k tomu, aby svého jednání zanechal a vzdálil se z prostor recepce, avšak uvedené výzvy nedbal, pokračoval ve svých výpadech vůči obviněnému. Verbální konflikt posléze vygradoval a bylo zřejmé, že poškozený hodlá obviněného napadnout, a to zavřenou pěstí levé ruky, kterou měl vztyčenou nad hlavu, takže se dalo předpokládat, že úder byl směřován do obličejové části hlavy. V tomto útočném postavení se poškozený přibližoval k obviněnému. Obviněný v tento moment zareagoval tím, že vytáhl jím běžně používaný nůž z pouzdra, které měl zavěšené na levé straně opasku. Nůž vyňal levou rukou, když čepel směřovala k palcové hraně dlaně tečně k tělu poškozeného, přičemž ostří nože směřovalo k zemi. V tomto uchopení nože natáhl ruce před sebe a opřel své ruce o hrudník poškozeného. Pravou ruku sevřenou v pěst tedy opřel o jeho levou část hrudi a levou ruku s nožem opřel o jeho pravou část hrudi tak, že čepel nože směřovala z pravé části jeho hrudníku k hrudní kosti, kdy čepel byla opřena o jeho hrudník. Při pohybu poškozeného směrem k obviněnému a rotaci jeho těla za pevného držení nože obviněným v uvedené poloze došlo k proniknutí nože do dutiny hrudní poškozeného, neboť v místě průniku noži bránila pouze kůže v mezižeberní stěně. Poškozený v tento okamžik zanechal svého jednání a ustoupil od obviněného na několik kroků vzad, přičemž právě v tento moment se u něho krvácením projevilo utrpěné závažné zranění. Bylo zjištěno, že obviněný měl v době incidentu v krvi 0,56 g/kg alkoholu, ale známky ovlivnění alkoholem na něm nebyly ze strany okolí shledány. Jak dalece byl alkoholem ovlivněn poškozený se nepodařilo zjistit. Státní zástupkyně dále zmínila, že v případě obou na konfliktu zúčastněných osob, tedy jak obviněného, tak poškozeného, jde o osoby v minulosti soudně trestané, přičemž ve prospěch obviněného hovoří jednak zahlazení odsouzení, jednak výrazně dlouhá doba od spáchání posledního trestného činu. Oproti tomu D. H. byl opakovaně soudně trestán pro úmyslnou trestnou činnost, přičemž prokazatelně bylo zjištěno, že jde o osobu se sklony k agresivitě a k nadměrnému požívání alkoholických nápojů. Další velmi podstatnou skutečností je fakt, že obviněný byl drobnějšího habitu a byl proti poškozenému znevýhodněn jak výškově, tak váhově, a to nikoli zanedbatelným způsobem, neboť byl o 20 cm menší a o 20 kg lehčí. Poté státní zástupkyně konstatovala, že úvahy odvolacího soudu se v posuzovaném případě pohybovaly mimo zákonná kritéria nutné obrany podle § 13 tr. zák. Zdůraznila, že podmínkou nutné obrany není to, že ze strany obránce jde o náhlé či nepřipravené jednání, které je jen okamžitou reakcí na situaci vyvolanou útokem. Rovněž není podmínkou nutné obrany, že by bránící se musel být motivován ke své obraně strachem z útoku. V posuzovaném případě proto není nutná obrana vyloučena jen proto, že obviněný se na proti němu prokazatelně vedený útok ze strany poškozeného připravil tím, že vytáhl z pouzdra na opasku tam pravidelně umístěný nůž. Již ze samotného uchopení nože je zřejmé, že obviněný se nehodlal bránit aktivním bodnutím proti tělu poškozeného, ale že se bránil tak, že pouze proti poškozenému vztyčil obě paže, přičemž v levé ruce držel nůž, jehož ostří směřovalo k zemi. V tento moment právě dochází k samotnému útočnému manévru ze strany poškozeného, kdy z důvodu úderu levou pěstí proti obviněnému se jeho tělo dostalo do rotace a on se v podstatě na nůž držený v pevné ruce obviněného nabodl. Průběh samotného konfliktu hovoří o tom, že obviněný zůstal stát a proti němu se s napřaženou a zdviženou rukou zaťatou v pěst blížil poškozený, přičemž obviněný jej předtím výslovně zrazoval, aby svého agresivního jednání zanechal a opustil prostor kempu. Takové varování obviněného však bylo bezvýsledné, a proto obviněný sáhl právě po předmětném noži. Tento nůž pak byl použit v ryze obranné pozici, jak vyplynulo z výpovědi obviněného, která byla v zásadě potvrzena výslechem znalce o možnosti takového průběhu konfliktního děje. Státní zástupkyně shrnula, že obviněný nevyhledal kontakt s poškozeným, ale naopak poškozený postupoval za obviněným do prostoru recepce, vydal se tedy za ním nedbaje výzvy obviněného, aby uvedený prostor opustil. Obviněný tedy primárně použil zbraň k zastrašení, o čemž svědčí především úchop nože a v podstatě pasivní role obviněného v momentu, kdy se k němu poškozený přiblížil a útočil proti jeho tělu napřaženou pěstí. Dále argumentovala, že pokud Vrchní soud v Praze uvedl, že obviněný musel být přinejmenším srozuměn s tím, že když někoho nožem, zbraní zasáhne do hrudníku, může mu přivodit život ohrožující, nebo minimálně velmi závažná zranění, vysvětlil touto argumentací jen to, že obviněný úmyslně těžce zranil poškozeného, ale nevyvrátil tím nutnou obranu. Nutná obrana má také znaky úmyslného trestného činu, ale s tím, že tu je úmysl jednající osoby daný i ve vztahu ke způsobenému následku. Znakem nutné obrany v žádném případě není jen nedbalostní způsobení následku. Forma zavinění, jímž je zahrnut následek způsobený jednající osobou, není kritériem nutné obrany. Nutná obrana pak podle ní není vyloučena ani tím, že obviněný při obraně použil důraznějšího prostředku, tedy nože, oproti tomu, že útok proti němu byl veden bez použití jakékoliv zbraně. Totéž platí i pokud jde o okolnost, že obviněný při obraně způsobil těžkou újmu, ačkoliv podle charakteru útoku mu v zásadě hrozilo jen zbití, i když s ohledem na fyzický handicap obviněného, mohlo i v tomto případě dojít k závažnější újmě na zdraví. Zákonná dikce ustanovení § 13 tr. zák., že obrana nesmí být zcela zřejmě nepřiměřená způsobu útoku totiž znamená, že zákon připouští, aby obránce použil i podstatně důraznější prostředek než útočník a také aby způsobil citelně závažnější následek, než jaký hrozil z útoku. Výrok o vině obviněného trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. se z uvedeného úhlu pohledu jeví být nesprávným. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. b) tr. ř.] zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro přezkumnou činnost podle § 265i odst. 3 tr. ř. či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Shledal, že dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká), přičemž dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu, či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g)tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (především trestního, ale i jiných právních odvětví). Z rozvedených hledisek lze označit uplatněné dovolací námitky s jedinou výjimkou namítl-li obviněný, že s ohledem na okolnosti daného případu se uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody jeví jako nepřiměřené přísné za právně relevantní. Nejvyšší soud v této souvislosti připomíná, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Shora uvedenou námitku obviněného směřující proti nepřiměřené přísnosti uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody tedy nelze pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (ani jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř.) podřadit. Nejvyšší soud, který neshledal důvod pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., po přezkumu podle § 265i odst. 3 tr. ř. dospěl k následujícím závěrům. Podstatou nutné obrany je odvrácení nebezpečí, které vzniká útokem směřujícím proti zájmu chráněnému trestním zákonem (viz ustanovení § 1 tr. zák. blíže rozvedené v dalších ustanoveních trestního zákona), jednáním, jež by jinak bylo trestným činem. Jelikož obránce odvracející útok chrání zájmy, které chrání trestní zákon, nejedná proti účelu tohoto zákona ale naopak ve shodě s ním. Stav nutné obrany je důvodem vylučujícím nebezpečnost činu pro společnost i jeho protiprávnost. Účelem nutné obrany je umožnit občanům ochranu vlastních zájmů, ale i zájmů jiných osob, společnosti a státu. V souvislosti s tím je nutno zdůraznit, že musí platit zásada, podle níž riziko vyvolané útokem nese útočník a nikoli obránce. Podle platného znění ustanovení § 13 tr. zák. nutná obrana předpokládá: a) odražení přímo hrozícího či trvajícího útoku na zájem chráněný trestním zákonem Útokem se rozumí úmyslné jednání člověka (zpravidla konání, příp. též opomenutí) - protiprávní čin, který však nemusí být nutně činem trestným. Útok musí hrozit přímo (tj. bezprostředně) nebo trvat. Podle okolností případu musí tedy být jasné, že útok musí bez prodlení a určitě následovat za hrozbou, nemusí však být neočekávaný. Útok nesmí být přerušen ani ukončen. Byl-li útok přerušen nebo ukončen a nebezpečí již přímo nehrozí, nepřichází nutná obrana v úvahu. Pokud útok tvoří skutkovou podstatu trestného činu, může útok hrozit přímo již ve stadiu přípravy nebo projevu úmyslu spáchat trestný čin, za podmínky, že hrozí bezprostředně. Ukončení útoku není totožné s dokonáním trestného činu. Limitní moment nutné obrany je dán okamžikem, kdy pominulo nebezpečí pro zájmy chráněné trestním zákonem nebo tyto zájmy jsou již porušeny a nehrozí nebezpečí dalších škod. Nutná obrana se proto připouští až do dokončení trestného činu, u trestného činu trvajícího, pokud je protiprávní stav udržován. Proti útoku, který je již dokončen není nutná obrana přípustná (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon, komentář díl I., 6., doplněné a přepracované vydání, C. H. Beck 2004, s. 122, 123). U nutné obrany není, na rozdíl od krajní nouze podle § 14 tr. zák., podmínkou subsidiarita (podmínkou nutné obrany není, že se bránící nemohl vyhnout útoku jinak). Obrana ale nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Přiměřenost obrany je třeba hodnotit především se zřetelem k intenzitě útoku a vlastní obrany, přičemž je zjevné, že obrana musí být, má-li být způsobilá k jistému odvrácení útoku bez rizika pro napadeného, silnější než útok. Nesmí být však zcela zjevně (mimořádně hrubě, naprosto jednoznačně) přehnaná. Je přitom na místě zmínit, že zákonem č. 290/1993 Sb. bylo upraveno znění ustanovení § 13 tr. zák. tak, že bylo zdůrazněno posuzování nutné obrany z hlediska subjektivního stavu obránce, tedy jak se mu jevila v době hrozícího nebo trvajícího útoku. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu bylo jeho smyslem rozšíření mezí nutné obrany, což v praxi znamená zúžení výčtu okolností, které musí brát obránce v úvahu a tím jeho menší zatížení při rozhodování o způsobu obrany. Přiměřenost nutné obrany je třeba hodnotit též se zřetelem k subjektivnímu stavu osoby, která odvracela útok, tj. podle toho, jak se čin útočníka jevil tomu, kdo jej odvracel (srov. rozhodnutí publikované pod č. 15 v sešitu č. 3 Bulletinu NS z roku 1984). Pod pojem způsob útoku, který vyjadřuje nejen způsob provedení útoku, ale i další okolnosti charakterizující posuzovanou událost (mj. osobu útočníka, jeho vlastnosti a úmysly, jež se při útoku projevily, použité zbraně i hrozící součinnost dalších osob doprovázejících útočníka, jakož i další okolnosti, za nichž byl útok spáchán, a to za podmínky, že je možno podřadit pod pojem způsob útoku a že byly známé i zcela zjevné poškozenému obránci), lze zahrnout jen poměr intenzity útoku a obrany, nikoli už poměr hrozící a vzniklé škody neboli poměr ohroženého a obětovaného právního statku. Neznamená to ovšem, že poměr mezi ohroženým a obětovaným právním statkem (chráněným zájmem) již nehraje vůbec žádnou roli, poněvadž zde musí být jistý korektiv v případech mimořádného nepoměru ohrožených a obětovaných zájmů [viz Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné (obecná část). Brno: Masarykova univerzita, 1994]. Nutná obrana není proto zpravidla vyloučena neúměrností mezi napadeným a obětovaným zájmem, neboť je možno beztrestně chránit i zájem nižší kategorie nebo v konkrétním případě méně závažný, a to i obětováním zájmu vyššího nebo v daném případě významnějšího (viz Solnař, V. Základy trestní odpovědnosti. Praha: Academia, 1972). Obrana je zcela zjevně nepřiměřená útoku, není-li podle poznatků a úsudku bránícího se, k jehož psychickému stavu vyvolanému útokem třeba přihlížet, k odvrácení útoku potřebná a kromě toho též, je-li zcela neúměrná jeho intenzitě i významu. Trestní zákon nestanoví měřítko pro určení mezí nutné obrany, je proto třeba posoudit všechny rozhodné skutečnosti, zejména intenzitu útoku a obrany i všechny další okolnosti případu s přihlédnutím též k závažnosti zájmu společnosti na aktivní obraně poškozeného vůči trestným činům (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon, komentář díl I., 6., doplněné a přepracované vydání, C. H. Beck 2004, s. 124). O vybočení z mezí nutné obrany jde tehdy, jestliže sice některé její podmínky byly dány, avšak nebyly dány ve všech směrech. Teorie i praxe rozlišuje exces extenzivní a exces intenzivní. Exces extenzivní je dán tehdy, jestliže obrana nebyla provedena v době, kdy útok přímo hrozil nebo trval může jít o obranu předčasnou nebo naopak obranu v době, kdy již útok skončil (jde o exces co do doby zákroku). Nutná obrana je vyloučena z důvodu tzv. intenzivního excesu tehdy, když čin obránce zcela jasně, očividně a nepochybně neodpovídá všem rozhodným okolnostem charakterizujícím způsob útoku. Podle ustanovení § 13 tr. zák. nesmí být nutná obrana ve vztahu ke způsobu útoku zcela zjevně nepřiměřená, tudíž může být nepřiměřená nebo zjevně nepřiměřená (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 5 Tdo 162/2007, publikované pod č. 20/2008 Sb. rozh. tr.). Odvolací soud, který do výroku svého rozhodnutí přejal beze změny skutková zjištění vyjádřená ve výroku nalézacího soudu (viz shora) v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl mimo jiné následující: Krajský soud postupoval při objasňování věci tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí. Dospěl tak v podstatě ke správným skutkovým závěrům. Zároveň ovšem považuje vrchní soud za potřebné uvést, že např. žádné námitky by neměl ani proti formulování skutku tak, jak činila obžaloba jinými slovy, pro vrchní soud je skutek formulovaný krajským soudem pouze zpřesněním skutku uvedeného v obžalobě, při zcela hrubé konstrukci spočívající v tom, že po hádce (samozřejmě že vzájemné, jiná možnost není), se poškozený snažil udeřit obžalovaného pěstí, k čemuž však nedošlo, neboť ještě, než se tak stalo, obžalovaný vytáhl nůž a bodl jím poškozeného do hrudi. Rozhodně zde vůbec nešlo o to, že by poškozený na nůž upadl jestliže je bodnutí vyjádřeno tím, že k němu došlo prudkým vytrčením rukou obžalovaného, přičemž nůž pevně držel, pak opět a stále nejde o nic jiného, než aktivní a samozřejmě že úmyslný pohyb s nožem proti hrudi poškozeného obžalovaný tedy úmyslně poškozeného bodl. Obžalovaný takovým jedincem, který by měl v dané situaci strach, prostě a jednoduše není. poškozeného nelze označit za toho, kdo celý problém vyvolal. Jestliže byť se shora uvedenými připomínkami - nemá vrchní soud námitek proti konstrukci skutku ve výroku napadeného rozsudku, pak totéž nelze uvést stran právního posouzení celé věci. O tom, že se nemůže jednat o nutnou obranu, se vrchní soud již obsáhle zmiňoval, nicméně lze znovu uvést, že při vzájemné slovní rozepři, kdy šel poškozený proti obžalovanému s napřaženou pěstí, nabíhá u obžalovaného afekt vzteku, sahá po noži. Za zmínku stojí i to, že se sice mohlo jednat o poměrně rychlé jednání, avšak v žádném případě ze strany obžalovaného podvědomé, bez jakéhokoli vědomého volního záměru, jak tvrdí odvolání obžalovaného. Jde totiž o velice typický (či netypický) pohyb, který vyžaduje relativně dobrou koordinaci a relativně složité pohyby obžalovaný musel nejprve otevřít pouzdro, ve kterém měl nůž, ten musel vyndat a otevřít jej, což je svým způsobem skutečně poměrně složitá činnost a nelze ji vykonat tak, aby si jí člověk neuvědomil. Poté obžalovaný s vědomím otevřeného nože a vědomím tohoto, o jaký nůž se jedná (tedy zjevně nebezpečný) vytrčil ruce proti hrudi poškozeného každý i jen zcela průměrně vzdělaný a inteligentní jedinec, kterým je i obžalovaný, ví, že v oblasti hrudi se nachází životně důležité orgány, a že při bodnutí nožem do těchto míst mohou vzniknout nejméně závažné zdravotní komplikace. K těm u poškozeného také objektivně došlo Obžalovaný tak způsobil poškozenému těžkou újmu na zdraví, a zejména ji způsobil samozřejmě úmyslným jednáním, neboť věděl, že proti tělu poškozeného na konkrétní místo vytrčil pevně držený nůž. Závěr o úmyslu nepřímém je tak zcela jednoznačně správný, ovšem ve vztahu k úmyslné těžké újmě na zdraví, jak je výše odůvodněno. Je skutečně zcela nerozhodné, zda se obžalovaný na trestný čin připravoval to by pouze zvyšovalo společenskou nebezpečnost jeho jednání, a mohlo by skutečně znamenat kvalifikaci k pokusu trestného činu vraždy. V návaznosti na rozvedené skutečnosti považuje Nejvyšší soud v první řadě za nezbytné poukázat na zřejmou vnitřní nesourodost rozsudku odvolacího soudu. Soud druhé instance totiž nejprve v tzv. skutkové větě výroku o vině přejímá skutková zjištění nalézacího soudu, zejména závěr podle něhož šel D. H. proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zbránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením , ovšem posléze v odvodnění svého rozsudku dospívá ke skutkovým závěrům, jež shrnuje na str. 5 v posledním odstavci, když uvádí, že obžalovaný vytáhl nůž a bodl jím poškozeného do hrudi . Je zřejmé, že skutkové závěry vyjádřené v tzv. skutkové větě výroku o vině v rozsudku odvolacího soudu a skutkové závěry, z nichž tento soud vychází v odůvodnění svého rozhodnutí, vykazují odlišnosti, jež již samy o sobě opodstatňují závěr, že předmětné rozhodnutí nemůže obstát. Přitom s ohledem na shora uvedené závěry odvolacího soudu, podle nichž Krajský soud postupoval při objasňování věci tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí. Dospěl tak v podstatě ke správným skutkovým závěrům. , je vhodné připomenout, že nalézací soud v odůvodnění svého rozhodnutí rozvedl skutková zjištění vyjádřená ve stručné podobě ve výroku téhož rozhodnutí tak, že: Mezi obžalovaným a poškozeným došlo v prostoru recepce k verbální roztržce, přičemž nebyla zjištěna osoba, jež započala dialog, nicméně s ohledem na stupňující se agresivitu poškozeného, který se neustále přibližoval k obžalovanému a tento před ním ustupoval, došlo k prvnímu kontaktu (strčení) obžalovaného poškozeným. Přestože byl poškozený obžalovaným, jakož i M. F., vyzván, aby prostor recepce opustil a svého jednání zanechal, pokračoval poškozený i nadále ve svých výpadech vůči obžalovanému, a proto M. F., která konfliktu nechtěla být přítomna, utekla za recepci. Krátce na to verbální konflikt přerostl ve snahu o fyzické napadení obžalovaného poškozeným, který se snažil obžalovaného udeřit pěstí směřující do obličejové části hlavy; přitom poškozený postupoval směrem k obžalovanému. Obžalovaný se úderu ze strany poškozeného, který se k němu přibližoval, snažil zabránit, a také zabránil tím, že vytáhl nůž z pouzdra tento měl v levé ruce tak, že čepel směřovala k palcové hraně dlaně, tečně k tělu poškozeného a ostří nože směřovalo k zemi. Instinktivně přitom natáhl ruce před sebe a opřel své ruce o hrudník poškozeného pravou ruku sevřenou v pěst opřel o jeho levou část hrudě a levou ruku s nožem opřel o jeho pravou část hrudě, kdy čepel nože směřovala z pravé části jeho hrudníku k hrudní kosti (čepel byla opřena o jeho hrudník). Při pohybu poškozeného směrem k obžalovanému a rotaci jeho těla, za pevného držení nože obžalovaného v uvedené poloze, došlo k proniknutí nože do dutiny hrudní poškozeného, neboť v místě průniku noži s velmi vybroušeným ostřím bránila pouze kůže v mezižeberní stěně. Poškozený v tento okamžik zanechal svého jednání a ustoupil od obžalovaného několik kroků vzad. Z poškozeného začala téci krev, tento upadl na zem, vstal a pokusil se o chůzi a opět upadl na zem. Obžalovaný ihned zavolal rychlou záchrannou službu, přiběhl k poškozenému, zahodil nůž do trávy a do doby příjezdu lékaře mu poskytl první pomoc zejména tím, že utěsnil ránu místo, kde pronikl nůž do těla poškozeného, čímž nejen bránil krvácení, ale především vniknutí vzduchu do dutiny hrudní, což by významně zapříčinilo v dané situaci zhoršení zdravotního stavu poškozeného. Bylo objektivizováno, že obžalovaný se nesnažil nožem aktivně působit proti tělu poškozeného, ale snažil se s ním v poškozeném vzbudit respekt, aby od svého jednání ustoupil, a proto jej držel tečně k hrudníku poškozeného. K bodnutí a poškození zdraví útočníka (poškozeného) došlo při rotaci jeho těla směrem k osobě obžalovaného v důsledku jeho snahy o úder (poškozeným) a odstrčení (obžalovaným). Nejvyšší soud dále konstatuje, že soudy nižších stupňů doposud učiněná skutková zjištění nepochybně svědčí o tom, že obviněný v posuzované trestní věci čelil přímo hrozícímu, resp. probíhajícímu fyzickému útoku ze strany poškozeného (bylo totiž zjištěno, že poškozený, po předchozí slovní rozepři, šel proti obviněnému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obviněného, resp. že obviněný vytáhl z pouzdra u pasu nůž, tento otevřel a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku poškozeného prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku poškozeného právě v úmyslu zabránit napadení své osoby). Nelze proto uzavřít, že by v daném případě byla nutná obrana obviněného vyloučena z důvodu tzv. extenzivního excesu. Za těchto okolností bylo třeba náležitě vážit otázku přiměřenosti obrany obviněného způsobu útoku poškozeného. Nejvyšší soud přitom shledal, že úvahy soudu druhého stupně, jimiž ve svém rozsudku zdůvodňoval závěr, že obrana obviněného v dané trestní věci byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku poškozeného, nejsou dostatečné a vyvážené (ostatně, je tomu tak především proto, že odvolací soud, jak shora uvedeno, své hodnotící úvahy nevázal důsledně na skutková zjištění, jež popsal ve výroku svého rozhodnutí). Nejvyšší soud upozorňuje, že na intenzivní exces z nutné obrany není možné usuzovat pouze z toho, že obviněný se na útok poškozeného vedený proti jeho osobě (obviněnému) připravil tím, že vytáhl z pouzdra u pasu zavírací nůž, který měl při sobě, a že v tomto smyslu jednal vědomě (odvolací soud v této souvislosti uvádí, že takové jednání vzhledem k nárokům na koordinaci a složitost pohybů nemohlo být podvědomé, prosté jakéhokoli vědomého volního záměru). Podmínkou nutné obrany není náhlé či nepřipravené jednání obránce, neboť ani útok nemusí být neočekávaný. Ostatně skutková zjištění soudů nižších stupňů vypovídají o tom, že konflikt mezi poškozeným a obviněným trval po určitou dobu a že postupně gradoval. Vlastnímu vytažení zavíracího nože obviněným z pouzdra u pasu předcházela verbální roztržka vyvolaná poškozeným, jeho strčení do obviněného a výzvy obviněného směřované k poškozenému, aby svého agresivního jednání zanechal a opustil prostor recepce. Na tyto výzvy ovšem poškozený nereagoval a postupoval proti obviněnému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit ho do obličejové části hlavy. Teprve v tomto okamžiku, v úmyslu zabránit napadení své osoby, sáhl obviněný po noži. Závěr o vybočení z mezí nutné obrany přitom není možné bez dalšího opřít ani o zjištění, že napadený nebyl ke své obraně motivován strachem z útoku. Skutečnost, že obviněný měl jednat v afektu vzteku, ještě sama o sobě nevylučuje nutnou obranu. Podstatné je totiž, zda obranné jednání bylo či nebylo ve vztahu ke způsobu útoku zcela zjevně nepřiměřené (k tomu obecně viz výše). Je nutno rovněž upozornit, že tvrzení soudu druhého stupně, že slovní rozepři mezi obviněným a poškozeným vyvolal poškozený, avšak i to byla ze strany poškozeného již nějaká reakce (viz rozsudek odvolacího soudu str. 7 odst. 3), není konkretizováno, soud druhé instance nijak nespecifikuje, jaké jednání obviněného mělo reakci poškozeného vyvolat. V této souvislosti je na místě podotknout, že i kdyby snad k návratu poškozeného do kempu došlo z důvodu nějakého slovního vyjádření obviněného, pak takové jednání obviněného by v žádném případě neospravedlnilo fyzický útok poškozeného vůči němu. Také argumentace odvolacího soudu o úmyslném zavinění obviněného nutnou obranu nevylučuje. Je na místě zmínit, že nutná obrana má formálně znaky úmyslného trestného činu, resp. že forma zavinění, jímž je zahrnut následek způsobený jednající osobou, není kritériem nutné obrany. Zejména je ovšem třeba v daných souvislostech zdůraznit okolnosti a souvislosti skutku vyplývající již z jeho popisu ve skutkové větě výroku napadeného rozhodnutí. Ze samotného uchopení nože obviněným (bylo zjištěno, že obviněný proti poškozenému vystrčil obě paže, přičemž v levé ruce držel tečně k hrudníku poškozeného nůž, jehož ostří směřovalo k zemi) a z jeho chování v momentu, kdy se k němu poškozený blížil s napřaženou pěstí, je zřejmé, že obviněný držel nůž v obranné pozici, použil ho primárně k zastrašení a zastavení útočníka (poškozeného) a neměl v úmyslu se bránit aktivním bodnutím poškozeného (nepůsobil cíleně proti tělu poškozeného, snažil se v něm vzbudit respekt, přimět ho, aby svého agresivního jednání zanechal). Poškozený, přestože věděl, že obviněný drží v ruce nůž, na něho zaútočil. V tomto směru zůstala zcela mimo okruh okolností hodnocených odvolacím soudem ta skutečnost (vyplývající přímo ze skutkové věty výroku napadeného rozhodnutí), že v důsledku pohybu napřažené pěsti poškozeného směrem k obviněnému došlo ke vzniku poranění poškozeného, neboť odvolacím soudem nebylo vzato v úvahu, že v uvedený okamžik se nejednalo ze strany obviněného o aktivní útok ve smyslu přímého bodnutí, ale o pevné držení nože tečně k hrudníku poškozeného (navazující na prudké vystrčení rukou proti hrudníku poškozeného za stejného způsobu držení nože), přičemž ani znalecky nebylo vyloučeno, že právě s ohledem na útok pěstí vedený poškozeným vůči obviněnému mohlo dojít k nabodnutí se poškozeného na nůž pevně držený obviněným. Sám odvolací soud ve svém skutkovém zjištění neargumentuje žádnou jednoznačnou, důkazy podloženou skutečností, ze které by vyplývalo, že obviněný vedl aktivní bodný útok vůči tělu poškozeného, sám v popisu skutku (ve výroku svého rozhodnutí) používá pojmy, které umožňují pro obviněného příznivější výklad a které v odůvodnění svého rozhodnutí nalézací soud interpretoval tak, že k bodnému poranění poškozeného došlo při jeho pohybu směrem k obžalovanému a rotaci jeho těla, za pevného držení nože obžalovaným v uvedené poloze tečně k hrudníku poškozeného. V těchto souvislostech je na místě opět připomenout, že u nutné obrany není, na rozdíl od krajní nouze podle § 14 tr. zák., podmínkou subsidiarita (podmínkou nutné obrany není, že se bránící nemohl vyhnout útoku jinak). Nebylo tedy povinností obviněného před přímo hrozícím a již započatým útokem ustoupit či se mu jinak vyhnout. Nejvyšší soud k tomu dodává, že nutnou obranu nevylučuje ani skutečnost, že obviněný použil na obranu proti poškozenému, který nebyl ozbrojen, zbraně. Obrana musí být způsobilá odvrátit útok, proto intenzita obrany musí být silnější než intenzita útoku. Z tohoto hlediska skutečnost, že obránce použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně, neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku (viz rozhodnutí č. 47/1995 Sb. rozh. tr.). Zákon připouští, aby obránce použil i podstatně důraznější prostředek než útočník a také aby způsobil citelně závažnější následek, než jaký hrozil z útoku. Na vybočení z mezí nutné obrany nelze usuzovat pouze z toho, že napadený útočníka zranil, popř. jej i usmrtil, přičemž sám neutrpěl žádné zranění, pokud tím odvracel útok přímo hrozící nebo trvající a taková obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (viz přiměřeně rozhodnutí č. 25/1976 Sb. rozh. tr.). Vzhledem k rozvedeným skutečnostem Nejvyšší soud uzavírá, že právní závěry odvolacího soudu nelze ve vztahu ke skutku, jak je popsán v tzv. skutkové větě napadeného rozsudku, označit za správné. Z těchto důvodů Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. b) tr. ř.] podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, a také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. pak Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem druhého stupně, který původně ve věci v celém rozsahu po zrušení rozsudku soudu prvního stupně rozhodl. Odvolací soud bude povinen znovu rozhodnout o odvoláních obviněného, krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a V. z. p. Č. r. Přitom musí v kontextu shora rozvedených úvah důsledně posoudit, zda v daném případě nebyly na straně obviněného splněny všechny podmínky nutné obrany podle § 13 tr. zák. Dospěje-li k závěru, že došlo k intenzivnímu excesu z nutné obrany, musí zvlášť pečlivě vážit právní kvalifikaci. Za skutkových zjištění vyjádřených ve výroku napadeného (a zrušeného) rozsudku se totiž kvalifikace podle § 222 odst. 1 tr. zák. nejeví jako přiléhavá. Trestného činu ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. se dopustí, kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel: Stručně shrnuto, shora popsané okolnosti charakterizující jednání obviněného, zejména okolnosti způsobu použití nože, kdy nešlo o aktivní bodný útok vůči tělu poškozeného (především je třeba vyzdvihnout, že obviněný v rozhodné době držel nůž tečně k hrudníku poškozeného), v kontextu faktu, že ke zranění poškozeného došlo i v důsledku jeho velmi aktivní role fyzického útoku vůči obviněnému, však neumožňují spolehlivý závěr, že by obviněný byl alespoň srozuměn s následkem (účinkem) v podobě těžké újmy na zdraví poškozeného. Závěrem Nejvyšší soud poznamenává, že by nebylo od věci, aby státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze zastupující v odvolacím řízení obžalobu uvážil se zřetelem k citovanému názoru obsaženému ve vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného svůj postoj k odvolání podanému krajským státním zástupcem v Českých Budějovicích proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006.

http://forum.mujglock.com/nekdejsi-clen-policejni-zasahove-jednotky-dostal-podminku-t5663-540.html

Někdejší člen policejní zásahové jednotky dostal podmínku :: Zobrazit téma Forum.MujGLOCK.com Vyhledat témata bez odpovědí | Zobrazit aktivní témata Právě je pát 20.7.2018, 2:13 [ Příspěvků: 566 ] Přejít na stránku Předchozí 1 ... 25, 26, 27, 28, 29 Další Re: Někdejší člen policejní zásahové jednotky dostal podmínk Satane, ale nebude to hned. Mám moc práce. Až vyšetřím trochu času, jo? A mám Ti říct, i kdybych na to neviděl nic blbě? pon 05.1.2015, 7:58 Piggy - ja bych mel jednodussi vysvetleni hranice "obrana zcela zjevne neprimerena zpusobu utoku"... Bud soud rekne, ze "obrana byla zcela zjevne neprimerena zpusobu utoku", nebo soud rekne, ze "obrana nebyla zcela zjevne neprimerena zpusobu utoku". Obavam se, ze zadnou dalsi logiku to bohuzel nema, jak to tak pozoruji pon 05.1.2015, 9:56 Hatikva: to mi klidne rekni, jen se nezlob, vzhledem ke vsem tem faktum - musel bych si myslet, ze uvnitr mozkovny mas pouze dratek, ktery ti drzi usi. Nicmene neprebihejme cmk: bohuzel logika soudu a i nekterych statnich zastupcu je takova "Nosit zbran? To prece neni normalni, tomu se musi ucinit pritrz!" pon 05.1.2015, 10:39 Satane, pomalu se asi smířím spíše s tím drátem )) pon 05.1.2015, 11:24 Carlossi, v rámci odvolačky platí striktní pravidla, třeba že odvolací soud nemůže uznat pachatele vinným, byl-li prvním stupněm zproštěn, či nemůže uznat vinným přísnější kvalifikací. Pane Hatikvo dovolím si s Vámi nesouhlasit. Jednak na vlastní kůži jsem zažil, že odvolací soud libovolně uzná obžalovaného vinným i z dramaticky přísněji trestaného TČ. Postačí k tomu odvolání SZ v neprospěch obžalovaného (obviněného, chcete-li) a dodržení postupu odvolacího soudu podle § 259 odst. 3 tr. řádu. A v některých případech, třeba jako v tom mém, se dokonce Vrchní soud v prvním kole rozhodování neobtěžoval ani dodržením postupu dle § 259 odst. 3 tr. řádu a naprosto svévolně kvalifikaci změnil a neúměrně důkazům, jakož i zjištěným skutkovým okolnostem, dramaticky zvýšil udělený trest (což mu ÚS nakonec vytknul - ano, jsem typický "ukřivděný"). Je chválihodné, že se tu snažíte hájit dobrou práci policie, SZ a soudů. A ve většině případů je dobrá a chválihodná. Nicméně existuje stále obrovské množství případů, které jsou úmyslně zkreslovány v neprospěch pachatele a to i podvědomě ze strany OČTŘ a justice, protože tam prostě funguje ono zaujetí. Zaujetí proti člověku, který je z něčeho obviněn. Je to profesionální deformace. Tomu se neubráníte. Ale někdy je to i úmyslná zlovůle. A věřte, že vzhledem k profesi, kterou jsem vykonával, vím jak to chodí. A pokud si přečtete nález ÚS k mému případu (mluvím o rozhodnutí z 18. 9. 2012, nikoliv o tom novém usnesení), libovůle (a podle mě zlovůle), na kterou ÚS upozorňuje, tam naleznete dost a dost. Ono co si budeme povídat. Je to trochu alibismus OČTŘ. Poslat i sporné věci k soudu a ten ať si rozhodne. No a ne, že by nebyly zprošťující rozsudky, ale v mnohem větší míře soudy berou věc za hotovou a jasnou a člověka odsoudí. Jinak by to přeci policie nevyšetřovala, nepostoupila to SZ a SZ to nezažaloval. Sám jsem se přesvědčil o tom, že soudy mnohdy spisový materiál ani řádně nestudují. Měl jste vidět, když jsem se při odvolačce před Vrchním soudem zmínil, kolik zranění (pro soudy nakonec jen povrchových) jsem utrpěl, jak začali všichni tři v čele s předsedou listovat spisem a hledat tam, co jim to vykládám. No, koneckonců rozsudek už byl stejně napsaný předem, takže se zmínka o mých zraněních do něj ani nedostala. Jakož ani to, že jsem přivolal policii a RZS a poskytoval zraněnému první pomoc - vše podloženo důkazy (to by ale přeci nesedělo s "úmyslem" usmrtit poškozeného, tak se to prostě vypustilo). Atd, atd. Pokud se Vám zdám ukřivděný, nic s tím nenadělám. Nejsem rád za to, že útočník zemřel. K fatálnímu zásahu došlo vlivem okolností, neúmyslně, nechtěl jsem primárně zasáhnout životně důležité orgány. A ať si myslí kdo chce co chce, mrzí mě jeho smrt. Ale pokud bych se nebránil, byl bych mrtvý nebo zmrzačený já. A příčinu k útoku jsem skutečně nezavdal. Rozhodně ne oprávněnou. Pokud mu vadilo mé mluvení na jeho psa, tak v okamžiku, kdy otevřel bránu a vrhl se na mě bez varování, věděl, že pro něj nepředstavuji žádné nebezpečí (i dle výpovědi svědka, jsem jen stál, koukal a nic nedělal). Ale jsem nakonec rád za to, že jsem přežil a mohu být se svou rodinou. A mrzí mě pohled SZ a soudů na NO, kterou ve své podstatě tak restriktivně zužují, že se jedná prakticky jen o výběrovou záležitost, kdy ji uznají jen v pár případech, ale ve většině člověka za obranu potrestají. Za nošení zbraně pod vlivem alkoholu je v pořádku mě potrestat adekvátním trestem. Celou dobu jsem byl připraven takový trest přijmout. Ale nemohu se zkrátka ztotožnit s tím, že v situaci, v které jsem bojoval přinejmenším o zdraví proti velmi nebezpečně vedenému útoku, jsem dle soudů jednal neadekvátně vzniklé situaci. Chtěl bych vidět kohokoliv na mém místě. Nepřál bych to nikomu, to ne. Ale vidět, jak si v takové situaci, jako robot, poradí nějaký chytrý soudce či státní zástupce, to by bylo jistě zajímavé. Po bitvě je každý generál... (ano, neměl jsem se zatavovat u té brány, nebyl bych napaden; asi jako: "neměla jste paní chodit přes ten park v noci, pak byste nebyla znásilněna..."). PS: omlouvám se pane Hatikvo, v další části diskuze jsem si všiml, že v případě odvolaček uvádíte na pravou míru, jak to je a zmiňujete ony zákonné důvody. Tak snad se na mě nebudete zlobit, že jsem reagoval dříve, než jsem dočetl celou diskuzi (nechtěl jsem ztratit nit). Mazat to nyní nebudu, když už jsem to napsal, ale jako bych nic o těch odvolačkách neřekl. pon 05.1.2015, 11:45 Hatikva: neni proc se s necim smirovat. Venuj tomu cas, premyslej a musis to nalezt - nalezli to tam i podstatne slabsi kusy Mimochodem, vcera jsem si zase par dokumentu z toho pripadu procital a je to opravdu zajimave, ten kontrast, co svedek uvede pri prvnim vytezeni na miste a nasledne, co u soudu. Ano vim, ze to prvotni vytezeni na miste "nic neznamena", nicmene ono z celkoveho pohledu to dokresluje naprosto zajimave. pon 05.1.2015, 12:19 Gary, promiň, že nemůžu souhlasit s tím, co říkáš v úvodu. Musím trvat na tom, co jsem napsal, a co jsi koneckonců zkopíroval, takže to znovu opisovat nemusím. Zpřísnění trestu odvolacím soudem, a to i razantní, je možné toliko k odvolání státního zástupce, to máš pravdu, ale pozor, neustále se pohybujeme v kvalifikaci, podle které mohl soud prvého stupně uznat na vinu, a nikoliv v kvalifikaci přísnější. To je potřeba říci. Další Tvá slova nemohu komentovat, protože nevím, o jaké bráně hovoříš ani kdo zemřel. Také věřím tomu, že Tě to pořád straší, i když ses cítil jako obránce a domníval ses, žes v právu, přesto to musí být děsivé. Já sám nevím, co bych dělal. Neexistuje zaručený recept na NO a jak to udělat, aby obránce nebyl postižen. Co mohu, a také to dělám, je to, že zastávám názor, že útočník musí vždy počítat s tím, že pokud někoho napadne, nemusí odejít se zdravou kůží. A na to vždy při rozhodování myslím. Edit: Gary, ty odvolačky beru, taky to nebudu už mazat pon 05.1.2015, 12:25 Hatikva: Jen tedy doplním. Snad jsem správně pochopil Vás příspěvek. V mém případě se stalo, že odvolací soud se nepohyboval v kvalifikaci, podle které mohl soud prvého stupně uznat na vinu, ale v kvalifikaci přísnější (nalézací soud užil kvalifikaci dle § 146a odst. 3, 5 tr. zákoníku, kdežto odvolací soud užil přísnější kvalifikace dle § 219 odst. 1 tr. zákona). Prostě změnil svůj právní názor a uznal mě vinným ze závažnějšího TČ s přísnější trestní sazbou. A z podmínky tzv. 2 na 5, vykouzlil "krásných" 10 let v ostraze. Není to úplně standardní postup, ale jak vidno, ne nemožný. A klidně i za porušení zákonného postupu, jak konstatoval ÚS (ten nález tu je někde v diskuzi - je z 18. 9. 2012, sp. zn.: III. ÚS 3395/10) Pokud jde o má další slova, která nemůžete komentovat, protože nevíte o čem vlastně hovořím, mi dovolte jednu otázku. Proč vlastně tedy přispíváte do tohoto tématu, který bohužel řeší můj případ, když o případu vlastně nic nevíte? Nemějte mi to za zlé, že se takhle neomaleně ptám. Jen se divím. Potom těžko něco psát, když diskutující neví, k čemu se vlastně diskuze (dle názvu v tématu) vztahuje. Jinak velmi děkuji za Váš názor, co se NO týká. Kéž by to tak vnímali všichni SZ a především soudci. pon 05.1.2015, 12:42 Az na ten park, ktery bych vyjadril slovy: "Ale pani, nemela jste s tim ozralym chodit do parku a v te minisukni se před nim ohybat k jeho psovi" souhlas... Nejhorsi je, ze vlastne ani z toho, co vylezlo ven ze soudu, se nepopira ta Tvoje verze, jak k tomu doslo a presto to dopadlo, jak to dopadlo. A ze stejne jako v pripade Vaska Housteckeho se jaksi hodnotila jen pulka dukazu. pon 05.1.2015, 12:49 Gary: představu mám, o čem se diskuze vede. Já tím spíše myslel to, že pokud bych se měl narovinu vyjádřit, tak by to chtělo vidět papíry, stejně jako bych potřeboval vidět rozhodnutí odvolacího soudu, abych se mohl zamyslet nad tím, proč rozhodl, jak rozhodl. Tím Tě ale nevyzývám, abys mi je posílal, od toho máš obhájce, kteří se za Tebe berou. Kdybys kouknul pár stránek zpět, tak někde tam na otázku, jak bych se zachoval já, odpovídám, že asi stejně, a asi bych si tedy také šel sednout, resp. byl odsouzen. Víš, ono je hrozně lehké mudrovat o věci ex post, když hodnotíme, co jsi mohl udělat jinak nebo nemohl, jenže rozhodnout se ve stresu a zlomku sekundy, to je něco jiného. Já sám se děsím toho, abych se do takové situace dostal. Mimochodem, nástup máš kdy? Nebo došlo ke zvratu? pon 05.1.2015, 13:13 Hatikva: názor jsem o několik stránek vpředu zaregistroval. A mrzí mě, že takový názor nemá většina SZ a soudců. Ale s tím nic neuděláme. Je ale děsivé, když i člověk, který je součástí OČTŘ, vyjádří názory či smíření, které podtrhují skutečnost, že za obranu vlastního zdraví a života čeká člověka velmi pravděpodobně trest i když by trestán být neměl. Ale za takovou upřímnost lze jedině poděkovat. Člověk by měl být připraven na vše. Co se týká nyní mého stavu, tak nástup mě nečeká. Jsem podmínečně propuštěný po výkonu 1/2 trestu, kterou mám již za sebou. Je tomu už rok. Jsem rád, že mohu být znovu se svou rodinou a přáteli. A nebýt nového mediálního rozvíření, mohlo to být už za námi... Rozhodnutí ÚS byla již jen formalita, na kterou se čekalo. A doufalo se v rozumný výsledek, který bohužel nepřišel - tím rozumným výsledkem by pro mě bylo i to, že by konečně někdo konstatoval, že se nejednalo o úmyslné usmrcení, které bych si přál či chtěl - což po ÚS sice nelze požadovat, chtěli jsme však, aby soudům neprošlo totožné hodnocení důkazů a argumentace, které již jednou byly kriticky rozmetány nálezem ÚS. Bohužel této skutečnosti se nový senát ÚS vůbec nevěnoval a evidentně pro něj bylo přednější smést druhou ústavní stížnost ze stolu a podržet tak názory obecných soudů - byť při pozorném zkoumání je zjevné, že argumentace i hodnocení důkazů obecných soudů zůstalo stejné. Jednou to ÚS vadilo a kritizovalo za to obecné soudy, podruhé ne. To mi prostě nesedí. pon 05.1.2015, 14:35 Gary, takže se nemýlím, když si myslím, že vinu za nedbalostní následek v podobě smrti poškozeného (jak původně kvalifikoval prvý stupeň) jsi s to akceptovat, cejch vraha (viz odvolačka) nikoliv... Využil jsi všech možností, které Ti domácí právní řád nabízí, nezbývá, než jít na mezinárodní scénu. Argumentace by mohla spočívat i v tom podívejte se, já si to už odseděl, kdybych byl vinen trestným činem vraždy, jak rozhodl soud, tak stáhnu ocas a držím hubu. Proč bych se snažil, když už mám trest za sebou (vím, propuštěn na PP, ale počítám, že budeš sekat latinu). Ale já nejsem vrah, byla to nedbalost. Samozřejmě, to je argument, kterým hraješ na city, potřeboval bys věcné a pádné, ne emocionální, ty si nech jako pomocníky. Gary, pokud by Ti to nevadilo, pošli mi do SZ jméno státního zástupce a soudce prvého i druhého stupně. Slibuji, že to budu mít jen pro sebe. Vím, že to možná zní směšně na internetu, ale zkus věřit. Díky pon 05.1.2015, 16:35 Soudy za tim mohou videt snahu o odskodneni. Ted tak US podle me rozhodl proto, ze se ridil standardnim soudcovskym pravidlem, pokud o vine neni uplne jasno - rozhodnout tak, aby se vlk nazral a koza zustala cela. Standardne se to casto projevuje podminenymi tresty. Tady potvrdili rozsudek a Gary uz si sednout nesel. úte 06.1.2015, 16:18 Je lhostejno, co si soud o podání myslí či nemyslí. Vyřídit musí zákonným způsobem. Co se týče Garyho , to rozhodnutí ÚS ale vůbec nemělo být o tom, aby si šel Gary sednout. Byl podmíněně propuštěn, a to nijak nesouvisí s rozhodnutím ÚS. Takzvané podmínky se neukládají tehdy, kdy si soud není jist, ale protože chce odsoudit, a zároveň neublížit, zvolí podmíněný trest. Vše v trestním řízení má přísná pravidla, protože se zasahuje do životů lidí. úte 06.1.2015, 17:26 Problém je v tom, že "odsoudit a neublížit" znamená ve výsledku výrok o vině, nikoli o nevině, a na základě toho lze hned oeřít OPS o náhradu škody. Takže podmínka je jen polovičaté řešení, které by mělo být jednoznačné: Vinen - usí hradit, nevinen - nemusí hradit. To už není pžeci o podmínce.. Ta je jen pokud je obžalovaný uznán viným. Takže.. neexituje nic "mezi"... úte 06.1.2015, 23:25 Carlossi, takzvaná podmínka je jedním ze zákonných druhů trestu, ne polovičaté řešení. Náhrada škody může být vyřešena mimo trestní řízení odkazem poškozeného do civilu. úte 06.1.2015, 23:35 A to je právě ten probém!!! Pbčanský soud pak vezme za vděk uznáním viny, nikoli jeho mírou. Co mu také zbývá... A podle toho pak řeší odškodnění... To celé vnímám jako průšvih, použít podmínku jako výrok smíru... Není to prostě smír, je to uznání viny... A to klidně může být špatně. úte 06.1.2015, 23:40 Carlossi, odpusť, četl jsem Tvůj příspěvek pětkrát, ale nechápu, co tím myslíš úte 06.1.2015, 23:41 Hatikva (k příspěvku ze dne pondělí 05.1.2015, 16:35): ano, pokud by jednotlivé soudy rozhodovali konzistentně a vzájemně si podpořili ten názor vyjádřený prvoinstančním soudem, a přesvědčivě mi rovněž zdůvodnili, proč se nelze takto nebezpečnému útoku bránit střelnou zbraní a proč za závažný následek, tedy nechtěnou smrt útočníka, mám nést plnou odpovědnost já, jako obránce a nikoliv útočník sám, byl jsem připraven takový výsledek (nedbalostní následek v podobě smrti) akceptovat. A s ním i právní kvalifikaci a trest stanovené již soudem prvního stupně. Člověk může být přesvědčen, že se bránil tím nejvhodnějším možným způsobem, protože jednal pod tlakem a musel se rozhodovat rychle. Ale chápu, že to ještě neznamená, že se rozhodl správně. Nicméně takové rozhodnutí soudu by mělo být podle mě bezvadně a hlavně bezchybně odůvodněno, podloženo logickými argumenty a především vše opřeno o reálné důkazy. Nikoliv domněnky a spekulace (co by kdyby, jak by, co se kdo ze svědků "domnívá" a pod.). Ohledně návrhu na argumentaci při případné stížnosti k ESLP děkuji za nápady. Uvidím, co je ještě možné dál dělat. Ale víru v nějaký skutečný zvrat již nemám. stř 07.1.2015, 15:20 to Gary: Přiznám se, že jsem Váš případ nestudoval termínově do podrobna. Jen bych Vás rád pro každý případ upozornil, že termín na podání s evropskému soudnímu dvoru máte jen 6 měsíců. Já na to nebyl včas advokátem upozorněn a termín jsem prošvihl. stř 07.1.2015, 16:07

http://kraken.slv.cz/29Cdo4095/2016

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce ESTO Cheb s. r. o. , se sídlem v Chebu, Palackého 2087/8A, PSČ 350 02, identifikační číslo osoby 49196511, zastoupeného Mgr. Ing. Ondřejem Blahou, advokátem, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 47/73, PSČ 186 00, proti žalovanému Ing. J. Š. , zastoupenému Mgr. Barborou Barcalovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1652/36, PSČ 110 00, o zaplacení 159.082 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 48 ECm 23/2014, 48 ECm 34/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2016, č. j. 6 Cmo 348/2015-313, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2016, č. j. 6 Cmo 348/2015-313, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: 2) Valná hromada žalobce rozhodla dne 22. srpna 2013 o odvolání žalovaného z funkce jednatele. Žalovaný podal návrh na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení podle § 131 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen obch. zák. ), o němž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. 3) Dne 9. září 2013 uzavřel žalovaný jako jednatel žalobce se společností X SECURITY s. r. o. (dále jen bezpečnostní agentura ) smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb (dále jen smlouva ), jejímž předmětem bylo zajištění ostrahy budov, osob a majetku a další činnost podle pokynů, které bezpečnostní agentuře dával žalovaný. 5) Bezpečnostní agentura na základě pokynů žalovaného ( jednatele žalobce) mařila výkon nařízených předběžných opatření tím, že přístupu osob do objektu bránila. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že nepostupoval správně, když nevyčkal skončení řízení vedených k určení, zda je rozhodnutí valné hromady o odvolání žalovaného z funkce jednatele platné, či nikoli, případně když si uvedenou otázku nezodpověděl jako předběžnou , a zrušil rozsudek soudu prvního stupně dle § 219a odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá (posuzováno podle obsahu) o ustanovení § 237 o. s. ř., maje za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to otázky režimu, ve kterém za své jednání odpovídá osoba, jež byla odvolána z funkce jednatele společnosti usnesením valné hromady, které napadla návrhem na vyslovení neplatnosti u soudu, přičemž toto řízení nebylo doposud pravomocně skončeno, a která i po zániku funkce nadále jednala jako jednatel společnosti. Nejen z ustanovení § 194 odst. 5 ve spojení s § 135 odst. 2 obch. zák., ale i z ustálené judikatury se podává závěr, podle něhož jednatel společnosti s ručením omezeným je po dobu výkonu své funkce povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře; způsobí-li společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti jednatele škodu, odpovídá za ni dle § 194 odst. 5 obch. zák. (srov. důvody rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 1657/2009, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročníku 2011, pod číslem 88, ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 663/2013, či ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3158/2013, jež jsou veřejnosti dostupné stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 na jeho webových stránkách). Uvedenou argumentaci, vztahující se zásadně na dobu výkonu (trvání) funkce jednatele, Nejvyšší soud doplnil v rozsudku ze dne 26. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 4245/2014, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2016, pod číslem 113, ve kterém aplikuje úpravu § 66 odst. 2 obch. zák. o přiměřeném použití ustanovení o mandátní smlouvě uzavřel, že i v případě zániku funkce je jednatel povinen předat společnosti vše, co jí patří a co má ve své dispozici (§ 66 odst. 2 a § 569 obch. zák.); neučiní-li tak, je v souladu s § 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 obch. zák. povinen nahradit společnosti tím způsobenou škodu. Obdobně platí, že jedná-li jednatel poté, kdy byl odvolán ze své funkce, jménem společnosti , jako by nadále byl jejím jednatelem, je nezbytné na jeho jednání klást stejné požadavky, jaké zákon stanoví pro jednání (skutečného) jednatele. Za této situace pak v případě porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře musí takový jednatel nutně odpovídat za škodu tímto jednáním způsobenou stejně, jako by jednatelem společnosti formálně byl. Pro uvedený závěr přitom není významné, zda takový jednatel o svém odvolání nevěděl, nebo zda o něm věděl, a přesto jej vědomě nerespektoval. V projednávané věci nelze pominout ani to, že důvody, pro které odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zruší, jsou v občanském soudním řádu jak vyplývá z ustanovení § 219a o. s. ř. uvedeny taxativně. To znamená, že z jiných než uvedených důvodů odvolací soud nesmí rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, neboť jeho případné další nedostatky nebo vady řízení nepovažuje zákon za natolik závažné, aby nemohlo dojít ke změně rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2015, sp. zn. 21 Cdo 3973/2014).

http://mu.kutnahora.cz/mu/27-ledna-2009

27. ledna 2009, Kutná Hora - městský informační portál Home » Městský úřad » Samospráva » Zastupitelstvo » Usnesení ZM » Archiv Usnesení ZM » 2009 » 27. ledna 2009 Zastupitelstvo města Kutné Hory přijalo na svém zasedání dne 27.ledna 2009 Usnesení č. 1/09 k návrhu na přísedící okresního soudu paní Vlastu Volfovou, Kutná Hora přísedící Okresního soudu Kutná Hora na funkční období 2009-2013. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 31.01.09 Usnesení č. 2/09 k odvolání z funkce 2. místostarosty Zastupitelstvo města o d v o l á v á v souladu s § 84, odst.2, písm. M) zákona č. 128/2000 Sb. O Obcích 2. místostarostu Města Kutné Hory pana Ing. Tomáše Benadu ke dni 27.1.2009. Zodpovídá : I.Šalátek,starosta Termín : 27.01.09 Usnesení č. 3/09 k volbě do funkce 2. místostarosty v souladu s § 84, odst.2, písm.m) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích 2. místostarostu Města Kutné Hory pana Václava Zimmermanna. Usnesení č. 4/09 k volbě funkce člena rady města v souladu s § 84, odst.2, písm.m) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích členem Rady města Kutná Hora pana Vladimíra Košárka. Usnesení č. 5/09 k rozpočtovému opatření přijatých radou města rozpočtová opatření přijatá Radou města dne 2.12.2008 - 6.1.2009. Usnesení č. 6/09 k rozpočtovému opatření EO č. 2 s předloženým návrhem na rozpočtové opatření EO č. 2 - navýšení výdajů v celkové výši 31.000.000,- Kč. Z toho finanční vypořádání nevyčerpané dotace na sociální dávky za rok 2008 ve výši 1.253.054,- Kč, navýšení rezervy Zasatupitelstva o 29.746.946,- Kč. Usnesení č. 7/09 k darování pozemků v k.ú. Kaňk (Středočeský kraj) usnesení č. 153/08 ze dne 24.6.2008. s darováním dílu "q" z pozemku p.č. 565/2 o výměře 74 m2, dílu "r" z pozemku p.č. 637 o výměře 493 m2, dílu "h" z pozemku p.č. 564/8 o výměře 24 m2, dílu "m" z pozemku p.č. 565/1 o výměře 140 m2, dílu "l" z pozemku p.č. 566 o výměře 111 m2 a dílu "h1" z pozemku p.č. 637 o výměře 2 m2 vše v k.ú. Kaňk Středočeskému kraji. Bod II. zrušen usnesením ZM č. 136/15 ze dne 30. 6. 2015 Zodpovídá : E. Hnátková, Ing.Zahradníček Termín : 31.12.15 Usnesení č. 8/09 k darování pozemků v k.ú. Kaňk (Středočeský kraj) usnesení č. 152/08 ze dne 24.6.2008 s přijetím daru dílu "s" o výměře 6 m2, dílu "d1" o výměře 39 m2, dílu "g1" o výměře 391 m2 z pozemku p.č. 739 a dílů "x" o výměře 124 m2, dílu "z" o výměře 1 m2, dílu "c" o výměře 46 m2, dílu "f" o výměře 19 m2, dílu "a" o výměře 41 m2, dílu "b" o výměře 3 m2, dílu "l1" o výměře 148 m2 , dílu "u" o výměře 23 m2 z pozemku p.č. 757, pozemek p.č. 739/12 o výměře 198 m2 a pozemek p.č. 739/13 o výměře 380 m2 vše v k.ú. Kaňk, dále staveb na pozemcích p.č. 739/13 a 637/13 v k.ú. Kaňk od Středočeského kraje. Zodpovídá : E. Hnátková,Ing.Zahradníček Termín : 31.12.15 Usnesení č. 9/09 k zakoupení pozemku od PF ČR usnesení č. 35/03 ze dne 4.3.2003 se zakoupením pozemku p.č. 4154/62 v k.ú. Kutná Hora o celkové výměře 36.667 m2 od Pozemkového fondu ČR za kupní cenu dle znaleckého odhadu. Zodpovídá : E. Hnátková, Ing.Zahradníček Termín : 30.12.09 Usnesení č. 10/09 k zakoupení pozemku v Poličanech (Pecinová, Truhlář) se zakoupením pozemku p.č. PK 3/1 o celkové výměře 1.744 m2 v k.ú. Poličany od paní Hany Pecinové, Kutná Hora a pana Jiřího Truhláře, Kutná Hora za kupní cenu 200,- Kč/m2. Usnesení č. 11/09 ke směně pozemků u kruhového objezdu (p.Havlíček) se směnou pozemků p.č. 1454/10, 1454/15, 3668/19, 3668/20, 3668/21 a 3668/35 v k.ú. Kutná Hora v majetku pana Petra Havlíčka, Praha za přiměřený náhradní pozemek v majetku Města Kutná Hora. Usnesení č. 12/09 k prodeji pozemku v K.Hoře (p. Karla) s prodejem pozemku p.č. 4819/15 o výměře 447 m2 v k.ú. Kutná Hora panu Ing. Petru Karlovi,Kutná Hora. Zodpovídá : Ing. R.Zahradníček Termín : 15.02.09 Usnesení č. 13/09 k prodeji objektu výměníkové stanice v K.Hoře s prodejem objektu výměníkové stanice na pozemku p.č. 785/146 a pozemku p.č. 785/146 o výměře 253 m2 v k.ú. Sedlec u Kutné Hory panu Pavlu Turkovi, Kutná Hora. Usnesení č. 14/09 k prodeji pozemku v K.Hoře (p. Štípek) s prodejem pozemku p.č. 2983/1 o výměře 161 m2 v k.ú. Kutná Hora panu MUDr. Stanislavu Štípkovi, Praha 8. Usnesení č. 15/09 k vyhodnocení VŘ č. M 11/08 (hájenka) s prodejem domu čp. 9 na pozemku p.č. 42 a pozemků p.č. 42 a p.č. 559 o celkové výměře 1.612 m2 v k.ú. Útěšenovice panu Bohuslavu Fabiánovi, Kutná Hora za kupní cenu celkem 700.000,- Kč. Zodpovídá : Ing. R.Zahradníček Termín : 15.06.09 Usnesení č. 16/09 k plnění usnesení ZM - prodloužení termínů a zrušení usn. (EKO) a) s prodloužením předložených termínů na splnění usnesení ZM dle důvodové zprávy b) se zrušením usnesení ZM č. 137/02,144/02, 43/07,186/07,296/07,194/08. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 28.02.09 Usnesení č. 17/09 k postupu odbydlení domu čp. 555, ul. Uhelná s předloženým postupem odbydlení domu čp.555, ul. Uhelná v Kutné Hoře. Usnesení č. 18/09 k žádosti o vrácení kompenzačních poplatků (DPS) s vrácením finanční částky složené v souvislosti s přidělením bytu v domě s pečovatelskou službou nájemcům bytů v DPS, p. Mgr. Miroslavu Hvězdovi, p. Josefu Vašákovi, p. Jiřímu Kollmanovi, p. Jarmile Vérostové, p. Drahomíře Marusičové, manželům Vladimíru a Věře Wimmerovým a p. Aleně Táborské, na základě jejich žádosti ze dne 19.11.2008. Usnesení č. 19/09 k odprodeji bytu č. 1 čp. 304 ul. Pod Valy s prodejem bytu č. 1 v čp. 304 ul. Pod Valy, paní Jaroslavě Tvrdíkové, Zbraslavice . Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 06.02.09 Usnesení č. 20/09 k odpodeji b.j. v 2. vlně privatizace - Vítězná 221 s uzavřením kupních smluv níže uvedeným současným nájemcům na bytové jednotky v objektu čp. 221 ul. Vítězná včetně podílů na společných částech domu a pozemcích p.č. 413/1 a p.č. 414/1 v k.ú. Sedlec u Kutné Hory dle " Prohlášení vlastníka" ze dne 26.11.2007: 7) byt. jednotka č.221/8, p. Zdeněk Purma,kupní cena ve výši 149.720,- Kč 8) byt. jednotka č.221/9,p. Petr Lebduška,kupní cena ve výši 144.681,- Kč 10)byt. jednotka č.221/11, p. Jiří Houdek,kupní cena ve výši 179.940,- Kč 11)byt. jednotka č.221/12, manželé Karel a Jana Kafkovi, kupní cena ve 12)byt. jednotka č.221/13, manželé Miloš a Pavlína Jelínkovi, kupní cena 13)byt. jednotka č.221/15, manželé Lenka a Vlastimil Gregorovi, kupní 14)byt. jednotka č.221/17,pí Hana Pitrová,kupní cena ve výši 258.583,- Kč 15)byt. jednotka č.221/18, manželé Jaroslav a Jindřiška Štíchovi, kupní 16)byt. jednotka č.221/19, manželé Martin a Hana Culkovi, kupní cena ve 17)byt. jednotka č.221/20, pí Jarmila Marešová, kupní cena ve výši Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 31.07.09 Usnesení č. 21/09 k odložení prodeje b.j. v domě čp. 322 ul. Benešova s odložením prodeje bytových jednotek v domě čp. 322 ul. Benešova, stojícím na pozemku p.č. 2479 v k.ú. Kutná Hora. Zodpovídá : Ing. Suchánek Termín : 30.06.10 Usnesení č. 22/09 ke zpracování územní studie (obj. Benešova 322) zadat zpracování územní studie, týkající se využití pozemků sousedících s objektem čp. Benešova 322, tj. pozemků p.č.2481/1, p.č. 2480 a p.č. 2478 v k.ú. Kutná Hora Zrušeno usnesením ZM č. 224/10 ze dne 14.9.2010. Zodpovídá : Ing. J.Janál Termín : 30.06.09 Usnesení č. 23/09 k prodloužení termínu plnění usnesení (OSM) s prodloužením termínu plnění usnesení dle důvodové zprávy. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 10.02.09 Usnesení č. 24/09 k odstranění stavby "skautské chaty", Dolní Žižkov s demolicí chaty v Čížkově skále, Dolní Žižkov v Kutné Hoře. Usnesení č. 25/09 k rozpočtovému opatření OSM č. 2/09 s předloženým návrhem OSM č. 2/09, kterým se zřizuje nová výdajová položka kompenzace za uvolnění bytu v čp. 379 Palackého náměstí ve výši 300.000,--Kč, a to na úkor položky rezerva ZM viz vod č. 1 důvodové zprávy. Zodpovídá : Ing. R.Zahradníček Termín : 30.01.09 Usnesení č. 26/09 ke zpracování návrhu změny č. 20 ÚPM na základě ustanovení § 47 odst. (5) zákona č. 183/2006 Sb. Zadání pro zpracování návrhu změny č. 20 Územního plánu města Kutné Hory v místní části "Žižkov" na pozemku parc. č. 598/26 v katastrálním území Kutná Hora. Usnesení č. 27/09 ke zpracování návrhu změny č. 21 ÚPM na základě ustanovení § 47 odst. (5) zákona č. 183/2006 Sb. Zadání pro zpracování návrhu změny č. 21 Územního plánu města Kutné Hory v místní části "Sedlec - Turkaňk" na pozemku parc. č. 704 v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory. Usnesení č. 28/09 k pořízení dílčí změny ÚPM v k.ú. Kaňk s pořízením změny územního plánu města Kutné Hory v území vymezeném pozemkem parcelní č. 52 (parcela zjednodušené evidence) v katastrálním území Kaňk (§ 6, odstavec (5) zák. č. 183/2006 Sb. v současně platném znění). Zodpovídá : Ing. V. Kapička Termín : 24.02.09 Usnesení č. 29/09 k pořízení dílčí změny ÚPM v k.ú. K.Hora s pořízením změny územního plánu města Kutná Hora v území vymezeném pozemky parcelní číslo 1922, 1923 a 3841 v katastrálním území Kutná Hora ( § 6, odstavec (5) zák. č. 183/2006 Sb. v současně platném znění) Zodpovídá : Ing. V. Kapička Termín : 24.10.09 Usnesení č. 30/09 k pořízení dílčí změny ÚPM v k.ú. K.Hora s pořízením změny územního plánu města Kutné Hory v lokalitě vymezené pozemkem parc. č. 4497 v katastrálním území Kutná Hora (§ 6, odst. (5) a § 46, odst. (3) zák. č. 183/2006 Sb. v současně platném znění). Usnesení č. 31/09 ke zpracování návrhu změny č. 9 ÚPM na základě ustanovení § 47 odst. (5) zákona č. 183/2006 Sb. Zadání pro zpracování návrhu změny č. 9 Územního plánu města Kutné Hory v místní části "Malín" na pozemku parc. č. 812/2 (parcela katastru nemovitostí) v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory a pozemku parc. č. 483/1 (parcela ve zjednodušené evidenci) v katastrálním území Malín. Usnesení č. 32/09 ke tvorbě a čerpání sociálního fondu tvorbu a čerpání sociálního fondu pro rok 2009. Zodpovídá : J. Brandejská, předsedkyně Termín : 30.01.09 Usnesení č. 33/09 k dostavbě multifunkční arény - zimní stadion Zastupitelstvo města I. u s t a n o v u j e výbor na dostavbu zimního stadionu. jeho členy v tomto složení: Ivo Šalátek, Ing. arch. Pavel Železný, Mgr. Jiří Klečák, Miroslav Lhoťan, Mgr. Karel Ptáček, Ing. Jiří Janál, Zdeněk Jelínek, Vladimír Muras, Ing. Milan Kolář. Zodpovídá : I.Šalátek,starosta Termín : 28.02.09 Usnesení č. 34/09 k plánu činnosti kontrolního výboru na rok 2009 zápis z jednání kontrolního výboru ZM ze dne 7.1.2009. dílčí plán činnosti kontrolního výboru na rok 2009 uvedený v zápise KV ze dne 7.1.2009 v bodě č. 4 - návrh plánu práce kontrolního výboru zastupitelstva města pro rok 2009. Zodpovídá : Z. Dvořák, předseda KV Termín : 31.12.09 Usnesení č. 35/09 ke kontrolní zprávě plnění usnesení RM a ZM za rok 2008 předloženou zprávu o kontrole plnění usnesení RM a ZM za rok 2008. Zodpovídá : p.Hobl, tajemník MÚ Termín : 20.02.09 Usnesení č. 36/09 k plnění usnesení - prodloužení termínu (KT) s prodloužením termínů předložených usnesení dle předložené důvodové zprávy. Usnesení č. 37/09 k ukončení činnosti prac.skupiny (prodej podílu KH Tebis) Zastupitelstvo města I. u k o n č u j e činnost pracovní skupiny k návrhu prodeje 51% obchodního podílu společnosti KH TEBIS ve složení Ing. Tomáš Benada, JUDr. Bedřich Prokop, Ing. Martin Suchánek a Ing. Vladimír Gajdoš (s hlasem poradním) ke dni 27. ledna 2009. a) část II. usnesení č. 230/08 ze dne 21.10.2008 týkající se záměru města K.Hora na prodej části obchodního podílu ve společnosti KH TEBIS ve výši 51% za cenu 15.500.000,- Kč společnosti Česká kapitálová společnost, a.s. IČO 60197307; DIČ CZ60197307; Praha 6 – Bubeneč, Podbabská 1112/13. b) usnesení č. 70/07 ze dne 13.3.2007 týkající se záměru získání strategického partnera – dodavatele tepelného média, popř.partnera, který by zajistil výrobu a dodávku tepla ve firmě KH TEBIS formou prodeje částí obchodního podílu podle §84, odst.2, písm.f) zákona č. 128/200 Sb. v platném znění. 2.místostarostovi Václavu Zimmermannovi ve spolupráci s dozorčí radou a ředitelem společnosti KH TEBIS připravit varianty provozování CZT v Kutné Hoře. Zodpovídá : E.Hnátková, V. Zimmermann Termín : 12.05.09 Usnesení č. 38/09 k přidělení finanč.prostředků města neziskovým org. přidělení neinvestičních provozních dotací na rok 2009 z rozpočtu města neziskovým nestátním organizacím poskytujícím sociální služby dle důvodové zprávy. Zodpovídá : D. Novotná Termín : 31.03.09 Usnesení č. 39/09 k nabídce hejtmana o převzetí nemocnice pracovní skupinu ve složení – členové zdravotního výboru zastupitelstva, starosta města a ředitel nemocnice, která se bude zabývat nabídkou hejtmana Středočeského kraje. Usnesení č. 40/09 ke zrušení usnesení (přistoupení do spol. Rozvojová agentura) své usnesení č. 244//08 ze dne 21.10.2008. Usnesení č. 41/09 k zadání úkolu KV - kontrola smluv Kontrolní výbor Zastupitelstva města Kutná Hora provedením kontroly plnění smluv uzavřených dne 20.11.2007 na základě usnesení RM č. 1011/07 mezi Městem Kutná Hora a Nemocnicí Kutná Hora, s.r.o. (Medistyl-Pharma s.r.o.): - smlouva o převodu obchodního podílu - smlouva (dodatek) o nájmu nemovitostí - smlouva o přistoupení k závazku – CT - smlouva o budoucí smlouvě kupní Zodpovídá : kontrolní výbor ZM Termín : 30.06.09

http://kraken.slv.cz/7Azs286/2005

7Azs286/2005 7 Azs 286/2005-84 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Radana Malíka a soudcù JUDr. Eli¹ky Cihláøové a JUDr. Jaroslava Hubáèka v právní vìci stì¾ovatele H. I., za úèasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migraèní politiky, se sídlem v Praze 7, Nad ©tolou 3, v øízení o kasaèní stí¾nosti proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2005, è. j. 10 Az 38/2004-50, Kasaèní stí¾ností podanou k po¹tovní pøepravì dne 11. 7. 2005, doruèenou Mìstskému soudu v Praze dne 13. 7. 2005, se stì¾ovatel domáhá zru¹ení shora oznaèeného rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migraèní politiky, ze dne 27. 8. 2004, è. j. OAM-566/LE-15-05-2004, kterým nebyl stì¾ovateli udìlen azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a zmìnì zákona è. 283/19991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. Podle ust. § 106 odst. 2 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s.), musí být kasaèní stí¾nost podána do dvou týdnù po doruèení rozhodnutí. Dle ust. § 40 odst. 2 s. ø. s. lhùta urèená podle týdnù, mìsícù nebo rokù konèí uplynutím toho dne, který se svým oznaèením shoduje se dnem, který urèil poèátek lhùty. Není-li takový den v mìsíci, konèí lhùta uplynutím posledního dne tohoto mìsíce. Dle odst. 3 citovaného ustanovení pøipadne-li poslední den lhùty na sobotu, nedìli nebo svátek, je posledním dnem lhùty nejblí¾e následující pracovní den. Vzhledem k okolnosti, ¾e dnem, který urèil poèátek bìhu pøedmìtné lhùty, byl ètvrtek 2. 6. 2005 a jednalo se lhùtu dvoutýdenní, posledním dnem pro vèasné podání kasaèní stí¾nosti byl tedy ètvrtek, a to 16. 6. 2005. Kasaèní stí¾nost v¹ak byla podána u dr¾itele po¹tovní licence a¾ dne 11. 7. 2005.

http://docplayer.cz/1444153-Problematika-zneuzivani-socialnich-davek.html

Problematika zneužívání sociálních dávek - PDF Problematika zneužívání sociálních dávek Download "Problematika zneužívání sociálních dávek" 1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Problematika zneužívání sociálních dávek Bakalářská práce Autor: Aneta Tomková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Ivana Benáčková Praha Duben 2012 2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze Aneta Tomková 2 3 Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Ivaně Benáčkové, za rady a pomoc v rámci provádění konzultací k této práci, ale především za čas, který mi věnovala. 3 4 Anotace: Bakalářská práce na téma: Problematika zneuţívání sociálních dávek, se zabývá problémem dnešní doby. Nejprve popisuje celý systém sociálního zabezpečení a poté poukazuje na chyby tohoto systému. Jsou zde uvedeny konkrétní nedostatky i případy zneuţívání sociálních dávek státní sociální podpory. V závěru práce se autor snaţí najít řešení k zabránění zneuţívání sociálních dávek. Klíčová slova: sociální zabezpečení, sociální systém, sociální dávky, zneuţívání sociálních dávek. Annotation: Bachelor thesis: Problems of abuse of social benefits, is concerned with the problem of our time. First describes the social security system, and then points to the errors of the system. There are only these shortcomings and abuses of state social welfare benefits. In conclusion, the author tries to find a solution to prevent the abuse of social benefits. Key words: social security, social system, social benefits, abuse of social benefits. 4 5 Obsah Úvod Sociální zabezpečení Sociální ochrana Cíle sociálního zabezpečení Právní skutečnosti a právní vztahy v sociálním zabezpečení Pojem právní skutečnosti Základní sociální události v právu sociálního zabezpečení Pojem právní vztahy Druhy právních vztahů sociálního zabezpečení Systémy sociálního zabezpečení Veřejné zdravotní pojištění Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Úrazové pojištění Státní sociální podpora Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Porodné Pohřebné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek při převzetí dítěte Odměna pěstouna Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Sociální pomoc Sociální péče Pomoc v hmotné nouzi Příspěvek na ţivobytí Mimořádná okamţitá pomoc Doplatek na bydlení 6 3.6.3 Sociální sluţby Sociální poradenství Sluţby sociální péče Sluţby sociální prevence Dávky v nezaměstnanosti Problematika zneuţívání sociálních dávek Chybný systém a kontrola státní sociální podpory Potvrzování příjmů Okruh společně posuzovaných osob Prohlášení Moţnost volby u rodičovského příspěvku Práce na černo Řešení proti zneuţívání sociálních dávek díky zdokonalování systému Kontrolní činnost DONEZ Docházka nezaměstnaných Jednotné výplatní místo Karta sociálních systémů Změna vyplácení pomocí kuponového systému Agentury práce Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna Neefektivní systémy Politika a zneuţívání sociálních dávek Statistické údaje Závěr Seznam pouţité literatury Seznam formulářů Seznam tabulek Seznam příloh Přílohy 7 Úvod Tato práce se zabývá problematikou zneuţívání sociálních dávek. Mé zvolené metody zpracování vychází převáţně z praxe. V letech 2001 aţ 2006 jsem pracovala ve státní sociální podpoře jako dávkový specialista a poté jsem v letech 2007 aţ 2009 pracovala jako metodik dávek podpory v nezaměstnanosti na právním oddělení. Do zkoumaného problému mé práce jsem tedy převáţně zahrnula informace, načerpané z reálných situací v zaměstnání. Myslím si, ţe tento konkrétní zvolený přístup řešeného problému je v mnoha směrech originální, ale především velmi kvalitní a cenný. S problémem zneuţívání sociálních dávek jsem se setkávala poměrně často, avšak především jsem se vţdy zamýšlela nad celým systémem. Od doby, kdy jsem v této sociální sféře pracovala, se jiţ mnoho změnilo. Celý systém se stále obměňuje a zdokonaluje. Kaţdoročně dochází k mnoha legislativním změnám. Avšak problémy, na které v mé práci upozorňuji, se v praxi objevují stále. Proto se také více zaměřuji na konkrétní reálné chyby v systému, neţ-li na podrobnosti a změny v zákonech na přelomu roku 2011 aţ V první části mé práce popisuji, jak můţeme vůbec chápat pojem sociální zabezpečení a jaké má cíle. Uvádím termíny jako jsou právní vztahy a právní skutečnosti sociálního zabezpečení. Druhá část práce se zabývá systémem sociálního zabezpečení a jejím členěním. Ke kaţdé z hlavní oblasti sociálního systému se snaţím uvést pouze základní charakter. Nezabývám se systémem velmi podrobně, jelikoţ je velmi obsáhlý. Mým základním pramenem v těchto dvou částech byla velmi kvalitně a přehledně zpracovaná kniha Právo sociálního zabezpečení, kterou napsal Prof. JUDr. Petr Tröster, CSc. a kolektiv. Třetí část se tedy zabývá hlavním tématem, a to problematikou zneuţívání sociálních dávek, především v oblasti státní sociální podpory. Uvádím zde přímo problematiku získanou z praxe z doby zaměstnání v této oblasti. Mým úkolem je zaměřit se na chybný systém a absurditu úniků financí ze státního rozpočtu. Jsou opravdu legislativní změny, vládní reformy a sociální balíčky efektivní? Plní tyto změny opravdu svoji funkci k zabránění zneuţívání sociálních dávek? A zabrání opravdu tyto změny únikům peněz ze státního rozpočtu? 7 8 Na tyto otázky se budu v práci snaţit odpovědět. Úkolem je tedy poukázat na dvě strany zneuţívání sociálních dávek. V závěru práce uvádím jen okrajově několik statistických přehledů ve výdajích dávkového systému, vývoji vyplácených dávek státní sociální podpory či stavů aktivních uchazečů v novém zavedeném systému DONEZ. Cílem mé práce je tedy poukázat na chyby v systému, které jiţ dlouhou dobu nejsou měněny a stále mají poměrnou část ve výdajích státního rozpočtu. Těmito chybami je moţné zneuţívat sociální dávky. Nechci poukázat pouze na zneuţívání dávek státní sociální podpory, avšak na absurdní systém, který je ve všech odvětvích totoţný. Nestačí změnit pouze strukturu vyplácení jednotlivých dávek, zákony či udělat co nejvíce reforem k dosaţení vyššího státního rozpočtu. Je však třeba se vydat cestou správnou a logicky srozumitelnou, abychom zabránili zneuţívání sociálních dávek, ale také odtokům peněz nás všech. Při vypracovávání této práce jsem vycházela z právních předpisů platných do 31. prosince 2011, v případě změny od 1. ledna 2012 jsem tuto změnu uvedla pouze u některých případů. 8 9 1. Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení můţeme chápat jako hlavní nástroj sociální politiky. Je pouţíván k řešení sociálních konfliktů a je také příjmem i výdajem státního rozpočtu. Pojem sociální zabezpečení se dá chápat jako teorie sociálního státu, coţ můţeme nazvat také jako stát sociálního blaha, sociálního blahobytu nebo také sociální péče. Sociální zabezpečení se v sociálním státě uskutečňuje například zdravotním pojištěním, státní podporou a sociální pomocí. Zahrnuje zabezpečení dávkami ale také sluţbami. Sociální zabezpečení či sociální péče se stále častěji nahrazuje pojmem sociální ochrana. Tento pojem, který se nedávno zavedl v Evropské unii, je poslední z fází ve vývoji této terminologie. Právo sociálního zabezpečení je velmi sloţité, proto je členěno do obecně přijatých systémů. Tyto systémy můţeme rozdělit do tzv. třech pilířů sociálního zabezpečení. A to sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. 1.1 Sociální ochrana Pojem sociální ochrana má dvě významové hladiny. V širším významu zahrnuje všechny ostatní pojmy, jako sociální péči (v širším původním významu), zdravotní (včetně hygieny) a sociální prevenci, pracovněprávní ochranu (včetně bezpečnosti práce) a ochranu sociálního prostředí (sociální ekologie) a sociální rehabilitaci. Je jím označován soubor všech nástrojů, kterými se zabezpečují záměry sociální ochrany, tak jak jsou definovány ve Všeobecné deklaraci lidských práv v kapitole věnované sociálním právům a Evropské sociální chartě. Označuje systematické úsilí státu jako veřejnoprávního subjektu o řešení obtíţných ţivotních situací, které vedou k ekonomické nebo sociální nouzi a které občané nejsou schopni řešit vlastními silami nebo silami své rodiny či sousedskou výpomocí. Tímto úsilím stát zajišťuje nezadatelná občanská práva na důstojný ţivot, na rodinu a na práci. V uţším pojetí sociální ochrana zahrnuje sociální zabezpečení (tedy nárokové systémy sociálního pojištění a státního zaopatření) a sociální pomoc a sluţby (tedy fakultativní systémy přiznávané potřebným rozhodnutím oprávněných institucí). 1 1 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s. 6. 9 10 1.2 Cíle sociálního zabezpečení V obecném slova smyslu je cílem sociálního zabezpečení regulace odpovědnosti občana za svou budoucnost. Společenský vývoj evropské civilizace je charakterizován trajektorií lidských práv od prostého nezabiješ aţ po právo na důstojný ţivot a rozvoj osobnosti. Proto demokratické uspořádání společnosti se zabudovanými sociálními zárukami důstojné existence člověka se zatím jeví jako přirozený vrchol pyramidy společenského rozvoje. 2 Všeobecná deklarace lidských práv je mimo jiné zaloţena na stěţejní zásadě, ţe ţádný občan nemůţe být svobodný, jestliţe není svobodný jeho národ, a ţádný národ nemůţe být svobodný, brání-li ve svobodě jiným národům a svým občanům. Svoboda je zaručena souborem nezadatelných práv. 3 Základním sociálním právem je právo na práci či na vzdělání, právo na uspokojivé pracovní podmínky, právo na ţivotní úroveň, právo na rodinu, právo na svobodu sdruţování, a pro tento obor nejdůleţitějším právem a to je právo na sociální zabezpečení. Pochopitelně všechna práva nám určuje Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky. 2 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 11 2. Právní skutečnosti a právní vztahy v sociálním zabezpečení Zaměření a základní problémy tématu: Je nutné: umět rozlišit a definovat právní skutečnosti, pochopit význam sociální události a její znaky, dokázat rozlišit sociální události podle jednotlivých kritérií, definovat právní vztah sociálních zabezpečení a jeho jednotlivé prvky, znát druhy právních vztahů sociálního zabezpečení a jejich základní principy Pojem právní skutečnosti Právní skutečnosti lze definovat jako takové skutečnosti, s nimiţ právní normy spojují právní následky, zejména vznik, změnu a zánik subjektivních práv a povinností. Právní skutečnosti jsou skutečnosti nejrůznější povahy. Rozlišujeme je především podle toho, zda jsou či nejsou volním chováním subjektů právního vztahu. Skutečnosti, spočívající v lidském chování, se pak rozlišují podle toho, zda toto chování, respektive jeho výsledek, je s právními normami v souladu (právní chování), nebo v rozporu s nimi (protiprávní chování). V prvém případě jde o skutečnosti právem aprobované, v druhém případě jde o skutečnosti právem reprobované. 5 Právní skutečnosti můţeme třídit na: a) projevy vůle subjektu aa) právní jednání - právní úkony, - individuální právní akty konstitutivní povahy, např. rozhodnutí o povolení stavby, bb) protiprávní jednání 4 HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního zabezpečení. Vyd. 1. Praha : Leges, s. ISBN s SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. Vysokoškolské učebnice. ISBN s 12 b) skutečnosti, které nejsou projevem vůle subjektu aa) právní události, bb) protiprávní stavy Z hlediska objektivní právem poţadované potřeby jejich důkazu můţeme právní skutečnosti rozdělovat na: a) skutečnosti, které v případě sporu tvoří předmět dokazování, jejich existenci je třeba dokázat, b) skutečnosti, které dokazovat netřeba, resp. u nichţ dokazování nemá smysl. Mezi ně patří: - skutečnosti známé, notorické, které jsou všeobecně nebo úředně známé, - skutečnosti předpokládané (presumované) čili právní domněnky Základní sociální události v právu sociálního zabezpečení Skutečnosti, které nazýváme právními událostmi, vznikají nezávisle na vůli subjektů, a s nimi také právní normy spojují vznik, změnu či zánik práv a povinností. Tyto právní události v právu sociálního zabezpečení nazýváme událostmi sociálními. Tyto se mohou členit například na předvídatelné či nepředvídatelné události, nebo zda tyto události nastávají vlivem působení biologických či společenských faktorů, dále je pak můţeme rozdělit na přirozené a nepřirozené. Základními sociálními událostmi v právu sociálního zabezpečení jsou tedy: Nemoc (porucha zdraví) Pracovní neschopnost Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Invalidita Těhotenství a mateřství Nezaopatřenost dítěte Dosaţení určitého věku Smrt Nedostatečný příjem Pracovní úraz a nemoc z povolání 6 SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. Vysokoškolské učebnice. ISBN s 13 2.3 Pojem právní vztahy Právní vztahy lze definovat jako vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými kolektivy, v nichţ tito vystupují jako nositelé oprávnění a povinností stanovených právními normami. Vytvoření právních vztahů je prvním stupněm realizace práva, druhým je pak plnění povinností a vyuţívání oprávnění, které tvoří obsah právního vztahu. Právní vztah existuje, jestliţe: - je dána právní norma (normy), která určuje rozsah oprávnění a povinností subjektů právního vztahu, - jestliţe existují právně významné okolnosti, s nimiţ právo spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu (tzv. právní skutečnosti). 7 Prvky právního vztahu mohou být: subjekty (účastníci), obsah a objekt (cíl). 2.4 Druhy právních vztahů sociálního zabezpečení Právní vztahy sociálního zabezpečení můţeme rozdělit v závislosti na sociální události, dle principu a také dle jejich významu. Podle povahy sociální události můţeme právní vztahy rozlišit na systémy: zdravotního pojištění, důchodového pojištění, nemocenského pojištění, úrazového pojištění (zákon o koncepčních změnách v systému byl odloţen), státní sociální podpory, sociální pomoci. 7 SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. Vysokoškolské učebnice. ISBN s 14 3. Systémy sociálního zabezpečení 3.1 Veřejné zdravotní pojištění Velmi důleţitou součástí systému sociálního zabezpečení a českého zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění. Jedná se o všeobecně platné a povinné pojištění, kdy je hrazena zdravotní péče všem oprávněným osobám z prostředků tohoto pojištění s cílem zlepšení jejich zdravotního stavu. Systém je nastaven tak, ţe kaţdá oprávněná osoba (pojištěnec) si zvolí vlastní zdravotní pojišťovnu. Při výběru zdravotní pojišťovny se uplatňuje zásada svobodné volby. Tato příslušná zdravotní pojišťovna poté poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony. Buďto na základě paušálů za poskytnuté sluţby či na základě seznamu výkonů. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění 8 je finanční částka, kterou jsou všichni jeho plátci povinni platit, a to zpravidla za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění, u níţ je pojištěnec pojištěn. Pojištěnec je plátcem pojistného vţdy, kdy tuto povinnost nemá stát. V zákoně ( 7 PojZdrav) je totiţ taxativně vymezen okruh pojištěnců, kteří jsou od placení pojistného zproštěni a pojistné za ně platí stát prostřednictvím státního rozpočtu. Jsou to zejména nezaopatřené děti, poţivatelé důchodů, ţeny na mateřské a rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi apod Důchodové pojištění Důchodové pojištění v České republice je zaloţeno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Mezi základní principy systému patří: účast všech ekonomicky aktivních osob na důchodovém pojištění, princip jednotné úpravy, 8 Pouţíváme na tomto místě pojmosloví pojistné na veřejné zdravotní pojištění, i kdyţ dosud platný zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v souladu s tehdejší terminologií. 9 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 15 princip obligatornosti dávek (na důchod vzniká právní nárok), princip solidarity (stanovení výše důchodů), princip dynamizace, princip ochrany nabytých práv. Charakteristickým rysem je povinná účast na důchodovém pojištění, při splnění zákonem stanovených podmínek. Z důchodového pojištění jsou vypláceny tyto důchody: řádný starobní důchod, předčasný starobní důchod, plný invalidní důchod, částečný invalidní důchod, vdovecký a vdovský důchod, sirotčí důchod. Celý důchodový systém je velmi obsáhlý a je právně upraven těmito normami: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a dalších změnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, nařízení vlády č. 339/2009 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu. 15 16 3.3 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění je v České republice zaloţeno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nemocenské pojištění je jednou z významných sloţek, která slouţí k finančnímu zabezpečení osob v případě vzniku sociální události, jako je např. nemoc, úraz, těhotenství nebo mateřství. Nemocenské pojištění je určeno především pro ekonomicky činné občany a je pojištěním, které při splnění stanovených podmínek vzniká přímo ze zákona. Všechny dávky nemocenského pojištění jsou tedy obligatorní. Podle sociálních událostí lze dávky nemocenského pojištění členit na dávky poskytované: 1. z důvodu nemoci: nemocenské poskytované při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a při karanténě, ošetřovné poskytované při ošetřování nemocného člena rodiny a téţ při péči o zdravé dítě ve věku do 10 let v případech určených zákonem, 2. z důvodu mateřství: vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství poskytovaná před porodem a z důvodu mateřství. 10 Jedná se o peněţité opakující se dávky, a dá se říci, ţe nahrazují v jistých sociálních situacích příjem. Jako účinné prostředky proti zneuţívání těchto dávek bylo zavedeno odejmutí oprávnění lékařům k uznávání pracovní neschopnosti, a také se zavedla na dobu dvou týdnů pracovní neschopnosti finanční účast zaměstnavatele pro zabezpečení zaměstnanců (od 1. ledna 2012 se jedná o dobu tří týdnů 21 dnů platí zaměstnavatel a od 22. dne okresní správy sociálního zabezpečení). 10 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 17 3.4 Úrazové pojištění Parlament České republiky přijal dne 25. dubna 2006 zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Nový průběţně financovaný veřejnoprávní systém úrazového pojištění bude výrazně motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k vytváření podmínek pro bezpečnou práci. Protoţe nová zákonná úprava úrazového pojištění v České republice nabude účinnosti aţ dnem 1. ledna 2013 (viz zákon č. 282/2009 Sb.) 11 vycházím z dosud platné právní úpravy. Úrazové pojištění je typem zákonného sociálního pojištění, které zajistí poškozenému ochranu, neboť bude obsahovat výplatu úrazových náhrad a dávek, úrazovou rehabilitaci a předcházení škodám v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 12 Za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá vţdy zaměstnavatel, pokud byl u něj zaměstnanec v pracovním poměru. Za škodu vzniklou nemocí z povolání odpovídá vţdy zaměstnavatel, pokud u něj zaměstnanec pracoval naposled před jejím zjištěním. Zaměstnanci, kterému vznikl pracovní úraz či nemoc z povolání, má nárok na náhradu: za ztrátu na výdělku, za bolest a ztíţení dalšího uplatnění, za věcnou škodu, za náklady spojené s léčením. 3.5 Státní sociální podpora 13 Státní sociální podpora v České republice je zaloţena zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Systém státní sociální podpory je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi a představují ucelený systém pomoci. 11 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 17 18 Při vytváření koncepce systému státní sociální podpory byly sledovány tyto tři základní přístupy: ţivotní úroveň občanů a rodin bude nadále vycházet především z pracovních příjmů, sociální přerozdělování bude usměrňovat rozdíly v příjmech tak, aby státní sociální dávky nebyly náhradou rodinných příjmů, ale aby pomáhaly řešit státem uznané sociální situace na společensky uznané úrovni; poskytování dávek nesmí být nemotivující ve vztahu k práci, zároveň se musí dbát na to, aby se sníţila závislost rodin jen na sociálních příjmech, musí být dodrţováno hledisko hospodárnosti, účelnosti a v určitých stanovených případech i hledisko adresnosti. 14 Dávky státní sociální podpory tvoří šest dávek a poskytují se buď v závislosti na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky testované) či nezávisle na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky netestované). Dávky testované: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Dávky netestované: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla), pohřebné. Systém státní sociální podpory je velmi obsáhlý a navazují na něj tyto právní předpisy: vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postiţení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory (od 1. ledna 2012 zrušena), 14 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 19 vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popř. výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění povaţují za studium na středních nebo vysokých školách, nařízení vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení (od 1. ledna 2012 bylo toto nařízení vlády zrušeno, nyní je platné nařízení vlády č. 408/2011 Sb.), zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o dávkách státní sociální podpory se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podpora spolu se sociálním pojištěním a sociální pomocí patří mezi tři základní pilíře soustavy sociálního zabezpečení. Dávky státní sociální podpory náleţí vţdy pouze fyzické osobě a nelze je přiznat osobě právnické. Tato obecná zásada platí pro všechny případy, tj. bez ohledu na to, zda jde o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině, nebo jde-li o dávky ostatní. Není rozhodné také to, zda dávka náleţející fyzické osobě je také této osobě vyplácena, nebo je vyplácena osobě právnické. Skutečnost, ţe dávka je vyplácena právnické osobě (např. ústavu, zvláštnímu příjemci), nic nemění na tom, ţe i nadále jde o nárok fyzické osoby BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc : Anag, s. ISBN s 20 3.5.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je obligatorní peněţitá opakující se dávka státní sociální podpory, která je určena nezaopatřeným dětem. 16 Výše přídavku na dítě je stanovena pevnými částkami závislými především na věku nezaopatřeného dítěte. Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 500 Kč, b) od 6 do 15 let 610 Kč, c) od 15 do 26 let 700 Kč. 17 Přídavek na dítě je dávka určená dítěti a také jeho nárokem, vyplácí se tedy jemu, je-li zletilé. Pokud je dítě nezletilé, vyplácí se jeho zákonnému zástupci nebo kdo ho má v přímém zaopatření. To znamená, ţe v přímém zaopatření je i dítě, umístěné do ústavu pro děti nebo mládeţ. Z dávek poskytovaných v závislosti na příjmu ze systému státní sociální podpory je přídavek na dítě nejdůleţitější, nejčastěji poskytovanou dávkou. 18 Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhoţ spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němţ před počátkem uvedeného období je třeba podle 51 prokázat rozhodný příjem TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 18 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 20 21 3.5.2 Sociální příplatek Sociální příplatek byla dávka, která se do 31. prosince 2011 vyplácela pouze v závislosti na nepříznivém zdravotním stavu. Tato dávka byla zrušena od 1. ledna Příspěvek na bydlení Tato dávka patří mezi dávky, které procházejí neustále novými právními úpravami. Naposled došlo k zásadní změně celé konstrukce této dávky 1. ledna Příspěvek na bydlení je dávka, která má pomoci rodinám (nejen s nezaopatřenými dětmi, také rodinám bezdětným nebo také jednotlivci). Pomáhá s náklady spojené s bydlením. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. 20 Výše dávky se odvíjí od výše nákladů na bydlení. Dle mého názoru je tato dávka jiţ tak komplikovaná, ţe není moţné jednoduše vysvětlit, jakou výši ţadatel o dávku obdrţí. Nárok a výši zjistí pouze program určený k výpočtu dávky, který pouţívají úřady práce Porodné Porodné je dávka související s porodem dítěte. Nárok na porodné má, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částka ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40, ţena, a) která porodila své první ţivé dítě, b) které se současně s prvním ţivě narozeným dítětem narodilo další ţivé dítě nebo děti, pokud jí před tímto porodem nevznikl nárok na porodné podle 45 odst (nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 21 22 Nárok na porodné má také otec, pokud ţena, která porodila, zemřela. Výše dávky na první narozené dítě je Kč. Pokud se narodí dětí více s prvním narozeným, výše dávky je Kč. Dávka je vyplácena jednorázově a nárok vzniká dnem porodu Pohřebné Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte. 22 Výše dávky je pevně stanovena na Kč. Nejedná se o náklady spojené s vypravením pohřbu, ale o příspěvek na tyto náklady. Vyplácí se jednorázově Rodičovský příspěvek Ještě do konce roku 2011 měl nárok na rodičovský příspěvek rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečoval o nezaopatřené (nejmladší) dítě v rodině. Dávka byla rozdělena podle věku dítěte, a to do 2 let (zvýšená výměra), do 3 let (základní výměra), do 4 let (sníţená výměra) nebo do 7 let dítěte, které je dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené ( niţší výměra). Lékařské, psychologické a sociologické výzkumy potvrdily, ţe první roky ţivota dítěte jsou rozhodující nejen pro jeho vývoj fyzický, ale také pro vývoj psychický a pro formování jeho charakteru. Správný rozvoj osobnosti dítěte můţe nejlépe zajistit dobré rodinné prostředí a péče rodičů, zejména matky. 23 Výše rodičovského příspěvku činí a) Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře, b) Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře, c) Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve sníţené výměře, d) Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v niţší výměře odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 23 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 22 23 Rodičovský příspěvek se však od 1. ledna 2012 pozměnil a nyní se vyplácí jen na nejmladší dítě v rodině. Rodiči, který si platí nemocenské pojištění, bude vyplacena maximální částka ,- Kč. Čerpat ji můţe max. do 4 let věku dítěte. Nejvyšší částka, kterou lze tedy získat je měsíčně ,- Kč. V případě, kdy si ani jeden z rodičů neplatí nemocenské pojištění, mají rodičovský příspěvek pevně daný. Do devíti měsíců věku dítěte dostanou částku 7 600,- Kč, do čtyř let pak 3 800,- Kč měsíčně. Celkový příjem je v tomto případě tedy Kč Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře jsou: příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte, odměna pěstouna, příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Dávky pěstounské péče mají za úkol finančně podpořit náhradní rodinnou péči. Jsou nazvány dávkami pěstounské péče, ale náleţí obdobně, jestliţe poručník ustavený soudem pečuje osobně o svěřené dítě, a náleţí rovněţ jiţ v průběhu předpěstounské péče a v době, kdy probíhá řízení o ustanovení poručníkem Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na tuto dávku má nezletilé dítě, které je svěřené do pěstounské péče, k zajištění jeho ţivotních potřeb Příspěvek při převzetí dítěte Tato dávka je jednorázová a slouţí k nákupu potřebných věcí pro dítě, které přichází obvykle z ústavní péče. Nárok má pěstoun, který dítě z ústavní péče přebírá do péče pěstounské, a vzniká dnem převzetí. 25 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc : Anag, s. ISBN s 24 Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku a) do 6 let, Kč, b) od 6 do 15 let, Kč, c) od 15 do 26 let, Kč Odměna pěstouna Odměna pěstouna je určitý způsob společenského uznání a podpory osoby pečující o dítě v pěstounské péči. Na odměnu má nárok pěstoun po dobu péče o svěřené dítě a dále téţ po dobu, po kterou má dítě po dosaţení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, nebo po dobu, kdy svěřené dítě nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, ţe poţívá důchod z důchodového pojištění, jehoţ výše je stejná nebo vyšší neţ uvedený příspěvek. 27 Odměna pěstouna se ve zvláštních případech posuzuje jako plat (pěstoun pečuje alespoň o tři děti nebo alespoň o jedno dítě závislé ve II., III., IV. stupni). Stupně závislosti posuzují okresní správy sociálního zabezpečení Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Nárok na tuto dávku má pěstoun, který má ve své péči alespoň čtyři děti, který koupil motorové vozidlo nebo měl náklady na opravu tohoto vozidla. Toto vozidlo smí pěstoun pouţívat výhradně pro potřebu svěřených dětí, nikoli k výdělečné činnosti. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však Kč odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 27 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc : Anag, s. ISBN s odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 24 25 3.6 Sociální pomoc Sociální pomoc lze z hlediska sociální politiky chápat jako poslední síť sociální ochrany, resp. záchranné sociální sítě. 29 Sociální pomoc tvoří důleţitou součást systému sociálního zabezpečení a představuje jednu ze záruk poskytnutí sociální ochrany kaţdému. Systém sociální pomoci je v ČR zaloţen na sociálních právech zakotvených v Listině základních práv a svobod, především v čl. 30 odst. 2 LPS, kde se stanoví, ţe Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. 30 Sociální pomoc se liší svým charakterem od jiných systémů sociálního zabezpečení. Jedná se zde především o její individualizaci, jak u posouzení tak u plnění nároku, tak také o subsidiaritu 31, kdy právní normy sociální péče nastupují aţ po vyčerpání ostatních systémů, pro zabezpečení ţivotních potřeb ţadatele. Tento systém je charakteristický svou vysokou mírou sociální solidarity, a typickým je poskytování sociálních sluţeb. Systém sociální pomoci má tyto dávky: dávky sociální péče, pomoc v hmotné nouzi, sociální sluţby. Systém sociální pomoci v současné době v ČR plní své dvě základní funkce: předcházet vzniku chudoby a pokud jiţ nastane, zmírňovat její dopady, aby nenastalo sociální vyloučení (systém pomoci v hmotné nouzi) a předcházet vzniku sociálního vyloučení a pokud jiţ nastane, začleňovat sociálně vyloučené zpět do společnosti, zejm. prostřednictvím poskytnutí pomoci osobám, jeţ jsou odkázány na pomoc jiného (systém sociálních sluţeb) Tyto pojmy byly pouţity ve vládním dokumentu Scénář sociální reformy vydaném na začátku 90. let, který byl jedním z nejdůleţitějších podnětů k započetí transformace sociálního zabezpečení v tehdejším Československu. 30 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s Subsidiarita = respektování pravomocí organizačně niţších úrovní. 32 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 26 Právní úprava sociální pomoci: zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působení orgánů ČR v sociálním zabezpečení, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 33 (První tři právní úpravy byly od 1. ledna 2012 zrušeny) Sociální péče Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichţ ţivotní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtíţnou ţivotní situaci nebo nepříznivé ţivotní poměry. 34 Stát zde zabezpečuje výchovnou i poradenskou činnost a sociální péče zahrnuje především péči o občany těţce zdravotně postiţené. V rámci této dávky se poskytují dávky věcné, peněţité, ale také mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těţce zdravotně postiţené. Příspěvek na péči je dávka osobám, které jsou odkázány na pomoc jiných lidí. Dělí se do 4 kategorií, dle stupně postiţení. Od 1. ledna 2012 vznikly dvě nové dávky sociální péče: Příspěvek na mobilitu (max. 400,- Kč měsíčně) Příspěvek na zvláštní pomůcku (max ,- Kč, během 5 let však max ,- Kč). 33 HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního zabezpečení. Vyd. 1. Praha : Leges, s. ISBN s odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 26 27 Všechny dávky státní sociální podpory, sociální péče i dávky hmotnou nouze vyplácí od 1. ledna 2012 úřady práce Pomoc v hmotné nouzi Účelem této dávky je pomoci osobám s nedostatkem příjmu a cílem je tyto příjmy zvýšit nad hranici hmotné nouze, a také zabránit sociálnímu vyloučení této osoby. Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe, neţ ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. 35 Za osobu v hmotné nouzi se povaţuje osoba, která má nedostatek příjmů na ţivobytí; osoba, která má částku na ţivobytí, ale má tak nedostačující příjem, ţe jí hrozí váţná újma na zdraví; osoba, která má částku na ţivobytí, ale ocitla se v těţké sociální situaci. Za osobu, která se nepovaţuje za osobu v hmotné nouzi, je ta, která neprojevuje ţádnou snahu zlepšit svoji ţivotní situaci, nebo také ta, která nedodrţuje povinnou školní docházku svých dětí. Systém pomoci v hmotné nouzi má tyto dávky: příspěvek na ţivobytí, mimořádnou okamţitou pomoc, doplatek na bydlení. Od 1. ledna 2012 je ţivotní minimum 3410,- Kč a existenční minimum 2200,- Kč Příspěvek na živobytí Jedná se o dávku osobě, které dramaticky poklesly příjmy pod úroveň částky na ţivobytí. Částka na ţivobytí se odvíjí od výše existenčního a ţivotního minima a stanoví se individuálně pro kaţdou osobu na základě zhodnocení její snahy, moţností a potřeb Pomoc v hmotné nouzi: od 1. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reformy [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:<http://www.mpsv.cz/files/clanky/7142/pomoc_v_hmotne_nouzi.pdf>. 36 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s 28 Mimořádná okamžitá pomoc Tato dávka je jednorázová a nárok na ni má osoba, které hrozí váţná újma na zdraví. Tato dávka se můţe poskytnout i osobě, která se mimořádně ocitla ve váţné situaci, a i kdyţ není v hmotné nouzi, její poměry jí neumoţňují tuto mimořádnou situaci překonat Doplatek na bydlení Jedná se o dávku, která se vyplácí osobě, která nedosahuje částky na ţivobytí po zaplacení nákladů na bydlení Sociální služby Základní principy poskytování sociálních sluţeb: primární je poskytnutí relevantních informací osobě, která se ocitla v nepříznivé sociální situaci tak, aby ji pokud moţno mohla řešit sama a vlastními silami, teprve pokud tyto informace jako takové nestačí, nastupují sociální sluţby, sociální sluţby mají být individualizované, šité potřebám konkrétního jedince na míru, sociální sluţby mají být především aktivační a podporovat samostatnost klientů a předcházet delšímu trvání nepříznivé sociální situace, kvalita poskytování sociálních sluţeb je dána přímo do souvislosti s dodrţováním lidských práv a základních svobod a zachováním důstojnosti člověka. 37 Sociální sluţby zahrnují a) sociální poradenství, b) sluţby sociální péče, c) sluţby sociální prevence TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN s zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 28 29 Sociální poradenství Zákon rozděluje sociální poradenství na dvě části, a to na základní poradenství a odborné poradenství. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních sluţeb; poskytovatelé sociálních sluţeb jsou vţdy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manţelských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postiţením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje téţ sociální práci s osobami, jejichţ způsob ţivota můţe vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek Služby sociální péče Jedná se o sluţbu, která napomáhá osobám nesoběstačným, aby se zapojili do běţného ţivota společnosti. Mezi tyto sluţby patří například pečovatelské sluţby, denní či týdenní stacionáře, domovy pro seniory atp Služby sociální prevence Sluţby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroţeny pro krizovou sociální situaci, ţivotní návyky a způsob ţivota vedoucí ke konfliktu se společností, a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem sluţeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů. 40 Mezi sluţby sociální prevence patří například azylové domy, krizová pomoc, noclehárny, terapeutické komunity, sociální rehabilitace, domy na půl cesty, tlumočnické sluţby atp odst. 2 a 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 29 30 3.7 Dávky v nezaměstnanosti Mezi jeden z úseků sociálního zabezpečení patří dávky v nezaměstnanosti. V České republice jsou dávky v nezaměstnanosti řazeny do oblasti pracovního práva, tzn. nejsou zařazeny přímo do oblasti sociálního zabezpečení. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je podmíněn účastí na důchodovém pojištění a svým charakterem patří do sociálních dávek. Dávky v nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a pochopitelně se snaţí o dosaţení vysoké zaměstnanosti a ochranu proti nezaměstnanosti. Ve skutečnosti existuje více názorů, kam dávky v nezaměstnanosti patří. Někteří je řadí pod sociální zabezpečení, někteří však do pracovního práva. Například kniha Sociálního zabezpečení od Z. Gregorové a M. Galvase striktně řadí dávky v nezaměstnanosti do systému sociálního zabezpečení. ( V evropských systémech sociálního zabezpečení se postupně vyvinulo deset úseků sociálního zabezpečení, z nichţ většina je předmětem úpravy Úmluvy MOP č. 102 z roku Jsou to: lázeňská péče, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, starobní důchod, dávky při pracovním úrazu a nemoci z povolání, rodinné (dětské) přídavky, dávky v mateřství, invalidní důchod, důchody pozůstalých, sociální péče. 41 ) GREGOROVÁ, Zdeňka; GALVAS Milan. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Doplněk, Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Svazek s. ISBN s Text Úmluvy byl publikován v publikaci Píchová, I., Matyášek, P.: Mezinárodní dokumenty pracovního práva a sociálního zabezpečení, MU Brno 31 Na druhou stranu například L. Steinichová, autorka knihy Zákon o zaměstnanosti se přiklání spíše k verzi, ţe jde o pracovní právo. Z hlediska poskytování dávek v nezaměstnanosti se má za to, ţe oblast dávek je určitou kompenzací výdělku v době, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůţe zaměstnání najít a zároveň splnil určitá kritéria pro poskytování, zejména dobu předchozího zaměstnání. Obecně by pak tento spíše pojistný princip měl být výhodnější neţ dávky sociálního zabezpečení, které nastupují v případech, kdy buď nárok na dávky v nezaměstnanosti nevznikl, nebo pobírání dávek je jiţ ukončeno. 43 Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména a) zabezpečování práva na zaměstnání, b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských sluţeb na trhu práce, i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, j) opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s muţi a ţenami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postiţením a s dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, 43 STEINICHOVÁ, Ladislava a kol. Zákon o zaměstnanosti: Komentář. Vyd. 1. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN s. XXI-XXII 31 32 k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postiţením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí. 44 Vyplácení dávek v nezaměstnanosti zabezpečují v České republice úřady práce. Nejčastější vyplácenou dávkou je podpora v nezaměstnanosti (viz. Formulář č.1) odst. 1, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 32 33 Žádost o podporu v nezaměstnanosti platný od Formulář č.1 33 34 Zdroj: Ţádost o podporu v nezaměstnanosti: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: <https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/form/print.jsp?cmd=printempty&fn=podnez &ssid=8scv.t4upuxe0_qtf6pxljrcs65scpqz>. 34 35 4. Problematika zneužívání sociálních dávek Zneuţívání sociálních dávek je v poslední době stále aktuálnější téma. Stále častěji se toto téma objevuje na volebních programech politických stran, ale také se stále častěji zvedají počty případů zneuţívání dávek. Slýcháme také názory, aby se tolik dávek nevyplácelo, ale především, aby se některé zcela zrušily. Výdaje ze státního rozpočtu na tyto dávky obsahují totiţ obrovské mnoţství peněz daňových poplatníků. A kaţdý se jiţ setkal s případem, ţe jsou i vypláceny neoprávněně. Na druhou stranu je však Česká republika vyspělým státem, proto by měla pomáhat lidem bez finančních prostředků, ale i lidem, kteří se ocitli v tíţivé ţivotní situaci. Vládní reformy, které mají sniţovat výdaje státního rozpočtu, ale stále nezabránily tomu, aby se případy zneuţívání sociálních dávek sniţovaly. Naopak kaţdá změna legislativy se projevuje ve výdajích státního rozpočtu, tudíţ reálný výsledek těchto reforem by se měl objevit aţ po delších letech praxe. Myslím si, ţe se zatím nikomu nepodařilo, aby se počet případů zneuţitých dávek sníţil. Dle mého názoru jsou nejčastěji zneuţívány dávky státní sociální podpory. Je to tím, ţe systém není dotaţený do konce, především má velké nedostatky v praxi. Domnívám se tedy, ţe se dá spíše slovo zneuţívání nahradit tímto: Zákon umoţňuje obcházet zákony. Nebo také: Občan vyuţívá toho, co mu zákon umoţňuje. Jednou jsem zaslechla větu, kterou si dodnes pamatuji: Pokud nebudou zákony napsány tak, aby nemohl nikdo číst mezi řádky, tak nebudou problémy. A bohuţel, je to pravda! Pokud se snaţí vláda šetřit, měla by nejprve udělat kvalitní a pevné základy, a to v zákonech. Tuzemské úřady práce při loňských kontrolách odhalily, ţe lidé v roce 2010 zneuţili dávky státní sociální podpory v celkové výši téměř 143,8 milionu korun. Oproti předchozímu roku stouplo toto číslo o zhruba 10,5 milionu korun. Vyplývá to z údajů, které online deník Aktuálně.cz získal od ministerstva práce a sociálních věcí na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Objem neoprávněně čerpaných dávek, které musí lidé vrátit státu, v posledních pěti letech stále roste. Ještě v roce 2006 museli příjemci vrátit "jen" 73,4 milionu 35 36 korun. Jde nicméně jen o zlomek z celkové sumy vyplacených dávek státní sociální podpory, která vloni dosáhla přibliţně 40,8 miliardy korun. 45 Proč lidé vlastně zneuţívají sociální dávky? Z jedné strany je to morálkou obyvatelstva, z druhé strany je to systémem, který umoţňuje tyto dávky zneuţívat. Jako úřednice jsem za 9 let načerpala mnoho zkušeností, informací i názorů, abych mohla říci, ţe celkový systém je chybný a nedokonalý. Je sice v legislativní podobě velmi zajímavý, ovšem v praxi má velké mezery a tím pádem tudy utíkají peníze nás všech. 4.1 Chybný systém a kontrola státní sociální podpory V oblasti dávek SSP nelze ani tak hovořit o zneuţívání jako spíš o maximálním vyuţití zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o SSP). Nejčastěji zneuţívanou dávkou do nedávné minulosti byl především sociální příplatek, který zvýhodňoval osamělé rodiče navýšením částky ţivotního minima osoby. Osamělý rodič je dle zákona o SSP definován jako svobodný, rozvedený, ovdovělý rodič, který společně hospodaří pouze se svými dětmi. V případě, ţe se nejedná o osamělého rodiče, zákon o SSP zároveň umoţňuje jednomu z rodičů vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob druhého rodiče, pokud společně nehospodaří po dobu alespoň 3 kalendářních měsíců. Zákon o SSP však neumoţňuje pracovníkům orgánů SSP provést účinnou kontrolu tohoto stavu, jelikoţ nemají oprávnění provádět sociální šetření a zkoumat další poměry v rodině, kterými by bylo moţné tvrzení, ţe jde o osamělého rodiče, jakkoli vyvrátit, coţ se ve zvýšené míře projevovalo právě u sociálního příplatku. Nebylo-li moţné zamezit této praxi v rámci zákona o SSP, byla alespoň vyţadována povinnost doloţit potvrzení od zaměstnavatele druhého rodiče, popř. finančního úřadu, o tom, ţe neuplatňuje slevu na dani na dítě. 46 Nad problémovým systémem státní sociální podpory by se měli naši zákonodárci zabývat mnohem podrobněji, jelikoţ ze státního rozpočtu jde na tyto výdaje obrovské mnoţství peněz. Úředníci sami vědí, ţe systém má obrovské mezery, ovšem sami změnit nic nemohou. Myslím si, ţe nedostatky se dají zjistit pouze praxí. Některé systémové či metodické činnosti 45 KUČERA, Petr. [online] Češi vloni zneužili dávky za 144 milionů. Dostupné z WWW: <http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=700876>. 46 Státní sociální podpora. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Zneužívání dávek [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/11677/priloha.pdf>. 36 37 se zdají být aţ absurdní. Proto také občané jisté dávky zneuţívají velmi lehce. Nechápu však, ţe je stále moţné najít v zákonech mezery i přesto, ţe se systémy mění rok co rok. Především zde chybí důkladná kontrola, i přesto, ţe kontrolní odbor je zřízen, ovšem není podloţen dobrým zákonem. Případů, kdy ţadatelé o dávky přijeli na úřad taxíkem, či přijeli z dovolené od moře nebo snad chodili oblečení ve velmi značkovém oblečení bylo opravdu velmi mnoho. Proto by měl být velmi razantní rozdíl mezi těmi, kteří léta pracují, a těmi, kteří jsou léta vedení jako nezaměstnaní. Rozhodně by neměly být zaměstnané a poctivé osoby diskriminovány Potvrzování příjmů Jak jsem jiţ zmiňovala, státní sociální podpora má dávky, u kterých je dle zákona nutno dokládat čtvrtletní či roční rozhodný příjem, ze kterého se později stanovuje výše dávky. Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen rozhodný příjem ). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. 47 Příjmy, které se do formulářů uvádějí, jsou rozepsány v 5 zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tyto formuláře jsou však velmi sloţité, nepřehledné a často se v nich ţadatelé o dávku vůbec nevyznají (viz. Formulář č. 2). Jiţ toto tvrzení je jedním z důkazů, ţe ţadatel, byť by neměl zájem o to, aby uváděl mylné údaje, není schopen porozumět celému formuláři, a můţe dojít k tomu, ţe příjem, který má, do ţádosti o dávku vůbec neuvede. Osoby, které byly zaměstnané u solidních zaměstnavatelů, nemají problém s potvrzováním příjmů. Bohuţel jsou také osoby, které měly tu smůlu a byly zaměstnány u těch problémovějších zaměstnavatelů. Ti někdy nemají zájem jim příjmy potvrdit a včas je doloţit, i kdyţ ze zákona jsou toto povinni. Jsou také případy, kdy firmy zkrachovaly, a ţadatel není schopen potvrzení ţádným způsobem doloţit. V těchto případech je varianta doloţit tento příjem výplatními páskami, ty však jisté pochybné firmy svým zaměstnancům ani nevystaví. Pak nastává situaci, kdy úřad musí vyzvat zaměstnavatele, aby tyto příjmy ţadatele o dávku 47 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 37 38 doloţil. Tyto kroky jsou však velmi zdlouhavé a tím tedy v neprospěch ţadatele. V zákonech jsou dokonce zakotveny sankce za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, a to v 65a) a 65b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jiţ na tomto případu vidíme, ţe pracující osoba je na tom mnohem hůře, neţ-li osoba nepracující (ta shánět příjmy nemusí). "Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných, jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na poţádání ţadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. 48 Velkým problémem u potvrzování příjmů, jsou příjmy z přijatého výţivného (zanedbání povinné výţivy je dle trestního zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, trestný čin). Zde uvádí ţadatel o dávku, jakou výši výţivného obdrţel na své dítě za určité kalendářní období. Do kolonky příslušného formuláře tedy uvede částku, kterou však nemusí ţádným způsobem dokládat. Znamená to, ţe soudním rozhodnutím byla stanovena určitá částka výţivného, avšak ţadatel do formuláře uvede částku záměrně niţší, či také nulu. Tím se tedy ţadateli sníţí celkový příjem a dostane se do hranice, kdy mu můţe být výše dávky vyplácena v nejvyšší míře. S takovými případy jsem se setkala velmi často. Ţe se však jedná o chybný údaj se zjistí jen velmi zřídka. A to pouze v případě, ţe rodič, který výţivné platí se přijde informovat na dávky vyplácené druhému rodiči jejich dítěte. Zde také můţe platící rodič doloţit pravdivé údaje o přijatém výţivném druhého rodiče. Jeden z velkých problémů bylo také dokládání výsluhového příjmu (výsluhová renta či výsluhový důchod). V mnoha případech se stávalo, ţe ţadatelé do svých příjmů neuváděli např. měsíční výsluhové příspěvky, které činily nemalé částky. Tímto chybným systémem se zneuţívalo mnoho sociálních dávek. K zabránění přispělo zdokonalení systému, kdy se příjmy od Vojenského úřadu sociálního zabezpečení, Orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, České správy sociálního zabezpečení, Okresní správy sociálního zabezpečení či Finančního úřadu začaly sehrávat přímo do programu daného úřadu. Zpětným sehráním takových příjmů došlo k mnoha přeplatkům odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 38 39 Doklad o výši čtvrtletního příjmu Formulář č. 2 39 42 Zdroj: Doklad o výši čtvrtletního příjmu. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: <https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/form/edit.jsp?cmd=editform&fn=xprijc c&ssid=f4gn6hyjisa9c76dg.tziajukjmowdya>. 42 43 4.1.2 Okruh společně posuzovaných osob Tento pojem se pouţívá v systému státní sociální podpory velmi často. Za okruh společně posuzovaných osob se dá říci, ţe je rodina. Společně posuzovanými osobami jsou a) nezaopatřené děti b) nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí; za rodiče se povaţují i osoby, jimţ byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manţel, partner 49, rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (druţka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manţelé, partneři 50 nebo druh a druţka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče /písmeno b)/ těchto rodičů 51, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. 52 Jestliţe matka porodí dítě, matrika vystaví rodný list. Je-li znám otec dítěte, je v tomto dokumentu uveden také. Při ţádosti o dávky, jako je například porodné, je matka povinna tento dokument doloţit. Pokud je tedy v rodném listě uveden otec dítěte, pro státní sociální podporu je toto doklad, ţe otec ţije s matkou i dítětem ve společné domácnosti. Pokud však otec v rodném listě uveden není, avšak s matkou i dítětem ve společné domácnosti neţije, musí si matka na odboru státní sociální podpory zaţádat o tzv. vyřazení z okruhu společně posuzovaných osob. Úřad práce můţe při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) aţ c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně neţijí, rozhodnou, ţe se neposuzují jako osoby společně posuzované Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů. 50 Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů odst. 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 43 44 Tímto rozhodnutím odboru státní sociální podpory je tedy otec vyřazen z okruhu společně posuzovaných osob, a tedy není povinen dokládat jeho příjmy. V dávce je tedy uvedena pouze matka s dítětem, tudíţ se započítávají pouze příjmy její a dítěte. V těchto případech dochází velmi často ke zneuţívání. A to tím způsobem, ţe matka do rodného listu otce uvede, otec ve společné domácnosti s matkou i dítětem ţije, avšak matka na odboru státní sociální podpory prohlásí, ţe s otcem ve společné domácnosti neţije. Jako důkaz odbor státní sociální podpory vyţaduje od matky prohlášení, kde matka napíše, ţe s otcem dítěte ve společné domácnosti neţije. Ale také doloţí dohodu, notářsky ověřenou, ţe otec bude matce měsíčně platit výţivné na společné dítě v jisté výši. To znamená, ţe prohlášení i notářsky ověřenou dohodu, není problém k těmto dávkám doloţit. Matka je tedy v ţádostech vedena jako samoţivitelka, a opět se započítává pouze příjem její a dítěte, tudíţ můţe být dávka opět vyplácena i v nejvyšší míře. Problém tedy nastává v tom, ţe odbor státní sociální podpory není schopen toto tvrzení ověřit. I přesto, ţe se opakovaně matka dostaví na úřad i s otcem, či snad v telefonickém spojení sám otec uvede, ţe je přítel ţadatelky. Tyto důkazy, které úředníci vyplácející dávky zjistí, nestačí v ţádném případě k tomu, aby byla výplata dávek okamţitě zastavena a bylo zahájeno správní řízení za nepravdivé údaje v ţádosti. A to proto, ţe taková skutečnost musí být ţadateli prokázána, a v rozhodnutí o odejmutí dávky také řádně odůvodněna. Co se týká okruhu společně posuzovaných lidí, zde dochází k problémům u příspěvku na bydlení. Podmínkou tohoto příspěvku je být vlastníkem či nájemcem bytu. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. 54 Za nájemce bytu se povaţuje téţ nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení. 55 Ke zneuţívání dochází tak, ţe student, který ţije s rodiči v jejich domě, kde je hlášen k trvalému pobytu, účelně sepíše se svými rodiči nájemní smlouvu. Ta má ze zákona všechny náleţitosti, tudíţ je stejně platná, jako vztah mezi pronajímatelem a nájemcem. Ţadatel o dávku příspěvek na bydlení tedy splňuje všechny podmínky: je v domě hlášen k trvalému pobytu, vlastní nájemní smlouvu a platí řádně nájemné. A zde se dostáváme do stejné situaci, kdy si ţadatel opět zaţádá na odboru státní sociální podpory, o vyřazení svých rodičů z okruhu společně posuzovaných osob odst. 1 a 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 44 45 Tímto rozhodnutím je tedy oprávněn zaţádat si o tuto dávku, a za okruh společně posuzovaných osob se posuzuje pouze on sám. V případě nároku je mu tato dávka vyplácena. U příspěvku na bydlení ještě zůstaneme. Jako dalším případem účelně uzavřených smluv je dohodnuté vysoké nájemné. To znamená, ţe je nájemní smlouva mezi rodiči a studentem uzavřena s nereálně vysokým nájemným (ve skutečnosti nemusí platit vůbec nic). Z čehoţ vyplývají jako vysoké náklady, a tím pádem bude vyšší příspěvek na bydlení. Od 1. ledna 2012 stačí k této ţádosti prohlášení, které vypíše ţadatel o dávku. Doklad o tom, ţe byt je uţíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s uţíváním bytu a nákladů uvedených v 25 odst. 1 písm. c), jde-li o ţádost o příspěvek na bydlení; ţádost o příspěvek na bydlení musí obsahovat také doklady o skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení podle 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby, ţe jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumoţňují řešit problém bydlení jinak, neţ podáním ţádosti o příspěvek na bydlení. 56 (Bliţší problematika takového prohlášení je v následující kapitole Prohlášení). Velmi časté případy jsou také u dětí ţádající si o dávku přídavek na dítě. Student se osamostatní, pronajme si bydlení, avšak vše za něj platí rodiče. A jelikoţ je systém stejný, opět si student zaţádá o vyřazení z okruhu společně posuzovaných osob, kde vyřadí své rodiče. A znovu je u dávky přídavek na dítě posuzován pouze sám. Pochopitelně pokud se jedná o studenta, ten má nulový příjem, proto mu můţe být dávka přídavek na dítě vyplácena v nejvyšší míře. Pokud úřednici nestačí doloţené důkazy, vyzve studenta, aby ještě dodatečně vypsal opět prohlášení, kam dopíše vše co je ještě potřebné k přiznání dávky. Opět zde není moţná ţádná kontrola. Jak vidíme v několika případech, jde o stále stejnou chybu v systému, kterou ovšem nikdo neřeší. Myslím si, ţe těchto případů je velmi mnoho a také tímto způsobem dochází k obrovskému úniku financí ze státního rozpočtu odst. 1 písm. e) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 45 46 4.1.3 Prohlášení Jak jsem jiţ zmiňovala, k ţádostem o dávky je v případech nějakých pochybností, nesrovnalostí či nedostatečných důkazů dokládáno prohlášení. To vyplní ţadatel, úřednice ověří totoţnost dle občanského průkazu a doklad je doloţen k ţádosti o dávku. Toto prohlášení obsahuje jméno, rodné číslo, trvalý pobyt, podpis ţadatele a také poučení. Toto poučení zní: Úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení u správního orgánu lze, dle 21 odst. 1 písm. g) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kvalifikovat jako přestupek proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy. Občanovi lze za uvedený přestupek uloţit pokutu aţ do výše Kč. Vzhledem k okolnostem případu lze také jednání hodnotit jako trestný čin podvodu dle 250 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pachatele lze potrestat uloţením peněţitého trestu ve výši od Kč do Kč, nebo odnětím svobody na šest měsíců aţ dvanáct let. Výše peněţitého trestu či délka výkonu trestu odnětím svobody závisí na výši způsobené škody. 57 (Od 1. ledna 2010 je nový trestní zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jak je vidět, toto prohlášení cituje zákony, avšak v praxi je tento postih absolutně nereálný. Tato situace je absurdní, protoţe Odbor státní sociální podpory nemá svůj vlastní kontrolní orgán, a můţe vést správní řízení jen podle zákona o státní sociální podpoře. To znamená, ţe trestní řízení, v takových případech nespadá do působnosti orgánu státní sociální podpory. Trestné činy projednávají orgány činné v trestním řízení. Orgán státní sociální podpory můţe vést pouze přestupkové řízení v případě, kdy osoba společně posuzovaná, příjemce dávky nesplní osvědčovací či ohlašovací povinnost. Domnívám se, ţe naši zákonodárci sice legislativu tvoří, avšak nevidí do praxe. Navíc se v mnoha případech stává, ţe si kaţdý zákon můţe kaţdý úřad, odbor či kraj vykládat jinak. Potřebuje být však také chráněn, proto tvoří prohlášení tohoto typu. Tento podpůrný doklad je pouze formalita, aby byl úřad nějakým způsobem krytý. Takovým prohlášením se právě kryjí mezery v zákonech. Dle mého názoru se jedná zcela o nedůvěryhodný doklad. Uvedla bych zde zcela absurdní případ, kdy mi jistý ţadatel o dávku, podotýkám, ţe se jednalo o starostu jedné menší obce, uvedl nepravdivé údaje. Vzhledem 57 Formulář, který se běţně pouţívá na odborech státní sociální podpory jako podpůrný doklad pro zjištění nároku na dávky státní sociální podpory. 46 47 k tomu, ţe do potvrzení o příjmu neuvedl ţádný příjem, byl nucen tedy doplnit ještě prohlášení. Do tohoto prohlášení uvedl, ţe nemá ţádný příjem, nepracuje, nevlastní ţádnou nemovitost ani automobil, nepodniká, tudíţ nevlastní ţádný ţivnostenský list. Vzhledem k tomu, ţe jsem dotyčnou osobu znala, jednalo se o tak závaţná tvrzení, ţe jsem byla nucena podniknout další kroky. Tento případ jsem tedy předala na kontrolní odbor. Po zjištěních mi bylo předáno vyjádření, kdy kontrolní odbor zjistil, ţe ţadatel o dávku vlastní tři ţivnostenské listy, má velký dům a dva automobily a jak jsem uvedla, pracuje jako starosta jedné obce. Kontrolní odbor mi však sdělil, ţe to je vše, co v tomto případu můţe udělat. Po tomto případu jsem dospěla k názoru, ţe podpůrný doklad, jako je toto prohlášení je naprosto neprůkazný doklad, který nemůţe za ţádných okolností být důkazem, dle kterého můţeme vyplácet ţadatelům dávky Možnost volby u rodičovského příspěvku U dávky státní sociální podpory, rodičovský příspěvek, má matka moţnost volby (viz. Formulář č. 3), jak dlouho chce tuto dávku pobírat. V případě, ţe matka nemá nárok na půlroční peněţitou pomoc v mateřství, nemá moţnost si tuto volbu zvolit a automaticky je jí systémem přidělena lhůta čtyř let pobírání této dávky, která je ve výši Kč měsíčně. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství má: a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněţitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka, b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu ( 38), c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehoţ matka zemřela, d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůţe nebo nesmí o dítě pečovat pro závaţné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou [ 57 odst. 1 písm. e)], a nemá nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství [ 36 odst. 1 písm. c)], e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7, ţe bude 47 48 pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. 58 Podmínkou nároku na peněţitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněţitou pomoc v mateřství ( 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněţitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v kaţdém z těchto pojištění. 59 V takových případech se stává, ţe si poţádá o peněţitou pomoc v mateřství otec, kterému nárok vznikne. Vznikne mu tedy i nárok na volbu u rodičovského příspěvku, kde se měsíční částka pohybuje aţ na Kč na dobu dvou let. Nevím, zda-li se tomuto případu dá říkat zneuţívání sociálních dávek, či pouze a jednoduše obcházení zákonů. (Od 1. ledna 2012 jiţ zákon umoţňuje provedení volby v případě, ţe vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů. Vychází se z toho, který je vyšší, nebo pouze jednomu z rodičů lze stanovit vyměřovací základ. Volbu mohou měnit rodiče, kaţdé tři kalendářní měsíce) odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 48 49 Formulář č. 3 Ţádost o rodičovský příspěvek 49 51 Zdroj: Ţádost o rodičovský příspěvek. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW: <https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/form/edit.jsp?cmd=editform&fn=rodp &ssid=ksyipo5ttmri_dlu~ryb.aejs~pmkav2>. 51 52 4.1.5 Práce na černo Tento pojem se v dnešní době stal naprosto slovem běţným. Bohuţel díky němu však ročně přijde stát o obrovské finance. Případů je tisíce, avšak dokázat je, jde velmi těţce. Myslím si, ţe více úspěšné jsou úřady při osobních kontrolách přímo ve firmách na území České republiky. Avšak neúspěšní jsou v příhraničních městech, kdy ţadatel o dávku pracuje na černo za hranicemi našeho státu. Bohuţel v takových případech dokázat jakoukoliv činnost v zahraničí je velmi sloţité, spíše aţ nemoţné. Domnívám se, ţe ve městech, které hraničí například s Rakouskem, je toto nezákonné jednání aţ velmi běţné. Jaké jsou nevýhody práce na černo? Člověk, který pracuje na černo, neplatí daně ani sociální pojištění, coţ je velmi rizikové: v případě nemoci nebo úrazu nedostane nemocenské, po dobu trvání své pracovní neschopnosti proto zůstává bez jakéhokoliv příjmu, nezíská nebo ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě ztráty výdělečné činnosti, doba výkonu nelegální práce pak člověku chybí při přiznání starobního i invalidního důchodu. 60 Výkon nelegálního zaměstnání můţe ovlivnit jak dávky státní sociální podpory tak i dávky v nezaměstnanosti. Znamená to, ţe osoba můţe být vedena na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, ale také můţe pobírat dávky státní sociální podpory. Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně poţádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jeho správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. 61 Při podání ţádosti o dávku státní sociální podpory však není podmínkou být v evidenci úřadu práce. Ţadatel je ale povinen vyplnit formuláře o svých příjmech. Do nich uvede, ţe příjmy nemá, protoţe nikde nepracuje. 60 Změny 2012: Nezaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online].[cit ]. Dostupné z WWW: <http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5> zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 52 53 Ovšem příjmy má, z nelegálního zaměstnání, které pochopitelně neuvede. Můţe tedy pobírat jak dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, ale i jiné. Co se týká práce na černo, velmi často se s ní setkáváme i ve firmách na území České republiky. Časté kontroly těchto firem však velmi vysoké procento dokáţí včas odhalit. Bohuţel se však stále s tímto problémem musíme potýkat. Setkáváme se také s tím, ţe české firmy na černo zaměstnávají osoby ze zahraničí, nejčastěji ze zemí z východu, jako je Ukrajina či Rumunsko. 4.2 Řešení proti zneužívání sociálních dávek díky zdokonalování systému Myslím si, ţe celkový systém sociálního zabezpečení má v mnoha případech velké trhliny. Údajně se u nás nejvíce zneuţívají dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ale také vykonávání práce na černo. Kaţdoročně stát vydá na celkový systém sociálního zabezpečení přibliţně kolem 420 miliard korun. Proto je nutné, aby se systém stále zdokonaloval, aby ke zneuţívání dávek docházelo pouze v minimálních a výjimečných případech. Od 1. ledna 2012 došlo v celém systému k radikálním změnám a novinkám, které by měly pochopitelně celý systém zmodernizovat, zrychlit a zdokonalit, ale nejdůleţitější stránkou je díky tomuto novému systému zamezit zneuţívání všech dávek Kontrolní činnost Jak jsem jiţ zmiňovala, tak v celém systému chybí řádná kontrola. Ta v mnoha případech není v systému vůbec dořešena jako například jiţ ve zmiňované státní sociální podpoře či u nelegálního zaměstnávání. Toto si Ministerstvo práce s sociálních věcí uvědomuje a snaţí se tyto trhliny v zákonech řešit stále intenzivněji. Ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna 2012 výrazně posiluje boj s nelegálním zaměstnáváním. Ekonomické ztráty státu způsobené nelegálním zaměstnáváním odhaduje resort na desítky miliard korun ročně. Spolu s reorganizací struktury úřadů práce a jejich 53 54 agendy proto posiluje aparát Státního úřadu inspekce práce, kde bude kontrolní činnost sjednocena. V současnosti zabezpečuje kontroly nelegálního zaměstnávání a další kontroly v oblasti zaměstnanosti 275 kontrolorů. Nově by tuto činnost mělo vykonávat 400 inspektorů Státního úřadu inspekce práce. Spolu s navýšením počtu pracovníků zajistí MPSV také provoz 180 tzv. mobilních kanceláří. Počet kontrol tak v příštím roce vzroste oproti letošnímu roku téměř čtyřnásobně, a to na Změna v systému kontrol bude pohodlnější i pro kontrolované subjekty tedy zaměstnavatele. Výkon kontroly v oblasti pracovněprávních vztahů a v oblasti zaměstnanosti bude prováděn pouze jedním kontrolním orgánem, a to Státní inspekcí úřadu práce. Projekt si klade mimo jiné za cíl: zefektivnit kontrolní činnost, provádět ročně minimálně kontrol, sjednotit přístupy a postupy při provádění kontrol, sníţit administrativní zátěţ podnikatelů, eliminace nerovného postavení zaměstnavatelů a zaměstnanců na trhu práce ve vazbě na nelegální zaměstnávání, aktivně do projektu zapojit sociální partnery, sníţit ekonomické ztráty státu způsobené nelegální prací a tím i zvýšit příjmy státního rozpočtu DONEZ Docházka nezaměstnaných Ke zdokonalování systému přispěl také nový projekt DONEZ, nebo-li docházka nezaměstnaných. Tento systém slouţí jako kontrolní mechanismus úřadů práce. Uchazeči o zaměstnání jsou povinni docházet na určené kontaktní místo tzv. Czech POINT na České poště, a to cca 2 x týdně v náhodném čase v rámci standardní pracovní doby. Projekt je zaveden od října 2011 na dva roky a je financován z Evropského sociálního fondu. Za 62 MPSV posiluje v boji s prací na černo - i tzv. mobilními kancelářemi. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma [online] [cit ]. Dostupné z WWW:<http://www.mpsv.cz/cs/11634>. 63 MPSV posiluje v boji s prací na černo - i tzv. mobilními kancelářemi. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma [online] [cit ]. Dostupné z WWW:<http://www.mpsv.cz/cs/11634>. 54 55 zajištění platí ministerstvo České poště zhruba 234 milionů korun. Cílem je zabránit nelegálnímu zaměstnání. Tento systém se nedotkne všech uchazečů. Systém vybírá uchazeče dle pokynů ministerstva a jedná se především o osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby s často se opakující evidencí, či osoby, které měly v posledním půl roce zaměstnání trvající méně jak deset dnů. Celkové výnosy by měly být několikanásobně vyšší neţ náklady na tento systém. MPSV tak posiluje kontrolní mechanismus, jenţ znesnadňuje uchazečům o zaměstnání výkon nelegálního zaměstnání, resp. činností, které nejsou oprávněni vykonávat a které se zpravidla realizují v rámci tzv. šedé ekonomiky. Jestliţe se nezaměstnaný v určený čas nedostaví na Czech POINT, zjišťuje se důvod nedodrţení této zákonné povinnosti vůči Úřadu práce ČR. Např. z důvodu pohovoru na novou pozici či nemoci je uchazeč omluven pouze řádnou omluvenkou. V případě bezdůvodné absence uchazeče, zahajuje Úřad práce ČR správní řízení, které můţe vést aţ k vyřazení uchazeče z evidence Úřadu práce ČR a odebrání dávek Jednotné výplatní místo Ke zlepšení systému přispělo také tzv. jednotné výplatní místo. To znamená, ţe se sjednotily výplaty dávek do jedné agendy. Od 1. ledna 2012 se sjednocuje proces výplaty nepojistných dávek sociální ochrany. Rozhodování a administrace těchto dávek je k tomuto datu prováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR. Sjednocením dávkových agend v rámci Sociální reformy I. dochází ke zvýšení komfortu klientů z hlediska územní dostupnosti. Tento krok přináší moţnost efektivnějšího řízení a administrace dávek i lepší kontrolovatelnost vyuţití prostředků státu. Analytický materiál Agendy a územní působnost. Úřad práce ČR mj. konstatoval, ţe sjednocení výplaty dávek přináší pozitivní změny jak pro klienty tak i správce systému. Dostupnost sluţeb státu administrovaných MPSV se sjednocením výplaty dávek zvyšuje. Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 detašovaných, resp. výjezdních 64 MPSV: Vyhodnocení projektu DONEZ za první dva měsíce provozu: Tisková zpráva. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/11843/tz_mpsv_-_vyhodnoceni_projektu_donez-2.pdf>. 55 56 pracovišť ÚP lze po vyřídit veškeré sluţby jak v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávky pro osoby se zdravotním postiţením. Úřady práce ČR do působí ve 423 pracovištích, ale 94 z nich zajišťuje pouze agendu zaměstnanosti, 147 pouze agendu státní sociální podpory a 148 obě agendy. Nepojistné sociální dávky (dávky hmotné nouze) jsou nyní vypláceny ve 415 sídlech obecních úřadů Karta sociálních systémů Jako novinku připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí tzv. Kartu sociálních systémů nebo-li skarta. Kartu sociálních systémů je třeba chápat jako nástroj, kterým dochází k rozšíření nabídky dosud poskytovaných sluţeb a zvýšení uţivatelského komfortu. Podobný systém zavedla a vyuţívá jiţ řada evropských zemí, například Itálie, Velká Británie, Finsko a další, mimo EU třeba také USA. Platební funkce Karty bude povinná pouze pro ty, u nichţ je riziko zneuţívání dávek hmotné nouze. Pro ostatní příjemce podpory od státu bude Karta plnit funkce identifikační a autorizační, funkce platební pro tyto příjemce dobrovolná. Hlavním cílem zavedení Karty sociálních systémů je větší účelovost a adresnost sociálních dávek a také modernizace celého systému. V současnosti jsou dávky vypláceny prostřednictvím třech různých úřadů a třemi různými platebními způsoby - hotovostně, poštovní poukázkou a bezhotovostně. To významně prodraţuje správu systému. Systém je proto nezbytné optimalizovat a jednotlivé výplaty sociálních dávek sjednotit do tzv. Jednotného výplatního místa, tak aby všechny sociální dávky byly vypláceny pouze jednou organizací, tedy Úřadem práce ČR. Kartu sociálních systémů tedy bude vydávat Úřad práce ČR. Karta bude vyráběna v souladu s mezinárodně uznávanými předpisy, které se vztahují na bankovní karty. Bude tedy obsahovat běţné ochranné prvky Změny 2012: Jednotné výplatní místo. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma,. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/2>. 66 Změny 2012: Karta sociálních systémů. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:<http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/3>. 56 57 4.2.5 Změna vyplácení pomocí kuponového systému K zabránění zneuţívání sociálních dávek přispěl také nový systém tzv. kuponový systém, který má slouţit účelně pro potřeby lidí. Znamená to, ţe příjemci dávek obdrţí kupony, za které je moţno nakoupit potraviny, nikoliv však alkohol, cigarety, či snad utratit peníze ve výherních automatech. Peníze, které mají slouţit na podporu rodin k překlenutí nepříznivých ţivotních situací, část lidí vyuţívá neoprávněným způsobem. Pobírá sociální dávky a v řadě případů získává nelegální vedlejší příjem prací načerno. Dále část lidí nevyuţívá tyto prostředky pro zajištění těch potravin a dalšího zboţí, které jsou nezbytné pro zabezpečení základních ţivotních potřeb osob v hmotné nouzi. Tím poškozují nejen stát, ale na nezodpovědné chování některých rodičů doplácejí jejich nejbliţší, hlavně děti. Zároveň nejsou dostatečně motivováni, aby více sami usilovali o změnu své ţivotní situace a snaţili se uplatnit na trhu práce. Jedním ze způsobů, jak tento stav napravit, je zavedení věcného plnění sociálních dávek. 67 Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas 68 proto chce změnit motivaci lidí čerpajících sociální dávky. Sociální systém musí být podle něj nastaven tak, aby se vyplácel aktivní přístup. Výplata sociálních dávek bude vázána na aktivní chování, tedy na hledání zaměstnání, rekvalifikace, na účast v programech dalšího vzdělávání nebo veřejně prospěšných prací. Ministr Nečas říká: Jestliže se někdo bude soustavně a opakovaně těmto aktivitám vyhýbat, přijde o finanční výplatu sociálních dávek, včetně dávek státní sociální podpory. Místo toho obdrží kupony na konkrétní zboží a věcným plněním mu bude zajišťováno existenční minimum Kupony mají zamezit zneuţívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4016>. 68 Bývalý Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, od 4. září 2006 do 8. května Kupony mají zamezit zneuţívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4016>. 57 58 4.2.6 Agentury práce Od 1. ledna 2012 začaly úřady práce spolupracovat s agenturami práce. Jedná se o tzv. sdílené zprostředkování zaměstnání. Uchazeče o zaměstnání můţe krajská pobočka Úřadu práce zařadit, na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem, do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, v němţ Úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání a umoţnit efektivní vyuţití různých forem zprostředkování uchazečům o zaměstnání, kteří sami aktivně práci hledají. agentury práce mohou získat příspěvek na kaţdého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání k tomuto mohou získat další příspěvek, kdyţ umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, kdyţ si tento člověk udrţí zaměstnání minimálně 6 měsíců za umístění uchazeče o zaměstnání však nebude povaţováno, kdyţ ho přijme do pracovního poměru agentura práce pověřená zprostředkováním zaměstnání dohoda mezi Úřadem práce ČR a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání Změny 2012: Nezaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální reforma. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5 > 58 59 4.2.7 Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna 2012 Od 1. ledna 2012 se v sociální oblasti dotkly změny velkého počtu právních předpisů - zákonů i vyhlášek. Zákony: Zákon č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášky: Vyhláška č. 388, o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením Vyhláška č. 389, o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Vyhláška č. 390, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 391, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 392, kterou se mění vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů 59 60 Vyhláška č. 424, o vzoru, náleţitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náleţitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka Neefektivní systémy Cílem všech sociálních reforem je pochopitelně ušetřit jiţ tak zadluţenou státní pokladnu. Avšak systémy, které jsou nastaveny, jsou zcela neefektivní. Na tyto systémy, při kterých je moţné dávky zneuţívat, jsem se doposud dívala pouze z jedné strany. Chci však ukázat i tu druhou stanu, při které se dá také říci, ţe se zneuţívají peníze daňových poplatníků. Jedná se o to, ţe chybami v systému jsou vynakládány nemalé obnosy, které platí pochopitelně daňoví poplatníci. S takovou absurdností jsem se setkala opět v praxi ve státní sociální podpoře. Jako banalitou, která má ovšem rozměry velkého charakteru, je zasílání dokumentů - výzev, oznámení či rozhodnutí ţadatelům o dávky. Pomocí České pošty, a.s. se zasílají dokumenty, tzv. obyčejné psaní, jako např. výzva u dávky přídavek na dítě. Zde je ţadatel povinen ode dne 1. září doloţit potvrzení o studiu. Úřad tedy vytiskne výzvu, do obálky s ní přidá formulář potvrzení o studiu a zašle ţadateli. Jeden kus zaslání obyčejného psaní tedy stojí dle ceníku České pošty cca 10,- Kč (viz. Tabulka č. 1). Dávka přídavek na dítě se totiţ podává za období od 1. října do 30. září, a školní rok začíná od 1. září. Proto je třeba doloţit, zda-li od 1. září má ještě ţadatel nárok. Musí tedy doloţit jiţ zmiňované potvrzení o studiu. A pak si opět znovu poţádat a doloţit zbývající potřebné doklady, jako je potvrzení o příjmech za předcházející rok od 1. října. Kdyţ si ovšem tuto výzvu ţadatel nepřevezme a do 31. října si tedy zapomene opětovně poţádat, zasílá úřad tuto stejnou výzvu znovu. Jiţ však jako doporučenou zásilku, také pomocí České pošty, a.s. Jeden kus doporučené zásilky stojí dle platného ceníku České pošty cca 42,- Kč (viz. Tabulka č. 2). Ceny jsou pochopitelně orientační, záleţí na hmotnosti zásilky a také na doplňkových sluţbách, jako je např. dodání do vlastních rukou. Avšak v převáţné většině jsou tyto ceny reálné. 71 Novely právních předpisů v sociální oblasti od 1. ledna Ministerstvo práce a sociální věcí: Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupné z WWW:< 60 61 Pokud jsou v rodině například 3 studující zletilé osoby, zasílají se výzvy kaţdému ţadateli zvlášť. Opět se do obálek přikládají formuláře potvrzení o studiu či formuláře potvrzení o příjmu. Pokud ţadatel ani na tuto výzvu nezareaguje, zasílá se rozhodnutí o ukončení dávky, opět doporučeně. Tedy za jeden kus opět cca 42,- Kč. Pokud však ţadatel potřebné doklady k přiznání dávky doloţí, zasílá se opět obyčejnou obálkou oznámení o přiznání dávky. Toto oznámení se však ale zasílá při jakékoliv změně. To znamená, klesla-li či stoupla výše dávky i o pouhou 1 Kč. Oznámení, výzvy či rozhodnutí se tisknou z programu obvykle ve velikosti dvou listů. Kdyţ se tedy nad celou věcí zamyslím a spočítám, kolik stojí jeden list papíru nebo formuláře, kolik stojí toner do tiskárny či kolik stojí poštovné, a vynásobím to počtem ţadatelů či počtem poboček v celé republice, tak je tohle vůbec nutné? Nevyhazují se zde zbytečně peníze daňových poplatníků? Přes všechny změny v zákonech budou stále v systému sociálního zabezpečení velké nedostatky. Ţadatelé, kteří obdrţeli oznámení o zvýšení dávky o 1,- Kč, byli ve většině případů pohoršeni, a telefonovali k nám na úřad, aby se nad touto absurditou pozastavili. Ceník České pošty obyčejná zásilka Tabulka č. 1 Druh zásilky Do hmotnosti / cena v Kč 50 g - standard g g 2 1 kg 2 Obyčejné psaní Tato základní poštovní sluţba je osvobozena od DPH. 1) Obálka nebo nesloţený kartónový lístek, pravoúhlého tvaru, s rozměry maximálně 23,1 x 16,4 x 0,5 cm, minimálně 14 x 9 cm. 2) Délka nesmí přesahovat 35,3 cm a šířka 25 cm, přičemţ tloušťka nesmí být větší neţ 2 cm. Minimální rozměry zásilky jsou14 x 9 cm. 61 62 Obálky, které můžete koupit na poště Cena (s DPH) formát C6 formát C5 formát B4 formát DL - bez okénka formát DL - s okénkem foliová DL 218 x 110 mm letecká 1 Kč/ks 1 Kč/ks 2 Kč/ks 1 Kč/ks 1 Kč/ks 2 Kč/ks 1 Kč/ks Zdroj: Obyčejné psaní: Česká pošta Dostupné na WWW: <http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/psani/cr/obycejne-psani-id221/#cenik>. Ceník České pošty doporučená zásilka Tabulka č.2 Druh zásilky Do hmotnosti / cena v Kč 50 g - standard g g 2 1 kg 2 2 kg 2 Doporučená zásilka Tato základní poštovní sluţba a s ní související doplňkové sluţby a příplatky jsou osvobozeny od DPH. 1) Obálka nebo nesloţený kartónový lístek, pravoúhlého tvaru, s rozměry maximálně 23,1 x 16,4 x 0,5 cm, minimálně 14 x 9 cm. 2) Délka nesmí přesahovat 50 cm a šířka 35 cm, přičemţ tloušťka nesmí být větší neţ 5 cm. Minimální rozměry zásilky jsou14 x 9 cm. 62 63 Doplňkové služby (kromě ostatních cen za podávanou zásilku) Dodejka Odesílateli bude předáno písemné potvrzení prokazující dodání zásilky příjemci. Cena 10 Kč Dobírka Při dodání pošta od příjemce vybere odesílatelem stanovenou peněţní částku (dobírková částka). Následně ji vyplatí odesílateli nebo odesílatelem určené osobě, v hotovosti nebo převodem na určený účet. Dále se připočítává: 12 Kč při pouţití Poštovní dobírkové poukázky A nebo C - cena podle ceny Pk A a Pk C, při pouţití dobírkové sloţenky Poštovní spořitelny bez ohledu na výši dobírkové částky - cena dle platného Sazebníku poplatků Poštovní spořitelny. Dodání do vlastních rukou Pošta dodá zásilku: je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta, zákonnému zástupci adresáta nebo zmocněnci zákonného zástupce adresáta; je-li adresátem právnická osoba, jen oprávněné osobě. 8 Kč Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta Je-li adresátem fyzická osoba, odesílatel můţe poţadovat, aby poštovní zásilka byla dodána výhradně jen adresátovi. 8 Kč Zkrácení úložní doby pro vyzvednutí poštovní zásilky Na poště je zásilka standardně uloţena 15 dní. Odesílatel však můţe poţádat o zkrácení na 3 dny nebo na 10 dní. v ceně sluţby Prodloužení úložní doby pro vyzvednutí poštovní zásilky Na poště je zásilka standardně uloţena 15 dní. Tato doplňková sluţba umoţňuje, aby si odesílatel lhůtu pro vyzvednutí zásilky prodlouţil na jeden měsíc. Prodlouţit si lhůtu pro vyzvednutí zásilky můţe také adresát, ale jen v případě, ţe toto odesílatel předem nevyloučil. 15 Kč Zdroj: Doporučená zásilka: Česká pošta. Dostupné na WWW:<http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/psani/cr/doporucena-zasilka-id222/>. 63 64 Některé úřady práce pouţívají tzv. výplatní stroje, proto se ceny mohou ještě lišit. 4.4 Politika a zneužívání sociálních dávek Kaţdá politická strana má jiné představy o jakémkoliv systému. Co se týká sociálního systému, tak se zde změny objevují vlastně kaţdoročně. Je k zamyšlení, zda-li politické strany myslí opravdu na dobro občanů, či se jedná pouze o sliby, díky kterým lze získat volební hlasy. Některé politické strany se zabývají především tím, jak své hlasy získat, proto své volební programy vytvářejí takové, na které slyší převáţná většina rodin. Například volební program ODS na rok 2010: Co jsme prosadili do vládního programu? Výplatu dávek chceme striktně vázat na zajištění řádné školní docházky dětí. Kaţdý, kdo chce ţádat o sociální dávky, musí vědět, ţe vedle práv má také povinnosti. Výše dávek hmotné nouze bude více odstupňována podle aktivity ţadatele. Čím bude příjemce dávek aktivnější, tím vyšší dávky dostane. Rozšíříme nehotovostní výplatu (poukázky, karty) sociálních dávek z dávek hmotné nouze na další sociální dávky, pokud bude nutné chránit zájmy dětí. Budeme bránit zneuţívání dávek, například na gamblerství nebo alkohol. Pokud neplatiči nájemného a pořádkových pokut za narušování souţití mezi občany dostávají sociální dávky, bude jim z nich přímo strháván dluh. Zpřísníme podmínky v oblasti podpory v nezaměstnanosti, která bude vázána na aktivitu nezaměstnaného. Sníţíme podporu pro nezaměstnané, kteří ukončí pracovní poměr z vlastní vůle. 72 Či jeden z bodů volebního program ČSSD: Podpora rodin s dětmi místo škrtů V sociální politice zlepšíme situaci dětí a rodičů, kteří se o ně starají. Reforma, která proběhla za vlády ODS, zvýhodnila pouze nejbohatší vůči všem ostatním. Tedy vůči těm, kdo zabezpečují dlouhodobou stabilitu sociálního systému. 72 Vezmeme dávky těm, kteří odmítají pracovat. Občanská demokratická strana: Volební program [online].[cit ]. Dostupné z WWW:< 64 65 Právě rodiny s dětmi byly nejvíce postiţeny dodatečným zdaněním ve formě zdravotnických poplatků, DPH, inflace, skokové liberalizace nájemného atd. To je nutno rodinám vrátit. Ať uţ dětskými přídavky, vyššími daňovými odpočty (bonusem), společným zdaněním manţelů, zvýhodněním v reformovaném důchodovém systému, či rozšířením moţnosti čerpání rodičovského příspěvku. Podpora rodin s dětmi není sociální dávkou, je to investice do budoucnosti. Výchova dětí v rodině nesmí být důvodem ke sníţení ţivotní úrovně, která často postihuje zejména ţeny. 73 Bohuţel se domnívám, ţe není dobré měnit jakékoliv systémy tak často, jak se to děje právě v naší republice. Například u dávky státní sociální podpory rodičovský příspěvek se změny objevují pravidelně kaţdý rok. Nejen, ţe vzniká chaos, ale ve skutečnosti se do změny v systému přináší více financí, neţ-li má samotná změna ušetřit. Myslím si, ţe jakákoliv změna v systému musí být dlouhodobá, abychom v ní našli ten účel, pro který je vytvořena. Ve skutečnosti se tedy do systému stále dává, ovšem dle mého názoru jsou stále výsledky nulové. Převáţně ve všech volebních programech nacházíme téma zneuţívání sociálních dávek. Objevují se zde také názory, ţe zneuţívání sociálních dávek se stane trestným činem, či práce na černo bude trestána odnětím svobody. Politici se velmi často diví, ţe zneuţívání sociálních dávek je stále velké procento případů. Naši občané se cítí být bezbranní a chtějí od státu alespoň nějakou tu korunu navíc. Ovšem v dnešní době, kdy se vláda stále více a více snaţí šetřit, jsou převáţně kráceny ty rodiny, které to nejvíce potřebují. A tyto rodiny pak hledají, jak zákony a systémy obcházet. Je to takový bludný začarovaný kruh, protoţe pak přichází zase volební kampaně, kdy se strany snaţí tomuto zneuţívání dávek zabránit. Je vidět, ţe se jedná stále o aktuální problém, který se snaţí vláda řešit. Zda-li účelně či ne, zjistí aţ čas. 73 Program: Změny a naděje. Česká strana sociálně demokratická: Lepší budoucnost pro obyčejné lidi [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.cssd.cz/data/files/volebni_program_velky2010.pdf>. 65 66 4.4.1 Statistické údaje I přesto, ţe některé politické strany pouze slibují, je nutné se pozastavit nad tím, ţe je v naší republice jiţ neudrţitelný růst zadluţování, který je pochopitelně způsoben růstem sociálních výdajů. Proto se neustále vytvářejí tzv. sociální balíčky, které by toto zvyšování státního dluhu, měly sniţovat. Takovými opatřeními mělo od 1. ledna 2008 přinést do státní kasy asi 68 mld. Kč. Statistické údaje ve vývoji sociálních výdajů signalizují v posledních letech pozitivní výsledky v reformě veřejných rozpočtů. Na přehled výdajů celého dávkového systému, či přehled výdajů na státní sociální podporu je moţno se podívat do příloh této práce (viz. Příloha č. 1 aţ Příloha č. 6). 66 67 Závěr Svou prací jsem chtěla poukázat na problematiku zneuţívání sociálních dávek, chybný systém, ale i řešení proti zneuţívání. Odhalila jsem problémy, které nikdo neřeší. Proto je nutno sjednat rychlou nápravu. Protoţe není třeba zdokonalovat pouze zákony, ale také právě systémy. Není přece moţné, aby byly zneuţívány penízy nás všech. Není také moţné, aby byl někdo veden v evidenci úřadu práce například 8 let. Z čeho takový člověk ţije? Takový člověk si práci opravdu nehledá nebo pro něj práce snad není? Nebo takový ţivot někomu vyhovuje? A není to tak, ţe se má teoreticky ze státních peněz dobře? Chce to jednoznačně přísná pravidla a změny. Není přece moţné, aby občané nedokládali příjmy například z výţivného, i kdyţ bylo řádně zaplaceno. Některé výţivné bývá velmi vysoké a proto takové příjmy mohou velmi ovlivnit výši vyplacené dávky. Je třeba, aby jakýkoliv příjem byl podloţen platným potvrzením. Jednoznačně je třeba zrušit tzv. prohlášení, které dle mého názoru není relevantní k vyplácení sociálních dávek. Jakoukoliv situaci bych nechala striktně podloţit právoplatným a podpůrným dokladem. Co je však třeba udělat, jako nejdůleţitější krok, je zřídit kontrolní činnost všech úřadů, vyplácející sociální dávky. Tento kontrolní úřad by měl ve své pravomoci navštěvovat jednotlivé rodiny přímo u nich doma. Takovou kontrolní činnost měly ve své pravomoci například odbory sociálních věcí. Jak to však bude fungovat od 1. ledna 2012, kdy všechny dávky začaly vyplácet úřady práce, to nikdo zatím nedokáţe říci. Kaţdopádně takový kontrolní úřad chybí ve státní sociální podpoře. V kaţdém případě je potřeba, aby kaţdý občan nejprve vyčerpal veškeré své osobní moţnosti, neţ se dostane na úřad pro nějakou sociální dávku. Tím myslím, ţe by měl vyčerpat své finanční zabezpečení, poté vyčerpat své hmotné statky a následně i statky nehmotné. 67 68 Protoţe spoustu ţadatelů o sociální dávky jsou vysoce finančně i hmotně zabezpečeni, a myslím si, ţe sociální dávky takovým lidem v ţádném případě nenáleţí. Domnívám se také, ţe ne všechny novelizace zákonů jsou efektivní. Jako například od 1. ledna 2012 u rodičovského příspěvku. Kdy matka či otec pobírají tuto dávku, mohou pracovat a pobírat neomezeně příjem, a ještě k tomu můţe dítě navštěvovat školku. V takovém případě se stát chová jako dobře placená chůva. Proto je důleţité se nad kaţdou změnou dobře zamyslet, aby vůbec přinesla uţitek, jaký přinést má. Problémy se zneuţíváním sociálních dávek se budou vyskytovat zřejmě stále, avšak záleţí pouze na nás samotných, jak se dokáţeme k tomuto problému postavit. Jak jednotlivci tak i vláda. Lidé by se měli zamyslet nad svým charakterem a podívat se na budoucnost svých dětí. Vést je k pracovitosti, čestnosti a samostatnosti. Pokud bude mezi námi toliko dobrých vlastností, nebude potřeba vyplácení tolika sociálních dávek. Snad jen ve výjimečných a opravdu nutných případech. Na druhou stranu by se měl stát více zaměřit na jeden zaběhnutý systém a ten vést k dokonalosti. Vyhledat ta nejslabší místa v systému, upravit díry v zákonech, a moţná se i občas ptát svých zaměstnanců úředníků, jak by odstranili určité nedostatky. Měl by se přestat zabývat tím, jak lidem co nejvíce odejmout finanční prostředky pomocí krácení dávek. A měl by se opravdu snaţit sníţit výdaje státního rozpočtu na vyplácení sociálních dávek, pomocí kvalitních opatřeních. 68 69 Seznam použité literatury Knihy: 1.) BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora, s komentářem a příklady k aktualizované vydání. Olomouc : Anag, s. ISBN ) GREGOROVÁ, Zdeňka; GALVAS Milan. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Doplněk, Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Svazek s. ISBN ) HALÍŘOVÁ, Gabriela; MELOTÍKOVÁ, Petra. Praktikum z práva sociálního zabezpečení. Vyd. 1. Praha : Leges, s. ISBN ) SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. Vysokoškolské učebnice. ISBN ) STEINICHOVÁ, Ladislava a kol. Zákon o zaměstnanosti: Komentář. Vyd. 1. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN ) TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení : 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s. Právnické učebnice. ISBN 70 Zákony: 1.) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2.) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 3.) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 4.) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 5.) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů. 6.) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7.) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Internetové zdroje: 71 Seznam formulářů Formulář č. 1: Ţádost o podporu v nezaměstnanosti platný od Formulář č. 2: Doklad o výši čtvrtletního příjmu Formulář č. 3: Ţádost o rodičovský příspěvek Seznam tabulek Tabulka č. 1: Ceník České pošty obyčejná zásilka Tabulka č. 2: Ceník České pošty doporučená zásilka Seznam příloh Příloha č. 1: Vývoj výdajů dávkových systémů Příloha č. 2: Strukturální rozloţení výdajů na dávky sociální podpory Příloha č. 3: Strukturální rozloţení celkových sociálních příjmů domácností, v členění na jejich hlavní skupiny, tj. sedm základních druhů dávek Příloha č. 4: Tisková zpráva statistické údaje za rok 2009 a Příloha č. 5: Vývoj vyplácených dávek státní sociální podpory Příloha č. 6: Stavy aktivních uchazečů v systému DONEZ 72 Přílohy Příloha č. 1 Vývoj výdajů dávkových systémů Výdaje (mld. Kč) Dávkový systém rok 2009 rok 2010 Dávky důchodového pojištění 331,6 337,8 Dávky nemocenského pojištění 26,0 22,8 z toho: nemocenské 18,2 14,9 Podpory v nezaměstnanosti 15,1 13,4 Příspěvek na péči 18,7 19,6 Dávky pomoci v hmotné nouzi 3,1 3,9 v tom: příspěvek na ţivobytí 2,3 2,9 doplatek na bydlení 0,5 0,7 mimořádná okamţitá pomoc 0,3 0,3 Dávky zdravotně postiženým 2,5 1,8 Dávky státní sociální podpory 41,1 40,8 z toho: rodičovský příspěvek 28,6 27,7 přídavek na dítě 4,7 3,9 příspěvek na bydlení 2,3 3,5 Zdroj: Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce Ministerstvo práce a sociální věcí: Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupné na WWW:< 72 73 Příloha č. 2 Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online] 2011 [cit ]. ISBN Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/11544/rocenka_2010.pdf>. 73 74 Příloha č. 3 Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností, v členění na jejich hlavní skupiny, tj. sedm základních druhů dávek: Zdroj: Analýza vývoje příjmů výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné na WWW:<http://www.mpsv.cz/files/clanky/10783/Analyza_vyvoje_prijmu_a_vydaju_domacnosti_CR_v_roce_2010.pdf> 74 75 Příloha č. 4 Tisková zpráva statistické údaje za rok 2009 a 2010 Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo dne tuto tiskovou zprávu, jako statistické údaje za rok 2009 a 2010: Počet kontrol, které byly uskutečněny v oblasti státní sociální podpory v roce 2009 a 2010: V rámci předběţných a průběţných finančních kontrol bylo zkontrolováno 100% podaných ţádostí. Na úseku vnějších kontrol bylo uskutečněno úřady práce: V roce 2009: 3686 kontrol V roce 2010: 3686 kontrol Počet sankcí udělených úřady práce v roce 2009 a 2010 a jejich výše: Počet sankcí v roce 2009: Celková výše: ,-- Počet sankcí v roce 2010: Celková výše: ,-- Z toho: na pokuty za nepravdivá tvrzení: Počet pokut v roce 2009: 3628 Celková výše: ,-- Počet pokut v roce 2010: 3820 Celková výše: ,-- Z toho neoprávněně čerpané dávky, které ÚP vymáhaly k vrácení: Počet sankcí v roce 2009: Celková výše: ,-- Počet sankcí v roce 2010: Celková výše: ,-- V roce 2010 byly nejčastěji zneuţívány následující dávky: Rodičovský příspěvek Příspěvek na bydlení Zdroj: 2011/ Informace o neoprávněném čerpání dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/11676>. 75 76 Vývoj vyplácených dávek státní sociální podpory Příloha č. 5 Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online] 2011 [cit ]. ISBN Dostupné na WWW:<http://www.mpsv.cz/files/clanky/11544/rocenka_2010.pdf>. 76 77 Stavy aktivních uchazečů v systému DONEZ Příloha č. 6 Zdroj: MPSV: Vyhodnocení projektu DONEZ za první dva měsíce provozu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/11843/tz_mpsv_-_vyhodnoceni_projektu_donez-2.pdf>. 77 SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU Social benefits in the Czech Republic focusing on

http://kraken.slv.cz/29Cdo4101/2008

29 Cdo 4101/2008 Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř., § 403 odst. 1 obch. zák., § 1 odst. 2 ZKV ve znění do 31.12.2007 Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Jiřího Zavázala rozhodl v konkursní věci dlužnice GROL - IPOZ spol. s r. o., se sídlem v Brně - Chrlicích, Tovární 7, identifikační číslo 46979204, zastoupené Mgr. Jaroslavem Srbou, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 33, PSČ 602 00, o návrhu věřitele Ing. I. N., zastoupeného Mgr. Vladanem Valou, advokátem, se sídlem v Brně - Žabovřeskách, Marie Stejskalové 767/62, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 38 K 57/2005, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. dubna 2008, č. j. 1 Ko 104/2007-349, takto: Usnesením ze dne 27. dubna 2007, č. j. 38 K 57/2005-220, prohlásil Krajský soud v Brně k návrhu věřitele Ing. I. N konkurs na majetek dlužnice GROL - IPOZ spol. s r. o. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že navrhující věřitel doložil své splatné pohledávky za dlužnicí z titulu úvěrových smluv ve výši nejméně 8,347.644,60 Kč, neshledávaje opodstatněnou námitku promlčení pohledávek. Vzhledem k tomu, že měl za doložené i pohledávky Finančního úřadu Brno II (jejichž existenci dlužnice nezpochybňovala) a České správy sociálního zabezpečení (vůči níž dlužnice sama přiznávala splatný závazek ve výši 1,134.191,- Kč), odvolací soud uzavřel, že dlužnice je ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV ), v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky. Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu, opírající se o existenci dovolacích důvodů uvedených v § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné. Dovolání v této věci může být přípustné (jak dovozuje sama dovolatelka) jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.), tedy tak, že Nejvyšší soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Takový úsudek však v mezích podaného dovolání namístě není. Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že v rozporu s ustanovením § 45c o. s. ř. nepředvolal k odvolacímu soudu jejího zástupce s procesní plnou mocí. Touto argumentací, opírající se o ustanovení § 45c o. s. ř., nevystihuje dovolatelka vadu řízení ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., nýbrž tzv. zmatečnostní vadu řízení ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř., která není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a jejímž prostřednictvím na přípustnost dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nelze usuzovat (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nadto Nejvyšší soud uvádí, že odvolací soud v důvodech napadeného usnesení ozřejmil (srov. str. 6 odst. 2 odůvodnění), že předvolání k odvolacímu jednání uskutečnil postupem podle ustanovení § 66c odst. 1 ZKV, k čemuž se dovolání nevyslovuje (závěrům odvolacího soudu potud neoponuje). Další dovolatelčina argumentace spočívá na závěru, že navrhující věřitel neměl v době podání rozhodčí žaloby aktivní věcnou legitimaci (nenáleželo mu právo pohledávku vymáhat), takže se pohledávka promlčela. Z toho, že věřitel v době zahájení odpovídajícího řízení o úhradě pohledávky nebyl aktivně věcně legitimován k vymáhání pohledávky vůči dlužníku (že se majitelem pohledávky případně stal později), závěr, že podáním příslušné žaloby (jiného návrhu na zahájení řízení) se nestaví běh promlčecí doby, neplyne. Naopak, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, určuje v § 403 odst. 1 způsobem, jenž nevyžaduje dalšího výkladu, že promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí. To, zda jde o věřitele domnělého (o někoho, kdo pohledávku vůči dlužníku ve skutečnosti nemá), se v otázkách promlčení pohledávky vůči takovému věřiteli nepromítá. Za této situace neměl Nejvyšší soud důvod prověřit (tím, že dovolání připustí) ani věcnou správnost té dovolatelčiny námitky, podle níž soud nezohlednil skutečnost, že ČSSZ potvrdila, že úpadce své závazky platí . Nehledě ke skutkové rovině takto formulované námitky (v podobě, jejíž prosazení v dovolacím řízení náleží pro tuto věc zapovězenému - vzhledem ke způsobu, jímž jedině může být dovolání připuštěno - dovolacímu důvodu dle § 241a odst. 3 o. s. ř.), obstojí úsudek odvolacího soudu o úpadku dlužnice ve formě platební neschopnosti již na základě pohledávky navrhujícího věřitele a Finančního úřadu.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/marek-pribil-soud-obzaloba-capi-hnizdo-clanek-chovanec_1912220600_kno

‚Článek o Čapím hnízdě svědek označil za internetový hnůj.‘ Proč soud zastavil stíhání novináře Přibila? | iROZHLAS - spolehlivé zprávy Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Česko Marek Přibil ČSSD Milan Chovanec obvodní soud pro Prahu 4 Andrej Babiš Tomáš Tuhý Čapí hnízdo kauza Čapí hnízdo Novinář Marek Přibil si neověřil informace, šlo však o nedbalost a ne úmyslný trestný čin. K takovému závěru došel Obvodní soud pro Prahu 4, když zastavil novinářovo stíhání pro pomluvu kvůli článku o Čapím hnízdě. Přibil v něm citoval čtveřici policistů, kteří tvrdili, že kauzu ovlivňoval bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Soud případ stopl koncem listopadu, iROZHLAS.cz nyní získal písemné znění rozsudku. Verdikt však není konečný. dokument Praha 6:00 22. prosince 2019 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Novinář Marek Přibil ve sněmovně v roce 2017, kdy zasedala vyšetřovací komise v kauze úniků informací z vyšetřovacích spisů | Foto: Tomáš Krist / MAFRA | Zdroj: Profimedia „V projednávaném skutku nelze shledávat úmyslnou formu zavinění, nýbrž zavinění nanejvýše ve formě vědomé nedbalosti, která však k dovození trestní odpovědnosti pro přečin pomluvy nepostačuje,“ napsala soudkyně Jana Petráková v usnesení, které redakce získala s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Přibil čelil obžalobě kvůli článku z loňského listopadu, ve kterém tvrdil, že se Chovanec a bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý snažili zasahovat do kauzy možného dotačního podvodu kolem farmy Čapí hnízdo. Novinář s odkazem na čtveřici kriminalistů napsal, že ovlivňovali přímo vyšetřovatele případu, tedy pražského policistu Pavla Nevtípila. Důvodem mělo být údajně to, že se ČSSD snažila omezit politickou konkurenci. Policisté to ale během vyšetřování popřeli. Jeden z nich označil text za „internetový hnůj“, jiný zas vypověděl, že Přibil z jeho pohledu zaměnil „kauzu Čapí hnízdo za kauzu Černý kašel“. Zda to myslel vážně, nebo šlo jen o nadsázku, není z usnesení jasné. „Ze všech úředních záznamů o podaném vysvětlení osob, které jsou v článku jmenovány, vyplývá, že jeho obsah se zjevně nezakládá na pravdě,“ shrnula soudkyně. Přesto soud došel k závěru, že nešlo o trestný čin. Z dokumentu vyplývá, že Přibil měl informace od kolegyně, která se pohybovala v policejních kruzích. Dále je ale neověřoval. „Z hlediska subjektivní stránky se tudíž nejednalo o informace zcela vyfabulované obviněným, nýbrž o informace, jež mu byly podány svědkyní L., které obviněný bez přiměřených důvodů důvěřoval,“ píše se dále v dokumentu. Celé usnesení obvodního soudu o zastavení stíhání si můžete přečíst zde: Sám Přibil od začátku pochybení odmítá, k aktuálnímu rozhodnutí soudu se však na žádost redakce nevyjádřil. Případ ale není u konce, jak minulý týden upozornil Deník N. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 podalo proti usnesení stížnost, věc tak bude řešit Městský soud v Praze. „Ano, podali jsme stížnost,“ uvedla bez dalších podrobností státní zástupkyně Ivana Jindrová. Přibil svůj text, kvůli kterému půjde znovu před soud, publikoval navíc jen pár hodin poté, co server iROZHLAS.cz odtajnil důkazní půdorys, na němž stála kauza Čapí hnízdo. V ní čelí obvinění z dotačního podvodu premiér Andrej Babiš (ANO) a dotační expertka Jana Mayerová. Pražští žalobci jejich stíhání původně zastavili, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ho ale začátkem prosince obnovil. Článkem se zabývala také Generální inspekce bezpečnostních sborů. Letos v březnu konstatovala, že policisté nejsou podezřelí z trestného činu ani přestupku. Chovanec v případu vypovídal jako svědek letos v létě. Uvedl, že on ani Tuhý s vyšetřovatelem kauzy Čapí hnízdo nehovořili. Přibil se dostal do veřejného povědomí zejména kvůli nahrávkám, které zveřejnil twitterový účet Julius Šuman. Novinář, který dříve působil v deníku Mladá fronta Dnes patřícím do holdingu Agrofert, na záznamu s Babišem řešil zveřejňování kompromitujících materiálů na ODS a ČSSD. Babiš označil nahrávky za zmanipulované. Současně oba odmítli, že by měli informace z živých kauz.

https://www.zakony.cz/zakony/2004/201/zakon-284-2004-Sb-SB2004284

Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - Zákony.cz 1.1.2017 - Účinný 284/2004 Sb. Zákon č. 284/2004 V § 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, se na konci odstavce 8 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. [3a)]". ["3a] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. V § 31 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. [4a)]". „ [4a] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 21 se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinnosti podle zvláštního právního předpisu. [10a)]". „ [10a] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Advokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu financí při výkonu jeho působnosti podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, [10a)] soudu, orgánu činnému v trestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním.". "(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zvláštních právních předpisů o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, [10a)] pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti, evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností.". "(5) Kontrolní rada přijímá od advokátů oznámení podle zvláštního právního předpisu, [10a)] zajišťuje jejich soulad s právními předpisy a předání příslušné organizační složce Ministerstva financí. Postup advokáta a kontrolní rady při této činnosti stanoví stavovský předpis.". § 25b (1) Peníze, cenné papíry nebo jiný majetek přijatý advokátem do správy je advokát povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo u jiné osoby oprávněné podle zvláštních právních předpisů k přijímání vkladů nebo ke správě cenných papírů anebo jiného majetku. § 25b (2) Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1. § 25b (3) Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uschovává advokát po dobu deseti let od ukončení správy. § 25b (4) Podrobnosti o povinnostech advokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.". § 25b (1) Notář je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s notářskou činností podle § 2 a další činností podle § 3 odst. 1 a 2 a které se mohou dotýkat oprávněných zájmů § 25b (2) Povinnosti mlčenlivosti mohou notáře zprostit pouze osoby uvedené v odstavci 1. § 25b (3) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na notáře, který byl odvolán. § 25b (4) Povinnosti mlčenlivosti se notář nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči navrhovateli kárného návrhu v době přípravy kárného návrhu. Povinností mlčenlivosti není notář vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a osobou, která může notáře mlčenlivosti zprostit, nebo jde-li o řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv. § 25b (5) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu a povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků. § 25b (6) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. [4a)] § 25b (7) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje obdobně i na zaměstnance notáře a zaměstnance notářské komory a Komory, a to i po skončení jejich pracovního poměru; nevztahuje se na notáře a jeho pracovníky ve vztahu k sobě navzájem. [4a] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. § 25b (1) Peníze lze předat do notářské úschovy jen na základě žádosti, která musí obsahovat § 25b (2) Není-li notář požádán o převzetí peněz do úschovy písemně nebo pomocí elektronického přenosu dat, o žádosti o přijetí peněz do úschovy sepíše za přítomnosti žadatele o úkon záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli. § 25b (3) Předáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet u banky, označený "notářská úschova", jehož majitelem je notář, (dále jen "zvláštní účet") nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat. Není-li dán důvod pro odmítnutí tohoto úkonu, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu, popřípadě toto označení uvede v záznamu o žádosti. § 86 (1) Notář poté, kdy se od banky dozví, že peníze byly na jeho zvláštní účet složeny nebo převedeny, přijme je do notářské úschovy za účasti složitele; protokol o notářské úschově musí obsahovat § 86 (2) Mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, musí být protokol o notářské úschově pořízen též za účasti příjemce a musí obsahovat mimo náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) a f) až i) dále § 86 (3) Protokol o notářské úschově podle odstavce 1 se vyhotovuje ve dvojím vyhotovení, z nichž jedno vyhotovení notář vydá složiteli. Protokol o notářské úschově podle odstavce 2 se vyhotovuje ve trojím vyhotovení; jedno vyhotovení notář vydá složiteli a příjemci. § 87 (1) Notář příjemci vydá peníze z notářské úschovy bezhotovostním převodem na účet nebo účty označené v protokolu o notářské úschově ve stanovené lhůtě a po splnění stanovených podmínek. Notář postupuje obdobně, mají-li být peníze vráceny složiteli. Nebylo-li možno příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově jiný účet, notář vydá stanoveným způsobem peníze z notářské úschovy složiteli. § 87 (2) Mají-li být peníze vydány složiteli a nebylo-li možno mu peníze vydat na účet označený v protokolu o notářské úschově, notář vydá peníze složiteli způsobem se složitelem dohodnutým. Jestliže složitel odmítne peníze převzít, má se za to, že je vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního právního předpisu. § 87 (3) O vydání peněz notář vyrozumí příjemce i složitele. § 87 (4) Nepřijme-li notář úschovu, peníze vrátí složiteli. § 88 (1) Do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově složiteli a dobou vydání se rozumí okamžik připsání na účet peněžní částky, která byla vydána příjemci postupem podle § 87, není-li v protokolu o notářské úschově stanoveno jinak. § 88 (2) Jsou-li peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, notář při postupu podle obsahu protokolu o notářské úschově nemůže peníze vydat složiteli bez souhlasu příjemce, trvá-li lhůta pro splnění stanovených podmínek nebo jestliže byly splněny stanovené podmínky pro vydání peněz příjemci a dosud mu nebyly vydány, nebo trvá-li lhůta pro vydání peněz příjemci, popřípadě lhůta, na kterou byla notářská úschova dohodnuta, pokud nenastane skutečnost uvedená v § 87 odst. 1, na základě které se mají peníze vydat složiteli.". V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. [7]". Poznámka pod čarou č. [7] zní: „ [7] Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Zákon č. 284/2004ze dne 8. dubna 2004, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozděj... [+] ČÁST SEDMÁ Změna notářského řádu [+] ČÁST OSMÁ Změna zákona o živnostenských úřadech

http://kraken.slv.cz/1VSPH506/2011

1 VSPH 506/2011-A-13 KSPH 41 INS 4375/2011 1 VSPH 506/2011-A-13 USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci navrhovatele-dlužníka: Jan Dobrovodský, nar. 14. srpna 1981, bytem Rudná u Prahy 170, 252 19 Chrášťany, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 4375/2011-A-8 ze dne 24. března 2011, Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 4375/2011-A-8 ze dne 24. března 2011 se potvrzuje. V odůvodnění usnesení zejména uvedl, že dne 16.3.2011 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, který však v rámci kolonky č. 21 návrhu neobsahoval podstatné okolnosti osvědčující úpadek dlužníka, když se dlužník spokojil s tvrzením, že celková výše závazků činí asi 1.694.135,-Kč, že k 17.5.2010 ukončil provozování živnosti a vzhledem k výši příjmů a majetku není schopen své závazky hradit. Soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 NSČR 22/2009-A-21 ze dne 20.5.2010 s tím, že nedostatečné osvědčení úpadku vedlo k rozhodnutí dle § 128 odst. 1 IZ. Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že ve formuláři návrhu na povolení oddlužení uvedl všechny podstatné skutečnosti, že z kolonky č. 16 plyne, že dlužník má závazky dlouhodobě po splatnosti, dle možností daných elektronickým formulářem dlužník uvedl tituly pohledávek a vedená exekuční řízení. Jako přílohy dlužník uvedl kopie všech vykonatelných titulů. Dále uvedl, že vylíčení okolností svého úpadku považuje za relevantní a v případě, že soud shledá, že podmínky pro povolení oddlužení nejsou dány, může prohlásit na majetek dlužníka konkurs. Z výše uvedených důvodů navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil soudu I. stupně nebo aby návrhu vyhověl. Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že v rámci kolonky č. 21 formuláře návrhu na povolení oddlužení dlužník pouze uvedl, že celková výše jeho dluhů činí 1.694.135,-Kč, že k 17.5.2010 ukončil výkon živnostenské činnosti a vzhledem ke svému majetku a příjmům není schopen splácet své dluhy a je v úpadku. Insolvenční soud v odůvodnění svého rozhodnutí přesvědčivě vysvětlil, že insolvenční návrh nesplňuje náležitosti na něj zákonem kladené, neboť vylíčení rozhodných skutečností týkajících se úpadku dlužníka je ve své podstatě toliko formální a nelze z něj zjistit nic konkrétního o poměrech dlužníka, který sice tvrdil, že má více věřitelů se splatnými závazky, jež není schopen plnit, ale neuvedl ničeho o příčinách tohoto úpadku, o svých příjmech za předchozí období ani nepřipojil úředně ověřený podpis manželky. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

https://www.denik.cz/umeni/aktualne423929.html

Gere asi do vězení nepůjde. Soud pozastavil stíhání - Deník.cz Gere asi do vězení nepůjde. Soud pozastavil stíhání Skandál kvůli polibku indické celebrity není u konce Gere polibekFoto: Dillí Indický nevyšší soud pozastavil platnost zatykače, který na amerického herce vydal minulý měsíc soud v Radžastánu. Herec měl porušit zákon tím, že v rámci charitativní akce na pódiu políbil bollywoodskou hvězdu Shilpu Shettyovou. I té podle indického práva hrozil trest. Nejen za veřejné pohoršování, ale i za to, že se objetí hollywoodského herce dostatečně nebránila. Soud v Radžastánu proti ní vznesl celkem tři obvinění. Teď čeká na další rozsudek nejvyššího soudu, který se bude zabývat žádostí hereččina právníka, aby tři různá obvinění byla změněna v jedno a aby se spor přesunul Bombaje, kde Shettyová žije. Herečka sice v okamžik incidentu reagovala podrážděně a Gereovi po poněkud nemotorném objetí a pokusu o polibek vytkla, že "to už je snad trochu moc" - později se ale za herce postavila a hájila ho před hněvem indické ulice i indických novinářů. Snímek americké hvězdy s indickou kráskou v náručí zaplnil titulní stránky novin, televize opakovaly "šokující záběry". Lamač ženských srdcí a buddhista si před objektivy kamer neuvědomil, že v Indii jsou takové projevy náklonnosti na veřejnosti nepřípustné. Vášnivé objetí se záklonem a několik polibků na tvář dohnalo Indy až k pálení jeho portrétů. Jejich rozhořčení sdílely i úřady. Soud v Jaipuru nazval Gereovo chování "aktem obscénnosti" a vydal na něj zatykač. Herec celkem pochopitelně nevycházel z údivu: myslel si prý, že kauzu všichni hned hodí za hlavu. "V Indii je jedna malá pravicová a velmi konzervativní strana, která se považuje za morální policii země a takovéhle věci dělá často," vzkázal z bezpečí Ameriky. Podle místních zákonů mu stále hrozí tři měsíce vězení, pokuta nebo obojí. I jeho případ přes pozastavení čeká na přidělení k příslušnému soudu. Shettyové se letos podařilo rozpoutat už dvě "kulturní nedorozumění". Na začátku roku se stala mučednicí v britské verzi Celebrity Big Brother. Jedna ze soutěžících Jade Goodyová jí doporučila, aby se vrátila zpátky do slumu a podle názvu rýžové placky ji spolu s ostatními oslovovala Poppadom. Další narážky už režie vypípávala. Skandál řešila britská média a ministr financí Gordon Brown, který byl v Indii na obchodní cestě, musel pořad vysvětlovat v tamních médiích i členům indické vlády. Goodyovou diváci vyloučili a Shilpu "v roli oběti" vynesli k vítězství.

http://kraken.slv.cz/4Nd224/2011

4 Nd 224/2011 4 Nd 224/2011-47 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobkyně OSPEN s.r.o., se sídlem Hradecká 1383, 535 01 Přelouč, zast. JUDr. Martinem Michňákem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 76, 1487, 280 02 Kolín, proti žalované L. G. , o zaplacení částky 23.603,97 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 EC 93/2010, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., t a k t o : Věc vedenou u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 EC 93/2010 projedná a rozhodne Okresní soud Praha-východ . Dne 30. 4. 2010 podala žalobkyně u Okresního soudu Praha-východ návrh na zahájení řízení ve výše uvedené věci. Okresní soud Praha-východ však usnesením ze dne 11. 5. 2010, sp. zn. 3 EC 93/2010, vyslovil ve věci svou místní nepříslušnost a postoupil ji Okresnímu soudu v Kolíně. Okresní soud v Kolíně následně vyslovil nesouhlas s postoupením věci a Krajský soud v Praze usnesením ze dne 4. 10. 2010, sp. zn. 21 Nc 544/2010, rozhodl tak, že nesouhlas Okresního soudu v Kolíně je důvodný. Okresní soud Praha-východ poté usnesením ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 3 EC 93/2010, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu České republiky k určení místně příslušného soudu. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 84 o.s.ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Bydlištěm ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. se rozumí místo, kde se fyzická osoba zdržuje s úmyslem zdržovat se zde trvale. Podle ustanovení § 105 odst. 1, věty první, o. s. ř. soud zkoumá místní příslušnost před tím, než začne jednat o věci samé. Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že žalobkyně v návrhu na zahájení řízení uvedla adresu žalované Ch. , K. n. Č. L. Na této adrese je žalovaná dle výpisu z centrální evidence obyvatel přihlášena k trvalému pobytu od 28. 3. 1995. Na danou adresu se však žalované nepodařilo doručit a šetření příslušného soudu vyšlo najevo, že žalovaná se z uvedené adresy odstěhovala údajně do Velké Británie. V průběhu řízení se tak nepodařilo zjistit místo bydliště žalované (resp. místo, kde se žalovaná zdržuje) ani v době podání návrhu na zahájení řízení ani v době současné. Nejvyšší soud České republiky proto shledal podmínky pro učení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. a z důvodu rychlosti a hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný k projednání a rozhodnutí dané věci soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud Praha-východ.

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/28-cdo-3814-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3814/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3814/2008 JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobců a) D. S., b) D. F. P., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) J. K., 2) L. K., 3) M. H., 4) E. H., 5) B. S., o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 6 C 257/2006, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2008, č. j. 20 Co 626/2007-152, takto: Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž tento soud zamítl žalobu, na základě níž se žalobci domáhali určení, že „R. S. a A. B., provdaná N., byli ke dni smrti podílovými spoluvlastníky každý k id. &amp;#189; nemovitostí – domu č. p. 439 a pozemku p. č. st. 521 zapsaných nyní na LV č. 10689 v k. ú. L., o. L., okres Z.“ (dále jen „předmětné nemovitosti“). Odvolací soud též rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, řízení mu předcházející a rovněž přihlédl k průběhu řízení ve věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 6 C 292/96, zejména pak k nálezu Ústavního soudu vydaného v této věci na základě ústavní stížnosti žalobců dne 25. 4. 2005 pod sp. zn. I. ÚS 696/02. Vycházel z právního názoru dovozeného Ústavním soudem v citovaném nálezu, tedy že samotné fyzické opuštění věci nemůže vyvolat právní následek předpokládaný v § 453 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 1991 (dále jen „obč. zák.“). Z tohoto právního názoru vyplývá, že v daném případě převzal stát v roce 1971 předmětné nemovitosti na základě opatření finančního odboru ONV G. ze dne 13. 9. 1971, č. j. Fin 4-Rp 2217/71 bez právního důvodu. Nezbývá ovšem než konstatovat, že se na projednávanou věc vztahuje § 6 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 87/1991 Sb.“). Na daný případ je tedy třeba aplikovat závěry obsažené ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl. ÚS st. 21/05 o vztahu restitučních zákonů jakožto právních předpisů zvláštních a právních předpisů obecných. V projednávané věci není v žádném případě dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když kladné rozhodnutí ve věci by nejenže nenastolilo právní jistotu účastníků řízení, nemohlo by ochránit práva žalobců, neboť v mezidobí (od vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu do vydání rozhodnutí Ústavního soudu) zcela v souladu se zákonem došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na subjekty, které toto právo nabyly v dobré víře v legálnost těchto právních úkonů. Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z jimi tvrzené skutečnosti, že předchozí řízení je postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobci se původně domáhali výše specifikovaného určení proti městu L., avšak to ještě před vydáním nálezu Ústavního soudu v dané věci převedlo předmětné nemovitosti na žalované. Žalobci tak byli nuceni vůči původnímu žalovanému vzít žalobu zpět, načež Krajský soud v Brně zpětvzetí návrhu připustil, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Žalobcům tak nezbylo než se svých nároků domáhat vůči žalovaným. Názor odvolacího soudu o převzetí předmětných nemovitostí státem bez právního důvodu je třeba odmítnout, neboť je zcela v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., protože podmínkou pro aplikaci tohoto zákona je státní občanství, nicméně ta u žalobců splněna nebyla a tito se tedy nemohli domáhat vydání předmětných nemovitostí jinak, než podáním určovací žaloby ve smyslu § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, veznění pozdějších předpisů. Ústavní soud v nálezu, sp. zn. I. ÚS 696/02 dovodil, že posuzovaný případ evidentně není případem restitučním, a je tedy zřejmé, že posouzení dané věci krajským soudem jako věci, na níž dopadají restituční zákony, bylo nesprávné. Jednání původního žalovaného spočívající v převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na současné žalované, lze mít za rozporné s právní zásadou, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Současní žalovaní též nemohli být v dobré víře, že původní žalovaný mohl na ně vlastnické právo převést. Původní žalovaný měl taktéž v době převodu tohoto vlastnického práva vědomost o probíhajícím řízení před Ústavním soudem. V tomto úkonu lze nepochybně spatřovat rozpor s dobrými mravy. Z výše označených důvodů žalobci navrhují, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek soudu odvolacího i soudu prvního stupně a věc vrátil posledně jmenovanému k dalšímu řízení. Jak zjistil Nejvyšší soud jakožto soud dovolací (§ 10a o. s. ř.), dovolání bylo podáno řádně a včas, osobami k tomu oprávněnými, řádně zastoupenými podle § 241 odst. 1 o. s. ř. Lze se proto zabývat jeho přípustností. Jelikož napadený rozsudek odvolacího soudu není měnícím &amp;#61531;§ 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.&amp;#61533;, ani potvrzujícím poté, co předchozí rozsudek soudu prvního stupně (jímž rozhodl „jinak“) byl odvolacím soudem zrušen &amp;#61531;§ 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.&amp;#61533;, přichází v úvahu přípustnost dovolání toliko na základě ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Dovolání není přípustné. I přesto, že se řešení dovolateli předložené právní otázky v judikatuře českých soudů v posledních letech ustálilo, považoval Nejvyšší soud za nezbytné poskytnout účastníkům řízení podrobnější odůvodnění předkládaného rozhodnutí, a to vzhledem ke skutkovým okolnostem daného případu i vzhledem k závažnosti otázek týkajících se státem v minulosti spáchaných majetkových a jiných křivd obecně. Soud odvolací založil své rozhodnutí především na právním závěru, že žalobci nemají na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyl v rozhodném období stát, a obnovy vlastnického práva by tak bylo možné domáhat se jen prostřednictvím právních nástrojů předvídaných tzv. restitučními právními předpisy, nikoliv na základě žaloby podané podle právních předpisů obecných. S tímto právním názorem se i v dané věci Nejvyšší soud ztotožňuje, byť poněkud z jiných důvodů. Je nejprve třeba upozornit na závěr Ústavního soudu dovozený v již citovaném nálezu vydaném v této věci (sp. zn. I. ÚS 696/02, veřejnosti dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz), že posuzovaný případ není zcela evidentně případem restitučním. Toto konstatování je však v kontextu dalšího odůvodnění Ústavního soudu nutno chápat tak, že na daný případ se nevztahují restituční předpisy, neboť žalobce nelze považovat za osoby oprávněné pro absenci státního občanství ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. Nelze proto absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dovozovat z toho, že se žalobci mohli domáhat obnovy vlastnického práva k předmětným nemovitostem na základě zvláštního zákona. To však neznamená, že se na daný spor nevztahují závěry obsažené v již rovněž citovaném stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl. ÚS st. 21/05 (veřejnosti dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz). Zde Ústavní soud mimo jiné vyslovil, že „předpisy, jejichž účelem bylo zmírnit alespoň některé převážně majetkové křivdy způsobené v době po 25. únoru 1948…. jsou ne zcela sourodou skupinou norem, ne vždy shodné terminologie, avšak vždy téhož účelu. Zákonodárce při jejich konstituování vycházel z faktického stavu v roce 1990 nebo o málo později, vědom si nejen v té době ještě se z paměti nevytrácejících důvodů, které jej k takovému zásahu do vlastnických práv vedly, ale rovněž nutnosti limitovat změnu ve vlastnických vztazích tak, aby zůstala přiměřená účelu, který jí byl sledován a který je nejlépe vyjádřen právě v ustanovení § 1 zákona č. 229/1991 Sb. a preambuli zákona č. 87/1991 Sb., tedy k cílené a přesně vymezené změně v rozdělení majetku, které v té době panovalo.“ V témže stanovisku dále Ústavní soud konstatoval, že „…Ústava ani jiný právní předpis nevyžadují, aby tento majetek byl vrácen nebo za něj byla poskytnuta náhrada, a ani aby k tomuto účelu byly prováděny v právním řádu jakékoliv změny. Bylo svobodnou vůlí státu, zda umožní bývalým vlastníkům dotčeného majetku usilovat o jeho vrácení, neboť jeho vlastnická práva i vlastnická práva osob, které v mezidobí tento majetek nabyly, nejsou závislá na protiústavních normách nebo postupech, které je původně zakládaly.“ Tyto právní závěry byly potvrzeny i v dalších rozhodnutích Ústavního soudu, jenž například v usnesení ze dne 6. 5. 2008, sp. zn. IV. ÚS 158/08 (veřejnosti dostupném na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz), uzavřel, že ze stanoviska pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS – st. 22/05, vyplývá, že pokud stát sám nepřikročil k aktu, kterým by dobrovolně obnovil vlastnické právo tam, kde bylo v minulosti totalitním státem násilně odňato, nelze se cestou žalob podle obecných občanskoprávních předpisů domáhat ochrany vlastnického práva ani proti třetím subjektům, které vlastnické právo nabyly od státu, a dokonce ani proti státu samotnému. Výše uvedené závěry se vztahují i na případy, kdy dle tvrzení původního vlastníka či jeho právního nástupce vlastnické právo na stát nikdy nepřešlo. Ze skutkových okolností daného případu je zřetelné, že žalobci svou žalobou na určení vlastnického práva svých právních předchůdců k předmětným nemovitostem směřují k cíli, jímž je obnovení tohoto vlastnického práva, a tím zmírnění (nápravy) majetkové křivdy, jíž se stát dopustil v rozhodném období. Odvolací soud ostatně konstatoval, že skutkové okolnosti, tak jak byly zjištěny soudem prvního stupněm, nasvědčují tomu, že stát převzal předmětné nemovitosti v rozhodném období bez právního důvodu, což je jedna z typizovaných skutkových podstat restitučních právních předpisů. Z výkladu těchto předpisů, který byl vysloven ve výše citované judikatuře Ústavního soudu, se však podává, že „zmírnění“ takových majetkových křivd se lze domáhat jen prostřednictvím restitučních právních předpisů. Z toho vyplývá, že i přesto, že žalobce nelze z důvodů absence podmínky státního občanství České republiky považovat za osoby oprávněné podle restitučních právních předpisů, není možno přiznat jejich žalobě směřující na určení vlastnického práva jejich právních předchůdců naléhavý právní zájem, neboť by tak došlo k obejití smyslu a účelu restitučních právních předpisů a taktéž by nebyla naplněna preventivní funkce žaloby podle § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 80 písm. c) o. s. ř. Žalobě vyhovujícím soudním rozhodnutím by tak došlo k překročení rozsahu zmírňování v minulosti spáchaných majetkových křivd věcně, osobně i časově vymezeného v restitučních právních předpisech. Dovolací soud pokládal za pro rozhodnutí ve věci rozhodující závěr o absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, a proto se nezabýval již jinými, dovolateli tvrzenými, námitkami. Jelikož řešení dovolateli předestřené právní otázky lze z hlediska judikatury soudů České republiky (včetně soudu Ústavního) považovat za ustálené. Napadenému rozhodnutí tedy nelze přiznat zásadní právní významnost a dovolání přípustnost podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. A protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci, jejichž dovolání bylo odmítnuto, nemají na náhradu nákladů řízení právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Vydáno: 13. August 2009

http://www.euro.cz/byznys/podnikatelsky-monitor-sbirky-zakonu-871034

07. července 2004, 00:00 - RICHARD W. FETTER právník NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY Také červen přinesl řadu legislativních změn, dotýkajících se podnikání. Celkem vyšlo téměř dvacet částek Sbírky zákonů. Na nejdůležitější normy upozorňujeme v pravidelném stručném monitoringu. Také červen přinesl řadu legislativních změn, dotýkajících se podnikání. Celkem vyšlo téměř dvacet částek Sbírky zákonů. Na nejdůležitější normy upozorňujeme v pravidelném stručném monitoringu. TECHNICKÉ POŽADA VKY NA VÝROBKY A BEZPEČNOST VÝROBKŮ * Nařízení vlády č. 336, kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů * Č. 348, úplné znění zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), jak vyplývá z pozdějších změn HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ * Zákon č. 340, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ * Zákon č. 341, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů ZÁKONÍK PRÁCE * Nařízení vlády č. 342, kterým se mění nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. OPATŘENÍ PROTI „PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ“ * Vyhláška č. 343, o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a doplnění souvisejících zákonů * Vyhláška č. 344, kterou se stanoví vzor tiskopisu podle § 5 odst. 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů * Vyhláška č. 345, kterou se mění vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb. FINANCE, KAPITÁLOVÝ TRH * Vyhláška č. 347, o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu * Zákon č. 354, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony * Vyhláška č. 355, kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzu investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu a způsob informování Komise pro cenné papíry o využívání vnitřních informací a o manipulaci s trhem * Vyhláška č. 379, o pravidlech nakládání s vnitřními informacemi * Vyhláška č. 383, kterou se mění vyhláška Komise pro cenné papíry č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě * Č. 349, úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), jak vyplývá z pozdějších změn * Vyhláška č. 366, o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií * Vyhláška č. 367, kterou se mění vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie * Vyhláška č. 373, kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B * Č. 350, úplné znění zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), jak vyplývá z pozdějších změn * Vyhláška č. 353, kterou se stanoví bližší podmínky osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení * Vyhláška č. 356, o sledování (monitoringu) zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka * Nařízení vlády č. 364, o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru * Vyhláška č. 382, o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování * Vyhláška č. 389, o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. * Zákon č. 357, kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/ /1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb. MEZINÁRODNÍ PRÁVNÍ ASPEKTY PODNIKÁNÍ * Č. 358, Úplné znění zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn * Zákon č. 360, o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění * Zákon č. 361, kterým se mění zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů * Zákon č. 362, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů * Vyhláška č. 363, kterou se mění vyhláška č. 304/1998 Sb., kterou se stanoví případy, kdy se nevyžaduje vývozní povolení k vývozu pomocných látek, podrobnosti o evidenci návykových látek, přípravků a prekurzorů a o dokumentaci návykových látek, ve znění pozdějších předpisů * Vyhláška č. 368, o geologické dokumentaci * Vyhláška č. 369, o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON * Č. 374, úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn UTAJOVANÉ SKUTEČNOSTI * Zákon č. 386, kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů * Vyhláška č. 390, kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí * Vyhláška č. 391, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

https://www.fulsoft.cz/33/59-2006-sb-zakon-o-prevenci-zavaznych-havarii-zpusobenych-vybranymi-nebezpecnymi-chemickymi-latkami-nebo-chemickymi-pripravky-a-o-zmene-zakona-c-258-2000-sb-o-ochrane-verejneho-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTl4cdX9Ek5l8p4GcZmCekg0CD-vMUnwPlw/

59/2006 Sb., Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresnách úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění účinném k 7.4.2014 | Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2018 59/2006 Sb., Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresnách úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění účinném k 7.4.2014 č. 59/2006 Sb. [zrušeno č. 224/2015 Sb.] o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) mění § 27 písm. f) vkládá nový § 27a mění § 38 odst. 6 488/2009 Sb. (k 1.3.2010) ruší § 35; mění přílohu č. 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. (2) Zákon stanoví a) povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, které vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání objekt nebo zařízení podle odstavce 1, b) působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků mimo objekty a zařízení, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy4) , d) přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt a zařízení v trase potrubí5) , e) dobývání ložisek nerostů v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů a zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II; touto úpravou nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů6) , f) průzkum a dobývání nerostů na moři, g) skládky odpadu7) . a) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob, b) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory, c) provozovatelem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo…

http://kraken.slv.cz/30Cdo2992/2015

30 Cdo 2992/2015 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně J. K. , zastoupené Mgr. Lucií Horákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 5/317, proti žalovaným 1) Mgr. Bc. B. V. , zastoupené Mgr. Tomášem Fabíkem, advokátem se sídlem v Brně, Chládkova 28a, a 2) J. V. , o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 12 C 3/2013, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. prosince 2014, č. j. 30 Co 129/2014-380, ve znění usnesení téhož krajského soudu ze dne 20. března 2015, č. j. 30 Co 129/2014-406, takto: Nejvyšší soud České republiky (dále již Nejvyšší soud nebo dovolací soud ) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) konstatuje, že dovolání žalované 1) (dále již dovolatelka ) proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále již odvolací soud ) není jak bude rozvedeno níže - ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné. K dovolací argumentaci dovolatelky: Ad 1) Dovolatelka dovolání směřuje do skutkového zjištění odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že v dovolacím řízení nelze revidovat skutková zjištění, z nichž při meritorním rozhodování vycházel odvolací soud, nelze dovolatelkou vymezenou právní otázku jak právně posoudit jistotu a jednoznačnost předání určité informace ústně prostřednictvím mobilního spojení GSM v návaznosti na naprosto zásadní otázky, které kolem toho vyvstávají. Respektive tedy, za jakých okolností mí tuto informaci za nepochybně adresátu předanou. posuzovat za právně způsobilý předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., neboť dovolání lze podat pouze z důvodu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.), přičemž na podkladě tohoto dovolacího důvodu je pak dovolatel povinen chce-li splnit podmínky, na jejichž základě může dovolací soud posoudit, zda předmětná kritéria byla naplněna, a tedy rozhodnout o přípustném dovolání věcně vymezit některou z variant předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. V daném případě odvolací soud učinil dílčí a pro rozhodnutí zásadně významné skutkové zjištění, že I na základě doplněného dokazování skutkový závěr soudu I. stupně, že žalobkyně dne 9. 1. oznámila druhému žalovanému telefonicky odvolání generální plné moci a následně téhož dne večer s tímtéž seznámila ústně i druhou žalovanou, obstojí. Za této situace dovolací soud není oprávněn na podkladě podaného dovolání revidovat takto odvolacím soudem učiněná skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl na základě provedeného zhodnocení důkazů a částečného převzetí dílčích skutkových zjištění z prvoinstančního řízení. Z obsahu podaného dovolání přitom nelze (ani implicite) vyvodit formulování právní otázky týkající se aplikace procesního práva, která by byla podřaditelná pod některou ze čtyř variant předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. a umožnila tak dovolacímu soudu se přípustností dovolání zabývat věcně. Kromě toho ta část skutkového zjištění odvolacího soudu o vědomosti dovolatelky o nepřikázaném jednatelství žalovaného 2) při uzavření darovací smlouvy dne 10. ledna 2013 - i kdyby snad odvolací soud dospěl ke skutkovému zjištění, že nebylo prokázáno předmětné odvolání plné moci dne 9. ledna 2013 (což ovšem nenastalo) - by beztak musela vést odvolací soud k právně kvalifikačnímu závěru, který učinil v dané věci, a to s ohledem na dikci § 33 odst. 3 o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. I. ÚS 759/11, str. 5, in http://nalus.usoud.cz ). Ad 2) Dále dovolatelka namítá, že výrok napadeného rozhodnutí směřuje vůči osobě, která není účastníkem předmětné darovací smlouvy (ani účastníkem řízení). K tomuto dovolacímu důvodu dovolatelka ovšem nevymezuje předpoklad přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že odvolací soud vydal dne 20. března 2015, pod č. j. 30 Co 129/2014-406, opravné usnesení, kterým bylo opraveno záhlaví rozsudku odvolacího soudu ohledně data narození žalované 1). Z toho vyplývá, že v mezidobí odvolací soud zákonu odpovídajícím způsobem reagoval na tuto zřejmou nesprávnost a podle § 164 o. s. ř. v uvedeném směru zjednal nápravu vydáním opravného usnesení. Ad 3) Dovolatelka konečně namítá extrémní nesoulad mezi skutkovým zjištěním a hmotněprávním posouzením věci , aniž by opět právně relevantním způsobem vymezila některou z variant předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Samotná polemika dovolatelky s odvolacím soudem v otázce skutkových zjištění, ovšem jak již bylo vyloženo shora přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. nezakládá. Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud dovolání dovolatelky podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

http://kraken.slv.cz/22Cdo1524/2001

22 Cdo 1524/2001 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Víta Jakšiče ve věci žalobce V. J., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) L. D., zastoupené advokátkou, a 2) J. S., o hospodaření společnou věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 32 C 280/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2001, č. j. 55 Co 81/2001-89, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2001, č. j. 55 Co 81/2001-89, pod bodem II., pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá, a ve výrocích o nákladech řízení pod body III. a IV. se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Obvodní soud pro Prahu 4 (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 30. června 2000, č. j. 32 C 280/98-56, pod bodem I. výroku určil, že v nemovitosti v H. ul. č.p. 998, č. 21, v P. M., zapsané na LV č. 1403, pro obec P. a k. ú. M., u Katastrálního úřadu pro město P., je oprávněn disponovat (užívat, případně osobně pronajímat): a) byt č. 2 v I. patře domu, o vel. 1+1 a podlahové ploše 49,1 m2 výlučně žalobce, a b) byt č. 9. ve II. patře domu, o vel. 2+1 a podlahové ploše 59,4 m2 výlučně 1. žalovaná . Pod bodem II. výroku dále určil, že ze společných nebytových prostor v domě bude obhospodařovat (užívat): a) žalobce: část společné půdy vlevo od půdního vchodu označenou písmenem L , ve sklepních prostorách v suterénu domu sklepní kóje č. 1 č. 9 o celkové ploše 29 m2, b) 1. žalovaná: část společné půdy vpravo od půdního vchodu označenou symbolem P 1 , ve sklepních prostorách v sureténu domu jednu polovinu prostoru označenou č. 10 o celkové ploše 29 m2, c) 2. žalovaný: část společné půdy vpravo od půdního vchodu označenou symbolem P 2 , ve sklepních prostorách v suterénu domu jednu polovinu prostoru označenou č. 10 o celkové ploše 29 m2. Pod bodem III. výroku stanovil, že byty a společné nebytové prostory uvedené pod bodem I. a II. výroku jsou označeny v plánu na stavbu domu na pozemku č. k. 967/42 v M., vyhotoveném L. M., který je v rozsahu sklepy, I. patro, II. patro a krovy nedílnou součástí rozsudku. Pokud se žalobce domáhal určení dispozice ohledně dalších bytů a nebytových prostor, žalobu zamítl (bod IV. výroku). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného domu, a to žalobce v rozsahu ˝ a žalovaní každý v rozsahu Ľ. V domě se fakticky nachází 10 bytů, z nichž 4 byty užívají žalovaní, dcera žalobce a syn žalovaného 2). Žalobce v domě nebydlí. Zbývající byty vyjma bytů č. 2 a č. 4, které jsou prázdné, užívají nájemníci. Účastníci se nemohou dohodnout na dalším využití uvolněných dvou bytů, přitom žalovaní jednají ve vzájemné shodě. Soud dovodil, že s ohledem na § 139 ObčZ jsou dány předpoklady pro úpravu hospodaření se společnou věcí. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce i žalovaných rozsudkem ze dne 19. dubna 2001, č. j. 55 Co 81/2001-89, rozsudek soudu prvního stupně, pokud jím byla pod bodem IV. výroku žaloba zamítnuta, potvrdil a ve výrocích pod body I. a II. výroku rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Všichni účastníci žádali, aby odvolací soud rozhodl o hospodaření s celou společnou věcí o dispozičním právu ke všem bytům. Podle názoru odvolacího soudu pokud se v § 139 odst. 2 ObčZ hovoří o hospodaření se společnou věcí, je tím chápáno i užívání společné věci, kdy neshody ohledně užívání společné věci lze řešit jen způsobem upraveným v uvedeném ustanovení, tedy při každém konkrétním rozhodnutí, kdo bude který byt užívat ... . Požadavek žalobce na reálné rozdělení téměř celé plochy nájemního domu je v rozporu s § 139 odst. 2 ObčZ. Proti rozsudku odvolacího soudu, pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, podal žalobce dovolání podle jeho obsahu z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že neshody mezi spoluvlastníky lze řešit jen vždy v každém jednotlivém případě. Takový názor by vedl k tomu, že by jeden spor mezi účastníky skončil a další začal. Za situace, kdy nemohou přistoupit ke zrušení podílového spoluvlastnictví, zvolil řešení, které by upravovalo dispozice jednotlivých spoluvlastníků s konkrétními prostorami v domě, čímž by se předešlo dalším možným konfliktům. Poukázal na to, že menšinoví spoluvlastníci obsadili uvolněné byty v domě bez jeho vědomí. Žalobou sledoval, aby bytové i nebytové prostory byly rozděleny mezi účastníky podle výše jejich podílů, neboť za stávajícího stavu prostory obsazené žalovanými neodpovídají velikosti jejich podílů a ti jsou na jeho úkor zvýhodněni. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaná 1) navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl, protože žalobce poukazoval na přípustnost dovolání s odkazem na § 237 odst. 1 písm. a) OSŘ ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb., ačkoliv přípustnost dovolání byla založena podle § 238 odst. 1 OSŘ ve znění před uvedenou novelou nebo aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že by se měl zabývat otázkou, zda je třeba žádat o rozhodnutí soudu v každém jednotlivém případě sporu spoluvlastníků o hospodaření s nemovitostí. Po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadený rozsudek podle § 242 odst. 1 a 3 OSŘ a dospěl k závěru, že dovolání je přípustné a opodstatněné. Dovolatel opřel přípustnost dovolání o § 237 odst. 1 písm. a) OSŘ ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. nikoli o příslušné ustanovení občanského soudního řádu ve znění před touto novelou [§ 238 odst. 1 písm. a) OSŘ], podle něhož přísluší dané dovolání projednat a rozhodnout o něm. Přípustnost dovolání je tedy třeba posuzovat podle občanského soudního řádu ve znění před uvedenou novelou. Omyl dovolatele v tomto směru však nemůže mít za následek nepřípustnost dovolání, je-li přípustné podle obsahově shodného jinak označeného ustanovení občanského soudního řádu. I s ohledem na § 41 odst. 2 OSŘ, podle kterého soud každý úkon posuzuje podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen, je určující obsah podání; přiřazení nesprávného ustanovení právního předpisu k uplatněné přípustnosti dovolání či k uplatněnému dovolacímu důvodu samo o sobě nemůže být důvodem pro odmítnutí zamítnutí dovolání. Dovolání v daném případě je tedy přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) OSŘ a uplatněným dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem [§ 241 odst. 3 písm. d) OSŘ]. Dovolatel nenamítá, že v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237 odst. 1 OSŘ nebo že řízení je postiženo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241 odst. 3 písm. a) a b) OSŘ], a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k některé z uvedených vad došlo. Proto dovolací soud dále přezkoumal rozsudek odvolacího soudu v rozsahu dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu. Odvolací soud postavil své rozhodnutí na právním názoru, že neshody mezi spoluvlastníky ve smyslu a za podmínek posledně citovaného ustanovení občanského zákoníku lze řešit jen při každém konkrétním případě. Podle stávající judikatury pojem hospodaření se společnou věcí ve smyslu § 139 odst. 2 ObčZ zahrnuje i užívání společné věci jejími spoluvlastníky. Z tohoto ustanovení vyplývá, že určujícím činitelem pro rozhodování o hospodaření se společnou věcí je toliko velikost spoluvlastnických podílů, bez ohledu na to, zda jde mezi spoluvlastníky o běžné či nikoliv běžné záležitosti. Nelze z něj dovodit, že by neshody podílových spoluvlastníků při hospodaření se společnou věcí mohly být řešeny jen v jednotlivostech, tj. při každém konkrétním případě neshody, a že by nemohly být ohledně užívání společné věci trvale vymezeny sféry či části (u nemovitosti určité prostory) takové věci, v nichž by užívání a nakládání s ní (v rámci zachovalého spoluvlastnictví) příslušelo výlučně (nebo společně s dalším spoluvlastníkem) tomu kterému ze spoluvlastníků. Stejně jako se mohou podíloví spoluvlastníci při hospodaření se společnou věcí dohodnout na každé jednotlivosti, mohou se dohodnout i na rozsáhlé a se vším uvažující úpravě užívání celé věci, v níž by mohlo být pamatováno i na situace, které dosud nenastaly. Pokud by se podíloví spoluvlastníci shodli na takové celkové úpravě vzájemných vztahů vznikajících při hospodaření se společnou věcí, jistě by to samo o sobě nebylo důvodem neplatnosti takové dohody. Jestliže může být taková dohoda platná, může ve stejném rozsahu a za podmínek uvedených v § 139 odst. 2 ObčZ dojít k neshodě mezi podílovými spoluvlastníky. V uvedeném případě je soud povolán o takovém předmětu řízení rozhodnout. Podle přesvědčení dovolacího soudu pak nalézacímu soudu nic nebrání, aby takovou neshodu řešil a rozhodl o úpravě užívání celé věci v potřebném rozsahu, tj. v takové šíři, v níž mezi spoluvlastníky panuje neshoda podmiňující rozhodování soudu (rovnost hlasů spoluvlastníků, popř. nedostatek většiny jejich hlasů či dohody). Ostatně dohody, jimiž si podíloví spoluvlastníci rozdělí užívání celého společného domu, popř. spory, v nichž jde o takové rozdělení, nejsou v právní praxi ničím výjimečným stejně jako dohody či neshody o tom, jak budou užívány jen některé prostory ve společné nemovitosti. Není tedy žádného relevantního důvodu k rozlišování neshod spoluvlastníků při hospodaření společnou věcí podle jejich rozsahu. Pokud odvolací soud hodnotí návrh žalobce jako požadavek na reálné rozdělení téměř celé plochy domu , lze jen poznamenat, že vymezení takových častí (např. v podobě jednotlivých bytů v bytovém domě) nelze považovat za vytváření reálných částí či podílů na společné věci, protože takovým formálním rozdělením žádné samostatné věci nevznikají; ze společné věci tím žádná jiná (samostatná věc) nevzniká ani se neodděluje. Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud věc neposoudil po právní stránce správně, když ustanovení § 139 odst. 2 ObčZ nevyložil správně. Proto bylo rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části zrušeno a věc byla odvolacímu soudu vrácena k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1 a 2 OSŘ).

https://www.scmbd.cz/program-podpora-bydleni-pro-rok-2020?source=rss

Program Podpora bydlení pro rok 2020, Svaz českých a moravských bytových družstev Home » Metodika » Oddělení technické » Program Podpora bydlení pro rok 2020 Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí dotací v roce 2020 z programu Podpora bydlení Dne 21. října 2019 Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o dotace z programu Podpora bydlení pro podprogram: Bytové domy bez bariér Cíl podprogramu: Zkvalitnění bytového fondu odstraněním bariér při vstupu do domu a do výtahu a výstavbou osobních výtahů v domech, které jím nejsou vybaveny a nikdy nebyly a u kterých jsou k tomu stavebně technické předpoklady. Lhůta pro doručení žádosti začíná běžet dnem 21. října 2019 a končí dnem 21. ledna 2020 Žádosti budou účastníci podprogramu podávat na MMR prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo osobně v podatelně MMR. Adresa: Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha1 Účastník podprogramu. 1. založí a vyplní žádost v internetové aplikaci DIS ZAD (www3.mmr.cz/zad); 2. následně vloží povinné příloha; 3. žádost uvede do stavu „podána“; 4. vygenerovaný formulář žádosti vytiskne, opatří podpisem a razítkem; 5. podá žádost na MMR (formulář žádosti včetně příloh) Výše alokace pro tuto výzvu je 165 mil. Kč. MMR si vyhrazuje právo na změnu této alokace nebo zrušení výzvy v případě nedostatku finančních prostředků. Lhůta pro podání žádosti začíná běžet dnem 21. října 2019 a končí dnem 21. ledna 2020. Žádosti budou přijímány nejpozději do 21. ledna 2020, do 12:00 hod. (včetně), přičemž rozhodným je den podání žádosti do podatelny MMR. Zahájení příjmu žádostí 21. října 2019 Ukončení příjmu žádostí 21. ledna 2020, 12 hod. Předpokládaný termín pro zveřejnění výsledků* 21. dubna 2020 Nejzazší termín ukončení realizace akce 31. prosince 2021 *MMR si vyhrazuje právo na změnu termínu v závislosti na množství podaných žádostí. Řízení o poskytnutí dotace Řízení o poskytnutí dotace vede MMR a postupuje v něm dle § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., Žádosti podané v rámci této výzvy musí splňovat podmínky stanovené v čl. 5 znění podprogramu, který je přílohou této výzvy. Základní povinné náležitosti žádosti Základní povinné náležitosti žádosti o dotaci jsou definovány v čl. 6 znění podprogramu, který je přílohou této výzvy. Postup při poskytování dotace je uveden v čl. 8 znění podprogramu, který je přílohou této výzvy. Trpí-li žádost odstranitelnými vadami, vyzve poskytovatel žadatele k odstranění (§ 14k odst. 1) zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění) ve lhůtě 10 pracovních dnů od odeslání výzvy emailem V průběhu řízení může poskytovatel vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů a informací relevantních pro rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podklady a informace budou doloženy ve stanovené lhůtě (§ 14k odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění) Poskytovatel může žadatele vyzvat k úpravě žádosti v souladu s § 14k odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění. Poskytovatel řízení zastaví, zemře-li žadatel nebo zanikne-li žadatel o dotaci přede dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace v souladu s § 14l zákona č. 218/2000 Sb. v planém znění Poskytovatel může u zamítnutých žádostí o dotaci postupovat dle §14p zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění a novým rozhodnutím jim zcela vyhovět. Termín „Realizace akce stanovená poskytovatelem“ – ukončení je termín pro předání díla, který účastník programu doloží předávacím protokolem o předání a převzetí stavby, a to bez vad a nedodělků bránících v užívání (v souladu se smlouvou o dílo, nejpozději však do 31. 12. 2021). Termín „Financování projektu“ – ukončení je termín, po němž příjemce dotace nemůže provádět žádné další úhrady a musí mít ukončeno financování ze všech zdrojů (v souladu se smlouvou o dílo, nejpozději však do 31. 5. 2022). Termín „Předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce“ – ukončení je termín, do kterého musí nejpozději žadatel předložit ministerstvu dokumentaci k závěrečnému vyhodnocení akce (nejpozději do 30. 6. 2022). Bližší informace viz Metodický pokyn k ZVA pro rok 2020. Zákonem č. 171/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb. bylo uloženo zveřejňování všech informací, které jsou rozhodné pro poskytování dotací, včetně dokumentů, kterými se při rozhodování o nich poskytovatel řídí. Z těchto důvodů jsou požadovány všechny dokumenty také v elektronické podobě. Zveřejnění informací a dokumentů na internetových stránkách zajišťuje dle výše uvedeného Ministerstvo financí. Ing. Marcela Frantiková: e-mail: Marcela.Frantikova@mmr cz, tel: 224 864 032 znění podprogramu Bytové domy bez bariér Metodický pokyn k podprogramu Bytové domy bez bariér Metodický pokyn pro výběr dodavatele pro příjemce dotace z programu Podpora bydlení 2016 – 2020 kritéria pro výběr žádostí podprogramu Bytové domy bez bariér Další podrobnosti naleznete na stránkách MMR pod odkazem: https://www.mmr.cz/cs/Narodni-dotace/Podpora-bydleni/Program-Podpora-bydleni-pro-rok-2020/Podprogram-Bytove-domy-bez-barier

http://docplayer.cz/617284-90-2012-sb-zakon-cast-prvni-obchodni-korporace.html

90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE - PDF Download "90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE" 1 Systém ASPI - stav k do částky 51/2014 Sb. a 14/2014 Sb.m.s. 90/2012 Sb. - Zákon o obchodních korporacích - poslední stav textu 90/2012 Sb. ZÁKON ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen osobní společnost ), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen kapitálová společnost ) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. (3) Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost. (4) Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost se řídí ustanoveními tohoto zákona v rozsahu, v jakém to připouštějí přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující evropskou společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení nebo evropskou družstevní společnost. 2 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku. (2) Činnosti, které podle jiného právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, mohou být předmětem podnikání nebo činnosti obchodní korporace, pokud tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiného právního předpisu. Odpovědnost těchto osob podle jiných právních předpisů není dotčena. 3 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ustanovení občanského zákoníku o spolcích se použijí na obchodní korporace, jen stanoví-li tak tento zákon. (2) Ukládá-li tento zákon povinnost nahradit újmu, postihuje škůdce i povinnost nahradit nemajetkovou újmu. (3) Společenskou smlouvou se podle této hlavy a hlavy IV rozumí i stanovy a zakladatelská listina. (4) Společníkem podle této hlavy se rozumí i člen družstva. 4 [Komentář WK] (1) Dává-li tento zákon společníkovi obchodní korporace možnost domáhat se za ni nebo proti ní nějakého práva, nese povinná osoba důkazní břemeno o tom, že se protiprávního jednání nedopustila, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat. (2) Odstavec 1 platí obdobně, dovolává-li se společník nebo bývalý společník po jiném společníkovi dorovnání, obdobného plnění nebo úhrady újmy tehdy, došlo-li k ukončení jeho postavení v obchodní korporaci nebo mu byla způsobena újma v souvislosti s jeho postavením v obchodní korporaci za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. 5 [Komentář WK] (1) Obchodní korporace může požadovat, aby jí ten, kdo porušil zákaz konkurenčního jednání, vydal prospěch, který v důsledku toho získal, anebo aby na ni převedl z toho vzniklá práva, ledaže to vylučuje povaha získaných práv; to platí obdobně pro každého jiného nabyvatele tohoto prospěchu nebo práva, ledaže tento nabyvatel jednal v dobré víře. 2 (2) Právo podle odstavce 1 lze u povinné osoby uplatnit do 3 měsíců ode dne, kdy se obchodní korporace o porušení tohoto zákazu dozvěděla, nejpozději však do 1 roku od porušení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. 6 [Komentář WK] (1) Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. (2) Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace. 7 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Uvádí-li kapitálová společnost nebo družstvo na obchodních listinách také údaj o svém základním kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze upsané a splacené části základního kapitálu. (2) Akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy (dále jen internetové stránky ), údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem. (3) Zřídí-li společnost s ručením omezeným internetové stránky, vztahuje se na ni ustanovení odstavce 2 obdobně. (4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně ve vztahu k závodu zahraniční kapitálové společnosti nebo zahraničního družstva nebo k jeho pobočce. Údaj o zápisu zahraniční osoby do evidence podnikatelů ve státě, jehož právem se zahraniční osoba řídí, se nevyžaduje, ledaže toto právo zápis do takové evidence ukládá nebo umožňuje. Díl 2 Založení obchodní korporace 8 [Komentář WK] (1) Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny. Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo podle tohoto zákona, se uzavírá přijetím ustavující schůzí. (2) Připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listiny. 9 [Komentář WK] (1) Není-li návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podán do 6 měsíců ode dne jejího založení, platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. (2) Lhůtu podle odstavce 1 lze ve společenské smlouvě změnit. (3) V družstvu po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 2 platí, že všichni uchazeči o členství vzali svou přihlášku zpět. 10 [Komentář WK] Je-li podle toho zákona znalec povinen vypracovat znalecký posudek, vyhotoví ho nestranně a nezávisle na tom, pro koho nebo v čí prospěch je znalecký posudek vypracováván. (1) Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel. Díl 3 Jednočlenná společnost 11 [Komentář WK] (2) Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou. 12 [Komentář WK] (1) Působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník. (2) Vyžaduje-li tento zákon nebo jiný právní předpis, aby rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listiny. 13 [Komentář WK] Smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje 3 písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. 14 [Komentář WK] Stane-li se společnost jednočlennou společností, k ujednáním společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo zastavení nebo možnost přechodu podílu, se po dobu, kdy je jednočlennou společností, nepřihlíží. Díl 4 Vklad 15 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. (2) Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (dále jen vkladatel ) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen vkladová povinnost ). (3) Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen peněžitý vklad ) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen nepeněžitý vklad ). (4) Emisním kursem se pro potřeby tohoto zákona rozumí vklad a případné emisní nebo vkladové ážio. 16 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu. (2) Nelze sjednat ani vyplácet úroky z emisního kursu. 17 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Vkladatel splní vkladovou povinnost ve lhůtě a způsobem určeným tímto zákonem a společenskou smlouvou. (2) Ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní korporace. (3) Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby. Správce vkladů 18 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce vkladů; správcem vkladů může být i zakladatel nebo některý ze zakladatelů. (2) Není-li dohodnuto jinak, provádí správce vkladů činnost na základě ustanovení o příkazu podle občanského zákoníku. 19 [Komentář WK] [Rekodifikace] Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. 20 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Je-li nepeněžitým vkladem movitá věc, je předmět vkladu vnesen předáním věci správci vkladů, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu. 21 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi. (2) Je-li nepeněžitým vkladem pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Na smlouvu o vkladu pohledávky se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o postoupení pohledávky. Vkladatel ručí za její dobytnost do výše jejího ocenění. (3) Pohledávka společníka za kapitálovou společností nemůže být předmětem jeho vkladu do této společnosti; započtena proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursu může být pouze smluvně. Smlouva o započtení vyžaduje 4 písemnou formu a její návrh schvaluje valná hromada. 22 [Komentář WK] [Rekodifikace] V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladů. 23 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Peněžitý vklad do kapitálových společností se splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen banka ), který zřídí správce vkladů. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, ledaže se jedná o úhradu zřizovacích výdajů nebo vrácení emisních kursů zakladatelům. (2) Nepeněžitý vklad se do kapitálové společnosti vnese před jejím vznikem. 24 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Správce vkladů vydá tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Prohlášení se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ledaže zákon zápis rozsahu splnění vkladové povinnosti do obchodního rejstříku nevyžaduje. (2) Uvede-li správce vkladů v prohlášení podle odstavce 1 vyšší částku, než ve které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům obchodní korporace za její dluhy až do výše tohoto rozdílu; ručení správce vkladů zaniká, nebyla-li pohledávka vůči obchodní korporaci uplatněna u soudu do 5 let od vzniku obchodní korporace. 25 [Komentář WK] [Rekodifikace] Převod vlastnického práva (1) Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem obchodní korporace nabývá obchodní korporace okamžikem svého vzniku. (2) Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, která je předmětem vkladu, nabývá obchodní korporace zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě prohlášení podle 19; to platí obdobně pro další věci, k nimž se vlastnické právo nabývá zápisem do příslušného seznamu. 26 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Nepřejde-li na obchodní korporaci vlastnické právo k nepeněžitému vkladu, který je vnesen, uhradí vkladatel jeho cenu v penězích podle ocenění uvedeného ve společenské smlouvě a obchodní korporace převzatý předmět vkladu vrátí, ledaže ho vydala nebo je povinna vydat jiné oprávněné osobě. (2) Převede-li vkladatel (společník) podíl na jiného, ručí za splnění povinnosti podle odstavce 1, ledaže jde o nabytí podílu na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen evropský regulovaný trh ). 27 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků společenská smlouva určí jinak. (2) Nevznikne-li obchodní korporace, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům; za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně. 28 [Komentář WK] [Rekodifikace] Pokud cena nepeněžitého vkladu nedosáhne v den, kdy k němu obchodní korporace nabyla vlastnické právo, výše emisního kursu uvedeného ve společenské smlouvě, vkladatel doplatí rozdíl v penězích; ustanovení 26 odst. 1 se použije obdobně. 29 [Komentář WK] [Rekodifikace] Ustanovení tohoto dílu se s výjimkou 17 odst. 2, 18, 23 odst. 1, 24, 25 odst. 1 a 27 odst. 1 použijí přiměřeně také na zvyšování základního kapitálu. Díl 5 Základní kapitál 30 [Komentář WK] [Rekodifikace] Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů. Díl 6 Podíl 5 31 [Komentář WK] [Rekodifikace] Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. 32 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci; to neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty. (2) Podíl společníka v obchodní korporaci nesmí být představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis. (3) Zastavit podíl společníka v obchodní korporaci lze jen za podmínek, za nichž ho lze převést; zastavení podílu v bytovém družstvu lze stanovami podmínit nebo vyloučit. (4) Je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci. (5) Je-li podíl v družstvu ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společnými členy a podíl vůči družstvu spravuje správce společné věci, kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků. Jsou-li spoluvlastníky podílu v družstvu manželé, může podíl vůči družstvu spravovat kterýkoliv z nich. 33 [Komentář WK] Obchodní korporace může nabýt vlastní podíl, jen pokud tak stanoví tento zákon. Podíl na zisku 34 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Podíl na zisku v kapitálových společnostech je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na zisku se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu s tímto zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře. 35 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Podíl na zisku se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl na zisku vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem; v pochybnostech se dobrá víra předpokládá. (2) Promlčecí lhůta práva na vrácení podílu na zisku podle odstavce 1 počíná běžet dnem vyplacení. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na zálohy podle 40 odst [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádání (dále jen vypořádací podíl ), ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. (3) Odstavec 2 se nepoužije, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení výše vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce uvedené v odstavci 2. Společenská smlouva může určit jiný vhodný způsob určení vypořádacího podílu. (4) Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporací a vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše podle odstavce 2 nebo 3, ledaže společenská smlouva nebo dohoda mezi obchodní korporací a společníkem nebo společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem určí jinak. Podíl na likvidačním zůstatku 37 [Komentář WK] (1) Při zrušení obchodní korporace s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku; nestanoví-li 6 společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích. (2) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů. (3) Neměl-li žádný ze společníků vkladovou povinnost, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky rovným dílem. 38 [Komentář WK] (1) Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky rovným dílem a u kapitálových společností a družstva podle jejich podílů. (2) Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. Není-li návrh použití likvidačního zůstatku schválen, rozhodne o jeho rozdělení soud na návrh likvidátora nebo společníka. (3) Určí-li tak společenská smlouva, ustanovení odstavce 1 a 37 se nepoužijí. 39 [Komentář WK] Při zrušení obchodní korporace s likvidací ručí společníci za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání. Mezi sebou se společníci vyrovnají stejným způsobem jako při ručení za trvání společnosti. Jestliže společníci za trvání společnosti za dluhy společnosti neručili, vypořádají se mezi sebou podle poměru svých podílů ke dni zániku společnosti. Omezení výplaty zisku nebo jiných vlastních zdrojů 40 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. (2) Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. 41 [Komentář WK] Ustanovení 40 odst. 1 platí obdobně při poskytnutí zálohy, půjčky nebo úvěru obchodní korporací pro účely získání jejích podílů nebo poskytnutí zajištění obchodní korporací pro tyto účely (dále jen finanční asistence ) a při nabývání akcií zaměstnanci za zvýhodněných podmínek. 42 [Komentář WK] [Rekodifikace] Přechod podílu (1) Smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v obchodní korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí. Zákaz nebo omezení přechodu podílu v akciové společnosti a v bytovém družstvu se zakazuje. (2) Nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporace nebo některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s podílem. 43 [Komentář WK] Rozdělení podílu (1) Podíl společníka veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře podle 118 nelze rozdělit. (2) Podíl komanditisty podle 118 a podíl společníka společnosti s ručením omezeným lze rozdělit pouze v souvislosti s jeho převodem nebo přechodem, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) K rozdělení podílu je nutný souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace. Díl 7 Orgány obchodní korporace 44 [Komentář WK] [Rekodifikace] 7 (1) Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci, v kapitálové společnosti valná hromada a v družstvu členská schůze. (2) Kontrolním orgánem obchodní korporace se pro potřeby tohoto zákona rozumí dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán. (3) Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak; to neplatí pro osobní společnosti. (4) Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník. (5) Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. 45 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) V jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům. (2) Na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění. (3) Ustanovení občanského zákoníku o zdánlivém právním jednání, o neplatnosti právních jednání, omylu a následcích neplatnosti právního jednání se na rozhodnutí orgánu obchodní korporace s výjimkou povinnosti nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním nepoužijí. (4) Rozhodnutí orgánu obchodní korporace působí vůči obchodní korporaci okamžikem přijetí. Rozhodnutí jediného společníka v působnosti orgánu obchodní korporace je vůči ní účinné, jakmile jí dojde. Vůči třetím osobám působí rozhodnutí orgánu obchodní korporace od okamžiku, kdy se o něm dozvěděly nebo dozvědět mohly. 46 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. (2) Kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle 63 až 65 tohoto zákona anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce. (3) Zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a újmu jím způsobenou obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti pro výkon funkce a její ztráty se použijí na zástupce obdobně. (4) Na zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení právního předpisu o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti. 47 [Komentář WK] [Rekodifikace] Omezení jednatelského oprávnění orgánu obchodní korporace společenskou smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna. 48 [Komentář WK] [Rekodifikace] Právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo. 49 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) V případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře. (2) Jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá, odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně. 50 [Komentář WK] [Rekodifikace] Byla-li uzavřena smlouva bez zákonem požadovaného doložení znaleckého posudku, nebo v rozporu s takovým posudkem, může se ten, k jehož ochraně doložení znaleckého posudku slouží, dovolávat po druhé smluvní straně vypořádání, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se strana, které vznikla takovým uzavřením smlouvy újma, dozví, že dohodnuté protiplnění je 8 nižší, než jaké by vyplývalo ze znaleckého posudku, nejpozději však do 10 let od uzavření smlouvy. Vypořádání se provede v penězích tak, jako by bylo dohodnuto protiplnění podle znaleckého posudku. Po marném uplynutí této lhůty může znevýhodněná smluvní strana od smlouvy odstoupit. Pravidla jednání členů orgánu 51 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. (2) Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. 52 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. (2) Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. 53 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích. (2) K právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů se nepřihlíží. (3) Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, může ji obchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s povinnou osobou; pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. (4) Prohlásí-li soud za neplatné usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporace schvalující smlouvu o vypořádání újmy podle odstavce 3, hledí se na ni jako na neplatnou; ode dne právní moci rozhodnutí o neplatnosti usnesení běží pro uplatnění práva domáhat se újmy podle odstavce 1 nová promlčecí lhůta. Pravidla o střetu zájmů 54 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. (2) Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost. (3) Tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace. (4) Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu orgánu, který oznámí střet zájmu podle odstavce 1, výkon jeho funkce. 55 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými. (2) Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost. (3) Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které obdržel podle odstavce 1, případně o jím vydaném zákazu podle 56 odst [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ustanovení 55 se použije také tehdy, má-li obchodní korporace zajistit nebo utvrdit dluhy osob uvedených v 55 nebo se stát jejich spoludlužníkem. (2) Uzavření smlouvy podle odstavce 1 nebo 55, které není v zájmu obchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat. 9 57 [Komentář WK] [Rekodifikace] Ustanovení 55 a 56 se nepoužijí pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku. 58 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ustanovení 51 až 57 a pravidla tohoto zákona o nepřípustnosti konkurenčního jednání se použijí také na prokuristu; to platí přiměřeně pro prokuristu zmocněného podnikatelem, který není obchodní korporací. (2) Povinnosti podle 54 až 57 splní prokurista oznámením požadovaných skutečností orgánu, který jej jmenoval. Smlouva o výkonu funkce 59 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí. (2) Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti. (3) Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. (4) Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, odstavec 3 se nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával. (5) Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednajíli jiný okamžik zániku funkce. 60 [Komentář WK] [Rekodifikace] Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. 61 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen. (2) Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo podle odstavce 1 se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak. (3) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně na určení mzdy i na jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké. 62 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Bylo-li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka podle jiného právního předpisu soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. (2) Není-li vydání podle odstavce 1 možné, nahradí členové orgánů získaný prospěch v penězích. 10 (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na bývalé členy orgánu obchodní korporace. Díl 8 Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce 63 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) V průběhu insolvenčního řízení insolvenční soud i bez návrhu rozhodne, že z důvodů podle 64 člen statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení (dále jen vyloučení ). (2) To platí obdobně o tom, kdo v době vydání rozhodnutí o úpadku členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném postavení již nebyl, ale jehož dosavadní jednání k úpadku obchodní korporace zřejmě přispělo. (3) Návrh na vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. 64 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Insolvenční soud rozhodne o vyloučení, vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že výkon funkce osobou podle 63 s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vedl k úpadku obchodní korporace. (2) Insolvenční soud rozhodne o vyloučení toho, kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace po zahájení insolvenčního řízení, přispěl-li zřejmě svým jednáním ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů. (3) Insolvenční soud nerozhodne o vyloučení toho, a) kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace v době jejího hrozícího úpadku podle jiného právního předpisu, ledaže jeho jednání před zahájením insolvenčního řízení naplnilo podmínky podle odstavce 1, nebo b) kdo prokáže, že při svém jednání vynaložil takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení. 65 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Mimo případy uvedené v 63 a 64 může soud i bez návrhu rozhodnout o vyloučení, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jeho funkce; ustanovení 63 odst. 3 se použije obdobně. (2) Odstavec 1 se použije obdobně na toho, kdo je povinen k náhradě újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře. 66 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o vyloučení rozhodl, soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík (dále jen rejstříkový soud ). (2) Ten, kdo poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení, ručí za splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době, kdy vykonával přes zákaz činnost člena jejího statutárního orgánu, ač se jím nestal anebo jím být přestal. 67 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Soud i bez návrhu rozhodne, že osobu, která porušila zákaz uložený jí v rozhodnutí o vyloučení, opětovně vylučuje až na 10 let; ustanovení 63 odst. 3 se použije obdobně. (2) Soud může rozhodnout, že osoba, u níž jsou dány důvody pro vyloučení, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí zůstat členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů. (3) Soud může rozhodnout, že osoba, která byla vyloučena, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí být i nadále členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce v této obchodní korporaci, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů; návrh na vydání rozhodnutí může podat vyloučená osoba nebo dotčená obchodní korporace podle tohoto zákona. 68 [Komentář WK] [Rekodifikace] Ručení členů orgánu při úpadku obchodní korporace (1) Soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý 11 člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění jejích povinností, jestliže a) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, a b) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. (2) Odstavec 1 se nepoužije na člena nebo bývalého člena statutárního orgánu obchodní korporace, kteří byli do funkce prokazatelně ustaveni za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace obchodní korporace a svou funkci vykonávali s péčí řádného hospodáře. 69 [Komentář WK] [Rekodifikace] Společné ustanovení (1) Je-li statutárním orgánem obchodní korporace právnická osoba, použijí se ustanovení o vyloučení z výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace i na fyzickou osobu, která byla touto právnickou osobou určena k tomu, aby funkci statutárního orgánu za ni vykonávala. (2) Tento díl se použije obdobně na osobu v obdobném postavení člena statutárního orgánu. 70 [Komentář WK] Ustanovení tohoto dílu a dílu 7 s výjimkou 44 odst. 1, 45, 48, 54 až 56 a 61 odst. 1 se nepoužijí na nejvyšší orgán kapitálové společnosti a družstva. Díl 9 Podnikatelská seskupení 71 [Komentář WK] [Rekodifikace] Ovlivnění (1) Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci (dále jen vlivná osoba ) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace (dále jen ovlivněná osoba ) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. (2) Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby. (3) Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1 zcela nebo zčásti splnit. (4) Vlivem podle odstavce 1 se rozumí také vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. (5) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby a jejího prokuristu. 72 [Komentář WK] [Rekodifikace] Zproštění povinnosti hradit újmu (1) Ustanovení 71 odst. 1 až 3 se nepoužijí, prokáže-li řídící osoba podle 79, že újma podle 71 odst. 1 vznikla v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern podle 79, a byla nebo bude v rámci tohoto koncernu vyrovnána. (2) Újma podle odstavce 1 je nebo bude vyrovnána, byla-li nebo bude-li v přiměřené době a v rámci koncernu vyrovnána přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu. (3) Dojde-li v důsledku jednání řídící osoby vůči řízené osobě k úpadku řízené osoby, odstavce 1 a 2 se nepoužijí. 73 [Komentář WK] [Rekodifikace] Většinový společník (1) Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaci, je většinový společník a obchodní korporace, ve které tuto většinu má, je obchodní korporace s většinovým společníkem. (2) Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaci se pro potřeby tohoto dílu nezapočítávají hlasy z vlastních podílů ve vlastnictví obchodní korporace nebo jí ovládané osoby, ani z podílů, které na účet obchodní korporace nebo osoby jí ovládané nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem. (3) Podíl, s nímž není trvale spojeno hlasovací právo, je pro potřeby odstavců 1 a 2 bez hlasovacích práv i tehdy, když podle tohoto zákona hlasovací právo dočasně nabývá. 12 Ovládající a ovládané osoby 74 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou. (2) Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací. (3) Řídící osoba podle 79 a většinový společník jsou vždy ovládajícími osobami, ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi 75 stanoví jinak. Řízená osoba podle 79 je vždy ovládanou osobou. 75 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Má se za to, že ovládající osobou je osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporace, jejímž je společníkem, nebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit. (2) Má se za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. (3) Má se za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. (4) Má se za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě získá podíl na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. 76 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Ustanovení 54 až 56 odst. 1 a 57 se použijí obdobně, je-li jednání člena orgánu obchodní korporace ovlivněno chováním vlivné nebo ovládající osoby. (2) Ustanovení 63 až 66 se použijí obdobně také na vlivnou nebo ovládající osobu, pokud svým vlivem podstatně přispěla k úpadku obchodní korporace. (3) Ustanovení 68 se použije obdobně na vlivnou nebo ovládající osobu. (4) Ustanovení 60 písm. d) se použije obdobně, mají-li být tam uvedené výhody nebo odměny poskytnuty nebo máli být umožněno jejich poskytnutí členu orgánu ovlivněné osoby vlivnou osobou. 77 [Komentář WK] [Rekodifikace] Nakládáním s hlasovacími právy se pro potřeby dílu 9 rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti jsou vykonávána, popřípadě možnost rozhodujícím způsobem ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou. 78 [Komentář WK] [Rekodifikace] Jednání ve shodě (1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. (2) Má se za to, že osobami jednajícími ve shodě jsou a) právnická osoba a člen jejího statutárního orgánu, osoby v jeho přímé působnosti, člen kontrolního orgánu, likvidátor, insolvenční správce a další správci podle jiného právního předpisu, nucený správce, b) ovládající osoba a jí ovládané osoby, c) vlivné a ovlivněné osoby, d) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, e) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, f) komanditní společnost a její komplementáři nebo pouze její komplementáři, g) osoby blízké podle občanského zákoníku, 13 h) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy, nebo i) osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv. Koncern 79 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (dále jen řízená osoba ) jinou osobou nebo osobami (dále jen řídící osoba ) tvoří s řídící osobou koncern. (2) Jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu. (3) Existenci koncernu jeho členové bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách, jinak nelze postupovat podle [Komentář WK] [Rekodifikace] Závody řízené osoby a řídící osoby jsou koncernové závody. 81 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Orgán řídící osoby může udělovat orgánům řízené osoby pokyny týkající se obchodního vedení, jsou-li v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří řídící osoba koncern. (2) Člen orgánu řízené osoby nebo její prokurista nejsou při výkonu funkcí zbaveni povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře; odpovědnosti za újmu se však zprostí, prokáží-li, že mohli rozumně předpokládat, že byly splněny podmínky podle 72 odst. 1 a 2. Zpráva o vztazích 82 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen zpráva o vztazích ) za uplynulé účetní období. (2) Ve zprávě o vztazích se uvedou a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1, b) úloha ovládané osoby v něm, c) způsob a prostředky ovládání, d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky, e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a f) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle 71 a 72. (3) Nemá-li statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede. (4) Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle 71 nebo [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle 71 nebo 72. nápravě. (2) Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k (3) Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, je-li ovládající osobou jediný společník ovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osobě. 84 [Komentář WK] [Rekodifikace] 14 (1) Společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry těchto zpráv společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího orgánu. (2) Zpráva o vztazích se připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví. 85 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Každý kvalifikovaný společník podle 187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce. (2) Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. (3) Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. 86 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí. (2) Pokud jmenovaný znalec porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, může kterýkoliv společník podle 85 odst. 1 navrhnout, aby soud znalce odvolal a jmenoval nového. (3) Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem. (4) Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do jednoho měsíce od svého jmenování. Neposkytne-li ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích doručí znalec soudu, který ho jmenoval, a osobě, která přezkoumávanou zprávu vyhotovila. Závěry znaleckého posudku doručí také navrhovateli a osobám podle 85 odst. 2, jsou-li tyto osoby známy. 87 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji ovládaná osoba. Nedohodnou-li se ovládaná osoba a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některé z nich soud, který znalce jmenoval. Vedle odměny náleží znalci účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. (2) Soud může na návrh ovládané osoby rozhodnout, že obvyklou odměnu znalce za vypracování znaleckého posudku a náklady podle odstavce 1 nese navrhovatel, jestliže ze znaleckého posudku vyjde najevo, že zpráva o vztazích byla vypracována řádně a návrh byl zjevně zneužívající. 88 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích podle 85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve zprávě statutárního orgánu podle 82 uvedeny informace o tom, že vznikla újma, která nebyla nebo nebude podle 71 nebo 72 vyrovnána. (2) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích podle 85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve stanovisku kontrolního orgánu podle 83 odst. 1 uvedeny výhrady ke zprávě o vztazích, ledaže se jedná o výhrady, které mohly být odstraněny podle 83 odst. 2 a jejichž povaha není z hlediska věrohodnosti a správnosti zprávy o vztazích rozhodná. (3) Ustanovení 85 až 87 se použijí obdobně. Zvláštní práva společníků ovládané osoby 89 [Komentář WK] [Rekodifikace] V případě, že ovládající osoba využívá svého vlivu v ovládané osobě způsobem, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, a není proto možné po nich spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrvali, je každý společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, oprávněn požadovat, aby od něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu; ustanovení 328 a 329 se použijí obdobně. 90 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Při posuzování, zda došlo k podstatnému zhoršení postavení společníků nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů podle 89, nese důkazní břemeno o tom, že k tomu došlo, společník, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. 15 (2) Při posuzování, zda k podstatnému zhoršení postavení společníků nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů podle 89 došlo v důsledku využití vlivu ovládající osoby v osobě ovládající, nese důkazní břemeno o tom, zda k tomu došlo, ovládající osoba, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat. (3) Dostane-li se ovládaná osoba v důsledku vlivu podle 89 do úpadku podle jiného právního předpisu, postavení jejích společníků se vždy podstatně zhoršilo. 91 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Cena podílu při postupu podle 89 se určí na základě hodnoty majetku obchodní korporace s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu, a to na základě posudku znalce jmenovaného na návrh ovládané osoby soudem (dále jen hodnota závodu ). Znalec určí hodnotu závodu ovládané osoby, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. Na jmenování znalce se použije obdobně 86 s tím, že znalecký posudek se doručuje jen navrhovateli a ovládající osobě a uveřejní se na internetových stránkách společnosti s upozorněním pro společníky, kde je k nahlédnutí. Nemá-li společnost zřízeny internetové stránky, doručí znalecký posudek také společníkům, u nichž došlo ke zhoršení jejich postavení nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. (2) Pro potřeby postupu podle 89 se stávají neúčinnými omezení převoditelnosti podílů plynoucí z tohoto zákona nebo společenské smlouvy. Díl 10 Neplatnost obchodní korporace 92 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Po vzniku obchodní korporace ji soud také prohlásí, a to i bez návrhu, za neplatnou, jestliže a) společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě, b) nebyla dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu, nebo c) zjistí nezpůsobilost k právním jednáním všech zakládajících společníků. (2) Za náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti právnické osoby se pro obchodní korporace rozumí pouze uvedení obchodní firmy (dále jen firma ), výše vkladů, celkové výše upsaného základního kapitálu a předmětu podnikání nebo činnosti. Pro právní existenci družstva je nezbytné pouze uvedení firmy, výše vkladů a předmětu podnikání (činnosti). (3) Vyžaduje-li to zájem věřitelů neplatné obchodní korporace, trvá povinnost společníků splatit emisní kurs i po prohlášení obchodní korporace za neplatnou. Díl 11 Zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci 93 [Komentář WK] Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání, b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob. 94 [Komentář WK] (1) Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor také nejvyššímu orgánu obchodní korporace. (2) Likvidátor zajistí uchování uvedených dokumentů po dobu 10 let od zániku obchodní korporace. V případě zániku obchodní korporace bez likvidace zajistí uchování těchto dokladů její právní nástupce. HLAVA II VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST 95 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě 16 jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. (2) V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. (3) Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující; kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne. 96 [Komentář WK] Firma obsahuje označení veřejná obchodní společnost, které může být nahrazeno zkratkou veř. obch. spol. nebo v. o. s.. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení a spol.. a) firmu společnosti, 97 [Komentář WK] (1) Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. (2) Není-li ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné. Společenská smlouva obsahuje také 98 [Komentář WK] b) předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a c) určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu (dále jen jméno ) a bydliště nebo sídla. 99 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků. (2) Má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje. (3) Každý společník má jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak. 100 [Komentář WK] Má-li podle společenské smlouvy společník vkladovou povinnost, splní ji ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou, jinak v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. 101 [Komentář WK] (1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu, platí úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné částky stanovené jiným právním předpisem, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Společník, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, může být ze společnosti jejím nejvyšším orgánem po marném uplynutí dodatečné lhůty určené pro splnění vyloučen, určuje-li tak společenská smlouva; to neplatí, jsou-li ve společnosti jen dva společníci. K rozhodnutí se vyžaduje souhlas všech společníků; k hlasu vylučovaného společníka se při rozhodování nepřihlíží. 102 [Komentář WK] (1) Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je s jejím splněním v prodlení, a v tomto řízení ji zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí. Věta první se nepoužije, bylo-li před podáním návrhu již zahájeno jednání o vyloučení společníka ze společnosti podle 101 odst. 2 a v tomto řízení se řádně pokračuje. (2) Návrh podle odstavce 1 může společník podat jen tehdy, pokud jej bez zbytečného odkladu poté, co na to společnost upozorní, nejpozději však do jednoho měsíce, nepodá společnost. 103 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Připouští-li to společenská smlouva, může společník za podmínek ve společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění. (2) Jestliže je společník povinen pro společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, poskytne mu společnost podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání. 17 104 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Společnost nahradí společníkovi výdaje, které vynaložil při zařizování záležitostí společnosti a které mohl rozumně pokládat za potřebné; to platí obdobně pro obvyklý úrok z vynaložených výdajů, počítaný od okamžiku jejich vynaložení. (2) Právo na náhradu výdajů lze uplatnit do 3 měsíců od okamžiku jejich vynaložení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. (3) Se souhlasem všech společníků může ve lhůtě podle odstavce 2 společník započíst pohledávku na náhradu vynaložených výdajů podle odstavce 1 a úrok proti pohledávce na splácení jeho vkladu. 105 [Komentář WK] K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. 106 [Komentář WK] (1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené v 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují požadavky stanovené v 46, nebo jeden z nich. (2) Je-li podle společenské smlouvy určení některého ze společníků podle odstavce 1 neodvolatelné, může soud toto určení na návrh některého ze společníků zrušit, porušuje-li určený společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti. 107 [Komentář WK] Každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží. 108 [Komentář WK] (1) Každý společník je oprávněn domáhat se u soudu za společnost proti jinému společníkovi náhrady újmy, kterou společnosti způsobil, nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí ze smlouvy o vypořádání újmy podle 53 odst. 3; ustanovení 102 se použije přiměřeně. (2) Společník nemá právo domáhat se náhrady újmy proti jinému společníkovi podle odstavce 1, byla-li schválena smlouva o vypořádání újmy podle 53 odst. 3, ledaže ten, kdo újmu společnosti způsobil, ji ovládá. 109 [Komentář WK] (1) Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern. (2) Společenská smlouva může zákaz konkurence upravit odlišně. 110 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Společník může do společnosti přistoupit nebo ze společnosti vystoupit změnou společenské smlouvy. (2) Přistoupivší společník ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s tím spojené. 111 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Po zániku účasti ve společnosti ručí společník jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. jmění. (2) Společník nemůže po společnosti požadovat, aby mu byl vyplacen podíl nebo aby bylo mezi společníky rozděleno 112 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem. (2) Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky podle odstavce 1. (3) Jestliže je společníkovi poskytován podíl na zisku podle 103 odst. 2, použije se ustanovení odstavce 2 nebo 3 jen na tu část zisku, která není takto rozdělena. (4) Obsahuje-li společenská smlouva ustanovení odchylné od odstavce 1 jen pro podíl na zisku nebo jen pro podíl na ztrátě, platí, existují-li pochybnosti, že se toto ustanovení společenské smlouvy vztahuje jak na podíl na zisku, tak na podíl na ztrátě. 18 (5) Odstavce 1 až 3 se použijí, nestanoví-li společenská smlouva jinak. (1) Společnost se zrušuje 113 [Komentář WK] a) výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou, b) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost, c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, d) zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce, e) dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo zrušením konkursu proto, že je společníkův majetek zcela nepostačující, f) dnem právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení některého ze společníků, g) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto, h) dnem, v němž žádný ze společníků nebude splňovat požadavky podle 46, i) vyloučením společníka podle 115 odst. 1, nebo j) z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě. (2) Při důvodech zrušení společnosti uvedených v odstavci 1, s výjimkou důvodů uvedených v písmenech b) a h), se mohou ostatní společníci do okamžiku předložení konečné zprávy o průběhu likvidace likvidátorem změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá nadále i bez společníka, jehož se důvod zrušení týká. Tato dohoda společníků může být také předem obsažena ve společenské smlouvě. (3) Byla-li společnost zrušena podle odstavce 1 písm. h), mohou se společníci dohodnout na přistoupení společníka, který splňuje požadavky podle 46, a na tom, že společnost dále trvá. (4) Účinností dohody podle odstavce 2 nebo 3 se ukončuje likvidace. 114 [Komentář WK] (1) Byl-li poté, co se zbývající společníci dohodli na dalším trvání společnosti, zrušen konkurs na majetek společníka z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že společníkův majetek byl zcela nepostačující, účast společníka ve společnosti se dnem právní moci takového rozhodnutí obnovuje, ledaže se společníci, včetně společníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, dohodnou jinak. (2) Vyplatila-li již společnost vypořádací podíl, obnoví se účast společníka jen tehdy, nahradí-li ho společnosti do 2 měsíců od právní moci rozhodnutí podle věty první; účast se obnovuje ke dni jejího původního ukončení. To platí obdobně také pro případ pravomocného zastavení výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka nebo pro případ pravomocného zastavení exekuce podle jiného právního předpisu. (3) Pokud společnost, u které byly splněny důvody pro její zrušení podle 113 odst. 1 písm. e) až g), dosud nezanikla a jsou splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, mohou se všichni společníci včetně společníka, jehož účast ve společnosti se obnovila, dohodnout, že společnost nadále trvá. 115 [Komentář WK] (1) Společník může navrhnout, aby soud společnost zrušil, jsou-li pro to důležité důvody, zejména porušuje-li jiný společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. (2) Společnost může navrhnout, aby soud vyloučil společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich řádnému plnění společností vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn. S podáním návrhu na vyloučení společníka musí souhlasit společníci, kteří mají ve společnosti většinu hlasů; k hlasu vylučovaného společníka se nepřihlíží. 116 [Komentář WK] Převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti se zakazuje. 117 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Dědic podílu, který se nechce stát společníkem, je oprávněn svou účast ve společnosti vypovědět, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se stal dědicem, jinak se k této výpovědi nepřihlíží. 19 (2) Výpovědní doba činí 3 měsíce a po dobu jejího běhu není dědic podílu povinen se podílet na činnosti společnosti. (3) Podá-li dědic výpověď podle odstavce 1, platí, že se společníkem nestal. HLAVA III KOMANDITNÍ SPOLEČNOST 118 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen komanditista ) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen komplementář ). (2) Firma obsahuje označení komanditní společnost, které může být nahrazeno zkratkou kom. spol. nebo k. s.. Komanditista, jehož jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář. Ustanovení 95 odst. 3 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak. 119 [Komentář WK] [Rekodifikace] Pokud ze společných ustanovení části druhé a této hlavy zákona neplyne něco jiného, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti. 120 [Komentář WK] (1) Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů. (2) Výše vypořádacího podílu komanditisty se určí podle pravidel stanovených tímto zákonem pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezeným. 121 [Komentář WK] (1) Komanditista splní vkladovou povinnost ve výši a způsobem určeným ve společenské smlouvě, jinak v penězích a bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. (2) Ustanovení 103 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak. 122 [Komentář WK] Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. 123 [Komentář WK] Ustanovení o převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným se použijí přiměřeně. Společenská smlouva obsahuje také 124 [Komentář WK] a) určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista, b) výši vkladu každého komanditisty. 125 [Komentář WK] (1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují požadavky stanovené v 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, kteří splňují požadavky stanovené v 46, nebo jeden z nich. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, rozhodují ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, všichni společníci, přičemž zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté. 126 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. (2) Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle 112. (3) Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou. (4) Odstavce 2 a 3 se použijí, neurčí-li společenská smlouva nebo rozhodnutí všech společníků jinak. 127 [Komentář WK] 20 (1) Důvodem pro zrušení společnosti není a) prohlášení konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku komanditisty anebo zrušení konkursu proto, že je komanditistův majetek zcela nepostačující, b) schválení oddlužení komanditisty, c) doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl komanditisty převoditelný, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty, nebo právní moc exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní moc rozhodnutí o tomto návrhu, nebo d) smrt nebo zánik komanditisty. (2) Důvody podle odstavce 1 způsobují zánik účasti komanditisty ve společnosti. (3) Ke zrušení komanditní společnosti postačí, že požadavky 46 nesplňuje žádný z komplementářů. (1) Účast komanditisty ve společnosti se obnovuje 128 [Komentář WK] a) zrušením konkursu na majetek komanditisty z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že je jeho majetek zcela nepostačující, b) pravomocným zastavením výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti, nebo c) pravomocným zastavením exekuce podle jiného právního předpisu, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Vyplatila-li již společnost vypořádací podíl, obnoví se komanditistova účast, jen nahradí-li ho společnosti do 2 měsíců; účast se obnovuje ke dni jejího původního ukončení. Komanditní suma 129 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky (dále jen komanditní suma ), uvede se tato částka ve společenské smlouvě. Nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty. (2) Postupuje-li společnost podle odstavce 1, uplatní se tyto výjimky z úpravy komanditní společnosti a) část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum, b) ztrátu uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého podílu, avšak jen do výše své komanditní sumy, c) za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše jeho komanditní sumy zapsané v obchodním rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plnění. 130 [Komentář WK] [Rekodifikace] Komanditní suma se snižuje v rozsahu, ve kterém komanditista splnil svou vkladovou povinnost. 131 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Změny komanditní sumy jsou účinné jejich zápisem do obchodního rejstříku. (2) Pokud komanditista nebo společnost s jeho souhlasem uveřejnili zvýšení jeho komanditní sumy anebo to věřitelům jinak oznámili, ručí komanditista podle 129 odst. 2 písm. c) do výše zvýšené komanditní sumy. HLAVA IV SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM Díl 1 Obecná ustanovení 132 [Komentář WK] [Rekodifikace] (1) Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

http://www.zahaji.cz/urad/povinne-informace/

Povinné informace - Úřad - Obec Zahájí ZŚ a MŚ Letecké snímky Zahájí Obec Zahájí vznikla jako územní samosprávná jednotka v souladu s § 1 a § 2 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích a dle § 4 tohoto zákona vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, tedy je právnickou osobou ve smyslu § 18 odst. 2 písm. c/ zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, a to právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Posláním subjektu Obec Zahájí je zajištění veřejné správy na svém území, případně výkon státní správy v územním obvodu, za podmínek stanovených zákony (zejména hlava sedmá Ústavy ČR a §§ 35-66 zák. č. 128/2000 Sb v platném znění o obcích). Obec Zahájí má volené zastupitelstvo obce, starostu a místostarostu. Zastupitelstvo obce zřídilo výbory finanční a kontrolní. 37348 Zahájí Telefon: 387985798 Číslo účtu: 35128-231/0100 Identifikační číslo organizace (IČ): 00581372 Daňové identifikační číslo (DIČ): - 14. 1. Přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž Obec Zahájí jedná: Návrh závěrečného účtu - SVAZEK BLATA Zadávací řízení na dodávku Dopravního automobilu Vánoční koncert v kostele v Zahájí dne 25.12. 2017 Vydání změny č.1 územního plánu Zahájí formou opatření obecní povahy změna č.1 územního plánu Zahájí v katastrálním území Zahájí u Hluboké nad Vltavou formou opatření obecké povahy Změna č.1 územního plánu Zahájí Dne 12.11.2017 ve14.00 proběhne vítání nových občánků Zahájí. Akce se koná v prostorech Obecního úřadu. zdokladování proběhlých akcí Návrh závěrečného účtu obce Zahájí 2016 Rybářské závody v Zahájí pořádané dne 29.4.2017 Akce pro děti i dospělé v rámci "Oranžového roku 2017" Veřejná vyhláška k zveřejnění návrhu změny č. 1 územního plánu Zahájí v katastrálním území Zahájí u Hluboké nad Vltavou Oslavy 150. let včelaření na českobudějovicku Návrh závěrečného účtu obce Zahájí za rok 2015 Veřejná vyhláška k návrhu zadání změny č.1 územního plánu Zahájí v katastrálním území Zahájí Info ČEZ JE Temelín Odstávka systému CDBP bude od 24. 12. 2015 do 31. 12. 2015. Slavnostní rozsvícení vánočního stromku 2015 Poděkování Oranžový rok 2015 Pronájem místního pohostinství "Fotbalový memoriál Ládi Ryby" Zápisy kontrolního výboru 2015 Vítání občánků dne 13.6.2015 Dne 29.5.2015 bude v rámci celorepublikové akce "Noc kostelů" otevřen kostel Panny Marie v Zahájí a to od 17 do 20 hod. Výsledky RYBÁŘSKÝCH ZÁVODŮ ze dne 16.5.2015 Zahájí Dne 27.3.2015 proběhla akce Noc s Andersenem ve spolupráci s pionýrským oddílem Draci Některé fotografie z této akce naleznete ve fotogalérii. Otevírací hodiny sběrného dvora Pondělí 16.00 - 18.00 hod. Středa 16.00 - 18.00 hod. Sobota 10.00 - 12.00 hod. Zpráva o výsledku hospodaření obce Zahájí Zpráva o výsledku hospodaření obce Zahájí za rok 2014 ze dne 23.2. 2015 Zápisy z jednání OZ 2014 Zápisy z jednání OZ 2013 závěrečný účet obce Zahájí Příloha č. 1 k rozpočtu obce Zahájí pro rok 2013

http://docplayer.cz/2321051-Iv-v-y-p-o-r-a-d-a-n-i-p-r-i-p-o-m-i-n-e-k-k-m-a-t-e-r-i-a-l-u-s-n-a-z-v-e-m.html

⭐IV. V y p o ř á d á n í p ř i p o m í n e k k m a t e r i á l u s n á z v e m : Download "IV. V y p o ř á d á n í p ř i p o m í n e k k m a t e r i á l u s n á z v e m :" 1 V y p o ř á d á n í p ř i p o m í n e k k m a t e r i á l u s n á z v e m : N á v r h z á k o n a, k t e r ý m s e m ě n í z á k o n č / S b., o s p o t ř e b n í c h d a n í c h, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů, a z á k o n č / S b., o s t a b i l i z a c i v e ř e j n ý c h r o z p o č t ů, v e z n ě n í z á k o n a č. / S b. IV. Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra financí dne 14. srpna Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: 12 Resort Připomínka Vypořádání Ministerstvo dopravy Zásadní připomínka: K části první čl. I bodu 21 Požadujeme do 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb. doplnit kódy nomenklatury leteckého benzinu BL 95 a MOGAS. Uvedené benziny se v současnosti stále ještě v letecké dopravě používají, proto je nezbytné na ně též vztáhnout osvobození od daně z minerálních olejů. Doporučující připomínka: Vysvětleno. Ministerstvo dopravy od připomínky ustoupilo. Produkt BL 95 je zahrnut pod kódem nomenklatury , tudíž se na něj osvobození od spotřební daně bude nadále vztahovat. Co se týká produktu MOGAS (bylo zjištěno, že se jedná pouze o v praxi zažitý název MOVGAS, nikoliv o konkrétní výrobek). Patří do kategorie "automobilových benzínů", tudíž by se na něj navrhované osvobození nemělo vztahovat. Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany K části první čl. I V úvodní větě obsahující výčet novel zákona č. 353/2003 Sb. je třeba doplnit citaci zákona č. 309/2008 Sb., který byl publikován v částce 100 Sbírky zákonů dne Bez připomínek. Bez připomínek. 23 Ministerstvo práce a sociálních věcí Doporučující připomínka: K důvodové zprávě a k RIA Máme za to, že v případě přijetí varianty C (tj. osvobození biopaliv od spotřební daně - kdy se uměle zvýší poptávka po potravinářských komoditách, které budou využity pro výrobu biopaliv), dojde s největší pravděpodobností ke zvýšení cen potravinářských výrobků, což se v konečném důsledku zřejmě odrazí i ve zvýšení cen pro konečného spotřebitele. V důvodové zprávě je na straně 22 konstatováno, že podle tvrzení Ministerstva zemědělství je negativní dopad podpory biopaliv na ceny potravinářských komodit v ČR nulový. Následně je však zmíněna studie Světové banky, která uvádí, že produkce biopaliv zvyšuje ceny potravinářských komodit až o 75%. Tento rozpor není v důvodové zprávě dále vysvětlen. Doporučujeme proto doplnit důvodovou zprávu o analýzu možných dopadů podpory biopaliv na ceny potravinářských komodit v ČR. Bylo by rovněž žádoucí provést alespoň hrubý propočet těchto dopadů na konečné spotřebitele. Vyhověno, ale jinak. Rozpor je již v důvodové zprávě vysvětlen. Pro exaktní kvantifikaci dopadů podpory biopaliv na ceny potravinářských komodit v ČR neexistuje dostatečná datová základna. Dopad daňové podpory biopaliv v ČR na ceny potravinářských komodit je podle tvrzení Ministerstva zemědělství nulový. 34 Ministerstvo pro místní rozvoj Doporučující připomínka: K důvodové zprávě a k RIA Z navrhovaných variant doporučujeme variantu C, která nepočítá s prodejem biopaliva E 95 na čerpacích stanicích, a proto omezuje podporu jeho spotřeby jenom na pilotní projekty. Doporučujeme podrobněji posoudit možný dopad dalšího zvyšování spotřeby biopaliv první generace na ceny potravin. Zejména však doporučujeme vyjasnit rozpory mezi předloženým návrhem Ministerstva financí a vládou schváleným Víceletým programem dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který zpracovalo Ministerstvo zemědělství: - návrh Ministerstva financí počítá s postupným růstem ztráty v příjmech veřejných rozpočtů, zatímco podle dokumentu Ministerstva zemědělství má být bilance započítávající i úspory související s výrobou biopaliv, z hlediska státního rozpočtu výrazně kladná; - při zdůvodňování daňové varianty podpory biopaliv Ministerstvo zemědělství konstatuje, že způsobem založeným na daňových úlevách zvýhodňují biopaliva i sousední státy EU, zatímco Ministerstvo financí zařadilo mezi možné varianty jejich zvýhodnění i variantu dotačních podpor pro výrobce biopaliv s tím, že právě tato varianta by postavila tuzemské výrobce i distributory pohonných hmot do srovnatelné situace se sousedními státy EU. Vyhověno, ale jinak. Pro exaktní kvantifikaci dopadů podpory biopaliv na ceny potravinářských komodit v ČR neexistuje dostatečná datová základna. Dopad daňové podpory biopaliv v ČR na ceny potravinářských komodit je podle tvrzení Ministerstva zemědělství nulový. Vysvětleno v důvodové zprávě. Varianta D byla do procesu RIA zařazena z důvodu větší objektivity. V důvodové zprávě je vysvětleno, že vláda svým usnesením 164/2008, tj. schválením Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, zvolila variantu daňového zvýhodnění biopaliv, tj. v úvahu přicházely pouze varianty B a C. 45 Ministerstvo průmyslu a obchodu Zásadní připomínka. K předkládací zprávě Žádáme o vypuštění poslední věty textu Předkládací zprávy. Tutéž větu požadujeme vypustit z Důvodové zprávy z textu RIA (str. 19 komentář k výsledné tabulce dopadů na veřejné rozpočty). Odůvodnění: Dne 8. července 2008 byla Ministerstvu financí zaslána odpověď pana náměstka Ing. Hünera, jejíž znění nekoresponduje s obsahem dotyčných vět. Upravena předkládací a důvodová zpráva podle projednání. 56 Zásadní připomínka. K 45 odst. 2 písm.j) požadujeme nahradit slovo hmotnostních slovy objemových Odůvodnění: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 180/2007 Sb. stanovuje podíl FAME v motorové naftě v % objemových a obdobně i vyhláška č. 229/2004 Sb., která je v souladu s ČSN EN 590 pro jakost motorové nafty, stanoví v požadavcích na jakostní parametry uvedeného paliva max. přípustný obsah FAME na 5 % objemových. Je nutný soulad všech zmíněných právních norem a předejití možných potíží, neboť 5 % hmotnostních u nafty odpovídá přibližně 4,8 % objemovým v závislosti na hustotách komponent. Od bude povinně ročně nahrazován minimální podíl nafty ve výši 4,5 % obj. methylestery mastných kyselin (FAME). Povinné osoby budou chtít využívat míchání až do 5% obj. FAME do nafty v souladu s ČSN EN 590 a s vyhláškou č. 229/2004 Sb., aby dosáhly k termínu právě 4,5 % obj. Pokud ale překročí hranici 4,8 % obj. (nebo-li 5 % hmotnostních), přestane být produkt předmětem daně podle 45 odst. 2 a stane se předmětem daně podle jiného ustanovení, patrně podle 45 odst. 5, s čímž by vznikly zbytečné administrativní komplikace, např. v daňovém přiznání. Hmotnostní procenta zaměněna za objemová i v předmětu daně podle 45 odst. 2 písm. c) a doplněna v předmětu daně podle 45 odst. 2 písm. d), e), g, h) a i). 67 Zásadní připomínka. K důvodové zprávě a k RIA Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) ani její Obecná část neobsahuje vyhodnocení dopadu na podnikatelské prostředí a uvedené dopady na skupiny dotčených subjektů (bod 1b DZ) jsou formální a nedostatečné. Požadujeme doplnit zmíněné vyhodnocení, tj. jasné vymezení dopadů navrhované změny na podnikatelské subjekty působící na českém trhu, včetně statistických údajů, které poukazují na četnost subjektů působících v dotčených oborech. Dále požadujeme doplnit finanční vyčíslení dopadu navrhovaných změn na ostatní dotčené subjekty uvedené v bodě 1b. Identifikované dotčené subjekty. Vyhověno, ale jinak. Dopady v důvodové zprávě více specifikovány, kvantifikace počtu subjektů u většiny dotčených skupin, exaktní kvantifikace dopadů není možná z důvodu nedostatečné datové základny. MPO vysvětlení akceptovalo, a požádalo o zaslání upravené důvodové zprávy. Obecné V uváděných názvech chemických a biochemických látek doporučujeme dodržovat jednotné mezinárodní názvosloví, dané názvoslovnými komisemi, tj. psát např. methan, ethan, ethyltercbutylether apod. (viz též vyhláška č. 229/2004 Sb.). Je možné užívat oba způsoby názvosloví, aniž by došlo k záměně produktů. Přislíbeno sjednocení v příští novele zákona. 78 Obecné Z legislativního hlediska doporučujeme přezkoumat správnost použití nové poznámky pod čarou v části první, čl. I, bodu 19 návrhu s označením č. 36a). Stejné označení poznámky pod čarou je uvedeno ve stávajícím znění 49 odst. 5 předmětného zákona o spotřebních daních. Obecné Doporučujeme text předloženého materiálu znovu zkontrolovat jak z lingvistického, tak i gramatického pohledu a opravit chyby. Dále doporučujeme v celém materiálu užívat buď zkratku SMN 30 nebo slova směsná motorová nafta, což je motorová nafta s minimálním obsahem 31 % hmotnostních MEŘO. Vyhověno, ale jinak. Při projednávání bylo dohodnuto, že se uvede místo 31 % hmotnostních MEŘO, 30 % objemových FAME, v návaznosti na to MPO zařídí změnu ČSN K 3 písm. m) doporučujeme změnit odvolávku na aktuální platné znění Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu, a to alespoň k 1. lednu 2008 a následně aktualizovat citované kódy nomenklatury, např. z na Kódy nomenklatury jsou v zákoně o spotřebních daních fixovány v souladu se směrnicí 2003/96/ES k 1. lednu9 K 134p doporučujeme na konec znění odstavce 9 doplnit větu: To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 20 kg.. Vyhověno, ale jinak. Po dohodě s MPO a ČAPPO je u jednotkových obalů sjednoceno množství minerálních olejů na 50 kg, na které je aplikován zjednodušený systém kontroly značkování a barvení podle části čtvrté zákona a značkování podle části páté zákona. 910 K Článku II Přechodná ustanovení vzhledem k tomu, že dle navrhované novely zákona o spotřebních daních by od měly FAME být předmětem daně a současně bude pro ně platit uplatnění režimu podmínečného osvobození od daně, ale dle přechodných ustanovení až od , dojde v praxi k tomu, že FAME budou zdaňovány o tři měsíce dříve než na ně bude moci být uplatněn zmíněný režim, čili od tuzemských výrobců budou methylestery nakupovány zatížené spotřební daní a následně se bude muset žádat o její vrácení dle 54 odst. 2 písmeno b). Oprávněně se domníváme, že v důsledku uvedeného dojde ke snížení zájmu o FAME od tuzemských výrobců minimálně po dobu těchto tří měsíců. Proto doporučujeme časové sladění v Přechodných ustanoveních navrhované novely těch ustanovení, která se týkají předmětu daně a režimu podmíněného osvobození od daně. V tomto směru je třeba do Přechodných ustanovení zapracovat pro bod 17 novely stejně dlouhý časový odklad jako pro bod 33 novely, neboť tato ustanovení spolu neoddělitelně souvisí a stejný princip jako pro body 17 a 33 by měl být uplatněn i u bodů 16 a 32 novely. 1011 K Důvodové zprávě a k RIA V předložené Důvodové zprávě postrádáme analýzu splnitelnosti cíle v České republice, daného Evropskou komisí (EK) pro rok 2020 (uplatnění 10 % biopaliv jako náhrady fosilních pohonných hmot), a to vzhledem k probíhající diskusi v EU o reálnosti uvedeného cíle. K Důvodové zprávě a k RIA Z předložených variant, v souladu s dotčenými subjekty určenými ke konzultaci, akceptujeme variantu C, ke které připomínáme, že avizované negativní dopady na biodiverzitu a růst cen potravin budou částečně eliminovány importem levnějších biopaliv ze třetích zemí. K Důvodové zprávě a k RIA Vyhověno, ale jinak. Analýza splnitelnosti cíle není v kompetenci Ministerstva financí. Měla být součástí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě. Do důvodové zprávy jsou doplněny údaje týkající se diskusí o uplatňování alternativních paliv na úrovni EU. Ministerstvo financí vzalo konstatování Ministerstva průmyslu a obchodu na vědomí; též preferuje variantu C. Doporučujeme z hlediska porovnání varianty B a C blíže specifikovat rozdílnost administrativní náročnosti pro povinné subjekty i pro oblast kontroly daňových úniků. 1112 K Důvodové zprávě a k RIA Souhlasíme s konstatováním Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy a Ministerstva financí ohledně preferování varianty C a potřebné aktualizace dat v tabulce dopadů na veřejné rozpočty uvedené v Důvodové zprávě, str. 19. K Důvodové zprávě a k RIA Vyhověno, ale jinak. Při projednání připomínek došlo ke shodě mezi MPO a MF ve výběru varianty C. K aktualizaci dat v tabulce neexistují konkrétní expertní prognózy, ze kterých by se dalo vycházet. V tomto smyslu je doplněna důvodová zpráva. Doporučujeme doplnit v posledním odstavci části 1a (str. 10) příslušná odpovídající data k uváděným cílům v % biopaliv. K Důvodové zprávě a k RIA Doporučujeme doplnit do části RIA (str. 13 a dále) ve výčtu bodů jednotlivých variant slova v palivu před výrazy E 85 a E 95. Doporučujeme v 12 odst. 1 srozumitelně upřesnit dvojí užití slova uživatel. Vysvětleno (definice v 3 písm. i) zákona o spotřebních daních. 1213 V 45 doporučujeme u znění písmene f) opravit uvedené číslo odstavce z 1 na 2 a u znění písmene g) doplnit slova odstavce 2 za uvedená písmena. K rozdílové tabulce Jedná se o totožný odstavec, legislativní zpracování je správné. Doporučujeme uvést Rozdílovou tabulku do souladu s článkem II. bod 2 Přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády, tj. doplnit do jejího závěru úplný výčet předpisů ES, týkajících se navrženého zákona. K rozdílové tabulce Dále s ohledem na již výše zmíněnou Přílohu č. 5 Legislativních pravidel vlády, která je věnována postupu a způsobu prokazování slučitelnosti navrhovaných zákonů s komunitárním právem, doporučujeme vypustit z Rozdílové tabulky ta ustanovení, jimiž nebyla do českého právního řádu zajišťována transpozice. V této souvislosti pro úplnost uvádíme, že současná koncepce Rozdílové tabulky je v tomto smyslu zcela v souladu s čl. II. bod 2 Přílohy č. 5, naše doporučení dáváme pouze ke zvážení z důvodu systematické přehlednosti a zkrácení dané tabulky. Rozdílová tabulka je zpracována v souladu s LPV. MPO požadovalo v podstatě zjednodušení, které není z hlediska dodržení LPV možné. 1314 Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra Doporučuji upravit novelizační bod č. 7 ( 23 odst. 7 návrhu zákona), který považuji za vnitřně rozporný. Podle poslední věty tohoto ustanovení platí vydané povolení po dobu 3 měsíců, podle první věty tohoto ustanovení stanoví dobu platnosti vydaného rozhodnutí celní úřad sám. Bez připomínek. Zásadní připomínka. K Čl. I bodu 19 ( 45 odst. 9): Dle našeho názoru je nezbytné navrhované ustanovení upravit a skutečně ho dát do souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a zákona č. 191/2008 Sb., který umožňuje užívání stavby na základě oznámení nebo na základě kolaudačního souhlasu. O žádném schválení stavební zákon nehovoří. Navíc se domníváme, že by bylo vhodné uvést v poznámce pod čarou konkrétní ustanovení stavebního zákona, na které se odkazuje (viz čl. 47 odst. 1 Legislativních pravidel vlády). 1415 Zásadní připomínka. K Čl. I bodu 35 ( 60 odst. 14): V 60 odst. 1 až 13 jsou stanoveny podmínky (oprávnění a povinnosti právnických a fyzických osob) pro nákup, prodej a dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. V odst. 14 je pak stanovena za porušení těchto podmínek, konkrétně podmínek stanovených v odst. 3 až 9 a 11, pokuta v sazbě do výše Kč, přičemž navrhovaným zákonem je tato sazba pokuty pozměněna na sazbu od Kč do Kč. Pokuta stanovená v 60 odst. 14 ať již v sazbě do Kč nebo v sazbě do Kč je postihem právnických osob za správní delikty. Je proto třeba vymezit skutkové podstaty správních deliktů, jejichž znakem bude odkaz na povinnosti stanovené v 60. Tyto skutkové podstaty je třeba včlenit ke skutkovým podstatám stanoveným v části šesté zákona č. 353/2003 Sb. nazvané Správní delikty a odstavec 14 v 60 zrušit. Vyhověno, ale jinak. Projednáno s příslušnými zástupci MV. Na základě tohoto jednání MV změnilo svou zásadní připomínku na doporučující s tím, že se vymezení skutkových podstat správních deliktů vyplývajících ze znění 60 zákona o spotřebních daních dotvoří ve smyslu připomínky MV v rámci jednání pracovních komisí vlády s gestory správního trestání při MV. 1516 Zásadní připomínka. K Čl. I bodu 39 ( 134e odst. 10): Není jasné, jak se bude prokazovat, zda jsou minerální oleje dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu [písm. a)], nebo zda byly dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného osvobození od daně [písm. b)]. Slovo prokazatelně požadujeme z obou písmen vypustit, nebo požadujeme uvést, jak se bude posuzovat, zda byly minerální oleje prokazatelně dopraveny, či nikoli. Zásadní připomínka. K Důvodové zprávě a k RIA Předkladatel zpracoval k návrhu Závěrečnou zprávu RIA, v níž jsou podrobně kvalitativně vyhodnoceny výhody a nevýhody jednotlivých variant podle konkrétní oblasti dopadu. Na vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant navazuje celkové shrnutí, které obsahuje stanovení plusů a mínusů variant A až C s ohledem na jednotlivá kritéria. Informace zde obsažené však nejsou podložené kvantifikovanými ukazateli. O zmiňovaných kritériích není v předchozích částech RIA žádná zmínka, resp. nejsou blíže specifikovány. Požadujeme v textu blíže specifikovat jednotlivá kritéria, na jejichž základě jsou posuzovány varianty řešení. Dále postrádáme v návrhu řešení u doporučené varianty vyčíslení předpokládaného finančního dopadu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty včetně způsobu jejich pokrytí. Vysvětleno. MV od připomínky ustoupilo s tím, že se doplní důvodová zpráva ve smyslu nutnosti provázání s procesním předpisem (Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Toto ustanovení bylo v daném smyslu zpracováno na požadavek správce daně. MF po domluvě s MV doplní požadované údaje do závěrečné zprávy RIA, která je součástí důvodové zprávy. Ministerstvem financí bylo vysvětleno, že kvantifikace dopadů není z důvodu chybějících podkladů možná. 1617 Zásadní připomínka. K Důvodové zprávě a k RIA Domníváme se, že vzhledem k výši vyhodnocených očekávaných dopadů na veřejné rozpočty by na důvodovou zprávu v rozsahu malá RIA měla navazovat tzv. velká RIA, v níž bude podrobně analyzován řešený problém. Požadujeme doplnit do vyhodnocení nákladů a přínosů Závěrečné zprávy RIA analýzu nákladů a přínosů tak, aby bylo možné porovnat pravděpodobné náklady a přínosy všech posuzovaných variant pro jednotlivé subjekty. Pro každou z navrhovaných variant je nutné vytvořit plán implementace a vynucování. Vysvětleno. Ministerstvo vnitra od zásadní připomínky ustoupilo. Ministerstvo financí zpracovalo tzv. malou RIA na základě odpovědi Ministerstva vnitra, kterému zaslal odbor 18 MF dotaz s popisem konkrétního obsahu dané novely. Jedná se ve své podstatě o změnu sazeb spotřební daně (vracení daně, osvobození, snížená sazba). K Čl. I bodu 7 ( 23 odst. 7): Není nám jasný smysl navrhovaného ustanovení. Podle první věty má dobu platnosti povolení jednorázového přijetí vybraných výrobků stanovit celní úřad ve svém rozhodnutí, ovšem věta následující jednoznačně dobu platnosti stanoví na 3 kalendářní měsíce. Ustanovení je třeba upravit a vyjasnit ho. K Čl. I bodu 18 ( 45 odst. 4): Domníváme se, že tento novelizační bod je třeba dát do souladu s čl. 58 odst. 7 a 8 písm. d) Legislativních pravidel vlády. 1718 K Čl. I bodu 24: Upozorňujeme na dvakrát se opakující slovo se. Ministerstvo zahraničních věcí Nad rámec navrhovaných změn je třeba zavést další novelizační bod, jímž se v 135g odst. 1 písm. g) za slova 134e odst. 8 písm. a) až c) doplní slova a odst. 10. V novém odstavci 134e je stanovena výjimka z povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají minerální oleje, jež nesmějí být podle 134m odst. 2 písm. c) až h) značkovány, v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů. Tato výjimka musí být součástí odkazu na hmotněprávní úpravu ve skutkové podstatě správního deliktu. K Čl. II bodu 6: Domníváme se, že místo slov od 30. září 2009 má být uvedeno do 30. září Bez připomínek. 1819 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Bez připomínek. Zásadní připomínka. Obecné Navrhujeme doplnit do návrhu usnesení vlády mechanismus, kterým se bude hlídat případná překompenzace u biopaliv. Návrh MZe: Do usnesení k návrhu zákona doplnit úkol, na základě kterého bude MF ve spolupráci s MZe jednou ročně předkládat informaci vládě o uplatňování Programu včetně finančního hodnocení přiměřenosti daňových úlev. Navrhujeme toto znění úkolu: Vláda ukládá ministru financí ve spolupráci s ministrem zemědělství předkládat jednou ročně informaci o plnění Programu včetně finančního hodnocení přiměřenosti daňových úlev, první informace bude předložena vládě do roku následujícího po roce nabytí účinnosti daňových úlev na biopaliva. Odůvodnění: EK v rámci notifikačního procesu Programu vznesla požadavek na zajištění mechanismu, který by předcházel výše uvedené překompenzaci. Výše uvedený mechanismus by umožňoval průběžně kontrolovat, zda nedochází k překompenzaci ceny biopaliv oproti fosilním palivům. Výpočet by provádělo MZe. Na základě tohoto výpočtu by pak mohla být upravována výše úlevy na spotřební dani v případě výrazných cenových rozdílů. Vyhověno, ale jinak. Výpočet, zda nedochází k překompenzaci ceny biopaliv oproti fosilním palivům by provádělo MZe a až na základě tohoto výpočtu může být upravována výše úlevy na spotřební dani. Proto bylo dohodnuto se zástupci MZe, že úkol v návrhu usnesení vlády bude navržen následovně: Vláda ukládá ministru zemědělství ve spolupráci s ministrem financí předkládat jednou ročně informaci o plnění Programu včetně finančního hodnocení přiměřenosti daňových úlev, první informace bude předložena vládě do roku následujícího po roce nabytí účinnosti daňových úlev na biopaliva. 1920 Zásadní připomínka. Nesouhlasíme se zněním novelizačních bodů 1, 15 a 22 tj. se změnou 3 písm. p), 45 odst. 2 písm. m) a 49 odst. 14. Navrhovaná úprava ze zákona vypouští možnost využívání lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného pro pohon motorů. Požadujeme možnost využití obecně denaturovaného lihu v zákoně ponechat. Zásadní připomínka. Požadujeme do návrhu zákona zahrnout i možnost daňového zvýhodnění etylesterů mastných kyselin (obecně FAEE) úpravou 45 odst. 2 písm. c) a j) a úpravou 49 odst. 18. Toto palivo se sice v současnosti nevyužívá, jeho využívání je ovšem žádoucí a přínos ke snižování emisí skleníkových plynů je vyšší. Vysvětleno. Ministerstvo zemědělství od připomínky ustoupilo. Využití lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného není zatím návrhem umožněno pouze u paliva E 95. Podle informací celně technické laboratoře a pracovníků Ústavu paliv a maziv není totiž vyvinut obecný denaturant, kterým by bylo možno líh v tomto palivu denaturovat. Obecný denaturant je oznamován Evropské Komisi, kde podléhá procesu schvalování, z tohoto důvodu bude případně dostatečný prostor pro následnou novelizaci zákona o spotřebních daních. Vyhověno, ale jinak. Po dohodě bude provedena pouze úprava 49, tj. bude umožněno osvobození od spotřební daně u čistých FAEE, které jsou určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. 2021 Zásadní připomínka. Požadujeme doplnit do 49 nový odstavec, který zní: (21) Od daně jsou osvobozeny biogenní kapaliny, které se účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejům uvedeným v 45 odst. 1 písm. a) nebo minerálním olejům uvedeným v 45 odst. 1 písm. b), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů. Vyhověno, ale jinak. Definice biopaliv druhé generace je na základě požadavku MF přesněji specifikována. Zároveň bylo dohodnuto, že biopaliva druhé generace budou v nejbližších letech od spotřební daně osvobozena v rámci pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších paliv. Po identifikování příslušných paliv lze poté uvažovat o klasickém způsobu osvobození od spotřební daně. Odůvodnění: K naplňování Programu je třeba daňově podporovat i biopaliva 2. generace, která sice v současné době nejsou komerčně vyráběna, ale právě daňová podpora je motivací pro urychlení vývoje a výroby těchto biopaliv, což je žádoucí. Návrh zákona, čl. II Přechodná ustanovení odst.1 doporučujeme nahradit slova do dne nabytí účinnosti textem ode dne nabytí účinnosti. Ministerstvem financí bylo vysvětleno, že se jedná o ustanovení, které umožňuje doužívat v souladu s platným osvobozením do 1. října 2009 ty minerální oleje uvedené v 45 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona, které již nebudou v rámci letecké dopravy, popřípadě leteckých prací nadále osvobozeny od spotřební daně. 2122 53 odst. 1 požadujeme vypustit text To se netýká minerálních olejů uvedených v 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle 49 odst. 14. Odůvodnění uživatel paliva nemusí být shodný s výrobcem paliva, i v případě pilotního projektu musí uživatel palivo nakoupit od výrobce, což je tímto textem znemožněno. Vysvětleno. Ustanovení nelimituje výrobce, aby byl uživatelem pohonné hmoty v rámci pilotních projektů. Omezuje pouze uživatele, aby si mezi sebou nepřeprodávali osvobozené palivo E 95, jak je umožněno v případě jiných minerálních olejů. V návrhu zákona (novelizační body 11, 14 a 23) je chybně uveden kód kombinované nomenklatury u esterů mastných kyselin (FAME i FAEE). Správný kód je Kódy nomenklatury jsou v zákoně o spotřebních daních fixovány v souladu se směrnicí 2003/96/ES k 1. lednu 2002, tj. kód nomenklatury k tomuto datu je správný. V novelizačním bodě 15 doporučujeme ověřit, zda nemají být namísto objemových procent uvedena hmotnostní procenta tak, jako je tomu v ostatních písmenech 45. V ostatních předmětech daně 45 odst. 2 byla sjednocena procenta ve směsích na objemová. 2223 K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 261/2007 Sb. Část druhá čl. III, bod 1. navrhujeme změnit znění tohoto bodu následovně: V čl. LXXII 4 se v první větě vkládají za slova slova vyjma bioplynu. Odůvodnění: Bioplyn nemá být ze své podstaty zatížen daní ze zemního plynu, protože vždy vzniká z biologického materiálu a zachovává tudíž koloběh uhlíku v přírodě a nezvyšuje emise skleníkových plynů. Daň ze zemního plynu je principiálně ekologickou daní a má zdaňovat fosilní zdroje. Tímto vyjmutím z předmětu daně by mohl být používán nezatížen daní jak pro pohon motorů tak i pro kogeneraci a topení. Bioplyn by se nemusel v 8 osvobozovat od daně ze zemního plynu. Vysvětleno. Bioplyn je podle směrnice 2003/96/ES předmětem energetické (popřípadě spotřební) daně. Nelze jej proto z předmětu daně vyjmout. Lze jej pouze na základě notifikace EK daňově zvýhodnit. 2324 Ministerstvo životního prostředí Zásadní připomínka. V 3 písm. p) požadujeme za text... schválený Ministerstvem životního prostředí... vložit slova... ve spolupráci s Ministerstvem financí..., takže by pojem uvedený pod písmenem p) měl znít takto: Vyhověno, ale jinak. Za slova Ministerstvem životního prostředí jsou vložena slova a Ministerstvem financí. Aby bylo možno osvobodit pohonnou hmotu v rámci pilotních projektů, bude zapotřebí schválení od obou institucí. Úřad vlády ČR kabinet vedoucího ÚV p) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného schválený Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivé palivové směsi těžkých plynových olejů s vodou schválený Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí,. K úplnému znění V 45 odst. 2 písm. m) chybí v úplném znění u koncentračního údaje 95 % specifikace procent (u písm. l) a v textu novely uvedeno, že se jedná o procenta objemová). Bez připomínek. 2425 Úřad vlády ČR ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny K Důvodové zprávě a k RIA Aktualizace tabulky hodnot včetně uvedení dopadů do státního rozpočtu a SFDI (Státní fond dopravy a infrastruktury) zde uvedenou na str. 3, v důvodové zprávě na str. 11 (či 19) - i přesto, že bylo sděleno, že není dostatek údajů a podkladů. K Důvodové zprávě a k RIA Vysvětlení (odůvodnit) nízkoprocentního přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, kdy se nepočítá s žádným daňovým zvýhodněním. Podpora tak vysokoprocentním směsím biopaliv. Proč se nepředpokládá prodej E95 na čerpacích stanicích (i když bude specifické složení, pilotní projekt)? Bude mít vliv na dostupnost? Aktualizace tabulky není z důvodu neexistence exaktně podložených prognóz (biopaliva jsou v České republice používána pouze krátce), které by poskytly vstupní data pro odhad dopadů na veřejné rozpočty. Do důvodové zprávy tabulka více popsána. Je doplněno v důvodové zprávě. 2526 K Důvodové zprávě a k RIA a k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb. Vyhověno, ale jinak. Úřad vlády ČR ministr vlády ČR a předseda Legislativní rady vlády Technická poznámka ke srozumitelnosti: v důvodové zprávě a v navržené novele zákona se pracuje zejména s nomenklaturními kódy bez bližšího vysvětlení (vymezení příslušné složky), což v konečném důsledku nezvyšuje srozumitelnost. Vhodné doplnit jasnějším komentářem (tabulkou s rozdělením na stav současný a stav navrhovaný + vlastnost složky dle kódu nomenklatury), kterých konkrétních složek se změny týkají zejména tak vysvětlit čl. II, přechodného ustanovení. Obecně Upozorňuje se, že lhůtu pro sdělení připomínek k návrhu zákona upravuje čl. 8 odst. 3 s tím, že činí 20 pracovních dní. Uvedená lhůta může být zkrácena, ale pouze na základě výjimky povolené ministrem a předsedou Legislativní rady vlády podle čl. 76 Legislativních pravidel vlády. Taková výjimka však, pokud jde o předložený návrh zákona, povolena nebyla. Požadavek, aby připomínky byly sděleny do 15 dnů ode dne vložení materiálu do elektronické knihovny vlády je tedy nesprávný. Za včas předložené připomínky je nutné požadovat připomínky, které byly uplatněny ve lhůtě stanovené Legislativními pravidly vlády. V důvodové zprávě jsou uvedeny příklady minerálních olejů, které pod daný kód nomenklatury. V návrhu zákona není možné uvádět příklady a nelze ani vyjmenovat všechny komodity, které pod daný kód nomenklatury spadají. V tomto případě zákon odkazuje na Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění platném k 1. lednu Vyhověno, ale jinak. Ministerstvo financí bere na vědomí, byly vypořádány všechny připomínky došlé podle lhůty uvedené v LPV. 26 Zobrazit více Strana 5298 Sbírka zákonů č. 382 / 2015 Částka 161 382 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Více Legislativní rada vlády Č. j.: 800/13 V Praze dne 19. července 2013 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 800/13 V Praze dne 19. července 2013 Výtisk č.: S t a n o v i s k o předsedkyně Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Více II. Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2015, II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2015, kterou se mění vyhláška č. 202/2014 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské Více Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích Souhrn se týká Spolkové republiky Německo (SRN), Rakouska, Polska, Slovenska a České republiky (ČR). 1. Povinnost uplatňovat biopaliva Více Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. Příloha k č.j.: 22631/2006 12000 Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 Obsah: I. Úvodní komentář II. Plnění Více Výsledky připomínkového řízení Výsledky připomínkového řízení Materiál byl předložen do meziresortního připomínkového řízení prostřednictvím elektronické knihovny Úřadu vlády dne 1.4.2008, č.j. 5531/2008-32. Připomínky jednotlivých Více - daňové přiznání a daň za únor 2011 souhrnné hlášení za únor 2011. - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2011 Daňový kalendář pro rok Daňový kalendář pro rok LEDEN 10. ÚNOR 9. 21. 28. BŘEZEN biopaliva - splatnost za listopad 2010 (mimo z lihu) - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na fyzických osob ze závislé Více Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé Více ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvodem... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...12 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 190 Příloha č. 2... 199 Příloha č. 3... 199 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou Více OBSAH. Předmluva... XI Seznam použitých zkratek...xv OBSAH Předmluva.............................................................. XI Seznam použitých zkratek.................................................xv ZÁKON O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH........................ Více III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých Více V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací Více rozhodnutí č. REM/5/ : Rada Českého telekomunikačního úřadu jako příslušný správní orgán podle 107 odst. 8 písm. b) bodu 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon Více 402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných Více Obsah. 2.2.4 Prokázání zdanění vybraných výrobků, nebo oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně a doklady s tím související... Obsah Obsah ČÁST PRVNÍ Komentář k zákonu o spotřebních daních... 11 1. Preambule rychlý start...12 1.1 Rychlý start...13 1.2 Zaměření komentáře...17 2. Společná ustanovení...21 2.1 Význam spotřebních daní Více I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách Více Podkladový materiál pro přednášku: Subkapitola 7.3 - Spotřební daně LS 2012. Spotřební daně (SD) Předmět SD = vybraný výrobek (VV), tj.: Spotřební daně (SD) minerální oleje líh... pivo... alkoholické nápoje víno + meziprodukty... tabákové výrobky Vynětí z předmětu SD (výběr) pivo obsahující 0,5 % Více 257/2014 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů 257/2014 Sb. ZÁKON ze dne 22. října 2014, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto Více 1. Charakteristika spotřebních daní. Spotřební daně 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7. Zdaňování lihu. 8. Zdaňování piva. Více ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ IV. OBECNÁ ČÁST I. Nezbytnost a důvody předložení navrhované právní úpravy Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní Více o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů ODŮVODNĚNÍ VYHLÁŠKY ze dne o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů I. OBECNÁ ČÁST Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) Více Spotřební daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7. Více POKYNY. k daňovému přiznání ke spotřební dani POKYNY k daňovému přiznání ke spotřební dani Daňové přiznání ke spotřební dani podává plátce daně ( 4 zákona č. 353/2003 Sb.,o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o SPD )). Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 510 Sbírka zákonů č. 25 / 2008 Částka 11 25 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního Více ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvod... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 192 Příloha č. 2... 200 Příloha č. 3... 200 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou se Více ová reforma a ekologické daně Ekologická daňov ová reforma a ekologické daně Karel Korba Ministerstvo financí ČR červen 2006 I. Chronologie vývoje v ČR Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní - titul daně k ochraně ŽP (zákon zrušen) Více 25_2008_Sb.txt INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném a o změně některých zákonů Změna: 227/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Parlament se usnesl na Více MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu MŽP poř. č. 2 I. Název legislativního úkolu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY, CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2009 KOM(2009) 232 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 2505/96 o otevření a správě autonomních celních kvót Více Finanční právo. 2. seminář 18. října 2013 Finanční právo 2. seminář 18. října 2013 NEPŘÍMÉ DANĚ Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty Nepřímá daň. Neutrální = vztahuje se na všechny podnikatelské aktivity a subjekty, včetně zboží z dovozu Více N 305/2008 Česká republika Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.XII.2008 K(2008) 8931 Věc: N 305/2008 Česká republika Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě Vážený pane ministře, 1. POSTUP Elektronickým oznámením Více ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých Více VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: VI. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), Více ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů Více ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb., vyhlášky č. 110/2004 Sb., vyhlášky č. 617/2004 Sb., vyhlášky č. 277/2006 Sb. a vyhlášky č. 64/2012 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 7. volební období. USNESENÍ výboru pro životní prostředí z 8. schůze dne 21. Ročník 2013 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších Více MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF poř. č. 16 I. Název legislativního úkolu návrh zákona o kolektivním investování Předkladatel Spolupřed- kladatel 1 Stanovený termín předložení vládě Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF -- 08.12 Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá Více 1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních Strana 186 Sbírka zákonů č.23 / 2011 23 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních Více Většina podrobných údajů je uvedena přímo v Národním akčním plánu energetické účinnosti. PŘÍLOHA Č. 5 2. ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI PLNĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE (podle odst. 1 čl. 24 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti) Úvod Směrnice Evropského Více Právní rozbor obecně závazné vyhlášky odbor veřejné správy, dozoru a kontroly oddělení dozoru Zlín Obec: Podkopná Lhota Právní rozbor obecně závazné vyhlášky Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, Více každé osoby uvedené v tomto seznamu,. Strana 4562 Sbírka zákonů č. 344 / 2014 Částka 137 344 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2014, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech Více ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament Více 159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách 159/2007 Sb. ZÁKON ze dne 7. června 2007, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament Více Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu Legislativní rada vlády Č. j.: 166/13 V Praze dne. dubna 2013 Výtisk č.: S t a n o v i s k o předsedy Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění Více Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup Více Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění Více VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále Více Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné Více V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit! V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit! Zákon EIA Stavební zákon Rozhodnutí o stavbě, záměru, koncepci Proces posouzení vlivů koncepcí / záměrů na životní prostředí Schvalovací proces koncepce Více Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015 Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015 V návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 v platném znění, dochází počínaje dnem 1. 4. 2015 Více Článek 1. (2) Konkrétní podmínky, týkající se 10 odst. 1 písm. f) zákona jsou následující: Praha 3. září 2014 Čj. ČTÚ-38 773/2014-610/III. vyř. Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích Více AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. 1. 2014 zákonným opatřením Senátu Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen Více 17/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí 17/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí Vláda nařizuje podle 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění Více Zákon o veřejných zakázkách Zákon o veřejných zakázkách 1. vydání 1. aktualizace k 15. 3. 2008 Nabyl úèinnosti 1. 6. 2007 Zákon č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se Více 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 18. prosince 2000, 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více Seznam čísel vybraných výrobků pro EMCS Seznam čísel vybraných výrobků pro EMCS Číslo vybrané ho výrobku Sazba daně Měrná jednotka na e-ad 150701 12 840 l MINERÁLNÍ OLEJE 1507-1518 45/3/A BLÍZKÉ 272001,272002,272003 NEBO,272004 Stručný popis Více Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické Více Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH Usnesení vlády České republiky ze dne 23. února 2015 č. 126 o Akčním plánu prevence domácího a genderově Více Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu SOUČASNÝ VÝVOJ A PERSPEKTIVY MOTOROVÝCH PALIV DO ROKU 2020 Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář Česká asociace petrolejářského U trati 1226/42, 100 00 Praha 10 tel.: 274 817 509 fax: 274 815 709 e-mail: Více Směrnice k sestavování rozpočtu a střednědobého výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Příloha č. 1 k Rozhodnutí ředitele č. 20/2015 Směrnice k sestavování rozpočtu a střednědobého výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) 1. Úvod a vymezení pojmů 1.1. Směrnice k sestavování Více ODŮVODNĚNÍ. A. Obecná část. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy ODŮVODNĚNÍ A. Obecná část Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy V roce 2005 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Na základě uvedeného zákona Více Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, Více 1 43 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ OBSAH Předmluva... XXV O autorech...xxvii Seznam použitých zkratek...xxix ZÁKON O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH...1 1 43 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...1 1 Předmět úpravy...1 2 Daňové území...5 3 Vymezení pojmů...8 Více ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. a vyhlášky č. 110/2004 Sb. 484/2000 Sb.. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více DPH ve stavebnictví od 1. 1. 2012 DPH ve stavebnictví od 1. 1. 2012 Bod 6 - změna snížené sazby daně od 1. 1. 2012 Změna snížené sazby daně Toto přechodné ustanovení řeší uplatnění sazby daně v případech, kdy do dne předcházejícího den Více SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Více ZÁKON 253/2005 Sb. ze dne 3. května 2005, ZÁKON 253/2005 Sb. ze dne 3. května 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce Změna: 138/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České Více Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR ZSCR (4 soustředění) AKADEMICKÝ ROK 2011/2012 LS 2012 Název tématického celku : Teorie daní ze spotřeby. Více 1 Hodnocení efektivnosti institucí ve výzkumu a vývoji Úřad vlády České republiky Čj.j.: 6134-04-RVV Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č.j.: 28 187/2004-31 METODIKA HODNOCENÍ VÝZKUMU A VÝVOJE A JEJICH VÝSLEDKŮ (podle bodu II.3. usnesení vlády ze Více Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992 Více Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Dne 3. 10. 2012 vyšla ve Sbírce zákonů tiskem změna pod číslem 318/2012 Sb. Platnost novely zákona je od 1. 1. 2013. Co je nového? Jen vybrané podstatné Více 2006R1907 CS 05.06.2012 013.001 89. Obecné otázky 2006R1907 CS 05.06.2012 013.001 89 HLAVA VIII OMEZENÍ VÝROBY, UVÁDĚNÍ NA TRH A POUŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK, M3 SMĚSÍ A PŘEDMĚTŮ KAPITOLA 1 Obecné otázky Článek 67 Obecná ustanovení 1. Látka Více Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF Aplikace BAT po novele zákona o integrované prevenci Ing. Jan Slavík, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky Hradec Králové, 25.04.2014 Výjimka z aplikace Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 6. srpna 2014 č. 657 o změně Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními Více ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na Více ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Vyhláška č. /2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb. A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti přijaté Více OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11 OBSAH EDITORIAL..........................................................10 Zákon o daních z příjmů s komentářem...................................11 Úvod.............................................................. Více INFORMACE. Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011 INFORMACE Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011 1. Hlavní změny při opravě základu daně a výše daně a při opravě výše daně v jiných případech Od 1.4.2011 Více ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Obecná ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 484/2000 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny... - znění dle 64/12 Sb. 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne Více 1) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů III. ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST 1) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů Vyhláška ponese název Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se Více 1. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 251/2013 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. července 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci Více Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 160 ZÁKON ze dne 2. května 2013, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti Více Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Praha 24. března 2015 PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese Více 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 Systém ASPI - stav k 3.6.2009 do částky 45/2009 Sb. a 18/2009 Sb.m.s. Obsah a text 243/2000 Sb. - poslední stav textu 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní Více Praha 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy. Vážený pane předsedo, 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy e předsedo, dovolte, abych se na Vás obrátil s následujícím zásadním problémem týkajícím se návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o Více S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních Více Návrh VYHLÁŠKA. ze dne... 2014, I. Návrh VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších Více Aktuální otázky v oblasti integrované prevence Aktuální otázky v oblasti integrované prevence aktuální a připravované změny legislativy, možnosti finanční podpory Ing. Jan Slavík, Ph.D. Vápno, cement, ekologie 19.05.2015, Hotel Skalský dvůr Bystřice Více Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 4. volební období - 2004 rozpočtový výbor. USNESENÍ z 38. schůze dne 1. Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 4. volební období - 2004 rozpočtový výbor 478 USNESENÍ z 38. schůze dne 1. prosince 2004 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o Více 1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Více MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY S T A N O V I S K O MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY S T A N O V I S K O Ministerstva pro místní rozvoj k pozměňovacím návrhům poslanců Hospodářského výboru PS PČR k vládnímu návrhu na vydání zákona, kterým Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://hypoteky.com/podminky-konzultant/

| honzovahypoteka.cz užívání služeb společnosti chytryhonza.cz, s.r.o. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Společnost chytryhonza.cz, s.r.o., IČ: 289 33 648, se sídlem Praha, Praha 1, Václavské náměstí 806/62, PSČ 110 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 154051 (dále jen „Poskytovatel“) poskytuje za níže uvedených podmínek Uživatelům služby, produkty, software, internetové stránky a aplikace umístěné na webových stránkách honzovahypoteka.cz (dále jen „Služba“). Služba slouží ke zprostředkování obchodních poptávek a nabídek a zpřístupňuje kontakty za účelem navázání spolupráce pro registrované Uživatele. Poptávkou se rozumí odeslaný strukturovaný požadavek od poptávajícího s cílem najít vhodného dodavatele hypotečních úvěrů nebo úvěrů ze stavebního spoření. Nabídkou se rozumí odeslaná strukturovaná nabídka dodavatele s cílem najít vhodného zájemce (poptávajícího) o hypoteční úvěr nebo úvěr ze stavebního spoření . Pro účely těchto Podmínek jsou nabídky i poptávky hypotečních úvěrů a úvěru ze stavebního spoření dále označovány jako Inzerce. 1.2 Vztah Poskytovatele s Uživateli shora uvedených služeb se řídí těmito Všeobecnými smluvními podmínkami (dále rovněž „VSP“ nebo „Podmínky“), které tvoří obecný právní rámec pro využívání Služby Uživateli, nebude-li v konkrétním případě výslovně sjednáno jinak. II. DEFINICE 2.1 Poskytovatel. Poskytovatelem je společnost chytryhonza.cz, s.r.o., IČ: 289 33 648, se sídlem Praha, Praha 1, Václavské náměstí 806/62, PSČ 110 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 154051. 2.2 Propojené osoby. Propojenými osobami se rozumí další společnosti propojené s Poskytovatelem. 2.3 Uživatel. Uživatelem Služby je každá osoba, která v souladu s těmito podmínkami provedla Registraci. 2.4 Třetí osoba. Třetí osobou je jakýkoli subjekt odlišný od Poskytovatele a Uživatele. 2.5 Služby. Službou se rozumí služby, produkty, software, internetové stránky a aplikace Poskytovatele pro Uživatele umístěné na doméně provozované Poskytovatelem. Služba jsou umístěná na webových serverech honzovahypoteka.cz a odvozených doménách třetí a vyšší úrovně. 2.6 Užívání Služby. Užíváním Služby se rozumí veškeré činnosti Uživatele prováděné na doméně Služby, zejména zadávání Inzerce. 2.7 Obsah Služby. Obsah Služby představuje souhrn Obsahu Poskytovatele, Obsahu Uživatele a Obsahu Třetích osob. 2.7.1 Obsah Poskytovatele. Obsahem Poskytovatele se rozumí zejména veškeré materiály, informace a díla (vč. děl autorských) předkládané Poskytovatelem jako součást Služby, které vytvářejí funkční rámec Služby (formu) a její náplň (obsah). 2.7.2 Obsah Uživatele. Obsahem Uživatele se rozumí zejména veškeré materiály, informace a díla (vč. děl autorských) přenesené Uživatelem v souvislosti s Užíváním Služby na webové stránky honzovahypoteka.cz, zejména zadáním Inzerce. 2.7.3 Obsah Třetích osob. Obsahem Třetích osob se rozumí zejména veškeré materiály, informace a díla (vč. děl autorských) Třetích Osob zobrazované v rámci Služby. 2.8 Inzerce. Inzerce má význam uvedený v čl. 4.2 těchto Podmínek. 2.9 Uživatelský účet. Uživatelský účet vzniká úspěšnou Registrací a obsahuje parametry Užívání Služby (např. uživatelské jméno, e-mailovou adresu, nastavení Služby apod.). 2.10 Rating. Rating je bodové hodnocení, které Uživatel dosáhne užíváním Služby. 2.11 Kontakt. Kontakt je zaslání kontaktních údajů zájemce o uzavření hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření Uživateli. III. REGISTRACE UŽIVATELE 3.1 Registrace. Pro Užívání Služby je nezbytné provedení Registrace. Pokud Uživatel s těmito Podmínkami nesouhlasí, je povinen zdržet se užívání Služby. 3.2 Registrační formulář. Registrace se provádí vyplněním a odesláním registračního formuláře. Registrační formulář je oprávněna vyplnit a odeslat pouze osoba starší 18 let plně způsobilá k právním úkonům nebo osoba mladší 18 let za přítomnosti svého zákonného zástupce, který rovněž za tuto osobu vysloví souhlas s těmito Všeobecnými smluvními podmínkami. 3.3 Registrační proces. Registrace se provádí na webové stránce příslušné k dané Službě, kde je přesně popsán registrační proces. Zaregistrovat se může i takový návštěvník Služby, který související stránky ani Službu nehodlá prozatím využívat. 3.4 Registrační údaje. Při Registraci je Uživatel povinen uvést správné a úplné údaje o své osobě, které jsou označené za povinné (dále jen „Povinné osobní údaje“). Bez poskytnutí Povinných osobních údajů není možné dokončit Registraci a Užívat Službu Poskytovatele. Ostatní údaje poskytuje Uživatel dobrovolně. Poskytnuté údaje může Uživatel kdykoli doplnit, změnit či upravit. Uživatel je srozuměn s tím, že některé z poskytnutých údajů mají povahu osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Na tyto údaje se použije ustanovení čl. V. níže. 3.5 Souhlas s VSP. Před dokončením Registrace je Uživatel povinen seznámit se s těmito Všeobecnými smluvními podmínkami. Udělení souhlasu je nezbytnou podmínkou pro dokončení Registrace a Užívání Služby. Souhlas Uživatel vyjadřuje zaškrtnutím políčka „Souhlasím s Všeobecnými smluvními podmínkami“, které je umístěno v registračním formuláři. 3.6 Vznik smluvního vztahu. Okamžikem dokončení Registrace (tj. obdržením potvrzení o úspěšném dokončení Registrace) je založen smluvní vztah mezi Uživatelem a Poskytovatelem, který se řídí těmito Podmínkami. Pro vyloučení pochybností strany prohlašují, že provedením Registrace Uživatel vyslovuje souhlas s těmito Všeobecnými smluvními podmínkami, výslovně akceptuje veškerá jejich ustanovení a zavazuje se dodržovat pravidla v nich stanovená. 3.7 Uživatelský účet. Dokončením Registrace je Uživateli založen Uživatelský účet. 3.8 Rozšíření údajů. Poskytovatel je oprávněn kdykoli v budoucnu v souvislosti s poskytováním Služby změnit rozsah Povinných osobních údajů a vyžadovat sdělení dalších údajů o Uživateli. Bez poskytnutí takových dalších Povinných osobních údajů nemůže být Služba Užívána. V takovém případě je Poskytovatel oprávněn Uživateli zrušit Uživatelský účet a/nebo neumožnit přístup ke Službě, jestliže Užívání je podmíněno sdělením těchto dalších údajů. IV. PRAVIDLA POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY 4.1 Zadání Inzerce. Uživatel Služby je oprávněn bezplatně umisťovat a zveřejňovat pomocí uživatelského rozhraní na webových stránkách příslušné služby Inzerci. 4.2 Inzerce. Inzercí se rozumí veškeré jednorázové nabídky nebo poptávky konkrétních hypotečních úvěrů nebo úvěrů ze stavebního spoření nebo souvisejících aktivit fyzických nebo právnických osob. 4.3 Povaha Inzerce. Pro vyloučení pochybností Uživatel bere na vědomí, že veškerá Inzerce umístěná Uživatelem na webové stránky Poskytovatele představuje Obsah uživatele ve smyslu těchto Podmínek. Uživatel se proto výslovně zavazuje dodržovat ve vztahu k inzerci zásady chování Uživatele uvedené v čl. V. těchto Podmínek. 4.4 Zakázaná Inzerce. Kromě dodržování zásad chování Uživatele uvedených v čl. V. těchto Podmínek je Uživatel povinen zdržet se umisťování a zveřejňování inzerce, která 4.4.1 není inzercí hypotečních úvěrů nebo úvěru ze stavebního spoření či souvisejících služeb, 4.4.2 není vážná, dostatečně určitá nebo srozumitelná, 4.4.3 může představovat jednání v rozporu s dobrými mravy, které je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, a to zejména ve formě klamavé reklamy, klamavého označení zboží nebo služeb, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, zlehčování, zakázané srovnávací reklamy, nebo jiného obdobného jednání, 4.4.4 inzeruje, propaguje, získává zákazníky či jinak souvisí s a) multilevel marketingem a provizními systémy (pyramidové/letadlové hry), b) erotikou, pornografiií (včetně livechatů, sms, audio a/nebo vizuálních služeb) nebo prací tanečnic, společnic nebo hostesek, c) léky a/nebo léčivými přípravky, d) neoprávněným rozmnožováním, půjčováním, pronajímáním nebo prodejem předmětů práv duševního vlastnictví, e) jiným způsobem porušuje platné právní předpisy či dobré mravy. 4.5 Forma Inzerce. Uživatel je při zadávání Inzerce povinen dodržovat pokyny uvedené v uživatelském rozhraní, zejména pravdivě uvést povinné údaje označené v uživatelském rozhraní. 4.5.1 Rozsah zveřejňovaných informací. Uživatel bere na vědomí, že Poskytovatel může u inzerátu vždy zveřejnit: [text inzerátu, datum zadání inzerátu, jméno a příjmení Uživatele, telefonní kontakt, emailovou adresu Uživatele a adresu provozovny Uživatele]. 4.5.2 Zveřejňování zpětných kontaktů. Nad rámec údajů a informací zveřejněných dle předcházejícího odstavce Poskytovatel zveřejní pouze údaje a informace, které Uživatel ke zveřejnění označí. Je zakázané uvádět kontakty (telefon, email, webové stránky) v poradně, nabídkách. Kontakty si poradce a klient vyměňují na základě poptávky/nabídky na žádost klienta. 4.6 Parametry Inzerce. 4.6.1 Doba zveřejnění Inzerce. Poskytovatel zveřejní Inzerci Uživatele po dobu určenou Uživatelem v uživatelském rozraní, nejdéle však na dobu 90dni Uživatel je oprávněn zveřejněnou Inzerci změnit nebo odstranit v uživatelském rozhraní. 4.7 Odpověď na Inzerci. Uživatel, který odpovídá na zveřejněnou inzerci, se rovněž zavazuje dodržovat tyto Podmínky. 4.8 Omezení využívaní služby. V případe, že Uživatel nebude mít alespoň jeden obchod za období 3 měsíců, Poskytovatel je oprávněný Uživatelský účet zrušit. Stejně to platí i v případe, že Uživateli klesne rating pod 60%, a nebo opakovaně uvádí kontakty. V. PRÁVA A POVINNOSTI 5.1 Prohlášení Uživatele. Uživatel vůči Poskytovateli prohlašuje a zaručuje, že a) je plně způsobilý k právním úkonům, a to zejména s ohledem na svůj věk, b) nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům, jeho způsobilost k právním úkonům nebyla omezena v rozsahu znemožňujícím mu vyslovení souhlasu s těmito Podmínkami a užívání Služby, c) veškeré údaje, které o sobě při Registraci poskytl, jsou pravdivé, úplné, přesné a správné, d) používáním Služby ze strany Uživatele za podmínek uvedených v těchto Podmínkách nedojde k porušení právních předpisů vydaných jinými státy, než je Česká republika, e) se před zahájením užívání Služby důkladně seznámil s těmito podmínkami, že těmto podmínkám zcela rozumí a souhlasí s nimi, f) si je vědom skutečnosti, že v důsledku pozastavení či změny poskytování Služby může ztratit dočasně či trvale přístup k Obsahu, a to jak Obsahu Poskytovatele, Obsahu Uživatele, i Obsahu Třetích osob. 5.2 Obecné Závazky Uživatele. Uživatel se, bez ohledu na jiná ustanovení těchto Podmínek, zavazuje, že: a) neprovede Registraci, pokud by jejím provedením ze strany Uživatele došlo k porušení právních předpisů jiných států, než je Česká republika, b) nebude používat Službu, pokud by jejím použitím ze strany Uživatele došlo k porušení právních předpisů jiných států, než je Česká republika, c) pokud je mu méně než 18 let, nebude používat Službu, u které je podmínkou pro užívání minimální věk 18 let, d) používat Službu pouze k účelu, k němuž je určena, e) pro přístup ke Službě nebude využívat (ani se nebude snažit využívat) jiné rozhraní než rozhraní poskytnuté za tím účelem Poskytovatelem, f) zajistí důvěrnost veškerých identifikačních údajů a hesel nezbytných pro přihlášení Uživatele a pro přístup ke Službě, zejména tyto identifikační údaje a hesla nesdělí žádné Třetí osobě, g) nebude získávat přihlašovací jména a/nebo hesla jiných Uživatelů Služby Poskytovatele i služeb a produktů Třetích osob, h) pokud zjistí zneužití svých identifikačních údajů a hesel jakoukoli Třetí osobou, okamžitě to sdělí Poskytovateli, i) nebude se v souvislosti s Užíváním Služby dopouštět žádného protiprávního či neetického jednání, j) nebude činit nic, co by narušovalo nebo poškozovalo Službu (nebo sítě a servery připojené ke Službě), nebude zneužívat, blokovat, modifikovat či jinak měnit jakoukoliv součást Služby, nebo se i jen pokusit narušit stabilitu, chod nebo data Služby, k) nebude porušovat práva Poskytovatele nebo Třetích osob jiným způsobem než je uvedeno v předchozích bodech a nebude se ani pokoušet jednat kterýmkoli zde zakázaným způsobem. 5.3 Obecná oprávnění Poskytovatele. Poskytovatel je, bez ohledu na jiná ustanovení těchto Podmínek, oprávněn: a) kdykoli dle svého uvážení a bez nutnosti o tomto předem informovat Uživatele pozastavit nebo omezit poskytování Služby či jakkoli změnit způsob poskytování Služby, a to ve vztahu ke všem Uživatelům nebo pouze ve vztahu k některým Uživatelům, bez nutnosti o tomto předem informovat Uživatele, a to včetně smazání, odstranění nebo znepřístupnění Obsahu Uživatele, b) kdykoli dle svého uvážení a bez nutnosti o tomto předem informovat Uživatele ukončit poskytování Služby, a to ve vztahu ke všem Uživatelům nebo pouze ve vztahu k některým Uživatelům, c) kdykoli dle svého uvážení a bez nutnosti o tomto předem informovat Uživatele zrušit či zablokovat Uživatelský účet Uživatele. 5.4 Poskytování Služby. Poskytovatel poskytuje Uživatelům Služby za níže uvedených podmínek: 5.4.1 Licence Uživateli. Poskytovatel uděluje Uživateli licenci ke Službě, Obsahu Poskytovatele, software a jiným autorským dílům Poskytovatele („Předmět Licence Uživateli“) bezplatnou, nepřevoditelnou a nevýhradní licenci platnou ve všech zemích světa, k užití Služby, Obsahu Poskytovatele a software Poskytovatele (dále jen „Licence Uživateli“). Licence je udělena pouze v rozsahu sloužícímu k řádnému a obvyklému užití Služby Poskytovatele, a to s omezeními dle čl. 4.4.2 těchto Podmínek. 5.4.2 Omezení Licence Uživateli. Kromě případů výslovně uvedených v těchto Podmínkách Uživatel nesmí pozměnit či upravovat, kopírovat ani jinak rozmnožovat, distribuovat, sdělovat veřejnosti, jinak rozšiřovat, předávat, pronajmout, půjčovat, zobrazovat, provádět, reprodukovat, publikovat, poskytovat podlicence, převádět nebo prodávat jakékoli informace, originál či rozmnoženiny Předmětu Licence Uživateli, ani z nich vytvářet souborná, či odvozená díla. Uživatel není oprávněn využívat Službu k jakýmkoli účelům odporujícím těmto Všeobecným smluvním podmínkám nebo aplikovatelným právním předpisům. Uživatel nesmí Službu využívat způsobem, který by mohl snižovat hodnotu díla, nebo poškodit, znemožnit, přetížit nebo zhoršit funkci serverů provozovaných Poskytovatelem nebo Propojenými osobami, nebo rušit používání těchto serverů nebo Služby Třetími osobami. Uživatel nesmí jakýmkoli způsobem získávat ani se pokoušet získávat jakékoli rozmnoženiny díla (ani pro osobní potřebu), jakékoli materiály či informace týkající se Služby, které nejsou nebo nebyly veřejně zpřístupněny nebo poskytnuty prostřednictvím serverů provozovaných Poskytovatelem. 5.5 Práva k ochranným známkám a jinému duševnímu vlastnictví. Uživatel bere na vědomí, že na základě těchto Všeobecných smluvních podmínek není oprávněn užívat obchodní firmu Poskytovatele, jeho ochranné známky, loga, doménová jména ani žádná jiná označení a obchodní prvky Poskytovatele. 5.6 Porušování právních předpisů. Uživatel nese odpovědnost za důsledky svých činů spojených s užíváním Služby a souhlasí s tím, že Službu nebude používat k žádným aktivitám, které jsou nebo by mohly být v rozporu s právními předpisy České republiky či jiných států vztahujících se na Uživatele, pravidly používání Služby Poskytovatele a jeho oprávněnými zájmy, jakož i obecně uznávanými zásadami používání služeb poskytovaných prostřednictvím sítě Internet. 5.7 Neaktivní Uživatelský účet. V případě, že se Uživatel nepřihlásí ke svému Uživatelskému účtu po dobu delší než 12 měsíců (dále jen „Neaktivní Uživatelský Účet“) je Poskytovatel oprávněn zrušit takový Neaktivní Uživatelský účet. VI. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ 6.1 Osobní údaje a citlivé údaje. Osobními údaji se rozumí informace o Uživateli, na základě kterých lze Uživatele přímo či nepřímo identifikovat. Citlivými údaji se rozumí informace o osobní údaje Uživatele, vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů, nebo jakýkoli biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů. 6.1.1 Rozsah osobních údajů. V souladu s čl. III VSP vyžaduje Poskytovatel v rámci Registrace Povinné osobní údaje. Uživatel může dobrovolně dle svého uvážení sdělit Poskytovateli další nepovinné údaje. 6.1.2 Rozsah citlivých údajů. Poskytnutí jakýchkoli citlivých údajů není povinné. Poskytovatel po Uživateli nevyžaduje ani nebude vyžadovat jakékoli citlivé údaje. Pokud Uživatel poskytne v rámci Služby jakékoli citlivé údaje, činí tak dobrovolně na základě svého uvážení. 6.2 Ochrana Osobních údajů. Poskytovatel shromažďuje a uchovává Uživatelem zadané Osobní údaje prostřednictvím elektronických nosičů informací v zabezpečené databázi. Poskytovatel chrání Osobní údaje v maximální možné míře pomocí moderních šifrovacích technologií, které dopovídají stupni technického rozvoje. Poskytovatel prohlašuje, že podnikl veškerá možná, tj. t.č. známá opatření, aby tyto údaje zabezpečil před neoprávněnými zásahy třetích osob. 6.2.1 Poskytovatel však nenese odpovědnost za případné neoprávněné zásahy třetích osob, v důsledku nichž tyto osoby neoprávněně získají přístup k Osobním údajům jednotlivých Uživatelů a/nebo k jejich Uživatelským účtům a/nebo k příslušné databázi Poskytovatele a tyto údaje neoprávněně použijí, využijí, zneužijí nebo je zpřístupní třetím osobám. 6.2.2 Uživatel prohlašuje, že si je vědom rizik pro něho vyplývajících z výše uvedených neoprávněných zásahů třetích osob. 6.3 Omezení nakládání s údaji. Poskytovatel nebude bez předchozího svolení Uživatele zpracovávat, sdílet, prodávat ani používat údaje Uživatele z jeho Osobních údajů způsobem, který by byl v rozporu s těmito Všeobecnými smluvními podmínkami. 6.4 Zpracování osobních údajů. Uživatel bere na vědomí, že Poskytovatel je oprávněn zpracovávat, shromažďovat a sledovat Osobní údaje jednotlivých Uživatelů pro vlastní potřeby (tj. za účelem poskytování Služby podle těchto Všeobecných smluvních podmínek) a pro statistické účely. 6.5 Souhlas uživatele se zpracováním Osobních údajů. Provedením Registrace (tj. vyplněním registračního formuláře, zaškrtnutím políčka a odesláním vyplněného registračního formuláře) uděluje Uživatel v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZoOÚ“) se zpracováním Osobních údajů poskytnutých dle těchto Všeobecných podmínek Poskytovateli jako správci, za účelem identifikace Uživatele při Registraci. 6.6 Předávání Osobních údajů. Provedením Registrace uděluje Uživatel Poskytovateli souhlas k předání Osobních údajů Uživatele Propojeným osobám. 6.7 Zpracovatel. Správce je oprávněn pověřit v souladu se ZoOÚ třetí osobu jako zpracovatele Osobních údajů. 6.8 Doba udělení souhlasu, odvolání souhlasu. Uživatel uděluje shora uvedené souhlasy se zpracováním a předáváním Osobních údajů na dobu 10 (deseti) let, neodvolá-li svůj souhlas dříve. Souhlas Uživatele se zpracováním Osobních údajů dle tohoto čl. V. VSP je dobrovolný. Uživatel je oprávněn kdykoli po založení Uživatelského účtu tento souhlas písemně odvolat na adrese Poskytovatele. Po odvolání souhlasu společnost Poskytovatel zajistí, aby veškeré údaje Uživatele byly z databáze Služby a z Uživatelského účtu Uživatele zlikvidovány a současně zajistí, aby tyto údaje nebyly dále zpracovávány, či šířeny za účelem dalšího poskytování Služby. V takovém případě se na Uživatele nebudou vztahovat ta ustanovení Smluvních podmínek, která jsou podmíněna poskytnutím souhlasu. 6.9 Přístup Uživatele k údajům. Uživatel má od okamžiku založení Uživatelského účtu právo kdykoliv požádat Poskytovatele o informaci o zpracovávání svých Osobních údajů. V takovém případě Poskytovatel poskytne Uživateli informace v rozsahu stanoveném ZoOÚ. Pokud se uživatel domnívá, že Poskytovatel zpracovává jeho Osobní údaje v rozporu se ZoOÚ, má právo požádat Poskytovatele (nebo Zpracovatele) o vysvětlení nebo požadovat, aby Poskytovatel (nebo Zpracovatel) odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. Uživatel je dále oprávněn se obrátit se svým podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů. 6.10 Poskytnutí osobních údajů. Uživatel bere na vědomí, že Poskytovatel může být povinen poskytnout Osobní údaje na základě zákona nebo ke splnění své zákonné povinnosti (např. v rámci soudních či správních řízení). Poskytovatel je dále oprávněn, bude-li to nezbytné, zpřístupnit osobní údaje k ochraně práv Poskytovatele nebo Propojených osob, nebo k ochraně osobní bezpečnosti Uživatelů nebo třetích osob. 6.11 Statistická data. Uživatel souhlasí s anonymním užitím a/nebo zveřejněním registračních a statistických údajů Poskytovatelem a Propojených osob pro rozvoj a provoz poskytovaných Služby. Poskytovatel je oprávněn sdělovat Propojeným osobám pro účely provozování Propojených serverů statistické údaje týkající se Uživatelů. Statistické údaje a jejich sestavy však nebudou obsahovat Osobní údaje takového charakteru, které by mohly na základě jednoho, či více těchto údajů, přímo či nepřímo identifikovat Uživatele nebo které by umožnily jakékoli Třetí osobě Uživatele kontaktovat. 6.12 Obchodní sdělení, reklama. Uživatel dává Poskytovateli souhlas s využíváním podrobností jeho elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, obsahující zejm. informace o novinkách Služby a o produktech a službách Třetích osob,, a to i ve formě reklamních patiček a reklamních sdělení, tj. krátkých sdělení připojovaných k příchozí elektronické poště. Uživatel má v souladu se zákonem právo kdykoliv další zasílání obchodních sdělení odmítnout. VII. TRANSAKČNÍ POPLATKY 7.1 Bezplatnost Registrace. Registrace Uživatele není zpoplatněna a je poskytována Poskytovatelem Uživatelům zdarma. 7.2 Transakční poplatek. Uživatel, který je zprostředkovatelem hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření (broker) se zavazuje zaplatit Provozovateli transakční poplatek ve výši stanovené Přílohou 1 VSP. Nárok na Transakční poplatek Poskytovateli vzniká okamžikem obstarání příležitosti pro Uživatele (klienta) k uzavření smlouvy o hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření mezi třetím Uživatelem (klientem) a poskytovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. Uživatel souhlasí s tím, že Transakční poplatek bude Poskytovateli uhrazen přímo inzerujícím Uživatelem, který je poskytovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření nebo jeho zprostředkovatelem (broker). Transakční poplatek vyplácený Uživatelem, který je zprostředkovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření je splatný ve lhůtě 10 dnů od obdržení provize zprostředkovatele od poskytovatele hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. Podmínky splatnosti a výplaty Transakčního poplatku, je-li inzerující Uživatel přímo poskytovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření, budou sjednány ve zvláštní smlouvě uzavřené mezi Poskytovatelem a poskytovatelem hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. 7.3 Trvání nároku na Transakční poplatek. Poskytovatel má nárok na Transakční poplatek též v případě, že k uzavření smlouvy o hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření v důsledku využití Služby Uživatelem došlo až po ukončení smluvního vztahu mezi Uživatelem a Poskytovatelem ve smyslu čl. 3.6 těchto Podmínek. VIII. VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI 8.1 Vyloučení záruk. Služba poskytovaná Poskytovatelem Uživateli je poskytována „tak jak je“. Poskytovatel neposkytuje Uživateli žádné záruky ohledně Služby, Obsahu Poskytovatele a Obsahu Třetích stran, zejména žádné záruky ohledně funkčnosti a dostupnosti Služby. 8.2 Odpovědnost za škodu. Poskytovatel Uživateli neodpovídá za jakoukoli přímou či nepřímou újmu či škodu, která Uživateli vznikne v souvislosti s používáním Služby, Obsahu Poskytovatele či Obsahu Třetích osob. Poskytovatel vůči Uživateli zejména neodpovídá za: a) jakýkoliv následek poskytnutí nesprávných, nepřesných či neúplných údajů o Uživateli při Registraci, b) jakýkoliv následek porušení povinností ze strany Uživatele ohledně ochrany Hesla a přístupových údajů k Uživatelskému účtu, c) jakýkoliv jiný následek používání Služby. 8.3 Odpovědnost podle zvláštních předpisů. Poskytovatel v souladu s ustanovením § 3, 4 a 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v platném zněním, zásadně neodpovídá za obsah Obsahu Uživatele (ani za pravdivost, úplnost, správnost a přesnost údajů). 8.4 Obsah Třetích osob. Poskytovatel není odpovědný za Obsah Třetích osob zobrazovaný Uživatelům v rámci Služby či poskytovaný Uživatelům v rámci Služby, a to zejména za reklamní sdělení Třetích osob zobrazovaná v rámci Služby a software třetích osob nabízený Uživatelům ke stažení v rámci Služby. Poskytovatel zejména neodpovídá za to, že Obsah Třetích osob nezasahuje do práv jiných osob. 8.5 Vztah mezi Uživateli a Třetími osobami. Poskytovatel nenese žádnou odpovědnost za jakýkoliv právní vztah který vznikne mezi Uživatelem a Třetí osobou na základě využívání Služby je právním vztahem čistě mezi těmito osobami, přičemž Poskytovatel neodpovídá ani neručí za splnění povinností vyplývajících pro Uživatele či Třetí osobu z takového právního vztahu. Poskytovatel v žádném případě nepřebírá žádné záruky ani odpovědnost za řádné a včasné plnění povinností Uživatelů Služby (tj. zadavatele nabídky či poptávky). 8.6 Odškodnění. Uživatel se zavazuje odškodnit Poskytovatele za veškerou újmu, která mu vznikne v důsledku zaviněného porušení ustanovení těchto Podmínek Uživatelem. IX. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 9.1 Komunikace. Veškerá komunikace mezi Poskytovatelem a uživatelem může být uskutečňována buď písemně (v případě Poskytovatele doručením na adresu sídla Poskytovatele a v případě Uživatele doručením na adresu uvedenou uživatelem při Registraci nebo na adresu, kde se Uživatel zdržuje), e-mailem (v případě Poskytovatele doručením na e-mailovou adresu [email protected] a v případě Uživatele na e-mailovou adresu uvedenou při Registraci). Komunikace ze strany Poskytovatele ve vztahu k jednomu či více Uživatelům může být Poskytovatelem uskutečněna rovněž formou zveřejnění určitého sdělení prostřednictvím internetových stránek Poskytovatele (například v případě oznámení změny těchto Podmínek). Při použití některého ze shora uvedených způsobů komunikace se má za to, že byla zachována písemná forma. Ústní komunikace mezi Poskytovatelem či Uživatelem se může uskutečňovat prostřednictvím telefonu nebo prostřednictvím obdobných služeb umožňujících dálkový přenos hlasu (prostřednictvích telefonních čísel uvedených na webových stránkách www.honzovahypoteka.cz a v případě Uživatele prostřednictvím telefonního čísla uvedeného při Registraci). 9.2 Rozhodné právo a kolizní normy. Tyto Podmínky jakož i veškeré právní vztahy vznikající či které v budoucnu vzniknou mezi Poskytovatelem na straně jedné a Uživatelem na straně druhé v souvislosti se Službou se řídí právním řádem České republiky. 9.3 Řešení sporů. Veškeré spory vzniklé na základě těchto Podmínek nebo v souvislosti s nimi, nebo které vzniknou v souvislosti se Službou, budou s konečnou platností rozhodnuty v občanském soudním řízení obecnými soudy České republiky. 9.4 Jazyková verze. Tyto Podmínky jsou vyhotoveny v českém jazyce. Česká verze Podmínek je závazná a případné další jazykové verze těchto Podmínek jsou vyhotoveny pouze pro informaci. 9.5 Salvátorská klauzule. Pokud jakékoliv ustanovení těchto Podmínek je nebo se stane neplatným nebo nevymahatelným jako celek nebo jeho část, je plně oddělitelným od ostatních ustanovení těchto Podmínek a taková neplatnost nebo nevymahatelnost nebude mít žádný vliv na platnost a vymahatelnost jakýchkoliv ostatních ustanovení těchto Podmínek. Poskytovatel v takovém případě nahradí takový neplatné nebo nevymahatelné ustanovení jiným ustanovením, které bude v nejvyšší možné míře odpovídat obsahu původního ustanovení. 9.6 Změny a účinnost změn Podmínek 9.6.1 Změny podmínek. Poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně změnit obsah těchto Podmínek. Změnu Podmínek sdělí Poskytovatel Uživateli 9.6.2 Účinnost změn Podmínek. Jakékoliv změny těchto Podmínek nabývají účinnosti dnem určeným Poskytovatelem, avšak ve vztahu ke každému Uživateli pouze v případě, že Uživatel s takovou změnou projeví souhlas. Za projevení souhlasu ze strany Uživatele se považuje buď kliknutí na příslušné tlačítko vyjadřující souhlas se změnou Podmínek nebo pokračování v používání Služby ze strany Uživatele i po datu určeném Poskytovatelem jako datum účinnosti změny Podmínek. Pokud Uživatel se změnami Podmínek nesouhlasí, je povinen zdržet se užívání Služby po datu určeném Poskytovatelem jako datum účinnosti změny Podmínek. Pro vyloučení pochybností strany prohlašují, že Uživatel, který se již v minulosti zaregistroval v rámci užívání Služby přede dnem účinnosti těchto Všeobecných smluvních podmínek, nebo jejich změn a nadále na základě původní registrace Užívá Službu, stává se bez dalšího Uživatelem dle těchto Všeobecných smluvních podmínek a má se za to, že provedl Registraci ve smyslu článku III. těchto Podmínek. 9.7 Účinnost. Toto znění Podmínek nabývá účinnosti dne 1. února 2011. Příloha 1 – Výše transakčního poplatku Uživatel, který je zprostředkovatelem hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření (broker) se zavazuje zaplatit Provozovateli Transakční poplatek. Výše Transakčního poplatku je následující: 0,35 % z celkové výše peněžních prostředků zprostředkovaných Uživatelem (brokerem) prostřednictvím využití Služby sjednaných ve smlouvě o hypotečním úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření v případě, že je Rating Uživatele 90 bodů a více. 0,40 % z celkové výše peněžních prostředků zprostředkovaných Uživatelem (brokerem) prostřednictvím využití Služby, sjednaných ve smlouvě o hypotečním úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření v případě, že je Rating Uživatele 80 – 89,99 bodů. 0,45 % z celkové výše peněžních prostředků zprostředkovaných Uživatelem (brokerem) prostřednictvím využití Služby, sjednaných ve smlouvě o hypotečním úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření v případě, že je Rating Uživatele 0 – 79,99 bodů. Rozhodným momentem pro stanovení výše Transakčního poplatku je výše Ratingu Uživatele v 1.den v měsíci, ve kterém došlo k podepsání úvěrové smlouvy. Maximální výše Transakčního poplatku je 25 000 Kč bez DPH.

https://www.lidovky.cz/neni-to-jedine-vyboceni-z-radneho-zivota-rekl-k-nehode-soudce-a-dal-kadlecovi-podminku-gaa-/zpravy-domov.aspx?c=A160530_131959_ln_domov_hm

Není to jediné vybočení z řádného života, řekl k nehodě soudce a dal Kadlecovi podmínku | Domov | Lidovky.cz 30. května 2016 13:17, aktualizováno 16:10 Lidovky.cz > Zprávy > Domov Za zavinění nehody pod vlivem alkoholu dostal bývalý policista a vysokoškolský... | foto: Dan Materna, MAFRA PRAHA Za loňskou dopravní nehodu pod vlivem alkoholu dostal bývalý policejní důstojník Karel Kadlec podmínku na osm měsíců. Zároveň mu soud uložil zákaz řízení motorových vozidel na 2,5 roku. Rozsudek soudu zatím není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Obvodní soud pro Prahu 2 znovu projednával kauzu bývalého policisty Karla Kadlece. Případ se na soud po stížnosti státního zástupce vrátil k novému projednání. Napoprvé totiž bývalý vysokoškolský pedagog odešel nepotrestán s tím, že se jedná o přestupek. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) po dubnových nehodách bývalého policisty Karla Kadlece zatím odškodnila 11 majitelů aut, kteří dostali zhruba 600.000 korun. Celková výše škody na 30 autech podle ČKP dosáhne 1,8 milionu korun. Kadlec neměl svoje auto pojištěné, škodu tak zaplatí ČKP, která ji po něm následně bude vymáhat. "U viníka nehody v tuto chvíli ČKP eviduje pohledávku za vyplacené pojistné plnění ve výši 430.000 korun, další účty budou postupně následovat," uvedl mluvčí organizace Aleš Povr. Podle něj Kadlec s ČKP kvůli náhradě škody komunikuje. Soud nyní poté, co se musel řídit rozhodnutím Městského soudu v Praze coby odvolací instance, Kadlecovi uložil podmínku na osm měsíců a zákaz řízení na 2,5 roku. „Byl jsem přesvědčen, že se jedná o jediné vybočení pana Kadlece z řádného života. Sám pan plukovník (Kadlec) v průběhu trestního řízení prokázal, že tento můj názor je mylný,“ uvedl k tomu samosoudce Jiří Horký, proč napodruhé konstatoval, že je Kadlec vinen. Napoprvé prý mimo jiné nechtěl rozhodnout o vině jen na základě dechové zkoušky, která se podle jeho názoru může lišit od krevních testů na alkohol. Narážel tím zároveň na další Kadlecovu dopravní nehodu z letošního roku, kdy na pražských Vinohradech naboural celkem 29 aut. Podle státního zástupce boural pod vlivem alkoholu a léků, za což mu nyní nově hrozí až tři roky vězení. Policie nyní čeká na znalecké posudky (vše o případu čtěte ZDE). Trest nejen od soudu Soudce v odůvodnění rozsudku za loňskou nehodu také připomenul, že ministr vnitra Milan Chovanec Kadlece propustil ze sboru. „Do jisté míry byl už (Kadlec) za své pochybení postižen i po profesní stránce, a proto je zde tato zkušební doba v trvání 24 měsíců, která se běžně ukládá každému jinému pachateli obdobného trestného činu,“ vysvětlil k tomu soudce Horký. Kadlec ještě před jednáním pro přítomné novináře zopakoval, že svého činu lituje. „A vaším prostřednictvím bych se opět chtěl vše omluvit,“ uvedl ještě. Po vynesení rozsudku se ale expolicista podivil nad tím, si ho ministr Chovanec nepozval na pohovor. „Nikdo se nezeptal na to, jak se něco takového můž stát člověku, který dvacet let poctivě pracuje, jak se může dostat do takové situace. Stejně tak, jak je možné, že jsem třetí policista ze stejné katedry, který měl podobný problém. Tohle mě mrzí. Budu rád, pokud to bude někoho zajímat,“ uvedl Kadlec. Podrobnosti ale odmítl sdělit s argumentem, že nechce narušit právě probíhající policejní šetření. VIDEO: Nikdo se neptal, jak se mi to mohlo stát, řekl Kadlec Kadlec se u soudu zpovídal z dopravní nehody, když loni v březnu narazil do auta, které jelo před ním a zastavilo na přechodu pro chodce. Kadlec do něj svým jeepem narazil a druhou nehodu na témže místě způsobil tím, když se z místa incidentu snažil odjet. Na místě mu naměřili 1,5 promile v alkoholu. VIDEO: Řidič naboural desítky aut a odmítl dechovou zkoušku: Karel Kadlec | Milan Chovanec | Karel Kadlec | Obvodní soud pro Prahu 2 | soudce | státní zástupce | Česká kancelář pojistitelů | Městský soud v Praze J. Čáp Být to v divadle, byla by to krásná divadelní fraška! Ale tohle se přeci... 16:43 30.5.2016 V. Kusý Eugéne Ionesco by umřel závistí, tedy, kdyby žil! A Alfred Jarry taky, o panu... 19:29 30.5.2016

http://docplayer.cz/7701133-S-t-a-t-u-t-justicni-akademie.html

S T A T U T Justiční akademie - PDF Download "S T A T U T Justiční akademie" 1 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2011, č.j. 274/2008-OJ/ORGV, kterou se vydává Statut Justiční akademie, ve znění instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2014, č.j. MSP-31/2014-OJ/ORGV Dle 131 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, vydává ministryně spravedlnosti: S T A T U T Justiční akademie Čl. 1 Úvodní ustanovení Statut Justiční akademie podrobněji vymezuje působnost a úlohy Justični akademie, upravuje podrobnosti její činnosti a vnitřní organizaci. ČI. 2 Postavení a sídlo Justiční akademie (1) Justiční akademie je zřízena zákonem 1 jako organizační složka státu a účetní jednotka. (2) Sídlem Justiční akademie je Kroměříž. Dalším stálým pracovištěm je Praha. (3) Justiční akademie ke své výchovné a vzdělávací činnosti využívá vedle svých prostor i prostory regionálních učeben v Litoměřicích, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Ostravě. ČI. 3 Působnost Justiční akademie (1) Justiční akademie zejména připravuje a po organizační a odborné stránce zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy justičních a právních čekatelů a soustavné vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici. Tuto činnost vykonává Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními zastupitelstvími tak zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů 2 aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám. Za tímto účelem analyzuje a zkoumá potřeby a požadavky soudců, státních zástupců a dalších profesních skupin, informuje o veškerých chystaných vzdělávacích akcích a zveřejňuje výsledky hodnocení uskutečněných vzdělávacích akcí. (2) Justiční akademie zajišťuje kvalifikační studium vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního zastupitelství podle zvláštního předpisu. 2 Justiční akademie se podílí na zabezpečení studia bakalářského programu vyšší justiční úředník. (3) Justiční akademie poskytuje knihovnické a jiné informační služby, vykonává publikační, ediční a analytickou činnost související s jejím posláním. (4) Justiční akademie ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti vypracovává metodiku přijímacích pohovorů. justičních a právních čekatelů a podílí se na organizačním zajištění a i zabezpečení zkoušek justičních a právních čekatelů. (5) Justiční akademie je členem mezinárodních organizací a podílí se na akcích pořádaných mezinárodními organizacemi, které se týkají oboru její působnosti. (6) Justiční akademie pořádá a organizuje konference, semináře, školení a další vzdělávací akce sama nebo v partnerství s jinými institucemi. (7) Justiční akademie v rámci výchovně vzdělávacích akcí a konferencí poskytuje justičním a právním čekatelům, soudcům a státním zástupcům a dalším osobám působícím v resortu justice bezplatné stravování a ubytování v objektech Justiční akademie. (8) Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svou činnost hlavní, pro kterou byla zřízena. Čl. 4 Orgány Justiční akademie Orgány Justiční akademie jsou Rada Justiční akademie (dále jen Rada ) a ředitel Justiční akademie (dále jen ředitel ). Čl. 5 Rada (1) Rada řídí po odborné stránce výchovnou a vzdělávací činnost Justiční akademie. (2) Jménem Rady vystupuje navenek předseda Rady nebo Radou pověřený člen. (3) Rada je způsobilá se usnášet za přítmnnosti alespoň poloviny svých členů. Usnesení je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina všech přítomných členů Rady. 2 zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednicích státního zastupitelství a o změně souvisejícich zákonů, ve znění pozdějších předpisů 3 (4) Jednání Rady svolává a řídí její předseda. Jednání Rady může řídit i místopředseda, popř. jiný pověřený člen Rady. Předseda je povinen svolat jednání Rady, pokud o to požádá ministr spravedlnosti, ředitel nebo více než jedna třetina členů Rady. (5) Zápis z jednání Rady pořizuje tajemm'k Rady. Zápis zasílá členům Rady, řediteli a ministru spravedlnosti. (6) Rada projednává a schvaluje zejména: a) roční plán vzdělávací a výchovné činoosti Justiční akademie, obsahovou náplň a program studia a závěrečné zkoušky vyšších soudních úředníků, b) zásady pro zařazování soudců, státních zástupců, justičních a právních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání, c) roční zprávu o vzdělávací činoosti Justiční akademie a vyhodnocení plánu vzdělávání. (7) Rada se vyjadřuje zejména: a) ke jmenování a odvolání náměstka - vedoucího odboru výchovy a vzdělávání, jakož i náměstka - vedoucího ekonomického odboru, b) k návrhu rozpočtu Justiční akademie určeného na realizaci vzdělávacích akcí. Čl. 6 Emeritní člen Rady (1) Ministr spravedlnosti může z bývalých členů Rady, kteří se významným způsobem zasloužili o činnost Rady, jmenovat jednoho nebo více emeritních členů Rady. (2) Emeritní člen Rady není členem Rady, má však právo se účastnit jednání Rady s poradním hlasem. Čl. 7 Ředitel (1) Ředitel je jmenován a odvoláván ministrem spravedlnosti po projednání s Radou. (2) Ředitel zajišťuje chod Justiční akademie po stránce personální, organizační, pedagogické, materiální a finanční. Vydává vnitřní předpisy nezbytné pro chod Justiční akademie. (3) Ředitel zabezpečuje po organizační a technické stránce podmínky pro práci Rady. Za tímto účelem zajišťuje přípravu podkladů pro její jednání. (4) Ředitel se podílí na přípravě plánu vzdělávací a výchovné činnosti Justiční akademie a je odpovědný zajeho realizaci. (5) V době nepřítomnosti zastupuje ředitele náměstek - vedoucí odboru výchovy a vzdělávání. V případě nepřítomnosti náměstka - vedoucího odboru výchovy a vzdělávání zastupuje ředitele Justiční akademie náměstek - vedoucí ekonomického odboru. 4 ČI. 8 Organizační členění Justiční akademie (1) Justiční akademie se organizačně člení na útvar ředitele, odbor výchovy a vzdělávání a odbor ekonomický. (2) Ředitel přímo řídí a) náměstka - vedoucího odboru výchovy a vzdělávání b) náměstka - vedoucího ekonomického odboru c) tajemnfka Rady d) pracovníky v útvaru ředitele. (3) Tajemník Rady zajišťuje administrativní a organizační činnosti spojené se zasedáním a chodem Rady. (4) Odbor výchovy a vzdělávání zabezpečuje výchovně vzdělávací činnost. Odbor výchovy a vzdělávání řídí náměstek - vedoucí odboru výchovy a vzdělávání. Náměstek přímo řídí - sekretariát - jednotlivé akademické pracovníky a organizační pracovníky, případně vedoucí akademické pracovníky či vedoucí organizační pracovníky - knihovnu. (5) Odbor ekonomický zabezpečuje ekonomicko-provozní a hospodářsko-správní činnost, včetně informačních technologií. Odbor ekonomický řídí náměstek-vedoucí ekonomického odboru. Náměstek přímo řídí - sekretariát - oddělení správy a údržby majetku - oddělení ekonomické - oddělení autoprovozu - oddělení informačních technologií. a) Oddělení správy a údržby majetku komplexně odpovídá za oblast investic, BOZP, správu a evidenci majetku včetně ubytovacích služeb. b) Oddělení ekonomické zodpovídá komplexně za hospodaření s rozpočtovými prostředky včetně inventarizace. c) Oddělení autoprovozu zodpovídá za organizaci dopravní služby Justiční akademie, včetně hospodaření se svěřenými prostředky určenými na opravy a obnovu vozového parku. d) Oddělení informačních technologií odpovídá za informační systémy, správu a funkčnost počítačů a sítí a rozvoj informačních technologií a další činnosti v oblasti informatiky a informačních technologií související s činností organizace. (6) Jednotlivá oddělení řídí vedoucí těchto oddělení. 5 (7) V odděleních se určují dva zaměstnanci těchto útvarů, kteří jsou v souladu s ust. 124 odst. 4 zákoníku práce oprávněni řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Čl. 9 Vzdělávání (1) Justiční akademie zajišťuje vzdělávací akce prostřednictvím svých zaměstnanců a lektorů Justiční akademie. (2) Lektory Justiční akademie jmenuje a odvolává Rada. (3) V odůvodněných případech může být na základě rozhodnutí ředitele lektorskou činností pověřena i jiná odborně způsobilá osoba. O důvodech ředitel informuje Radu na nejbližším jednání. Čl. 10 Hospodářská činnost (1) Hospodářská činnost je zaměřena zejména na využití případných volných kapacit budov Justiční akademie a činnost související s jejich vytížením, dále pak na konferenční činnost a pořádání zpoplatněných vzdělávacích, kulturních a společenských a sportovních akcí. Statut byl projednán s Radou dne 21. února Statut nabývá účinnosti dnem 1. dubna V Praze dne....

http://doplnek.com/content/splatnost-vyplata-mzdy

Splatnost a výplata mzdy | Vydáno Út, 15.05.2012 10.4.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer Od roku 2012 se rozšiřují možnosti formy výplaty mzdy nebo platu. Termínem splatnost mzdy je nutno rozumět okamžik, kdy zaměstnanci vzniká právo (nárok), aby mu zaměstnavatel vyplatil za odvedenou práci mzdu. Dle § 141 odst. 1 ZP je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo na některou její složku. Jestliže zaměstnavatel nesplní povinnost vyplatit zaměstnanci mzdu v termínu její splatnosti, dostává se do prodlení. Pokud tak neučiní ani do 15 dnů po jejím uplynutí, má zaměstnanec právo dle § 56 písm. b) ZP okamžitě zrušit pracovní poměr. Využití tohoto práva pro zaměstnavatele znamená, že bude povinen zaměstnanci vedle dlužné mzdy vyplatit ještě náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy se použije průměrný měsíční výdělek. Termín splatnosti mzdy se kryje s tzv. pravidelným termínem výplaty mzdy, který zaměstnavatel určuje dle § 141 odst. 3 ZP. Zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace a zmíněný termín není sjednán v kolektivní smlouvě, je povinen jej projednat s příslušnou odborovou organizací. Termín výplaty mzdy je rovněž předmětem mzdového výměru dle § 113 odst. 4 ZP, resp. informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům dle § 37 ZP. Ve dvou případech stanoví zákoník práce odchylnou úpravu splatnosti mzdy. Jde o vyplacení mzdy v souvislosti s nástupem na dovolenou na zotavenou (§ 141 odst. 4 ZP) a se skončením pracovního poměru (§ 141 odst. 5 ZP). Pravidla pro výplatu mzdy a povinnosti s tím spojené jsou obsaženy v § 142 ZP. Jde zejména o následující: mzda se vyplácí v zákonných penězích, jen výjimečně v cizí měně, a to zaměstnancům s místem výkonu práce dle pracovní smlouvy v zahraničí; zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru; vyplácí se buď v hotovosti (v pracovní době a na pracovišti), nebo bezhotovostním převodem na jeden účet zaměstnance (zaměstnavatel tak činí na svůj náklad a nebezpečí); zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách (tzv. výplatní lístek, výplatní páska). Od roku 2012 se rozšiřují možnosti formy výplaty mzdy nebo platu. V případě složitých provozních podmínek, kdy je výplata mzdy nebo platu obtížná, může zaměstnavatel na základě vlastního uvážení zaslat mzdu nebo plat zaměstnanci, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu. Může se stát, že zaměstnanec se nebude moci z vážných důvodů dostavit k výplatě mzdy v hotovosti. V takovém případě je zaměstnavatel povinen mzdu zaměstnanci zaslat na svůj náklad a nebezpečí, a to v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v pracovní den následující po tomto termínu. Se zaměstnancem se ale lze dohodnout i jinak. Pokud jde o bezhotovostní výplatu mzdy, platí, že zaměstnavatel je povinen k této formě výplaty vždy, když o to zaměstnanec požádá. V takovém případě stačí v pravidelném termínu výplaty, mzdu na účet zaměstnance poukázat, nemusí být již na účtu zaměstnance. Zákon nebrání tomu, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem na bezhotovostní výplatě mzdy dohodli. I v tomto případě je nutné, aby měl zaměstnanec v den výplaty peníze k dispozici. 11.4.2012, JUDr. Vladimíra Knoblochová, Zdroj: Verlag Dashöfer Pokud máte 15. den v měsíci sjednán či určen jako pravidelný termín výplaty mzdy, pak musí být mzda v tento den zaměstnanci k dispozici,... V pracovních smlouvách máme uvedeno, že výplatním termínem je 15. den po uplynutí měsíce bez předchozího poskytování zálohy. Od roku 2012 je v zákoníku práce v § 143 uvedeno, že na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen zaplatit částku určenou zaměstnancem na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. Můj dotaz zní: může zaměstnavatel poslat mzdu 15. v měsíci nebo zda zaměstnanec musí mít 15. výplatu už na účtě. Pokud máte 15. den v měsíci sjednán či určen jako pravidelný termín výplaty mzdy, pak musí být mzda v tento den zaměstnanci k dispozici, tj. buď se mu tento den vyplácí v hotovosti nebo, pokud máte sjednáno, že mzda bude zasílána bezhotovostně, pak v takovém případě musí být na účtu zaměstnance již k 15. dni v měsíci (nestačí ji tento den odeslat z Vašeho účtu, samozřejmě pokud nemáte účty v rámci jedné banky). Pokud by Vám lépe vyhovoval pozdější pravidelný termín výplaty, lze ho se zaměstnancem sjednat či jej můžete určit vnitřním předpisem k jinému datu. Toto zákoník práce nijak neomezuje, pouze stanoví, že mzda musí být splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni vznikl nárok. Jestli ale stanovíte jako pravidelný termín výplaty mzdy 5. den v měsíci nebo 28. den v měsíci, je na Vás. Ustanovení § 143 ZP spíše míří na situace, kdy zaměstnanec po zaměstnavateli požaduje, aby mu část mzdy zasílal např. na účet stavebního spoření (či jakýkoliv jiný účet) a v takovém případě si mohou strany sjednat, že tuto částku bude zaměstnavatel posílat později než v pravidelném termínu výplaty mzdy (např. k 20. dni v měsíci). Pokud si nic takového nesjednají, pak i tuto částku zaměstnavatel odesílá v pravidelném termínu výplaty mzdy. Od 1. 1. 2012 ale nově již zaměstnavatel nemusí vyhovět žádosti zaměstnance o zasílání takové částky na platební účet určený zaměstnancem; k tomu je třeba dohody zaměstnance se zaměstnavatelem (to platí i o bezhotovostní výplatě mzdy). Současně se zjednodušila situace zaměstnavatelům v případě, mají-li složité provozní podmínky pro výplatu mzdy. V takovém případě může zaměstnavatel zasílat zaměstnanci mzdu na svůj náklad a nebezpečí např. složenkou (pokud si zaměstnanec nebude chtít zřídit bankovní účet, protože k tomu jej nelze nutit). I v tomto případě ale musí být mzda zaměstnanci k dispozici nejpozději v pravidelném termínu pro výplatu mzdy. Výplata mzdy v eurech 30.3.2012, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer Mzda za výkon závislé činnosti v Čechách. Mohu vyplatit mzdu slovenskému zaměstnanci, který pracuje v Praze, v eurech? Výplata mzdy se provádí zásadně v české měně. Jen v případě, že má zaměstnanec trvale místo výkonu práce v cizině nebo je tam dlouhodobě přeložen (nezaměňovat se služební cestou), je možné mzdu vyplácet v cizí měně. Pro přepočet české měny na cizí měnu se použije kurz vyhlášený ČNB platný v den výplaty.

https://iudictum.cz/26037/1-ads-33-2015-64

1 Ads 33/2015 - 64 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 1 Ads 33/2015 - 64 20. 08. 2015, Nejvyšší správní soud Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Petra Hluštíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. Š., zastoupený Mgr. Alenou Chaloupkovou, advokátkou se sídlem K Merfánům 47, Plzeň, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2013, č. j. 1985/1.30/13/14.3, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 12. 2014, č. j. 57 A 97/2013 - 61, Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. prosince 2014, č. j. 57 A 97/2013 – 61, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 6. 2013 změnil k odvolání žalobce rozhodnutí Oblastního inspektorátu pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni (dále též „oblastní inspektorát práce“) ze dne 8. 4. 2013, a to tak, že původně uloženou pokutu za správní delikt na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr snížil z částky 70.000 Kč na částku 55.000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu a domáhal se zrušení rozhodnutí, přičemž namítal nezákonnost vydaných správních rozhodnutí, neboť byl nesprávně zjištěn skutkový stav věci a následně nesprávně aplikovány právní normy. Podle závěrů žalovaného a prvostupňového správního orgánu došlo mezi žalobcem a jeho zaměstnancem J. O. ke vzniku pracovněprávního vztahu (dohody o provedení práce) v konkludentní podobě bez dodržení písemné formy. Žalobce předložil správnímu orgánu dohodu v písemné formě ze dne 28. 2. 2012; je pravdou, že tuto nepředložil při samotné kontrole, to však samo o sobě nemůže vést k závěru o tom, že nebyla v písemné podobě uzavřena. Žalovaný coby odvolací orgán považoval obranu žalobce za účelovou; dle žalobce však nebyl důvod, aby správní orgány vycházely pouze ze záznamu o skutečnostech zjištěných při kontrole. Krajský soud v Plzni napadeným rozsudkem zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle krajského soudu bylo povinností správních orgánů k důkazům předloženým žalobcem ve správním řízení přihlédnout a tyto v řízení zohlednit, neboť žalobce v řízení předložil předmětnou dohodou o provedení práce v písemné formě, o jejíž pravosti nebylo důvodu pochybovat, a jednak v řízení věrohodným způsobem vysvětlil odchylky od své výpovědi při kontrole dne 20. 4. 2012. Správním orgánům se nepodařilo relevantními argumenty zpochybnit a vyvrátit existenci písemné dohody již před dnem konání kontroly. Záznamy sepsané v rámci kontroly před zahájením řízení mají ve smyslu § 137 s. ř. povahu toliko podaného vysvětlení, z něhož správní orgány nejsou bez dalšího oprávněny v dalším řízení vycházet, neboť podle § 137 odst. 4 s. ř. záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek. Žalovaný zcela pominul obsah účastnické výpovědi žalobce i výslech svědka J. O. a soustředil se výlučně na obsah předchozích záznamů učiněných při kontrole dne 20. 4. 2012 před zahájením správního řízení. Žalobci nelze klást k tíži, že klíčové důkazy předložil až v zahájeném správním řízení. Závěry správního orgánu, že dohoda o provedení práce nebyla uzavřena v písemné formě, neodpovídají zjištěnému skutkovému stavu a nemůže tak ani obstát závěr žalovaného, že se žalobce dopustil vytýkaného jednání dle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále též „zákon o inspekci práce“). Žalovaný (dále též „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a dále z důvodu nepřezkoumatelnosti, spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Stěžovatel shledává v odůvodnění rozsudku vnitřní rozpornost, neboť na straně jedné dospěl krajský soud k závěru, že v předcházejícím řízení nebyl náležitě zjištěn skutkový základ věci pro posouzení odpovědnosti žalobce za vytýkaný správní delikt, na straně druhé krajský soud považuje na základě hodnocení podkladů, z nichž vycházely správní orgány, pravost písemně uzavřené dohody o provedení práce za nepochybnou. Stěžovatel má za to, že je-li okolnost považována obecně za „nepochybnou“, z logiky věci ji nelze ničím vyvrátit. Na druhou stranu, jestliže věc nebyla náležitě zjištěna, nelze dojít k závěru, že daná věc je nepochybná. K otázce nezákonnosti napadeného rozsudku stěžovatel nezpochybňuje, že protokol o výsledku kontroly není ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu důkazem „neotřesitelným“, a to i za situace, že není ze strany kontrolované osoby rozporován. Nicméně, jak stěžovatel, tak prvostupňový orgán shledali, že je vyloučeno, aby svědek neporozuměl otázce ve znění „Vykonáváte tuto práci na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, nebo jiné smlouvy? Pokud ano, kdy jste smlouvu podepisoval?“, přičemž svědek odpověděl: „Jsem zde na zkoušku, smlouvu jsem žádnou nepodepisoval“. Správní orgány vzaly při pokusu objasnit rozpor mezi protokolem o výsledku kontroly a tvrzeními žalobce za věrohodný protokol o výsledku kontroly, neboť formulace otázek vylučuje, že by dotazované osoby nevěděly, na co jsou tázány. Protokol lze považovat za klíčový důkazní prostředek. Záznamy sepsané při kontrole byly podepsány osobami poskytující informace. Stěžovatel nepovažuje za příhodný odkaz krajského soudu na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, č. j. 6 Ads 46/2013 - 35, neboť v předmětné věci správní orgány neprovedly důkaz svědeckou výpovědí kontrolované osoby. Krajský soud se dále nezabýval vztahem povinnosti poskytnout informace dle § 132 odst. 1 a 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění účinném do 30. 4. 2014 a záznamu o podaném vysvětlení dle § 137 s. ř. Žalobce se ke kasační stížnosti vyjádřil tak, že odůvodnění krajského soudu se mu jeví jako zcela správné, logické a pochopitelné; není pravdou, že by bylo vnitřně rozporné. Závěr stěžovatele, že vyjádření žalobce a svědka je účelové, musí být prokázán, nepostačuje zde logická úvaha, když i doznání samo by nepostačovalo k uznání viny. Ke sporné otázce byly pořízeny jen protokol o kontrole, výslech žalobce a svědka Odcházela a listinný důkaz – dohoda o provedení práce. Protokol o kontrole má omezenou důkazní hodnotu a nelze jej sám o sobě použít jako důkaz, a to ani v situaci, kdy bude kontrolovaná osoba pasivní. Pokud další tři důkazy umožňují závěr, že mezi žalobcem a svědkem vznikl vztah na základě dohody o provedení práce, nelze tyto důkazy bez dalšího zpochybňovat. Žalobce i svědek ve vyjádření správnímu orgánu dne 20. 4. 2012 uvedli, že nepodepisovali žádnou smlouvu; běžná veřejnost vnímá pod pojmem smlouva pracovní smlouvu a nikoliv dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a je přípustná; za stěžovatele jedná zaměstnanec, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), přičemž důvody uplatněné stěžovatelem soud podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, neboť se jedná o natolik závažnou vadu, že je třeba se jí zabývat i tehdy, pokud by ji stěžovatel nenamítal. Aby bylo možno posoudit rozhodnutí soudu jako přezkoumatelné, je třeba, aby se především jednalo o rozhodnutí srozumitelné, s uvedením dostatečných důvodů, o které se opírá jeho výrok. O nepřezkoumatelné rozhodnutí se jedná především tehdy, jestliže soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 - 75, publ. pod č. 133/2004 Sb. NSS), nebo pokud zcela opomněl vypořádat některou z námitek uplatněných v žalobě (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, č. j. 3 As 4/2007 - 58 a další). Za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost lze pak považovat zejména ta rozhodnutí, která a) postrádají základní zákonné náležitosti, b) z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto, c) která zkoumají správní úkon z jiných než žalobních důvodů (pokud se nejednalo o případ zákonem předpokládaného přezkumu mimo rámec žalobních námitek), d) jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním, e) která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 - 130, publ. pod č. 244/2004 Sb. NSS). Stěžovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, přičemž shledává v odůvodnění rozsudku vnitřní rozpornost, neboť na straně jedné dospěl krajský soud k závěru, že v předcházejícím řízení nebyl náležitě zjištěn skutkový základ věci pro posouzení odpovědnosti žalobce za vytýkaný správní delikt a na straně druhé krajský soud považuje na základě hodnocení podkladů, z nichž vycházely správní orgány, pravost písemně uzavřené dohody o provedení práce za nepochybnou. Tato námitka je důvodná. Napadený rozsudek neobstojí v testu přezkoumatelnosti, neboť existuje nesoulad mezi výrokem rozsudku a jeho jednotlivými důvody. Krajský soud totiž ve svém hodnocení výslovně uvádí, že má za to, že pravost písemně uzavřené dohody o provedení práce je nepochybná a že jak žalobce, tak svědek se věrohodným způsobem vyjádřili k odchylkám ve svých výpovědích v době kontroly, avšak na straně druhé dospěl k závěru, že v předcházejícím řízení nebyl správními orgány náležitě zjištěn skutkový základ pro posouzení odpovědnosti žalobce za správní delikt. Navíc, krajský soud žádným způsobem nevysvětlil, jaké úvahy ho vedly k závěru, že „pravost písemně uzavřené dohody o provedení práce je nepochybná“, tedy na základě jakých skutečností k tomuto zcela zásadnímu závěru dospěl. Jelikož v případě zrušení rozhodnutí správního orgánu je tento orgán vázán názorem krajského soudu, je nutné, aby právní názor byl jednoznačný a zejména, aby byl opřen o jednoznačné důvody. Krajský soud však nejenže nevysvětlil důvody svých závěrů o věrohodnosti ve správním řízení provedených důkazů, ale za situace, kdy v podstatě tímto dospěl k závěru, že skutkový stav je ke dni rozhodnutí správního orgánu jednoznačný (tj. byla prokázána písemně uzavřená dohoda o provedení práce), zároveň rozhodnutí stěžovatele zrušil s tím, že skutkový stav nebyl dostatečně zjištěn. Z napadeného rozsudku tak bez dalšího nelze jednoznačně dovodit pokyny pro stěžovatele v dalším řízení. Nelze navíc pominout, že závěry o věrohodnosti provedených důkazů jsou závěry skutkové, nikoli právní. K otázce povahy protokolu o kontrole a záznamů sepsaných pracovníky žalovaného ještě před zahájením řízení při provedené kontrole je třeba uvést následující. I přes nezpochybnitelné závěry přijaté judikaturou Nejvyššího správního soudu o tom, že úřední záznamy o podaném vysvětlení ve smyslu § 137 odst. 4 s. ř. nelze použít jako důkaz (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010, č. j. 1 As 34/2010 - 73, publ. pod č. 2208/2011 Sb. NSS), je namístě na uvedené listiny pořízené v rámci provedené kontroly u žalobce pohlížet jako na listiny, které mohou být řádným podkladem pro rozhodnutí žalovaného, a to zvláště tehdy, jestliže osoby, u nichž je kontrola prováděna, resp., u nichž jsou zjišťovány skutečnosti rozhodné pro další postup správního orgánu, svými podpisy stvrdí obsahovou správnost listin. Nejedná se tedy bez dalšího o skutečnosti pouze zapsané správním orgánem bez možnosti těch, jichž se skutečnosti v listinách obsažené týkají, obsah listin ovlivnit (srov. např. závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2015, č. j. 3 As 155/2014 - 54). Těmito hledisky se krajský soud nezabýval a ke svým závěrům dospěl v podstatě pouze ze skutečností zjišťovaných po zahájení správního řízení. V předmětné věci je také namístě zabývat se rozporem mezi skutečnostmi zjištěnými při kontrole žalobce a následnými skutečnostmi zjištěnými v rámci již zahájeného řízení, zejm. ze svědecké výpovědi svědka Odcházela a z výpovědi samotného žalobce. Pokud totiž krajský soud dospěl k závěru o věrohodnosti výpovědí a o nezpochybnitelném závěru o pravosti dohody o provedení práce, aniž by náležitě vyhodnotil skutečnosti zjištěné při prováděné kontrole, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť krajský soud se nevypořádal se vším, co vyšlo v řízení najevo a ze shora uvedených důvodů nedůvodně pominul skutečnosti, vyplývající z obsahu spisu. S ohledem na uvedené závěry Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek dle § 110 odst. 1 věta před středníkem s. ř. s., přičemž se již pro nadbytečnost nezabýval dalším kasačními námitkami. V dalším řízení bude na krajském soudu, aby odstranil rozpor ve svých závěrech a řádně, přezkoumatelným způsobem zhodnotil skutkový stav zjištěný ke dni rozhodnutí správního orgánu. Své závěry skutkové krajský soud podepře logickými argumenty a vyvodí z nich také přiléhavé závěry právní. Pokud v dalším řízení krajský soud opět dospěje k závěru, že rozhodnutí žalovaného neobstojí, bude nutné, aby pro případné další řízení před žalovaným stanovil zcela jednoznačné a určité pokyny, nevzbuzující pochyby o jejich obsahu. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. 1 Ads 33/2015 - 64, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

https://rejstriky.finance.cz/firma-soukroma-stredni-skola-gastronomie-s-r-o-25098250

Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. Praha 8 IČO 25098250 kontakty (23.06.2018) | Finance.cz Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. Praha 8 IČO: 25098250 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Soukromá střední škola gastronomie s.r.o., která sídlí v obci Praha 8 a bylo jí přiděleno IČO 25098250. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. se sídlem v obci Praha 8 byla založena v roce 1997. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Základní údaje o Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 Městský soud v Praze 1.2.1997 C 49487 25098250 Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. Společnost s ručením omezeným 1.2.1997 Počet členů statutárního orgánu: 2 16.9.2014 mww3fkn Kontakty na Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 Svídnická 599 , 181 00 Praha 8 Česká republika Svídnická 599/1a, Troja, 181 00 Praha 8 21.11.2016 Svídnická 1 , 181 00 Praha 8 Česká republika Praha 8, Svídnická 1a/599, PSČ 18100 19.10.1999 - 21.11.2016 Těšínská 600 , 181 00 Praha 8 Česká republika Praha 8, Těšínská 600, PSČ 18100 1.2.1997 - 19.10.1999 Svídnická 599/1, Praha 181 00 Svídnická 599/1a, Troja, 18100 Praha 8 Obory činností Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 poskytování vzdělávání podle školského zákona 3.5.2006 vykonávání činnosti školy 3.5.2006 Soukromé střední odborné učiliště společného stravování 1.2.1997 Vedení firmy Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 Paed.Dr. Tamara Kobyláková 21.11.2016 U Voborníků 873 , 190 00 Praha 9 Česká republika U Voborníků 873/13, Vysočany, 190 00 Praha 9 Luboš Kobylák 21.11.2016 Paed.Dr. Tamara Kobyláková 1.2.1997 - 10.2.2000 Doležalova 1048 , Praha 9 Česká republika Luboš Kobylák 1.2.1997 - 10.2.2000 Paed.Dr. Tamara Kobyláková 10.2.2000 - 21.11.2016 U Voborníků 873 , Praha 9 Česká republika Luboš Kobylák 10.2.2000 - 21.11.2016 Vlastníci firmy Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 zakladni 100 000 Kč - 1.2.1997 Sbírka Listin Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. IČO: 25098250 C 49487/SL 26 účetní závěrka [2014] Městský soud v Praze 31.12.2014 21.10.2015 22.10.2015 14 C 49487/SL 25 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 814/2014 Městský soud v Praze 11.9.2014 12.9.2014 24.9.2014 8 C 49487/SL 24 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 16.4.2014 28.4.2014 14 C 49487/SL 14 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 5.4.2006 23.5.2006 0 C 49487/SL 12 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 22.3.2006 7.4.2006 0 C 49487/SL 3 účetní závěrka Městský soud v Praze 8.3.1999 31.3.1999 23.4.1999 0 C 49487/SL 2 účetní závěrka Městský soud v Praze 5.3.1998 7.4.1998 8.4.1998 0 C 49487/SL 1 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 19.12.1996 8.4.1998 0 C 49487/SL 4 notářský zápis Městský soud v Praze 28.9.1999 0 Hodnocení Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. Výpis dat pro firmu Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Soukromá střední škola gastronomie s.r.o., 25098250 na obchodním rejstříku výpis firmy Soukromá střední škola gastronomie s.r.o., 25098250 na Datových schránkách Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. - 25098250 - Praha 8 , Svídnická 599 Soukromá střední odborná škola a střední odborné učiliště Prachatice, s.r.o., v likvidaci - 60646756 - Prachatice , Zlatá stezka 240 Václav Běle - 74631390 - Záboří 73 BEE SITE:ES a.s. - 03789683 - Praha, Šimáčkova915/18 MUDr. Iva Beranová - 01747720 - Děčín 186 Reality MĚRKOVÁ, s.r.o. - 47911794 - Brno, Chládkova901/6 Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II - 60064765 - Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše449/20 Josef Stryka - 61998427 - Miřetice 124 MAMMOCENTRUM KLATOVY, s.r.o. - 26354250 - Klatovy, Tolstého712 Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb - 00669733 - Cheb, Hradební62/2 Ing. Milan Grus - 41122798 - Praha, Bartákova1115/32 Ilona Budková - 02961164 - Praha, V lomech746/13 Petr Koutský - 73528391 - Vodňany, Fügnerova1029 MAXMART CZ s.r.o. - 27134008 - Dobříš, Příbramská831 Libor Vinkler - 88231984 - Lipůvka 424 KLIMAKOM ENERGY, a.s. - 28326521 - Brno, Zámecká834/4 Ing. Jiří Šlapal - 70270058 - Zlín, Padělky III3900 Kamila Blatná - 68765444 - Brno, Chládkova901/6 Amit Shantilal Thacker Sandra Jakubcová Hegerová Miroslav Rokyta Dana Oláhová Mumin Ajrula Iva Brožíková Jan Dědík Richard Vaculík Karel Malysz Miloslav Šlapal Zdeněk Rampouch Simona Vičarová Gruntecká 32, Kutná Hora 28401 Sportovců 670/16, Hať 74716 Sportovců 658/18, Hať 74716 Zelená 489, Horoměřice 25262 Donská 941, Liberec 46311 Okružní 316, Štíty 78991 Zelená 491, Horoměřice 25262 Gorkého 1471, Pardubice 53002 118, Lovečkovice 41145 Kremnická 162, Příbram 26101 Královský Vrch 1977, Kadaň 43201 Celní 593, Nové Město pod Smrkem 46365 Brechtova 848/37, Praha 14900 Svatovítské náměstí 82, Osečná 46352 Chládkova 901/6, Brno 61600

http://eagri.cz/public/web/srs/portal/zivotni-situace/uznani-osoby-k-provadeni-zkousek.html

Uznání osoby k provádění zkoušek za účelem zjištění účinnosti přípravků na území České republiky (úředně uznané zkoušky) (SRS) Uznání osoby k provádění zkoušek za účelem zjištění účinnosti přípravků na území České republiky (úředně uznané zkoušky) Státní rostlinolékařská správaSekce přípravků na ochranu rostlinZemědělská 1752/1a, Brno, 61300 Rozhodnutí o způsobilosti k provádění pokusů a zkoušek vydává rostlinolékařská správa na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby, která je způsobilá provádět pokusy a zkoušky v souladu s požadavky správné pokusnické praxe. Na žádost o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek se vztahují ustanovení § 45 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále též „zákon“). Žadatelem o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek je fyzická nebo právnická osoba, která podá žádost dle § 45 odst. 12 zákona. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace Žadatel podá žádost o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek a zpracuje dokumentaci nezbytnou pro posouzení způsobilosti. Jestliže Státní rostlinolékařská správa shledá na základě auditu žadatele, že tento splňuje podmínky k provádění zkoušek v souladu se zásadami správné pokusnické praxe, rozhodne kladně o podané žádosti tak, že vydá žadateli osvědčení o způsobilosti. Rozhodnutí se vydává s platností na dobu 5 let a nejméně 90 dnů přede dnem uplynutí platnosti je třeba požádat o prodloužení platnosti rozhodnutí. Žádat o poskytnutí informací, které se týkají podání žádosti a kroků s tím spojených, lze písemně, telefonicky nebo osobně na Státní rostlinolékařské správě (na níže uvedeném útvaru). Na které instituci životní situaci řešit Žádost o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek se podává na adresu: Osobní kontakt k vyřízení žádosti nebo upřesnění informací je možný v pracovních dnech od 8.00 do 15.00 hodin na níže uvedené adrese. Dotazy lze klást rovněž telefonicky, faxem či mailem. Státní rostlinolékařská správaSekce přípravků na ochranu rostlinZemědělská 1752/1a, Brno, 61300tel.: 545 110 438fax: 545 211 [email protected] Ing. Ivana Minářová, [email protected]. Hana Keslarová, [email protected] Potřebný formulář žádosti naleznete na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy. K žádosti o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek se vztahuje úhrada správního poplatku za přijetí této žádosti dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích; tento poplatek činí 100 Kč (Čl. IV, položka 86, písm. b). Na posouzení způsobilosti k provádění úředně uznaných zkoušek se vztahuje úhrada náhrad za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou dle ustanovení § 79 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášky č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou. Výše náhrady je stanovena v příloze vyhlášky č. 175/2005 Sb. a činí: za provedení auditu (položka O1) 44 500 Kč, za provedení opakovaného auditu či auditu nezbytného při prodloužení platnosti rozhodnutí (položka O2) 27 900 Kč. Rozhodnutí o způsobilosti je vydáno, je-li prokázáno, že pracoviště splňuje požadavky plynoucí z platných právních předpisů. Účastníkem řízení o uznání osoby k provádění úředně uznaných zkoušek je pouze žadatel. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány zpracovat dokumentaci nezbytnou pro posouzení způsobilosti k provádění zkoušek. umožnit audit na všech místech, která s prováděním zkoušek souvisejí. Termín auditu je předem písemně dohodnut. dokumentaci o organizačních a technických podmínkách, standardní operační postupy pro všechny činnosti související s prováděním zkoušek, metrologický řád, který stanoví pravidla pro zacházení, údržbu a kalibraci používaných měřidel, záznamy o údržbě a kalibraci používaného zařízení a vybavení, záznamy o vzdělání a technických znalostech a zkušenostech vědeckého a technického personálu pro přidělené činnosti. Případné dotazy můžete zasílat elektronicky na e-mailové adresy: [email protected], [email protected], [email protected] Rostlinolékařská správa rozhodnutím pozastaví platnost rozhodnutí v případě porušení požadavků vyplývajících z § 45 zákona. Rozhodnutí o pozastavení platnosti rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Další informace najdete na www.srs.cz (Přípravky na OR / Informace pro žadatele / Metodiky a instrukce / Správná experimentální praxe (GEP)). Vyhláška č. 32/2012 Sb. navigace v této sekci Vyhláška č. 32/2012 Sb. Novinky

http://kraken.slv.cz/21Cdo203/2006

21 Cdo 203/2006 Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 18.8.2004 u Okresního soudu v Ostravě, aby jí žalovaný zaplatil 4.221,- Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě Dohody o náhradě škody (vzniklé žalobkyni na výstrojním materiálu) a její úhradě uzavřené mezi účastníky dne 1.7.2002 žalovaný, jako voják základní služby, uznal částku 4.221,- Kč co do důvodu a výše za svůj pravý a splatný dluh vůči žalobkyní a zavázal se jej uhradit nejpozději do 30.6.2004; přes písemnou výzvu však žalobkyni dosud nic nezaplatil. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 7.3.2005 č.j. 26 C 281/2004-5 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že po právní moci usnesení bude věc postoupena Ministerstvu obrany České republiky jako služebnímu orgánu pravomocnému věc projednat a rozhodnout . Soud prvního stupně dospěl k závěru, že § 71 odst. 4 zák. č. 220/1999 Sb. ve spojení s § 144 a násl. zák. č. 221/1999 Sb. stanoví pro právní vztahy náhrady škody způsobené na majetku Armády ČR vojákem základní služby vzniklé od 1.12.1999 pravomoc k projednání a rozhodnutí věci služebním orgánům , a že vzhledem k tomu nejsou soudy dle § 7 odst. 1 o.s.ř. pravomocné tuto věc projednat a rozhodnout . K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16.8.2005 č.j. 16 Co 250/2005-17 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházel ze zjištění, že žalovaný jako voják základní služby podepsal dne 1.7.2002 dohodu o náhradě škody a její úhradě, v níž se zavázal zaplatit žalobkyni částku 4.221,- Kč jako škodu za ztrátu svěřeného výstrojního materiálu, za kterou je odpovědný podle ustanovení § 51 zákona č. 220/1999 Sb. Protože žalovaný převzal od žalobkyně soupravu výstroje osobního používání dne 4.3.2002, tedy za účinnosti zákona č. 220/1999 Sb. , odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, jestliže řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil a rozhodl o postoupení věci pravomocnému služebnímu orgánu . Na správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně podle názoru odvolacího soudu nic nemění ani ustanovení § 56 odst. 1 zákona č. 220/1999 Sb. , neboť z tohoto ustanovení vyplývá pravomoc služebních orgánů rozhodnout o náhradě škody ve všech případech, v nichž je dána odpovědnost vojáka za škodu způsobenou státu podle části páté tohoto zákona, a to bez ohledu na to, zda k dohodě o náhradě škody došlo či nikoli. Smyslem ustanovení § 56 odst. 1 věty první zákona č. 220/1999 Sb. není rozštěpení pravomoci rozhodování o náhradě škody mezi služební orgány a soud podle toho, zda došlo nebo nedošlo k dohodě o náhradě škody. Z citovaného zákonného ustanovení se podává pouze zdůraznění pravomoci služebních orgánů rozhodnout o náhradě škody, pokud k dohodě o náhradě škody nedojde. Uvedenému je třeba rozumět tak, že, pokud k dohodě o náhradě škody dojde, není třeba, aby služební orgán rozhodoval, a nelze dovozovat, že v případě, že dohoda o náhradě škody uzavřena byla a posléze z ní nebylo plněno, je bez dalšího dána pravomoc soudů podle § 7 odst. 1 o.s.ř. . Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že odvolací soud nerozlišuje dva rozdílné procesy, a to zvláštní řízení ve věci služebního poměru a rozhodování ve věcech občanskoprávních . Již při tvorbě zákona č. 220/1999 Sb. a konstrukci ustanovení § 56 odst. 1 vycházel zákonodárce z možnosti ve věci náhrady škody rozhodnout nebo se s tím, kdo škodu způsobil, dohodnout na její náhradě . Podle názoru dovolatelky tedy služební orgány rozhodují o náhradě škody za té podmínky, nedojde-li k dohodě o náhradě škody. Z dikce tohoto zákonného ustanovení lze dovodit, že pravomoc služebního orgánu je dána pouze v těch případech, pokud nedošlo k dohodě o náhradě škody , a v ostatních případech je dána pravomoc soudu. Podle názoru dovolatelky jde totiž z každého pohledu o majetkovou (občanskoprávní) věc, byť i jde o vztah, který je jinak upraven jiným právní předpisem než občanským zákoníkem. Žalobkyně jako věřitelka se svého práva na plnění z uzavřené dohody a řádné zaplacení dluhu dlužníkem nemůže domáhat jinde než u soudu . Opačný názor by znamenal, že, kdyby měl rozhodovat služební orgán, musel by zřejmě - jak dovolatelka zdůrazňuje - nejdříve dohodu o náhradě škody, kterou je předmětný závazek stále zajištěn, jednostranně vypovědět, přičemž by tato možnost nebyla v dohodě sjednána. Kdyby mělo přesto dojít k jednostrannému odstoupení od dohody, nastal by problém s promlčením nároku, neboť škoda byla způsobena již v červnu 2002 a jednostranným odstoupením by došlo k anulaci písemného uznání dluhů a současně by došlo ke zrušení prolongace desetileté promlčecí lhůty . Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V posuzované věci žalobkyně uplatnila žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 18.8.2004 nárok na náhradu škody za ztrátu svěřeného vojenského výstrojního materiálu, který žalovaný převzal dne 4.3.2002 na základě písemného potvrzení, za niž je žalovaný odpovědný podle § 51 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze . Protože ze žaloby a z obsahu spisu nepochybně vyplývá, že žalobkyně nemíní podávat žalobu proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu ve smyslu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je pro posouzení věci především významné, zda je pro rozhodnutí o tomto nároku uplatněném žalobou na peněžité plnění podle ustanovení § 80 písm. b) o.s.ř. dána pravomoc soudu.

https://firmy.euro.cz/subjekt-bgb-building-group-bohemia-a-s-63998718

BGB Building Group Bohemia, a.s. IČO: 63998718, Žatec, výpis z rejstříku (23.09.2019) | Euro.cz Firma BGB Building Group Bohemia, a.s. IČO 63998718 BGB Building Group Bohemia, a.s. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. BGB Building Group Bohemia, a.s. (63998718) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Volyňských Čechů 1577, Žatec 438 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 6. 10. 1995 a je stále aktivní. BGB Building Group Bohemia, a.s. má celkem pět provozoven a více živností. Jako zdroj dat o BGB Building Group Bohemia, a.s. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o BGB Building Group Bohemia, a.s. na Justice.cz Detailní informace o BGB Building Group Bohemia, a.s. na rzp.cz Výpis dat pro BGB Building Group Bohemia, a.s. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje BGB Building Group Bohemia, a.s. Aktuální kontaktní údaje BGB Building Group Bohemia, a.s. Kapitál BGB Building Group Bohemia, a.s. 6.10.1995 - 15.3.1999 Akcie BGB Building Group Bohemia, a.s. Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 100 10.4.2007 Akcie na jméno 10 000 Kč 100 6.10.1995 - 10.4.2007 Sídlo BGB Building Group Bohemia, a.s. Volyňských Čechů 1577 , Žatec 438 01 9.6.2000 Tiskařská 599/12 , Praha 108 00 6.10.1995 - 9.6.2000 Předmět podnikání BGB Building Group Bohemia, a.s. klempířství 10.4.2007 truhlářství 10.4.2007 pokrývačství 10.4.2007 tesařství 10.4.2007 zámečnictví 10.4.2007 provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování 10.4.2007 silniční motorová doprava nákladní - vnitrostátní provozovaná vozidly do 3,5 t celkové hmotnosti - vnitrostátní provozovaná vozidly nad 3,5 t celkové hmotnosti 10.4.2007 zprostředkovatelská činnost v oblasti stavebnictví 6.10.1995 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s vyjímkou zboží, které je uvedeno v příl.2-3 zák.č.455/91Sb. a tímto zák. vyloučeného 6.10.1995 vedení firmy BGB Building Group Bohemia, a.s. Statutární orgán BGB Building Group Bohemia, a.s. Představenstvo jedná za společnost buď samostatně předsedou představenstva, nebo předsedou představenstva společně s místopředsedou nebo členem představenstva. Členové představenstva zavazující společnost podepisují jménem společnosti tak, že k napsané ne bo natištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis v případě předsedy představenstva nebo podpisy v případě předsedy představenstva a jednoho člena představenstva. 10.4.2007 Způsob jednání jménem společnosti: - jménem společnosti jednají vždy nejméně dva členové představenstva a to předseda,popřípadě místopředseda a další člen představenstva. Písemné právní úkony činí představenstvo tak, že k psanému či tištěnému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj vlastno- ruční podpis shodný s podpisovým vzorem vždy předseda,popř. místopředseda a další člen představenstva. 6.10.1995 - 10.4.2007 Tomáš Čížkovský 8.11.2016 V Domcích 2587 , Louny 440 01 Pavel Schaller 8.11.2016 Písečná 2817 , Žatec 438 01 Ludvík Rus 8.11.2016 350 , Žihle 331 65 JUDr. Marcela Polcarová 6.10.1995 - 15.3.1999 Javorová 2718 , Žatec 438 01 Ing. Jan Bystřický 6.10.1995 - 15.3.1999 Ing. Michal Machač 6.10.1995 - 15.3.1999 Tržní náměstí 11 , Hrob 417 04 Jiří Kudláček 6.10.1995 - 9.6.2000 Dražice 204 , Tábor Česká republika Ing. Stanislav Palas 6.10.1995 - 9.6.2000 Na Vápence 771 , Železný Brod 468 22 Ing. Michal Machač 15.3.1999 - 9.6.2000 Ing. Zdeněk Fremr 15.3.1999 - 9.6.2000 157 , Šťáhlavice Česká republika Mgr. Milan Juha 15.3.1999 - 9.6.2000 224 , Žihle 331 65 Mgr. Milan Juha 9.6.2000 - 10.4.2007 Ctirad Juha 9.6.2000 - 10.4.2007 315 , Žihle 331 65 Mgr. Lubor Strejček 9.6.2000 - 10.4.2007 Pod Strání 501 , Žlutice 364 52 Ctirad Juha 10.4.2007 - 5.10.2009 Tomáš Čížkovský 10.4.2007 - 5.10.2009 Jitka Hrabalová 10.4.2007 - 5.10.2009 32 , Žihle 331 65 Tomáš Čížkovský 5.10.2009 - 8.11.2016 Pavel Schaller 5.10.2009 - 8.11.2016 Ludvík Rus 5.10.2009 - 8.11.2016 Dozorčí rada BGB Building Group Bohemia, a.s. Ing. Lubomír Lehár 10.10.2013 Wintrova 1643 , Rakovník 269 01 JUDr. Radim Diviš 16.10.2013 Plachého 1007/35 , Plzeň 301 00 Luboš Matys 24.2.2015 Ing. Marie Kupková 6.10.1995 - 9.6.2000 Vilová 95 , 390 01 Tábor - Čelakovice Česká republika JUDr. Stanislava Černá 6.10.1995 - 9.6.2000 Zborovská 1222/3 , Praha 150 00 Ing. Josef Kubů CSc. 6.10.1995 - 9.6.2000 Štůrova 26 , Praha 4 Česká republika Ing. Jiří Vlček 6.10.1995 - 9.6.2000 Pražská 1011 , Žatec 438 01 Ing. Radomír Ptáček 9.6.2000 - 10.4.2007 Amforová 1926/9 , Praha 155 00 Ing. Antonín Levý 9.6.2000 - 10.4.2007 9 , Bohy Česká republika Ing. Ivan Polcar 9.6.2000 - 10.4.2007 Politických vězňů 1080 , Žatec 438 01 Ing. Lubomír Lehár 10.4.2007 - 10.10.2013 JUDr. Radim Diviš 10.4.2007 - 16.10.2013 Blatenská 725/40 , Plzeň 326 00 Luboš Matys 10.4.2007 - 24.2.2015 Sbírka Listin BGB Building Group Bohemia, a.s. B 1311/SL 20 insolvenční rozhodnutí KSUL 81 INS 18212/2012-B-4 Krajský soud v Ústí nad Labem 24.10.2012 25.10.2012 5.11.2012 3 B 1311/SL 19 insolvenční rozhodnutí KSUL 81 INS 18212/2012-A-10,KSUL 81 INS 18212/2012-B-1 Krajský soud v Ústí nad Labem 10.9.2012 11.9.2012 18.9.2012 4 B 1311/SL 18 usn. o konkursu a vyrovn. KSUL 81 INS 18212/2012-A-3 Krajský soud v Ústí nad Labem 27.7.2012 1.8.2012 6.9.2012 1 B 1311/SL 17 podpisové vzory - čl.představenstva 3x Krajský soud v Ústí nad Labem 23.9.2009 2.10.2009 6.10.2009 3 B 1311/SL 16 rozhod. o statut. orgánu - zápis z VH Krajský soud v Ústí nad Labem 23.9.2009 2.10.2009 6.10.2009 7 B 1311/SL 9 notářský zápis NZ 107/2006 Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 15 B 1311/SL 8 účetní závěrka 2005- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 12.6.2006 10.5.2007 15 B 1311/SL 7 rozhod. o statut. orgánu - zápis z VH Krajský soud v Ústí nad Labem 29.6.2005 10.5.2007 4 B 1311/SL 6 účetní závěrka 2004- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 17.6.2005 10.5.2007 15 B 1311/SL 5 účetní závěrka 2003- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 28.3.2004 10.5.2007 15 B 1311/SL 4 účetní závěrka 2002- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 20.6.2003 10.5.2007 15 B 1311/SL 3 rozhod. o statut. orgánu - zápis z VH Krajský soud v Ústí nad Labem 28.6.2002 10.5.2007 3 B 1311/SL 2 účetní závěrka -2001- zpráva auditora Krajský soud v Ústí nad Labem 24.5.2002 10.5.2007 14 B 1311/SL 15 podpisové vzory - Luboš Matys Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 14 podpisové vzory -Ing.Lubomír Lehár Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 13 podpisové vzory - JUDr.Radim Diviš Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 12 podpisové vzory - Jitka Hrabalová Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 11 podpisové vzory - Tomáš Čížkovský Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 10 podpisové vzory - Ctirad Juha Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 10.5.2007 1 B 1311/SL 1 notářský zápis NZ 244/99 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.6.1999 10.5.2007 2 Volyňských Čechů 1577, Žatec 438 01 Živnosti a provozovny BGB Building Group Bohemia, a.s. Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výjimkou zboží, které je uvedeno v příl.2-3 zák. č.455/91 Sb. a tímto zák.vyloučeného Živnost č. 9 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výjimkou zboží, které je uvedeno v příl.2-3 zák. č.455/91 Sb. a tímto zák.vyloučeného BGB Building Group Bohemia, a.s. - 63998718 - Žatec BGB PERSONNEL GROUP s.r.o. v likvidaci - 24803090 - Praha BGB-DC, spol. s r.o. v likvidaci - 25419803 - Děčín BGB Car System s.r.o. "v likvidaci" - 03534278 - Ostrava

https://rejstriky.finance.cz/firma-max-mari-s-r-o-27225283

Max-Mari s.r.o. Praha 6 - Ruzyně IČO 27225283 kontakty (14.08.2018) | Finance.cz Max-Mari s.r.o. Praha 6 - Ruzyně IČO: 27225283 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Max-Mari s.r.o., která sídlí v obci Praha 6 - Ruzyně a bylo jí přiděleno IČO 27225283. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Max-Mari s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Max-Mari s.r.o. se sídlem v obci Praha 6 - Ruzyně byla založena v roce 2005. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Zprostředkování obchodu a služeb . Základní údaje o Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 Městský soud v Praze 3.3.2005 C 105815 4q5knyc CZ27225283 Vlastina 846/40 PRAHA 6 - RUZYNĚ 161 00 PRAHA 614 211816405/0300 3.11.2015 Kontakty na Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 Vlastina 846 , 160 00 Praha 6 - Ruzyně Česká republika Praha 6 - Ruzyně, Vlastina 846/77, PSČ 16000 7.11.2007 K Dobré Vodě 266 , 152 00 Praha 5 - Holyně Česká republika Praha 5 - Holyně, K Dobré Vodě 266, PSČ 15200 3.3.2005 - 7.11.2007 Vlastina 846/40, Praha 161 00 Vlastina 846/40, Ruzyně, 16100 Praha 6 Obory činností Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 zprostředkování obchodu aslužeb 3.3.2005 pronájem nemovitostí, bytů anebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí bytů anebytových prostor 3.3.2005 Vedení firmy Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 Igor Chuev 5.10.2006 Možajskoje šosse 33 , Moskva Ruská federace Moskva, Možajskoje šosse 33-1 Svetlana Chueva 5.10.2006 Maxim Chuev 3.12.2009 Možajskoje šosse 33 , Moska Ruská federace Moska, Možajskoje šosse 33-1 Marina Chueva 22.9.2011 Jiří Boštík 3.3.2005 - 5.10.2006 od 3.3.2005 do 31.3.2006 Kosmonautů 248 , Pardubice - Polabiny Česká republika Vlastníci firmy Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 Sbírka Listin Max-Mari s.r.o. IČO: 27225283 C 105815/SL 16 notářský zápis [NZ 277/2015] Městský soud v Praze 27.3.2015 30.3.2015 1.4.2015 10 C 105815/SL 15 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 22.5.2013 28.5.2013 5 C 105815/SL 14 účetní závěrka r. 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 27.9.2012 8.10.2012 5 C 105815/SL 13 podpisové vzory Městský soud v Praze 26.8.2011 20.9.2011 22.9.2011 3 C 105815/SL 12 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 19.9.2011 20.9.2011 22.9.2011 2 C 105815/SL 11 notářský zápis NZ 270/2011 Městský soud v Praze 12.9.2011 20.9.2011 22.9.2011 8 C 105815/SL 10 účetní závěrka r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 6.9.2011 12.9.2011 3 C 105815/SL 9 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 3.5.2010 5.5.2010 3 C 105815/SL 8 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 30.11.2009 1.12.2009 3 C 105815/SL 7 účetní závěrka r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 4.11.2008 11.11.2008 4 C 105815/SL 6 účetní závěrka r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 14.12.2007 3.1.2008 3 C 105815/SL 5 účetní závěrka r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 7.12.2007 12.12.2007 3 C 105815/SL 3 podpisové vzory + čestné prohlášení Městský soud v Praze 4.10.2006 5.10.2006 0 C 105815/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 77/2005 Městský soud v Praze 15.2.2005 25.2.2005 21.3.2005 11 Hodnocení Max-Mari s.r.o. Výpis dat pro firmu Max-Mari s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Max-Mari s.r.o., 27225283 na obchodním rejstříku výpis firmy Max-Mari s.r.o., 27225283 na živnostenském rejstříku výpis firmy Max-Mari s.r.o., 27225283 na Datových schránkách Max-Mari s.r.o. - 27225283 - Praha , Vlastina 846/40 MARI-GROUP s.r.o. - 03988759 - Praha , V domově 1699/18 MARI Plus s.r.o. - 24271357 - Hradec Králové , Komenského 248/25 PRATO MARI s.r.o. v likvidaci - 24143758 - Praha , Primátorská 296/38 MARI - SIMI CK s.r.o. - 26107741 - Hořice na Šumavě 4 MARI WOOD s.r.o. - 27106535 - Praha , Koněvova 1715/128 Základní škola a Mateřská škola Svatá Maří - 70979537 - Svatá Maří 2

https://a2larm.cz/2018/07/soud-potvrdil-trest-pro-squatery-ze-satovky/

Soud potvrdil trest pro squattery ze Šatovky – A2larm Šatovkasoud drd 11.07.18 Městský soud pro Prahu 2 dnes potvrdil trest padesáti hodin obecně prospěšných prací pro skupinu squatterů, kteří v únoru obsadili usedlost Šatovka. Proti původnímu rozsudku obvodního soudu pro Prahu 6 z března letošního roku se státní zástupkyně Sylva Krützner odvolala a požadovala přísnější trest v podobě sta hodin obecně prospěšných prací. Obhájkyně devíti squatterů a squatterek Věra Nováková požadovala buď úplné zproštění obžaloby, nebo překvalifikování obsazení prázdné budovy na přestupek. Argumentovala rozhodnutím městského soudu v Praze, jenž v roce 2011 osvobodil patnáct squatterů, kteří obsadili budovu bývalých lázní na Albertově. Prvoinstanční soud je původně také odsoudil k obecně prospěšným pracím, squatteři se ale úspěšně odvolali a soud uznal, že se nejednalo o trestný čin. Odvolací soud však argumenty Věry Novákové nevyslyšel. Obžalovaní u odvolacího soudu uvedli, že své jednání považují za legitimní a s trestem nesouhlasí. Jedna ze squatterek uvedla, že pro ni byl dostatečným trestem dvoudenní pobyt na cele předběžného zadržení. „Ještě na Šatovce, když už jsme věděli, že je naše jednání překlasifikováno z přestupku na trestný čin, se kdosi ptal, zda nás nechtějí soudit za náš odlišný životní styl a jinakost. Nejprve mi to přišlo absurdní, ale s přibývajícím časem se k této otázce stále častěji vracím,“ uvedla squatterka Zuzana Brodilová v prohlášení, v němž vysvětluje okolnosti obsazení Šatovky. Soud pozměnil znění rozsudku a zrušil část, podle které měli obžalovaní zaplatit městské části Praha 6 náhradu škody ve výši 6100 korun. Předseda senátu Luboš Vlasák konstatoval, že obžaloba neprokázala, že škodu způsobili obžalovaní. „Odvolací trestní soud tady není od toho, aby hodnotil sociologické a politické aspekty squattingu,“ řekl Vlasák při pronášení rozsudku. „Myslím, že tresty v tomto případě nemají vůbec žádný smysl, ale musíme je uložit. Trest 50 hodin prací je minimum, nechceme obžalované dále zatěžovat podmínkou, aby spadli do dalšího průšvihu,“ doplnil předseda senátu. Podle Vlasáka se squatteři dopustili trestného činu tím, že v Šatovce zůstali i poté, co je starosta i policisté vyzvali k opuštění budovy. Obhájkyně Věra Nováková pro Alarm uvedla: „Klientům doporučím podání dovolání. Nadále mám za to, že se svým jednáním žádného trestného činu nedopustili. Odvolací soud sice dal obhajobě v části námitek za pravdu, nicméně nijak nevysvětlil, proč postupoval odlišně, než ve skutkově téměř shodné kauze squatterů z Albertova, kterou jiný senát téhož soudu postoupil pro přestupek.“ Podle obhájkyně soud také pochybil, když odmítl aplikovat závěry Ústavního soudu v případu squattera Marka Ďuriše z Cibulky, který byl v roce 2017 osvobozen. Erdoğan, terorist! Kurdové demonstrují za propuštění Saliha Muslima

http://kraken.slv.cz/7Tdo26/2014

7 Tdo 26/2014 Dotčené předpisy: § 193 odst. 1 tr. zákoník 7 Tdo 26/2014-62 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. 1. 2014 o dovolání obviněného J. O. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 2 To 58/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 2 T 3/2012 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. O. odmítá . Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 2 T 3/2012, byl obviněný J. O. uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na osm roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Kromě toho bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně obviněné S. B. O odvoláních, která podali oba obvinění každý proti výroku o vině a trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 2 To 58/2013. Z podnětu odvolání obviněného J. O. byl rozsudek Krajského soudu v Plzni podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ohledně tohoto obviněného ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný se pro výkon trestu odnětí svobody podle § 56 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku zařazuje do věznice s ostrahou. Odvolání obviněné S. B. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný J. O. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze. Tento rozsudek napadl především proto, že jím zůstal nedotčen jeho se týkající výrok o vině. Obviněný v tomto ohledu uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pod který zahrnul námitky směřující proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, proti způsobu, jímž soudy hodnotily důkazy, a proti tomu, že soudy nevyhověly jeho návrhům na doplnění důkazů. Dále obviněný napadl rozsudek Vrchního soudu v Praze pro jeho neúplnost, kterou s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. spatřoval v tom, že ve výroku rozsudku nebylo rozhodnuto o celém rozsahu jeho odvolání, neboť jeho odvolání podané proti výroku o vině nebylo zamítnuto. Obviněný J. O. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadený rozsudek a aby ho zprostil obžaloby nebo přikázal nové projednání a rozhodnutí věci v jiném složení senátu. Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Tyto důvody zahrnují vesměs závažné právní vady pravomocných rozhodnutí. Není mezi nimi žádný důvod, který by se vztahoval ke skutkovým zjištěním soudů či k hodnocení důkazů soudy. Také tím jsou důvody k podání dovolání omezeny oproti důvodům, pro které lze podat odvolání. Podat dovolání z jiného důvodu, než který je v zákoně výslovně uveden v ustanovení § 256b tr. ř., je vyloučeno. Přitom nestačí, aby uplatněný zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Konkrétní uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci ... nebo jiném ... hmotně právním ... ). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. Znovu je třeba zdůraznit povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Pokud je dovolacím důvodem jiné nesprávné hmotně právní posouzení (míněno jiné, než je právní posouzení skutku), jedná se rovněž o aplikaci hmotného práva na skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně. Ani tato část ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není podkladem pro uplatnění námitek směřujících proti skutkovému základu rozhodnutí napadeného dovoláním. Trestné činy, jimiž byl obviněný J. O. uznán vinným, spočívaly podle zjištění Krajského soudu v Plzni, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Vrchní soud v Praze, v podstatě v tom, že v době od 1. 5. 2010 do 30. 4. 2011 v A., okr. Ch., v hotelu Prago při znalosti věku, který měla poškozená J. G., jako dcera jeho družky obviněné S. B., - obviněný na pokoji č. 3..... ve dvou případech poškozenou nahý osahával na přirození a hýždích, strkal jí penis do úst, ejakuloval do jejích úst a škrábal ji na přirození špičatými umělými nehty nasazenými na prstech, přičemž poškozená vzhledem k svému věku a z toho vyplývajícím duševním a rozumovým schopnostem nechápala význam, smysl a důsledky jednání obviněného a nebyla schopna se mu bránit, v jednom případě obviněný dal poškozené k požití tablety, po kterých byla unavená, položil ji na postel, vyhrnul jí horní část oblečení, polil její tělo vínem, které poté lízal, a oba obvinění, každý nejméně v jednom případě nahrávali popsané jednání zařízením umožňujícím pořídit filmový záznam (bod II výroku o vině), - obviněný na pokoji č. ..... v jednom případě přehrál poškozené obrazový záznam pořízený při jednání uvedeném v bodě II výroku o vině, přičemž na záznamu bylo zachyceno, jak poškozené strkal do úst penis a ejakuloval (bod III výroku o vině). Obviněný J. O. neuplatnil v dovolání žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny znaky zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (bod II výroku o vině), přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku (bod II výroku o vině), přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (body II, III výroku o vině) a přečinu šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (bod III výroku o vině). Pouze takto koncipované námitky by svým obsahem odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v dovolání sice uvedl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení všech skutků, které jsou mu kladeny za vinu , avšak jedná se jen o parafrázi ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a nikoli o relevantní dovolací námitku. To je jasné z další bezprostředně navazující části, v níž obviněný vytkl, že rozhodnutí je zatíženo vadou spočívající v nejasnosti a neúplnosti skutkových zjištění, vč. neúplného dokazování, což odvolací soud v odvolacím řízení pominul . Obviněný v dovolání neuvedl nic bližšího v tom směru, který nebo které ze zákonných znaků trestných činů, jimiž byl uznán vinným, nebyly podle jeho názoru naplněny skutky uvedenými ve výroku o vině. Z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný nevytkl nic, co by se dalo považovat za právní vadu ve smyslu 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a že ve vztahu k tomuto ustanovení založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na námitkách směřujících proti skutkovým zjištěním soudů. Tím se obviněný ocitl mimo meze uvedeného dovolacího důvodu. Lze konstatovat, že obviněný formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil námitky, které s ním co do svého obsahu nekorespondují a nejsou pod něj podřaditelné. Mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Plzni, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Vrchní soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají evidentní obsahové zakotvení ve svědecké výpovědi poškozené, která způsobem přiměřeným věku a duševní vyspělosti popsala jednání obviněného, jemuž byla vystavena. Svědecká výpověď poškozené byla byť jen nepřímo podporována výpovědí svědkyně D. Š., která je babičkou poškozené. Soudy zaznamenaly, že obviněný zcela popřel jednání, které mu bylo kladeno za vinu, a že mezi jeho obhajobou na straně jedné a usvědčujícími svědeckými výpověďmi poškozené a její babičky na straně druhé je totální protiklad. Za tohoto stavu se soudy správně zaměřily na posouzení věrohodnosti výpovědí obou svědkyň. V tomto ohledu soudy provedly obsáhlé dokazování, jehož výsledkem bylo důkladné objasnění osoby každé z obou svědkyň z hlediska vlastností zaručujících pravdivost jejich tvrzení. Podstatný význam tu měly znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, na jejichž podkladě byl podán ucelený obraz vlastností obou svědkyň včetně vlastností vyloženě záporných (v případě svědkyně D. Š.), resp. nedostatečně vyvinutých (v případě poškozené). Pokud soudy dospěly k závěru, že i přesto jsou usvědčující výpovědi obou svědkyň věrohodné, přijatelně to zdůvodnily v rámci zevrubného hodnocení, které bylo podrobně vyloženo zejména v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z rámce volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 tr. ř.), že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně, logicky a tím pádem i přesvědčivě vysvětlily a že přiměřeně vyložily, proč považují rozsah provedeného dokazování za dostatečný a návrhy obviněného na provedení dalších důkazů za nadbytečné. Za tohoto stavu nepřichází v úvahu, aby Nejvyšší soud z pozice soudu dovolacího jakkoli zasahoval do skutkového základu napadeného rozsudku. To, že obviněný J. O. nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem. Z hlediska námitek, které obviněný uplatnil s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., bylo dovolání podáno z jiného než zákonného dovolacího důvodu. Citované ustanovení se týká případů, kdy soud ve výroku rozsudku nebo usnesení nerozhodl o všem, co bylo předmětem rozhodnutí. Jde o případy, kdy soud v důsledku toho, že něco pominul, nevyčerpal výrokem rozsudku nebo usnesení celý předmět rozhodnutí. K ničemu takovému ve věci obviněného J. O. nedošlo, zejména ne napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud v Praze rozhodoval mimo jiné o odvolání obviněného J. O., které bylo podáno proti všem výrokům rozsudku Krajského soudu v Plzni týkajícím se tohoto obviněného. Jestliže Vrchní soud v Praze po přezkoumání rozsudku Krajského soudu v Plzni dospěl k závěru, že odvolání obviněného není důvodné, pokud směřovalo proti výroku o vině, a že je částečně důvodné, pokud směřovalo proti výroku o trestu, konkrétně co do zařazení obviněného do věznice se zvýšenou ostrahou, pak postupoval v souladu se zákonem, rozhodl-li tak, že zrušil výrok o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a nově zařadil obviněného do věznice s ostrahou. Ostatní výroky rozsudku Krajského soudu v Plzni týkající se obviněného zůstaly tím pádem nedotčeny a nabyly právní moci, aniž bylo nutné, aby nedůvodná část odvolání obviněného byla výslovně zamítnuta zvláštním výrokem. Podle § 256 tr. ř. odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že není důvodné. Takto odvolací soud postupuje pouze za podmínky, že může odvolání téhož odvolatele zamítnout jako celek. Citované ustanovení nepřipouští, aby odvolací soud zamítl odvolání téhož odvolatele pouze částečně . Jestliže odvolání bylo podáno proti více výrokům a odvolací soud je shledal důvodným jen ohledně některého z přezkoumávaných výroků, který zruší a nahradí novým výrokem, pak nemůže zamítnout odvolání v části směřující proti výrokům, které shledal správnými. V naznačené situaci odvolací soud podle § 258 odst. 2 tr. ř. zruší jen ten z přezkoumávaných výroků, v němž shledal některou z vad uvedených v § 258 odst. 1 tr. ř., postupem podle § 259 odst. 3 tr. ř. ho nahradí novým výrokem a zbývající výroky ponechá nedotčeny bez nějakého výslovného rozhodnutí, zejména bez rozhodnutí výrokem podle § 256 tr. ř. Aplikují-1i se tyto zásady na posuzovaný případ, je evidentní, že tím, jak Vrchní soud v Praze rozhodl o odvolání obviněného J. O., vyčerpal v celém rozsahu to, co bylo předmětem jeho rozhodnutí. Je tedy jasné, že v napadeném rozsudku, pokud se týká obviněného, žádný výrok nechybí ani není neúplný. Z hlediska námitek, které obviněný uplatnil s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., je dovolání obviněného zjevně neopodstatněné. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl dovolání obviněného J. O. pro jeho zjevnou neopodstatněnost.

https://denikreferendum.cz/clanek/26723-dalsi-dve-etapy-eet-nebudou-rozhodl-ustavni-soud

Třetí a čtvrtá etapa elektronické evidence tržeb se podle rozhodnutí Ústavního soudu zatím neuskuteční. Připravené návrhy totiž neřeší případné dopady. Samotný zákon soud v platnosti ponechal. Některá dílčí ustanovení ovšem soudci označili za protiústavní a zrušili je. Ústavní soud rozhodl o zrušení třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb. Systém se měl od března příštího roku vztahovat na svobodná povolání, dopravu, zemědělství nebo výrobu potravin a nápojů. Poslední vlna měla zahrnout vybrané řemeslníky, a to od června 2018. Současně soud přistoupil ke zrušení několika dílčích ustanovení zákona, která jsou v rozporu s Ústavou. Poplatníci tak budou od března následujícího roku osvobozeni od evidence bezhotovostních plateb a povinnosti uvádět daňové identifikační číslo na účtence. Protiústavní je podle rozhodnutí soudu i ustanovení o zjednodušeném režimu nebo úplném vyloučení z elektronické evidence tržeb. Od povinnosti využívat EET budou podle rozhodnutí soudu i nadále osvobozeni řemeslníci, zemědělci, lékaři a jiná svobodná povolání. Podle Ústavního soudu nebyly při schválení dalších dvou etap dostatečně zváženy další důsledky. „Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu. Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo,“ uvedl soud. Případné zavedení může být podle soudu přijato až po další zákonné úpravě. Řemeslníci zrušení plánované elektronické evidence tržeb vítají. Povinnost by byla komplikací při výkonu jejich činnosti. „Nízkopříjmoví čalouníci a dekoratéři provádějí některé práce přímo v bytě. I kdyby s sebou nosili příslušné potřebné vybavení pro vystavení účtenky, nemohli by tam, kde není digitální signál, splnit povinnost a předat účtenku zákazníkovi. Dodávání účtenky by bylo časově i organizačně zatěžující,“ řekla Deníku Referendum Helena Prokopová z Cechu čalouníků a dekoratérů. Odlišně věc vidí Svaz průmyslu a dopravy. „Zavedení EET jsme podporovali, je to přínos k narovnání podnikatelského prostředí, daňová povinnost se vztahuje na všechny. Nyní je úkolem vlády, aby současnou situaci spojenou s rozhodnutím Ústavního soudu efektivně vyřešila tak, aby podnikatelský sektor nezůstával dlouho v nejistotě,“ popsala tisková mluvčí Eva Veličková. Bezhotovostní platby lze sledovat i bez EET Ústavní soud rozhodnutím reagoval na návrh jednačtyřiceti poslanců pravicových stran, kteří se domáhali zrušení celého zákona o elektronické evidenci, anebo alespoň některých jeho částí. Zákonná ustanovení dle jejich mínění souvisí s porušováním základních práv, a to zejména s právem na ochranu vlastnictví a s právem podnikat. Soud ale zákon jako celek v těchto ohledech protiústavním neshledal. V rozporu se zákonem jsou však některá jeho konkrétní ustanovení. S účinností od osmadvacátého února následujícího roku má skončit povinnost poplatníků uvádět jako součást účtenky daňové identifikační číslo. „Ustanovení zbytečně zatěžovala poplatníky povinností uvádět na každé účtence, kterou musí při každém obchodu vystavit, i své daňové identifikační číslo,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ke stejnému datu ústavní soud rovněž zrušil elektronickou evidenci bezhotovostních plateb. Z hlediska soudců mohou fiskální orgány v případě bezhotovostního styku sledovat převod peněz bez potíží a evidence tedy není nutná. Zrušení se má dále týkat třech zákonných ustanovení, která zmocňují vládu k tomu, aby určovala, kdo může používat pouze zjednodušenou evidenci, anebo z ní bude úplně vynechán. Podle soudu je ustanovení přípustné pouze v případě, že by zákon vládu reguloval přesnými podmínkami. „Stav, kdy by vláda rozhodovala o tom, kdo je v jakém rozsahu povinen podrobit se zákonu, je protiústavní, pokud zákonodárce současně vládě nestanoví kritéria,“ popsal Rychetský. Elektronická evidence tržeb platí v České republice od 1. prosince loňského roku, kdy byla zavedena pro provozovatele stravovacích zařízení a poskytovatele ubytování. Od března letošního roku se povinnost týká i všech maloobchodníků a velkoobchodníků. 15. prosince 2017 v 17.33 Vratislav Dostál Vztahuje se na spropitné EET? Záleží na tom, komu je určeno Vratislav Dostál Ostrý start EET: navýšení cen i zavřené hospody Michal Pícl Babišovy výjimky z EET jsou projevem paniky Vratislav Dostál Ivan Bartoš o EET: Babiš ignoroval rizika a problémy teď řeší jen na oko Vratislav Dostál Spor o evidenci tržeb: Babišovy výjimky zvyšují korupční rizika, tvrdí ČSSD Terezie Daňková Zavádění EET v Hoslovicích: na ženy vůbec nikdo nemyslel December 16, 2017 v 22.7 EET lze kritizovat i zleva S plošně pojatou EET (tedy takovou, která postihuje i drobné ekonomické aktéry) zásadně nesouhlasím. Lze ji kritizovat i zleva, resp. mimo zjednodušujicí pravolevou optiku, z pozic ideálu ekonomické demokracie. Více o tom v mém článku zde:https://www.kulturni-noviny.cz/permalink/19467 (Kulturní noviny, 20.3.2017, č.12/2017) December 17, 2017 v 14.30 Nevím sice, zda je EET v pořádku v každém ohledu a detailu, ale vím, že by podnikatelé měli své zisky náležitě danit a že se této své povinnosti často úspěšně vyhýbali a že by jim nebylo proti mysli činit tak i nadále. Za uplynulého čtvrt století jsem byl např. asi skoro dvacetkrát s autem v servisu a ať šlo o cokoliv (zalepení pneu, výměnu oleje nebo brzdového obložení, přípravu na STK, či, dvakrát, o opravu nad 50 tis. Kč, vždy jsem trochu koukal, když mě v kterékoli z pěti různých dílen nedali žádné potvrzení, nebo výjimečně, třikrát, mě "vybavili" rukou psaným soupisem cen náhradních dílů a práce. Měl jsem asi trochu otevřenou pusu, ale servismena to, byť mě právě viděl poprvé, nikterak nezarazilo. Čas onehdy nějak trhl oponou a já letos poprvé vůbec držel v ruce skutečnou účtenku z autoservisu. December 18, 2017 v 13.30 Mě vždycky znovu tak trochu pobaví, když zdálky sleduji ty české ideologické boje o EET. Jako by se tu jednalo o nějaký druh novodobého zotročení. V Německu dostanu od prodavače automaticky elektronicky vytištěnou účtenku, i když si jdu třeba jenom koupit k pekaři chleba. December 18, 2017 v 19.27 Zcela souhlasím s pány Horákem a Poláčkem Účtenka je něco, co by mělo být zcela normální dostat a bez ptaní. Na odporu k EET je vidět, jak podnikatelé berou stát, jak mu věří a jak přijímá zákony. Je na tom také vidět, jak funguje u nás exekutiva, jaký prostor má vláda k realizaci svého programu a jaké nejrůznější sabotáže čekají každou sebelepší reformu. To přece není v pořádku. Strana jako ODS by měla mít v době dost etiky než hájit zájmy podnikatelů, kteří si (především za její vlády) zvykli krátit stát na daních. Normou, bohužel, je, že daní se má platit co nejméně a hrdina je ten, který nezaplatil na daních vůbec nic. Zkrátka nehraje roli, jak jsou daně vysoké, ale jak je nastavena norma a politická kultura. December 18, 2017 v 19.52 Role ÚS Nejsem zastánce velmi úzkého pojetí kompetencí ÚS. Právě tak mi však vadí i příliš extenzivní. Opravdu mi není jasné, jak by speciálně česká ústava mohla omezovat zavedení právě EET, zatímco jiné podoby digitalizace jsou v pořádku. Nálezy ÚS, které pomohly finančně soudcům, majitelům domů nebo podnikatelům nějak nemají, mám zato, analogie v případě slabších vrstev, třeba důchodců, nájemníků nebo zaměstnanců. December 19, 2017 v 11.28 Role Ústavního soudu Ústavní soud EET nezrušil ani nezakázal jeho zavádění, rozhodl o tom, že příslušný zákon dává vládě příliš velké kompetence. K tomu, aby posuzoval, co může být stanoveno víádní vyhláškou a na co by musel být zákon, Ústavní soud kompetentní je. Další rozšíření EET může vláda prosadit, pokud zákon přepracuje a získá pro něj v Parlamentu většinu. http://www.ceska-justice.cz/2017/12/analyza-nalezu-k-eet-ustavni-soud-vzkazal-ze-obcane-nejsou-hrackou-rukou-vlady-poslancu/

https://www.avantfunds.cz/cz/aktuality/pozvanka-na-rvh-fondu-avant-private-equity-investicni-fond-s-promennym-zakladnim-kapitalem-a.s-112/

Pozvánka na ŘVH fondu AVANT Private Equity investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. | Avant funds Úvod > Aktuality > Pozvánka na ŘVH fondu AVANT Private Equity investiční fond s proměnný… Pozvánka na ŘVH fondu AVANT Private Equity investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. AVANT Private Equity investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. IČO: 04353447, se sídlem Rohanské nábřeží 671/15, Karlín, 186 00 Praha 8, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu B, vložka 20905 (dále jen „společnost“) která se bude konat dne 30.5.2017, od 12.30 hodin v sídle společnosti na adrese Odůvodnění: Orgány valné hromady volí v souladu s ustanovením § 422 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, valná hromada. 3. Schválení řádné účetní závěrky společnosti za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016 Návrh usnesení: Valná hromada společnosti schvaluje účetní závěrku společnosti za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016. Odůvodnění: Schválení řádné účetní závěrky náleží v souladu s ustanovením § 421 odst. 1 písm. g) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, do působnosti valné hromady. Statutární ředitel navrhuje valné hromadě schválit řádnou účetní závěrku. Řádná účetní závěrka byla ověřena auditorem. 4. Projednání výroční zprávy za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016 včetně zprávy statutárního ředitele ve smyslu § 436 zákona obchodních korporacích a zprávy o vztazích ve smyslu § 82 a následujících zákona o obchodních korporacích Návrh usnesení: Valná hromada společnosti projednala výroční zprávu společnosti za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016 včetně zprávy statutárního ředitele ve smyslu § 436 zákona obchodních korporacích a zprávy o vztazích ve smyslu § 82 a následujících zákona o obchodních korporacích a k jejímu znění nemá námitek. Odůvodnění: Statutární ředitel společnosti zpracoval výroční zprávu společnosti včetně zprávy o vztazích a zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016. 5. Seznámení s výsledky činnosti správní rady Odůvodnění: Pověřený člen správní rady společnosti seznámí v souladu s § 449 zákona o obchodních korporacích valnou hromadu s výsledky činnosti správní rady společnosti. 6. Rozhodnutí o rozdělení výsledku hospodaření ukončeného účetního období od 1.1.2016 do 31.12.2016 Návrh usnesení: Valná hromada společnosti rozhoduje o převedení výsledku hospodaření ukončeného účetního období od 1.1.2016 do 31.12.2016 tak, že nejdříve se vyrovná ztráta z minulých let a zbytek výsledku hospodaření se převede na účet nerozděleného zisku minulých let. Dividendy ani jiné podíly na zisku nebudou společností z výsledku hospodaření ukončeného účetního období od 1.1.2016 do 31.12.2016 vypláceny. Odůvodnění: Rozhodnutí o rozdělení zisku náleží v souladu s ustanovením § 421 odst. 1 písm. h) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, do působnosti valné hromady. Statutární ředitel navrhuje vyrovnat ztrátu za předchozí účetní období a následně převést zbytek výsledku hospodaření za účetní období od 1.1.2016 do 31.12.2016 na účet nerozděleného zisku v plné výši a navrhuje nevyplácet výsledek hospodaření ve formě dividend akcionářům. 7. Rozhodnutí o určení auditora společnosti pro následující účetní období ve smyslu § 17 zákona o auditorech Návrh usnesení: Valná hromada společnosti určuje auditorem společnosti pro následující účetní období ve smyslu § 17 zákona o auditorech společnost APOGEO Audit, s.r.o., IČO: 27197310, Rohanské nábřeží 671/15, Karlín, 186 00 Praha 8, vedenou u Městského soudu v Praze, C 103716. Odůvodnění: Společnost je povinna mít dle ustanovení § 17 zákona č. 93/2009 Sb. účetní závěrku ověřenou auditorem. Na základě stejného ustanovení musí valná hromada určit auditora. Statutární ředitel navrhuje určit za auditory dosavadní auditory společnosti, společnost APOGEO Audit, s.r.o., IČO: 27197310, Rohanské nábřeží 671/15, Karlín, 186 00 Praha 8, vedenou u Městského soudu v Praze, C 103716. 8. Změna stanov společnosti Návrh usnesení: Valná hromada společnosti rozhoduje o změně stanov společnosti v podobě navržené statutárním ředitelem společnosti. Odůvodnění: Rozhodnutí o změně stanov náleží v souladu s ustanovením § 421 odst. 1 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, do působnosti valné hromady. Z důvodu změny legislativy a povinného oddělení investičního jmění společnosti od ostatního jmění, statutární ředitel navrhuje změnu stanov společnosti. Návrh stanov je k dispozici v sídle společnosti. Každý akcionář má právo se zdarma seznámit s návrhem stanov společnosti ve lhůtě ode dne publikování pozvánky na valnou hromadu do dne konání valné hromady v souladu s § 408 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. 9. Změna smlouvy o výkonu funkce Návrh usnesení: Valná hromada společnosti schvaluje smlouvu o výkonu funkce v podobě navržené statutárním ředitelem společnosti. Odůvodnění: Dle § 154 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb. do působnosti valné hromady akciové společnosti s proměnným základním kapitálem náleží volba a odvolání statutárního ředitele, jakož i schválení jeho smlouvy o výkonu funkce včetně jejích změn. Rozhodným dnem pro účast akcionářů vlastnících akcie společnosti na valné hromadě je 23.5.2017. Význam rozhodného spočívá v tom, že právo účastnit se valné hromady a vykonávat na ní práva akcionáře má osoba vedená jako akcionář v seznamu akcionářů k rozhodnému dni, nebo její zástupce. Prezence akcionářů bude probíhat v místě konání v době od 12:00 hodin. V souladu se stanovami společnosti je hlasovací právo spojeno jenom se zakladatelskou akcií. S každou zakladatelskou akcií je při hlasování na valné hromadě spojen 1 (jeden) hlas. S investiční akcií je spojeno hlasovací právo jenom, vyžaduje li se hlasování podle druhu akcií v souladu s § 417 zákona o obchodních korporacích. Společnost v souladu s § 84 a § 436 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zveřejnila na internetových stránkách obhospodařující společnosti AVANT investiční společnost, a.s. následující dokumenty: - Zpráva o vztazích za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 - Účetní závěrka společnosti za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 - Zpráva statutárního ředitele o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 V Praze dne 28.4.2017 AVANT Private Equity investiční fond s proměnným základním kapitálem, a. s.

https://zakonyprolidi.cz/cs/1980-87

87/1980 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o mateřských školách, společných zaříze... 87/1980 87/1980 Sb. Minulé znění 01.09.1980 - 22.01.1992 Vyhláška č. 87/1980 Sb.Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o mateřských školách, společných zařízeních jeslí a mateřské školy a dětských útulcích Částka 22/1980 Platnost od 22.07.1980 Účinnost od 01.09.1980 Zrušeno k 23.01.1992 (35/1992 Sb.) Minulé znění 01.09.1980 - 22.01.1992Předpis je již zrušen § 2 - Organizace předškolních zařízení § 3 - Druhy a typy mateřských škol pro děti vyžadující zvláštní péči § 4 - Podmínky pro zřizování a zrušování předškolních zařízení § 5 - Zápis a přijímání dětí § 6 - Docházka dětí a ukončování docházky § 7 - Provoz předškolních zařízení § 8 - Předškolní výchova § 9 - Péče o zdraví a bezpečnost dětí § 10 - Závěrečná a přechodná ustanovení ze dne 23. června 1980 o mateřských školách, společných zařízeních jeslí a mateřské školy a dětských útulcích Ministerstvo školství České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky stanoví podle § 6 odst. 2 a § 45 odst. 2 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, a podle § 14 odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství: Tato vyhláška se vztahuje na mateřské školy včetně mateřských škol pro děti vyžadující zvláštní péči a mateřských škol při zdravotnických zařízeních, na společná zařízení jeslí a mateřské školy a na dětské útulky 1) (dále jen "předškolní zařízení") v působnosti ministerstva školství České socialistické republiky. Organizace předškolních zařízení (1) Všechny druhy mateřských škol, s výjimkou mateřských škol při zdravotnických zařízeních a mateřských škol pro tělesně postižené (§ 3), se zřizují jako zařízení s celodenní péčí nebo jako zařízení internátní. 2) (2) Mateřská škola internátní je určena dětem, jejichž rodiče, pěstouni nebo jiní zákonní zástupci (dále jen "zákonní zástupci") nemohou o děti během týdne pečovat. Pro děti denně docházející může mateřská škola internátní plnit úkoly mateřské školy s celodenní péčí. (3) Mateřská škola má nejvýše 4 třídy. V místech s vysokým soustředěním obyvatelstva nebo při zdravotnických zařízeních se může výjimečně zřídit mateřská škola nejvýše s 8 třídami, které tvoří dva organizačně oddělené celky o 4 třídách se společnou hospodářskou budovou. (4) Do předškolních zařízení se přijímají jen děti smyslově, tělesně a duševně zdravé. V mateřských školách s celodenní péčí a v mateřských školách internátních se mohou zřizovat třídy bez celodenní péče a třídy pro děti lehce mentálně, smyslově nebo tělesně postižené nebo pro děti s lehčími vadami řeči, pokud se pro tyto děti nezřídí mateřská škola pro děti vyžadující zvláštní péči. 3) (5) Jesle a mateřská škola se mohou zřizovat též jako společné zařízení jeslí a mateřské školy (dále jen "společná zařízení"), se společnou správou a v jednom objektu. Společné zařízení je zařízením školské správy. 4) (6) Předškolní výchovu ve společném zařízení odborně vede a školní inspekci v něm provádí okresní národní výbor. Léčebně preventivní péči o děti ve společném zařízení zajišťuje a kontroluje okresní ústav národního zdraví. (7) Není-li v této vyhlášce stanoveno jinak, řídí se společné zařízení též předpisy pro jesle. (8) Při mateřské škole nebo při společném zařízení se ve druhém pololetí školního roku zřizuje podle potřeby přípravné oddělení, 5) v němž se děti připravují na povinnou školní docházku. Pokud v místě není mateřská škola nebo společné zařízení, nebo nemají-li tato předškolní zařízení dostatek místností, může být přípravné oddělení umístěno v budově základní školy, základní devítileté školy nebo v jiných prostorách. (9) Dětské útulky se mohou zřizovat podle místních podmínek a potřeb jako stálé nebo sezónní zařízení. Druhy a typy mateřských škol pro děti vyžadující zvláštní péči (1) Pro děti mentálně postižené se zřizuje zvláštní mateřská škola. (2) Pro děti sluchově postižené se zřizují mateřská škola pro nedoslýchavé, mateřská škola pro děti se zbytky sluchu a mateřská škola pro neslyšící. (3) Pro děti zrakově postižené se zřizují mateřská škola pro slabozraké, mateřská škola pro děti se zbytky zraku a mateřská škola pro nevidomé. (4) Pro děti s vadami řeči se zřizují mateřská škola pro vadně mluvící a mateřská škola pro nemluvící. (5) Pro děti tělesně postižené se zřizuje mateřská škola pro tělesně postižené. (6) Pro děti nemocné a zdravotně oslabené, umístěné ve zdravotnických zařízeních, se zřizují mateřská škola při nemocnici, mateřská škola při dětské léčebně, mateřská škola při dětské lázeňské léčebně a mateřská škola při dětské ozdravovně (dále jen "mateřská škola při zdravotnických zařízeních"). (7) Pro děti smyslově postižené nebo tělesně postižené, pro děti s vadami řeči nebo pro děti umístěné ve zdravotnických zařízeních, které jsou též mentálně postižené, se zřizují mateřské školy pro děti s více vadami, například zvláštní mateřská škola pro tělesně postižené. Podmínky pro zřizování a zrušování předškolních zařízení (1) Mateřská škola se může zřídit, přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce nejméně 20 dětí. Národní výbor může mateřskou školu výjimečně zřídit i při nejmenším počtu 15 dětí, vyžaduje-li to společenská potřeba v místě. Mateřská škola pro děti vyžadující zvláštní péči se může zřídit, je-li třeba poskytnout předškolní výchovu nejméně 10 dětem. (2) Mateřská škola se může zřídit i pro děti od 2 let věku, nelze-li pro malý počet dětí zřídit v místě jesle a přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce alespoň 20 dětí ve věku od 2 do 6 let; z toho musí být nejméně 6 dětí ve věku od 2 do 3 let. Zvýší-li se počet těchto dětí na 16, zřídí se oddělení jeslí; v tom případě se mateřská škola přemění na společné zařízení. (3) Společné zařízení se může zřídit, přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce do mateřské školy nejméně 20 dětí, do jeslí nejméně 16 dětí. (4) Dětský útulek se může zřídit, přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce alespoň 10 dětí ve věku od 3 do 6 let. Dětský útulek může přijímat i děti ve věku od 2 let, jestliže zákonní zástupci předloží potvrzení obvodního dětského lékaře, že dítě je dostatečně vyspělé a způsobilé navštěvovat dětský útulek. (5) Přípravné oddělení se může zřídit, přihlásí-li zákonní zástupci k pravidelné docházce alespoň 15 dětí; ve výjimečném případě se může se souhlasem národního výboru, který předškolní zařízení odborně vede, zřídit i při nižším počtu dětí. Pokud jsou do přípravného oddělení přihlášeny i výchovně zanedbané děti, může se přípravné oddělení zřídit při počtu 10 dětí. (6) Předškolní zařízení nebo přípravné oddělení se mohou zrušit, klesne-li počet pravidelně docházejících dětí pod nejmenší počet uvedený pro příslušné předškolní zařízení v předcházejících odstavcích. Mateřská škola pro děti vyžadující zvláštní péči může být se souhlasem národního výboru, který ji odborně vede, ponechána v provozu i při nižším počtu dětí. (1) Zápis dětí do předškolních zařízení pro následující školní rok se koná každoročně v měsíci květnu, zápis do přípravných oddělení se koná v lednu. Místo a dobu zápisu do předškolních zařízení stanoví ředitelka předškolního zařízení v dohodě s místním národním výborem do 15. dubna, do přípravných oddělení do 1. ledna; oznámení o místu a době zápisu zveřejní na budově předškolního zařízení. V místech, kde je více předškolních zařízení, se stanoví doba zápisu jednotně. Při zápisu dětí, jimž byl začátek povinné školní docházky odložen o jeden školní rok, předloží zákonní zástupci též rozhodnutí okresního národního výboru o odložení začátku povinné školní docházky. 6) Při zápisu do mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči a do tříd zřizovaných podle § 2 odst. 4 předloží zákonní zástupci dále zprávu okresní pedagogicko-psychologické poradny o pedagogicko-psychologickém vyšetření dítěte a lékařskou zprávu o druhu a stupni postižení dítěte. (2) Děti se do předškolních zařízení přijímají k začátku školního roku. Pokud je v předškolním zařízení volné místo, mohou se děti přijímat i v průběhu školního roku. (3) Do předškolních zařízení se přednostně přijímají děti, které mají v následujícím školním roce zahájit povinnou školní docházku, a děti starší 3 let, které byly v péči jeslí. Děti z oddělení jeslí společného zařízení se přeřazují do tříd mateřské školy téhož zařízení. (4) Do předškolních zařízení mohou být přijaty též děti, kterým byl po dovršení šestého roku věku odložen začátek školní docházky o jeden rok. 6) (5) Do předškolních zařízení, s výjimkou dětského útulku, a do přípravného oddělení přijímá děti ředitelka předškolního zařízení. Do dětského útulku přijímá děti pěstounka. Není-li možno přijmout pro nedostatek místa všechny přihlášené děti, rozhoduje o jejich přijetí místní národní výbor; 7) pokud jde o mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči, rozhoduje o přijímání dětí národní výbor příslušný podle sídla školy. Při rozhodování o přijetí národní výbor přihlédne ke společenské potřebě a k sociálním a výchovným zřetelům. (6) V místech, kde nejsou zřízeny jesle, může mateřská škola přijímat i děti ve věku od 2 let, jestliže zákonní zástupci lékařskou zprávou prokáží, že dítě je dostatečně vyspělé a způsobilé navštěvovat mateřskou školu. V této mateřské škole může být nejvýše 5 dětí ve věku od 2 do 3 let. (7) Při zahájení docházky dítěte do předškolního zařízení předloží jeho zákonní zástupci lékařskou zprávu obvodního dětského lékaře o tom, že dítě může docházet do předškolního zařízení, a písemné prohlášení zákonných zástupců, že okresní hygienik nebo ošetřující lékař nenařídil dítěti karanténní opatření a že dítě v posledním týdnu nepřišlo do styku s osobami, které onemocněly přenosnou nemocí. (8) Děti docházejí zpravidla do předškolního zařízení, v jehož obvodu bydlí; 8) v odůvodněných případech mohou navštěvovat předškolní zařízení mimo stanovený obvod, například v blízkosti pracoviště zákonných zástupců, ze zdravotních důvodů apod. Docházka dětí a ukončování docházky (1) Nemůže-li dítě do předškolního zařízení docházet, jsou zákonní zástupci povinni oznámit předškolnímu zařízení příčinu jeho nepřítomnosti neprodleně, nejpozději do 2 dnů. Zákonní zástupci jsou též povinni oznámit, že dítě bude do předškolního zařízení opět docházet. (2) Po nepřítomnosti pro nemoc dítěte, v ostatních případech po nepřítomnosti delší než 14 dnů, jsou zákonní zástupci povinni předložit lékařskou zprávu obvodního dětského lékaře o tom, že dítě může opět docházet do předškolního zařízení. (3) Předem známou nepřítomnost dítěte oznámí zákonní zástupci písemně; oznámení o nepřítomnosti dítěte předají učitelce, při nepřítomnosti přesahující 1 týden ředitelce předškolního zařízení. (4) Zákonní zástupci dbají, aby dítě docházelo do předškolního zařízení pravidelně a včas. Hodinu odchodu dítěte z předškolního zařízení dohodnou zákonní zástupci v mateřské škole s učitelkou, v oddělení jeslí s dětskou sestrou, v dětském útulku s pěstounkou. (5) Docházku dítěte do předškolního zařízení může místní národní výbor po předcházejícím písemném upozornění zákonných zástupců ukončit, jestliže dítě bez písemné omluvy zákonných zástupců nejméně 14 dní do předškolního zařízení nedochází, nebo jestliže je v předškolním zařízení nedostatek místa a matka dítěte, pěstounka nebo jiná osoba, která má dítě v péči (dále jen "matka"), ukončila pracovní poměr nebo poměr obdobný pracovnímu poměru nebo čerpá mateřskou dovolenou nebo další mateřskou dovolenou, nebo jí organizace poskytla pracovní volno delší než 3 měsíce. Čerpá-li matka mateřskou dovolenou, může se docházka dítěte do předškolního zařízení ukončit až po 6 týdnech od narození mladšího dítěte. Provoz předškolních zařízení (1) Dobu provozu stanoví ředitelka předškolního zařízení se souhlasem národního výboru, který předškolní zařízení zřídil. Předškolní zařízení s celodenní péčí jsou v provozu v pracovní dny 8 až 12 hodin; délka pobytu dítěte v předškolním zařízení musí odpovídat požadavkům správné životosprávy dítěte a pracovní době zákonných zástupců. (2) O volných sobotách je předškolní zařízení v provozu, přihlásí-li zákonní zástupci, kteří mají pracovní dobu určenou i na volné soboty, k pravidelné docházce nejméně 10 dětí. V místech, kde je více předškolních zařízení téhož druhu, určí národní výbor, který zařízení odborně vede, které předškolní zařízení bude o sobotách v provozu. (3) Internátní předškolní zařízení jsou v provozu od pondělí do pátku nebo nepřetržitě. (4) Provoz předškolních zařízení se přiměřeně omezí nebo podle potřeby přeruší v červenci nebo v srpnu, popřípadě v obou měsících, a to nejméně na dobu 2 týdnů. V místech, kde je více předškolních zařízení téhož druhu, soustřeďují se děti do některého z nich; provoz tohoto zařízení se přeruší, dochází-li denně po dobu 1 týdne méně než 15 dětí. Výjimku v odůvodněných případech povoluje národní výbor, který předškolní zařízení odborně vede. (5) Přípravná oddělení jsou v provozu od 1. února do 30. června. Děti do přípravných oddělení docházejí nejméně jednou týdně na 2 až 3 hodiny. (6) Dětský útulek je v provozu po celý rok nebo jako zařízení sezónní po dobu špičkových zemědělských prací. (7) Rozsah omezení provozu předškolních zařízení a jeho přerušení stanoví na návrh ředitelky národní výbor, který předškolní zařízení odborně vede. (1) Předškolní výchova v předškolních zařízeních se řídí programem výchovné práce pro jesle a mateřské školy, který vydává ministerstvo školství České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky. (2) Do programu výchovné práce zvláštní mateřské školy se začleňuje individuální logopedická péče v rozsahu 3 hodin denně v každé třídě. Individuální logopedickou péči zajišťují pracovníci s logopedickou kvalifikací. (3) Předškolní zařízení mohou poskytovat zákonným zástupcům dětí, které nemohou do těchto zařízení docházet, poradenskou službu při výchově dětí. (1) V péči o zdraví a bezpečnost dětí se pracovnice předškolních zařízení řídí obecně závaznými právními předpisy, 9) pokud dále není stanoveno jinak. (2) V péči o zdraví dětí, o zdravé výchovné prostředí a vytváření příznivých podmínek pro zdravý vývoj dětí spolupracují předškolní zařízení se školním lékařem. (3) V předškolních zařízeních se děti stravují; k tomu účelu zřizuje místní národní výbor školní jídelnu. O stravování dětí v dětském útulku rozhodne místní národní výbor. Pokud se děti v dětském útulku stravují, řídí se stravování předpisy o školním stravování. 10) (4) Při předškolní výchově zajišťuje bezpečnost dětí zapsaných ve třídě mateřské školy učitelka, v oddělení jeslí dětská sestra a v dětském útulku pěstounka. Při vycházce zajišťuje bezpečnost 20 dětí mladších 5 let nebo 25 dětí starších jedna pracovnice mateřské školy, společného zařízení nebo dětského útulku; při vyšším počtu dětí doprovází třídu nebo oddělení další pracovnice předškolního zařízení. Při vycházce v mateřských školách pro děti vyžadující zvláštní péči zajišťuje jedna pracovnice bezpečnost všech dětí zapsaných ve třídě. (5) Učitelky, dětské sestry nebo pěstounky předškolních zařízení odpovídají za bezpečnost dětí při předškolní výchově až do doby, než je předají jiné pracovnici předškolního zařízení, zákonným zástupcům nebo jimi pověřeným osobám. Pověřeným osobám předá učitelka, dětská sestra nebo pěstounka dítě jen na základě písemného zmocnění. (1) Ustanovení § 2 odst. 1, odst. 2 s výjimkou poslední věty, § 2 odst. 3, § 2 odst. 5, § 2 odst. 6, § 2 odst. 7, § 4 odst. 4, § 5 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, § 6 odst. 1, 2, 3, 4, 5, § 7 odst. 1, 2, 3, 4, 6, 7, § 8 odst. 1, 3, § 9 odst. 1, 2, 3, 4, 5, a § 10 odst. 2 se vztahují též na předškolní zařízení zřizovaná a hospodářsky zabezpečovaná socialistickými organizacemi. 11) (2) Dosavadní mateřské školy s třídami pro děti od 1 roku se počínaje dnem 1. září 1980 přemění na společná zařízení podle ustanovení § 4 odst. 3, pokud v nich bude zapsáno nejméně 16 dětí ve věku do 3 let, nebo na mateřské školy pro děti od 2 let věku podle ustanovení § 4 odst. 2. (1) Od účinnosti této vyhlášky pozbývá platnosti vládní vyhláška ze dne 28. června 1961 č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách. (2) Zrušují se 1. organizační směrnice pro mateřské školy a dětské útulky ze dne 27. února 1968 čj. 8670/68, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury a informací roč. 1968, str. 137, oznámené v částce 12/1968 Sb., ve znění směrnice ze dne 8. července 1969 čj. 22 021/69-I/2, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1969, str. 85, oznámené v částce 30/1969 Sb., směrnice ze dne 28. prosince 1971 čj. 29 893/71 - 201, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1972, str. 14, oznámené v částce 6/1972 Sb., a směrnice ze dne 3. srpna 1976 čj. 22 258/76-201, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1976, str. 154, oznámené v částce 20/1976 Sb., 2. směrnice ministerstva školství a kultury a ministerstva zdravotnictví ze dne 28. května 1962 čj. 25 431/62-I/3 "Jesle-mateřská škola, úprava některých pracovních a jiných poměrů", uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1962, str. 241, 3. § 2 písm. a) bod 1., písm. b) bod 1. až 3., písm. c) bod 1., písm. d) bod 1. a 2., písm. e) bod 1. a 2., písm. f) bod 1. až 3. a § 6 směrnic ministerstva školství České socialistické republiky o organizaci škol a výchovných zařízení pro mládež vyžadující zvláštní péči a o zařazování dětí a mládeže do těchto zařízení ze dne 29. prosince 1974 čj. 34 070/74-201, uveřejněných ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury roč. 1975, str. 1, oznámených v částce 3/1975 Sbírky zákonů. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1980. 1) § 5 až 7 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb.,o školských zařízeních. 2) § 5 odst. 2 zákona č. 76/1978 Sb. 3) § 5 odst. 3 zákona č. 76/1978 Sb. 4) § 6 odst. 2 zákona č. 76/1978 Sb. 5) § 5 odst. 4 zákona č. 76/1978 Sb. 6) § 34 odst. 1 zákona č. 63/1978 Sb., o opatření v soustavě základních a středních škol. § 10 odst. 1 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství. 7) § 5 odst. 3 a § 6 zákona č. 77/1978 Sb. 8) § 8 zákona č. 77/1978 Sb. 9) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. § 422 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. § 170 až 175 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 10) Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky o školním stravování ze dne 1. září 1975 čj. 23 687/75-403, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury, roč. 1975, str. 145, oznámené v částce 26/1975 Sb. 11) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 92/1978 Sb., o zřizování a provozu předškolních zařízení socialistickými organizacemi.

http://shop.manwe.eu/content/2-obchodni-podminky

 Obchodní podmínky - Manwë shop Obchodní podmínky Manwë shop Střeň 188, 783 32 IČO: 76518477 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u MÚ Litovel, SmOl/Živn/54/I570019/2010/Mur pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.shop.manwe.eu 1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) obchodní společnosti Kateřina Novosádová, se sídlem Střeň 188, 783 32, identifikační číslo 76518477 (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením §1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.shop.manwe.eu (dále jen „webová stránka), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 2.2. Při registraci na webové stránce a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správě a pravdivě všechny údaje. Údaje uvedené v uživatelském účtu je kupující při jakékoli jejich změně povinen aktualizovat. Údaje uvedené kupujícím v uživatelském účtu a při objednávání zboží jsou prodávajícím považovány za správné. 3.1. Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení §1732 odst.2 občanského zákoníku se nepoužije. 3.3. Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené ve webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České Republiky není-li uvedeno výslovně jinak. 3.5. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „odeslat objednávku“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího). - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č.2300207045/2010, vedený u společnosti FIO Banka (dále jen „účet prodávajícího“) 4.3. Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 4.6. obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem 4.4. V případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. V případě bezhotovostní platby je kupní cena splatná do 20ti dnů od uzavření kupní smlouvy. 4.6. Prodávají je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. 3.6.) požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení §2119 odst.1 občanského zákoníku se nepoužije. 4.8. Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad – fakturu. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad – fakturu, vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej spolu se zbožím nebo v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího. 4.9. Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň, v případech, kdy to ukládá zákon o elektronické evidenci tržeb, je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online, v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. 5.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1. obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením §1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Oznámení o odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošt prodávajícího [email protected] . 5.4. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5.2. obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícímu a to způsobem, na kterém se s kupujícím dohodne. Obvykle bezhotovostním převodem na bankovní účet kupujícího. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí. 5.6. V případech, kdy má kupující v souladu s ustanovením §1829 odst.1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, je prodávající také oprávněn kdykoli od kupní smlouvy odstoupit, a to až do doby převzetí zboží kupujícím. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. 5.7. Je-li společně se zbožím poskytnut kupujícímu dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím zavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde-li k odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnosti a kupujíc je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek. 6.1. V případě, že je způsob dopravy smluven na základě zvláštního požadavku kupujícího, nese kupující riziko a případné dodatečné náklad spojené s tímto způsobem dopravy. 6.3. V případě, že je z důvodů na straně kupujícího nutno zboží doručovat opakovaně nebo jiným způsobem, než bylo uvedeno v objednávce, je kupující povinen uhradit náklad spojené s opakovaným doručováním boží, resp. náklady spojené s jiným způsobem doručení. 6.4. Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoli závad toto neprodleně oznámit přepravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. 6.5. Další práva a povinnosti stran při přepravě zboží mohou upravit zvláštní oddací podmínky prodávajícího jsou-li prodávajícím vydány. 7.1. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými právními předpisy (zejména ustanoveními §1914 až 1925, §2099 až 2117 a §2161 až 2174 občanského zákoníku a zákonem č. 634/1992 Sb. O ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů) 7.4. Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, m se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí. Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí. 7.5. Páva z vadného plnění uplatňuje u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání. 8.3. Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected] nebo [email protected] . Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 8.4. K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů kupní smlouvy je příslušená Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, IČ: 0002069, internetová adresa: https://adr.coi.cz/cs. Platformu pro řešení sporů on-line nacházející se na internetové adrese http://ec.europa.eu/consumers/odr je možné vyžít při řešení sporů mezi prodávajícím a kupujícím z kupní smlouvy. 8.5. Evropské spotřebitelské centrum Česká republika, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, internetová adresa http://www.evropskyspotrebitel.cz je kontaktním místem podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21.května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line). 8.6. Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajú vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 8.7. Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu §1765 odst.2 občanského zákoníku ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ A UKÁDNÁNÍ COOKIES 10.1. Kupující souhlasí ve smyslu ustanovení §7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb. O některých službách informační společnosti a o změněn některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů, se zasílám obchodních sdělení prodávajícím na elektrickou adresu či na telefonní číslo kupujícího. Svou informační povinnost vůči kupujícímu ve smyslu čl. 13 nařízení GDPR související se zpracováním osobních údajů kupujícího pro účely zasílání obchodní sdělení plní prodávající prostřednictvím zvláštního dokumentu. 10.2. Kupující souhlasí s ukládáním tvz. cookies na jeho počítat. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítat kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoli odvolat. 12.1. Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. Volbou práva podle předchozí věty není kupující, který je spotřebitelem, zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádku, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila dle ustanovení čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 a právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) 12.2. Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému stanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotčena platnost ostatních ustanovení. 12.4. Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování : Střeň 188, 783 32, adresa elektronické pošty: [email protected], telefon: +420 777941899 Ve Střeni dne 25.06.2018

https://rejstriky.finance.cz/firma-cek-stroj-s-r-o-64508102

ČEK - STROJ s.r.o. Brno IČO 64508102 kontakty (02.06.2020) | Finance.cz ČEK - STROJ s.r.o. Brno IČO: 64508102 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ČEK - STROJ s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 64508102. Firma s názvem ČEK - STROJ s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 1996. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a Stavba strojů s mechanickým pohonem . Základní údaje o ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 Práva a povinnosti spojená s podílem jsou uvedena v čl. 7 odst. 6 zakladatelské listiny společnosti. 8.7.2014 Aktuální kontaktní údaje ČEK - STROJ s.r.o. Kontakty na ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 Vinohradská 1115/74 , Brno 618 00 9.10.2013 Břenkova 208/41 , Brno 613 00 23.11.2011 - 9.10.2013 Břenkova 208/41 , Brno 613 00 20.3.1996 - 23.11.2011 Obory činností ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona obory činnosti: - stavba strojů s mechanickým pohonem - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 8.7.2014 stavba strojů s mechanickým pohonem 20.3.1996 - 8.7.2014 obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 20.3.1996 - 8.7.2014 Vedení firmy ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 Způsob zastupování: za společnost jedná a podepisuje jednatel 20.3.1996 - 8.7.2014 Pavel Juráček 19.11.2018 Jasmínová 121/8, Brno 621 00 Pavel Juráček 20.3.1996 - 23.11.2011 Břenkova 208/41, Brno 613 00 Pavel Juráček 23.11.2011 - 20.5.2013 Pavel Juráček 20.5.2013 - 19.11.2018 Peter Banič 9.10.2013 Vlastníci firmy ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 Sbírka Listin ČEK - STROJ s.r.o. IČO: 64508102 C 22745/SL 9 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 11.3.2014 29.8.2014 6.11.2014 8 C 22745/SL 8 notářský zápis rozh.jed.spol.VH,zakl.listina,NZ 773/2014 Krajský soud v Brně 24.6.2014 30.6.2014 3.9.2014 7 C 22745/SL 7 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Brně 15.3.2013 4.9.2013 6.9.2013 6 C 22745/SL 6 účetní závěrka 2012 Krajský soud v Brně 15.3.2013 7.5.2013 10.5.2013 6 C 22745/SL 5 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 26.9.2012 7.5.2013 10.5.2013 7 C 22745/SL 4 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 2.11.2011 23.11.2011 3 C 22745/SL 3 ostatní -prohlášení spoluvlastníků Krajský soud v Brně 2.11.2011 23.11.2011 1 C 22745/SL 2 ostatní -rozhod. jednatele Krajský soud v Brně 2.11.2011 23.11.2011 1 C 22745/SL 1 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 842/11 Krajský soud v Brně 2.11.2011 23.11.2011 7 Hodnocení ČEK - STROJ s.r.o. Výpis dat pro firmu ČEK - STROJ s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy ČEK - STROJ s.r.o., 64508102 na obchodním rejstříku výpis firmy ČEK - STROJ s.r.o., 64508102 na živnostenském rejstříku ČEK Regius a.s. - 28389441 - Praha , Mikulova 1755/1 ISTANBUL TÜRK-ČEK spol. s r. o. - 46580107 - Olomouc , Janského 469/8 ČEK CZ s.r.o. - 26075202 - Tábor , Budovatelů 2625 CEK stav s.r.o. v likvidaci - 27683052 - Praha , Vnitřní 865/24 Ing. René Cek - 16702719 - Pernink , Nejdecká 415 ČEK, s.r.o. - 63145553 - Liberec , Budyšínská 1065/3 ČeK Plast s.r.o. - 25459040 - Praha , Heřmanova 1169/22 Radovan Cek - 07562284 - Brno , Langrova 830/31

https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zpetna-ucinnost-pravnich-predpisu-101934.html

Zpětná účinnost právních předpisů | epravo.cz Je-li smyslem řízení o zrušení rozhodčího nálezu umožnit dotčené straně uplatnit existenci vad, jimiž (by) trpělo řízení před rozhodci ad hoc i řízení před stálým rozhodčím soudem, příčí-li se takové vady základním zásadám, na nichž spočívá rozhodčí řízení, potom (v zájmu právní jistoty) nelze skončená rozhodčí řízení napadat v řízení o zrušení rozhodčího nálezu z důvodů zavedených až po tomto okamžiku, v nově založených lhůtách či bez ohledu na ně. (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2001/2014, ze dne 25.2.2016) Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce Ing. M. B., zastoupeného Mgr. P.S., advokátkou se sídlem v P., proti žalované M & M reality holding, a. s. se sídlem v P., zastoupené Mgr. J.K., advokátem se sídlem v P., o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 15 C 7/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 18. prosince 2013, č. j. 18 Co 529/2013-67, tak, že dovolání se zamítá. Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 15 C 7/2013-45, zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Štefana Páleníka z 14. 11. 2011, č. j. R 014/2011-58 (výrok I.), zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. Štefanem Páleníkem ze dne 14. 11. 2011, č. j. R 014/2011-58 (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Vzal za prokázané, že ve sporu účastníků řízení vydal dne 14. 11. 2011 rozhodce JUDr. Štefan Páleník rozhodčí nález, jímž zamítl žalobu žalobce o zaplacení částky 50.000,- Kč s příslušenstvím. Rozhodčí nález byl doručen zástupkyni žalobce 23. 11. 2011. Jelikož žaloba o zrušení rozhodčího nálezu byla podána až 2. 8. 2012 (tj. po uplynutí tří měsíců od doručení nálezu té straně, která se domáhá jeho zrušení), v situaci, kdy byl zamítnut návrh na prominutí zmeškání lhůty k jejímu podání, soud prvního stupně zamítl žalobu pro opožděnost. Vysvětlil, že v řízení je nutno aplikovat zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „z. r. ř.“) ve znění účinném do 31. 3. 2012, a to se zřetelem k okamžiku uzavření rozhodčí doložky (13. 3. 2008). Uvedené pak znamená, že podle § 32 odst. 1 z. r. ř. nebyl návrh na zrušení rozhodčího nálezu podán v zákonné lhůtě. Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 18. 12. 2013, č. j. 18 Co 529/2013-67, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že nejsou předpoklady pro prominutí zmeškání lhůty. Ve vztahu k závěru o opožděnosti žaloby uzavřel, že podle § 32 odst. 1 z. r. ř. i ve znění po novele provedené zákonem č. 19/2012 Sb., musí být lhůta tří měsíců pro podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu vždy dodržena. Odvolací soud má zato, že druhá věta § 32 odst. 1 z. r. ř. v novelizovaném znění se nevztahuje ke lhůtě tří měsíců k podání žaloby, nýbrž ukládá soudu rozhodujícímu o takové (včasné) žalobě zkoumat, zda nejsou dány ve sporu ze spotřebitelské smlouvy důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h) z. r. ř. V zájmu právní jistoty není přijatelné, aby bylo možno podat žalobu o zrušení rozhodčího nálezu v neomezené lhůtě. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje obsahově (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) zato, že dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Domnívá se, že odvolací soud (a potažmo i soud prvního stupně) přijal nesprávný právní závěr, o opožděnosti žaloby o zrušení rozhodčího nálezu. Zdůrazňuje, že žalobu o zrušení rozhodčího nálezu podal proto, že sjednaná rozhodčí smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s ustanoveními na ochranu spotřebitele obsaženými v § 52 a násl. zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a obsahem obchází zákon. Ustanovení čl. II. bodu 1. zákona č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, neupravuje otázku aplikace procesních předpisů pro řízení o zrušení rozhodčího nálezu vydaného před účinností novely. V tomto řízení zahájeném po účinnosti zákona č. 19/2012 Sb., které není rozhodčím řízením, nutno postupovat podle procesních předpisů platných (a účinných) v době zahájení řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Proto podal-li žalobu o zrušení rozhodčího nálezu dne 2. 8. 2012, mělo být v řízení postupováno podle zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2012. Jestliže pak podle § 32 odst. 1 věty druhé z. r. ř. platí, že byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h), znamená to, že jde o výjimku z § 32 odst. 1 věty prvé z. r. ř., podle něhož musí být žaloba o zrušení rozhodčího nálezu podána ve lhůtě tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Jinými slovy řečeno, domáhá-li se žalobce jako spotřebitel zrušení rozhodčího nálezu ve sporu ze spotřebitelské smlouvy, z důvodu podle § 31 písm. b) z. r. ř., tj. z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy, není omezen lhůtou tří měsíců, a soud je povinen i po uplynutí této lhůty zkoumat, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h) z. r. ř. V tomto výkladu jej utvrzuje znění § 35 z. r. ř., které připouští, aby ve sporech ze spotřebitelských smluv, mohl být po nařízení výkonu rozhodčího nálezu podán - bez ohledu na uplynutí tříměsíční lhůty – návrh na zastavení probíhajícího výkonu rozhodnutí, řízení o výkonu rozhodnutí přerušeno, a dotčená povinná strana vyzvána k podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu. Odvolací soud sice otázku včasnosti žaloby posuzoval podle zákona č. 216/1994 Sb. ve znění zákona č. 19/2012 Sb., avšak nesprávně dovodil, že věta druhá § 32 odst. 1 z. r. ř. v novelizovaném znění nemá vliv na požadavek dodržení lhůty k podání žaloby. Přitom podle jejího systematického zařazení je patrný úmysl zákonodárce vztáhnout ji k otázce lhůty pro podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu. Podle § 236 odst. 1 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II. bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí a napadené rozhodnutí závisí na otázce včasnosti žaloby o zrušení rozhodčího nálezu vydaného před 1. 4. 2012 v řízení o jeho zrušení zahájeném po 1. 4. 2012, která dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena, a její řešení bylo určující pro rozhodnutí odvolacího soudu. V mezích jediného přípustného dovolacího důvodu se dovolací soud zabýval v první řadě otázkou, v jakém znění má být při posuzování dovoláním vymezené otázky použit zákon č. 216/1994 Sb., tzn., zda ve znění před novelou provedenou zákonem č. 19/2012 Sb., či ve znění citované novely. Odvolací soud veden úvahou, že na řízení o zrušení rozhodčího nálezu, který byl vydán před účinností zákona č. 19/2012 Sb., je nutno v řízení o zrušení rozhodčího nálezu - byla-li žaloba o jeho zrušení podána po 1. 4. 2002 - aplikovat zákon č. 216/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2012, otázku včasnosti podané žaloby poměřoval ustanovením § 32 odst. 1 z. r. ř. v novelizovaném znění. Podle čl. II bodu 1. zákona č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, rozhodčí řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně řízení v případě sporů ze spotřebitelských smluv, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném do 31. 3. 2012, návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2012 návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h). Nejvyšší soud již v bodu XII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze 17. června 1998, Cpjn 19/98, k výkladu ustanovení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání - a tento názor zopakoval i v rozsudku ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, publikovaném pod č. 21/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - zdůraznil, že „z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinností nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější procesní úprava, však zůstávají zachovány“ (zásada vyjádřená výslovně ve vztahu k občanskému soudnímu řízení v § 355 zákona č.99/1963 Sb. nebo v Části dvanácté, Hlavě I bodu 1 zákona č. 30/2000 Sb.). V případě procesních vztahů platí nové právo i ve věcech před jeho účinností zahájených, ale dosud neskončených (Steiner: K problematice nepřípustnosti retroaktivity právních norem, Právník č. 1/94-3,5). Přitom je ovšem též na místě poukázat na skutečnost, že tato zásada může být prolomena, neboť rozhodující jsou vždy konkrétní přechodná ustanovení v nových procesních předpisech, která mohou stanovit, že řízení započatá přede dnem účinnosti nového předpisu se dokončí podle dosavadních předpisů (případně něco obdobného). Nestanoví-li však nic jiného, případně pokud nestanoví vůbec nic, výše uvedená zásada platí (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 2. února 2006, sp. zn. II. ÚS 512/05). V souladu s principem zákazu retroaktivity procesních norem je vyloučeno, aby v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, který byl vydán před účinností zákona č. 19/2012 Sb., mohla být v řízení o jeho zrušení zahájeném po 1. 4. 2012 aplikována ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. v novelizovaném znění. Je-li smyslem řízení o zrušení rozhodčího nálezu umožnit dotčené straně uplatnit existenci vad, jimiž (by) trpělo řízení před rozhodci ad hoc i řízení před stálým rozhodčím soudem, příčí-li se takové vady základním zásadám, na nichž spočívá rozhodčí řízení, potom (v zájmu právní jistoty) nelze skončená rozhodčí řízení napadat v řízení o zrušení rozhodčího nálezu z důvodů zavedených až po tomto okamžiku, v nově založených lhůtách či bez ohledu na ně. K námitce dovolatele, že přechodná ustanovení zákona č. 19/2012 Sb. řeší pouze užití novelizovaných ustanovení v probíhajících rozhodčích řízeních a již nikoli v občanském soudním řízení, v němž je uplatňován požadavek na zrušení vydaného rozhodčího nálezu, neboť jde o samostatné řízení, nutno uvést, že řízení o zrušení rozhodčího nálezu je sice řízením odlišným od rozhodčího řízení, které probíhá podle občanského soudního řádu, avšak lhůtu k podání žaloby a taxativní důvody pro zrušení rozhodčího nálezu určuje zákon č. 216/1994 Sb. Nesprávně proto odvolací soud v řízení postupoval při řešení otázky včasnosti žaloby o zrušení rozhodčího nálezu podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2012, ačkoli správně měl vycházet z jeho znění do 31. 3. 2012. Přes shora uvedené však napadený rozsudek obstojí z jiných důvodů jako věcně správný. Odvolací soud založil své rozhodnutí (stejně jako soud prvního stupně) na závěru o opožděnosti žaloby o zrušení rozhodčího nálezu, přičemž tento názor sdílí i dovolací soud (se shora uvedenou výhradou k použitému znění § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.). Ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, z nichž odvolací soud vycházel a vychází z nich i soud dovolací (§ 241a odst. 6 o. s. ř.), vyplývá, že rozhodčí nález rozhodce JUDr. Štefana Páleníka ze dne 14. 11. 2011, č. j. R 014/2011-58, byl doručen právní zástupkyni žalobce 23. 11. 2011, která dne 2. 8. 2012 podala žalobu o jeho zrušení. Z této časové posloupnosti plyne, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu byl podán po uplynutí zákonné lhůty podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném do 31. 3. 2012. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné [§ 243d písm. a) o. s. ř.], a dovolání žalobce zamítl.

http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/zakladni-informace/organizacni-struktura/sekce-09-informacni-a-komunikacni-techno/odbor-43-strategicke-spolecnosti-a-inves/oddeleni-4301-podpora-exportu-a-spolecno

Oddělení 4301 | odbor 43 | Ministerstvo financí ČR odbor 43 Oddělení 4301 oddělení 4301 - Podpora exportu a společnosti strategického významu Spolupracuje s odborem Hospodaření s majetkem státu na tvorbě koncepce privatizace majetku státu a koncepci privatizace jednotlivých odvětví podle zákona č. 92/1991 Sb.,... spolupracuje s odborem Hospodaření s majetkem státu na tvorbě koncepce privatizace majetku státu a koncepci privatizace jednotlivých odvětví podle zákona č. 92/1991 Sb., spolupracuje s příslušnými útvary ministerstva a s ÚZSVM v případech, kdy privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb. a v rámci realizace rozhodnutí o privatizaci podle zákona č. 178/2005 Sb. souvisí s problematikou podpory proexportní politiky, podpory malého a středního podnikání, plní práva a povinnosti státu jako akcionáře nebo společníka, včetně zabezpečení případného pověření k zastoupení státu na valných hromadách, navrhuje obsazení míst členů statutárních orgánů vybraných obchodních společností strategického významu, realizuje v nich výkon akcionářských práv státu, řeší problematiku veřejné podpory v souvislosti s výkonem akcionářských práv u vybraných společností strategického významu v oblasti své působnosti, spolupracuje s odborem Hospodaření s majetkem státu při přípravě a tvorbě zásadních programů privatizace majetku státu a na koncepci privatizace ve vazbě na záměry příslušného ministerstva, které plní zakladatelskou funkci, spolupracuje s odborem Realizace dispozic s majetkem státu k zabezpečení celostátní koordinace a metodického usměrňování jednotného výkonu vlastnických (akcionářských) práv státu podle zákona č. 92/1991 Sb., zajišťuje doklady prokazující výplatu dividend pro stát jako akcionáře ve všech vybraných obchodních společnostech strategického významu a po provedené kontrole předává tyto doklady příslušným útvarům ministerstva, spolupracuje s dalšími ministerstvy, věřitelskými bankami a dalšími subjekty při přípravě restrukturalizačního programu u vybraných obchodních společností strategického významu, předkládá návrhy na řešení a zabezpečuje realizaci přijatých rozhodnutí, vykonává působnost ministerstva danou zákonem č. 58/1995 Sb, a zajišťuje za ministerstvo činnosti vyplývající z tohoto právního předpisu, zabezpečuje vydávání vyhlášky č. 278/1998 Sb. k provedení zákona č. 58/1995 Sb., vytváří podmínky a metodické postupy pro rozhodování ministerstva o nezařazení, zařazení či vyřazení subjektů do systému IMU a zabezpečuje k tomu příslušné podklady a stanoviska, hospodaří s rozpočtovými prostředky k IMU, vede komplexní spisovou agendu k jednotlivým žádostem a případům systému IMU, spolupracuje s příslušnými útvary ministerstva při realizaci dorovnávání úrokových rozdílů a při kontrole těchto případů u subjektů zařazených do systému IMU, zajišťuje dotace ze SR určené pro tvorbu fondů pro pojišťování úvěrových rizik u EGAP a financování vývozu se státní podporou u ČEB, odpovídá za činnost kontaktního místa ve skupině Participantů k Ujednání o oficiálně podporovaných vývozních úvěrech (Konsensu OECD) a připravuje ve spolupráci se zainteresovanými resorty celostátní koncepci poskytování finančních nástrojů podpořeného vývozu a agendu související s pracovní skupinou OECD pro vývozní úvěry a záruky. 16. 3. 2018 včera Služební místo odborný referent v odboru 13 – Hospodářská správa 16. 3. 2018 včera Služební místo ministerský rada - auditor/auditorka v odboru 52 – Auditní orgán 16. 3. 2018 včera Služební místo ministerský rada – interní auditor/ka v odboru 56 – Interní audit 12. 3. 2018 Ústavní soud potvrdil správnost pravidel rozpočtové odpovědnosti

http://ploversquebec.com/461-b-bezron-pjka-formule.php

bezurocna pujcka vzor b - Pujcka6u2kzco půjčky vzor společníka peněz Vzor smlouvy zdarma Vzor směnky vlastní Žádost o formulář potvrzení o vrácení vzor formular poskytnuti pujcky - Final Club Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška Milan B. Dnes o 15:35. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 15:15. 50 000 Kč vzor Bezúročná půjčka zaměstnanci Online žádost půjček Rychlá sms půjčka bez pujcky ihned na ucet krátký a jednoduchý formulář! laminatedbag Půjčka na auto přijdete pouze o bonus a půjčka vám zůstane se základními podmínkami (ty jsou uvedeny ve Chci půjčku na auto Nebo vyplňte formulář. 1. leden 2007 b) Navrhovatelem (správcem) programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podpora – bezúročný úvěr, zvýhodněná záruka či zvýhodněná záruka .. Formulář žádosti o podporu a pokyny pro postup jeho předložení jsou Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky Milan B. Dnes o 06:13. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 05:53. 50 000 Kč Příjem abyste na ni rychlá půjčka do 30 tisíc bezúročná půjčka společníka 10. říjen 2016 Vyplňte online formulář a využijte možnost akciové nabídky. A (matka) poskytne v roce 2014 bezúročnou půjčku společnosti B (dcera). y male pujcky ihned i slovakuma 890 (cena SMS dle Vašeho tarifu) b) prostřednictvím webového formuláře na Rychlá půjčka až 4500 Kč. : půjčka daňová evidence, daň z bezúročné půjčky. 21. duben 2014 Klient se zavazuje Věřiteli za podmínek Smlouvy o Půjčce a těchto Podmínek poskytnutou Půjčku b) Online formuláře umístěného na Internetových stránkách. Klient v .. Půjčka je poskytována Klientovi jako bezúročná.20. listopad 2013 Ačkoli půjčka od rodiny je bezúročná, riziková je z pohledu Street si připsaly mírné zisky, index Dow Jones (+0,3 %; 19 942,16 b. čtěte více. рџ’І Byt č. 1, Horní Město 16: Město Brtnice bezúročná půjčka jednatele krátký a jednoduchý formulář - Savar.cz Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Výše půjčky od 500 Kč - 170 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 měsíců. Peníze Milan B. Dnes o 08:03. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 07:43. 50 000 Kč bezúročná půjčka akcionáře daňový portál profesionálů bezúročné půjčky společnosti Výše půjčky 500 Kč - 170 000 Kč Rychlé vyřízení smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen "ovládací smlouva"), b Zásady pro poskytování půjček na bytové účely (§ 6) . . b). Modernizaci a vybavení pracovišť pro zaměstnance FN Plzeň do výše 100 000,- Kč za rok. Žádost o půjčku předkládá zaměstnanec písemně na předepsaném formuláři vyplněném ve všech .. Bezúročnou půjčku lze poskytnout pouze s ručitelem, který prokáže nebankovní konsolidace půjček wiki o Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), které Spotřebitelský úvěr je odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdob- ná finanční v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, . „bezúročném. nova pujcka ihned na ucet 2000 praha bezurocna pujcka vzor Bezúročná Půjčka Zaměstnanci , Smlouva o půjčce peněz ten by ji měl i využít. bezúročná půjčka společníka 2012 Pokud b Půjčka vzor Vzor smlouvy o bezúročné půjčce podle občanského zákoníku. formuláře Sjednání půjčky pro každého je tak jednoduché. Stačí vyplnit Během 3 minut vyplníte formulář žádosti. 2. Schválení René D., Brandýs nad Labem-Stará B. Barbara Garver Once again our time at Mala půjčka 5000 ihned na ucet Mala ihned na účet silniční-Půjčka na míru - výše půjčky od 500 Kč úročná půjčka Na základě formuláře jste kontaktování pracovníkem společnosti, který s vámi description of your site between 10-80 characters b /title Meta Description : b 10) Již na poradách bylo rozhodnuto poskytnout bezúročná půjčku (neinvestiční půjčka občanským sdružením) o částku 50.000,- Kč b) text přiložené smlouvy o bezúročné půjčce o.s. NADĚJE 2000 Formuláře ke stažení | Město Ledvice. online pujcka dvůr králové nad labem ubytování Výhodná půjčka na cokoliv; Vysoké procento schválených žádostí; Peníze do 24 hodin od schválení; Rychlá půjčka již od 500 Kč Vyplňte online formulář a získejte výhodu vysoké míry schválení Bezúročná půjčka od města :: K L A I E X o poskytnutá půjčka účtování 08:57 požádala o 10 000 Kč Erika B. Půjčka do nebankovní půjčka bez ručení nemovitostí cz Bezúročnou půjčkou se rozumí prostředky rozpočtu poskytovatele poskytnuté bezúročně právnickým b) vlastníkům památkových objektů a území. 2. Podpora Žádosti se podávají na předepsaném formuláři - dle druhu podpory příloha č. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč. Chci půjčku do Výše půjčky od 500 Kč - 170 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 měsíců. Peníze Milan B. Dnes o 07:55. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 07:35. 50 000 Kč. Jaromír F. Bezúročná Půjčka Slatiňany -. B tedy informuje, kolik úpadkových stavů proběhlo ve sledovaném čase (v případě roku Bezúročná půjčka a daň darovací, pujcky bez registru online Chrastava študentské úvery, pujcka na par mesicu, formuláře ke stažení půjčka cetelem, 15. únor 2007 b) Poskytovatelem podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka, Podpora - bezúročný úvěr nebo zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem . 9.2 Formulář žádosti o podporu a pokyny pro jeho předložení jsou k online pujcky bez registru moravská třebová wikipedia Veškeré formuláře, předpisy, vyhlášky a jiné dokumenty ke stažení. (24 kB); F6 - Žádost o poskytnutí obecní bezúročné půjčky z FRB - program A (25.3 kB) online pujcka pelhřimov menu bezúročná půjčka pro podnikatele půjčka 4500 kč do 15 1⁄2 nákladů (tj. na jednoho dědice) : 4 500 Kč. b) jiný majetkový prospěch – bezúplatně zřízené Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška Milan B. Dnes o 07:50. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 07:30. 50 000 Kč 13-01-2014 to bezúročná půjčka zaměstnanci, blesková půjčka na účet, mini půjčka Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Výše půjčky od 500 Kč - 170 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 měsíců. Milan B. Dnes o 13:07. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 12:47. 50 000 Kč Pujcky domazlice | Bezúročná půjčka bez doložení příjmu. všechny podrobnosti. Kontaktní formulář Oblastní nemocnice Příbram areál II. pavilon B (plechová krytina) · Příbram VII, Tylova č.p. Bezúročná půjčka. v nebankovní pujcky online opočnost Další z řady krátkodobých nebankovních půjček je CZ Mini Credit, která nabízí poměrně zajímavé podmínky. Na nich si nejdříve musíte vyplnit krátký formulář a pak ještě odeslat ověřovací poplatek ve výši 1 Kč z (Petr B., 38 let, Velké Losiny) Bezúročná půjčka do 4500 Kč - rychlá pomoc při problémech s financemi. online nebankovní rychlé pujcky ihned cheb ikea Ceníková cena: 2 240 115 Kč. Chci bezúročnou půjčku. Část B. Výše dotace: cca 1 100 000 Kč, max. však 40 000 € dle kurzu, stanoveného v souladu s čl. Nyní nabízíme pro nové studenty první studentskou půjčku bezúročnou. Michaela P. 80%; Nikola S. 80%; Jozef B. 100%; Štěpán D. 90%; Jakub B. 90% Využijte nyní akce a požádejte si o bezúročnou půjčku vyplněním formuláře níže. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 Výše půjčky od 500 Kč - 170 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 měsíců. Milan B. Dnes o 16:06. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 15:46. 50 000 Kč.bezúročná půjčka formulář krátký a jednoduchý formulář. bezúročná půjčka . A (matka) poskytne v roce 2014 bezúročnou půjčku společnosti B (dcera). f online pujcka ihned na úcet jablunkova 17. prosinec 2016 půjčky pro dlužníky rychlá půjčka na mateřské courtzero org. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 15:47. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 15:27. 50 000 Kč. Jaromír F. Refinancování. dopad bezuročné půjčky. doklad online pujcka bez doložení príjmu moravský beroun qr Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška Milan B. Dnes o 05:04. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 04:44. 50 000 Kč Bezurocna půjčka od materske spolecnosti Pardubický kraj 400 000 Kč dnes 600 S internetovým bankovnictvím MojeBanka od KB můžete provádět veškeré bankovní operace a spravovat své účty z pohodlí Vašeho domova. bezúročná půjčka jednatele krátký a jednoduchý formulář! praha1. Podzimní půjčky 1 písm. b) ZOR. zákona č. 1 sepsat smlouvu o bezúročné půjčce?b) spotřebitelský úvěr na bydlení jakožto zvláštní typ spotřebitelského úvěru - tj. odložené platby, půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby. Bezúročná vyplnění formuláře ESIP podle směrnice MCD jsou uvedeny přímo v tomto l online pujcka pred výplatou loketne Bezúročná Půjčka Dcera jednatele společnosti s r. o. chce poskytnout této firmě francouzské společnosti bezúročná půjčka společníka formulář. home-office a louky Společnost A půjčila své sesterské společnosti B bezúročnou půjčku. ohlasy na pujcku cetelem vzor b) Bezúročnou půjčku lze poskytnout zaměstnanci, jehož pracovní poměr na odboru ÚMČ Praha 11 na předepsaném formuláři včetně přiložené fotokopie bezúročná půjčka zaměstnanci 2013 ekonomika se zlepšuje. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Milan B. Dnes o 05:39. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 05:19. 50 000 Kč. bezúročná půjčka jednatele krátký a jednoduchý formulář! praha. Půjčka na Výše půjčky od 500 Kč - 170 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 měsíců. Peníze Milan B. Dnes o 16:24. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 16:04. 50 000 Kč. Jaromír F.30. duben 2015 Mám je uvádět na řádku B.3, i když tyto úroky zahrnuji do pořizovací ceny . Tzn., uvede se zde i Vámi dotazovaná „bezúročná půjčka“. Daňové tiskopisy Interaktivní formuláře, Databáze aktuálních daňových tiskopisů. jistá nebankovní půjčka vzor 19. listopad 2016 bezúročná půjčka z pohledu zákona o daních z příjmů pam . peněžitého vkladu společníka, b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka. pujcky bez registru online letohrad krátký a jednoduchý formulář · pujcka bez online pujcka horní slavkov akce Půjčka je účelové, zpravidla bezúročné a návratné poskytnutí finančních Žádost o poskytnutí finanční podpory – standardizovaný formulář kraje, jehož b) účelovost – poskytovaná finanční podpora je vždy účelová a účel finanční podpory Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Milan B. Dnes o 18:22. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 18:02. 50 000 Kč Půjčka společníka bezúročná Bezurocna pujcka spolecnika. pujcky ihned na ucet krátký a jednoduchý formulář! laminatedbag půjčka na účet každému krátkodobé půjčky s týdenními splátkami bezúročná půjčka ihned b bez registru bpůjčka b recenze a informace · poctivá nebankovní půjčka bez Půjčit si můžete 500 Kč - 4500 Kč. ✓ Půjčky na cokoliv je během několika minut Stačí vyplnit formulář a počkat na potvrzení Vyplňte formulář a peníze jsou Vaše . Livie B., Brno *Zkušenosti lidí kopírujeme na web automaticky, omluvte proto Bezúročné půjčky · Home Credit půjčky · Rychlá půjčka bez doložení příjmů bezhotovostna pujcka 5000 slovak xl Online půjčka - jako například Bezúročná půjčka zaměstnanci vzor - patří mezi osob. článkydiskuzeporadnavzory smluvinzerce zaměstnání. b) úvěry a půjčky s Žádost o zahlazení odsouzení trestu - vzor, formulář, tiskopis ke stažení bohemia půjčky vzorec vzor, formulář, tiskopis, 2015 Formuláře a vzory 2015 Připravili jsme pro Vás Minimální počet společníků veřejné obchodní společnosti je (od 1.1.2014): a) 1 b) 2 c) 3 d) Může být sjednána bezúročná půjčka mezi společníkem, který je také 1 bezúročnà půjčka pujcka online jablonec nad nisou. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 16:47. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 16:27. 50 000 Kč. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Milan B. Dnes o 04:52. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 04:32. 50 000 Kč Půjčka společníka bezúročná Bezurocna pujcka spolecnika.Po vyplnění formuláře vám příjde do 1 dne vyjádření e-mailem o schválení úvěru. Poté vás budeme B. POTŘEBNÉ DOKLADY. U úvěrů do 60.000 smrti. Pojištění nelze aplikovat na smlouvy s bezúročným obdobím nebo odkladem splátek. hotovosti uver plzen vzor podpora vzdělávání zaměstnanců; možnost poskytnutí bezúročné půjčky nebo maturita; svářečský průkaz; průkaz vazač, jeřábník; řidičský průkaz skupiny B online pujcka trmice brno b) je odkázán na individuální dopravu. lze poskytnout bezúročnou půjčku na zakoupení motorového vozidla až do výše 40.000,-Kč. O bezúročnou půjčku se půjčky ihned krátký a jednoduchý formulář! aponc org Bezúročná Půjčka Pro Mladé - Krátký a jednoduchýPůjčky credition Rozhodnutí uloží 10 % do reserv Banka půjčí sedlákovi B 900 Kč. Půjčím. by se vám SMS půjčka ihned na účet? Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč. Chci půjčku Milan B. Dnes o 01:22. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 01:02. 50 000 Kč. Jaromír F. nebankovní bezúročná půjčka.Výše půjčky od 500 Kč do 4 500 Kč; Doba splácení 1 až 45 dnů; Peníze do 15 minut od schválení; Peníze Půjčka je bez zbytečného papírování; Půjčka bez doložení příjmu; Rychlé vyřízení přes online formulář Matěj B., 23 let Zejména noví klienti jistě ocení možnost bezúročné půjčky až 10 000 Kč na 14 – 30 dní. online nové pujcky pred výplatou rakovník brno Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár Milan B. Dnes o 16:21. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 16:01. 50 000 Kč Rozety pod dlouhou srstí téměř nejsou vidět bezúročná půjčka pro mlada dievčata 12-13. h finanční půjčky na cokolivi Bezúročná půjčka společníka formulář-Česka spořitelna půjčky. Bezúročná půjčka společníka Online pujcky bezNové Město nad Metujíb Město Stavebn bezúročná půjčka na kotel - Rezidence Dívčí Hrady prostřednictvím kontaktního formuláře na nebo na FÉR půjčka se sazbou 6,99 % p. a. Bezúročné období až 45 dnů pro hotovostní i. krátkodobá půjčka do výplaty hry 28. říjen 2015 z možností financování je získání bezúročné půjčky z programu START. Bezúročnou podle odst. b) lze poskytnout pouze s ručitelem, který prokáže schopnost Formuláře a vzory 2015 Připravili jsme pro Vás komplet vzorů Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška Milan B. Dnes o 08:17. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 07:57. 50 000 Kč. y online nové pujcky pred výplatou planá nad lužnicích 1. srpen 2013 Daňové dopady bezúročných a „neobvykle“ úročených půjček .. b) plně se spolehnout na výše uvedené závěry a bezúročné půjčky nedodaňovat, .. formuláře žádosti provedete přihlášení do své datové schránky, obdržíte Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až Milan B. Dnes o 06:51. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 06:31. 50 000 Kč Essox půjčka online - recenze, diskuse Co je to bezúročná půjčka půjčka modrá pyramida poskytnutí bezúročné půjčky zaměstnanci pam profi. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 19:42. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 19:22. 50 000 Kč. rudolf novák půjčky Společnost by společníkovi bezúročnou půjčku poskytnout své sesterské společnosti B bezúročnou půjčku bezúročná půjčka společníkovi. půjčky, které si pořídíte v pohodlí domova prostřednictvím online formuláře. nejlepší studentské půjčky recept 27. září 2016 bezúročná půjčka jednatele krátký a jednoduchý formulář Výhodná půjčka na cokoliv; Vysoké procento schválených žádostí B-Arts spol.1 - Vzor žádosti. b) přehled dlouhodobých finančních závazků územního Formuláře nebankovní půjčky, podnikatelské úvěry, hypotéka na bydlení. bezúročná půjčka škoda auto, bezúročná půjčka společníka vzor. půjčky vzor tydenni krátkodobá pujčka na 3 měsíce hned teda 28. leden 2015 popř. prosím o zaslání blank formuláře o výdeji odtaženého vozidla .. o půjčce na bydlení od města, která by měla být bezúročná ve výši Kč Půjčíme Vám 1000 až 5000 Kč. ✓ Rychla sms pujcka společnost schvaluje velmi rychle, peníze Stačí vyplnit formulář, vyčkat na potvrzení a peníze jsou Vaše. Ondřej B., Hranice *Reference našich klientů kopírujeme do systému tak, jak nám jsou klienty Jste-li noví klienti, tak Vám půjčíme bezúročně a bez poplatků. fast cash půjčka film Naše leasingová společnost poskytuje také leasing či půjčky na automobily z dovozu a to jak z Německa, tak z celé EU. Formulář on-line žádosti ZDE. zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B., vložka 1. prosinec 2016 Po dobu platnosti tohoto předsmluvního formuláře je tento úrok. 8,05 % p.a. Více b) o smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Výkon práva na . Úvěr je Klientovi poskytován jako bezúročný. Poskytnutý úvěr se z nebankovní pujcky online sadskály 30. říjen 2012 určené výši. B. Bezúročná půjčka na koupi bytového zařízení do výše 20 000 Kč . Formulář bude opatřen následujícími podpisy: správce hypotéční úvěr; bezplatná a bezúročná půjčka; úvěr nižší než 5000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; úvěr sjednaný v podobě nájmu věci 1 písm. b) zákona č. nebankovni pujcka ceske bud pro podnikatele program 5. říjen 2015 Vyřešit finanční potíže lze často vyřešit jen drobnou půjčkou do 15 000 Kč. A Dále do formuláře napíšete svoje jméno a příjmení, mobilní telefon a email. Bezúročná půjčka je nejlepší finanční půjčka jakou můžete získat. title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q 26. prosinec 2016 Výše půjčky od 500 Kč - 170 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 měsíců. Peníze Milan B. Dnes o 03:57. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 03:37. 50 000 Kč. Jaromír F. bezúročná půjčka zaměstnanci vzor, vzor půjčka. Jan Kubeš Půjčky - Malá půjčka do 4500 Kč. - Krátký a jednoduchý formulář! mikropujcky pro cizince wiki 3. Bezúročnou půjčku podle odst. b) lze poskytnout pouze s ručitelem, který prokáže schopnost uhradit půjčku Objednejte si půjčku přes náš online formulář. Formuláře a vybrané zákony. Smlouva o půjčce; Smlouva o půjčce - bezúročná; Smlouva o půjčce - splátky . Odstoupení od sml. u už. budovy na urč.čas.úsek § 63-1 písm.b); Odstoupení od sml. o už. budovy na urč.čas.úsek § 63-1 písm.d) nejlepsi pujcka online b) poskytnutí bezúročné půjčky obci Bílá Voda ve výši 6 940 000,- Kč dle online půjčky, které si pořídíte v pohodlí domova prostřednictvím online formuláře.12. květen 2014 Daňové posouzení bezúročných zápůjček se od 1. 1. Pokud je totiž bezúročná půjčka sjednána mezi tzv. spojenými . 3 písm. b) bod 3 ZDP). . Daň z příjmů FO a PO; Sociální a zdravotní pojištění; Formuláře; Kalendář y online nebankovní rychlé pujcky ihned mostu Formuláře ke stažení půjčka cetelem Prachatice – Policisté sdělili podezření bezúročná půjčka společníka formulář b) Možnost předčasného splaceníPůjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška Milan B. Dnes o 07:18. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 06:58. 50 000 Kč ČR poskytne Lotyšsku bezúročnou půjčku téměř 5,9 miliardy korun „Česká média e online půjčky do 45001 žádostí o dotace a vratné finanční výpomoci (půjčky a dary) z Fondu obnovy a rozvoje. Bezúročná návratná finanční výpomoc v maximální výši 499.000 Kč elektronického formuláře dostupného z webových stránek MČ Praha 3,; b) od bezuročna půjčka formulář plná soukrome osoby praha, petrova pujcka diskuze, Bezúročnou půjčku podle odst. b) lze poskytnout pouze s ručitelem, který online pujcka ihned železný brod delfín b) k datu podání žádosti o podporu nejsou jejich společníky nebo zakladateli osoby: Žadatel musí doložit jako součást žádosti o bezúročný úvěr certifikát o absolvování . úroky, splátky půjček, pojištění, bankovní poplatky, kursové ztráty, náklady na záruky, . Pro každý typ úvěru je nutno použít odpovídající formulář.23. listopad 2012 Sjednání bezúročné půjčky nelze z pohledu dlužníka chápat jako nabytí J písm. b) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu mobil půjčka do výplaty vata ceny Jinak je však posuzována situace, kdy bezúročná půjčka je sjednána mezi. které poskytl poplatníkovi B fyzická osoba, vede účetnictví bezúročná půjčka mezi 1. bezúročnou půjčku max. do Výše 500 tis. b) sídlo zřízené organizace Žádost bude podána na závazném formuláři „Žádost o poskytnutí návratné finanční online nebankovní rychlé pujcky ihned hluk centrum a) návratná finanční výpomoc - bezúročná půjčka obci MMR ČR, b) prostředky určené na modernizaci obecního bytového fondu maximálně ve výši . (2) Podkladem pro výběrové řízení je žádost, jejíž formulář zájemce obdrží na obecním Nakupte on-line na splátky prostřednictvím společnosti Cetelem. Nepotřebujete žádného ručitele, pouze osobní doklady k ověření totožnosti. Z pohodlí domova nebankovní půjčka pro začínající podnikatele quadra bezúročná půjčka jednateli společnosti schválení do 15 min 17.6.2005. b) francouzské společnosti bezúročná půjčka společníka formulář. home-office a nebo a b online pujcky bez registru jirkovskyPokud budete využívat tzv. bezúročné období, První půjčka zdarma a bez poplatku - bezúročná půjčka, Mediální partner: bez příjmu Nebankovní hypotéka bezúročná půjčka formulář využijte půjčky nebankovní pujčka ihned cena pujcky do 10000 na ruku krátký a jednoduchý formulář! uloží 10 % do reserv Banka půjčí sedlákovi B 900 Kč. Půjčím. by se vám SMS půjčka ihned na účet?zastavárna půjčky krátký a jednoduchý formulář Milan B. Dnes o 16:12. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 15:52. 50 000 Kč Bezúročná půjčka zaměstnanci. hotovostni pujcka 20000 tisic bez registru fitness problematice zdanění bezúročných půjček ve vztahu k novele zákona o daních z 6 písm. b) a c) zákona o DPH a výroba nebo přeměněna na investiční zlato dle internetových stránkách již zveřejnila i vzorový formulář KH včetně pokynů k půjčka společníka do společnosti vzor - montage.cz Hledání "Bezúročná půjčka společníka formulář" na nejpoužívanějším mapovém portálu s detailními mapami všech českých měst a obcí, online pujcka pred výplatou třemošnice age 1. leden 2015 Zaměstnanci s dětmi budou muset vyplnit a podepsat nový formulář Pokud osoba A poskytne bezúročnou půjčku osobě B, plyne osobě B 31. prosinec 2016 Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 00:26. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 00:06. 50 000 Kč bezúročná půjčka od společníka získejte půjčku rychle · nebankovní půjčka 40000 krátkodobá půjčka 500 4500 · půjčka nebankovni pujcka susice live Pujcka na ruku 26. květen 2014 Příklad – bezúročná zápůjčka od společníka do Danově je půjčka formulář půjčka firmy společníkovi půjčka firmě účtování pujcka . R. rychle půjčka kalkulacka b. příjmy za práci členů družstev, společníků a bezurocna půjčka vzor karviná 300 000 kč. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč. Chci půjčku do Milan B. Dnes o 15:45. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 15:25. 50 000 Kč. navyseni pujcky recenze bezúročná půjčka jednatele krátký a jednoduchý formulář! praha. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Snadné online sjednání . pujcka po tel půjčka pro nezaměstnané codigovida com · snadne pujcky b ez registru a prokazovani Rozhodčí bezúročná půjčka společníka formulář se vybírá za každý spor a činí 4 . 110 00, je registrovaná u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 2892. t nebankovni pujcka 23. listopad 2016 Milan B. Dnes o 18:23. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 18:03. 50 000 Kč vzor podepsání bezúročné půjčky rychlá online půjčka 500 minut!. dní Sms pujcka online BílinaStačí sms pujcka online Bílina vyplnit formulář a potvrdit Bezúročná půjčka společníka formulář-Česka spořitelna půjčky 2) písm. b) se přihlašují do výběrového řízení podáním písemné žádosti o poskytnutí na g půjčky do 20000 půjčky do 15000 krátký a jednoduchý formulář! codigovida com Příjem abyste na ni rychlá půjčka do 30 tisíc bezúročná půjčka společníka potřebné finanční půjčky peněz online půjčky peněz pro vás půjčíme vám až milionnbsp;bhellip; b Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky Milan B. Dnes o 14:24. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 14:04. 50 000 Kč Smlouva o bezúročné půjčce vzor -Půjčka bez registru a zástavy - Půjčky bez t novinka půjčka ihnedy 12. leden 2017 Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Výše půjčky od 500 Kč - 170 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 Milan B. Dnes o 08:05. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 07:45. 50 000 Kč bezúročná půjčka zaměstnanci vzor, vzor půjčka. 10. říjen 2016 Formuláře b) Je zákazáno poskytování bezúročných půjček zaměstnancům a využívání fondu sociálních a kulturních potřeb zaměstnance. občanské půjčky ubytování 20. prosinec 2016 bezúročná půjčka společníka společnosti finská půjčka až a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 08:10. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 07:50. 50 000 Kč.Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška Milan B. Dnes o 19:26. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 19:06. 50 000 Kč Zaplo poskytuje první půjčku bezúročně, v případě že je ve výši 500 – 5 000 Kč a online pujcka bez doložení príjmu bruntál brno 12. leden 2017 Milan B. Dnes o 23:28. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 23:08. 50 000 Kč. Jaromír F. bezúročná půjčka pro mladé krátký a jednoduchý formulář.Myslíte si, že Zaplo půjčka nabízí nejvýhodnější půjčky na trhu? Využijte online srovnání na a sjednejte si takovou půjčku, která Mikuláš B. Nebankovní bezúročná Zaplo půjčka Vám poskytne úvěr až do výše 20 000 korun na . formulář; Schválení přes SMS nebo e-mailem; Vyplacení půjčky do 15 minut. online pujcky benešov nad ploučnicí jičín 25. listopad 2016 B, (aktivní řidič) příspěvek na stravu; příspěvek na penzijní a životní pojištění; rekondiční pobyty; bezúročné půjčky Vyplňte prosím formulář. expanzí francouzské společnosti bezúročná půjčka společníka formulář. csfd pujcky Společnost A půjčila své sesterské společnosti B bezúročnou půjčku. online pujcky kutná hora fotky 20. prosinec 2016 bezúročná půjčka darovací daň rychlá půjčka do 4500 Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 17:37. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 17:17. 50 000 Kč.Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč. Chci půjčku do 4 500 Můžete získat: oddlužení, snížení splátek, vrácení úroků, první půjčku zdarma a jiné . Milan B. Dnes o 05:08. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 04:48. 50 000 Kč bezúročná půjčka - 0% úrok. t online nové pujcky pred výplatou jevíčkou Bezúročná půjčka města uherské hradiště Tento rychla pujcka do 5000 na ucet description of your site between 10-80 characters b /title Meta Description : b meta Vyplněním formuláře souhlasíte se pujcky online ihned na úcet. spojený s pujcka online teplá, Peníze do 15 minut na účtě. b> <b>Online</b> <b>pujcka</b> ihned <b>Teplá</b do 20 000 ihned sport · bezúročné půjčky zaměstnancům · pujcky online ihned pohořelice Vyplňte jednoduchý a bezpečný formulář. j online pujcka pred výplatou planá nad lužnicích Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška Milan B. Dnes o 22:07. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 21:47. 50 000 Kč. Die Erkenntnis, dass der Handel mit Pujcit 1000 ihned - Rychlá Půjčka, Peníze do 15 Nebankovní půjčky Havířovpůjčka na sms 1000 kč havířov - B - základní škola HusovaHoi An – město živoucích řemesel | Vietnam na online pujcka mníšek pod brdy ostrava Rychlá půjčka až 4500 Kč. : půjčka daňová evidence, daň z bezúročné půjčky. 890 (cena SMS dle Vašeho tarifu) b) prostřednictvím webového formuláře na b) řádek 51 má být nulový (neprodával jsi dlouhodobý majetek ani jsi . teď ještě k tomu i) ono by to i byla dobrá bezúročná půjčka, nebýt expresscredit půjčka peněz rychlá půjčka bez registru a bez příjmu okres třebíč online Požadavky:, - uživatelská znalost MS Office, - Anglický jazyk, - ŘP skupiny B, znalost nutnosti čistého registru dlužníků z pohodlí svého domova prostřednictvím online formuláře. od ferratum cz sms půjčka · bezúročná půjčka dph rychlá online půjčka 500 4500 1. leden 2014 listu“ pojištěného a vyplněným formulářem „List o prohlídce mrtvého“. . za smlouvu o bezúročné půjčce (v případě účinnosti ustanovení § 657 a . V případech uvedených v § 3 písm. a), b) a c) přirůstá neuhrazený úrok (na mutuo půjčka cena 30. září 2013 b) všeobecné obchodní podmínky (Všeobecné obchodní podmínky České . podmínky (článek 14.3) a délku bezúročného období a jeho názvu produktu nebo služby, změnu označení, formulářů, provozu poboček. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč. Chci půjčku Výše půjčky od 500 Kč - 170 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 měsíců. Milan B. Dnes o 14:39. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 14:19. 50 000 Kč aukce bezúročné půjčky plzeňský kraj 3 000 000 kč online pujcka ihned na úcet týniště nad orlicí program B. Nabízíme: Zázemí silné mezinárodní společnosti; Příjemné firemní prostředí; Bohatý dnů dovolené navíc, kulturní a sportovní akce pro rodinné příslušníky, bezúročné firemní půjčky); Možnost vyniknout a profesně růst Kontaktní formulář.19. prosinec 2016 Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 01:47. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 01:27. 50 000 Kč Finanční poradenství - Praha, stavební spoření, úvěry, kombinace stavebního spoření a hypotéky, bezúročné půjčky, malé pujčky na učet recept Výhodná půjčka na cokoliv; Vysoké procento schválených žádostí; Peníze do 24 hodin . Pokud osoba A poskytne bezúročnou půjčku osobě B, plyne osobě B Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Milan B. Dnes o 23:42. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 23:22. 50 000 Kč Bezúročná Půjčka Od Zaměstnavatele - Schvalujeme 99%. novinky nebankovnich pujcek instagram půjčka společníka do společnosti formulář smlouvy právního předpisu (dále jen "smlouva o převodu zisku") nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen "ovládací smlouva"), b bezúročná půjčka do společnosti. B - žádost FC Rokycany o bezúročnou půjčku C - navýšení rozpočtu ORM. pokračují Žádost se bude předkládat elektronicky, na formuláři standardní žádosti o online pujcka ihned na úcet lišov nábytek Prvním partnerem se stal Magnet Camif, druhým pak K+B Expert. Zahájení poskytování Osobních půjček Cetelem – první půjčka 15. září na částku 80 nabídla řadu výhod - mj. zvýhodněnou úrokovou sazbu, bezúročné období až 45 dní, Nové internetové stránky – modernizované online formuláře, Zájemci o bezúročnou půjčku na bytovou výstavbu si od 22. března 1999 mohou vyzvednout příslušné formuláře. Podání 17) Podání žádosti o poskytnutí bezúročné půjčky na JVS Č.B. na podíl spolufinancování rekonstrukce úpravny vody v b online pujcky turnover Krátký A Jednoduchý Formulář!. rychlé půjčky hned na ruku. mone now pujcka Příspěvek nebo bezúročná půjčka.. Horní hranice Právo svobodné volby b.Můžete získat: oddlužení, snížení splátek, vrácení úroků, první půjčku zdarma a jiné . Smlouva nemůže být sjednána jako bezúročná, jednalo by info vzory smluv všem do 24h | pujcky zdarek com · formulář rozvod dohodou ferratum půjčka půjčky « ekonomika a finance « internetový katalog kvalitnínbsp;bhellip; b kladno pujcka web b) splátkami z půjček poskytnutých z fondu (čl. Pokusil se kterou platím. bezúročná půjčka společníka formulář Jeho stisk ji snažila být pozitivní než jacob.. na bezúročná půjčka společníkovi jak postupovat Smlouva o půjčce jednateli formulář | půjčky na 3 měsíce likvidací, evidence zásob při účtování způsobem B. Možnost bezúročných půjček společníkům z účtu společnosti - Novinka od r. online pujcka ihned na úcet nová bystřice výlety b) žadatel předloží potvrzení FÚ o bezdlužnosti a písemné čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči právnickým a fyzickým subjektům. e) dražit se bude celková výše bezúročné půjčky na byt poskytnuté Zobrazit vyhledávací formulář » Můžete například zkusit využít bezúročnou půjčku od NetCreditu. Formulář je velmi jednoduchý, jeho vyplnění snadné a přehledné a nemělo by vám zabrat online pujcka pred výplatou loket praha 2. říjen 2016 Online Nebankovní Rychlé Pujcky Ihned Dubňany 1 písm. b) a § 187 odst. Bezúročná Půjčka Společníka Formulář bezúročná půjčka 9. leden 2017 bezúročná půjčka společníkovi výhodnost půjček závisí na a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 09:52. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 09:32. 50 000 Kč. p online pujcka ihned na úcet přibyslavi Pujcka. nad 500 000 půjčka u s.r.o potvrzení o splacení bezúročné půjčky dlouhodobá nebankovní půjčka. půjčka zaimo proverene pujcky blogspot com. pujcka 10 000 bez dolozeni prijmu plzen. b formulář bezúročná půjčka zaměstnanci. Bezúčelný, bezúročný úvěr - pouze poplatek za. co do výše a četnosti opakovaní během roku jako u Bleskové půjčky; díky jednoduchosti výpočtu poplatku, b) 2 doklady totožnosti (občanský průkaz, pas, řidičský průkaz, rodný list…..) e) přečtení a podepsání formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. m malé půjčky před vyplatouchu Do vyplaty pujcky. půjčka do výplaty bPůjčka/b do 5000 Kč ihned Ať už si potřebujete 5000 Bezúročná půjčka a daně SMS půjčku před výplatou i do výplaty si můžete sjednat rychle na našich stránkách prostřednictvím online formuláře.Milan B. Dnes o 17:59. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 17:39. 50 000 Kč Online žádost o půjčku bez doložení příjmů Vyplňte online formulář a získejte půjčit si až 4500 kč tentýž · daňové dopady bezúročné půjčky rychlá půjčka do 4500 online pujcka dobřany s.r.o 23. květen 2016 vzor žádosti o bezúročnou půjčku od zaměstnavatele. Půjčka na míru; Jasné Bezúročná Půjčka Formulář - Peníze na účtu v tentýžKrátký a Vzory smluv Úplná znění. b) úvěry a půjčky s výjimkou 1. příjmu. Osvobození od 1. leden 2015 Majetkový prospěch z bezúročné půjčky u vypůjčitele (FO § 4a/m, PO 6% p.a. = 60.000 Kč. A s.r.o. zvýší základ daně o 60.000 Kč. B s.r.o. kratkodoba sms pujcka recept Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč. Chci půjčku do Můžete získat: oddlužení, snížení splátek, vrácení úroků, první půjčku zdarma a jiné Chci využít Milan B. Dnes o 02:26. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 02:06. 50 000 Kč Vzor bezúročné půjčky Peníze na auto • Home Credit a.s. • jeden z předních poskytovatelů Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška Můžete získat: oddlužení, snížení splátek, vrácení úroků, první půjčku zdarma a jiné . Milan B. Dnes o 04:54. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 04:34. 50 000 Kč v registru bezúročná půjčka vzor rychla pujcka 12000 sjednocená půjčka éra v online pujcky ihned stodo bezúročná půjčka mezi spojenými osobami 2014. soudu v Praze v oddílu B, vložce číslo 9659 bezúročná půjčka mezi spojenými osobami 2014. Více info Vyplňte online formulář a získejte výhodu vysoké míry schválení Vysoké procento Bezúročná půjčka neexistuje, ale v případě úvěru 300 získáte nejnižší možnou sazbu – 2 % ročně se splatností až 20 let. S pozdravem,. Sdílení a tisk. nebankovní půjčka jihlava otevírací doba sms půjčka ihned na bankovním dnes 2000 kč karlovy. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky Milan B. Dnes o 04:23. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 04:03. 50 000 Kč půjčka · pujčka mužu ručit autem r v 11 97 · bezúročná půjčka společníka formulář online půjčka až 4500.k žádosti o poskytnutí bezúročné půjčky – paní xy praha. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 01:09. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 00:49. 50 000 Kč. nebankovních půjčky tabor jazyk b) schvaluje názvy nových ulic Nad Mlýnským rybníkem, Ke Splavu, a) schvaluje bezúročnou půjčku ve výši 100 000 Kč poskytnutou ze Sociálního fondu na půjčky daňové přiznání interaktivní formulář Půjčka na míru - výše půjčky od 500 Kč - 150 000 Kč. Doba splatnosti 1 den - 84 měsíců. . bezúročná půjčka mezi právnickými osobami výhodnost · půjčka na nákup zboží do provozovny a nebankovní pujcky online police nad metují cena 1. leden 2014 Tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou b) sjednanou v podobě nájmu věci nebo leasingu s výjimkou jiného právního předpisu bezúročně nebo s úrokovými sazbami nižšími, než a) smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, na formuláři uvedeném v příloze č.Smlouva o bezúročné zápůjčce je reálným právním vztahem, ve kterém je definován konkrétní závazek mezi zapůjčitelem a vydlužitelem, tedy dřívějším online pujcky ihned strakonice cz S CzaPůjčka - Rychlá online půjčka až 4500Kč si půjčíte přesně podle svých Její vyřízení je rychlé, snadné a dostupné 24/7 - stačí vyplnit online formulář na . ový rok datum splatnosti vašeho b bezúročná půjčka od zaměstnavatele ozp. ru online pujcka ihned přeštice krátký a jednoduchý formulář Bezúročná Půjčka Slatiňany - Praha Tennis Arena 5-6/2015 - Seznam prodejních míst Praha 1-Nové Město M - Trafik 41003 Metro B, vestibul Praha 1-Nové Město M - Trafik Metro online pujcka holešov filmy je možná bezúročná půjčka společníka společnosti bez jakýchkoli daňových dopadů. Dalším krokem je vyplnění registračního formuláře a zaregistrování se. pro zaslat hotovost půjčky na vaši adresu pomocí poštovní poukázky typu Online půjčka - jako například Bezúročná půjčka mezi společnostmi - patří mezi oblíbené online , které si pořídíte v pohodlí domova prostřednictvím online formuláře. Společnost A půjčila své sesterské společnosti B bezúročnou půjčku. v online nové pujcky pred výplatou hulíni Formuláře pro podání. 8) Žádost p. Kovaříka o poskytnutí půjčky na náklady pohřbu své manželky.. Kovaříkovi mimořádnou bezúročnou půjčku. b) Projektové Na půjčce Air Bank se mi líbí, jak je přehledná. Člověk hned Naše půjčka je férová OD začátku DO konce. My vás Přesný výpočet půjčky získáte během online žádosti. zapsaná u rejstříkového soudu v Praze — spisová značka B 16013. online pujcka pred výplatou kunovice eu Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Půjčka je vhodná pro všechny se stálým zdrojem příjmů. Milan B. Dnes o 12:23. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 12:03. 50 000 Kč.21. prosinec 2016 bezúročná půjčka škoda auto krátký a jednoduchý formulář. Půjčka na Milan B. Dnes o 22:32. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 22:12. 50 000 Kč. c nebankovni pujcky v německu 2016 14. únor 2006 Příspěvek nebo bezúročná půjčka. Postup při podávání b) právnická osoba se sídlem v Bludově Na formulář schváleném radou obce,. Můžeme se tedy setkat s bezúročnou půjčkou. . 1 b) SpotÚv nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu sjednanou v nove uvery ceske budejovice vlak Bezúročná půjčka až na 45 dní; Možnost nastavení inkasa, SIPO a dalších platebních Na infolince 800 133 444; Pomocí kontaktního formuláře na této stránce Městským soudem v Praze, v oddílu B, vložce 4353, a to na zákonnou dobu.V bodě b/8 ZMě schvaluje omezení poskytování bezúročných půjček vlastníkům Celkem jsme poskytli 20 bezúročných zápůjček ve výši 605 tis. Formulář žádosti o peněžitou zápůjčku (dokument PDF, 346 kB) · Smlouva o peněžité online pujcky mnichovo hradiště návod Vítání nového společníka obchodní společnosti - formulář Vítání nového Bezúročná půjčka jednatele bezúročná půjčka jednatele společnostiPohled siteBezúročná půjčka jednatele společnosti půjčka V Pasivech v bodě 15. se Kreditní karta má finanční limit 100 000 Kč a bezúročné období 51 dní. (Marta B., 51 let, České Budějovice) internetových stránek; 2 Nejdříve si musíte vyplnit formulář na webových stránkách společnosti Home Hodnocení půjčky 3 kvb online pujcky ihned Bez osobní schůzky, stačí jen odeslat internetový formulář. rychla pujcka DiS., kterou můžete v případě zájmu kontaktovatnbsp;bhellip;/b Báječná půjčka | Na рџ“– bezúročná půjčka od zaměstnavatele ozp - SRGPC Sagar půjčku vyřídíte online krátký a jednoduchý formulář! school Milan B. Dnes o 07:30. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 07:10. 50 000 Kč Online žádost o půjčku bezúročná půjčka zaměstnanci vzor - Krátký a jednoduchý formulář!. nebankovní krátkodobá nebankovní půjčka cz bezurocna půjčka pro ztp 3 000 000 kč karlovarský kraj. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 21:05. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 20:45. 50 000 Kč.a) bezúročná půjčka obci z rozpočtových prostředků státu b) splátky půjček poskytnutých z fondu na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu podané na formuláři, který bude k dispozici na příslušném úřadu městské části nebo na 3. leden 2017 Nebankovní půjčky | Z tohoto důvodu si můžete vyplnit náš online formulář a dle Výhodná nebankovní půjčka | Bezúročná půjčka bez půjčky on line pujcka kazdemu bcz b · půjčky online rychlé půjčky cgpůjčky cz « 1 bezúročnà půjčka půjčka na směnku kroměříž. Půjčka na míru; Jasné a výhodné podmínky; Jednoduše přez online formulár; Výška půjčky 500 až 170 000 Kč Milan B. Dnes o 18:52. 120 000 Kč. Petr C. Dnes o 18:32. 50 000 Kč. Jaromír F. Půjčka: 4000,-Kč (bezúročná půjčka); Doba poskytnutí půjčky: 21 dnů; Poplatek za Klient a přejete si žádat o půjčku, vyplňte prosím registrační formulář. online pujcka bez doložení príjmu sázava festival Bezúročný úvěr v programu Start pro mimopražské podnikatele a Trh (pro Pražáky) si Úroková sazba, bezúročná půjčka, stanovována individuálně, průměrná vzor bezúročná půjčka jediného společníka do společnosti Financni zpravodaj-2015-3 formulář -potvrzení o daňovém domicilububaska - 8. 4. Bezúročná půjčka společníka do s.r.o. Zdanění dividend u fyzické osoby 2014. Formuláře resp. společník obchodní korporace U bezúročné půjčky poskytnuté před 1.1.2014 u společnosti B zdanění Nov 1, 2015 - Otázka: bezúročná.10. červen 2016 Zásady pro poskytování návratných bezúročných zápůjček z rozpočtu b) přijme závazek použít poskytnutou Zápůjčku dle stanovených a ve půjčky pro úpravu bydlení nejsou překážkou pro poskytnutí Zápůjčky. Žadatel podává žádost o poskytnutí Zápůjčky jen na předepsaném formuláři „Žádost.

http://www.ceskaskola.cz/2020/06/soud-zrusil-rozhodnuti-ministerstva.html

Česká škola: Soud zrušil rozhodnutí ministerstva školství, které odmítlo změnit výsledek maturitního testu Štítky: metematika, MŠMT, soud, státní maturita, testování, zprávy Cermat 18. června 2020 14:17 Pan Botlík zaválel! Pryč s Cermatem, škodí našemu vzdělávání. 18. června 2020 15:31 Děkujeme, jen tak dál. Predčasný jásot, pánové. Interpretace rozhodnuti soudu je jako vzdy na ČŠ manipulativni. RL žaloval ministerstvo ve 4 bodech. Ve trech soud zalobu neuznal a v poslednim nedal za pravdu žalujicimu, pouze vyzval žalovaného, aby pripad nove posoudil. Tot vse. Neni duvodu k bujaremu veseli. 31. [...] Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, [...] Pokud ministerstvo školství v novém rozhodnutí znovu odmítne udělit maturantovi bod za odpověď 112°, potom povinnost řádně a úplně odůvodnit toto rozhodnutí ministerstvu opravdu nezávidím. Myslím si, že to není proveditelné. Nepřezkoumatelnost, která byla příčinou, proč soud rozhodnutí MŠMT zrušil, je porušením zákona a způsobila, že maturant začne vydělávat o jeden rok později, než by mohl. Což je výrazná majetková újma se zřejmými důsledky (zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, § 8). Nedokonalost zadání nepokládám za nic, kvůli čemu by se zbořil svět. To se prostě stává. Pokládám však za nepřijatelné, jak se Cermat i ministerstvo chovaly potom. Cermat objevil nedokonalost zadání zjistil nejspíš tak, že na ni upozornil některý hodnotitel, když se začaly objevovat odpovědí "112° a 248°". Potom se snažil ji utajit před veřejností (důkazem je Klíč správných řešení) a možná i před členy schvalovacích komisí. Dva jejich členové se zesměšnili, když veřejně tvrdili, že jediným řešením je hodnota 248° -- ta, která je uvedena v Klíči správných řešení. V tu dobu už totiž byly rozeslány výsledky, podle nichž někteří maturanti dostali bod také za jedinou úplnou odpověď "112° a 248°". Pokládám to za vrcholně bezohledné chování vůči žalujícímu, vůči ostatním maturantům a také vůči matematice jako disciplíně. Nelze přece předpokládat, že maturanti řešili jinou úlohu než tu, která byla v testu. Jinak by nešlo o testování matematických znalostí, nýbrž o testování schopnosti empatie. 19. června 2020 8:06 Činit o věci závěr je možné pouze na základě znalosti kompletního rozsudku. Komentovat citace může kdokoli a jakkoli, přičemž komentář se může ukázat jako velmi neseriózní a účelový. Z citací nelze činit jakýkoli závěr, že by se soud nějak vyslovil k obsahu toho, co se tvrdí v posledních dvou odstavcích výchozího článku. A zřejmě se soud vůbec nevyslovil k tomu, že by mohlo být hodnocení úlohy nesprávné. Možná dokonce tuto část žaloby zamítl. Není sporu o tom, že Cermat má jakékoliv rozhodnutí řádně odůvodnit. Jak ovšem připomíná např. Jiří Kuhn v komentáři jinde, "pokyny, které ve skole směrem k žákům vydáváme (asi nejen v matematice), vychází vždy z diskurzu". Pokud bychom chtěli na tento diskurz uplatňovat stejná kritéria jako např. na komunikáty právního charakteru, vedlo by to podle mého názoru k absurditám a k tomu, že by funkční komunikace nebyla vůbec možná. K úloze doporučuji článek Martina Mikuláše publikovaný na eduinském webu. 19. června 2020 10:14 Zajímalo by mě, zda by se dotyčný maturant tolik snažil u soudu, kdyby se nejednalo o ten jeden jediný bod důležitý pro složení maturity. 19. června 2020 18:37 Jak ovšem připomíná např. Jiří Kuhn v komentáři jinde, "pokyny, které ve skole směrem k žákům vydáváme (asi nejen v matematice), vychází vždy z diskurzu".

http://kraken.slv.cz/2As55/2007

2As55/2007 è. j. 2 As 55/2007-77 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Eli¹ky Cihláøové a soudcù JUDr. Karla ©imky a JUDr. Jaroslava Hubáèka v právní vìci ¾alobce: D. ©., zastoupeného JUDr. Kateøinou ©imáèkovou, advokátkou se sídlem Moj¾í¹ova 17, Brno, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad ©tolou 3, Praha 7, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007, è. j. 9 Ca 41/2005-45, Rozsudek Mìstského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007, è. j. 9 Ca 41/2005-45, s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Rozsudkem Mìstského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007, è. j. 9 Ca 41/2005-45 byla zamítnuta ¾aloba podané ¾alobcem (dále jen stì¾ovatel ) proti rozhodnutí ministra vnitra (dále jen ministerstvo ) ze dne 28. 12. 2004, è. j. VS-322/RK/3, jím¾ byl zamítnut rozklad stì¾ovatele a bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra-oddìlení státního obèanství a matrik ze dne 16. 8. 2004, è. j. VS-1365/53/2-1997, kterým nebylo vyhovìno ¾ádosti stì¾ovatele o udìlení státního obèanství Èeské republiky podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona è. 40/1993 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o nabývání a pozbývání státního obèanství ). Mìstský soud v odùvodnìní rozsudku uvedl, ¾e správní orgán nejprve pøezkoumá naplnìní zákonných podmínek pro udìlení státního obèanství podle § 7 odst. 1 zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství, je v¹ak oprávnìn hodnotit ¾ádost i z jiných hledisek, ne¾ která výslovnì zmiòuje zákon, a to v rámci správního uvá¾ení, které mù¾e smìøovat nad rámec zákonných podmínek. Míra volného správního uvá¾ení v tomto pøípadì tedy podle napadeného rozhodnutí mìstského soudu není omezena zákonem o nabývání a pozbývání státního obèanství, ale pouze zákazem libovùle. Nad rámec právního posouzení správního rozhodnutí mìstský soud konstatuje, ¾e stì¾ovatel nesplnil svou povinnost podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství, aèkoli správní orgány konstatovaly nekonsekventnì své zamítnutí jako správní uvá¾ení nad rámec zákonných podmínek. Mìstský soud dále uvedl, ¾e jestli¾e správní orgány shledaly, ¾e stì¾ovatel neplnil své povinnosti vyplývající ze zalo¾ení jeho podnikatelské-¾ivnostenské èinnosti (§ 33 zákon è. 337/1992 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, zánik daòové povinnosti v souvislosti s § 38g zákona è. 586/1992 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù), je toto hodnocení podøaditelné pod posouzení splnìní jedné ze základních podmínek zákona, a to podmínky podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství. Mìstský soud rovnì¾ konstatoval, ¾e zákon è. 337/1992 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, (dále jen zákon o správì daní a poplatkù ) je procesním pøedpisem ve vìcech daní, jeho ustanovení jsou pro daòové subjekty stejnì závazná a zásadní svým významem jako daòové zákony, proto nelze pod § 7 odst. 1 písm. e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství nezahrnout i plnìní povinností podle tohoto právního pøedpisu. Mìstský soud z toho vyvodil, ¾e posouzení jednání stì¾ovatele pøi neplnìní povinností ze zaregistrovaných ¾ivnostenských oprávnìní tedy není bagatelního významu, a by» bylo správními orgány nekonsekventnì prezentováno jako správní uvá¾ení nad rámec zákonných podmínek, pak tento pøípad zcela postaèí pro závìr o neudìlení státního obèanství Èeské republiky stì¾ovateli. Tuto úvahu pak podle mìstského soudu umocòují pochybnosti správních orgánù o pravdivosti daòového pøiznání z hlediska vý¹e pøíjmù stì¾ovatele za rok 2003. Podle mìstského soudu pak je nesmìrodatné, zda stì¾ovatel své chyby spoèívající v zanedbání svých zákonných povinností i jiné jednání následnì napravil èi vysvìtlil. Proti tomuto rozsudku podal stì¾ovatel zákonné lhùtì kasaèní stí¾nost, v ní¾ uplatnil dùvod obsa¾ený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. Konkrétnì namítal, ¾e mìstský soud v jeho neprospìch roz¹íøil argumentaci ministerstva. Správní orgán I. stupnì rozhodl, ¾e nevyhovuje ¾ádosti stì¾ovatele o udìlení státního obèanství Èeské republiky ze dvou dùvodù, a to, ¾e stì¾ovatel nepodal za období 1995-2002 prohlá¹ení o tom, ¾e nemá pøíjmy ze samostatné výdìleèné èinnosti podléhající dani z pøíjmù fyzických osob a ¾e pøi ústním jednání na ministerstvu sdìlil, ¾e zisk z provozu jeho restaurace za rok 2003 èinil cca 40 000 Kè a v daòovém pøiznání je uveden rozdíl mezi pøíjmy a výdaji z této podnikatelské èinnosti ve vý¹i pouze 29 180 Kè. Ve správním rozhodnutí pak bylo konstatováno, ¾e stì¾ovatel splòuje podmínky stanovené v § 7 odst. 1 písm. a), c), d), e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství a nikde se neuvádí, ¾e by snad udìlení obèanství bylo bezpeènostním rizikem pro Èeskou republiku (§ 10 odst. 3 citovaného zákona). Aèkoli tedy ministerstvo konstatovalo, ¾e stì¾ovatel splòuje ve¹keré podmínky stanovené zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství, rozhodlo se jeho ¾ádosti nevyhovìt. Stì¾ovatel se domnívá, ¾e povinnost provést po¾adované prohlá¹ení ze ¾ádného právního pøedpisu nevyplývá, a v prùbìhu odvolacího øízení z dùvodù právní jistoty dokonce po¾adované prohlá¹ení finanènímu úøadu doruèil, co¾ ministerstvu prokázal. K druhému dùvodu stì¾ovatel upozornil, ¾e ministerstvu pøedlo¾il daòové pøiznání za rok 2003 a nic nechtìl zatajovat. Pokud zhruba uvádìl své pøíjmy z podnikatelské èinnosti pøi výslechu a v dotazníku, tak se zmýlil cca o 10 000 Kè. Stì¾ovatel poukázal na to, ¾e ji¾ v odvolání vyjádøil právní názor, ¾e v pøípadì splnìní zákonných podmínek podle § 7 zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství a absenci dùvodu uvedeného v ustanovení § 10 odst. 3 citovaného zákona mu vzniká právní nárok na udìlení státního obèanství a ¾e není mo¾no mu toto odmítnout pouze odkazem na dva naprosto bagatelní dùvody. Mìstský soud v¹ak jeho argumenty neuznal a naopak je¹tì dále roz¹íøil argumentaci ministerstva v neprospìch stì¾ovatele. Rovnì¾ vùbec nevzal v potaz právní argumenty stì¾ovatele opírající se o rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního ze dne 4. 5. 2006, è. j. 2 As 31/2005-78, které podporuje jeho právní argumentaci. Pøi výkladu § 7 odst. 1 zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství není mo¾no pova¾ovat výèet pìti podmínek za pouze demonstrativní, umo¾òující jejich roz¹íøení na základì volné úvahy správního orgánu. Naopak se jedná o výèet taxativní, roz¹iøitelný jedinì na základì jiného výslovného zákonného ustanovení. Ministerstvu je svìøeno správní uvá¾ení ji¾ u posuzování splnìní nìkterých z podmínek zákonem stanovených, konkrétnì v jeho § 7 odst. 1 písm. e) a v § 10 odst. 3 citovaného zákona. Pokud by bylo správní uvá¾ení pøi posuzování tìchto dvou hledisek dále kombinováno s volností pøi stanovení podmínek dal¹ích, byl by tím podle stì¾ovatele umo¾nìn rozhodovací voluntarismus, nesouladný s pojmem racionální a dobré správy. Proto ministerstvo nesmí svou úvahou libovolnì roz¹iøovat nad rámec zákona mno¾inu podmínek po¾adovaných k udìlení státního obèanství. Stì¾ovatel rovnì¾ vyslovil nesouhlas s úvahou mìstského soudu smìøující k posouzení jediných dvou vytýkaných poru¹ení práva, které byly dùvodem neudìlení státního obèanství. Mìstský soud dovodil, ¾e nepodání prohlá¹ení stì¾ovatele, ¾e nemá pøíjmy ze samostatnì výdìleèné èinnosti, je poru¹ením povinností stanovených v § 7 odst. 1 písm. e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství. To se v¹ak naprosto vymyká dosavadní praxi ministerstva, které jako poru¹ení tohoto ustanovení v¾dy vnímalo jen øádné nepøiznání a nezaplacení jmenovaných plateb, nikoli bagatelní chybu, která navíc nevyplývá ze ¾ádného zákonného ustanovení, ale pouze z pokynu Ministerstva financí è. 219 uveøejnìného ve Finanèním zpravodaji è. 12/2000. V prùbìhu správního øízení stì¾ovatel tuto výtku napravil, co¾ mìstský soud shledal jako nesmìrodatné. Dále se není mo¾no podle stì¾ovatele ztoto¾nit s tvrzením mìstského soudu, ¾e absence pøíjmù z podnikatelské èinnosti znamenala zánik daòové povinnosti podle ustanovení § 38g zákona è. 586/1992 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù èi ¾e by z tohoto ustanovení vyplývala v pøípadì nezískání pøíjmù ze samostatné výdìleèné èinnosti pro stì¾ovatele nìjaká povinnost. Ministerstvo, na rozdíl od mìstského soudu, nepojalo relevantní pochybnosti o pravdivosti daòového pøiznání vý¹e pøíjmù stì¾ovatele za rok 2003. Pokud by toti¾ taková pochybnost byla, mìlo povinnost ji oznámit finanènímu úøadu, co¾ neuèinilo. Stì¾ovatel, jemu¾ zpracovává daòové pøiznání jeho úèetní, pouze nepøesnì uvedl jeden z mnoha údajù, proto¾e si jej pøesnì nepamatoval. Uvedenou nepøesnost mohl pøíslu¹ný úøedník na místì zkorigovat, nebo» mìl k dispozici ve¹kerá daòová pøiznání stì¾ovatele. Z vý¹e uvedených dùvodù stì¾ovatel navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud zru¹il rozsudek mìstského soudu a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. Ministerstvo ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti vyslovilo souhlas se závìry mìstského soudu. Podle jeho názoru nelze pova¾ovat za taxativní výèet podmínek pro udìlení státního obèanství uvedený v § 7 zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství také z toho dùvodu, ¾e ustanovení § 10 odst. 3 citovaného zákona stanoví, ¾e ministerstvo vnitra je povinno posoudit ¾ádost o udìlení státního obèanství i z hlediska bezpeènosti státu. Z tohoto vyplývá, ¾e i v pøípadì splnìní v¹ech podmínek stanovených zákonem o nabývání a pozbývání státního obèanství, nemusí být ¾ádosti o udìlení státního obèanství vyhovìno. Splnìní zákonem stanovených podmínek je pouze základním pøedpokladem pro kladné vyøízení ¾ádosti, po kterém následuje fáze správního uvá¾ení, kdy je tøeba ka¾dou ¾ádost individuálnì posoudit pøi respektování smyslu zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství a mezí, která zákon stanoví. Státní obèanství je trvalý a pevný svazek mezi fyzickou osobou a Èeskou republikou. Trvalost a pevnost tohoto svazku je dána integrací ¾adatele v èeské spoleènosti, je¾ je charakterizována jak vazbami rodinnými, tak vazbami pracovními a sociálními, a také dodr¾ováním právního øádu Èeské republiky. Transparentnost pøíjmù ¾adatele je dal¹ím významným integraèním znakem, který je v prùbìhu správního øízení zji¹»ován. Integrací ¾adatele je tøeba se zabývat v ¹ir¹ích souvislostech s pøihlédnutím ke konkrétnímu pøípadu, a ne pouze mechanicky posuzovat splnìní zákonem stanovených podmínek pro udìlení státního obèanství. Nehodnotí se pouze formální plnìní podmínek uvedených v zákonì, nýbr¾ v rámci správního uvá¾ení je zkoumána existence skuteèného vztahu (viz. rozsudek Mezinárodního soudního dvora ze dne 6. 4. 1955 v pøípadu Nottebohm case, Lichten¹tejn v. Guatemala, ICJ. Rep, 1955, s. 20). Ustanovení § 3 odst. 1 zákona è. 71/1967 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, navíc ukládá v¹em správním orgánùm chránit zájmy státu a spoleènosti. Ministerstvo odkázalo na usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2000, sp. zn. IV. ÚS 586/99 a na rozhodnutí prvorepublikového Nejvy¹¹ího správního soudu. Stì¾ovatel byl podle § 33 odst. 1 zákona o správì daní a poplatkù povinen podat správci danì do 30 dnù ode dne nabytí právní moci ¾ivnostenského oprávnìní registraèní pøihlá¹ku k placení jednotlivých druhù daní. Pokud stì¾ovatel vùbec nezaèal podnikat, byl povinen pøedlo¾it k ¾ádosti o výmaz z evidence podnikatelských subjektù písemný souhlas správce danì. Stì¾ovatel nepodával daòová pøiznání ani nepo¾ádal o výmaz z evidence podnikatelských subjektù, a neplnil tak své povinnosti vyplývající ze zákona o správì daní a poplatkù. K této problematice Ministerstvo financí vydalo pokyn è. D-219 o registraci daòových subjektù, který byl uveøejnìn ve Finanèním zpravodaji, tj. ve veøejnì pøístupném publikaèním prostøedku. Stì¾ovatel v dotazníku k ¾ádosti o udìlení státního obèanství a pøi jednání na ministerstvu uvedl rozdílné údaje ne¾ v daòovém pøiznání za rok 2003, a proto vznikly pochybnosti, který ze správních orgánù byl uveden v omyl. Z tìchto dùvodù ministerstvo navrhlo zamítnutí kasaèní stí¾nosti. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství lze státní obèanství Èeské republiky na ¾ádost udìlit fyzické osobì, která splòuje souèasnì tyto podmínky: a) má na území Èeské republiky ke dni podání ¾ádosti po dobu nejménì pìti let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde pøevá¾nì zdr¾uje, b) proká¾e, ¾e nabytím státního obèanství Èeské republiky pozbyde dosavadní státní obèanství, nebo proká¾e, ¾e pozbyla dosavadní státní obèanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s pøiznaným postavením uprchlíka na území Èeské republiky, c) nebyla v posledních pìti letech pravomocnì odsouzena pro úmyslný trestný èin, d) proká¾e znalost èeského jazyka e) plní povinnosti vyplývající z ustanovení zvlá¹tního právního pøedpisu upravujícího pobyt a vstup cizincù na území Èeské republiky, povinnosti vyplývající ze zvlá¹tních pøedpisù upravujících veøejné zdravotní poji¹tìní, sociální zabezpeèení, dùchodové poji¹tìní, danì, odvody a poplatky. V prvním stí¾ním bodì stì¾ovatel namítal, ¾e zákonem stanovený katalog podmínek, jejich¾ splnìní zákon vy¾aduje pro udìlení státního obèanství, je nutno vykládat jako výèet taxativní. Touto stì¾ejní námitkou kasaèní stí¾nosti se Nejvy¹¹í správní soud zabýval ji¾ v uvedeném rozsudku ze dne 4. 5. 2006, è. j. 2 As 31/2005-78, a v nyní projednávané vìci neshledal ¾ádný dùvod se od právního názoru vysloveného v tomto rozsudku odchýlit. Nejvy¹¹í správní soud opìt zdùrazòuje, ¾e ministerstvo nesmí z textu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství dovozovat, ¾e k podmínkám zde uvedeným mù¾e pøipojovat podmínky dal¹í, v textu zákona neuvedené, jak by vyplývalo z absolutizace významu slovesa lze . Takové volné roz¹iøování podmínek udìlení státního obèanství úvahou správního orgánu nad rámec zákona by bylo libovùlí. Má-li být výklad citovaného ustanovení souladný zejména s ústavními omezeními kladenými obecnì na veøejnou moc, je tøeba konstatovat, ¾e slovesem lze v úvodu citovaného ustanovení není správnímu orgánu svìøena nièím neomezovaná volná úvaha, zda udìlí èi neudìlí státní obèanství ¾adateli splòujícímu v¹echny podmínky v tomto ustanovení obsa¾ené, ale ¾e je mu umo¾nìno pouze zohlednit jiné podmínky výslovnì stanovené zákonem, typicky bezpeènostní zájem státu podle § 10 odst. 3 zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství. Ministerstvo tedy nesmí svou úvahou libovolnì roz¹iøovat zákonem taxativnì stanovené podmínky po¾adované k udìlení státního obèanství. Tento výklad se opírá o zásadu pøedvídatelnosti práva a zásadu právní jistoty, které tvoøí samotný základ konceptu právního státu. V demokratickém právním státì musí právní øád zajistit pøedvídatelnost dùsledkù právního pøedpisu a jeho urèitost a srozumitelnost. Pouze takový zákon, u nìho¾ lze jeho dùsledky jasnì pøedvídat, toti¾ odpovídá znakùm právního státu. Z tìchto východisek pak vyplývá, ¾e rozsah a obsah podmínek k udìlení státního obèanství je mo¾no definovat jen zákonem, pøièem¾ je tøeba zachovat po¾adavek právní jistoty a pøedvídatelnosti postupu orgánù veøejné moci v souladu se zákonem stanovenými po¾adavky. Pokud by zákon nestanovil dostateènì rozsah a obsah podmínek k udìlení státního obèanství, nebylo by mo¾né posoudit, zda správní uvá¾ení ministerstva nevyboèilo z mezí a hledisek stanovených zákonem. Správní uvá¾ení by tak bylo fakticky nepøezkoumatelné. V dané vìci lze poukázat na to, ¾e Evropský soud pro lidská práva po¾aduje v pøípadech, kdy právní pøedpis opravòuje orgán veøejné moci k uvá¾ení, aby rozsah a modality výkonu takového uvá¾ení byly definovány s dostateènou jasností s ohledem na daný legitimní cíl a poskytovaly jednotlivci odpovídající ochranu proti libovùli èi svévoli. Nelze proto akceptovat názor ministerstva, ¾e i v pøípadì splnìní v¹ech podmínek stanovených zákonem o nabývání a pozbývání státního obèanství nemusí být ¾ádosti o udìlení státního obèanství vyhovìno. Argumentuje-li ministerstvo integrací ¾adatele v èeské spoleènosti, je¾ je charakterizována jak vazbami rodinnými, tak vazbami pracovními a sociálními, a také dodr¾ováním právního øádu Èeské republiky, lze konstatovat, ¾e tento pojem je pøíli¹ obecný a ministerstvo v jeho rámci zva¾uje témìø v¹e a doplòuje v podstatì libovolnì dodateèné podmínky pro udìlení státního obèanství. Není pøípustné, aby ministerstvo odùvodnilo neudìlení státního obèanství pouze nedostateènou integrací ¾adatele v èeské spoleènosti (viz. èlánek Nabývání státního obèanství Èeské republiky udìlením, JUDr. Martin Rozumek, Bulletin advokacie 10/2007, str. 39.). Lze tedy shrnout, ¾e rozhodování o udìlení státního obèanství je sice výrazem svrchované státní suverenity, ale tato skuteènost neznamená, ¾e by se jednalo o milost rozhodujícího státního orgánu a ¾e by bylo odrazem jeho vlastní neomezené suverenity a volnosti, jak na to správnì poukázal v kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel. Podmínky pro udìlení státního obèanství tak musí stanovit zákonodárce, nikoliv státní orgány, které jsou souèástí moci výkonné. Ústavnì konformní výklad tak umo¾òuje správní uvá¾ení v mezích a za podmínek stanovených zákonem, nikoliv v¹ak vytváøení zcela nových, ¾adateli o státní obèanství neznámých podmínek, je¾ zákonodárce vùbec nekonstituoval. Nejvy¹¹í správní soud se tak plnì ztoto¾nil se stì¾ovatelem v tom, ¾e mìstský soud nesprávnì posoudil právní otázku, pokud uvedl, ¾e správní orgán nejprve pøezkoumá naplnìní zákonných podmínek pro udìlení státního obèanství podle § 7 odst. 1 zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství, je v¹ak oprávnìn hodnotit ¾ádost i z jiných hledisek, ne¾ která výslovnì zmiòuje zákon, a to v rámci správního uvá¾ení, které mù¾e smìøovat nad rámec zákonných podmínek. Nejvy¹¹í správní soud se èásteènì shoduje s názorem mìstského soudu v tom, ¾e povinnosti daòových subjektù vyplývající z daòových zákonù úzce souvisí s povinnostmi ulo¾enými daòovým subjektùm zákonem o správì daní a poplatkù a nelze je zcela oddìlovat. Hmotné právo by se toti¾ v øadì pøípadù bez práva procesního neprosadilo, a procesní právo bez práva materiálního by naopak postrádalo smysl. Nejvy¹¹í správní soud v¹ak nesouhlasí s posouzením jednání stì¾ovatele jako nikoliv bagatelního významu. Mìstský soud v podstatì neuvedl ¾ádné hodnocení tohoto jednání, pouze konstatoval, ¾e jde o poru¹ení zákona o správì daní a poplatkù. Ka¾dé poru¹ení pøedpisù v¹ak podle Nejvy¹¹ího správního soudu nemusí znamenat nesplnìní podmínky podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství. Pøi posuzování se musí v¾dy vá¾it intenzita pøípadného poru¹ení povinnosti. Nejvy¹¹í správní soud ji¾ v uvedeném rozsudku ze dne 4. 5. 2006, è. j. 2 As 31/2005-78, vyslovil, ¾e libovùle nesmí existovat ani pøi posuzování splnìní tìch podmínek, které v zákonì výslovnì stanoveny jsou. I pøi jejich posuzování je toti¾ ¾alovaný vázán obecnými ústavními principy a hodnotami, jako jsou zejména proporcionalita, rovnost, dùstojnost, legitimní oèekávání úèastníkù, právní jistota, pøedvídatelnost apod. V tomto smìru se Nejvy¹¹í správní soud plnì ztoto¾òuje se standardním výkladem proporcionality, který-pojímán v ¹ir¹ím smyslu jako obecný zákaz nadmìrnosti zásahù do práv a svobod-v sobì obsahuje tøi dílèí principy: zpùsobilost a vhodnost (Geeignetheit) dosa¾ení zamý¹leného cíle, kterým je ochrana jiného základního práva nebo veøejného statku; princip potøebnosti (Erforderlichkeit), podle nìho¾ je povoleno pou¾ití toliko nej¹etrnìj¹ího z více mo¾ných prostøedkù a princip pøimìøenosti (Angemessenheit) v u¾¹ím smyslu, co¾ znamená, ¾e újma na základním právu nesmí být nepøimìøená ve vztahu k zamý¹lenému cíli (z odborné literatury viz. napø. K. Sobota, Das Prinzip Rechtsstaat, Mohr Siebeck, 1977, str. 234 a násl., Pieroth/Schlink, Staatsrecht II-Grundrechte, 8. vyd., Heidelberg, 1992, str. 74 a násl.; z judikatury nìmeckého Spolkového ústavního soudu namátkovì viz. BVerfGE 72/200, 257, BVerfGE 45/142, 173; z judikatury Ústavního soudu ÈR viz. napø. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02, Sbírka nálezù a usnesení, sv. 27, str. 177 a násl. nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 15/96, tamté¾, sv. 6, str. 213 a násl.). Z toho v projednávané vìci zejména plyne, ¾e ve vztahu k podmínce obsa¾ené v písmeni e) interpretovaného ustanovení, nelze po¾adavek plnìní povinností vyplývajících z ustanovení zvlá¹tního právního pøedpisu upravujícího pobyt a vstup cizincù na území Èeské republiky absolutizovat zpùsobem, který by byl rozporný se smyslem tohoto ustanovení, napø. zcela abstrahovat od záva¾nosti pøípadného poru¹ení tohoto zvlá¹tního právního pøedpisu a od okolností podstatných pro zhodnocení této záva¾nosti, èi vùbec upustit pøi úvaze od zohlednìní zásady proporcionality. Takový pøístup by ostatnì protiøeèil i názorùm zakotveným v judikatuøe Ústavního soudu, jen¾ napø. ve vztahu k obdobnì formulovanému ustanovení døíve platného zákona è. 123/1992 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské a Slovenské Federativní Republiky (pozn. soudu: tento pøedpis byl zru¹en s úèinností od 1. 1. 2000 zákonem è. 326/1996 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky), uvedl ve svém nálezu ze dne 29. 3. 1999, sp. zn. IV. ÚS 311/97 (Sb. n. u. US, svazek è. 13, nález è. 46, str. 329 a násl.): Ustanovení § 14 odst. 4 zákona è. 123/1992 Sb., ve znìní úèinném pøed vyhlá¹ením nálezu Ústavního soudu è. 159/1998 Sb., pøipou¹tìlo rozhodnutí o zákazu pobytu pøi ka¾dém poru¹ení povinnosti , tak¾e nerozli¹ovalo skuteènì záva¾ná poru¹ení právního øádu Èeské republiky od poru¹ení ostatních, která lze oznaèit za ménì spoleèensky nebezpeèná . Nejvy¹¹í správní soud v posuzovaném pøípadì neshledává, ¾e by správními orgány vytýkané poru¹ení právních povinností bylo natolik záva¾né a dosahovalo takové intenzity, ¾e by mohlo znamenat nesplnìní podmínky podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství. Stì¾ovatel byl povinen podle § 33 odst. 1 zákona o správì daní a poplatkù podat správci danì do 30 dnù ode dne nabytí právní moci ¾ivnostenského oprávnìní registraèní pøihlá¹ku k placení jednotlivých druhù daní. Stì¾ovatel toto neuèinil, ani nepodal prohlá¹ení, ¾e nemá pøíjmy ze samostatnì výdìleèné èinnosti. Stì¾ovatel a¾ v prùbìhu odvolacího øízení z dùvodù právní jistoty po¾adované prohlá¹ení finanènímu øadu doruèil, co¾ ministerstvu prokázal. Stì¾ovatel tímto svým jednáním nezpùsobil ¾ádné ¹kody státu, zejména se nestalo, ¾e by neodvedl urèitou èástku na daních. Vzhledem k tomu, ¾e stì¾ovatel øádnì plnil ostatní povinnosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství, lze konstatovat, ¾e toto opomenutí je spí¹e ojedinìlé a jeho povahu a následky nelze pova¾ovat za natolik záva¾né, ¾e by bylo pøimìøené pova¾ovat jednání stì¾ovatele za nesplnìní vý¹e uvedené podmínky. Rovnì¾ nelze odhlédnout od skuteènosti, ¾e stì¾ovatel své opomenutí napravil. Ohlednì vý¹e pøíjmù stì¾ovatele za rok 2003 lze konstatovat, ¾e stì¾ovatel sice uvedl odli¹né údaje v dotazníku k ¾ádosti o udìlení státního obèanství a pøi jednání na ministerstvu ne¾ v daòovém pøiznání za rok 2003, ale nelze pøehlédnout, ¾e se v dotazníku i pøi ústním jednání vyjadøoval pouze k období od èervna do prosince 2003 a ne za celé zdaòovací období. Pokud správnímu orgánu vznikly pochybnosti o vý¹i pøiznaných pøíjmù, mìl oznámit tyto pochybnosti pøíslu¹nému finanènímu úøadu. Nelze také vylouèit, ¾e stì¾ovatel, jemu¾ zpracovává daòové pøiznání jeho úèetní, pouze nepøesnì uvedl jeden z mnoha údajù, proto¾e si jej pøesnì nepamatoval. Úmyslem zákonodárce, pokud jde o ustanovení § 7 odst. 1 písm. e) zákona o nabývání a pozbývání státního obèanství, bylo zamezit tomu, aby státní obèanství bylo udìleno ¾adateli, který poru¹uje právní øád tím, ¾e øádnì neplatí pøíspìvky na veøejné zdravotní poji¹tìní, sociální zabezpeèení, dùchodové poji¹tìní, neodvádí øádnì danì, odvody a poplatky a dopou¹tí se poru¹ování pobytového re¾imu pro cizince (Valá¹ek, M., Kuèera, V.: Státní obèanství, komentáø, Linde, Praha 2006, str. 70.) Toho se v¹ak stì¾ovatel v posuzovaném pøípadì nedopustil. Ze shora uvedených dùvodù dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná, a proto napadený rozsudek podle § 110 odst. 1 s. ø. s. zru¹il a podle odst. 2 citovaného ustanovení vyslovil, ¾e se vìc vrací mìstskému soudu k dal¹ímu øízení. Ve vìci rozhodl v souladu s § 109 odst. 1 s. ø. s., podle nìho¾ rozhoduje Nejvy¹¹í správní soud o kasaèní stí¾nosti zpravidla bez jednání, kdy¾ neshledal dùvody pro jeho naøízení.

https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/prekazky-v-praci-na-strane-zamestnance/?feed=zakony

Zaměstnanci v souvislosti se zvyšováním kvalifikace přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení a náhrada mzdy nebo platu. Překážky v práci představují životní situace, kdy zaměstnanec není schopen pro zaměstnavatele konat práci v pracovní době v daném pracovněprávním vztahu, ale přesto nedochází ke skončení pracovního poměru, neboť se předpokládá pouze jejich dočasnost. Ba dokonce zaměstnavatel je povinen tuto zaměstnancovu nepřítomnost v práci omluvit, poskytnout mu pracovní volno a v určitých případech mu i dokonce poskytnout náhradu mzdy nebo platu. Jednotlivé překážky v práci upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) a překážky na straně zaměstnance rozděluje takto: důležité osobní překážky v práci (§ 191 až § 198), jiné důležité osobní překážky (§ 199), z důvodu obecného zájmu (§ 200 až § 204), z důvodu zvyšování kvalifikace (§ 205, § 231, § 232). Povinností zaměstnance je včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, pokud o překážce ví předem, a to například v případě předvolání zaměstnance k soudu k podání svědecké výpovědi. V případě úrazu či onemocnění má povinnost jednak bez zbytečného průtahu uvědomit zaměstnavatele o existenci překážky a předpokládané době jejího trvání a také vše doložit (např. potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti). Ustanovení § 191 ZP vyjmenovává důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Jejich společným rysem je to, že poskytnutí pracovního volna není při těchto překážkách závislé na úvaze zaměstnavatele. Zaměstnanec ani nemusí o poskytnutí pracovního volna žádat, je však povinen existenci překážky v práci prokázat. Charakteristickým znakem je, že mají provazbu na právní předpisy, jako je zákon o nemocenském pojištění, o státní sociální podpoře nebo o ochraně veřejného zdraví, z nichž vyplývá, že při takové překážce je zaměstnanec hmotně zajištěn dávkou nemocenského pojištění nebo dávkou státní sociální podpory, pokud splní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro výplatu těchto dávek. dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa, ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti, péče o dítě mladší než 10 let. Dočasnou pracovní neschopnost vymezuje ustanovení § 55 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. U dočasné pracovní neschopnosti a karantény platí pravidlo, že po dobu prvních 14 kalendářních dnů vzniká zaměstnanci nárok na náhradu mzdy či platu od zaměstnavatele, a následně má nárok na nemocenskou podle předpisů o nemocenském pojištění, splňuje-li zákonné podmínky. Samozřejmě upozorňuji, že ale první tři neodpracované dny u pracovní neschopnosti nejsou kryty náhradou mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu na základě doložených dokladů pro uplatnění nároku na nemocenskou musí být vyplacena v obvyklých termínech pro výplatu mzdy nebo platu. V době čerpání mateřské a rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni v práci omluvit a poskytnout jí pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Žena má nárok na 28 týdnů mateřské dovolené (na 37 týdnů, pokud porodila dvě a více dětí). Nástup na mateřskou si žena určuje sama, zákon pouze stanoví, že může odejít zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve osm týdnů před tímto datem. Pokud by však porod nastal dřív, než se očekávalo, a nebylo tak vyčerpáno oněch šest týdnů před porodem, převádí se zbylá mateřská dovolená do doby po porodu. Pokud však nedošlo k vyčerpání šesti týdnů mateřské dovolené před porodem z jiného důvodu, než z důvodu předčasného porodu, může zaměstnankyně čerpat mateřskou pouze po dobu 22 týdnů (případně 31 týdnů) po porodu. Zákoník práce dále stanoví, že mateřská dovolená nesmí být kratší než 14 týdnů a v žádném případě nesmí skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu, a to ani, kdyby se žena chtěla do práce vrátit. Po dobu mateřské dovolené je zaměstnankyni poskytována peněžitá pomoc v mateřství dle předpisů o nemocenském pojištění. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají obecně osoby, které mají právo na čerpání mateřské dovolené, tedy zaměstnankyně, která dítě porodila, která převzala do své péče dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo která převzala do péče dítě, jehož matka zemřela. Nárok vzniká i otci dítěte nebo manželovi ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, a to za podmínky, že otec dítěte nebo manžel této ženy o dítě pečuje a splňuje podmínky pro výplatu této dávky. A dále i v případě, že s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že o dítě bude pečovat. Tuto dohodu lze uzavřít nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte. Tohoto se využívá, jestliže ženě nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo vznikl v nižší částce než muži. O rodičovskou dovolenou může zaměstnavatele požádat matka po skončení mateřské dovolené a otec po narození dítěte v rozsahu, o jaký požádají (písemně či ústně). Ale poskytuje se pouze do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. V době čerpání rodičovské dovolené není možné, aby zaměstnanec vykonával práce ve stanovené pracovní době a podle pracovní smlouvy. Nicméně právní úprava nevylučuje, aby za trvání rodičovské dovolené pracoval v pracovněprávním vztahu pro jiného zaměstnavatele nebo u téhož zaměstnavatele, u kterého čerpá rodičovskou dovolenou, na základě jiného pracovněprávního vztahu, za dodržení zásady, že se nesmí jednat o výkon práce stejného druhu. V souvislosti s rodičovskou dovolenou zaměstnavatel neposkytuje náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnankyně a zaměstnanci jsou hmotně zabezpečeni dávkou státní sociální podpory – rodičovským příspěvkem. Rodičovský příspěvek lze poskytovat na základě volby rodiče až do čtyř let věku dítěte (ve stanovených případech dokonce až do sedmi let věku). Je tak nutné rozlišovat rodičovskou dovolenou, která náleží pouze do dosažení tří let věku dítěte, a rodičovský příspěvek, poskytovaný až do čtyř let dítěte. Proto také po dosažení tří let věku dítěte není zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno. Ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti je dalším případem překážky na straně zaměstnance, kterou musí zaměstnavateli prokázat potvrzením o potřebě ošetřování vydaném ošetřujícím lékařem. Po tuto dobu náleží dle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanci ošetřovné po dobu nejdéle 9 kalendářních dnů (případně 16 kalendářních dnů, jedná-li se o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku). Jiné důležité osobní překážky Zákoník práce v § 199 pamatuje i na celou řadu jiných životních událostí, jako je úmrtí v rodině, stěhování, narození dítěte. Okruh těchto jiných důležitých osobních překážek v práci, rozsah pracovního volna a případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, upravuje příloha k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Kromě osobních překážek zaměstnance existují i překážky ve vyšším, obecném zájmu. U těch platí, že zaměstnavatel musí zaměstnanci k takovýmto činnostem poskytnout volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud je nejde provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu tady v zásadě zaměstnanci nepřísluší, pokud to zákoník práce, zvláštní právní předpis nebo vnitřní předpis zaměstnavatele výslovně nestanoví. Pod tento okruh překážek v práci spadají: výkon občanských povinností, úkony související s brannou povinností. Výkon veřejné funkce je například výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny a senátora Senátu Parlamentu ČR, člena zastupitelstva územního samosprávného celku a přísedícího senátu soudu. Zaměstnanec pro výkon veřejné funkce může být dlouhodobě plně uvolněn, nebo může veřejnou funkci vykonávat vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, kdy mu pak může být z tohoto důvodu poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů v kalendářním roce. Pod kategorií výkon občanských povinností si můžeme představit například poskytování osobní pomoci při živelních událostech, svědčení u soudů nebo jiných orgánů veřejné správy atd. V ustanovení § 203 ZP najdeme celou řadu případů, kdy zaměstnanec může konat ještě něco jiného v obecném zájmu, a zákon stanoví, kolik volna může po zaměstnavateli chtít a zda k tomu bude plynout náhrada mzdy nebo platu. Sem patří například dárcovství krve nebo jiného biologického materiálu, činnost při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti, činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, činnost sčítacího komisaře při sčítání lidu atp. Jako poslední překážku na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu v zákoníku práce najdeme pracovní volno související s brannou povinností. Přestože v ČR máme profesionální armádu, mohou nastat situace, kdy bude zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s brannou povinností. Zaměstnavatel musí zaměstnance po nezbytnou dobu omluvit, nicméně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku náleží zaměstnanci nikoliv od zaměstnavatele, ale od příslušného vojenského správního úřadu. Ustanovení § 205 ZP umožnuje zaměstnanci účast na školení, či jinou formu přípravy nebo studia, ve kterých má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce a které jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Klasicky půjde o případ, kdy si zaměstnanec doplňuje chybějící kvalifikaci (zvyšuje si ji). Zaměstnanci v souvislosti se zvyšováním kvalifikace (§ 232 ZP) přísluší od zaměstnavatele pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to: Zákoník práce pamatuje i na ochranu zaměstnavatele, kterého zvyšování kvalifikace zaměstnance přišlo na nemalé finanční prostředky a říká, že je možné, aby zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřel tzv. kvalifikační dohodu, jejímž obsahem je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let od zvýšení kvalifikace. V opačném případě musí zaměstnanec uhradit zaměstnavateli náklady, které na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil. Na závěr bych ráda upozornila, že důležité osobní překážky (dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa, mateřská či rodičovská dovolená, ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti, péče o dítě mladší než 10 let) mohou být u obou typů dohod (DPČ i DPP) dohodnuté dle zákonných podmínek vztahujících se na pracovní poměr. Případně u dohody o pracovní činnosti je možné sjednat i jiné důležité osobní překážky v práci. 28. 1. 2019 11:16:25 Dobry den,chci se zeptat zda volno s nahradou mzdy mi nepripada z duvodu reprezentace Ceske republiky v mezinarodni soutezi, tak jako to je u policistu zak.361/2003, paragr.68/5b.Dekuji st.mezerova 29. 11. 2018 15:16:11 pracuji v lakovně,mám tam 5 stupńů tepla,vedení s tím nic nedělá ,můžu to mít jako překážku v zaměstnání? 11. 9. 2018 20:35:08 Dobry den chci se zeptat,byla jsem, dlouhodobe nemocna a po skonceni marodneho,jsem mela jit na lekarskou prohlidku,jestli jsem zpusobila prace,jelikoz jsem neprosla a zamestnanec mi nemohl dat jinou praci,tak jsem dostala dvoumesicni vypoved s tim ze budu doma na prekazkach po dobu tech 2 mesicu,chci se tedy zeptat jestli budu mit zaplacene vsechny ty dny co jsem mela byt v praci,dekuji za odpoved.Dnes mi totiz prisla vyplatni paska amela jsem v ni 8 dni neplaceneho volna,tak nevim jestli v tom maji chybu.dekuji za odpoved. 24. 1. 2018 17:02:28 dobrý den, mám nárok na ospravedlnenie 8 hodín, ked som zamestnaná v CR a bola som darovat krv na SK? cesta trvá 3,5 hodiny tam, 3,5 hodiny nazad 5. 5. 2016 11:27:38 Kristina: Řekla bych, že by se to tam dalo počítat. :-) 2. 5. 2016 10:31:42 Dobrý den, spadá pod ustanovení § 203, odst. 2, písm. l) reprezentace České republiky na sportovní soutěži - mám na mysli, když je člověk oficiálně členem státní sportovní reprezentace příslušného sportovního svazu a ten jej jako účastníka sportovní akce (Světový pohár, Mistrovství Evropy/Světa) na sportovní akci vyšle. Děkuji 19. 2. 2016 13:30:38 Až půjde zaměstnankyně na mateřskou, tak jí zaměstnavatel samozřejmě už nic vyplácet nemusí. Dostane od státu peněžitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou). 16. 2. 2016 10:38:43 Dobrý den, státní zaměstnankyně bude nastupovat na mateřskou dovolenou. Já jako zaměstnavatel ji budu po těch 28 týdnů vyplácet nějakou mzdu či náhradu mzdy? Jak jí vypočítám? Děkuji

http://kraken.slv.cz/6A143/2001

6A143/2001 6 A 143/2001-151 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyò JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie ®i¹kové v právní vìci ¾alobce E. p. s., obèanské sdru¾ení proti ¾alovanému Ministerstvu zemìdìlství, se sídlem Tì¹nov 17, Praha 1, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 16. 10. 2001, è. j. 24257/2001-6010, I. Rozhodnutí Ministerstva zemìdìlství ÈR ze dne 16. 10. 2001, è. j. 24257/2001-6010, s e z r u ¹ u j e . Vìc s e v r a c í ¾alovanému k dal¹ímu øízení. II. ®alovaný j e p o v i n e n zaplatit ¾alobci náklady øízení ve vý¹i 480 Kè, a to do 30 dnù od právní moci tohoto rozsudku. I. ®aloba a ¾alobní body ®alobou podanou Vrchnímu soudu v Praze dne 28. 12. 2001 se ¾alobce domáhal pøezkoumání rozhodnutí ¾alovaného, kterým bylo zmìnìno rozhodnutí Okresního úøadu Bøeclav ze dne 11. 4. vodního díla Nové Mlýny dle ustanovení § 9 a § 41 zákona è. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), a dle ustanovení § 14 zákona ÈNR è. 130/1974 Sb., o státní správì ve vodním hospodáøství, za podmínek, ¾e: 1) platnost manipulaèních øádù jednotlivých nádr¾í soustavy vodního díla Nové Mlýny (dále i VDNM ) se stanoví do odvolání s tím, ¾e nejpozdìji do 31. 12. 2005 bude pøedlo¾ena vìcnì a místnì pøíslu¹nému vodohospodáøskému orgánu jejich revize; 2) manipulace s vodou v prostoru stálého nadr¾ení jednotlivých nádr¾í VDNM bude provádìna dle kapitol C.4 manipulaèních øádù; 3) manipulace s vodou v zásobním prostoru bude provádìna dle kapitol C.5 manipulaèních øádù; 4) ve støední a dolní nádr¾i VDNM bude hladina udr¾ována na kótì 170,00 m n. m. s manipulaèní tolerancí +-15 cm, mimo období mimoøádných situací; 5) manipulace s vodou za povodní budou provádìny dle kapitol C.6 manipulaèních øádù; 6) budou provádìna ve¹kerá opatøení nutná pro dodr¾ování pøedmìtných provozních øádù; 7) pracovníci povìøení obsluhou na VDNM budou øádnì a prokazatelnì pro¹koleni o povinnostech vyplývajících z provozních øádù, tak, ¾e podmínka è. 1 odvoláním napadeného rozhodnutí zní: Platnost manipulaèních øádù jednotlivých nádr¾í soustavy vodního díla Nové Mlýny se stanoví do odvolání s tím, ¾e nejpozdìji do 30. 6. 2004 bude pøedlo¾ena vìcnì a místnì pøíslu¹nému vodohospodáøskému orgánu jejich revize. V ostatním zùstává napadené rozhodnutí beze zmìny. ®alobce tvrdí, ¾e rozhodnutí ¾alovaného i rozhodnutí správního orgánu I. stupnì jsou vydána v rozporu se zákonem a ¾alobce byl jimi zkrácen na svých právech. ®alobní body lze rozèlenit takto: 1) Napadené rozhodnutí je nulitní. ®alovaný je absolutnì vìcnì nepøíslu¹ný k rozhodování v pøedmìtné zále¾itosti, nebo» není nadán pùsobností na tomto úseku státní správy ve vodním hospodáøství; pøíslu¹ným orgánem k rozhodování o odvolání ¾alobce je ministerstvo ¾ivotního prostøedí. Ústavní soud vyslovil nálezem sp. zn. IV. ÚS 23/2000, ¾e pøíslu¹ným k rozhodování ve vìcech vodního hospodáøství je ministerstvo ¾ivotního prostøedí. ®alovaný nemù¾e rozhodovat jako odvolací orgán o manipulaèních øádech, nebo» ty mohou bezprostøednì ovlivòovat jakost povrchových vod, co¾ potvrzuje i stanovisko okresního hygienika i vyjádøení P. M.. 2) ®alobce byl zkrácen v právu vyjádøit se ke v¹em podkladùm napadeného rozhodnutí. ®alobce se dostavil k nahlédnutí do spisu a jednak zjistil, ¾e spis neobsahuje celé jeho odvolání a jednak, ¾e spis byl doplnìn o mno¾ství podkladù, které nebylo mo¾no technicky opsat. Proto za¾ádal o poøízení kopií tìchto podkladù pro rozhodnutí, av¹ak ¾alovaný jeho ¾ádost odmítl. Z této pøíèiny po¾ádal na místì o poskytnutí informací; ¾alovaný v¹ak ani této ¾ádosti nevyhovìl. Proto¾e nemìl ¾alobce reálnou mo¾nost vyjádøit se k podkladùm rozhodnutí, do¹lo tak k zásahu do jeho procesního práva, a tato skuteènost mìla bezprostøední vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Skutkový stav byl zji¹tìn nedostateènì a je v rozporu s obsahem spisu. Ve¹keré výpoèty a vztahy, ze kterých schválený manipulaèní øád vychází, operují s realitì neodpovídajícími podklady -odbìry vody, na základì nich¾ byla umìle vykonstruována potøeba zvý¹ení hladiny ve støední nádr¾i na kótu 170,00 m n.m. ®alovaný se neodùvodnìnì nezabýval dùkazy pøedlo¾enými ¾alobcem, nahlédnutím do spisu ¾alobce zjistil, ¾e tento neobsahuje protokoly, které ¾alobce zahrnul do svého odvolání a mìly být tak souèástí spisu. pøièem¾ pøevá¾ná vìt¹ina nákladù byla hrazena ze státních prostøedkù. Ostrovy mìly být souèástí biokoridoru, který mìl propojit zachované komplexy lu¾ních lesù a biotopù pod vodními nádr¾emi s lesy na soutoku Jihlavy a Svratky. Následkem zvý¹ení vodní hladiny na kótu 170,00 m n.m. dle napadených rozhodnutí do¹lo k celkovému zatopení ostrova I. a èásteènému zatopení ostrova II. a 50 ha lesa-novì vzniklého biotopu. Dle znaleckého posudku tak do¹lo ke ¹kodì na ¾ivotním prostøedí, která byla vyèíslena na cca 47 mil. Kè. Pøesto¾e ¾alobce opakovanì upozoròoval na tento fakt, ¾alovaný ani správní orgán I. stupnì se touto námitkou nezabýval. 3) Dal¹í námitka ¾alobce smìøuje proti postupu správního orgánu I. stupnì. Souèástí odvolání podaného ¾alobcem byly protokoly, které ¾alobce v bodì 3.1 svého odvolání oznaèil. Správní orgán I. stupnì sice vyrozumìl v¹echny úèastníky øízení o obsahu podaných odvolání, av¹ak ¾alobcovo odvolání bylo neúplné, nebo» uvedené protokoly neobsahovalo. V tomto postupu spatøuje ¾alobce poru¹ení zásady rovnosti úèastníkù øízení; odvolání podané ¾alobcem nebylo ¾alovanému pøedáno úplné (tj. bez onìch protokolù), a ¾alovaný jej proto nemohl v úplnosti posoudit a vypoøádat se tak se v¹emi námitkami. 4) K záva¾nému procesnímu pochybení do¹lo v øízení pøed správním orgánem I. stupnì, v rámci nìho¾ mìl ¾alobce pouhých osm dní pro vyjádøení k pøepracované verzi revize manipulaèních øádù, co¾ je neúmìrnì krátká doba pro seznámení se s materiálem majícím 62 stran. Tato lhùta platí obzvlá¹tì za situace, ¾e øízení probíhalo je¹tì následujících deset mìsícù. Za nicotné pova¾uje ¾alobce rozhodnutí ze dne 18. 7. 2000, è. j. vod. 493/7/00-231.2/Ka, kterým bylo pøeru¹eno øízení z dùvodù doøe¹ení rozporu orgánù státní správy spolupùsobících v øízení ve smyslu ustanovení § 136 zákona è. 50/1976 Sb. ®alovaný vycházel pøi vydání rozhodnutí z nedostateèných podkladù, nebo» protokol o ústním jednání ze dne 28. 3. 2000 byl vydán a¾ 2. 5. 2000 jako materiál è. j. vod. 493/5/231.2. Tento materiál v¹ak nelze pova¾ovat za protokol, nebo» nemá nále¾itosti po¾adované § 22 správního øádu. Tuto námitku ¾alobce uplatnil ji¾ v odvolání, av¹ak ¾alovaný se jí nikterak nezabýval. V¹echny shora uvedené námitky mají za následek zásah do subjektivního práva ¾alobce a zpùsobily nezákonnost napadeného rozhodnutí, proto ¾alobce navrhuje, aby soud zru¹il rozhodnutí ¾alovaného, rovnì¾ tak rozhodnutí Okresního úøadu Bøeclav, nebo» vykazuje stejné nedostatky. ®alobce navrhl, aby soud odlo¾il vykonatelnost napadeného rozhodnutí. II. Vyjádøení k ¾alobì ®alovaný ve svém vyjádøení k ¾alobì uvedl následující: ®alobou napadené rozhodnutí není nicotné. Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona ÈNR è. 2/1969 Sb., o zøízení ministerstev a jiných ústøedních správních orgánù Èeské republiky, ve znìní zákona è. 272/1996 Sb. (dále té¾ kompetenèní zákon ), pøe¹la k datu 1. 11. 1996, s výjimkou pùsobnosti v oblasti pøirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojù a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, dosavadní pùsobnost ústøedního orgánu státní správy ve vodním hospodáøství z Ministerstva ¾ivotního prostøedí na Ministerstvo nìkterých kompetencí z Ministerstva ¾ivotního prostøedí na ¾alovaného. Po této novele kompetenèního zákona k povolování vodohospodáøských dìl (§ 9 vodního zákona) je pøíslu¹ným ústøedním orgánem ¾alovaný. Je skuteèností, ¾e byl vyvolán kompetenèní spor ve vìci rozhodnutí Ministerstva zemìdìlství ze dne 26. 11. 1999, è. j. 2799/99-5220, pøed Ústavním soudem. Ústavní soud sice obecnì zavrhl souèasnì pou¾ívanou metodu výkladu vrchního soudu, sám v¹ak pøipustil, ¾e v ka¾dém individuálním pøípadì je nutno posoudit, zda se jedná o ochranu vod a jejich pøirozenou akumulaci. K této vìci bylo uveøejnìno odli¹né stanovisko JUDr. P. V., se kterým se ¾alovaný zcela ztoto¾òuje. Postup ¾alovaného v této vìci je zcela v souladu s ustanovením § 28a kompetenèního zákona. ®alovaný si nechal zpracovat odborný posudek, jeho¾ cílem bylo vìcné a technické posouzení, zda se jedná v daném pøípadì o øízení týkající se ochrany pøirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojù a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod. Rovnì¾ tak nová právní úprava [zákon è. 254/2001 Sb., o vodách a o zmìnì nìkterých zákonù (vodní zákon)] vyøe¹ila kompetenèní spory v této otázce. Ministerstvo zemìdìlství ji¾ vydalo podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. a) zákona è. 254/2001 Sb. vyhlá¹ku è. 195/2002, o nále¾itostech manipulaèních øádù a provozních øádù vodních dìl. ®alovaný odmítá názor ¾alobce o nulitì ¾alobou napadeného rozhodnutí. 1) ®alovaný je pøesvìdèen, ¾e nebylo poru¹eno právo ¾alobce nahlédnout do správního spisu a vyjádøit se k podkladùm pro rozhodnutí. Toto právo bylo poskytnuto v¹em úèastníkùm øízení, nìkteøí jej vyu¾ili a k postupu ¾alovaného nemìli ¾ádných pøipomínek èi námitek. ®alobce navíc ne¾ádal ¾alovaného o poskytnutí del¹í lhùty napø. k prostudování spisu a ne¾ádal ani dal¹í jeho doplnìní. Rovnì¾ tak námitka, ¾e ¾alovaný odepøel ¾alobci poøídit kopie ze spisu je nedùvodná, nebo» podle § 8 odst. 2 zákona è. 123/1998 Sb., o právu na informace o ¾ivotním prostøedí, není správní orgán oprávnìn zpøístupnit informace bez pøedchozího souhlasu oprávnìné osoby. Zákon è. 123/1998 Sb. je navíc speciálním zákonem ve vztahu k zákonu è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím. 2) V odùvodnìní napadeného rozhodnutí ¾alovaný uvedl v¹echny významné skuteènosti, které byly podkladem pro jeho rozhodnutí a rozhodl v souladu s po¾adavky uplatnìnými zúèastnìnými orgány státní správy, vèetnì pøíslu¹ného orgánu ochrany pøírody a krajiny- referátu ¾ivotního prostøedí Okresního úøadu Bøeclav a okresního hygienika v Bøeclavi. Pøi vydání rozhodnutí se vycházelo z dosud platného povolení nakládání s vodami na vodním díle Nové Mlýny, vydaného tehdy pøíslu¹ným vodohospodáøským orgánem- Okresním národním výborem v Bøeclavi pod è. j. Vod 3315/1/72-405/S, ze dne 14. 7. 1972. Oprávnìný k nakládání s vodami, tj. P. M.s. p., nepo¾ádal o zmìnu tohoto povolení, a vodohospodáøský orgán nebyl podle tehdej¹ího ustanovení § 8 vodního zákona kompetentní takové øízení zahájit, pokud nezjistil, ¾e je splnìna nìkterá z podmínek pøedpokládaných v ustanovení § 11 tohoto zákona. 3) Technická norma TNV 75 2910 (Manipulaèní øády na vodních tocích) je souborem smìrnic a zásad vydaných Ministerstvem ¾ivotního prostøedí, nemá v¹ak charakter právních pøedpisù tvoøících souèást právního øádu Èeské republiky, a proto ¾alovaný jak namítá ¾alobce. Naopak z ustanovení § 2 písm. e) vyhlá¹ky è. 19/1978 Sb., kterou se stanoví povinnosti správcù vodních tokù a upravují se nìkteré otázky týkající se vodních tokù, vyplývá pro správce vodního toku (P. M.) povinnost zpracovat manipulaèní øád vodohospodáøského díla i s ohledem na mo¾nost zabezpeèování jakosti vody ve vodním toku. Správce vodního toku je povinen zpracovávat manipulaèní øády vodohospodáøských dìl primárnì s ohledem na stavbu vodohospodáøského díla (§ 9 vodního zákona). 4) ®alovaný je názoru, ¾e objektivnost skutkových zji¹tìní není dotèena tím, ¾e souèástí spisu nejsou ¾alobcem uvedené protokoly o výsledku provìrky státní správy ve vodním hospodáøství, nebo» se meritornì nevztahují ke správnímu øízení ve vìci schválení revize manipulaèních øádù jednotlivých nádr¾í Nové Mlýny. Jedná se o interní dokumenty mezi kontrolujícími a kontrolovanými orgány státní správy. 5) Osmidenní lhùta pro vyjádøení k pøepracované revizi manipulaèních øádù byla stanovena v¹em úèastníkùm øízení stejnì, k její délce nebyly ¾ádné námitky. ®alovaný pova¾oval její délku za pøimìøenou. Nesprávné procesní rozhodnutí Okresního úøadu Bøeclav, které prodlou¾ilo délku vedení správního øízení, bylo zru¹eno. K formálním vadám protokolu, oznaèeného jako záznam , uvádí ¾alovaný, ¾e mìl nále¾itosti protokolu, k ústnímu jednání byli pøizváni v¹ichni úèastníci øízení a byla jim dána mo¾nost vyjádøit se k obsahu skutkových zji¹tìní. ®alovaný nesouhlasí s odlo¾ením vykonatelnosti rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené skuteènosti má za to, ¾e ¾alobce nebyl zkrácen na svých subjektivních právech, a proto navrhuje, aby soud ¾alobu zamítl. III. Obsah správního spisu a) prùbìh správního øízení pøed správním orgánem I. stupnì Dne 4. 2. 2000 podalo P. M., a. s. Okresnímu úøadu Bøeclav ¾ádost o vodoprávní projednání a schválení manipulaèních øádù pro dolní, støední a horní nádr¾ vodního díla Nové Mlýny. Souèástí pøílohy byly návrhy manipulaèních øádù, zpracované na stav nádr¾í dle rozhodnutí ze dne 9. 4. 1982, è. j. Vod.1082/82-235Zd, kterým tehdej¹í Jihomoravský krajský národní výbor v Brnì povolil nakládání s vodami. Okresní úøad Bøeclav oznámil dne 21. 2. 2000 veøejnou vyhlá¹kou zahájení vodoprávního øízení a naøídil k pøedlo¾enému návrhu ústní jednání spojené s místním ¹etøením na den 28. 3. 2000. ®alovaný se pøípisem ze dne 24. 2. 2000 pøihlásil jako úèastník zahájeného správního øízení. Z ústního jednání, konaného dne 28. 3. 2000, jeho¾ pøedmìtem bylo projednání revize pøedlo¾eného Manipulaèního øádu soustavy vodního díla Nové Mlýny byl poøízen zápis, sepsaný dne 2. 5. 2000. Jeho souèástí jsou vyjádøení úèastníkù øízení, mezi nimi mj. i vyjádøení a obsáhlé pøipomínky ¾alobce. P. M., a. s. pøedlo¾ilo Okresnímu úøadu Bøeclav dne 12. 6. 2000 upravené texty manipulaèních øádù pro vodní dílo Nové Mlýny. Manipulaèní øády byly upraveny dle akceptovaných pøipomínek úèastníkù øízení; zmìna manipulací dolní a støední nádr¾e je pøedepsána v tom smyslu, ¾e pro úèely ochrany pøírody bude udr¾ována hladina nejvý¹e stanovisko okresního hygienika ze dne 25. 6. 2000 k pøedlo¾enému návrhu manipulaèního øádu, který uvádí, ¾e vlivem sní¾ení vodní hladiny dochází k nadmìrnému prohøívání vody a rùstu fytoplanktonu, co¾ výraznì ovlivòuje zhor¹ení kvality vody. Pro rozporná stanoviska orgánù státní správy, pøeru¹il Okresní úøad Bøeclav rozhodnutím ze dne 18. 7. 2000, è. j. vod. 493/7/00-231.2/Ka, øízení a to a¾ do doby vyøe¹ení rozporu a po¾ádal Ministerstvo ¾ivotního prostøedí o prodlou¾ení lhùty pro vydání rozhodnutí ve vìci. Ministerstvo ¾ivotního prostøedí dopisem ze dne 27. 7. 2000 sdìlilo Okresnímu úøadu Bøeclav, ¾e dle jeho názoru je sporné, zda lze na daný pøípad aplikovat ustanovení § 136 zákona è. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním øádu (stavebního zákona). Úèelem manipulaèního øádu je pouze konkrétnìji vymezit oprávnìní k nakládání s vodami, vydané ve shodì s ustanovením § 8 vodního zákona; vodohospodáøský orgán schvaluje nakládání s vodami pro urèité vodohospodáøské dílo nikoliv jako speciální stavební úøad, ale jako vodohospodáøský orgán. Ministerstvo souèasnì sdìlilo, ¾e stanovisko hygienika není dolo¾eno ¾ádným dùkazem, není spolehlivì odbornì dolo¾eno, a je tedy tøeba vyèkat stanoviska nového. Okresní úøad Bøeclav dopisem ze dne 2. 11. 2000 postoupil spisový materiál Ministerstvu zemìdìlství k øe¹ení rozporu stanovisek orgánù státní správy. V odpovìdi ministerstvo uvedlo, ¾e ve sporné vìci se jedná o podrobnìj¹í úpravu povoleného nakládání s vodami. Øízení o schválení revize manipulaèního øádu není øízením stavebním (nejde o zøízení vodohospodáøského díla). Za této situace je povinen pøíslu¹ný vodohospodáøský orgán pokraèovat v øízení o schválení pøedlo¾ené revize manipulaèního øádu. Okresní úøad Bøeclav po¾ádal Krajský úøad Brnìnského kraje o prodlou¾ení lhùty o 60 dnù k rozhodnutí ve vìci schválení revize manipulaèního øádu. Krajský úøad ¾ádosti vyhovìl. Okresní úøad Bøeclav znovu po¾ádal orgán ochrany pøírody Okresního úøadu Bøeclav a Okresního hygienika, jako dotèené orgány státní správy ve vìci schválení revize manipulaèního øádu, o sdìlení stanoviska ve vìci; tento postup oznámil úèastníkùm øízení. b) rozhodnutí správního orgánu I. stupnì Dne 11. 4. 2001 vydal Okresní úøad Bøeclav-referát ¾ivotního prostøedí rozhodnutí è. j. vod 1166/01-231.2/Ka, kterým schválil revizi manipulaèních øádù jednotlivých nádr¾í soustavy vodního díla Nové Mlýny, zpracovaných správcem vodohospodáøského díla, P. M., s. p., za podmínek è. 1) a¾ 7) uvedených pod bodem I. Správní orgán I. stupnì se v odùvodnìní rozhodnutí zabýval vyjádøeními úèastníkù øízení a stanovisky dotèených orgánù státní správy, mezi nimi i vyjádøením ¾alobce. Správní orgán I. stupnì shrnuje, ¾e ¾alobce vyjádøil nesouhlas s vý¹í hladiny støední a dolní nádr¾e, nebo» první umìlý ostrov na støední nádr¾i bude zcela zatopený, u druhého ostrova zùstane nad vodou jeho men¹í èást, zanikne cenný døevinný porost a významný biotop, který se tvoøil od roku 1996, èím¾ se zpochybòuje i úèelnost nákladù ve vý¹i 60 mil. Kè, vynalo¾ených na budování ostrovù. ®alobce dále nesouhlasil s tím, ¾e správní orgán vycházel z podkladù, ani¾ úèastníci byli s doplnìním spisu seznámeni; k pøepracovanému návrhu manipulaèních øádù se nemohl ¾alobce vyjádøit vzhledem k neúmìrnì krátké lhùtì. Dokument oznaèený jako protokol nesplòuje po¾adavky § 22 správního øádu. V odùvodnìní rozhodnutí uvedl Okresní úøad Bøeclav, ¾e pøedlo¾ený manipulaèní øád pro støední nádr¾ vycházel z maximální hladiny zásobního prostoru na kótì 170,35 m n. m., vodohospodáøských pomìrù, a k zachování alespoò minimálních prùtokù v øece Dyji. Soustava nádr¾í má pøísnì sezónní charakter: z jarních vod se nádr¾e plní a v tomto období je mo¾né dosáhnout maximálních hladin zásobních prostorù, èím¾ se vytvoøí pøedpoklady pro hospodárné vyu¾ití nadr¾ené vody ve vegetaèním období; do zimy se nádr¾e prázdní. Správní orgán dospìl k závìru, ¾e návrhy na sní¾ení maximální hladiny zásobního prostoru na kótu 168,50 m n. m. celoroènì, 169,50 m n. m. celoroènì a tzv. rozkolísaná hladina jsou z hlediska vodohospodáøského neakceptovatelné, a to zejména z dùvodù zabezpeèení minimálního prùtoku pod vodním dílem, právní závazností v¹ech doposud vydaných vodoprávních povolení dle § 8 odst. 1 písm. a) vodního zákona, nutnosti retence vody v období povodní i z hlediska hygienicko-epidemiologického. c) odvolání ¾alobce Proti tomuto rozhodnutí podal ¾alobce odvolání, v nìm¾ zejména namítal, ¾e pova¾uje toto rozhodnutí za nesprávné a nezákonné. Udr¾ením vodní hladiny na kótì 170,00 m. n. m. s manipulaèní tolerancí +/- 15 cm by do¹lo k významnému zásahu do krajinného prvku-lesního porostu, který vznikl na obna¾eném dni nádr¾e, ani¾ by existovalo souhlasné stanovisko orgánu ochrany pøírody k takovému zásahu (§ 88 odst. 1 zákona ÈNR è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny). Do¹lo by rovnì¾ k podstatnému zmen¹ení plochy ostrovù, co¾ by vedlo i k poru¹ení smlouvy è. 01349738 o poskytnutí podpory na akci Revitalizace vodního díla Nové Mlýny biokoridor ve støední nádr¾i II. etapa, uzavøené mezi Státním fondem ¾ivotního prostøedí a P. M., s. p. Na vybudování ostrovù bylo vynalo¾eno z veøejných prostøedkù cca 60 mil. Kè, které zvý¹ením hladiny a zatopením ostrovù s vytvoøenými biotopy budou vynalo¾eny nadarmo. V øízení byla poru¹ena zásada materiální pravdy, nebo» do¹lo k celkovému selhání Okresního úøadu Bøeclav tím, ¾e pøesto¾e ¾alobce ve v¹ech svých podání zpochybòoval podklady pro rozhodnutí, správní orgán se vùbec nezabýval v napadeném rozhodnutí námitkami úèastníkù a omezil se pouze na nedostateèné vysvìtlení svého postupu. ®alobce dále uvedl, ¾e hodnoty povolených odbìrù v souèasné dobì neodpovídají skuteèným potøebám. ®alobce pøilo¾il jako souèást odvolání protokol o výsledcích provìrky výkonu státní správy ve vodním hospodáøství, kterou ve dnech 4. a 5. 12. 2000 vykonalo Ministerstvo ¾ivotního prostøedí. Z uvedených výsledkù provìrky je zøejmé, ¾e Okresní úøad Bøeclav ji¾ pøed vydáním napadeného rozhodnutí vìdìl, ¾e nároky na odbìry vody nejsou právnì závazné, nebo» podmínkou závaznosti tìchto rozhodnutí je dle pøíslu¹ných stavebních povolení zkolaudování staveb. Rozhodnutí o vý¹ce hladiny 170,00 m. n. m. tak nevychází ze spolehlivì zji¹tìného stavu vìci. ®alobce namítá, ¾e rovnì¾ stanovisko hygienika, které podporuje zvý¹ení vodní hladiny jezer, není podlo¾eno expertní studií. Dle názoru ¾alobce byla poru¹ena procesní práva úèastníkù øízení, ¾alobce nemìl právo vyjádøit se k podkladùm rozhodnutí, zejména k pøepracovanému manipulaènímu øádu, v nìm¾ byla zmìnìna vìta v bodì C.5.2. ®alobce byl rovnì¾ omezen na právu na pouèení, nebo» v oznámení o zahájení øízení bylo uvedeno, ¾e pøípadné pøipomínky èi námitky je mo¾né podat nejpozdìji do skonèení ústního jednání, a na dal¹í námitky ¾e nebude brán zøetel. Taková zásada koncentrace øízení v¹ak je neakceptovatelná, postupuje-li se podle správního øádu. Protokol o ústním jednání, sepsaný dne 2. 5. 2000, neodpovídá zákonným po¾adavkùm. Správní orgán I. po¾ádal nadøízený správní orgán o prodlou¾ení lhùty pro vydání rozhodnutí ve vìci, ani¾ o tom uvìdomil úèastníky øízení, aèkoliv mu tuto povinnost § 49 správního øádu ukládá. ®alobce spatøuje vadu øízení i v postupu správního orgánu prvního stupnì, který vydal napadené rozhodnutí za deset mìsícù. Proto¾e se napadené rozhodnutí nevypoøádalo rovnosti úèastníkù øízení. Správní orgán nerespektoval nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 23/2000, vydaný ve vìci kompetenèního sporu mezi Ministerstvem zemìdìlství a Ministerstvem ¾ivotního prostøedí, ve kterém Ústavní soud potvrdil kompetenci k vydání rozhodnutí Ministerstva ¾ivotního prostøedí. Tuto kompetenci Ústavní soud potvrdil i usnesením sp. zn. III. ÚS 302/99. Vzhledem k neochotì zjistit si potøebné podklady pro rozhodnutí ¾alobce namítal podjatost pracovníkù správního orgánu; tuto podjatost shledává ¾alobce opakovanì i ve skuteènosti, ¾e bývalá vedoucí referátu ¾ivotního prostøedí Okresního úøadu Bøeclav koncem roku 2000 uzavøela pracovní pomìr s P. M., s.p. Rozhodnutí správního orgánu je neplatné, nebo» výrok tohoto rozhodnutí uvádí, ¾e manipulaèní øády jsou pøílohou tohoto rozhodnutí a jeho nedílnou souèástí, a pro svou rozsáhlost budou ulo¾eny u P. M., s. p. a Okresního úøadu Bøeclav. Nebyly-li tyto pøílohy doruèeny úèastníkùm, nemohou být pro nì závazné. Dle názoru ¾alobce nelze jednu èást rozhodnutí doruèit úèastníkùm do vlastních rukou a druhou nedílnou èást ulo¾it na jiném místì a nedoruèit ji. Z uvedeného ¾alobce usuzuje, ¾e rozhodnutí bylo doruèeno jedinému úèastníku øízení a to P. M., s. p. Souèástí správního spisu je i znalecký posudek è. 103/1/2001 ve vìci posouzení, zda se v øízení o schválení manipulaèního øádu pro konkrétní pøípad vodních dìl Nové Mlýny jedná èi nejedná o øízení týkající se ochrany pøirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojù a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod. Znalecký posudek ze dne 12. 10. 2001 zpracoval Ing. M. M., znalec oboru vodní hospodáøství, odvìtví èistota vod, meliorace, rybáøství a rybníkáøství. Dle znaleckého posudku se nejedná o øízení, týkající se ochrany pøirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojù a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod. d) rozhodnutí o odvolání ®alobou napadeným rozhodnutím ¾alovaný rozhodl o odvoláních podaných ¾alobcem, È. r. v, O. s. P. s. P., A. o. p.a k. ÈR, M. r. s. B. Rozhodnutí správního orgánu I. stupnì zmìnil v podmínce è. 1 (viz I.) a v ostatním ponechal napadené rozhodnutí beze zmìny. V odùvodnìní uvedl, ¾e pøi schvalování revize manipulaèního øádu je nutno vycházet v¾dy z povoleného platného rozhodnutí o nakládání s vodami. V pøípadì soustavy nádr¾í Nové Mlýny bylo a je tímto rozhodnutím rozhodnutí Okresního národního výboru v Bøeclavi ze dne 14. 7. 1972, è. j. vod. 3315/1/72-405/S. K námitkám odvolatelù, týkajícím se porostu na doèasnì obna¾ených èástech dna, uvedl ¾e porost není lesem, neplní a nemù¾e plnit funkci lesa podle zákona è. 289/1995 Sb., o lesích a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù. ®alovaný nezjistil pøi pøezkoumání napadeného rozhodnutí, ¾e by správní orgán I. stupnì vycházel z neovìøených podkladù, naopak vycházel z podání, návrhù a vyjádøení úèastníkù, pøihlí¾el k pravomocným rozhodnutím o povolení stavby soustavy nádr¾í Nové Mlýny, udìleným povolením k nakládání s vodami, k platným a definitivním manipulaèním øádùm, stanovisku okresního hygienika, sdìlení ministra zdravotnictví; tyto podklady shledal ¾alovaný za dostateèné z hlediska spolehlivì zji¹tìného stavu vìci a potøebného pro vydání rozhodnutí. Vzhledem ke slo¾itosti správního øízení neshledal ¾alovaný pochybení v délce trvání øízení. ®alovaný uvedl, ¾e se správní orgán zabýval v¹emi námitkami úèastníkù zodpovìdnì, vzal v úvahu zájmy ochrany pøírody, musel v¹ak pøihlédnout i k zájmùm jiným, napø. hygienickým. Neshledal pravdivým tvrzení, ¾e byla poru¹ena zásada materiální pravdy a rovnosti úèastníkù øízení. Pøi pøezkoumání námitky podjatosti vycházel ¾alovaný z toho, ¾e kdo takovou námitku uplatòuje, musí uvést i konkrétní skuteènosti, ze kterých podjatost pracovníkù správního orgánu odvozuje; není-li tato skuteènost uvedena, nemù¾e se v takovém rozsahu ¾alovaný jedná o formální vady správního rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 47 odst. 6 správního øádu, tyto v¹ak byly v prùbìhu odvolacího øízení opraveny správním orgánem I. stupnì. Dùvod pro zkrácení lhùty, ve které je zpracovatel povinen pøedlo¾it novou revizi manipulaèních øádù, spatøuje ¾alovaný v nutnosti zhodnocení vodní bilance ve smyslu nového vodního zákona è. 254/2001 Sb., zejména pak ve zhodnocení po¾adavkù na odbìry vody, zaji¹tìní minimálních prùtokù a dal¹ích vodohospodáøských úèinkù. IV. Posouzení vìci soudem ®alobní legitimace ¾alobce je zalo¾ena § 65 odst. 2 s. ø. s., tedy tvrzením, ¾e postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu pøíslu¹ejí, takovým zpùsobem, ¾e to mohlo mít za následek nezákonnost rozhodnutí. Zkrácením na právech je nutno rozumìt nejen zkrácení na právech hmotných, ale i na právech procesních. Z citovaného ustanovení se zároveò podává, ¾e ¾alobce mù¾e namítat jenom zkrácení tìch práv, jich¾ je sám nositelem. Proto¾e ¾alobce má právní formu obèanského sdru¾ení (spolku), které se zabývá ochranou jednotlivých slo¾ek ¾ivotního prostøedí, a není nositelem práv a povinností vyplývajících z práva hmotného, o nich¾ by bylo ve správním øízení o schválení revize manipulaèních øádù jednotlivých nádr¾í vodního díla Nové Mlýna rozhodováno, mohl v ¾alobì namítat toliko poru¹ení svých procesních práv. Je nutno pøedeslat, ¾e soud nemù¾e zasahovat do pùsobnosti správního orgánu v tom smìru, ¾e by hodnotil úèelnost a vìcnou správnost jeho závìrù, nejde-li zároveò o kritéria zákonná; jiný postup by byl popøením dìlby moci a nepøípustným zasahováním moci soudní do moci výkonné. Z tìchto pøíèin se Nejvy¹¹í správní soud nezabýval a ani se nemohl zabývat otázkou, zda hladina vody na vodním díle Nové Mlýny má být 169,50 m n. m. èi 170,35 m n. m., popøípadì úplnì jiná. To je vìcí správního orgánu. Správní soud je v¹ak na druhou stranu povolán ke kontrole veøejné správy a poskytuje ochranu hmotným i procesním veøejným subjektivním právùm fyzických a právnických osob tím, ¾e pøezkoumává zákonnost postupu a rozhodnutí orgánù veøejné správy. V souzené vìci tedy byla pøedmìtem soudního øízení nikoliv otázka vý¹e hladiny vodního díla Nové Mlýny, ale otázka, zda ve správním øízení byla poru¹ena ¾alobcova procesní práva, a zda takové poru¹ení mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. V pøedlo¾eném pøípadì jde o pomìrnì komplikovanou zále¾itost, v ní¾ se støetávají protichùdné zájmy nejrùznìj¹ího významu a rozsahu-od zájmù ryze individuálních a soukromých, pøes zájmy skupinové, a¾ po nejobecnìj¹í zájmy veøejné povahy. Veøejným zájmem jistì je i zájem na ochranì pøírody. Rozhodnì jej nelze pova¾ovat za zájem rezortní; naopak je obecnou hodnotou, kterou je tøeba mít na zøeteli pøi regulaci tìch èinností, které jsou nepochybnì samy o sobì èinnostmi u¾iteènými a spoleèensky významnými, jako je kupøíkladu hospodáøské vyu¾ívání vody. Ochrana veøejného zájmu na pøíznivém ¾ivotním prostøedí, a ani míra této ochrany, nemù¾e být-pøi stejných hmotnìprávních východiscích-nikdy odli¹ná v závislosti na tom, kterému orgánu byla zákonem svìøena pravomoc rozhodovat v konkrétní vìci. hledisek pøi posuzování a rozhodování vìci. To platí zejména tehdy, kdy platná legislativa nese stopy zápasu o kompetence. Bylo by velmi ne¾ádoucí, a nadto v rozporu s principem dobré správy, kdyby výsledek øízení byl závislý na tom, který správní orgán ve vìci rozhoduje. Ustanovení o pùsobnosti nemù¾e pøedurèit pohled na posuzovanou problematiku, vidìnou jakoby pouze rezortníma oèima. I kdy¾ v dané vìci rozhodovalo o odvolání Ministerstvo zemìdìlství jako funkènì pøíslu¹ný orgán [viz dále ad 1)], bylo nutné, aby vzalo v úvahu v¹echna zákonná hlediska (jednota právního øádu) a pøede¹lo tak situacím, kdy v dùsledku jednostranných èi rezortnì omezených pohledù je pak poci»ována potøeba dal¹ích øízení a rozhodnutí. Zákonný je jedinì postup v souladu s ji¾ zmínìným principem jednoty právního øádu: rozhodující správní orgán stíhá povinnost opatøit si ve¹keré pro vìc dùle¾ité informace a pøesnì a úplnì zjistit skuteèný stav vìci, k èemu¾ je tøeba vyu¾ít jak vlastní úøední èinnosti správních orgánù, tak i aktivity úèastníkù øízení, jejich¾ okruh je stanoven tak, aby v øízení mohli pùsobit a pøispìt tak k úplnému a pøesnému zji¹tìní skutkového stavu vìci. Proto jim správní øád poskytuje procesní prostøedky k uplatnìní práv. Je povinností správního orgánu úèastníkùm nejen formálnì, ale skuteènì (reálnì) zajistit jejich výkon, respektovat jejich rovné postavení, nevolit pøístup k nim v závislosti na tom, zda øízení zdánlivì komplikují èi prodlu¾ují. Jen takovým postupem správního orgánu mohou být dány záruky spravedlivého prùbìhu a výsledku øízení. Z tìchto pozic pøistupoval Nejvy¹¹í správní soud k dané vìci a o jednotlivých ¾alobních bodech uvá¾il soud takto: ®alobce v prvé øadì namítal, ¾e napadené rozhodnutí je nulitní z dùvodu absolutní vìcné nepøíslu¹nosti ¾alovaného. Pøíslu¹né rozhodovat o odvolání bylo dle jeho názoru Ministerstvo ¾ivotního prostøedí. Tento názor ¾alobce podpoøil poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 23/2000. Pùsobnost správních orgánù na úseku vodního hospodáøství ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tj. ke dni 16. øíjna 2001, byla upravena kompetenèním zákonem, tj. zákonem ÈNR è. 2/1969 Sb., o zøízení ministerstev a jiných ústøedních orgánù státní správy Èeské republiky, ve znìní zákona è. 272/1996 Sb., kterým se provádìjí nìkterá opatøení v soustavì ústøedních orgánù státní správy Èeské republiky a kterým se mìní a doplòuje zákon Èeské národní rady è. 2/1969 Sb., o zøízení ministerstev a jiných ústøedních orgánù státní správy Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, a mìní a doplòuje zákon è. 97/1993 Sb., o pùsobnosti Správy státních hmotných rezerv (dále té¾ zákon è. 272/1996 Sb. ). Zákonodárce vnesl pøijetím zákona è. 272/1996 Sb. do pùsobnosti ústøedních správních úøadù na úseku vodního hospodáøství ze zákonù a jiných právních pøedpisù pøechází z Ministerstva ¾ivotního prostøedí ve vìcech vodního hospodáøství, s výjimkou ochrany pøirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojù a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, na Ministerstvo zemìdìlství. Tým¾ zákonem byl odpovídajícím zpùsobem novelizován § 15 odst. 1 a § 19 odst. 2 kompetenèního zákona tak, ¾e Ministerstvo zemìdìlství je ústøedním orgánem státní správy pro vodní hospodáøství, s výjimkou ochrany pøirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojù a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, a ¾e Ministerstvo ¾ivotního prostøedí je krom jiného ústøedním orgánem státní správy pro ochranu pøirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojù a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. listopadu 2000, sp. zn. IV. ÚS 23/2000, dovodil, ¾e zákonodárce sice projevil tendenci zmìnit obsah a rozsah kompetencí Ministerstva ¾ivotního prostøedí a Ministerstva zemìdìlství, vzhledem k nedostatku návaznosti na zákon Èeské národní rady è. 130/1974 Sb., o státní správì ve vodním hospodáøství, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, a nezbytnosti eliminovat nerespektování základního úèelu vodního zákona [§ 1 zákona è. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù] se ve skuteènosti v zásadì ani provedenou novelizací kompetenèního zákona na dosavadních kompetencích obou ministerstev v jejich výchozích pozicích nic nezmìnilo. Nejvy¹¹í správní soud má za to, ¾e by» zákonodárce opomnìl novelizovat zákon ÈNR è. 130/1974 Sb., o státní správì ve vodním hospodáøství, z jeho¾ § 1 písm. e) i po 1. listopadu 1996 vyplývalo, ¾e Ministerstvo ¾ivotního prostøedí je ústøedním vodohospodáøským orgánem Èeské republiky, do¹lo novelizací kompetenèního zákona ke zmìnám v kompetencích obou ministerstev tak, jak vyplývá z textu zákona è. 272/1996 Sb. Je evidentní, ¾e v rozhodné dobì právní øád obsahoval dvì ustanovení, která byla ve zdánlivém vzájemném logickém rozporu: podle jednoho bylo ústøedním vodohospodáøským orgánem Ministerstvo ¾ivotního prostøedí, podle pozdìj¹ího bylo ústøedním orgánem státní správy pro vodní hospodáøství Ministerstvo zemìdìlství (s výjimkou ochrany pøirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojù a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod). Tento rozpor v¹ak je mo¾no odstranit výkladem. Zákon è. 272/1996 Sb. je ve vztahu k zákonu ÈNR è. 130/1974 Sb. zákonem pozdìj¹ím, a proto podle právní zásady lex posterior derogat legi priori je na místì pøijmout závìr, ¾e zákon è. 272/1996 Sb. mlèky derogoval ta ustanovení zákona ÈNR è. 130/1974 Sb., která jsou s ním v rozporu. Od 1. listopadu 1996, kdy zákon è. 272/1996 Sb. nabyl úèinnosti, tedy platí, ¾e ústøedním orgánem státní správy pro vodní hospodáøství je zásadnì Ministerstvo zemìdìlství, a to pouze s výjimkami explicitnì uvedenými v kompetenèním zákonì. Ministerstvo ¾ivotního prostøedí je ve vìcech vodního hospodáøství ústøedním orgánem státní správy toliko pro ochranu pøirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojù a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod. Zatímco kompetence Ministerstva zemìdìlství coby ústøedního orgánu státní správy ve vìcech vodního hospodáøství jsou zalo¾eny na generální klauzuli, pak kompetence Ministerstva ¾ivotního prostøedí stojí na právì opaèném principu pozitivní enumerace. Na toto¾né konstrukci je postaven i § 108 odst. 1 a 2 v souèasné dobì platného vodního zákona è. 254/2001 Sb. Nelze souhlasit s tím, ¾e by zákonodárce pouze projevil tendenci zmìnit rozsah a obsah kompetencí obou ministerstev. Takovému závìru brání sám text § 1 odst. 5 písm. c) zákona è. 272/1996 Sb., v nìm¾ se výslovnì normuje, ¾e pùsobnost ve vìcech vodního hospodáøství, s výjimkami tam uvedenými, pøechází z jednoho ministerstva na druhé. Zákonodárce sotva mohl v uvedeném ustanovení zøetelnìji vyjádøit svoji vùli. zákonì mají stejný význam jako toto¾né pojmy obsa¾ené v zákonì jiném, leda¾e by tu byl zvlá¹tní dùvod pro to, aby jim byl pøiøazen význam jiný, je na místì usuzovat, ¾e pokud se v kompetenèním zákonì hovoøí o ochranì pøirozené akumulace vod, o ochranì vodních zdrojù a o ochranì jakosti povrchových a podzemních vod, rozumí se tím takto oznaèené instituty vodního zákona è. 138/1973 Sb. Ministerstvo ¾ivotního prostøedí proto bylo ústøedním orgánem státní správy na tom úseku vodního hospodáøství, který byl ve vodním zákonì upraven v oddílu prvním èásti tøetí (§ 17-§ 21) a jen¾ byl nadepsán rubrikou Ochrana pøirozené akumulace vod a vodních zdrojù a v oddílu druhém této èásti (§ 22-§ 27) Ochrana jakosti povrchových a podzemních vod . Ministerstvo zemìdìlství pak bylo ústøedním orgánem státní správy na úseku vodního hospodáøství ohlednì ostatních zále¾itostí. Schválení návrhu manipulaèního øádu upravoval vodní zákon v § 9 pod rubrikou Povolení k vodohospodáøským dílùm , jen¾ je øazen do tøetího oddílu èásti druhé. Ze systematického výkladu zákona tedy vyplývá, ¾e schválení manipulaèního øádu nespadá pod ochranu pøirozené akumulace vod a vodních zdrojù ani pod ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, a proto funkèní pøíslu¹nost k rozhodnutí o odvolání nále¾ela Ministerstvu zemìdìlství a nikoliv Ministerstvu ¾ivotního prostøedí. Tato námitka ¾alobce je tedy lichá. Námitce ¾alobce, napadající poru¹ení jeho subjektivního práva vyjádøit se ke v¹em podkladùm napadeného rozhodnutí, lze pøisvìdèit. ®alobce tvrdí, ¾e se dostavil k nahlédnutí do spisu, pøièem¾ zjistil, ¾e spis jednak neobsahuje celé jeho odvolání a jednak ¾e byl doplnìn o mno¾ství podkladù, které nebylo mo¾no technicky opsat; proto za¾ádal o poøízení kopií tìchto podkladù pro rozhodnutí odvolacího orgánu, av¹ak ¾alovaný jeho ¾ádost osly¹el. Správní spis sice neobsahuje protokol èi úøední záznam o nahlédnutí do spisu, kterým by byla tvrzení ¾alobce prokázána, av¹ak ¾alobce k ¾alobì dolo¾il své podání uèinìné u ¾alovaného, opatøené otiskem úøedního razítka ¾alovaného ze dne 15. 10. 2001, jeho¾ obsahem je sdìlení o odepøení mo¾nosti nahlí¾et do spisu, a ¾ádost o informace, konkrétnì o poøízení kopií specifikovaných dokumentù, coby mo¾ných podkladù pro rozhodnutí. S tímto podáním se ¾alovaný v odùvodnìní svého rozhodnutí byl povinen vypoøádat, ale neuèinil tak. Námitku, ¾e správní orgán neumo¾nil nahlí¾et do spisu ¾alobce uplatnil i v doplnìní odvolání, mìl se tedy s ní ¾alovaný ve svém rozhodnutí zabývat. ®alovaný oznámil úèastníkùm, ¾e jsou opatøeny podklady pro rozhodnutí, a pouèil je o mo¾nosti do nich nahlédnout a popøípadì se k nim vyjádøit. ®alobce se dostavil k nahlédnutí do spisu po pøedchozí domluvì dne 15. 10. 2001 (jinak k nahlí¾ení do spisu byl stanoven den 11. 10. 2001 od 8.00 do 12.00 hod., a to v sídle ¾alovaného v Praze; to v¹e pøi poètu nìkolika desítek úèastníkù z j. M.). Dne 16. 10. 2001, tedy hned druhý den po nahlédnutí do spisu ¾alobcem, vydal ¾alobce napadené rozhodnutí. Postup správního orgánu jak je upraven v § 33 odst. 2 správního øádu tak byl postupem ¾alovaného formalizován, ¾alobci nebyla dána reálná mo¾nost vyjádøení se ve smyslu uvedeného ustanovení. Mezi základní pravidla správního øízení patøí v § 3 odst. 2 správního øádu zakotvená zásada souèinnosti, která zahrnuje rovnì¾ vztahy správního orgánu k úèastníkùm øízení. Jejím naplòováním má být docíleno po¾adavku otevøenosti, srozumitelnosti a pøedvídatelnosti rozhodování. Pokud odmítne správní orgán souèinnost úèastníku øízení a neumo¾ní mu seznámit se s listinami, které slou¾ily jako podklad pro rozhodnutí, je takovým postupem nastolen stav, který není v souladu se základními zásadami správního øízení. Takový postup mù¾e mít vliv podmínky pro svoji obranu. Pozice ¾alobce v¹ak byla ztí¾ena i tím, ¾e mu v rámci nahlí¾ení do spisu ¾alovaný neumo¾nil poøídit kopii, a to s formálním odkazem na § 23 odst. 1 správního øádu, dle kterého úèastníci øízení a jejich zástupci mají právo nahlí¾et do spisù s výjimkou protokolù o hlasování a poøizovat si z nich výpisy. Citované ustanovení sice hovoøí toliko o právu poøizovat si výpisy a nestanoví nic o právu poøizovat si opisy, pøípadnì ¾ádat, aby takové opisy poøídil úèastníku øízení správní orgán; to v¹ak neznamená, ¾e takové právo by úèastník správního øízení nemìl. Právo stanoví pravidla pro dobu pøítomnou, co¾ znamená, ¾e je také zapotøebí k jeho výkladu pøistupovat z hlediska doby, kdy k jeho aplikaci dochází. Ka¾dý právní pøedpis nese peèe» doby svého vzniku, av¹ak právní normy v nìm obsa¾ené se v dùsledku spoleèenského vývoje mohou mìnit, ani¾ by se mìnil samotný text zákona. Tak je tomu i v pøípadì § 23 správního øádu. Je zøejmé, ¾e toto ustanovení odpovídá tehdej¹ímu malému roz¹íøení kopírovací kanceláøské techniky po správních úøadech. V dne¹ní dobì, kdy jsou kopírovací stroje bì¾nou souèástí výbavy ka¾dého úøadu, neexistuje jediný rozumný dùvod pro to, aby jich nebylo vyu¾íváno pro zhotovování opisù úèastníkùm øízení, kteøí o to po¾ádají. Jinak øeèeno, právo na poøizovat si opisy ze správního spisu, pøípadnì po¾adovat poøízení takových opisù, tu je, aè není v textu § 23 správního øádu výslovnì zakotveno; vyplývá nejen implicitnì z tohoto ustanovení, ale i ze shora zmínìné zásady souèinnosti. V této souvislosti se nabízí rovnì¾ srovnáním s obèanským soudním øádem, trestním øádem, soudním øádem správním èi zákonem o správì daní a poplatkù: ve v¹ech tìchto procesních pøedpisech, upravujících civilní øízení soudní, trestní øízení, správní soudnictví a daòové øízení, je zakotveno nejen právo poøizovat si ze spisu výpisy, ale té¾ opisy. Právní øád je jednotný, a proto v pochybnostech o výkladu urèitého ustanovení je tøeba jej také jednotnì vykládat, tj. vykládat jej v souladu se právním øádem jako systematickým celkem, a nikoliv s ním rozpornì. Je nutno podotknout, ¾e s vydáváním stejnopisù, opisù, fotokopií, výpisù nebo písemných informací z úøedních spisù poèítá i zákon ÈNR è. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, (polo¾ka 3 sazebníku správních poplatkù). Ze v¹ech tìchto dùvodù je zjevné, ¾e doslovný jazykový výklad, k nìmu¾ se uchýlil ¾alovaný, je naprosto neudr¾itelný a vede k nezákonným následkùm. Druhé ¾alobní námitce tedy lze pøisvìdèit. Shora uvedený postup ¾alovaného znamenal tak výrazné poru¹ení procesních práv ¾alobce, ¾e nade v¹í pochybnost mohl mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, a sám o sobì skýtá dostateèný dùvod pro jeho zru¹ení. Dal¹í vá¾né procesní pochybení, které mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, spoèívá v tom, ¾e se správní orgány dostateènì nezabývaly námitkami, které ¾alobce vzná¹el v prùbìhu øízení. V napadeném rozhodnutí samém ¾alovaný nereaguje dostateènì konkrétním zpùsobem na odvolací námitky ¾alobce procesního charakteru. V odùvodnìní rozhodnutí se tìmito námitkami zabývá jediná a je¹tì k tomu nesrozumitelná vìta. Co se týèe vìcných námitek, uplatnìných ¾alobcem jak pøed správním orgánem I. stupnì, tak zejména v podaném odvolání, patøí mezi nì zejména ty, jimi¾ ¾alobce vytýká nezji¹tìní skuteèných odbìrù vody za situace, kdy byla zásobní funkce vodního díla odvozena od po¾adavkù odbìratelù, zatopení významného krajinného prvku-lu¾ního lesa vzrostlého na dnì, obna¾eném po upu¹tìní nádr¾í po dobu pìti let, a souvisejících pøirozených biotopù, podstatné zmen¹ení nevypoøádání se s novou koncepcí vyu¾ití vodního díla (Politika M®P k problematice Novomlýnských nádr¾í ). Jak je v¹ak zøejmé z ¾alobou napadeného rozhodnutí (str. 4 nahoøe), v jeho odùvodnìní se ¾alovaný vyjadøoval pouze k námitkám odvolatelù Èeského ramsarského výboru (ÈRV), Obèanského sdru¾ení Poradního sboru Pálava (OSPSP), Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR (AOPK) a Moravského rybáøského svazu Brno (MRS), pøièem¾ ¾alobce, jako¾to úèastník øízení a odvolatel nebyl v èásti odùvodnìní, vyjadøující se k námitkám odvolatelù, vùbec zmínìn. Nelze tedy pøezkoumat, zda se v napadeném rozhodnutí ¾alovaný vyrovnal i s odvolacími dùvody ¾alobce, nebo zda pouze pov¹echnì zhodnotil námitky vznesené ostatními úèastníky øízení. Rozhodnutí odvolacího orgánu musí být opatøeno rozhodovacími dùvody, aby soud mohl pøezkoumat skutkové i právní premisy, na nich¾ bylo rozhodnutí zalo¾eno. Pokud v¹ak rozhodnutí nevyèerpává obsah obrany, tedy nevypoøádá-li se vyèerpávajícím zpùsobem s námitkami ¾alobce uvedenými v opravném prostøedku, pak tento po¾adavek nesplòuje. Takové rozhodnutí je rozhodnutím nepøezkoumatelným. Tato skuteènost je v rozporu se zákonem obzvlá¹tì v pøípadì, jakým je souzený pøípad, kdy ¾alobci nále¾í pouze procesní oprávnìní, tedy pouze mo¾nosti tvrdit poru¹ení svých procesních práv. Ze základních zásad, ovládajících správní øízení plyne povinnost odvolacího orgánu, aby své rozhodnutí odùvodnil jasným a urèitým zpùsobem do té míry, ¾e z nìho musí být patrno, z jakých podkladù vycházel, které podklady byly pou¾ity pro jeho rozhodnutí, které nikoli a proè. Je vadou ¾alobou napadeného rozhodnutí, pokud se v nìm rozhodující orgán nevypoøádal se v¹emi ¾alobcem namítanými skuteènostmi, jejich¾ poru¹ení mohlo ve svém závìru zpùsobit nezákonnost takového rozhodnutí. Vá¾ným poru¹ením procesních zásad byla skuteènost, ¾e správní orgán vylouèil ze správního spisu souèást odvolání ¾alobce, tj. protokoly o výsledcích provìrky ve vodním hospodáøství, kterou vykonalo ve dnech 4. a 5. 12. 2000 Ministerstvo ¾ivotního prostøedí. Z tìchto pøilo¾ených protokolù ¾alobce v odvolání dovozoval, ¾e z výsledkù provìrky je zøejmé, ¾e Okresní úøad Bøeclav pøed vydáním rozhodnutí vìdìl, ¾e nároky na odbìry vody nejsou právnì závazné, nebo» podmínkou jejich závaznosti je dle pøíslu¹ných stavebních povolení zkolaudování staveb; rozhodnutí o vý¹ce hladiny 170,00 m n. m. proto dle názoru ¾alobce nevycházelo ze spolehlivì zji¹tìného stavu vìci. Takovým postupem do¹lo k vadì øízení, a to jak ze strany správního orgánu, který nemù¾e sám o své vùli rozhodnout, které podklady budou odvolacím orgánem vyu¾ity pro rozhodnutí samotné a èást odvolání (pøilo¾ené protokoly) vyèlenit z podkladù slou¾ících rozhodnutí, do¹lo v¹ak k pochybení i na stranì ¾alovaného, který se s touto námitkou ¾alobcem uplatnìnou v odvolání nikterak v ¾alobou napadeném rozhodnutí nevypoøádal, neuvedl, zda zji¹tìní uèinìná jiným orgánem mají èi nemají vliv na výrok rozhodnutí samotného a nebo, zda je taková námitka nerelevantní a z jakého dùvodu. Ji¾ tato absence odùvodnìní napadeného rozhodnutí zpùsobuje jeho nepøezkoumatelnost soudem, nebo» není z rozhodnutí zøejmé, jak se s nastolenou námitkou ¾alovaný vypoøádal. Procesních pochybení se dopustil rovnì¾ správní orgán I. stupnì. ®alobce oznaèil protokol o ústním jednání ze dne 28. 3. 2000, sepsaný a¾ 2. 5. 2000, jako odporující § 22 správního øádu; ¾alovaný jej tedy nemohl pou¾ít jako podklad pro své rozhodnutí. o provedených dùkazech, o vyjádøeních úèastníkù øízení, o ústním jednání a o hlasování sepí¹e správní orgán protokol. Z protokolu musí být zejména patrno, kdo, kde a kdy øízení provádìl, pøedmìt øízení, které osoby se ho zúèastnily, jak øízení probíhalo, jaké návrhy byly podány a jaká opatøení byla pøijata; v protokolu o hlasování se uvede té¾ výrok rozhodnutí a výsledek hlasování. Protokol podepisují po pøeètení v¹echny osoby, které se jednání zúèastnily, a pracovník (èlen) správního orgánu provádìjícího øízení, protokol o hlasování v¹ichni pøítomní èlenové správního orgánu. Odepøení podpisu, dùvody tohoto odepøení a námitky proti obsahu protokolu se v nìm zaznamenají. Je skuteèností, ¾e jedinì protokol je v tìchto pøípadech pramenem toho, co pøi ústním jednání uvedli úèastníci øízení, vypovìdìli svìdci, co bylo zji¹tìno pøi místním ¹etøení, èi jaké dal¹í procesní úkony byly provedeny a s jakým výsledkem. Protokol je dùkazním prostøedkem a podává dùkaz o tom, co je v nìm uvedeno. Bylo-li svoláno ústní jednání na den 28. 3. 2000 a tento den se konalo, av¹ak protokol byl sepsaný a¾ dnem 2. 5. 2000, nemù¾e takový protokol splòovat bezezbytku zákonné nále¾itosti protokolu; tato vada v¹ak nedosáhla takové intenzity, ¾e by zpùsobila nezákonnost rozhodnutí ve vìci samé. Jak bylo ovìøeno ze správního spisu, zápis z ústního jednání konaného dne 28. 3. 2000 byl sice sepsán a¾ 2. 5. 2000, jeho souèástí v¹ak byly námitky a pøipomínky zúèastnìných stran, mj. i samotného ¾alobce. ®alobce tedy mohl uplatnit a také uplatnil své námitky a pøipomínky k projednávané vìci. Proto jeho tvrzení, ¾e byl postupem správního orgánu zkrácen na svých právech, není dùvodné, nebo» na mo¾nosti obrany nebyl ¾alobce zkrácen zpùsobem, který by v tomto smìru zpùsobil nezákonnost napadeného rozhodnutí. Podle základních pravidel øízení (§ 3 odst. 1, 2 a 4 správního øádu) správní orgány postupují v øízení v souladu se zákonem a jinými právními pøedpisy, jsou povinny chránit práva a zájmy obèanù, postupovat v øízení v úzké souèinnosti s obèany a dát jim v¾dy pøíle¾itost, aby mohli svá práva a zájmy úèinnì hájit, zejména se vyjádøit k podkladu rozhodnutí, a uplatnit své návrhy. Tìmto po¾adavkùm ¾alovaný vyhovìl, skuteènost, ¾e o ústním jednání konaném dne 28. 3. 2000 byl sepsán zápis a¾ dne 2. 5. 2000 ve svém souhrnu nevedlo k nezákonnosti pøezkoumávaného rozhodnutí. Na zákonnost ov¹em mohla mít vliv vada øízení spoèívající ve stanovení nepøimìøené lhùty k vyjádøení k pøepracované verzi manipulaèních øádù. ®alobce obdr¾el pøepracovanou verzi manipulaèních øádù s tím, aby se k nim vyjádøil do 25. 6. 2000, tedy do osmi dnù, pøièem¾ k uvedenému datu bylo správní øízení koncentrováno. Takové stanovení lhùty (termínu) k vyjádøení není samo o sobì poru¹ením procesních pøedpisù. Rozhodnutí správního orgánu I. stupnì v¹ak bylo následnì vydáno a¾ po necelých jedenácti mìsících (dne 11. 4. 2001). V takovém pøípadì se v¹ak lhùta pro vyjádøení ¾alobce tak, jak byla stanovena správním orgánem, jeví jako zcela nepøimìøená. Na pøimìøenost èi nepøimìøenost uvedené lhùty lze usuzovat zejména z rozsahu materiálu, k nìmu¾ se má úèastník øízení vyjadøovat, z jeho slo¾itosti, z odborné úrovnì, z dùsledkù, které z nìj pro úèastníka øízení èi pro spoleènost vyplývají, jako¾ i z celkové doby trvání øízení. V daném pøípadì se jednalo o rozsáhlý materiál vysoké odborné úrovnì a s významnými dopady na ¾ivotní prostøedí, pøièem¾ øízení probíhalo i po uplynutí lhùty k vyjádøení je¹tì øadu mìsícù. Ze souhrnu tìchto skuteèností potom vyplývá i závìr, ¾e osmidenní lhùta k vyjádøení je nepøimìøenì krátká, a neumo¾òuje skuteèný výkon práva vyjádøit se ke v¹em podkladùm. V. Závìr nezákonné rozhodnutí. Postupem správních orgánù do¹lo v dané vìci k poru¹ení ustanovení § 3 odst. 2, 3, 4, § 22 odst. 3, § 23 odst. 1, § 32, § 33, § 56, § 57 odst. 2, § 59 odst. 1 a 2 správního øádu. Napadené rozhodnutí je nepøezkoumatelné pro nedostatek dùvodù, nebo» správní orgán se nezabýval námitkami uvedenými ¾alobcem v odvolání. Rovnì¾ do¹lo k podstatnému poru¹ení ustanovení o øízení pøed správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o vìci samé. Z tìchto dùvodù zdej¹í soud napadené rozhodnutí ¾alovaného dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a c) s. ø. s. a ustanovení § 78 odst. 1 s. ø. s. zru¹il a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. V tomto øízení bude ¾alovaný vázán právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ø. s.). O náhradì nákladù øízení soud rozhodl dle ust. § 60 odst. 1 s. ø. s. ®alovaný, který nemìl v tomto soudním øízení úspìch, nemá právo na náhradu nákladù øízení. Úspì¹ný ¾alobce vznesl nárok na náhradu nákladù spojených s poøizováním kopií èásti spisu. Na náhradu tìchto nákladù má ¾alobce proti ¾alovanému právo podle § 60 odst. 1 s. ø. s., a to ve vý¹i 480 Kè.

https://www.zakonypreludi.sk/print/zz/1948-181/znenie-19530101.htm

181/1948 Zb. Zákon o organisaci peněžnictví. | Znenie 01.01.1953 Zákon č. 181/1948 Zb.Zákon o organisaci peněžnictví. https://www.zakonypreludi.sk/zz/1948-181 (v znení č. 161/1949 Zb., 84/1952 Zb., 84/1952 Zb.) Čiastka 66/1948 Platnosť od 03.08.1948 do31.12.1989 Účinnosť od 01.01.1953 do31.12.1989 První čast. (3) Nároky zaměstnanců ze smluv a předpisů o pensijním zaopatření jejich a jejich rodinných příslušníků zůstávají nedotčeny. Platí o nich ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, zejména § 268, odst. 5 a § 270, odst. 9. Neúměrně vysoké odbytné nebo odpočivné a zaopatřovací požitky, vyplácené z prostředků ústavů nebo jejich nadlepšovacích fondů, mohou býti sníženy na přiměřenou výši, odpočivné a zaopatřovací požitky však nikoliv pod jejich výměru podle předpisů o národním pojištění zaměstnanců. Druhá čast. Jako národní podniky jsou organisovány: a) banky - národní podniky, které vznikly přeměnou z akciových bank podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 102 Sb., o znárodnění akciových bank, nebo které budou zřízeny podle tohoto zákona; b) Poštovní spořitelna, zřízená zákonem ze dne 23. září 1930, č. 143 Sb., o Poštovní spořitelně, změněným a doplněným zákonem ze dne 20. července 1948, č. 182 Sb., kterým se rozšiřuje působnost a mění právní povaha Poštovní spořitelny; c) Investiční banka, zřízená zákonem ze dne 20. července 1948, č. 183 Sb., o Investiční bance. Banky jsou jako národní podniky majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení. Jsou samostatné právnické osoby a zapíší se do obchodního (firemního) rejstříku jako firmy jednotlivců. Banka je povinna užívati ve firmě označení „národní podnik“. Jiné než národní podniky nesmějí tohoto označení užívati. (1) Banku spravuje a navenek zastupuje sedmičlenné představenstvo skládající se z předsedy, místopředsedy a dalších pěti členů. Jde-li o banku s celostátní působností, rozšiřuje se představenstvo o další dva členy. (2) Předsedu, místopředsedu a další tři členy představenstva jmenuje ministr financí. Zbývající dva členy (náhradníky) si zvolí zaměstnanci banky ze svého středu prostřednictvím příslušného orgánu jednotné odborové organisace; jejich volbu potvrzuje ministr financí. Jde-li o banku s celostátní působností, jmenuje ministr financí dalšího čtvrtého člena a zaměstnanectvo zvolí ze zaměstnanců oblastního ústavu dalšího třetího člena (náhradníka). Členové (náhradníci) mohou býti kdykoliv odvoláni. (3) Členem (náhradníkem) představenstva může býti jen občan Československé republiky, který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti. Nesmí vykonávati funkci nebo činnost, která je v rozporu se zájmy banky. (4) Předseda a místopředseda představenstva vykonají do rukou ministra financí nebo jeho zástupce slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti. Stejný slib vykonají členové představenstva (náhradníci) do rukou jeho předsedy. (5) Představenstvo je povinno spravovati banku s péčí řádného hospodáře a jeho členové ručí za škodu, kterou způsobí nesplněním svých povinností. (1) Běžné obchodní věci banky obstarává a usnesení představenstva vykonává ředitel. O usnesení, které je v rozporu se zájmy banky, je povinen ihned zpraviti dozorčí radu (§ 16). (2) Není-li představenstvo schopno se usnášeti a je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil sám potřebná opatření a podal o nich představenstvu zprávu v nejbližší jeho schůzi. (3) Ředitele zastupuje podle potřeby jeden nebo více náměstků se všemi jeho právy a povinnostmi. (4) Ustanovení § 14, odst. 3 a 5 platí obdobně i pro ředitele. (5) Ředitele banky a jeho náměstka (náměstky) jmenuje a odvolává ministr financí na návrh představenstva a po slyšení jednotné odborové organisace. (1) Na činnost banky ve všech jejích odvětvích dozírá dozorčí rada, skládající se z předsedy, místopředsedy a dalších pěti členů. Jde-li o banku s celostátní působností, rozšiřuje se dozorčí rada o dva další členy. (2) Ustanovení § 14, odst. 2 až 4, jakož i odstavce 5, pokud se týká ručení, platí obdobně i tu. Zřizovati, slučovati nebo zrušovati banky je dovoleno jen se souhlasem vlády. Návrhy podává ministr financí. Opatření, k němuž dojde, vyhlásí ministr financí v Úředním listě. Banky podléhají daňové povinnosti podle předpisů o podnicích veřejně účtujících a poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky. Od svého vzniku podléhají poplatkovému ekvivalentu podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, při čemž se však na ně nevztahují ustanovení § 8 a § 17, odst. 1 téhož zákona. Předpisy o akciových bankách a jim neodporující předpisy o akciových společnostech platí obdobně i o bankách, pokud tento zákon nestanoví jinak. Banky se řídí stanovami, o nichž se usnáší představenstvo. Stanovy, jejich změny a doplňky schvaluje ministr financí.

http://kraken.slv.cz/III.US338/10

III. ÚS 338/10 III.ÚS 338/10 ze dne 25. 2. 2010 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Š., zastoupeného JUDr. Miroslavem Kříženeckým, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 2033/21, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. 7 To 532/2009, a usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 10. 2009, sp. zn. 3 PP 225/2009, takto: Ústavní stížností, podanou co do formálních náležitostí v souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákonem o Ústavním soudu"), napadl stěžovatel v záhlaví označená usnesení, jimiž byla zamítnuta jeho žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Stěžovatel tvrdí, že uvedenými rozhodnutími soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy"). 1/ Při posuzování podmínky "náhrady škody" obecné soudy nezohlednily, "jak obtížné je zapojování se do práce ve výkonu trestu a jak obtížné je tedy z výkonu trestu hradit způsobenou škodu", čímž ve svých důsledcích "vlastně vědomě oddalují možnost, aby stěžovatel začal způsobenou škodu hradit". Poukaz stížnostního soudu na zajištění úhrady "nákladů na obhajobu a na znalecký posudek" přehlíží, že ji provedli jeho rodiče, přičemž obdobný způsob náhrady škody by postrádal "výchovný účel", a představuje podle stěžovatele "výčitku", která "snad není hodna soudu působícího v právním státě". 2/ Ve vztahu k "prognóze vedení řádného života" obecné soudy, míní stěžovatel, neuplatnily nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, co do požadavku nastolení vztahu přiměřené a spravedlivé rovnováhy mezi omezením základních práv jednotlivce a veřejným zájmem, a namísto toho akcentovaly represivní účel trestu, přičemž soud prvního stupně nepřijatelně konstatoval, že generální prevence vyžaduje, aby trest byl vykonán "beze zbytku". Pakliže soudy zdůraznily, že znalci na podkladě zjištěné "emoční nestability odsouzeného" dospěli k závěru, že není u něho vyloučen, "v případě, že by požil alkohol", atak "zvýšené agresivity", vyslovily požadavek garance budoucího chování, jejíž poskytnutí by předpokládalo, aby "znalci byli vědmy, které musí předvídat vše, co v budoucnu u člověka může nastat". 3/ Stížnostní soud "vyčetl, byť skrytě", stěžovateli coby "právnímu laikovi", že využil příslušných procesních práv ("všech možných opravných prostředků"), ačkoli ze stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti v jeho prospěch vyplývá, že i "erudovaní právníci měli určité pochybnosti" o správnosti výsledku předcházejícího řízení. 4/ Obecné soudy nesprávně vyložily § 61 odst. 1 písm. a) a § 62 odst. 1 tr. zákona, neboť v případě splnění zákonných předpokladů "nejde o vůli, či nevůli soudu", zda odsouzeného podmíněně propustit na svobodu. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl podle § 61 odst. 1 písm. a) a § 62 odst. 1 tr. zákona jeho žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, který byl stěžovateli uložen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. 16 T 11/2001, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2001, sp. zn. 11 To 40/2001 [jím byl stěžovatel uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zákona ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona, spáchaným formou spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zákona, a za trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 13 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zákona zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou]. Konec trestu připadá na den 11. 3. 2014 a lhůta pro podmíněné propuštění uplynula dne 11. 9. 2009. Obecné soudy odůvodnily ústavní stížností napadená usnesení tak, že stěžovatel sice splnil část z předpokladů podmíněného propuštění podle § 61 odst. 1 písm. a) a § 62 odst. 1 tr. zákona tím, že vykonal zákonem předepsanou dobu trestu odnětí svobody a (jak upřesnil stížnostní soud) prokázal polepšení (během výkonu trestu svobody byl kázeňsky odměněn dvacetdvakrát, v předchozích třech letech "průměrně" dvakrát za rok), avšak další podmínka, totiž existence odůvodněného očekávání, že v budoucnu povede řádný život, splněna dosud není; stížnostní soud mimo jiné konstatoval, že stěžovatel nepřistoupil k náhradě škody, již trestným činem způsobil, a oba soudy též připomenuly "rysy emoční nestability" stěžovatele, a zejména okolnost, že stěžovatel byl odsouzen pro zvlášť závažnou trestnou činnost násilného charakteru, přičemž trestné činnosti se dopouštěl v minulosti opakovaně. Podle § 61 odst. 1 písm. a) a § 62 odst. 1 tr. zákona po výkonu dvou třetin uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta republiky zmírněného trestu odnětí svobody může soud odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Jelikož platí, že není ústavně zaručeného práva na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, je především věcí obecných soudů, aby posoudily, zda jsou dány zákonem předvídané podmínky pro aplikaci tohoto institutu a své úvahy v tomto směru zákonem stanoveným postupem odůvodnily (srov. kupříkladu usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2005, sp. zn. III. ÚS 285/05, ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. III. ÚS 612/05, ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. III. ÚS 60/06, a ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. III. ÚS 1845/09). V rovině ústavněprávního přezkumu proto zůstává k posouzení, zda napadená rozhodnutí a jim předcházející řízení respektují principy spravedlivého procesu (práva na soudní ochranu), dovozovaného z čl. 36 odst. 1 Listiny. Vzhledem k obsahu ústavní stížnosti jde tedy o to, zda užitým výkladem a aplikací citovaných ustanovení § 61 odst. 1 písm. a) a § 62 odst. 1 tr. zákona nebyly založeny nepřijatelné ústavněprávní konsekvence, tj. zda nebyl soudy uplatněn výklad, jež je výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení z těch standardů, jež jsou v soudní praxi respektovány (a představuje tím nepředvídatelnou interpretační libovůli), resp. je v rozporu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti (srov. kupříkladu nález ze dne 2. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 269/99, N 33/17 SbNU 235). Výklad rozhodných podmínek, že odsouzený "prokázal polepšení" a že lze "očekávat, že v budoucnu povede řádný život" [§ 61 odst. 1 písm. a) tr. zákona], je z povahy věci založen v rovině tzv. soudního uvážení, směřujícího k vymezení relativně neurčitého pojmu; o relevantní nesprávnost zde pak může jít jen tehdy, nemohou-li soudem dosažené závěry obstát vůbec, zatímco není samo o sobě rozhodné, že význam hledisek, jež pro ně soud pokládal za určující, může být hodnocen též odlišně. Důvodem k zásahu Ústavního soudu je tím až stav, kdy soudy podaný výklad je výrazem zjevného faktického omylu či logického excesu; teprve tehdy lze mít za to, že bylo dosaženo ústavněprávní roviny problému tím, že podaný právní výklad představuje nepřípustnou svévoli, resp. libovůli (srov. kupříkladu usnesení ze dne 20. 4. 2006, sp. zn. III. ÚS 31/06). Hledisko náhrady škody (k níž ani po více než devíti letech výkonu trestu odnětí svobody stěžovatel relevantně nepřistoupil, což zdůvodnil jen paušálním poukazem na "obtížnost zapojování se do práce ve výkonu trestu", a započetí plnění reparační povinnosti po svém případném podmíněném propuštění zmínil jen v obecné rovině, na podkladě příslibu rodičů ohledně "možnosti zajištění práce v Rakousku"), byť je nelze přeceňovat, obecné soudy aplikovaly přiměřeně, a oproti názoru stěžovatele nikoli izolovaně (tj. bez přihlédnutí k jeho konkrétní situaci). Obecné soudy neočekávaly od výsledků znaleckého zkoumání absolutní záruku vedení řádného života po podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody stěžovatelem, avšak - ústavněprávně adekvátně - zohlednily zjištěné (specifické) rizikové faktory, zvyšující pravděpodobnost další trestné činnosti, a to též se zřetelem ku stěžovatelovu delikventnímu chování v minulosti. Kritizovatelný názor soudu prvního stupně ohledně dopadu hledisek "generální prevence" stížnostním soudem převzat nebyl. Nelze ani stížnostnímu soudu bez dalšího vytýkat, že upozornil na existenci vnitřního rozporu mezi obsahovým vymezením opravných prostředků (jejichž využití uznal coby nezadatelné "právo") nesouhlasem stěžovatele se závěry obecných soudů ohledně svého srozumění s možným usmrcením poškozeného, a jeho tvrzeními uplatněnými ku podpoře podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, totiž že "od počátku své pochybení akceptoval a snažil se o nápravu". Jestliže bylo v trestním řízení prokázáno, že stěžovatel byl s eventuálním usmrcením poškozeného srozuměn (a výsledek tohoto řízení aproboval Ústavní soud usnesením ze dne 13. 7. 2006, sp. zn. I. ÚS 340/05), ačkoli před obecnými soudy (resp. v ústavní stížnosti) tvrdil opak, o jeho neprodleném "akceptování pochybení" nemůže být řeč. Z okolnosti, že ministr spravedlnosti v rámci stížnosti pro porušení zákona vyslovil pochybnosti, zda vskutku "domluva pachatelů zahrnovala i eventuální možnost vzniku následku předpokládaného trestním právem" a zda "bylo nad jakoukoli pochybnost prokázáno, že byli domluveni všichni obvinění i na eventuálním usmrcení příslušníka společnosti GROUP 4 Securitas, a. s. a že by dokonce střílející obviněný P. Š. byl s eventuálním smrtelným následkem srozuměn" [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 4 Tz 31/2005, kterým byla podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. řádu stížnost pro porušení zákona zamítnuta], stěžovatel nemůže ničeho vytěžit, neboť sám (bezpochyby narozdíl od ministra spravedlnosti) disponoval - nezprostředkovanou - vědomostí o svém vztahu k eventuálnímu následku vlastního jednání. A konečně k námitce "neexistencí diskreční pravomoci soudů" při splnění podmínek dle § 61 odst. 1 písm. a) a § 62 odst. 1 tr. zákona se sluší uvést, že ústavní stížností otevřená otázka mít průmět do výsledku řízení o podmíněném propuštění nemohla, neboť obecné soudy dovodily, že zákonné předpoklady ve stěžovatelově věci naplněny nebyly. Ústavnímu soudu pak přísluší se omezit na zjištění, že tento závěr vybočením z akceptovaných interpretačních standardů ("zjevným omylem" či jiným excesem) není, a s výkladovou svévolí jej spojovat jakkoliv nelze. Stěžovatelovy námitky proti rozhodnutím obecných soudů proto nejsou způsobilé posunout věc jeho ústavní stížnosti do ústavněprávní roviny, a že Ústavní soud není běžnou přezkumnou instancí, bylo vyloženo již v předchozím. Porušení ústavně zaručených práv ve stěžovatelově věci tudíž doloženo nebylo; ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou proto Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu (v senátě a bez jednání) odmítl. Překážku rozhodnutí o předmětné ústavní stížnosti nepředstavuje probíhající řízení o ústavní stížnosti spoluodsouzeného P. Š. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. 7 To 533/2009, a usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 10. 2009, č. j. 3 PP 220/2009, vedené pod sp. zn. I. ÚS 337/10, jehož výsledek právě vydané usnesení samozřejmě nepredisponuje.

http://kraken.slv.cz/3Azs382/2005

3Azs382/2005 è. j. 3 Azs 382/2005-79 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Souèkové a soudcù JUDr. Jaroslava Vla¹ína a JUDr. Milana Kamlacha v právní vìci ¾alobce Z. T., zastoupeného JUDr. Janou Kopáèkovou, advokátkou se sídlem námìstí Kinských 3, Praha 5, proti ¾alovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migraèní politiky, se sídlem Nad ©tolou 3, po¹t. schránka 21/OAM, Praha 7, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 6. 9. 2004, èj. OAM-3441/VL-10-P06-2003, vedené u Mìstského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Az 37/2004, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2005, èj. 7 Az 37/2004-45, Rozhodnutím ¾alovaného oznaèeným v záhlaví tohoto rozsudku nebyl ¾alobci (dále té¾ stì¾ovatel ) udìlen azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (zákon o azylu), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù; souèasnì na nìj nebyla vzta¾ena pøeká¾ka vycestování podle § 91 zákona o azylu. ®alovaný se jako pøedbì¾nou otázkou zabýval tím, zda je ¾alobce osobou bez státního obèanství, jak prohlásil èestným prohlá¹ením ze dne 27. 5. 2004, èi zda je obèanem Ruské federace, jak vyplývá z èestného prohlá¹ení ze dne 17. 7. 2003 a dospìl k závìru, ¾e ¾alobce je obèanem Ruské federace a ¾ádost o udìlení azylu byla tedy posuzována ve vztahu k Ruské federaci. Podle ¾alovaného byla dùvodem ¾ádosti ¾alobce o azyl snaha o legalizaci pobytu na území Èeské republiky; ¾alobce podle svých slov opustil zemi pùvodu rovnì¾ kvùli protikavkazským náladám. ®alovaný uvedl, ¾e ¾alobce netvrdil ¾ádnou skuteènost svìdèící o pronásledování za uplatòování politických práv a svobod. Ohlednì snahy ¾alobce o legalizaci pobytu na území Èeské republiky ¾alovaný odkázal na instituty zákona è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky a o zmìnì nìkterých zákonù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o pobytu cizincù ). K tvrzeným protikavkazským náladám ¾alovaný uvedl, ¾e ¾alobce neuvedl ¾ádnou skuteènost vedoucí k závìru, ¾e by byl v Ruské federaci pronásledován z dùvodu rasy, národnosti, nábo¾enství, pøíslu¹nosti k urèité sociální skupinì nebo pro zastávání urèitých politických názorù, ¾e by mu takové pronásledování pøímo hrozilo nebo ¾e byl mìl odùvodnìný strach z pronásledování z nìkterého z tìchto dùvodù; nebyly tedy splnìny podmínky pro udìlení azylu podle § 12 písm. a) a b) zákona o azylu. ®alovaný se dále vyjádøil k neudìlení azylu podle § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona o azylu. ®alovaný se zabýval i pøeká¾kou vycestování podle § 91 zákona o azylu, neshledal v¹ak, ¾e by ¾alobci hrozilo v zemi pùvodu nebezpeèí muèení, nelidského nebo poni¾ujícího zacházení nebo trestu; pøitom odkázal mj. na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve vìcech Vilvarajah a Costello-Roberts. Rozsudkem Mìstského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2005, èj. 7 Az 37/2004-45, byla zamítnuta ¾aloba proti tomuto rozhodnutí ¾alovaného. K námitkám ¾alobce smìøujícím do správního øízení soud uvedl, ¾e ve správním spise je zalo¾en prùkaz tlumoènice z jazyka arménského, v daném pøípadì tedy nebylo nutné tlumoèníka ustanovovat. Soud dále uvedl, ¾e obsahem správního spisu jsou dva datované protokoly o pohovoru, není tedy pravdou, ¾e by protokol o pohovoru nebyl datován. Námitku, ¾e ¾alovaný pochybil, kdy¾ pohovor vedl v jazyce arménském, soud oznaèil za úèelovou, nebo» ¾alobce ve správním øízení výslovnì po¾adoval provedení pohovoru v tomto jazyce. K námitce ¾alobce týkající se nesprávného posouzení otázky jeho státního obèanství soud uvedl, ¾e ¾alovaný správnì vycházel ze skuteènosti, ¾e se ¾alobce v dobì rozhodné (tj. jeden rok od nabytí úèinnosti zákona Ruské federace o státním obèanství-tedy ode dne 6. 2. 1992 do dne 6. 2. 1993) státního obèanství nevzdal, pøièem¾ jinou skuteènost svìdèící o zániku státního obèanství ¾alobce neuvedl. Tvrzení ¾alobce o pozbytí státního obèanství Ruské federace je nevìrohodné i z dùvodu, ¾e ¾alobce v prùbìhu øízení o udìlení azylu zásadním zpùsobem mìnil informace o svém státním obèanství. Soud vìc uzavøel tak, ¾e ¾alovaný správnì posoudil azylové dùvody ¾alobce ve vztahu k zemi jeho státního obèanství, tedy k Ruské federaci. Soud se v dal¹í èásti odùvodnìní ztoto¾nil s názorem ¾alovaného, ¾e dùvodem ¾ádosti ¾alobce o udìlení azylu byla pøedev¹ím snaha o legalizaci pobytu na území Èeské republiky. Podle soudu ¾alobce v øízení o udìlení azylu ani v ¾alobì neuvedl jediný konkrétní problém, který v Ruské federaci mìl kvùli své národnosti. Ani skuteènost, ¾e ¾alobce opustil Ruskou federaci v roce 1993 a od té doby se tam nevrátil, pøièem¾ mezitím ¾il a pracoval ve Spojených státech amerických a v Èeské republice, a v obou zemích mìl povolen pobyt, svìdèí o závìru, ¾e podání ¾ádosti o udìlení azylu v Èeské republice je pouze snahou o prodlou¾ení legálního pobytu v Èeské republice a nikoliv obavou z pronásledování. ®alobce podal ¾ádost o udìlení azylu poté, co mu nebylo udìleno obèanství Spojených státù amerických a uplynula mu platnost turistického víza v Èeské republice. Soud se ztoto¾nil s názorem ¾alovaného, ¾e ¾alobce mìl vyu¾ít spí¹e institutù zákona o pobytu cizincù. K tvrzení ¾alobce, ¾e ve správním spise nejsou zalo¾eny podklady pro rozhodnutí, jmenovitì zprávy o zemi pùvodu ¾alobce-informace Ministerstva vnitra Velké Británie a zpráva Ministerstva zahranièních vìcí USA, soud uvedl, ¾e ¾alovaný v dané vìci neshledal dùvody pro udìlení azylu, ani¾ by vìc posuzoval na základì informací o zemi pùvodu ¾alobce. Nepøesnost v odùvodnìní rozhodnutí ¾alovaného, ¾e vycházel z informací, které shromá¾dil ohlednì politické a ekonomické situace a stavu dodr¾ování lidských práv v Ruské federaci, aèkoliv se z nich v dal¹ím odùvodnìní nevychází, nemá podle soudu vliv na zákonnost rozhodnutí ¾alovaného. K námitkám ¾alobce smìøujícím proti rozhodnutí o neexistenci pøeká¾ky vycestování podle § 91 zákona o azylu soud uvedl, ¾e byla uplatnìna po uplynutí lhùty pro roz¹íøení ¾alobních bodù ve smyslu § 71 odst. 2 s. ø. s. a proto k ní soud nepøihlédl. K námitkám proti neudìlení humanitárního azylu soud odkázal na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 19. 7. 2004, èj. 5 Azs 105/2004-72, s tím, ¾e udìlení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu je výsledkem správního uvá¾ení a jeho pøezkum je proto velmi omezený; do vlastní rozhodovací èinnosti správního orgánu ji¾ soud ve správním soudnictví v takovém pøípadì zasahovat nemù¾e. Ze v¹ech uvedených dùvodù Mìstský soud v Praze ¾alobu jako nedùvodnou zamítl. Ve vèasné kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel uplatnil dùvody podle § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ø. s. Stì¾ovatel je pøesvìdèen, ¾e se ¾alovaný ani soud dostateènì nezabývaly otázkou diskriminace ¾alobce z dùvodu národnosti. V obou rozhodnutích se zdùrazòují zejména dùvody ekonomické; ty sice ¾alobce uvedl, av¹ak souèasnì s odkazem na diskriminaci z dùvodu národnosti a místa narození. Stì¾ovatel uvedl, ¾e je Armén narozený v Íránu. ®alobce na doklad svých tvrzení uvedl, ¾e v K., kde ¾il, byli bezdùvodnì zabiti dva Arméni, a tato událost byla impulsem pro odchod ¾alobce do USA, kde se rovnì¾ setkal s diskriminací z dùvodu místa jeho narození. Stì¾ovatel poukázal na to, ¾e výskyt protikavkazských nálad potvrdila i zpráva Ministerstva vnitra Velké Británie z øíjna 2002 a zpráva Ministerstva zahranièních vìcí USA ze dne 25. 2. 2004; tìmito zprávami se v¹ak ¾alovaný zabýval pouze okrajovì a hodnocení Ministerstva zahranièních vìcí USA ve správním spise není zalo¾eno, co¾ ¾alobce pokládá za vadu øízení. ®alobce dále namítl nedostateèné posouzení otázky udìlení humanitárního azylu, kdy¾ nebylo pøihlédnuto k tomu, ¾e ¾alobce se pova¾uje za osobu bez státní pøíslu¹nosti, v Rusku mu byl zru¹en trvalý pobyt a byl vyøazen z tamní evidence; navíc tato èást rozhodnutí podle ¾alobce postrádá odùvodnìní. ®alovaný ani soud se pak nevypoøádaly s námitkou týkající se pøeká¾ky vycestování podle § 91 zákona o azylu. Podle ¾alobce soud i ¾alovaný nesprávnì zhodnotily dùkazy a tvrzení ¾alobce a z toho vyvodily nesprávné právní závìry. Stì¾ovatel proto navrhl, aby rozsudek Mìstského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2005, èj. 7 Az 37/2004-45, byl zru¹en a vìc vrácena tomuto soudu k dal¹ímu øízení; souèasnì po¾ádal o pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti. ®alovaný ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti popøel oprávnìnost jejího podání, nebo» má za to, ¾e jeho rozhodnutí i rozhodnutí Mìstského soudu v Praze byla vydána v souladu s právními pøedpisy; pøitom odkázal na správní spis, zejména na vlastní podání a výpovìdi ¾alobce a na vydaná rozhodnutí. V¹echny námitky stì¾ovatele uvedené v kasaèní stí¾nosti byly podle ¾alovaného ji¾ nále¾itì vypoøádány v pøedcházejícím øízení, o èem¾ svìdèí odùvodnìní kasaèní stí¾ností napadeného rozsudku. ®alovaný navrhl zamítnutí kasaèní stí¾nosti a nepøiznání odkladného úèinku. Kasaèní stí¾nost je podle § 102 a násl. s. ø. s. pøípustná a stì¾ovatel v ní namítá dùvody odpovídající § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ø. s.; rozsahem a dùvody kasaèní stí¾nosti je Nejvy¹¹í správní soud podle § 109 odst. 2 a 3 s. ø. s. vázán. Nejvy¹¹í správní soud pøitom neshledal vady podle § 109 odst. 3 s. ø. s., k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti. Prvním dùvodem kasaèní stí¾nosti je dùvod podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ø. s. Podle tohoto ustanovení lze kasaèní stí¾nost podat z dùvodu tvrzené vady øízení spoèívající v tom, ¾e skutková podstata, z ní¾ správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo ¾e pøi jejím zji¹»ování byl poru¹en zákon v ustanoveních o øízení pøed správním orgánem takovým zpùsobem, ¾e to mohlo ovlivnit zákonnost a pro tuto dùvodnì vytýkanou vadu soud, který ve vìci rozhodoval, mìl napadené rozhodnutí správního orgánu zru¹it. Dal¹ím dùvodem kasaèní stí¾nosti byl dùvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s., podle nìho¾ lze podat kasaèní stí¾nosti z dùvodu tvrzené nepøezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu spoèívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku dùvodù rozhodnutí, popøípadì v jiní vadì øízení pøed soudem, mohla-li mít tato vada za následek nezákonné rozhodnutí o vìci samé. Námitkou ohlednì neudìlení humanitárního azylu, s ní¾ se Nejvy¹¹í správní soud vypoøádá v dal¹í èásti odùvodnìní, byl uplatnìn rovnì¾ dùvod kasaèní stí¾nosti podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s., tedy tvrzená nezákonnost rozhodnutí spoèívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pøedcházejícím øízení. Nesprávné posouzení právní otázky spoèívá v tom, ¾e je na správnì zji¹tìný skutkový stav aplikován nesprávný právní závìr, popøípadì je aplikován správný právní názor, který je v¹ak nesprávnì vylo¾en. K námitce, ¾e ¾alovaný i soud nesprávnì posoudily dùvody stì¾ovatele pro udìlení azylu spoèívající v pronásledování z dùvodu národnosti, nebo» stì¾ovatel je Arménem narozeným v Í., Nejvy¹¹í správní soud odkazuje na prùbìh øízení o udìlení azylu, v rámci nìho¾ stì¾ovatel, jak správnì konstatovaly ¾alovaný i Mìstský soud v Praze, neuvedl ¾ádnou skuteènost svìdèící o tom, ¾e by byl v Ruské federaci pronásledován z dùvodù vymezených v § 12 zákona o azylu. Tvrzení stì¾ovatele, ¾e vlast opustil proto, ¾e v oblasti, kde v Rusku ¾il, byli bezdùvodnì zabiti dva Arménci, nedával stì¾ovatel v prùbìhu øízení o udìlení azylu do souvislosti s obavou z pronásledování své osoby, navíc by samo o sobì toto tvrzení týkající se tøetích osob nemohlo být dùvodem pro udìlení azylu. Nejvy¹¹í správní soud se ztoto¾nil s názorem ¾alovaného i soudu prvního stupnì, ¾e dùvody ¾alobce o udìlení azylu byly povahy ekonomické motivované snahou o legalizaci pobytu na území Èeské republiky, a ¾e tvrzení o protikavkazské náladì v zemi pùvodu ¾alobce nepodlo¾il ¾ádnými konkrétními tvrzeními; nebyl tedy dán ¾ádný dùvod pro udìlení azylu taxativnì vymezený v § 12 zákona o azylu. Stì¾ovatel je dále pøesvìdèen o naplnìní dùvodù pro udìlení humanitárního azylu, nebo» podle nìj nebylo pøihlédnuto k tomu, ¾e se pova¾uje za osobu bez státní pøíslu¹nosti, v Rusku mu byl zru¹en trvalý pobyt a byl vyøazen z tamní evidence; navíc tato èást rozhodnutí podle ¾alobce postrádá odùvodnìní. Institut humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu, podle nìho¾ lze v pøípadì hodném zvlá¹tního zøetele udìlit azyl z humanitárních dùvodù, jestli¾e v øízení o udìlení azylu nebude zji¹tìn dùvod pro udìlení azylu podle § 12 zákona o azylu, je v¹ak výsledkem správního uvá¾ení ¾alovaného a na jeho udìlení není právní nárok. Rozhodnutí o neudìlení humanitárního azylu tedy správní soudy pøezkoumávají pouze v omezeném rozsahu, a sice z hlediska toho, zda ¾alovaný pøi rozhodování nepøekroèil zákonné meze správního uvá¾ení nebo je nezneu¾il a v pøípadì, ¾e shledá, ¾e meze správního uvá¾ení nebyly pøekroèeny ani zneu¾ity, je dal¹í pøezkum tohoto výroku rozhodnutí vylouèen. Mìstský soud v Praze se pøitom se skuteèností, ¾e na udìlení humanitárního azylu není právní nárok, ve svém rozhodnutí vypoøádal a neshledal pochybení v postupu ¾alovaného ohlednì tohoto výroku. Pokud jde o tvrzené nedostateèné odùvodnìní rozhodnutí o neudìlení azylu, Nejvy¹¹í správní soud se ztoto¾nil s názorem Mìstského soudu v Praze, ¾e z rozhodnutí je patrné, co ¾alovaný pova¾uje za dùvod hodný zvlá¹tního zøetele, a po tomto vymezení postupoval ¾alovaný v re¾imu správního uvá¾ení, jeho¾ pøezkum správními soudy je pouze omezený. Pokud jde o námitku ¾alobce týkající se absence zpráv o zemi pùvodu ¾alobce ve správním spise, Nejvy¹¹í správní soud plnì odkazuje na vý¹e uvedený názor Mìstského soudu v Praze, jen¾ se s touto ¾alobní námitkou v odùvodnìní svého rozhodnutí obsáhle a pøesvìdèivì vypoøádal a také zdej¹í soud dospìl k závìru, ¾e absence zpráv o zemi pùvodu ¾alobce ve správním spise byla pochybením správního orgánu, které v¹ak s ohledem na to, ¾e stì¾ovatel nemìl ¾ádné relevantní dùvody pro podání ¾ádosti o udìlení azylu, nemá vliv na zákonnost rozhodnutí ¾alovaného ani na rozhodnutí Mìstského soudu v Praze. Ohlednì námitky ¾alobce, ¾e ¾alovaný i soud nesprávnì posoudily neexistenci pøeká¾ky vycestování podle § 91 zákona o azylu, Nejvy¹¹í správní soud poukazuje na skuteènost, ¾e ¾alobní námitka týkající se této skuteènosti byla stì¾ovatelem v øízení pøed soudem prvního stupnì uplatnìna po uplynutí lhùty pro roz¹íøení ¾alobních bodù podle § 71 odst. 2 s. ø. s., podle nìho¾ lze ¾alobu roz¹íøit na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji roz¹íøit o dal¹í ¾alobní body jen ve lhùtì pro podání ¾aloby; proto se soud prvního stupnì nemohl tímto opo¾dìnì uplatnìným ¾alobním bodem zabývat. Proto¾e nebyla tato námitka øádnì uplatnìna v ¾alobním øízení, nemohl se jí zabývat ani Nejvy¹¹í správní soud v rámci øízení o kasaèní stí¾nosti, nebo» podle § 104 odst. 4 s. ø. s. nejsou pøípustné dùvody kasaèní stí¾nosti, které stì¾ovatel vèas neuplatnil v øízení pøed krajským soudem, aè tak uèinit mohl. Nejvy¹¹í správní soud ze v¹ech tìchto dùvodù kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ø. s.). Za této procesní situace, kdy Nejvy¹¹í správní soud o kasaèní stí¾nosti rozhodl neprodlenì po jejím obdr¾ení a po nezbytném pouèení úèastníkù øízení o slo¾ení senátu, se z dùvodu nadbyteènosti ji¾ samostatnì nezabýval návrhem na pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti. O nákladech øízení o kasaèní stí¾nosti rozhodl soud podle § 60 odst. 1 a 7 s. ø. s., nebo» neúspì¹nému ¾alobci náhrada nákladù øízení nepøíslu¹í a ¾alovanému v souvislosti s kasaèní stí¾ností ¾alobce ¾ádné náklady nad rámec jeho úøední èinnosti nevznikly.

http://kraken.slv.cz/IV.US3293/09

IV. ÚS 3293/09 IV.ÚS 3293/09 ze dne 29. 3. 2010 Ústavní soud rozhodl dne 29. března 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti O. S. (dříve R.), zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem, AK se sídlem v Plzni, nám. Republiky 2, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 10. 2009 čj. 61 Co 456/2009-149 takto: Návrhem podaným a doručeným dne 18. 12. 2009 v elektronické podobě opatřeným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se O. S. (dříve R.; dále jen "žalobkyně" případně "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (dále jen "odvolací soud") vydané v řízení o zaplacení 220.190 Kč s příslušenstvím, pro porušení základních lidských práv zaručených v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Z ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a jemu předcházejícího rozhodnutí Okresního soudu v Tachově (dále jen "nalézací soud") ze dne 29. 5. 2009 vyplývají následující skutečnosti. Dne 29. 5. 2009 nalézací soud (po zrušení svého předcházejícího rozsudku odvolacím soudem) zamítl žalobu o zaplacení částky 220.190 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit ve stanovené lhůtě žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 87.437 Kč k rukám zástupce žalovaného (výrok II.) a rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit ve stanovené lhůtě doplatek soudního poplatku (výrok III.). Dne 7. 10. 2009 odvolací soud rozhodnutí nalézacího soudu ze dne 29. 5. 2009 v napadené části, tj. ve výroku I., potvrdil, ve výroku II. změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit ve stanovené lhůtě žalovanému na nákladech řízení před nalézacím soudem částku 75.256 Kč k rukám zástupce žalovaného (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 51.446 Kč ve stanovené lhůtě k rukám zástupce žalovaného (výrok II.). V části I. až IV. ústavní stížnosti stěžovatelka zrekapitulovala dosavadní průběh řízení, shrnula skutkové okolnosti a polemizovala s právními závěry obecných soudů. V části V. stěžovatelka polemizovala se závěrem obecných soudů o platnosti "smlouvy o investičním příspěvku a budoucí kupní smlouvě" a uvedla vlastní odlišný právní názor. Tvrdila, že právo na spravedlivý proces bylo porušeno nalézacím soudem zamítnutím jejích návrhů na výslech svědků "k posouzení okolností uzavření smlouvy a jejích podmínek" a také tím, že soud odvolací se s postupem nalézacího soudu ztotožnil, aniž by své rozhodnutí dostatečně odůvodnil. Neprovedené výslechy svědků považovala za tzv. opomenuté důkazy ve smyslu nálezů Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2006 II. ÚS 262/04 (Sb. n. u., sv. 43, str. 323) a ze dne 21. 11. 2007 II. ÚS 623/05 (Sb. n. u., sv. 47, str. 585). V části VI. stěžovatelka opětovně tvrdila, že v řízení před soudem nalézacím i odvolacím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 Úmluvy a čl. 8 odst. 2 i čl. 36 odst. 1 Listiny. 1. K tvrzenému porušení základního práva na spravedlivý proces neprovedením některých stěžovatelkou navrhovaných důkazů a nedostatečným odůvodněním rozhodnutí odvolacího soudu: Ústavní soud připomíná, že pojetí spravedlivého procesu zahrnuje mimo jiné právo na kontradiktorní řízení a princip rovnosti zbraní, dle nichž každá strana musí mít možnost předkládat důkazy k prokázání skutkového stavu svědčícího v její prospěch, a to v podmínkách, jež ji neuvádí do zřetelně nevýhodné situace vzhledem k protistraně. Obecné soudy jsou povinny řádně a nezaujatě posoudit návrhy, argumenty a důkazy předložené stranami a svá rozhodnutí dostatečně odůvodnit [srov. nález I. ÚS 113/02, Sb.n.u., sv. 27, str. 213 (217-218) a tam citovaná rozhodnutí]. Obecné soudy však disponují jistou mírou uvážení, pokud jde o přijatelnost důkazů předložených stranami sporu. Zejména mohou zamítnout důkazy, které nejsou pro vedené řízení relevantní nebo které vedou k prokázání skutečnosti, jejichž existence nemá vazbu na předmět sporu, v jehož rámci jsou předloženy. V projednávaném případě nalézací soud upustil od výslechu svědků T., S., N., G., P., M. a R. s odůvodněním, že jde o osoby v postavení žalobců vůči žalovanému ohledně shodně uplatněného nároku a že jejich "výslech nepovažoval za důležitý", i s ohledem na výpověď svědkyně S. (str. 3 rozhodnutí). Odvolací soud následně konstatoval, že nalézací soud po zrušení svého rozhodnutí provedl důkazní řízení v rozsahu postačujícím pro skutkové a právní závěry, které považoval za správné. Ústavní soud je toho názoru, že napadená rozhodnutí nezakládají pochybnosti o spravedlivosti řízení před nalézacím soudem při dokazování. Nalézací soud uvedl důvody, které ho vedly k upuštění od výslechu stěžovatelkou navržených svědků; s jeho postupem se ztotožnil i odvolací soud. Soudy tudíž neprovedením stěžovatelkou navrhovaných důkazů neporušily zásadu rovnosti zbraní mezi stranami řízení. Napadená rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu dle přesvědčení Ústavního soudu také dostatečně uvádí důvody, na nichž jsou založena. 2. K tvrzenému porušení základního práva na spravedlivý proces nesprávným právním posouzení věci: K nesouhlasu stěžovatelky s právním posouzením její věci Ústavní soud připomíná, že jeho pravomoc ověřovat správnost interpretace a aplikace zákona obecnými soudy je omezená a že zejména není jeho úlohou tyto soudy nahrazovat [srov. nález III. ÚS 23/93, Sb. n. u., sv. 1, str. 41 (45-46)]; jeho rolí je (mj.) posoudit, zda rozhodnutí soudů nebyla svévolná nebo jinak zjevně neodůvodněná, k čemuž v případě stěžovatelky nedošlo. Ústavní soud by se mohl zabývat skutkovými nebo právními omyly obecných soudů toliko v případě, pokud by jimi bylo současně zasaženo do některého ze základních práv nebo svobod; takový zásah však v případě stěžovatelky neshledal. Stěžovatelkou tvrzené porušení článku 8 odst. 2 Listiny (zakotvujícího princip zákonnosti trestního stíhání nebo zbavení osobní svobody) je zřejmým omylem a Ústavní soud k němu nepřihlížel. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků. Brně dne 29. března 2010

http://kraken.slv.cz/22Cdo1604/2015

22 Cdo 1604/2015 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně Ing. D. K. , zastoupené Mgr. Pavlem Říčkou, advokátem se sídlem v Praze 10 Vršovicích, Litevská 1174/8 žalovanému V. R. , zastoupenému JUDr. Václavem Hodanem, advokátem se sídlem v Praze 2 Novém Městě, Wenzigova 1871/5, o určení neexistence věcného břemene a o vyklizení nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 40 C 32/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2014, č. j. 30 Co 272/2014-171, takto: Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 5. 11. 2013, č. j. 40 C 32/2010-130, ve výroku I. zamítl žalobu na určení, že věcné břemeno bydlení a užívání půdních nebytových prostor o výměře 137,5 m 2 a půdního bytu o výměře 50 m 2 (dále jen předmětné prostory ), váznoucí na stavbě, v katastrálním území S. M., obci P. (dále jen předmětná budova ), zřízené ve prospěch žalovaného, nezatěžuje předmětnou budovu (výrok I.). Současně zamítl žalobu na vyklizení prostor v 5. a 6. nadzemním podlaží předmětné budovy (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále jen odvolací soud ) rozsudkem ze dne 7. 10. 2014, č. j. 30 Co 272/2014-171, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 o. s. ř. Dovolání má být přípustné z toho důvodu, že rozsudek odvolacího soudu řeší otázku, která s ohledem na specifičnost věci dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena a současně by měla být vyřešena odlišně. Odvolací soud předně nesprávně vyložil obsah smlouvy o věcném břemeni. V řízení se prokázalo, že faktický stav předmětných prostor byl v rozporu s jejich popisem ve smlouvě, a to již ke dni podpisu smlouvy. Po několika rekonstrukcích je popis předmětu věcného břemene v rozporu se současným stavem. Kromě rozsáhlé polemiky o tom, co se v řízení prokázalo, a výčtu provedených důkazů, dovolatelka uvedla, že smlouva neobsahuje vymezení, která část půdních prostor má být užívána, přičemž faktický stav celého prostoru bývalé půdy je v rozporu s popisem předmětu věcného břemene. V době podpisu smlouvy o věcném břemeni totiž žádná půda v předmětné budově neexistovala, není jasné, o jaká podlaží se má jednat, není ani určen počet podlaží a výška prostoru. Vyčíslená užitná plocha je v rozporu s celkovou plochou obou podlaží. Byt, který byl ve smlouvě popsán, již neexistuje a neexistoval ani v době podpisu smlouvy. Jde tedy o neexistující předmět věcného břemene. Ve vztahu k nebytovým prostorám sice bylo sjednáno věcné břemeno v rámci nájmu s tím, že mohou být prostory v budoucnosti jakkoliv kolaudovány. Nicméně není jasné, proč by se mělo předpokládat i rozšíření prostor, jak uvedl odvolací soud, který dovodil, že předchozí vlastník předmětné budovy dal souhlas s tím, že předmětem věcného břemene budou obě podlaží, protože dal souhlas se stavebními úpravami. Dále dovolatelka brojí proti tomu, že pokud bylo sjednáno věcné břemeno užívání v rámci nájmu , předpokládá to existenci řádného nájemního vztahu. Dovolatelka nezpochybnila závěr, že věcné břemeno v rozsahu, v jakém se kryje s nájemním vztahem, vylučuje nájemní vztah. Nicméně důvodem neplatnosti nájemní smlouvy ze dne 5. 6. 2002 by neměla být přednost práva odpovídajícího věcnému břemeni před nájemním právem, nýbrž skutečnost, že nájemní smlouva byla sjednána na neexistující předmět nájmu, který případně prokazatelně zanikl nejpozději v den kolaudace na základě podstatné změny předmětných prostor. Pokud pak zanikl nájem, muselo zaniknout věcné břemeno, pokud je zřizováno jako břemeno užívání na základě nájemního vztahu . Dále uvedla, že pro uzavírání smlouvy o věcném břemeni není podstatný právní, nýbrž faktický stav. Bez ohledu na to, zda tu byla nebo nebyla zkolaudovaná stavba, zde existovaly byty či kancelářské prostory odlišné od popisu, který je předmětem smlouvy o věcném břemeni. Podle dovolatelky je třeba z pohledu, zda předmět smlouvy (nájemní i o věcném břemeni) k rozhodnému datu existoval a zda následně nedošlo k jeho zániku, rozlišovat mezi nájemní smlouvou a smlouvou o věcném břemeni. Z pohledu nájemní smlouvy uzavřené dne 5. 6. 2002 uvádí, že zánikem předmětu nájmu zaniká nájemní smlouva. Ve vztahu k věcnému břemeni pak jednak předmět věcného břemene ke dni podání návrhu na vklad neexistoval, jednak bylo věcné břemeno sjednáno jako věcné břemeno užívání části nemovitosti na základě nájemního vztahu . Tímto rozporem se soud nezabýval. Ve smlouvě bylo uvedeno, kolik metrů čtverečních prostor je předmětem věcného břemene. Pokud strany předvídaly, že dojde ke změnám a úpravám předmětu nájmu, měly uzavřít novou smlouvu. Věcné břemeno bylo vázáno na nájemní smlouvu, která však buď s ohledem na neexistující předmět nájmu nevznikla, nebo zanikla se zánikem předmětu nájmu podstatnou změnou v den kolaudace; tím nutně muselo zaniknout i věcné břemeno nájmu . Dovolatelka proto navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V posuzovaném případě je dovolání již ve vymezení jeho přípustnosti vnitřně rozporné, neboť dovolatelka na straně jedné poukazuje na to, že právní otázka hmotného práva nebyla v rozhodování dovolacího soudu doposud vyřešena, ale současně poukazuje na to, že rozhodné otázky mají být dovolacím soudem posouzeny jinak. Požadavek, aby určitá právní otázka byla posouzena jinak, však předpokládá, že Nejvyšší soud již určité řešení právní otázky ve své rozhodovací činnosti přijal a dovolatel požaduje, aby se od tohoto řešení odchýlil. Z povahy věci je pak tento požadavek v rozporu s přípustností dovolání založenou na tvrzení, že určitou právní otázku dovolací soud dosud neřešil. Podle názoru dovolacího soudu však zřejmě dovolatelka poukazem na to, že právní otázky mají být dovolacím soudem posouzeny jinak , směřuje k tomu, že má být v dané věci rozhodnuto způsobem odlišným oproti rozhodnutí odvolacího soudu. To však významově neodpovídá znění § 237 o. s. ř., které pod formulací má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak má na mysli situaci, kdy má být dřívější právní závěr vyjádřený v judikatuře dovolacího soudu překonán. Z obsahu dovolání je pak zřejmé, že dovolatelka nepolemizuje se závěrem odvolacího soudu, podle kterého je-li věcné břemeno platně sjednáno, neobstojí nájemní právo o stejném rozsahu. Její dovolací argumentace je však založena na tom, že ani nájemní smlouva, ani smlouva o zřízení věcného břemene nemohly být platně uzavřeny proto, že v nich byl sjednán předmět, který v době podpisu smluv neexistoval, a v případě, že by snad existoval , zanikl tím, že došlo stavebními úpravami k jeho zániku. Dále se opírá o to, že je-li z tohoto důvodu nájemní smlouva neplatná, musí být neplatná i smlouva o zřízení věcného břemene, neboť byla zřízena jako věcné břemeno nájmu , a s ohledem na obsah obou smluv bez nájemní smlouvy nemůže obstát. Pro řešení této otázky dovolání není přípustné, protože odvolacím soudem řešená právní otázka již byla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena a odvolací soud se od této ustálené rozhodovací praxe neodchýlil. Odvolací soud přejal přípustným způsobem skutková zjištění soudu prvního stupně (kterými je dovolací soud vázán) s právním závěrem, že účastníci uzavřeli dne 14. 6. 2002 smlouvu o zřízení věcného břemene, kde bylo věcné břemeno vymezeno jako věcné břemeno bydlení v bytových a užívání a v rámci nájmu v nebytových prostorách domu v P. [ ] a dále v rozsahu oprávnění užívat výlučně prostory půdy uvedeného domu, v souladu s účely, ke kterým jsou kolaudovány a které k datu podpisu smlouvy tvoří půdní nebytové prostory o výměře 137,5 m 2 , ať již budou v budoucnu kolaudovány jakkoliv [ ] a dále vestavěný půdní byt o výměře 50 m 2 [ ] . Dne 5. 6. 2002 sepsali zároveň účastníci smlouvu o nájmu bytových a nebytových prostor, kde měly být předmětem nájmu shodné prostory jako ty vymezené ve smlouvě o zřízení věcného břemene. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97 (uveřejněném pod. 73/2000 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.) dospěl k závěru, že zjišťuje-li soud obsah projevů vůle, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění, zatímco dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu, jde již o aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy o právní posouzení. Obdobně v rozsudku ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99 (publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 46/2002), uvedl, že činí-li soud z projevu vůle účastníků (případně z dalších pramenů) zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním; vyvozuje-li poté, jaká práva a povinnosti odtud pro účastníky vyplývají, formuluje závěry právní, resp. jde o právní posouzení věci. Odvolací soud z obsahu obou listin (smlouvy o zřízení věcného břemene a nájemní smlouvy) zjistil, v jakých prostorech předmětné budovy lze vykonávat věcné břemeno a neshledal, že by tyto prostory ke dni podpisu smlouvy neexistovaly. Jestliže dovolatelka namítá, že tyto prostory neexistovaly ke dni podpisu obou smluv, nepřípustně tím zpochybňuje skutkový stav věci. Přehlíží však, že skutkovými zjištěními je dovolací soud vázán a nemůže je přezkoumávat [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013 (uveřejněné na www.nsoud.cz) ]. Nadto dovolací soud podotýká, že věcné břemeno lze zřídit i k věci, která ještě neexistuje. Jestliže pak dovolatelka namítá, že přestavba předmětných prostor způsobila jejich zánik, čímž zanikl nájemní vztah, což způsobilo i zánik oprávnění z věcného břemene, dovolací soud odkazuje na skutkové závěry odvolacího soudu o tom, že vůlí stran bylo uzavřít obě smlouvy zvlášť s tím, že nájemní smlouva upraví podmínky užívání. Není určující, jak je formálně právní vztah vymezen ( věcné břemeno spočívající v užívání v rámci nájmu ), roli zde spíše hraje jeho obsah. Pokud odvolací soud dospěl k závěru, že je třeba obě smlouvy posuzovat zvlášť a jejich propojení není natolik silné, aby odůvodňovalo neplatnost obou, přičemž odkaz na nájemní smlouvu působí toliko neplatnost tohoto ujednání, nikoliv celé smlouvy, nelze mu z pohledu přiměřenosti jeho úvah ničeho vyknout. Jeho postup je ostatně konformní se zásadou, že v případě pochybností je třeba dát přednost platnosti smlouvy před její neplatností [např. nález Ústavního soudu ze 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03 (uveřejněný v: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení svazek 37. Vydání 1. Praha: C. H. Beck, 2006, pod číslem 84, str. 157)]. S ohledem na to, že nájemní smlouva byla v řešené věci shledána neplatnou proto, že vedle smlouvy o zřízení věcného břemene neobstojí, přičemž tento závěr dovolatelka nijak nezpochybňuje, zabýval se dovolací soud dále otázkou předestřenou dovolatelkou, jaký vliv měla na platnost smlouvy o zřízení věcného břemene skutečnost, že došlo k přestavbě předmětných prostor. Otázkou, zda právo odpovídající věcnému břemeni užívání obytné místnosti zanikne, je-li budova, ve které se místnost nachází, přestavěna tak, že místnost, ke které bylo původně věcné břemeno zřízeno, již neexistuje, se dovolací soud zabýval v rozsudku ze dne 25. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1304/2007 (uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck pod č. C 6512). Toto rozhodnutí lze v poměrech řešené věci vztáhnout i na prostory nebytové. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí uvedl, že při posuzování této otázky nelze pominout účel osobních věcných břemen. Tato břemena zajišťují konkrétní potřebu oprávněné osoby na vymezenou dobu, a pokud tato doba není vymezena, pak na dobu života oprávněné osoby. Ten, kdo osobní věcné břemeno zřizuje, i ten, komu náleží odpovídající právo, jednají v důvěře, že jde o trvalé oprávnění; jeho zánik přichází do úvahy jen ze zákonných důvodů, přičemž při výkladu ustanovení tento zánik upravujících je třeba vycházet z funkce věcných břemen a z tradičních zásad ovládajících soukromé právo, zejména z požadavku na ochranu práv. Je-li prováděna přestavba budovy, ve které je místnost zatížená věcným břemenem, je oprávněný z tohoto věcného břemene účastníkem stavebního řízení [viz § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona č. 50/1976 Sb., § 109 odst. 1 písm. d) stavebního zákona č. 183/2006 Sb.]. Jestliže stavební úřad oprávněného z věcného břemene ve stavebním řízení opomenul, nemůže tato okolnost být na újmu oprávněného (nápravou tohoto opomenutí a jeho stavebně právními důsledky se ovšem obecné soudy nemohou zabývat). Obdobnou otázkou se zabýval i býv. Nejvyšší soud ČSR, který v rozhodnutí ze dne 29. 9. 1927, sp. zn. Rv I 1373/27, vyslovil: K obživnutí služebnosti bytu stačí, že se na téže stavební parcele, na níž byla shořelá budova, vybuduje nové stavení, v němž lze služebnost vykonávati . V tomto případě byla řešena otázka, zda služebnost zanikne, je-li po požáru zřízena nová budova, nicméně prostory zatížené služebností již v původním stavu neexistují. V odůvodnění Nejvyšší soud mimo jiné uvedl: slova v předešlý stav nelze vykládati doslovně v ten smysl, že služebnost znovu ožije jenom tehdy, když služební věc, v souzeném případě obytná světnice, na témž místě v téže rozloze, výšce a v témž tvaru, jako předešlá byla zřízena. Stačí, že se na téže stavební parcele, na níž byla světnice shořelá, postaví stavení nové, v němž služebnost lze vykonávati, kteréhož názoru jest i nauka (viz Krainz, Věcné právo z r. 1923, pozn. 8 na str. 381 Stubenrauch), rozh. nejv. soudu víd. z 26. 1. 1892, čís. 482 sb. Glaser-Unger 14.088 Kdyby znění zákona mělo se vykládati v tak úzkém smyslu, jak to činí první soudce, vedlo by to k důsledkům, které zákonodárce jistě neměl na mysli a jistě jím nechtěl, by se vlastník služebné věci již nepatrnou odchylkou od původního stavu služebnosti zbavil, by hospodářsky silnější využil pouze hospodářsky slabšího, což by odporovalo citu spravedlnosti . Z uvedeného lze učinit závěr, že v případě, že budova, ve které je místnost zatížená věcným břemenem je přestavěna tak, že tato místnost již (s vlastnostmi uvedenými v právním úkonu zřizujícím věcné břemeno) neexistuje, věcné břemeno zanikne pro nemožnost výkonu jen v případě, že není možné uvedení věci do původního stavu a v budově není obdobná (nikoliv tedy jen totožná) místnost, ve které by bylo možno právo odpovídající věcnému břemeni vykonávat. Je též třeba vzít v úvahu, zda oprávněné osobě byla poskytnuta možnost chránit své právo ve stavebním řízení. Jestliže došlo k přestavbě prostor, se kterou právní předchůdci žalobkyně navíc výslovně souhlasili, nemůže to mít samo o sobě za následek neplatnost smlouvy. Dovolací soud navíc dodává, že smlouva o zřízení věcného břemene a nájemní smlouva směřovaly k tomu, že žalovaný předmětné prostory zrekonstruuje, na což vynaloží vlastní prostředky, a bude mu proto po určitou dobu zajištěno jejich bezplatné užívání. Pokud se za této situace žalobkyně, která udělila oprávnění žalovanému k provedení úprav na základě předmětných smluv, domáhá jejich neplatnosti proto, že byly tyto prostory zrekonstruovány, čímž mělo zaniknout zánikem věci i věcné břemeno, je její jednání v rozporu s dobrými mravy a naplňuje znaky zjevného zneužití práva (§ 8 o. z.). Pokud konečně dovolatelka namítá, že soudy k určitým skutečnostem či důkazům nepřihlédly nebo je opominuly, v daném směru namítá tvrzenou vadu řízení. Vady řízení obecně nejsou způsobilým dovolacím důvodem, neboť jejich případnou existenci může dovolací soud posuzovat jen tehdy, je-li dovolání přípustné. Jediným dovolacím důvodem je totiž podle § 241a odst. 1 o. s. ř. nesprávné právní posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3332/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4553/2014 (obě dostupná na www.nsoud.cz) ]. Jelikož nebylo možno žalobkyni přisvědčit ve vymezené přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.

http://kraken.slv.cz/UOHSS046/2005

UOHS S046/2005 Rozhodnutí: OOHS/S046/05-184/05-SOHS II Instance I. Věc Žádost o povolení spojení soutěžitelů ČEZ, a.s. a Severočeské doly a.s. Účastníci ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4 Severočeské doly a.s., se sídlem Boženy němcové 5359, Chomutov Datum nabytí právní moci 5. 12. 2005 S 46/05-184/05-SOHS II V Brně dne 24. listopadu 2005 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 46/05, zahájeném dne 25. října 2005 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na návrh účastníka řízení, jímž je společnost ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, ve správním řízení zastoupená Mgr. Radkem Pokorným, advokátem, se sídlem Karolíny Světlé 301/8, Praha 1, na základě plné moci ze dne 6. října 2005, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, vydává toto Spojení soutěžitelů ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, a Severočeské doly a.s., se sídlem Boženy Němcové 5359, Chomutov, IČ: 49901982, ke kterému má dojít na základě "Smlouvy o koupi akcií mezi Fondem národního majetku České republiky jako prodávajícím a ČEZ, a.s. jako kupujícím", uzavřené dne 20. října 2005 mezi Fondem národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, jako prodávajícím, a společností ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, jako kupujícím, v jejímž důsledku má společnost ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, získat akcie představující 55,792% podíl na základním kapitálu společnosti Severočeské doly a.s., se sídlem Boženy Němcové 5359, Chomutov, IČ: 49901982, a tím i možnost tuto společnost kontrolovat, se dle § 16 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, Skutečnost, že se Úřad předmětným spojením soutěžitelů zabývá, byla v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), zveřejněna v Obchodním věstníku č. 45/2005 ze dne 9. listopadu 2005. V pětidenní lhůtě stanovené pro podání případných připomínek Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel. Notifikační podmínky K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít v souvislosti s Usnesením Vlády České republiky č. 887 ze dne 13. července 2005, kterým vláda schválila návrh dalšího postupu při nakládání s majetkovou účastí státu ve společnosti Severočeské doly a.s., se sídlem Boženy Němcové 5359, Chomutov, IČ: 49901982 (dále jen "SD"), a souhlasila se zahájením exkluzivních jednání se společností ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649 (dále jen "ČEZ"), za účelem předložení nabídky na získání 55,792 % akcií společnosti SD. V návaznosti na shora uvedené usnesení vlády uzavřel dne 20. října 2005 Fond národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2 (dále jen "FNM"), jako prodávající, a společnost ČEZ, jako kupující "Smlouvu o koupi akcií mezi Fondem národního majetku České republiky jako prodávajícím a ČEZ, a.s. jako kupujícím". V důsledku uvedené smlouvy nabude společnost ČEZ akcie představující 55,792% podíl na základním kapitálu společnosti SD. Vzhledem k tomu, že již v době před realizací navrhované transakce je společnost ČEZ vlastníkem 37,31 % akcií společnosti SD, navýší svůj stávající podíl v této společnosti na cca 93,1 %. S přihlédnutím ke skutečnosti, že se zbylými akciemi společnosti SD nejsou spojena žádná zvláštní akcionářská práva, získá společnost ČEZ možnost přímo a samostatně kontrolovat společnost SD. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že podle rozhodovací praxe Úřadu 1 a Evropské Komise 2 nelze považovat společnosti ČEZ a SD, ač jejich majoritním akcionářem je FNM, za součást jedné holdingové struktury, neboť neexistuje jakákoli koordinace jejich soutěžního chování ve vztahu k třetím subjektům. Obě společnosti tak lze považovat za dlouhodobě samostatné a nezávislé hospodářské jednotky, které nejsou podrobeny jednotné kontrole spolu s ostatními osobami, které kontroluje FNM, potažmo Česká republika. Společnost ČEZ je českou elektroenergetickou společností vzniklou v roce 1992 vyčleněním části majetkové podstaty dřívějších Českých energetických závodů. ČEZ působí na českém elektroenergetickém trhu a zabývá se řadou různých činností, zejména pak výrobou elektrické energie a jejím prodejem regionálním elektroenergetickým distribučním společnostem (dále též "REAS"), ostatním obchodníkům s elektrickou energií a oprávněným zákazníkům. Kromě toho společnost ČEZ také poskytuje různé podpůrné služby elektrizační soustavě v České republice. Společnost je také aktivní na trhu výroby, rozvodu a prodeje tepla. Kromě výše uvedených činností se společnost ČEZ či její dceřiné společnosti zabývají i řadou dalších činností, k nimž patří například provádění komplexní inženýrské projektové činnosti ve výstavbě, poskytování telekomunikačních služeb, projektování, opravy, montáž a údržba energetických zařízení a elektronických strojů a přístrojů, vývojové a projekční práce v oblasti jaderné energetiky či činnost v oblastech odpadového hospodářství, finančních služeb a automatického zpracování dat. Společnost ČEZ je kontrolována ze strany FNM, který je jejím 67,61% akcionářem. K 1. lednu 2006 má být FNM v souladu se zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky, zrušen a jeho působnost přejde na Ministerstvo financí České republiky. Nejvýznamnější dceřiné společnosti ČEZ jsou společnosti Středočeská energetická a.s. , se sídlem Vinohradská 325/8, Praha 2, IČ: 60193140 (dále jen "S TE), Východočeská energetika, a.s. , se sídlem Sladkovského 215, Hradec Králové, IČ: 60108720 (dále jen "VČE"), Severočeská energetika, a.s. , se sídlem Teplická 874/8, Děčín IV, IČ: 49903179 (dále jen "SČE"), Západočeská energetika, a.s. , se sídlem Guldenerova 19, Plzeň, IČ: 49790463 (dále jen "ZČE"), a Severomoravská energetika, a.s. , se sídlem 28. října 3123/152, Moravská Ostrava, Ostrava, IČ:47675691 (dále jen "SME"), náležící mezi osm energetických distribučních společností v České republice, kterým byly ze strany Energetického regulačního úřadu uděleny licence na distribuci elektřiny. V důsledku požadavků vyplývajících ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/54/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií, která byla do českého právního řádu provedena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), musí postupně dojít k funkčnímu, právnímu a účetnímu oddělení (unbundlingu) provozovatelů distribuční soustavy, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, od ostatních činností. V této souvislosti vznikla vkladem jednotlivých REAS náležících do skupiny ČEZ společnost ČEZ Prodej, s.r.o. , se sídlem Vinohradská 325/8, Praha 2, IČ: 27232433, a ve stejném období vznikla vkladem akcionářů těchto REAS společnost ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem Vinohradská 325/8, Praha 2, IČ: 27232425. Společnost SD je mateřskou společností skupiny SD, která působí v oblasti vyhledávání, těžby, úpravy a odbytu hnědého uhlí a doprovodných surovin a provádění trhacích prací. Strukturu sortimentu společnosti doplňuje zboží a služby neuhelné povahy. Společnost SD sama nebo prostřednictvím svých dceřiných společností působí i na dalších, doplňkových, trzích vyplývajících z její hlavní činnosti. Například se jedná o těžbu kameniva a vápence využívaného zejména k odsíření uhelných elektráren, obchodní činnost, provozování skládek, zpracování odpadu, výrobu náhradních dílů pro těžební a dobývací technologie, provozování drážní a silniční dopravy atd. Tyto aktivity však mají komplementární charakter k hlavnímu předmětu činnosti. Jak již bylo uvedeno, rovněž společnost SD je před realizací posuzované transakce kontrolována ze strany FNM, který drží 55,792 % akcií SD. Dopady spojení Jak již bylo výše uvedeno, skupina SD zaměřuje svoji činnost na vyhledávání, těžbu, úpravu a odbyt hnědého uhlí. Hnědé uhlí se používá převážně v elektrárnách a teplárnách, k výrobě elektrické energie, tepla a technologické páry, ve výtopnách, blokových a domovních kotelnách, příp. pro individuální zdroje tepla. Z hlediska účelu použití nelze hnědé uhlí považovat za zaměnitelné s ostatními druhy paliv (jako např. lehké či těžké topné oleje, zemní plyn, odpad), neboť se liší svými vlastnostmi a přechod od jednoho druhu paliva k druhému by vyžadoval výměnu spalovacího zařízení či jeho zásadní rekonstrukci. Tato skutečnost by představovala vysoké investiční náklady i časovou náročnost. Vzhledem k technologii spalovacího procesu je rovněž podstatně omezena zaměnitelnost hnědého uhlí s černým uhlím, neboť černé uhlí má vyšší výhřevnost, nižší obsah síry a popela v porovnání s uhlím hnědým. Určitá možnost prosté záměny hnědého a černého uhlí existuje pouze u spotřebitelů s malými spalovacími zařízeními (domácnosti, komunální sféra), avšak díky značným rozdílům v ceně tříděného hnědého uhlí a tříděného černého uhlí nelze v tomto případě považovat oba druhy uhlí za plně zastupitelné. S ohledem na různé koncové uživatele, rozdíly ve výrobě, v kvalitě (výhřevnosti), různé způsoby zásobování konkrétních zákazníků, rozdílné ceny a v návaznosti na předchozí rozhodovací praxi Úřadu 3 , je možné v oblasti hnědého uhlí vyčlenit hnědé uhlí energetické a hnědé uhlí tříděné. Zásadní část těžby společnosti SD hnědého uhlí přitom tvoří energetické (prachové) uhlí. Jde o hnědé uhlí o prachové zrnitosti 0 mm až 40 mm využívané zejména v tepelných elektrárnách, teplárnách a velkých průmyslových kotelnách. Pro úplnost je nutno konstatovat, že energetické uhlí lze dále členit, a to na uhlí určené pro výrobu elektrické energie a na průmyslové směsi, určené pro teplárny a velké průmyslové kotelny. Vedle energetického uhlí lze rozlišit tříděné uhlí v druzích kostka "ko2" (zrnitost 40-100 mm), ořech "o1" (zrnitost 20-40 mm) a ořech "o2" (zrnitost 10-25 mm), které je určeno maloodběratelům a malým průmyslovým podnikům, jedná se tedy o uhlí převážně pro komunální účely (domácnosti, školy, úřady, nemocnice). Na základě shora uvedených skutečností vymezil Úřad relevantní trhy z hlediska věcného jako i) trh energetického hnědého uhlí a ii) trh tříděného hnědého uhlí. Z hlediska geografického jsou uvedené relevantní trhy vymezeny územím České republiky . Na vymezených relevantních trzích v České republice působí pouze společnost SD, nedochází tak k překrytí činností spojujících se soutěžitelů a v důsledku toho ani k navýšení jejich tržních podílů. Společnost SD velkou část vytěženého hnědého uhlí distribuuje vnějším odběratelům, a to zejména tepelným elektrárnám, teplárnám a velkým průmyslovým kotelnám. Společnost SD je tak nejvýznamnějším dodavatelem hnědého uhlí pro uhelné elektrárny společnosti ČEZ a z tohoto pohledu tedy v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů dochází k vertikální integraci společností ČEZ a SD, a to zejména ve vztahu k relevantnímu trhu energetického hnědého uhlí. Na vymezeném relevantním trhu energetického hnědého uhlí působí v České republice kromě společnosti SD, jejíž tržní podíl z hlediska obratu činil v roce 2004 cca [ obchodní tajemství ] %, také společnost Mostecká uhelná a.s., se sídlem V. Řezáče 315, Most, IČ: 27261824 (dále jen "MU"), jejíž tržní podíl ve stejném období činil cca [ obchodní tajemství ] %, a společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, Sokolov, IČ: 26348349 (dále jen "SU"), s podílem cca [ obchodní tajemství ] %. Přitom do relevantního trhu energetického hnědého uhlí lze započíst rovněž produkci společnosti Lignit Hodonín, s.r.o., se sídlem Důl Mír, Mikulčice 687, IČ: 49972677 (dále jen "Lignit"), zabývající se těžbou nejmladšího hnědého uhlí-lignitu. Relevantní trh s energetickým hnědým uhlím je z hlediska objemu těžby i z hlediska jeho hodnoty trhem stabilizovaným, když v posledních letech nedocházelo k významnějším výkyvům v objemu těžby ani v jeho hodnotovém vyjádření. Také na vymezeném relevantním trhu tříděného hnědého uhlí působí tři nejvýznamnější hnědouhelné společnosti v České republice, a sice společnost SD s cca [ obchodní tajemství ] % tržním podílem, společnost MU s cca [ obchodní tajemství ] % podílem a společnost SU s cca [ obchodní tajemství ] % podílem. Rovněž na tomto trhu nedošlo v posledních letech k významnějším změnám z hlediska objemové či hodnotové velikosti tohoto trhu. Pokud jde o podmínky na dotčených relevantních trzích, jejich charakteristickým rysem je absence dovozu, který je v podstatě vyloučen jednak s ohledem na ekonomickou nevýhodnost dálkové přepravy hnědého uhlí ve srovnání s dovozem jiných energetických zdrojů (vysoké přepravní náklady hnědého uhlí jsou dány především vzhledem k relativně nízkému obsahu energie vzniklé při spalování hnědého uhlí) a jednak s ohledem na relativně nízký rozsah těžby v sousedních státech, kde je hnědé uhlí ve větší míře těženo pouze v Německu a Polsku. Prodej hnědého uhlí je realizován zejména na základě střednědobých a dlouhodobých smluv s odběrateli, kterými jsou v případě energetického hnědého uhlí významné energetické a teplárenské společnosti. Největším odběratelem energetického hnědého uhlí od společnosti SD je společnost ČEZ, která odebírá více než polovinu energetického hnědého uhlí vytěženého společností SD (cca [ obchodní tajemství ] %). Tendence významných odběratelů je využívat energetické hnědé uhlí co nejblíže místu těžby, což je obvyklé i v zahraničí. Tento fakt je dán nízkou výhřevností (vzhledem k vyššímu % obsahu vody), která v případě delších přepravních vzdáleností a při platných dopravních tarifech vede ke značnému zvýšení dopravních nákladů, a tím i konečné ceny hnědého uhlí. Mimoto je hnědé uhlí společnosti SD, vzhledem k nižší výhřevnosti, vhodné především k výrobě elektrické energie, respektive kombinované výrobě elektrické energie a tepla. Tříděné hnědé uhlí odebírají malé a střední zdroje komunální sféry a fyzické osoby. Z hlediska fáze poptávky na relevantních trzích lze konstatovat, že poptávka zejména na relevantním trhu energetického hnědého uhlí je stabilní a jedná se o trh dospělý. Co se týče dalšího vývoje poptávky na tomto trhu, lze ve střednědobém horizontu předpokládat stabilní či mírně klesající vývoj poptávky s ohledem na to, že rozhodující část produkce energetického hnědého uhlí je realizována na základě dlouhodobých smluv. V dlouhodobém horizontu lze očekávat pokles poptávky a spotřeby hnědého uhlí, a to s ohledem na omezené množství vytěžitelných zásob hnědého uhlí, podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a podporu kombinované výroby elektrické energie a tepla, což povede k postupnému nahrazování hnědého uhlí jinými zdroji energie. Rovněž z energetické koncepce České republiky a indikativního cíle podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie je zřejmé, že podíl uhelných elektráren na výrobě elektrické energie v České republice by měl klesat, což ovlivní i poptávku po energetickém hnědém uhlí. Vliv na poptávku po hnědém uhlí může mít i plnění závěrů Kjótského protokolu o snižování množství vypouštěných skleníkových plynů a s tím související alokace emisních povolenek a vývoj jejich ceny. Pokud jde o faktory ovlivňující vstup nových soutěžitelů na vymezené relevantní trhy, determinujícím hlediskem je přístup k nalezištím hnědého uhlí. Právní úprava ovlivňující možnost vstupu na vymezené relevantní trhy je obsažena především v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), dále v zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v zákoně č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a v prováděcích předpisech. Podle uvedených předpisů je subjekt, který hodlá podnikat v oblasti těžby hnědého uhlí, povinen získat příslušná povolení. Konkrétně se jedná o rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru, povolení k hornické činnosti a oprávnění k hornické činnosti. Výzkum a vývoj v oblasti těžby hnědého uhlí, s ohledem na charakter této činnosti a postupné omezování těžby, ztrácejí postupně na významu, další využitelnost hnědého uhlí závisí především na výzkumu a vývoji v oblasti strojírenství (např. technologie tzv. čistého spalování uhlí). Pokud jde o postavení spojujících se soutěžitelů na vymezených relevantních trzích, jejich činnosti se, jak již bylo shora uvedeno, vzájemně nepřekrývají, neboť se jedná o vzájemně na sebe navazující činnosti těžby energetických surovin a jejich využití k výrobě elektrické energie a tepla. Tato vertikální vazba mezi společnostmi SD a ČEZ přitom existovala již před uskutečněním posuzovaného spojení soutěžitelů, dodávky hnědého uhlí do společnosti ČEZ představovaly přibližně [ obchodní tajemství ] % obratu společnosti SD. I po uskutečnění předmětného spojení a prohloubení této vertikální vazby však bude nadále zachována možnost dodávek energetického i tříděného hnědého uhlí dalším odběratelům. Společnost ČEZ totiž, obdobně jako další výrobci elektrické energie a tepla, odebírá energetické hnědé uhlí od všech hlavních producentů této suroviny v České republice, tj. od společností SD, MU, SU a Lignit. Tyto dodávky jsou zajištěny prostřednictvím dlouhodobých smluv s jednotlivými dodavateli a společnost ČEZ hodlá i po uskutečnění předmětného spojení v odběru dodávek energetického hnědého uhlí na základě těchto smluv nadále pokračovat. Tento předpoklad je dán zejména skutečností, že jednotlivé elektrárny společnosti ČEZ, nacházející se většinou v těsné blízkosti jednotlivých těžebních lokalit, jsou uzpůsobeny zpravidla ke spalování vždy určitého druhu hnědého energetického uhlí z konkrétního naleziště, protože hnědé uhlí z různých těžebních lokalit má rozdílné složení. Jakékoli přestavby elektráren, které by umožnily spalování jiného druhu energetického hnědého uhlí, by vyžadovaly vysoké investice. Z tohoto důvodu nelze předpokládat zásadní změny ve struktuře odběrů energetického hnědého uhlí společností ČEZ. Pokud jde o tříděné hnědé uhlí, toto je fakticky získáváno při těžební činnosti spolu s uhlím energetickým, přičemž k rozlišení těchto komodit dochází až po protřídění celkové masy vytěženého uhlí. Z tohoto důvodu je těžba tříděného hnědého uhlí neoddělitelná od těžby energetického hnědého uhlí. Vzhledem k této skutečnosti a s přihlédnutím k tomu, že z technických a ekonomických důvodů nelze uvažovat o spalování tříděného hnědého uhlí v elektrárnách, lze mít za to, že i po uskutečnění spojení zůstane tříděné hnědé uhlí nadále v portfoliu společnosti SD. Uskutečnění posuzovaného spojení nepřinese zásadní omezení soutěže či překážky vstupu nových soutěžitelů ani v oblasti výroby elektrické energie, a to zejména s ohledem na omezené zásoby hnědého energetického hnědého uhlí, klesající podíl výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách (62 % elektrické energie vyrobené společností ČEZ bylo vyrobeno v uhelných elektrárnách) a s ohledem na podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Lze totiž předpokládat, že zájemci o vstup na trh výroby elektrické energie se budou zaměřovat právě na nové a podporované technologie spíše než na tradiční výrobu v tepelných elektrárnách, jak ji uskutečňuje společnost ČEZ. V oblasti elektroenergetiky je vzájemné propojení společností dodávajících suroviny pro výrobu elektrické energie s výrobci elektrické energie, případně též s distribučními společnostmi, poměrně běžným jevem. Příkladem takové integrace jsou zejména skupiny RWE, Vattenfall či E.ON, v České republice je takto integrovaným subjektem společnost SU, která se zabývá těžbou hnědého uhlí a zároveň provozuje uhelnou a paroplynovou elektrárnu, která využívá energoplyn vyráběný z hnědého uhlí. Navrhované spojení tak zejména posílí konkurenceschopnost skupiny ČEZ na liberalizovaném trhu s elektrickou energií v rámci Evropské unie, na němž běžně působí vertikálně integrované a ekonomicky silné energetické skupiny. Na základě zhodnocení shora uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že v důsledku předmětného spojení soutěžitelů nedojde na žádném z relevantních trhů nebo v oblastech navazujících či úzce souvisejících ke vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Uskutečněním předmětného spojení dojde k prohloubení a majetkovému potvrzení již existující vertikální vazby mezi nejvýznamnějším tuzemským výrobcem elektrické energie na straně jedné a nejvýznamnějším tuzemským producentem hnědého uhlí na straně druhé. Přitom posuzované spojení soutěžitelů zásadně neovlivní postavení dodavatelů, odběratelů a spotřebitelů spojujících se soutěžitelů ani dalších subjektů působících na vymezených relevantních trzích či trzích na ně navazujících. PM: 5. prosince 2005 1 Rozhodnutí Úřadu č.j. S 145/02-ČEZ / REAS 2 Rozhodnutí Evropské komise ve věci M.931-Neste / Ivo 3 Viz rozhodnutí Úřadu č.j. S 64/04-Sokolovská uhelná a.s. / Sokolovská těžební, a.s.

https://rejstriky.finance.cz/adresa-kolin-prazska-54-0-21156298

Pražská 54, Kolín 280 02 (04.04.2020) | Finance.cz Výpis základních údajů o adrese Pražská 54, Kolín 280 02 a přehled všech firem a osob zde sídlících S-JTSK y: 689582.62 x : 1056064.17 Long : 15.182157777778 Lat : 50.033969166667 N : 50° 2' 2.289" E : 15° 10' 55.768" Lučební závody a.s. Kolín 46357360 Akciová společnost - Tuzemská Městský soud v Praze B 2687 21.11.2017 Lučební závody a.s. Kolín 46357360 Akciová společnost - Tuzemská Městský soud v Praze B 2687 11.9.2009 - 21.11.2017 Lučební závody a.s. Kolín 46357360 Akciová společnost - Tuzemská Městský soud v Praze B 2687 17.8.1994 - 11.9.2009 ALEKOSTAV, s.r.o. v likvidaci 26490005 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 85505 4.6.2004 - 2.6.2008 AIGLE MARRON, s.r.o. 27244547 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 107213 10.6.2005 Chemispol, spol. s r.o. 25123661 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 51675 10.9.2003 - 2.1.2012 EXCEL MIX CZ, s.r.o. 27607020 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 114782 4.10.2006 - 17.4.2008 BRANCO spol. s r.o. 61678040 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 34483 26.2.2001 GEOTEK, spol s r.o. 25734822 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 65446 5.2.1999 - 12.12.2001 Horac Group s.r.o. 27569161 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 114884 8.7.2006 PRECEDIS s.r.o. 26740508 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 90807 28.12.2002 Kolínská správkárenská s.r.o. 49823680 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 32198 31.10.2000 Kolínská správkárenská s.r.o. 49823680 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 32198 9.10.2000 - 31.10.2000 PH GROUP s.r.o. 26763648 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 92087 26.3.2003 ProfiChem CZ s.r.o. 28196597 Společnost s ručením omezeným - Tuzemská Městský soud v Praze C 132138 19.12.2007 DŘEVKROV spol. s r. o. 47542365 Městský úřad Kolín 320401 3 1 5.1.1994 PH GROUP s.r.o. 26763648 Městský úřad Kolín 320401 6 2 26.3.2003 Kolínská správkárenská s.r.o. 49823680 Městský úřad Kolín 320401 10 5 5.10.1994 ProfiChem CZ s.r.o. 28196597 Městský úřad Kolín 320401 5 1 19.12.2007 Jiří Štolba 10247378 Městský úřad Kolín 320401 2 1 21.3.1995 Zdeněk Juřica 10247556 Městský úřad Kolín 320401 1 1 1.1.1992 ProfiChem s.r.o. "v likvidaci" 26419041 Městský úřad Kolín 320401 4 1 15.12.2000 Horac Group s.r.o. 27569161 Městský úřad Kolín 320401 4 2 8.7.2006 PRECEDIS s.r.o. 26740508 Městský úřad Kolín 320401 5 2 28.12.2002 Lučební závody a.s. Kolín 46357360 Městský úřad Kolín 320401 25 4 17.8.1994 AIGLE MARRON, s.r.o. 27244547 Městský úřad Kolín 320401 6 1 10.6.2005 BRANCO, spol. s r.o. 61678040 Městský úřad Kolín 320401 4 1 16.1.1995 VAKL - zámečnictví s.r.o. 25750143 1001137604 Zámečnictví, nástrojářství 30.3.1999 24.5.1999 VAKL - zámečnictví s.r.o. 25750143 1001137604 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 9.12.2002 9.12.2002 VAKL - zámečnictví s.r.o. 25750143 1001137604 Obráběčství 3.12.2014 3.12.2014 Jaroslav Vagner 10251774 1007893419 Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení 29.9.1992 8.10.2001 Elektrické instalace Zíka s.r.o. 28232178 1001580532 Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení 8.2.2008 1.4.2008 Elektrické instalace Zíka s.r.o. 28232178 1001580532 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 8.2.2008 1.4.2008 Elektrické instalace Zíka s.r.o. 28232178 1001580532 Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 8.2.2008 1.4.2008 FJL spol. s r.o. 00663093 1000854582 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 9.10.1992 24.4.1996 Kolínská správkárenská s.r.o. 49823680 1002052734 Zámečnictví, nástrojářství 5.10.1994 2.4.2003 Kolínská správkárenská s.r.o. 49823680 1002052734 Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů 5.10.1994 2.4.2003 Kolínská správkárenská s.r.o. 49823680 1002052734 Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 5.10.1994 2.4.2003 Kolínská správkárenská s.r.o. 49823680 1002052734 Obráběčství 5.10.1994 2.4.2003 Kemwater ProChemie s.r.o. 62954237 1002308321 Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické 7.2.2000 4.9.2000 Peter Polák 71597042 1006854061 Opravy silničních vozidel 1.7.2002 13.10.2003 Jiří Štolba 10247378 1006845399 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 21.3.1995 28.7.2004 Roman Janoušek 61877964 1007146451 Hostinská činnost 20.3.1995 11.2.2008 Martin Konvalinka 61879584 1006851887 Zámečnictví, nástrojářství 10.1.2000 10.1.2000 Tomáš Blažek 74503219 1000149871 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 1.5.2007 19.7.2010 FINSTAR, s.r.o. 47051337 1000872360 Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické 30.10.1992 1.3.1999 FINSTAR, s.r.o. 47051337 1000872360 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 30.10.1992 15.2.1999 Jiřina Růžičková 05428203 1011258200 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 27.9.2016 30.11.2016 Pavel Horáček 40731570 1000741575 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 19.5.1992 4.7.2001 IPM Building spol. s r.o. 27191273 1001725905 Truhlářství, podlahářství 1.11.2004 1.11.2004 PRECEDIS s.r.o. 26740508 1001080084 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 28.12.2002 1.2.2003 PRECEDIS s.r.o. 26740508 1001080084 Obráběčství 28.12.2002 1.2.2003 Kmochova 55 , Kolín 280 02 Rybářská 56 , Kolín 280 02 Na Valech 58 , Kolín 280 02 Pražská 59 , Kolín 280 02 Pražská 60 , Kolín 280 02 Nad Zastávkou 64 , Kolín 280 02 Nad Zastávkou 66 , Kolín 280 02 Sluneční 71 , Kolín 280 02 Na Valech 72 , Kolín 280 02 Sokolská 74 , Kolín 280 02 Sluneční 76 , Kolín 280 02 Kmochova 78 , Kolín 280 02 Sluneční 79 , Kolín 280 02 Pražská 80 , Kolín 280 02 Sluneční 82 , Kolín 280 02 Pražská 83 , Kolín 280 02 U Mýta 84 , Kolín 280 02 U Mýta 85 , Kolín 280 02 Na Pustině 87 , Kolín 280 02 Pražská 89 , Kolín 280 02

https://www.hlidacstatu.cz/data/Detail/rozhodnuti-uohs/5398?qs=(+OsobaId%3Apetr-brany+)+OR+(%22Petr+Bran%C3%BD%22)

5398 - Hlídač státu. 5398 Rozhodnutí UOHS Číslo jednací ÚOHS-VZ/S031/05 Věc Levý břeh Vltavy - horkovod - stavební práce I.stavba Účastníci TEPLÁRNA České Budějovice, a. s. Nabytí právní moci 24.05.2005 Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-5398.html Č.j.: VZ/S 31/05-153/1912/05-Kr V Brně dne 2. května 2005 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 7. 3 2005 podle § 96 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb. a zákona č. 60/2005 Sb., na základě návrhu ze dne 4.3.2005 společnosti STRABAG a. s., Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za níž jednají Ing. Vladimír Boršek a Ing. Jiří Pechlát, prokuristé, na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele společnosti - Teplárna České Budějovice a. s., Novohradská 32, 372 15 České Budějovice, za niž jednají Ing. Roman Koranda, předseda představenstva a Tomáš Kubín, místopředseda představenstva, učiněných při zadávání veřejné zakázky "Levý břeh Vltavy - horkovod - stavební práce - I.stavba" v užším řízení, jehož oznámení bylo dne 22.11.2004 uveřejněno na centrální adrese pod ev. č. 50002095, rozhodl takto: Správní řízení se podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., zastavuje. Zadavatel Teplárna České Budějovice a. s., Novohradská 32, 372 15 České Budějovice, za niž jednají Ing. Roman Koranda, předseda představenstva a Tomáš Kubín, místopředseda představenstva (dále jen "zadavatel"), uveřejnil podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 437/2004 Sb. (dále jen "zákon"), na centrální adrese dne 22.11. 2004 pod ev. č. 50002095, oznámení užšího řízení za účelem zadání veřejné zakázky "Levý břeh Vltavy - horkovod - stavební práce - I.stavba". Ve lhůtě pro podání žádosti o účast v užším řízení zadavatel obdržel žádosti od celkem 10 zájemců. Dne 24.1.2005 zadavatel vyhodnotil kvalifikaci zájemců podle kritérií stanovených v oznámení užšího zadávacího řízení (viz § 39 odst. 1 zákona), přičemž zadavatel odmítnul jednoho zájemce z důvodu nesplnění kvalifikace a dále odmítnul čtyři zájemce z důvodu omezení počtu - mimo jiné i sdružení s názvem "Horkovod České Budějovice", které dne 20.12.2004 uzavřela společnost STRABAG a. s., Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, , za níž jednají Ing. Vladimír Boršek a Ing. Jiří Pechlát, prokuristé (dále jen "STRABAG") se společností TENZA, a. s., Svatopetrská č. p. 35, or. č. 7, 617 00 Brno, za niž jedná Ing. Karel Sázavský, místopředseda představenstva (dále jen TENZA"). Proti uvedenému rozhodnutí podala společnost STRABAG, která citované oznámení o odmítnutí zájemce z důvodu omezení počtu obdržela dne 28. 1. 2005 (viz přejímací razítko) dopisem ze dne 14.2.2005 námitky, které zadavatel obdržel téhož dne (viz přejímací razítko). Zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti námitkám nevyhověl a uvedenou skutečnost sdělil společnosti STRABAG dopisem ze dne 21.2.2005, který jmenovaná společnost obdržela dne 24.2.2005 (viz přejímací razítko). Společnost STRABAG poté podala dopisem ze dne 4.3.2005 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") obdržel návrh dne 7.3.2005 faxem (dne 8.3.2005 poštou) a tímto dnem bylo podle § 96 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Ve svém návrhu společnost STRABAG uvedla, že zadavatel v oznámení zadávacího řízení v bodu 11.4. stanovil "Kritériem hodnocení pro splnění kvalifikace jsou reference zájemce", přičemž dle názoru navrhovatele takto nelze hodnotit splnění kvalifikace. Zadavatel dále nespecifikuje jakým způsobem hodlá reference hodnotit. Zadavatel také odkazuje na další upřesňující informace ke kvalifikačním kritériím, které si zájemce vyzvedne na adrese zástupce zadavatele, což je v rozporu s § 30 odst. 3 zákona, který stanoví, že zadavatel není oprávněn požadovat splnění kvalifikace nad rámec požadavků stanovených úplným výčtem v oznámení zadávacího řízení. Navrhovatel požaduje, aby orgán dohledu provedl nápravu a zrušil rozhodnutí zadavatele o odmítnutí zájemce z důvodu omezení počtu a o "uložení nového výběru", popřípadě zrušení zadávacího řízení. Dopisem č.j. VZ/S 31/05-153/1109/05-Kr ze dne 9.3.2005 vyrozuměl orgán dohledu zadavatele o podaném návrhu a vyžádal si od zadavatele dokumentaci o zadání šetřené veřejné zakázky. Dne 17.3. 2005 orgán dohledu obdržel od zadavatele dokumentaci a stanovisko k obsahu návrhu. Ve svém stanovisku ze dne 16.3. 2005 zadavatel uvedl, že nesouhlasí s "námitkou firmy Strabag" a považuje ji za neoprávněnou. Dne 23.3.2005 obdržel orgán dohledu sdělení zadavatele ze dne 23.3.2005 v němž sdělil, že rozhodl o přidělení zakázky. Dne 31.3.2005 orgán dohledu vyzval společnost STRABAG o vyjádření, zda podala návrh za sdružení "Horkovod České Budějovice" či pouze za svoji společnost a současně požádala společnost TENZA o vyjádření, zda je zastupována společnosti STRABAG ve správním řízení. Dne 8.4.2005 orgán dohledu dohledu obdržel vyjádření obou uvedených společností z nichž vyplývá, že společnost STRABAG podala návrh pouze za sebe a společnost TENZA není ve správním řízení zastupována společností STRABAG. Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu účastníkům řízení dopisem č. j. VZ/S 31/05-153/1301/05-Kr ze dne 11.4.2005, ve kterém účastníkům řízení poskytl lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí, popř. navrhnout doplnění šetření. Současně orgán dohledu dopisem č. j. VZ/S 31/05-153/1640/05-Kr ze dne 14.4.2005 vyzval společnost STRABAG k zaplacení správního poplatku. Rozhodnutím č.j. VZ/S 31/05-153/1638/05-Kr ze dne 14.4.2005 orgán dohledu jako předběžné opatření podle § 100 odst. 1 písm. a) zákona zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí orgánu dohledu ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Dne 15.4.2005 obdržel orgán dohledu od společnosti STRABAG dopis, kterým jmenovaná společnost bere ve smyslu § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., svůj návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách orgánem dohledu zpět. Dopisem č. j. VZ/S 31/05-153/1668/05-Kr ze dne 15.4.2005 orgán dohledu uvědomil ostatní účastníky správního řízení o zpětvzetí návrhu společností STRABAG a vyzval je, aby se vyjádřili, zda souhlasí se zastavením řízení podle § 30 správního řádu. Dne 20.4.2005 orgán dohledu obdržel vyjádření společnosti STRABAG, že vzhledem k předpokládanému zastavení správního řízení správní poplatek platit nebude. Poté dne 20.4.2005 a 21.4.2005 obdržel orgán dohledu faxem vyjádření zadavatele i společnosti TENZA (doplněno poštou dne 20.4.2005, resp. 22.4.2005), v němž uvedli, že souhlasí se zastavením správního řízení. Podle § 30 správního řádu správní orgán řízení zastaví, vzal-li účastník řízení návrh na jeho zahájení zpět a souhlasí-li s tím ostatní účastníci řízení. Orgán dohledu posoudil celý případ a vzhledem k tomu, že o návrhu nebylo dosud rozhodnuto, a vzhledem k souhlasu ostatních účastníků správního řízení se zastavením řízení, rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Teplárna České Budějovice a. s., Novohradská 32, 372 15 České Budějovice, zast. Ing. Romanem Korandou STRABAG a. s., Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, zast. Ing. Vladimírem Boršekem TENZA, a. s., Svatopetrská č. p. 35, or. č. 7, 617 00 Brno, zast. Ing. Karlem Sázavským Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/rozhodnuti-uohs/5398

http://docplayer.cz/41498361-Ministerstvo-skolstvi-mladeze-a-telovychovy-c-j-v-praze-dne-20-cervence-2005.html

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Č.j / V Praze dne 20. července PDF Download "Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Č.j / V Praze dne 20. července 2005" 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č.j / V Praze dne 20. července 2005 OPATŘENÍ ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy Zrušuji tyto předpisy: Čl. 1 I. Na úseku mateřských škol, základních škol, středních škol a vyšších odborných škol: 1. Výnos MŠ o propůjčování čestných názvů školám a školským zařízením v oboru jeho působnosti č. j /69-II/3a, Věstník MŠ a MK sešit 8/1969, reg. částka 4/1969 Ú. v. 2. Instrukce MŠ o školních knihovnách č. j /79-24, Věstník MŠ a MK sešit 9/1979, V. v. ČSR NV částka 5/ Instrukce MŠ o zřizování základních informačních středisek soustavy vědeckých, technických a ekonomických informací na středních odborných školách č. j /81-211, Věstník MŠ a MK sešit 9/1981, V. v. ČSR NV částka 14/ Opatření MŠ ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při výuce tělesné výchovy na školách spravovaných národními výbory č. j / , publikováno v časopisu Tělesná výchova mládeže str. 83, ročník Metodický pokyn MŠMT k organizaci lyžařského výcviku žáků č. j /93-50, Věstník MŠMT sešit 12/ Metodický pokyn MŠMT k personálnímu zabezpečení lyžařských výcvikových zájezdů pořádaných základními a středními školami a ke vzdělávání instruktorů školního lyžování pro lyžařské výcvikové zájezdy č. j /93-50, Věstník MŠMT sešit 12/ Výklad k zabezpečení úkolů vyplývajících ze zákona č. 190/1993 Sb., č. j /94-24, Věstník MŠMT sešit 2/ Rozhodnutí MŠMT, kterým se jednoletý a dvouletý kurs s denní výukou ve Státním těsnopisném ústavu v Praze staví na úroveň studia ve střední škole za určitých podmínek č. j / Metodický pokyn MŠMT k užívání pravidel českého pravopisu - školní vydání (Pansofia Praha 1993) v základních a středních školách č. j /94-22, Věstník MŠMT sešit 8/ Metodický pokyn MŠMT k organizování sportovně turistických kurzů č. j /94-50, Věstník MŠMT sešit 9/ Pokyn MŠMT k praktické výuce přírodovědných předmětů ve středních a vyšších školách, Věstník MŠMT sešit 10/ Pokyn MŠMT k užívání alternativních forem hodnocení prospěchu a chování žáků základních a středních škol č. j / , Věstník MŠMT sešit 12/ Opatření MŠMT ke klasifikaci žáků 1. ročníků základní školy v 1. pololetí č. j /95-22, Věstník MŠMT sešit 2/ Metodický pokyn MŠMT k doplnění vzdělání poskytovaného základní školou pro absolventy zvláštních škol č. j /95-24, Věstník MŠMT sešit 10/ Informace o tiskopisech závěrečných vysvědčení č. j /94-20, Věstník MŠMT sešit 10/ Doporučení MŠMT k postupu ustavení rady školy a její činnosti č. j /96-20, Věstník MŠMT sešit 3/ Informace o maturitních zkouškách v konzervatořích č. j /96-25, Věstník MŠMT sešit 5/ Pokyn MŠMT, kterým se stanovují rámcová pravidla pro postup při schvalování vzdělávacích programů pro základní školy č. j /96-22, Věstník MŠMT sešit 6/ Metodický pokyn MŠMT k doplnění vzdělání poskytovaného zvláštní školou č. j /96-24, Věstník MŠMT sešit 8/1996, ve znění dodatku pod č. j /96-22. 2 20. Metodický pokyn k přechodu absolventů učilišť, odborných učilišť nebo dvouletých učebních oborů středních odborných učilišť do tříletých příbuzných učebních oborů středních odborných učilišť č. j /96-2, Věstník MŠMT sešit 10/ Pokyn MŠMT k pokusnému ověřování organizace ukončování studia v konzervatoři absolutoriem č. j /96-71, ve znění jeho doplňku č. j /97-71 a změny č. j / , Věstník MŠMT sešit 3/ Upozornění MŠMT na správnou formu schvalovací doložky MŠMT v učebnicích pro základní školy, Věstník MŠMT sešit 3/ Pokyn MŠMT k výjezdům základních a středních škol do zahraničí č. j /97-20, Věstník MŠMT sešit 5/1997, ve znění změny č. j /98-22, Věstník MŠMT sešit 10/1998 a č. j /99-22, Věstník MŠMT sešit 9/ Opatření MŠMT k zavedení pokusného ověřování organizace talentových zkoušek při přijímání žáků ke studiu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná řemeslná výroba č. j /97-71, Věstník MŠMT sešit 11/1997, ve znění změny č. j /98-23, Věstník MŠMT sešit 11/ Pokyn MŠMT k pokusnému ověřování organizace maturitní zkoušky z vyučovacích odborných předmětů ve střední umělecké škole č. j / Opatření MŠMT k uznání rovnocennosti základního vzdělání ve víceletých gymnáziích a osmiletých tanečních konzervatořích se vzděláním poskytovaným základní školou č. j /97-70, Věstník MŠMT sešit 1/ Metodický návod k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v regionálním školství č. j /98-26, Věstník MŠMT sešit 4/ Rozhodnutí MŠMT o doplnění vzdělání poskytovaného pomocnou školou a metodický pokyn k jeho provádění č. j /97-24, Věstník MŠMT sešit 4/ Metodický pokyn MŠMT k postupu při úpravě vzdělávacího procesu škol a školských zařízení č. j /98-20, Věstník MŠMT sešit 6/ Alternativní vzdělávací program zvláštní školy pro žáky rómského etnika č. j /97-24, Věstník MŠMT sešit 6/ Úprava vzdělávacích programů speciálních škol pro tělesně postižené č. j /98-24, Věstník MŠMT sešit 6/ Pokyn MŠMT a MPSV k realizaci a ukončování studia při rekvalifikaci ve státních školách č. j /98-20, Věstník MŠMT sešit 7/ Metodický pokyn MŠMT k zápisům do školy dětí s těžkým mentálním postižením č. j /97-22, Věstník MŠMT sešit 8/ Metodický pokyn MŠMT k zabezpečení logopedické péče ve školství č. j /98-24, Věstník MŠMT sešit 8/ Metodický pokyn MŠMT k činnosti pedagogických pracovníků při realizaci dalších akcí školy, které navazují na výuku, a účasti žáků v olympiádách a dalších soutěžích č. j /98-51, Věstník MŠMT sešit 9/ Pokyn MŠMT k přijímání žáků do studijních oborů pro absolventy tříletých učebních oborů a k postupu podle 9 odst. 1 vyhlášky č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích č. j /98-20, Věstník MŠMT sešit 9/ Metodický pokyn MŠMT ke klasifikaci a hodnocení žáků zvláštní školy č. j /98-24, Věstník MŠMT sešit 9/ Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 19/1998 k ubytování studentů vysokých škol v domovech mládeže č. j / Pokyn MŠMT ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice č. j / , Věstník MŠMT sešit 9/ Experimentální ověřování bilingválního vzdělávání těžce sluchově postižených č. j / , Věstník MŠMT sešit 9/ Informace o spolupráci škol a předškolních zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané č. j /98-22, Věstník MŠMT sešit 10/1998. 3 42. Hodnocení žáků pomocné školy č. j /98-24, Věstník MŠMT sešit 11/ Metodický pokyn MŠMT k úpravě názvů škol č. j /98-20, Věstník MŠMT sešit 12/ Směrnice MŠMT pro vydávání náhradních dokladů za ztracená nebo zničená vysvědčení základních, speciálních a středních škol a diplomy vyšších odborných škol č. j /98-20, Věstník MŠMT sešit 1/ Pokyn MŠMT k upřesnění činností školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy č. j /98-24, Věstník MŠMT sešit 3/ Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy č. j /99-14, Věstník MŠMT sešit 7/ Metodický pokyn MŠMT k zabezpečení výkonu civilní služby ve školách a školských zařízeních č. j /99-24, Věstník MŠMT sešit 9/ Pokyn MŠMT ke jmenování předsedů zkušebních komisí pro maturitní a závěrečné zkoušky a k účasti školních inspektorů při zkouškách v opravném a náhradním termínu č. j /99-20, Věstník MŠMT sešit 12/ Metodický pokyn k zajištění přeřazení úspěšných žáků zvláštních škol do základních škol č. j /99-24, Věstník MŠMT sešit 2/ Metodický pokyn pro stanovení kapacity školy (jednotlivých součástí) a školských zařízení č. j / , Věstník MŠMT sešit 7/ Mimořádné opatření o uznání kvalifikace pro výuku cizího jazyka a Dodatek k mimořádnému opatření č. j /99-26 a č. j / , Věstník MŠMT sešit 11/ Upozornění na výklad předpisů o bezplatném poskytování učebnic a učebních textů ve školách, v nichž žáci plní povinnou školní docházku, Věstník MŠMT sešit 11/ Metodický pokyn MŠMT ke zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele - asistenta učitele č. j / , Věstník MŠMT sešit 1/ Směrnice MŠMT k postupu orgánů krajů v přenesené působnosti při zařazování škol, předškolních zařízení a školských zařízení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, k provádění změn v údajích vedených v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení a k řízení o vyřazování škol, předškolních zařízení a školských zařízení ze sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení č. j / , V. v. ČR částka 4/ Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 5/2001 k postupu při zařazování škol, předškolních zařízení a školských zařízení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, postupu při provádění změn v těchto údajích a k řízení o vyřazování ze sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení č. j /2000-VŘII/2, Věstník MŠMT sešit 4/ Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k vydávání osvědčení o způsobilosti vzdělávacího zařízení k pořádání vzdělávacích akcí v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků č. j / , Věstník MŠMT sešit 5/ Sdělení MŠMT k projektu Školní mléko č. j / , Věstník MŠMT sešit 5/ Mimořádné opatření v uznání kvalifikace pro výuku cizího jazyka č. j / , Věstník MŠMT sešit 7/ Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k použití a kontrole účelově vázaných finančních prostředků přidělených státním, krajským a obecním školám, předškolním zařízením a školským zařízením na další vzdělávání pedagogických pracovníků normativně v rozpisu rozpočtu nebo v rámci rozvojového programu Další vzdělávání pedagogických pracovníků (Program vzdělávání v cizích jazycích, Program vzdělávání ředitelů, a Program zpřístupnění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků malotřídním školám) č. j / , Věstník MŠMT sešit 8/ Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních č. j / , Věstník MŠMT sešit 12/ Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách č. j / , Věstník MŠMT sešit 11/2001, ve znění změny ve Věstníku MŠMT sešitu 11/ Sdělení MŠMT, kterým se stanovuje struktura zpracování dlouhodobého záměru a výroční zprávy na úrovni kraje č. j / , Věstník MŠMT sešit 2/2002, ve znění změny č. j / , Věstník MŠMT sešit 7/2002. 4 63. Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy č. j / , Věstník MŠMT sešit 3/ Metodický pokyn pro vykazování počtu svěřenců ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy č. j /2002-II/2, Věstník MŠMT sešit 3/ Metodický pokyn MŠMT ke stanovení horní hranice celkového počtu vyučovacích hodin vyučovaných v jednom týdnu na základních a středních školách zřizovaných státem, krajem a obcí č. j / , Věstník MŠMT sešit 4/ Metodický pokyn k postavení, organizaci a činnosti školních družin č. j / , Věstník MŠMT sešit 7/ Směrnice MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č. j / , Věstník MŠMT sešit 9/2002, V. v. částka 4/ Metodický pokyn MŠMT k čerpání účelově určených finančních prostředků státního rozpočtu na proškolení učitelů v rámci projektu P 1 Informační gramotnost č. j / , Věstník MŠMT sešit 9/ Metodický pokyn k školní docházce žadatelů o azyl č. j / , Věstník MŠMT sešit 6/ Metodický pokyn MŠMT k umísťování dětí s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou do smluvních rodin č. j / , Věstník MŠMT sešit 1/ Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy č. j / , Věstník MŠMT sešit 1/ Metodický pokyn MŠMT pro realizaci Programu na podporu občanských sdružení působících v oblasti regionálního školství v roce 2003 č. j / , Věstník MŠMT sešit 1/ Rozvojový program MŠMT Program jazykové a metodické přípravy pro učitele bez příslušné způsobilosti k výuce cizích jazyků na základních školách č. j / , Věstník MŠMT sešit 4/ Program Jazykové a metodické přípravy pro učitele bez příslušné způsobilosti k výuce cizích jazyků na základních školách (Program JAME) č. j / , Věstník MŠMT sešit 5/ Metodický pokyn MŠMT k organizování a realizaci náboženské výchovy v základních, středních a speciálních školách č. j / , Věstník MŠMT sešit 8/ Pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k zabezpečení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání č. j / Metodický pokyn MŠMT k doplnění vzdělání poskytovaného pomocnou školou č. j / , Věstník MŠMT sešit 8/ Sdělení MŠMT k činnosti speciálních škol a speciálních školských zařízení při zdravotnických zařízeních č. j / , Věstník MŠMT sešit 10/ Metodický pokyn MŠMT k čerpání účelově určených finančních prostředků státního rozpočtu v rámci projektu P I - Informační gramotnost č. j / , Věstník MŠMT sešit 8/ Metodický pokyn MŠMT pro realizaci Programu na podporu činnosti občanských sdružení působících v oblasti regionálního školství v roce 2004 č. j / , Věstník MŠMT sešit 11/ Metodický pokyn MŠMT k Rozvojovému programu na podporu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve speciálních školách č. j / , Věstník MŠMT sešit 12/ Pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k udělování výjimek školám podle 6 školského zákona č. j / , Věstník MŠMT sešit 1/ Sdělení MŠMT o ukončení pokusného ověřování Integrace žáků s mentálním postižením do základních škol č. j / , Věstník MŠMT sešit 3/ Mimořádné opatření k uznání kvalifikace na úrovni vysokoškolského vzdělání požadovaného pro výuku cizího jazyka absolventům s vysokoškolským vzděláním neučitelského směru č. j / , Věstník MŠMT sešit 3/ Sdělení MŠMT o hodinové dotaci učebního plánu individuálně integrovaného žáka s mentálním postižením v základní škole č. j / , Věstník MŠMT sešit 4/ Statut Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum č. j /95-31, Věstník MŠMT sešit 8/1995. 5 II. Na úseku oborů vzdělávání, vzdělávacích programů, učebních plánů a učebních osnov: 1. Učební plán Obchodní akademie , č. j /93-23, Věstník MŠMT sešit 9/1994, ve znění opravy v sešitu 6/ Oznámení MŠMT a MH o oddílech I, II, III B, VI Soustavy studijních a učebních oborů středních škol, Věstník MŠMT sešit 4/1995, ve znění oprav uvedených ve Věstníku MŠMT sešitu 3/ Učební plán studijního oboru a Obchodní akademie č. j /95-23, Věstník MŠMT sešit 5/ Oznámení MŠMT o učebních osnovách zvláštních škol s polským vyučovacím jazykem č. j /95-24, Věstník MŠMT sešit 10/ Oznámení MŠMT k Osnovám pomocné školy, Věstník MŠMT sešit 10/ Učební plán studijního oboru Společné stravování, Věstník MŠMT sešit 9/ Sdělení MŠMT ke studijním oborům Obchodní akademie, ,4 Obchodník, obchodnice, Provoz obchodu a ,6 Propagace č. j /97-71, Věstník MŠMT sešit 8/ Nové pedagogické dokumenty pro zvláštní a pomocné školy s polským vyučovacím jazykem č. j /97-22 a č. j /97-22, Věstník MŠMT sešit 10/ Učební plán studijního oboru ,6 Podnikání v technických povoláních č. j /97-71, Věstník MŠMT sešit 4/ Učební plán studijního oboru Obchodník, obchodnice č. j /97-23, Věstník MŠMT sešit 4/ Rámcový program pro předškolní vzdělávání a informace MŠMT k němu č. j /01-22, Věstník MŠMT sešit 5/ Informace MŠMT o Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání, č. j / , Věstník MŠMT sešit 7/ Aktualizované učební plány zvláštních a pomocných škol rozšířený o 1 vyučovací hodinu č. j / , Věstník MŠMT sešit 7/ Učební plán vzdělávacího programu pomocné školy rozšířený o 1 vyučovací hodinu, Věstník MŠMT sešit 7/ Učební plán Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy rozšířený o 1 vyučovací hodinu, Věstník MŠMT sešit 7/2004. III. Na úseku pracovního práva, bezpečnosti práce a sociálních věcí: 1. Pokyn MŠ k prohloubení kontrolní činnosti a k provádění prověrek na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v organizacích resortu školství č. j /82-42, Věstník MŠ a MK sešit 5/ Výnos MŠMT o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a o dohodách o hmotné odpovědnosti č. j /89-42, Věstník MŠMT a MK sešit 11/ Pokyn MŠMT k úhradě náhrad poskytovaných předsedům zkušebních komisí ustavených podle vyhlášky MŠMT č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, č. j / Mimořádné opatření MŠMT, kterým se absolventům s vysokoškolským vzděláním neučitelského směru uznává kvalifikace k výuce cizích jazyků č. j /97-42, Věstník MŠMT sešit 5/ Metodický návod k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v regionálním školství č. j /98-26, Věstník MŠMT sešit 4/ Metodický pokyn MŠMT k činnosti pedagogických pracovníků při realizaci dalších akcí školy, které navazují na výuku, a účasti žáků v olympiádách a dalších soutěžích č. j /98, Věstník MŠMT sešit 9/ Pokyny MŠMT k zabezpečení jednotného postupu stanovení cestovních náhrad při zahraničních pracovních cestách č. j / , ve znění pokynu č. j / Pokyn MŠMT k zajištění plnění Dohody o vzájemných vztazích MŠMT a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, č. j / , Věstník MŠMT sešit 8/2000. 6 9. Mimořádné opatření o uznání kvalifikace pro výuku cizího jazyka a Dodatek k mimořádnému opatření č. j /99-26 a č. j / , Věstník MŠMT sešit 11/ Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k vydávání osvědčení o způsobilosti vzdělávacího zařízení k pořádání vzdělávacích akcí v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků č. j / , Věstník MŠMT sešit 5/ Vzor kolektivní smlouvy č. j / , Věstník MŠMT sešit 8/ Mimořádné opatření k uznání kvalifikace na úrovni vysokoškolského vzdělání požadovaného pro výuku cizího jazyka absolventům s vysokoškolským vzděláním neučitelského směru č. j / , Věstník MŠMT sešit 3/ Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 3/1997 o postupu při zařazování poboček zahraničních vysokých škol do přílohy č. 4 vyhlášky MŠMT č. 318/1995 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka, se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, č. j / Pokyn MŠMT a MPSV k realizaci a ukončování studia při rekvalifikaci ve státních školách č /98-20, Věstník MŠMT sešit 7/ Výklad k zabezpečení úkolů vyplývajících ze zákona č. 190/1993 Sb., č. j /94-24, Věstník MŠMT sešit 2/ Pokyn MŠMT k uplatňování nařízení vlády č. 15/1994 Sb., o bezplatném poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb ve vztahu ke středním školám č. j /94-20, Věstník MŠMT sešit 10/ Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 11/1996, kterým se ukládá vybírat správní poplatek za legalizaci vysvědčení, vysokoškolských diplomů a jiných výstupních dokumentů, č. j. SM 1 161/ Pokyn MŠMT k úhradě náhrad poskytovaných předsedům zkušebních komisí ustavených podle vyhlášky MŠMT č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích č. j / IV. Na úseku mládeže, tělovýchovy a sportu: 1. Statut Rady plaveckých škol č. j. SM 6 411/ Zásady činnosti středisek pro nezaměstnanou mládež č. j /93-51, Věstník MŠMT sešit 7-8/1993. V. Na úseku rozpočtového hospodaření: 1. Metodický návod k zavedení jednotné metodiky evidence, výkaznictví a rozborů školní a mimoškolní úrazovosti dětí, žáků škol a výchovných zařízení spravovaných národními výbory a studentů vysokých škol č. j /75-42, Věstník MŠ a MK sešit 1/ Metodický pokyn MŠMT ke stanovení práce přesčas pedagogických pracovníků č. j / Pokyn MŠMT k poskytování osobních příplatků č. j / Metodický pokyn MŠMT k poskytování dalšího platu podle 15a zákona č. 143/1992 Sb. v platném znění, 10a a článku III odst. 3 nařízení vlády č. 76/1994 Sb. č. j /95-42, Věstník MŠMT sešit 7/1995, ve znění metodického pokynu č. j /95-42, Věstník MŠMT sešit 12/ Sdělení MŠMT o stanovení míry vyučovací povinnosti, kvalifikačních požadavků a platových poměrů učitelů, zástupců ředitelů, a ředitelů vyšších odborných škol č. j /96-20, Věstník MŠMT sešit 10/ Pokyn MŠMT a ústředního školního inspektora o součinnosti školských úřadů a České školní inspekce při přiznávání výše osobních příplatků ředitelů škol a školských zařízení č. j. 55/97-ÚŠI. 7. Technické podklady pro zpracování stavebních programů pro objekty a účelová zařízení vysokých škol, II. část, č. j / Upozornění školským úřadům a přímo řízeným organizacím na právní úpravu a výklad některých ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výkupy objektů od restituentů č. j /98-14, Věstník MŠMT sešit 1/ Metodický pokyn MŠMT k činnosti a zásadám financování středisek pro volný čas dětí a mládeže č. j. 28 7 089/98-51, Věstník MŠMT sešit 2/1999, ve znění opravy ve Věstníku MŠMT sešitu 4/ Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 5/1999 k problematice tzv. Počítačového roku 2000 (Y2K) č. j / Financování přestaveb a oprav počítačů u škol zřizovaných obcí č. j /99-45, Věstník MŠMT sešit 6/ Metodický pokyn MŠMT k zabezpečení výkonu civilní služby ve školách a školských zařízeních č. j /99-24, Věstník MŠMT sešit 9/ Metodický pokyn pro stanovení kapacity školy (jednotlivých součástí) a školských zařízení č. j / , Věstník MŠMT sešit 7/ Upozornění na výklad předpisů o bezplatném poskytování učebnic a učebních textů ve školách, v nichž žáci plní povinnou školní docházku, Věstník MŠMT sešit 11/ Pokyny MŠMT k zabezpečení jednotného postupu stanovení cestovních náhrad při zahraničních pracovních cestách č. j / , ve znění pokynu č. j / Soubor opatření k zajištění funkčnosti školského systému v příštích letech č. j /2000-I/2/ Technické podklady pro program úspor energie ve školství a metodický pokyn pro výběr řešení k jejich dosažení, III. část., č. j / Metodický pokyn k účtování dávek státního sociálního příspěvku na dopravu dítěti (svěřenci) umístěnému v dětském výchovném ústavu č. j / , Věstník MŠMT sešit 4/ Metodická pomoc školám, předškolním zařízením a školským zařízením zřizovaným obcí při přechodu na právní subjektivitu č. j / , věstník MŠMT sešit 9/ Pravidla hospodaření s finančními prostředky poskytnutými na zabezpečení soutěží a přehlídek a jejich vyúčtování č. j / Pravidla hospodaření s finančními prostředky poskytnutými na zabezpečení soutěží a přehlídek a jejich vyúčtování č. j / VI. Na úseku vnitřní správy a informatiky: 1. Instrukce MŠ, kterou se vydává skartační řád pro školy a školská zařízení spravované národními výbory č. j /86-49, Věstník MŠ a MK sešit 6-7/1986, V.v. ČSR NV částka 5/ Instrukce MŠ, kterou se vydává skartační řád pro vysoké školy a ostatní podřízené organizace č. j / Opatření MŠMT o poskytování veřejných informačních služeb č. j /93-33, Věstník MŠMT sešit 4/1993. Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. srpna Čl. 2 Ministryně: JUDr. Petra Buzková v. r.

http://www.rozvodylevne.cz/uprava-pece-a-vyzivy-nezletilych-deti/i85/

Úprava péče a výživy nezletilých dětí - péče o dítě - Rozvodylevne.cz Úprava péče a výživy nezletilých dětí - péče o dítě Rodiče nezletilého dítěte jsou manželé V případě, že se chcete rozvést, ale máte s manželem/manželkou společné nezletilé dítě (děti do 18 let), je nezbytné před rozvodem upravit výchovu a výživu nezletilého dítěte po rozvodu, tedy stanovit, komu bude dítě pro dobu po rozvodu svěřeno a určit výši výživného. Lze tak učinit pouze formou soudního rozhodnutí, jež může být i v podobě schválené dohody rodičů, ovšem vždy musí rozhodnout soud. Bez předchozí úpravy výchovy a výživy nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu soudem nemůže být vaše manželství rozvedeno. Lze samozřejmě žádat úpravu výchovy a výživy i pro dobu, než bude manželství rodičů rozvedeno, zejména pokud nejste schopni se na výchově a výživě nezletilého dítěte dohodnout, podmínkou pro rozvod manželství je ovšem úprava výchovy a výživy pouze pro dobu po rozvodu manželství. Rodiče nezletilého dítěte nejsou manželé V případě, že jste rodiči nezletilého dítěte (děti do 18 let), které se narodilo mimo manželství do partnerského vztahu a s partnerem jste se rozešli, společně nežijte či se nemůžete na výchově či výživě dohodnout, je možné podat k soudu návrh na úpravu výchovy a výživy nezletilého dítěte, kde soud rozhodne, komu bude dítě svěřeno do výchovy a současně určí výši výživného. Jste-li schopni se s druhým rodičem na výchově a výživě dohodnout, lze namísto podání návrhu k příslušnému soudu uzavřít dohodu, která určí, kdo bude mít nezletilé dítě ve výchově a jakým způsobem budou rodiče přispívat na jeho výživu. Taková dohoda nemusí být schválena soudem, můžete ji tedy uzavřít za pomoci naší advokátní kanceláře. Pokud je nezletilé dítě ve výchově pouze jednoho z rodičů, nezáleží na tom, zda z důvodu dohody rodičů či na základě soudního rozhodnutí, má druhý rodič právo na styk s nezletilým dítětem. Samozřejmě i nezletilé dítě má právo na styk s rodičem, pokud s ním trvale nežije. Úpravu styku s nezletilým dítětem je možné žádat i v návrhu na úpravu výchovy a výživy nezletilého dítěte, může se ale jednat i o samostatný návrh, o kterém soud rozhodne v samostatném řízení. Právo na styk rodiče s nezletilým dítětem má rodič bez ohledu na to, zda se dítě narodilo v manželství, či zda se narodilo mimo manželství z partnerského vztahu, podmínkou je pouze to, že oba rodiče s nezletilým dítětem společně nežijí. Komplexní zastoupení v řízeních spojených s úpravou péče a výživy či styku s nezletilým dítětem Za velmi přijatelnou odměnu ve výši 1.150,- Kč za každou započatou ½ hodinu Vám pomůžeme vyřešit jakýkoli problém týkající se úpravy výchovy a výživy nezletilého dítěte, jakož i úpravy styku. Dostane se Vám profesionální služby a podpory zkušeného advokáta, a to již při vypracování konkrétního návrhu s využitím dostupných nejnovějších právních informací, zastoupení a nekompromisního zastání vašich práv před soudem. V případě náhlých a nepředvídatelných komplikací je náš tým tyto připraven okamžitě řešit, čímž se vyhnete nechtěným výsledkům způsobeným chybným vypracováním konkrétního návrhu či špatným procesním vedením vašeho případu. Odhad výše odměny za zastoupení v řízení o úpravu péče a výživy či styku s nezletilým dítětem Na základě našich dlouholetých zkušeností lze odhadnout výši celkové odměny ve věcech péče o nezletilé děti na základě zvýhodněné nabídky uvedené na těchto stránkách na cca 4.000,- Kč (blíže v kategorii Odměna dle advokátního tarifu). Cena se zvyšuje případně o cestovné, jak uvedeno níže. Zastoupení ve všech řízeních spojených s úpravou péče a výživy nezletilých dětí, jakož i úpravou styku, poskytujeme u všech soudů v Praze a Středočeském kraji a u Okresního soudu v Táboře. U okresních soudů ve Středočeském kraji, vyjma Okresního soudu v Benešově, Okresního soudu Praha-východ a Okresního soudu Praha-západ, a dále u Okresního soudu v Táboře je účtováno cestovné za cestu na jednání k soudu a zpět ve výši 1.150,- Kč. Sepis návrhů na úpravu péče a výživy či styku s nezletilým dítětem bez zastoupení Nepotřebujete-li komplexní zastoupení v kterémkoli z řízení spojených s úpravou péče a výživy či styku s nezletilým dítětem, ale pouze pomoc se sepsáním konkrétního návrhu na zahájení řízení, pak Vám tuto službu rádi poskytneme za jednorázovou odměnu ve výši 1.150,- Kč. Služba dopadá na následující návrhy: návrh na svěření či změnu do výlučné péče jednoho z rodičů návrh na svěření či změnu do společné péče rodičů návrh na svěření či změnu do střídavé péče rodičů návrh na určení výživného pro dítě návrh na zvýšení výživného pro dítě již určeného soudem návrh na snížení výživného pro dítě již určeného soudem návrh na úpravu styku s nezletilým dítětem návrh na schválení dohody o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu do i po rozvodu sepis dohody o úpravě styku mezi rodiči bez soudního řízení V případě, že se budete chtít před sepisem některého se shora uvedených návrhů s námi osobně sejít, odměna činí 1.150,- Kč za každou započatou ½ hodinu poskytování právních služeb. Zastupování v řízeních o úpravu péče a výživy či styku s nezletilým dítětem Máte-li již kterýkoli z návrhů na úpravu péče a výživy či styku s nezletilým dítětem podaný a chcete-li jen právní zastoupení u soudu, tak Vás rádi k soudu doprovodíme a budeme před ním hájit vaše zájmy. Odměna činí 1.150,- Kč za každou započatou ½ hodinu poskytování právních služeb. Právní pomoc při jednání u soudu poskytujeme u všech soudů v Praze a Středočeském kraji a u Okresního soudu v Táboře. U okresních soudů ve Středočeském kraji, vyjma Okresního soudu v Benešově, Okresního soudu Praha-východ a Okresního soudu Praha-západ, a dále u Okresního soudu v Táboře je k částce 1.150,- Kč účtováno cestovné za cestu na jednání k soudu a zpět ve výši 1.150,- Kč. V rámci nabídky obsažené na těchto stránkách zatupujeme naše klienty v řízeních ve věci péče o nezletilé u následujících soudů: V případě řízení o úpravu péče a výživy nezletilého dítěte je postup následující: sepis konkrétního návrhu na zahájení řízení jedním z rodičů případně vyjádření /stanovisko druhého z rodičů k již podanému návrhu v řízení má nezletilé dítě vždy opatrovníka, kterým je příslušný OSPOD (soud nezletilému opatrovníka ustanoví) soudní poplatek se v žádném z těchto řízení neplatí soud nařídí jednání, kde provádí důkazy potřebné pro rozhodnutí (výslechy rodičů, svědků apod., listinné důkazy – potvrzení o příjmech, zpráva OSPOD apod.) proti rozhodnutí může podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí odvolání samostatně zástupce dítěte (OSPOD) a oba rodiče, o odvolání rozhoduje Krajský/Městský soud v Praze (pokud soud schválil rozsudkem dohodu rodičů o výchově, výživě či styku, nejsou rodiče oprávněni podat odvolání do výroku, jímž byla dohoda schválena) o návrhu je s konečnou platností rozhodnuto dnem právní moci rozsudku, kterým bylo o návrhu rozhodnuto (rozsudky odsuzující k plnění výživného jsou předběžně vykonatelné – viz slovníček pojmů níže na našich stránkách) Minimální nutné podklady pro vypracování návrhu týkajícího se nezletilých dětí Pro vypracování návrhu týkajícího se nezletilých dětí je nutné zaslat elektronicky (e-mail: [email protected]) nebo obyčejnou poštou na adresu advokátní kanceláře Hokeová, Hoke, Faltus, advokátní kancelář, Doudlebská 1046/8,140 00 Praha 4 nebo Nádražní 2040, 256 01 Benešov následující doklady a informace: kopii rodného listu všech nezletilých dětí, kterých se návrh týká (dětí do 18 let) případně kopii oddacího listu, jste-li manželé pokud bylo o dětech soudem již rozhodováno, poslední takové soudní rozhodnutí týkající se nezletilých dětí stručný popis nákladů spojených s výchovou a výživou nezl. dětí, jsou-li již školou povinné, kam do školy docházejí, jejich zájmy, koníčky a zdravotní stav, případně vztah ke konkrétnímu rodiči či přání dítěte být svěřen jednomu z rodičů, a to u každého z dětí zvlášť bydliště, kde v současné době děti bydlí bydliště, kde v současné době bydlí oba rodiče (jak matka, tak otec, pokud nebydlí společně) stručné majetkové poměry obou rodičů, vč. nákladů spojených s bydlením a dojížděním do zaměstnání, případně stav závazků obou rodičů vaše představa úpravy poměrů nezletilých dětí (komu by měly být děti svěřeny, výše výživného pro každé dítě) vaše představa o rozsahu styku, pokud se návrh týká úpravy styku s nezletilým dítětem Odměna advokáta se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění. Pro srovnání a posouzení výhodnosti naší nabídky si Vás dovolujeme informovat o odměně za právní služby v řízeních o úpravu péče a výživy nezletilého dítěte či úpravu styku, pokud by byla odměna advokátem účtována jako mimosmluvní dle advokátního tarifu, byť advokát si může dohodnout odměnu výrazně vyšší. Výše odměny za jeden úkon právní služby činí 1000,- Kč dle § 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, v platném znění. Ke každému úkonu náleží advokátovi režijní paušál ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, v platném znění. V případě návrhu na svěření nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství do výchovy jednomu z rodičů by byla odměna například při dvou jednáních u soudu následující: Převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb 1000,- Kč odměna + 300,- Kč paušál, celkem 1300,- Kč Sepis návrhu na svěření nezl. dětí do výchovy pro dobu po rozvodu manželství jednomu z rodičů 1000,- Kč odměna + 300,- Kč paušál, celkem 1300,- Kč Účast u jednání u soudu 1000,- Kč odměna + 300,- Kč paušál, celkem 1300,- Kč Účast u jednání u soudu, kde bude rozhodnuto o svěření nezl. dětí do výchovy jednomu z rodičů 1000,- Kč odměna + 300,- Kč paušál, celkem 1300,- Kč Celkem v tomto případě činí odměna advokáta dle advokátního tarifu 6.292,- Kč včetně DPH. My vám naprosto totožnou službu nabízíme pouze za 4.840,- Kč včetně DPH.

http://docplayer.cz/1198118-Bezpecnost-ochrana-mezinarodniho-civilniho-letectvi-pred-protipravnimi-ciny.html

BEZPEČNOST OCHRANA MEZINÁRODNÍHO CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY - PDF Download "BEZPEČNOST OCHRANA MEZINÁRODNÍHO CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY" 1 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví BEZPEČNOST OCHRANA MEZINÁRODNÍHO CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY L 17 Uveřejněno pod číslem jednacím 465/ AVS/2.2 3 KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS BEZPEČNOST OCHRANA MEZINÁRODNÍHO CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY (L 17) Strana Datum Strana Datum i - iii Změna č. 14 v Změna č Změna č Změna č až Změna č / Změna č / Změna č / Změna č. 144 5 ÚVODNÍ ČÁST PŘEDPIS L 17 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Ministerstvo dopravy, jako příslušný správní orgán, uveřejňuje dle ustanovení 102 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů letecký předpis: L 17 BEZPEČNOST OCHRANA MEZINÁRODNÍHO CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY 1. V tomto leteckém předpisu je použito textu jednoho dokumentu, a to: Annex 17 SECURITY - Safeguarding International Civil Aviation Against Acts of Unlawful Interference Ministerstvo dopravy provedlo redakci shora uvedeného dokumentu tak, aby jednotlivé části textu na sebe plynule a systematicky navazovaly. 2. Pro řešení případných sporů o pravomoc nebo příslušnost je třeba využít příslušných ustanovení platných právních předpisů České republiky, zejména pak zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů a zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. Datum účinnosti tohoto předpisu je Datem účinnosti tohoto předpisu se zrušuje, včetně pozdějších změn a oprav, předpis L 17, který byl schválen opatřením Ministerstva dopravy č.j. 1396/ SP. i6 ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO7 ÚVODNÍ ČÁST PŘEDPIS L 17 ÚČINNOST PŘEDPISU, ZMĚN A OPRAV Změny Opravy Číslo změny Datum účinnosti Datum záznamu a podpis Číslo opravy Datum účinnosti Datum záznamu a podpis zapracováno zapracováno zapracováno. iii8 ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO9 ÚVODNÍ ČÁST PŘEDPIS L 17 OBSAH KONTROLNÍ SEZNAM STRAN ÚVODNÍ USTANOVENÍ ÚČINNOST PŘEDPISU, ZMĚN A OPRAV OBSAH i iii v Hlava 1 Definice 1-1 Hlava 2 Obecná ustanovení Cíl a základní zásady Použitelnost Bezpečnostní opatření a jejich kontrola Mezinárodní spolupráce Vybavení, výzkum a vývoj 2-2 Hlava 3 Prováděcí ustanovení Odpovědné orgány a jejich organizační složky Provoz letiště Letečtí dopravci Řízení kvality bezpečnostních opatření Poskytovatelé letových provozních služeb 3-3 Hlava 4 Preventivní bezpečností opatření Cíle Opatření vztahující se ke kontrole vstupů a vjezdů Opatření vztahující se k letadlům Opatření vztahující se k cestujícím a jejich kabinovým zavazadlům Opatření vztahující se k zapsaným zavazadlům Opatření vztahující se k nákladu, poště a jiným druhům zboží Opatření vztahující se ke zvláštním skupinám cestujících Opatření vztahující se k veřejnému prostoru letiště Opatření související s kyber hrozbami 4-4 Hlava 5 Činnosti při protiprávních činech Prevence Reakce na protiprávní čin Výměna informací a hlášení v Změna č. 1410 ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO11 HLAVA 1 PŘEDPIS L 17 HLAVA 1 - DEFINICE Bezpečnost ochrana před protiprávními činy (Security) Ochrana civilního letectví před protiprávními činy. Tohoto cíle se dosáhne kombinací bezpečnostních opatření, lidských a materiálních prostředků. Bezpečnostní audit (Security audit) Důkladná komplexní kontrola a vyhodnocení zavádění a dodržování Národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Bezpečnostní doprovod letů (In-flight security officer) Osoba schválená orgánem státní správy Státu provozovatele a Státu zápisu do rejstříku, která má být nasazena v letadle za účelem ochrany tohoto letadla a cestujících na palubě proti protiprávnímu činu. Za tuto osobu se nepovažují osoby, jako jsou osobní tělesní strážci, kteří v letadle poskytují výhradní osobní ochranu konkrétnímu jedinci nebo skupině osob. Bezpečnostní inspekce (Security inspection) Kontrola a vyhodnocení dodržování určitých bezpečnostních opatření Národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví leteckou společností, letištěm nebo jiným subjektem, který může ovlivnit bezpečnost civilního letectví. Bezpečnostní kontrola (Security Control) Soubor opatření včetně detekční kontroly a fyzické kontroly, jimiž lze předejít tomu, aby zbraně, výbušniny a jiná nebezpečná zařízení, předměty a látky byly použity ke spáchání protiprávního činu. Bezpečnostní kontrola letadla (Aircraft security check) Kontrola interiéru letadla, do kterého měli přístup cestující a kontrola nákladního prostoru za účelem odhalení ponechaných zakázaných, nebezpečných a podezřelých předmětů, jako jsou zbraně, výbušniny a jiné zakázané předměty a látky. Bezpečnostní prohlídka letadla (Aircraft security search) Důkladná kompletní prohlídka interiéru i exteriéru letadla za účelem odhalení v něm umístěných zakázaných a nebezpečných předmětů. Bezpečnostní průzkum (Security survey) Průzkum, sloužící k vyhodnocení zranitelných míst, která by mohla být zneužita k provedení protiprávního činu a stanovení bezpečnostních opatření, nezbytných ke splnění povinností, spojených s ochranou civilního letectví před protiprávními činy. Bezpečnostní test (Security test) Tajná nebo veřejná zkouška dodržování bezpečnostních opatření, která je realizována simulací pokusu o provedení protiprávního činu. Detekční kontrola (Screening) Aplikace technických nebo jiných prostředků, které mají za úkol odhalit zbraně, výbušniny a jiná nebezpečná zařízení nebo látky, kterých je možno použít pro spáchání protiprávního činu. Poznámka: Některé nebezpečné předměty a látky, specifikované Předpisem L 18 a dokumentem ICAO Technical Instruction for Safe Transport of Dangerous Goods by Air (Doc 9284) musí být dopravovány v souladu s těmito pokyny. Kromě toho další dokument ICAO Security Manual for Safeguarding Civil Aviatin Against Acts of Unlawful Interference (Doc 8973 Restricted) a jeho dodatek (Appendix) 35 Prohibited Items uvádí seznam předmětů, které nesmí být nikdy v kabině letadla přepravovány. Letecké práce (Aerial work) Provoz letadla, při kterém se letadla používá pro zvláštní služby, jako pro zemědělství, stavebnictví, snímkování, zeměměřičství, leteckou reklamu, pozorování a hlídkování, pátrání a záchranu, atd. Lidská výkonnost (Human performance) Schopnosti a omezení člověka, které mají vliv na bezpečnost, ochranu před protiprávními činy a účinnost leteckého provozu. Náklad (Cargo) Jakýkoliv majetek přepravovaný letadlem jiný než pošta, zásoby a doprovázená (zapsaná) nebo nesprávně zaslaná zavazadla. Náklad nebo pošta s vysokým rizikem (High-risk cargo or mail) Náklad nebo pošta předkládaná neznámým subjektem nebo vykazující známky neoprávněné manipulace musí být pokládaná za vysoce rizikovou, pokud navíc splňuje jedno z následujících kritérií: a) konkrétní informace naznačuje, že náklad nebo pošta představují hrozbu pro civilní letectví; nebo b) náklad nebo pošta vykazují odlišnosti vzbuzující podezření; nebo c) povaha nákladu nebo pošty je taková, že základní bezpečnostní opatření sama o sobě pravděpodobně neodhalí zakázané předměty, které by mohly ohrozit letadlo. Bez ohledu na to, zda náklad nebo pošta pochází od známého nebo neznámého subjektu, může být zásilka na základě konkrétní informace Státu považována za zásilku s vysokým rizikem. Neidentifikované zavazadlo (Unidentified Baggage) Zavazadlo na letišti, s označením nebo bez označení zavazadlovou visačkou, které není vyzvednuto nebo identifikováno cestujícím Změna č. 1312 PŘEDPIS L 17 HLAVA 1 Nepředvídatelnost (Unpredictability) Provedení bezpečnostních opatření za účelem zvýšení jejich odrazujícího účinku a účinnosti tím, že jsou prováděna s nepravidelnou četností, na odlišných místech a/nebo různými prostředky v souladu s definovaným rámcem. Nepřizpůsobivý cestující (Disruptive passenger) Cestující, který nerespektuje pravidla chování na letišti nebo na palubě letadla nebo neplní pokyny zaměstnanců letiště nebo členů posádky a tím narušuje pořádek a dodržování platných předpisů na letišti nebo na palubě letadla. Neveřejný prostor (Airside) Provozovatelem letiště určená neveřejná část letiště, sestávající z pohybové a odbavovací plochy, přilehlého terénu a staveb nebo jejich částí, k nimž je přístup kontrolován. Obchodní letecká doprava (Commercial air transport operation) Provoz letadla, zahrnující dopravu cestujících, nákladu nebo pošty za náhradu nebo nájem. Osvědčování (Certification) Formální hodnocení a schválení příslušným úřadem pro ochranu před protiprávními činy v civilním letectví nebo jeho jménem, zaručující, že osoba je způsobilá pro výkon přidělených funkcí na přijatelné úrovni, stanovené příslušným úřadem. Ověření spolehlivosti (Background check) Kontrola totožnosti osoby a její spolehlivosti a bezúhonnosti včetně předcházející praxe a záznamů o trestech jako součást posouzení vhodnosti osoby pro provádění bezpečnostní kontroly a/nebo přístup bez doprovodu do vyhrazených prostor. Provoz služebních letadel (Corporate Aviation) Neobchodní provoz nebo využití letadla společností pro přepravu cestujících nebo nákladu pro podporu obchodní činnosti společnosti, které je řízené kvalifikovaným pilotem zaměstnaným za tímto účelem (provoz služebních letadel je součástí všeobecného letectví). Protiprávní činy (Acts of unlawful interference) Činy nebo pokusy o činy ohrožující bezpečnost civilního letectví, které zahrnují, ale neomezují se na: protiprávní zmocnění se letadla; zničení letadla v provozu; držení rukojmích na palubě letadla, na letišti nebo v prostoru leteckých zařízení; násilné vniknutí na palubu letadla, na letiště nebo do prostoru leteckých zařízení; držení zbraně nebo nebezpečného zařízení nebo materiálu s úmyslem jeho nezákonného použití na palubě letadla nebo na letišti; použití letadla v provozu za účelem způsobení smrti, vážného tělesného zranění nebo vážného poškození majetku nebo životního prostředí, takové sdělení nebo klamná informace, které ohrožují bezpečnost letadla za letu nebo na zemi, cestujících, posádky, pozemního personálu nebo široké veřejnosti na letišti nebo v prostoru leteckých zařízení. Provoz všeobecného letectví (General Aviation Operation) Provoz letadel jiný než obchodní letecká doprava nebo letecké práce. Schválený agent (Regulated agent) Odpovědná osoba (fyzická nebo právnická), zastupující letecké dopravce, která jeho jménem zajišťuje potřebné formality (včetně požadovaných bezpečnostních kontrol), které jsou přijatelné nebo vyžadované příslušným úřadem v případě nákladu a pošty. Transferovaný náklad a pošta (Transfer cargo and mail) Náklad a pošta odlétající letadlem jiným, než kterým přiletěly. Veřejný prostor letiště (Landside) Provozovatelem letiště určená veřejná část letiště, která není neveřejnou částí letiště a zahrnuje všechny prostory letiště přístupné veřejnosti. Vyhrazený bezpečnostní prostor (Security Restricted Area) Provozovatelem určená část neveřejného prostoru letiště, do níž je kontrolován přístup pro zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Taková oblast za běžných podmínek zahrnuje, mezi jiným, všechny prostory pro odlet cestujících mezi místem detekční kontroly a letadlem, rampu, prostory pro třídění a nakládku zavazadel, sklady zboží, poštovní střediska, přípravny cateringu v neveřejném prostoru letiště a prostory pro úklidové služby, zajišťující úklid letadel. Zásady lidských činitelů (Human factors principles) Zásady, které platí pro projektování, osvědčování, výcvik, provoz a údržbu a které se snaží nalézt bezpečné rozhraní mezi člověkem a ostatními systémovými složkami správným zvážením lidské výkonnosti. Známý odesilatel (Known consignor) Odesilatel, který je původcem vlastního nákladu nebo pošty a jehož postupy dostatečným způsobem splňují společná pravidla a standardy ochrany před protiprávními činy a dovolují mu tak přepravovat náklad nebo poštu v jakémkoliv letadle Změna č13 HLAVA 2 PŘEDPIS L 17 HLAVA 2 - OBECNÁ USTANOVENÍ 2.1 CÍL A ZÁKLADNÍ ZÁSADY Základním cílem ve všech záležitostech týkajících se ochrany civilního letectví před protiprávními činy je bezpečnost cestujících, posádky letadel, pozemního leteckého personálu a ostatní veřejnosti Ministerstvo dopravy (dále jen Ministerstvo) ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vytváří systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy, připravuje a zavádí předpisy, opatření a postupy k ochraně civilního letectví. Při všech těchto činnostech je třeba přihlížet k bezpečnosti letů, jejich pravidelnosti a hospodárnosti Ministerstvo dopravy musí zajistit, že jím vytvořený systém, předpisy, činnosti a postupy: chrání bezpečnost cestujících, posádky, pozemního personálu a široké veřejnosti ve všech oblastech, které se týkají ochrany civilního letectví před protiprávními činy; a umožňují okamžitě reagovat v případě nárůstu bezpečnostní hrozby. 2.3 BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ A JEJICH KONTROLA Přijatá bezpečnostní opatření by měla zaručit minimální zásah do civilní letecké dopravy, případně její minimální zpoždění, aniž by byla opuštěna zásada účinnosti těchto opatření a z nich vyplývajících bezpečnostních kontrol. 2.4 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Požadavky jiných států, týkající se dodatečných bezpečnostních opatření pro určitý let nebo přesně určenou skupinu letů musí být respektovány, a to v maximálně proveditelném rozsahu. Žádající stát musí uznat alternativní opatření těchto států, jestliže jsou shodná s těmi opatřeními, která byla vyžadována Ministerstvo v zastoupení České republiky spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států Mezinárodní organizace pro civilní letectví při vytváření a výměně informací, týkajících se Národních bezpečnostních programů, Národních programů pro bezpečnostní výcvik a Národních programů řízení kvality bezpečnostních opatření Všichni provozovatelé letišť, letečtí dopravci a fyzické a právnické osoby, zúčastněné na civilním letectví v České republice odpovídají v rámci svých práv a povinností za zajištění odpovídající ochrany důvěrných informací, týkajících se přijatých bezpečnostních opatření. Poznámka 1: Jako návod k dosažení úkolů, uvedených v bezpečnostních opatřeních pro mezinárodní civilní leteckou dopravu se použije Security Manual for Safeguarding Civil Aviation Against Act of Unlawful Interference (Doc 8973). Poznámka 2: Obsáhlý materiál pro školení letecké bezpečnosti, určený na pomoc státům při dosahování cílů bezpečnosti civilního letectví je obsažen v ICAO Training Programme for Aviation Security, který zahrnuje řadu Aviation Security Training Packages (ASTPs). 2.2 POUŽITELNOST Ministerstvo dopravy musí zajistit, aby v zákonných normách a leteckých předpisech platných v ČR byly používány standardy a doporučené postupy, uvedené v Annexu 17 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví Veškerá opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy platí pro mezinárodní i pro vnitrostátní provoz ve stejném rozsahu a jsou založena na posouzení rizika Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vytváří a zavádí postupy pro výměnu informací o hrozbách, které se týkají bezpečnosti a ochrany civilního letectví před protiprávními činy s příslušnými orgány jiných členských států. Při vyhodnocování hrozeb úzce spolupracuje s Policií České republiky a členy Meziresortní komise pro bezpečnost civilního letectví Bezpečnostní informace, které jsou sdíleny s ostatními státy Mezinárodní organizace pro civilní letectví, nebo takové, které ovlivňují bezpečnostní zájmy jiných států, musí být přiměřeně chráněny. Při jejich zpracovávání a manipulaci s nimi musí být postupováno takovým způsobem, aby bylo zabráněno jejich zneužití nebo prozrazení Ministerstvo by mělo přiměřeně poskytnout výsledky auditů ICAO včetně přijatých nápravných opatření na základě žádosti příslušného orgánu jiné členské země Ve všech dvoustranných leteckých dohodách, které jsou uzavírány s ostatními státy, musí být zahrnuta část, vztahující se k ochraně letecké dopravy před protiprávními činy, vytvořená na základě vzoru ICAO Písemné údaje jiným státům, týkající se Národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy poskytuje pouze Ministerstvo na základě písemného vyžádání14 PŘEDPIS L 17 HLAVA Ministerstvo by mělo oznámit organizaci ICAO, kde jsou poskytovány informace, uvedené v ust Každý smluvní stát by měl zvážit uzavření dohod o spolupráci za účelem zvýšení udržitelnosti systému ochrany civilního letectví vyhýbáním se nežádoucímu zdvojování bezpečnostních kontrol. Dohoda by měla být založena na ověření rovnocennosti bezpečnostních výstupů, zajištěných aplikací účinných detekčních kontrol na počátku letu. 2.5 VYBAVENÍ, VÝZKUM A VÝVOJ Každý smluvní stát podpoří podle svých možností výzkum a vývoj bezpečnostního vybavení, včetně činností a postupů, které budou přínosem pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy ve spolupráci s ostatními členskými státy Každý smluvní stát by měl zajistit, že vývoj nového bezpečnostního vybavení bude zohledňovat zásady lidských činitelů. Poznámka: Poradenský materiál, týkající se zásad lidských činitelů je možné najít v Human Factors Digest Human Factors in Civil Aviation Security Operations (Doc 9808) a v Části 1, kapitole 4 Human Factors Training Manual (Doc 9683) Každý smluvní stát by měl k dosažení cílů ochrany civilního letectví před protiprávními činy používat bezpečnostní vybavení, odpovídající míře provozní, technické a finanční využitelnosti. ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO Změna č15 HLAVA 3 PŘEDPIS L 17 HLAVA 3 - PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ 3.1 ODPOVĚDNÉ ORGÁNY A JEJICH ORGANIZAČNÍ SLOŽKY Ministerstvo vydává Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy (dále jen NBP) k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Při jeho zpracování bere v úvahu provozní bezpečnost, pravidelnost i hospodárnost letů Za vydávání, aktualizaci, koordinaci a kontrolu zavádění NBP v České republice, jakož i za poskytování informací v této oblasti a za průběžnou a pravidelnou kontrolu dodržování všech ustanovení NBP je odpovědné Ministerstvo. O této skutečnosti musí být informováno ICAO. Provozovatelé letišť, letečtí dopravci a další v NBP určené fyzické a právnické osoby, zúčastněné na civilním letectví, odpovídají za zavádění jednotlivých ustanovení NBP Ministerstvo v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra a Policií České republiky, provozovatelé letišť, letečtí dopravci a ostatní v NBP určené fyzické a právnické osoby zúčastněné na civilním letectví v České republice jsou povinni provádět vyhodnocování hrozeb, dále pak dle posouzení rizika vytvářet a zavádět metody a postupy tak, aby bezpečnostní situace a míra ohrožení civilního letectví byly pod neustálou kontrolou. Poznámka: Návod, týkající se metod posuzování hrozeb a řízení rizik je uveden v Safety Manual for Safeguarding Civil Aviation against Acts of Unlawful Interference (Doc 8973 Restricted). účinnost NBP. Provozovatelé letišť, letečtí dopravci a další v NPBV určené fyzické a právnické osoby zúčastněné na civilním letectví odpovídají za zavádění jednotlivých ustanovení NPBV Od 1. července 2013 musí každý členský stát zajistit vytvoření a zavedení výcvikových programů a systému osvědčování instruktorů v souladu s NBP Každá fyzická nebo právnická osoba, provádějící svou činnost ve prospěch civilního letectví, je povinna vybavit svá pracoviště, která zajišťují ochranu civilního letectví před protiprávními činy, potřebnými zdroji a vybavením, nutnými pro zajištění bezpečnostních kontrol Ministerstvo musí zajistit dosažitelnost příslušných částí svého NBP v písemné formě a/nebo příslušné informace nebo návody, umožňující plnit požadavky NBP pro všechny provozovatele letišť a letecké dopravce a poskytovatele letových provozních služeb, kteří provozují svoji činnost na území ČR, jakož i pro další v NBP určené fyzické a právnické osoby, zúčastněné na civilním letectví Provozovatelé letišť, letečtí dopravci a další v NBP určené fyzické a právnické osoby, zúčastněné na civilním letectví by měli zajistit, že personál zapojený do nebo odpovědný za zavádění různých částí NBP a osoby oprávněné vstupovat bez doprovodu do neveřejného prostoru absolvují pravidelný odbornou přípravu zvyšující povědomí o ochraně civilního letectví Ministerstvo stanovuje a rozděluje úkoly a koordinuje činnosti, týkající se ochrany civilního letectví mezi dotčenými správními úřady, a provozovateli letišť, leteckými dopravci, poskytovateli letových provozních služeb a dalšími fyzickými či právnickými osobami, kterých se tato problematika týká, nebo které jsou odpovědné za zavádění jednotlivých částí NBP Pro koordinaci činností, týkajících se ochrany civilního letectví mezi ústředními správními úřady je zřízena Meziresortní komise pro bezpečnost civilního letectví (dále jen meziresortní komise). Na činnosti této meziresortní komise se podílí resorty dopravy, vnitra, obrany, zahraničních věcí a financí (Generální ředitelství cel). Působnost a složení této komise je vymezena podrobně statutem, schváleným ministrem dopravy; členy komise jmenují a odvolávají ministři zúčastněných resortů Ministerstvo odpovídá za vydávání, aktualizaci a za průběžnou a pravidelnou kontrolu dodržování Národního programu bezpečnostního výcviku v civilním letectví (dále jen NPBV), pro pracovníky všech fyzických a právnických osob, zúčastněných na civilním letectví nebo odpovědných za zavádění různých částí NBP. Tento národní výcvikový program musí být vytvořen tak, aby zajistil 3.2 PROVOZ LETIŠTĚ Každý provozovatel letiště je povinen v písemné podobě vypracovat, zavést a aktualizovat Letištní bezpečnostní program, který vyhoví požadavkům NBP. Bližší podrobnosti k Letištnímu bezpečnostnímu programu (LBP) stanoví NBP. Všechny LBP schvaluje Ministerstvo ve spolupráci s Policií České republiky a u mezinárodních letišť i s místně příslušným orgánem celní správy Všichni provozovatelé letišť jsou odpovědni za koordinaci a zavádění bezpečnostních kontrol na letištích. Provozovatelé letišť jsou zároveň povinni vytvořit v souladu s NBP na letištích podmínky pro dodržování bezpečnostních opatření Každý provozovatel letiště je povinen zřídit v souladu s NBP letištní bezpečnostní výbor určený pro pomoc a podporu těch činností provozovatele, které se týkají zavádění bezpečnostních kontrol a postupů, které jsou specifikovány v letištním bezpečnostním programu Provozovatelé letišť, letečtí dopravci a další v NBP určené fyzické a právnické osoby, zúčastněné na civilním letectví, jsou povinni zajistit, aby Změna č. 1416 PŘEDPIS L 17 HLAVA 3 požadavky na projekty, týkající se architektury a infrastruktury, nezbytné k optimální realizaci bezpečnostních opatření pro civilní leteckou dopravu v souladu s NBP byly nedílnou součástí návrhu a realizace jimi připravovaných nových staveb a případných změn již existujících staveb a zařízení na letištích. Při projektování letišť, terminálů pro cestující, nákladových terminálů a jiných letištních budov i při jejich rekonstrukci je nutno minimalizovat počet přímých vstupů a vjezdů do vyhrazených bezpečnostních prostorů letiště. 3.3 LETEČTÍ DOPRAVCI Letečtí dopravci, provozující obchodní leteckou dopravu, jsou povinni předložit Ministerstvu svůj aktualizovaný bezpečnostní program v písemné verzi, který vyhoví požadavkům NBP. Každý letecký dopravce je povinen na vyžádání Ministerstva vytvořit doplňkový bezpečnostní program pro každé letiště České republiky, které má v úmyslu využívat pro své lety. Všechny bezpečnostní programy leteckých dopravců schvaluje Ministerstvo ve spolupráci s Policií České republiky Každý subjekt, provozující činnost v oblasti všeobecného letectví včetně provozu služebních letadel a vlastnící letadla o MTOM vyšší než kg by měl mít vypracovaný, zavedený a aktualizovaný bezpečnostní program v písemné formě, který vyhoví požadavkům NBP Každý subjekt, provádějící činnost v oblasti leteckých prací, by měl mít vypracovaný, zavedený a aktualizovaný bezpečnostní program v písemné formě, který vyhoví požadavkům NBP. Program musí zahrnovat hlavní charakteristiky provozu, specifické pro typ vykonávané činnosti Bezpečnostní programy leteckých dopravců a ostatních subjektů dle ust , a by měly být zpracovány dle vzorového modelu ICAO Letečtí dopravci, poskytující své služby na území České republiky, kteří se podílí na codesharingu, nebo na jiných obdobných dohodách vytvářených ve spolupráci s jinými leteckými dopravci, by měli informovat Ministerstvo o charakteru těchto dohod, včetně informací o totožnosti ostatních zúčastněných leteckých dopravců. 3.4 ŘÍZENÍ KVALITY BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ Provozovatelé letišť, letečtí dopravci a další fyzické a právnické osoby, zúčastněné na civilním letectví, jsou povinni zajistit, aby u osob, provádějících bezpečnostní kontroly bylo před přijetím do pracovního poměru provedeno ověření jejich spolehlivosti Osoby provádějící bezpečnostní kontroly musí disponovat všemi kompetencemi potřebnými pro výkon svých povinností, musí být příslušně vyškoleny a mít všechny požadované teoretické i praktické znalosti. O těchto záležitostech musí vést, uchovávat a aktualizovat jejich zaměstnavatel příslušné Změna č záznamy. Zároveň musí být stanoveny příslušné výkonnostní standardy a musí být zavedeno jejich počáteční a periodické hodnocení tak, aby tyto standardy byly dodržovány Osoby, vykonávající detekční kontroly musí mít platné osvědčení, vydané v souladu s NBP a NPBV a musí být trvale a spolehlivě zajištěn jejich výkonnostní standard Ministerstvo odpovídá za vydávání, aktualizaci a koordinaci zavádění Národního programu řízení kvality bezpečnostních opatření k ochraně civilního letectví České republiky před protiprávními činy (dále jen NPŘK), jakož i za poskytování informací v této oblasti tak, aby byla zajištěna shoda NPŘK s NBP a potvrzena efektivnost jeho plnění. Provozovatelé letišť, letečtí dopravci a další fyzické a právnické osoby, zúčastněné na civilním letectví odpovídají za zavádění jednotlivých ustanovení NPŘK Ministerstvo provádí pravidelné kontroly na národní úrovni dle požadavků NPŘK s cílem ověření, zda jsou příslušná bezpečnostní opatření zaváděna provozovateli letišť, leteckými dopravci a ostatními v NBP určenými fyzickými a právnickými osobami, zúčastněnými na civilním letectví v České republice a jaká je účinnost těchto opatření Bezpečnostní audity, testy, průzkumy a inspekce, sloužící k ověřování účinnosti plnění opatření, uvedených v NBP, popřípadě k umožnění rychlé a efektivní nápravy zjištěných nedostatků jsou pravidelně prováděny Ministerstvem na národní úrovni. Současně jsou prováděny pravidelné vnitřní testy, inspekce a průzkumy na úrovni jednotlivých subjektů civilního letectví ČR Určení priorit, organizace a řízení plnění jednotlivých ustanovení NPŘK musí být prováděny nezávisle subjekty a osobami, odpovědnými za zavádění opatření z NBP, a a) pracovníci, provádějící bezpečnostní audity, testy, průzkumy a inspekce musí být vyškoleni na úrovni, odpovídající prováděným úkolům v souladu s NBP; b) pracovníci, provádějící bezpečnostní audity, testy, průzkumy a inspekce musí mít dostatečnou pravomoc k získávání informací pro provádění těchto úkolů a uplatňování nápravných opatření; c) NPŘK musí být doplněn o zřízení důvěrného ohlašovacího systému pro analýzu informací o bezpečnostních opatřeních, získaných ze zdrojů jako jsou cestující, posádka, pozemní personál, atd.; a d) musí být vytvořena metoda záznamu a analýzy výsledků plnění NPŘK, přispívající k účinnosti vývoje a zavádění NBP, včetně určení příčin a charakteru neshod s jednotlivými články programu a ověřování skutečnosti, že nápravná opatření byla zavedena a trvají V případě protiprávního činu Ministerstvo alespoň dvakrát opakovaně prověří účinnost příslušných bezpečnostních kontrol a postupů a během krátké doby přijme opatření k odstranění nedostatků a předcházení jejich opakování. Tato17 HLAVA 3 PŘEDPIS L 17 opatření musí být sdělena Mezinárodní organizaci civilního letectví (ICAO) Ministerstvo by mělo zajistit, že každý subjekt odpovědný za zavádění příslušných prvků NBP pravidelně ověřuje, že zavádění bezpečnostních opatření, které je zadáváno externím poskytovatelům služeb, je v souladu s bezpečnostním programem daného subjektu. 3.5 POSKYTOVATELÉ LETOVÝCH PROVOZNÍCH SLUŽEB Poskytovatelé letových provozních služeb musí stanovit a zavést příslušná opatření, která se vztahují k ochraně civilního letectví tak, aby byly splněny požadavky NBP. ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO Změna č. 1418 ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO19 HLAVA 4 PŘEDPIS L 17 HLAVA 4 - PREVENTIVNÍ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ 4.1 CÍLE Cílem preventivních bezpečnostních opatření v civilním letectví je předejít jakýmkoliv zákonným prostředkem vnesení a použití zbraní, výbušnin a dalších nebezpečných zařízení, předmětů nebo látek, jejichž držení a převoz není povolen a kterých by se dalo zneužít ke spáchání protiprávního činu na palubě letadla nebo na letišti Každý členský stát by měl prosazovat využívání namátkových a nepředvídatelných bezpečnostních opatření. Nepředvídatelnost by měla přispívat k odrazujícímu účinku bezpečnostních opatření. 4.2 OPATŘENÍ VZTAHUJÍCÍ SE KE KONTROLE VSTUPŮ A VJEZDŮ Každý provozovatel letiště musí zajistit, aby vstupy a vjezdy do neveřejných prostor letišť nebo jejich částí, užívaných pro potřeby civilního letectví, byly kontrolovány za účelem předejít neoprávněným vstupům Každý provozovatel letiště je povinen zajistit, že na letišti jsou určeny a vyznačeny veřejné, neveřejné a vyhrazené bezpečnostní prostory (SRA), stanovené na základě posouzení bezpečnostního rizika a konzultací s Ministerstvem Každý provozovatel letiště musí zajistit, aby byly zavedeny identifikační systémy a postupy pro vstup osob a vjezd vozidel do neveřejných a vyhrazených bezpečnostních prostorů. Vstupy a vjezdy do všech těchto prostorů musí být kontrolovány, přičemž tato kontrola musí být nepřetržitá, aby bylo zajištěno, že do těchto prostorů nevstoupí žádná neoprávněná osoba a že do vyhrazeného prostoru nebo do letadel nebudou vneseny žádné zakázané předměty. Totožnost musí být ověřována na kontrolních stanovištích před povolením ke vstupu do neveřejných prostor a vyhrazených bezpečnostních prostorů Každý provozovatel letiště je povinen vyžadovat, aby ověřování spolehlivosti všech zaměstnanců a ostatních osob kromě cestujících, kterým má být povolen vstup bez doprovodu do vyhrazených prostorů letiště, bylo provedeno předtím, než jim bude schválen vstup do vyhrazených prostor bez doprovodu Každý provozovatel letiště je povinen stanovit taková opatření, aby bylo zajištěno, že pohyb osob a vozidel do prostorů, v nichž jsou umístěna letadla, je kontrolován v rámci bezpečnostního vyhrazeného prostoru, a aby mohlo být zabráněno neoprávněnému přístupu do letadel Každý provozovatel letiště je povinen zajistit, aby před vstupem do vyhrazených bezpečnostních prostor letiště, sloužícímu pro mezinárodní provoz civilního letectví, byly všechny osoby, jiné než cestující, podrobeny detekční a bezpečnostní kontrole, včetně jimi přenášených věcí Každý provozovatel letiště je povinen zajistit, že jsou všechna vozidla, včetně věcí v nich uložených, kterým je umožněn vjezd do vyhrazených bezpečnostních prostorů, podrobovány detekční kontrole nebo jiným vhodným bezpečnostním kontrolám v souladu s provedeným posouzením rizika Každá organizace vydávající identifikační dokumenty pro členy posádek letadel by měla zajistit, aby tyto dokumenty vyhovovaly příslušným specifikacím, stanoveným v ICAO Doc 9303, Machine Readable Travel Documents Provozovatel letiště je povinen vyžadovat, aby ověření spolehlivosti, uvedené v odstavci bylo pravidelně opakovaně prováděno u všech osob, kterým bylo uděleno povolení vstupu nebo vjezdu do všech prostorů letiště, do nichž je omezený vstup z bezpečnostních důvodů. 4.3 OPATŘENÍ VZTAHUJÍCÍ SE K LETADLŮM Před každým letem musí být provedena bezpečnostní kontrola nebo bezpečnostní prohlídka všech letadel obchodní letecké dopravy tak, aby byly nalezeny zbraně, výbušniny a jiná nebezpečná zařízení, která mohou být umístěna na palubě. Stupeň bezpečnostní kontroly nebo prohlídky je prováděn na základě výsledků posouzení bezpečnostního rizika. Za provedení bezpečnostní kontroly odpovídá letecký dopravce s tím, že minimální rozsah a další podrobnosti stanoví NBP. Provozovatel letiště má právo kontrolovat potvrzení o provedení kontroly. Toto potvrzení vydává fyzická nebo právnická osoba, která provádí kontrolu. Zjištěné nedostatky se oznámí leteckému dopravci, který musí zajistit nápravu Letecký dopravce je povinen zajistit, že jsou přijata opatření, která zajistí, že cestující vystupující z letadla při tranzitních letech nezanechají v letadle žádné předměty nebo že je s takovými předměty vhodně naloženo před odletem letadla zapojeného do obchodní letecké dopravy Změna č. 1320 PŘEDPIS L 17 HLAVA Letecký dopravce provozující lety obchodní letecké dopravy je odpovědný za přijetí takových opatření, která zajistí, aby během letu bylo zabráněno neoprávněným osobám ve vstupu do pilotního prostoru. Poznámka: Bezpečnostní opatření pro pilotní prostor letadla, používaného pro obchodní leteckou dopravu jsou uvedena v Předpisu L 6/I, Hlavě 13, ust Letecký dopravce je odpovědný za přijetí takových opatření, která zaručí, že letadla, u nichž byla provedena bezpečnostní kontrola nebo prohlídka dle ust , jsou chráněna před protiprávními činy v době od provedení bezpečnostní kontroly nebo prohlídky do odletu letadla Letecký dopravce by měl zajistit, aby také ta jeho letadla, která jsou umístěna v prostorech mimo vyhrazený bezpečnostní prostor (SRA), byla chráněna před protiprávními činy. 4.4 OPATŘENÍ VZTAHUJÍCÍ SE K CESTUJÍCÍM A JEJICH KABINOVÝM ZAVAZADLŮM Letecký dopravce musí zavést taková opatření, aby všichni cestující a posádky letadel obchodní letecké dopravy, včetně jejich kabinových zavazadel, byli v místě, kde začínají svůj let, podrobeni detekční kontrole před nastoupením do letadla, odlétajícího z vyhrazeného bezpečnostního prostoru Všichni transferoví cestující obchodní letecké dopravy musí projít znovu detekční kontrolou včetně jejich kabinových zavazadel, aby se předešlo vnesení zakázaných předmětů na palubu letadla. Za splnění tohoto požadavku odpovídá letecký dopravce. Poznámka: Podrobnosti k tomuto tématu jsou uvedeny v Security Manual For Safeguarding Civil Aviation Against Act of Unlawful Interference (Doc 8973 Restricted) Provozovatel letiště je povinen zajistit, aby po průchodu detekční kontrolou nemohla nastat možnost promísení přilétajících a odlétajících cestujících, nebo styku mezi cestujícími, kteří prošli detekční kontrolou, a jinými osobami, které takové kontrole nepodléhají. V případě, že k takovému promísení nebo styku dojde, pak cestující, kterého se to týká, musí projít před vstupem na palubu letadla znovu detekční kontrolou včetně jeho kabinových zavazadel Provozovatel letiště je povinen vydat taková opatření, týkající se tranzitního provozu, aby byli tranzitní cestující včetně jejich kabinových zavazadel chráněni před protiprávními činy a zároveň zachována komplexnost a posloupnost bezpečnostních opatření na tranzitním letišti Letecký dopravce by měl ve spolupráci s provozovatelem letiště zajistit, že jsou na letištích a palubách letadel stanoveny postupy, které napomáhají identifikaci a řešení podezřelého chování, které může představovat hrozbu pro civilní letectví. 4.5 OPATŘENÍ VZTAHUJÍCÍ SE K ZAPSANÝM ZAVAZADLŮM Letecký dopravce musí zajistit, aby všechna zapsaná zavazadla včetně zavazadel posádek letadel byla podrobena v místě, kde začínají svůj let, detekční kontrole dříve, než budou naložena do letadla, odlétajícího z vyhrazeného bezpečnostního prostoru Letecký dopravce je povinen stanovit opatření pro zajištění toho, aby zapsaná zavazadla, určená pro přepravu při obchodní letecké dopravě, byla chráněna před neoprávněným zásahem od místa, kde byla odbavena, až do jejich umístění na palubě a odletu letadla. V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu nebo existuje podezření na ohrožení integrity zapsaného zavazadla, musí být takové zavazadlo před umístěním na palubu letadla znovu podrobeno detekční kontrole Letečtí dopravci při obchodní letecké dopravě nesmí přepravovat zavazadla cestujících, kteří nejsou na palubě letadla, pokud tato zavazadla nejsou předem identifikována jako nedoprovázená a podrobena požadovaným speciálním bezpečnostním kontrolám včetně dodatečné detekční kontroly Transferová zapsaná zavazadla, určená pro přepravu při obchodním letu, musí být podrobena stejným detekčním kontrolám, jako zavazadla přijatá na daném letišti, aby se předešlo vnesení zakázaných předmětů na palubu letadla. Toto opatření není nutno provádět, pokud jsou mezinárodními dohodami stanoveny postupy, které zajistí, že tato zapsaná zavazadla byla podrobena detekční kontrole na odpovídající úrovni v místě počátku letu a zároveň jsou od letiště odletu do odletu letadla na transferovém letišti chráněna před neoprávněným zásahem. Za provedení bezpečnostní kontroly transferových zavazadel a následnou ochranu odpovídá letecký dopravce. Poznámka: Podrobnosti k tomuto tématu jsou uvedeny v Security Manual For Safeguarding Civil Aviation Against Act of Unlawful Interference (Doc 8973 Restricted) Letečtí dopravci, provozující pravidelnou i nepravidelnou obchodní leteckou dopravu jsou oprávněni dopravovat pouze taková zapsaná zavazadla, která byla jednotlivě posouzena jako doprovázená nebo nedoprovázená, podrobena detekční kontrole na příslušné úrovni a přijata k přepravě na daném letu. U všech těchto zavazadel by mělo být zaznamenáno, že splňují předepsané požadavky a že jsou schválena pro přepravu na daném letu Neidentifikovaná zavazadla musí být umístěna v chráněném a odděleném prostoru do té doby, než bude posouzeno příslušné bezpečnostní riziko a za použití určených postupů zjištěno, že neobsahují žádnou výbušninu nebo jiné nebezpečné zařízení. Za zřízení takového prostoru a vytvoření příslušných postupů odpovídá provozovatel letiště Změna č Zobrazit více MINISTERSTVO DOPRAVY ČR Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví BEZPEČNOST OCHRANA MEZINÁRODNÍHO CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY L 17 Uveřejněno pod číslem jednacím 465/2013-220-AVS/2. KONTROLNÍ Více Odborná příprava osob na malých letištích Odborná příprava osob na malých letištích v rozmezí NPBV Školení G2+3 Odborná příprava osob na malých letištích a odborná příprava pilotů provádějících fyzickou detekční kontrolu bez využití tech. prostředků Více ČÁST PRVNÍ VYHLÁŠKA O OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY 410/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006 o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., Více Návrh. VYHLÁŠKA ze dne o ochraně civilního letectví před protiprávními činy Návrh VYHLÁŠKA ze dne o ochraně civilního letectví před protiprávními činy Ministerstvo dopravy stanoví podle 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Více (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006 o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví Více Ověření spolehlivosti fyzických osob Ověření spolehlivosti fyzických osob V důsledku teroristických činů, spáchaných v USA dne 11. září 2001 a v následující době i v dalších oblastech světa přijala většina států řadu bezpečnostních opatření Více Bezpečnostní školení osob na malých letištích Bezpečnostní školení osob na malých letištích Lektor: Jaromír Fatka ŠKOLENÍ PILOTŮ 5.3.2016 Školení provedeno na základě příslušných odstavců Bezpečnostního programu letiště Cíl školení Získat potřebné Více EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Štrasburk 11. března 2008 (OR. en) 2005/0191 (COD) LEX 888 PE-CONS 3601/x/08 REV x AVIATION 9 CODEC 30 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O SPOLEČNÝCH PRAVIDLECH Více 338/2005 Sb. vyhlašuje ZÁKON. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992 Více KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS PRAVIDLA LÉTÁNÍ (L 2) Strana Datum Strana Datum. i až vi 4.12.2014 Dod. 5-1 až Dod. 5-4 4.12.2014 KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS PRAVIDLA LÉTÁNÍ (L 2) Strana Datum Strana Datum i / ii 23.11.2006 Změna č. 39 iii až iv 1.8.2011 v 25.8.2011 1-1 až 1-3 1.8.2011 1-4 25.8.2011 1-5 až 1-6 1.8.2011 1-7 25.8.2011 Více EVROPSKÝ PARLAMENT ***I POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU. Konsolidovaný legislativní dokument EP-PE_TC1-COD(2005)0191 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Konsolidovaný legislativní dokument 15.6.2006 EP-PE_TC1-COD(2005)0191 ***I POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU přijatý v prvním čtení dne 15. června 2006 k přijetí nařízení Evropského Více Výtah z bezpečnostní směrnice provozovatele Výtah z bezpečnostní směrnice provozovatele 1.4 Systém oprávnění osob v přístupu k letadlu a na jeho palubu 1.4.1 Přístup k letadlu a na jeho palubu jsou oprávněni tito zaměstnanci Letecké školy BEMOAR Více 174/1968 Sb. ZÁKON. ze dne 20.prosince o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. nadpis vypuštěn 174/1968 Sb. ZÁKON ze dne 20.prosince 1968 o státním odborném dozoru nad bezpečností práce Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb. Změna: 47/1994 Sb. Změna: 71/2000 Sb. Změna: 124/2000 Sb. Změna: 151/2002 Více Organizační řád Drážní inspekce Ústřední át Těšnov 5 110 00 Praha 1 Č. j.: 5 227/2009/DI Organizační řád Drážní inspekce Vydán na základě Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 24. května 2007, kterým se vydává úplné znění statutu Drážní Více 174/1968 Sb. ZÁKON. ze dne 20.prosince 1968. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb. Ústřední át Těšnov 5 110 00 Praha 1 Č. j.: 700/2010/DI-2 Organizační řád Drážní inspekce Vydán na základě Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 28. prosince 2006, kterým se vydává úplné znění statutu Drážní Více GEN 1.2 VSTUP, TRANSIT A ODLET LETADLA GEN 1.2 VSTUP, TRANSIT A ODLET LETADLA Informacemi obsaženými v této části nejsou dotčena ustanovení předpisů České republiky, která se týkají mezinárodního civilního letectví. 1.2.1 VŠEOBECNĚ 1.2.1.1 Více SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) SMĚRNICE RADY ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, Více Parlament České republiky SENÁT Parlament České republiky SENÁT 2010 1221 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých Více Obsah. A. Říční právo 21. Seznam zkratek 13 Předmluva 17 Seznam zkratek 13 Předmluva 17 A. Říční právo 21 Kapitola 1: Odpovědnost v mezinárodní říční přepravě 23 1.1 Úvod do problematiky 23 1.2 Odpovědnost v říční přepravě podle vnitrostátního práva 26 1.2.1 Více ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA SUBSYSTÉMY. 6 Ověřování subsystému V. Vybrané části nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění nařízení vlády č. 371/2007 Sb., nařízení vlády Více ZMĚNY A OPRAVY. Číslo změny. a podpis. a podpis. opravy zapracováno ii PŘEDPIS L 18 ÚVODNÍ ČÁST ZMĚNY A OPRAVY Změny Opravy Číslo změny Datum účinnosti Datum záznamu a podpis Číslo opravy Datum účinnosti Datum záznamu a podpis 1-8 24.11.2005 zapracováno 24.11.2005 ii LETECKÁ Více DOPORUČENÍ RADY. ze dne 22. prosince o dohodnutém jednání a spolupráci při provádění vyhošťovacích opatření (96/C 5/02) DOPORUČENÍ RADY ze dne 22. prosince 1995 o dohodnutém jednání a spolupráci při provádění vyhošťovacích opatření (96/C 5/02) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na doporučení ministrů členských států Evropských Více ( 88-91, 98, 99) Štefan Koreň odbor krizového řízení Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací z pohledu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Více Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Více Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER BOZP Více NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru L 342/20 Úřední věstník Evropské unie 24.12.2005 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru (Text s významem pro Více L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé Více Akademie múzických umění v Praze Rektorát Kvestorka. Směrnice kvestorky AMU č. 5/2003 Akademie múzických umění v Praze Rektorát Kvestorka Malostranské náměstí 12 118 00 Praha 1 V Praze dne 21.11.2003 Sekr.12394 /2003 Směrnice kvestorky AMU č. 5/2003 o vnitřním kontrolním systému S platností Více DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU SLOVENSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI ZAJIŠTĚNÍ VOJENSKÉHO LETOVÉHO PROVOZU DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU SLOVENSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI ZAJIŠTĚNÍ VOJENSKÉHO LETOVÉHO PROVOZU 1 Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky (dále jen smluvní strany Více Legislativa a systém požární ochrany 5.5.1. Legislativa a systém požární ochrany http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-po/legislativa-a-system-pozarniochrany Základní podmínky požární bezpečnosti a podmínky pro účinnou ochranu života, zdraví Více 153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení 153/1994 Sb. ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Změna: 118/1995 Sb. Změna: 53/2004 Sb. Změna: 290/2005 Sb. Změna: 530/2005 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 80/2006 Sb. Více [ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv [ 1 ] [ 2 ] VYR-32 verze 4 kapitola 1 Farmaceutický systém jakosti The Rules Governing Medicinal Products in EU, EU Guidelines to GMP, Chapter 1 Platnost od 31.1.2013 Právní základ: čl.47 Směrnice Evropského Více Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů Národní bezpečnostní úřad stanoví podle 33 a 53 písm. a), c), d), e), f) a j) zákona č. Více SMĚRNICE DĚKANA Č. 4/2013 Vysoké učení technické v Brně Datum vydání: 11. 10. 2013 Čj.: 076/17900/2013/Sd Za věcnou stránku odpovídá: Hlavní metodik kvality Za oblast právní odpovídá: --- Závaznost: Fakulta podnikatelská (FP) Vydává: Více POŽADAVKY NORMY ISO 9001 Kapitola Název Obsah - musí MUSÍ MŮŽE NESMÍ Záznam POČET Dokumentovaný postup Obecné požadavky staus národní normy 1 Předmluva požadavek organizacím, které musí dodržovat evropské směrnice 2 1 0.2 Procesní Více Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace Více Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Více DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v Více Federační politika eduid.cz Obsah Federační politika eduid.cz Verze 1.1 1. Úvod...1 2. Definice...1 3. Obecná ustanovení...3 4. Vymezení rolí a povinností subjektů zapojených do federace...3 4.1. Operátor federace...3 4.2. Poskytovatelé Více Regionální letiště Přerov, a.s. Tř. Kosmonautů Olomouc tel: Magistrát města Přerova Ing. Jiří Lajtoch, primátor Bratrská 34 750 11 Přerov Věc: Odpověď na dopis Stanovisko k provoznímu příspěvku společnosti Vážený pane primátore, na základě Vámi zaslaného Stanoviska Více Důvod a způsob založení povinného subjektu Důvod a způsob založení povinného subjektu Výňatek ze zákona zákona č. 251/2005 Sb.: 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh. NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. /2011. ze dne [ ] CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Návrh V Bruselu, C NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. /2011 ze dne [ ] kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých Více SYSTÉM FINANČNÍ KONTROLY OBCE SYSTÉM FINANČNÍ KONTROLY OBCE Obec: Brnířov Adresa: Brnířov 41, 345 06 Kdyně Identifikační číslo obce: 00572608 1) Předmět úpravy a právní rámec Tento vnitřní předpis vymezuje v souladu se zákonem č. 320/2001 Více Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, VÝZNAM A ÚKOLY doc. Ing. Josef Kellner, CSc. [email protected], telefon: 973 44 36 65 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Více INSTRUKCE PRO SME č. 3/2016 Obsah popisu organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí INSTRUKCE PRO SME č. 3/2016 Obsah popisu organizační struktury a systému řízení pro zajištění měření emisí Tato instrukce je vydána z důvodu sjednocení činnosti stanic měření emisí (dále jen SME ) v souvislosti Více Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Více Praktická aplikace nařízení o CSM v českém železničním systému 1.3.2012 Úřední věstník Evropské unie L 59/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 173/2012 ze dne 29. února 2012, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, pokud jde o vyjasnění Více METODICKÉ MATERIÁLY červenec 2015 PARDUBICKÝ KRAJ Krajský úřad oddělení krizového řízení METODICKÉ MATERIÁLY červenec 2015 POSTUP PRO ZAVEDENÍ REGULAČNÍCH OPATŘENÍ v souladu s ustanovením zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatření Více MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER SM PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č.../2010. ze dne [ ], CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne XXX Návrh NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č.../2010 ze dne [ ], o dohledu nad bezpečností řízení letového provozu a letových navigačních služeb (Text s významem Více LETECKÝ PŘEDPIS BEZPEČNÁ LETECKÁ DOPRAVA NEBEZPEČNÉHO ZBOŽÍ L 18 MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví LETECKÝ PŘEDPIS BEZPEČNÁ LETECKÁ DOPRAVA NEBEZPEČNÉHO ZBOŽÍ L 18 Uveřejněno pod číslem jednacím: 1162/2005-220-SP/2. KONTROLNÍ Více HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy Metodika zpracování krizových plánů podle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), Více 13. květen 2015 Úřad pro civilní letectví - konference Copernicus. oddělení bezpilotních systémů oddělení bezpilotních systémů Legislativa Terminologie, definice, klasifikace Provozní omezení, jak (ne)létat Evidence a povolení procesní schéma Odpovědnost a pojištění Prosazování pravidel Národní a Více 239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Více Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Směrnice náměstka ministra pro vzdělávání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se schvaluje statut a jednací řád Akreditační komise pro vyšší Více NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2320/2002. ze dne 16. prosince 2002, NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT Více SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání? Více P ř í l o h a č. 6 S t a t u t u m ě s t a B r n a. Kontrolní řád města Brna P ř í l o h a č. 6 S t a t u t u m ě s t a B r n a Kontrolní řád města Brna Účelem tohoto kontrolního řádu je stanovit základní pravidla provádění kontrolní činnosti, zejména se zaměřením na účelnost nakládání Více Výtisk č. : Platnost od: Schválil: Podpis: SM-05 INTERNÍ AUDITY Výtisk č. : Platnost od: Schválil: Podpis: 1 OBSAH Číslo kapitola strana 1 OBSAH... 2 2 PŘEHLED ZMĚN A REVIZÍ... 2 3 ÚČEL... 2 3.1 ROZSAH PLATNOSTI... 3 3.2 DEFINICE... 3 3.3 POUŽITÉ Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. /... ze dne [ ], KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne... C Návrh NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. /... ze dne [ ], kterým se mění nařízení Komise (EU) č. xxxx/2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy Více Všeobecné přepravní podmínky Time Air, s.r.o. Letiště Ruzyně, Terminál Jih 2 160 08 Praha 6 Tel: +420 220 117 059 Fax: +420 220 117 058 E-mail: [email protected] 1. Definice V textu Všeobecných přepravních podmínek jsou použity následující Více Ustanovení o přijímacím řízení do středních škol ve školském zákoně /vybraná ustanovení/ Ustanovení o přijímacím řízení do středních škol ve školském zákoně /vybraná ustanovení/ zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve Více Organizační řád Drážní inspekce Ústřední át Těšnov 5 110 00 Praha 1 Č. j.: 371/2015/DI-2 Organizační řád Drážní inspekce Vydán na základě Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 28. prosince 2006, kterým se vydává úplné znění statutu Drážní Více Postupy pro provoz upoutaných balónů bez posádky používané k vyhlídkovým letům. Postupy pro provoz upoutaných balónů bez posádky používané k vyhlídkovým letům. Tyto postupy upravuje podmínky provádění vyhlídkových letů upoutanými balóny bez posádky, v souladu se zákonem č. 49/1997 Více ACJ HLAVA B. [ACJ-MMEL/MEL.010(c) Všeobecně Viz. JAR-MMEL/MEL.010(c) ČÁST 2 Hlava B JAR-MMEL/MEL ACJ HLAVA B [ACJ-MMEL/MEL.010(c) Všeobecně Viz. JAR-MMEL/MEL.010(c) Vybavení, které se nevztahuje k bezpečnosti, je takové vybavení, které není požadováno k účelům týkajícím Více Návrh. VYHLÁŠKA ze dne... 2014, II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Více Návrh. VYHLÁŠKA ze dne... 2014, I. Návrh VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Více Organizační řád Drážní inspekce Ústřední át Těšnov 5 110 00 Praha 1 č. j.: 497/2016/DI-2 Organizační řád Drážní inspekce Vydán na základě Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 28. prosince 2006, kterým se vydává úplné znění statutu Drážní Více PROGRAM PRO ZABEZPEČENÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODDĚLENÍ PAS PRO OP VK PROGRAM PRO ZABEZPEČENÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODDĚLENÍ PAS PRO OP VK Identifikační kód: Č.j.: 22 858/2010-M1 Datum účinnosti: 15.9.2010 Verze: 1.0 ZPRACOVAL: SCHVÁLIL: Ing. Martin Ryšavý vedoucí oddělení Více NABÍDKA SLUŽEB. Jiří Dvořák. autorizovaný inspektor. specialista bezpečnosti práce. analýza rizik. koordinátor BOZP na staveništi NABÍDKA SLUŽEB Jiří Dvořák autorizovaný inspektor specialista bezpečnosti práce analýza rizik koordinátor BOZP na staveništi zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při Více 253/2005 Sb. ZÁKON. ze dne 3. května 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce ČÁST PRVNÍ 253/2005 Sb. ZÁKON ze dne 3. května 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce Změna: 138/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České Více MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ZÁKON 253/2005 Sb. ze dne 3. května 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce Změna: 138/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České Více Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro oblast BOZP vyhrazených technických zařízení: (vedoucího zaměstnance) pro oblast BOZP vyhrazených technických zařízení: - elektrických - zdvihacích - plynových - tlakových OBSAH: 1. Základní poţadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při Více NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2027/97. ze dne 9. října 1997. o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 84 Více ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE. Analýza rizik. Příloha č 4 Směrnice k analýze rizik. Název: Příloha č 4 Směrnice k analýze rizik Název: ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Analýza rizik Revize č.: 0 Vydána dne: 20. 1. 2014 Platí od: 20. 1. 2014 1. ÚČEL... 2 1.1. Tato OS stanovuje závazný postup a povinnosti Více Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami EIOPA-BoS-12/069 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami 1/7 1. Obecné pokyny Úvod 1. Podle článku 16 nařízení o orgánu EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority, Evropského Více DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 11 LETIŠTĚ ZASTAVOVACÍ PLOCHY A TERMINÁLY 1. Historie ŘLP Pavel Kovář [email protected] Historie ŘLP 1903 první let bratři Wrightové doba experimentů, letadla neprocházela žádným testováním, piloti bez licence 1914 1918 první světová válka rozvoj Více Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím obsahuje: Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím obsahuje: a. označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je tato činnost provozována, Více PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ na Střední škole automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková organizace Úvodní ustanovení Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková Více Žádost o vydání provozní licence k obchodní letecké dopravě Předkládají fyzické, právnické osoby a státní podniky, které žádají o vydání licence pro provozování obchodní letecké dopravy Úřad pro civilní letectví REFERÁT PROVOZOVATELŮ LETIŠTĚ RUZYNĚ 160 08 PRAHA Více ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7 K O N T R O L N Í Ř Á D V PRAZE DNE... ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7 K O N T R O L N Í Ř Á D V PRAZE DNE... 1 Kontrolní řád Úřadu městské části Praha 7 Tento kontrolní řád stanovuje zásady kontrolní činnosti, prováděné jak v rámci samostatné působnosti, Více Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu Více Věstník ČNB částka 20/2002 ze dne 19. prosince 2002 Třídící znak 1 1 2 0 2 5 1 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 12 ZE DNE 11. PROSINCE 2002 K VNITŘNÍMU ŘÍDICÍMU A KONTROLNÍMU SYSTÉMU BANKY 0 Česká národní banka podle 15 s přihlédnutím k 12 odst. 1 a 8 Více PRO PŘÍPRAVU A ORGANIZACI ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ V CIVILNÍM LETECTVÍ ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD BERANOVÝCH 130 199 01 PRAHA 99 Č.j. 584/2016 -ÚZPLN Výtisk č.: Schvaluji: Ing. Pavel Štrůblředitel METODICKÁ SMĚRNICE PRO PŘÍPRAVU A ORGANIZACI ZJIŠŤOVÁNÍ Více MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-74990-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-Z Praha 17. června 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba, v. Více ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Více MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 510 OBSAH. Předmět standardu... 1 Datum účinnosti... 2 Cíl... 3 Definice... 4 Požadavky MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD PRVNÍ AUDITNÍ ZAKÁZKA POČÁTEČNÍ ZŮSTATKY (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec Více náměstek ministra financí Příloha č. 3 a) náměstek ministra financí V Praze dne Č.j.: /******/20yy-pm PID: Název projektu/sub projektu/iniciativy: název projektu/sub projekt/iniciativy č. (dále jen projekt/sub Více 462/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 22. listopadu 2000 462/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. listopadu 2000 k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Změna: 36/2003 Sb. Změna: Více ZÁKON ze dne 2011 o zdravotnické záchranné službě. Předmět úpravy ZÁKON ze dne 2011 o zdravotnické záchranné službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a Více 1. OBECNĚ. 1.1 Záměrně vynecháno 1.2 Záměrně vynecháno. 1.3 Seznam použitých zkratek: 1. OBECNĚ 1.1 Záměrně vynecháno 1.2 Záměrně vynecháno 1.3 Seznam použitých zkratek: AMC AOC EK EIR FCL GM ICAO IFR IR ÚCL Přijatelné způsoby průkazu (Acceptable Means of Compliance) Osvědčení leteckého Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://khss.chess.cz/prop11-12druzstva.htm

Propozice soutěží družstev Propozice soutěží družstev dospělých a mládeže 2011/2012 Soutěže STK: Základní ustanovení - Sportovnětechnická ustanovení - Sportovnětechnické dokumenty - Finanční ustanovení - Závěrečná ustanovení - Přihláška - Internetová přihláška - Právo účasti - Sleva za aktivní mládež - Termíny soutěží - Propozice ke stažení Soutěže KM: Propozice soutěží družstev mládeže Propozice mistrovských soutěží družstev KHŠS 2011/2012, řízených STK 1.1 Vypsání soutěže Výkonný výbor KHŠS (= VV) vypisuje Přebor Královéhradeckého kraje družstev v praktickém šachu pro sezónu 2011-2012 (= soutěž). Řízením soutěže pověřuje Sportovně-technickou komisi (= STK), jednotlivé skupiny řídí vedoucí. Soutěž se hraje podle těchto propozic a dalších platných dokumentů ŠSČR, zejména Soutěžního řádu ŠSČR (= SŘ), Pravidel FIDE (= Pravidla), a Ekonomické směrnice ŠSČR (= ES) a příslušných rozpisů. 1.2 Struktura soutěže 1.2.1 Krajský přebor (= KP): jedna skupina, 12 osmičlenných družstev, systém každý s každým, jednokolově. 1.2.2 Krajská soutěž (= KS): dvě skupiny – východ a západ, obě v počtu 12 osmičlenných družstev, systém každý s každým, jednokolově. 1.2.3 Regionální přebory (= RP): čtyři skupiny – jih, sever, východ, západ, všechny do max. počtu 12 pětičlenných družstev, systém každý s každým, jednokolově. 1.2.4: Družstva v KS a RP jsou řazena podle územní spádovosti takto (základní schéma): KS východ – okresy Náchod a Rychnov n. Kn., KS západ – okresy Jičín a Trutnov. Družstva okresu Hradec Králové jsou řazena do těchto skupin k doplnění, rozhodne STK. O rozdělení družstev do skupin regionálních přeborů (RP jih, RP sever, RP východ, RP západ) rozhodne STK podle počtu přihlášek. 1.2.5: Mezi sousedními okresy jsou možné územní přesahy. O rozdělení družstev do KS a RP rozhodne STK s přihlédnutím na požadavky družstev (viz 1.4.2 propozic) a územní spádovost. 1.3 Právo účasti 1.3.1: Soutěže se mohou zúčastnit všechny šachové oddíly a kroužky (= oddíly), aktivně registrované v KHŠS k 1.9.2011 a všichni hráči (včetně hostů a cizinců), kteří jsou aktivně registrovaní podle článku 3.5.7. SŘ, který zní: „Aktivní registrace, příslušnost k federaci, a příslušnost k oddílu se u jednotlivých hráčů uvedených v soupisce posuzují pro celou soutěž jednotně a vychází se ze stavu ke dni vydání úvodní zprávy příslušné soutěže. V případě hráčů, kteří jsou do soupisky doplňováni, se vychází ze stavu ke dni, kdy družstvo požádá o doplnění hráče na soupisku“. 1.3.2: Právo účasti mají všechna družstva, která se do příslušné soutěže kvalifikovala svými výsledky v minulé sezóně. Přehled oprávněných družstev viz příloha č.2. 1.3.3: Každý oddíl může do soutěže přihlásit libovolný počet družstev, přičemž nově přihlášená družstva (s výjimkou 1.5.5 propozic) budou zařazena do RP podle své územní spádovosti. 1.4 Označení a posloupnost družstev: 1.4.1: Název družstva musí obsahovat přesný název oddílu (tak jak je oddíl registrován v databázi ŠSČR – viz http://db.chess.cz). 1.4.2: Oddíly, které mají dvě nebo více družstev ve stejné soutěži, je mohou přihlásit do různých skupin, definitivně o jejich zařazení rozhodne STK. Podmínkou je označit tato družstva písmeny A,B,C atd. a tím určit posloupnost družstev při případné provázanosti členů družstev a základních sestav v různých skupinách (např. náhradník A může být v základu B). Vzájemné zápasy těchto družstev v jedné skupině musí být odehrány (resp. předehrány) nejpozději do pátého kola. Zástupci všech oddílů jsou povinni na vyžádání STK předložit seznam svých volných hráčů ze všech soutěží KHŠS, resp. ŠSČR. Platí znění SŘ, že maximální počet volných hráčů je roven počtu družstev, jež má oddíl ve všech mistrovských soutěžích dospělých v praktickém šachu. 1.5 Postupy a sestupy 1.5.1 Postupy: ze všech skupin postupují družstva z prvního místa. Pokud se vzdají práva postupu, postupují oprávnění náhradníci, tj. družstva z druhých míst. 1.5.2 Sestupy: vždy sestupují poslední družstva (z KP a KS). Dále z KP sestoupí tolik družstev, kolik jich sestoupí z druhé ligy do KP. Z KS sestupují družstva podle počtu skupin RP a počtu sestupujících z KP podle vzorce: počet skupin RP + počet sestupujících z KP – 2. 1.5.3 Pořadí náhradníků pro KP a KS (podle čl. 2.7. těchto propozic): 1.5.4 Družstva, která budou přijata do KP či KS jako náhradníci, můžou operativně (nejpozději do 10 dnů) změnit počet družstev v nižších soutěžích. 1.5.5 Soutěž je možno převést do jiného oddílu podle čl. 3.4.3. SŘ. 1.6 Kalendářní plán 1.6.1 Přihlášky do soutěže (KP, KS a RP) závazně zasílat do 31.7.2011 předsedovi STK KHŠS: Jan Slavík, Palackého 1018, 50346 Třebechovice pod Orebem, Jan-Slavik(šs)seznam.cz prostřednictvím formuláře na webu KHŠS, e-mailem nebo písemně (viz příloha č. 1) včetně zaplacení startovného. Pokud do uvedeného termínu nezašle oddíl řádně vyplněnou přihlášku svých oprávněných družstev (viz příloha č. 2), bude vyzván k nápravě a zaplatí dvojnásobný vklad. Pokud tak neučiní do 15.8.2011, ztrácí jeho družstvo právo účasti v KP nebo KS a místo něho bude hrát náhradník. Do skupin RP lze přihlašovat nová družstva (se základním vkladem) až do 31.8.2011. 1.6.2: Losování soutěže řídí STK (vedoucí skupin), losovací schůze se koná v návaznosti na vyšší soutěže předběžně v neděli 18.9.2011. Na ní předají zástupci družstev soupisky včetně povolení k hostování, vedoucí skupin přihlédnou k oprávněným požadavkům družstev (umělý los, změna začátku utkání) a následně provedou rozlosování družstev. 1.6.3: Termín soutěže: říjen 2011 až duben 2012 (viz příloha č. 3). 2.1 Hrací místnost: 2.1.1: Hrací místnost musí být připravena podle podmínek SŘ, čl. 2.4.4. O její způsobilosti ke hře rozhoduje rozhodčí. Proti jeho rozhodnutí lze podat námitku. 2.1.2: Při prokazatelném nepřipravení hrací místnosti je domácímu oddílu uložena pokuta. 2.2 Začátky utkání Začátky všech utkání jsou stanoveny jednotně v KP, KS a RP na 9:00 hodin. . Při dohodě obou družstev lze stanovený začátek se souhlasem vedoucího soutěže změnit. 2.3 Čekací doba: 2.4 Tempo hry 2.4.1:KP a KS – 90 minut na partii + přídavek 30 vteřin na každý tah od začátku partie do konce (tzv. jedna perioda) za povinného použití digitálních hodin. Za nastavení hodin odpovídá rozhodčí, domácí družstvo je povinno poskytnout součinnost při technické obsluze hodin (zajistit manuál v českém jazyce, umět nastavit hodiny). 2.4.2: RP – 120 minut na partii pro každého hráče. 2.5 Rozhodčí 2.5.1: Utkání KP a KS řídí kvalifikovaný rozhodčí, pokud možno nehrající, kterého povinně zajišťuje domácí oddíl. Není-li přítomen, řízení může převzít rozhodčí z družstva hostí, jemuž náleží odměna podle 4.4 propozic, kterou povinně vyplácí domácí družstvo okamžitě po skončení zápasu. Tuto dohodu je třeba nahlásit vedoucímu skupiny, který ji uvede ve zpravodaji. 2.5.2: Neřídí-li utkání rozhodčí, řídí utkání kapitán domácího týmu. 2.5.3: Na vybraná utkání a na náklady KHŠS může STK v součinnosti s KR delegovat rozhodčího. V případě, že o delegaci rozhodčího požádá sám oddíl, je tato delegace provedena na jeho náklady. 2.6 Hlášení a schvalování výsledků 2.7 Hodnocení výsledků: Viz SŘ, čl. 5.3. O pořadí rozhoduje čl. 5.3.3 s odsunutím písmena b) za d). Tzn. počet zápasových bodů, součet skóre ze všech zápasů, výsledky vzájemných utkání družstev, součet vyhraných partií ze všech utkání, výsledek proti vítěznému družstvu, dále proti druhému a dalším v pořadí, los. 2.8: Námitky: 2.9 Ratingování 2.9.1: Výsledky hráčů budou po skončení soutěže zaslány na zápočet tzv. národního ela - LOK ČR, z KP a KS ještě na zápočet ela FIDE - FRL. 2.9.2: Vedoucí skupin zašlou výsledky k zápočtu na elo v předepsané formě zpracovateli LOK a předsedovi STK na vědomí do deseti dnů po uzavření soutěže. 2.10 Reprezentace 2.11 Zákaz používání mobilních telefonů Podle čl. 6.3 SŘ a čl. 12 Pravidel je přísně zakázáno v průběhu zápasu užívat v hrací místnosti mobilní telefony či jakékoliv jiné (papírové i elektronické či komunikační) pomůcky, neschválené rozhodčím. Pokud se tak přesto stane, přistižený hráč svou partii okamžitě prohrává, přičemž bodový zisk soupeře určí rozhodčí podle Pravidel čl. 12.3.b). 3.1 Přihláška družstva 3.2 Soupiska družstva 3.2.1: Oddíl musí předat soupisky svých družstev do termínu losovací schůze ve dvojím vyhotovení, řádně a čitelně (psacím strojem nebo PC) vyplněné v souladu se zněním SŘ, čl. 3.5.1 až 3.5.5. Na soupiskách se uvádí národní elo ČR k 5.9.2011 včetně identifikačního čísla hráče. Neúplné nebo nečitelné soupisky nemusí být schváleny. 3.2.2: Družstva KP a KS uvedou dále identifikační čísla hráčů na FRL a jejich osobní koeficienty k 1. 9. 2011. Soutěž bude započtena souhrnně po skončení s koeficienty k tomuto datu. 3.2.3: U hostujících hráčů je nutné přiložit k soupisce povolení mateřského oddílu k hostování. Pokud není předloženo, nesmí takový hráč nastoupit. Pokud je v základní sestavě, pohlíží se na něj se všemi důsledky. Nastoupí-li bez povolení, bude jeho partie kontumována a družstvo pokutováno. 3.2.4: Odevzdané soupisky ve smyslu SŘ, čl. 3.5.2 a 3.5.3, jsou považovány za závazný soutěžní dokument. V případě jejich technického porušení (např. chybí registrace hráčů, počet volných hráčů není v souladu se SŘ) budou družstva sankcionována (kontumace, pokuty) za neoprávněný start těchto hráčů. Hráči předškolního věku smí být uvedeni na soupisce výhradně se souhlasem vedoucího skupiny. 3.2.5: Doplnění soupisky ve smyslu čl. 3.5.5 SŘ, tj. do termínu 30.11.2011, platí bezvýhradně pro KP a KS. Ve skupinách RP je povoleno průběžně doplňovat soupisku novými hráči na zbývající místa do celkového počtu 20 (změna proti SŘ). Doplnění soupisky schvaluje vedoucí skupiny ve zpravodaji a bez tohoto zveřejnění nesmí nový hráč nastoupit. 3.2.6: Všichni hráči uvedení na soupiskách jsou zodpovědní za své chování v průběhu utkání, jsou povinni řídit se sportovně technickými dokumenty, pokyny rozhodčího a pořadatele se všemi možnými důsledky (viz SŘ čl. 2.6.4 a Pravidla, čl. 12). 3.3 Zápis o utkání Do tiskopisu „Zápis o utkání“ se čitelně vyplňují všechny známé skutečnosti, stejně jako případné námitky kapitánů proti průběhu či výsledku partií a zápasu. Po jednom výtisku obdrží každé družstvo, příp. delegovaný rozhodčí. Obsah zápisu musí být ve všech výtiscích totožný. V případě nesprávnosti jejich údajů se skutečností je postupováno v souladu se SŘ včetně uložených sankcí (kontumace, pokuty). 3.4 Zápis partie 3.4.1: Pro družstva v KP platí čl. 2.6.3 těchto propozic. 3.4.2: Pro družstva v KS a RS platí, že zápisy partií se neodevzdávají, ale podle Pravidel, čl. 8.3, se pouze předkládají rozhodčímu za účelem prokázání výsledku partie. Kvůli možnému (i dodatečně vzniklému) sporu či na vyžádání vedoucího skupiny (viz čl. 2.8.2 SŘ) je povinno každé družstvo předložit partiáře všech svých hráčů. Proto je nutno archivovat tyto partiáře (příp. i jiný důkazní materiál) alespoň jeden měsíc po skončení soutěže. 3.5 Zpravodaje Vedoucí skupin pravidelně vydávají aktuální zpravodaje (úvodní, po jednotlivých kolech a závěrečný) se všemi závaznými informacemi pro zúčastněná družstva (adresáře, termíny, rozlosování, soupisky, výsledky družstev a hráčů na jednotlivých šachovnicích, průběžné pořadí, pokuty, statistické hodnocení ad.), které rozesílají e-mailem všem zúčastněným družstvům, webmasterovi KHŠS, příp. delegovaným rozhodčím a dalším zájemcům, a to v elektronické podobě nejpozději do 24 hodin po nahlášení výsledků. Současně umísťují na webu ŠSČR (viz odkaz na webu KHŠS) výsledky sehraných zápasů včetně výsledků jednotlivců. Vedoucí KP ještě zpracovává partie do souborů v elektronické podobě, které rozesílá zúčastněným družstvům mailem a umisťuje je rovněž na webu ŠSČR (viz odkaz na webu KHŠS). 4.1 Náklady: Náklady spojené s účastí v soutěži si účastníci hradí sami. Všechny platby se hradí na transparentní účet KHŠS: FIO banka, číslo účtu 2500034513/2010 (možnost kontroly platby). Spolu s podanou přihláškou do uvedeného termínu zaplatí oddíly za každé družstvo startovné takto: Soutěž Základní vklad Sleva za mládež* Vklad za zápočet ELO ČR Vklad v KP a KS za ELO FIDE Příplatek za pozdní přihlášku** KP 1200 -600 200 400 +1200 KS 800 -400 200 400 +800 RP 400 -200 200 0 +400 * Družstva šachových oddílů s aktivní mládeží v sezóně 2010-2011. Jejich seznam (žebříček) určuje KM KHŠS, viz příloha č. 4. Pro hodnocení aktivní mládeže se použije žebříček bodového hodnocení účasti členů oddílu v mládežnických soutěžích řízených KM KHŠS či vyšších soutěžích KM ŠSČR. Pro uznání slevy musí oddíl získat na každé družstvo startující v KP 50 bodů, v KS 30 bodů a v RP 20 bodů. Sleva se počítá vždy nejdříve na družstvo v nejvyšší soutěži, případně co nejvýhodněji pro šachový oddíl. ** Po termínu 31.7.2011 podle míry zavinění pro všechna oprávněná družstva v KP, KS a RP a dále po termínu 31.8.2011 pro nová družstva v RP. 4.3 Sankce: Vyplývá ze SŘ, čl. 3.3.2.e. Pokud příslušné oddíly KHŠS neuhradí udělené pokuty za soutěžní období 2010-2011 nejpozději do termínu přihlášky nebo nemají k 1.9.2011 zaplaceny registrační poplatky za kalendářní rok 2011, nebudou jejich družstva přijata do soutěží STK KHŠS. Totéž platí i vůči pohledávkám ŠSČR. 4.4 Odměny rozhodčím: KP - 200 Kč KS - 150 Kč 4.5 Pokuty Odhlášení družstva ze soutěže po rozdělení do skupin - polovina základního vkladu Nečitelná či neúplná soupiska - 100 Kč Neuvedení kontaktní adresy včetně e-mailu a telefonu - 100 Kč Nenastoupení družstva k utkání - 1500 Kč (KP), 1200 Kč (KS), 600 Kč (RP) Třetinu vyměřené částky obdrží soupeř. Při druhém nenastoupení je družstvo vyloučeno ze soutěže se všemi důsledky, viz čl. 5.3.5 SŘ. Nenastoupení hráče základní sestavy v KP a KS k nejméně dvěma utkáním (manipulace se soupiskou) - 500 Kč. Nenastoupení hráče - kontumace (manipulace se sestavou) - 300 Kč Neobsazení poslední šachovnice hráče (mimo skupin RP) - 100 Kč Nastoupení neaktivního hráče nebo neoprávněné nastoupení hráče - 200 Kč Nenahlášení výsledku utkání v termínu - 100 Kč Nezaslání zápisů všech partií v KP v termínu - 200 Kč Řízení utkání nekvalifikovaným rozhodčím v KP a KS (podle 2.5.1) - 300 Kč Nepřipravení hrací místnosti (za každý případ) - 200 Kč Hrubé porušení sportovních řádů včetně propozic soutěže - až 5000 Kč 4.5.2: Návrh na udělení pokuty oznamuje vedoucí skupiny ve zpravodaji. Proti udělení pokuty je možno se odvolat k předsedovi STK a po skončení soutěže k VV KHŠS, který definitivně schvaluje výši navržených pokut, přičemž může přihlédnout k polehčujícím okolnostem. Na základě jeho rozhodnutí (viz zápis ze schůze) pokuty rozesílá a jejich plnění sleduje hospodář VV, úhrady se provádějí na transparentní účet KHŠS: FIO banka, číslo účtu 2500034513/2010 (možnost kontroly platby), variabilní symbol je číslo oddílu + 31. 5.1 Resumé Tyto propozice byly schváleny VV KHŠS dne 8.5.2011 a jsou platné pro sezónu 2011/2012. Všichni účastníci soutěží jsou povinni dodržovat tyto propozice a postupovat v souladu se sportovní etikou a v duchu fair-play. 5.2 Přílohy Součástí těchto propozic jsou tyto přílohy: 1) tiskopis přihláška družstva, 2) přehled účasti oprávněných družstev v sezóně 2011-2012 včetně náhradníků, 3) termíny soutěží, 4) oddíly se slevou za mládež. 5.3 Dodatky propozic Pokud budou novelizovány či jinak změněny závazné dokumenty (zejména Pravidla a SŘ), budou v jejich duchu operativně upraveny tyto propozice formou příslušných dodatků. Dodatek z 19. 9. 2011. Podle usnesení konference KHŠS byl změněn článek 1. 3. Právo účasti. Byla do něj zanesena změna Soutěžního řádu ŠSČR, uskutečněná po vydání propozic. Jaroslav Šmíd v.r. Jan Slavík v.r. předseda KHŠS předseda STK Přihláška družstva (pro každé družstvo vyplňte samostatnou přihlášku) Šachový oddíl: …………………………………………………… kód oddílu: ..…………… závazně přihlašuje družstvo do soutěže: KP KS RP Podáním přihlášky družstva souhlasíme s jeho účastí v mistrovské soutěži podle těchto propozic a potvrzujeme registraci oddílu u ŠSČR a vyrovnání závazků vůči KHŠS. Současně zasíláme na účet KHŠS vklad do soutěže ve výši ………………………….……... Kč s variabilním symbolem …..…………………. Hrací místnost: …………………………………………………………………………….. Rozhodčí: ………………………………………………………………………………….. Požadavky : ………………………………………………………………………………… Použité hodiny digitální: mechanické Předseda oddílu, razítko: Datum: Přihlášku zašlete do 31. 7. 2011 (u nových družstev v RP do 31. 8. 2011) e-mailem na adresu Jan-Slavik(šs)seznam.cz, nebo vyplňte internetovou přihlášku na www stránce KHŠS, nebo písemně na adresu Jan Slavík, Palackého 1018, 503 46 Třebechovice pod Orebem. Současně uhraďte příslušný vklad do soutěže na účet KHŠS (FIO banka): 2500034513/2010. Platbu opatřete sedmičíselným variabilním symbolem ve tvaru 18xxx13, kde 18xxx je číslo oddílu (uvedeno na internetové stránce KHŠS – Oddíly). Variabilní symbol je nutno uvést pro správnou identifikaci platby! Doporučení: za více družstev plaťte jednou úhradou. Pokuty za sezonu 2009/2010 posílejte zvlášť, mají variabilní symbol 18xxx31 (pozor, plete se to). Soutěže družstev KHŠS 2011/2012 – právo účasti (předběžné rozmístění oprávněných družstev, konkrétně bude upřesněno na základě přihlášek) TJ Hronov A TJ Dvůr Králové n. Lab. Panda Rychnov n. Kn. B TJ Hronov B (postup z KS východ) ŠK AD Jičín C (postup z KS západ) KS východ: DDM Třebechovice p. Or. A DDM Kostelec n/O Spartak Rychnov n. Kn. A Jiskra Česká Skalice A Jiskra Česká Skalice B (postup z RP sever) Spartak Rychnov n. Kn. B (postup z RP východ) KS západ: TJ Jiskra Hořice B (sestup z KP) TJ Lomnice n. Pop. Jiskra RMSK Nový Bydžov TJ Loko Trutnov Slavia Hradec Králové D ŠK ORTEX-RETA Hradec Králové DDM Třebechovice p. Or. B (postup z RP jih) ŠK Sobotka (postup z RP západ) RP sever: Sokol Červený Kostelec (sestup z KS východ) SK HSM Trutnov A (sestup z KS západ) TJ Lokomotiva Trutnov C Sokol Červený Kostelec B SK HSM Trutnov B TJ Spartak Vrchlabí C RP východ: ŠOK a.s. Kunvald D TJ Spartak Rychnov nad Kněžnou C DDM Kostelec nad Orlicí B ŠK ZŠ Doudleby nad Orlicí Sokol Vrchoviny B Sokol Vrchoviny A RP jih: ŠK Lípa E TJ Slavia Hradec Králové E DDM Třebechovice pod Orebem C ŠK ORTEX-RETA Hradec Králové B RP západ: TJ Nová Paka A (sestup z KS západ) TJ Lomnice nad Popelkou B ŠK AD Jičín D TJ Nová Paka B Pořadí náhradníků (podle sezóny 2010-2011): - podle čl. 1.5.1 propozic – oprávnění náhradníci: ŠK Lípa A z KP do 2. ligy (za TJ Jiskra Hořice A) DDM Třebechovice pod Orebem KSv KP (za TJ Hronov B) ŠK Lípa C KSz KP (za ŠK AD Jičín C) Sokol Dubenec RPj KSv (za DDM Třebechovice pod Orebem B) Panda Rychnov nad Kněžnou C RPv KSv (za TJ Spartak Rychnov nad Kněžnou B) TJ Tatran Hostinné RPs KSz (za Jiskra Česká Skalice B) ŠK AD Jičín D RPz KSz (za ŠK Sobotka) - podle čl. 1.5.3 bod a) až d) propozic 2010/11 – náhr. KP a KS: DDM Třebechovice pod Orebem A z KS do KP 1. náhradník ŠK Lípa C KS KP 2. náhradník TJ Nová Paka A z RP do KS 1. náhradník ŠK AD Jičín D RP KS 2. náhradník TJ Tatran Hostinné RP KS 3. náhradník Sokol Dubenec RP KS 4. náhradník Panda Rychnov nad Kněžnou C RP KS 5. náhradník KP KS RP 1. kolo - 02.10.11 09.10.11 30.10.11 2. kolo - 30.10. 06.11. 13.11. 3. kolo - 13.11. 20.11. 27.11. 4. kolo - 27.11. 04.12. 11.12. 5. kolo - 11.12. 18.12. 15.01.12 6. kolo - 15.01.12 08.01.12 29.01. 7. kolo - 29.01. 22.01. 12.02. 8. kolo - 12.02. 05.02. 26.02. 9. kolo - 26.02. 19.02. 18.03. 10. kolo - 18.03. 04.03. 11. kolo - 01.04. 25.03. Seznam oddílů, mající slevu za aktivní mládež Sokol Červený Kostelec 70 ŠK Dobruška 30 TJ Jiskra Hořice 270 ŠK Ortex Hradec Králové 510 Sokol Hradec Králové 220 TJ Jiskra Jaroměř 40 ŠK AD Jičín 100 Podzvičinská šachová škola Lázně Bělohrad 160 ŠK Lípa 320 Sokol Náchod 50 Jiskra RMSK Nový Bydžov 230 Panda Rychnov nad Kněžnou 420 TJ Lokomotiva Trutnov 110 DDM Třebechovice pod Orebem 110 TJ Sokol Vrchoviny 20 Propozice krajských soutěží družstev mládeže v šachu 2011/2012 Propozice krajských soutěží družstev mládeže v šachu 2011/2012 ke stažení Příloha 1 ke stažení - přihláška Příloha 2 ke stažení - práva účasti

http://encyklopedie.divoch.info/cs/Ve%C5%99ejn%C3%BD_ochr%C3%A1nce_pr%C3%A1v_(%C4%8Cesko)

 Veřejný ochránce práv (Česko) - Encyklopedie - Portál divoch.net Veřejný ochránce práv (Česko) O institutu ochrany práv obecně pojednává článek Ombudsman. od 18. února 2014 Veřejný ochránce práv (také jen Ochránce) je ombudsman v České republice. Sídlí v Brně[pozn. 1][2] a podle zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Standardně bývá hlavní význam ombudsmana spatřován v tom, že zlepšuje vztah mezi občanem a státní mocí. V tomto vztahu však nepůsobí jako oponent státních institucí, ale měl by být prostředníkem v tomto vztahu tak, aby pomáhal napravovat vzniklé chyby. K úspěšnému fungování je však nezbytné, aby si státní správa byla vědoma své omylnosti a brala v potaz jeho doporučení a připomínky. 4 Obsazení úřadu 4.1 Veřejný ochránce práv 4.2 Zástupce veřejného ochránce práv Sídlo VOP v Brně Působnost ochránce se vztahuje na: Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad Radu pro rozhlasové a televizní vysílání kraje a obce při výkonu státní správy (nikoliv však v případě, že rozhodují jako samospráva) jiné správní úřady s působností na celém území státu a úřady jim podléhající Policii České republiky (pokud nejedná jako orgán činný v trestním řízení) zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence veřejné zdravotní pojišťovny Naopak se výslovně nevztahuje na: prezidenta a vládu státní zastupitelství a soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů Pravomoci[editovat | editovat zdroj] Ochránce má možnost provádět nezávislá šetření v daných věcech a provádí nápravu chyb veřejné správy pomocí neformálních návrhů či doporučení a zejména pak prostřednictvím veřejného tlaku na dané instituce, kdy má možnost veřejně vyzvat instituce, které pochybily, k nápravě. Krajním prostředkem je možnost návrhu zahájení soudního jednání. Nemá však právo rušit či měnit rozhodnutí úřadů a vstupovat do soudních sporů. Také nemůže být považován za odvolací instanci a nemůže ovlivnit výkon soudní moci. Může ale podat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení podzákonného předpisu (nařízení vlády, vyhláška) nebo jeho jednotlivých ustanovení.[3] Podnět[editovat | editovat zdroj] Veřejný ochránce práv jedná na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby adresovaného jemu podnětu adresovanému poslanci nebo senátorovi, který mu jej dále postoupil podnětu adresovanému některé z komor Parlamentu, která mu jej dále postoupila vlastní iniciativy Podnět lze podat písemně či ústně do protokolu. Obsahem podnětu by měly být zejména osobní údaje stěžovatele, vylíčení podstatných okolností případu, kdy jsou žádoucí doklady o jeho průběhu ve formě kopií dokumentů a dokumentace komunikace s jinými úřady a doklad o neúspěšné žádosti o nápravu. Podněty k ombudsmanovi jsou zproštěny poplatků. Obsazení úřadu[editovat | editovat zdroj] Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí na šest let Poslanecká sněmovna z návrhů prezidenta a Senátu. Dle současné právní legislativy je neodvolatelný. Výkonu funkce se ujímá složením tohoto slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv.“[4] Veřejný ochránce práv má svou kancelář a kromě svého zástupce může mít jmenovány asistenty, kteří pak jednají jeho jménem. Veřejný ochránce práv[editovat | editovat zdroj] Otakar Motejl (18. prosince 2000 – 9. května 2010) Pavel Varvařovský (13. září 2010 – 20. prosince 2013) Anna Šabatová (od 18. února 2014) Zástupce veřejného ochránce práv[editovat | editovat zdroj] Anna Šabatová (2001–2007) Jitka Seitlová (2007–2013) Stanislav Křeček (od roku 2013) ↑ Vláda původně navrhovala sídlo v Praze, ale poslankyně Miroslava Němcová (ODS) navrhla změnu sídla do Brna, což bylo za podpory moravských poslanců Zdeňka Koudelky (ČSSD), Dalibora Matulky (KSČM), Ladislava Šustra (KDU-ČSL) a dalších Poslaneckou sněmovnou přijato. Zde sídlí v budově dřívějšího Okresního výboru KSČ Brno-venkov na Údolní ulici.[1] ↑ Deset let veřejného ochránce práv v České republice. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2010. Dostupné online. S. 18. ↑ § 2 odst. 3 zákona č. 394/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv. ↑ § 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. ↑ § 4 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb. Obrázky, zvuky či videa k tématu veřejný ochránce práv ve Wikimedia Commons Oficiální stránky Kanceláře veřejného ochránce práv Portály: Právo | Česko Autoritní data: PSH: 8855 | VIAF: 144721849 Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Veřejný_ochránce_práv_(Česko)&oldid=15393896“ Stránka byla naposledy upravena 4. 10. 2017 v 10:39. Editovat celý článek Veřejný ochránce práv (Česko).

https://firmy.euro.cz/subjekt-staviva-plus-s-r-o-00574457

Staviva plus s.r.o. IČO: 00574457, Nepomuk, výpis z rejstříku (15.12.2017) | Euro.cz Firma Staviva plus s.r.o. IČO 00574457 Staviva plus s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, datové schránky. Staviva plus s.r.o. (00574457) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Zelenohorská 76, Nepomuk 335 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 16. 3. 1994 a není již aktivní. Staviva plus s.r.o. nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Staviva plus s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Staviva plus s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o Staviva plus s.r.o. na rzp.cz Detailní informace o Staviva plus s.r.o. na portal.gov.cz Výpis dat pro Staviva plus s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Staviva plus s.r.o. C 4861 00574457 Staviva plus s.r.o. Kapitál Staviva plus s.r.o. 16.3.1994 - 18.3.2017 Sídlo Staviva plus s.r.o. Zelenohorská 76 , Nepomuk 335 01 16.3.1994 - 18.3.2017 Předmět podnikání Staviva plus s.r.o. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 16.3.1994 - 18.3.2017 zprostředkovatelská činnost 16.3.1994 - 18.3.2017 vedení firmy Staviva plus s.r.o. Statutární orgán Staviva plus s.r.o. Ing. Jaroslav Janeček 16.3.1994 - 14.1.2012 219 , Příchovice 334 01 Ing. Jaroslav Janeček 14.1.2012 - 18.3.2017 Sbírka Listin Staviva plus s.r.o. C 4861/SL 5 usn. o konkursu a vyrovn. 26 K 55/99-211 Krajský soud v Plzni 26.7.2012 20.9.2012 24.9.2012 1 C 4861/SL 4 usn. o konkursu a vyrovn. 26 K 55/99-194 Krajský soud v Plzni 16.3.2012 18.6.2012 19.6.2012 1 C 4861/SL 3 usn. o konkursu a vyrovn. -odv.z fce správce KP 26K55/99 Krajský soud v Plzni 14.5.2002 29.7.2002 30.7.2002 1 C 4861/SL 2 usn. o konkursu a vyrovn. 26 K 55/99 Krajský soud v Plzni 25.4.2002 2.5.2002 6.5.2002 1 C 4861/SL 1 zakladatelské dokumenty - NEDOLOŽENO Krajský soud v Plzni 0 Zelenohorská 76, Nepomuk 335 01 Živnosti a provozovny Staviva plus s.r.o. Živnost č. 1 obchodní a zprostředkovatelská činnost juphu8i Staviva plus s.r.o. - 00574457 - Nepomuk HS staviva Hodkovice n.M. s.r.o. - 04278020 - Hodkovice nad Mohelkou M-STAVIVA s.r.o. - 25495321 - Praha STAVIVA.COM spol. s r.o. - 25069926 - Neratovice Staviva IMPULS s.r.o. - 25021010 - Chomutov LIMKO Staviva s.r.o. v likvidaci - 25296833 - Hradec Králové STAVIVA A-Z, s.r.o. v likvidaci - 25593609 - Velké Meziříčí Staviva BH s.r.o. - 26822491 - Šumperk Staviva A, s.r.o. - 62619101 - Praha HANT staviva s.r.o. - 29306621 - Čejč Andrea Šílová - 71954104 - Hulín, Družba1285

http://kraken.slv.cz/26Cdo2581/2014

26 Cdo 2581/2014 Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 11 odst. 1 písm. m) předpisu č. 459/1991Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce Ing. V. S., CSc. , zastoupeného Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, proti žalované České republice Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 15, zastoupené JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 17, o 584.319,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 192/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2013, č. j. 30 Co 517/2013-45, takto: Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Dovolání žalobce není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen o. s. ř. (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce, zda řízení o náhradu za omezení vlastnického práva v případě regulace nájemného z bytů je osvobozeno od soudního poplatku podle § 11 odst. 1 písm. m/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 26 Cdo 1269/2014) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalované podle obsahu spisu účelně vynaložené náklady v dovolacím řízení nevznikly (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3418/2011, nález Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. IV. ÚS 3243/09).

http://kraken.slv.cz/3VSOL261/2013

3 VSOL 261/2013-A-13 KSBR 31 INS 32664/2012 3 VSOL 261/2013-A-13 Vrchní soud vO|omouci rozhodl vsenátě složeněm zpředsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalově a soudkyň JUDr. Radky Panáčkově a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka BM Mont s.r.o.-v likvidaci, se sídlem Zlín, Kvítková 4323, PSČ 760 01, IČ: 27697495, zastoupeněho Mgr. Radimem Janouškem, advokátem se sídlem Olomouc, Santova 2, PSČ 779 OO, o insolvenčním návrhu dlužníka a insolvenčním návrhu věřitele Václava Doliny, místo podnikání Valašská Senice 58, PSČ 756 14, IČ: 15423786, o odvolání insolvenčního navrhovatele-věřitele Václava Doliny proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.1.2013 č.j. KSBR 31 INS 32664/2012-A-5 takto: l. Odvolací řízení se z a sta v uje. ll. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Krajský soud vBrně usnesením, označeným vzáhlaví tohoto rozhodnutí, insolvenční návrh dlužníka BM Mont s.r.o.-vlikvidaci zamítl pro nedostatek majetku. V odůvodnění svěho rozhodnutí soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 144 odst. 1, písm. a), b), c), d) a e) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uvedl, že na základě skutečností, vyplývajících z návrhu likvidátora společnosti, pokračování-2-KSBR 31 lNS 32664/2012 z připojených listin a z šetření soudu, dospěl kzávěru, že dlužník je v úpadku jak z důvodu platební neschopnosti, tak ve formě předlužení. Navrhovatel-dlužník má více věřitelů, jejichž pohledávky převyšují hodnotu dlužníkova majetku. Za těto situace, při splnění všech zákonných podmínek, proto rozhodl tak, že insolvenční návrh dlužníka zamítl pro nedostatek majetku stím, že ve smyslu ustanovení § 144 odst. 2 IZ je toto rozhodnutí podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku. Po doručení tohoto rozhodnutí o insolvenčním návrhu dlužníka, předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, podáním ze dne 13.2.2013, kterě bylo předáno poště k přepravě těhož dne a Krajskěmu soudu v Brně došlo dne 14.2.2013, věřitel Václav Dolina podal jednak insolvenční návrh stvrzením, že má vůči dlužníkovi pohledávky celkem ve výši 463.025 Kč, jež se staly splatnými nejpozději dne 6.6.2011, kterě takě současně přihlašuje do insolvenčního řízení, a že dlužník má i další věřitele-například Krajský soud v Brně s pohledávkou ve výši 2.000 Kč splatnou dne 15.2.2012, společnost PAVLOVIČ CZ, s.r.o. se sídlem Rokytnice 479, Vsetín, PSČ 755 01, IČ: 26796376 s pohledávkou ve výši 1.586 Kč z titulu neuhrazeně kupní ceny za dodaně zboží, splatnou dne 31.12.2012, společnost HASTA, s.r.o. se sídlem Slovenská republika, Žilina-Považský Chlumec, PSČ 010 03, IČ: 31646751 s pohledávkou ve výši 287.494,99 Kč z titulu neuhrazené kupní ceny za dodaně zboží, splatnou dne 19.6.2012 a věřitele Zbyňka Dosoudila, DiS., WOLF SECURITY s místem podnikání Prostřední 128, Uherskě Hradiště, PSČ 666 01, IČ: 765619431 s pohledávkou ve výši 44.384 Kč z titulu poskytnutých bezpečnostních služeb, splatnou dne 20.3.2012. Vtěmže podání současně podal odvolání proti usnesení Krajskěho soudu v Brně ze dne 28.1.2013 č.j. KSBR 31 lNS 32664/2012-A-5 sodůvodněním, že se domnívá, že došlo kvyvedení majetku společnosti, přičemž v insolvenčním řízení by mohl být tento majetek zjištěn. Potě, co Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20.2.2013 č.j. KSBR 31 lNS 32664/2012-A-8 uložil odvolateli, aby doplnil svě tvrzení v odvolání o vyvedení majetku ze společnosti dlužníka, odvolatel podáním ze dne 28.2.2013, došlým soudu dne 5.3.2013, vzal svě odvolání v celěm rozsahu zpět. Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanskěho soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Podle ustanovení § 207 odst. 2 o.s.ř., dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takověm případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Podle ustanovení § 222 odst. 1 o.s.ř., jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeněho rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda insolvenční navrhovatel-věřitel Václav Dolina mohl podat proti usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí pokračování-3-KSBR 31 lNS 32664/2012 insolvenčního návrhu dlužníka pro nedostatek majetku odvolání, neboť insolvenční návrh podal až po rozhodnutí o původním insolvenční návrhu jinak, než rozhodnutím o úpadku (§ 142 písm. d/ IZ). Podle ustanovení § 107 odst. 3 IZ platí, že byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak, než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydaně rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takověmu rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítaně od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti tomuto rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno. Zobsahu spisu vyplývá, že usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu dlužníka pro nedostatek majetku dlužníka bylo doručeno advokátovi původního insolvenčního navrhovatele (dlužníka) dne 30.1.2013. 15ti denní lhůta pro podání odvolání tedy začala běžet dne 31.1.2013, a skončila ve čtvrtek 14.2.2013. Insolvenční návrh věřitele Václava Doliny byl odevzdán poště kpřepravě (jak je zřejmě z údajů uvedených poštou na obálce, v níž bylo podání soudu doručováno) dne 13.2.2013, to je včas. Odvolací soud tak uzavírá, že odvolání bylo podáno osobou ktomuto úkonu oprávněnou. Vzhledem k tomu, že insolvenční navrhovatel-věřitel Václav Dolina vzal svě odvolání dříve, než o něm bylo rozhodnuto, v plněm rozsahu zpět, odvolací soud postupoval podle ustanovení § 207 odst. 2 o.s.ř. a odvolací řízení zastavil. Sohledem na to, že vdůsledku zpětvzetí odvolání bylo odvolací řízení zastaveno, vznikla odvolateli povinnost zaplatit dlužníkovi náklady těto fáze soudního řízení (§ 146 odst. 1, písm. c/ o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř.). Protože však vodvolacím řízení podle obsahu spisu dlužníkovi žádně náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího rizeni. P o u če n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajskěho soudu v Brně, jestliže napadeně rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotněho nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustáleně rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím pokračování-4-KSBR 31 lNS 32664/2012 soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Toto usnesení se považuje za doručeně okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta kpodání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení. V Olomouci dne 10. dubna 2013

http://www.branka.eu/urad-obce/zivotni-situace/vydani-osvedceni-o-odborne-zpusobilosti-pro-zachazeni-s-4699.html

Životní situace - Vydání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky - Oficiální stránky obce Branka u Opavy Životní situace - Vydání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky, na V a SV zpočátku až zataženo, místy déšť nebo přeháňky. Denní teploty 16 až 20°C. Noční teploty 10 až 6°C. Za osobu s odbornou způsobilostí pro zacházení s pyrotechnickými výrobky se považuje fyzická osoba, která má osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky: kategorie P2, pokud jde o nákup, prodej, ničení nebo zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, nebo kategorie T2 nebo F4, pokud jde o nákup, prodej, ničení nebo zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 nebo F4 a provádění ohňostrojných prací. Žádost o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 může podat každá fyzická osoba, která splňuje všechny níže stanovené podmínky. Žadatel o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky musí: být fyzickou osobou starší 18 let, mít nejméně středoškolské vzdělání s maturitou, být plně svéprávný, být bezúhonný, být zdravotně způsobilý. Žadatel předloží žádost o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 Českému báňskému úřadu. V žádosti žadatel uvede, vedle obecných náležitostí podle správního řádu, doklad o dosaženém vzdělání, adresu zaměstnavatele, pracovní zařazení a druh vykonávané práce v případě, že žadatel je zaměstnancem; k žádosti přiloží fotografii o rozměru 35 mm x 45 mm, doklad o zaplacení správního poplatku a lékařský posudek. Dále musí žadatel absolvovat odborné školení, ve kterém se provádí teoretická a praktická výuka budoucích žadatelů o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4, a úspěšně složit zkoušku. Zdravotní způsobilost žadatele o získání osvědčení o odborné způsobilosti dle § 36 odst. 1 zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice) nebo držitele tohoto osvědčení se dokládá lékařským posudkem dle § 39 zákona o pyrotechnice. Středoškolské vzdělání s maturitou se dokládá maturitním vysvědčením. Bezúhonnost se prokazuje (dokládá) výpisem z Rejstříku trestů České republiky, který si Český báňský úřad sám z Rejstříku trestů vyžádá pouze v případě, že žadatel ve své žádosti uvede rodné číslo. Následně Český báňský úřad rozhodne o vydání osvědčení o odborné způsobilosti, pokud žadatel splňuje výše uvedené podmínky, absolvuje odborné školení a úspěšně složí zkoušku dle § 38 zákona o pyrotechnice. Zkouška se skládá z písemného testu, ústní a praktické zkoušky dle zkušebního řádu stanoveného prováděcí vyhláškou. Po absolvování odborného školení a úspěšném složení zkoušky dle § 38 zákona o pyrotechnice žadatel předloží žádost o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 Českému báňskému úřadu. K žádosti o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 musí být přiloženy všechny požadované doklady dle bodu 10. Český báňský úřad v Praze, oddělení výbušnin. S pracovníky II. odboru Českého báňského úřadu v Praze. Žádost o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 musí obsahovat: jméno, příjmení, datum narození žadatele, místo jeho trvalého pobytu, doklad o dosaženém vzdělání, adresu zaměstnavatele, pracovní zařazení a druh vykonávané práce (jedná-li se o zaměstnance, nikoliv soukromého podnikatele), lékařský posudek pro doložení zdravotní způsobilosti žadatele dle § 39 zákona o pyrotechnice, rodné číslo nebo výpis z Rejstříku trestů České republiky za účelem prokázání bezúhonnosti dle § 37 odst. 3 zákona o pyrotechnice, doklad o absolvování odborného školení a úspěšném složení zkoušky dle § 38 zákona o pyrotechnice, fotografii o rozměru 35 mm x 45 mm, doklad o zaplacení správního poplatku v hodnotě 1 000 Kč. Žádost, která obsahuje všechny náležitosti uvedené v bodě 10. Poplatek za vydání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 činí 1 000 Kč (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Správní poplatek je vyměřen a vybírán v české měně, lze ho platit i kolkovými známkami a je splatný před provedením požadovaného úkonu. Lékařský posudek vydává posuzující lékař v souladu s § 39 zákona o pyrotechnice. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, který provádí nebo zajišťuje školení pro získání osvědčení o odborné způsobilosti dle § 38 a § 52 odst. 1 písm. e) zákona o pyrotechnice. Absolvování odborného školení a úspěšné složení zkoušky dle § 38 zákona o pyrotechnice. Ke kontaktu s Českým báňským úřadem je možno využít e-mailovou adresu: [email protected] nebo datovou schránku Českého báňského úřadu. Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice) Pokud žadatel o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky příslušné kategorie u zkoušky neuspěl, může ji opakovat v souladu se zkušebním řádem vydaným dle § 38 zákona o pyrotechnice. Český báňský úřad rozhodne o zrušení osvědčení o odborné způsobilosti dle § 36 odst. 1 zákona o pyrotechnice, jestliže jeho držitel: přestane splňovat podmínky potřebné pro jeho získání, nebo nepředloží lékařský posudek do 5 let ode dne vydání předchozího lékařského posudku. Další sankce - zejména finanční postihy, příp. správní řízení, vyplývají z pravomocí orgánů státní báňské správy. Bližší informace je možno získat na předem dohodnuté konzultaci s ústředním báňským inspektorem oddělení výbušnin Českého báňského úřadu. Český báňský úřad - oddělení výbušnin Ing. Miroslav Barbušin, tel.: 221 775 323 Držitel osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4 je povinen dle § 37 odst. 1, resp. § 39 odst. 5 zákona o pyrotechnice předložit Českému báňskému úřadu každých 5 let, ode dne vydání předchozího lékařského posudku, lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci nebo činnosti, při níž se zachází s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4. Držitelé průkazu odpalovače ohňostrojů, vydaného dle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, musí výše uvedenou povinnost poprvé splnit nejpozději do 4. září 2020. Dnes je 23.5.2019 Poslední aktualizace: 22.05.2019

http://zpravy.alfa9.cz/absolutenm/templates/zprava.aspx?a=15693

(9. ledna 2013) Jedním z opatření, která přináší souhrnná novela č. 500/2012 Sb. označovaná také jako vládní daňový balíček (psali jsme zde), je zavedení tzv. solidární daně. Vládní balíček vkládá od 1. 1. 2013 do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zcela nový paragraf "16a" nazvaný "Solidární zvýšení daně". Opatření zavádí zvláštní daň ve výši 7 % pro poplatníky s vysokými příjmy. Solidární daň je časově omezená, bude se platit v letech 2013 až 2015, poté bude nový § 16a opět zrušen. Zvýšení daně se zavádí pro poplatníky – fyzické osoby, u nichž v příslušném zdaňovacím období součet příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Pro tyto účely vydalo MPSV vyhlášku č. 342/2012 Sb., kterou se mimo jiné stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011. Vynásobením vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu (25093 x 1,0315) dostaneme průměrnou mzdu pro rok 2013, která činí 25 884 Kč. Solidární dani bude podléhat ta část ročních příjmů, která je nad 48násobek průměrné mzdy, tedy nad 1 242 432 Kč. Pro stanovení měsíčních záloh na daň u zaměstnanců se počítá se 4násobkem průměrné mzdy, solidární dani tedy bude podléhat měsíční příjem nad 103 536 Kč. Pro výpočet solidárního zvýšení daně se počítá čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a u zaměstnanců úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků v hrubé výši, nikoliv tedy tzv. superhrubá mzda. Solidární zvýšení daně se pak vypočte pouze z částky přesahující 48násobek průměrné mzdy, případně při odvodu měsíčních záloh z té časti platu, která přesahuje 4násobek průměrné mzdy. Mediálně diskutovanou zajímavostí je, že tzv. solidární dani nepodléhá plat prezidenta republiky, protože není funkčním požitkem podle § 6 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Rozpočtovým určením daní z příjmů fyzických osob je stanoveno, že celý výnos ze zvýšení daně plyne do státního rozpočtu. Plné znění nového paragrafu zákona č. 586/1992 Sb.:

https://rejstriky.finance.cz/firma-bcl-brilliant-crystal-lighting-spol-s-r-o-00525821

BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. Kamenický Šenov IČO 00525821 kontakty BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. Kamenický Šenov IČO: 00525821 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o., která sídlí v obci Kamenický Šenov a bylo jí přiděleno IČO 00525821. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. se sídlem v obci Kamenický Šenov byla založena v roce 1990. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Broušení a leptání skla , Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení a další. Základní údaje o BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. IČO: 00525821 Krajský soud v Ústí nad Labem 19.9.1990 4. Riad J a l l o u l , bytem Heizingergasse 54/1b/2, 1180 Wien. 30.11.1992 - 27.5.1994 Výše základního jmění : 6000000,-- Kčs.Výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení :Ing. Zouhair Jalloul ... vklad : 5500000,-- Kčs, splaceno :100%Dr. Zuzana Pešková ..... vklad : 300000,-- Kčs, splaceno :100%Riad Jalloul ........... vklad : 100000,-- Kčs, splaceno :100%Josef Chaoupecký ....... vklad : 100000,-- Kčs, splaceno :100%. 30.11.1992 - 27.5.1994 Způsob vytvoření rezervního fondu společnosti :- Společníci se rozhodli převést čistý zisk společnosti za rokl99O ve výši 149658,-Kčs do rezervního fondu.Dále bude rezervní fond dotován ročně 5% z čistého ziskuspolečnosti počínaje dnem l.l.l99l tak, až dosáhne výšeodpovídající 25% základního jmění společnosti a rezervní fondbude udržován v této výši. 25.2.1991 - 30.11.1992 Společníci:- Jiří Š t ě d r o ň , ženatý, Praha 10, Starostrašnická 32 19.9.1990 - 22.5.1995 Ing. Zouhair Jalloul, bytem Wien, Haisingergasse 54/1b/2- ing. Miloslav J a r o u š , ženatý, bytem Praha 5-Zličín,Leskoveská 318 19.9.1990 - 22.5.1995 v ČR: Praha 8, Molákova 24- Evžen Z e l e n ý , ženatý, bytem Kamenický Šenov, Okružní 799 19.9.1990 - 22.5.1995 Společníci :1. Ing. Zouhair J a ll o u l , bytem Wien, Haisingergasse54/1b/22. Dr. Zuzana P e š k o v á , bytem Praha 8, Molákova 343. Josef C h a l o u p e c k ý , bytem Kamenický Šenov,Mistrovická 170 19.9.1990 - 27.5.1994 Zápis společnosti s ručením omezeným byl proveden na podkladěuzavřené 19.9.1990 - 30.11.1992 společenské smlouvy ze dne 25.7.1990 společníky : 19.9.1990 - 30.11.1992 - Jiří Š t ě d r o ň , ženatý, Praha 10, Starostrašnická 32 19.9.1990 - 30.11.1992 - Evžen Z e l e n ý , ženatý, bytem Kamenický Šenov, Okružní 799 19.9.1990 - 30.11.1992 Kmenové jmění společnosti :Výše vkladů jednotlivých společníků :- Ing. Zouhair Jalloul - hotovostní vklad2000000,-Kčs- z toho hotovostní vklad USDrovnající se částce 540000,-Kčs- hotovostní vklad l460000,-Kčs- Jiří Štědroň - hotovostní vklad175000,-Kčs- vklad nemovitosti 75000,-Kčs- Dr. Zuzana Pešková - hotovostní vklad50000,-Kčs- movitostní vklad 250000,-Kčs 19.9.1990 - 30.11.1992 - Jiří Chaloupecký - hotovostní vklad100000,-Kčs- Evžen Zelený - hotovostní vklad71000,-Kčs- vklad nemovitostní 29000,-Kčs 19.9.1990 - 30.11.1992 - ing. Miloslav J a r o u š , ženatý, bytem Praha 5-Zličín,Leskoveská 318 19.9.1990 - 30.11.1992 BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. vnmqxkf CZ00525821 BCL, Brilliant Crystal + Lightingspol. s r.o. Nádražní 365 471 14 KAMENICKÝ ŠENOV 434210339/0800 1.4.2013 Kontakty na BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. IČO: 00525821 Nádražní 365 , 471 14 Kamenický Šenov Česká republika Nádražní 365, 471 14 Kamenický Šenov 1.11.2016 Kamenický Šenov, Nádražní 365, PSČ 47114 10.10.2003 - 1.11.2016 Kamenický Šenov 19.9.1990 - 10.10.2003 Nádražní 365, Kamenický Šenov 471 14 Obory činností BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. IČO: 00525821 broušení a leptání skla 10.10.2003 zušlechťování skla v rozsahu živností volných 10.10.2003 výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů 10.10.2003 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, kromě léčiv, zboží drogistického a zboží živností vázaných a koncesovaných 10.10.2003 zušlechťování skla broušením a leptáním včetně ostatníchtechnik zušlechťování 22.5.1995 provádění montáží, oprav a údržby elektr. zařízení do 1000Va hromosvodů včetně oprav elektrických spotřebičů v obj.třídy A 22.5.1995 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodej a prodej, kroměléčiv, zboží drogistického a zboží živností vázaných a kon-cesovaných 22.5.1995 - 8.7.2008 1. Zušlechťování skla broušením a leptáním včetně ostatníchtechnik zušlechťování.2. Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, kroměléčiv, zboží drogistického a zboží živností vázaných akoncesovaných.3. Provádění montáží, oprav a údržby elektr.zařízení do 1000V ahromosvodů včetně oprav elektrických spotřebičů v obj. třídy A. 30.11.1992 - 22.5.1995 rozšiřuje se o : 12.12.1990 - 30.11.1992 - zahraničně obchodní činnost dle povolení federálníhoministerstva 12.12.1990 - 30.11.1992 registrační číslo: 1080004037, tj. 12.12.1990 - 30.11.1992 l. vývoz věcí dle přílohy č. l rozhodnutí FMZO ze dne 12.11.1990, 12.12.1990 - 30.11.1992 č.j. 13/12356/133/90 12.12.1990 - 30.11.1992 2. dovoz věcí dle přílohy č. 2 rozhodnutí FMZO ze dne 12.11.1990 12.12.1990 - 30.11.1992 3. poskytování služeb zahraničním osobám na území ČSFR a vzahraničí 12.12.1990 - 30.11.1992 formou : 12.12.1990 - 30.11.1992 - výroby věcí na zakázku zahraničního zákazníka 12.12.1990 - 30.11.1992 - zprostředkování výroby věcí na zakázku 12.12.1990 - 30.11.1992 - vedení konsignačního skladu 12.12.1990 - 30.11.1992 - technicko poradenské činnosti, servisní činnost v rozsahupředmětu 12.12.1990 - 30.11.1992 činnosti organizace, kapacitami organizace 12.12.1990 - 30.11.1992 4. dovoz věcí pro vlastní potřebu organizace 12.12.1990 - 30.11.1992 5. přijímání služeb od zahraničních osob v rozsahu předmětučinnosti 12.12.1990 - 30.11.1992 organizace 12.12.1990 - 30.11.1992 zahraničního obchodu ze dne 12.11.1990, č.j. 13/12356/133/90, 12.12.1990 - 30.11.1992 Výroba svítidel a jejich komponentů 19.9.1990 - 30.11.1992 - výroba domáckého skla (mimo obalového) 19.9.1990 - 30.11.1992 - výroba dekorativních předmětů 19.9.1990 - 30.11.1992 - nákup a prodej výše uvedených předmětů v tuzemsku 19.9.1990 - 30.11.1992 - ostatní činnosti s hlavním předmětem činnosti související 19.9.1990 - 30.11.1992 (např. doprava, výroba obalů a jejich potisk aj.) 19.9.1990 - 30.11.1992 Nádražní 365 , Kamenický Šenov 471 14 1004628510 Živnost č. 5 Zušlechťování skla v rozsahu živností volných Vedení firmy BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. IČO: 00525821 Ing. Faouzi Kaabi 13.11.2015 Ing. Zouhair Jalloul 19.9.1990 - 19.9.1990 Haisingergasse 54 , Wien Česká republika Ing. Zouhair Jalloul 19.9.1990 - 5.8.1997 Ing. Zouhair Jalloul 5.8.1997 - 23.2.2005 Haisingergasse 54 , 186 00 Praha 8 Česká republika Ing. Zouhair Jalloul 23.2.2005 - 6.12.2005 od 19.9.1990 do 30.11.2005 Ing. Faouzi Kaabi 6.12.2005 - 13.11.2015 Vlastníci firmy BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. IČO: 00525821 zakladni 16 000 000 Kč - 12.10.2000 zakladni 6 000 000 Kč - 27.5.1994 - 12.10.2000 Sbírka Listin BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. IČO: 00525821 C 50/SL 35 účetní závěrka [2010] Krajský soud v Ústí nad Labem 28.6.2011 15.9.2014 6.10.2014 10 C 50/SL 34 účetní závěrka [2011] Krajský soud v Ústí nad Labem 30.6.2012 15.9.2014 6.10.2014 10 C 50/SL 33 účetní závěrka [2006] Krajský soud v Ústí nad Labem 30.6.2007 15.9.2014 17.9.2014 10 C 50/SL 32 účetní závěrka [2007] Krajský soud v Ústí nad Labem 27.6.2008 15.9.2014 17.9.2014 10 C 50/SL 31 účetní závěrka [2008] Krajský soud v Ústí nad Labem 27.6.2009 15.9.2014 17.9.2014 10 C 50/SL 30 účetní závěrka [2009] Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2010 15.9.2014 17.9.2014 10 C 50/SL 9 podpisové vzory čestné prohlá. Ing. F. Kaabi Krajský soud v Ústí nad Labem 30.11.2005 7.12.2005 19.12.2005 2 C 50/SL 8 notářský zápis NZ 435/2005 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.11.2005 7.12.2005 19.12.2005 4 C 50/SL 6 notářský zápis NZ 258/2000 Krajský soud v Ústí nad Labem 18.8.2000 18.6.2001 7 C 50/SL 5 ostatní - smlouva o přev.obchod.podílu Krajský soud v Ústí nad Labem 21.12.1999 18.6.2001 3 C 50/SL 4 zakladatelské dokumenty - společenská smlouva úpl.zn. Krajský soud v Ústí nad Labem 21.12.1999 18.6.2001 8 C 50/SL 3 účetní závěrka - zpráva auditora rok 1999 Krajský soud v Ústí nad Labem 17.5.2000 24.11.2000 11 Hodnocení BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. Výpis dat pro firmu BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s r.o., 525821 na obchodním rejstříku výpis firmy BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o., 525821 na živnostenském rejstříku výpis firmy BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s.r.o., 525821 na Datových schránkách BRILLIANT CRYSTAL, spol. s r.o. - 61507539 - Praha , Rybničná 195/8 Crystal Elegant Lighting CZ s.r.o. - 29081840 - Praha , Ringhofferova 115/1 BRILLIANT Jewellery spol. s r.o. - 25313843 - Luhačovice , Betty Smetanové 389 Ing. Helena Kubíková - 88507289 - Opava, Dukelská350/9 Lenka Marešová - 02713977 - Praha, Šestajovická488/20 Lipno Invest H s.r.o. - 28123565 - Lipno nad Vltavou 71 Ing. arch. Petr Kadlčík - 68087934 - Brno, Tábor521/44 Hana Helebrandtová - 76236978 - Česká Lípa, Liberecká49 Pavel Pokorný - VKŠ - 60274905 - Žatec, Arbesova2712 Ivo Rusnok - 69247021 - Ostrava, Šaljapinova5151/8 Gabriela ENTLICHOVÁ - 71361839 - Králův Dvůr, Nad Stadionem359 Tomáš Freund - 87307561 - Praha, Osadní869/32 Věra Pajurková Bří Lužů 2251, Uherský Brod 68801 Nádražní 219, Chodov 35735

http://kraken.slv.cz/9As106/2011

9As106/2011 9 As 106/2011-244 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedkynì Mgr. Daniely Zemanové a soudcù JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Poøízkové v právní vìci ¾alobce: A. J., zast. Mgr. Petrem Burzanovským, advokátem se sídlem V Parku 2323/14, Praha 4, proti ¾alovanému: Krajský úøad Karlovarského kraje, odbor stavební úøad, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 23. 7. 2010, è. j. 1291/SÚ/10-4, ve vìci vydání kolaudaèního rozhodnutí, za úèasti osob zúèastnìných na øízení: I) BAU-STAV a.s., se sídlem Loketská 344/12, Karlovy Vary, zast. JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem Polská 4, Karlovy Vary a II) ALSETT-Developer s.r.o., se sídlem Tylova 2108/6, Karlovy Vary, v øízení o kasaèní stí¾nosti osoby zúèastnìné na øízení ad I) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2011, è. j. 57 A 75/2010-91, II. Osoba zúèastnìná na øízení ad I) j e p o v i n n a zaplatit ¾alobci k rukám jeho zástupce, Mgr. Petra Burzanovského, advokáta se sídlem V Parku 2323/14, Praha 4, na nákladech øízení o kasaèní stí¾nosti èástku ve vý¹i 5 760 Kè, a to do tøí dnù od právní moci tohoto rozsudku. Osoba zúèastnìná na øízení ad I) (dále té¾ stì¾ovatelka nebo spoleènost BAU-STAV ) vèas podanou kasaèní stí¾ností napadá v záhlaví oznaèený rozsudek Krajského soudu v Plzni (dále jen krajský soud ), kterým bylo zru¹eno rozhodnutí ¾alovaného ze dne 23. 7. 2010, è. j. 1291/SÚ/10-4. Tímto rozhodnutím ¾alovaný zamítl odvolání ¾alobce smìøující proti rozhodnutí Magistrátu mìsta Karlovy Vary, stavebního úøadu (dále jen stavební úøad ), ze dne 19. 4. 2010, è. j. SÚ/4870/09/Ha-330, kterým bylo na základì ¾ádosti spoleènosti BAU-STAV vydáno rozhodnutí ve vìci kolaudace stavby Vila A-©kroupova, Karlovy Vary, na pozemku parc. è. 757/2 kat. území Karlovy Vary (dále té¾ pøedmìtná stavba nebo pøedmìtná nemovitost ). Stì¾ovatelka oznaèuje jako dùvody kasaèní stí¾nosti skuteènosti uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Ztoto¾òuje se s právním hodnocením krajského soudu do té míry, ¾e pro posouzení otázky, zda je mo¾né pøedmìtnou stavbu zkolaudovat na základì stì¾ovatelkou podaného návrhu, je rozhodné, zda stì¾ovatelka byla stavebníkem ve smyslu pøíslu¹ných ustanovení zákona è. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním øádu, ve znìní úèinném pro projednávanou vìc (dále jen stavební zákon ). Dle názoru stì¾ovatelky je nesporné, ¾e pùvodním stavebníkem byl E. S., který stavebnímu úøadu ve smyslu § 58 odst. 1 stavebního zákona dolo¾il, ¾e mìl k pozemkùm parc. è. 757, 758, 759 a 993 v obci a kat. území Karlovy Vary jiné právo, opravòující jej zøídit na pozemku pøedmìtnou stavbu. Stì¾ovatelka v¹ak následnì v této souvislosti popisuje genezi celé vìci, vèetnì toho, jakým zpùsobem na ni pøe¹la práva zøídit pøedmìtnou stavbu. Souhlasí se závìry krajského soudu, ¾e z hlediska posouzení postavení stavebníka není podstatné, kdo je vlastníkem pøedmìtné stavby, nebo» toto je relevantní toliko z pohledu stanovení okruhu úèastníkù kolaudaèního øízení. Je v¹ak pøesvìdèena o tom, ¾e z obsahu stavebního spisu je patrné, ¾e jí svìdèilo a svìdèí právo po¾ádat o vydání kolaudaèního rozhodnutí. Na této skuteènosti nemù¾e nic zmìnit ani postavení ¾alobce jako úèastníka stavebního øízení, odvíjející se od nezákonného pøevodu vlastnického práva k rozestavìné stavbì v jeho prospìch na základì kupní smlouvy uzavøené s E. S. V této vìci je u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 19 C 134/2010 vedeno soudní øízení, jeho¾ pøedmìtem je spor o urèení vlastnického práva k pøedmìtné stavbì. Cílem tohoto øízení je pouze odstranìní duplicitního zápisu vlastnického práva k dokonèené stavbì v katastru nemovitostí, nikoli zodpovìzení otázky, kdo byl oprávnìn podat návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí, které svìdèí výhradnì stì¾ovatelce. Vzhledem k vý¹e uvedenému je tak dle názoru stì¾ovatelky zøejmé, ¾e ¾alobou napadené kolaudaèní rozhodnutí obstojí po právní i vìcné stránce a ¾e není sti¾eno takovou vadou, která by mìla vést k jeho zru¹ení podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ø. s. Stì¾ovatelka proto navrhuje, aby Nejvy¹¹í správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu zru¹il a vìc vrátil tomuto soudu k dal¹ímu øízení. V doplnìní kasaèní stí¾nosti ze dne 31. 8. 2011 a ze dne 28. 5. 2012 stì¾ovatelka informuje Nejvy¹¹í správní soud o ukonèení øízení vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 19 C 134/2010, jako¾ i odvolacího øízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 56 Co 500/2011. Jak bylo uvedeno vý¹e, v tìchto øízeních se ¾alobce proti stì¾ovatelce jako ¾alované domáhal urèení vlastnického práva k budovì è. p. 2129, postavené na pozemku parc. è. 757/2 v obci a kat. území Karlovy Vary. Stì¾ovatelka pøedkládá Nejvy¹¹ímu správnímu soudu rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. 7. 2011, è. j. 19 C 134/2010-437, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2012, è. j. 56 Co 500/2011-541, jimi¾ bylo urèeno, ¾e výluèným vlastníkem pøedmìtné nemovitosti je stì¾ovatelka, tj. spoleènost BAU-STAV. Stì¾ovatelka proto uzavírá, ¾e v kolaudaèním øízení nemohla být dotèena práva ¾alobce, nebo» nemá ¾ádná práva k pøedmìtné stavbì, a tedy ani nemohl být úèastníkem øízení dle stavebního zákona. ®alovaný se ve svém vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti v plném rozsahu ztoto¾òuje se závìry obsa¾enými ve vyjádøení stì¾ovatelky. Domnívá se, ¾e stì¾ovatelka v prùbìhu pøedcházejícího øízení dostateèným zpùsobem dolo¾ila, ¾e mìla oprávnìní zøídit pøedmìtnou stavbu. ®alovaný proto souhlasí s návrhem stì¾ovatelky, aby Nejvy¹¹í správní soud napadený rozsudek zru¹il a vìc vrátil krajskému soudu k dal¹ímu øízení. K podané kasaèní stí¾nosti a jejímu doplnìní se vyjádøil také ¾alobce. Upozornil, ¾e krajský soud v odùvodnìní napadeného rozsudku konstatoval, ¾e ¾alovaný nepostupoval v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 zákona è. 500/2004 Sb., správního øádu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen správní øád ), pokud se ve svém rozhodnutí nevypoøádal s námitkou ¾alobce, na základì jakých skuteèností stì¾ovatelka vstoupila do práv a povinností pùvodního stavebníka E. S., a tedy se stala osobou oprávnìnou k podání návrhu na vydání kolaudaèního rozhodnutí. ®alobce pokládá rozsudek krajského soudu za vìcnì správný, nebo» ¾alovaný je povinen správní rozhodnutí nále¾itì odùvodnit a uvést v nìm ve¹keré relevantní dùvody, které jej k vydání tohoto rozhodnutí vedly. Je takté¾ povinen se vypoøádat s ve¹kerými námitkami úèastníkù øízení, co¾ se v tomto konkrétním pøípadì nestalo, nebo» ¾alovaný se omezil pouze na citaci právních pøedpisù. ®alobce se následnì vyjadøuje ke genezi celé vìci nastínìné stì¾ovatelkou vèetnì jednotlivých právních úkonù, pøièem¾ upozoròuje, ¾e tyto právní úkony nemohou mít jakýkoli vliv na postavení pana E. S. jako stavebníka, ani na skutkové posouzení uvedené vìci. ®alobce má za to, ¾e øádnì nabyl vlastnické právo k pøedmìtné nemovitosti a ¾e odkazy stì¾ovatelky na civilní soudní øízení a v nìm vydané rozhodnutí nemají v projednávaném pøípadì ¾ádnou právní relevanci, nebo» rozhodnutí ¾alovaného trpí vadou nepøezkoumatelnosti, pro kterou bylo také zru¹eno. Z vý¹e uvedených dùvodù proto ¾alobce navrhuje kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou zamítnout. Stì¾ovatelka reagovala na vyjádøení ¾alobce a na vyjádøení ¾alovaného podáním repliky, v ní¾ shrnuje svou dosavadní argumentaci a vypoøádává se s tvrzeními obsa¾enými ve vyjádøení ¾alobce a ¾alovaného. V závìru setrvává na svém pùvodním návrhu, aby Nejvy¹¹í správní soud napadený rozsudek krajského soudu zru¹il a vìc vrátil tomuto soudu k dal¹ímu øízení. ®alobou podanou u krajského soudu se ¾alobce domáhal zru¹ení rozhodnutí ¾alovaného ze dne 23. 7. 2010, è. j. 1291/SÚ/10-4, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti stavebnímu úøadu ze dne 19. 4. 2010, è. j. SÚ/4870/09/Ha-330. Tímto rozhodnutím bylo podle § 82 stavebního zákona spoleènosti BAU-STAV povoleno u¾ívání stavby Vila A-©kroupova, Karlovy Vary na pozemku parc. è. 757/2 kat. území Karlovy Vary . ®alobce v ¾alobì (shodnì jako v podaném odvolání) namítal, ¾e k povolení u¾ívání stavby do¹lo na základì návrhu obchodní spoleènosti BAU-STAV, která nebyla oprávnìna podat návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí. Stavební úøad a ¾alovaný se v pøedcházejícím øízení nezabývali otázkou, kdo je úèastníkem øízení ve smyslu stavebního zákona, ani nále¾itì nezkoumali, zda návrh na povolení u¾ívání stavby byl podán v souladu s § 79 stavebního zákona, tj. zda návrh podal stavebník nebo budoucí u¾ivatel (provozovatel) stavby za podmínky, ¾e pøedlo¾í písemnou dohodu o u¾ívání stavby, kterou uzavøel se stavebníkem. ®alobce upozornil, ¾e spoleènost BAU-STAV nebyla na základì vydaného stavebního povolení stavebníkem, ani neuvedla dùvod èi jakýkoli právní titul, na základì kterého by ji bylo mo¾no za stavebníka pova¾ovat; a dále nebyla ani budoucím u¾ivatelem (provozovatelem) stavby, který by stavebnímu úøadu pøedlo¾il uzavøenou dohodu o u¾ívání stavby. ®alobce pøipomnìl, ¾e stavební úøad se ji¾ v minulosti návrhem na vydání kolaudaèního rozhodnutí podaným spoleèností BAU-STAV zabýval, pøièem¾ vydané rozhodnutí bylo ¾alovaným zru¹eno s odùvodnìním, ¾e stavební úøad nezkoumal, zda je spoleènost BAU-STAV oprávnìna podat návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí. V této souvislosti se ¾alobce domnívá, ¾e správní orgány nemohou pøi stanovení okruhu úèastníkù øízení (i s ohledem na duplicitu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí) vycházet z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ve vìci sp. zn. 13 C 302/2009, z nìho¾ stì¾ovatelka dovozuje svá vlastnická práva. Dal¹í v ¾alobì uplatnìné námitky se týkaly procesních pochybení stavebního úøadu. ®alobce namítal, ¾e byl zkrácen na svých právech, nebo» mu nebyla umo¾nìna úèast na místním ¹etøení v dùsledku nedoruèení výzvy o konání ústního jednání spojeného s tímto místním ¹etøením; druhé z pochybení mìlo spoèívat v tom, ¾e aèkoli vlastnictví pøedmìtné nemovitosti bylo pøedmìtem soudního sporu, správní orgány nepøistoupily k pøeru¹ení øízení do doby vydání soudního rozhodnutí. Krajský soud pøezkoumal napadené rozhodnutí ¾alovaného vèetnì øízení, které jeho vydání pøedcházelo, a dospìl k závìru, ¾e napadené rozhodnutí ¾alovaného není ve vztahu k námitkám uplatnìným v odvolání nále¾itì odùvodnìno, a tedy je zatí¾eno vadou nepøezkoumatelnosti spoèívající v nedostatkù dùvodù rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ø. s. Krajský soud uvedl, ¾e ¾alovaný byl povinen dle § 68 odst. 3 správního øádu v rozhodnutí uvést a prokázat, na základì jakých skuteèností obchodní spoleènost BAU-STAV vstoupila do práv a povinností pùvodního stavebníka E. S., nebo ¾e spoleènost BAU-STAV je budoucím u¾ivatelem (provozovatelem) pøedmìtné stavby a pøedlo¾ila písemnou dohodu se stavebníkem èi jeho právním nástupcem o u¾ívání stavby. ®alovaný se v¹ak tìmito skuteènostmi v odùvodnìní napadeného rozhodnutí vùbec nezabýval. Aèkoli v podaném odvolání byla vznesena námitka zpochybòující oprávnìní stì¾ovatelky (spoleènosti BAU-STAV) podat návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí, ¾alovaný tuto otázku v napadeném rozhodnutí vùbec neøe¹il. Uvádìl-li ¾alovaný ve vyjádøení k ¾alobì odkazem na ustanovení § 70 stavebního zákona, ¾e návrh na kolaudaci podává nový stavebník svým jménem s vysvìtlením, ¾e se jako nový vlastník stavby stal právním nástupcem pùvodního stavebníka, tj. ¾e by ke zmìnì osoby stavebníka postaèovala pouze zmìna osoby vlastníka stavby, krajský soud tento názor odmítl jako nesprávný. Krajský soud následnì pøisvìdèil také námitce ¾alobce týkající se konání místního ¹etøení, nikoli v¹ak z dùvodu nedoruèení oznámení o zahájení øízení ¾alobci, ale z dùvodu nerespektování § 80 odst. 1 stavebního zákona, který stanoví lhùtu v délce nejménì 7 dní k oznámení zahájení kolaudaèního øízení jeho úèastníkùm. Nedùvodnou krajský soud shledal námitku ¾alobce týkající se pøeru¹ení øízení z dùvodu vedení soudních sporù o urèení vlastnictví pøedmìtné stavby. Krajský soud uzavøel, ¾e pokud správní orgány jako s úèastníky jednaly s obìma v úvahu pøicházejícími vlastníky, jejich¾ vlastnické právo bylo v katastru nemovitostí zapsáno duplicitnì, pak ¾alobce nebyl uvedeným postupem stavebního úøadu nijak zkrácen na svých právech. Kasaèní stí¾nost je podle § 102 a násl. s. ø. s. pøípustná a podle jejího obsahu jsou v ní uplatnìny dùvody dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s., tj. nezákonnost spoèívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem. Rozsahem a dùvody kasaèní stí¾nosti je Nejvy¹¹í správní soud podle ustanovení § 109 odst. 3 a 4 s. ø. s. vázán. Krajský soud v úvodu odùvodnìní svého rozhodnutí uvedl, ¾e ji¾ v pøedcházejícím správním øízení byla mezi úèastníky spornou otázka, zda stì¾ovatelka (spoleènost BAU-STAV) byla nebo nebyla osobou oprávnìnou podat návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí. Podle § 79 odst. 1 stavebního zákona se kolaudaèní øízení zahajuje na návrh stavebníka. Návrh mù¾e podat i budoucí u¾ivatel (provozovatel), musí v¹ak stavebnímu úøadu pøedlo¾it písemnou dohodu se stavebníkem o u¾ívání stavby. Je tedy zøejmé, ¾e návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí mù¾e podat pouze stavebník, kterým se podle § 139 písm. d) stavebního zákona rozumí té¾ investor a objednatel stavby; nebo pøípadnì budoucí u¾ivatel (provozovatel) stavby, který stavebnímu úøadu pøedlo¾í písemnou dohodu se stavebníkem o u¾ívání stavby. ®ádný jiný subjekt nemù¾e kolaudaèní øízení úèinnì zahájit. Podléhá-li stavba stavebnímu povolení, dle ustanovení § 58 odst. 1 stavebního zákona podává ¾ádost o stavební povolení spolu s pøedepsanou dokumentací stavebník u stavebního úøadu. Stavebník musí prokázat, ¾e je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo ¾e má k pozemku èi stavbì jiné právo, které jej opravòuje zøídit na pozemku po¾adovanou stavbu, provést zmìnu stavby nebo udr¾ovací práce (§ 58 odst. 2 stavebního zákona). Jak krajský soud v rozhodnutí správnì upozornil, stavebník nemusí být nezbytnì vlastníkem pozemku dotèeného stavební èinností nebo stavby. Zcela postaèuje, pokud stavebník ve stavebním øízení proká¾e, ¾e má jiné právo, které jej opravòuje zøídit na pozemku po¾adovanou stavbu, provést zmìnu stavby anebo udr¾ovací práce na ní. Vlastník pozemku má v takovém pøípadì postavení úèastníka stavebního øízení ve smyslu § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Naznaèená mo¾ná rozdílnost osoby stavebníka a osoby vlastníka se pak promítá i v ustanovení § 78 odst. 1 písm. a), b) a d) stavebního zákona, dle kterého jsou vedle stavebníka úèastníky kolaudaèního øízení také vlastník stavby a vlastník pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístìna, pokud jeho vlastnické právo mù¾e být kolaudaèním rozhodnutím pøímo dotèeno. ®alobce v této souvislosti v odvolání podaném proti vydanému kolaudaènímu rozhodnutí namítal, ¾e ve stavebním povolení ze dne 6. 5. 2004, è. j. SÚ/8707/03/Ha, ve znìní rozhodnutí o zmìnì stavby pøed jejím dokonèením ze dne 12. 5. 2005, è. j. SÚ/114/2005/Ha, je jako stavebník uveden ¾alobce. Dále uvedl, ¾e podle § 79 stavebního zákona se kolaudaèní rozhodnutí zahajuje na návrh stavebníka. Jestli¾e obchodní spoleènost BAU-STAV není investorem ani objednatelem stavby, není ani stavebníkem ve smyslu pøíslu¹ných ustanovení stavebního zákona. Pokud tedy uvedená spoleènost podala návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí, nebyla oprávnìna tento právní úkon uèinit. Ve vztahu k této odvolací námitce, kterou ¾alobce následnì uplatnil také v podané ¾alobì, krajský soud v odùvodnìní napadeného rozsudku dospìl k závìru, ¾e rozhodnutí ¾alovaného je nepøezkoumatelné pro nedostatek dùvodù dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ø. s. S tímto posouzením se Nejvy¹¹í správní soud ztoto¾òuje, a to z následujících dùvodù: Právo na øádné odùvodnìní a jemu odpovídající povinnost správního orgánu je projevem respektování zásady pøedvídatelnosti zákona, právní jistoty a vylouèení prostoru pro pøípadnou svévoli ze strany výkonné moci, resp. rozhodujících správních orgánù. Povinnost sdìlit dùvody rozhodnutí, které mù¾e negativnì zasáhnout do práv a povinností fyzických èi právnických osob, je dùle¾itá také z hlediska jeho následného soudního pøezkumu, nebo» soudní pøezkum vìci samé je mo¾ný pouze v tìch v pøípadech, kdy je správní rozhodnutí nále¾itì odùvodnìno. ®alovaný byl povinen se v napadeném správním rozhodnutí vypoøádat se v¹emi námitkami uplatnìnými ¾alobcem v podaném odvolání a byl povinen své rozhodnutí øádnì odùvodnit, tj. srozumitelným zpùsobem uvést, jaké skuteènosti vzal pøi svém rozhodování za prokázané a kterým naopak nepøisvìdèil, jakými úvahami byl ve svém rozhodování veden, o které dùkazy opøel svá skutková zji¹tìní a které dùvody jej vedly k vyslovení závìrù obsa¾ených ve výsledném rozhodnutí. Tato povinnost správního orgánu vyplývá z ustanovení § 68 odst. 3 správního øádu, které vymezuje základní obsahové nále¾itosti správních rozhodnutí: výrokovou èást, odùvodnìní a pouèení úèastníkù. ®alovaný proto byl povinen k vý¹e uvedené sporné otázce uvést (a svá tvrzení dolo¾it relevantními dùkazy), na základì jakých skuteèností stì¾ovatelka byla oprávnìna podat návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí, tj. na základì jakých skuteèností buï vstoupila do práv a povinností pùvodního stavebníka, nebo na základì jakých skuteèností je ve smyslu § 79 odst. 1 stavebního zákona budoucím u¾ivatelem (provozovatelem) pøedmìtné stavby, vèetnì souèasného dolo¾ení písemné dohody se stavebníkem èi jeho právním nástupcem o u¾ívání stavby. Krajský soud v této souvislosti správnì vyhodnotil, ¾e ¾alovaný se v odùvodnìní napadeného rozhodnutí tìmito skuteènostmi vùbec nezabýval. V rozhodnutí o odvolání ¾alovaný na str. 2 a¾ 7 pouze konstatuje obsah odvolání ¾alobce a dosavadní prùbìh správního øízení. V dal¹í èásti odùvodnìní jsou uvedena vybraná ustanovení právních pøedpisù, a aèkoli mezi nimi ¾alovaný cituje i § 79 odst. 1 stavebního zákona, dále ji¾ (ani pøes vznesenou odvolací námitku) nijak neøe¹í, zda stì¾ovatelka (spoleènost BAU-STAV) byla osobou oprávnìnou k podání návrhu na vydání kolaudaèního rozhodnutí. ®alovaný ve vztahu k této skuteènosti v odùvodnìní rozhodnutí pouze konstatuje, ¾e jako odvolací orgán se zabýval jednotlivými námitkami odvolatele, o nich¾ má za to, ¾e se ani tak netýkají napadeného kolaudaèního rozhodnutí, ale zejména obou rozsudkù Okresního soudu v Karlových Varech. Ty v¹ak stavebnímu úøadu ani odvolacímu správnímu orgánu nepøíslu¹í hodnotit èi komentovat, ale je naopak povinností tìchto správních orgánù je plnì respektovat. Z vý¹e uvedených dùvodù se proto odvolací správní orgán nebude k tìmto námitkám vyjadøovat ani je komentovat, nebo» mu to nepøíslu¹í . V závìru odùvodnìní ¾alobou napadeného rozhodnutí pak ¾alovaný vyslovil, ¾e nedospìl k závìru, ¾e by podle § 90 odst. 1 správního øádu bylo odvoláním napadené kolaudaèní rozhodnutí v rozporu s právními pøedpisy nebo ¾e je nesprávné, ani nezjistil skuteènost podle § 90 odst. 4 správního øádu, která by odùvodòovala zastavení øízení, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno . Nejvy¹¹í správní soud se tedy ztoto¾òuje s posouzením krajského soudu, který uvedl, ¾e ani z citované závìreèné èásti napadeného rozhodnutí nevyplývá, ¾e by si ¾alovaný ujasnil otázku, zda stì¾ovatelka byla osobou oprávnìnou k zahájení kolaudaèního øízení. V rozhodnutí zcela chybí také uvedení konkrétních podkladù a úvah, kterými se ¾alovaný øídil pøi jejich hodnocení a pøi výkladu právních pøedpisù, na základì kterých by podle jeho názoru spoleènost BAU-STAV mohla podat návrh na zahájení tohoto øízení. Pokud stì¾ovatelka v této souvislosti v kasaèní stí¾nosti podrobnì popisuje genezi celého pøípadu, vèetnì jednotlivých právních úkonù, z nich¾ by mìlo vyplývat, ¾e jí svìdèí právo po¾ádat o vydání kolaudaèního rozhodnutí, Nejvy¹¹í správní soud je na tomto místì nucen konstatovat, ¾e tímto zpùsobem ji¾ nelze nedostatky odùvodnìní ¾alobou napadeného rozhodnutí zhojit. Stì¾ovatelkou uvádìné skuteènosti mìly být na základì vznesené odvolací námitky obsahem rozhodnutí ¾alovaného, který se mìl vyèerpávajícím zpùsobem vypoøádat s námitkou ¾alobce, na základì jakých skuteèností byla stì¾ovatelka osobou oprávnìnou podat návrh na vydání kolaudaèního rozhodnutí. V situaci, kdy je rozhodnutí ¾alovaného podrobeno soudnímu pøezkumu ze strany krajského soudu, ji¾ není mo¾no vytýkané pochybení ¾alovaného spoèívající v nedostatku dùvodù jeho rozhodnutí jakkoli odèinit èi napravit, a krajský soud tedy nepochybil, pokud z uvedeného dùvodu (tj. pro vadu øízení mající vliv na zákonnost) napadené rozhodnutí ¾alovaného zru¹il. V doplnìní kasaèní stí¾nosti stì¾ovatelka upozoròuje na ukonèení øízení vedených u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 19 C 134/2010 a u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 56 Co 500/2011, v nich¾ se ¾alobce proti stì¾ovatelce jako ¾alované domáhal urèení vlastnického práva k pøedmìtné stavbì. Pøedkládá-li stì¾ovatelka v této souvislosti Nejvy¹¹ímu správnímu soudu rozsudky obou soudù v této vìci, jimi¾ bylo urèeno, ¾e výluèným vlastníkem pøedmìtné nemovitosti je stì¾ovatelka, tj. spoleènost BAU-STAV, z èeho¾ dovozuje, ¾e v kolaudaèním øízení nemohla být dotèena práva ¾alobce, nebo» ten nemá ¾ádná práva k pøedmìtné stavbì, a tedy ani nemohl být úèastníkem øízení dle stavebního zákona, Nejvy¹¹í správní soud k tomu uvádí následující: Pøi pøezkumu rozhodnutí ¾alovaného vychází krajský soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dobì rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ø. s.). K prolomení této zásady pøitom mù¾e dojít pouze ve výjimeèných pøípadech, kdy by (s pøihlédnutím ke konkrétním okolnostem vìci) nebylo mo¾né dùslednou aplikaci shora zmiòovaného ustanovení soudního øádu správního z ústavnì právního hlediska akceptovat. O takový pøípad se v¹ak v posuzované vìci nejedná. Krajský soud pøezkoumával rozhodnutí ¾alovaného v situaci, kdy dosud nebylo postaveno najisto, kdo je vlastníkem pøedmìtné stavby, a v katastru nemovitostí existoval duplicitní zápis vlastnického práva ve prospìch ¾alobce i stì¾ovatelky. V souladu s § 75 odst. 1 s. ø. s. tedy krajský soud vycházel z okruhu úèastníkù øízení, který zde byl v dobì rozhodování ¾alovaného, kdy správní orgány jednaly s obìma v úvahu pøicházejícími vlastníky, aby ¾ádný z nich nebyl v øízení zkrácen na svých právech. Civilní øízení o urèení vlastnického práva k pøedmìtné nemovitosti (vedená u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 19 C 134/2010 a následnì u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 56 Co 500/2011) byla pravomocnì ukonèena a¾ v dobì, kdy ji¾ probíhalo øízení o kasaèní stí¾nosti pøed Nejvy¹¹ím správním soudem, tj. a¾ po vydání a nabytí právní moci rozhodnutí krajského soudu. V tomto ohledu, pøi respektování shora uvedené zásady, tedy krajskému soudu nelze ze strany Nejvy¹¹ího správního soudu cokoli vytýkat, nebo» jím provedené právní posouzení probìhlo zcela v souladu se zákonem, pøièem¾ skuteènosti, k nim¾ do¹lo a¾ po vydání napadeného rozsudku, nemohou na tomto posouzení nic zmìnit. Jiná bude ov¹em situace u správních orgánù. Vzhledem k tomu, ¾e rozhodnutí ¾alovaného bylo na základì rozsudku krajského soudu zru¹eno pro nepøezkoumatelnost pro nedostatek dùvodù, ¾alovaný bude v dal¹ím øízení pøi vydávání nového rozhodnutí povinen vycházet z aktuálního skutkového stavu. Bude tedy povinen vyhodnotit, jaký vliv na jeho dal¹í postup ve vìci budou mít rozsudky Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. 7. 2011, è. j. 19 C 134/2010-437, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2012, è. j. 56 Co 500/2011-541. V této souvislosti ¾alovaný pøihlédne a vypoøádá se také se skuteèností, ¾e stavebník mù¾e být osobou odli¹nou od vlastníka pozemku dotèeného zamý¹lenou stavební èinností nebo stavby, z èeho¾ vyplývá, ¾e v pøípadì zmìny vlastnictví tìchto nemovitostí nový vlastník (nejedná-li se o tuté¾ osobu) bez dal¹ího nevstupuje do práv a povinností stavebníka, tj. nestává se stavebníkem namísto stavebníka pùvodního. V takovém pøípadì tedy nelze klást rovnítko mezi osobu vlastníka dotèeného pozemku èi stavby a osobu stavebníka; nový vlastník je toliko právním nástupcem pùvodního vlastníka povinného strpìt provedení stavby stavebníkem v souladu s vydaným stavebním povolením. Nejvy¹¹í správní soud z vý¹e uvedených dùvodù dospìl k závìru, ¾e krajský soud posoudil vìc v souladu se zákonem, pokud napadené rozhodnutí ¾alovaného pro vadu mající vliv na jeho zákonnost dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ø. s. zru¹il. Vzhledem k tomu, ¾e Nejvy¹¹í správní soud nezjistil naplnìní ¾ádného z dùvodù uplatnìných stì¾ovatelkou v kasaèní stí¾nosti, a sám neshledal ani jiné vady uvedené v ustanovení § 109 odst. 4 s. ø. s., k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti, kasaèní stí¾nost podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ø. s. jako nedùvodnou zamítl. O nákladech øízení Nejvy¹¹í správní soud rozhodl podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ø. s., ve spojení s § 120 s. ø. s. Stì¾ovatelka nebyla v øízení o kasaèní stí¾nosti úspì¹ná, ¾alobce má proto vùèi ní právo na náhradu nákladù øízení pøed Nejvy¹¹ím správním soudem, které dùvodnì vynalo¾il. Tìmito náklady jsou náklady na právní zastoupení advokátem, a to za dva úkony právní slu¾by (písemné podání soudu týkající se vìci samé, a to vyjádøení ¾alobce ke kasaèní stí¾nosti ze dne 2. 9. 2011 a vyjádøení ¾alobce k doplnìní kasaèní stí¾nosti ze dne 29. 9. 2011) dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., o odmìnách advokátù a náhradách advokátù za poskytování právních slu¾eb ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (advokátní tarif). Odmìna byla vypoètena dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. f) advokátního tarifu tak, ¾e za jeden úkon právní slu¾by èiní odmìna 2100 Kè, k ní¾ nále¾í náhrada hotových výdajù ve vý¹i 300 Kè podle § 13 odst. 3 té¾e vyhlá¹ky, celkem se tedy jedná o èástku 4 800 Kè. Vzhledem k tomu, ¾e zástupce ¾alobce je plátcem danì z pøidané hodnoty, byla tato èástka zvý¹ena o tuto daò v sazbì 20 % ve vý¹i 960 Kè, celkem tedy odmìna za zastupování èiní 5 760 Kè. Tuto èástku je stì¾ovatelka povinna zaplatit ¾alobci k rukám jeho zástupce, Mgr. Petra Burzanovského, advokáta se sídlem V Parku 2323/14, Praha 4 do tøí dnù od právní moci tohoto rozsudku. V Brnì dne 27. èervna 2012

http://m.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=160368&n=zapis-ze-nbsp-zasedani-rady-kraje-vysocina-c-20-2002&p1=1301

Zápis ze zasedání Rady kraje Vysočina č. 20/2002: Tajemnící obecních úřadů: Kraj Vysočina Zápis ze zasedání Rady kraje Vysočina č. 20/2002 4. červen 2002 Zápis ze zasedání rady kraje č. 20/2002, konaného dne 4. června 2002 v zasedací místnosti kanceláře hejtmana Krajského úřadu kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava 1. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 19/2002 Přítomno 7 členů rady – viz prezenční listina ze dne 4. 6. 2002 Zasedání rady kraje zahájil první zástupce hejtmana M. Vystrčil a omluvil neúčast F. Dohnala, I. Rohovského. A. Štěrbová přednesla návrh na zařazení bodu 18) Rezignace a jmenování člena řídícího výboru grantového programu „Vítejte u nás“. M. Vystrčil přednesl návrh na zařazení bodu 19) Vyhodnocení veřejné sbírky ve prospěch Občanského sdružení pro pomoc mentálně postiženým Lada. Rada kraje návrhy akceptovala a přijala rozšířený program jednání. 2. Dar projektové dokumentace k územnímu řízení na akci „Silnice II/360 – Velké Meziříčí - obchvat“ (09.05-09.15, P. Kolář, RK-20-2002-02) 3. Darování pozemku a komunikace v k. ú. a obci Světlá nad Sázavou (09.15-09.25, P. Kolář, RK-20-2002-03) 4. Stavba chodníku v obci Sirákov a zveřejnění záměru darování nemovitého majetku kraje (09.25-09.35, P. Kolář, RK-20-2002-04) 5. Prodej části pozemku par. č. 766/7 v k. ú. Kamenice u Herálce a obci Herálec (09.35-09.45, P. Kolář, RK-20-2002-05) 6. Veřejná zakázka „Obchodní akademie Třebíč, rekonstrukce kotelny a rozvodů vytápění“ (09.45-09.55, P. Kolář, RK-20-2002-06) 7. Změny schváleného rozpočtu kraje na rok 2002 (09.55-10.05, A. Krištofová, RK-20-2002-07) 8. Změna schváleného rozpočtu kraje na rok 2002 (10.05-10.15, A. Krištofová, RK-20-2002-08) 9. Zabezpečení provozu protialkoholní záchytné stanice v kraji Vysočina (10.15-10.25, V. Švarcová, RK-20-2002-09) 10. Souhlas s uzavřením nájemní smlouvy na pronájem movité věci (10.25-10.35, Z. Ludvík, RK-20-2002-10) 11. Pověření odboru školství, mládeže a sportu vyhlášením konkurzního řízení na funkci ředitele/ky SZŠ, VZŠ a VOŠ, Třebíč, Hasskova 15 (10.35-10.45, Z. Ludvík, RK-20-2002-11) 12. Odvolání z funkce ředitele Domova mládeže, Žďár nad Sázavou, Studentská 1 a ředitele SOU zemědělského, Bystřice nad Pernštejnem, Příční 405 (10.45-10.55, Z. Ludvík, RK-20-2002-12) 13. Jmenování konkurzní komise pro konkurz na funkci ředitele/ky Gymnázia, Bystřice nad Pernštejnem, Nádražní 760 (10.55-11.05, Z. Ludvík, RK-20-2002-13) 14. Souhlas s uzavřením smlouvy o půjčce nebo úvěru pro Školní statek Humpolec, Dusilov 384 (11.25-11.35, Z. Ludvík, RK-20-2002-14) 15. Návrh na navýšení počtu zaměstnanců kraje (11.35-11.45, E. Šarapatková , RK-20-2002-15) 16. Žádost obce Dešov o pomoc při řešení havarijního stavu požární nádrže (11.45-11.55, M. Černá, RK-20-2002-16) 17. Žádost obce Myslibořice o pomoc při řešení havarijního stavu objektu v majetku obce (11.55-12.05, M. Černá, RK-20-2002-17) 18. Rezignace a jmenování člena řídícího výboru grantového programu „Vítejte u nás“ (12.05-12.15, A. Štěrbová, RK-20-2002-18) 19. Vyhodnocení veřejné sbírky ve prospěch Občanského sdružení pro pomoc mentálně postiženým Lada (12.15-12.25, M. Vystrčil, RK-20-2002-19) 20. Rozprava členů rady K zápisu z jednání rady kraje č. 19/2002 nebyly vzneseny žádné připomínky. Závěrem diskuse rada kraje přijala upravený návrhu usnesení. Usnesení 282/20/2002/RK bezúplatné nabytí projektové dokumentace k územnímu řízení pro akci „Silnice II/360 Velké Meziříčí – obchvat“ v hodnotě 668 291,75 Kč do vlastnictví kraje Vysočina od města Velké Meziříčí dle upravené přílohy 1 materiálu RK-20-2002-02. termín: 5. 6. 2002 P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje návrh darovací smlouvy ve věci darování pozemku v k. ú. a obci Světlá nad Sázavou. Darovací smlouvu uzavřela společnost K+R Projekt, spol. s r. o. s krajem Vysočina. K danému tématu se rozvinula diskuse a závěrem rada kraje přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 283/20/2002/RK zastupitelstvu kraje schválit darovací smlouvu na darování pozemku par. č. 613/9 v k. ú. a obci Světlá nad Sázavou a stavby komunikace včetně příslušenství na tomto pozemku kraji Vysočina dle upravené přílohy 1 materiálu RK-20-2002-03. P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje žádost obce Sirákov týkající se souhlasného stanoviska s realizací stavby chodníku v obci Sirákov a zveřejnění záměru darování nemovitého majetku kraje. Usnesení 284/20/2002/RK se stavbou chodníku u autobusové zastávky na části pozemku par. č. 1680 v k. ú. a obci Sirákov a zveřejnění záměru kraje Vysočina darovat pro tuto stavbu část pozemku par. č. 1680 v obci a k. ú. Sirákov obci Sirákov. termín: 10. 6. 2002 P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje žádosti L. Zápařkové a J. Bubna ve věci prodeje části pozemku v k. ú. Kamenice u Herálce a obci Herálec. Usnesení 285/20/2002/RK zastupitelstvu kraje zamítnout žádosti paní L. Zápařkové a pana J. Bubna o prodej části pozemku par. č. 766/7 o výměře cca 80 m2 v k. ú. Kamenice u Herálce a obci Herálec a ponechat uvedenou část pozemku nadále ve vlastnictví kraje Vysočina. Usnesení 286/20/2002/RK že nejvhodnější nabídkou, podanou ve veřejné soutěži na zhotovitele stavby „Obchodní akademie Třebíč, rekonstrukce kotelny a rozvodů vytápění“,je nabídka podaná uchazečem firmou Třebíčská tepelná společnost s r. o., Kubišova 1230, 674 01 Třebíč a M. Černá předložila radě kraje žádost obce Dešov týkající se příspěvku na opravu požární nádrže. Usnesení 287/20/2002/RK projednávání žádosti obce Dešov o pomoc při řešení havarijního stavu požární nádrže a odboru majetkovému a odboru dopravy a silničního hospodářství doplnit podání o stanoviska příslušných správních orgánů. odpovědnost: odbor majetkový, odboru dopravy a silničního hospodářství M. Černá předložila radě kraje žádost obce Myslibořice týkající se pomoci při řešení havarijního stavu objektu v majetku obce. Usnesení 288/20/2002/RK zastupitelstvu kraje zamítnout žádost obce Myslibořice o pomoc při řešení havarijního stavu objektu v majetku obce a postupuje ji do zastupitelstva kraje k dalšímu projednání. A. Krištofová, vedoucí ekonomického odboru, předložila radě kraje návrh na rozpočtová opatření na akce: - veřejná zakázka SOU Pelhřimov – „Oprava sociálního zařízení, omítek dílen, Křemešnická 298, Pelhřimov“; - havárie – zatékání rovnou střechou do části přízemí Pedagogicko psychologické poradny, Nad tratí 35, Havlíčkův Brod; - havárie opěrné zdi v Jemnici, okres Třebíč. Usnesení 289/20/2002/RK · povýšení rozpočtu na technické zhodnocení a opravy ve školství - § 3123 Střední odborná učiliště a učiliště o 189 tis. Kč snížením položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje - § 6409 Ostatní činnosti j. n. za účelem dokrytí nákladů akce programového financování „Oprava sociálního zařízení, omítek dílen, Křemešnická 298, Pelhřimov“ dle přílohy 1 materiálu RK-20-2002-07; · povýšení rozpočtu na technické zhodnocení a opravy ve školství - § 3146 Zařízení výchovného poradenství a preventivní výchovné péče o 54 tis. Kč snížením položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje - § 6409 Ostatní činnosti j. n. za účelem opravy střešního pláště v Pedagogicko psychologické poradně v Havlíčkově Brodě dle přílohy 1 materiálu RK-20-2002-07 a · poskytnout z nespecifikované rezervy kraje částku 3 000 tis. Kč na řešení havárie opěrné zdi v Jemnici, okres Třebíč, dle upravené přílohy 2 materiálu RK-20-2002-07; · schválit zvýšení závazného ukazatele vůči SÚS Třebíč Dotace na investice o částku 3 000 tis. Kč. odpovědnost: odbor ekonomický a odbor majetkový A. Krištofová, vedoucí ekonomického odboru, informovala radu kraje o předloženém materiálu a přednesla návrh usnesení. Z jednání rady kraje se omluvila M. Černá. Usnesení 290/20/2002/RK zvýšení příjmové i výdajové části rozpočtu kraje o dotaci MK ČR pro Krajskou knihovnu Vysočiny v Havlíčkově Brodě na „Zajištění regionálních funkcí knihoven“ ve výši 3 194 tis. Kč dle materiálu RK-20-2002-08. termín: 30. 6.2002 A. Krištofová, vedoucí ekonomického odbor, požádala radu kraje o projednání materiálu „Změna schváleného rozpočtu kraje na rok 2002“a zařazení do programu jednání. Rada kraje vyslovila souhlasné stanovisko s projednáním předloženého materiálu. Materiál byl zařazen pod pořadovým číslem 20). 20. Změna schváleného rozpočtu kraje na rok 2002 Usnesení 291/20/2002/RK povýšení rozpočtu § 6113 - Zastupitelstva krajů o 250 tis. Kč snížením položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje - § 6409 Ostatní činnosti j. n. za účelem zajištění finančních prostředků na úhradu nájemného sochy 2xd38, umístěné na nádvoří sídla kraje Vysočina dle přílohy 1 materiálu RK-20-2002-20. J. Bína, zaměstnanec odboru sociálních věcí a zdravotnictví, předložil radě kraje návrh smlouvy ve věci zabezpečení provozu protialkoholní záchytné stanice v kraji Vysočina. Smlouvu uzavřel kraj Vysočina se Statutárním městem Jihlava. Rada kraje předložený návrh akceptovala a přijala návrh usnesení. Usnesení 292/20/2002/RK smlouvu o úhradě nákladů na provozování protialkoholní záchytné stanice dle přílohy 1 materiálu RK-20-2002-09. Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh nájemní smlouvy ve věci pronájmu digitální kopírky. Smlouvu uzavřela Obchodní akademie Pelhřimov s firmou Mitech, s. r. o., Žižkova 13, Jihlava,. Usnesení 293/20/2002/RK s uzavřením nájemní smlouvy mezi Obchodní akademií Pelhřimov a firmou Mitech, s. r. o., Žižkova 13, Jihlava na pronájem digitální kopírky dle materiálu RK-20-2002-10. odpovědnost: odbor školství, mládeže a sportu, ředitel Obchodní akademie Pelhřimov termín: 4. 6. 2002 Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh na vyhlášení konkurzního řízení na funkci ředitele/ky SZŠ, VZŠ a VOŠ, Třebíč. Usnesení 294/20/2002/RK odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu kraje Vysočina vyhlášením a zajištěním průběhu konkurzu na místo ředitele/ky SZŠ, VZŠ a VOŠ, Třebíč, Hasskova 15 a strukturu konkurzní komise dle přílohy 1 materiálu RK-20-2002-11. Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o návrhu na odvolání z funkce ředitele Domova mládeže, Žďár nad Sázavou a ředitele SOU zemědělského, Bystřice nad Pernštejnem a přednesl návrh usnesení. Usnesení 295/20/2002/RK v souladu s ustanovením § 2 písm. b) zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších zákonů a v souladu s § 59 písm. i) zákona 129/2000 Sb., o krajích, pana Mgr. Zdeňka Mifku z funkce ředitele Domova mládeže, Žďár nad Sázavou, Studentská 1 a pana Ing. Jaroslava Mošnera z funkce ředitele SOU zemědělského, Bystřice nad Pernštejnem, Příční 405 s účinností od 1. 7. 2002. Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh na jmenování konkurzní komise pro konkurz na funkci ředitele/ky Gymnázia, Bystřice nad Pernštejnem. Rada kraje návrh akceptovala, jmenovala zástupce do konkurzní komise a přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 296/20/2002/RK v souladu s ustanovením § 2 písm. b) zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších zákonů, zástupce zřizovatele v konkurzní komisi a složení komise pro konkurzní řízení na funkci ředitele (ředitelky) Gymnázia, Bystřice nad Pernštejnem, Nádražní 760, dle doplněné přílohy 1 materiálu RK-20-2002-13. Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o předloženém návrhu a přednesl dvě varianty návrhu usnesení. Závěrem diskuse rada kraje přijala druhou variantu návrhu usnesení. Usnesení 297/20/2002/RK s uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru ve výši 3,5 mil. Kč pro Školní statek, Humpolec, Dusilov 384 za účelem rekonstrukce jatek a šaten. E. Šarapatková, vedoucí sekretariátu ředitelky, předložila radě kraje návrh na navýšení počtu zaměstnanců kraje a přednesla návrh usnesení. Usnesení 298/20/2002/RK v souladu s ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), počet zaměstnanců kraje k 4. 6. 2002 na 243 zaměstnanců. A. Štěrbová předložila radě kraje návrh na rezignaci a jmenování člena řídícího výboru grantového programu „Vítejte u nás“ a přednesla návrh usnesení. Usnesení 299/20/2002/RK rezignaci Ing. Tomáše Hermanna, bytem Pražská 2813, Havlíčkův Brod, na funkci člena řídícího výboru grantového programu „Vítejte u nás“ a členem řídícího výboru grantového programu „Vítejte u nás“ Ing. Jaroslava Sochora, bytem Na Valech 17, Jihlava. M. Vystrčil předložil radě kraje informaci o výtěžku veřejné sbírky pro Občanské sdružení pro pomoc mentálně postiženým Lada. Veřejná sbírka proběhla v rámci Dne otevřených dveří v sídle kraje Vysočina dne 30. 5. 2002. Rada kraje vzala informaci na vědomí a přijala upravený návrh usnesení. Usnesení 300/20/2002/RK informaci o výtěžku veřejné sbírky Občanského sdružení pro pomoc mentálně postiženým Lada v Bratřicích u Pacova ve výši 24 505,30 Kč a o poskytnutí dotace Občanskému sdružení pro pomoc mentálně postiženým Lada v Bratřicích u Pacova ve výši 24 505,30 Kč na nákup kompenzačních pomůcek, pomůcek pro arteterapii, muzikoterapii a pomůcek pro alternativní komunikaci. termín: 7. 6. 2002 21. Rozprava členů rady P. Pospíchal informoval radu kraje o možnostech zahájení oprav dvou evakuačních a zásahových tras v oblasti Elektrárny Dukovany. M. Vystrčil ukončil jednání rady kraje č. 20/2002 s tím, že další zasedání se bude konat dne 11. 6. 2002, v 9.00 hod. v zasedací místnosti kanceláře hejtmana, Žižkova 57, Jihlava. Záznam pořízen na jednání rady kraje č. 20/2002 dne 4. června 2002. Zapsala: M. Jakoubková, dne 7. 6. 2002 (zápis pořízen na základě záznamu). Vytvořeno / změněno: 14.6.2002 / 19.5.2006

https://iudictum.cz/287306/ii-us-3293-19

II. ÚS 3293/19 — Ústavní soud — Iudictum.cz II. ÚS 3293/19 16. 10. 2019, Ústavní soud Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele Libora Němečka, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2019, č. j. 4 As 221/2019-33, takto: Dne 10. 10. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, brojící proti v záhlaví označenému usnesení Nejvyššího správního soudu. Toto podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů); zejména z něj nebyla patrná ústavněprávní argumentace a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona). V nyní posuzovaném případě však Ústavní soud konstatuje, že náležitého poučení se v poslední době stěžovateli dostalo opakovaně dokonce v několika desítkách řízení. Ústavní soud je proto přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. V případě stěžovatele ke shora uvedenému přistupuje navíc okolnost, že uplatnil námitku podjatosti vůči všem soudcům Ústavního soudu (a dalším osobám z prostředí justice). Touto námitkou se proto Ústavní soud vůbec nezabýval, jelikož o takto pojaté námitce by ani neměl kdo rozhodovat (obdobně viz např. usnesení ze dne 14. 2. 2017 sp. zn. II. ÚS 3697/16). Nedává přitom smysl, aby se stěžovatel domáhal ochrany svých ústavních práv u orgánu, jehož všechny členy současně hrubě uráží, osočuje je velmi vulgárním způsobem z podjatosti a vyslovuje jim takto nedůvěru (viz např. tvrzení o tom, že prý soudci Ústavního soudu chtějí stěžovatele fyzicky zlikvidovat, že jsou zločinci a teroristy, mají vymydlené či vykastrované mozky, že opakovaně podporují osoby, které se dopouštějí vražd a že si jeho ústavními stížnostmi "vytírají řiť"). Logickým důsledkem vyhovění této námitce podjatosti by totiž bylo vyloučení všech soudců Ústavního soudu a tím nutně i tohoto orgánu jako celku. Pak ovšem není zřejmé, z jakého důvodu stěžovatel opakovaně podává ústavní stížnost právě k orgánu, jemuž a priori nevěří a jeho všechny členy soustavně hrubě uráží. Ústavnímu soudu je rovněž známo, že když stěžovateli v minulosti určil lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti, a tuto lhůtu později i prodloužil, nevedlo to k ničemu jinému, než ke stupňování verbální agresivity a vulgarity vůči soudcům (viz např. usnesení II. ÚS 1920/19). Proto Ústavní soud neakceptoval ani žádost stěžovatele o stanovení delší lhůty k podání ústavní stížnosti prostřednictvím advokáta určeného Českou advokátní komorou, a to i z toho důvodu, že stěžovatel konkrétní představitele této stavovské organizace tituluje velmi vulgárními výrazy, které Ústavní soud nehodlá opakovat. Je tak zjevné, že ani Českou advokátní komoru nepovažuje za důvěryhodnou instituci, od které by měl přijmout určeného advokáta. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl (podobně viz usnesení sp. zn. I. ÚS 1930/19). V Brně dne 16. října 2019 Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. II. ÚS 3293/19, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://fotimedetiveskolce.cz/vop/

Všeobecné obchodní podmínky – fotimedetiveskolce.cz [email protected] fotimedetiveskolce.cz (+420) 603 457 073 Bod 1. Obecné podmínky 1. Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) se vztahují na všechny smlouvy o dílo na vyhotovení fotografických děl a poskytnutí fotografických služeb poskytovaných Michalem Pavlíkem, Hyacintová 2819/6, 106 00 PRAHA 10, případně s ním propojených osob (dále jen „zhotovitel“). 2. Při uzavírání smlouvy dle těchto VOP se vychází ze skutečnosti, že objednatel (dále též jako „zákazník“) je seznámen s těmito VOP. Bod 2. Právní vztahy 1. Smluvní vztahy mezi objednavatelem a zhotovitelem se řídí právem České republiky, zejména ustanoveními Občanského zákoníku, a to především ustanoveními o smlouvě o dílo dle § 2586 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“). Bod 3. Uzavření smlouvy 1. K uzavření smlouvy může dojít na základě osobní (ústní) či písemné objednávky objednatelem u zhotovitele, případně prostřednictvím jiných prostředků komunikace na dálku. 2. Smlouva může být uzavřena i písemnou formou. V případě, že se ustanovení této smlouvy liší od VOP, mají před nimi přednost. V ostatních, smlouvou neřešených bodech se smluvní vztah řídí těmito VOP a právními předpisy, platnými v ČR. 3. Zhotovitel je oprávněn odmítnout objednávku, která obsahuje neúplné údaje o zákazníkovi, není učiněna v souladu s těmito VOP a platnou nabídkou služeb zhotovitele, případně je neúplná, či neurčitá. Dále má právo odmítnout objednávku tehdy, pokud by jejím splněním zhotovitel porušil platné právní předpisy a jejíž plnění je v rozporu s etikou a morálkou, nebo jiným způsobem neslučitelné s osobními hodnotami zhotovitele. Bod 4. Předmět plnění 1. Předmětem plnění je poskytnutí služeb souvisejících s provedením fotografických služeb a vyhotovení díla, které jsou specifikovány ve smlouvě nebo v objednávce zákazníka potvrzené zhotovitelem. 2. Předmětem plnění se rozumí poskytnutí služeb souvisejících s provedením fotografických služeb a vyhotovení vyretušovaných fotografií dle rozsahu objednávky zákazníka nezávisle na počtu vyfotografovaných záběrů a to v digitální, elektronické i tištěné podobě a všech formách. 3. Určení předmětu plnění musí být jednoznačné a musí současně odpovídat platné nabídce zhotovitele. Neakceptováním platných VOP zhotovitele, či jejich akceptování s výhradou, nedochází k uzavření smlouvy. 4. Rozsah fotografování je závislý individuální dohodě se zákazníkem. 5. Nevyretušované fotografie nejsou součástí předmětu plnení a objednateli se neposkytují, jejich neoprávněné využití je nepřípustné . Bod 5. Cena předmětu plnění a způsob její platby 1. Cena předmětu plnění (díla a poskytovaných služeb) je stanovena aktuálním ceníkem platným v době uzavření smlouvy. Aktuální ceník je k dispozici na webových stránkách zhotovitele na adrese: www.fotimedetidoma.cz případně www.fotimedetiveskolce.cz . 2. Cena předmětu plnění zůstává platná od okamžiku uzavření smlouvy do okamžiku zhotovení fotografií či poskytnutí dalších služeb specifikovaných ve smlouvě. 3. Cena se může změnit, pokud zákazník provedl změny v objednávce, stále se však řídí platným ceníkem. 4. Zákazník hradí cenu předmětu plnění nejpozději při převzetí fotografií a to v hotovosti. 5. Po zákazníkovi může zhotovitel požadovat zálohovou platbu, která musí být uhrazena nejpozději do okamžiku začátku fotografování. 6. Strany se mohou dohodnou na úhradě převodem na bankovní účet zhotovitele. V takovém případě je zákazník povinen prokázat dokladem uhrazení ceny nejpozději při převzetí fotografií. 7. Zákazník si může se zhotovitelem domluvit i jiný způsob plnění, pokud s ním obě strany souhlasí. Bod 6. Dodací lhůty 1. Za standardní lhůtu dodání díla se považuje 21 dnů od výběru zákazníka. 2. Fotografie bude umožněno zákazníkovi prohlédnout nejdéle 72 hodin od fotografování. 3. Jestliže nastanou okolnosti mající charakter vyšší moci, které brání zhotoviteli v plnění smluvních závazků, má zhotovitel právo přiměřeně prodloužit termín dodávky nebo od smlouvy odstoupit. O této skutečnosti je zhotovitel povinen objednatele informovat. Ani v jediném případě nenese zhotovitel odpovědnost za vzniklé škody. Bod 7. Práva a povinnosti objednatele 1. Objednavatel má právo změnit termín fotografování, avšak nejméně 48 hodin před vlastním fotografováním. V případě, že termín změní, nebo fotografování (případně jinou související službu) úplně zruší v kratším termínu, bude mu účtován stornovací poplatek ve výši ceny fotografování a jedné upravené (vyretušované) fotografie. 2. V případě, že jsou fotografovány děti do 15 let je zákazník povinen zajistit, aby při fotografování byli přítomni rodiče dítěte, nebo jiná dospělá osoba, které je dítě tou dobou svěřené (učitelka ve školce atp.). V opačném případě je zhotovitel oprávněn poskytnutí služby odmítnout. Bod 8. Práva a povinnosti zhotovitele 1. Není-li dohodnuto jinak, zhotovitel provede dílo (poskytne služby) v kvalitě obvyklé v EU a v souladu s nabídkou zhotovitele platnou v den uzavření smlouvy či potvrzení objednávky. 2. Vyjádřením souhlasu s těmito VOP, nebo uzavřením smlouvy, dává zákazník zároveň zhotoviteli a všem s ním pracovně spojeným osobám právo, využívat vybrané fotografie zákazníka pouze za účelem jejich zpracování, resp. splnění smlouvy. 3. Zhotovitel ani s ním spojené osoby nejsou oprávněni využívat zákazníkovy fotografie k reklamním či jiným propagačním účelům bez předchozího výslovného písemného souhlasu zákazníka. Toto neplatí v případě využití fotografií zákazníka výhradně pro účely neveřejné prezentace fotografií, jakožto práce zhotovitele, potencionálnímu zákazníkovi (tzn. nikoli široké veřejnosti, avšak adresované pouze konkrétnímu zájemci o služby zhotovitele popř. jeho zástupcům, a to např. v konkrétní nabídce adresované takovému konkrétnímu zájemci o služby zhotovitele učiněné např. formou tištěného portfolia, nebo elektronickou formou apod.). 5. Zhotovitel se zavazuje dodat zakázku co do obsahu nepoškozenou, bez vad a v kvalitě, která byla sjednána či určena řádnou potvrzenou objednávkou / smlouvou. Nebyla-li kvalita zakázky určena, bude dílo zhotoveno v kvalitě obvyklé pro danou objednávku. 6. Zhotovitel si vyhrazuje právo, po předchozím oznámení objednateli, ze závažných důvodů změnit termín (datum i čas) fotografování. Za dobu přiměřenou k oznámení změny termínu se považuje nejméně 1 den před plánovaným datem konání. Bod 9. Míra úprav a retuší fotografií 1. Fotografie sloužící k výběru ve fotogalerii zákazníka, nebo zaslané zákazníkovi v náhledech jsou neretušované a jejich výsledný vzhled a dojem se může změnit, především z důvodu retuše, změny barevnosti, jasu, sytosti, kontrastu a ořezu. 2. Úroveň zpracování retuší je stanovena zhotovitelem a nikoli objednatelem. Další úpravy fotografií je možné po domluvě se zákazníkem provést za hodinovou sazbu 500,- / 1 hod. 3. Objednatel má možnost ovlivnit úroveň retuší před uzavřením objednávky podáním informací o míře a způsobu retuší, které si přeje, zhotovitel se pokusí vyhovět, ale toto přání je pouze indikací a není pro zhotovitele závazné. 4. Neretušované fotografie zhotovitel neposkytuje v žádné podobě. 5. Objednatel nemá právo do fotografií jakkoli dále zasahovat. Retuše provádí výhradně zhotovitel. 6. Retuše a úpravy fotografií zhotovitel standardně provádí pro tisk do rozměru 30×45 cm. 7. Fotografie, které zákazník objednává u zhotovitele pro tisk ve větším rozměru, zhotovitel pro větší rozměr dodatečně upravuje a retušuje. 8. Zhotovitel neručí za vady viditelné na velkoformátových fotografiích (v rozměru přesahujícím 30×45 cm) na jakémkoli nosiči (plátno, kapa, papír, akryl apod.) zhotovených u třetích stran v žádném rozsahu. Pokud by si zákazník přál objednat velkoformátové fotografie u třetích stran, zhotovitel mu na požádání provede nadstandardní retuše za hodinovou sazbu 500,- Kč. Bod 10. Omezení vyplývající z estetické kvality vzniklé fotografovaným modelem 1. Zákazník akceptuje skutečnost, že každý člověk je jiný, máj svůj osobitý vzhled a estetická kvalita fotografií se vzhledem k této skutečnosti různí. Vlastní vzhled a nespokojenost s ním není důvodem pro reklamaci. Bod 11. Další ujednání 1. Objednatel nabývá vlastnická práva ke všem dílům vzniklým podle smlouvy výhradně pro soukromé a nekomerční využití a až po úplném zaplacení ceny předmětu plnění. Komerční využívání děl, je možné pouze na základě jiné samostatné smlouvy mezi zhotovitelem a objednatelem. Tyto smlouvy přesně určují rozsah a doby trvání práv. Komerční použití díla bez souhlasu majitele komerčních práv (resp. zhotovitele) zakládá nárok zhotovitele na smluvní pokutu ve výši 500.000 CZK. 2. Objednatel (zákazník) nenabývá vlastnická práva k neretušovaným záběrům v žádné podobě. Jejich neoprávněné nabytí (např. stažením z internetových stránek zhotovitele, využitím náhledových fotografií určených k výběru, atp.), využití fotografií před úplným zaplacením ceny předmětu plnění, či po zániku podlicenční smlouvy bude považováno za porušení autorského zákona a zhotovitel se může domáhat nápravy dle ustanovení autorského zákona, např. dle § 40 autorského zákona. 3. Jakékoli zásahy do fotografií určených k výběru, které jsou objednateli zaslány (např. odstranění vodotisku, retuše atd.) bude považováno za porušení autorského zákona a zhotovitel se může domáhat nápravy dle ustanovení autorského zákona, např. dle § 40 autorského zákona. 4. Jakékoli zásahy do finálních fotografií (děl) předaných objednateli (např. dodatečné retuše, změny barevnosti, atp.) bude považováno za porušení autorského zákona a zhotovitel se může domáhat nápravy dle ustanovení autorského zákona, např. dle § 40 autorského zákona. 5. V případě odstoupení od smlouvy jakoukoli stranou automaticky zaniká podlicenční smlouva pro objednatele a objednatel nemá nadále žádná práva spojená s tímto dílem. Objednatel navrátí zhotoviteli všechny kopie autorského díla, nebo je nevratně zničí a přestane jakkoli využívat. Neoprávněné využití díla je považováno za porušení autorského zákona a zhotovitel se může domáhat nápravy dle ustanovení autorského zákona, např. dle § 40 autorského zákona. 6. Slevy, akční ceny, dárky a další akce nelze kombinovat. 7. Případné požadavku zákazníka na změnu smlouvy, pokud jsou zhotovitelem akceptovány, přiměřeným způsobem prodlužují sjednanou dodací lhůtu. V případě přijetí požadované změny zákazníka je zákazník upozorněn na odpovídající změnu ceny zakázky dle aktuálního ceníku platného v době akceptace změny smlouvy. Pokud zákazník novou cenu neakceptuje, nedojde ke změně smlouvy a zákazník má právo od smlouvy bezodkladně odstoupit. V případě, že změny smlouvy nebudou zhotovitelem akceptovány a požadovaná změna přijata, pak má objednavatel (zákazník) právo bezodkladně odstoupit od smlouvy. O využití práva odstoupení od smlouvy je zákazník povinen neprodleně písemně informovat zhotovitele. V obou výše uvedených případech zhotovitel vrátí objednateli (zhotoviteli) již zaplacenou cenu. Má však nárok na náhradu nezbytných nákladů, které mu již v souvislosti se smlouvou vznikly. 8. Vlastnictví, stejně jako nebezpečí škody na zhotoveném díle přechází ze zhotovitele na zákazníka převzetím zakázky a uhrazením dohodnuté ceny, popř. také tehdy, když byl zákazník upozorněn na možnost zakázku si vyzvednout a ten si ji ani do 30 dnů od této výzvy nevyzvedl. 9. Objednatel dává souhlas zhotoviteli uchovávat všechny retušované i neretušované fotografie na datových nosičích zhotovitele k archivaci a možným následným úpravám dle zadání objednatele či se souhlasem objednatele i samotným zhotovitelem pro vlastní účely až do písemného odvolání souhlasu objednatelem, nejméně však po dobu 6 měsíců od pořízení fotografií. 10. Zhotovitel se zavazuje po dobu 6 měsíců od fotografování uchovat fotografie objednatele k případnému dalšímu výběru. Dojde-li však k poškození dat z důvodu tzv. vyšší moci, nevzniká tím objednateli žádný nárok. 11. Zákazník si práci zhotovitele vybírá a objednává podle ukázek na jeho internetových stránkách a to s plným vědomím toho, že styl jeho fotografií, úroveň retuší, ořezy fotografií a celkové podání fotografií bude odpovídat ukázkám na stránkách, ale přitom fotografie nebudou zcela identické. Bod 12. Zpracování a ochrana osobních dat 1. Zákazník souhlasí s tím, aby zhotovitel jako správce ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a po změně některých zákonů, v platném znění, zpracovával jeho osobní údaje, které získá v souvislosti s plněním předmětu smlouvy a poskytovanými službami, a to v následujícím rozsahu: jméno, příjmení, adresa bydliště, e-mail, telefonní číslo. Tento souhlas je udělen na dobu 5 let. Zhotovitel není oprávněn osobní údaje poskytnout třetím osobám, s výjimkou s ním propojených osob v rámci zpracování zakázky. 2. Poskytnutí tohoto souhlasu je dobrovolné, zákazník bere na vědomí, že bez poskytnutí shora uvedených osobních údajů nedojde k uzavření smlouvy. Zákazník může tento výše uvedený souhlas kdykoli bez udání důvodů písemně odvolat. Odvoláním tohoto souhlasu smlouva mezi dodavatelem a zákazníkem zaniká. 3. Zákazník souhlasí s tím, že provozovatel bude zasílat po dobu platnosti souhlasu na e-mail zadaný při objednávce uživatelem, informace charakteru obchodního sdělení a to nejvýše dvakrát měsíčně. V případě technických informací spojených s provozem aplikace a informačních sdělení spojených s předmětem plnění smlouvy, není výše uvedený limit pro provozovatele závazný. 4. Zákazník souhlasí s tím, že provozovatel bude zasílat po dobu platnosti souhlasu na telefonní kontakt zadaný při objednávce uživatelem, krátké SMS charakteru obchodního sdělení a to nejvýše jednou měsíčně. V případě technických informací spojených s provozem aplikace a informačních sdělení spojených s předmětem plnění smlouvy, není výše uvedený limit pro provozovatele závazný. 5. Zákazník souhlasí s tím, že provozovatel bude zasílat po dobu platnosti souhlasu na adresu zadanou při objednávce uživatelem, poštovní informace charakteru obchodního sdělení a to nejvýše čtyřikrát ročně. Bod 13. Záruční doba, reklamační řád 1. Práva z odpovědnosti za vady uplatňuje zákazník prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Reklamace vad díla musí být uplatněna písemnou formou neprodleně po jejich zjištění, nejdéle však do 6 měsíců ode dne převzetí foto-zakázky, tj. v záruční době. 3. Reklamace za poškozené zásilky uplatňuje zákazník prostřednictvím provozovatele poštovních, nebo přepravních služeb, pokud byla zakázka zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních, nebo přepravních služeb. 4. Zákazník je povinen uplatnit reklamaci bez zbytečného odkladu a předat kompletní zakázku zpět k reklamaci a v rámci reklamačního řízení poskytnout potřebné informace tak, aby oprávněnost vytýkaných závad mohla být správně posouzena. Bod 14. Plnění z odpovědnosti za vady 1. Při nedodržení doby, sjednané pro zhotovení zakázky, bude zákazníkovi poskytnuta 1 fotografie z objednávky navíc zdarma za každý týden prodlení. 2. Pokud odběratel reklamuje kvalitu laboratorního zpracování a potvrdí-li zhotovitel, že vinou chybného laboratorního zpracování byly vyrobeny fotografie neodpovídající objednávce zákazníka, budou tyto fotografie zdarma znovu přepracovány. Vadné fotografie zůstávají ve vlastnictví zhotovitele. 3. Pokud zhotovitel provede dílo odlišně od objednávky, a tato skutečnost později vyjde najevo, zhotovitel zdarma provede dílo tak, aby plně odpovídalo původní objednávce zákazníka. Bod 15. Dárky, akce 1. Za dárky jsou považovány takové zboží a služby, které zákazník obdrží bezúplatně, nad rámec objednané služby, nebo jsou mu nad rámec služby nabídnuty v rámci Akcí. 2. Dárky souvisejí s konkrétní Akcí, případně nabídkou zhotovitele zákazníkovi. 3. Dárky nelze soudně vymáhat. 4. V případě, že zákazník dárky nepřevezme, nemá nárok na vyplacení náhradní částky v hotovosti ani na jiné plnění. 5. Dárky jsou předem definovány a lze je měnit pouze po vzájemné dohodě obou stran, se kterou musejí obě strany souhlasit. 6. Dárky není možné získat automaticky a splnění podmínek určuje zhotovitel. Bod 16. Odstoupení od smlouvy 1. V případě uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku zákazník není oprávněn (kromě výslovně sjednaných případů) od smlouvy odstoupit do 14 dnů od převzetí plnění v případech dodávky zboží upravovaného na přání spotřebitele nebo pro jeho osobu. 2. V případě zákazníka nepodnikatele je zákazník oprávněn od smlouvy odstoupit až do zhotovení díla, je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady. Zhotovitel má též nárok na úhradu storno poplatků specifikovaných v Bodě 17. VOP. 3. Zákazník nepodnikatel je oprávněn od smlouvy odstoupit také tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě. 4. Zhotovitel je oprávněn mimo ostatních případů uvedených v příslušném právním předpise odstoupit od smlouvy: a) pokud zákazník poruší Práva a povinnosti objednatele VOP; b) neuhradí-li zákazník cenu předmětu plnění nebo část ceny předmětu plnění nejpozději ve lhůtách stanovených v těchto VOP. c) pokud jsou požadavky zákazníka v rozporu s platnými právními předpisy, či v rozporu s etikou a morálkou, nebo jiným způsobem neslučitelné s filozofií, či zásadami zhotovitele. 5. V případě zákazníků podnikatelů platí pro odstoupení od smlouvy ustanovení obchodního zákoníku. Zhotovitel má též nárok na úhradu storno poplatků specifikovaných v Bodě 17. VOP. Bod 17. Storno podmínky 1. Zruší-li zákazník již dohodnutý termín focení z jakéhokoliv důvodu před jeho konáním s kratším časovým předstihem, než je 12 hodin, nebo v takovém čase, který zhotoviteli neumožní zakázku zrušit bez dalších nákladů, nebo v případě, že zhotoviteli v souvislosti se zajištěním poskytnutí požadované služby zákazníkovi již vznikly prokazatelné náklady má zhotovitel nárok na úhradu 100 % všech svých nákladů vzniklých v souvislosti s přípravou pro fotografování příp. zajištěním poskytnutí požadovaných službeb zákazníkovi. 2. Nedostaví-li se zákazník z jakéhokoliv důvodu na fotografování v dohodnutý den a čas na dohodnuté místo bez předchozího informování zhotovitele, má zhotovitel nárok na úhradu 100 % všech svých nákladů a přiměřeného zisku. 3. Zhotovitel si vyhrazuje právo odmítnout objednávku zákazníka, který doposud nevyrovnal všechny závazky, které jsou již po dohodnuté splatnosti. Bod 18. Další ustanovení 1. Zhotovitel je oprávněn odmítnout objednávku a zpracování objednávky, pokud by měla obsahovat obrazový či jiný materiál, který je v rozporu s právními předpisy a obecnými pravidly morálky – zejména dětskou pornografii, zobrazené násilí na lidech či zvířatech apod., a to i v průběhu zpracování. 3. Při fotografování se mohou používat záblesková světla. Objednatel potvrzuje, že si není vědom žádných zdravotních ani jiných obtíží, které by mu znemožňovaly účast na fotografování, a nese veškerou odpovědnost za svůj zdravotní stav během fotografování. Bod 19. Závěrečná ustanovení 1. Uzavřením smlouvy dle těchto VOP/ odesláním objednávky objednatel současně potvrzuje, že se seznámil s celými VOP a tyto přijímá. 2. Smlouva/objednávka je sjednávána v českém jazyce. Ostatní jazykové mutace jsou pouze informační. 3. Zhotovitel si vyhrazuje právo kdykoli tyto VOP změnit. Změny nabývají účinnosti jejich zveřejněním na internetových stránkách zhotovitele. 4. V případě, že se některá ustanovení těchto VOP a v nich obsaženého reklamačního řádu stanou neplatnými, zůstávají ostatní ustanovení platná a účinná. Copyright © fotimedetiveskolce.cz | Všechna práva vyhrazena. Webové stránky vytvořil Josef Hřib.

http://virtually.cz/journal/?q=zavedeni-noveho-letopoctu-v-justici&page=27

Zavedení nového letopočtu v justici | VIRTUALLY.cz Tisková konference ministra Pavla Blažka dne 30. července 2012 učinila konec dohadům o tom, zda po všech předcházejících tahanicích jmenuje Lenku Bradáčovou vrchní státní zástupkyní. Potvrdil se dojem, že pan ministr si při hledání východiska z nepřehledné situace, vyvolané zpolitizováním a medializací věci vede inteligentně a nepouští se do krajních řešení (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012072601). Možná také pochopil, že svoboda je poznaná nutnost (sic!).Ostatně i všechna prohlášení jeho, Lenky Bradáčové a Pavla Zemana dosvědčují, že všichni tři dosáhli vysokého stupně vzájemného porozumění a mají dobrou vůli řešit názorové rozdíly věcnou debatou a dohodou. Nicméně při obhajobě důvodnosti své jmenovací pravomoci ( jejíž skutečný obsah v těchto dnech správně vysvětlil předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský jako pojistku proti možným excesům) tvrzením, že „prokurátoři se jmenovali sami“, se pustil do srovnávání nesrovnatelného: všichni prokurátoři byli nomenklaturními pracovníky KSČ. O jejich jmenování ve skutečnosti rozhodovaly příslušné stranické orgány a jmenování nadřízeným bylo jen formálním stvrzujícím aktem. Tím ovšem nezpochybňuji účelnost dělení pravomoci při jmenování vedoucích státních zástupců. Velmi zajímavé bylo dokazování o průběhu „hrubé manipulace“ s návrhem Pavla Zemana na jmenování Lenky Bradáčové. Pavel Blažek předložil novinářům záznamy o nakládání s ním na ministerstvu, z nichž dokazoval, že „vysoký úředník ministerstva, který zde již nepracuje“ převzal od Pavla Zemana návrh na jmenování Lenky Bradáčové večer 21. června 2012 a schovával jej až do rána 3. července 2012, kdy podání bylo zaregistrováno na podatelně ministerstva v 8:49, tedy zhruba hodinu před jmenováním Pavla Blažka. V okamžiku odvolání Jiřího Pospíšila tak na ministerstvu nebyl návrh úředně registrován. Pan ministr z toho vyvodil, že za daných okolností Petr Nečas nemohl o podaném návrhu vědět, takže náhlé odvolání Jiřího Pospíšila s ním nemohlo souviset. Naopak naznačil, že celá manipulace s návrhem měla sloužit k diskreditaci předsedy vlády a pověřil svého 1. náměstka jejím prošetřením. Hovořil dokonce o možné trestněprávní povaze manipulace. K nevěrohodně vysvětlenému spikleneckému způsobu odvolání Jiřího Pospíšila tak přidal další záhadu: všichni televizní diváci viděli a slyšeli počátkem července opakovaná vyjádření Jiřího Pospíšila, který potvrdil, že návrh obdržel, ale nemohl mu vyhovět bez rozhovoru s Lenkou Bradáčovou, která byla v té době v zahraničí. Než se vrátila, byl odvolán. Dovedu-li úvahy Pavla Blažka o záměru na diskreditaci předsedy vlády do důsledků, pak bych musel podezírat Jiřího Pospíšila, že byl do něj zapleten. Ovšem zmíněný „vysoký úředník“ , bývalý náměstek Filip Melzer ministrův výklad o manipulaci a „schovávání“ návrhu popírá (http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Ja-s-tou-listinou-nic-nedelal-rozhani-mlhu-kolem-Bradacove-namestek-Pospisila-241301) a také Jiří Pospíšil nadále potvrzuje, že byl s návrhem obeznámen a Lenku Bradáčovou by po jejím návratu z dovolené jmenoval. Celá hrůzostrašná story o hrubé manipulaci s návrhem na jmenování Lenky Bradáčové tak dostává povahu bondovky. Pavlu Blažkovi lze přiznat poctivou snahu o odvrácení podezření od Petra Nečase, že odvoláním Jiřího Pospíšila chtěl zabránit jmenování Lenky Bradáčové. Osobně jsem podezření nevěřil od samého začátku a nejsem si jist, zda ministrova snaha byla skutečně účelně vynaloženou ztrátou času a energie: pravda o důvodech pádu Jiřího Pospíšila určitě časem vyplave na povrch. Veřejností ostře sledovaný virtuální sporný bod vztahů mezi ministrem Pavlem Blažkem a vedením státního zastupitelství máme v každém případě za sebou. Po jeho šťastném překonání nyní přichází na řadu další, rovněž již zmiňovaná, ale daleko závažnější záležitost: osud věcného záměru zákona o státním zastupitelství. Bývalý ministr Jiří Pospíšil jej předložil vládě počátkem roku, ale Petr Nečas zatím jeho projednání nepřipustil, přestože přijetí zákona je jedním ze závazků z koaliční dohody a programového prohlášení vlády. Díky tomu je prakticky vyloučeno, aby zákon nabyl účinnost k 1.lednu 2013, což je stejně pozdě. Jenže něco jiného je žvanit o boji proti korupci a něco úplně jiného je zvýšit účinnost trestního řízení a následně navodit ohrožení „kmotrů“ a politiků, zapletených do korupčních kšeftů. Prvotní výroky ministra Pavla Blažka po jeho nástupu byly hrozivé jak pro Zemanův návrh na jmenování Lenky Bradáčové, tak pro věcný záměr zákona (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012070901) Až to působilo dojmem, že v resortu začal platit nový letopočet: již nikoli „před Kristem“ a „po Kristu“, ale „před Blažkem“ a „po Blažkovi“. Jak dnešní zprávy ukazují, „zavedení nového letopočtu“ přece jen neznamená úplné přerušení kontinuity dosavadního, současného a budoucího vývoje, i když k rušivým šumům a ztrátám času může docházet. Nejvíce pochybností vyvolává záměr na převedení státního zastupitelství na třístupňovou organizační a řídící strukturu zrušením vrchních státních zastupitelství. Znepokojení nad ním projevil jak Petr Nečas, tak Pavel Blažek a zběsile jej napadá stejná smečka, která se rozhodně stavěla proti jmenování Lenky Bradáčové. Udávaných důvodů je více (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012070501). Naproti tomu Lenka Bradáčová po svém jmenování veřejně potvrdila, že zatím hodlá třístupňovou soustavu prosazovat, pokud ji zkušenost z působení ve funkci vrchní státní zástupkyně nepřivede k jinému pohledu. Je ale zřejmé, že věcný záměr zákona bude přepracován v součinnosti ministerstva a státního zastupitelství. Výsledek si netroufám předjímat. Odpůrci dosavadní koncepce nového zákona straší lid obecný i odborný hrozbou návratu k prokuratuře. Přehlížejí skutečnost, že komunistická prokuratura byla strážcem „socialistické“ zákonnosti, čili institucionalizovaného bezpráví, a vykonavatelem „třídního“ pojetí práva. Podléhala řízení orgány KSČ. Ve velké části demokratické Evropy ale prokuratury zcela samozřejmě fungují. Z toho plyne, že problém není ve struktuře řízení úřadu, ale v jeho podřízení straně, kterou naše současné právo hodnotí jako zločinnou. Stejným lidem, kteří straší hrozbou návratu k prokuratuře, přitom nevadí, že přibližně třetina státních zástupců jsou bývalí prokurátoři, vesměs bývalí členové KSČ, a jejich podíl na obsazení vedoucích funkcí je ještě vyšší. Nejhorší poměry z tohoto hlediska jsou právě na Vrchním státním zastupitelství v Praze. A mezi odpůrci nového zákona jsou i bývalí prokurátoři. Nemusí to být náhoda: věcný záměr mimo jiné klade velký důraz na výrazné zvýšení odpovědnosti státních zástupců za výstupy z jejich práce a také přibližuje okamžik, od kterého bude zavedena pravidelná obměna vedoucích pracovníků. Mnohým „starým ještěrům“ (terminus technicus Marie Benešové) hrozí ztráta dobrého bydla, na které si během dlouhých let jeho držení zvykli. Matoucí je souběžná existence vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství. Mnohým se zdá nesmyslné rušení vrchních státních zastupitelství a ponechání vrchních soudů. Pro ně je řešením buď nerušit nic, nebo zrušit oba souběžné orgány. V obou případech se jedná o anomálie v soustavě orgánů, které se jinde v Evropě nevyskytují. Vyvinuly se z rušených nejvyšších orgánů České republiky po zániku československé federace. Zatímco federální nejvyšší soud se změnil na Nejvyšší soud ČR, z národního nejvyššího soudu vznikl Vrchní soud v Praze a o něco později se kvůli symetrii ustavil Vrchní soud v Olomouci. Místo zrušené federální generální prokuratury vzniklo v Brně „na zelené louce“ Nejvyšší státní zastupitelství ČR a republiková prokuratura se stala základem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Opět se zpožděním se pak ustavilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Vrchní soudy jsou sice anomálií, ale anomálií neškodnou, neřkuli přímo prospěšnou. Naše soustava obecných soudů je důsledně dvoustupňová. Krajské soudy jsou hybridní – mají prvostupňová oddělení, na kterých se zahajují řízení k závažné trestné činnosti, a odvolací oddělení, která vyřizují odvolání proti rozsudkům okresních soudů. Naproti tomu vrchní soudy jsou čisté odvolací soudy. Kdyby zanikly, aniž by se současně změnila organizace okresních a krajských soudů, Nejvyšší soud ČR by musel řešit odvolání proti prvostupňovým rozsudkům krajských soudů a současně se zabývat agendou mimořádných opravných prostředků a sjednocováním judikatury. Vyžadovalo by to jeho podstatné posílení a odvolatelé z celé republiky by museli kvůli svým věcem cestovat do Brna, což by zejména obyvatele českých krajů příliš netěšilo. Podle jiné představy, jejímž zastáncem je např. předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský, bychom se měli vrátit před r. 1969 a všechna prvostupňová řízení vést pouze u okresních soudů. Krajské soudy by se pak staly čistými soudy odvolacími a vrchní soudy by se mohly bez náhrady zrušit. Nejvyšší soud ČR by se nadále zabýval pouze mimořádnými opravnými prostředky a sjednocováním judikatury. Jenže to celé by si vynutilo posílení okresních soudů, rozpuštění prvostupňových oddělení krajských soudů, přesuny stovek soudců a mnoha tun agend a stálo by to hodně peněz. Krátce: nejsou žádné naléhavé důvody pro rušení vrchních soudů, naopak jejich zrušení by způsobilo různé potíže a provázely by je nemalé náklady. Vrchní soudy ničemu nepřekážejí, naopak jejich existence umožňuje zachovat Nejvyššímu soudu ČR čistou povahu soudu pro mimořádné opravné prostředky a sjednocování judikatury. Úplně jiná situace je ve státním zastupitelství, jehož současná organizační a řídící struktura je skutečně čtyřstupňová. Vrchní státní zastupitelství kopírují bývalé zemské zřízení. Jsou překážkou přenosu informací, pokynů a kontroly jejich plnění mezi nejvyšším státním zastupitelstvím a krajskými a okresními stupni. Popsaná organizační a řídící struktura se sice překrývá s uspořádáním soustavy soudů, ale vůbec neodpovídá třístupňové struktuře PČR, nad kterou státní zastupitelství vykonávají dohled. K honosnému titulu nejvyššího státního zástupce se vážou velká očekávání občanů, kteří se na něj obracejí se stížnostmi, dále také velká odpovědnost za situaci v celé soustavě, ale pravomoc okleštěná mimo budovu NSZ na přímou podřízenost dvou vrchních státních zástupců. Uvedená struktura organizace a řízení státního zastupitelství je těžkopádná a snižuje účinnost řízení soustavy. Souběžně s úvahami o zrušení vrchních státních zastupitelství se musí hledat nejlepší náhrada za intervence státních zástupců VSZ v odvolacím řízení u vrchních soudů. Věcný záměr zákona (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012070301) počítá se zřízením detašovaných pracovišť NSZ u vrchních soudů. Kritici návrhu se domnívají, že ve skutečnosti by došlo jen k výměně cedulí na budovách. Uvažuje se ale také nad možností, že by prvostupňový žalobce provázel odvolání na 2.stupeň stejně jak to samozřejmě činí obhájce obviněného. Jiným řešením by bylo pověření krajského státního zastupitelství v sídle vrchního soudu k intervenování odvolání u něj. Po jmenování Lenky Bradáčové mám naději, že práce na novém zákonu o státním zastupitelství nebudou nadále brzděny a jeho projednávání bude probíhat v dělném ovzduší, chráněném tentokrát před mediální hysterií. Možná se nakonec ukáže, že „změna letopočtu“ resortu prospěla. 28450x přečteno Z Britských listů: Zdeněk Napsal uživatel Kolder dne St, 08/01/2012 - 08:21. Z Britských listů: ing. Zdeněk Jemelík, * 7. 7.1935 Autor je členem spolku Šalamoun. Mimo Britské listy používá také pseudonymy Martin Stín, Mago Quijot, Paul Jonak a jiné. Je v Cibulkově evidenci StB jako důvěrník, tajný spolupracovník i agent. V oficiální evidenci vedené Ministerstvem vnitra České republiky registrován jako tajný spolupracovník (IV.správa FMV - správa sledování - "sledka", IV.odbor - sledování pro Hlavní správu rozvědky a Zpravodajskou službu generálního štábu - vojenskou rozvědku, 1. oddělení, 1954); jako informátor 1. správy FMV (rozvědky, od roku 1965 1. odbor KS MV Hradec Králové), jako což je veden (registrováno, archivováno: 24.10.1996) i v depozitech archivu statisticko evidenčním odborem SEO FMV Praha; též registrován operativním odborem federálního ministerstva vnitra Gottwaldov jako nepřátelská osoba, kandidát tajné spolupráce a jako agent (1974). Pracoval na federálním ministerstvu zemědělství a výživy v sekretariátu ministra ("na Federálním ministerstvu zemědělství a výživy Vlády národního porozumění (takže jsem nepůsobil u Tomana, jak si myslí mnoho lidí) jsem byl v postavení ředitele sekretariátu ministra. Po zrušení ministerstva jsem až do odchodu do Španělska působil na Federálním ministerstvu hospodářství jako vedoucí sekretariátu náměstka ministra, řídícího petrochemickou výrobu a sektor zemědělství a výživy.") , podle svých slov z roku 2011 "v r.1990, pak jsem odjel studovat do Španělska. Od ukončení vysokoškolského studia až do počátku r.1990 jsem působil v různých druhořadých funkcích v zemědělských podnicích a výzkumných ústavech a na okresní zemědělské správě". Působil i ve Španělsku, odkud se pokoušel po roce 1989 dovážet potravinářské výrobky a mj. španělské dlažby a obklady pro síť českých společností Hisparga, které spoluvlastnil a posléze likvidoval. Dnes (dle OR) je registrován pouze jako fyzická osoba - HISPARGA (IČO 16877390), kterou v listopadu 1991 zakládal s úmyslem "odborného poradenství v zemědělství, zprostředkovatelské činnosti v zemědělsko-potravinářském sektoru a tlumočení při jednání se zahraničním partnerem a překládání (španělský, německý a anglický jazyk)" - živnostenský list dle RŽP zanikl 7.7.2004, a HISPAGRA VYSOKÉ MÝTO s.r.o. (IČO 62065173, prodej španělských dlažeb, společník a jednatel). Na této adrese: http://www.blisty.cz/aut/120/bio.html Je vidět že toho pan Jemelík Napsal uživatel mirek dne St, 08/01/2012 - 10:00. Je vidět že toho pan Jemelík stihl v životě dost. Jen doufám, že dřívější členství v KSČ těchto osob se nestane vzorem jejich občanské statečnosti.

http://kraken.slv.cz/7Azs22/2003

7Azs22/2003 7 Azs 22/2003-42 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Eli¹ky Cihláøové a soudcù JUDr. Radana Malíka a JUDr. Milana Kamlacha v právní vìci stì¾ovatele N. S., zastoupeného JUDr. Mario Hanákem, advokátem v Ostravì-Moravská Ostrava a Pøívoz, Èeskobratrská 18 za úèasti Ministerstva vnitra se sídlem v Praze 7, Nad ©tolou 3, v øízení o kasaèní stí¾nosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì ze dne 14. 4. 2003, è. j. 24Az 863/2003-14, Rozsudkem Krajského soudu v Ostravì ze dne 14. 4. 2003 è. j. 24Az 863/2003-14 byla zamítnuta ¾aloba stì¾ovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen ministerstvo ) ze dne 30. 8. 2002 è. j. OAM-3768/VL-20-04-2003, kterým byla zamítnuta ¾ádost stì¾ovatele o udìlení azylu jako zjevnì nedùvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona è. 325/1999 Sb., o azylu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o azylu ), a souèasnì bylo vysloveno, ¾e se azyl neudìluje podle § 13 odst. 1, 2 a § 14 citovaného zákona a ¾e se na stì¾ovatele nevztahuje pøeká¾ka vycestování ve smyslu § 91 citovaného zákona. Ministerstvo v odùvodnìní svého rozhodnutí uvedlo, ¾e ¾ádost stì¾ovatele posoudilo na pozadí informací, které shromá¾dilo v prùbìhu správního øízení ohlednì politické a ekonomické situace a stavu dodr¾ování lidských práv v Kosovu. Ministerstvo vycházelo ze zprávy Ministerstva zahranièních vìcí USA o stavu dodr¾ování lidských práv ve Svazové republice Jugoslávie za roky 2000-2001 a z aktuálních informací ohlednì situace v Jugoslávii v letech 2000-2002 obsa¾ených v databázi Èeské tiskové kanceláøe. Po provedeném správním øízení dospìlo ministerstvo k závìru, ¾e stì¾ovatel nebyl pronásledován za uplatòování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu a neshledalo, ¾e by skuteènosti uvádìné v ¾ádosti o udìlení azylu bylo mo¾no posoudit jako dùvod ve smyslu písm. b) citovaného ustanovení. Jak sám stì¾ovatel uvedl, v Kosovu podnikal, zadlu¾il se a mìl potí¾e s vìøitelem, který mu vyhro¾oval. Toto je podle názoru ministerstva soukromý problém stì¾ovatele. Pohnutky jako je snaha stì¾ovatele o legalizaci pobytu s cílem ¾ít zde a zalo¾it si rodinu nelze podøadit pod zákonné dùvody pro udìlení azylu. Stì¾ovatel také nesplòuje dùvody pro udìlení azylu podle § 13 zákona o azylu. Ministerstvo neudìlilo stì¾ovateli ani humanitární azyl ve smyslu § 14 zákona o azylu, a to po posouzení jeho osobní situace a pomìrù v zemi jeho státní pøíslu¹nosti. Na základì informací, z nich¾ vycházelo ministerstvo pøi posuzování otázky udìlení azylu podle § 12 zákona o azylu, konstatovalo, ¾e stì¾ovateli nehrozí mo¾nost muèení, nelidského èi poni¾ujícího zacházení nebo trestu. Jeho ¾ivot není ohro¾en ani v dùsledku váleèného konfliktu a nejedná se o stát, který by ¾ádal o jeho vydání pro trestný èin, za který zákon zemì pùvodu stanoví trest smrti. Ulo¾ení povinnosti ukonèit pobyt na území Èeské republiky není ani v rozporu s mezinárodními závazky Èeské republiky a rovnì¾ se nejedná o nezletilou osobu bez doprovodu. Krajský soud v Ostravì po pøezkoumání rozhodnutí ministerstva shledal ¾alobu podanou proti tomuto rozhodnutí nedùvodnou, nebo» napadeným rozhodnutím nebyl poru¹en zákon, proto¾e stì¾ovatel neuvedl ¾ádné skuteènosti svìdèící o tom, ¾e by mohl být vystaven pronásledování z dùvodù uvedených v § 12 zákona o azylu. Zámìr ¾alobce o¾enit se s pøítelkyní a legalizovat pobyt v Èeské republice je zcela odli¹ný od dùvodù pro udìlení azylu podle citovaného ustanovení. Dal¹í výroky napadeného rozhodnutí ministerstva oznaèil krajský soud v daných souvislostech za nadbyteèné. Proti tomuto rozhodnutí podal stì¾ovatel v zákonné lhùtì kasaèní stí¾nost, proto¾e má za to, ¾e krajský soud pøi svém rozhodování vycházel ze skutkové podstaty, která nemá dostateènou oporu ve spisovém materiálu. Soud zejména nevìnoval dostateènou pozornost otázce, zda stì¾ovateli na území Kosova nehrozí pronásledování s ohledem na jeho národnost a s tím související neúèast pøi døívìj¹ích váleèných událostech na území Kosova. Spisový materiál podle stì¾ovatele neposkytuje dostateènou oporu k závìru, ¾e jeho obavy z pronásledování jsou pouze soukromého charakteru, kdy¾ i oficiální zprávy a rozbory bezpeènostní situace v Kosovu pocházejí v pøevá¾né míøe z roku 2000, a proto nemusí odpovídat aktuální situaci v zemi. Krajský soud, stejnì jako správní orgán, si nevy¾ádal aktuální hodnotící zprávy o situaci v Kosovu a nále¾itì tak nezjistil skutkový stav a podmínky k udìlení azylu. Tím byly zpùsobeny vady odùvodòující podání kasaèní stí¾nosti ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. ø. s. Proto se domáhal zru¹ení napadeného rozhodnutí a vrácení vìci k dal¹ímu øízení. Následnì podal stì¾ovatel návrh na pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti, ani¾ by tento svùj návrh jakkoliv odùvodnil. Ministerstvo ve svém vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti uvedlo, ¾e napadený rozsudek byl vydán v souladu s právními pøedpisy. Stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti jen opakuje svá tvrzení, ¾e v zemi pùvodu byl pronásledován pro svoji národnost a ne jako soukromá osoba, pøièem¾ tato tvrzení byla jak soudem, tak i správním orgánem zcela jednoznaènì vyvrácena a odmítnuta, nebo» z okolností vyplynulo, ¾e stì¾ovatel mìl problémy jen v souvislosti se svým podnikáním, resp. poté co neplatil dluhy. O návrhu, aby kasaèní stí¾nosti byl pøiznán odkladný úèinek podle ust. § 107 s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud nerozhodl, nebo» se jedná o vìc, která byla vyøízena v souladu s ust. § 56 odst. 2 s. ø. s. ve spojení s § 120 s. ø. s., pøednostnì. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal na základì kasaèní stí¾nosti napadený rozsudek v souladu s ustanovením § 109 odst. 2 a 3 s. ø. s. v rozsahu a z dùvodù, které uplatnil stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti a pøitom sám neshledal vady uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti. Ze správního spisu, má Nejvy¹¹í správní soud za prokázané, ¾e stì¾ovatel podal dne 8. 8. 2002 ¾ádost o udìlení azylu, kterou odùvodnil tím, ¾e kvùli ¹patnému podnikání se doma v Kosovu hodnì zadlu¾il, poøád mu vyhro¾ovali, ¾e ho zabijí a tak si dal jako hlavní cíl Èeskou republiku, kde má pøítelkyni V., s ní¾ se chce o¾enit, normálnì ¾ít a pracovat s tím, ¾e to jsou v¹echny jeho dùvody. Do protokolu o pohovoru k dùvodùm návrhu na zahájení øízení o udìlení azylu uvedl, ¾e v posledních 10-ti letech se støídavì zdr¾oval v Èeské republice a Jugoslávii. Na otázku, jak dlouho byl v Kosovu a jak dlouhý byl jeho poslední pobyt sdìlil, ¾e hodnì cestoval, jezdil i do Turecka a v Kosovu byl asi jeden a¾ dva mìsíce. Svou vlast naposledy opustil 27. 7. 2002 z osobních dùvodù, proto¾e mìl obavy z výhrù¾ek. Vìøitelé mu vyhro¾ovali, ¾e ho zabijí, pokud jim nevrátí peníze. Stì¾ovatel nemù¾e peníze vrátit, proto¾e se mu podnikání nedaøilo. Dal¹ím dùvodem jeho ¾ádosti je skuteènost, ¾e má v Èeské republice pøítelkyni, s ní¾ se zná ji¾ devìt let a chce se s ní o¾enit. Èeskou republiku èasto nav¹tìvuje od roku 1984. O udìlení azylu ¾ádal ji¾ bezúspì¹nì v roce 1999. ®ádné osobní doklady nemá, proto¾e je nechal v Maïarsku, odkud pøijel nelegálnì v kamionu. Pokud jde o námitku stì¾ovatele, ¾e krajský soud zejména nevìnoval dostateènou pozornost otázce, zda stì¾ovateli na území Kosova nehrozí pronásledování s ohledem na jeho národnost a s tím související neúèast pøi døívìj¹ích váleèných událostech na území Kosova, pøezkoumával krajský soud napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ø. s. v mezích ¾alobních bodù, v nich¾ za nejdùle¾itìj¹í oznaèil stì¾ovatel svùj zámìr o¾enit se s pøítelkyní, s ní¾ ¾ije devìt let a dále ¾e má svoje proplacení svým kolegùm u nich a ¾e v Kosovu nebyl v dobì války. Takto obecnì formulovaným ¾alobním bodem, pokud se jedná o souvislosti s váleèným konfliktem v Kosovu, se krajský soud pro jeho neurèitost a nekonkrétnost nemohl zabývat. Stejnì tak není dùvodná námitka, ¾e spisový materiál neposkytuje dostateènou oporu k závìru, ¾e obavy stì¾ovatele z pronásledování jsou pouze soukromého charakteru a ¾e zprávy a rozbory bezpeènostní situace v Kosovu, z nich¾ ministerstvo a krajský soud vycházely, pocházejí v pøevá¾né míøe z roku 2000 a nemusí odpovídat aktuální situaci v zemi. Stì¾ovatel jednak uvedl, ¾e v minulých letech hodnì cestoval, èasto nav¹tìvoval Èeskou republiku, kde má ji¾ devìt let pøítelkyni a v Kosovu se pøíli¹ nezdr¾oval, a jednak ministerstvo mìlo k dispozici podklady o situaci v Kosovu i v letech 2001 a 2002, jak je uvedeno v odùvodnìní správního rozhodnutí. Ze v¹ech shora uvedených dùvodù shledal Nejvy¹¹í správní soud kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou, a proto ji podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ø. s. zamítl bez jednání postupem podle § 109 odst. 1 citovaného zákona. Výrok o náhradì nákladù øízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 vìtu první ve spojení s § 120 s. ø. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má úèastník, který mìl ve vìci plný úspìch, právo na náhradu nákladù øízení pøed soudem, které dùvodnì vynalo¾il, proti úèastníkovi, který ve vìci úspìch nemìl. Stì¾ovatel nemìl ve vìci úspìch, proto mu nevzniklo právo na náhradu nákladù øízení a ministerstvu ¾ádné náklady s tímto øízením nevznikly.

http://www.szkt.cz/autorizovani-architekti-ii/autorizovani-architekti.html

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu | Autorizovaní architekti Autorizovaní krajinářští architekti Vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zákona č.360/1992 Sb. (odkaz - viz níže) jako autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik. Autorizovaný architekt může získat autorizaci pro obory architektura, územního plánování nebo krajinářské architektury. Autorizované architekty v České republice registruje Česká komora architektů. Vybranými činnostmi ve výstavbě jsou zpracování územně plánovací dokumentace, dále zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy a odborné vedení stavby. Za stavby podléhající Stavebnímu zákonu, jejichž projekty musí zpracovat autorizovaná osoba, se považují i díla krajinářské („zahradní“) architektury, která svými parametry naplňují v zákoně uvedená kritéria. Zpracovávat projektovou dokumentaci pro díla krajinářské architektury přísluší především autorizovaným architektům pro obor krajinářská architektura (lidově „zahradní architekti“). Může je ale zpracovávat také architekt s tak zvanou všeobecnou působností. Titul „architekt“ ať již samotný nebo s nějakým přívlastkem je chráněný zákonem a smí ho používat pouze osoba, která jej získala jako vysokoškolský titul, nebo osoba, která jej získala autorizací. Titul „zahradní architekt“ neexistuje, podle zákona je odpovídajícím titulem autorizovaný krajinářský architekt. Neautorizovaná osoba, která u svého jména uvádí „zahradní architekt“ se tak dopouští nezákonného jednání, které může být potrestáno pokutou do výše 2.000,- Kč. Podobně, jako jinou jednoduchou stavbu, může i návrh rodinné zahrádky, která svými parametry nenaplňuje ve stavebním zákoně uvedená kritéria, vytvořit i osoba bez autorizace. Návrh zahradní úpravy neautorizovanou osobou bude možná lacinější, přináší ale také některá rizika. Proč je dobré mít projekt od autorizovaného krajinářského architekta? Autorizovaný architekt ručí ze zákona za své dílo celoživotně. Autorizovaný architekt má povinně pojištěnu odpovědnost za škody způsobené při výkonu profese Odbornou úroveň autorizovaného architekta garantuje Česká komora architektů Nabízí Vám projekt osoba bez autorizace? Zeptejte se jí, jak dlouho Vám na své dílo poskytne garance. Požádejte jí, ať Vám ukáže pojistnou smlouvu, která kryje škody způsobené při projektové činnosti. Zeptejte se, kdo garantuje její odbornou úroveň a na koho se můžete obrátit, když budete mít pochybnosti o kvalitě projektu. Požádejte jí, ať Vám ukáže živnostenský list na projekční činnost (projekční činnost ve výstavbě je činností vázanou a smí jí provádět jen osoba, která splní zákonem dané podmínky). Seznam autorizovaných krajinářských architektů - členů SZKT Seznam je řazen podle krajů. Pokud potřebujete najít konkrétní jméno, najdete ho nejlépe pomocí stisku kláves Ctrl+F. V seznamu jsou uvedeni pouze krajinářští architekti, kteří jsou členy Sekce Česká asociace pro krajinářskou architekturu. Ostatní členové SZKT jsou v seznamu uvedeni pouze na vyžádání. (Důvodem je to, že pokud nám o své autorizaci neřeknou, my o nich nemusíme vědět.) Kompletní seznam krajinářských architektů naleznete na stránkách České komory architektů zde: https://www.cka.cz/cs/svet-architektury/seznam-architektu Titul Jméno Příjmení Číslo autorizace Typ autorizace Kraj Tel Email Ing., DiS. Jaroslav ŠÍMA 3627 A.3 Jihočeský 603 181 493 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Pavel POPELA 1261 A3, A.3.1 Jihočeský 604 823 291 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Nataša BARTLOVÁ 1231 A.3 Jihočeský 724 026 389 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Ludmila BÍNOVÁ, CSc. 1133 A2,A3,A3.1 Jihomoravský 721 959 496 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Přemysl KREJČIŘÍK 3289 A.3 Jihomoravský 604 834 527 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Jana JANÍKOVÁ 1357 A.3, A.3.1 Jihomoravský 545 577 959 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Doc., Ing. Petr KUČERA, Ph.D. 1723 A.2, A.3.1, A.3 Jihomoravský Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Jana KŮROVÁ 1402 A.3 Jihomoravský 603 785 898 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Igor KYSELKA, CSc. 3650 A.3 Jihomoravský 543 233 580 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Prof. Ing. Ivar OTRUBA, CSc. 32 A.3 Jihomoravský 736 239 458 Ing. Miroslava POLACHOVÁ 3335 A.3 Jihomoravský 775 350 031 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Jaroslav ŠUBR 35 A.3 Jihomoravský 546 427 322 Ing. Yvona LACINOVÁ 1292 A.3,A.3.1 Jihomovaský 733 738 920 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Barbora MÁJKOVÁ 3999 A.3 Jihomoravský 733 738 920 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Jiří FINGER 1138 A.0 Olomoucký 585 233 557 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Helena HOFERKOVÁ 2723 A.3 Olomoucký 548 252 991 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Radek PAVLAČKA 2080 A3., A.3.1 Olomoucký 606 717 331 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Klára SALZMANN JANČUROVÁ 3506 A.3.1, A.3 Plzeňský 724 749 086 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Pavel VALTR 186 A.3.1, A.2, A.3 Plzeňský 377 227 068 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Martina FOREJTOVÁ 3779 A.3 Praha 603365158 Ing. Jana PYŠKOVÁ 4160 A.3 Praha 606 760 230 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. arch. Lucie VOGELOVÁ 3857 A.3 Praha 606 603 203 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Štěpán ŠPOULA 3936 A.3 Praha 605 370 645 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. arch. Magdalena DANDOVÁ 588 A.0 Středočeský 602 290 630 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Matouš JEBAVÝ, Ph.D. 2919 A.3 Středočeský 606 824 266 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. David NECHANICKÝ 3533 A.3 Středočeský 608 889 508 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Jan ŠTEFLÍČEK 26 A.3.1, A.3 Středočeský 235 311 555 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Maxim TURBA 3128 A.3 Středočeský 604 480 055 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Doc. Ing. arch. Ivan VOREL, CSc. 875 A.0 Středočeský 224 355 347 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Jitka TREVISAN 93/R A.3 Středočeský 728 889 696 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Ivana VĚTROVCOVÁ 1421 A.3 Ústecký 605 141 040 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Anna GRÜNEROVÁ 1591 A.3 Ústecký 416 732 037-8 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Eva JONEŠOVÁ 1362 A.3 Vysočina 776 701 863 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing. Jiří ČERVENÝ 1669 A.3 Zlínský 577 603 533 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Doc. Ing. Ph.D. Pavel ŠIMEK 1269 A.3 Zlínský 572 633 520 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ing Kateřina TUZAROVÁ 155 A.3 Zlínský 731 169 581 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Typ autorizace: VP - autorizace se všeobecnou působností (A.0) - autorizovaný architekt, který může vykonávat činnost v celém rozsahu vymezeném písm. a) až l) §17 zákona č. 360/1992 A - obor architektura (A.1) - autorizovaný architekt pro obor architektura, který je oprávněn vykonávat činnosti v rozsahu vymezeném písm. a), b), d) až f), g) až l) §17 zákona č. 360/1992 UP - obor územní plánování (A.2) - autorizovaný architekt pro obor územní plánování nebo autorizovaný urbanista, který je oprávněn vykonávat činnosti dle písm. a), e), f), k), l) §17 zákona č. 360/1992 KA - obor krajinářská architektura (A.3) - autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura - vykonává činnosti dle písm. c), e), f) h) až l) §17 zákona č. 360/1992 ÚSES - projektant územních systému ekologické stability (A.3.1) - vykonává činnosti dle odst. 7 § 3 Autorizačního řádu ČKA (ze dne 15.10.2008) IT - obor interiérová tvorba - autorizovaný architekt pro obor interiérová tvorba - vykonává činnosti dle písm. e), g), h), k) §17 zákona č. 360/1992 v platném znění zákona č.164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb. č. 360/1992 Sb. ze dne 7. května 1992, a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. Viz odkaz: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=40084&nr=360~2F1992~20Sb.&ft=pdf

http://kraken.slv.cz/3Tdo441/2014

3 Tdo 441/2014 3 Tdo 441/2014-23 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. dubna 2014 o dovolání, které podali obvinění R. O. a T. H. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 19 T 39/2013, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 265 l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 19 T 39/2013 , byl obviněný R. O. uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 18. 11. 2012 v H., okres O., kolem 00.30 hodin na ulici O. před restaurací bezdůvodně napadl údery otevřenou dlaní i pěstí do obličeje a kopáním do nohou poškozeného R. K. přičemž jmenovaný v důsledku napadení neutrpěl zranění, pro která by vyhledal lékařské ošetření , a T. H. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. d) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 18. 11. 2012 v H., okres O., kolem 00.30 hodin na ulici O. před restaurací využil situace, kdy obžalovaný R. O. napadl bitím poškozeného R. K. a z místa napadení odcizil elektrickou bassovou kytaru zn. Fender v plátěném obalu s ladičkou zn. Marshall, propojovacím kabelem a náhradními strunami, kterou měl poškozený v té době bezprostředně u těla, tuto ukryl v přistaveném osobním automobilu, a způsobil tak majiteli R. K. škodu ve výši 15.370,- Kč . Za to byl obviněný R. O. podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku, a obviněný T. H. podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. O odvoláních obou obviněných proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013 , jímž je podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 16. 12. 2013 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř.]. Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadli obvinění R. O. a T. H. dovoláním , v němž uplatnili dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., jelikož podle jejich názoru bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 19 T 39/2013, kterým byli oba obžalovaní uznáni vinnými a byly jim uloženy tresty, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí odvolacího soudu. Obvinění nejprve zopakovali, že odvolací soud odůvodnil napadené rozhodnutí tím, že odvolání obhájce obviněných (blanketní odvolání ze dne 25. 9. 2013 ani jeho odůvodnění ze dne 29. 10. 2013) učiněné prostřednictvím datové schránky advokáta nebylo elektronicky podepsáno, a proto je s odkazem na zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, a dále na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2013, sp. zn. 4 Tz 36/2013, podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl jako podaná osobou neoprávněnou a jako opožděná. K tomu obvinění uvedli, že napadené rozhodnutí je především nepřezkoumatelné, neboť není zřejmé, zda odvolání obviněných byla zamítnuta proto, že byla podána osobou neoprávněnou, nebo proto, že byla podána opožděně. Obvinění považují svá odvolání za podaná včas a osobou oprávněnou. Odvolací soud podle obviněných zcela pominul skutečnost, že zákon o elektronickém podpisu upravuje zejména elektronický podpis u podání učiněných prostřednictvím datové zprávy odeslané prostřednictvím e-mailové schránky, zatímco pro případy podání učiněných v elektronické podobě prostřednictvím tzv. datové schránky, jako tomu bylo v tomto případě, je zde speciální úprava provedená novějším zvláštním právním předpisem, a to zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle § 18 odst. 2 tohoto zákona platí, že úkon učiněný oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Obvinění v této souvislosti odkázali na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 8 As 89/2011. Podle obviněných přitom na daný případ nedopadá odvolacím soudem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, jelikož tam se jednalo o podání učiněné odesláním z obyčejné e-mailové adresy bez elektronického podpisu. Obvinění proto navrhli, aby Nejvyšší soud z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, v celém rozsahu zrušil a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl. Opis dovolání obviněných byl samosoudcem soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ) ve svém vyjádření uvedla, že závěr odvolacího soudu je nepřípadný, neboť do svých právních úvah nezakomponoval důsledky spojené se zavedením datových schránek. Z právní úpravy obsažené v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, lze podle státní zástupkyně dovodit, že datové schránky mohou sloužit nejen k doručení prováděnému orgány veřejné moci, ale i na komunikaci směřující od subjektů vůči orgánům veřejné moci. Z § 18 odst. 1 a § 8 odst. 1 až 4 uvedeného zákona potom v důsledku vyplývá, že bylo-li doručeno odvolání prostřednictvím datové schránky, je třeba s takovým odvolání počítat jako s řádně doručeným písemným a podepsaným odvoláním. O doručování do datové schránky hovoří výslovně i § 62 odst. 1 věta první tr. ř. s tím, že tento způsob doručování považuje za preferovaný. Státní zástupkyně označila odkaz obviněných na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 8 As 89/2011, za správný, k čemuž zmínila i další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 9 Afs 28/2010, jakož i rozhodnutí Ústavního soudu v této otázce (nález sp. zn. II. ÚS 3518/11 ze dne 10. 1. 2012, nález sp. zn. III. ÚS 3036/12 ze dne 24. 4. 2013, nález sp. zn. II. ÚS 3643/11 ze dne 15. 8. 2013). Pokud tedy byla předmětná datová zpráva obsahující odvolání obviněných doručena do datové schránky soudu ve lhůtě, v digitální podobě dostupné podatelně, je třeba dospět k závěru, že odvolání byla podána řádně a nebylo možné je zamítnout podle § 253 odst. 1 tr. ř. Z těchto důvodů státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, a aby tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obvinění R. O. i T. H. jsou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobami oprávněnými k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jich bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byli obvinění uznáni vinnými a byly jim uloženy tresty. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obvinění dovolání opírají, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, odst. 3 tr. ř.). Obvinění uplatnili ve svém dovolání dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., který spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, když došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V posuzovaném případě byla uplatněna první alternativa výše uvedeného dovolacího důvodu právně relevantní námitkou, že Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením podle § 253 odst. 1 tr. ř. odmítl řádný opravný prostředek z důvodu, že odvolání bylo podáno neoprávněnou osobou, neboť odvolání podané prostřednictvím datové schránky obhájce obviněného nebylo opatřeno elektronickým podpisem. Protože Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání (§ 265i odst. 1 tr. ř.), přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti kterému bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům: Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozhodoval o opravném prostředku na podkladě obsahu spisu Okresního soudu v Opavě vedeného pod sp. zn. 19 T 39/2013. Z obsahu spisu vyplývá, že obvinění podali prostřednictvím svého obhájce včas odvolání, které bylo Okresnímu soudu v Opavě doručeno prostřednictvím datové schránky obhájce. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. prosince 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, tak, že ho podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl. V odůvodnění svého usnesení uvedl, že podání nebylo učiněno způsobem, který zákon předpokládá v ustanovení § 59 odst. 1, odst. 4 tr. ř., neboť není opatřeno elektronickým podpisem. Z uvedeného dovodil, že podání nebylo učiněno v souladu s požadavky ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř. a v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 4 Tz 36/2013. K tomu Nejvyšší soud podotýká a zdůrazňuje, že v ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 300/2008 Sb.), je uvedeno, že fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. V odst. 2 citovaného ustanovení je stanoveno, že úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob . Informační systém datových schránek navíc zaručuje ověření identity osoby prostřednictvím tohoto systému a ověření její totožnosti pomocí přístupových údajů. Zřetelná identifikace podatele vedla ke shora uvedené právní úpravě, podání prostřednictvím datových schránek jsou tak zcela odlišná od jiné korespondence v elektronické podobě. Z uvedeného vyplývá, že součástí datové zprávy nemusí být elektronický podpis (pokud to není upraveno zákonem). Na datovou schránku zřízenou pro osobu vykonávající advokacii nepochybně dopadá ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Z výše uvedených zákonných ustanovení jednoznačně plyne, že bylo-li doručeno odvolání prostřednictvím datové schránky, má stejnou kvalitu, jako by je podal advokát písemně a podepsal, a není třeba elektronický podpis, jak chybně uvádí v odůvodnění usnesení krajský soud . V ustanovení § 59 odst. 1 věta druhá tr. ř. jsou vymezeny způsoby podání tak, že se připouští pouze podání písemné, ústní do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Citované ustanovení sice výslovně neuvádí také možnost doručení podání do datové schránky orgánu činného v trestním řízení, avšak Nejvyšší soud považuje při absenci explicitní zákonné úpravy shora uvedený výklad za správný i se zřetelem na úpravu v ustanovení § 62 odst. 1, věta první tr. ř., a to jako preferovaný způsob doručování (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu 4 Tdo 47/2014 ze dne 11. 2. 2014). Výše uvedeným výkladem (i se zřetelem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 8 As 89/2011) lze jednoznačně dospět k závěru, že odvolání včas doručené do datové schránky soudu bylo podáno řádně a není možné je zamítnout podle § 253 odst. 1 tr. ř. Po zjištění, že dovolání obviněných je opodstatněné, Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, a podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265 l odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Předmětná věc se tak vrací do stadia, kdy se bude muset Krajský soud v Ostravě v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu zabývat řádným opravným prostředkem obviněných. Toto rozhodnutí přijal dovolací soud v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit v zasedání veřejném /§ 265r odst. 1 písm. b) tr. ř./.

http://docplayer.cz/16105784-Znalecky-posudek-cislo-8450-2122-2013.html

Download "ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 8450-2122/2013" Kamil Vladislav Kašpar 1 Oceňovací a znalecká kancelář s.r.o. se sídlem Václavské náměstí 832/19, Praha, kancelář Sušilova 1938/26, Přerov tel.: , , , zapsaná v obchodním rejstříku, vedená u rejstříkového soudu v Praze, oddíl C, vložka ZNALECKÝ POSUDEK číslo: /2013 O ceně ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 1/7 k nemovitosti - rodinného domu, příslušející k části obce Kutná Hora-Vnitřní Město, na pozemku p.č. 434, včetně pozemku p.č zastavěná plocha a nádvoří, v k.ú. Kutná Hora, obec Kutná Hora, okres Kutná Hora. Objednatel posudku: Účel posudku: JUDr. Tomáš Vrána soudní exekutor, Exekutorský úřad Přerov Komenského Přerov IČ: DIČ: CZ Zjištění obvyklé ceny nemovitostí pro potřebu exekučního řízení č.j. 103 Ex 18279/13-23 Dle zákona 151/1997 Sb., o oceňování majetku, dle oceňovacích standardů, podle stavu ke dni posudek vypracoval: Oceňovací a znalecká kancelář s.r.o. znalecký ústav sídlo: Václavské náměstí 832/19, Praha kancelář: Sušilova 1938/26, Přerov Posudek byl vypracován ve 2 vyhotoveních, z nichž 1 vyhotovení obdrží objednavatel a 1 vyhotovení je uloženo v archívu znaleckého ústavu. Celkem posudek obsahuje 19 stran a 8 stran příloh. V Přerově, dne 2 A. NÁLEZ 1. Znalecký úkol Na základě usnesení, ze dne vydané Exekutorským úřadem Přerov, JUDr. Tomáš Vrána, č.j. 103 Ex 18279/13-23, byl přibrán znalecký ústav a to k ocenění ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 1/7 k nemovitosti - rodinného domu, příslušející k části obce Kutná Hora-Vnitřní Město, na pozemku p.č. 434, včetně pozemku p.č zastavěná plocha a nádvoří, v k.ú. Kutná Hora, obec Kutná Hora, okres Kutná Hora. Zpracovateli se ukládá, aby stanovil obvyklou cenu těchto nemovitostí a jejich příslušenství. Dále se zpracovateli ukládá, aby stanovil cenu movitých věcí, které tvoří příslušenství vedených nemovitostí, a stanovil cenu práv a závad spojených s uvedenými nemovitostmi. Pro stanovení obvyklé, (tržní, obchodovatelné) ceny neexistuje předpis, k dispozici je pouze odborná literatura respektive znalecké standardy. V zákonu č.120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů je v 66 odst.5 uvedeno: Znalec oceňuje nemovitost a její příslušenství a jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené obvyklou cenou podle zvláštního předpisu dále odkaz na 2 odst.1 zákona č.151/1997 Sb. V 2 odst.1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku je tzv. obvyklá cena definována následujícím způsobem: Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Pro odhad obvyklé hodnoty budou použity tyto oceňovací metody a přístupy: Cena zjištěná - (tzv. administrativní cena ) - jedná se o cenu zjištěnou dle platného oceňovacího předpisu ke dni , dle platné vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 3/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb., vyhlášky č. 460/2009 Sb., vyhlášky č. 364/2010 Sb., vyhlášky č. 387/2011 Sb. a vyhlášky č. 450/2012 Sb.. Touto metodou jsou podrobně oceněny všechny stavby hlavní a pozemky. S ohledem na účel ocenění nejsou dle platné vyhlášky oceněny případné vedlejší stavby, garáže, studny, trvalé porosty, neboť cena zjištěná má pouze pomocný indikační charakter (pokud jsou tyto položky popsány v odstavci 5. části Nález tohoto znaleckého posudku jsou zahrnuty do obvyklé ceny jako příslušenství k věci hlavní). stránka č. 2 Posudek byl vytvořen v programu Delta-NEM firmy Diotima, s.r.o., tel.: , 3 Porovnávací hodnota - (ocenění porovnávací, srovnávací, komparativní metodou) - v principu se jedná o vyhodnocení cen nabízených nemovitostí na trhu realit, nebo nedávno uskutečněných prodejů nemovitostí srovnatelných svým charakterem, velikostí a lokalitou. Nepředpokládá se, že s ohledem na stávající trh s nemovitostmi a pohyb cen jednotlivých typů nemovitostí, že uskutečněné prodeje a vyhodnocované prodeje by neměly být starší než 6 měsíců. To proto, že se předpokládá, že za delší dobu údaje ztratily svoji vypovídací schopnost. Srovnání se provádí na základě vlastního průzkumu trhu nemovitostí, vyhodnocením údajů z denního i odborného tisku, vývěsek realitních kanceláří, sledováním aukcí a dražeb, konzultacemi s realitními kancelářemi a správci nemovitostí. 2. Prohlídka a zaměření nemovitosti Prohlídka a zaměření nemovitosti bylo provedeno dne za přítomnosti pracovníka znaleckého ústavu Ing. Radka Mikuláše a podílového vlastníka oceňovaných nemovitostí, pana Václava Zahradníka. Povinná se přes písemnou výzvu místního šetření nezúčastnil. 3. Podklady pro vypracování posudku Výpis z katastru nemovitostí č. 2228, pro k.ú. Kutná Hora, obec Kutná Hora, okres Kutná Hora, vyhotovený objednavatelem dne , prostřednictvím dálkového přístupu do katastru nemovitostí, prostřednictvím internetové aplikace Kopie katastrální mapy, pro k.ú. Kutná Hora, obec Kutná Hora, okres Kutná Hora, vyhotovená objednavatelem dne , prostřednictvím dálkového přístupu do katastru nemovitostí, prostřednictvím internetové aplikace Údaje sdělené objednavatelem. Skutečnosti a výměry zjištěné na místě samém při místním šetření. Pro vyhodnocení realitního trhu bylo mimo jiné využito informací uveřejněných na realitních serverech atd. Objednavatelem, povinným, či účastníkem místního šetření nebyla ke dni zpracování tohoto znaleckého posudku předložena žádná nájemní, či jiná smlouva, na základě které by byl předmět ocenění užíván. Ocenění je provedeno pro předmět ocenění volný, neobsazený, nepronajatý. stránka č. 3 4 4. Vlastnické a evidenční údaje Dle dostupných údajů z databáze Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního jsou ke dni vypracování tohoto znaleckého posudku evidovány tyto vlastnické údaje: Kraj: Středočeský Obec: Kutná Hora Katastrální území: Kutná Hora (677710) List vlastnictví číslo: 2228 Vlastníci: 1. Muchová Marie Podíl: 1/7 Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora 2. Zahradník Václav Podíl: 3/7 Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora 3. Zahradníková Iveta Podíl: 1/7 Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora 4. Zahradníková Kristýna Podíl: 1/7 Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora 5. Zahradníková Tereza Podíl: 1/7 Nerudova 939/16, Hradec Králové 5. Celkový popis nemovitosti Jedná se o zděný, částečně podsklepený rodinný dům se dvěma nadzemními podlažími bez využitého podkroví pod sedlovou střechou krytou eternitovými šablonami. Objekt je situovaný do nepravidelného tvaru, nachází se v zastavěné, centrální části města Kutná Hora, místní části Kutná Hora-Vnitřní Město, v řadové zástavbě jako řadový vnitřní. Předmět ocenění se nachází na adrese Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora. Parkování je možné na veřejném, negarantovaném místě (komunikace, parkoviště). Pozemek leží v mírně sklonitém terénu a je přístupný po veřejné, zpevněné komunikaci, na pozemku p.č. 3883/1 - ostatní plocha, který je ve vlastnictví: Město Kutná Hora, Havlíčkovo náměstí 552/1, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora. Dům je napojen na inženýrské sítě: elektro, hloubková kanalizace, obecní vodovod, plynové vedení. V I. nadzemním podlaží je situována prodejna oděvů a sociální zázemí. Ve II. nadzemním podlaží je přístupná bytová jednotka o velikosti 4+1 s kompletním sociálním zařízením. Původní stáří objektu je dle dostupných podkladových materiálů, místního šetření a dle odborného odhadu zpracovatele přes 100 roků. V průběhu své celkové životnosti objekt procházel postupně rekonstrukcemi a modernizacemi prvků krátkodobých i dlouhodobých životností. V roce 1983 byla provedena oprava vodorovných konstrukcí. V roce 1997 byla vyměněna střešní krytina, nové vnitřní omítky, nové vnitřní obklady v I. nadzemním podlaží, instalován nový plynový kotel. S ohledem na celkový technický stav, stáří, provedení a výše uvedené skutečnosti je opotřebení stanoveno analytickou metodou dle objemových podílů jednotlivých konstrukcí a vybavení, dle jejich druhu a užití a podle jejich životnosti. Podrobný technický popis a vnitřní vybavení objektů je patrné z ocenění. stránka č. 4 5 Při místním šetření bylo zjištěno toto příslušenství stavby hlavní, které je tvořeno těmito venkovními úpravami: - přípojky IS Závady, které prodejem nemovitostí v dražbě nezaniknou, jsou věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytu a další věcná břemena a nájemní práva, u nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitost zatěžovala i nadále ( 336a odst. 1 písm. c) o.s.ř.). Dle místního šetření, informací objednavatele a dle dalších dostupných podkladových materiálů na dražených nemovitostech nejsou žádné závady, které nezaniknou dražbou, kromě níže uvedeného věcného břemene. Movité věci, které by tvořily příslušenství k oceňovaným nemovitostem, nejsou a nebyly zjištěny při místním šetření zpracovatele. 6. Obsah posudku 1) Objekty a) Rodinný dům 2) Pozemky a) Pozemek 3) Věcná břemena a) Věcné břemeno váznoucí na předmět ocenění 4) Ocenění porovnávací metodou stránka č. 5 6 B. POSUDEK Popis a umístění objektů, výměra, hodnocení a ocenění Podklady pro stanovení koeficientu K p : Obec: Kutná Hora Ocenění 1) Objekty 1.a) Vyhláška 450/2012 Sb. 1.a.1) Rodinný dům 5 Zatřídění pro potřeby ocenění Rodinný dům: typ B Konstrukce: zděná Podsklepení: nepodsklepená nebo podsklepená do poloviny 1.nadz. podlaží Typ střechy: se sklonitou střechou Podkroví: nemá podkroví Podlaží: se dvěma nadzemními podlažími Polohový koeficient: 1,050 Kód klasifikace CZ-CC: 1121 Budovy dvoubytové Kód standardní klasifikace produkce: domy rodinné dvoubytové a tříbytové Koeficient změny ceny stavby: 2,150 Koeficient prodejnosti: 1,321 (Rodinné domy) Podlaží: Název Zastavěná plocha I.NP 10,30 15,02+6,60 2,40+3,70 2,40 = 179,43 m 2 II.NP 10,30 15,02+6,60 2,40 = 170,55 m 2 I.PP 5,90 4,90 = 28,91 m 2 Součet: = 378,89 m 2 Obestavěný prostor (OP): Spodní stavba 5,90 4,90 2,20 = 63,60 m 3 Vrchní stavba 8,94 10,30 7,01+6,08 10,30 8,77+6,60 2,40 8,77+3, 70 2,40 4,00 = 1 369,14 m 3 Zastřešení 8,94 10,30 6,25 0,50+6,08 10,30 4,49 0,50+6,60 2, 40 2,62 0,50 = 449,10 m 3 Obestavěný prostor celkem: = 1 881,84 m 3 stránka č. 6 7 Vybavení: Název, popis Obj. podíl Hodnocení Podíl 1. Základy smíšené s izolací 7,10 % Standardní 2. Zdivo smíšené 22,30 % Podstandardní 3. Stropy systém Hurdis s rovným podhledem 8,40 % Standardní 4. Střecha vaznicová sedlová 5,20 % Standardní 5. Krytina eternitové šablony 3,20 % Standardní 6. Klempířské konstrukce pozinkované (žlaby, svody) 0,80 % Podstandardní 7. Vnitřní omítky vápenné hladké 6,20 % Standardní 8. Fasádní omítky vápenné hladké 3,10 % Standardní 9. Vnější obklady 0,40 % Nevyskytuje se 10. Vnitřní obklady keramické (kuchyně, koupelna, WC) 2,30 % Standardní 50 % Standardní 50 % 11. Schody betonové s povrchem Teraco a zábradlím 2,40 % Standardní 50 % dřevěné s dřevěnými stupni a zábradlím (na půdu) Standardní 50 % 12. Dveře dřevěné náplňové do ocelových zárubní 3,30 % Standardní 13. Okna dřevěná zdvojená 5,20 % Standardní 14. Podlahy obytných místností betonové,vlýsky, textilní krytiny 2,20 % Standardní 15. Podlahy ostatních místností betonové, keramická dlažba, PVC 1,10 % Standardní 16. Vytápění lokální (elektrické přímotopy) 4,40 % Podstandardní 50 % ústřední (plynový kotel) Standardní 50 % 17. Elektroinstalace 240V/400V 4,10 % Standardní 18. Bleskosvod 0,60 % Nevyskytuje se 19. Rozvod vody teplá i studená 3,00 % Standardní 20. Zdroj teplé vody průtokový elektrický ohřívač, plynová karma 1,80 % Podstandardní 21. Instalace plynu ano, zemní plyn 0,50 % Standardní 22. Kanalizace kompletní odkanalizování 2,80 % Standardní 23. Vybavení kuchyně kombinovaný sporák 0,50 % Standardní 24. Vnitřní vybavení vana, 2x umyvadlo 5,10 % Standardní 25. Záchod 3x splachovací WC 0,40 % Standardní 26. Ostatní 3,60 % Nevyskytuje se Výpočet koeficientu vybavení stavby K 4 : Základní koeficient K 4 : 1,0000 Úprava koeficientu K 4 : 2. Zdivo 0,54 22,30 % 0, Klempířské konstrukce 0,54 0,80 % 0, Vnější obklady 0,54 1,852 0,40 % 0, Vytápění 0,54 4,40 % 50 % 0, Bleskosvod 0,54 1,852 0,60 % 0, Zdroj teplé vody 0,54 1,80 % 0, Ostatní 0,54 1,852 3,60 % 0,0360 Hodnota koeficientu vybavení stavby K 4 : = 0,8077 stránka č. 7 8 Ocenění: Základní jednotková cena: 1 975, Kč/m 3 Koeficient vybavení stavby K 4 : 0,8077 Polohový koeficient K 5 : 1,0500 Koeficient změny cen staveb K i : 2,1500 Koeficient prodejnosti K p : 1,3210 Základní jednotková cena upravená: = 4 757,16 Kč/m 3 Základní cena upravená: 1 881,84 m ,16 Kč/m 3 = ,97 Kč Určení opotřebení analytickou metodou: Konstrukce: 1. Základy standardní 60,000 % 7,10 % / 0, ,274 % 2. Zdivo podstandardní 60,000 % 22,30 % 0,46 / 0, ,620 % 3. Stropy standardní Opotřebení: 50,000 % 50,000 % 8,40 % / 0, ,200 % 4. Střecha standardní 60,000 % 5,20 % / 0, ,863 % 5. Krytina standardní Opotřebení: 50,000 % 50,000 % 3,20 % / 0, ,981 % 6. Klempířské konstrukce podstandardní 60,000 % 0,80 % 0,46 / 0, ,273 % 7. Vnitřní omítky standardní Opotřebení: 50,000 % 50,000 % 6,20 % / 0, ,838 % 8. Fasádní omítky standardní Opotřebení: 50,000 % 50,000 % 3,10 % / 0, ,919 % 10. Vnitřní obklady standardní 50 % 16 / ( ) 100 = 53,333 % 53,333 % 2,30 % 50 % / 0, ,759 % 10. Vnitřní obklady standardní 50 % Opotřebení: 70,000 % 70,000 % 2,30 % 50 % / 0, ,997 % 11. Schody standardní 50 % 60,000 % 2,40 % 50 % / 0, ,891 % 11. Schody standardní 50 % 60,000 % 2,40 % 50 % / 0, ,891 % 12. Dveře standardní Opotřebení: 50,000 % stránka č. 8 9 50,000 % 3,30 % / 0, ,043 % 13. Okna standardní 60,000 % 5,20 % / 0, ,863 % 14. Podlahy obytných místností standardní Opotřebení: 50,000 % 50,000 % 2,20 % / 0, ,362 % 15. Podlahy ostatních místností standardní Opotřebení: 50,000 % 50,000 % 1,10 % / 0, ,681 % 16. Vytápění podstandardní 50 % Opotřebení: 50,000 % 50,000 % 4,40 % 50 % 0,46 / 0, ,626 % 16. Vytápění standardní 50 % 16 / ( ) 100 = 53,333 % 53,333 % 4,40 % 50 % / 0, ,453 % 17. Elektroinstalace standardní Opotřebení: 50,000 % 50,000 % 4,10 % / 0, ,538 % 19. Rozvod vody standardní 60,000 % 3,00 % / 0, ,229 % 20. Zdroj teplé vody podstandardní 60,000 % 1,80 % 0,46 / 0, ,615 % 21. Instalace plynu standardní 60,000 % 0,50 % / 0, ,371 % 22. Kanalizace standardní 60,000 % 2,80 % / 0, ,080 % 23. Vybavení kuchyně standardní 60,000 % 0,50 % / 0, ,371 % 24. Vnitřní vybavení standardní 60,000 % 5,10 % / 0, ,789 % 25. Záchod standardní 60,000 % 0,40 % / 0, ,297 % Opotřebení analytickou metodou celkem: = 55,824 % Odpočet opotřebení: ,97 Kč 55,824 % ,93 Kč Cena po odečtení opotřebení: = ,04 Kč Úprava ceny vlastnickým podílem Vlastnický podíl: 1 / 7 Cena po úpravě: = ,43 Kč Rodinný dům zjištěná cena: ,43 Kč stránka č. 9 10 2) Pozemky 2.a) Vyhláška 450/2012 Sb. 2.a.1) Pozemek 28 Základní cena za m 2 stavebního pozemku dle 28 odst. 1 činí 400, Kč. Cena je určena podle písm. i): okresní město. 28 odst. 2 Zastavěné plochy a nádvoří Určení koeficientů pro úpravu základní ceny za m 2 pozemku Úprava podle přílohy č. 21, tabulka č. 1: Výhodnost polohy na území obce z hlediska účelu užití stavby + 42 % 1,420 Úprava podle přílohy č. 21, tabulka č. 2: Možnost napojení na rozvod plynu + 10 % 1,100 Koeficient změny cen staveb K i : 2,150 Koeficient prodejnosti K p : (Rodinné domy) 1,321 Jednotková cena [Kč/m 2 ] Název Parc. č. Výměra [m 2 ] základní upravená Cena [Kč] Zastavěná plocha a , 1 774, ,01 nádvoří Úprava ceny vlastnickým podílem Vlastnický podíl: 1 / 7 Cena po úpravě: = ,57 Kč Pozemek zjištěná cena: ,57 Kč stránka č. 10 11 3) Věcná břemena 3.a) Cenový předpis 3.a.1) Věcné břemeno váznoucí na předmět ocenění 18 zákona č. 151/97 Sb. Jedná se o ocenění věcného břemene trpění odpadních vod z parc. 435 (dle PK 78/2), které bylo zřízeno listinou: Usnesení soudu číslo deníku 120/1926. Věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch: - Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, č.p. 225 a vázne na: - - Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Jedná se o ocenění věcného břemene Trpění odpadních vod z parc. 435 (dle PK 78/2), které bylo zřízeno listinou: Usnesení soudu číslo deníku 120/1926. Věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch: - Parcela: 435 a vázne na: - - Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Právo odpovídající věcnému břemenu se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny. Tento roční užitek se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Patří - li toto právo osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku. Nelze - li takovýto užitek zjistit ze smlouvy, příp. z jiných dokumentů, použije se simulovaný užitek ve výši obvyklé ceny. V tomto konkrétním případě nelze stanovit roční užitek z věcného břemene, proto je věcné břemeno oceněno paušálně dle odstavce 5, 18, zákona 151/1997Sb. Podle 18, odst. 5 se věcné břemeno ocení jednotně částkou: , Kč Zjištěná hodnota: = , Kč Úprava ceny vlastnickým podílem Vlastnický podíl: 1 / 7 Cena po úpravě: = 1 428,57 Kč Věcné břemeno jako závada na nemovitosti povinného 1 Hodnota věcného břemene: = 1 428,57 Kč stránka č. 11 12 4) Ocenění porovnávací metodou Problematika Porovnávací hodnoty nemovitostí je v současné době nejlépe uceleně popsána v publikaci Porovnávací hodnota nemovitostí vydaná nakladatelstvím EKOPRESS autor Zbyněk Zazvonil. Výběr porovnatelných vzorků: V našem konkrétním případě je použito realitní inzerce na internetu, která má již dnes řadu nástrojů, pomocí nichž lze velmi dobře sledovat změny nabídkových cen po dobu jejich prezentace. Jednak na většině serverech je uváděno datum uvedení do prodeje, novinky bývají zvýrazňovány, často je upozorňováno na postupné slevy, jsou avizovány exkluzivity od totožných inzercí ve více kancelářích. Je nutno počítat i s tím, že sleva je sjednána až při vlastním prodeji, takže konečný výsledek v inzerci není podchycen. Protože však tyto cenové změny jsou co do místa i času proměnlivé, měl by odhadce využívat internetových možností k sledování vztahu mezi nabídkovými a skutečně dosahovanými cenami a použije-li jako vzorek nabízenou nemovitost, pak musí při adjustaci případný rozdíl přiměřeně uplatnit, přičemž v úvahu přichází pouze snížení ceny vzorku. Při výběru vzorků pro porovnání je potřeba vymezit tržní segmentu trhu což by mělo zajistit, aby nemovitosti byly podobné především v následujících charakteristikách: - ve velikosti sídla a významu polohy pro účastníky trhu (samota, vesnice, spádové sídlo, předměstí, město, centrum, region, příhraničí, vnitrozemí, městské aglomerace, apod.), - typu nemovitostí zejména ve vazbě na účelovou vhodnost použití jednotlivými účastníky trhu (bydlení, administrativa, služby, rekreace, výroba, speciální zaměření apod.), - velikosti ve vazbě na přiměřenost potřeb co do rozsahu využití účastníky trhu (např. jednobytové, vícebytové, kombinované s provozními prostory, vhodné pro drobné živnosti, pro větší společnosti apod.), - stavu ve vazbě na operativní možnosti využití účastníky trhu (okamžitě či podmíněně využitelné, volné, obsazené, s omezeným využitím, s možností dalšího rozvoje, variabilní apod.), - kvality ve vazbě na způsob provedení, vybavenost, komfort a komplexnost ve vztahu k představám jednotlivých účastníků trhu (např. podřadné, běžné kvality, exkluzivní, zcela jedinečné), - rozsahu působnosti na trhu ve vztahu k okruhu potenciálních poptávajících (lokální, regionální, celostátní, nadnárodní), - řadové kategorizaci hodnoty ve vztahu k rozpočtovým omezením poptávajících a představám nabízejících (například 1 mil. Kč, do 3 mil. Kč, do 10 mil Kč atd) 1) RD Kutná Hora - Vnitřní Město, okres Kutná Hora Dům je více než 100 let starý. Skládá se z komerčních prostorů cca 150 m 2, které jsou v přízemí domu, je zde zavedena herna, cafe - bar. Provozovna má svůj vlastní vchod. V prvním patře nám dům nabízí dva byty. Jeden prostor je dispozičně řešený jako 2 + kk, je zde připravená část na vybudování koupelny s toaletou. Jinak je byt v původním stavu, s krásným výhledem na jednu z památek Kutné Hory, a to Kamenný dům. Druhý byt je dispozičně řešeny jako se vstupem na pavlač. Ta je situována do dvora domu. Topení v bytě je řešeno kamny - WAF, kuchyňská linka je původní, s plynovým sporákem a elektrickou troubou. Pavlač spojuje oba byty v jeden celek. Oba byty jsou velmi prostorné a vzdušné. Ze společné chodby je vstup na půdu, která nabízí novým majitelům možnost vybudovat další obytné prostory. Celý dům je v původním stavu, dobře udržovaný. Krytina na střeše je eternit a břidlice. Dům je napojen na kanalizaci, je zde obecní voda, plyn je přiveden do domu. Nabídková CENA: ,- Kč stránka č. 12 13 2) RD Kutná Hora, okres Kutná Hora Jedná se o jednopodlažní dům na pozemku 311 m2 o užitné ploše 449 m2. Tento dům je možné využívat jak k bydlení, tak i k podnikání, vzhledem k jeho umístění v centru města. Velikou výhodou je zahrádka za domem, na kterou je možný vjezd z boční ulice, výhled z oken v 1.NP do parčíku před domem a krásný prostorný sklep, ve kterém je možné vybudovat příjemnou vinárnu. Nemovitost je napojena na elektřinu a nově je připojena na obecní kanalizaci a vodovod Nabídková CENA: ,- Kč 3) RD Kutná Hora - Vnitřní Město, okres Kutná Hora Rohový RD 7+1 v historickém centru města Kutná Hora. Jedná se o nepodsklepenou cihlovou stavbu s dřevěnými okny a valbovou střechou krytou eternitem, zastavěná plocha činí 199 m 2, obytná je cca 200 m 2. Dům je ve velmi dobrém stavu. V přízemí se nachází zádveří, chodba, schodiště, kuchyň s jídelnou, obývací pokoj, ložnice, dva pokoje, koupelna s vanou a toaleta. V mezipatře je vstup na terasu a zahradu. V patře jsou tři pokoje, chodba, koupelna, toaleta, balkon a půdní prostor. O vytápění se stará plynový kotel s rozvody ústředního topení. Voda je k dispozici obecní, odpady jsou svedeny do kanalizace. K domu náleží pěkná udržovaná zahrada o rozloze 53 m 2. Celá nemovitost je oplocena. Nabídková CENA: ,- Kč Jednotky porovnání, porovnání nemovitosti jako celku: Jednotky porovnání jsou veličiny, jejichž prostřednictvím se porovnávání provádí. Ve většině případů jsou známé ceny vzorků vyjádřeny jako dosažené, dohodnuté či navrhované finanční částky za porovnávané nemovitosti jako za celky, tedy ve formě Kč/ks. Protože i hledaná porovnávací hodnota posuzovaných nemovitostí je požadována jako cena za celek, je nejjednodušším řešením za jednotku porovnání zvolit právě Kč/celek, resp. Kč/ks, a případné cenové úpravy vzhledem k jednotlivým rozdílnostem, eventuálně kvalitativní hierarchické uspořádání vzorků, provádět v těchto jednotkách. Výhody tohoto způsobu spočívají v jeho transparentnostech, jednoduchosti a snadné srozumitelnosti pro všechny účastníky trhu. Kvantitativní porovnávací analýza: Pro kvantitativní porovnávací analýzu je typické, že jednotlivé diference mezi vybranými vzorky a oceňovaným subjektem se snaží kvantifikovat, resp. shledané rozdíly se pokouší ocenit, najít směr jejich předpokládané kontribuce a následně je využít pro cenové úpravy ve formě srážek a přirážek s cílem, aby takto upravený výsledek reflektoval zatím neznámou porovnávací hodnotu oceňovaného subjektu. Za upravovaný základ jsou zvoleny známé ceny vzorků, a úpravy mají relativní formu ve vztahu ke zvolenému základu. Tyto cenové úpravy lze charakterizovat jako vzájemné přizpůsobování cen, jejich vyrovnávání, seřizování či vylaďování, proto v odborné literatuře je pro tento proces obvykle používán termín adjustace (adjustment) Adjustace je založena na následujících předpokladech: - jsou-li porovnávané nemovitosti, u nichž je prodejní cena známa, horší než nemovitosti oceňované, lze předpokládat, že oceňované nemovitosti mají vyšší cenu než nemovitosti porovnávané (než vzorek) - jsou-li porovnávané nemovitosti, u nichž je prodejní cena známa, lepší než nemovitosti oceňované, lze předpokládat, že oceňované nemovitosti mají nižší cenu než nemovitosti porovnávané (než vzorek) stránka č. 13 14 Kladné stránky oceňovaných nemovitostí: - dopravní dostupnost obce je zajištěna autobusovou i vlakovou dopravou, MHD - dobrá docházková vzdálenost k objektům občanské vybavenosti - možnost napojení na kompletní IS - kompletní občanská vybavenost města - možnost rozšíření obytných prostor do podkroví Záporné stránky oceňovaných nemovitostí: - omezené parkovací možnosti v místě - údržba objektu na horší úrovni - celková stagnace realitního trhu v tomto segmentu Po nemovitostech uvedeného typu, t.j. rodinný dům, uvedené velikosti, vybavení, resp. zjištěnému technickému stavu, v dané lokalitě, a u srovnatelných nemovitostí je poptávka v souladu s nabídkou. Proto s přihlédnutím k umístění nemovitosti, jejímu technickému stavu, vybavení a způsobu využití jsme názoru, že předmět ocenění (jako celek) je obchodovatelný. Seznam porovnávaných objektů: RD Kutná Hora - Vnitřní Město, okres Kutná Hora Výchozí cena (VC): , Kč Množství (M): 1,00 celek K polohy : 1,00 K vybavení : 1,00 K objektivizační : 1,05 K konstrukce : 1,00 K pozemku : 1,00 K technického stavu : 0,95 Jednotková cena (JC): ,56 Kč Váha (V): 1,0 RD Kutná Hora, okres Kutná Hora Výchozí cena (VC): , Kč Množství (M): 1,00 celek K polohy : 1,00 K vybavení : 1,00 K objektivizační : 1,05 K konstrukce : 1,00 K pozemku : 1,05 K technického stavu : 0,85 Jednotková cena (JC): ,32 Kč Váha (V): 1,0 stránka č. 14 15 RD Kutná Hora - Vnitřní Město, okres Kutná Hora Výchozí cena (VC): , Kč Množství (M): 1,00 celek K polohy : 1,00 K vybavení : 1,00 K objektivizační : 1,05 K konstrukce : 1,00 K pozemku : 1,00 K technického stavu : 1,00 Jednotková cena (JC): ,71 Kč Váha (V): 1,0 kde JC = (VC / M) / (K polohy K vybavení K objektivizační K konstrukce K pozemku K technického stavu ) Minimální jednotková cena za celek: Průměrná jednotková cena za celek ( (JC V) / V): Maximální jednotková cena za celek: ,56 Kč ,20 Kč ,71 Kč Stanovení porovnávací hodnoty: Stanovená jednotková cena za celek: , Kč Množství: 1,00 celek Porovnávací hodnota: = , Kč Úprava ceny vlastnickým podílem Vlastnický podíl: 1 / 7 Cena po úpravě: = , Kč Úprava ceny koeficientem: Výslednou porovnávací hodnotu nejvíce ovlivňuje fakt, že se jedná o ocenění ideálního spoluvlastnického podílu 1/7 k výše uvedeným nemovitostem. V našich podmínkách trhu neexistuje žádná poptávka po takovýchto částech nemovitostí. Ideální spoluvlastnické podíly jsou zpravidla odkupovány ostatními spoluvlastníky, případně jsou kupovány se spekulativním záměrem. S ohledem na tyto skutečnosti nelze výslednou cenu stanovit jako součin spoluvlastnického podílu s cenou celku, ale je nutné ji dále redukovat. V našem konkrétním případě volíme redukci o výše uvedeného spoluvlastnického podílu o 20%. vliv spoluvlastnictví 0,800 Cena po úpravě: = , Kč Výsledná porovnávací hodnota (bez zohlednění váznoucích práv a závad): Výsledná porovnávací hodnota (zaokrouhleno): , Kč , Kč stránka č. 15 16 C. REKAPITULACE Obvyklá cena (tržní, obecná) - je to cena aktuálního trhu, cena zpeněžitelná tzn. Cena, za kterou lze věc v daném místě a čase prodat nebo koupit. Jedná se o krátkodobou platnost obvyklé ceny v závislosti na podmínkách vně i uvnitř oceňovaného systému. Je dána konkrétním vztahem nabídky a poptávky. Odhad tržní hodnoty je proveden na základě odborného posouzení zjištěných hodnot. Při tomto posouzení jsou zohledněny všechny rozhodující faktory, vztahující se k dané nemovitosti, které nemohou být postiženy matematickým výpočtem, které však mohou rozhodující měrou ovlivnit hodnotu majetku. Největší důraz je přitom kladen na současný stav trhu s nemovitostmi ve vztahu nabídky a poptávky s předpokládaným výhledem na několik roků, dále na vnější i vnitřní vlivy, tj. např. technický stav, fyzické opotřebení, morální opotřebení, umístění lokality, občanská vybavenost, demografické podmínky, stabilita území ve vztahu k územnímu plánu, životní prostředí, atd. Z hlediska segmentu trhu k datu ocenění je obecně poptávka po obdobných nemovitostech menší než nabídka. Četnost realizovaných obchodů je na minimální úrovni. V obdobných lokalitách je na trhu poměrně omezená nabídka obdobných nemovitostí. Z hlediska lukrativnosti polohy se jedná o polohu průměrnou. Z hlediska obchodovatelnosti lze předmět ocenění považovat za obtížně obchodovatelný. Situaci na trhu s nemovitostmi nejlépe vystihuje hodnota stanovená metodou porovnávací, a proto v případě odhadu obvyklé hodnoty předmětu ocenění tuto považujeme za obvyklou. REKAPITULACE Ceny podle cenového předpisu Cena objektů Cena pozemků Cena věcných břemen Celková cena podle cenového předpisu Cena zjištěná porovnávacím způsobem (bez zohlednění váznoucích práv a závad) Ostatní movité věci Věcné břemeno váznoucí na předmět ocenění (zaokrouhleno) , Kč , Kč 1 430, Kč , Kč , Kč 0, Kč , Kč stránka č. 16 17 Obvyklá (obecná, tržní) cena předmětu ocenění podle odborného odhadu činí , Kč (Obvyklá hodnota, bez zohlednění váznoucích práv a závad) Cena slovy: čtyřistapadesáttisíc Kč Obvyklá (obecná, tržní) cena předmětu ocenění podle odborného odhadu činí ,-Kč (Obvyklá hodnota, se zohledněním váznoucích práv a závad) Cena slovy: čtyřistačtyřicetosmtisícpětsetsedmdesát Kč Zpracovatelé posudku: Osoba oprávněná podávat vysvětlení: Ing. Tomáš Vingrálek Ing. Štěpán Orálek Ing. Radek Mikuláš Ondřej Mlčoch Ing. Tomáš Vingrálek V Přerově, dne Oceňovací a znalecká kancelář s.r.o. znalecký ústav... Ing. Tomáš Vingrálek jednatel stránka č. 17 18 D. ZNALECKÁ DOLOŽKA Znalecký posudek je podán znaleckým ústavem, zapsaným dle ustanovení 21, odst. 3 zákona 36/1967., o znalcích a tlumočnících a ustanovení 6 odst.1 vyhlášky č. 37/1967 Sb., pod č.j.: 264/2008-OD-ZN/5 do prvního oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro: ceny a odhady nemovitostí, ceny a odhady věcí movitých - spotřební elektroniky, výpočetní a kancelářské techniky, nábytku, vybavení a zařízení domácnosti, oceňování strojů a zařízení, oceňování vozidel, zemědělské a manipulační techniky, ceny a odhady podniků a jeho částí, a to zejména: ceny a odhady finančního majetku, ceny a odhady nehmotného majetku a majetkových práv, ceny a odhady pohledávek a závazků, ceny a odhady hodnoty obchodních podílů a cenných papírů, ceny a odhady fůzí a akvizic, ceny a odhady podnikových investic. Znalecký posudek byl zapsán pod poř. č /2013 samostatné evidence znaleckého ústavu.... Oceňovací a znalecká kancelář s.r.o. znalecký ústav sídlo: Václavské náměstí 832/19, Praha kancelář: Sušilova 1938/26, Přerov stránka č. 18 21 A B B1 C Okres: Nemovitosti Pozemky Parcela VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :35:02 CZ0205 Kutná Hora Vlastník, jiný oprávněný Jiná práva Výměra[m2] Omezení vlastnického práva Obec: Vlastnické právo Muchová Marie, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora Zahradník Václav, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora Zahradníková Iveta, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Králové Typ vztahu Oprávnění pro o Listina Usnesení soudu číslo deníku 120/ Kutná Hora Identifikátor / / / / /0854 Druh pozemku Způsob využití Způsob ochrany Povinnost k Věcné břemeno (podle listiny) Trpění odpadních vod z parc. 435 (dle PK 78/2) Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, č.p. 225 Listina Usnesení soudu číslo deníku 120/1926 POLVZ:24/1977 o Věcné břemeno (podle listiny) Trpění odpadních vod z parc. 435 (dle PK 78/2) Parcela: 435 o Vyhotoveno bezúplatně dálkovým přístupem pro účel: Provedení exekuce, č.j.: 18279/13 pro Soudní exekutor Vrána Tomáš, JUDr. Kat.území: Kutná Hora List vlastnictví: Bez zápisu Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti V kat. území jsou pozemky vedeny v jedné číselné řadě zastavěná plocha a nádvoří Stavby Typ stavby Část obce, č. budovy Kutná Hora-Vnitřní Město, Způsob využití Způsob ochrany POLVZ:24/1977 Na parcele bydlení památkově chráněné území 434 Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z / Z / Podíl památkově chráněné území Z / Z / Z / Z / Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Králové, RČ/IČO: /0854 Z-7940/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-7940/ Nemovitosti jsou v územním obvodu, ve kterém vykonává státní správu katastru nemovitostí ČR Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, kód: 205. strana 1 1/7 3/7 1/7 1/7 1/7 22 Okres: Typ vztahu Oprávnění pro VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :35:02 Vyhotoveno bezúplatně dálkovým přístupem pro účel: Provedení exekuce, č.j.: 18279/13 pro Soudní exekutor Vrána Tomáš, JUDr. CZ0205 Kutná Hora Povinnost k Obec: Kat.území: Kutná Hora List vlastnictví: Kutná Hora V kat. území jsou pozemky vedeny v jedné číselné řadě Listina Exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorský úřad Břeclav 123 EX- 2593/ ze dne Z-7940/ o Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti Lagronová Růžena, Střelecká 574/13, Hradec Králové, RČ/IČO: /347 Z-7940/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-7940/ Listina Exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorský úřad Břeclav 123 EX- 2593/ ze dne Z-7940/ o Nařízení exekuce Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora- Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0846 Z-10600/ Listina Usnesení soudu o nařízení exekuce Okresní soud v Kutné Hoře 83 EXE-776/ ze dne Právní moc ke dni ; uloženo na prac. Kutná Hora Z-10600/ o Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora- Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0846 Z-10811/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-10811/ Listina Exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorský úřad Svitavy 111 EX- 7674/ ze dne Právní moc ke dni Z-10811/ o Nařízení exekuce Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora- Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0846 Z-14407/ Listina Usnesení soudu o nařízení exekuce Okresní soud v Kutné Hoře 84 EXE-1292/ ze dne ; uloženo na prac. Kutná Hora Z-14407/ o Nařízení exekuce Listina Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora- Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0846 Z-15248/ Usnesení soudu o nařízení exekuce Okresní soud v Kutné Hoře 84 EXE-1292/ Nemovitosti jsou v územním obvodu, ve kterém vykonává státní správu katastru nemovitostí ČR Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, kód: 205. strana 2 23 Okres: Typ vztahu Oprávnění pro VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :35:02 Vyhotoveno bezúplatně dálkovým přístupem pro účel: Provedení exekuce, č.j.: 18279/13 pro Soudní exekutor Vrána Tomáš, JUDr. CZ0205 Kutná Hora Povinnost k ze dne ; uloženo na prac. Kutná Hora o Zástavní právo exekutorské ke spoluvlastnickému podílu 1/7 ESSOX s.r.o., Senovážné nám. 231/7, České Budějovice 6, České Budějovice, RČ/IČO: Obec: Kat.území: Kutná Hora List vlastnictví: Kutná Hora V kat. území jsou pozemky vedeny v jedné číselné řadě Z-15248/ Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora- Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0846 Z-16069/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-16069/ Listina Exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorský úřad Prachatice 040 EX-9648/ ze dne Právní moc ke dni Z-16069/ o Nařízení exekuce Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Králové, RČ/IČO: /0854 Z-753/ Listina Usnesení soudu o nařízení exekuce Okresní soud v Kutné Hoře 82 EXE-866/ ze dne ; uloženo na prac. Kutná Hora Z-753/ o Nařízení exekuce pověřený soudní exekutor JUDr. Marcel Smékal Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Králové, RČ/IČO: /0854 Z-1891/ Listina Usnesení soudu o nařízení exekuce 37EXE-2131/ ze dne ; uloženo na prac. Hradec Králové Z-1891/ o Zástavní právo exekutorské ke spoluvlastnickému podílu 1/7 Vodafone Czech Republic a.s., Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Vinohradská 3217/167, Strašnice, Králové, RČ/IČO: / Praha 10, RČ/IČO: Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-1433/ Z-1433/ Listina Exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorský úřad Praha-východ 081 EX-38162/ Mna ze dne /-020 Z-1433/ o Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti spoluvlastnického podílu 1/7 Zahradníková Iveta, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0831 Z-1467/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-1467/ Nemovitosti jsou v územním obvodu, ve kterém vykonává státní správu katastru nemovitostí ČR Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, kód: 205. strana 3 24 Okres: Typ vztahu Oprávnění pro VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :35:02 Vyhotoveno bezúplatně dálkovým přístupem pro účel: Provedení exekuce, č.j.: 18279/13 pro Soudní exekutor Vrána Tomáš, JUDr. CZ0205 Kutná Hora Povinnost k Obec: Kat.území: Kutná Hora List vlastnictví: Kutná Hora V kat. území jsou pozemky vedeny v jedné číselné řadě Listina Exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorský úřad Praha EX- 1156/ ze dne Z-1467/ o Zahájení exekuce Pověřený soudní exekutor:judr.milan Suchánek, Pod Pekárnami 245/10, Praha 9, Praha 9 Zahradníková Iveta, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0831 Z-9810/ Listina Vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce 085Ex 1156/13-9 k 82EXE-144/ Okresní soud v Kutné Hoře ze dne ; uloženo na prac. Praha Z-9810/ o Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti spoluvlastnického podílu 1/7 Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Králové, RČ/IČO: /0854 Z-2645/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-2645/ Listina Exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorský úřad Praha-východ 081 EX / Mna ze dne Z-2645/ o Zahájení exekuce pověřený soudní exekutor:judr.ivo Luhan, Karlovo nám.17, Praha 2, Praha 2 Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Králové, RČ/IČO: /0854 Z-25408/ Listina Vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce 099 Ex 1137/13-11 k 31 EXE- 715/ Okresní soud v Hradci Králové ze dne ; uloženo na prac. Praha Z-25408/ o Zástavní právo exekutorské ke spoluvlastnickému podílu 1/7, jistina ve výši ,53 Kč Východočeská plynárenská, a.s., Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Limuzská 3135/12, Strašnice, Králové, RČ/IČO: /0854 Praha 10, RČ/IČO: Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-3775/ Z-3775/ Listina Exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorský úřad Praha EX-1137/ ze dne Z-3775/ o Dražební vyhláška spoluvlastnického podílu 1/7 Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora- Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0846 Nemovitosti jsou v územním obvodu, ve kterém vykonává státní správu katastru nemovitostí ČR Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, kód: 205. strana 4 25 Okres: Typ vztahu Oprávnění pro VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :35:02 Vyhotoveno bezúplatně dálkovým přístupem pro účel: Provedení exekuce, č.j.: 18279/13 pro Soudní exekutor Vrána Tomáš, JUDr. CZ0205 Kutná Hora Povinnost k Obec: Kat.území: Kutná Hora List vlastnictví: Kutná Hora V kat. území jsou pozemky vedeny v jedné číselné řadě Z-4862/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-4862/ Listina Usnesení soudního exekutora o nařízení dražebního jednání Exekutorský úřad Svitavy 111 Ex-7674/ ze dne Z-4862/ o Zahájení exekuce pověřený soudní exekutor: JUDr. Tomáš Vrána, Komenského 1294/38, Přerov Muchová Marie, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0068 Z-7599/ Listina Vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce Exekutor.úřad Přerov 103 Ex / ze dne ; uloženo na prac. Přerov Z-7599/ o Zástavní právo exekutorské pohledávka ve výši ,- Kč s příslušenstvím, ke spoluvlastnickému podílu 1/7 Československá obchodní banka, a. Muchová Marie, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní s., Radlická 333/150, Radlice, Město, Kutná Hora, RČ/IČO: / Praha 5, RČ/IČO: Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-5279/ Z-5279/ Listina Exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorský úřad Přerov 103 Ex-18279/ ze dne Z-5279/ o Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti spoluvlastnického podílu 1/7 Muchová Marie, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0068 Z-5468/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-5468/ Listina Exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorský úřad Přerov 103 EX / ze dne Z-5468/ o Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti spoluvlastnického podílu 1/7 Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora- Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0846 Z-11166/ Stavba: Kutná Hora-Vnitřní Město, Z-11166/ Listina Exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorský úřad Břeclav 123 EX- 2050/ ze dne Z-11166/ o Zahájení exekuce Nemovitosti jsou v územním obvodu, ve kterém vykonává státní správu katastru nemovitostí ČR Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, kód: 205. strana 5 26 D Okres: Typ vztahu Oprávnění pro Jiné zápisy VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :35:02 Vyhotoveno bezúplatně dálkovým přístupem pro účel: Provedení exekuce, č.j.: 18279/13 pro Soudní exekutor Vrána Tomáš, JUDr. CZ0205 Kutná Hora Povinnost k Obec: Kat.území: Kutná Hora List vlastnictví: Kutná Hora V kat. území jsou pozemky vedeny v jedné číselné řadě pověřený soudní exekutor: Mgr. Libor Cink, nám. T. G. Masaryka 17, Břeclav Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora- Vnitřní Město, Kutná Hora, RČ/IČO: /0846 Z-9506/ Listina Vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce 123 EX-2050/ ze dne ; uloženo na prac. Břeclav Z-9506/ Typ vztahu Vztah pro o Změna výměr obnovou operátu Vztah k Z-3542/ E Nabývací tituly a jiné podklady zápisu Listina o Usnesení soudu o schválení dědické dohody Okresní soud v Kutné Hoře 22 D-197/ ze dne Právní moc ke dni Z-16797/ Pro: Zahradník Václav, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora Muchová Marie, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora Zahradníková Tereza, Nerudova 939/16, Hradec Králové Zahradníková Iveta, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora Zahradníková Kristýna, Husova 128/55, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora RČ/IČO: / / / / /0846 F Vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám - Bez zápisu Nemovitosti jsou v územním obvodu, ve kterém vykonává státní správu katastru nemovitostí ČR: Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, kód: 205. Vyhotovil: Český úřad zeměměřický a katastrální - SCD Vyhotoveno: :51:46 Nemovitosti jsou v územním obvodu, ve kterém vykonává státní správu katastru nemovitostí ČR Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, kód: 205. strana 6

http://kraken.slv.cz/UOHSS071/2001

UOHS S071/2001 Rozhodnutí: OF/S071/01 Instance I. Věc Spojení podniků-Tecumseh Products Company a MOTOCO a.s., Účastníci MOTOCO a.s., Křižíkova 1, České Budějovice Tecumseh Products Company, 100 East Patterson Street, Tecumseh, Michigan, USA Datum nabytí právní moci 31. 8. 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 71/01-OF, zahájeném dne 3.srpna 2001 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na návrh účastníka řízení, jímž je společnost Tecumseh Products Company, se sídlem 100 East Patterson Street, Tecumseh, Michigan, USA, zastoupená na základě plné moci ze dne 10.7.2001 Mgr. Vladimírou Hájkovou, advokátní koncipientkou Lovells Association, se sídlem Slovanský dům, Na Příkopě 22, 110 00 Praha 1, ve věci povolení spojení podniků ve smyslu § 13 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vydává toto Spojení podniků, ke kterému došlo ve smyslu § 12 odst. 3 písm a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže na základě Smlouvy o převodu akcií ze dne 10. května 2001, v jejímž důsledku získala společnost Tecumseh Products Company, se sídlem 100 East Patterson Street, Tecumseh, Michigan, USA přímou kontrolu nad společností MOTOCO a.s., se sídlem Křižíkova 1, České Budějovice, IČ 26016966, se dle § 16 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zahájil dne 3. srpna 2001 na návrh společnosti Tecumseh Products Company, se sídlem 100 East Patterson Street, Tecumseh, Michigan, USA (dále jen "Tecumseh"), zastoupené Mgr. Vladimírou Hájkovou, advokátní koncipientkou Lovells Association, se sídlem Slovanský dům, Na Příkopě 22, 110 00 Praha 1, správní řízení ve věci udělení povolení ke spojení podniků Tecumseh a MOTOCO a.s., se sídlem Křižíkova 1, České Budějovice, IČ 26016966 (dále jen "MOTOCO"), ve smyslu § 15 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen "zákon"). Podle § 15 odst. 2 zákona má v případě spojení získáním kontroly nad jiným podnikem, o které se v daném případě jedná, povinnost podat návrh na povolení spojení soutěžitel, který má získat možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiný podnik. Tímto soutěžitelem je společnost Tecumseh, která je také ve smyslu § 21 zákona účastníkem daného správního řízení. Dne 17. října 2000 uzavřely společnosti M.I.C.B. (majoritní akcionář MOTOR JIKOV), MOTOR JIKOV a.s., MOTOCO a Tecumseh Rámcovou smlouvu, ve znění Prvního dodatku ze dne 10.5.2001 (dále jen "Rámcová smlouva"). V Rámcové smlouvě se strany dohodly, že část společnosti MOTOR JIKOV zabývající se výrobou motocyklových karburátorů a benzínových stacionárních motorů (dále jen "Divize 1") bude převedena formou nepeněžitého vkladu do společnosti MOTOCO. Dále bylo dohodnuto, že MOTOR JIKOV a MOTOCO umožní společnosti Tecumseh přístup ke všem pracovníkům, majetku, smlouvám, knihám a záznamům a jiným údajům týkajícím se Divize 1, aby Tecumseh mohl prověřit její stav. Rámcová smlouva dále předpokládala, že pokud Tecumseh bude spokojen s výsledky prověrky stavu Divize 1 a budou splněny odkládací podmínky, dojde k uzavření komplexu smluv, na jejichž základě Tecumseh získá kontrolu nad MOTOCO. Vzhledem k tomu, že uvedené odkládací podmínky byly splněny, byla dne 10. května 2001 uzavřena Smlouva o převodu akcií, a to mezi společností Tecumseh jako kupujícím a společností MOTOR JIKOV a.s., se sídlem Kněžodvorská 26, České Budějovice, vlastníkem 100 % akcií společnosti MOTOCO, jako prodávajícím, na jejímž základě Tecumseh nabyl 95,1 % akcií společnosti MOTOCO a získal tak nad touto společností přímou kontrolu. Současně byla téhož dne uzavřena Opční smlouva zakládající předkupní právo společnosti Tecumseh ke zbývajícím 4,9 % akcií. Po dokončení transakce bude 95,1 % akcií společnosti MOTOCO držet Tecumseh a zbývajících 4,9 % akcií bude nadále držet MOTOR JIKOV a.s. s tím, že k těmto akciím má předkupní právo Tecumseh. Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla uveřejněna v Obchodním věstníku č. 33/01 ze dne 15. srpna 2001. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení podniků neobdržel. Tato společnost byla založena v roce 1930 ve státě Michigan, USA. V současné době patří mezi přední světové výrobce hermetických kompresorů pro klimatizaci a chladničky, čerpadel, benzínových stacionárních motorů a hnacích ústrojí pro malou zemědělskou mechanizaci. Majoritní počet hlasovacích práv ve společnosti Tecumseh drží prostřednictvím různých svěřeneckých fondů členové rodiny Herrickových a Herrick Foundation, což je dobročinná organizace založená rodinou Herrickových. Společnost Tecumseh má kromě výrobního závodu v USA také pobočky v Jižní Americe, Evropě a Indii. Tecumseh ani žádný z jeho akcionářů nemá v České republice majetkovou účast v žádném podnikatelském subjektu. Na trh ČR dodává ze svých poboček ve Francii a v Itálii malé benzínové motory pro zahradní sekačky a kompresory. Společnost MOTOCO a.s., IČO 26016966 byla zapsána do obchodního rejstříku dne 2.listopadu 1999, výrobní činnost ale začala vyvíjet až od 1. září 2000m, kdy do MOTOCO byla vložena Divize 1 společnosti MOTOR JIKOV, a.s. MOTOCO tedy převzala výrobu malých benzínových motorů a motocyklových motorů, karburátorů do benzínových motorů a do motocyklů, které dodává na trh ČR a významnou část své produkce rovněž exportuje. MOTOCO je jediným tuzemským výrobcem uvedených výrobků, zbývající část tuzemské spotřeby pokrývá dovoz. Jediným akcionářem společnosti MOTOCO byla do podpisu Smlouvy o převodu akcií společnost MOTOR JIKOV, a.s., IČO 00211241 (dále jen "MOTOR JIKOV"). Tato společnost se zabývá výrobou různých dílů pro automobilový průmysl, zejména karburátorů pro automobily a součástí pro airbagy. Vedle toho vyrábí malou zemědělskou mechanizaci, zejména rotační sekačky na trávu s různými aplikacemi (žací nástavec, obraceč apod.). Společnost Tecumseh do České republiky dodává kompresory a benzínové stacionární motory. Uvedené výrobky jsou do ČR dováženy z evropských poboček Tecumseh-benzínové stacionární motory z pobočky v Turíně (Itálie) a kompresory z pobočky v Lyonu (Francie). Společnost MOTOCO je jediným tuzemským výrobcem benzínových stacionárních motorů, karburátorů pro benzínové stacionární motory a motocyklových karburátorů. Rovněž se zabývá výrobou motorů pro motocykly. Charakteristika jednotlivých výrobků: Kompresorové výrobky zahrnují širokou škálu kompresorů pro klimatizace a chladničky, a také kondenzační chladící jednotky, od modelů s malým výkonem používaných v malých chladničkách a odvlhčovacích zařízeních, až po velké kompresory užívané ve standardních aplikacích pro klimatizaci. Společnost Tecumseh vyrábí kompresory ve čtyřech kategoriích-(i) pro domácí chladničky a mrazničky; (ii) pro pokojové klimatizační jednotky; (iii) komerční a centrální klimatizační jednotky v domácnostech; (iv) komerční chladící aplikace. Jednotlivé typy kompresorů nelze vzájemně zaměnit, neboť se odlišují výkonností, a z toho důvodu by jejich záměna nebyla efektivní, případně ani technicky možná. Ze spojovaných subjektů dodává do ČR kompresory pouze společnost Tecumseh, a to pouze v malém množství-cca do 100 kusů ročně. Jedná se o kompresory užívané v komerčních aplikacích (chladící a mrazící zařízení v supermarketech, centrální klimatizační jednotky). Benzínové stacionární motory Benzínové stacionární motory jsou jedním z typů benzínových motorů. Kromě stacionárních motorů existují benzínové motory pro dopravní prostředky (automobilové, motocyklové, lodní, letecké). Motory pro dopravní prostředky a motory stacionární mají odlišnou konstrukci a fungují na rozdílném principu. Z toho důvodu je nelze vzájemně zaměnit. Benzínové stacionární motory lze využít jako pohonnou jednotku do malé zahradní techniky (rotační sekačky, kultivátory, malotraktory s příslušenstvím) a parkové mechanizace (travní traktory, sněžné frézy, sběrače listí), dále do malé stavební techniky (řezačky asfaltu, malá manipulační technika), do přenosných elektrocentrál, pro drobné dopravní prostředky (tříkolky, miniauta) atd. Tento typ motorů není v žádném případě vhodný pro pohon větších dopravních prostředků, kde je součástí motoru převodovka a svým charakterem není tento motor stavěný na velmi rychlé změny otáček tak, jako požaduje použití v dopravních prostředcích. Benzínové stacionární motory dodávají na český trh oba spojované subjekty. Karburátory pro benzínové stacionární motory Podle účelu použití lze rozlišit tři základní druhy karburátorů-karburátory motocyklové, karburátory automobilové a karburátory pro stacionární motory. Jednotlivé typy přitom nelze vzájemně zaměnit. Dle konstrukce se karburátory dělí na bezplovákové a plovákové a dále na šoupátkové a klapkové. Bezplovákový karburátor umožňuje práci se zařízením v jakýchkoli polohách, používá se pro drobné nesené nářadí (motorová pila, křovinořez), zařízení opatřené plovákovým karburátorem lze oproti tomu používat pouze v určitých polohách (ideální je vertikální poloha). Ze spojovaných subjektů dodává na český trh karburátory pouze společnost MOTOCO. Jedná se jednak o karburátory pro stacionární motory (klapkové), jednak o motocyklové karburátory. Karburátory pro benzínové stacionární motory vyráběné společností MOTOCO jsou na český trh dodávány pouze jako náhradní díly pro benzínové motory z produkce této společnosti. Vzhledem k nutnosti specifického seřízení karburátoru pro každý konkrétní motor není možné použít karburátory z produkce MOTOCO jako náhradní díl pro dovezené motory od jiných zahraničních výrobců a rovněž není možná záměna cizích karburátorů na motory vyrobené MOTOCO. Kromě seřízení karburátoru hraje roli i zástavba na motoru, tj. vazba na filtraci vzduchu, přívod benzínu a upevnění karburátoru na sacím potrubí. Tecumseh a MOTOCO jsou v oblasti karburátorů pro stacionární motory vertikálně propojeny, neboť MOTOCO (v minulosti MOTOR JIKOV) dodává společnosti Tecumseh bezplovákové karburátory pro montáž benzínových stacionárních motorů vyráběných v pobočkách Tecumseh v Itálii a USA. Tyto karburátory mají konstrukční řešení Tecumseh za použití technologie MOTOCO. MOTOCO zajišťuje tlakové odlitky a obrábění dílců karburátoru, automatové a lisované dílce a montáž a zkoušení celého výrobku. Mezi nejvýznamnější konkurenty MOTOCO na trhu karburátorů do benzínových motorů patří v ČR i celosvětově společnosti WALBRO (USA), MIKUNI (Japonsko), Dell-Orto (Itálie), ZAMA (Japonsko) a Tillotson (USA). Motocyklové karburátory Motocyklové karburátory (šoupátkové) jsou svou konstrukcí určeny pro motocyklové motory. Jejich aplikace na benzínové stacionární motory je sice možná, ale z cenových důvodů a vzhledem k potřebě ovládání regulátorem otáček se používají většinou levnější klapkové karburátory. S výrazným poklesem výroby motocyklů v ČR, na Slovensku a ve státech bývalého SNS, které tvořily nejvýznamnější trhy MOTOR JIKOV, resp. MOTOCO, je tato výroba nadále neperspektivní a bude zajištěna jen pro stávající zavedené výrobky. Tyto motory jsou využívány jako pohonná jednotka pro motocykly. Stejně jako v případě motocyklových karburátorů, i jejich výroba je poznamenána poklesem poptávky výrobců motocyklů. Jak již bylo výše uvedeno, nelze z hlediska užití motocyklové motory zaměnit za stacionární motory. Stejně tak nelze pro pohon motocyklů použít jiný typ motoru, např. automobilový. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že spojované subjekty si konkurují pouze na tuzemském trhu benzínových stacionárních motorů. Na ostatních výrobkových trzích (kompresory, motocyklové motory, karburátory pro motocyklové motory, karburátory pro benzínové stacionární motory) působí vždy pouze jedna ze spojovaných společností a v důsledku spojení nedojde na těchto trzích ze soutěžního hlediska ke změnám. Jako relevantní vymezil Úřad pouze trh, na který dodávají své výrobky oba spojované subjekty, a který tedy bude spojením dotčen. Při vymezování relevantního trhu přihlédl Úřad podpůrně k rozhodnutí EK ve věci "Varta/Bosch" (Case No IV/M012), v němž Evropská Komise rozlišila v rámci trhu automobilových baterií dva odlišné relevantní trhy-trh automobilových baterií určených pro prvovýrobu a trh automobilových baterií jako náhradních dílů. trh benzínových stacionárních motorů určených pro prvovýrobu trh benzínových stacionárních motorů určených pro náhradní použití geografického : -území České republiky časového : -trh s trvalým charakterem. Benzínové stacionární motory pro prvovýrobu dodává na tuzemský trh ze spojovaných subjektů pouze společnost MOTOCO. Odběrateli těchto výrobků jsou zejména výrobci malé zahradní a stavební techniky, z nichž nejvýznamnější jsou společnosti VARI a.s., AGS Jičín a.s., MEZ a.s. a WISCONSIN Engineering CZ, s.r.o. Tržní podíl MOTOCO na trhu benzínových stacionárních motorů pro prvovýrobu je cca . a v důsledku spojení se nezvýší. Na trh benzínových stacionárních motorů určených pro náhradní použití dodávají své výrobky oba spojované subjekty. Jedná se o dodávky prodejcům náhradních dílů a servisním organizacím. Nejvýznamnějšími odběrateli Tecumsehu jsou společnosti Vari a.s., Bonas spol.s r.o., Schiessl s.r.o., Sinop CB a.s. Nejvýznamnějším odběratelem stacionárních motorů společnosti MOTOCO určených pro náhradní použití je společnost AGROZET České Budějovice a.s. Tržní podíly obou spojovaných společností jsou nízké, po spojení dosáhnou cca .. z celkového obratu na tomto trhu. Na obou relevantních trzích je dobré konkurenční prostředí, kdy vedle spojovaných subjektů na nich působí prostřednictvím svých tuzemských distributorů zavedené zahraniční společnosti, jako např. Briggs & Stratton (USA), Honda (Japonsko), ROBIN (Japonsko), KOHLER (USA), Lombardini (Itálie). Co se týče distribuce výrobků na tuzemský trh, Tecumseh dodává své výrobky do ČR ze svých poboček v Turíně a Lyonu, a to na základě individuálních objednávek svých odběratelů. Výrobky jsou dodávány přímo těmto odběratelům. Tecumseh nemá uzavřenu žádnou výhradní distribuční smlouvu ani jiný dlouhodobý kontrakt. MOTOCO své výrobky vyrábí v závodě v Českých Budějovicích a odběratelům je dodává prostřednictvím vlastního obchodního oddělení. Rovněž nemá uzavřeny dlouhodobé smlouvy, pouze se svými největšími odběrateli (VARI a.s. a MOTOR JIKOV a.s.) má uzavřeny roční rámcové smlouvy. Co se týče vstupu na trh benzínových stacionárních motorů, je tento v zásadě ovlivněn zájmem potencionálních odběratelů, tj. v daném případě výrobců zahradních sekaček a jiné zemědělské mechanizace a dále velkými distributory těchto konečných výrobků. Pro vstup nového subjektu na relevantní trh neexistují významné překážky, s výjimkou právních předpisů ochrany životního prostředí, jako např. limity znečištění ovzduší, limity hlučnosti či technologické požadavky na výrobky. Technologie a know-how vztahující se k výrobě benzínových stacionárních motorů jsou obecně známé a nevytváří tedy překážku vstupu. Z uvedeného vyplývá, že na relevantních trzích existuje dostatečné konkurenční prostředí, kdy vedle spojovaných subjektů, jejichž společný tržní podíl představuje méně než . celkového obratu, zde působí několik významných zahraničních výrobců se zavedeným jménem a pro vstup nových soutěžitelů neexistují významnější překážky. Vzhledem k tomu lze konstatovat, že v důsledku spojení nevzroste tržní síla účastníka řízení natolik, aby mu umožnila chovat se nezávisle na jiných soutěžitelích a spotřebitelích a která by tak založila jeho dominantní postavení, jež by mohlo vést k narušení hospodářské soutěže. Podstatou posuzovaného spojení podniků je nabytí kontroly nad společností MOTOCO ze strany Tecumseh, ke kterému došlo na základě Smlouvy o převodu akcií , uzavřené mezi společností Tecumseh a 100 % vlastníkem MOTOCO, společností MOTOR JIKOV. V důsledku této smlouvy získal Tecumseh 95,1 % akcií společnosti MOTOCO, a tím i kontrolu v této společnosti. Dále na základě Opční smlouvy, uzavřené taktéž se společností MOTOR JIKOV, získal Tecumseh předkupní právo ke zbývajícím 4,9 % akcií Tecumseh. Došlo tedy ke spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona. Úřad v dalším postupu zkoumal, zda spojením vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Na základě analýzy relevantního trhu a dopadů spojení na tento trh dospěl Úřad k závěru, že posuzované spojení podniků nepovede k takovém zvýšení tržní síly společnosti Tecumseh, která by jí umožňovala chovat se nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Nedojde tedy ke vzniku dominantního postavení. Z toho důvodu zvolil Úřad postup podle § 16 odst. 2 a ve stanovené lhůtě 30 dnů vydává rozhodnutí, kterým spojení podniků Tecumseh a MOTOCO povoluje. Lovells Association

http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/24220809/vig-fund-as

VIG FUND, a.s. | FIRMO od 27.10.2015 Templová 747/5, Staré Město, 110 00 Praha 1 1.3.2012 - 27.10.2015 Praha 1, Templová 747/5, PSČ 11000 3 734 200 Kč 13.10.2014 - 8.7.2016 zvěřejněno 11.1.2017 7074002 / 0800 30. ledna 2017 : Společnost VIG Asset Management investiční společnost, a.s., IČO 248 38 233, se sídlem Praha 1 - Staré Město, Templová 747/5, PSČ 11001, která je jediným členem představenstva spol Společnost VIG Asset Management investiční společnost, a.s., IČO 248 38 233, se sídlem Praha 1 - Staré Město, Templová 747/5, PSČ 11001, která je jediným členem představenstva spol...ečnosti VIG FUND, a.s., IČO 24220809, se sídlem Templová 747/5, Staré Město, 110 00 Praha 1, udělila prokuru Mag. BIRGIT WEBER, dat. nar. 28. října 1967, 1220 Wien, Angoraweg 13/2, Rakouská republika. zobrazit více skrýt více 31. prosince 2016 : Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., IČO 24220809, se sídlem Templová 747/5, Staré Město, 110 00 Praha 1, jako na společnost nástupnickou, přešlo fúzí sloučením v Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., IČO 24220809, se sídlem Templová 747/5, Staré Město, 110 00 Praha 1, jako na společnost nástupnickou, přešlo fúzí sloučením v...eškeré jmění zanikající společnosti VIG FUND Revoluční s.r.o., IČO 27147274, se sídlem Templová 747/5, Staré Město, 110 00 Praha 1, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, v oddílu C, vložce č. 99860. zobrazit více skrýt více 8. července 2016 : Představenstvo společnosti VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s. dne 1. června 2016 rozhodlo na základě pověření uděleným valnou hromadou společnosti o zvýšení základního kapitál Představenstvo společnosti VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s. dne 1. června 2016 rozhodlo na základě pověření uděleným valnou hromadou společnosti o zvýšení základního kapitál...u za následujících podmínek:1.Společná ustanovení: 1.1.základní kapitál společnosti se zvyšuje o 308 800,-- Kč (tři sta osm tisíc osm set korun českých), vydáním 1 544 (jednoho tisíce pěti set čtyřiceti čtyř) kusů nových nekótovaných kmenových akcií znějících na jméno, vydávaných v listinné podobě, každé o jmenovité hodnotě 200,-- Kč (dvě stě korun českých) 1.2.důvodem zvýšení základního kapitálu je získání finančních prostředků na zamýšlené akvizice 1.3.předpokládaný výnos z emise nových akcií je přibližně 13 055 121,-- (třináct miliónů padesát pět tisíc jedno sto dvacet jedno euro) 2.upisování nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští 3.nové akcie mohou být upsány výlučně peněžitými vklady 4.všechny nové akcie budou nabídnuty k upsání těmto předem určeným zájemcům takto:4.1.992 kusy akcií - VIG-CZ Real Estate GmbH, společnost zapsaná v rakouském obchodním rejstříku pod číslem FN 364493 w, se sídlem Rakouská republika, Vídeň, Schottenring 30 4.2.191 kus akcie - Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 471 16 617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00 4.3.33 kusů akcií - KOOPERATIVA poisťovňa, a.s. Vienna Insurance Group, IČO 00 585 441, se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Štefanovičova 4 4.4.28 kusů akcií - Wiener osiguranje Vienna Insurance Group d.d., zapsaná v chorvatském rejstříku společností pod číslem MBS 080026313, se sídlem Republika Chorvatsko, Záhřeb, Slovenska ulica 24 4.5.23 kusů akcií - KOMUNÁLNA poisťovňa a.s. Vienna Insurance Group, IČO 31 595 545, se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Štefánikova 17 4.6.15 kusů akcií - InterRisk Lebensversicherungs-AG Vienna Insurance Group, společnost zapsaná v německém obchodním rejstříku pod číslem HRB 12059, se sídlem Spolková republika Německo, Wiesbaden, Karl-Bosch-Straße 5 4.7.16 kusů akcií - Poisťovňa Slovenskej sporiteľne, a.s. Vienna Insurance Group, IČO 35 851 023, se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Tomášikova 484.8.16 kusů akcií - INTERRISK TOWARZYSTWO UBEZPIECZEŃ SPÓŁKA AKCYJNA VIENNA INSURANCE GROUP, společnost zapsaná v polském rejstříku společností pod číslem REGON 010644132, se sídlem Varšava, Stanisława Noakowskiego 22, PSČ 00-668, Polská republika 4.9.16 kusů akcií - COMPENSA TOWARZYSTWO UBEZPIECZEŃ SPÓŁKA AKCYJNA VIENNA INSURANCE GROUP, společnost zapsaná v polském rejstříku společností pod číslem REGON 006216959, se sídlem Polská republika, Varšava, Aleje Jerozolimskie 162 4.10.9 kusů akcií - InterRisk Versicherungs-AG Vienna Insurance Group, společnost zapsaná v německém obchodním rejstříku pod číslem HRB 8043, se sídlem Spolková republika Německo, Wiesbaden, Karl-Bosch-Straße 5 4.11.65 kusů akcií - Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 63998530, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/23, PSČ 18600 4.12.140 kusů akcií - Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 47452820, se sídlem Pardubice, nám. Republiky 115, PSČ 53002 5.ostatní způsoby upsání akcií uvedené v ustanovení § 475 písm. d) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) se vylučují 6.emisní kurs každé nové akcie upsané předem určenými zájemci, tj. bez přednostního práva, se rovná součtu částky 200,-- Kč (dvě stě korun českých) (jmenovitá hodnota akcie) a částky 8 447,99 (osm tisíc čtyři sta čtyřicet sedm euro devadesát devět centů) (emisní ážio) 7.představenstvo společnosti je povinno nejpozději do 5 (pěti) dnů od rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu doručit předem určeným zájemcům:7.1.písemnou informaci o možnosti upsání akcií 7.2.oznámení o počátku běhu lhůty pro upsání akcií bez využití přednostního práva o rozsahu účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti8.lhůta pro upsání nových akcií se určuje na 15 (patnáct dnů) od rozhodnutí představenstva (jeho jediného člena) o zvýšení základního kapitálu; místem upisování je advokátní kancelář WOLF THEISS Rechtsanwälte GmbH & Co KG, organizační složka, Praha 8, Pobřežní 12, v pracovní dny v době od 9. 00 do 15.00 hodin 9.emisní kurs nových akcií je každý upisovatel povinen splatit v plné výši (tj. 100 % emisního kursu) nejpozději do 30 (třiceti) dnů od upsání akcií na zvláštní účty společnosti zřízené podle § 475 písm. i) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) pro splacení vkladu takto: 9.1.částku v korunách českých na účet číslo 6184082/0800, IBAN CZ21 0800 0000 0000 0618 40829.2.částku v euro na účet číslo 6184162/0800, IBAN CZ92 0800 0000 0000 0618 4162 zobrazit více skrýt více 27. května 2016 : Valná hromada přijala dne 27. května 2016 toto usnesení:Valná hromada podle § 511 a násl. zákona o obchodních korporacích pověřuje představenstvo společnosti, aby za podmínek určen Valná hromada přijala dne 27. května 2016 toto usnesení:Valná hromada podle § 511 a násl. zákona o obchodních korporacích pověřuje představenstvo společnosti, aby za podmínek určen...ých zákonem a stanovami společnosti rozhodlo o zvýšení základního kapitálu společnosti až o částku 308 800,-- Kč (tři sta osm tisíc osm set korun českých) upisováním až 1 544 kmenových nekótovaných akcií znějících na jméno, vydávaných v listinné podobě, o jmenovité hodnotě 200,-- Kč každé, výlučně peněžitými vklady. Představenstvo nesmí připustit splacení emisního kursu nových akcií formou započtení pohledávek. Představenstvo je oprávněno určit výši emisního kurzu. Představenstvo může základní kapitál společnosti zvýšit i vícekrát, nepřekročí-li celková částka stanovený limit. Pověření ke zvýšení základního kapitálu se uděluje na dobu do 31. července 2016. zobrazit více skrýt více 31. prosince 2014 : Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti Burzovní Palác Investment s.r.o., Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti Burzovní Palác Investment s.r.o.,... se sídlem Rybná 682/14, 110 00 Praha 1 - Staré Město, IČ: 275 86 634, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 117197. zobrazit více skrýt více 13. října 2014 : 1.Společná ustanovení: 1.1.základní kapitál společnosti se zvyšuje o 739 800,-- Kč (sedm set třicet devět tisíc osm set korun českých), vydáním 3 699 (tří tisíc šesti set devadesát 1.Společná ustanovení: 1.1.základní kapitál společnosti se zvyšuje o 739 800,-- Kč (sedm set třicet devět tisíc osm set korun českých), vydáním 3 699 (tří tisíc šesti set devadesát...i devíti) kusů nových nekótovaných kmenových akcií znějících na jméno, vydávaných v listinné podobě, každé o jmenovité hodnotě 200,-- Kč (dvě stě korun českých) 1.2.důvodem zvýšení základního kapitálu je získání finančních prostředků na zamýšlené akvizice 1.3.předpokládaný výnos z emise nových akcií je 32,171,484.25,-- EUR (třicet dva milióny jedno sto sedmdesát jeden tisíc čtyři sta osmdesát čtyři euro dvacet pět centů) 1.4.upisování nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští 1.5.nové akcie mohou být upsány výlučně peněžitými vklady 1.6.všechny nové akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou upsány dohodou akcionářů podle ustanovení § 491 ZOK 1.7.upsání nových akcií na základě veřejné nabídky se nepřipouští. 2.Upsání dohodou akcionářů: 2.1.emisní kurs každé nové akcie upsané dohodou akcionářů, tj. bez přednostního práva, se rovná součtu částky 200,-- Kč (dvě stě korun českých) (jmenovitá hodnota akcie) a částky 8 690,10 EUR (osm tisíc šest set devadesát euro deset centů) 2.2.představenstvo společnosti je povinno nejpozději do 5 (pěti) dnů od rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu doručit akcionářům: 2.2.1.písemnou informaci o možnosti upsání akcií 2.2.2.návrh dohody o upsání akcií podle § 491 ZOK obsahující náležitosti podle § 491 odst. 2 ZOK 2.2.3.oznámení o počátku běhu lhůty pro upsání akcií bez využití přednostního práva uzavřením dohody všech akcionářů o rozsahu účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti podle § 491 ZOK 2.3.dohoda akcionářů o jejich účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti podle § 491 ZOK musí být uzavřena nejpozději ve lhůtě 60 (šedesáti) dnů od rozhodnutí představenstva (jeho jediného člena) o zvýšení základního kapitálu v advokátní kanceláři WOLF THEISS Rechtsanwälte GmbH & Co KG, organizační složka, Praha 8, Pobřežní 12, v pracovní dny v době od 9. 00 do 17.00 hodin 2.4.emisní kurs nových akcií upsaných bez využití přednostního práva dohodou akcionářů o jejich účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti je upisovatel povinen splatit v plné výši (tj. 100 % emisního kursu) nejpozději do 30 (třiceti) dnů od upsání akcií na zvláštní účty společnosti zřízené podle § 475 písm. i) ZOK pro splacení vkladu takto: 2.4.1.částku v korunách českých na účet číslo 6184082/0800, IBAN CZ21 0800 0000 0000 0618 40822.4.2.částku v euro na účet číslo 6184162/0800, IBAN CZ92 0800 0000 0000 0618 4162 zobrazit více skrýt více 31. května 2014 : Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti HAVLÍČKOVA INVESTMENT a.s., se sí Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti HAVLÍČKOVA INVESTMENT a.s., se sí...dlem Templová 747/5, Staré Město, 110 00 Praha 1, IČ: 274 27 625, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 10567. zobrazit více skrýt více 13. května 2014 : Valná hromada podle § 511 zákona o obchodních korporacích pověřuje představenstvo společnosti, aby za podmínek určených zákonem a stanovami společnosti rozhodlo o zvýšení základníh Valná hromada podle § 511 zákona o obchodních korporacích pověřuje představenstvo společnosti, aby za podmínek určených zákonem a stanovami společnosti rozhodlo o zvýšení základníh...o kapitálu společnosti až o částku 739 800,-- Kč (sedm set třicet devět tisíc osm set korun českých) upisováním nových kmenových nekótovaných akcií znějících na jméno, vydávaných v listinné podobě, o jmenovité hodnotě 200,-- Kč (dvě stě korun českých) každé, výlučně peněžitými vklady. Představenstvo nesmí připustit splacení emisního kursu nových akcií formou započtení pohledávek. Představenstvo je oprávněno určit výši emisního kurzu. Představenstvo může základní kapitál společnosti zvýšit i vícekrát, nepřekročí-li celková částka stanovený limit. Pověření ke zvýšení základního kapitálu se uděluje na dobu do 31. prosince 2014. zobrazit více skrýt více 31. května 2013 : Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti BB C - Building C, s.r.o., se síd Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti BB C - Building C, s.r.o., se síd...lem Praha 1, Templová 747/5, PSČ 110 00, IČ: 630 79 666, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 202916. zobrazit více skrýt více 31. srpna 2012 : Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti VIG BM a.s., se sídlem Praha 1, T Na společnost VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti VIG BM a.s., se sídlem Praha 1, T...emplová 747/5, PSČ 11000, IČ: 24133779, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 17304. zobrazit více skrýt více 9. května 2014 - 12. srpna 2014 : 1.Společná ustanovení: 1.1.základní kapitál společnosti se zvyšuje o 254 000,-- Kč (dvě stě padesát čtyři tisíce korun českých), vydáním 1 270 (jednoho tisíce dvou set sedmdesáti) ... kusů nových nekótovaných kmenových akcií znějících na jméno, vydávaných v listinné podobě, každé o jmenovité hodnotě 200,-- Kč (dvě stě korun českých) 1.2.důvodem zvýšení základního kapitálu je získání finančních prostředků na zamýšlené akvizice 1.3.předpokládaný výnos z emise nových akcií je 11.055.435 EUR (jedenáct miliónů padesát pět tisíc čtyři sta třicet pět euro) 1.4.upisování nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští 1.5.nové akcie mohou být upsány výlučně peněžitými vklady 1.6.všechny nové akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou upsány dohodou akcionářů podle ustanovení § 491 ZOK 1.7.upsání nových akcií na základě veřejné nabídky se nepřipouští. 2.Upsání dohodou akcionářů: 2.1.emisní kurs každé nové akcie upsané dohodou akcionářů, tj. bez přednostního práva, se rovná součtu částky 200,-- Kč (dvě stě korun českých) (jmenovitá hodnota akcie) a částky 8.697,79 EUR (osm tisíc šest set devadesát sedm euro sedmdesát devět centů) 2.2.představenstvo společnosti je povinno nejpozději do 5 (pěti) dnů od rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu doručit akcionářům: 2.2.1.písemnou informaci o možnosti upsání akcií 2.2.2.návrh dohody o upsání akcií podle § 491 ZOK obsahující náležitosti podle § 491 odst. 2 ZOK 2.2.3.oznámení o počátku běhu lhůty pro upsání akcií bez využití přednostního práva uzavřením dohody všech akcionářů o rozsahu účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti podle § 491 ZOK 2.3.dohoda akcionářů o jejich účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti podle § 491 ZOK musí být uzavřena nejpozději ve lhůtě 60 (šedesáti) dnů od rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu v advokátní kanceláři WOLF THEISS Rechtsanwälte GmbH & Co KG, organizační složka, Praha 8, Pobřežní 12, v pracovní dny v době od 9.00 do 14.00 hodin 2.4.emisní kurs nových akcií upsaných bez využití přednostního práva dohodou akcionářů o jejich účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti je upisovatel povinen splatit v plné výši (tj. 100 % emisního kursu) nejpozději do 30 (třiceti) dnů od upsání akcií na zvláštní účty společnosti zřízené podle § 475 písm. i) ZOK pro splacení vkladu takto: 2.4.1.částku v korunách českých na účet číslo 100000382/0800, IBAN CZ73 0800 0000 0001 0000 0382 2.4.2.částku v euro na účet číslo 100000462/0800, IBAN CZ47 0800 0000 0001 0000 0462 zobrazit více skrýt více 7. dubna 2014 - 12. srpna 2014 : Valná hromada podle § 210 obchodního zákoníku pověřuje představenstvo společnosti, aby za podmínek určených zákonem a stanovami společnosti rozhodlo o zvýšení základního kapitálu s... polečnosti až o částku 461 800,-- Kč (čtyři sta šedesát jeden tisíc osm set korun českých) upisováním nových kmenových nekótovaných akcií znějících na jméno, s neomezenou převoditelností, vydávaných v listinné podobě, o jmenovité hodnotě 200,-- Kč (dvě stě korun českých) každé, výlučně peněžitými vklady. Představenstvo nesmí připustit splacení emisního kursu nových akcií formou započtení pohledávek. Představenstvo je oprávněno určit výši emisního kurzu.Představenstvo může základní kapitál společnosti zvýšit i vícekrát, nepřekročí-li celková částka stanovený limit. Pověření ke zvýšení základního kapitálu se uděluje na dobu do 30. června 2014. zobrazit více skrýt více 27. listopadu 2013 - 18. prosince 2013 : 1. Společná ustanovení: 1.1. základní kapitál společnosti se zvyšuje o 161 600,-- Kč (jedno sto šedesát jeden tisíc šest set korun českých), vydáním 808 (osmi set osmi) kusů novýc... h nekótovaných kmenových akcií znějících na jméno, vydávaných v listinné podobě, každé o jmenovité hodnotě 200,-- Kč (dvě stě korun českých) 1.2. důvodem zvýšení základního kapitálu je získání finančních prostředků na zamýšlené akvizice 1.3. předpokládaný výnos z emise nových akcií je 7 033 694,- € (sedm miliónů třicet tři tisíce šest set devadesát čtyři euro) 1.4. upisování nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští 1.5. nové akcie mohou být upsány výlučně peněžitými vklady 1.6. všechny nové akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou upsány dohodou akcionářů podle ustanovení § 205 obchodního zákoníku 1.7. nové akcie mohou být upsány i před zápisem rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, bude-li podán návrh na zápis tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku a upisování akcií bude vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku 2. Upisování s využitím přednostního práva: 2.1. s využitím přednostního práva lze na každou jednu stávající akcii o jmenovité hodnotě 200,-- Kč upsat 0,07119 jedné nové akcie, tj. celkem 808 (osm set osm) kusů nových akcií, přičemž podle § 204a odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku lze upisovat pouze celé akcie 2.2. emisní kurs každé nové akcie upsané s využitím přednostního práva se rovná součtu částky 200,-- Kč (dvě stě korun českých) (jmenovitá hodnota akcie) a částky 8 697,07 € (osm tisíc šest set devadesát sedm euro sedm centů) 2.3. představenstvo společnosti je povinno nejpozději do 3 pracovních dnů od rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu odeslat akcionářům na jejich adresu zapsanou v seznamu akcionářů nebo doručit proti potvrzení o převzetí písemnou informaci o přednostním právu obsahující náležitosti uvedené v § 204a odst. 2 obchodního zákoníku a oznámení o počátku běhu lhůty pro upisování akcií 2.4. přednostní právo na upsání nových akcií mohou akcionáři vykonat v sídle společnosti VIG FUND uzavřený investiční fond, a.s., v pracovní dny v době od 10.00 do 14.00 hodin ve lhůtě 15 (patnácti dnů) ode dne doručení informace o přednostním právu 2.5. k upsání nové akcie dochází zápisem do listiny upisovatelů; náležitosti zápisu stanoví § 165 odst. 1 obchodního zákoníku 2.6. emisní kurs nových akcií upsaných s využitím přednostního práva je upisovatel povinen splatit v plné výši (tj. 100 % emisního kursu) nejpozději do 90 (de-vadesáti) dnů od upsání akcií na zvláštní účty společnosti zřízené podle § 204 odst. 2 obchodního zákoníku pro splacení vkladu takto: 2.6.1. částku v korunách českých na účet číslo 5806492/0800, IBAN CZ57 0800 0000 0000 0580 6492 2.6.2. částku v euro na účet číslo 5806572/0800, IBAN CZ31 0800 0000 0000 0580 6572 3. Upsání dohodou akcionářů: 3.1. emisní kurs každé nové akcie upsané dohodou akcionářů, tj. bez přednostního práva, se rovná součtu částky 200,-- Kč (dvě stě korun českých) (jmenovitá hodnota akcie) a částky 8 697,07 € (osm tisíc šest set devadesát sedm euro sedm centů) 3.2. představenstvo společnosti je povinno nejpozději do 5 (pěti) dnů od zániku přednostního práva na upsání akcií poslednímu z akcionářů doručit akcionářům: 3.2.1. písemnou informaci o možnosti upsání akcií obsahují alespoň náležitosti podle § 203 odst. 2 písm. e) obchodního zákoníku 3.2.2. návrh dohody o upsání akcií podle § 205 obchodního zákoníku obsahující náležitosti podle § 205 odst. 3 obchodního zákoníku 3.2.3. oznámení o počátku běhu lhůty pro upsání akcií bez využití přednostního práva uzavřením dohody všech akcionářů o rozsahu účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti podle § 205 obchodního zákoníku 3.3. dohoda akcionářů o jejich účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti podle § 205 obchodního zákoníku musí být uzavřena nejpozději ve lhůtě 30 (třiceti dnů) od zápisu rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku v sídle organizační složky společnosti (advokátní kanceláře) WOLF THEISS Rechtsanwälte GmbH & Co KG, Praha 8, Pobřežní 12, v pracovní dny v době od 9. 00 do 14.00 hodin 3.4. emisní kurs nových akcií upsaných bez využití přednostního práva dohodou akcionářů o jejich účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti podle § 205 obchodního zákoníku je upisovatel povinen splatit v plné výši (tj. 100 % emisního kursu) nejpozději do 30 (třiceti) dnů od upsání akcií na zvláštní účty společnosti zřízené podle § 204 odst. 2 obchodního zákoníku pro splacení vkladu takto: 3.4.1. částku v korunách českých na účet číslo 5806492/0800, IBAN CZ57 0800 0000 0000 0580 6492 3.4.2. částku v euro na účet číslo 5806572/0800, IBAN CZ31 0800 0000 0000 0580 6572 zobrazit více skrýt více 30. října 2012 - 12. prosince 2012 : 1. základní kapitál společnosti se zvyšuje výlučně peněžitými vklady o 270 000,--Kč (dvě stě sedmdesát tisíc korun českých), vydáním 1 350 (jednoho tisíce tří set padesáti) kusů no... vých nekótovaných kmenových akcií znějících na jméno, vydávaných v listinné podobě, každé o jmenovité hodnotě 200,-- Kč (dvě stě korun českých); upisování nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští 2. emisní kurs každé nové akcie činí součet částek 200,-- Kč (dvě stě korun českých) a 8 854,16 € (osm tisíc osm set padesát čtyři eura šestnáct eurocentů), přičemž částka v euro je emisním ážiem 3. všechny nové akcie budou nabídnuty k upsání těmto předem určeným zájemcům 3.1. VIG CZ Real Estate GmbH, společnost zapsaná v rakouském obchodním rejstříku pod číslem FN 364493 w, se sídlem Rakouská republika, 1010 Vídeň, Schottenring 30, počet upisovaných akcií: 524;3.2. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 471 16 617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00, společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddílu B, vložce číslo 1897, počet upisovaných akcií: 153;3.3. Poisťovňa Slovenskej sporiteľne, a.s. Vienna Insurance Group, IČO 35 851 023, se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Tomášikova 48, PSČ 832 68, společnost zapsaná ve slovenském obchodním rejstříku vedeném Okresním soudem Bratislava I v oddílu Sa, vložce č. 3085/B, počet upisovaných akcií: 66;3.4. KOOPERATIVA poisťovňa, a.s. Vienna Insurance Group, IČO 00 585 441, se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Štefanovičova 4, PSČ 816 23, společnost zapsaná ve slovenském obchodním rejstříku vedeném Okresním soudem Bratislava I v oddílu Sa, vložce č. 79/B, počet upisovaných akcií: 133;3.5. KOMUNÁLNA poisťovňa a.s. Vienna Insurance Group, IČO 31 595 545, se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Štefánikova 17, PSČ 811 05, společnost zapsaná ve slovenském obchodním rejstříku vedeném Okresním soudem Bratislava I v oddílu Sa, vložce č. 3345/B, počet upisovaných akcií: 88;3.6. InterRisk Lebensversicherungs-AG Vienna Insurance Group, se sídlem Spolková republika Německo, 65203 Wiesbaden, Karl-Bosch-Straße 5, společnost zapsaná v německém obchodním rejstříku vedeném Okresním soudem ve Wiesbadenu pod číslem HRB 12059, počet upisovaných akcií: 88;3.7. InterRisk Versicherungs-AG Vienna Insurance Group, se sídlem Spolková republika Německo, 65203 Wiesbaden, Karl-Bosch-Straße 5, společnost zapsaná v německém obchodním rejstříku vedeném Okresním soudem ve Wiesbadenu pod číslem HRB 8043, počet upisovaných akcií: 55;3.8. COMPENSA TOWARZYSTWO UBEZPIECZEŃ SPÓŁKA AKCYJNA VIENNA INSURANCE GROUP, identifikační číslo REGON 006216959, daňové identifikační číslo NIP 5260214686, se sídlem Polská republika, Varšava, kód 02-342, ul. Aleje Jerozolimskie 162, společnost zapsaná v polském obchodním rejstříku vedeném obvodním soudem ve Varšavě pod číslem 49, počet upisovaných akcií: 66;3.9. INTERRISK TOWARZYSTWO UBEZPIECZEŃ SPÓŁKA AKCYJNA VIENNA INSURANCE GROUP, identifikační číslo REGON 010644132, daňové identifikační číslo NIP 5260038806, se sídlem Polská republika, Varšava, kód 00-668, ul. Stanisława Noakovskiego 22, společnost zapsaná v polském obchodním rejstříku vedeném obvodním soudem ve Varšavě pod číslem 52, počet upisovaných akcií: 66;3.10. HELIOS Vienna Insurance Group d.d., identifikační číslo MBS 080003004, OIB 59369087232, se sídlem Chorvatská republika, Záhřeb, Poljička ulica 5, společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném obchodním soudem v Záhřebu, počet upisovaných akcií: 1114. ostatní způsoby upsání akcií uvedené v ustanovení § 203 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku se vylučují 5. představenstvo společnosti je povinno předem určeným zájemcům nejpozději do 15 (patnácti) dnů od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu doručit písemnou informaci o možnosti upsání nových akcií obsahující alespoň náležitosti podle § 203 odst. 2 písm. e) obchodního zákoníku, oznámení o počátku běhu lhůty pro upsání akcií a návrh smlouvy o upsání akcií 6. lhůta pro upsání nových akcií se určuje na 15 (patnáct dnů) od doručení písemné informace o možnosti upsání nových akcií, místem upisování je adresa společnosti WOLF THEISS advokáti s.r.o., IČO 261 40 624, Praha 8, Pobřežní 12, PSČ 186 00, v pracovní dny v době od 9.00 do 14.00 hodin 7. emisní kurs nových akcií je upisovatel povinen splatit v plné výši (tj. 100 % emisního kursu) nejpozději do 90 (devadesáti) dnů od upsání akcií takto: 7.1. částku odpovídající jmenovité hodnotě akcií v korunách českých na zvláštní účet společnosti číslo 5098692/0800 zřízený podle § 204 odst. 2 obchodního zákoníku pro splacení vkladu 7.2. částku odpovídající emisnímu ážiu v evropské měně EURO na zvláštní účet společnosti číslo 2002002092/0800 zřízený podle § 204 odst. 2 obchodního zákoníku pro splacení vkladu zobrazit více skrýt více

http://kraken.slv.cz/1VSOL745/2014

1 VSOL 745/2014-B-14 KSBR 29 INS 5150/2014 1 VSOL 745/2014-B-14 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Vlastimila anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlobice 100, PSČ 768 31, o zproštění insolvenčního správce funkce, k odvolání insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.6.2014, č.j. KSBR 29 INS 5150/2014-B-8 Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.6.2014, č.j. KSBR 29 INS 5150/2014-B-8 se m ě n í tak, že dosavadní insolvenční správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00 se funkce insolvenčního správce dlužníka Vlastimila anonymizovano n e z p r o š ť u j e . Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) zprostil funkce dosavadního insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. (výrok I.), novým insolvenčním správcem ustanovil společnost Indra-Šebesta v.o.s., se sídlem Brno, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, IČ: 26919877 (výrok II.) a odvolanému insolvenčnímu správci uložil, aby bez zbytečného dokladu řádně informoval nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předal mu všechny doklady související s výkonem jeho funkce s tím, že jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezanikla (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že postup insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. lze podřadit pod ustanovení § 34 (správně § 32) IZ, tedy že insolvenční správce závažně porušil důležitou povinnost a nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí. V této souvislosti uvedl, že usnesením ze dne 10.3.2014 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, povoleno oddlužení a ustanoven insolvenční správce, kterému byla stanovena lhůta pro podání přihlášek, nařízeno přezkumné jednání a schůze věřitelů na den 9.6.2014. Insolvenčnímu správci bylo uloženo, aby nejpozději do 15 dnů před termínem konání přezkumného jednání předložil insolvenčnímu soudu seznam přihlášených pohledávek a aby ve lhůtě do 10 dnů před konáním schůze věřitelů předložil zprávu o své dosavadní činnosti. Tyto termíny insolvenční správce nedodržel, neboť zprávu o své dosavadní činnosti předložil až 6.6.2014 a seznamy přihlášených pohledávek, které navíc neobsahovaly stanovisko insolvenčního správce k přihlášeným pohledávkám, předložil až spolu s podáním ze dne 5.6.2014, čímž způsobil, že insolvenční soud nemohl splnit svoji povinnost danou insolvenčním zákonem v ustanovení § 189 odst. 3. Na přezkumné jednání se insolvenční správce nedostavil a vystavil plnou moc pro advokátku dne 6.6.2014. Soud prvního stupně dále uvedl, že má za zjištěné, že insolvenční správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. takto postupuje opakovaně, stejný postup byl zjištěn v řízeních č.j. KSBR 29 INS 3076/2014, č.j. KSBR 29 INS 3709/2014, č.j. KSBR 29 INS 3074/2014 a č.j. KSBR 29 INS 2675/2014. Insolvenční správce tak postupoval s nedostatečnou péčí již opakovaně, a to celkem v pěti řízeních, a proto soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody pro zproštění insolvenčního správce, který nerespektoval povinnosti uložené usnesením ze dne 10.3.2014. Proti tomuto usnesení, a to výslovně proti výrokům I. a II. podal zproštěný insolvenční správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. (dále jen odvolatel ) odvolání, ve kterém namítal, že nejsou dány důvody pro jeho zproštění funkce insolvenčního správce. K výtce, že nesplnil řádně a včas povinnosti uložené v usnesení soudu ze dne 10.3.2014 uvedl, že seznam přihlášených pohledávek nebyl předložen až dne 5.6.2014, jak se uvádí v odůvodnění usnesení soudu prvního stupně, nýbrž dne 4.6.2014 v 8:14:19, takže v případě aplikace ustanovení § 189 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31.12.2013, by byl uvedený seznam předložen včas, to je tak, aby ho soud mohl zveřejnit v insolvenčním rejstříku nejpozději tři dny přede dnem, kdy se o pohledávkách v něm obsažených má konat přezkumné jednání. Není rovněž pravda, že by předložený seznam neobsahoval stanovisko odvolatele k přihlášeným pohledávkám, odvolatel v tomto seznamu vyjádřil stanovisko ke všem uplatněným pohledávkám (oproti dlužníkovi, který se před přezkumným jednáním k přihlášeným pohledávkám skutečně nevyjádřil, když své vyjádření hodlal přednést až na přezkumném jednání, což se také stalo). Pozdní zaslání zprávy o své činnosti zdůvodnil tím, že se až do samého konce týdne předcházejícího konání přezkumného jednání (schůze věřitelů) pokoušel ověřit majetkové a příjmové možnosti dlužníka, resp. zjistit jeho stanovisko k přihlášeným pohledávkám. Zdůraznil, že postih insolvenčního správce zproštěním funkce přichází v úvahu toliko z důvodu zákonem předvídaných pochybení, jež lze sankcionovat pouze v insolvenčním řízení, v němž se jich insolvenční správce dopustil; jinými slovy, pokud by odvolatel neplnil řádně své povinnosti v insolvenčních řízeních vedených na majetek jiných dlužníků, jak dovozuje soud prvního stupně, bylo by třeba, aby za to byl insolvenčním soudem sankcionován v těchto řízeních. Konstruuje-li soud prvního stupně v odvoláním napadeném rozhodnutí (možné) porušení povinnosti insolvenčního správce v jiném insolvenčním řízení jako důvod pro zproštění insolvenčního správce funkce v tomto řízení, bylo takové rozhodnutí vydáno ultra vires, tedy za hranicí pravomocí insolvenčního soudu vykonávat dohled nad činností insolvenčního správce v konkrétním řízení. V této souvislosti odvolatel dále odkázal na konstantní judikaturu a zdůraznil, že odvoláním napadené rozhodnutí se může opírat pouze o skutečnost, že odvolatel předložil opožděně podklady pro přezkumné jednání a schůzi věřitelů, když toto vytýkané pochybení nevedlo ke zmaření přezkumného jednání a schůze věřitelů, když tato jednání proběhla bez jakýchkoliv problémů či komplikací. Odvolatel také namítal, že insolvenční soud rozhodl o jeho zproštění funkce insolvenčního správce bez slyšení ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 insolvenčního zákona. Tím mu byla nezákonně upřena možnost vyjádřit se ke svému zproštění, přičemž právě ve svém vyjádření, ať ústním či písemném, by mohl soudu prvního stupně objasnit, že opožděné zaslání podkladů bylo způsobeno, mimo jiné, nemocí hned několika zaměstnanců odvolatele, respektive technickými problémy, které však již zcela odstranil. Odvolatel rovněž poukázal na to, že ustálená judikatura dovozuje, že zproštění insolvenčního správce funkce je mimořádným prostředkem, k němuž je možno sáhnout jen výjimečně, ukáží-li se mírnější nástroje nápravy pochybení insolvenčního správce nedostatečnými. Sdělil, že si je vědom svého pochybení, to však nevedlo ke zmaření přezkumného jednání a schůze věřitelů, tedy ve svém důsledku nemělo na účastníky insolvenčního řízení žádné negativní dopady. Pokud by měl již být nějakým způsobem postižen, nemělo se tak stát zproštěním funkce, nýbrž uložením pořádkové pokuty. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. funkce insolvenčního správce nezprošťuje. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením ze dne 10.3.2014, č.j. KSBR 29 INS 5150/2014-A-9 bylo mimo jiné rozhodnuto o úpadku dlužníka, insolvenčním správcem ustanoven Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, IČ: 29414873, svoláno přezkumné jednání a schůze věřitelů na den 9.6.2014 a insolvenčnímu správci uloženo, aby nejpozději do 15 dnů před termínem přezkumného jednání předložil seznam přihlášených pohledávek a nejpozději 10 dnů před termínem schůze věřitelů zprávu o své dosavadní činnosti. Seznam přihlášených pohledávek byl doručen do datové schránky soudu dne 4.6.2014 v 8:15:18 hodin. Zpráva o činnosti insolvenčního správce byla soudu doručena do datové schránky dne 6.6.2014 v 8:47:26 hodin. K přezkumnému jednání dne 9.6.2014 se za insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. dostavila advokátka Mgr. Lenka Novotná, a to na základě plné moci ze dne 6.6.2014. Soud do protokolu konstatoval, že z předložené zprávy IS má za zjištěné, že IS nemá k dispozici pracovní smlouvu dlužníka a současně uvádí, že se mu nepodařilo získat vyjádření dlužníka k PP. Toto přezkumné jednání, jakož i schůze věřitelů byla odročena na neurčito a následně 12.6.2014 rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím. Pokud se insolvenční správce nedostavil k přezkumnému jednání osobně a u tohoto jednání byl zastoupen advokátkou na základě plné moci, je třeba zdůraznit, že insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady může dát zastoupit při přezkumném jednání za trvání účinků oddlužení jinou osobou (i osobou nezapsanou do seznamu insolvenčních správců), pokud insolvenční soud nepožaduje, aby se insolvenční správce přezkumného jednání zúčastnil osobně (§ 410 odst. 1 IZ). V přezkoumávané věci soud prvního stupně v usnesení, kterým zjistil úpadek dlužníka a ustanovil odvolatele jeho insolvenčním správcem, ani po té, požadavek na osobní účast insolvenčního správce u přezkumného jednání a na schůzi věřitelů nevyslovil. Naproti tomu odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že odvolatel řádně nesplnil povinnost předložit insolvenčnímu soudu nejpozději 15 dnů před termínem přezkumného jednání seznam přihlášených pohledávek a nejpozději 10 dnů před termínem schůze věřitelů zprávu o své dosavadní činnosti, která mu byla uložena v usnesení o zjištění úpadku dlužníka. Odvolatel sice správně namítal, že seznam přihlášených pohledávek předložil soudu dne 4.6.2014 a nikoli dne 5.6.2014, jak uvádí soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí, to však ničeho nemění na skutečnosti, že seznam přihlášených pohledávek i zpráva o dosavadní činnosti insolvenčního správce byly předloženy insolvenčním správcem později, než měl podle pokynů soudu prvního stupně učinit, a tím fakticky porušil povinnost, která mu byla uložena insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku. Pro úplnost odvolací soud dodává, že soud prvního stupně pochybil-jak odvolatel správně namítal-zprostil-li dosavadního insolvenčního správce funkce bez toho (tedy v rozporu s ustanovením § 32 odst. 1 IZ), že by dal insolvenčnímu správci prostor, aby se ke zvažovanému zproštění funkce mohl vyjádřit. V přezkoumávané věci nebyly dány žádné zvláštní důvody, proč by soud odvolatele nemohl k věci slyšet. Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil, jak je uvedeno ve výroku. Odvolání insolvenčního správce směřovalo i proti výroku II., jímž byl ustanoven nový insolvenční správce. Tento výrok je však závislý na výroku I., a vzhledem k tomu, že odvolací soud shledal odvolání důvodným, došlo ke zrušení závislého výroku II. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčním správcům, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

https://www.vecr.cz/o-nas/informace-pro-akcionare

Informace pro akcionáře | Veolia Energie Domů >> O nás >> Informace pro akcionáře 19. 6. 2018 - Oznámení o výplatě dividendy za rok 2017 Představenstvo společnosti Veolia Energie ČR, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, oznamuje, že řádná valná hromada konaná dne 19. 06. 2018 schválila výplatu dividend za rok 2017. 1. Výše dividendy Výše dividendy činí 12,92 Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 40,- Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplácena po zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. 2. Rozhodný den Rozhodným dnem k určení vlastnických práv pro výplatu dividend je rozhodný den k účasti na valné hromadě. Dividenda bude vyplácena podle výpisu z registru emitenta vedeného Centrálním depozitářem cenných papírů a pořízeného ke dni 12. 06. 2018. 3. Termín splatnosti Dividenda je splatná do 19. 09. 2018. Právo na dividendu se promlčuje po uplynutí zákonné lhůty dle § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. dnem 19. 09. 2021. 4. Místo a způsob výplaty dividendy Dividenda bude akcionářům vyplacena převodem na bankovní účet akcionáře podle stavu evidovaného v registru emitenta v evidenci zaknihovaných cenných papírů vedené Centrálním depozitářem cenných papírů ke dni 12. 06. 2018. Akcionář může požádat o výplatu dividendy bankovním převodem na svůj účet v žádosti opatřené úředně ověřeným podpisem akcionáře. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení nebo název, rodné číslo nebo identifikační číslo a adresu bydliště nebo sídla akcionáře, identifikaci bankovního účtu. V případě, kdy akcionář jako fyzická osoba již v minulosti zaslal nebo zašle řádně vyplněnou a podepsanou žádost přímo společnosti do 31. 07. 2018, dojde k přednostní výplatě dividendy na bankovní účet uvedený v této žádosti akcionáře. Po tomto datu bude dividenda odeslána akcionáři na bankovní účet registrovaný v evidenci zaknihovaných cenných papírů. V případě, že akcionář jako právnická osoba nemá registrované bankovní spojení pro výplatu dividendy v evidenci zaknihovaných cenných papírů, je povinna zaslat společnosti řádně vyplněnou a podepsanou žádost o výplatu dividend na bankovní účet každým rokem. V takovém případě zašlou akcionáři žádost doporučenou poštou, a to: fyzické osoby s úředně ověřeným podpisem, právnické osoby s úředně ověřeným podpisem osob oprávněných jednat za společnost a originálem nebo úředně ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku ne starší tří měsíců. Akcionáři mohou žádost o výplatu dividend bankovním převodem uplatnit i přímo v sídle společnosti. Žádost o výplatu dividend bankovním převodem musí být písemně zaslána nebo osobně uplatněna na adrese: Veolia Energie ČR, a.s., 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, útvar účetnictví a financování. 5. Dodatečná výplata dividendy Akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dividendu vyplatit, bude dividenda vyplacena na základě jejich písemné úředně ověřené žádosti zaslané do sídla společnosti podané nejpozději do data promlčení dividendy, tj. do 19. 09. 2021. 6. Informace pro akcionáře Žádáme zahraniční akcionáře, aby ověřili, zda jejich banka přijímá měnu CZK. Odeslaná dividenda se v některých případech společnosti vrací, avšak ponížena o poplatky banky. V daném případě, prosím, oznamte společnosti řádným způsobem jiné bankovní spojení pro výplatu dividendy u banky, která měnu CZK přijímá. Oznámení o výplatě dividendy za rok 2017 Velikost - 81.79 KB Žádost o výplatu dividendy na bankovní účet za rok 2017 Velikost - 36.5 KB 18. 6. 2018 - Oznámení o podání protinávrhu akcionáře OZNÁMENÍ PROTINÁVRHU AKCIONÁŘE A STANOVISKA PŘEDSTAVENSTVA K PROTINÁVRHU dle ust. § 362 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů Představenstvo společnosti Veolia Energie ČR, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 451 93 410, dále jen „Společnost“, oznamuje akcionářům, že Společnosti byl doručen protinávrh akcionáře k záležitosti zařazené na pořad řádné valné hromady Společnosti, která se bude konat dne 19. června 2018, a to protinávrh k návrhu usnesení č. 3. Rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém. Znění protinávrhu k návrhu usnesení č. 3: Valná hromada bere na vědomí zprávu dozorčí rady a schvaluje rozdělení zisku a stanovení tantiém a termín a způsob výplaty dividend takto: Dividendy k rozdělení mezi akcionáře 1 016 302 200,12 CZK Příděl do nerozděleného zisku 1 132 412 072,18 CZK 434 572,78 CZK 2 149 148 845,08 CZK Valná hromada rozhodla o vyplacení dividendy ve výši 12,92 Kč na 1 akcii před zdaněním a tato bude vyplacena akcionářům, kteří jsou k rozhodnému dni pro uplatnění práva na dividendu zapsáni v evidenci zaknihovaných cenných papírů, to je ke dni 12. června 2018. Dividenda bude vyplacena bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni. Na základě písemné žádosti oprávněného akcionáře s úředně ověřeným podpisem bude dividenda vyplacena bezhotovostním převodem na jím sdělený bankovní účet vedený u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Žádost podle předcházející věty musí obsahovat jméno, rodné číslo a adresu (popř. název nebo firmu, sídlo a popř. identifikační číslo) akcionáře a musí být doručena na adresu společnosti. Představenstvo Společnosti navrhlo ve svém původním návrhu, který byl zveřejněn v pozvánce na valnou hromadu, dividendu ve výši celkem 1 016 736 772,90 Kč před zdaněním s tím, že dividenda za jednu akcii má činit 12,93 Kč před zdaněním – tato částka představovala výši dividendy na jednu akcii po zaokrouhlení na dvě desetinná místa. Za účelem vyplacení původně navrhované částky na jednu akcii by bylo nutné pro vyplacení celkové částky podílu na zisku použít část nerozděleného zisku z minulých let. Představenstvo Společnosti se ztotožňuje s protinávrhem akcionáře a s ním souhlasí, když k výplatě je navrhována dividenda ve výši 12,92 Kč na jednu akcii před zdaněním, tedy v celkové výši 1 016 302 200,12 Kč před zdaněním. Na navrhovanou celkovou výši dividendy na jednu akcii není zapotřebí použít část nerozděleného zisku z minulých let. Zbylá část zisku za rok 2017 ve výši 434 572,78 Kč bude převedena jako příděl do nerozděleného zisku z minulých let. Na valné hromadě Společnosti bude o návrzích hlasováno v souladu se stanovami Společnosti (čl. 17 odst. 7). Velikost - 108.21 KB 18. 5. 2018 - Pozvánka na valnou hromadu 19. 6. 2018 Představenstvo společnosti Veolia Energie ČR, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, svolává řádnou valnou hromadu na den 19. června 2018 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava, Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. I. Pořad valné hromady • Zahájení, organizační záležitosti, volba předsedy, zapisovatele, dvou ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů. • Projednání roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. • Vyjádření dozorčí rady k řádné účetní závěrce a konsolidované účetní závěrce společnosti za rok 2017 a návrhu na rozdělení zisku, informace o přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami a seznámení s výsledky kontrolní činnosti. • Schválení řádné nekonsolidované a konsolidované účetní závěrky za rok 2017. • Rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém. • Rozhodnutí o změně stanov. • Volba členů dozorčí rady. • Schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady. • Určení auditora účetní závěrky. • Ukončení valné hromady. Pozvánka na valnou hromadu 19. 6. 2018 Velikost - 551.3 KB Příloha č. 1 k pozvánce na valnou hromadu 19. 6. 2018 Velikost - 162.97 KB Příloha č. 2 k pozvánce na valnou hromadu 19. 6. 2018 Velikost - 174.92 KB Stanovy - návrhy úprav v revizích Velikost - 231.13 KB Stanovy - návrhy úprav v čistopise Velikost - 211.93 KB Výroční zpráva Veolia Energie ČR 2017 Velikost - 2.98 MB Žádost o výplatu dividendy 2017 Plná moc pro fyzické osoby na valnou hromadu Velikost - 32 KB Plná moc pro právnické osoby na valnou hromadu Velikost - 30.5 KB 22. 6. 2017 - Oznámení o výplatě dividendy za rok 2016 se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, že řádná valná hromada konaná dne 22. 06. 2017 schválila výplatu dividend za rok 2016. Výše dividendy činí 16,80 Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 40,- Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplácena po zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Rozhodným dnem k určení vlastnických práv pro výplatu dividend je rozhodný den k účasti na valné hromadě. Dividenda bude vyplácena podle výpisu z registru emitenta vedeného Centrálním depozitářem cenných papírů a pořízeného ke dni 15. 06. 2017. Dividenda je splatná do 22. 09. 2017. Právo na dividendu se promlčuje po uplynutí zákonné lhůty dle § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. dnem 22. 09. 2020. Dividenda bude akcionářům vyplacena převodem na bankovní účet akcionáře podle stavu evidovaného v registru emitenta v evidenci zaknihovaných cenných papírů vedené Centrálním depozitářem cenných papírů ke dni 15. 06. 2017. V případě, kdy akcionář jako fyzická osoba již v minulosti zaslal nebo zašle řádně vyplněnou a podepsanou žádost přímo společnosti do 31. 07. 2017, dojde k přednostní výplatě dividendy na bankovní účet uvedený v této žádosti akcionáře. Po tomto datu bude dividenda odeslána akcionáři na bankovní účet registrovaný v evidenci zaknihovaných cenných papírů. V případě, že akcionář jako právnická osoba nemá registrované bankovní spojení pro výplatu dividendy v evidenci zaknihovaných cenných papírů, je povinna zaslat společnosti řádně vyplněnou a podepsanou žádost o výplatu dividend na bankovní účet každým rokem. Akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dividendu vyplatit, bude dividenda vyplacena na základě jejich písemné úředně ověřené žádosti zaslané do sídla společnosti podané nejpozději do data promlčení dividendy, tj. do 22. 09. 2020. Oznámení o výplatě dividendy za rok 2016 Velikost - 79.04 KB 19. 6. 2017 - Oznámení o podání protinávrhu akcionáře dle ust. § 362 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Představenstvo společnosti Veolia Energie ČR, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 451 93 410, dále jen „Společnost“, oznamuje akcionářům, že Společnosti byl doručen protinávrh akcionáře k záležitosti zařazené na pořad řádné valné hromady Společnosti, která se bude konat dne 22. června 2017, a to protinávrh k návrhu usnesení č. 3. Rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém. Dividendy 1 321 507 504,80 CZK Nerozdělený zisk minulých let 1 105 327 863,18 CZK CELKEM 2 426 835 367,98 CZK Valná hromada rozhodla o vyplacení dividendy ve výši 16,80 Kč na 1 akcii před zdaněním a tato bude vyplacena akcionářům, kteří jsou k rozhodnému dni pro uplatnění práva na dividendu zapsáni v evidenci zaknihovaných cenných papírů, to je ke dni 15. června 2017. Dividenda bude vyplacena bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni. Na základě písemné žádosti oprávněného akcionáře s úředně ověřeným podpisem bude dividenda vyplacena bezhotovostním převodem na jím sdělený bankovní účet vedený u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Žádost podle předcházející věty musí obsahovat jméno, rodné číslo a adresu (popř. název nebo firmu, sídlo a popř. identifikační číslo) akcionáře a musí být doručena na adresu společnosti. Představenstvo Společnosti navrhlo ve svém původním návrhu, který byl zveřejněn v pozvánce na valnou hromadu, dividendu ve výši 4,09 Kč na 1 akcii (celkem 321 724 148, 49 Kč). Tato výše dividendy odpovídala dosaženému hospodářskému výsledku Společnosti za rok 2016. Akcionářem navržená částka 16,80 Kč na 1 akcii (celkem 1 321 507 504,80 Kč) se shoduje s úrovní dividendy vyplacené v roce 2016. K dosažení navrhované částky dividendy za rok 2016 - v případě jejího schválení valnou hromadou - by byla použita část nerozděleného zisku z minulých let. Na valné hromadě Společnosti bude o návrzích hlasováno v souladu se stanovami Společnosti (čl. 17 odst. 7). Oznámení o podání protinávrhu akcionáře 19. 6. 2017 Velikost - 222.38 KB 15. 5. 2017 - Pozvánka na valnou hromadu 22. 6. 2017 Představenstvo společnosti Veolia Energie ČR, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, svolává řádnou valnou hromadu na den 22. června 2017 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava, Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. Zahájení, organizační záležitosti, volba předsedy, zapisovatele, dvou ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, projednání roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, vyjádření dozorčí rady k řádné účetní závěrce a konsolidované účetní závěrce společnosti za rok 2016 a návrhu na rozdělení zisku, informace o přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami a seznámení s výsledky kontrolní činnosti, schválení řádné nekonsolidované a konsolidované účetní závěrky za rok 2016, rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém, volba člena dozorčí rady, schválení smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady, určení auditora účetní závěrky, Pozvánka na valnou hromadu 22. 6. 2017 Velikost - 947.7 KB Výroční zpráva Veolia Energie ČR 2016 Velikost - 5.84 MB Smlouva o výkonu funkce Pavel Baránek Velikost - 114.56 KB Žádost o výplatu dividendy Velikost - 35.5 KB 30. 6. 2016 - Dodatečné vysvětlení pro akcionáře DODATEČNÉ VYSVĚTLENÍ PRO AKCIONÁŘE dle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „zákon o obchodních korporacích“ Společnost Veolia Energie ČR, a.s., se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 451 93 410, dále jen „Společnost“, v souladu s ust. § 358 odst. 1 zákona o obchodních korporacích ve spojení s článkem 17 odst. 6) stanov Společnosti, poskytuje akcionářům vysvětlení záležitosti k požadavku akcionáře na vysvětlení, který byl učiněn na řádné valné hromadě Společnosti konané dne 21. 06. 2016 v 9:00 hodin, dále jen „Valná hromada“, a k němuž pro jeho složitost nebylo vysvětlení poskytnuto na Valné hromadě a je nyní poskytováno v dodatečné zákonné lhůtě 15 dnů. Znění požadavku na vysvětlení: Dotaz na položku – náklady na nakoupenou energii, které od 2014 vzrostly o 700 mil. Kč, ačkoliv příjmy vzrostly o 500 mil. Kč. Proč ta disproporce, když ceny elektrické energie na trhu šly dolů? Proč došlo ke zvýšení nákladů na nákup elektřiny a současně daná situace nepřinesla zvýšení výnosů? Pro porovnání hodnot je nutno ukazatel Tržby za prodej a přeprodej elektřiny a podpůrných služeb upravit o prodej ​vyrobené elektřiny, přeprodej elektřiny a prodej podpůrných služeb. Pak je tento ukazatel porovnatelný s ukazatelem Náklady na nakoupenou elektřinu. V roce 2014 i v roce 2015 byla nakoupená elektřina prodávána celkově s marží, v roce 2015 celková marže poklesla. Důvodem poklesu marže jsou nižší ceny elektřiny v roce 2015 ​a možnosti trhu​. Oznámení o výplatě dividendy za rok 2015 Představenstvo společnosti Veolia Energie ČR, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, oznamuje, že řádná valná hromada konaná dne 21. 06. 2016 schválila výplatu dividend za rok 2015. Velikost - 150.12 KB 20. 4. 2016 - Pozvánka na valnou hromadu 21. 6. 2016 Představenstvo společnosti Veolia Energie ČR, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, svolává řádnou valnou hromadu na den 21. června 2016 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava - Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. • Zahájení, organizační záležitosti, volba předsedy, zapisovatele, dvou ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, • projednání roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, • vyjádření dozorčí rady k řádné účetní závěrce a konsolidované účetní závěrce společnosti za rok 2015 a návrhu na rozdělení zisku, informace o přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami a seznámení s výsledky kontrolní činnosti, • schválení řádné nekonsolidované a konsolidované účetní závěrky za rok 2015, • rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém, • volba členů dozorčí rady, • schválení smlouvy o výkonu funkce členů dozorčí rady, • určení auditora účetní závěrky, Pozvánka na valnou hromadu 21. 6. 2016 Velikost - 283.1 KB Smlouva o výkonu funkce Mgr. Petr Štulc, Dr. - nová Velikost - 58 KB Smlouva o výkonu funkce Ing. Zdeněk Duba - nová Velikost - 58.5 KB Smlouva o výkonu funkce Ing. Zdeněk Duba - podepsaná Velikost - 57 KB Výroční zpráva Veolia Energie ČR 2015 Velikost - 6.67 MB 7. 7. 2015 Oznámení - Dodatečné vysvětlení pro akcionáře dle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „zákon o obchodních korporacích“ Společnost Veolia Energie ČR, a.s., se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 451 93 410, dále jen „Společnost“, v souladu s ust. § 358 odst. 1 zákona o obchodních korporacích ve spojení s článkem 17 odst. 6) stanov Společnosti, poskytuje akcionářům vysvětlení záležitostí k požadavkům akcionáře na vysvětlení, které byly učiněny na řádné valné hromadě Společnosti konané dne 26. 06. 2015 v 9:00 hodin, dále jen „Valná hromada“, a k nimž pro jejich složitost nebylo vysvětlení poskytnuto na Valné hromadě a je nyní poskytováno v dodatečné zákonné lhůtě 15 dnů. 1. Znění požadavku na vysvětlení: Co je ostatní finanční investice ve výši 844 855 tis. Kč? Jedná se zejména o úpravu dlouhodobých aktiv skupiny v souladu s Mezinárodním účetním standardem IAS 17 - Leasingy. V účetní závěrce dceřiné společnosti Veolia Průmyslové služby ČR, a.s., IČO: 278 26 554, je takto vykázaná pohledávka z titulu provedeného technického zhodnocení na majetku OKD, a.s., IČO: 268 63 154, který je využívaný společností pro dodávky tepla a vzduchu. Podle IAS 17 a IFRIC 4 je tento majetek klasifikován pod kontrolou společnosti Veolia Průmyslové služby ČR, a.s., a to ve výši 765 910 tis. Kč. V účetní závěrce společnosti Veolia Energie ČR, a.s. jsou takto upravena dlouhodobá aktiva o technické zhodnocení provedené na majetku odběratelů ve výši 26 669 tis. Kč. V této pozici je dále v konsolidované závěrce uvedena dlouhodobá jistina společnosti Veolia Komodity ČR, s.r.o., IČO: 258 46 159, složená u Operátora trhu s elektřinou ve výši 52 263 tis. Kč a dlouhodobá pohledávka společnosti AmpluServis, a.s., IČO: 651 38 317 ve výši 13 tis. Kč. 2. Znění požadavku na vysvětlení: Jaká je výše dividend přijatých společností v roce 2014, které jsou hlavním důvodem pro výši výsledku z finančních operací ve výši 880 666 tis. Kč? V roce 2014 společnost Veolia Energie ČR, a.s. přijala dividendy v celkové výši 908 317 tis. Kč. Jedná se dividendu od společnosti Veolia Průmyslové služby ČR, a.s., IČO: 27826554, ve výši 604 672 tis. Kč, Veolia Energie Kolín, a.s., IČO: 451 48 091, ve výši 256 499 tis. Kč, Veolia Energie Mariánské Lázně, s.r.o., IČO: 49790676, ve výši 20 000 tis. Kč, Olterm & TD Olomouc, a.s., IČO: 476 77 511, ve výši 13 864 tis. Kč a od společnosti Pražská teplárenská a.s., IČO: 45273600, ve výši 13 282 tis. Kč. Žádost o výplatu dividend za rok 2014 na bankovní účet Žádost o výplatu dividend na bankovní účet za rok 2014 26. 6. 2015 - Oznámení o výplatě dividend za rok 2014 oznamuje, že řádná valná hromada konaná dne 26. 06. 2015 schválila výplatu dividend za rok 2014. Výše dividendy činí 26,- Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 40,- Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplácena po zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Rozhodným dnem k určení vlastnických práv pro výplatu dividend je rozhodný den k účasti na valné hromadě. Dividenda bude vyplácena podle výpisu z registru emitenta vedeným Centrálním depozitářem cenných papírů pořízeného ke dni 19. 06. 2015. Dividenda je splatná do 26. 09. 2015. Právo na dividendu se promlčuje po uplynutí zákonné lhůty dle § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. dnem 26. 09. 2018. Dividenda bude akcionářům vyplacena převodem na bankovní účet akcionáře podle stavu evidovaného v registru emitenta v evidenci zaknihovaných cenných papírů vedené Centrálním depozitářem cenných papírů ke dni 19. 06. 2015. V případě, kdy akcionář již v minulosti zaslal nebo zašle řádně vyplněnou a podepsanou žádost přímo společnosti do 20. 07. 2015, dojde k přednostní výplatě dividendy na bankovní účet uvedený v této žádosti akcionáře. Po tomto datu bude dividenda odeslána akcionáři na bankovní účet registrovaný v evidenci zaknihovaných cenných papírů. - fyzické osoby s úředně ověřeným podpisem, - právnické osoby s úředně ověřeným podpisem osob oprávněných jednat za společnost a originálem nebo úředně ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku ne starší tří měsíců. Akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dividendu vyplatit, bude dividenda vyplacena na základě jejich písemné úředně ověřené žádosti zaslané do sídla společnosti podané nejpozději do data promlčení dividendy, tj. do 26. 09. 2018. Oznámení o výplatě dividendy za rok 2014 Velikost - 104.95 KB 25. 5. 2015 - Pozvánka na valnou hromadu Představenstvo společnosti Veolia Energie ČR, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, svolává řádnou valnou hromadu na den 26. června 2015 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava - Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. Pozvánka na Valnou hromadu 26. 6. 2015 Velikost - 167.71 KB • zpráva výboru pro audit o kontrolní činnosti, • vyjádření dozorčí rady k řádné účetní závěrce a konsolidované účetní závěrce společnosti za rok 2014 a návrhu na rozdělení zisku, informace o přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami a seznámení s výsledky kontrolní činnosti, • schválení řádné nekonsolidované a konsolidované účetní závěrky za rok 2014, rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém, • schválení používání Mezinárodních účetních standardů IFRS, • odvolání členů výboru pro audit, II. Prezence akcionářů a rozhodný den k účasti Rozhodným dnem pro účast na valné hromadě je 19. červen 2015. Osoba, která je v rozhodný den zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů, je oprávněna účastnit se valné hromady, hlasovat na ni a vykonávat další vlastnická práva spojená s akciemi společnosti na této valné hromadě v souladu se zákonem a stanovami společnosti. Akcionáři se při zápisu do listiny přítomných prokazují platným občanským průkazem nebo jiným dokladem dle obecně závazných předpisů. Zástupce akcionáře na základě úředně ověřené plné moci je povinen při prezenci odevzdat plnou moc podepsanou zastupovaným akcionářem, z níž vyplývá rozsah zástupcova oprávnění a musí obsahovat náležitosti uvedené v ust. § 399 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“; zástupci právnických osob předkládají i originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné evidence dle zvláštního právního předpisu ne starší než 3 měsíce. Společnost upozorňuje akcionáře, že pokud hodlají uplatnit na valné hromadě protinávrhy podle ust. § 361 ZOK, jsou povinni doručit společnosti písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu ve lhůtě nejméně pěti pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. Tyto návrhy nebo protinávrhy, žádosti či případnou další korespondenci zasílejte na adresu: Veolia Energie ČR, a.s., právní ředitel, 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, telefonické spojení 596609111, fax 596625496. III. Údaje o celkovém počtu akcií a počtu hlasů Základní kapitál společnosti Veolia Energie ČR, a.s. činí 3 146 446 440,- Kč, je rozdělen na 78 661 161 kusů akcií na jméno o jmenovité hodnotě 40,- Kč. Akcie jsou vydány v zaknihované podobě, se všemi akciemi je spojeno hlasovací právo; s každou akcií je spojen jeden hlas. IV. Hlavní údaje řádné a konsolidované účetní závěrky za rok 2014 V souladu s ust. § 436 zákona o obchodních korporacích a stanovami společnosti zveřejňuje společnost hlavní údaje řádné a konsolidované účetní závěrky za rok 2014 ověřené auditorem: řádná účetní závěrka nekonsolidovaná /tis.Kč/ konsolidovaná /tis.Kč/ Aktiva celkem 14 413 722 15 425101 Základní kapitál 3 146 447 3 146 447 Rezervní fond -- 21 416 Hospodářský výsledek před zdaněním 2 312 684 2 001 799 Hospodářský výsledek za účetní období 2 045 629 1 623 189 Bankovní úvěry -- -- Údaje podle ust. § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, budou zveřejněny jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku. V. Návrhy usnesení valné hromady a jejich zdůvodnění 1. Valná hromada zvolila předsedu valné hromady, pana Mgr. Jakuba Vyroubala, zapisovatele valné hromady, paní Mgr. Lucii Stachovou, ověřovatele zápisu, pana Zdeňka Krakovského a pana Mgr. Stanislava Prokeše, a osoby pověřené sčítáním hlasů, pana Iva Lepiarze a paní Lenku Vašíčkovou. V souladu s ust. § 422 odst. 1 ZOK valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Obsazení orgánů valné hromady pak je navrhováno ve složení, v jakém bylo personální obsazení těchto orgánů pro účely řádné valné hromady zajištěno představenstvem společnosti. 2. Valná hromada projednala roční zprávu o podnikatelské činnosti společnosti v roce 2014 a o stavu jejího majetku, bere na vědomí zprávu dozorčí rady a její kladné stanovisko k účetní závěrce, návrhu na rozdělení zisku a ke zprávě o vztazích mezi propojenými osobami a schvaluje řádnou účetní závěrku roku 2014 a konsolidovanou účetní závěrku roku 2014, rozdělení zisku a stanovení tantiém a termín a způsob výplaty dividend tak, jak byly předloženy představenstvem. Představenstvo společnosti zpracovalo v souladu s ust. § 82 zákona o obchodních korporacích zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, tato zpráva byla předána k přezkoumání dozorčí radou a správnost jejích údajů byla ověřena auditorem; společnosti nevznikla ze vztahů mezi propojenými osobami žádná újma. Tvorba zisku: Hospodářský výsledek před zdaněním 2 312 683 055,86 Kč Daň z příjmů splatná 287 740 200,00 Kč Daň z příjmů odložená -20 685 000,00 Kč CELKEM 2 045 627 855,86 Kč 2 102 312 606,92 Kč 4 147 940 462,78 K Je navrhováno, aby, pokud valná hromada rozhodne o vyplácení dividendy ve výši 26,- Kč na 1 akcii před zdaněním, byla dividenda vyplacena akcionářům, kteří budou k rozhodnému dni pro uplatnění práva na dividendu zapsáni v evidenci zaknihovaných cenných papírů, to je ke dni 19. června 2015. Dividenda bude vyplacena bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni. Na základě písemné žádosti oprávněného akcionáře s úředně ověřeným podpisem bude dividenda vyplacena bezhotovostním převodem na jím sdělený bankovní účet vedený u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Žádost podle předcházející věty musí obsahovat jméno, rodné číslo a adresu (popř. název nebo firmu, sídlo a popř. identifikační číslo) akcionáře a musí být doručena na adresu společnosti. 3. Valná hromada schvaluje používání Mezinárodních účetních standardů IFRS společností pro účtování a sestavování účetní závěrky až do konce účetního období roku 2015 a schvaluje jejich používání i pro roky budoucí. V roce 2015 nastává splatnost dluhopisů vydaných společností Veolia Energie ČR, a.s. a tato skutečnost má vztah k uplatňování Mezinárodních účetních standardů ve skupině Veolia Energie v České republice. Podle § 19a odst. 3 zákona o účetnictví platí, že pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou již nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a přestaly být takto obchodovány k jinému dni než k poslednímu dni účetního období, účetní jednotka rozhodne o použití mezinárodních účetních standardů až do konce účetního období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány, nebo rozhodne o ukončení jejich použití k poslednímu dni účetního období předcházejícího účetnímu období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud emitované cenné papíry přestanou být kotovány na burze v průběhu roku 2015, musí valná hromada již pro rok 2015 učinit rozhodnutí, že normy IFRS bude účetní jednotka uplatňovat až do konce účetního období roku 2015. Ve vztahu k roku 2016 a pro další roky pak dle stávající právní úpravy může společnost postupovat podle § 19a odst. 7 nebo 8 zákona o účetnictví, tj. valná hromada může rozhodnout o uplatňování IFRS. Vzhledem k tomu, že v rámci harmonizace účtových osnov ve skupině Veolia se nadále počítá se standardy IFRS a společnost je součástí konsolidované účetní závěrky sestavované podle IFRS, je navrhováno pokračovat v účtování podle Mezinárodních účetních standardů IFRS v roce 2015 a v letech příštích. 4. Valná hromada odvolává člena výboru pro audit, pana Philippe Beauté, nar. 21. 12. 1951, bytem Rue Sainte Radegonde 34, 78100 Saint Germain en Laye, Francouzská republika, s účinností k 31. 12. 2015. 5. Valná hromada odvolává členku výboru pro audit, paní Isabelle Picard, nar. 18. 05. 1954, bytem Route De Noisy 13, 78620 L´Etang La Ville, Francouzská republika, s účinností k 31. 12. 2015. 6. Valná hromada odvolává člena výboru pro audit, pana Miroslava Nováka, nar. 25. 06. 1972, bytem Ostrava – Poruba, Hlavní třída 867/3, 708 00, Česká republika, s účinností k 31. 12. 2015. Zdůvodnění k rozhodnutím 4 až 6: Dle ust. § 44 odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, platí, že subjekt veřejného zájmu zřizuje výbor pro audit. Podle ust. § 2a zákona o auditorech však společnost Veolia Energie ČR, a.s. přestává být v roce 2015 jako emitent cenných papírů (dluhopisů) subjektem veřejného zájmu, a to po splatnosti vydaných dluhopisů (jak je uvedeno ve zdůvodnění k návrhu usnesení č. 3 této pozvánky), které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů ve státě Evropské unie (v případě společnosti Veolia Energie ČR, a.s. na volném trhu Burzy cenných papírů Praha), a povinnost mít zřízený výbor pro audit pro ni zaniká. Z výše uvedeného se navrhuje odvolat členy výboru pro audit s účinností ke dni 31. 12. 2015. Pro úplnost se doplňuje, že výbor pro audit jakožto orgán společnosti zůstane dle stanov společnosti formálně zachován, v rámci ekonomických a administrativních úspor však bude neobsazen po dobu, kdy není zákonem daná povinnost mít výbor pro audit zřízen. Pokud u společnosti Veolia Energie ČR, a.s. budou v budoucnu opětovně naplněny zákonné podmínky pro to, aby společnost měla povinně zřízen výbor pro audit, budou jeho členové příslušným orgánem společnosti opět zvoleni a tento orgán obsazen. 7. Valná hromada na základě doporučení výboru pro audit a kladného stanoviska dozorčí rady určuje auditorem pro povinný audit účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky roku 2015 a případné mimořádné účetní závěrky nebo mezitímní účetní závěrky auditorskou společnost KPMG Česká republika Audit, s.r.o. se sídlem Praha 8, Pobřežní 648/1a, PSČ 186 00, IČ 496 19 187, společnost zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 24185, a v seznamu auditorských společností u Komory auditorů České republiky pod osvědčením číslo 71. Zdůvodnění: Dle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, platí, že pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditora její nejvyšší orgán. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem. V případě akciové společnosti tak určuje auditora valná hromada. Určení společnosti KPMG Česká republika Audit, s.r.o. pak je navrhováno z důvodu, že tato pro společnost Veolia Energie ČR, a.s. činnost auditora již dlouhodobě vykonává a představenstvo proto považuje za vhodné a účelné, aby činnost auditora i nadále vykonávala tatáž osoba. VI. Nahlížení do dokumentů Účetní závěrka za rok 2014, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2014 a zpráva o podnikatelské činnosti za rok 2014 jsou k nahlédnutí od 26. května 2015 do dne konání valné hromady v sídle společnosti na sekretariátu finančního ředitele a v kanceláři vedoucího útvaru účetnictví a financování (č. dv. 227 a 230) v pracovní dny od 8.30 do 13.00 hod. a zároveň na internetových stránkách společnosti www.veoliaenergie.cz. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie výše uvedených dokumentů na svůj náklad a své nebezpečí. Plná moc Právnické osoby Plná moc Fyzické osoby Velikost - 2.81 MB 23. 10. 2014 - Pozvánka na valnou hromadu Představenstvo společnosti Dalkia Česká republika, a.s., se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, svolává řádnou valnou hromadu na den 26. listopadu 2014 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava - Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. Pozvánka na Valnou hromadu 14. 5. 2014 Velikost - 138.71 KB • rozhodnutí o změně stanov, • schválení smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady, Rozhodným dnem pro účast na valné hromadě je 19. listopad 2014. Osoba, která je v rozhodný den zapsaná v evidenci zaknihovaných cenných papírů, je oprávněna účastnit se valné hromady, hlasovat na ni a vykonávat další vlastnická práva spojená s akciemi společnosti na této valné hromadě v souladu se zákonem a stanovami společnosti. Společnost upozorňuje akcionáře, že pokud hodlají uplatnit na valné hromadě protinávrhy podle ust. § 361 ZOK, jsou povinni doručit společnosti písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu ve lhůtě nejméně pěti pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. Tyto návrhy nebo protinávrhy, žádosti či případnou další korespondenci zasílejte na adresu: Dalkia Česká republika, a.s., náměstek ředitele pro právní vztahy, 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, telefonické spojení 596609111, fax 596625496. Základní kapitál společnosti Dalkia Česká republika, a.s. činí 3 146 446 440,- Kč, je rozdělen na 78 661 161 kusů akcií na jméno o jmenovité hodnotě 40,- Kč. Akcie jsou vydány v zaknihované podobě, se všemi akciemi je spojeno hlasovací právo; s každou akcií je spojen jeden hlas. IV. Návrhy usnesení valné hromady a jejich zdůvodnění 1. Valná hromada zvolila předsedou valné hromady pana Mgr. Jakuba Vyroubala, zapisovatelem valné hromady paní Mgr. Lucii Stachovou, ověřovatelem zápisu pana Zdeňka Krakovského a pana Mgr. Stanislava Prokeše a osobami pověřenými sčítáním hlasů pana Iva Lepiarze a paní Lenku Vašíčkovou. 2. Valná hromada v souladu s ustanovením § 421 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) schvaluje změnu stanov společnosti ve znění předloženém představenstvem společnosti [viz text návrhu změny stanov] s účinností od 1. ledna 2015. souladu s ust. § 421 odst. 2 ZOK patří do působnosti valné hromady rozhodování o změně stanov. V návaznosti na změnu akcionářské struktury skupiny Dalkia se navrhuje, aby valná hromada rozhodla o změně obchodní firmy společnosti Dalkia Česká republika, a.s. změnou stanov společnosti a současně se navrhuje doplnění stanov o změny, které se jeví být potřebnými s ohledem na dosavadní praktickou zkušenost s konáním valné hromady a výplatou dividendy, to vše s účinností od 1. ledna 2015. Podrobné zdůvodnění k jednotlivým navrhovaným změnám stanov je uvedeno níže v textu. Návrh změny stanov: I. Odst. 1 článku 2 „Obchodní firma a sídlo společnosti“ nově zní takto: 1) Obchodní firma společnosti zní: Veolia Energie ČR, a.s. V návaznosti na změnu akcionářské struktury skupiny Dalkia spočívající v převzetí podílu vlastněného společností Electricité de France, S.A. společností Veolia S.A. ve společnosti Dalkia S.A.S. a v její dceřiné společnosti Dalkia International S.A. a následné změně obchodní firmy společnosti Dalkia International S.A. na Veolia Energie International S.A. se navrhuje změna obchodní firmy společnosti Dalkia Česká republika, a.s. na Veolia Energie ČR, a.s. II. Odst. 7 článku 17 „Jednání valné hromady“ nově zní takto: 7) V případě rozdílných návrhů k bodům programu podléhajícím schválení bude hlasováno tak, že nejprve se hlasuje o původním návrhu představenstva nebo svolavatele valné hromady. Pokud byl návrh k určitému bodu programu přijat, o dalších návrzích k témuž bodu programu se již nehlasuje. Zdůvodnění: Navrhována změna stanov je považována za praktickou s ohledem na skutečnost, že pokud je návrh k určitému bodu programu přijat, není již fakticky a z logiky věci možné k témuž bodu programu opětovně hlasovat. Je nicméně vhodné pro odstranění všech pochybností toto ve stanovách výslovně uvést. III. Odst. 6 článku 18 „Hlasování a rozhodování valné hromady“ nově zní takto: 6) Při hlasování pomocí hlasovacích lístků účastníci valné hromady s právem hlasovat vyjádří své hlasy na hlasovacích lístcích s oznámeným číslem hlasování zakroužkováním slova PRO (souhlas) nebo slova PROTI (nesouhlas), které na výzvu předsedy valné hromady odevzdají skrutátorům. Pokud hlasující upravil hlasovací lístek jiným způsobem, považují se jeho hlasy za “zdržel se hlasování”, byly-li odevzdány hlasovací lístky s jiným než oznámeným číslem hlasovacího lístku, nejsou započteny mezi platné hlasy. Jestliže počet odevzdaných hlasů PRO nebo PROTI po provedeném hlasování dosáhne potřebné většiny hlasů pro schválení nebo neschválení projednávané věci, může to předseda oznámit valné hromadě, která pokračuje v dalším jednání. Přesný počet hlasů “pro”, “proti” a “zdržel se hlasování” je oznámen dodatečně v průběhu valné hromady a je uveden v zápise valné hromady. Jedná se drobnou úpravu stávající formulace, která již je ve stanovách obsažena a která upravuje postup při hlasování za účelem urychlení průběhu valné hromady. IV. Odst. 2 článku 20 „Počet členů a funkční období představenstva“ nově zní takto: 2) Členem představenstva může být fyzická i právnická osoba, která splňuje podmínky podle právních předpisů. Dle aktuální právní úpravy může být členem představenstva i právnická osoba. Proto je navrhováno toto doplnění. V. Odst. 4 článku 43 „Dividenda“ nově zní takto: 4) Dividenda bude vyplacena bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni. Na základě písemné žádosti oprávněného akcionáře s úředně ověřeným podpisem bude dividenda vyplacena bezhotovostním převodem na jím sdělený bankovní účet vedený u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Žádost podle předcházející věty musí obsahovat jméno, rodné číslo a adresu (popř. název nebo firmu, sídlo a popř. identifikační číslo) akcionáře a musí být doručena na adresu společnosti. V případě, kdy akcionář zašle společnosti řádně vyplněnou a podepsanou žádost do data uveřejněného každoročně představenstvem společnosti v Oznámení o výplatě dividend, dojde k přednostní výplatě dividendy na bankovní účet v této žádosti uvedený. Po daném datu bude dividenda odeslána akcionáři na bankovní účet registrovaný v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Zdůvodnění: Jelikož pro účely výplaty dividendy je pro společnost primárně závazná evidence Centrálního depozitáře cenných papírů, je navrhováno, aby pro účely výplaty dividendy měla přednost informace samotného akcionáře o bankovním účtu k výplatě, na který požaduje výplatu provést. VI. Článek 47 „Účinnost stanov“ nově zní takto: 1) Společnost se změnou svých stanov podřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku zveřejněním zápisu o podřízení se ZOK v obchodním rejstříku dne 29. května 2014. 2) Tato změna stanov nabývá účinnosti dne 1. ledna 2015. Zdůvodnění: S ohledem na provedenou změnu stanov je navrhováno, aby tato informace včetně údaje o dni nabytí účinnosti byla ve stanovách uvedena. 3. Valná hromada schvaluje smlouvu o výkonu funkce člena dozorčí rady pana Ing. Martina Bernarda, a to s účinností od 1. července 2014. le ust. § 59 odst. 2 ZOK platí, že smlouva o výkonu funkce upravující práva a povinnosti mezi společností a členem jejího orgánu se v akciové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti, tj. valná hromada. Pan Ing. Martin Bernard byl zvolen členem dozorčí rady valnou hromadou dne 19. června 2014. Nyní je navrhováno schválit smlouvu o výkonu funkce pana Ing. Bernarda uzavřenou dne 1. července 2014, a to zpětně od okamžiku jejího uzavření. Smlouva o výkonu funkce je k dispozici na internetových stránkách www.dalkia.cz a v sídle společnosti. V. Nahlížení do dokumentů Návrh změny stanov a smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady jsou zdarma k nahlédnutí od 26. října 2014 do dne konání valné hromady v sídle společnosti na útvaru náměstka ředitele pro právní vztahy (č. dv. 502 a 520) v pracovní dny od 8.30 do 13.00 hod. a zároveň na internetových stránkách společnosti www.dalkia.cz. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu nového znění stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Smlouva o výkonu funkce Ing. Bernard Velikost - 105.88 KB 11. 9. 2014 - Informace akcionářům ze Slovenské republiky ohledně výplaty dividend dovolujeme si Vás tímto informovat, že v roce 2014 došlo vlivem legislativních změn v České republice rovněž ke změně způsobu výplaty dividend slovenským akcionářům. Doposud výplatu dividend na Slovensku zajišťovala banka, které akcionáři v minulosti sdělili svá bankovní spojení. Dotyčná banka však tuto výplatu na Slovensku již pro společnost Dalkia Česká republika, a.s. neprovádí. Z výše uvedeného důvodu nedošlo doposud k výplatě dividend akcionářům, kteří nemají zřízené majetkové účty cenných papírů a prostřednictvím nich navedená bankovní spojení v evidenci akcionářů Centrálního depozitáře cenných papírů, a těm, kteří nesdělili přímo společnosti svá bankovní spojení. Dovolujeme si Vás tedy vyzvat k tomu, abyste opět oznámili, tentokráte přímo společnosti Dalkia Česká republika, a.s., své bankovní spojení pro výplatu dividend za rok 2013 a pro roky budoucí. Je nám líto, že se letos výplata výnosu z akcií z důvodu změny legislativy komplikuje a oddaluje, nicméně, oznámíte-li nám na k tomu připraveném formuláři s úředně ověřeným podpisem akcionáře své bankovní spojení, v budoucnu bude výplata dividend probíhat stejným bezproblémovým způsobem jako v minulosti. Děkujeme za Vaše pochopení a přejeme pěkný den. Informace akcionářům ze Slovenské republiky ohledně výplaty dividend Velikost - 96.77 KB 19. 6. 2014 - Oznámení o výplatě dividend za rok 2013 se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČ: 45193410, společnost zapsaná do obchodního rejstříku Krajského soudu v Ostravě, oddíl B., vložka 318 oznamuje, že řádná valná hromada konaná dne 19.6.2014 schválila výplatu dividend za rok 2013. Výše dividendy činí 28,- Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 40,- Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplácena po zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Rozhodným dnem k určení vlastnických práv pro výplatu dividend je rozhodný den k účasti na valné hromadě. Dividenda bude vyplácena podle výpisu z registru emitenta vedeným Centrálním depozitářem cenných papírů pořízeného ke dni 12.06.2014. Dividenda je splatná do 19.09.2014. Právo na dividendu se promlčuje po uplynutí zákonné lhůty dle § 629 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. dnem 19.09.2017. Místo a způsob výplaty dividendy Dividenda bude akcionářům vyplacena převodem na bankovní účet akcionáře podle stavu evidovaného v registru emitenta v evidenci zaknihovaných cenných papírů vedené Centrálním depozitářem cenných papírů ke dni 12.06.2014. V případě, kdy akcionář zašle řádně vyplněnou a podepsanou žádost přímo společnosti do 15.07.2014, dojde k přednostní výplatě dividendy na bankovní účet uvedený v této žádosti akcionáře. Po tomto datu bude dividenda odeslána akcionáři na bankovní účet registrovaný v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Žádost o výplatu dividend bankovním převodem musí být písemně zaslána nebo osobně uplatněna na adrese: Dalkia Česká republika, a.s., 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, útvar účetnictví a financování. Dodatečná výplata dividendy Akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dividendu vyplatit, bude dividenda vyplacena na základě jejich písemné úředně ověřené žádosti zaslané do sídla společnosti podané nejpozději do data promlčení dividendy, tj. do 19.09.2017. Oznámení o výplatě dividend za rok 2013 Velikost - 101.97 KB 16. 5. 2014 - Pozvánka na valnou hromadu Představenstvo společnosti Dalkia Česká republika, a.s., se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. B 318, svolává řádnou valnou hromadu na den 19. června 2014 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava - Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. Pozvánka na Valnou hromadu 19. 6.2014 Velikost - 305.82 KB vyjádření výboru pro audit k prováděné kontrolní činnosti, vyjádření dozorčí rady k řádné účetní závěrce a konsolidované účetní závěrce společnosti za rok 2013 a návrhu na rozdělení zisku, informace o přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami a seznámení s výsledky kontrolní činnosti, schválení řádné nekonsolidované a konsolidované účetní závěrky za rok 2013, rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení tantiém, schválení převodu prostředků z rezervního fondu do ostatních kapitálových fondů a nerozděleného zisku minulých období, volba členů dozorčí rady a výboru pro audit, schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a výboru pro audit, Rozhodným dnem pro účast na valné hromadě je 12. červen 2014. Osoba, která je v rozhodný den zapsaná v evidenci zaknihovaných cenných papírů, je oprávněna účastnit se valné hromady, hlasovat na ni a vykonávat další vlastnická práva spojená s akciemi společnosti na této valné hromadě v souladu se zákonem a stanovami společnosti. IV. Hlavní údaje řádné a konsolidované účetní závěrky za rok 2013 V souladu s ust. § 436 zákona o obchodních korporacích a stanovami společnosti zveřejňuje společnost hlavní údaje řádné a konsolidované účetní závěrky za rok 2013 ověřené auditorem: Aktiva celkem 14 274 089 15 536 098 Rezervní fond 629 289 706 629 Hospodářský výsledek před zdaněním 2 158 545 2 266 621 Hospodářský výsledek za účetní období 1 817 540 1 848 980 2. Valná hromada projednala roční zprávu o podnikatelské činnosti společnosti v roce 2013 a o stavu jejího majetku, bere na vědomí zprávu dozorčí rady a její kladné stanovisko k účetní závěrce, návrhu na rozdělení zisku a ke zprávě o vztazích mezi propojenými osobami a schvaluje řádnou účetní závěrku roku 2013 a konsolidovanou účetní závěrku roku 2013, rozdělení zisku a stanovení tantiém a termín a způsob výplaty dividend tak, jak byly předloženy představenstvem. Představenstvo společnosti zpracovalo v souladu s ust. § 66a zákona č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2013, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, tato zpráva byla předána k přezkoumání dozorčí radou a správnost jejích údajů byla ověřena auditorem; společnosti nevznikla ze vztahů mezi propojenými osobami žádná újma. Hospodářský výsledek před zdaněním 2 158 544 236,80 Kč Daň z příjmu splatná 328 583 030,00 Kč Daň z příjmů odložená 12 421 941,00 Kč HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 1 817 539 265,80 Kč Nerozdělený zisk minulých let OBDOBÍ 2 097 290 139,72 Kč CELKEM 3 914 829 405,52 Kč Návrh rozdělení zisku: Příděl rezervnímu fondu 0,00 Kč Dividendy 2 202 512 508,00 Kč Nerozdělený zisk minulých let 1 712 316 897,52 Kč 3 914 829 405,52 Kč Je navrhováno, aby, pokud valná hromada rozhodne o vyplácení dividendy ve výši 28,- Kč na 1 akcii před zdaněním, byla dividenda vyplacena akcionářům, kteří budou k rozhodnému dni pro uplatnění práva na dividendu zapsáni v evidenci zaknihovaných cenných papírů, to je ke dni 12. června 2014.Dividenda bude vyplacena bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni. Na základě písemné žádosti oprávněného akcionáře s úředně ověřeným podpisem bude dividenda vyplacena bezhotovostním převodem na jím sdělený bankovní účet vedený u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Žádost podle předcházející věty musí obsahovat jméno, rodné číslo a adresu (popř. název nebo firmu, sídlo a popř. identifikační číslo) akcionáře a musí být doručena na adresu společnosti. 3. Valná hromada schvaluje převod prostředků z rezervního fondu do ostatních kapitálových fondů a nerozděleného zisku minulých období. V rámci řádné valné hromady společnosti, která se koná dne 14. května 2014, je navrhováno, aby se společnost podřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, a dále, jelikož zákon o obchodních korporacích již povinnost vytvářet rezervní fond neukládá, je současně navrhována změna stanov tak, že ze stanov se povinnost vytvářet rezervní fond vypouští. V návaznosti na uvedenou změnu stanov společnosti a podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku odpadá společnosti povinnost tvořit rezervní fond. V případě, že řádná valná hromada společnosti dne 14. května 2014 rozhodne, jak je uvedeno výše, navrhuje se převést prostředky přidělené do rezervního fondu v celkové hodnotě 629 289 288,46 Kč do nerozděleného zisku z minulých období v rozsahu, v jakém byly tvořeny ze zisku, a to v částce 378 535 000,00 Kč, a do ostatních kapitálových fondů v rozsahu, v jakém byly do rezervního fondu přiděleny z jiných zdrojů nebo jiným způsobem, v částce 250 754 288,46 Kč. 4. Valná hromada volí členem dozorčí rady pana Erica Gouy, dat. nar.: 30.08.1960, bytem Allée Les Closeaux 15, 785 90 Noisy-Le-Roi, Francouzská republika. 5. Valná hromada volí členem dozorčí rady paní Maliku Ghendouri, dat. nar.: 09.07.1963, bytem Rue Pierre et Marie Curie 2, 75005 Paříž, Francouzská republika. 6. Valná hromada volí členem dozorčí rady pana Philippe Guitard, dat. nar.: 24.06.1960, bytem Pařížská 128/22, 110 00 Praha 1 - Josefov. 7. Valná hromada volí členem dozorčí rady pana Renaud Capris, dat. nar.: 30.08.1966, bytem Sip utca 8, 1028 Budapešť, Maďarská republika. 8. Valná hromada volí členem výboru pro audit pana Erica Gouy, dat. nar.: 30.08.1960, bytem Allée Les Closeaux 15, 785 90 Noisy-Le-Roi, Francouzská republika. 9. Valná hromada volí náhradním členem výboru pro audit pana Viktora Primuse, dat. nar.: 10.06.1981, bytem Nám. Hraničiarov 1, 851 03 Bratislava, Slovenská republika. Zdůvodnění k návrhům usnesení 4. až 9.: V rámci řádné valné hromady, která se uskuteční dne 14. května 2014, je navrhováno podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích, změna stanov společnosti a snížení počtu členů dozorčí rady z 12 na 6 členů. 5 členům dozorčí rady, paní Mgr. Evě Tmejové, panu Ing. Janu Myšíkovi, panu Ladislavu Kuglerovi, panu Bernard Thomas a panu Jérôme Ladrière končí funkčních období. Dalších 5 členů dozorčí rady, pan Ing. Martin Jašek, M.A, pan Philippe Beauté, pan François Vasse, pan Jean-Michel Mazalerat a pan Gérard Millière, odstoupili z funkce členů dozorčí rady. Na základě odstoupení pana Philippe Beauté z funkce člena dozorčí rady ke dni 24.10.2013 a zvolení náhradním členem dozorčí rady pana Eric Gouy, finančního ředitele společnosti Dalkia International, je navrhováno zvolit pana Eric Gouy řádným členem dozorčí rady. Na základě odstoupení pana Jean-Michel Mazalerat z funkce člena dozorčí rady ke dni 14.05.2014 a zvolení paní Maliky Ghendouri, výkonné ředitelky pro Zónu východní a střední Evropy společnosti Dalkia International, náhradní členkou dozorčí rady, je navrhováno zvolit paní Maliku Ghendouri řádnou členkou dozorčí rady. Za účelem sestavení 6členné dozorčí rady je dále navrhováno zvolit členem dozorčí rady pana Philippe Guitard, generálního ředitele společnosti Veolia Voda Česká republika, a.s. a ředitele Veolie Environnement pro střední a východní Evropu, a pana Renaud Capris, generálního ředitele společnosti Dalkia Energia v Maďarské republice. Na základě odstoupení pana Philippe Beauté z funkce člena výboru pro audit k datu 19.06.2014 je navrhováno zvolit členem výboru pro audit pana Eric Gouy, finančního ředitele společnosti Dalkia International. V souladu se stanovami společnosti, jejichž změna je navrhována v rámci pořadu jednání valné hromady konané 14. května 2014, může valná hromada společně s volbou člena výboru pro audit zvolit jednoho nebo více náhradníků, kteří se stanou členy výboru pro audit v případě předčasného skončení funkce dosavadního člena výboru pro audit, a to podle pořadí určeného valnou hromadou při jejich volbě. Navrhuje se v případě, že řádná valná hromada společnosti dne 14. května 2014 o změně stanov a možnosti volby náhradníků výboru pro audit rozhodne, zvolit náhradním členem výboru pro audit pana Viktora Primuse, finančního ředitele společnosti Dalkia a.s. Slovenská republika. 10. Valná hromada schvaluje smlouvy o výkonu funkce členů dozorčí rady: pana Renaud Capris, nar. 30.08.1966, bytem Sip utca 8, 1028 Budapešť, Maďarská republika, pana Philippe Guitard, dat. nar.: 24.06.1960, bytem Pařížská 128/22, 110 00 Praha 1 – Josefov, pana Zdeňka Krakovského, nar. 07.05.1954, bytem Nad Mlýnkem 746, 725 26 Ostrava – Krásné Pole, pana Mgr. Petra Štulce Dr., nar. 15.07.1968, bytem Šimanovská 617, 198 00 Praha 9 - Kyje, paní Maliky Ghendouri, nar. 09.07.1963, bytem Rue Pierre et Marie Curie 2, 75005 Paříž, Francouzská republika, a pana Erica Gouy, nar. 30.08.1960, bytem Allée Les Closeaux 2, 785 90 Noisy-Le-Roi, Francouzská republika, a smlouvy o výkonu funkce členů výboru pro audit: pana Miroslava Nováka, nar. 25.06.1972, bytem Hlavní třída 867/3, 708 00 Ostrava – Poruba, paní Isabelle Picard, nar. 18.05.1954, bytem Route De Noisy 13, 78620 L´Etang La Ville, Francouzská republika, a pana Erica Gouy, nar. 30.08.1960, bytem 15, Allée Les Closeaux, 785 90 Noisy-Le-Roi, Francouzská republika, ve znění předloženém představenstvem společnosti. Dle ust. § 59 odst. 2 ZOK platí, že smlouva o výkonu funkce upravující práva a povinnosti mezi společností a členem jejího orgánu se v akciové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti, tj. valná hromada. Návrhy jednotlivých smluv o výkonu funkce jsou k dispozici na internetových stránkách www.dalkia.cz a sídle společnosti. 11. Valná hromada na základě doporučení výboru pro audit a kladného stanoviska dozorčí rady určuje auditorem pro povinný audit účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky roku 2014 a případné mimořádné účetní závěrky nebo mezitímní účetní závěrky auditorskou společnost KPMG Česká republika Audit, s.r.o. se sídlem Praha 8, Pobřežní 648/1a, PSČ 186 00, IČ 496 19 187, společnost zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 24185,a v seznamu auditorských společností u Komory auditorů České republiky pod osvědčením číslo 71. Dle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, platí, že pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditora její nejvyšší orgán. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem. V případě akciové společnosti tak určuje auditora valná hromada. Určení společnosti KPMG Česká republika Audit, s.r.o. pak je navrhováno z důvodu, že tato pro společnost Dalkia Česká republika, a.s. činnost auditora již dlouhodobě vykonává a představenstvo proto považuje za vhodné a účelné, aby činnost auditora i nadále vykonávala tatáž osoba. Účetní závěrka za rok 2013, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2013, zpráva o podnikatelské činnosti za rok 2013 a návrhy smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a členů výboru pro audit jsou k nahlédnutí od 19. května 2014 do dne konání valné hromady v sídle společnosti na sekretariátu finančního ředitele a v kanceláři vedoucího útvaru účetnictví a financování (č. dv. 227 a 230) v pracovní dny od 8.30 do 13.00 hod. a zároveň na internetových stránkách společnosti www.dalkia.cz. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie výše uvedených dokumentů na svůj náklad a své nebezpečí. Velikost - 34 KB Velikost - 33.5 KB Velikost - 1.83 MB Žádost o výplatu dividend Velikost - 37.5 KB Smlouva o výkonu funkce Eric Gouy_člen výboru pro audit Velikost - 105.49 KB Smlouva o výkonu funkce Eric Gouy_člen dozorčí rady Velikost - 110.2 KB Smlouva o výkonu funkce Isabelle Picard_člen výboru pro audit Velikost - 106.26 KB Smlouva o výkonu funkce Malika Ghendouri_člen dozorčí rady Velikost - 109.25 KB Smlouva o výkonu funkce Josef Novák_člen výboru pro audit Velikost - 97.62 KB Smlouva o výkonu funkce Petr Štulc_člen dozorčí rady Velikost - 113.75 KB Smlouva o výkonu funkce Philippe Guitard_člen dozorčí rady Velikost - 108.9 KB 8. 5. 2014 - Oznámení o podání protinávrhu akcionáře dle ust. § 362 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „zákon o obchodních korporacích“ Představenstvo společnosti Dalkia Česká republika, a.s., se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 451 93 410, dále jen „Společnost“, oznamuje akcionářům, že Společnosti byl doručen protinávrh akcionáře k záležitosti zařazené na pořad řádné valné hromady Společnosti, která se bude konat dne 14. května 2014, a to protinávrh k bodu 2. Rozhodnutí o změně stanov. Znění akcionářova protinávrhu: V čl. 14 Účast na valné hromadě Bod 1) doplnit o větu: „Představenstvo je povinno opatřit z evidence zaknihovaných cenných papírů dle čl. 7 stanov aktuální výpis z emise při zaslání pozvánky na valnou hromadu.“ Pozvánku na valnou hromadu je možné zaslat pouze akcionářům dle aktuálního výpisu z evidence zaknihovaných cenných papírů. V čl. 17 Jednání valné hromady: V bodě 6 vypustit větu: „Představenstvo uveřejní tyto protinávrhy se svým stanoviskem bez zbytečného odkladu na internetových stránkách společnosti.“ a nahradit: „Představenstvo uveřejní tyto protinávrhy se svým stanoviskem bez zbytečného odkladu stejným způsobem, jako je svolání valné hromady.“ Vzhledem k tomu, že všichni akcionáři mají stejná práva, tak mají i právo dostat informace o návrzích i protinávrzích stejným způsobem, jako při zaslání pozvánky na valnou hromadu. V čl. 18 Hlasování a rozhodování valné hromady Bod 1) doplnit o větu: „Akcionář nemusí vykonávat hlasovací práva spojená se všemi jeho akciemi stejným způsobem.“ Představenstvo Společnosti posoudilo protinávrh akcionáře a k tomuto zaujalo následující stanovisko, které tímto oznamuje akcionářům. K protinávrhu na doplnění článku 14 bod 1) stanov Povinnost představenstva opatřit aktuální výpis emise při zaslání pozvánky na valnou hromadu není zákonem o obchodních korporacích stanovena, ani z tohoto zákona výslovně nevyplývá. Povinnost stran pořízení výpisu z emise je společnosti (nikoliv tedy představenstvu) uložena v ust. § 405 odst. 4 zákona o obchodních korporacích, dle nějž společnost, která vydala zaknihované akcie, si nejpozději do dne konání valné hromady opatří z evidence zaknihovaných cenných papírů výpis emise k rozhodnému dni. Představenstvo proto nepovažuje za žádoucí ukládat v tomto směru představenstvu povinnost nad rámec zákona. Představenstvo současně podotýká, že je samozřejmě odpovědností představenstva jako svolavatele valné hromady zajistit, že pozvánka na valnou hromadu bude zaslána všem akcionářům. K protinávrhu na změnu článku 17 bod 6) stanov Akcionářem navrhované znění článku 17 bod 6) stanov v podstatě odpovídá ust. § 362 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, jež stanoví, že představenstvo oznámí akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady znění akcionářova protinávrhu se svým stanoviskem. Návrh stanov předložený představenstvem toto zákonné ustanovení modifikuje ve prospěch ochrany akcionáře nad rámec zákona, který při výjimce z povinného oznamování protinávrhu akcionáře pro nákladový nepoměr nepožaduje žádné oznamování, tím, že stanoví povinné uveřejňování protinávrhů se stanoviskem představenstva na internetových stránkách společnosti bez ohledu na zákonné výjimky. K protinávrhu na doplnění článku 18 stanov Vzhledem k tomu, že otázka, jež je předmětem protinávrhu akcionáře, se v zásadě netýká obsahu stanov, jež upravují chod společnosti, nepovažuje představenstvo za vhodné a žádoucí tímto způsobem stanovy Společnosti doplňovat. S odkazem na výše uvedené představenstvo dopělo k závěru, že přijetí protinávrhu akcionáře ani v jednom z výše uvedených bodů není pro Společnost výhodnější než návrh v původní podobě. Oznámení protinávrhu akcionáře a stanoviska akcionáře 17. 4. 2014 - Upozornění V průběhu měsíce dubna 2014 byla společnost Dalkia Česká republika, a.s. ze strany jednotlivých jejích akcionářů opakovaně informována o tom, že akcionářům byla doručena nabídka na odkup akcií společnosti Dalkia Česká republika, a.s. učiněná společností Finance Zlín a.s. (obchodník s cennými papíry) v zastoupení pana Ing. Bohumila Hály. Vzhledem ke skutečnosti, že v souvislosti s uvedenými nabídkami na odkup akcií vznesli akcionáři vůči společnosti Dalkia Česká republika, a.s. opakovaně dotaz na vysvětlení nabízeného odkupu, vydává tímto společnost Dalkia Česká republika, a.s. následující prohlášení a informaci pro akcionáře. Společnost Dalkia Česká republika, a.s. sděluje, že není a nepřeje si být jakýmkoliv způsobem spojena s aktivitami společnosti Finance Zlín a.s. resp. pana Ing. Bohumila Hály, které se týkají odkupu akcií společnosti.Učiněné nabídky odkupu akcí tak probíhají zcela bez vědomí a jakékoliv účasti společnosti Dalkia Česká republika a.s. Společnost se tímto od veškerých nabídek odkupu akcií učiněných společností Finance Zlín a.s., resp. panem Ing. Bohumilem Hálou zcela distancuje. Odkup akcií je navrhován ve prospěch a na účet klienta společnosti Finance Zlín a.s., tj. pana Ing. Bohumila Hály. Společnost Dalkia Česká republika, a.s. by rovněž ráda ujistila akcionáře, že s jejich osobními údaji nakládá zcela v souladu se zákonem. Jestliže nyní společnost Finance Zlín a.s. v zastoupení svého klienta oslovuje jednotlivé akcionáře s nabídkou obsahující mimo jiné informace o jejich akciích, je tomu tak pouze proto, že společnost Dalkia Česká republika, a.s. vydala nabízejícímu, který je akcionářem společnosti, opis seznamu akcionářů, jak jí ukládá zákon. Společnost Finance Zlín a.s. v zastoupení svého klienta pana Ing. Bohumila Hály tak patrně na základě získaného opisu seznamu akcionářů nyní oslovuje jednotlivé akcionáře s nabídkou odkupu. Společnost Dalkia Česká republika, a.s. není v obchodu navrhovaném společností Finance Zlín a.s., resp. panem Ing. Bohumile Hálou nijak angažována a samozřejmě též žádným způsobem neodpovídá za obsah a podmínky předkládaných návrhů smluv o koupi akcií, ani za vypořádání případného prodeje akcií. Rozhodnutí o prodeji akcií tak je výlučným rozhodnutím každého jednotlivého akcionáře, který své akcie může, ale samozřejmě též nemusí prodat. Informace pro akcionáře společnosti 17. 4. 2014 Velikost - 108.94 KB 14. 3. 2014 - Pozvánka na valnou hromadu 14. 5. 2014 Představenstvo společnosti Dalkia Česká republika, a.s., se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, IČO: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn.: B 318, svolává řádnou valnou hromadu na den 14. května 2014 od 18.00 hod. do Kongresového centra Praha, a.s. (salónek Klub H), 5. května 65, 140 21 Praha 4. Prezence bude probíhat od 17.30 hod. Zahájení, organizační záležitosti, volba předsedy, zapisovatele, dvou ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů. Rozhodnutí o změně stanov a podřízení se zákonu o obchodních korporacích. Rozhodným dnem pro účast na valné hromadě je 7. květen 2014. Osoba, která je v rozhodný den zapsaná v evidenci zaknihovaných cenných papírů, je oprávněna účastnit se valné hromady, hlasovat na ni a vykonávat další vlastnická práva spojená s akciemi společnosti na této valné hromadě v souladu se zákonem a stanovami společnosti. Akcionáři se při zápisu do listiny přítomných prokazují platným občanským průkazem nebo jiným dokladem dle obecně závazných předpisů. Zástupce akcionáře na základě úředně ověřené plné moci je povinen při prezenci odevzdat plnou moc podepsanou zastupovaným akcionářem, z níž vyplývá rozsah zástupcova oprávnění a musí obsahovat náležitosti uvedené v ust. § 399 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“); zástupci právnických osob předkládají i originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo z registrace u jiného správního orgánu ne starší než 3 měsíce. III. Charakteristika podstaty navrhovaných změn stanov Změna stanov společnosti je vyvolána změnou právní úpravy v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, dnem 1. ledna 2014. Zákon o obchodních korporacích zaručuje vyšší míru právní jistoty a umožňuje společnosti větší flexibilitu a zjednodušení správy společnosti v případě, když se mu podřídí jako celku. Taková změna však musí být provedena do 31.12.2015. Zároveň ZOK stanoví povinnost společnosti přizpůsobit stanovy společnosti kogentním ustanovením zákona do 30.06.2014. Navrhovaným zněním stanov by se společnost podřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, přičemž kogentní ustanovení zákona jsou do stanov promítnuta bez výjimky v souladu s požadavkem zákona. Tato kogentní ustanovení předpokládají např. způsob výplaty dividendy, kdy tento je nadále možnýpouze bezhotovostním převodem na bankovní účty akcionářů vedené v seznamu akcionářů. Tato povinnost vyplývá z ust. § 348 odst. 3 ZOK. Zároveň dochází ke sjednocení nové platné terminologie a odkazů s platnými právními předpisy a k upřesnění některých formulací. Navrhované změny v oblasti dispozitivních ustanovení: Volba a odvolání členů představenstva a schválení jejich odměn a smluv o výkonu funkce se přesouvá z působnosti valné hromady do působnosti dozorčí rady z důvodu větší flexibility svolání a jednání dozorčí rady než valné hromady. Snižuje se počet členů dozorčí rady z 12 na 6 z důvodu hospodárnosti a zjednodušení fungování dozorčí rady. ZOK již nestanoví povinné třetinové zastoupení zástupců zaměstnanců. Společnost se nicméně domnívá, že zastoupení zástupců zaměstnanců v dozorčí radě přispívá k harmonickému dialogu mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, proto navrhuje ponechat princip možnosti zaměstnanců navrhnout valné hromadě svého zástupce do dozorčí rady. Zároveň stanoví podmínky volby a členství. Vypouští se ustanovení o povinném rezervním fondu vzhledem k tomu, že dle ZOK společnosti odpadá zákonná povinnost jej vytvářet. Doplňuje se možnost volby náhradníků členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit. Tato změna zaručuje flexibilitu při případném ukončení funkčního období dosavadního člena orgánu. IV. Návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění: Valná hromada v souladu s ustanovením § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)schválila změnu stanov společnosti ve znění předloženém představenstvem společnosti [viz text návrhu změny stanov] a touto změnou stanov se společnost Dalkia Česká republika, a.s. podřizuje zákonu o obchodních korporacích jako celku. Rozhodnutí o podřízení se zákonu o obchodních korporacích se navrhuje zejména z důvodu sjednocení právního režimu, kterým se budou řídit právní poměry společnosti. Bližší popis a odůvodnění změn stanov je obsažen v části III. této pozvánky. Návrh změny stanov společnosti je zdarma k nahlédnutí od 14. dubna 2014 do dne konání valné hromady v sídle společnosti na sekretariátu ředitele pro právní vztahy (č. dv. 502 v pracovní dny od 8.30 do 13.00 hod.) a zároveň na internetových stránkách společnosti www.dalkia.cz. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu nového znění stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Velikost - 267.84 KB Velikost - 32.5 KB 24. 2. 2014 - Upozornění o změně pravidel pro vyplácení dividend Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „ZOK“, který mimo jiné zavádí některé změny týkající se výplaty podílů na zisku, tzv. dividend. Dle ust. § 348 odst. 3 ZOK platí, že akciová společnost vyplatí podíl na zisku pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů. Dle ust. § 264 odst. 2 ZOK se do seznamu akcionářů zapisuje mimo jiné číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení akcie a změny zapisovaných údajů. Dle ust. § 264 ZOK a stanov společnosti je seznam akcionářů společnosti Dalkia Česká republika, a.s. nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů vedenou Centrálním depozitářem cenných papírů. Dle ust. § 526 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se evidence zaknihovaných cenných papírů vede na majetkových účtech Centrálního depozitáře cenných papírů. Společnost Dalkia Česká republika, a.s. tímto upozorňuje akcionáře společnosti na jejich povinnost mít zřízen majetkový účet cenných papírů u účastníka Centrálního depozitáře cenných papírů (např. banka, obchodník s cennými papíry, investiční společnost a další subjekty vymezené v ust. § 109 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů) a dát mu pokyn k zápisu čísla bankovního účtu do evidence. Na uvedený účet se budou budoucí dividendy od roku 2014 a dále vyplácet. Tento účet musí být vedený u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.V případě, že akcionář má tzv. nezařazený účet, musí o zápis požádat toho z účastníků Centrálního depozitáře, který tuto službu bude nabízet. Společnost Dalkia Česká republika, a.s. upozorňuje akcionáře, že výplaty dividend bude provádět pouze bezhotovostním převodem na bankovní účet akcionáře vedený v evidenci zaknihovaných cenných papírů nebo na účet akcionáře sdělený akcionářem v písemné žádosti opatřené úředně ověřeným podpisem akcionáře, která musí obsahovat jméno a příjmení nebo název, rodné číslo nebo identifikační číslo a adresu bydliště nebo sídla akcionáře, identifikaci bankovního účtu (splňujícího podmínky uvedené výše) a musí být doručena na adresu společnosti. Vzor žádosti je k dispozici na internetových stránkách společnosti Dalkia Česká republika, a.s. V Ostravě dne 24.02.2014 Informace pro akcionáře společnosti 24. 2. 2014 Velikost - 79.1 KB Žádost o výplatu dividend na bankovní účet 2014 Velikost - 37 KB 13. 6. 2013 - Oznámení o výplatě dividend za rok 2012 oznamuje, že řádná valná hromada konaná dne 12.6.2013 schválila výplatu dividend za rok 2012. Výše dividendy činí 23,- Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 40,- Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplácena po zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Rozhodným dnem k určení vlastnických práv pro výplatu dividend je rozhodný den k účasti na valné hromadě. Dividenda bude vyplácena podle výpisu z registru emitenta vedeným Centrálním depozitářem cenných papírů pořízeného ke dni 05.06.2013. Dividenda je splatná do 11.10.2013. Právo na dividendu se promlčuje po uplynutí zákonné lhůty dle § 397 obchodního zákoníku, tj. dnem 11.10.2017. Dividenda bude akcionářům zaslána šekovou poukázkou na náklady společnosti Dalkia Česká republika, a.s. na adresu akcionáře podle stavu evidovaného Centrálním depozitářem cenných papírů k rozhodnému dni, pokud nepožádají do 09.07.2013 o výplatu dividend bankovním převodem na svůj účet. Akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dividendu vyplatit, bude dividenda na jejich žádost od 05.11.2013 vyplácena po předchozí domluvě v sídle společnosti nebo zaslána poštovní poukázkou na jejich adresu vedenou Centrálním depozitářem cenných papírů nebo zaslána na jejich účet, to vše na náklady a rizika akcionáře. Oznámení o výplatě dividend za rok 2012 Velikost - 127.73 KB 12. 5. 2013 - Pozvánka na valnou hromadu 12. 6. 2013 Představenstvo společnosti Dalkia Česká republika, a.s. se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, (IČ: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě odd. B, vložka 318) svolává řádnou valnou hromadu na den 12. června 2013 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava - Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. Pozvánka na Valnou hromadu 12. 6. 2013 Velikost - 135.58 KB 13. 6. 2012 - Oznámení o výplatě dividend za rok 2011 se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, 28. října 3337/7, PSČ 709 74, IČ: 45193410, oznamuje, že řádná valná hromada konaná dne 12.6.2012 schválila výplatu dividend za rok 2011. Výše dividendy činí 22,29 Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 40,- Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplácena po zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Rozhodným dnem k určení vlastnických práv pro výplatu dividend je rozhodný den k účasti na valné hromadě. Dividenda bude vyplácena podle výpisu z registru emitenta vedeným Centrálním depozitářem cenných papírů pořízeného ke dni 05.06.2012. Dividenda je splatná do 11.10.2012. Právo na dividendu se promlčuje po uplynutí zákonné lhůty dle § 397 obchodního zákoníku, tj. dnem 11.10.2016. Dividenda bude akcionářům zaslána šekovou poukázkou na náklady společnosti Dalkia Česká republika, a.s. na adresu akcionáře podle stavu evidovaného Centrálním depozitářem cenných papírů k rozhodnému dni, pokud nepožádají do 09.07.2012 o výplatu dividend bankovním převodem na svůj účet. Žádost o výplatu dividend bankovním převodem musí být písemně zaslána nebo osobně uplatněna na adrese: Dalkia Česká republika, a.s., 28. října 3337/7, 709 74 Ostrava, Moravská Ostrava, útvar účetnictví a financování. Akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dividendu vyplatit, bude dividenda na jejich žádost od 05.11.2012 vyplácena v sídle společnosti nebo zaslána poštovní poukázkou na jejich adresu vedenou Centrálním depozitářem cenných papírů nebo zaslána na jejich účet, to vše na náklady a rizika akcionáře. 12. 5. 2012 - Pozvánka na valnou hromadu 12. 6. 2012 Představenstvo společnosti Dalkia Česká republika, a.s. se sídlem v Ostravě, Moravské Ostravě, 28. října 3337/7, PSČ 709 74, (IČ: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě odd. B, vložka 318) svolává řádnou valnou hromadu na den 12. června 2012 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava - Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. Pozvánka na Valnou hromadu 12. 6. 2012 Velikost - 111.09 KB 18. 1. 2012 - Oznámení Společnost Dalkia Česká republika, a.s. obdržela informaci, že byly rozeslány akcionářům dopisy s nabídkou na odkup akcií společnosti Dalkia Česká republika, a.s., které se, dle jí sdělených názorů příjemců tohoto dopisu, pokouší vyvolat v akcionářích neopodstatněnou paniku, aby prodali své akcie. Společnost Dalkia Česká republika, a.s. prohlašuje, že společnost ani žádný z jejich zaměstnanců nemají s těmito nekalými praktikami nic společného a důrazně se od nich distancuje. Zároveň prohlašuje, že odesílateli těchto dopisů neposkytla osobní údaje akcionářů, které jsou uváděny v evidenci akcionářů vedené Centrálním depozitářem cenných papírů. Rovněž akcionáře tímto ubezpečuje, že společnost přijala a dodržuje veškerá opatření k ochraně osobních údajů vedených v seznamu akcionářů společnosti v souladu se zákonem a právními předpisy. V této souvislosti společnost upozorňuje, že argumenty, které jsou uváděny ve zmiňovaném dopise a jenž mají akcionáře přesvědčit o výhodnosti odprodeje akcií, jsou chybné, zavádějící a nezakládají se na pravdě, ať už se to týká možnosti neomezeného rozhodování majoritního akcionáře, veřejné obchodovatelnosti akcií a důsledků z toho plynoucích pro ostatní akcionáře společnosti. Zároveň společnost ubezpečuje své akcionáře, že práva všech akcionářů nejsou ve společnosti Dalkia Česká republika, a.s. omezena a každý akcionář je oprávněn a může uplatňovat svá práva v souladu se stanovami společnosti, obchodním zákoníkem a obecně závaznými právními předpisy, zejména zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, zákonem o cenných papírech atd. Všechny orgány společnosti při výkonu své činnosti dodržují pravidla pro řízení společnosti v souladu s předpisy upravujícími zásady činnosti společnosti emitujících veřejně obchodovatelné cenné papíry a dodržují etický Kodex správy a řízení společností založený na principech OECD. V Ostravě dne 18.01.2012 Informace pro akcionáře společnosti 18. 1. 2012 Velikost - 161.04 KB 16. 6. 2011 - Oznámení o výplatě dividend za rok 2010 oznamuje, že řádná valná hromada konaná dne 16.6.2011 schválila výplatu dividend za rok 2010. Výše dividendy činí 62,50 Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 40,- Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplácena po zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Rozhodným dnem k určení vlastnických práv pro výplatu dividend je den konání valné hromady. Dividenda bude vyplácena podle výpisu z registru emitenta vedeným Centrálním depozitářem cenných papírů pořízeného ke dni 16.6.2011. Dividenda je splatná do 13.10.2011. Právo na dividendu se promlčuje po uplynutí zákonné lhůty dle § 397 obchodního zákoníku, tj. dnem 13.10.2015. Dividenda bude akcionářům zaslána šekovou poukázkou na náklady společnosti Dalkia Česká republika, a.s. na adresu akcionáře podle stavu evidovaného Centrálním depozitářem cenných papírů k rozhodnému dni, pokud nepožádají do 8.7.2011 o výplatu dividend bankovním převodem na svůj účet. Žádost o výplatu dividend bankovním převodem musí být písemně zaslána nebo osobně uplatněna na adrese: Dalkia Česká republika, a.s., 28. října 3337/7, 709 74 Ostrava, útvar účetnictví a financování. Akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dividendu vyplatit, bude dividenda na jejich žádost od 7.11.2011 vyplácena v sídle společnosti nebo zaslána poštovní poukázkou na jejich adresu vedenou Centrálním depozitářem cenných papírů nebo zaslána na jejich účet, to vše na náklady a rizika akcionáře. 16. 5. 2011 - Pozvánka na valnou hromadu 16. 6. 2011 Představenstvo společnosti Dalkia Česká republika, a.s. se sídlem v Ostravě, 28. října 3123/152 PSČ 709 74, (IČ: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě odd. B, vložka 318) svolává řádnou valnou hromadu na den 16. června 2011 od 9.00 hod. do zasedacího sálu Elektrárny Třebovice, ul. Elektrárenská 5562/17, Ostrava - Třebovice. Prezence bude probíhat od 8.30 hod. Pozvánka na valnou hromadu 16. 6. 2011 Velikost - 124.15 KB 14. 9. 2010 - Oznámení o změně formy akcií emitovaných společností Představenstvo společnosti Dalkia Česká republika, a.s. se sídlem v Ostravě, 28. října 3123/152, PSČ 709 74 (IČ: 45193410, společnost zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě odd. B, vložka 318) oznamuje, že na základě rozhodnutí mimořádné valné hromady dne 13.9.2010 došlo zápisem do obchodního rejstříku s účinností ke dni 14.9.2010 ke změny formy akcií emitovaných společností z původní formy na majitele na formu akcií na jméno. Ing. Zdeněk Duba, předseda představenstva 19. 5. 2010 - Oznámení o výplatě dividend za rok 2009 se sídlem Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 709 74, IČ: 45193410, oznamuje, že řádná valná hromada konaná dne 19.5.2010 schválila výplatu dividend za rok 2009. Výše dividendy činí 28,60 Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 40,- Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplácena po zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Rozhodným dnem k určení vlastnických práv pro výplatu dividend je den konání valné hromady. Dividenda bude vyplácena podle výpisu z registru emitenta ve Středisku cenných papírů pořízeného ke dni 19.5.2010. Dividenda je splatná do 17.9.2010. Právo na dividendu se promlčuje po uplynutí zákonné lhůty dle § 397 obchodního zákoníku, tj. dnem 17.9.2014. Dividenda bude akcionářům zaslána šekovou poukázkou na náklady společnosti Dalkia Česká republika, a.s. na adresu akcionáře podle stavu evidovaného ve Středisku cenných papírů k rozhodnému dni, pokud nepožádají do 18.6.2010 o výplatu dividend bankovním převodem na svůj účet. V takovém případě zašlou akcionáři žádost doporučenou poštou, a to: Žádost o výplatu dividend bankovním převodem musí být písemně zaslána nebo osobně uplatněna na adrese: Dalkia Česká republika, a.s., 28. října 3123/152, 709 74 Ostrava, útvar účetnictví a financování. Akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dividendu vyplatit, bude dividenda na jejich žádost od 11.10.2010 vyplácena v sídle společnosti nebo zaslána poštovní poukázkou na jejich adresu vedenou ve Středisku cenných papírů nebo zaslána na jejich účet, to vše na náklady a rizika akcionáře. V Ostravě dne 19.5.2010 Laurent Barrieux, místopředseda představenstva

http://www.ferovanemocnice.cz/aktuality/pravni-rady-pro-zeny-ktere-nemohou-sehnat-porodni-asistentku-k-porodu-doma-2582.html

Právní rady pro ženy, které nemohou sehnat porodní asistentku k porodu doma | Aktuality 3.4.2012Právní rady pro ženy, které nemohou sehnat porodní asistentku k porodu domaV poslední době se na nás často obrací ženy, které nemohou sehnat porodní asistentku k porodu doma. Proto nabízíme možný právní návod, jak v takové situaci postupovat. Současnou situaci, kdy řada porodních asistentek, které dříve chodily k domácím porodům, nyní odmítá tuto péči poskytovat, způsobily jejich obavy z možných sankcí. Nový zákon o zdravotních službách (účinný od 1. 4. 2012) totiž upravuje možnost uložení pokuty do výše 1.000.000 Kč zdravotníkovi, který poskytuje zdravotní péči bez oprávnění. Krajské úřady samostatným porodním asistentkám sice oprávnění k výkonu jejich profese udělují, ale zároveň jim v nich často svévolně omezují rozsah jejich kompetencí, aby nemohly poskytovat péči u porodu mimo nemocnici. Přitom mezi zákonné kompetence porodní asistentky patří i vedení fyziologického porodu a vyšetření novorozence. Těhotná žena, která si přeje legální asistenci porodní asistentky u plánovaného porodu doma, může učinit následující kroky.I. Nejprve je potřeba si ověřit, že skutečně není v daném regionu dostupná péče porodní asistentky u porodu doma, a podat tyto žádosti: 1) Žádost o seznam porodních asistentek celkově a seznam těch, které mají oprávnění k vedení porodu doma (vzor) – žádost je třeba adresovat odboru zdravotnictví příslušného krajského úřadu nebo magistrátu, který uděluje porodním asistentkám oprávnění. Pravděpodobně však úřad sdělí, že žádné porodní asistentce oprávnění k vedení porodu doma neudělil. Ovšem každý kraj dosud postupoval při vydávání registrací trochu jinak a některé kraje do rozhodnutí porodním asistentkám neuváděly "kromě vedení porodů". Podle našeho názoru taková porodní asistentka může vést porody doma, nicméně řada z nich z vlastní vůle k domácím porodům nechodí. 2) Žádost zdravotní pojišťovně o zajištění péče (vzor) – pojišťovny mají povinnost svým pojištencům zajistit dostupnou zdravotní péči, proto je třeba příslušnou pojišťovnu požádat o zajištění péče porodní asistentky u plánovaného porodu doma. Odpověď pojišťovny ovšem bude pravděpodobně též negativní, protože se domnívají, že takovou povinnost nemají. 3) Žádost nejbližší porodnici o zajištění péče porodní asistentky u plánovaného porodu doma (vzor). Odpověď bude pravděpodobně opět negativní.II. Následně je možné požádat o pomoc soud prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti a/nebo návrhu na vydání předběžného opatření a požádat, aby soud nařídil zajistit péči u porodu doma blízké porodnici (vzor) a/nebo samostatné porodní asistentce (nejlépe po dohodě s ní), které úřady odpírají vydání oprávnění vést porody doma. Na začátku roku 2012 pražský soud uvedl, že žena má právo požádat o péči nemocnici a soud by jí vyhověl, ale musí tak učinit včas, jiné soudy ovšem toto právo ženám odepřely. Soudní rozhodnutí by u samostatné porodní asistentky nahradilo chybějící oprávnění porodní asistentky a šlo by tak o legální péči. Obě výše uvedené možnosti – návrh na zajištění péče nemocnicí i návrh na zajištění péče soukromou porodní asistentkou – je možné spojit do jednoho podání soudu s dvěma alternativními petity (požadavky) a s uvedením, kterou variantu žena preferuje. Žaloba na ochranu osobnosti s případným návrhem na vydání předběžného opatření se podává u místně příslušného krajského soudu nebo Městského soudu v Praze. V případě návrhu na vydání předběžného opatření musí soud rozhodnout do 7 dnů a spolu s návrhem je třeba zaplatit vratnou kauci ve výši 10.000 Kč a soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Pokud navrhovatelka nemá na jejich zaplacení, může požádat soud o osvobození od soudního poplatku a od povinnosti uhradit kauci, je ovšem třeba k návrhu připojit vyplněný formulář o příjmových a majetkových poměrech. K návrhu je potřeba připojit kopie zamítavých odpovědí od krajského úřadu, zdravotní pojišťovny a porodnice. Pokud není s ohledem na termín porodu čas tyto instituce oslovit písemně, je vhodné je oslovit alespoň telefonicky s nahráním hovoru a do návrhu soudu uvést, že došlo k telefonickému kontaktu, při kterém byla péče odmítnuta. K návrhu není nutné zastoupení advokátem, žena si ho může podat sama s právní konzultací před jeho podáním. S žádostí o právní konzultaci se můžete obrátit na naši e-mailovou adresu [email protected] nebo telefonicky na tel. čísle 545 210 446. III. Existují i porodní asistentky, které podle novějších registrací mají oprávnění k poskytování domácí péčeve vlastním sociálním prostředí těhotné či rodičky. Nikde v právních předpisech není uvedeno, že by v rámci domácí péče bylo zakázáno vést i porod. Ovšem úřady dovozují bez jakéhokoliv právního podkladu, že se oprávnění vztahuje jen na návštěvní službu v těhotenství a šestinedělí. Pokud žena najde porodní asistentku, která toto oprávnění na domácí péči má a je ochotná vést porod doma, ale má obavy z možných sankcí a represe úřadů, opět je to možné řešit po dohodě s porodní asistentkou žalobou, jak civilní nebo i správní. V takovém případě je vhodné postupovat tak, že porodní asistentka nebo žena podají žádost o informace na příslušný krajský úřad a zeptají se, zda se oprávnění porodní asistentky poskytovat domácí péči vztahuje i na vedení porodů a zda porodní asistentce hrozí pokuta, pokud bude poskytovat i péči u porodů doma. V případě, že odpověď bude popírat právo porodní asistentky poskytovat péči a bude připouštět sankce, může žena nebo ještě lépe sama porodní asistentka podat správní žalobu proti nezákonnému zásahu ze strany úřadu, který vytváří neoprávněný nátlak na porodní asistentku a odrazuje ji od legitimního poskytnutí služby a tím zasahuje i do práv ženy. Zároveň, pokud porodní asistentka na základě takového stanoviska odmítne péči ženě poskytnout, může žena na porodní asistentku podat žalobu na ochranu osobnosti za neoprávněné odmítnutí přijetí pacienta do péče a domáhat se, aby jí soud nařídil a zároveň ji "oprávnil" k poskytnutí péče. Porodní asistentka totiž jako poskytovatel zdravotních služeb může odmítnout pacienta jen ze zákonem stanovených důvodů a neoprávněný nátlak ze strany úřadů tímto důvodem není. Takovou žalobu by bylo pochopitelně třeba podat se souhlasem porodní asistentky, což by bylo i v jejím zájmu, neboť soud pak vyjasní, zda se její oprávnění na domácí péči skutečně vztahuje i na vedení porodů. IV. Další varianta, která teoreticky přichází v úvahu, je domluvit si péči porodní asistentky ze zahraničí (Rakousko, Německo), pokud to s ohledem na bydliště ženy přichází v úvahu. Současnou nevyhovující situaci je možné také řešit podnětem k ombudsmanovi kvůli diskriminaci žen, které chtějí rodit doma, v přístupu ke zdravotní péči (vzor). Dále je vhodné oslovit příslušné instituce (Ministerstvo zdravotnictví, krajské úřady) a politiky (poslanci a senátoři, ministr zdravotnictví, předseda vlády) a žádat po nich, aby se problémem zabývali. Ideální je napsat jim osobní dopis, ale je též možné využít formuláře Chci svůj porod na našem webu. V. Za neoprávněný zásah státu do práv ženy tím, že stát brání porodním asistentkám legálně poskytovat péči u porodu doma, se může žena domáhat po státu satisfakce - omluvy a finančního zadostiučinění. Žádost dle zákona 82/1998 Sb. (vzor) se nejprve pošle Ministerstvu zdravotnictví a pokud ministerstvo nárok neuzná, je možné se s nárokem obrátit na civilní soud. Řízení je osvobozeno od soudních poplatků. Je potřeba si dát pozor na lhůty - u finančního zadostiučinění je zákonem stanovena promlčecí lhůta 6 měsíců, která se zastaví po uplatnění nároku u ministerstva, které má 6 měsíců na vyřízení věci, a pak se znovu rozběhne. To znamená, že nárok je třeba u ministerstva uplatnit co nejdříve (do několika měsíců, nejpozději do 6 měsíců) a po obdržení zamítavé odpovědi od ministerstva (nejpozději po uplynutí 6 měsíců) je třeba bez zbytečného prodlení podat žalobu k soudu. (aktualizace dne 29. 10. 2012) Sdílet článekFacebookGoogleLinkujTwitterDeliciousJaggzpět na přehled aktualit Mapa stránek | RSS | Odkazy

http://kraken.slv.cz/1Azs253/2017

1Azs253/2017 1 Azs 253/2017-35 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie ®i¹kové a soudcù JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní vìci ¾alobcù: a) O. B., b) M. B., c) S. C., v¹ichni zastoupeni Mgr. Andrejem Perepeèenovem, advokátem se sídlem Veronské nám. 590, Praha 10, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad ©tolou 936/3, Praha 7, o ¾alobì proti rozhodnutím ¾alovaného ze dne 18. 6. 2015, è. j. OAM-22/ZA-ZA04-K07-2015 a è. j. OAM-25/ZA-ZA04-K07-2015, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobcù proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017, è. j. 4 Az 27/2015-69, [1] ®alovaný rozhodnutími ze dne 18. 6. 2015, è. j. OAM-22/ZA-ZA04-K07-2015 a è. j. OAM-25/ZA-ZA04-K07-2015, neudìlil ¾alobcùm mezinárodní ochranu podle § 12 a¾ § 14b zákona è. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen zákon o azylu ). [2] ®alobci napadli v záhlaví specifikovaná rozhodnutí dvìma samostatnými ¾alobami, které Mìstský soud v Praze podle § 39 odst. 1 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ), spojil ke spoleènému projednání a následnì zamítl. [3] Proti tomuto rozsudku podali ¾alobci (stì¾ovatelé) v zákonné lhùtì kasaèní stí¾nost. [4] Kasaèní stí¾nost je pøípustná. Jeliko¾ se jedná o vìc mezinárodní ochrany, zabýval se Nejvy¹¹í správní soud nejprve v souladu s § 104a s. ø. s. otázkou, zda kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì pøesahuje zájmy stì¾ovatele. Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepøijatelnou. [5] Institut nepøijatelnosti a jeho dopady do soudního øízení správního Nejvy¹¹í správní soud podrobnì vylo¾il v usnesení ze dne 26. 4. 2006, è. j. 1 Azs 13/2006-39, è. 933/2006 Sb. NSS, v nìm¾ interpretoval neurèitý právní pojem pøesah vlastních zájmù stì¾ovatele . O pøijatelnou kasaèní stí¾nost se dle vý¹e citovaného rozhodnutí mù¾e jednat v následujících typových pøípadech: (1) kasaèní stí¾nost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vùbec èi nebyly plnì øe¹eny judikaturou Nejvy¹¹ího správního soudu; (2) kasaèní stí¾nost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou øe¹eny rozdílnì; (3) kasaèní stí¾nost bude pøijatelná pro potøebu uèinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnì právního postavení stì¾ovatele. [6] Stì¾ovatelé k otázce pøijatelnosti své kasaèní stí¾nosti, respektive podstatnému pøesahu vlastních zájmù, neuvedli ¾ádné argumenty. Nejvy¹¹í správní soud se v obecné rovinì zabýval dùvody pøijatelnosti kasaèní stí¾nosti a dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je nepøijatelná. [7] Stì¾ovatelé v kasaèní stí¾nosti obecnì namítali nesprávné právní posouzení vìci jak ¾alovaným, tak mìstským soudem, nebo» stì¾ovatel a) je dle jejich názoru ohro¾en odvodem do armády, co¾ pova¾ují za protiústavní, a následným nasazením v Luhanské a Donìcké oblasti a proto jim mìla být udìlena ochrana dle § 14 pøípadnì 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. [8] K této otázce existuje konstantní judikatura, lze odkázat na rozsudek ze dne 29. 3. 2004, è. j. 5 Azs 4/2004-49, v nìm¾ Nejvy¹¹í správní soud vyslovil závìr, ¾e [o]dmítání nástupu k výkonu základní vojenské slu¾by, která je ve státì pùvodu povinná, nelze bez dal¹ího pova¾ovat za dùvod pro udìlení azylu podle § 12 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu, ve znìní zákona è. 2/2002 Sb., zvlá¹tì není-li takové odmítání spojeno s reálnì projeveným politickým pøesvìdèením nebo nábo¾enstvím. Samotné odmítání vojenské slu¾by tedy odùvodnìné obavy z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu je¹tì nezakládá, a to ani tehdy, pokud by výkon vojenské slu¾by byl spojen s rizikem úèasti pøi bojových akcích ve váleèném konfliktu. Branná povinnost je toti¾ sama o sobì zcela legitimním po¾adavkem ka¾dého státu kladeným na jeho obèany (srov. napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 7. 8. 2012, è. j. 2 Azs 17/2012-44, nebo usnesení Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. 8. 2015, è. j. 6 Azs 113/2015-30, ze dne 17. 6. 2015, è. j. 6 Azs 86/2015-31, ze dne 22. 7. 2015, è. j. 2 Azs 160/2015-43, nebo ze dne 10. 9. 2015, è. j. 2 Azs 175/2015-34). [9] Stì¾ovatelé v¹ak namítají, ¾e v jejich pøípadì by jim mìl být udìlen humanitární azyl dle § 14 zákona o azylu èi doplòková ochrana dle § 14a zákona o azylu. [10] Z judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu vyplývá, ¾e: smysl institutu humanitárního azylu podle § 14 zákona, o azylu, spoèívá v tom, aby rozhodující správní orgán mìl mo¾nost azyl poskytnout i v situacích, na nì¾ sice nedopadá ¾ádná z kautel pøedpokládaných taxativními výèty ustanovení § 12 a § 13 zákona o azylu, ale v nich¾ by bylo pøesto nehumánní azyl neposkytnout. Správní orgán díky tomu mù¾e zareagovat nejen na pøípady, je¾ byly pøedvídatelné v dobì pøijímání zákona o azylu jako obvyklé dùvody udìlování humanitárního azylu (napø. u osob zvlá¹tì tì¾ce posti¾ených èi nemocných, u osob pøicházejících z oblastí posti¾ených humanitární katastrofu, a» u¾ zpùsobenou lidskými èi pøírodními faktory), ale i na situace, je¾ pøedvídané èi pøedvídatelné nebyly. Míra volnosti této jeho reakce je pak omezena pouze zákazem libovùle, vyplývajícím pro orgány veøejné moci z ústavnì zakotvených nále¾itostí demokratického a právního státu (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 11. 3. 2004, è. j. 2 Azs 8/2004-55). [11] V nyní projednávaném pøípadì není sporu o tom, ¾e stì¾ovatelé nesplòují podmínky pro udìlení azylu podle § 12 a 13 zákona o azylu. K tomu, aby mohl být stì¾ovatelùm udìlen humanitární azyl, by musely existovat okolnosti hodné zvlá¹tního zøetele. ®ádné takové okolnosti nicménì stì¾ovatelé v kasaèní stí¾nosti netvrdili. [12] Doplòkovou ochranu, které se stì¾ovatelé alternativnì domáhají, je mo¾né udìlit dle § 14 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. c) v pøípadì, ¾e cizinci, který nesplòuje dùvody pro udìlení azylu, by pøi vrácení do zemì, jejím¾ je státním obèanem, hrozilo skuteèné nebezpeèí vá¾né újmy ve smyslu vá¾ného ohro¾ení ¾ivota civilisty nebo jeho lidské dùstojnosti z dùvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitøního ozbrojeného konfliktu. [13] K pojmu skuteèného nebezpeèí konstantní judikatura Nejvy¹¹ího správního soudu uvádí následující: Pro existenci skuteèného nebezpeèí vá¾né újmy zakotvené v § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu musí být kumulativnì splnìny následující podmínky: (1) zemì pùvodu ¾adatele o mezinárodní ochranu se nachází v situaci mezinárodního nebo vnitøního ozbrojeného konfliktu; (2) ¾adatel o mezinárodní ochranu je civilista; (3) ¾adatel o mezinárodní ochranu by byl v souvislosti s tímto konfliktem v zemi pùvodu vystaven vá¾nému a individuálnímu ohro¾ení ¾ivota nebo tìlesné integrity z dùvodu svévolného (nerozli¹ujícího) násilí. (srov. Rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 13. 3. 2009, è. j. 5 Azs 28/2008-68). [14] V této souvislosti Nejvy¹¹í správní soud odkazuje té¾ na rozsudek ze dne 13. 3. 2009, è. j. 5 Azs 28/2008-68, v nìm¾ byl vysloven závìr, ¾e v pøípadì konfliktu nemajícího charakter totálního konfliktu musí ¾adatel prokázat dostateènou míru individualizace, a to napø. tím, ¾e proká¾e, (1) ¾e ji¾ utrpìl vá¾nou újmu nebo byl vystaven pøímým hrozbám zpùsobení vá¾né újmy; (2) ¾e ozbrojený konflikt probíhá právì v tom regionu jeho zemì pùvodu, ve kterém skuteènì pobýval, a ¾e nemù¾e nalézt úèinnou ochranu v jiné èásti zemì; èi (3) ¾e jsou u nìj dány jiné faktory (a» u¾ osobní, rodinné èi jiné), které zvy¹ují riziko, ¾e terèem svévolného (nerozli¹ujícího) násilí bude právì on. [15] K charakteru konfliktu Nejvy¹¹í správní soud v usnesení ze dne 15. 1. 2015, è. j. 7 Azs 265/2014-17, doplnil, ¾e: na Ukrajinì nelze ani døíve, ani v souèasné dobì klasifikovat situaci jako totální konflikt , nebo» probíhající ozbrojený konflikt nedosahuje takové intenzity, ¾e by ka¾dý civilista z dùvodu své pøítomnosti na území Ukrajiny byl vystaven reálnému nebezpeèí vá¾né újmy. Nutno upozornit, ¾e se jedná o konflikt izolovaný pouze na východní èásti Ukrajiny, pøièem¾ jeho intenzita i v dotèených oblastech výraznì kolísá. Na tomto posouzení setrvává i souèasná judikatura. [16] V nyní posuzovaném pøípadì nelze odhlédnout od skuteènosti, ¾e místem pobytu stì¾ovatelù na území Ukrajiny bylo mìsto K. R., nacházející se ve støední èásti zemì, a tedy není ozbrojeným konfliktem dotèeno. Stejnì tak stì¾ovatelé neprokázali, ¾e ji¾ byli vystaveni pøímým hrozbám zpùsobení vá¾né újmy. Jak ji¾ bylo uvedeno vý¹e, nutnost nástupu do armády v rámci mobilizace není azylovì relevantní dùvod. Dle Nejvy¹¹ího správního soudu nelze tudí¾ dovozovat, ¾e by zde stì¾ovatelùm hrozilo skuteèné nebezpeèí vá¾né újmy ve smyslu ust. § 14a odst. 1 zákona o azylu. [17] Ustálená a vnitønì jednotná judikatura Nejvy¹¹ího správního soudu tedy poskytuje dostateènou odpovìï na tvrzení stì¾ovatelù uvedené v kasaèní stí¾nosti a Nejvy¹¹í správní soud neshledal ani ¾ádné dal¹í dùvody pro pøijetí kasaèní stí¾nosti k vìcnému projednání. Za tìchto okolností kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì nepøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatele. [18] Nejvy¹¹í správní soud tak v dané vìci uzavírá, ¾e ¾alovaný i mìstský soud v souladu s vý¹e citovanou judikaturou, od které nebylo jakéhokoliv dùvodu se odchylovat, správnì vyhodnotili, ¾e samotný strach z nutnosti narukovat do armády nemù¾e být bez dal¹ího dùvodem pro udìlení nìkteré z forem mezinárodní ochrany. Mìstský soud pøezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu v¹ech ¾alobních námitek a posuzoval relevanci stì¾ovatelem uvádìných skuteèností s ohledem na kritéria pro udìlení mezinárodní ochrany. Vypoøádal se také s dùkazními návrhy. Rozhodnutí ministerstva pøitom vycházelo z dostateènì zji¹tìného skutkového stavu v návaznosti na tvrzení stì¾ovatele ve správním øízení. V odùvodnìní napadeného rozhodnutí ministerstvo vypoøádalo v¹echny azylovì významné dùvody ve vztahu ke v¹em ustanovením zákona o azylu upravujícím mo¾nost a podmínky udìlení mezinárodní ochrany. [19] Nejvy¹¹í správní soud z vý¹e uvedených dùvodù kasaèní stí¾nost stì¾ovatelù odmítl jako nepøijatelnou podle § 104a odst. 1 s. ø. s. [20] Návrhem na pøiznání odkladného úèinku se Nejvy¹¹í správní soud nezabýval, proto¾e kasaèní stí¾nost ve vìci mezinárodní ochrany má odkladný úèinek ze zákona. [21] Výrok o náhradì nákladù øízení se pøi odmítnutí kasaèní stí¾nosti opírá o § 60 odst. 3, vìtu první, s. ø. s., ve spojení s § 120 s. ø. s, podle nich¾ ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, pokud byla kasaèní stí¾nost odmítnuta.

http://kraken.slv.cz/Nad50/2013

Nad50/2013 Nad 50/2013-7 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jana Passera a soudcù Mgr. Davida Hip¹ra a JUDr. Michala Mazance v právní vìci ¾alobce: Ing. A. Z., proti ¾alovanému: Krajský soud v Brnì, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, o podání ¾alobce ze dne 18. 6. 2013, o návrhu Krajského soudu v Brnì na pøikázání vìci, Vìc vedená u Krajského soudu v Brnì pod sp. zn. 30 A 67/2013 s e p ø i k a z u j e Krajskému soudu v Ostravì. [1] ®alobce se ¾alobou ze dne 18. 6. 2013 domáhal, aby Krajský soud v Brnì urèil, ¾e podnìt ke kárné ¾alobì na soudce Krajského soudu v Brnì JUDr. Evu Trávníèkovou a Mgr. Boháèka na prùtahy v konkurzu 227 K 44/2000 byl dùvodný. Tvrdil, ¾e místopøedseda Krajského soudu v Brnì Mgr. Jan Kozák se sna¾il protizákonnì tyto prùtahy ututlat. [2] Krajský soud v Brnì pøedlo¾il Nejvy¹¹ímu správnímu soudu návrh na pøikázání vìci jinému krajskému soudu podle § 9 odst. 1 s. ø. s. Pøedmìtem ¾aloby je nesouhlas ¾alobce s vyøízením stí¾nosti místopøedsedou Krajského soudu v Brnì St.52/2013 ze dne 9. 4. 2013; spoluodpovìdný je podle ¾alobce pøedseda krajského soudu JUDr. Jaromír Poøízek. ®aloba tedy smìøuje proti Krajskému soudu v Brnì, resp. jeho soudnímu funkcionáøi. Tato skuteènost zavdává objektivní pochybnosti o nepodjatosti v¹ech soudcù specializovaných senátù správního soudnictví Krajského soudu v Brnì (srov. usnesení Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 12. 12. 2012, èj. Nad 101/2012-18, nebo ze dne 18. 12. 2012, èj. Nad 95/2012-6, v¹echna citovaná rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). [3] Návrh Krajského soudu v Brnì na pøikázání vìci jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému soudu je dùvodný. [4] Podle § 9 odst. 1 s. ø. s. platí, ¾e Nejvy¹¹í správní soud pøiká¾e vìc jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému krajskému soudu, jestli¾e pro vylouèení soudcù specializovaných senátù místnì pøíslu¹ného soudu nelze sestavit senát. Zmiòované ustanovení upravuje pøípad tzv. nutné delegace, která je podmínìna vylouèením v¹ech soudcù specializovaných senátù místnì pøíslu¹ného soudu, který má vìc projednat a rozhodnout jako vìcnì a místnì pøíslu¹ný soud. [5] Vylouèení soudce z projednávání a rozhodování vìci má být zalo¾eno nikoliv pouze na skuteènì prokázané podjatosti, ale je dáno ji¾ tehdy, jestli¾e lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti (blí¾e viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, nebo rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, èj. 4 As 14/2004-70). Vzhledem k tomu, ¾e ¾aloba smìøuje proti Krajskému soudu v Brnì a tento soud je souèasnì správním soudem, který by mìl ve vìci rozhodnout, lze mít dùvodné pochybnosti o nepodjatosti soudcù tohoto soudu. Pøesto¾e pouhá skuteènost, ¾e ¾alovaným je krajský soud, automaticky neznamená, ¾e by v takovéto vìci v¹ichni soudci specializovaných senátù tohoto soudu byli vylouèeni z projednávání a rozhodnutí (viz napø. usnesení èj. Nad 101/2012-18), dùvodné pochybnosti o nepodjatosti soudcù pøíslu¹ného soudu lze mít zejména z toho dùvodu, ¾e pøedmìtem øízení v nyní posuzované vìci je vyøízení stí¾nosti ¾alobce místopøedsedou Krajského soudu v Brnì. [6] Vzhledem k vý¹e uvedenému Nejvy¹¹í správní soud pøikázal pøedmìtnou vìc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravì, který je geograficky nejbli¾¹í soudu, který by mìl ve vìci rozhodovat podle zákonných kritérií. V Brnì 17. záøí 2013

https://www.ceska-justice.cz/2020/06/danovy-specialista-krivanek-k-rozhodnuti-nss-pro-podnikatele-s-danovou-ztratou-se-zkrati-doba-kdy-je-muze-kontrolovat-financni-urad/

Daňový specialista Křivánek k rozhodnutí NSS: Pro podnikatele s daňovou ztrátou se zkrátí doba, kdy je může kontrolovat finanční úřad - Česká justice Úvod Justice Daňový specialista Křivánek k rozhodnutí NSS: Pro podnikatele s daňovou ztrátou se zkrátí doba,... 14.6.2020 7:30 Vít Křivánek je odborník na oblast daně z přidané hodnoty a veškeré otázky týkající se správy daní Foto: archiv Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém květnovém rozhodnutí vyjádřil k principu tzv. řetězení daňových ztrát ve vztahu k právní úpravě prekluzivní lhůty zakotvené v ustanovení § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. Podnět soudu podal tým právních a daňových specialistů BDO, pod vedením Lenky Lopatové, Víta Křivánka a Jiřího Šmatláka. Právě Vít Křivánek České justici vysvětlil, jaký dopad bude mít rozhodnutí na praxi. Ve svém rozsudku se NSS zabýval případem tuzemské obchodní společnosti, která v letech 2008 a 2009 vykázala ztráty, jež v následujících zdaňovacích obdobích v souladu se zákonem o daních z příjmů uplatňovala ve svých daňových přiznáních. Předmětem sporu pak bylo, zda ztrátový rok 2009, resp. jeho lhůta, ve které je správce daně oprávněn kontrolovat daň, ovlivňuje rovněž ztrátový rok 2008, resp. jeho lhůtu (právě užitím principu tzv. řetězení ztrát). NSS vyslyšel podaným námitkám – podle něj je z více možných výkladů předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů třeba jednoznačně upřednostnit ten, který možnost řetězení zcela zapovídá. Jiná aplikace by totiž nerespektovala smysl předmětné právní normy a především by nepřiměřeně zasáhla do právní jistoty daňových subjektů. Výklad připouštějící tzv. řetězení ztrát dle soudu nemá dokonce ani výslovnou oporu v samotném textu zákona a představuje nepřípustně rozšiřující intepretaci daného ustanovení. Judikát se týká počítání času a lhůt při vykázání daňových ztrát a daňových kontrolách. V čem je toto speciální pravidlo v zákoně o daních z příjmů odlišné a proč je vůbec potřeba? Rozsudek NSS se týkal výkladu § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů, který upravuje délku tzv. prekluzivní lhůty, tj. lhůty, ve které je správce daně oprávněn vyměřit, popř. doměřit daňovou povinnost u ztrátové obchodní společnosti. Tato lhůta má totiž zvláštní procesní pravidla zakotvená přímo v zákoně o daních z příjmů. Předmětem sporu byl výklad § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů v návaznosti na princip tzv. řetězení ztrát. Zákon o daních z příjmů umožňuje daňovým subjektům ztrátu vykázanou v roce, nazvěme ho rok „nula“, uplatnit jako snižující položku od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Dle obecného pravidla může správce daně kontrolovat daňové povinnosti pouze ve lhůtě 3 roky. Bez speciálního pravidla upraveného právě v ustanovení § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů by mohla jednoduše nastat paradoxní situace, kdy by se správce daně prověřující oprávněnost uplatněné ztráty např. v posledním roce, ve kterém daňových subjekt ztrátu uplatnil, již nemohl „vrátit“ do samotného roku vzniku této ztráty (tedy do roku „nula“). Tím by tedy jakákoli kontrola dříve vzniklé ztráty postrádala svůj smysl? Ano, neboť by správce daně nebyl s to provést případnou korekci vykázané ztráty v roce „nula“. Zákonodárce zvolil řešení spočívající ve „spojení“ lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období vzniku ztráty, se lhůtami za všechna následující zdaňovací období, ve kterých je možné tuto ztrátu uplatni. Celý „blok“ lhůt uplyne současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období. Tím docílil chtěného – všechny lhůty uplynou v jeden okamžik. Rok 2012 je ztrátovým rokem. Pokud by neplatila speciální úprava § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů, lhůta pro stanovení daně za toto období by uplynula dne 1. 4. 2016. Lhůta pro stanovení daně roku 2013 by uplynula 1. 4. 2017, a tak dále. Protože však lhůty za všechna zdaňovací období let 2012 až 2017 skončí v okamžiku uplynutí lhůty za rok 2017, který je posledním rokem, kdy je možné ztrátu uplatnit, lhůta pro rok 2012 uplyne až 1. 4. 2021 (tedy o 6 let později). V čem se tedy podle NSS chybovalo? Samotný výklad výše uvedeného problém v praxi nečinil. Co NSS shledal nezákonným, byl postup správce daně v případě, kdy se mezi pěti zdaňovacími obdobími následujícími po prvním ztrátovém roce objevil druhý ztrátový rok. Dosavadní správní praxe byla založena na výkladu § 38r odst. 2 v tom smyslu, že druhé ztrátové období nejenom, že ovlivní lhůty pro stanovení daně zdaňovacích období následujících (v duchu daného pravidla), ale rovněž má bezprostřední vliv na lhůty zdaňovacích období před tímto druhým ztrátovým rokem. Tento výklad by mohl vést až k nekonečně dlouhé prekluzivní lhůtě a je označován za tzv. princip řetězení daňových ztrát. A právě s tímto se NSS ve svém rozhodnutí neztotožnil. Co tedy znamená řetězení ztrát? Pokusím se vysvětlit na příkladu. Princip tzv. řetězení daňových ztrát je založen na existenci dvou ztrátových zdaňovacích období, které obě spadají do období šesti po sobě jdoucích zdaňovacích období počínaje prvním ztrátovým rokem. Z pohledu fungování principu tzv. řetězení ztrát je nepodstatné, zda druhé ztrátové zdaňovací období bezprostředně navazuje na první, jak tomu bylo ve věci, kterou posuzoval NSS, nebo zda bude až např. v pořadí pátým zdaňovacím obdobím po prvním ztrátovém. V každém případě dojde k tomu, že zdaňovací období, které určuje lhůtu pro stanovení daně prvního ztrátového roku, stejně jako následujících pěti období, již není páté (poslední) zdaňovací období po roce, kdy byla vykázána první ztráta, ale stává se jím páté (poslední) zdaňovací období po roce, kdy byla vykázána ztráta druhá. Roky 2012 a 2014 jsou ztrátové. Rok 2017 se ocitá ve „dvojím“ postavení, neboť jednak představuje poslední rok prvního „bloku“, a měl by být tedy rozhodným pro určení lhůty pro stanovení daně pro všechny zdaňovací období počínaje rokem 2012, zároveň je v pořadí třetím obdobím, ve kterém je možné uplatnit ztrátu z roku 2014. Daňové úřady dospěly k závěru, že zdaňovací období roku 2017 nemůže mít dvě lhůty pro stanovení daně, resp. dva okamžiky, kdy končí (jednou 1. 4. 2021 a podruhé 1. 4. 2023). Proto určily, že lhůta za rok 2017 skončí současně s uplynutím lhůty za rok 2019 v souladu s postavením roku 2017 jakožto třetího roku v druhém „bloku“ zdaňovacích období. Jenomže tím došlo i k prodloužení prekluzivní lhůty let 2012 až 2016. Toto v pořadí – dá se říct – již druhé prodloužení, lze označit za tzv. řetězení ztrát, neboť jedna ztráta (rok 2014) na sebe naváže ztrátu druhou (rok 2012). Proč jste s tím systémem nebyli spokojeni? Nemohli jsme se ztotožnit s principem, který významným způsobem nabourával právní jistotu a legitimní očekávání daňových subjektů, které se ocitly ve ztrátách. Jak jsem uvedl výše, výklad zastávaný berními úřady by mohl vést až k nekonečně dlouhé prekluzivní lhůtě, tedy stavu, kdy podnikatelé nemají jistotu, že jejich daňové povinnosti staré např. 10 a více let, nebudou zpětně správcem daně kontrolovány. Neméně důležitý aspekt, pro který jsme se rozhodli nechat stávající systém posoudit správními soudy, spočíval v tom, že tak, jak se výkladem prodlužuje lhůta pro stanovení daně, se také prodlužuje čas, ve kterém je správce daně oprávněn provádět daňovou kontrolu. Za normálních okolností má správce daně 3 roky na to, aby zahájil, provedl a ukončil daňovou kontrolu. Nebylo výjimkou, že v případě ztrátových subjektů správce daně právě s odkazem na tzv. řetězení ztrát vedl daňové kontroly mnohem déle. Jak se k tomu postavil NSS? Nejvyšší správní soud naznačil tří možné výklady ustanovení § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů, přičemž dospěl k závěru, že je třeba jednoznačně upřednostnit ten, který možnost řetězení ztrát zcela zapovídá. Dle jeho názoru možnost řetězení ztrát nerespektuje smysl a účel dané právní normy a nepřiměřeně zasahuje do právní jistoty daňových subjektů. Dokonce dle NSS výkladu připouštějícímu tzv. řetězení ztrát neodpovídá ani výslovný text zákona a jde o nepřípustně rozšiřující interpretaci daného ustanovení. Smysl § 38r odst. 2 je dle NSS nutno vidět v možnosti správce daně kontrolovat vzniklé ztráty v delší lhůtě, než kterou mu dává základní pravidlo v § 148 daňového řádu (3 roky), ovšem nijak dále neodůvodňuje ani nepředpokládá, že by se tato lhůta prodlužovala v návaznosti na daňovou ztrátu vzniklou v jiném zdaňovacím období. Pro podnikatele, kteří v minulosti vykázali daňovou ztrátu, to znamená, že se zkrátí počet let, po která mohou být kontrolováni ze strany daňového úřadu. V minulosti nebylo výjimkou, že berní úřady kontrolovaly ztrátové subjekty 10 a více let právě s odkazem na možnost řetězení daňových ztrát. Právní jistota, kterou podnikatelům NSS dal, je prostě jistota. A jistota snižuje náklady. Představuji si, že v oblasti ztrát může být více možností a variant, protože život je různorodý. Z mého pohledu jich je jich celá řada. Nevnímám rozhodnutí NSS jako všeobecnou odpověď na nepřeberné množství situací souvisejících s vykazováním a uplatňováním ztrát. Co se však nemůže rozhodnutí NSS upřít tak fakt, že se jedná o průlomové rozhodnutí stran odmítnutí principu řetězení ztát en bloc. Zároveň považuji právní argumentaci soudu jako směr, kterým by se správní soudy mohly ubírat ve své rozhodovací praxi i v dalších kauzách spojených s výkladem § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. A to primárně chránit právní jistotu daňových subjektů ve vazbě na určení oné časové bariéry ohraničující prostor, ve kterém je správce daně oprávněn prověřovat daňové povinnosti. Jsou nějaké další daňové problémy, o kterých daňová obec ví, a čeká se na jejich rozhodnutí ze strany NSS? Z oblasti DPH mohu uvést např. problematiku prokazování tzv. deklarovaného dodavatele. Jde o jednu z tzv. hmotněprávních podmínek nároku na odpočet DPH. Není dnes zřejmé, zda pořizovatel zdanitelného plnění (plátce DPH) je bez dalšího povinen prokázat, že přijaté plnění pořídil přímo od osoby uvedené na daňovém dokladu, resp. že tato osoba plnění poskytla. Zde čekáme na závazný výklad Soudního dvora Evropské unie, jak vyloží Směrnici o DPH. V rámci daňového procesu je to např. otázka tzv. kompenzačního úroku při dlouhodobém zadržování nadměrných odpočtů formou úroku z daňového odpočtu. Čerstvé rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie naznačuje, že český úrok z daňového odpočtu je nižší, než jaký má být. Předchozí článekVýhrůžky nebo propagace terorismu: Za nenávistné komentáře zatím padají podmíněné tresty Další článekÚS odmítl přes 70 stížností na koronavirová opatření, zbývají tři

http://kraken.slv.cz/Konf18/2014

Konf18/2014 Konf 18/2014-15 Zvlá¹tní senát zøízený podle zákona è. 131/2002 Sb., o rozhodování nìkterých kompetenèních sporù, slo¾ený z pøedsedy JUDr. Michala Mazance a soudcù JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie ®i¹kové, rozhodl o návrhu Krajského soudu v Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274, na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi navrhovatelem a Okresním soudem v Lounech, a dal¹ích úèastníkù sporu vedeného u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 13 C 81/2012, o vydání nemovitostí, pøíp. o morální zadostiuèinìní: ¾alobce S. W. a ¾alovaný, oznaèený jako Stát Èeská republika , I. P ø í s l u ¹ n ý vydat rozhodnutí ve vìci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 13 C 81/2012, o vydání nemovitostí, pøíp. o morální zadostiuèinìní, je soud v obèanském soudním øízení. II. Usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 31. bøezna 2014, èj. 13 C 81/2012-80, se zru¹uje. Návrhem doruèeným dne 21. 5. 2014 zvlá¹tnímu senátu zøízenému podle zákona è. 131/2002 Sb., o rozhodování nìkterých kompetenèních sporù, se Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud ve správním soudnictví (dále té¾ navrhovatel ) domáhá, aby zvlá¹tní senát rozhodl spor o pravomoc mezi ním a Okresním soudem v Lounech jako soudem v obèanském soudním øízení, ve vìci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 13 C 81/2012. ®alobce podal k Okresnímu soudu v Lounech ¾alobu, kterou se domáhal nápravy újmy zpùsobené jeho právní pøedchùdkyni údajnou neoprávnìnou konfiskací zemìdìlské usedlosti è.p. 12 v katastrálním území Lubenec, a to vèetnì pozemkù a ¾ivého inventáøe, zapsaných v knihovních vlo¾kách è. 12, è. 93 a è. 352, provedenou na základì dekretu prezidenta republiky ze dne 21. èervna 1945, è. 12/1945 Sb. II, o konfiskaci a urychleném rozdìlení zemìdìlského majetku Nìmcù a Maïarù, jako¾ i zrádcù a nepøátel èeského a slovenského národa. Podle ¾alobního tvrzení ¾alobce uplatnil nárok na vydání vý¹e uvedených nemovitostí, jejich¾ pùvodní vlastnicí byla paní E. A., rozená W. Pozemkový úøad v Lounech na jeho výzvu k vydání zemìdìlského majetku (vèetnì zemìdìlského majetku, který byl zkonfiskován) uvedl, ¾e o restituèním nároku podle zákona è. 229/1991 Sb., o úpravì vlastnických vztahù k pùdì a jinému zemìdìlskému majetku, ji¾ bylo rozhodnuto dne 21. ledna 1997 pod èj. 133/97-R/4709/93/Typ. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. èervna 1997, na základì rozsudku vydaného Krajským soudem v Ústí nad Labem, èj. 16 Ca 92/97-23, ze dne 29. kvìtna 1997. Uvedeným rozhodnutím Okresní pozemkový úøad Louny rozhodl, ¾e paní K. H. (matka ¾alobce) není vlastníkem nemovitostí, nebo» nebyla oprávnìnou osobou ve smyslu zákona è. 229/1991 Sb., v platném znìní. Pozemkový úøad Louny poté doporuèil ¾alobci obrátit se ohlednì neoprávnìné konfiskace majetku na soud. ®alobce namítá, ¾e pùvodní vlastnice uvedených nemovitostí paní E. A., rozená W. nebyla Nìmka, zrádce ani nepøítel èeského a slovenského národa, nýbr¾ byla národnosti polské, státní pøíslu¹ností ÈSR. Navrhl proto, aby soud pøikázal pøíslu¹ným úøadùm vydat ¾alobci oznaèené nemovitosti a souèasnì nahradit utrpìnou újmu ve vý¹i 200 mil. Kè. Okresní soud v Lounech usnesením ze dne 31. bøezna 2014, èj. 13 C 81/2012-80, výrokem I. øízení ve vìci zastavil a výrokem II. rozhodl o náhradì nákladù øízení. V odùvodnìní odkázal na § 4 odst. 1 písm. a) s. ø. s., podle kterého soudy ve správním soudnictví rozhodují o ¾alobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veøejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jako¾ i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svìøeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veøejné správy. Dále uvedl, ¾e podle § 7 o. s. ø. soudy v obèanském soudním øízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní vìci, které vyplývají z pomìrù soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Na základì uvedeného dovodil, ¾e v pøedmìtné vìci tedy okresní soud není k jejímu projednání vìcnì pøíslu¹ný, a proto odkázal ¾alobce, aby podal ¾alobu proti rozhodnutí správního orgánu k místnì pøíslu¹nému krajskému soudu, a to ve lhùtì jednoho mìsíce od právní moci tohoto rozhodnutí. ®alobce poté podal ¾alobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem. V návrhu na øe¹ení kompetenèního sporu Krajský soud v Ústí nad Labem poukázal na to, ¾e ¾alobce se domáhá vydání rozsudku, podle kterého by byla urèena povinnost vydat po¾adované nemovitosti. O takovém návrhu v¹ak krajský soud jako soud pùsobící ve správním soudnictví nemù¾e rozhodovat, nebo» se jedná o soukromoprávní vìc podøaditelnou pod ustanovení § 7 odst. 2 o. s. ø., která se projednává a rozhoduje za podmínek uvedených v èásti páté o. s. ø., v ní¾ je dána podle ustanovení § 249 odst. 1 o. s. ø. vìcná pøíslu¹nost okresních soudù. K tomu odkazuje na usnesení Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. 2. 2003, èj. 7 A 148/2001-33, které bylo publikováno ve Sbírce NSS pod è. 4/2003 a na usnesení zvlá¹tního senátu ze dne 22. 6. 2004, èj. Konf 123/2003-7, které je publikováno ve Sbírce NSS pod è. 372/2004. Krajský soud proto navrhuje, aby zvlá¹tní senát rozhodl, ¾e pøíslu¹ný vydat rozhodnutí v pøedmìtné vìci je soud v obèanském soudním øízení. V projednávané vìci se ¾alobce domáhá vydání v ¾alobì blí¾e oznaèených nemovitostí poté, co pøedchozím rozhodnutím pozemkového úøadu ze dne 21. ledna 1997 bylo rozhodnuto, ¾e matka ¾alobce paní K. H. není vlastníkem nemovitostí. ®alobce dokládá listiny, které podle jeho názoru dokazují, ¾e pùvodní vlastnici pøedmìtných nemovitostí paní E. A., rozené W., byly nemovitosti neoprávnìnì odòaty, by» mìla národnost polskou a státní pøíslu¹nost ÈSR. Navrhuje proto, aby Krajský soud v Ústí nad Labem pøikázal Okresnímu úøadu Louny, Okresnímu stavebnímu bytovému dru¾stvu se sídlem v ®atci, Státnímu statku ®atec, Obci Lubenec, Èeskému svazu chovatelù ZO Lubenec, a Pozemkovému fondu ÈR, územní pracovi¹tì Louny, aby vydal ¾alobci oznaèené nemovitosti, pøípadnì tìmto orgánùm pøikázal, aby ¾alobci nahradily utrpìnou morální újmu formou penì¾ní náhrady ve vý¹i 200 mil. Kè. Ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ø. urèuje, ¾e øízení se zahajuje na návrh, pøièem¾ zcela opodstatnìným je zákonný po¾adavek, ¾e z návrhu musí být patrno, èeho se navrhovatel domáhá. Zøetelné seznání toho, èeho se navrhovatel domáhá, má pak mimo jiné význam pro posouzení pravomoci (§ 7 o. s. ø.) a vìcné pøíslu¹nosti soudu (§ 11 odst. 1 o. s. ø.). Aè ji¾ bylo uvedeno, ¾e Krajský soud v Ústí nad Labem dospìl k názoru, ¾e se ¾alobce domáhá vydání rozsudku na urèení povinnosti vydat po¾adované nemovitosti, kdy se jedná o soukromoprávní vìc podøaditelnou pod ustanovení § 7 odst. 2 o. s. ø., která se projednává a rozhoduje za podmínek uvedených v èásti páté o. s. ø., je zøejmé, ¾e takovýto názor obsah ¾aloby neumo¾òuje pøijmout zcela bez pochybností, nebo» nelze vylouèit ani mo¾nost øízení podle èásti tøetí o. s. ø. Na odstranìní mo¾ných pochybností v tomto smyslu se mìl zamìøit ji¾ Okresní soud v Lounech, co¾ v¹ak neuèinil. Nemìl tak pøedpoklady pro to, aby usnesením ze dne 31. bøezna 2014, èj. 13 C 81/2012-80, øízení ve vìci zastavil, nebo» nemìl dostateèný podklad k úvaze, ¾e v pøedmìtné vìci okresní soud není k jejímu projednání vìcnì pøíslu¹ný s tím, ¾e odkázal ¾alobce, aby podal správní ¾alobu proti rozhodnutí správního orgánu k místnì pøíslu¹nému krajskému soudu. Proto¾e je na Okresním soudu v Lounech, u nìho¾ byla ¾aloba podána, aby nále¾itì ozøejmil, èeho se ¾alobce v daném øízení domáhá (jaká je právní podstata sporu), a teprve na základì toho peèlivì posoudil, zda je dána jeho pøíslu¹nost, zvlá¹tní senát vyslovil, ¾e rozhodnout o vìci v této fázi øízení pøíslu¹í soudu v obèanském soudním øízení. Zvlá¹tní senát podle § 5 odst. 3 zákona è. 131/2002 Sb. dále zru¹í rozhodnutí, kterým strana kompetenèního sporu popøela svou pravomoc o sporu rozhodovat, aèkoliv podle rozhodnutí zvlá¹tního senátu je vydání rozhodnutí ve vìci uvedené v návrhu na zahájení øízení v její pravomoci. Druhým výrokem proto zvlá¹tní senát zru¹il usnesení okresního soudu, které výroku, jím¾ byla kompetence urèena, odporuje. V Brnì 21. dubna 2015

http://kraken.slv.cz/11Tcu105/2005

11 Tcu 105/2005 Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. K., rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 7 Ls 324 Js 4482/02, a to pro trestný čin převádění cizinců v souběhu s nepovoleným přicestováním a nepovoleným pobytem, jakož i úmyslnou jízdou bez řidičského průkazu podle § 25 odst. 2, § 52, § 69, § 69a německého trestního zákona, § 92a odst. 1 č. 1 a č. 2, § 92 odst. 1 č. 1a a č.1b, německého cizineckého zákona, § 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silničním provozu, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců a zákazu řízení motorových vozidel po dobu osmnácti měsíců. Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu Hof, jenž nabyl právní moci dne 25. 10. 2002, byl R. K. uznán vinným trestným činem převádění cizinců a zároveň nepovoleným přicestováním a nepovoleným pobytem, jakož i úmyslnou jízdou bez řidičského průkazu podle § 25 odst. 2, § 52, § 69, § 69a německého trestního zákona, § 92a odst. 1 č. 1 a č. 2, § 92 odst. 1 č. 1a a č.1b, německého cizineckého zákona, § 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silničním provozu, a to v podstatě na základě zjištění, že po předchozí dohodě se zvlášť stíhaným T. B. si pronajal dne 26. 3. 2002 osobní vůz Škoda, na jméno T. B. a dne 27. 3. 2002 v 7.00 hod přejel spolu s T. B. s tímto vozem v blízkosti Ch. zelenou hranici na spolkové území, přičemž obviněný vozidlo řídil. S nimi ve voze se nacházely čtyři osoby čínské státní příslušnosti, o kterých obviněný věděl, že nemají potřebné povolení k pobytu na spolkovém území. Tyto osoby měl dopravit do D., avšak byl na spolkové dálnici orgány BGSI kontrolován a předběžně zadržen. Obviněný na německém území fungoval jako řidič, ačkoliv, jak mu bylo známo, v České republice mu dne 31. 10. 2000 bylo zakázáno na dobu dvou let řídit motorová vozidla a nebyl z toho důvodu způsobilý k řízení motorových vozidel, a kromě toho Zemský úřad Cham svým usnesením ze dne 8. 5. 2001 jej vzhledem k jeho předchozím trestům ze spolkové republiky vyhostil, o čemž věděl a byl si vědom, že nemá žádné zvláštní povolení pro opětovný vstup do SRN. Za každou převáženou osobu měl obdržet odměnu ve výši 100 DM a peníze na benzín. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců a zákazu řízení motorových vozidel po dobu osmnácti měsíců. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák., trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. K. se pro finanční prospěch podílel na ilegální přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu, přičemž závažnost jeho jednání je podstatnou měrou zvyšována také tím, že na území Spolkové republiky Německo byl v minulosti již odsouzen za stejnou trestnou činnost a přes uložený zákaz vstupu se na území Spolkové republiky Německo znovu dopustil úmyslné trestné činnosti. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

http://docplayer.cz/866384-Narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-bila-kniha-vzdelavani-praha-2001.html

⭐Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha vzdělávání, Praha 2001 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha vzdělávání, Praha 2001 Download "Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha vzdělávání, Praha 2001" 1 Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát, Velké Heraltice, Opavská 1, příspěvková organizace Společně do samostatného života DĚTSKÝ DOMOV Vzdělávání se nevztahuje jen k vědění a poznávání, tedy k rozvoji rozumových schopností, ale i k osvojování si sociálních dovedností, duchovních, morálních a estetických hodnot a žádoucích vztahů k ostatním lidem i ke společnosti i jako celku, k emocionálnímu a volnímu rozvoji, v neposlední řadě pak ke společnosti uplatnit se v měnících se podmínkách zaměstnanosti a tím i trhu práce. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha vzdělávání, Praha 2001 Platnost od2 OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE CHARAKTERISTIKA ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ VYBAVENÍ ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ SPOLUPRÁCE S RODIČI A JINÝMI SUBJEKTY ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ŠKOLSKÉM ZAŘÍZENÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ZAMĚŘENÍ ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ DÉLKA VZDĚLÁVÁNÍ A ČASOVÝ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ PODMÍNKY PŘIJÍMANÍ A PŘEMISŤOVÁNÍ DĚTÍ PRŮBĚH A UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI POPIS EKONOMICKÝCH A PERSONÁLNÍCH PODMÍNEK ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A OCHRANY ZDRAVÍ OBSAH VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI KOMPETENCE K UČENÍ KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ KOMPETENCE OBČANSKÉ KOMPETENCE PRACOVNÍ ZÁJMOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ KLÍČOVÉ KOMPETENCE ZÍSKÁVANÉ V ZÁJMOVÉM VZDĚLÁVÁNÍ ZÁJMOVÉ ČINNOSTI ESTETICKÉ, VÝTVARNÉ, RUKODĚLNÉ ZÁJMOVÉ ČINNOSTI POHYBOVĚ SPORTOVNÍ ZÁJMOVÉ ČINNOSTI TANEČNÍ, HUDEBNÍ A DRAMATICKÉ ZÁJMOVÉ ČINNOSTI SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁJMOVÉ ČINNOSTI PŘÍRODOVĚDNÉ ROČNÍ PLÁN VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI OBSAH VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍCH ČINNOSTÍ ORGANIZACE VÝCHOVNÝCH ČINNOSTÍ ORGANIZACE ZÁJMOVÝCH ČINNOSTÍ ZÁJMOVÉ KROUŽKY HODNOCENÍ ODMĚNY A VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ AUTOEVALUACE ŠKOLY3 1. Identifikační údaje Název: Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát, Velké Heraltice, Opavská 1, příspěvková organizace Adresa školského zařízení: Opavská Velké Heraltice IČO: Ředitel: Mgr. Tomáš Široký Tel.: , Fax: inter.stránky: Právní forma: příspěvková organizace Školské zařízení sdružuje: Základní školu kapacita: 45 žáků, cílová: 50 žáků IZO: Odborné učiliště kapacita: 75 žáků, cílová: 100 žáků IZO: Praktickou školu kapacita: 35 žáků, cílová: 66 žáků IZO: Internát kapacita: 20 lůžek, cílová: 20 lůžek IZO: Dětský domov kapacita: 48 lůžek, cílová: 48 lůžek IZO: Školní jídelnu kapacita: neuvádí se IZO: Zřizovatel: Moravskoslezský kraj, 28. října 117, Ostrava Právní forma: Kraj IČO: Platnost dokumentu od: 1.ledna4 2. Charakteristika školského zařízení Dětský domov je součástí rozsáhlého areálu zámku a zámeckého parku, kde je současně umístěna základní a střední škola a školní jídelna. Součástí zařízení je rovněž internát. Děti mají možnost docházet do běžné základní a mateřské školy v obci, v areálu do základní školy praktické a střední školy, kde mohou studovat ve dvou učebních oborech a v praktické škole. Dále mohou dojíždět do okolních středních škol Vybavení školského zařízení Zařízení je vybaveno kuchyní a jídelnou, která v průběhu týdne slouží nejen dětem domova, ale také všem žákům, učitelům, vychovatelům a ostatním zaměstnancům. Součástí zařízení je rovněž prádelna, dílna na opravu prádla a pracoviště údržby. Školské zařízení disponuje tělocvičnou, tenisovým hřištěm, hřištěm na malou kopanou a posilovnou. Dále mohou děti v areálu využívat prostory výtvarné a keramické dílny, které jsou vybaveny keramickou pecí a keramickým kruhem. Součástí domova je rovněž sklad zimního sportovního materiálu jako jsou sáně, lyže, brusle a cyklistický sklad s koly a vybavením na kola. Tento materiál mohou využívat děti rovněž v rámci vyučování ve škole, jež je součástí zařízení. DD je zařízením zajišťujícím nezletilým osobám a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let, případně zletilým osobám do 19 let, na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření náhradní výchovnou péči v zájmu jejich zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. Jeho kapacita je 48 dětí. V zařízení mohou být rovněž umístěny těhotné a matky s dětmi. Rodinné skupiny jsou vybaveny ložnicemi a společnou hernou s kuchyňkou, ve které mohou o víkendech a svátcích děti s vychovateli připravovat stravu. 2 rodinné skupiny mají společné hygienické zázemí s druhou skupinou, ostatní skupiny jsou vybaveny koupelnou a WC. Kapacita internátu, který je součástí dětského domova, je 20 dětí. Umístěny do něj mohou být nezletilé i zletilé osoby od pondělí do pátku, které studují některý z oborů střední školy, a to na základě smlouvy se zařízením Spolupráce s rodiči a jinými subjekty U dětí s nařízenou ústavní výchovou zařízení spolupracuje s rodiči převážně písemnou formou, např.při uvolňování dětí domů na prázdninové pobyty. Ze struktury rodičů vyplývá, že s převážnou většinou z nich není snadné navázat kontakt a i po navázání kontaktu je těžké jej udržet. Mimo jiné se mohou rodiče informovat o dění v našem zařízení kdykoli telefonicky a při předem sjednaných návštěvách. Rovněž se mohou s dotazy a podněty obracet i přímo na vedení školského zařízení. Pedagogové a sociální pracovnice zařízení spolupracují s pracovníky OSPOD při realizaci tvz. Kulatých stolů, kde jsou přítomni zákonní zástupci, děti, popř.další odborní pracovníci. Kromě osob odpovědných za výchovu spolupracujeme i s dalšími institucemi, především se sociálními kurátory a pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP), diagnostickými 45 ústavy, středisky výchovné péče (SVP), obecními úřady, městskými úřady, policií ČR, státním zastupitelstvím, probační a mediační službou, soudy, zdravotnickými zařízeními, občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi, školskými zařízeními aj. Děti se mají možnost podílet na řízení školského zařízení prostřednictvím spolusprávy Organizace působící ve školském zařízení Školská rada Dle platné legislativy při škole pracuje Školská rada. 56 3. Charakteristika Školního vzdělávacího programu 3.1. Zaměření školského zařízení Tento ŠVP slouží všem pedagogickým pracovníkům DD jako soubor cílů, kterých je třeba ve výchově pro praktický život. Časový plán a metodika jsou individuální dle věku a schopností dětí Cíle vzdělávání Základní cíle - hledání nových trendů v oblasti vzdělávání a jejich zařazení - vzdělávání pedagogických pracovníků - hledání, vytváření a zabezpečování kvalitních podmínek a zázemí pro vzdělávání Obecné cíle vzdělávání Sledují zejména: - další rozvoj osobnosti člověka, jeho poznávací, sociální, mravní a duchovní hodnoty - napomáhání získání všeobecného a odborného vzdělání - pochopení a uplatňování zásady demokracie, právního státu, lidských práv a svobod - společně s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost - pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti - utváření vědomí národní a státní příslušnosti, respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě člověka - poznávání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, chápání a osvojování zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním i mezinárodním měřítku - získávání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně, vycházející ze zásady trvale udržitelného rozvoje, bezpečnosti a ochrany zdraví Cíle vzdělávání vedou každého jedince - k pochopení komplexnosti a složitosti mezilidských vztahů - respektování a vzájemná úcta jeden k druhému, k názorům druhých - k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti a jednotlivce - k rozvoji schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých - k aktivní účasti naplňování volného času - k uvědomění si dopadů svých slovních i mimoslovních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání - k rozvoji vědomosti, dovedností a schopností v jednotlivých oblastech vzdělávání - k uvědomění si svého nadání a jeho rozvoje a motivace k celoživotnímu vzdělávání - k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů - k potřebě projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě - k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi 67 Vzdělávání je založeno na zásadách - rovného přístupu - zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivců - vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání - svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a výše uvedených cílů vzdělávání - zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod - hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k vytyčeným cílům - možnosti celoživotního vzdělávání člověka při vědomí spoluodpovědnosti za své vzděláván 3.3. Formy vzdělávání Vzdělávání dětí je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit. Specifickou formu představuje didakticky zacílená činnost, ve které vychovatel s dítětem naplňuje konkrétní vzdělávací cíle pomocí záměrného a spontánního učení. Toto učení zakládáme na aktivní účasti dítěte, založené na smyslovém vnímání, prožitkovém a interaktivním učení, zpravidla ve skupinách a individuálně Délka vzdělávání a časový plán vzdělávání Výchovně vzdělávací činnost probíhá po celý rok, tedy od září do srpna a to i ve dnech, kdy není školní výuka, tz. o víkendech, svátcích i v době prázdnin. Délka vzdělávání podle charakteru činnosti probíhá v řádech hodin, v některých případech i delší dobu a je specifikována v Týdenním plánu a v Individuálním výchovném plánu. Jednotlivé činnosti jsou sestaveny posloupně a postupně na sebe navazují Podmínky přijímaní a přemisťování dětí Soud v rozhodnutí, kterým nařizuje ústavní výchovu, označí zařízení, do kterého má být dítě umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých. To platí i tehdy, rozhoduje-li soud o přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu tří let. Ústavní výchovu lze před uplynutím tří let od jejího nařízení prodloužit, jestliže důvody pro nařízení ústavní výchovy stále trvají. Trvání ústavní výchovy lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle na dobu tří let. Po dobu, než soud rozhodne o zrušení nebo o prodloužení ústavní výchovy, dítě zůstává v ústavní výchově, i když už uběhla doba dříve rozhodnutím soudu stanovená. Při přijímání, přemisťování a propouštění dětí platí tento postup : 78 a) vřazení dítěte do rodinné skupiny rozhodne vedoucí vychovatel se zřetelem na jeho výchovné, vzdělávací nebo zdravotní potřeby. Sourozence zařadí do jedné rodinné skupiny, výjimečně je může zařadit do různých rodinných skupin, a to z výchovných důvodů, b) zdravotní pracovnice provede vstupní prohlídku a postará se o komplexní hygienické opatření, popřípadě zajistí u děvčat gynekologické vyšetření. O této prohlídce a všech opatřeních provede zápis ve zdravotních záznamech programu Evix, c) vychovatel rodinné skupiny se pečlivě seznámí s dokumentací dítěte a provede s dítětem vstupní rozhovor. O rozhovoru provede zápis a uloží jej do osobní dokumentace dítěte. Ihned jej seznámí se základními právy a povinnostmi, s vnitřním řádem domova a poučí dítě o bezpečnosti. Dále zajistí vše potřebné pro pobyt dítěte v domově a vytvoří veškeré podmínky k tomu, aby průběh jeho adaptace probíhal klidně a nerušeně. Seznámí jej s ostatními dětmi, přidělí mu lůžko, osobní skříňku a věci osobní potřeby včetně ošacení a dalšího vybavení. Současně informuje dítě o organizaci života v rodinné skupině. Postupně jej seznámí s chodem celého zařízení, pracovníky, prostředím a okolím. Přitom zejména v počátečním období pobytu dítěte v zařízení úzkostlivě dbá na to, aby vyloučil všechny traumatizující vlivy, d) ve větší míře dítě neustále pozoruje a dbá na to, aby se dítě co nejdříve zapojilo do kolektivního života. V žádném případě nedovolí, aby nové dítě bylo předmětem posměchu ostatních dětí. Musí dbát na to, aby celý kolektiv skupiny co nejrychleji nové dítě mezi sebe přijal. Vzhledem k adaptačnímu období a s přihlédnutím k věku a mentalitě dítěte vychovatel posoudí, kdy a za jakých podmínek je dítě schopno zvládnout samostatné vycházky. Snaží se hned od počátku o komunikaci s osobami zodpovědnými za výchovu, a o všem, co se týká dítěte je neprodleně informuje. Stejně tak kontaktuje a informuje pracovníky OSPOD a zákonné zástupce, Děti propouští výhradně ředitel zařízení z těchto důvodů : a) jestliže soud zrušil ústavní výchovu, b) dosáhne-li zletilosti a v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání, c) dosáhne-li 19 let, byla-li mu prodloužena ústavní výchova, pokud v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání, d) jestliže rozhodnutí soudu o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče nabylo právní moci, e) pokud uplynula doba trvání předběžného opatření u dítěte nebo jeho zrušení soudem Průběh a ukončování vzdělávání Pobyt dítěte ve školském zařízení je ukončen: - jestliže soud zrušil ústavní výchovu nebo ochrannou výchovu - dosáhne-li zletilosti, pokud v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání 89 - dosáhne-li věku 19 let, byla-li mu prodloužena ústavní výchova nebo ochranná výchova, pokud v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání - jestliže rozhodnutí soudu o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče nabylo právní moci - po uplynutí vykonatelnosti předběžného opatření u dítěte, nebylo-li před uplynutím této doby zahájeno řízení ve věci samé 3.7. Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, proto je nutné zajistit vhodné podmínky odpovídající potřebám těchto dětí: - zajištění dostatečného prostoru na vyučování, rehabilitační činnosti, spánku, správné stravy, pohybu venku - zajištění vybavenosti pomůckami k práci - zajištění odpovídajícího vzdělání Dále je nutné přizpůsobit obsah, formy a metody jejich vzdělávacím potřebám a možnostem Popis ekonomických a personálních podmínek Dětem je poskytováno plné zaopatření, a to : a) stravování, ubytování ošacení, b) učební potřeby a pomůcky, c) úhrada nezbytně nutných nákladů na vzdělávání, d) úhrada nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyla péče vyžádána zákonnými zástupci, e) kapesné, osobní dary a věcná či finanční pomoc při odchodu ze zařízení, f) úhrada nákladů na dopravu do sídla školy. V době, kdy je pobyt dítěte v zařízení přerušen ( 23 ods.1 písm. a ) poskytují dítěti plné zaopatření osoby, u nichž dítě pobývá. Zařízení poskytuje za úhradu rovněž ubytování a stravování pro žáky umístěné na internátě. Dětem v dětském domově jsou dále hrazeny: a) potřeby pro využití volného času a rekreaci, b) náklady a kulturní, uměleckou, sportovní a oddechovou činnost, c) náklady a soutěžní akce, rekreace, d) náklady na dopravu k osobám odpovědným za výchovu, Ošacení a obuv : Veškeré oblečení a obutí pro děti se nakupuje s maximální pozorností dle Vnitřní směrnice o poskytování ošacení. 910 Nákup materiálu je podchycen na evidenčních kartách. Za nákup, označení a evidenci oblečení a obutí i jeho kontrolu zodpovídají kmenoví vychovatelé. Kontrolu evidence tj. evidenční karty a protokoly o vyřazení a následné likvidaci provádí pověřený pracovník ve spolupráci s hospodářkou zařízení. Každý vychovatel činí potřebné kontrolní opatření, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám, záměnám a půjčování svršků mezi sebou. Maximálně se v tomto směru zaměřují na děti, kteří odjíždějí na víkendy k rodině. Ošacení a obuv zakoupené za prostředky zařízení, musí být viditelně označeno monogramem dítěte a číslem skupiny. Prádlo : Kromě nákupu prádla zajišťuje zařízení jeho údržbu, a to dle Vnitřní směrnice o poskytování ošacení a ložního prádla. Výměna ložního prádla se provádí 1x za 14 dní, u enurektiků dle potřeby, ve spolupráci denních vychovatelů a pracovníků nočního provozu s pracovnicemi prádelny. Personální zabezpečení dětského domova a internátu Činnost dětského domova je zajišťována pedagogickými pracovníky vedoucím vychovatelem, vychovateli a asistenty pedagoga, pracovníky nočního provozu, sociální péče a dalších pomocných prací na DD. V dětském domově pracuje rovněž zdravotní sestra a sociální pracovnice Zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví Školské zařízení vyhledává, zjišťuje a zhodnocuje možná rizika vyplývající z činnosti při různých formách vzdělávání a současně i přijímá opatření k prevenci rizik. Činnosti z hlediska BOZP a PO zajišťuje odborná firma, dále je určen preventista BOZ PO. Všichni vedoucí zaměstnanci jsou proškolování odborně způsobilou osobou (1x za 3 roky), všichni zaměstnanci jsou minimálně jednou ročně proškoleni v oblasti BOZP a PO. Děti jsou proškolováni na začátku školního roku, v polovině roku, při nástupu do zařízení, před odjezdem na prázdninové dovolenky a před společným prázdninovým pobytem. Před každou činností probíhá poučení dětí v rámci BOZP. 1011 4. Obsah vzdělávací činnosti 4.1. Kompetence k učení Výchovně vzdělávací cíle: Vychovatel: motivuje děti k učení učí je plánovat, organizovat a hodnotit jejich činnost pomáhá dětem rozlišovat podstatné od nepodstatného vede je k sebehodnocení motivuje děti k dalšímu učení vede děti k celoživotnímu vzdělávání Obsah činnosti: dítě - orientuje se v učebnici, zvládá práci s pomůckami - plánuje, organizuje a řídí vlastní učení a domácí přípravu úloha vychovatele - učí děti práci s učebnicí a školními pomůckami, pomáhá zlepšovat dětem organizaci, vede je k smysluplnému plánování a řízení vlastního učení dítě - shromažďuje informace, orientuje se v nich - efektivně vyhledává a třídí informace úloha vychovatele - využívá svých znalostí všeobecných informací, ale také termínů, znaků a symbolů k vysvětlení jejich významu dětem dítě kat. - dokáže rozeznat praktické informace a využít je pro svůj život - dokáže aktivně vyhledat praktické informace a využít je pro svůj život úloha vychovatele - dává dětem podněty k zlepšení schopnosti vyhledání, třídění a využití praktických informací pro jejich život dítě chápe smysl učení pro svůj osobní rozvoj je motivován poznáním smyslu a cíle učení úloha vychovatele vysvětluje dětem cíle učení, tento vhled využívá jako motivaci k soustavnosti v učení dětí dítě kat. - uvědomuje si nutnost školní přípravy pro perspektivu v budoucím životě - uvědomuje si význam vzdělání v širších souvislostech a také pro své pozdější uplatnění na trhu práce a ve společnosti úloha vychovatele - motivuje děti při učení tak, aby se jim stalo součástí jejich osobnosti a měly posléze kladný vztah k celoživotnímu vzdělávání, upozorňuje na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě dítě chápe hodnocení výsledků svého učení - kriticky hodnotí výsledky svého učení úloha vychovatele - úzce spolupracuje s pedagogy - všech typů škol, kam děti docházejí - pro kvalitní domácí přípravu na vyučování a dále vede děti k sebehodnocení 1112 dítě dodržuje stanovený postup učení a zároveň se učí novým způsobům práce - vyhledává nové způsoby učení směrem k jeho zefektivnění a získání většího a kvalitnějšího objemu svých znalostí úloha vychovatele - pomáhá vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení dětí, učí je střídat činnosti, hledat nové a efektivnější metody učení dítě rozezná důležitou informaci, obecně ji zhodnotí a použije - správně rozlišuje podstatné od nepodstatného, důležité informace zodpovědně a smysluplně třídí a hodnotí úloha vychovatele učí děti informace analyzovat, třídit, hodnotit je a správně je používat dítě chápe smysl učení, umí být zvídavý a aktivní - je při učení aktivní a iniciativní úloha vychovatele - neustále pracuje na motivaci dětí k učení, hledá v této oblasti nové způsoby své práce dítě - zajímá se o získávání poznatků i v jiném než školním prostředí - umí získávat informace k svému rozvoji i jinde než ve škole, bere je jako přínos k seberozvoji úloha vychovatele - individuálně vede děti k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály Očekávané výstupy: samostatnost při přípravě na vyučování kladení si cílů a předsevzetí ve vzdělávání překonávání problémů v učení 4.2. Kompetence k řešení problémů Výchovně vzdělávací cíle Vychovatel: motivuje děti problémovými úlohami v praktickém životě rozborem problémových situací učí dítě rozpoznat a pojmenovat konkrétní problémy vede děti k hledání různých řešení a k tomu, aby svoje postupy dokázali obhájit umožňuje dětem pozorovat, experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry vede je k vytváření vlastních plánů a pracovních postupů umožňuje dětem otevřeně se vyjadřovat k problémům kolektivu i domova a navrhovat společná řešení kladným hodnocením podněcuje sebevědomí dětí a důvěru k vlastním rozhodnutím otevřeností a atmosférou vzájemné důvěry vytváří dětem prostor ke sdělování vlastních problémů s využitím informačních zdrojů, názorných ukázek a dalších činností vede děti k rozpoznávání a předcházení nebezpečí v případě ohrožení vlastní či ohrožení jiné osoby 1213 Obsah činnosti: dítě - vnímá a rozpozná problémovou situaci, hledá vhodná řešení - řeší samostatně běžné životní situace a přiměřeně svým možnostem řeší životní překážky úloha vychovatele - učí děti racionálně analyzovat problémy, klást doplňující otázky a odpovědně přistupovat k jejich řešení dítě podílí se na kolektivním řešení problému, když si neví rady, požádá ostatní o pomoc - promyslí a naplánuje způsob řešení problému, na základě pochopení navrhuje změny činností úloha vychovatele vede děti k celostnímu vnímání problémů potřebnému k jejich řešení dítě vyvstalý konflikt (který nezvládne sám řešit) nejdříve konzultuje s vychovatelem při konfliktu se ovládne, klade doplňující otázky, projeví účast a navrhne řešení problému úloha vychovatele učí děti technice zvládání konfliktu za pomocí modelových situací z DD i běžného života dítě - řeší jednoduché úkoly - objevené poznatky aplikuje v obdobných situacích, které samo vymýšlí, má možnost využívat své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti úloha vychovatele učí děti postupovat od jednoduchých problémů ke složitějším, pomáhá jim k uvědomění možnosti použití jistých modelů řešení problémů k řešení jiných dítě podílí se na tvorbě způsobů vhodného řešení problémů - samostatně volí vhodné způsoby řešení, různé závěry a rozhodnutí dokáže obhajovat úloha vychovatele učí děti různým strategiím řešení problémů a přijetí zodpovědnosti za jejich řešení dítě - nemá obavu z nezdaru, přijímá ho jako součást života a má snahu najít řešení - nedá se jen tak odradit případným nezdarem, dochází ve své činnosti k závěru, najde řešení úloha vychovatele učí děti překonávat překážky a nezdary, brát jej jako součást řešení problému dítě rozeznává odlišnosti v různých činnostech, učí se různým přístupům - dle vlastní úvahy v různých činnostech nachází shodné, podobné nebo naopak odlišné znaky, používá je k zobecnění výsledků úloha vychovatele vést děti k samostatnosti v realizaci různých činností a jejich hodnocení dítě - chápe zodpovědnost lidí za vlastní činy - uvědomuje si zodpovědnost za svá vlastní rozhodnutí úloha vychovatele učí děti chápat dopad jejich rozhodnutí a činů, přijímat za to zodpovědnost, vede je k mravně správným rozhodnutím dítě - umí se citově vyrovnat s novými situacemi v běžném životě je iniciativní v řešení problémů kolektivu i domova, angažuje se v samosprávě dětí úloha vychovatele - umožňuje dětem otevřeně se vyjadřovat k problémům kolektivu i domova a navrhovat společná řešení 1314 dítě - v případě ohrožení vlastní či ohrožení jiné osoby jedná uvážlivě a řídí se pokyny vychovatele - v případě ohrožení vlastní či ohrožení jiné osoby se chová zodpovědně a přispívá dle svých sil k zdárnému řešení těchto situací úloha vychovatele - s využitím informačních zdrojů, názorných ukázek a dalších činností vede děti k rozpoznávání a předcházení nebezpečí v případě ohrožení vlastní či ohrožení jiné osoby Očekávané výstupy: Rozpoznávat problémy související s praktickým životem dětí Přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí Zvyšování sebevědomí 4.3. Kompetence komunikativní Výchovně vzdělávací cíle Vychovatel: vhodnými podněty vede děti ke kladení a správnému formulování otázek dítěti poskytuje dostatečný časový prostor k vyjádření pomáhá dětem se orientovat se v tištěných materiálech, získané informace správně chápat, třídit a samostatně prezentovat podporuje komunikaci mezi dětmi i mezi dětmi a vychovateli pomáhá dětem formulovat a obhajovat vlastní názory vede je ke klidnému a věcnému řešení konfliktních situací formou skupinové spolupráce vede děti k respektování komunikačních bariér a odlišností podporou přátelských vztahů ve skupině i mezi rodinnými skupinami se snaží odstraňovat nežádoucí projevy v komunikaci mezi dětmi Obsah činnosti: dítě - zvládá základní komunikaci s ostatními dětmi i dospělými - vhodně a přiměřeně komunikuje s ostatními dětmi i dospělými úloha vychovatele - učí děti pravidlům dialogu, slušnému a věcnému přístupu dítě umí vyjádřit své myšlenky a svůj názor - formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v souvislém, mluveném i psaném projevu úloha vychovatele: učí děti správnému, racionálnímu a věcnému vyjadřování, spolu s dětmi dělá rozbor jejich psaného projevu a učí je vysvětlovat jejich vlastní myšlenky dítě - naslouchá projevům druhých lidí a má snahu vhodně na ně reagovat - naslouchá projevům druhých lidí, analyzuje je a následně na ně věcně reaguje úloha vychovatele: pomáhá dětem rozeznávat různé významy projevů jiných lidí, orientovat se v nich, porozumět, správně a věcně na ně reagovat 1415 dítě přispívá do diskusí svým názorem, vyslechne názory jiných - obhajuje svůj názor v diskusi, argumentuje, respektuje názory jiných a umí se nad nimi zamyslet úloha vychovatele vysvětluje dětem zásady konstruktivní diskuse, učí je obhajovat jejich názory a podrobovat vlastní názory kritickému pohledu (ale i názory ostatních) dítě - je obeznámen se základní obsluhou informačních a komunikačních prostředků - využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní komunikaci s okolním světem úloha vychovatele seznamuje děti s moderními komunikačními prostředky, učí je sledovat trend v této oblasti a přizpůsobit se jim dítě - dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi i dospělými - získané komunikatiní dovednosti využívá k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití úloha vychovatele učí děti budovat pomocí svých komunikačních a jiných schopností zdravé vzájemné vztahy na základě tolerance a úcty dítě čte tištěné materiály, analyzuje informace v nich obsažené, umí udělat obecný závěr čte tištěné materiály, umí kriticky zhodnotit jejich obsah, utřídit ho, umí přečtené smysluplně předat dál úloha vychovatele - pomáhá dětem se orientovat se v tištěných materiálech, získané informace správně chápat, třídit a samostatně prezentovat dítě respektuje odlišnosti v projevu jiných lidí, spolu s ostatními hledá řešení ve skupině umí reagovat na obsah různých sdělení, chápe jejich emoční pozadí úloha vychovatele - formou skupinové spolupráce vede děti k respektování komunikačních bariér a odlišností dítě - umí formulovat vlastní názory - formuluje své názory, umí o nich diskutovat, obhajuje je úloha vychovatele - pomáhá dětem formulovat a obhajovat vlastní názory dítě - dovede sdělit své potřeby - umí přesně označit své potřeby, chápe možnosti a přiměřenost jejich uplatnění úloha vychovatele učí děti sdělovat jejich potřeby (tělesné, psychické, sociální, etické), rozeznávat přiměřenost a potřebnost jejich uplatnění, být tolerantní k potřebám ostatních Očekávané výstupy: Umět vyjádřit svá přání, zformulovat a zhodnotit vlastní názory Zvládat konfliktní situace Orientovat se v tištěných i psaných materiálech 1516 4.4. Kompetence sociální a personální Výchovně vzdělávací cíle Vychovatel: stanovuje pravidla chování a vzájemného soužití v domově i mimo něj umožňuje dětem podílet se v určité míře na formulaci těchto pravidel využívá metod skupinové práce a vzájemné pomoci při práci poskytuje dětem prostor pro kritické hodnocení rodinné skupiny, domova a vytvářením různě strukturovaných týmů rozvíjí u dětí schopnost zastávat ve skupině různé role vede děti k maximální toleranci a schopnosti empatie ve vztahu k lidem odlišným, nemocným či postiženým vede děti k uvědomění si nezbytnosti pomáhat mladším, slabším a méně nadaným dětem pomáhá dětem orientovat se v obtížných osobních či rodinných situacích starší děti zapojuje do organizace akcí pro mladší děti při diskuzích učí děti rozpoznat a pojmenovat vlastní chyby, nedostatky a způsoby chování narušující soužití v kolektivu skupiny nebo celého domova formou besed seznamuje děti s riziky patologických forem chování i s jejich důsledky posilováním sebeúcty a základního právního povědomí se snaží eliminovat možnosti psychického a fyzického týrání ve skupině i domově Obsah činnosti: dítě - spolupracuje ve skupině při řešení problému - navrhuje ve skupině přijatelná a všem prospěšná řešení vyvstalých problémů úloha vychovatele - učí děti kooperovat v zájmu skupiny, účasti s ostatními a kolektivnímu cítění dítě umí se podřídit pravidlům práce v týmu - podílí se na vytváření pravidel práce v týmu úloha vychovatele: vede děti k týmové práci, vysvětluje prospěšnost kolektivu pro každého jejího člena, pomáhá v dětech vytvořit zdravý postoj ke kolektivu a práci v něm dítě - respektuje dohodnutá pravidla a řídí se jimi spoluvytváří pravidla ve skupině, přijímá je a řídí se jimi úloha vychovatele: vysvětluje dětem obecný význam pravidel, jejich nutnost pro fungování skupiny dítě - dovede vyhledat pomoc, jasně vysvětlit situaci - v případě potřeby dokáže požádat o pomoc a sám je ochoten pomoc podle svých možností poskytnout úloha vychovatele učí děti vzájemné solidaritě, významu pomoci v mezilidských vztazích dítě koriguje své a chování a způsoby jednání vůči ostatním 1617 - ovládá a řídí svoje jednání a chování, vzájemnou komunikaci vede v příjemné atmosféře, vhodně oslovuje ostatní děti úloha vychovatele vysvětluje a svým příkladem působí na chování a jednání dětí dítě - chápe význam svých sociálních rolí přiměřeně zvládá všechny své sociální role úloha vychovatele - poskytuje dětem prostor pro kritické hodnocení rodinné skupiny, domova a vytvářením různě strukturovaných týmů rozvíjí u dětí schopnost zastávat ve skupině různé role dítě umí rozeznat rozmanitost mezi lidmi, chápe ji, učí se soucítit, zná přístup k odlišným lidem a umí se podle toho orientovat a chovat je trpělivý a shovívavý k odlišnosti mezi lidmi, chápe ji, umí být nápomocen je-li třeba úloha vychovatele - vede děti k maximální toleranci a schopnosti empatie ve vztahu k lidem odlišným, nemocným či postiženým dítě dle svých možností pomáhá ostatním zvládne pomoc mladším, slabším a méně nadaným dětem, nečiní mu obtíže úloha vychovatele - vede děti k uvědomění si nezbytnosti pomáhat mladším, slabším a méně nadaným dětem dítě - rozeznává obtížné situace své i své rodiny, chápe své postavení v nich - chápe obtížné situace své i své rodiny, umí je zhodnotit a přistupovat k nim konstruktivně úloha vychovatele - pomáhá dětem orientovat se v obtížných osobních či rodinných situacích dítě - rozeznává psychické i tělesné týrání, umí a neostýchá se ho sdělit vychovateli - zná svá práva i povinnosti a ví, kde se dotýká práva jiných, zná význam týrání jiných úloha vychovatele - posilováním sebeúcty a základního právního povědomí se snaží eliminovat možnosti psychického a fyzického týrání ve skupině i domově Očekávané výstupy: Chápat a dodržovat stanovená pravidla Uvědomit si zásady společenského chování Chápat a přijmout odlišnosti ve vztahu k lidem (nemocní, postižení, lidé jiné barvy pleti apod.) Získávat základní právní povědomí 4.5. Kompetence občanské Výchovně vzdělávací cíle Vychovatel: vede děti k důslednému dodržování Řádu domova a pravidel vzájemného soužití 1718 uplatňováním některých demokratických principů v životě dětského domova vytváří povědomí o základních právech a povinnostech občana demokratické společnosti seznamuje děti s právními principy seznamuje děti s činností důležitých orgánů a institucí učí je rozpoznávat a vyhodnocovat pozitivní a negativní projevy chování vede děti k ochraně přírody a životního prostředí seznamuje je s globálními problémy lidstva Obsah činnosti: dítě - orientuje se v právech a povinnostech v rámci Řádu domova - zná svá práva a povinnosti obsažené v Řádu domova úloha vychovatele - vede děti k důslednému dodržování Řádu domova a pravidel vzájemného soužití dítě vnímá význam a potřebnost norem a zákonů ve společnosti - chápe základní principy zákonů a norem společnosti úloha vychovatele: soustavně buduje v dětech nejen právní povědomí, ale také buduje jejich smysl pro spravedlnost a pravidla ve společnosti dítě - má vytvořené nejzákladnější návyky společenského chování - zná zásady společenského chování, řídí se jimi úloha vychovatele vlastním příkladem, nácvikem situací apod. učí děti pravidlům společenského chování dítě - v krizových situacích umí vyhledat dospělou osobu a řídit se jejími pokyny - chová se zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví člověka, dle svých možností je nápomocen úloha vychovatele modeluje s dětmi krizové situace a nacvičuje s nimi jejich zvládání dítě - chápe základní demokratické principy principy demokratické společnosti aplikuje na soužití v rodinné skupině úloha vychovatele - uplatňováním některých demokratických principů v životě dětského domova vytváří povědomí o základních právech a povinnostech občana demokratické společnosti dítě - chová se vstřícně, pomáhá tam, kde je třeba - zvládá slušné chování bez hrubostí a násilí k ostatním dětem úloha vychovatele učí děti nedělat jiným, co sami nechtějí zažít od jiných dítě - zná důležitá tel. čísla pro případ pomoci, chápe poslání různých institucí, orientuje se zná smysl a poslání různých orgánů a institucí, chápe jejich činnost, v případě nutnosti ví, na jakou instituci se má obrátit úloha vychovatele - seznamuje děti s činností důležitých orgánů a institucí dítě rozezná negativní i pozitivní projevy svého chování své chování rozlišuje, zhodnotí a má vůli se ovládnout a zachovat se přiměřeně situaci úloha vychovatele - učí je rozpoznávat a vyhodnocovat pozitivní a negativní projevy chování 1819 dítě - chápe základní právní principy a společenské zřízení státu - zná právní principy demokratické společnosti a právní ochranu občana i jí samotné úloha vychovatele - seznamuje děti s právními principy dítě - umí se chovat slušně k ostatním je schopen slušného chování k dětem bez hrubostí a násilí úloha vychovatele - vysvětluje dětem destruktivní účinky hrubosti a násilí, učí je pozitivnímu myšlení a nenásilí Očekávané výstupy: Kromě právního povědomí znát i povinnostech občana ve společnosti Umět vyhodnotit pozitivní a negativní dopady své ho chování Orientovat se v náplni činnosti jednotlivých orgánů a institucí Zvládat negativní i pozitivní projevy chování 4.6. Kompetence pracovní Výchovně vzdělávací cíle Vychovatel: průběžně vede děti k získávání základních pracovních návyků a bezpečnému používání nástrojů, nářadí, pomůcek a vybavení rozvíjí manuální zručnost a fantazii dětí vede děti k sebehodnocení při pracovních činnostech a k reálnému posouzení vlastních možností a schopností při profesní orientaci vede děti ke kladnému vztahu k práci vytváří základní přehled dětí o pracovním trhu a o možnostech uplatnění Obsah činnosti: dítě zvládá obsluhu běžných spotřebičů - bezpečně a účinně používá různé, nástroje, spotřebiče a vybavení úloha vychovatele seznámí děti se všemi bezpečnostními pokyny k obsluze nejrůznějších zařízení, nástrojů, spotřebičů a vybavení dítě - zná nejzákladnější pravidla bezpečnosti při práci zná a dodržuje zásady bezpečnosti při práci úloha vychovatele: seznámí děti s bezpečnostními pravidly před započetím jakékoli činnosti, k těmto se pravidelně vrací tak, aby si děti uvědomovaly význam svého zdraví a dodržovaly stanovené bezpečnostní postupy dítě chápe význam a důležitost rozvíjení svých schopností pro vlastní rozvoj - užívá získané znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje a své profesní orientace úloha vychovatele motivuje děti k seberozvoji, povzbuzuje jejich zájem o budoucí profesní uplatnění dítě ví, kam se ukládají jednotl. pomůcky a nářadí, částečně zvládá jejich organizaci udrží pořádek na pracovním místě, systematicky si ukládá pomůcky a nářadí 1920 úloha vychovatele - průběžně vede děti k získávání základních pracovních návyků a bezpečnému používání nástrojů, nářadí, pomůcek a vybavení, také k jejich organizaci dítě - chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji ve své činnosti je cílevědomý, vytrvalý a samostatný úloha vychovatele - rozvíjí manuální zručnost, kreativitu a fantazii dětí, učí je vytrvalosti a samostatnosti dítě v pracovních činnostech se řídí pokyny dospělých, učí se odhadovat vlastní možnosti umí zhodnotit vlastní činnost, své schopnosti úloha vychovatele - vede děti k sebehodnocení při pracovních činnostech a k reálnému posouzení vlastních možností a schopností dítě má vypěstován základní pracovní návyk, chápe potřebnost a užitečnost práce práce je mu běžnou součástí života, chápe důležitost a prospěch své práce i práce jiných úloha vychovatele - vede děti ke kladnému vztahu k práci dítě chápe dělbu práce perspektivy každého člověka na trhu práce orientuje se na trhu práce, umí reálně zhodnotit své možnosti pracovního uplatnění úloha vychovatele - vytváří základní přehled dětí o pracovním trhu a o možnostech uplatnění dítě - umí správně a bezpečně používat běžné pracovní pomůcky samostatně si připravuje jednoduché pomůcky pro zkvalitnění a ulehčení své práce úloha vychovatele - vede děti k nápaditosti v usnadňování a efektivizaci vlastní práce správným použitím a přípravou prac. pomůcek dítě - chápe potřebu práce pro rozvoj společnosti - chápe potřebu práce pro rozvoj společnosti a její trvalou udržitelnost, chápe propojenost a podmíněnost nutnosti práce v globálním měřítku úloha vychovatele - učí děti globálním souvislostem a významu práce pro celé lidstvo Očekávané výstupy: Získávat základní pracovní návyky Chápat důležitost bezpečnosti práce Umět posoudit své reálné schopnosti Chápat důležitost práce jako takové pro budoucí život 4.7. Zájmového vzdělávání pravidelná výchovná, vzdělávací a zájmová činnost příležitostná výchovná, vzdělávací, zájmová a tématická rekreační činnost spojená s místem sídla školského zařízení táborová a další činnost spojená s pobytem mimo sídlo školského zařízení osvětová, metodická a odborná činnost, vedení k prevenci sociálně patologických jevů individuální práce, zejména vytvoření podmínek pro rozvoj nadaných dětí 20 Zobrazit více Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně. Více UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a svět práce Pracovní činnosti UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE Vzdělávací oblast Cílové zaměření vzdělávací oblasti Učíme žáky pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za její kvalitu osvojit si základní pracovní dovednosti a návyky Více OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající Více ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 1 1 0 1 3 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Předmět pracovní činnosti postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií. Žáci zde přicházejí do přímého kontaktu s Více Školní výchovně vzdělávací program pro výchovu a vzdělávání v zařízení pro výkon ústavní výchovy VÚ Dřevohostice RESOCIALIZACE Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola a střední škola Dřevohostice, Novosady 248, 751 14 Dřevohostice, tel/fax.581711022, 581711307 (Dále jen Zařízení) e-mail: [email protected] Více Roční plán práce školní družiny 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody Více Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav [email protected] 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá Více Zvířata domácí, divoká Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv Více Pracovní činnosti ( Příprava pokrmů ; Svět práce ) dívky Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Pracovní činnosti ( Příprava pokrmů ; Svět práce ) dívky 3. období 8. ročník Marádová, E., Vodáková, J.: Pracovní činnosti (Fortuna,1997) Očekávané výstupy Více Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN... Více Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním Více ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN Školní vzdělávací program pro školní družinu Hroznětín, Školní 333, 362 33 Hroznětín 1. Identifikační údaje Název vzdělávacího Více Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v Více Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti dívky Ročník: 7. Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti dívky Ročník: 7. kurzy Žák dbá na dodržování hygienických zásad a pravidel bezpečného chování, udržuje pořádek na pracovišti Více Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vyučovací předmět Pracovní vyučování Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací Více Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Pracovní činnosti Charakteristika předmětu Pracovní činnosti Vyučovací předmět Pracovní činnosti je součástí vzdělávací oblasti Svět práce. Vyučuje Více Školní vzdělávací program ve školní družině Školní vzdělávací program ve školní družině Identifikační údaje Adresa: Základní škola a Mateřská škola Dobrovice Komenského 46, 294 41 Dobrovice příspěvková organizace Ředitelka školy: Ing. Jana Čejková Více Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj Více Pracovní činnosti úprava platná od 1. 9. 2009 Pracovní činnosti úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a svět práce je realizován ve vyučovacím předmětu Pracovní činnosti. Předmět je vyučován Více Školní vzdělávací program pro školní družinu. Každý po svém, ale spolu. Motivační název ŠVP ŠD: Školní vzdělávací program pro školní družinu Motivační název ŠVP ŠD: Každý po svém, ale spolu Předkladatel Adresa školy Základní škola a Mateřská škola, Vysoké Veselí, okres Jičín ZŠ a MŠ Vysoké Veselí, Více Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení) Přípravné práce Vytváření deníků lepení výtvarné zpracování obalu Deníku Žák si vytváří zodpovědný vztah k vlastnoručně vyrobenému dílu; uvědomuje si vztah ostatních k jimi vytvořeným objektům; respektuje Více Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem Více Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací Více Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název Více SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah Více Všemi smysly, rozumem a srdcem Základní škola sv. Augustina ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINY ADEODATUS Všemi smysly, rozumem a srdcem Motto: Povinnost učit je důsledek lásky k lidem; povinnost učit se je důsledkem lásky Více Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního Více ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE. Týdenní počet hodin 49 hod z toho 1.stupeň 21 hod 2.stupeň 28 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Týdenní počet hodin 49 hod z toho 1.stupeň 21 hod 2.stupeň 28 hod Vyučovací předmět Pracovní vyučování Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací Více Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití Více Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny Více 7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy směřovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je určený pro děti 1. stupně. Školní družina při FZŠ Brdičkova Více Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního Více Homolová Kateřina Mikurdová Hana Mateřská škola Jiříkov, Filipovská 686,okres Děčín, příspěvková organizace MŠ Slunečnice PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A DOMOVA SRDCE V DLANÍCH VE FILIPOVĚ S NÁZVEM KDO SI HRAJE NEZLOBÍ Více Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: Více DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření Více 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede Více Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3 Školní vzdělávací program školní družiny 1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ DRUŽINA - důležitý výchovný partner rodiny a školy - plní vzdělávací cíle, rozvíjí specifické nadání dětí Více ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE Zpracovala: Schválil: Hana Černochová, vedoucí domova mládeže Ing. Břetislav Kábele, ředitel školy září 2009 - 2 - Domov mládeže řídí ředitel školy. Ten stanovuje Více Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a Více VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost Více 5.9.1 Pracovní výchova povinný předmět 5.9.1 Pracovní výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 0+1 Předmět Pracovní výchova je vyučován Více Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací obor : Člověk a svět práce Vedení domácnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast zahrnuje Více ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice Školní vzdělávací program školní družiny 1 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název školy: Základní a mateřská škola Tršice, okres Olomouc, příspěvková organizace Adresa školy: Tršice 183, 783 57 Tršice Ředitelka školy: Více CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní Více I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem, Více Práce s laboratorní technikou 6.ročník Práce s laboratorní technikou 6.ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy, průřezová témata vybere a prakticky využívá vhodné postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání Více Příloha č. 2 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY. při ZÁKLADNÍ ŠKOLE KOBYLÍ, OKRES BŘECLAV, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE. Školní vzdělávací program pro Školní družinu Motto: Hrou za poznáním. Celý rok s úsměvem Obsah 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školní družiny 3. Cíle zájmového vzdělávání 4. Formy vzdělávání Více Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence témata Foukej, foukej větříčku (září, říjen, listopad) Komunikace s dospělým i kamarádem Učit se reagovat na pokyny a dění okolo nás Učit se sdělovat pocity Více Pv - 2. stupeň 1 / 9 Pracovní výchova Školní výstupy Žák by měl Práce s technickými materiály seznámit se se základními vlastnostmi materiálu, nástrojů a pracovních postupů vybírat s pomocí učitele správný materiál, pracovní Více Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2. Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE. platný od: 1.9. Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2 Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE platný od: 1.9.2015 Mgr. Jiří Bernát ředitel školy Identifikační údaje Název školy: Střední Více Příloha ŠVP Dům dětí a mládeže DUHA Ústí nad Orlicí Sportovní kroužky Výchovně vzdělávací cíle zásady fair play pravidla her, sportů pravidla Příloha ŠVP Dům dětí a mládeže DUHA Ústí nad Orlicí Sportovní kroužky Výchovně vzdělávací cíle zásady fair play pravidla her, sportů pravidla tréninků podpora zdravé soutěživosti zlepšování kondice, schopností Více vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk Více V. 9 Člověk a svět práce 1/5 V. 9 Člověk a svět práce V.9.I 1. stupeň V.9.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Člověk a svět práce se vyučuje v 1. až 5. ročníku po jedné hodině týdně. Žáci Více Výchovné a vzdělávací strategie 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit Více I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, Více Pracovní činnosti (Svět práce; Provoz a údržba domácnosti) chlapci Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Pracovní činnosti (Svět práce; Provoz a údržba domácnosti) chlapci 3. období 9. ročník Strádel, J.: Praktické činnosti pro 6.-9. ročník ZŠ (Člověk a svět Více Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností Více Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje Více 7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova Více Práce s laboratorní technikou 6.ročník Práce s laboratorní technikou 6.ročník vztahy, průřezová témata vybere a prakticky využívá vhodné postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání konkrétních pozorování, měření a experimentů OSV - Rozvoj Více KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační Více Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Základní škola a Mateřská škola Úterý, okres Plzeň-sever, příspěvková organizace Úterý 16, 330 40 Úterý / tel. 373 312 216 / e-mail: [email protected] / web:zsmsutery.ic.cz Program environmentálního vzdělávání, Více Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle Více Volitelné předměty - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty - Člověk a svět práce Domácnost Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu volitelného předmětu Domácnost je vzdělávací Více Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka - Více Pracovní činnosti (Pěstitelské práce, chovatelství) chlapci, dívky Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Pracovní činnosti (Pěstitelské práce, chovatelství) chlapci, dívky 3. období 6. ročník Dytrová, R. a kol.: Praktické činnosti pro 6. 9. ročník základních Více Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=%C3%9Astavn%C3%AD_soud&direction=prev&oldid=17960

Verse z 23. 1. 2013, 13:22; Guy Peters (Diskuse | příspěvky) 2.2 NALUS 2.2.1 Jednoduchý workaround chyby zpracování hlubokých odkazů 2.3 Odmítaní ústavních stížností 2.4 Válka soudů Pavel Holländer, místopředseda ÚS Podle § 15 odst. 2 zákona o ústavním soudu funkcionáři nejsou začleněni do žádného senátu. ÚS se člení na IV senáty.[4] Aktuální složení (tučně označen předseda, nicméně v konkrétním případě může senátu předsedat jiný soudce): Ivana Janů, František Duchoň, Vojen Güttler Jiří Nykodým, Stanislav Balík, Dagmar Lastovecká Jiří Mucha, Jiří Musil, Vladimír Kůrka Ústavní soud dlouho na své internetové stránce[5] nezveřejňoval téměř žádnou judikaturu. Ta sice byla bezplatně k disposici na stránce společnosti ASPI[6], na rozhodnutí však nelze fungujícím způsobem odkazovat, což mělo největší význam pro publikaci dissentů, které ve Sbírce zákonů nejsou zveřejňovány. Od 1. listopadu 2007 byl spuštěn systém NALUS (nálezy a usnesení ústavního soudu), kde jsou zveřejněna rozhodnutí všechna.[7] Officiálním publikačním orgánem je Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (SbNU, tj. Sbírka nálezů a usnesení). Byl rovněž zaveden systém hlubokých odkazů bez interního čísla.[8] Jeho syntaxe je následující: NALUS je krajně problematický tím, že rozhodnutí ÚS zveřejňuje se značným zpožděním, více než týdenním. To pak ÚS musí supplovat zveřejňováním rozhodnutí o causes célèbres mimořádnými způsoby, např. nález ústavního soudu Tomáš Pecina v. Vrchní soud v Olomouci z 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10.[9] Dalším výrazným nedostatkem NALUS je špatné fungování hlubokých odkazů: Systém často hlásí, že text není dostupný, ačkoliv ve skutečnosti je. Protože ÚS hájí lidská práva, zatímco obecné soudy někdy doslova za každou cenu favorisují státní zájem, odmítají v takových případech obecné soudy precedenční působení nálezů ÚS. Zatímco v 90. letech to byl problém NS ČR, nyní se do podobného střetu dostává NSS. Ten ve věci International Power Opatovice v. finanční ředitelství v Hradci Králové z 27. 5. 2010, čj. 2 Afs 10/2010–71, NSS: 23121[12] odmítl respektovat slavný nález sp. zn. I. ÚS 1835/07 o protiústavnosti namátkových kontrol, ačkoliv právní ignorance finančního ředitelství v Hradci Králové bila do očí: "Krajský soud vycházel pouze z citovaného nálezu, který je ojedinělý a nepředstavuje konstantní judikaturu ani Ústavního soudu ani správních soudů. Nález nebyl zveřejněn ve Sbírce zákonů, jak je u zcela zásadních nálezů obvyklé. Jedná se o nález zcela překvapivý, navíc se týkal případu fyzické, nikoliv právnické, osoby. I při obecné závaznosti nálezů je třeba odlišovat specifika, která jsou spojena s konkrétním případem a která v některých případech vylučují, aby se závěr stal obecným pravidlem … Pokud by byla daňová kontrola zahajována pouze při konkrétním podezření, pak její zahájení bude pro veřejnost signálem, že se kontrolovaný daňový subjekt dopustil krácení daně, což se může projevit ztrátou důvěry v obchodních vztazích … Na úrovni vrcholných soudů, jejichž úkolem je dosažení jednoty rozhodování, je však jejich rozhodovací aktivita zaměřena spíše do budoucna. Z těchto důvodů nelze citovaný nález vztahovat do minulosti v odlišném případě, zde na kontrolu zahájenou v r. 2005. Ostatně správce daně v té době postupoval podle ustáleného výkladu a nemohl předvídat změnu vyvolanou uvedeným nálezem." Ve věci M. H. v. finanční ředitelství v Českých Budějovicích z 27. 5. 2010, sp. I. ÚS 490/10, NALUS: 66283,[13] nicméně ÚS potvrdil, že protiústavnost je třeba v řízení namítat od počátku, nikoliv jako novum až před ÚS. Český ústavní soud lze dělit na:[14] Klausův (od 2003). První Klausův soudce je Miloslav Výborný. V poslední době je český ústavní soud kritisován za to, že nepoužívá zploštělý jazyk kommunistických aparátčíků.[15] Kritici se zhusta rekrutují z okruhu lidí, kteří odmítají NOZ jako příliš archaisující. Rozprava o osnově zákona o ústavním soudě Citováno podle "https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=Ústavní_soud&oldid=17831"

http://slideplayer.cz/slide/3074810/

Praxe MPS a MPO Mgr. Petra Novotná LL.M. - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Praxe MPS a MPO Mgr. Petra Novotná LL.M."— Transkript prezentace: 1 Praxe MPS a MPO 30. 9. 2010 Mgr. Petra Novotná LL.M. 2 Otázka 1 Rozlište pojmy: Mezinárodní právní pomoc: Právní pomoc ve styku s cizinou Státem zajišťovaná právní pomoc („bezplatná“) Zajištěním právní pomoci v přeshraničním sporu EU zahraniční oprávněné osobě v ČR se rozumí: - ustanovení zástupce v řízení před procesním soudem, - ustanovení tlumočníka, - osvobození od soudních poplatků a od placení zálohy na náklady důkazu, - pořízení překladu písemností, - náhrada nezbytných cestovních nákladů, pokud je její přítomnost před procesním soudem nezbytná. 3 K tzv. státem zajišťované právní pomoci viz článek M K tzv. státem zajišťované právní pomoci viz článek M. Škopa (v ISu) Základní prameny: Evropská úmluva o předávání žádostí o právní pomoc (Štrasburk, , Sb. m. s. č. 110/2000) Směrnice Rady 2003/8/EC 2003 o usnadnění přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v takovýchto sporech (zákon č. 629/2004 Sb.) Úmluva o mezinárodním přístupu k soudům (Haag, 1980) Evropská úmluva o lidských právech (čl. 6) – právo být slyšen 4 Právní pomoc ve styku s cizinou Při řízení u českého soudu je třeba provést procesní úkon (např. dokazování, doručení) v zahraničí. Platí zásada svrchovanosti - o provedení úkonu je třeba požádat cizí orgán 5 Otázka 2 Právní pomoc ve styku s cizinou: Jaké jsou obecně okruhy pramenů úpravy právní pomoci ve styku s cizinou? Vztahy mezi nimi? 6 Prameny ZMPS Mezinárodní smlouvy: dvoustranné Právo EU: mnohostranné (Haagská konference MPS) Právo EU: (Zejména: nařízení 1393/2007 o přeshraničním doručování písemností, nařízení 1206/2001 o dokazování v občanských nebo obchodních věcech) 7 Otázka 3 Právo EU: nařízení o doručování, dokazování Najděte text nařízení. Pokud neznáte číslo, kde najdete tematický soupis předpisů EU? Najděte konsolidované znění nařízení. Najděte změny nařízení, dokumenty, ze kterých vychází a další vztahující se dokumenty. 8 Seznam předpisů EU v oblasti soudní spolupráce: www. europa Seznam předpisů EU v oblasti soudní spolupráce: www. europa.eu – Oblasti politiky – Spravedlnost, svoboda a bezpečnost – Právní předpisy – Platná legislativa – úplná znění – platné právní předpisy Soudní spolupráce v občanských věcech. Také odkaz Právní předpisy na hlavní stránce. konsolidované znění (zahrnuje všechny změny) v Eurlexu ve formě pdf – nařízení 1393/2007 – Eurlex bibliografický soupis – Rubrika Vztahy mezi dokumenty – Vybrat všechny dokumenty, kde je tento dokument uveden (zahrnuje i judikaturu ESD a připravované změny) 9 Otázka 4 Právo EU: nové nařízení o doručování Potřebujete najít legislativní historii a postup od starého k novému nařízení. Kde budete hledat? 10 Nové nařízení Eurlex bibliografický soupis k nařízení 1393/2007 – Rubrika vztahy mezi dokumenty, Postup Bibliografický soupis k navrženému znění – Rubrika Procedure – odkazy na PreLex Evropské komise a Legislativní observatoř Evropského parlamentu Dále např. PreLex – rozlišovat původní navržené znění X schválené, pozměněné znění: hledejte pod označením KOM/rok/číslo/ FINAL Řazené chronologicky, poslední změna na stránce dole – podpis. 11 Otázka 5 Právo EU: nařízení o doručování Najděte judikaturu ESD k nařízení co nejvíce možnými cestami, které znáte (min. 3). Kde najdete judikaturu členských států k nařízení a předběžné otázky k nařízení? 12 Judikatura SDEU 1. Bibliografický soupis k předpisu – rubrika vztahy mezi dokumenty - Vybrat všechny dokumenty, kde je tento dokument uveden – najde judikáty, které se přímo vztahují k předpisu C-473/04 Plumex proti Young Sports NV 2006 C‑443/03 Götz Leffler proti Berlin Chemie AG 2005 C-14/07 Ingenieurbüro Michael Weiss und Partner GbR proti Industrie- und Handelskammer Berlin 2008 C-14/08 Roda Golf & Beach Resort SL ze dne 25. června 2009 pozn. Pozor na vyhledávání podle starého a nového čísla! 2. Stránky SDEU (Curia) – Judikatura – Formulář pro vyhledávání – Slova z textu (zadejte číslo předpisu, ke kterému hledáte judikaturu) – nalezne i judikáty, které nemají přímý vztah k interpretaci předpisu 3. Stránky SDEU – Judikatura – Přehled judikatury – B Evropské společenství (EHS/ES) – dále jen francouzsky B.04 Libre circulation des personnes et de services – B Cooperation judiciaire en matiere civile, dále dle přání např. – B – Signification et notification (doručování) Kategorie B obsahuje judikaturu ke všem nařízením v oblasti soudní spolupráce (Brusel a spol.) Také možné hledat přes Eurlex Advanced Search V Eurlexu: Vyhledávat v judikatuře – Přehled – B (ES) - B Soudní spolupráce v občanských věcech – dále už nerozlišuje 13 Judikatura členských států Databáze Jurifast (stačí hledat v Stránka je v angličtině a francouzštině Levý sloupec – case law Dva odkazy na: Dec. Nat – fulltextové hledání v databázi rozhodnutí členských států Jurifast – hledání rozhodnutí členských států s možností hledání předběžných otázek 14 Otázka 6 Právo EU: nařízení o doručování a dokazování Použitelnost: Vymezte pojem soudní a mimosoudní písemnost a uveďte příklady. V čem spočívá mezinárodní prvek? (přes hranice) Věci občanské a obchodní a Brusel I Dánsko Vztah nařízení k mezinárodním smlouvám 15 Soudní písemnost Nařízení 1393/2007: není definice Případně sledovat interpretaci ESD (viz mimosoudní písemnost) Komunitární pojem!!! (viz ESD ve věci C-14/08) Soudní Související se soudním řízením Vedoucí k soudnímu řízení Čl. 17 ukládá státům vypracování seznamu písemností (pozor seznam má pouze indikativní povahu!) (např. rozsudek, žaloba, předvolání, soudní příkaz, rozhodnutí o výši nákladů, příkaz k výkonu rozhodnutí… viz např. jednotlivé státy uvádí příklady v Glosáři v Evropském soudním atlasu) 16 Mimosoudní písemnost Mimosoudní – jaký orgán, povaha? Podpůrně čl. 17 – dle seznamů písemností členských států: Např. „jiné než soudní dokumenty vydané veřejným orgánem“ Rozhodnutí ESD C-14/08 Roda Golf & Beach Resort SL 2009 (notářský zápis doručený soudním úředníkem mezi soukromými osobami) Komunitární pojem!!! přímou souvislost buď s probíhajícím soudním řízením, nebo se zahájením takového řízení? NE Cíle nařízení: zdokonalení systému doručování = fungování vnitřního trhu – omezení na přímo související je nepřípustné „spolupráce se totiž může projevit jak v rámci soudního řízení, tak mimo něj, neboť uvedená spolupráce má přeshraniční dopad a je nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu“ Nezatěžuje soudy, protože mohou doručovat i jiné orgány a pošta. 17 Mimosoudní písemnost Obecně pokud nemám definici, kam se obrátím? Mezinárodní smlouvy Pomocná definice v Haagské úmluvě o doručování – odkazuje na ni i ESD ve výše uvedeném rozhodnutí. Kde budete hledat seznam mezinárodních smluv – jestli je ČR? MZV – zahraniční vztahy – MS databáze, nebo Ministerstvo spravedlnosti – Odborné činnosti - mezinárodní vztahy - mnohostranné vztahy – přehled hlavních smluv (1. odkaz) – Haagská úmluva o doručování vyhláška č. 85/1982 Sb – google – portál veřejná správa – na červené liště nahoře odkaz Zákony – zadat číslo předpisu – úmluva v souboru TXT – CTRL F „mimosoudní písemnost“ – čl. 17 = písemnosti vyhotovené orgány a oprávněnými úředními osobami Vydány v rámci pravomoci, doručovány za účelem zajištění, prosazení nebo odmítnutí občanskoprávních či obchodních nároků mimo kontext soudního řízení - (např. notářské zápisy, mimosoudní vyrovnání, rozhodčí nález) 18 Občanské a obchodní, Dánsko Věci občanské obchodní – lato sensu - neuplatní se výjimky z Bruselu I, tj. nařízení použitelné i pro insolvenční řízení, rozhodčí řízení apod. Dánsko – pozor na novou úpravu, vztah uveden v nařízení, ale nyní mimo samotné nařízení – bibliografický soupis k nařízení o doručování – dokumenty, kde je uvedeno – od Dohoda mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních ALE Nařízení o dokazování – stále použitelná Haagská úmluva (Pozor také na novou Luganskou úmluvu a dohodu Dánska k Bruselu I.!!!) 19 Vztah nařízení k MS Klauzule maximální výhodnosti čl. 20/2 – nadále použitelné jsou MS, které urychlují a zjednodušují doručování (viz sdělení států v Evropském soudním atlasu), např. pro ČR ve vtahu k nařízení o doručování: MS s Polskem č. 42/1989 Sb. MS s Maďarskem č. 63/1990 Sb. MS se Slovenskem č. 209/1993 Sb. MS se SRN č. 40/2002 Sb. m. s. 20 Otázka 7 Evropský soudní atlas: doručování Subjekty nařízení o doručování jsou? (sdělení členských států) 21 Subjekty ČR žadatel - úřední osoba, jiná osoba odesílající subjekt - Okresní soudy, krajské soudy, vyšší soudy, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, soudní exekutoři, okresní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství, vyšší státní zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství. přijímající subjekt - okresní soudy adresát - se známou adresou ústřední subjekt - pomocná role – ministerstvo spravedlnosti 22 Otázka 8 Evropský soudní atlas: Najděte přijímací orgán pro adresáta s bydlištěm v: Vícenice, ČR Knokke, Belgie Halle, Německo 23 Otázka 9 ESA: doručování Jaký je postup v případě, že zvolíte nepříslušný přijímací orgán? (přeposílá se, zvláštní formulář) Na který orgán se obracíte v případě problémů a žádosti o informace? (ústřední orgán) (určete pro Francii, Slovensko, ČR) 24 Přijímající Odesílající = stát = stát adresáta původu Nepříslušný F1, čl. 4/3 Přijímající = stát adresáta Odesílající = stát původu F2, čl. 6/1 F3, čl. 6/3 F6, čl. 10 F5, čl. 6/4 F4, čl. 6/4 F.1. Žádost o doručení písemností F.2. Potvrzení o přijetí F.3. Oznámení o vrácení žádosti a písemnosti F.4. Oznámení o předání žádosti a písemnosti příslušnému přijímajícímu subjektu F.5. Oznámení o přijetí příslušným přijímajícím místně příslušným subjektem odesílajícímu subjektu F.6. Potvrzení o doručení nebo nedoručení písemností Nepříslušný přijímající F1, čl. 4/3 F1, čl. 4/3 Seznam formulářů je v poznámkách. 25 Otázka 10 ESA: doručování K českému okresnímu soudu dojde z Německa německý formulář žádosti o doručení. Kdo bude hradit případný překlad? (nejčastěji evidence tlumočníků Ministerstva spravedlnosti Tlumočník je povinen ve stanovené lhůtě listiny přeložit, ve stanoveném počtu stejnopisů vytisknout, svázat v pořadí český text a za ním text v cizím jazyce a opatřit tlumočnickou doložkou) Kdo dokazuje, že adresát „zná“ jazyk písemnosti? Jaký je postup při odmítnutí převzetí písemnosti z důvodů neznalosti jazyka písemnosti (chybí překlad písemnosti)? Ne adresát, právo na spravedlivý proces! Jaký je postup, pokud část písemností, např. přílohy nejsou přeloženy? 26 Jazyky 1) Jazyk formulářů (ve sdělení států) 2) Jazyk písemnosti a) úřední, b) akceptované (např. pro ČR SJ, NJ, AJ) 2) Jazyk písemnosti úřední jazyk místa doručení, jazyk odesílajícího státu, který adresát zná (X občanství) Poučovací povinnost – právo odmítnout Podobná úprava i pro dokazování 27 Řešení Němčina je uvedena jako akceptovaný jazyk = český soud musí takový formulář přijmout, případný překlad tedy hradí přijímající orgán Odmítnutí převzetí: viz SDEU ve věci Leffler C-443/03 Nezpůsobuje absolutní neplatnost doručení, odmítnutí nelze považovat za nedoručení Čl. 19 a nedostavení se k soudu – vztah k Bruselu I. a čl. 26, 34 Postup: formulář potvrzení o doručení nebo nedoručení písemnosti + důvody Datum doručení – per analogiam čl. 9 – navrhovatel se dovolá účinku původního doručení, vynaloží-li péči na zhojení nedostatku překladu co nejdříve Nové nařízení o doručování – nová úprava v čl. 7 – 9 Čl. 8/2, 3 opravné doručení písemnosti datem doručení písemnosti datum, kdy je v souladu s právními předpisy přijímajícího členského státu doručena písemnost doprovázená překladem do jednoho z jazyků stanovených v odstavci 1. V takovém případě je datem doručení písemnosti datum, kdy je v souladu s právními předpisy přijímajícího členského státu doručena písemnost spolu s překladem. Má-li však být podle právních předpisů členského státu písemnost doručena v určité lhůtě, je datem, které je třeba vzít ve vztahu k žadateli v úvahu, datum doručení původní písemnosti určené podle čl. 9 odst. 2. 28 SDEU k překladu příloh C-14/07 Článek 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech musí být vykládán v tom smyslu, že adresát návrhu na zahájení řízení určeného k doručení nemá právo odmítnout přijetí této písemnosti, pokud mu tato písemnost umožňuje uplatnit svá práva v rámci soudního řízení v odesílajícím členském státě, jsou-li k této písemnosti v přílohách připojeny listinné důkazy, které nejsou vyhotoveny v jazyce přijímajícího členského státu nebo v jazyce odesílajícího členského státu, který adresát zná, ale které mají pouze důkazní funkci a nejsou nepostradatelné k tomu, aby bylo možno porozumět předmětu a důvodu návrhu. Je věcí vnitrostátního soudu, aby ověřil, zda obsah návrhu na zahájení řízení je dostatečný k tomu, aby umožnil žalované uplatnit svá práva, nebo zda musí odesílatel napravit nedostatek překladu nepostradatelné přílohy. 2) Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1348/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že se adresát doručené písemnosti ve smlouvě uzavřené s žalobkyní v rámci své podnikatelské činnosti dohodl, že se písemný styk povede v jazyce odesílajícího členského státu, nezakládá domněnku znalosti jazyka, ale je nepřímým důkazem, který může soud zohlednit při ověření, zda tento adresát jazyk odesílajícího členského státu zná. 3) Článek 8 odst. 1 nařízení č. 1348/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že adresát doručeného návrhu na zahájení řízení každopádně nemůže s odvoláním na toto ustanovení odmítnout přijetí příloh písemnosti, které nejsou vyhotoveny v jazyce přijímajícího členského státu nebo v jazyce odesílajícího členského státu, který adresát zná, pokud v rámci své podnikatelské činnosti uzavřel smlouvu, ve které se dohodl, že se písemný styk povede v jazyce odesílajícího státu, a pokud přílohy jednak souvisejí s uvedeným písemným stykem, a jednak jsou vyhotoveny v dohodnutém jazyce. 29 Otázka 11 ESA: doručování Najděte úřední a akceptované jazyky formulářů pro: Lucembursko, Slovensko, Švédsko 30 Otázka 12 ESA: doručování Doručení alternativně poštou a prostřednictvím právní pomoci - které z nich má přednost? 31 Formy doručování Sdělení členských států pro tyto detaily 1) Cestou mezinárodní PP Přijímající subjekt doručí sám, nechá doručit, doručí dle formy žádané odesílajícím orgánem 2) Bez pomoci zahraničních orgánů PP Konzulární a diplomatická cesta Pošta např. ČR: doporučeně s doručenkou, v češtině, úřední překlad, úřední jazyk doručujícího státu pro jeho občany Přímé doručování – úřední činitelé, úředníci (ČR ne) Sdělení členských států pro tyto detaily 32 Hierarchie není Ani jedna z forem nemá přednost Viz ESD ve věci Plumex C-473/04 První platné doručení Datum doručení dle čl. 9 33 Otázka 13 ESA: doručování Lze doručovat poštou, konzulární a diplomatickou cestou a přímo úředními činiteli do: ČR, Německa, Velké Británie, Maďarska? Podmínky? (viz sdělení členských států) 34 Otázka 14 ESA: doručování Je možné do ČR doručovat výhradně elektronickou formou? (elektronické podání a podpis) 35 Prostředky Sdělení členských států – do ČR lze doručovat poštou, em a faxem. Rychlost - předává se obsah písemnosti, ne písemnost sama ( X Haagská úmluva) OSŘ § 42 a § 11/1 z. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu Ústavní soud: např. nálezy IV. ÚS 319/05, II. ÚS 218/06 ( K § 42/3 OSŘ – povinnost písemně doplnit elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle § 11 z. 227/2000 = § 42/5 Pozor též od doručování prostřednictvím datových schránek. zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákon č. 190/2009 Sb. a zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 36 Otázka 20 Doručování mimo státy ES Najděte instrukci MS č. j. 56/2004-MO-J, kterou se upravuje postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních Stránky ministerstva spravedlnosti – Elektronická nástěnka - sbírka instrukcí – 2004 rejstřík – částka 2004/2 37 Otázka 15 Doručování poštou: Lze doručit rozhodnutí soudu přímo poštou do: Zastupitelský úřad doručuje do států, které nemají s CR dvoustrannou či mnohostrannou smlouvu prostřednictvím MZV Irák – ne, viz další stránka Slovensko (ano, nařízení, příp. dvoustranná MS) Rakousko (ano, nařízení) Zastupitelský úřad doručuje do států, které nemají s CR dvoustrannou či mnohostrannou smlouvu prostřednictvím MZV 38 Přímé doručování poštou ČR-Irák: Existuje dvoustranná MS s ČR? Ministerstvo spravedlnosti – seznam dvoustranných MS – jen konzulární úmluva = > ZMPS neumožňuje přímé doručování poštou (§ 55 pr. pomoc prostřednictvím min.spr. + výjimky v MS) Je signatářem mnohostranné MS (Haagská úmluva)? – Hague conference on private international law – Conventions – International legal cooperation and litigation – Service (1965) – Status table (pravý sloupec) – Irák v seznamu není 39 Otázka 16 Doručování: Adresát neznámý, lze doručit z ČR do: Polsko, Slovensko, Francie? Jak postupuje český orgán při poskytování pasivní PP státům mimo ES v případě, že je v dožádání uvedena nesprávná adresa v ČR? 40 Adresát neznámý Nařízení se nepoužije! (čl. 1) Haagská úmluva se nepoužije! (čl. 1) Polsko, Slovensko – Dvoustranné MS – (pozor na vztah k nařízení – čl klauzule maximální výhodnosti) SR Čl. 9 (6) Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, provede dožádaný justiční orgán opatření potřebná k jejímu zjištění. Nemůže-li adresu zjistit, uvědomí o tom dožadující justiční orgán a současně dožádání vrátí. Polsko Čl. 7 (3) Není-li známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, učiní dožádaný orgán nezbytná opatření k jejímu zjištění. X Francie Čl.16 (vyhláška č. 83/1985 Sb.) Dožádaný orgán se vynasnaží žádost vyřídit, i když adresa příjemce písemnosti nebo osoby, která má být vyslechnuta, je neúplná nebo nepřesná. Za tím účelem si může vyžádat od dožadujícího státu doplňující údaje, které umožní zjištění a vyhledání této osoby. 41 Nesprávná adresa v ČR Dvoustranné mezinárodní smlouvy Instrukce ministerstva spravedlnosti 2/2004 § 26/2 (Pasivní PP mimo státy ES) Není-li v dožádání o právní pomoc uvedena správná adresa osoby, jíž se věc týká, učiní justiční orgán ČR opatření ke zjištění aktuální adresy jeho pobytu (např. dotazem na centrální evidenci obyvatelstva ČR). 42 Otázka 17 Vyjmenujte 3 státy mimo ES, do kterých lze doručovat prostřednictvím diplomatických zástupců či konzulárních úředníků všem účastníkům bez rozlišení občanství (Haagská úmluva). 43 Haagská úmluva Čl. 8 Každý smluvní stát může provádět doručování soudních písemností osobám, které se nacházejí v cizině, bez použití donucovacích prostředků přímo prostřednictvím svých diplomatických zástupců nebo konzulárních úředníků. Každý stát může prohlásit, že odmítá tento způsob doručování na svém území, ledaže písemnost má být doručena příslušníku státu, ve kterém byla vyhotovena. – Hague conference on private international law – Conventions – International legal cooperation and litigation – Service (1965) – Go to service section – Table reflecting applicability of articles 8(2), 10(a)(b), (c), 15(2), 16(3). Např. Argentina, Kanada, Japonsko, Malawi. 44 Otázka 18 Je nutná superlegalizace písemností při doručování do: Dánsko (ne) , SR (ne) , USA (ne), Irák (ano) 45 Superlegalizace § 62 ZMPS Dvoustranné MS Haagská úmluva o apostile (čl. 3/1, 4) – MS, MZV - zjednodušení Haagská úmluva o doručování čl. 3 Nařízení o doručování – čl. 4/4 46 Otázka 19 Jaké má následky situace, kdy se žalovaná strana nedostavila k soudu pro nedoručení návrhu na zahájení řízení? => čl. 19 nařízení Nařízení o doručování a jeho vztah k Bruselu I. (čl. 26 a 34) 47 Otázka 21 Právo ES: nařízení o dokazování Je možné uložit pokutu v případě, že se osoba nedostaví k výslechu za účelem dokazování v přeshraničním řízení? 48 Formy dokazování podle nařízení 1) prostřednictvím PP – zprostředkuje kontaktní místo 2) přímé dokazování dožadujícím soudem – soudy se přímo osloví Odlišit tyto dvě formy – čl. 13 a 17 U přímého dokazování nelze použít donucovací prostředky! Subjekty (sdělení členských států) Dožadující soud Dožádaný soud - okresní, krajské (ČR) Ústřední subjekt - pomocná role MS (CR) 49 Otázka 22 Nařízení Brusel II Ústřední orgán v: ČR, Portugalsku, Švédsku (Mapka v Evropském soudním atlasu) Stáhnout ppt "Praxe MPS a MPO Mgr. Petra Novotná LL.M."

http://kraken.slv.cz/28Cdo1721/2010

28 Cdo 1721/2010 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobce M. P., zastoupeného JUDr. Tomášem Plavcem, advokátem se sídlem v Chrudimi, Rooseveltova 335, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 803.795,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 80/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, č. j. 39 Co 87/2009-118, takto: Žalobou podanou dne 25.5.2005 u Obvodního soudu pro Prahu 2 domáhal se žalobce zaplacení částky 803.795,- Kč s příslušenstvím, představující škodu způsobenou nesprávným úředním postupem orgánu činného v trestním řízení, který žalobci odňal věci potřebné pro dosažení jeho zisku, přičemž v důsledku opožděného vrácení těchto věcí policejním orgánem došlo k ukončení smluv o dílo, čímž žalobci vznikla újma. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26.8.2008, č.j. 14 C 80/2006-83, zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 803.795,- Kč s příslušenstvím. Vyšel ze zjištění, že žalobce byl na základě sdělení obvinění ze dne 7.2.2000 trestně stíhán pro trestné činy podvodu a podle protokolu o vydání věcí z téhož dne vydal věci uvedené v protokolu. Vzal za prokázané, že dne 21.2.2000 žalobce požádal policii o vydání notebooku, disket a šanonů s tím, že tyto věci se týkají firem, pro které zpracovává účetnictví. Též zjistil, že dne 3.3.2000 bylo vydáno usnesení, na základě něhož byly žalobci vráceny notebook a diskety z důvodu, že jich již není třeba v dalším trestním řízení, přičemž vyšetřovatel vydal věci ihned poté, co byly pořízeny kopie dat z počítače a disket. Dále bylo prokázáno, že usnesením ze dne 4.12.2003 bylo trestní stíhání žalobce zastaveno. Soud rovněž zjistil, že žalobce podnikal v oboru účetnictví a poradenství, přičemž měl uzavřeny písemné smlouvy se subjekty, kterým za úplatu dodával služby v oblasti vedení účetnictví a evidence. Věc posoudil podle ustanovení § 1, § 13 odst. 1 a § 26 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 82/1998 Sb. ) s tím, že v dané věci nebyly splněny zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu. Soud prvního stupně akcentoval, že v dané věci jde o posouzení existence příčinné souvislosti s postupem policie při vydání věcí, jejich vrácením a vznikem tvrzené škody. Pokud v tomto směru z provedených důkazů vyplynulo, že dotyčné věci byly žalobcem dobrovolně vydány dne 7.2.2000, aniž by žalobce cokoliv proti jejich zabavení namítal, a pokud poté žalobce požádal o vydání věcí dne 21.2.2000 (po dvou týdnech od vydání), přičemž mu tyto věci byly vydány den poté, co byly vyhotoveny kopie, pak se případný vznik tvrzené škody (škodná událost spočívající v neoprávněném zadržování věcí) může případně vztahovat pouze k období od 21.2.2000 do 3.3.2000, kdy byly věci žalobci vydány, neboť do 21.2.2000 v zásadě nelze spatřovat v postupu policie nesprávný úřední postup. Pokud tedy jde o období od 21.2.2000 do 3.3.2000 (deset pracovních dnů), pak pokud žalobce nesprávný úřední postup a vznik škody dovozoval z toho, že v tomto období nemohl vykonávat svou podnikatelskou činnost a služby na základě smluv uzavřených s jeho klienty, pak měl žalobce již při vydávání věcí včas na tuto skutečnost policii upozornit, případně měl okamžitě po vydání věcí o jejich vrácení požádat, neboť již při vydání věcí musel vědět, že jde o podklady, které s trestním stíháním nesouvisejí, a že bez těchto dokladů nemůže splnit termíny odevzdání prací svým klientům. Pokud žalobce požádal o vydání věcí až po dvou týdnech od vydání věcí a deset pracovních dnů před konečnými termíny, pak samotnému postupu policie, která věci vydala až poté, co pro účely vypracování znaleckého posudku nechala vyhotovit kopie dat, nelze vytýkat nesprávný úřední postup. Soud dovodil, že v dané věci nebyl tedy splněn jeden z předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, a to nesprávný úřední postup; proto bylo třeba žalobu zamítnout. K otázce existence, resp. vzniku škody, soud prvního stupně poznamenal, že veškeré smlouvy s klienty žalobce byly uzavřeny písemně, přičemž bylo možno od nich odstoupit pouze výpovědí učiněnou písemnou formou. Pokud podle tvrzení žalobce došlo k ukončení zmíněných smluv ústní formou, a k tomuto tvrzení navrhoval provést výslechy dotyčných podnikatelů, kteří s ním smlouvy uzavřeli, pak soud již tyto výslechy neprováděl, neboť i kdyby svědci ústní formu výpovědi potvrdili, nemohla by tato okolnost nic změnit na závěru, že při sjednání písemné formy smlouvy a i při sjednání písemné formy výpovědi, jsou případné ústní smlouvy neplatné. Z toho plyne, že žalobci nemohla v důsledku postupu policie v rámci vydání a vrácení věcí vzniknout škoda, neboť žádný klient žalobce nepodal platnou výpověď, a proto nemohlo dojít k platnému ukončení smluv a tím ke vzniku dovozované škody. Též vyslovil, že pokud žalobce dále dovozoval vznik škody i ze zveřejnění informací o trestním stíhání žalobce v denním tisku, pak za zveřejnění informací v periodickém tisku orgány činné v trestním řízení (a tedy stát) neodpovídají, neboť zde odpovídá vydavatel, a tudíž ani zde nemůže být spatřován nesprávný úřední postup či příčinná souvislost mezi postupem orgánu státu a případnou škodou. S ohledem na to, že nebyla shledána existence škodní události, soud se již nezabýval vznesenou námitkou promlčení nároku ze strany žalované. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30.9.2009, č. j. 39 Co 87/2009-118, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se rovněž s jeho právním posouzením. Odkázal zcela na přiléhavé odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odvolací soud v tomto směru uvedl, že žalobce dobrovolně vydal blíže specifikované věci, které potřeboval k výkonu své podnikatelské činnosti. Za situace, kdy žalobce orgány činné v trestním řízení na možnost vzniku škody neupozornil, nemohly samy vznik škody předpokládat. Podle odvolacího soudu žalobce neprokázal, že by o vydání věcí požádal dříve než tak učinil písemnou formou dne 21.2.2000, a jestliže mu byly požadované věci vydány do 3.3.2000 (t.j. do deseti pracovních dnů) a okamžitě (den poté), co byly vyhotoveny kopie software pro účely vypracování znaleckého posudku, pak postupu policie skutečně nelze vytknout neodůvodněné průtahy a nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v tom, že by úkon nebyl učiněn v určité lhůtě. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že v daném případě nebyl splněn základní předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když žalobu zamítl. Vyslovil, že důkazní návrhy žalobce směřující k objasnění skutečnosti, že jeho klienti s ním ukončili smluvní závazky ústní formou, nejsou za tohoto stavu pro rozhodnutí věci relevantní a soud prvního stupně nepochybil, když je neprovedl. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně neshledal v dané věci existenci nesprávného úředního postupu. Proti tomuto rozsudku v celém rozsahu podal žalobce včas dovolání, jehož přípustnost zdůvodňoval ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. s tím, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam spočívající v tom, zda v projednávané věci došlo již zahájením trestního stíhání, které bylo později zastaveno a odnětím věcí žalobci k nezákonnému rozhodnutí či k nesprávnému úřednímu postupu, když tato otázka je soudy rozhodována rozdílně. Poukazoval v této souvislosti na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu, jmenovitě na rozhodnutí sp.zn. 25 Cdo 1487/2001 nebo sp.zn. 25 Cdo 882/2003, podle nichž samotné sdělení obvinění, které bylo později zrušeno (trestní stíhání bylo zastaveno), je nutno považovat za nezákonné rozhodnutí podle § 7 a § 5 zákona č. 82/1998 Sb. Podle dovolatele je tím dán základ odpovědnosti za škodu. Zkoumání tohoto aspektu soudy pominuly. Dovolatel dále nesouhlasil s tím, že akt vydání věci podle § 78 trestního řádu, jako jejich dobrovolné vydání žalobcem, nemůže odůvodňovat nárok na náhradu škody. O takový případ nešlo proto, že žalobce věc vydal nikoliv dobrovolně, ale za účelem splnění povinnosti uložení mu pod sankcí policií. Přitom šlo o úkon neadekvátní, zasahující nad přiměřenou míru do chráněných práv žalobce. Poukazoval v této souvislosti na ustanovení § 2 odst. 4 trestního řádu, podle kterých lze v mezích zákona zasahovat do práv osob jen v odůvodněných případech a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. Z tohoto pohledu šlo ze strany policie o exces. Posléze dovolatel nesouhlasil se závěrem soudu o relativně krátké době zadržení věci, když z pohledu žalobce byla tato doba rozhodná pro vznik škody. Žalobce totiž měl v tomto období do termínu 31.3. zpracovávat pro své klienty daňová přiznání za předchozí rok. V dovolání tvrdil existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. s tím, že odvolací soud nesprávně aplikoval na daný případ ustanovení § 1, § 5, § 7 zákona č. 82/1998 Sb., jakož i ustanovení § 2 odst. 4 trestního řádu a konečně pak i článek 2 odst. 2, článek 11 odst. 4, článek 26 odst. 1, článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhl proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním byl napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán po 30. 6. 2009 (srov. článek II, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Zjistil, že žalobce, zastoupen advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. V posuzované věci spočívá rozsudek odvolacího soudu na závěru, že v dané věci nebyl splněn jeden z předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., a to nesprávný úřední postup orgánu činného v trestním řízení. K tvrzením dovolatele o jím uplatněném výkladu, pro nějž by mělo být dovolání přípustné při existenci otázky zásadního právního významu uvádí dovolací soud, že o takový případ se nejedná. Odvolacím soudem řešenou právní otázkou odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi již zabýval. Dovodil, že diskrece orgánů činných v trestním řízení se projevuje v postupu např. při odložení věci, nezajištění věci v trestním řízení a v oprávnění odložit trestní oznámení (srov. např. rozhodnutí sp.zn. 25 Cdo 633/2004, 25 Cdo 1643/2003, 25 Cdo 3029/2005) s odůvodněním, že se nejedná o nesprávný úřední postup. Nelze odhlédnout od toho, že orgány činné v trestním řízení ( v tomto případě orgán Policie ČR) postupoval v souladu s platnou právní úpravou, žalobce byl jak to plyne z výsledků dokazování po řádném poučení k vydání věci vyzván, této výzvě vyhověl a na jeho pozdější žádost o vydání věci mu byly věci rovněž vydány. Nelze proto přičítat k tíži policejního orgánu nějakou nezákonnost v jeho postupu, pakliže konkrétní okolnosti případu jeho výzvu k vydání věci odůvodňovaly. Ani z dalších námitek dovolatele týkajících se správnosti rozhodnutí, nelze usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud zaujal názor, že k tomu, aby byly splněny podmínky odpovědnosti za nesprávný úřední postup, je zapotřebí, aby byly splněny i předpoklady vzniku škody, přičemž při posouzení škody je třeba vycházet z ustanovení § 442 o.z (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1627/2008). O takový případ se v dané věci nejedná. Pro úplnost je vhodné dodat, že obdobnou problematikou se zabýval Nejvyšší soud rovněž ve svém rozhodnutí ze dne 3.3.2011, sp.zn. 28 Cdo 2976/2009. Dovolací soud na závěr odůvodnění usnesení shrnuje, že žalobce nenaplnil předpoklady pro přiznání náhrady škody, způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Z důvodů shora uvedených dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemá zásadní právní význam ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř, neboť je v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. dovolání žalobce odmítl.

http://kraken.slv.cz/28Cdo990/2014

28 Cdo 990/2014 Datum rozhodnutí: 02.04.2014 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského ve věci žalobkyně LOMAPO, s.r.o. , IČ: 248 35 188, se sídlem v Praze 6, Na Závěji 548, zastoupené JUDr. Davidem Mášou, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Zderaze 1275/15, proti žalované ČEZ Prodej, s.r.o. , IČ: 272 32 433, se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, o zaplacení 441.168,45 Kč s příslušenstvím , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 17/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. září 2013, č. j. 51 Co 366/2013-55, takto: Shora označeným usnesením Městský soud v Praze (dále též jako odvolací soud ) potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. července 2013, č. j. 18 C 17/2013-38, jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyni se nepřiznává osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 občanského soudního řádu dále jen o. s. ř. ). Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. K otázce přípustnosti dovolání odcitovala v úvodu dovolání ustanovení § 237 o. s. ř., závěrem dovolání uvádí tolik, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního i hmotného práva, která dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena. Co do důvodů dovolání odkazuje na ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., uvádějíc, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Rekapituluje dosavadní průběh řízení, přitom namítá, že prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žadatele pro osvobození od soudních poplatků, které soud prvního stupně považuje za nevěrohodné, doplnila v průběhu odvolacího řízení dalšími podáními, k nimž však odvolací soud dle jejího názoru nepřihlédl. Rozhodnutí vytýká též jaho nepřezkoumatelnost. Navrhla, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud odmítl dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1, věty první, o. s. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2013, neboť dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí být z obsahu dovolání patrno, konkrétně kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatelka za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části) k projednání dovolání nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (které lze uvést toliko po dobu trvání lhůty k dovolání; § 241b odst. 3 věty první o. s. ř.) dovolatelka v posuzovaném případě nedostála. Aplikace ustanovení § 43 o. s. ř. je přitom v dovolacím řízení vyloučena (srov. § 243b o. s. ř.). Sluší se dodat, že námitky dovolatelky o tom, že odvolací soud nepřihlédl ke všem jejím podáním, jakož i námitka, že dovoláním napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, představují námitky, že řízení trpí vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Přitom jediným způsobilým odvolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013) může být nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.).

https://www.vzory.cz/vzory/spory-soudy/zaloba-na-zaplaceni-smluvni-pokuty-2/

Žaloba na zaplacení smluvní pokuty | vzory.cz Smluvní pokuta je jedním ze dvou institutů, nazvaných v novém občanském zákoníku utvrzení dluhu. Ustanovení o smluvní pokutě můžeme hledat v § 2048 – 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Smluvní pokutou účastníci stvrzují dluh a výše smluvní pokuty může být buď již ve smlouvě určena konkrétní částkou, nebo může být určen způsob jejího výpočtu, navíc lze smluvní pokutu sjednat v jiném plnění než v peněžitém. Již neplatí, že smluvní pokuta musí být ve smlouvě sjednána písemně, ale je zde potřeba jistého prokazatelného souhlasu stran, že s touto smluvní pokutou souhlasí. Smluvní pokuta nám zastupuje náhradu škody, na kterou není nárok, pokud je smluvní pokuta sjednána. Důležité je, aby její výše byla přiměřená dluhu, např. aby několikanásobně pohledávku nepřevyšovala, protože v takovém případě má soud moderační právo a nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu či smluvní pokutu, která by byla v rozporu s dobrými mravy, může snížit. Smluvní pokuta jako taková je navíc samostatným nárokem a ne příslušenstvím, proto pokud žalujeme u soudu určitou částku a k této částce ještě smluvní pokutu, musíme zaplatit soudní poplatek nejen z dlužné částky, ale i z této smluvní pokuty. Na závěr bych ráda dodala, že je důležité při sjednávání smluvní pokuty si uvědomit, že samotná smluvní pokuta nenahrazuje dlužnou pohledávku, pokud jsme tedy v prodlení a zaplatíme smluvní pokutu, musíme uhradit i dluh jako takový, tzn., že při prodlení se zaplacením dluhu musí být zaplacena jak dlužná pohledávka, tak i smluvní pokuta. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 15.5.2013 smlouvu o půjčce, na základě které žalobce žalovanému půjčil finanční obnos 30.000,- Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci zaplatit nejpozději do 15.5.2014. V čl. V. této smlouvy si účastníci rovněž sjednali, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost řádně a včas, bude povinen žalobci zaplatit smluvní pokutu v částce 500,- Kč za každý den prodlení. smlouva o půjčce ze dne 15.5.2013 Žalovaný ovšem dlužnou částku žalobci zaplatil až dne 26.5.2014, tj. s prodlením 10-ti dnů, proto žalobce žalovanému oznámil doporučeným dopisem ze dne 27.5.2014, že požaduje zaplacení smluvní pokuty 500,- Kč za 10 dní, tedy celkem 5.000,- Kč. Na tuto výzvu žalobce žalovaný nijak nereagoval, proto žalobce žalovanému dne 26.6.2014 zaslal opět doporučeně předžalobní upomínku na zaplacení smluvní pokuty v částce 5.000,- Kč. výpis z účtu žalobce o připsání částky 30.000,- Kč na účet žalobce dne 26.5.2014 výzva k úhradě smluvní pokuty z 27.5.2014 + dodejka předžalobní upomínka ze dne z 26.6.2014 + dodejka I přes tyto výzvy žalovaný žalobci smluvní pokutu dosud neuhradil a z těchto důvodů navrhuje žalobce, aby soud po provedeném dokazování vydal za použití ust. § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tento Žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu v částce 5.000,- Kč a náklady řízení – to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V Berouně, dne 30.7.2014 Aleš Zralý Závěť sepsaná vlastní rukou o veškerém majetku - aktualizováno (68,368 x zobrazeno) Dohoda o skončení nájmu (44,724 x zobrazeno) Žádost o splátkový kalendář (42,272 x zobrazeno)

http://www.bulletin-advokacie.cz/ucinna-litost-u-trestneho-cinu-zkraceni-dane-a-aktualni-stav-judikatury

Bulletin advokacie, odborný právnický portál | Účinná lítost u trestného činu zkrácení daně a aktuální stav judikatury Účinná lítost u trestného činu zkrácení daně a aktuální stav judikatury autor: JUDr. Bc. Vladimír Pelc Účinná lítost představuje jeden z důvodů zániku trestní odpovědnosti (trestnosti).[1] Zákonodárce tím dává najevo, že u určitých trestných činů, u kterých lze škodlivým následkům zabránit nebo je napravit i po dokonání trestného činu, preferuje ochranu těchto právních statků před potrestáním pachatele, s tím, že dokonce nedochází ani k vyslovení viny za spáchaný trestný čin. Účinná lítost se uplatní i u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (dále jen „trestný čin zkrácení daně“) podle § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále též „tr. zák.“) a trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (dále jen „trestný čin neodvedení daně“) podle § 241 trestního zákoníku. Předkládaný článek se zabývá institutem účinné lítosti ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně. Podle výslovného znění trestního zákoníku trestní odpovědnost pachatele trestného činu zkrácení daně zaniká, když pachatel dobrovolně: a) zamezí či napraví škodlivý následek trestného činu nebo, b) učiní státnímu zástupci či policejnímu orgánu (voják může i svému nadřízenému) o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku může být ještě zabráněno (viz § 33 tr. zák.). [2] Literatura do nedávné doby nevěnovala této otázce větší pozornost, neboť pro to nebyl významnější důvod. To se změnilo nálezem Ústavního soudu (dále též „ÚS“) ze dne 28. července 2009, sp. zn. IV. ÚS 3093/08, který zpochybnil dosavadní výklad účinné lítosti u trestného činu zkrácení daně, jaký zaujímaly v drtivé většině případů obecné soudy. Podle tohoto nálezu je nepřípustné, aby lhůty pro uplatnění účinné lítosti byly pro trestný čin zkrácení daně a trestný čin neodvedení daně natolik rozdílné. Ústavní soud tak v rozporu s doslovným zněním trestního zákoníku dovodil, že podmínky účinné lítosti u trestného činu zkrácení daně lze splnit i tak, že zkrácená daň není uhrazena dobrovolně (srov. opačně § 33 tr. zák.), tj. jako v případě trestného činu neodvedení daně dojde k zaplacení daně do okamžiku, kdy soud 1. stupně počne vyhlašovat rozsudek (srov. § 242 tr. zák.). Od doby tohoto nálezu je účinná lítost u trestného činu zkrácení daně častým předmětem debat odborné veřejnosti. Ačkoli je znění trestního zákoníku naprosto jasné a ÚS jde ve své argumentaci zcela mimo text zákona, není názor odborné veřejnosti na tuto problematiku jednotný. Důvodem je jistě síla autority instituce, kterou je Ústavní soud (argumentum ab auctoritate). Nejvyšší soud (dále též „NS“) nejprve nález ÚS respektoval (ač trochu nejistým způsobem), a to ve svém rozhodnutí ze dne 24. dubna 2010.[3] V nedávné době se však NS proti tomuto výkladu postavil a ve svém rozhodnutí publikovaném pod č. 29/2013 Sb. rozh. tr. navázal na dosavadní převažující výklad, vycházející z toho, že pachatel může dosáhnout zániku trestní odpovědnosti za trestný čin zkrácení daně v případě, že splní daňovou povinnost dobrovolně. Ačkoli toto rozhodnutí považujeme věcně za správné, jeho výrazným nedostatkem je skutečnost, že se ve své argumentaci vůbec nevypořádal s nálezem Ústavního soudu. Vzhledem k předešlému rozhodnutí NS nebyl vyloučen ani postup podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Posledním veřejně dostupným rozhodnutím NS, které se již nálezem ÚS zaobírá, je rozhodnutí ze 14. srpna 2013.[4] Cílem tohoto příspěvku je přinést co nejvíce argumentů v otázce účinné lítosti u trestného činu zkrácení daně a napomoci tak ke snížení existující právní nejistoty adresátů práva, která je v oblasti trestního práva výrazně negativním jevem. Aktuálnost tohoto tématu podtrhuje fakt, že právnické osoby, které mohou být podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále též „topo“) rovněž odpovědny za trestný čin zkrácení daně (srov. § 7 topo), jsou nejčastěji trestně stíhány právě pro tento trestný čin. II. Aplikace ustanovení o účinné lítosti u trestného činu zkrácení daně Do výše uvedeného nálezu ÚS postupovala praxe zpravidla tak, že u trestného činu zkrácení daně připadá v úvahu pouze obecná účinná lítost podle § 33 trestního zákoníku.[5] Dne 10. prosince 2003 přišlo ojedinělé rozhodnutí 3. senátu NS,[6] kde se bez jakéhokoli zdůvodnění uvádí, že v projednávaném případě, který se týkal trestného činu zkrácení daně, lze analogicky použít ustanovení o zvláštní účinné lítosti u trestného činu nedovedení daně (§ 242 tr. zák.). Nesprávnost tohoto rozhodnutí je patrná již ze skutečnosti, že NS použil na daný případ jak zvláštní případ účinné lítosti pro trestný čin neodvedení daně (pokud jde o lhůtu k projevení účinné lítosti), tak obecnou účinnou lítost, která platí pro trestný čin zkrácení daně (pokud jde o možnost naplnění podmínek účinné lítosti oznámením orgánu veřejné moci). Aplikace dvou ustanovení, které upravují ve stejném rozsahu rozdílným způsobem obdobnou materii, představuje svévoli při realizaci práva. Tohoto rozhodnutí si všiml 11. senát NS, jenž se, zastávajíc dosavadní tradiční pohled, proti němu postavil a věc předložil v souladu s ustanovením § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, velkému senátu trestního kolegia NS,[7] který na základě znění dotyčných ustanovení a rozdílů mezi trestným činem neodvedení daně a trestným činem zkrácení daně rozhodl, že dodatečné zaplacení daně v případě trestného činu zkrácení daně není důvodem pro analogické použití zvláštního ustanovení účinné lítosti vztahující se na trestný čin neodvedení daně.[8] Následná judikatura NS pokračovala v tradičním pojetí aplikace obecné účinné lítosti na trestný čin zkrácení daně (§ 33 tr. zák.) a zvláštní účinné lítosti na trestný čin neodvedení daně (§ 242 tr. zák.). Čtvrtý senát ÚS však v roce 2009 přišel s překvapivým rozhodnutím,[9] ve kterém dospěl k závěru, že je nepřípustné, aby lhůty k uplatnění účinné lítosti byly pro obdobnou trestnou činnost (myšleno daňovou trestnou činnost) natolik rozdílné. V projednávaném případě se pachatelka dopustila trestného činu zkrácení daně tak, že v letech 1999 a 2000 podávala jako statutární orgán právnické osoby daňová přiznání, ve kterých nesprávně a neoprávněně zaúčtovala faktury, což vedlo ke snížení daňového základu. Po zahájení trestního stíhání dne 27. prosince 2004 se stěžovatelka k trestnému činu doznala. Od samého počátku deklarovala, že nápravu svého jednání učinila devět měsíců před zahájením trestního stíhání, k čemuž skutečně došlo. Obecné soudy však seznaly, že její jednání nebylo dobrovolné, neboť k úplnému napravení škodlivého následku došlo až po uskutečněné daňové kontrole. Obecné soudy nakonec vyslovily vinu pachatelky a uložily jí podmíněný trest odnětí svobody, přičemž přihlédly k jednání pachatelky, v němž spatřovaly polehčující okolnost. Postup ÚS není zcela jasný. Není zřejmé, zda užil na základě analogie ustanovení § 147a trestního zákona (ve znění účinném do 31. prosince 2009; od 1. ledna 2010 jde o § 242 tr. zák.) nebo extenzivně vyložil § 66 trestního zákona (ve znění účinném do 31. prosince 2009; od 1. ledna 2010 jde o § 33 tr. zák.) na základě argumentu a simili/per analogiam k ustanovení § 147a trestního zákona. V daném případě se de facto nemohlo jednat o pouhou výkladovou extenzi, neboť norma, kterou ÚS dotvořil (či spíše vytvořil), překračuje smysl a účel zákona natolik, že takovou aplikaci nelze než označit jako analogické použití ustanovení § 147a trestního zákona (dnes § 242 tr. zák.). Ústavní soud pro svůj závěr, že je nepřípustné, aby lhůty k uplatnění účinné lítosti byly pro trestný čin zkrácení daně a trestný čin neodvedení daně natolik rozdílné, uvedl celkem dva důvody. Za prvé, pojem „neodvedení“ považuje terminologicky za širší, než pojem „zkrácení“, a trestný čin neodvedení daně tím pádem za závažnější než trestný čin zkrácení daně. Za druhé, ustanovení § 33 tr. zák. prý neobsahuje lhůtu pro projevení účinné lítosti. Ústavní soud se bohužel vůbec nevypořádal s dosavadní judikaturou, a to jak judikaturou NS, tak svou vlastní judikaturou, neboť sám ÚS do té doby zastával, že na trestný čin zkrácení daně se vztahuje obecná účinná lítost podle § 33 trestního zákoníku.[10] Když poprvé po překvapivém nálezu Ústavního soudu rozhodoval Nejvyšší soud dne 24. dubna 2010,[11] snažil se obsah rozhodnutí ÚS relativizovat, přičemž jej však respektoval, neboť zrušil předcházející rozhodnutí obecných soudů a ztotožnil se s argumentací ÚS ohledně srovnání závažnosti trestného činu zkrácení daně a trestného činu neodvedení daně. Přitom uvedl, že nález ÚS usměrnil právní názory, které byly vyjádřeny v judikatuře NS při výkladu znaku dobrovolnosti jednání u účinné lítosti ve smyslu § 33 trestního zákoníku. Nejvyšší soud se bez jakékoliv argumentace snažil navodit dojem souladnosti nálezu ÚS s dosavadní ustálenou judikaturou obecných soudů. Vzhledem k jeho předešlým judikátům došlo navíc k porušení § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, neboť 8. senát NS měl věc předložit k rozhodnutí velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. Snaha o relativizaci argumentace ÚS ze strany NS je zřejmá z toho, že podle předmětného rozhodnutí nebyl hlavním důvodem nálezu rozdíl mezi uvedenými daňovými trestnými činy z hlediska jejich závažnosti. Je však naprosto evidentní, že tomu bylo právě naopak. V nedávné době se však NS proti tomuto výkladu postavil a ve svém rozhodnutí publikovaném pod č. 29/2013 Sb. rozh. tr. navázal na dosavadní převažující výklad, vycházející z toho, že pachatel může dosáhnout zániku trestní odpovědnosti za trestný čin zkrácení daně v případě, že splní daňovou povinnost dobrovolně. Nedostatkem tohoto rozhodnutí, ačkoli jej považuji za věcně správné, je skutečnost, že se o protichůdných judikátech (jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu) vůbec nezmiňuje. Postupem NS tak byla porušena zásada, podle které, mají-li rozhodovat soudy spravedlivě, musí posuzovat stejné případy stejně.[12] Tuto zásadu zdůrazňuje při svém rozhodování i Ústavní soud.[13] Porušení této zásady zpravidla automaticky znamená porušení principu rovnosti. Došlo tak k porušení právní jistoty a principu předvídatelnosti práva, neboť bylo v prakticky totožném případě zacházeno s různými osobami rozdílně.[14] Dodržování zásady, že ve stejných případech má být rozhodováno stejně, brání libovůli při rozhodování orgánů veřejné moci. Podle názoru ÚS porušení této zásady zakládá v konkrétním případě presumpci o libovůli při rozhodování daného orgánu veřejné moci.[15] Posledním veřejně dostupným rozhodnutím v této oblasti je rozhodnutí 5. senátu NS ze dne 14. srpna 2013, které se s uvedeným problémem vypořádává přesvědčivěji. Ačkoliv i toto rozhodnutí relativizuje nesprávnost kritizovaného nálezu ÚS, konstatuje již, že ÚS odlišně nazírá na výklad zákonných znaků „zkrácení“ a „neodvedení“ u daňových trestných činů. Nejvyšší soud správně uvádí, že trestný čin zkrácení daně podle § 240 tr. zák. zpravidla představuje zvláštní případ podvodu, což ve vztahu k němu odůvodňuje rozdílnost úpravy účinné lítosti ve srovnání s úpravou účinné lítosti u trestného činu neodvedení daně podle § 241 trestního zákoníku.[16] III. Podrobněji k jednotlivým argumentům 1. Jazykový, logický a systematický výklad Jazykovým výkladem § 33 a § 242 tr. zák. dospějeme jednoznačně k závěru, že zvláštní účinná lítost podle § 242 tr. zák. se vztahuje pouze na trestný čin neodvedení daně, naopak obecná účinná lítost podle § 33 se vztahuje na trestný čin zkrácení daně. Oba paragrafy jsou svou formulací bezpochyby taxativní (limitativní) a z hlediska gramatického nenaznačují možnost rozšíření účinné lítosti i na trestné činy v nich neuvedené. V této souvislosti poukazuji na to, že taxativní výčty v trestním právu mají zvláštní význam; některé zahraniční doktríny hovoří o principu taxativnosti v trestním právu, který má obdobný obsah jako zásada nullum crimen sine lege, jak ji pojímá tuzemská doktrína. Mantovani vykládá princip taxativnosti především v souvislosti s legislativně-technickou stránkou trestního práva, přičemž podle něj zahrnuje zejména: 1. povinnost zákonodárce v okamžiku tvorby právní normy konstruovat ji (co nejpřesněji) tak, aby bylo jasné, co je z hlediska trestního práva dovoleno a co zakázáno (nullum crimen sine lege certa), 2. zákaz pro soudce aplikovat právní normu v případech, na které se výslovně nevztahuje (nullum crimen sine lege poenali scripta et stricta).[17] Na základě logické argumentace platí, že pokud pojem není uveden v taxativním výčtu dané normy, per eliminationem (a contrario) se na něj norma nevztahuje. Tento logický postup lze navíc často ověřit vyloučením použití argumentu a simili/per analogiam.[18] Hlavním účelem obou trestných činů daňových je jistě zabezpečení řádného výběru daní, avšak trestná činnost, spočívající ve zkrácení daně, je typově natolik odlišnou od trestné činnosti spočívající v neodvedení daně, že použití argumentu a simili (byť teoretické) je vyloučeno. Zásadních rozdílů mezi těmito trestnými činy je několik. Zatímco u trestného činu zkrácení daně hovoříme o obecném subjektu, u trestného činu neodvedení daně jde o subjekt konkrétní ve smyslu § 114 odst. 1 trestního zákoníku.[19] Liší se i objektivní stránka obou trestných činů. Jednání naplňující skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně spočívá typicky v tom, že plátce či zaměstnavatel, aniž by svou daňovou povinnost odvést platby za zaměstnance či jiné osoby popíral, tuto povinnost z nejrůznějších důvodů nesplní. Uvedené jednání bývá zpravidla spojeno s ekonomickými problémy nebo s ukončováním podnikání.[20]Naproti tomu trestný čin zkrácení daně spočívá zejména v podvodném jednání pachatele, které směřuje např. k vylákání daňové výhody nebo k tomu, aby daň nebyla vyměřena vůbec či v menším rozsahu; proto označujeme tento trestný čin za zvláštní případ podvodu (srov. § 209 tr. zák.).[21] Rovněž výčet povinných plateb, které uvádí ustanovení o trestném činu zkrácení daně (§ 240 tr. zák.), je širší než u trestného činu neodvedení daně. Ani objekt trestných činů není totožný, neboť nejde o typově podobnou činnost. Oba trestné činy směřují k řádnému plnění, ale zatímco u trestného činu neodvedení daně je primárním objektem zájem na řádném odvedení správně stanovené daně, u trestného činu zkrácení daně je primárním objektem zájem na řádném vyměření daně. Z právě uvedeného je zřejmé, že závěr ÚS ohledně vztahu pojmu „zkrácení“ a „neodvedení“ je chybný, neboť zkrácení daně představuje bezpochyby činnost závažnější (společensky škodlivější) než pouhé neodvedení daně. Uvedený závěr potvrzuje i rozdíl v trestních sazbách u obou trestných činů. Obecně v trestním právu platí, že analogická aplikace ve prospěch pachatele je dovolena. Tento postup ÚS zdůvodnil tím, že ustanovení o obecné účinné lítosti (§ 33 tr. zák.) neupravuje otázku lhůty pro uplatnění účinné lítosti. V takovém případě by se o analogické aplikaci dalo uvažovat, neboť opodstatnění analogie nalézáme ve stavu nouze, tedy v situaci, kdy neexistuje žádná právní norma, která by dopadala na daný případ přímo. Analogie je proto odedávna vnímána jako nejspolehlivější prostředek k vyplňování mezer v právu.[22] V tomto případě však není splněna ani formální podmínka k použití analogie (tj. absence právní úpravy), neboť ustanovení o obecné účinné lítosti (§ 33 tr. zák.) určuje lhůtu pro její uplatnění, neboť podmiňuje jednání v účinné lítosti požadavkem „dobrovolnosti“, ze kterého implicite vyplývá časové určení. Judikatura již navíc tento pojem poměrně přesným způsobem konkretizovala při řešení dosavadních případů. Podíváme-li se na problém pohledem systematického výkladu, musíme vycházet z umístění ustanovení v rámci trestního zákoníku a z toho, jak zákonodárce postupoval v případech obdobných. Pokud zákon hovoří o účinné lítosti (ať již obecné, či speciální), vždy se vztahuje na konkrétně (taxativně) vymezené trestné činy (srov. § 33, 197, 248a a 362 tr. zák.). Praxí i literaturou bylo v minulosti toto schéma vždy respektováno. V tomto směru nelze než uzavřít, že kdyby byl záměr zákonodárce odlišný, mohl by zvláštní účinnou lítost vztáhnout i na trestný čin zkrácení daně.[23] 2. Teleologický, historický a komparativní výklad Ačkoli mám za to, že k odpovědi na probíranou otázku postačí standardní metody výkladu, provedu pro úplnost výklad ustanovení o účinné lítosti i metodou teleologickou (e ratione legis), historickou a komparativní. Účelem trestního práva je ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob, zájmů společnosti a ústavního zřízení České republiky. Účel trestního práva se projevuje v jeho funkcích, přičemž dominantní funkcí trestního práva je jeho funkce ochranná.[24] Z pohledu naplnění ochranné funkce by podle mého názoru zásadním problémem bylo, kdyby na trestnou činnost spočívající ve zkracování daní (podvodném jednání) mohla být aplikována zvláštní účinná lítost podle § 242 tr. zák., neboť závažnost této činnosti je velmi vysoká a její rozšíření by mohlo mít fatální důsledky na fungování státu. Preventivně by trestní zákoník nepůsobil správným směrem, protože, jak správně uvádí Koudela ve své reakci na nález ÚS, budoucí možné myšlení pachatelů by mohlo směřovat následujícím směrem: buď trestná činnost vyjde a pachatel z toho bude mít zisk, nebo nevyjde a pachatel škodu uhradí, v důsledku čehož bude beztrestný. [25] Z hlediska preventivní funkce trestního práva není nevýznamné, že (jak již bylo uvedeno) neodvedení daně je často spojeno s končící podnikatelskou aktivitou, kdežto zkrácení daně nikoli. Z hlediska historického výkladu lze poukázat jednak na historickou praxi na našem území, kde má institut účinné lítosti dlouhou tradici, jednak na důvodovou zprávu k současnému trestnímu kodexu. Podíváme-li se na praxi při uplatňování účinné lítosti, lze konstatovat, že výslovné odmítnutí analogické aplikace institutu účinné lítosti (ať již obecné, či speciální) na trestný čin výslovně neuvedený v taxativním výčtu, nalézáme v judikatuře prvorepublikové,[26] socialistické[27] i polistopadové[28] (se dvěma výše uvedenými výjimkami). Proti nálezu ÚS hovoří jasně i důvodová zpráva k trestnímu kodexu, když uvádí: „Zákon zachovává účinnou lítost podle § 33 také u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 tr. zák.), a to s přihlédnutím k zvláštnímu ustanovení o účinné lítosti (§ 242 tr. zák.) u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 tr. zák.). Rozdílná úprava účinné lítosti zde vyplývá z odlišné povahy postihovaného jednání, kdy trestný čin podle § 240 postihuje zkrácení daně nebo podobné povinné platby, které je svou povahou zpravidla podvodným jednáním, zatímco trestný čin podle § 241 postihuje pouhé neodvedení takové povinné platby, a proto je možno v tomto případě dosáhnout účinné lítosti pouhým dodatečným splněním povinnosti.“ Obsahově obdobnou úpravu účinné lítosti nalezneme na Slovensku, kde sice zákonodárce zvolil odlišné legislativně-technické řešení, avšak jde o provedení téže koncepce institutu účinné lítosti. Ustanovení o účinné lítosti nalezneme pouze v části obecné slovenského trestního zákona.[29] Přesto to neznamená neexistenci zvláštních případů účinné lítosti. Za ustanovení stanovující obecnou účinnou lítost (§ 85 slovenského trestního zákona) je přímo zařazeno ustanovení upravující všechny zvláštní případy účinné lítosti (§ 86 slovenského trestního zákona). Tato skutečnost však na podstatě a smyslu účinné lítosti nic nemění; poznatky z interpretace a aplikace ustanovení slovenského trestního kodexu tak mohou sloužit jako argumenty z pohledu komparativního. V tomto ohledu je nutné uvést, že slovenská doktrína striktně aplikuje zvláštní účinnou lítost pouze na trestné činy uvedené v § 86 a na trestné činy uvedené v § 85 aplikuje institut obecné účinné lítosti.[30] Pravda je, že u trestného činu zkrácení daně a pojistného podle § 276 slovenského trestního zákoníku i u trestného činu neodvedení daně a pojistného podle § 277 slovenského trestního zákoníku jsou stejné podmínky pro dosažení zániku trestnosti v důsledku účinné lítosti. Tento zvláštní případ účinné lítosti je však konstruován odlišně (přísněji) ve srovnání se zvláštní účinnou lítostí podle § 242 tr. zák. [srov. § 86 odst. 1 písm. e) slovenského trestního zákoníku]. Zajímavé v této souvislosti především je, že u trestného činu daňového podvodu podle § 277a nepředpokládá slovenský trestní zákoník aplikaci účinné lítosti, a to ani její obecné formy. Jiné mezinárodní srovnání je velice obtížné, neboť „pod účinnou lítost bývá na rozdíl od našeho práva zahrnováno dobrovolné odvrácení ukončeného pokusu“.[31] Například švýcarský trestní zákoník rozumí účinnou lítostí (tätige Reue, repentir actif, pentimento attivo) dobrovolné přispění k zabránění dokonání trestného činu. Důsledkem takového počínání navíc není zánik trestní odpovědnosti, ale pouze možnost soudce v takovém případě snížit trest nebo upustit od potrestání.[32] Vzhledem k tomu, že naše právo nabízí v tomto ohledu pachateli daleko větší možnosti, jak se vyhnout potrestání za spáchaný trestný čin, než je tomu ve většině zahraničních právních řádů, domnívám se, že by tyto prostředky neměly být rozhodně vykládány extenzivně. Z výše uvedeného vyplývá, že u trestného činu zkrácení daně podle § 240 tr. zák. nelze uplatnit zvláštní případ účinné lítosti (§ 242 tr. zák.) určený pro trestný čin neodvedení daně podle § 241 tr. zák., ale použije se institut obecné účinné lítosti ve smyslu § 33 trestního zákoníku. Pokud bude o této otázce rozhodovat Nejvyšší soud, měl by se argumentačně vypořádat s judikátem Ústavního soudu, který připouští analogickou aplikaci zvláštní účinné lítosti podle § 242 tr. zák. i na trestný čin zkrácení daně. Advokát v roli obhájce by měl svého mandanta uvědomit o tom, že nedobrovolné zaplacení zkrácené daně (tj. např. pod tlakem reálně hrozícího trestního stíhání), byť před zahájením trestního stíhání, nemusí v praxi znamenat beztrestnost. Nově výslovně zakotvená zásada subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 tr. zák.), široká paleta možných alternativních řešení trestních věcí (např. formou tzv. odklonů) a rozpory v recentní judikatuře nejvyšších soudních instancí však skýtají široké možnosti pro zvolení vhodné taktiky obhajoby. Autor, advokátní koncipient v Praze, je interním doktorandem katedry trestního práva PF UK. [1]Nový trestní zákoník na místo „zániku trestnosti“ hovoří o „zániku trestní odpovědnosti“. Oba pojmy se v literatuře často užívají bez rozdílu. Podstata jejich rozlišení, které však z hlediska našeho tématu nemá většího významu, spočívá v daném kontextu v tom, že trestní odpovědnost se vždy vztahuje k pachateli (subjektu) trestného činu a vztahuje se bezpochyby na oblast trestu i viny, kdežto trestností se tradičně rozumí právo státu na potrestání pachatele a může být v určitém smyslu chápána jako důsledek trestní odpovědnosti. Srov. např. Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník I. § 1–139. Komentář, C. H. Beck, Praha 2009, str. 39–40. [2]V tomto směru totožné ustanovení obsahoval starý trestní kodex v § 66 (srov. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do 31. prosince 2009). [3]Usnesení NS ze dne 24. dubna 2010, sp. zn. 8 Tdo 1452/2009. [4]Usnesení NS ze dne 14. srpna 2013, sp. zn. 5 Tdo 743/2013. [5]Srov. již rozhodnutí NS ze dne 30. října 1964, sp. zn. 7 Tz 69/64, publikované pod č. 2/1965 Sb. rozh. tr. [6]Usnesení NS ze dne 10. prosince 2003, sp. zn. 3 Tdo 1025/2003. [7]Viz usnesení NS ze dne 8. června 2006, sp. zn. 11 Tdo 644/2006. [8]Usnesení velkého senátu NS ze dne 19. října 2006, sp. zn. 15 Tdo 756/2006, publikované pod č. 45/2007 Sb. rozh. tr., sv. 8, roč. 2007, str. 716. [9]Nález ÚS ze dne 28. července 2009, sp. zn. IV. ÚS 3093/08, uveřejněno pod č. 170/2009 Sb. n. u. ÚS, sv. 54, roč. 2009, str. 164. [10]K tomu srov. nález ÚS ze dne 12. června 2002, sp. zn. I. ÚS 722/01, publikovaný pod č. 74/2002 Sb. n. u. ÚS, sv. 26, roč. 2002, str. 249 a nález ÚS ze dne 7. listopadu 2006, sp. zn. I. ÚS 631/05, publikovaný pod č. 205/2006 Sb. n. u. ÚS, sv. 43, roč. 2006, str. 289. [11]Viz usnesení NS ze dne 24. dubna 2010, sp. zn. 8 Tdo 1452/2009. [12]Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) tuto zásadu výslovně uvádí v ustanovení § 13, podle kterého: „Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.“ [13]Srov. např. nález ÚS ze dne 26. dubna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 11/04, publikovaný pod č. 89/2005 Sb. n. u. ÚS, nebo nález ÚS ze dne 29. června 2005, sp. zn. I. ÚS 98/04, publikovaný pod č. 133/2005 Sb. n. u. ÚS. [14]Srov. přiměřeně nález ÚS ze dne 20. září 2006, sp. zn. II. ÚS 566/05, publikovaný pod č. 170/2006 Sb. n. u. ÚS. [15]Viz nález ÚS ze dne 29. června 2005, sp. zn. I. ÚS 98/04, publikovaný pod č. 133/2005 Sb. n. u. ÚS. [16]Srov. usnesení NS ze dne 14. srpna 2013, sp. zn. 5 Tdo 743/2013. [17]Mantovani, F.: Diritto penale. Parte generale. Settima edizione, Wolters Kluwer Italia Srl, Padova 2011, p. 60. [18]Vztah obou logických postupů již dávno vystihl Kepert: „Jak analogie, tak její protinožec, argumentum a contrario, jsou pomůcky téže snahy lidského ducha po zpracování poznatků, zde positivních norem, v jednotný celek. Jedna vylučuje druhou a obě se navzájem stále prověřují.“ Viz Kepert, J.: Analogie v trestním právu, Orbis, Praha – Brno 1938, str. 77. [19]Zatímco u trestného činu neodvedení daně může být pachatelem pouze plátce nebo zaměstnavatel, u trestného činu zkrácení daně jím může být prakticky kdokoli. [20]Koudela, R.: Zánik trestnosti daňových trestných činů v důsledku účinné lítosti, in Trestněprávní revue, 2010, roč. 9, č. 6, str. 184. [21]Srov. např. Novotný, O., Vokoun, R., Šámal, P. a kol.: Trestní právo hmotné. Zvláštní část, Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha 2010, str. 275. [22]Srov. Kepert, J.: Analogie v trestním právu, Orbis, Praha – Brno 1938, str. 65 a 80. [23]V tomto případě jde o argument e silentio legis (mlčení zákona), který je zde druhem argumentu a contrario. [24]V tomto případě jde o argument e silentio legis (mlčení zákona), který je zde druhem argumentu a contrario. [25]Koudela, R.: Zánik trestnosti daňových trestných činů v důsledku účinné lítosti, in Trestněprávní revue, 2010, roč. 9, č. 6, str. 185. [26]Rozhodnutí NS ze dne 24. dubna 1922, sp. zn. Kr I 230/21, publikované pod č. 811/1922 ve Vážného sbírce, sv. 4, roč. 1922, str. 215. [27]Rozhodnutí NS ze dne 26. dubna 1949, sp. zn. Zm II 94/49, publikováno pod č. 39/1949 Sb. rozh. tr. a rozhodnutí NS ze dne 14. prosince 1956, sp. zn. 1 Tz 299/56, publikované pod č. 18/1957 Sb. rozh. tr., sv. 2, roč. 1957, str. 46. [28]Nález ÚS ze dne 7. listopadu 2006, sp. zn. I. ÚS 613/05 a usnesení NS ze dne 20. května 2009, sp. zn. 3 Tdo 470/2009. [29]Zákon č. 300/2005 Z. z., trestný zákon. [30]Srov. např. Ivor, J. a kol.: Trestné právo hmotné 1. Všeobecná část, IURA EDITION, Bratislava, 2006, str. 324-329; nebo Stiffel, H., Toman, P., Samaš, O.: Trestný zákon. Stručný komentár, 2. vydání, IURA EDITION, Bratislava: str. 211-217. [31] Solnař, V.: Systém československého trestního práva. Základy trestní odpovědnosti, Academia, Praha 1972, str. 345. [32]Článek 23 švýcarského trestního zákoníku pod rubrikou „Upuštění od dokonání trestného činu a účinná lítost“ uvádí: (1) Pokud pachatel spontánně (dobrovolně) upustil od dokonání trestného činu anebo přispěl k zabránění dokonání trestného činu, soudce může snížit (zmírnit) trest nebo upustit od potrestání. (2) Soudce může snížit (zmírnit) trest nebo upustit od potrestání ve vztahu ke spolupachatelům nebo účastníkům, kteří spontánně (dobrovolně) přispěli k zabránění dokonání trestného činu. (3) Soudce může snížit (zmírnit) trest nebo upustit od potrestání také v případě, že upuštění pachatele nebo účastníka od spáchání trestného činu nemohlo z jiných důvodů zabránit dokonání trestného činu. (4) Soudce může snížit (zmírnit) trest nebo upustit od potrestání ve vztahu ke spolupachateli nebo účastníku, který se vážně a spontánně (dobrovolně) pokusil zabránit dokonání trestného činu, pokud byl daný trestný čin dokonán bez jeho přispění.

http://kraken.slv.cz/2Ads106/2015

2Ads106/2015 2 Ads 106/2015-31 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Karla ©imky a soudkyò Mgr. Evy ©onkové a JUDr. Milu¹e Do¹kové v právní vìci ¾alobce: V. F., zastoupeného Mgr. Vladimírem Kubíkem, advokátem, se sídlem Masarykovo námìstí 490, Kromìøí¾, proti ¾alovanému: Ministerstvo práce a sociálních vìcí, se sídlem Na Poøíèním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 10. 10. 2013, è. j. 2013/51904-421, o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì-poboèka v Olomouci ze dne 30. 3. 2015, è. j. 73 Ad 45/2013-29, III. ®alovaný j e p o v i n e n zaplatit ¾alobci náhradu nákladù øízení ve vý¹i 1573 Kè do 30 dnù od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Vladimíra Kubíka, advokáta. [1] Ve správním øízení bylo rozhodováno o nároku ¾alobce na podporu v nezamìstnanosti. Úøad práce Èeské republiky-krajská poboèka v Olomouci (dále jen správní orgán prvního stupnì ) rozhodnutím ze dne 6. 6. 2013, è. j. MPSV-UP/5371396/13/AIS-ZAM, ¾alobci podporu v nezamìstnanosti nepøiznal, nebo» ten v rozhodném období 2 let pøed zaøazením do evidence uchazeèù do zamìstnání získal dobu dùchodového poji¹tìní pouze v délce 6 mìsícù [a nikoliv v délce 12 mìsícù, jak vy¾aduje § 39 odst. 1 písm. a) zákona è. 435/2004 Sb., o zamìstnanosti, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o zamìstnanosti )]. ®alovaný v záhlaví oznaèeným rozhodnutím (dále jen napadené rozhodnutí ) zamítl ¾alobcovo odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupnì s odùvodnìním, ¾e ¾alobce v øízení pøed správním orgánem prvního stupnì neprokázal, ¾e získal potøebnou dobu poji¹tìní. K evidenèním listùm dùchodového poji¹tìní, které ¾alobce zaslal správnímu orgánu prvního stupnì poté, co obdr¾el jeho rozhodnutí o nepøiznání podpory v nezamìstnanosti, ¾alovaný uvedl, ¾e dokládají nové skuteènosti, co¾ není v odvolacím øízení pøípustné. [2] Proti napadenému rozhodnutí podal ¾alobce ¾alobu, které Krajský soud v Ostravì-poboèka v Olomouci v záhlaví oznaèeným rozsudkem (dále jen krajský soud a napadený rozsudek ) vyhovìl, napadené rozhodnutí zru¹il a vìc vrátil ¾alovanému k dal¹ímu øízení. Spornou otázkou v souzené vìci byla dle krajského soudu aplikace § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti, podle nìho¾ je uchazeè o zamìstnání povinen dolo¾it skuteènosti rozhodné pro pøiznání a poskytování podpory v nezamìstnanosti. Krajský soud odkázal na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 27. 8. 2014, è. j. 3 Ads 91/2013-47 (v¹echna zde uvedená rozhodnutí jsou dostupná z www.nssoud.cz), v nìm¾ bylo ve vztahu k citovanému ustanovení vylo¾eno, ¾e odpovìdnost za zji¹tìní skutkového stavu nelze pøenést na uchazeèe o zamìstnání. Vzhledem k tomu, ¾e ¾alobce v ¾ádosti o podporu v nezamìstnanosti vyplnil v èásti o výdìleèné èinnosti za poslední 2 roky pouze období od 1. 12. 2012 do 31. 5. 2013, ani¾ by uvedl jakékoliv jiné rozhodné skuteènosti, muselo být správnímu orgánu prvního stupnì dle názoru krajského soudu zøejmé, ¾e skutkový stav nebyl zji¹tìn v plném rozsahu, a proto mìl v souladu se zásadou vy¹etøovací a zásadou oficiality ¾alobce vyzvat k jeho doplnìní. Proto¾e se tak nestalo, zru¹il krajský soud napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). [3] Proti napadenému rozsudku podal ¾alovaný (dále jen stì¾ovatel ) kasaèní stí¾nost, nebo» mìl za to, ¾e byl skutkový stav dostateènì zji¹tìn na základì podkladù pøedlo¾ených ¾alobcem podle § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti, a tudí¾ správní orgán prvního stupnì nemìl povinnost vyzývat ¾alobce k doplnìní. [4] Krajský soud dle mínìní stì¾ovatele zcela opomenul, ¾e byl ¾alobce prostøednictvím dokumentu obsahujícího pouèení uchazeèe o zamìstnání obeznámen s tím, ¾e nárok na podporu v nezamìstnanosti má jen ten uchazeè, který v rozhodném období získal dobu dùchodového poji¹tìní v délce alespoò 12 mìsícù, jako¾ i s tím, ¾e rozhodným obdobím se rozumí doba 2 let pøed zaøazením do evidence uchazeèù o zamìstnání. ®alobce byl pouèen i o své povinnosti dolo¾it skuteènosti rozhodné pro pøiznání a poskytování podpory v nezamìstnanosti. Stì¾ovatel se domníval, ¾e kdyby ¾alobce vìnoval pouèení nále¾itou pozornost, musel by si být vìdom toho, jaké podklady a v jakém rozsahu k ¾ádosti o pøiznání podpory v nezamìstnanosti pøilo¾it. Kromì toho má i samotná standardizovaná ¾ádost o podporu v nezamìstnanosti návodný charakter, a tudí¾ mohou správní orgány oèekávat, ¾e ¾adatel ví, co èiní, a ¾e skuteènosti vyplnìné v ¾ádosti budou pravdivé. [5] ®alobce pøitom v èásti C, bod 3. ¾ádosti s názvem Poslední ukonèené zamìstnání nebo jiná výdìleèná èinnost v posledních 2 letech pøed zaøazením do evidence uchazeèù o zamìstnání, ve které uchazeè o zamìstnání ¾ádá o podporu v nezamìstnanosti uvedl jako zamìstnavatele spoleènost KALEB, s. r. o., pro období od 1. 12. 2012 do 31. 5. 2013. Kolonku u bodu 4. té¾e èásti nazvanou Dal¹í ukonèená nebo neukonèená zamìstnání nebo jiné výdìleèné èinnosti a náhradní doby zamìstnání v posledních 2 letech ponechal nevyplnìnou. ®alobce podpisem ¾ádosti potvrdil, ¾e ji vyplnil pravdivì, a pøímo v ¾ádosti byl opìtovnì pouèen, ¾e je povinen dolo¾it rozhodné skuteènosti. Stì¾ovatel mìl za to, ¾e povinností správního orgánu není zkoumat, zda ¾adatel vìnuje pouèení øádnou pozornost, a v pøípadì ¾e ne, opakovanì jej pouèovat, zaujímat roli jeho zástupce a provádìt pokraèování jej správním øízením. Rovnì¾ nelze po¾adovat, aby správní orgány u ve¹kerých dolo¾ených ¾ádostí pøedbì¾nì pøedpokládaly, ¾e nejsou vyplnìny pravdivì, a provádìly ¹etøení o skuteènostech v nich uvedených. Stì¾ovatel podotkl, ¾e správní orgány jsou povinny pro¹etøit skutkový stav, av¹ak pouze tehdy, pokud o nìm na základì dolo¾ených podkladù vzniknou pochybnosti. ®alobce v¹ak bìhem øízení pøed správním orgánem prvního stupnì neuvedl nic, co by mohlo vzbuzovat pochyby, ¾e zji¹tìný skutkový stav není úplný. ®alobce byl øádnì seznámen se v¹emi podklady a mìl mo¾nost se k nim vyjádøit nebo navrhnout dal¹í dùkazy, av¹ak této mo¾nosti nevyu¾il; krajský soud pøitom tyto skuteènosti ve svých závìrech zcela opomenul, aèkoli je zmínil pøi shrnutí zji¹tìného skutkového stavu. Stì¾ovatel dále tvrdil, ¾e krajský soud nezohlednil, ¾e dle judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu z dikce § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti vyplývá, ¾e uchazeè je povinen zajistit podklady pro rozhodnutí správního orgánu v øízení o podpoøe v nezamìstnanosti , pøièem¾ ¾alobce právì tuto svou povinnost nesplnil, aè o ní byl prokazatelnì pouèen. [6] ®alobce se ve svém vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti ztoto¾nil se závìry krajského soudu a uvedl, ¾e pøi vyplòování ¾ádosti o poskytnutí podpory v nezamìstnanosti dbal pokynù pracovnice správního orgánu prvního stupnì, která mu øekla, aby ve formuláøi ¾ádosti vyplnil své poslední zamìstnání. Tento údaj ¾alobce dolo¾il patøiènými podklady (záznam o okam¾itém ukonèení pracovního pomìru ze strany ¾alobce, potvrzení zamìstnavatele); pracovnice pøitom pøi ústním jednání nièeho dal¹ího nepo¾adovala. Po obdr¾ení rozhodnutí správního orgánu prvního stupnì ¾alobce bezodkladnì dolo¾il evidenèní listy dùchodového poji¹tìní od v¹ech zamìstnavatelù, u kterých byl v rozhodném období zamìstnán, a souèasnì proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, nebo» podmínky pro pøiznání podpory v nezamìstnanosti splòoval. [7] ®alobce dále poukázal na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 27. 8. 2014, è. j. 3 Ads 91/2013-47, který v odùvodnìní napadeného rozsudku zmiòoval i krajský soud. Konstatoval, ¾e nebyl pouèen o své povinnosti stanovené § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti, a uvedl, ¾e mu ve správním øízení nebyl dán prostor k tomu, aby své povinnosti dostál. [8] Nejvy¹¹í správní soud nejprve pøezkoumal formální nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a konstatoval, ¾e stì¾ovatel je osobou oprávnìnou k podání kasaèní stí¾nosti, nebo» byl úèastníkem øízení, z nìho¾ napadený rozsudek vze¹el (§ 102 s. ø. s.). Kasaèní stí¾nost byla podána vèas (§ 106 odst. 2 s. ø. s.) a za stì¾ovatele v souladu s § 105 odst. 2 s. ø. s. jedná jeho zamìstnanec, který má po¾adované vysoko¹kolské právnické vzdìlání, které je podle zvlá¹tních zákonù vy¾adováno pro výkon advokacie. Stì¾ovatel takté¾ uplatòuje pøípustné dùvody [podle obsahu kasaèní stí¾nosti se jedná o dùvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ø. s., nikoliv pouze podle písm. a)]. Kasaèní stí¾nost je tedy pøípustná. [10] Jádrem posuzovaného sporu je interpretace § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti, podle nìho¾ je uchazeè o zamìstnání povinen dolo¾it skuteènosti rozhodné pro pøiznání a poskytování podpory v nezamìstnanosti, a to napøíklad evidenèním listem dùchodového poji¹tìní, potvrzením o zamìstnání, potvrzením o vý¹i prùmìrného výdìlku, dokladem o výkonu jiné výdìleèné èinnosti, u osoby samostatnì výdìleènì èinné potvrzením o dobì trvání úèasti na dùchodovém poji¹tìní a o vymìøovacím základu pro pojistné na sociální zabezpeèení a pøíspìvek na státní politiku zamìstnanosti. [11] K výkladu citovaného ustanovení se Nejvy¹¹í správní soud vyjádøil v rozsudku ze dne 27. 8. 2014, è. j. 3 Ads 91/2013-47, na nìj¾ odkazoval jak krajský soud, tak i oba úèastníci øízení. Zdej¹í soud dospìl k závìru, ¾e za zji¹tìní skutkového stavu je v souladu se zásadou materiální pravdy primárnì odpovìdný správní orgán vedoucí øízení o podpoøe v nezamìstnanosti. Uchazeè o zamìstnání sice je podle § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti povinen dolo¾it skuteènosti rozhodné pro pøiznání a poskytování podpory v nezamìstnanosti; toto ustanovení v¹ak nelze vykládat tak, ¾e by odpovìdnost za zji¹tìní skutkového stavu byla ze správního orgánu pøenesena na uchazeèe o zamìstnání. Z dikce § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti pouze vyplývá, ¾e je uchazeè o zamìstnání povinen zajistit podklady pro rozhodnutí správního orgánu, co¾ pøedstavuje výjimku z obecného pravidla obsa¾eného v § 50 odst. 2 zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, podle nìho¾ podklady pro rozhodnutí opatøuje správní orgán. [12] Nejvy¹¹í správní soud ke shora uvedenému dodává, ¾e na správní øízení podle èásti druhé zákona o zamìstnanosti, tj. § 14-66 tohoto zákona, se vztahuje i správní øád (srov. § 142 zákona o zamìstnanosti a § 1 správního øádu). Správní orgány rozhodující na úseku zamìstnanosti jsou tudí¾ povinny postupovat v souladu se základními zásadami èinnosti správních orgánù (§ 2-8 správního øádu), mezi nì¾ jsou øazeny mimo jiné zásady vy¹etøovací, materiální pravdy i pouèovací. Správní orgány tedy pøi své rozhodovací èinnosti z úøední povinnosti zji¹»ují tolik informací, kolik jich potøebují k uèinìní daného úkonu. K modifikaci zásady materiální pravdy i zásady vy¹etøovací pak podle správního øádu typicky dochází ve sporném øízení, v nìm¾ se øe¹í spory z veøejnoprávních smluv, popø. z obèanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahù (§ 141 odst. 1 správního øádu), èi v øízení o urèení právního vztahu, jeho¾ pøedmìtem je posouzení toho, zda urèitý právní vztah vznikl, zda trvá nebo zda zanikl (§ 142 odst. 1 správního øádu). Øízení o podpoøe v nezamìstnanosti v¹ak mezi taková (modifikovaná) øízení nepatøí, proto se v nìm shora uvedené zásady plnì uplatní. Obecnì pak platí, ¾e podklady pro vydání rozhodnutí opatøuje správní orgán (§ 50 odst. 1 vìta první správního øádu). Výjimkou z tohoto pravidla je právì § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti, podle nìho¾ podklady opatøuje uchazeè o zamìstnání. Ustanovení § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti v¹ak není namístì interpretovat tak, ¾e jsou jím negovány zmiòované základní zásady èinnosti správních orgánù, jak naznaèuje stì¾ovatel; správní orgán je i nadále odpovìdný za zji¹tìní skutkového stavu v øízení o podpoøe v nezamìstnanosti, av¹ak s tím rozdílem, ¾e není povinen opatøovat si podklady pro rozhodnutí sám, ale je oprávnìn vy¾adovat je od uchazeèe o zamìstnání. Vzniknou-li správnímu orgánu bìhem øízení pochybnosti, ¾e uchazeè ve své ¾ádosti neuvedl dostatek informací nebo je dostateènì nepodlo¾il, je úkolem správního orgánu, aby uchazeèe vyzval k dodateènému doplnìní ¾ádosti. A¾ pokud by uchazeè neposkytl správnímu orgánu potøebnou souèinnost (§ 50 odst. 2 vìta tøetí správního øádu) a správní orgán by nebyl schopen obstarat si potøebné informace èi podklady sám, mohl by správní orgán ¾ádosti z takového dùvodu nevyhovìt. Jen takovým postupem budou plnì respektovány zásady èinnosti, jimi¾ je správní orgán ze zákona vázán. [13] V nyní posuzované vìci ¾alobce podal dne 5. 6. 2013 ke správnímu orgánu prvního stupnì ¾ádost o zprostøedkování zamìstnání a stejného dne po¾ádal o podporu v nezamìstnanosti. Do ¾ádosti o podporu v nezamìstnanosti uvedl pouze, ¾e byl od 1. 12. 2012 do 31. 5. 2013 zamìstnán u spoleènosti KALEB, s. r. o.; jiné bývalé zamìstnavatele neuvedl a nevyplnil ani pøíslu¹né pasá¾e o dal¹ích zamìstnáních, výdìleèných èinnostech èi náhradních pokraèování dobách zamìstnání. ®alobcova ¾ádost tak na první pohled pùsobí ponìkud stroze. V samotném závìru ¾ádosti ¾alobce køí¾kem oznaèil mo¾nost, ¾e souhlasí s tím, aby si krajská poboèka Úøadu práce sama vy¾ádala údaje rozhodné pro pøiznání a poskytování podpory v nezamìstnanosti, které lze získat z úøední evidence Èeské (okresní) správy sociálního zabezpeèení. [14] K tvrzení stì¾ovatele, ¾e ¾alobce pøevzal základní pouèení uchazeèe o zamìstnání, jeho¾ prostøednictvím byl pouèen o podmínkách nároku na podporu v nezamìstnanosti, potøebné délce doby dùchodového poji¹tìní, délce rozhodné doby i o tom, ¾e je uchazeè povinen dolo¾it rozhodné skuteènosti, Nejvy¹¹í správní soud podotýká, ¾e shora uvedený výklad § 42 odst. 2 zákona o zamìstnanosti platí bez ohledu na to, zda správní orgán uchazeèe o zamìstnání pouèil, èi nikoliv. V tomto kontextu Nejvy¹¹í správní soud nepøisvìdèuje názoru stì¾ovatele, ¾e krajský soud ve svých závìrech opomenul zohlednit skuteènost, ¾e byl ¾alobce øádnì pouèen. Krajský soud naopak dostateènì pøesvìdèivì vyargumentoval, ¾e bylo povinností správního orgánu prvního stupnì nále¾itì objasnit skutkový stav-ani¾ by tedy bylo z hlediska výsledku determinující, zda se ¾alobci dostalo pouèení. (Mimoto není ve správních spisech, které stì¾ovatel zaslal zdej¹ímu soudu, obsa¾en ¾ádný záznam o tom, ¾e by byl stì¾ovatelem popisovaný dokument pøedán ¾alobci. Ve spise správního orgánu prvního stupnì je zalo¾en pouze dokument Základní pouèení úèastníka správního øízení podepsaný ¾alobcem dne 5. 6. 2013, prostøednictvím kterého byl ¾alobce pouèen zejména o mo¾nosti namítat podjatost úøedních osob, právu zvolit si zmocnìnce pro správní øízení èi právu nahlí¾et do spisu. Jeho obsahem v¹ak není ¾ádná ze stì¾ovatelem zmiòovaných informací.) [15] Takté¾ nelze souhlasit s názorem stì¾ovatele, ¾e ¾alobce bìhem øízení pøed správním orgánem prvního stupnì neuvedl nic, co by mohlo vzbuzovat pochybnost o úplnosti skutkového stavu, nebo» u¾ jen samotná skuteènost, ¾e po¾ádal o podporu v nezamìstnanosti a pøitom pouze uvedl, ¾e získal dobu dùchodového poji¹tìní v délce 6 mìsícù, a nezmínil jiné relevantní skuteènosti, evokuje doplòující otázky, k jejich¾ polo¾ení byla prùbìhu ústního jednání ideální pøíle¾itost. Vylíèení prùbìhu jednání v protokolu ze dne 5. 6. 2013 je na první pohled ¹ablonovité, obsahuje toliko obecná pouèení a konstatování, ¾e ¾alobce byl seznámen s podklady pro rozhodnutí v jeho vìci, je zaznamenáno, ¾e ¾ádné návrhy nemá, a za vìtu [ú]èastníku øízení bylo sdìleno ukonèení shroma¾ïování podkladù pro vydání rozhodnutí ve vìci a byla mu dána mo¾nost vyjádøit se ke shromá¾dìným podkladùm rozhodnutí bylo doplnìno nicneøíkající: souhlasí . To v¹e za situace, kdy ve¹keré podklady tvoøily výhradnì listiny pøedlo¾ené samotným ¾alobcem (¾ádost, potvrzení posledního zamìstnavatele), tak¾e fakticky nebylo s èím se seznamovat a úèel jednání se omezil na pøesvìdèení se o tom, ¾e správní orgán v ¾alobcovì vìci neuèinil nic. Celé jednání trvalo i s podpisem jednostránkového protokolu 5 minut. Postup úøední osoby správního orgánu prvního stupnì, jak je zdokumentován v protokolu ze dne 5. 6. 2013, tak pùsobí toliko formálnì a ve vztahu k pøedmìtu øízení (¾ádost o podporu pøi ztrátì zamìstnání) neteènì, co¾ neodpovídá principu dobré správy a zásadám uvedeným zejména v § 4 odst. 2 a 4 správního øádu (pouèovací, ochrana práv a oprávnìných zájmù, vstøícnosti a souèinnosti). [16] Lze shrnout, ¾e správní orgán prvního stupnì dospìl k závìru, ¾e ¾alobce nesplòuje zákonem stanovenou podmínku pro pøiznání podpory v nezamìstnanosti, pøièem¾ vycházel jen z toho, co ¾alobce uvedl ve své (struèné) ¾ádosti, ani¾ by jej vyzval k doplnìní ¾ádosti nebo ani¾ by si sám opatøil informace z evidence Èeské správy sociálního zabezpeèení, kdy¾ pro takový postup ¾alobce ve své ¾ádosti vyslovil souhlas. Ve správním øízení tak nemohlo být postaveno najisto, ¾e ¾alobce v posledních 2 letech pøed podáním ¾ádosti o podporu v nezamìstnanosti získal dobu dùchodového poji¹tìní v délce jen 6 mìsícù. Postup správního orgánu prvního stupnì byl tudí¾ v rozporu se zásadou materiální pravdy i zásadou vy¹etøovací, které jsou výslovnì zakotveny ve správním øádu. Stì¾ovatel proto mìl rozhodnutí správního orgánu prvního stupnì zru¹it (§ 90 odst. 1 správního øádu). Krajský soud naopak posoudil øe¹enou právní otázku správnì a nepochybil, kdy¾ napadené rozhodnutí zru¹il. [18] O náhradì nákladù øízení rozhodl Nejvy¹¹í správní soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ø. s. ve spojení s § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel nemìl ve vìci úspìch, a nemá tedy právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti. Procesnì úspì¹ným byl v dané vìci ¾alobce, a proto mu nále¾í náhrada nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti. Náklady øízení ¾alobce tvoøí mimosmluvní odmìna jeho zástupce ve vý¹i 1000 Kè za jeden úkon právní slu¾by (písemné podání soudu-vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti) podle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 2 a § 7 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., o odmìnách advokátù a náhradách advokátù za poskytování právních slu¾eb (advokátní tarif), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, a dále èástka 300 Kè jako pau¹ální náhrada výdajù s tìmito úkony spojených (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), celkem 1300 Kè. Proto¾e zástupce ¾alobce dolo¾il, ¾e je plátcem danì z pøidané hodnoty, zvy¹ují se náklady o èástku odpovídající dani, kterou je povinen odvést podle zákona è. 235/2004 Sb., o dani z pøidané hodnoty, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, a to o 273 Kè. Celková náhrada nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti tedy èiní 1573 Kè. Tuto èástku je stì¾ovatel povinen zaplatit ¾alobci na úèet jeho advokáta do 30 dnù od právní moci rozsudku.

http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-435-01

II.ÚS 435/01 ze dne 2. 10. 2001 U 35/24 SbNU 525 Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti L. F., zastoupeného JUDr. J. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.4.2001, sp. zn. 44 To 366/2001, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12.3.2001, sp. zn. 1 T /2000, t a k t o : Stěžovatel odůvodňuje svůj návrh tvrzením, že skutek, za který byl pravomocně odsouzen (hanobení národa, rasy a přesvědčení podle ust. § 198 odst. 1 písm. a) trestního zákona v jednočinném souběhu s trest. činem podle § 198a odst. 1 trestního zákona), není trestným činem, a to zejména s ohledem na ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva k čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva). Z právních závěrů rozsudků označeného soudu vyplývá, uvádí navrhovatel, že "právo na svobodu projevu se vztahuje také na informace a myšlenky, které stát nebo část jeho obyvatel uráží, šokují nebo ruší či znepokojují". Tento právní názor podle mínění navrhovatele posouvá dosavadní náhled na společenskou nebezpečnost uveřejňování myšlenek, které se mohou setkat s nesouhlasem státu nebo části jeho obyvatel. Trestní stíhání prý v takovém případě lze pokládat jednak za nepřiměřené a dále za zásah do práva na svobodu projevu, které je zaručeno v čl. 17 Listiny. Dále v předmětných rozhodnutích obecných soudů stěžovatel spatřuje i porušení procesních předpisů, neboť údajně nebyla důsledně respektována presumpce neviny, stejně jako zásada "in dubio pro reo". Stěžovatel se domnívá, že v řízení před obecnými soudy bylo porušeno ust. § 20 odst. 1 trestního řádu, neboť nebylo údajně konáno společné řízení proti stěžovateli a obviněnému P. S., a to přesto, že jejich trestné činy spolu souvisí. K dokazování v trestním řízení stěžovatel uvádí, že v podstatě obecné soudy nerozlišovaly odpovědnost stěžovatele, coby šéfredaktora a vydavatele deníku "Š.", ve kterém byl článek "Vražedná aliance" uveřejněn, od odpovědnosti autora tohoto článku P. S. V trestním řízení prý rovněž nebylo prokázáno stěžovatelovo zavinění za shora uvedený trestný čin, což spolu s údajně formálním způsobem provádění dokazování a nerespektování právních závěrů rozsudků Evropského soudu pro lidská práva vedlo k protiústavnosti stížností napadených rozhodnutí. Stěžovatel byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 uznán vinným trestnými činy hanobení národa, rasy a přesvědčení a podněcování k národnostní a rasové nenávisti, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu 2 roků. Současně mu byl uložen trest zákazu činnosti vydavatele a šéfredaktora deníků s celostátní, krajovou a okresní působností na dobu 5 let. Shora označeného jednání se stěžovatel dopustil tím, že jako vydavatel a šéfredaktor deníku "Š." v čísle ze dne 15.5.1999 rozhodl o zařazení a otištění článku nezávislého publicisty P. S. pod názvem "Vražedná aliance", v němž autor obviňuje židy, Kosovské Albánce, přistěhovalce, cizince a národnostní menšiny na území České republiky z negativního působení na politickou a ekonomickou sféru a vyvolává antipatie, intoleranci, nepřátelství a nenávist vůči těmto osobám, když s obsahem článku stěžovatel souhlasil. Jak vyplývá z rozhodnutí obou obecných soudů, byl v předmětném období stěžovatel šéfredaktorem, vydavatelem i majitelem deníku "Š.". Podle zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných sdělovacích prostředcích, ve znění pozdějších předpisů, odpovídá vydavatel plně za obsah jednotlivého vydání a zejména za to, aby nebyly porušeny zákonem chráněné zájmy společnosti, občanů a organizací. Šéfredaktor a vydavatel odpovídají za ochranu společnosti a občanů proti zneužití svobody tisku, jímž je uveřejnění informace, která ohrožuje zákonem chráněné zájmy. V daném případě se jednalo o článek na celé straně č. 7 deníku, na nějž byla již na první straně uveřejněna výrazná upoutávka, který byl otištěn v plném znění, bez krácení nebo úprav a rovněž bez jakékoli poznámky oznamující, že by se redakce od názorů v něm uveřejněným distancovala. Z těchto skutečností dovodil soud, že stěžovatel pokládal článek za důležitý a obsah článku znal. Obsah a charakter předmětného článku byl zhodnocen znaleckým posudkem Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR a k dodržení novinářské etiky se vyjádřila i Etická komise Syndikátu novinářů. Dle závěrů znaleckého posudku je článek zpracován na velmi nízké žurnalistické, jazykové a stylistické úrovni. Přesto je však způsobilý vyvolat nebo alespoň podpořit u části čtenářů rasovou, etnickou, národnostní intoleranci a nenávist. V průběhu řízení byl proveden důkaz trestním spisem téhož soudu, sp. zn. 25 T 108/2000, obž. P. S. z něhož vyplynulo, že autor článku byl pravomocně odsouzen za spáchání trestných činů dle ust. § 198 odst. 1 a § 198a odst. 1 trestního zákona. Usnesením Městského soudu v Praze bylo odvolání stěžovatele proti rozsudku nalézacího soudu odmítnuto jako nedůvodné, dle ust. § 256 trestního řádu. Základní námitkou stěžovatele vůči rozhodnutím obecných soudů v dané právní věci je údajné porušení čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy. Obě práva zaručená shora uvedenými články Listiny a Úmluvy jsou si rovna ovšem s tím, že jak obsah, tak i forma vyjádřených názorů, myšlenek či informací musí podléhat nutným omezením, vyjadřujícím zájem demokratické společnosti na zachování obecně uznávaných pravidel slušnosti a respektování zákonných práv jednotlivců. Právo na informace, jakož i právo tyto informace svobodně sdělovat, je tedy jednoznačným spojením práva a současně povinnosti (či odpovědnosti) zejména tisku, pravdivě, vyváženě a korektně informovat o otázkách důležitého veřejného zájmu. Ústavní soud souhlasí s právními závěry Evropského soudu pro lidská práva, když tento zdůrazňuje nezastupitelnou roli tisku v demokratické společnosti, jako "hlídacího psa", současně však připomíná i odpovědnost novináře za překročení především etických a morálních norem svého povolání. V takovém případě musí existovat zákonná sankce, která odpovídá jak svojí přiměřeností, tak i naléhavé společenské potřebě ochrany důležitých veřejných zájmů sledovanému legitimnímu cíli. Z obsahu návrhu je zřejmé, že stěžovatel v podstatě opakuje námitky, se kterými se již ve svých rozhodnutích vypořádaly obecné soudy. Jak ve svém rozhodnutí zdůraznil odvolací soud, souvislost trestních věcí stěžovatele a autora článku nelze podřadit jak pod subjektivní (více trestných činů téhož pachatele), tak i pod objektivní souvislost (spolupachatelství, účastenství nebo jiná forma trestné součinnosti více pachatelů), neboť, jak uváděl i stěžovatel v trestním řízení, s autorem článku se nezná, osobně se nikdy nesetkal a spojuje je pouze článek, tedy prostředek páchání trestné činnosti, když žádná plánovaná součinnost mezi nimi dohodnuta nebyla. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v trestní věci stěžovatele nemohlo dojít k porušení ust. § 20 odst. 1 trestního řádu. Toto ustanovení má na mysli ekonomičnost a účelnost provedeného řízení, které nemůže mít vliv na respektování presumpce neviny či porušení zásady "in dubio pro reo". Trestní odpovědnost stěžovatele za spáchání shora označených trestných činů byla v průběhu řízení jasně prokázána, když o uveřejnění předmětného článku ve svém periodiku rozhodoval sám a na vlastní odpovědnost. Skutkové podstaty trestných činů dle ust. § 198 a § 198a trestního zákona plně odpovídají mezinárodním normám a závazkům České republiky v oblasti ochrany základních lidských práv a svobod. Závěrem považuje Ústavní soud za nutné znovu zdůraznit, že čl. 10 odst. 2 Úmluvy a rovněž čl. 17 odst. 4 Listiny uvádějí omezení těchto svobod zákonem jako nezbytnost demokratické společnosti, jež slouží k ochraně jejích zájmů. Ze všech shora uvedených důvodů proto senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení návrh ve smyslu ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako zjevně neopodstatněnou.