Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

https://iudictum.cz/693/8-afs-14-2010-195

8 Afs 14/2010 - 195 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 8 Afs 14/2010 - 195 - Daň z přidané hodnoty: dodání zboží osvobozeného od daně do jiného členského státu Evropské unie; důkazní břemeno 30. 07. 2010, Nejvyšší správní soud PolČR 244/2004 Sb. Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: MAKRO Cash & Carry ČR s. r. o., se sídlem Jeremiášova 1249/7, Praha 5, zastoupeného JUDr. Vladimírem Ambruzem, advokátem se sídlem Kateřinská 40, Praha 2, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 8. 2007, čj. 12679/07-1300-100719, a ze dne 9. 8. 2007, čj. 12683/07-1300-100719, čj. 12685/07-1300-100719, čj. 12688/07-1300-100719, čj. 12691/07-1300-100719, čj. 12690/07-1300-100719, a čj. 12692/07-1300-100719, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, čj. 11 Ca 265/2007 - 136, I. Správní řízení Rozhodnutím ze dne 7. 8. 2007, čj. 12679/07-1300-100719, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 20. 6. 2006, čj. 263066/06/005512/7934, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2004 ve výši 396 479 Kč. Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2007, čj. 12683/07-1300-100719, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 20. 6. 2006, čj. 263083/06/005512/7934, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 2004 ve výši 2 030 133 Kč. Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2007, čj. 12685/07-1300-100719, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 20. 6. 2006, čj. 263094/06/005512/7934, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen 2004 ve výši 2 742 411 Kč. Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2007, čj. 12688/07-1300-100719, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 20. 6. 2006, čj. 263111/06/005512/7934, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2004 ve výši 1 683 007 Kč. Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2007, čj. 12691/07-1300-100719, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 20. 6. 2006, čj. 263138/06/005512/7934, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2005 ve výši 1 744 719 Kč. Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2007, čj. 12690/07-1300-100719, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 20. 6. 2006, čj. 263134/06/005512/7934, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2005 ve výši 717 479 Kč. Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2007, čj. 12692/07-1300-100719, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 20. 6. 2006, čj. 263140/06/005512/7934, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2005 ve výši 926 117 Kč. II. Řízení před Městským soudem v Praze Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobami u Městského soudu v Praze, který je spojil ke společnému projednání a rozsudkem ze dne 29. 5. 2008, čj. 11 Ca 265/2007 - 87, zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28. 4. 2009, čj. 8 Afs 87/2008 - 124, zrušil rozsudek městského soudu pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Městský soud poté rozsudkem ze dne 30. 9. 2009, čj. 11 Ca 265/2007 - 136, žaloby znovu zamítl. Vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu se městský soud zabýval namítanou nepřezkoumatelností správních rozhodnutí v důsledku nevypořádání se se všemi odvolacími námitkami. Námitka, podle níž žalobce v podání ze dne 7. 7. 2006 uvedl, že jej Policie České republiky výslovně požádala, aby pokračoval v dodávkách zboží odběratelům ze Slovenska v režimu osvobození od daně z přidané hodnoty, k čemuž doložil zápisy z jednání s pracovníky policie ze dne 18. 1. 2005 a ze dne 14. 1. 2005, nebyla podle městského soudu uplatněna v odvolání proti dodatečným platebním výměrům, ale v rámci doplnění vyjádření daňového subjektu ke zprávě o daňové kontrole. Městský soud konstatoval, že zástupce žalobce uplatnil tuto námitku v situaci, kdy již byla rozhodnutí vydaná v prvním stupni doručena „přímo“ daňovému subjektu (7. 7. 2006) a teprve následně jeho zástupci (dne 17. 10. 2006). Tvrzení, že námitka byla zopakována při ústním jednání dne 29. 6. 2007, nemá podle městského soudu oporu ve správním spisu. Protokol z jednání, jehož předmětem bylo projednání důkazních prostředků k odvolání, totiž pouze shrnuje, které důkazní prostředky byly předloženy v průběhu daňové kontroly a následně v souvislosti s odvoláním. Městský soud nesouhlasil s tím, že tato námitka nebyla v napadených rozhodnutích pojednána. Žalovaný se totiž vypořádal s předmětným podáním žalobce na straně 6 rozhodnutí, byť v odlišných souvislostech. Důvodem bylo, že se obsah odvolání lišil od později podané žaloby. V odvolacím řízení podání ze dne 7. 7. 2006 argumentovalo proti porušení procesních práv daňového subjektu [§ 16 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“)]. V článku III. odvolání ze dne 26. 7. 2006 žalobce namítl, že nebyl seznámen se stanoviskem ke svým výhradám k závěrům správce daně a blíže obsahem podání ze dne 7. 7. 2006 neargumentoval. V odvolání žalobce argumentoval podáním ze dne 7. 7. 2006 jako vyjádřením ke zprávě o kontrole, zatímco v žalobě toto podání označil za součást odvolání. Námitka podle městského soudu neobstála, protože napadená rozhodnutí obsahují odůvodnění k této okolnosti a je z nich zřejmé stanovisko žalovaného k namítanému porušení procesních práv. Dále městský soud uvedl, že neobstojí argumentace žalobce, podle níž nemůže být sankcionován za splnění požadavku Policie České republiky, aby se choval určitým způsobem. Doměření daně z přidané hodnoty pak není sankcí, ale důsledkem platné a účinné právní úpravy. Správce daně netrestal žalobce, ale pouze mu doměřil daň. K tomu byl povinen na základě platné právní úpravy. Z tohoto důvodu nebylo podle městského soudu možné vycházet z právního názoru vyjádřeného v jeho rozsudku ze dne 19. 9. 2006, čj. 10 Ca 52/2005 - 54. Městský soud také zpochybnil důvodnost námitky v řízeních vedených u něj pod sp. zn. 11 Ca 265/2007, 11 Ca 266/2007, 11 Ca 267/2007 a 11 Ca 271/2007. Daňová řízení v těchto věcech se totiž vztahují ke zdaňovacím obdobím předcházejícím lednu 2005. Námitka však podle městského soudu nebyla důvodná ani ve věcech vedených u něj pod sp. zn. 11 Ca 272/2007, 11 Ca 273/2007 a 11 Ca 274/2007, kdy předmětem řízení jsou zdaňovací období únor 2005, leden 2005 a březen 2005. Z dopisu ze dne 14. 1. 2005, který žalobce adresoval Policejnímu presidiu, ani ze zápisu z jednání s pracovníky Policejního presidia ze dne 18. 1. 2005, nevyplynul požadavek, aby se žalobce zachoval určitým způsobem. Ve věci nebyl podstatný prodej zboží žalobcem, ale to, že se mu nepodařilo prokázat prodej zboží do jiného členského státu a splnění podmínek pro osvobození od daně s nárokem na odpočet. Nikdo nenutil žalobce k tomu, aby uplatňoval, nebo neuplatňoval nárok na odpočet, popř. aby byly, nebo nebyly řádně prokázány vývozy zboží do jiného členského státu. Dohodl-li se žalobce s policií (tedy nikoliv plnil její požadavky) na setrvání v dosavadní praxi a pokračování v prodeji, nemá to souvislost s daňovými dopady takového postupu. Pokud by žalobce prokázal, že zboží bylo vyvezeno do jiného členského státu, neměla by z daňového hlediska žádný vliv skutečnost, že se tak dělo na základě předchozí konzultace s Policejním presidiem. Pokud jde o důvodnost ostatních žalobních námitek, městský soud setrval na závěrech uvedených v rozsudku ze dne 29. 5. 2008, čj. 11 Ca 265/2007 - 87. Ze spisového materiálu bylo městskému soudu patrno, že správce daně v rámci kontroly daně z přidané hodnoty, provedené na základě žádosti slovenských daňových orgánů v rámci ověřování údajů o uskutečněných dodáních zboží do jiných členských států, u nichž bylo uplatněno osvobození od daně z přidané hodnoty, vzhledem k podanému daňovému přiznání žalobce, požadoval od daňového subjektu prokázání skutečnosti, že uvedená uskutečněná zdanitelná plnění byla skutečně dodáním zboží do jiného členského státu ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Žalobce doložil k výzvě správce daně faktury a písemná čestná prohlášení odběratelů o dodání zboží do jiného členského státu. Správce daně tato prohlášení po dalším šetření zpochybnil a uzavřel, že neprokazují jednoznačně dodání zboží do jiného členského státu. Městský soud shledal postup a závěry správních orgánů zákonnými. Žalobce podle něj nedostál povinnosti prokázat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání, hlášení a vyúčtování, nebo k jejichž průkazu byl správcem daně vyzván. Z tohoto důvodu nebylo ani možné posoudit dostatečně spolehlivě věrohodnost údajů uvedených žalobcem v daňovém přiznání. Důkazní prostředky, které žalobce předložil, podle městského soudu neobjasnily pochybnosti o údajích uvedených žalobcem v daňovém přiznání. Závěr správce daně o nevěrohodnosti tvrzení žalobce před správními orgány o důvodnosti přiznání osvobození od placení daně z přidané hodnoty má oporu ve spisu a je správný. V případě důkazů, které žalobce k prokázání svých tvrzení navrhoval, jde podle městského soudu o dokladové prokazování, které nemůže vyvrátit vzniklé pochybnosti o tom, že ke skutečnému dodání od jiného členského státu Evropské unie v rozsahu vymezeném doklady fakticky došlo. Městský soud neshledal důvodnou ani námitku týkající se nesprávného postupu správních orgánů při hodnocení důkazů. Správce daně nepřekročil rámec hodnocení dokazování vymezený v § 2 odst. 2 a 3 daňového řádu. Žalovaný se podrobně zabýval jednotlivými důkazními prostředky, zejména výsledky mezinárodní spolupráce správců daně v oblasti daně z přidané hodnoty, provedl i po drobné hodnocení těchto důkazů a své závěry o jejich hodnotě vzhledem k dokazovaným skutečnostem odůvodnil. Městský soud připomněl, že formální správnost dokladů, předložených daňovým subjektem, nevylučuje oprávnění správce daně zjišťovat skutečný stav věci. V posuzované věci se jednalo o daňové řízení, ve kterém daňový subjekt musí prokázat svá tvrzení uvedená v daňovém přiznání. Správce daně měl pochyby, zda došlo k faktickému uskutečnění plnění deklarovaného v daňovém přiznání, u něhož v daňovém přiznání uplatnil osvobození od daně. Důvodem k dodatečnému vyměření DPH bylo, že správce daně nepovažoval za vyvrácené své pochybnosti o uskutečnění dodání zboží. Podle § 64 odst. 5 zákona o DPH má být základním důkazním prostředkem písemné prohlášení pořizovatele zboží o přepravě zboží do jiného členského státu. Žalobce v posuzované věci čestné prohlášení tohoto obsahu předložil. Městský soud ovšem nesouhlasil s názorem žalobce, že by tento důkazní prostředek měl být důkazem absolutním a nezpochybnitelným. Došlo-li ke zpochybnění pravdivosti předložených čestných prohlášení, správce daně zcela v souladu s daňovým řádem vyzval žalobce k prokázání jeho tvrzení, uvedeného v daňovém přiznání, jiným způsobem. Bylo výhradně na žalobci, aby dodání zboží do Slovenské republiky prokázal jinými důkazními prostředky. Argumentace žalobce rozsudkem Soudního dvora ve věci Teleos plc a další proti Commissioners of Customs & Excise, C-409/04, Sbírka rozhodnutí 2007, s. I-07797 (dále jen „Teleos“), nebyla podle městského soudu případná a bylo nutné vycházet z předmětu daňového řízení, které bylo s žalobcem vedeno. Judikaturu týkající se daňových řetězců [rozsudek Soudního dvora ze dne 12. 1. 2006 ve spojených věcech Optigen Ltd, Fulcrum Electronics Ltd a Bond House Systems Ltd proti Commissioners of Customs & Excise, C-354/03, C-355/03 a C-484/03, Sbírka rozhodnutí 2006, s. I-00483 (dále jen „Optigen“)] nelze aplikovat bezvýhradně. Rozhodnutí ve věci Teleos řešilo obdobnou situaci jako v případu žalobce, ale bylo vydáno až po vydání žalobami napadených rozhodnutí, a navíc řeší předběžnou otázku, nikoliv věc samotnou. Soudní dvůr v něm také dospěl k závěru, že daňový subjekt, který nese v daňovém řízení břemeno tvrzení i důkazní, musí prokázat, že zboží opustilo území prodávajícího a bylo fyzicky dodáno kupujícímu do jiného členského státu. V posuzované věci k jednoznačnému prokázání uvedených skutečností nedošlo, čímž bylo ve smyslu uvedeného rozhodnutí Soudního dvora zpochybněno postavení žalobce. Ten může být „v lepší pozici“ pouze tehdy, je-li v řízení prokázáno, že přijal všechna opatření, která po něm mohou být rozumně požadována. Dodavatel zboží má výhodnější postavení při uplatnění osvobození od daně pouze tehdy, nejde-li mu přičíst k tíži jakýkoliv podíl na daňových podvodných jednáních jiných subjektů. Tento požadavek s sebou přináší potřebu prokázat konkrétními důkazy, že se dodavatel choval při realizaci podnikatelské činnosti dostatečně rozumně a opatrně a že k deklarovanému plnění skutečně došlo. Městský soud uzavřel, že se žalobce nedůvodně spoléhal výhradně na písemná prohlášení pořizovatelů zboží, přestože i Soudní dvůr formuloval potřebu (resp. povinnost) dodavatele přijmout navíc opatření, která po něm mohou být rozumně a spravedlivě požadována. Požadavek správce daně, aby žalobce předložil další doklady nad rámec listin výslovně uvedených v zákoně o DPH k uplatnění osvobození od DPH, proto není v rozporu s judikaturou Soudního dvora. Podle městského soudu si lze představit existenci dalších dokladů, kterými by v rámci rozumného chování při podnikatelské činnosti bylo možné uvedené skutečnosti doložit (např. doklady o uskladnění zboží, doklad o provedených inventurách, doklad o přepravě či o přihlášení ke zdanění). Pravdivost čestných prohlášení lze mít za vyvrácenou s ohledem na zjištění učiněná správcem daně v rámci mezinárodní spolupráce daňových orgánů členských států Evropské unie, s nimiž byl žalobce v průběhu daňového řízení seznámen. Námitka, podle níž žalobce nebyl seznámen s výsledky zjištění správce daně a rozhodnutí žalovaného je v této části nepřezkoumatelné, proto neobstojí. Městský soud nepřitakal ani námitkám týkajícím se porušení procesních práv žalobce v souvislosti s projednáním zprávy o daňové kontrole. Tvrzení, že žalobce považuje zprávu o daňové kontrole za neprojednanou, nemají podle městského soudu oporu ve správním spisu. Žalobce se totiž zúčastnil jednání, jehož předmětem bylo projednání zprávy o daňové kontrole, a tuto zprávu převzal. Městský soud uzavřel, že žalobce nebyl zkrácen na svých právech a nebyl zbaven možnosti uplatnit požadavek na doplnění výsledků daňové kontroly, neboť v průběhu daňové kontroly správce daně sdělil své pochybnosti žalobci, a ten měl možnost na ně reagovat. To, že žalobce následně reagoval na závěry ve zprávě o daňové kontrole uvedené, nelze hodnotit jako neprojednání zprávy o daňové kontrole resp. jako zkrácení práv žalobce, která mu v rámci daňové kontroly náleží. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností. Dovolal se stížních důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., tj. vad řízení spočívajících v tom, že při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl městský soud napadená rozhodnutí žalovaného zrušit, a podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., tj. nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti a nedostatku důvodů napadeného rozsudku. Stěžovatel uvedl, že předmětem jeho podnikatelské činnosti je provozování center zaměřených na velkoobchodní prodej. Možnost nákupu v jednotlivých velkoobchodních střediscích je podmíněna registrací zákazníka a vydáním zákaznické karty. Nepřenositelnost karet je zajištěna kontrolou totožnosti jejich držitelů, a to u vstupu do velkoobchodních středisek. Podle obchodních podmínek stěžovatele, platných pro rozhodné období, byl podnikatelský subjekt povinen, chtěl-li se stát zákazníkem stěžovatele, požádat o registraci. Při tom musel doložil své živnostenské oprávnění, prokázat aktivní podnikání a souhlasit s obchodními podmínkami stěžovatele. Stěžovatel tak zajišťoval, že zboží prodával pouze předem identifikovaným zákazníkům – podnikatelům. Obchodní činnost stěžovatele je uskutečňována na principu „cash and carry“. Zboží je dodáno zákazníkovi přímo v provozovně, vlastnické právo přechází na zákazníka po zaplacení a zákazník zajišťuje transport nakoupeného zboží. V rámci obchodní činnosti stěžovatel prodává zboží i zákazníkům z jiných zemí Evropské unie, kteří je přepraví z České republiky. S ohledem na úpravu zákona o DPH stěžovatel v takových případech nad rámec standardního procesu registrace ověřoval údaje o zákaznících i z jiných zdrojů. Tvrzení zákazníka, že je osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě, stěžovatel ověřoval v rámci systému VIES a dále od zákazníků požadoval kopii osvědčení o registraci k DPH. S ohledem na § 64 odst. 5 zákona o DPH pak stěžovatel v případě, že jeho zákazníci požadovali dodat zboží bez DPH s tím, že bude přepraveno např. na Slovensko, vyžadoval potvrzení, že zboží bylo na území Slovenska skutečně dopraveno. Pro tyto účely sloužila stěžovateli listina označená jako „Prohlášení daňového subjektu“. V praxi fungoval nastíněný postup tak, že se zákazník zaregistroval, doložil svou registraci k DPH v jiném členském státě a stěžovatel jeho registraci ověřil. Při vstupu do střediska zákazník doložil zákaznickou kartu a stěžovatel ověřil jeho totožnost. Následně zákazník zakoupil zboží a stěžovatel vystavil fakturu, kde byla cena s DPH. Teprve pokud zákazník ve stanovené lhůtě prohlásil, že zakoupené zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, vystavil stěžovatel po opětovném ověření údajů z VIES novou fakturu na cenu bez DPH. Tato faktura nahradila původní fakturu. Stěžovatel také poznamenal, že intrakomunitární dodání podle § 64 zákona o DPH je standardním procesem respektujícím základní definiční znak daně z přidané hodnoty, tj. vybírání daně podle místa spotřeby. Z hlediska volného pohybu osob, služeb či zboží je režim intrakomunitárního dodání výrazem daňové neutrality DPH. K závěrům městského soudu týkajícím se spolupráce stěžovatele a Policie České republiky stěžovatel namítl, že z dopisu ze dne 14. 1. 2005 a ze záznamu jednání ze dne 18. 1. 2005 je jednoznačně seznatelné, že stěžovatel po vstupu České republiky do Evropské unie zaznamenal zvýšený nárůst prodeje telefonních karet slovenskými zákazníky. Bezprostředně poté, kdy stěžovatel analyzoval tato data, odmítl nárok zákazníka na uskutečnění osvobození podle § 64 zákona o DPH a na vrácení části kupní ceny ve výši připadající na daň z přidané hodnoty do dalšího prokázání uskutečnění přepravy, a to doložením přiznání k dani z přidané hodnoty podaného na Slovensku. Zároveň kontaktoval Policii České republiky. Policie požádala stěžovatele, aby pokračoval v prodeji zboží za původních podmínek. V této souvislosti stěžovatel odkázal na důvodovou zprávu k § 17 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené pravidlo je podle něj zobecnitelné i na dobu předcházející účinnosti tohoto předpisu. Stěžovatel učinil maximum pro odstranění všech pochybností spojených s průběhem obchodních transakcí. Pokračování v prodeji zboží v režimu § 64 zákona o DPH nebylo vlivem nedbalosti či nedostatku opatrnosti stěžovatele, ale výsledkem jeho snahy o součinnost s orgány činnými v trestním řízení. Podle stěžovatele je na místě vypořádat se s tímto faktem. Stěžovatel zopakoval žalobní námitku, že pokud jeden státní orgán požadoval určité chování, není v právním státu možné, aby jiný správní orgán spatřoval ve stejném jednání porušení povinností. Dále stěžovatel namítl nesprávný výklad § 64 odst. 5 zákona o DPH městským soudem. Tvrdil, že při splnění podmínek předvídaných § 64 zákona o DPH je povinen dodat zákazníkům zboží bez DPH. Opačný postup by byl v rozporu se zákonem o DPH i se základními principy fungování evropského systému DPH. Z popsaného procesu nákupu zboží přepravovaného do jiného členského státu (na Slovensko) bylo podle stěžovatele patrné, že dodání zboží bylo od daně osvobozeno až po potvrzení přepravy zboží na Slovensko. Prohlášení zákazníků splňovala kritéria § 64 odst. 5 zákona o DPH. Stěžovatel přitom upozornil, že tato prohlášení měla povahu deklarace o již proběhlém ději. Stěžovatel také namítl, že se městský soud nevypořádal se vztahem speciality § 64 odst. 5 zákona o DPH k § 31 odst. 4 daňového řádu a bez dalšího odůvodnění konstatoval, že „tato prohlášení byla dalším šetřením správce daně zpochybněna“. Závěry městského soudu o temporálních účincích rozsudku Soudního dvora ve věci Teleos stěžovatel považoval za rozporné s judikaturou Nejvyššího správního soudu i Soudního dvora. Domníval se, že všechny podmínky zakládající nemožnost uložit stěžovateli povinnost doplatit DPH, vyslovené v bodě 68 rozsudku ve věci Teleos, byly splněny i v posuzované věci. Stěžovatel rovněž tvrdil doložení dokladů prokazujících nárok na osvobození intrakomunitárního dodání od daně. I s přihlédnutím k principu právní jistoty a proporcionality tak učinil tím, že poskytl správci daně dokument předvídaný v § 64 odst. 5 zákona o DPH. Podmínku jednání v dobré víře stěžovatel naplnil popsaným procesem nákupu. Poskytoval zboží zákazníkům až po jejich registraci a následném ověření údajů tvrzených v rámci registračního procesu. Existenci dobré víry u stěžovatele je třeba dovodit i z toho, že po získání podezření o páchání trestného činu některými svými zákazníky informoval o věci Policii České republiky a změnil pravidla pro dodání zboží v režimu § 64 zákona o DPH. Výsledek trestního řízení není stěžovateli znám. Dále stěžovatel namítl, že správní orgán i soud pochybily, pokud netestovaly transakce prováděné stěžovatelem výše uvedenými kritérii a nepřihlédly k preventivním opatřením, která stěžovatel zavedl. Správní orgán postupoval v rozporu s pravidly stanovenými judikaturou Soudního dvora, požadoval-li po stěžovateli prokázání skutečností nad rámec jeho zákonné povinnosti. V okamžiku předložení uvedených dokladů správci daně stěžovatel unesl své důkazní břemeno k prokázání skutečností uvedených v daňových přiznáních. Poté již bylo vyvrácení těchto skutečností na správci daně. Způsob, jakým správce daně mohl zpochybnit skutečnosti tvrzené stěžovatelem, je omezen právními závěry rozsudku ve věci Teleos. Požadavky, které správce daně kladl na stěžovatele nad rámec uvedeného rozsudku, jsou v rozporu s principem právní jistoty a proporcionality. Městský soud zjednodušeně uzavřel, že „musí být prokázáno, že došlo k fyzickému opuštění zboží“. To je v přímém rozporu se závěry v citovaném rozsudku. K důkaznímu břemeni stěžovatel podotkl, že rozhodnutí správního orgánu jsou vnitřně rozporná. Stěžovateli nebylo zřejmé, kdy mělo přejít důkazní břemeno ze správce daně zpět na stěžovatele. Stěžovateli nebylo ani zřejmé, jak by k jeho větší jistotě o uskutečnění přepravy přispěla informace o stavu zásob nebo provedení inventury. Existence přepravních dokladů není s ohledem na popsaný systém nákupu také možná. Účelem zakotvení § 64 zákona o DPH nebylo učinit obchodní transakce složité nad únosnou míru, danou kritériem dobré víry a přijetím racionálních opatření. Stěžovatel se domníval, že jím přijatá opatření jdou nad rámec jeho obecné povinnosti k obezřetnosti. Správce daně nevyvrátil dobrou víru stěžovatele nebo jeho postup mimo rámec potřebné opatrnosti. Navíc po stěžovateli požadoval prokázání něčeho, k čemu nebyl oprávněn. V této souvislosti stěžovatel upozornil, že Soudní dvůr vymezil důkazní břemeno o intrakomunitárním dodání poněkud odlišně než je tomu např. v řízení o nároku na odpočet DPH. Pouze v případě, kdy správce daně prokázal, že stěžovatel nebyl v dobré víře či neučinil všechna potřebná opatření, přešlo by důkazní břemeno zpět na stěžovatele. Stěžovatel rovněž uvedl, že prostor pro aktivitu českého správce daně existoval pouze pokud by bylo prokázáno, že zboží nebylo dopraveno na Slovensko. Správce daně měl vymáhat případnou dlužnou daň na zákazníkovi stěžovatele, který porušil daňovou povinnost přepravit zboží na Slovensko. Tento závěr je nutno učinit s ohledem na bod č. 67 rozsudku ve věci Teleos. Správní orgán podle stěžovatele postupoval v rozporu s výkladem principů pojících se s intrakomunitárním dodáním. Podobně tuto situaci nereflektoval ani městský soud. Důkazní prostředky, které městský soud požadoval k prokázání přepravy (doklady o uskutečnění přepravy, např. CMR), mají ve světle závěrů Soudního dvora stejnou důkazní sílu jako stěžovatelem doložená potvrzení, navíc takové dokumenty s ohledem na charakter prodeje formou „cash and carry“ nemohou existovat nebo být požadovány. Ke stížní námitce nesprávného výkladu a aplikace právních předpisů s ohledem na rozhodovací praxi Soudního dvora stěžovatel dodal, že městský soud postupoval v rozporu se zásadou neutrality DPH. V případě, že by byl stěžovatel povinen hradit tuto daň na výstupu, byl by v méně výhodném postavení než osoby uskutečňující tuzemské plnění. V tomto smyslu stěžovatel odkázal mj. na bod č. 60 rozsudku ve věci Teleos a další rozhodnutí Soudního dvora týkající se principu neutrality DPH. Z nich měl plynout požadavek, aby veškeré transakce stejné skutkové podstaty byly posuzovány stejným způsobem. Jedině tak může být zajištěno, aby byla daň přenesena na konečného spotřebitele v souladu s principem země konečné spotřeby. V posuzovaných věcech správní orgány zatížily platbou DPH stěžovatele, nikoliv jeho zákazníky. Městský soud pak nereflektoval odpovídající žalobní námitky. S principem neutrality DPH souvisí principy efektivnosti a proporcionality. Princip efektivnosti požaduje, aby členské státy neučinily pravidla pro uplatnění práv zaručených legislativou Společenství prakticky neuskutečnitelnými nebo nadměrně složitými. Princip proporcionality vyžaduje, aby členské státy při sledování cílů národní legislativy volily prostředky, které co nejméně zasahují do cílů a principů legislativy Společenství. Městský soud při svém rozhodování nepřihlédl ani k těmto principům. Dále stěžovatel nesouhlasil s posouzením námitek týkajících se procesního postupu správce daně. S odkazem na ustálený výklad Nejvyššího správního soudu k ukončení daňové kontroly ve smyslu § 16 odst. 8 daňového řádu zpochybnil, že by nekonání správce daně nemělo žádné důsledky do právní sféry stěžovatele. Tomu bylo fakticky znemožněno účinně se bránit proti nezákonnému postupu již ve správním řízení. Rozhodnutí žalovaného tedy trpí vadou, pro kterou ho měl městský soud zrušit. Stěžovatel rovněž namítl, že se s některými závěry, které vedly správce daně k doměření daně, seznámil až v rozhodnutí o odvolání. I správní orgán se vyhnul interpretaci jím namítaných principů a soudních rozhodnutí. Odpovídajícím způsobem se nevypořádal zejména s rozsudkem Soudního dvora ve věci Optigen. Ani městský soud se v napadených rozsudcích s těmito námitkami nijak nevypořádal a zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností. Za nepřezkoumatelné stěžovatel považoval i závěry městského soudu týkající se § 2 odst. 2 a 3 daňového řádu ve vztahu k důkaznímu řízení. Městský soud se s podrobně rozvedenou argumentací ohledně jednotlivých důkazních prostředků vypořádal tím, že „správce daně nepřekročil rámce hodnocení dokazování“ či „žalovaný správní orgán se v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí podrobně zabýval jednotlivými důkazními prostředky“. Městský soud se podle stěžovatele nevypořádal ani s namítanou rozporností spisového materiálu. Rozporností trpí i rozsudky městského soudu, z nichž není zřejmé, zda městský soud zaujal stanovisko, že stěžovatel měl povinnost předkládat správci daně další doklady. Tato vnitřní rozpornost způsobuje nesrozumitelnost napadených rozsudků. Stěžovatel rozšířil své stížní námitky i nad rámec důvodů uvedených v žalobách. Poukázal přitom na nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2008, sp. zn. I. ÚS 1835/07, a tvrdil, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky řádného zahájení daňové kontroly. Namítl, že správci daně nemohly být v okamžiku zahájení daňové kontroly (19. 10. 2005) známy žádné okolnosti pro vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen – prosinec 2005. Vymezení rozsahu kontroly proto bylo nepřesné. Na úkon, kterým správce daně zahájil daňovou kontrolu, je tedy nutno hledět jako na úkon formální a proto neústavní. Chyběly apriorní důvody k zahájení daňové kontroly a nemohly tedy ani být sděleny stěžovateli a vyjádřeny v protokolu o ústním jednání sepsaném při zahájení kontroly. Oprávnění rozšířit tímto způsobem stížní námitky stěžovatel opřel o názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, čj. 8 Afs 48/2006 - 155, www.nssoud.cz. Konečně stěžovatel namítl, že doměřením daně správní orgány porušily zásadu zakotvenou v § 1 odst. 2 daňového řádu, tedy stanovení daně ve správné výši. Nereflektovaly totiž skutečnost, že stěžovatel vadně vykazoval dodání předplacených telefonních karet jako dodané zboží, ačkoliv se jednalo o předplacenou telekomunikační službu. IV. Vyjádření ke kasační stížnosti Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti jako nedůvodné. K tvrzení stěžovatele, že zákazník činil prohlášení o přepravě zboží do jiného členského státu nejdříve dnem následujícím po koupi zboží, žalovaný uvedl, že z předložených faktur takový postup obecně nevyplývá. Poukázal přitom na některé konkrétní případy. Prohlášení obsahuje text „zboží bylo přepraveno dne, do EU země“, ale země není uváděna. Prohlášení osvědčuje přepravu ve smyslu odvozu zboží od stěžovatele, ale neříká nic o tom, kam bylo zboží přepraveno. Stěžovatel demonstroval, že udělal vše co bylo v jeho možnostech, aby dostál důkazní povinnosti. Nečinil tak ovšem důsledně, což má za následek neprůkaznost jeho tvrzení. Stěžovatel nemohl tvrdit, že místem spotřeby bylo Slovensko. Sám totiž nesledoval místo ukončení přepravy, přepravu na Slovensko nedoložil a nebyla zjištěna ani správcem daně. Názor stěžovatele odporuje jeho stanovisku, podle kterého byl nesplněním přepravy na Slovensko porušitelem daňové povinnosti zákazník, který byl proto v členském státě dodání (České republice) osobou povinnou k dani. Postup správních orgánů byl v souladu s principem neutrality daně z přidané hodnoty. Stěžovatel se dovolal principu, který sám porušil. Proti dani na vstupu, kterou nepochybně nárokoval při svém nákupu dále prodávaného zboží, totiž nebyla žádná daň na výstupu z prodeje zboží, v tuzemsku ani na Slovensku. Při uplatnění daně na výstupu u stěžovatele, nebylo-li prokázáno splnění podmínek osvobození od daně při dodání do jiného členského státu, mohli pořizovatelé ze Slovenska buď požádat o vrácení daně podle § 82 zákona o DPH, nebo pokud jim vznikla povinnost registrace za plátce daně z přidané hodnoty uskutečněním ekonomických činností na území České republiky, uplatnit nárok na odpočet daně. V obou případech by však kupující musel prokázat pořízení zboží. Tím by byl zajištěn požadavek stěžovatele, totiž že by šla pochybení zákazníků pouze k jejich tíži. Pokud jde o spolupráci stěžovatele s Policií České republiky, žalovaný odkázal na vyjádření k žalobám a k předchozí kasační stížnosti. Tvrzení stěžovatele, že jím předložená prohlášení deklarují již uskutečněný děj, žalovaný nepovažoval za případné. Uvedl, že z nich ani ze souvisejících šetření nevyplývá zejména událost přepravy do jiného členského státu. Žalovaný nesouhlasil ani s konstrukcí stěžovatele, podle které je prohlášení pořizovatele speciálním důkazním prostředkem. Odmítl i stěžovatelem uvedenou modifikaci § 31 odst. 4 daňového řádu. Akceptace názoru stěžovatele, že dodání zboží je prokázáno písemným prohlášením pořizovatele zboží, by vedla ke znevýhodnění plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění v tuzemsku a nepostupují podle § 64 zákona o DPH. Žalovaný nepovažoval za důvodnou ani námitku, že se městský soud nevypořádal s argumentací stěžovatele rozsudkem Soudního dvora ve věci Teleos. Podle žalovaného stěžovatel nesplnil všechny podmínky uvedené Soudním dvorem v tomto rozsudku. Dále žalovaný nesouhlasil s názorem, že § 64 odst. 5 zákona o DPH stanoví seznam dokumentů dokládajících uskutečnění dodání zboží. Předmětné ustanovení žádný taxativní výčet nestanoví. Vyplývá z něj, že písemné prohlášení pořizovatele je pouze jedním z možných důkazních prostředků. Uvedl-li stěžovatel, že správce daně nenamítl během řízení platnost či věrohodnost těchto dokumentů, žalovaný zdůraznil, že právě nedostatek důkazní síly předložených prohlášení vedl k neodstranění pochybností správce daně o splnění podmínek pro osvobození od daně. Pokud jde o dobrou víru stěžovatele, ten neučinil ve vztahu k zákazníkům žádné úkony k zamezení zneužívání zákaznické karty. Stěžovatel měl prokázat, že zboží opustilo Českou republiku. Správce daně neuložil stěžovateli povinnosti nad rámec rozsudku ve věci Teleos. Žalovanému je známa aktuální judikatura k otázce přesunu důkazního břemene. Stěžovatel však nenamítl oprávněně nezpochybnění předložených dokladů, protože správce daně disponoval zjištěními, která nebyla v souladu s tvrzením stěžovatele, a seznámil s nimi stěžovatele. K opakujícím se námitkám týkajícím se prokázání rozhodných skutečností pro osvobození od daně žalovaný odkázal na svá předchozí vyjádření. Dále žalovaný nesouhlasil s námitkou o odlišném vymezení důkazního břemene v případě intrakomunitárního dodání zboží od řízení o nároku na odpočet daně. Jedinou odlišností je podle něj prokazování podmínek, za nichž se neuplatňuje daň na výstupu, zatímco u nároku na odpočet jde o daň na vstupu. Zákon však v obou případech stanoví podmínky, bez jejichž naplnění nelze osvobození od daně či nárok na odpočet přiznat. V obou případech je také třeba vycházet z toho, jak předmětné transakce ve skutečnosti proběhly a zda údaje v dokladech tomuto průběhu odpovídají. V obou případech platí zásada zákonnosti a zásada volného hodnocení důkazů, stejně jako povinnost správce daně zjišťovat co nejúplněji okolnosti směřující ke správnému stanovení daně. Provedené řízení neodporuje popsaným zásadám. Nesplnění podmínek osvobození bylo u stěžovatele provedeným řízením podloženo a žalovaný považoval dodatečné stanovení daně za případné. K argumentaci stěžovatele principy fungování daně z přidané hodnoty doprovázené citací rozsudků Soudního dvora žalovaný podotkl, že názor Soudního dvora ve věci Teleos byl vysloven za situace, kdy dodavatel, na rozdíl od stěžovatele, poskytl důkazy prokazující jeho nárok na osvobození dodání zboží uvnitř Společenství, které se později ukázaly jako nepravdivé. Taková situace u stěžovatele nenastala. Domněnka stěžovatele o naplnění zásady nemá opodstatnění. Neutralita nemůže být zajištěna tam, kde jsou porušována stanovená pravidla. Nebyla-li prokázána podstata plnění jako intrakomunitárního a přitom došlo k dodání, jde o plnění zatížené daní na výstupu, které bylo posouzeno jako tuzemské zdanitelné plnění. Obecně namítnuté porušení principu efektivnosti a proporcionality stěžovatel žalovanému neumožnilo vyjádřit se konkrétně. K námitkám týkajícím se tvrzeného procesního pochybení správce daně žalovaný odkázal na vyjádření k žalobám a replikám. Odmítl zkrácení stěžovatele na jeho právech s poukazem na to, že stěžovatel projednal u správce daně zprávu o kontrole a nevyjádřil nesouhlas či úmysl dále se vyjadřovat k jejím závěrům. Podání stěžovatele učiněná po projednání zprávy neobsahovala žádná vyjádření k doplnění výsledku kontroly, ale námitky, s nimiž se žalovaný v odvolacím řízení vypořádal. Jak plyne ze spisového materiálu, nahlížení do spisu nebylo stěžovateli odepřeno. Pokud stěžovatel namítl, že se některé závěry dozvěděl až z rozhodnutí o odvolání, nelze to s odkazem na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu čj. 7 Afs 212/2006 - 74 považovat za porušení daňového řádu. Důvody, proč žalovaný neshledal případnost aplikace závěrů vyslovených Soudním dvorem ve věci Optigen, byly vysvětleny v předchozích vyjádřeních. Městský soud zaujal obdobné stanovisko, proto nelze tvrdit, že se nevyjádřil. Tvrzení o rozpornosti spisového materiálu a o nejednoznačnosti učiněných závěrů nejsou podle žalovaného opodstatněná. Z napadených rozhodnutí je zřejmé, že k dodatečnému stanovení daně došlo kvůli neprokázání splnění podmínek pro osvobození dodání zboží do jiného členského sátu, včetně skutečností, na jejichž základě bylo rozhodováno. K dosud neuplatněné námitce, že došlo ke stanovení nesprávné výše daně, protože prodej telefonních karet byl posuzován jako dodání zboží, byť se jedná o předplacenou telekomunikační službu, která nebyla v důsledku stanovení místa plnění v jiném členském státě předmětem daně v tuzemsku, žalovaný uvedl, že předmětem daňového řízení bylo ověřování podmínek osvobození u dodání zboží do jiného členského státu, deklarovaného stěžovatelem. Předmětem prověřování tedy bylo zboží, jak je stěžovatel vykázal, deklaroval a správci daně rozepsal. Jako dodání zboží do jiného členského státu stěžovatel vykazoval dodávky alkoholu, potravin a dalšího spotřebního zboží. Tvrzení, že šlo pouze o telefonní karty, není důvodné. O telekomunikační službu se ve smyslu § 10 odst. 8 písm. b) zákona o DPH jedná až od okamžiku aktivace dobíjecího kupónu. Tuto službu přitom poskytuje jiný subjekt než stěžovatel. U stěžovatele tedy nemohlo jít ani o předplacení této služby. U zahájení daňové kontroly žalovaný připustil, že správce daně pochybil co do vymezení kontrolovaných období. Uvedl ovšem, že pochybení nedosáhlo intenzity, která by mohla způsobit nezákonnosti daňové kontroly jako takové, zejména pokud ve vztahu k uvedeným obdobím správce daně neučinil ve zprávě o kontrole žádné závěry. Pokud jde o chybějící důvody pro zahájení daňové kontroly, žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 10. 2009, čj. 8 Afs 46/2009 - 46, č. 1983/2010 Sb. NSS. Současně uvedl, že správci daně byly již v době zahájení kontroly zřejmé pochybnosti o faktickém uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu, které vyplynuly z mezinárodní výměny informací při správě daně z přidané hodnoty se slovenskou daňovou správou. Bezpředmětnou byla i námitka, že kontrolu jako celek nelze považovat za úkon ve smyslu § 47 odst. 2 daňového řádu, neboť k dodatečnému stanovení daně došlo ve lhůtě podle § 47 odst. 1 daňového řádu. V. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Kasační stížnost není důvodná. Nejvyšší správní soud s ohledem na článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vážil, zda je v posuzovaných věcech povinen položit Soudnímu dvoru předběžnou otázku týkající se výkladu aplikovaného práva Evropské unie. Dospěl přitom k závěru, že se mohl ve svém rozhodování opřít o judikaturu Soudního dvora (srov. rozsudek ve věci Teleos, rozsudek ve věci Optigen, rozsudek ze dne 21. 2. 2008 ve věci Netto Supermarkt GmbH & Co. OHG proti Finanzamt Malchit, C-271/06, Sbírka rozhodnutí 2008, s I-00771), proto jej přes postavení soudu posledního stupně nestíhala povinnost obrátit se na Soudní dvůr (článek 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a rozsudky Soudního dvora ze dne 27. 3. 1963 ve věcech Da Costa en Schaake NV, Jacob Meijer NV, Hoechst-Holland NV proti Nederlandse administratie der belastingen, 28/62 až 30/62, Recueil, s. 00061, ze dne 6. 10. 1982 ve věci Srl CILFIT et Lanificiodi Gavardo SpA proti Ministère de la santé, 283/81, Recueil, s. 03415, bod 14, a ze dne 4. 11. 1997 ve věci Parfums Christian Dior SA and Parfums Christian Dior BV v Evora BV, C-337/95, Recueil, s. I-06013, bod 29). V.1 Námitky nepřezkoumatelnosti S ohledem na okruh uplatněných stížních důvodů se Nejvyšší správní soud nejprve zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadeného rozsudku. Nejvyšší správní soud nepřisvědčil stěžovateli v namítané nesrozumitelnosti v závěru městského soudu, že „v případě důkazů, které žalobce k prokázání svých tvrzení navrhoval, jde o dokladové prokazování, které nemůže vyvrátit vzniklé pochybnosti o tom, že ke skutečnému dodání zboží do jiného členského státu EU v rozsahu vymezeném doklady fakticky došlo“. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost je totiž třeba považovat taková rozhodnutí, z jejichž výroků nelze zjistit, jak soud ve věci rozhodl, případně jsou výroky vnitřně rozporné. Pod tento pojem lze podřadit i případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003 - 75, č. 133/2004 Sb. NSS). Nepřezkoumatelností pro nesrozumitelnost jsou zatížena i rozhodnutí, která postrádají základní zákonné náležitosti, z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno, která zkoumají správní úkon z jiných než žalobních důvodů (pokud by se nejednalo o případ zákonem předpokládaného přezkumu mimo rámec žalobních námitek), jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním a rozhodnutí, která vůbec neobsahují právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Azs 47/2003 - 130, č. 244/2004 Sb. NSS). Žádná z popsaných skutečností v nyní posuzované věci nenastala. Z odůvodnění městského soudu plyne, že předložení prohlášení předvídaných v § 64 odst. 5 zákona o DPH není samo o sobě způsobilé prokázat skutečnou přepravu předmětného zboží do jiného členského státu. Tento závěr přitom v kontextu napadeného rozsudku evidentně odpovídá způsobu věcného vypořádání žalobních bodů. Pokud městský soud dospěl podle stěžovatele k závěru, který je v rozporu s § 64 odst. 5 zákona o DPH, jedná se o otázku správného právního posouzení a aplikace zmíněného ustanovení na skutkový stav, nikoliv o nepřezkoumatelnost závěrů městského soudu pro jejich nesrozumitelnost. Z napadeného rozsudku je srozumitelné, k jakým závěrům městský soud v rámci své úvahy dospěl. Odpovídající stížní námitka proto nebyla důvodná. K obdobnému právnímu závěru přitom Nejvyšší správní soud dospěl již v rozsudku čj. 8 Afs 87/2008 - 124. Obdobně Nejvyšší správní soud nepřisvědčil stížní námitce, podle níž je napadený rozsudek nesrozumitelný a není z něj zřejmé, zda měl stěžovatel povinnost předkládat správci daně další doklady. Závěry městského soudu musí být vnímány v kontextu celého odůvodnění. Městský soud přisvědčil při věcném posouzení žalobních bodů žalovanému, že důkazní prostředky předložené stěžovatelem nerozptýlily důvodné pochybnosti o skutečném dodání zboží do jiného členského státu. Bez ohledu na věcnou správnost takového závěru byl právní názor městského soudu z napadeného rozsudku seznatelný. Námitka proto nebyla důvodná. Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou ani námitku nepřezkoumatelnosti rozsudku městského soudu pro nedostatečné odůvodnění úvahy, že nelze vycházet z principu ochrany dobré víry daňových subjektů ve smyslu rozsudku Soudního dvora ve věci Optigen. Důvodnost podobné stížní námitky Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku čj. 8 Afs 87/2008 - 124, na který na tomto místě pro stručnost odkazuje. Stížní námitka nebyla důvodná. I při posouzení nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku pro nedostatek důvodů Nejvyšší správní soud vyšel ze své ustálené judikatury (srov. rozhodnutí ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003 - 75, č. 133/2004 Sb. NSS či ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005 - 44, č. 689/2005 Sb. NSS), na kterou pro stručnost odkazuje. Městský soud vypořádal vytýkanou otázku stručně. Se zřetelem k celému odůvodnění je však zřejmé, že městský soud nepovažoval argumentaci rozsudky Soudního dvora za přiléhavou. V tomto smyslu městský soud uvedl, že podle namítané judikatury daňový subjekt, který nese v daňovém řízení břemeno tvrzení i důkazní břemeno, musí prokázat, že došlo k fyzickému opuštění zboží a k jeho fyzickému dodání kupujícímu z jednoho členského státu do druhého. Městský soud konstatoval, že tato otázka byla v případě stěžovatele sporná, resp. k prokázání uvedených skutečností nedošlo. Není tedy v rozporu s judikaturou Soudního dvora, pokud správce daně požadoval po stěžovateli předložení dalších důkazních prostředků, které by prokazovaly, že uvedené zboží fyzicky opustilo území České republiky a bylo dodáno na Slovensko. Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, proč městský soud nepovažoval argumentaci rozsudkem Soudního dvora ve věci Optigen za důvodnou. Nehledě na věcnou správnost závěru městského soudu nevede jeho vypořádání k nepřezkoumatelnosti. Nejvyšší správní soud proto neshledal námitku nepřezkoumatelnosti ani zde důvodnou. Konečně stěžovatel namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, pokud jde o závěry týkající se § 2 odst. 2 a 3 daňového řádu ve vztahu k důkaznímu řízení. Městský soud se s podrobně rozvedenou argumentací ohledně jednotlivých důkazních prostředků vypořádal tak, že „správce daně nepřekročil rámce hodnocení dokazování“ či „žalovaný správní orgán se v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí podrobně zabýval jednotlivými důkazními prostředky“. Nejvyšší správní soud přisvědčil stěžovateli, že odůvodnění napadeného rozsudku nepředstavuje zcela adekvátní odpověď na příslušné části žalob (části X. a XI.), v nichž stěžovatel namítl konkrétní skutečnosti ohledně jednotlivých důkazních prostředků. Na druhé straně citované pasáže odůvodnění rozsudku nepředstavují úplné závěry městského soudu. Městský soud dále doplnil například, že správní orgán „provedl po drobné a vyčerpávající hodnocení těchto důkazů i své závěry o jejich hodnotě vzhledem k žalobcem dokazovaným skutečnostem“. Uvedl také, že „z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrno, v čem žalovaný spatřuje nevěrohodnost uvedených čestných prohlášení a v čem nedostatek důkazů o tom, že uvedená zdanitelná plnění byla prokazatelně dodáním zboží na Slovensko“. Jakkoliv jsou stručné závěry městského soudu na samé hraně přezkoumatelnosti, v kontextu celého odůvodnění rozsudku ještě obstály. Ani zde tedy dílčí nedostatky odůvodnění nezaložily nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. V.2 Námitky směřující k meritu věci Stěžovatel namítl, že městský soud nesprávně posoudil přesun důkazního břemene na správce daně ve smyslu § 31 odst. 8 daňového řádu, neboť stěžovatel předepsaným způsobem doložil svá tvrzení o dodání zboží do jiného členského státu. Stěžovatel namítl také nesprávný výklad a aplikaci § 64 odst. 5 zákona o DPH s tím, že předložením písemného prohlášení pořizovatele zboží o přepravě zboží do jiného členského státu je jednoznačně prokázáno splnění podmínek vyžadovaných pro osvobození od daně. Stěžovatel deklaroval prodej zboží osvobozeného od daně z přidané hodnoty ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o DPH ve prospěch odběratelů, registrovaným k dani v jiném členském státě. Ti deklarovali jeho dodání do jiného členského státu (Slovensko) v písemných prohlášeních. Vedle těchto dokladů stěžovatel prokazoval dodání zboží osvobozeného od DPH do jiného členského státu daňovými doklady (ve formě opravných faktur), písemnými rámcovými smlouvami o podmínkách nákupu v provozovnách stěžovatele (v po době žádosti o vydání zákaznické karty ve spojení s obchodními podmínkami stěžovatele), kopiemi výpisů z obchodního rejstříku, dokumenty ověření platnosti DIČ pořizovatele zboží prostřednictvím internetové sítě a prohlášeními o registraci k DPH pořizovatelů v domovském státě. Tyto listinné důkazy však nemusí být přes svou vypovídací hodnotu vždy postačujícím důkazem o tom, že zboží bylo skutečně přepraveno do jiného členského státu. Správce daně měl v rámci kontroly daně z přidané hodnoty, provedené u stěžovatele na základě žádosti slovenských daňových orgánů, oprávněné pochybnosti o faktickém uskutečnění přepravy podmiňující osvobození plnění. Vyzval proto stěžovatele k prokázání jím tvrzených skutečností. Nejvyšší správní soud připomíná, že důkazní břemeno k prokázání skutečností, které daňový subjekt uvedl v daňovém přiznání pro uplatnění osvobození zboží od daně z přidané hodnoty, stíhá především daňový subjekt (§ 31 odst. 9 daňového řádu). K unesení důkazního břemene pak nemusí vždy stačit předložení formálně bezvadných daňových dokladů či jiných listin, byť se všemi zákonem vyžadovanými náležitostmi. Jak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. IV. ÚS 402/99, „důkaz daňovým dokladem je pouze formálním důkazem dovršujícím hmotně právní aspekty skutečného provedení zdanitelného plnění. Jestliže zdanitelné plnění nebylo uskutečněno, nemůže být důkazní povinnost naplněna pouhým předložením, byť formálně správného, daňového dokladu“. Prokazuje-li daňový subjekt nárok na osvobození od DPH formálně bezvadnými písemnými prohlášeními a daňovými doklady, ale zároveň existují pochybnosti o faktickém stavu, je součástí důkazního břemene daňového subjektu prokázat existenci podmínek, za nichž dochází k osvobození zdanitelného plnění od DPH (obdobně ve vztahu k odpočtu DPH srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2006, čj. 2 Afs 7/2006 - 107, www.nssoud.cz). Doklady o uskutečnění zdanitelného plnění, byť se všemi zákonnými náležitostmi, nemohou být proto podkladem pro uznání nároku na osvobození od DPH, není-li současně prokázáno, že k uskutečnění podmínek podmiňujících osvobození zdanitelného plnění od daně z přidané hodnoty fakticky došlo. Podle § 64 zákona o DPH je dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, osvobozeno od daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně. Nárok na osvobození od DPH je tak dán pouze za zákonem stanovených podmínek, které byl správce daně oprávněn ověřovat a zkoumat, aby ověřil oprávněnost uplatněného osvobození. K výkladu § 31 odst. 9 daňového řádu, tedy rozsahu důkazního břemene, které stíhá daňový subjekt, lze poukázat na bohatou judikaturu Nejvyššího správního soudu. Podle ní ani doklady se všemi náležitostmi nemusí být podkladem pro uznání nároku na odpočet DPH (tyto závěry jsou plně aplikovatelné rovněž na osvobození od DPH), není-li prokázáno, že k realizaci tvrzené skutečnosti fakticky došlo. Stěžovatel se proto mýlí, usuzuje-li na unesení důkazního břemene tím, že předložil zákonem předvídané dokumenty (písemná prohlášení pořizovatelů zboží o dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie). Pokud daňový subjekt v daňovém řízení neprokáže jím tvrzené skutečnosti, nelze s odkazem na § 31 odst. 8 daňového řádu dovodit, že byl správce daně povinen prokazovat tyto skutečnosti za daňový subjekt a neučinil-li tak, uzavřít o vydání nezákonného rozhodnutí na základě neúplných skutkových zjištění (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2006, čj. 5 Afs 40/2005 - 72, www.nssoud.cz). Hodnocení žalovaného a městského soudu, že důkazy předložené stěžovatelem neprokázaly splnění podmínek pro osvobození zboží od DPH ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o DPH, nevykazuje znaky libovůle. Stěžovatel se spoléhal především na písemná prohlášení svých odběratelů, aniž by dále prověřoval jejich pravdivost. Byť by se tento přístup jevil jako obchodně výhodný, představuje riziko vzniku daňových úniků. Je proto v zájmu daňového subjektu, aby si opatřil takové podklady, které mohou relevantním způsobem prokázat, že k dodání do jiného členského státu skutečně došlo. Důkazní břemeno o uskutečněném dodání zboží osvobozeného od daně z přidané hodnoty, které daňově uplatňuje, totiž leží právě na straně daňového subjektu. Stěžovatel podle své argumentace nemohl vědět, že se obchodními aktivitami účastní plnění, které je předmětem podvodu s daní z přidané hodnoty. Nejvyšší správní soud ovšem podotýká, že sám stěžovatel měl o důvěryhodnosti dodání zboží do jiného členského státu pochybnosti a prodal zboží odběratelům s daní z přidané hodnoty. Teprve posléze stěžovatel vystavoval opravné faktury. Učinil tak, přestože žádná ze skutečností předpokládající opravu původního daňového dokladu (faktury) nenastala (§ 46a odst. 1 zákona o DPH). Těmito skutečnostmi mohou být změna základu daně nebo změna ve výši daně při dodání do jiného členského státu. V posuzovaných věcech však základ daně i výše daně zůstaly od počátku obchodní transakce stejné. Pokud by se mělo v posuzovaných věcech skutečně jednat o osvobozené plnění, byla výše daně od počátku rovna nule. Stěžovatel se proto nemůže dovolávat principu ochrany dobré víry subjektů, formulovaného Soudním dvorem ve věci Optigen. Prokazování, zda stěžovatel věděl nebo měl vědět, že se svou obchodní aktivitou účastní daňového podvodu, není jistě jednoduché. Okolnosti však naznačují, že stěžovatel dobrou víru osvědčit nemůže. Neuplatní se proto základní ratio stěžovatelem citované judikatury Soudního dvora – totiž ochrana subjektivních práv a legitimního očekávání daňových subjektů, které si nejsou a nemohou být vědomy daňového podvodu, a jednají s veškerou rozumnou opatrností, aby se nestaly součástí takového podvodu. Daňový subjekt, který dodává zboží do jiného členského státu Evropské unie, na které se vztahuje osvobození od DPH (intrakomunitární obchod), je povinen vystavit na každé takové dodání zboží pro osobu, která je registrována k dani v jiném členském státě daňový doklad s předepsanými náležitostmi, a to do 15 dnů od data uskutečnění dodání do jiného členského státu (34 odst. 1 zákona o DPH). Pokud stěžovatel nejprve vystavil daňový doklad s daní z přidané hodnoty a teprve následně vystavil opravný doklad bez DPH, tj. prodej zboží osvobodil od daně z přidané hodnoty, byl povinen opatřit si relevantní důkazy o tom, že předmětné zboží bylo skutečně přepraveno do jiného členského státu. Této povinnosti se nemůže zbavit ani v případě dodávky zboží při dodacích podmínkách s doložkou EXW (Ex Works – ze závodu). Vzhledem k tomu, že v rámci intrakomunitárního obchodu Evropské unie není přímo monitorován přechod zboží přes hranice mezi jednotlivými členskými státy, není možné vyloučit riziko daňových podvodů. Daňový subjekt, jehož tíží důkazní břemeno, musí své obchodní aktivity přizpůsobit konkrétním podmínkám tohoto rizika a při obchodování (zvláště se značným finančním rozsahem) využít příslušných institutů. Námitky, podle kterých není stěžovateli zřejmé, jaké jiné než listinné podklady by mohly být v dané souvislosti předloženy, se míjí svojí plausibilitou. Je totiž věcí daňového subjektu, jaké důkazní prostředky ve vztahu k prokázání tvrzené skutečnosti zvolí. Samotné přesné vymezení nástrojů, jimiž by bylo možno absolutně prokázat určité skutečnosti, není možné pro potřeby praxe definovat. Konkrétní vymezení či naopak přílišná obecnost by v konečném důsledku vyloučila nechtěně i případy, které by svou povahou měly spadat do určité kategorie. Nejvyšší správní soud připomíná, že dokazování v daňovém řízení je vázáno mj. zásadou volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 3 daňového řádu) a posouzení závažnosti jednotlivých důkazních prostředků je v pravomoci správce daně. Obecně může být příkladem přijetí dostatečných opatření např. situace, kdy se dodavatel, předtím než vstoupí do obchodních vztahů s pořizovatelem, přesvědčí o jeho důvěryhodnosti - např. prověřením jeho daňového identifikačního čísla, zápisu do obchodního rejstříku a solventnosti, a vyžádá si informace také o přepravci zboží od dodavatele k příjemci. Je-li přepravcem osoba odlišná od dodavatele a příjemce a obdrží-li dodavatel např. nákladní list, vystavený v souladu s ustanovením Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR), s vyznačením příjemce, že zboží převzal, pak spolupůsobily na vyhotovení tohoto dokladu tři na sobě většinou nezávislé osoby. To zpravidla postačí jako důkaz přepravy nebo odeslání ze státu dodání do jiného členského státu. Nepřímým důkazem (byť se nemůže jednat o důkaz jediný), že bylo zboží skutečně vyvezeno z členského státu dodání, může být také daňové přiznání, které pořizovatel podá ve státě určení a které se týká daného zboží. Na druhé straně nelze zapomínat na povinnost dodavatele učinit vše, co je v jeho moci, aby zajistil řádné provedení dodání zboží uvnitř Společenství. Pokud smluvně přenechá přepravu zboží do jiného členského státu pořizovateli, může nést případné následky nesplnění této povinnosti ze strany pořizovatele (v této argumentaci srov. stanovisko generální advokátky Kokott ve věci Teleos, zejm. odst.15, 66 – 69, 75 a 91). Písemné prohlášení o přepravě zboží do jiného členského státu (§ 64 odst. 5 zákona o DPH) je tedy jistě relevantním důkazem, stěžovatel se však mýlí, pokud jej považuje za důkaz jediný a absolutní. Takový výklad by prakticky znemožnil ověření skutečností, z nichž dané osvobození od daně z přidané hodnoty vychází. Stěžovatel navíc přijímal prohlášení o dodání zboží do jiného členského státu neopatrně a bez dalšího, resp. zcela formálně. Prohlášení totiž prokazatelně minimálně v jednom případě akceptoval i v situaci, kdy zboží dosud neopustilo jeho skladovací prostory (srov. časovou souslednost transakcí zachycenou operativní cestou orgány činnými v trestním řízení v usnesení ze dne 16. 3. 2005, čj. FIPO-41/BR-ND-2005, str. 8). Nejvyšší správní soud proto nepřisvědčil námitce, že rozsudek městského soudu je v rozporu s judikaturou Soudního dvora. Stěžovatel se odvolal na rozsudek ve věci Optigen, obsáhle citoval odstavce 43, 45 až 51 rozsudku ve věci Teleos a dovolal se ochrany dobré víry, vyplývající z této judikatury. Soudní dvůr dospěl ve zmíněných rozhodnutích výkladem příslušných ustanovení Šesté směrnice o dani z přidané hodnoty k závěru, že plátce daně má nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých zdanitelných plnění, které splňují požadavky uvedené směrnice, i když jiná transakce, předcházející či následující v řetězci obchodních vztahů, byla uskutečněna se záměrem zkrácení daňové povinnosti. To ovšem platí pouze za podmínky, že plátce daně o takovém záměru nevěděl a nemohl vědět. Tyto závěry jsou bezpochyby aplikovatelné i na podmínky osvobození od daně z přidané hodnoty. Nejvyšší správní soud poznamenává, že argumentace stěžovatele judikaturou Soudního dvora nezpochybňuje rozhodnutí žalovaného ani rozsudek městského soudu. Naopak uvedená rozhodnutí jsou v souladu s těmito právními názory. Závěry Soudního dvora jsou respektovány také Nejvyšším správním soudem, podle jehož judikatury nemohou být nárok na odpočet daně a uznání daňového výdaje dotčeny tím, že v řetězci dodávek je jiná předchozí nebo následná transakce zatížena skutečnostmi, o kterých daňový subjekt nevěděl nebo nemohl vědět. Každá transakce musí být posuzována sama o sobě a charakter jednotlivých transakcí v řetězci nemůže být změněn předchozími nebo následnými událostmi (srov. např. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, čj. 5 Afs 129/2006 - 142, www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku ostatně výslovně vyšel z rozhodnutí Soudního dvora ve věci Optigen (srov. také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2007, čj. 8 Afs 94/2006 - 83, www.nssoud.cz). Stěžovateli lze přisvědčit, že není odpovědný za obchodní a ekonomickou činnost jiných subjektů, tj. za to, jak jeho odběratelé a případné další subjekty v řetězci se zbožím naložili (srov. např. rozsudek čj. 5 Afs 129/2006 - 142 a rozsudek ze dne 25. 3. 2005, čj. 5 Afs 131/2004 - 45, č. 599/2005 Sb. NSS). Skutkový stav nyní posuzované věci se však míjí s východisky výše uvedené judikatury. Správce daně neučinil závěr o neunesení důkazního břemene stěžovatelem pouze z následných transakcí jiných subjektů, na které již neměl stěžovatel vliv, ale přímo z jednání stěžovatele, který s ohledem na objektivní skutečnosti postupoval neopatrně a nezamezil tak možným daňovým únikům. V takovém případě přitom nelze účinně poukazovat na dotčení principu neutrality daně z přidané hodnoty. Ten se může ve své úplnosti uplatnit pouze tam, kde nedochází k porušování povinností stanovených daňovými předpisy. Za situace, kdy stěžovatel považoval prohlášení za důkazní prostředek eo ipso prokazující intrakomunitární podstatu dodání zboží a neunesl důkazní břemeno ohledně prokázání dodání zboží do jiného členského státu, nemůže předmětná stížní námitka obstát. Nebyla-li prokázána podstata plnění jako plnění intrakomunitárního a přitom k dodání došlo, bylo správně posouzeno jako tuzemské zdanitelné plnění zatížené daní na výstupu. Dovolal-li se stěžovatel principu neutrality, žalovaný správně připomněl, že tak činil přes skutková zjištění správních orgánů ukazující na to, že byl uvedený princip ve skutečnosti opomenut. Jak konstatoval žalovaný, oproti dani na vstupu nestála žádná daň na výstupu z prodeje zboží zákazníkům stěžovatele, a to v tuzemsku ani na Slovensku. Žalovanému je třeba přisvědčit, že při uplatnění daně na výstupu u stěžovatele, nebylo-li prokázáno splnění podmínek osvobození od daně při dodání do jiného členského státu, mohli pořizovatelé ze Slovenska požádat o vrácení daně podle § 82 zákona o DPH, nebo uplatnit nárok na odpočet daně, pokud jim vznikla povinnost registrace za plátce daně z přidané hodnoty uskutečněním ekonomických činností na území České republiky. V obou případech by však kupující musel prokázat pořízení zboží a bylo by tak zajištěno, aby jeho případná pochybení šla pouze k jeho tíži. Pro úplnost je třeba konstatovat, že porušení principů efektivnosti a proporcionality stěžovatel namítl pouze v obecné rovině, která do značné míry předurčuje způsob vypořádání Nejvyšším správním soudem. Ten přitom porušení těchto principů vztahujících se k působení komunitárního práva neshledal. Soudní dvůr uvedl v rozsudku ze dne 6. 7. 2006 ve spojených věcech Axel Kittel proti Belgickému státu a Belgický stát proti Recolta Recycling SPRL, C-439/04 a C-440/04, Sbírka rozhodnutí 2006, S. I-06161 (body 55-57), pokud „ [..] osoba povinná k dani, která věděla nebo měla vědět, že se svým nákupem účastní plnění, které je součástí podvodu na DPH, musí být pro účely šesté směrnice považována za osobu účastnící se tohoto podvodu, a to bez ohledu na to, zda má z následného prodeje zboží prospěch, či nikoli. V takové situaci totiž osoba povinná k dani pomáhá pachatelům podvodu a stává se jejich spolupachatelem“. Jak Soudní dvůr také poznamenal, tím, že takový výklad ztěžuje podvodná plnění, jim může i zabránit (bod 58). V.3 Námitka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného Stěžovatel namítl, že městský soud nesprávně posoudil právní otázku nepřezkoumatelnosti žalobami napadených rozhodnutí žalovaného pro nevypořádání všech odvolacích námitek, konkrétně námitky týkající se spolupráce stěžovatele s Policií České republiky. Stěžovatel v podání ze dne 7. 7. 2006 poukázal na skutečnost, že byl požádán Policií České republiky, aby pokračoval v dodávání zboží na Slovensko v režimu osvobození od DPH. Podle stěžovatele je v rozporu s principy právního státu, pokud jeden státní orgán po jeho osobě požaduje, aby se choval určitým způsobem, přičemž jiný správní orgán právě v tomto jednání spatřuje porušení jeho povinností. Nejvyšší správní soud přisvědčil městskému soudu, že napadená správní rozhodnutí nejsou zatížena vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů spočívající v nevypořádání odvolací námitky. Je totiž třeba zdůraznit, že argumentaci stěžovatele v podání ze dne 7. 7. 2006, kterou stěžovatel doplnil svou reakci na výsledky daňové kontroly, nelze považovat za řádně uplatněnou odvolací námitku směřující proti dodatečným platebním výměrům správce daně. Pro posouzení přezkoumatelnosti správních rozhodnutí je v daném ohledu rozhodné, že tato argumentace nebyla obsahem odvolání ze dne 26. 7. 2006 ani žádných následujících podání, kterými stěžovatel podaná odvolání doplňoval. Žalovaný tedy nezatížil napadená rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti, nevypořádal-li se s danou otázkou výslovně v odůvodnění žalobami napadených rozhodnutích. V odvolacím řízení stěžovatel podáním ze dne 7. 7. 2006 argumentoval striktně v souvislosti s namítaným porušením svých procesních práv vyplývajících z § 16 odst. 8 daňového řádu. Tyto námitky přitom žalovaný beze zbytku vypořádal. Ani zahrnutí dopisu adresovaného stěžovatelem Policejnímu presidiu ze dne 14. 1. 2005 a zápisu z jednání s pracovníky Policejního presidia ze dne 18. 1. 2005 mezi důkazní prostředky, jak plyne z protokolu ze dne 29. 6. 2007, nelze považovat za „zopakování“ dané odvolací námitky, jak se mylně domnívá stěžovatel. Jakkoliv lze stěžovateli v obecné rovině přisvědčit, že pro posouzení přípustnosti žalobní námitky není rozhodné, zda byla odpovídající námitka uplatněna v řízení před správním orgánem, v případě námitky nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů spočívající v opomenutí odvolací námitky je tomu právě naopak. Je zřejmé, že nepřezkoumatelnost napadeného správního rozhodnutí pro nevypořádání konkrétní odvolací námitky nemůže být účinně namítnuta tam, kde taková odvolací námitka ve skutečnosti řádně uplatněna nebyla. Pokud jde o věcné posouzení dané otázky, je třeba zdůraznit, že městský soud v tomto ohledu přezkoumal napadená rozhodnutí nad rámec žalobních bodů, jelikož stěžovatel v žalobě v této souvislosti namítal výlučně nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí pro opomenutí vypořádání dané námitky. Z tohoto důvodu je tak nadbytečné zabývat se právním posouzením této otázky. Ani přisvědčení závěrům stěžovatele by totiž nemohlo ničeho změnit na tom, že jeho žalobní námitka byla městským soudem správně shledána nedůvodnou. Bylo na žalobci, aby skutečnosti popsané v jeho podání ze dne 7. 7. 2006 uplatnil jako řádný žalobní bod. Neučinil-li tak, není možné jeho stížní námitce přisvědčit. Pro úplnost Nejvyšší správní soud připomíná, že městský soud správně poukázal na skutečnost, že ve více než polovině zdaňovacích období, jež jsou předmětem tohoto řízení, by nebylo možno stěžovateli přisvědčit z podstaty věci, když tato zdaňovací období časově předchází lednu 2005, kdy měla tvrzená spolupráce s Policií české republiky začít. V.4 Námitka porušení procesních práv stěžovatele Stěžovatel namítl, že městský soud neprávně posoudil námitky týkající se procesního postupu správce daně v souvislosti s ukončením daňové kontroly. Brojil zejména proti tomu, že se správce daně nevypořádal s námitkami, jež stěžovatel vznesl k závěrům daňové kontroly v podání ze dne 12. 6. 2006. Zprávu o daňové kontrole proto stěžovatel považoval za neprojednanou v souladu s § 16 odst. 8 daňového řádu. Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má podle § 16 odst. 4 písm. f) daňového řádu ve vztahu k pracovníku správce daně právo vyjádřit se před jejím ukončením k výsledku uvedenému ve zprávě, ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění. Zprávu o daňové kontrole je přitom zapotřebí projednat s kontrolovaným daňovým subjektem, který ji také po projednání společně s pracovníkem správce daně podepisuje, přičemž den podpisu zprávy je dnem jejího doručení (§ 16 odst. 8 věty druhé a páté daňového řádu). V posuzované věci ze správního spisu plyne, že stěžovatel byl dne 30. 5. 2006 seznámen se závěry daňové kontroly. Zpráva o daňové kontrole s ním byla téhož dne projednána a byla podepsána zplnomocněným zástupcem stěžovatele a pověřeným pracovníkem správce daně. Zplnomocněný zástupce stěžovatele zprávu převzal. Stěžovatel při projednání zprávy o daňové kontrole neuplatnil právo plynoucí z § 16 odst. 4 písm. f) daňového řádu, jelikož se na místě nevyjádřil k závěrům provedené daňové kontroly, s nimiž byl seznámen, ani správci daně nesdělil, že tak hodlá učinit, resp. nepožádal o stanovení lhůty pro takové vyjádření. Tato okolnost přitom podstatným způsobem odlišuje skutkový stav v nyní posuzované věci od půdorysu, na němž byly vysloveny závěry správních soudů, na které stěžovatel v kasační stížnosti poukázal. Stěžovatel měl možnost při projednání zprávy o daňové kontrole uplatnit právo vyplývající z § 16 odst. 4 písm. f) daňového řádu a informovat správce daně, že se ve stanovené lhůtě k výsledkům daňové kontroly vyjádří a navrhne doplnění dokazování. Správce daně by byl v takovém případě povinen poskytnout stěžovateli k tomuto přiměřenou lhůtu (typicky 8 dní). Stěžovatel tak však neučinil a teprve šestnáct dní po projednání a podpisu zprávy o daňové kontrole učinil vůči správci daně podání, kde polemizoval s některými jeho závěry. Za situace, kdy v tomto podání stěžovatel konkrétním způsobem nenavrhl doplnění dokazování, nelze než přisvědčit závěrům městského soudu, že stěžovatel nebyl na jemu příslušejících procesních právech nikterak zkrácen. Tento závěr přitom obstojí zejména s ohledem na skutečnost, že se s argumentací stěžovatele obsaženou v citovaném podání zabýval žalovaný v rámci odvolacího řízení a uplatněné námitky vypořádal v napadených rozhodnutích. Tato skutečnost je přitom významnou zejména se zřetelem k tomu, že stížní námitce by bylo lze přisvědčit pouze v případě, kdy by případná procesní vada měla vliv na zákonnost meritorních rozhodnutí žalovaného. Stížní námitka tedy nemohla být shledána důvodnou. V.5 Námitka nesprávného zjištění výše daňové povinnosti Stěžovatel namítl, že doměřením daně správní orgány porušily zásadu zakotvenou v § 1 odst. 2 daňového řádu, tedy stanovení daně ve správné výši, pokud nezohlednily skutečnost, že stěžovatel vadně vykazoval dodání předplacených telefonních karet jako dodané zboží, ačkoliv se jedná o předplacenou telekomunikační službu. Nejvyšší správní soud připomíná, že podle § 104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, „opírá-li se o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl“. Obdobně podle § 109 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nepřihlíží „ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí“. Nejvyšší správní soud opakovaně zdůraznil kasační povahu řízení o kasační stížnosti. Z odůvodnění rozsudku ze dne ze dne 25. 9. 2008, čj. 8 Afs 48/2006 - 155, č. 1743/2009 Sb. NSS, lze citovat, že „citované ustanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. představuje zavedení koncentračního principu do řízení před Nejvyšším správním soudem. Užití tohoto principu lze považovat za zcela racionální, neboť zajišťuje, aby výhrady účastníků řízení proti (zde) pravomocnému správnímu rozhodnutí byly pořadem práva nejprve projednány krajskými soudy, přičemž Nejvyšší správní soud přezkoumá již pouze zákonnost závěrů krajských soudů k jednotlivým skutkovým a právním otázkám, které jim byly v žalobách předestřeny (promítly-li se, pochopitelně, do námitek kasačních). Pokud by bylo v řízení před Nejvyšším správním soudem (myšleno v řízení o kasační stížnosti) připuštěno uplatnění skutkových a právních novot (zde srov. též ustanovení § 109 odst. 4 s. ř. s.) vedlo by to fakticky k popření kasačního principu, na němž je řízení o tomto mimořádném opravném prostředku vystavěno. Ustanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. (obdobně jako § 109 odst. 4 s. ř. s., vylučující možnost dodatečného uplatňování argumentů skutkových) tedy nesleduje restrikci práv fyzických a právnických osob na přístup k soudní ochraně. Po účastnících předcházejícího žalobního řízení (z logiky věci je zřejmé, že musí jít pouze o účastníky aktivně legitimované) lze jistě spravedlivě požadovat, aby na principu vigilantibus iura postupovali v řízení shora popsaným způsobem s tím, že v případě, kdy tak neučiní, ponesou (z hlediska možnosti uplatnění procesní argumentace v dalším stupni) případné nepříznivé důsledky.“ Nejvyšší správní soud se tak v posuzované věci nemohl touto stížní námitkou zabývat, jelikož nemá oporu ve stěžovatelem uplatněných žalobních bodech, ani nejde o námitku, kterou by stěžovatel poukazoval na vady řízení před městským soudem dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. V.6 Námitka nezákonného zahájení daňové kontroly Stěžovatel namítl, že daňová kontrola byla provedena v rozporu se standardy vyslovenými v nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2008, sp. zn. I. ÚS 1835/07, http://nalus.usoud.cz. Uvedl, že úkon, kterým správce daně zahájil daňovou kontrolu, je úkonem ryze formálním a proto neústavním, a to z důvodu nedostatku apriorních důvodů k zahájení daňové kontroly. Stěžovatel tuto stížní námitku neuplatnil v rámci žalobních bodů (§ 104 odst. 4 s. ř. s.). V minulosti se Nejvyšší správní soud opakovaně vyjádřil, že „(u)stanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. nesleduje restrikci práv fyzických a právnických osob na přístup k soudní ochraně, nýbrž zachování kasačního charakteru řízení o kasační stížnosti. Po aktivně legitimovaných účastnících předcházejícího žalobního řízení lze spravedlivě žádat, aby na principu vigilantibus iura uplatnili veškeré důvody nezákonnosti správního rozhodnutí již v řízení před soudem prvé instance. Pokud tak neučiní, je legitimní, že z hlediska možnosti uplatnění argumentace v dalším stupni ponesou případné nepříznivé následky s tím spojené. Korelativ takto zavedené koncentrace řízení, vyjádřený slovy „ač tak učinit mohl“, je naplněn nejen tehdy, když žalobce určitou námitku objektivně v žalobním řízení uplatnit nemohl, ale též tehdy, kdy by její (objektivně možné) uplatnění nebylo, s ohledem na kontext věci, racionální. O takový případ jde za situace, kdy v době podání žaloby existuje k určité otázce ustálená a jednotná soudní judikatura, avšak v mezidobí dojde k jejímu zásadnímu a překvapivému obratu, který žalobce nemohl, ani při vynaložení veškeré bdělosti a odborné péče, předvídat. Odkazuje-li nově uplatněná kasační námitka na tento případ, nelze ji odmítnout jako nepřípustnou dle § 104 odst. 4 s. ř. s.“ (rozsudek ze dne 25. 9. 2008, čj. 8 Afs 48/2006 - 155, č. 1743/2009 Sb. NSS). V posuzované věci je zřejmé, že stěžovatel nemohl při podání žalob předvídat zásadní obrat v rozhodovací praxi, představovaný nálezem Ústavního soudu. Proto se Nejvyšší správní soud touto stížní námitkou mohl zabývat. Nejvyšší správní soud z protokolu o ústním jednání ze dne 19. 10. 2005, čj. 368515/05/005933/5990, zachycujícího zahájení daňové kontroly u stěžovatele, zjistil, že v rámci jednání „(b)ylo dohodnuto, že do 27. 10. 2005 doloží [stěžovatel] veškerá zdanitelná plnění uskutečněná v jednotlivých zdaňovacích obdobích roku 2004 a 2005“ vůči 5 konkrétně specifikovaným odběratelům se sídlem na Slovensku. Výzvou ze dne 8. 11. 2005, čj. 393838/05/005933/5990, správce daně dle § 31 odst. 9 daňového řádu stěžovatele vyzval „k prokázání, že uskutečněná zdanitelná plnění, prodej zboží ve prospěch“ ve výzvě identifikovaných odběratelů „byla skutečně dodáním zboží do jiného členského státu…“. Nejvyšší správní soud tedy nemohl přisvědčit stěžovateli ani v tom, že by správce daně zahájil daňovou kontrolu bez existence konkrétních pochybností o správnosti stěžovatelem přiznané výše daně. Z obou shora zmíněných úkonů správce daně je zjevné, že správce daně disponoval v okamžik zahájení daňové kontroly pochybnostmi o stěžovatelem přiznaných zdanitelných plněních uskutečněných vůči pěti konkrétním subjektům se sídlem na Slovensku. Již na základě ústního jednání při zahájení daňové kontroly tak stěžovatel nemohl rozumně pochybovat o tom, jaké skutečnosti budou předmětem daňové kontroly. Následně učiněnou výzvou pak správce daně již explicitně požadoval po stěžovateli prokázání toho, že plnění uskutečněná ve vztahu k označeným subjektům se sídlem na Slovensku byla dodáním zboží do jiného členského státu. Lze shrnout, že v posuzované věci nebyla daňová kontrola zahájena v rozporu se standardy postulovanými ve shora uvedeném nálezu Ústavního soudu, neboť již v okamžiku zahájení daňové kontroly správce daně disponoval specifickými pochybnostmi o zdanitelných plněních uskutečněných vůči konkrétním daňovým subjektům. Z úkonů realizovaných na samém počátku daňové kontroly (protokol o ústním jednání ze dne 19. 10. 2005 a výzva ze dne 8. 11. 2005) bylo stěžovateli nade vší pochybnost seznatelné, na jaké skutečnosti správce daně zamýšlí zaměřit daňovou kontrolu. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že teprve ve zprávě o daňové kontrole bylo výslovně uvedeno, na základě jakých skutečností správce daně k těmto konkrétním pochybnostem dospěl. Námitka stěžovatele proto nebyla důvodná. Pro úplnost přitom Nejvyšší správní soud odkazuje na své závěry týkající se stanoviska vysloveného Ústavním soudem ve shora cit. nálezu sp. zn. I. ÚS 1835/07, ke kterým dospěl v rozsudku ze dne 26. 10. 2009, čj. 8 Afs 46/2009 - 46, č. 1983/2010 Sb. NSS. Namítl-li konečně stěžovatel, že správci daně nemohly být v okamžiku zahájení daňové kontroly známy žádné okolnosti pro vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen - prosinec 2005, lze mu jistě přisvědčit, že vymezení kontrolovaných zdaňovacích období je v daném rozsahu nepřesné. Jak však správně podotknul žalovaný, takový nedostatek nemůže být vadou, jež by s ohledem na předmět tohoto řízení byla s to vyvolat nezákonnost meritorních rozhodnutí žalovaného. Ani v tomto ohledu tak nebyla stížní námitka shledána důvodnou. Nejvyšší správní soud neshledal napadený rozsudek městského soudu nepřezkoumatelným ani nezákonným, proto kasační stížnost zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 a contrario za použití § 120 s. ř. s.). Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo (§ 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.), soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu náklady řízení podle obsahu spisů nevznikly. V Brně 30. července 2010 JUDr. Jan Passer předseda senátu... Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 8 Afs 14/2010 - 195, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://kraken.slv.cz/1Azs132/2005

1Azs132/2005 è. j. 1 Azs 132/2005-39 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie ®i¹kové a soudcù JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní vìci ¾alobce: N. N. T., zastoupeného JUDr. Petrem Práglem, advokátem se sídlem Dlouhá 5, 400 01 Ústí nad Labem, proti ¾alovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad ©tolou 3, po¹tovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 3. 10. 2003, è. j. OAM-1756/VL-08-P17-2003, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 3. 2005, è. j. 14 Az 473/2003-19, Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2003 neudìlil ¾alovaný ¾alobci azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu; zároveò vyslovil, ¾e se na ¾alobce nevztahuje pøeká¾ka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. ®alobce napadl toto rozhodnutí ¾alobou; tu v¹ak Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl rozsudkem ze dne 18. 3. 2005. V øízení pøed správním orgánem neshledal ¾ádné vady a pøisvìdèil ¾alovanému i v právním posouzení vìci: ¾alobce toti¾ opustil vlast z ekonomických a sociálních dùvodù (po smrti otce se o nìj nemìl kdo starat, vyjma tety, kterou ji¾ ¾alobce nechtìl obtì¾ovat) a do azylového øízení v Èeské republice vstoupil ve snaze legalizovat svùj zdej¹í pobyt, nebo» nemìl ¾ádné doklady. Tvrzení, která ¾alobce poprvé uvedl a¾ v ¾alobì-tedy to, ¾e ¾alobcùv otec byl muèen a bit policisty ve vazební vìznici z politických dùvodù a ¾e sám ¾alobce byl pøi výslechu bit, proto¾e podporoval otce -pova¾oval krajský soud za úèelová. Proti zamítavému rozsudku krajského soudu podal ¾alobce vèas kasaèní stí¾nost. Namítl jednak vady øízení pøed ¾alovaným správním orgánem [§ 103 odst. 1 písm. b) soudního øádu správního] spoèívající v tom, ¾e ¾alovaný nezjistil skuteèný stav vìci. ®alobce neovládá èeský jazyk, a tak neporozumìl azylovému øízení. Mohlo se tak stát, ¾e jeho prvotní výpovìï byla postavena pouze na ekonomických dùvodech; o dal¹ích dùvodech svìdèících o pronásledování a diskriminaci se ¾alobce zmínil a¾ pozdìji. Dále má ¾alobce za to, ¾e soud se nezabýval jím tvrzenými subjektivními skuteènostmi v celé ¹íøi; ¾alobce pøitom upozoròoval soud na to, ¾e v Èeské republice hledá svou matku. ®alobce si nevzpomíná ani na to, ¾e vyslovil souhlas s jednáním bez své pøítomnosti; pøedvolání k jednání pøitom neobdr¾el. Koneènì ¾alobce zdùraznil, ¾e své subjektivní právo na udìlení azylu odvozuje právì z pronásledování a diskriminace v zemi pùvodu, kde nejsou lidská práva dodr¾ována obecnì, a proto¾e se ¾alobce postavil kriticky proti tomuto systému, s kterým se nemù¾e vnitønì ztoto¾nit, vystavuje se tak objektivnì tlaku ze strany tamních úøadù v pøípadì návratu. ®alobce proto navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud zru¹il napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. Závìrem po¾ádal o to, aby jeho kasaèní stí¾nosti byl pøiznán odkladný úèinek; tato ¾ádost se v¹ak-s ohledem na zamítnutí kasaèní stí¾nosti-stala bezpøedmìtnou. ®alovaný ve svém vyjádøení navrhl zamítnutí kasaèní stí¾nosti. Poukázal na povinnost ¾adatele o azyl uvést v prùbìhu správního øízení ve¹keré dùvody, které jej vedly k podání ¾ádosti o azyl; uvedl pøitom, ¾e ¾alobce absolvoval pohovor, s protokolem o nìm souhlasil a ne¾ádal doplnìní ani zmìny. Kasaèní stí¾nost není dùvodná; k nìkterým tvrzením v ní obsa¾eným krom toho Nejvy¹¹í správní soud nepøihlí¾el. Tvrzení o obecném nedodr¾ování lidských práv ve Vietnamu, z nìho¾ pramení i diskriminace a pronásledování samotného ¾alobce, o ¾alobcovì kritickém postoji k systému a o následném tlaku úøadù po pøípadném návratu ¾alobce do zemì se poprvé objevují a¾ v kasaèní stí¾nosti: v øízení pøed krajským soudem (a ostatnì ani ve správním øízení) se ¾alobce nezmínil o úrovni dodr¾ování lidských práv ve Vietnamu, o èinnosti tamních úøadù ani o svých kritických postojích k re¾imu. K tìmto tvrzením, resp. v nich uvádìným skuteènostem, proto Nejvy¹¹í správní soud nepøihlí¾el (§ 109 odst. 4 s. ø. s.). Nejvy¹¹í správní soud nepøisvìdèil námitce nesprávného zji¹tìní skutkového stavu, podle ní¾ ¾alobce pro neznalost èeského jazyka neporozumìl azylovému øízení, a proto uvedl dùle¾ité skuteènosti o svém pronásledování a¾ pozdìji . U ¾adatelù o azyl se pøedpokládá, ¾e èeský jazyk neovládají; aby proto nebyli zkráceni na svých právech, stanoví zákon o azylu, ¾e úèastníci azylového øízení mají právo jednat v tomto øízení v mateøském jazyce nebo v jazyce, ve kterém jsou schopni se dorozumìt, a za tím úèelem jim Ministerstvo vnitra poskytuje bezplatnì tlumoèníka na celou dobu øízení (§ 22 odst. 1 zákona o azylu). Tomuto zákonnému po¾adavku ¾alovaný dostál i v ¾alobcovì pøípadì. Jeliko¾ ¾alobce ovládá pouze vietnamský jazyk, byl pøi zahájení øízení pouèen v tomto jazyce o azylovém øízení; vlastním podpisem stvrdil, ¾e pouèení rozumìl. Pøi vyplòování ¾alobcovy ¾ádosti o udìlení azylu byl pøítomen tlumoèník do vietnamského jazyka; pøed zapoèetím pohovoru podle § 23 zákona o azylu pak ¾alobce vyslovil souhlas s tím, aby byl pohovor veden ve vietnam¹tinì, a souhlasil i s osobou tlumoèníka. Pøi pohovoru mìl ¾alobce mo¾nost nejen odpovídat na otázky pracovníka ¾alovaného, ale té¾ se ke své vìci samostatnì vyjádøit; této mo¾nosti ov¹em nevyu¾il. Po sepsání protokolu o pohovoru byl ¾alobce seznámen s ka¾dou jeho stranou a svým podpisem stvrdil, ¾e souhlasí s jeho obsahem a ne¾ádá doplnìní. Je tedy patrné, ¾e neznalost èe¹tiny nemohla být ¾alobci na újmu: bylo s ním toti¾ jednáno pouze v jeho mateø¹tinì. Pokud pak ¾alobce namítá obecnìji, ¾e neporozumìl azylovému øízení, nelze to pøièítat k tí¾i správního orgánu. Otázky pøi pohovoru byly formulovány jasnì a jednoznaènì (Z jakých dùvodù jste odjel z vlasti?, Proè jste se rozhodl k Va¹emu odjezdu v roce 2002 a ne¾il jste nadále ve vlasti?, Co bylo bezprostøední pøíèinou, která Vás vedla k opu¹tìní vlasti?, Uveïte dùvody, které Vás vedly k odchodu z vlasti, Popsal jste v¹echny potí¾e, které jste mìl v zemi pùvodu? a poté, co ¾alobce jako dùvody výslovnì uvedl ekonomické potí¾e a pøání hledat v Èeské republice matku, Kromì vý¹e uvedených ekonomických problémù, které jste dnes uvedl, jste mìl ve Vietnamu je¹tì nìjaké jiné problémy?) a ¾alobce na nì odpovídal pøímým a jednoznaèným zpùsobem, který nevyvolával pochybnosti o pravdivosti a úplnosti jeho sdìlení. Správnímu orgánu nelze vytýkat nedostateèné zji¹tìní skutkového stavu, pokud se ¾alobce k onomu pozdìj¹ímu odkrytí skuteèných dùvodù odchodu z Vietnamu (vìznìní a muèení ¾alobcova otce, bití ¾alobce samotného, a to v¹e ze strany policistù) odhodlal a¾ v ¾alobì. Soud posuzuje správní rozhodnutí podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání; správní orgán pøi dovozování závìrù ze zji¹tìného skutkového stavu nepochybil, proto¾e nemohl pøedjímat, ¾e ¾alobce uèiní obsahem své ¾aloby skuteènosti zcela odli¹né od tìch, o nich¾ vypovídal ve správním øízení. ®alobce dále vytkl krajskému soudu, ¾e se v dostateèné ¹íøi nezabýval jím uvádìnými subjektivními skuteènostmi, zejména tím, ¾e v ÈR hledá svou matku. Není zcela jasné, zda ¾alobce onìmi subjektivními skuteènostmi míní-kromì zmínky o matce-té¾ vìznìní, muèení a bití, jak je popsal v ¾alobì; i pokud by tomu tak bylo, krajský soud nepochybil, pokud tyto skuteènosti dopodrobna nerozebíral, a to z dùvodù vý¹e uvedených-tj. pro naprostou pøekvapivost a novost tìchto informací v øízení pøed soudem. Popisované útrapy nijak nesouvisely s ¾alobcovým pøíbìhem, jak vyplynul ze správního øízení; proto se krajský soud správnì omezil jen na struèné konstatování v tomto smyslu. Co se pak týèe skuteènosti, ¾e ¾alobce hledá v ÈR svou matku, krajský soud se o ní vskutku nezmínil; ani to v¹ak není odùvodnìní jeho rozhodnutí na závadu. ®alobce konkretizoval své ¾alobní dùvody právì popisem zmiòovaných násilností; hovoøil-li v ¾alobì o matce, bylo to spí¹e dokreslením jeho souèasné situace (nyní ¾iji spoleènì se svou matkou na území ÈR, a doufám, ¾e MV ÈR-OAMP posuzuje peèlivì mou ¾ádost, abych mohl zùstat se svou matkou na území ÈR) ne¾ samostatný dùvod pro udìlení azylu: ten ¾alobce spatøoval v pronásledování ze strany policistù, a tímto tvrzením se krajský soud zabýval úmìrnì jeho vìrohodnosti. Koneènì si ¾alobce-jak uvádí-nevzpomíná, ¾e by dal souhlas s rozhodováním bez naøízení jednání; krajský soud pøesto rozhodl a ¾alobce k jednání nepøedvolal. To, ¾e si ¾alobce nevzpomíná, mu vyvrátit nelze; pro právní závìr soudu v¹ak nejsou urèující ¾alobcovy subjektivní pocity, nýbr¾ skuteènosti objektivnì zachycené ve spisu. V nìm je pak na èísle listu 15 dolo¾eno, ¾e ¾alobci byl dne 19. 2. 2004 zaslán stejnopis vyjádøení ¾alovaného spoleènì s pouèením o mo¾nosti namítat podjatost soudce a o tom, ¾e soud mù¾e rozhodnout i bez naøízení jednání, pokud to úèastníci shodnì navrhnou nebo s tím souhlasí. Souhlas je pøitom podle § 51 odst. 1 s. ø. s. dán i tehdy, pokud se úèastníci nevyjádøí do dvou týdnù od doruèení písemnosti obsahující tuto informaci. ®alobce pøevzal zásilku do vlastních rukou dne 26. 2. 2004; ve lhùtì dvou týdnù, tedy do 11. 3. 2004, mohl vyjádøit svùj nesouhlas s rozhodováním bez naøízení jednání, neuèinil tak v¹ak. Proto¾e ani ¾alovaný nemìl proti takovému postupu námitky, krajský soud mohl rozhodnout bez naøízení jednání, co¾ také udìlal. Jeho postup byl v souladu se zákonem a ¾alobcova námitka v tomto smìru neobstojí. O náhradì nákladù øízení rozhodl Nejvy¹¹í správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ø. s. ®alobce nemá právo na náhradu nákladù øízení, nebo» ve vìci nemìl úspìch; ¾alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako¾to úspì¹nému úèastníku øízení právo na náhradu nákladu øízení pøíslu¹elo, náklady øízení nevznikly.

https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/prehled-pristupu-neregulernich-migrantu-k-socialnim-pravum-ve-vybranych-evropskych-zemich

Přehled přístupu neregulérních migrantů k sociálním právům ve vybraných evropských zemích : Migrace Online Průzkum, který je na stránkách PICUMu průběžně aktualizován, nabízí přehled práv neregulérních migrantů zejména s ohledem na právo na přístřeší, právo na zdravotní péči, právo se organizovat, právo na vzdělání, právo na životní minimum, právo na rodinný život, právo na morální a fyzickou integritu, právo na právní pomoc a právo na spravedlivé pracovní podmínky. Pokud u některého státu popis určitého práva chybí, je to proto, že dotázaný vybraný expert z daného státu na danou otázku neodpověděl. Prezentovaný překlad přitom není pouhým seznamem práv, která mají mít v daných zemích migranti bez oprávnění k pobytu ze zákona zaručena, ale také odráží praxi, zda k deklarovaným právům skutečně přístup mají. Více lze nalézt v angličtině na stránkách PICUM www.picum.org pod kategorií základní sociální práva (basic social rights). Seznam vybraných zemí: Smí majitel bytu legálně pronajmout byt neregulérnímu migrantovi? Ano, neregulérní migrant si může legálně pronajmout byt. Mají neregulérní migranti přístup k veřejné zdravotní péči nebo pro ně existuje speciální zdravotní péče? Neregulérní migranti v Belgii mají právo na neodkladnou zdravotní péči podle Královského dekretu ze dne 12. prosince 1996. V tomto dekretu stojí, že za neodkladnou péči se považuje péče preventivní a/nebo léčebná. Proto „neodkladná zdravotní péče“obsahuje mnoho typů neodkladného pečovatelského zaopatření. Operace, porod, vyšetření, fyzioterapie, léky atd. mohou být do této péče podle zmíněného dekretu také zahrnuty. Neodkladná zdravotní péče musí být odlišována od „Pohotovostní zdravotnické pomoci“. Ta je pomocí poskytovanou ihned v případě nemoci nebo nehody. Pohotovostní zdravotnická pomoc je dále vymezena jiným zákonem a praktikuje se u každého (včetně neregulérních migrantů). V minulosti panovala značná nedorozumění ohledně výrazu „neodkladná“. Doktoři ze začátku často chápali neodkladnou pomoc jako velmi omezenou, ale čím více se s tímto typem pomoci setkávali, tím větší rozsah pomoci nabízeli. Dá se říci, že dnes se pod pojmem „neodkladná pomoc“ rozumí „nutná pomoc“. Doktoři například považují pravidelné prohlídky i očkování za neodkladnou zdravotní péči. Tímto způsobem dává dosti nepřesné vyjádření v zákoně možnost širokého výkladu, jak také potvrzuje zkušenost Lékařů bez hranic (MSF) a Medimmigrant. Organizace pracující s neregulérními migranty jako MSF a Medimmigrant považují za svůj úkol informovat nemocnice a doktory o správném výkladu pojmu „neodkladná zdravotní péče“. MSF například uspořádali akci ve Verviers (malé městečko na východě Belgie), při které informovali praktické lékaře v regionu o obsahu Královského dekretu a o přístupu k zdravotní péči obecně. Po nějaké době zde MSF zastavili svoji činnost, jelikož všichni praktičtí lékaři a všechny regionální nemocnice pochopili zákon a získali zkušenosti s jeho praktikováním a použitím. Také v městě Ghent jsou dobré výsledky, ale v místech jako Brusel, Antverpy či Liege je to komplikovanější. Přístup neregulérních migrantů k mentální zdravotní péči je problematický, jelikož v Belgii je poskytována hlavně psychology a ne psychiatry. Psychologové ale nemohou poskytovat neodkladnou zdravotní péči, a proto léčba nemůže být provedena. Pro více informací navštivte http://www.medimmigrant.be. Mají pracovníci ve zdravotnictví povinnost informovat úřady o neregulérních migrantech? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč ne? Pokud se neregulérnímu migrantovi stane na pracovišti úraz, má nárok hradit výdaje za ošetření ze sociálního (úrazového) pojištění? Ano, má právo na podporu od Fondu pracovních nehod, když splňuje určité podmínky. Ve skutečnosti je ale nepravděpodobné, že by neregulérní migrant o podporu požádal. Má neregulérní migrant právo dát zaměstnavatele k soudu z důvodu nevyplacení mzdy? Platí běžné zákony s přihlédnutím k základním právům a povinnostem zaměstnance. Právo se organizovat Mají neregulérní migranti právo se organizovat? Cizinci, i ti bez papírů, mají právo se organizovat. K tomu, aby organizace byla oficiálně uznaná, je potřeba, aby nejméně tři pětiny členů byli Belgičané či cizinci s legálním pobytem. Mají nezletilí migranti (mladší 18 let) s neregulérním statusem právo chodit do školy? Mladší 18 let s neregulérním statusem mají právo na vzdělání podle oficiálního usnesení, kde je uvedeno, že bez výjimky všechny děti pod 18 let mohou chodit do školy. Mají školy povinnost hlásit přítomnost dětí/nezletilých s neregulérním statusem příslušným úřadům? Ne, školy nemusí nahlásit přítomnost těchto dětí či jejich rodičů úřadům. Dokonce existuje dohoda mezi státními úřady, místními úřady a školami, že policie nebude prostřednictvím škol hledat cizince mladší 18 let s neregulérním statusem (a jejich rodiny). Dostávají školy nějakou finanční pomoc pro tyto děti/mládež? Školy dostávají dotace na všechny žáky, tudíž i na ty s neregulérním pobytem. Mají dospělí lidé (nad 18 let) s neregulérním statusem právo chodit do školy nebo se dále vzdělávat? Dospělí nemají žádné právo na vzdělání nebo další vzdělávání. Dospělí lidé (nad 18 let) s neregulérním statusem mohou jít na univerzitu, pokud k tomu mají dostatečné vzdělání. Nicméně univerzity se mohou rozhodnout přijmout či odmítnout studenty, jak chtějí. Dospělí lidé (nad 18 let) s neregulérním statusem se mohou zúčastnit školení, pouze pokud není financováno vládou. Pokud je organizace dotována vládou, což bývají například jazykové kurzy pro nezaměstnané, dospělí lidé (nad 18 let) s neregulérním statusem se zúčastnit nemohou. Právo na životní minimum Mají neregulérní migranti nárok pobírat dávky státní sociální podpory? Osoby bez legálního povolení k pobytu jsou v Belgii vyjmuty ze systému sociální pomoci. Pouze odmítnutí žadatelé o azyl, kteří čekají na rozhodnutí Státní rady (belgického nejvyššího správního soudu, pozn. překladatele) mají právo na podporu stravování a ubytování (ale ne formou peněžní podpory). Neregulérní migranti, kteří požádali o regularizaci, nemají právo na sociální podporu. Existuje tu sice delegace veřejných center pro sociální péči (O.C.M.W./C.P.A.S.), která se stará o zajištění slušného života všech belgických obyvatel včetně lidí bez povolení k pobytu, ale ve skutečnosti těžko udělí podporu neregulérním migrantům, jelikož jim zákon nic takového nenařizuje. Výjimkou je neodkladná zdravotní péče. Může neregulérní migrant uzavřít legálně sňatek či žít v partnerském soužití? Je legální deportovat neregulérního migranta bez jeho manžela/manželky nebo dětí? Ne, sezdaná dvojice má právo žít společně. Právo na morální a fyzickou integritu Existují v této zemi zákony nebo nařízení, které by zbavovaly neregulérní migranty práva na morální a fyzickou integritu? Byla už tato země někdy obviněna z nedodržování mezinárodních dohod týkajících se osobní integrity neregulérních migrantů? Ano, Belgie byla odsuzována Výborem proti mučení za to, jak jsou vedeny její věznice. Mají nevládní organizace přístup do cel předběžného zadržení? Ano, ale pouze když dostanou povolení od ministerstva vnitra. Mají neregulérní migranti právo na bezplatnou právní pomoc od právníka nebo advokáta? Ano, mají právo na bezplatnou právní pomoc od právníka. V praxi je ale těžké splnit všechny podmínky. Je k tomu třeba potvrzení od policie dokládající, že migrant nemá žádný příjem. Právníci se snaží tento systém změnit. Mohou neregulérní migranti svobodně hájit svá práva u soudu nebo u odvolacích soudů? Ano, ačkoli v praxi je to problémové. Klíčem k dánské společnosti a k fungování v ní je číslo sociálního pojištění. Jelikož neregulérní migranti toto číslo nemají, je pro ně velmi těžké získat přístup k veřejným službám. Ne, neregulérní migranti nemají právo na zdravotnickou péči, i když v principu mají doktoři etickou povinnost postarat se o kohokoliv v případě potřeby neodkladné lékařské péče. Navzdory povinnosti dodržovat profesní tajemství se objevily případy, kdy ošetřované neregulérní migranty doktor nahlásil úřadům. Má neregulérní migrant právo stát se členem odborů? Ano, pokud si může dovolit zaplatit členské poplatky. Dánské odbory dokonce pořádaly kampaň zaměřenou speciálně na zvyšování informovanosti neregulérních migrantů. Ne. Neexistuje žádné nařízení, které by umožnilo cizincům mladším 18 let s neregulérním statusem chodit do školy. Někteří ředitelé umožňují těmto imigrantům navštěvovat školní zařízení, ale nemohou skládat zkoušky, jelikož nejsou registrováni. Ne. Některé humanitární a nevládní organizace nabízejí příležitostná školení a kurzy neregulérním migrantům, ale nemohou jim dát žádný oficiální diplom. Neregulérní migranti nemohou dostat finanční podporu od úřadů. Nemají přístup k podpoře v nezaměstnanosti, sociálnímu zabezpečení nebo k jakékoliv jiné podpoře od dánského státu. Mají neregulérní migranti právo získat ubytování ve státním sociálním zařízení nebo v azylovém domě, který je podpořen z veřejných zdrojů? Práva vymezená zákonem Článek L 111-2 Zákona o rodině a sociální pomoci zaručuje, že náklady na bydlení ve státním sociálním zařízení budou cizincům bez povolení k pobytu hrazeny z prostředků sociální pomoci. Ministerstvo spravedlnosti navíc schválilo, že se na sociální pracovníky a organizace, kteří v takovýchto zařízeních působí, nebude nijak vztahovat článek 21 nařízení z 2. listopadu 1945 (ordonnance du 2 novembre 1945), který postihuje všechny, kteří by napomáhali neregulérnímu pobytu ve Francii. Aplikace práv v praxi Ve Francii existují státem řízená krizová centra, která je možné požádat o pomoc prostřednictvím bezplatné linky 115. Tato zařízení poskytují ubytování na jednu noc s možností prodloužení. Neregulérní migrant může na toto číslo zavolat nebo s pomocí sociálního pracovníka na obecním úřadě požádat o nouzové ubytování na jednu noc. Existují také zařízení, která poskytují nocleh na delší dobu (např. od dvou týdnů až do šesti měsíců), či azylové domy pro ženy a děti. Tato zařízení usilují zejména o to, aby lidé v tísni byli schopni se co nejdříve opět zapojit do společenského a profesního života, a snaží se jim usnadnit cestu k nezávislému bydlení. Vzhledem k tomu, že neregulérní migranti nemají povolení k pobytu (ani pracovní povolení), mnoho sociálních zařízení je nechce přijmout, protože jejich návrat do společenského a profesního života je velmi nepravděpodobný. Aby neregulérní migranti mohli získat ubytování v takovýchto přístřešcích, musí nejprve kontaktovat sociální pracovníky v místě svého bydliště. Vzhledem k obrovské poptávce po bydlení v těchto zařízeních a k nízké pravděpodobnosti, že se migrant bude schopen znovu zařadit do společenského a profesního života, není neobvyklé, že sociální pracovníci na magistrátech uvědomí neregulérní migranty o tom, že nemají právo být v těchto zařízeních ubytováni. Článek L 251-1 Zákona o rodině a sociální pomoci (Code de l’action sociale et des familles) stanoví, že “Aide medicale d’etat” (AME), čili státní lékařská pomoc, poskytne zdravotní péči těm, kteří nemohou čerpat ze zdravotního pojištění, a cizincům nelegálně žijícím na území Francie (AME je tedy zaměřen především na neregulérní migranty). AME začala fungovat v lednu 2001. AME je dostupná ve státních nemocnicích všem neregulérním migrantům žijícím ve Francii, nehledě na to, jak dlouho už ve Francii nelegálně žijí (obecně se tomu říká aide medicale hospitalière, čili lékařská pomoc v případě hospitalizace). AME zahrnuje veškerou péči poskytnutou zdravotnickým zařízením (zejména nemocnicemi), stejně jako poplatky za lékařský předpis. Neregulérní migranti, kteří mohou doložit, že ve Francii žili bez přerušení poslední tři roky, mají nárok na zdravotní péči i mimo státní nemocnice. AME jim uhradí zdravotní výdaje, jako jsou návštěvy u lékaře, náklady na léky, laboratorní vyšetření, péče o zuby a oči, potraty a jiné. Nedávné změny týkající se AME Francouzská vláda v prosinci roku 2002 ve snaze zkrátit rozpočet započala debatu o změnách v AME, které měly za cíl vzít neregulérním migrantům právo na bezplatnou zdravotní péči poskytovanou prostřednictvím AME. 16. prosince 2003 francouzští senátoři změnu v AME týkající se neregulérních migrantů schválili. Od roku 2004 již cizinci, kteří nemají povolení k pobytu, nemají ani nárok na AME. Musí nejdříve doložit, že ve Francii pobývají bez přerušení tři měsíce. Neodkladná zdravotní péče zůstane i nadále bezplatná, ale ti, kteří AME využijí, budou muset zaplatit nevratný poplatek. Více informací na: http://www.medicinsdumonde.org Ne, pracovníci ve zdravotnictví nemají povinnost informovat úřady o neregulérních migrantech, protože podle zákona mají neregulérní migranti právo na zdravotní péči nehledě na jejich pobytový status. Musí zaměstnavatel podle zákoníku práce zaplatit neregulérnímu migrantovi za vykonanou práci, i když pracovník nemá povolení k pobytu nebo pracovní povolení? Všichni pracující mají nárok na minimální ochranu nehledě na to, že jsou zaměstnáni načerno. Podle soudu pro pracovní spory (vymezení v článku L 341-6-1 zákoníku práce) jsou práva pracujících obnovena v okamžiku, kdy pracující vstoupí do pracovního poměru se zaměstnavatelem (i kdyby to měl být neregulérní zaměstnanecký poměr). Neregulérní pracovník má proto právo na: odpovídající mzdu (která nesmí být nižší než garantované minimum); příplatky za přesčas; příplatky dané kolektivní dohodou vztahující se na příslušný úsek práce; placenou roční dovolenou; předem dané odstupné po možném rozvázání pracovního poměru (odstupné nesmí být nižší než jeden měsíční příjem). Všechna tato práva jsou neregulérnímu migrantovi garantována. Pokud dojde k úrazu na pracovišti, má pracující nárok uhradit výdaje za ošetření a dostat výplatu a odškodnění ze svého sociálního pojištění, konkrétně úrazového pojištění. Jestliže pracující nemá platné povolení k pobytu, neznamená to, že právo na úrazové pojištění nemá. Odškodnění v případě pracovních úrazů není podmíněno platným povolením k pobytu nebo typem práce (vymezeno článkem L 374-1 Zákona o sociálním pojištění). Podle článku L 341-6 zákoníku práce je zaměstnavatel jedinou stranou zodpovědnou za zaměstnání neregulérního migranta. Neregulérní migrant je podle zákona považován za oběť. Proto je možné, aby neregulérní migrant dal zaměstnavatele k soudu za to, že mu odepřel mzdu. Nicméně, francouzské soudy mají rostoucí tendenci nazírat na neregulérní migranty jako na osoby samostatně výdělečně činné a tudíž postižitelné. Existuje zákon, který nařizuje, aby neregulérní migranti pracující na černo byli především považováni za oběti, i když s neregulérním zaměstnáním souhlasili. Tento zákon je ale čím dál tím méně často brán v potaz. Získat právní ochranu pro neregulérní migranty ve smyslu finanční kompenzace za nevyplacení mzdy a ostatní záležitosti související s výkonem práce je čím dál víc obtížné. Aktivní účast ve skupině nebo organizaci je právo, které se neváže na povolení k pobytu, a tudíž i neregulérní migranti mají právo se sdružovat. Členství v odborech není podmíněno povolením k pobytu. Neregulérní migranti tak mohou být jejich členy. Každé dítě, kterému jsou více než tři roky, smí být zapsáno do mateřské školky poblíž místa bydliště, pokud o to jeho rodiče požádají (zákon z 10. července 1989). Po dětech nelze vyžadovat doložení občanství a dítě cizince nesmí být diskriminováno (podle zákona z 10. července 1989 a oběžníku Ministerstva školství z 16. června 1984 a 6. července 1991). Všechny děti musí chodit do školy (podle zákona z 9. srpna 1936 a 11. července 1975). Zákaz diskriminace vůči dětem cizinců je jasně stanoven v oběžnících Ministerstva školství (z 16. června 1984 a 6. července 1991). Zápis dětí mladších 18 let do školy by neměl představovat žádný problém, protože cizinci, kteří pobývají ve Francii a kterým ještě nebylo 18 let, nemusí mít povolení k pobytu (zákon z 2. srpna 1989). Mají školy povinnost hlásit přítomnost dětí/nezletilých s neregulérním statutem příslušným úřadům? Vzhledem k tomu, že zákon nařizuje povinnou školní docházku pro všechny děti, nehledě na jejich národnost nebo povolení k pobytu, školy nemají povinnost hlásit děti s neregulérním statutem příslušným orgánům. Nicméně není výjimkou, že starostové vyžadují povolení k pobytu rodičů dítěte jakožto součást nezbytné dokumentace nutné k zapsání do školy. Jestliže je dítěti odmítnut zápis do mateřské školky nebo základní školy, je možné se odvolat k obecnímu úřadu nebo na prefekturu a poté na soud, který se zabývá řešením vnitřních rozporů ve francouzské státní správě. Jestliže je dítěti znemožněno zapsat se na střední školu, lze se odvolat na školské orgány nebo ke školním inspektorům a poté na soud, který má za úkol řešit vnitřní rozpory ve francouzské státní správě. Ne, nemají. Vzdělání a školní docházka jsou povinné jen pro děti do 18 let. Zákon neposkytuje stejná práva dospělým nad 18 let. Neregulérní migranti nemají nárok na dávky státní sociální podpory s výjimkou toho, když žádají o podporu pro své děti. Podle článku 111-2 Zákona o rodině a sociální pomoci (Code de l’action et des familles) nejsou dávky státní sociální podpory v případě (extrémní) nouze a v zájmu dítěte podmíněné platným povolením k pobytu nebo minimální dobou pobytu ve Francii. Tyto dávky státní sociální podpory zahrnují finanční pomoc v domácnosti, pomoc na náklady spojené se vzděláním (např. za učitele, který do domácnosti dochází) a náklady na ubytování dítěte, ať už je dítě ubytováno společně s matkou nebo jinde. Právo uzavřít sňatek je základním sociálním právem, které je dodržováno, chráněno a řízeno článkem 144 občanského zákoníku. Po budoucích manželích nelze požadovat platné povolení k pobytu jako podmínku k sňatku. Je zakázáno uvalovat jakékoliv omezení na právo uzavřít sňatek, zejména pak z důvodu národnostního původu (podle článku 12 a 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Článek 9 zákona z 29. října 1981 ruší opatření přijatá zákonem z 12. listopadu 1938, podle kterého směli uzavírat sňatek pouze cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu (vydaným nejméně na jeden rok). Cizinci, kteří chtějí uzavřít sňatek, by neměli mít žádné zvláštní povinnosti (oběžník Ministerstva vnitra z 31. srpna 1982). Neregulérní pobyt nemá žádný vliv na právo mít svatbu (podle všeobecných směrnic týkajících se občanského statutu). Organizace CIMADE uzavřela dohodu se státními orgány o možnosti přístupu do těchto cel předběžného zadržení, aby tak mohla dohlížet na to, že práva neregulérních migrantů nejsou porušována. V oblastech, kde migranti vstupují na území státu, existuje asociace ANAFE, která poskytuje právní pomoc migrantům žijícím v těchto zónách. Příslušné orgány dovolují každé zúčastněné organizaci, aby navštívila přistěhovalecká centra osmkrát za rok. Právní pomoc zajišťuje pokrytí nákladů spojených s procesem (poplatky za právníka, apod). Pokud jsou splněny určité podmínky, je tato pomoc u francouzských soudů poskytována prakticky ve všech případech. Podle zákona z 10. července 1991 je právní pomoc poskytována všem francouzským občanům, občanům Evropské unie a cizincům s platným povolením k pobytu ve Francii. Následující kategorie však představují výjimky, u kterých platný pobyt ve Francii nepředstavuje základní podmínku pro poskytnutí právní pomoci: nezletilí cizinci; cizinci, kteří jsou svědci; obvinění; žalobci; odsouzení nebo ti, kteří se účastní soudního líčení se státním prokurátorem; některé případy spojené se vstupem, pobytem a deportací; žadatelé o azyl, kteří se odvolají za podmínky, že vstoupili na území Francie legálně; a některé další případy, u kterých bylo povolení k pobytu zamítnuto. Neregulérní migranti také mohou žádat o pomoc nevládní organizace, které právními znalci či právníky samy disponují. Ty mohou také právního znalce nebo právníka, který bezplatnou právní pomoc poskytne, migrantovi doporučit. Mají neregulérní migranti právo získat ubytování ve státním sociálním zařízení, nebo v soukromém přístřešku, který je podpořen z veřejných zdrojů? Od doby, kdy byl zaveden Koppenlingswet, což v překladu znamená „spojující zákon“, tj. zákon, který spojuje práva na státem poskytované sociální služby s legálním statusem a který vešel v platnost 1. července 1998, byl neregulérním migrantům de facto zamezen přístup do státních sociálních zařízení. Obecní úřady se přesto občas rozhodnou ubytování některým neregulérním migrantům poskytnout (jako například těm žadatelům o azyl, kteří podléhají Dublinské konvenci, která určuje stát zodpovědný za azylové řízení, nebo opětovným žadatelům o azyl). Výše zmíněný “Koppelingswet”, zbavuje neregulérní migranty i práva na zdravotní péči. Trvalo několik let, než byl tento zákon schválen, zejména díky odporu organizacím chránícím lidská práva a lékařským organizacím (jako například Královská holandská lékařská společnost). Všechny tyto organizace si totiž uvědomily, že když se neregulérním migrantům odejme právo na zdravotní pojištění, jejich přístup ke zdravotní péči se tím značně zkomplikuje. Navíc došlo ke kritickému přezkoumání prvního návrhu zákona s přihlédnutím k právům dětí a žen. Mají neregulérní migranti přístup k veřejné zdravotní péči, nebo pro ně existuje speciální zdravotní péče? Neodkladná lékařská péče Zmiňovaný “Koppenlingswet” změnil článek 8b holandského cizineckého zákona. Tento článek ve své nové verzi říká, že neregulérní migranti mají právo na státní sociální služby pouze v případě “neodkladné lékařské péče”, nebo v případech, které by znamenaly ohrožení veřejného zdraví. Podmínkou pro schválení zákona bylo, že neodkladná lékařská péče bude i nadále neregulérním migrantům dostupná a že náklady na ní nebudou účtovány jejím poskytovatelům. Díky silnému odporu musel zodpovědný ministr změnit definici “neodkladné lékařské péče” a zdůraznit při několika příležitostech, že každý lékař má povinnost pomoci všem nehledě na jejich postavení ve společnosti, rasu, vyznání atd. Místo slova “neodkladná” je nyní používána “nezbytná” péče. Termín “Neodkladná lékařská péče” je oficiálně vykládán následujícím způsobem: V případě životu nebezpečných situací (či kvůli jejich prevenci), nebo v případě situací, které by znamenaly trvalou ztrátu základních životních funkcí (či kvůli jejich prevenci ). V případě, že by nastalo nebezpečí pro třetí osobu, např. některé nakažlivé choroby (zejména TBC) a psychické poruchy a následné agresivní chování. Těhotenská péče (před a během porodu). Přístup dětí bez legálního statusu k preventivní lékařské péči a k očkovacímu programu podobnému národnímu očkovacímu programu. Od doby, kdy byl zákon přijat, došlo k mnoha nedorozuměním ohledně významu “neodkladné lékařské péče” jak mezi lékaři, tak zejména mezi finančními odděleními nemocnic. Organizace zaměřující se na lidská práva, jako je Johannes Wier Stichting, se snaží informovat zaměstnance zdravotnických zařízení o přesném významu termínu “neodkladné lékařské péče”. Fond Koppelingsfonds Aby se předešlo tomu, že náklady na zdravotní péči padnou na ramena poskytovatelů péče, byla přijata dvě opatření. První se týká nejdražší části lékařské péče, kterou je hospitalizace. Nemocnice si mohou nezaplacené dluhy odepsat („dubieuze debiteuren”). Od té doby, co vešel zákon “Koppenlingswet” v platnost, výše rozpočtu na “dubieuze debiteuren” se stanovuje každoročně; před tím se stanovovala každé tři roky. Stojí za zmínku, že náklady na hospitalizaci neregulérních migrantů jsou díky tomuto opatření ve skutečnosti kryty ze státního rozpočtu. Druhé opatření se týká tzv. Koppelingsfonds, tedy fondu, který je určen na pokrytí výdajů za “primární pomoc” (jako jsou lékaři, porodníci, lékárny). Tento fond, který čítá 5 miliónů euro, neslouží k zaplacení lékařských poplatků pacientů, ale má za cíl kompenzovat lékaře v případě ztráty výdělku. Oněch 5 miliónů eur je ve skutečnosti částka, která se ušetřila na sociálním pojištění, státní pomoci dětem, apod. Jedná se tedy spíše o neutrální rozpočtové řešení, které není založeno na předpokládané potřebě. Fond je využíván již dva roky. Nejdříve se nevládní organizace obávaly, že 5 miliónů eur nebude stačit, ale ukázalo se, že ani těch 5 miliónů není plně využíváno. Problém ale spočívá v tom, že fond každou přihlášku nepřijme, protože musí být splněny některé souhrnné podmínky. Zdravotní personál nejdříve musí prokázat, že pacient nemá legální status. Dále, že náklady na zdravotní péči nemohou být pokryty jiným způsobem, že vynaložená péče byla neodkladná a konečně, že finanční břemeno bylo nadměrně vysoké a způsobilo zdravotnímu personálu značnou finanční zátěž. Navíc není možné, aby sám lékař přiznal poplatky, které jeho pacienti nezaplatili. Aby se daly peníze z tohoto fondu získat, je nutné žádat jakoby o dotace. Přihláška se musí podat v rámci tzv. regionální spolupráce a částka by měla odrážet náklady v následujícím roce, vypočtené z nákladů z předešlých let. Proto nevládní organizace založily GGD (Gemeentelijke Gezondheidsdiensten, tedy Veřejné zdravotní služby), aby tak pomohly přístup k lékařské péči zorganizovat. Dobrovolnické organizace (jako Johannes Wier Stichting a mnoho dalších) vykonaly mnoho práce tím, že upozorňovaly na to, jak těžké je peníze z fondu získat. Díky jejich úsilí došlo k několika změnám. Například se zjednodušuje způsob, jakým se do fondu žádosti o finanční pomoc posílají a nadační výbor upustil od vyžadování těžko splnitelných kritérií. Převládá tendence vytvořit jednoduchý systém podávání žádostí. Přístup k praktickým lékařům a nemocnicím V Holandsku existuje systém, kdy každý zákon musí být po třech, čtyřech nebo pěti letech znovu hodnocen. Z tohoto důvodu vláda pověřila provést několik výzkumů týkajících se přístupu neregulérních migrantů ke zdravotní péči. Na základě výsledků těchto výzkumů lze konstatovat následující: Co se týče dostupnosti praktických lékařů, byl poslední průzkum prováděn teprve nedávno (NIVEL, 2000). Lékaři, porodní asistentky a pracovníci oddělení první pomoci byli přizváni k pohovorům, aby se zjistila míra jejich dostupnosti. Výsledkem průzkumu bylo zjištění, že k praktickým lékařům je poměrně jednoduché přístup získat. Bylo ale také zjištěno, že v některých oblastech velkých měst s vysokou koncentrací cizinců (více než 10 %), pouze nepatrné množství praktických lékařů (5 %) vykazuje konzultace s neregulérními migranty. Dochází ale také k tomu, že ti lékaři, o kterých se ví, že zdravotní péči neregulérním migrantům poskytnou a jsou proto migranty vyhledáváni, vykazují vysoké procento podílu na péči o nepojištěné pacienty (NIVEL, 2000:38). Vzhledem k tomu, že je na každém poskytovateli zdravotní péče se rozhodnout, jestli pacienta přijme nebo ne, pacienti tak nemají možnost si stěžovat žádné instituci, když se jim potřebné péče nedostane. Neregulérní migranti jsou čím dál více závislí na těch několika málo lékařích, kteří jsou ochotni je ošetřit, ačkoliv teoreticky neexistují žádné právní či finanční překážky. V této souvislosti je třeba také zmínit, že zdravotnické centrum “De Witte Jas Health Center” v Amsterdamu, které poskytovalo zdravotní péči neregulérním migrantům, oznámilo konec své činnosti. Jedním důvodem k ukončení činnosti bylo, že by zodpovědnost za ošetřování lidí bez pojištění měli převzít praktičtí lékaři. Tím, že zdravotnické centrum ukončilo svou působnost, doufá, že přinutí lékaře k tomu, aby začali poskytovat péči i neregulérním migrantům a lidem bez pojištění (MNS, březen 2001). Dostat se do nemocnice je poměrně složité. Může se stát, že finanční poradce nemocnice bude mít pohovor s neregulérním migrantem ihned, jakmile dorazí do nemocnice, aby se dohodli na uhrazení platby za poskytnutou péči. Pokud se nedohodnou a nejedná se o životu nebezpečnou situaci, nemocnice migrantovi nepomůže. Některé nemocnice souhlasí s tím, že jim platba bude splacena po částech později. Jiné posílají upomínky, ale ve skutečnosti peníze nevymáhají. Může se ale stát, že kdo nezaplatí, nebude v budoucnu ošetřen. Podle výše zmíněného výzkumu je 20 % všech doporučení do nemocnic neúspěšných (NIVEL, 2000:39). Existují pro to tři důvody: pacient odmítne do nemocnice jít; praktický lékař se rozhodne léčit pacienta bez pojištění sám, nebo nemocnice požaduje finanční záruku. Tato zjištění ukazují, že chybí dostatek informovanosti o existenci již dříve zmíněného systému “dubieuze debiteuren”. Lékař, který nařídí odvoz do nemocnice, musí nejprve zatelefonovat na finanční ředitelství nemocnice a informovat je o tom, že takovýto systém vůbec existuje. Profesor Engbersen ve své rozsáhlé studii o životě neregulérních migrantů v Rotterdamu uvádí, že způsob, jakým byl do nemocnice pacient přijat, je zásadní (Engbersen a Burgers, 1999). Jestliže pacient přijde do nemocnice z ambulantního oddělení, může mu být ošetření zamítnuto; jestliže ho ale do nemocnice přiveze záchranka, bude ošetřen. Engbersen navíc uvádí, že přístup do nemocnic je mnohem problematičtější než přístup k praktickým lékařům, protože napětí mezi lékařsko-etickým a finančně-administrativním aspektem problému je větší, když se jedná o více než jednu osobu (jako například jednoho lékaře). Nezjištěny žádné informace. Ano, vzdělání dětem do 18 let je přístupné. Nicméně většina rodičů se obává posílat své děti do školy, jelikož by se na ně tímto způsobem mohlo přijít. Bylo několik případů, kdy školy nebyly ochotny zapsat děti s neregulérním statusem do školy. Mají školy povinnost hlásit úřadům přítomnost dětí/nezletilých s neregulérním pobytem? Ačkoliv podle zákona “Koppelinswet” veškeré informace týkající se neregulérních migrantů se mají shromažďovat proto, aby neregulérní migranti neměli přístup ke státním sociálním službám, školy nemají povinnost je úřadům hlásit. Dostávají školy za tyto děti/nezletilé nějakou finanční pomoc? Ano, dostávají. Mají dospělí lidé (starší 18 let) s neregulérním statusem právo chodit do školy nebo se dále vzdělávat? Ne ve státních školách nebo na univerzitách. Výjimkou je, když začali navštěvovat školu ještě před tím, než dosáhli 18 let věku. Existuje několik výjimečných případů, kdy žadatelé o azyl začali studovat na univerzitě ještě před tím, než o svůj azylový status přišli a stali se neregulérními. V tomto případě jim je povoleno alespoň část svých studií dokončit. Existují však nevládní organizace nebo jiné organizace, které vzdělání poskytují (například jazykové kurzy, apod.). Lidé, kteří dostávali státní sociální podporu před tím, než byl schválen zákon “Koppelingswet”, a jejichž azylové řízení ještě nebylo ukončeno, dostávají sociální dávky buď ze sociálního fondu nebo ze zvláštních fondů založených na komunální úrovni. V žádných jiných případech nemohou neregulérní migranti pobírat dávky státní sociální podpory. Má neregulérní migrant právo legálně uzavřít sňatek nebo žít v partnerském soužití? Ano, má, ale pokud chce neregulérní migrant žít se svou družkou/svým druhem nebo partnerem legálně a požádat o povolení k pobytu, musí se nejprve vrátit do země svého původu a požádat o M.V.V. (povolení k přechodnému pobytu) na holandské ambasádě. Pouze s tímto povolením může potom žádat na cizinecké policii o povolení k pobytu. K tomu bude navíc potřebovat platný pas (alespoň na jeden rok) a jeho partner bude muset doložit pracovní smlouvu (platnou nejméně na jeden rok). Tato opatření prakticky znemožňují bývalým žadatelům o azyl do manželství vstoupit. Je legální deportovat neregulérního migranta bez jeho manžela/manželky, nebo dětí? Pokud rodina vstoupila do země společně, nesmí být deportována odděleně. Jestliže však členové rodiny vstoupili do země odděleně a jeden z nich je žadatel o azyl spadající pod Dublinskou úmluvu, mohou a budou rozděleni s výjimkou několika případů. Ne, neexistují. Dokonce i dnes se vedou vážné debaty o tom, jestli je morální provádět testy DNA na žadatelích o azyl, aby se přesně určil jejich věk, anebo v případě žádosti o sloučení rodiny, zda-li se skutečně jedná o rodinného příslušníka. Ve většině zařízení je přístup umožněn pouze skupinám “Vluchtenlingenwerk”. Návštěvník smí navštívit zařízení pouze na požádání vězně. Neregulérním migrantům je přístupná právní pomoc financovaná z veřejných prostředků. Ano, mohou, pokud se jedná o záležitost spojenou s jejich pobytovým statusem. Mají neregulérní migranti právo získat ubytování ve státním sociálním zařízení nebo v soukromém přístřešku, který je podpořen z veřejných zdrojů? Ubytování ve státním sociálním zařízení není přístupné pro neregulérní migranty. Informace ohledně soukromého přístřešku podpořeného z veřejných zdrojů neposkytnuty. Přestože to není vyloženě zakázáno, existují určitá omezení, která vedou k tomu, že se soukromé byty pronajímají neregulérnímu migrantu prostřednictvím šedého trhu. Kdokoliv, kdo poskytuje ubytování cizinci, je musí nahlásit úřadům, což vylučuje jakoukoliv oficiální smlouvu mezi neregulérním migrantem a majitelem ubytování. Článek 35 T.U. zaručuje zdravotní péči neregulérním migrantům v následujících oblastech: neodkladná a nemocniční péče, která je urgentní nebo jiným způsobem nezbytná i to i když je dlouhodobá; lékařské programy, které jsou preventivní nebo ochraňují osobní či veřejné zdraví; pokrytí nákladů na mateřství na stejné úrovni jako italským občanům; pokrytí nákladů na zdravotní péči o mladistvé; očkování kryté zákonem; diagnóza, vyléčení a prevence infekčních nemocí; akce mezinárodní prevence. Zdravotnická centra, specializující se na diagnózu a péči o cizince, většinou o neregulérní migranty, uskutečňují výzkum ohledně speciálních patologií spojených s životními podmínkami jejich klientů. Přestože neregulérní migranti mají často strach, že pokud se jedinkrát stanou součástí zdravotního systému, tak budou nahlášeni a deportováni, žádná takováto povinnost zde není, jelikož zákony zdravotní péči neregulérním migrantům zaručují. Naopak zákony ukládají poskytovateli veřejné zdravotní péče neodhalovat identitu neregulérních migrantů. Ano. Například odbory CISL-CESIL se nejdříve pokusí vyjednávat mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a také poskytují právní pomoc v případech vykořisťování. Podle článku 38 T.U. mladiství s neregulérním statusem mají povinnou školní docházku stejně jako italští občané, což znamená, že mají přístup ke vzdělání do 16 let. Veřejná správa musí zajistit rovnost mezi dětmi cizinců a Italů, stejně jako rozpoznat a oceňovat jazykové a kulturní rozdíly. Proto jsou dostupné kurzy italštiny, stejně jako "mezikulturní" aktivity. Učitel, ať z veřejného či soukromého sektoru, nemá povinnost nahlásit neregulérního migranta, ať dospělého či mladistvého. Zákony výhradně stanovují práva cizinců s legálním povolením k pobytu. Žádná vyhláška výlučně zakazující vyučování neregulérních migrantů neexistuje. Ve skutečnosti jak veřejné, tak soukromé organizace zařazují dospělé do kurzů základní gramotnosti. Nevládní organizace souběžně nabízejí jazykové kurzy. V Itálii může být neregulérní migrant zadržován maximálně 60 dnů. Po tragédii v centru předběžného zadržení Serranio Vulpitto v Trapeni v prosinci 1999, kdy šest imigrantů uhořelo, uzavřela organizace Coordinamento trapanese per la pace neformální dohodu s úřady ohledně vstupu do center předběžného zadržení. Tato organizace je proto schopná provádět právní poradnu a podporu zadrženým. Nevládní organizace a někteří právníci dobrovolně nabízejí právní pomoc. Migranti mají možnost odvolat se proti příkazu k deportaci do pěti dnů po jeho obdržení. Nevládní organizace pomáhají informovat neregulérní migranty o jejich právech a poskytují jim právní pomoc. Ne, nemají. Ani noclehárny pro bezdomovce neposkytují ubytování neregulérním migrantům. Pouze v určitých případech mohou některé organizace přístřeší poskytnout. Ne, nesmí. Majitel bytu by se měl přesvědčit o tom, že jeho nájemníci jsou registrováni na obecním úřadě. Teoreticky vzato mají v Německu neregulérní migranti právo na veřejnou zdravotní péči v případě nemoci, otěhotnění a narození dítěte podle zákona o pomoci žadatelům o azyl (Asylbewerleistungsgesets) § 4 a § 1 c. 5 a 6. V případech, které se na zákon nevztahují, je uplatňován Federální sociální zákon o pomoci (Bundessozialhilfegesetz) § 120, 1,1. Zákon stanoví, že cizinci, kteří na území Německa pobývají, nehledě na jejich pobytový status, mají právo získat pomoc v případě nemoci, těhotenství a narození dítěte. V praxi je však většinou těžké tohoto práva nabýt vzhledem k tomu, že veřejní činitelé mají povinnost nahlásit jakoukoliv informaci, kterou obdrží o neregulérních migrantech během výkonu své práce, cizineckému úřadu. Navíc, i když neregulérní migranti mají nárok na ošetření v akutních případech, je velmi nepravděpodobné, že by i v případě těžkého zranění nějaký migrant vstup do nemocnice riskoval. Migrační právníci se neshodnou na tom, jestli i pracovníci zdravotnických zařízení, jako jsou nemocnice nebo kliniky, mají povinnost hlásit neregulérní migranty úřadům podle § 76 cizineckého zákona. Je pravda, že v praxi mnoho nemocnic neregulérní migranty cizineckému úřadu nahlásilo. Pro neregulérního migranta je jakékoliv ošetření velmi nákladné, protože musí buď zaplatit hotově, anebo si pořídit soukromé zdravotní pojištění, které by zdravotní péči v Německu pokrylo. Jestliže se nemocnice obává, že pacient nebude mít na zaplacení, nahlásí to Úřadu státního sociálního zabezpečení, který to posléze může nahlásit cizineckému úřadu. Z tohoto důvodu je neregulérní migrant nucen hledat zdravotní péči jinde. Někteří se v případě potřeby vrátí do své vlasti, kde zdravotní péči vyhledají, zatímco ostatní si půjčují kartičku zdravotního pojištění od přátel nebo příbuzných a nechají se ošetřit na ni. Většina však využije sociálních sítí, které zprostředkovávají zdravotní péči tím, že nařízení obejdou. Migranti se převážně obracejí na své kontakty uvnitř komunity migrantů, ale také mezi aktivisty nebo skupinami spojenými s církví. Tito lidé jim seženou poradce, doktory, léky a v některých případech dokonce i spolupracují s místními nemocnicemi nebo klinikami. Německý cizinecký zákon stanoví, že všechny státní úřady mají povinnost upozornit cizinecký úřad v případě, že získají informace o neregulérních cizincích během výkonu služby (německý cizinecký zákon § 76). Protože získávat informace o pobytovém statusu pacientů není v popisu práce nemocnic ani doktorů, nemusí hlásit neregulérní migranty na cizinecký úřad. Sozialämter (úřady státní sociální správy) však na druhou stranu mají povinnost hlásit neregulérní migranty úřadům, jelikož součástí popisu jejich práce je zjišťovat pobytový status klientů. Zaměstnavatelé mají povinnost zaplatit mzdu za vykonanou práci – nehledě na to, jestli jejich zaměstnanec má nebo nemá povolení k práci či k pobytu. I práce na černo je chápána jako “zaměstnanecký vztah” a zaměstnavatel proto musí pracujícím zajistit obvyklé pracovní podmínky i odměny. V roce 2003 se stal případ, kdy jedna neregulérní migrantka z Polska měla pracovní úraz. Žena byla propuštěna z práce a poté nucena vymáhat svou mzdu soudně. Kromě mzdy jí muselo být vyplacena i úrazové pojištění. Neexistuje žádné právní ustanovení, které by zakazovalo pracujícím odvolat se k soudům pro pracovní spory. Existuje však povinnost, která platí pro všechny státní úřady, a tou je podat o neregulérních migrantech informaci cizineckému úřadu, pokud tuto informaci získali během výkonu své služby (německý cizinecký zákon, sekce 76). Pracovní soudy ale nemají povinnost zjišťovat pobytový status migrantů. Tento rozdíl mezi povinností předávat informace, ale nikoli je zjišťovat, představuje právní mezeru, která neregulérním migrantům dává možnost uplatňovat své nároky na odškodnění u pracovních soudů. Ačkoliv již došlo k několika úspěšným případům, kdy dotyčnému bylo odškodnění soudem přiřčeno, většina neregulérních migrantů o možnosti takového postupu i nadále pochybuje. Německý federální zákon se nevztahuje na základní a střední školy. Spolkové země mají své vlastní zákony týkající se vzdělání neregulérních migrantů. Například v Berlíně se neregulérní migranti mladší 16 let mohou zapsat do základní školy a na první stupeň střední školy na základě žádosti jejich rodičů. Nespadají však do povinné školní docházky, která je v Berlíně jinak zákonem daná. V Brandenburgu zase existuje povinná školní docházka pro ty “mladé cizince, jejichž pobyt je povolen na základě žádosti o azyl, nebo jejichž pobyt je tolerován”. Zdálo by se, že nezletilí bez legálního statutu do takové definice nespadají. Nicméně lze právo na vzdělání vyčíst přímo z německé ústavy. Školy mají povinnost hlásit cizineckému úřadu jakékoliv mimořádné skutečnosti týkající se imigračního statusu jejich studentů či jejich rodičů. Před tím, než mohou rodiče poslat své dítě do státní školy, musejí nejdříve zkontaktovat místní školní odbor. Ten jim sice poskytne pomoc, ale zároveň také zkontroluje jejich pobytový status. Většina učitelů a ředitelů vidí jako svůj hlavní úkol vzdělávání a ne kontrolu migrace. Věří, že děti by neměly být trestány za neregulérní status svých rodičů. Dětem je občas povoleno chodit do školy za podmínek, kdy o tom ví například jen jejich učitel (nebo co nejmenší počet lidí). Tyto děti jsou ale pod velkým tlakem, jelikož vzhledem k bezpečnostním důvodům mají zakázáno hovořit o své situaci ve škole. To je ale stále lepší, než kdyby zůstávaly doma. Tato praxe má dvě velká omezení: za prvé, žákům s neregulérním statusem nemohou být oficiálně vystaveny známky ani diplomy; za druhé, v případě úrazu nejsou děti s neregulérním statusem chráněny všeobecným úrazovým pojištěním, které se vztahuje na ostatní děti. To se většinou uvádí jako důvod, proč školy nebo školky nedovolují dětem s neregulérním pobytem přístup do jejich zařízení: škola a učitelé by tak v případě nehody mohli nést zodpovědnost. Z tohoto důvodu mohou mít neregulérní migranti s dětmi poměrně složité životní podmínky. O to horší, když se jedná o samoživitele, který má velmi málo času se dětem věnovat kvůli špatné ekonomické a pracovní situaci. Mají školy povinnost hlásit úřadům přítomnost dětí/mladistvých s neregulérním statusem? Podle § 76, 1 a 2 německého cizineckého zákona mají státní instituce povinnost hlásit jakoukoliv informaci, kterou získají o neregulérních migrantech příslušným úřadům, pokud tuto informaci získají během výkonu práce. Ačkoliv z čistě právního hlediska školy nemají povinnost nahlašovat cizineckému úřadu děti s neregulérním statusem (nebo jejich rodiče), přesto k tomu dochází. Mohlo by se totiž stát, že kdyby ředitel školy umožnil nezletilému dítěti s neregulérním statusem zapsat se do školy, mohl by být vystaven stíhání podle §§ 92, 93a německého cizineckého zákona, který postihuje všechny, kteří by napomáhali k neregulérnímu pobytu v Německu; vzdělání dětí by totiž mohlo mít zásadní vliv na přání rodičů v Německu zůstat. Dostávají školy nějakou finanční pomoc pro tyto děti/dospívající? Ano, školy dostávají finanční dotace za počet dětí, který u nich studuje, nehledě na jejich pobytový status. Po dosažení 16. roku věku dítěte není možné právo na vzdělání uplatnit. Ne, nemají. Žádná podpora v tomto smyslu neexistuje. Teoreticky ano. Před tím, než může neregulérní migrant uzavřít sňatek, musí zemi opustit a znovu do ní legálně vstoupit (za účelem sjednocení rodiny). Vzhledem ale k tomu, že podle § 76 německého cizineckého zákona mají všechny státní orgány povinnost nahlásit přítomnost neregulérního migranta na území Německa, když se o tom dozví, stalo se, že neregulérní migranti byli zadrženi na matričním úřadě ještě před tím, než k sňatku mohlo dojít. Rodiny mohou být rozděleny a deportovány odděleně v případě, že členové rodiny přišli do Německa v jinou dobu a z jiných důvodů. Ne, neexistují. Ne, nebyla, ale Komise proti mučení pod záštitou OSN kritizovala německá vězení. Je možné navštívit jednotlivce v těchto zařízeních, ale ne zařízení jako taková. Kromě internačních táborů v Severním Porýní - Vestfálsku, které poskytují pravidelné hodiny s právníkem, neexistuje žádné nařízení zabezpečující bezplatnou právní pomoc neregulérním migrantům. Ne, nemohou. Ti žadatelé o azyl, kteří byli zamítnuti, mohou strávit kratší dobu v azylových domech provozovaných nevládními organizacemi. Tato zařízení jsou dotována vládou a slouží zejména k zajišťování potřeb žadatelů o azyl (jejich kapacita ale stačí pouze pro jednu třetinu žadatelů). Je ale nutné zmínit, že v nedávné době byl problém získat státní dotace na provoz sociálních zařízení pro žadatele o azyl. V Rakousku se majitel bytu musí přesvědčit, že jeho nájemníci jsou zaregistrováni u příslušných úřadů. Proto není možné legálně pronajmout byt neregulérním migrantům. To migranty odsouvá do šedé zóny realitního trhu, kde je pronájem většinou předražený a ubytování nesplňuje hygienické normy. Z tohoto důvodu v Rakousku existují organizace, u kterých si neregulérní migranti mohou byt pronajmout. Ne. Tito lidé, stejně jako žadatelé o azyl, nemají nárok na (bezplatnou) zdravotní péči. Existují však některé nevládní organizace, které se v tomto ohledu snaží žadatelům o azyl či neregulérním migrantům pomoci. Neregulérní migranti si mohou zaplatit soukromé pojištění, ale to je drahé. Některé organizace se vkládají do věci v případě, že poplatek za ošetření je vysoký a snaží se ho buď úplně zrušit, nebo snížit, anebo ho sami zaplatit. Mají pracovníci ve zdravotnictví povinnost informovat úřady o neregulérních migrantech?Pokud ano, proč? Pokud ne, proč ne? OGB, tedy Konfederace rakouských odborů, neregulérní migranty nepodporuje. Ačkoliv konfederace je zastáncem tvrdých opatření vůči zaměstnavatelům spíše než vůči zaměstnancům, v konečném výsledku stejně dojde k deportaci neregulérního migranta. Na členství neregulérních migrantů v odborech se v Rakousku nebere zřetel. V Rakousku je povinná devítiletá školní docházka (do školy se chodí od šesti let). Z tohoto důvodu nejsou mladiství vyloučeni ze vzdělání a ze školní docházky. Na druhé straně, děti z Traiskirchenského sběrného tábora školu navštěvovat nesmějí. Stalo se například, zejména některý dětem z Afriky, že kvůli jejich neregulérnímu pobytovému statusu jim bylo zakázáno chodit do školy. Problémy se ale obvykle vyskytují až na úrovni středních odborných učilišť (jelikož v rámci výuky zde dochází k práci, u které je zapotřebí pracovního povolení). Ne, nemají. Existuje však několik nevládních organizací, které lidem bez legálního statusu školení zprostředkovávají (např. kurzy němčiny, počítačů, atd.). V Rakousku rozhodují o udělování státních sociálních dávek jednotlivé federální státy. Proto je systém poměrně komplikovaný. Ve většině případů ale převažuje tendence neregulérní migranty nebo žadatele o azyl ze státních podpor vyloučit. Má neregulérní migrant právo uzavřít legálně sňatek či žít se svým partnerem tzv. na hromádce? V Rakousku je právo uzavřít sňatek a právo na rodinný život, ve smyslu článku 8 Evropské konvence o lidských právech, zakotveno v ústavě. Teoreticky je proto možné sňatek uzavřít. Úřady se však snaží uzavírání sňatků neregulérním migrantům komplikovat. Bylo Rakousko někdy obviněno z nedodržování mezinárodních dohod týkajících se osobní integrity neregulérních migrantů? Rakouské zadržovací praktiky byly kritizovány za poslední roky několikrát, a to mezinárodními organizacemi jako jsou UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), CPT (Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání), Amnesty International a rakouskými nevládními organizacemi a odborníky na lidská práva. Hlavní kritika se týkala nedostatku soudního posouzení při zadržování žadatelů o azyl nebo obzvláště ohrožených jedinců, jako jsou nezletilí nebo oběti mučení (rozhodnutí o zadržení osob vykonává pouze cizinecká policie). Kritika však byla namířena i na hygienické, zdravotní a sociální podmínky v celách předběžného zadržení, jakož i na právo se odvolat či právo na návštěvu. Migranti, kteří byli zadrženi za účelem deportace, vyhoštění nebo zákazu pobytu v Rakousku, obvykle pobývají ve zvláštních celách. Zákon nařizuje, aby setrvání v cele předběžného zadržení bylo co nejkratší, ale je možné ho prodloužit až na dva měsíce; ve zvláštních případech až o šest měsíců. Od roku 1998 vláda uzavírá s nevládními organizacemi smlouvy o zajištění péče o zadržené (tzv. “Schubhaftbetreuungsverträge”). Cílem těchto smluv je zajistit sociální, humanitární a psychologickou péči a právní pomoc zadrženým. Nevládní organizace, které takové smlouvy s vládou mají, však nemají právo zadržené navštěvovat. Je na zadrženém, aby o takové právo sám požádal. Tento systém je zadrženým osobám vysvětlen formou krátké brožurky, kterou dostanou. Několik nevládních organizací poskytuje neregulérním migrantům bezplatné právní konzultace. Ano. Například organizace Provivienda v Madridu, která pracuje z pověření španělské vlády na programu pro zajištění přístupu migrantů k pronájmu, hraje roli zprostředkovatele mezi neregulérními migranty a majiteli bytu a stará se o to, aby byt splňoval minimální požadavky. Od roku 2001 zákon garantuje zdravotní péči těhotným ženám, mladistvým a neregulérním migrantům zaregistrovaným na radnici. Nicméně toto je státní zákon a každý samosprávný celek má svoje vlastní práva a povinnosti ohledně zdravotní péče. Jak to probíhá v praxi, můžeme vidět na příkladu Andalusie. V roce 1999 byla sepsána speciální dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví andaluské vlády, nevládními organizacemi a odbory ohledně garance přístupu k zdravotnické péči. Neregulérní migrant může přímo použít zdravotní centrum nebo použít doporučující kartu, kterou dostane u jedné z organizací. Podmínka registrace na radnici vyřazuje mnoho kategorií lidí z přístupu ke zdravotnické péči, jelikož předpokladem k registraci je vlastnictví pasu a nájemní smlouva. Z tohoto důvodu se množství speciálních zdravotnických center zaměřuje na tyto skupiny. Nový cizinecký zákon, který vstoupil v platnost 22. prosince 2003, obsahuje dvě nová opatření, zaměřující se na zdravotní péči, která se přímo dotknou neregulérních migrantů: Policie nyní má přístup k záznamům o cizincích, kteří jsou registrovaní na radnici. Z tohoto důvodu neregulérní migranti ztratili motivaci k registraci na úřadech (stále se mohou zaregistrovat pro získání zdravotní péče, ale mnoho z nich to považuje za moc riskantní, když policie má přístup k jejich datům.) Jelikož je zdravotnická péče garantována zákonem, neexistuje povinnost nahlásit neregulérní migranty. Podle článku 7, zákona 8/2000, právo demonstrovat, veřejně se scházet a sdružovat se jsou práva daná cizincům, kteří mají legální pobyt nebo jsou oprávněni zůstat v zemi. Proto neregulérní migranti tato práva nemají. Zákon 8/2000, který vstoupil v platnost v lednu 2001, navozuje podmíněnost mezi legálním statusem migranta a právem stát se členem odborů. Toto platí také pro právo stávkovat. Je to ale v rozporu s článkem 28 španělské ústavy a smlouvami s Mezinárodní organizací práce (ILO). Odbory proto prohlásily, že považují tento zákon za neústavní a budou pokračovat v přijímání neregulérních migrantů. Ano, školní docházka je povinná pro všechny děti ve Španělsku - tedy i pro nezletilé migranty s neregulérním statusem. Dospělí migranti s neregulérním statusem se nemůžou legálně zapsat do kurzů ve vzdělávacích centrech pro dospělé, nicméně v praxi tato centra neuplatňují toto pravidlo důsledně. Obecně je těžké dostat se do centra předběžného zadržení. Organizace Federación Estatal de SOS Racismo v Barceloně byla schopna dostat se do center předběžného zadržení, pokud politik nebo poslanec o to požádal a doprovázel je. Žádosti, které byly podané samotnou organizací, byly systematicky odmítány. Osobní identifikační číslo, které má každý švédský občan, se užívá k ověření přístupu jednotlivce k sociálním či ekonomickým právům. Neregulérní migranti, kteří obvykle toto číslo nemají, jsou tak vyřazeni z přístupu k většině těchto práv. Neregulérní migranti nemají přístup k lékařské péči (pokud nejdou k soukromému lékaři). Ve velkých městech je několik klinik, které byly otevřeny nevládními organizacemi, a lékařská péče je zde bezplatná. Mají pracovníci ve zdravotnictví povinnost informovat úřady o neregulérních migrantech? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč ne.? Ne. Pouze nezletilí migranti s neregulérním statusem, kteří jsou ještě v azylovém systému, mohou být zařazeni do škol. Podle článku 12 Federální ústavy je zajištěna neodkladná zdravotní péče. Neregulérní migranti pobývající ve Švýcarsku také mohou získat pojištění přes veřejný zdravotní pojištěnecký systém, pokud splní obecná kritéria (bydliště ve Švýcarsku a platba pojistného). Zdravotní pojišťovně není dovoleno pátrat po statusu pobytu neregulérního migranta. Ne, naopak. Udání je trestáno sankcemi, jelikož by to bylo považováno za porušení diskrétnosti (článku 92 litt. c LAMal). Sociální a ústavní práva, která vyplývají z pracovního poměru, jsou uplatňována, i když pracovník nemá legální povolení k pobytu nebo pracovní povolení. Mají nezletilí migranti s neregulérním statusem právo chodit do školy? Právo na základní vzdělání je zakotveno pouze v zákonících několika kantonů, přestože nezletilí migranti s neregulérním statusem mají právo na základní vzdělání podle článku 19 Federální ústavy a článku 7 Školského zákona. Ve studii z roku 2001 se nicméně ukázalo, že zápis do škol nebyl většinou problém. Vzdělávání, které následuje po povinné školní docházce, není zaručeno zákonem. Učební obory jsou prakticky nemožné kvůli tomu, že neregulérní migranti nemají pracovní povolení, ale sekundární vzdělání je možné získat v několika kantonech (např. v Ženevě). Tam je jedinou podmínkou pro vstup zdravotní pojištění daného nezletilého. Mají právo na minimální podporu, nicméně pouze několik neregulérních migrantů o ní požádalo (důvody jsou zejména strach z vyhoštění a nedostatek informací). Existují případy, kdy byli neregulérní migranti zatčeni na úřadu sociálního zabezpečení, když se snažili uplatnit svůj nárok na dávky. Právo na ochranné přístřeší Mají neregulérní migranti právo získat ubytování ve státním sociálním zařízen, nebo v soukromém přístřešku, který je podpořen z veřejných zdrojů? Bytová družstva nejsou povinna kontrolovat identitu nebo status, i když to často dělají. Způsobilost pro uzavření nájmu zahrnuje legalitu pobytu. To často vede k soudnímu vystěhování, pokud byl někdo přijat a umístěn do sociálního bydlení, zatímco měl legální status a následně ho ztratil. Ano. Žádná omezení neexistují, jelikož neexistuje žádný systém registrace bydliště. Národní zdravotní servis (NHS), stejně jako péče všeobecných lékařů, je dostupná pro neregulérní migranty. U všeobecných lékařů záleží na konkrétním lékaři, jestli ho přijme jako svého pacienta. Zproštěni poplatků jsou lidé pobývající ve Velké Británii po dobu delší 12 měsíců. Mnohým z nich se ale nechce dokazovat, že jsou v zemi již jeden rok, přestože tuto podmínku splňuje řada z nich. Zproštěni poplatků jsou také všichni, kteří přišli do Velké Británie s úmyslem trvale se tu usadit. Takto nastavený systém svědčí o určité benevolenci. Pacient, který je ve Velké Británii méně než dvanáct měsíců, může prohlásit, že zde chce zůstat natrvalo. Další dvě zajímavé kategorie lidí zproštěných poplatků jsou: obyvatelé ze seznamu zemí, se kterými má Velká Británie uzavřené oboustranné smlouvy ohledně bezplatné nemocniční péče pro obyvatele obou zemí. Další skupinou jsou lidé ze seznamu zemí, který mimo jiné obsahuje Rumunsko a Polsko, jejichž obyvatelé bez ohledu na národnost mohou být bezplatně léčeni ve Velké Británii. Neboli lidé bez státní příslušnosti, kteří žili v dané zemi, mohou získat bezplatnou lékařskou péči ve Velké Británii. Další kategorie, která je zproštěná poplatků, jsou uprchlíci a ostatní, kteří „hledají útočiště“ ve Velké Británii. Jelikož nemocniční pravidla nespecifikují „žádost o azyl“, téměř kdokoliv může říct, že ve Velké Británii hledá útočiště. Ano. Například britské odbory T&G mají mimořádný zájem na ochraně neregulérních migrantů, jelikož jsou často zaměstnáni jako pracovníci v domácnostech, a proto je aktivně vyzývají, aby se zapojili. Ano. Primární vzdělání není součástí systému kontroly imigrantů. Pokusy zavést kontrolu legálnosti pobytu při přijímání do základních škol byly odmítnuty národní asociací třídních učitelů a Národními učitelskými odbory. Za přístup k dalšímu vzdělání je nutné platit, ale toto vzdělání není podmíněno legálním přistěhovaleckým statusem. Tudíž další vzdělání je spíše otázkou finanční než otázkou přistěhovaleckého statusu. Přístup k peněžnímu sociálnímu systému, jako jsou dávky v nezaměstnanosti, sociální dávky, příspěvky na děti nebo příspěvky na bydlení, nejsou dostupné neregulérním migrantům. Nicméně nepeněžní služby jako hlídání dětí nebo poradenství jsou v praxi neregulérním migrantům často otevřené. Úřady podle zákona o veřejné péči (Community care act) z roku 1990 nemohou odmítnout poskytnutí služby z důvodu statusu. Lokální či sociální pracovníci se nepotřebují ptát na přistěhovalecký status, ale pouze na bydliště. V praxi mnoho závisí na dobré vůli daného sociálního pracovníka. Má neregulérní migrant právo uzavřít legálně sňatek či žít zít v partnerském soužití? Ano. Pravidlo center předběžného zadržení 28 (1) stanovuje, že zadrženého může navštívit tolik lidí, kolik si přeje, v přiměřených mezích a v přiměřených podmínkách. Návštěvníci musí být schváleni státním orgánem, který navíc musí ustanovit komisi, která centrum předběžného zadržení navštíví nejméně osmkrát za rok. Členové této komise mají kdykoliv přístup do center předběžného zadržení a mohou se bavit se zadrženými na místech bez vizuálního a slyšitelného kontaktu s personálem. Neregulérní migranti mají přístup k právní pomoci a také k mnoha poradenským agenturám většinou bezplatně. Nicméně od dubna 2001 je považováno za trestný čin, pokud poradce poskytuje rady nebo služby přistěhovalcům, pokud není právně-poradenská organizace zaregistrována u OISC (Úřad komisaře pro imigraci) nebo jí OISC vyjmul.

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2010/901/judikat-ns-20-Cdo-2318-2010-GNS20112050/

20 Cdo 2318/2010, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu - Zákony.cz 20 Cdo 2318/2010, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu 2.5.2011 - Účinný 20 Cdo 2318/2010 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné T Mobile Czech Republic, a. s ., se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, proti povinnému T. V. , pro 8 038,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 Nc 11716/2007, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2009, č. j. 30 Co 66/2009-65, takto: Městský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 24. 11. 2008, č. j. 35 Nc 11716/2007-52, kterým obvodní soud odmítl pro opožděnost odvolání povinného proti usnesení téhož soudu ze dne 20. 8. 2008, č. j. 35 Nc 11716/2007-22 (nyní č. l. 33), kterým tento soud zamítl návrh povinného na nařízení předběžného opatření spočívajícího v odblokování běžného účtu číslo 8693701008/4000 u Bawag Bank a dále rozhodl o neustanovení zástupce povinnému. Povinný podal proti usnesení městského soudu dovolání. Dovolací soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009, dále jen o. s. ř. (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, část první, zákona č. 7/2009 Sb.). Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, v jejich taxativních výčtech uvedeno není (k tomu srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek sešit č. 5, ročník 2003 pod č. 41; usnesení ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1050/2004, uveřejněného v časopise Soudní judikatura, sešit č. 4, ročník 2005 pod č. 57). Nejvyšší soud proto, aniž zkoumal splnění podmínky obligatorního zastoupení v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.) a aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Protože podle vyrozumění soudního exekutora ze dne 20. 5. 2009 exekuce již byla provedena a pověření exekutora zaniklo, rozhodl dovolací soud i o nákladech dovolacího řízení. Povinný v dovolacím řízení úspěšný nebyl a oprávněné v tomto stadiu řízení náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 146 odst. 3, § 224 odst. 1, § 243b odst. 5 o. s. ř.). Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2.5.2011, čj. 20 Cdo 2318/2010, www.nsoud.cz. V libereckém dopravním podniku a firmě BusLine zasahovala policie - Aktuálně.cz

https://www.zakony.cz/zakony/2004/501/zakon-539-2004-Sb-SB2004539

Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - Zákony.cz 1.7.2006 - Účinný Zákon č. 539/2004 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona ��. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 283/2004 Sb., se mění takto: § 375 (1) Podle ustanovení této hlavy se postupuje jen tehdy, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak. § 375 (2) Podle této hlavy se postupuje i v řízení o dožádáních mezinárodního trestního soudu ustanoveného na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo mezinárodního trestního tribunálu ustanoveného rozhodnutím Rady bezpečnosti Organizace spojených národů vydaným podle kapitoly VII Charty Organizace spojených národů, kterým je Česká republika vázána, (dále jen "tribunál"), pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Ustanovení § 376, 377 a § 432 odst. 1 se neužijí. § 375 (3) Na řízení a rozhodování o předání osoby mezinárodnímu trestnímu soudu nebo tribunálu se přiměřeně použije postup podle druhého oddílu této hlavy o vydávání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Ustanovení § 392, § 393 odst. 1 písm. b) až j) a odst. 2 a § 399 odst. 2 se neužijí. § 375 (4) Na řízení a rozhodování o průvozu osoby územím České republiky pro účely řízení před mezinárodním trestním soudem nebo tribunálem nebo pro účely výkonu trestu uloženého mezinárodním trestním soudem nebo tribunálem se přiměřeně použije postup podle čtvrtého oddílu této hlavy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. § 375 (5) Na výkon rozhodnutí mezinárodního trestního soudu nebo tribunálu se přiměřeně použije postup podle sedmého oddílu této hlavy o uznávání a výkonu cizozemských rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Takovým rozhodnutím se rozumí i rozhodnutí mezinárodního trestního soudu nebo tribunálu o restituci majetku nebo odškodnění obětí. Trestnost činu podle právního řádu České republiky (§ 449) se nevyžaduje. Ustanovení § 450 odst. 1 písm. d) až g) a § 451 odst. 1 se nepoužijí. § 376 (1) Není-li právní styk mezi Českou republikou a dožadujícím státem upraven mezinárodní smlouvou, orgány činné v trestním řízení České republiky vyhoví takové žádosti, poskytne-li dožadující stát záruku, že vyhoví obdobné žádosti orgánu České republiky. § 376 (2) Podmiňuje-li dožádaný stát v právním styku uvedeném v odstavci 1 vyhovění žádosti orgánu činného v trestním řízení České republiky zárukou vzájemnosti, může ji poskytnout Ministerstvo spravedlnosti, anebo, jde-li o přípravné řízení, Nejvyšší státní zastupitelství. § 376 (3) Postup podle odstavců 1 a 2 je vyloučen, je-li vyřízení takové žádosti podmíněno podle ustanovení této hlavy existencí mezinárodní smlouvy. § 378 (1) Na poskytování informací orgány České republiky o jejich postupu podle ustanovení této hlavy se užije ustanovení § 8a přiměřeně. § 378 (2) Orgány České republiky nezveřejní ani neposkytnou bez výslovného souhlasu příslušného orgánu cizího státu informace nebo důkazy získané od něj na základě žádosti přijaté nebo zaslané podle ustanovení této hlavy anebo v souvislosti s ní, ani je nepoužijí pro jiné účely, než pro které byly zaslány anebo vyžádány, jestliže je k tomu zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo jestliže informace nebo důkazy byly poskytnuty pouze pod podmínkou dodržení těchto omezení. § 379 (1) Orgány České republiky mohou zahájit řízení podle této hlavy na základě žádosti orgánu cizího státu, která jim byla doručena telefonem, faxem nebo elektronicky podle zvláštních právních předpisů, nemají-li pochybnosti o její hodnověrnosti a nesnese-li věc odkladu. Originál žádosti musí být následně předložen ve lhůtě stanovené dožádaným orgánem. § 379 (2) Doručení písemnosti v trestním řízení osobě v cizím státě poštou je možné, jen stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. § 379 (3) Žádosti podle této hlavy lze do cizího státu zasílat nebo z cizího státu přijímat i prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie (dále jen "Interpol"), zejména nesnese-li věc odkladu. § 379 (4) Prostřednictvím Interpolu je možno rovněž vyměňovat údaje a informace o době a dalších podrobnostech předávání, přebírání a převozu osob nebo věcí podle § 380. § 380 (1) Osobu vydávanou nebo předávanou z cizího státu na základě žádosti podle této hlavy převezme od orgánů cizího státu Policie České republiky. Osobu, která byla takto převzata, předá Policie České republiky nejbližší vazební věznici nebo jiné věznici, pokud není v ustanoveních této hlavy stanoveno jinak. O umístění této osoby do věznice informuje věznice, která ji převzala, bez odkladu příslušný soud a státního zástupce, který vykonává ve věznici dozor. § 380 (2) Osobu vydávanou nebo předávanou do cizího státu na základě žádosti podané podle ustanovení této hlavy převezme Policie České republiky od vazební věznice nebo věznice a předá ji orgánům cizího státu. § 380 (3) Průvoz osoby územím České republiky podle § 422 až 424 provede Policie České republiky. § 380 (4) Policie České republiky provede rovněž předání nebo vrácení věci podle § 441 a převzetí nebo vrácení věci předané z cizího státu na žádost orgánů České republiky, pokud věc není možné nebo vhodné zaslat poštou, jakož i průvoz věci územím České republiky na žádost orgánů cizího státu. § 380 (5) Osoby, které se podle ustanovení této hlavy předávají orgánům cizího státu anebo které se od orgánů cizího státu přebírají, nemusí být vybaveny pro účely překročení státních hranic cestovními doklady. § 382 (1) Náklady, které vznikly orgánu České republiky při vyřizování žádosti orgánu cizího státu podle této hlavy, nese stát. § 382 (2) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje úhradu nákladů uvedených v odstavci 1 nebo jejich části od dožadujícího státu, anebo i bez takové mezinárodní smlouvy, je-li to ve vzájemném styku státu dožadujícího a dožádaného obvyklé, předloží orgán, kterému náklady vznikly, Ministerstvu spravedlnosti vyčíslení těchto nákladů, jejich odůvodnění a údaje o bankovním spojení za účelem uplatnění jejich úhrady u dožadujícího státu. § 382 (3) Náklady, které vznikly cizímu státu v souvislosti se žádostí orgánu České republiky a jejichž úhradu dožádaný stát uplatnil v souladu s vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo i bez takové mezinárodní smlouvy, je-li to ve vzájemném styku státu dožadujícího a dožádaného obvyklé, nese stát. Náklady, které vznikly cizímu státu při průvozu osoby nebo věci územím jeho státu z jiného státu na území České republiky v souvislosti se žádostí orgánu České republiky a jejichž úhradu tento stát žádá, nese stát. Oprávnění požadovat úhradu těchto nákladů po odsouzeném v rámci náhrady nákladů trestního řízení tím není dotčeno. § 383 (1) Orgánem oprávněným vyžádat obviněného z cizího státu je Ministerstvo spravedlnosti. Činí tak na žádost soudu, který vydal mezinárodní zatýkací rozkaz podle § 384. § 383 (2) Lze-li důvodně předpokládat, že obviněný nebude z cizího státu vydán, Ministerstvo spravedlnosti informuje o této skutečnosti neprodleně soud, který vydal mezinárodní zatýkací rozkaz, s uvedením důvodů, pro které lze očekávat, že obviněný nebude z cizího státu vydán. § 383 (3) Na základě informace podle odstavce 2 může soud po přezkoumání důvodů, pro které lze očekávat, že obviněný nebude z cizího státu vydán, mezinárodní zatýkací rozkaz zrušit. Rozhodnutí učiní v neveřejném zasedání. § 383 (4) Nejde-li o řízení o vydání pro účely výkonu trestu odnětí svobody, může státní zástupce proti rozhodnutí podle odstavce 3 podat stížnost, která má odkladný účinek. § 384 (1) Zdržuje-li se obviněný v cizím státě a je-li třeba ho vyžádat, vydá předseda senátu nebo soudce příslušného soudu mezinárodní zatýkací rozkaz (dále jen "zatýkací rozkaz"). V přípravném řízení tak učiní na návrh státního zástupce. § 384 (2) Zatýkací rozkaz musí obsahovat § 384 (3) Zatýkací rozkaz pro účely vyžádání odsouzeného z cizího státu k výkonu trestu odnětí svobody musí kromě údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) obsahovat též údaj, kterým soudem a k jakému trestu byl odsouzen, a údaje o způsobu zajištění práv obhajoby obviněného v řízení, pokud byl rozsudek vydán v řízení proti uprchlému nebo v jeho nepřítomnosti, s připojením znění § 306a. Zatýkací rozkaz musí obsahovat také ustanovení o promlčení a dále popis úkonů ovlivňujících plynutí promlčecí doby, pokud od právní moci rozsudku do vydání zatýkacího rozkazu uplynula doba delší než 5 let. K zatýkacímu rozkazu se připojí originál nebo opis rozsudku s doložkou právní moci. § 384 (4) Zatýkací rozkaz musí být opatřen podpisem soudce, který ho vydal, a otiskem kulatého razítka soudu. Je-li dožádanému státu nutno doručit i překlad zatýkacího rozkazu do cizího jazyka, připojí k němu soud překlad vyhotovený tlumočníkem. Totéž platí i pro překlad rozsudku, pokud jde o vyžádání odsouzeného k výkonu trestu odnětí svobody. § 384 (5) Zatýkací rozkaz pozbývá platnosti § 384 (6) Soud, který zatýkací rozkaz vydal, ho zruší, pokud zanikly důvody, pro které jej vydal, nebo zjistí-li se dodatečně důvody, pro které jej nelze vydat (§ 385). O zrušení zatýkacího rozkazu neprodleně informuje Ministerstvo spravedlnosti, jemuž též doručí usnesení o zrušení zatýkacího rozkazu. Ministerstvo spravedlnosti zajistí provedení nezbytných opatření. § 386 (1) Nesnese-li věc odkladu, může Ministerstvo spravedlnosti na žádost předsedy senátu nebo soudce soudu příslušného pro vydání zatýkacího rozkazu požádat orgány cizího státu o uvalení předběžné vazby na obviněného. V přípravném řízení tak soud učiní na návrh státního zástupce. Žádost musí obsahovat údaje uvedené v § 384 odst. 2 písm. a) až e), jakož i prohlášení, že proti obviněnému byl anebo bude vydán zatýkací rozkaz a bude následně požádáno o jeho vydání. § 386 (2) Soud zašle zatýkací rozkaz vyhotovený podle § 384 odst. 2 až 4 a opatřený překladem do příslušného jazyka Ministerstvu spravedlnosti dodatečně, nejpozději však ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy Ministerstvu spravedlnosti byla doručena žádost soudu podaná podle odstavce 1. § 387 (1) Obviněného, jehož cizí stát vydal, převezmou policejní orgány a dodají jej bez odkladu soudu, jehož předseda senátu zatýkací rozkaz vydal. Jestliže je obviněný vydáván na základě zatýkacích rozkazů více soudů, odevzdá se soudu určenému Ministerstvem spravedlnosti. § 387 (2) Nejde-li o vydání k výkonu trestu, předseda senátu je povinen obviněného do 24 hodin od odevzdání vyslechnout a rozhodnout o vazbě. Na řízení o vzetí do vazby se přiměřeně užijí ustanovení § 67 až 74. § 387 (3) Doba strávená převozem obviněného do České republiky se nezapočítává do lhůt podle § 71; tato doba se však započte do délky výkonu trestu vykonávaného v České republice. § 388 (1) Byl-li obviněný vydán cizím státem s výhradou, je nutno výhradě vyhovět. § 388 (2) Jestliže byla osoba vyžádána nebo vydána k výkonu trestu odnětí svobody jen pro některý z trestných činů, za které byl dříve uložen úhrnný anebo souhrnný trest, soud ve veřejném zasedání stanoví přiměřený trest za trestné činy, na které se vydání vztahuje. § 388 (3) Jestliže dožádaný stát vydá k výkonu trestu odnětí svobody osobu, které byl trest uložen pravomocným rozsudkem, s výhradou vůči řízení, které vydání předcházelo, soud ve veřejném zasedání vydanou osobu vyslechne a § 388 (4) K řízení podle odstavce 3 je příslušný soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. § 388 (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) je přípustná stížnost, která má, jestliže nejde o rozhodnutí o vazbě, odkladný účinek. § 389 (1) Obviněný může být stíhán jen pro trestné činy, pro které byl vydán, ledaže § 389 (2) Jestliže se vydaná osoba nevzdala uplatnění zásady speciality podle odstavce 1 písm. d) a pokud to připouští vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, soud, který vydal zatýkací rozkaz, takovouto osobu vyslechne za přítomnosti jejího obhájce a poučí ji o možnosti vzdát se práva na uplatnění zásady speciality, jakož i o důsledcích tohoto prohlášení. Do protokolu soud uvede trestné činy, kterých se toto prohlášení týká, a to jejich zákonným pojmenováním, číselným označením a popisem skutku tak, aby nemohly být zaměněny s jiným trestným činem. § 389 (3) Za dodatečný souhlas podle odstavce 1 písm. c) se považuje rovněž žádost dožádaného státu o převzetí trestního stíhání vydané osoby pro trestné činy spáchané na jeho území před jejím vydáním. To platí i ohledně trestního oznámení podaného dožádaným státem. § 389 (4) Na podání žádosti o dodatečný souhlas dožádaného státu s trestním stíháním pro jiný trestný čin, než který byl předmětem původní žádosti o vydání, se přiměřeně použijí § 383 a 384. § 389 (5) Do doby, než dožádaný stát vydá dodatečný souhlas se stíháním pro další trestné činy, lze v řízení o těchto trestných činech provádět jen neodkladné nebo neopakovatelné úkony. § 389 (6) Odstavce 1 až 4 se přiměřeně použijí rovněž na výkon trestu odnětí svobody, který byl vydané osobě uložen soudem České republiky před jejím vydáním a který nebyl předmětem původní žádosti o vydání. § 390 (1) Jestliže dožádaný stát po povolení vydání nepředá vydanou osobu na území České republiky z důvodu, že je trestně stíhána orgány tohoto státu nebo má vykonat trest odnětí svobody uložený jeho orgány v souvislosti s jiným trestným činem, než který byl předmětem žádosti o vydání, předseda senátu nebo soudce, který vydal zatýkací rozkaz, může požádat Ministerstvo spravedlnosti o zajištění dočasného převzetí vyžádané osoby na území České republiky za účelem provedení úkonů nezbytných pro ukončení trestního stíhání. V přípravném řízení tak učiní na návrh státního zástupce. § 390 (2) Soud v žádosti, kterou předloží Ministerstvu spravedlnosti, uvede, pro které úkony je přítomnost vyžádané osoby potřebná, s uvedením dne nebo časového období, na které je třeba její přítomnost zajistit. § 390 (3) Na řízení o zajištění dočasného převzetí vyžádané osoby se přiměřeně použije ustanovení § 440. § 391 (1) Pro přijetí žádosti orgánů cizího státu o vydání osoby z České republiky do cizího státu je příslušné Ministerstvo spravedlnosti. Účinky doručení má i doručení žádosti Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které žádost předá příslušnému státnímu zástupci k provedení předběžného šetření podle § 394; kopii žádosti vždy doručí Ministerstvu spravedlnosti. Není-li příslušný státní zástupce znám, postoupí žádost Ministerstvu spravedlnosti. § 391 (2) K žádosti cizího státu o vydání musí být připojen § 391 (3) Jestliže k žádosti nebyly připojeny listiny a údaje uvedené v odstavci 2 anebo informace poskytnuté dožadujícím státem nejsou dostatečné, vyžádá Ministerstvo spravedlnosti, neumožňuje-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, přímý styk justičních orgánů, doplňující informace. V takovém případě může stanovit lhůtu pro jejich předložení. § 392 (1) Vydání osoby do cizího státu je přípustné, jestliže skutek, pro který se vydání žádá, je podle trestního zákona České republiky trestným činem a horní hranice trestu odnětí svobody, který je možné za tento trestný čin uložit podle trestního zákona České republiky, je nejméně jeden rok. § 392 (2) Vydání osoby do cizího státu k výkonu již uloženého trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spočívajícího ve zbavení svobody (dále jen "ochranné opatření") pro trestný čin podle odstavce 1 je přípustné, jestliže uložený trest nebo ochranné opatření, které mají být vykonány, anebo jejich zbytek, činí nejméně čtyři měsíce. Více uložených trestů nebo ochranných opatření anebo nevykonané zbytky takových trestů či ochranných opatření se sčítají, je-li to podle povahy trestu nebo ochranného opatření možné. § 392 (3) Jestliže cizí stát požádal o vydání osoby pro několik trestných činů, z nichž alespoň jeden splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, vydání je přípustné i pro trestní stíhání vedené pro jiné trestné činy anebo za účelem výkonu jiných trestů, pro které by jinak z důvodu výměry trestu anebo zbytku trestu nebylo přípustné. § 393 (1) Vydání osoby do cizího státu je nepřípustné, jestliže § 393 (2) Má-li být osoba vydána do státu, jenž je smluvní stranou Úmluvy k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, k důvodům nepřípustnosti vydání podle odstavce 1 písm. c) a d) se nepřihlíží. § 394 (1) Státní zástupce krajského státního zastupitelství, jemuž Ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyšší státní zastupitelství zaslalo žádost cizího státu o vydání nebo který se dozvěděl o trestném činu, pro který by cizí stát mohl žádat o vydání, provede předběžné šetření. Účelem předběžného šetření je zejména zjistit, zda vydání osoby do cizího státu nebrání skutečnosti uvedené v § 393 odst. 1. § 394 (2) Předběžné šetření je zahájeno zadržením osoby podle § 395 nebo vyžádáním potřebných zpráv. § 394 (3) V řízení o vydání musí osoba, o jejíž vydání jde, mít obhájce. § 394 (4) Státní zástupce takovou osobu vyslechne a seznámí ji s obsahem žádosti o vydání, pokud tak již neučinil v průběhu zadržení podle § 395 odst. 1. Jestliže tato osoba uvádí okolnosti vyvracející podezření a nabízí o nich důkazy, které mohou být bez značných průtahů provedeny, vztahuje se předběžné šetření i na ně. § 394 (5) Ministerstvo spravedlnosti na podnět státního zástupce, případně i bez tohoto podnětu, vrátí žádost o vydání orgánu státu, který o vydání požádal, jestliže § 394 (6) Předběžné šetření je ukončeno podáním návrhu podle § 397 odst. 1 nebo vrácením žádosti podle odstavce 5. § 395 (1) Je-li dán důvod vazby, může státní zástupce nebo na jeho příkaz policejní orgán zadržet osobu, o jejíž vydání jde. Policejní orgán je oprávněn zadržení takové osoby provést i bez předchozího příkazu státního zástupce, jestliže věc nesnese odkladu a příkaz státního zástupce nelze předem opatřit. Je však povinen provedené zadržení státnímu zástupci bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení, i další materiál, který státní zástupce potřebuje, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do předběžné vazby (§ 396 odst. 1). Návrh musí být podán tak, aby zadržená osoba mohla být nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdána soudu, jinak musí být propuštěna na svobodu. § 395 (2) Policejní orgán, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení. Zadrženou osobu je rovněž povinen již v průběhu zadržení poučit o možnosti zkráceného vydávacího řízení a jeho podmínkách. Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce, hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen výslechu při jejím zadržení, ledaže je obhájce ve lhůtě v protokolu uvedené nedosažitelný. O těchto právech je třeba podezřelého poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění. § 395 (3) Nenařídí-li státní zástupce na podkladě dalšího šetření propuštění takové osoby ze zadržení, je povinen ji nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdat krajskému soudu s návrhem na vzetí do předběžné vazby (§ 396 odst. 1). § 396 (1) Jestliže zjištěné skutečnosti odůvodňují obavu z útěku osoby, o jejíž vydání jde, může předseda senátu krajského soudu na návrh státního zástupce provádějícího předběžné šetření rozhodnout o jejím vzetí do vazby (dále jen "předběžná vazba"). § 396 (2) K rozhodnutí podle odstavce 1 je příslušný krajský soud, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla zadržena. § 396 (3) Před rozhodnutím o vazbě musí předseda senátu krajského soudu osobu, o jejíž vydání jde, vyslechnout. Tato osoba má právo požadovat, aby při jejím výslechu byl přítomen obhájce. Lhůty uvedené v hlavě čtvrté, v nichž je třeba rozhodnout o vazbě zadržené osoby a této osobě rozhodnutí o vazbě oznámit, se obdobně vztahují i na řízení o předběžné vazbě a vydávací vazbě (§ 397 odst. 3). § 396 (4) Jestliže byla osoba, o jejíž vydání jde, vzata do předběžné vazby anebo do vydávací vazby (§ 397 odst. 3), na styk s obhájcem, advokátem a na její korespondenci se přiměřeně použijí předpisy o výkonu vazby. § 396 (5) Státní zástupce příslušného krajského státního zastupitelství rozhodne na návrh osoby, o jejíž vydání jde, nebo i bez návrhu o jejím propuštění z vazby, pominou-li důvody, pro které tato osoba byla podle odstavce 1 vzata do vazby, pokud dosud nebylo rozhodnuto o přípustnosti vydání do cizího státu podle § 397. O propuštění takové osoby z vazby rozhodne též tehdy, jestliže předběžné šetření bylo zahájeno bez žádosti cizího státu o vydání a tato žádost nebyla České republice doručena do 40 dnů ode dne vzetí do předběžné vazby. Propuštění z vazby v takovém případě nevylučuje nové vzetí do vazby, pokud žádost o vydání je doručena dodatečně. § 396 (6) Na řízení o žádosti osoby o propuštění z předběžné nebo vydávací vazby (§ 397 odst. 3) se přiměřeně použijí ustanovení § 72 odst. 2, § 73, 73a a § 73b odst. 3. § 396 (7) Proti usnesení, jímž bylo podle odstavce 1 rozhodnuto o vzetí do vazby, a proti usnesení, jímž podle odstavce 5 byla osoba, o jejíž vydání jde, propuštěna z vazby, nebo jímž byla její žádost o propuštění z vazby zamítnuta, lze podat stížnost, jež má s výjimkou rozhodnutí o vzetí do vazby odkladný účinek. § 397 (1) Po skončení předběžného šetření rozhodne na návrh státního zástupce ve veřejném zasedání krajský soud, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla zadržena, zda je vydání přípustné. Ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) o vrácení věci státnímu zástupci k došetření se nepoužije. § 397 (2) Vysloví-li soud, že vydání není přípustné, a osoba, o jejíž vydání jde, je ve vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění, pokud omezení osobní svobody této osoby nevyplývá z jiného zákonného důvodu. § 397 (3) Vysloví-li, že vydání je přípustné, vezme osobu, o jejíž vydání jde, do vydávací vazby, pokud tak již neučinil předseda senátu podle § 396 odst. 1. Vazebními důvody podle § 67 není přitom vázán. Pokud se osoba již v době rozhodování podle odstavce 1 nacházela v předběžné vazbě podle § 396 odst. 1, soud rozhodne o přeměně této vazby na vazbu vydávací. Byla-li osoba vydána do České republiky z cizího státu, může soud rozhodnout o tom, že vydání je přípustné pouze v případě, že vydávající stát s vydáním do dalšího státu souhlasí. Byla-li tato osoba do České republiky předána na základě evropského zatýkacího rozkazu, může soud rozhodnout o tom, že vydání je přípustné pouze v případě, že předávající stát s vydáním do dalšího státu souhlasí. § 397 (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Jde-li o rozhodnutí o propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby, má stížnost státního zástupce odkladný účinek pouze tehdy, byla-li stížnost podána ihned po vyhlášení rozhodnutí. § 397 (5) Po právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 3 předseda senátu krajského soudu předloží věc Ministerstvu spravedlnosti. Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu, může věc předložit Nejvyššímu soudu k přezkoumání. § 397 (6) Předložením věci Nejvyššímu soudu se vydávací vazba přeměňuje na vazbu předběžnou. Nejvyšší soud po přezkoumání věci postupuje přiměřeně podle odstavců 2, 3 a 5. § 398 (1) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, před soudem prohlásí, že souhlasí se svým vydáním do cizího státu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu za čin, který je uveden v zatýkacím rozkazu a v žádosti o vydání, státní zástupce předloží věc Ministerstvu spravedlnosti s návrhem, aby ministr spravedlnosti povolil vydání bez toho, aniž by předtím soud rozhodl o přípustnosti vydání. § 398 (2) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, souhlas se svým vydáním vyjádří až v průběhu veřejného zasedání konaného o přípustnosti vydání, státní zástupce vezme svůj návrh podle § 397 odst. 1 zpět a postupuje podle odstavce 1. Návrh může vzít zpět nejpozději do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. § 398 (3) Osoba, o jejíž vydání jde, musí být předem poučena o významu souhlasu s vydáním a o následcích, které jsou s takovým prohlášením spojeny. Souhlas s vydáním nelze vzít zpět. § 398 (4) Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o přípustnosti vydání, ačkoliv s ním osoba, o jejíž vydání jde, vyslovila souhlas, může věc vrátit státnímu zástupci s tím, že je třeba, aby o přípustnosti vydání nejprve rozhodl podle § 397 soud. § 398 (5) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, souhlasí s vydáním do cizího státu, státní zástupce po skončení předběžného šetření podá návrh krajskému soudu, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla zadržena, na vzetí této osoby do vydávací vazby (§ 397 odst. 3). § 398 (6) Na řízení o žádosti osoby o propuštění z vazby se přiměřeně použijí ustanovení § 72 odst. 2 a § 73b odst. 3. Pro rozhodování o žádostech obviněného o propuštění z vazby je příslušný soud, který rozhodl o vydávací vazbě podle odstavce 5. § 399 (1) Vydání do cizího státu povoluje ministr spravedlnosti. Může tak učinit jen tehdy, jestliže krajský soud nebo Nejvyšší soud podle § 397 rozhodly, že vydání je přípustné, nejde-li o zkrácené vydávací řízení podle § 398. § 399 (2) I když soud vysloví, že vydání osoby do cizího státu je přípustné, může ministr spravedlnosti rozhodnout, že vydání osoby nepovolí. Učiní tak zejména, jestliže § 399 (3) I když soud vysloví, že vydání osoby do cizího státu je přípustné, ministr spravedlnosti rozhodne, že vydání osoby nepovolí, jestliže rozhodl o přednosti vykonání evropského zatýkacího rozkazu podle § 420 odst. 3. § 399 (4) Vydání po jeho povolení a s tím související propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby zařídí předseda senátu krajského soudu, který rozhodl o vydávací vazbě. § 399 (5) Ministr spravedlnosti nařídí propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vydávací vazby poté, co mu byla věc předložena podle § 397 odst. 5 nebo § 398 odst. 1, a poté, co rozhodl o tom, že tato osoba vydána nebude. Propuštění zajistí předseda senátu krajského soudu, který ve věci rozhodoval. § 400 (1) Jestliže je přítomnost osoby, o jejíž vydání jde, nezbytná v České republice pro účely ukončení trestního stíhání anebo výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s jiným trestným činem, než který je předmětem žádosti o její vydání do cizího státu, ministr spravedlnosti po rozhodnutí o povolení vydání může odložit vydání této osoby do dožadujícího státu. § 400 (2) Ministr spravedlnosti může rozhodnout, že povolí dočasné předání osoby, o jejíž vydání jde, do dožadujícího státu k vykonání nezbytných procesních úkonů trestního řízení. V rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu, jež nesmí být delší než šest měsíců, ve které musí být dočasně předaná osoba vrácena na území České republiky. § 400 (3) Lhůtu uvedenou v odstavci 2 je možno po dohodě s příslušným orgánem dožadujícího státu prodloužit. Tohoto prodloužení nesmí být využito k jinému účelu, než pro který bylo původně dočasné předání povoleno. Dočasné předání je možno provést opakovaně. § 400 (4) Na dočasné předání osoby, o jejíž vydání jde, se přiměřeně použijí ustanovení § 438 a 439. § 400 (5) Jestliže byla v době dočasného předání osoba, o jejíž vydání jde, na území dožadujícího státu pravomocně odsouzena pro trestný čin, pro který bylo vydání povoleno, může ministr spravedlnosti na návrh dožadujícího státu rozhodnout o odkladu jejího návratu na území České republiky do doby, dokud neukončí výkon trestu odnětí svobody na území dožadujícího státu. Tento postup je vyloučen, jestliže trestní stíhání osoby, o jejíž vydání jde, v České republice nebylo pravomocně skončeno. § 400 (6) Doba, po kterou byla osoba v době dočasného předání ve vazbě v cizím státě, se započítává do doby výkonu trestu vykonávaného v České republice jen v rozsahu, ve kterém nebyla započítána do výkonu trestu uloženého na území dožadujícího státu. Doba strávená ve výkonu trestu uloženého na území dožadujícího státu se do doby výkonu trestu vykonávaného v České republice nezapočítává. § 401 (1) Jestliže byly orgánům České republiky doručeny žádosti více cizích států o vydání téže osoby, podmínky přípustnosti vydání se posoudí ve vztahu ke každé z těchto žádostí samostatně. § 401 (2) Jestliže soud rozhodl, že vydání je přípustné do více cizích států, anebo jestliže vyžádaná osoba vysloví souhlas s vydáním do více cizích států, rozhodne ministr spravedlnosti spolu s povolením vydání i o tom, kterému státu bude vyžádaná osoba vydána. Současně může udělit souhlas s vydáním této osoby do dalšího státu, který o její vydání požádal. § 402 (1) Ustanovení tohoto oddílu se přiměřeně užijí na řízení o žádosti cizího státu, jemuž byla určitá osoba vydána, o udělení souhlasu § 402 (2) Příslušnými k řízení jsou orgány, které byly činné ve věci původní žádosti o vydání této osoby do cizího státu. § 403 (1) Ustanovení tohoto oddílu se použijí ve stanovených případech pro předávání osob mezi členskými státy Evropské unie (dále jen "členské státy") na základě evropského zatýkacího rozkazu a pro související úkony. § 403 (2) Česká republika může předat vlastního občana jinému členskému státu Evropské unie pouze za podmínky vzájemnosti. § 403 (3) Ustanovení oddílu druhého se na předávání osob mezi členskými státy užijí jen tehdy, pokud ustanovení oddílu třetího nestanoví jinak. § 404 (1) Evropským zatýkacím rozkazem se rozumí zatýkací rozkaz vydaný v souladu s předpisy Evropské unie. § 404 (2) Evropský zatýkací rozkaz může vydat justiční orgán členského státu (dále jen "vyžadující stát") proti osobě, která se zdržuje v jiném členském státě (dále jen "předávající stát"), je-li třeba vyžádat její předání za účelem trestního stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s omezením svobody, § 405 (1) Zdržuje-li se obviněný v předávajícím státě a je-li třeba jej vyžádat, vydá za podmínek podle § 404 v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce a v řízení před soudem předseda senátu evropský zatýkací rozkaz. § 405 (2) Evropský zatýkací rozkaz musí obsahovat § 405 (3) Evropský zatýkací rozkaz pro účely vyžádání odsouzeného k výkonu trestu odnětí svobody musí kromě údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) obsahovat též údaj, kterým soudem a k jakému trestu byl odsouzen, a dále údaje o způsobu zajištění práv obhajoby obviněného v řízení, pokud byl rozsudek vydán v řízení proti uprchlému nebo v jeho nepřítomnosti, s připojením znění § 306a. Evropský zatýkací rozkaz musí obsahovat také ustanovení o promlčení a dále popis úkonů ovlivňujících plynutí promlčecí doby, pokud od právní moci rozsudku do vydání evropského zatýkacího rozkazu uplynula doba více jak 5 let. § 405 (4) Pokud některý z trestných činů, pro které je vyžadováno předání, je trestným činem podle § 412, soud tuto skutečnost na evropském zatýkacím rozkazu označí. § 405 (5) Evropský zatýkací rozkaz doručí soud, který jej vydal, příslušnému orgánu předávajícího státu v souladu s právním řádem předávajícího státu v úředním nebo v jednom z úředních jazyků předávajícího státu či v jiném jazyce, v němž je předávající stát ochoten evropský zatýkací rozkaz přijmout. Stejnopis evropského zatýkacího rozkazu se současně doručí Ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou vzor evropského zatýkacího rozkazu, jiný než úřední jazyk nebo jazyky, v nichž členské státy přijmou evropský zatýkací rozkaz, a podrobnosti jeho doručování. § 405 (6) Ustanovení § 384 odst. 4 a 5, § 387 a 388 se v tomto řízení užijí obdobně. Byl-li obviněný do České republiky předán z členského státu, jehož je občanem nebo tam má trvalý pobyt, s výhradou, že v případě, že nevysloví souhlas s výkonem trestu nebo ochranného opatření v České republice, bude pro výkon trestu nebo ochranného opatření, které budou v České republice případně uloženy, vrácen zpět do tohoto členského státu, předseda senátu v případě odsuzujícího rozsudku tomuto členskému státu doručí rozsudek ve lhůtě do 30 dnů od jeho právní moci s překladem do úředního jazyka předávajícího státu. § 405 (7) Byl-li obviněnému, který byl do České republiky předán z jiného členského státu, uložen trest odnětí svobody či ochranné opatření spojené s omezením osobní svobody, soud započítá do celkové doby odnětí svobody dobu vazby vykonané v souvislosti s výkonem evropského zatýkacího rozkazu. § 406 (1) Osobu, která byla předána z jiného členského státu, nelze stíhat, omezit její osobní svobodu či ji osobní svobody zbavit pro jiný trestný čin spáchaný před předáním než ten, pro který byla předána; to neplatí, jestliže § 406 (2) Prohlášení podle odstavce 2 písm. e) učiní osoba před soudem do protokolu za přítomnosti obhájce. Toto prohlášení nelze vzít zpět. Soud je povinen poučit předanou osobu o důsledcích vzdání se práva na uplatnění zásady speciality podle odstavce 1. Příslušným k řízení podle odstavce 2 písm. e) je soud, který vydal evropský zatýkací rozkaz, v přípravném řízení na návrh státního zástupce. Soud o obsahu tohoto prohlášení informuje příslušný orgán předávajícího státu. § 406 (3) Má-li být osoba stíhána pro jiný trestný čin spáchaný před předáním než ten, pro který byla předána, a nejsou zde důvody podle odstavce 2, podá v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce a v řízení před soudem předseda senátu žádost o souhlas se stíháním pro jiné trestné činy. Pro žádost se použije § 405 obdobně. § 407 (1) Předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, který vydal evropský zatýkací rozkaz, může požádat orgán předávajícího státu o výslech nebo dočasné převzetí osoby, na kterou vydal evropský zatýkací rozkaz, na území České republiky pro účely trestního stíhání. § 407 (2) V žádosti podle odstavce 1 je třeba uvést úkony, pro jejichž provedení je přítomnost vyžádané osoby potřebná, s uvedením dne nebo časového období, na které je třeba její přítomnost zajistit. § 407 (3) Na řízení o zajištění dočasného převzetí vyžádané osoby se přiměřeně použije ustanovení § 440. § 408 (1) Evropský zatýkací rozkaz se doručí krajskému státnímu zastupitelství, v jehož obvodu má osoba, o jejíž předání jde, (dále jen "vyžádaná osoba"), pobyt nebo byla zadržena (pro účely tohoto oddílu dále jen "příslušné státní zastupitelství"). § 408 (2) Byl-li evropský zatýkací rozkaz doručen státnímu zastupitelství, které není příslušné podle odstavce 1, doručí toto státní zastupitelství evropský zatýkací rozkaz příslušnému státnímu zastupitelství a informuje o tom orgán vyžadujícího státu. Stejně se postupuje, byl-li evropský zatýkací rozkaz doručen Ministerstvu spravedlnosti nebo Nejvyššímu státnímu zastupitelství. § 408 (3) Soudem příslušným k rozhodnutí o předání do vyžadujícího státu je krajský soud, u něhož působí krajské státní zastupitelství příslušné podle odstavce 1 (dále jen "příslušný soud"). § 409 (1) Účelem předběžného šetření je zjistit, zda jsou tu podmínky pro předání na základě evropského zatýkacího rozkazu. § 409 (2) Státní zástupce vyžádanou osobu vyslechne, pokud tak již neučinil v rámci zadržení podle § 410, a seznámí ji s obsahem evropského zatýkacího rozkazu, s možností souhlasit s předáním a s důsledky tohoto souhlasu a dále s možností vzdát se uplatnění zásady speciality podle ustanovení § 406 odst. 1, včetně důsledků vzdání se uplatnění této zásady. § 409 (3) Státní zástupce vrátí evropský zatýkací rozkaz orgánu vyžadujícího státu, jestliže § 411 (1) O předání rozhodne po skončení předběžného šetření na návrh státního zástupce ve veřejném zasedání příslušný soud. Na žádost orgánu vyžadujícího státu, který vydal evropský zatýkací rozkaz, soud ve veřejném zasedání vyžádanou osobu vyslechne s přihlédnutím k podmínkám stanoveným dohodou s orgánem vyžadujícího státu. O předání informuje soud příslušný útvar Policie České republiky, aby mohlo být ve stanovené lhůtě zorganizováno předání osoby. § 411 (2) Na žádost orgánu cizího státu, který vydal evropský zatýkací rozkaz, soud umožní přítomnost zástupců tohoto cizího orgánu u veřejného zasedání. Pro možnost zástupce tohoto orgánu cizího státu položit vyslýchané osobě doplňující otázky platí ustanovení § 432 odst. 4 obdobně. § 411 (3) Rozhodne-li příslušný soud o tom, že vyžádaná osoba předána nebude, a vyžádaná osoba je ve vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění, pokud omezení osobní svobody této osoby nevyplývá z jiného zákonného důvodu. § 411 (4) Rozhodne-li příslušný soud o tom, že vyžádaná osoba předána bude, vezme vyžádanou osobu do předávací vazby, pokud tak již neučinil podle § 410. Vazebními důvody podle § 67 není přitom vázán. Pokud obviněný již v době rozhodování podle odstavce 1 byl v předběžné vazbě podle § 410, soud rozhodne o přeměně této vazby na vazbu předávací. Pro předávací vazbu se použije ustanovení § 397 obdobně. § 411 (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Proti rozhodnutí o propuštění vyžádané osoby z vazby má stížnost státního zástupce odkladný účinek pouze tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí. § 411 (6) Soud zamítne předání vyžádané osoby pouze tehdy, jestliže § 411 (7) Je-li předáván státní občan České republiky nebo osoba, která má trvalý pobyt v České republice, do vyžadujícího státu k trestnímu stíhání, soud podmíní předání tím, že tato osoba bude vrácena k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného léčení nebo ochranné výchovy do České republiky, pokud jí bude uložen takový druh trestu nebo ochranného opatření a tato osoba po vynesení rozsudku ve vyžadujícím státě nevysloví souhlas s výkonem trestu nebo ochranného opatření ve vyžadujícím státě. Takto soud postupuje pouze v případě, že vyžadující stát poskytl záruku, že osobu předá do České republiky k výkonu trestu nebo ochranného opatření. Není-li vyžadujícím státem záruka poskytnuta, soud předání vyžádané osoby zamítne. § 411 (8) Je-li předávána do vyžadujícího státu osoba k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření, které byly uloženy rozhodnutím vyneseným v nepřítomnosti, aniž tato osoba byla řádně informována o dnu a místu jednání, soud podmíní předání tím, že vyžadující stát poskytne této osobě možnost požádat o obnovu řízení a umožní jí přítomnost u soudního jednání. § 411 (9) Je-li to nezbytné ke splnění účelu trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody uloženého osobě, která má být předána, za jiný trestný čin než ten, který je uveden v evropském zatýkacím rozkazu, může soud povolit předání takové osoby s odkladem do doby, kterou současně stanoví. Přitom přihlédne k odůvodněnému požadavku vyžadujícího státu na předání osoby ve lhůtě, v níž je nezbytné vůči ní ve vyžadujícím státě vykonat úkony, pro které má být osoba předána. § 411 (10) Je-li předávána do vyžadujícího státu osoba, které byl v trestním řízení na území České republiky uložen trest odnětí svobody, soud podmíní předání tím, že tato osoba bude vrácena k výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbývající části, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Tato lhůta nesmí být delší, než kolik činí délka dosud nevykonaného trestu odnětí svobody nebo jeho části. Doba, po kterou bude předaná osoba držena ve vazbě ve vyžadujícím státě na základě tohoto evropského zatýkacího rozkazu, se po navrácení této osoby zpět na území České republiky započítá do dosud nevykonaného trestu odnětí svobody nebo jeho části. § 411 (11) Soud rozhodne o evropském zatýkacím rozkazu do 60 dnů od zadržení vyžádané osoby. Rozhodnutí soud neprodleně oznámí příslušnému orgánu vyžadujícího státu a rovněž příslušnému útvaru Policie České republiky, který zařadil osobu do pátrání v České republice. Dojde-li k předání, soud poskytne příslušnému orgánu vyžadujícího státu informace o délce trvání vazby v průběhu předávacího řízení na území České republiky. Odmítne-li soud předání podle odstavce 3, příslušnému orgánu vyžadujícího státu sdělí důvody tohoto odmítnutí. § 411 (12) Nelze-li ve výjimečném případě rozhodnout ve lhůtě podle odstavce 11, rozhodne soud o evropském zatýkacím rozkazu ve lhůtě prodloužené o dalších 30 dnů. O tomto postupu informuje orgán vyžadujícího státu s uvedením důvodů. § 411 (13) Nemůže-li soud rozhodnout o předání vyžádané osoby ani ve lhůtě prodloužené podle odstavce 12, informuje o této skutečnosti příslušný orgán vyžadujícího státu a Evropskou jednotku pro soudní spolupráci (Eurojust). Eurojust informuje prostřednictvím národního člena České republiky v Eurojustu. O předání rozhodne neprodleně po odstranění překážky bránící rozhodnutí. § 412 (1) V případě, kdy je předání požadováno pro trestné činy, za které je možno ve vyžadujícím státě uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky nebo nařídit ochranné opatření spojené s omezením svobody v délce nejméně tři roky a které spočívají v jednání, které orgán vyžadujícího státu označí v evropském zatýkacím rozkazu jako jedno nebo více z jednání uvedených v odstavci 2, soud nezjišťuje, zda jde o čin trestný podle práva České republiky. § 412 (2) Jednáním podle odstavce 1 se rozumí § 413 (1) Vyžádaná osoba může před příslušným soudem do protokolu prohlásit, že souhlasí se svým předáním do vyžadujícího státu; současně může do protokolu uvést, že se vzdává práva na uplatnění zásady speciality podle § 406 odst. 1. O důsledcích tohoto postupu je třeba vyžádanou osobu výslovně poučit. § 413 (2) Souhlas udělený podle odstavce 1 nelze vzít zpět. § 413 (3) Jestliže vyžádaná osoba učiní prohlášení podle odstavce 1, užije se ustanovení § 411 přiměřeně. Soud zamítne předání vyžádané osoby pouze v případech uvedených v § 411 odst. 6 písm. c), d) a e). § 413 (4) Rozhodnutí o předání podle odstavce 1 soud vydá do 10 dnů od souhlasného prohlášení vyžádané osoby podle odstavce 1. Pro prodloužení lhůty se užije ustanovení § 411 odst. 12. § 414 (1) Byl-li evropský zatýkací rozkaz vydán za účelem trestního stíhání, na podkladě žádosti orgánu vyžadujícího státu příslušný soud na návrh státního zástupce rozhodne o tom, že se vyžádaná osoba dočasně předá do vyžadujícího státu k vykonání nezbytných procesních úkonů trestního řízení. V rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu, jež nesmí být delší než tři měsíce, ve které musí být dočasně předaná osoba vrácena na území České republiky. § 414 (2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 lze po dohodě s příslušným orgánem dožadujícího státu prodloužit. Tohoto prodloužení nesmí být využito k jinému účelu, než pro který bylo původně dočasné předání povoleno. Dočasné předání je možno provést opakovaně. § 414 (3) Na dočasné předání se přiměřeně použijí ustanovení § 438 a 439. § 414 (4) Žádost podle odstavce 1 se doručí příslušnému státnímu zastupitelství. Ustanovení § 408 odst. 2 a 3 se zde užije obdobně. § 414 (5) Doba, po kterou byla vyžádaná osoba v době dočasného předání ve vazbě v cizím státě, se nezapočítává do lhůt uvedených v § 411 odst. 11 a 12 a § 413 odst. 4. § 415 (1) Požívá-li osoba výsady nebo imunity podle zákona nebo podle mezinárodního práva, počínají lhůty uvedené v § 411 odst. 11 a v § 413 odst. 4 běžet ode dne, kdy příslušnému orgánu byla doručena informace o tom, že vyžádaná osoba byla této výsady nebo imunity zbavena. § 415 (2) Je-li ke zbavení výsady nebo imunity příslušný orgán České republiky, požádá příslušný státní zástupce o to, aby tento orgán osobu výsady nebo imunity zbavil. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity příslušný orgán jiného státu, mezinárodní organizace nebo Evropské unie, informuje neprodleně příslušný státní zástupce o této skutečnosti orgán vyžadujícího státu, který evropský zatýkací rozkaz vydal. § 415 (3) Podala-li osoba stížnost na postup příslušných orgánů České republiky v rámci předávacího řízení k Ústavnímu soudu, počínají lhůty uvedené v § 411 odst. 11, § 413 odst. 4 a v § 416 odst. 2 běžet ode dne, kdy příslušnému orgánu bylo doručeno rozhodnutí Ústavního soudu o této stížnosti. § 416 (1) Předání osoby po povolení a s tím související propuštění této osoby z vazby zařídí předseda senátu krajského soudu. § 416 (2) Rozhodne-li soud o předání vyžádané osoby, je vyžádaná osoba předána neprodleně, nejpozději do 10 dnů poté, co nabude právní moci rozhodnutí o předání, nejde-li o rozhodnutí o předání podle § 411 odst. 9. § 416 (3) Brání-li předání vyžádané osoby ve lhůtě stanovené v odstavci 2 okolnosti vyžadujícím a předávajícím státem neovlivnitelné, dohodnou se příslušné orgány na nové době předání. Předání se musí uskutečnit nejpozději do 10 dnů od takto stanovené nové doby předání. § 416 (4) Výjimečně lze dočasně odložit předání z humanitárních důvodů, zejména ohrozilo-li by předání život nebo zdraví vyžádané osoby. Předání se uskuteční ve lhůtě 10 dnů od okamžiku, kdy tyto důvody pominou. § 416 (5) Nelze-li lhůty podle odstavců 2 až 4 dodržet, soud rozhodne o propuštění vyžádané osoby z vazby. § 417 (1) Je-li předání vyžádané osoby zamítnuto z důvodu podle § 411 odst. 6 písm. e), vyzve příslušný soud orgán vyžadujícího státu, aby mu ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy doručil ověřenou kopii vykonatelného rozhodnutí, na jehož základě byl vydán evropský zatýkací rozkaz, a jeho úřední překlad do českého jazyka. § 417 (2) Nejsou-li ve lhůtě ověřená kopie vykonatelného rozhodnutí, na jehož základě byl vydán evropský zatýkací rozkaz, a jeho úřední překlad do českého jazyka doručeny a osoba je ve vazbě, rozhodne příslušný soud o jejím propuštění. § 417 (3) Před vrácením předané osoby do České republiky k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného léčení nebo ochranné výchovy podle § 411 odst. 7 vyzve příslušný soud orgán vyžadujícího státu k doručení ověřené kopie příslušného vykonatelného rozhodnutí a jeho úředního překladu do českého jazyka. § 417 (4) Poté, co orgán vyžadujícího státu doručí vykonatelné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 3 příslušnému soudu, uzná příslušný soud rozhodnutí orgánu vyžadujícího státu tak, že trest, který jím byl uložen, přemění na trest, který by mohl uložit, jestliže by v řízení o spáchaném trestném činu rozhodoval. Takto přiměřeně postupuje i v případě uložení ochranného léčení nebo ochranné výchovy. V řízení o uznání rozhodnutí orgánu vyžadujícího státu postupuje obdobně podle oddílu sedmého. § 418 (1) Ustanovení tohoto oddílu se přiměřeně užijí na řízení o žádosti jiného členského státu, jemuž určitá osoba byla předána, o souhlas, aby ji mohl § 418 (2) Příslušný soud rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 30 dnů poté, co mu byla tato žádost doručena. § 418 (3) V řízení podle odstavců 1 a 2 nelze užít ustanovení § 413. § 419 (1) Je-li do právní moci rozhodnutí o předání na tutéž vyžádanou osobu doručeno více evropských zatýkacích rozkazů, rozhodne příslušný soud na návrh státního zástupce o tom, který evropský zatýkací rozkaz bude vykonán. Zváží přitom okolnosti, závažnost a místo spáchání trestných činů, data vydání evropských zatýkacích rozkazů a zda byly vydány za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s omezením svobody. Orgánům ostatních vyžadujících států zašle své rozhodnutí na vědomí. § 419 (2) Lhůty podle § 411 odst. 11 a § 413 odst. 4 počínají běžet od data doručení posledního evropského zatýkacího rozkazu. § 420 (1) Je-li do právní moci rozhodnutí o předání na tutéž vyžádanou osobu doručena rovněž žádost o vydání, rozhodne příslušný soud na návrh státního zástupce nejprve o předání podle § 411 a o tom, zda je vydání přípustné podle § 397. V případě rozhodnutí o předání podle § 411 odst. 4 a zároveň o přípustnosti vydání podle § 397 odst. 1 předseda senátu krajského soudu předloží věc Ministerstvu spravedlnosti k rozhodnutí, zda bude vykonán evropský zatýkací rozkaz nebo zda bude vyhověno žádosti o vydání. O souběhu evropského zatýkacího rozkazu a žádosti o vydání, o rozhodnutí podle § 397 a o předložení věci Ministerstvu spravedlnosti předseda senátu krajského soudu informuje neprodleně příslušný orgán vyžadujícího státu. § 420 (2) Ministr spravedlnosti při rozhodování o tom, zda bude vykonán evropský zatýkací rozkaz nebo zda bude vyhověno žádosti o vydání, zváží okolnosti, závažnost a místo spáchání trestných činů, data vydání evropského zatýkacího rozkazu a žádosti o vydání a zda byly vydány za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s omezením svobody. § 420 (3) Jestliže ministr spravedlnosti rozhodne o přednostním vykonání evropského zatýkacího rozkazu, ihned tuto skutečnost sdělí příslušnému krajskému soudu, který dále postupuje podle § 416. Lhůta podle § 416 odst. 2 počíná běžet od data doručení sdělení ministra spravedlnosti o přednostním vykonání evropského zatýkacího rozkazu. § 420 (4) Jestliže ministr spravedlnosti rozhodne o přednostním vyhovění žádosti o vydání, ihned tuto skutečnost sdělí krajskému soudu, který rozhodl o předání podle § 411 odst. 4, a příslušnému orgánu vyžadujícího státu. Dále se postupuje podle oddílu druhého. § 420 (5) Rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 4 je důvodem pro zrušení rozhodnutí podle § 411 odst. 4. O tom rozhodne krajský soud neprodleně poté, co obdrží sdělení ministra spravedlnosti podle odstavce 4, v neveřejném zasedání usnesením, proti kterému není stížnost přípustná. Usnesení doručí státnímu zástupci a orgánu vyžadujícího státu, který evropský zatýkací rozkaz vydal. § 421 (1) Osoba, která byla do České republiky předána, může být dále předána jinému členskému státu pouze se souhlasem předávajícího státu, není-li dále stanoveno jinak. § 421 (2) Bez souhlasu předávajícího státu může být vyžádaná osoba dále předána jinému členskému státu pro trestný čin spáchaný před předáním v případě, že § 421 (3) Byla-li vyžádaná osoba vydána do České republiky ze třetího státu a nemůže být dále předána bez souhlasu tohoto třetího státu, informuje o tom příslušné státní zastupitelství neprodleně Ministerstvo spravedlnosti, které provede nezbytné úkony k zajištění souhlasu třetího státu s předáním. Lhůty uvedené v § 411 odst. 11 a v § 413 odst. 4 začínají běžet ode dne, kdy příslušný státní zástupce obdržel informaci od Ministerstva spravedlnosti o tom, že třetí stát souhlas s předáním udělil. § 422 (1) Jestliže má být na žádost jiného členského státu povolen průvoz osoby pro účely trestního řízení, o předání a zajišťovacích opatřeních rozhodne Nejvyšší soud, pokud žádost jiného členského státu o průvoz bude obsahovat informace o § 422 (2) Povolení průvozu osoby pro účely uvedené v odstavci 1, které předpokládají zpětný průvoz přes území České republiky po provedení úkonu v cizím státě, je současně i povolením pro tento zpětný průvoz. § 422 (3) Povolení průvozu není třeba v případě letecké přepravy bez plánovaného přistání na území České republiky. Pokud k neplánovanému přistání na území České republiky dojde a České republice nebyla doručena žádost členského státu o povolení průvozu obsahující informace uvedené v odstavci 1, osoba může být vzata do vazby až na 96 hodin. O vzetí osoby do vazby rozhodne Nejvyšší soud na návrh státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. § 422 (4) Nejvyšší soud rozhodne o zamítnutí žádosti o povolení průvozu, je-li požadován průvoz státního příslušníka České republiky nebo osoby s trvalým pobytem na území České republiky za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření. § 422 (5) Je-li požadován průvoz státního příslušníka České republiky nebo osoby s trvalým pobytem na území České republiky za účelem trestního stíhání, Nejvyšší soud rozhodne o povolení průvozu s výhradou ve smyslu § 411 odst. 7. § 423 (1) O povolení průvozu osoby územím České republiky pro účely trestního řízení v cizím státě nebo výkonu trestu odnětí svobody v cizím státě na žádost orgánů cizího státu rozhoduje Nejvyšší soud. Na rozhodování o přípustnosti průvozu a zajišťovacích opatřeních se přiměřeně užijí ustanovení oddílu druhého. § 423 (2) Povolení průvozu osoby pro účely uvedené v odstavci 1, které předpokládají zpětný průvoz přes území České republiky po provedení úkonu v cizím státě, je současně i povolením pro tento zpětný průvoz. § 423 (3) Povolení průvozu není třeba v případě letecké přepravy bez plánovaného přistání na území České republiky. Pokud k neplánovanému přistání na území České republiky dojde a České republice nebyla doručena žádost cizího státu o povolení průvozu, osoba může být vzata do vazby až na 96 hodin. O vzetí osoby do vazby rozhodne Nejvyšší soud na návrh státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. § 427 (1) Dožádání musí obsahovat § 427 (2) Dožádání musí být opatřeno podpisem oprávněného orgánu, který ho vydal, a otiskem kulatého razítka tohoto orgánu. § 427 (3) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, k dožádání a připojeným materiálům připojí dožadující orgán překlad do cizího jazyka vyhotovený přibraným tlumočníkem. § 427 (4) Doručení písemnosti osobě v cizím státě poštou je možné, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. § 429 (1) Pokud je při dokazování v České republice potřebná přítomnost osoby, která se zdržuje v cizím státě, je třeba jí doručit předvolání formou dožádání. Přítomnost této osoby není možné vynucovat použitím donucovacích prostředků ani hrozby sankcí. § 429 (2) Osoba, která se na území České republiky dostaví na základě předvolání, nesmí být trestně stíhána, odsouzena nebo její osobní svoboda omezena pro trestný čin, který spáchala před vstupem na území České republiky. § 429 (3) Trestní stíhání nebo omezení osobní svobody předvolané osoby je však přípustné § 430 (1) Orgány činné v trestním řízení vykonávají právní pomoc požadovanou orgány cizího státu způsobem upraveným v tomto zákoně, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. § 430 (2) Na žádost orgánu cizího státu je možné postupovat podle právního předpisu jiného státu, pokud požadovaný postup není v rozporu se zájmy České republiky uvedenými v § 377. § 430 (3) Pokud o to orgán cizího státu požádá, je možné svědky a znalce vyslechnout pod přísahou. § 430 (4) Přísaha pro svědky zní: "Přísahám na svoji čest, že vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím." § 430 (5) Přísaha pro znalce zní: "Přísahám na svoji čest, že posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." § 431 (1) Pro stanovení příslušnosti k provedení dožádání orgánu cizího státu se přiměřeně užijí ustanovení § 16 až 26. § 431 (2) Je-li k provedení dožádání současně příslušných více soudů, může na podnět Ministerstva spravedlnosti soud, který je nejblíže společně nadřízen soudům, které by jinak byly k vykonání těchto úkonů příslušné, určit příslušnost některého z nich k vykonání všech nebo některých úkonů právní pomoci. Ustanovení § 24 a 25 se zde užijí přiměřeně. § 431 (3) Je-li k provedení dožádání současně příslušných více státních zastupitelství, může Nejvyšší státní zastupitelství určit příslušnost některého z nich k vykonání všech nebo některých úkonů právní pomoci. Nejvyšší státní zastupitelství je v řízení o dožádání o právní pomoc příslušné i k rozhodování o odnětí a přikázání věci. § 431 (4) Pokud mají soud nebo státní zastupitelství při provádění úkonů právní pomoci na základě dožádání orgánu cizího státu provést úkon trestního řízení mimo svůj obvod, postupují podle § 53 a 54. § 431 (5) Orgán příslušný podle odstavce 1 k provedení žádosti o právní pomoc může výkon této žádosti odložit, pokud by její provedení mohlo ohrozit trestní řízení vedené v České republice. Odmítnout provedení žádosti o právní pomoc může pouze tehdy, nesplňuje-li žádost požadavky mezinárodní smlouvy nebo její provedení by bylo v rozporu s § 377. V případě odložení nebo odmítnutí, byť i jen částečného, provedení žádosti je orgán příslušný podle odstavce 1 povinen orgánu cizího státu svůj postup odůvodnit. § 432 (1) Orgány cizího státu nemohou na území České republiky samostatně vykonávat úkony právní pomoci. § 432 (2) Nejde-li o případ uvedený v § 411 odst. 2, § 442 a § 443 odst. 1, přítomnost orgánů cizího státu při úkonu právní pomoci vykonávaném na území České republiky v přípravném řízení je přípustná pouze se souhlasem Nejvyššího státního zastupitelství a v řízení před soudem se souhlasem Ministerstva spravedlnosti. § 432 (3) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje přímý právní styk justičních orgánů, je příslušným k udělení souhlasu podle odstavce 2 soud, v přípravném řízení státní zástupce. § 432 (4) Účastní-li se orgán cizího státu na základě svého dožádání výslechu v České republice, může požádat o možnost položit vyslýchanému doplňující otázky prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení, který výslech provádí. Orgán činný v trestním řízení provádějící výslech je povinen takové žádosti vyhovět, ledaže by položení či formulace takové otázky odporovalo právnímu řádu České republiky. § 433 (1) Pokud je písemnost, která má být doručena adresátovi v České republice, vyhotovena v českém jazyce nebo v jazyce, o kterém je předpoklad, že vzhledem ke všem okolnostem případu mu adresát rozumí, anebo je k ní připojen překlad do tohoto jazyka a orgán cizího státu nežádá osobní doručení, doručí se písemnost adresátovi podle ustanovení tohoto zákona upravujícího doručování do vlastních rukou (§ 64). Doručit zásilku uložením je možné pouze po marném pokusu o doručení při opakovaném doručení téže zásilky. § 433 (2) Pokud písemnost není vyhotovena v jazyce za podmínek odstavce 1 a není k ní připojen ani překlad do tohoto jazyka, přičemž dožadující orgán nebyl povinen podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, zajistit překlad, vyhotovení překladu do tohoto jazyka zajistí orgán vykonávající právní pomoc a následně písemnost doručí postupem podle odstavce 1. Překlad není třeba vyhotovovat, pokud adresát po poučení o možnosti odmítnout převzetí písemnosti prohlásí, že je ochoten písemnost převzít. § 433 (3) Pokud dožadující orgán žádá o doručení písemnosti do vlastních rukou adresáta, doručí se písemnost adresátovi osobně. Převzetí písemnosti adresát potvrdí podpisem na doručence dožadujícího orgánu nebo do protokolu doručujícího orgánu. Jestliže adresát odmítne písemnost převzít, uvede doručující orgán tuto skutečnost s uvedením důvodů, pro které adresát odmítl zásilku převzít, v protokolu či průvodním dopise, jímž dožádání vrátí dožadujícímu orgánu. Doručení zásilky postupem podle odstavce 1 je v takovém případě vyloučeno. Nepodaří-li se ani opakovaně písemnost doručit adresátu do jeho vlastních rukou, doručující orgán vrátí dožádání zpět dožadujícímu orgánu s uvedením důvodů, pro které se nepodařilo zásilku doručit. § 434 (1) Žádost cizího státu o vyslovení souhlasu, aby údaje nebo věci, které byly tomuto státu Českou republikou předány, byly použity jako důkazy v trestním řízení v cizím státě, posoudí orgán činný v trestním řízení, který takové údaje nebo věci poskytl. Jestliže je poskytl jiný orgán než soud a k žádosti cizího státu nebo na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, má souhlas vyslovit pouze soud, posoudí žádost okresní soud, v jehož obvodu má sídlo orgán, který uvedené údaje poskytl. § 434 (2) Příslušný orgán činný v trestním řízení vysloví s použitím údaje nebo věci podle odstavce 1 souhlas, pokud § 435 (1) V souladu s podmínkami vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, mohou příslušníci policejních orgánů při pronásledování vstoupit na území cizího státu a pokračovat v pronásledování osoby i na území tohoto státu a stejně tak orgány cizího státu mohou při pronásledování vstoupit na území České republiky a pokračovat zde v pronásledování osoby. Při provádění těchto úkonů na území České republiky jsou orgány cizího státu vázány právním řádem České republiky a pokyny policejního orgánu České republiky. § 435 (2) Nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, orgán cizího státu při provádění pronásledování na území České republiky není oprávněn provádět domovní prohlídku (§ 82), prohlídku jiných prostor a pozemků (§ 83a), ani vstupovat do obydlí, jiných prostor a na pozemky, jakož i pronásledovanou osobu zadržet a vyslýchat. § 435 (3) Pokud byla pronásledovaná osoba zadržena na území cizího státu na základě pronásledování podle odstavce 1 a není státním příslušníkem tohoto státu, státní zástupce požádá o její předběžné zadržení za účelem vydání nebo předání do 6 hodin od jejího zadržení na území cizího státu. Hodiny mezi půlnocí a devátou hodinou ranní se nezapočítávají. § 435 (4) Pronásledovaná osoba, která byla na území České republiky dopadena na základě pronásledování podle odstavce 1 orgány policie cizího státu, pokud není státním příslušníkem České republiky či osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, bude propuštěna do 6 hodin od jejího zadržení, ledaže příslušný orgán cizího státu v této lhůtě doručí žádost o vzetí této osoby do předběžné vazby za účelem vydání nebo předání. Hodiny mezi půlnocí a devátou hodinou ranní se nezapočítávají. § 436 (1) V souladu s podmínkami vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, mohou příslušníci policejních orgánů při sledování vstoupit na území cizího státu a pokračovat ve sledování osoby a věcí i na území tohoto státu a stejně tak orgány cizího státu mohou při sledování vstoupit na území České republiky a pokračovat zde ve sledování osoby a věcí. Při provádění těchto úkonů na území České republiky jsou orgány cizího státu vázány právním řádem České republiky a pokyny policejního orgánu České republiky. § 436 (2) Nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, orgán cizího státu při provádění sledování na území České republiky není oprávněn provádět domovní prohlídku (§ 82), prohlídku jiných prostor a pozemků (§ 83a), ani vstupovat do obydlí, jiných prostor a na pozemky, jakož i sledovanou osobu zadržet a vyslýchat. § 436 (3) K povolení sledování a provádění úkonů přímo souvisejících se sledováním osob a věcí na území České republiky podle odstavce 1 je příslušné Krajské státní zastupitelství v Praze. Povolení platí rovněž pro příslušné orgány České republiky, pokud od orgánů cizího státu převezmou v téže věci sledování na území České republiky. § 436 (4) Nesnese-li věc odkladu, mohou orgány cizího státu provádět sledování na území České republiky i bez předchozího povolení uvedeného v odstavci 3. Orgán cizího státu je však povinen o povolení požádat bezodkladně, nejpozději však v okamžiku překročení státní hranice. Pokud je do 5 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit. § 436 (5) K podání žádosti o provádění sledování na území cizího státu je oprávněn příslušný státní zástupce. § 437 (1) V souladu s podmínkami vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, na žádost příslušných orgánů cizího státu nebo na žádost orgánu činného v trestním řízení může na území České republiky působit jako agent ve smyslu § 158e nebo provést předstíraný převod podle § 158c též policista cizího státu. § 437 (2) K podání návrhu Vrchnímu soudu v Praze na povolení činnosti policisty cizího státu jako agenta podle § 158e a k povolení předstíraného převodu podle § 158c je příslušné Vrchní státní zastupitelství v Praze. § 438 (1) Na žádost orgánu cizího státu je možné osobu nacházející se ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky dočasně předat do cizího státu pro účely dokazování. § 438 (2) Osobu uvedenou v odstavci 1 je možné dočasně předat jen tehdy, jestliže § 438 (3) Na řízení o povolení dočasného předání osoby podle tohoto ustanovení se užije ustanovení § 400 odst. 2 a 3 přiměřeně. § 438 (4) Po povolení dočasného předání vydá příkaz k dočasnému předání osoby do cizího státu okresní soud, v jehož obvodu je osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. § 438 (5) Doba, po kterou byla osoba ve vazbě v cizím státě, se nezapočítává do lhůt podle § 71; tato doba se však započítává do délky výkonu trestu vykonávaného na území České republiky. § 440 (1) Jestliže je v trestním řízení na území České republiky potřebná účast jiné osoby než obviněného pro účely dokazování a tato osoba je v cizím státě ve vazbě anebo ve výkonu trestu odnětí svobody, požádá v řízení před soudem předseda senátu Ministerstvo spravedlnosti nebo v přípravném řízení státní zástupce Nejvyšší státní zastupitelství o zajištění dočasného převzetí této osoby na území České republiky. V žádosti uvede, k jakým úkonům a v jaké trestní věci je přítomnost této osoby potřebná a označí den nebo časové období, na které je potřebné přítomnost této osoby zabezpečit. § 440 (2) Jestliže dožádaný stát povolí dočasné odevzdání osoby na území České republiky, rozhodne v řízení před soudem předseda senátu nebo v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce, že tato osoba bude po dobu dočasného odevzdání na území České republiky ve vazbě; vazebními důvody podle § 67 při tom není vázán. V usnesení se vždy uvede, že vazba začíná dnem převzetí této osoby na území České republiky. § 440 (3) Vrácení této osoby do státu, který ji na území České republiky dočasně předal, a s tím související propuštění této osoby z vazby zařídí v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, k jejichž žádosti byla osoba na území České republiky dočasně předána. § 440 (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se přiměřeně užijí rovněž na předání osoby z cizího státu k účasti na úkonu právní pomoci prováděného na území České republiky na žádost orgánů cizího státu. § 440 (5) Podá-li dočasně převzatá osoba na území České republiky žádost o propuštění z vazby, předá soudce nebo v přípravném řízení státní zástupce tuto žádost příslušnému orgánu cizího státu. § 440 (6) Nařídí-li příslušný orgán cizího státu, že má být dočasně převzatá osoba propuštěna z vazby na svobodu ještě v době, kdy se nachází na území České republiky, zařídí její propuštění z vazby na svobodu v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, k jejichž žádosti byla osoba na území České republiky dočasně předána, a to ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí příslušného orgánu cizího státu o propuštění osoby z vazby. O propuštění této osoby z vazby informuje orgán cizího státu, který propuštění nařídil. § 441 (1) Na základě žádosti orgánu vyžadujícího státu rozhodne orgán příslušný podle odstavce 3 o zajištění a předání věcí a majetku, které mohou sloužit jako důkaz nebo které vyžádaná osoba získala trestným činem, pro který je předání vyžadováno, nebo co za takovou věc bylo opatřeno. § 441 (2) Na zajištění věci a majetku nebo jeho části na základě žádosti orgánu cizího státu se přiměřeně použijí ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu třetího a hlavy dvacáté první oddílu čtvrtého. Při výkonu zajištění věci a majetku nebo jeho části se postupuje podle zvláštního právního předpisu. § 441 (3) O zajištění věci a majetku podle odstavce 1 rozhoduje v řízení před soudem okresní soud a v přípravném řízení státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází majetek nebo jeho podstatná část. § 441 (4) Orgán příslušný podle odstavce 3 rozhodne o zajištění věci a majetku i v případě, nelze-li vyžádanou osobu předat pro její úmrtí nebo jde-li o uprchlého. Tímto ustanovením není dotčeno vlastnické právo třetích osob. § 441 (5) Orgán příslušný podle odstavce 3 může odevzdání věcí a majetku dočasně odepřít nebo je předat cizímu státu pod podmínkou, že budou vráceny, je-li jich třeba pro trestní řízení vedené v České republice. § 441 (6) Při odevzdání zajištěné věci v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce požádá orgán cizího státu o její vrácení. Tohoto práva se však může výslovně vzdát nebo souhlasit s tím, aby věc byla vrácena přímo vlastníkovi. § 441 (7) Tato ustanovení se přiměřeně užijí rovněž na odevzdání věci, která byla zajištěna u vydávané nebo předávané osoby. Pokud je to možné, tato věc se odevzdá orgánům cizího státu současně s vydávanou nebo předávanou osobou. § 442 (1) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, lze pro plnění úkolů v trestním řízení s příslušnými orgány jednoho nebo více cizích států uzavřít dohodu o vzniku společného vyšetřovacího týmu. § 442 (2) Žádost o uzavření dohody podle odstavce 1 podává příslušný státní zástupce prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství příslušnému orgánu cizího státu. V žádosti uvede § 442 (3) Dohodu podle odstavce 1 za Českou republiku uzavírá vždy Nejvyšší státní zastupitelství, a to jak na žádost příslušného státního zástupce, tak na žádost příslušného orgánu cizího státu. Pro náležitosti dohody platí odstavec 2 obdobně. § 442 (4) Má-li společný vyšetřovací tým působit na území České republiky, je vedoucím týmu vždy osoba služebně činná v policejním orgánu České republiky. § 442 (5) Důkazy provedené kterýmkoli členem společného vyšetřovacího týmu na území států, kde tento tým působí, pokud byly provedeny v souladu s právním řádem tohoto státu nebo s právním řádem České republiky, jsou účinné v trestním řízení vedeném v České republice. § 442 (6) O úkony, které mají být provedeny ve státě, jehož policejní orgány nebyly vyslány do společného vyšetřovacího týmu, je třeba vždy požádat dožádáním (§ 425). § 442 (7) Pro určení příslušnosti jednoho z více jinak příslušných státních zastupitelství pro úkony trestního řízení prováděné příslušníky Policie České republiky vyslanými do společného vyšetřovacího týmu, pokud je toho třeba v zájmu urychlení řízení nebo v jiném důležitém zájmu, se obdobně užije ustanovení § 431 odst. 3. § 442 (8) Pokud má příslušné státní zastupitelství provést úkon trestního řízení mimo svůj obvod, postupuje podle § 53 a 54. § 443 (1) Jestliže byla uzavřena dohoda o společném vyšetřovacím týmu podle § 442, pracovníci příslušných orgánů cizího státu vyslaní do tohoto týmu se mohou v rámci společného vyšetřovacího týmu na území České republiky pod velením osoby služebně činné v policejním orgánu České republiky účastnit § 443 (2) Při provádění úkonů podle odstavce 1 na území České republiky jsou pracovníci příslušných orgánů cizího státu vázáni právním řádem České republiky a pokyny policejního orgánu České republiky. § 443 (3) Pracovníci příslušných orgánů cizího státu vyslaní do společného vyšetřovacího týmu mohou být přítomni výslechům obviněných (§ 90 až 94), svědků (§ 97 až 104), konfrontaci (§ 104a), rekognici (§ 104b) nebo podání vysvětlení podle § 158. Doplňující otázku mohou položit pouze se souhlasem orgánu činného v trestním řízení, který provádí výslech. Orgán činný v trestním řízení provádějící výslech otázku položí, jen pokud je v souladu s právním řádem České republiky. § 443 (4) Vedoucí společného vyšetřovacího týmu je oprávněn v souladu s právním řádem České republiky pověřit provedením jednotlivých úkonů v cizím státě pracovníky příslušných orgánů cizího státu vyslané do společného vyšetřovacího týmu. § 444 (1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožní předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce orgánu cizího státu na jeho žádost provést výslech podezřelého, obviněného, svědka nebo znalce prostřednictvím videotelefonu. Výslech podezřelého nebo obviněného prostřednictvím videotelefonu lze provést jen tehdy, jestliže podezřelý nebo obviněný s provedením takového výslechu souhlasí. Na to je třeba se jej výslovně dotázat. Vyjádření podezřelého nebo obviněného o tom, zda s provedením tohoto výslechu souhlasí, poznamená vyslýchající do protokolu, který zašle orgánu cizího státu. § 444 (2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce umožní orgánu cizího státu na jeho žádost provést výslech svědka nebo znalce prostřednictvím telefonu. Výslech svědka nebo znalce prostřednictvím telefonu lze provést pouze tehdy, jestliže svědek nebo znalec s výslechem prováděným prostřednictvím telefonu souhlasí. Na to je třeba se jej výslovně dotázat. Vyjádření svědka nebo znalce o tom, zda s provedením tohoto výslechu souhlasí, poznamená vyslýchající do protokolu, který zašle orgánu cizího státu. § 444 (3) Na předvolání svědka nebo znalce se vztahují přiměřeně ustanovení tohoto zákona. Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce přibere, je-li toho třeba, k výslechu tlumočníka. O výslechu vždy sepíše protokol. Protokolace se řídí ustanoveními tohoto zákona. V protokolu o výslechu je třeba kromě údajů uvedených v § 55 uvést i technické podmínky, za kterých byl výslech prováděn. § 444 (4) Před započetím výslechu předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ověří totožnost vyslýchané osoby a poučí ji podle ustanovení tohoto zákona. Pak umožní orgánu cizího státu, aby sám prováděl výslech prostřednictvím videotelefonu nebo telefonu. § 444 (5) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce dbají na to, aby v průběhu výslechu nebyly porušeny základní zásady trestního řízení podle tohoto zákona a zájmy České republiky uvedené v § 377. V případě jejich porušení předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce výslech přeruší a upozorní vyslýchající orgán cizího státu na toto porušení. § 444 (6) Pokud vyslýchaná osoba odmítne vypovídat, ačkoli je podle tohoto zákona povinna výpověď podat, užijí se proti ní opatření podle ustanovení tohoto zákona přiměřeně. § 444 (7) Ochrana vyslýchaným osobám se v případě potřeby poskytne za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem (§ 55 odst. 2) a zvláštním právním předpisem. § 445 (1) Nelze-li předvolat k výslechu do České republiky podezřelého, obviněného, svědka nebo znalce, nebo není-li to z důvodů hodných zřetele vhodné, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, požádat příslušný orgán cizího státu o zajištění výslechu podezřelého, obviněného, svědka nebo znalce prostřednictvím videotelefonu. Výslech podezřelého nebo obviněného prostřednictvím videotelefonu lze provést jen tehdy, jestliže podezřelý nebo obviněný s takovým výslechem souhlasí. § 445 (2) Nelze-li předvolat k výslechu do České republiky svědka nebo znalce, nebo není-li to z důvodů hodných zřetele vhodné, předseda senátu a přípravném řízení státní zástupce může, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, požádat příslušný orgán cizího státu o zajištění výslechu svědka nebo znalce prostřednictvím telefonu. Výslech svědka nebo znalce po telefonu lze provést jen tehdy, jestliže svědek nebo znalec s takovým výslechem souhlasí. § 445 (3) Žádost o provedení výslechu podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat kromě údajů uvedených v § 427 i jméno osoby, která bude provádět tento výslech na území České republiky, a důvod, proč není možné, aby se vyslýchaná osoba dostavila k výslechu do České republiky. § 445 (4) Po ověření totožnosti vyslýchané osoby orgánem cizího státu provádí výslech předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce; postupuje přitom podle ustanovení hlavy páté. Námitkám vzneseným orgánem cizího státu, které se týkají způsobu provádění výslechu vzhledem k základním zásadám trestního řízení tohoto státu, je nutno vyhovět. § 447 (1) O návrhu orgánu cizího státu, aby trestní řízení vedené proti občanu České republiky, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, převzaly příslušné orgány České republiky, rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství. Rozhodne-li o tom, že se trestní řízení přebírá, dá bezodkladně podnět věcně a místně příslušnému orgánu k trestnímu řízení podle tohoto zákona. § 447 (2) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje přímý styk justičních orgánů ohledně převzetí trestního řízení, rozhoduje o převzetí trestního řízení státní zástupce, který by jinak byl ve věci příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. § 447 (3) Procesní úkony provedené orgány dožadujícího státu v souladu s právním řádem tohoto státu lze využít v trestním řízení vedeném v České republice stejně, jako kdyby ho provedly orgány České republiky, je-li dodržena zásada, že jejich využití nedá takovým úkonům větší důkazní hodnotu, než kterou by měly v dožadujícím státě. § 448 (1) Je-li vedeno trestní řízení § 448 (2) Pokud tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, může předat trestní řízení do cizího státu soud a v přípravném řízení státní zástupce. § 448 (3) Rozhodl-li orgán dožádaného státu o převzetí trestního řízení, nelze na území České republiky pokračovat v trestním řízení pro trestný čin, pro který bylo trestní řízení předáno, nebo nařídit výkon trestu uloženého za čin, pro který bylo trestní řízení předáno. § 448 (4) Orgány České republiky však mohou v trestním řízení pokračovat nebo nařídit výkon trestu, jestliže dožádaný stát § 450 (1) Cizozemské rozhodnutí je možno uznat na území České republiky, jestliže § 450 (2) Cizozemské rozhodnutí je možné výjimečně uznat na území České republiky bez splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), jestliže je zaručena vzájemnost. Podmínky vzájemnosti ověří příslušný soud u Ministerstva spravedlnosti. § 451 (1) Cizozemské rozhodnutí se uzná tak, že v něm uložený trest příslušný soud přemění na trest, který by mohl uložit, jestliže by v řízení o spáchaném trestném činu sám rozhodoval. Soud nesmí uložit trest přísnější, než byl trest uložený přeměňovaným cizozemským rozhodnutím, ani ho přeměnit na jiný druh trestu. § 451 (2) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, lze v České republice provést výkon trestu ve vyšší výměře, než jakou připouští její zákon. § 451 (3) Jestliže druh trestu odnětí svobody uloženého uznaným cizozemským rozhodnutím a délka jeho trvání jsou slučitelné s právním řádem České republiky, soud v rozhodnutí o uznání současně rozhodne, že se bude ve výkonu trestu uloženého cizozemským rozhodnutím pokračovat bez jeho přeměny podle odstavce 1. Tento postup je vyloučen, jestliže soud uzná cizozemské rozhodnutí jen pro některý z více trestných činů, kterých se cizozemské rozhodnutí týká. § 451 (4) V rozhodnutí o uznání cizozemského rozhodnutí o majetku soud rovněž vysloví, komu připadá majetek, o jehož propadnutí nebo zabrání bylo rozhodnuto, nebo jeho část. Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, majetek, který je předmětem propadnutí nebo zabrání, připadá České republice. § 452 (1) Návrh na uznání cizozemského rozhodnutí na území České republiky předloží na základě žádosti orgánu cizího státu Ministerstvo spravedlnosti příslušnému krajskému soudu, v jehož obvodu má obviněný trvalý pobyt. Pokud obviněný nemá na území České republiky trvalý pobyt, je k řízení příslušný Krajský soud v Praze. Jde-li o cizozemské rozhodnutí o majetku, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodě se nachází majetek nebo věc, kterých se cizozemské rozhodnutí týká. § 452 (2) Odsouzený musí mít v tomto řízení vždy obhájce. § 452 (3) Krajský soud rozhodne po písemném vyjádření státního zástupce ve veřejném zasedání rozsudkem, který doručí odsouzenému, státnímu zástupci a Ministerstvu spravedlnosti. Je-li odsouzený v době uznávacího řízení ve výkonu trestu odnětí svobody v cizím státě, doručuje mu soud rozsudek vždy prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. § 452 (4) Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné. Odvolací soud v neveřejném zasedání rozhodne, zda se cizozemské rozhodnutí uznává či nikoli. § 453 (1) Uznané cizozemské rozhodnutí má stejné právní účinky jako rozsudek soudu České republiky. § 453 (2) Týká-li se cizozemské rozhodnutí více odsouzených, účinky uznání nastávají pouze vůči tomu z odsouzených, kterého se týkal návrh na uznání. § 454 (1) Před rozhodnutím o uznání cizozemského rozhodnutí může soud uvedený v § 452 odst. 1 na základě žádosti cizího státu postoupené Ministerstvem spravedlnosti nebo i bez takové žádosti rozhodnout o vzetí osoby odsouzené cizozemským rozhodnutím, o jehož uznání se jedná, do vazby, pokud se taková osoba nachází na území České republiky. Vazebními důvody podle § 67 není tento soud vázán. § 454 (2) Odsouzeného, jehož cizí stát na základě rozhodnutí o uznání cizozemského rozhodnutí předal k výkonu trestu odnětí svobody, převezmou orgány Vězeňské služby. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu uvedeného v § 452 odst. 1 o jeho vzetí do vazby; vazebními důvody podle § 67 není vázán. § 454 (3) Proti rozhodnutí o vzetí do vazby je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek. § 455 (1) Bylo-li cizozemské rozhodnutí podle § 452 uznáno, může Ministerstvo spravedlnosti vyslovit souhlas s převzetím odsouzeného k výkonu trestu nebo požádat stát, jehož soud vynesl rozhodnutí, aby odsouzeného předal. § 455 (2) O výkonu uznaného cizozemského rozhodnutí (§ 452) rozhodne příslušný soud (§ 16 až 18) ve veřejném zasedání rozsudkem. Odsouzený musí mít v tomto řízení vždy obhájce. § 455 (3) Výkon uznaného cizozemského rozhodnutí týkajícího se majetku [§ 449 písm. f), g)] nařídí okresní soud, v jehož obvodě se nachází majetek nebo věc, kterých se rozhodnutí týká. § 455 (4) Soud příslušný podle odstavců 2 a 3 rozhoduje i o všech souvisejících otázkách vykonávacího řízení včetně návrhu na zahlazení odsouzení. § 455 (5) Jestliže se odsouzený nachází ve výkonu trestu odnětí svobody v cizím státě na základě uznaného cizozemského rozhodnutí, soud nařídí výkon takového rozhodnutí před stanovenou dobou odevzdání odsouzeného k výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky. Pokud k odevzdání odsouzeného na území České republiky nedošlo a odsouzený v cizím státě vykonal celý trest odnětí svobody anebo byl z jeho výkonu podmíněně propuštěn, je výkon uznaného cizozemského rozhodnutí na území České republiky nepřípustný. § 455 (6) Současně s nařízením výkonu trestu odnětí svobody, anebo v případě uvedeném v odstavci 5 po odevzdání odsouzeného na území České republiky, soud rozhodne o započítání vazby podle § 454, jakož i vazby už započtené a trestu odnětí svobody už vykonaného v cizím státě a doby převozu odsouzeného do trestu, který má být vykonán. § 455 (7) Soud učiní úkony směřující k upuštění od výkonu trestu z uznaného cizozemského rozhodnutí, jakmile ho stát, o jehož rozhodnutí jde, informoval o amnestii, milosti nebo jiném rozhodnutí či opatření, v jehož důsledku se uznané cizozemské rozhodnutí stalo nevykonatelným. Jestliže amnestií, milostí anebo jiným rozhodnutím anebo opatřením byl trest zmírněn anebo prominut jen zčásti, soud rozhodne o tom, jaký trest odsouzený má ještě vykonat. Proti rozhodnutí soudu je přípustná stížnost. § 455 (8) Pokud není v tomto ustanovení stanoveno jinak, na výkon uznaného cizozemského rozhodnutí se použije přiměřeně ustanovení hlavy dvacáté první. § 456 (1) Odsouzený, kterého s jeho souhlasem předal cizí stát k výkonu cizozemského rozhodnutí do České republiky, je povinen nahradit státu paušální částkou náklady, které stát v souvislosti s jeho předáním vynaložil. § 456 (2) Paušální částku uvedenou v odstavci 1 stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. § 456 (3) O povinnosti k náhradě nákladů podle odstavce 1 rozhodne předseda senátu příslušného soudu (§ 455 odst. 2) po právní moci rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o výkonu cizozemského rozhodnutí. § 456 (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 457 (1) Jestliže se odsouzený, který má podle pravomocného rozsudku soudu České republiky vykonat trest nebo jeho dosud nevykonaný zbytek, nachází na území cizího státu a nebyl vydán, může soud, jenž je příslušný k zajištění výkonu takového rozsudku, prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti požádat příslušný orgán tohoto státu o zajištění výkonu rozsudku na jeho území, a to za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou závaznou pro Českou republiku i stát, na jehož území se odsouzený nachází, a není-li takové mezinárodní smlouvy, za podmínek stanovených právním řádem státu, na jehož území se odsouzený nachází. § 457 (2) Na žádost soudu ověří Ministerstvo spravedlnosti podmínky, za nichž cizí stát může převzít výkon rozsudku soudu České republiky. § 458 (1) Jestliže podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, spočívá výkon cizozemského rozhodnutí pouze v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzeným, který je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku, rozhodne o uznání cizozemského rozhodnutí v tomto rozsahu okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje. Soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje, je příslušným též k zajištění výkonu dohledu a kontroly nad odsouzeným. § 458 (2) Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. V § 3 odst. 1 větě první zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., se za slovo "přechodu" vkládají slova " , pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak [1b)]". " [1b] § 380 odst. 5 trestního řádu.". V § 6 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, se za slovo "nevztahuje" vkládají slova "na cizince, který se podle zvláštního právního předpisu [5b)] přebírá od orgánu cizího státu, a". „ [5b] Hlava dvacátá pátá trestního řádu.". Zákon č. 539/2004ze dne 29. července 2004, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony § 376 Vzájemnost § 377 Ochrana zájmů státu § 379 Doručování žádostí § 381 Způsob rozhodování soudu § 382 Náklady [+] Oddíl druhý Vydávání § 389 Zásada speciality § 393 Nepřípustnost vydání § 394 Předběžné šetření § 395 Zadržení § 396 Předběžná vazba § 398 Zkrácené vydávací řízení [+] Oddíl třetí Zvláštní ustanovení pro předávání osob mezi členskými státy Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu § 403 Obecné ustanovení § 404 Evropský zatýkací rozkaz § 406 Zásada speciality § 409 Předběžné šetření § 415 Lhůty § 416 Předání [+] Oddíl čtvrtý Průvoz pro účely řízení v cizině [+] Oddíl pátý Dožádání § 427 Obsah a forma dožádání § 428 Platnost úkonů § 429 Předvolání osob z ciziny § 433 Doručování písemností § 436 Přeshraniční sledování § 437 Skryté vyšetřování [+] Oddíl šestý Převzetí a předávání trestních věcí [+] Oddíl sedmý Výkon rozhodnutí ve vztahu k cizině § 449 Cizozemské rozhodnutí § 450 Podmínky uznání § 451 Přeměna trestu § 454 Vazba § 455 Vykonávací řízení § 456 Náklady řízení [+] ČÁST DRUHÁ Změna zákona o azylu

http://docplayer.cz/2398636-Psychologicky-ustav-av-cr-v-v-i-vyrocni-zprava-o-cinnosti-a-hospodareni-za-rok-2011.html

⭐Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2011 Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2011 Download "Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2011" 1 Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2011 Dozorčí radou pracoviště projednána dne: Radou pracoviště schválena dne: V Brně dne2 Zpracovali: Prof. PhDr. Marek Blatný, CSc., PhDr. Martina Hřebíčková, Dr. DSc., Doc. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D., Mgr. Radovan Šikl, Ph.D., PhDr. Iva Šolcová, Ph.D., Doc. PhDr. František Baumgartner, CSc., Ivona Kubíková, Dis. Vydal: Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Veveří 97, Brno IČ: Tel.:3 I. Informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách a) Výchozí složení orgánů pracoviště Ředitel pracoviště: Prof. PhDr. Marek Blatný, CSc. Jmenován s účinností od : Rada pracoviště zvolena dne ve složení: Předseda: PhDr. Iva Šolcová, Ph.D. - Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Místopředseda: Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. - Pedagogická fakulta UK Členové: Prof. PhDr. Marek Blatný, CSc. Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. PhDr. Vladimír Chrz, Ph.D. Doc. PhDr. Alena Plháková, CSc. Doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc. Doc. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D. Tajemník: Ivona Kubíková, Dis. - Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. - Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. - Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. - Filozofická fakulta UP, Olomouc - Pedagogická fakulta JU, České Budějovice - Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. - Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Dozorčí rada jmenována dne ve složení: Předseda: Doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. - člen Vědecké rady AV ČR, člen Akademického sněmu AV ČR, vedoucí brněnské pobočky Historického ústavu AV ČR, v.v.i. Místopředseda: PhDr. Oliva Řehulková - Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Členové: Doc. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Tajemník: Ivona Kubíková, Dis. - Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. - přednosta Ústavu soc. lékařství, LF HK - děkan Fakulty sociálních studií MU - Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. b) Změny ve složení orgánů: Dne proběhla dovolba člena Rady PSÚ tajným hlasováním byl zvolen Mgr. Radovan Šikl, Ph.D. z Psychologického ústavu AV ČR, v.v.i. 24 c) Stručná historie Psychologického ústavu AV ČR Psychologický ústav bývalé Československé akademie věd v Praze s pobočkou v Brně byl založen Vznikl ze dvou pracovišť: 1. Ze společného oddělení Psychologického ústavu Univerzity Karlovy a Pedagogického ústavu Jana Ámose Komenského ČSAV se zaměřením na obecnou a sociální psychologii, které bylo založeno již v roce 1957 z iniciativy profesora PhDr. Jana Doležala a profesora PhDr. Otokara Chlupa jako první krok k budoucímu samostatnému psychologickému pracovišti v ČSAV. 2. Z oddělení pedagogické a vývojové psychologie Pedagogického ústavu Jana Ámose Komenského ČSAV. Tato dvě pracoviště se stala základem oddělení sociální psychologie a oddělení psychologie učení a vývoje samostatného ústavu. Nově bylo konstituováno oddělení psychologie osobnosti. Prvním ředitelem Psychologického ústavu ČSAV se stal profesor PhDr. et RNDr. Vladimír Tardy, který vedl i oddělení psychologie osobnosti. Z brněnské pobočky ústavu se k stala Psychologická laboratoř ČSAV. Jejím ředitelem se stal profesor PhDr. Vilém Chmelař. Tyto dvě instituce odborně spolupracovaly, ale byly nezávislé. Psychologický ústav ČSAV uspořádal během sedmdesátých a osmdesátých let několik mezinárodních konferencí na široce pojaté téma psychologie učení. Poslední z těchto konferencí, tentokrát s důrazem na psychický vývoj, se konala v Praze v roce Psychologický ústav se od svého založení významně podílel na vydávání časopisu Československá psychologie s podtitulem časopis pro psychologickou teorii a praxi. Časopis vycházel sice již od roku 1957, ale od založení ústavu je s ním těsně spjat. V roce 1983 byla Psychologická laboratoř ČSAV v Brně spolu s dalšími společensko-vědními pracovišti včleněna do Ústavu pro výzkum společenského vědomí jako psychologické oddělení. To bylo připojeno na vlastní žádost k Psychologickému ústavu ČSAV v Praze na jaře roku Společenské změny po listopadu 1989 znamenaly na jedné straně zřízení vědecké rady jako výrazného demokratického prvku v organizaci vědecké práce, otevření pracoviště světu, mezinárodní spolupráci, svobodnou volbu témat bádání a otevřenou vědeckou diskusi, na druhé straně výraznou redukci počtu pracovníků a zrušení některých oddělení v průběhu několika fází transformačního procesu, kterým nejprve ČSAV a poté AV ČR prošla. Na přelomu let 1992 a 1993 byla v návaznosti na dělení federálního státu a vznik samostatné České republiky Československá akademie věd transformována do AV ČR. V roce 1993 bylo v souvislosti se změnou ve vedení Psychologického ústavu AV ČR přeneseno ředitelství ústavu z Prahy do Brna. Od té doby pracovaly v Praze dvě pobočky ústavu, z nichž jedna (zabývající se především výzkumem stresu) byla později zrušena a její pracovníci přešli do resortu ministerstva obrany. Od roku 2003 pracují v ústavu čtyři oddělení, jejichž členy jsou jak brněnští, tak pražští pracovníci: oddělení sociální psychologie a psychologie osobnosti, oddělení kognitivní psychologie, oddělení psychologie zdraví a oddělení psychologické metodologie. Tato oddělení vymezují a charakterizují i hlavní oblasti výzkumu, realizovaného v Psychologickém ústavu AV ČR. 35 d) Organizační schéma pracoviště ředitel Dozorčí rada Rada instituce Shromáždění vědeckých pracovníků Technicko hospodářská správa Sekretariát ředitele Knihovna ústavu Brno Zástupce ředitele Vědecká oddělení: a) psychologie osobnosti a sociální psychologie b) oddělení kognitivní psychologie c) oddělení psychologie zdraví d) oddělení metodologie psychologického výzkumu Vedoucí pražské pobočky Sekretariát pražské pobočky Knihovna ústavu Praha e) Informace o činnosti orgánů pracoviště Ředitel - hlavní aktivity provedené v řízení pracoviště Hlavní aktivity ředitele provedené v řízení pracoviště v r se týkaly zejména vyhodnocení výsledků Hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR za roky a přípravy koncepce ústavu pro roky 2012 až Ve věcné rovině jde o strategii podpory experimentálního výzkumu v PSU a průběžného integrování nových témat do stávajícího výzkumného zaměření ústavu. V rovině řízení ústavu a organizace výzkumné činnosti jde o vytvoření systému pracovních skupin pro podporu vnitroústavní spolupráce a projektového řízení, které by doplnily stávající administrativní členění ústavu do vědeckých oddělení. Na úrovni meziústavní a mezinárodní spolupráce ředitel podpořil vybrané perspektivní projekty, které formalizoval pomocí smluv o spolupráci. 1. Hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR V prvním pololetí 2011 se ředitel věnoval dalším etapám hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR, které zahrnovaly prezenční hodnocení ústavu ( ), zpracování Stanoviska ředitele k Závěrečnému protokolu o hodnocení výzkumné činnosti pracoviště a ke 46 Stanovisku k výsledkům hodnocení hodnotící komise Akademické rady AV ČR a negociační etapu, v jejímž rámci se setkal společně s předsedkyní Rady PSU se zástupci vedení AV ČR. 2. Program činnosti PSU pro roky Ředitel již ve druhém pololetí roku 2010 připravil na základě analýz provedených v rámci hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR návrh koncepce ústavu pro období po ukončení financování ústavů prostřednictvím výzkumných záměrů (tj. po roce 2011). Návrh koncepce PSÚ pro roky byl součástí prezentace ústavu v rámci prezenčního hodnocení PSÚ. Po doplnění podnětů z prezenčního hodnocení byla koncepce předložena k projednání Radou PSÚ. Materiál se stal východiskem pro zpracování Koncepčního záměru pracoviště na období dle požadavků Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a pro zpracování Programu výzkumné činnosti na léta dle požadavků AV ČR. 3. Vnitřní předpisy Ředitel vypracoval Vnitřní předpis Psychologického ústavu AV ČR, v.v.i. o nakládání s výsledky činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, který je nezbytný pro splnění kritérií RVVI stanovených pro příjemce účelové podpory, resp. Pro příjemce institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. 4. Časopis Československá psychologie. Psychologický ústav vydává časopis s IF. Od roku 2011 časopis využívá elektronický redakční systém Scholar One Manuscript, který ústavům AV ČR zprostředkovala Knihovna AV ČR. Společně s šéfredaktorkou časopisu, PhDr. Ivou Šolcovou, PhD., připravil ředitel návrh koncepčních změn ve vedení časopisu, které se týkají především nahrazení pozice šéfredaktora pozicí editora časopisu. Změna má výhledově přispět k výraznější profilaci časopisu v silné konkurenci dalších časopisů s IF v oboru psychologie. 5. Rozvíjení meziústavní a mezinárodní spolupráce ústavu. a) Meziústavní spolupráce Ředitel připravil návrh Smlouvy o zřízení laboratoře behaviorálních a lingvistických studií společně s Univerzitou Karlovou, Filozofickou fakultou. Účelem spolupráce je spojení vědeckého potenciálu a prostředků smluvních stran pro zajištění pokročilého interdisciplinárního výzkumu v oblasti kognitivních věd a věd o chování, zejména v psychologii, jazykovědě a dalších příbuzných oborech. b) Mezinárodní spolupráce Ředitel uzavřel Smlouvu o spolupráci (Agreement on Cooperation) s The Institute for Biomedical Problems, State Research Center of the Russian Federation, Russia (IMBP). Smlouva je vyústěním několikaleté spolupráce PSU a IMBP na projektu MARS-500, který se zaměřuje na meziplanetární kosmické lety. V simulovaném prostředí kosmické lodi letící na 57 Mars studuje vliv dlouhodobého pobytu malé skupiny lidí v extrémních podmínkách na jejich psychiku a zdraví. Smlouva s IMBP byla doplněna na národní úrovni smlouvou s dalším participujícím subjektem, Dohodou o spolupráci v rámci Centra pro kosmický výzkum s QEDGROUP, a.s. Rada pracoviště (dále RPSÚ) - data zasedání, výběr významných záležitostí projednaných radou pracoviště, odkaz na zápisy ze zasedání Data zasedání: 7. června Projednání Výroční zprávy ústavu - Projednání zprávy auditora o ověření účetní uzávěrky - Vývoj dislokace pražské pobočky PsÚ - Ředitel pracoviště informoval o strategii pracoviště po ukončení Výzkumných záměrů. - Ředitel pracoviště informoval o vnitřním předpisu Nakládání s výsledky činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích. - Ředitel pracoviště informoval o plánované úpravě mzdového předpisu - Projednání doporučení ředitele pracovníkům PSÚ o vytváření pracovních pozic v rámci grantových projektů 5. prosince Informace o výši rozpočtu v roce Plánované odměny za publikace pracovníků v zahraničním odborném tisku - Vývoj financování časopisu Československá psychologie - Informace o plánovaném sloučení Oddělení psychologie zdraví s Oddělením psychologie osobnosti Jednání per rollam: Návrhy, k jejichž projednání nebylo možné nebo účelné svolat zasedání RPSÚ, byly z rozhodnutí předsedy rozeslány členům RPSÚ k projednání mimo zasedání písemnou cestou, ( per rollam ). RPsÚ se formou per rollam vyjádřila k: - Ke kritériím hodnocení a složení atestační komise pracovníků atestovaných v únoru Návrhu rozpočtu ústavu společně s rozpočtem Sociálního fondu. - Návrhu smlouvy s Institute for Biomedical Problems, State Research Center of the Russian Federation (IMBP). - Navržení emeritního pracovníka ústavu Prof. Pavla Říčana, CSc. na ocenění Čestnou oborovou medailí Karla Engliše za zásluhy v ekonomických vědách. - Návrhu smlouvy s Centrem pro kosmický výzkum, která navázala na předchozí projednanou dohodu s IMBP. - Stanovisku ředitele PSÚ k závěrečnému protokolu o hodnocení výzkumné činnosti pracoviště AV ČR za období a ke Stanovisku k výsledkům hodnocení hodnotící komise Akademické rady AV ČR. 68 - Návrhu grantového projektu T. Urbánka s názvem Komplexita jako výraz psychického života jedince podávaného ke grantové agentuře ČR. - Návrhu grantového projektu Doc. Baumgartnera Sociálna inteligencia jako výchovná charakteristika osobnosti u manažérov podávaného ke grantové agentuře ČR. - Návrh grantového projektu Prof. Blatného Optimal Human Development: Multiperspective Approach podávaného ke grantové agentuře ČR. - Návrh smlouvy o zřízení Laboratoře behaviorálních a lingvistických studií. - Návrhu projektu Dr. Klicperové připravovaného společně s Institute for Population and Human Studies (Bulharsko) podávaného do ESF. - Návrhu Programu činnosti PSÚ v letech Ke kritériím hodnocení a složení atestační komise pracovníků atestovaných v listopadu Návrhu projektu Dr. Filipa, který je podáván do ESF Masarykovou univerzitou. - Návrhu projektu Dr. Klicperové podávaného u Spencerovy nadace. Odkaz na zápisy ze zasedání Rady PSÚ: Dozorčí rada - data zasedání, stanoviska Dozorčí rada Psychologického ústavu AV ČR, v. v. i. (dále jen Dozorčí rada PSÚ) plnila v roce 2011 úkoly v souladu se zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích (dále jen Zákon) a řídila se při svém jednání Stanovami Akademie věd České republiky, svým jednacím řádem a dalšími vnitřními předpisy AV ČR. Před každým jednáním byly rozeslány členům Dozorčí rady PSÚ příslušné materiály a z každého jednání byl pořízen zápis. Zasedání Dozorčí rady PSÚ se účastnil vždy ředitel pracoviště Prof. PhDr. Marek Blatný, CSc., který je také členem Rady pracoviště. Dozorčí rada PSÚ se sešla v roce 2011 celkem na dvou zasedáních. Na prvním zasedání konaném dne byla projednána zpráva o hospodaření PSÚ za rok 2010 a zpráva auditora o ověření účetní závěrky, jejíž závěry byly bez výhrad. Dozorčí rada PSÚ projednala zprávu o činnosti Dozorčí rady PSÚ za rok 2010 a dále projednala návrh rozpočtu pracoviště na rok 2011 a požádala o doplnění podkladů k rozpočtu PSÚ. Členové Dozorčí rady PSÚ byli také seznámeni s průběhem příprav Výroční zprávy o činnosti a hospodaření PSÚ za rok 2010 a s vývojem dislokace pražské pobočky PSÚ. Druhé zasedání konané dne bylo svoláno zejména kvůli projednání Výroční zprávy o činnosti a hospodaření PSÚ za rok Dozorčí rada PSÚ návrh Výroční zprávy vzala na vědomí s tím, že vznesené náměty budou předloženy Radě pracoviště. Dozorčí rada PSÚ dále projednala návrh rozpočtu pracoviště na rok 2011, který byl jednomyslně schválen. Členové Dozorčí rady PSÚ byli na tomto zasedání také seznámeni s koncepcí ústavu v letech9 Odkaz na zápisy z jednání Dozorčí rady PSÚ: II. Informace o změnách zřizovací listiny K žádným změnám ve zřizovací listině Psychologického ústavu AV ČR, v.v.i. nedošlo. III. Hodnocení hlavní činnosti 1. Vědecká (hlavní) činnost pracoviště a uplatnění jejích výsledků 1a) Stručná charakteristika vědecké (hlavní) činnosti pracoviště Předmětem hlavní činností PSÚ je vědecký výzkum vybraných klíčových problémů v oblasti sociální psychologie a psychologie osobnosti, kognitivní psychologie, psychologie zdraví a metodologie. 1) Pracovníci oddělení psychologie osobnosti a sociální psychologie se zaměřili na studium vývoje osobnosti v dospělosti, emoční inteligence ve vztahu ke zvládání zátěžových situací, šikany a jejího zvládání na základní škole, meziskupinových kontaktů v příhraničních regionech a tolerance různosti v občanské společnosti. 2) V rámci oddělení kognitivní psychologie pokračoval výzkum zrakového vnímání. Pozornost byla věnována zejména vnímání prostoru a zrakových scén, studována byla rovněž specifika zrakového vnímání osob s navráceným zrakem a jedinců dlouhodobě žijících v izolaci (projekt Mars-500). Dlouhodobě je rozvíjen i výzkum osvojování jazyka. 3) V oddělení metodologie psychologického výzkumu vznikly dvě monografie věnované otázkám měření v psychologii. Pokračovala také interdisciplinární spolupráce s odborníky z oborů psychiatrie a neurověd. V oblasti kvalitativní metodologie se řešila témata související s dialogickým jednáním, interpretací v narativním přístupu, aktivní imaginací a kolektivní biografií. Kvalitativní metodologie byla využívána při zkoumání šikany (mobbing, bossing, bullying) ve vysokoškolském prostředí. 4) V oddělení psychologie zdraví byla věnována pozornost výzkumu resilience, tentokrát zejména v dlouhodobém pohledu u osob sledovaných longitudinálně od dětského věku a u posádky simulovaného letu na Mars. U dospělých subjektů byly dále sledovány prediktory a souvislosti silných stránek osobnosti, psychologické důsledky ekonomické krize a posttraumatický růst. U zdravých dětských subjektů probíhal interdisciplinární výzkum raného vývoje psychosociálních vztahů a jejich neurohumorálních souvislostí. Pozornost byla věnována psychosociálním potřebám a kvalitě života zdravých sourozenců onkologicky nemocných dětí. U dětí s nádorovými onemocněními byla sledována zejména kvalita jejich života. 810 Graf 1. Podíl zaměstnanců zařazených do jednotlivých výzkumných oddělení v % Oddělení psychologie zdraví 5% 14% 23% 16% 14% 16% 12% Oddělení kognitivní psychologie Oddělení metodologie psychologického výzkumu Oddělení psychologie osobnosti THS, úklid Knihovna Zaměstnanci přijatí na řešení konkrétního grantového projektu 1b) Počet realizovaných výzkumných záměrů, grantů, projektů a dotací Poskytovatel Výzkumný záměr Grant Projekt Dotace 1. Z kapitol státního rozpočtu celkem v tom: Akademie věd ČR 1 0 Grantová agentura AV ČR 1 Grantová agentura ČR Zahraniční zdroje 1 6RP 1 3. Ostatní 0 Graf 2. Počet realizovaných výzkumných záměrů, grantů, projektů a dotací v % 5% 5% 5% Akademie věd ČR Grantová agentura AV ČR Grantová agentura ČR 85% 6RP 911 Souhrnné údaje o projektech podporovaných ze státního rozpočtu ČR řešených v Psychologickém ústavu AV ČR, v.v.i. v roce 2011 Identifikační kód projektu Identifikační kód poskytovatele Název projektu Rok zahájení řešení projektu Rok ukončení řešení projektu Název partnera - hlavního příjemce IAA GA AV Dialogické jednání v individuálním, skupinovém a kulturním kontextu Akademie múzických umění v Praze / Divadelní fakulta GA406/09/2089 GA ČR Analýza příběhů evokovaných Tématicko-apercepčním Psychologický ústav AV ČR, v. v. i. testem: kvantitativní a kvalitativní přístupy GA406/09/2096 GA ČR Emoční inteligence a její role v copingu Psychologický ústav AV ČR, v. v. i. GP406/09/P284 GA ČR Problematika polytomních IRT modelů v oblasti psychologie Psychologický ústav AV ČR, v. v. i. osobnosti a jejich implementace do software CATO GP406/09/P604 GA ČR Psychologická diagnostika z pohledu teorie osobních Psychologický ústav AV ČR, v. v. i. konstruktů GA406/09/1255 GA ČR Psychosociální potřeby a kvalita života zdravých sourozenců onkologicky nemocných dětí Masarykova univerzita / Lékařská fakulta GA406/09/2003 GA ČR Změny ve vnímání a paměti při dlouhodobé izolaci Psychologický ústav AV ČR, v. v. i. GA407/10/2410 GA ČR Longitudinální výzkum optimálního vývoje: potenciál pražské a brněnské studie celoživotního vývoje člověka GA407/10/P146 GA ČR Šikana a mobbing v terciárním vzdělávání: Možnosti kvalitativní metodologie jako výzkumného a intervenčního vývoje GA407/10/2047 GA ČR Porozumění gramatice a lexikonu u batolat: větná shoda, slovosled, aktuální členění a jejich souvislosti s lexikem GA407/10/P610 GA ČR Raná komunikace: Fyziologické koreláty sdílení emocí s ostatními během prvního roku života GA407/10/P607 GA ČR Přesuny pozornosti a oční pohyby při sledování více objektů u zdravých dospělých, GA407/10/2394 GA ČR Meziskupinové postoje a meziskupinový kontakt v pěti středoevropských zemích Psychologický ústav AV ČR, v. v. i Psychologický ústav AV ČR, v. v. i Psychologický ústav AV ČR, v. v. i Psychologický ústav AV ČR, v. v. i Psychologický ústav AV ČR, v. v. i Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.12 GA407/10/P566 GA ČR Vztah reálného a vnímaného prostoru v různých experimentálních situacích P407/11/2421 GA ČR Kvalita života po léčbě nádorového onemocnění v dětském věku: longitudinální studie P407/11/2226 GA ČR Dynamika resilience a jejích zdrojů u členů posádky v průběhu simulace dlouhodobého kosmického letu P407/11/2130 GA ČR Rozličné verze kognitivní tréninkové metody N-back: srovnání efektivity ve zvyšování skórů fluidní inteligence P407/11/2397 GA ČR Klasické a počítačem podporované metody v testování prostorové představivosti Psychologický ústav AV ČR, v. v. i FN Brno, Klinika dětské onkologie FN Brno Psychologický ústav AV ČR, v. v. i Psychologický ústav AV ČR, v. v. i Psychologický ústav AV ČR, v. v. i. Souhrnné údaje o projektech podporovaných z ostatních zdrojů řešených v Psychologickém ústavu AV ČR, v.v.i. v roce 2011 Identifikační kód projektu Acronym CIT-CT EUROSPHERE Název projektu Rok zahájení řešení projektu Rok ukončení řešení projektu Mezinárodní koordinátor Diversity and The European Public Sphere:Towards a Citizen s Europe University of Bergen 1113 1c) Výčet nejdůležitějších výsledků vědecké (hlavní) činnosti 1 Pořadové číslo 2 Výsledek 3 Číslo citace výstupu 1. Studie v impaktovém zahraničním Studie v impaktovém zahraničním časopisu Studie v impaktovém zahraničním časopisu 3. 1d) Anotace vybraných výsledků z bodu 1c) Pořadové číslo anotace: 1 Název česky: Významné rozdíly ve vnímání příjemnosti vůní zjištěné u dětí s PAS (poruchami autistického spektra) Název anglicky: Significant Differences in Perceived Odor Pleasantness Found in Children with ASD Popis výsledku česky: Cílem studie bylo odhadnout možné rozdíly v hodnocení příjemnosti vůní/pachů u dětí s poruchami autistického spektra (PAS) ve srovnání s dětmi z kontrolní skupiny. Třicet pět pacientů, u kterých byla stanovena diagnóza Aspergerův syndrom a vysoce funkční autismus (s průměrným věkem 10,8 ± 3,6 let; z toho 31 chlapců) bylo srovnáváno s 35 zdravými kontrolními subjekty (průměr věku 10,4 ± 2,4 let; z toho 28 chlapců). Příjemnost vůní byla hodnocena na 5bodové škále pomocí testu Sniffin Sticks (identifikační části tohoto testu). Pacienti s PAS ve srovnání se zdravými kontrolními subjekty hodnotili vůni skořice a ananasu jako významně méně příjemnou (p < 0,05); do určité míry hodnotili jako méně příjemnou také vůni hřebíčku (p < 0,1). V článku je diskutována možnost využití olfaktorických poruch jako biomarkeru autismu. Popis výsledku anglicky: The aim of our study was to explore possible differences in estimation of odor pleasantness in children with autism spectrum disorders (ASD) compared to controls. Thirty-five patients with Asperger s syndrome and high functioning autism (mean age 10.8 ± 3.6 years; 31 boys) were compared with 35 healthy control subjects (mean age 10.4 ± 2.4 years; 28 boys). Odor pleasantness was assessed on a 5-point scale using the Sniffin Sticks test (Identification part of the test). Patients with ASD, compared to healthy controls, perceived the smell of cinnamon and pineapple as significantly less pleasant (p < 0.05); at the trend level, the same was true of cloves (p < 0.1). The possibility of olfactory dysfunctions as an autism biomarker is discussed. Citace výstupu: 1 Spolupracující subjekt: Dětská psychiatrická klinika Kontaktní osoba (jméno, telefon, ): Tomáš Urbánek, , 1214 Pořadové číslo anotace: 2 Název česky: Efekt lepšího vybavování informací spojených s vlastní věkovou skupinou je patrnější u starších ve srovnání s mladšími dospělými Název anglicky: Stronger evidence for own-age effects in memory for older as compared to younger adults Popis výsledku česky: Tři experimentální studie zkoumaly, zda si mladší a starší dospělí lépe vybavují informace spojené s jejich věkovou skupinou ve srovnání s informacemi spojenými s jinou věkovou skupinou. Mladším i starším dospělým byly předloženy obrázky (Studie 1 a 2) či reklamní leták inzerující rekreační pobyty (Studie 3), aniž by věděli, že budou později požádáni, aby si prezentované informace vybavili. Obrázky či text ve všech studiích byly náhodně spojeny s odkazy na věk např. slovy mladý a starý, nebo obrázky mladých či starších osob. Výsledky všech studií prokázaly interakci mezi věkem účastníků a odkazy na věk prezentovanými spolu s paměťovým materiálem. Studie 1 a 2 zjistily lepší vybavování informací prezentovaných s odkazem k vlastní věkové skupině pouze u starších dospělých. Použití paměťového materiálu více odpovídajícího skutečnosti reklamy na rekreační pobyty ve Studii 3 pak vedlo k lepšímu vybavování informací prezentovaných s odkazy na vlastní věkovou skupinu jak u starších tak i u mladších dospělých. Popis výsledku anglicky: Three studies examined whether younger and older adults better recall information associated with their own age group as compared to information related to another age group. All studies compared young and older adults with respect to incidental memory for previously presented stimuli, i.e. without an explicit instruction to learn the presented information. In Studies 1 and 2 participants were presented with pictures of everyday objects; in Study 3 with vacation advertisements. The pictures or the text of advertisement had been randomly paired with an age-related cue (e.g., photo of a young or an old person; the word young or old ). All three studies found the expected interaction of participants age and age-associated information, i.e. participants better remembered information paired with cues corresponding to their age group. Studies 1 and 2 showed that the memory bias for information arbitrarily associated with one's own as compared to another age group was significant for older adults only. However, when age-related cues were introduced in a context of equal importance to younger and older adults (information about vacations paired either with pictures of young or older adults), the memory bias for one's own age group was clearly present for both younger and older adults (Study 3). Citace výstupu: 2 Spolupracující subjekt: Universität Zűrich, Švýcarsko Kontaktní osoba (jméno, telefon, ): Sylvie Kouřilová, , Pořadové číslo anotace: 3 Název česky: Vnímaný rozměr a vnímaný směr: Propojenost dvou deskriptorů vizuálního prostoru Název anglicky: Perceived size and perceived direction: The interplay of the two descriptors of visual space 1315 Popis výsledku česky: V terénním psychofyzickém experimentu jsme testovali vztah mezi dvěma deskriptory optického prostoru, vnímaným rozměrem a vnímaným směrem, o nichž zpravidla uvažujeme jako o oddělených parametrech. Podnět tvořila dvojice špalíků umístěná na zemi, která byla v experimentu orientovaná vzhledem k pozorovatelově ose pohledu pod různými úhly a ležela v různých vzdálenostech. Úlohou bylo umístit třetí špalík do sousedního prostoru tak, aby byl dodržen rozměr a směr vzorové dvojice. Hlavním zjištěním experimentu je nepřímá úměra ve výši rozptylu odpovědí zkoumaných osob: Při percepčním hodnocení rozměru byla variabilita nejnižší ve frontální orientaci (tj. kolmo k ose pohledu) a směrem k distální orientaci (tj. paralelně s osou pohledu) postupně narůstala. Při percepčním hodnocení směru tomu bylo právě naopak. V diskuzi je zjištění interpretováno jako důsledek nestejné preciznosti v obou dimenzích při interpretaci sítnicového obrazu a jsou zvažovány různé formy vyjádření, parametrizace získaných odpovědí. Popis výsledku anglicky: The stimulus in the outdoor psychophysical experiment was formed by two rods placed on the ground plane over a range of possible distances and orientations. Observers estimated its size and direction by positioning the third rod in the neighboring space to form an evenlyspaced collinear triple of rods. The data revealed interesting similarities between the profiles of the deviations in both judgments: For size judgments, the variability of the responses was least when the targets were at a frontal orientation and gradually increased as the orientation approached the medial plane. For direction judgments, on the other hand, the variability of the responses was least when the stimuli were aligned with the observer s line of sight and gradually increased as the orientation approached the frontoparallel plane. The finding of inverse relationship between the precision of size and direction judgments is interpreted as a consequence of the unequal precision in localization between the frontal and in-depth dimensions of visual space. The question of the best parameterization of the observer s responses is discussed. Citace výstupu: Číslo ilustrace: 1 Spolupracující subjekt: Kontaktní osoba (jméno, telefon, ): Radovan Šikl, , 1e) Domácí a zahraniční ocenění zaměstnanců pracoviště 1 Číslo 2 Jméno oceněného 3 Druh a název ocenění 1. Pavel Říčan Čestná oborová medaile Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách 4 Oceněná činnost Výzkum v psychologii osobnosti 5 Ocenění udělil AV ČR 2. Gabriela Marková Cena Otto Wichterle Vědecká činnost AV ČR 1416 1 f) Reflexe výsledků hodnocení pracoviště AV ČR za období a další specifické informace o pracovišti Z výsledků hodnocení vyplynulo, že v ústavu nejsou řešeny neperspektivní nebo nevýznamné projekty. Základní struktura výzkumných témat bude proto zachována: psychologie osobnosti a sociální psychologie, kognitivní psychologie, psychologie zdraví a výzkumná metodologie. Významnější aktualizace činnosti ústavu plánujeme v následujících dvou oblastech: 1) posílení experimentálního výzkumu; po přestěhování pražské pobočky z provizorních prostor v NHÚ do objektu na Hybernské ulici bude plně vybavena a zprovozněna laboratoř, v níž bude probíhat experimentální výzkum kognitivních procesů, komunikace a jejich ontogeneze; 2) úprava a zařazení nových témat ve shora uvedených oblastech reflektujících vývoj v oboru (např. meziskupinové postoje, šikana v terciárním vzdělávání, zvládání vypjatých situací na modelovém příkladu posádek kosmických letů). Z hodnocení dále vyplynulo, že není výrazný rozdíl v kvalitě jednotlivých oddělení, identifikované rezervy či slabé stránky se týkají ústavu jako celku. Jsou jimi: 1) nedostatečné uplatňování vědeckých výsledků na mezinárodní úrovni, 2) nedostatečná koncentrace většího počtu pracovníků kolem klíčových vědeckých problémů. Vedení ústavu přijalo následující opatření: 1) přijetí směrnice o očekávaném výkonu, která stanovuje kritéria na očekávaný výkon vědeckých a odborných pracovníků dle kvalifikačního stupně, přičemž základním kritériem je publikace v mezinárodním časopise s IF; 2) posílení projektového řízení - ředitel v prvním čtvrtletí 2012 předloží Radě PSÚ návrh na zřízení systému pracovních skupin, který bude doplňovat členění do vědeckých oddělení a bude podporovat vnitroústavní spolupráci. Knihovna PsÚ AV ČR, v.v.i. je odbornou knihovnou se specializovaným fondem. Poskytuje knihovnicko-informační servis pro vědecké pracovníky ústavu, dalšími uživateli knihovny jsou studenti psychologie a příbuzných oborů a zájemci z odborné veřejnosti. Uživatelé mají k dispozici pro obor zásadní psychologickou databázi PsycINFO a PsycArticle z produkce APA a ScienceDirect (Elsevier). Dále jsou využívány databáze poskytované prostřednictvím Knihovny AV ČR, zejména EBSCO. Časopis Československá psychologie vychází od r. 1957, jde o jediný psychologický časopis v ČR s IF. (IF za rok , IF za rok ,226). 1517 2. Vědecká a pedagogická spolupráce pracoviště s vysokými školami - Vzdělávací činnost 2a) Základní údaje o spolupráci PSÚ s vysokými školami Forma vědeckého vzdělávání Počet Počet Počet nově absolventů doktorandů přijatých v r k v r Doktorandi (studenti DSP) v prezenční formě studia Doktorandi (studenti DSP) v kombinované a distanční formě studia 2 7 C e l k e m z toho počet doktorandů ze zahraničí 3 1 Spolupráce ústavu s VŠ ve výzkumu Počet projektů a grantů, řešených v r společně s VŠ (včetně grantů GA ČR a GA AV) Počet pracovníků VŠ, kteří mají v ústavu pracovní úvazek Počet pracovníků ústavu, kteří mají na VŠ pracovní úvazek Pracoviště AV příjemcem Pracoviště AV spolupříjemcem P407/11/2226 GA ČR Pracoviště AV příjemcem Dynamika resilience a jejích zdrojů u členů posádky v průběhu simulace dlouhodobého kosmického letu Jihočeská univerzita / České Budějovice GA406/09/1255 IAA Pracoviště AV spolupříjemcem GA ČR Psychosociální potřeby a kvalita života zdravých sourozenců onkologicky nemocných dětí. GA AV Dialogické jednání v individuálním, skupinovém a kulturním kontextu Masarykova univerzita / Lékařská fakulta Akademie múzických umění v Praze / Divadelní fakulta 2c) Nejvýznamnější výsledky činnosti výzkumných center a dalších společných pracovišť AV ČR s vysokými školami PSÚ nemá společné pracoviště s VŠ. 1618 2d) účast pracoviště na terciárním vzdělávání (uskutečňování bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů) 1 Číslo 2 Bakalářský program 3 Název VŠ 4 Přednášky 5 Cvičení 6 Vedení prací 7 Učební texty 1. Psychologie Univerzita Komenského, Ústav ano ano ano ano psychologických a logopedických študií 2. Pedagogika Masarykova Univerzita ano ano 3. Sociální pedagogika a poradenství Masarykova Univerzita ano ano 4. Pedagogika (učitelství náboženství Univerzita Karlova, Husitská teologická ano ano ano etiky a filozofie) fakulta, Praha 5. Pedagogika (Speciální pedagogika) Univerzita Karlova, Husitská teologická ano ano fakulta, Praha 6. School of Humanities and Social Anglo-americká vysoká škola ano ano Sciences 7. Psychologie FF OU Ostrava ano ano ano 8. Poradenství v sociální práci FF OU Ostrava ano ano ano 9. Management v neziskovém FF OU Ostrava ano ano sektoru 10. Psychology University of New York in Prague ano 11. Psychologie PedF UK ano ano 12. Psychologie FF UK ano 13. Sociální pedagogika PedF MU ano ano 14. Personální management ČVUT Masarykův ústav Praha ano ano ano 15. Ekonomika a řízení ČVUT Masarykův ústav Praha ano ano ano 8 Jiné 1719 1 Číslo 2 Magisterský program 3 Název VŠ 4 Přednášky 5 Cvičení 6 Vedení prací 7 Učební texty 1. Lingvistika a fonetika FF UK Praha ano 2. Informatika Matematicko-fyzikální fakulta UK ano ano ano 3. Psychologie FF MU ano ano ano 4. Psychoterapeutická studia FSS MU ano ano ano 5. Psychologie FSS MU ano ano ano 6. Psychologie PedF MU ano 7. Psychologie PedF UK ano ano 8. Psychologie Ústav psychologických a logopedických ano ano ano študií UK Bratislava 9. Pedagogika Husitská teologická fakulta UK ano ano ano 10. Poradenství v sociální práci FF OU Ostrava ano 11. Psychologie FF UK Praha ano 8 Jiné 1 Číslo 2 Doktorský program 3 Název VŠ 4 Přednášky 5 Cvičení 6 Vedení prací 7 Učební texty 1. Obecná psychologie FF MU ano ano OR 2. Klinická psychologie FF MU ano ano 3. Sociální psychologie FSS MU ano OR 4. Vývojová psychologie FSS MU ano 5. Pedagogická psychologie PedF UK ano 6. Obecné psychologie FF UK OR 7. Pedagogická psychologie Pedagogická fakulta, JU, České Budějovice ano OR 8. Psychologie 1. Lékařská fakulta UK Ano OR 9. Psychologie Ústav psychologických a logopedických študií, UK Bratislava ano 8 Jiné 1820 2e) účast pracoviště na sekundárním vzdělávání (středoškolská výuka) 1 Číslo 2 Akce 3 Pořadatel/škola 1. Psychologický seminář Gymnázium Františka Palackého, Neratovice 4 Činnost Spolupráce se školní psycholožkou, spolupráce na semináři z psychologie, konzultace se studenty 2f) vzdělávání veřejnosti 1 Číslo 2 Akce 3 Pořadatel 4 Činnost 1. Den otevřených dveří AV ČR Přednášky, exkurze 2. Rozhovor pro pořad Meteor Český rozhlas 2 Pořad v médiích 3. Přednáška PSU AV ČR, ČMPS Přednáška pro veřejnost o násilí na pracovišti 4. Přednáška PSU AV ČR, Ministerstvo obrany ČR Přednáška pro vedoucí pracovníky Ministerstva obrany ČR 2g) seznam titulů vydaných na pracovišti Bylo vydáno 6 čísel časopisu Československá psychologie, ročník LV. 1921 3. Činnost pro praxi - Spolupráce pracoviště s dalšími institucemi a s podnikatelskou sférou, Společné projekty výzkumu a vývoje 3a) výsledky spolupráce s podnikatelskou sférou a dalšími organizacemi získané řešením projektů Pořadové číslo: 1 Dosažený výsledek: Výuková skripta určená pedagogům začleněným v programu celoživotního vzdělávání Uplatnění/Citace výstupu: 4 Název projektu /programu v češtině: Gender v práci se školními dětmi Název projektu/programu v angličtině: Gender in the work with school children Poskytovatel: GA AV ČR, ESF Partnerská organizace: Pedagogická fakulta, Technická univerzita Liberec, Katedra celoživotního vzdělávání Pořadové číslo: 2 Dosažený výsledek: Výuková skripta určená pedagogům začleněným v programu celoživotního vzdělávání Uplatnění/Citace výstupu: 5 Název projektu /programu v češtině: Šikana a vyčleňování žáků na základní škole Název projektu/programu v angličtině: Bullying and social exclusion among children in the school Poskytovatel: GA AV ČR, ESF Partnerská organizace: Pedagogická fakulta, Technická univerzita Liberec, Katedra celoživotního vzdělávání 3b) výsledky spolupráce se státní a veřejnou správou Pořadové číslo: 1. Dosažený výsledek: kapitola v zahraniční monografii ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Oblast uplatnění výsledku: výzkum a vývoj Uživatel/Zadavatel: odborná veřejnost/nova Science Publishers Pořadové číslo: 2. Dosažený výsledek: kapitola v zahraniční monografii ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Oblast uplatnění výsledku: výzkum a vývoj Uživatel/Zadavatel: odborná veřejnost/nova Science Publishers 2022 3c) Odborné expertizy zpracované v písemné formě pro státní orgány, instituce a podnikatelské subjekty 1 Číslo 2 Název 3 Příjemce/Zadavatel 4 Popis výsledku 1. Expertní posouzení Česká společnost pro Odborný posudek metodiky jakost 2. eprojekty MŠMT Oponentské posudky Celkový počet zpracovaných expertiz 3 2123 4. Mezinárodní vědecká spolupráce pracoviště 1 4a) Přehled mezinárodních projektů, které pracoviště řeší v rámci mezinárodních vědeckých programů Číslo Název zastřešující organizace (zkratka) 1. Russian Federal Space Agency (RFSA ) + dalších 21 partnerů 2. Universita v Bergenu, Norsko Název programu česky/ anglicky MARS rámcový program 6th Framework Program Název projektu česky/anglicky Monitoring of psychophysiological state and mental capabilities Eurosféra: Diverzita a evropská veřejná sféra. Vstříc Evropě občanů. Eurosphere: Diversity and the European Public Sphere. Towards a Citizens' Europe Koordinátor/ř ešitel česky/ anglicky Institute for Biomedical Problems/ Institut pro biomedicínské problémy Universita v Bergenu, Norsko / University of Bergen, Norway Spoluřešitel /počet Přes 90 projektů z různých oborů 15 European universities and research institutes Stát(y) Kromě řady evropských států též USA, Kanada Norsko, Maďarsko, Británie, Turecko, Česko, Bulharsko, Belgie, Rakousko, Holandsko, Dánsko, Finsko, Německo, Estonsko, Španělsko, Itálie, Francie Aktivita Výzkum realizovaný ve spolupráci s Jihočeskou universitou 2224 4b) Akce s mezinárodní účastí, které pracoviště organizovalo nebo v nich vystupovalo jako spolupořadatel 1 Číslo 2 Název akce v češtině 3 Název akce v angličtině 4 Hlavní pořadatel akce česky/anglicky 5 Počet účastníků celkem/z toho z ciziny 6 Významná prezentace 1. Letní škola lingvistiky v Dačicích 2. Sociální procesy a osobnost Summer school of linguistics in Dačice Social Processes and Personality Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 12 přednášejících, 7 z ciziny; 40 studentů (z ČR) 70, z toho cca 30 ze Slovenska a Polska Např. Doug Davidson (Basque Center on Cognition, Brain and Language) 4c) Výčet jmen nejvýznamnějších zahraničních vědců, kteří navštívili pracoviště AV ČR 1 Číslo 2 Jméno vědce 3 Význačnost vědce a jeho obor 1. Prof. Philip Zimbardo Bývalý prezident Americké psychologické asociace, emeritní profesor psychologie 2. Prof. Alla Vinochodova Přední odbornice ve výzkumu psychofyziologického stavu při dlouhodobých letech na orbitě 3. Prof. Dietrich Albert, Graz, Rakousko 4. Prof. Dušan Stojnov, Bělehrad, Srbsko Přední odborník v oboru kognitivní psychologie Odborník v oboru osobních konstruktů v psychologii 4 Mateřská instituce Stanford University Institut pro biomedicínské problémy University of Gratz University of Belgrade 5 Stát USA Rusko Rakous ko Srbsko 2325 4d) aktuální meziústavní dvoustranné dohody 1 Číslo 2 Spolupracující instituce 3 Stát 4 Oblast (téma) spolupráce 1. University of Helsinki Finsko Výzkum vnímání 2. Center for Behavioral USA Odpovědné chování, demokratické občanství Epidemiology and Community Health, San Diego State University Institute for Biomedical Problems Rusko Výzkum sociálních a kulturních aspektů adaptace posádek na extrémní podmínky 3. Institute for population and Bulha Sociálně psychologické aspekty občanství human studies Bulgarian Academy of Sciences rsko 4. QED Group ČR Výzkum komunikace ve skupině v extrémních podmínkách 4e) Mezinárodní vědecká spolupráce - hlavní dosažené výsledky 1. Počet konferencí s účastí zahraničních vědců (pracoviště jako pořadatel nebo spolupořadatel) 2 2. Počet zahraničních cest vědeckých pracovníků ústavu 38 2a/ z toho mimo rámec dvoustranných dohod AV ČR Počet aktivních účastí pracovníků ústavu na mezinárodních konferencích 48 3a/ Počet přednášek přednesených na těchto konferencích 28 3b/ z toho zvané přednášky 4 3c/ Počet posterů Počet přednášejících na zahraničních univerzitách 0 5. Počet členství v redakčních radách mezinárodních časopisů 5 6. Počet členství v orgánech mezinárodních vědeckých vládních a nevládních organizací (společnosti, komitéty) 6 7. Počet přednášek zahraničních hostů v ústavu 3 8. Počet grantů a projektů financovaných ze zahraničí 1 8a/ z toho z programů EU 1 2426 5. Seznam citací k oddílu 1c) a 1d), ev. 3a) 1. Hrdlička, M. - Vodička, J. - Havlovičová, M. - Urbánek, T. - Blatný, M. - Dudová, I.: Significant differences in perceived odor pleasantness found in children with ASD. Journal of Autism and Developmental Disorders. Roč. 41, č. 4 (2011), s Freund, A.M. - Kouřilová, S. - Kuhl, P.: Stronger evidence for own-age effects in memory for older as compared to younger adults. Memory. Roč. 19, č. 5 (2011), s Šikl, R. - Šimeček, M.: Perceived size and perceived direction: The interplay of the two descriptors of visual space. Perception. Roč. 40, č. 8 (2011), s Janošová, P.: Gender v práci se školními dětmi. 42s. Liberec: TUL, Centrum dalšího vzdělávání; ISBN: Janošová, P.: Šikana a vyčleňování žáků na základní škole. 58s. Liberec: TUL, Centrum dalšího vzdělávání; ISBN: ; CD-ROM -ISBN: ]. 6. Kebza, V. - Šolcová, I.: Main trends in resilience in children, adolescents, families, and trauma recovery. Wayfinding Through Life s Challenges: Coping and Survival. New York: Nova Science Publishers 2011 (Celinski, M. J.; Gow, K. M.), s Šolcová, I. - Kebza, V.: Personality resilience: Seeking for a common core. Wayfinding through Life's Challenges: Coping and Survival. New York: Nova Science Publishers 2011, (Celinski, M. J.; Gow, K. M.), s Popularizační a propagační činnost 1 Číslo 2 Název akce 1. Týden vědy a techniky 2. Češi zkoumají posádku letu na Mars 3. Expedice Mars-500 přistává na Zemi 4. Rozhovor v rozhlasu o národních stereotypech 5. Returning to work after holidays increases stress 6. Zimní škola kognitivní psychologie 3 Popis aktivity Organizace dne otevřených dveří PsÚ v Brně Popis výsledků projektu Mars-500 v novinách Popis výsledků projektu Mars-500 Rozhovor v rámci pořadu Meteor, ČRo 2 5 Spolupořadatel 6 Datum a místo konání Lidové noviny Český rozhlas 3, Vltava Český rozhlas , Praha Článek v novinách The Prague Post Cyklus přednášek a seminářů o výzkumu v kognitivní psychologii Malá Skála,27 7. Seznam ilustrací Oddíl: 1c Číslo řádku: 3 Název česky: Schématické znázornění experimentální úlohy Název anglicky: Schematic illustration of the experimental setting Popis česky: Schématické znázornění experimentální úlohy Popis anglicky: Schematic illustration of the experimental setting Označení ilustrace:obr_psu-2b_3 Oddíl: 1e Číslo řádku: 1 Název česky: Prof. Pavel Říčan přebírá od předsedy AV ČR Jiřího Drahoše Čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách. Název anglicky: Jiří Drahoš, the president of the Academy of Sciences of the Czech Republic, awarded the Karel Engliš s Medal For Merit in the Social and Economic Sciences to Prof. Pavel Říčan. Popis česky: Prof. Pavel Říčan přebírá od předsedy AV ČR Jiřího Drahoše Čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách. Popis anglicky: Jiří Drahoš, the president of the Academy of Sciences of the Czech Republic, awarded the Karel Engliš s Medal For Merit in the Social and Economic Sciences to Prof. Pavel Říčan. Označení ilustrace: obr_psu_2d_1 2628 IV. Hodnocení další a jiné činnosti Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. nevykonával v roce 2011 žádnou další ani jinou ekonomickou činnost. V. Informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zpráva, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce Hospodaření v roce 2011 bylo ověřeno auditorem, závažné nedostatky nebyly konstatovány. V souladu s protokolem z kontroly hospodaření provedeném Kontrolním odborem KAV ČR na pracovišti v roce 2010 byla v roce 2011 provedena následná kontrola plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou hospodaření. Kontrolou bylo zjištěno, že zjištěné nedostatky byly odstraněny. VI. Finanční informace o skutečnostech, které jsou významné z hlediska posouzení hospodářského postavení instituce a mohou mít vliv na její vývoj Tato část výroční zprávy poskytuje finanční informace o skutečnostech, které jsou významné jak z hlediska posouzení hospodářského postavení instituce, tak z hlediska dalšího vývoje instituce a perspektivy vědecké činnosti instituce. V roce 2011 Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. provozoval hlavní činnost s celkovým výnosem , 96 tis. Kč a výsledek hospodaření instituce v roce 2011 činil 0,78 tis. Kč. Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. obdržel od zřizovatele investiční zdroje ve výši 818,09 tis. Kč, které sloužily na nákup přístrojového vybavení nákupu 5 instalací programového vybavení SPSS Statistics, instalací softwaru Interact a instalací softwaru Presenation. Prostředky ve výši 804,5 tis. Kč, které nemohly být v roce 2011 v rámci institucionální dotace efektivně použity, byly na základě zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích převedeny do FÚUP. V nákladech tvoří nejvýznamnější položku osobní náklady, odpisy a energetická náročnost, údržba a servis. Nákladové a výnosové vlivy - Nárůst energií vlivem růstu cen - Použití fondu reprodukce majetku jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování majetku. Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty a Příloha účetní uzávěrky jsou součástí Zprávy nezávislého auditora o ověření účetní závěrky a tvoří samostatnou přílohu č.2 k Výroční zprávě PSÚ. 2729 Hospodářský výsledek dle zdrojů v roce 2011 v tis. Kč Zroje 1. Náklady 2. Výnosy 3. Hospodářský výsledek 4. Investice INSTITUCIONÁLNÍ DOTACE , ,57 462,7 818,09 ÚČELOVÉ PROSTŘEDKY (GA AV ČR) 141,09 141,02-0,07 0 MIMOROZPOČTOVÉ PROSTŘEDKY (GA ČR, 6.RP, Jihomoravský kraj) 9 654, ,37-461,85 0 Celkem , ,96 0,78 818,09 Výzkumné projekty struktura a poskytovatelé Zdroje neinvestičních prostředků tvořily především institucionální a účelové dotace ze státního rozpočtu a prostředky z mimorozpočtových zdrojů. Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. v roce 2011 řešil celkem 1 výzkumný záměr a 19 projektů, ze 17 projektů bylo podpořeno GA ČR, 1 projekt podpořila GA AV ČR a 1 projekt byl podporován ze zahraničí v rámci 6.RP. Graf 3. Struktura výnosů v roce 2011 (členěno dle poskytovatele v %) 6. RP 0,00% GA ČR 33,16% GA ČR AV ČR - Výzkumný záměr 66,33% GA AV ČR 0,51% GA AV ČR AV ČR - Výzkumný záměr 6. RP 2830 Struktura neinvestičních nákladů v Kč: Náklady Prostředky účelové mimorozpočtové institucionální Synt. účet / Články tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % Spotřeba materiálu 18,57 13,16% 1096,30 11,36% 154,05 0,86% Spotřeba energie 2 0,00 0,00% 103,30 1,07% 78,86 0,44% Spotřeba ostatních 0,00 0,00% nesklad. dodávek 214,75 2,22% 50,96 0,28% Opravy a udržování 0,00 0,00% 17,43 0,18% 75,19 0,42% Cestovné 3,87 2,74% 1242,66 12,87% 145,73 0,81% Náklady na 0,00 0,00% reprezentaci 0,94 0,01% 29,50 0,16% Ostatní služby 16,65 11,80% 1267,14 13,13% 642,53 3,58% Mzdové náklady 75,00 53,16% 4128,12 42,76% ,18 59,54% Náhrady DPN 0,00 0,00% 0,48 0,00% 17,82 0,10% Zákonné sociální 25,50 18,07% pojištění 1174,29 12,16% 3 470,92 19,36% Zákonné sociální 1,50 1,06% náklady 69,06 0,72% 695,35 3,88% Daň silniční 0,00 0,00% 0,00 0,00% 1,90 0,01% Ostatní daně a 0,00 0,00% poplatky 0,00 0,00% 47,17 0,26% Kursové ztráty 0,00 0,00% 11,31 0,12% 0,29 0,00% Jiné ostatní náklady 0,00 0,00% 306,77 3,18% 886,91 4,95% Odpisy DHM pořízené 0,00 0,00% z dod.a vlastních zdrojů 0,00 0,00% 953,29 5,32% Poskytnuté členské 0,00 0,00% příspěvky 21,66 0,22% 1,22 0,01% Celkem Náklady 141,09 100,00% 9654,22 100,00% ,88 100,00% 2931 Graf č. 4 Struktura neinvestičních nákladů v % 538-0,18% 531-0,01% 527-2,90% 551-3,60% 549 4,51% 545-0,04% 581-0,09% 502-0,69% 503-1,00% 511-0,35% 512-5,26% 513-0,12% 518-7,28% ,66% 523-0,07% ,24% Spotřeba energie Spotřeba ost. nesklad. dod Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Náhrady DPN Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Daň silniční Ostatní daně a poplatky Kursové ztráty Jiné ostatní náklady Odpisy DHM poř.z dod.a vl.zdr Poskytnuté členské příspěvky 3032 Výnosy Struktura neinvestičních výnosů v Kč: Prostředky účelové mimorozpočtové institucionální Synt. účet / Články tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % Tržby za vlastní 0,00 0,00% výrobky 0,00 0,00% 187,14 1,02% Tržby z prodeje služeb 0,00 0,00% 0,00 0,00% 61,23 0,33% Úroky. 0,00 0,00% 0,00 0,00% 11,01 0,06% Zúčtování fondů 6,02 4,27% 158,37 1,72% 1 083,91 5,90% Jiné ostatní výnosy 0,00 0,00% 0,00 0,00% 953,29 5,18% Příspěvky a dotace na 135,00 95,73% provoz 9034,00 98,28% ,00 87,51% Celkem Výnosy 141,02 100,00% 9192,37 100,00% ,57 100,00% Graf č.5 Struktura neinvestičních výnosů v % 602-0,22% 644-0,04% 648-4,50% 601-0,68% 649-3,44% ,12% Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Úroky Zúčtování fondů Jiné ostatní výnosy Příspěvky a dotace na provoz 3133 VII. Předpokládaný vývoj činnosti pracoviště Předpokládaný vývoj činnosti pracoviště Základní cíle výzkumného zaměření ústavu z obsahového hlediska zůstávají beze změn. Strategie řízení pracoviště se zaměří zejména na rozvíjení zahraniční spolupráce, rozšíření a zkvalitnění publikační činnosti a zvyšování jejích dopadů a ohlasů v mezinárodním kontextu. 1. Aktualizace profilu činnosti pracoviště (na léta ) Základní profil činnosti PSÚ představuje výzkum v oblasti sociální psychologie a psychologie osobnosti, kognitivní psychologie, psychologie zdraví a výzkumné metodologie. Z výsledků hodnocení pracoviště vyplynulo, že v ústavu nejsou řešeny neperspektivní nebo nevýznamné projekty. Základní struktura výzkumných témat bude proto zachována. Významnější aktualizace činnosti ústavu plánujeme v následujících dvou oblastech: 1) Posílení experimentálního výzkumu. Po přestěhování pražské pobočky z provizorních prostor v NHÚ do objektu na Hybernské ulici bude plně vybavena a zprovozněna laboratoř, v níž bude probíhat experimentální výzkum kognitivních procesů, komunikace a jejich ontogeneze. 2) Úprava a zařazení nových témat ve shora uvedených oblastech reflektujících vývoj v oboru: v oblasti výzkumu obecné struktury osobnosti téma ctností a silných stránek charakteru; v oblasti sociální psychologie témata meziskupinových postojů a raných sociálních interakcí, rozšíření tématu šikany na terciární vzdělávání; v oblasti kognitivní psychologie téma zrakové pozornosti a prostorové představivosti; v oblasti psychologie zdraví téma zvládání vypjatých situací na modelovém příkladu posádek kosmických letů; v oblasti výzkumné metodologie téma smíšených výzkumných plánů (propojování kvantitativní a kvalitativní metodologie). 2. Opatření přijatá na základě závěrů hodnocení (do r. 2013, s uvedením termínu) Z hodnocení vyplynulo, že není výrazný rozdíl v kvalitě jednotlivých oddělení (hodnoceny v rozmezí 2 2.5) a že v ústavu nejsou řešena neperspektivní témata. Identifikované rezervy či slabé stránky se týkají ústavu jako celku. Jsou jimi: 1) nedostatečné uplatňování vědeckých výsledků na mezinárodní úrovni, 2) nedostatečná koncentrace většího počtu pracovníků kolem klíčových vědeckých problémů. Vedení ústavu přijalo následující opatření: 1) přijetí směrnice o očekávaném výkonu, která stanovuje kritéria na očekávaný výkon vědeckých a odborných pracovníků dle kvalifikačního stupně. Základním kritériem je publikace v mezinárodním časopise s IF. Rada PSÚ projednala směrnici dne a je v platnosti od Směrnice je doplněna o systém odměňování, který zohledňuje zahraniční publikace. 2) Posílení projektového řízení. Ředitel předloží Radě PSÚ návrh na zřízení systému pracovních skupin, který bude doplňovat členění do vědeckých oddělení a bude podporovat vnitroústavní spolupráci. Předpokládaný termín 1. čtvrtletí34 3. Předpokládané výsledky (v letech ) V rámci výzkumu osobnosti očekáváme získání poznatků o podmínkách optimálního vývoje člověka (na podkladě longitudinální studie celoživotního vývoje člověka), o prediktivní hodnotě údajů z dětství a dospívání pro pozdější vývoj v dospělosti, o obecné struktuře osobnosti v teoretickém rámci pětifaktorového modelu osobnosti a dynamice osobnosti v oblasti emoční regulace. V oblasti sociální psychologie se zaměříme na výzkumy meziskupinových kontaktů a národních stereotypů demokratického ethosu, hodnot a tolerance k menšinám. V rámci oddělení kognitivní psychologie bude pokračovat interdisciplinární výzkum v oblasti psycholingvistiky, zrakového vnímání a pozornosti. Nové poznatky očekáváme zejména v oblasti osvojování jazyka a dětskému slovníku a vnímání prostoru a zrakového vnímání ve specifických podmínkách (simulovaný let na Mars). V oblasti psychologie zdraví budeme studovat zejména témata resilience (včetně zvládání copingu a posttraumatického rozvoje osobnosti) a rizikových a protektivních faktorů vývoje se zvláštním zřetelem k ranému vývoji, přechodu do dospělosti a stárnutí. Studie budou provedeny na podkladě longitudinálních a experimentálních studií se specifickými skupinami populace (onkologicky nemocné dětí a jejich rodiny, posádky kosmických letů). Průřezové studie budou zaměřeny na neuroendokrinní souvislosti raných sociálních interakcí a vztahů, morální aspekty sociálně patologického chování a jednání u dětí a adolescentů. Pracovníci oddělení metodologie se budou věnovat tématům rozvíjení kvantitativních metod (psychometrika, adaptace nových testových metod) a kvalitativních metod (narativní psychologie, psychologie diskurzu) a vzájemného propojování kvalitativní a kvantitativní metodologie (rozvoj smíšených výzkumných plánů, psychosémantika apod.) ve spojení s vybranými výzkumnými tématy (Tématický apercepční test, Test sémantického výběru, metody diagnostiky komplexity, metody tréninku pracovní paměti). Pokračovat bude spolupráce s vysokými školami, především s FF MU a FSS MU a Pedagogickou fakultou UK, se kterými PSÚ realizuje doktorské studijní programy. Předpokládaný vývoj hospodaření v roce 2012 Další rozvoj pracoviště bude závislý na institucionálním financování ze státního rozpočtu v následujících letech. Rozpočet PSÚ na rok 2012 byl sestaven jako vyrovnaný. Při sestavování se vycházelo z rozpočtového limitu výdajů schváleného Akademickým sněmem AV ČR v návaznosti na zákon o státním rozpočtu. V roce 2012 byla pracovišti přidělena institucionální dotace na provoz ve výši tis. Kč a institucionální dotace na investice ve výši 313 tis. Kč. Do dotace na provoz byly orientačně zahrnuty prostředky na běžnou údržbu ve výši 61 tis. Kč a prostředky na úhradu nájemného ve výši 82 tis. Kč. Institucionální dotace na provoz byla navýšena o zůstatek finančních prostředků z roku 2011 ve výši 804,5 tis. Kč. Dalším zdrojem pracoviště jsou účelové a mimorozpočtové dotace především od GA AV ČR a GA AV ČR. 3335 Vývoj činnosti pracoviště z hlediska jeho financování v roce 2012 nemá specifická rizika, určitá ohrožení se mohou objevit se zřetelem na nepředvídatelnost finanční podpory a na nízký podíl institucionálních prostředků na celkovém financování hlavní činnosti. Graf č. 6 Vývoj financování (výnosů) v letech , , , , , , , , , , , , , ,82 508,78 141, ÚČELOVÉ PROSTŘEDKY MIMOROZPOČTOVÉ PROSTŘEDKY INSTITUCIONÁLNÍ PROSTŘEDKY VIII. Aktivity v oblasti životního prostředí: Z podstaty pracovní činnosti nevyplývá žádné ohrožení životního prostředí. IX. Aktivity v oblasti pracovněprávních vztahů Pracovníky Psychologického ústavu AV ČR, v.v.i. zastupuje základní odborová organizace PSÚ. Pracovněprávní podmínky pracovníků jsou ošetřeny Kolektivní smlouvou a vnitřním mzdovým předpisem. Úprava mzdových tarifů o v roce 2011 neproběhla. V pracovněprávních vztazích je důsledně dodržován Zákoník práce, Kolektivní smlouva a ostatní zákony a předpisy s touto oblastí související. Pracoviště tvoří Sociální fond, ze kterého přispívá na stravování zaměstnanců, rekreace, sportovní a kulturní aktivity zaměstnanců, penzijní připojištění, pojištění na soukromé životní pojištění a také na návratnou bezúročnou půjčku. Vědecká a odborná činnost pracovníků je hodnocena při pravidelných atestacích. V roce 2011 bylo atestováno šest pracovníků ústavu. Jedna pracovnice atestovaná na vlastní žádost obhájila disertační práci a byla přeřazena do vyššího kvalifikačního stupně postdoktorand, pět pracovníků atestovaných z důvodu termínovaných pracovních smluv bylo ponecháno ve stejném kvalifikačním stupni. Na pracovišti nedošlo ke změnám struktury ani vědecké orientace. 3436 Údaje o vzniku, skončení a trvání pracovních poměrů zaměstnanců za rok 2011 Pracoviště zaměstnávalo v roce 2011 celkem 43 zaměstnanců. Celkový údaj o vzniku a skončení pracovních a služebních poměrů zaměstnanců v roce 2011 Vznik pracovního poměru 4 Skončení pracovního poměru 3 Vznik pracovního poměru Zařazení do kvalifikačních stupňů zařazení úvazek Poznámka Odborný prac. výzkumu a vývoje doktorand V2 0,2 Grant GA ČR Odborný prac.výzkumu a vývoje doktorand Vědecký pracovník postdoktorand V2 0,4 Grant GA ČR Odborný prac.výzkumu a vývoje doktorand Vědecký pracovník postdoktorand V2 1 Grant GA ČR THP pracovník O9/11 1 Asistentka ředitele Byla přijata 1 pracovnice zařazená v kategorii Ostatní. Pracovnice byla přijata v rámci konkurzního řízení vypsaného na obsazení pozice asistentka ředitele jako zástup za mateřskou dovolenou. Tři pracovníci byli přijati na grantové projekty (GA ČR). Skončení pracovního poměru Zařazení po atestačním řízení zařazení úvazek Poznámka THP pracovník O9/8 1 Asistentka ředitele Odborný pracovník výzkumu a vývoje V1 1 Dělník O1/12 0,2 Skončil 1 pracovní poměr vědeckého pracovníka zařazeného do kategorie V1 z důvodu organizačních změn. Pracovnice zařazená na pozici asistentka ředitele podala výpověď. Pracovní poměr pracovnice na pozici Dělník sjednaný na dobu určitou skončil uplynutím tohoto data. Trvání pracovního a služebního poměru zaměstnanců - stav k Doba trvání Počet % do 5 let 16 37,2 do 10 let 12 27,9 do 15 let 3 7,0 do 20 let 6 14,0 nad 20 let 6 14,0 celkem ,0 3537 Základní personální údaje Členění zaměstnanců podle věku a pohlaví - stav k (fyzické osoby) věk celkem % let 7,0 16, let 12,0 27, let 8,0 18, let 0,0 0, let 5,0 11, let 5,0 11, let 1,0 2, let 3,0 7, let 1,0 2,3 70 let a více 1,0 2,3 celkem 43,0 100,0 Graf č. 7 Věková struktura zaměstnanců 12, ,0 8,0 0,0 5,0 5,0 1,0 3,0 1,0 1, let let let let let let let let let 70 let a více Z pohledu věkové struktury lze Psychologický ústav AV ČR, v.v.i zařadit mezi pracoviště s vyrovnanou věkovou strukturou. V ústavu pracuje 62,8 % pracovníků mladších 40 let. Největší procento tvoří pracovníci ve věku let (27,9 %). 3638 Členění vědeckých pracovníků podle zařazení do kvalifikačních stupňů Kvalifikační stupeň Počet % Atestovaní pracovníci 34 79,07 V1- odborný pracovník výzkumu a vývoje 1 2,33 V2- odborný pracovník výzkumu a vývoje- doktorand 8 18,60 V3 - vědecký pracovník-postdoktorand 10 23,26 V4 - vědecký pracovník-vědecký asistent 2 4,65 V5 - vědecký pracovník 8 18,60 V6 - vedoucí vědecký pracovník 5 11,63 Nepodléhající atestacím 9 20,93 O1 1 2,33 O8-THP pracovník 1 2,33 O9-THP pracovník 5 11,63 O11-THP pracovník 1 2,33 O13-THP pracovník 1 2, ,00 Členění vědeckých pracovníků podle zařazení do kvalifikačních stupňů v letech V V V V V V Celkem Graf č.8 Členění vědeckých pracovníků podle zařazení do kvalifikačních stupňů v letech V1 V2 V3 V4 V5 V39 Vědecké a vědecko-pedagogické hodnosti pracovníků ústavu Věd. hodnost nebo titul Vědecko-pedagog. hodnost DrSc., DSc. CSc., Ph.D. profesor docent Počet k z toho uděleno v roce 2011 Rozbor čerpání mzdových prostředků za rok 2011 Členění mzdových prostředků podle zdrojů (článků) za rok 2011 Platy OON Článek - zdroj prostředků tis. Kč tis. Kč 0 Zahraniční granty, dary a ostat. prostředky rezervního fondu mimorozpočtové 197,6 25,4 1 - Granty Grantové agentury AV ČR - účelové 75,0 2 - Program Nanotechnologie pro společnost - účelové 3 - Granty Grantové agentury ČR - mimorozpočtové 3255,5 649,6 4 - Projekty ostatních poskytovatelů - mimorozpočtové 5 - Tématický program Informační společnost - účelové 6 - Program podpory projektů cíleného výzkumu - účelové 7 - Zakázky hlavní činnosti - mimorozpočtové 8,9 - Institucionální prostředky 10399,2 273,0 Mzdové prostředky celkem 13927,3 948,0 Členění mzdové prostředky podle zdrojů za rok 2011 Mzdové prostředky celkem (platy +OON) tis. Kč % Institucionální 10672,2 71,7 účelové (kapitola AV- čl.1, 2, 5 a 6) 75,0 0,5 mimorozpočtové (čl. 3 a 4) 3905,1 26,3 ostatní mimorozpočtové vč. jiné činnosti (čl. 0 a 7) 223,0 1,5 z toho jiná činnost 0,0 Mzdové prostředky celkem 14875,3 100,0 Vyplacené platy celkem za rok 2011 v členění podle složek platu Složka platu tis. Kč % platové tarify 7 746,5 55,6 příplatky za vedení 224,3 1,6 zvláštní příplatky 0,0 ostatní složky platu 0,0 náhrady platu 1 344,7 9,7 osobní příplatky 1 370,9 9,8 odměny 3 240,8 23,3 Mzdové prostředky celkem 13927,3 100,0 3840 Vyplacené OON celkem za rok 2011 tis. Kč % dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ,0 autorské honoráře, odměny ze soutěží, odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy 0,0 odstupné 0,0 náležitosti osob vykonávajících základní (náhradní) a další vojenskou službu 0,0 OON celkem 948,0 100,0 Průměrné měsíční výdělky podle kategorií zaměstnanců v r Průměrný přepočt. počet zaměstnanců Průměr. měsíční výdělek v Kč Kategorie zaměstnanců vědecký pracovník (s atestací, kat. 1) 20, odborný pracovník VaV s VŠ (kat. 2) 4, odborný pracovník s VŠ (kat. 3) 1, odborný pracovník se SŠ a VOŠ (kat. 4) 1, odborný pracovník s VaV s SŠ a VOŠ (kat. 5) 0,00 technickohospodářský pracovník (kat. 7) 4, dělník (kat. 8) 0, provozní pracovník (kat. 9) 0,00 Celkem 32,56 Celkový údaj o průměrných platech za rok 2011 (Kč) celkem Kč Razítko Podpis ředitele Psychologického ústavu AV ČR, v.v.i. 3941 Příloha č. 1 Výroční zprávy PSÚ AV ČR, v.v.i. Seznam nejvýznamnějších výsledků vědecké činnosti a jejich aplikací v roce 2011 Hodnocení výsledků Psychologického ústavu AV ČR, v.v.i. v roce 2011 v aplikaci Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací IS VaVaI: Monografie - odborná kniha PSU-E 2012 RIV CZ cze B Hřebíčková, Martina G Pětifaktorový model v psychologii osobnosti: přístupy, diagnostika. [Five Factor Model in personality psychology: Approaches, diagnostics, application.] Praha : Grada, s. - (Psyché). ISBN Grant: GA ČR GA406/07/1561 Klíčová slova: Five-factor model of personality * lexical approach * dispositional approach PSU-E 2012 RIV CZ cze B Jelínek, Martin G - Květon, Petr - Vobořil, Dalibor Testování v psychologii: Teorie odpovědi na položku a počítačové adaptivní testování. [Testing in Psychology: Item Response Theory and Computerized Adaptive Testing.] 1. - Praha : Grada, s. ISBN Grant: GA ČR GP406/09/P284 Klíčová slova: Item Response Theory * Computerized Adaptive Testing * psychometrics PSU-E 2012 RIV CZ cze B Urbánek, Tomáš G - Denglerová, Denisa - Širůček, J. Psychometrika. [Psychometrics.] 1. - Praha : Portál, s. ISBN Klíčová slova: psychometrics * measurement in psychology * validity 4042 Kapitola v monografii PSU-E 2012 RIV SK slo M Baumgartner, František G - Karaffová, Eva - Matejová, K. Vývinové rozdiely v sociálnej inteligencii a jej komponentoch. [Developmental differences in social intelligence and its components.] Sociálna inteligencia v manažmente školy a v pracovnom procese. Prešov : Katedra managementu, Prešovská univerzita v Prešove, (Birknerová, Z.) S ISBN Grant: GA ČR GA406/09/2096 Klíčová slova: social intelligence * developmental differences * adolescence PSU-E 2012 SK cze M Chrz, Vladimír G Styly narativní imaginace v příbězích Lucie. [Styles of narrative imagination in the Lucie's stories.] Interpretační perspektivy Tematického apercepčního testu. Nové Zámky : Psychoprof, (Čermák, I.; Fikarová, T.) x-x Grant: GA ČR GA406/09/2089 Klíčová slova: style * narrative imagination * story * thematic apperception test PSU-E 2012 RIV SK cze M Janošová, Pavlína G Šikanovanie z hl'adiska gender. [Bullying from the perspective of gender.] Šikanovanie v prostredí školy: možnosti prevencie a zvládania. Trnava : Pedagogická fakulta, Trnavská univerzita v Trnave, (Adamík Šimegová, M.; Kováčová, B.) S ISBN Klíčová slova: school bullying * gender * perception of male and female participants in bullying PSU-E 2012 RIV US eng M Kebza, V. - Šolcová, Iva G Trends in resilience theory and research. Wayfinding through life s challenges: Coping and survival. Hauppauge, N.Y : Nova Science Publishers, (Gow, K.; Celinski, M.) S ISBN (Psychology of Emotions, Motivations and Actions) Grant: GA AV ČR IAA43 Klíčová slova: prototypical resilience concepts * self-efficacy * ego-resilience * hardiness * flow PSU-E 2012 RIV SK cze M Kollerová, Lenka G - Janošová, Pavlína Výzkum psychologických aspektů šikanování mezi žáky na základních školách v ČR. [Research on psychological aspects of bullying among elementary school students in the Czech Republic.] Šikanovanie v prostredí školy: možnosti prevencie a zvládania. Trnava : Pedagogická fakulta, Trnavská univerzita v Trnave, (Adamík Šimegová, M.; Kováčová, B.) S ISBN Klíčová slova: bullying * elementary school * morality PSU-E 2012 RIV US eng M Oreg, S. - Bayazıt, M. - Vakola, M. - Arciniega, L. - Armenakis, A. - Barkauskiene, R. - Bozionelos, N. - Fujimoto, Y. - González, L. - Han, J. - Hřebíčková, Martina G - Jimmieson, N. - Kordačová, J. - Mitsuhashi, H. - Mlačić, B. - Ferič, I. - Kotrla Topič, M. - Ohly, S. - Oystein Saksvik, P. - Hetland, H. - Saksvik, I.B. - van Dam, K. Measurement equivalence of the dispositional resistance to change scale. Cross-cultural analysis: Methods and applications. New York : Routledge, (Davidov, E.; Schmidt, P.; Billiet, J.) S ISBN Grant: GA AV ČR IAA Klíčová slova: dispositional resistance to change * measurement * validation across cultures PSU-E 2012 RIV US eng M Šolcová, Iva G - Kebza, V. Personality resilience: Seeking for a common core. Wayfinding through life s challenges: Coping and survival. Hauppauge, N.Y : Nova Science Publishers, (Gow, K.; Celinski, M.) S ISBN (Psychology of Emotions, Motivations and Actions) Grant: GA AV ČR IAA Klíčová slova: resilience * sense of coherence * hardiness * locus of control * self-efficacy * burnout 4244 Článek v impaktovaném periodiku PSU-E 2012 RIV CZ cze J Blatný, Marek G - Kebza, V. Longitudinální studium lidského vývoje: historie, výsledky a perspektivy pražské a brněnské studie celoživotního vývoje člověka. [Studying human development longitudinaly: History, results, and perspectives of Prague and Brno studies on human life-span development.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 5 (2011), s ISSN X Grant: GA ČR GAP407/10/2410 Klíčová slova: life-span development * longitudinal study * optimal development * personality * well-being * human strenghts Impakt faktor: 0.230, rok: PSU-E 2012 RIV CZ eng J Blatný, Marek G - Kepák, T. - Vlčková, I. - Jelínek, Martin - Tóthová, K. - Pilát, M. - Slezáčková, Alena - Sobotková, Veronika - Bartošová, Kateřina - Hrstková, H. - Štěrba, J. Quality of life of childhood cancer survivors: handicaps and benefits. Československá psychologie. Roč. 55, č. 2 (2011), s ISSN X Grant: GA ČR GA406/07/1384 Klíčová slova: childhood cancer survivors * quality of life * psycho-oncology Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV DE eng J Dudová, I. - Vodička, J. - Havlovičová, M. - Sedláček, Z. - Urbánek, Tomáš G - Hrdlička, M. Odor detection threshold, but not odor identification, is impaired in children with autism. European Child & Adolescent Psychiatry. Roč. 20, č. 7 (2011), s ISSN Klíčová slova: autism spectrum disorders * sensory abnormalities * olfactory Kód oboru RIV: FP - Ostatní lékařské obory Impakt faktor: 1.622, rok: 2010 DOI: /s WOS PSU-E 2012 RIV CZ cze J Filip, Miroslav G Schizofrenie z hlediska psychologie osobních konstruktů: teorie, výzkum, psychoterapie. [Schizophrenia from the point of view of psychology of personal constructs: theory, research, psychotherapy.] 4345 Československá psychologie. Roč. 55, č. 3 (2011), ISSN X Grant: GA ČR GP406/09/P604 Klíčová slova: schizophrenia * personal construct psychology * psychotherapy Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV GB eng J Freund, A.M. - Kouřilová, Sylvie G - Kuhl, P. Stronger evidence for own-age effects in memory for older as compared to younger adults. Memory. Roč. 19, č. 5 (2011), s ISSN Klíčová slova: own-age effect * memory bias * age relevance * ageing Impakt faktor: 1.966, rok: PSU-E 2012 RIV DE eng J Hrdlička, M. - Vodička, J. - Havlovičová, M. - Urbánek, Tomáš G - Blatný, Marek - Dudová, I. Significant Differences in Perceived Odor Pleasantness Found in Children with ASD. Journal of Autism and Developmental Disorders. Roč. 41, č. 4 (2011), s ISSN Klíčová slova: autism * Asperger s syndrome * sensory abnormalities Kód oboru RIV: FP - Ostatní lékařské obory Impakt faktor: 2.962, rok: 2010 DOI: /s x WOS PSU-E 2012 RIV CZ cze J Chrz, Vladimír G Podoby a formy aktivní imaginace: návrh konceptuálního rámce. [Shapes and forms of active imagination: proposal of conceptual framework.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 2 (2011), ISSN X Grant: GA AV ČR(CZ) IAA Klíčová slova: active imagination * transcendent function * semantic innovation Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS 4446 PSU-E 2012 RIV CZ cze J Jelínek, Martin G - Květon, Petr - Vobořil, Dalibor Adaptivní administrace NEO PI-R: Výhody a omezení. [Adaptive administration of NEO PI-R: limits and benefits.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 1 (2011), s ISSN X Grant: GA ČR GP406/09/P284 Klíčová slova: adaptive testing * item response theory * NEO PI-R * CATo Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV SK eng J Kouřilová, Sylvie G - Hřebíčková, Martina Accuracy of Slovak national stereotypes: Result of judgment or intuition?. Studia Psychologica. Roč. 53, č. 2 (2011), ISSN Grant: GA ČR GAP407/10/2394 Klíčová slova: national stereotypes * judgement * five-factor model Impakt faktor: 0.254, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV CZ cze J Kouřilová, Sylvie G Jedinec v meziskupinových vztazích: Od sociální kategorizace k předsudkům. [The individual in intergroup relations: From social categorization to prejudice.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 1 (2011), s ISSN X Grant: GA ČR GAP407/10/2394 Klíčová slova: intergroup attitudes * intergroup bias * prejudice * stereotype Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV CZ cze J Lukavská, K. - Klicperová-Baker, Martina - Lukavský, Jiří G - Zimbardo, P.G. ZTPI - Zimbardův dotazník časové perspektivy. [ZTPI Zimbrado Time Perspective Inventory Czech validization study.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 4 (2011), s ISSN X Klíčová slova: time perspective * Zimbardo Time Perspective Inventory (ZTPI) * psychometric measures 4547 Impakt faktor: 0.230, rok: PSU-E 2012 RIV CZ cze J Lukavský, Jiří G - Šolcová, Iva - Preiss, M. Proaktivní zvládání u osob staršího věku: vztah k vybraným kognitivním proměnným. [Proactive coping and cognitive performance in elderly.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 3 (2011), ISSN X Výzkumný záměr: AV0Z Klíčová slova: proactive coping * ageing * cognitive performance Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV CZ slo J Marček, V. - Urbánek, Tomáš G Filozoficko-vedný koncept paradigmy v psychológii. [Philosophical and scientific concept of paradigm in psychology.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 3 (2011), s ISSN X Klíčová slova: psychology * paradigm * philosophy of science Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 CZ eng J Smolík, Filip G - Seidlová Málková, G. Validity of language sample measures taken from structured elicitation procedures in Czech. Československá psychologie. Roč. 55, č. 5 (2011), s ISSN X Grant: EU P7-PEOPLE ITN Klíčová slova: mean length of utterance * sentence complexity * language development Impakt faktor: 0.230, rok: PSU-E 2012 RIV CZ cze J Snopek, M. - Hublová, V. - Blatný, Marek G - Jelínek, Martin Osobnostní koreláty životní spokojenosti a sebehodnocení u adolescentů: rodové rozdíly. [Adolescent personality correlates of life satisfaction and self-esteem: gender differences.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 6 (2011), s ISSN X Klíčová slova: self-esteem * Cloninger s psychobiological model of temperament and character * gender differences Impakt faktor: 0.230, rok:48 PSU-E 2012 RIV NL eng J Šikl, Radovan G - Šimeček, Michal Perceived size and perceived direction: The interplay of the two descriptors of visual space. Perception. Roč. 40, č. 8 (2011), s ISSN Grant: GA ČR GPP407/10/P566 Klíčová slova: visual space * spatial descriptors * size judgments * direction judgments * parameterization Impakt faktor: 1.293, rok: PSU-E 2012 RIV CZ cze J Šolcová, Iva G Metodologické poznámky k longitudinálním studiím. [Methodological remarks to longitudinal studies.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 4 (2011), s ISSN X Grant: GA ČR GAP407/10/2410 Klíčová slova: longitudinal studies * scheduling * spin-off benefits Impakt faktor: 0.230, rok: PSU-E 2012 RIV CZ cze J Šolcová, Iva G Psychosociální aspekty stárnutí. [Psychosocial aspects of aging.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 2 (2011), ISSN X Grant: GA ČR GAP407/10/2410 Klíčová slova: old age * stereotypes * expectations Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV US eng J Zábrodská, Kateřina G - Sheridan, L. - Cath, L. - Bronwyn, D. Bullying as intra-active process in neoliberal universities. Qualitative Inquiry. Roč. 17, č. 8 (2011), s ISSN Grant: GA ČR GPP407/10/P146 Klíčová slova: intra-action * neoliberal university * workplace bullying Impakt faktor: 0.673, rok: 2010 DOI: /49 WOS PSU-E 2012 CZ cze J Zábrodská, Kateřina G Mezinárodní kongres kvalitativního výzkumu: kvalitativní bádání ve službách sociální spravedlnosti. [International Congress of Qualitative Inquiry: advancing social justice through qualitative inquiry.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 4 (2011), s ISSN X. [International Congress of Qualitative Inquiry: advancing social justice through qualitative inquiry. Urbana-Champaign, IL, ] Grant: GA ČR GPP407/10/P146 Klíčová slova: congress report * qualitative research * social justice Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV CZ cze J Zábrodská, Kateřina G Mobbing ve vysokoškolském prostředí: zkušenosti ze zahraničního výzkumu. [Mobbing in higher education: An overview of international research.] Československá psychologie. Roč. 55, č. 4 (2011), s ISSN X Grant: GA ČR GPP407/10/P146 Klíčová slova: mobbing * higher education * research review Impakt faktor: 0.230, rok: 2010 WOS PSU-E 2012 RIV SE eng J Zedková, I. - Dudová, I. - Urbánek, Tomáš G - Hrdlička, M. Onset of action of atypical and typical antipsychotics in the treatment of adolescent schizophrenic psychoses. Neuroendocrinology Letters. Roč. 32, č. 5 (2011), s ISSN X Klíčová slova: schizophrenia * antipsychotics * onset of action Impakt faktor: 1.621, rok:50 Článek v odborném periodiku PSU-E 2012 RIV CZ slo J Baumgartner, František G - Zacharová, Z. Emocionálna a sociálna inteligencia vo vzťahu k zvládaniu v ranej adolescencii. [Emotional intelligence and social intelligence in relation to coping in early adolescence.] E-psychologie. Roč. 5, č. 1 (2011), s ISSN Grant: GA ČR GA406/09/2096 Klíčová slova: emotional intelligence * coping * early adolescence PSU-E 2012 RIV CZ cze J Bezdíček, O. - Lukavský, Jiří G - Preiss, M. Validizační studie české verze dotazníku FAQ. [Functional Activities Questionnaire, Czech version a validation study.] Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 74/107, č. 1 (2011), s ISSN Klíčová slova: questionnaire * validity * activities of daily living PSU-E 2012 RIV GB eng J Freund, A.M. - Kouřilová, Sylvie G - Kuhl, P. Stronger evidence for own-age effects in memory for older as compared to younger adults. Memory. Roč. 19, č. 5 (2011), s ISSN Klíčová slova: own-age effect * memory bias * age relevance * ageing Impakt faktor: 1.966, rok: PSU-E 2012 SK eng J Heller, Daniel G Figurative speech as a representation of meaning. World Literature Studies. 3/20/, č. 3 (2011), s ISSN Klíčová slova: representation of meaning * figurative speech * metaphor 4951 PSU-E 2012 RIV CZ cze J Chrz, Vladimír G Dvojí pohled na dialogické jednání. [A double view of dialogical acting.] Theatralia : revue současného myšlení o divadelní kultuře. Roč. 14, č. 2 (2011), s ISSN X Grant: GA AV ČR(CZ) IAA Klíčová slova: dialogical acting * inner partner * participatory approach PSU-E 2012 RIV CZ cze J Chrz, Vladimír G Hledání autorství skrze dialog s vnitřním partnerem. [Searching for authorship through dialog with inner partner.] Psychoterapie: praxe - inspirace - konfrontace. Roč. 5, č. 2 (2011), s ISSN Grant: GA AV ČR(CZ) IAA Klíčová slova: dialogical acting * inner partner * transformation through * authorship PSU-E 2012 RIV CZ cze J Chrz, Vladimír G - Čermák, Ivo Interpretace v narativním přístupu. [Interpretation in narrative approach.] Teorie vědy/theory of science: časopis pro mezioborová zkoumání vědy. Roč. 33, č. 3 (2011), s ISSN Grant: GA ČR GA406/09/2089 Klíčová slova: narration * story * interpretation * explication * exemplification * meaning making PSU-E 2012 RIV CZ cze J Chrz, Vladimír G Nechť je slyšena druhá strana : Červená kniha v kontextu Jungova pojetí aktivní imaginace. [ Hear the other side : Red Book in the context of Jung s conception of active imagination.] E-psychologie. Roč. 5, č. 1 (2011), ISSN Grant: GA AV ČR(CZ) IAA Klíčová slova: Red Book * active imagination * dialog 5052 PSU-E 2012 CZ cze J Millová, Katarína G - Hřebíčková, Martina 15th European conference on personality (ECP15). [15th European conference on personality (ECP15).] Československá psychologie. Roč. 55, č. 2 (2011), s ISSN X. [European conference on personality /15./. Brno, ] Klíčová slova: 15th European Conference on Personality * report Impakt faktor: 0.230, rok: PSU-E 2012 RIV CZ eng J Smolík, Filip G Limited Effects of Agreement Errors on Word Monitoring in 5-year-olds. Studie z aplikované lingvistiky. Roč. 2, č. 1 (2011), s ISSN Grant: GA ČR GAP407/10/2047 Klíčová slova: language acquisition * morphosyntactic error * word monitoring PSU-E 2012 CZ cze J Sobotková, Veronika G Antisociální chování dospívajících: výsledky české části mezinárodního projektu SAHA. [Antisocial behavior of adolescents: results of the Czech part of the international project SAHA.] Prevence. Roč. 8, č. 5 (2011), s ISSN Grant: GA AV ČR IBS Klíčová slova: antisocial behavior * adolescence * SAHA project PSU-E 2012 RIV CZ cze J Zelinková, J. - Urbánek, Tomáš G - Mareček, R. - Brázdil, M. Neurální komponenty motivačních a rozhodovacích procesů v lidském mozku. [Neural Components of Motivational and Decision-Making Processes in the Human Brain.] Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 74/107, č. 4 (2011), s ISSN Klíčová slova: motivation * decision-making processes * functional magnetic resonance imaging WOS 5153 Příloha č. 2 Výroční zprávy PSÚ AV ČR, v.v.i. Analýza publikační činnosti PSÚ AV ČR, v.v.i. v letech Graf 1. Souhrn impaktovaných bodů z článků pro RIV počet impaktových publikací a součet impakt faktorů Graf 2. Souhrn impaktovaných bodů z článků pro RIV průměrný impakt Aktualizace dat grafických výstupů: Poznámka ke Grafům 1 a 2. V roce 2005 publikovala PhDr. Martina Hřebíčková, Dr. DSc., jako spoluautorka stať v časopise Science. 5254 Souhrn impaktovaných bodů z článků pro RIV v letech počet J imp součet IF průměrný impakt na jeden článek počet J imp součet IF průměrný impakt na jeden článek Aktualizace dat grafických výstupů:55 Graf 3. Graf s pětiletou kumulací - souhrn impaktovaných bodů z článků pro RIV počet impaktových publikací a součet impakt faktorů Graf 4. Graf s pětiletou kumulací - souhrn impaktovaných bodů z článků pro RIV průměrný impakt Aktualizace dat grafických výstupů:56 Graf 5. Struktura publikací dle databáze RIV absolutní hodnoty. Graf 6. Struktura publikací dle databáze RIV relativní četnosti. Aktualizace dat grafických výstupů: Zobrazit více Základní údaje o činnosti pracoviště AV ČR veřejné výzkumné instituce v roce 27 a hlavní dosažené výsledky Identifikační číslo (IČ) 6881715 Vědečtí pracovníci, DSP, spolupráce s VŠ, vzdělávání 1) Počet Více Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého Více Asociace vysokoškolských poradců, o.s. Asociace vysokoškolských poradců, o.s. Výroční zpráva o činnosti 2010 Výroční zpráva o činnosti Asociace vysokoškolských poradců, o.s. 1. Základní údaje Název: Asociace vysokoškolských poradců, o.s. IČO: Více MÚA 67985921. Počet Počet Počet nově 1) Forma vědeckého vzdělávání Základní údaje o činnosti pracoviště AV ČR v roce 2009 a hlavní dosažené výsledky Identifikační číslo (IČ) 67985921 1. Vědečtí pracovníci, DSP, spolupráce s VŠ, vzdělávání Počet Počet Počet nově 1) Forma Více Z á p i s. z 16. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 15. dubna 2014 Z á p i s z 54. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 12. března 2013 Zasedání Akademické rady AV ČR zahájil a řídil předseda AV ČR Jiří Drahoš. I. Ověření zápisu z 53. zasedání Akademické rady Více PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA Psychologie práce a organizace v systému univerzitního studia Milan Rymeš Katedra psychologie Filozofické fakulty UK v Praze PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA PSYCHOLOGIE Pregraduální dělené studium Doktorské Více Příloha k účetní závěrce k 31. prosinci 2007 Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM ÚVOD Kvantifikovaná kriteria jsou pomocným podkladem pro zahájení habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem Více Institucionální plán pro rok 2014 Institucionální plán pro rok 2014 Předkládá prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., rektor Projednáno AS VŠCHT Praha 29. 10. 2013 1 Institucionální plán Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pro r. 2014 Více Transformačního a rozvojového programu na rok 2003. Program podpory celoživotního vzdělávání (2) Podprogram: vzdělávání pedagogických pracovníků (c) Závěrečná zpráva Transformačního a rozvojového programu na rok 2003 Program podpory celoživotního vzdělávání (2) Podprogram: vzdělávání pedagogických pracovníků (c) Název vzdělávacího programu celoživotního Více AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov Více Pravidla sestavování rozpočtu Fakulty sociálních studií MU pro kalendářní rok 2015 Směrnice FSS č. 2/2015 č.j.: MU-IS/5847/2015/194347/FSS-2 Pravidla sestavování rozpočtu Fakulty sociálních studií MU pro kalendářní rok 2015 Podle 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách Více Přehled nejvýznamnějších grantových agentur v České republice Přehled nejvýznamnějších grantových agentur v České republice Grantová agentura ČR (GA ČR) www.gacr.cz projekty základního výzkumu trvání 1 5 let prakticky všechny obory možnost zapojení několika institucí Více ZÁVĚRY z 6. jednání konaného dne 24.9. 2007 ve VÚVeL Rada instituce Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. Hudcova 70; 621 00 Brno ZÁVĚRY z 6. jednání konaného dne 24.9. 2007 ve VÚVeL Schválení programu jednání 1. Návrh ukazatelů pro hodnocení Více Statut Technologické agentury České republiky Aktualizace Dlouhodobého záměru Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně na rok 2015 Aktualizaci Dlouhodobého záměru Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Více Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního Více Doktorské studium 2013-2014 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo Více K vývoji aktivit v organizaci výzkumu Odborná skupina Organizace výzkumu ČFS JČMF K vývoji aktivit v organizaci výzkumu se zaměřením na hodnocení výsledků Akademické fórum XI 11. březen 2010 Praha Legislativa 2002 až 2009 Zákon 130/2002 Sb., Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. Úvodní ustanovení 1. Organizační řád Psychologického Více Zápis z 2. zasedání Rady Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. Program jednání Zápis z 2. zasedání Rady Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. konané 27. února 2007 na pracovišti Slovanka Přítomni: J. Chýla, M. Glogarová, P. Hedbávný, J. Hořejší, E. Hulicius, J. Humlíček, V. Janiš, K. Více Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov Více NABÍDKOVÝ LIST. UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. NABÍDKOVÝ LIST UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. Odborné zaměření Soukromá univerzita s hlavní činností v oblasti terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje. Hlavní zaměření v oblasti vzdělávání: Více Zápis ze zasedání Rady PsÚ AV ČR, v.v.i. per rollam. Návrh grantového projektu Doc. Urbánka - EUROCORES Návrh grantového projektu Doc. Urbánka - EUROCORES Jednání se zúčastnili: I. Čermák, T. Urbánek, I. Šolcová, S. Štech, I. Stuchlíková, A. Plháková, V. Chrz Tajemnice Rady PsÚ AV ČR (dále RPsÚ) Ivona Kubíková Více Směrnice děkana č. 21/2013 KRITÉRIA HABILITAČNÍHO A JMENOVACÍHO ŘÍZENÍ NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ Č. j. OU-3272/45-203 Směrnice děkana č. 2/203 KRITÉRIA HABILITAČNÍHO A JMENOVACÍHO ŘÍZENÍ NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ Článek Úvodní ustanovení V souladu s 72 75 zákona č. /998 Více Pravidla hospodaření Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací, Více Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální Více Vyhlášení Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU. pro rok 2015 Vyhlášení Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU pro rok 2015 Na základě Směrnice rektora JAMU č. 5/2013 vyhlašuji soutěž Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU pro rok 2015 (dále Více Směrnice. rektorky č. 4/2013. VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ: 150 00 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ: 150 00 Směrnice rektorky č. 4/2013 ke stanovení oblastí vnitřního hodnocení na VŠZ, o. p. s. pro akademické roky 2014/2017 a jmenování Více MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE. ZÁSADY pro periodické hodnocení výkonu funkce ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE ZÁSADY pro periodické hodnocení výkonu funkce ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem Schváleno radou kraje usnesením č. 51/2700 ze dne 17. Více Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího Více Výroční zpráva o činnosti a hospodaření AMU za rok 2011 Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje Více KVALITA ŽIVOTA 2015. Inštitút psychológie, FF Prešovskej univerzity. Vás zvou na česko-slovenskou vědeckou konferenci KVALITA ŽIVOTA 2015 (1. cirkulář) Katedra geografie, FP TU v Liberci a spolupracující organizace Inštitút psychológie, FF Prešovskej univerzity Vás zvou na česko-slovenskou vědeckou konferenci KVALITA Více Řešené a aktuálně ukončené významné projekty UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. Přehled výzkumných, vývojových a rozvojových projektů červenec 2013 Řešené a aktuálně ukončené významné projekty Česká šlechta v proměnách 20. století Modernizace Více Institut rozvoje evropských regionů. o.p.s. Výroční zpráva 2005 Institut rozvoje evropských regionů. o.p.s. Výroční zpráva 2005 Květen 2006 OBSAH 1. Zpráva o činnosti společnosti v roce 2005 2. Činnosti IRER 3. Finanční hospodaření IRER v roce 2005 4. Příloha účetní Více Předkládá: Vypracoval: doc. Ing. Ivo Drahotský, Ph.D. děkan. Ing. Pavel Šturma tajemník Výroční zpráva o hospodaření Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice 2013 Předkládá: doc. Ing. Ivo Drahotský, Ph.D. děkan Vypracoval: Ing. Pavel Šturma tajemník 2 Obsah: 1. Úvod... 4 2. Neinvestiční Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2014 DOMOV RASPENAVA, příspěvková organizace FUČÍKOVA 432, 464 01 Raspenava, IČO 71220089 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE: Pavel Chroust, Ředitel ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE V Více UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA POKYN DĚKANA č. 6/2015 O ZPRACOVÁNÍ VÝROČNÍ ZPRÁVY PRÁVNICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY ZA ROK 2015 Den vydání: 4. 12. 2015 Platnost: 4. 12. 2015 Účinnost: 4. Více Matúš Šucha: Profesní životopis. Profesní životopis. PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna 2011. Matúš Šucha. Strana 1 (celkem 6) Profesní životopis PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna 2011.. Matúš Šucha Strana 1 (celkem 6) Oblasti vědeckého zájmu 1. psychologie práce, organizace a řízení 2. dopravní psychologie 3. primární Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2009 DOMOV SLUNEČNÍ DVUR, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, JESTŘEBÍ 126, 47161 JESTŘEBÍ, IČ: 48282936 ZASTOUPENÁ ŘEDITELEM ING. PAVLEM KOSEM ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov Více Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Funkce: vedoucí Katedry psychologie a patopsychologie PdF UP v Olomouci Odborné zaměření: psychologické poradenství psychologie vysoké školy psychologická diagnostika patopsychologie Více ZPRÁVA O ČINNOSTI AKADEMICKÉ RADY ZA OBDOBÍ OD XXIX. ZASEDÁNÍ AKADEMICKÉHO SNĚMU Zpráva o činnosti Akademické rady Akademie věd České republiky za období od XXIX. zasedání Akademického sněmu AV ČR V období Více Z á p i s. z 51. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 21. října 2008 Z á p i s z 51. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 21. října 2008 Zasedání Akademické rady AV ČR z pověření předsedy AV ČR zahájil a řídil místopředseda AV ČR J. Drahoš. I. Ověření zápisu z 50. Více III. ZMĚNY ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ OBCHODNĚ PODNIKATELSKÉ FAKULTY V KARVINÉ Vnitřní předpisy Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné III. ZMĚNY ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ OBCHODNĚ PODNIKATELSKÉ FAKULTY V KARVINÉ Čl. 1 1 V Organizačním Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2011 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 468 45 VELKÉ HAMRY 600 IČ: 712 200 03 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE - JITKA SEMENCOVÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov Více FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Marek Štampach Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 22. dubna 2015, Technologické centrum AV ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha Více VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO Doporučená kritéria pro habilitační a profesorská na VFU Brno schválená VR VFU Brno dne 3. 12. 2012, účinná od 1. 2. 2013 Habilitační Uchazeč o jmenování docentem musí splňovat předpoklady pro jmenování Více Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů Více HODNOCENÍ. Aktualizace Dlouhodobého záměru FF UK. pro akademický rok 2012/2013 HODNOCENÍ Aktualizace Dlouhodobého záměru FF UK pro akademický rok 2012/2013 1) Studium a) Pokračovat v kvalitativním hodnocení pedagogické činnosti, včetně reálných dopadů na akreditační proces a fungování Více Kariérní řád vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Akademie věd ČR Kariérní řád vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Akademie věd ČR Akademická rada AV ČR vydává v souladu se Stanovami AV ČR, Koncepcí rozvoje výzkumu a vývoje v AV ČR a s přihlédnutím k Doporučení Komise Více DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA http://wwwdata.muni.cz/study/branch.asp?subjekt=arts&program=85&typ=d&forma=p&obor=7310v115 STUDIJNÍ PROGRAM P7310 FILOLOGIE OBECNÁ JAZYKOVĚDA (7310V115) Oborová Více Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Katedra psychologie FF UP v Olomouci Požadavy pro udělení akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření Více Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní Více Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků Preambule Univerzita chápe nadané studenty a talentované akademické pracovníky jako jeden z pilířů svého rozvoje. Více Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ČÍSLO VÝZVY: ČÍSLO A NÁZEV PRIORITNÍ OSY: ČÍSLO A NÁZEV OBLASTI PODPORY: VYHLAŠOVATEL VÝZVY: 28 (1. Více Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace do terciárního vzdělávání Michal Karpíšek, David Václavík Členové expertního týmu IPn Reforma terciárního vzdělávání Semináře pro VOŠ Praha a Brno, 10. Více VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec, Více Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný Více Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života Organizace JČMF In: Jiří Dolejší (editor); Jiří Rákosník (editor): Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života. (Czech). Více Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: [email protected]. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace Více MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60. Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i. Více Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících Více Zápis ze zasedání Akademického senátu OU 5. května 2008 Zápis ze zasedání Akademického senátu OU 5. května 2008 Přítomni: UK 15, SK 5, podrobně viz prezenční listinu Hosté: rektor prof. Močkoř, prorektor doc. Klimeš, prorektorka doc. Málková, prorektor dr. Více Statut Rady pro výzkum a vývoj Statut Rady pro výzkum a vývoj P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2005 č. 82, ve znění usnesení vlády: ze dne 19. října 2005 č. 1354, ze dne 15. listopadu 2006 č. 1321, ze dne 19. března 2007 Více Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s. Výroční zpráva 2003 Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s. Výroční zpráva 2003 duben 2004 OBSAH ÚVOD... 3 POSLÁNÍ A ČINNOST IRER... 3 HLAVNÍ ČINNOST... 3 DOPLŇKOVÁ ČINNOST... 4 PŘEHLED ČINNOSTÍ VYKONÁVANÝCH V KALENDÁŘNÍM Více INTERNÍ NORMY VYDÁVÁ KANCELÁŘ AV ČR PRO POTŘEBU AV ČR INTERNÍ NORMY VYDÁVÁ KANCELÁŘ AV ČR PRO POTŘEBU AV ČR URL: http://www.avcr.cz/int/normy.htm Částka 13 /2006 Obsah: Kariérní řád vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Akademie věd ČR Č.j.: 2132/VR/06 Vyřizuje: Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2012 DOMOV SLUNEČNÍ DVŮR, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, JESTŘEBÍ 126, 471 61 JESTŘEBÍ, IČ. 48282936 ZASTOUPENÁ ŘEDITELEM ING. PAVLEM KOSEM ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov Více Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: [email protected] ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ Více Zpráva o činnosti poradny za rok 2012. Pobočka Pardubice- KONZULTACE JEDNOTLIVÉ MĚSÍCE Zpráva o činnosti poradny za rok 2012 Ve zprávě o činnosti poradny za rok 2012 uvádíme několik tabulek a grafů pro snadné porovnání roku 2012 s rokem 2011, dále uvádíme porovnání konzultací za jednotlivé Více SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové, Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2010 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 468 45 VELKÉ HAMRY 600 IČ: 712 200 03 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE - JITKA SEMENCOVÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE B/ VYHODNOCENÍ Více Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Daniel Münich garant klíčové aktivity #2 KRE 2012, Národní technická knihovna, Více Z á p i s. ze 6. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 14. července 2009 Z á p i s ze 6. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 14. července 2009 Zasedání Akademické rady AV ČR zahájil a řídil předseda AV ČR Jiří Drahoš. I. Ověření zápisu z 5. zasedání Akademické rady Více Asociace vysokoškolských poradců, o.s. Asociace vysokoškolských poradců, o.s. Výroční zpráva o činnosti 2012 Výroční zpráva o činnosti Asociace vysokoškolských poradců, o.s. 1. Základní údaje Název: Asociace vysokoškolských poradců, o.s. IČO: Více S T A T U T Justiční akademie Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2011, č.j. 274/2008-OJ/ORGV, kterou se vydává Statut Justiční akademie, ve znění instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2014, č.j. Více INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Sedlice, okres Strakonice. Komenského 256, 38732 Sedlice Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Sedlice, okres Strakonice Komenského 256, 38732 Sedlice Identifikátor školy: 650 055 551 Termín Více Výroční zpráva společnosti Ledax o.p.s. za rok 2007 verze final Výroční zpráva společnosti Ledax o.p.s. za rok 2007 verze final 1 Kontaktní údaje Ledax o.p.s. Riegrova 51 370 01 České Budějovice IČ: 28068955 DIČ: CZ28068955 Bankovní spojení: 216002646 / 0300, ČSOB Více Zápis z 5. zasedání školské rady 15. 10. 2007 Zápis z 5. zasedání školské rady 15. 10. 2007 Přítomni: L. Curylo, D. Kaniová, J. Kavala, M. Kracík, M. Pišková, M. Vavroš, J. Vejpustková Omluveni: L. Pospíšil, R. Zapletalová Hosté: A. Balnar, ředitel Více Inspekční zpráva. Masarykova základní škola, Brno, Kamenačky 3591/4. Kamenačky 3591/4, 636 00 Brno. Identifikátor školy: 600 108 571 Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát Inspekční zpráva Masarykova základní škola, Brno, Kamenačky 3591/4 Kamenačky 3591/4, 636 00 Brno Identifikátor školy: 600 108 571 Termín konání inspekce: Více Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního Více Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a mateřská škola Dobrovice, okres Mladá Boleslav Komenského 46, 294 41 Dobrovice Identifikátor školy: 600 049 132 Vedoucí týmu: Více Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013, Více Kudy na mezinárodní mobilitu? Seminář doktorandů FT TUL 13.3.2012 Kudy na mezinárodní mobilitu? Seminář doktorandů FT TUL 13.3.2012 Mgr.Věra Marková, Regionální kontaktní organizace Liberec kontakt pro Evropský výzkumný prostor Zdroje informací Ve výkladu jsou vynechány: Více IRP 2012 Oponentní řízení projektů FROV JU PaedDr. Jiří Koleček 10. 1. 2013 PaedDr. Jiří Koleček 10. 1. 2013 IRP 2012 na FROV JU Rozpočet celkem: 2 388 800,- Kč (čerpáno 2 383 739,- Kč) P 03: Projektové řízení VaV záměrů FROV JU garant: doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D. P 07: Posílení Více AKTUALIZACE NA ROK 2014 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti Fakulty strojní TU v Liberci na období 2011 2015 AKTUALIZACE NA ROK 2014 Aktualizaci Dlouhodobého záměru schválil Akademický Více Management ve zdravotnictví MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Navazující magisterský studijní program 5345T SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ Studijní obor LF 5342T009 REHA LÉČEBNÁ REHABILITACE A FYZIOTERAPIE Prezenční forma Více Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006 Priority České Více Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty Více Atestační formulář 2010 Atestační formulář 2010 Kritéria pro hodnocení a zařazování pracovníků FZÚ AV ČR, v.v.i. do kvalifikačních stupňů podle Interní normy AV ČR 8/2008. Formulář má pět stran, atestovaný vyplňuje první čtyři; Více Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz

https://firmy.euro.cz/subjekt-intrel-a-s-25182625

INTREL a.s. IČO: 25182625, Ostrava, výpis z rejstříku (06.12.2019) | Euro.cz Firma INTREL a.s. IČO 25182625 INTREL a.s. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. INTREL a.s. (25182625) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Martinovská 3168/48, Ostrava 723 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 7. 9. 1998 a je stále aktivní. INTREL a.s. nemá žádnou provozovnu a tři živnosti. Jako zdroj dat o INTREL a.s. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o INTREL a.s. na Justice.cz Detailní informace o INTREL a.s. na rzp.cz Výpis dat pro INTREL a.s. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje INTREL a.s. Aktuální kontaktní údaje INTREL a.s. Kapitál INTREL a.s. 7.9.1998 - 26.3.2002 Akcie INTREL a.s. Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 100 26.3.2002 Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 100 7.9.1998 - 26.3.2002 Sídlo INTREL a.s. Martinovská 3168/48 , Ostrava 723 00 19.12.2014 Martinovská 3168/48 , Ostrava 723 00 30.4.2003 - 19.12.2014 Puchmajerova 1507/3 , Ostrava 702 00 26.3.2002 - 30.4.2003 Staroměstská 2120/14 , České Budějovice 370 04 7.9.1998 - 26.3.2002 Předmět podnikání INTREL a.s. provádění staveb, jejich změn a odstraňování 30.4.2003 poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 30.4.2003 výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 30.4.2003 - 9.12.2015 inženýrská činnost v investiční výstavbě 30.4.2003 - 9.12.2015 činnost technických poradců v oblasti ekologie 30.4.2003 - 9.12.2015 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 7.9.1998 - 9.12.2015 zprostředkovatelská činnost 7.9.1998 - 9.12.2015 hostinská činnost 7.9.1998 - 9.12.2015 ubytovací služby 7.9.1998 - 9.12.2015 vedení firmy INTREL a.s. Statutární orgán INTREL a.s. Za společnost jednají vždy dva členové představenstva současně 9.12.2015 Jednat jménem společnosti jsou oprávněni vždy dva členové představenstva, a to současně. Podepisování za společnost se děje tak, že k uvedení firmy a sídla společnosti připojí svůj 26.3.2002 - 9.12.2015 Jménem společnosti je oprávněn jednat samostatně předseda představenstva. Podepisování za společnost se děje tak, že k uvedení jména a sídla společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva. 7.9.1998 - 26.3.2002 Ing. Ivo Výtisk MBA 9.12.2015 Nádražní 771 , Vřesina 742 85 Ing. Adam Výtisk 9.12.2015 Nádražní 864 , Vřesina 742 85 Bc. Matěj Výtisk 9.12.2015 Ing. Antonín Hrabánek 7.9.1998 - 26.3.2002 Ing. Josef Váleček 7.9.1998 - 26.3.2002 Čs. armády 1028 , Bohumín 735 81 Ing. Pavel Kupka 7.9.1998 - 26.3.2002 Ing. Martin Valečka 26.3.2002 - 30.4.2003 Křižíkova 83 , 186 00 Praha 8-Karlín Česká republika Ing. Katarína Tongelová 26.3.2002 - 4.4.2006 Luční 1339 , Valašské Meziříčí 757 01 Ing. Petr Tongel 26.3.2002 - 4.4.2006 Ing. Ivo Výtisk MBA 30.4.2003 - 4.4.2006 Hlavní třída 855/42 , Ostrava 708 00 Aleš Tichý 4.4.2006 - 20.12.2007 Bohuslava Martinů 815/5 , Ostrava 708 00 Bc. Adam Výtisk 4.4.2006 - 20.12.2007 Ing. Ivo Výtisk MBA 4.4.2006 - 19.12.2014 Ing. Adam Výtisk 20.12.2007 - 19.12.2014 Ing. Jan Walder 20.12.2007 - 23.1.2015 Pustkovecká 167/54 , Ostrava 708 00 Ing. Ivo Výtisk MBA 19.12.2014 - 9.12.2015 Ing. Adam Výtisk 19.12.2014 - 9.12.2015 Bc. Matěj Výtisk 23.1.2015 - 9.12.2015 Dozorčí rada INTREL a.s. Ing. Marie Výtisková 9.12.2015 Doc.Ing. Vladimír Priesner CSc. 7.9.1998 - 26.3.2002 Tichá 833/10 , Ostrava 721 00 Ing. Jaromír Blažej 7.9.1998 - 26.3.2002 Strelkovova 1522/1 , Ostrava 700 30 Ing. Jan Soukal 7.9.1998 - 26.3.2002 Korunní 1195/36 , Ostrava 709 00 Ing. Ján Gemzický 26.3.2002 - 4.4.2006 Ing. Marián Poláček 26.3.2002 - 4.4.2006 Liptovský Mikuláš, A.Stodolu 1786/45, Slovenská republika Ing. Marie Výtisková 4.4.2006 - 19.12.2014 Ing. Ján Gemzický 4.4.2006 - 19.12.2014 Palúčanská 616 , Liptovský Mikuláš Slovenská republika Ing. Robert Kolár 26.3.2002 - 9.12.2015 Ing. Marie Výtisková 19.12.2014 - 9.12.2015 Ing. Ján Gemzický 19.12.2014 - 9.12.2015 Sbírka Listin INTREL a.s. B 2659/SL 40 rozhod. o statut. orgánu Zápis ze zas. předst. Krajský soud v Ostravě 3.12.2015 9.12.2015 15.12.2015 1 B 2659/SL 39 notářský zápis [NZ 2093/2015] Krajský soud v Ostravě 3.12.2015 9.12.2015 15.12.2015 17 B 2659/SL 36 zpráva o vztazích za r. 2011 Krajský soud v Ostravě 9.12.2015 11.12.2015 2 B 2659/SL 35 zpráva o vztazích za r. 2013 Krajský soud v Ostravě 9.12.2015 11.12.2015 2 B 2659/SL 34 ostatní rozhodnutí jediného akcionáře za r. 2012 Krajský soud v Ostravě 9.12.2015 11.12.2015 1 B 2659/SL 33 ostatní rozhodnutí jediného akcionáře za r. 2014 Krajský soud v Ostravě 9.12.2015 11.12.2015 1 B 2659/SL 32 ostatní rozhodnutí jediného akcionáře za r. 2011 Krajský soud v Ostravě 9.12.2015 11.12.2015 1 B 2659/SL 31 ostatní rozhodnutí jediného akcionáře za r. 2013 Krajský soud v Ostravě 9.12.2015 11.12.2015 1 B 2659/SL 30 účetní závěrka [2014] vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 26.11.2015 2.12.2015 10 B 2659/SL 29 účetní závěrka [2011] vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 26.11.2015 2.12.2015 10 B 2659/SL 28 účetní závěrka [2013] vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 26.11.2015 1.12.2015 9 B 2659/SL 27 účetní závěrka [2012] vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 26.11.2015 1.12.2015 10 B 2659/SL 26 rozhod. o statut. orgánu Rozhodnutí jed.akcionáře Krajský soud v Ostravě 20.6.2014 20.11.2014 28.1.2015 1 B 2659/SL 25 účetní závěrka r. 2009 s příl., zpr.aud. Krajský soud v Ostravě 7.6.2012 4.7.2012 15 B 2659/SL 24 účetní závěrka r. 2008 s příl., zpr.aud. Krajský soud v Ostravě 7.6.2012 4.7.2012 14 B 2659/SL 23 účetní závěrka r. 2010 s příl. Krajský soud v Ostravě 7.6.2012 4.7.2012 9 B 2659/SL 22 účetní závěrka r. 2007 s příl., zpr.aud. Krajský soud v Ostravě 27.12.2011 11.1.2012 15 B 2659/SL 21 účetní závěrka r. 2006 Krajský soud v Ostravě 22.2.2008 28.2.2008 9 B 2659/SL 20 rozhod. o statut. orgánu rozhodnutí jediného akcionáře Krajský soud v Ostravě 30.6.2007 19.12.2007 7.1.2008 0 B 2659/SL 19 ostatní zápis VH Krajský soud v Ostravě 30.6.2006 13.7.2006 26.7.2006 6 B 2659/SL 18 účetní závěrka r. 2005,zpr.aud.,§ 66a/9 Krajský soud v Ostravě 13.7.2006 26.7.2006 19 B 2659/SL 17 podpisové vzory Krajský soud v Ostravě 9.5.2006 13.7.2006 26.7.2006 1 B 2659/SL 7 účetní závěrka r.1998-bez přílohy Krajský soud v Ostravě 11.5.2006 26.5.2006 7 B 2659/SL 9 účetní závěrka r.2001-bez přílohy Krajský soud v Ostravě 11.5.2006 25.5.2006 8 B 2659/SL 8 účetní závěrka r.1999-bez přílohy Krajský soud v Ostravě 11.5.2006 25.5.2006 7 B 2659/SL 16 rozhod. o statut. orgánu -záp. zas.představ Krajský soud v Ostravě 24.11.2006 11.5.2006 25.5.2006 1 B 2659/SL 15 rozhod. o statut. orgánu -záp.ze zased.DR Krajský soud v Ostravě 24.11.2006 11.5.2006 25.5.2006 1 B 2659/SL 14 rozhod. o statut. orgánu -záp.z j.VH Krajský soud v Ostravě 24.11.2006 11.5.2006 25.5.2006 3 B 2659/SL 13 ostatní -§ 66a/9 o.z.-r.2004 Krajský soud v Ostravě 30.3.2005 11.5.2006 25.5.2006 2 B 2659/SL 12 účetní závěrka r.2004-zpráva auditora Krajský soud v Ostravě 11.5.2006 25.5.2006 18 B 2659/SL 11 účetní závěrka r.2003-zpráva auditora Krajský soud v Ostravě 11.5.2006 25.5.2006 17 B 2659/SL 10 účetní závěrka r.2002-zpr.auditora Krajský soud v Ostravě 11.5.2006 25.5.2006 18 B 2659/SL 6 notářský zápis Nz 339/2003 Krajský soud v Ostravě 14.4.2003 14.8.2003 9 B 2659/SL 5 notářský zápis Nz 283/2003 Krajský soud v Ostravě 28.3.2003 14.8.2003 9 B 2659/SL 4 výroční zpráva -r.2001 Krajský soud v Ostravě 22.7.2002 13 B 2659/SL 3 podpisové vzory a prohlášení Krajský soud v Ostravě 11.3.2002 8.4.2002 6 B 2659/SL 2 notářský zápis 210/2002 VH + Změna stanov Krajský soud v Ostravě 11.3.2002 8.4.2002 41 B 2659/SL 1 notářský zápis 113/98 Krajský soud v Ostravě 17.6.1998 14.12.1998 15 Živnosti a provozovny INTREL a.s. Živnost č. 8 Činnost technických poradců v oblasti ekologie Ing. Adam Výtisk Ing. Ivo Výtisk Bc. Matěj Výtisk INTREL a.s. - 25182625 - Ostrava

https://usti.idnes.cz/rozsudek-nad-zlodeji-obrazu-emila-filly-ze-zamku-v-peruci-pm2-/usti-zpravy.aspx?c=A131209_115112_usti-zpravy_alh

Zloději Fillových obrazů z Peruce dostali od čtyř do dvanácti let - iDNES.cz 9. prosince 2013 11:57, aktualizováno 11:57 Tresty od čtyř do dvanácti let rozdal krajský soud v Ústí nad Labem za krádež obrazů Emila Filly ze zámku v Peruci na Lounsku. Dva obžalovaní kradli, další jim pomáhali plátna prodat. Marian Lázo (vlevo) a Vojtěch Hloušek patří ke skupině lidí obžalovaných z krádeže obrazů Emila Filly. | foto: ČTK "Soud měl dostatek důkazů o vině a trestu jednotlivých obžalovaných," uvedla soudkyně Kamila Elsnicová. "Chtěla bych poděkovat policii, bez jejich pomoci by obrazy nikdy nebyly zajištěny," dodala. Obrazy ze zámku zmizely 18. listopadu 2011. Odsouzení Marian Lázo a Vojtěch Hloušek odstranili mříže, rozbili okno ve dveřích a pronikli do Pamětní síně Emila Filly v jižním křídle zámku, odkud si odnesli čtyři obrazy, jejichž hodnota je 22,5 milionu korun. Zatímco Hloušek se snažil soud přesvědčit, že u samotné krádeže obrazů nebyl, Marian Lázo se ke všemu přiznal a získal status spolupracujícího obviněného. Také díky tomu ho soud poslal do vězení jen na čtyři roky. Hloušek dostal citelnější trest: vězení na 12 let. Kradl totiž navíc v podmínce. Čtyři roky má za mřížemi strávit také Erika Kolaříková, která prodávala obrazy starožitníkovi Jánu Mitrovi. Ten od ní převzal za 160 tisíc korun do zástavy Fillovu Ženu s kartami a Zátiší s klarinetem a košíkem, jejichž cena je odhadovaná na 8,5 milionu. Podle vyšetřovatele přitom věděl, že plátna byla kradená. Byl na nich i štítek s označením Galerie Benedikta Rejta, která výstavu na zámku v Peruci provozovala. Mitro to odmítá. I jeho poslal soud na 4 roky do vězení a kromě toho mu uložil zaplatit pokutu milion korun. Pokud to neudělá, prodlouží se mu vězení o rok. Zloděje odhalil policista vydávající se za znalce umění Další dva obrazy zloději mezitím nabízeli kupci, jímž byl policista v přestrojení. Vydával se za znalce umění, vysokoškolského profesora. Lázo s dalším obžalovaným Štěpánem Petíkem vzali Zátiší s mísami ovoce, jehož hodnota se pohybuje kolem čtyř milionů korun, a zabalili ho do černého pytle. Schůzku s policistou měli na parkovišti u supermarketu ve Vrchlabí. "Kupec" pytel rozřízl a zkušeně ohodnotil jeho obsah. "Je to dobrý. Můžu dát 250 tisíc," prohlásil s tím, že obrazy kupuje pro "nějakého Němce". Načež vytáhl z tašky bankovky. "Tak jsme mu nabídli ještě další dva Filly," dodal Petik, kterého soud poslal za mříže na čtyři roky. Domluvili se, že se sejdou na stejném místě 16. prosince. Obrazy zvané Slepec za 10 milionů a Zátiší s klarinetem a košíkem za 3,5 milionu obžalovaní přivezli uložené v krabici od televizoru. Tehdy už je ale policisté zatkli. Poslední z party Ondřej Lázo dostal sedmiletý trest. Dobře věděli, co berou, říká soudkyně Přestože zloději tvrdili, že neměli ani tušení, jak vzácná plátna kradou, soud dospěl k jinému názoru. "Moc dobře věděli, co berou," řekla soudkyně Elsnicová. V době, kdy loupili v Peruci, už totiž měli pachatelé za sebou bohaté zkušenosti. Vykradli vlastivědné muzeum u Jičína, galerii v Malé Skále na Jablonecku, Galerii obrazů a plastik ve Slatině nad Zdobnicí a vyloupili památník v Pasekách nad Jizerou, odkud vzali patery vzácné housle. Obrazy Emila Filly jsou nyní uschovány v depozitáři Galerie Benedikta Rejta. "V příštím roce budou krátkodobě vystaveny buď v Galerii Benedikta Rejta, nebo na jiném místě. Zatím není možné, aby byly vystaveny v Pamětní síni na zámku kvůli technickým a bezpečnostním podmínkám," uvedla Magdalena Hanáčková, mluvčí Ústeckého kraje, jemuž díla patří. Témata: Emil Filla, Peruc, Ústí nad Labem, Lounsko, Zámek, Muzeum umění, Jičín, Malá skála, Vrchlabí, Jablonecko, Ústecký kraj, krajský soud, Bankovky, Jizera, Krádeže uměleckých děl, Papírové peníze, s-karta Muže obžalované z krádeže vzácných obrazů Emila Filly ze zámku v Peruci na Lounsku usvědčil policista, který se vydával... Krajský soud v Ústí nad Labem se tento týden zabývá případem krádeže čtyř cenných obrazů výtvarníka Emila Filly ze... Soukromý zámek v Peruci u Loun je na prodej. Změna majitele otevírá šancí na to, že by se do zámku mohly opět vrátit...

http://kraken.slv.cz/4As57/2007

4As57/2007 4 As 57/2007-85 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Dagmar Nygrínové a soudcù JUDr. Petra Prùchy a JUDr. Marie Turkové v právní vìci ¾alobce: Obèané za ochranu kvality bydlení v Brnì-Knínièkách, Rozdrojovicích a Jinaèovicích, obèanské sdru¾ení, se sídlem U Luhu 23, Brno-Knínièky, zast. Mgr. Luïkem ©ikolou, advokátem, se sídlem Dvoøákova 13, Brno, proti ¾alovanému: Øeditel Krajského úøadu Jihomoravského kraje, se sídlem ®erotínovo nám. 3/5, Brno, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 25. 4. 2007, è. j. 31 Ca 139/2006-53, I. Usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 25. 4. 2007, è. j. 31 Ca 139/2006-53, s e zr u ¹ u je . II. Návrh ¾alobce podaný u Krajského soudu v Brnì dne 28. 7. 2006 s e o d m í t á . III. ®ádný z úèastníkù n e m á právo na náhradu nákladù øízení pøed Krajským soudem v Brnì, ani na náhradu nákladù øízení pøed Nejvy¹¹ím správním soudem. ®alobce se ¾alobou podanou u Krajského soudu v Brnì dne 27. 7. 2006 domáhal zru¹ení (fiktivního) rozhodnutí øeditele Krajského úøadu Jihomoravského kraje ze dne 26. 5. 2006, kterým bylo zamítnuto odvolání ¾alobce a potvrzeno (fiktivní) rozhodnutí Krajského úøadu Jihomoravského kraje ze dne 4. 4. 2006 o odepøení informací. Postup vý¹e uvedených subjektù pøi aplikaci zákona 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím (dále té¾ zákon o informacích ) byl podle ¾alobce zcela nesprávný, nebo» vykazoval mno¾ství vad procesního charakteru a nezákonnost. Tím bylo poru¹eno právo ¾alobce na svobodný pøístup k informacím podle èl. 17 Listiny základních práv a svobod a podle § 4 a § 14 odst. 3 písm. c) zákona o informacích. Podle názoru ¾alobce napadená správní rozhodnutí v obou stupních trpí nepøezkoumatelností spoèívající v absolutním nedostatku dùvodù, nebo» se jedná o fiktivní rozhodnutí existující toliko v právní sféøe, která nejsou hmotnì vyjádøena a proto z podstaty vìci postrádají zákonem stanovenou formu i obsah. ®alobce navrhl, aby krajský soud ¾alovanému ulo¾il povinnost poskytnout ¾alobci po¾adované informace ve lhùtì 15 dnù od právní moci rozsudku, zaplatit ¾alobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladù øízení a po¾ádal o osvobození od soudních poplatkù ve smyslu § 36 odst. 3 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ) Krajský soud v Brnì usnesením ze dne 24. 8. 2006, è. j. 31 Ca 139/2006-22, ¾alobci osvobození od soudních poplatkù nepøiznal. ®alovaný ve svém vyjádøení k ¾alobì zpochybnil s poukazem na obsah stanov ¾alobce oprávnìní pøedsedy sdru¾ení k podání ¾aloby. Dále konstatoval, ¾e ¾alobci po¾adované informace poskytl v maximálním mo¾ném rozsahu. S ohledem na skuteènost, ¾e ¾ádost ¾alobce o informace byla ¾alovanému doruèena pøede dnem 23. 3. 2006, kdy nabyla úèinnosti novela zákona o informacích provedená zákonem è. 61/2006 Sb., implementujícím do zákona o informacích institut stí¾nosti, nelze podání ¾alobce ze dne 15. 4. 2006 explicitnì oznaèené jako stí¾nost hodnotit jako stí¾nost podle § 16a zákona o informacích. Podle èl. II odst. 1 cit. novely je toti¾ tøeba pro vyøízení ¾ádostí, které povinný subjekt obdr¾el pøede dnem nabytí úèinnosti novely, pou¾ít dosavadní právní pøedpisy. ®alovaný tak dospìl k závìru, ¾e uvedené podání (stí¾nost) ¾alobce ze dne 15. 4. 2006 je tøeba pova¾ovat za neplatný právní úkon, nebo» ustanovení § 16a zákona o informacích nelze v posuzované vìci aplikovat a ¾alobce tudí¾ nemohl podat stí¾nost ve smyslu zmínìného ustanovení, aèkoli tak explicitnì uèinil. Zamý¹lené následky, které jsou spojeny s neplatným podáním ¾alobce nemohly nastat. Pokud by snad soud dospìl k závìru, ¾e podání (stí¾nost) ¾alobce by bylo mo¾né posoudit jako odvolání ve smyslu § 16 zákona o informacích, musel by se zabývat otázkou, kdo by byl vìcnì pøíslu¹ný k posouzení takového odvolání a rozhodnutí o nìm. ®alovaný poukázal na mo¾né zpùsoby øe¹ení této otázky a s pøihlédnutím k obecným zásadám øízení, smyslu a úèelu právní úpravy a s ohledem na skuteènost, ¾e se jednalo o informace týkající se samostatné pùsobnosti dospìl k závìru, ¾e jediným mo¾ným odvolacím orgánem proti rozhodnutí krajského úøadu o neposkytnutí informací týkajících se samostatné pùsobnosti by mohl být hejtman kraje nebo Ministerstvo vnitra a nikoli øeditel krajského úøadu, který tak není ve vìci pasivnì legitimován. Na závìr ¾alovaný uvedl, ¾e podání (stí¾nost) ¾alobce doruèil Ministerstvu vnitra dne 28. 4. 2006, fikce rozhodnutí Ministerstva vnitra o odvolání by tak nastala dne 13. 5. 2008. ®aloba byla u soudu podána dne 27. 7. 2007, tedy po uplynutí zákonné dvoumìsíèní lhùty k podání ¾aloby podle § 72 odst. 1 s. ø. s. S ohledem na shora uvedené ¾alovaný navrhl, aby krajský ¾alobu odmítl, nebo jako nedùvodnou zamítl. ®alobce v replice k vyjádøení ¾alovaného konstatoval, ¾e stanovisko ¾alovaného spoèívající v tom, ¾e pøedseda sdru¾ení (¾alobce) není oprávnìn podat jménem ¾alobce ¾alobu je nesprávné, nebo» podle § 21 odst. 1 zákona è. 99/1963 Sb., obèanský soudní øád, za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo jeho pøedseda èi èlen, který proká¾e, ¾e je oprávnìn za ni jednat. Ze stanov ¾alobce vyplývá, ¾e pøedseda sdru¾ení zastupuje ¾alobce navenek, pokud nemá pøímo pravomoci statutárního orgánu. Na základì stanov je proto nepochybné, ¾e pøedseda sdru¾ení mù¾e jednat za ¾alobce. Otázka výkladu operativního styku se tøetími osobami byla shromá¾dìním èlenù ¾alobce nastínìna tak, ¾e operativní styk zahrnuje mimo jiné i podání ¾ádosti o informace, odvolání proti rozhodnutí o ní, pøípadnì podání správní ¾aloby. Svoji vùli vyjádøilo èlenské shromá¾dìní ¾alobce výslovnì ji¾ dne 6. 3. 2005. V této souvislosti ¾alobce poukázal na judikaturu Ústavního soudu. K poukazu ¾alovaného na nedostatek jeho pasivní legitimace obsa¾ený ve vyjádøení k ¾alobì ¾alobce uvedl, ¾e s rozsáhlou úvahou ¾alovaného, podle které pøi urèování odvolacího orgánu nelze vycházet z typu pùsobnosti, nýbr¾ ze závislosti na tom, co je pøedmìtem po¾adované informace, lze souhlasit v tom smyslu, ¾e pøedmìtem po¾adované informace bylo vlastní poskytování informací. Tato èinnost spadá do oblasti samostatné pùsobnosti, tedy po¾adovaná informace se týkala samostatné pùsobnosti. ®alobce v¹ak nesouhlasí s názorem ¾alovaného, ¾e odvolacím orgánem by mohl být hejtman Jihomoravského kraje, nebo» hejtman kraje není nadøízeným orgánem vùèi krajskému úøadu ve smyslu § 16 odst. 2 vìta první zákona o informacích. To, ¾e na vìc nelze aplikovat vìtu první ani druhou § 16 odst. 2 zákona o informacích podle ¾alobce nutnì vede k pou¾ití vìty tøetí cit. ustanovení a je tedy nutno rozhodnout, kdo je osobou èi orgánem, který stojí v èele povinného subjektu, který rozhodnutí vydal nebo mìl vydat a je oprávnìn za nìj jednat. ®alobce s pøihlédnutím k tomu, ¾e povinným subjektem v prvním stupni byl v souladu s § 2 odst. 1 zákona o informacích krajský úøad, v jeho¾ èele podle § 68 odst. 1 vìta druhá zákona è. 129/2000 Sb., zákona o krajích (krajské zøízení) stojí øeditel krajského úøadu, dospìl k závìru, ¾e odvolacím orgánem je v dané vìci øeditel krajského úøadu. K výkladu ¾alovaného, ¾e by odvolacím správním orgánem mohlo (mìlo) být Ministerstvo vnitra, ¾alobce uvedl, ¾e pak by v¹ak usnesení Ministerstva vnitra ze dne 4. 5. 2006, v nìm¾ za odvolací orgán urèuje øeditele krajského úøadu a ve kterém mu celou vìc postupuje bylo nezákonné. Dùle¾ité v¹ak podle ¾alobce je, ¾e odvolací orgán musí nutnì vyplývat ze zákona. Nech» soud rozhodne, kdo mìl být v tomto pøípadì odvolacím orgánem. Pokud soud dojde k závìru, ¾e napadené rozhodnutí vydal hejtman Jihomoravského kraje èi Ministerstvo vnitra, nech» je zru¹í. Pro pøípad, ¾e soud dospìje k závìru, ¾e odvolacím orgánem mìlo být Ministerstvo vnitra ¾alobce navrhl, aby soud zru¹il rozhodnutí Krajského úøadu Jihomoravského kraje ze dne 4. 4. 2006 a (fiktivní) rozhodnutí Ministerstva vnitra o odvolání ¾alobce ze dne 13. 5. 2006. Vzhledem ke skuteènosti, ¾e Ministerstvo vnitra odmítlo o odvolání rozhodnout, oznaèilo se za nepøíslu¹ný orgán a vìc postoupilo øediteli krajského úøadu, mìl krajský úøad v souladu se svým názorem uvedeným ve vyjádøení k ¾alobì konat a vrátit spis zpìt Ministerstvu vnitra, pøíp. mìl podat kompetenèní ¾alobu k Nejvy¹¹ímu správnímu soudu. Neèinnost øeditele krajského úøadu a nekonzistentnost jeho názoru nelze pøièítat k tí¾i ¾alobce. Z vý¹e uvedeného je podle ¾alobce zøejmé, ¾e v tomto pøípadì le¾í pochybení na orgánech státní správy. ®alobce ponechal na posouzení soudu, aby urèil, zda pochybení le¾í na stranì øeditele krajského úøadu èi na stranì Ministerstva vnitra. V ka¾dém pøípadì v¹ak podle jeho názoru byly oba orgány neèinné. Z tohoto dùvodu navrhl, aby èást jeho ¾alobního návrhu, v ní¾ se domáhal, aby krajský soud ¾alovanému ulo¾il ¾alobci poskytnout po¾adované informace byla posuzována jako ¾aloba na ochranu proti neèinnosti správního orgánu v souladu s ustanovením § 79 a násl. s. ø. s. Konstatoval, ¾e nemá jinou mo¾nost, jak se bránit proti neèinnosti pøíslu¹ného správního orgánu, nebo» jak øeditel krajského úøadu, tak Ministerstvo vnitra se pova¾ují v této vìci za nepøíslu¹né. ®alovaný ve svém vyjádøení k replice ¾alobce uvedl, ¾e stí¾nost na postup pøi vyøizování ¾ádosti o informace podle § 16a zákona o informacích je nový institut, který vznikl jednak v souvislosti s odstranìním institutu negativní fikce rozhodnutí, tedy k pokrytí pøípadù, kdy povinný subjekt vùbec v zákonné lhùtì na podanou ¾ádost nereagoval, èi kdy poskytl pouze èást informací a ke zbytku ¾ádosti se nevyjádøil, z èeho¾ nelze dovodit kontinuitu a podobnost mezi odvoláním podle § 16 zákona o informacích a stí¾ností na postup pøi vyøizování ¾ádosti o informace podle § 16a cit. zákona. Pro pøípad, ¾e krajský soud posoudí ¾alobu jako ¾alobní návrh na ochranu proti neèinnosti správního orgánu, poukázal ¾alovaný na usnesení Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, è. j. 5 Afs 16/2003-56. V ostatním odkázal na své vyjádøení k ¾alobì. Krajský soud v Brnì usnesením ze dne 25. 4. 2007, è. j. 31 Ca 139/2006-53, ¾alobu odmítl a rozhodl dále, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení. V odùvodnìní rozsudku poukázal na § 15 odst. 1 a 4 a § 16 odst. 3 zákona o informacích, a konstatoval, ¾e z obsahu správního spisu je zøejmé, ¾e pøípisem ¾alovaného ze dne 3. 4. 2006, doruèeným ¾alobci 7. 4. 2006, byly ¾alobci poskytnuty po¾adované informace, a to v nadstandardním rozsahu, tj. ¾ádost ¾alobce (podání doruèené ¾alovanému dne 20. 3. 2006) o informace byla øádnì vyøízena podle § 14 odst. 3 písm. c) zákona o informacích a nemohla tak nastat fikce rozhodnutí podle § 15 odst. 4 tého¾ zákona. Pøedmìtný pøípis není rozhodnutím, proti kterému by bylo mo¾no podat odvolání, je pouze úkonem, kterým se nezakládá, nemìní, neodnímá ani závaznì neurèuje ¾ádné právo nebo povinnost, nejedná se proto o rozhodnutí, které by bylo po materiální stránce rozhodnutím ve smyslu soudního øádu správního (§ 70 písm. a/ a § 65 odst. 1 s. ø. s.). Správní orgány toti¾ vydávají v øízení o poskytnutí informací rozhodnutí pouze v pøípadì odmítnutí ¾ádosti a rozhodování o odvolání, v dané vìci v¹ak ¾alovaný sdìlením ze dne 3. 4. 2006 po¾adované informace poskytl ve v¹ech po¾adovaných bodech, proto zákonná fikce negativního rozhodnutí nemohla nastat. Nenastala-li fikce rozhodnutí v prvním stupni, nemohla nastat fikce rozhodnutí o odvolání v druhém stupni a podaná stí¾nost ¾alobce, následnì interpretovaná ¾alobcem jako odvolání proti domnìlému fiktivnímu rozhodnutí správního orgánu prvního stupnì je bez právních úèinkù. ®aloba podaná proti fiktivnímu rozhodnutí ¾alovaného, tj. proti (fiktivnímu) rozhodnutí øeditele Krajského úøadu Jihomoravského kraje, tak podle krajského soudu byla nepøípustná, nebo» toto rozhodnutí nevzniklo a je zde tak dán dùvod pro její odmítnutí. Proti tomuto usnesení podal ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) vèas kasaèní stí¾nost z dùvodù uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a e) s. ø. s. Stì¾ovatel namítá, ¾e krajský úøad byl jako¾to povinný orgán podle zákona o informacích povinen v souladu s ustanovením § 14 odst. 3 písm. c) zákona o informacích po¾adované informace poskytnout do 4. 4. 2006. Stì¾ovatel je toho názoru, ¾e lhùta 15 dnù pro poskytnutí informace je lhùtou propadnou. Ve lhùtì tak nestaèí informace ¾adateli odeslat, nýbr¾ mu musí být doruèeny, nebo mu musí být alespoò doruèena doprovodná informace, ¾e po¾adované informace jsou pøipraveny k pøevzetí. Pro správné posouzení vìci tedy podle stì¾ovatele není významné skutkové zji¹tìní, ¾e sdìlení krajského úøadu je datováno datem 3. 4. 2006, nýbr¾ ¾e sdìlení bylo stì¾ovateli doruèeno a¾ dne 7. 4. 2006, tedy po lhùtì, s jejím¾ marným uplynutím je spojen vznik fiktivního rozhodnutí o odepøení informace. Proti tomuto fiktivnímu rozhodnutí smìøovalo odvolání stì¾ovatele. Stì¾ovatel sice obdr¾el po uplynutí lhùty k poskytnutí informace a tedy po vzniku fiktivního rozhodnutí sdìlení krajského úøadu, toto sdìlení v¹ak obsahovalo pouze èást po¾adovaných informací a stì¾ovateli nezbylo ne¾ podat proti fiktivnímu rozhodnutí ¾alovaného odvolání. Stì¾ovatel nesouhlasí s názorem krajského soudu, ¾e by toto odvolání mìlo být bez právních úèinkù. Odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhùtì a smìøovalo proti fiktivnímu rozhodnutí o odepøení informace. Podle stì¾ovatele vzhledem ke skuteènosti, ¾e se ¾alovaný odvoláním nijak nezabýval a ve lhùtì 15 dnù o nìm nerozhodl, nastala ze zákona fikce rozhodnutí, ¾e ¾alovaný odvolání stì¾ovatele zamítl a napadené fiktivní rozhodnutí krajského úøadu o odepøení informací potvrdil. ®aloba stì¾ovatele smìøovala právì proti tomuto fiktivnímu rozhodnutí. Stì¾ovatel uzavírá, ¾e zde není dán ¾ádný zákonný dùvod, proè by jeho ¾aloba smìøující proti fiktivnímu rozhodnutí ¾alovaného byla nepøípustná. S ohledem na vý¹e uvedené stì¾ovatel navrhuje, aby Nejvy¹¹í správní soud usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 25. 4. 2007, è. j. 31 Ca 139/2006-53, zru¹il a vìc vrátil Krajskému soud v Brnì k dal¹ímu øízení. ®alovaný ve svém vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti uvádí, ¾e se ztoto¾òuje s napadeným usnesením krajského soudu, pøièem¾ v dal¹ím odkazuje na svá døívìj¹í vyjádøení ze dne 25. 10. 2006 a 14. 2. 2007. Nejvy¹¹í správní soud na základì kasaèní stí¾nosti pøezkoumal napadené usnesení krajského soudu v souladu s ustanovením § 109 odst. 2 a 3 s. ø. s., vázán rozsahem a dùvody, které uplatnil stì¾ovatel v podané kasaèní stí¾nosti. Shledal pøitom vadu uvedenou v odstavci 3 citovaného ustanovení, k ní¾ musel pøihlédnout z úøední povinnosti. Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e v øízení pøed krajským soudem chybìly zákonem stanovené podmínky pøístupu ¾alobce k soudu, kdy¾ ¾aloba, tak, jak byla podána, byla neprojednatelná. Dùvodnost kasaèní stí¾nosti posuzuje Nejvy¹¹í správní soud zpravidla v mezích jejího rozsahu a uplatnìných dùvodù (§ 109 odst. 2, 3 s. ø. s.). Soudní øád správní v¹ak pøedpokládá jednak existenci pøípadù, kdy vázanost dùvody kasaèní stí¾nosti neplatí (§ 109 odst. 3 s. ø. s.), jednak pøedvídá existenci takových pøípadù, kdy ¾aloba mìla být krajským soudem odmítnuta (tyto pøípady jsou vymezeny v ust. § 46 s. ø. s.), a pokud takovou situaci Nejvy¹¹í správní soud zjistí, je povinen rozsudek, jen¾ meritornì ¾alobu posoudil, zru¹it, a ¾alobu odmítnout namísto krajského soudu (§ 110 odst. 1 vìta za støedníkem s. ø. s.). Toté¾ platí o situaci, kdy krajský soud sice ¾alobu odmítl, nikoliv v¹ak z dùvodu, který by na projednávanou vìc dopadal. Ustanovení § 46 s. ø. s. upravuje institut odmítnutí ¾aloby, tedy takový procesní postup, jen¾ nevede k po¾adovanému pøezkumu ze ¾alobou vymezených dùvodù; odmítnout ¾alobu je jednak mo¾no pro nedostatek tzv. procesních podmínek, tedy podmínek, bez jejich¾ splnìní nemù¾e být rozhodnuto ve vìci samé, pøièem¾ takový nedostatek nelze odstranit anebo se jej odstranit nepodaøilo, dále jde-li o ¾alobu nepøípustnou, a koneènì, byla-li ¾aloba podána pøedèasnì nebo opo¾dìnì. Ve v¹ech tìchto situacích se jedná o natolik záva¾né deficity, ¾e s nimi zákonodárce spojil odepøení pøístupu k soudu. Mezi tìmito situacemi, je¾ jsou typické pro správní soudnictví, zaujímá místo i vèasnost podání ¾aloby. Zákon toti¾ umo¾òuje podat ¾alobu proti rozhodnutí správního orgánu do dvou mìsícù poté, kdy rozhodnutí bylo ¾alobci oznámeno doruèením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným zpùsobem, nestanoví-li zvlá¹tní zákon lhùtu jinou, lhùta je zachována, byla-li ¾aloba ve lhùtì podána u správního orgánu proti jeho¾ rozhodnutí smìøuje (§ 72 odst. 1 s. ø. s), pøièem¾ podle § 72 odst. 4 s. ø. s. zme¹kání lhùty nelze prominout. Tím, ¾e soudní øád správní opo¾dìnost ¾aloby sankcionuje jejím odmítnutím, staví pøípady opo¾dìného podání ¾aloby naroveò nedostatku procesních podmínek (napøíklad nedostatku procesní zpùsobilosti ¾alobce, nedostatku plné moci, je-li zákonem po¾adováno povinné zastoupení advokátem apod.). Z tohoto hlediska je mo¾no vèasnost podání ¾aloby ve správním soudnictví oznaèit rovnì¾ za podmínku, je¾ pouze je-li splnìna, otevírá ¾alobci pøístup k soudu. Proto ustanovení § 110 odst. 1 s. ø. s., vìta za støedníkem, vede Nejvy¹¹í správní soud k postupu z moci úøední a následnì k odmítnutí ¾aloby v tìch pøípadech, kdy ¾aloba byla podána opo¾dìnì a krajský soud se vèasností podání ¾aloby dostateènì nevypoøádal, nebo vùbec nezabýval. Z obsahu správního spisu Nejvy¹¹í správní soud zjistil, ¾e stì¾ovatel dne 20. 3. 2006 podal u Krajského úøadu Jihomoravského kraje ¾ádost o informace v ní¾ po¾ádal o pøedání seznamu v¹ech ¾ádostí o informace za rok 2005, které byly 1) zamítnuty, 2) èásteènì zamítnuty, 3) odlo¾eny. Po¾ádal rovnì¾ o 4) pøedání sdìlení týkajících se udìlených sankcí a 5) pøedání kopií rozsudkù ve v¹ech pøípadech uzavøených soudem. Ohlednì ka¾dé ¾ádosti o informace stì¾ovatel po¾adoval uvést den podání ¾ádosti, kdo ¾ádost podal, oznaèení ¾ádosti na krajském úøadu, který odbor na krajském úøadì ¾ádost vyøizoval, den vyøízení ¾ádosti, den obdr¾ení odvolání, den vyøízení odvolání, který odbor odvolání vyøizoval, datum, kdy se krajský úøad dozvìdìl o tom, ¾e bylo podáno podání k soudu; datum, kdy krajský úøad poslal repliku k soudu; datum, kdy se krajský úøad dozvìdìl o rozhodnutí soudu. Na toto podání stì¾ovatele reagoval krajský úøad pøípisem ze dne 3. 4. 2006, è. j. JMK 36413/2006 ve kterém uvedl, ¾e vedení pøehledu ¾ádostí o informace v takovém rozsahu, v jakém jej stì¾ovatel po¾aduje, zákon o informacích krajskému úøadu jako povinnému subjektu neukládá a informaèní povinnost podle tohoto zákona se nevztahuje na vytváøení nových informací (srovnávacích pøehledù, evidencí); z tohoto dùvodu krajský úøad stì¾ovateli v souladu s § 14 odst. 5 písm. d) zákona o informacích pøedkládá po¾adovanou informaci v rozsahu evidence upravené jeho organizaèní smìrnicí. Stì¾ovatel na pøípis krajského úøadu reagoval stí¾ností podle § 16a zákona o informacích (ve znìní úèinném od 23. 3. 2006), doruèenou krajskému úøadu dne 18. 4. 2006, v ní¾ namítal, ¾e povinný subjekt (krajský úøad) mìl plnì vyhovìt jeho ¾ádosti o informace, jeho postup spoèívá na nesprávném právním posouzení vìci a pøi rozhodování postupoval v rozporu se zákonem. Stì¾ovatel dále namítal, ¾e krajský úøad poskytl èásteènou odpovìï v tabulkové formì, kde v¹ak neuvedl v¹echny po¾adované informace. Podle stì¾ovatele v¹echny jím po¾adované informace jsou základními informacemi, které krajský úøad eviduje ve své evidenci pøi práci se v¹emi podáními, a tedy pøi odpovìdi na jeho ¾ádost o informace se nejedná o vytváøení nových informací. Krajský úøad stí¾nost ¾alobce postoupil podáním ze dne 24. 4. 2006 podle § 16a odst. 5 zákona o informacích k dal¹ímu øízení Ministerstvu vnitra. Toto podání bylo ministerstvu doruèeno dne 28. 4. 2006. O postoupení stì¾ovatele vyrozumìl pøípisem ze dne 24. 4. 2006, který byl stì¾ovateli doruèen dne 28. 4. 2006. Ministerstvo vnitra usnesením ze dne 4. 5. 2006, è. j. ODK-806/2-2006, stí¾nost stì¾ovatele postoupilo øediteli Krajského úøadu Jihomoravského kraje jako orgánu vìcnì pøíslu¹nému k rozhodnutí. Toto usnesení bylo krajskému úøadu doruèeno dne 11. 5. 2006. V jeho odùvodnìní ministerstvo konstatovalo, ¾e na posouzení vìci je tøeba aplikovat zákon o informacích ve znìní pøed jeho novelizací zákonem è. 61/2006 Sb. ®ádost stì¾ovatele o poskytnutí informací toti¾ byla krajskému úøadu doruèena dne 18. 3. 2006, pøièem¾ k èl. VI. zákona è. 61/2006 Sb., podle kterého tento zákon nabývá úèinnosti dnem 1. 1. 2006 nelze s ohledem na principy právní jistoty a publicity práva pøihlí¾et, nebo» zákon è. 61/2006 Sb. byl vyhlá¹ený ve Sbírce zákonù dne 8. 3. 2006 a je tak tøeba vycházet z § 3 odst. 3 zákona è. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonù a o Sbírce mezinárodního smluv, podle kterého, pokud není stanovena úèinnost pozdìj¹í, nabývají právní pøedpisy úèinnosti patnáctým den po vyhlá¹ení. Stì¾ovatelem podanou stí¾nost je tak tøeba za pou¾ití § 37 odst. 1 vìty druhé zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, pova¾ovat za odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí krajského úøadu o odmítnutí poskytnutí informace ve smyslu § 15 odst. 4 zákona o informacích. Poté ministerstvo posuzovalo otázku, zda je vìcnì pøíslu¹né k posouzení odvolání stì¾ovatele a rozhodnutí o nìm a dospìlo k závìru, ¾e k rozhodnutí o podaném odvolání je vìcnì pøíslu¹ný øeditel Krajského úøadu Jihomoravského kraje. Krajský úøad ani øeditel krajského úøadu poté ji¾ ve vìci neuèinili ¾ádný úkon. Z vý¹e uvedeného je zøejmé, ¾e pro správné posouzení otázky vèasnosti ¾aloby je tøeba se nejprve vypoøádat s otázkou úèinnosti zákona è. 61/2006 Sb. K tomu Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e se úèinností zákona è. 61/2006 Sb., podrobnì zabýval v rozsudku ze dne 28. 11. 2008, è. j. 4 Ans 5/2007-60, www.nssoud.cz. Nejvy¹¹í správní soud nepova¾uje za nutné v této vìci opakovat svou argumentaci obsa¾enou ve zmínìném rozhodnutí a proto na tomto místì pouze struènì konstatuje, ¾e vychází z toho, ¾e zákon è. 61/2006 Sb. nabyl v souladu s § 3 odst. 3 vìtou první zákona è. 309/1999 Sb., úèinnosti a¾ po uplynutí subsidiárnì stanovené patnáctidenní legisvakanèní lhùty, tedy dne 23. 3. 2006. Pøi posouzení této vìci je tak tøeba vycházet ze znìní zákona o informacích pøed novelou provedenou zákonem è. 61/2006 Sb., nebo» podle èl. II. odst. 1 zákona è. 61/2006 Sb., se pro vyøízení ¾ádostí, které povinný subjekt obdr¾el pøede dnem nabytí úèinnosti tohoto zákona (¾ádost stì¾ovatele o informace byla podána u krajského úøadu dne 20. 3. 2006) pou¾ijí dosavadní právní pøedpisy. Stí¾nost stì¾ovatele ze dne 18. 4. 2006 je tak tøeba podle jejího obsahu (podle § 37 odst. 1 vìta druhá správního øádu se podání posuzuje podle svého skuteèného obsahu a bez ohledu na to, jak je oznaèeno) pova¾ovat za odvolání. Nejvy¹¹í správní soud se s ohledem na ní¾e uvedené závìry, na základì kterých dospìl k názoru o opo¾dìnosti ¾aloby, nepova¾uje za nutné zabývat tím, zda se jednalo o odvolání proti pøípisu (rozhodnutí) krajského úøadu ze dne 3. 4. 2006 (tento pøípis je toti¾ podle jeho obsahu mo¾né pova¾ovat za rozhodnutí o èásteèném neposkytnutí informace, nebo» krajský úøad v nìm stì¾ovateli neposkytl v¹echny jím po¾adované informace), èi o odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí krajského úøadu o neposkytnutí informací. Podle § 20 odst. 4 zákona o informacích, pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na poèítání lhùt a na øízení podle § 15 a § 16 správní øád, s výjimkou ustanovení o obnovì øízení a o pøezkoumání rozhodnutí mimo odvolací øízení. V øízení tak bylo tøeba pøimìøenì postupovat podle správního øádu, s odchylkami stanovenými samotným zákonem o informacích. Správní øád v § 71 odst. 2 písm. a)-d) stanoví, ¾e vydáním rozhodnutí se rozumí: a) pøedání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doruèení podle § 19, popøípadì jiný úkon k jeho doruèení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo po¹tovní zásilce se tato skuteènost vyznaèí slovy: "Vypraveno dne:",b) ústní vyhlá¹ení, pokud má úèinky oznámení (§ 72 odst. 1), c) vyvì¹ení veøejné vyhlá¹ky, je-li doruèováno podle § 25, nebo, d) poznamenání usnesení do spisu v pøípadì, ¾e se pouze poznamenává do spisu. Podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu z vý¹e uvedeného ustanovení správního øádu vyplývá, ¾e správní rozhodnutí je vydáno v ten okam¾ik, kdy správní rozhodnutí pøejde z výluèné sféry správního orgánu do sféry adresáta tohoto rozhodnutí (úèastníka øízení), je¾ má objektivní mo¾nost se seznámit se správním rozhodnutím, k èemu¾ v posuzovaném pøípadì do¹lo odevzdáním pøípisu (správního rozhodnutí) k po¹tovní pøepravì, pokud k odevzdání do¹lo nejpozdìji dne 4. 4. 2006. Pokud by k odevzdání k po¹tovní pøepravì dne 4. 4. 2006 nedo¹lo, nastoupila by, vzhledem ke skuteènosti, ¾e ¾ádost stì¾ovatele o informace byla podána dne 20. 3. 2006, fikce vydání rozhodnutí o odepøení informací (§ 15 odst. 4 vìta první, zákona o informacích). Pokud tedy krajský úøad pøípis ze dne 3. 4. 2006 pøedal nejpozdìji dne 4. 4. 2006 k po¹tovní pøepravì, pak v posuzované vìci bylo vydáno rozhodnutí o èásteèném odmítnutí po¾adované informace, pokud je pøedal k po¹tovní pøepravì pozdìji, pak je tøeba mít za to, ¾e bylo vydáno fiktivní rozhodnutí o neposkytnutí informací. Ze správního spisu bohu¾el datum odevzdání pøípisu krajského úøadu ze dne 3. 4. 2006 k po¹tovní pøepravì nevyplývá (z údajù na doruèence vyplývá pouze to, ¾e pøípis krajského úøadu byl ulo¾en na po¹tì X Brno dne 6. 4. 2006, kde si jej stì¾ovatel dne 7. 4. 2006 pøevzal), tato skuteènost, resp. skuteènost, zda v posuzované vìci vydal krajský úøad fiktivní rozhodnutí, èi rozhodnutí o èásteèném neposkytnutí informací v¹ak nemá, jak vyplyne z následující argumentace, vliv na správné posouzení této vìci. Nejvy¹¹í správní soud proto datum pøedání rozhodnutí (pøípisu) krajského úøadu ze dne 3. 4. 2006 k po¹tovní pøepravì nezji¹»oval a nezabýval se tím, zda se jednalo o odvolání proti vý¹e uvedenému (rozhodnutí) pøípisu krajského úøadu, èi o odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí krajského úøadu o neposkytnutí informací. Pro správné posouzení vèasnosti ¾aloby je tøeba urèit správní orgán, který byl vìcnì pøíslu¹ný rozhodnout o odvolání stì¾ovatele. Zákon o informacích ve znìní pøed novelou zákonem è. 61/2006 Sb., neøe¹il dostateènì jasnì problém odvolacího orgánu v pøípadì, ¾e povinným subjektem je kraj v samostatné pùsobnosti. Ustanovení § 16 odst. 2 zákona o informacích neuvádìlo pro tuto situaci ¾ádné konkrétní a jednoznaèné pravidlo. Nejvy¹¹í správní soud ve své judikatuøe ji¾ døíve dovodil, ¾e urèujícím kritériem pro posouzení, kdo má být v daném pøípadì odvolacím orgánem, je úsudek v tom smìru, jaké povahy je po¾adovaná (odepøená) informace a zda spadá do samostatné, èi pøenesené pùsobnosti povinného subjektu (viz. blí¾e rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 2. 7. 2007, è. j. As 56/2006-44). V posuzované vìci je zøejmé, ¾e informace po¾adované stì¾ovatelem spadají jak do samostatné tak i do pøenesené pùsobnosti kraje, nebo» stì¾ovatel po¾adoval informace o tom, zda, jakým zpùsobem a které informace krajský úøad poskytoval v roce 2005. Byla by zde tedy mo¾ná úvaha, ¾e o odvolání ohlednì po¾adovaných informací týkajících se pøenesené pùsobnosti by rozhodoval øeditel krajského úøadu, o odvolání ohlednì po¾adovaných informací týkajících se samostatné pùsobnost by rozhodoval hejtman kraje. Nelze v¹ak pøehlédnout, ¾e krajský úøad musel pøi poskytování stì¾ovatelem po¾adovaných informací vyvinout pomìrnì slo¾itou a èasovì nároènìj¹í èinnost, nebo» stì¾ovatelova ¾ádost o informace se týkala ¾ádostí o informace a zpùsobu, jakým s nimi krajský úøad nalo¾il, za celý rok 2005 a krajský úøad tak musel stì¾ovatelem po¾adované informace shromá¾dit od svých jednotlivých organizaèních slo¾ek (odborù). Výsledkem této èinnosti pak byl pøípis krajského úøadu ze dne 3. 4. 2006, è. j. JMK 36413/2006. Pøi shroma¾ïování a vytváøení seznamu po¾adovaných informací patøících jak do samostatné, tak do pøenesené pùsobnosti krajského úøadu, od sebe fakticky nelze odli¹it èinnost krajského úøadu v oblasti samostatné a pøenesené pùsobnosti. Nejvy¹¹í správní soud tak má za to, ¾e vytváøení seznamu a poskytování po¾adovaných informací nále¾ících do obou pùsobností kraje je tøeba pova¾ovat za èinnost v samostatné pùsobnosti kraje. Pøi urèení správního orgánu pøíslu¹ného k rozhodnutí o odvolání stì¾ovatele proto Nejvy¹¹í správní soud vycházel z toho, ¾e po¾adované informace spadají do samostatné pùsobnosti kraje. Jeliko¾ krajský úøad v samostatné pùsobnosti obecnì nemá svùj nadøízený orgán, je tøeba pøi urèení pøíslu¹nosti odvolacího orgánu postupovat podle § 16 odst. 2 zákona o informacích vìty tøetí, znìjící: v ostatních pøípadech rozhoduje o odvolání ten, kdo stojí v èele povinného subjektu, který rozhodnutí vydal nebo mìl vydat, a je oprávnìn za nìj jednat . Povinným subjektem tak byl v tomto pøípadì Jihomoravský kraj, v jeho¾ èele stojí hejtman kraje, který je v souladu s vý¹e citovaným ust. § 61 odst. 3 písm. f) zákona o krajích orgánem kraje odpovìdným za informování obèanù v intencích zákona o informacích. Odvolacím orgánem tedy podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu není v posuzované vìci øeditel krajského úøadu, nýbr¾ pøímo hejtman kraje. ®alobou v¹ak bylo napadeno primárnì fiktivní negativní rozhodnutí øeditele Krajského úøadu Jihomoravského kraje, který je podle stì¾ovatele mìl vydat a ve stanovené lhùtì nevydal. Podle ust. § 69 s. ø. s. je ¾alovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho pùsobnost pøe¹la. Soudní øád správní tedy výslovnì stanoví, který správní orgán má v øízení postavení ¾alovaného. Z vý¹e uvedeného vyplývá, ¾e v posuzovaném pøípadì byl správním orgánem který mìl rozhodovat a také rozhodoval v posledním stupni hejtman JMK, nebo» v posuzované pøípadì je tøeba mít za to, ¾e èinnost krajského úøadu pøi poskytování informací probíhala v rámci samostatné pùsobnosti. Krajský soud se tedy dopustil nesprávného právního posouzení vìci, kdy¾ za ¾alovaného pova¾oval øeditele krajského úøadu, který v¹ak ¾ádné rozhodnutí nevydal a s ohledem na vý¹e uvedené skuteènosti ani vydat nemìl. Nejvy¹¹í správní soud se dále zabýval tím, kdy a jakým zpùsobem hejtman kraje rozhodl. Z provedené rekapitulace správního spisu vyplývá, ¾e odvolání stì¾ovatele bylo krajskému úøadu doruèeno dne 18. 4. 2006. Podle § 16 odst. 3 zákona o informacích odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnù od pøedlo¾ení odvolání povinným subjektem. Jestli¾e v uvedené lhùtì o odvolání nerozhodl, má se za to, ¾e vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil; za den doruèení tohoto rozhodnutí se pova¾uje den následující po uplynutí lhùty pro vyøízení odvolání. Nejvy¹¹í správní soud vychází z toho, ¾e okam¾ik pøedlo¾ení odvolání hejtmanovi kraje je toto¾ný s okam¾ikem pøedlo¾ení odvolání krajskému úøadu, nebo» odvolateli v pøípadech, kdy o jeho odvolání (rozkladu) rozhoduje ten, kdo stojí v èele úøadu, èi jej vede, nemù¾e být známo, kdy konkrétnì a zda vùbec bylo jeho odvolání odvolacímu orgánu pøedlo¾eno a odkdy se poèítá lhùta k vydání rozhodnutí, nehledì na to, ¾e v ka¾dodenní praxi lze spí¹e pøedpokládat postup, kdy odvolání bude pøímo hejtmanovi pøedlo¾eno a¾ spolu s vypracovaným konceptem rozhodnutí, který vypracuje jeho, k tomu pøíslu¹ný odborný aparát (krajský úøad). Nejvy¹¹í správní soud tak je toho názoru, ¾e odvolání stì¾ovatele bylo odvolacímu orgánu (hejtmanu kraje) pøedlo¾eno dne 18. 4. 2006. Pokud by se nevycházelo z pøedpokladu, ¾e odvolání je hejtmanovi kraje pøedlo¾eno ve stejný okam¾ik, kdy je pøedlo¾eno krajskému úøadu, vznikl by stì¾í øe¹itelný problém pøi poèítání lhùty k vydání rozhodnutí takovéhoto odvolacího orgánu. Proto je tøeba dùslednì vycházet z pøedpokladu, ¾e v pøípadech, kdy o podaném odvolání rozhoduje øeditel krajského úøadu èi hejtman kraje, se patnáctidenní lhùta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 3 zákona o informacích poèítá ode dne pøedlo¾ení odvolání krajskému úøadu. Tento závìr je ostatnì také v souladu s dosavadní judikaturou zdej¹ího soudu, který ji¾ v rozsudku ze dne 4. 11. 2003, èj. 7 A 76/2002-47, publikovaném po è. 358/2004 Sb. NSS vyslovil, ¾e podle § 61 odst. 3 správního øádu se ustanovení o odvolacím øízení pou¾ijí pøimìøenì i na øízení o rozkladu; pojmovì je v¹ak v øízení o rozkladu vylouèena aplikace § 57 odst. 2 správního øádu. V tomto øízení je toti¾ orgán, který o nìm rozhoduje, a správní orgán I. stupnì, jeho¾ rozhodnutí je pøezkoumáváno, jedním správním orgánem; rozdílné je pouze to, kdo je v jeho rámci funkènì pøíslu¹ný rozhodnout. Z tohoto dùvodu nemù¾e bì¾et tøicetidenní lhùta pro pøedlo¾ení rozkladu k rozhodnutí, jak je tomu u odvolacího øízení, a lhùta pro vydání rozhodnutí o rozkladu podle § 16 odst. 3 zákona è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím, poèíná bì¾et ode dne doruèení rozkladu podatelnì ústøedního orgánu státní správy. Aèkoliv se vý¹e uvedené rozhodnutí týká rozkladu proti rozhodnutí ústøedního orgánu státní správy, má Nejvy¹¹í správní soud za to, ¾e v tomto rozhodnutí vyslovený závìr o bìhu lhùty k vydání rozhodnutí rozkladového správního orgánu je plnì aplikovatelný také v právì posuzované vìci, nebo» vztah hejtmana, resp. øeditele krajského úøadu ke krajskému úøadu je obdobný vztahu øeditele ústøedního orgánu státní správy k ústøednímu orgánu státní správy. Hejtman kraje tedy byl povinen ve lhùtì 15 dnù vydat rozhodnutí, ov¹em neuèinil tak, a proto je tøeba mít za to, ¾e vydal (fiktivní) rozhodnutí, kterým odvolání stì¾ovatele zamítl a napadené rozhodnutí krajského úøadu (a» u¾ fiktivní èi rozhodnutí o èásteèném odmítnutí po¾adovaných informací) potvrdil. Fiktivní rozhodnutí hejtmana kraje bylo ve smyslu § 16 odst. 3 zákona o informacích vydáno ve støedu dne 3. 5. 2006 (18. 4. 2006 + 15 dnù) a bylo stì¾ovateli doruèeno následujícího dne, tedy ve ètvrtek 4. 5. 2006. Podle § 72 odst. 1 s. ø. s. lze ¾alobu podat do dvou mìsícù poté, kdy rozhodnutí bylo ¾alobci oznámeno doruèením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným zpùsobem, nestanoví-li zvlá¹tní zákon lhùtu jinou. Lhùta je zachována, byla-li ¾aloba ve lhùtì podána u správního orgánu, proti jeho¾ rozhodnutí smìøuje. Podle § 72 odst. 4 s. ø. s. nelze zme¹kání lhùty pro podání ¾aloby prominout. Ustanovení § 40 odst. 2 s. ø. s. pak stanoví, ¾e lhùta urèená podle mìsícù konèí uplynutím dne, který se svým oznaèením shoduje se dnem, který urèil poèátek lhùty. Podle § 40 odst. 4 s. ø. s. platí, ¾e lhùta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhùty pøedáno soudu nebo jemu zasláno prostøednictvím dr¾itele po¹tovní licence, popøípadì zvlá¹tní po¹tovní licence anebo pøedáno orgánu, který má povinnost je doruèit, nestanoví-li tento zákon jinak. Proto¾e dnem, který urèil poèátek bìhu lhùty pro podání ¾aloby (dnem doruèení fiktivního rozhodnutí hejtmana kraje), byl v projednávané vìci ètvrtek 4. 5. 2006 a jednalo se o lhùtu dvoumìsíèní, posledním dnem lhùty pro podání ¾aloby bylo potom úterý 4. 7. 2006. Nejpozdìji v tento den mohlo být podání (¾aloba) odesláno s úèinky zachování lhùty. ®aloba v¹ak byla pøedána k po¹tovní pøepravì a¾ dne 27. 7. 2006. Stalo se tak a¾ po marném uplynutí lhùty k podání ¾aloby. Ostatnì opo¾dìnost ¾aloby je patrna i z data jejího sepsání -dne 27. 7. 2006. Na skuteènosti, ¾e ¾aloba je opo¾dìná nic nemìní ani to, ¾e krajský úøad odvolání stì¾ovatele postoupil k vyøízení Ministerstvu vnitra. Ustanovení § 16 odst. 3 zákona o informacích toti¾ výslovnì stanoví, ¾e odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnù od pøedlo¾ení odvolání povinným subjektem a pokud nerozhodne, má se za to, ¾e vydal (fiktivní) rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Nejvy¹¹í správní soud znovu akcentuje vý¹e uvedený závìr, ¾e v pøípadì kdy je odvolacím orgánem hejtman, èi øeditel krajského úøadu, je tøeba tímto pøedlo¾ením rozumìt okam¾ik kdy je odvolání pøedlo¾eno krajskému úøadu. Odvolání stì¾ovatele tak bylo hejtmanovi pøedlo¾eno dne 18. 4. 2005 a bylo o nìm rozhodnuto fiktivním rozhodnutím dne 3. 5. 2008, které bylo následujícího dne doruèeno stì¾ovateli. Nejvy¹¹í správní soud v této souvislosti konstatuje, ¾e stì¾ovatel mohl za odvolací orgán v posuzované vìci pova¾ovat Ministerstvo vnitra, øeditele krajského úøadu nebo hejtmana kraje. ®ádný jiný správní orgán toti¾ v zásadì nepøipadá v úvahu. Stì¾ovatel vìdìl, ¾e øediteli krajského úøadu a hejtmanu kraje bylo prostøednictvím krajského úøadu odvolání pøedlo¾eno dne 18. 4. 2005, Ministerstvu vnitra bylo pøedlo¾eno dne 28. 4. 2006 (stì¾ovatel byl o tomto pøedlo¾ení vyrozumìn). Z pøípisu krajského úøadu o postoupení vìci ministerstvu sice stì¾ovatel nemohl rozeznat, ¾e vìc byla Ministerstvu vnitra postoupena dne 28. 4. 2006, av¹ak tuto skuteènost se nepochybnì dozvìdìl z usnesení Ministerstva vnitra o postoupení vìci øediteli krajského úøadu ze dne 4. 5. 2006, è. j. ODK-806/2-2006, které bylo stì¾ovateli doruèováno. Stì¾ovateli tak muselo být jasné, ¾e lhùta k podání ¾aloby mu bì¾í nejpozdìji ode dne 14. 5. 2006 (28. 4. 2006 bylo odvolání stì¾ovatele doruèeno ministerstvu vnitra, 29. 4. 2006 by tak poèala bì¾et patnáctidenní lhùta pro vydání rozhodnutí ministerstva, fiktivní rozhodnutí ve smyslu § 16 odst. 3 by pak bylo vydáno dne 13. 5. 2006 a bylo by stì¾ovateli doruèeno následujícího dne, tedy dne 14. 5. 2006). Podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu si tak stì¾ovatel mìl být vìdom toho, ¾e lhùta pro podání ¾aloby bì¾í nejpozdìji ode dne 14. 5. 2006 a nikoli a¾ ode dne 27. 5. 2008. Nejvy¹¹í správní soud tak uzavírá, ¾e ¾aloba by byla opo¾dìná i v pøípadì, kdy by odvolacím orgánem bylo ministerstvo, èeho¾ si stì¾ovatel mìl a mohl být vìdom. Nad rámec potøebného odùvodnìní Nejvy¹¹í správní soud dodává, ¾e stì¾ovatel si mù¾e o pøedmìtné informace znovu za¾ádat, pøièem¾ krajskému úøadu nic nebrání v tom, aby stì¾ovateli ve¹keré jím po¾adované informace poskytl, nebo» v posuzované vìci není dána ¾ádná z podmínek uvedených v § 7, § 9, § 10 a § 11 zákona o informacích, která by krajskému úøadu umo¾òovala po¾adované informace neposkytnout. V¹echny informace, které stì¾ovatel po¾aduje má krajský úøad k dispozici. Není tedy mo¾né akceptovat argumentaci krajského úøadu, který stì¾ovateli èást informací neposkytl s tím, ¾e informaèní povinnost podle tohoto zákona se nevztahuje na vytváøení nových informací (srovnávacích pøehledù, evidencí), nebo» stì¾ovatel ¾ádné nové, dosud nevytvoøené informace nepo¾aduje. V pøípadech, kdy je poskytování informací spojeno s nestandardní a èasovì nároènou èinností, mù¾e povinný subjekt (zde krajský úøad) postupovat podle § 17 zákona o informacích a vy¾adovat po stì¾ovateli úhradu za vyhledání a poskytnutí informací. Podle odst. 1 tohoto ustanovení jsou povinné subjekty v souvislosti s poskytováním informací oprávnìny ¾ádat úhradu ve vý¹i, která nesmí pøesáhnout náklady spojené s vyhledáváním informací, poøízením kopií, opatøením technických nosièù dat a s odesláním informací ¾adateli. Podle odst. 2 musí být ¾adateli na jeho ¾ádost potvrzena pøedpokládaná vý¹e úhrady nákladù. Podle odst. 3 mù¾e povinný subjekt podmínit vydání informací zaplacením úhrady nebo zálohy. Podle odst. 4 je úhrada pøíjmem povinného subjektu. V návaznosti na uvedené Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e Krajský soud v Brnì uvá¾il chybnì, odmítl-li ¾alobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s., s tím, ¾e ¾alovaný stì¾ovateli poskytl v¹echny po¾adované informace a proto zákonná fikce negativního rozhodnutí nemohla nastat. Krajský soud mìl ¾alobu odmítnout pro její opo¾dìnost, a to podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ø. s. Jak shora rozvedeno, soudní øád správní jasnì vymezuje, v jaké lhùtì je pøístup k soudu a tedy i k pøezkumu soudního rozhodnutí zachován. Není-li tato podmínka naplnìna, soud není oprávnìn pøezkum provést. Zme¹kání lhùty toti¾ nelze podle ust. § 84 odst. 2 s. ø. s. prominout. V takovém pøípadì ov¹em Nejvy¹¹í správní soud nemohl hodnotit dùvodnost námitek kasaèní stí¾nosti. Jeliko¾ ji¾ v øízení pøed krajským soudem byly dùvody pro odmítnutí ¾aloby pro opo¾dìnost, rozhodl o nìm Nejvy¹¹í správní soud za souèasného zru¹ení napadeného usnesení Krajského soudu v Brnì (§ 110 odst. 1 s. ø. s.). V souladu s ustanovením § 110 odst. 2 vìty druhé s. ø. s. rozhodl Nejvy¹¹í správní soud i o nákladech øízení, které pøedcházelo zru¹enému rozhodnutí krajského soudu i o nákladech øízení o kasaèní stí¾nosti. Výrok o náhradì nákladù øízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ø. s., podle kterého ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, bylo-li øízení zastaveno nebo ¾aloba odmítnuta. Z tohoto dùvodu nemá jak stì¾ovatel, tak i ¾alovaný právo na náhradu nákladù øízení ani pøed krajským soudem, ani pøed soudem kasaèním.

https://www.zakony.cz/zakony/2006/101/zakon-165-2006-Sb-SB2006165

Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - Zákony.cz Zákon č. 165/2006 1. Nadpis části první zní: "MEZINÁRODNÍ OCHRANA". 2. V § 1 písmena a) až c) včetně poznámky pod čarou č. 1 znějí: "a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky (dále jen "území"), a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území [1)], [1] Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.". "(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany se rozumí žádost podaná cizincem, u kterého lze předpokládat, že usiluje o získání azylu nebo doplňkové ochrany v České republice.". 5. V § 2 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní: "(4) Žadatelem o udělení mezinárodní ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, nebo cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování. Postavení žadatele má po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu [1b)], má-li tato žaloba odkladný účinek. [1b] Díl 1 hlavy II části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.". 6. V § 2 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: "(6) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle tohoto zákona, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany.". 7. V § 2 odstavec 7 zní: "(7) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou část jeho území ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob podle věty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.". 8. V § 2 odstavec 11 zní: "(11) Rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany.". 9. Nadpis hlavy II zní: "PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O MEZINÁRODNÍ OCHRANU, VÍZUM A DOPRAVA CIZINCE DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ". 10. V nadpise nad § 3 se slova "o azyl" nahrazují slovy "o mezinárodní ochranu". 11. V § 3 odst. 1 se slova "o azyl (dále jen "prohlášení o azylu")" nahrazují slovy "o mezinárodní ochranu (dále jen "prohlášení o mezinárodní ochraně")". 12. V § 3 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "nebo před hrozící vážnou újmou". 13. V § 3 odst. 2 se slova "Prohlášení o azylu" nahrazují slovy "Prohlášení o mezinárodní ochraně". 14. V § 3a, § 3b odst. 1, § 3c odst. 1, § 3d odst. 1, § 3e odst. 1, § 3f, 3g, § 4 odst. 1, § 4a odst. 1, § 4c, § 10 odst. 2 a 5, § 40, § 57 odst. 1, § 71 odst. 1 písm. a), § 73 odst. 1, § 87 odst. 5 a § 93 odst. 1 písm. a) se slova "prohlášení o azylu" nahrazují slovy "prohlášení o mezinárodní ochraně". 15. V § 3b odst. 1, § 3c odst. 1, § 3e odst. 4, § 3f, 4b, § 8 písm. b), § 10, 10a, 10b, 10c, 12, § 13 odst. 1, § 14, 15, 16, § 20 odst. 1 písm. a), § 23, 23b, 24, § 24a odst. 2, § 25, 31a, 32, 33, § 34 odst. 2, § 41, 42, 42a, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 49a, § 50a odst. 1, § 54 odst. 1 písm. a), § 54a, 55, 56, § 56a odst. 2, § 56b, 57, 58, § 71 odst. 1, 4 a 5, § 72, § 73 odst. 2 písm. a), § 77, 79, § 80 odst. 4, § 81 odst. 2, § 82, § 85a odst. 2, § 85b odst. 2, § 87 odst. 8, § 87a odst. 1, § 88, 88b, § 89 odst. 1, § 89a, § 92b odst. 1, § 93 a § 93a odst. 1 se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 16. Nadpis hlavy III zní: "ŘÍZENÍ O MEZINÁRODNÍ OCHRANĚ". 17. V § 8 písm. a) se slova "udělení a odnětí azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany a k řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany". 18. V § 9 se slova "udělení nebo odnětí azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany a na řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany". 19. V § 10 odst. 3 větě třetí se slova "nebo g)" nahrazují slovy "nebo h)". 20. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Dvouletá lhůta se dále nevztahuje na podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizincem, u kterého bylo v řízení o správním vyhoštění vedeném podle zvláštního právního předpisu [4)] rozhodnuto, že jeho vycestování z území není možné.". 21. V nadpisu § 10a se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 22. V nadpisu § 10b se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 23. V nadpisu § 10c se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 24. V § 11 se za slova "odnětí azylu" vkládají slova "nebo doplňkové ochrany". 25. V § 12 písm. b) se za slovo "rasy" vkládá slovo ", pohlaví". 26. V § 13 odst. 2 písm. d) se text "§ 2 odst. 9" nahrazuje textem "§ 2 odst. 10". "Důvody udělení doplňkové ochrany § 14a (1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. § 14a (2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje § 14b (1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. § 14b (2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí § 14b (3) Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci. § 14b (4) V případě polygamního manželství, má-li již osoba požívající doplňkové ochrany manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem osoby požívající doplňkové ochrany.". 28. V nadpisu nad § 15 se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 29. V § 15 úvodní části ustanovení se za slova "v § 12" vkládají slova "nebo 13". 30. V § 15 písm. c) se slova "je vinen činy" nahrazují slovy "se dopustil činů". 31. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: "(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně. § 14b (3) Azyl dále nelze udělit, pokud b) je cizinec uznán příslušnými úřady země, v níž se usadil jako v místě svého trvalého bydliště, za osobu, které byly přiznány práva a povinnosti rovnocenné se státní příslušností k takovému státu; to neplatí, jde-li o stát, ve kterém mu hrozí pronásledování podle § 12.". 32. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: § 14b (1) Doplňkovou ochranu podle § 14a nebo 14b nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 14a, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, § 14b (2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně. § 14b (3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, který se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody.". 33. V § 16 odst. 1 písm. f) a g) se slova "v § 12" nahrazují slovy "v § 12 nebo 14a". 34. V § 16 odst. 1 písm. i) se slovo "mohl" nahrazuje slovem "může" a za slova "část státu" se vkládají slova "s přihlédnutím k osobní situaci žadatele o mezinárodní ochranu". 35. Nadpis nad § 17 zní: "Důvody odnětí a zánik azylu nebo doplňkové ochrany". 36. V § 17 odst. 1 se na konci písmene f) slovo "nebo" zrušuje, na konci písmene g) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí: "h) azylant měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů podle § 15, j) azylant byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný trestný čin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu.". 37. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Při posuzování důvodů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) se přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že důvody, pro které byl azylantovi udělen azyl, již nelze považovat za opodstatněné.". 38. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní: "(5) Jestliže azylant, kterému byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů uvedených v § 15, nebo byl-li pravomocně odsouzen za zvlášť závažný trestný čin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu, azyl se mu odejme.". 39. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní: § 14b (1) Doplňková ochrana udělená podle § 14a se odejme, pokud § 14b (2) Při posuzování důvodů uvedených v odstavci 1 ministerstvo přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že osobě mající nárok na doplňkovou ochranu již nehrozí nebezpečí, že utrpí vážnou újmu. § 14b (3) Zanikne-li důvod, pro který byla udělena doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro její ponechání, doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se odejme. § 14b (4) Jestliže osoba požívající doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v § 15a, doplňková ochrana se odejme.". 40. § 18 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: b) udělením státního občanství České republiky [6)] azylantovi, [6] Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.". 41. V § 19 odst. 1, § 20 odst. 2, § 31a, § 32 odst. 1 a 5, § 34 odst. 1, § 58 odst. 1 písm. d), § 72 odst. 2 a § 81a odst. 2 se slova "ve věci azylu" nahrazují slovy "ve věci mezinárodní ochrany". 42. V § 20 odst. 1 se na konci písmene a) slovo "nebo" zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem ", nebo" a doplňuje se písmeno c), které zní: "c) osoba požívající doplňkové ochrany, s níž bylo zahájeno řízení o odnětí doplňkové ochrany.". 43. V § 21 odst. 1 a § 22 odst. 1 se slova "o udělení azylu" zrušují. 44. V nadpisu § 24 se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 45. V § 24 odst. 2 větě čtvrté se slova "řízení o azylu" nahrazují slovy "řízení o udělení mezinárodní ochrany". 46. § 28 zní: § 14b (1) Mezinárodní ochrana se udělí ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo při svém rozhodování, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle § 12, 13 nebo 14, udělí azyl přednostně. § 14b (2) Neshledá-li ministerstvo důvody k udělení ani jedné z forem mezinárodní ochrany, odůvodní své rozhodnutí ve vztahu k oběma formám mezinárodní ochrany. § 14b (3) Pokud bude rozhodnuto o odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se cizinci udělí doplňková ochrana.". 47. V nadpisu nad § 31a se slova "ve věcech azylu" nahrazují slovy "ve věci mezinárodní ochrany". 48. V nadpisu hlavy IV se slova "ve věci azylu" nahrazují slovy "ve věci mezinárodní ochrany". 49. V § 37 odst. 3 se slova "azylové oblasti" nahrazují slovy "oblasti mezinárodní ochrany". 50. V nadpisu dílu 1 hlavy VII se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 51. V § 41 odst. 2 písm. a) a § 56a odst. 2 se slova "neudělení azylu" nahrazují slovy "neudělení mezinárodní ochrany". 52. V nadpisu nad § 45 se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 53. V § 46 odst. 7 se za slova "povolení k" vkládá slovo "trvalému". 54. V § 50a odst. 2 se za slovo "poučí" vkládají slova "v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět,". 55. V hlavě VII se za díl 2 vkládá nový díl 3, který včetně nadpisu zní: § 53a (1) Ministerstvo udělí osobě požívající doplňkové ochrany oprávnění k pobytu na území na dobu, po kterou jí hrozí vážná újma podle § 14a, nejméně však na 1 rok, a na tuto dobu jí vydá průkaz oprávnění k pobytu, jehož náležitosti stanoví § 60a. Trvají-li důvody, pro něž byla doplňková ochrana udělena, nebo nenastanou-li důvody uvedené v § 17a, tuto dobu ministerstvo na žádost osoby požívající doplňkové ochrany podanou nejpozději 30 dnů před uplynutím doby, na niž jí je doplňková ochrana udělena, i opakovaně prodlouží, vždy nejméně o 1 rok; současně se prodlouží doba platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti v době platnosti oprávnění k pobytu na území, prodlužuje se udělené oprávnění k pobytu na území do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti. Pokud podání žádosti ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po odpadnutí těchto důvodů. § 53a (2) Ministerstvo osobu požívající doplňkové ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, o jejích právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. Osoba požívající doplňkové ochrany se pro účely poskytování zdravotní péče považuje za osobu s trvalým pobytem na území.". 56. V § 56 se za slovo "azylanta" vkládají slova ", průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany". 57. Nadpis hlavy VIII zní: "PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY, PRŮKAZ POVOLENÍ K POBYTU AZYLANTA, PRŮKAZ OPRÁVNĚNÍ K POBYTU OSOBY POŽÍVAJÍCÍ DOPLŇKOVÉ OCHRANY, CESTOVNÍ DOKLADY". 58. V nadpisu dílu 1 hlavy VIII se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 59. V nadpisu § 58 se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 60. V § 58 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 9d zní: "(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě [9d)]. Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen. [9d] § 150 správního řádu.". 61. V § 59 odst. 2 se slovo "policie" nahrazuje slovem "ministerstvo". 62. V § 59 odst. 4 se slova "útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu azylanta" nahrazují slovem "ministerstvo". 63. V § 60 se doplňuje odstavec 3, který zní: "(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu povolení k pobytu azylanta, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě [9d)]. Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen.". 64. V hlavě VIII se za díl 2 vkládá nový díl 3, který včetně nadpisu zní: § 60a (1) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany je veřejná listina, kterou osoba požívající doplňkové ochrany prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení doplňkové ochrany a místo hlášeného pobytu na území. § 60a (2) Do průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany ministerstvo na žádost osoby požívající doplňkové ochrany zapíše údaje o jejích dětech mladších 15 let v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu na území. § 60a (3) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany vydá, zápisy v něm provádí a jeho platnost prodlužuje ministerstvo. § 60b (1) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany je neplatný, jestliže § 60b (2) O neplatnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže § 60b (3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě [9d)]. Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen.". 65. Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně nadpisu zní: Osobě požívající doplňkové ochrany se vydá cizinecký pas podle zvláštního právního předpisu [4)], pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu a nemůže jej získat ve státě, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství ve státě jejího posledního trvalého bydliště.". 66. V § 65 odst. 1 se slova ", který pozbude" nahrazují slovy "nebo osoby požívající doplňkové ochrany, kteří pozbyli" a za slova "návratu azylanta" se vkládají slova "nebo osoby požívající doplňkové ochrany". 67. V § 65 odst. 4 se za slovo "azylant" vkládají slova "nebo osoba požívající doplňkové ochrany". 68. V § 68 větě první se za slovo "azylantům" vkládají slova "a osobám požívajícím doplňkové ochrany". 69. V § 68 větě druhé se za slova "českého jazyka a" vkládají slova "v případě azylantů také". 70. V § 70 odstavec 2 zní: "(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany.". 71. V § 71 odst. 1 písm. b) se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochrany". 72. V § 71 odst. 1 písm. c) se za slovo "stížnost [8a)]" vkládají slova ", osob požívajících doplňkové ochrany". 73. V § 71 odst. 1 písm. d) se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany, osobám požívajícím doplňkové ochrany". 74. V § 71 odst. 5 se za slovo "stížnost" vkládají slova ", místa pobytu osob požívajících doplňkové ochrany". 75. V § 71a se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany, osob požívajících doplňkové ochrany". 76. V nadpisu § 72 se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 77. V § 73 odstavec 3 zní: "(3) Cizinec, který je umístěn v přijímacím středisku podle odstavce 1 v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se nesmí toto středisko opustit do doby vycestování mimo území.". 78. V § 78 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo "trvalému" zrušuje. 79. V § 78 odst. 1 písm. b) se slovo "trvalého" zrušuje. 80. V § 78 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje i na osobu požívající doplňkové ochrany hlásící se k pobytu u útvaru policie.". 81. V § 78 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova "nebo osoby požívající doplňkové ochrany". 82. V § 78 odst. 4 se za slovo "azylanta" vkládají slova "nebo osoby požívající doplňkové ochrany". 83. § 78b včetně nadpisu zní: "§ 78b § 60b (1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen "vízum za účelem strpění pobytu") udělí policie na žádost cizinci, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Vízum za účelem strpění pobytu nelze udělit, pokud cizinec podává opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, ačkoliv již o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí bylo pravomocně rozhodnuto, nebo pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu [4)]. § 60b (2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně. § 60b (3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo vycestováním z území. Policie vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce. Cizinec je povinen se za účelem vyznačení zániku platnosti víza za účelem strpění pobytu dostavit na policii bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti. § 60b (4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit § 60b (5) O udělení víza za účelem strpění pobytu, prodloužení doby jeho platnosti nebo o vyznačení zániku jeho platnosti a udělení výjezdního příkazu policie neprodleně informuje ministerstvo. § 60b (6) Na žádost cizince policie platnost víza za účelem strpění pobytu zruší. § 60b (7) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem [4)], nestanoví-li tento zákon jinak.". 84. V § 85a odst. 1 se slova "Prohlášením o azylu" nahrazují slovy "Prohlášením o mezinárodní ochraně". 85. V § 85a odst. 1 se za slova "platnost víza" vkládají slova "nebo povolení k dlouhodobému pobytu". 86. V § 85a odst. 2 se slova "prohlášením o azylu" nahrazují slovy "prohlášením o mezinárodní ochraně". 87. V § 85a se doplňuje odstavec 3, který zní: "(3) Cizinec, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, je za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem [4)] povinen strpět umístění v zařízení pro zajištění cizinců.". 88. V § 86 odst. 1 se slova "kterým byl pravomocně udělen nebo odejmut azyl" nahrazují slovy "kterým byla pravomocně udělena nebo odejmuta některá z forem mezinárodní ochrany". 89. V § 86 odst. 2 se slova "byl udělen azyl" nahrazují slovy "byla udělena některá z forem mezinárodní ochrany". 90. V § 86 odst. 3 se slova "a počtu azylantů" nahrazují slovy ", počtu azylantů a počtu osob požívajících doplňkové ochrany". 91. V § 87 odst. 3 se za slova "odnětí azylu" vkládají slova "nebo doplňkové ochrany". 92. V § 88 odst. 3 se slova "Dítě, které se narodilo azylantce" nahrazují slovy "Žadatel o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území a dítě, které se narodilo azylantce nebo osobě požívající doplňkové ochrany". 93. V § 88a se slova "udělení azylu a azylant je povinen" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany, azylant a osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni". 94. § 91 se zrušuje. 95. V § 91a se slova "dílu 3 s výjimkou § 61 odst. 3" nahrazují slovy "dílu 4". 96. V § 92b odst. 1 se za slova "strpění pobytu" vkládají slova "a na řízení o zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu". 97. V § 93 odst. 2 písm. a) se slova "azylového řízení" nahrazují slovy "řízení o udělení mezinárodní ochrany". 98. V § 93 odst. 2 písm. e) se slova "žadatele o azyl" nahrazují slovy "žadatele o udělení mezinárodní ochrany". 99. V § 93 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: "(4) Osoba požívající doplňkové ochrany se dopustí přestupku tím, že a) úmyslně poškodí, zničí nebo jinak zneužije průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo cestovní doklad, nebo poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení průkazu oprávnění k pobytu nebo cestovního dokladu neprodleně nenahlásí policii, e) nestrpí provedení identifikačních úkonů (§ 53b).". 100. V § 93 odst. 5 písm. a) se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany, průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany". 101. V § 93 odst. 6 se číslo "3" nahrazuje číslem "4" a číslo "4" se nahrazuje číslem "5". 102. V příloze č. 1 nadpis zní: " VZOR ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY". 103. V příloze č. 1 bodech 11, 23 a 35 a u podpisu žadatele se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 104. V příloze č. 1 bodě 31 se za slovo "azylu" vkládají slova "nebo o udělení mezinárodní ochrany". 105. V příloze č. 2 název průkazu zní: "PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY". 1. Cizinec, který pobývá na území na základě překážky vycestování udělené podle § 91 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dní nebo na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu si svůj další pobyt na území upravit podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany se v těchto případech § 10 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. 2. Žádosti o udělení azylu, o nichž nebylo ministerstvem pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 1. V § 97 písm. g) se slovo "azylu" nahrazuje slovy "mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu". 2. V § 97 se na konci písmene f) slovo "nebo" zrušuje, na konci písmene g) se tečka nahrazuje slovem ", nebo" a doplňuje se písmeno h), které zní: "h) který je osobou požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu [51)].". 3. V § 99 písm. a) se slovo "azylu" nahrazuje slovy "mezinárodní ochrany". 1. V § 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: "a) požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany, a azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis [2)] nestanoví jinak, [2] Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.". 2. § 7 a 8 se zrušují. 3. § 33 včetně nadpisu zní: Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území § 60b (1) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5, b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná, c) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 67, 68 a § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo d) který podal žalobu proti rozhodnutí policie nebo ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby. § 60b (2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území policii. § 60b (3) Policie dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a). § 60b (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policie. § 60b (5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku; jde-li o udělení víza podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nebo podle odstavce 3, dobu platnosti stanoví na 6 měsíců. § 60b (6) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.". 4. V § 34 písm. b) se slova ", d) nebo f)" zrušují. 5. V § 34 písm. d) se slovo "c)" nahrazuje slovem "b)". 6. V § 34 písm. e) se slovo "e)" nahrazuje slovem "c)". 7. Na konci § 34 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: "f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d).". 8. V § 36 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost policie předložit i fotografie.". 9. V 38 odst. 1 se slova "z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po zániku překážky vycestování" nahrazují slovy "podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování". 10. V § 38 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova "anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek; jedná-li se o zrušení platnosti víza uděleného podle § 33 odst. 3, policie požádá ministerstvo o závazné stanovisko [9b)] k zániku důvodů znemožňujících vycestování". " [9b] § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.". 11. V § 38 se odstavec 3 zrušuje. 12. V § 42 odst. 2 se za slova "dnů za účelem strpění pobytu" vkládají slova "podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3". 13. V § 42e se odstavec 2 zrušuje. 14. V § 42e odst. 4 se slova "a fotografie. Žádá-li cizinec o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 1, je dále povinen předložit" nahrazují slovy ", fotografie a". 15. V § 43 se slova "nebo zvláštního právního předpisu [2)]" zrušují. 16. V § 44 odst. 4 se na konci textu písmena b) doplňují slova "nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu". 17. V § 44a odst. 7 větě druhé se text "§ 42e odst. 5" nahrazuje textem "§ 42e odst. 4" a slova ", a jde-li o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42e odst. 2 doklad potvrzující existenci překážky vycestování" se zrušují. 18. V § 45 odst. 1 větě druhé se za slova "v § 33 odst. 1" vkládají slova "nebo 3". 19. V § 45 odst. 7 větě druhé se slovo "d)" nahrazuje slovem "c)". 20. V § 46c odst. 1 se písmeno b) zrušuje. 21. V § 48 písm. a) se slova "§ 7 odst. 1 písm. a), § 33 odst. 1 písm. a) až d)" nahrazují slovy "§ 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 3". 22. V § 48 písm. b) a v § 48a odst. 1 se text "§ 42e odst. 3" nahrazuje textem "§ 42e odst. 2". 23. V § 56 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 56 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 114 odst. 3 písm. e) se text "§ 33 odst. 1 písm. b)" nahrazuje textem "§ 33 odst. 3". 24. V § 60 odst. 7 se slova "písm. e)" nahrazují slovy "písm. c)". 25. V § 62 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: "(3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu [2)].". 26. V § 67 se slova "azylového řízení" nahrazují slovy "řízení o udělení mezinárodní ochrany". 27. V § 67 odst. 3 se slova "žádost o azyl" nahrazují slovy "žádost o udělení mezinárodní ochrany". 28. V § 68 odst. 2 větě první se za slova "dlouhodobému pobytu" vkládají slova "nebo doba pobytu na základě udělené doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu [2)]". 29. V § 70 odst. 2 písm. e) se za slova "povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území," vkládají slova "anebo jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu [2)],". 30. V § 113 odst. 1 větě první se za slova "na 5 let" vkládají slova ", cizincům požívajícím doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu [2)]". 31. V § 113 odst. 3 a 4 se za slova "zvláštního právního předpisu, [3a)]" vkládají slova "anebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu [2)],". 32. V § 113 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: "d) na žádost cizince, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu [2)], který nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit.". 33. V § 114 odst. 1 písm. b) se slova "písm. a), c) nebo d)" nahrazují slovy "písm. a) nebo b)". 34. V § 115 se doplňuje odstavec 3, který zní: "(3) Policie nevydá cizinecký pas z důvodu podle § 113 odst. 8 písm. d), je-li a) důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky anebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek, nebo b) cizinec zařazen do informačního syst��mu smluvních států.". 35. V § 119 odstavec 5 zní: "(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu [2)] podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.". 36. V § 119a odst. 1 se slova "ochranu formou azylu" nahrazují slovy "mezinárodní ochranu" a slova "kde je jeho život nebo svoboda ohrožena" se nahrazují slovy "kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma [16a)]". " [16a] § 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb.". 37. § 120a zní: § 60b (1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko [9b)] ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179). § 60b (2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu [5d)] po vyžádání závazného stanoviska ministerstva podle odstavce 1. § 60b (3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně. § 60b (4) Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3). § 60b (5) Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu [5d)]. Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území. § 60b (6) Cizinec, jehož vycestování podle odstavce 1 nebo 2 není možné, je oprávněn neprodleně po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění požádat ministerstvo o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu [2)]. Nepožádá-li cizinec podle věty první nejpozději do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, oprávnění požádat o mezinárodní ochranu zaniká. Oprávnění požádat nezaniká, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince nezávislé a cizinec žádost podá do 3 dnů po pominutí takových důvodů. § 60b (7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl nebo doplňková ochrana, platné po dobu a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b), b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c). § 60b (8) Doba stanovená v odstavci 7 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění.". 38. Za § 124 se vkládá nový § 124a, který zní: "§ 124a Policie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle § 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7.". 39. V § 125 odst. 2 větě druhé se slova "o ochranu formou azylu" nahrazují slovy "o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu [2)]". 40. V § 127 odst. 1 písm. c) se za slovo "azyl" vkládají slova "nebo doplňková ochrana". 41. V § 127 odst. 2 se slova "o azyl" nahrazují slovy "o udělení mezinárodní ochrany". 42. V § 159 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Zpravodajské služby mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů [23a)] využívat údaje uchovávané v evidencích, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.". " [23a] Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.". 43. V § 163 písm. g) bod 3 zní: "3. vyžaduje závazné stanovisko [9b)] ministerstva, zda vycestování cizince je možné,". 44. V § 164 odst. 1 písm. e) se slova "§ 7 odst. 1 písm. a) a" zrušují. 45. V § 164 odst. 1 písm. t) se slova "a o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2" zrušují. 46. V § 164 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: "e) vyžaduje závazné stanovisko [9b)] ministerstva, zda vycestování cizince je možné.". 47. V § 164 odst. 4 větě druhé se slova "§ 7 odst. 1 písm. a) a podle" zrušují. 48. V § 168 se číslo "7," a slova "a 3" zrušují. 49. V § 176 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova "o azyl nebo je žadatelem o udělení azylu" nahrazují slovy "o mezinárodní ochranu nebo je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany". 50. V nadpisu § 176a se slova "azylového řízení" nahrazují slovy "řízení o udělení mezinárodní ochrany". 51. § 179 včetně nadpisu zní: "§ 179 § 60b (1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. § 60b (2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, § 60b (3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec § 60b (4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody. § 60b (5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].". 1. V § 11 písm. c) se za slova "udělením azylu" vkládají slova "nebo doplňkové ochrany". 2. V § 25 a 57 se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 3. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který včetně nadpisu zní: § 60b (1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen "vízum za účelem strpění pobytu") udělí policie na žádost cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku nebo kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu [5)]. § 60b (2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o žalobě nebo kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně. § 60b (3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo kasační stížnosti, nepřiznáním odkladného účinku této žalobě nebo kasační stížnosti nebo zrušením usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě nebo kasační stížnosti; policie vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce. § 60b (6) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem [5)], nestanoví-li tento zákon jinak.". 1. V § 1 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: "c) cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany [3)]. [3] Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.". 2. V § 3 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova "a o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky [3)]," nahrazují slovy "a o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany [3)],". 3. V § 3 se doplňuje odstavec 9, který zní: "(9) Ministerstvo je pro zpracování údajů vedených o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany [3)], původcem těchto údajů.". 4. V § 7 písm. e) se slova "a průkazu povolení k pobytu azylanta na území České republiky [2),3)]" zrušují. 5. V § 7 písm. e) bodě 4 se slova "nebo azylant" zrušují. 6. V § 14 písm. c) se slova "a dále cizincům, kterým byl udělen azyl na území České republiky [3)]" zrušují. 7. V § 14 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 14b až 14d zní: "d) ministerstvo, které přiděluje rodná čísla 2. cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů [14b)], 3. fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu [14c)], 4. cizincům, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany [3)], 5. pro potřeby policie, celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů [14d)]. 8. V § 15 písmeno f) zní: "f) průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany.". [14b] Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. [14c] § 11a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb. [14d] Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.". 9. V § 16 písmeno d) zní: "d) cizinci, kterému byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany [3)],". V § 5 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 428/2005 Sb., se za slovo "azyl" vkládají slova "nebo doplňková ochrana". 1. V § 2 odst. 2 písm. c) a § 21 odst. 2 písm. b) se slovo "azylu" nahrazuje slovy "mezinárodní ochrany". 2. V § 35 odst. 2 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 34a zní: "j) pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě svého posledního bydliště [34a)]. [34a] Článek 19 odst. 3 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.". V § 16 odst. 2 písm. b), § 31 odst. 2, § 35 odst. 5, § 56 odst. 2 a § 104a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., se slovo "azylu" nahrazuje slovy "mezinárodní ochrany". "(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany [21a)] nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. [21a] Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.". 1. V § 16 odst. 4 písm. c) se za slovo "azylanta" vkládají slova ", osoby požívající doplňkové ochrany" a slova "udělení azylu" se nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 2. V § 36 odst. 2 se za slovo "azylanty" vkládají slova ", osoby požívající doplňkové ochrany" a slova "udělení azylu" se nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". 3. V § 108 odst. 5 větě druhé se slova "v odstavci 3" nahrazují slovy "v odstavci 3 nebo 4". 4. V § 108 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 26a zní: "(9) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany [26a)] nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavcích 1 až 3 a ověření pravosti podle odstavce 4 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. V případě pochybností o dosaženém vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku. [26a] Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V § 16 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". V § 7 odst. 1 písm. p) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., se slova "udělení azylu" nahrazují slovy "udělení mezinárodní ochrany". Změna zákona o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie V § 8 písm. c) zákona č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie, se za slovo "azyl" vkládají slova "nebo doplňková ochrana". "c) průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany [12)], jde-li o osobu, která podala žádost o udělení mezinárodní ochrany, d) průkaz povolení k pobytu azylanta [12)], jde-li o osobu, které byl udělen azyl, nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany [12)], jde-li o osobu požívající doplňkové ochrany, [12] Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.". V § 5 odst. 1 písm. b), § 52 odst. 1 písm. b) a § 52 odst. 3 písm. b) bodě 20 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, se za slovo "azyl" vkládají slova "nebo doplňková ochrana". 1. V § 350b odst. 4 se slovo "azylu" nahrazuje slovy "mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu [4)]". " [4] Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.". 2. V § 350b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: "(5) Byla-li odsouzenému k trestu vyhoštění udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu [4)], předseda senátu odloží výkon trestu vyhoštění na dobu jejího udělení. O odložení výkonu trestu vyhoštění z tohoto důvodu předseda senátu vyrozumí orgán příslušný k udělení doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu [4)] a zároveň jej požádá, aby mu neprodleně oznámil skutečnost, že doplňková ochrana odsouzenému zanikla nebo mu byla odňata.". Zákon č. 165/2006ze dne 16. března 2006, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve zn... [+] ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti [+] ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení

http://www.metoo.cz/202/vseobecne-podmienky-cz

používání služeb veřejného internetového portálu www.metoo.cz Portál www.metoo.cz je veřejný internetový portál, který poskytuje fyzickým osobám různé Služby, určené pro osobní potřebu a pro účel, který není přímo ani nepřímo obchodní. Povinnosti Provozovatele a Uživatelů jsou uvedené v těchto podmínkách anebo vyplývají ze všeobecně závazných právních předpisů. Provozovatelem Portálu a poskytovatelem Služeb na Portálu je, pokud není výslovně uvedeno jinak, společnost Kabel Plus, s. r. o., Rázusova 1, 040 01 Košice, IČO: 36 611 654, zapsaná v obchodním rejstříku Okresného súdu Košice I v odd. Sro, vložka č. 18317/V (dále jen „Provozovatel“). Služby jsou služby, poskytované prostřednictvím Portálu, spočívající v zpřístupňování Obsahu Uživateli pro jeho osobní potřebu a pro účel, který není přímo ani nepřímo obchodní. Uživatelem je fyzická osoba využívající Služby a pro účel, který není přímo ani nepřímo obchodní, pro svoji osobní potřebu, případně právnická osoba, Využívající Službu pro svoji vlastní vnitřní potřebu, která není přímo ani nepřímo obchodní, s bydlištěm anebo která se v době využívání Služby nachází na území České republiky anebo Slovenské republiky, včetně takových osob, které umísťují na Portál svůj Vlastní Obsah. Na Portálu existují dva druhy Uživatelů: a) Anonymní Uživatelé – používají portál bez jakékoliv registrace. Při pokusu o využití Služeb určených jen registrovaným Uživatelům bude neregistrovaný Uživatel vyzvaný na registraci. b) Registrovaní Uživatelé – jsou jim zpřístupněny všechny Služby Portálu. Registrovat se může každý Uživatel, který souhlasí s podmínkami registrace (uvedenými přímo při registraci) a vyplní pole označené jako povinné. Při registraci je uživatel povinen uvádět pravdivé údaje a tyto údaje při každé změně aktualizovat. Poskytnutím údajů při registraci Uživatel zároveň poskytuje souhlas s jejich zpracováním ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2002 Z.z. o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů. II. Právní povaha podmínek a souhlas Uživatele 1. Tyto podmínky jsou právně závaznými podmínkami využívání Služeb poskytovaných prostřednictvím Portálu. Každému Uživateli je důrazně doporučeno, aby si je pozorně přečetl bezprostředně při prvním vstupu na Portál. Návštěvou Portálu a setrváním na něm anebo využíváním Služeb, včetně Služby umožňující Uživatelům umístění Vlastního Obsahu na Portál, Uživatel souhlasí s těmito všeobecnými podmínkami. Pokud uživatel nesouhlasí s některou částí anebo ustanovením těchto podmínek, musí opustit tento Portál a nevyužívat dále Služby, které jsou prostřednictvím něho poskytované. Znění těchto podmínek může Provozovatel měnit anebo doplňovat. Odchylná ustanovení případně uvedená u konkrétního Obsahu umístěném na Portálu mají přednost před zněním těchto podmínek. Tyto podmínky a pojmy v nich použité se vykládají podle práva Slovenské republiky. 2. Předpokladem využití služby nabízené Provozovatelem na Portálu je to, že mezi ním a Uživatelem dojde prostřednictvím elektronických prostředků k uzavření smlouvy. Obsah této smlouvy je tvořený obsahem těchto podmínek a případně dalšími a/anebo odchylnými ustanoveními,uvedenými u konkrétního Obsahu, v jejichž poskytnutí spočívá Služba Provozovatele. Tato smlouvy je pro území Slovenské republiky nabízená ve slovenském jazyce a pro území České republiky v českém jazyce. U Provozovatele bude uložená v elektronické podobě a Uživateli nebude přístupná. Uživatel je oprávněný od této smlouvy odstoupit jen do okamžiku, než Provozovatel začne Službu poskytovat. Pokud vztah související s využitím Služby obsahuje mezinárodní prvek, řídí se všeobecně závaznými právními předpisy Slovenské republiky. III. Obsah nacházející se na Portálu ° obsah umísťovaný na Portál Provozovatelem anebo v jeho jménu, za který Provozovatel zodpovídá a ke kterému vykonává práva na základě licenčních anebo jiných smluv (dále jen „Vlastní Obsah Provozovatele“), ° obsah poskytovaný Uživatelem, který tento obsah na vlastní zodpovědnost umísťuje na Portál (dále jen „Vlastní Obsah Uživatele“), ° odkazy (linky) na internetové stránky třetích osob. Z hlediska oprávnění Uživatele se Obsah umístěný na portálu dělí na : obsah, při kterém je Uživatel oprávněný na streaming Obsahu, streamingem se rozumí dodávka souboru, obsahujícího konkrétní obsah na koncové zařízení Uživatele tak, že tento soubor lze přehrávat současně s jeho přenosem na koncové zařízení, přičemž tento soubor se nikdy neukládá na záznamové médium, včetně, ale nejen , hard disk anebo optický disk s tou výjimkou, že se může kdykoliv ukládat do mezipaměti s cílem ulehčit jeho plynulé přehrání, obsah, při kterém je Uživatel oprávněný na trvalé stáhnutí (download) Obsahu, trvalým stáhnutím se rozumí dodávka souboru, obsahujícího konkrétní Obsah na koncové zařízení Uživatele tak, že tento Uživatel je oprávněný vyhotovit si jeho trvalou kopii (rozmnoženinu) v elektronické formě anebo přenesením na hmotný podklad, toto oprávnění musí být Uživateli dané výslovně, například prostřednictvím políčka „Kup“ (anebo jiného políčka s podobným názvem), Obsah, při kterém je Uživatel oprávněný na dočasné stáhnutí (download) Obsahu, dočasným stáhnutím je dodávka souboru obsahujícího konkrétní Obsah na koncové zařízení Uživatele tak, že na pevném disku koncového zařízení se vytvoří a uloží jeho rozmnoženina která je Uživateli přístupná na přehrávání po dobu, kterou v případě konkrétního Obsahu určí Provozovatel, po uplynutá které je přístup Uživateli znemožněný a i toto oprávnění musí být Uživateli dané výslovně (například prostřednictvím políčka „Stáhni“ anebo jiného políčka s podobným názvem). Uživatel bere na vědomí, že jednotlivé způsoby použití Obsahu, na které bude Provozovatelem oprávněný a na které mu bude Provozovatelem udělená licence, závisí od obsahu smluv Provozovatele s jednotlivými nositeli práv chráněných autorským zákonem. Uživatel nesmí používat obsah v rozporu s jemu udělenou licencí, ani se o to pokoušet. Aby bylo nepochybné,v případě, že je Provozovatelem v souvislosti s konkrétním obsahem poskytnutá určitá funkce, (například funkce Replay), je Uživatel oprávněný využívat tuto funkci obvyklým způsobem. 2. Provozovatel nemonitoruje, needituje a v žádném směru nezodpovídá za Vlastní Obsah Uživatele. Uživatel umísťuje Vlastní Obsah Uživatele na Portál na vlastní zodpovědnost (tedy osobně a výlučně zodpovídá za to, že je nositelem příslušných práv, resp. osobně a výlučně zodpovídá tehdy, pokud není nositelem příslušných práv) a zůstává nositelem práv k tomuto obsahu. Umístění Vlastního Obsahu Uživatele na Portál se považuje za projev vůle Uživatele zpřístupňovat tento obsah veřejnosti prostřednictvím Portálu. Uživatel umísťuje Vlastní Obsah Uživatele na Portál bez nároku na jakoukoliv odměnu, pokud výslovně není dohodnuto jinak. Uživatel je kdykoliv oprávněný odstranit svůj Vlastní Obsah Uživatele z Portálu. Uživatel výslovně souhlasí s tím, aby Provozovatel bez jakéhokoliv upozornění odstranil anebo zamezil přístup k Vlastnímu Obsahu Uživatele, v případě, když se důvodně domnívá, že tento obsah je protiprávní a když byl Provozovatel na jeho možnou protiprávnost upozorněný nositelem údajně porušovaných práv anebo jeho možnou protiprávnost zjistil jinak. Za protiprávní se považuje hlavně, ale nejenom, obsah, který zřejmě porušuje Práva duševního vlastnictví a obsah, kterého součástí jsou linky na zřejmě protiprávní obsah anebo linky na stránky, které umožňují porušování Práv duševního vlastnictví (například poskytují P2P programy). V případě pochybností se má za to, že obsah je protiprávní. Provozovatel je oprávněný znemožnit další umísťování Vlastního Obsahu Uživateli, kterému byl Vlastní Obsah Uživatele Provozovatelem odstraněný anebo přístup k němu byl zamezený. 3. Uživatel nesmí vykonávat činnosti, které porušují práva vyplývající z duševního vlastnictví (dále jen „Práva duševního vlastnictví“) jakýchkoliv třetích osob, například nepovolené P2P sdílení souborů, jako i činnosti, které umožňují porušování Práv duševního vlastnictví, například provozování P2P programů, (dále jen „Nepovolené užívání“). Uživatel bere na vědomí, že Vlastní Obsah Provozovatele obsahuje autorská díla, předměty práv souvisejících s autorským právem, loga, ochranné známky a jiné předměty chráněné právem duševního vlastnictví, které požívají ochrany podle všeobecně závazných právních předpisů a mezinárodních dohod. 4.Uživatel souhlasí s tím, aby v případě Nepovoleného užívání uplatnil Provozovatel vůči němu tento postup: a, pokud se Provozovatel dozví o činnosti, o které se důvodně domnívá, že je porušením Práv duševního vlastnictví, pošle Uživateli služeb emailovou zprávu, ve které ho upozorní na protiprávní povahu jeho činnosti, požádá ho o její okamžité ukončení a vysvětlí mu důsledky neukončení, b, v případě neukončení protiprávní činnosti pošle Provozovatel Uživateli poštou doporučený list, ve kterém ho upozorní na protiprávní povahu jeho činnosti, požádá ho o její okamžité ukončení a vysvětlí mu důsledky neukončení, c, pokud Uživatel přesto neukončí protiprávní činnost, pošle mu Provozovatel poštou doporučený dopis a zároveň email, ve kterém ho informuje, že jeho uživatelský účet u Provozovatele byl s okamžitou účinností pozastavený, a to až do doby, než bude Provozovateli doručeno prohlášení, ve kterém Uživatel potvrdí, že už neporušuje anebo neumožňuje porušování Práv duševního vlastnictví, d, pokud Uživatel ani v tomto případě neukončí protiprávní činnost, pošle mu Provozovatel poštou doporučený dopis a zároveň email, ve kterém ho informuje, že jeho uživatelský účet u Provozovatele byl s okamžitou účinností zrušený. Uplatněním tohoto postupu Provozovatelem nejsou dotknuty prostředky ochrany Práv duševního vlastnictví vyplývající z těchto podmínek a příslušných právních předpisů. 5. Portál může obsahovat odkazy (linky) na internetové stránky třetích osob, které nejsou provozovány ani kontrolovány Provozovatelem. Uživatel bere na vědomí, že Provozovatel v žádném směru nezodpovídá za obsah těchto stránek, ani za dodržování těchto předpisů (včetně ustanovení na ochranu osobních údajů) jejich provozovateli. Každému Uživateli je důrazně doporučeno, aby si pozorně přečetl všechny podmínky používání internetových stránek třetích osob bezprostředně po prvém vstupu na ně. Umístění odkazu na Portálu nelze považovat za podporu obsahu internetové stránky třetí osoby anebo jejího provozovatele. 1. Uživatel je povinný: ° přečíst si pozorně tyto všeobecné podmínky a vstupovat na Portál anebo využívat Služby jen v případě souhlasu s těmito podmínkami, používat Portál a Služby pro svoji osobní potřebu, případně vlastní vnitřní potřebu, a na účel, který není přímo ani nepřímo obchodní. zdržet se použití konkrétního Obsahu v rozporu s jemu udělenou licencí, především nesmí konkrétní obsah měnit, rozšiřovat, zpřístupňovat veřejnosti, vypůjčovat a/anebo pronajímat, ani se o to pokoušet, respektovat technické prostředky ochrany práv inkorporovaných v Obsahu (včetně Microsoft Windows Media Digital Rights Management), tyto neobcházet a ani se o to nepokoušet, zachovat datový formát, ve kterém mu je Obsah poskytnutý, s výjimkou, když dochází k oprávněnému přenesení elektronické rozmnoženiny na hmotný podklad při trvalém stáhnutí, ° při registraci uvádět pravdivé údaje, tyto údaje v případě každé změny aktualizovat, a chránit heslo používané při registraci na Portál v případě podezření ze zneužití hesla umožňujícímu registraci na Portálu, vykonat opatření potřebná na zabránění vzniku škody (zvláště změna hesla), neumožnit využívání svého uživatelského jména třetí osobě, ° nepoužívat takové uživatelské jméno, které by mohlo vyvolávat nepravdivý dojem o jeho identitě, ° žádným způsobem neobtěžovat jiné Uživatele, ° respektovat osobní práva ostatních Uživatelů, v souladu s tím především nesmí shromažďovat osobní údaje ostatních Uživatelů včetně emailových adres a uživatelských jmen), ani se o to pokoušet, ° dodržovat autorská práva, práva související s autorským právem, jiná práva, vyplývající z duševního vlastnictví, anebo jakákoliv práva třetích osob chráněná zákony, jinými všeobecně závaznými právními předpisy anebo mezinárodními dohodami (včetně autorských práv autorů internetové stránky Provozovatele) ° dodržovat všechna ustanovení těchto podmínek. 2. Uživatel dále: Bere na vědomí, že rozsah oprávnění Uživatele se u jednotlivého Obsahu liší, přičemž oprávněné použití je zabezpečováno kromě jiného i technickými prostředky a zavazuje se respektovat tato omezení (včetně teritoriálního omezení oprávnění použití na území České republiky a Slovenské republiky, Bere na vědomí, že Provozovatel je oprávněný odepřít poskytnutí služby osobě, která už předtím jakýmkoliv způsobem porušila podmínky udělené licence a/anebo tyto podmínky, Bere na vědomí, že Služby nemusí být dostupné nepřetržitě a to především z důvodů potřebné údržby technického a programového vybavení Provozovatele, případně třetích osob, Bere na vědomí, že data přenášená prostřednictvím internetu mezi ním a Provozovatelem jsou šifrovaná, Bere na vědomí, že Provozovatel nezodpovídá za funkčnost datové sítě, Nesmí používat programové anebo jiné vybavení, které je způsobilé poškodit anebo ohrozit provoz Portálu a/anebo technického vybavení Provozovatele, Souhlasí s ukládáním souboru cookies na svůj počítač. 3. Uživatel, který na Portál umísťuje Vlastní Obsah Uživatele, je kromě toho povinný: ° neumísťovat na Portál obsah, který porušuje autorská práva, práva související s autorským právem, jiná práva vyplývající z duševního vlastnictví, anebo jakákoliv práva třetích osob, ° neumísťovat na portál obsah obsahující pornografii, rasistický obsah, urážlivý obsah, který je v rozporu se zákony, jinými všeobecně závaznými právními předpisy anebo mezinárodními dohodami anebo z jiných důvodů Provozovatelem považovaná za nevhodný, ° neumísťovat na Portál obsah, který obsahuje vulgární Obsahem anebo výběrem anebo uspořádáním jazykových prostředků) a všeobecně nepřijatelný jazyk, ° neumísťovat na Portál obsah, který je možné považovat za navádění na trestný čin, přečin anebo přestupek anebo schvalování trestního činu, přečinu anebo přestupku anebo jiného závadného konání, ° neumísťovat na Portál obsah reklamního charakteru, pyramidové hry, spamy apod., ° neumisťovat na Portál obsah, který obsahuje virus anebo jiný obsah, který může poškodit technické anebo programové vybavení Uživatelů anebo třetích osob, ° Needitovat anebo neodstraňovat žádný jiný Obsah, nacházející se na Portálu, s výjimkou jeho vlastního Obsahu Uživatele, ani se o to pokoušet. 4. Porušení povinnosti uživatele má za následek postup uvedený v části „Obsah nacházející se na Portálu“, body 2 až 4 (včetně odstranění závadného Obsahu). Tím nejsou dotknuty jiné prostředky ochrany vyplývající z těchto podmínek a příslušných právních předpisů. V. Práva Uživatelů a třetích osob V případě, že se Uživatel anebo jakákoliv třetí osoba domnívá, že jakýkoliv Obsah, umístěný na Portálu porušuje jeho/její práva anebo všeobecně závazné právní předpisy, svoji odůvodněnou stížnost může adresovat na [email protected] Stížnost obsahuje zejména: konkretizaci obsahu porušujícího práva ( především uvedením URL adresy, na které se tento obsah nachází), obsah porušených práv a jejich právní základ, jméno a kontaktní údaje stěžovatele, vyhlášení, že obsah stížnosti odpovídá skutečnosti. V případě, že stížnost není dostatečně konkrétní anebo skutkově odůvodněná, jakož i v případě anonymních stížností, snižuje se pravděpodobnost jejího řádného vybavení a zjednání nápravy a zároveň je vyloučena jakákoliv zodpovědnost Provozovatele za škodu anebo jinou újmu. VI. Zodpovědnost Provozovatel zodpovídá jen za to, že umístěním jeho Vlastního Obsahu na Portál neporušuje autorská práva a práva související s autorským právem. Provozovatel však v žádném směru nezodpovídá za Vlastní Obsah Uživatelů a za obsah internetových stránek třetích osob, na které může být uživatel přesměrovaný prostřednictvím odkazů umístěných na Portálu. Uživatel používá celý obsah Portálu na svoji vlastní zodpovědnost. Poskytování osobních údajů je pro Uživatele osobně citlivé a proto je zabezpečení jejich ochrany jedním z prvořadých zájmů Provozovatele. Procesu shromažďování a zpracování osobních údajů se u Provozovatele přikládá vysoká míra zodpovědnosti a péče. Poskytnutí osobních údajů Uživatelem při registraci se považuje za dobrovolný, výslovný a časově neomezený souhlas se zpracováním poskytnutých údajů ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2002 Z.z o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel shromažďuje a získává osobní údaje výlučně na základě přímé telefonické anebo osobní komunikace s Uživatelem anebo prostřednictvím počítačového systému s využitím internetové stránky Uživatele. Osobní údaje Uživatelů se zaznamenávají výlučně počítačovou formou a uchovávají v počítačové databázi Provozovatele. Uživatel souhlasí se zpracováním takto získaných osobních údajů na účely vedení jeho uživatelského účtu, na účely jeho identifikace a zabezpečení řádného zaplacení v případě zpoplatňovaných služeb, na účely zabezpečení respektování autorských práv, práv souvisejících s autorským právem a jakýchkoliv jiných práv Provozovatele a třetích osob, na účely vytváření individuálních nabídek ze strany Provozovatele a na účely komerční komunikace. 2. Ochrana osobních údajů a jejich poskytování třetím osobám Přístup k osobním údajům má jen omezený počet zaměstnanců Provozovatele, ze kterých každý je vázaný povinností mlčenlivosti. Osobní údaje Uživatelů Provozovatel poskytuje v nevyhnutelném rozsahu jen smluvním partnerům, vázaným povinností mlčenlivosti a to výlučně za účelem zabezpečení Služeb poskytovaných Provozovatelem. není povinný poskytnout jakékoliv údaje o své osobě, bere však na vědomí, že přístup k některým Službám je podmíněný poskytnutím osobních údajů, pokud poskytne jakékoliv osobní údaje, dělá tak úplně dobrovolně, svůj souhlas se zpracováním osobních údajů může kdykoliv odvolat, má právo přístupu ke svým osobním údajům, má právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů se žádostí o zajištění opatření na nápravu, pokud zjistí, že při zpracování jeho osobních údajů došlo k porušení povinnosti Provozovatele, který tyto údaje zpracovává. V takovém případě má dále právo požadovat, aby Provozovatel hlavně: Se zdržel takového jednání, kterým porušuje své povinnosti, Odstranil takto vzniknutý stav anebo zajistil na svoje náklady omluvu anebo jiné zadostiučinění, Vykonal opravu anebo doplnění osobních údajů tak, aby byly pravdivé a přesné. Zablokoval anebo zlikvidoval osobní údaje. má právo na základě písemné žádosti od Provozovatele vyžadovat: Ve všeobecně srozumitelné formě informace o stavu zpracování svých osobních údajů v informačním systému, Opravu jeho nesprávných, neúplných anebo neaktuálních osobních údjů, které jsou předmětem zpracování Likvidaci jeho osobních údajů , pokud byl splněný účel jejich zpracování Uživatel má v souvislosti se zpracováním svých osobních údajů i další práva ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2002 Z.z o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů.

http://docplayer.cz/4606106-Metodika-k-provadeni-narizeni-vlady-c-75-2015-sb.html

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., - PDF Download "METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb.," 1 2015 METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. 2 Metodika k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů pro rok 2015 V této metodice jsou zahrnuta a srozumitelně vyložena ustanovení závazné právní normy pro poskytování dotací. Právní nárok lze proto odvozovat pouze z této právní normy a dalších předpisů a nikoliv z textu této metodiky! Text metodiky není právně závazný! 1 3 2 OBSAH 1. Hlavní změny pro žadatele pro rok 2015 žádající o dotaci podle NV č. 79/2007 Sb.... (dobíhající staré závazky) Žádost o zařazení Podání žádosti o zařazení ( 3 NV 75) Změny v žádosti o zařazení ( 3, 7 a 8 NV 75) Zvýšení výměry Snížení výměry Dobrovolné ukončení závazku Přechod zařazení z AEKO do titulu ekologické zemědělství ( 4 NV 75) Přechod zařazení v rámci podopatření integrovaná produkce révy vinné ( 5 NV 75) Změna zařazení v rámci podopatření ošetřování travních porostů ( 6 NV 75) Převod a přechod zařazení do AEKO Převod a přechod zařazení mezi subjekty v rámci NV 75 ( 11 NV ) Žádost o poskytnutí dotace Podání žádosti o poskytnutí dotace ( 9 odst. 1 a odst. 4 NV 75) Změny v žádosti o poskytnutí dotace Výpočet dotace a její maximální výše ( 23 NV 75) Výše sazeb dotace ( 23 odst. 1 NV 75) Vrácení dotace Zásah vyšší moci, mimořádných okolností v rámci NV 75 ( 34 NV ) Zákres AEKO do map Obecné principy Metodika zákresu Společné podmínky pro žadatele v AEKO Cross compliance kontrola podmíněnosti Vedení evidence o hnojivech, pomocných látkách, upravených kalech a sedimentech ( 9 odst. 2 písm. c) NV 75) Jednotný postup pro hodnocení přívodu živin na DPB Vedení evidence Jednotný postup pro hodnocení přívodu živin v rámci prováděných kontrol Vedení evidence o používání přípravků na ochranu rostlin ( 9 odst. 2 písm. d) NV 75) Posuzování užívané výměry, kultury a období rozhodné pro poskytnutí dotace ( 9 odst. 3 NV 75) Vykázání veškeré zemědělské půdy Kombinovatelnost AEKO s dotacemi poskytovanými MŽP Podmínky oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv a oblasti minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin ( 9 odst. 2 písm. b) bod 2 a 3 NV 75) Podmínky oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv v AEKO Podmínky oblasti minimální požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin v AEKO Vyhodnocení porušení podmínek oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv a podmínek oblasti minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin v agroenvironmentálněklimatických opatřeních Bodové vyhodnocení nesplnění podmínek oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv a podmínek oblasti minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin... 41 4 Převod bodového vyhodnocení na slovní ukládané za porušení podmínek oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv a podmínek oblasti minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin v agroenvironmentálně-klimatických opatřeních Sankční systém AEKO Výše udělovaných sankcí Princip opakování vztahující se k celému období závazku Vyřazení z podopatření Obnova trvalého travního porostu Časté chyby Změny v LPIS Uvedení nesprávných údajů a chyby při opravě žádostí Nedodržení doby trvání závazku Podrobné podmínky jednotlivých AEKO ( NV 75) Integrovaná produkce ovoce ( 12 NV 75) Předmět dotace Sazba dotace Náležitosti žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce Podmínky vstupu a kombinovatelnost s jinými AEKO a jinými opatřeními Podmínky poskytnutí dotace v podopatření integrovaná produkce ovoce a sankce za jejich porušení Integrovaná produkce révy vinné ( 13 NV 75) Předmět dotace Sazba dotace Náležitosti žádosti o zařazení do podopatření IP révy vinné Podmínky vstupu a kombinovatelnost s jinými AEKO a jinými opatřeními Podmínky poskytnutí dotace na IP révy vinné a sankce za jejich porušení Společné podmínky podopatření IP révy vinné ( 13 odst. 5 NV 75) Podmínky titulu základní ochrana vinic ( 13 odst. 6 NV 75) Podmínky titulu nadstavbová ochrana vinic ( 13 odst. 6 NV 75) Vyklučení ovocného sadu nebo vinice ( 14 NV 75) Integrovaná produkce zeleniny ( 15 NV 75) Předmět dotace Sazba dotace Náležitosti žádosti o zařazení do podopatření IP zeleniny Podmínky vstupu a kombinovatelnost s jinými AEKO a jinými opatřeními Podmínky poskytnutí dotace v podopatření integrovaná produkce zeleniny a sankce za jejich porušení Podmínky podopatření IP zeleniny vztahující se k veškeré výměře standardní orné půdy žadatele ( 15 odst. 6 NV 75) Podmínky podopatření IP zeleniny vztahující se k dílu půdního bloku na který je podána žádost o dotaci v IP zeleniny ( 15 odst. 9 NV 75) Ošetřování travních porostů ( NV 75) Předmět dotace Struktura podopatření OTP Volba konkrétního titulu v OTP 5 Sazba dotace Náležitosti žádosti o zařazení do podopatření ošetřování travních porostů Podmínky vstupu a kombinovatelnost s jinými AEKO a jinými opatřeními Podmínky poskytnutí dotace v podopatření ošetřování travních porostů a sankce za jejich porušení Intenzita chovu hospodářských zvířat Ponechávání nepokosených ploch Společné podmínky podopatření ošetřování travních porostů Podmínky jednotlivých titulů podopatření ošetřování travních porostů Podmínky titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny ( 19 odst. 2 NV 75) Podmínky titulu mezofilní a vlhkomilné louky hnojené ( 19 odst. 3 NV 75) Podmínky titulu mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené ( 19 odst. 4 NV 75) Podmínky titulu horské a suchomilné louky hnojené ( 19 odst. 5 NV 75) Podmínky titulu horské a suchomilné louky nehnojené ( 19 odst. 6 NV 75) Podmínky titulu trvale podmáčené a rašelinné louky ( 19 odst. 7 NV 75) Podmínky titulu ochrana modrásků ( 19 odst. 8 NV 75) Podmínky titulu ochrana chřástala polního ( 19 odst. 9 NV 75) Podmínky titulu suché stepní trávníky a vřesoviště ( 19 odst. 10 NV 75/2015 Sb.) Podmínky titulu druhově bohaté pastviny ( 19 odst. 11 NV 75) Zatravňování orné půdy ( 20 NV 75) Předmět dotace Sazba dotace Náležitosti žádosti o zařazení do titulu zatravňování orné půdy Podmínky vstupu a kombinovatelnost s jinými AEKO a jinými opatřeními Podmínky poskytnutí dotace na zatravňování orné půdy a sankce za jejich porušení Biopásy ( 21 NV 75) Předmět dotace Sazba dotace Náležitosti žádosti o zařazení do podopatření biopásy Podmínky vstupu a kombinovatelnost s jinými AEKO a jinými opatřeními Společné podmínky pro poskytnutí dotace na krmné/nektarodárné biopásy a sankce za jejich porušení Podmínky pro poskytnutí dotace na krmné biopásy a sankce za jejich porušení Podmínky pro poskytnutí dotace na nektarodárné biopásy a sankce za jejich porušení Podopatření ochrana čejky chocholaté ( 22 NV 75) Předmět dotace Sazba dotace Náležitosti žádosti o zařazení do podopatření ochrana čejky chocholaté (dále OČCH) Podmínky vstupu a kombinovatelnost s jinými AEKO a jinými opatřeními Podmínky poskytnutí dotace na podopatření OČCH a sankce za jejich porušení Přílohy: Příloha č. 1 k metodice k NV Příloha č. 2 k metodice k NV Příloha č. 3 k metodice k NV Příloha č. 4 k metodice k NV Příloha č. 5 k metodice k NV Příloha č. 6 k metodice k NV 6 Seznam použitých zkratek AEO AEKO RO SZIF ES EVL EU EZ CHKO NV 75 NV 76 IP LPIS MŽP MZe NP Agroenvironmentální opatření Agroenvironmentálně-klimatická opatření Regionální pracoviště Státního zemědělského a intervenčního fondu Evropské společenství Evropsky významná lokalita Evropská unie Opatření Ekologické zemědělství Chráněná krajinná oblast Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství Integrovaná produkce Land Parcel Identification System systém pro vedení a aktualizaci evidence půdy dle uživatelských vztahů dle zákona 252/1997 Sb., o zemědělství, rozšířený o další funkční vlastnosti potřebné především pro účely administrace dotací Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zemědělství Národní park NV 79/2007 Sb. Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění OP NP Ochranné pásmo národních parků OOP Orgán ochrany přírody OPŽL Oddělení příjmu žádostí a LPIS SZIF PO Ptačí oblast POR Přípravky na ochranu rostlin PRV Program rozvoje venkova ČR na období 2014 až 2020 SAPS Single Area Payment Scheme jednotná platba na plochu SZIF Státní zemědělský intervenční fond TP Travní porost TTP Trvalý travní porost ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský VDJ Velká dobytčí jednotka ZCHÚ Zvláště chráněné území ZP Zemědělská půda ŽOD Žádost o dotaci ŽOZ Žádost o zařazení ŽZZ Žádost o změnu zařazení 5 7 Úvod Tato metodika je určena žadatelům o dotace v rámci AEKO, což je jedno ze stěžejních plošných opatření PRV Struktura AEKO je znázorněna v diagramu č. 1. AEKO zahrnují sedm podopatření, která se dělí na tituly. Cílem AEKO je podpora způsobů využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny, podpora zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržby krajiny. Stěžejním předpisem pro tyto žadatele je nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. Legislativní rámec NV 75, ke kterému je vydávána tato metodika, je tvořen dvěma základními předpisy v ČR, a to: Zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Přímo použitelné předpisy EU, které se vztahují k NV 75 jsou: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 zde dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízené Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 808/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost. Program rozvoje venkova ČR na období , který je základním strategickým materiálem popisujícím mj. základní podmínky opatření AEKO byl schválen Vládou ČR v červenci roku Po schválení programového dokumentu ze strany Evropské komise bude jeho aktuální schválená verze vyvěšena na internetových stránkách MZe eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2014 Seznam veškeré legislativy upravující podmínky pro vyplácení plateb v rámci Programu rozvoje venkova naleznete na stránkách Ministerstva zemědělství Základní podmínkou pro poskytování finanční podpory v AEKO je uzavření pětiletého závazku podáním žádosti o zařazení na počátku pětiletého období a v rámci tohoto závazku každoroční podávání žádosti o poskytnutí dotace. Gesci za NV 75 má v rámci MZe Odbor environmentálních podpor PRV. Gesci za administraci žádostí a vyplácení dotací má v rámci SZIF odbor PP a environmentálních podpor. 6 8 Garanty za AEKO jsou: Jméno Telefon Ing. Josef Makovský Ing. Miroslava Roušalová Text metodiky není právně závazný! 7 9 Diagram č. 1 Struktura AEKO Integrovaná produkce ovoce Integrovaná produkce révy vinné Základní ochrana vinic Nadstavbová ochrana vinic AEKO Integrovaná produkce zeleniny Ošetřování travních porostů Obecná péče o extenzivní louky a pastviny Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené Horské a suchomilné louky hnojené Horské a suchomilné louky nehnojené Trvale podmáčené a rašelinné louky Ochrana modrásků Ochrana chřástala polního Suché stepní trávníky a vřesoviště Druhově bohaté pastviny Zatravňování orné půdy Zatravňování orné půdy - běžná směs Zatravňování orné půdy - druhově bohatá směs Zatravňování orné půdy - regionální směs Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru - běžná směs Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru - druhově bohatá směs Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru - regionální směs Biopásy Krmný biopás Nektarodárný biopás Ochrana čejky chocholaté 8 10 1. Hlavní změny pro žadatele pro rok 2015 žádající o dotaci podle NV č. 79/2007 Sb. (dobíhající staré závazky) Nová legislativa: Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen NV 307/2014 Sb. ) Nařízení vlády č. 308/2014 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor a nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen NV 308/2014 Sb. ) Nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor (dále jen NV 309/2014 Sb. ) Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NV 75 ) Dne vstoupilo v platnost NV č. 307/2014 Sb., které zavedlo nové rozdělení zemědělských kultur, kterými jsou: orná půda, která se dále rozděluje na standardní ornou půdu (R), travní porost (G) a úhor (U), trvalý travní porost (T), trvalá kultura, která se dále rozděluje na vinice (V), chmelnice (C), ovocný sad (S), školka (K), rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích (D) a jinou trvalou kulturu (J) ostatní kultura, která se dále rozděluje na zalesněnou půdu (L), rybník (B), mimoprodukční plochu (M) a jinou kulturu (O). 9 11 V souvislosti s tímto nařízením vlády došlo k následujícím úpravám v definici zemědělských kultur, které jsou podporovány v rámci NV 79/2007 Sb. Podopatření/titul Dotace na Druh podporované zemědělské kultury Ekologické zemědělství - Speciální byliny, zelenina Standardní orná půda (R) - Ostatní plodiny na orné půdě Standardní orná půda (R) nebo úhor (U) - Travní porosty Trvalý travní porost (T) nebo travní porost (G), na jehož převážné čísti byla evidována v evidenci půdy kultura travní porost k Sad (intenzivní) Ovocný sad (S) - Sad (ostatní) Ovocný sad (S) nebo jiná trvalá kultura (J) na jejíž převážné části byla evidována v evidenci půdy kultura ovocný sad k Vinice Vinice (V) - Chmelnice Chmelnice (C) Integrovaná produkce - Sad Ovocný sad (S) Ošetřování travních porostů Meziplodiny, Biopásy - Vinice Vinice (V) - Zelenina Standardní orná půda (R) Trvalý travní porost (T) nebo travní porost (G), na jehož převážné čísti byla evidována v evidenci půdy kultura travní porost k Standardní orná půda (R) Zatravňování Trvalý travní porost (T) nebo travní porost (G) V případě výpočtu minimální intenzity chovu hospodářských zvířat, je intenzita počítána na výměru trvalého travního porostu (T) a travního porostu (G), na jehož převážné části byla vedena v evidenci půdy kultura travní porost k , evidovaného na žadatele v evidenci půdy. 10 12 S ohledem na vstup v platnost NV 75 je umožněn souběh starých a nových závazků. V návaznosti na umožnění tohoto souběhu dochází pro rok 2015 k následujícím úpravám u závazků uzavřených dle NV 79/2007 Sb.: Obecné podmínky pro poskytnutí dotace stanovena výjimka z celofaremních podmínek (termíny sečí popř. pastvy) pro díl půdního bloku zařazený do podopatření ošetřování travních porostů dle NV 75 Ekologické zemědělství deklarace koní lze doručit Fondu v termínu do 31. října nelze poskytnout podporu na díl půdního bloku, na který je podána žádost o dotaci v rámci podopatření zatravňování orné půdy, ochrana čejky chocholaté a biopásy podle NV 75 Ošetřování travních porostů deklarace koní lze doručit Fondu v termínu do 31. října Pěstování meziplodin plochy meziplodin podle NV 79/2007 Sb. nelze považovat za plochu s meziplodinami, které lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu podle 17 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády nelze poskytnout podporu na plochu dílu půdního bloku, na kterou je podána žádost o dotaci v rámci podopatření biopásy Směnný kurz Pro žádosti podané v roce 2015 (podle NV 79/2007 Sb.) budou sazby dotace přepočítány směnným kurzem 27,693 CZK/EUR. Cross-Compliance kontrola podmíněnosti Dne nabylo účinnosti NV č. 309/2014 Sb., které nahrazuje nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušeni podmíněnosti poskytování některých podpor. Toto nařízení vlády zahrnuje jak podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinné požadavky na hospodaření (PPH) tak i snížení dotace při jejich neplnění. Kontrolám podmíněnosti se detailně věnuje speciální publikace vydaná MZe Průvodce zemědělce kontrolou podmíněnosti platný pro rok Požadavky pro použití hnojiv a pro použití prostředků na ochranu rostlin v rámci agroenvironmentálních opatření Minimální požadavky pro použití hnojiv ani minimální požadavky pro použití přípravků na ochranu rostlin pro agroenvironmentální opatření již nejsou součástí cross-compliance. Z přílohy č. 3 NV 79/2007 Sb. byly odstraněny podmínky, které se nově stávají součástí podmínek DZES a PPH, a zbývající podmínky z této přílohy se stávají samostatnými podmínkami pro AEKO. Proto je v NV 79/2007 ( 14) zaváděn také kontrolní a sankční mechanismus pro tyto zbývající podmínky. Uvedená změna vychází z přímo aplikovatelných nařízení Evropské unie pro nové programové období. 11 13 2. Žádost o zařazení Podání žádosti o zařazení ( 3 NV 75) Žádost o zařazení může podat fyzická nebo právnická osoba, která zemědělsky obhospodařuje a podává žádost o zařazení alespoň na minimální stanovenou výměru zemědělské půdy evidované na žadatele v LPIS. V kalendářním roce je možné podat pouze jednu žádost o zařazení. Přehled výměr, na které musí žadatel minimálně žádat o zařazení do AEKO, uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1 Minimální výměra Podopatření 0,5 ha ovocného sadu (S) integrovaná produkce ovoce 0,5 ha vinice (V) integrovaná produkce révy vinné 0,5 ha standardní orné půdy (R) integrovaná produkce zeleniny 2 ha trvalého travního porostu (T) ošetřování travních porostů 0,5 ha standardní orné půdy (R) zatravňování orné půdy 2 ha standardní orné půdy (R) biopásy 0,5 ha standardní orné půdy (R) ochrana čejky chocholaté Žadatel nemusí být zemědělským podnikatelem podle 2e až 2h zákona o zemědělství, žadatel nemusí splňovat ani definici aktivního zemědělce; o dotaci v rámci AEKO mohou žádat i nepodnikatelé mající právní subjektivitu (např. obce, fyzické osoby nepodnikající, školy), jestliže tyto subjekty mají evidovánu v LPIS alespoň minimální výměru zemědělské půdy a podávají na ni žádost o zařazení. Žádost o zařazení se podává na pětileté období, které začíná 1. ledna prvního kalendářního roku, v případě podopatření biopásy začíná toto období 1. dubna prvního kalendářního roku. Konec pětiletého období se tedy váže k datu nebo v případě podopatření biopásy k datu následujícího kalendářního roku. Žádost o zařazení se doručí na formuláři vydaném SZIF pro příslušný kalendářní rok (k dispozici na OPŽL SZIF a www. szif.cz) do prvního roku pětiletého období na místně příslušné OPŽL SZIF, přičemž místní příslušnost se řídí bydlištěm fyzické osoby nebo sídlem právnické osoby. POZOR! Na později podané žádosti o zařazení nebude brán zřetel. : Na přelomu března/dubna 2015 se začala projednávat změna právních předpisů EU ohledně možnosti prodloužení termínu pro příjem žádostí o dotaci v roce V případě posunutí termínu příjmu žádostí o dotaci bude adekvátně prodloužen termín příjmu žádostí o zařazení a o této změně bude podána informace na stránkách eagri.cz. 12 14 2. 2. Změny v žádosti o zařazení ( 3, 7 a 8 NV 75) V období ode dne podání žádosti o zařazení do dne vydání rozhodnutí o zařazení žadatele nelze: do žádosti o zařazení doplnit další díl půdního bloku, v žádosti o zařazení zvýšit výměru dílu půdního bloku, změnit v žádosti o zařazení zvolené podmínky vztahující se k jednotlivým dílům půdních bloků v rámci AEKO. Na základě žádosti o zařazení je žadatel zařazen do daného AEKO na pětileté období s výměrou, kterou uvedl v žádosti o zařazení. U žadatelů může dojít v průběhu trvání závazku ke změně výměry. Žadatelé získávají nové hektary a naopak dostávají výpovědi z nájmů a hektary ztrácejí. Aby změna výměry (ať již zvýšení nebo snížení) měla nějaký dopad na zařazení žadatele v AEKO, musí se změna odrazit v LPIS a zároveň musí být podána žádost o změnu zařazení. Dokud žadatel nezaregistruje v LPIS nový díl půdního bloku (případně nerozšíří stávající) nebo v LPIS díl půdního bloku neztratí (např. změnou uživatele), na zařazení AEKO to nemá žádný vliv. V rámci AEKO SZIF nekontroluje právní důvody užívání pozemků a je jen na odpovědnosti žadatele, jakým způsobem zajistí, že bude užívat daný díl půdního bloku po stanovenou dobu 5 let a že jej jiný uživatel v průběhu tohoto období u tohoto dílu půdního bloku nevyřadí z LPIS Zvýšení výměry Zvýšení výměry se posuzuje u jednotlivých podopatření odlišně. AEKO lze pro tento účel rozdělit do dvou skupin: První skupina zahrnuje podopatření zatravňování orné půdy, u kterého lze zvýšení výměry provést pouze podáním nové žádosti o zařazení. Nově zařazená výměra se ve vztahu k již zařazené výměře posuzuje samostatně. Příklad: Žadatel má již 3 roky zatravněno 20 ha. Ve čtvrtém roce příslušného pětiletého období chce podat žádost o zatravnění dalších 10 ha. Podá tedy žádost o zařazení na těchto 10 ha, přičemž k této výměře se bude vztahovat nové pětileté období bez ohledu na již zatravněných 20 ha. Druhá skupina zahrnuje podopatření IP ovoce, IP révy vinné, IP zeleniny, ošetřování travních porostů, podopatření biopásy a podopatření ochrana čejky chocholaté. Pokud chce žadatel zvýšit výměru zařazenou do titulu či podopatření z druhé skupiny, musí nejdříve zjistit, o kolik chce zvýšit výměru. Pokud zvýšení výměry nepřesáhne 35 % výměry zařazené do příslušného AEKO v prvním roce pětiletého období, doručí na OPŽL SZIF do 15. května kalendářního roku žádost o změnu zařazení (společně s žádostí o poskytnutí dotace) a dále pokračuje v pětiletém období, tzn. neuzavírá se nový závazek. Jestliže přesáhne zvýšení výměry výměru zařazenou do příslušného AEKO v prvním roce pětiletého období o více než 35 %, musí žadatel podat novou žádost o zařazení. Neznamená to, že by vracel dotaci za původní neukončené období. Příklad: V prvním roce byl žadatel zařazen do podopatření ošetřování travních porostů s výměrou 500 ha, v druhém roce zvýšil výměru o 75 ha, ve třetím roce o dalších 90 ha, ve čtvrtém roce by chtěl zařadit dalších 30 ha, tzn. celkem již 195 ha. Tato výměra však převyšuje 35 % úroveň o plných 20 ha; proto ve čtvrtém roce musí žadatel podat novou žádost o zařazení na celou výměru 695 ha. Zvyšovat výměru v rámci kvóty 35 % nelze v pátém roce pětiletého období. V takovém případě se postupuje stejně jako v případě překročení limitu 35 %, kdy je nutné podat novou žádost o zařazení na novou celkovou výměru. V případě, že je zařazená výměra zvyšována zařazením nového dílu půdního bloku, je toto možné pouze v případě, že je zařazen celý díl půdního bloku Snížení výměry Za snížení výměry tedy potenciální porušení pětiletého závazku - se obecně považuje každá situace, kdy žadatel přijde o jakoukoliv část dílu půdního bloku nebo celý díl půdního bloku, který byl v průběhu pětiletého období zařazený do AEKO. To znamená, že nestačí ztrátu 2 ha v jednom dílu půdního bloku nahradit novými 2 ha v dosud neregistrovaném dílu půdního bloku vzájemné kompenzace nejsou možné! Snížení celkové zařazené výměry má s výjimkou níže uvedených případů vždy za následek vrácení dosud poskytnutých dotací na snižovanou výměru od počátku příslušného pětiletého období, ve kterém je daný díl půdního bloku zařazen. Je-li díl půdního bloku dotčen změnou výměry jen částečně, vratka se vztahuje vždy jen na sníženou výměru, nikoliv na celý díl půdního bloku. Pokud žadatel neupraví podáním změnové žádosti zařazení dílů půdních bloků do AEKO v případě, že dojde ke ztrátě dílu půdního bloku nebo jeho části a tato ztráta vede k zahájení řízení o vrácení dotace, je SZIF oprávněn upravit žadateli zařazení tak, aby neobsahovalo díly půdních bloků, které již na sebe žadatel v LPIS nemá evidované. 13 15 Snížení výměry může mít jakýkoliv důvod např. výpověď z nájmu a změnu uživatele nebo zjištění, že díl půdního bloku je ve skutečnosti obhospodařován díky rozšiřujícímu se náletovému porostu v menší výměře než v té, která je uvedená v LPIS. Vrácení dotace se neuplatní, je-li snížení výměry důsledkem: restituce podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), v platném znění, pozemkové úpravy podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, zásahu vyšší moci (čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění a čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014), provedení změny v LPIS podle 3h zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění, jestliže touto změnou nedošlo ke snížení výměry jednotlivého dílu půdního bloku o více než 5 % původní výměry tohoto dílu půdního bloku; tento pardonovaný důvod není možné uplatnit na podopatření biopásy, zřízení stavby ve veřejném zájmu podle 170 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon), v platném znění, pozbytí užívání pozemku v LPIS, nejvýše však do 25 % celkové výměry zemědělské půdy zařazené do podopatření v prvním roce závazku. V příloze č. 1 k této metodice je uveden podrobnější popis pardonovaných důvodů snížení výměry. V případě snížení výměry, které spadá do výše zmíněných pardonovaných případů, SZIF poskytne dotaci jen za ty kalendářní roky, ve kterých žadatel měl daný díl půdního bloku registrován v LPIS a splnil všechny podmínky příslušného AEKO. Jestliže došlo ke snížení výměry v průběhu kalendářního roku, SZIF poskytne poměrnou část dotace za období, kdy měl žadatel díl půdního bloku evidován v LPIS nebo za období, které končí dnem, kdy nastal zásah vyšší moci nebo jiná výše popsaná mimořádná událost. Pokud žadatel neměl díl půdního bloku v kalendářním roce evidovaný v LPIS k datu podání žádosti o poskytnutí dotace, poměrná výše dotace se neposkytne. Žádost o snížení výměry (formulář žádosti o změnu zařazení) podává žadatel SZIF: současně s žádostí o poskytnutí dotace, nejpozději však do pokud ke snížení výměry došlo v období od do data podání žádosti o poskytnutí dotace. V žádosti o poskytnutí dotace uvádí žadatel již aktuální výměru dílu půdního bloku po snížení, popřípadě neuvádí díl půdního bloku, došlo-li k jeho ztrátě, do kalendářního roku následujícího po roce, na který byla podána žádost o poskytnutí dotace, pokud ke snížení výměry došlo od data podání žádosti o poskytnutí dotace do kalendářního roku, nebo do kalendářního roku následujícího po roce, na který byla podána žádost o poskytnutí dotace, pokud ke snížení výměry došlo od data podání žádosti o poskytnutí dotace do kalendářního roku a jde-li o podopatření biopásy. Pokud žadatel žádost o snížení výměry nepodá v termínech do resp (viz výše), bude žádost SZIF zamítnuta. Pokud ke snížení výměry došlo od data podání žádosti o poskytnutí dotace do , popřípadě do následujícího kalendářního roku u podopatření biopásy z pardonovaných důvodů (viz výše), žadatel nepodává společně s žádostí o snížení výměry i žádost o změnu žádosti o poskytnutí dotace. V případě, že SZIF uzná, že ke snížení výměry došlo z pardonovaných důvodů, má žadatel nárok na poskytnutí dotace v poměrné výši (za předpokladu, že změna nebyla promítnuta do žádosti o poskytnutí dotace). V případě, že SZIF neuzná, že ke snížení výměry došlo z pardonovaných důvodů, bude rozdíl ve výměrách dílů půdních bloků v žádosti o zařazení či v LPIS vůči výměře deklarované v žádosti o poskytnutí dotace považován za tzv. předeklarování. Předeklarování v žádosti o poskytnutí dotace je sankcionováno podle evropských předpisů. Pokud ke snížení výměry došlo od data podání žádosti o poskytnutí dotace do , popřípadě do následujícího kalendářního roku u podopatření biopásy z jiných než pardonovaných důvodů, žadatel podá společně s žádostí o snížení výměry žádost o změnu žádosti o poskytnutí dotace, neboť by byl rozdíl ve výměrách dílů půdních bloků v žádosti o zařazení či v LPIS vůči výměře deklarované v žádosti o poskytnutí dotace považován za tzv. předeklarování. Předeklarování v žádosti o poskytnutí dotace je sankcionováno podle evropských předpisů. Při snížení výměry o veškerou zařazenou výměru SZIF rozhodne o vyřazení žadatele z příslušného AEKO se všemi důsledky plynoucími z porušení pětiletého závazku (vrácení dotace). 14 16 Dobrovolné ukončení závazku Žadatel se v průběhu pětiletého závazku může rozhodnout ukončit tento závazek a požádat SZIF o vyřazení z AEKO. Porušení pětiletého závazku bude SZIF sankcionováno vrácením poskytnuté dotace od počátku pětiletého období, pokud žadatel neuplatňuje na celou výměru zařazenou v AEKO některý z pardonovaných důvodů vztahujících se ke snížení zařazené výměry. 15 17 2. 3. Přechod zařazení z AEKO do titulu ekologické zemědělství ( 4 NV 75) Žadatel se může v průběhu trvání závazku v podopatření integrovaná produkce ovoce, integrovaná produkce révy vinné nebo integrovaná produkce zeleniny rozhodnout přejít do závazku v opatření ekologické zemědělství podle NV 76. Přechod je prováděn skrze žádost o zařazení ( 3 NV 76) podávanou v termínu do kalendářního roku. Pro úspěšný přechod musí žadatel ke dni podání žádosti o zařazení se změnou ze závazku v AEKO do závazku v opatření EZ splňovat podmínky pro zařazení v opatření EZ, mezi které patří zejména hospodaření v systému ekologického zemědělství na všech pozemcích žadatele s druhem zemědělské kultury, na který lze podat žádost o dotaci. Pokud žadatel nesplňuje podmínky pro přechod do závazku v opatření ekologické zemědělství, pak SZIF jeho žádost zamítne a žadatel i nadále pokračuje v původním závazku AEKO. Nedokončení původního závazku v integrované produkci, s výjimkou přesně definovaných podmínek v jednotlivých podopatřeních, se v případě úspěšného přechodu do závazku v opatření ekologické zemědělství nepovažuje za nesplnění podmínek. 16 18 2. 4. Přechod zařazení v rámci podopatření integrovaná produkce révy vinné ( 5 NV 75) Žadatel zařazený do závazku v titulu základní ochrana vinic se může v průběhu trvání závazku rozhodnout přejít do závazku v titulu nadstavbová ochrana vinic. Přechod je prováděn prostřednictvím žádosti o zařazení ( 3 NV 75) podávané v termínu do kalendářního roku. Podáním této žádosti zároveň požádá o zařazení do nového závazku na nové pětileté období. Nový závazek vzniká i v případě, že žadatel žádá o přechod u jednoho DPB. V žádosti o zařazení žadatel uvede všechny díly půdních bloků zařazené do titulu základní ochrana vinic, všechny díly půdních bloků zařazené do titulu nadstavbová ochrana vinic, všechny díly půdních bloků s kulturou vinice, které nově požaduje zařadit do titulu základní ochrana vinic, včetně dílů půdních bloků, které žadatel zařazuje prvně, všechny díly půdních bloků s kulturou vinice, které nově požaduje zařadit do titulu nadstavbová ochrana vinic, a to jak díly půdních bloků na kterých přechází ze základního titulu, tak i díly půdních bloků, které zařazuje prvně, zvýšení nebo snížení výměry již zařazených dílů půdních bloků. Pokud žadatel splňuje podmínky pro zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné, SZIF ho zařadí do nového závazku. V případě úspěšného přechodu se nedokončení původního závazku nepovažuje za nesplnění podmínek. 17 19 2. 5. Změna zařazení v rámci podopatření ošetřování travních porostů ( 6 NV 75) Žadatel zařazený do závazku v podopatření ošetřování travních porostů, titulu mezofilní a vlhkomilné louky hnojené nebo horské a suchomilné louky hnojené se může dobrovolně rozhodnout přejít do závazku v nehnojených variantách těchto titulů, tedy mezofilní a vlhkomilných loukách nehnojených nebo horských a suchomilných loukách nehnojených. Změna je prováděna prostřednictvím žádosti o zařazení ( 3 NV 75) podávané do 15. května kalendářního roku. Změnu lze provést pouze v případě, že daný díl půdního bloku je ke dni podání žádosti o zařazení, kterou je žádáno o změnu zařazení na nehnojený titul, v LPIS vymezen jako mezofilní a vlhkomilná louka nehnojená nebo horská a suchomilná louka nehnojená. Pokud žadatel splní podmínky pro změnu zařazení, SZIF ho zařadí do nového titulu. Nový závazek v tomto případě nevzniká a žadatel dokončí svůj původní pětiletý závazek. 18 20 3. Převod a přechod zařazení do AEKO Převod a přechod zařazení mezi subjekty v rámci NV 75 ( 11 NV ) Dojde-li v průběhu závazku AEKO ke změně osoby žadatele, převodu obchodního (zemědělského) závodu původního žadatele (převodce), musí být tato skutečnost nabyvatelem oznámena na SZIF vydaném formuláři na místně příslušný OPŽL nebo RO SZIF do 30 dní od převodu dílů půdních bloků v LPIS. Žadatelem se stává nabyvatel, na kterého tak přecházejí veškerá práva a povinnosti převodce v souvislosti s Jednotnou žádostí a závazkem AEKO. Ohlášení o převodu obchodního (zemědělského) závodu musí být doplněno písemným závazkem nabyvatele, že bude v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek příslušného podopatření. Společným znakem těchto případů, kdy je povolen převod závazku, je písemný závazek nabyvatele pokračovat v plném rozsahu v plnění podmínek příslušného podopatření AEKO. V praxi to znamená, že nelze např. při ukončení zemědělské činnosti fyzické osoby vybrat pouze lukrativní půdní bloky a na nich pokračovat v plnění závazků je nutné se zavázat v pokračování na všech dílech půdních bloků zařazených fyzickou osobou do daného AEKO. Jedinou výjimkou je převod části obchodního závodu, v takovém případě část dílů půdních bloků zůstane původnímu žadateli a část přejde na nabyvatele. Rozsah převedených závazků musí být přesně definován ve smlouvě o prodeji části obchodního závodu. Následky nesplnění: Při nedodržení termínu provedení oznámení 30 dnů ode dne, kdy došlo k převodu dílů půdních bloků, nebude ohlášení o převodu vyhověno. Změna žadatele, převod obchodního (zemědělského) závodu je povolen v případě: Ukončení zemědělské činnosti fyzické osoby z důvodu zdravotní nezpůsobilosti (dlouhodobá pracovní neschopnost) zemědělský závod nepřebírá žádný jiný subjekt. Podklady oznámení: a. Ohlášení ukončení zemědělské činnosti bez nástupce. b. Doklad prokazující ukončení zemědělské činnosti žadatele. c. Potvrzení o vynětí žadatele z LPIS. d. Dokumenty prokazující zdravotní nezpůsobilost (např. lékařská zpráva, ve které bude lékařem potvrzeno, že žadatel není ze zdravotních důvodů, nadále schopen vykonávat zemědělskou činnost). Ukončení zemědělské činnosti fyzické osoby zemědělský závod přebírá jiný subjekt. Podklady oznámení: a. Ohlášení ukončení zemědělské činnosti s převzetím zemědělského závodu. b. Prohlášení nového žadatele o převzetí závazku. c. Identifikační údaje nového žadatele (včetně bankovního spojení). d. Doklad prokazující ukončení zemědělské činnosti žadatele. e. Potvrzení o vynětí původního žadatele z LPIS. f. Doklad prokazující zařazení DPB pro nového žadatele do LPIS. Změna žadatele u právnických osob z důvodu jejich přeměny (např. splynutí, sloučení, převod jmění na společníka, rozdělení společnosti, zánik právnické osoby bez likvidace aj.). Podklady oznámení: a. Ohlášení změny žadatele. b. Prohlášení nového žadatele o převzetí závazku. c. Identifikační údaje nového žadatele (včetně bankovního spojení). d. Potvrzení o vynětí původního žadatele z LPIS. e. Doklad prokazující zařazení DPB pro nového žadatele do LPIS. f. Doklady prokazující změnu společnosti (např. Notářský zápis včetně výpisu z obchodního rejstříku s vyznačenou změnou, aj.). 19 21 Převod (koupě či pacht) celého zemědělského závodu žádost jako celek bude převedena na nového žadatele. Podklady oznámení: a. Ohlášení změny žadatele. b. Prohlášení nového žadatele o převzetí závazku. c. Identifikační údaje nového žadatele (včetně bankovního spojení). d. Potvrzení o vynětí původního žadatele z LPIS. e. Doklad prokazující zařazení DPB pro nového žadatele do LPIS. f. Doklady prokazující převod závodu (smlouvy uzavřené v souladu s , , zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NOZ ). Převod (koupě či pacht) části zemědělského závodu - na nového žadatele bude převedena část žádosti, část žádosti si ponechá původní žadatel. Podklady oznámení: Ohlášení změny žadatele. Prohlášení nového žadatele o převzetí závazku. Prohlášení původního žadatele o plnění závazku na zbývajících DPB. a. Identifikační údaje nového žadatele (včetně bankovního spojení). b. Vyplněná deklarace DPB, která obsahuje údaje o DPB, které byly převedeny v rámci převodu z žadatele na nabyvatele (dle posledních pravomocných rozhodnutí převodce v rámci opatření AEKO). c. Potvrzení o ukončení užívání předmětných DPB žadatelem v LPIS. d. Doklad prokazující zařazení DPB pro nového žadatele do LPIS. e. Doklady prokazující převod části závodu (smlouvy uzavřené v souladu s , , NOZ). DŮLEŽITÉ Nelze provést převod vlastnictví zemědělského závodu mezi manžely, kdy závod spadá do společného jmění manželů. Nelze provést převod vlastnictví zemědělského závodu mezi subjekty, které mají mezi sebou k zemědělské činnosti uzavřenu smlouvu o společnosti ( 2716 NOZ). Úmrtí žadatele (vyšší moc) Podklady oznámení v případě, že zemědělský závod přebírá nový žadatel a. Ohlášení vyšší moci úmrtí. b. Úmrtní list žadatele. c. Prohlášení nového žadatele o převzetí závazku. d. Identifikační údaje nového žadatele (včetně bankovního spojení). e. Potvrzení o vynětí původního žadatele z LPIS. f. Doklad prokazující zařazení DPB pro nového žadatele do LPIS. g. Dokumenty dokládající právní nárok na převzetí zemědělského závodu, a to: rozhodnutí příslušného soudu o dědictví po zemřelém, ve kterém je ustanoven dědic zemědělského závodu, nebo listina prokazující povolání vykonavatele závěti nebo listina prokazující povolání správce pozůstalosti nebo usnesení příslušného soudu o jmenování správce pozůstalosti nebo části pozůstalosti zahrnující zemědělský závod, nebo potvrzení notáře o okruhu dědiců a plné moci všech ostatních dědiců/souhlas všech ostatních dědiců pro jednoho z nich k převzetí zemědělského závodu a s vyplacením dotací nebo potvrzení notáře o okruhu dědiců a plné moci ostatních dědiců/souhlas ostatních dědiců pro jiný subjekt k převzetí zemědělského závodu. Podklady oznámení v případě, že zemědělský závod zaniká bez nástupce: a. Ohlášení vyšší moci úmrtí. b. Úmrtní list žadatele. c. Identifikační údaje právního nástupce (včetně bankovního spojení) 20 22 d. Dokumenty prokazující právní nárok k podání ohlášení, a to: rozhodnutí soudu o dědictví po zemřelém, nebo listina prokazující povolání správce pozůstalosti nebo usnesení soudu o jmenování správce pozůstalosti nebo části pozůstalosti zahrnující zemědělský závod, příp. listina prokazující povolání vykonavatele závěti nebo potvrzení notáře o okruhu dědiců a plné moci všech ostatních dědiců pro jednoho z nich ve věci dokončení správních řízení o žádostech původního žadatele a jejich souhlas s vyplacením příslušných dotací ohlašovateli/novému žadateli. e. příp. Ohlášení stažení žádosti pouze v případě, že nebyly před smrtí žadatele splněny podmínky pro poskytnutí dotace. Za doklad o ukončení podnikání se považuje: není-li žadatel registrovaným zemědělským podnikatelem (možné POUZE v případě opatření AEKO), čestné prohlášení o ukončení zemědělské činnosti (v četném prohlášení žadatel uvede, že nebyl registrován jako zemědělský podnikatel), je-li žadatel registrovaným zemědělským podnikatelem, potvrzení o výmazu žadatele z evidence zemědělského podnikatele (EZP). Pokud není možné doložit doklad o ukončení zemědělské činnosti z důvodu prodlevy vydání příslušného rozhodnutí, doloží původní žadatel čestné prohlášení o ukončení zemědělské činnosti, ke kterému doloží kopii podání žádosti o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele s podacím razítkem příslušného úřadu. Neprodleně po vydání potvrzení o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele (EZP) jej předloží SZIF. Ve výše uvedených případech převodu závazku, převodce žádnou dosud poskytnutou dotaci nevrací. Pokud dochází k převodu závazku na nabyvatele, který má již závazek v AEKO, dochází ke sloučení zařazení převodce se zařazením nabyvatele podle následujících principů: souběh různých pětiletých období je beze změny přípustný pouze u podopatření zatravňování orné půdy, kdy SZIF vydá nabyvateli nové rozhodnutí o zařazení, přičemž nabyvatel je na konkrétních dílech půdních bloků zařazen do nového pětiletého období, u všech ostatních podopatření a titulů musí dojít k synchronizaci pětiletého období, která je prováděna takto: nabyvatel přibere ke svému původnímu závazku díly půdních bloků, které byly oproti závazku nabyvatele zařazeny do AEKO později a které představují více než 35 % původně zařazené výměry nabyvatele, SZIF pak nabyvateli vydá nové rozhodnutí o změně zařazení se souhrnnou výměrou na období počínající kalendářním rokem, v němž byly zařazeny nově nabyté díly půdních bloků, v jiném případě souběhu různých pětiletých období se výsledné období shoduje s obdobím, v němž byl nabyvatel dosud zařazen. Současně s převodem nebo přechodem závazku dochází k převodu limitu pro navýšení (35 %) a limitu pro snížení z důvodu pozbytí užívání pozemku (25 %). Tyto limity se rozdělují mezi nabyvatele a převodce poměrně poměrně podle toho, v jakém poměru dochází k převodu závazku (tj. jestli převodci zůstává část závazku nebo se celý závazek převádí na nabyvatele). Příklad: Převodce má zařazeno 100 ha, přičemž z limitu navýšení 35 ha (35 %) již vyčerpal 5 ha (může zvýšit výměru ještě o 30 ha) a limit na snížení z důvodů pozbytí užívání ještě nečerpal (má tedy možnost snížit výměru o 25 ha). Nabyvatel má zařazeno rovněž 100 ha a v rámci limitu navýšení (35 ha) a snížení (25 ha) ještě nic nečerpal. Dochází k převodu 50 ha, což je polovina výměry převodce. Rovněž limity převodce se dělí na polovinu. Po provedení převodu bude mít převodce s výměrou 50 ha možnost zvýšit výměru v rámci limitu 35 % o 15 ha a snížit výměru v rámci pardonovaného důvodu pozbytí užívání pozemku o 12,5 ha. Nabyvatel s výměrou 150 ha bude mít možnost zvýšit výměru v rámci limitu 35 % o 50 ha a snížit výměru v rámci pardonovaného důvodu pozbytí právního důvodu užívání pozemku o 37,5 ha. Dojde-li po provedení převodu části závazku ke snížení výměry či porušení podmínek AEKO a na základě toho je vydáno rozhodnutí o vrácení poskytnuté dotace, nese převodce plnou odpovědnost za ponechanou výměru a nabyvatel plnou odpovědnost za nabytou výměru. V případě že nabyvatel přebírá celý závazek AEKO, nese i odpovědnost za případné vrácení dotace vztahující se k období, kdy byl příjemcem této dotace převodce. Pro převod závazku v AEKO platí, že převod hospodářských zvířat v Integrovaném zemědělském registru z převodce na nabyvatele musí být uskutečněn s účinností do 15 dnů přede dnem nebo po dni, kdy došlo v LPIS k převodu dílů půdních bloků. V této době se nedodržení intenzity chovu hospodářských zvířat nepovažuje za nedodržení podmínek daných nařízením vlády. 21 23 4. Žádost o poskytnutí dotace Podání žádosti o poskytnutí dotace ( 9 odst. 1 a odst. 4 NV 75) Žádost o poskytnutí dotace doručí žadatel na formuláři vydaném SZIF pro příslušný kalendářní rok (k dispozici na do každoročně na místně příslušné OPŽL SZIF. Žádost o poskytnutí dotace se podává v rámci tzv. jednotné žádosti. Jestliže žadatel doručí žádost o poskytnutí dotace po , avšak stihne ji na OPŽL SZIF doručit do 25 kalendářních dnů po této lhůtě, nárok na dotaci neztratí. V tomto případě se na příslušný kalendářní rok poskytne dotace snížená o 1 % z celkového nároku na dotaci za každý pracovní den, o který byla žádost o poskytnutí dotace doručena na OPŽL SZIF po stanovené lhůtě. Snížení dotace se však neprovede, prokáže-li žadatel SZIF, že k pozdnímu doručení žádosti o poskytnutí dotace došlo v důsledku zásahu vyšší moci. : Na přelomu března/dubna 2015 se začala projednávat změna právních předpisů EU ohledně možnosti prodloužení termínu pro příjem žádostí o dotaci v roce V případě posunutí termínu příjmu žádostí o dotaci bude adekvátně prodloužen termín příjmu žádostí o zařazení a o této změně bude podána informace na stránkách eagri.cz. 22 24 4. 2. Změny v žádosti o poskytnutí dotace Pokud nastane změna údajů uvedených v žádosti o poskytnutí dotace, je každý žadatel povinen tuto změnu nahlásit SZIF, a to prostřednictvím místně příslušného OPŽL SZIF. Provedením a nahlášením změn v LPIS se žadateli neprovádí automaticky změna žádosti o poskytnutí dotace! Naopak mu provedením změny v LPIS, která se týkala dílů půdních bloků uvedených v žádosti o poskytnutí dotace, vzniká povinnost změnu žádosti ohlásit SZIF. Pokud žadatel nenahlásí změnu žádosti o poskytnutí dotace, vystavuje se možnosti udělení sankce, neboť k neprodlenému hlášení změn SZIF se zavazuje v prohlášení při podání žádosti. Změnu identifikačních údajů v žádosti o poskytnutí dotace lze provádět kdykoliv po podání žádosti. Tuto změnu provádí žadatel pomocí formuláře Oznámení o změně bankovního spojení/ kontaktních údajů nebo na formuláři o změnu žádosti o poskytnutí dotace, kde specifikuje v záhlaví formuláře, o jakou změnu se jedná (např. Změna identifikačních údajů - bankovní účet atd.). Žádost o změnu identifikačních údajů musí být doložena nezbytnými doklady prokazujícími změnu. Pokud je žadatel evidován v základním registru veřejné správy spravovaném Ministerstvem vnitra ČR není nutné žádost podávat při změně jména, příjmení/ názvu firmy či změně adresy trvalého bydliště/ sídla firmy. Změnu údajů o dílech půdních bloků ve smyslu snižování výměry či stažení dílů půdních bloků (týká se i stažení celé žádosti) lze provádět kdykoliv do vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, pokud žadatel nebyl informován o plánované fyzické kontrole na místě. Změnu rovněž nelze provádět, pokud byl žadatel upozorněn na nesrovnalosti v žádosti (změna té části žádosti, které se nesrovnalost týká, nebude uznána). Změnu údajů o dílech půdních bloků ve smyslu zvyšování výměry či přidání dílů půdních bloků lze bezsankčně provádět pouze do daného kalendářního roku a se sankcí 1 % za každý pracovní den maximálně 25 kalendářních dnů po termínu pro podání žádosti (15. 5.). Poté jsou všechny změny ve smyslu zvyšování výměry či přidání dílů půdních bloků (včetně výměny dílů půdních bloků) vyloučeny. Změnu údajů o dílech půdních bloků ve smyslu jiné změny než která se týká výměry, tj. změna kultury nebo přečíslování je žadatel povinen neprodleně ohlásit na příslušné OPŽL SZIF. 23

http://kraken.slv.cz/2Azs68/2005

2Azs68/2005 è. j. 2 Azs 68/2005-54 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Vojtìcha ©imíèka a soudcù JUDr. Milu¹e Do¹kové a JUDr. Lenky Kaniové v právní vìci ¾alobkynì: V. P., zastoupená advokátem JUDr. Rudolfem Bla¾kem se sídlem Trojdílná 13/440, Praha 5, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad ©tolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. 30 Az 61/2004, III. Odmìna advokáta JUDr. Rudolfa Bla¾ka s e u r è u j e èástkou 1075 Kè. Tato èástka bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 60 dnù od právní moci tohoto rozhodnutí. ®alobkynì (dále jen stì¾ovatelka ) vèas podanou kasaèní stí¾ností brojí proti shora oznaèenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta její ¾aloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen ¾alovaný ) ze dne 5. 4. 2004, è. j. OAM-5862/VL-07-K03-2003, o neudìlení azylu pro nesplnìní podmínek podle § 12, § 13 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu. Stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti uplatòuje dùvody obsa¾ené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a¾ d) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ), a namítá tak nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem; vady øízení spoèívající v tom, ¾e skutková podstata, z ní¾ správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech; zmateènost øízení; a dále jinou vadu øízení pøed soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vìci samé. V kasaèní stí¾nosti samotné pouze uvádí, ¾e krajský soud posoudil její pøípad v rozporu s platným právem a ¾e shledává vá¾ná pochybení v¹ech dosavadních orgánù v øízení o udìlení azylu. Z tìchto dùvodù stì¾ovatelka navrhuje tento rozsudek krajského soudu zru¹it a zároveò ¾ádá o pøiznání odkladného úèinku, kdy¾ uvádí, ¾e má obavu z nuceného opu¹tìní ÈR a následného odjezdu do Ruska, kde jí hrozí vá¾né nebezpeèí z politických dùvodù. ®alovaný ve svém vyjádøení pouze uvádí, ¾e jeho rozhodnutí i rozsudek krajského soudy byly vydány v souladu se zákonem, a odkazuje na obsah správního spisu. Proto ¾alovaný navrhuje, aby byla stì¾ovatelèina kasaèní stí¾nost zamítnuta jako nedùvodná. V souzené vìci Nejvy¹¹í správní soud z pøedmìtného správního spisu pøedev¹ím zjistil, ¾e øízení o udìlení azylu bylo zahájeno dne 7. 11. 2003 na základì ¾ádosti, v ní¾ je jako dùvod uvedeno, ¾e stì¾ovatelka odjela z Loty¹ska, kde naposledy pobývala, nebo» tam nemìla práci. Dcera spáchala v ÈR sebevra¾du, k èemu¾ ji dovedly výhru¾ky mafie, a stì¾ovatelka ji¾ nikoho nikde nemá. V zásadì toté¾ vyplývá i z protokolu o pohovoru k dùvodùm návrhu na zahájení øízení o udìlení azylu ze dne 5. 1. 2004. I z tohoto pohovoru vyplývá, ¾e z Loty¹ska ode¹la ve snaze vydìlat si v ÈR peníze, nebo» tam v roce 1991 nastoupila vláda nacionalistù , a peníze, které rùznými brigádami vydìlala, jí nestaèily ani na nájem. Ze zamìstnání ji vyhodili v roce 1992 pro její ruskou národnost. Její dcera studovala v Rusku, kde ji pronásledoval nìjaký mafián, který chtìl, aby se stala jeho milenkou. Musela se proto skrývat, nakonec pøijela za stì¾ovatelkou do ÈR a zde spáchala sebevra¾du. ®alovaný se rozhodl stì¾ovatelce azyl neudìlit, a to svým vý¹e oznaèeným rozhodnutím ze dne 5. 4. 2004, kdy¾ shledal, ¾e dùvodem její ¾ádosti o azyl jsou ekonomické problémy a obava z jednání soukromé osoby. Pøitom posuzoval lidskoprávní situaci v Ruské federaci, a to na základì informace Ministerstva zahranièí USA o situaci v oblasti dodr¾ování lidských práv v Rusku v roce 2001. Stì¾ovatelka neuvedla ¾ádnou konkrétní skuteènost, která by ¾alovaného vedla k závìru, ¾e by byla ve své vlasti pronásledována ve smyslu zákona o azylu. Tento závìr navíc potvrzoval i fakt, ¾e stì¾ovatelka je sice ruskou státní pøíslu¹nicí, nikdy v¹ak v této zemi nepobývala. Pokud se cítila na loty¹ském území krácena na svých právech ohlednì nalezení vhodného zamìstnání, èi v pøípadì mo¾ného ohro¾ení ze strany soukromé osoby, mìla svou situaci øe¹it pøedev¹ím návratem do své zemì pùvodu a mìla po¾ádat o pomoc kompetentní orgány Ruské federace. Dále ¾alovaný neshledal ani podmínky umo¾òující udìlení azylu podle § 13 a § 14 zákona o azylu, ani pøítomnost pøeká¾ky vycestování podle jeho § 91. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí podala stì¾ovatelka ¾alobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové odùvodnìnou obecnými výtkami proti nesplnìní nìkterých nále¾itostí azylového øízení podle § 12 a § 91 zákona o azylu a podle § 3 odst. 3 zákona è. 71/1967 Sb., správního øádu, a námitkou, ¾e dle jejího názoru ¾alovaný pochybil, kdy¾ jí neudìlil azyl podle § 12 a § 14 zákona o azylu a nevztáhl na ni pøeká¾ku vycestování, a jeho rozhodnutí je proto vadné. Krajský soud v Hradci Králové poté tuto ¾alobu zamítl shora oznaèeným rozsudkem, kdy¾ neshledal tvrzené poru¹ení správního øádu, je¾ bylo navíc vzneseno pouze ve zcela obecné úrovni, bez uvedení, jaké dal¹í dùkazy mìl ¾alovaný provést a v èem bylo jeho dokazování nedostateèné. Co se týèe posouzení její ¾ádosti pohledem § 12 zákona o azylu, krajský soud uvedl, ¾e nebyly prokázány ¾ádné skuteènosti kvalifikovatelné jako pronásledování pohledem tohoto zákona. Krajský soud nepopøel tí¾ivost její situace, ta v¹ak nebyla ve vztahu k její zemi pùvodu, tedy k Ruské federaci, odùvodnìna ¾ádným z azylovì relevantních dùvodù. Co se týèe urèité diskriminace poci»ované stì¾ovatelkou v Loty¹sku, krajský soud pøipomnìl, ¾e ústrky ze strany spoluobèanù nejsou je¹tì pronásledováním ve smyslu § 12 zákona o azylu. Tím by se staly, pokud by byly souèástí státní politiky, tak tomu v¹ak v daném pøípadì nebylo. Krajský soud proto uzavøel, ¾e o azyl po¾ádala stì¾ovatelka úèelovì z ekonomických dùvodù. Neshledal ani pochybení ¾alovaného pøi posuzování podmínek podle § 13, § 14 a § 91 zákona o azylu. Ze v¹ech tìchto dùvodù krajský soud posuzovanou ¾alobu zamítl vý¹e oznaèeným rozsudkem napadeným touto kasaèní stí¾ností. Stì¾ovatelka se v kasaèní stí¾nosti omezuje pouze na konstatování nesouhlasu s rozhodnutím krajského soudu, jak bylo uvedeno vý¹e v rekapitulaci kasaèní stí¾nosti. Tuto obecnost pohøíchu neodstranil ani její právní zástupce poté, co byl stì¾ovatelce ustanoven, který hájil stì¾ovatelèina procesní práva pouze tím, ¾e (pozn. soudu: chybnì) vyèíslil po¾adovanou odmìnu za její zastupování. Nejvy¹¹ímu správnímu soudu tak nezbývá, ne¾ posoudit, zda je rozhodnutí krajského soudu opravdu nezákonné, tedy zda postupoval správnì, kdy¾ schválil neudìlení azylu podle § 12 zákona o azylu a neshledání pronásledování ve smyslu tohoto ustanovení, k èemu¾ stì¾ovatelka míøí svou poznámkou v kasaèní stí¾nosti, ¾e jí v Rusku hrozí vá¾né nebezpeèí z politických dùvodù. Stì¾ovatelka nejprve namítá, ¾e její ekonomické problémy v Loty¹sku byly zpùsobeny její ruskou národností. K takovýmto tvrzením zdej¹í soud uvedl ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2005, sp. zn. 4 Azs 377/2004: Obecná tvrzení o pronásledování v domovské zemi z dùvodu odli¹né národnosti (zde: ruská národnost v Kazachstánu) ¾adatelky o azyl ve spojení s tím, ¾e v domovské zemi dochází k upøednostòování obèanù domovské národnosti, nejsou samy o sobì dùvody, pro které by bylo mo¾no udìlit azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu, ve znìní zákona è. 2/2002 Sb. Na základì tìchto dùvodù mù¾e být azyl udìlen pouze tehdy, pokud by orgány domovského státu, u nich¾ by se ¾adatelka skuteènì domáhala poskytnutí ochrany, nebyly schopny ochranu pøed takovým jednáním poskytnout. Na ¾adatelku se v tomto pøípadì nevztahuje ani pøeká¾ka vycestování ve smyslu § 91 tého¾ zákona. V nyní posuzovaném pøípadì zdej¹í soud následuje tento svùj názor a v souladu s odùvodnìním napadeného rozsudku krajského soudu pouze dodává, ¾e stì¾ovatelka je ruskou státní pøíslu¹nicí, a proto mìla pøedev¹ím vyhledat ochranu orgánù Ruské federace. Není toti¾ pronásledováním, pokud cítila, ¾e se její postavení coby osoby ruské národnosti a státní pøíslu¹nosti zhor¹ilo poté, co Loty¹sko vyhlásilo samostatnost. Tato skuteènost je pouhým následkem toho, ¾e pobývala ve státì, kde je cizinkou, na èem¾ nic nemìní ani fakt, ¾e tam celý ¾ivot ¾ila. Druhým tvrzeným dùvodem pronásledování pak byly problémy s bývalým pronásledovatelem její dcery. Zdej¹í soud sice plnì chápe tí¾ivost této situace pro stì¾ovatelku, nicménì ze správního spisu nelze dovodit, ¾e by tato hrozba skuteènì míøila i na stì¾ovatelku, tím spí¹e pak nelze zjistit, ¾e by se stì¾ovatelka sna¾ila tento problém øe¹it pomocí veøejné moci ve své zemi pùvodu, tedy v Ruské federaci. Navíc se jedná o problémy se soukromou osobou, nepøièitatelné ruské veøejné moci, tak¾e na nì plnì dopadá právní vìta z rozsudku zdej¹ího soudu ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 4 Azs 5/2003, kde tento soud uvedl: ®ádost o azyl, jejími¾ jedinými dùvody jsou toliko potí¾e se soukromými osobami ( mafií ) v domovském státì, spoèívající ve vydírání ¾adatelky a ve výhru¾kách ¾adatelce a její dceøi pro ¾adatelèiny podnikatelské aktivity, je podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (zákon o azylu), ve znìní zákona è. 2/2002 Sb., zøejmì bezdùvodná. Dùvodem pro udìlení azylu mohou být pouze tehdy, pokud by orgány domovského státu, u nich¾ by se ¾adatelka skuteènì domáhala poskytnutí ochrany, nebyly schopny ochranu pøed takovým jednáním poskytnout. Na ¾adatele se v tomto pøípadì nevztahuje ani pøeká¾ka vycestování ve smyslu § 91 zákona è. 325/1999 Sb., ve znìní zákona è. 2/2002 Sb. Nelze tedy shledat, ¾e by byla stì¾ovatelka vskutku pronásledována z nìkterého z dùvodù, které uvádìla, a její kasaèní stí¾nost svou obecností ¾ádné dal¹í stí¾nostní námitky nevznesla, proto nezbývá, ne¾ ji zamítnout jako nedùvodnou. Lze proto uzavøít, ¾e Nejvy¹¹í správní soud v daném pøípadì neshledal naplnìní nìkterého z namítaných dùvodù kasaèní stí¾nosti ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a¾ d) s. ø. s., nebo»-jak vyplývá ze shora uvedeného-v souzené vìci nebylo shledáno nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem; vady øízení pøed správním orgánem, kdy by pro tuto dùvodnì vytýkanou vadu krajský soud mìl napadené rozhodnutí ¾alovaného zru¹it; zmateènost øízení pøed krajský soudem; a nebyla shledána ani jiná vada øízení pøed soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vìci samé. Stì¾ovatelce byl pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanoven zástupcem advokát JUDr. Rudolf Bla¾ek; v takovém pøípadì platí hotové výdaje a odmìnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7, § 120 s. ø. s.). Soud proto urèil odmìnu advokáta èástkou 1x 1000 Kè za jeden úkon právní slu¾by-pøevzetí a pøíprava vìci-a 1x 75 Kè na úhradu hotových výdajù, v souladu s § 9 odst. 3 písm. f), § 7, § 11 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 3 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb. ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, celkem 1075 Kè. Soud nemohl akceptovat ¾ádost advokáta stì¾ovatelky o náhradu nákladù øízení ve vý¹i 3500 Kè, nebo» byla odùvodnìna odkazem na vyhlá¹ku è. 484/2000 Sb., která se v¹ak na daný pøípad nevztahuje. Tato èástka bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do ¹edesáti dnù od právní moci tohoto rozhodnutí.

https://rejstriky.finance.cz/firma-alcove-s-r-o-27425371

ALCOVE s.r.o. Brno IČO 27425371 kontakty (22.06.2018) | Finance.cz ALCOVE s.r.o. Brno IČO: 27425371 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ALCOVE s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 27425371. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma ALCOVE s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem ALCOVE s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 2006. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení , Zprostředkování obchodu a služeb a další. Základní údaje o ALCOVE s.r.o. IČO: 27425371 Krajský soud v Brně 6.10.2006 C 53339 27425371 ALCOVE s.r.o. Společnost s ručením omezeným 20.2.2006 ALCOVE s.r.o. v likvidaci 6dtkfjc CZ27425371 Vídeňská 546/55 BRNO-STŘED, ŠTÝŘICE 639 00 BRNO 39 Kontakty na ALCOVE s.r.o. IČO: 27425371 Vídeňská 546/55 , Brno 639 00 1.9.2006 Arnoldova 80 , Mnichovo Hradiště 295 01 20.2.2006 - 1.9.2006 Vídeňská 546/55, Štýřice, 63900 Brno Obory činností ALCOVE s.r.o. IČO: 27425371 výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 19.4.2017 zprostředkování obchodu a služeb 1.9.2006 - 19.4.2017 velkoobchod 1.9.2006 - 19.4.2017 specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím 1.9.2006 - 19.4.2017 reklmaní činnost a marketing 1.9.2006 - 19.4.2017 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 1.9.2006 - 19.4.2017 služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy 1.9.2006 - 19.4.2017 pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem 20.2.2006 - 19.4.2017 Pražská 2546 3 678 01 Blansko 1011951843 Vedení firmy ALCOVE s.r.o. IČO: 27425371 Za společnost jedná jednatel samostatně. 20.2.2006 Vlastimil Burkart 19.4.2017 Metelkova 1534/30, Kuřim 664 34 Mgr. Tomáš Pelikán 20.2.2006 - 1.9.2006 od 20.2.2006 do 9.8.2006 Jana Šturmová 20.2.2006 - 1.9.2006 Vlastimil Šafránek 1.9.2006 - 27.10.2011 od 9.8.2006 do 14.10.2011 Rolnická 660/5, Brno 625 00 Ing. Radovan Mihálik 1.9.2006 - 27.10.2011 Žiarska 694 , 972 12 Nedožery - Brezany Slovenská republika JUDr., Mgr. Helena Vargová 27.10.2011 - 6.4.2016 Ořechová 137, Rebešovice 664 61 JUDr., Mgr. Helena Vargová 6.4.2016 - 2.5.2016 JUDr. Mgr. Helena Vargová 2.5.2016 - 19.4.2017 980 032 Konrádovce 21, okr. Rimavská Sobota Slovenská republika Ing Petr Luska 19.4.2017 187, Vyškov 682 01 Ing. Mgr. Vlastimil Burkart Vlastníci firmy ALCOVE s.r.o. IČO: 27425371 zakladni 200 000 Kč 100% 20.2.2006 Sbírka Listin ALCOVE s.r.o. IČO: 27425371 C 53339/SL 19 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 14.10.2011 9.11.2011 2 C 53339/SL 18 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 177/2011 Krajský soud v Brně 14.10.2011 9.11.2011 3 C 53339/SL 17 účetní závěrka - příloha 2008 Krajský soud v Brně 25.3.2009 26.10.2010 4 C 53339/SL 16 účetní závěrka - výkaz 2008 Krajský soud v Brně 25.3.2009 26.10.2010 2 C 53339/SL 15 účetní závěrka - rozvaha 2008 Krajský soud v Brně 25.3.2009 26.10.2010 4 C 53339/SL 14 účetní závěrka - výkaz 2007 Krajský soud v Brně 28.3.2008 26.10.2010 2 C 53339/SL 13 účetní závěrka - rozvaha 2007 Krajský soud v Brně 28.3.2008 26.10.2010 4 C 53339/SL 12 účetní závěrka - výkaz 2006 Krajský soud v Brně 26.10.2010 1 C 53339/SL 11 účetní závěrka - rozvaha 2006 Krajský soud v Brně 26.10.2010 1 C 53339/SL 9 účetní závěrka - výkaz 2009 Krajský soud v Brně 28.3.2010 22.10.2010 2 C 53339/SL 8 účetní závěrka - rozvaha 2009 Krajský soud v Brně 28.3.2010 22.10.2010 1 C 53339/SL 10 účetní závěrka - příloha 2009 Krajský soud v Brně 29.3.2010 22.10.2010 3 C 53339/SL 7 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 17.9.2008 3.10.2008 3 C 53339/SL 6 podpisové vzory Krajský soud v Brně 20.10.2006 2 C 53339/SL 5 notářský zápis - spol.smlouva, NZ 27/06 Krajský soud v Brně 31.1.2006 20.10.2006 18 C 53339/SL 4 podpisové vzory Krajský soud v Brně 9.8.2006 9.10.2006 4 C 53339/SL 3 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 9.8.2006 9.10.2006 6 C 53339/SL 2 ostatní -zápis VH Krajský soud v Brně 9.8.2006 9.10.2006 4 C 53339/SL 1 notářský zápis -spol. smlouva, NZ 333/06 Krajský soud v Brně 23.8.2006 9.10.2006 15 Hodnocení ALCOVE s.r.o. Výpis dat pro firmu ALCOVE s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy ALCOVE s.r.o., 27425371 na obchodním rejstříku výpis firmy ALCOVE s.r.o., 27425371 na živnostenském rejstříku výpis firmy ALCOVE s.r.o., 27425371 na Datových schránkách ALCOVE s.r.o. - 27425371 - Brno , Vídeňská 546/55

https://www.epravo.cz/top/clanky/poznamka-ke-smernici-o-zprostredkovani-pojisteni-81525.html

Poznámka ke Směrnici o zprostředkování pojištění | epravo.cz ID: 81525upozornění pro uživatele Poznámka ke Směrnici o zprostředkování pojištění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (dále jen „IMD”) měla být členskými státy transponována k 15. lednu 2005. V České republice se tak stalo zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona. IMD, stručně řečeno, zavedla jednotný režim pro osoby, jejichž podnikatelskou činností je zprostředkování pojištění a zajištění, přičemž zprostředkováním pojištění rozumí IMD činnost spočívající v předkládání, navrhování nebo provádění jiných přípravných prací pro uzavírání pojistných smluv nebo uzavírání takových smluv nebo napomáhání při správě a plnění takových smluv, zejména v případě pojistné události; zprostředkováním zajištění pak činnost spočívající v předkládání, navrhování nebo provádění jiných přípravných prací pro uzavírání zajistných smluv nebo uzavírání takových smluv nebo napomáhání při správě a plnění takových smluv, zejména v případě pojistné události (čl. 2 odst. 3 a 4 IMD) (pro zjednodušení a zpřehlednění textu budeme dále mluvit pouze o zprostředkování uzavření pojistné smlouvy, ačkoliv je třeba mít na paměti, že zejména tzv. přípravné práce a čistě poradenská činnost podle našeho názoru vyžadují z podstaty věci zvláštní regulatorní režim a tedy i pozornost, které se jim zatím nedostalo ani na evropské, ani na národní úrovni; poznamenejme také, že při vykonávání některých činností obsažených v definici zprostředkování nemusí být na první pohled zřejmé, na základě jakého právního vztahu pojišťovací zprostředkovatel jedná, nicméně jednoznačná determinace příkazce v daném případě pak řeší problémy spojené s definováním zprostředkování)[1]. Osoby provozující aktivity spadající do působnosti IMD a zároveň nepředstavující některou z výjimek, musí být registrovány v některém z členských států a na základě této registrace mohou využít výhod tzv. jednotné licence (jednotného pasu) a poskytovat své služby také přeshraničně nebo prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě, a to v souladu se základními svobodami garantovanými právem Evropské unie. Potřeba revidovat IMD byla identifikována v roce 2007, a to ve zprávě Committee of European Insurance and Occupational Pensions Supervisors (dále jen “CEIOPS”, dnes EIOPA), která se týkala stavu transpozice IMD v jednotlivých členských státech.[2] 6. března 2008 se konalo veřejné slyšení[3] k ochraně spotřebitele na finančním trhu, na základě kterého CEIOPS rozhodl[4], že doplnění IMD prozatím není nutné. Také Evropská komise zamýšlela v roce 2008 provést komplexní revizi IMD, nicméně tento záměr odložila, a to především proto, že přes závazné datum transpozice byla IMD v řadě členských států prakticky transponována až v roce 2008, přičemž Evropská komise přijala konkrétní stížnosti na kvalitu transpozice.[5] Evropská komise tedy dala tehdy přednost zajištění reálné transpozice ve všech členských státech před komplexní revizí a případným doplněním IMD. V návaznosti na tzv. de Larosièrerovu zprávu z ledna 2009[6], která označila celkový stav transpozice IMD jako „highly divergent”, vydal v červenci 2009 CEIOPS zprávu[7] týkající se IMD, která identifikovala praktické problémy, s nimiž se členské státy, resp. jejich příslušné orgány jako členové CEIOPS, v souvislosti s transpozicí IMD setkaly a některá řešení těchto problémů. Evropská komise v této souvislosti přislíbila[8] provést komplexní revizi IMD na počátku roku 2010. Klíčovým bodem, který symbolicky i prakticky odstartoval slíbenou komplexní revizi IMD, byl dopis[9] Evropské komise z 27. ledna 2010 adresovaný CEIOPS, který obsahoval žádost o konzultaci při této revizi. Z dopisu je také zřejmé, že již v této době Evropská komise počítala s tím, že revize IMD bude mít za následek legislativní změnu, konkrétně pak v podobě novelizační směrnice označované později jako IMD2 a že tato revize by měla být prováděna v kontextu Solvency II[10], revize Mifid[11] a iniciativy PRIPS[12]. V návaznosti na právě zmíněnou žádost Evropské komise vydal v listopadu 2010 CEIOPS své stanovisko[13], obsahující celkem 39 doporučení. Zmíněné stanovisko stojí za pozornost mj. z toho pohledu, že zmiňuje většinový i menšinový názor členů CEIOPS na některé problémy, přičemž tato názorová pestrost se později vytratila spolu s tím, jak se bez zjevného důvodu zúžil okruh problematických otázek. Evropská komise následně vydala konzultační materiál[14] k revizi IMD, který se týká několika klíčových oblastí, z nichž některé dále zmíníme podrobněji spolu s vybranými problémy, které se jich týkají. V úvodní části uveďme také dva obecné znaky, které revize IMD vykazuje a od kterých budeme v dalším textu pro zjednodušení odhlížet. Za prvé, IMD2 bude do určité míry dvoukolejná. Jednu kolej bude představovat prodej pojišťovacích produktů obecně („general insurance products“) a druhou kolej prodej tzv. PRIPS, o kterých ještě není zcela jasné, jaká je vlastně jejich podstata a vymezení, což je však klíčové pro jakoukoliv diskusi o těchto finančních „produktech“. Pro PRIPS jsou pak navrhována pravidla jednání se zákazníky a pravidla pro řešení střetu zájmů, která mají být postavena na principech Mifid. S tím souvisí druhý obecný znak, který lze vysledovat jak na evropské, tak na národní úrovni v řadě členských států (viz např. RDR[15] ve Velké Britanii) a který můžeme označit jako „Mifid efekt“, tedy snahu podřídit veškerou sektorovou regulaci minimálně v otázkách pravidel jednání a řízení střetu zájmů režimu, který nabízí Mifid, resp. jeho revize (Mifid II). A to jak v otázkách formy (několika stupňová tzv. Lamfalussyho struktura), tak z hlediska obsahu, neboť způsobem překlopení požadavků Mifid do jiných směrnic má být mnohoznačný „intelligent copy-out approach“. Poznamenejme dále, že kromě hodnocení Mifid efektu a PRIPS iniciativ[16] v tomto textu záměrně vynecháváme také některé otázky IMD2 (notifikace, poskytovatelé služeb ze třetích zemi apod.), a to především z toho důvodu, že jejich řešení považujeme za jednoznačně arbitrární nebo za víceméně technickou záležitost. 1.1. Osobní působnost Jedním z hlavních rysů iniciativy Evropské komise je snaha rozšířit osobní působnost IMD na všechny osoby, které se zabývají regulovanou činností, tedy především zprostředkováním uzavření pojistné smlouvy, což je v souladu s konceptem IMD jako „activity based“ směrnice. S tím se nedá než souhlasit, nicméně je třeba poznamenat, že takové vtažení především pojišťoven, resp. jejich zaměstnanců („direct sales“), o kterých lze tvrdit, že jsou zprostředkovateli uzavření pojistné smlouvy pouze s velkou dávkou nadsázky, do působnosti IMD, se z podstaty věci musí projevit v potřebě odlišného režimu prakticky ve všech klíčových oblastech řešených IMD (pravidla jednání se zákazníkem, požadavky na odbornost, střet zájmů, včetně odměňování atd.). Podle našeho názoru totiž existuje značný rozdíl mezi zaměstnancem a výhradním/vázaným agentem[17] jednajícím pod plnou odpovědností pojišťovny[18] na jedné straně a osobou jednající jako samostatný podnikatel v oblasti zprostředkování pojištění na straně druhé. Těmto otázkám se konzultační materiál bohužel podrobněji nevěnuje, ačkoliv je to pro podřízení „direct sales“ režimu IMD naprosto zásadní. Dodejme, že studie s ambiciózním názvem Study on the impact of the revision of the Insurance Mediation Directive[19] (dále jen „Studie PWC“) se věnovala pouze otázce rozšíření informačních povinností uvedených v článcích 12 a 13 IMD na pojišťovny (a přes své označení se dále zabývala jen otázkami informování o odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů a zda zavést či nezavést režim řízení střetu zájmů podle Mifid). V praxi by bylo velmi obtížné uplatňovat stejná pravidla na všechny osoby v působnosti IMD a neméně složité by bylo nastavit odchylky pro jednotlivé typy těchto osob, neboť distribuční kanály se různí jak co do své formy, tak funkce, kterou plní, což samozřejmě vědí i členské státy a požadují ve všech zásadních otázkách zachování koncepce minimální harmonizace a velmi obecných „high-level“ standardů. Vzhledem k tomu, že jednou z manter evropské regulace je podpora hospodářské soutěže, je třeba pro dosažení takového cíle diversitu distribučních kanálů spíše zachovat než omezovat. Respektování diversity distribučních kanálů má tedy značný praktický dopad do podoby právní úpravy, zejména co se týče budoucího vymezení závislých a nezávislých zprostředkovatelů, poradenství, nezávislého poradenství a zprostředkování bez poradenského prvku, čímž máme na mysli především očekávání zákazníka v návaznosti na splnění základní informační povinnosti („status disclosure“), otázky zohlednění potřeb zákazníka, informační povinnosti (transparentnost) jako takové, řešení střetu zájmů a hlavně právní odpovědnosti za porušení povinností. Zmíněný přístup by ovšem vyžadoval od Evropské komise podrobnou analýzu situace na pojistných trzích v jednotlivých členských státech, která bohužel nebyla provedena a konzultační materiál lze v této otázce považovat spíše za prozkoumání terénu a očekávání reakcí příslušných regulátorů a zájmových skupin, než za seriózní věcný záměr právní úpravy. Případná analýza by se podle našeho názoru měla zaměřit především na oblasti, které se ukázaly z pohledu zákazníka jako rizikové nebo ze kterých pocházely příčiny skutečného poškození zákazníků. Pravděpodobně by tedy taková analýza vyloučila z dalších úvah minimálně ty pojistné produkty, u nichž zákazníky zajímá pouze cena, business to business vztahy a oblast velkých pojistných rizik. Ostatně, 85 % Evropanů se vlastně nikdy nesetkalo s žádnými problémy, které by souvisely s finančním produktem nebo službou[20]. Taková analýza by mj. měla zohlednit také soukromoprávní úpravy členských států a na základě výsledků odůvodnit samu pořebu jednat a následně také vymezit rozsah veřejnoprávní intervence na evropské úrovni. 1.2. Pravidla jednání se zákazníkem IMD již v současné podobě obsahuje v obecné rovině určitá pravidla jednání zprostředkovatelů pojištění, a to zejména v oblasti, která se v odkazovaných materiálech poněkud nepřesně označuje jako (řízení/pravidla) střetu zájmů (jde ve skutečnosti o předsmluvní informační povinnosti, které mají za úkol posílit zákazníkovu pozici pro „informed consent“ a zabránit tomu, co se v některých jurisdikcích označuje jako „misrepresentation“). Dodejme také jednu z nejzásadnějších věcí, a to, že podstatou každého „řízení“ střetu zájmů je v případě jakýchkoliv zprostředkovatelů souhlas příkazce s takovým střetem, nikoliv pouze „disclosure“ ze strany zprostředkovatele. Je nicméně pravdou, že současné znění je v tomto ohledu nejasné a klíčový článek 12 IMD v sobě směšuje informační povinnosti, pravidla jednání se zákazníky a pravidla pro řízení střetu zájmů. IMD ovšem již od počátku poskytuje členským státům určité vodítko k transpozici přizpůsobené fungování distribučních modelů každého jednotlivého státu a jak již jsme uvedli, princip minimální harmonizace bude velmi pravděpodobně zachován i v případě IMD2. Zda se, že opravdu funkční „level playing field“, který se již stal skutečnou floskulí regulace finančního trhu se vším všudy, není úplně tak potřeba na jednotném trhu, kde 94 % Evropanů nikdy nevyužilo finanční službu poskytovanou v jiném členském státě, resp. z jiného členského státu.[21] Snahy Evropské komise o změny v oblasti pravidel jednání a střetu zájmů a s tím přímo souvisejících otázkách lze v zásadě rozdělit do těchto skupin: (i) zvýšení jednoznačnosti a jasnosti informací, které pojišťovací zprostředkovatelé poskytují svým zákazníkům o svém postavení a charakteru svých služeb (zejména rozlišit nezávislé a jiné poradenství), (ii) vypořádat se s problémem vlivu způsobu odměňování pojišťovacího zprostředkovatele na výsledek jeho práce z pohledu zákazníka (což je často označováno jako „commission bias“) a (iii) zlepšit, tj. pravděpodobně zvýšit, profesionální standardy pro pojišťovací zprostředkovatele. Ukážeme mj., že odpovědi na tyto problémy jsou již v právu obsaženy a nebude-li IMD tuto skutečnost respektovat, přispěje k zavedení nesprávného právního režimu regulace pojišťovacích zprostředkovatelů. 1.2.1. Odborné předpoklady S bodem (iii) se lze podle našeho názoru vypořádat poměrně snadno a také členské státy podle všeho preferují pravidla přizpůsobená svým vlastním podmínkám před nastavením profesionálních požadavků na celoevropské úrovni. Podle současného znění čl. 4 odst. 1 IMD platí, že Insurance and reinsurance intermediaries shall possess appropriate knowledge and ability, as determined by the home Member State of the intermediary. Samozřejmě, každý, kdo provozuje určitou odbornou činnost by k této činnosti měl mít také odpovídající odborné předpoklady. Otázka splnění odborných požadavků je však především otázkou právní odpovědnosti za výsledek daného jednání, jak správně vyjadřuje nový občanský zákoník (ve znění schváleném Poslaneckou směnovnou, dále jen „NOZ“) v ustanovení § 2912 odst. 2 podle kterého Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale (srov. ještě lépe odpovídající koncept „negligence“ zavedený v některých jurisdikcích a také přímo související povinnost vykonávat činnost profesionálně a s odbornou péčí zavedenou v některých veřejnoprávních předpisech regulujících oblast finančního trhu, ale nejen tam – srov. § 5 NOZ, viz dále). Co je „appropriate knowledge“ a „appropriate ability“ je tak třeba posuzovat v každém jednotlivém případě zvlášť a s ohledem na výsledek („outcome-oriented“ přístup bohužel podporuje pouze blíže neurčená menšina respondentů konzultačního materiálu Evropské komise). Případnou standardizaci odbornosti nechť zajistí svobodná soutěž a nikoliv jakékoliv arbitrárně stanovené (jak dokládá značná různorodost transpozice čl. 4 IMD v jednotlivých členských státech[22]) požadavky na vzdělání (není důvod se domnívat a také neznáme žádná fakta, která by tomu nasvědčovala, že osoba se základním vzděláním bude „horším“ pojišťovacím zprostředkovatelem než osoba s vysokoškolským diplomem nebo že vysokoškolské vzdělání zajišťuje vyšší „odbornost“ nebo dokonce etiku jednání pojišťovacího zprostředkovatele) nebo systém autorizovaných institucí, který považujeme za náchylný ke korupci, nákladný a vedoucí k nebezpečí morálního hazardu (srov. v českém právním prostředí např. stanice technické kontroly). Bylo by v této souvislosti také vhodné zjistit, zda současný systém odborných požadavků na pojišťovací zprostředkovatele skutečně přispívá k ochraně zákazníků (resp. spotřebitelů), protože empirické důkazy chybí a právě tento důvod je uváděn jako argument pro zavedení profesionálních standardů. Znalost příslušných právních předpisů nebo etických principů také nezaručuje, že tyto nebudou porušovány (srov. např. autoškoly). Co naopak podle našeho názoru efektivně omezuje porušování pravidel, je jejich jednoznačnost, jasně nastavená právní odpovědnost a efektivní, tj. zejména rychlé, vymáhání nároků z porušení práva. 1.2.2. Střet zájmů Pojednání o výše uvedených bodech (i) a (ii) vyžaduje poněkud obsáhlejší úvod. V souvislosti se zprostředkováním uzavření pojistné smlouvy lze v zásadě rozlišit pojišťovací zprostředkovatele[23] na (i) makléře („brokers“), kteří zastupují (jednají za) zákazníka a jsou schopni zprostředkovat zákazníkovi uzavření pojistné smlouvy v zásadě s jakoukoliv vhodnou protistranou a (ii) agenty, kteří zastupují pojistitele a zprostředkovávají uzavření pojistné smlouvy s (a) omezeným počtem protistran nebo (b) s jednou protistranou. Toto rozlišení mezi osobami jednajícími za zákazníka a osobami jednajícími za pojistitele je považováno za primární při posuzování jakýchkoliv právních otázek, které mohou vyvstat v souvislosti se zprostředkovanými pojistnými smlouvami, ačkoliv skutkový stav může být často nejednoznačný a dokazování složité (viz např. McGee A., The Modern Law of Insurance, Third Edition, LexisNexis Butterworths, 2011, str. 103; Legh-Jones N., Birds J., Owen D. (eds.), MacGillivray on Insurance Law, Thomson Reuters Ltd., 2008, str. 1133, Eckardt M., Insurance Intermediation, An Economic Analysis of the Information Services Market, Physica-Verlag Heidelberg, 2007, část 1., a další), přičemž zastupování obou stran zároveň je nutně porušením povinnosti zástupce (viz dále). Považujeme za vhodné předeslat, že v souladu s ustanovením § 4 (1) NOZ předpokládáme, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat, konkrétně, že taková osoba ví, zda ji někdo zastupuje a zda svého zástupce (přímo) odměňuje. Úlohou veřejnoprávní intervence je pak podle našeho názoru vyjádřit to, co by průměrně obezřetné smluvní strany s největší pravděpodobností uvedly ve smlouvě o zprostředkování, pokud tak neučinily, resp. tehdy, kdy taková smlouva nebyla uzavřena v písemné podobě (srov. analogický přístup soudů uvedený v Clarke M.A., The Law of Insurance Contracts, 5th edition, Informa Law, London, 2006, str. 264). Z jakého kritéria rozlišení pojišťovacích zprostředkovatelů však vychází IMD, pokud vůbec z nějakého kriteria vychází? Jako „activity based“ směrnice vlastně druhy pojišťovacích zprostředkovatelů vůbec rozlišovat nepotřebuje, nicméně podle recitalu 18 IMD It is essential for the customer to know whether he is dealing with an intermediary who is advising him on products from a broad range of insurance undertakings or on products provided by a specific number of insurance undertakings. Zde tedy IMD rozlišuje mezi pojišťovacím zprostředkovatelem, který radí ohledně určitého relevantního trhu s v zásadě neomezeným počtem protistran a tím, kdo radí ohledně uzavření smluv pouze s určitým počtem protistran. Pro zprostředkovatele prvního typu dále platí pravidlo, jakým způsobem má postupovat, a to takové, že musí provést nestrannou a dostatečně širokou analýzu pojistného trhu (viz recital 20: If the intermediary declares that he is giving advice on products from a broad range of insurance undertakings, he should carry out a fair and sufficiently wide-ranging analysis of the products available on the market.). Sama IMD se tak podle našeho názoru poněkud nešťastně dostala do koncepční pasti tím, že činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů nerozlišila jednoznačně na samotné zprostředkovaní uzavření pojistné smlouvy (příp. další činnosti) a na poradenství, a to přesto, ze otázky poradenství považuje evidentně z hlediska pravidel jednání se zákazníky za klíčové. To by podle všeho měla napravit IMD2 přijetím definice poradenství z MIFID a odlišením pojistných smluv uzavíraných bez poradenského prvku. Na právě zmíněnou tématiku navazuje čl. 12 odst. 1 písm. e) IMD, podle kterého In addition, an insurance intermediary shall inform the customer, concerning the contract that is provided, whether: (i) he gives advice based on the obligation in paragraph 2 to provide a fair analysis, or (ii) he is under a contractual obligation to conduct insurance mediation business exclusively with one or more insurance undertakings. In that case, he shall, at the customer's request provide the names of those insurance undertakings, or (iii) he is not under a contractual obligation to conduct insurance mediation business exclusively with one or more insurance undertakings and does not give advice based on the obligation in paragraph 2 to provide a fair analysis. In that case, he shall, at the customer's request provide the names of the insurance undertakings with which he may and does conduct business. Vidíme, že IMD směšuje poradenství, nestrannou analýzu relevantního trhu a smluvní závazky pojišťovacích zprostředkovatelů, aniž se jakkoliv dotýká samotné podstaty jakéhokoliv zprostředkování, kterým je, jak již jsme výše uvedli, právní vztah zástupce k příkazci. To je podle našeho názoru hlavním zdrojem řady nedorozumění a IMD2 toto zmatení nejen neodstraňuje, ale pravděpodobně je ještě více prohloubí (srov. v této souvislosti výstupy z RDR ve Velké Británii, které při rozlišení mezi „independent“ a „restricted advice“ používají právě „fair analysis of relevant market“ a přidávají dále požadavky „unbiased“ a „unrestricted“, dodejme dále, že v rámci RDR budou v určitých případech zakázány provize). Nic samozřejmě nebránilo členským státům, aby zavedly kategorie odpovídající jejich pojistným trhům a členské státy tak také v různé míře učinily[24]. Součástí informací poskytovaných zákazníkům se pak také v různé míře stala informace o tom, v jakém postavení je daný pojišťovací zprostředkovatel registrován („status disclosure“), ačkoliv o podrobné představě zákazníků o jednotlivých druzích pojišťovacích zprostředkovatelů lze mít značnou pochybnost, zejména tam, kde je zavedeno více kategorií a tyto kategorie nemají jednoznačné a jednoduché rozlišovací kritérium. Další informací, jejíž poskytování zákazníkům jednotlivé členské státy v různé míře regulují, je informace týkající se odměňování pojišťovacího zprostředkovatele. Pokud dojde v této oblasti k harmonizaci, půjde s ohledem na dostupné materiály pravděpodobně o tzv. „on request remunaration disclosure“ (ta je v zásadě zavedena v českém právu). Co je v tomto ohledu zásadní, je otázka, zda taková informace je zákazníkovi užitečná nebo není, a to při rozhodování, zda uzavře danou pojistnou smlouvu, resp. zda vůbec využije služeb pojišťovacího zprostředkovatele. Řada členských států indikovala, že zákazníci, ačkoliv mají právo takovou informaci žádat, se na odměňování pojišťovacího zprostředkovatele neptají. Podle všeho to tedy není pro jejich rozhodování v případě, že sami neodměňují svého zástupce, podstatné a plošně uplatňované povinné informování znamená náklady tam, kde vynaložení těchto nákladů neodpovídá přínosu zákazníkům. Studie PWC pak zmiňuje některé výzkumy, podle kterých informace o odměně pojišťovacího zprostředkovatele má pro zákazníka malý nebo žádný přínos. Ostatně, aby taková informace byla vůbec relevantní, musela by obsahovat srovnání odměn pojišťovacího zprostředkovatele za srovnatelné produkty různých poskytovatelů, aby odkryla jeho motivaci, příp. jak se odměna pojišťovacího zprostředkovatele projevuje v koncové ceně produktu pro zákazníka, a to ještě ve srovnání s jinými distribučními kanály nebo ad absurdum s jinými pojišťovacími zprostředkovateli a pojišťovnami. Za povšimnutí však stojí především to, že otázky odměňování pojišťovacího zprostředkovatele spojuje většina respondentů Studie PWC s otázkou střetu zájmů mezi pojišťovacím zprostředkovatelem a zákazníkem, resp. otázkou, koho pojišťovací zprostředkovatel zastupuje. Tím jsme se plynule dostali k další, podle našeho názoru nejpodstatnější oblasti, kterou chce IMD2 řešit. IMD2 chce však řešit otázku střetu zájmů poněkud nešťastně, resp. vstupuje na pole, kam regulace zprostředkovatelské činnosti vůbec vstupovat nemá nebo ve velmi omezené míře, a to aplikací analogických pravidel, jaká jsou nyní nastavena v Mifid. Pravidla střetu zájmů, svou podstatou pravidla nikoliv obezřetnostní, nicméně v Mifid jako obezřetnostní chápaná, jsou, stručně řečeno, tato: identifikovat střet zájmů, s tímto střetem se vypořádat s ohledem na blaho zákazníka, pokud je to možné, a informovat zákazníky pokud to možné není (povšimněme si také, že taková obezřetnostní pravidla se zřídka kdy budou hodit pro fyzické osoby působící na trhu zprostředkování pojištění). S obezřetnostními pravidly řízení střetu zájmů úzce souvisí povinnost jednat v nejlepším zájmu zákazníka (velmi důležité je nezaměňovat tuto povinnost s povinností jednat profesionálně a s odbornou péčí, kterou má každý profesionál.[25]). Zmiňujeme to proto, že dostupné dokumenty indikují, že tuto povinnosti chce IMD2 zavést pro všechny pojišťovací zprostředkovatele, pravděpodobně spolu s povinností zdržet se jednání, pokud není pojišťovací zprostředkovatel schopen střet zájmů „řídit“.[26] Od těchto myšlenek je pak již jen krok k režimu, který zavedla např. Velká Británie, a to zakázat jakékoliv způsoby odměňování, které ovlivňují schopnost pojišťovacího zprostředkovatele jednat v nejlepším zájmu zákazníka. To vše je ovšem nepochopením podstaty právních vztahů a z toho vyplývajících právních principů a pravidel, kterými by se měly aktivity na trhu zprostředkování uzavření pojistných smluv řídit (viz dále). CEIOPS definuje[27] střet zájmů jako ...situations that have the potential to negatively influence the independence of an intermediary because of the possibility of a misalignment between the intermediary’s and his customer’s interest resulting in detriment to the customer. This situation creates a set of negative incentives which may undermine the intermediary’s duty to act in the best interests of his customer. Taková definice ovšem chybně vychází z předpokladu, že každý pojišťovací zprostředkovatel je nezávislý v tom smyslu, že jedná jednoznačně v zájmu zákazníka. To je možná důkazem toho, že by si CEIOPS přál, aby to tak bylo, nicméně ve skutečnosti je takový předpoklad kontrafaktický, neboť, jak jsme již uvedli, na trhu zprostředkování působí pojišťovací zprostředkovatelé minimálně ve dvou podobách, a to jako agenti jedné či více pojišťoven a jako makléři zákazníků. Pouze makléř má ovšem z podstaty věci povinnost jednat v nejlepším zájmu zákazníka. Jednat v nejlepším zájmu zastoupeného, je v samotné podstatě právního vztahu jednání za jiného (srov. např. § 2460 odst. 1 NOZ Komisionář chrání komitentovy zájmy, které zná, a zpraví ho o každé okolnosti, která může mít vliv na změnu komitentova příkazu; § 2489 odst. 1 NOZ Obchodní zástupce vykonává svou činnost s odbornou péčí. Dbá zájmů zastoupeného, postupuje ve shodě s pověřením a rozumnými pokyny zastoupeného a sdělí mu nezbytné údaje, které se dozvěděl v souvislosti s plněním svých povinností a které s tímto plněním souvisí.). Tedy, agent jedné nebo více pojišťoven by naopak porušil svou povinnost, kdyby nejednal v zájmu svých zastoupených (ano, zde skutečně může dojít ke střetu zájmů, kdy zástupce musí zohlednit v dané situaci zájmy více zastoupených.). V případě jednání za jiného existuje jednoznačná odpověď na otázku střetu zájmů a vyjadřuje ji např. § 437 odst. 1 a 2 NOZ Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti. Z podobného soudku platí ve vztahu k odměňování, že Zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy (§ 2450 NOZ) a Právo na odměnu a na ujednanou náhradu nákladů obchodní zástupce nemá, byl-li při uzavírání obchodu činný pro obě strany jako obchodní zástupce nebo jako zprostředkovatel (§ 2508 NOZ). Podle § 2446 odst. 1 dále platí, že Zprostředkovatel sdělí zájemci bez zbytečného odkladu vše, co má význam pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy, tedy včetně hrozby střetu zájmů. Obecněji je předsmluvní informační povinnost podle našeho názoru vyjádřena v ustanovení § 1782 odst. 2: Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít. Ustanovení tohoto typu lze využít i při řešení otázek spojených s odměňováním pojišťovacích zprostředkovatelů, což si myslí i Clarke, který uvádí...the practice of commission have to be justified in law by „informed consent“ which requires an actual awareness in the customer of a kind that is not always obvisous in practice (Clarke M.A., The Law of Insurance Contracts, 5th edition, Informa Law, London, 2006, str. 281). Tedy ještě jednou (viz výše), jediným relevantním způsobem řešení střetu zájmů, ale jen tam, kde tento střet skutečně může nastat je jednoznačný souhlas příkazce, což předpokládá naplnění povinnosti informovat ze strany zástupce. Pojišťovací zprostředkovatel je tedy osoba, která zařizuje určitou záležitost za jiného, konkrétně vyvíjí činnost směřující k uzavření pojistné smlouvy a/nebo tuto smlouvu jménem jiného uzavírá. Zákazníky, kteří jsou z jakéhokoliv důvodu nespokojeni s pojistnou smlouvou, jejíž uzavření jim bylo zprostředkováno se většinou snaží domoci spravedlnosti, kterou sice chápou velmi vágně, ale v zásadě chtějí (i) potrestání zprostředkovatele veřejnou mocí a/nebo (ii) náhradu újmy, která jim vadou poskytnuté služby byla způsobena a/nebo (iii) anulaci uzavřeného smluvního vztahu. Ať už je či není IMD správně transponována a vynucována co se týče veřejnoprávních sankcí (viz recital 16 Appropriate sanctions are needed against persons exercising the activity of insurance or reinsurance mediation without being registered, against insurance or reinsurance undertakings using the services of unregistered intermediaries and against intermediaries not complying with national provisions adopted pursuant to this Directive) mají, resp. budou mít (ačkoliv máme v tomto textu za to, že NOZ pouze explicitně vyjadřuje řadu již dnes platných soukromoprávních principů) nespokojení zákazníci podle našeho názoru v ruce vhodné soukromoprávní prostředky nápravy závadného stavu a veřejnoprávní úprava by toho měla přiměřeným způsobem využít (srov. zejména klíčový problém, na který správně poukazuje článek M. Toušky a R. Pavlů Soukromoprávní důsledky porušení veřejnoprávní regulace nejen v sektoru finančních služeb, Právní rozhledy č. 5/2011) Například, podle § 5 odst. 1 NOZ platí, že Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Podle § 2950 NOZ platí, že Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě. Řadu praktik, které byly shledány závadnými, pokrývá podle našeho názoru vedle veřejnoprávní regulace také obecná povinnost jednat v souladu s dobrými mravy a právní úprava neplatnosti právních úkonů (§ 580 odst. 1 NOZ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje; § 583 NOZ Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.), právní úprava odstoupení od smlouvy a částečně také spotřebitelské právo ve svých soukromoprávních aspektech. Jako příklad závadného chování pojišťovacího zprostředkovatele můžeme uvést nedávné rozhodnutí České národní banky č.j. 2011/14136/570 ze dne 14. prosince 2011 ve znění rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2012/564/110 ze dne 23. února 2012, sp.zn. Sp/2010/110/573[28], kde bylo ve vztahu k zákazníkům shledáno, že daný pojišťovací zprostředkovatel používal klamavé obchodní praktiky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a c) zákona o ochraně spotřebitele, když v průběhu prezentací svých služeb klientům prostřednictvím svých podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů nepravdivě přirovnávala investiční životní pojištění ke spoření a zamlčovala jim informaci o výši odkupného v případě ukončení pojistné smlouvy v prvních dvou letech jejího trvání. Rozhodnutí jsou uveřejňována ve zjednodušené podobě a neznáme tedy podrobnosti, nicméně se můžeme domnívat, že pojišťovací zprostředkovatel nedostál svým základním povinnostem (viz výše) a odpovídá za vzniklou škodu a je velmi pravděpodobné, že zákazník jednal v omylu o rozhodující okolnosti a uzavřená smlouva je tedy neplatná. Takový zprostředkovatel pak také rozhodně nejednal s odbornou péčí, což je mu k tíži jak v soukromoprávní a tak veřejnoprávní rovině. Novelizace IMD2 bude podle všeho stále vycházet z techniky minimální harmonizace, což mj. znamená, že bude schopna nastavit pouze nejobecnější principy. Tyto principy by však podle našeho názoru měly vycházet z podstaty zprostředkovatelské činnosti jako činnosti vykonávané pro jiného a z principů, které z této základní podstaty v evropských právních systémech vyvěrají. Některé z těchto principů jsme se pokusili nastínit v tomto textu, přičemž řadu z nich vyjadřuje nový občanský zákoník. Přesto, že správná transpozice a především zajištění fungování transponované právní úpravy leží na bedrech členských států a že odpovědi na všechny problematické otázky lze již v současné době najít v právních úpravách pravděpodobně všech členských států, nedá se říct, že by IMD nepotřebovala určitá vylepšení, pokud má i nadále představovat sjednocenou právní úpravu platnou na jednotném trhu. Pokud by tedy měla IMD2 něco stanovit, tak je to jednoznacně povinnost pojišťovacího zprostředkovatele rozkrýt své postavení a roli v rámci distribučního řetězce (z výchovných důvodů by možná bylo také vhodné jasně rozlišit v tomto textu často zmiňované kategorie zprostředkovatelů, neboť takové jednoduché rozlišení má větší šanci vstoupit do obecného právního diskursu), pokud nejedná za zákazníka, vyloučení jednání za obě strany smluvního vztahu, odpovědnost příkazců za škody způsobené jejich agenty, nejpřísnější sankce za poskytovaní nepravdivých a klamavých informací, možnost odstoupit od zprostředkované smlouvy v případě každého porušení informačních povinností a jednoznačnou soukromoprávní odpovědnost pojišťovacích zprostředkovatelů za újmy, které způsobí svým závadným chováním. I princip caveat emptor, který považujeme za směrodatný i v případě finančních služeb, předpokládá chování obou smluvních stran v souladu s právem, v daném kontextu zejména dodržení principu informovat druhou smluvní stranu o všem, co je pro její rozhodovaní podstatné.[29] Regulace finančního trhu nemůže ochránit zákazníky proti jim samým, zejména proti jejich chybným rozhodnutím a neměla by se o to ani snažit. K čemu může naopak přispět, je vhodné doplnění soukromého práva tam, kde je třeba chránit zákazníky proti závadnému chování pojišťovacích zprostředkovatelů, metodami veřejného práva, které nicméně musí stavět na podstatě regulované činnosti a soukromoprávních principech, které s takovou činností souvisejí. JUDr. Bedřich Čížek, MPA, autor je doktorandem na Katedře finančního práva a finanční vědy PF UK [1] Srov. také některá ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, které řadu povinností vztahují také k potenciálnímu zákazníkovi, aniž by se tento zákon zabýval podrobnější diferenciací mezi tím, kdy už někdo zákazníkem je a kdy ještě není a o kom se dá vlastně říct, že je potenciálním zákazníkem. Srov. také problematiku tzv. předsmluvní odpovědnosti. [3] k dispozici >>> zde [4] k dispozici >>> zde [5] k dispozici >>> zde [6] k dispozici >>> zde v podobném duchu se neslo také sdělení Evropské komise k dispozici >>> zde [9] k dispozici >>> zde [10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) [11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS, k dispozici >>> zde [12] k dispozici >>> zde [13] k dispozici >>> zde [14] k dispozici >>> zde [15] k dispozici >>> zde [16] V tomto ohledu stoji za povšimnutí, že iniciativa PRIPS se zaměřuje pouze na otázky distribuce produktu a neřeší otázky, které by měli řešit producenti takových produktů se silným investičním nádechem. [17] Pro rozlišení různých typu pojišťovacích zprostředkovatelů je pro nás rozhodující podstata jejich činnosti. Názvy zavedené českým zákonodárstvím a/nebo používané v příslušných odvětvích nepovažujeme z mnoha dobrých důvodů za směrodatné. Stejně tak se může stát, že zprostředkovatel bude v případě sporu „vtažen“ do právního režimu makléře, neboť se tak ve vztahu k zákazníkovi prezentoval. [18] Srov. také požadavky Solvency II. [19] k dispozici >>> zde [20] k dispozici >>> zde [21] Viz poznámka č. 21 [22] Viz poznámka č. 14 [23] Viz poznámka č. 18 [24] Viz poznámka č. 14, Annex 2 [25] Členové CEIOPS tak podle všeho činí, viz poznámka č. 13 - srov. Recommendation 30 „Members also recommend that a general “duty of care” principle should be included in the IMD in connection with the conflicts of interest requirements.“ [26] Viz poznámka č. 14. Members consider it important to require the intermediary to act in the best interests of the customer and to refuse the business if, due to the existence of a conflict of interest, his activity can prejudice the customer’s position. [27] Viz poznámka č. 14 [29] Samostatným tématem na rozsáhlejší esej by bylo upřesnění toho, že vzájemná informační povinnost smluvních stran a také fiduciárnost vztahu mezi zákazníkem a zprostředkovatelem jsou jádrem regulace informačních povinností různých druhů zprostředkovatelů na finančním trhu a nikoliv “selhání trhu” v podobě informační asymetrie. Ve skutečnosti to byla vždy právě asymetrie informací, která vedla k inovacím a představovala tak hnací silu ekonomického rozvoje. Svět, v němž existuje plná symetrie informací, nejen, že neexistuje, ale je nebezpečnou utopií, pokud je implicitně využíván jako argument pro regulaci ekonomické činnosti. JUDr. Bedřich Čížek, MPA

http://docplayer.cz/462963-Vyrocni-zprava-o-cinnosti-skoly-za-skolni-rok-2012-2013.html

1 STŘEDNÍ ŠKOLA OBCHODNÍ, ČESKÉ BUDĚJOVICE, HUSOVA 9 Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2012/2013 Předkládá: Mgr. Jarmila Benýšková ředitelka školy 12 OBSAH 1. Charakteristika školy základní údaje o škole 2. Přehled oborů vzdělání 3. Rámcový popis personálního zabezpečení činnosti školy 4. Údaje o přijímacím řízení pro školní rok 2013/ Údaje o výsledcích vzdělávání žáků 6. Údaje o prevenci sociálně patologických jevů 7. Údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků 8. Údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti 9. Údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí 10. Základní údaje o hospodaření školy 11. Údaje o zapojení školy do rozvojových a mezinárodních programů 12. Údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení 13. Údaje o předložených a školou realizovaných projektech financovaných z cizích zdrojů 14. Údaje o spolupráci s odborovou organizací a dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání 15. Přílohy Výroční zpráva byla schválena školskou radou dne RNDr. Vladimír Brablec, předseda školské rady 23 1. Charakteristika školy základní údaje o škole Název: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 IZO: IČO: Adresa: Husova 9, České Budějovice Telefon: Fax: Internetová stránka: Zřizovatel: Právní forma Ředitelka školy: Kapacita školy: Jihočeský kraj příspěvková organizace Mgr. Jarmila Benýšková 860 žáků Školská rada při Střední škole obchodní, České Budějovice, Husova 9 byla zřízena Radou Jihočeského kraje dne 7. června 2005 usnesením č. 601/2005/RK. Výsledky voleb pro další funkční období vzala na vědomí dne usnesením č. 510/2011/RK-67 a v souladu s 167 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jmenovala zbývající třetinu členů školské rady za zřizovatele ke dni Stanovený počet členů školské rady: 3 Složení školské rady ke dni : - za pedagogické pracovníky školy Mgr. Roman Konečný - za zákonné zástupce nezletilých žáků a za zletilé žáky Mgr. Miluše Adámková - za zřizovatele školy je výše uvedeným usnesením Rady Jihočeského kraje jmenován RNDr. Vladimír Brablec 34 1.1 Profil organizace Sídlem organizace je Husova ulice č. 9, České Budějovice. Pro vyučování je k dispozici 26 učeben, z toho 7 odborných - 4 speciální učebny na výuku výpočetní techniky a jedna učebna s elektrickými psacími stroji na výuku písemné komunikace, 2 učebny zaměřené na výuku odborného výcviku, 19 kabinetů a kanceláří. Ve čtrnácti učebnách jsou nainstalovány dataprojektory a tři jsou k dispozici jako mobilní. V pěti učebnách jsou interaktivní tabule, v jedné vizualizér, v jedné DVD přehrávač. Ve všech učebnách je videorozvod. Škola je napojena na internetovou síť, komunikaci mezi všemi pracovníky a žáky usnadňuje elektronická pošta. Pro žáky je v současné době k dispozici 74 počítačových stanic. Žáci mají možnost vyzkoušet si práci se scannerem, digitálním fotoaparátem i kamerou. Na škole kromě cizinců, studují i vrcholoví sportovci, reprezentanti ČR. Ubytování a stravování žáků i pedagogických pracovníků je zajištěno. Pedagogický sbor je stabilizovaný, kvalifikovaný a poměrně mladý s relativně velkým počtem mužů. Počet žáků trvale naplňuje kapacitu školy. Ve školním roce 2012/2013 začalo na škole studovat 481 žáků denní formy vzdělávání, 202 žáků v ostatních formách vzdělávání, celkem 683 žáků. Průměrná naplněnost tříd v jednotlivých školou nabízených oborech v denní formě vzdělávání je nad průměrem kraje. V rámci celého Jč. regionu vykazuje škola také prvenství v nabídce a realizaci dálkové formy vzdělávání. Budova školy je zcela naplněna a maximálně využita. Získáním nových prostor v budově a přesunutím učeben z odloučeného pracoviště Fr. Ondříčka 44, České Budějovice (kde byl zajišťován odborný výcvik a částečně i teoretická výuka dálkové formy vzdělávání), došlo od školního roku 2012/2013 nejenom k významným úsporám za pronájem a energie, ale i k maximální ekonomické efektivnosti celého provozu školy a vzdělávacího procesu na škole. Střední škola obchodní (dále SŠO) je součástí výchovně vzdělávací soustavy. V právních vztazích vystupuje svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Pedagogičtí pracovníci školy respektují a uplatňují zásady a cíle vzdělávání vymezené školským zákonem, usilují o všestranný harmonický rozvoj osobnosti mladého člověka. Vychovávají jej ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie. Formují jeho intelektuální a mravní rozvoj, připravují jej na tvořivou a odbornou činnost v povolání. Organizace vykonává činnost střední odborné školy a středního odborného učiliště, připravuje žáky pro práci na různých postech v široké oblasti obchodu a cestovního ruchu. Poskytuje žákům střední vzdělání s výučním listem, které zahrnuje všeobecné vzdělání a odbornou přípravu, zakončenou úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky v oborech prodavač téměř všech zaměření, v denní i dálkové formě vzdělávání. V nabídce je i zkrácené studium, které nebylo v hodnoceném roce realizováno. Pro výkon některých náročných dělnických povolání a technicko-hospodářských činností provozního charakteru, nejenom pro oblast obchodu, jsou připravováni žáci v oborech vzdělání obchodně podnikatelská činnost, obchodník a provoz obchodu v denní i dálkové formě vzdělávání. Široké uplatnění vzhledem k podmínkám a rozvojovým aktivitám regionu 45 se nabízí i žákům oboru vzdělání cestovní ruch, kteří studují v klasické denní formě vzdělávání; nabídku dvouletého zkráceného studia v tomto školním roce žáci nevyužili. Všichni úspěšní absolventi dosahují střední vzdělání s maturitní zkouškou. V rámci studia při zaměstnání si na škole doplňují kvalifikaci dospělí pracovníci v oboru prodavač s různými zaměřeními, v oboru obchodník, v oboru obchodně podnikatelská činnost a v nástavbovém studiu oboru provoz obchodu. Dle 113d zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění je zájemcům také umožněno vykonání jednotlivých zkoušek ze všech předmětů za všechny ročníky vzdělávání a vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky. Odborný výcvik pro obory obchodník a prodavač všech vyučovaných zaměření je zajišťován učitelkami odborného výcviku a instruktory. Odbornou praxi - pro obory obchodník, obchodně podnikatelská činnost, provoz obchodu a cestovní ruch zajišťuje škola pro žáky na pracovištích různých organizací na základě smluv. Vedení školy tak pokračuje ve stanovené koncepci důsledného propojení teorie a praxe. Výchovu mimo vyučování zabezpečuje kromě samotné školy zejména Domov mládeže v Holečkově ulici svými vychovateli. Výchova mimo vyučování poskytuje žákům při respektování jejich osobních zájmů aktivní odpočinek, rozvíjí jejich schopnosti, nadání a zájmy, pomáhá jim při přípravě na vyučování a přispívá také k volbě povolání. Žáci mají možnost zapojit se ve škole do činnosti kroužků - zejména v oblasti výpočetní techniky a písemné komunikace. Ve společnosti dochází k obecným změnám, vlivem kterých se mění složení věkových skupin obyvatelstva a které tak ovlivňují marketingovou strategii školy. Mezi nepřehlédnutelné faktory patří: obecný trend snižování porodnosti, zvyšování věku rodičů, zvyšující se rozvodovost, zvyšující se životní náklady rodin a další. Vliv na další rozvoj školy má především snižující se počet absolventů základních škol, našich potencionálních uchazečů. V souvislosti se zvyšujícími se životními náklady hledají rodiče školy v blízkosti bydliště, bez nutnosti dojíždění a dalšího zvyšování nákladů na vzdělání. Zájem o nabízené obory je významně ovlivněn příznivým postojem veřejnosti, dobrou image školy, příjemným a kultivovaným, moderně vybaveným prostředím, které pozitivně umocňuje celkovou kulturu školy. Výsledky dotazníkových šetření tyto skutečnosti potvrzují. Vedení školy si je vědomo toho, že je nutné hledat nové formy spolupráce s obchodními řetězci a s dalšími sociálními partnery. Vyvíjet další vzdělávací aktivity, které budou reagovat na stávající situaci v regionu, nejenom v oblasti obchodu, a které ovlivní zájem absolventů základních škol a jejich rodičů. Tento záměr se stává jednou z priorit vedení školy. 56 1.2 Organizační struktura školy Ředitelka školy Zástupkyně ředitelky pro teoretické vyučování Vedoucí učitelka odborného výcviku Zástupkyně ředitelky pro provozně ekonomický úsek - řídí práci účetní, mzdové účetní, hospodářky, školníka a uklízeček Celkový provoz školy zabezpečuje 46 pedagogických, z toho 2 na MD a 10 provozních zaměstnanců 1.3 Odborný výcvik a jeho zajištění ve školním roce 2012/2013 V odborném výcviku je vyučovací jednotkou vyučovací den. Vyučovací hodina trvá 60 minut. Po dvou hodinách odborného výcviku je nejméně desetiminutová přestávka nebo nejdéle po čtyřech a půl hodině je třicetiminutová přestávka. Žáci, kteří konají odborný výcvik v organizacích, mají přestávku shodně s přestávkami platnými pro pracovníky organizace. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne. Škola zajišťuje odborný výcvik žáků učitelkami odborného výcviku na smluvních pracovištích hypermarketů, supermarketů a dalších právnických osob. Ve školním roce 2012/2013 zajišťovala škola smluvně odborný výcvik pro 193 žáků denní formy vzdělávání. V 1. až 4. ročníku oboru vzdělání L/01 Obchodník 99 žáků, v oboru H/01 Prodavač 94 žáků: H/01 Prodavač (ŠVP) I. ročník 33 žáků H/01 Prodavač (ŠVP) II. ročník 26 žáků H/01 Prodavač (ŠVP) III. ročník 35 žáků L/01 Obchodník (ŠVP I. ročník 25 žáků L/01 Obchodník (ŠVP) II. ročník 20 žáků L/01 Obchodník (ŠVP) III. ročník 22 žáků L/01 Obchodník (ŠVP) IV. ročník 32 žáků V dálkové formě vzdělávání absolvovalo v hodnoceném školním roce teorii odborného výcviku celkem 42 žáků oboru prodavač a 80 žáků oboru obchodník H/01 Prodavač (ŠVP) I. ročník 17 žáků H/01 Prodavač (ŠVP) II. ročník 9 žáků H/01 Prodavač (ŠVP) III. ročník 16 žáků L/01 Obchodník (ŠVP) I. ročník 38 žáků L/01 Obchodník (ŠVP) II. ročník 18 žáků L/01 Obchodník (ŠVP) III. ročník 17 žáků L/008 Obchodník V. ročník 7 žáků 67 SŠO na základě smluv zajišťuje ve školním roce 2012/13 odborný výcvik ve spolupráci: Kód oboru Počet žáků Globus, k. s., Č. Vrbné 2327, České Budějovice H/ L/01 5 Kód oboru Počet žáků Jednota SD, Č. Budějovice, Vimperk, J. Hradec, Kaplice H/ L/01 5 Kód oboru Počet žáků Prior ČR, s.r.o., Lannova tř. 22, České Budějovice H/ L/01 7 Kód oboru Počet žáků Billa, s.r.o., Jeronýmova ul., České Budějovice H/01 3 Kód oboru Počet žáků Tesco Stores ČR, a.s., České Budějovice H/ L/01 12 Kód oboru Počet žáků Kaufland, v.o.s., Na Sádkách,České Budějovice H/ L/01 13 Kód oboru Počet žáků Möbelix CZ, s.r.o., České Budějovice H/ L/01 9 Kód oboru Počet žáků BAUHAUS, k.s., České Budějovice H/ L/8 SŠO zajistila pro některé žáky z vyšších ročníků oboru obchodník a prodavač všech zaměření odborný výcvik i mimo Č. Budějovice, např. v prodejnách v Týně nad Vltavou, Kaplici, Dolním Bukovsku, Vimperku, Českém Krumlově, Třeboni a u dalších právnických osob. Odborné praxe žáků oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou Škola zajišťuje odborné praxe pro obory vzdělání: M/02 Cestovní ruch (1. 4. ročník) M/01 Ekonomika a podnikání (1. 4. ročník) L/01 Obchodník (1. 4. ročník) Odborné praxe jsou zajišťovány v pojišťovnách, účetních a ekonomických odděleních firem, v gastronomických zařízeních (hotely, penziony), cestovních kancelářích a agenturách, informačních centrech a v marketingových odděleních obchodních řetězců na základě smlouvy o zajištění odborné praxe. Výstupem je vypracovaná písemná práce, u oboru vzdělání M/02 Cestovní ruch od 1. ročníku, u oborů vzdělání M/01 Ekonomika a podnikání a L/01 Obchodník od 2. ročníku. Seznam pracovišť Cestovní kanceláře, cestovní agentury a informační centra: CA Bohemia travel České Budějovice, Hradební CA Clubtour České Budějovice, Hroznová CA Golda České Budějovice CKM Lannova České Budějovice CK Neckermann České Budějovice CK ROSLO s.r.o. České Budějovice CK Máj České Budějovice, Česká CK Čedok České Budějovice, Nám. Přemysla Otakara II. CK Fischer České Budějovice, Karla IV. CK Geotourist České Budějovice, Žižkova CA Walltour České Budějovice KBA TOUR dopravní a cestovní agentura, České Budějovice CK Saturn Český Krumlov CA Agatha Český Krumlov, Parkány CA Oceán Český Krumlov CA Janeta Písek STRAKATOUR, s.r.o Strakonice CK Kellner Písek CK Roslo České Budějovice, sídliště Šumava CK Ciao Strakonice, Blatná Mizok tour České Budějovice Info centrum Český Krumlov, Kaplice, Týn nad Vltavou, JindřichůvHradec, Info centrum Prachatice, Benešov nad Černou, Protivín, Pohorská Ves, Nové Hrady Informační centrum Magistrát města České Budějovice Městský úřad Prachatice, Borovany, Zoologická zahrada, a.s., Tábor Větrovy a.s., Tábor 89 Ostatní pracoviště účetní a ekonomická oddělení firem: ČSOB Prachatice Česká pojišťovna České Budějovice OVB ALLFINANZ, a.s. Soběslav a České Budějovice Jindřiška PIAZZOVÁ, Pojišťovací makléřství České Budějovice Raiffeisen STAVEBNÍ SPOŘITELNA České Budějovice Essox s.r.o. České Budějovice STAVOUNION České Budějovice SOPHIA České Budějovice Výstaviště, a.s. České Budějovice Gastronomická zařízení hotely: Hotel u Solné brány České Budějovice Clarion Congress Hotel České Budějovice Zátkův dům České Budějovice Hotel Atlas České Budějovice Bohemia Properties, a.s., Hotel Růže a The Český Krumlov Old Inn Ubytování ADRIA Staré město pod Landštejnem Hotel Dvořák České Budějovice HOTEL KUBA Volary Hotel RACEK Černá v Pošumaví Penziony: U Jurášů Stožec, Kukačka Volary, Chlumec, Regina Větřní V tomto školním roce se uskutečnily odborné praxe pro 119 žáků oboru vzdělání ekonomika a podnikání, pro 99 žáků oboru vzdělání obchodník, pro 128 žáků oboru vzdělání cestovní ruch a pro 24 žáků oboru vzdělání provoz obchodu. V rámci odborné praxe se žáci 3. ročníku oboru vzdělání cestovní ruch zúčastnili týdenní odborné praxe v zahraničí. 2. Přehled oborů vzdělání Ve školním roce bylo poskytováno vzdělávání žákům v těchto oborech vzdělání: H/01 Prodavač - denní i dálková forma vzdělávání L/01 Obchodník - denní i dálková forma vzdělávání M/01 Ekonomika a podnikání (ŠVP Obchodně podnikatelská činnost) - denní i dálková forma vzdělávání M/02 Cestovní ruch L/51 Obchodník (ŠVP Provoz obchodu) - denní i dálková forma vzdělávání L/008 Obchodník dálková forma vzdělávání L/501 Provoz obchodu dálková forma vzdělávání M/006 Obchodně podnikatelská činnost dálková forma vzdělávání 0d počínaje 1. ročníky se začalo vyučovat v souladu s RVP podle školou schválených ŠVP. 910 Učební plány Učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání M/006 Obchodně podnikatelská činnost dálková forma (pro 5. ročník) vydán MŠMT ČR č.j / ze dne 13. července 2005 s účinností nejpozději od 1. září 2005 počínaje 1. ročníkem Kategorie a názvy vyučovacích Počet konzultačních hodin v ročníku předmětů celkem A. Povinné a) základní Český jazyk a literatura Cizí jazyk Cizí jazyk Občanská nauka Dějepis Matematika Základy ekologie Fyzika Chemie Informační a komunikační technologie Ekonomika Obchodní provoz Administrativa provozu Hospodářský zeměpis Hospodářské výpočty Účetnictví Právní nauka Psychologie Zbožíznalství Propagace b) výběrové Počet hodin celkem B. Nepovinné předměty * každý posluchač si vybírá jeden hlavní jazyk (německý, anglický, francouzský, ruský) ** každý posluchač si vybírá jeden další jazyk (německý, anglický, francouzský, ruský) *** příklad výběrových a volitelných předmětů: marketing, cestovní ruch, 1011 Učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání L/008 Obchodník dálková forma (pro 5. ročník) vydán MŠMT ČR č.j / ze dne 10. června 2004 s účinností od 1. září 2005 počínaje 1. ročníkem Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet konzultačních hodin v ročníku A. Povinné a) základní Český jazyk a literatura Cizí jazyk Cizí jazyk Občanská nauka Dějepis Matematika Základy přírodních věd Disponibilní hodiny pro všeobecné vzdělávání Ekonomika Obchodní provoz Administrativa provozu Účetnictví Informační a komunikační technologie Aplikovaná psychologie Management Právní nauka Zbožíznalství Disponibilní hodiny pro odborné vzdělávání Odborný výcvik b) výběrové a volitelné předměty Počet hodin celkem * každý posluchač si vybírá jeden hlavní jazyk (německý, anglický, francouzský, ruský) ** každý posluchač si vybírá jeden další jazyk (německý, anglický, francouzský, ruský) *** příklad výběrových a volitelných předmětů: marketing, cestovní ruch,... 1112 Učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání L/501 Provoz obchodu dálková forma (pro 3. ročník) Vydán MŠMT ČR č.j / ze dne 26. dubna 2004 s platností od 1. září 2005 Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet konzultačních hodin v ročníku Celkem A. Všeobecně vzdělávací předměty 1. Povinné předměty Český jazyk a literatura Cizí jazyk Občanská nauka Dějepis Matematika Chemie Disponibilní hodiny pro všeobecné vzdělávání: Cvičení z matematiky Konverzace v cizím jazyce B. Odborné předměty Ekonomika Hospodářský zeměpis Management Mezinárodní obchod Marketing Účetnictví Informační a komunikační technologie Aplikovaná psychologie Právní nauka Zbožíznalství Disponibilní hodiny pro odborné vzdělávání Informační a komunikační technologie Integrovaný ekonomický předmět Propagace Celkem *každý žák si vybírá jeden hlavní jazyk (německý, anglický, ruský) ** každý žák si vybírá jednu konverzaci podle hlavního cizího jazyka Počet konzultací v každém pololetí ve 3. ročníku je13 Školní učební plány dle platných ŠVP Školní učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání M/02 Cestovní ruch (pro 1. až 4. ročník) Název ŠVP: Cestovní ruch Kód a název oboru vzdělání: M/02 Cestovní ruch Délka a forma vzdělání: čtyřletá, denní Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Způsob ukončení: maturitní zkouška Platnost ŠVP: od Vyučovací předměty Počet týdenních vyučovacích hodin rozdělených do ročníků Povinné vyučovací předměty: Celkem Český jazyk a literatura cizí jazyk cizí jazyk Základy společenských věd Základy přírodních věd Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Účetnictví Písemná komunikace Aplikovaná psychologie Právní nauka Dějiny kultury Služby cestovního ruchu Zeměpis cestovního ruchu Seminář k zeměpisu cestovního ruchu Průvodcovské služby Volitelné vyučovací předměty: Všeobecně vzdělávací cizí jazyk Společenská kultura Konverzace v cizím jazyce Odborné předměty Turistické služby Hotelové a lázeňské služby Seminář k turistickým službám Seminář k hotelnictví a lázeňství Celkem týdenních vyučovacích hodin Nepovinné vyučovací předměty 1314 Školní učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání L/01 Obchodník (pro 1. až 4. ročník) Název ŠVP: Obchodník Kód a název oboru vzdělání: L/01 Obchodník Délka a forma vzdělání: čtyřletá, denní Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Způsob ukončení: maturitní zkouška Platnost ŠVP: od Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku Celkem a) Povinné předměty Všeobecně vzdělávací předměty Český jazyk a literatura cizí jazyk cizí jazyk Základy společenských věd Základy přírodních věd Matematika Tělesná výchova Odborné předměty Informační a komunikační technologie Ekonomika Účetnictví Management ,5 1,5 Obchodní provoz Integrovaný ekonomický předmět Zbožíznalství Písemná komunikace 2 2 Aplikovaná psychologie 1 1 Odborný výcvik ,5 21,5 b) Volitelné předměty Cestovní ruch Marketing Logistika Celkem hodin týdně c) Nepovinné předměty 1415 Školní učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání M/01 Ekonomika a podnikání (pro 1. až 4. ročník) Název ŠVP: Obchodně podnikatelská činnost Délka a forma vzdělání: čtyřletá, denní Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Způsob ukončení: maturitní zkouška Platnost ŠVP: od Vyučovací předměty Počet týdenních vyučovacích hodin rozdělených do ročníků Povinné vyučovací předměty: Celkem Český jazyk a literatura cizí jazyk cizí jazyk Základy společenských věd Základy přírodních věd Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Účetnictví Obchodní provoz Aplikovaná psychologie Písemná komunikace Zbožíznalství Právní nauka Fiktivní firma Volitelné vyučovací předměty: Cestovní ruch Marketing cizí jazyk Celkem týdenních vyučovacích hodin Nepovinné vyučovací předměty 1516 Školní učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání H/01 Prodavač (pro ročník) Název ŠVP: Prodavač smíšené zboží (-elektrotechnické zboží; -textil, oděvy a obuv; - drogistické zboží) Kód a název oboru vzdělání: H/01 Prodavač Délka a forma vzdělání: tříletá, denní Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Způsob ukončení: závěrečná zkouška Platnost ŠVP: od Vyučovací předměty Počet týdenních vyučovacích hodin rozdělených do ročníků Povinné vyučovací předměty: celkem Český jazyk a literatura cizí jazyk cizí jazyk Občanská nauka Základy přírodních věd Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Daňová evidence Obchodní provoz Zbožíznalství Písemná komunikace Psychologie prodeje Propagace a aranžování 1, ,5 Odborný výcvik Celkem týdenních vyučovacích hodin 31, ,5 Nepovinné vyučovací předměty 1617 Učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání L/51 Obchodník (pro ročník) Název ŠVP: Provoz obchodu Délka a forma vzdělání: dvouletá, denní Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Způsob ukončení: maturitní zkouška Platnost ŠVP: od Vyučovací předměty Počet týdenních vyučovacích hodin rozdělených do ročníků Povinné vyučovací předměty: celkem Český jazyk a literatura Cizí jazyk Základy společenských věd Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Účetnictví Management Obchodní provoz Integrovaný ekonomický předmět Komunikace ve službách Volitelné vyučovací předměty: Marketing Logistika Celkem týdenních vyučovacích hodin Nepovinné vyučovací předměty 1718 Školní učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání 66-41L/01 Obchodník (pro 1. až 3. ročník) Název ŠVP: Obchodník Kód a název oboru vzdělání: L/01 Obchodník Délka a forma vzdělání: pětiletá, dálková Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Způsob ukončení: maturitní zkouška Platnost ŠVP: od Názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních konzultačních hodin v ročníku celkem Povinné vyučovací předměty Český jazyk a literatura cizí jazyk cizí jazyk Základy společenských věd Základy přírodních věd Matematika Informační a komunikační technologie Ekonomika Účetnictví Management Obchodní provoz Integrovaný ekonomický předmět Zbožíznalství Písemná komunikace Aplikovaná psychologie Odborný výcvik Volitelné vyučovací předměty: Cestovní ruch Marketing Logistika Celkem týdenních konzultačních hodin c) Nepovinné 1819 Školní učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání M/01 Ekonomika a podnikání (pro 4. ročník) Název ŠVP: Obchodně podnikatelská činnost Kód a název oboru vzdělání: M/01 Ekonomika a podnikání Délka a forma vzdělání: pětiletá, dálková Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Způsob ukončení: maturitní zkouška Platnost ŠVP: od Názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních konzultačních hodin v ročníku Celkem Povinné vyučovací předměty: Český jazyk a literatura cizí jazyk cizí jazyk Základy společenských věd Základy přírodních věd Matematika Informační a komunikační technologie Ekonomika Účetnictví Obchodní provoz Aplikovaná psychologie Písemná komunikace Zbožíznalství Právní nauka Fiktivní firma Volitelné vyučovací předměty: Cestovní ruch Marketing Celkem týdenních konzultačních hodin c) Nepovinné předměty 1920 Učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání H/01 Prodavač (pro ročník) Název ŠVP: Prodavač smíšené zboží (-elektrotechnické zboží; -textil, oděvy a obuv; - drogistické zboží) Kód a název oboru vzdělání: H/01 Prodavač Délka a forma vzdělání: tříletá, dálková Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Způsob ukončení: závěrečná zkouška Platnost ŠVP: od Názvy vyučovacích předmětů Povinné vyučovací předměty: Počet týdenních konzultačních hodin v ročníku Celkem Český jazyk a literatura cizí jazyk cizí jazyk Občanská nauka Základy přírodních věd Matematika Informační a komunikační technologie Ekonomika Daňová evidence Obchodní provoz Zbožíznalství Písemná komunikace Psychologie prodeje Propagace a aranžování Odborný výcvik Celkem týdenních konzultačních b) Nepovinné předměty bez dělení do ročníků 2021 Učební plán Střední školy obchodní, České Budějovice, Husova 9 pro obor vzdělání L/51 Obchodník (pro ročník) Název ŠVP: Provoz obchodu Délka a forma vzdělání: tříletá, dálková Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Způsob ukončení: maturitní zkouška Platnost ŠVP: od Vyučovací předměty Počet týdenních konzultačních hodin v ročníku Povinné vyučovací předměty: celkem Český jazyk a literatura Cizí jazyk Základy společenských věd Matematika Informační a komunikační technologie Ekonomika Účetnictví Management Obchodní provoz Integrovaný ekonomický předmět Komunikace ve službách Volitelné vyučovací předměty: Marketing Logistika Celkem týdenních konzultačních hodin Nepovinné 2122 3. Rámcový popis personálního zabezpečení činnosti školy 3.1 Struktura pracovníků školy k Pracovníci celkem 54 z toho v produktivním věku 52 v poproduktivním věku 2 Mužů 12 Žen 42 Mateřská dovolená 0 Další mateřská dovolená 2 Pedagogičtí pracovníci celkem 44 z toho: Ředitelka 1 Zástupkyně ředitelky 2 Učitelé teoretického vyučování 35 Vychovatelé 0 Vedoucí učitelka odborného výcviku 1 Učitelky odborného výcviku 3 Mateřská dovolená 2 THP 6 Dělnická povolání 4 2223 3.2 Struktura pedagogických pracovníků školy podle délky praxe do 10 let praxe 29 % do 20 let praxe 18% do 30 let praxe 29 % nad 30 let praxe 24 % 3.3 Struktura pedagogických pracovníků školy (bez MD) podle předmětů Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů 54% Učitelé odborných předmětů 37 % Učitelé odborného výcviku 9% 3.4 Struktura pedagogických pracovníků školy podle pracovně právního vztahu Učitelé na MD 2 Učitelé interní 38 Učitelé externí 0 Učitelé odborného výcviku interní 4 Učitelé celkem 44 2324 4. Údaje o přijímacím řízení pro školní rok 2013/2014 Přijímací řízení proběhlo v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ve vzdělávání ve středních školách, v platném znění. Vzhledem k možnostem daných platnou legislativou, nebyly v jednotlivých kolech přijímacího řízení odevzdány přijatými uchazeči všechny zápisové lístky, případně byly využity možnosti zpětvzetí zápisového lístku. Proto byla vyhlašována další kola přijímacího řízení. 4.1 Průběh přijímacího řízení - stav k Denní forma vzdělávání Uchazeči, absolventi základních škol, byli přijímáni do následujících oborů: 1) M/01 Ekonomika a podnikání (ŠVP - Obchodně podnikatelská činnost) Počet Počet přijatých přijatých přihlášek uchazečů Zpětvzetí přihlášky před vydáním rozhodnutí Počet odevzdaných zápisových lístků Počet zpětvzetí zápisových lístků Výsledný stav Celkem ) L/01 Obchodník Počet Zpětvzetí přijatých přihlášky přihlášek před vydáním rozhodnutí Počet přijatých uchazečů Počet odevzdaných zápisových lístků Počet zpětvzetí zápisových lístků Výsledný stav Celkem ) M/02 Cestovní ruch Počet Zpětvzetí přijatých přihlášky přihlášek před vydáním rozhodnutí Počet přijatých uchazečů Počet odevzdaných zápisových lístků Počet zpětvzetí zápisových lístků Výsledný stav Celkem ) H/01 Prodavač Počet přijatých přihlášek Zpětvzetí přihlášky před vydáním rozhodnutí Počet přijatých uchazečů Počet odevzdaných zápisových lístků Počet zpětvzetí zápisových lístků Výsledný stav Celkem25 Nástavbové studium Uchazeči - absolventi oborů prodavač, byli přijímáni do následujícího oboru: 1) L/51 Obchodník (ŠVP - Provoz obchodu) dálková forma Počet přijatých přihlášek Zpětvzetí přihlášky před Počet přijatých uchazečů vydáním rozhodnutí Celkem ) L/51 Obchodník ( ŠVP - Provoz obchodu) denní forma Počet přijatých přihlášek Zpětvzetí přihlášky před Počet přijatých uchazečů vydáním rozhodnutí Celkem Dálková forma vzdělávání Uchazeči byli přijímáni do následujících oborů: 1) M/01 Ekonomika a podnikání (ŠVP - Obchodně podnikatelská činnost) Počet přijatých přihlášek Zpětvzetí přihlášky před Počet přijatých uchazečů vydáním rozhodnutí Celkem ) H/01 Prodavač (ŠVP Prodavač smíšené zboží) Počet přijatých přihlášek Zpětvzetí přihlášky před Počet přijatých uchazečů vydáním rozhodnutí celkem V souladu s 6 vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů, bylo k do vyššího ročníku přijato celkem 10 uchazečů, z toho do dálkové formy vzdělávání 2 uchazeči a 8 uchazečů do denní formy vzdělávání. 2526 4.2 Kritéria přijímacího řízení Pro obory vzdělání: hodnocení uchazeče: M/01 Ekonomika a podnikání (ŠVP - Obchodně podnikatelská činnost) L/01 Obchodník M/02 Cestovní ruch a) prospěch ze základní školy za tři poslední klasifikační období - pololetní a výroční vysvědčení z předposlední třídy a pololetní vysvědčení z poslední třídy (na kterých musely být hodnoceny dva cizí jazyky, v případě jednoho cizího jazyka penalizace 3 body platilo pouze pro obor Cestovní ruch) nebo v odpovídajících ročnících víceletého gymnázia. období průměrný prospěch body první pololetí osmý ročník 1, druhé pololetí osmý ročník 1, první pololetí devátý ročník 1, maximální počet bodů 120 b) umístění ve vědomostních soutěžích místo - okresní kolo l bod - krajské kolo 3 body - celostátní kolo 5 bodů Celkový maximální počet získaných bodů je 125 Při rovnosti celkového počtu bodů byl rozhodujícím kritériem pro přijetí počet bodů dosažených ve 2. pololetí 8. třídy ZŠ nebo odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia, při trvající rovnosti prospěch ve 2. pololetí 8. třídy ZŠ nebo odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia z předmětů v tomto pořadí: český jazyk a literatura, cizí jazyky, matematika. Pro obor vzdělání: H/01 Prodavač hodnocení uchazeče: a) prospěch ze základní školy za tři poslední klasifikační období (pololetní a výroční vysvědčení z předposlední třídy a pololetní vysvědčení z poslední třídy). období průměrný prospěch body první pololetí předposlední ročník 1, druhé pololetí předposlední ročník 1, první pololetí poslední ročník 1, Celkový maximální počet získaných bodů je 120 V případě rovnosti bodového hodnocení byl rozhodující průměrný prospěch 2. pololetí 8. třídy základní školy. Pro obor vzdělání: L/51 Obchodník - denní forma vzdělávání (ŠVP Provoz obchodu) 2627 Přijímací zkoušky se nekonaly, uchazeči byli příjímání do naplnění stanoveného počtu. Rozhodujícím kritériem pro přijetí byl prospěch za tři poslední klasifikační období (výroční vysvědčení z 1. a 2. ročníku a pololetní vysvědčení z 3. ročníku oboru prodavač). Celkový maximální počet získaných bodů je 120 Pro obory vzdělání: L/51 Obchodník dálková forma vzdělávání (ŠVP - Provoz obchodu) L/ 01 Obchodník dálková forma vzdělávání H/01 Prodavač (ŠVP Prodavač smíšené zboží) dálková forma Přijímací zkoušky se nekonaly, uchazeči byli přijímání až do naplnění stanoveného počtu. Úředně ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání byla součástí přihlášky. 2728 5. Údaje o výsledcích vzdělávání žáků 5.1 Počty tříd v jednotlivých ročnících podle oborů vzdělání k Obor vzdělání Obchodně podnikatelská činnost - denní forma vzdělávání Obchodně podnikatelská činnost dálková forma vzdělávání Ročník Celkem Cestovní ruch - denní forma vzdělávání Obchodník - denní forma vzdělávání Obchodník - dálková forma vzdělávání Prodavač - denní forma vzdělávání Provoz obchodu - dálková forma vzdělávání Provoz obchodu - denní forma vzdělávání Prodavač - dálková forma vzdělávání Celkem29 5.2 Přehled žáků ve třídách ve školním roce 2012/2013 Denní formy studia Třída Třídní učitel Počet žáků tříleté obory vzdělání 1A Mgr. Petřík Karel 33 2A Mgr. Hlavatý Stanislav 26 3A Mgr. Stoklasa Josef 17 3B Mgr. Minaříková Dagmar 18 Celkem tříleté obory vzdělání čtyřleté obory CR 1 Ing. Martínková Romana 31 vzdělání CR 2 Mgr. Mušková Marie 31 CR 3 Ing. Šustrová Jana 34 CR 4 Mgr. Trávníčková Jaroslava 32 OPČ 1 Mgr. Sklářová Jana 27 OPČ 2 Mgr. Vosátková Jana 26 OPČ 3 Mgr Kálalová Iva 34 OPČ 4 Mgr. Domin Jiří 32 O 1 Mgr. Lefanová 25 O 2 Ing. Tlamsová Alena 20 O 3 Mgr. Bašná 22 O 4 Mgr. Hlavínová Miroslava 32 Celkem čtyřleté obory vzdělání 440 dvouletý obor vzdělání 1 PO Mgr. Petřík Karel 24 2 PO Mgr. Konečný Roman 17 Celkem dvouletý obor vzdělání 41 Celkem denní forma vzdělávání Dálková a večerní forma vzdělávání 1DOA Ing. Hrubá Lenka 18 1DOB Ing. Hrubá Lenka 18 2 DO Mgr. Kálalová 18 3 DO Mgr. Domin Jiří 17 5 DO* Mgr. Tonnerová Eva 7 1 N Ing. Tlamsová Alena 30 2 N Mgr. Milanová Jitka 10 3 N Ing. Mareš Petr 9 4 OPD Ing. Mareš Petr 19 5 OPD* Mgr. Tonnerová Eva 12 1 PD Mgr. Tonnerová Eva 17 2 PD Ing. Hrubá Lenka 9 3 PD Mgr. Stoklasa Josef 16 Celkem dálková forma vzdělávání 202 SOUHRN 683 Pozn. Třídy 5DO a 5 OPD sloučeny do třídy 5D. 2930 5.3 Přehled výchovných opatření ve školním roce 2012/2013 Třída Podmíněné vyloučení Napomenutí Důtka Pochvala TU UOV TU ŘŠ UOV TU ŘŠ UOV 1A A A B Celkem PO PO Celkem OPČ OPČ OPČ OPČ 2 1 Celkem O O O O Celkem CR 3 9 2CR CR CR 5 Celkem Celkem za školu31 5.4 Závěrečné zkoušky - červen 2013 Třída Počet žáků oprávněných konat zkoušky Počet žáků, kteří konali - 1.termín Počet žáků, kteří nekonali Prospěli s vyzn. Prospěli Neprospěli písemnou zkoušku praktickou zkoušku ústní zkoušku prakt. zk. ústní zk. písemná zkouška prakt. zk. ústní zkouška 3A 12 (12 Psm) A 1 (Ptx) (2 opravný termín) B 16 (6 Pez, 4 Pdz, 6 Ptx) PD 3 (3Psz) Celkem Závěrečné zkoušky září 2013 Třída Počet žáků oprávněných konat zkoušky Počet žáků, kteří konali - 1.termín Počet žáků, kteří nekonali Prospěli s vyzn. Prospěli Neprospěli písemnou zkoušku praktickou zkoušku ústní zkoušku prakt. zk. ústní zk. písemná zkouška prakt. zk. ústní zkouška 3PD 3Psm B 1Pdz Celkem32 5.5 Maturitní zkoušky v jarním a podzimním termínu za školní rok 2012/2013 Kód/obor Počet žáků vykonalo zkoušku Denní forma vzdělávání M/02 Cestovní ruch Počet žáků vykonalo zkoušku úspěšně Počet žáků vykonalo zkoušku neúspěšně M/01 Ekonomika a podnikání (ŠVP - Obchodně podnikatelská činnost) L/01 Obchodník L/ Provoz obchodu Celkem Ostatní formy vzdělávání M/ Obchodně podnikatelská činnost L/008 Obchodník L/ Provoz obchodu Celkem Počet žáků z V procentech z Počet žáků Třída konajících konajících Konali Nekonali Prospěli Neprospěli Prospěli Neprospěli 4CR ,0 % 0,0 % 4OPČ ,0 % 0,0 % 4O ,0 % 0,0 % 2PO ,7 % 14,3 % 3N ,0 % 0,0 % 5D ,3 % 16,7 % Celkem za školu ,4% 2,6% 3233 6. Údaje o prevenci sociálně patologických jevů V souladu se základními strategickými cíli školy, pro rozvoj dobré školní atmosféry, rozvoj pozitivních vztahů mezi žáky navzájem, mezi žáky a učiteli, byla podporována systematická práce s kolektivem, jako účinná prevence šikany a dalších projevů rizikového chování. 6.1 Protidrogová prevence projekt v oblasti prevence rizikového chování byl v hodnoceném školním roce rozdělen do dvou částí první část zahrnovala 10. ročník dobrovolného dárcovství krve plnoletých žáků, pod názvem Valentýnská kapka krve a zároveň byl vyhlášen 9. ročník meziškolní soutěže Okna do duše dokořán v grafickém a literárním zpracování tématiky spojené se společensky nežádoucími jevy druhá část proběhla 14. června 2013, kdy se uskutečnil již 10. ročník Dne prevence - v programu dne se uskutečnily přednášky a besedy o protidrogové prevenci, zdravém životním stylu, domácím násilí a pomoci ženám v nouzi, o dodržování lidských práv, šikaně, kyberšikaně, trestně právní odpovědnosti mládeže, xenofobii, extremismu a výtržnictví, antisemitismu a holocaustu, o sektách, ale také o společenském chování a sebeobraně. Přednášky byly doplněny filmovými ukázkami. K úspěchu tradiční celodenní akce významně přispěla výborná spolupráce školy s pracovníky organizací a institucí, které se dlouhodobě zabývají danou problematikou a žákům přinášejí cenné informace. Jsou to především: - KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ PČR - PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÁ PORADNA - THEIA OBČANSKÉ SDRUŽENÍ - TANEČNÍ ŠKOLA FÍLA - ĆESKÁ POBOČKA MEZINÁRODNÍHO KŘESŤANSKÉHO VELVYSLANECTVÍ JERUZALÉM (ICEJ) Mimořádně velký ohlas žáků byl zaznamenán zejména na přednášky Buď v bezpečí, Trestně právní odpovědnost mládeže, Antisemitismus a holocaust, Extremismus a výtržnictví a na přednášky o násilí ve vztazích, V rámci dne prevence byly vyhodnoceny práce, které byly zaslány do soutěže Okna do duše dokořán. Další aktivity: spolupráce s metodiky PPP ČB účast žáků 1. a 2. ročníků na akci Hrou proti AIDS zajištění účasti žáků na charitativních akcích Světluška, Šance dětem, Červená stužka, Liga proti rakovině, Srdíčkový den zjišťování sociálního klimatu ve třídách na základě sociogramů organizace a zajištění adaptačních kurzů pro první ročníky - u tříletého oboru se jednalo o dvoudenní kurz, kdy jeden den byl věnován seznámením se školou a okolím školy, druhý pak zážitkovým technikám vedoucím k lepší a rychlejší adaptaci na nový školní kolektiv - u čtyřletých oborů byly kurzy třídenní s ubytováním (v obou případech vedly kurzy k socializaci a interakci žáků a třídních učitelů, byly přijímány velice kladně a napomohly k vytvoření stabilnějších třídních kolektivů) evidence žáků s SPU individuální pomoc žákům na základě jejich potřeb 3334 6.2 Zdravý životní styl byl zpracován minimální preventivní program školy - s protidrogovou problematikou byli žáci průběžně seznamováni během celého školního roku. Dělo se tak převážně v předmětech OBN, ZSV, APS formou besed a přednášek, ale i praktických nácviků osobnostních postojů. Byly hojně využívány videokazety v září proběhly Adaptační kurzy 1. ročníků v Habří byla zajištěna účast školy na charitativních sbírkách Světluška pomoc zrakově postiženým dětem, Šance dětem, Červená stužka, Srdíčkové dny, Liga proti rakovině kytičkový den proběhla meziškolní soutěž Okna do duše dokořán pro dívky byla v rámci Dne prevence uspořádána beseda o zdravém životním stylu v rámci hodin zdravovědy a občanské nauky byl realizovaný praktický nácvik 1. pomoci v únoru 2013 byl vyhlášen 10. ročník Valentýnské kapky krve (dobrovolné dárcovství), který bude probíhat až do prosince 2013 v červnu 2013 byl zorganizován Den prevence. Významný podíl na utváření a rozvoji vzájemných vztahů, na úzké spolupráci mezi žáky a učiteli má mimo jiné i realizace projektu OPVK pod názvem Vytvoření záchytné sítě na SŠ obchodní České Budějovice, spolufinancovaného z ESF, který je určen především těm žákům, kteří jsou ohrožení předčasným odchodem ze systému vzdělávání. 7. Údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků Další vzdělávání pedagogických pracovníků na škole probíhá na základě schválených osobních plánů jednotlivých pedagogů. Ti plánují svá další vzdělávání do jednotlivých pololetí školního roku na základě nabídek vzdělávacích institucí zejména: Národního institutu pro další vzdělávání hlavně se sídlem v Českých Budějovicích Univerzit v ČR Goethe-Zentra EIC JU Vzdělávacího střediska P. Štohl British Council a dalších Učitelé podle své aprobace pokračovali nebo se zapojili do vzdělávání týkajícího se společné části maturitní zkoušky a získali osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitelů písemné práce, hodnotitelů ústní zkoušky a zadavatelů, někteří včetně PUP. Zástupkyně ředitelky školy a další pedagožka mají vzdělávání potřebné pro výkon funkce školního maturitního komisaře. Všichni pedagogičtí pracovníci se během školního roku školili dle potřeb a možností školy v oblasti ICT. Školení bylo zajišťováno vlastními učiteli ICT. V souladu se základními strategickými cíli školy bylo pokračováno v systematickém vzdělávání pedagogických pracovníků (realizace projektu OPVK Aktivizace pedagogů SŠ obchodní v Českých Budějovicích prostřednictvím DVPP ): PC již není můj nepřítel Efektivní zvládání krizových situací Stres a metody jeho zvládání Jak úspěšně komunikovat Šikana ve školním prostředí, způsoby jejího řešení Agrese a agresivita u mládeže a způsoby jejího řešení Efektivní práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Vytvořené vzdělávací moduly byly akreditovány MŠMT v systému DVPP. 3435 3536 8. Údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti 8.1 Valentýnská kapka krve 10. ročník Již desátý ročník akce nazvané Valentýnská kapka krve se konal v únoru Žáci a učitelé naší školy, která je zároveň organizátorem akce, se tak zúčastnili dobrovolného dárcovství krve. Naplnili tak motto akce Krev je život, život je láska. K dobrovolným dárcům z řad žáků se v tomto roce opět zařadilo dalších pět pedagogických pracovníků. Statistika za jednotlivé ročníky: 1. ročník: školní rok 2003/ žáků 2. ročník: školní rok 2004/ žáků 3. ročník: školní rok 2005/ žáků 4. ročník: školní rok 2006/ žáků 5. ročník: školní rok 2007/ žáků 6. ročník: školní rok 2008/ žáků 7. ročník: školní rok 2009/ žáků 8. ročník: školní rok 2010/ žáků 9. ročník: školní rok 2011/ žáků 10. ročník: školní rok 2012/ žáků Celkem: 343 žáků 3637 IV. ročník soutěže s mezinárodní účastí Vítejte u nás Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 se ve dnech června 2013 stala již počtvrté organizátorem setkání žáků a pedagogů středních škol oborů vzdělání zaměřených na cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii v rámci IV. ročníku soutěže s mezinárodní účastí Vítejte u nás. Díky vstřícnému přístupu vedení DK Metropol se celé soutěžní klání uskutečnilo opět v prostorách Malé scény. V soutěži, nad kterou převzali záštitu Mgr. Jiří Zimola hejtman Jihočeského kraje, JUDr. Tomeš Vytiska člen rady kraje pro oblast školství, mládeže a tělovýchovy, Mgr. Juraj Thoma primátor města České Budějovice, porovnala své odborné, komunikativní a prezentační dovednosti dvoučlenná družstva z České republiky a Slovenska v celkem 26 soutěžních prezentacích. V první soutěžní kategorii Přijeďte k nám, přijeďte za řemesly našich předků představila jednotlivá soutěžní družstva jedno z lidových řemesel typických pro jejich domovský region a popsala vývoj tohoto řemesla v čase. Ve druhé soutěžní kategorii Co spojuje naše regiony/města, bylo úkolem soutěžního družstva najít společné téma (gastronomie, architektura, osobnosti, příroda, ). Výkony soutěžících zhodnotila odborná porota. Ceny pro vítěze a účastníky soutěže poskytl Krajský úřad Jihočeského kraje, Magistrát města České Budějovice, Lázně Aurora Třeboň, Bauhaus, k. s., Hotel Klika, Grandhotel Zvon, Sberbank CZ, a. s., Sophia jazykové služby, s. r. o., Sportcentum Mrkáček Lišov, Hotel Garni, Hotel Budweis České Budějovice a další. V bohatém doprovodném programu, který byl částečně hrazen z grantového programu Jihočeského kraje v rámci Akčního plánu Programu rozvoje kraje pro rok 2013 na podporu cestovního ruchu, byla pro účastníky soutěže připravena prohlídka města České Budějovice prohlídka města Český Krumlov, návštěva divadelního představení Král duchů a Třeštil na Otáčivém hledišti, plavba lodí z Českých Budějovic na Hlubokou nad Vltavou, prohlídka zámku Hluboká a Alšovy jihočeské galerie. Účastníci soutěže v dotazníkovém šetření zdůraznili význam akce pro rozvoj dovedností žáků tohoto oboru, kladně zhodnotili organizační zabezpečení celé akce, náplň doprovodného programu, vlastní průběh soutěže, která se stala mimo jiné i místem výměny zkušeností žáků i pedagogů. Zároveň všichni zástupci soutěžních družstev potvrdili svůj zájem zúčastnit se ročníků následujících. 3738 3839 8.2 Účast ve studentských projektech úspěšná účast dvou fiktivních firem v programu CEFIF Praha Belle et Élégante, s. r. o., Elite motors, s. r. o. - žáci OPČ Zahraniční aktivity zahraniční výjezd žáků školy- poznávací zájezd do Anglie zahraniční praxe v Itálii pro žáky oboru vzdělání cestovní ruch tematická exkurze Předvánoční Vídeň realizace mobilitního projektu Leonardo da Vinci - Bratislava 8.4 Sportovní aktivity nácvik evakuace žáků školy při požáru plavecká štafeta měst 1000 x 100m účast na futsalové lize středních škol sportovní aktivity jako doprovodný program na adaptačních kurzech pro 1. ročníky v rámci mezipředmětových vztahů zařazena výchova k Fair play a ke zdravému způsobu života, včetně antidopingové prevence. ve spolupráci s komisí přírodních věd sportovně-turistický kurz (září) školení první pomoci pod názvem Zlomte vaz, až půjde o život. sportovní dny školy soutěž v plážovém volejbalu, softbalu, florbalu v lednu 2013 se uskutečnil lyžařský a snowboardový kurz 1. ročníku v Peci pod Sněžkou chlapci naší školy se zúčastnili středoškolské futsalové ligy dívky obsadily 2. místo v krajském kole plavání v Táboře chlapci obsadili 3. místo v okresním kole ve florbale účast na juniorském půlmaratonu v ČB (4. místo) příprava a organizace školní části Budějovického majálesu dárcovství krve (všichni členové komise TEV) 8.5 Environmentální vzdělávání je zařazeno do výuky jednotlivých předmětů dle pokynu Č. j / pokračujeme ve spolupráci s Ekologickým centrem Cassiopeia v tomto vzdělávacím středisku jsme na základě doporučení jejich pracovníků absolvovali některé vybrané programy, (jako Změny klimatu II., Supermarket, Fish Banks, či Odpady ), které se většině žáků absolvujících tyto programy velmi líbily pokračujeme ve spolupráci se Zoologickou zahradou v Hluboké nad Vltavou, kde se žáci mohli dozvědět více o životě některých ohrožených či chráněných druhů zvířat v České Republice. ( Vydra, Na pytlácké stezce, Nebojte se hadů a Naši ptáci ) škola se účastnila dalších akcí souvisejících s ekologickou výchovou (Naučná stezka okolo Rudolfova, Naučná stezka okolo Vrbenských rybníků atd.). žáci druhých ročníků se stejně jako v loňském roce zúčastnili v září týdenního sportovně přírodovědného kurzu na škole pokračujeme v třídění odpadů škola je zapojena do projektů Ekopolis a Recyklohraní3 8.6 Výchovné poradenství je zaměřeno na systematickou informační činnost pro žáky pokračující v dalším studiu učitelům je poskytována metodická pomoc při práci se žáky, kterým jejich rodina dostatečně nezajišťuje intelektuální, sociální nebo hmotnou pomoc spolupráce s vedením školy, třídními učiteli, rodiči a pedagogicko-psychologickou poradnou a školním psychologem (realizace projektu OP VK) je zaměřena na úspěšné zařazení žáků s diagnostikovanými poruchami učení či chování do vzdělávacího procesu 3940 spolupráce s učiteli žáků s poruchami učení a chování spočívá v hledání možností individuální pomoci v případech zhoršeného prospěchu nebo chování jednotlivců je sledován a hodnocen vývoj žáků a vytváření podmínek pro jejich zdravý psychický a sociální vývoj ve škole i v rodině, pro harmonické utváření jejich osobnosti operativní řešení problematiky mírného porušování školního řádu nebo zhoršujícího se prospěchu žáků 36x; jednání s třídními učiteli nebo učitelkami odborného výcviku, byly hledány příčiny projednávaného stavu, řešení se zaměřovala na pomoc neprospívajícím, ať již formou nabídky individuálního doučování nebo změnou forem zkoušení informování zákonných zástupců žáků, žáků a učitelů o činnosti zařízení výchovného poradenství, o možnostech využití jeho odborných služeb a o odborných otázkách důležitých pro zdravý psychický a sociální vývoj žáků, pro formování jejich osobnosti, pro prevenci výchovných a výukových obtíží a poruch i pro nápravu již vzniklých obtíží a poruch žákům, kteří projevili zájem, byla poskytnuta individuální porada při řešení výchovných a výukových problémů i v otázkách týkajících se budoucího studia v nástavbovém studiu, vyšších odborných školách a vysokých školách byla zajištěna organizačně i programově náplň adaptačních kurzů u všech pěti 1. ročníků - u tříletých oborů se jednalo o dvoudenní kurzy, kdy jeden den byl věnován seznámením se se školou a okolím školy, druhý pak zážitkovým technikám vedoucím k lepší a rychlejší adaptaci na nový školní kolektiv, u čtyřletých oborů byly kurzy třídenní s ubytováním (Habří) kurzy přispěly k socializaci a interakci žáků a třídních učitelů, byly přijaty velice kladně významný podíl na zabezpečení akcí souvisejících s náborem žáků základních škol, prezentačních akcí školy (koordinace návštěv žáků školy a učitelů ve třídách základních škol spádové oblasti, návštěv učitelů na rodičovských schůzkách základních škol spádové oblasti, vlastní účastí na schůzkách rodičů žáků 9. tříd na ZŠ ve spádové oblasti, účast na propagaci školy na Burze škol, dnech otevřených dveří atd.). Práce s učiteli, kteří vyučují ve třídách s integrovanými žáky s poruchami učení - spolupráce s učiteli žáků s poruchami učení a chování. Pomoc výchovného poradce spočívala v poradách a diskusích nad hodnocením prospěchu či zhoršeného prospěchu jednotlivců a v hledání možností individuální pomoci. Předmětem spolupráce výchovného poradce a školního psychologa s učiteli je mimo jiné i proces diagnostikování žáků s problémy v procesu učení. Hlavní tíha vyhledávání postižených dětí leží právě na jejich dovednostech objevit žáka, který má potíže nesouvisející se specifickými poruchami učení. Po následném pohovoru s takovým jedincem a jeho zákonným zástupcem je volena jedna z možných eventualit zvýšení úsilí žáka, zlepšení jeho motivace ze strany jeho okolí, vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně a následná integrace podle Individuálního vzdělávacího programu či změna oboru nebo školy. Práce s problémovými žáky a) Problémy docházky Nepřítomnost žáků ve škole byla posuzována a řešena podle Metodického pokynu MŠMT č. j / ze dne 11. března 2002 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví. Výchovný poradce se zúčastňoval pohovorů třídních učitelů se žáky, jejichž absence začínala ohrožovat možnost jejich klasifikace nebo neomluvená nedosáhla 10 hodin, a jejich zákonnými zástupci. O pohovorech jsou vedeny zápisy (43x). Při vyšší neomluvené absenci nebo při závažných kázeňských přestupcích byla svolávána výchovná komise školy ve složení ředitel školy nebo jeho zástupce, třídní učitelka, případně učitel odborného výcviku, výchovný poradce, dotyčný žák a jeho zákonný zástupce. O těchto jednáních byly též vedeny písemné zápisy (27x). 32x výchovná poradkyně řešila problematiku mírných přestupků školního řádu nebo zhoršujícího se prospěchu s třídními učiteli nebo učiteli odborného výcviku. V těchto případech výchovná poradkyně spolu s vyučujícími hledali důvody, proč někteří 4041 jedinci nedosahují očekávaných a požadovaných studijních výkonů. Společná řešení se zaměřovala na pomoc neprospívajícím, ať již formou nabídky individuálního doučování, nebo změnou forem zkoušení. b) Mimoškolní problémy vztahující se k výuce a chování ve škole Pomoc žákům při řešení osobních problémů (rozvod rodičů, konflikty s rodiči, konflikty s okolím apod.) V některých případech doporučena návštěva odborného pracoviště a popřípadě jeho kontaktování. Práce se žáky s poruchami učení V evidenci výchovného poradce bylo 9 žáků (6 dívek a 3 chlapci) s poruchami učení integrovaných ve svých třídách podle Směrnice MŠMT č. j / k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení a Metodického pokynu ministryně školství mládeže a tělovýchovy č. j / ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování. Všichni žáci jsou do programu integrace zapojeni na doporučení pedagogicko-psychologických poraden a na vlastní žádost žáka a jeho zákonného zástupce. Lze předpokládat nárůst přijatých žáků na naší školu s diagnostikovanými poruchami učení, zvláště pak v učebních oborech. V letošním školním roce nebyl požadován ani v jednom případě asistent u ZZ. 8.7 Významnější kulturní akce návštěva Českého Krumlova památka UNESCO multimediální pásmo Planeta Země Tajemný svět Ekvádoru a Galapág účast na tematickém pásmu Tradice Velikonoc návštěva vánočních a velikonočních trhů a výstav návštěva filmových představení Nedotknutelní - Cine Star návštěva filmového představení Bídníci, CineStar divadelní představení v anglickém jazyce Gulliver s Travels návštěva husitského kostela v Křemži a kaple v Českém Krumlově návštěva Prahy Královská cesta návštěva divadelního představení Zkrocení zlé ženy, Divadlo na Vinohradech návštěva divadelního představení Král duchů a Třeštil na otáčivém hledišti v Českém Krumlově v rámci soutěže Vítejte u nás tematické exkurze Předvánoční Vídeň výstavy v prostorách radnice města České Budějovice např. stavební slohy 8.8 Účast žáků v předmětových soutěžích Vybraní žáci se zúčastnili: matematického KLOKANU 2013 v kategorii Junior a Student - účast 10 žáků z 1. až 3. ročníků školního kola matematické soutěže SOŠ- účast 12 žáků z 1. až 3. ročníků celostátní matematické soutěže SOŠ - účast 6 žáků v různých kategoriích korespondenční části mezinárodní soutěže řešení logických úloh GENIUS LOGICUS - účast 15 žáků soutěže škol cestovního ruchu Mladý průvodce Ostrava účast žáků ve znalostní soutěži o EU (březen 2013) - účast žáků CR 3 přihlášení dvou fiktivních firem do programu CEFIF Praha Belle et Élégante, s. r. o., Elite motors, s. r. o. - žáci OPČ 3 Bobřík informatiky - školní kolo celostátní kolo na katedře informatiky pedagogické fakulty v Č. Budějovicích 12. a Ve školním kole bylo otestováno asi 300 žáků školy. Na základě výsledků byli do celostátního kola vybráni žáci, kteří ve třídě dosáhli nejvyššího počtu bodů. 4142 V celostátním kole soutěžilo v kategorii Senior 13 žáků, v kategorii Junior 5 žáci. V tabulce níže je srovnání počtu zúčastněných s naší nejlepší získanou pozicí v letošním a předchozích ročnících soutěže. Junior Senior Zúčastněných nejlepší žák Zúčastněných nejlepší žák % % % % % % % % účast zájemců v soutěži Okna do duše dokořán účast žáků různých tříd v celorepublikových literárních soutěžích školního kola Olympiády z NEJ - celkem 9 žáků školy školního kola Olympiády v ANJ, které se uskutečnilo dne , se zúčastnilo celkem 13 žáků školy. Dva žáci postoupili do okresního kola Lidice pro 21. století (3. ročník soutěže s odkazem na tragedii Lidic) OPČ 2 Evropský parlament vědomostní soutěž o EU, SCR 4 The Action multimediální projekt, zaměřený na dopravní výchovu 4. ročník soutěže s mezinárodní účastí Vítejte u nás, soutěž žáků středních škol zaměřených na cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii školní kolo soutěže v balení dárků Ukaž, co umíš ve své profesi - 2. a 3. ročníky oboru prodavač Projektové týdny pro žáky tříd 2A a O3 8.9 Další aktivity jednotlivých předmětových komisí Členové komise českého jazyka vytvářeli pracovní listy pro ústní část maturitní zkoušky připravovali žáky maturitních ročníků v pravidelných seminářích na maturitní zkoušku poskytovali žákům konzultace účastnili se na vzdělávacích kurzech a seminářích zajišťovali dramatickou výchovu ve vzdělávacím procesu - návštěva divadelních představení sledovali zajímavé kulturní akce a výstavy vztahující se k učivu a upozorňovali žáky na tyto akce, ve výuce reagovali na aktuální dění významné kulturní akce: - návštěva filmového představení Jana Eyrová, CineStar - návštěva divadelního představení Deset malých černoušků, Divadlo Radka Brzobohatého - návštěva generálky představení FUK, Jihočeské divadlo - návštěva divadelního představení Radúz a Mahulena, Národní divadlo - návštěva divadelního představení Muž bez minulosti, Dejvické divadlo - návštěva filmového představení Poupata, CineStar hodnotili vstupní a výstupní testů žáků 1. ročníků vytvořili a hodnotili nové výstupní testy ročníků maturitních oborů účastnili se vzdělávacích aktivit souvisejících se státní maturitní zkouškou (e-learning, prezenční semináře) spolupracovali na Dnech otevřených dveří a náborových akcích, moderování soutěže prohlubování čtenářské gramotnosti žáků porozumění psanému textu, používání psaného textu a přemýšlení o něm za účelem dosažení cílů jedince, rozvoje jeho potenciálu a vědomostí zajišťování dramatické výchovy ve vzdělávacím procesu - návštěva divadelních představení 4243 Členové komise humanitních předmětů poskytovali žákům denní i dálkové formy vzdělávání konzultace sledovali zajímavé kulturní akce a výstavy vztahující se k učivu a upozorňovali žáky na tyto akce, ve výuce reagovali na aktuální dění zúčastnili se akcí vyplývajících z plánu školy: Dny otevřených dveří, Burza škol, nábory účastnili se seminářů, školení, které mohou následně využít při výuce. Sem patří i využívání výpočetní techniky, instalované v učebnách. Jde zejména o informace na internetu nebo webové stránky, např. apod. Tyto informace vhodně doplňují probíranou látku a v případě výuky v učebnách s PC žáci sami tyto informace vyhledávají a zpracovávají zajistili účast žáků na výstavách s vánoční a velikonoční tematikou, výstavách a besedách zaměřených na důležitá období vývoje státu spolupracovali s Eurocentrem v Č. Budějovicích podíleli se na tvorbě ŠVP pro nástavbové studium oboru Podnikání denní a dálková forma studia zorganizovali besedy, výchovné programy, které svým zaměřením působí na žáky např. charitativní akce Světluška, Valentýnská kapka, projekt Den prevence, výchovné pořady a pořady s kulturní tématikou Členové komise německého jazyka připravili a realizovali školní kolo Olympiády z NEJ účastnili se vzdělávacích aktivit souvisejících s novou maturitou účastnili se prezentace učebnic nakladatelství Klett a Hueber zorganizovali v období únor až duben pro maturující žáky seminář z německého jazyka poskytovali žákům konzultace používali internet k vyhledávání webových stránek v německém jazyce vypracovali a vyhodnotili vstupní a výstupní testy z NJ pro 1. ročníky aktualizovali požadavky na učebnice pro budoucí 1. ročníky s ohledem na požadavky nových státních maturit. účast na tematické exkurzi Předvánoční Vídeň příprava žáků na soutěž s mezinárodní účastí Vítejte u nás účast na konferenci Učíme jazyky lépe 2013 (o výuce cizích jazyků v prostředí moderních digitálních jazykových laboratoří) účast žáků vybraných tříd filmového přestavení Whisky s vodkou práce na projektu Záchytná síť a Výuka s ICT Členové komise anglického jazyka poskytovali žákům konzultace studovali podklady pro státní část maturitní zkoušky z ANJ průběžně po celý rok se zúčastnili školení ke státním maturitám, a to formou jak on- line studia, tak formou prezenčních seminářů divadelní představení v anglickém jazyce Gulliver s Travels účastnili se na dalších vzdělávacích kurzech a seminářích vedli žáky k tvorbě esejí a nástěnných materiálů v anglickém jazyce v rámci školního projektu Prevence sociálně patologických jevů na zadané téma (Drugs, Violence, Smoking) realizovali jazykově - poznávací zájezd do Anglie ve dnech vypracovali vstupní testy z ANJ pro 1. ročníky a výstupní testy pro ročníky spolupracovali s British Council v Č. Budějovicích zaváděli vyučovací metody a výukové činnosti, které zvyšují kvalitu výuky cizích jazyků, zpracovali výukové materiály sloužící k rozvoji schopností a dovedností žáků školního kola Olympiády v ANJ, které se uskutečnilo dne , zúčastnili se vybraní žáci ročníků, dva žáci postoupili do okresního kola této soutěže 4344 Členové komise přírodovědných předmětů vypracovali a vyhodnotili vstupní testy z matematiky pro žáky 1. ročníků a výstupní testy pro žáky 1. až 3. ročníků prohlubovali u žáků matematickou, finanční a přírodovědnou gramotnost rozvíjeli u žáků kompetence využívat prostředky ICT, komunikativní kompetence, sociální kompetence poskytovali žákům konzultace sledovali odbornou literaturu a časopisy zapojili se do projektu Záchytná síť a Výuka s ICT zorganizovali v období leden až duben pro maturující žáky seminář z matematiky vyučující matematiky studovali podklady ke společné části nové maturitní zkoušky žáci, kteří mají zájem maturovat z matematiky, byli seznámeni s webovými stránkami a na nichž jsou uvedeny požadavky k maturitní zkoušce a zkušební testy absolvovali semináře ke společné části MZ z matematiky, pro školní maturitní komisaře a předsedy zkušebních maturitních komisí připravili školní kolo matematické soutěže Klokan 2013 připravili školní kolo celostátní matematické soutěže SOŠ účastnili se školení v rámci využití ICT na škole, včetně školení pro práci s interaktivní tabulí zorganizovali v září pro žáky druhých ročníků sportovně přírodovědný kurz podíleli se na zorganizování adaptačních kurzů pro žáky prvních ročníků zařadili do výuky jednotlivých předmětů environmentální vzdělávání dle Metodického pokynu č.j / v rámci environmentální výchovy pro žáky zorganizovali řadu exkurzí a výukových programů: - zúčastnili se ve spolupráci s Ekologickým centrem Cassiopeia vybraných výukových programů Námořní rybolov, Supermarket, Třídit či netřídit, Změny klimatu II, Neviditelná ruka trhu, Cesta do země bludiček - ve spolupráci se Zoologickou zahradou v Hluboké nad Vltavou informace o životě některých ohrožených či chráněných druhů zvířat v České Republice. (Na pytlácké stezce, Nebojte se hadů a Naši ptáci) - absolvovali se žáky exkurze Naučná stezka Rudolfov, Naučná stezka okolo vranských rybníků vedli žáky ke třídění odpadů - papíru a zejména plastů Členové komise odborných předmětů Globus program Kubus - žáci 1A, 2A tematická exkurze v obchodních řetězcích Sconto, Mobelix, Bauhaus obory Obchodník a Prodavač, všechny ročníky - průběžně během roku exkurze obchodní banky v ČB, Finanční úřad 2 PO exkurze Globus pekárna Globus ukázka chleba a pek. výrobků školení firma Liebherr (K + B Expert) 3A elektro školení firma HTC notebooky (Datart) 2A elektro přednášky OPUS DEXTRA maturitní třídy exkurze Týn nad Vltavou (Velkoobchodní sklady, Výroba teplé a studené kuchyně) - listopad přednáška digitální fotoaparáty (Globus) 2A školení firma Miele (K + B Expert) 2A elektro školení pokladní systémy a pokladny (Globus) 2A školení Dárková služba (Géčko) 1A, 2A exkurze hotel Zvon fiktivní firma OPČ3 4445 exkurze Maso a masné výrobky + ochutnávka - 1A, 2A sdružení spotřebitelů pí Oulehlová, přednáška pro žáky (reklamace zboží) exkurze Specializovaná prodejna čaje a kávy 1A, 2A školení firma Samsung (Datart) 2A elektro exkurze v ČNB - O3, 3A, 3B březen mezinárodní veletrh fiktivních firem Praha OPČ 3 exkurze na Mezinárodním veletrhu fiktivních firem Praha OPČ 2 přednáška: Zákoník práce 3A, 3B exkurze Poslanecká sněmovna ČR, OD Kotva 2A beseda o ZP vers. Odbory - pí Holbová 3. A, B přednáška šperků a klenotů (Globus) 2A exkurze pivovar Budvar 1O, 1A interaktivní výstava výročí 20 let ČNB 1PO exkurze veletrh FIF v Písku OPČ 2 fotoateliér Seidl Český Krumlov - 3O exkurze Muzeum Obchodu Český Krumlov 1O, 2A exkurze Budějovický Budvar 1A exkurze Praha, Národní technické muzeum, IMAX 1PO zapojení do projektových aktivit školy, účast ve všech školou realizovaných projektech realizovali ZZ u oboru prodavač všech zaměření v souladu s podmínkami Kvalita I JZZZ pomoc při organizaci a zajištění mezinárodní soutěže Vítejte u nás organizace projektového týdne pro žáky tříd 2A a O3 příprava žáků a zapojení fiktivních firem do programu CEFIF Praha Belle et Élégante, s. r. o., Elite motors, s. r. o. - žáci OPČ 3 Členové komise odborných předmětů - cestovního ruchu soutěže škol cestovního ruchu Mladý průvodce Ostrava pravidelně se účastnili školních seminářů k využití výpočetní techniky a seminářů DVPP připravili a realizovali šestý ročník zahraniční praxe pro žáky oboru cestovní ruch podíleli se na tvorbě témat, normy a propozic k maturitní práci žáků oboru Služby cestovního ruchu poskytovali žákům pravidelné konzultace při přípravě prací k maturitní práci, práce hodnotili jako vedoucí prací a oponenti připravili a zúčastnili se spolu se žáky odborných exkurzí zaměřených na problematiku marketingu, ekonomiky, práva, cestovního ruchu a dějin kultury (Č. Krumlov, Grandhotel ZVON, navštívili soudní přelíčení, Informační centrum Č. Budějovice apod., letiště V. Havla Praha, výstava Tutanchamon) podíleli se na přípravě soutěže Vítejte u nás a na soutěž připravili dvě soutěžní družstva ve dvou kategoriích navštívili 3 zeměpisné projekce Zúčastnili se přednášek k historii Vánoc a Velikonoc, pořádaných biskupstvím v Č. Budějovicích zajistili propagaci školy v rámci 2 výstav CR Jihočeský kompas DK Metropol, kde žáci působili zároveň jako informátoři pro žáky 3. ročníku oboru Cestovní ruch připravili projektový týden uskutečnili zahraniční tematickou exkurzi Vídeň, exkurzi Královská cesta v Praze 4546 8.10 Prezentace školy na veřejnosti říjen - listopad prosinec leden únor duben květen červen výstava Vzdělání a řemeslo - prezentace odborných prací žáků pro žáky ZŠ den otevřených dveří charitativní akce Šance dětem charitativní akce Světluška prezentační výstavy středních škol - burzy škol informační odpoledne pro rodiče a žáky ZŠ celostátní soutěž Bobřík informatiky prezentační výstavy středních škol - burzy škol den otevřených dveří charitativní akce Červená stužka vyhlášení 10. ročníku soutěže Okna do duše dokořán den otevřených dveří 10. ročník Valentýnské kapky krve dobrovolné dárcovství žáků a pedagogů školy informační odpoledne pro rodiče a žáky ZŠ Jihočeský kompas - veletrh turistických zážitků, možností a vizí, prezentace odborných prací žáků oboru cestovního ruchu charitativní akce Šance dětem (chráněné dílny) charitativní akce Liga proti rakovině soutěž žáků středních škol s mezinárodní účastí Vítejte u nás IV. ročník informační odpoledne pro rodiče žáků budoucích 1. ročníků Den prevence ročník akce zaměřený na prevenci rizikového chování Aktivity školy jsou prezentovány v denících jihočeského regionu a dalších médiích. 4647 9. Údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí Ve školním roce 2012/2013 nebyla na škole provedena kontrola pracovníky České školní inspekce. 4748 10. Rozbor hospodaření Zpracování tohoto rozboru hospodaření vychází ze zpracované roční účetní závěrky za rok Údaje vychází z účetních a finančních výkazů k Výsledky hospodaření z hlavní činnosti Výnosy celkem z toho: ,162 tis. Kč - Výnosy z prostředků UZC (672) ,246 tis. Kč - úroky (662) 33,619 tis. Kč - kurzové zisky (663) 17,645 tis. Kč - tržby z prodeje služeb (602) 35,360 tis. Kč - zúčtování fondů (648) 50,000tis. Kč - jiné ostatní výnosy (649) 2,050 tis. Kč - tržby z prodeje materiálu (644) 24,242 tis. Kč Náklady celkem ,162 tis. Kč z toho: - spotřeba materiálu (501) 445,922 tis. Kč - spotřeba energie (502) 854,813 tis. Kč - opravy a udržování (511) 74,355 tis. Kč - cestovné (512) 497,741 tis. Kč - ostatní služby (518) 1 137,096 tis. Kč - mzdové náklady (521) ,248 tis. Kč - zákonné sociální pojištění (524) 6 001,549 tis. Kč - ostatní sociální pojištění (525) 75,182 tis. Kč - zákonné sociální náklady (527 FKSP) 442,129 tis. Kč - ostatní sociální náklady (528) 7,191 tis. Kč - ostatní daně a poplatky (538) 4,740 tis. Kč - jiné ostatní náklady (549) 185,602 tis. Kč - odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (551) 125,00 tis. Kč - náklady z vyřazených pohledávek (557) 10,921 tis. Kč - náklady z drobného dlouhodobého majetku (558) 463,991 tis. Kč - ostatní finanční náklady (563) 0,682 tis. Kč 4849 Údaje o pracovnících a mzdách přepočtený stav fyzický stav celkový počet zaměstnanců 51, z toho: pedagogických 40,914 THP 6,098 dělnická povolání 4,341 Vyplacené mzdové prostředky z toho: prostředky na platy OON Limit mzdových prostředků na rok 2012 z toho: prostředky na platy OON ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč Hospodářský výsledek a jeho použití Dosažený zlepšený hospodářský výsledek činil za rok 2012 z doplňkové činnosti ,70 Kč. Podle našeho návrhu na rozdělení zisku za doplňkovou činnost bylo provedeno rozdělení celé částky ,70 Kč do rezervního fondu Závazné ukazatele rozpočtu na rok 2012 Závazné ukazatele rozpočtu provozních výdajů na rok 2012 (v Kč) rozpočet skutečnost rozdíl NIV provozní celkem , ,- 0 z toho účelové prostředky: - odpisy , ,- 0 4950 Závazné ukazatele rozpočtu přímých výdajů na rok 2012 (v tis. Kč) rozpočet skutečnost rozdíl Limit zaměstnanců 51,4 51,353-0,047 NIV celkem , ,00 0 z toho: -prostředky na platy - pedagogové , ,00 0 -prostředky na platy nepedagogové 2 054, ,00 0 -prostředky na platy celkem , ,00 0 -ostatní osobní náklady - pedagogové 40,00 40,00 0 -ostatní osobní náklady nepedagogové 20,00 20,00 0 -ostatní osobní náklady celkem 60,00 60, Peněžní fondy a jejich krytí Stav finančních fondů, krytí finančních fondů k v tis. Kč stav k stav k fin. krytí rezervní fond 397, , ,32 fond odměn 382,80 382,80 382,80 investiční fond 401,24 481,24 481,24 FKSP 195,26 183,16 173,54 FKSP rozdíl mezi stavem a krytím jsou proúčtované, ale bankou neprovedené platby. Rezervní fond nárůst stavu RF způsobeno dotačními programy OPVK. Použití fondů v roce 2012 Z investičního fondu nebylo v roce 2012 čerpáno s výjimkou účelového vyrovnání výše odpisů ve výši Tvorba investičního fondu činila ,- Kč a jejím zdrojem byly odpisy. Z FKSP bylo čerpáno ,- Kč na akce podle Kolektivní smlouvy na rok V nákladech organizace se objevuje tvorba fondu, což činí 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, aj. V roce 2012 vznikly prostředky ve výši ,- Kč, které jsou zaúčtovány na účtu 527. Do rezervního fondu bylo převedeno ,57 Kč ze zlepšeného výsledku hospodaření za rok Fond odměn v roce 2012 nebyl ze zlepšeného výsledku hospodaření za rok 2011 doplněn a žádné prostředky nebyly čerpány. 5051 10.4 Doplňková činnost Přínos doplňkové činnosti je patrný již z níže uvedeného rozboru hospodaření. Vykázaný zisk je přínosem pro školu a s pozitivy pro její hlavní činnost. Škola má povoleny tyto okruhy činností: - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti Doplňková činnost pomáhá také k rozvoji školy a samozřejmě velice důležitý je přínos v podobě umožnění celoživotního vzdělávání různým věkovým i sociálním skupinám obyvatel Výsledky hospodaření z doplňkové činnosti Výnosy celkem z toho ,53 Kč - výnosy z prodeje služeb (602) ,00 Kč - výnosy z pronájmu (603) ,00 Kč - úroky (662) ,53 Kč -ost. finanční výnosy (669) 480,00 Kč Náklady celkem ,83 Kč z toho: spotřeba materiálu (501) 7 008,00 Kč - spotřeba energie (502) ,83 Kč - opravy a udržování (511) 4 837,00 Kč -ostatní služby ( ,00 Kč - mzdové náklady (521) ,00 Kč - zákonné sociální pojištění (524) 1 129,00 Kč - zákonné sociální náklady (527) 34,00 Kč - náklady z drobného dlouhodobého majetku (558) 1 310,00 Kč - hospodářský výsledek zisk ,70 Kč Zisk z doplňkové činnosti bude použit na doplnění rezervního fondu, a poté použit podle potřeby na hlavní činnost organizace Péče o spravovaný majetek V souladu s pokynem zřizovatele byla k provedena inventarizace majetku, závazků a pohledávek školy. Nebyly zjištěny rozdíly mezi účetním a fyzickým stavem hospodářských prostředků vedených v účetnictví, ani jiné závady týkající se hospodaření s majetkem školy. O výsledku inventarizace byl sepsán samostatný zápis, který je uložen u dokladů roční závěrky a v jednom vyhotovení byl předán zřizovateli. 5152 Stav majetku školy a výše oprávek k : - účet 013 software ,00 - účet 073 oprávky k software ,00 - účet 018 drobný dlouhodobý nehmotný majetek ,00 - účet 078 oprávky k DNM ,00 - účet 021 budovy, haly, stavby ,00 - účet 081 oprávky k budovám ,00 - účet 022 samostatné movité věci ,99 - účet 082 oprávky k samost. movitým věcem ,00 - účet 028 drobný dlouhodobý hmotný majetek ,27 - účet 088 oprávky k DDHM ,27 Evidence majetku školy je vedena na počítači, k tomu účelu byl zakoupen potřebný software. Hmotná odpovědnost je sepsána s pracovnicí, která vede pokladní agendu. Pedagogickým i ostatním zaměstnancům školy jsou věci svěřené do užívání předány formou Pověření proti podpisu. Stav zásob k : K evidenci zásob používá školy způsob B. K byly podle provedené inventarizace zásoby materiálu následující: - kancelářské prostředky a hygienické prostředky ,91 Kč - čipové karty, klíčenky ,00 Kč Celkem ,91 Kč 10.6 Stav pohledávek a závazků Pohledávky Škola má pohledávky ve výši ,00 Kč. Jedná se o faktury vystavené v prosinci 2012 a všechny již byly k dnešnímu dni uhrazeny. Nedobytné pohledávky starší než 1 rok (jedná se o neuhrazené faktury za výuku sponzorovaných žáků), které měla škola u jedné firmy ve výši ,60 Kč byla na návrh zřizovatele a po schválení návrhu inventarizační komise vyřazena z evidence. Závazky Krátkodobé závazky do 30 dnů představují částku ,02 Kč. Jedná se o faktury od dodavatelů, které se týkají provedených prací a dodávek v kalendářním roce Byly proúčtovány do nákladů v roce 2012, ale uhrazeny během počátku roku Energie Stav spotřeby energií je měsíčně sledován a v poradě vedení školy pravidelně předmětem hodnocení. Jako energie jsou ve fyzických jednotkách hodnoceny spotřebované teplo v t páry, elektrická energie v kwh a voda v m3. Ve spotřebě elektrické energie se projevuje zvyšování vybavenosti moderními technologiemi, ale v zásadě je spotřeba energie dlouhodobě stabilní. 5253 10.8 Vybavenost ICT Vybavenost ICT považuje vedení školy za dobrou. V současné době je z hlediska základní vybavenosti 6 serverů se 118 stanicemi, 118 PC v aktivním provozu, 5 interaktivními tabulemi a 17 dataprojektorů. Správu počítačové sítě zajišťuje 1 zaměstnanec s polovičním úvazkem. Ve škole jsou čtyři počítačové učebny s 64 PC a v dalších 11 učebnách jsou počítače s připojením k internetu spolu s interaktivními tabulemi nebo dataprojektory. Ve škole je dále 13 kabinetů + ekonomické oddělení, zástupce ředitele, sborovna, ředitelna vybaveno dalšími 43 pracovními stanicemi. Závěr V samotném hospodaření školy se v roce 2012 projevily určité problémy. Z důvodu legislativních změn v oblasti pracovně lékařské došlo k nárůstu přímých ONIV za preventivní prohlídky zaměstnanců a také k nárůstu nákladů spojených s pracovními cestami (zahraniční aktivity školy, pobytové exkurze). Přesto se finanční hospodaření školy podařilo plně zabezpečit. Pozitivně hodnotí vedení školy zapojení pracovníků školy do projektových aktivit v roce 2012, při realizaci projektů: Aktivizace pedagogů SŠ obchodní v Českých Budějovicích prostřednictvím DVPP, reg. číslo CZ1.07/1.3.06/ Termín realizace Celkové způsobilé výdaje: Kč ,60 Tento projekt byl v roce 2012 ukončen. Tvorba a pilotní ověření vzdělávacích kurzů pro dospělé, zaměřených na získávání kompetencí, reg. číslo CZ.1.07/3.2.08/ Termín realizace Celkové způsobilé výdaje: Kč ,22 Peníze EU školám - Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice, reg. číslo CZ.1.07/1.5.00/ Termín realizace Celkové způsobilé výdaje: Kč ,-- Vytvoření záchytné sítě na SŠ obchodní České Budějovice, reg. číslo CZ.1.07/1.2.15/ Termín realizace Celkové způsobilé výdaje: Kč ,46 Dále byl zpracován a schválen projekt pod názvem Učíme se podnikat, který bude realizován v rámci ROP NUTS II CZ.1.14/2.4.00/ termín realizace rok Vedení školy chce nadále v dalších projektových aktivitách pokračovat. 5354 11. Údaje o zapojení školy do rozvojových a mezinárodních programů Realizované projekty 1. Grantový program Jihočeského kraje v rámci Akčního plánu Programu rozvoje kraje pro rok 2013 GP Produkty a služby v cestovním ruchu - projekt Vítejte u nás Předloženo: Doba realizace projektu: Poskytnutá dotace ve výši: Kč , Stručný popis projektu Již počtvrté přijeli do Českých Budějovic žáci středních škol z celé ČR i zahraničí s cílem představit své prezentační dovednosti před odbornou porotou a diváky v prostorách Malé scény DK Metropol. Soutěžním tématem 1. kategorie bylo Přijeďte k nám, přijeďte za řemesly našich předků. Úkolem II. kategorie pod názvem Co spojuje naše regiony/města bylo najít společné téma (architektura, osobnosti, gastronomie, příroda, ). Diváci tak měli možnost získat cenné informace, nápady a náměty na výlety či dovolenou. Smyslem soutěže byla prezentace jižních Čech mladými lidmi, marketingová podpora regionu. O soutěži byla informována veřejnost z denního tisku, www stránek školy i kraje 2. Projekt UNIV 2 Kraje Proměna středních škol v centra celoživotního učení Řídí MŠMT, řešitelem projektu je NUOV, Praha Doba realizace: Stručný popis projektu Projekt navazuje na ukončený projekt UNIV, ve kterém byla škola v letech také zapojena. Příprava a realizace minimálně třech programů dalšího vzdělávání, včetně pilotního ověření alespoň jednoho programu. Využití materiálních i personálních kapacit středních škol pro oblast dalšího vzdělávání. Pedagogy školy byl vytvořen a následně pilotně ověřen modulový vzdělávací program Počítač pro každého. Modulový vzdělávací program Manažer prodeje byl nabídnut sociálním partnerům v regionu k pilotnímu ověření. Realizace tohoto vzdělávacího programu proběhla na začátku školního roku 2012/2013. Další vytvořený modulový vzdělávací program Průvodce cestovního ruchu je určen zájemcům, kteří chtějí získat znalosti a dovednosti z odborných disciplín potřebných pro výkon této činnosti. Po absolvování kurzu budou připraveni na složení zkoušky z dílčí kvalifikace Průvodce cestovního ruchu (dle zák. 179/2006 Sb.). 5455 12. Údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení Centrum celoživotního vzdělávání Pedagogičtí pracovníci školy pokračují v aktivitách započatých začátkem roku 2003, kdy vedení školy požádalo a škola následně získala z titulu grantu Jihočeského kraje první finanční dotaci na zřízení Centra celoživotního vzdělávání. Vznik tohoto Centra byl veden snahou přiblížit vzdělávání širšímu okruhu veřejnosti v rámci regionu. Cílem bylo oslovit ty, kteří mají na pracovním trhu uplatnění a chtějí své pozice upevňovat na základě nových poznatků. Především však ty skupiny obyvatelstva, jejichž možnosti uplatnění na trhu práce jsou omezené věkem, zdravotním stavem nebo tím, že v současné době plní jiné životní role. Vzdělávací nabídka Centra - Příprava ke státní zkoušce z kancelářského psaní - Základy práce na PC - Kurz pro pokročilé uživatele PC - Tvorba www stránek - Psaní na klávesnici - Účetnictví pro začátečníky - Účetnictví pro pokročilé - Obchodní konverzace a korespondence v německém jazyce - Kurz ekonomického minima - Výpočetní technika pro matky s dětmi - Přípravný kurz k přijímací zkoušce z českého jazyka - Přípravný kurz k přijímací zkoušce z matematiky - Přípravný kurz k maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury - Přípravný kurz k maturitní zkoušce z anglického jazyka - Přípravný kurz k maturitní zkoušce z německého jazyka - Přípravný kurz k maturitní zkoušce z matematiky Akreditace MŠMT Škola získala akreditaci MŠMT, v souladu s 27 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, k provádění vzdělávacích programů zaměřených na další vzdělávání pedagogických pracovníků. V nabídce jsou tyto kurzy: - Začínáme se školní počítačovou sítí - Využití e-learningu ve výuce - Úvod do počítačové grafiky - Využití interaktivních tabulí ve výuce - Tvorba výukových prezentací s podporou Power Pointu - Normalizovaná úprava písemností Škola splnila podmínky pro udělení akreditace instituce v souladu s 26 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů a získala akreditaci MŠMT, k provádění vzdělávacích programů akreditovaných pro účely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 5556 Škola získala akreditaci MŠMT v souladu s 25 a 27 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád k provádění vzdělávacích programů a vydávání osvědčení o jejich absolvování: 1. Aktivizace pedagogů PC již není můj nepřítel 2. Aktivizace pedagogů Efektivní zvládání krizových situací 3. Aktivizace pedagogů Stres a metody jeho zvládání 4. Aktivizace pedagogů Jak úspěšně komunikovat 5. Aktivizace pedagogů - Šikana ve školním prostředí, způsoby jejího řešení 6. Aktivizace pedagogů - Agrese a agresivita u mládeže a způsoby jejího řešení 7. Aktivizace pedagogů - Efektivní práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Autorizovaná osoba Ministerstvem pro místní rozvoj byla škole v dubnu 2010 udělena autorizace pro dílčí kvalifikace N Průvodce cestovního ruchu. Ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo v listopadu 2011 autorizaci pro dílčí kvalifikace H Prodavač, H Manažer prodeje, H Pokladní, H Skladník. Místní centrum uznávání celoživotního učení Jihočeského kraje Vzhledem k dlouholetým zkušenostem pedagogických pracovníků školy v oblasti vzdělávacích aktivit nabízených široké veřejnosti, se škola stala v roce 2007 jedním z Místních center uznávání celoživotního učení Jihočeského kraje, zřízených v rámci projektu UNIV. Počáteční vzdělávání mladé generace je stále prioritou všech pracovníků školy, za stejně důležité v této době považujeme potřebu a rozvoj aktivit v dalším vzdělávání, ve kterých mají pedagogičtí pracovníci cenné dlouhodobé zkušenosti a pro které má škola ty nejlepší předpoklady. 5657 V souladu s myšlenkami celoživotního vzdělávání pedagogičtí pracovníci školy vytvořili a v současné době nabízejí veřejnosti tyto modulové vzdělávací programy určené pro další vzdělávání dospělých. 1. Programy vytvořené v rámci UNIV Ekonomické základy pro obchodně podnikatelské činnosti Modul I. Základy informačních a komunikačních technologií Modul II. Ekonomika maloobchodní jednotky Modul III. Daňová evidence Modul IV. Administrativa provozu Němčina v cestovním ruchu Modul I. Nejdůležitější výrazy a fráze v cestovním ruchu v němčině Modul II. Odborné pojmy v cestovním ruchu v němčině Modul III. Služby cestovního ruchu v němčině Modul IV. Konverzace v cestovním ruchu v němčině 2. Programy vytvořené v rámci UNIV 2 Kraje Počítač pro každého Manažer prodeje ( H) Průvodce cestovního ruchu ( N) 3. UNIV 3 Škola je zapojená do projektu UNIV 3, který navazuje na aktivity školy realizované v rámci projektu UNIV a UNIV 2 Kraje. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5758 13. Údaje o předložených a školou realizovaných projektech financovaných z cizích zdrojů V souladu se strategickými cíli školy byly realizovány aktivity, směřující k získání mimorozpočtových finančních prostředků, především prostřednictvím dotací a grantů Jihočeského kraje, statutárního města České Budějovice a MŠMT. Předložili jsme projektové žádosti pro využití prostředků ESF v operačních programech OP VK a v 19. výzvě ROP NUTS II Jihozápad. 1. OP VK 7. 1 Počáteční vzdělávání Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Moderní učitel Předloženo: Předpokládaná doba realizace Rozpočtovaná částka: Kč ,12 Stručný popis projektu Cílem projektu je zvýšení kompetencí pedagogického sboru školy prostřednictvím modulového vzdělávacího kurzu pro pedagogy, který je přímo šitý na míru potřebám pedagogů. Cílem je navázat na realizovaný projekt Aktivizace pedagogů SŠ obchodní v Českých Budějovicích prostřednictvím DVPP, rozvíjet, prohlubovat a doplňovat získané kompetence. Zajistit úspěšnou implementaci kurikulární reformy - využívání moderních vyučovacích metod při zavádění ŠVP, zvýšit profesionál í přístup k žákům, 2. Program Leonardo da Vinci Projekty mobility 2011 Mezinárodní stáž žáků oboru vzdělání prodavač a obchodník Předloženo: Předpokládaná doba realizace: Smlouva podepsána na dobu realizace: Rozpočtovaná částka: , EUR Stručný popis projektu Cílem celkem 8týdenní zahraniční stáže žáků v obchodních organizacích je ověření odborných znalostí a dovedností žáků v cizojazyčném prostředí, podpora komunikačních dovedností, poznání životního stylu a kulturních zvyklostí hostitelské země. Partnerské organizace (Carrefour a.s. Bratislava, Střední odborná škola obchodu a služeb Samuela Jurkoviča, Bratislava). Stáž absolvovalo 21 žáků oboru prodavač a obchodník a 4 učitelky odborného výcviku v roli doprovodných osob. 3. OP VK 7. 3 Další vzdělávání Podpora nabídky dalšího vzdělávání Tvorba a pilotní ověření vzdělávacích kurzů pro dospělé zaměřených na získávání kompetencí 5859 Předloženo: Předpokládaná doba realizace Rozpočtovaná částka: Kč ,31 Schválená částka: Kč ,01 Vzdělávací program: Profesní kvalifikace Prodavač Stručný popis projektu Vytvoření a následné pilotní ověření vzdělávacích modulů v návaznosti na NSK (DK prodavač). Vzdělávací program je určen pracovníkům v maloobchodě bez potřebné kvalifikace pro tuto práci a osobám s nižším vzděláním. Přínosem je získání potřebných znalostí a dovedností pro práci. Modulové uspořádání umožňuje účastníkům širší nabídku, větší variabilitu a prostupnost při dosahování cíle. Vzdělávací program je vypracován v souladu s NSK a jeho absolvent tím splní jednu z podmínek pro získání výučního listu v oboru Specialista maloobchodu. Zájemci o další vzdělávání, u kterých jsou jednou z největších bariér jejich časové možnosti, mohou kombinovat přímou výuku a e-learning a omezit tak čas strávený v hodinách přímé výuky. 4. OP VK 7. 1 Počáteční vzdělávání Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Aktivizace pedagogů SŚ obchodní v Českých Budějovicích prostřednictvím DVPP Předloženo: Předpokládaná doba realizace Rozpočtovaná částka: Kč ,60 Stručný popis projektu Aktivizace pedagogického sboru školy prostřednictvím modulového vzdělávacího kurzu pro pedagogy, je přímo šitý na míru potřebám pedagogů. Cílem je podnícení sociálního a osobnostního růstu pedagogů. 5. OP VK 7. 1 Počáteční vzdělávání Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Záchytná síť SŠO Č. Budějovice Předloženo: Předpokládaná doba realizace Rozpočtovaná částka: Kč ,46 Stručný popis projektu Projekt vychází z potřeby vybudování záchytné sítě pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, kteří se do systému chtějí vrátit. Je zaměřen především na žáky a jejich rodiče, druhotně se však věnuje i spolupráci pedagogů s psychologem. Cílem je vytvoření podmínek pro úspěšné dokončení vzdělávání. Projekt pomáhá žákům zvládnout požadavky zvoleného oboru, překonat i počáteční problémy, které mnohdy souvisí s přechodem ze základní na střední školu. Pomáhá i těm zájemcům o studium, které při svém rozhodování při výběru střední školy trápí pochybnosti o tom, zda úspěšně zvládnou požadavky kladené na středoškoláky. Pedagogové vytvářejí vzdělávací materiály pro žáky téměř ze všech předmětů v elektronické a tištěné podobě, které obsahují také řešené příklady k okamžitému ověření znalostí. Žáci mají také možnost pravidelných konzultací. 5960 6. OP VK 7. 1 Počáteční vzdělávání Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Předloženo: Předpokládaná doba realizace: Rozpočtovaná částka: Kč ,- Stručný popis projektu Cílem projektu je prostřednictvím nových metod a nástrojů docílit zlepšení stavu počátečního vzdělávání na střední škole. Zkvalitnění a zefektivnění výuky bude dosaženo metodickým vzděláváním, podpůrnými kurzy a mentoringem pedagogových pracovníků, tvorbou a následným používáním nových metodických pomůcek a učebních materiálů ve výuce. 7. ROP NUTS II Jihozápad 14.2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství Učíme se podnikat Předloženo: Předpokládaná doba realizace: Rozpočtovaná částka: Kč ,60 Stručný popis projektu Cílem projektu je zlepšení podmínek pro vzdělávání a zkvalitnění odborné přípravy žáků. Záměrem je zřízení dvou učeben jejich následné vybavení nejmodernějšími technologiemi, které napomohou naplnit vzdělávací program školy. Výstupem bude 6 specializovaných pracovišť v každé učebně, prioritně určené pro výuku předmětu Fiktivní firma. Vybudováním a celkovou modernizací těchto učeben bude zajištěno zvýšení kvality vzdělávání a pokrytí potřeb pro každodenní výuku v souvislosti s realizací školního vzdělávacího programu v oborech Obchodně podnikatelská činnosti, Cestovní ruch, Obchodník, Prodavač. Žáci se naučí samostatnosti, týmové práci, zodpovědnosti, budou mít možnost rozvíjet své obchodní znalosti a dovednosti. Pořízením nejmodernějších technologií do procesu výuky dojde nejen k jejímu bezprostřednímu zkvalitnění, ale také přiblížení požadavkům trhu práce v oblasti odborné přípravy, která je na žáky, budoucí absolventy a uchazeče o zaměstnání ve vysoké míře kladena. 6061 14. Údaje o spolupráci s odborovou organizací a dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání 14.1 Údaje o spolupráci s odborovou organizací Pravidla spolupráce vymezuje Kolektivní smlouva, zásady jsou respektovány, obě strany jsou vzájemně informovány Spolupráce školy s dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání Vzhledem k rozsahu vzdělávací nabídky a počtu žáků, spolupracují pedagogičtí pracovníci školy při plnění úkolů ve vzdělávání s mnoha sociálními partnery. Mezi nejvýznamnější organizace, ve kterých žáci vykonávají odborný výcvik a souvislou odbornou praxi, patří v oblasti cestovního ruchu: - Cestovní kanceláře a cestovní agentury, informační centra nejenom na území města Českých Budějovic, ale rovněž i ve Strakonicích, Vimperku, Písku, Českém Krumlově, Kaplici aj. - Magistrát města, České Budějovice, Jazyková škola Sophia, s. r. o., České Budějovice a dále ČSOB České Budějovice, Česká pojišťovna České Budějovice, Raiffeisen STAVEBNÍ SPOŘITELNA České Budějovice, Výstaviště a.s., České Budějovice, OVB ALLFINANZ,a.s. a další. V oblasti obchodu: - obchodní řetězce a specializované prodejny, např.: Globus, k.s., Bauhaus, k.s., Tesco Stores ČR, a.s., Kaufland, v.o.s., MÖBELIX Cz, s.r.o., a. s., Billa, s. r. o., Prior Česká republika, s. r. o., Takko fashion, s. r. o., Baumax ČR, s. r. o., dm drogerie mark, s.r.o., drogerie TETA apod. - prodejny s elektrotechnickým sortimentem, např. Elektro U Helmichů, s. r. o., Ellex gk, K+B aj. - prodejny s textilním sortimentem a obuví, např. Hervis sport a móda s.r.o., H M, TAKKO aj. - prodejny s drogistickým sortimentem, např. Drogerie-barvy-laky Miroslav Česal, Rossmann, s. r. o. a další Na smluvních pracovištích si žáci oboru vzdělání prodavač a obchodník v rámci odborného výcviku podle svého zaměření osvojují dovednosti, které budou ověřeny při závěrečných zkouškách. V průběhu odborného výcviku sociální partneři umožňují žákům pracovat s nabízeným sortimentem, osvojovat si jeho obsluhu a manipulaci s ním, pro získání poznatků z propagace a aranžování mohou využívat provozní prostory, materiál a aranžovací pomůcky včetně dekorace. Odborné a klíčové kompetence si žáci i učitelé odborného výcviku rozvíjejí též v rámci odborných prezentací a přednášek, které zajišťují např. firmy K+B (výrobky Samsung, Liebherr a Miele), DATART (výrobky Hewlett Packard a Samsung), Euronics televizní přijímače, SONY fotoaparáty, Spojené kartáčovány, a. s., Pelhřimov aj. Škola má úspěšnou spolupráci s firmou Philips, která poskytla základní sortiment výrobků pro využití ve výuce. Žáci se účastní exkurzí do výroben, které jsou součástí Globus, k. s., (výrobna uzenin, pečiva a cukrářských výrobků) nebo pivovarů, fotoateliérů. Odborné přednášky zaměřené především na problematiku zbožíznalství mají významný přínos pro rozvoj kompetencí. Odborníci z praxe zástupci sociálních partnerů, se každoročně účastní závěrečných zkoušek. 6162 15. Přílohy 1. Souhrnná statistika tříd za l. a 2. pololetí ve školním roce 2012/ Souhrnná statistika tříd za 1. a 2. pololetí v pořadí podle průměrného prospěchu ve školním roce 2012/ Přehled prospěchu ve školním roce 2012/ Fotodokumentace 6263 Příloha č. 1 Souhrnná statistika tříd za l. a 2. pololetí ve školním roce 2012/64 6465 Příloha č. 2 Souhrnná statistika tříd za 1. a 2. pololetí v pořadí podle průměrného prospěchu ve školním roce 2012/66 6667 Příloha č. 3 Přehled prospěchu ve školním roce 2012/ Zobrazit více Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2011/2012 STŘEDNÍ ŠKOLA OBCHODNÍ, ČESKÉ BUDĚJOVICE, HUSOVA 9 STŘEDNÍ ŠKOLA OBCHODNÍ, ČESKÉ BUDĚJOVICE, HUSOVA 9 Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2011/2012 Předkládá: Mgr. Jarmila Benýšková ředitelka školy 1 OBSAH 1. Charakteristika školy základní údaje Více Plán práce výchovného poradce Střední odborná škola, Český Těšín, přísp. org. od 1. 1. 2014 ALBRECHTOVA střední škola, Český Těšín, p.o. Učební plány 2013/2014 p. č. číslo oboru obor ročník 1 65-42-M/01 HOTELNICTVÍ 1.-4. ŠVP: Hotelnictví Více Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014 STŘEDNÍ ŠKOLA OBCHODNÍ, ČESKÉ BUDĚJOVICE, HUSOVA 9 Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014 Předkládá: Mgr. Jarmila Benýšková ředitelka školy 1 OBSAH 1. Charakteristika školy základní údaje Více Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělávání: Právo a řízení firem 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání čtyřleté denní studium střední vzdělávání s maturitní Více 9 BĚCHOVICEB ROK 2002/2003. Zpráva je vypracována na základě 17 g Zákona 564/90 Sb. Ve znění pozdějších předpisů a obsahuje listů. Žáci a zaměstnanci školy Vás zvou na Dny otevřených dveří, které se konají ve čtvrtek 3. prosince 2015 od 10:30 do 16:00 hodin ve čtvrtek 14. ledna 2016 od 14: 00 do 16:30 hodin Den otevřených dveří je Více Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval: Více MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Jméno a příjmení Více ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky Více Přehled oborů vzdělání pro přijímací řízení na školní rok 2015/2016 3. kolo přijímacího řízení Střední škola informatiky a služeb Dvůr Králové nad Labem, Elišky Krásnohorské 2069, 544 01 Dvůr Králové nad Labem Přehled oborů vzdělání pro přijímací řízení na školní rok 2015/2016 3. kolo přijímacího Více Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL Více Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou Více Charakteristika školy a její vybavení Škola, Palackého náměstí 100, 268 01 Název ŠVP Informatika v ekonomice Platnost 1.9.2010 Délka studia v letech: 4.0 Kód a název oboru Forma vzdělávání denní forma ročníkový Povinné předměty 1. ročník 2. Více Školní vzdělávací program STŘEDNÍ ŠKOLA PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ A ODBORNÉ UČILIŠTĚ, BRNO, GELLNEROVA 1 Školní vzdělávací program Informatika v ekonomice Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Platnost školního vzdělávacího Více Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2007/2008 STŘEDNÍ ŠKOLA OBCHODNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE, HUSOVA 9 STŘEDNÍ ŠKOLA OBCHODNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE, HUSOVA 9 Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2007/2008 Předkládá: Mgr. Jarmila Benýšková ředitelka školy 1 OBSAH 1. Charakteristika školy základní údaje Více ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Škola, Palackého náměstí 100, 268 01 Název ŠVP Ochrana a tvorba životního prostředí Platnost 1.9.2010 Délka studia v letech: 4.0 Kód a název oboru Forma vzdělávání denní forma ročníkový Povinné předměty Více Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam zkratek 1/5 Příloha č. 1 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, Více SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ, s. r. o., OPAVA 747 06 Hlavní 282/101, Opava - Kylešovice. Organizace školního roku 2012/2013 INFORMACE O ČTYŘLETÉM MATURITNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 VYŠŠÍ POLICEJNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ POLICEJNÍ ŠKOLA MINISTERSTVA VNITRA V HOLEŠOVĚ Zlínská 991, 769 01 Holešov, tel.: 974 685 111, e-mail: Více G y m n á z i u m, P r a h a 5, N a Z a t l a n c e 11. Přijímací řízení pro školní rok 2013-2014 Přijímací řízení pro školní rok 2013-2014 K 25. lednu 2013 vyhlašuje ředitelka Gymnázia, Praha 5, Na Zatlance 11 1. kolo přijímacího řízení pro školní rok 2013-2014, 2 termíny přijímacích zkoušek a kritéria Více INFORMACE O STUDIU (čtyřleté gymnázium) GYMNÁZIUM, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JÍROVCOVA 8 Telefon, fax: 387 319 358 e- mail: [email protected], [email protected] URL: http://www.gymji.cz INFORMACE O STUDIU (čtyřleté gymnázium) Vážení rodiče, žáci a učitelé Více Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa Investice do rozvoje vzdělávání Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Školská legislativa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Více Učební plány platné ve školním roce 2013/2014 Učební plány platné ve školním roce 2013/2014 79-41-K/41 Gymnázium... 2 Platné pro třídy: 1.G, 2.G, 3.AG, 4.AG, 4.BG... 2 78-42-M/03 Pedagogické lyceum... 4 Platné pro třídy: 1.L, 2.L... 4 78-42-M/003 Více ROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2014/2015 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ADAMOV PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2013-2014 PaedDr. Dalimila HODAŇOVÁ výchovná poradkyně Rámcový plán činnosti výchovného poradce 1. pololetí Více Učební plán. Strojírenství - Technologie a konstrukce 2010 Verze: 02, Datum: 19.1.2010, Platnost: 1.9.2010 RVP 23-41-M/01 Strojírenství Škola, Palackého náměstí 100, 268 01 Název ŠVP Strojírenství - Technologie a konstrukce 2010 Platnost 1.9.2010 Délka studia v letech: 4.0 Kód a název oboru Forma vzdělávání denní forma 1 ročníkový Povinné Více TERMINÁŘ školní rok 2012/2013 Metodická, poradenská, informační činnost výchovné poradkyně Plán práce výchovného poradce 2015/2016 Vychovávat dítě znamená učit je, jak se obejde bez nás. (Ernest Leskoué) 1. Metodická a koordinační Více Min. počet hodin týdně za studium. Český jazyk a literatura 7,5 Český jazyk a literatura 4 4 Plán činnosti školy na školní rok 2015 / 2016 1. Výchovně vzdělávací oblast : 1. 1. Exkurze a školní výlety Zpracování plánů exkurzí a školních výletů v souladu s výchovnými a vzdělávacími cíli jednotlivých Více GYMNÁZIUM, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JÍROVCOVA 8 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ Více PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se Více Vítáme Vás v naší škole Vítáme Vás v naší škole Studijní obory Zdravotnický asistent čtyřletý obor s maturitní zkouškou denní studium Zdravotnické lyceum čtyřletý obor s maturitní zkouškou denní studium Ošetřovatel tříletý obor Více Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIS-1238/10-S. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIS-1238/10-S Název školy: Gymnázium, Vlašim, Tylova 271 Adresa: Tylova 271, 258 01 Vlašim Identifikátor: 600 006 751 IČ: 61664545 Místo Více Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014 Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2013/2014 Obsah 1. Základní charakteristika školy... 2 2. Vzdělávací program školy... 3 2. 1 Vzdělávací programy školy... 3 2. 2 Nabídka volitelných předmětů... Více Kritéria přijímacího řízení 2015 (Střední škola Bohumín) Kritéria přijímacího řízení 2015 (Střední škola Bohumín) Pro přijímací řízení pro školní rok 2015/2016 v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném Více I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon Více Kritéria přijímacího řízení Kritéria přijímacího řízení školní rok 2015/2016 Sezimovo Ústí 2015 1 Ředitel VOŠ, SŠ, COP v souladu s 165 odst. 2 písm. f), 59 a 60 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném Více Učební plány platné ve školním roce 2014/2015 Učební plány platné ve školním roce 2014/2015 79-41-K/41 Gymnázium...2 Platné pro třídy: 1.G, 2.G, 3.G, 4.AG...2 78-42-M/03 Pedagogické lyceum...3 Platné pro třídy: 1.L, 2.L, 3.L...3 78-42-M/003 Pedagogické Více Přehled změn v ŠVP. Dodatek č. Datum Dodatek se týká: Dodatek č.1 31. 8. 2012 Podmínky pro přijetí ke studiu Přehled změn v ŠVP Dodatek č. Datum Dodatek se týká: Dodatek č.1 31. 8. 2012 Podmínky pro přijetí ke studiu Dodatky Dodatek č.1 k č.j. V 465-SŠ-686/11 ke kapitole Charakteristika školního vzdělávacího Více Plán DVPP 2014/2015 a Dlouhodobý plán DVPP Základní škola profesora Josefa Brože,, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 mail.: [email protected] 2014/2015 a Dlouhodobý plán DVPP Ředitel školy vydává Více Školní vzdělávací program (ŠVP): MALÍŘSKÉ A NATĚRAČSKÉ PRÁCE. Obor vzdělání (kód a název): 36-57-E/01 MALÍŘSKÉ A NATĚRAČSKÉ PRÁCE Havlíčkova 1223/17, 697 37 Kyjov (zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82) Školní vzdělávací program (ŠVP): Obor vzdělání (kód a název): 36-57-E/01 Platnost ŠVP od 1.9.2011 Více I N F O R M A C E. - o oborech vzdělávání ve školním roce 2015/2016 - o termínech a organizaci přijímacího řízení Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 I N F O R M A C E - o oborech vzdělávání ve školním roce 2015/2016 - o termínech a organizaci přijímacího Více MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016. Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ Více Název oboru vzdělání přijímaných uchazečů 30 PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ VE STŘEDNÍ ŠKOLE TECHNICKÉ A ŘEMESLNÉ, NOVÝ BYDŢOV, DR. M. TYRŠE 112, realizované ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Více DODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Sedlice, okres Strakonice Komenského 256, 38732 Sedlice Identifikátor školy: 650 055 551 Termín Více Základní škola a mateřská škola Raškovice, příspěvková organizace, Raškovice 18, 739 07 Raškovice IZO: 600134105 Základní škola a mateřská škola Raškovice, příspěvková organizace, Raškovice 18, 739 07 Raškovice IZO: 600134105 Plán výchovného poradce na školní rok 2012/2013 Konzultační hodiny pro studenty a jejich Více GYMNÁZIUM FRANTIŠKA PALACKÉHO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ GYMNÁZIUM FRANTIŠKA PALACKÉHO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ internet: www.gfpvm.cz INFORMACE O STUDIU ve školním roce 2008/2009 Vážení rodiče, milí studenti! Předběžné informace o nabídce studia ve školním roce 2008/2009 Více vyhlašuje 3. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2014/2015 Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 vyhlašuje 3. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2014/2015 OBORY STUDIA Více MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Jméno a příjmení Více Učební plán. Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary školní vzdělávací program Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary Škola Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary, Poděbradská 2, 360 Více IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7. Základní škola při Psychiatrické nemocnici Bohnice, Ústavní 91, Praha 8 dislokované pracoviště ZŠ Poznaňská Plán práce výchovného poradce Školní rok 2015 / 2016 Vypracovala: Mgr. Zdeňka Silvestrová 1 Základní Více POSTUP PŘI PŘIHLAŠOVÁNÍ KE STUDIU Pokyn ředitele školy k přijímacímu řízení na Soukromou podřipskou střední odbornou školu a střední odborné učiliště o.p.s. Roudnice n.l. pro školní rok 2012 / 2013 POSTUP PŘI PŘIHLAŠOVÁNÍ KE STUDIU Na Více ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 18-20-M/01 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Sportovní gymnázium, Plzeň, Táborská 28 se představuje Sportovní gymnázium Plzeň Sportovní gymnázium je státní škola. Nabízí sportovně talentovaným žákům studium podle učebních plánů gymnázia a současně Více vyhlašuje 1. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2015/2016 Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 vyhlašuje 1. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2015/2016 OBORY STUDIA Více Základní škola a mateřská škola Juventa, příspěvková organizace, Komenského 578, Milovice - Mladá. Juventa Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou Více Průvodce dálkovými formami maturitního studia Průvodce dálkovými formami maturitního studia Obor: 63-41-M/02 Obchodní akademie Soukromá obchodní akademie, spol. s r. o. Svatováclavská 1404, 438 01 Žatec IZO: 600011020 IČ: 25124811 www.soazatec.cz Více Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2014/2015 Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2014/2015 Obsah 1. Základní charakteristika školy... 2 2. Vzdělávací program školy... 3 2. 1 Vzdělávací programy školy... 3 2. 2 Nabídka volitelných předmětů... Více Plán DVPP 2015/2016 a Dlouhodobý plán DVPP Základní škola profesora Josefa Brože,, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 mail.: [email protected] 2015/2016 a Dlouhodobý plán DVPP Ředitel školy vydává Více Učební plány platné ve školním roce 2015/2016 Učební plány platné ve školním roce 2015/2016 79-41-K/41 Gymnázium...1 Platné pro třídy: 1.G, 2.G, 3.G, 4.G...1 78-42-M/03 Pedagogické lyceum...3 Platné pro třídy: 1.L, 2.L, 3.L, 4.L...3 75-31-M/01 Předškolní Více KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole Základní škola, Chrast, U pošty 5, 538 51 Chrast Plán práce výchovného poradce Škola pracuje podle školního vzdělávacího programu Škola vlídnějšího zacházení se Zemí, včetně zvířat a lidí Školní rok 2013/2014 Více Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci, Více INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium, Pardubice, Mozartova 449. Mozartova 449, Pardubice. Identifikátor školy: Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Gymnázium, Pardubice, Mozartova 449 Mozartova 449, 530 09 Pardubice Identifikátor školy: 600 012 425 Termín konání inspekce: 4. prosinec 2006 Více Školní rok 2014/2015. Školní metodik prevence Mgr. Michaela Šůsová Školní rok 2014/2015 Školní metodik prevence Mgr. Michaela Šůsová Vzdělání: PF UJEP Ústí nad Labem obor učitelství pro 3. stupeň, aprobace: český jazyk dějepis (rok ukončení 2004) Osvědčení o absolvování Více INFORMACE O STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLE Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze INFORMACE O STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLE Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze Pod Táborem 102/5, 190 24 Praha 9 Hrdlořezy, tel.: 974 845 371, e-mail: [email protected], Více Střední škola podnikatelská HERMÉS MB s.r.o. Laurinova 1049, 293 01 Mladá Boleslav IČO: 25 602 951 IZO: 110 012 895 VÝROČNÍ ZPRÁVA Střední škola podnikatelská HERMÉS MB s.r.o. Laurinova 1049, 293 01 Mladá Boleslav IČO: 25 602 951 IZO: 110 012 895 VÝROČNÍ ZPRÁVA školní rok 2011 / 2012 V Mladé Boleslavi dne 26. září 2012 Mgr. Vilma Více INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora Sadová 1756, 286 01 Čáslav Identifikátor: 650 058 135 Termín konání inspekce: 16. - 18. Více Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním Více Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE. Učební obor (kód a název): 36-64-E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE. Platnost ŠVP od 1.9.2011 č.j. Havlíčkova 1223/17, 697 37 Kyjov (zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82) Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE Učební obor (kód a název): 36-64-E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE Více PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov AUTOEVALUACE ŠKOLY Autoevaluace školy Autoevaluace školy je podrobně rozpracovaná podle 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení Více Gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov. www.gykovy.cz Gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov www.gykovy.cz Kontaktní údaje Ředitel: RNDr. Václav Klement Komenského 16/5 682 01 Vyškov [email protected] tel.: 517 307 010 Gymnaziální Více Integrovaná střední škola, Slavkov u Brna, Tyršova 479. Představení studijní nabídky, prostředí školy a aktivit našich žáků a učitelů Představení studijní nabídky, prostředí školy a aktivit našich žáků a učitelů Dny otevřených dveří - 29. a 30. listopadu 2013 a 17. a 18. ledna 2014 1 Základní údaje o škole jsme státní školou, zřizovatelem Více Gymnázium a SOŠZE Vyškov, příspěvková organizace Kód a název oboru vzdělání: 63 41 M/02 Obchodní akademie 3 UČEBNÍ PLÁN Název školy: Gymnázium a SOŠZE Vyškov, příspěvková organizace Kód a název oboru vzdělání: 63 41 M/02 Obchodní akademie Zaměření: Ekonomika a finance Datum platnosti od: 1. 9. 2015 Kategorie Více Vlastní hodnocení školy 2007/2008

https://www.dkvapeshop.cz/Obchodni-podminky-a3_6.htm

obchodní společnosti Pataky Peter se sídlem Křovická 283, Dobruška 518 01 identifikační číslo: 75340798 DIČ: CZ681463490 pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.dkvapeshop.cz 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) obchodní společnosti Pataky Peter, se sídlem Křovická 283, Dobruška 51801, identifikační číslo: 75340798, (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.dkvapeshop.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). Při registraci (vytvoření účtu) stvrzujete, že jste starší 18 let, a uvádíte datum svého narození. v hotovosti v provozovně prodávajícího na adrese Křovická 283, Dobruška 518 01; bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. 35-5696110277/0100, vedený u společnosti Komerční banka (dále jen „účet prodávajícího“); 4.6. Prodávající je oprávněn, zejména v případě bezhotovostní platby (čl. 4.5), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení § 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. Souhlasem s těmito obchodními podmínkami nám zároveň udělujete souhlas s poskytnutím účtenky elektronickou formou 5.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího [email protected] 8.3. Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected] Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. Správcem osobních údajů podle čl. 4 bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen: „GDPR”) je Peter Pataky IČ 75340798 se sídlem Křovická 283, Dobruška 518 01 (dále jen: „správce“). adresa: Křovická 283, Dobruška 518 01 email: [email protected] telefon: +420 601 544 276 9.4.1 Správce uchovává osobní údaje: 9.5.2 Správce nemá v úmyslu předat osobní údaje do třetí země (do země mimo EU) nebo mezinárodní organizaci. Příjemci osobních údajů ve třetích zemích jsou poskytovatelé mailingových služeb / cloudových služeb. 10.6. Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování Peter Pataky, Křovická 283, Dobruška 518 01, adresa elektronické pošty [email protected], telefon +420 601 544 276. V Dobrušce dne 1.12.2018

https://www.klimatickakomora.sk/profil-spolocnosti/obchodne-podmienky/

Obchodné podmienky | Klimatická komora Servis a výhody pre Vás Teplotné šokové komory Klimatickakomora.sk Gamin s.r.o., IČO: 49608045, se sídlem v Heřmanická 485/45, 710 00 Ostrava - Slezská Ostrava, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 11228, (dále jen „společnost“), vydává tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“), které upravují právní vztahy mezi společností a jejími zákazníky. Tyto obchodní podmínky jsou nedílnou součástí všech smluv uzavřených mezi společností a jejími zákazníky, a stanoví podmínky, za nichž společnost prodává zboží nebo poskytuje služby svým zákazníkům. Podmínkou pro uzavření smlouvy je, aby zákazník v návaznosti na nabídku společnosti, vyhotovenou zpravidla písemně, doručil společnosti objednávku, vyhotovenou zpravidla písemně. Nabídku i objednávku lze zaslat poštou, dále faxem, nebo je provést telefonicky či emailem. Společnost si vyhrazuje právo požadovat písemné potvrzení objednávky, přičemž do doby písemného doručení potvrzení telefonické objednávky není smlouva uzavřena; společnost je povinna vyzvat zákazníka k písemnému potvrzení objednávky nejpozději do 5 dnů po doručení objednávky zákazníka společnosti. Objednávka zákazníka by měla obsahovat kromě specifikace objednávaného zboží nebo služeb také nezbytné informace sloužící k identifikaci zákazníka, včetně uvedení IČO, DIČ, sídla, údaj o zápisu ve veřejném rejstříku nebo v jiné evidenci, případně další potřebné či společností požadované informace. Zákazník potvrzuje, že osoba, která za zákazníka objednávku vystavila a doručila společnosti, je oprávněna k objednání zboží nebo služby uvedené na objednávce, resp. je oprávněna zákazníka zavazovat, přičemž společnost není povinna tuto skutečnost nikterak ověřovat. Společnost bezodkladně potvrdí zákazníkovi doručení objednávky a sdělí zákazníkovi termín dodání zboží nebo poskytnutí služby. Smlouva je však zavřena již okamžikem doručení objednávky společnosti, s výjimkou dle následujících odstavců 4, 5, 6 a 7. Společnost může i přes doručení objednávky odmítnout uzavření smlouvy se zákazníkem, a to zejména z následujících důvodů: zákazník v minulosti neplnil nebo neplní své závazky vůči společnosti, se zákazníkem bylo zahájeno insolvenční řízení, společnost nabude podezření, že zákazník by nemusel plnit své závazky řádně a včas. V případě, že společnost odmítne uzavření smlouvy, bude o tom zákazník co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů od doručení objednávky zákazníka společnosti, informován, a to včetně důvodů, které společnost k odmítnutí vedly. Společnost ve smyslu ust. § 1740 odst. 3 občanského zákoníku vylučuje v obchodních vztazích mezi společností a zákazníkem přijetí návrhu společnosti na uzavření kupní smlouvy (nabídka) s dodatkem nebo odchylkou, a to i v případě, že podstatně nemění podmínky nabídky společnosti. Pokud i přes to v návaznosti na nabídku společnosti doručí zákazník odpověď s dodatkem nebo odchylkou, bude smlouva uzavřena, avšak až poté, co společnost vyjádří výslovný souhlas s přijetím nabídky ve znění dodatků nebo odchylek. Společnost prodává zboží nebo poskytuje služby svým zákazníkům pouze za podmínek uvedených ve smlouvě, jejíž nedílnou součástí jsou vždy i tyto obchodní podmínky, a proto zaslání jiných obchodních podmínek (ust. § 1751 odst. 2 občanského zákoníku) považuje společnost za nepřijetí návrhu společnosti (nabídky) a za nový návrh na uzavření smlouvy, jejíž přijetí však musí být ze strany společnosti výslovně potvrzeno. Uzavření smlouvy na zboží nebo služby či dodání zboží nebo služeb může být podle volby společnosti podmíněno uhrazením zálohy na zboží nebo služby. O požadavku na úhradu zálohy bude společnost informovat zákazníka nejpozději v nabídce. V případě, že zákazník zboží nebo služby i přes uhrazenou zálohu nepřevezme, je společnost oprávněna započítat na uhrazenou zálohu náhradu nákladů společnosti spojených s obstaráním zboží a jeho dopravou nebo spojených s obstaráním služby, Neuzavře-li společnost smlouvu v písemné formě, pak vylučuje možnost potvrzení takové smlouvy v písemné formě ve smyslu ust. § 1757 občanského zákoníku. Platbu za zboží nebo služby lze provést následujícími způsoby: v hotovosti při převzetí zboží nebo služby, platbu předem převodním příkazem, dobírkou (v případě zboží), na fakturu se splatností 21 dní; tento postup je však možný pouze v odůvodněných případech a po předchozím souhlasu společnosti, který nelze na společnosti vynutit. Splatnost faktury podle písm. d) předchozího odstavce může být výslovnou dohodou smluvních stran změněna. K odsouhlasení platby na fakturu je společnost oprávněna požadovat po zákazníkovi reference o dobré platební morálce od minimálně tří obchodních partnerů zákazníka, kteří s ním nejsou nikterak propojeni. V případě, že zboží nebo služba bude hrazena fakturou s odloženou splatností, pak společnost doručí fakturu na adresu sídla kupujícího (případně jiné místo, kam má být zboží doručeno) spolu se zbožím; převzetím zboží zákazník potvrdí, že od společnosti (dopravce) převzal i příslušný daňový doklad na cenu zboží nebo služby. Dodání zboží nebo služeb na splátky je možné pouze na základě písemné smlouvy. Dokud nezaplatí zákazník společnosti kupní cenu zboží, nestává se vlastníkem dodaného zboží a vlastníkem tohoto zboží zůstává až do úplného zaplacení kupní ceny společnost (výhrada vlastnictví). Zákazník se zavazuje, že neuzavře před úplným uhrazením kupní ceny zboží společnosti smlouvu, na jejímž základě by došlo k převodu vlastnického práva ke zboží ze zákazníka na třetí osobu. 4. Dodací lhůty, dodání zboží či poskytnutí služby Standardní dodací lhůta zboží nebo služby je do 30 dní od doručení objednávky zboží nebo služby společnosti, která platí, pokud není v nabídce společnosti adresované zákazníkovi uvedena lhůta jiná. Společnost jako prodávající je oprávněna doručit zboží nebo poskytnout službu kdykoliv v uvedeném termínu a v obvyklé pracovní době zákazníka s tím, že se zavazuje alespoň den před doručením zboží nebo poskytnutím služby informovat (postačí telefonicky či e-mailem) zákazníka o předpokládaném času doručení / poskytnutí. Zákazník není oprávněn dodané zboží odmítnout. Zboží je považováno za dodané, resp. služba za poskytnutou, jestliže dojde k jeho převzetí / potvrzení poskytnutí služby pracovníkem zákazníka. Dokladem o splnění dodávky zboží nebo poskytnutí služby podle této smlouvy je zejména dodací list připojený k jednotlivé dodávce zboží (služby) opatřený podpisem pracovníka zákazníka. Pokud zákazník bezdůvodně odmítne zboží převzít, je společnost oprávněna zboží nechat uskladnit u třetí osoby na náklady zákazníka a písemně zákazníkovi tuto skutečnost oznámit. Doručením písemného oznámení o uskladnění nepřevzatého zboží je splněn závazek společnosti zboží dodat zákazníkovi a zboží se tak má za dodané, i když si jej zákazník nevyzvedl. Služba se má za poskytnutou v případě, že zákazník bezdůvodně odmítl potvrdit poskytnutí služby. Na základě zájmu zákazníka lze zařídit i expresní přepravu zboží, která je účtována dle zvláštního ceníku, který je dostupný na vyžádání u společnosti. Zboží je zákazníkovi doručováno prostřednictvím pošty, spediční služby, ČD Kurýrem, osobně nebo jiným dohodnutým způsobem. Zákazník je povinen při převzetí zboží od společnosti (dopravce) zboží prohlédnout, a pokud zboží má vady, které jsou zjistitelné již při tomto převzetí, vady ihned oznámit společnosti a pokud je zboží doručováno dopravcem, pak dopravci i společnosti. V oznámení vad zákazník vady zboží popíše a uvede, jak se projevují. Je také povinen poškození zboží a přepravního obalu, pokud byl poškozen, zdokumentovat, např. fotograficky. Nebezpečí škody na zboží přechází na zákazníka okamžikem dodání zboží zákazníkovi. 5. Vrácení zboží Zákazník je oprávněn vrátit zboží a požadovat po společnosti vrácení plné kupní ceny zboží v případě, že zákazníkovi bylo doručeno z důvodů na straně společnosti jiné zboží, než které bylo předmětem smlouvy. Pokud bylo zákazníkovi společností dodáno zboží v souladu s uzavřenou smlouvou, je zákazník oprávněn společnosti vrátit, avšak pouze za následujících podmínek: Nepoškozené a nepoužité zboží vrácené na náklady zákazníka do sídla společnosti do 40 dnů od data vystavení faktury na zboží, lze vrátit s tím, že zákazník uhradí společnosti storno poplatek ve výši 15% z ceny zboží; Nepoškozené a nepoužité zboží vrácené na náklady zákazníka do sídla společnosti mezi 41 a 75 dnem od data vystavení faktury na zboží, lze vrátit s tím, že zákazník uhradí společnosti storno poplatek ve výši 30% z ceny zboží; Nepoškozené a nepoužité zboží vrácené na náklady zákazníka do sídla společnosti mezi 76 a 115 dnem od data vystavení faktury na zboží, lze vrátit s tím, že zákazník uhradí společnosti storno poplatek ve výši 30% z ceny zboží. Zboží nelze vrátit, pokud od vystavení faktury na zboží uplynulo více než 115 dní. 6. Záruka za jakost – prodej zboží Společnost poskytuje zákazníkovi záruku za jakost, kterou se zavazuje, že zboží bude po dobu jednoho (1) roku od převzetí zboží zákazníkem způsobilé k použití pro obvyklý účel, a že si zachová obvyklé vlastnosti. Zákazník v této souvislosti bere na vědomí, že některé části zboží (např. sondy, filtry, apod.) si zachovávají své obvyklé vlastnosti po dobu kratší než je doba poskytnuté záruky za jakost; na tyto části zboží uplyne záruka za jakost dnem, kdy mělo dojít k jejich výměně (lhůta k výměně je uvedena např. v návodu k použití, a je pro zákazníka závazná, byť by byla výrobcem určena jako doporučená), nejdéle však uplynutím jednoho (1) roku od převzetí této části zboží, podle toho, co nastane dříve. Společnost za vady neodpovídá, jestliže byly při předání zboží způsobeny zákazníkem nebo vnějšími událostmi, za které společnost neodpovídá. Společnost dále neodpovídá za poškození způsobená po předání zboží, běžné opotřebení a mechanické poškození zboží a za vady zboží způsobené použitím jiných než originálních náhradních dílů či doporučených náplní / čisticích prostředků apod. Společnost prohlašuje, že na zboží dodaném zákazníkovi neváznou žádná práva třetích osob. Pokud dojde ke zjištění vady v době trvání záruky za jakost, je zákazník povinen tuto vadu oznámit společnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů od okamžiku, kdy se vada projevila, a současně s tímto oznámením sdělit společnosti, jaká práva z takto zjištěné vady uplatňuje. Společnost je povinna se bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů, poté, co jí budou zákazníkem oznámeny vady zboží, k tomuto oznámení písemně vyjádřit. V písemném vyjádření společnost uvede, zda vady zboží uznává v rámci záruky za jakost či nikoliv, a v případě, že uzná vadu zboží jako záruční, informuje zákazníka i o datu předpokládaného vyřízení jeho práv ze záruky za jakost zboží. Za vadné plnění, které je podstatným porušením smlouvy, se považuje výskyt vad zboží, které zcela či z části znemožňují jeho užívání, či současný výskyt většího množství vad. Ostatní případy se považují za nepodstatné porušení smlouvy. Náhrada škody vzniklé zákazníkovi v souvislosti se smlouvou, k jejíž úhradě by byla společnost povinna, je limitována výší kupní ceny zboží / služby podle uzavřené smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že společnost se zprostí povinnosti k náhradě škody také v případě mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na její vůli v době, kdy byla společnost v prodlení s plněním smluvených povinností (srov. ust. § 2913 odst. 2 občanského zákoníku). Vylučuje se aplikace ust. § 557 a § 1805 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud bude některé z ustanovení těchto obchodních podmínek nebo uzavřené smlouvy shledáno jako zdánlivé / nicotné, bude postupováno obdobně podle ust. § 576 občanského zákoníku. Smlouva mezi společností a zákazníkem, stejně jako tyto obchodní podmínky, a veškeré vztahy z nich vyplývající se řídí právním řádem České republiky, zejména úpravou v občanském zákoníku. Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností příslušným soudem. Podáním objednávky, pokud dojde k uzavření smlouvy, zákazník souhlasí se zasíláním obchodních sdělení, přičemž zákazník je oprávněn zasílání obchodních sdělení společnosti kdykoliv odmítnout. Společnost si vyhrazuje právo změnit tyto obchodní podmínky bez předchozího upozornění. Změna obchodních podmínek se však nedotkne již uzavřených smluv, pro které platí obchodní podmínky platné k okamžiku, kdy byla vyhotovena nabídka společnosti následně odeslaná zákazníkovi, na základě které pak došlo k uzavření smlouvy. Tyto obchodní podmínky nabývají účinnosti dne 1. 4. 2015. Ing. Vladimír Neumann, jednatel +421 435 590 402 [email protected] Chcem zavolať Chcem napísať e-mail Chcem viac informácií o Spoločnosť *: Dobrý deň, mám záujem o vyššie uvedený produkt. Prosím, kontaktujte ma. Gamin SK, s.r.o. Novoť 153, 029 55 Novoť, Slovenská republika Tel.: +421 435 590 402 Email: [email protected] © 2019 JiriMikula.cz

http://kraken.slv.cz/4Azs194/2006

4Azs194/2006 è. j. 4 Azs 194/2006-71 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Turkové a soudcù JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Lenky Matyá¹ové, JUDr. Vojtìcha ©imíèka a JUDr. Jaroslava Vla¹ína v právní vìci ¾alobce: B T K, zast. JUDr. Hanou Vopálenskou, advokátkou, se sídlem Cheb, Májová 23, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad ©tolou 3, po¹tovní pøihrádka 21/OAM, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2006, è. j. 30 Az 81/2005-29, I. Kasaèní stí¾nost se o d m í t á pro nepøijatelnost. III. Zástupkyni ¾alobce JUDr. Hanì Vopálenské, advokátce, s e p ø i z n á v á odmìna za zastupování ve vý¹i 2150 Kè, která jí bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 30 dnù od právní moci tohoto rozhodnutí. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 2. 2006, è. j. 30 Az 81/2005-29, zamítl ¾alobu ¾alobce proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 15. 9. 2005, è. j. OAM-1408/VL-07-05-2005, a rozhodl dále, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení. Pøezkoumávaným rozhodnutím ¾alovaný neudìlil ¾alobci azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dale jen zákon o azylu ), a dále na ¾alobce nevztáhl pøeká¾ku vycestování ve smyslu § 91 tého¾ zákona. Proti tomuto rozsudku podal ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) vèas kasaèní stí¾nost a po¾ádal o pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti podle § 107 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Na ¾ádost stì¾ovatele Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 6. 2006, è. j. 30 Az 81/2005-51, ustanovil stì¾ovateli zástupkyní pro øízení o kasaèní stí¾nosti JUDr. Hanu Vopálenskou, advokátku, která následnì k výzvì soudu podáním ze dne 30. 8. 2006 kasaèní stí¾nost doplnila. Nejvy¹¹í správní soud nejprve posuzoval pøípustnost podané kasaèní stí¾nosti a shledal, ¾e nìkteré námitky stì¾ovatel poprvé uvádí a¾ v kasaèní stí¾nosti. Podle konstantní judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu ustanovení § 104 odst. 4 s. ø. s. in fine brání tomu, aby stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti uplatòoval jiné právní dùvody, ne¾ které uplatnil v øízení pøed soudem, jeho¾ rozhodnutí má být pøezkoumáváno, aè tak uèinit mohl; takové námitky jsou nepøípustné (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, è. j. 1 Azs 34/2004-49, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu pod è. 419/2004, www.nssoud.cz). V kontextu citovaného judikátu pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za nepøípustnou námitku stì¾ovatele týkající se zpráv Ministerstva zahranièí USA a námitku chudoby ve Vietnamu, nebo» stì¾ovatel tyto námitky neuplatnil v podané ¾alobì, aè tak uèinit mohl. Uvedenými námitkami se proto Nejvy¹¹í správní soud nemohl dále zabývat. Po konstatování pøípustnosti kasaèní stí¾nosti se Nejvy¹¹í správní soud ve smyslu ustanovení § 104a s. ø. s. zabýval otázkou, zda kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì pøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení kasaèní stí¾nost odmítnuta jako nepøijatelná. S ohledem na ochranu veøejných subjektivních práv fyzických a právnických osob je vhodné pøipomenout, ¾e stì¾ovateli byla soudní ochrana ji¾ jednou poskytnuta individuálním projednáním jeho vìci na úrovni krajského soudu, a to v plné jurisdikci. Dal¹í procesní postup v rámci správního soudnictví nezvy¹uje automaticky míru právní ochrany stì¾ovatele, a je podmínìn ji¾ zmínìným pøesahem vlastních zájmù stì¾ovatele. Zákonný pojem pøesah vlastních zájmù stì¾ovatele , který je podmínkou pøijatelnosti kasaèní stí¾nosti, pøedstavuje typický neurèitý právní pojem. Do soudního øádu správního byl zaveden novelou è. 350/2005 Sb. s úèinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výètem stanovil typická kriteria nepøijatelnosti, byl proveden napø. usnesením Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, è. j. 1 Azs 13/2006-39, publikovaným ve Sbírce rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu pod è. 933/2006, www.nssoud.cz. Z vý¹e uvedeného plyne, ¾e v zájmu stì¾ovatele v øízení o kasaèní stí¾nosti ve vìcech azylu není jenom splnit podmínky pøípustnosti kasaèní stí¾nosti a svoji stí¾nost opøít o nìkterý z dùvodù kasaèní stí¾nosti stanovený § 103 odst. 1 s. ø. s. Zájmem stì¾ovatele je rovnì¾ uvést, v èem spatøuje pøesah svých vlastních zájmù, a z jakého dùvodu by tedy mìl Nejvy¹¹í správní soud pøedlo¾enou kasaèní stí¾nost vìcnì projednat. Zde je nutné uvést, ¾e stì¾ovatel ¾ádné dùvody pøijatelnosti kasaèní stí¾nosti netvrdil a Nejvy¹¹í správní soud se mohl otázkou pøijatelnosti jeho kasaèní stí¾nosti zabývat pouze v obecné rovinì za pou¾ití shora nastínìných kriterií. Stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti a v jejím doplnìní oznaèil dùvody podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ø. s. a namítal, ¾e se krajský soud nedostateènì vypoøádal s jeho ¾alobními námitkami. Stì¾ovatel obecnì poukázal na poru¹ení ustanovení zákona è. 71/1967 Sb., o správním øízení (správní øád), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, a konstatoval, ¾e splòuje dùvody pro udìlení azylu podle § 12 a § 14 zákona o azylu a ¾e se na nìj vztahuje pøeká¾ka vycestování podle § 91 tého¾ zákona. Zdùraznil, ¾e opustil V, aby nebyl pronásledován pro nesouhlas s komunistickým re¾imem, který vyjádøil nenastoupením vojenské slu¾by, a po návratu do zemì mu hrozí vìzení. Stì¾ovatel dále poukázal na ¹patné dodr¾ování lidských práv ve Vietnamu, v èem¾ spatøoval dùvod pro udìlení humanitárního azylu. Námitkou obavy z pronásledování a sankcí za odmítnutí výkonu vojenské slu¾by ve Vietnamu nebo zbìhnutí z vojenské slu¾by se Nejvy¹¹í správní soud z hlediska její podøaditelnosti pod ustanovení § 12 a § 91 zákona o azylu zabýval napø. ve svém rozsudku ze dne 29. 11. 2006, è. j. 4 Azs 8/2006-64, www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 18. 8. 2005, è. j. 2 Azs 28/2005-55, www.nssoud.cz, èi v rozsudku ze dne 27. 5. 2005, è. j. 7 Azs 35/2005-50, www.nssoud.cz. Úèelem humanitárního azylu a pøezkumem výrokù rozhodnutí o této formì azylové ochrany se Nejvy¹¹í správní soud zabýval napø. ve svém rozsudku ze dne 11. 3. 2004, è. j. 2 Azs 8/2004-55, www.nssoud.cz, èi v rozsudku ze dne 15. 10. 2003, è. j. 3 Azs 12/2003-38, www.nssoud.cz, a v rozsudku ze dne 22. 1. 2004, è. j. 5 Azs 47/2003-48, www.nssoud.cz. Tvrzení stì¾ovatele, ¾e vojenskou slu¾bu nenastoupil pro svùj nesouhlas s komunistickým re¾imem, nepova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za azylovì relevantní projevení nesouhlasu se stavem dodr¾ování lidských práv. K této námitce dále Nejvy¹¹í správní soud poukazuje na svùj rozsudek ze dne 31. 7. 2006, è. j. 8 Azs 133/2005-35, www.nssoud.cz, nebo na svùj rozsudek ze dne 28. 7. 2006, è. j. 4 Azs 4/2006-44, www.nssoud.cz, èi na svùj rozsudek ze dne 21. 11. 2003, è. j. 7 Azs 13/2003-40, www.nssoud.cz. Obecná námitka poru¹ení správního øádu, ve které stì¾ovatel neuvádí, v èem konkrétnì jsou tato poru¹ení spatøována, není zpùsobilá k bli¾¹ímu pøezkoumání, jak Nejvy¹¹í správní soud vyjádøil napø. ve svém rozsudku ze dne 25. 4. 2006, è. j. 5 Azs 277/2005-54, www.nssoud.cz, nebo ve svém rozsudku ze dne 4. 7. 2006, è. j. 4 Azs 387/2005-66, www.nssoud.cz. K obecné námitce, ¾e se krajský soud dostateènì nevypoøádal se ¾alobními námitkami Nejvy¹¹í správní soud poukazuje na obecnì formulované ¾alobní body. Tuto otázku Nejvy¹¹í správní soud øe¹il napø. ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2004, è. j. 1 Azs 28/2004-41, www.nssoud.cz, který se vztahuje k soudnímu pøezkumu nekonkretizovaných ¾alobních námitek. Z vý¹e uvedeného je zøejmé, ¾e ustálená a vnitønì jednotná judikatura Nejvy¹¹ího správního soudu poskytuje dostateènou odpovìï na v¹echny pøípustné námitky podávané v kasaèní stí¾nosti. Za situace, kdy stì¾ovatel sám ¾ádné dùvody pøijatelnosti kasaèní stí¾nosti netvrdil, Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì nepøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatele. Odmìna zástupkyni stì¾ovatele JUDr. Hanì Vopálenské, advokátce, která byla stì¾ovateli ustanovena usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2006, è. j. 30 Az 81/2005-51, byla stanovena za dva úkony právní slu¾by ve vý¹i 1000 Kè podle § 9 odst. 3 písm. f) vyhlá¹ky Ministerstva spravedlnosti è. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znìní úèinném do 31. 8. 2006 (pøevzetí a pøíprava zastoupení, vèetnì porady s klientem, a písemné podání soudu týkající se vìci samé podle § 11 odst. 1 písm. b) a d) této vyhlá¹ky) a dále re¾ijní pau¹ál podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve vý¹i 75 Kè za ka¾dý úkon. Zástupkyni stì¾ovatele bude vyplacena èástka ve vý¹i 2150 Kè, a to z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 30 dnù od právní moci tohoto rozhodnutí. V Brnì dne 24. ledna 2007

http://kraken.slv.cz/2As75/2009

2As75/2009 2 As 75/2009-113 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v roz¹íøeném senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Josefa Baxy a soudcù JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Milu¹e Do¹kové, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Petra Prùchy, JUDr. Karla ©imky a JUDr. Marie Turkové v právní vìci ¾alobce: Vìtrná energie Morava s. r. o., se sídlem Vídeòská 121, Brno, zastoupená Dr. Vítem Horáèkem, advokátem se sídlem v Praze, Husova 5, proti ¾alovanému: Mìstský úøad Bruntál, se sídlem Nádra¾ní 20, Bruntál, za úèasti osob zúèastnìných na øízení: 1) Obèanské sdru¾ení Potùèek, se sídlem Nerudova 338, Bøidlièná, 2) Obèanské sdru¾ení Nízký Jeseník, se sídlem Tì¹íkov 9, ©ternberk, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 23. 10. 2008, è. j. OZP/68507-08/1768-2008/skr, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravì ze dne 17. 8. 2009, è. j. 22 Ca 362/2008-72, [1] ®alovaný vydal dle § 12 odst. 2 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny (dále jen zákon o ochranì pøírody a krajiny ) shora oznaèené nesouhlasné závazné stanovisko týkající se stavby Vìtrný park Rudná pod Pradìdem . [2] ®alobce následnì podal ¾alobu ke Krajskému soudu v Ostravì. Odkazoval na usnesení roz¹íøeného senátu ze dne 21. 10. 2008, è. j. 8 As 47/2005-86, publikované pod è. 1764/2009 Sb. NSS a usnesení z tého¾ dne è. j. 6 As 7/2005-97, která závazná stanoviska pokládají za správní rozhodnutí ve smyslu § 65 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ). [3] ®alovaný navrhoval zamítnutí ¾aloby. K pøípustnosti uvedl, ¾e odkazovaná rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu se vyjadøovala k situaci pøed úèinností zákona è. 500/2004 Sb., správního øádu (dále jen správní øád z roku 2004 ) a zákona è. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním øádu (stavební zákon) a jemu doprovodného zákona è. 186/2006 Sb., o zmìnì nìkterých zákonù souvisejících s pøijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnìní. Dle správního øádu z roku 2004 je závazné stanovisko úkonem správního orgánu, který ji¾ není samostatným rozhodnutím. Zákonem è. 186/2006 Sb. byl novelizován § 90 zákona o ochranì pøírody a krajiny zavedením vìty souhlasy a závazná stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvlá¹tního právního pøedpisu jsou závazným stanoviskem podle správního øádu . [4] Krajský soud v Ostravì ¾alobu odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a), § 68 písm. e) s. ø. s. Vy¹el z toho, ¾e závazné stanovisko podle § 149 správního øádu z roku 2004 je svou povahou tzv. subsumovaným správním aktem, který nepodléhá samostatnì soudnímu pøezkumu. V usnesení o odmítnutí návrhu uvedl krajský soud, ¾e na projednávanou vìc nejsou aplikovatelné závìry obsa¾ené ve zmínìném usnesení roz¹íøeného senátu, dle nich¾ je závazné stanovisko samostatným rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ø. s. Krajský soud upozornil na fakt, ¾e roz¹íøený senát posuzoval vìc podle právního stavu pøed úèinností nového správního øádu z roku 2004. [5] Proti tomuto rozhodnutí podal ¾alobce kasaèní stí¾nost, v ní¾ naopak tvrdí, ¾e závìry roz¹íøeného senátu na pøedmìtnou vìc aplikovat lze. [6] Spornou právní otázkou v projednávané vìci je, zda závazná stanoviska ve smyslu § 149 správního øádu z roku 2004, podléhají samostatnì soudnímu pøezkumu v øízení dle § 65 a násl. s. ø. s. [7] Sedmý senát Nejvy¹¹ího správního soudu ve svém rozsudku ze dne 13. 8. 2009, è. j. 7 As 43/2009-52, dospìl k názoru, ¾e závìry roz¹íøeného senátu, jimi¾ argumentuje ¾alobce v nyní projednávané vìci, lze pou¾ít i na závazná stanoviska vydaná podle správního øádu z roku 2004. V rozsudku uvedl, ¾e obecné zásady o nutnosti restriktivního výkladu kompetenèních výluk podle § 70 písm. a) s. ø. s. mají ústavní povahu a vycházejí z koncepce ¾aloby podle § 65 s. ø. s., která od nabytí úèinnosti s. ø. s. nedoznala jakýchkoli legislativních zmìn, a proto nemohou být zmìnou právní úpravy správního øízení dotèeny. Pøezkum správních aktù je ve správním soudnictví upraven zcela autonomnì, a sice v ustanovení § 65 odst. 1 s. ø. s. Právní úprava uvedená v § 149 správního øádu z roku 2004 se týká výluènì postupu uvnitø správního øízení a ¾ádným zpùsobem, a to ani nepøímo, neomezuje rozsah soudního pøezkumu závazných stanovisek. Dle sedmého senátu je závazné stanovisko podle § 14 odst. 3 zákona è. 20/1987 Sb., o státní památkové péèi (dále jen památkový zákon ) nepochybnì rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ø. s., a to ze stejných dùvodù, pro nì¾ za rozhodnutí oznaèil roz¹íøený senát souhlas èi nesouhlas orgánu ochrany pøírody a krajiny k povolení stavby vydaný podle § 44 zákona o ochranì pøírody a krajiny. [8] Opaèný názor zaujal druhý senát v rozsudku ze dne 28. 7. 2009, è. j. 2 As 34/2009-65. Zde druhý senát vyslovil, ¾e [d]e lege lata tedy mù¾e mít závazné stanovisko povahu samostatného a proto i samostatnì soudnì pøezkoumatelného rozhodnutí pouze v pøípadì, kdy tak stanoví zákon jako lex specialis k správnímu øádu . V tomto rozsudku odkázal i na svùj pøedchozí rozsudek ze dne 30. 1. 2009, è. j. 2 As 41/2008-77, kde konstatoval, ¾e [z]mìna èi zru¹ení závazného stanoviska prostøedky danými správním øádem je toti¾ mo¾ná jen cestou odvolání proti prvostupòovému rozhodnutí, které se o takové stanovisko opírá, ve smyslu § 149 odst. 1 správního øádu [ ], nebo cestou pøezkumného øízení (§ 149 odst. 5 v návaznosti na § 94 an. správního øádu) [ ] . [9] Druhý senát je názoru, ¾e usnesení roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, è. j. 8 As 47/2005-86, øe¹ilo soudní pøezkum závazných stanovisek vydaných pøed úèinností správního øádu z roku 2004 a jeho závìry nejsou pøímo aplikovatelné na pøípady stanovisek vydaných po jeho úèinnosti. [10] S ohledem na to druhý senát svým usnesením ze dne 17. 3. 2010, è. j.-101, postoupil vìc v souladu s ustanovením § 17 odst. 1 s. ø. s. k rozhodnutí roz¹íøenému senátu. [11] Roz¹íøený senát se nejprve zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc ve vìci rozhodovat. Dle § 17 odst. 1 s. ø. s. dospìje-li senát Nejvy¹¹ího správního soudu pøi svém rozhodování k právnímu názoru, který je odli¹ný od právního názoru ji¾ vyjádøeného v rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu, postoupí vìc k rozhodnutí roz¹íøenému senátu. [12] Sedmý senát zaujal právní názor, ¾e závìry roz¹íøeného senátu konstatované v usnesení ze dne 21. 10. 2008, è. j. 8 As 47/2005-86, lze pou¾ít i na závazná stanoviska vydaná dle správního øádu z roku 2004 a závazná stanoviska jsou tedy samostatnì pøezkoumatelná. Oproti tomu druhý senát je toho názoru, ¾e závìry vyplývající z vý¹e uvedeného usnesení roz¹íøeného senátu aplikovatelné na tyto pøípady nejsou. Druhý senát nepova¾uje za rozhodné, ¾e se ve srovnávaných pøípadech jedná o závazná stanoviska vydaná podle rùzných právních pøedpisù, nebo» podstatné je to, zda závazné stanovisko, vydané po úèinnosti správního øádu z roku 2004, obecnì mù¾e být samostatnì pøezkoumáváno soudem. [13] Aèkoliv se jedná o rozdílné typy závazných stanovisek (v pøípadì pøedkládajícího senátu vydaných dle § 12 odst. 2 zákona o ochranì pøírody a krajiny; v pøípadì sedmého senátu dle § 14 odst. 2 a 3 památkového zákona), je úèel a fungování vý¹e uvedených typù podkladových rozhodnutí obdobný: Pøíslu¹nému dotèenému orgánu umo¾òují závazným zpùsobem formulovat právní názor s ohledem na daný chránìný zájem. Za této situace roz¹íøený senát konstatoval, ¾e pro úèely soudního pøezkumu nelze mezi jednotlivými typy závazných stanovisek vydávaných na základì rùzných zákonù èinit rozdíl. [14] Nad rámec uvedeného roz¹íøený senát poznamenává, ¾e v dané vìci není podstatné, ¾e sedmý senát pøi právním hodnocení pominul § 44a odst. 3 památkového zákona, který konstatuje: Závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 a 2, je-li vydáno orgánem státní památkové péèe ve vìci, o které není pøíslu¹ný rozhodovat stavební úøad podle zvlá¹tního právního pøedpisu, je samostatným rozhodnutím ve správním øízení, jinak je úkonem uèinìným dotèeným orgánem pro øízení vedené stavebním úøadem. Stanoviska uplatnìná k politice územního rozvoje a územnì plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Úkon správního orgánu, který sedmý senát posuzoval, tedy není závazným stanoviskem ve smyslu § 149 správního øádu z roku 2004 (aèkoliv je tak nazván), av¹ak samostatným rozhodnutím ve správním øízení. Vzhledem k judikatuøe zdej¹ího soudu je v¹ak názor vyjádøený v rozsudku i jako obiter dictum názorem závazným ve smyslu § 54 odst. 6 s. ø. s. [15] S ohledem na vý¹e uvedené roz¹íøený senát uzavøel, ¾e by» se rozpor mezi právními názory senátù zdej¹ího soudu vztahuje k závazným stanoviskùm vydávaným dle rùzných právních pøedpisù, jedná se o rozpor v právních názorech ve smyslu § 17 odst. 1 s. ø. s. III.2.Dùsledky derogace zákona è. 71/1967 Sb., o správním øízení [16] Zákon è. 71/1967 Sb., o správním øízení, (dále té¾ správní øád z roku 1967 ) obsahoval témìø výluènì úpravu vydávání správních rozhodnutí-jako individuálních správních aktù zamìøených navenek vùèi adresátùm veøejné správy. Podrobnìj¹í úpravu vydávání a pøezkumu závazných stanovisek, stejnì jako osvìdèení, posudkù, vyjádøení, doporuèení atd., tedy právních aktù, které nemìly povahu správního rozhodnutí, neobsahoval. V tìchto pøípadech se postupovalo jen dle základních pravidel øízení obsa¾ených v § 3 odst. 1 a¾ § 4 starého správního øádu. [17] Správní øád z roku 2004 v tomto ohledu pøinesl významnou zmìnu. Kromì obecné úpravy vydávání správních rozhodnutí upravuje i vydávání závazných stanovisek. Ustanovení § 149 odst. 1 tohoto zákona definuje závazné stanovisko jako úkon uèinìný správním orgánem na základì zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním øízení a jeho¾ obsah je závazný pro výrokovou èást rozhodnutí správního orgánu. Správní øád z roku 2004 dále zavedl zvlá¹tní mechanismus pøezkumu závazných stanovisek instanèním postupem a v souladu se zásadou procesní ekonomie obsahuje ustanovení, která mají optimalizovat správní øízení, ve kterých je zapotøebí závazného stanoviska. [18] Aèkoliv správní øád z roku 2004 ji¾ zavedl definici závazného stanoviska, terminologicky neodli¹il závazné stanovisko vydané ve formì správního rozhodnutí ve smyslu § 67 správního øádu z roku 2004 od závazného stanoviska vydaného dle § 149 tého¾ zákona. Kterou formou se má konkrétní závazné stanovisko vydat, je upraveno od 1. 1. 2007 v jednotlivých tzv. slo¾kových zákonech, je¾ toto výslovnì stanoví (viz napø. § 44a odst. 3, památkového zákona Závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 a 2, je-li vydáno orgánem státní památkové péèe ve vìci, o které není pøíslu¹ný rozhodovat stavební úøad podle zvlá¹tního právního pøedpisu, je samostatným rozhodnutím ve správním øízení, jinak je úkonem uèinìným dotèeným orgánem pro øízení vedené stavebním úøadem. . Jinak je regulována problematika závazných stanovisek v § 90 odst. 1 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny ( ) Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvlá¹tního právního pøedpisu jsou závazným stanoviskem podle správního øádu. ( ) a dal¹ích zvlá¹tních zákonech. Institut závazného stanoviska je tedy mo¾né nalézt jak ve formì (standardního) správního rozhodnutí ve smyslu § 67, tak i (v jiné podobì) dle § 149 tého¾ zákona. Pøitom podstatným pro rozli¹ení, v jaké formì má být závazné stanovisko vydáno, je, zda se v dané vìci jedná o rozhodnutí koneèné (jediné, finální, apod.), nebo slou¾í teprve jako podklad pro vydání takového rozhodnutí. Pro samotný soudní pøezkum je pak rozhodné hledisko dle § 65 s. ø. s., a v nìm obsa¾ená kritéria. V rozhodnutí roz¹íøeného senátu ze dne 23. 3. 2005, è. j. 6 A 25/2002-42 bylo ostatnì øeèeno, ¾e [k]oncepce citovaného ustanovení (§ 65 s. ø. s.-pozn. NSS) vy¾aduje, aby interpret u ka¾dého jednotlivého úkonu správního orgánu zkoumal, jaké právo vlastnì napadený úkon zalo¾il, zmìnil, zru¹il èi závaznì urèil . Tento názor není nadále nijak zpochybnìn, a tak bez ohledu na to, jak zvlá¹tní zákon pøíslu¹ný akt pojmenuje, je nutno v konkrétním pøípadì jeho povahu zkoumat. [19] Lze tedy uèinit dílèí závìr, ¾e uvedená definice závazného stanoviska, zvlá¹tní mechanismus pøezkumu a ustanovení, která mají optimalizovat správní øízení, se týkají pouze závazného stanoviska vydaného dle § 149 správního øádu z roku 2004. III.3.Vývoj právního názoru Nejvy¹¹ího správního soudu [20] Nejvy¹¹í správní soud se otázkou samostatné soudní pøezkoumatelnosti závazných stanovisek zabýval ji¾ ve své rané judikatuøe. V usnesení ze dne 28. 4. 2004, è. j. 7 A 90/2001-98, publikovaném pod è. 837/2006 Sb. NSS., dospìl k závìru, ¾e závazné stanovisko je úkonem správního orgánu, jím¾ nedo¹lo k zalo¾ení, zmìnì, zru¹ení èi závaznému urèení povinností. To nastane a¾ rozhodnutím koneèným. Soud ov¹em nevylouèil, ¾e i taková podkladová rozhodnutí mohou citelnì, by» nepøímo, zasáhnout do práv úèastníkù. V tomto ohledu v¹ak vycházel z mo¾ného omezení soudního pøezkumu pøipu¹tìného èl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina ) na základì zákonem stanovených kompetenèních výluk, obsa¾ených v § 70 s. ø. s. S odvoláním na jeho písm. a) nebyla závazná stanoviska z materiálního hlediska podøazena mezi rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ø. s. Jejich soudní pøezkum pøicházel v úvahu dle § 75 odst. 2 s. ø. s. pouze v rámci koneèného rozhodnutí. Obdobnou argumentaci je mo¾né nalézt i v dal¹í rozhodovací èinnosti Nejvy¹¹ího správního soudu a pøed ním Vrchního soudu v Praze (srovnej usnesení Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, è. j. 7 A 90/2001-98, ze dne 26. 10. 2004, è. j. 6 A 73/2002-54, ze dne 29. 12. 2004, è. j. 6 A 172/2002-13, ze dne 24. 10. 2006, è. j. 2 As 51/2005-34, ze dne 12. 5. 2004, è. j. 3 As 53/2003-61, ze dne 13. 8. 2003, è. j. 7 A 198/2000-51 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2000, è. j. 7 A 30/2000-23). [21] Vylouèeno bylo i pou¾ití kompetenèní výluky dle § 70 písm. b) s. ø. s., nebo» se nejedná o rozhodnutí pøedbì¾né povahy, které je ze soudního pøezkumu vylouèeno (srovnej rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 29. 3. 2006, è. j. 2 Afs/183/2005-64). [22] Ke sjednocení rozdílných právních názorù do¹lo rozhodnutím roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, è. j. 8 As 47/2005-86, publikovaném pod è. 1764/2009 Sb. NSS (obdobnì usnesení ze dne 21. 10. 2008, è. j. 6 As 7/2005-97; dále jen sjednocující rozhodnutí ). Roz¹íøený senát vylo¾il hloubìji èl. 36 odst. 2 Listiny tak, ¾e shledal jeho dvojí význam: výètový a výkladový. Výètový význam znamená, ¾e pro vylouèení vìci ze soudního pøezkumu je zapotøebí výslovného ustanovení zákona. Význam vý¹e uvedené obecné klauzule ve prospìch soudního pøezkumu jde v¹ak nad rámec prostého výètu; stanoví také výkladové vodítko pro stanovení ¹íøe jednotlivých výjimek ze soudního pøezkumu. Výjimky mají být vykládány zu¾ujícím zpùsobem. Roz¹íøený senát dále v této otázce odkázal na rozsudek ze dne 15. 12. 2005, è. j. 3 As 28/2005-89, è. 809/2006 Sb. NSS: Je-li sporné, zda se na rozhodnutí správního orgánu vztahuje kompetenèní výluka ve smyslu § 70 s. ø. s. [ ], je zapotøebí zvolit výklad maximálnì dbající zachování práva na pøístup k soudu. (srovnej s usnesením Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, è. j. 6 A 25/2002-42, è. 906/2006 Sb. NSS, rozsudkem ze dne 21. 5. 2008, è. j. 4 Ans 9/2007-197 èi nálezem Ústavního soudu ze dne 3. 11. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 8/99, è. 291/1999 Sb.). [23] Roz¹íøený senát, za právního stavu pøed nabytím úèinnosti správního øádu z roku 2004 a novelizací speciálních zákonù, ve sjednocujícím rozhodnutí konkrétnì vyslovil, ¾e [z]ávazné stanovisko, jako je kupøíkladu souhlas (èi nesouhlas) orgánu ochrany pøírody a krajiny k povolení stavby vydaný podle § 44 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, je správním rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ø. s. Podléhá samostatnému pøezkumu ve správním soudnictví . Roz¹íøený senát dodal, ¾e [a]ktivní ¾alobní legitimace v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a n. s. ø. s.) bude dána v¾dy tehdy, pokud s ohledem na tvrzení ¾alobce není mo¾né zjevnì a jednoznaènì konstatovat, ¾e k zásahu do jeho právní sféry v ¾ádném pøípadì dojít nemohlo . Zdùraznil, ¾e kompetenèní výluku obsa¾enou v § 70 písm. a) s. ø. s. je nutno vykládat restriktivnì a ¾e ¾alobu je nutno pøipustit proti takovému úkonu, který zasahuje do právní sféry jednotlivce. Podle názoru vysloveného roz¹íøeným senátem v citovaném usnesení [¾]alobní legitimace ve správním soudnictví by napøí¹tì nemìla být svázána s existencí ex ante pøesnì specifikovaných veøejných subjektivních hmotných práv ¾alobce, ale s tvrzeným zásahem do právní sféry ¾alobce. Tak tomu bude v¾dy v situaci, kdy se jednostranný úkon orgánu moci výkonné, vztahující se ke konkrétní vìci a konkrétním adresátùm, závaznì a autoritativnì dotýká právní sféry ¾alobce. Nejde tedy o to, zda úkon správního orgánu zalo¾il, zmìnil èi zru¹il práva a povinnosti ¾alobce, nýbr¾ o to, zda se-podle tvrzení ¾alobce v ¾alobì-negativnì projevil v jeho právní sféøe (srovnej té¾ s rozsudkem Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 21. 5. 2008, è. j. 4 Ans 9/2007-197). [24] Po nabytí úèinnosti správního øádu z roku 2004 se tedy musel Nejvy¹¹í správní soud otázkou samostatné pøezkoumatelnosti závazných stanovisek zabývat opìtovnì. Vzhledem k rozdílným právním názorùm byla tato otázka pøedlo¾ena roz¹íøenému senátu. III.4. Zmìna právní úpravy a její vliv na pøezkoumatelnost závazných stanovisek dle s. ø. s. [25] Jak ji¾ bylo shora nastínìno, sporná právní otázka spoèívá v posouzení, zda závazná stanoviska ve smyslu § 149 správního øádu z roku 2004 podléhají samostatnì soudnímu pøezkumu v øízení dle § 65 s. ø. s. S tím pøímo souvisí to, do jaké míry jsou závìry sjednocujícího rozhodnutí roz¹íøeného senátu aplikující a interpretující pøede¹lou právní úpravu pøenositelné na právní vìci øídící se správním øádem z roku 2004. [26] Sedmý senát shledal závazná stanoviska samostatnì soudnì pøezkoumatelnými právì s odkazem na sjednocující rozhodnutí roz¹íøeného senátu. V odùvodnìní mimo jiné uvedl, ¾e obecné zásady o nutnosti restriktivního výkladu kompetenèních výluk podle ust. § 70 písm. a) s. ø. s., jako¾ i jakýchkoli jiných dùvodù pro odepøení soudního pøezkumu èinnosti veøejné správy, a o tom, za jakých okolností mù¾e a musí být rozhodovací èinnost veøejné správy podrobena soudní kognici ( ) nemohou být zmìnou právní úpravy správního øízení dotèeny, nebo» mají ve svém jádru ústavní povahu a vycházejí z koncepce ¾aloby podle ust. § 65 s. ø. s., která od nabytí úèinnosti s. ø. s. nedoznala jakýchkoli legislativních zmìn . [27] Ve správním soudnictví jsou kontrole zákonnosti podrobena rozhodnutí orgánù veøejné správy, jimi¾ bylo rozhodnuto o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve smyslu èl. 36 odst. 2 Listiny. Toto ustanovení obsahuje generální klausuli-obecnou garanci pøístupu k soudu, vyjádøenou v první èásti ustanovení Kdo tvrdí, ¾e byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veøejné správy, mù¾e se obrátit na soud, aby pøezkoumal zákonnost takového rozhodnutí , souèasnì v¹ak v druhé èásti tohoto ustanovení nestanoví-li zákon jinak ponechává uskuteènìní této garance v konkrétních pøípadech na úvaze zákonodárce. Jak vyplývá z vý¹e uvedené ústavní konstrukce, zákonodárce mù¾e v rámci obyèejného zákona dále upravit kdy a jak pøezkoumávat. Nadto zákonodárce mù¾e nìkterá rozhodnutí orgánu veøejné správy, kterými je rozhodováno o subjektivních právech fyzických a právnických osob, vylouèit z pøezkumu soudy, ov¹em nesmí tak uèinit u takových rozhodnutí, která se týkají základních práv a svobod. (srovnej nález pléna ÚS ze dne 3. 11. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 8/99, è. 291/1999 Sb.) [28] Na zákonné úrovni se tato ústavnì zakotvená garance pøístupu k soudu promítá pøedev¹ím v § 2 a § 65 s. ø. s. Nelze ov¹em pomíjet skuteènost, ¾e se v tomto zákonì projevuje i druhá èást konstrukce èlánku 36 odst. 2. Listiny, a to jak v úpravì podoby samotného uskuteènìní této garance v konkrétních pøípadech ve smyslu vý¹e uvedeného kdy a jak , tak i ve vylouèení urèitých úkonù orgánu veøejné správy ze soudního pøezkumu vùbec. [29] Druhá z vý¹e uvedených mo¾ností úpravy garance soudní ochrany se ve správním soudnictví projevuje negativním výètem obsa¾eným v § 70 s. ø. s., kde jsou uvedeny tzv. kompetenèní výluky, tzn. ty úkony orgánù veøejné správy, je¾ soudy nepøezkoumávají. Tento výèet pøedstavuje výjimku z obecného pravidla, která je vyjádøena v my¹lence tzv. (pozitivní) generální klauzule. V tomto ohledu nelze ne¾ setrvat na názoru vysloveném ve sjednocujícím rozhodnutí, ¾e ustanovení, která vyluèují soudní pøezkum, jsou tøeba vykládat obzvlá¹tì restriktivnì. To zejména s ohledem na èl. 36 odst. 2 vìtu druhou Listiny, který zákonodárci zakazuje vylouèit ze soudního pøezkumu takové akty, které se týkají základních správ a svobod. [30] Mo¾nost úpravy podoby samotného pøezkoumávání úkonù správního orgánu na úrovni podústavního práva kdy a jak , se ve správním soudnictví projevuje pøedev¹ím v § 5 a § 68 s. ø. s. Jedná se o situace, kdy je soudní pøezkum úkonù správních orgánù zaruèen a¾ následnì v rámci pøezkumu navazujícího rozhodnutí, napø. u rozhodnutí pøedbì¾né povahy (srovnej rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 29. 3. 2006, è. j. 2 Afs 183/2005-64, publikovaný pod è. 886/2006 Sb. NSS). Z pohledu právní teorie se jedná o tzv. subsumované správní akty. K takovému provedení uvedené ústavní konstrukce se vyjádøil i Ústavní soud, který konstatoval ¾e vylouèením soudního pøezkumu rozhodnutí pøedbì¾né povahy, èím¾ se vytváøí mez základního práva na soudní ochranu podle èl. 36 Listiny základních práv a svobod, nejsou podstata a smysl tohoto základního práva dotèeny. To proto, ¾e právo fyzické a právnické osoby na soudní ochranu je dostateènì zaji¹tìno tím, ¾e je v pravomoci soudù pøezkoumávat rozhodnutí správních orgánù, která mají povahu rozhodnutí koneèného (srovnej nález pléna ÚS ze dne 3. 11. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 8/99, è. 291/1999 Sb.). Dále se úprava soudního pøezkumu vyznaèuje i tím, ¾e jsou ze strany zákonodárce kladeny podmínky a a¾ na základì jejich splnìní mù¾e k samotnému soudnímu pøezkumu dojít. V souladu s principem subsidiarity umo¾òuje soudní øád správní zásadnì pøezkum rozhodnutí správních orgánù a¾ po vyèerpání øádných opravných prostøedkù v samotném správním øízení (§ 5 ve spojení s § 68 písm. a/ s. ø. s.). [31] Ústavní konstrukce kontroly zákonnosti rozhodnutí orgánù veøejné správy je obsa¾ena v rovinì podústavního práva nejen v soudním øádu správním, v nìm¾ je mo¾né nalézt øadu odkazù na jiné zákony. Tak ¾aloba je nepøípustná také tehdy, nevyèerpal-li ¾alobce øádné opravné prostøedky v øízení pøed správním orgánem, pøipou¹tí-li je zvlá¹tní zákon, leda¾e rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv zmìnìno k opravnému prostøedku jiného [§ 68 písm. a]. Ze soudního pøezkoumání jsou vylouèeny úkony správního orgánu, jejich¾ pøezkoumání vyluèuje zvlá¹tní zákon (§ 70 písm. f). Mimo to i zvlá¹tní zákony obsahují dále ustanovení, která mohou samotný soudní pøezkum v souladu s vý¹e uvedeným omezit èi vylouèit. Pøíkladem je zde § 171 zákona è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky ( z pøezkoumání soudem jsou vylouèena rozhodnutí o neudìlení víza ). [32] Správní øád z roku 1967 podrobnìj¹í úpravu vydávání a pøezkumu závazných stanovisek neobsahoval. Názor roz¹íøeného senátu ve sjednocujícím rozhodnutí se tedy vztahoval na situaci, kdy zákonodárce ani ve správním øádu z roku 1967, ani v ¾ádném tehdy platném zákonu uskuteènìní garance soudního pøezkumu v konkrétním pøípadì závazného stanoviska dále neupravoval. Oproti tomu správní øád z roku 2004 ji¾ vydávání závazných stanovisek upravuje a dále zavedl zvlá¹tní mechanismus jejich pøezkumu instanèním postupem. Závazná stanoviska dle správního øádu z roku 2004 je¹tì nezakládají, nemìní ani neru¹í práva ani povinnosti jednotlivcù a ani je závaznì neurèují. Pokud se hovoøí o jejich závaznosti, ta se týká jen správního øízení samotného a vztahu ke správnímu orgánu, který (po)vede hlavní správní øízení, typicky územní øízení o umístìní stavby. [33] Nejvy¹¹í správní soud ji¾ døíve konstatoval v rozsudku roz¹íøeného senátu ze dne 8. 1. 2009, è. j. 1 Afs 140/2008-77, zveøejnìném pod è. 1792/2009 Sb. NSS, ¾e zmìny judikatury za situace nezmìnìného právního pøedpisu by se mìly odehrávat z principiálních dùvodù, tedy zejména proto, ¾e se zmìnily právní pøedpisy související s právním pøedpisem vykládaným, resp. do¹lo ke zmìnì pro vìc relevantních právních názorù soudù, k jejich¾ judikatuøe je Nejvy¹¹í správní soud povinen pøihlí¾et (Ústavní soud, Evropský soudní dvùr, Evropský soud pro lidská práva), pøípadnì se zmìnily okolnosti podstatné pro pùsobení právní normy dotvoøené judikaturou, event. se novì objevily jiné záva¾né dùvody (vèetnì evidentní nefunkènosti judikatury ve spoleèenské realitì nebo podstatného zvý¹ení transakèních nákladù úèastníkù právních vztahù v dùsledku právního názoru zaujatého judikaturou), které poskytnou základ pro zmìnu právního názoru Nejvy¹¹ího správního soudu, pokud potøeba takovéto zmìny pøevá¾í nad zájmy osob jednajících v dobré víøe v trvající existenci judikatury. Obdobnou premisu vyjádøil i Ústavní soud, podle nìho¾ ustálenost a platnost [judikatury] jsou odvislé od vývoje, který je odrazem daných spoleèenských a ústavnìprávních podmínek. Navíc aplikace takové judikatury musí být v souladu s mezinárodními závazky, které Èeská republika pøijala, v daném pøípadì pøedev¹ím s Úmluvou o ochranì lidských práv a základních svobod. (srovnej nález IV. ÚS 200/96, Sb. ÚS, sv. 6, s. 387 násl., na s. 392). [34] Roz¹íøený senát na základì vý¹e uvedeného zastává odli¹ný názor od sedmého senátu. Aèkoliv èl. 36 odst. 2 Listiny i ustanovení § 65 a § 70 s. ø. s. nedoznaly derogací správního øádu z roku 1967 zmìn, do¹lo k podstatné zmìnì právní úpravy jako celku (pøijetí správního øádu z roku 2004 a novelizace tzv. slo¾kových zákonù), která mù¾e mít vliv na posouzení samostatné pøezkoumatelnosti závazného stanoviska dle § 65 s. ø. s. Závìry roz¹íøeného senátu uvedené ve sjednocujícím rozhodnutí (viz bod 22) nejsou proto pøímo aplikovatelné na právní vìci øídící se správním øádem z roku 2004. III.5. Samostatná pøezkoumatelnost závazných stanovisek [35] Roz¹íøený senát se tedy opìtovnì ve svìtle nové právní úpravy zabýval pøezkoumatelností závazných stanovisek dle § 65 s. ø. s. Ji¾ v rozhodnutí ze dne 23. 3. 2005, è. j. 6 A 25/2002-42, publikovaném pod è. 906/2006 Sb. sám uvedl, ¾e pojem rozhodnutí vymezuje pro øízení o ¾alobì § 65 odst. 1 s. ø. s., podle nìho¾ se jedná o úkon správního orgánu [srovnej § 4 odst. 1 písm. a) s. ø. s.], jím¾ se zakládají, mìní, ru¹í nebo závaznì urèují práva nebo povinnosti ¾alobce. Rozhodnutí je tedy vymezeno materiálními znaky ( ) Koncepce citovaného ustanovení vy¾aduje, aby interpret u ka¾dého jednotlivého úkonu správního orgánu zkoumal, jaké právo vlastnì napadený úkon zalo¾il, zmìnil, zru¹il èi závaznì urèil . [36] Roz¹íøený senát se zabýval otázkou naplnìní materiálního hlediska nutného pro uplatnìní § 65 s. ø. s. V bodì [22] sjednocujícího rozhodnutí konstatoval ¾e klíèovými aspekty pro materiální vymezení správního rozhodnutí je (i) definice vìci (pøedmìtu øízení), kterým je rozhodování v urèité oblasti veøejné správy, a dále pak v rámci takto vymezeného pøedmìtu (ii) vymezení subjektivních práv, která jsou rozhodnutím dotèena (tedy zalo¾ena, mìnìna èi ru¹ena ) . III. 5. a) Pøedmìt øízení [37] Vymezení pøedmìtu správního øízení se tradiènì dìje objektivním pøístupem, tedy skrze okruh chránìných zájmù, jejich¾ respektování má být v rámci daného øízení zaji¹tìno. Lze jen podtrhnout názor vyjádøený v bodì [28] sjednocujícího rozhodnutí: Jak pøíli¹ ¹iroké, tak pøíli¹ úzké vymezení ¹íøe pøedmìtu øízení v sobì pochopitelnì skýtá nebezpeèí. Pøíli¹ úzké vymezení pøedmìtu øízení a rozèlenìní pùvodnì jednotného øízení do nìkolika øízení svébytných v sobì mù¾e obná¹et nebezpeèí paralýzy jakýchkoliv rozhodovacích procesù v rámci veøejné správy. Na druhou stranu, pøíli¹ ¹iroké vnímání pøedmìtu øízení mù¾e vést k situaci, kdy je pøezkum koneèného rozhodnutí pouhou historickou judikaturou, která není s to poskytnout ochranu právùm a právem chránìným zájmùm v jakémkoliv smysluplném èasovém rámci. Opo¾dìný pøístup k soudu je odepøeným pøístupem k soudu. Z èl. 38 odst. 2 Listiny, stejnì jako z èl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod ve znìní protokolù è. 3, 5 a 8, vyhlá¹ené pod è. 209/1992 Sb. (dále jen Evropské úmluvy ), plyne po¾adavek projednání vìci bez zbyteèných prùtahù (srov. napø., s ohledem na prùtahy v øízení, nález ze dne 8. 12. 2005, sp. zn. I. ÚS 729/2000, Sb. n. u. ÚS, sv. 39, str. 369 èi nález ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. I. ÚS 533/05, Sb. n. u. ÚS, sv. 41, str. 525) Mezi obìma pøístupy je nezbytné najít rozumnou rovnováhu. Ta v¹ak v souèasnosti chybí. Úèinná ochrana práv subjektù je opo¾dìná a ve svém dùsledku iluzorní. [38] Úèinností správního øádu z roku 2004 a novelizací tzv. slo¾kových zákonù nebyla odstranìna do té doby existující diverzita pojmu závazné stanovisko. Jak bylo ji¾ vý¹e uvedeno (viz bod 18) závazné stanovisko je mo¾né nalézt vydané jak ve formì správního rozhodnutí ve smyslu § 67 správního øádu z roku 2004, tak i dle § 149 správního øádu z roku 2004. [39] V souladu s názorem vyjádøeným ve sjednocujícím rozhodnutí není pochyb, ¾e existují závazná stanoviska, která mají objektivnì vymezený samostatný pøedmìt øízení. Z ustanovení správního øádu z roku 2004 a dal¹ích zvlá¹tních zákonù lze vyvodit zámìr zákonodárce odli¹it procesní postup vydávání a pøezkumu takovýchto závazných stanovisek. Tato stanoviska jsou vydávána v rámci samostatného správního øízení ve formì správního rozhodnutí dle § 67 správního øádu z roku 2004. Jedná se napøíklad o závazné stanovisko vydané orgánem státní památkové péèe týkající se rekonstrukce nemovité kulturní památky v urèitém rozsahu. Takovou otázku øe¹il sedmý senát v posuzovaném pøípadu. Jednalo se o pøípustnost výmìny oken na budovì nacházející se v památkové rezervaci. V tomto pøípadì zájem na ochranì kulturního dìdictví je objektivnì vymezeným pøedmìtem øízení. Vydání pozitivního stanoviska dle § 44a odst. 3 památkového zákona samo o sobì umo¾òuje ¾adateli v daném pøípadì okna vymìnit, a ani¾ by na to navazovalo jakékoliv dal¹í stavební øízení, je jím deklarovaný a po¾adovaný hospodáøský cíl uskuteènitelný. [40] Oproti tomu závazná stanoviska vydaná dle § 149 správního øádu z roku 2004 jsou podkladem pro koneèné rozhodnutí. Z hlediska vymezení pøedmìtu øízení sleduje ¾adatel koneèný hospodáøský èi spoleèenský cíl, kterým je konkrétnì v posuzovaném pøípadì stavba Vìtrného parku Rudná pod Pradìdem , tedy vybudování a provozování nìkolika vìtrných elektráren. Získání kladného závazného stanoviska dle § 12 odst. 2 zákona o ochranì pøírody a krajiny je pouze jedním z mnoha zákonných po¾adavkù, které musí subjekt pro uskuteènìní svého cíle uèinit. Z objektivního pohledu je v rámci územního øízení chránìným zájmem udr¾itelný rozvoj území a jeho rozvoj. Aby byl tento chránìný zájem respektován, vzhledem ke slo¾itosti a rozliènosti dopadù konkrétních subjektivních cílù, mají orgány územní správy a stavební úøady postupovat ve vzájemné souèinnosti s dotèenými orgány chránícími veøejné zájmy podle zvlá¹tních právních pøedpisù. Tato spolupráce se projevuje vydáváním závazných stanovisek (§ 4 odst. 2 stavebního zákona Dotèené orgány vydávají pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviska na základì zvlá¹tních právních pøedpisù, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním øízení, nestanoví-li tyto zvlá¹tní právní pøedpisy jinak ). Právì ve svìtle citované judikatury Ústavního soudu a Evropské úmluvy by pøíli¹ úzké vymezení pøedmìtu a rozèlenìní pùvodnì jednotného øízení do nìkolika svébytných a samostatnì probíhajících obná¹elo nebezpeèí paralýzy jakýchkoliv rozhodovacích procesù v rámci veøejné správy. [41] V pøípadì, ¾e se jedná o závazná stanoviska vydávaná dle § 149 správního øádu z roku 2004, nelze pomíjet skuteènost, ¾e pro vydání koneèného rozhodnutí není z valné vìt¹iny zapotøebí získat jen jedno jediné závazné stanovisko, ale celý soubor stanovisek, vyjádøení atd., které vytváøejí z pohledu veøejného práva spoleènì reálné podmínky pro uskuteènìní subjektivního cíle. Pøíli¹ úzkým vymezením pøedmìtu øízení by správní orgán fakticky pøi¹el o mo¾nost v rámci hlavního øízení jednotlivá stanoviska vzájemnì koordinovat (srovnej § 4 odst. 7 stavebního zákona: Orgány územního plánování a stavební úøady projednávají protichùdná stanoviska nebo protichùdná závazná stanoviska dotèených orgánù. Dojde-li k rozporu mezi pøíslu¹nými orgány podle tohoto zákona a dotèenými orgány, jako¾ i mezi dotèenými orgány navzájem, postupuje se podle správního øádu ). Toto umìlé rozèlenìní by tak mohlo vést ke zhor¹ení podmínek pro ¾adatele. [42] Dále je zapotøebí podotknout, ¾e tato závazná stanoviska nejsou vydávána ve správním øízení a nejsou rozhodnutími (rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2009, è. j. 9 As 21/2009-150). Také nejsou v¾dy vydávána na ¾ádost úèastníka (typicky stavebníka) a ¾adatel o vydání závazného stanoviska není poka¾dé jeho pøímým adresátem, na rozdíl od správního orgánu, pro jeho¾ potøeby je závazné stanovisko vydáváno (srovnej § 86 odst. 2 písm. b/ stavebního zákona ®adatel k ¾ádosti o vydání územního rozhodnutí pøipojí rozhodnutí dotèených orgánù podle zvlá¹tních právních pøedpisù, závazná stanoviska, pokud byla obstarána pøed zahájením øízení. ). Mo¾nost opatøit si jednotlivá závazná stanoviska pøed samotným správním øízením, pro která jsou poøizována jako podklad, je jen dispozitivním ustanovením, jeho¾ smyslem je nabídnout subjektu v praxi rychlej¹í a pøímou komunikaci se specializovanými správními orgány. Vyu¾ití tohoto alternativního zpùsobu nemù¾e samo o sobì zalo¾it samostatný pøedmìt øízení, nebo» se stále jedná o ¾ádost týkající se koneèného subjektivního i objektivního cíle, specializovaný orgán se k tomu koneènému cíli vyjadøuje ov¹em pouze v rámci své pùsobnosti. [43] S ohledem na vý¹e uvedené lze tedy uzavøít, ¾e závazná stanoviska vydaná dle § 149 správního øádu z roku 2004 nemají objektivnì vymezený samostatný pøedmìt øízení. Jedná se o podkladové úkony, které se v¾dy vydávají v rámci jiného hlavního øízení. III. 5. b) Zásah do právní sféry [44] Druhým z definièních znakù správního rozhodnutí je zásah do veøejných subjektivních práv ¾alobce. Soudní øád správní je svojí povahou ochranný pøedpis a má tedy zajistit poskytování právní ochrany v pøípadech, kdy veøejná správa vstupuje do právní sféry fyzických nebo právnických osob. (srovnej usnesení roz¹íøeného senátu ze dne 23. 3. 2005, è. j. 6 A 25/2002-42, publikované pod è. 906/2006 Sb. NSS), [45] Jak bylo vý¹e uvedeno, závazná stanoviska vydaná dle § 67 správního øádu z roku 2004 naplòují definièní znak samostatnì vymezeného pøedmìtu øízení. Jeliko¾ jsou v rámci takto vymezeného pøedmìtu rozhodnutím koneèným a autoritativnì zakládají, mìní, ru¹í nebo závaznì urèují práva nebo povinnosti, jsou s to citelnì zasáhnout do právní sféry jednotlivce, jako napøíklad vý¹e zmínìné závazné stanovisko orgánu státní památkové péèe týkající se výmìny oken na budovì nacházející se v památkové rezervaci, které mù¾e výmìnu znemo¾nit èi stanovit podmínky. Tato závazná stanoviska jsou rozhodnutími ve smyslu § 65 s. ø. s. Z toho vyplývá, ¾e za splnìní ostatních podmínek (napø. v. § 68 písm. a/ s. ø. s.) vyèerpání øádných opravných prostøedkù) jsou samostatnì pøezkoumatelná ve správním soudnictví. [46] V pøípadì závazných stanovisek vydaných dle § 149 správního øádu z roku 2004 je v¹ak objektivnì vymezený pøedmìt øízení, v rámci kterého se tato stanoviska vydávají, výraznì ¹ir¹í. Toto vyplývá i z toho, ¾e pro vydání koneèného rozhodnutí je obvykle zapotøebí vìt¹í poèet závazných stanovisek a a¾ jejich souhrn tvoøí východisko pro rozhodování správního orgánu. V takto vymezeném pøedmìtu øízení není závazné stanovisko s to zalo¾it práva nebo povinnosti, ta zalo¾í orgán veøejné správy a¾ rozhodnutím koneèným. [47] Skuteènost, ¾e dle § 149 odst. 1 správního øádu z roku 2004 je obsah závazného stanoviska závazný pro výrokovou èást rozhodnutí správního orgánu, se týká samotného procesu tvorby koneèného rozhodnutí. Tato závaznost potvrzuje zakládání práv a povinností vyplývajících ze závazného stanoviska a materializuje se v rozhodnutí koneèném. Kdyby je závazné stanovisko zakládalo pøímo, nebylo by vydání rozhodnutí koneèného zapotøebí. Procesní úprava uvedená v § 149 odst. 3 správního øádu z roku 2004, tedy Jestli¾e bylo v prùbìhu øízení o ¾ádosti vydáno závazné stanovisko, které znemo¾òuje ¾ádosti vyhovìt, neprovádí správní orgán dal¹í dokazování a ¾ádost zamítne. , je jen projevem zásady ekonomie øízení. Bylo by zbyteèné pokraèovat v jakémkoliv øízení, pokud bylo v jeho prùbìhu zji¹tìno, ¾e ¾ádosti není mo¾né vyhovìt. Tuto zásadu správní øád z roku 2004 reflektuje i v ostatních øízeních (§ 51 odst. 3). [48] Roz¹íøený senát tedy uzavøel, ¾e závazné stanovisko vydané dle § 149 správního øádu z roku 2004 není samostatnì pøezkoumatelným rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ø. s. Vzhledem k tomu, ¾e je v¹ak závazným podkladem koneèného rozhodnutí, je soudní ochrana pøed jeho zprostøedkovanými dopady (úèinky) umo¾nìna v rámci pøezkumu koneèného rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 s. ø. s. [49] Z legislativní èinnosti zákonodárce lze vypozorovat snahu o komplexní øe¹ení problematiky vydávání a pøezkumu závazných stanovisek. Novelizace právního prostøedí upravující otázku závazných stanovisek zavedla kromì samotné definice závazného stanoviska a mechanismu jeho pøezkumu také ustanovení, která ex lege konstatují, ¾e dané závazné stanovisko je samostatným rozhodnutím ve smyslu § 67 správního øádu z roku 2004. [50] Závazná stanoviska, která jsou ex lege rozhodnutími, jsou v rámci samostatnì vymezeného pøedmìtu øízení s to zasáhnout do subjektivních práv. Vztahují se na nì ustanovení týkající se správního øízení a øádných opravných prostøedkù. Ustanovení, která urèují, ¾e má správní orgán vydat závazné stanovisko v konkrétním pøípadì ve formì samostatného rozhodnutí, jsou obsa¾ena pøedev¹ím v nìkterých zvlá¹tních zákonech (napø. § 44a odst. 3 památkového zákona). Tuto legislativní èinnost lze chápat jako reflexi závìrù uvedených ve sjednocujícím rozhodnutí roz¹íøeného senátu. [51] Závazná stanoviska vydaná dle § 149 správního øádu z roku 2004 nejsou rozhodnutími ve smyslu § 67 správního øádu ani § 65 s. ø. s., jeliko¾ sama o sobì nezakládají, nemìní, neru¹í nebo závaznì neurèují práva nebo povinnosti. Zákonodárce ve shodì se sjednocujícím rozhodnutím zavedením § 149 správního øádu upøednostnil zásadu ekonomie øízení. Soudní pøezkum je v souladu s èl. 36 odst. 2 Listiny umo¾nìn a¾ v rámci koneèného rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s. ø. s. Na toto nemá vliv ani skuteènost, zda ¾ádost o vydání závazného stanoviska byla podána subjektem pøed zahájením hlavního øízení nebo v jeho prùbìhu èi ¾e ¾ádné hlavní (typicky územní) øízení nemusí v pøípadì vydání negativního závazného stanoviska ji¾ následovat, nebo» ho pøíslu¹ný subjekt nezahájí. [52] Roz¹íøený senát v dané vìci posoudil pøedlo¾enou spornou právní otázku. Jeliko¾ se jednalo o jedinou právní otázku významnou pro posouzení vìci samé, rozhodl rozsudkem o vìci samé v souladu s ustanovením § 71 odst. 2 písm. a) Jednacího øádu Nejvy¹¹ího správního soudu. [53] V duchu zaujatého právního názoru dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je nedùvodná, a proto ji dle § 110 odst. 1 s. ø. s. zamítl. Krajský soud v Ostravì správnì posoudil, ¾e závazné stanovisko vydané dle § 12 odst. 2 zákona o ochranì pøírody a krajiny je závazným stanoviskem vydaným dle § 149 správního øádu z roku 2004 a není samostatnì pøezkoumatelným rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ø. s. ®alobu tedy odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a), § 68 písm. e) s. ø. s. [54] O náhradì nákladù tohoto øízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1, vìty první s. ø. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ø. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má úèastník, který mìl ve vìci plný úspìch, právo na náhradu nákladù øízení pøed soudem, které dùvodnì vynalo¾il proti úèastníkovi, který ve vìci úspìch nemìl. Vzhledem k tomu, ¾e ¾alobce byl v øízení o kasaèní stí¾nosti procesnì neúspì¹ný, právo na náhradu nákladù øízení mu nenále¾í. Pokud jde o procesnì úspì¹ného úèastníka-¾alovaného, zde nebylo prokázáno, ¾e by mu nìjaké náklady v souvislosti s tímto øízením vznikly. V pøípadì osob zúèastnìných na øízení jim nebyla soudem ulo¾ena ¾ádná zvlá¹tní povinnost. Nejvy¹¹í správní soud proto v jejich pøípadì rozhodl tak, ¾e se jim náhrada nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti nepøiznává. V Brnì dne 23. srpna 2011

http://docplayer.cz/529222-Smlouva-o-vseobecnych-podminkach-poskytnuti-uveru-je-uzavrena-mezi.html

SMLOUVA O VŠEOBECNÝCH PODMÍNKÁCH POSKYTNUTÍ ÚVĚRU je uzavřena mezi: - PDF Download "SMLOUVA O VŠEOBECNÝCH PODMÍNKÁCH POSKYTNUTÍ ÚVĚRU je uzavřena mezi:" 1 SMLOUVA O VŠEOBECNÝCH PODMÍNKÁCH POSKYTNUTÍ ÚVĚRU je uzavřena mezi: Společnost: se sídlem: Nademlejnská 600/1, Hloubětín, Praha 9 spisová značka: C vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem adresa elektronické pošty: telefonní číslo: (dále jen Věřitel ) a jméno a příjmení: zákaznické číslo: rodné číslo: číslo OP: trvale bytem: adresa elektronické pošty: číslo bankovního účtu: bankovní ústav: číslo telefonu: (dále jen Klient ). Klient dává souhlas, aby mu v případě soudního nebo rozhodčího řízení bylo doručováno na výše uvedenou adresu trvalého pobytu Klienta (ve smyslu 46a o.s.ř.). Tato adresa je pro dané soudní nebo rozhodčí řízení adresou pro doručování. Věřitel a Klient mohou dále pro účely této smlouvy vystupovat také pod společným označením Smluvní strany. 1. Úvodní ustanovení: 1.1 Věřitel a Klient mají v úmyslu v budoucnu společně uzavírat smlouvy o úvěru, kterými se zaváže Věřitel, na požádání Klienta poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a Klient se zaváže poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru a úroky; 1.2 Tato Smlouva O všeobecných podmínkách úvěru rámcově upravuje právní vztahy mezi Věřitelem a Klientem při uzavírání dílčích smluv o úvěru a související právní Vztahy. Smluvní strany uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku, tuto Smlouvu O všeobecných podmínkách úvěru (dále jen Všeobecné podmínky úvěru ) 1.3 Tuto smlouvu uzavřeli Smluvní strany v souladu s zákonem č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (NOZ), především dle , a za podmínek čl. 13 níže v souladu se Zákonem o spotřebitelském úvěru (čl. 1.1). 2. Pojmy: 2.1 Pokud není ve Všeobecných podmínkách úvěru výslovně uvedeno jinak, mají níže uvedené pojmy, pro účely této Smlouvy o Všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru význam uvedený v tomto čl. 2.1: (I)Bankovní účet Klienta: znamená bankovní účet Klienta vedený bankou se sídlem na území České republiky a uvedený ve Všeobecných podmínkách úvěru a v Uživatelském účtu, ze kterého Klient hradí Odměnu za vytvoření uživatelského účtu a na který je Věřitelem Klientovi poskytován úvěr v souladu se Všeobecnými podmínkami úvěru a v souladu s příslušnou Smlouvou o úvěru. (II)Bankovní účet Věřitele: znamená bankovní účet Věřitele, na 2 který Klient hradí Odměnu za vytvoření uživatelského účtu, splácí úvěr a ze kterého je Věřitelem Klientovi poskytován úvěr; Věřitel je oprávněn mít více Bankovních účtů Věřitele.(III)Smlouva o úvěru: každá jednotlivá smlouva o úvěru uzavřená mezi Věřitelem a Klientem jako dlužníkem v souladu s čl. 6 této smlouvy o Všeobecných podmínkách úvěru a řídící se podmínkami stanovenými ve smlouvě o Všeobecných podmínkách úvěru. Klient má právo uzavřít další Smlouvu o úvěru pouze v případě, že naplní veškeré závazky smlouvy předcházející. (IV)Doba splatnosti: znamená dobu splatnosti úvěru poskytnutého na základě Smlouvy o úvěru za podmínek stanovených ve Všeobecných podmínkách úvěru. (V)Dohoda o prodloužení splatnosti úvěru: má význam uvedený v čl. 7 těchto Všeobecných podmínek úvěru (VI)Dohoda o splátkovém kalendáři: má význam uvedený v čl. 7 těchto Všeobecných podmínek úvěru. (VII)ID Klienta: znamená jedinečné údaje přidělené Věřitelem Klientovi za účelem označení Klienta.(VIII)Internetové stránky Věřitele: znamená webová stránka Věřitele umístěná na internetové adrese (IX)Klient: klientem může být každá fyzická osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům, která je občanem České republiky a která jako Klient uzavřela s Věřitelem platnou Smlouvu o úvěru. (X)Občanský zákoník: znamená zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění. (XI)Obchodní zákoník: znamená zákon č. 513/2991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. (XII)Uživatelský účet: znamená prostředí na Internetových stránkách Věřitele přístupné Klientovi po zadání jeho přístupových údajů, a to Uživatelského jména a Hesla, ze kterého může Klient zejména provádět správu svých údajů, činit vůči Věřiteli návrhy na uzavření smluv upravených v těchto Všeobecných podmínkách úvěru a v souladu s těmito Všeobecnými podmínkami úvěru tyto smlouvy prostřednictvím Uživatelského účtu uzavírat. (XIII)Uživatelské jméno a Heslo: znamená jedinečné přístupové údaje vyžadované k úplnému zprovoznění Uživatelského účtu a k přístupu Klienta k Uživatelskému účtu a dále k označení Klienta jako subjektu, který učinil právní úkon (označovací funkce), potvrzení skutečnosti, že právní úkon chtěl Klient skutečně učinit a jedná se o projev jeho vlastní vůle (deklarační funkce), a ověření totožnosti Klienta (důkazní funkce). (XIV)Variabilní symbol: znamená variabilní symbol platby, který bude Klientovi sdělen Věřitelem prostřednictvím Uživatelského účtu a pod kterým bude Klient hradit své závazky na Bankovní účet Věřitele. (XV)Zákon o spotřebitelském úvěru: znamená zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění. (XVI)Žádost: znamená žádost Klienta o uzavření Smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru učiněná v souladu s čl. 5 těchto Všeobecných podmínek úvěru, která zároveň představuje návrh Klienta na uzavření Smlouvy o úvěru. 3. Předmět smlouvy: 3.1 Smluvní strany se dohodly, že právní vztahy vznikající na základě uzavření jednotlivých Smluv o úvěru i Dohod o prodloužení splatnosti a/nebo Dohod o splátkovém kalendáři uzavřených mezi stranami v budoucnu se budou řídit podmínkami obsažených ve Všeobecných podmínkách úvěru. 3.2 Od ustanovení těchto Všeobecných podmínek úvěru se mohou Smluvní strany odchýlit či je měnit pouze po vzájemné dohodou učiněné písemnou formou Klientem může být pouze fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je občanem České republiky. 4. Uživatelský účet klienta: 4.1 Na základě registrace Klienta provedené na internetových stránkách Věřitele na adrese (dále jen internetová stránka Věřitele ) může Klient vstupovat do svého uživatelského účtu (dále jen uživatelský účet ). Ze svého uživatelského účtu může Klient provádět zejména správu svých údajů a provádět některé další úkony směřující k uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru. K založení Uživatelského účtu Klienta je nezbytné vyplnění registračního formuláře na Internetových stánkách Věřitele. Registrační formulář je součástí Žádosti o poskytnutí úvěru podle čl Všeobecných podmínek úvěru Uživatelský účet bude zprovozněn v návaznosti na registraci Klienta na internetové stránce Věřitele (vyplnění požadovaných údajů). K úplnému zprovoznění uživatelského účtu je vyžadováno zadání přístupových údajů, a to uživatelského jména (dále jen ID ) a hesla (dále jen Heslo ) zaslaných Klientovi na adresu elektronické pošty Klienta a na číslo mobilního telefonu Klienta. Věřitel může podmínit následný přístup Klienta k uživatelskému účtu změnou ID a/nebo Hesla tak, aby alespoň jeden z těchto přístupových údajů stanovil Klient sám. ID a/nebo Heslo slouží dále k označení Klienta jako subjektu, který učinil právní úkon (označovací funkce), potvrzení skutečnosti, že právní úkon chtěl Klient skutečně učinit a jedná se o projev jeho vlastní vůle (deklarační funkce), a ověření totožnosti Klienta (důkazní funkce). 4.3 Přístup k uživatelskému účtu je zabezpečen ID a Heslem. Klient je povinen zachovávat mlčenlivost ohledně informací nezbytných k přístupu do jeho uživatelského účtu a bere na vědomí, že Věřitel nenese odpovědnost za porušení této povinnosti Klientem. Klient není oprávněn umožnit užívání uživatelského účtu třetími osobami. 3 4.4 Klient je povinen uvádět údaje o své osobě správně a pravdivě a v případě jejich změn je neprodleně aktualizovat. Změna údajů o Klientovi je vůči Věřiteli účinná jejich změnou v Uživatelském účtu. Údaje uvedené Klientem v Uživatelském účtu jsou Věřitelem považovány za správné V uživatelském účtu bude uveden osobní bankovní účet Klienta (dále jen účet Klienta ) a účet Věřitele, uvedený v záhlaví těchto Všeobecných podmínkách smlouvy, 4.6 Věřitel může Klientovi zrušit Uživatelský účet, a to zejména v případě, kdy Klient poruší své povinnosti ze Smlouvy o úvěru, Dohody o prodloužení platnosti úvěru, Dohody o splátkovém kalendáři nebo Všeobecné podmínky úvěru. Klient bere na vědomí, že Uživatelský účet nemusí být dostupný nepřetržitě, a to zejména s ohledem na nutnou údržbu hardwarového a softwarového vybavení Věřitele, popř. třetích osob. 5. Uzavírání jednotlivých smluv o úvěru: 5.1 Klient vůči Věřiteli činí žádost o uzavření Smlouvy o úvěru prostřednictvím formuláře na Internetových stánkách Věřitele. Součástí Žádosti o uzavření Smlouvy o úvěru je registrace Klienta pro účely vytvoření Uživatelského účtu Klienta v souladu s čl. 4 Všeobecných podmínek úvěru. Klient je oprávněn uvést v Žádosti požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti, podle výběru Klienta v souladu s nabídkou výše úvěru a Dobou splatnosti ve formuláři pro učinění Žádosti. 5.2 Na základě požadované výše úvěru a doby splatnosti úvěru uvedené Klientem v souladu s čl. 5.1 výše, se v Žádosti Klienta automaticky vygeneruje výše poplatků a úroků za požadovaný úvěr, jako i další informace, které je Věřitel v souladu se zákonem povinen Klientovi poskytnout před uzavřením Smlouvy o úvěru, zejména informace podle čl. 13 Všeobecných podmínek úvěru (jsou-li relevantní). 5.3 Klient může žádat o uzavření Smlouvy o úvěru pouze v případě, že nemá žádné neuhrazené splatné dluhy a má pravidelný příjem. 5.4 Smlouva o úvěru, jejíž obsah je stanoven mimo jiné v čl. 6 níže, je uzavřena, jakmile Věřitel přijme Žádost Klienta o uzavření Smlouvy o úvěru, oznámí toto přijetí Klientovi prostřednictvím Uživatelského účtu a prostředky elektronické komunikace na Adresu elektronické pošty Klienta a toto oznámení Věřitele o přijetí dojde Klientovi na Adresu elektronické pošty Klienta nebo se s ním Klient seznámí prostřednictvím svého Uživatelského účtu. 5.5 Věřitel není povinen přijmout Žádost Klienta o uzavření Smlouvy o úvěru. Věřitel se zavazuje oznámit své rozhodnutí o přijetí Žádosti bez zbytečného odkladu poté, co posoudí platební schopnosti Klienta. 5.6 Mezi Klientem a Věřitelem může v jednom časovém okamžiku být účinná pouze jedna Smlouva o úvěru. Klient může zažádat o další Smlouvu o úvěru až po úplném splacení veškerých závazků ze Smlouvy předchozí. 5.7.Věřitel není povinen na základě Žádosti učinit Návrh. Věřitel není povinen učinit Návrh zejména v případě, že Klient žádá v Žádosti o poskytnutí peněžních prostředků na účet a Klient s Věřitelem uzavírají v pořadí první jednotlivou smlouvu o úvěru. 6. Obsah jednotlivé smlouvy o úvěru: 6.1 Jednotlivou smlouvou o úvěru se Věřitel zavazuje, že poskytne ve prospěch Klienta peněžní prostředky v částce uvedené v jednotlivé smlouvě o úvěru, a Klient se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit Věřiteli poplatky za poskytnutí úvěru a úroky. 6.2 Věřitel poskytne peněžní prostředky Klientovi v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky typu B nebo C, nebo převodem na účet, a to dle volby Klienta, provedené v Žádosti. V případě volby poskytnutí úvěru v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky Věřitel poskytne peněžní prostředky na adresu trvalého bydliště Klienta uvedenou v uživatelském účtu a těchto Všeobecných podmínkách úvěru (příp., na žádost Klienta, na korespondenční adresu Klienta uvedenou v uživatelském účtu); peněžní prostředky budou Klientovi zaslány poštovní poukázkou a budou Klientovi vyplaceny proti předložení průkazu totožnosti a podpisu potvrzení o převzetí peněžních prostředků a podpisu - bude-li to Věřitel vyžadovat souhlasu s textem na poštovní poukázce. V případě volby poskytnutí úvěru na účet budou peněžní prostředky poskytnuty výhradně ve prospěch účtu Klienta 6.3 Věřitel se zavazuje poskytnout peněžní prostředky Klientovi nejpozději do dvou (2) pracovních dnů od uzavření Smlouvy o úvěru. Poskytnutím prostředků se rozumí odeslání peněžních prostředků z Bankovního účtu Věřitele na Bankovní účet Klienta. Klient souhlasí s tím, aby mu Věřitel poskytl peněžní prostředky v uvedené lhůtě. 6.4 Klient je oprávněn peněžní prostředky z úvěru použít na jakýkoliv účel Mezi Smluvními stranami může v jednom časovém okamžiku být účinná pouze jedna jednotlivá smlouva o úvěru. Klient může zaslat Věřiteli novou Žádost až po úplném splacení veškerých závazků z předchozí jednotlivé smlouvy o úvěru. 4 7. Splatnost úvěru, popřípadě prodloužení doby splatnosti: 7.1 Poskytnuté peněžní prostředky je Klient povinen Věřiteli vrátit ve sjednané době splatnosti, tedy ve lhůtě 7, 14, 21, nebo 28 dnů od uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru (dále jen den splatnosti ). Poskytnuté peněžní prostředky je Klient oprávněn vrátit Věřiteli před dnem splatnosti na základě dohody s Věřitelem. 7.2 Klient je oprávněn požádat Věřitele o prodloužení splatnosti úvěru o další 7, 14, 21, nebo 28 dnů od původně stanoveného dne splatnosti. Klient je oprávněn navrhnout Věřiteli prodloužení splatnosti úvěru prostřednictvím vyplnění formuláře v Uživatelském účtu Klienta (dále jen Návrh na prodloužení ). V Návrhu na prodloužení navrhne Klient věřiteli délku prodloužení splatnosti úvěru, přičemž v závislosti na délce prodloužení se v Návrhu na prodloužení automaticky vygeneruje výše poplatků a úroků za požadované prodloužení, jako i další informace, které je Věřitel v souladu se zákonem povinen Klientovi poskytnout, zejména informace podle čl. 12 Všeobecných podmínek úvěru (je-li to relevantní). V případě, že Klient řádně uhradí nejpozději do dvou (2) dnů od podání žádosti o prodloužení splatnosti úvěru poplatek za poskytnutí úvěru, je mu splatnost úvěru automaticky prodloužena o dobu dle požadavku Klienta uvedeného v žádosti o prodloužení. Klient je oprávněn požádat Věřitele o prodloužení splatnosti úvěru dle tohoto článku i opakovaně s tím, že je povinen uhradit nejpozději do dvou (2) dnů od podání žádosti o opakované prodloužení splatnosti úvěru poplatek za poskytnutí úvěru po prodlouženou dobu splatnosti za předchozí prodlouženou dobu splatnosti. Věřitel je oprávněn jednostranně omezit počet opakovaných prodloužení doby splatnosti úvěru; takové rozhodnutí je Věřitel povinen Klientovi sdělit při schválení úvěru, případně při prodloužení doby splatnosti úvěru. 7.3 Dohoda o prodloužení doby splatnosti je platná okamžikem, kdy přijetí Návrhu na prodloužení dojde Klientovi prostředky elektronické komunikace na Adresu elektronické pošty Klienta nebo se s ním seznámí prostřednictvím svého Uživatelského účtu. Pokud Věřitel odmítne přijmout Návrh na prodloužení je Klient povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit Věřiteli v původní (neprodloužený) Den splatnosti. 7.4 Dohoda o prodloužení doby splatnosti úvěru nabude účinnosti, jestliže Klient uhradí nejpozději do dvou (2) dnů od původně (tj. před prodloužením doby splatnosti) stanoveného splatnosti Poplatek za prodloužení splatnosti podle čl. 8.2 Všeobecných podmínek úvěru a veškeré poplatky a úroky spojené s poskytnutím úvěru, jehož splatnost se prodlužuje. 7.5 V případě opakovaného prodloužení splatnosti úvěru musí Klient vždy uhradit veškeré poplatky a úroky spojené s prodloužením splatnosti úvěru, a to nejpozději do dvou (2) dnů od splatnosti stanoveného na základě předchozího prodloužení. 7.6 Klient je oprávněn požádat Věřitele prostřednictvím vyplnění formuláře ve svém Uživatelském účtu o splacení úvěru podle splátkového kalendáře v rovnoměrných měsíčních splátkách (dále jen Žádost o splátky ). Klient v Žádosti o splátky uvede požadovanou výši splátek. Na základě těchto údajů se v Žádosti o splátky automaticky vygeneruje počet splátek a výše poplatku, kterou je Klient povinen za splácení úvěru podle splátkového kalendáře uhradit Věřiteli Věřitel není povinnřitel Ken přijmout Žádost o splátky. V případě její akceptace zašle Věřitel Klientovi na jeho elektronickou adresu, Dohodu o splátkovém kalendáři. Klient Dohodu o splátkovém kalendáři vytiskne ve dvou vytohoveních, obě vyhotovení opatří svým vlastnoručním podpisem, z čehož jeden nechá úředně ověřit, a obě vyhotovení zašle na kontaktní adresu Věřitele. Dohoda o splátkovém kalendáři je platná a účinná okamžikem jejího podpisu oběma Smluvními stranami V případě, že Věřitel odmítne uzavřít Dohodu o splátkovém kalendáři, neprodleně o tom vyrozumí Klienta prostředictvím jeho Uživatelského účtu. Klient je pak povinnen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v původní den splatnosti. 8. Poplatek za poskytnutí úvěru, či prodloužení úvěru, či splátky 8.1 Za sjednání závazku Věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky Klientovi sjednávají strany úplatu (dále jen Poplatek za poskytnutí úvěru ). Konkrétní výše Poplatku za poskytnutí úvěru je pro Klienta dostupná na Internetových stránkách Věřitele a v Uživatelském účtu Klienta, a to v závislosti na požadované výši úvěru a Době splatnosti a dále je automaticky vygenerována v Žádosti Klienta tak, aby se s ní Klient mohl seznámit před odesláním Žádosti Věřiteli. Výše Poplatku za poskytnutí úvěru je stanovena s ohledem na náklady Věřitele související se sjednáním závazku Věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky, tj. zejména na náklady související se zpracováním a vyhodnocením Žádosti, zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany Věřitele a jejich rezervací pro úvěr, uzavřením Smlouvy o úvěru a vyplacením peněžních prostředků Klientovi. V poplatku za poskytnutí úvěru je zahrnut i úrok dle čl. 9 Všeobecných podmínek úvěru. 8.2 Za prodloužení doby splatnosti úvěru dle čl. 7.2 a násl. Všeobecných podmínek úvěru sjednávají strany úplatu (dále jen Poplatek za prodloužení splatnosti ). Konkrétní výše Poplatku za prodloužení splatnosti je pro 5 Klientova dostupná v Uživatelském účtu Klienta v závislosti na požadované délce prodloužení splatnosti a dále je automaticky vygenerována v Návrhu na prodloužení, tak aby se s ní mohl Klient seznámit před odesláním Návrhu na prodloužení Věřiteli. 8.3 Výše Poplatku za prodloužení splatnosti je stanovena s ohledem na náklady Věřitele související se sjednáním prodloužení závazku, tj. zejména náklady Věřitele související se zpracováním Návrhu na prodloužení doby splatnosti a kontrolou splnění podmínek pro prodloužení doby splatnosti. 8.4 Poplatek za poskytnutí úvěru, Poplatek za prodloužení splatnosti a Poplatek za splátky (společně dále jen Poplatky za poskytnutí úvěru ) jsou splatné takto: Poplatek za poskytnutí úvěru je splatný v Den splatnosti spolu s poskytnutými peněžními prostředky (jistinou úvěru), Poplatek za prodloužení splatnosti je splatný do dvou (2) dnů od původně (tj. před prodloužením doby splatnosti) stanoveného splatnosti a Poplatek za splátky je splatný do dvou (2) dnů od původně (tj. před prodloužením doby splatnosti) stanoveného splatnosti. 8.5 Věřitel je oprávněn nepožadovat po Klientovi Poplatky za poskytnutí úvěru. Strany jsou oprávněny sjednat u Smlouvy o úvěru, Dohody o prodloužení splatnosti nebo Dohody o splátkovém kalendáři slevu z Poplatků za poskytnutí úvěru. 9. Úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta a jiné poplatky spojené s prodlením 9.1 Za dobu od vyčerpání peněžních prostředků do uplynutí lhůty pro jejich vrácení je Klient povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly Věřitelem poskytnuty v souladu s Smlouvou o úvěru, Věřiteli úrok ve sjednané celkové výši 1,- Kč Poskytnuté peněžní prostředky je Klient, povinen Věřiteli vrátit bezhotovostně na účet Věřitele, a to spolu s poplatky za poskytnutí úvěru a s úroky z úvěru. Veškeré platby ve prospěch Věřitele jsou považovány za uhrazené od okamžiku jejich připsání na účet Věřitele s řádně uvedeným variabilním symbolem. 9.3 V případě, že bude Klient v prodlení se splacením úvěru dle Smlouvy o úvěru či jeho části, je povinen hradit Věřiteli úrok z prodlení v zákonné výši. 9.4 V případě, že bude Klient v prodlení se splacením úvěru dle Smlouvy o úvěru či jeho časti, o více jak pět (5) dnů je Věřitel oprávněn postoupit pohledávku k vymáhání do inkasního řízení. Smluvní strany se dohodly, že náklady spojené s vymáháním nezaplacené dlužné částky ponese Klient. Tyto náklady budou vyjádřeny paušálně jako níže uvedené Administrativní poplatky. Náklady spojené s vymáháním nezaplacené dlužné částky budou spočívat zejména ve vytvoření upomínek, v zaslání upomínek ve formě dopisu prostřednictvím poštovního doručovatele; v zasílání ových a SMS zpráv s výzvou k úhradě, v telefonních hovorech za účelem upomínání Klienta a dále budou tvořeny souvisejícími kancelářskými a personálními náklady. Smluvní strany se dohodly, že náklady inkasního řízení budou stanoveny paušálně při odeslání 1. upomínky ve výši 300,- Kč; při odeslání 2. upomínky ve výši 300,- Kč; při odeslání 3. upomínky ve výši 300,- Kč; při odeslání 4. upomínky ve výši 300,- Kč (dále jen Administrativní poplatek ), přičemž Věřitel je oprávněn poslat Klientovi maximálně jednu (1) upomínku týdně a celkem maximálně čtyři (4) upomínky. Administrativní poplatky jsou splatné třetí den po odeslání příslušné upomínky. Neúspěch inkasního procesu povede k podání žaloby na zaplacení dlužné částky podané Věřitelem proti Klientovi. 9.4 Pokud peněžní prostředky hrazené Klientem nebudou dostačovat k úhradě všech splatných pohledávek Věřitele vůči Klientovi, budou použity na úhradu pohledávek Věřitele v následujícím pořadí: 1. Administrativní poplatky, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. Poplatky za poskytnutí úvěru, 6. jistina úvěru Mezi náklady spojené s uplatněním pohledávky patří náklady účelně vynaložené Věřitelem na vymáhání pohledávky, včetně plateb subjektům poskytujícím Věřiteli právní služby spojené s uplatněním pohledávky a včetně plateb dalším třetím subjektům (např. subjektům poskytující služby v oblasti vymáhání pohledávek) poskytujícím Věřiteli další služby spojené s uplatněním pohledávky. 10. Trvání a změna smluvních vztahů 10.1 Tato Smlouva O všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru nabývá účinnosti svým uzavřením. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou Tato smlouva může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu či bez uvedení důvodu kteroukoliv ze smluvních stran. Výpovědní lhůta činí jeden (1) měsíc a počíná běžet prvním dnem následujícím po dni doručení písemné výpovědi druhé straně. Účinnost této Smlouvy O všeobecných podmínkách úvěru končí uplynutím výpovědní lhůty. Skončením účinnosti této Smlouvy O všeobecných podmínkách úvěru nebudou dotčeny vztahy vyplývající z již uzavřených jednotlivých smluv o úvěru V případě porušení povinností vyplývajících z této Smlouvy O všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru Stranou smlouvy je druhá Smluvní strana oprávněna tuto Smlouvu O všeobecných podmínkách úvěru z tohoto 6 důvodu vypovědět. V případě výpovědi Smlouvy právě na základě tohoto článku zaniká Smlouva O všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru vstupem výpovědi v účinnost. Výpověď je účinná doručením druhé Smluvní straně Věřitel je oprávněn navrhnout Klientovi změnu Všeobecných podmínek úvěru. Návrh změn a termín účinnosti budou vhodným způsobem v dostatečném časovém předstihu před účinností uveřejněny v Uživatelském účtu Klienta a Klientovi oznámeny prostředky elektronické komunikace na Adresu elektronické pošty Klienta V případě, že Klient nesouhlasí s návrhem změn Všeobecných podmínek úvěru, je oprávněn od smlouvy odstoupit nebo vyjádřit svůj nesouhlas s návrhem změn Všeobecných podmínek úvěru prostřednictvím svého Uživatelského účtu nebo prostředky elektronické komunikace na Adresu elektronické pošty Věřitele. V případě takového nesouhlasu může Věřitel buď odstoupit od těchto Všeobecných podmínek úvěru, nebo pokud nedojde ke změně Všeobecných podmínek úvěru mezi Smluvními stranami, platí tyto Všeobecné podmínky úvěru, v nezměněné podobě Smluvní strany souhlasí, že ke změně Všeobecných podmínek úvěru může dojít prostřednictvím Uživatelského účtu, tedy s využitím prostředků komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran Změnou Všeobecných podmínek úvěru nejsou dotčena práva a povinnosti, která vznikla po dobu účinnosti předchozího znění těchto Všeobecných podmínek úvěru. 11. Uzavírání jednotlivé smlouvy o úvěru s využitím prostředků komunikace na dálku 11.1 Pro uzavírání jednotlivých smluv a těchto Všeobecných podmínek úvěru je používáno prostředků komunikace na dálku, které umožňují uzavřít jednotlivé smlouvy a tyto Všeobecné podmínky úvěru bez současné fyzické přítomnosti Věřitele a Klienta. Klient souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání Smlouvy o úvěru, Dohody o prodloužení splatnosti, Dohody o splátkovém kalendáři a těchto Všeobecných podmínek úvěru.věřitel tímto poskytuje Klientovi následující informace Informace o Věřiteli: (I) Obchodní firma:. MyCzechRepublicInfo.com s.r.o.; (II) Identifikační číslo: ; (III) Hlavní předmět podnikání: Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (IV) Sídlo: Nademlejnská 600/1, Hloubětín, Praha 9; (V) Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, spisová značka: C (VI) Název a sídlo orgánu odpovědného za výkon dohledu nebo státního dozoru nad činností Věřitele: Úřad městské části Praha Informace o poskytované finanční službě: (I) Název a hlavní charakteristiky poskytované služby: poskytnutí úvěru Klientovi za podmínek uvedených podrobně ve Smlouvě o úvěru a v těchto Všeobecných podmínkách úvěru; (II) Celková cena poskytované služby pro Klienta včetně všech poplatků, daní placených prostřednictvím Věřitele a jiných souvisejících nákladů: celkovou cenu za poskytnutí úvěru tvoří úrok z úvěru a Poplatky za poskytnutí úvěru ve výši uvedené ve Smlouvě o úvěru, a v těchto Všeobecných podmínkách úvěru; (III) Možná rizika mimo kontrolu Věřitele spojená s poskytovanou finanční službou: finanční služba poskytovaná Věřitelem nespočívá v přijímání vkladů od veřejnosti a Věřitel si není vědom rizik mimo kontrolu Věřitele spojených s poskytovanou finanční službou, vyjma rizik vyplývajících z porušení povinností dle Smlouvy o úvěru a těchto Všeobecných podmínek úvěru; (IV) Případné další náklady jsou uvedeny v těchto Všeobecných podmínkách úvěru a Smlouvě o úvěru, náklady související s použitím prostředků komunikace na dálku jsou určovány subjekty, které služby komunikace na dálku poskytují; (V) Poskytnuté informace zůstávají v platnosti po celou dobu trvání vztahu dle Smlouvy o úvěru a v souladu se Všeobecnými podmínkami úvěru, nedojde-li k jejich změně za podmínek stanovených v těchto Všeobecných podmínkách úvěru; (VI) Možné způsoby placení za poskytnutou službu a způsob poskytnutí služby jsou uvedeny ve Smlouvě o úvěru a v těchto Všeobecných podmínkách úvěru; (VII) Věřitelem nejsou účtovány dodatečné náklady pro Klienta za použití prostředků komunikace na dálku při uzavírání Smlouvy o úvěru, Dohody o prodloužení splatnosti, Dohody o splátkách a těchto Všeobecných podmínek úvěru. Klient hradí náklady za použití prostředků komunikace ve výši účtované subjektem, který poskytuje služby prostředků komunikace na dálku, a dále Klient hradí náklady na bankovní poplatky při splacení úvěru bezhotovostním bankovním převodem ve výši účtované subjekty, které tyto služby poskytují Informace o smlouvě: (I) Od jednotlivé smlouvy o úvěru má Klient právo odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli smluvní sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru (v případě, že by mu nebyly předány veškeré informace vyžadované ustanovením 1843 až 1845 občanského zákoníku, ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy mu byly předány tyto informace, nastal-li tento den po uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru); Právo na odstoupení nemá Klient u smluv, z nichž bylo zcela splněno oběma smluvními stranami na výslovnou žádost Klienta před výkonem Klientova práva na odstoupení od jednotlivé smlouvy o úvěru; Pokud je s jednotlivou smlouvou o úvěru spojena jiná smlouva uzavíraná na dálku vztahující se ke službám poskytovaným Věřitelem na základě jednotlivé smlouvy 7 o úvěru, pak se tato smlouva od počátku ruší, pokud Klient využije své právo na odstoupení od jednotlivé smlouvy o úvěru; Ve lhůtě pro odstoupení může Věřitel začít plnit na základě jednotlivé smlouvy o úvěru, neboť s tím Klient vyslovil souhlas v těchto Všeobecných podmínkách úvěru; (II) jednotlivá smlouva o úvěru trvá po dobu uvedenou v ní a v těchto Všeobecných podmínkách úvěru; (III) Informace o právu na předčasné nebo jednostranné ukončení jednotlivé smlouvy o úvěru (včetně případných smluvních pokut) jsou uvedeny v jednotlivé smlouvě o úvěru a v těchto Všeobecných podmínkách úvěru; (IV) Praktické pokyny pro uplatnění práva na odstoupení od jednotlivé smlouvy o úvěru: odstoupení od jednotlivé smlouvy o úvěru je možné učinit v písemné formě a zaslat jej na adresu sídla Věřitele; lhůta k uplatnění práva na odstoupení od jednotlivé smlouvy o úvěru je zachována, pokud bylo oznámení o odstoupení od jednotlivé smlouvy o úvěru písemně odesláno před uplynutím této lhůty; Klient je v odstoupení povinen uvést jméno a příjmení, rodné číslo, oznámení ohledně odstoupení, datum odstoupení a dále je povinen odstoupení podepsat; (V) Označení členského státu Evropské unie, jehož právní předpisy bere Věřitel za základ pro vytvoření vztahů s Klientem před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku: Česká republika; (VI) Právní vztah mezi účastníky jednotlivé smlouvy o úvěru se řídí právem České republiky; v případě sporů vzniklých z jednotlivé smlouvy o úvěru bude rozhodováno obecnými soudy, nebo v případě, že mezi stranami bude uzavřena rozhodčí smlouva, v rozhodčím řízení; (VII) Informace o jazyku, ve kterém bude Věřitel se souhlasem Klienta komunikovat s Klientem během trvání jednotlivé smlouvy o úvěru a ve kterých budou Klientovi poskytnuty další informace: český jazyk Klient se může obrátit s konkrétní stížností na Věřitele, a to písemně na adresu jeho sídla, stížnost vyřídí některý z vedoucích pracovníků Věřitele a Klientovi zašle písemné stanovisko ke stížnosti a popř. sdělení o přijatých opatřeních do 14 dnů ode dne doručení stížnosti, resp. všech podkladů nezbytných k jejímu vyřízení, nebude-li možno stížnost řešit bez jejich doložení Klientem; Klient se může dále obrátit zejména na orgán odpovědný za výkon dohledu nebo státního dozoru nad činností Věřitele či na subjekty zabývající se ochranou spotřebitelů. Finanční služba poskytovaná Věřitelem nespočívá v přijímání vkladů od veřejnosti ani v obchodování s cennými papíry, proto nenáleží Klientovi z titulu existence fondů a uzavření Smlouvy o úvěru, Dohody o prodloužení splatnosti, Dohody o splátkovém kalendáři nebo Smlouvy O Všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru žádná zvláštní oprávnění Smlouva o úvěru, Dohoda o prodloužení splatnosti, Dohoda o splátkovém kalendáři a tato Smlouvy O Všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru jsou po svém uzavření Věřitelem archivovány a jsou Klientovi na jeho požádání přístupné. Klient má právo obdržet kdykoli během trvání Všeobecných podmínek úvěru na svou žádost text Smlouvy o úvěru, Dohody o prodloužení splatnosti, Dohody o splátkovém kalendáři a tuto Smlouvu O Všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru v tištěné podobě. Klient má právo během trvání této Smlouvy O Všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru kdykoli změnit způsob komunikace na dálku. Věřitel není ve vztahu ke Klientovi vázán žádnými kodexy chování ve smyslu ustanovení 1826 odst. 1 písm e) občanského zákoníku. 12. Spotřebitelský úvěr 12.1 Tento článek Všeobecných podmínek úvěru se vztahuje na právní vztah vzniklý z jednotlivé smlouvy o úvěru pouze v případě, že je uzavírána jednotlivá smlouva o úvěru, kterou je sjednáno poskytnutí spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru ). Úvěr poskytnutý jednotlivou smlouvou o úvěru se považuje za spotřebitelský, pokud mezi Věřitelem a Klientem v období 12 měsíců bylo uzavřeno více jednotlivých smluv o úvěru a celková výše úvěrů dosáhla nebo přesáhla částku 5.000,- Kč Ustanovení tohoto článku Všeobecných podmínek úvěru mají přednost před ostatními ustanoveními Všeobecných podmínek úvěru pro případ, že jsou ve vzájemném rozporu Věřitel uvádí následující informace: (I) Věřitel poskytuje Klientovi spotřebitelský úvěr ve smyslu Zákona o spotřebitelském úvěru na základě Smlouvy o úvěru a těchto Všeobecných podmínek úvěru, přičemž nejde o spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání, o dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích Věřitele odkládá v důsledku prodlení Klienta platba nebo mění způsob splácení, ani o vázaný spotřebitelský úvěr; (II) Kontaktní údaje smluvních stran, zejména poštovní adresa pro doručování, telefonní číslo a adresa pro doručování elektronické pošty je uvedena v záhlaví těchto Všeobecných podmínek úvěru a dále ve Smlouvě o úvěru; (III) Doba trvání úvěru je stanovena na základě Žádosti Klienta v souladu s čl. 5.1 těchto Všeobecných podmínek úvěru, celková výše úvěru (tj. souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici) je uvedena v Žádosti Klienta v souladu s čl. těchto Všeobecných podmínek, podmínky jeho čerpání jsou uvedeny v čl. 6.3 těchto Všeobecných podmínek úvěru; (IV) Výpůjční úroková sazba a podmínky upravující použití této sazby je uvedena v čl. 9.1těchto Všeobecných podmínek úvěru, úroková sazba je pevná a v průběhu doby trvání úvěru se nemění; (V) Výše, počet a četnost plateb, jež má Klient provést je uvedena v čl. 9.2 těchto Všeobecných podmínek úvěru, způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám je uveden v čl. 6 těchto Všeobecných 8 podmínek úvěru Klient má právo obdržet kdykoliv bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření (tj. tabulky obsahující dlužné platby, lhůty a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě úrokové sazby a veškeré dodatečné náklady s tím, že, pokud není úroková sazba pevně stanovena nebo je možné dodatečně náklady změnit, musí tabulka umoření obsahovat jasnou a stručnou informaci, že uvedené údaje platí pouze do změny úrokové sazby nebo dodatečných nákladů provedené v souladu se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je-li zahrnuto umoření jistiny úvěru s pevně stanovenou dobou trvání Věřitel dále uvádí následující informace: (I) Úrok je povinen splácet spolu s jistinou, a to ve lhůtách a za podmínek uvedených v čl. 9.2 těchto Všeobecných podmínek úvěru; soupis poplatků je uveden v čl. 8. těchto Všeobecných podmínek úvěru; (II) Poplatek ze zřízení a vedení Uživatelského účtu je uveden v těchto Všeobecných podmínek úvěru;(iii) Výše úroků z prodlení v případě opožděných plateb je uvedena v čl. 9.3 těchto Všeobecných podmínek úvěru; dalšími důsledky vyplývajícími z prodlení Klienta je povinnost Klienta hradit Administrativní poplatek dle čl. 9.4 těchto Všeobecných podmínek úvěru a smluvní pokutu dle č. 9.5 těchto Všeobecných podmínek úvěru;(iv) Náklady na bankovní poplatky při splacení úvěru bezhotovostním bankovním převodem jsou určeny subjekty, které tyto služby poskytují; (V) Úvěr není zajištěn jinak než smluvní pokutou dle čl. 9.5 těchto Všeobecných podmínek úvěru, požadavek na pojištění některé ze stran není dán Klient může od Smlouvy o úvěru odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření Smlouvy o úvěru. Od Smlouvy o úvěru lze odstoupit písemně zasláním odstoupení na adresu sídla Věřitele. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno Věřiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat nejpozději v poslední den lhůty. Došlo-li k odstoupení je Klient povinen Věřiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit zpět jistinu poskytnutého úvěru. V tomto případě není Klient povinen zaplatit Věřiteli úrok ani Poplatky za poskytnutí úvěru. V případě odstoupení Klienta od Smlouvy o úvěru nemá Věřitel právo požadovat po Klientovi žádné další plnění, s výjimkou náhrady nevratných poplatků zaplacených Věřitelem orgánům veřejné správy nebo jiným osobám pověřeným výkonem veřejné správy. Má-li Klient právo na odstoupení od Smlouvy o úvěru dle tohoto článku, nepoužijí se ustanovení o právu na odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku (dle čl. 11.4) těchto Všeobecných podmínek úvěru Úvěr dle Smlouvy o úvěru není určen k plné nebo částečné úhradě ceny zboží nebo služby dle smlouvy o koupi zboží nebo poskytnutí služby Klient je oprávněn úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání úvěru. V takovém případě má Klient právo na poměrné snížení úroku a Poplatků za poskytnutí úvěru. Věřitel má právo požadovat náhradu nutných a objektivně odůvodněných nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti s předčasným splacením. Celková výše náhrady nákladů nesmí přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru V případě ukončení smluvního vztahu záleží další postup na způsobu tohoto ukončení. V případě odstoupení dle čl těchto Všeobecných podmínek úvěru se postupuje dle tam uvedených ustanovení. V případě zániku závazků stran splněním jejich povinností budou strany mezi sebou zcela vyrovnány. V případě, že některá ze stran bude v prodlení s plněním svých povinností, je druhá Smluvní strana oprávněna se domáhat nároků cestou dle čl. 16 těchto Všeobecných podmínek úvěru Případný spor mezi Věřitelem a Klientem je možné mimosoudně řešit prostřednictvím finančního arbitra postupem dle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a to v řízení zahájeném na návrh Klienta s tím, že finanční arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem; doručený nález, který již nelze napadnout námitkami, je v právní moci a je soudně vykonatelný podle občanského soudního řádu, jakmile uplyne lhůta k plnění Příslušným orgánem dozoru je Úřad městské části Prahy; dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru vykonává Česká obchodní inspekce (další dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru vykonává u některých subjektů Česká národní banka) Věřitel před uzavřením Smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudí schopnost Klienta splácet spotřebitelský úvěr, a to zejména na základě dostatečných informací získaných i od Klienta a umístěných v Uživatelském účtu a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti Klienta v souladu s čl těchto Všeobecných podmínek úvěru. Za tímto účelem Klient poskytl Věřiteli přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti Klienta splácet spotřebitelský úvěr. Pokud by byl důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti Klienta, Věřitel okamžitě a bezplatně Klienta vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi Roční procentní sazba nákladů na úvěr (tj. celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru) stanovená podle vzorce uvedeného v 9 příloze č. 5 k Zákonu o spotřebitelském úvěru, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celková částka splatná Klientem (tj. součet celkové výše Úvěru a celkových nákladů Úvěru pro Klienta) vyjádřená číselným údajem a vypočtená k okamžiku uzavření Smlouvy úvěru je uvedena ve Smlouvě o úvěru. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve smyslu přílohy č. 6 Zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen Formulář nebo Informace dle zákona o spotřebitelském úvěru ) pro všechny typy úvěrů je uveden v příloze k Smlouvě o úvěru a jeho obsah je zahrnut ve formuláři pro učinění Žádosti Klienta nebo Další žádosti klienta na Internetových stránkách Věřitele a po učinění Žádosti bude Formulář vystaven jako příloha ke Smlouvě o v Uživatelském účtu Klienta nejpozději v okamžiku přijetí návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru. V případě prodloužení doby splatnosti úvěru bude obsah Formuláře zahrnut ve formuláři pro učinění Návrhu na prodloužení na Internetových stránkách Věřitele a vystaven jako příloha k Dohodě o prodloužení splatnosti v Uživatelském účtu Klienta nejpozději v okamžiku přijetí Návrhu na prodloužení Věřitelem. V případě splácení úvěru prostřednictvím splátkového kalendáře bude obsah Formuláře zahrnut ve formuláři pro učinění Žádosti o splátky na Internetových stránkách Věřitele a vystaven jako příloha k Dohodě o splátkovém kalendáři v Uživatelském účtu Klienta nejpozději v okamžiku přijetí Žádosti o splátky Věřitelem. Klient má možnost a je povinen se s Informacemi dle zákona o spotřebitelském úvěru seznámit před učiněním Návrhu na prodloužení. Učiněním Návrhu na prodloužení Klient prohlašuje, že se s Informacemi dle zákona o spotřebitelském úvěru seznámil, rozumí jejich obsahu a souhlasí s nimi. 13. Další práva a povinnosti smluvních stran 13.1 Klient si je vědom toho, že v rámci plnění Smlouvy o úvěru může od Věřitele obdržet informace, které jsou považovány za důvěrné. Za důvěrné se považují všechny informace, které jsou anebo by mohly být součástí obchodního tajemství Věřitele. Klient se zavazuje zachovávat mlčenlivost ohledně důvěrných informací. Klient nesmí bez písemného souhlasu Věřitele důvěrné informace využít pro sebe nebo třetí osoby, pokud by to bylo v rozporu se zájmy Věřitele. Ustanovení tohoto článku nejsou dotčena ukončením účinnosti těchto Všeobecných podmínek úvěru (z jakéhokoliv důvodu) a jejich účinnost skončí nejdříve pět (5) let po ukončení účinnosti těchto Všeobecných podmínek úvěru Klient souhlasí se zasíláním informací souvisejících s poskytováním úvěrů a se zasíláním obchodních sdělení Věřitele na elektronickou adresu Klienta. Klient může svůj souhlas podle předchozí věty odvolat. V případě, že by se Klient domníval, že Věřitel provádí zasílání obchodních sdělení v rozporu se zákonem, může požádat Věřitele o vysvětlení a dále požadovat, aby Věřitel odstranil takto vzniklý stav. Je-li žádost Klienta podle předchozí věty shledána oprávněnou, Věřitel odstraní neprodleně závadný stav. 14. Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů Klienta, který je fyzickou osobou, je poskytována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů Klient souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo, číslo občanského průkazu, adresa trvalého pobytu, místo bydliště, věk, identifikační číslo, číslo účtu u finančního ústavu a ostatní údaje související s touto smlouvou či s jednotlivou smlouvou o úvěru (společně vše jen jako osobní údaje ). Uživatel dále jako osoba, které byl vydán občanský průkaz, dává prokazatelný písemný souhlas ve smyslu ustanovení 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, k pořízení kopie tohoto občanského průkazu ze strany Věřitele. Souhlas se zpracováním osobních údajů v celém rozsahu dle tohoto článku není podmínkou, která by sama o sobě znemožňovala uzavření Smlouvy. Pokud uživatel nesouhlasí s některými ustanoveními tohoto článku, může konkrétní ustanovení přeškrtnout nebo k tomuto ustanovení (nebo na jiné vhodné místo ve VOP) dopsat poznámku, ze které bude zřejmá jeho vůle (např. nesouhlasím se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání informací a obchodních sdělení, nesouhlasím s pořízením kopie občanského průkazu, apod.). Klient souhlasí se zpracováním osobních údajů Věřitelem, a to pro účely poskytnutí úvěru a jeho následné správy (včetně případných kroků souvisejících s vymáháním či postoupením pohledávek z úvěru), pro účely ověření identity Klienta, pro účely ověření, že Klient nemá žádné neuhrazené splatné dluhy a že Klient má pravidelný příjem, pro účely ověření bonity Klienta a posouzení schopnosti Klienta splácet spotřebitelský úvěr a pro účely zasílání informací a obchodních sdělení Věřitelem Osobní údaje Klienta uživatele nebudou Věřitelem bez předchozího souhlasu uživatele předávány třetím osobám, není-li ve Všeobecných podmínkách úvěru uvedeno jinak. Osobní údaje mohou být předány třetí osobě v souvislosti s vymáháním či postoupením pohledávek z úvěru Klient bere na vědomí, že je povinen své osobní údaje uvádět správně a pravdivě a že je povinen bez zbytečného odkladu informovat Věřitele o jakékoliv změně v osobních údajích. 10 14.5. Zpracováním osobních údajů Klienta může Věřitel pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Osobní údaje budou zpracovávány po dobu neurčitou, nejméně však po dobu trvání závazků z Všeobecných podmínkách úvěru či z jednotlivých smluv o úvěru. Osobní údaje budou zpracovávány v elektronické podobě automatizovaným způsobem nebo v tištěné podobě neautomatizovaným způsobem Klient potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů. V případě, že by se uživatel domníval, že Věřitel nebo zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života uživatele nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může požádat Věřitele nebo zpracovatele o vysvětlení a/nebo požadovat, aby Věřitel nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. Je-li žádost uživatele podle předchozí věty shledána oprávněnou, Věřitel nebo zpracovatel odstraní neprodleně závadný stav. Nevyhoví-li Věřitel nebo zpracovatel žádosti, má uživatel právo obrátit se přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Tímto ustanovením není dotčeno oprávnění uživatele obrátit se se svým podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů přímo Požádá-li uživatel o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu Věřitel povinen tuto informaci předat. Poskytovatel má právo za poskytnutí informace podle předchozí věty požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace. 15. Doručování 15.1 Není-li dohodnuto v těchto Všeobecných podmínkách o úvěru jinak, korespondence související s touto smlouvou musí být druhé Smluvní straně doručena písemně, a to prostřednictvím uživatelského účtu, elektronickou poštou, osobně nebo doporučeně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (dle volby odesílatele) Zpráva je doručena: (I) v případě doručování elektronickou poštou okamžikem jejího přijetí na server příchozí pošty; integrita zpráv zaslaných elektronickou poštou může být zajištěna certifikátem; (II) v případě doručování osobně či prostřednictvím provozovatele poštovních služeb převzetím zásilky adresátem; (III) v případě doručování osobně či prostřednictvím provozovatele poštovních služeb též odepřením převzetí zásilky, odepře-li adresát (popřípadě osoba oprávněná za něj zásilku převzít) zásilku převzít; (IV) v případě doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb též uplynutím lhůty deseti (10) dnů od uložení zásilky a dání výzvy adresátovi k převzetí uložené zásilky, dojde-li k uložení zásilky u provozovatele poštovních služeb, a to i v případě, že se adresát o uložení nedozvěděl. 16. Rozhodování sporů 16.1 Smluvní strany se dohodly, že všechny spory vzniklé z nebo v souvislosti se Smlouvou o úvěru, Dohodou o prodloužení splatnosti, a jinýma dohodami i nebo těmito Všeobecnými podmínkami úvěru budou rozhodovány s konečnou platností v místně příslušnými soudy nebo v případě, že mezi stranami bude uzavřena rozhodčí smlouva, v rozhodčím řízení Pokud vztah založený těmito Všeobecnými podmínkami úvěru, touto Smlouvou o úvěru či Dohodou o prodloužení splatnosti nebo jinýma dohodami obsahuje mezinárodní prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí právním řádem České republiky. 17. Závěrečná ustanovení 17.1 Strany prohlašují, že za trvalý nosič dat ve smyslu ustanovení 3 písm. j) zákona o spotřebitelském úvěru, tedy za nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, považují i uložení obsahu listiny v Uživatelském účtu ve formátu Portable Document Format (pdf) takovým způsobem, že toto uložení bude umožňovat Klientovi uchování jemu určených informací, jejich využívání a reprodukci v nezměněné podobě nejméně po dobu trvání práv ze Smlouvy o úvěru, Dohody o prodloužení splatnosti, Dohody o splátkovém kalendáři a ze Smlouvy O všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru. Strany dále prohlašují, že za písemný právní úkon považují i úkon učiněný prostřednictvím Uživatelského účtu způsobem dle těchto Všeobecných podmínek úvěru, neboť takový úkon má písemnou formu, je podepsán elektronicky způsobem dle těchto Všeobecných podmínek úvěru, je zachycen obsah právního úkonu a určena osoba, která právní úkon učinila Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na některé ustanovení těchto Všeobecných podmínek úvěru, je neplatným pouze toto ustanovení, pokud z jeho povahy nebo obsahu anebo z okolností, za nichž bylo sjednáno, 11 nevyplývá, že jej nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy Klient prohlašuje, že si podrobně pročetl a seznámil se s podmínkami této Smlouvy O všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru, měl dostatek času a veškerá ustanovení jsou mu srozumitelná.věřitel poskytl Klientovi prostřednictvím Internetových stránek Věřitele a Uživatelského účtu náležité vysvětlení a Klient prohlašuje, že je schopen posoudit, že tato Smlouva O všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru, Smlouva o úvěru, Dohoda o prodloužení splatnosti a Dohoda o splátkovém kalendáři odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Klient nežádá další vysvětlení od Věřitele či od třetí osoby Strany odpovídají za pravdivost a správnost údajů uvedených v této Smlouvě O všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru. Klient dále odpovídá za pravdivost a správnost údajů uvedených v Žádosti. Klient bere na vědomí, že se v případě uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů při uzavírání těchto Všeobecných podmínek úvěru, Smlouvy o úvěru, Dohody o prodloužení splatnosti, Dohody o splátkovém kalendáři nebo při čerpání úvěru, může se dopustit trestného činu úvěrového podvodu Smluvní strany prohlašují, že si pozorně přečetly podmínky této Smlouvy O všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru a souhlasí s ním. Podepsáno z IP adresy:... Klient... Společnost

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-522

522/1991 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva finan... 522/1991verze 1 Vyhláška č. 522/1991 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích ze dne 22. listopadu 1991, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích 1. V § 2 odst. 5 se připojuje věta, která zní: „Poplatky vyměřované a vybírané okresními a obvodními úřady ve Slovenské republice se mohou platit i kolkovými známkami, jestliže poplatek nepřevyšuje 1000 Kčs.“. 2. V § 4 odst. 1 se za slovy „§10 odst. 1 zákona“ vkládá čárka a slova „obcí a orgánů místní státní správy2a)“. V odstavci 2 se spojka „a“ mezi slovy „zabezpečení matky a dítěte“ a slovy „o sociálním zabezpečení“ nahrazuje čárkou a na konec věty se vkládají slova „a o zmírnění následků majetkových křivd3a)“. 3. V § 6 odst. 2 se za slova „okresního úřadu“ vkládají slova „v České republice“. 4. V § 7 odst. 1 se za slovy „s výjimkou okresních“ vkládají slova „v České republice“ a v odstavci 2 se za slova „úřadů a obcí“ doplňují slova „v České republice“. Správní orgán vybírá poplatky podle položky 33 a položky 37 sazebníku I vyhlášky č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích, až do dne nabytí účinnosti zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon); po nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje správní orgán podle položek 33 a 37 sazebníku I, uvedeného v příloze této vyhlášky.“. 2. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevě u správního poplatku za vydání loveckého lístku pro cizince, vyhlášené v částce 28 Sbírky zákonů 1991. Příloha vyhlášky č. 522/1991 Sb. 1. V poznámce k sazebníku I se za slova „okresní úřady“ vkládá čárka a slova „obvodní úřady“. „3. Na území Slovenské republiky se orgánem, před kterým se manželství uzavírá, rozumí stálé pracoviště obvodního úřadu.“. 3. V položce 5 se pod písmeno b) za slovo „cizince“ doplňují slova „na jeden rok“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) pro cizince na jeden měsíc ................................................................ Kčs 1500,-“. 5. Ve zmocnění k položce 8 se vypouštějí slova „podle písmene b)“. „g) o nahlédnutí do živnostenského rejstříku ....................................................................... Kčs 50, h) o zprostředkování zaměstnání v cizině a vydání pracovní smlouvy o zaměstnání v cizině ......................................................................................................................... Kčs 100,-“ „Položka 12 A Podání oznámení o provozování digitálních a světelných přístrojů a hracích zařízení za každý přístroj nebo zařízení a rok ........................................................................................... Kčs 1000,-“. a) podpisu na listině nebo na jejím stejnopise za každý podpis ....................................... Kčs 20, b) otisku úředních razítek a úředních podpisů ................................................................... Kčs 60, Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno ověření podpisu na listinách potřebných pro provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.“. - v českém nebo slovenském jazyce ........................................................................................ Kčs 20, - v cizím jazyce .......................................................................................................................... Kčs 50, Za ověření pro československé státní občany jiné národnosti než české nebo slovenské se vybere poplatek podle této položky ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk.“. Vydání povolení5): 1. k provedení jednoho nebo omezeného počtu přepravních výkonů ve vnitrostátní silniční motorové dopravě pro cizí potřeby za úplatu, které nejsou živností ............. Kčs 200, 2. k provedení jednoho nebo omezeného nebo neomezeného počtu přepravních výkonů v určitém časovém období, které činí nejvýše jeden rok při dopravě nebezpečných věcí ............................................................................................................... Kčs 1000, 3. k provedení jednoho nebo omezeného nebo neomezeného počtu přepravních výkonů v určitém časovém období, které činí nejvýše šest měsíců při dopravě osob silničními vozidly určenými pro nákladní dopravu ........................................................ Kčs 200, 4. k provozování silniční dopravy československým provozovatelem mezi dvěma místy ležícími na území téhož cizího státu ...................................................................... Kčs 2000, 5. k provozování silniční dopravy zahraničním provozovatelem mezi dvěma místy ležícími na území ČSFR ..................................................................................................... Kčs 10 000, 6. k provozování mezinárodní silniční dopravy československým provozovatelem, které není živností, na dobu nejvýše jednoho roku jedním motorovým vozidlem - jedné přepravy ........................................................................................................... Kčs 500, - dvou až pěti přeprav ................................................................................................. Kčs 1000, b) k provedení neomezeného počtu přeprav ................................................................. Kčs 10 000, 7. k provozování mezinárodní veřejné pravidelné hromadné osobní silniční dopravy zahraničním provozovatelem ............................................................................................. Kčs 15 000, 8. k provozování mezinárodní veřejné nepravidelné hromadné osobní silniční dopravy zahraničním provozovatelem ............................................................................................. Kčs 5000, 9. k provozování mezinárodní silniční nákladní dopravy zahraničním provozovatelem - provedení jedné přepravy jedním motorovým vozidlem ............................................ Kčs 15 000, Za schválení technické způsobilosti motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu k přepravě více než 6 osob v ložném prostoru s provedením záznamu do dokladů se vybere poplatek podle položky 18 písmene b).“. 12. V položce 35 se za slovo „užívání“ vkládá slovo „dálnic“. a) Vydání osvědčení o zápisu samostatně hospodařícího rolníka do evidence ............... Kčs 150, b) Vydání osvědčení nebo ověření o způsobilosti k provozování odborné činnosti ................................................................................................................. Kčs 200, c) Vydání živnostenského listu .............................................................................................. Kčs 1000, d) Vydání koncesní listiny ...................................................................................................... Kčs 2000, Správní orgán vybere poplatek podle písmene a), c), d) této položky ve výši 50 %, jde-li o změnu skutečností vedených v evidenci obecního úřadu nebo o změnu živnostenského listu nebo koncesní listiny, popř. o zrušení živnostenského oprávnění či ukončení zemědělské výroby, jestliže o to podnikatel nebo samostatně hospodařící rolník požádá.“. „Položka 37 A a) Ověření platnosti puncovní značky ................................................................................. Kčs 20, b) Vydání rozhodnutí o přidělení výrobní značky na zboží z drahých kovů ................ Kčs 200, c) Vydání rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky na zboží z drahých kovů . Kčs 40,d) Vydání osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných slitin ... Kčs 400, Podle této položky vybírají poplatky orgány puncovních úřadů.“. Vydání druhého a dalšího stejnopisu vyřízení za každou i jen započatou stránku listu rodného, oddacího nebo úmrtního nebo opisu, výpisu nebo písemné informace z úředních knih, úředních záznamů, rejstříků, evidencí, listin nebo spisů .................................... Kčs 20,-“. „Položka 38 A a) Vydání výpisu z evidence nemovitostí nebo z parcelního protokolu, kopie z pozemkové mapy evidence nemovitostí nebo z katastrální mapy formátu A4, evidenčních údajů o pozemcích s vyjádřením jejich bonitních tříd a identifikace parcel, za každých i jen započatých 20 parcel pozemkové mapy nebo katastrální mapy, při identifikaci parcel v rámci jedné knihovní vložky ................................................................... Kčs 100, b) Vydání kopie z pozemkové mapy evidence nemovitostí doplněné o stav katastrální mapy za každých i jen započatých 20 parcel katastrální mapy .................................... Kčs 100, c) Poskytnutí části písemného nebo měřického operátu evidence nemovitostí nebo býv. pozemkového katastru k nahlédnutí pro potřeby vyhotovení opisu, výpisu, nákresu nebo získání informace za každých i jen započatých 20 řádků písemné informace a za každou grafickou nebo ústní informaci ................................................... Kčs 50, d) Potvrzení souladu očíslování parcel geometrického plánu s údaji evidence nemovitostí - druhé ověření geometrického plánu za každých i jen 20 započatých parcel ... Kčs 70, Správní orgán zpoplatňovaný podle písmene c) nezahrnuje poskytování souřadnic podrobných bodů.“. 17. V položce 39 se ve třetí odrážce vypouští za slovem „protokolu“ spojka „a“ a nahrazuje se čárkou. Za slovo „usnesení“ se vkládají slova „a rozhodnutí“. „d) za registraci organizační složky (obchodního zastupitelství) zahraniční osoby7a) .................................................................... Kčs 10 000,-“. „Položka 42 A a) Za řízení o návrhu na schválení kartelové dohody ........................................................ Kčs 5000, b) Za řízení o návrhu na povolení výjimky z neplatnosti kartelové dohody ................. Kčs 5000, c) Za řízení o návrhu na zrušení nebo omezení výjimky z neplatnosti kartelové dohody anebo za řízení o určení nových podmínek pro trvání výjimky ................... Kčs 5000, Za řízení o návrhu na schválení dohody podnikatelů o sloučení jejich podniků (fúze) .............................................................................................................................. Kčs 25 000, Podání rozkladu proti rozhodnutí Českého úřadu pro hospodářskou soutěž nebo Slovenského protimonopolního úřadu ..................................................................................... Kčs 2000, Vydání výpisu z kartelového registru za každou i jen započatou stránku ......................... Kčs 50, Vydání nebo rozšíření platnosti mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla pro plavbu na moři ............................................................................................. Kčs 200, - do 5 m délky včetně ............................................................................................................... Kčs 200, - nad 5 m délky .......................................................................................................................... Kčs 400, a) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla .......... Kěs 100, b) Vydání nebo rozšíření platnosti mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla ve vnitrozemské plavbě nebo mezinárodního osvědčení pro rekreační plavidla pro vnitrozemskou plavbu ................................................................ Kčs 50, Vydání nebo prodloužení platnosti lodního osvědčení pro plavidla ve vnitrozemské plavbě a) malá plavidla do délky 5 m včetně bez motoru .............................................................................................................................. Kčs 100, s motorem ................................................................................................................................ Kčs 200, b) nad délku 5 m bez motoru .............................................................................................................................. Kčs 300, s motorem ................................................................................................................................ Kčs 400, c) přívozní plavidla ..................................................................................................................... Kčs 400, d) ostatní plavidla nebo plovoucí zařízení o výtlaku nad 15 t .................................................................................................................. Kčs 500, do výtlaku 15 t včetně ........................................................................................................... Kčs 500, 2. Správní orgán může zvýšit poplatek až na trojnásobek, pokud plavidlo podléhající evidenci nebylo včas přihlášeno. a) Schválení technické dokumentace pro individuální stavbu jednoho malého plavidla a povolení ke stavbě tohoto plavidla............................................................ Kčs 400, b) Schválení typové dokumentace určené k opakovanému použití při individuálních stavbách malých plavidel ................................................................................. Kčs 600, c) Povolení k individuální stavbě malého plavidla podle typové dokumentace ............ Kčs 100, d) Vydání průkazu způsobilosti typu malého plavidla ..................................................... Kčs 600, e) Schválení dokumentace pro stavbu ostatních plavidel nebo plovoucích zařízení o výtlaku nad 15 t ............................................................................................. Kčs 800, do výtlaku 15 t včetně ...................................................................................................... Kčs 400, Za dodatečné vydání dokladů zpoplatňovaných podle této položky může správní orgán zvýšit poplatek až na trojnásobek. Vystavení zvláštního povolení k plavbě .................................................................................. Kčs 400, Zápis změny provozovatele plavidla ........................................................................................ Kčs 200, - určenému k přepravě nákladů ............................................................................................... Kčs 1000, - neurčenému k přepravě nákladů ........................................................................................... Kčs 500,-“. 1. V položce 43 písmeno e) se vypouštějí za slovem „objektů“ čárka a slova „jsou-li stavebníky organizace“. „Položka 44: vydání náhradního povolení k provozování mezinárodní silniční dopravy pro zahraničního provozovatele8) ....................................................... Kčs 15 000, Orgán celní správy může na základě vzájemnosti od vybrání poplatku upustit nebo sazbu poplatku snížit, popřípadě z důvodu zabezpečení zásad dopravní politiky zvýšit sazbu poplatku až na dvojnásobek.“. 4. V položce 54 písmeno b) se doplňují slova „a námořního důstojníka“. „b) Vydání souhlasu ke správě, vlastnictví, užívání a k provozu civilních letadel nebo souhlasu s létáním civilním letadlem ............................................................................... Kčs 1000,-“. 7. V položce 60 písmeno b) se vypouštějí za slovem „Vydání“ čárka a slovo „prodloužení“ a slovo „letouny“ se nahrazuje slovem „letadla“. „c) Prodloužení osvědčení o letové způsobilosti pro: - balóny ............................................................................................................................... Kčs 100, - kluzáky ............................................................................................................................. Kčs 300, - motorizované kluzáky a ultralehká letadla .................................................................. Kčs 350, - letadla do 5700 kg ........................................................................................................... Kčs 700, - letadla nad 5700 kg ......................................................................................................... Kčs 1500,-“. 9. V položce 62 písmeno d) se sazba „0,2 %“ nahrazuje sazbou „0,5 %“ a vypouští se písmeno e). 10. V položce 62 se za písmeno g) doplňují písmena h), i), j) a k), která znějí: „h) Za úřední povolení k uskutečňování zahraničně obchodní činnosti (dovozní licence) ................................................................................................................. Kčs 500, i) Za úřední povolení k uskutečňování zahraničně obchodní činnosti (vývozní licence) v rámci autolimitačních dohod uzavřených na mezivládní úrovni ................ Kčs 500, j) Za udělení pracovního povolení československé osobě do zahraničí v rámci smlouvy o dílo .................................................................................................................... 0,1 % z hodnoty kontraktu k) Za udělení povolení k dovozu nebo vývozu kontrolovaného zboží10) ........... Kčs 500,-“. 11. Ve zmocnění k položce 68 se na konci věty vypouští tečka a připojují se slova „anebo vydává-li urychleně cestovní doklad na výslovnou žádost poplatníka.“. „b) Prodloužení platnosti průkazu Povolení k pobytu ........................................................ Kčs 100,-“ „d) Ověření pozvání cizince do ČSFR ................................................................................... Kčs 100,-“. 14. V položce 75 písmeno a) a v položce 76 písmeno a) se sazba „300 %“ nahrazuje sazbou „150 %“. Vydání osvědčení o původu zboží včetně ověření, že vyvážené zboží je tuzemského původu ..................................................................................... Kčs 50, Poplatek podle této položky vybírají orgány celní správy. Doklady jsou určené k řízení celních orgánů v cizině.“. 16. V položce 80 se horní hranice sazby „5000,-“ nahrazuje sazbou „8000,-“. 17. V položce 95 se za písmeno b) doplňují písmena c), d) a e), která znějí: „c) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v cestovním pase ................................... Kčs 150, d) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v cestovním průkazu (náhradním cestovním dokladu) k cestě do České a Slovenské Federativní Republiky a zpět .... Kčs 50, e) Vystavení průvodního listu pro přepravu tělesných pozůstatků člověka ................... Kčs 100,-“. 18. Za poznámku k položce 118 se připojují položky 118 A, 118 B, 118 C a 118 D, které znějí: „Položka 118 A Podání příhlášky topografie polovodičových výrobků ......................................................... Kčs 3000, Návrh na výmaz topografie polovodičových výrobků z rejstříku ...................................... Kčs 2500, Žádost - o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště (sídla) přihlašovatele, majitele topografie polovodičových výrobků nebo jeho zástupce ................................................... Kčs 100, - o zápis převodu na jiného majitele ...................................................................................... Kčs 200, - o zápis licence do rejstříku .................................................................................................... Kčs 100, - o nucenou licenci k topografii polovodičových výrobků ................................................. Kčs 2000, Podání rozkladu proti rozhodnutí Federálního úřadu pro vynálezy .................................. Kčs 300, Podmínkou projednání rozkladu je mimo poplatek zaplacený podle této položky i složení kauce ve výši 2500 Kčs, která se v plné výši vrací, je-li podání rozkladu oprávněné.“. 19. Za položku 120 se připojují položky 121, 122, 123 a 124, které znějí: „Položka 121“ c) Za řízení o návrhu na zrušení nebo omezení výjimky z neplatnosti kartelové dohody anebo za řízení o určení nových podmínek pro trvání výjimky ................................. Kčs 5000, Za řízení o návrhu na schválení dohody podnikatelů o sloučení jejich podniků (fúze) ... Kčs 25 000, Podání rozkladu proti rozhodnutí Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž ............. Kčs 2000, Vydání výpisu z kartelového registru za každou i započatou stránku ............................... Kčs 50,-“.

https://advokatnidenik.cz/2019/06/17/splneni-oddluzeni/

Splnění oddlužení - Advokátní deník 17. 6. 2019 Eva Dvořáková Žádné komentáře Článek se zabývá předpoklady pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení a o osvobození dlužníka od placení pohledávek jeho věřitelů. Všímá si toho, že tzv. oddlužovací novela přináší výraznou (a značně problematickou) změnu nastavení minimální ekonomické nabídky dlužníka pro jeho věřitele a zároveň relativizuje míru uspokojení jejich pohledávek. Text též upozorňuje na to, že se nic nemění na nutnosti pečlivě posuzovat dlužníkovu poctivost a zjišťovat jeho případnou lehkomyslnost anebo nedbalost. A též varuje dlužníky před laxním či nepoctivým přístupem. Cílem každé osoby, která žádá insolvenční soud o povolení oddlužení, je (má být) dosažení osvobození od povinnosti plnit své dluhy, resp. jejich v průběhu insolvenčního řízení neuhrazenou část.[1], [2] Podmínkou sine qua non pro docílení této mety je rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým vezme na vědomí splnění oddlužení. Ani po změně insolven­čního zákona, která byla s účinností od 1. 6. 2019 provedena zákonem č. 31/2019 Sb. (dále jen „oddlužovací novela“), se nic nemění na tom, že insolvenční soud bude jak při povolování a schvalování oddlužení, tak při rozhodování o jeho splnění a o osvobození dlužníka od placení pohledávek zvažovat jednak dlužníkovu ekonomickou nabídku pro věřitele (potažmo míru uspokojení jejich pohledávek) a jednak jeho poctivost (absenci lehkomyslnosti či nedbalosti při plnění jeho povinností). Oproti tomu dlužníkovo (pracovní) úsilí bude soudem váženo jen v některých případech. Ekonomická nabídka dlužníka Oddlužovací novela odstranila podmínku vstupu do oddlužení spočívající v tom, že je zde předpoklad alespoň třicetiprocentního uspokojení přihlášených nezajištěných (obecných) pohledávek dlužníkových věřitelů (nedohodl-li se s nimi jinak).[3] Určitou ekonomickou nabídku však bude muset dlužník (bez ohledu na to, zda je či není starobním anebo invalidním důchodcem[4]) svým věřitelům učinit i podle nových pravidel.[5] Ta bude záležet v tom, že dlužník je schopen (ať už z výtěžku zpeněžení svého majetku, anebo ze svých příjmů) uhradit v plné výši hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, resp. běžné i dlužné výživné (vyplývající z dlužníkovy zákonné a v příslušném soudním rozhodnutí konkretizované vyživovací povinnosti). Jestliže za dlužníka sepsala a podala návrh na povolení oddlužení (a insolvenční návrh) některá z osob uvedených v § 390a odst. 1 písm. a) ins. zák. (a nikoli tzv. akreditovaná osoba), jejíž odměna za tuto činnost nebyla uspokojena před povolením oddlužení, musí být dlužník s to plně uspokojit i tuto pohledávku.[6] Novelizované znění insolvenčního zákona zároveň požaduje, aby ekonomická nabídka pro všechny věřitele dlužníka – počítaje mezi ně též věřitele prioritních pohledávek[7] – činila alespoň tolik, kolik činí součet odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. S takto vymezenou minimální ekonomickou nabídkou je spojeno hned několik nejasností. Za prvé je to otázka, kolik bude muset dlužník v průběhu oddlužení svým věřitelům (nepočítaje mezi ně insolven­čního správce) minimálně zaplatit. Je totiž nejasné, zda plnění, kterého se jim má dostat, představuje sumu odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce bez daně z přidané hodnoty, anebo s touto daní (je-li správce jejím plátcem). Pokud bychom pak uvažovali nejen odměnu (náhradu hotových výdajů), která (dnes) náleží insolvenčnímu správci při oddlužení plněním splátkového kalendáře, ale též tu, na kterou má nárok při zpeněžení dlužníkova majetku (vzhledem k tomu, že oddlužovací novela neumožňuje insolvenčnímu soudu rozhodnout tak, že oddlužení bude realizováno pouze plněním splátkového kalendáře), dojdeme již ke zcela zásadnímu rozdílu. Za druhé není zřejmé, zda bude třeba, aby dlužník (který nemá dluh vůči sepisovateli návrhu na povolení oddlužení) disponoval takovými příjmy (majetkem), které postačí toliko pro plnou úhradu odměny (hotových výdajů) insolvenčního správce a(běžného, případně dlužného) výživného (jestliže se věřiteli této pohledávky dostane alespoň tolik, kolik insolvenčnímu správci), anebo je nutné, aby vedle stoprocentní úhrady uvedených pohledávek byly hrazeny idluhy vůči jiným věřitelům (alespoň v té výši, ve které jsou uspokojovány pohledávky insolvenčního správce). Zásady a cíle insolvenčního zákona, jakož i princip vedení insolvenčního řízení ve společném zájmu věřitelů[8] velí ke druhému řešení. Je však třeba vidět, že i v tomto případě nemusí docházet k poměrnému uspokojování obecných pohledávek. Je tomu tak proto, že podmínka uvedená v ust. § 395 odst. 1 písm. b) novelizovaného ins. zák. bude splněna i tehdy, jestliže vedle pohledávek insolvenčního správce a věřitele na výživném bude uspokojována (pouze) jedna další prioritní pohledávka, a to třeba i taková, jejíž neuhrazenou část bude dlužník muset platit i po skončení insolvenčního řízení, jelikož se na ni vztahuje výjimka z účinků osvobození od placení pohledávek (jak tomu je v případě pohledávky věřitele na náhradu škody způsobené na zdraví[9]). Za třetí může být diskutabilní, zda lze (legitimně) vést insolvenční řízení, ve kterém je od počátku zřejmé (anebo vysoce pravděpodobné), že v něm nebude možné uspokojit žádné obecné pohledávky, ale toliko pohledávky prioritní, nebo dokonce jen některé z nich. Z textu oddlužovací novely je patrné, že to možné bude. Otevírá se však otázka, jestli ekonomické požadavky „na vstupu“ do oddlužení budou odpovídat těm „na výstupu“ z něj. Jinými slovy, zda dlužník, který splnil (pouze) minimální ekonomické podmínky pro povolení oddlužení, může spoléhat na to, že (jen proto) též dosáhne rozhodnutí o splnění oddlužení a o osvobození od placení svých závazků. Odpověď je taková, že v uvedeném případě budou výstupní podmínky do značné míry záviset na úvaze insolvenčního soudu. Ten pak totiž bude muset pečlivě vážit, jestli dlužník vskutku vynaložil veškeré spravedlivě požadovatelné úsilí k plnému (tedy 100%) uspokojení pohledávek všech svých věřitelů (ke korelaci formy oddlužení, míry uspokojení pohledávek věřitelů a úsilí dlužníka viz níže).[10] A pokud dojde k závěru, že nikoli, rozhodne (musí rozhodnout) o nesplnění oddlužení. Úsilí a poctivost při vyrovnání s věřiteli Dobrodiní institutu oddlužení náleží jen a pouze dlužníkovi, který nekoná nepoctivě, lehkomyslně či nedbale a který napíná veškeré své síly k plné úhradě svých dluhů.[11] Pokud dlužník uvedené nesplňuje, nelze mu oddlužení povolit ani schválit;[12] těmto požadavkům však dlužník musí dostát nejen na počátku oddlužení, ale též po celou dobu trvání insolvenčního řízení. Oddlužovací novela nově zdůrazňuje povinnost dlužníka vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Nicméně, toto úsilí nebude insolvenční soud při rozhodování o splnění oddlužení zkoumat tehdy, bylo-li (dle vůle věřitelů[13]) realizováno (jen) ve formě zpeněžení majetkové podstaty.[14] Totéž platí v případě, že dlužník při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uhradil nejméně 60 % nepodřízených pohledávek[15] za dobu tří let (popř. pokud dlužníkovi – jde-li o starobního či invalidního důchodce ve druhém či třetím stupni invalidity – nebylo v téže lhůtě oddlužení zrušeno[16]), a též za situace, jestliže obecným věřitelům splatil veškeré jejich pohledávky v plné výši. Pokud dlužník za pět let uhradil obecným věřitelům alespoň 30 % jejich nepodřízených pohledávek, uplatní se (vyvratitelná) domněnka, že předmětnou povinnost neporušil.[17] Dlužníkovo úsilí o plné uspokojení pohledávek jeho věřitelů tedy bude insolvenční soud obligatorně posuzovat jen při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a to pouze v případě, že nepodřízené pohledávky nebudou uspokojeny ani z 30 %. Bez ohledu na formu oddlužení i na míru uspokojení pohledávek věřitelů však bude insolvenční soud vždy zkoumat, zda si dlužník v průběhu insolvenčního řízení počínal poctivě (dbale a nelehkomyslně) anebo nikoli (tak tomu bude kupř. tehdy, jestliže dlužník páchal majetkovou trestnou činnost anebo zatajil informace relevantní pro postup v insolvenčním řízení, zejména pak pro uspokojení pohledávek jeho věřitelů). Oddlužovací novela výslovně stanovila insolvenčnímu správci povinnost podat insolvenčnímu soudu zprávu o splnění oddlužení.[18] Tato zpráva, kterou je v souladu se zásadou rychlosti insolvenčního řízení nutné předložit bez zbytečného odkladu po (faktickém) splnění oddlužení, představuje podklad pro rozhodnutí insolvenčního soudu dle § 413 a § 414 ins. zák. Musí se z ní proto podávat, zda má být vzato na vědomí splnění oddlužení (jelikož dlužník řádně splnil veškeré své povinnosti), anebo má být naopak rozhodnuto o nesplnění oddlužení (protože určitá konkrétní povinnost dlužníka splněna nebyla). Rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení jeho dluhů je potom zcela závislé na výroku o splnění oddlužení; rozhodne-li insolvenční soud naopak o nesplnění oddlužení, rozhodnutí o neosvobození dlužníka od placení pohledávek jeho věřitelů již nevydává (o této otázce pak totiž vůbec nerozhoduje). Proti rozhodnutí o splnění (nesplnění) oddlužení bude (objektivně) přípustné odvolání, které bude moci – vedle účastníků insolvenčního řízení – podat též insolvenční správce. Nelze však ani vyloučit, že se prosadí výklad (vycházející z recentní judikatury[19]), podle kterého insolvenční soud rozhodne o splnění či nesplnění oddlužení toliko na základě posouzení míry uspokojení věřitelů, potažmo úsilí dlužníka (bylo-li oddlužení realizováno plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty), popř. po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení (v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty). Dlužníkova nepoctivost (nedbalost či lehkomyslnost) by pak nevedla k rozhodnutí o nesplnění oddlužení, ale (pouze) k tomu, že dlužník nebude osvobozen od placení svých dluhů. De facto by se však dosáhlo téhož (pro dlužníka negativního) výsledku. Oddlužovací novela přináší výraznou (a značně problematickou) změnu nastavení minimální ekonomické nabídky dlužníka pro jeho věřitele a zároveň relativizuje míru uspokojení jejich pohledávek. Nicméně v případě, že výše uspokojení pohledávek obecných věřitelů klesne pod dnes akceptovanou třicetiprocentní mez, budou mít (nejen) tito věřitelé zásadně otevřen prostor pro zpochybnění dostatečnosti dlužníkova úsilí. Nic se však nemění na nutnosti pečlivě posuzovat dlužníkovu poctivost a zjišťovat jeho případnou lehkomyslnost anebo nedbalost. I nadále tak bude insolvenční soud povinen činit nejen při povolování a schvalování oddlužení, resp. v jeho průběhu, ale i při finálním rozhodování o splnění oddlužení a o tom, zda dlužník bude či nebude osvobozen od povinnosti platit své zbývající dluhy.[20] Proto i v případě, že v průběhu oddlužení nedojde k jeho zrušení, nelze (ani po novu) vyloučit, že se laxní či nepoctivý dlužník v závěru insolvenčního řízení dozví, že se v zásadě oddlužoval zbytečně, jelikož povinnosti k úhradě nesplacených dluhů zproštěn nebude a ta ho tedy bude stíhat i nadále. Autor JUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D., je advokátem a insolvenčním správcem. [1] Pohledávka dlužníkova věřitele v neuhrazeném rozsahu nezanikne, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat; v soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat (pohledávka má povahu naturální obligace). Nicméně dlužníku, který se rozhodne pohledávky, od jejichž placení byl rozhodnutím insolvenčního soudu osvobozen, později uhradit dobrovolně, zůstane tato možnost zachována [viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010 (Rc 63/2011)]. [2] Které je však možné toliko ve vztahu k pohledávkám, jež vznikly do rozhodnutí o dlužníkově úpadku (resp. do doby, než mu bylo oddlužení povoleno) a pro něž zároveň insolvenční zákon nestanoví výjimku (srov. § 414 odst. 4 a § 416 odst. 1 ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019). [3] Viz § 395 odst. 1 písm. b) ins. zák., ve znění do 31. 5. 2019. [4] Ust. § 412a odst. 4 ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019, není v této souvislosti relevantní. [5] Přechodné ustanovení oddlužovací novely stanoví, že v insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti této novely, se postupuje podle insolvenčního zákona ve znění do 31. 5. 2019. [6] Viz § 395 odst. 1 písm. b) ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019. [7] Tedy věřitele pohledávek uvedených v taxativním výčtu § 168 a 169 ins. zák. [8] Tato zásada by neměla být určující toliko pro činnost insolvenčního správce (§ 36 odst. 1 i. f. ins. zák.), ale též insolvenčního soudu. Vrchní soud v Praze k tomuto principu ve svém usnesení ze dne 27. 8. 2012, sen. zn. 3 VSPH 541/2012, uvedl následující: „Společný zájem věřitelů je průmětem jednotlivých partikulárních zájmů věřitelů, při jehož dosažení dochází k akceptovatelnému uspokojení všech jednotlivých zájmů přihlášených věřitelů a představuje výkladové pravidlo při postupu insolvenčního správce, insolvenčního soudu nebo věřitelského výboru.“ [9] § 169 odst. 1 písm. b) ins. zák. [10] Srov. § 412 odst. 1 písm. h) a c) ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019. [11] Srov. § 5 písm. a) ins. zák. [12] Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sen. zn. 1 VSPH 2293/2016. [13] Srov. § 402 odst. 5 ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019. [14] § 412a odst. 2 ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019. [15] Viz § 172 odst. 2 ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019, ze kterého mj. plyne, že je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, za podřízené pohledávky se s výjimkou pohledávek uvedených v § 170 tohoto předpisu považují také úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku. [16] § 412a odst. 4 ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019. [17] § 412a odst. 1 písm. c) ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019. [18] § 36 odst. 4 ins. zák., ve znění od 1. 6. 2019. [19] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2013, sen. zn. 29 NSCR 45/2010 (Rc 86/2013). [20] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sen. zn. 29 NSČR 97/2015. Předchozí Bulletin advokacie - nejlepší právnický časopis roku 2019 Následující Rozplete novela zákona o státním zastupitelství personální gordický uzel?

https://www.mestosluknov.cz/cz/popup.html?id_clanky=10408

Jméno a příjmení jsou základními individualizačními znaky fyzické osoby. Jednoznačná identifikace osob je nezbytnou podmínkou pro vytváření základních evidencí a rovněž předpokladem vzniku nejen veřejnoprávních, ale i soukromoprávních vztahů. Z uvedeného lze jednoznačně odvodit veřejný zájem na právní regulaci určování, užívání a změny jména a příjmení. Základem veřejnoprávní úpravy jména a příjmení je zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o matrikách"). Zákon o matrikách stanoví pravidla pro zápis, užívání a změnu jména a příjmení. V ustanovení § 61 a § 68 je zakotvena povinnost fyzické osoby, které byl vydán matriční doklad, užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matriční dokladu. Veřejnoprávní úprava na úseku jména a příjmení navazuje na úpravu a instituty rodinného práva. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), ve svých jednotlivých ustanoveních upravuje určení příjmení v souvislosti s uzavřením manželství, změnu příjmení v souvislosti s rozvodem a rovněž určení a změnu jména a příjmení dítěte. Na tuto úpravu pak navazuje zákon o matrikách, který vymezuje podmínky užívání a změny jména a příjmení. Kromě změn příjmení v souvislosti s uzavřením manželství, rozvodem, osvojením, určením otcovství podle příslušných ustanovení občanského zákoníku mohou v životě člověka nastat situace, kdy jméno nebo příjmení působí jeho nositeli potíže nebo je z jiného důvodu nutné nebo vhodné jméno nebo příjmení změnit. Změnu jména a příjmení upravují ustanovení § 72 až 79 zákona o matrikách. Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit pouze na základě žádosti fyzické osoby, případně žádosti jejich zákonných zástupců. O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje ve správním řízení matriční úřad podle místa trvalého pobytu žadatele, u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte. Zákon o matrikách stanoví podmínky pro povolení změny jména a příjmení, náležitosti žádosti a obsahuje rovněž výčet dokladů, které musí být k žádosti přiloženy. Žádost o povolení změny jména nebo příjmení může podat státní občan České republiky, případně zákonný zástupce nezletilého občana České republiky. Fyzické osobě, která není občanem České republiky, lze povolit změnu jména nebo příjmení, jen má-li na území České republiky povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců nebo jí byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu. Podmínky pro povolení změny jména a příjmení Zákon o matrikách negativně vymezuje případy, kdy nelze povolit změnu jména. Zamezující důvody jsou shodné s důvody, pro které nelze jméno zapsat do knihy narození. Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno neexistující, zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné pravopisné podobě, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem. Důvody pro povolení změny příjmení naopak zákon o matrikách vymezuje pozitivně, změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. K posouzení, zda příjmení působí směšně či hanlivě, by měly matriční úřady přistupovat s maximální snahou o pochopení společenské situace, v níž se žadatel nachází. Vždy záleží na konkrétních podmínkách, ve kterých nositelé příjmení žijí. Příjmení může vzbuzovat různé nežádoucí asociace či vyvolávat nepříjemnou pozornost. Může se jednat například o příjmení označující tělesné, vzhledové či povahové vlastnosti, příjmení pocházející z různých vulgárních výrazů a podobně. Pojem "vážný důvod" není právními předpisy definován, jedná se o neurčitý právní pojem, který dává správnímu orgánu prostor, aby na základě všestranného zhodnocení dané situace posoudil, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoliv. Neurčité právní pojmy jsou prostředkem zákonodárce, jak umožnit veřejné správě reagovat, při využití její odbornosti a zkušenosti, na měnící se podmínky a rozmanité situace. Posouzení, zda důvody uvedené v žádosti o změnu příjmení jsou opravdu vážné, je ponecháno matričním úřadům. Dospěje-li tedy matriční úřad k závěru, že pro změnu příjmení je vážný důvod, změnu příjmení povolí. Změnu jména nebo příjmení však nelze povolit, jestliže by byla v rozporu se zájmy a potřebami nezletilého. Změna jména nebo příjmení nezletilého staršího patnácti let je podmíněna jeho souhlasem. Se změnou jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí vždy souhlasit oba jeho rodiče, písemný souhlas druhého rodiče může být nahrazen pravomocným rozhodnutím soudu. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, byl-li druhý rodič pravomocným rozsudkem soudu zbaven rodičovské odpovědnosti nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek. Souhlas druhého rodiče se rovněž nevyžaduje, není-li známo místo jeho trvalého pobytu. Změna jména a příjmení za trvání manželství V zákoně o matrikách jsou vymezeny zvláštní podmínky pro změnu příjmení, ke které dojde za trvání manželství. Obecně platí, že za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů. Užívají-li manželé společné příjmení, změna příjmení jednoho z nich se vždy vztahuje i na druhého manžela a nezletilé děti. Užívá-li jeden z manželů spolu s příjmením společným příjmení předchozí, může být manželům povolena pouze změna společného příjmení. Pokud manželé užívají různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má i nezletilý, se vztahuje i na nezletilého Změna jména a příjmení v souvislosti se změnou pohlaví Zvláštní podmínky stanoví zákon o matrikách rovněž pro změny jména a příjmení osob, u kterých probíhá změna pohlaví. Zákonné ustanovení umožňuje řešit změnu jména a příjmení při změně pohlaví ve dvou krocích. Tím prvním je, že matriční úřad osobě, u které byla zahájena léčba pro změnu pohlaví, povolí na základě její žádosti a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby pro změnu pohlaví, užívat neutrální jméno a příjmení, tj. takové, které mohou užívat fyzické osoby mužského i ženského pohlaví. Příkladem obourodého jména je Alex, Kim, Nikita, Nikola, René; obourodým příjmením je například příjmení Krejčí, Machů, Horáků apod. Byla-li léčba pro změnu pohlaví dokončena, matriční úřad povolí na základě žádosti osoby a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o ukončení léčby pro změnu pohlaví změnu jména a příjmení na tvar odpovídající pohlaví. Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu. Žádost o povolení změny jména nebo příjmení musí obsahovat náležitosti stanovené v § 75 zákona o matrikách, k žádosti musí být přiloženy doklady stanovené v § 76 zákona o matrikách. Stanovené doklady není nutné předkládat, pokud si matriční úřad skutečnosti v nich uvedené ověří z jím vedené matriční knihy nebo z informačních systémů veřejné správy. Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení navíc přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince. Doklad není nutné předkládat, pokud má cizinec povolen na území ČR trvalý pobyt. Změnu jména nebo příjmení projedná matriční úřad ve správním řízení. Zápis změny jména nebo příjmení do matričních knih a agendového informačního systému evidence obyvatel Matriční úřad, který vydal rozhodnutí o povolení změny jména nebo příjmení, zašle pravomocné rozhodnutí matričnímu úřadu příslušnému k zápisu do matriční knihy. U svobodných osob se změna příjmení zapíše do knihy narození, příslušný k zápisu je matriční úřad podle místa narození. Po provedení dodatečného záznamu o změně příjmení vydá matriční úřad nový rodný list, nové příjmení uvede do záhlaví rodného listu a do poznámky rodného listu uvede rodné příjmení osoby. Rodným příjmením se podle § 68 odst. 2 zákona o matrikách rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví. Změnou příjmení, s výjimkou změny příjmení v souvislosti se změnou pohlaví, se rodné příjmení fyzické osoby nemění. U fyzických osob, které změnily osobní stav, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize registrovaného partnerství, popřípadě v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera. Po provedení dodatečného záznamu o změně příjmení do příslušné matriční knihy vydá matriční úřad nový matriční doklad. Do poznámky matričního dokladu se uvede, od kdy osoba, u níž došlo ke změně příjmení, užívá nové příjmení. Změna jména se vždy zapíše do knihy narození. Matriční úřad vydá nový rodný list s uvedením nového jména v záhlaví rodného listu. Matriční úřad příslušný k provedení dodatečného záznamu o změně jména nebo příjmení do příslušné matriční knihy zapíše údaj o změně jména nebo příjmení do agendového informačního systému evidence obyvatel. Při posouzení, zda změna jména nebo příjmení není v rozporu se zájmy a potřebami nezletilého dítěte spolupracují matriční úřady s příslušnými orgány sociálně-právní ochrany dětí. Stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí je jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí matričního úřadu ve věci povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte. Formuláře žádostí o povolení změny jména nebo příjmení nejsou stanoveny. V příloze č. 5 a 6 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou uvedeny vzory potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby a ukončení léčby pro změnu pohlaví. Vydání povolení změny jména nebo příjmení je úkonem správního orgánu, který podléhá zpoplatnění podle položky 11 sazebníku zákona o správních poplatcích. Za vydání povolení změny příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na dřívější příjmení uhradí žadatel správní poplatek ve výši 100 Kč. Dřívějším příjmením se pro účely zákona o správních poplatcích rozumí jen nejblíže předcházející příjmení. Za vydání povolení změny jména nebo příjmení v ostatních případech je stanoven poplatek ve výši 1 000 Kč. Za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení poručníka nebo pěstouna, na společné příjmení poručníků nebo pěstounů anebo příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud poručníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí, se vybírá správní poplatek ve výši 100 Kč. Za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek. Rovněž za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá jen jeden poplatek. Správní poplatek 100 Kč - je hrazen při povolení změny příjmení hanlivého, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na dřívější nebo rodné příjmení. Správní poplatek 1.000 Kč - je hrazen při povolení změny jména nebo příjmení v ostatních případech. Od poplatku je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo příjmení rodné, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena do šesti měsíců po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Podle § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je správní orgán povinen vydat rozhodnout ve věci nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejpozději do 60 dnů. Nelze-li rozhodnout v této lhůtě, může ji usnesením přiměřeně prodloužit odvolací orgán, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě rozhodnutí ve věci vydá. V řízení o změnu jména nebo příjmení nezletilého dítěte jsou účastníky řízení oba rodiče. Podle ustanovení § 78 zákona o matrikách pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana ČR, ke kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době, kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky. Pokud neměl občan ČR na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky poté, co jejich platnost uzná Ministerstvo vnitra ČR. Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů vydaná orgány cizího státu jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení § 78, stanoví-li tak mezinárodní smlouva (čl. 6 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství). Proti rozhodnutí matričního úřadu ve věci změny jména nebo příjmení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí prostřednictvím úřadu, který rozhodnutí vydal. - sdělení MZV č. 235/1995 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství - zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona pozdějších předpisů - nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 100/2007 Sb. 1. K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen: - rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte, - doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky, - souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména, popřípadě jmen a příjmení. 2. K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. 3. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen. 4. Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud: - druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní list, - pokud byl druhý rodič rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, - není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče. Jde-li o změnu příjmení pro nezletilé dítě, písemný souhlas druhého rodiče s úředně ověřeným podpisem, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.

http://kraken.slv.cz/7Tdo160/2013

7 Tdo 160/2013 7 Tdo 160/2013-28 Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 6. března 2013 v neveřejném zasedání, o dovolání obviněného J. P. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. 5 To 354/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 3 T 78/2012, takto: Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. 3 T 78/2012, byl obviněný J. P. uznán vinným ad 1) pokusem přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 k § 146 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, ad 2) zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, ad 3) zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, ad 4) přečinem omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1 tr. zákoníku, ad 5) zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené zdravotní pojišťovny na náhradu škody. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání obviněný a poškozená Ž. H. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. 5 To 354/2012, podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., z podnětu odvolání obviněného J. P. v napadeném rozsudku zrušil výrok o vině pod bodem ad 3) a v důsledku toho i výrok o trestu. Za podmínek podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného za skutek popsaný ve výroku o vině po jeho úpravě opět uznal vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a při nezměněném výroku o vině pod body ad 1), 2), 4), 5) napadeného rozsudku ho odsoudil podle § 185 odst. 2 za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ho pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 259 odst. 2, 3 tr. ř. z podnětu odvolání poškozené Ž. H. napadený rozsudek doplnil tak, že podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. nově rozhodl o nároku této poškozené na náhradu škody. Jinak ponechal napadený rozsudek nezměněn. Proti rozhodnutí soudu II. stupně podal obviněný dovolání, v němž uvádí, že vůči rozhodnutí soudu I. stupně vznesl řadu námitek, kterými se měl odvolací soud zabývat. Tento soud však podle něj pouze konstatoval, že nalézací soud nepochybil, pokud závěry o vině opřel zejména o svědecké výpovědi H. a K. Obviněný však namítá, že u skutku pod bodem ad 5) je slovo zejména zarážející, neboť v tomto případě žádný jiný důkaz vyjma výpovědi poškozené k dispozici není a použití slova zejména je podle obviněného neopodstatněné. V této souvislosti poukázal obviněný na podle něj zajímavou osobnost poškozené K., která (jak uvedla) ačkoliv byla obviněným udeřena již na počátku jejich vztahu a pak ještě několikrát, ve vztahu dál zůstávala a trestní oznámení nepodávala z obavy z dalšího napadání. Obviněný považuje za zvláštní, že poškozená se takto obávala téměř šest let a trestní oznámení nepodala, udělala tak až poté, co byla kontaktována policií v souvislosti s šetřením ve věci poškozené H.. Obviněný zdůraznil, že je v této věci stíhán pro opakované anální znásilnění a k tomuto jednání není podle něj k dispozici jediný důkaz. Pokud tedy krajský soud na str. 5 svého rozhodnutí konstatoval, že u skutku s poškozenou K. byly provedeny veškeré potřebné důkazy, nelze se podle obviněného nezeptat, o které se jednalo? Obdobné zpochybnění lze podle obviněného vznést i k tvrzení odvolacího soudu, že z provedených důkazů nevyplývá důvod, proč by mohly být obě svědkyně motivovány křivě ho obvinit. Podle obviněného se nabízí jediný motivační prvek poškozených ke křivému obvinění, a to odmítnutí partnerství s určitým prvkem zadostiučinění, tedy podle něj zcela banální motiv jako je pomsta. Toto konstatování platí podle obviněného také pro posouzení hodnověrnosti poškozené H., u které ze spisu vyplývá její zásadní motivace vše ututlat a nic negativního neoznamovat, spočívající ve strachu z reakce jejích rodičů a nejbližšího okolí. Podle obviněného by k rozvoji posttraumatické stresové poruchy u poškozené nedošlo, pokud by poškozená po prvním fyzickém napadení (stejně jako K.) z místa odešla a nikdy se k obviněnému nevracela. Soudy obou stupňů se podle obviněného zcela vyhnuly přezkumu intenzity násilí a uvěřily výpovědím poškozené H. ohledně fyzického napadení. Podle obviněného by však vzhledem ke své fyzické dispozici popsaným jednáním způsobil poškozené závažnější poranění než jen hematomy. Z devítistránkového rozsudku krajského soudu lze podle obviněného za odůvodnění považovat pouze strany 5 a 6. Odvolací soud podle obviněného nedostatečně prověřil oprávněnost či neoprávněnost jeho námitek a pouze konstatoval, že okresní soud nepochybil a provedl potřebné důkazy. Obviněný se domnívá, že mu bylo odňato právo na spravedlivý proces, že soudy nehodnotily provedené důkazy jednotlivě a v jejich souvislostech v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř. a je tím podle něj dán extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy, učiněnými skutkovými zjištěními a právními závěry soudů. Ve vztahu k právnímu posouzení skutků podle obviněného chybí samotná skutková zjištění a jsou nahrazena úsudky obou soudů. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadená rozhodnutí obou soudů zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud především shledal, že obviněný v dovolání sice přímo neuvedl konkrétní zákonné ustanovení, tj. o který z důvodů dovolání uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. své dovolání opírá. Namítá-li ale výslovně právní posouzení skutků , které považuje za nesprávné s poukazem na nesprávná skutková zjištění, je zřejmé, že slovně uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť nesprávné právní posouzení skutků vyvozuje z existence extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy, učiněnými skutkovými zjištěními a právními závěry soudů. Nejvyšší soud dále zjistil, že obviněný v dovolání uplatnil v podstatě totožné námitky, které byly již součástí jeho odvolání, odvolací soud se jimi zabýval a vypořádal se s nimi. Obviněný v dovolání především nesouhlasí s tím, jakým způsobem se soud II. stupně vypořádal s jeho odvolacími námitkami, a zejména nesouhlasí s tím, že se soud II. stupně ztotožnil se skutkovými a právními závěry nalézacího soudu. Pokud jde o skutek pod bodem ad 5), obviněný zpochybňuje věrohodnost poškozené L. K., popisuje její osobnost, hodnotí její výpověď a uvádí jaké důvody mohla mít tato poškozená ke křivému obvinění jeho osoby. Namítá, že k jednání pod bodem ad 5) není k dispozici žádný důkaz. Pokud jde o poškozenou Ž. H., obviněný zpochybňuje rovněž závěry soudů o její věrohodnosti a opět poukazuje na možný motiv ke křivému obvinění. Z obsahu dovolání je tak zřejmé, že obviněným uplatněné námitky brojí výhradně proti rozsahu a úplnosti provedeného dokazování, proti tomu, jak okresní a krajský soud provedené důkazy hodnotily a jaké skutkové závěry na jejich podkladě postupem podle § 2 odst. 6 tr. ř. vyvodily. Obviněný tak pouze polemizuje se způsobem hodnocení důkazů soudy obou stupňů, jakož i se skutkovými zjištěními obou soudů, ve skutečnosti brojí proti skutkovým zjištěním, jež soudy učinily na základě provedeného dokazování a vychází z odlišného skutkového základu, než který soudy zjistily a poté právně kvalifikovaly. Obviněný v dovolání nabízí průběh skutkového děje, z nějž vyvozuje své vlastní závěry, ke kterým měly podle něj dospět i oba soudy tj., že se žalovaného jednání nedopustil. Obviněný dovolání, jako mimořádný opravný prostředek, zaměňuje za další odvolání a přehlíží, že dovolací soud je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí pouze v případě námitek odpovídajících taxativně v § 265b tr. ř. uvedeným důvodům dovolání. Dovolací soud při posuzování správnosti právního posouzení skutku vychází ze skutkových zjištění učiněných soudy v průběhu dokazování v hlavním líčení a nikoli z konstrukce skutku, kterou za správnou považuje obviněný. Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karviné, s nimiž se v napadeném rozsudku v podstatě, přes drobnou změnu v bodě 3), ztotožnil také Krajský soud v Ostravě, a provedenými důkazy, rozhodně není žádný extrémní rozpor, jak se domnívá obviněný. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový základ především ve výpovědích poškozených Ž. H. [u skutků pod body ad 1, 2, 3, 4) výroku o vině] a L. K. [u skutku pod bodem ad 5)], o jejichž věrohodnosti neměly soudy důvod pochybovat, jak dostatečně přesvědčivě odůvodňují ve svých rozhodnutích. Obě poškozené v přípravném řízení i v hlavním líčení shodně popsaly celý skutkový děj, obě nezávisle na sobě (aniž by se do té doby znaly) popisovaly obdobné násilné jednání obviněného vůči své osobě. Věrohodnost poškozené L. K. je podpořena také protokolem o její výpovědi ze dne 3. 11. 2005 (č. l. 80 tr. spisu) v návaznosti na její předchozí výslech ze dne 31. 10. 2005 (č. l. 79 tr. spisu), ve kterém se již tehdy vyjádřila k násilnému jednání ze strany obviněného vůči své osobě. Pokud tedy jde o skutek pod bodem ad 5) výroku o vině rozhodnutí soudu I. stupně, Nejvyšší soud nesouhlasí s námitkou obviněného, že k tomuto jednání není k dispozici žádný důkaz, neboť z jednání popsaného ve skutkové větě je obviněný usvědčován věrohodnou výpovědí poškozené L. K., ve které popisovala stupňující se násilí obviněného vůči své osobě včetně jednání popsaného ve skutku pod bodem ad 5) právně kvalifikovaného jako zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákoníku. Věrohodnost výpovědi poškozené Ž. H. je potvrzování zejména lékařskými zprávami, svědčícími o jejích poraněních. Její tvrzení korespondují rovněž se závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, spec. klinická psychologie (na č. l. 196 a násl. tr. spisu), jakož i se závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (na č. l. 188 a násl. tr. spisu), kterým byla u poškozené zjištěna posttraumatická stresová porucha vyvolaná agresivním chováním vůči její osobě. Z těchto znaleckých posudků nebyly zjištěny žádné poznatky, které by mohly zakládat případné pochybnosti o nevěrohodnosti poškozené. Soudy obou stupňů tak správně uzavřely, že věrohodnost provedených důkazů nebyla v průběhu trestního řízení zpochybněna, jakož ani nebyl shledán motiv poškozených ke křivému obvinění J. P. Nejvyšší soud tedy s ohledem na dovolací námitky obviněného konstatuje, že všechny provedené důkazy, hodnocené jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, tvoří ucelený obraz o násilném jednání obviněného vůči poškozeným popsaným ve skutkové větě rozhodnutí soudu I. stupně, resp. u skutku pod bodem ad 3) ve skutkové větě rozhodnutí soudu II. stupně. Nejvyšší soud uzavírá, že učiněná skutková zjištění jsou tedy pevným základem pro právní závěry ohledně viny obviněného J. P., který ale ohledně samotného právního posouzení soudy zjištěných skutků žádnou námitku neuvedl. Nejvyšší soud v projednávané věci tedy neshledal takové okolnosti, z nichž by vyplývaly pochybnosti o postupu soudů při zjišťování skutkového stavu v souladu se zákonem, a neshledal existenci namítaného extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a na jejich základě učiněnými skutkovými zjištěními. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z rámce volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., a své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a především logicky vysvětlily. To, že obviněný J. P. nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem. Ze shora citovaného je zřejmé, že námitky obviněného nenaplnily uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto bylo dovolání obviněného J. P. posouzeno jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. a podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. bylo proto odmítnuto.

https://praha-dolnipocernice.cz/aktuality-koronavirus

Aktuality - Koronavirus | Oficiální web městské části Praha - Dolní Počernice Dezinfekce na ruce - pro občany Dolních Počernic Dezinfekce se vydává v budově Informačního centra - OÁZA (Stará obec 6) Maximální dávka je 1/2 litru na domácnost. Výdej dezinfekce i ostatních ochranných pomůcek probíhá až do vyčerpání... (číst více) Stupně pohotovosti v oblasti ochrany veřejného zdraví stanovují na základě definovaných úrovní přenosu nákazy vyvolané novým koronavirem s označením SARS-CoV-2 rozsah klíčových... (číst více) Mimořádná opatření č. 4, 5 a 6 - Hygienické stanice hl. m. Prahy V přílohách naleznete znění všechn nových opatření. Nová nařízení a opatření kvůli šíření covid-19 Vzhledem k narůstajícímu počtu nakažených občanů ČR přináším aktuální nařízení a opatření, která byla vydána od 10.7.2020 do dopoledne 24.7.2020. Potřebné informace naleznete v přílohách. Belgie je již bezpečná Belgické království přibylo na seznamu států Schengenského prostoru s nízkým rizikem nákazy COVID-19 (viz příloha). Novinky v nařízeních Ministerstva zdravotnictví ČR V příloze najdete aktuální stav některých nařízení Ministerstva zdravotnictví ČR. MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ Ministerstva zdravotnictví - omezení škol a školských zařízení MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 Praha 12. června 2020 MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č... (číst více) Aktuální informace k opatřením v souvislosti s koronavirem MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve... (číst více) Pomoc živnostníkům zasaženým koronavirem Vážený spoluobčane, milý živnostníku, vážíme si toho, že podnikáte právě na Devítce, naší městské části. Současně jsme si vědomi těžkostí, které vám způsobil výpadek příjmů kvůli koronavirové... (číst více) Usnesení vlády ze dne 1. června 2020 č. 605 MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a... (číst více) Aplikace - E rouška Vážení a milí spoluobčané, rád bych Vás informoval o možnosti stáhnout si aplikaci E rouška, která je bezplatna a je vydatným pomocníkem při mapování infekce koronavirem a k přehledu osob jež s... (číst více) Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších... (číst více)

http://www.sagit.cz/info/sb-anotace-sb19080-494

1. 4. 2019, vybraná ustanovení 1. 1. 2020 Daně z příjmů, evidence tržeb - viz níže Daňový balíček – zákon č. 80/2019 Sb. (dále „novela“) obsahuje celkem 39 bodů změn příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů (dále též „ZDP“) a 16 bodů přechodných ustanovení. Ve vtahu k ZDP nabývá novela účinnosti dnem 1. dubna 2019, pouze změna § 22 odst. 1 písm. g) bodu 13 (příjmy z rodinné fundace) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Zvýšení hranice pro daň vybíranou srážkou z příjmů ze závislé činnosti Hranice pro daň vybíranou srážkou z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP se zvyšuje, a to z 2 500 Kč na 3 000 Kč (nevztahuje se na příjmy z dohod o provedení práce a na případy, kdy zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani). Původní částka 2 500 Kč se sice vázala na limit příjmů rozhodný pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, byla ale v ZDP uvedena pevnou částkou. S účinností od 1. 1. 2019 došlo ke zvýšení limitu rozhodného pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z částky 2 500 Kč na částku 3 000 Kč, hranice příjmů pro srážkovou daň však zůstala ve výši 2 500 Kč. Zvýšená hranice příjmů pro srážkovou daň v částce 3 000 Kč se použije poprvé za květen 2019. Nicméně i nadále zůstává zachován jednokorunový rozdíl v limitu příjmů pro účast na nemocenském pojištění a příjmů pro srážkovou daň, který je dán tím, že pro účast na nemocenském pojištění je rozhodný příjem, který nedosáhne částky 3 000 Kč, kdežto u příjmů pro srážkovou daň je rozhodný příjem, který nepřesáhne stanovený limit 3 000 Kč. Zvýšení maximální výše paušálních výdajů Limit pro uplatnění paušálních výdajů u příjmů ze samostatné činnosti a z nájmů se zvyšuje (§ 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 ZDP), a to z částky 1 000 000 Kč na částku 2 000 000 Kč. Výdaje tedy nyní bude možné u jednotlivých sazeb uplatnit maximálně takto, u sazby 30 % do částky 600 000 Kč, u sazby 40 % do částky 800 000 Kč, u sazby 60 % do částky 1 200 000 Kč a u sazby 80 % do částky 1 600 000 Kč. Podle přechodných ustanovení je možné tento zvýšený limit použít již pro zdaňovací období roku 2019. Výše uvedená změna nijak neváže na uplatnění vyživovaných osob, jak tomu bylo do konce roku 2017. V roce 2017 byl totiž limit příjmů pro paušální výdaje buď 1 000 000 Kč bez vazby na vyživované osoby, anebo 2 000 000 Kč s možným omezením uplatnění vyživovaných osob. V roce 2018 pak byl limit omezen na 1 000 000 Kč (varianta limitu 2 000 000 Kč s možným omezením uplatnění vyživovaných osob již v roce 2018 neplatila). Je zřejmé, že tak častá změna limitu pro paušální výdaje působí v praxi značné problémy. Mnozí podnikatelé s příjmy nad 1 000 000 Kč, kteří v roce 2017 uplatňovali paušální výdaje, v roce 2018 přešli na uplatňování skutečných výdajů, protože paušální výdaje jim nepokryly jejich skutečné výdaje. V roce 2019 však mohou opět využít paušálních výdajů, tento postup má za následek dvojí dodatečnou úpravu základu daně ve smyslu § 23 odst. 8 ZDP, a sice jak za rok 2017, tak za rok 2018. Předmětem těchto úprav je zejména dodanění pohledávek. Změny v odpočtu na podporu výzkumu a vývoje Novela změnila ta ustanovení ZDP, která upravují odpočet na podporu výzkumu a vývoje, jakožto položku odčitatelnou od základu daně. Především je nutno odkázat na ustanovení § 34ba ZDP, které zavádí institut oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Poplatník, jehož záměrem bude v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst si od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, oznámí tuto skutečnost správci daně zvlášť za každý jednotlivý projekt výzkumu a vývoje. ZDP v ustanovení § 34ba odst. 2 ZDP upravuje náležitosti uvedeného oznámení (avíza) v podobě názvu projektu výzkumu a vývoje a základních identifikačních údajů o poplatníkovi. Další změna spočívá v tom, že projektem výzkumu a vývoje se nyní rozumí konkrétní činnost, kterou poplatník v rámci výzkumu nebo vývoje provádí. K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení (avízo ve smyslu ustanovení § 34ba ZDP) o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje, vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje a uvede ostatní povinné náležitosti. Novela zavedla systémovou změnu při uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje, která je začleněna do ustanovení § 34c odst. 2 ZDP. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze totiž nově odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace, a to i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty. To tedy znamená, že poplatník v daném období oznámí správci daně záměr odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje pro konkrétní projekt a od této chvíle náklady vynaložené na tento projekt vede v oddělené evidenci. Odpočet výdajů vynaložených na konkrétní projekt bude možno uplatnit pouze za předpokladu schválení projektové dokumentace, a to ve lhůtě pro podání přiznání za toto období. Přitom osobou schvalující projektovou dokumentaci je u poplatníka daně z příjmů právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka. Příjmy ze zdrojů na území České republiky u daňových nerezidentů Podílem na zisku je v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 ZDP také plnění ze zisku rodinné fundace. Daňový režim plnění ze zisku rodinné fundace je obdobný jako u svěřenského fondu, neboť je založen na zásadě, že nejdříve se plní ze zisku fundace a až následně z ostatního majetku fundace. Z tohoto důvodu bylo nutno sjednotit zacházení s plněním z jejich zisku i s ohledem na zdanění příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České republiky. Na základě uvedeného narovnání s příjmy ze svěřenského fondu bylo rozšířeno rovněž ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bod 13 ZDP o příjmy z rodinné fundace (tato změna nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020). Mění se ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 ZDP s ohledem na to, že investiční nástroje včetně majetkových práv jsou rovněž movitou věcí a v případě jejich prodeje z obchodního majetku stálé provozovny na území České republiky ve prospěch daňového nerezidenta jsou upraveny rovněž novým ustanovením § 22 odst. 1 písm. j) ZDP. Toto nové ustanovení bude aplikováno na příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny a na příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraniční. Výše uvedené situace se tak budou řídit novým ustanovením § 22 odst. 1 písm. j) ZDP, které je ve vztahu k ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 ZDP ustanovením speciálním. Oznámení o příjmech ze zdrojů na území České republiky plynoucích do zahraničí Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi (§ 38da ZDP), ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je nově povinen tuto skutečnost oznámit správci daně i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen, nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice. Přitom lhůta, ve které je plátce daně povinen oznamovací povinnost splnit, je shodná se lhůtou pro odvedení sražené daně, která je historicky upravena v ustanovení § 38d odst. 3 ZDP. Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku. ZDP rovněž předepisuje, v jaké formě lze toto oznámení podat. Oznámení se podává ve lhůtě pro odvod srážkové daně (i v případě osvobozených příjmů), a to na tiskopise vadném Ministerstvem financí, resp. na tiskopise se shodnými údaji, nebo datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Povinnost oznámení se nevztahuje na případy, kdy souhrnná hodnota příjmů daného druhu plynoucích daňovému nerezidentovi nepřesahuje v daném kalendářní měsíci částku 100 000 Kč nebo jedná-li se o příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 ZDP. Správce daně může plátce zprostit oznamovací povinnosti na základě odůvodněné žádosti až na dobu 5 let. Pokud plátce daně nepodá oznámení týkající se dotčených příjmů ve stanovené lhůtě, ačkoli tuto povinnost měl, jedná se o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a daňového řádu. Stejný důsledek nastane, pokud oznámení sice bude plátcem daně podáno, avšak nebude úplné, tedy pokud budou chybět některé z povinných údajů. Implementace směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem Do ZDP je implementována směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (ATAD), ve znění směrnice Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice EU 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (ATAD 2). Tato směrnice se vztahuje pouze na právnické osoby a je do ZDP implementována v podobě: omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů ve smyslu ustanovení § 23e a 23f ZDP, zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví v souladu s ustanovením § 23g ZDP, včetně rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví podle § 38zg ZDP, řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace podle § 23h ZDP, zdanění ovládané zahraniční společnosti v souladu s ustanovením § 38fa ZDP. V případě omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se jedná se o transpozici článku 4 směrnice ATAD tak, aby nedocházelo k umělému snižování základu daně poplatníků daně z příjmů právnických osob prostřednictvím dluhového financování. Poplatník daně z příjmů právnických osob bude povinen zvýšit výsledek hospodaření o částku, která odpovídá kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů. Nadměrné výpůjční výdaje jsou upraveny v § 23e odst. 2 ZDP jako rozdíl mezi daňově účinnými výpůjčními výdaji, které jsou komplexně upraveny v ustanovení § 23e odst. 3 ZDP, a daňově relevantními výpůjčními příjmy, kterými se dle ustanovení § 23e odst. 4 ZDP rozumí příjmy ve formě úroku z úvěrového finančního nástroje a obdobné příjmy odpovídající výpůjčním výdajům. Limit uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů je stanoven jako vyšší hodnota z částky odpovídající 30 % z daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy a částkou 80 mil Kč. Praktický postup poplatníků podle § 23e ZDP: v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, budou relevantní všechny finanční výdaje a příjmy ovlivňující základ daně, a to od osob spojených i nespojených, výpůjční výdaje, zejména v podobě finančních výdajů, jsou daňově uznatelnými náklady, tj. do výpočtu nevstupují finanční náklady daňově neúčinné, např. ty, které neprošly testem nízké kapitalizace, nebo finanční náklady limitované ustanoveními § 25 odst. 1 písm. zk), zi) a zl) ZDP, výpůjčními příjmy se rozumí pouze zdanitelné příjmy. Možné situace při hodnocení nadměrných výpůjčních výdajů: pokud jsou nadměrné výpůjční výdaje záporné, tj. zdanitelné výpůjční příjmy jsou vyšší než daňově uznatelné výpůjční výdaje, pak poplatník nebude dále aplikovat § 23e ZDP a všechny nadměrné výpůjční výdaje budou daňově účinné, v případě, že nadměrné výpůjční výdaje budou nižší nebo rovny částce 80 mil. Kč, nebude výsledek hospodaření zvyšován, pokud nadměrné výpůjční výdaje překroční částku 80 mil. Kč, bude nutné určit limit uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů v podobě 30 % z daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, na základě vypočteného daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy se stanoví limit uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částky 30 % z daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy a částky 80 mil. Kč, v případě, kdy nadměrné výpůjční výdaje budou vyšší než limit uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, bude poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření o částku vypočteného rozdílu, pokud budou nadměrné výpůjční výdaje naopak nižší než limit uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, výsledek hospodaření nebude zvyšován a veškeré nadměrné výpůjční výdaje budou daňově účinné, poplatníci mohou rovněž aplikovat ustanovení § 23e odst. 6 ZDP a výsledek hospodaření snížit v případě, že v konkrétním zdaňovacím období nedosahují nadměrné výpůjční výdaje limitu uznatelnosti. Prakticky bude možno dříve neuznané nadměrné výpůjční výdaje uplatnit v aktuálním základu daně až do výše nevyčerpaného limitu uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů za dané období, úpravy výsledku hospodaření v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů nebudou provádět poplatníci, kteří jsou taxativně vymezeni v ustanovení § 23f ZDP. Novelou jsou veškeré zákonné podmínky pro zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví soustředěny do ustanovení § 23g ZDP. V tomto ustanovení je použita fikce, že přemístění majetku beze změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, při kterém Česká republika ztratí právo zdanit příjmy z následného úplatného převodu takového majetku, se považuje za prodej sobě samému za obvyklou cenu. Přitom Česká republika může ztratit právo na zdanění příjmů z následného prodeje převedeného majetku v případě aplikace metody vynětí, vyplývající ze smluv o zamezení dvojího zdanění nebo změnou daňového rezidentství. Poplatník pro účely tohoto ustanovení tedy simuluje prodej přemístěného majetku sobě samému, když bude zdaněn fiktivní příjem, který by byl realizován při prodeji předmětného majetku za cenu obvyklou. Současně má poplatník právo vůči zdaňovanému příjmu uplatnit výdaj podle charakteru převáděného majetku, například v podobě daňové zůstatkové ceny. Lze tak shrnout, že poplatníkovi vzniká daňová povinnost již v okamžiku přemístění majetku do jiné jurisdikce, a to z částky tržní hodnoty tohoto majetku po odečtení jeho hodnoty pro daňové účely v nákladech. V souvislosti s aplikací uvedeného ustanovení bylo do ZDP včleněno ustanovení § 38zg ZDP, které upravuje rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví. Toto zákonné ustanovení zavádí rozložení platby daně při odchodu na splátky po dobu pěti let, a to za předpokladu, že dojde k přemístění majetku bez změny vlastnictví v rámci Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Jedná se o nárokové posečkání daně v souladu s daňovým řádem, jako rozložení úhrady daně na splátky. Nové znění ustanovení § 23g a 38zg ZDP se nepoužije na umístění majetku bez změny vlastnictví uskutečněné ve zdaňovacích obdobích započatých před 1. lednem 2020. Ustanovení § 23h ZDP, které řeší důsledky rozdílné právní kvalifikace, implementuje do právního řádu České republiky požadavky směrnice ATAD na ochranu základu daně z příjmů právnických osob před tzv. hybridními nesoulady. Jde o takové situace, kdy dojde k odlišnému posouzení určité právní skutečnosti dvěma nebo více právními řády, přičemž v důsledku tohoto rozdílného posouzení dojde k dvojímu nezdanění nebo naopak ke dvojímu zdanění, které je nesouladným výsledkem tohoto odlišného posouzení. Uvedené hybridní nesoulady mohou být realizovány ve dvou formách, a to jako dvojitý odpočet nebo jako odpočet bez zahrnutí. Dvojitý odpočet vzniká v situaci, kdy jedna položka snižuje základ daně ve více jurisdikcích, aniž by došlo k odpovídajícímu zahrnutí příjmů do základu daně. Naproti tomu odpočet bez zahrnutí znamená, že jedna položka v jedné jurisdikci sníží základ daně, zatímco v jiné jurisdikci nedojde k zahrnutí této položky do základu daně. Příkladem může být finanční nástroj, který bude v jedné zemi považován za dluhový a s ním související náklady budou uplatněny jako daňově uznatelné a v druhé zemi budou přijaté platby, jako dividendy či podíly na zisku, osvobozeny od daně nebo nebudou předmětem daně. Legální definice důsledků řešení rozdílné právní kvalifikace je vtělena do ustanovení § 23h odst. 1 a 2 ZDP, přičemž tato právní úprava zahrnuje tzv. přidružené osoby. Přidružené osoby jsou následně pro účely řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace upraveny v ustanovení § 23h odst. 5 ZDP jako: přidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti s tím, že hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby, které jsou definovány v ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZDP, poplatník daně z příjmů právnických osob a jeho stálá provozovna. Ustanovení § 23h ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely se nepoužije na zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020. Pravidla pro ovládané zahraniční společnosti byly začleněny z článků 7 a 8 směrnice ATAD do ustanovení § 38fa ZDP pod názvem Zdanění ovládané zahraniční společnosti. Tato právní úprava má zamezit obcházení daňové povinnosti poplatníků daně z příjmů právnických osob – daňových rezidentů České republiky zakládáním dceřiných společností v zemích s nízkou úrovní zdanění, ve kterých jsou zdaňovány tzv. pasivní příjmy. V ustanovení § 38fa odst. 1 ZDP se stanoví, že na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy, se hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti v zahraničí, pokud: ovládaná zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost – tj. nevyužívá lidské zdroje, prostory, vybavení včetně majetku, daň obdobná dani z příjmů právnických osob ovládané zahraniční společnosti je nižší než polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud by byla daňovým rezidentem České republiky, nebo ovládající společnosti ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, je nižší než polovina daně, která by byla stanovena, pokud by činnost stálé provozovny a nakládání s jejím majetkem byly uskutečněny na území České republiky. Tímto ustanovením je zavedena právní fikce, kdy na činnost ovládaných zahraničních společností a nakládání s jejich majetkem, ze kterých plynou tzv. zahrnované příjmy, se hledí, jako by byly uskutečněny přímo jejich mateřskou společností nebo ústředím na území České republiky. Zahrnované příjmy jsou taxativně vymezeny v ustanovení § 38fa odst. 5 ZDP, když mezi ně patří například výpůjční příjmy, licenční poplatky, podíly na zisku atd. Dále lze odkázat na vymezení ovládající společnosti v § 38fa odst. 2 ZDP a ovládané společnosti v ustanovení § 38fa odst. 3 ZDP. Přidružené osoby pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti jsou upraveny v ustanovení § 38fa odst. 4 ZDP jako kapitálově spojené osoby a osoby, pokud má jedna osoba právo na alespoň 25% podílu na zisku druhé osoby. Ve smyslu ustanovení § 38fa odst. 6 ZDP je upraveno pravidlo, v jakém rozsahu se ovládající společnosti přičítají činnosti a nakládání s majetkem, tj. i zahrnovaných příjmů, ovládaných zahraničních společností, a to v poměru podílu na základním kapitálu ovládané společnosti v okamžiku uskutečnění konkrétní činnosti nebo konkrétního nakládání s majetkem ovládané zahraniční společnosti. Pro úplnost lze dodat, že ustanovení § 38fa odst. 7 ZDP pamatuje i na situace, kdy přičítání činnosti ovládané společnosti ovládající společnosti by vedlo ke snížení výsledků hospodaření. ZDP normuje v ustanovení § 38fa odst. 10, které příjmy ovládající společnosti nebudou předmětem daně v systému zdanění ovládané zahraniční společnosti. Jde o příjmy ovládající společnosti z pozbytí podílu v ovládané zahraniční společnosti nebo z pozbytí majetku stálé provozovny, která je ovládanou zahraniční společností za splnění dalších podmínek. Další novelizovaná ustanovení zákona o daních z příjmů Kmenové listy jsou cennými papíry na řad představující podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti s ručením omezeným, které jsou upraveny v ustanoveních § 137 a 138 zákona o obchodních korporacích. V souladu s účetními předpisy se kmenové listy představující podíl na základním kapitálu společnosti s ručením omezeným, který je nižší než 20 %, přeceňují k rozvahovému dni na reálnou hodnotu. Při prodeji kmenových listů přeceňovaných na reálnou hodnotu je aplikováno ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) ZDP, dle kterého lze do výdajů daňově účinných uplatnit reálnou hodnotu cenného papíru ke dni prodeje. Oceňovací rozdíly plynoucí z přecenění kmenových listů k rozvahovému dni na reálnou hodnotu se však v souladu s ustanovením § 23 odst. 9 písm. a) ZDP vylučovaly ze základu daně. Tento systémový nesoulad mezi ustanovením § 24 odst. 2 písm. r) ZDP, upravujícím daňovou účinnost výdajů při úplatném převodu kmenového listu, a ustanovením § 23 odst. 9 písm. a) ZDP, který vylučoval u všech kmenových listů oceňovací rozdíly ze základu daně, je napraven předmětnou novelou. Změna spočívá ve vypuštění výjimky v podobě kmenových listů z ustanovení § 23 odst. 9 písm. a) ZDP, na základě které má nyní kmenový list identický daňový režim, jako mají akcie, a tím je zabezpečen soulad daňové úpravy s účetnictvím. Novelou bylo do ZDP implementováno zcela nové ustanovení § 23 odst. 19, a to v návaznosti na změnu účetní vyhlášky pro banky a jiné finanční instituce (č. 501/2002 Sb.). S účinností od 1. 1. 2018 se do této účetní vyhlášky promítl mezinárodní účetní standard IFRS 9, který zejména upravuje novou klasifikaci finančních nástrojů včetně způsobů změn v jejich oceňování. Účetní jednotka se u kapitálového nástroje, který není určen k obchodování, např. u akcie, může rozhodnout, že změny reálné hodnoty nebudou vykazovány výsledkově, nýbrž proti jiným účtům vlastního kapitálu. To tedy znamená, že zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty tohoto cenného papíru včetně jeho prodeje se neprojeví ve výsledku hospodaření, který je výchozí základnou pro stanovení základu daně. Ustanovení § 23 odst. 19 ZDP tedy bude aplikováno tak, že k úpravě výsledku hospodaření dojde v okamžiku realizace finančního nástroje, a to o částky, které zvýšily nebo snížily vlastní kapitál za dobu od jeho pořízení do okamžiku jeho realizace, a to za předpokladu, že tyto částky neovlivnily základ daně. Současně je nutno upozornit na skutečnost, že dané ustanovení nebude aplikováno u finančního nástroje, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen od daně. Poplatníci, kteří vykazují finanční leasing podle mezinárodního účetního standardu IFRS 16, tj. podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů, budou povinni v souladu s ustanovením § 23 odst. 20 ZDP postupovat tak, že výsledek hospodaření bude vycházet z účetních předpisů účinných před 1. lednem 2018. Toto datum je relevantní z důvodu, že od tohoto data je účinná novela účetní vyhlášky pro banky a jiné finanční instituce (č. 501/2002 Sb.), která zavedla IFRS 16 do českých právních předpisů upravujících účetnictví. Lze tedy uzavřít, že výsledek hospodaření bude očištěn o účetní výkaznictví leasingů podle zmíněného mezinárodního účetního standardu IFRS 16 – Leasingy, neboť v ustanovení § 23 odst. 2 ZDP je zakotvena zásada, že výsledek hospodaření je konstruován bez vlivu mezinárodních účetních standardů. Nové znění ustanovení § 23 odst. 20 ZDP lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2019. Pokud se týká společného systému zdanění při převodu obchodního závodu, výměně podílů, fúzi a rozdělení, pak doznalo změn ustanovení § 23d odst. 2 ZDP, ze kterého bylo vypuštěno výslovné omezení uvedených transakcí v případech, kdy jejich hlavním důvodem nebo jedním z hlavních důvodů je snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti. Důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že explicitní právní úprava obecného pravidla proti zneužití a obcházení práva v oblasti daní je nově zakotvena v ustanovení § 8 odst. 4 daňového řádu. V ustanovení § 23d odst. 2 ZDP však zůstává podmínka v tom smyslu, že pro posuzování převodu obchodního závodu, fúze obchodních korporací či rozdělení obchodních korporací musí existovat řádné ekonomické důvody, což bylo doposud upraveno v ustanovení § 23d odst. 3 ZDP. Další anotace zákona č. 80/2019 Sb. najdete v těchto tématech edice ÚZ: Insolvence, Exekuční řád, Veřejné dražby, Hazardní hry, daň z hazardních her, Daň z přidané hodnoty, Spotřební daně, líh, energetické daně, Celní předpisy, Daňový řád, finanční správa, daňové poradenství, finanční správa, platby v hotovosti

http://kraken.slv.cz/29Cdo316/2010

29 Cdo 316/2010 Dotčené předpisy: § 107 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007, § 107a o. s. ř. ve znění do 31.12.2007, § 66a odst. 1 ZKV ve znění do 31.12.2007 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce OPZ PLUS, a. s. , se sídlem v Praze 1, Hradební 3, PSČ 110 00, identifikační číslo 45274835, zastoupeného JUDr. Lambertem Halířem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, PSČ 150 00, o procesním nástupnictví, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 K 156/99, o dovolání konkursního věřitele CHITON NEWS s. r. o. , se sídlem v Praze 9, Poděbradská 261/61, PSČ 198 00, identifikační číslo 27416411, zastoupeného JUDr. Lambertem Halířem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, PSČ 150 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. srpna 2008, č. j. 2 Ko 124/2008-(45)-59, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 26. září 2008, č. j. 2 Ko 124/2008-72, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. srpna 2008, č. j. 2 Ko 124/2008-(45)-59, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 26. září 2008, č. j. 2 Ko 124/2008-72 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. ledna 2008, č. j. 80 K 156/99-(45)-30, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve výroku označeným usnesením ze dne 9. ledna 2008 připustil Městský soud v Praze (dále též jen konkursní soud ), aby do řízení namísto dosavadního konkursního věřitele č. 45, České konsolidační agentury (dále též jen ČKA ), v rozsahu postoupené pohledávky ve výši 55.110.409,11 Kč vstoupila společnost ASSET PARK, s. r. o. (dále též jen společnost A ) K odvolání úpadce a konkursního věřitele CHITON NEWS s. r. o. (dále též jen konkursní věřitel CH ) Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením (ve znění tamtéž označeného opravného usnesení) změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že namísto dosavadního konkursního věřitele č. 45, České republiky - Ministerstva financí, vstupuje do konkursu vedeného na majetek úpadce ohledně pohledávky ve výši 55.110.409,11 Kč jako nový účastník řízení společnost A. Změnu usnesení konkursního soudu odůvodnil odvolací soud tím, že původní konkursní věřitel č. 45, ČKA, poté, co 20. prosince 2007 došel konkursnímu soudu jeho návrh, aby na základě (a v rozsahu) smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. srpna 2007, ve znění dodatku ze dne 20. srpna 2007 (dále též jen postupní smlouva ) na jeho místo do řízení vstoupila společnost A, zanikl (k 31. prosince 2007) a konkursním věřitelem se namísto něj ze zákona stala k 1. lednu 2008 Česká republika - Ministerstvo financí. Potud odkázal na ustanovení § 20 zákona č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře, ve znění účinném k 31. prosinci 2007, s tím, že o návrhu dle § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) proto mělo být rozhodnuto již ve vztahu k České republice - ministerstvu financí. Ostatní odvolací námitky neshledal odvolací soud opodstatněnými. Proti usnesení odvolacího soudu podal konkursní věřitel CH dovolání, jež je z obsahového hlediska kritikou správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem, jíž je vyhrazen dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. Dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Konkrétně odvolacímu soudu vytýká, že v situaci, kdy ČKA, která zanikla k 31. prosinci 2007, měla svou pohledávku postoupit postupní smlouvou, jež měla nabýt účinnosti 27. listopadu 2007, nemohlo na Českou republiku přejít něco, co předtím na základě jiného právního titulu (smlouvy) získal někdo jiný. Společnost A tak nemohla do řízení vstoupit namísto České republiky - Ministerstva financí, která ke dni zániku ČKA již předmětnou pohledávku neměla. Nejvyšší soud se - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval uplatněným dovolacím důvodem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 25. února 2009, sp. zn. 21 Cdo 117/2008, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročníku 2010, pod číslem 79 (na něž v podrobnostech odkazuje) uzavřel, že při rozhodování o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§ 107 o. s. ř.), soud nepřihlíží k právním skutečnostem, jež nastaly do doby ztráty způsobilosti být účastníkem řízení, i když s nimi právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde; takové právní skutečnosti lze zohlednit pouze při postupu podle ustanovení § 107a o. s. ř. Dovolací argumentace založená na tom, že odvolací soud nemohl rozhodnout o změně v osobě konkursního věřitele ve vztahu k České republice - Ministerstvu financí, jako právnímu nástupci ČKA k 1. lednu 2008, jelikož ČKA pohledávku postoupila společnosti A před uvedeným datem, tudíž opodstatněna není. Napadené rozhodnutí však přesto není správné. Jestliže konkursní soud rozhodoval o návrhu ČKA z 20. prosince 2007 (na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř.) po 1. lednu 2008 (9. ledna 2008), pak ve vztahu k ČKA rozhodoval o právech a povinnostech někoho, kdo již neměl způsobilost být účastníkem řízení a takový postup (jak přiléhavě dovodil odvolací soud) správný není. Tuto procesní vadu řízení však nebylo možné zhojit v odvolacím řízení (a odvolací soud se mýlí, usuzuje-li jinak), tím, že rozhodnutí o návrhu ČKA z 20. prosince 2007 bude (jak učinil odvolací soud) po 1. lednu 2008 bez dalšího pojato jako rozhodnutí o návrhu České republiky - Ministerstva financí. O tom, zda a s kým lze v řízení pokračovat namísto účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, rozhoduje i v konkursním řízení soud podle § 107 o. s. ř. (srov. § 66a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007). Vzhledem k tomu, že zákon č. 239/2001 Sb. v rozhodném znění neobsahuje úpravu, jež by Českou republiku - Ministerstvo financí činila bez dalšího (již ze zákona) procesním nástupcem ČKA ve všech soudních řízeních, v nichž ČKA k 31. prosinci 2007 vystupovala jako účastník, bylo k tomu, aby s Českou republikou - Ministerstvem financí bylo možné v konkrétním soudním řízení jednat jako s procesním nástupcem zaniklé ČKA, nezbytné vydání rozhodnutí podle § 107 o. s. ř. Až po právní moci takového rozhodnutí bylo namístě rozhodnout (a to již vůči České republice - Ministerstvu financí coby navrhovateli takového postupu) o návrhu ČKA z 20. prosince 2007. Jinak řečeno, jestliže osoba, která v občanském soudním řízení (zde v konkursním řízení) podala návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř., ztratí způsobilost být účastníkem řízení (zde konkursním věřitelem) dříve, než soud o tomto jejím návrhu rozhodl, musí soud nejprve vydat (v intencích § 107 o. s. ř.) rozhodnutí o tom, s kým bude v řízení pokračováno. Teprve po právní moci usnesení, jímž určí procesního nástupce takové osoby, může soud rozhodnout o jejím návrhu podle § 107a o. s. ř. Těmito zásadami se neřídil ani odvolací ani konkursní soud (rozhodnutí o procesním nástupnictví České republiky - Ministerstva financí podle § 107 o. s. ř. v označeném konkursním řízení před přijetím dovoláním napadeného rozhodnutí nebylo vydáno). Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 o. s. ř.).

http://slideplayer.cz/slide/2021883/

Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí Ing. Bc. Jan Maršák, - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí Ing. Bc. Jan Maršák,"— Transkript prezentace: Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. Vedoucí oddělení IPPC Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, Ústředna: Fax: 2 Obsah prezentace  Právní předpisy k integrovanému registru znečišťování životního prostředí (IRZ)  Návrh zákona o IRZ a ISPOP  Stav projednávání návrhu zákona  Obsah návrhu zákona  Ohlašování údajů za rok 2007  Závěr 3 Právní předpisy k IRZ  Účinné pro ohlašování za rok 2007  Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.; zákona č. 437/2004 Sb.; zákona 695/2004 Sb.; zákona č. 444/2005 a zákona č. 222/2006 (úplné znění č. 435/2006 Sb.).  Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování, ve znění nařízení vlády č. 304/2005 Sb.  Vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování.  Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen E-PRTR) a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.  Připravované  Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování (IRZ) a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). 4 Zákon o IRZ a ISPOP  Zákon o integrovaném registru znečišťování (IRZ) a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).  Vytvořen vzhledem k přijetí evropského nařízení a vzhledem k potřebě lépe řešit otázku integrovaného ohlašování.  Vyjmutí IRZ ze zákona o integrované prevenci.  Zrušení prováděcích právních předpisů – nařízení vlády o IRZ, vyhláška o vedení evidence.  Zákon legislativně zakotvuje integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (centrální ohlašovnu).  Předpokládaná účinnost - leden – únor  Souběžně připravováno nové nařízení vlády k IRZ (látky v ovzduší, látky v odpadech a ohlašované údaje). 5 Zákon o IRZ a ISPOP  Stav projednávání zákona:  – schválení vládou.  – předložení do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PSP). V PSP návrh jako tisk  – první čtení v PSP.  – výbor pro životní prostředí.  – druhé čtení (zkrácení lhůty).  – třetí čtení v PSP – schválení návrhu zákona.  Další průběh procesu - (ne)projednání v Senátu, podpis prezidenta republiky a publikace ve sbírce zákonů.  Účinnost – dnem vyhlášení ve sbírce zákonů – pravděpodobně konec ledna 2008 (zákaz retroaktivity = v některých účincích platný až pro rok 2009). 6 Zákon o IRZ a CO  Dvě hlavní části – IRZ a ISPOP IRZ  Zákon upravuje praktické aspekty ohlašovacího procesu do IRZ v České republice.  Zákon vymezuje rozsah povinných subjektů (provozovatelů) ohlašujících do IRZ (kromě subjektů vymezených nařízením o E-PRTR).  Zákon vymezuje rozsah ohlašovacích povinností do IRZ.  Ohlašovací termín – návrh posunout do  Zrušení odkladné lhůty pro ohlašování.  Ohlašované údaje předávány elektronicky v datovém standardu.  Delikty – neohlášení údajů nebo uvedení nesprávných údajů.  Novela zákona o integrované prevenci – vyjmutí všech ustanovení o IRZ ze zákona a upravení povinností hlásit za roky 2007 a  Vláda je zmocněna k vydání nařízení, které upravuje – rozsah sledovaných látek nad rámec nařízení o E-PRTR (styren a formaldehyd v ovzduší, látky v odpadech) a povinně ohlašované údaje. Návrh nařízení v současnosti po meziresortním připomínkovém řízení. 7 Zákon o IRZ a CO ISPOP  Zřízení integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.  Legislativní zakotvení „jednoho ohlašovacího místa“ (Centrální ohlašovny).  Údaje se budou předávat elektronicky v datovém standardu, který bude každoročně zveřejněn MŽP.  Přímé novely složkových předpisů – zákon o ochraně ovzduší, zákon o vodách, zákon o odpadech, zákon o obalech.  Umožnění ohlašování prostřednictvím CO postupně většině povinných subjektům.  ISPOP přestane být postupně vázán na ohlašování do IRZ a začne postupně fungovat pro všechny subjekty bez ohledu na to zda ohlašují své údaje od IRZ či nikoliv. 8 ISPOP – zahrnuté formuláře  IRZ  Ovzduší  Voda  Odpady  Obaly 9 ISPOP – časový plán  IRZ  Za rok 2009 (v roce 2010) – subjekty ohlašující do IRZ.  Vodní zákon – vymezené ohlašovací povinnosti (§ 126 odst. 6)  Za rok 2009 (v roce 2010) – subjekty ohlašující do IRZ.  Za rok 2010 (v roce 2011) – subjekty vymezené nařízením o E-PRTR, kterým nevznikla povinnost ohlašovat do IRZ (nepřekročení prahů).  Za rok 2011 (v roce 2012) – všechny subjekty plnící ohlašovací povinnosti podle § 126 odst. 6.  Ovzduší (souhrnná provozní evidence, poplatky)  Za rok 2009 (v roce 2010) – subjekty ohlašující do IRZ.  Za rok 2010 (v roce 2011) – všechny subjekty plnící vymezené ohlašovací povinnosti. 10 ISPOP – časový plán  Odpady – vymezené ohlašovací povinnosti (§ 82 odst. 3)  Za rok 2009 (v roce 2010) – subjekty ohlašující do IRZ.  Za rok 2010 (v roce 2011) – subjekty vymezené nařízením o E-PRTR, kterým nevznikla povinnost ohlašovat do IRZ (nepřekročení prahů).  Za rok 2011 (v roce 2012) – všechny subjekty plnící ohlašovací povinnosti podle § 82 odst. 3.  Obaly  Za rok 2011 (v roce 2012) – osoby, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru nebo využití odpadu podle § 14 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech. 11 Ohlašování údajů za rok 2007 do IRZ  Provozovatel - Činnost podle přílohy I nařízení o E-PRTR (činnosti IPPC + 9 nových).  Relevantní právní předpisy:  Nařízení o E-PRTR  Zákon o integrované prevenci  Nařízení vlády o IRZ  Vyhláška o vedení evidence  Nařízení o E-PRTR:  91 látek (prahy podle nařízení) pro úniky do ovzduší, vody, půdy.  Množství odpadů (prahy podle nařízení a s rozlišením na nebezpečný odpad a ostatní odpad).  Přenosy látek v odpadních vodách – stejné prahy jako úniky do vody.  Nařízení vlády o IRZ  Látky emisích do ovzduší neuvedené v nařízení E-PRTR – styren a formaldehyd (prahy podle nařízení vlády č. 368/2003 Sb.) ;  Veškeré přenosy látek v odpadech (prahy podle nařízení vlády č. 368/2003 Sb.),  Látky v přenosech v odpadních vodách – látky neuvedené v nařízení E-PRTR (prahy podle nařízení vlády č. 368/2003 Sb.)  Aplikace IntForm2007 – verze E-PRTR/IRZ. 12 Ohlašování údajů za rok 2007 do IRZ  Provozovatel  Činnost mimo přílohu I nařízení o E-PRTR.  Relevantní právní předpisy:  Zákon o integrované prevenci  Nařízení o IRZ  Vyhláška o vedení evidence  Rozsah ohlašovacích povinností je shodný jako v předchozích letech (2004, 2005, 2006).  Při překročení ohlašovacích prahů plní ohlašovací povinnost.  Aplikace IntForm2007 – verze IRZ. 13 Termíny ohlašování do IRZ  POZOR - Změna termínu ohlašování!!!  za rok 2007 – (novela zákona o integrované prevenci)  za rok 2008 – (novela zákona o integrované prevenci)  za rok 2009 – (podle nové právní úpravy)  Vypuštění možnosti odkladu hlášení !!!  za rok 2007 již nebude možné žádat o odklad hlášení do (podle zákona o integrované prevenci). 14 Kompetence  MŽP vede IRZ a ISPOP.  MŽP zveřejňuje údaje ohlášené do IRZ – do (poprvé podle uvedeného návrhu ).  MŽP zajišťuje přenos dat v rámci ISPOP.  MŽP zveřejňuje datový standard pro předávání údajů prostřednictvím ISPOP.  MŽP metodicky řídí a koordinuje ISPOP.  MŽP poskytuje správcům ISVS informace o formě a struktuře výstupů z ISPOP.  ČIŽP kontroluje plnění ohlašovací povinnosti a rozhoduje o správních deliktech. 15 Závěr  Nový návrh zákona o IRZ a ISPOP prošel 3. čtením v PSP. (Senát + prezident).  Předpokládaná účinnost – leden  Poprvé podle zákona se budou ohlašovat údaje za rok 2009 (v roce 2010).  Zavedení ISPOP – přímé novely složkových zákonů a určení časového harmonogramu přechodu do ISPOP pro jednotlivé povinné subjekty.  Zavedení ISPOP – přechod na jednotný datový standard všech formulářů a podávání těchto formulářů elektronicky. 16 Závěr  Ohlašování údajů do IRZ za rok 2007 – do  Ohlašování údajů do IRZ za rok 2008 – do  Rozsah ohlašovací povinností pro rok 2007 (2008) závisí na tom, zda je v provozovně činnost vymezená v příloze I nařízení o E- PRTR (všechny činnosti IPPC + 9 nových činností).  Ke sjednocení požadavků ve smyslu rozsahu sledovaných údajů na všechny provozovatele ohlašující do IRZ dojde pro ohlašovací rok 2009. 17 Pro další informace navštivte a 18 Děkuji Vám za pozornost. Jan Maršák Stáhnout ppt "Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí Ing. Bc. Jan Maršák,"

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B99B17D65D0FF9E0C125839F00220C70?openDocument

30 Cdo 767/2018 Spisová značka: 30 Cdo 767/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.767.2018.1 30 Cdo 767/2018-268 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce L. K., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou se sídlem v Brně, Pellicova 8a, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o zaplacení 1 330 266 Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 74/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2017, č. j. 35 Co 293/2017-243, takto: II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 4 114 Kč k rukám právní zástupkyně JUDr. Kristiny Škampové do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 21. 3. 2017, č. j. 18 C 74/2013-149, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 202 500 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 1 127 766 Kč s příslušenstvím (výrok II), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení (výrok III). Dovoláním napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II a ve vyhovujícím výroku I co do částky 114 000 Kč s příslušenstvím, změnil výrok co do částky 88 500 Kč tak, že se v tomto rozsahu žaloba zamítá (výrok I), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud vyšel z následujících skutkových zjištění soudu prvního stupně. Dne 15. 3. 1947 právní předchůdci žalobce J. a A. K. podali přihlášku u Ministerstva vnitra č. j. G 8328/3834 k soupisu majetku zanechaného na Podkarpatské Rusi. Dne 2. 5. 1961 bylo právním předchůdcům žalobce sděleno, že nesplňují podmínky pro přiznání odškodnění dle příslušných právních předpisů. Bratr žalobce J. K. dne 19. 5. 2005 podal k Ministerstvu financí hromadnou žádost a dne 7. 6. 2006 se k řízení připojil současný žalobce, který prohlásil, že se cítí být účastníkem správního řízení o hromadné žádosti podané dne 19. 5. 2005 (dále jen „správní řízení“). Ve vyjádření ze dne 4. 12. 2006 žalobce sdělil žalovanému, že doklady vztahující se k nárokům z let 1939 až 1967, kdy bylo nárokování úhrady ukončeno, již byly žalované zaslány otcem žalobce, o navrácení těchto dokladů bylo marně žádáno, další doklady nebyly dohledány, dle sdělení Ministerstva vnitra byly skartovány. Následně byla žádost ze strany J. K. vzata zpět a usneseními ze dne 22. 10. 2010 a ze dne 3. 3. 2010 bylo zastaveno správní řízení ve vztahu k J. K.. Ke zpětvzetí žádosti došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 212/2009 Sb., neboť její zpětvzetí bylo podmínkou, kterou Ministerstvo vnitra stanovilo pro další projednání žádosti podle zákona č. 219/2009 Sb. Správní řízení však ve vztahu k žalobci dosud nebylo ukončeno. Po právní stránce odvolací soud uvedl, že základní spornou otázkou v této věci bylo, zda na řízení, v němž se právní předchůdce žalobce domáhal náhrady za majetek zanechaný v souvislosti s postoupením části území státu na Podkarpatské Rusi, pohlížet jako na jeden celek, či na jednotlivá samostatně vedená řízení. Odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 243/2015, a ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1876/2014, z nichž plyne, že uvedené správní řízení a případné soudní řízení je nutné posuzovat jako jeden celek a že za žalovanou Českou republiku má v řízení jednat Ministerstvo financí. Z hlediska vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení je třeba při posuzování celkové délky řízení rozdělit je do dvou částí, neboť řízení bylo, byť neformálně, ukončeno přípisem Ministerstva financí ze dne 2. 5. 1961. Po dobu více než 44 let žádné konkrétní řízení o odškodnění neprobíhalo a v tomto období nemohla vznikat žalobci či jeho právnímu předchůdci újma z důvodu nepřiměřené délky řízení. Nastoupivší účastníci řízení tak nenavázali na újmu svého právního předchůdce a k délce řízení probíhajícího za jeho účasti přihlížet nelze. Žalobci proto mohla objektivně vzniknout újma až v souvislosti s navazujícím řízením, a to ode dne, kdy deklaroval jeho účast v něm a délku probíhajícího řízení vnímal, tj. od 7. 6. 2006. Toto řízení nebylo ukončeno, neboť Ministerstvo financí ve vztahu k němu nevydalo žádné meritorní rozhodnutí. Z přípisu žalobce ze dne 4. 12. 2006 lze dovodit jen přesvědčení žalobce o ukončení nárokování náhrady za majetek v 60. letech minulého století. Nevyplývá z něho však vůle žalobce ukončit řízení, v němž bylo od 7. 6. 2006 pokračováno. Období od 7. 6. 2006 do dne rozhodnutí odvolacího soudu představující délku 11 let a 4 měsíců shledal odvolací soud jako nepřiměřeně dlouhé. Žalobní nárok byl omezen na dobu do podání žaloby. Odvolací soud tak za dobu 7 let a 4 měsíců dospěl k základní částce zadostiučinění ve výši 95 000 Kč, jíž zvýšil o 20 % s ohledem na postup státních orgánů. Další důvody pro modifikaci částky odvolací soud neshledal. Význam řízení je sice pro žalobce obecně vyšší, avšak vzhledem k naprosté pasivitě žalobce v průběhu řízení dospěl odvolací soud k závěru, že sám žalobce mimořádný význam tomuto řízení nepřikládal. Ohledně nákladů řízení odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce byl co do základu úspěšný a rozhodnutí o výši zadostiučinění záviselo na úvaze soudu, proto přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Rozsudek odvolacího soudu v části výroku I, kterou odvolací soud potvrdil povinnost žalované uhradit žalobci částku 114 000 Kč s přísl., a v celém výroku II napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost vymezuje v bodě I dovolání. Přípustnost dovolatelka spatřuje v tom, že se rozhodnutí z části týká právních otázek, které dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, z části se též týká právních otázek, u kterých můžeme hovořit o neexistenci konstantní judikatury dovolacího soudu, přičemž napadené rozhodnutí je též v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 243/2015. V bodě II dovolání se dovolatelka zabývá rozporem s judikaturou Nejvyššího soudu, jenž spatřuje v tom, že odvolací soud nezohlednil, že žalobce byl toliko pasivním účastníkem řízení, a tedy nebyl v nejistotě ohledně jeho výsledku. Dále odvolací soud nevzal v úvahu zpětvzetí žádosti žalobcovým bratrem a okolnost, že případné nadále probíhající řízení u Ministerstva financí by bylo překážkou rozhodnutí o nároku žalobce a jeho bratra Ministerstvem vnitra, kde splňovaly podmínky stanovené zákonem č. 212/2009 Sb. Odvolací soud dospěl k závěru, že Ministerstvo financí o nároku žalobce nerozhodlo patrně z toho důvodu, že řízení považovalo za ukončené usnesením o zastavení řízení. Nepřihlédl však k tomu, že řízení považoval za ukončené tímto usnesením také sám žalobce, neboť se nijak nedomáhal pokračování v řízení. V tomto ohledu dovolatelka poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10 2015, sp. zn. 30 Cdo 243/2015. Z přípisu žalobce ze dne 4. 12. 2006 jednoznačně vyplývá, že žalobce považoval řízení za ukončené v 60. letech minulého století a nemohla mu tak vzniknout újma dána stavem nejistoty ohledně budoucího výsledku řízení. Odkazuje na § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Žadatelem byl pouze bratr žalobce. Žalobce v daném řízení nebyl žadatelem ani odpůrcem. Správní řízení tak bylo ukončeno nabytím právní moci usnesení o zastavení řízení dne 26. 10. 2010. Pasivní účast žalobce v řízení naznačuje, že žalobce tomuto správnímu řízení nepřikládal prakticky žádný význam, z čehož vyplývá, že žalobci nemohla vzniknout žádná relevantní újma daná stavem nejistoty ohledně výsledku řízení. V bodě III dovolání dovolatelka namítá, že žalobci nevznikla újma, neboť nebyl v nejistotě ohledně výsledku řízení. Jelikož právnímu předchůdci žalobce bylo sděleno v roce 1961 přípisem, že nesplňuje podmínky pro přiznání nároku, nemohl být žalobce v nejistotě ani ohledně výsledku řízení zahájeného jeho bratrem dne 7. 2. 2006. V bodě IV dovolatelka opětovně poukazuje na pasivitu žalobce v posuzovaném řízení, z níž dovozuje nízký význam řízení pro žalobce. V bodě V vymezuje řízení, jež byla o daném nároku vedena. V bodě VI se zabývá promlčením uplatněného práva. Vychází z toho, že řízení bylo ukončeno dne 26. 10. 2010. Poukazuje na obecné pravidlo, dle nějž počátek promlčecí doby je třeba spojovat s okamžikem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Odkazuje na závěr vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1981, sp. zn. 3 Cz 99/81, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 28/1984 (dále jen „R 28/84“): „Právní názor, podle něhož je běh promlčecí doby vázán na splatnost dluhu, jež nastává prvního dne po tom, kdy byl o splnění věřitelem požádán, by znamenal nepřípustné posunutí počátku běhu promlčecí doby (ve zřejmém rozporu s účelem institutu promlčení)) prakticky na neomezenou dobu.“ V bodě VII namítá nesprávné posouzení náhrady nákladů řízení. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud rozsudek v dovoláním napadeném rozsahu zrušil, věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení a přiznal žalované náhradu nákladů dovolacího řízení. Žalobce ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že by dovolání mělo být odmítnuto jako nepřípustné, jelikož dovolatelka řádně nevymezuje přípustnost dovolání. Dovolání proti výroku II je navíc objektivně nepřípustné. Ohledně posouzení vzniku nároku na zadostiučinění je žalobce přesvědčen, že nedošlo ze strany nalézacích soudů k nesprávnému právnímu posouzení věci. Namítá, že tvrzení žalované o jeho vědomosti o ukončení správního řízení nebylo v průběhu řízení před nalézacími soudy prokázáno žádným důkazem. Žalobce o zpětvzetí žádosti ze strany jeho bratra nevěděl a správní řízení po celou dobo jako neukončené a probíhající stále vnímal. Navrhl tedy, aby bylo dovolání odmítnuto jako nepřípustné, případně zamítnuto pro nedůvodnost a aby dovolací soud uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, jednající prostřednictvím osoby, která má právnické vzdělání podle § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř., dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností. Dovolací soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání pro každý jednotlivý dovolací důvod vymezit, kterou z podmínek přípustnosti považuje pro něj za splněnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3023/2014, nebo ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 9/2014). Pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu ani citace (části) textu ustanovení § 237 o. s. ř. nepostačují (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1389/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13). Z toho důvodu nelze přihlížet k obecnému vymezení přípustnosti dovolání učiněnému v bodu I dovolání. V případě námitek, u nichž dovolatelka přípustnost nikterak nevymezuje (námitky pod body III až V a námitka pod bodem VII) tak dovolání obsahuje vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nadto dovolání co do výroku II ohledně náhrady nákladů řízení (námitka pod bodem VII) je dle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně nepřípustné. Ve vztahu k přípustnosti dovolání, jež dovolatelka staví na tom, že odvolací soud se měl odchýlit od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10 2015, sp. zn. 30 Cdo 243/2015, dovolací soud podotýká, že dovolatelka v rozsudku vyjádřený právní názor nesprávně extenzivně rozšiřuje rovněž na řízení iniciované žalobcovým bratrem v roce 2006, tedy již za demokratického režimu, kdy z doručení přípisu z roku 1961 právnímu předchůdci žalobce dovozuje, že žalobce nemohl být v nejistotě ani ohledně výsledku tohoto řízení. Takový závěr však z daného rozhodnutí Nejvyššího soudu neplyne, a tudíž napadené rozhodnutí nemůže být při řešení této otázky v rozporu s namítaným rozhodnutím. V daném rozhodnutí Nejvyšší soud vyjádřil závěr: „Jelikož je odškodňována újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení, je pro stanovení počátku a konce řízení významné nejen, že řízení dle procesních předpisů trvá, ale zejména, že účastník je jako trvající vnímá.“ Byť na tomto základě bylo možné dospět k závěru, že od 60. let již řízení fakticky neprobíhalo a ani jeho účastníci jej nemohli jako trvající vnímat, nelze tento závěr přenést do řízení iniciovaného v roce 2006, v němž účastníci mimo jiné namítali, že původní řízení nebylo ukončeno formálně správně. V tomto případě již pouhým doručením dopisu z 60. let, resp. znalostí jeho obsahu, nemohlo být řízení z hlediska posuzování jeho délky skončeno ani po stránce formální ani po stránce materiální. Z doručení dopisu z 60. let tak nelze dovozovat ani žádný závěr ve vztahu k nejistotě ohledně výsledku tohoto řízení, tedy že žalobce již z tohoto dopisu měl sám dovodit, že ani dle současné úpravy jeho nárok není dán, a tudíž nemohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení. Takový závěr by naopak byl v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, dle níž závěr o tom, zda bylo porušeno právo na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, stejně jako závěr o konkrétní formě či výši odškodnění nelze odvíjet od výsledku řízení, tudíž by měl být zásadně stejný bez ohledu na úspěch či neúspěch poškozeného v posuzovaném řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4739/2009, nebo ze dne 18. 4. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4439/2008). Ostatně rovněž Evropský soud pro lidská práva v případě restitučních sporů ve své judikatuře opakovaně uvádí, že Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nemůže být vykládána tak, že zavádí jakýkoliv obecný požadavek na smluvní státy k navrácení majetku, jenž byl na ně převeden před ratifikací Úmluvy. Úmluva nezakládá ani obecnou povinnost zavést do právního řádu řízení, v němž by restituce majetku mohla být požadována. Nicméně, pokud se smluvní stát rozhodne takové řízení zavést, nemůže být vyloučeno z povinnosti dodržet všechny relevantní záruky garantované Úmluvou, zejména čl. 6 odst. 1 Úmluvy (srov. rozsudek ESLP ze dne 24. 5. 2005, ve věci J.S. a A.S. proti Polsku, stížnost č. 40732/98, bod 53). Daná námitka tudíž přípustnost dovolání nezakládá, neboť odvolací soud se od namítaného rozsudku neodchýlil (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2833/2017). V bodě VI dovolání dovolatelka namítá odklon od R 28/84 a na toto rozhodnutí navazující judikatury. Uvedené rozhodnutí se vztahuje k problematice promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele. V nyní posuzované věci však jde o právo na odčinění újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Promlčení tohoto práva zvláště upravuje § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Dle první věty tohoto ustanovení jsou okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty vědomost poškozeného o vzniklé újmě či existence skutečnosti, s níž je vznik újmy spojen. Dle věty druhé je rozhodující okolností skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. Soudy nižších stupňů vycházely z toho, že posuzované řízení nebylo ke dni zahájení tohoto soudního řízení ukončeno (co do tohoto závěru dovolatelka nevymezuje přípustnost dovolání). Namítá-li tedy dovolatelka odklon od R 28/84, nutno uvést, že splatnost pohledávky není ani v jednom případě dle § 32 odst. 3 OdpŠk rozhodující okolností pro počátek běhu promlčecí lhůty. Judikatura, na niž dovolatelka odkazuje, není v této věci aplikovatelná, a tudíž napadené rozhodnutí ani nemůže být s uvedenou judikaturou v rozporu. S ohledem na výsledek dovolacího řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení vzniklé v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta (srov. § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 část věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř.). Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3 100 Kč [§ 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. k) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrady hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrady v částce 714 Kč [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.]. Celkově výše nákladů dovolacího řízení žalované tak činí 4 114 Kč.

https://rejstriky.finance.cz/firma-rychly-proud-a-s-27821951

Rychlý proud a.s. Brno IČO 27821951 kontakty (23.01.2020) | Finance.cz Rychlý proud a.s. Brno IČO: 27821951 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Rychlý proud a.s., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 27821951. Firma s názvem Rychlý proud a.s. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 2007. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 7 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o Rychlý proud a.s. IČO: 27821951 Rychlý proud a.s. Aktuální kontaktní údaje Rychlý proud a.s. Kontakty na Rychlý proud a.s. IČO: 27821951 Cejl 40 , 602 00 Brno Česká republika Cejl 40/107, Zábrdovice, 602 00 Brno 19.10.2016 Brno, Cejl 40/107, PSČ 60200 14.6.2011 - 19.10.2016 Kosoř, Školská 214, PSČ 25226 8.1.2009 - 14.6.2011 Ostrava - Moravská Ostrava, Sokolská třída 1263/24, PSČ 70200 3.12.2007 - 8.1.2009 Obory činností Rychlý proud a.s. IČO: 27821951 Vedení firmy Rychlý proud a.s. IČO: 27821951 akad.soch. Zdeněk Řehořík Šámalova 723 , 615 00 Brno Česká republika Šámalova 723/78, Zábrdovice, 615 00 Brno Pavel Syrovátka 3.12.2007 - 8.1.2009 od 3.12.2007 do 18.12.2008 Marcela Hudečková 8.1.2009 - 14.6.2011 od 18.12.2008 do 11.5.2011 Jana Janečková 8.1.2009 - 14.6.2011 Oldřich Vojtek 8.1.2009 - 14.6.2011 akad.soch. Zdeněk Řehořík 14.6.2011 - 11.6.2014 od 11.5.2011 do 9.6.2014 Brno, Šámalova 723/78, PSČ 61500 Lubomír Červík 14.6.2011 - 11.6.2014 Růžová 361 , 620 00 Brno Česká republika Brno, Růžová 361/51, PSČ 62000 Irena Červíková 14.6.2011 - 11.6.2014 Ing. Dalibor Hon 3.12.2007 - 8.1.2009 Barbora Škovranová 3.12.2007 - 8.1.2009 Eva Kuklová 3.12.2007 - 8.1.2009 Renata Tetourová 8.1.2009 - 14.6.2011 Marie Vojtková 8.1.2009 - 14.6.2011 Lubomír Tetour 8.1.2009 - 14.6.2011 Ing. Dagmar Pavlíková 14.6.2011 - 28.6.2013 Náměstí Svobody 724 , 664 47 Střelice Česká republika Střelice, Náměstí Svobody 724/12a, PSČ 66447 Jindřiška Červíková 14.6.2011 - 11.6.2014 Mathonova 878 , 613 00 Brno Česká republika Brno, Mathonova 878/8a, PSČ 61300 Martin Řehořík 14.6.2011 - 11.6.2014 Ing. Dagmar Pavlíková 28.6.2013 - 11.6.2014 nám. Svobody 724 , 664 47 Střelice Česká republika nám. Svobody 724/12a, 664 47 Střelice akad. soch. Zdeněk Řehořík Vlastníci firmy Rychlý proud a.s. IČO: 27821951 Sbírka Listin Rychlý proud a.s. IČO: 27821951 B 6392/SL 19 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 9.6.2014 8.10.2015 6.11.2015 10 B 6392/SL 18 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Brně 8.6.2015 8.10.2015 6.11.2015 8 B 6392/SL 17 účetní závěrka [2010] Krajský soud v Brně 7.3.2011 15.10.2015 26.10.2015 11 B 6392/SL 16 účetní závěrka [2009] Krajský soud v Brně 27.3.2010 15.10.2015 26.10.2015 12 B 6392/SL 15 účetní závěrka [2007] Krajský soud v Brně 4.2.2008 15.10.2015 26.10.2015 16 B 6392/SL 14 účetní závěrka [2008] Krajský soud v Brně 24.3.2009 15.10.2015 26.10.2015 9 B 6392/SL 13 ostatní zápis z VH Krajský soud v Brně 9.6.2014 10.6.2014 16.6.2014 3 B 6392/SL 12 ostatní zápis ze schůze SR Krajský soud v Brně 9.6.2014 10.6.2014 16.6.2014 2 B 6392/SL 11 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 278/2014 Krajský soud v Brně 9.6.2014 10.6.2014 16.6.2014 11 B 6392/SL 10 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 4.6.2012 5.2.2013 6.2.2013 13 B 6392/SL 9 ostatní -zápis ze sch.představenstva Krajský soud v Brně 11.5.2011 20.6.2011 2 B 6392/SL 8 podpisové vzory Krajský soud v Brně 11.5.2011 20.6.2011 2 B 6392/SL 7 podpisové vzory Krajský soud v Brně 11.5.2011 20.6.2011 2 B 6392/SL 6 podpisové vzory Krajský soud v Brně 11.5.2011 20.6.2011 2 B 6392/SL 5 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 11.5.2011 20.6.2011 12 B 6392/SL 4 notářský zápis -NZ183/2011 Krajský soud v Brně 11.5.2011 20.6.2011 8 B 6392/SL 3 podpisové vzory 3x: Vojtek,Janečková,Hudečková Krajský soud v Brně 5.1.2009 8.1.2009 5 B 6392/SL 2 notářský zápis NZ 1968/07 vč.Stanov Krajský soud v Brně 26.11.2007 9.12.2008 15.12.2008 18 B 6392/SL 1 podpisové vzory - Pavel Syrovátka Krajský soud v Brně 26.11.2007 30.11.2007 18.12.2007 1 Hodnocení Rychlý proud a.s. Výpis dat pro firmu Rychlý proud a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Rychlý proud a.s., 27821951 na obchodním rejstříku výpis firmy Rychlý proud a.s., 27821951 na živnostenském rejstříku Proud of business s.r.o. - 03560091 - Praha , Jaurisova 515/4 PROUD TRADE s.r.o. - 25844105 - Olomouc , Vodární 1179/1 PROUD, spol. s r. o., Litoměřice v likvidaci - 40233090 - Litoměřice , Na Valech 1173 Curtis Kennard Nakladatelství Proud - 63940191 - Praha , Slepá I 204/7 Lanové centrum PROUD, z.s. - 70630763 - Olomouc , Na střelnici 343/48 PROUD FILM s.r.o. - 02884976 - Řitka , Pražská 73 Nový proud s.r.o. - 02092531 - Praha , Mladějovská 358/33 Lanové centrum PROUD, středisko Ostrava - 71233971 - Ostrava , Pod Landekem 64

http://kraken.slv.cz/UOHSS063/1999

UOHS S063/1999 Rozhodnutí: VO3/S063/99 Instance I. Věc spojení podniků-Worthington Heiser Cylinders Účastníci Worthington Gastec, a.s. Datum nabytí právní moci 31. 7. 1999 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení čj. S 63/99-230, zahájeném dne 16.6. 1999 na návrh účastníka řízení a to společnosti Worthington Heiser Cylinders GmbH, se sídlem Kienberg, Beim Herrenhaus 1, 3291 Kienberg, Rakouzská republika, zastoupené ve správním řízení JUDr. Jaroslavem Polanským, Mgr. Pavlem Kvíčalou, advokátní kancelář BALCAR POLANSKÝ NORTON ROSE, se sídlem E.Peškové 15, Praha 5, na základě plné moci ze dne 3.3. 1999 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve spojení s § 12 č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., ve věci povolení spojení podniků Worthington Heiser Cylinders GmbH , se sídlem Kienberg, Beim Herrenhaus 1, 3291 Kienberg, Rakouzská republika a Worthington Gastec , a.s., se sídlem Hustopeče u Brna, Bratislavská 2 podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. vydává toto Spojení podniků Worthington Heiser Cylinders GmbH, se sídlem Kienberg, Beim Herrenhaus 1, 3291 Kienberg, Rakouzská republika a Worthington Gastec, a.s., se sídlem Hustopeče u Brna, Bratislavská 2 podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., k němuž dochází tím, že dne 25. února 1999 byla podepsána smlouva o převodu 220,-ks akcií společnosti Worthington Gastec, a.s., se sídlem Hustopeče u Brna, Bratislavská 2, uzavřená mezi společností Worthington Heiser Cylinders GmbH, se sídlem Kienberg, Beim Herrenhaus 1, 3291 Kienberg, Rakouzská republika,jako nabyvatelem a společností CARLOS, spol. s r.o., se sídlem Brno, Cejl 109, jako převodcem a dále upsáním 610,-ks kmenových akcií na jméno dne 25.února 1999, čímž se společnost Worthington Heiser Cylinders GmbH, se sídlem Kienberg, Beim Herrenhaus 1, 3291 Kienberg, Rakouzská republika stala majitelkou 830,-ks akcií, což představuje 51 % jmenovité hodnoty akcií společnosti Worthington Gastec, a.s., se sídlem Hustopeče u Brna, Bratislavská 2 se podle ust. § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., po zjištění skutkového stavu, získání potřebných podkladů pro rozhodnutí a po seznámení účastníka řízení s výsledky šetření před vydáním rozhodnutí ve smyslu § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) a v souladu s § 12 odst. 6 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., Dne 16. června 1999 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") na návrh účastníka řízení a to společnosti Worthington Heiser Cylinders GmbH, se sídlem Kienberg, Beim Herrenhaus 1, 3291 Kienberg, Rakouzská republika (dále jen "Worthington Cylinders") správní řízení čj. S 63/99-230 ve věci povolení spojení podniků ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon"). Ke spojení podniků dochází uzavřením smlouvy o převodu 220 ks akcií společnosti Worthington Gastec,a.s., se sídlem Hustopeče u Brna, Bratislavská 2 (dále jen "Worthington Gastec") ze dne 25. února 1999 mezi společností Worthington Cylinders, jako nabyvatelem a společností CARLOS, spol. s r.o., se sídlem Brno, Cejl 109 (dále jen "CARLOS"), jako převodcem. Téhož dne upsala společnost Worthington Cylinders 610,-ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě jedné akcie ve výši 100.000,-Kč. Konstitutivní zápis zvýšení základního jmění v obchodním rejstříku proběhl dne 26.2.1999 usnesením Krajského obchodního soudu v Brně v oddílu B, vložce č. 2641. Těmito kroky se společnost Worthington Cylinders stala majitelkou 830,-ks akcií společnosti Worthington Gastec, což představuje 51 % jmenovité hodnoty akcií. Úřad dále v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. j) zákona zveřejnil v Obchodním věstníku dne 21.6.1999 oznámení o podání návrhu na zahájení správního řízení ve věci povolení spojení výše uvedených podniků s tím, že případné připomínky je možné zaslat úřadu do osmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Ve stanovené lhůtě, ani později do doby vydání tohoto rozhodnutí úřad neobdržel k posuzovanému spojení podniků žádné připomínky. S výsledky šetření byli účastníci řízení seznámeni dne 9.7. 1999 ve smyslu § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) a v souladu s § 12 odst. 6 zákona. K výsledkům šetření nevznesli účastníci řízení žádné připomínky. Společnost Worthington Cylinders je společností zabývající se výrobou ocelových vysokotlakých lahví (Cylinders). Jako taková má tedy potřebné know-how pro výrobu a kontrolu kvality ocelových lahví a tyto zkušenosti může předávat českému subjektu, který se zabývá výrobou nízkotlakých lahví. Společnost Worthington Cylinders nízkotlaké lahve nevyrábí ani nedodává na relevantní trh ČR. Společnost Worthington Gastec byla zapsána ke dni 27.5.1998 do obchodního rejstříku oddíl B, vložka 2641, vedeného Krajským obchodním soudem v Brně. Předmětem činnosti této společnosti je mimo jiné poradenská činnost v oblasti obchodu, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, pronájem motorových vozidel, správa a pronájem nemovitostí, výroba turistických vařičů na PB, výroba pažnicových centrátorů, výroba náhradních dílů k výrobkům společnosti, výroba plynoinstalačních materiálů, strojírenská výroba, strojně-montážní a stavebně-montážní činnost po vlastní výrobu, výuka, montáž, opravy a rekonstrukce a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení a zámečnictví. V předmětném případě spojení účastníků řízení se jedná o trh nízkotlakých plynových lahví, které společnost Worthington Gastec vyrábí. Nízkotlaká plynová lahev na dopravu plynů slouží k plnění, přepravě, uchovávání a odčerpávání propanbutanového plynu. Je charakteristická svým objemem a technickými parametry jako maximálním plnicím tlakem, konstrukcí a tvarem uzávěru, použitým výrobním matriálem a technologickými postupy. Výroba tlakové lahve je poměrně náročná na přesnost a dodržování technologických postupů. Při výrobě se používá kombinace plošného tváření, svařování a následného tepelného zpracování (konkrétně žíhání na odstranění vnitřního pnutí). Přesnost a dodržování postupů jednotlivých operací se odráží v kvalitě finálního výrobku. V této komoditě kvalita přímo souvisí s bezpečností tlakové lahve na plyn. V průběhu výrobního procesu přitom nelze určit jaká z operací nebo jaký výrobní postup více ovlivňuje kvalitu finálního výrobku tedy nízkotlaké plynové lahve. Kromě vlastní výroby má na kvalitu podstatný vliv i kvalita a zpracování výchozího materiálu (ocelového plechu) a technologie jeho následného zpracování včetně použité metody sváření i následného tepelného zpracování, které slouží ke snížení vnitřního pnutí materiálu. Díky složitosti technologie umocněné situací, že je nutno z bezpečnostních důvodů zachovat kontrolu kvality výroby i při zhotovování velkých sérií, nenašel se na území ČR jiný výrobce, který by nízkotlaké lahve vyráběl. Není zde ani zahraniční konkurence, která vyrábí většinou jiné rozměry lahví s jiným uzávěrem, jež nelícuje s koncovkami používanými v ČR. Vzhledem k tomu, že nízkotlaké plynové lahve dodávané soutěžitelem na relevantní trh ČR jsou nezaměnitelné s obdobnými výrobky v zahraničí, ale i vysokotlakými plynovými lahvemi, byl relevantní trh věcně vymezen jako trh nízkotlakých plynových lahví. Na takto vymezeném relevantním trhu zaujímá společnost Worthington Gastec podíl, který přesáhl více jak 30 % celkového obratu na celostátním trhu daného zboží. Geografický trh zahrnuje území, kde podmínky soutěže jsou homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišné. Úřad zjistil, že výrobci plynových lahví směřují své dodávky dle požadavků zákazníků do celého území České republiky. Nebyla zjištěna žádná omezení týkající se dodávek na určitou část území České republiky. Úřad konstatuje, že nebyla zjištěna nehomogenita podmínek soutěže uvnitř území České republiky, a proto byl trh z hlediska geografického vymezen územím celé České republiky. Šetřením bylo zjištěno, že výrobou a prodejem na trhu nízkotlakých plynových lahví se zabývá pouze výše uvedený výrobce. Na relevantním trhu ČR nejsou taktéž dostupné ani produkty od zahraničních konkurentů. Vzhledem ke skutečnosti, že trh nízkotlakých plynových lahví je již nasycen a s postupným zaváděním zemního plynu nových uživatelů plynových lahví spíše ubývá, není zde ani do budoucna prostor pro vstup nového soutěžitele na relevantní trh ČR. "Spojením se vytvořila možnost rozvoje výrobních technologií. Využití know-how se promítne do podstatného zvýšení produktivity práce a úspory nákladů na výrobek. Předpokládá se zavedení následujících nových technologií a investičních projektů : použití výchozích materiálů ve svitcích, které jsou levnější oproti stávajícímu používání tabulí plechu zavedení nové metody technologie svařování s využitím zkušeností skupiny Worthington žíhání lahví v peci s inertní atmosférou nedochází k okujení lahví, není nutné následující tryskání automatizované pracoviště stříhání rondelů včetně točení den a zarovnání okrajů. Dojde k zavedení přísnějších jakostních norem, což považujeme za výhodu z hlediska veřejného zájmu i z hlediska konečného spotřebitele, který na zvýšení kvality bude jednoznačně profitovat. Veškeré výrobky jsou vyráběny dle platných norem, přesto je pro zlepšení kvality v současné době budován systém jakosti dle ISO 9002. Tento systém je ve fázi předcertifikace. Získání vlastního certifikátu se předpokládá v září 1999. V průběhu příštích let je v plánu přechod na evropské normy. Tyto zajišťují pro spotřebitele další zvýšení kvality a užitné hodnoty výrobků a zvýšení úrovně bezpečnosti. Rovněž se předpokládá zvýšení produkce. Toto předpokládá zavedení a využití nových technologií, investic, změny v organizaci plánování a řízení vlastního výrobního procesu. Nové technologie a postupná automatizace výroby bude předpokládat nábor nových pracovníků s vyšším stupněm vzdělání a zvyšování odborné zdatnosti stávajících pracovníků. Začlenění společnosti Worthington Gastec, a.s. do skupiny Worthington přináší do regionu trvalou stabilitu a příslib budoucího rozvoje." (konec citace) Úřad konstatuje, že níže uvedené hospodářské výhody jsou výhodami jak pro konečného spotřebitele, tak i z pohledu veřejného zájmu. Jedná se o : zvýšení bezpečnosti nízkotlakých plynových lahví snížení nákladů při výrobě, což se pozitivně odrazí v konečné ceně výrobku. Další výhody uvedeného spojení podniků jsou : zlepšení pracovního prostředí při výrobě lahví získání certifikátu jakosti dle ISO 9002 zvýšení počtu vyrobených kusů nízkotlakých plynových lahví nábor nových pracovníků a zvýšení zaměstnanosti v regionu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po zvážení všech skutečností rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. JUDr. Jaroslav Polanský, advokátní kancelář BALCAR POLANSKÝ NORTON ROSE, se sídlem E. Peškové 15, 150 00 Praha 5

https://docplayer.cz/106270466-Jednaci-rad-rady-obce-rudoltice.html

Jednací řád Rady obce Rudoltice - PDF Free Download Download "Jednací řád Rady obce Rudoltice" 1 Jednací řád Rady obce Rudoltice Rada obce Rudoltice vydává v souladu s ust. 101 odst. 4 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tento jednací řád: Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Jednací řád rady obce upravuje přípravu, svolání, průběh, usnášení a kontrolu plnění usnesení rady obce, jako i další otázky. 2. O otázkách upravených tímto jednacím řádem, popř. o dalších zásadách svého jednání rozhoduje rada obce v mezích zákona. Čl. 2 Pravomoci rady obce 1. Rada obce je výkonný orgán obce v oblasti samostatné působnosti, v přenesené působnosti pak pouze, stanoví-li tak zákon. 2. Rada obce rozhoduje ve všech věcech uvedených v ust. 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích a v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo v souladu s ust. 84 odst. 4 zákona o obcích. 3. Rada obce připravuje návrhy pro zasedání zastupitelstva obce prostřednictvím obecního úřadu. 4. Podané návrhy, připomínky a podněty členů zastupitelstva obce a komisí rady obce řeší na základě podkladů, které připraví obecní úřad. 5. Radě obce je vyhrazeno uložit pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (ust. 58 a 59 zákona o obcích). 6. Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude počet členů rady obce doplněn alespoň na 5, vykonává její funkci zastupitelstvo obce. Čl. 3 Svolání rady obce 1. Rada obce se schází dle potřeby, zpravidla 1x za dva týdny, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce, ale i jiné osoby. 2. Jednání rady obce zpravidla řídí starosta obce. Strana 1 (celkem 5) 2 Čl. 4 Příprava jednání rady 1. Jednání rady obce svolává starosta obce, případně místostarosta. 2. Starosta obce je povinen svolat bezodkladně jednání rady, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů rady obce, tj. 2 členové. 3. Program jednání rady obce předkládá starosta obce, případně místostarosta. 4. Program rady obce obsahuje: a. schválení zápisu z minulého jednání rady obce b. schválení programu jednání c. předkládané a kontrolní zprávy d. ostatní návrhy, sdělení a informace 5. Zprávy a návrhy mohou radě obce předkládat její členové, předsedové komisí, případně další orgány a organizace. 6. Návrhy rada obce projednává zpravidla na základě písemných návrhů. 7. Rada obce může k projednání úkolů, na jejichž zabezpečování se podílejí i jiné orgány, přizvat zástupce těchto orgánů. O přizvání účastníků do jednání rady obce rozhoduje starosta obce nebo místostarosta obce. Usnesení ke společně projednávaným otázkám přijímá rada obce. Čl. 5 Účast členů rady na jednání 1. Člen rady obce je povinen zúčastňovat se schůzí rady obce, plnit úkoly, které mu uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. 2. Člen rady obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením schůze rady obce. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje rada obce. 3. Členové rady jsou povinni při neúčasti na schůzi rady obce omluvit se starostovi s uvedením důvodu. Také pozdní příchod nebo předčasný odchod omlouvá starosta obce. Čl. 6 Program jednání 1. Program jednání rady obce navrhuje starosta obce. 2. Starosta obce oznámí na počátku jednání rady obce návrh programu a rada o něm rozhodne hlasováním. 3. Požádá-li o to písemně nebo ústně člen rady, projedná rada obce zařazení požadovaného bodu programu na nejbližším jednání rady obce. Nevyhoví-li mu, musí rada obce sdělit navrhovateli důvod nezařazení jeho návrhu do programu. Strana 2 (celkem 5) 3 Čl. 7 Jednání rady obce 1. Jednání rady obce jsou neveřejná. 2. Rada je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů rady obce, tj. 3 členové. 3. Jednání rady obce řídí zpravidla starosta obce, v jeho nepřítomnosti místostarosta nebo pověřený člen rady obce. Starosta obce nebo místostarosta řídí průběh hlasování, jehož výsledek zjišťuje a vyhlašuje, ukončuje a přerušuje jednání a dbá na to, aby mělo pracovní charakter a věcný průběh. Před zahájením jednání zjistí předsedající počet přítomných. Není-li přítomna nadpoloviční většina všech členů rady obce, předsedající jednání ukončí a určí náhradní termín jednání. Je-li rada obce schopna se usnášet v zahajovací části schůze starosta obce prohlásí, že schůze rady obce byla řádně svolána, konstatuje přítomnost nadpoloviční většiny členů, navrhne ke schválení program jednání včetně dodatečných návrhů. Pověří dva členy ověřením zápisu a určí zapisovatele. Dva členové rady obce, určení na předchozím zasedání, ověří zápis z předešlého jednání, zkontrolují předložený zápis. Nejsou-li proti zápisu námitky, pokládá se za schválený. O případných námitkách rozhoduje rada obce po vyjádření ověřovatelů. Zápisy z jednání rady obce jsou uloženy u starosty obce k nahlédnutí. 4. Do rozpravy se přihlašují účastníci jednání zvednutím ruky. 5. Rada obce může v průběhu jednání hlasováním bez rozpravy body programu přesunout nebo sloužit rozpravu ke dvěma nebo více bodům programu. 6. Nikdo, komu předsedající neudělil slovo, se ho nemůže ujmout. 7. Návrh na ukončení rozpravy může podat kterýkoliv člen rady obce, o jeho návrhu se hlasuje bez rozpravy. 8. Členové rady obce mají právo vznášet dotazy a věcné připomínky, projednávat rozpory a návrhy řešení, žádat o doplnění a vysvětlení a předkládat k bodům doplňující návrhy. 9. Po skončení diskuse k jednotlivým bodům programu výsledek jednání předsedající formuluje v závěrečném návrhu usnesení. 10. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro návrh nadpoloviční většina všech členů rady obce. Čl. 8 Hlasování 1. Při jednání se hlasuje o jednotlivých bodech samostatně, dle schváleného programu. 2. Pokud byly uplatněny pozměňující návrhy, dá předsedající hlasovat nejprve o těchto změnách a poté o ostatních částech návrhu. 3. V případě uplatnění protinávrhu se hlasuje nejprve o tomto protinávrhu. Schválením jedné varianty se považují ostatní varianty za nepřijaté. 4. Jestliže předložený návrh nezískal při hlasování potřebnou většinu hlasů, může se rada obce usnést na dohadovacím řízení. Nezíská-li upravený návrh potřebnou většinu, prohlásí starosta obce návrh za nepřijatý. 5. Nepřijme-li rada obce navržené usnesení nebo žádný z protinávrhů, je záležitost vrácena předkladateli. 6. Hlasování se provádí veřejně, zdvižením ruky pro návrh nebo proti návrhu nebo se lze hlasování zdržet. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro jeho návrh nadpoloviční většina všech členů rady obce. Výsledek hlasování zopakuje předsedající formulací Návrh byl (nebyl) schválen nebo doporučen zastupitelstvu obce ke schválení. Strana 3 (celkem 5) 4 7. Návrh, který se týká chodu jednání rady obce, je přijat nadpoloviční většinou přítomných členů rady. Čl. 9 Usnesení rady obce 1. Rada obce přijímá usnesení k jednotlivým bodům programu ihned po jejich projednání. 2. Usnesení a zápis z jednání rady obce se vyhotovuje písemně. 3. Usnesení rady obce musí obsahově odpovídat výsledkům hlasování o jednotlivých bodech jednání. Závěry, opatření a způsob kontroly musí být v usnesení formulovány stručně, adresně, s termíny a odpovědností za splnění ukládaných úkolů. Návrh znění usnesení přednese zpracovatel usnesení. 4. Usnesením rady obce se ukládají úkoly v otázkách samostatné působnosti obce členům rady obce a pracovníkům obecního úřadu. 5. Usnesením rady obce a nařízení obce podepisuje starosta obce spolu s místostarostou nebo jiným radním. Usnesení rady obce podepisují také určení ověřovatelé zápisu. 6. Usnesení rady obce, upravené v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, je bezodkladně po podpisu zápisu určenými ověřovateli na následujícím zasedání rady obce, zveřejněno na webových stránkách obce. Čl. 10 Zajištění nerušeného průběhu jednání 1. Nemluví-li řečník k věci, může mu předsedající odejmout slovo. 2. Starosta obce může vykázat ze zasedací místnosti rušitele schůze. Čl. 11 Ukončení jednání rady obce Předsedající prohlásí jednání za ukončené, byl-li program jednání vyčerpán a nikdo se již nehlásí o slovo. Rovněž prohlásí jednání za ukončené, klesne-li počet přítomných členů rady obce pod nadpoloviční většinu nebo z jiných závažných důvodů, zejména nastala-li skutečnost znemožňující nerušený průběh jednání. V těchto případech zasedání svolá znovu do 14ti dnů. Čl. 12 Organizačně-technické záležitosti jednání rady obce 1. O průběhu jednání se pořizuje zápis, za jehož vyhotovení zodpovídá starosta obce. Ten vede také evidenci usnesení jednotlivých jednání a soustřeďuje zprávy o jejich plnění. 2. V zápise se vždy uvede den a místo konání, počet přítomných členů rady, schválený program jednání, podané návrhy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení, hodina zahájení a ukončení a doba přerušení jednání. Strana 4 (celkem 5) 5 3. Schválený zápis dosvědčuje průběh jednání a obsah usnesení. 4. Zápis se vyhotovuje do 7 dnů po skončení jednání rady obce a podepisuje jej starosta a určení ověřovatelé. Musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Po uplynutí 10 let je předán okresnímu archivu k archivaci. 5. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání rady obce. Čl. 13 Zabezpečení a kontrola usnesení 1. Kontrolu plnění usnesení rady obce zajišťuje kontrolní výbor. 2. Při každém svém jednání kontroluje rada obce plnění usnesení z minulého zasedání. Čl. 14 Závěrečná ustanovení Jednací řád byl schválen Radou obce Rudoltice na svém zasedání dne otisk úředního razítka/ Lenka Bártlová, v.r. starostka obce Erika Kohoutová, v.r. místostarostka obce Strana 5 (celkem 5)

https://www.fulsoft.cz/33/40-2004-sb-zakon-o-verejnych-zakazkach-ve-zneni-ucinnem-k-1-1-2006-platne-do-30-6-2006-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTp4FeirpAf-vDaO2_un9KEICD-vMUnwPlw/?wa=www15i3%20psp

40/2004 Sb., Zákon o veřejných zakázkách, ve znění účinném k 1.1.2006, platné do 30.6.2006 | Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2019 40/2004 Sb., Zákon o veřejných zakázkách, ve znění účinném k 1.1.2006, platné do 30.6.2006 č. 40/2004 Sb. [zrušeno č. 137/2006 Sb.] v § 87 mění slova mění § 4 odst. 1, ruší § 112 odst. 3 v § 1 odst. 1 vkládá nové písm. d), vkládá § 9a a § 9b, v § 17 doplňuje písm. m), vkládá část čtvrtou, v § 110 vkládá slova mění § 5, v § 17 doplňuje nové písm. n) v § 2 odst. 1 písm. a) bodě 4 ruší slova v části šesté (správně nyní sedmé, po novele č. 60/2005 Sb.) mění hlavu II mění, 8 novelizačních bodů v § 4 odst. 1 písm. a) nahrazuje slovo (2) Za činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se u zadavatele uvedeného v §…

http://zusledec.cz/o-skole/skolni-rad

ÚvodKontaktPro nové zájemceŠkolnéFotogalerieNaše úspěchyPodpořili násAbsolventiAkce školyŠkolní řádSlavíme 60. let založení naší školyAKADEMIE UMĚNÍ SENiorůSRPŠ Školní řád ZUŠ v Ledči nad Sázavou vydává ředitel školy na základě zákona č. 561/2004 Sb., Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 30, odst.1 a vyhlášky č.71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání ČÁST PRVNÍPráva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky Školní řád je veřejně přístupný na školní internetové adrese www.zusledec.cz a ve škole na veřejně přístupném místě. b) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy c) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost d) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se základního uměleckého vzdělávání e) žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na základní umělecké vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy. Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění f) mimořádně nadaní žáci mohou být ředitelem školy na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka a na návrh učitele hlavního předmětu přeřazeni na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozích ročníků, a to po úspěšném vykonání postupových zkoušek ze všech povinných předmětů. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 2. Práva uvedená v odstavci 1. s výjimkou písmen b),e),f) mají také zákonní zástupci nezletilých žáků. 3. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů výjimečně uvolnit žáka zcela nebo zčásti z pravidelné docházky do některého povinného předmětu stanoveného školním vzdělávacím programem, a to buď na školní rok nebo jeho část; zároveň stanoví náhradní způsob výuky, obsah a rozsah zkoušek z předmětu, ze kterého byl žák uvolněn. a) řádně se vzdělávat a řídit se zásadami tohoto školního řádu b) pravidelně a včas podle rozvrhu hodin navštěvovat všechny předměty, které v daném oboru určují učební plány nebo ŠVP, do vyučování se dostavovat se stanovenými učebními pomůckami d) účastnit se všech interních i veřejných akcí školy, na které jsou připravováni e) svým chováním a jednáním dbát dobrého jména školy f) používat vypůjčené hudební nástroje zapůjčené školou výhradně pro potřeby spojené s výukou v ZUŠ Ledeč nad Sázavou 2. Zletilí žáci jsou dále povinni: b) předem známou nepřítomnost ve vyučování omlouvat před svou nepřítomností ve výuce c) v případě delší nemoci podat učiteli hlavního předmětu do tří dnů zprávu o jejím pravděpodobném trvání d) dokládat nepřítomnost ve vyučování e) uhradit včas úplatu za vzdělávání (školné) 3. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni: b) na vyzvání ředitele školy nebo vyučujícího se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka d) omlouvat nepřítomnost žáka ve vyučování (osobně, telefonicky, e-mailem), předem známou nepřítomnost žáka omlouvat před jeho nepřítomností ve vyučování e) v případě delší nepřítomnosti žáka ve výuce podat učiteli předmětu do tří dnů zprávu o jejím pravděpodobném trvání f) uhradit včas úplatu za vzdělávání (školné) 4. Pro školní matriku jsou povinni žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků uvést údaje podle § 28, odst. 2 školského zákona: a) jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství, místo trvalého pobytu, místo narození c) údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaje o tom, zda je žák sociálně znevýhodněn, pokud je tento údaj zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem poskytnut ČÁST DRUHÁProvoz a vnitřní režim školy I. Organizační struktura školy a) hospodářka - ekonomka b) uklízečka - školnice 1. Organizace vzdělávání v základní umělecké škole se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - § 30, vyhláškou č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, RVP ZUV č.j. 12 955/2010-22 s účinností od 1. 9. 2010 a ŠVP ZUŠ Ledeč nad Sázavou s účinností od 1. 9. 2012 2. ZUŠ v Ledči n.S. zřizuje obory : hudební, výtvarný, literárně dramatický a taneční. V jednotlivých oborech se organizuje individuální, skupinová nebo kolektivní výuka. 3. Studium v ZUŠ je realizováno jako přípravné studium, základní studium a studium pro dospělé. přípravné studium I.stupně probíhá v délce 1 nebo 2 let, je určeno dětem od pěti let základní studium I.stupně je 4 – 7leté (podle ŠVP 7leté), je určeno dětem od sedmi let přípravné studium II.stupně je určeno zájemcům, kteří neabsolvovali studium I.stupně a trvá jeden rok základní studium II.stupně je čtyřleté, je určeno žákům od 14let studium pro dospělé je určeno uchazečům od 18let věku 4. Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat koncerty, výstavy a vystoupení, představení, zájezdy, a to i do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností 6. Vyučování a) se řídí rozvrhem hodin b) vyučovací hodina trvá 45 minut c) vyučovací hodiny jsou pokud možno odděleny přestávkami s ohledem na režim odjezdu spojů dojíždějících žáků d) vyučovací bloky v kolektivní výuce (2-3vyuč.hod.) jsou vždy odděleny přestávkou 1. Žáci přicházejí do školy 5 minut před začátkem vyučování. Očistí si boty, přezují se v šatně nebo jiném obvyklém místě. V šatnách se nezdržují déle, než je nezbytně nutné k odložení a vyzvednutí šatstva a obuvi. Žáci docházející na individuální výuku vezmou šatstvo a obuv s sebou do třídy. Bezprostředně po skončení výuky žáci opouštějí budovu školy. Ve škole a v jejím areálu není dovoleno používat výrobky zábavné pyrotechniky a střelné nebo sečné zbraně. Vzhledem k nebezpečnosti těchto výrobků budou žákům odebrány a vůči žákům budou přijata výchovná opatření. 2. Nepřijde-li vyučující po začátku výuky do třídy, oznámí žáci tuto skutečnost řediteli nebo jinému přítomnému učiteli. 3. Opouštět školní budovy během vyučování bez dozoru není žákům dovoleno. 4. Mobilní telefony jsou ve vyučovacích hodinách vypnuty, ve zvlášť výjimečných případech je nutný souhlas vyučujícího. 5. O přestávkách se chovají žáci ve třídách a na chodbách ukázněně. 6. Je zakázáno manipulovat s technickým zařízením a vystavenými pracemi ve všech prostorách školy. 7. Rodiče žáků čekají na žáky na určeném místě ( pohovky na chodbách, lavičky na zahradě školy). 8. Cizí osoby se musí okamžitě po příchodu do školy hlásit v ředitelně nebo kanceláři školy. 1. S učiteli mohou zákonní zástupci projednat své požadavky v době podle individuální domluvy. 2. Veškeré administrativní záležitosti je třeba vyřizovat s vyučujícími v době mimo vyučování, s vedením školy pokud možno v dopoledních hodinách. Provozní doba hospodářky školy je denně od 10 do 17hod. 3. V průběhu výuky budou telefonní hovory pro pedagogy přepojovány pouze ve velmi naléhavých případech. 2. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Sebehodnocení učí žáky samostatně a tvořivě myslet, posiluje jejich sebevědomí a sebeúctu. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit co se mu daří, co mu ještě nejde, jaké má rezervy a jak bude pokračovat dál. míra naplnění požadavků vyplývajících z osnov a školních výstupů s ohledem na vlastní dispozice žáka úroveň zájmu a aktivní spolupráce s učitelem ve výuce, míra aktivity a účasti na akcích školy schopnost prezentovat dosaženou dovednost v praxi – na koncertě, představení nebo výstavě 1. Průběžné vyučující vede se žákem hodnotící dialog, žák je tak od nejnižších ročníků veden k sebehodnocení vyučující klasifikuje na základě předchozího hodnotícího dialogu při průběžném hodnocení je žák hodnocen klasifikací nebo slovně způsoby a četnost průběžného hodnocení se mohou v jednotlivých třídách individuální a kolektivní výuky lišit (na závěr hodiny, po dokončení tématu apod.) vyučující pravidelně informuje rodiče žáka o dosažených výsledcích – např. při třídních přehrávkách v hudebním oboru nebo ukázkových hodinách a třídních schůzkách ostatních oborů, informací o výsledcích jsou i žákovská vystoupení a výstavy 2. Hodnocení na vysvědčení na vysvědčení v pololetí a na konci školního roku je žák hodnocen známkou (dle vyhlášky č.71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání) chvalitebný (2) uspokojivý (3) neuspokojivý (4) - celkové hodnocení žáka - na konci prvního a druhého pololetí je žák celkově hodnocen těmito stupni: ČÁST ČTVRTÁUkončení vzdělávání b) jestliže byl vyloučen ze školy (§ 31 odst. 2 až 4 školského zákona) d) v případě, že zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák neuhradil úplatu za vzdělávání ve stanoveném termínu a nedohodl s ředitelem školy jiný náhradní termín ČÁST PÁTÁPodmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 6. Žáci jsou o bezpečném chování proškolováni vždy na začátku školního roku svým učitelem hlavního předmětu. 7. Lékárnička je umístěna v kanceláři školy. Každý úraz žák hlásí vyučujícímu, který zajistí první pomoc, pak úraz nahlásí řediteli. Každý úraz musí být zapsán v sešitě úrazů. 8. Při akcích konaných mimo školu zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Zákonní zástupci jsou o těchto akcích informováni alespoň 1 den předem. 9. Žákům není povoleno v prostorách školy kouřit, nosit do školy větší částky peněz, cenné věci a nevhodné předměty, které rozptylují pozornost a ohrožují bezpečnost ostatních. Žákům je zakázáno nošení, držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách školy. 10. V učebnách není žákům povoleno otevírat okna, přistupovat k otevřeným oknům, manipulovat s topnými tělesy, osvětlením a vybavením učebny, rovněž nesmí zapojovat elektrické spotřebiče. 11. Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení tento průkaz nahrazující. Dále musí mít škola písemně potvrzení povolení souhlasu výjezdu žáka do zahraničí svým zákonným zástupcem. ČÁST ŠESTÁPodmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků 4. S každým vypůjčitelem bude sepsána smlouva o výpůjčce. Hudební nástroj (příp.s jeho příslušenstvím) se půjčuje na dobu určitou po domluvě s vyučujícím. ČÁST SEDMÁÚplata za vzdělávání 1. Úplata za vzdělávání žáků se řídí vyhláškou č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání.U žáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin se stanoví výše úplaty v jednotlivých uměleckých oborech tak, aby průměrná výše stanovených úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů školy na žáka v uplynulém kalendářním roce s výjimkou výdajů na platy a náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou žáků zdravotně postižených a rovněž výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, poskytnutých ze státního rozpočtu (§ 160 odst. 1 písm. c) školského zákona). 2. U studia pro dospělé stanoví ředitel školy výši úplaty za vzdělávání: a) u žáků, kteří se zároveň vzdělávají v denní formě vzdělávání ve střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole, podle odstavce 1, b) u žáků, kteří nejsou uvedeni v písmeni a), nejvýše v plné výši průměru skutečných neinvestičních výdajů na žáka v uplynulém kalendářním roce. 3. Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo c) vyhl.č.71/2005 Sb.,v průběhu prvního nebo druhého pololetí školního roku, úplata za vzdělávání se nevrací. Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm. c) z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména zdravotních, lze poměrnou část úplaty za vzdělávání vrátit. Je-li žák nepřítomen ve výuce po celý kalendářní měsíc, je na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonných zástupců žáka poměrná částka úplaty vrácena. 4. Studenti denního studia v SŠ a VOŠ starší 18let odevzdají nejpozději do 5.10.potvrzení o návštěvě tohoto studia. 6. Úplata za vzdělávání (školné) je splatná ve dvou pololetních splátkách, a to vždy k datu 15.září a 15.února. Ředitel školy může dohodnout se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem jiný termín úhrady. ČÁST OSMÁVýchovná opatření 1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo učitel. 1. Seznámení žáků se školním řádem provádějí učitelé hlavního předmětu vždy na začátku nového školního roku. V třídní knize se provede o školení zápis. 2. Tímto se ruší Školní řád ze dne 1.1.2010 3. Tento Školní řád nabývá účinnosti dnem 1.9.2013 Jana Laudátová, ředitelka školy Mohlo by Vás zajímat: © pelikanek.cz JavaScript is currently disabled.Please enable it for a better experience of Jumi.

http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=16&t=1080&amp

Co bude pro dítě nejlepší? - Diskusní fórum Příspěvek od Rikitan » 28 srp 2017 10:59 Syn 12 let ve výlučné péči matky. Ta to zřejmě pomalu přestává zvládat. Syn si na ní trvale stěžuje /a myslím že většinou oprávněně /. Nyní matka s ním navštívila psycho poradnu, která pozvala i mě a dohodli jsme se, že to syn na měsíc zkusí u mě. JENŽE : pracuji na nepřetržitý a nepravidelný provoz, takže během 11 dní spím 1x mimo domov, 2x přijdu o půlnoci a 3x vstávám hodně brzy ráno. V současné době je u mě dospělá dcera, která mi pomůže, ale za měsíc tu nebude. Otázka: Svěřil by mi soud syna za těchto podmínek? Nebo dala by se alespoň dohodnout střídavka? Syn chce jít ke mně. S tím problém není. Peněz je taky dost. I místo v bytě. Příspěvek od tulen2 » 28 srp 2017 17:47 Rikitan píše: ... Nyní matka s ním navštívila psycho poradnu, která pozvala i mě a dohodli jsme se, že to syn na měsíc zkusí u mě.... ... Svěřil by mi soud syna za těchto podmínek?... Nebo dala by se alespoň dohodnout střídavka? ... No a proc jste rovnou SP v te poradne nedomluvili? Nemyslim ze by byl dobry napad jit do druheho extreme, vyrazne omezit peci matky. Nemyslim, ze by soud sveril dite tobe, pokud matka nebude souhlasit. Proc bys to take mel chtit? Ano, pokud chce syn, sance na SP je velika. Jenomze vas muze cekat vlekly a narocny soud (I financne), kdyz matka nebude souhlasit. Bylo by proto dobre v poradne to s ni domluvit a soud pouze nechat schvalit dohodu. A o co vlastne jde? Pokud matka je ochotna nechavat syna u tebe dele (dokonce vyrazne dele nez u ni), moc bych do toho nestoural, aby to neomezila. Pak uz vidim jako uskali pouze vyzivne, co platis jen ty matce. Tam si myslim ze by to take slo domluvit v poradne a mimosoudne. Ty bys ho dal posilal, a ona posilala naopak tobe na ucet domluvenou castku ktera bude reflektovat fakticky stav pece. Mela by po porade s pravnikem souhlasit - bude to pro ni I pro tebe levnejsi nez vlekly soud o SP a urcovani vyzivneho. Jde koneckoncu jen o 6 let. Příspěvek od Rikitan » 28 srp 2017 19:40 To navrhla paní v poradně ať si ho na měsíc vezmu. Myslím, že jde matce o to, aby synovi spadly růžové brýle a já se mu zprotivil. Jenže to se nestane. Proč jsem nechtěl SP už u soudu? Syn byl malý a nechávat ho samotného doma nebylo možné. Bohužel nic mimosoudně nechci. Matce nevěřím. Jedno dítě už kdysi od ní odešlo /to nebylo moje/. Ona opravdu vychovávat neumí. Uvidím co bude po tom měsíci. Příspěvek od tulen2 » 28 srp 2017 20:11 Rikitan píše: Bohužel nic mimosoudně nechci. Matce nevěřím..... Pokud uzavrete dohody mimosoudni, pisemne, a budete v podstate SP praktikovat, nasledne schvaleni soudem bude o dost snazsi. Matku nevydesis soudem hned, nezacne se cukat a cas opet omezovat, budes mit dostatek casu na dite a jeho vychovu. Navic proc stridani neudelat tak, aby to bzlo sladene i s tvoji praci, aby dny kdy nemuzes byl u matky? Prece je blbost najednou z extremu (temer vsechen cas s matkou) vlitnout do extremu druheho - to fungovat opravdu nemuze, zvlast na pocatku puberty. Az se neco synovi libit nebude, tak zas rekne cau, ja ted jdu k mame? A u mamy za par dni totez? Příspěvek od Rikitan » 28 srp 2017 21:11 Příspěvek od Rikitan » 03 zář 2017 15:55 Tak syn chce výlučnou péči a já už taky. S ex se nedá v podstatě na ničem domluvit. Byla by to hrůza. Tak nám držte palce. Příspěvek od tulen2 » 04 zář 2017 08:27 Rikitan píše: ...Asi to nechám na synovi co by bral radši... Tohle v zadnem pripade neni vec, co by si mely ROZHODOVAT deti. Nemyslim, ze delas dobre. Argumentujes uplne stejne, jako bezne matky, co nechtji, aby se otec staral. - dite to tak chce - neni s nim na nicem domluva (radeji budu vse rozhodovat a ridit ja) Navic pokud matka bude proti ... - nebudes to mit snadne toho soudne dosahnout - zpusobis dalsi vyostreni konfliktu s nedobrym dopadem na dite, domluva na cemkoli bude jeste horsi. Příspěvek od Rikitan » 04 zář 2017 10:19 Už jsem v roce 2000 v podobné pozici byl a zvládl jsem to. Dostal jsem dceru a dnes je v pohodě a nedá na mě dopustit. A to měla ex advokátku, kdežto já byl sám. Děti musí vědět co chtějí a pak se to dá udělat. Nehodlám je tahat k sobě, pokud jim bude u mámy lépe. Proto tohle nechávám na nich. Není moje vina, že se s ní nemohu dohodnout. Psycholožka dala určité mantinely a pravidla jak to dělat, ale ona nic nedodržuje. Velká výhoda je, že bydlíme opravdu blízko, takže syn se může stavit kdykoli i bez posvěcení matky. Tím pádem se to moc vyostřit nemůže. Nechci vše rozhodovat bez matky, ale musí fungovat určitá pravidla. Příspěvek od tulen2 » 04 zář 2017 11:23 Rikitan píše: ... Děti musí vědět co chtějí... Tohle spojeni je tak trochu oxymoron. Porad jsem presvedceny, ze chtit po diteti aby si vybiralo mama NEBO tata je zverstvo. Vubec rozhodovat, jestli je u mamy NEBO u taty lepe. Mama je mama, tata tata, a dite potrebuje oba, dostatecny kontakt s obema. Rikitan píše: ...Není moje vina, že se s ní nemohu dohodnout.... Myslis ze tohle ty matky co deti nechteji nechat i s otcem take nerikaji? Dohodnout se neznamena aby to udelala jak chces ty, nebo jak chce dite. Pokud svoji peci chces abys mohl dupnout a rict ted to bude tak jak chci, protoze u tebe ma byt az za dva tydny o vikendu, je to spatne. Rikitan píše: ...Velká výhoda je, že bydlíme opravdu blízko, takže syn se může stavit kdykoli i bez posvěcení matky... Tak dulezita otazka - proc tedy trvas na soudne urcene tvoji peci, kdyz se muze stavit kdykoli? Co od toho ocekavas, jaka "pravidla" zacnou platit, co najednou budes moci dohodnout, co driv neslo? Rikitan píše: ..Tím pádem se to moc vyostřit nemůže. ... Ale muze. To, ze ty za nevyostreni budes pokladat to, ze najednou budes moci dupnout a rozhodnout z pozice "vlastnika casu" neznamena, ze k vyostreni nedojde. Nemusi poskodit tebe - ty budes najednou rozkazovat a uzivat si to. Muze poskodit "jen" vztah matky k tobe, ditete k ni a ji k diteti. Příspěvek od Rikitan » 04 zář 2017 11:43 Ad1 ..jasně že chtít po dítěti, aby si vybralo mámu nebo tátu je zvěrstvo. Jenže když ti dva nedokáží žít spolu, musí se o něj starat jen jeden, nebo střídavě oba. Dětská duše je opravdu křehká a je lepší když se to nechá na ní, než něco dítěti rozkazovat. Každému dítěti je vždy jeden rodič bližší. A já rozhodně nejsem ten, kdo chce dítě vlastnit a zakazovat mu styk s matkou. Opačně to tak bohužel není. Proto je lepší, když tak trošku budu rozhodovat já. Ad2..Je mi jedno co říkají matky. Já svoje dítě miluju a naschvály nedělám. Ad3..Co očekávám od svěření do péče? Hodně. Syn je ve zlomovém období. Přechod z prvního na druhý stupeň ZŠ. Dohled nad učením, dbaní nad pořádkem, pomoc v domácnosti, správná a dostatečná výživa, projevy lásky. To vše mu doma chybí...bohužel. Ad4.. Nejsem despota abych rozhodoval z pozice síly, ublíženosti či nadřazenosti. Na všem se dá dohodnout a pokud druhý nechce, jeho chyba. Takhle bohužel nemám žádná práva. Jen povinnost platit.

http://sbirka.nssoud.cz/cz/zemedelstvi-narok-na-poskytnuti-dotace-evidence-vyuziti-zemedelske-pudy-podle-uzivatelskych-vztahu.p3535.html

Zemědělství: nárok na poskytnutí dotace; evidence využití ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Zemědělství: nárok na poskytnutí dotace; evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů k § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. k zákonu č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném do 30. 4. 2014 Dotaci ve formě jednotné platby na plochu zemědělské půdy, jejíž poskytování je upraveno v nařízení vlády č. 47/2007 Sb., nelze žadateli poskytnout, jestliže zemědělská půda na něj není v rozhodné době evidována v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (§ 4 odst. 1 nařízení vlády č. 47/2007 Sb.). (Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2016, čj. 9 A 168/2012-85) a) Jiří S. a b) Petra S. proti Ministerstvu zemědělství o poskytnutí Žalobci jsou právními nástupci původního žalobce Jiřího S. (dále jen „původní žalobce“). Prostřednictvím Agentury pro zemědělství a venkov Ministerstva zemědělství Hodonín (dále jen „agentura“) podal původní žalobce dne 16. 5. 2011 žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2011 podle nařízení vlády č. 47/2007 Sb. Státní zemědělský intervenční fond (správní orgán I. stupně) při kontrole zjistil, že některé půdní bloky, resp. díly půdních bloků, které původní žalobce ve své žádosti uvedl, na něj nebyly vedeny v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „evidence půdy“). Původní žalobce tedy nesplnil podmínku podle § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 47/2007 Sb., podle níž se jednotná platba na plochu zemědělské půdy poskytne na půdu, která je evidována v evidenci půdy na žadatele nejméně od doručení žádosti do 31. 8. příslušného kalendářního roku. Správní orgán I. stupně proto žádost rozhodnutím ze dne 10. 4. 2012 zamítl. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 3. 8. 2012. V odůvodnění uvedl, že správní orgán I. stupně postupoval podle § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 47/2007 Sb. a podle nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, podle jehož čl. 2 odst. 23 nemohl do zjištěné plochy zahrnout výměru, která nebyla na původního žalobce evidována. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi plochou deklarovanou v žádosti a plochou zjištěnou byl větší než 50 % zjištěné plochy, správní orgán I. stupně v souladu čl. 58 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 žádost zamítl. Žalovaný dále konstatoval, že podle § 3a odst. 1 zákona o zemědělství slouží evidence půdy k ověřování údajů uvedených v žádostech, jejichž předmětem je podle § 3 odst. 4 písm. a) tohoto zákona, a ke kontrole plnění podmínek poskytnutí . Při rozhodování o poskytnutí nebo vrácení je tak správní orgán I. stupně povinen vycházet z údajů uvedených v evidenci půdy. V této souvislosti žalovaný poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2011, čj. 11 A 36/2011-28, a na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, čj. 2 As 2/2008-55, a ze dne 19. 5. 2011, čj. 1 As 44/2011-210. Původní žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu k Městskému soudu v Praze. Uvedl, že předmětnou žádost o jednotnou platbu na plochu pro rok 2011 podal na předepsaných tiskopisech za přítomnosti vedoucího agentury. Do žádosti uvedl i pozemky, které byly v té době předmětem soudního sporu mezi ním a městem Kyjov o nájem těchto pozemků vedeného u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 16 C 154/2010 a v odvolacím řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 38 Co 370/2011. Žalovanému bylo z úřední činnosti známo, že původní žalobce vedl s městem Kyjov o nájem předmětných pozemků spor. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že z článku 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 vyplývá, že žadatel o je povinen uvést v žádosti veškerou půdu, na níž hospodaří. Původní žalobce v předmětné žádosti uvedl všechny půdní bloky, resp. díly půdních bloků, na nichž hospodařil, tedy i ty, které byly v evidenci půdy vedeny na společnost PODCHŘIBÍ JEŽOV, a.s. Důvodem pro zamítnutí předmětné žádosti byla skutečnost, že původní žalobce požádal o poskytnutí jednotné platby i na tyto půdní bloky resp. díly půdních bloků, které na něj nebyly vedeny v evidenci půdy nejméně ode dne doručení předmětné žádosti, tedy od 16. 5. 2011 do 31. 8. 2011. Nesplnil tak podmínku pro poskytnutí jednotné platby na plochu dle § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 47/2007 Sb. Správní orgán I. stupně proto podle článku 58 ve spojení s čl. 2 odst. 23 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 tuto žádost zamítl. Žalovaný zdůraznil, že správní orgán I. stupně je povinen při rozhodování o poskytnutí vycházet z údajů uvedených v evidenci půdy, což je postup, který je plně v souladu s judikaturou, na kterou odkázal v napadeném rozhodnutí. Žalovanému bylo z úřední činnosti známo, že původní žalobce podal dne 30. 9. 2010 námitky proti oznámením agentury ze dne 13. 9. 2010 o změně údajů v evidenci půdy, které se týkaly evidence předmětných půdních bloků, resp. dílů půdních bloků. Rozhodnutími ze dne 24. 1. 2011 ministr zemědělství námitkám nevyhověl. Předmětné půdní bloky, resp. díly půdních bloků, byly a jsou na základě platné nájemní smlouvy s městem Kyjov vedeny v evidenci půdy na společnost PODCHŘIBÍ JEŽOV. Žalovaný rovněž nerozporoval, že věděl o sporu mezi původním žalobcem a městem Kyjov ohledně platnosti nájemních smluv. Tento soukromoprávní spor však přímo nesouvisí s řízením o poskytnutí jednotné platby na plochu. Při ústním jednání žalobci argumentovali snahou původního žalobce domoci se změny v evidenci půdy, protože oprávněným uživatelem sporných pozemků byl pouze on. Nájemní smlouva uzavřená mezi městem Kyjov a společností PODCHŘIBÍ JEŽOV shledal Okresní soud v Hodoníně neplatnou, jak vyplývá z jeho rozsudku ze dne 31. 10. 2012, čj. 4 C 39/2012-92. Dále uvedli, že proti rozhodnutím ministra zemědělství ze dne 24. 1. 2011 podal původní žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze, jenž ji usnesením ze dne 23. 2. 2016, čj. 6 A 66/2011-67, odmítl. Kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí žalobci nepodali. Žalovaný při jednání zdůraznil nutnost rozlišovat mezi řízením o změnu údajů v evidenci půdy a řízením o žádosti o poskytnutí . V dané věci se jedná o rozhodnutí o žádosti o dotaci, nikoliv o změnu údajů v evidenci půdy. (...) Skutečnost, že původní žalobce podal žádost o jednotnou platbu na plochu pro rok 2011 na předepsaných tiskopisech, je pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí zcela nepodstatná, stejně jako to, že předmětnou žádost vyplnil za přítomnosti vedoucího agentury. Přesvědčení původního žalobce, že právě on byl v rozhodné době oprávněným uživatelem pozemků ve vlastnictví města Kyjov, které rovněž zahrnul do své žádosti o dotaci, protože nájemní smlouva společnosti PODCHŘIBÍ JEŽOV na tyto pozemky je podle něj neplatná, a stejně tak ani jeho poukaz na soudní spor probíhající u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 16 C 154/2010 nemohou zpochybnit zákonnost napadeného rozhodnutí. Pro rozhodnutí správního orgánu I. stupně o žádosti původního žalobce o dotaci byly totiž zásadní údaje o předmětných pozemcích obsažené v evidenci půdy, v níž byly tyto „ “ pozemky evidovány nikoliv na původního žalobce, ale na společnost PODCHŘIBÍ JEŽOV. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že původnímu žalobci se nepodařilo docílit změny tohoto „ evidenčního “ údaje ani v námitkovém řízení, ani v následném přezkumném řízení soudním. Ministr zemědělství rozhodnutím ze dne 24. 1. 2011 nevyhověl jeho námitce proti oznámení agentury ze dne 13. 9. 2010 o změně údajů evidovaných v evidenci půdy podle uživatelských vztahů, kterým agentura původnímu žalobci sdělila, že v evidenci půdy byly u jeho osoby provedeny na základě ohlášení ze dne 12. 4. 2010 a 6. 5. 2010 dále vyjmenované změny, mezi kterými byla i změna uživatele na společnost PODCHŘIBÍ JEŽOV. Žaloba, kterou původní žalobce proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 24. 1. 2011 podal, byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2016, čj. 6 A 66/2011-67, odmítnuta. Podle § 3a odst. 1 zákona o zemědělství evidence využití půdy slouží mj. k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je . V souladu s § 3 odst. 4 písm. a) zákona o zemědělství byl správní orgán I. stupně při rozhodování o žádosti původního žalobce o dotaci povinen vycházet z údajů uvedených v evidenci půdy, v níž byla jako uživatel „ sporných “ pozemků v rozhodné době evidována společnost PODCHŘIBÍ JEŽOV a nikoliv původní žalobce. To, že pro rozhodnutí o žádosti o dotaci je zásadní právě údaj o tom, na koho je ten který půdní blok/díl půdního bloku evidován v evidenci půdy, jednoznačně vyplývá i z § 2 nařízení vlády č. 47/2007 Sb., které žadatele o platbu definuje jako fyzickou nebo právnickou osobu „ obhospodařující zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů, která doručí [Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu] na jím vydaném formuláři žádost o platbu pro příslušný kalendářní rok “. Podle § 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení může Státní zemědělský intervenční fond poskytnout žadateli platbu pouze na zemědělskou půdu, „ která je evidována v evidenci na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. 8. příslušného kalendářního roku “. Stejná podmínka, tedy to, že půda, na kterou je žádáno o dotaci, je evidována v evidenci na žadatele , je ostatně zakotvena i v § 4 odst. 1 písm. c) citovaného nařízení. Jak bylo konstatováno shora, původní žalobce v rozhodném období prokazatelně nebyl v evidenci půdy veden jakožto uživatel „ “ půdních bloků/dílů půdních bloků v majetku města Kyjov, které zahrnul do své žádosti o dotaci. V žalobě ostatně nerozporoval klíčové zjištění žalovaného, že o dotaci žádal také na pozemky, které byly dle evidence půdy evidovány na jiný subjekt (společnost PODCHŘIBÍ JEŽOV), pouze popíral opodstatněnost tohoto evidenčního údaje, přičemž poukazoval na probíhající občanskoprávní řízení. Tato žalobní argumentace však vzhledem k výše uvedenému nemůže obstát. Zákonnou povinností správního orgánu I. stupně bylo posuzovat žádost o dotaci právě na základě údajů obsažených v evidenci půdy, a to správní orgán I. stupně také učinil. Jinak řečeno, jestliže správní orgán I. stupně a následně též žalovaný vycházeli v rámci posuzování předmětné žádosti při zjišťování uživatelských vztahů k půdě z údajů obsažených v evidenci půdy pro rozhodné období, byl jejich postup, a stejně tak i závěr, že původní žalobce nesplnil podmínku pro poskytnutí uvedenou v § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 47/2007 Sb., v souladu se zákonem. Pokud by naopak správní orgány obou stupňů při rozhodování o předmětné žádosti zohlednily jiné údaje, případně přihlédly k nepravomocnému soudnímu rozhodnutí nebo k původnímu žalobcem odlišně tvrzenému faktickému stavu, nerespektovaly by zákonem stanovená kritéria pro posouzení žádosti o dotaci, a zatížily by tak své rozhodnutí nezákonností. Soud na okraj uvádí, že k rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 31. 10. 2012, čj. 4 C 39/2012-92, v němž soud zpochybnil platnost nájemní smlouvy uzavřené mezi společností PODCHŘIBÍ JEŽOV a městem Kyjov, nelze jakkoliv přihlížet už z toho důvodu, že tento rozsudek nikdy nenabyl právní moci (byl zrušen usnesením téhož soudu ze dne 19. 3. 2013, čj. 4 C 93/2012-127). Na tomto místě nelze než zopakovat, že z hlediska zákonnosti napadeného rozhodnutí je podstatné, že „ “ pozemky byly dle evidence půdy v rozhodné době evidovány na společnost PODCHŘIBÍ JEŽOV a původnímu žalobci se nepodařilo zákonem stanoveným postupem docílit změny tohoto pro něj nepříznivého evidenčního údaje, ač se o to pokusil (viz výše). (...)

http://docplayer.cz/2274195-Bezpecnostni-list-henke-l-cr-podle-vyhlasky-c-27-1999-sb.html

⭐Bezpečnostní list Henke l ČR podle vyhlášky č. 27/1999 Sb. Download "Bezpečnostní list Henke l ČR podle vyhlášky č. 27/1999 Sb." Vlasta Dostálová 1 Datum vyhotovení v ČR: Datum revize v ČR: Datum posledního přepracování v zahraničí: Bezpečnostní list Henke l ČR podle vyhlášky č. 27/1999 Sb. 1. Identifikace přípravku, výrobce a dovozce Obchodní název přípravku: Thomsit R 733 Dovozce: HENKEL ČR s.r.o., U Průhonu 10, Praha 7, IČO: Výrobce: Telefon: (centrála)nepřetržitě Fax: Henkel Bautechnik GmbH Erkrather Str Düsseldorf, Německo Tel.: Informace v případě nehody podává v ČR: nouzové tel. číslo pro celou ČR nepřetržitě , , Adresa Klinika nemocí z povolání Toxikologické informační středisko (TIS) Na Bojišti 1, Praha 2 2. Informace o složení přípravku Charakteristika: čistič na bázi organických rozpouštědel Přípravek obsahuje tyto nebezpečné látky ve smyslu kritérií zákona č. 157/1998 Sb. a jej provádějících předpisů, ve znění pozdějších předpisů: chemický název obsah (v %) číslo CAS Číslo EINECS R - věta výstražný symbol Aceton > F, Xi 3. Údaje o nebezpečnosti přípravku Má charakter nebezpečného přípravku ve smyslu zákona č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. F Vysoce hořlavý Xi Dráždivý R11 Vysoce hořlavý R36 Dráždí oči R66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže. R67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě. Při používání a při schnutí může vytvářet výbušné směsi par se vzduchem. Strana 1 / 52 4. Pokyny pro první pomoc Všeobecné pokyny: Projeví-li se zdravotní potíže nebo v případě pochybností uvědomte lékaře a poskytněte mu informace z tohoto bezpečnostního listu. Nadýchání: Opusťte kontaminované prostředí / dopravte postiženého na čerstvý vzduch. Přetrvává-li dráždění, vyhledejte lékařskou pomoc. Styk s kůží: Pokožku omyjte vodou s mýdlem a ošetřete krémem. Potřísněný oděv ihned svlékněte. Zasažení očí: Požití: Vyplachujte okamžitě tekoucí cca 10min. Přiložte sterilní gázu a vyhledejte lékařskou pomoc. Vypláchněte ústa, dejte vypít 1-2 sklenice vody. Nevyvolávejte zvracení! Konzultujte s lékařem. 5. Opatření pro hasební zásah Vhodná hasiva: pěna, hasicí prášek, oxid uhličitý. Požárem nezasažené nádoby ochlazujte vodou. Nevhodná hasiva:žádná známá Zvláštní nebezpečí:mohou vznikat výbušné směsi plynů se vzduchem. Zvláštní ochranné prostředky pro hasiče: při požáru používejte vhodnou ochranu dýchadel (izolační přístroj) a celotělovou ochranu. 6. Opatření v případě náhodného úniku Bezpečnostní opatření na ochranu osob: Postupujte podle pokynů, obsažených v kapitolách 7 a 8. Prostor větrejte. Zamezte styku se zdroji zapálení. Používejte vhodné ochranné vybavení. Doporučené metody čištění a zneškodnění: Pokryjte absorbujícím materiálem (písek, piliny, zemina) a sebraný materiál zneškodňujte podle bodu 13 v souladu s místně platnými předpisy. Zabraňte kontaminaci půdy a úniku do povrchových nebo spodních vod. Dojde-li ke kontaminaci vody nebo půdy, uvědomte místně příslušné orgány. 7. Pokyny pro zacházení a skladování Pokyny pro zacházení: Při práci zabezpečte dostatečné větrání.používejte osobní ochranné pracovní prostředky podle kapitoly 8. Dbejte na platné právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví. Zamezte kontaktu s otevřeným ohněm, se všemi zdroji zapálení, vypněte elektrické přístroje, nekuřte, zbylé části nevylévejte do odpadu. Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny. Pracovní místo zabezpečte následujícím upozorněním: Pozor, nebezpečí exploze! Zákaz vstupu s otevřeným ohněm! Zákaz kouření! Pokyny pro skladování: Skladujte v originálních, dobře uzavřených nádobách a v dobře větraných prostorách do teploty 30 C.Zamezte vzniku tepla. Skladujte odděleně od potravin,krmiv apod. Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení. 8. Kontrola expozice a ochrana osob Přípravek obsahuje látky, pro něž jsou stanoveny následující přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) v pracovním ovzduší: chemický název obsah (v %) číslo CAS PEL / NPK-P (mg.m -3 ) aceton > / 1500 Strana 2 / 53 Ochrana dýchacích orgánů: Respirátor nebo masku s filtrem (podle charakteru vykonávané práce). Ochrana očí: Ochrana rukou: Ochranné brýle nebo obličejový štít (podle charakteru vykonávané práce). Vhodné ochranné rukavice odolné rozpouštědlům z butylkaučuku nebo butylové gumy Další údaje vč. všeobecných hygienických opatření: Dbejte obvyklých opatření na ochranu zdraví při práci s chemickými látkami a zejména při práci nejíst, nepít a nekouřit! Zabránit styku s očima a pokožkou. Po práci a v přestávkách umýt ruce teplou vodou a mýdlem! Pokožku ošetřete vhodnými reparačními prostředky. Nevdechujte výpary. 9. Fyzikální a chemické vlastnosti Skupenství: kapalné Barva:bez barvy Zápach:po rozpouštědlech Hustota(20 C) : 0,79 g/cm3 DIN Hodnota ph: není stanovena Bod varu: 56 C Bod vzplanutí: -18 C DIN (Abel-Pensky) Meze výbušnosti: dolní 2,5 obj.% horní 13 obj.% Samozápalnost: není samozápalný Hořlavost: Rozpustnost (20 C) mísitelný s vodou Výbušnost: produkt sám není výbušný, je však možné vytvoření výbušné směsi par se vzduchem - bod hoření( C): není stanoven Tenze par (mmhg při 20 C):241 - teplota vznícení ( C): není stanovena Viskozita (20 C) : nízkoviskózní 10. Stabilita a reaktivita Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat: žádné při daném použití Látky a materiály, s nimiž přípravek nesmí přijít do styku: žádné známé při daném použití Nebezpečné rozkladné produkty: žádné při určeném použití 11. Toxikologické informace Vdechování: Toxicita produktu spočívá v narkotickém účinku par rozpouštědla při vdechování. Při dlouhodobé nebo opakované expozici nejsou vyloučeny negativní vlivy na zdraví osob. Oči: Primární oční dráždivost: dráždí 12. Ekologické údaje Produkt je lehce biologicky odbouratelný (test OECD 301 A-F), hodnoty pod 60% BSK/CHSK. Přípravek nesmí kontaminovat půdu a vniknout do povrchových a spodních vod. Strana 3 / 54 13. Informace o zneškodňování Postupuje se podle zákona o odpadech a podle jeho prováděcích předpisů o zneškodňování zvláštních/nebezpečných odpadů. Po smíchání s absorbujícím materiálem zneškodňujte spálením se schválením odpovědných úřadů, kód druhu odpadu: Prázdné obaly bez rozpouštědlových par jsou recyklovatelné. 14. Informace pro přepravu Přípravek je nebezpečným zbožím ve smyslu mezinárodních a národních předpisů o dopravě.(rid/ard, GGVS/GGVE, ADNR, IMDG, ICAO-TI/IATA-DGR). Pozemní přeprava: ADR/RID, GGVS/GGVE Třída:3 Číslice/Písmeno: 3b Číslo nebezpečí (cisterny): 33 UN číslo: 1090 Označení zboží: 1090 Aceton, roztok Vnitrozemská vodní přeprava: ADN/ADNR Třída3 Číslice/Písmeno: 3b Označení zboží: Aceton, roztok Námořní přeprava: IMDG Třída:3.1 UN číslo: 1090 PG: II Číslo EMS: 3-06 MFAG: 300 Správný technický název: Aceton Letecká přeprava: ICAO/IATA Třída:3 UN číslo: 1090 PG: II Typ/Skupina obalu: 305(passenger), 307(cargo) Správný technický název: Aceton 15. Informace o právních předpisech Přípravek je ve smyslu zákona č.157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, a předpisů jej provádějích, ve znění pozdějších předpisů na obale, etiketě apod. takto klasifikován a označen: -výstražný symbol: F Vysoce hořlavý Xi Dráždivý -chem. názvy nebezpečných látek, jejichž obsah zapřičiňuje, že je přípravek klasifikován jako nebezpečný: Strana 4 / 55 aceton -čísla a slovní znění přiřazených R-vět: R11 Vysoce hořlavý R36 Dráždí oči R66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže R67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě -čísla a slovní znění přiřazených S-vět: S9 Uchovávejte obal na dobře větraném místě S16 Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení S26 Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc. S51 Používejte pouze v dobře větraných prostorách -další povinné označení výrobků, které obsahují látky vyjmenované v 9 vyhlášky MPO č. 26/1999 Sb.: neobsahuje 16. Zvláštní údaje Bezpečnostní list obsahuje údaje potřebné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí. Uvedené údaje odpovídají současnému stavu vědomostí a zkušeností a jsou v souladu s platnými právními předpisy. Nemohou být považovány za záruku vhodnosti a použitelnosti výrobku pro konkrétní aplikaci. Strana 5 / 5 Podobné dokumenty Datum vyhotovení v ČR: 01.11.1999 Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů Datum revize v ČR: 04.04.2001, 21.11.2002, 26.05.2005 Datum posledního přepracování Více Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum vyhotovení v ČR: 01.11.1999 Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum revize v ČR: 19.11.2002, 14.02.2006 Datum posledního přepracování v zahraničí: 23.07.2004 1. Identifikace Více Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č.231/2004 Sb. Datum vyhotovení v ČR: 01.11.1999 Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č.231/2004 Sb. Datum revize v ČR: 19.11.2002, 15.02.2006 Datum posledního přepracování v zahraničí: 23.07.2004 1. Identifikace Více Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Datum vyhotovení v ČR: 1.11.1999 Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Datum revize v ČR: 29.11.2002, 18.04.2006 Datum posledního přepracování v zahraničí: Více 4. Pokyny pro první pomoc. 5. Opatření pro hasební zásah. 6. Opatření v případě náhodného úniku. 7. Pokyny pro zacházení a skladování Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů Datum vyhotovení v ČR: 09.10.2002 Datum revize v ČR: 25.08.2005, 25.1.2007 Datum posledního přepracování v zahraničí: Více Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum vyhotovení v ČR: 21.05.2008 Datum revize v ČR: Datum posledního přepracování v zahraničí: 14.10.2005 Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 1. Identifikace přípravku a společnosti Identifikace Více Bezpečnostní list dle ES č. 1907/2006 Bezpečnostní list dle ES č. 1907/2006 Strana 1 z 5 Thomsit PP 12 Datum revize v zahraničí: 03.03.2009 Datum revize v ČR: 20.03.2009 Datum vyhotovení v ČR: 23.04.2002 1.Identifikace látky nebo přípravku Více Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum vyhotovení v ČR: 30.10.2003 Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum revize v ČR: 12.4.2005, 15.08.2005, 24.02.2006, 11.09.2007, 2.11.2007 Datum posledního přepracování v zahraničí: 12.01.2006 Více Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum vyhotovení v ČR: 20.05.2008 Datum revize v ČR: Datum posledního přepracování v zahraničí: 17.11.2005 Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 1. Identifikace přípravku a společnosti Identifikace Více Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů Datum vyhotovení v ČR: 23.04.2002 Datum revize v ČR: 20.04.2004, 15.11.2005, 26.1.2007 Datum posledního přepracování Více BEZPEČNOSTNÍ LIST Podle nařízení ES č. 1907/2006 - REACH Strana: 1/4 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku 1.1. Chemický název číslo CAS: číslo ES (EINECS): Další názvy látky: Emulze silanů 1.2. Identifikace výrobce / dovozce: Jméno nebo obchodní Více BEZPEČNOSTNÍ LIST (dle vyhlášky č. 231/2004 Sb.) Datum vydání 15.6.2004 Strana: 1 ze 5 Datum revize: WC TABLETA MISS CLO Datum vydání 15.6.2004 Strana: 1 ze 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO A VÝROBCE A DOVOZCE 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku Název: Číslo CAS: Číslo ES (EINECS): Další název látky: 1.2 Použití Více Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů Datum vyhotovení v ČR: 23.04.2002 Datum revize v ČR: 20.04.2004, 07.11.2005, 26.01.2007 Datum posledního přepracování Více B E Z P E Č N O S T N Í L I S T Datum vydání: 11/1999 Strana: 1/5 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1 Chemický název látky / obchodní název přípravku: - / SAVAGRO A + Číslo CAS: - Číslo EINECS: - Další názvy Více Bezpečnostní list podle nařízení ES č. 1907/2006, ve zně ní pozdě jších předpisů Datum vydání: 20.9.2008 Strana 1/5 1 Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1 Identifikace látky nebo přípravku: 1.2 Použití látky nebo přípravku: Mycí prostředek pro průmyslové myčky Více Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum vyhotovení v ČR: 02.12.2009 Datum revize v ČR: Datum posledního přepracování v zahraničí: 03.11.2009 Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 1. Identifikace přípravku a společnosti Identifikace Více Bezpečnostní list podle (ES) č. 1907/2006 Bezpečnostní list podle (ES) č. 1907/2006 Pěnový čistič interiéru Strana 1 z 5 Č. SDB : 173436 Datum revize v zahraničí: 12.11.2008 Datum revize v ČR: 28.11.2008 Datum vyhotovení v ČR: 19.11.2002 Obchodní Více Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum vyhotovení v ČR: 13.05.2008 Datum revize v ČR: Datum posledního přepracování v zahraničí: 17.01.2008 Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 1. Identifikace přípravku a společnosti Identifikace Více B E Z P E Č N O S T N Í L I S T podle Vyhlášky č. 460/2005 Sb. Datum poslední revize: 2.revize 04.05.2007 Strana 1 z 6 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1. Obchodní název přípravku : 1.2. Doporučený účel použití: čistící přípravek na WC Více AKTIVIT BLUE BAY univerzální čistič Datum vydání: 17.2.2007 Strana: 1 ze 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO A VÝROBCE A DOVOZCE 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku Název: Číslo CAS: Číslo ES (EINECS): Další název látky: 1.2 Použití Více RETIGO RINSING AGENT Strana 1 z 6 stran 1. Identifikace přípravku a výrobce nebo dovozce: 1.1. Identifikace přípravku: Obchodní název přípravku: RETIGO rinsing agent Použití: Přípravek určený pro myčky skla. 1.2. Identifikace Více Vodivostní standard CDSA-45, ( vodivost 45 μs/cm) B E Z P E Č N O S T N Í L I S T Datum vydání: 10/07 Strana: Datum revize: Název výrobku: Vodivostní standard CDSA-45, ( vodivost 45 μs/cm) 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1 Více B E Z P E Č N O S T N Í L I S T dle vyhlášky 231/2004 Sb. Stínicí barytová směs jádrová omítka B E Z P E Č N O S T N Í L I S T dle vyhlášky 231/2004 Sb. Datum vydání: 25.11.1999 Datum revize: 10. 3. 2005 Název výrobku: X RAY STOP Stínicí barytová směs jádrová omítka 1. Identifikace látky nebo přípravku Více BEZPEČNOSTNÍ LIST (podle 1907/2006/ES, článek 31) BEZPEČNOSTNÍ LIST (podle 1907/2006/ES, článek 31) 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku Název výrobku: SUPER GLUE UNIVERSAL 2G Osvědčeno dne: 24.05.2005 Poslední revize dne: 08.09.2008 Více B E Z P E Č N O S T N Í L I S T dle vyhlášky 231/2004 Sb. B E Z P E Č N O S T N Í L I S T dle vyhlášky 231/2004 Sb. Datum vydání: 6. 2. 2004 Datum revize: Název výrobku: Keratmel TZS 06 zateplovací tmel 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce Více BEZPEČNOSTNÍ LIST (podle 1907/2006/ES, článek 31) BEZPEČNOSTNÍ LIST (podle 1907/2006/ES, článek 31) 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku Název výrobku: BISON UNIVERSAL 14ML Osvědčeno dne: 24.05.2005 Poslední revize dne: 08.09.2008 Více Datum vydání : 03.09.2007 Strana : 1/7. 1.1. Chemický název látky/ WEICON Kyanoakrylátové lepidlo typy VA 20, 100, 300, 1401, 1500, 8312, 8406 Datum vydání : 03.09.2007 Strana : 1/7 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A VÝROBCE NEBO DOVOZCE 1.1. Chemický název látky/ obchodní název přípravku: WEICON Kyanoakrylátové lepidlo typy VA 20, 100, 300, Více Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů Datum vyhotovení v ČR: 04.08.2006 Datum revize v ČR: 29.12.2006 Datum posledního přepracování v zahraničí: 24.10.2006 Více Bezpečnostní list Podle nařízení (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 2.3.2009 Strana 1 ze 5 Podle nařízení (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 2.3.2009 Strana 1 ze 5 šampon na čištění koberců- aktivní pěna 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku Identifikace látky nebo přípravku Více BEZPEČNOSTNÍ LIST (dle vyhlášky č. 231/2004 Sb.) Datum vydání: 17.2.2007 Strana: 1 ze 5 Datum revize: AKTIVIT SHINE Datum vydání: 17.2.2007 Strana: 1 ze 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO A VÝROBCE A DOVOZCE 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku Název: Číslo CAS: Číslo ES (EINECS): Další název látky: 1.2 Použití Více Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Datum vyhotovení v ČR: 27.11.2006 Datum revize v ČR: Datum posledního přepracování v zahraničí: 25.10.2006 Bezpečnostní list Henkel ČR podle vyhlášky č. 231/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 1. Identifikace Více BEZPEČNOSTNÍ LIST Podle vyhlášky č. 460/2005 Sb. BEZPEČNOSTNÍ LIST Podle vyhlášky č. 460/2005 Sb. Název výrobku: BROMADIOLONE ( DERATION ) požerová nástraha na hlodavce v podobě granulí,hmotnostně připravené pasty,závěsných válců,bloků a zrní. Datum Více BEZPEČNOSTNÍ LIST podle vyhlášky č. 232/2004 Sb. Datum vydání: 06. 2004 Datum revize: 08.2004 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku: Total protein liquicolor Doporučený účel použití Více 2. Identifikace rizik: 2.1 Celková klasifikace přípravku: C Žíravý. 2.2 Nejdůležitější účinky na zdraví a životní prostředí: R34 Způsobuje poleptání. Datum vyhotovení v ČR: 19.03.2009 Strana 1/5 1. Identifikace přípravku a společnosti: 1.1 Obchodní název přípravku: A-Clean 505 1.2 Doporučený účel použití: Průmyslový čisticí prostředek 1.3 Identifikace Více Bezpečnostní list podle 91/155/EHS & 93/112/EHS strana 1/5 1 Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce Údaje k produktu Použití látky / přípravku Pomocný přípravek pro dentální techniku Identifikace výrobce/dovozce: GC EUROPE N.V. Interleuvenlaan Více Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. Varybond High Temperature Bearing Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití Nedoporučované způsoby použití Jen pro Více Bezpečnostní list Podle vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum vydání : 6.1.2004 Datum revize : 1.6.2004 1. Identifikace látky, přípravku a dodavatele 1.1. SIGAL CLEANER ČISTICÍ PĚNA 1.2. Číslo CAS : 1.3. Číslo ES ( EINECS ) : Roztok skládající se z vody ( H2O Více B E Z P E Č N O S T N Í L I S T podle Vyhlášky č. 460/2005 Sb. Datum poslední revize: 04.05.2007 Strana 1 z 5 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1. Obchodní název přípravku : 1.2. Doporučený účel použití: čistící prostředek na nádobí a omyvatelné Více Bezpečnostní list Henkel podle vyhlášky č. 231/2004Sb. Datum vyhotovení v ČR: 05.05.2005 Datum revize v ČR: 20.07.2005 Datum posledního přepracování v zahraničí: 02.06.2005 Bezpečnostní list Henkel podle vyhlášky č. 231/2004Sb. ČR 1. Identifikace přípravku, Více Vnitřní akrylátová barva Sefab Interier 1 BEZPEČNOSTNÍ LIST Datum vydání: 29.3.2002 Strana 1 z 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A VÝROBCE A DOVOZCE 1.1. Chemický název látky/obchodní název přípravku: Fasádní akrylátová barva Sefab Interier Více Bezpečnostní list - MALMIX Stránka 1 z 5 Bezpečnostní list - MALMIX Datum vydání: 01.02. 2002 Datum revize: 01.05. 2005 Název výrobku: Malta pro omítky a pro zdění, na bázi cementu a vápenného hydrátu (ve formě transportmalty) podle Více Bezpečnostní list Strana 1 z 6 Bezpečnostní list Strana 1 z 6 1. Označení látky nebo přípravku Údaje o výrobku Obchodní název: Použití: Čistící přípravek. K čištění sítotiskových šablon. Výrobce: SIBAR s.r.o., Na louži 11a, 101 00 Praha Více BEZPEČNOSTNÍ LIST podle vyhlášky č. 27/1999 Sb. Název výrobku: BOTZ 1150 Nr. 9701-9720 Datum vydání: 14.10.2003 Datum revize: 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku: BOTZ 1150 Nr. Více BEZPEČNOSTNÍ LIST Vápník 600 A 1 / 6 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU Obchodní název přípravku Název : Další názvy přípravku: Kód: 204 Použití přípravku Určené nebo doporučené použití přípravku Diagnostická Více Bezpečnostní list zpracovaný podle směrnice EU 1907/2006 (REACH) Bezpečnostní list zpracovaný podle směrnice EU 1907/2006 (REACH) Datum vydání: 21.08. 2006 Datum revize: 17.04. 2003 Název výrobku: FLUSH COOLING SYSTEM K 04856977 1. Identifikace látky, přípravku, výrobce Více 2. Informace o složení přípravku Výrobek obsahuje tyto nebezpečné látky: BEZPEČNOSTNÍ LIST (dle vyhlášky č. 231/04 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Datum vydání: 26.6.2006 Strana:1/5 Datum revize: Název výrobku: CIMSEC DICHTFLEX 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce Více Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. L2301 Silica 3 Reagent. [email protected] Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku Číslo CAS: Číslo ES: 7757-83-7 231-821-4 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití Více BEZPEČNOSTNÍ LIST podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a podle vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum vydání: 12/2009 Strana 1 z 5 1. Identifikace látky/ přípravku a společnosti/podniku 1.1 Identifikace látky nebo přípravku: čistící přípravek - koncentrát 1.2 Použití látky nebo přípravku: profesionální Více Bezpečnostní list Strana 1 z 5 Bezpečnostní list Strana 1 z 5 1. Označení látky nebo přípravku Údaje o výrobku Obchodní název: Použití: Sítotisková barva vodou ředitelná VU K potisku přírodního textilu sítotiskovou technikou. Výrobce: Více 468 mv ph 0,1 (9883) Bezpečnostní list Oxidačně-redukční pufrovací roztok 468 mv ph 0,1 (9883) 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce Použití látky nebo přípravku / příprava Chemická charakteristika Oxidačně-redukční Více Bezpečnostní list dle ES č. 1907/2006 Bezpečnostní list dle ES č. 1907/2006 Strana 1 z 4 Pattex chemická kotva CF 920 Datum revize v zahraničí: 10.06.2010 Datum revize v ČR: 02.08.2010 Datum vyhotovení v ČR: 17.02.2009 1.Identifikace látky Více BEZPEČNOSTNÍ LIST. Obchodní název přípravku Název : Další názvy přípravku: Kód: 104. HOŘČÍK 600 A Mg 600A 1 / 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU Obchodní název přípravku Název : Další názvy přípravku: Kód: 104 Použití přípravku Určené nebo doporučené použití přípravku diagnostická Více Bezpečnostní list podle (ES) č. 1907/2006 Bezpečnostní list podle (ES) č. 1907/2006 Loctite 5972 Strana 1 z 6 Č. SDB : 153791 Datum revize v zahraničí: 10.12.2008 Datum revize v ČR: 07.01.2009 Datum vyhotovení v ČR: 02.04.2001 1.Identifikace látky Více BEZPEČNOSTNÍ LIST Dle zákona č. 356/2003 Sb. a vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum vydání: 6.12.2004 BEZPEČNOSTNÍ LIST Dle zákona č. 356/2003 Sb. a vyhlášky č. 231/2004 Sb. Obchodní název výrobku: DEODORANT WC 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A VÝROBCE NEBO DOVOZCE 1.1 Identifikace Více BEZPEČNOSTNÍ LIST. 1.1. Obchodní název přípravku WD - 40 Aerosol 1.2. Doporučený účel použití přípravku: přípravek je mazivo 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1. Obchodní název přípravku WD - 40 Aerosol 1.2. Doporučený účel použití přípravku: přípravek je mazivo 1.3. Identifikace výrobce/dovozce: Více Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum vyhotovení v ČR: 24.10.2008 Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum revize v ČR: 06.05.2009, 28.07.2009, 10.02.2010 Datum posledního přepracování v zahraničí: 10.06.2009 1. Identifikace Více Karta bezpečnostných údajů (podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1907/2006) ARO aviváže Strana 1 z 6 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / SMĚSI A SPOLEČNOSTI / PODNIKU 1.1. Identifikátor výrobku Obchodní název: : LIGHT BALSAM, LIGHT BLUE SKY, LIGHT BEAUTY DREAM 1.2. Použití směsi Koncentrovaná avivážní Více BETOSAN s.r.o. revize 1.9. 2008 BEZPEČNOSTNÍ LIST. Název výrobku: Suchá maltová směs na bázi cementu podle ČSN 72 2430-5 SANOFIX KP, H, F BEZPEČNOSTNÍ LIST Název výrobku: Suchá maltová směs na bázi cementu podle ČSN 72 2430-5 SANOFIX KP, H, F 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku 1.1 Chemický název látky/obchodní Více BEZPEČNOSTNÍ LIST dle zákona 356/2003 a vyhlášky MPO 231/2004 a dle 91/155/EWG strana 1 dle zákona 356/2003 a vyhlášky MPO 231/2004 a dle 91/155/EWG strana 1 1. Identifikace látky/přípravku a výrobce nebo dovozce: Complex - ORA -Holzpflegeöl, Firma výrobce : Josef Schellhorn GmbH Tel 0043 Více Intumex AN. Intumex AN. Strana: 1/5 Bezpečnostní list Dle Nařízení (ES) 1907/2006 (REACH) Datum vydání: 03.12.2007 Datum revize: 02.01. 1/5 1 Identifikace látky: Detaily o produktu: Obchodní název: List č.: 006 Popis: Vodou ředitelný přípravek na bázi akrylových polymerů s anorganickými plnidly. Doporučené použití látky / přípravku: Protipožání Více BEZPEČNOSTNÍ LIST. 3. Informace o složení látky nebo přípravku Výrobek obsahuje tyto nebezpečné látky: Datum vydání: 4.1.2006 Registrační číslo: Strana: 1/ 5 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku 1.1 Identifikace látky nebo přípravku: Chemický název látky/obchodní název přípravku: Více BEZPEČNOSTNÍ LIST PŘÍPRAVKU dle Nařízení ES č.1907/2006 REACH a zákona č.356/2003 Sb. 1/5 Octenidol BEZPEČNOSTNÍ LIST PŘÍPRAVKU dle Nařízení ES č.1907/2006 REACH a zákona č.356/2003 Sb. Datum vyhotovení v ČR: 01. 01. 2009 Datum revize v ČR: Datum posledního přepracování v zahraničí (u dovážených Více Datum vydání: 05. 08. 2004 Strana 1 ze 5 Nahrazuje vydání ze dne: 20. 04. 2004 Název produktu:uhličitan MĚĎNATÝ, obsah 54/56% Cu 1.IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A DOVOZCE 1.1 Chemický název látky: Více v ý r o b k u : SODA na změkčování vody B E Z P E Č N O S T N Í L I S T Datum vydání : 02.11.1999 Strana : 1 / 9 N á z e v v ý r o b k u : SODA na změkčování vody 1. Identifikace látky/přípravku a výrobce/dovozce : 1.1. Identifikace přípravku Více BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1907/2006 (REACH) Stránka 1 z 8 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU 1.1 Identifikace přípravku: CHEMOBET HR (0-3) 1.2 Použití přípravku: opravy vyzdívek vysokopecních žlabů. Možno použít na žhavé vyzdívky Více B E Z P E Č N O S T N Í L I S T dle zákona č. 356/2003 Sb. a vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum vydání: 23.11.1999 Datum revize : 15.2. B E Z P E Č N O S T N Í L I S T dle zákona č. 356/2003 Sb. a vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum vydání: 23.11.1999 Datum revize : 15.2.2007 Název výrobku : ADHEZOL 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce Více SATUR OKNA 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A VÝROBCE, DOVOZCE NEBO DITRIBUTORA 2. INFORMACE O SLOŽENÍ LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU Datum vydání: 7.2.2006 Strana: 1 ze 6 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A VÝROBCE, DOVOZCE NEBO DITRIBUTORA 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku Název: Číslo CAS: Číslo ES (EINECS): Další Více BEZPEČNOSTNÍ LIST. Datum vydání: 1994 Datum revize: 30.11.2004 WD - 40 BULK LIQUID. 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1. Obchodní název přípravku WD - 40 Bulk Liquid 1.2. Doporučený účel použití přípravku: přípravek je mazivo 1.3. Identifikace výrobce/dovozce: Více BEZPEČNOSTNÍ LIST Železo 600 A 1. IDENTIFIKACE LÁTKY PŘÍPRAVKU 1.1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU Obchodní název látky nebo přípravku (totožný s označením na obale) ATAK Číslo CAS: 5949-29-1 Číslo ES (EINECS): 201-069-1 Další název Více Bezpečnostní list Podle vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum vydání : 6.3.2004 Datum revize : 1.6.2004 1. Identifikace látky, přípravku a dodavatele 1.1. 1.2. Číslo CAS : 1.3. Číslo ES ( EINECS ) : 1.4. Je prostředek na bázi silikonového oleje. Vytváří na Více BEZPEČNOSTNÍ LIST (podle Nařízení ES č. 1907/2006) Strana: 1 ze 6 DESIDENT CAVICIDE Strana: 1 ze 6 1. Identifikace přípravku a výrobce 1.1 Obchodní název přípravku:desident CaviCide 1.2 Použití přípravku: Dezinfekční/dekontaminační čisticí prostředek pro zdravotnické prostředky, přístroje Více Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006 MAKRAKRAFT ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1. Identifikátor výrobku Látka / směs: Směs Číslo 98401 Další názvy směsi 1.2. Příslušná určená použití směsi Určená použití látky/směsi Reagencie Více Při kontaktu s pokožkou ji opláchněte teplou vodou. V případě pokračvjihío dráždění pokožky vyhledejte lékaře. Při zasažení očí: 01 Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce Produkt: Použití: Viz info o produktu Identifikace výrobce/dovozce: Oberwilerstrasse 98 4015 Basel Telefon: Fax: Email: Homepage: Nouzové telefonní Více JUPOL LATEX MAT JUPOL LATEX POLMAT JUPOL LATEX SATEN BEZPEČNOSTNÍ LIST JUPOL LATEX MAT JUPOL LATEX POLMAT JUPOL LATEX SATEN Strana 1/5 Datum vydání/revize 01. 02. 2005 1. IDENTIFIKACE VÝROBKU, VÝROBCE, DISTRIBUTOR A DOVOZCE Obchodní název přípravku: Technický Více (dle Nařízení (ES) č. 1907/2006) Datum vydání: 24/06/2008 POKON VINIČ Strana 1 (celkem 5) Datum revize: 24/06/2008 Datum vydání: 24/06/2008 POKON VINIČ Strana 1 (celkem 5) 1. Identifikace látky/přípravku a společnosti 1.1 Identifikace přípravku POKON VINIČ Číslo zboží T612 1.2 Použití přípravku Hnojivo 1.3 Identifikace Více BEZPEČNOSTNÍ LIST podle vyhl. č. 27/1999 Sb. Datum vydání: 7.11. 2003 UMANAX 2K Str- Y Strana 1 z 6. UMANAX 2K Str Y Strana 1 z 6 1. Identifikace látky/přípravku a výrobce/dovozce 1.1 Identifikace látky/přípravku: Obchodní název: Chemický název: Číslo CAS: Číslo ES (EINECS): Další názvy látky: UMANAX 2K Str Y Žlutá dvousložková Více SATUR ČISTIČ OKEN 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI NEBO PODNIKU 2. IDENTIFIKACE RIZIK 3. SLOŽENÍ NEBO INFORMACE O SLOŽKÁCH Datum vydání: 3.2.2009 Strana: 1 ze 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI NEBO PODNIKU 1.1 Identifikace látky nebo přípravku Název: Číslo CAS: Číslo ES (EINECS): Další název látky: 1.2 Použití Více [email protected] Látka není dle zákona klasifikována jako nebezpečná Nepříznivé účinky na zdraví Nejsou, látka je přírodní. Datum vypracování 4.8.2008 Datum revize 1. IDENTIFIKACE LÁTKY (PŘÍPRAVKU) A SPOLEČNOSTI (PODNIKU) Chemický název/ Synonyma: Obchodní název: Chlorid sodný / sůl průmyslová, sůl tabletová, kuchyňská sůl Více Tekuté mýdlo - krémové Strana 1 z 6 stran Datum vydání: 3.9.2007 Datum revize: 1.Identifikace látky nebo přípravku a výrobce, dovozce, prvního distributora nebo distributora: 1.1. Identifikace látky nebo přípravku: Obchodní Více BEZPEČNOSTNÍ LIST Podle 1907/2006 ES a zákona č. 440/2008 Sb. Datum vydání : 31. 01. 2009 Datum revize : 31. 01. 2009 1. Identifikace látek nebo přípravku a výrobce nebo dovozce: Chemický název látky/obchodní název přípravku: Opravný asfalt Expres RA 25 Další názvy látky: Reaktiv Asphalt RA 25 Doporučené použití: opravná Více BEZPEČNOSTNÍ LIST. podle přílohy č. 2 nařízení (ES) 1907/2006 (REACH), v platném znění. Název výrobku: odstraňovač řas, mechů a lišejníků 1/5 Datum vyhotovení: 4.9.2003 Datum revize: 1.8.2011, přepracování dle nařízení REACH, změna názvu firmy a sídla, Změny vyznačeny podtrženým písmem. 1. Identifikace látky/přípravku a společnosti/podniku Více Protipožární tmel na bázi vermiculitgrafitu a polyvinylacetátového zhášedla. Komponenty: grafit, hydroxid hlinitý, oxidethanol, voda 1/5 1 Identifikace látky: Detaily o produktu: Obchodní název: List č.: 007 Popis : Protipožární tmel na bázi vermiculitgrafitu a polyvinylacetátového zhášedla. Komponenty: grafit, hydroxid hlinitý, oxidethanol, Více BEZPEČNOSTNÍ LIST. podle přílohy č. 2 nařízení (ES) 1907/2006 (REACH), v platném znění. Název výrobku: štuková stěrka bílá 1/5 Datum vyhotovení: 1.1.2003 Datum revize: 1.8.2011, změna názvu firmy a sídla Změny vyznačeny podtrženým písmem. 1. Identifikace látky/přípravku a společnosti/podniku 1.1 Identifikace látky nebo přípravku: Více BEZPEČNOSTNÍ LIST PŘÍPRAVKU podle vyhlášky č. 27/1999 Sb. Strana 1/8 1. Identifikace přípravku a výrobce nebo dovozce: 1.1 Obchodní název přípravku: 1.2 Doporučený účel použití: Kapalný koncentrovaný dezinfekční prostředek, určený k dezinfekci nástrojů z kovu, Více POKON TERASA A BALKÓN 1. Identifikace látek nebo přípravku a výrobce nebo dovozce: 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku: Čistič odstraňovač usazenin Colo SR 30 Saurer Reiniger Colo SR 30 Kód výrobku: 12122/1 Doporučené Více BEZPEČNOSTNÍ LIST podle vyhlášky MPO č. 231/2004 Sb Datum vydání: 1.1.2007 Datum revize v ČR:5.května 2003 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku: Glatura MK 742001 transparentní,742011 Více Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 Datum vyhotovení v ČR: 20.05.2008 Datum revize v ČR: Datum posledního přepracování v zahraničí: 11.12.2006 Bezpečnostní list podle nařízení ES 1907/2006 1. Identifikace přípravku a společnosti Identifikace Více NEUTRALCHLOR 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A VÝROBCE, DOVOZCE, PRVNÍHO DISTRIBUTORA NEBO DISTRIBUTORA Datum revize: 16.2.2007 Strana 1/7 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A VÝROBCE, DOVOZCE, PRVNÍHO DISTRIBUTORA NEBO DISTRIBUTORA 1.1 Identifikace látky nebo přípravku Název látky nebo přípravku: Další Více BEZPEČNOSTNÍ LIST Odpovídá nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) 1 1 1. Identifikace přípravku a společnosti Obchodní název produktu: Doporučený účel použití látky: Výrobce: Email osoby odpovědné za tento bezpečnostní list: Vodou ředitelný čistící prostředek pro odmašťovaní Více BEZPEČNOSTNÍ LIST PŘÍPRAVKU dle Nařízení ES č.1907/2006 a zákona č.356/2003 Sb. 1/9 Gigasept instru AF BEZPEČNOSTNÍ LIST PŘÍPRAVKU dle Nařízení ES č.1907/2006 a zákona č.356/2003 Sb. Datum vyhotovení v ČR: 10.05. 2005 Datum revize v ČR: 28.12.2007 Datum posledního přepracování v zahraničí Více Bezpečnostní list (podle nařízení ES č. 1907/2006) Datum vydání: 1.7.2009 Datum revize: Název výrobku: KENO PURE PRO Bezpečnostní list (podle nařízení ES č. 1907/2006) 1. 1.1. 1.1.1 1.2 1.2.1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI NEBO PODNIKU Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/3Tdo1486/2003

3 Tdo 1486/2003 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. ledna 2004 o dovolání podaném obviněným I. S., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. 12 To 206/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 2 T 173/1998, t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 15. 4. 2002, sp. zn. 2 T 173/1998, byl obviněný I. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., který po skutkové stránce spočíval v tom, že dne 1. 12. 1996 v N. v pobočce společnosti A. B. s.r.o. uzavřel nájemní smlouvu na vozidlo zn. Ford Tranzit na dobu 11 měsíců s měsíčními splátkami ve výši 15.750,- Kč a vozidlo užíval až do 8. 3. 1998, aniž by zaplatil jakoukoliv finanční částku a pronajímateli tak způsobil škodu ve výši 292.300,- Kč. Za tento trestný čin byl podle § 250 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému stanovena povinnost zaplatit poškozené firmě A. B. s.r.o., N. částku 236.250,- Kč. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl v druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. 12 To 206/2002, jímž napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), f) tr. ř. v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. sám nově rozhodl, že se obviněný uznává vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., spočívajícím v témž skutku, odvolacím soudem modifikovaným tak, že obviněný dne 1. 12. 1996 v N. v pobočce společnosti A. B. s.r.o., vylákal vozidlo zn. Ford Tranzit tím, že uzavřel nájemní smlouvu na dobu 11 měsíců s měsíčními splátkami 15.750,- Kč, ačkoli věděl, že na placení splátek nemá finanční prostředky, a tím způsobil společnosti A. B. s.r.o. škodu nejméně 236.250,- Kč. Podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost A. B. s.r.o., N., odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti shora citovaném rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný I. S. prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě uvedené v ustanovení § 265e odst. 1 tr. ř. dovolání, jímž napadl předmětný rozsudek odvolacího soudu ve všech jeho výrocích. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel poukázal na to, že jednal za stavu, kdy si ohledně inkriminovaného vozidla byl dobře vědom existence nájemní smlouvy mezi poškozeným a Bistrem Z. a novou nájemní smlouvu uzavřel s tím, že se uvidí, co se bude dít. Zdůraznil, že v době uzavírání nové nájemní smlouvy muselo být poškozenému i jeho zaměstnanci Ing. S. známo, že v této době ještě trval nájemní vztah mezi poškozeným a svědkem V. (resp. Bistrem Z.). To znamená, že svým jednáním nemohl poškozeného uvést v omyl. Jestliže odvolací soud přesto dovodil, že dovolatel předmětné vozidlo pod příslibem placení nájemného vylákal, ačkoliv v té době měl dluhy v řádech desítek tisíc korun, pak podle dovolatele pro tento závěr nesvědčí žádné důkazy. Zjištění soudu o dluzích dovolatele nelze považovat za dostačující, neboť nebylo vůbec přihlíženo ke skutečnosti, že dovolatel v případě řádného průběhu nájemního vztahu mohl počítat s hrazením splátek nájemného přispěním jeho manželky, která splátky nájemného platila již v případě předchozí nájemní smlouvy svědka V. (resp. Bistra Z.). Dovolatel dále namítl, že odvolací soud (a v předcházejícím řízení ani soud prvního stupně) se v napadeném rozhodnutí dostatečně nevypořádal s otázkou okolností uzavření a platnosti nájemní smlouvy mezi ním a poškozeným, přestože tato skutečnost byla podle jeho názoru významná pro správné posouzení subjektivní stránky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. Podle názoru dovolatele v případě, že by se jednalo o smlouvu neplatnou, nebylo možno mezi dovolatelem a poškozeným ohledně nájmu téhož vozidla založit nový platný právní vztah a tudíž ani uvést poškozeného v omyl, a to za předpokladu, že si poškozený namítaných rozhodných skutečností (tj. že předcházející nájemní vztah dosud neskončil) byl vědom. Poněvadž poškozený tyto skutečnosti od počátku znal, nelze pak dovodit, že dovolatel úmyslně jednal tak, aby někoho uvedl v omyl. Nemohl proto naplnit jeden ze základních znaků skutkové podstaty shora uvedeného trestného činu. Vzhledem k výše konstatovaným důvodům vyslovil dovolatel přesvědčení, že se trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. nedopustil a v petitu dovolání navrhl, aby dovolací soud svým rozhodnutím zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 2002, č. j. 12 To 206/2002, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. K dovolání obviněného se za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ) a uvedla, že dovolatelovo jednání bylo správně posouzeno jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., když jeho podvodné jednání bylo důvodně spatřováno v tom, že jako nájemce uvedl poškozenou firmu v omyl právě předstíráním své vlastní solventnosti (nikoliv solventnosti v rámci společného jmění manželů), na jejímž formálním podkladě bylo předmětné vozidlo předáno do jeho dispozice. Podle názoru státní zástupkyně otázka platnosti nájemní smlouvy a právního vztahu od ní se odvíjejícího žádným způsobem neovlivnila skutečnost, že k vylákání vozidla a tím i ke způsobení škodlivého následku fakticky došlo. Namítaným pochybnostem dovolatele o platnosti nájemní smlouvy přitom podle ní v ničem nenasvědčuje ani skutečnost, že se na podkladě této smlouvy následně s poškozenou firmou rovněž dohodl i na splátkovém kalendáři. Jeho termíny však neplnil, jako ostatně žádnou povinnost již od počátku převzetí vozidla do leasingu. Tato okolnost i stav jeho tehdejších majetkových poměrů podle státní zástupkyně plně odůvodňují závěr o jednání v úmyslu přímém, přičemž úvahy dovolatele o významu jím tvrzeného lhostejného přístupu k eventualitě vzniku škodlivého následku, nemohou mít při posuzování otázky jeho zavinění žádné opodstatnění. S ohledem na tyto skutečnosti státní zástupkyně navrhla, aby dovolací soud o dovolání obviněného I. S. rozhodl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. tak, že se jako zjevně neopodstatněné odmítá, a toto rozhodnutí za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání. Obviněný I. S. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání současně splňuje náležitosti předpokládané v ustanovení § 265d odst. 2 věta první tr. ř. a § 265f odst.1 tr. ř. V projednávané věci obviněný opřel své dovolání zčásti o polemiku s provedenými důkazy, především o tvrzení, že soudy neměly k dispozici žádné důkazy, jež by svědčily o jeho nesolventnosti v inkriminovanou dobu, což mělo být podkladem pro nesprávný závěr o jeho nemožnosti dostát svým povinnostem k placení splátek nájemného. Je tedy zřejmé, že v uvedeném směru je dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatelem spatřován v porušení procesních zásad vyplývajících z ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., namítá-li neúplně zjištěný skutkový stav věci, jenž měl (pokud jde objasnění jednotlivých znaků skutkové podstaty) mít rovněž vliv na vadné právní posouzení skutku. Dovolatel se tak na základě citovaného dovolacího důvodu domáhal přinejmenším částečné revize skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, kterou však pod tento důvod podřadit nelze (k tomu srov. přiměřeně např. rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 732/02, I. ÚS 412/02, III. ÚS 282/03). Pokud by bylo dovolání podáno výlučně se shora uvedených důvodů, bylo by nutno je odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. proto Nejvyšší soud považoval podané dovolání za právně relevantní pouze v té části, v níž dovolatel namítl, že hmotně právní otázka platnosti či neplatnosti nájemní smlouvy k předmětnému vozidlu měla zásadní vliv na správnost posouzení úmyslu dovolatele uvést poškozeného v omyl a dále na to, zda v takovém případě mohl poškozený vůbec jednat v omylu. Trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb. se dopustí pachatel, který ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tímto činem na cizím majetku škodu nikoli malou (tj. podle § 89 odst. 11 tr. zák. škodu ve výši nejméně 25 000 Kč). Skutkový stav věci, jež byl stručně formulován (popsán) ve výrokové části napadeného rozsudku a rozveden v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů, obsahuje všechny základní skutkové okolnosti, jež ve svém souhrnu tvoří zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb. (S ohledem na ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. byl tento zákon soudy správně aplikován, neboť je pro obviněného příznivější, než zákon účinný v době spáchání činu.) V popisu skutku je v rozsahu předpokládaném v ustanovení § 120 odst. 3 tr. zák. uvedeno, v čem mělo spočívat konkrétní podvodné jednání dovolatele, vůči jakému subjektu směřovalo, jakým způsobem se dovolatel obohatil, který subjekt poškodil i jaká byla výše škody způsobené na cizí majetku. Z popisu skutku rovněž vyplývá zavinění obviněného (dovolatele) ve formě přímého úmyslu (§ 4 písm. a/ tr. zák.), jakož i příčinný vztah mezi jeho jednáním a způsobeným následkem. Z odůvodnění napadeného rozsudku (str. 4, 5) je zřejmé, že odvolací soud při svém rozhodování nepovažoval otázku platnosti právního vztahu mezi obviněným (dovolatelem) a poškozeným z hlediska trestně právního za podstatnou. Tento názor založil na skutkových zjištěních, podle nichž obviněný pod slibem placení pravidelných měsíčních splátek (v nemalé výši) dosáhl toho, že získal předmětné vozidlo do své dispozice, přičemž věděl, že jeho finanční situace je natolik nepříznivá, že nebude schopen leasingové splátky hradit. Vůči konstatovanému právnímu závěru odvolacího soudu nelze mít výhrady. Jestliže totiž oba soudy učinily shora uvedená zjištění, tj. že obviněný předstíral okolnosti, které nebyly v souladu se skutečným stavem věci a vyvolal tím na straně poškozeného omyl, pak v rovině trestního práva hmotného není podstatné, zda se smlouvou, na jejímž základě bylo vozidlo obviněnému předáno, lze spojovat nějaké právní účinky či nikoliv, nehledě na to, že podvodné jednání obviněného v daném případě vylučuje jakoukoliv vážnost vůle směřující k učinění platného právního úkonu. S ohledem na skutečnosti rozvedené v předcházejících odstavcích neshledal Nejvyšší soud podané dovolání v žádném směru opodstatněným. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Nejvyšší soud proto v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného I. S. odmítl, přičemž toto své rozhodnutí učinil za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

http://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=11&id_article=260565&csum=e17bc1b7

§ 2992 o. z. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 170.000,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 6. 11. 2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne 10. 3. 2014 uzavřel se svým zaměstnavatelem M. H. „smlouvu o bezúročné půjčce“ částky 200.000,- Kč, kterážto byla poukázána na základě smlouvy o půjčce uzavřené mezi účastníky přímo na účet žalované, v té době jeho přítelkyni, na čemž se účastníci ústně dohodli. Žalovaná mu vrátila jen částku 30.000,- Kč a nadále mu však přes výzvu dluží 170.000,- Kč. Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 30. 8. 2016, č. j. 9 C 450/2014-114, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 54.417,- Kč k rukám zástupkyně žalované. Po provedeném dokazování především dovodil, že žalobci se ani po poučení soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nepodařilo prokázat, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a že v řízení bylo prokázáno jen to, že žalobce si od M. H. na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 3. 2014 zapůjčil odněj bezúročně částku 200.000,- Kč, kterou měl vrátit do 30. 9. 2014, a že tato částka byla vetřech splátkách poukázána na účet žalované. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že z účastnické výpovědi žalované zjistil, že „účastníci v té době společně podnikali ve fitnesscentru“, že „ona do toho vložila stroje a on se nabídl, že sežene peníze na zaplacení nájmu za prostory k podnikání“, že „peníze, které si žalobce půjčil od pana H., převedl na její účet, protože pracoval u pana H., kam byl převeden z Úřadu práce, a nemohl tedy legálně podnikat“, že „s žalobcem společně podnikali a také spolu žili“, že „žalobce měl k účtu, který společně založili v březnu 2014, dispoziční právo, když chtěli začít podnikat, potom se rozešli a z tohoto podnikání si každý vzal to, co do toho vložil“, že „žalobce z předmětného účtu vybíral na kartu, platil si z něho mobil, nájem za garáž“, nechával si na něj posílat peníze od bratra a i od pana H., taktéž bratovi z něj posílal peníze a bratr jemu“, že „částka asi 96.000,- Kč byla použita na nájem a zbytek na vybavení, které si žalobce po skončení podnikání odvezl“, že žalovaná zaplatila žalobci asi 60.000,- Kč jako výnos z podnikání a na společné hospodaření, že z něj platila též tři společné dovolené během roku a že při skončení podnikání se účastníci dohodli, že „jsou vyrovnáni“. Výpověď žalované potvrzují podle soudu jí předložené listinné důkazy, z nichž vyplývá, že žalobce ohledně fitcentra jednal s dodavateli, objednával vybavení, jako zmocněnec žalované byl přítomen při kontrole provedené pracovníky magistrátu a podepsal a převzal vyhotovený protokol. S tím koresponduje i výpověď svědka P., který několikrát ve fitcentru viděl v dopoledních hodinách žalobce sedícího u recepce a uvádějícího do něj klienty. Dále soud zjistil, že k účtu žalované, který byl zrušen ke dni 19. 8. 2014, měl žalobce plná dispoziční práva, že z něj prováděl platby i výběry, a to i v době, kdy žalovaná (dle výkazu vyhotoveného jejím zaměstnavatelem) byla v práci; konkrétně se jednalo o výběr z bankomatu dne 9. 4. 2014 ve výši 3.000,- Kč, o platbu kartou dne 10. 4. 2014 ve výši 10.040,- Kč a o výběry z bankomatu dne 18. 4. 2014 ve výši 6.000,- Kč a dne 23. 5. 2014. Je tedy zřejmé, že žalobce převedl finanční prostředky zapůjčené od M. H. na účet, k němuž měl dispoziční právo, jež také využíval, neboť prováděl výběry a platby, takže nebylo prokázáno, že by částka 200.000,- Kč byla použita pouze žalovanou. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že nároku žalobce nelze vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.), neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná částku 200.000,- Kč užila výlučně pro svou potřebu a tak se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila (a v jaké výši). Navíc vzal soud v úvahu, že účastníci v té době žili ve společné domácnosti, takže některé nákupy, které byly z předmětného účtu hrazeny (např. v obchodním domě Tesco, Globus, u čerpacích stanic atd.) byly zřejmě určeny pro společnou potřebu. Pokud pak žalobce měl za to, že zaplacením částky 30.000,- Kč žalovaná svůj dluh vůči němu uznala, což žalovaná ve své účastnické výpovědi popřela s tím, že mu jednak předala i další částky a že tyto peníze byly určeny pro společnou potřebu a „něco žalobce vložil do podnikání“, pak soud dovodil, že tato tvrzení žalované nebyla vyvrácena žádným důkazem a že naopak žalobce svá tvrzení neprokázal (ke svým tvrzením nenavrhl žádné důkazy, přičemž nesouhlasil se svojí účastnickou výpovědí). K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 17. 5. 2017, č. j. 84 Co 1381/2016-139, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 9.939,- Kč k rukám advokátky JUDr. Moniky Koubové. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právním závěrem, že žalobce ani přes poučení soudu neprokázal, že by mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, tedy, že účastníci sjednali její podstatné obsahové náležitosti, případně další vedlejší náležitosti. Bylo sice nesporné, že na účet žalované byla složena částka 200.000,- Kč, avšak pokud žalovaná uvedla, že část z ní „vrátila“, nehovořila o splátce zápůjčky, nýbrž že takto plnila v rámci společné spotřeby (hradila dovolené), popř. žalobci poskytla výnos ze společného podnikání. Dále odvolací soud zdůraznil, že jde-li o nárok z bezdůvodného obohacení, byly podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 rozšířeny případy tzv. výluk z bezdůvodného obohacení. Jednou z takových výluk je situace, kdy k obohacení došlo s vědomím toho, na jehož úkor se tak mělo stát, o tom, že povinnost plnit nemá, tedy kdy došlo ke zcela vědomému poskytnutí určitých majetkových hodnot bez určitého právního důvodu (na rozdíl od situace, kdy se totéž stalo např. v důsledku omylu, případně v pochybnostech o dluhu apod.); jedná se o tzv. vědomé plnění nedluhu. Podle odvolacího soudu uvedené odpovídá - není-li prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o zápůjčce - skutkovému stavu zjištěnému v posuzovaném případě, neboť žalobce prokazatelně úmyslně poskytl částku na účet žalované, tedy vědomě plnil „nedluh“, aniž by byl jakkoliv uveden v omyl, případně byl k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti, nebo byl nesvéprávný (§ 2997 odst. 2 o. z.). Žalobce tedy nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 2997 odst. 1 o. z. nemá. Bylo proto nadbytečné zabývat se dokazováním tvrzení, jimiž se uplatněnému nároku bránila žalovaná. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z toho, že napadený rozsudek „má po právní stránce zásadní význam, když závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (konkrétně otázky existence bezdůvodného obohacení při neprokázání právního titulu poskytnutého plnění)“. Namítá, že bylo-li v řízení nepochybně zjištěno, že zajistil připsání částky 200.000,- Kč na bankovní účet žalované, bylo na ní, aby prokázala, že pro to existoval právní titul. Tím došlo k přenesení břemene tvrzení i břemene důkazního na žalovanou, která - tvrdila-li, že peníze byly na její účet poukázány za účelem společného podnikání účastníků - měla tato svá tvrzení prokázat, což se jí ovšem nezdařilo; v takovém případě měl soud věc posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 248/2012, sp. zn. 33 Cdo 729/2013, sp. zn. 33 Cdo 805/2014, sp. zn. 33 Cdo 1398/2014, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015). Dále dovolatel poukazuje na to, že od počátku řízení tvrdil, že mezi ním a žalovanou byl uzavřen závazkový právní vztah, v jehož rámci se zavázal zapůjčit žalované finanční prostředky; měl tedy povinnost žalované plnit, svému závazku dostál, když vědomě zajistil, aby sjednaná částka byla připsána na účet žalované. Odvolací soud proto pochybil, pokud na vztah mezi účastníky aplikoval § 2997 o. z., když nebyly splněny základní podmínky pro naplnění dané výluky. Z odůvodnění jeho rozsudku však přitom vyplývá, že nebyla-li zápůjčka prokázána, a přesto žalobce plnil, nemůže jít o bezdůvodné obohacení právě z toho důvodu, že plnil vědomě, z čehož lze a contrario dovodit, že o bezdůvodné obohacení by se mohlo jednat pouze tehdy, kdyby se mu podařilo zápůjčku prokázat; takový výsledek interpretace je ovšem absurdní. Odvolací soud tudíž uvedenou výluku z bezdůvodného obohacení vyložil příliš extenzivně, ačkoliv měl s ohledem na závěr o neprokázání zápůjčky věc posoudit podle citované judikatury dovolacího soudu, i když se vztahuje k úpravě bezdůvodného obohacení podle zákona č. 40/1964 Sb. Dovolatel uzavírá, že pokud by dovolací soud měl za to, že závěry uvedené v citované judikatuře není možno aplikovat na novou právní úpravu podle zákona č. 89/2012 Sb., „mělo by dovolání být přípustné“ i z důvodu, že posuzovaná právní otázka nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. článek II, bod 2., části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení), řádně zastoupeným advokátem, se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobce je přípustné podle § 237 o. s. ř., jelikož napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, zda je namístě aplikace § 2997 odst. 1 věty druhé o. z. v případě, kdy nebylo prokázáno, že plnitel obohatil jiného, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Po přezkoumání napadeného rozsudku odvolacího soudu, které provedl bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání žalobce k řešení otázky, pro niž je dovolání přípustné, je důvodné. Pokud ovšem dovolatel namítá, že „od počátku řízení tvrdil, že mezi ním a žalovanou byl uzavřen závazkový právní vztah, v jehož rámci se zavázal zapůjčit žalované finanční prostředky, že tedy měl povinnost žalované plnit, když vědomě zajistil, aby sjednaná částka byla připsána na účet žalované“, pak nejde o uplatnění způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř., nýbrž dovolatel touto námitkou zpochybňuje hodnocení důkazů odvolacím soudem a správnost skutkových zjištění, na nichž je založen jeho závěr, že v řízení neprokázal, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce částky 200.000,- Kč. Dovolacím důvodem uvedeným v § 241a odst. 1 o. s. ř. ovšem není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, přičemž samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1803/2014). Tyto námitky dovolatele proto přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládají. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). Ustanovení § 2991 navazuje na § 451 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, od nějž se však poněkud formulačně odchyluje. Stejně jako v dosavadní úpravě je vyjádřením obecné zásady občanského práva (známé již z dob římského práva), dle níž se nikdo nesmí obohacovat na úkor jiného. Dopadá tedy na situace, v nichž se jeden subjekt obohatí na úkor druhého, aniž by ho k tomu opravňoval řádný, právem akceptovaný důvod (spravedlivý důvod). Podle § 2997 odst. 1 o. z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. V Důvodové zprávě k § 2997 zákona č. 89/2012 Sb. se uvádí, že „navržené ustanovení vychází z platné právní úpravy (§ 455 občanského zákoníku), volí však obecnější formulace a doplňuje výjimku zakládající ochuzenému právo požadovat vydání v některých mimořádných situacích, kdy obohacení nelze ze zřejmých důvodů uznat za ospravedlněné. Navrhuje se zachovat i nadále právní pravidlo, podle kterého není bezdůvodným obohacením plnění dluhu neplatného jen pro nedostatek formy (§ 455 odst. 1 platného občanského zákoníku), které zdejší kodifikace přejímá ze starších úprav (§ 1432 ABGB, § 362 občanského zákoníku z r. 1950). Vyžaduje-li se písemná forma u projevu vůle jedné osoby (např. u ručitelského prohlášení), je plněním překážka formálnosti zhojena. Totéž musí platit i pro smlouvy jednostranně zavazující, např. pro smlouvu, podle níž má být darováno teprve v budoucnu. Vyžaduje-li se písemná forma pro smlouvu zavazující strany k vzájemnému plnění, je ovšem kondikce vyloučena, jen splnily-li obě strany“. V komentáři k zákonu č. 89/2012 Sb. dostupném v systému ASPI je k § 2997 mimo jiné uvedeno, že „toto ustanovení bude v zásadě dopadat na situace, v nichž je vznik povinnosti vydat bezdůvodné obohacení vyloučen současně jinými zákonnými ustanoveními (srov. především § 2992 o. z., dle nějž byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat). Přestože dikce § 2992 o. z. se liší od znění § 2997 o. z., je zřejmé, že oba budou dopadat na případy dobrovolného poskytnutí plnění jiné osobě, jež není možno pokládat za činěné na základě darovací smlouvy či jiného obdobného právního úkonu“. Odborná literatura (srov. Eliáš, J., Brim, L., Adamová, H. Bezdůvodné obohacení. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016, str. 71) dále vyslovila k § 2997 odst. 1 větě druhé o. z. právní názor, že podstatou tohoto liberačního důvodu je vědomé plnění bez právního důvodu a že podmínky jeho aplikace se tak logicky vylučují s přítomností omylu, tj. nesprávného přesvědčení ochuzeného, že plněním vyrovnává svůj dluh vůči obohacenému. Předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Musí se jednat o vědomost prokázanou, nikoliv jen presumovanou. Nepostačuje, že ochuzený měl a mohl vědět o tom, že plní nedluh, a stejně tak je irelevantní, že si omyl o existenci dluhu sám zavinil, resp. že se jej mohl při vyvinutí obvyklé obezřetnosti vyvarovat. Pro uplatnění daného liberačního důvodu je třeba postavit najisto, že plnitel neměl žádných pochybností o tom, že jej k poskytnutí sporných hodnot nic nezavazuje, resp. je nutno bezpečně vyvrátit, že bylo plněno v mylném domnění o tom, že mezi stranami vznikla smlouva. Není-li ten, kdo se liberačního důvodů dovolává, s to podat důkaz naznačené skutečnosti, není uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení znemožněno. Lze tedy shrnout, že v případě uvedeném v § 2997 odst. 1 větě druhé o. z. musí jít o poskytnutí plnění jedním subjektem (plnitelem) a o přijetí tohoto plnění subjektem druhým, jemuž je plněno, tedy musí dojít k přesunu majetkových hodnot mezi těmito subjekty ve prospěch obohaceného (srov. „obohatil jiného“), přičemž předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Vědomé plnění nedluhu (vnucené obohacení) je důvodem výluky z bezdůvodného obohacení; výjimkou je, pokud bylo plněno z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. V posuzované věci dospěl soud prvního stupně - jak z odůvodnění jeho rozhodnutí vyplývá - na základě provedených důkazů a po jejich zhodnocení k závěru, že žalobci se ani po poučení soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nepodařilo prokázat, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.), a dále „že žalobce neprokázal, že by se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila, jelikož nebylo prokázáno, že by částku 200.000,- Kč užila výlučně pro svou potřebu“. Odvolací soud, který v odvolacím řízení - jak plyne z protokolu o jednání ze dne 17. 5. 2017 (viz č. l. 136 a 137 spisu) - žádné dokazování (ať již formou opakování dokazování nebo doplňování dokazování) neprováděl, se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že „žalobce ani přes poučení soudu neprokázal, že by mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, tedy, že účastníci sjednali její podstatné obsahové náležitosti“, případně další vedlejší náležitosti. Ohledně žalobcem požadovaného posouzení uplatněného nároku na zaplacení žalované částky s příslušenstvím jako nároku z titulu vydání bezdůvodného obohacení pak odvolací soud bez dalšího, a aniž to žalovaná namítla, aplikoval na danou věc výluku zakotvenou v § 2997 odst. 1 větě druhé o. z., spočívající v tom, že „k obohacení došlo s vědomím toho, na jehož úkor se tak mělo stát, o tom, že povinnost plnit nemá, tedy kdy došlo ke zcela vědomému poskytnutí určitých majetkových hodnot bez určitého právního důvodu“, která podle něj odpovídá - není-li prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o zápůjčce - skutkovému stavu zjištěnému v posuzovaném případě. Odvolací soud však zcela zřejmě přehlédl závěr učiněný soudem prvního stupně a žalobcem v odvolacím řízení zpochybněný, že „žalobce neprokázal, že by se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila, jelikož nebylo prokázáno, že by částku 200.000,- Kč užila výlučně pro svou potřebu“ (jinak řečeno, nebylo prokázáno, že žalobce žalovanou obohatil, případně v jaké výši). Za tohoto stavu věci, který v odvolacím řízení nedoznal změny, již z tohoto důvodu nebylo namístě použití § 2997 odst. 1 věty druhé o. z., neboť nebyl splněn jeden z předpokladů této výluky, totiž že žalobce žalovanou obohatil - viz „obohatil jiného“. [Srov. např. Rv I 154/21, ASPI JUD209165CZ, v němž bývalý Nejvyšší soud ČSR dospěl k závěru, že „nelzeť souhlasiti s odpůrkyní dovolatelky v jejím právním stanovisku, že prý nárok žalovaného na vrácení onoho peníze dlužno posuzovati dle § 1432 o. z. o.“ (který stanovil, že „placení dluhu promlčeného nebo takového, který je neplatný jen z nedostatku formálnosti, nebo kterého jen zákon nedopouští stihati žalobou, nemůže býti žádáno zpět, právě tak, jako když někdo něco zaplatí věda, že to není dlužen - nyní přiměřeně § 2997 odst. 1 věta druhá o. z. - poznámka NS). „Řečené ustanovení platí jen pro případ, kde někdo plní, nejsa nijak v pochybnosti o tom, že plniti není povinen. Tu jde v jádru věci o zahalené darování, a nemá proto kondikce místa.“]. Současně je třeba zdůraznit, že neprokázání žalobcem tvrzeného plnění na účet žalované z titulu zápůjčky, neumožňuje bez dalšího aplikaci § 2997 odst. 1 věty druhé o. z., není-li v řízení taktéž prokázáno, že plnitel (žalobce) si byl v okamžiku, kdy poskytl plnění (v daném případě na účet žalované) vědom toho, že nemá povinnost plnit. V důsledku nesprávné aplikace § 2997 odst. 1 věty druhé o. z. odvolacím soudem na projednávanou věc je tudíž chybný i jeho právní názor, že „bylo proto nadbytečné zabývat se dokazováním tvrzení, jimiž se uplatněnému nároku bránila žalovaná“. Dovolací soud dodává, že žalobci lze přisvědčit v tom, že i po přijetí zákona č. 89/2012 Sb. je možno vycházet ze závěrů ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ve věcech bezdůvodného obohacení, která dovodila, že účastník, jenž v rámci své procesní obrany tvrdí, že mu pro přijetí sporných majetkových hodnot svědčil právní důvod, musí daný titul náležitě specifikovat. Nepostačí pouhé tvrzení, že předmětný přesun majetku činil důvodným blíže neupřesněný právní vztah. Je nutné vymezit a prokázat, o jaký poměr se jednalo, identifikovat právní skutečnost, jíž byl založen, apod. (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 32 Odo 432/2005, ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2299/2014, a ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3823/2015, a dále Eliáš, J., Brim, L., Adamová, H. Bezdůvodné obohacení. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s.). Podle § 242 odst. 3 o. s. ř. platí, že je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je řízení postiženo i tehdy, jestliže odvolací soud vydá tzv. překvapivé rozhodnutí. Z konstantní judikatury Ústavního soudu vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je překvapivé, jestliže je jeho přijetím účastník řízení zbaven možnosti skutkově a právně argumentovat. Jde tedy o rozhodnutí, jež, z pohledu předcházejícího řízení, originálním způsobem posuzuje rozhodovanou věc (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1998, sp. zn. III. ÚS 139/98, ze dne 9. 11. 2000, sp. zn. III. ÚS 210/2000, či usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 6. 2001, sp. zn. III. ÚS 729/2000). Podle judikatury Ústavního soudu je rozhodnutí překvapivé, nese-li postup obecných soudů při zjišťování skutkového stavu věci a formulaci právních závěrů z těchto zjištění vycházejících znaky libovůle; v takovém případě soudy odepírají účastníkovi právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. nález ze dne 4. 8. 1999, sp. zn. IV. ÚS 544/98, nález ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. I. ÚS 113/02, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 26 Cdo 453/2004, uveřejněný pod č. 33/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ze shora uvedeného vyplývá, že odvolací soud v souladu se shora uvedenou zásadou předvídatelnosti rozhodnutí ve svých závěrech nepostupoval, když z pohledu předcházejícího řízení před soudem prvního stupně danou věc posuzoval zcela originálním způsobem podle § 2997 odst. 1 věty druhé o. z., aniž to žalovaná namítla a aniž dal účastníkům řízení možnost skutkově a právně stran výluky uvedené v tomto ustanovení argumentovat. Lze uzavřít, že rozsudek odvolacího soudu není v napadeném výroku I. správný a že řízení před odvolacím soudem je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku I., jakož i v závislém výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu je pro soudy v dalším řízení závazný (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí ve věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-525

Vyhláška č. 525/2005 Sb.Vyhláška o provádění certifikace při zabezpečování kryptografické ochrany utajovaných informací § 1 - Náležitosti žádosti o certifikaci kryptografického prostředku § 2 - Náležitosti žádosti o certifikaci kryptografického pracoviště § 3 - Náležitosti opakované žádosti o certifikaci kryptografického prostředku § 4 - Náležitosti opakované žádosti o certifikaci kryptografického pracoviště § 5 - Dokumentace nezbytná k provedení certifikace kryptografického prostředku § 6 - Dokumentace nezbytná k provedení certifikace kryptografického pracoviště § 7 - Vzor certifikátu kryptografického prostředku a obsah certifikační zprávy § 8 - Vzor certifikátu kryptografického pracoviště a obsah certifikační zprávy § 9 - Způsob a podmínky provádění certifikace kryptografického prostředku § 10 - Způsob a podmínky provádění certifikace kryptografického pracoviště § 11 - Náležitosti žádosti orgánu státu nebo podnikatele o uzavření smlouvy o zajištění činnosti Náležitosti žádosti o certifikaci kryptografického prostředku (K § 49 odst. 1 zákona) Náležitosti žádosti o certifikaci kryptografického pracoviště f) určení kategorie kryptografického pracoviště podle vyhlášky o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací3), g) seznam přikládané dokumentace nezbytné k provedení certifikace kryptografického pracoviště. Náležitosti opakované žádosti o certifikaci kryptografického prostředku Náležitosti opakované žádosti o certifikaci kryptografického pracoviště Dokumentace nezbytná k provedení certifikace kryptografického prostředku Dokumentace nezbytná k provedení certifikace kryptografického pracoviště Vzor certifikátu kryptografického prostředku a obsah certifikační zprávy (K § 46 odst. 7 a 13 zákona) Vzor certifikátu kryptografického pracoviště a obsah certifikační zprávy (K § 46 odst. 8 a 13 zákona) Způsob a podmínky provádění certifikace kryptografického prostředku Způsob a podmínky provádění certifikace kryptografického pracoviště c) provozně-bezpečnostní zabezpečení kryptografického pracoviště podle specifikace kategorie kryptografického pracoviště, (K § 52 zákona) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 525/2005 Sb. Certifikát kryptografického prostředku Příloha č. 2 k vyhlášce č. 525/2005 Sb. Certifikát kryptografického pracoviště 1) Vyhláška č. 528/2005 Sb.,o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků. 2) § 46 odst. 15 a § 52 zákona č. 412/2005 Sb.,o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 3) § 36 vyhlášky č. 432/2011 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací.

https://www.danebehounek.cz/news/rozsireni-duvodu-k-promijeni-pokut-souvisejicich-s-kontrolnim-hlasenim/

Rozšíření důvodů k promíjení pokut souvisejících s kontrolním hlášením :: Ing. Pavel Běhounek Ing Pavel Běhounek daňový poradce > Rozšíření důvodů k promíjení pokut souvisejících s kontrolním hlášením Rozšíření důvodů k promíjení pokut souvisejících s kontrolním hlášením 06.03.2017 23:48 Porušení povinnosti podávat kontrolní hlášení (ať již řádné či následné) zákon o DPH postihuje v § 101h nemilosrdnými pokutami. Např. podání řádného kontrolního hlášení po lhůtě je podle § 101h odst. 1 písm. a) pokutováno částkou 1 tis. Kč, která se 1x ročně automaticky promíjí (pokud v daném kalendářním roce nedošlo u plátce k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení). Pokud je však řádné kontrolní hlášení podáno až na základě výzvy, činí již pokuta 10 tis. Kč a tato se automaticky nepromíjí – o její prominutí lze žádat za podmínek stanovených pokynem D-29. Zákon o DPH umožňuje žádat o prominutí pokut upravených § 101h odst. 1 písm. b), c) a d), podle kterých vzniká plátci, který nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, povinnost uhradit pokutu ve výši: b) 10000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván, c) 30000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo d) 50000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě. Pokyn D-29 v původním znění z 8.8.2016 umožňoval jednotlivým správcům daně, aby pokuty související s kontrolním hlášením promíjeli v podstatě jen ze zdravotních důvodů či z důvodu živelní pohromy. Původní pokyn z 8.8.2016 nepočítal s lidským či technickým faktorem (kromě absurdity, kterou je prominutí pro případ, kdy kontrolní hlášení nemohlo být podáno z důvodu nefunkčnosti daňového portálu). Nemohlo být žádáno o prominutí pokuty např. z důvodu, že plátce: kontrolní hlášení zapomněl odeslat, nestihl odeslat následné kontrolní hlášení, k jehož podání byl vyzván v době dovolené, nestihl odeslat kontrolní hlášení z důvodu poruchy internetu apod. Plátce posílá vždy v jeden den daňové přiznání, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení. Při uzavírání zdaňovacího období leden 2017 odeslal dne 23.2.2017 daňové přiznání a souhrnné hlášení. Pracovník správce daně dne 28.2.2017 zjistil, že kontrolní hlášení za leden nebylo podáno a: a) telefonicky upozornil plátce na nepodání kontrolního hlášení, který neprodleně kontrolní hlášení podal dne 28.2.2017 b) zaslal plátci daně výzvu k podání kontrolního hlášení, na kterou plátce reagoval okamžitým podáním kontrolního hlášení dne 28.2.2017. Jak bude plátce pokutován za to, že kontrolní hlášení nebylo podáno v zákonné lhůtě? a) za podání kontrolního hlášení po lhůtě pro jeho podání (zákonná lhůta uplynula v pondělí 27.2.2017) zákon o DPH v § 101h odst. 1 písm. a) stanoví pokutu 1 tis. Kč, která se však dle § 101j nehradí, pokud se jedná o prvé prodlení s podáním kontrolního hlášení. b) za podání kontrolního hlášení až na základě výzvy k jeho podání zákon o DPH v § 101h odst. 1 písm. b) stanoví pokutu 10 tis. Kč, o jejíž prominutí lze požádat dle § 101k. Podle původního znění pokynu D-29 ovšem nebyly naplněny důvody pro prominutí. Novelizace pokynu D-29 z 6.3.2017 rozšířila okruh tzv. ospravedlnitelných důvodů a např. podle ospravedlnitelného důvodu č. 11 resp. 12 lze požádat o prominutí pokut takto: pokud k pochybení došlo v roce 2016, lze požádat o prominutí až dvou pokut pokud k pochybení došlo nebo dojde v roce 2017, lze požádat o prominutí jedné pokuty. Žádost o prominutí pokuty dle ospravedlnitelného důvodu č. 11 resp. 12 není nutné dokládat odůvodněním, proč nebylo kontrolní hlášení podáno včas. Pro vyhovění žádosti je nutné splnit obecnou podmínku pro prominutí, kterou je, že plátce (v případě právnické osoby i jakýkoli člen jejího statutárního orgánu) v posledních 3 letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní předpisy tak, jak toto porušení vymezuje bod II.2.A pokynu D-29. Vzhledem k výši pokut, o jejichž prominutí lze žádat (nejméně 10 tis. Kč), podléhá žádost o prominutí zaplacení správního poplatku 1 tis. Kč. K problematice DPH nabízíme aktuální zvukovou nahrávku Aktuálně k DPH 2017, jejíž součástí jsou i doplňkové materiály (např.vysvětlivky Generálního ředitelství EK pro daně a cla k vymezení nemovitostí, služeb souvisejících s nemovitostmi či vysvětlivky k Intrastatu). Dále nabízíme zvukovou nahrávku přednášky „Aktuálně k daním z příjmů a účetnictví 2016/2017“ a přednášky „Daňové novinky 2017“, která Vás provede aktuálními změnami. Nový web www.behounek.eu

http://jinepravo.blogspot.com/2015/09/martin-madej-non-refoulement-ve.html

Martin Madej: Non-refoulement ve Štrasburku: politika "Oui, mais...", důkazní břemeno a hlavně sluníčkářům vstup zakázán | JINÉ PRÁVO Nejstarší z judikátů řeší osudy dvou somálských občanů, pana Sufiho a pana Elmiho, kteří v letech 1988 (pan Elmi) a 2003 (pan Sufi) utekli do Velké Británie. Zatímco pan Sufi patřil k politické menšině, která byla v jeho zemi pronásledována, a požádal o azyl, pan Elmi patřil k největšímu somálskému kmeni a v Británii mu byl udělen status uprchlíka. Poté, co byli oba odsouzeni za zavážné trestné činy, byla nařízena jejich deportace zpět do Somálska. Po sérii neúspěšných odvolání se obrátili na ESLP s tím, že s jejich vyhoštěním by bylo spojeno porušení čl. 3 Úmluvy, tedy zákazu mučení nebo podrobení nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Tehdejší čtvrtý senát v úvodní části svého ratia detidendi předeslal, že deportace stěžovatelů za současného rizika jejich mučení nebo podrobení nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu by nezbytně znamenala porušení čl. 3 Úmluvy, a to bez ohledu na to, zda příčinou rizika je situace v regionu obecně, zvláštní osobní vlastnosti stěžovatelů či obojí. Soud ovšem uvedl, že nebezpečí v regionu by muselo mít takové intenzitu, že riziko by bylo extrémní (§ 241). Za tímto účelem použil test o čtyřech kritériích, které je nutné pro posouzení intenzity zkoumat: (1) celkové rozšíření konfliktu, (2) počet civilistů, kteří byli následkem konfliktu zabiti, zraněni anebo vyhnáni ze svých domovů, (3) způsob boje a jeho potenciál ohrozovat civilní obyvatelstvo, příp. je přímo vybírat za cíl, (4) rozšířenost způsobu boje uvedeného v předchozím bodu mezi stranami konfliktu (§ 241).[1] Na základě těchto kritérií soud dospěl k závěru, že plošné bombardování, masové opušťování domovů, nepředvídatelný a rozšířený výskyt násilí, absence jakékoli státní ochrany a další charakteristiky somálského válečného konfliktu nelze označit jinak než jako reálné ohrožení životů veškerého civilního obyvatelstva v Mogadishu (§ 250). I kdyby stěžovatelé před konfliktem unikli do uprchlických táborů, podmínky v nich jsou tak hrozivé, že i zde v tomto případě by bylo nutné aplikovat princip non-refoulement (§ 296). Po vyhodnocení osobních charakteristik stěžovatelů čtvrtý senát uznal, že jejich status uprchlíků bez vazeb na nejvyšší patra politiky by pro ně s největší pravděpodobností znamenal riziko nelidského zacházení tamní militantní klikou Al-Shabaab, která hlavní somálské město ovládala (§ 295). Soud jednomyslně judikoval, že v tomto případě by vyhoštění stěžovatelů předstatovalo porušení čl. 3 Úmluvy. O dva roky později se Štrasburk somálskou válkou zabýval znovu. Ve věci K.A.B. proti Švédsku dal za pravdu vládnímu zmocněnci, a to s odůvodněním, že situace v Somálsku se od Sufi a Elmi změnila. K.A.B. byl somálský občan, který dostával ve svém domě v Mogadishu výhružné telefonáty od radikálních islamistů, včetně členů kliky Al-Shabaab, která měla město ve své moci, protože v minulosti pracoval pro americkou humanitární organizací. Když ho hledali u něj doma, byl nucen zemi opustit a usadit se ve Švédsku, kde v roce 2009 požádal o azyl. Jeho žádost však byla zamítnuta. Podle tamních úřadů byly jeho výpovědi týkající se uváděných výhružek vágní a málo podrobné (§ 94). Tyto výhružky měl navíc obdržet v době, v níž se mu nepodařilo prokázat, že skutečně pobýval v Mogadishu (§ 93). Ačkoli byla situace v Somálsku v roce 2009 nadále závažná, v roce 2013, kdy o předmětné stížnosti rozhodoval ESLP, už mělo být údajně všemu jinak. Pátý senát konstatoval, že násilností v metropoli ubylo, linie bojů se přesunula, lidé se začali vracet do města a jejich život se normalizoval (§§ 87 až 90). Mezi lety 2011 a 2012 se měla Al-Shabaab z města stáhnout, moc převzala prozatimní somálská vláda a z Al-Shabaab zůstali jen někteří, kteří vedli ozbrojené útoky toliko proti konkrétním místním skupinám, ne už však na civilní obyvatelstvo obecně (§ 87). Stav nebezpečí ve městě tak podle štrasburského soudu nedosahoval takové intenzity, že by byl život každého obyvatele ohrožen (§ 97). Bylo tak třeba zkoumat, zda by mohly stěžovatelovy osobní poměry vést k riziku porušení čl. 3 Úmluvy při jeho deportaci zpět. Zde dal ESLP v plné míře zapravdu švédským úřadům, kterým stěžovatel nedokázal, že v rozhodné době v Mogadishu bydlel, a vzhledem k rozporům mezi jeho výpovědí a výpověďmi jeho rodinných příslušníků existovaly jisté pochybnosti o jeho důvěryhodnosti (credibility issues, § 93). Protože soud z navržených důkazů nedospěl k závěru o existenci rizika porušení čl. 2 a čl. 3 Úmluvy, stížnost zamítl. Pokud jde o test, který soud použil v Sufi a Elmi, jeho kritéria jsou v rozsudku vyjmenována, avšak argumentace se jich striktně nedrží. Ve svém disentu, k němuž se připojil soudce Zupančič, soudce Power-Forde upozorňuje, že soud některé kroky zcela vynechal.[2] Závěry soudu jsou podle disentujících soudců "vadné a předčasné", ze zpráv nevládních organizací měla být některá fakta přehlížena.[3] Z hlavního města se mělo stát město stanové, kde se na 360 000 lidí bez domova potýká s absolutním nedostatkem základních potřeb a šikanou ozbrojených skupin (§ 5 disentu). Tím, že se soud nezaměřil na toto kritérium, opustil přístup zvolený v Sufi a Elmi a v jemu předcházejícím M.S.S. proti Belgii a Řecku. Disentující soudci uzavřeli, že označení somálského území jako bezpečného pro vyhoštění po 20 letech válčení a za trvajícího vraždění, poprav a arbitrárních zatýkání, je po 2 letech od Sufi a Elmi velmi předčasné (§ 8 disentu). V recentním rozhodnutí ve věci R.H. proti Švédsku měl ESLP příležitost nedostatky v K.A.B. napravit. Jak tomu však v takových případech bývá, soud celou věc ještě zhoršil. Příběh stěžovatelky R.H. (budeme jí pro jednoduchost říkát Rosa) je smutný. V jejím podání se tvrdí, že když ještě žila v Mogadishu, byla ve svých šestnácti letech rodinou nucena vzít si staršího muže, ačkoli měla už rok tajný vztah s kamarádem ze školy. Několik dní po svatbě se rozhodla se svým přítelem utéci. Její strýcové je však na útěku dopadli a surově zbili. Po jejím propuštění z nemocnice a uzdravení otec rozhodl, že dcera se může nastěhovat ke svému novému manželovi. Rosa ale se svým přítelem utekla znovu, tentokrát se dostali přes Etiopii, Súdán a Lybii až na loď do Evropy, která se však potopila a s ní i Rosin přítel. Po čase se dostala do Švédska, kde se dozvěděla, že její otec a poté i matka zemřeli. Věděla, že kdyby se vrátila zpět, čekal by jí v lepším případě život s mužem, kterého si nechtěla vzít a kterému utekla, v horším případě smrt za dezertaci z manželství. Protože by v patriarchálním Somálsku neměla jinou mužskou podporu, byla by pravděpodobně obětí sexuálního obtěžování, jako žena by si nemohla ani najmout byt, ocitla by se na okraji společnosti. Stížnost proti švédským úřadům vyhodnotil soud jako opodstatněnou a v prvé řadě zopakoval svou předešlou judikaturu, včetně Sufi a Elmi. Připomněl, že aby Rosinou deportací nedošlo k porušení čl. 3 Úmluvy, nesmělo by hrozit riziko jejího mučení anebo podrobení nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, a to jak pro celkový nebezpečný stav v zemi vyhoštění, tak pro stěžovatelčiny osobní poměry vzhledem k této zemi (§ 63). Podobně jako v K.A.B. sice recitoval test užitý v Sufi a Elmi, nepovažoval však za nutné jej aplikovat a analyzovat situaci v Mogadishu, protože už tak udělal v září 2013 v K.A.B., kde nedošel k závěru, že by byli všichni obyvatelé takovému nebezpečí vystaveni. Usoudil, že proto postačí vyhodnotit, jestli se situace v regionu od září 2013 zhoršila. Následují parafráze zpráv nevládních organizací o působení al-Shabaabu, o neustávajících útocích na civilní obyvatelstvo i v nejchráněnějších částech města, a to za využití střelných zbraní a granátů, znásilňování a okrádání obyvatel ozbrojenými skupinami, zaminovávání cest za účelem zneškodnění vládních vozidel, infiltracích bezpečnostních složek radikály, neschopnosti vlády zařídit bezpečnost apod. (§§ 66, 35 a 39). Podle ESLP je tak zřejmé, že situace v Mogadishu zůstává vážná a nestabilní (serious and fragile, § 67). Z dostupných zdrojů však nedochází k závěru, že by se situace od září 2013 zhoršila. Takový přístup je podle mého názoru pochybný. Lidé utíkají ze země po desítky let zmítané násilím a nestabilitou, soud v roce 2013 uvede, že první typ násilí vystřídal druhý typ násilí a předpoví zlepšení situace. V roce 2015 uzná, že se situace nezlepšila, ale že druhý typ násilí se nevrátil k prvnímu typu násilí, a proto rozhodne stejně jako v roce 2013. Kritéria v Sufi a Elmi nechává stranou a znovu předpoví, že situace se zlepší. Pojďme dál. Soud správně podotýká, že zatímco K.A.B. byl muž narozen v roce 1960, Rosa je žena narozená v roce 1988. Následně uznává, že ženy, obzvláště ty bez mužské ochrany, mají v Somálsku velice těžké postavení a jsou vystaveny nelidskému zacházení odpovídajícímu čl. 3 Úmluvy. Protože všechny informace o Rose plynou z jejích výpovědí ve Švédsku, obrací se soud k tomuto správnímu řízení. Vyslovuje pochyby o Rosině věrohodnosti, když některé důležité osobní údaje (jako třeba to, že byla nuceně vdána) zatajila nebo když uváděla na žádostech mírně pozměněná jména (§ 72). Její výmluvu, že to vše dělala proto, aby nebyla na základě Dublinských nařízení vrácena do Itálie, soud považoval za "nepřesvědčivou" (§ 72). Z faktu, že jí zemřeli rodiče (od kterých ovšem utekla), si soud vzal pouze to, že jestliže o tom ví, musí mít v Mogadishu ještě nějaké kontakty, jmenovitě bratra a strýce (§ 73). Podle soudu neexistuje obava, že by se stěžovatelka musela uchýlit do somálského uprchlického tábora. Z těchto důvodů její stížnost zamítl (§ 73). Pozice ESLP jistě není záviděníhodná. Je správné, že ve všech třech případech zjišťoval, jestli úřady dostatečně přezkoumaly nároky na udělení azylu u jednotlivých stěžovatelů. Domnívám se však, že soud by neměl podporovat místní autority v přístupu charakterizovatelným slovy "Ano, ve Vaší zemi jste sice byl pronásledován za Vaši práci pro humanitární organizaci, ale máte prošlý občanský průkaz a Vám se nepodařilo doložit, kde jste vlastně bydlel..." anebo "Ano, jste sice žena, která uprchla před nuceným manželstvím, ale to jste nám měla říct dřív..." Jak ve svém posledním společném disentu podotýkají soudci Zupančič a De Gaetano, "úřady a soud došly k těmto závěrům po mikroskopování nedostatků a nesrovnalostí ve stěžovatelčiných výrocích - z nichž většina má rozumné vysvětlení - ignorujíce přitom situaci v zemích návratu, kterou shrnují různé mezinárodní zprávy" (§ 2 disentu). Nakonec krátký food for thought. Jak je možné, že v roce 2015, ve skandinávské zemi pod dohledem dvou (Dovolím si sem už zařadit SDEU.) mezinárodních lidskoprávních soudů je důkazní břemeno nadále na žadatelích o azyl, kteří s největší pravděpodobností neovládají jazyk, právo, vlastně možná nemají ani základní vzdělání? Proč se soud nedrží všech čtyř kritérií, které naznačil v Sufi a Elmi? Samozřejmě je možné, že příběhy K.A.B. a R.H. byly do větší či menší míry smyšlené. Proč se zde ale uplatňuje procesní pravidlo, kdy má důkazy předkládat pouze žadatel o azyl a nikoli stát, který má přístup k mezinárodním databázím a hlavně kvalitní advokátní pomoci? Není úkolem ESLP chránit absolutní právo každého v jeho jurisdikci nebýt objektem nelidského zacházení a dát mu tedy ten benefit of the doubt, a to i přesto, že by azyl mohl dostat někdo, kterému v jeho zemi reálné nebezpečí nehrozilo? Jaký je rozdíl mezi důkazní nouzí žadatele o azyl a důkazní nouzí oběti znásilnění? Kdo při jurisdikční chybě zaplatí víc: společnost nebo člověk? Posuzuje-li soud situaci skutečně vždy relativně k stěžovateli, proč je dvěma žadatelům v Británii, kteří se dopustili závažných trestných činů a kteří jsou vystaveni nebezpečí podobně jako všichni ostatní, vyhověno, avšak mladé žadatelce ve Švédsku, jejímž největším deliktem jsou nedostatky ve výpovědích, je nařízeno vrátit se za svým manželem a za svými strýci, kteří ji při poslední příležitosti surově zmlátili, aby byla nakonec dost možná zastřelena na ulici? Můžeme s vývojem somálské judikatury ESLP nesouhlasit, můžeme o ní vést spory, ale není jakýchkoli pochyb o tom, že Štrasburk uprchlíkům nedává nic zadarmo. Osobně doufám, že Štrasburk při nejbližší příležitosti přehodnotí svůj přístup v K.A.B. a R.H. a vyrovná misky vah tak, aby bylo důkazní břemeno rozděleno rovnoměrněji. [1] "Whether the parties to the conflict were either employing methods and tactics of warfare which increased the risk of civilian casualties or directly targeting civilians; whether the use of such methods and/or tactics was widespread among the parties to the conflict; whether the fighting was localised or widespread; and finally, the number of civilians killed, injured and displaced as a result of the fighting." [2] "It has failed to include in its assessment the reality of massive internal displacement of persons and the unpredictability of the still volatile situation in the Somali capital." § 3 disentu [3] "However, those same sources (cited in § 34 of the judgment) confirm that ‘it is very difficult, if not impossible, to present exact figures as there is often no reporting’ of the number of civilian casualties. Many wounded never attend hospital for treatment and civilian casualties remain a daily occurrence. In its 2013 World Report, Human Rights Watch noted that civilians in Mogadishu continued to be killed and wounded by crossfire, particularly, during in-fighting between Transitional Federal Government (TFG) forces over control of roadblocks and by improvised explosive devices and grenade attacks primarily by al-Shabaab fighters." § 4 disentu Najmä kto ustráži, aby ESĽP uplatňoval napr Chartu EÚ (napr. čl. 21, čl. 7 a pod.)? Existenciou tejto "dvojkoľajnosti" na území členov EÚ a zároveň signatárov EDĽP utrpí najskôr "lekármi" (ústavným súdnictvom vrátane ESĽP a SDEÚ) liečený "pacient", teda jednotlivec, čo pekne ilustruje rozdielny výsledok Sufi a Elmi v. V. Británia a S.I. v porovnaní s R.H. v. Švédsko, hoci podľa kritérií určených v prvom z oboch uvedených rozhodnutí by mal byť vzhľadom na prezentované skutkové okolnosti výsledok rovnaký. Asi by nezaškodilo, aby súčasti práva na spravodlivý proces typu povinnosť vysvetliť rozdiel oproti predchádzajúcej judikatúre alebo na zrozumiteľné odôvodnenie rozhodnutia (nehovoriac o prísnejších pravidlách pre hodnotenie dôkazov, čo očividne vyplýva aj z autorovho "food for thought") boli nevyhnutnou procesnou podmienkou akejkoľvek činnosti ESĽP či SDEÚ, resp. aby tieto súdy boli v prípadoch "dvojkoľajných" krajín nútené na seba odkazovať a rešpektovať sa. Judikatúru ESĽP čoby faktického "ústavného súdu EÚ" by potom mohla rešpektovať aj napr. Komisia.

http://docplayer.cz/46738004-Ratifikace-druheho-kontrolniho-obdobi-kjotskeho-protokolu-k-ramcove-umluve-organizace-spojenych-narodu-o-zmene-klimatu.html

Ratifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu - PDF Download "Ratifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu" 1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX Ratifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu DOPLNĚK k návrhu ROZHODNUTÍ RADY o uzavření změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá a o společném plnění závazků z ní vyplývajících Změna Kjótského protokolu dohodnutá v Dohá CS CS 2 Změna Kjótského protokolu dohodnutá v Dohá Článek 1 : Změna A. Příloha B Kjótského protokolu Následující tabulka nahrazuje tabulku v příloze B protokolu: Smluvní strana závazek na snížení emisí ( ) (v % výchozího roku nebo (v % výchozího roku nebo Referenční rok 1 (vyjádřeno v % roku) 1 Závazky na skleníkových plynů do roku 2020 (v % roku) 2 Austrálie 5 až 15 % , nebo 25 % 3 Rakousko NA NA Bělorusko 5 * NA 8 % Belgie NA NA Bulharsko* NA NA Chorvatsko NA NA 20 % / 30 % 7 Kypr 80 4 NA NA Česká republika* NA NA Dánsko NA NA Estonsko* NA NA Evropská unie NA 20 % / 30 % 7 Finsko NA NA Francie NA NA Německo NA NA Řecko NA NA Maďarsko* NA NA Island NA NA Irsko NA NA Itálie NA NA Kazachstán* % Lotyšsko* NA NA Lichtenštejnsko % / 30 % 9 Litva* NA NA Lucembursko NA NA Malta 80 4 NA NA Monako % 3 Smluvní strana závazek na snížení emisí ( ) (v % výchozího roku nebo (v % výchozího roku nebo Referenční rok 1 (vyjádřeno v % roku) 1 Nizozemsko NA NA Norsko Polsko* NA NA Portugalsko NA NA Rumunsko* NA NA Slovensko* NA NA Slovinsko* NA NA Španělsko NA NA Švédsko NA NA Závazky na skleníkových plynů do roku 2020 (v % roku) 2 30 % až 40 % 10 Švýcarsko 92 84, NA 20 % až 30 % 11 Ukrajina* NA 20 % Spojené království Velké Británie a Severního Irska NA NA závazek na snížení emisí ( ) (v % výchozího roku nebo Smluvní strana Kanada Japonsko Nový Zéland Ruská federace 16 * 100 Zkratka: NA = nepoužije se. * Státy, které se nacházejí v procesu přechodu k tržnímu hospodářství. Všechny poznámky pod čarou, kromě poznámek pod čarou 1, 2 a 5, poskytly příslušné smluvní strany Referenční rok může smluvní strana použít dobrovolně pro své vlastní potřeby, aby mohla vyjádřit svůj kvantifikovaný v procentech emisí v daném roce, který není mezinárodně závazný v rámci Kjótského protokolu, navíc k uvedení svých kvantifikovaných závazků ve vztahu k výchozímu roku ve druhém a třetím sloupci této tabulky, které jsou mezinárodně právně závazné. Další informace týkající se těchto závazků lze nalézt v dokumentech FCCC/SB/2011/INF.1/Rev.1 a FCCC/KP/AWG/2012/MISC.1, Add.1 a Add.2. závazek Austrálie ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu je v souladu s dosažením nepodmíněného cíle této země do roku 2020, jímž je 5 procent pod úrovní roku Austrálie si ponechává možnost zvýšit později svůj cíl do roku 2020 na 15 nebo 25 procent pod úrovní roku 2000, což je podmíněno splněním určitých podmínek. Tento odkaz zachovává status těchto závazků, jak byly učiněny 2 4 podle dohod z Cancúnu, a nevytváří nový právně závazný závazek podle tohoto protokolu ani podle pravidel a podmínek s ním souvisejících. Kvantifikované závazky Evropské unie a jejích členských států na druhé kontrolní období v rámci Kjótského protokolu vycházejí z předpokladu, že budou plněny společně Evropskou unií a jejími členskými státy v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu. Těmito kvantifikovanými závazky není dotčeno následné oznámení Evropské unie a jejích členských států o dohodě o společném plnění závazků v souladu s ustanoveními Kjótského protokolu. Doplněno do přílohy B změnou přijatou podle rozhodnutí 10/CMP.2. Tato změna ještě nevstoupila v platnost. závazek Chorvatska na druhé kontrolní období v rámci Kjótského protokolu vychází z předpokladu, že Chorvatsko bude tento závazek plnit společně s Evropskou unií a jejími členskými státy v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu. Přistoupení Chorvatska k Evropské unii proto nemá vliv na jeho účast na takové dohodě o společném plnění podle článku 4 ani na jeho kvantifikovaný závazek. Jako příspěvek k celosvětové a komplexní dohodě pro období po roce 2012 Evropská unie znovu opakuje svou podmíněnou nabídku zvýšit svůj do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 na 30 procent za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému a rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem. závazek Islandu na druhé kontrolní období v rámci Kjótského protokolu vychází z předpokladu, že bude plněn společně s Evropskou unií a jejími členskými státy v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu. závazek uvedený ve sloupci tři odkazuje na cíl do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 o 20 procent. Lichtenštejnsko by zvážilo vyšší cíl do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 až o 30 procent pod podmínkou, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému a hospodářsky pokročilejší rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem. závazek Norska ve výši 84 % je v souladu s jeho cílem snížit emise do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 o 30 procent. Pokud bude moci přispět k dosažení celosvětové a komplexní dohody, ve které se smluvní strany, jež jsou hlavními zdroji emisí, dohodnou na jejich snížení v souladu s cílem omezit oteplování na 2 C, zvýší Norsko svůj závazek snížit emise do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 na 40 procent. Tento odkaz zachovává status závazku učiněného podle dohod z Cancúnu a nevytváří nový právně závazný závazek podle tohoto protokolu. závazek uvedený ve třetím sloupci této tabulky odkazuje na do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 o 20 procent. Švýcarsko by zvážilo vyšší do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 až o 30 procent za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému a rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem v souladu s cílem omezit oteplování na 2 C. Tento odkaz zachovává status závazku učiněného podle dohod z Cancúnu a nevytváří nový právně závazný závazek podle tohoto protokolu ani podle pravidel a podmínek s ním souvisejících. Mělo by se jednat o úplný přesun a nelze akceptovat žádné zrušení ani omezení použití tohoto oprávněně nabytého suverénního vlastnictví. Dne 15. prosince 2011 obdržel depozitář písemné oznámení o odstoupení Kanady od Kjótského protokolu. Tento akt nabude pro Kanadu účinnosti dne 15. prosince Ve sdělení ze dne 10. prosince 2010 Japonsko uvedlo, že nemá v úmyslu být povinno se účastnit druhého kontrolního období Kjótského protokolu po roce Nový Zéland je i nadále smluvní stranou Kjótského protokolu. V období bude podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu plnit kvantifikovaný cíl na v rámci celého hospodářství. Ve sdělení ze dne 8. prosince 2010, které sekretariát obdržel dne 9. prosince 2010, Ruská federace uvedla, že ve druhém kontrolním období nemá v úmyslu přijmout kvantitativní. B. Příloha A Kjótského protokolu Následující seznam nahrazuje seznam pod nadpisem Skleníkové plyny v příloze A protokolu: Skleníkové plyny Oxid uhličitý (CO 2 ) Methan (CH 4 ) 3 5 Oxid dusný (N 2 O) Částečně fluorované uhlovodíky (HFC) Zcela fluorované uhlovodíky (PFC) Fluorid sírový (SF 6 ) Fluorid dusitý (NF 3 ) 1 C. Článek 3 odstavec 1a V článku 3 protokolu se vkládá nový odstavec 1a, který zní: 1a. Smluvní strany uvedené v příloze I zajistí, jednotlivě nebo společně, aby jejich úhrnné antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v příloze A, vyjádřené v ekvivalentu oxidu uhličitého, nepřekročily přidělená množství, vypočtená podle jejich kvantifikovaných závazků na omezení a uvedených ve třetím sloupci tabulky obsažené příloze B a v souladu s ustanoveními tohoto článku, s cílem snížit v kontrolním období let své celkové emise těchto plynů nejméně o 18 procent vzhledem k úrovni z roku D. Článek 3 odstavec 1b V článku 3 protokolu se vkládá nový odstavec 1b, který zní: 1b. Smluvní strana uvedená v příloze B může navrhnout úpravu na snížení procentního podílu, uvedeného ve třetím sloupci přílohy B, svého kvantifikovaného závazku na omezení a uvedeného ve třetím sloupci tabulky obsažené v příloze B. Návrh takové úpravy bude sdělen smluvním stranám prostřednictvím sekretariátu alespoň tři měsíce před shromážděním konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran tohoto protokolu, na němž se navrhne její přijetí. E. Článek 3 odstavec 1c V článku 3 protokolu se vkládá nový odstavec 1c, který zní: 1c. Úprava navrhovaná smluvní stranou uvedenou v příloze I na zvýšení ambicí jejího kvantifikovaného závazku na omezení a podle čl. 3 odst. 1b se považuje za přijatou konferencí smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran tohoto protokolu, pokud více než tři čtvrtiny přítomných a hlasujících smluvních stran nevznesou proti jejímu přijetí námitku. Přijatou úpravu sdělí sekretariát depozitáři, který ji rozešle všem smluvním stranám, a úprava vstoupí v platnost 1. ledna roku následujícího po jejím sdělení depozitářem. Takové úpravy jsou pro smluvní strany závazné. F. Článek 3 odstavec 7a V článku 3 protokolu se vkládá nový odstavec 7a, který zní: 7a. Ve druhém kontrolním období pro kvantifikované, od roku 2013 do roku 2020, se množství přidělené každé smluvní straně uvedené v příloze I rovná příslušné procentuální hodnotě, uvedené ve třetím sloupci tabulky obsažené v příloze B, z ekvivalentu oxidu uhličitého, který odpovídá jejímu úhrnnému množství 1 Platí až od začátku druhého kontrolního období. 4 6 antropogenních emisí skleníkových plynů uvedených v příloze A v roce 1990, nebo ve výchozím roce či období stanoveném v souladu s výše uvedeným odstavcem 5, vynásobeného osmi. Smluvní strany uvedené v příloze I, v jejichž případě změny využívání půdy a lesnictví představovaly v roce 1990 čistý zdroj emisí skleníkových plynů, zahrnou pro účely výpočtu přiděleného množství do emisí svého výchozího roku 1990 nebo odpovídajícího období úhrnné antropogenní emise ze zdrojů v ekvivalentu oxidu uhličitého, od nichž odečtou snížení pomocí propadů v roce 1990 v důsledku změn využívání půdy. G. Článek 3 odstavec 7b V článku 3 protokolu se vkládá nový odstavec 7b, který zní: 7b. Každý kladný rozdíl mezi množstvím přiděleným smluvní straně uvedené v příloze I na druhé kontrolní období a průměrnými ročními emisemi za první tři roky předcházejícího kontrolního období vynásobený osmi se převede na účet pro zrušení této smluvní strany. H. Článek 3 odstavec 8 V čl. 3 odst. 8 protokolu se slova: pro účely výpočtů ve smyslu odstavce 7 výše nahrazují slovy: pro účely výpočtů ve smyslu odstavců 7 a 7a výše I. Článek 3 odstavec 8a V článku 3 protokolu se vkládá nový odstavec 8a, který zní: 8a. Každá smluvní strana uvedená v příloze I může pro účely výpočtů ve smyslu odstavce 7a výše použít jako výchozí rok pro fluorid dusitý rok 1995 nebo J. Článek 3 odstavce 12a a 12b V článku 3 protokolu se vkládají nové odstavce 12a a 12b, které znějí: 12a. Smluvní strany uvedené v příloze I mohou veškeré jednotky vyprodukované tržními mechanismy, které mají být podle úmluvy nebo jejích nástrojů stanoveny, použít k tomu, aby jim pomohly při dosažení souladu s jejich kvantifikovanými závazky na omezení a podle článku 3. K přidělenému množství smluvní strany se připočtou veškeré takové jednotky, které tato smluvní strana získá od jiné smluvní strany úmluvy, a odečtou se od množství jednotek druhé strany. 12b. Konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran tohoto protokolu zajistí, aby v případě, kdy smluvní strany uvedené v příloze I používají jednotky ze schválených činností v rámci tržních mechanismů uvedených v odstavci 12a výše k tomu, aby jim pomohly při dosažení souladu s jejich kvantifikovanými závazky na omezení a podle článku 3, část těchto jednotek byla použita na pokrytí administrativních výdajů a na pomoc smluvním stranám, které jsou rozvojovými zeměmi a jsou zvláště vystaveny nepříznivým účinkům změny klimatu, financovat náklady na přizpůsobení, pokud jsou tyto jednotky získané podle článku 17. 5 7 K. Článek 4 odstavec 2 V čl. 4 odst. 2 protokolu se na konci první věty doplňují slova: nebo v den uložení svých listin o přijetí jakékoli změny přílohy B v souladu s čl. 3 odst. 9 L. Článek 4 odstavec 3 V čl. 4 odst. 3 protokolu se slova: po celé kontrolní období uvedené v čl. 3 odst. 7 nahrazují slovy: po celé kontrolní období uvedené v článku 3, na které se vztahují Článek 2: Vstup v platnost Tato změna vstupuje v platnost v souladu s články 20 a 21 Kjótského protokolu. 6

http://docplayer.cz/110353093-Obchodni-podminky-obchodni-spolecnosti-atlantis-pc-s-r-o-se-sidlem-gerska-40-plzen-identifikacni-cislo.html

OBCHODNÍ PODMÍNKY. obchodní společnosti. Atlantis PC s.r.o. se sídlem Gerská 40, Plzeň. identifikační číslo: - PDF Stažení zdarma Download "OBCHODNÍ PODMÍNKY. obchodní společnosti. Atlantis PC s.r.o. se sídlem Gerská 40, Plzeň. identifikační číslo:" 1 OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Atlantis PC s.r.o. se sídlem Gerská 40, Plzeň identifikační číslo: zapsané v obchodním rejstříku vedeném u KS v Plzni, oddíl C, vložka 9221 pro prodej zboží umístěného na internetových adresách společnosti a 1. Úvodní ustanovení 1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti Atlantis PC s.r.o., se sídlem Gerská 40, Plzeň, identifikační číslo: , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u KS v Plzni, oddíl C, vložka 9221 (dále jen prodávající ) upravují v souladu s ustanovením 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen kupní smlouva ) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen kupující ) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístněné na adresách a (dále jen webová stránka ), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen webové rozhraní ). 1.2 Obchodní podmínky se nevztahují na případy, kdy osoba, která má v úmyslu nakoupit zboží od prodávajícího, je právnickou osobou či osobou, jež jedná při objednávání zboží v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání. Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 1 2 1.3 Ustanovení odchylná od obchodních podmínek je možné sjednat v kupní smlouvě. Odchylná ujednání v kupní smlouvě mají přednost před ustanoveními obchodních podmínek. 1.4 Ustanovení obchodních podmínek jsou nedílnou součástí kupní smlouvy. Kupní smlouva a obchodní podmínky jsou vyhotoveny v českém jazyce. Kupní smlouvu lze uzavřít v českém jazyce. 1.5 Znění obchodních podmínek může prodávající měnit či doplňovat. Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vzniklá po dobu účinnosti předchozího znění obchodních podmínek. 2. Uzavření kupní smlouvy 2.1 Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení 1732 odst. 2 občanského zákoníku se nepoužije. 2.2 Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. 2.3 Webové rozhraní obsahuje také informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené ve webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České republiky. 2.4 Pro objednání zboží použije elektronickou formu komunikace danou ve webovém rozhraní. Objednávka obsahuje zejména informace o: objednávaném zboží, Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 2 3 2.4.2 způsobu úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží a informace o nákladech spojených s dodáním zboží (dále společně jen jako objednávka ). 2.5 Odeslání objednávky se považuje za takový úkon kupujícího, který nepochybným způsobem identifikuje objednávané zboží, kupní cenu, osobu kupujícího, způsob úhrady kupní ceny, a je pro smluvní strany závazným návrhem kupní smlouvy. Podmínkou platnosti objednávky je vyplnění povinných údajů v objednávce, seznámení se s obchodními podmínkami na webové stránce a potvrzení kupujícího o tom, že se s těmito obchodními podmínkami seznámil. 2.6 Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském rozhraní či v objednávce (dále jen elektronická adresa kupujícího ). 2.7 Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně či telefonicky). 2.8 Návrh kupní smlouvy ve formě objednávky má platnost patnáct dnů od zaslání objednávky kupujícím prodávajícímu. 2.9 Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího V případě, že některý z požadavků uvedených v objednávce nemůže prodávající splnit, zašle kupujícímu na elektronickou adresu kupujícího pozměněnou nabídku s uvedením možných variant objednávky a vyžádá si stanovisko kupujícího Pozměněná nabídka se považuje za nový návrh kupní smlouvy a kupní smlouva je v takovém případě uzavřena až akceptací kupujícího prostřednictvím elektronické pošty. Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 3 4 2.12 Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady na internetové připojení, náklady na telefonní hovory) si hradí kupující sám, přičemž tyto náklady se neliší od základní sazby. 3. Cena zboží a platební podmínky 3.1 Cenu zboží a případné náklady spojené s dodáním zboží dle kupní smlouvy může kupující uhradit prodávajícímu následujícími způsoby: bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č /2010, IBAN: CZ , SWIFT: FIOBCZPP, vedený u společnosti Fio banka (dále jen účet prodávajícího ) pro platby v CZK; bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č /2010, IBAN: CZ , SWIFT: FIOBCZPP, vedený u společnosti Fio banka (dále jen účet prodávajícího ) pro platby v EUR; v hotovosti na dobírku v místě určeném kupujícím v objednávce; 3.2 Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s balením a dodáním zboží ve smluvené výši zobrazené na webové stránce. Není-li uvedeno výslovně jinak, rozumí se dále kupní cenou i náklady spojené s dodáním zboží. 3.3 V případě platby v hotovosti či v případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. V případě bezhotovostní platby je kupní cena splatná do 14 dnů od uzavření kupní smlouvy. 3.4 V případě bezhotovostní platby je kupující povinen uhrazovat kupní cenu zboží společně s uvedením variabilního symbolu platby. V případě bezhotovostní platby je závazek kupujícího uhradit kupní cenu splněn okamžikem připsání příslušné částky na účet prodávajícího. Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 4 5 3.5 Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky, požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. 3.6 Případné slevy z ceny zboží poskytnuté prodávajícím kupujícímu nelze vzájemně kombinovat. 3.7 Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad - fakturu nebo pokladní příjemku. Daňový doklad vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího. 3.8 Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. 4. Odstoupení od kupní smlouvy 4.1 Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy: o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal, o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem kupujícího před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a prodávající před uzavřením smlouvy sdělil kupujícímu, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy. Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 5 6 4.2 Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 4.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. 4.3 Pro odstoupení od kupní smlouvy kupující využije v prvé řadě elektronickou komunikaci s prodávajícím uvedenou v obchodních podmínkách. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo na adresu provozovny nebo sídla prodávajícího pomocí doručeného dopisu. Pro doručování odstoupení od smlouvy platí ustanovení čl. 9 těchto obchodních podmínek. 4.4 V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4.2 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 4.5 V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 4.2 obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal. 4.6 Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny. 4.7 Do doby převzetí zboží kupujícím je prodávající oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 6 7 5. Přeprava a dodání zboží 5.1 V případě, že je způsob dopravy smluven na základě zvláštního požadavku kupujícího, nese kupující riziko a případné dodatečné náklady spojené s tímto způsobem dopravy. 5.2 Je-li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání. 5.3 V případě, že je z důvodů na straně kupujícího nutno zboží doručovat opakovaně nebo jiným způsobem, než bylo uvedeno v objednávce, je kupující povinen uhradit náklady spojené s opakovaným doručováním zboží, resp. náklady spojené s jiným způsobem doručení. 5.4 Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. 6. Práva z vadného plnění 6.1 Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými předpisy (zejména ustanoveními 1914 až 1925, 2099 až 2117 a 2161 až 2174 občanského zákoníku). 6.2 Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující zboží převzal: má zboží vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, má takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal ne své webové stránce nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, se zboží hodí k účelu, který pro jeho použití prodávající uvádí, Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 7 8 6.2.3 zboží odpovídá provedením smluvenému vzorku nebo předloze, je zboží v odpovídajícím množství a míře a zboží vyhovuje požadavkům právních předpisů. 6.3 Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží. 6.4 Další práva a povinnosti stran související s odpovědností prodávajícího za vady může upravit reklamační řád prodávajícího. 7. Další práva a povinnosti smluvních stran 7.1 Kupující nabývá vlastnictví ke zboží zaplacením celé kupní ceny zboží 7.2 Prodávající není ve vztahu ke kupujícímu vázán žádnými kodexy chování ve smyslu ustanovení 1826 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku. 7.3 Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy prodávajícího Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 7.4 Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu i jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 7.5 Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu 1765 odst. 2 občanského zákoníku. Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 8 9 8. Doručování 8.1 Oznámení týkající se vztahů prodávajícího a kupujícího, zejména týkající odstoupení od kupní smlouvy, musí být doručena poštou formou doporučeného dopisu, není-li v kupní smlouvě stanoveno jinak. Oznámení se doručují na příslušnou kontaktní adresu druhé strany a považují se za doručené a účinné okamžikem jejich dodání prostřednictvím pošty, s výjimkou oznámení o odstoupení od smlouvy učiněného kupujícím, kdy je odstoupení účinné, pokud je oznámení kupujícím ve lhůtě pro odstoupení odesláno. 8.2 Za doručené se považuje i oznámení, jehož převzetí bylo adresátem odmítnuto, které nebylo vyzvednuto v úložní době, nebo které se vrátilo jako nedoručitelné. 8.3 Smluvní strany můžou běžnou korespondenci vzájemně doručovat prostřednictvím elektronické pošty, a to na adresu elektronické pošty uvedenou v uživatelském účtu kupujícího či uvedenou kupujícím v objednávce, resp. na adresu uvedenou na webové stránce prodávajícího. 9. Závěrečná ustanovení 9.1 Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. Tímto nejsou dotčena práva spotřebitele vyplývající z obecně závazných právních předpisů. 9.2 Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotknutá platnost ostatních ustanovení. Změny a doplňky kupní smlouvy či obchodních podmínek vyžadují písemnou formu. 9.3 Kontaktním údajem prodávajícího je adresa pro doručování Gerská 40, Plzeň, adresa elektronické pošty telefon V Plzni dne Atlantis PC s.r.o., Gerská 40, Plzeň Stránka 9

http://pohled-za-zrcadlo-skoda-auto.blog.cz/1706/byl-jsem-zkontrolovat-vedouciho-ve-skoda-auto

Byl jsem zkontrolovat vedoucího ve Škoda Auto? | ŠKODA AUTO POHLED ZA ZRCADLO SPOLEČNOSTI. ŠKODA AUTO POHLED ZA ZRCADLO SPOLEČNOSTI. Pro případ, že jste již zapomněli, pro Škoda Auto platí stejná pravidla jako pro celou Českou Republiku. Škoda Auto nepředstavuje zákon. Justice je zákon. Blog.cz > ŠKODA AUTO POHLED ZA ZRCADLO SPOLEČNOSTI. > Archiv > Červen 2017 > Byl jsem zkontrolovat vedoucího ve Škoda Auto? Byl jsem zkontrolovat vedoucího ve Škoda Auto? 19. června 2017 v 7:34 | Jan Velich | Škoda Auto a.s. KORUPCE Byl jsem zkontrolovat vedoucího ve Škoda Auto?Příště zde zveřejním jak jsem byl ve Škoda Auto a.s. a to, co jsem zjistil tak mě málem trefil šlak. Natolik mě daná situace vytočila, že jsem poslal firmě Škoda Auto a.s. peníze ze svého účtu!Příště zde zveřejním, o co přesně šlo!Ta "hajizle" jestli budeš dělat zle tak ti převrátím popelnici! Vím kde bydlíš "vole"! Jestli budeš ty lidi šikanovat tak fakt dostaneš! Tohle je poslední varování!!!Jsem skutečně ve válce se Škoda Auto a.s.Za NOZ Jan Velich 1 Rád pracuješ pro Škoda Auto a.s.? ANO NE NESNÁŠÍM TO TAM. PRACUJI TAM S LÁSKOU. HLEDÁM SI UŽ JINOU PRÁCI. PRACOVAL JSEM TAM. Komentáře 1 GVKB | E-mail | Web | 19. června 2017 v 8:17 | Reagovat Jak optimálně nakupovat digitální přístroje co jsou na baterie? Před 17 minutami Potřebujeme někoho kdo nás ve světě proslaví Dnes v 6:44 Ano, jsi jenom dočasný inteligentní hologram Dnes v 5:37 2 Mikael | 19. června 2017 v 8:48 | Reagovat Vyser se na to. Nemci uz o nem vedi a tohle nezachrani ani jeho protektor. Hele vis jak, dostal ho tam clen z rodiny. Ten neni hoden tehle pozice. Nemci ho stahnou i jeho brachu. Korupce ve skodovce se tresta prisne. KORUPCE VE ŠKODA AUTO A.S. (interní pátrání NOZ) Za úklid na pracovišti studené nanuky od parťáka ve Škoda Auto a.s.! Totální válka dojde k útoku na Pentagon? Pražské prostitutky opečovávaly manažery. Za peníze Volkswagenu (Korupce z minulosti a její dopad na společnost!) Stížnosti na Škoda Auto a.s. (Nevyřízení reklamace) Známé problémy na 2132. (Byla to jako nemoc, která se skrytě šířila, a nikdo to nezastavil.) Úspora ve Škoda Auto nebo peníze na úplatky? Masivní vyšetřování z května 2017. Kam nejčastěji chodí nakupovat vedoucí nebo manažeři ze Škoda Auto a.s.? Rekordní prodeje drog a především extrémní zájem o drogy ve Škoda Auto a.s. Informace jak budou vycházet články Škoda Auto a.s. Moderní Otroctví (39) Škoda Auto a.s. porušování zákona (33) Škoda Auto a.s. KORUPCE (13) Škoda Auto a.s. Drogy (16) Škoda Auto (Pochvala) (2) Škoda Auto a.s. názory zaměstnanců. (5) Škoda Auto a.s. Zajímavosti (19) Škoda Auto a.s. Krádeže (6) Škoda Auto a.s. ODPOSLECH GKS (3) Škoda Auto a.s. dary - korupční jednání (1) Škoda Auto a.s. kauza Helmut Schuster (1) Drogy v ČR a ve světě! (13) Škoda Auto a.s. vyšetřování manažerů AE (13) Dieselgate (0) Škoda Auto MB (1) Stížnosti na Škoda Auto a.s. (21) ANO NE NESNÁŠÍM TO TAM. PRACUJI TAM S LÁSKOU. HLEDÁM SI UŽ JINOU PRÁCI. PRACOVAL JSEM TAM. 121/2000 Sb. All Rights Reserved Copyright © 2016 - 2017.Všechna práva vyhrazena. Bez mého souhlasu si nepřeji aby mé texty někdo kopíroval jinam!Specializace:§ 255§ 256§ 257§ 331§ 332§ 333§ 334§ 180§ 258Členové:Odhalování zločinu: Prof. Jan Velich (31)Čestný člen: BiaČlen: Chns.Člen: HnsČlen: Bl.Tým: A.E.Informátor: I2f-1m1-2-m-13 (SA)Právník: X.X. Praha+ Externisté+ Informátoři+ GKS+ Firma Profil Narodil jsem se v Mladé Boleslavi a je mi 31 let. Tento blog vznikl proto, protože stále dochází k těžkým zločinům ve Škoda Auto a.s. MB. Rád jezdím na kole a občas zajdu na dobré jídlo a nebo do kina. Zajímám se o SQL prezentace a v minulosti INVEX v Brně. Jsem hlavní zakladatel Dizzi 1.0 později 3.0. V minulosti jsme byli na LEVEL, SCORE, DOUPĚ, PPK jako příloha časopisu na CD/DVD o pár let později jsme založili schopnou skupinku lidí a vystupujeme dnes pod Dizzisoft. Více http://www.mafra.cz/ https://www3.epa.gov/ https://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html https://www.bis.cz/ http://www.gibs.cz/ http://www.policie.cz/ https://www.transparency.cz/ http://drogy.net/ http://www.tomio.cz/ https://www.pirati.cz/ http://www.usoud.cz/ https://edwardsnowden.com/ http://en.putin.kremlin.ru/ https://www.mitnicksecurity.com/ http://protidrogam.unas.cz/ http://www.nadacekpd.cz/ http://www.bezkorupce.cz/ http://slovenskoprotidrogam.sk/ http://www.zakonyprolidi.cz/ http://www.detektivni-informacni.cz/ http://www.detektivni-sluzby.info/ http://loveckorupcniku.cz/ https://www.facebook.com/tomio.cz/ http://www.nyc.gov/html/nypd/html/home/home.shtml http://www.lindgrove.com/ http://feuerteufel.blog.cz/ http://kreperat.blog.cz/ https://www.jobinsider.cz/spolecnost/skoda-auto-as/zkusenosti/ https://www.facebook.com/NOZ-863526827133639/ Aktuální články Duben 2017 (38) | Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Úvodní stránka

http://www.ochranaprirody.cz/statni-sprava/vybrane-spravni-agendy/nakladani-s-vodami/

Vybrané správní agendy >> Nakládání s vodami Nakládání s vodami Nakládání s vodami a vodohospodářské stavby a činnosti Agentura, resp. její jednotlivé regionální pracoviště jako příslušný orgán ochrany přírody vydává ke stavebním činnostem ve svém územním obvodu závazná stanoviska, která tvoří podklad pro následné rozhodování příslušného stavebního úřadu. Je nutné vyžádat si závazné stanovisko k povolení k nakládání s vodami, k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), v platném znění (dále jen „vodní zákon“). Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami se podle § 2 odst. 9 vodního zákona rozumí jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost. Vyjádření či závazné stanovisko Agentury týkající se nakládání s vodami (§ 8 - 12 vodního zákona) a stavebního povolení k vodním dílům (§15 vodního zákona) potřebujete zejména v těchto případech: vrty (průzkumné, pro studně, tepelná čerpadla, pro vodárenské účely) zásahy do toků či jejich břehů (stavba opěrných zdí, jezů, úpravy dna toku, odstranění sedimentů z toku apod.) zásahy do vodních nádrží vč. rybníků či mokřadů (včetně odbahnění) manipulační řády (vodních nádrží vč. rybníků, malé vodní elektrárny) stavby vodních nádrží vč. rybníků a tvorba tůní vypouštění odpadních vod (OV) stavba čistíren odpadních vod (ČOV) stavby MVE revitalizace vodních toků odběry povrchové vody pro pitné a další účely odběry podzemní vody pro pitné a další účely k užívání povrchových vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popř. jiných vodních živočichů, za účelem podnikání změna doby platnosti povolení k nakládání s vodami a dále: k povolení k některým činnostem podle § 14 vodního zákona: · k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry· k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen "říční materiál") z pozemků, na nichž leží koryto vod. toku· ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,· k zasypávání odstavených ramen vodních toků· k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45)· k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod k ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav podle § 15a vodního zákona: · k provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu.· k udržovacím pracím, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, a které je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu – tj. obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy, k zemním pracím a změnám terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků a nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. k souhlasu podle § 17 vodního zákona:· ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry· ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod· ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích· ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vod. toku· ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů· k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu· k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda· k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu V případě, že zamýšlíte činnost spojenou s nakládáním s vodami, konzultujte svůj záměr s vodařem příslušného regionálního pracoviště Agentury, ve složitějších případech zažádejte o písemné předběžně stanovisko. Pokud je dále zpracována projektová dokumentace pro stavební úřad a jsou do ní případné podmínky z předběžného stanoviska Agentury zapracovány, Agentura zpravidla vydá souhlasné závazné stanovisko bez podmínek, které pak předložíte příslušnému (speciálnímu) stavebnímu úřadu (ve druhém stupni), který je též úřadem vodoprávním, kde žádáte o povolení k nakládání s vodami. Upozornění: Vodní toky, údolní nivy, jezera, rašeliniště či rybníky, jsou i významnými krajinnými prvky (VKP) chráněnými podle zákona o ochraně přírody a krajiny před poškozením či ohrožením jejich ekostabilizační funkce, a to podle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“). Proto, i když by zásah do toku či nivy apod. nakonec nevyžadoval souhlas, nebo jen stavební povolení stavebního úřadu v prvním stupni, je vždy k takovým zásahům, které by mohly vést i poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce (např. navážení i neškodného materiálu do nivy, terénní úpravy malého rozsahu, stavba mostku) znát stanovisko Agentury, která buď vyloučí vliv zásahu na předmětné VKP, nebo vydá souhlas se zásahem, popř. ho vyloučí či podmínkami upraví (§ 4 odst2 zákona č. 114/1992 Sb.)

http://docplayer.cz/3062034-Pravidla-rady-statutarniho.html

⭐PRAVIDLA RADY STATUTÁRNÍHO Download "PRAVIDLA RADY STATUTÁRNÍHO" 1 STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA PRAVIDLA RADY STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY K VYDÁVÁNÍ SOUHLASU VLASTNÍKA POZEMNÍ KOMUNIKACE K VYHRAZENÍ PARKOVACÍHO MÍSTA NA ÚZEMÍ MĚSTA OPAVY Účinnost od: Účinnost do: Určeno: Žadatelům o vydání povolení ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací- zřizování vyhrazeného parkován í Nahrazuje dokument: Zpracoval: Název odboru (oddělení) zpracovatele: Bc. Jaroslav Vávra, vedoucí odboru dopravy Libuše Režnarová, referent odboru dopravy Odbor dopravy, oddělení správy dopravy a pozemních komunikací2 OBSAH Čl. 1. Místní komunikace zařazené do zóny placeného stání 3 Čl. 2. Ostatní místní komunikace 3 Čl. 3. Podmínky pro zřizování vyhrazeného parkovacího místa pro držitele průkazu ZTP as ZTP/P na území statutárního města Opavy 3 Čl. 4. Vyhrazení parkovacího místa 4 Čl. 5. Ostatní ustanovení 4 Čl. 6. Závěrečné ustanovení 4 SEZNAM PŘÍLOH 1. Podmínky pro zřizování vyhrazeného parkovacího místa pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P na území města Opavy 2. Žádost o povolení zvláštního užívání místní l<.omunikace SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ÚČEL Rada statutárního města Opavy schvaluje usnesením č. 1608/RM 12 ze dne v návaznosti na ustanovení 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zněn í pozdějších předp isů, a vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějš í c h předpisů, (dále jen "zákon o pozemních komunikacích) a 67 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozděj ších předpisů, (dále jen "zákon o silničním provozu"), pravidla k upřesnění postupu při vyhrazování parkovacích míst na místních komunikacích na území statutárního města Opavy v návaznosti na vydávání souhlasu vlastníka místních komunikací. Parkovací místa na konkrétního uživatele (kon!~rétní registrační značku, firmu) mohou být na místních komunikacích vyhrazena jen na parkovištích označených dopravním značením (IP 11 a- IP 11 g) na zák l adě písemné žádosti takto: 2z63 Článek 1 Místní komunikace zařazené do zóny placeného stání 1. V zóně placeného stání vymezené v příloze č. 1 Nařízení č. 5/2012, o stání silničních motorových vozidel na vymezených místních komunikacích ve městě Opavě v platném znění, nelze vyhradit parkovací místa na konkrétní registrační značku nebo firmu. Výjimku lze udělit pouze zdravotně tělesně postiženým občanům {držitelům průkazu ZTP a ZTP/P) za stanovených podmínek uvedených v čl. 3 těchto pravidel. Článek 2 Ostatní místní komunikace 1. Parkovací místo vyhradit občanům v místě trvalého pobytu, podnikatelským subjektům v m í stě provozovny, a to pouze tam, kde není možnost parkování na vlastním pozemku. 2. K vyhrazení parkovacích míst dojde v lokalitě, kde existuje dostatečný počet parkovacích míst v docházkové vzdálenosti 300m. 3. Na dotčeném objektu parkoviště může být rezervováno maximálně 15 %jeho kapacity (nepoč ítají se vyhrazená stání pro ZTP). 4. Vyhrazení parkovacího místa je žádáno na dobu nejméně 1 rok. 5. Parkovací místa budou zpoplatněna dle obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství v platném znění. Článek 3 Podmínky pro zřizování vyhrazeného parkovacího místa pro držitele průkazu ZTP as ZTP/P na území statutárního města Opavy 1. Statutární město Opava, jako vlastník místních komunikací dotčených zřízen ím vyhrazeného parkovacího místa vydá při podání žádosti souhlas se zřízením vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením (držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P) za splnění následujících podmínek: 1.1. V případech žádostí o vyhrazení trvalého parkovacího místa držite l ům p rů kazu ZTP a ZTP/P, jedná-li se o těžké tělesné postižení u samotného řidiče motorového vozidla nebo rodiči, který pečuje o nezletilé dítě s těžkým tělesným postižením omezující pohyb. Dále žadatelům, drž ite l ům průkazů ZTP nebo ZTP/P bez ohledu na to, zda jsou řidiči, ale s podmínkou, že mají těžké těles né postižení dolních končetin omezující pohyb, že o ně trvale pečuj e č len rodiny nebo opatrovník určený soudem a současně žijí ve společné domácnosti a mají společný trvalý pobyt {doloženo potvrzením lékaře) Žadatel nemá právní nárok na vyhrazení parkovacího místa Vozidlo, pro které má být parkovací místo vyhrazeno, musí být ve vlastnictví žadatele, nebo osoby mající stejnou adresu trvalého pobytu jako žadatel a zároveň žijící s tímto žadatelem ve společné domácnosti Rozhodnutí o povolení zvláštního užívání místní komunikace- vyhrazení parkovacího místa bude vydáno na dobu platnosti průkazu ZTP nebo ZTP/P žadatele, maximálně však na dobu 5 let V případě, že žadatel nepožádá o prodloužení vyhrazení stávajícího parkovacího místa, resp. znovu nepodá žádost o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace, bude správcem místních komunikací zajištěno odstranění dodatkové tabulky s regist rační z načko u, parkovací místo bude ponecháno bez dodatkové tabulky s registrační značkou Žadatel uhradí při každé změně registrační značky vozidla v době platnosti vyhrazeného parkovacího místa pouze náklady související s výměnou dodatkové tabulky Vozidlo bude označeno parkovacím průkazem. 3z64 1.8. V případě, že se jedná o nezletilého žadatele, musí podmínky splňovat zákonný zástupce nebo opatrovník stanovený soudem. Článek 4 Vyhrazení parkovacího místa 1. Statutární město Opava zastoupené Magistrátem města Opavy, odborem majetku města vydá žadateli dle platných pravidel souhlas se zvláštním užíváním místní komunikace a silniční správní úřad (Magistrát města Opavy, odbor dopravy) vydá rozhodnutí spolu se stanovením svislého a vodorovného dopravního značení. Osazení dopravního značení a jeho následnou údržbu zajistí Technické služby Opava s.r.o. Změnu dopravního značení související s výměnou dodatkové tabulky hradí žadatel na vlastní náklady. Článek 5 Ostatní ustanovení 1. Silniční správní úřad vykonává dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkovacího místa. Zjištěné skutečnosti, zejména to, že parkovací místo není dlouhodobě využíváno ke svému účelu, může mít za následek zahájení ř ízení o odnět í povolení v souladu s ustanovením 25 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích. 2. Žadatel je povinen nahlásit všechny změny týkající se vyhrazeného parkovacího místa (např. změna bydliště, příjmení, zdravotního stavu, údajů k vozidlu apod.), případně další údaje ovlivňující vyhrazení parkovacího místa a to do 15 dn ů od doby, kdy změna nastala. V případě, že tak neučiní, ztrácí nárok na toto místo. Článek 6 Závěrečné ustanovení 1. Tato pravidla nabývají úči nn ost i dnem Pravidla se vztahují na všechny podané žádosti i na prodlužování platnosti rozhodnutí vydaných před platností pravidel Prof. PhD. deněk Ji c. primátor I ť.. ~.~ Ing. Pavla Brady 1. náměstkyně primátora 4 z65 Příloha č. 1 Podmínky pro zřizování vyhrazeného parkovacího místa pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P na území města Opavy: Já, níže podepsaný lékař potvrzuji, že žadatel.... trpí jednou (nebo více) z níže uvedených konkrétních diagnóz: a) osoby ochrnuté a po amputaci obou dolních končetin, odkázané na invalidní vozík a osoby odkázané na invalidní vozík z jakýchkoliv zdravotních důvodů, b) osoby po amputaci obou končetin nad kalením kloubem, pohybující se pomocí protéz a berlí, c) nemoci a vady pohybového ústrojí s těžkou poruchou funkce (např. těžké formy skolióz, mobus perthes, těžké luxace kyčelních kloubů, revmatoidní artritis s těžkými poruchami funkce), d) osoby s vysokou amputací (nad kalením kloubem) jedné dolní končetiny, které z jakýchkoliv důvodů nemohou používat protézu a pohybují se pomocí berlí, e) trpí jinými chorobami, které se nevztahují na závažné postižení pohybového ústrojí. Razítko a podpis lékaře: Toto potvrzení se vydává na vlastní žádost žadatele. V Opavě dne: 5z66 Příloha č. 2 MAGISTRÁT MĚSTA OPAVY, Horní náměstí 69, Opava Odbor dopravy, pracoviště Krnovská 71, Opava Žádost o povolení zvláštního užívání místní komunikace -vyhrazení parkovacího místa Ohlášení místního poplatku za užívání veřejného prostranství Jméno a příjmení žadatele, u právnické osoby název firmy dle obchodního rejstř í ku: Adresa trvalého bydliště, u právnické osoby sídlo firmy dle obchodního rejstříku: Jiná adresa pro doručování písemností: Datum narození, IČ: Parkovací místo vyhradit na ulici: Za účelem: zřízení vyhrazeného parkovacího místa Doba zvláštního užívání: Vznik nároku na osvobození od placení místního poplatku za užívání veřejného prostranství: držitel p rů kazu ZTP, ZTP/P čís l o : držitel parkovacího průkazu číslo : jsem vlastník motorového vozidla (SPZ): jsem držitelem ř i d i čského oprávnění: ano I ne výše uvedené vozidlo říd ím sám : ano I ne jsem vlastníkem garáže: ano I ne Přílohy žádosti: Situace se zakreslením požadovaného místa Kopie průkazu ZTP, ZTP/P Kopie parkovacího průkazu Řidičský průkaz Technický průkaz od vozidla Příloha č. 1 potvrzená lékařem čitelně jméno a podpis žadatele, razítko v dne 6z6 Podobné dokumenty Město Příbor NÁMĚSTÍ SIGMUNDA FREUDA 19 NÁZEV VNITŘNÍHO PŘEDPISU: PRAVIDLA PRO ZŘIZOVÁNÍ VYHRAZENÉHO PARKOVÁNÍ NA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH MĚSTA PŘÍBORA VYDAL: RADA MĚSTA PŘÍBORA DATUM PLATNOSTI: 23.12.2009 Více STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV Provozní řád organizace dopravy a parkování v prostorách ulic Rašínova, Bartošova, Soudní, třída Tomáše Bati a náměstí Míru Článek I. Úvodní ustanovení (1) Tento provozní řád upravuje organizaci dopravy Více Město Kolín. Článek 1 Základní ustanovení Město Kolín Nařízení města Kolína č. 6/2014 O placeném stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích ve vymezených oblastech města Kolína určující úseky místních komunikací ve vymezených Více Město Náchod. Nařízení města č. 4/2014, Město Náchod Nařízení města č. 4/2014, kterým se vymezují oblasti města Náchoda, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít ke stání vozidla jen za sjednanou cenu Rada města Náchoda Více STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE NAŘÍZENÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE č. 1/2004 Zrušeno nařízení č. 3/2004 s účinností od 15.7.2004! O placeném stání motorových vozidel na místních komunikacích Více Město Telč Úplné znění Nařízení č. 1/2009 O placeném stání na místních komunikacích nebo jejich vymezených úsecích (ve znění novelizace č. 1/2010) Úplné znění nařízení má pouze informativní charakter a Více STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA. Účinnost od: 1.1.2016 Určeno: Zpracoval: Název odboru (oddělení) zpracovatele: STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 5/2015, O MÍSTNÍM POPLATKU ZA PROVOZ SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU Účinnost od: 1.1.2016 Více Obecně závazná vyhláška obce Malešovice č. 5/2010 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Obecně závazná vyhláška obce Malešovice č. 5/2010 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo obce Malešovice se na svém zasedání dne 01.12.2010 usneslo vydat na základě 14 odst. Více NAŘÍZENÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY. č. 2/2013, STATUTÁRNÍ MĚSTO KARLOVY VARY NAŘÍZENÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY č. 2/2013, kterým se vymezují místní komunikace nebo jejich určené úseky, které lze užít ke stání vozidla jen za cenu sjednanou schválené Více ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO DOPRAVY. Instrukce č. 1/2011 ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO DOPRAVY Instrukce č. 1/2011 k usměrnění činnosti pro postup při vydávání dokladu Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou Č.j.: 38/2011-150-ADM/2 Více Skutečnosti uvedené v tomto článku opravňující požádat o vydání parkovací karty je žadatel povinen prokázat předložením těchto dokumentů: PODMÍNKY PRO VYDÁVÁNÍ PARKOVACÍCH KARET ZPS dle Nařízení Statutárního města Opavy č. 1/2015 schváleného Radou Statutárního města Opavy svým usnesením č. 247/9 RM 15 ze dne 11. 3. 2015, kterým se mění Nařízení Více Město Kralupy nad Vltavou Město Kralupy nad Vltavou Nařízení města Kralupy nad Vltavou č. 2/2004 o placeném stání na místních komunikacích ve vymezených oblastech města Kralupy nad Vltavou Rada města Kralupy nad Vltavou na svém Více 1) Obec Příbram na Moravě vybírá tyto místní poplatky (dále jen poplatky ): Obec Příbram na Moravě Obecně závazná vyhláška obce Příbram na Moravě č. 2/2009, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, poplatku ze psů a poplatku ze vstupného Zastupitelstvo obce Příbram Více Provozní řád organizace dopravy na ulici Školní Provozní řád organizace dopravy na ulici Školní Článek I. Úvodní ustanovení Tento provozní řád upravuje základní pravidla organizace dopravy na ulici Školní. Článek II. Obecný režim dopravy na ulici Školní Více MĚSTO BRUNTÁL NAŘÍZENÍ č. 1/2009 MĚSTO BRUNTÁL NAŘÍZENÍ č. 1/2009 O PLACENÉM PARKOVÁNÍ VE MĚSTĚ BRUNTÁLE Rada města Bruntálu se na svém zasedání dne 17. 2. 2009 usnesením č. 1892/50R/2009 usnesla vydat v souladu s ustanovením 11 odst. Více CENÍK ZA STÁNÍ SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL NA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH V UHERSKÉM BRODĚ PLATNÝ OD 01.04.2015 ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO VINOHRADY Velkopavlovická 25, 628 00 BRNO Tel. 544 210 839/108 Ž á d o s t o zřízení / prodloužení vyhrazeného parkovacího stání na ulici Bzenecká (dříve zastávka MHD) Žadatel:.. Více STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 15/2011, 6. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO PRÁVNÍ PŘEDPISY 2011 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 15/2011, o stanovištích taxislužby, kterou se stanovují podmínky užívání stanoviště a Provozní řád stanovišť Více PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Příloha č. 3 Koncepce rozvoje sociálního bydlení v Opavě na období 2011-2014 Účinnost od: 01.07.2013 Více Obecně závazná vyhláška Statutárního města Liberec č. 4/2012. č. 4/2012 č. 4/2012 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města Více Č.j.: OSČ/SH MI15775/2015-3 tel/fax: 546419537, 546451516 V Ivančicích Vyřizuje: Ing. Miroslav Hrdlička e-mail: [email protected] dne 13.11. M Ě S T S K Ý Ú Ř A D I V A N Č I C E Palackého náměstí 196/6, 664 91 Ivančice Odbor správních činností silniční hospodářství Pracoviště P. Bezruče 4, 664 91 Ivančice Č.j.: OSČ/SH MI15775/2015-3 tel/fax: Více Městský úřad Domažlice odbor dopravy náměstí Míru 1, pracoviště U nemocnice 579 344 20 Domažlice Městský úřad Domažlice odbor dopravy náměstí Míru 1, pracoviště U nemocnice 579 344 20 Domažlice SPIS: OD-782/2016 Č.J.: MeDO-3044/2016-San VYŘIZUJE: Vratislav Šantroch TEL.: 379 719 228 FAX: 379 719 219 Více Statutární město Ústí nad Labem Statutární město Ústí nad Labem Obecně závazná vyhláška č. 5 /2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo Více Střední odborná škola stavební a zahradnická Praha 9, Učňovská 1 ŘÍZENÍ DOPRAVY Střední odborná škola stavební a zahradnická Praha 9, Učňovská 1 ŘÍZENÍ DOPRAVY Směrnice č. 2/2009 V Praze dne 15. května 2009 Mgr. Miloslav Janeček ředitel školy 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Účel 1.1.1 Účelem Více Čl. 1 Základní ustanovení NAŘÍZENÍ MĚSTA ČESKÁ LÍPA č.. O PLACENÉM STÁNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL NA VYMEZENÝCH PLOCHÁCH, KOMUNIKACÍCH A JEJICH ÚSECÍCH VE VLASTNICTVÍ MĚSTA ČESKÁ LÍPA NA ÚZEMÍ MĚSTA ČESKÁ LÍPA Rada města Česká Lípa se Více Město Litoměřice. Nařízení č. 02/2005 Město Litoměřice Nařízení č. 02/2005 o placeném stání silničních motorových vozidel na vymezených místních komunikacích ve městě Litoměřice za účelem organizování dopravy. Rada Města Litoměřic se usnesla Více Obecně závazná vyhláška č. 5/2011 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Obecně závazná vyhláška č. 5/2011 k zabezpečení čistoty a veřejného pořádku na území města Karviné Schváleno: 26.04.2011 Účinnost: 11.05.2011 Zpracovatel: Kancelář tajemníka Zastupitelstvo Více MĚSTO SEZIMOVO ÚSTÍ. Čl. 2 Poplatník. 1) Poplatek platí: MĚSTO SEZIMOVO ÚSTÍ Obecně závazná vyhláška č. 7/2012 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města Sezimovo Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE BABICE U ROSIC. Č. 3/2011, o místních poplatcích OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE BABICE U ROSIC Č. 3/2011, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Babice u Rosic se na svém zasedání dne 24. 8. 2011 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Více MĚSTO TŘEBOŇ. Čl. 1 Úvodní ustanovení MĚSTO TŘEBOŇ Obecně závazná vyhláška č. 2/2014 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města Třeboně se Více 253/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 26. září 2007, 253/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 26. září 2007, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s Více STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV STATUTÁRNÍ MĚSTO HAVÍŘOV NÁVRH Obecně závazná vyhláška č. 2/2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY STATUTÁRNÍ MĚSTO KARLOVY VARY OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY č. 5/2015, kterou se stanovují podmínky užívání stanovišť vozidel taxislužby zřízených na místních komunikacích ve Více OBEC BŘEZINA. Obecně závazná vyhláška obce č. 1 /2015, OBEC BŘEZINA Obecně závazná vyhláška obce č. 1 /2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Březina Více ŽIVOTNÍ SITUACE ODBORU DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL ŽIVOTNÍ SITUACE ODBORU DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL ŽIVOTNÍ SITUACE ODBORU DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL 1 REGISTRACE NOVÉHO VOZIDLA Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA města Strakonice č. 10/2012 o místním poplatku ze psů Obecně závazná vyhláška Obce Pičín č. 1/2015, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Pičín se na svém zasedání dne 26.2.2015 usnesením č. 7 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., Více Obecně závazná vyhláška č. 3/2010 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Obec Bezkov, IČ 00600121, Bezkov 71, 669 02 Znojmo Obecně závazná vyhláška č. 3/2010 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo obce Bezkov se na svém zasedání dne 21.12.2010 usneslo Více Město Milovice Obecně závazná vyhláška č. 3/2012 Poplatek ze psů ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ČÁST II. Město Milovice Obecně závazná vyhláška č. 3/2012 Poplatek ze psů Zastupitelstvo města Milovice se na svém zasedání dne 25. 9. 2012 usnesením č. 54/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 3/2015 MĚSTO NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 3/2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města Více OBEC HUSLENKY Zastupitelstvo obce Huslenky Obecně závazná vyhláška obce Huslenky č. 2/2015, OBEC HUSLENKY Zastupitelstvo obce Huslenky Obecně závazná vyhláška obce Huslenky č. 2/2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních Více Čl. 1 Úvodní ustanovení. Čl. 2 Poplatník OBEC Lužany Obecně závazná vyhláška č. 2/2014, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Lužany se na Více Magistrát města Zlína Odbor stavebních a dopravních řízení nám. Míru 12, 761 40 Zlín Vyřizuje: Ing. Martin Hapák Ve Zlíně, dne 5. 10. 2015 Tel.: 577 630 176 E-mail: [email protected] Č.j.: MMZL 132120/2015 Spis. zn.: MMZL 083273/2015/03/OSaDŘ/HaM VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Více Čl. 1 Základní ustanovení NAŘÍZENÍ MĚSTA ČESKÁ LÍPA č. 4/2015 O PLACENÉM STÁNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL NA VYMEZENÝCH PLOCHÁCH, KOMUNIKACÍCH A JEJICH ÚSECÍCH VE VLASTNICTVÍ MĚSTA ČESKÁ LÍPA NA ÚZEMÍ MĚSTA ČESKÁ LÍPA Rada města Česká Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 01 / 2013 MÍSTNÍ POPLATEK ZE PSŮ OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 01 / 2013 MÍSTNÍ POPLATEK ZE PSŮ Vydáno: 12.02.2013 1 Zastupitelstvo obce Nevřeň se na svém zasedání dne 12.02.2013 usnesením č. 11/13/JZ29 usneslo vydat na základě 14 odst. Více OBEC ČERŇOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 2/2012. o místních poplatcích. OBEC ČERŇOVICE Obecně závazná vyhláška č. 2/2012 o místních poplatcích. Zastupitelstvo obce Čerňovice se na svém zasedání dne 22.3.2012 usneslo vydat podle ustanovení 14 zák. č. 565/1990 Sb., o místních Více ZÁKON č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích Metodický zpravodaj 51/2005 (část Zákony, vyhlášky a ostatní předpisy ) VÝPIS: ČÁSTKA 215 ZÁKON č. 634/2004 Sb. ze dne 26.listopadu 2004, o správních poplatcích SAZEBNÍK ČÁST II Příloha Položka 26 a) Zápis Více MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA ZBRASLAV S M Ě R N I C E MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA ZBRASLAV TAJEMNÍK ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI S M Ě R N I C E č. S /2009 O ZŘIZOVÁNÍ VĚCNÝCH BŘEMEN Garant: Rozsah působnosti: Ludmila Wágnerová, odbor majetkoprávní Uvolnění členové zastupitelstva Více 253/2007 Sb. Změna vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel 253/2007 Sb. Změna vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. I Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, Více MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM ODBOR DOPRAVY A MAJETKU Velká Hradební 8 PSČ 401 00, schránka 100 Vyřizuje: Bc. Radka Kočová Tel.č.: 475 271 855 E-mail: [email protected] Č.j.: MM/ODM/SÚ/28/2015/CrkaZ/178 Více MĚSTO IVANČICE. OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č.3/2014 MĚSTO IVANČICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č.3/2014 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Zastupitelstvo města Ivančice Více VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Opatření obecné povahy Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích M Ě S T S K Ý Ú Ř A D I V A N Č I C E Palackého náměstí 196/6, 664 91 Ivančice Odbor správních činností silniční hospodářství Pracoviště P. Bezruče 4, 664 91 Ivančice Č.j.: OSČ/SH MI3762/2015-4 tel/fax: Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 1/2013 o pravidlech pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích ze dne 14. 3. 2013 účinnost ode dne 30. 3. 2013 (některá ustanovení Více Obecně závazná vyhláška obce Dymokury č. 2/2010 o místních poplatcích 1 Revoluční 97 www. dymokury.cz tel: 325635112 289 01 Dymokury e-mail: [email protected] Obecně závazná vyhláška obce Dymokury č. 2/2010 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Dymokury vydalo dne 22. Více ze dne 29. 6. 2005 č. 9/05 Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro tvorbu a používání souborů učebních a kompenzačních pomůcek pro individuálně integrované děti, žáky a studenty se zdravotním postižením ze dne 29. 6. 2005 č. 9/05 Více OBEC ROUDNÉ OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA. číslo : 2/2011, o místních poplatcích OBEC ROUDNÉ OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA číslo : 2/2011, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Roudné se na svém zasedání dne 22.12.2011 usnesením č. 84/2011 usneslo vydat na základě 14 odst.2 zákona č. Více Dopravní značky. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů: Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů: Mezi povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích ( 4) patří mimo jiné c) řídit Více Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná Více ZÁSADY č. 1/2015 I. ÚČEL ZÁSADY pro uzavírání smluv o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrské sítě při budování a rekonstrukcích inženýrských a jiných sítí a staveb na pozemcích ve vlastnictví Města Klecany dle usnesení Více Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC PÍSEČNÁ Obecně závazná vyhláška č. 2/2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Písečná se na Více OBEC Hrdlív Obecně závazná vyhláška obce Hrdlív č. 2/2015, OBEC Hrdlív Obecně závazná vyhláška obce Hrdlív č. 2/2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů území obce Hrdlív Zastupitelstvo Více OBEC RYNOLTICE Obecně závazná vyhláška č. 7 / 2011, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství. Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC POLEVSKO Obecně závazná vyhláška č. 2/2011, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo obce Polevsko se na svém zasedání dne 12. 1. 2011 usnesením č. 29 usneslo vydat na základě Více Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC ČÍŽOV Obecně závazná vyhláška č. 01/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Čížov se na Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Praha 10 - Hostivař Kozinova 1000 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 9. POPLATKY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: 9 ZŠ - OŘ /2008 Vypracovala: Schválila: Pedagogická rada projednala dne 20.6.2008, ředitelka Více M Ě S T O V A R N S D O R F M Ě S T O V A R N S D O R F Obecně závazná vyhláška č. 2/2015, o pravidlech pro pohyb psů na veřejném prostranství v katastrálním území Varnsdorf a o vymezení prostor pro volné pobíhání psů a o trvalém Více VNITŘNÍ SMĚRNICE K ÚPLATĚ ZA ŠKOLNÍ DRUŽINU ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY VNITŘNÍ SMĚRNICE K ÚPLATĚ ZA ŠKOLNÍ DRUŽINU Č.j.: 370 b/2014 Vypracovala a schválila: Obecná ustanovení Miroslava Kopecká, ředitelka školy Pedagogická rada projednala dne 28.8.2014 Více OBEC HLASIVO Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích OBEC HLASIVO Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Hlasivo se na svém zasedání dne 29.11.2012 usnesením č. 88 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA města Strakonice č. 3 /2014 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA města Strakonice č. 3 /2014 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města Strakonice Více Domov důchodců Libina, p.o., Libina 540, 788 05. Žádost o poskytnutí sociální služby v Domově důchodců Libina, p.o. Domov důchodců Libina, p.o., Libina 540, 788 05 Tel: 583 233 203, 583 233 204 IČO: 75 00 39 88 e-mail : [email protected] www.ddlibina.cz Datum přijetí žádosti: Razítko DD Libina: Žádost o poskytnutí Více Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, o místních poplatcích Sbírka právních předpisů města č.1/2013 Město Řevnice Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, o místních poplatcích Zastupitelstvo města Řevnice č. 20 dne 21.10.2013. vydává podle ustanovení 14 odst. 2 zákona Více ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY Účinnost od: 01. 01. 2012 Schváleno: Zastupitelstvem statutárního města Opavy dne 12. 12. 2012, pod číslem usnesení 156/08 ZM 11 Zpracoval: Více MĚSTO PŘÍBRAM. Obecně závazná vyhláška č. 1/2011 ze dne 24.01.2011. o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Obec Dobrá Obecně závazná vyhláška č. 1 /2004 O místních poplatcích Zastupitelstvo obce Dobrá vydává dne 30.12.2003 podle ustanovení 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA města Strakonice č. 5/2010 o místním poplatku ze psa. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Poplatník a předmět poplatku OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA města Strakonice č. 5/2010 o místním poplatku ze psa Zastupitelstvo města Strakonice se na svém zasedání dne 15. 12. 2010 usnesením č.29/zm/2010 usneslo vydat na základě 14 odst. Více Město Bělá pod Bezdězem Město Bělá pod Bezdězem Obecně závazná vyhláška č. 2/2011, o poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města Bělá pod Více Čl.3 Veřejná prostranství OBEC Němčičky Obecně závazná vyhláška č. 3/2011, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo obce Němčičky se na svém zasedání dne 16.11.2011 usnesením č. 5/2011 usneslo vydat na Více OBEC LESNÁ. Zastupitelstvo obce Lesná. Obecně závazná vyhláška č. 4/2015, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství OBEC LESNÁ Zastupitelstvo obce Lesná Obecně závazná vyhláška č. 4/2015, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo obce Lesná se na svém zasedání dne.. usnesením č. usneslo vydat Více Poplatek ve školní družině Poplatek ve školní družině 1. 9. 2011 Škola., Lovosice Organizační řád školy. Poplatek ve školní družině Č.j.: Účinnost od: 1. září 2011 Spisový znak: Změny: 1. 9. 2013 Skartační znak: Číslo: Datum: Změna: Více OBEC Blatnice pod Sv. Antonínkem OBEC Blatnice pod Sv. Antonínkem Obecně závazná vyhláška č. 2/2011 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo obce Blatnice pod Svatým Antonínkem se na svém zasedání dne 25. srpna Více Obecně závazná vyhláška obce Úhořilka č. 3/2008, OBEC ÚHOŘILKA Úhořilka 22, 582 53 pošta Štoky Obecně závazná vyhláška obce Úhořilka č. 3/2008, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Úhořilka se na svém zasedání dne 19.2 2008 usnesením č. 2/2008 usneslo Více SMĚRNICE ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Mateřská škola se speciální třídou Bohumín-Nový Bohumín Nerudova 1040, příspěvková organizace SMĚRNICE ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: MŠNer.: 34/13 Školní rok 2013/2014 Vypracovala : Bc. Miroslava Více OBEC Skvrňov. Čl. 1 Úvodní ustanovení. Čl. 2 Poplatník OBEC Skvrňov Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Skvrňov se Více OBEC LOUKOV. o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů OBEC LOUKOV Obecně závazná vyhláška č. 02/2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Loukov se na Více O B E C Č U Č I C E. okres Brno - venkov. OBECNĚ ZÁVAZNÁ V Y H L Á Š K A OBCE ČUČICE č. 3 / 2003 o místních poplatcích O B E C Č U Č I C E okres Brno - venkov OBECNĚ ZÁVAZNÁ V Y H L Á Š K A OBCE ČUČICE č. 3 / 2003 o místních poplatcích OBEC ČUČICE okres Brno venkov OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ČUČICE č. 3 / 2003 o místních Více OBEC ROZTOKY U JILEMNICE ZASTUPITELSTVO OBCE ROZTOKY U JILEMNICE OBEC ROZTOKY U JILEMNICE ZASTUPITELSTVO OBCE ROZTOKY U JILEMNICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování Více ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ BYTU V DOMĚ S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU POLEŠOVICE ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ BYTU V DOMĚ S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU POLEŠOVICE 1. Vyplní žadatel Příjmení a jméno:........ Nar..... Trvalé bydliště:... Telefon: Stav:. Žádám o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou Více OBEC VYSOČANY Obecně závazná vyhláška č. 1/2011 OBEC VYSOČANY Obecně závazná vyhláška č. 1/2011 o místním poplatku ze psů Zastupitelstvo obce Vysočany se na svém zasedání dne 23. 2. 2011 usnesením č. 3/2011/26 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona Více Mimořádné výhody pro sluchově postižené Průkazky ZTP, ZTP/P, kde žádat a další užitečné informace Mimořádné výhody pro sluchově postižené Průkazky ZTP, ZTP/P, kde žádat a další užitečné informace 2008 Spolek neslyšících Plzeň Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Obsah Komu jsou průkazky ZTP a ZTP/P Více O b e c T v r z i c e. Obecně závazná vyhláška. Číslo: 1/2010. o místních poplatcích O b e c T v r z i c e Obecně závazná vyhláška Číslo: 1/2010 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Tvrzice se na svém zasedání dne 28. 12. 2010 usneslo vydat na základě 14 ods. 2 zákona č. 565/1990 Více OBEC PETROV NAD DESNOU OBEC PETROV NAD DESNOU Obecně závazná vyhláška č. 1/2010 O MÍSTNÍM POPLATKU ZE PSŮ Zastupitelstvo Obce Petrov nad Desnou v souladu s ustanoveními 2 a 14, odst. 2, zákona ČNR č.565/1990sb., o místních poplatcích, Více Plískov Obecně závazná vyhláška č. 2/2007 o místních poplatcích OBEC PODLESÍ Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Podlesí se Více Obecně závazná vyhláška obce Ovčáry Obec Slatiny Obecně závazná vyhláška č. 1/2008 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Slatiny se na svém zasedání dne 14. 8. 2008 usnesením č. 23 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Více PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ TZV. STARTOVACÍCH BYTŮ STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY PRO PŘIDĚLOVÁNÍ A PRONAJÍMÁNÍ MĚSTSKÝCH BYTŮ TZV. STARTOVACÍCH BYTŮ Příloha č. 7 Koncepce rozvoje sociálního bydlení v Opavě na období 2011-2014 Účinnost od: 01.07.2013 Nahrazují Více OBEC POLIČNÁ. Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC POLIČNÁ OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE POLIČNÁ Č. 6/2013 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Více OBEC NIVNICE. Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC NIVNICE Obecně závazná vyhláška č. 1/ 2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Nivnice se Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/30Cdo2940/2015

30 Cdo 2940/2015 Dotčené předpisy: čl. 236 odst. 1 o. s. ř., čl. 243c odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Františka Ištvánka ve věci žalobce P. R. , zastoupeného JUDr. Blankou Schöblovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jaselská 205/25, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 47/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. října 2014, č. j. 20 C 47/2014-80, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2015, č. j. 69 Co 495/2014-96, takto: I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. října 2014, č. j. 20 C 47/2014-80, se zastavuje . II. Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2015, č. j. 69 Co 495/2014-96, se odmítá . III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen soud prvního stupně ) usnesením ze dne 16. října 2014, č. j. 20 C 47/2014-80, přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I) a zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení (výrok II). K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále jen odvolací soud ) usnesením ze dne 5. ledna 2015, č. j. 69 Co 495/2014-96, usnesení soudu prvního stupně v zamítavém výroku o návrhu na ustanovení zástupce pro řízení potvrdil. Včas podaným dovoláním napadl žalobce nejen usnesení odvolacího soudu, ale výslovně též usnesení soudu prvního stupně, které však v dovolacím řízení přezkoumávat nelze. Z ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu vyplývá, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; podle ustanovení § 201 občanského soudního řádu je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Jelikož funkční příslušnost dovolacího soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243b a § 104 odst. 1 občanského soudního řádu v daném rozsahu zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006). Dovolání, které žalobce podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2015, č. j. 69 Co 495/2014-96, Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále o. s. ř. . V záhlaví označené usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 26. ledna 2015. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 27. ledna 2015 podal žalobce proti usnesení odvolacího soudu dovolání, aniž by byl zastoupen podle § 241 o. s. ř. Usnesením ze dne 6. března 2015, č. j. 20 C 47/2014-131, ustanovil soud prvního stupně žalobci pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 11. března 2015, ustanovenému zástupci dne 21. března 2015; právní moci nabylo dne 7. dubna 2015. Usnesením ze dne 18. června 2015, č. j. 20 C 47/2014-149, doručeným ustanovenému zástupci dne 22. června 2015, vyzval soud prvního stupně žalobce k odstranění vad dovolání (mj. k doplnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvodu dovolání) ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení. Doplnění dovolání bylo doručeno soudu prvního stupně dne 18. června 2015. Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty pro podání dovolání prominout. Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Žalobce podal dovolání neobsahující vymezení jeho důvodu a okolností, v nichž spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, ve lhůtě pro jeho podání (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Tato lhůta začala běžet znovu dne 7. dubna 2015, kdy nabylo právní moci usnesení, kterým soud prvního stupně vyhověl žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (§ 241b odst. 3 část věty druhé za středníkem o. s. ř.) a uplynula marně dne 8. června 2015 (§ 57 odst. 1 a 2 o. s. ř.), neboť doplnění dovolání došlo soudu prvního stupně až dne 18. června 2015. Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny. Z uvedeného důvodu dovolání odmítl. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, že soud prvního stupně žalobce usnesením podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzval k odstranění vad dovolání v jím určené (soudcovské) lhůtě. Podle § 243b o. s. ř. totiž pro dovolací řízení ustanovení § 43 o. s. ř. neplatí. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se marným uplynutím propadné (zákonné) lhůty stanovené § 241b odst. 3 o. s. ř. původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud proto k opožděnému (z pohledu zmíněné zákonné lhůty) doplnění dovolání nemůže přihlížet, byť by toto doplnění bylo učiněno v otevřené lhůtě soudcovské; výzva k odstranění vad dovolání se totiž po uplynutí lhůty stanovené § 241b odst. 3 o. s. ř. stává bezpředmětnou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2015, sp. zn. 30 Cdo 1374/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2014, sp. zn. 30 Cdo 2137/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. listopadu 2015, sp. zn. 28 Cdo 2379/2015). Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, odmítnout (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 2119, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2011, sp. zn. 22 Cdo 4408/2008). Nejvyšší soud dodává, že uvedený postup není v rozporu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne 20. ledna 2015, sp. zn. II. ÚS 3157/14, neboť vychází z odlišných skutkových okolností. Z obsahu spisu se podává, že doplnění dovolání žalobce ze dne 14. června 2015 došlo soudu prvního stupně dne 18. června 2015, naproti tomu usnesení soudu prvního stupně s výzvou k odstranění vad dovolání bylo právní zástupkyni žalobce doručeno až dne 22. června 2015. Z uvedeného vyplývá, že žalobce se při doplnění dovolání nemohl, co do projednatelnosti dovolání, opírat o legitimní očekávání založené jakýmkoliv (byť nezákonným) postupem soudu. Ze spisu je naopak zřejmé, že pro doplnění dovolání soud prvního stupně žalobci poskytl lhůtu jen do dne 31. května 2015 (záznam č. l. 148 spisu).

https://www.jekshop.cz/show-free.htm?fid=134

Na paži » Ruční masážní strojky Podložky, pásy SVĚTLO | TEPLO | CHLAD TERAPIE » Nově otevřena naše provozovna k osobnímu převzetí objednávek Naše provozovna k osobnímu odběru Objednané zboží na našem e-shopu si můžete bez... Waterpik Irigátor Cordless Plus Black WP462 Naše cena 2 089,00 Kč Elektrická a ruční odsávačka mateřského mléka DUAL Beurer BY 70 Naše cena 3 480,00 Kč Waterpik Whitening WF-06 Chodítko předloketní RS8811 - rozbalené zboží společnosti PROMEDIJEK s.r.o. se sídlem: Hněvkovského 1377/4, Praha 4, 149 00 identifikační číslo: 04995040 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 256754 pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese: https://www.jekshop.cz 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) prodávajícího PROMEDIJEK s.r.o., se sídlem Hněvkovského 1377/4, Praha 4, 149 00, identifikační číslo: 04995040, zapsaném v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze oddíl C, vložka 256754 (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákonem o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese https://www.jekshop.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 1.2. Podle platné právní úpravy se kupující dělí na spotřebitele a osobu, která spotřebitelem není. 1.2.1. Spotřebitelem je osoba, která mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 1.2.2 Osobou, která spotřebitelem není, je právnická osoba či jiná osoba, která jedná a uzavírá kupní smlouvu jako podnikatel, nebo která jedná a uzavírá smlouvu jménem nebo na účet podnikatele. Obchodní podmínky se liší pro případy, kdy osoba, která má v úmyslu nakoupit zboží od prodávajícího je podnikatelem, tedy právnickou osobou či jinou osobou (dále jen „podnikatel“), jež jedná při objednávání zboží v rámci své vlastní obchodní, výrobní nebo obdobné činnosti nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání, nebo jménem podnikatele. 2.1. Webové rozhraní obchodu umožňuje kupujícímu provádět objednávání zboží bez registrace přímo z webového rozhraní obchodu, nebo na základě registrace kupujícího, dle jeho svobodného uvážení. 2.2. Při registraci na webové stránce a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správně a pravdivě všechny údaje. Údaje uvedené v uživatelském účtu (dále jen „uživatelský účet“) je kupující při jakékoliv jejich změně povinen aktualizovat. 2.3. Na základě registrace kupujícího provedené na webové stránce může kupující přistupovat do svého uživatelského rozhraní. Ze svého uživatelského rozhraní může kupující provádět objednávání zboží. 2.6. Prodávající může zrušit uživatelský účet, a to zejména v případě, kdy kupující svůj uživatelský účet déle než tři (3) roky nevyužívá, či v případě, kdy kupující poruší své povinnosti z kupní smlouvy (včetně obchodních podmínek). Objednávkový formulář obsahuje zejména informace: 3.4.2. o způsobu úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží, 3.4.4. identifikační údaje kupujícího nezbytně nutné k vystavení daňového dokladu a k doručení zásilky kupujícímu a 3.4.5. povinnost akceptace (přijetí) obchodních podmínek kupujícím. 3.7. Smluvní vztah mezi prodávajícím a spotřebitelem vzniká doručením přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího. Vzniklou kupní smlouvu lze rušit a měnit na základě dohody obou stran, nebo ze zákonných důvodů. 3.8. V případě, že není kupujícím spotřebitel, odesláním objednávky se jedná pouze o návrh kupní smlouvy, která nabyde účinnosti až po obdržení závazného potvrzení a akceptací objednávky od prodávajícího. 4.1.2 bezhotovostně předem převodem na účet prodávajícího č.9345041001/5500, vedený u společnosti Raiffeisen Bank, neb.o na účet č. 278645137/0300, vedený u ČSOB, dále na účet č. 4223960349/0800, vedený u České spořitelny a na účet č. 2700983457/2010 vedený u Fio banka, a.s. (dále jen „účet prodávajícího“). 4.3. Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 4.5., dále čl. 4.7. a čl. 6.4 obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem. 4.4. V případě platby v hotovosti na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. V případě bezhotovostní platby je kupní cena splatná do pěti (5) dnů od uzavření kupní smlouvy. 4.5. V případě objednávky v kupní ceně do 280,00 (dvěstěosmdesát) Kč vč. DPH s dopravou na výdejní místo k osobnímu převzetí, a dále pak v kupní ceně 10 000,00 (desettisíc) Kč vč. DPH a vyšší všemi nabízenými způsoby dopravy, je požadována vždy platba předem, bezhotovostním převodem na účet prodávajícího. 4.6. V případě bezhotovostní platby je kupující povinen uhrazovat kupní cenu zboží společně s uvedením variabilního symbolu V případě bezhotovostní platby je závazek kupujícího uhradit kupní cenu splněn okamžikem připsání příslušné částky na účet prodávajícího. Zboží bude kupujícímu předáno až po připsání příslušné částky na účet prodávajícího. 4.7. Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. 3.6.), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení § 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. 4.9. V případě uvedení takové ceny zboží, při níž je zjevné, že se jedná o chybu v psaní a číslech, není tato cena závazná a kupní smlouva není uzavřena. 4.10. Prodávající vystaví ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad – fakturu a zašle jej v papírové podobě spolu se zbožím, nebo v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího. 4.11. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. 5.1. Spotřebitel má právo odstoupit od kupní smlouvy uzavřené pomocí komunikačních prostředků na dálku v zákonné lhůtě do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží. Tato lhůta slouží pro prohlédnutí a obeznámení se a použití produku způsobem, odpovídajícím povaze a vlastnostem zboží, jako by to bylo možné při nákupu v kamenné prodejně. 5.2. Prodávající má nárok požadovat po spotřebiteli úhradu škody za vznik snížení hodnoty zboží v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny. 5.3. Spotřebitel bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit a od kupní smlouvy o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal, a od kupní smlouvy na dodávku novin, periodik a časopisů. 5.4. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.3. obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má spotřebitel v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. 5.5. Oznámení o odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě čtrnácti dnů od doručení zboží. Pro odstoupení od kupní smlouvy může spotřebitel přímo vyplnit a odeslat elektronický formulář na webové stránce, nebo využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím ke stažení na webových stránkách. Vyplněný formulář může spotřebitel zasílat na adresu elektronické pošty prodávajícího [email protected] nebo na adresu sídla prodávajícího. 5.6. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5.4. obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být spotřebitelem vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy prodávajícímu. 5.7. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. Při vracení zboží prodávajícímu, z důvodu předcházení vzniku škody, je spotřebitel povinen zajistit vhodný obal pro přepravu zboží, tzn. takový obal, který zabrání vzniku poškození na zboží. 5.8. V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 5.4. obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od spotřebitele do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od spotřebitele přijal. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté spotřebitelem již při vrácení zboží spotřebitelem či jiným způsobem, pokud s tím spotřebitel bude souhlasit a nevzniknou tím spotřebiteli další náklady. Odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal. 5.9. Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který prodávající nabízí, vrátí prodávající spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. 5.10. V případech, kdy má spotřebitel v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, je prodávající také oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit, a to až do doby převzetí zboží spotřebitelem. V takovém případě vrátí prodávající spotřebiteli kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený spotřebitelem. 5.11. Je-li společně se zbožím poskytnut spotřebiteli dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a spotřebitelem uzavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde-li k odstoupení od kupní smlouvy spotřebitelem, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnosti a spotřebitel je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek. 5.12. Ustanovení o odstoupení od smlouvy v zákonné lhůtě neplatí v případě, že kupní smlouva je uzavírána osobou, která je podnikatel, nebo která jedná a uzavírá smlouvu jménem nebo na účet podnikatele. 6.2. Je-li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání. V opačném případě, má prodávající nárok na odstoupení od kupní smlouvy a náhradu způsobené škody. 6.4. V případě, že došlo v minulosti ze strany kupujícího k porušení kupní smlouvy svévolným nepřevzetím zboží bez předcházejícího oznámení o odstoupení od smlouvy, další budoucí zboží nebude již možné kupujícímu zaslat na dobírku, ale pouze způsobem platby předem převodem na účet prodávajícího. 6.5. Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci k sepsání této škodné události. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. 7.1. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými právními předpisy (zejména ustanoveními § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až § 2174 občanského zákoníku a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). 7.2.1. zboží má vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, má takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, 7.2.2. zboží se hodí k účelu, který pro jeho použití prodávající uvádí nebo ke kterému se zboží tohoto druhu obvykle používá, 7.4.1. Spotřebitel je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř (24) měsíců od převzetí. 7.4.2. Podnikatel je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvanácti (12) měsíců od převzetí. 7.5. Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na korespondenční adrese Hněvkovského 1377/4, Praha 4, 149 00. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží. 8.3. Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected]. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 8.4. K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů z kupní smlouvy je příslušná Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, IČ: 00020869, internetová adresa: https://adr.coi.cz/cs. On-line podání podnětu k mimosoudnímu řešení umožňuje také platforma zřízená Evropskou komisí na internetové adrese https://webgate.ec.europa.eu/odr. 8.5. Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. 8.5.1. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. 8.5.2. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. 8.5.3. Dozor v oblasti zdravotnických prostředků vykonává Státní ústav pro kontrolu léčiv. 8.5.4. Dozor nad oblastí dodržování povinností vyplývajících z výroby a nakládání s kosmetickými výrobky provádí krajská hygienické stanice. 8.5.5. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 8.7. Kupující bere na vědomí, že programové vybavení a další součásti tvořící webové rozhraní obchodu (včetně fotografií nabízeného zboží) jsou chráněny autorským právem. Kupující se zavazuje, že nebude vykonávat žádnou činnost, která by mohla jemu nebo třetím osobám umožnit neoprávněně zasahovat či neoprávněně užít programové vybavení nebo další součásti tvořící webové rozhraní obchodu. 8.8. Kupující není oprávněn při využívání webového rozhraní obchodu používat mechanismy, programové vybavení nebo jiné postupy, které by mohly mít negativní vliv na provoz webového rozhraní obchodu. Webové rozhraní obchodu je možné užívat jen v rozsahu, který není na úkor práv ostatních zákazníků prodávajícího a který je v souladu s jeho určením. 8.9. Kupující bere na vědomí, že prodávající nenese odpovědnost za chyby vzniklé v důsledku zásahů třetích osob do webové stránky nebo v důsledku užití webové stránky v rozporu s jejich určením. 9.1. Prodávající zpracovává osobní údaje kupujícího podle Nařízení (GDPR) Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Více informací k takovému zpracování najdete na našich webových stránkách "Ochrana osobních údajů". 10.1. Veškerá korespondence související s kupní smlouvou může být kupujícímu doručována na elektronickou adresu kupujícího. 11. ZPĚTNÝ ODBĚR ELEKTROZAŘÍZENÍ 11.1. V souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, má spotřebitel při nákupu elektrozařízení možnost odevzdat ke zpětnému odběru použité elektrozařízení ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a použití („kus za kus“). Elektrozařízení je možné kupujícím předat na korespondenční adrese prodávajícího po předchozí domluvě. 12.2. Volbou práva dle čl. 13.1. obchodních podmínek není spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila dle ustanovení čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 12.4. Přílohu obchodních podmínek tvoří vzorový formulář pro odstoupení od kupní smlouvy, který je k dispozici také ke stažení přímo na webové stránce prodávajícího. 12.5. Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování PROMEDIJEK s.r.o. Hněvkovského 1377/4, 149 00 Praha 4, adresa elektronické pošty [email protected], telefon 734 728 114.

http://slideplayer.cz/slide/2802802/

Subjekty a předmět všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, ppt stáhnout Prezentace na téma: "Subjekty a předmět všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, 2011."— Transkript prezentace: 1 Subjekty a předmět všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, 2011 2 Subjekty všeobecného osobnostního práva jsou :  Pouze lidé – fyzické osoby – na straně oprávněných subjektů jako nositelé všeobecného osobnostního práva  Na straně povinných subjektů mohou vystupovat jak osoby fyzické, tak osoby právnické – tj. všichni ti, kteří zasáhli do všeobecného osobnostního práva Všeobecné osobnostní právo nabývá každá fyzická osoba jako individualita okamžikem narození, příp. již početím. Protože všeobecné osobnostní právo jako jednotné právo je právem neoddělitelným od osobnosti fyzické osoby, tzn., že je právem ryze osobním, nemůže se před soudem domáhat úspěšně občanskoprávní ochrany podle § 81 a násl. nikdo jiný než sama dotčená určitá konkrétní fyzická osoba. Při splnění podmínek uvedených v § 83 se může vedle dotčeného člověka domáhat ochrany také právnická osoba, souvisí-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka s jeho činností v právnické osobě. 3 Předmět všeobecného osobnostního práva Předmětem (objektem) všeobecného osobnostního práva jako jednotného práva je osobnost každé fyzické osoby jako individuality, resp. jednotlivé hodnoty (stránky, statky), tvořící celistvost její osobnosti v její fyzické (tělesné) a morální jednotě. Jaké dílčí hodnoty osobnosti fyzické osoby zařazujeme do celistvosti její fyzické a morální jednoty? především to jsou všechna přirozená práva člověka (§ 81 odst. 1 a § 19), zejména: život, zdraví (včetně psychického) a tělo člověka. Tyto hodnoty souhrnně označujeme jako tělesná integrita a její nedotknutelnost (čl. 6 a 7 Listiny) osobní svoboda (čl. 8 a 14 Listiny) jméno fyzické osoby (čl. 10 Listiny) občanská čest a lidská důstojnost (v Listině se hovoří o dobré pověsti – srov. čl. 10 Listiny 4 ochrana podoby fyzické osoby a ochrana projevů osobní povahy soukromí fyzické osoby (např. čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny) žít v příznivém životním prostředí kromě obecné úpravy (generální klauzule) v § 81 obsahuje občanský zákoník v § 84 - 117 ještě zvláštní úpravu pouze pro některé hodnoty osobnosti fyzické osoby:  podoba a soukromí (včetně písemností osobní povahy, podobizen, zvukových a obrazových záznamů)  duševní a tělesná integrita  práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu  nakládání s částmi lidského těla  ochrana lidského těla po smrti člověka Hmotné substráty jsou hmotné věci ve smyslu § 496 odst. 1 OZ. Na tyto hmotné substráty se vztahují ustanovení o vlastnickém právu. V případě střetu (kolize) těchto dvou odlišných právních úprav je třeba dát přednost jako společensky závažnějšímu, významnějšímu a funkčně vyššímu právu - všeobecnému osobnostnímu právu. Stáhnout ppt "Subjekty a předmět všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, 2011."

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/26-odo-1652-2006/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Odo 1652/2006 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Odo 1652/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobce M. AG, zastoupeného advokátem, proti žalovanému T. T., s. r. o., zastoupenému advokátem, o zaplacení 150.510,20 EUR s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 226/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. července 2006, č. j. 8 Cmo 17/2006-367, takto: II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.557,- Kč, k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobce se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky původně 295.000 DEM (po provedení přepočtu kurzu k 1. 1. 2002 částky 150.510,20 EUR) s tím, že mu tuto částku poskytl na základě smlouvy o půjčce, a že žalovaný mu ji nevrátil. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 9. 2005, č.j. 28 Cm 226/2000-330 (poté, co jeho vyhovující rozsudky ze dne 23. 11. 2001, č.j. 28 Cm 226/2000-67, a ze dne 4. 2. 2004, č.j. 28 Cm 226/2000-139, byly k odvolání žalovaného zrušeny usneseními Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2003, č.j. 8 Cmo 201/2002-100, a ze dne 22. 6. 2004, č.j. 8 Cmo 123/2004-156, a věc mu byla vždy vrácena k dalšímu řízení), uložil žalovanému zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 150.510,20 EUR s 10% úrokem z prodlení p. a. od 15. 6. 2000 do zaplacení; současně rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 13. 7. 2006, č.j. 8 Cmo 17/2006-367, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud vzal – ve shodě se soudem prvního stupně – za prokázáno, že dne 15. 12. 1998 byla při telefonickém jednání, vedeném mezi žalobcem a žalovaným konferenčním způsobem, uzavřena ústní smlouva, na základě níž žalobce poskytl žalovanému částku 395.000,- DEM (dále též „předmětná částka“), a že mu ji žalovaný nevrátil. Přisvědčil soudu prvního stupně, že vztah mezi účastníky je třeba – s ohledem na ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů – posoudit podle švýcarského právního řádu, konkrétně podle spolkového zákona č. 220 (dále též „zákon“), a ztotožnil se i s jeho závěrem, že mezi nimi byla platně uzavřena smlouva o půjčce (čl. 312 zákona). Rovněž tak ve shodě s ním neshledal opodstatněnou obranu žalovaného, že mu jednáním žalobce (nesplněním povinnosti vyplývající z kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky) vznikla škoda, a že mu předmětná částka byla poskytnuta na sanaci této škody. Dovodil dále, že je důvodný i požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení s placením dlužné částky. Vycházel přitom z čl. 313 a čl. 314 zákona, podle nichž je třeba v obchodním styku platit v souvislosti se smlouvou o půjčce úroky z prodlení také bez dohody, přičemž nestanoví-li smlouva výši úrokové míry (jako tomu bylo v dané věci), pak je třeba mít za úrokovou míru tu, která byla obvyklá v době a místě přijetí půjčky. V rozhodné době byla v České republice (kde došlo k přijetí půjčky) obvyklá úroková míra ve výši 14,8%; požadoval-li tedy žalobce úrok ve výši 10%, považoval ho odvolací soud za opodstatněný. Na základě toho odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a uplatněné dovolací důvody označil odkazem na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Namítá, že rozsudek soudu prvního stupně, v němž nebyla odůvodněna výše přiznaného úroku z prodlení, byl pro odvolací soud nepřezkoumatelný, a že v odůvodnění jeho rozsudku je švýcarský spolkový zákon č. 220 nesprávně označen jako norma doplňující obchodní zákoník. Uvádí dále, že odvolací soud vycházel při posouzení nároku žalobce na zaplacení úroku z prodlení z ustanovení čl. 313 a čl. 314 zákona, podle nichž je třeba v obchodním styku platit v souvislosti se smlouvou o půjčce úroky z prodlení také bez dohody. Dovolatel má za to, že tato právní úprava se vztahuje pouze na úroky z půjčky, nikoliv na úroky z prodlení, a že smluvní vztah mezi účastníky (pokud by bylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o půjčce) nemohl být posuzován jako vztah v rámci obchodního styku, neboť žalobce není bankovní ani obdobnou institucí a poskytování úvěrů není dle výpisu z obchodního rejstříku předmětem jeho podnikání; proto by šlo o styk obvyklý ve smyslu ustanovení čl. 313 odst. 1 zákona. Namítá, že prodlení dlužníka a úroky z prodlení řeší zákon v ustanoveních čl. 102 až čl. 106, která odvolací soud (soud prvního stupně) nevzal v úvahu a pochybil tak při aplikaci právní normy. Vyjadřuje přesvědčení, že odvolací soud (soud prvního stupně) posoudil žalobcem tvrzený smluvní vztah jako půjčku na základě „dodatečně vykonstruovaných a nepravdivých důkazů“, namítá, že tvrzený „konferenční“ hovor mezi účastníky se nikdy neuskutečnil, a že proto nemůže být takovýto vztah považován za půjčku, a to ani ve smyslu příslušných ustanovení švýcarského práva; poukázání předmětné částky bylo jednou z více peněžních transakcí uskutečněných mezi účastníky, jejichž přehled doložil, avšak tento důkaz nebyl v rámci hodnocení důkazů zohledněn. Rovněž tak nebyli vyslechnuti všichni svědci navržení žalovaným. Dovolatel závěrem navrhl, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení; současně učinil návrh na odklad jejich vykonatelnosti. Žalovaný ve svém dovolacím vyjádření namítl, že dovolání je nepřípustné, neboť je nelze shledat zásadně právně významným ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ (resp. odst. 3) o.s.ř. Uvedl dále, že dovolací námitky nelze považovat ani za věcně opodstatněné z důvodů, které blíže rozvádí. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele, se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o.s.ř. Ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládá, neboť soud prvního stupně rozhodl ve svém rozsudku, potvrzeném dovoláním napadeným rozsudkem, stejně, jako ve svých předchozích rozsudcích, zrušených rozhodnutím odvolacího soudu, tj. žalobě vyhověl. Zbývá proto zabývat se přípustností dovolání podle § ustanovení 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., z něhož ji též dovozuje dovolatel. Podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadního významu nejde jen tehdy, jestliže odvolací soud posuzoval právní otázku, která v projednávané věci měla pro rozhodnutí ve věci zásadní význam, nýbrž rozhodnutí musí současně mít po právní stránce zásadní význam z hlediska rozhodovací činnosti soudu vůbec (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. 29 Odo 821/2000). Dovolatel v dovolání výslovně neformuluje otázky, s nimiž spojuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Namítá, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), avšak z obsahu dovolání se podává, že jeho výtka směřující proti závěru odvolacího soudu, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, je založena výlučně na kritice správnosti (úplnosti) zjištěného skutkového stavu, na němž odvolací soud tento právní závěr založil. Ve skutečnosti jsou tak jeho dovolací námitky uplatněním dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jenž není, jak bylo výše vysvětleno, způsobilý založit přípustnost dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Obdobně námitka, že odvolací soud nesprávně právně posoudil povinnost žalovaného platit úroky z prodlení, resp. jejich výši, je svým charakterem námitkou skutkovou. Dovolatel zpochybňuje správnost aplikace ustanovení zákona odvolacím soudem především námitkou, že vztah mezi účastníky nebyl vztahem v rámci obchodního styku, a to vzhledem k uváděným skutkovým okolnostem. Vzhledem k jedinečným skutkovým okolnostem dané věci nelze také usoudit na judikatorní přesah otázky výše úroků z prodlení. Pokud pak dovolatel uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., je třeba poukázat na to, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), stejně tak jako ke zmatečnostním vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné; samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., nezakládají. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal žalovaného, který z procesního hlediska nese odpovědnost za to, že jeho dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 5, § 3 odst. 6, § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky pozdějších předpisů), jakož i z DPH ve výši 19%, tj. 1.957,- Kč.

http://www.elaw.cz/clanek/pozor-na-zmeny-ve-smlouvach-na-realizaci-verejne-zakazky

Pozor na změny ve smlouvách na realizaci veřejné zakázky | eLAW - právní portál smlouva na plnění věřejné zakázky, veřejné zakázky, změny smluv, zákaz změn smluv na veřejné zakázky 13.7.2011 19.8.2019 10:25 Dne 27. 5. 2011 byl na serveru epravo.cz uveřejněn rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“) ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4561/2008. Jedná se o rozsudek zařazený do kategorie A, tedy kategorie významných rozhodnutí zásadní povahy, která jsou navržena k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Uvedené rozhodnutí se týká neplatnosti smluv na realizaci veřejných zakázek v souvislosti s odchýlením se od zadávacích podmínek. Jeho právní věta zní: „V případě, kdy se podmínkám zadávací dokumentace příčí tak zásadní ustanovení, jako je dohoda o změně nabídkové ceny, je nutné celou smlouvu považovat za neplatnou v souladu s § 70 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jde přitom o neplatnost absolutní, neboť nelze dovodit, že by neplatnost smlouvy podle ustanovení § 70 zákona o zadávání veřejných zakázek byla ve smyslu § 267 odst. 1 obch. zák. stanovena pouze na ochranu některého účastníka.“ Ačkoli se jedná o rozsudek, který se týkal aplikace původního zákona o veřejných zakázkách, tj. zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „původní zákon o veřejných zakázkách“), je s ohledem na shora uvedenou právní větu žádoucí dále se zabývat jeho možnými dopady na právní vztahy vznikající na základě smluv na realizaci veřejných zakázek uzavíraných postupem v zadávacím řízení podle aktuálně účinné právní úpravy, tj. dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Na úvod si připomeňme, o co se v daném případě skutkově jednalo a jaký byl procesní vývoj předmětné kauzy. NS rozhodoval o dovolání žalobkyně, České republiky – Ministerstva obrany, jako zadavatele veřejné zakázky na poskytování služeb stravování v posádce Moravská Třebová pro armádu České republiky v letech 2004 – 2007, která byla zadávána v režimu původního zákona o veřejných zakázkách, a to postupem v obchodní veřejné soutěži ve smyslu ust. § 281 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“).[1] Zadavatel (dále označovaný také jako „žalobkyně“) uzavřel dne 17. 9. 2004 smlouvu na realizaci veřejné zakázky s uchazečem, který podal cenově nejvýhodnější nabídku na poskytování služeb stravování (dále jen „žalovaná“). Zadávací podmínky veřejné zakázky obsahovaly rovněž úpravu podmínek pro překročení výše nabídkové ceny (resp. ceny jednoho jídla), kdy bylo mj. stanoveno, že cenu jídla je možné překročit v případě zvýšení úhrnného indexu spotřebitelských cen zboží a služeb o více než 5 % nebo v případě změny počtu strávníků o více než 20 % po dobu dvou po sobě jdoucích měsíců. Oproti zadávacím podmínkám ovšem bylo ve smlouvě se žalovanou sjednáno, že cenu lze změnit po úpravě rozpočtu schváleného žalovanou v případě změny počtu zaměstnanců o více než 15 % po dvou měsících po sobě jdoucích. Ke smlouvě byly následně uzavřeny čtyři dodatky. Dodatkem č. 1, který byl sjednán dne 3. 12. 2004 s účinností od 1. 11. 2004, byla zvýšena cena na 14,07 Kč za jedno jídlo. Dodatkem č. 2, sjednaným dne 31. 1. 2005 s účinností od 1. 1. 2005, byla zvýšena cena peněžní hodnoty spotřebovaných potravin. Dodatkem č. 3, podepsaným dne 1. 7. 2005, byl zrušen dodatek č. 1 a změněno ustanovení smlouvy tak, že se ceny mohou změnit v případě změn počtu stravovaných o více než 20 % po dvou měsících po sobě jdoucích (a to při změnách reorganizace, při změnách tabulek počtů, při odvelení příslušníků útvaru). Dodatkem č. 4, který byl sjednán dne 30. 6. 2005 s účinností od 1. 11. 2004, byla opět zvýšena cena jídla na 14,07 Kč. V rámci dokazování bylo zjištěno, že v důsledku shora uvedených postupů (dodatků) žalobkyně zaplatila žalované za příslušné období o 449 350,11 Kč více oproti ceně sjednané ve smlouvě ze dne 17. 9. 2004. Úskalí soutěže o návrh dle zákona o veřejných zakázkách Velká novela zákona o veřejných zakázkách Jaký by měl být nový zákon o veřejných zakázkách? Trestně právní rovina zadávání veřejných zakázek a význam forenzních auditů v této oblasti

http://www.sokolceskybrod.cz/clanky/spory.htm

 šachový klub ŠK Český Brod - Spory aneb Šachy plné hříchu Geurt Gijssen - An Arbiter's Notebook - rubrika uznávaného šachového rozhodčího v magazínu Chess Cafe, v angličtině (může se stát, že jsou špatná přímo pravidla (řády) - pak není řešením jejich porušování, nýbrž změna) Měnit rozpis během rozehrané soutěže je pochopitelně nepřípustné. Mohu kolegům kapitánům poradit pouze jediné - tyto "nudné" papíry opravdu prostudovat a jsou-li opravdu tak špatné, jak někteří později tvrdí, všemi silami včas zjednat nápravu. Dohoda kapitánů všech zúčastněných družstev při losovací schůzi je určitě dost pádným důvodem pro změnu rozpisu. Také řády je možno připomínkovat, i když z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že dosáhnout zde změny není tak jednoduché. Nakonec jsou tu i pravidelné konference svazu, na kterých si delegáti mohou požadovanou změnu vynutit, nezabývají-li se ovšem především myšlenkami na to, jak se co nejrychleji opět vrátit domů. (účastní-li se vůbec) Čs. šach 4/1993, s. 70 seznam témat sporů ŠA VŠTE České Budějovice MČR D12 2016 v rapid šachu, 10. - 11.09.2016 vztah rozpisu a propozic, pomocná hodnocení Věc se týká pomocných kritérií použitých na MČR D12 2016 v rapid šachu, kde namítající požaduje uplatnění kritérií stanovených v Soutěžním řádu, neboť nebyl vydán rozpis podle čl. 2.1.4 SŘ, ale jen propozice. Zároveň požaduje jednoznačný výklad pojmů rozpis a propozice, vyjasnění jejich vztahu k SŘ a platné legislativě ŠSČR. Námitka neodkazuje na konkrétní ustanovení Odvolacího řádu (OdvŘ), ale z jejího obsahu lze dovodit, že se týká situace předvídané v čl. 2. 1. 2. OdvŘ – podezření na porušení nebo nedbání sportovně technických dokumentů. Čl. 2. 5. OdvŘ stanoví, že takové námitky se podávají námitkové komisi ustavené před zahájením soutěže. Z těchto důvodů LK ŠSČR doporučuje, aby VV ŠSČR v souladu s čl. 2. 10. OdvŘ pokládal námitku za nepodanou a neprojednával ji. Jelikož nejde o zamítnutí námitky, peněžitý vklad se vrací namítajícímu. Zápis ze 112. schůze VV ŠSČR, web chess.cz 2.liga C 2015/2016 kontumace partie (...) VV ŠSČR obdržel odvolání proti rozhodnutí STK ŠSČR o udělení pokuty ve výší 2500 Kč za kontumaci 4. šachovnice, kdy se hráč napsaný v sestavě k partii nedostavil (9. kolo 2. liga C - ŠK JOLY Lysá nad Labem „D“) datované 19. 6. 2016. Odůvodnění se opírá o skutečnost, že hráč se k utkání dostavil alespoň opožděně (35 minut po limitu), a tedy nešlo o manipulaci se sestavou a poškození soupeře, dostatečným postihem je kontumace partie, udělená pokuta 2500 Kč je nepřiměřená. (...) Z podaného odvolání vyplývá, že se odvolatel domnívá, že pokuta by mu měla být snížena právě proto, že hráč dorazil a že tedy nešlo o úmyslnou manipulaci. Nicméně aktuální sazebník pokut již u tohoto prohřešku v podstatě vůbec neřeší, zda jde o úmyslnou manipulaci, jen trestá každý takový prohřešek, pokud nastane, a to podle čl. 6.10 rozpisu soutěže maximální sazbou pokuty, která je zároveň stupňována v závislosti na tom, na které šachovnici k prohřešku dojde. V posuzovaném případě hráč sice dorazil, ale bylo to po čekací době. Z hlediska správného rozsazení hráčů podle čl. 3.6.4 SŘ nemá opožděný příjezd hráče význam – hráč neměl být do sestavy nasazen, měly se utkat jiné dvojice a poslední šachovnice hostí měla zůstat neobsazená. Z tohoto pohledu je situace úplně stejná, jako kdyby nedorazil vůbec. Pokuta by nebyla uložena (resp. byla by prominuta) pouze v případě, že hráč se nedostavil z omluvitelných důvodů. STK ŠSČR označuje omyl v místě konání zápasu jako nedostatečný důvod a nutno s ní souhlasit. VV ŠSČR neshledává, že by v posuzované situaci byl dán liberační důvod, tedy že by ke zpoždění hráče došlo z omluvitelných důvodů. Jakkoliv VV ŠSČR v minulosti uznal, že i dopravní nehoda, kterou hráč zavinil, může být omluvitelným důvodem, je třeba zohlednit, že dopravní nehoda má svůj původ primárně v nebezpečnosti silničního provozu jako takové. Naproti tomu fakt, že hráč si nedostatečně zjistil, kde se utkání hraje, jde výlučně k jeho tíži a VV ŠSČR ho v souladu s STK ŠSČR za omluvitelný nepovažuje. Zápis ze 111. schůze VV ŠSČR, web chess.cz 4. turnaj Základního kola KP mládeže regionu SD 21.03.2015, Úvaly nepřípustný tah (test) ŠK Líně - Karlovarský šachklub Tietz B 2.liga 2014/2015, 26.01.2015 nesehrání utkání, dopravní nehoda, vyšší moc ŠSČR obdržel odvolání ŠK Líně (příloha 13) proti rozhodnutí STK ŠSČR. Odvolatel splnil náležitosti odvolání, a to včetně zaplacení poplatku. STK ŠSČR a ŠK Tietz zaslaly k odvolání svá stanoviska – (přílohy 14 a 15). Věc se týká nesehraného utkání 2. ligy A mezi domácím družstvem ŠK Líně a hostujícím družstvem Karlovarský ŠK Tietz B, které se mělo sehrát 25. 1. od 10:00. Cca v 9:20-9:30 informovali hosté kapitána domácích a vedoucího soutěže (který si SMS zprávu přečetl až po návratu ze svého utkání), že měli dopravní nehodu a k zápasu nedorazí. Domácí počkali v hrací místnosti celou čekací dobu do 12:00 a poté rozhodčí utkání zkontumoval v neprospěch hostí. Vedoucí soutěže upozornil na kontumaci STK ŠSČR s tím, že hosté požadují náhradní utkání. STK ŠSČR rozhodla o konání náhradního utkání a informovala strany 7. 2. 2015 e-mailem. Družstva si dohodla náhradní termín na 8. 3. 2015. Poté ŠK Líně podal odvolání proti rozhodnutí STK k VV ŠSČR. VV ŠSČR obdržel podklady k Odvolání včetně vyjádření STK a ŠK Tietz mailem 5. 3. 2015 s tím, že se z důvodu naléhavosti řešila otázka, zda nezrušit předepsané náhradní utkání. V souladu se Stanovami se pro usnesení per rollam vyžaduje 3/5 většina všech hlasů, což při vyloučení předsedy STK z hlasování znamená 5 hlasů od zbývajících 7 členů VV. VV v tomto hlasování nepřijal žádné usnesení. O tom, že se zápas má sehrát, byla obě družstva informována v pátek 6. 3. ŠK Líně v tomto zápase vyhrál 4,5:3,5, nicméně vzhledem k tomu, že VV ŠSČR již začal odvolání projednávat, není již možné ani vzít odvolání zpět. Proto Odvolání projednal 26. 3. 2015 VV ŠSČR na své řádné schůzi. Posouzení odvolání Legislativní komisí Situaci, kdy se družstvo nedostaví k utkání, řeší čl. 3.6.5 Soutěžního řádu (SŘ). Neobdrží-li rozhodčí sestavu družstva v průběhu čekací doby, prohrává toto družstvo kontumačně, přičemž skóre odpovídá počtu soupeřem skutečně obsazených šachovnic. SŘ toto pravidlo stanoví zcela jednoznačně a bezpodmínečně. Otázka posouzení důvodů nedostavení se k utkání a výklad pojmu vyšší moc nemá pak pro samotné rozhodnutí o odvolání žádný význam, může se uplatnit pouze při rozhodování o výši pokuty či eventuálních náhradách za opakované utkání. STK ve svém vyjádření namítá, že nařízení náhradního utkání je obvyklou pravomocí soutěžních orgánů a odkazuje na čl. 2.8.2 SŘ a čl. 6.3 Rozpisu soutěže. Nutno konstatovat, že SŘ ani Rozpis soutěže ovšem takovou pravomoc STK ŠSČR výslovně nedává. Námitka odvolatele proti formě rozhodnutí STK není na místě, neboť šlo o prvoinstanční rozhodnutí orgánu z vlastního podnětu, kde není předepsána forma doporučeného dopisu. Členové LK sice souhlasili s tím, že dopravní nehoda by měla být omluvitelným důvodem k neodehrání utkání, nicméně stávající legislativa nedává STK právo změnit postup podle 3.6.5. SŘ. Zároveň informovali, že není šťastné používat v SŘ terminus technikus „vyšší moc“, vhodnější pro naše účely by byl pojem „omluvitelné důvody“. Někteří členové VV se přiklonili k názoru STK, že rozšiřujícím výkladem článku 2.8.2. SŘ lze dojít k závěru, že zásah STK jako řídícího orgánu soutěže byl v tomto případě oprávněný a že výklad Legislativní komise je příliš pozitivistický. Rozhodnout muselo hlasování, které v 1. kole nevedlo k usnesení a až po odchodu jednoho z členů VV přijal VV poměrem hlasů 3:2 následující usnesení. Usnesení 96/30: VV ŠSČR po projednání zamítá odvolání ŠK Líně na základě článku 2.8.2 SŘ. STK mohla nařídit odehrání nového zápasu, výsledek dodatečně odehraného utkání 4,5:3,5 je platný. Zápis z 96. schůze VV ŠSČR, web chess.cz Odvolání ŠK Líně Vyjádření ŠK Tietz B Holdia DP Praha C - Unichess ČSOB D Kovář-Kozák, Přeborová skupina 2014/2015, PŠS, 19.01.2015, Praha Rozhodnutí STK o úpravě výsledku utkání 0121: Holdia DP Praha C - Unichess ČSOB D 19.1. v utkání 0121 Holdia DP Praha C - Unichess ČSOB D učinil rozhodčí nesprávné rozhodnutí o výsledku partie Kovář-Kozák. Hosté podali oficielní námitku proti rozhodnutí rozhodčího, kterou shledal řídící orgán soutěže jako oprávněnou. Změnil proto výsledek této partie na 1:0, a v souvislosti s tím i výsledek utkání 0121 na 4:4. web PŠS [H]ráč domácích přišel na pro něj první utkání v sezóně a přinesl si mobil. O novém pravidle týkajícího se mobilů nic nevěděl, takže mobil vypnul a položil na stůl vedle šachovnice. Partie normálně proběhla až do časovky, kde se hráč hostí dostal do prohrané pozice a teprve tehdy si vzpomněl, že by tam ten mobil neměl být. Následovala reklamace, odmítnutí rozhodčím (ten byl zároveň kapitánem domácích) a pak focení důkazů ... :-). Partie byla následně zkontumována řídícím orgánem a utkání skončilo 4:4, což v konečném součtu Unichessu D nepomohlo - stejně skončili poslední. Holdii to naopak odsoudilo k sestupu, kdyby měli o 2 body víc, měli šanci na udržení. EmSi, nss [J]ak vidno na třetím obrázku, mohl jsem ihned lehce kontrovat nahlášením soupeřova telefonu na stole – sorry příště už budu pozornější, i když na stole jsem byl prohrán přehozením výměny pěšců. Kapitán Tom si problému všiml, upozornil rozhodčího a kapitána Alexeje Šimáčka v jednom…..měl jsem však na 15 tahů asi 30 sekund tak jsem musel tahat a bylo mi řečeno, že si to vezme na triko, že se musí pokračovat. (...) protest nakonec podán byl, přece jen jsme v přeboru! Raději bych vyhrával na šachovnici, ale pravidla hovoří jasně, fotka je zde a remis 4-4 ještě žije!! Zdeněk Kovář, „Veselo“ na Holdii, web unichess 16.-24.08.2014, Rychnov nad Kněznou zásah diváka Jako nesportovní chování lze kvalifikovat i čin pana Waltra, který jako divák uchopil do ruky dámu a podával ji panu Rejnušovi. Myslel to dobře, leč v podstatě napovídal. A napovídat se nemá. Další žlutou kartu si vysloužil pan Matoulek, který jako divák nahlas komentoval před panem Novotným předevčírem jeho postavení na desce, stejně jako Standa Palla, který v roli diváka hlasitým citoslovcem uprsknutí „komentoval“ chybný tah ve vrcholné časové tísni rozehrané partie. Vstupovat jakýmkoli projevem do rozehrané partie není možné a rozhodčí MUSÍ takové hráče vykázat ze sálu podobně jako diváka Joukla, který pro změnu poradil panu Jedličkovi „měl bys nabídnout remízu“. Suma sumárum, žluté karty a napomenutí uděluji hráčům: Rejnuš, Matoulek, Walter, Palla S., divák Joukl. Jiří Daniel, web panda-rk.cz ŠK Pogo Budišov nad Budišovkou - ŠK TJ MSA Dolní Benešov (A-B, B-E) Krajská soutěž 'C' 2013/2014, Okresní soutěž Opava 2013/2014, MKŠS, 02.02.2014, Budišov nad Budišovkou způsobilost hrací místnosti ke hře Utkání KS se opakovalo, utkání OS bylo kontumováno VV OŠS 0:5 ve prospěch hostů. (chladno v hrací místnosti) vyjádření hostů: Drama na Vítkovsku, nss a Drama na Vítkovsku – kostky vrženy, nss vyjádření domácích: Drama na Vítkovsku III – zpráva z Arktidy, web pogobudisov.wz.cz (17. 2. 2014) VV ŠSČR jako odvolací orgán dle čl. 3, odst. 5 Odvolacího řádu ŠSČR projednal odvolání Mgr. Svatavy Ptáčkové proti rozhodnutí KM ŠSČR o udělení divoké karty v kategorii H16 na MČR mládeže 2014 a rozhodl takto: Odvolání se zamítá a potvrzuje se rozhodnutí KM ŠSČR učiněné v 1. instanci. Zápis z 86. schůze VV ŠSČR, web chess.cz Taktéž poukázáno na možnou zaujatost předsedy KM ŠSČR - fotky z ubytování oddílu ŠK ORTEX-RETA Hradec Králové na MČech mládeže 2013 Region Panda Rychnov n. K. - ŠK AD Jičín B 2. liga D, 15.12.2013, Rychnov nad Kněžnou provádění tahu oběma rukama, pád figurky Utkání řídil rozhodčí Jiří Daniel (dále jen„rozhodčí“), který byl na utkání delegován. V partii na 2. šachovnici reklamoval kapitán hostujícího družstva (který ovšem nebyl hráčem této partie) nedokončení 92. tahu (a tudíž překročení času) hráče domácího družstva hrajícího černými kameny. Podle vyjádření kapitána hostů v zápise o utkání černý s jednou vteřinou zbývajícího času na hodinách jednou rukou postavil pěšce, který vzápětí spadl na šachovnici, na pole proměny a druhou rukou zmáčkl hodiny. Teprve poté postavil na pole proměny dámu. Po zmáčknutí hodin bylo na displeji černého 31 vteřin. Dále dle vyjádření kapitána hostí bylo zřejmé, že černý nebyl schopen tah v časovém limitu dokončit, pokud by jej provedl zcela v souladu s články 3.7 písmeno e) a 4.1 Pravidel Šachu. Rozhodčí dle svých slov v době incidentu vybíral partiáře u právě skončivší partie na 3. šachovnici a kvůli klubku diváků a hráčů postávajících okolo 2. šachovnice incident na vlastní oči neviděl. Ke 2. šachovnici se dostavil prakticky okamžitě po hlasitém upozornění kapitána hostů. Jelikož na poli proměny stála dáma a na hodinách černého bylo 31 vteřin, rozhodčí bez zjišťování dalších skutečností rozhodl o pokračování partie. Černý se na žádost Komise prostředníctvím kapitána domácích Jiřího Daniela vyjádřil, že svůj 92. tah prováděl oběma rukama a to tak, že jednou rukou postavil na pole proměny dámu a poté druhou rukou zmáčkl hodiny. Při provádění tohoto tahu mu však jak dáma tak pěšec spadly na šachovnici. V jakém momentu přesně hodiny zmáčkl, nebyl schopen určit. Komise došla k závěru, že prohlášení partie za prohranou pro černého, jak požadovala reklamující strana, nemá oporu v Pravidlech Šachu, neboť zůstatkový čas 31 vteřin na hodinách černého značí, že černý nepřekročil čas, který mu byl na partii přidělen. Rozhodčí tudíž v tomto bodě nepochybil. Komise je nicméně toho názoru, že, jelikož rozhodčí nebyl situaci osobně přítomen, měl být aktivnější ve zjišťování skutečného stavu věcí. Z vyjádření obou stran nelze jednoznačně určit, co přesně se stalo a v úvahu přichází tři možné scénáře. Zaprvé černý zmáčkl hodiny dříve, než na šachovnici postavil dámu nebo než z ní odstranil pěšce. V tom případě by se jednalo o nepřípustný tah porušením článků 3.7 písmeno e) a 4.6 písmeno c). Černý tak měl být potrestán podle článku 7.4 písmeno b). Zadruhé černý zmáčkl hodiny po odstranění pěšce ze šachovnice a po postavení dámy na pole proměny, ale před opravením jejich postavení poté, co jeden nebo oba tyto kameny spadly na šachovnici. V tomto případě se mělo postupovat podle článku 7.3 a černému mohl (ne nutně měl) být udělen trest podle článku 13.4. Zatřetí černý provedl svůj 92. tah v souladu s články 3 a 4 a neprovinil se proti článku 7.3 Pravidel Šachu. V tom případě by správné rozhodnutí bylo nechat pokračovat ve hře a případně potrestat bílého či kapitána hostů (jejich role při reklamaci nebyly zcela objasněny) za bezdůvodné narušení partie. Rozhodčí rozhodl v souladu se třetím scénářem, aniž by před tím využil veškeré dostupné prostředky pro zjištění, který scénář se skutečně odehrál. Komise tedy na jedné straně konstatovala, že postup rozhodčího plně neodpovídal požadavkům sportovně-technických dokumentů, na druhé straně má za to, že toto jednání není natolik závažné, aby představovalo kárné provinění. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o zastavení kárného řízení podle čl. VI odst. 10 písm. c) Disciplinárního řádu ŠSČR aplikovaného podle čl. 9 odst. 13 Statutu rozhodčích ŠSČR. rozhodnutí kárné komise, web chess.cz VV ŠSČR jako odvolací orgán dle čl. 3, odst. 5 Odvolacího řádu ŠSČR projednal odvolání oddílu ŠK Lokomotiva Brno proti rozhodnutí OK ŠSČR ve věci přestupu hráče Eduarda Meduny do oddílu ŠK Hustopeče a rozhodl takto: Odvolání se vyhovuje a rozhodnutí OK ŠSČR učiněné v 1. instanci se ruší. Zápis z 86. schůze VV ŠSČR, web chess.cz TJ Lokomotiva Beroun A - ŠK Medvědi Zvole A RPA, 07.04.2013, Beroun Velkou kaňkou zápasu bylo nejprve zasahování do partie Jirky Poláka jiným hráčem Berouna. Když náš kapitán Béďa Chaloupka st. popisoval událost do zápisu o utkání, byl tímto hráčem Berouna fyzicky napaden. S takovým incidentem se zatím nikdo z nás nesetkal. Doufám, že nezůstane bez patřičného potrestání. web ŠK Medvědi Zvole Jak vyplývá z vyjádření obou oddílů, chování (dohodnutého) rozhodčího p. Tomáše Kasla resp. nedůsledný výkon jeho činnosti, vč. nedostatečného působení na zklidnění emocí všech zainteresovaných osob v rámci utkání, vedlo k fyzickému napadení mezi účastníky zápasu. Tím došlo k porušení základních morálních a etických pravidel, na kterých jsou šachy založeny. (...) Tím, že došlo v zápase k fyzickému napadení mezi hráči/zástupci oddílů, došlo k porušení kromě Rozpisu soutěže SŠS 2012/2013 řady hlavních pravidel a směrnic šachové hry, což bohužel může na šachy vrhat špatné světlo. Porušeny byly mj. tyto předpisy: Etický kodex FIDE (...) Stanovy ŠSČR (...) Pravidla FIDE (...) Vzhledem k tomu, že se napadení uskutečnilo až po skončení zápasu, domnívám se, že je zde pouze omezená role vedoucího skupiny. Proto potvrzuji výsledek dosažený v zápase (4 : 4), který ani jedno z družstev nerozporovalo / nepodalo námitku. (žádný trest) příloha zpravodaje z 10. kola Tadeáš Kriebel - Kristýna Novosadová Bohuslavice OPEN 2013, 06.04.2013, Bohuslavice reklamace podle 10.2. (nesnažení se o výhru) Asi by nebylo od věci konečně vložit pozici, ve které bylo rozhodnuto o remíze. Reklamovala jsem v pozici: bílý: Kh1, Dg7, Vg1, h3, g2, b4, a3 černá: Kb3, De2, Vf1, Vd2, a4, Průběh partie: 1.Dg8 Kxa3 2.b5 Vxg1 3.Kxg1 De1 4.Kh2 (spadl čas)... De5 5.Dg3 Dxg3 6.Kxg3 Kb4 7.b6 a3 8.b7 Vd8 (bylo rozhodnuto o remíze) (rozhodčí rozhodl o remíze, proti tomu se bílý "odvolal" a námitková komise rozhodla o výhře bílého) Kristýna Novosadová, diskuze na nss 2. liga E, 03.03.2013, Staré Město domluvený výsledek Na VV ŠSČR přišel podnět od předsedy JmŠS D. Hampela ke zřízení disciplinární komise (DK) k zápasu 2. ligy E Staré Město C - Napajedla. Zápas skončil 3,5–4,5 ve prospěch hostů z Napajedel, když na prvních 7 šachovnicích došlo poměrně rychle k uzavření 7 remíz poté, co na 8. šachovnici prohrálo domácí družstvo ŠK Staré Město C kontumačně, když šachovnici neobsadilo. VV se shodl na tom, že jednotlivcům nelze bránit v uzavírání remíz (pravidla FIDE). Naproti tomu ale v soutěži družstev, kde jde o výsledek celého týmu, není v souladu se základy sportovní etiky směřování k prohře zápasu „bez pokusu o odpor“, např. remizováním zbylých partií dohodou hráčů za nepříznivého stavu zápasu, pokud lze v takových partiích při zvážení všech okolností reálně usilovat o zvrácení nepříznivého výsledku družstva. Odpovědnost leží v takových případech na družstvu případně kapitánovi takového družstva, který se může vyjadřovat k nabídkám remízy. (žádný trest) Komuniké z 79. schůze VV ŠSČR, web ŠSČR Rád bych upozornil, že po případu 7 remíz při jedné kontumaci, který řešil VV ŠSČR, jsme došli k závěru, že jde o jednání odsouzeníhodné (a závěr to, tuším, nebyl jednohlasný), ovšem dle soutěžního řádu nepostižitelné. Pokud hráči nedomluví remízu před partií, mohou se podle pravidel FIDE domluvit na remíze konkrétní partie třeba po 1. tahu - to je "nevýhoda" šachu, která vede až k návrhům na úplné zrušení tohoto pravidla, zatím FIDE ale možnost dohody na remíze nezrušila, nelze tedy žádnému jednotlivci takové jednání podle pravidel vyčítat. Zabývali jsme se tehdy i otázkou, koho tedy vlastně soudit, když hráči postupovali jednoznačně v souladu s pravidly, ale jaksi v celku to znamenalo 3 snadné body pro soupeře. Apel na doplnění legislativy nebyl, pokud se nepletu, vyslyšen, a žádná hlava pomazaná nenavrhla takovou změnu soutěžního řádu, která by takovému jednání účinně bránila. U remízy 4:4 výhodné pro obě družstva je jakákoliv postižitelnost ještě problematičtější, jediným krokem za poslední dekádu bylo právě zavedení tříbodového systému, kde bych osobně též vůbec nebyl proti si jeho přínosy a minusy vyhodnotit. Rozšířená STK se i letos v květnu sejde, můžete své návrhy uplatňovat přes členy STK ŠSČR, krajské předsedy STK či vedoucí ligových soutěží, třeba se podaří legislativu vylepšit. Viktor Novotný, nss (15.04.2015 20:15) Pavel Kožený x Patrik Pýcha Dolní Kralovice A - JOLY Lysá n.Labem D, RPD, 16.12.2012, Střítež zapnutý notebook diváka v hrací místnosti, nápověda od diváka Vraťme se ale nyní k dané vsuvce ohledně Patrika. Ten na zápas přijel z Vlašimi, kde ten den hrál druhou ligu. Pozdravil se s námi a bokem si sedl a zapnul počítač. Měl volný čas, čekal, jak dopadnou partie, a rozhodl se, že své dnešní vystoupení rovnou naťuká do Fritze. V tu dobu hráč Lysé nad Labem zjišťuje zapnutý šachový program a volá rozhodčího. Ondra vše zkoukne, řekne Patrikovi, ať to vypne, a pokračuje se ve hře. Zápas končí naším vítězstvím, ale soupeř trvá na tom, že podá stížnost a poslední tři hrané partie bude chtít kontumovat. Tak se také děje, píše se zápis, moje vyjádření, Ondrovo vyjádření, vše přepsat do elektronické podoby, čekat na rozhodnutí Petra Havelky a až večer, někdy kolem devatenácté hodiny, je naše vítězství pravomocné. To, že si Patrik zapnul Fritze, nebylo zrovna šťastné, když neupozornil rozhodčího potažmo kapitány předem. To, že soupeři podali protest, to se dá také pochopit. I když kontumace tří partií je kravina. Ale co mne zaráží, je fakt, že hráč soupeřů si cíleně a úmyslně vymýšlel o tom, jaká pozice stála na šachovnici v počítači. Je smutné, že občas i v šachu člověk narazí na morální prasátka. Vojtěch Mejzlík, web TJ Spartak Vlašim vyjádření hostů, domácích a rozhodčího viz komentář č. 7 ve výše odkazovaném článku další různé komentáře Šachový klub Lokomotiva Brno E - SPgŠ + G Znojmo A Tsvetoslav Tsenov - Lubomír Riška, Krajský přebor II.třídy 'B' 2012/2013, JMŠS, 16.12.2012, Brno používání mobilu, prodleva mezi prohřeškem a reklamací Bílý na začátku partie zřejmě vypínal mobil a ten přitom vydal zvuk. Rozhodčí však prý nic neslyšel a napsalo se to až do zápisu. vyjádření domácích, web ŠK Lokomotiva Brno vyjádření hostů, web ŠK G+SPgŠ Znojmo ŠK Medvědi Zvole A - ŠK Rakovník B RPA, 09.12.2012, Zvole zazvonění mobilu, jehož zapnutí bylo povoleno, forma povolení, nedodržení náležitostí námitky, opožděné rozhodnutí vedoucího soutěže Námitka nebyla podána (pouze se to napsalo do zápisu) a nebyl zaplacen poplatek. Vedoucí soutěže rozhodl se zpožděním. Co se týká mého názoru na vzniklou situaci, tj. reklamaci zazvonění mobilu soupeře, aniž by rozhodčí zapnutí mobilu na počátku utkání tomuto hráči výslovně povolil. Dle popisu situace i osobního ověření u některých účastníků zápasu, sděluji následující. Z většiny skutečností je patrné, že se rozhodčí ne zcela držel platných pravidel. Dotaz na hráče, kteří budou mít zapnutý mobil, se dle některých vyjádření liší (pravděpodobně se dotýkal pouze hostujících hráčů – domácí hráč na osmé šachovnici údajně mívá mobil zapnutý na každém zápase). Na druhou stranu, výklad KR ŠSČR hovoří o oznámení zapnutí mobilního telefonu rozhodčímu, nicméně o dané skutečnosti by měl být samozřejmě informován i soupeř – řešením je veřejné dotázání se na mobily před zahájením zápasu. Rozhodčí do zápisu z utkání skutečnost, že hráč na osmé šachovnici má zapnutý mobil, neuvedl. Případ předávám k případným krokům Komisi rozhodčích SŠS. V kritickém momentu partie (30. tah) sice zazvonění telefonu nastalo, po vyjádření rozhodčího, že hráč má povoleno mít telefon zapnutý, partie dále pokračovala a skončila v 53. tahu vítězstvím domácího hráče, tedy hráče, kterému zazvonil mobilní telefon. Vzhledem k tomu, že soupeři správně pokračovali v partii, považuji za nutné i přes existující rozpor v chování rozhodčího zohlednit Pravidla FIDE, konkrétně článek 5.1.b (Hru vyhrává hráč, jehož soupeř prohlásil, že se vzdává. Tím hra okamžitě končí). Jak je z partiáře patrné, k dané situaci došlo. Toto pravidlo je podle mého názoru po prostudování průběhu partie (vč. nabídky remízy ze strany domácího hráče ve 30. tahu) a v tomto konkrétním případě mírně silnější než provinění rozhodčího a z něho vyplývající možné změny výsledku (hráč pokračováním ve hře právo na protest proti konání rozhodčího neztrácí). Nejsem tedy nakloněn změně dosaženého výsledku na dané šachovnici (tj. upřednostňuji výsledek dosažený na šachovnici). Vzhledem k výše uvedenému potvrzuji platnost svého předchozího rozhodnutí. přílohy zpravodaje z 6. kola David Pikal - Ondřej Hosnedl Spartak Vlašim B - KŠ Říčany 1925 C, 1. LDMD jih, 08.12.2012, Vlašim (Kb5, Jd8, b4, c6 x Ke5, poslední tah c4-c5) David nic nezapírá, prostě šel na chodbu, zapnul telefon, před spoustou svědků zavolal domů, že partie brzy skončí a že pro něj mohou přijet, telefon vypnul a vrátil se do hrací místnosti. Pomiňme teď, že je David moula, když po tolika letech neví, že nesmí při partii použít mobilní telefon. Pomiňme i to, jak sportovní je, že Říčanští v takovéto pozici toto reklamují (mě osobně by hanba fackovala … ) a soustřeďme se na to, jaký výsledek by měl rozhodčí v této chvíli vyhlásit. Co se týče bílého, je vše jasné, provinil se proti pravidlům a dostává nulu. Co se týče černého, už to tak jasné není. Pravidla říkají (bod 12.3.b): „Nemůže-li však soupeř dát hráčovu králi mat žádnou posloupností přípustných tahů, bude mu přiznána pouze remíza“. Říčanští argumentují, že když David volal, tak tam „byly ještě nějaké figury“. Vzhledem k tomu, že ale reklamují volání až v pozici na diagramu, tak nikdo pořádně neví, kdy to tedy bylo … Rozhodčí pan Hurta, který zastřešoval toto soustředění 1. ligy dorostu rozhoduje (bez bližšího zkoumání a na základě informací Říčanských, že tam ještě byly nějaké figury) dosti alibisticky, že vyhrává černý, s dodatkem, ať si podáme protest, že to vyřeší vedoucí soutěže. Tož se, Honzo (Paukerte), snaž, úlohu ti tedy nezávidím. :-) Tomáš Vojta, web TJ Spartak Vlašim další různé komentáře včetně vyjádření Miroslava Hurty a dále např. Jiřího Siebenbűrgera, web Jmšs - příspěvky se odsouvají dozadu (momentálně asi 7. strana) stanovisko KR ŠSČR Krajská soutěž - západ 2012/2013, KHŠS, 26.10.2012 moc volných hráčů Mají 6 volných hráčů, ač mají pouze 3 družstva, 1. utkání jim bylo kontumováno. rozhodnutí STK, web KHŠS původní článek, web KHŠS Vladimír Mrňa - Martin Vesecký Open Říčany, 01.09.2012, Říčany odmítnuté nabídky na domluvenou prohru, vzdání na truc Komise rozhodla, že výsledek partie zůstává v platnosti, ale Martinovi se krátí cena z Openu o 50 % (ale ne z krajského přeboru), protože incident nenahlásil rozhodčímu. Zdeněk Rubeš, nss (03.09.2012 13:12) ŠK Lípa A x ŠK Zikuda Turnov A Otevřené MČR čtyřčlenných družstev, 12. - 15.07.2012, Pardubice nezaregistrovaný cizinec, sestava neodpovídá SŘ, vztah rozpisu a propozic Že prý Turnov porušil SŘ, protože v několika zápasech hráli host a nezaregistrovaný cizinec (kmenoví hráči tedy byli 2, ačkoliv jich prý měla být většina). Nicméně soutěž se neřídila podle SŘ (narozdíl od odkazovaného MČR dr. ml. ž.), to ale Lípa odmítala pochopit. Nejsem si jistý, jestli byl protest vůbec podán (pokud ano, neuspěli). velmistr Jaracz hrál za Turnov již loni /předloni pak slovenský velmistr Ftáčník/ a nikdy s tím žádný problém nebyl. Letos prostě ŠK Lípa vymyšlí kraviny a chce se k titulu Mistra ČR dostat od zeleného stolu, když už to bylo nad jejich síly za šachovnicí /napsal bych to ostřeji, ale mám v Lípě spoustu kamarádů, tak se musím krotit :-) :-) /. Tomáš Vojta, web TJ Spartak Vlašim diskuze na nss Jaroslav Šmíd, web ŠK Lípa text protestu, web KHŠS Šimon Remeš - Eliška Řeřábková Finále KP mládeže jednotlivců, 24.06.2012, Mladá Boleslav Nepěkný závěr měl krajský přebor čtrnáctiletých díky mladým říčanským šachistům Řeřábkové a Remešovi. V dívkách měly před posledním kolem 4 hráčky shodný počet bodů, právě Řeřábková nejlepší pomocné hodnocení. Matematika byla tedy jasná: k titulu potřebovala uhrát aspoň stejný výsledek jako nejlepší z ostatních. Jenže při čekání na vývoj poslední partie na její šachovnici zbyl už Remešovi samotný král proti dámě a pěšci na předposlední řadě... I v téhle pozici oba vyčkávali - snad že Řeřábková nabídne remis nebo "vyrobí" pat(?!) Remeš totiž potřeboval aspoň půlbodík k postupu na MČ... Nevím, jestli se v Řeřábkové probudil sportovní duch nebo se zalekla možného postihu (odešel jsem, protože to už se šachy a sportem nemělo nic společného), každopádně partii nakonec vyhrála. Václav Buk, web ŠO Sokol Buštěhrad Piotr Majocha, Panda Rychnov MČR družstev mladších žáků, 15. - 17.06.2012, Olomouc nezaregistrovaný cizinec, sestava neodpovídá SŘ Komise mládeže ŠSČR se seznámila se skutečností uvedenou v databázi členů ŠSČR, kde je Piotr Majocha (číslo LOK 39812) uveden s datem registrace 18. 6. 2012. Z uvedeného vyplývá, že Piotr Majocha nebyl ve dnech 15. – 17. 6. 2012 v době konání Mistrovství České republiky družstev mladších žáků registrován jako člen ŠSČR. V souladu s článkem 2.9.3.d. SŘ ŠSČR se všechny partie družstva Panda Rychnov odehrané v Mistrovství České republiky družstev mladších žáků v Olomouci ve dnech 15. – 17. června 2012 kontumují ve prospěch soupeřů družstva Panda Rychnov. rozhodnutí KM, web chess.cz ŠK HPM TEC Hustopeče „A“ - ŠK Staré Město „B“ Radovan Studený - Vlastimil Urban, 2. liga E, 19.02.2012, Hustopeče nezapsání tahů, následná kontumace partie, zdravotní znevýhodnění hráče Černý (domácí) nezapsal celkem 2 tahy (4 půltahy) a ani přes napomenutí a přidání času soupeři je nedopsal, rozhodčí ho proto zkontumoval. Domácí pak v námitce poukazovali na zdravotní znevýhodnění černého (většinová ztráta sluchu), který prý nevěděl, o co jde, a prohranost bílého. námitka, nss rozhodnutí STK, web ŠK Staré Město ŠK Zikuda Turnov - Výstaviště Lysá nad Labem Vítězslav Priehoda - Jan Sodoma, Extraliga, 04.12.2011, Lysá nad Labem pád praporku z důvodu nepřidávání půlminuty Při rozhodování brala STK v úvahu zejména následující principy: (...) 2. K situacím, kdy došlo vlivem osob (neznalost nebo chyba při volbě hracího tempa) nebo techniky (nesprávná funkce šachových hodin) k nesprávnostem v počítání času, vydala Komise rozhodčích ŠSČR toto stanovisko: „Jestliže ustanovení čl. 6.10. říká, „if it is found during a game“ (v českém překladu Pravidel „jestliže v průběhu hry se zjistí“), znamená to, že si toho hráči či rozhodčí musí všimnout do pádu praporku. A to se dvěma výjimkami. Tu první představuje situace, kdy sám pád praporku je způsoben onou chybou (např. že na analogových hodinách praporek padá zjevně dřív než v celou, nebo že na digitálních odpočítávání probíhá 8, 7, 6, 0 - tj. bez sekvence 5 až 1). Druhou výjimku pak představuje situace, kdy jsou hodiny nastaveny od počátku chybně a to tak, že čas, který má hráč k dispozici pro reakci na chybu, je velmi krátký - tj. např. má hráč místo 3 minuty + 2 sekundy na tah jen 3 sekundy - během nich si zpravidla těžko všimne, že je něco špatně. Nebo hráč provede 40. tah a odejde na toaletu a po návratu shledá, že místo slíbených 30 minut se mu přidalo 30 sekund, které mezitím už uběhly.“ (...) D. K pádu praporku došlo před 49. tahem bílého. Podle dostupných dokumentů byl stav na hodinách bílého po provedení 48. tahu černého cca 2 minuty. V souladu s výše uvedeným principem č.2 nelze ani při eventuálním nesprávném nastavení hodin (resp. jejich nesprávné funkci) považovat pád praporku za situaci, kterou nebylo možno předvídat a na kterou neměl hráč dostatek času reagovat. Reklamace pádu praporku provedená hráčem s černými figurami byla za těchto okolností oprávněná a její následné odmítnutí rozhodčím a nařízení pokračovat v partii bylo v rozporu s Pravidly. rozhodnutí STK, nss vyjádření družstev, nss další vyjádření družstev, nss tiskové prohlášení STK, nss rozhodnutí STK, nss odvolání Lysé, web Lysé rozhodnutí VV, chess.cz ŠK Caissa COLAIR Třebíč B - TJ Slavia Hradec Králové B Roman Bradáč - Radomír Novák, 2. liga D, 06.11.2011, Třebíč prohra na čas, ač byl počet tahů splněn, dodatečné pokračování v partii Rozhodčí rozhodl, že bílý prohrál na čas - podle jeho partiáře nestihl 40. tah. Ten neprotestoval, podepsaly se partiáře a do zápisu 0-1 - přijal porážku. Později se podle partiáře černého zjistilo, že bylo odehráno 42 tahů a rozhodčí nařídil pokračovat v partii, což černý odmítl a následně podle rozhodčího prohrál. vyjádření hostů, 63plus1 vyjádření domácích, web Třebíče rozhodnutí STK, web Třebíče rozhodnutí VV, web Třebíče Jindřich Řezáč - Kamila Říhová Open Říčany, 27.08.2011, Říčany Představenstvo podrobně projednalo nestandardní průběh partie Říhová/Řezáč v posledním kole turnaje a na základě toho, že: Jindřich Řezáč i Kamila Říhová odmítají kategoricky obvinění vznesená Patrikem Pýchou (tvrzení proti tvrzení) představenstvo nemá konkrétní důkazy, ale zápis partie, konečná pozice i výsledek partie vzbuzují podezření přinejmenším na nesportovní chování se jednomyslně usneslo vrátit cenu získanou Kamilou Říhovou ve výši 500,- Kč šachovému svazu. Výsledek partie i pořadí v turnaji se nemění, bude doplněn zápis partie. návštěvní kniha, web Open Říčany (příspěvky se odsouvají dozadu) vyjádření svědka, web TJ Spartak Vlašim Lukáš Boček - Jakub Rathouský Finále KP mládeže jednotlivců, 26.06.2011, Mladá Boleslav V kategorii H16 hrál v současné době říčanský Lukáš Boček. Měl přímý na mistrovství Čech postup v H14 a tak si vyzkoušel vyšší kategorii. Uhrál 3,5 bodu a skončil na 17. místě. Velmi mě ale mrzelo, že v posledním kole "musel" prohrát, aby zajistil postup pro dalšího hráče Říčan. Tohle by snad mezi dětmi být nemělo !!! web SK Zvole Prý nechtěl, a tak ho černý porazil normálně. Miroslav Mirkovič - Martin Horák Sokol Český Brod C - ŠK Kostelec n/ČL C, RSD, 07.11.2010, Český Brod zásah diváka do partie Biomedica Říčany B - Jiskra Humpolec, 1. LDMD - jih 2009/2010, 25.04.2010, Havlíčkův Brod manipulace se soupiskou, neoprávněný start hráče V utkání 10.kola Říčany B-Humpolec byl do sestavy zařazen Jakub Rathouský, i když byl předpoklad, že do Havlíčkova Brodu vůbec nedorazí. V zápisu se vedoucí domácího týmu vůbec nevyjádřil. Ani z následného mailu nevyplynulo, že by se měl hráč k utkání dostavit. Proto se přikláním k názoru hostů uvedeném v zápisu o manipulaci se soupiskou a za neoprávněný start hráče dle bodu 2.9.3.d SŘ kontumuji utkání ve prospěch hostí s výsledkem 0:6. Výsledky dosažené na šachovnici budou započteny na elo a VT. Proti rozhodnutí se lze odvolat k řídícímu orgánu soutěže. zpravodaj č. 5 Zlínterm Zlín - TJ Jiskra Otrokovice RP Zlín, 22.02.2010, Zlín odmítnutí sehrát zápas, neplatné doplnění soupisky, chyba vedoucího soutěže Hosté už dříve doplnili hráče na soupisku a vedoucí soutěže to schválil, ale zapomněl poslat ve zpravodaji. Domácí pak nepřijali sestavu s tímto doplněným hráčem a hosté bez něj odmítli hrát. Zápas se nesehrál. vyjádření hostů, rozhodnutí STK, Blog zlínského problemisty CHESSMONT Rožnov - ŠK Staré Město E, KP Zlín, 24.01.2010, Rožnov pod Radhoštěm nápověda spoluhráči Zápis hostujícího družstva: Hráč Trubačík Josef uvedl: Ve 46.tahu na 8. šachovnici došlo k ovlivnění výsledku. Domácí hráči debatující nad šachovnicí napověděli svému hráči tah Df2, ke kterému i došlo. Domácí tuto partii vyhráli. Staré Město proto protestuje proti výsledku na 8. desce. Hráč, který napověděl se jmenuje Tkadlec Miloslav a byl za to rozhodčím napomenut. Dále vedoucí soutěže: Výsledek na 8. šachovnici nelze zpětně měnit. Rozhodčí RNDr. Ambros sice správně potrestal hráče Tkadlece, ale vzhledem k závažnosti provinění (zřejmě tím byl ovlivněn výsledek partie a celého zápasu) měl sáhnout po přísnějším trestu. V tomto případě bych se přiklonil k bodu 13.4.e- snížení bodového zisku hráče Tkadlece. zpravodaj č. 7 diskuze na fóru chess.cz DDM Písek - Sokol Písek "C" 2. jihočeská divize - západ 2009/2010, JČŠS, 16.01.2010, Písek chybějící povolení hostování, nesehrání utkání, pokuty JČŠS článek o rozhodnutí Krajského soudu, Čb. deník Zápis ze schůze rozšířené STK z 16.5.2010 v Pardubicích, web chess.cz Rudolf Kaiser x ŠK Smíchov 14.01.2010, Praha neoprávněný zápočet na elo článek o rozhodnutí Městského soudu, lidovky.cz Martin Homola - Matěj Škrabánek Kostelecké šachování, 21.11.2009, Kostelec n. Č. l. porucha hodin, otázka ubrání času Ke konci kola se zjistilo, že bílému neběžely hodiny, měl asi ještě čtvrt hodiny (ačkoliv měl mít mnohem míň, myslím, že to už snad byla poslední partie a už snad po limitě celkově na kolo), černý už asi jen 5 minut. Vyměnil jsem hodiny a nechal stejný čas. To se nelíbilo Tomáši Zimovi a Martině Škrabánkové - chtěli ubrat čas bílému. Také myslím bylo poukazováno na mou zaujatost. Tomáš Zima tam vyřvával, vyhrožoval protestem... Byl jsem toho názoru, že především soupeř musí hlídat funkčnost hodin a měl to reklamovat už dávno a že to nemůže jít k tíži bílého - který byl v dobré víře ve funkčnost hodin a že má ještě dost času. Černému bylo v té době 6 let, ale to není důležité. Kdybych najednou bílému ubral, ocitl by se najednou v časovce ani by nevěděl jak, to podle mě není správné. Argumentoval jsem také ustanovením pravidel, že rozhodčí nastaví čas podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. (článek 6.10. a.) Neustoupil jsem, protest nebyl. Od té doby nechci být rozhodčím. Daniel Železný x Jiří Nigrin vnitrooddílový spor VV projednal dopis pana Daniela Železného z Peček, který si stěžuje na pana Nigrina z šachového oddílu Sokol Pečky. Bylo konstatováno, že VV SŠS není orgánem, který se má touto věcí zabývat, a věc byla vrácena panu Železnému. zápis ze 33. schůze VV, web SŠS ŠK Duras BVK-Královo Pole D - TJ Znojmo B KP II. B JMŠS, 08.02.2009 nesehraný domluvený zápas Rozhodnutí: STK JmŠS jako ŘO Jm KP II. B konstatuje, že inkriminované utkání nebylo ve skutečnosti sehráno. Výsledek zápasu byl domluven mezi kapitány družstev. Tímto byl hrubě porušen Etický kodex FIDE a Soutěžní řád ŠSČR (dále SŘ), proto STK JmŠS v souladu s článkem 2.9 SŘ stanovuje výsledek tohoto utkání na 0:0, a uděluje oběma družstvům za toto utkání 0 zápasových bodů. Pro zápočet do ELO listiny utkání nebylo sehráno. STK JmŠS předloží celou záležitost Disciplinární komisi JmŠS pro další posouzení. Odůvodnění : STK JmŠS se touto záležitostí začala zabývat na základě článku 2.8.2 SŘ. STK JmŠS na základě komunikace s kapitány zúčastněných družstev a dalšími osobami zjistila, že zápas 8. kola Jm KP II. B ve skutečnosti nebyl sehrán. Vzhledem k onemocnění velkého počtu hráčů družstva TJ Znojmo B, které by na zápas vyjelo maximálně s 5 hráči, nabídl kapitán družstva TJ Znojmo B den před zápasem kapitánu družstva Duras BVK-Královo Pole D výsledek 5,5 : 2,5 pro domácí, na čemž se oba kapitáni shodli. Na prvních pěti šachovnicích šlo o dohodnuté remízy, na 6. - 8. šachovnici vyhráli domácí kontumačně. STK JmŠS vidí takovéto jednání jako nepřípustné jednak vzhledem k vedoucímu soutěže a dalším družstvům účastnících se této soutěže, jednak vzhledem k započtení nesehraných remíz na národní ELO. rozhodnutí STK Pavel Havrlík TJ Jiskra Ústí nad Orlicí C - SK+Sokol Žamberk B, KP II. - východ, 25.01.2009, Ústí nad Orlicí Disciplinární komise ve složení Marian Sabol, Tomáš Veselý a Jaroslav Hájek se zabývala případem nesportovního chování v utkání 7.kola KPII-východ Ústí C - Žamberk B. DK rozhodla o zastavení závodní činnosti hráče Pavla Havrlíka za prokázanou nápovědu spoluhráči na 4 soutěžní utkání v soutěžích družstev pořádaných PDŠS. Trest se podmíněně odkládá na zkušební dobu 1 roku - soutěžní ročník 2009/2010. Zápis z 2. schůze 2009 VV PDŠS, web PDŠS Pila Ořechov A - ŠK Caissa Třebíč B 2. liga D, 11.01.2009, Ořechov způsobilost hrací místnosti ke hře, odmítnutí pokračovat v zápase Stín na celé kolo a možná i na celou soutěž vrhá nedohrané utkání v Ořechově. Den před utkáním proběhl v místní Orlovně myslivecký ples. Začátek utkání se kryl s úklidem po akci. Někteří z místních myslivců, prostí lidé, jenom těžce a pomalu chápali, že při šachovém utkání hraném v sousední místnosti je třeba se chovat tiše. Utkání se tím dostalo na hranici regulérnosti. Situaci se postupně dařilo stabilizovat, avšak kapitán hostů po odmítnuté nabídce remízy se rozhodl pro odchod, ke kterému přiměl i zbytek týmu. Ukončit utkání je však pouze v kompetenci rozhodčího. Toto se nestalo a tudíž jsem neukončené partie z pozice rozhodčího zkontumoval ve prospěch domácích. článek vedoucího soutěže, web JmŠS Družstvo Caissa Třebíč B opustilo po cca hodině hrací místnost na protest proti hluku a odjelo. Všechny nedohrané partie kontumuji ve prospěch domácího týmu. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat podle odvolacího řádu. zpravodaj č. 6 Utkání 6.kola Pila Ořechov A vs. Caissa Třebíč B bylo STK ŠSČR anulováno a bude sehráno v náhradním termínu 8.3. v Třebíči. zpravodaj č. 9 Biomedica Říčany E - Sokol Český Brod B RPD, 21.12.2008, Říčany špatné rozesazení hráčů František Martan (DDM Nymburk) RSD, 2007/2008 5x kontumace 1 hráče Dále však došlo k porušení pravidla nemožnosti nastoupit po dvou kontumacích - je třeba označit zápasy 9. a 11. kola jako plně kontumované. Skutečnosti, že hráč F.Martan již nemůže nastoupit si mělo být vědomo družstvo DDM Nymburk (kapitán resp. jeho zástupce), nikoliv však rozhodčí utkání 9. a 11. kola, kteří získávají informace ze zpravodajů, kde nebyly kontumace 2., 5. a 11. kola uvedeny (selhání na straně rozhodčích a kapitánů resp. jejich zástupců). Zpráva disciplinární komise, web SŠS Částka nebyla v roce 2008 na účet SŠS připsána a ze zápisů z jednání VV ani nevyplývá, jakým způsobem byla věc uzavřena. RK doporučuje VV zaujmout k případu DDM Nymburk stanovisko, které jasně rozhodne o ne/uplatňování udělené pokuty a osobních trestech (případně k zapracování do rozpisu soutěží do seznamu pokut). zpráva RK za rok 2008, web SŠS, 11.06.2009 VV po projednání zrušil pro procedurální nedostatky rozhodnutí disciplinární komise ve věci DDM Nymburk. zápis ze 33. schůze VV, web SŠS, 07.10.2009 GM Mikuláš Maník - IM Vladimír Talla Ostravský koník, 04.05.2008, Ostrava Bílý obětoval/ztratil kvalitu, neviděl dvoutahový zisk figury a nakonec nastavil figuru. 0-1 Pořadatelé partii kontumovali 0-0. OSTRAVSKÝ KONÍK: Jak proběhlo poslední kolo!?, nss OSTRAVSKÝ KONÍK: ředitel Marek Jelínek - "Nebudu tolerovat domlouvání partií.....", nss GM Maník a IM Talla se vyjádřili ke vzájemné partii, nss Rozhodnutí Disciplinární komise ŠSČR, chess.cz ŠK Kostelec n/ČL B - ŠK města Dobrovice A RPC, 06.04.2008, Kostelec n. Č. l. posunutí začátku utkání posledního kola Družstvo Dobrovic podalo protest proti výsledku utkání a rozhodnutí náhradního rozhodčího pana Jíši. Domácí nezajistili začátek zápasu posledního kola od 9 hodin, ale až po 10 hodině. Rozhodnutí : Kontumuji výsledek utkání na 0-8 ve prospěch Sokola Dobrovice A. Na ELO budou zaslány výsledky partií tak jak byly sehrány.. Zdůvodnění : Družstvo Kostelce nezajistilo začátek utkání v 9.00 hod. jak je dáno rozpisem soutěže. Vyjímka o posunutí začátků utkání na 10 hod., která byla Kostelci udělena se nevztahuje na poslední kolo (dle SŘ, kdy nesmí být poslední kolo předehráno, ani odloženo, což se týká i začátku zápasu). Poučení : Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k STK SŠS, které má zasedání 4.5.2008 v Praze. Rozhodčí utkání pan Jíša bude předán komisi rozhodčích SŠS k dalšímu řešení. zpravodaj z 11. kola vyjádření hostů, web Dobrovic vyjádření domácích, web Kostelce ŠK DURAS BVK "B" - TŽ Třinec "B" 1. liga východ, 25.11.2007 Vyhlašuji v tomto zápase výsledek 0-8 ve prospěch Třince B, odehrané partie však budou započteny dle skutečných dosažených výsledků jak na LOK ČR tak i FIDE , celkové skóre bude upraveno až na konci soutěže. Stanovisko vedoucího soutěže k zápasu ŠK Duras Brno „B“ – TŽ Třinec „B“ 3.kolo 1.ligy východ dne 25.11.2007 V průběhu neděle jsem obdržel informaci o výsledků zápasu mezi ŠK Duras Brno „B“ a TŽ Třinec „B“, ze které bylo zřejmé, že hosté nastoupili k zápasu se 6 členy družstva, následně potvrzeno partiovým materiálem. Zpracoval jsem a vydal Zpravodaj č.3 ve kterém jsem uvedl, že neobsazené šachovnice budou pokutovány v závěru soutěže. Neodehrané utkání na 1.šachovnici Kuchyňka Lukáš - Šimáček Pavel jsem považoval za normální jev, kdy se hráč k utkání nedostavil z nějakého důvodu, který se nemohl předvídat (dopravní zácpa, náhle zdravotní problémy apod.) Jaké však bylo mé překvapení, když jsem vzápětí byl informován minimálně ze dvou zdrojů (Marian Sabol, Stanislav Páral), že hráč Kuchyňka reprezentuje ČR na MS v Turecku (to mi opravdu uniklo). Na základě těchto informaci a po kontrole na webu pořadatele MS jsem přehodnotil své původní rozhodnutí a vyhlásil kontumační výsledek 0:8 ve prospěch TŽ Třinec. Své rozhodnutí zdůvodňuji takto: Kapitán domácích musel vědět, že hráč Kuchyňka se zápasu nezúčastní a přesto jej zařadil do sestavy k utkání s jasným cílem – vyřadit 1.desku soupeře . Je to tedy jasná manipulace se soupiskou s cílem ovlivnit průběh a výsledek zápasu. Co by se stalo kdyby nastoupili se 6 hráči dle soupisky ,kteří byli přítomni. Prohrávali by 2:0 od počátku,za neobsazené šachovnice by dostali pokutu dle „Rozpisu soutěže“ a průběh zápasu by již nebyl ničím jiným ovlivňován. Takto jsem musel použít „Soutěžní řád“ čl.2.9 Přestupky proti ustanovení tohoto SŘ, konkrétně čl.2.9.3 STK ŠSČR projednala okolnosti utkání 1. ligy východ 2007/2008 mezi družstvy ŠK Duras Brno B a TŽ Třinec B hraného v Brně dne 25.11.2007 a schválila následující rozhodnutí: V souladu s čl. 3.6.4. Soutěžního řádu, čl. 2.8.2. Soutěžního řádu a čl. 5.14. Rozpisu soutěží družstev řízených ŠSČR - ročník 2007/2008 (1. a 2. liga) ruší STK ŠSČR rozhodnutí vedoucího soutěže Jaroslava Kořínka o vyhlášení kontumačního výsledku 0:8 ve prospěch Třince B. Výsledek dosažený za šachovnicemi 3,5:4,5 ve prospěch Třince B zůstává v platnosti. STK ŠSČR ukládá vedoucímu soutěže vyvodit pro družstvo Duras Brno B důsledky vyplývající z čl. 5.14. Rozpisu soutěží družstev řízených ŠSČR - ročník 2007/2008 (1. a 2. liga). STK ŠSČR se podrobně seznámila se situací v utkání ŠK Duras Brno B a TŽ Třinec B a došla k závěru, že vyhlášení kontumačního výsledku není adekvátní provinění družstva Duras Brno B. Porušení šachových řádů družstvem ŠK Duras Brno B vyplývá z čl. 3.6.4. Soutěžního řádu „…Nedostavení se hráče sestavy k partii do 1 hodiny od stanoveného začátku partie je posuzováno jako porušení SŘ a ŘO je povinen vyvodit z toho důsledky…" Rozhodčí ani vedoucí soutěže však nemůže postupovat dle čl. 2.9.3. Soutěžního řádu „Za závažné porušení řádů a směrnic, kterými je narušena regulérnost soutěže, může být ŘO vyhlášen kontumační výsledek…“, protože ŘO vyvodil důsledky pro tento typ porušení řádů v čl. 5.14. Rozpisu 1. a 2. ligy „Za neobsazení šachovnic nebo za kontumaci šachovnice, kdy se hráč, napsaný na soupisce, k partii nedostaví, bude družstvo pokutováno 300 Kč za každou takovou kontumaci...“ Za provinění, které je sankcionováno speciálním článkem Rozpisu, nelze ukládat další tresty. Lze samozřejmě diskutovat o tom, zda sankce stanovená Rozpisem soutěží je přiměřená, zda by bylo či nebylo vhodné pohlížet rozdílně na případy, kdy k nenastoupení hráče dojde na první nebo poslední šachovnici, zda zkoumat, jestli kapitán předávající sestavu k utkání věděl, že se hráč nedostaví nebo jednal v dobré víře, že hráč dorazí později. To však může být pouze námětem pro tvorbu příštího Rozpisu, nikoliv důvodem pro kontumaci utkání. přílohy ŠK Lokomotiva Brno B - ŠK Lokomotiva Brno C 2. liga E, 14.10.2007 Rozhodnutí disciplinární komise se mi nepodařilo najít - zmiňuje se to v komunikéch z 45., 56., 57., 58. a 59. schůze VV ŠSČR. ŠK Kladno x STK SŠS svévolná změna rozdělení KP těsně před sezónou, nerespektování VV ze strany STK Asi až v červnu STK dostala nápad změnit rozdělení KP (KPA a KPB) - přehodit osy, podle kterých se rozděluje (konkrétně místo jižní skupiny by Český Brod hrál severní). Proběhla anketa, většina pro však nebyla. STK nicméně provedla nové rozdělení. Proti tomu se 31. 8. odvolalo ŠK Kladno a VV mu 12. 9. vyhověl a rozhodl, že se použije staré rozdělení. Na losovací schůzi 16. 9. STK nechala hlasovat a většina zástupců byla pro nové rozdělení, nalosovalo se tedy podle něj. VV to už pak nechal být. materiály ke sporu, web SŠS námitka neusnášeníschopnosti, odvolání předsedy STK, zápis z 26. schůze VV, web SŠS příliš volných hráčů v sestavě, výklad (jak kontumovat) Dále pak VV SŠS projednal opakovaný případ skupiny Regionální soutěže C, kde ve dvou případech došlo k nastoupení 3 volných hráčů v sestavě 5-členného družstva. Vedoucí soutěže v obou případech zkontumoval šachovnice od třetího volného hráče dolů a dále pak zkontumoval i zbylé šachovnice s tím, že družstvo tím jakoby nenastoupilo alespoň s polovinou hráčů nutnou pro možné sehrání zápasu. Dle výkladu ŠSČR je správný postup ten, že jsou zkontumovány pouze šachovnice od třetího volného hráče dolů (včetně) avšak výsledky na zbylých šachovnicích zůstávají v platnosti. VV SŠS rozhodl, že vedoucí soutěže RSC upraví výsledky těchto zápasů na webu ŠSČR (nemají vliv na postupy/sestupy soutěže). zápis z 23. schůze VV, web SŠS Sokol Tišice B - Autoškoda Ml.Bol.B RPC, 11.02.2007, Tišice VV SŠS projednal rozhodnutí vedoucího soutěže RP, skupiny C, ve věci dohodnutého výsledku v zápase 7. kola Tišice „B“ vs. Auto Škoda Mladá Boleslav „B“. VV SŠS zrušil rozhodnutí vedoucího skupiny (vyhlášení výsledku 0:8 kont. a udělení pokuty 400 Kč domácímu oddílu za nezajištění hrací místnosti). VV SŠS za manipulaci s výsledkem utkání vyhlašuje pro zápas Tišice „B“ vs. Auto Škoda Mladá Boleslav „B“ kontumační výsledek 0:0 a uděluje pokuty družstvům obou oddílů ve výši 500 Kč. Při stanovení výše pokuty bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že obě družstva se k dohodnutému výsledku utkání na první dotaz okamžitě přiznala. Zároveň VV SŠS ustanovil disciplinární komisi SŠS ve složení: R. Doležal (předseda), J. Hůrka, O. Sládek, která prošetří spolu s kapitány a rozhodčím utkání další okolnosti tohoto případu. Vedoucí skupiny RPC upraví výsledky na webu ŠSČR. zápis z 23. schůze VV, web SŠS (rozhodnutí DK na webu není a nelze najít! ikdyž měl webmaster za úkol ho na web dát (27. schůze)) Jiří Rozkovec - Jan Mrověc TJ Hronov A - Sokol Hradec Králové, KS východ KHŠS, 18.12.2005, Hronov nepřípustný tah, nepřidání času soupeři Oficiální námitka proti rozhodnutí rozhodčího v soutěži družstev dle čl. 6 odvolacího řádu ŠSČR byla podána dne 23.12.2005 kapitánem hostí Martinem Paukertem. Námitka splňuje požadavky odvolacího řádu dle čl. 2 a 6 a byla doručena domácímu kapitánu Jardovi Čápovi a rozhodčímu utkání Františku Fuchsovi. Vyjádření obou mi bylo doručeno osobně. Námitka a dokumenty zaslané Martinem Paukertem mi byly předány Jardou Čápem. K ofocenému zápisu o utkání zaslaném Martinem Paukertem uvádím, že není totožný s originálním zápisem o utkání, byť popis vyjádření je stejný (v originále není škrtáno, podpisy hráčů pod vyjádřením rozhodčího jsou jiné než v ofocenině a na originále je podpis kapitána domácích – Franty Fuchse, který v ofocenině chybí). V zápise o utkání je ve vyjádření rozhodčího a diváků uvedeno porušení pravidla 4.3.a (tah prvním dotknutým kamenem) a ve vyjádření rozhodčího k námitce rozhodčí uvádí, že nezaznamenal žádný nepřípustný tah. (V obou dokumentech rozhodčí uvádí, že v průběhu partie u něj hráč Rozkovec nic nereklamoval). Ze všech mě doručených a výše uvedených dokumentů vychází následující: Stav utkání je 4-3 pro domácí Hronov a hraje se poslední partie za přítomnosti rozhodčího a diváků. Partie na 2. šachovnici Rozkovec-Mrověc dospěla do fáze rychlé zakončení partie. Odehrálo se několik tahů, kdy v oboustranné časové tísni ani jeden z hráčů nezapisoval a partii nezapisoval ani rozhodčí, který byl u partie přítomný. Poté došlo k porušení pravidel dle čl. 7.4.a, když hráč Mrověc zahrál nepřípustný tah. Až sem se všichni shodují. Dále je rozpor: Konečné slovo by zde měla mít komise rozhodčích. V Náchodě 8.1.2006 ing. Michal Cerha, vedoucí soutěže, web KHŠS Komentář KR: tento případ opět ukázal, jak je pro hráče důležité znát přesně znění pravidel. V diskusích zaznělo, že přidání času je pouze po reklamaci hráčem. To však není podle pravidel, rozhodčí musí přidat čas, aniž soupeř toto reklamuje. Ovšem kdyby o nároku na přidání věděl hráč Rozkovec, ev. kapitán jeho družstva, jistě by se ho domohli a patrně by to znamenalo nejen jeho výhru v partii, ale zisk jednoho zápasového bodu pro Sokol a ztrátu dvou bodů Hronova proti současnému stavu. A když hráč toto pravidlo nezná, nedomůže se ho vůbec v případě, že rozhodčí není v ten daný okamžik u jeho partie. Jiří Bielavský, předseda KR, 25. 1. 2006, web KHŠS Michal Krňávek - Jiří Daniel Panda RWT Rychnov n.K. B - ŠK AD Jičín, KP KHŠS, 13.11.2005, Rychnov nad Kněžnou nezapisování tahů, uvedení soupeře v omyl, pád praporku K nejzávažnější události došlo v Rychnově. Hostující hráč se dostal do časové tísně a přestal zapisovat tahy. Podle hostujícího družstva domácí hráč (současně rozhodčí) udělal záměrně chyby ve svém zápisu, aby svého soupeře zmátl a ještě mu řekl nepravdivý údaj o skutečném počtu tahů. Rozhodčí tvrdí, že chybu v zápisu udělal jen jednou, nic neříkal a že hostující hráč nesplnil předepsaný počet tahů, proto si zapsal výhru překročením času. Hosté podávají protest podle SŘ (včetně zaplacení vkladu) a žádají kontumaci ve svůj prospěch. Vladimír Velecký, vedoucí soutěže, 27. 11. 2005, web KHŠS Za chyby, jichž se dopustil rozhodčí v utkání Panda Rychnov n. Kn. - ŠK AD Jičín, potrestala komise rozhodčích Jiřího Daniela tříměsíčním zákazem výkonu funkce rozhodčího. Je to první verdikt v kauze, o které se hodně mluvilo nejen v našem kraji. K řešení je ještě námitka, podaná š.o. Jičín k VV KHŠS. Jiří Bielavský, 9. 12. 2005, web KHŠS "Vyjádření vedoucího soutěže k partii Krňávek vs. Daniel z utkání 2.kola Panda Rychnov n.K. B - ŠK AD Jičín: po shromádění a prostudování dokumentů, vztahujících se k případu, jsem rozhodl takto: Hráč Daniel pochybil jako hráč (viz Pravidla FIDE, čl. 8.1) tím, že svou partii řádně nezapisoval, ač nebyl v časové tísni a nesprávně se zachoval též jako rozhodčí (viz Pravidla FIDE, čl. 13.1, 13.4), neboť ze svého jednání nevyvodil žádné důsledky, přestože o to byl žádán zástupcem kapitána hostí. Nicméně tyto důvody nejsou postačující pro to, aby se změnil výsledek partie. Faktem zůstává, že hráč Krňávek nesplnil požadovaný počet tahů a prohrál překročením času. Současně porušil Pravidla FIDE (čl. 12.6), neboť svého soupeře vyrušoval dotazy na splnění časového limitu. Rozhodčí Jiří Daniel byl potrestán Komisí rozhodčích KHŠS tříměsíčním zákazem výkonu funkce rozhodčího (viz níže). Současně proti jeho jednání podal oficiální námitku vč. uhrazení vkladu ŠK AD Jičín. Tuto námitku musí projednat Výkonný výbor KHŠS, nebo jemu je podána." Vladimír Velecký, 11. 12. 2005, web KHŠS VV rozhodl o odvolání ŠK AD Jičín proti výsledku partie na 6. šachovnici v zápase Panda Rychnov /Kn „B“ – ŠK AD Jičín ze druhého kola KP družstev takto: I přesto, že VV shledal pochybení na obou stranách, potvrzuje výsledek partie Krňávek – Daniel 0:1 a utkání Rychnov/Kn „B“ – ŠK AD Jičín „A“ 4,5:3,5, který byl vydán vedoucím soutěže ve zpravodaji č. 4. VV rozhodl o odvolání Jiřího Daniela proti rozhodnutí komise rozhodčích KHŠS takto: Vzhledem k tomu, že rozhodoval orgán, který nebyl oprávněn rozhodovat, ruší VV rozhodnutí KR KHŠS ze dne 8.12.2005 a předává věc k projednání kompetentnímu orgánu – KR ŠSČR. Jiřímu Danielovi se vrátí poplatek za odvolání, který zaslal na účet KHŠS. O průběhu a výsledku jednání KR KHŠS v této záležitosti byl informován předseda KR ŠSČR ovšem bez žádné reakce z jeho strany. VV ukládá svému předsedovi předat KR ŠSČR k projednání postup rozhodčího J. Daniela v utkání Panda Rychnov /Kn „B“ – ŠK AD Jičín. Zápis z 6. schůze VV KHŠS dne 12. ledna 2006, web KHŠS A) Komise rozhodčích ŠSČR prostudovala všechny zaslané materiály a v rámci své pravomoci posuzovala porušení povinností rozhodčím zmíněného zápasu panem Jiřím Danielem. Na základě předložených materiálů došla k názoru, že k zanedbání povinností, taxativně uvedených v Pravidle FIDE a v řádech ŠSČR, v uvedené námitce nedošlo. Zdůvodnění: Námitka Šachklubu AD, o.p.s. se opírá o zápis partie hráče Daniela, kterým měl uvést v omyl svého soupeře, hráče Krňávka. Tato skutečnost nemůže být při rozhodování o činnosti rozhodčího brána v úvahu, neboť dle Pravidel FIDE je každý hráč povinen dle čl. 8.1 své tahy zapisovat (s výjimkou dle čl. 8.4), v případě, že to není možné, po projití časové kontroly nastupuje pravidlo o rekonstrukci, která teprve prokáže opravdu provedený počet tahů a splnění či nesplnění časového limitu, nikoliv samotný zápis kteréhokoliv z hráčů. Tuto situaci, tj. rekonstrukci průběhu partie, po „spadnutí praporku“ rozhodčí Daniel správně vyvolal. K ostatním událostem z hlediska činnosti rozhodčího i hráčů je v předložených materiálech na jedné straně tvrzení hráčů proti tvrzení hráčů na straně druhé. B) Komise rozhodčích po prostudování zaslaných materiálů dále konstatuje, že: a) KR KHŠS nemá oprávnění trestat rozhodčího této kvalifikace a proto doporučuje KR KHŠS vyhovět odvolání rozhodčího pana Daniela proti potrestání zákazem výkonu funkce rozhodčího. b) Chování hráčů, které se jeví jako rozporné s Etickým kodexem FIDE, může být pouze skutkovou podstatou k případnému posouzení (s přihlédnutím ke všem okolnostem a důkazům) příslušnou disciplinární komisí, tedy DK KHŠS. Projednala komise rozhodčích ŠSČR per rollam v období 27. 02. - 10. 03. 2006. Za KR ŠSČR Bohumír Sunek, předseda, web KHŠS vyjádření, komentáře web KHŠS (chronologicky odspoda) TJ Dvůr Králové n.L. - Sokol Náchod KP KHŠS, 23.10.2005, Dvůr Králové nad Labem překročení času Větříček přifoukal k posouzení problém z jednoho utkání prvního kola KP, a zrovna ne malý. Utkání se hrálo s digitálními hodinami DGT 2000, před časovou kontrolou došlo na první šachovnici k časové tísni obou hráčů a na displeji bílého se objevilo "-1:00". Hráči se poté dali do rekonstrukce partie a zjistilo se, že bílý právě udělal 40. tah. Černý reklamoval výhru na čas. Poté se do věci vložil rozhodčí a stanovil, že čas nebyl překročen. Po vzrušených diskusích se hráči dohodli na remíze, družstvo černého utkání celkem jasně vyhrálo. V zápise o utkání není o této situaci zmínka. Začnu poslední větou - to je důvod, proč neuvádím konkrétní družstva, ev. jména. Je vážnou chybou, když se takové sporné situace nedostanou do zápisu. Potom se těžko dělá nějaká náprava a hlavně trpí soutěž, protože v tomto případě došlo k evidentnímu porušení pravidel šachu. Ta stanoví, že partie končí překročením času vymezeného na určitý počet tahů. V tomto konkrétním případě hodiny oznámily, že bílý spotřeboval veškerý svůj čas a přešly do druhé fáze partie (rychlé zakončení), do níž oběma hráčům přidaly po jedné hodině. Pomlčka (minus) ukazovala na hráče, který svůj čas jako první spotřeboval. Po provedení 40. kontrolního tahu musí mít hráč ještě nějaký čas (na analogových hodinách praporek nahoře), minimum je jedna sekunda, kterou by hodiny ukazovaly "0.01". Všimněme si rozdílu mezi módem "hod:min" (mezi číslicemi dvojtečka) a módem "min.sekundy" (mezi číslicemi tečka), na druhý se hodiny přepnou při čase menším než 20 minut. Poznámka pro pedanty: bílý musel překročit čas o méně než sekundu - ovšem z hlediska pravidel na tomhle vůbec nezáleží. Překročení času samozřejmě narušením pravidel není, tím je až rozhodnutí rozhodčího, který situaci nevyřešil, jak mu řády ukládají. Jak už výše řečeno, nedali-li to poškození do zápisu, nelze se s tím oficiálně zabývat. Připravili se tak o půl bodu ve skore a svého hráče o možná 7 bodů Ela. Zápisů je třeba využívat! Jiří Bielavský, web KHŠS Usnesení komise rozhodčích KHŠS k utkání 1. kola KP Dvůr Králové – Sokol Náchod Na základě informace od rozhodčího, shodujících se s informacemi od hráčů Náchoda, došlo v utkání TJ Dvůr Králové nad Labem - Sokol Náchod k situaci, kdy hráč domácích měl na hodinách DGT 2000 po 40. tahu čas –1:00. Protože rozhodnutí rozhodčího je proti pravidlům FIDE, čl 6.10 (hráč prohrává partii, jestliže ve stanovením čase neprovede předepsaný počet tahů), trestá KR rozhodčího Rostislava Svídu zákazem výkonu funkce rozhodčího od 15. 11. 2005 do 15. 1. 2006. Jiří Bielavský, web KHŠS ŠK Kladno C - SK Mělník 1885 KPA, 28.03.2004, Kladno Protože se jedná o hrubé přestupky, vydává Disciplinární komise trest podle Disciplinárního řádu ŠSČR čl. 3.5. vyloučení ze soutěže družstva ŠK Kladno C a SK Mělník 1885. Družstvo ŠK Kladno C se přeřazuje o dva stupně níže a družstvo SK Mělník 1885 se přeřazuje o jeden stupeň níže. Kapitánu družstva SK Mělník 1885, panu Kučerovi, ukládá trest zákazu výkonu funkce kapitána na jeden rok a kapitánu družstva ŠK Kladno C, panu Hůrkovi, ukládá trest zákazu výkonu funkce kapitána na dva roky. Panu Hůrkovi ukládá trest zákazu výkonu rozhodčího po dobu dvou let. Odůvodnění: Dne 28.3.2004 se mělo odehrát utkání Krajského přeboru skupiny A SŠS mezi družstvy ŠK Kladno C a SK Mělník 1885. Šetřením bylo zjištěno, že utkání se nehrálo. Byl vystaven zápis o utkání, podepsán kapitány a zápisy partií. STK SŠS vydala rozhodnutí o kontumaci tohoto zápasu s výsledkem 0:0 a žádný bod pro obě družstva. SK Mělník 1885 se proti tomuto rozhodnutí odvolal. VV SŠS odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí STK SŠS ze dne 12.4.2004. rozhodnutí Disciplinární komise, web SŠS Šachy neslavně v časopise Respekt, web KHŠS bleskový turnaj, šachový festival, 27.04.2003, Ústí nad Labem Vážená redakce, v rámci šachového festivalu v Ústí nad Labem jsem se 27.4. zúčastnil bleskového turnaje. Vše probíhalo bez problémů, protože i pořadatelé se vyvarovali jinde standardního zpoždění. V 5. kole jsem se utkal s Leonidem Vološinem. Partie se mi nepovedla, moje jediná šance se proto upínala k praporku jeho hodin. Partie se dostala do fáze, kdy dobrý tah byl rychlý tah a bylo zřejmé, že o výsledku nerozhodne pozice, nýbrž pád jednoho z praporků. Závěr byl ale jiný: Vološin došel svým pěšcem na poslední řadu, jenže místo, aby pěšce nahradil některou figurou, pouze zvolal: "Dáma!" a přemáčkl hodiny. Bleskové turnaje hraji velmi často a vím, že tak dámu postavit nelze a jedná se o typický nemožný tah. Dokonce jsem již stejně polovičatým tahem několikrát vyhrál i prohrál. Pomocný rozhodčí vše viděl a hlavní rozhodčí tedy akceptoval mnou reklamovaný nemožný tah. Na jedné straně se nedivím Vološinovi, že se mu krutý ortel nelíbil a odvolal se k rozhodčí komisi. Do následující hádky vstoupila řada lidí. Zbystřil jsem v momentě, kdy rozhodčí prohlásil, že podle pravidel mám pravdu, ale požadovat kontumaci není zcela fér. Nechápu ale, kdo by měl morálku posuzovat: Rozhodčí? Komise? Nejlepší hráč? Osobně se domnívám, že hlavní slovo by měla mít šachová pravidla, měla by být závazná a určit, co je či není správné. Sešla se námitková komise ve složení František Lipš (hlavní rozhodčí), velmistr Jiří Lechtýnský a mezinárodní mistři Štefan Gross a Josef Juřek a rozhodli v můj neprospěch v poměru 1:3. Nezdůvodnili svůj verdikt pravidly, oháněly se morálkou, zdůrazňovali, že jsem stál v závěrečné pozici na prohru. Nerozumím, proč popřeli pravidla o nemožném tahu? Že by z neznalosti? Nebo dokonce snad ze zlého úmyslu? Na protest jsem z turnaje vystoupil, ač výsledek partie nebyl až tak důležitý (do play off postupovala první osmička). Osobně se domnívám, že by prospělo, kdyby odvolací komise měly v budoucnu jasně vymezené pravomoce. Např., že by mohly zasahovat pouze v případě podezření, že rozhodčí porušil pravidla. Pokud totiž odvolací komise nebudou dodržovat pravidla, raději tyto "rady moudrých" zrušme! Všem čtenářům přeji, aby neměli podobné problémy. Petr Neuman, Československý šach 5/2003, s. 127 Velmistrovský open - KB open, Czech Open, 7/2002, Pardubice vyrušování divákem O horkokrevnosti některých hráčů svědčí následující příhoda, která se stala ve velmistrovském turnaji KB Open: Od partie najednou vyskočil izraelský velmistr a začal odstrkovat postaršího pána, diváka, od svého hracího stolu. Rozhodčí, který přispěchal uklidnit napjatou situaci se od hráče dozvěděl, že ho tento pán vyrušuje. Na otázku jak vyrušuje, dostal rozhodčí zajímavou odpověď. Prý ho divák sleduje upřeným pohledem, hypnotizuje ho a narušuje koncentraci. Rozhodčí slíbil, že bude situaci pozorovat. Partie pokračovala a asi po pěti minutách se situace opakovala. Velmistr opět vyskočil a vrážel do onoho diváka. V rámci zachování klidného průběhu turnaje ho požádal rozhodčí, aby se vzdálil. Divák žádost akceptoval, ale bylo mu líto, že neuvidí konec partie, která ho zaujala. Československý šach 8/2002, s. 210-211 Czech Open, 7/2002, Pardubice špatné posazení Norský šachista si spletl čísla stolu a usedl k jiné šachovnici. Není jasné, proč tomu tak bylo, možná, že večer předtím pil jako Dán. Po odehrání několika tahů odešel, aby se občerstvil. Mezitím se dostavil s dvacetiminutovým zpožděním správný hráč, který se divil, že již rozehrál zahájení. Norský hráč se přesunul ke svému správnému stolu, na kterém mu ovšem již půl hodiny běžel čas. Marně Nor požadoval nový začátek, pravidla to neumožňují. Nezbylo mu tedy nic jiného než začít hrát s půlhodinvoým zpožděním. Spát v cizí postýlce se nevyplatilo ani Sněhurce, musela pak sloužit sedmi trapslíkům. Československý šach 8/2002, s. 209 Velmistrovský open - KB open, Czech Open, 7/2001, Pardubice rušení soupeře Velmi rozčilený byl Angličan, který přiběhl ke stolku rozhodčích a stěžoval si, že se nemůže vůbec soustředit na hru. Soupeř si totiž při partii prohlížel pornografický časopis a nebohému Angličanovi se odkrvoval mozek... Československý šach 8/2001, s. 213 Zeev Dub nezapisování tahů Izraelský hráč Zeev Dub přišel ke stolku rozhodčích a prohlásil, že jako ortodoxní věřící nemůže zapisovat svou partii, protože je sabat a nesmí pracovat, což by bylo podle jeho názoru zapisování partie. Za šachovnici si sednout a hrát smí, protože šachy jsou zábava, zapisovat partii je však už práce. Rozhodčí vyřešili situaci šalamounsky: Izraelec nemusel partii zapisovat, ale ubrali mu deset minut času na rozmyšlenou a parii zapisoval pouze soupeř. Československý šach 8/2001, s. 213 Region F1 1999/2000 hrubé narušení soutěže Za hrubé narušení soutěže postavením družstva náhradníků do důležitého utkání posledního kola s družstvem Sokola Hradec Kr. B, které bylo ohroženo sestupem, ŠK Lípa byly v tabulce odečteny 2 body. Šachinfo 8/2000, s. 350 pražská soutěž družstev 1999/2000, Praha V pražské soutěži družstev se hrála partie "Bílý" - "Černý". Zápas byl již naštěstí rozhodnut, takže o nic důležitého nešlo. V poslední partii měl černý pouhé dvě minuty na zbytek partie (viz diagram 1) 57...Je3 58.Ke6 Jc2 59.Ke5 Jb4 60.Jc3 Jd3+ 61.Ke6 Jf4+ 62.Kf5 Jd3 63.a5 Jb4 64.Ke6 Jc2 V této chvíli černý reklamoval remízu. Rozhodčí své rozhodnutí odložila podle čl. 10.2. pravidel FIDE (...) V partii se ještě stalo 65.Ke5 Jb4 66.Kf4 Jc2 67.Ke5 Jb4 a černý překročil čas (viz diagram 2). Po 68.a6 Jxa6 69.Jxd5 je sice pozice remízová, ale černý ji ještě musí dokázat. Po naléhání černého ale rozhodčí prohlásila partii bez bližšího (písemného) zdůvodnění za remízu. Družstvo bílého se prostřednictvím svého kapitána odvolalo k předsedovi Pražského šachového svazu. Ten postoupil případ STK, která požádala o posouzení komisi rozhodčích. A komise rozhodčích usoudila, že rozhodčí sice mohla usoudit jinak, ale její rozhodnutí není proti řádům. Věcné odůvodnění samozřejmě chybělo, protože neexistuje. Neberme v úvahu, že jeden ze tříčlenné komise byl členem (byť hostujícím) družstva černého, neberme v úvahu, že zhnusený kapitán družstva bílého již nechtěl investovat do sporu další peníze a nepokusil se o další opravný prostředěk. Nekritizujme onu rozhodčí, chyby mohou dělat nejen šachisté, ale i rozhodčí Podstatné je, že rozhodnutí zmíněné komise dává do ruky rozhodčím neomezenou moc a možnost zasahovat do dění na šachovnici místo hráčů. Vezměme si absurdní pípad: V rozhodující partii v Extralize bude hrát např. Širov s Movsesjanem. Jeden bude mít ve věžové koncovce navíc pěšce "f" a "h", slabší strana bude mít praporek na spadnutí. Zastaví hodiny, zavolá rozhodčího, který rozhodnutí odloží. Hráč slabší strany již nepotáhne, vždyť by mohl partii zkazit. Překročí čas a rozhodčí s Elem např. 1600 prohlásí znalecky, že partie je remíza. A odvolací komise rozhodnutí potvrdí, protože rozhodl podle pravidel. Absurdní pomyšlení. podle dopisu Alexeje Šimečka Československý šach 4/2000, s. 99 Radek Kaderka Mistrovství Čech H18, H20, Chudenice, 20.-27.11.1999 nesportovní chování, převzetí pozvánky VV ČŠS na své 65. schůzi 19. 1. 2000 v Praze: (...) 3. projednal odvolání R. Kaderky proti rozhodnutí Disciplinární komise ČŠS ve věci podezření nesportovního chování v posledním kole Mistrovství Čech H18, H20, 20.-27. 11. 1999 v Chudenicích a přijal toto usnesení: VV ČŠS dnem 19. 1. 2000 ukončil zastavení činnosti hráče Radka Kaderky, zároveň však ověří na poště Živanice datum převzetí pozvánky na jednání DK 4. 12. 99 a pokud došlo k úmyslnému klamání VV, bude případ znovu předán DK. VV dále konstatoval, že okolnosti kolem celého případu vytvářejí podezření nesportovního chování, které není možno dokázat a které si hráč Kaderka musí srovnat sám s vlastním svědomím. Šachinfo 3/2000, s. 93 pád praporku, nezapisování tahů soupeře V partii byl černý ve vrcholné časové tísni, zatímco bílý měl ještě dostatek času. Těsně před časovou kontrolou oba hráči blicali a žádný z hráčů partii nezapisoval. Dříve, než jste stačil zakročit, spadl černému praporek. Při rekonstrukci zjistíte, že černý neprovedl předepsaný počet tahů. Jaký bude váš další postup. (původně správná odpověď:) b) necháte v partii pokračovat z pozice, která byla na šachovnici v okamžiku pádu praporku s tím, že následující tah bílého bude 1. tahem nového časového úseku Vladimír Doležal, Šachinfo 8/1999, s. 395-400 Domnívám se, že kolega Doležal se ve svém testu dopustil vážného omylu ve vyhodnocení otázky č. 21. Podle mne je správnou odpovědí varianta v nabídce neuvedená: d) Rozhodčí vyhlásí partii za prohranou pro černého překročením času a současně přiměřeně potrestá bílého za nezapisování partie tah po tahu. Soudím, že přiměřeným trestem by v tomto případě bylo napomenutí. Samozřejmě při opakovaném provinění apod. by rozhodčí sáhl po přísnějším trestu, v krajním případě i s hrozbou ztráty partie. (...) Možnost b) se mi jeví jako neoprávněný zásah rozhodčího do průběhu partie. Oba hráči, černý i bílý, se provinili proti pravidlům. Bílý nepsal tahy jak má, černý překročil čas. Kolega Doležal trestá provinění bílého prominutím provinění černého. To je absurdní. Neobstojí výmluva, že kdyby bílý tahy zapisoval, měl by černý víc času na přemýšlení. Článek 6. 2. Pravidel přiděluje každému hráči předem určený čas na přemýšlení a provedení tahů. Černý s časem špatně hospodařil, a proto musí být v shodě s pravidly "potrestán" prohrou partie. Navržená možnost pokračovat v partii po pádu praporku s tím, že následující tah bílého bude 1. tahem časové kontroly je bezdůvodná, protože rekonstrukce byla úspěšně provedena a tedy víme, kolikátý tah to bude - rozhodčí přece nemůže tahy přečíslovat. Tímto způsobem, který kolega Doležal považuje za správný, lze postupovat pouze v případě, kdy při rekonstrukci partie nezjistíme, kolik tahů bylo skutečně sehráno (Článek 8. 6. Pravidel). (...) V našem případě došlo ke dvojímu souběžnému porušení pravidel, proto nelze řešení kombinovat, jak je v testu navrženo. Jinou otázkou je, proč černý nezastavil své hodiny a nepřivolal rozhodčího, když viděl, že jeho soupeř přestal zapisovat tahy. Alexej Šimeček, Šachinfo 11/1999, s. 517-519 S mým řešením nesouhlasil nejen kolega Šimeček, ale i další rozhodčí (A. Rývová, Dr. Fischl) a konzultace B. Modra s jedním z nejuznávanějších a nejzkušenějších světových rozhodčích mm a mezinárodním rozhodčím Andrzejem Filipowiczem potvrdila, že řešení kolegy Šimečka je správné. Vladimír Doležal, Šachinfo 11/1999, s. 517-519 David Navara - Genadij Timoščenko ŠK DP Mládí Praha - TŽ Třinec, Extraliga, 14.03.1999, Praha Vážený pane šéfredaktore Grossi, přečetl jsem si v 17. čísle časopisu MAT komentář p. Roberta Cveka a Váš dovětek k zajímavé partii 9. kola Extraligy mezi Davidem Navarou (ŠK DP Mládí Praha) a GM Genadijem Timoščenkem (TŽ Třinec). (bohužel není k dispozici) Protože oním "nevěřícně civějícím" rozhodčím jsem byl já osobně, chci ke "komentáři" pana Cveka dodat ještě něco podstatného, co nebylo řečeno. Stál jsem asi dva metry od partie a připravoval jsem si partiář na případné zapisování partie v čase před kontrolou. Byl jsem si vědom, že bílý udělal svůj 54. tah a že oběma hráčům zbývá po čtyřech minutách do 2. časové kontroly. Když jsem slyšel dvakrát po sobě oba hráče zmačknout hodiny, moje první myšlenka byla, že se zastavily hodiny a že se hráči snaží uvést je do chodu. Než jsem stačil přistoupit k partii, vstoupil do děje kapitán družstva DP Mládí IM J. Přibyl a začal řvát na celý sál, co si to ten soupeř dovoluje, začal manipulovat s hodinami, přidal urážlivou poznámku na adresu soupeře ve smyslu, co chcete, "vot russkij", a začal vykřikovat, že rozhodčí nic nedělá. Naprosto po několik dlouhých chvil ztratil nad sebou kontrolu, až ho od partie GM Jansa - Sluka muesli několikrát okřikovat. Já jsem mezi tím ukázal na šachovnici Timoščenkovi, že je v šachu a tudíž že je na tahu. Okamžitě se Navarovi i mně omluvil a zahrál svůj 54. tah. Abych zajistil v hrací místnosi klid (viz čl. 13. 7. pravidel FIDE), odehnal jsem IM Přibyla od šachovnice a vytknul mu, že uráží soupeře, a posléze mu doporučil, aby šel na chodbu. Partie po jeho vykázání z hrací místnosti proběhla v klidu do konce. Po partii jsem se zeptal G. Timoščenka na důvod, proč z ničeho nic zastavil soupeřovy hodiny. Řekl, že se mu předběhly myšlenky v hlavě, když v domnění, že zamýšlený tah již provedl, ho najednou napadlo, že zapomněl zastavit své hodiny. A připomněl, že se při partii ihned omluvil. Zdůrazňuji, že k incidentu vůbec nemuselo dojít, kdyby D. Navara postupoval podle čl. 6. 12. b), který říká: "Hráč smí zastavit oboje hodiny, jestliže potřebuje pomoc rozhodčího." Stejně tak mohl přivolat rozhodčího kapitán IM Přibyl. Nebýt jeho vpádu do partie, bylo otázkou chvíle, kdy bych byl zakročil sám a celý problém v klidu v několika sekundách vyřešil. Za to, co se přihodilo, jsem nepokládal za potřebné G. Timoščenka penalizovat, neboť na rozdíl od IM Přibyla, který vykřikoval, jak jeho mužstvo všichni včetně rozhodčího poškozují, jsem k tomuto závěru, že to byl zlý úmysl, sám nedospěl. Při podpisu zápisu byl kapitán domácího družsta nezávisle na sobě vyzván nehrajícím kapitánem TŽ Třinec i mnou, aby své připomínky k rozhodování zápasu uvedl do zápisu. To však neučinil. Za celé 13leté působení v šachu v roli rozhodčího jsem nikdy nebyl ani z povzdálí svědkem toho, co jsem zažl při tomto zápase díky neukázněnému a nervnímu zásahu kapitána domácího družstva. Sám mám několik vážených svědků, kteří jednání IM Přibyla odsoudili. Já sám jsem si to ale u něj zavařil! Jeho zloba se po jeho vykázání z místnosti začala vybíjet na mne. neustále hlasitě vykládal, že rozhodčí nic nedělal, snažil se tak ospravedlnit svůj nehorázný zásah do partie. Několikrát mi sdělil, že na rozhodování nestačím, ať toho nechám, že vůbec nevím, co se při partii stalo, vyčetl mi odměnu, kterou mi asi hodinu před tím za dvoudenní rozhodování vyplatil. Vrcholem všeho bylo, když prohlásil, že také družstvo Domu armády je nespokojeno s mým rozhodováním. Šel jsem okamžitě za přítomnými vedoucími družstva Milošem Sakařem a kapitánem družstva Extraligy Milanem Orságem, kteří jeho tvrzení odmítli jako vymyšlené. Předpokládal jsem, že se mi za tuto hrubě účelovou lež omluví, ale se zlou jsem se potázal. Místo toho na mne vyjel, že jsem senilní a s očima navrch hlavy to několikrát opakoval. Čtrnáct dní po tomto incidentu, když by měly jeho emoce již vyprchat, jsem požádal Josefa Přibyla o omluvu, ale do dneška na ni čekám. O události jsem neprodleně informoval předsedu komise rozhodčích ČŠS pana RNDr. Vladimíra Doležala. Pane šéfredaktore, toto jsem pokládal za potřebné dodat ke "komentáři" Vašeho spolupracovníka. Myslím si však, že byste měl příště zvážit, zda volat na základě informací jen z jedné strany po postihu "zejména rozhodčího", který "pouze civěl". Vždyť pokud se něco semele kolem šachovnice, tak vždy to má na svědomí buď neznalost pravidel, nebo nesportovní chování buď hráčů nebo funkcionářů. Přije Vám jen úspěchy. Rudolf Vyskočil, Mat 20/1999, s. 69 start na 3 soupiskách Náš oddíl Jawa Brodce, sehrál 20.12.1998 utkání divize H s družstvem Jiskra Havlíčkův Brod B. Za H. Brod nastoupil na první šachovnici hráč Běloušek. Po diskusi kapitánů vyšlo najevo, že hráč Běloušek figuruje na třech soupiskách a hraje v sezoně 1998/99 ve třech družstvech, z nichž jeden je registrován u MŠS. Tedy jasný přestupek proti soutěžnímu řádu, i když kapitán H. Brodu toto komentoval slovy, že toto je normální, že v ČŠS je pouze na dvou soupiskách. Soutěžní řád však jasně říká, že hráč může být v sezoně pouze na dvou soupiskách v České republice (t.j. v ČŠS i MŠS). Tato skutečnost byla zapsána do zápisu o utkání vedoucím divize H a podstoupena k řešení STK ČŠS. Rozhodnutí SSTK ČŠS, vedené p. Chrzem (mimo jiné opět zvoleným do této funkce), bylo ovšem šokující. Namísto logických kontumací všech zápasů ve všech družstvech, kde hráč Běloušek nastoupil, a příslušného disciplnárního potrestání tak, jak jasně vyplývá ze soutěžního řádu, bylo zrušeno hostování tohoto hráče v družstvu Motorpal Jihlava, výsledky potvrzeny a hráč Běloušek může dále hrát za Havlíčkův Brod A i B. - oddíl Havl. Brod nevěděl, že dává hráčovi hostování do Motorpalu Jihlava (je k dispozici přestupní lístek s razítkem a podpisem Havl. Brodu) - že hráč hraje od dětských let v Havlíčkově Brodu a má k oddílu vztah (takových je nás spousta a hrajeme za mateřský oddíl déle než on a netroufli bychom si tento podvod provést, protože jsme fér) aj. mi připadají až směšné. Tím spíše mě udivuje skutečnost, že na toto STK ČŠS mohla vůbec brát ohled. Všichni hrajeme pro zábavu, potěšení a hodně nás dává šachu daleko více než tento hráč, a přeci bychom si nedovolili takto porušit soutěžní řád. Jsou dána určitá pravidla hry a ta se musí dodržovat. A od toho je zde práce STK. A jestliže ona sama tato pravidla, jejichž dodržování je vlastně náplní její činnosti, nedodržuje a vydává takováto rozhodnutí, ptám se já a řada dalších šachistů: "Proč ji vůbec máme? Koho to tam vůbec platíme? Kam vlastně půjdou ty peníze, které nám konference přikázala zaplatit? Nebudu tím živit takové lidi, jako je pan Chrz a spol. v STK ČŠS? Nebudu tím cpát peníze lidem, kteří nespravedlivě rozhodují? Neplatíme si vlastně někoho, kdo nectí a nerespektuje řády vydané svazem, který na nás nakonec ty peníze chce?" Asi ano. A to mě i nás utvrzuje v tom, že asi nezaplatíme. Nač posílat peníze někam, kde si nejsme jisti, že přijdou na ty správné účely, tak to snad raději hrát šachy pokoutně. Oldřich Sládek Oldřich Sládek ve svém článku poukazuje na porušení článku Společného soutěžního řádu o startu hráče na více než dvou soupiskách. V sezóně 1997/1998 toto ustanovení porušili dva hráči registrovaní v ČŠS. Nalézt tento přestupek během sezóny je velice obtížné a podařilo se to až po soutěžích díky zpracovateli ELO. Po prošetření nechala STK ČŠS výsledky v platnosti a předala případ disciplinární komisi. Ta potrestala provinivší se hráče zákazem startu ve třech mistrovských utkáních a oddíl pokutou 1500 Kč. S tímto byla všechna družstva před novou sezónou na losovacích schůzích seznámena. V letošním ročníku zjistil p. Sládek, že k porušení došlo u hráče Michala Bělouška z Havlíčkova Brodu, který hraje na dvou soupiskách mateřského oddílu a jedné Kovo Motorpal Jihlava. Pan Sládek správně uvádí, že je to nepřípustné, i když je oddíl v Jihlavě v Moravskoslezském šachovém svazu. Vedoucí skupiny Radoslav Doležal se dotázal předsedy oddílu Jiskra Havlíčkův Brod a zároveň předsedy RŠS H2 Václava Paulíka a samotného hráče. V obou dopisech je uvedeno, že hráč byl v Jihlavě registrován a že nastoupil k jednomu utkání. Doložil kopii žádosti o zrušení registrace. Bylo potřeba rozhodnout, a STK povolila další start za obě družstva Havlíčkova Brodu. Až poté jsme obdrželi z MŠS kopii potvrzeného souhlasu k hostování vydaném oddílem Jiskra Havlíčkův Brodu s tím, že na žádost hráče hostování končí. Z uvedeného vyplývá, že oddíl a hráč porušili nejen soutěžní řád, ale i úmyslně nesprávně informovali vedoucího skupiny. STK ČŠS stejně jako v loňském roce projedná případ po skončení soutěží a nejspíš opět bude řešení disciplinární komisí. Družstva všech lig a divizí byla po skončení soutěží požádána vedoucími skupin o náměty na příští sezónu. I zde je možno zmínit, zda má STK od sezóny 1999/2000 přistupovat k přestupkům podle návrhu Oldřicha Sládka. Pavel Chrz, Čs. šach 4/1999, s. 103 Pavel Jirovský - Eduard Meduna Příbramská klání, 1998 pád praporku, matící materiál Největší vzruch vzbudila partie Pavel Jirovský - Meduna. Bílý měl již dlouho praporek na spadnutí, proto také Meduna odmítl remízu ve chvíli, kdy měl jezdce a pěšce proti soupeřově věži. Jirovský ještě stačil sebrat Medunovi pěšce, ale současně mu spadl praporek. Není mi vůbec jasné, jak měli rozhodčí rozhodnout. Odvolací komise, která spor řešila, nakonec dala na silný hlas Miloše Jirovského a prohlásila partii za remízu. Čs. šach 11/1998, s. 305 Jílovská open 98, 02.05.1998, Praha Cenu fair play získal Lukáš Hurt, který uznal svoji porážku poté, co v posledním kole, kdy měl drtivou materiální převahu a již již dával mat, jeden z přihlížejících upozornil, že mu spadl praporek. Šachinfo 7/1998, s. 298 NN - Vladimír Talla turnaj čtyřčlenných družstev v rapidu, 12.04.1998 reklamace podle 10.2. (nesnažení se o výhru), normální prostředky V 6. kole jsem dosáhl černými následujícího postavení: Byl jsem na tahu. Bílý měl do konce asi 5 minut, já jsem měl asi 10 vteřin. V předešlém tahu jsem soupeři nabídl remízu, ten odmítl a zahrál Jb5-c3. Po vykonání jeho tahu jsem zastavil hodiny a zavolal rozhodčího pana Joška. Rozhodčímu jsem řekl: »Žádám, aby partie byla dána za remízu. Mám vyhranou pozici (figura navíc) a soupeř mi ji odmítl, je evidentní, že hraje na čas.« Po tomto okamžiku začali přihlížející vykřikovat, že to je nesmysl, rozhodčí také kroutil hlavou a vůbec nevěděl, o co jde. Musel jsem mu říci, že to je v pravidlech - viz čl. 10. 2a Pravidel šachu FIDE. Rozhodčí nevěděl, co má dělat. Hráčská komise nebyla zvolena. Rozhodčí si evidentně nevěděl rady (vypadalo to, že pravidla nečetl), a tak rozhodl, že vytvoří komisi ze sebe a dalších dvou přítomných rozhodčí (IA Kořínek a pan Hromada), kteří si přišli zahrát. Pan Kořínek navrhl přidaat oběma hráčům po dvou minutách, ať bílý ukáže, jak je pozice vyhraná. Pan Hromada, člen konkurenčního družstva, s úsměvem řekl, abychom pokračovali ve hře. Stejný názor měl i rozhodčí, který čl. 10. 2 považuje za nesmyslný. Kámen úrazu byl v termínu »usilovat o výhru normálními prostředky« (by normal means). Jeho argument byl, že v rapidu se hraje také na čas!! Kdybychom měli každý po věži, také by nás nechali hrát?! Nebo kdybych měl dámu proti věži, mmm??? Podle mne je tato situace v pravidlech popsána naprosto jasně, ovšem podle jiných také. V partii jsem překročil čas, když jsem měl 2 pěšce a jezdce proti jedinému pěšci. Rád bych znal názor redakce a pana rozhodčího Doležala na tuto situaci. Vladimír Talla Se závěry pana Vladimíra Tally, které se dotýkají průběhu jeho partie v rapid šachu, tak jak je uvádí ve shora otištěném dopise, lze plně souhlasit. Rozhodčí zřejmě měl partii ukončit nerozhodným výsledkem. (...) Vladimír Doležal, Šachinfo 9-10/1998, s. 421-422 Jem zklamán závěry pana Vladimíra Doležala, mezinárodního rozhodčího, k popisovaným případům. Nesouhlasím s nimi a zdá se mi, že zdravý rozum je překryt kličkováním kolem paragrafů. (...) Zisk pouhé lehké figury v nevyjasněné pozici s pěšci v rapid partii ještě neznamená, že soupeř by se měl vzdát nebo se spokojit s vynucenou remízou. Z průběhu partie (především spotřebovaného času) zcela jasně vyplývá, že V. Talla hrál nefér a jako první porušil pravidlo "Normální prostředky". Domníval se chybně, že partii prohrát nemůže, pečlivě - bez ohledu na spotřebovaný čas - zesiloval svoji pozici a dlouhodobě se připravoval, že v případě neúspěchu zneužije výše zmíněné pravidlo. Tohle je ovšem jen jedna teoretická možnost. Pro rozhodčího z toho vyplývá, že konfliktní situaci nelze objektivně posoudit bez předchozího sledování průběhu partie. Jan Sikora-Lerch 1. Rozdílné názory tří rozhodčích při posuzování partie NN-Talla bohužel dokazují elementární neznalost pravidel rapid šachu. V této situaci se nepřidává oběma hráčům po 2 minutách, ale ani jednoduše nepokračuje ve hře. Rozhodčí, který pravidla nezná a po vysvětlení považuje příslušný článek za nesmyslný, by se měl věnovat jiné činnosti. 2. Podle článku 10. 2 pravidel FIDE může rozhodčí své rozhodnutí odložit, přidá soupeři 2 minuty času na rozmyšlenou a rozhodne po pádu praporku hráče, který o remízu žádal. Rozhodující pozicí pro posouzení neměla tedy být pozice na diagramu, ale postavení po pádu praporku pana Tally - jezdec a dva pěšci proti pěšci. 3. Rapid šach se hraje na čas a kalkulace na časový deficit soupeře není nemorální. Jestliže pan Talla měl »jasně vyhranou pozici s figurou navíc«, ale s visícím praporkem, lze to vysvětlit i rozdílem 5 minut spotřebovaného času. Záleží na hráči, jak si časovou spotřebu rozvrhne, hra »na praporku« je vždy spojena s rizikem prohry. Richard Fischl 1. S poznámkou dr. Fischla souhlasím pouze do poloviny, s první poznámkou mm Sikory-Lercha vůbec ne. Rozhodčí byl přivolán k pozici uvedené na diagramu a tutu pozici měl posoudit. Měl tyto možnosti: A. žádost o remízu zamítnout a nechat pokračovat v partii, B. uznat, že partii nelze vyhrát normálními prostředky (k tomu samozřejmě nepotřebuje znát předchozí průběh partie, na rozdíl od případu, kdy hráč reklamuje, že soupeř v partii neusiluje o výhru) a partii ukončit a prohlásit ji za remízu, nebo C. odložit své rozhodnutí, třeba až po spadnutí praporku a buď přidat, nebo nepřidat soupeři reklamujícího hráče 2 minuty. V tom případě by rozhodčí samozřejmě posuzoval jinou pozici. Je jistě složité rozhodnout, lze-li partii vyhrát normálními prostředky, nebo ne. Podle mého názoru se ale posuzuje pozice jako taková a ne pozice, kterou mám vyhrát v omezeném čase. V tom případě snad figura víc k výhře stačí (Pozor, rozhodčí ovšem nepřisuzuje výhru, ale remízu). Vím, že mnozí rozhodčí se obávají, že pozici odhadnou chybně a raději žádost o remízu neuznají a nechají partii dohrát do spadnutí praporku s odvoláním se, že si hráč měl lépe rozvrhnout časovou spotřebu. Mně nezbývá jen zopakovat, že, kdyby tento názor měl zákonodárce, pak by do Pravidel FIDE odstavec 10. 2 vůbec nezařadil, nebo alespoň formuloval jinak. Mám-li použít slova mm Sikory-Lercha, přiznám se, že mě šokuje jeho obvinění p. Tally, že první porušil pravidlo "Normální prostředky" a dlouhodobě se připravoval, že ... zneužije výše zmíněné pravidlo. Vladimír Doležal, Šachinfo 13/1998, s. 562-563 František Vrána, Petr Mahdal Havřice B - Boršice A, Oblastní přebor střed C a Havřice B - Univerzita Brno B, II. liga, 15.03.1998, Havřice hra dvou partií najednou František Vrána hrál v zápase se začátkem po 9. hodině a byl v sestavě zápasu od 10:15. Když se to dozvěděl jeho dřívější soupeř, neúspěšně protestoval a poté odešel. Po výhře na čas se pak František Vrána dostavil 3 minuty před koncem čekací doby k pozdější partii. Podobně byl v sestavě i Petr Mahdal. (zřejmě v pořádku) (názory jsou velmi dlouhé a nechce se mi je přepisovat) Šachinfo 9-10/1998, s. 422-424 a 13/1998, s. 562-563 (...) Nejpřesvědčivější je pravděpodobně tato formulace: "Partie pro hráče začíná v okamžiku, kdy se dostaví k partii." V praxi to znamená, že hráč upozorní rozhodčího na svou přítomnost v hrací místnosti a připravenost zahájit hru. Učinit tak musí do 1 hodiny po stanoveném začátku utkání a nesmí v té době hrát žádnou jinou mistrovskou partii. Pokud jste se nezáživnou, leč nezbytnou argumentací prokousali až sem, nebude pro vás konečný verdikt STK žádným překvapením. Námitka Janovic (jména byla změněna) byla neoprávněná, výsledek zůstává v platnosti. Ať se nám postup domácích může zdát jakkoli v rozporu se zažitými šachovými "dobrými mravy", je rozhodnutí STK jediným možným řešením, které se stane tečkou za jedním z případů, a nikoli startovací čarou pro řadu případů dalších. David Ciprys, Mat 6/1998, s. 30-31 Sokol Plzeň Bolevec, Infinity Pardubice B 2. česká liga - západ, 1. divize skupina F, 1996-1997 STK ČŠS na své schůzi 12.6.1997 mj.: 1. schválila předat disciplinární komisi ČŠS případy nesportovního chování družstev Sokol Plzeň Bolevec (družstvo nepřijelo na poslední kolo, což ovlivnilo sestup) a Infinity Pardubice B (k utkání s Přeloučí přijeli, když měli postup zajištěn, s pěti hráči) VV ČŠS na své 48. schůzi 24.7.97 v Pardubicích mj.: (...) 4. potvrdil rozhodnutí STK ČŠS ve věci předat disciplinární komisi případ nenastoupení družstva Sokolu Bolevec k utkání posledního kola 2. ČL sk. západ a schválila složení disciplinární komise: p. Sunek, Dr. Doležal a Ing. Lácha Čs. šach 8/1997, s. 247 Meduna - Štoček Kotva open, 07.12.1996, Poděbrady nesnažení se o výhru, vystoupení z turnaje Černému vypršel čas, rozhodčí rozhodl o remíze, ale odvolací komise k odvolání bílého rozhodla o výhře bílého. To se černému nelíbilo a vystoupil z turnaje. Z dlouhého textu bije do očí neznalost pravidel a dokonce si vymýšlí vlastní! Kázání o fair play a údajném puntičkářství je zcela mimo mísu stejně jako celý velmi dlouhý dopis, který se mi nechce přepisovat. Šachinfo 17-18/1996, s. 738-739 Mistrovství Čech 96 H18 a H20, 16.11. - 23.11.1996, Praha alkohol, neomluvené nenastoupení Disciplinární komise ČŠS ve složení Ing. P. Herejk, P. Chrz a Ing. J. Lácha se na svém jednání dne 14.12.1996 v Praze zabývala chováním hráče Vladimíra Mrňy, nar. 24.5.1977, člena ŠK Praha - Smíchov, na Mistrovství Čech 96 H18 a H20 v Praze 16.11.-23.11.1997 (hráč Mrňa měl opakované problémy s alkoholem a bez omluvy - ani dodatečné - se neodstavil k partii 4. kola a posledního 9. kola) a rozhodla hráči Vladimíru Mrňovi zastavit závodní činnost na 3 měsíce s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 1 roku počínaje dnem 1.1.1997. Čs. šach 1/1997, s. 22 Tadlík x Víšek Poděbrady - Čáslav, II. divize Stč skupina D, 1995-1996 stížnost na chování hráče VV ČŠS na své schůzi dne 17.7.96 v Pardubicích mj.: (...) 9. byl seznámen s rozhodnutím disciplinární komise ve věci stížnosti rozhodčího Tadlíka na chování hráče Víška při utkání divize družstev Poděbrady - Čáslav: hráč Víšek byl potrestán zastavením činnosti na 3 měsíce podmínečně se zkušební dobou 6 měsíců Čs. šach 9/1995, s. 262 Mikulčík - Pisk Zlínský festival, 1995, Zlín oboustranná časová tíseň, počet tahů Hlavním rozhodčím festivalu byl velmistr Miroslav Filip, který prokázal velký cit pro hru. Jeden příklad. V mistrovském turnaji se v partii Mikulčík - Pisk dostali oba soupeři do obrovské časové tísně. Při zuřivé blicce byl již dávno překročen předepsaný počet tahů, navíc jeden i druhý ztráceli přehled, co se na šachovnici děje. Bílý chodil dámou po třetí řadě, černý po páté, nejdůležitější byly silné údery do hodin. A v této chvíli je zastavil Miroslav Filip: "Snad už toho bylo dost, vždyť už máte alespoň padesát tahů!" Čs. šach 9/1995, s. 262 Gogičajšvili - Vološin Škoda open 94, 1994, Mladá Boleslav (domluvený výsledek) IGM Jepišin nařkl provinilce (Vološina) z nečistého způsobu boje i v partii 9. kola Gogičajšvili - Vološin, kde bílý překročil čas. Hodně ho prý prokouřil v předsálí, průběh partie byl dosti nudný, remíze mohl zabránit jen čas. Čs. šach 9/1994, s. 243 Odvolací komise posoudila rovněž i průběh partie posledního kola Gogichašvili v. Vološin a i její průběh shledala za velice podezřelý. Šachinfo 9/1994, s. 385 Vološin - Supatašvili V Mladé Boleslavi došlo k události, která určitě oběhne šachový svět. Pořadatelé turnaje na doporučení turnajové jury odmítli vyplatit ruskému IM Leonidu Vološinovi cenu za 2. místo v turnaji. Došlo k tomu na základě protestu Jana Smejkala proti výsledku partie Vološin (2390) - Suapatašvili (2435) z předposledního kola. Co se vlastně stalo? Slovo má Jan Smejkal: "Po skončení oboustranné časové tísně odešli oba hráči z turnajového sálu 'na cigaretu' a po návratu skončila partie v následujícím postavení během několika minut takto:" 47...Ve8 48.Va7 Ve6?!? 49.Jd8 Vae4?!? 50.Jxe6 Vxe6 51.Vb7 a černý se vzdal. Jury (ve složení Jepišin, S. Polgár, Jansa, hl. rozhodčí V. Doležal a ředitel turnaje V. Klain) protest přijala. Čs. šach 9/1994, s. 243 (Uvádíme rozhodnutí odvolací komise v plném znění) Odvolací komise na svém jednání dne 21. 8. 1994 ve 14.15 hodin posoudila protest vm Jana Smejkala ohledně nekorektního průběhu partie předposledního kola Vološin v. Supatašvili a došla k tomuto závěru: Závěr uvedené partie nebyl korektní, ovlivnil pořadí na předních místech. (...) Vzhledem k tomu, že k podobným jevům dochází stále častěji, doporučuje komise řediteli turnaje a organizačnímu výboru nevyplatit hráči Vološinovi cenu za umístění v turnaji V Mladé Boleslavi dne 21. 8. 1994 (...) Poznámka: Druhá cena nebyla vyplacena a byla věnována na rozvoj mládežnického šachu. (...) Poznámka na vysvětlenou: Kdyby v posledním kole partie Jepišin - Polgárová skončila remizou, dělil by se Vološin o pvní místo... Šachinfo 9/1994, s. 385 ŠK Jablonec n. N. x Baník Příbram 1. liga ČŠS, 1993-1994 neoprávněný start hráče, nemožnost zúčastnit se schůze Po nedávno sehraném utkání I. ligy mezi Baníkem Příbram a ŠK Jablonec, protestoval ŠK Jablonec proti neoprávněnému startu jednoho hráče Baníku Příbram. Jsem zástupem oddílu ŠK Jablonec, ale na schůzi STK, kde byl náš protest projednáván, jsem nebyl oficiálně vůbec pozván! Pouze vedoucí skupiny pan Bielavský při zaslání zpravodaje STK podotkl, že se mohu této schůze dne 26. ledna 1994 zúčastnit. Jaká ale ironie? Tuto zprávu jsem obdržel teprve v den, kdy se schůze konala a navíc nebylo uvedeno v kolik hodin schůze začíná a kde! Nemohu při této příležitosti nevzpomenout na loňský případ Tesly Karlín, kdy podobný postup STK nakonec způsobil, že Tesla letos národní ligu vůbec nehraje. Přitom šlo původně o malichernost - pokutu 50 Kč. Chci, aby nejen oddíl Jablonce, ale všichni poznali manýry, které panují v STK. Vzhledem k tomu, že ČŠS na dopisy nikdy neodpovídá, obracím se na ČŠS touto formou a chtěl bych dostat odpověď alespoň prostřednictvím Československého šachu. Čs. šach 2/1994, s. 25 Golod - Matlak Open Mladá Boleslav, Mladá Boleslav, 1993 (domluvená partie, poškození dobrého jména šachu) Oni (šachisté bývalého SSSR) ale přijíždějí za výdělkem, navíc mají výlohy s cestou a pobytem. Předpoklad, že někdo z nich musí uspět, je nezbytný a pochopitelný. Většina z nich se pohybuje v popřadí celkového pořadí, ale ceny, jak jsme již konstatovali, jsou zajímavé jen na prvních místech. Domluvit se mohou snadno, a já nepochybuji o tom, že se i domluví. O to těžší je pak v soutěži s nimi uspět. Nebude od věci konstatovat, že světová špička se otevřeným turnajům vyhýbá. Ani těm nejlepším, včetně Kasparova, by nemusla k vítězství stačit jejich nesporná kvalita. To není jednoduché, těžko se to dokazuje. Jenom na základě průběhu partie je nebezpečné někoho obvinit a dělat jednoznačné závěry. Některá fakta ovšem nelze nevidět. V posledních kolech zpravidla uspějí ti, kteří mohou více vydělat, až příliš často tikají šachové hodiny na opuštěných stolech, zatímco partie se dohrává jinde, když nastane čas jednání. A pravidla, jak jsem již vysvětlil, umožňují libovolný výsledek, v každém postavení. Je možné si dovolit každou partii prohrát na čas. Tento způsob boje, v okamžiku kdy není korektní, kdy je hraný, se pozná podle chování hráčů, lze to dokumentovat podle mnoha drobností, ale také se musí o šachu trochu vědět. Takže raději mluvme o tom, že se mi nelíbily některé partie při mém posledním startu na otevřeném turnaji v Mladé Boleslavi, mimochodem velice pěkně organizovaném. Patřila mezi ně např. partie předposledního kola Kogan - Nestěrov. Hrála se dosti dlouho, viděl jsem tam remizovou věžovku, u stolku však nikde nikdo, říkám si, že už asi tou remízou skončila. Ale pak si za nějaký čas všimnu, že jdou hodiny, pak přijde jeden, udělá tah a zase odejde, totéž druhý, přijde, udělá tah a odejde. Pak náhle bílý nepochopitelným způsobem chybuje a stojí na prohru. Ukrajinec V. Golod si vítězství v turnaji a první cenu automobil Favorit zajistil finišem - výhrami v posledních třech partiích. V 7. kole zdolal svého kolegu Vološina z budoucího olympijského týmu Slovenska, které hodlají po svém příjezdu do svého nového působiště - Rimavské Soboty - reprezentovat. V osmém kole měl jeho soupeř, mezinárodní mistr A. Pančenko, bílými figurami neobvyklé problémy s časem, praporek mu spadl již v prohrané pozici ve 34. tahu. Nápadně podobně proběhla jeho partie posledního kola s I. Glekem na červnovém turnaji v Chamu. I tam by mu bodový zisk celkem nic nepřinesl. Zato Glekovi zabezpečila výhra první cenu. Před posledním kolem je v Mladé Boleslavi jasno. V čele je dvojice Golod a Štohl, kteří mají vzájenmý duel za sebou. Pokud Golod vyhraje poslední partii, stává se díky pomocnému hodnocení vítězem turnaje a majitelem Favorita. V opačném případě se nabízí reálná šance jak Igorovi, tak mně. Záleží na párovní posledního kola. Rozhodčí dr. Doležal se drží svého systému a nekompromisně nasazuje nás dva do vzájemného souboje, Goloda pak s Polákem Matlakem, který nemůže být nikdy první. Naděje, že dostanu Goloda sám, aby se vše pořádně zamotalo, vzala bohužel záhy za své. Přehrajte si následující partii. Mně se nelíbila stejně jako ty předešlé. Matlak sehrál zahájení podivně a dostal se záhy do obtížné pozice. Pak si však jeho soupeř, kterého zřejmě moje partie se Štohlem zaměstnávala víc než partie vlastní, nedal pozor, černý postavil na druhé řadě "harmoniku" a najednou se pozice bílého nedá vyhrát. Oba aktéry vývoj událostí nepochybně zaskočil. V pozici na diagramu se po 32...Sxc6 33.Vxc6 Kg7 bílý nijak neuvolní ze sevření na druhé řadě. Pokus vyměnit jednu věž manévrem Vc6-c1-a1 vázne mimo jiné vždy na prozaickém Vxe2. Postupy pěšců h4 či g4 nic neřeší pro h5, eventuálně g5, zatímco po případném f3-f4 Je4 už hraje na výhru černý. Za normálních okolností by se v tomto momentě mohl podepsat smír. Další průběh partie má trochu kooperativní charakter, černý sám dobrovolně likviduje remízový faktor - zdvojené věže. 32...Va3?? 33.Sd1 Vaa2 34.Ve2 Vxe2 35.Sxe2 (...) a černý se vzdal (60) Těžko někdo, když se na partii jenom podívá, pochopí celý smysl toho všeho, co se dělo kolem. To se musí vidět a sledovat celý ten "cvrkot" okolo. Jan Smejkal, Šachinfo 11/1993, s. 467-468 Obracím se na Vás s upřímnou prosbou o zveřejnění celého mého dopisu. Pozorně jsem si přečetl rozhovor s velmistrem Smejkalem "O etice a šachové mafii II", uveřejněný v ŠACH-info č. 11/93. Chtěl bych se pozastavit u části týkající se turnaje v Mladé Boleslavi 1993. Autor rozhovoru vyčítá několika hráčům, mezi jinými i mně, že výsledky partií byly domluveny mimo šachovnici. Rád bych objasnil některé souvislosti: Skutečně nejslabší partii turnaje jsem sehrál s Golodem, ale bylo to způsobeno objektivními příčinami. Vraťme se o den zpět. V 8. kole jsem nedokázal vyhrát elementární koncovku. Následovalo 67.g6?? Vyhrávalo 67.Kf5 a3 68.Va7 a2 69.g4 a jestliže 69...Kf8 70.Kf6 nebo 69...Kg8 70.g6. 67...fxg6 68.Kg5 Vg1 69.g4 Kh7! 70.Vxa4 Vg2 a partie skončila po téměř sedmi hodinách hry, okolo 23. hodiny, v 87. tahu remízou. Vrátím se ještě ke kritické pozici. Byl jsem již ve velké časové tísni. Možnost 32...Sxc6 33.Vxc6 Kg7 jsem pochopitelně viděl, ale nebyl jsem si remízou jist (obával jsem se 34.g4. Proto jsem zahrál 32...Va3?, předpokládaje přirozený tah 33.Kf2 a po 33...Vaa2! se mi zdála být remíza jistější (nelze odskočit jezdcem pro 34...Sb5). Přehlédl jsem silnou odpověď 33.Sd1! Šachy jsou hrou chyb a není možné chyby z posledních kol řadit mezi úmyslně "dohodnuté" partie. Ve 4. kole stejného turnaje jsem vyhrál následující partii: Kdyby se tato partie hrála v posledním kole, 99 procent šachistů by ji považovalo za "dohodnutou". V souvislosti s tím mám ještě poznámku. Když označil autor rozhovoru za problematické některé partie z posledních kol turnaje v Mladé Boleslavi, zapomněl na jednu. Po skončení turnaje mnoho hráčů, při rozmluvě se mnou, považovalo za nejpodezřelejší partii posledního kola Štohl v. Smejkal! Já však nemám důvod tvrdit, že vynikající velmistři hráli nefér, a že výsledek jejich partie nebylo dosažen po hře. V té souvislosti je absurdní zařadit do tohoto okruhu partii Golod - Matlak, protože i v případě, že bych zahrál tah 32...Sxc6§ a partie skončila remízou, tak i potom by první místo v turnaji obsadil Golod. S úctou Marek Matlak, Šachinfo 2/1994, s. 86 Open Polička Polička, 1993 I droboučké vzrušení, které nastalo, když dva přátelé po návštěvě pivovaru chtěli spolu sehrát partii známou jako hříčka Samuela Loyda (Pat 10. tahem: 1.a3 e6 2.a4 Dh4 3.Va3 Dxa4 4.h4 atd.) se odbylo jen zahromováním rozhodčíh a domluvou. Čs. šach 8/1993, s. 156 Lipský, Litwak O hornický kahanec, 1992-1993, Karviná alkohol, vyloučení z turnaje Organizačně byl turnaj zvládnut velmi dobře, sportovní kvalitu a fair play atmosféru nemohlo zkazit ani svérázné pojetí "žíznivých" hostů z Polska - pánů Lipského a Litwaka, kteří se opakovaně neodstavili na kolo, "zapomněli" zaplatit ubytování apod. Vřele je "doporučuji" i ostatním našim pořadatelům, nebudou se nudit... V Karviné byli po zásluze vyloučeni z turnaje. Čs. šach 1/1993, s. 8 1. česká liga, 1992-1993 pozdní odselání zápisu o utkání, nezaplacení pokuty, vyloučení ze soutěže Pro informaci: Karlín telegramem oznámil Hradci a telefonicky i mě, že k utkání nepřijede pro zastavenou činnost a sněhovou kalamitu. Po kontumaci Karlín - Litoměřice přišly ohlasy z Plzně a Příbrami. Pokusím se touto formou odpovědět a současně zveřejnit svůj názor i pro ostatní. Co se tedy stalo? Dne 6. 12. 92 se hrálo utkání Karlín - DA. Zápis do 10.12. nepřišel, zpravodaj byl vydán s neoficiální (mírně chybnou) informací získanou v DA. Zápis došel 18.12. s pražským razítkem 16.12. Z mého hlediska šlo tedy o bohužel dosti časté porušení rozpisu soutěže a na nejbližší schůzi STK začátkem ledna byla udělena pořádková pokuta 50,- Kčs. Vložka: na této schůzi byl dohodnut nový systém udělování pokut. Výměry nyní zasílají a zaplacení kontrolují vedoucí skupin. Tím byl odstraněn stav, kdy vedoucí skupin nevěděl na 100 %, jestli byl výměr odeslán, co v něm bylo napsáno a hlavně nevěděl (a ani STK), jestli byl vůbec zaplacen. Zaslal jsem tedy ing. Březovskému výměr s termínem uhrazení 8. 2. 1993. V poučení, které je součástí výměru, bylo uvedeno že - při neuhrazení je po tomto termínu zastavena činnost družstva (tedy nikoli od 6. 12. 92) - proti rozhodnutí je možno se odvolat k předsedovi STK - odvolání nemá odkladný účinek na zaplacení pokuty. Ing. Březovský se rozhodl 1) pokutu neuhradit 2) využít práva odvolání s tím, že svou povinnost splnil tím, že obálku se zápisem odeslal dohodnutým způsobem (obyčejně) 7.12. a nelze mu dokázat, že tak neučinil. STK odvolání 9.2. zamítla a rozhodnutí bylo neodkladně písemně i telefonicky sděleno ing. Březovskému. Dne 14.2. se hrál zápas Karlín - Litoměřice. Ing. Březovský v poznámce k zápisu potvrdil, že pokuta nebyla uhrazena. Utkání jsem proto kontumoval z důvodu, že Karlín nesplnil povinnost uloženou platebním výměrem (tedy ne proto, že zápis z 6. 12. nebyl odeslán včas). Následoval ještě telefon s ing. Březovským, informoval jsem i kapitána Karlína p. Salače. Shodujeme se pouze v jednom - litujeme narušení soutěže. Karlín poté nepřijel k dalšímu utkání do Hradce. Nyní ještě malý komentář a doporuční. STK musí řídit soutěže na základě soutěžního řádu a rozpisu a k jejich dodržování má stanoveny i donucovací prostředky (nelze si tedy podle potřeby vymýšlet nějaké nové, jak navrhuje pan Gášek). Podle mého udělal Karlín (nebo ing. Březovský ?) hlavní chybu v tom, že neuhradil pokutu. Potom mohl využít všech odvolávacích stupňů a družstvo mohlo v pohodě hrát - jednalo by se pouze o oprávněnost pokuty. Možná v jeho rozhodování byla i kalkulace, že se STK neodváží splnit to, co bylo v platebním výměru napsáno. Možná jsou v tom i nějaké střety mezi Karlínem a šachovým svazem. Jiří Bielavský, Garde 4/1993, s. 22 5x byl kontumován ze známých důvodů Karlín (odvolává se k VŠS) Garde 6/1993, s. 22 Družstvo oponovalo, že zápis odeslalo včas a pozdě přišel vinou pošty. Čs. šach 4/1993, s. 70 a 5/1993, s. 81 VV ČŠS na své schůzi dne 25.3.1995 projednal tyto body: (...) 6) Vzal na vědomí informaci o zastavení soudního projednávání žaloby Spartak Karlín Tesla ve věci nesprávného rozhodnutí VV ČŠS o potrestání oddílu za nedodržení rozpisu 2. ČL 92/93. Žalobce vzal žalobu zpět. Čs. šach 4/1995, s. 110 Watson - Pekárek Festival Bohemians (Chip), 1992, Praha porucha hodin v časové tísni Ještě jedna ukázka co toto téma v sobě skrývá i Kvíz pro naše rozhodčí! Již několik posledních tahů proběhlo v oboustranné časové tísni. Černý má o něco lepší čas, dohromady to však nejsou ani dvě minuty - tedy oba hráči mají méně než 1 minutu na tah. Černý zahrál 38...Dg6 a náhle zpozoroval, že bílému, který se na okamžik zamyslel, nejdou jeho hodiny. Bdělý rozhodčí byl v pohotovosti u šachovnice a na výmluvné gesto reagoval okamžitě - zastavil hru a podal náhradní hodiny, na které nastavil co nejpřesněji spotřebovaný čas. A nyní přichází náš kvíz - Co se má stát s časovou kontrolou? Můžete nahlédnout do pravidel, tento případ jsme tam však přesně popsaný nenalezli, a tedy záleží spíše na výkladu pravidel každého rozhodčího. A nenechte se ovlivnit materiální převahou černého - bílý již bez dámy bojuje přes dvacet tahů. Hlavní rozhodčí J. Šajtar nařídil pokračovat ve hře (tedy i v časové kontrole) bez ohledu na přerušení, což se černému pranic nelíbilo, mimo jiné i proto, že bílý celé přerušení vehementně přemýšlel. Černý to měl udělat také, pak by místo 39.Va8 Vc1+? asi zahrál 39...Sh6! s rychlou výhrou. (bílý vyhrál v 62. tahu) (...) (Dělal jsem si takovou malou anketu mezi hráči a i na semináři rozhodčích v Nymburce - zrušení časové kontroly v tomto případě má zatím slušnou převahu. To ale nemusí nic znamenat.) Čs. šach 2/1992, s. 21-22 Krásná Lípa - Jiskra Mimoň A, divize II 1991/1992, Krásná Lípa zkolabování soupeře V druhém kole divize II sehrála spolu mistrovský zápas Krásná Lípa - Jiskra Mimoň A, ve které došlo k tragédii jednoho z hráčů Krásné Lípy, hráče Olivy, který trpí epilepsií (padoucnicí). Náš hráč Bedřich Matouš nabízel tomuto hráči remízu v 25. tahu, ten ji však nepřijal a tak se hrálo dále. Když náš hráč provedl 32. tah, tak se jeho soupeř zadíval na pozici a najednou se sesunul na zem. V hrací místnosti byl naštěstí přítomen domácí hráč MUDr. Jan Svoboda a tak zařídil potřebné. Ač již oba dva hráči byli v časové tísni (oba měli na 8 tahů 5 minut), náš hráč šel za kapitánem domácích a navrhl tuto partii za remízu. Kapitán nabídku samozřejmě přijal. Jako dlouholetý rozhodčí jsem prožil na šachovnici mnoho příhod, jak dobrých, tak i méně dobrých, ale s takovým případem jsem se ještě nesetkal. Chování našeho hráče je třeba ocenit jako sportovní gesto, jako ukázku fair-play. Jiří Škorpil, Garde 2/1992, s. 3 Festival MŠS, 1991, Poruba Z openu jsem tedy viděl velice málo, jen z vyprávění znám i alkoholické extempore sovětského šachisty Gorelova v hrací místnosti provázené dalšími efekty. Hlavní rozhodčí turnaje Josef Smolka reagoval energicky, nebývá zvykem vyloučit ze soutěže nasazeného hráče č. 4, mohl by to být ale úspěšný výchovný precedens. Čs. šach 11/1991, s. 166 1990'?, Praha zásah diváka - upozornění diváka na pád praporku Před několika lety se hrál v Praze zápas. Důležitý. Za stavu snad 31/2 : 31/2 byla v chodu jediná partie. Bílý stál na výhru. Oba soupeři byli v hrozivé časové tísni, situace na infarkt. Komu to spadne? Rozhodčí, který od samého počátku zápasu nenechal nikoho na pochybách, že je v sále tím nejdůležitějším, si energicky zjednal přístup k partii, beztak obklopené spoluhráči. Upřeně zíral na šachovnici, na hodiny a kdoví na co. Oba hráči blicají, nikdo - ani rozhodčí! - nemají šajn, kolik že tahů se musí ještě do limitu uhrát. Tah střídá tah, bum, praporek černého spadne. Po partii se zjistilo, že to bylo ve 40. tahu. V tom frmolu si toho bílý nepovšimne a chystá se dále rychle táhnout. Rozhodčí stojí nehnutě jako sfinga, dále civí a tváří se nadmíru důležitě. Bílý užuž sahá na figurku. V té chvíli pronesu nahlas: "Čas!" a - pak to začalo. Protestuje vůdce černých, že jsem to "prozradil", protestuje celé družstvo, v kterém hraje onen hráč, co mu to spadle a co vlastně už - podle řádů - prohrál. Rozhodčí se náhle probudí. A cože si to dovoluji, od toho prý je tady jenom on. On prý to taky vidí, že to spadlo. Neviděl nic. On prý to právě chtěl říci. Neřekl nic. Ovšem, vážení čtenáři, kdyby bílý svůj další tah provedl, nebo kdyby mu praporek také spadl, neměl by už rozhodčí (a nikdo), co meldovat. Podle řádů nesplněný časový limit prohrává (o nadmíru neschopném rozhodčím se tam nehovoří) a tak si myslím, že jsem musel ony tři hlásky vyslovit. Procitnuvší rozhodčí se rozzlobil, varoval mne, zapsal můj zločin do zápisu, mne vykázal z místnosti. Pak nepochybně převazal za tu dřinu zasloužený honorář, ošatné, nebo čím my šachisté i na takové rozhodčí přispíváme. A teď mne moc zajímá názor některého kompetentního rozhodčího, co že jsem to vlastně provedl? Měl jsem mlčet a tupě přihlížet? Nezlobte se na mne, ale udělal bych to znova, ne že ne. - Tak takové rozhodčí rád nemám. Jiří Veselý, Šachinfo 8/2000, s. 375 První pomníček (blbosti) se týká situace, kdy v oboustranné časové tísni rozhodčí nezaregistroval pád praporku a Jirka na tuto skutečnost upozornil. Stačí se podívat do pravidel (článek 6. 8.): "Praporek se považuje za spadlý, když tento fakt zjistí rozhodčí nebo když jeden z hráčů pád praporku orpávněně reklamuje." Rozhodčí se nesporně dopustil chyby, ale to neopravňuje k vnějším zásahů, do partie (článek 13.7. Diváci a hráči jiných partií nesmí mluvit o partii nebo jinak do partie zasahovat. V případě nutnosti rozhodčí může viníky vykázat z hrací místnosti). Richard Fischl, Šachinfo 9/2000, s. 430 U čísla 8. (V normální partii se praporek považuje za spadlý) jsem nakloněn považovat za správnou rovněž odpověď c) (když kdokoliv na tento fakt upozorní). Pád praporku v klasickém šachu (používám termín klasický, protože i rapid šach je normální) je objektivní fakt, který Pravidla nevyžadují reklamovat, takže na tutu skutečnost může upozornit i divák, když už si toho nevšiml rozhodčí. Alexej Šimeček, Šachinfo 11/1999, s. 517-519 Pád praporku (otázka č. 8) je skutečně objektivní fakt, přesto v pravidlech je článek 6.8: "Praporek se považuje za spadlý, když tento fakt zjistí rozhodčí nebo když jeden z hráčů pád praporku orpávněně reklamuje." O reklamaci diváka tam nic není, naopak článek 13.7 říká "Diváci a hráči jiných partií nesmí mluvit o partii nebo jinak do partie zasahovat". Proto si myslím, že odpověď c) není správna, i když další osud partie svým způsobem ovlivnila. Jinak bychom museli jen v mírně pozměněné otázce, ve které bychom v normální partii (tj. klasické) nahradili v partii v rapid šachu považovat za správné odpovědi všechny tři možnosti. Vladimír Doležal, Šachinfo 11/1999, s. 517-519 Jiný případ: Hrál se zápas: Skončil jsem partii, skončil i Honza S. V sousední místnosti jsme se potkali a rozhovořili jsme se o partii našeho kamaráda. Opakuji: v sousední místnosti, to znamená, že rušit jsme nemohli, ani kdybychom chtěli. Náš rozhovor ale vyslechl rozhodčí (mimochodem velice milý pán, pokud "nerozhoduje") a přísně nás napomenul, že o partii, která je v chodu, se bavit nesmíme. Dokonce dodal, že to prý myslí vážně. Když jsem ho požádal, aby mi doložil své jednání z řádů, neučinil to, odkázal mne, že prý mám o to požádat po zápase písemně. To jsem neudělal. V zájmu klidu a míru jsme ale vyšli panu sudímu vstříc Jiří Veselý, Šachinfo 8/2000, s. 375-376 podplácení soupeře Jeden z mých milých přátel mi vyprávěl jiný případ. Nastoupil k zápasu, proti němu známá, milá a - jako on - vždy korektní šachistka. Když odehrál pár zahajovacích tahů, oslovil ji - na svůj čas. Sdělil jí, že si skočí vypít kavu a sníst sobložený chlebíček a zeptal se, zda by ji směl také pozvat. Ta pozvání přijala, jen změnila kávu na čaj, nebo co. Nato vyskočil rozhodčí a prohlásil, to že je nepřípustné, protože to je ovlivňování výsledků a podplácení soupeře (!). Ten můj přítel si pomyslel cosi, co publikoat nelze, a podrobil se. Jiří Veselý, Šachinfo 8/2000, s. 376 Meduna - Uhlmann Bleskový turnaj Rudého Práva, 1980'?, Plzeň Na bleskových turnajích Rudého práva v Plzni bývala skvělá účast a u každé dvojice byl i rozhodčí. Jednou se stalo, že partie našeho velmistry Meduny s velkou východoněmeckou hvězdou velmistrem Wolfgangem Uhlmannem, dospěla do vrcholné časové tísně. Uhlmann právě potáhl pěšcem na poslední řadu s tím, že staví dámu. Rozhodčí mu ji okamžitě vsunul do ruky, Uhlmann ji postavil a již jen zmáčkl hodiny. V tu chvíli Meduna bleskově dámu uchopil a šokovanému soupeři nasadil mat-jednotažec. Rozhodčí mu totiž dal do ruky dámu opačné barvy... Nastalo velké až nekonečné dohadování a konečný verdikt zněl: bude se hrát nová partie. A ta, pokud se dobře pamatuji, skončila Medunovým vystoupením z turnaje. Šachinfo 17-18/1996, s. 741 Vážený Břetislave, tedy k Tvé historce: 1. Není pravda, že po Uhlmannově postavení dámy opačné barvy, jsem mu s ní okamžitě dal mat, nýbrž jsem v duchu pravidel zastavil hodiny a reklamoval soupeřův nemožný tah. Jelikož se jednalo o prominentního Uhlmanna, nařídil rozhodčí po nechutných tahanicích sehrání nové partie, v níž jsem pro změnu zahrál nemožný tah zase já, ale na rozdíl od první partie jsem samozřejmě partii prohrál. 2. Není pravda, že jsem z turnaje vystoupil. Věřím, že napříště nebudeš pro své nepravdivé »úsměvné historky« používat mého jména. S pozdravem »šachu zdar« Eduard Meduna, Šachinfo 5/1997, s. 194 Československá univerziáda, 1983, Prešov pozdní příchod k partii Pri príležitosti nemožon nespomenúť na XII. Československú univerziádu z roku 1983 (hralo se taktiež v Prešove), kde ako jedinému športovcovi bola udelená cena Fair play Markovi Vokáčovi. Nenárokoval si posunutie začiatku svojej prvej partie, na ktorú prišiel s 50 minútovým oneskorením. Výpadok elektriny ho uväznil vo výťahu študontského domova a on to spomenul až po partii, čo sa tešilo mimoriadnej pozornosti novinárov. Čs. šach 3/1994, s. 57 Celostátní liga, 1978-79 narušení soutěže (sabotáž / podvod) K horšímu narušení však došlo těsně před posledním dvoukolem (17. a 18. března). V pátek 16. března totiž neznámý pachatel odeslal osmi oddílům telegram tohoto znění: "Vzhledem k tomu, že regulérnost celostátní ligy je narušena překládá se poslední dvojkolo na náhradní termín který bude dodatečně stanoven případné mimořádné výlohy ihned hlaste STK Dr. Faigl." Telegram byl odeslán z pošty Praha 015 v 10.30 až 12.30. Předseda STK se o telegramu dozvěděl až v pondělí ráno a spolu s dalšími pracovníky navštívil odesílací poštu, kde získal přibližný popis pachatele. Viděl i originály telegramů na hlavní poště v Praze. Poněvadž tím bylo zneužito jména předsedy STK a narušena celá soutěž (a slovenským oddílům vznikly zbytečné náklady na cestu do Rychnova n. N.), předal předseda STK celý případ k vyšetření Veřejné bezpečnosti. Lze těžko posoudit, co vedlo pachatele k tomuto činu. Nechci věřit, že by tím někdo chtěl ovlivnit výsledky a zachránit své družstvo od sestupu. Není snad ani pravděpodobné, že by někdo tím chtěl zdiskreditovat celou soutěž. V každém případě musíme doufat, že buď orgány VB nebo čas nám pachatele odhalí a všichni sportovci se od něj budou distancovat. Důsledky tohoto telegramu však byly velmi nepříjemné. Košice dojely do Rychnova, domácí družstvo nenastoupilo a tak došlo ke kontumaci ve prospěch hostí. Bratislava dojela jen do Hradce, ale do Rychnova už nejela. Vzhledem k tomu, že tento zápas už nemá vliv na umístění v tabulce (jen případné vysoké vítězství by mohlo posunout Bratislavu o jedno místo), rozhodlo předsednictvo VŠS kontumovat rovněž tento zápas, a to 0:0. Předsednictvo potvrdilo všechny ostatní kontumace, jak jsou uvedeny v tabulce. Na základě Řádu schválilo předsednictvo sestup ÚDPMJF do soutěže o dvě třídy nižší (z důvodů nenastoupení k zápasům 10. a 11. března na Slovensku), rozhodlo neuplatnit však toto ustanovení u Rychnova a Tesly, poněvadž oba oddíly byly uvedeny v omyl podvrženým telegramem. Nerad jsem se o této nepříjemné události rozepisoval, ale pokládal jsem to za nutné proto, že o ní byla zpráva téměř ve všech našich novinách - a to nám jistě moc reklamy neudělala. Václav Faigl, Čs. šach 6/1979, s. 65 (zřejmě si někdo pojistil udržení - konečné pořadí je (v závorce výsledek posledního dvoukola) (1.-7. 15+) 8. KPS Brno 14, 9. Košice 11, 10. Třinec 9, 11. Uni Brno 7, 12. Rychnov 6 (dvě kont.), 13. Tesla 6 (dvě kont.), 14. ÚDPM 3 (dvě kont.) - sestupovali 11. - 14. (za výhru 2 body) (zřejmě bylo použito řízené losování (po dvojicích), takže nelze dvojice posledního dvoukola sestavit, ač jsou čísla losu známa) TJ Náchod - Jitex Písek Česká národní liga, skupina B, 1976-77 "(...) V zápase s Jcelkem Jitex Písek se dopustil kapitán družstva Jitex omylu v tom, že proti soupisce přehodil pořadí hráčů na 3. a 4. šachovnici a také rozhodčí zápasu to přehlédl. Zjistil to až po 15 minutách hry. Ve smyslu soutěžního řádu měl být celek Jitexu potrestán kontumací partií na dotyčných šachovnicích. Kapitán našeho družstva Semerák však kontumační vítězství nepožadoval a hráči na uvedených šachovnicích nastoupili k nové partii ve správném složení, i když tento v pravdě rytířský čin stál družstvo 1 bod. Zápas skončil výsledkem 4:4. Přístup náchodského kolektivu k řešení vzniklé situace se sportovním gestem je při nejmenším příkladem k následování." Podle zprávy v "Československém sportu" bylo družstvo TJ Náchod zařazeno do "Klubu fair play" a tento sportovní čin byl také vysoce hodnocen na plenárním zasedání VŠS OV ČSTV v Náchodě. Čs. šach 4/1977, 2. s. ob. Sigma MŽ Olomouc - Universita Brno A, Celostátní liga, 20.12.1975, Olomouc pád praporku, zásah diváka materiály (pdf) na webu smzsnzz.wz.cz Netušil - Hadraba Finále B přeboru ČSSR dorostenců, 8/1974, Český Brod Zde (ve finálové skupině B) došlo k jedné kontumační partii, která byla prohlášena za prohranou oběma soupeřům. V utkání Netušil-Hadraba byla dohodnuta remíza po 4. tazích a partie měla tento kuriózní průběh: 1 a3 g6 2 h3 Sg7 3 Va2 a5 4 a4 a bílý nabídl remízu, kterou černý přijal. Jistě si nikdo nepředstavuje, že vážná šachová partie by měla takto probíhat a proto rozhodnutí hlavního rozhodčího zatížit oba soupeře "nulou" bylo správné. Čs. šach 11/1974, 3. s. ob. Meduna - Čížek Praha-Středočeský kraj, 14.05.1972, Praha-Smíchov provedení tahu, puštění figury Viz diagram (bílý: Kf1, Va7, f2, f4, g3, h2 ... černý: Kc1, Vb2, d3, f5) Po 46. tahu černého Utkání se hrálo tempem 50 tahů za 2½ hodiny a černému zbyly na poslední tahy jen vteřiny, zatímco bílý nespěchal a přemýšlel, ale zřejmě nic kloudného nenalézal. Jeho soupeř si postěžoval, že se nemůže ani na chvilku vzdálit, protože by bílý učinil tah a jemu by spadl praporek. Po delší době se bílý rozhodl... Uchopil věž, a "zavěsil" ji nad pole c7 (stále ji však držel v ruce), načež soupeř "bleskově" chytil svou věž, aby ji představil. Vtom Meduna postavil věž na d7 a stiskl hodiny. Jeho soupeř však třímal v ruce svou věž a musel jí táhnout. 47.Vd7 Vd2? Samozřejmě rozhodující ztráta tempa, postačující k tomu, aby bílý přešel do koncovky čtyř pěšců proti věži. (...) černý se vzdal. Po partii se černý zlobil na soupeře, že prý byl jím podveden. Více se však mohl zlobit na sebe, neboť měl lépe hospodařit s časem, a především se neměl unáhlit ve svém 47. tahu a měl nechat soupeře dokončit (podle dnešních pravidel provést) tah (tím ostatně sám porušil pravidla). Naději na sportovní úspěch v šachu nemá, kdo neovládá pevně své nervy v šachovém boji. Čs. šach 7/1972, s. 67 dotknutí kamene Jindy byl Ivančo zkuebním komisařem pro nové rozhodčí. Seděl jsem u zkoušek jako přísedící (to není vtip, přisedal jsem doopravdy u zkoušek rozhodčích!) a žasl jsem, když nudící se a ostentativně zívající Ivančo položil kandidátovi tutu otázku: Hraje se partie. Bílému, který je na tahu, spadne pod stůl tužka. Shýbne se a hlavou udeří zespoda do desky stolu. Figurky se otřesou, spadne věž a zavadí přitom bílému o ucho. Černý reklamuje, že se bílý uchem dotkl věže. Ano, dotkl. Před svědky. Otázka zní: Musí s ní bílý táhnout? - Správná odpověď dle Ivanča: Nemusí. Rozhodčí nebude zjišťovat, zdali hráč řekl pod stolem j'adoube. Jiří Veselý, Šachinfo 17/2000, s. 891 Přebor Prahy, 1960'?, Praha proměna pěšců v jezdce, pomoc rozhodčího V metru jsem si vzpomněla i na svá dorostenecká léta, na přebor Prahy. Měla jsem vyhranou pozici, soupeřka jenom krále, a mne napadla hloupá idea postavit si samé koníčky. Když jsem si chtěla stavět pátého, tak jsem požádala rozhodčího o jeho sehnání. To jsem neměla dělat. Chtěl mne kontumovat pro nesportovní chování a tvrdil, že si koně nesmím postavit. Eva Možná, Šachinfo 1-2/1999, s. 55 Přebor družstev, 1960'?, Harrachov-Rýžoviště Přebory družstev, nynější liga, se kdysi hrály formou soustředění nejlepších s povinnou ženou na desáté šachovnici. Jednou se hrálo v Harrachově na Rýžovišti a soupeř v partii žen používal nečestných metod. Jeden dnešní mezinárodní mistr své člence družstva vždy, když byla na tahu, napsal na záda co má zahrát. Ta pak tah učinila a naše »favoritka« byla bez šance. Její pozice záhy nevěstila nic dobrého. Co dělat? Jít si stěžovat rozhodčímu, tak se vám spíš každý vysměje. V hodině dvanácté, když už byly i velké materiální ztráty, někdo vymyslel, že je známou pravdou, že nestačí ve čtyřiceti tahové partii 39 dobrých tahů. A tak jsme naší soupeřce namalovali na záda ten »náš« 40. tah. Ztratila jednotahově dámu a bylo... Šachinfo 17-18/1996, s. 741 držení hodin Jiný čtenář si stěžje, že jeho soupeř držel v časové tísni hodiny tak, aby nebylo možno páčku stisknout, protože by mu byl spadl praporek. Přitom prý prohlásil, že není nutno páčku u hodin mačkat, protože on prý bude dělat tahy bleskově. Tu opět má zakročit rozhodčí, potože páčku hodin je možno stisknout jen po vykonání vlastního tahu, takže soupeř musí mít vždy možnost páčku stisknout. Čs. šach 4/1957, 2. s. ob. V zápase Posista B–Motorlet A vznikl jiný spor. Jednomu ze soupeřů se občas zastavovaly hodiny. K reklamaci však došlo až těsně před kontrolou. Rozhodčí zakročil tak, že přidal hráči, jemuž se hodiny zastavovaly hodiny, čas, čímž se tento dostal ihned do časové tísně. Za takový neregulérdní průběh je ovšem přímo odpověden rozhodčí, který je na zápase přítomen ne proto, aby čekal na "rozhodování", ale proto, aby sledoval průběh všech partií včetně chodu hodin. Když již k takovému případu došlo, nemůže rozhodčí věc "vyřešit" tak, že posune čas jednomu z hráčů (lze sotva prokázat, že se nezastavovaly občas i hodiny soupeřovy) a tím ovlivní výsledek partie. Když rozhodčí zjistí takovou diferenci (při rozdílu 5–10 minut proti stavu na jiných hodinách je již takový defekt jasný), musí jen vyměnit hodiny. Čs. šach 4/1957, 2. s. ob. nepřípustný tah, otázka vrácení pozice nevím, jaká byla pravidla tehdy, ale dnes je to takhle: 7.4. a. Zjistí-li se v průběhu partie, že byl proveden nepřípustný tah (včetně nedodržení požadavků při proměně pěšce, nebo vzetí krále), uvede se pozice do postavení bezprostředně před porušením Pravidel. S braním mimochodem je vůbec potíž. Tak v jedné soutěži v jiném kraji měl bílý pěšce na h5 a h6 (postavení ostatních kamenů nerozhoduje), černý pg7. Černý zahrál g7–g5, načež bílý pěšce g5 sebral tahem h6xg7 (!?) a vysvětlil soupeři, že jde o "braní pěšce mimochodem". Ten se s tím spokojil (!) a až po partii zjistil, že takový tah je nemožný (bylo nutno h5xg6). Podal protest, rozhodčí však výsledek partie uznal, a to proto, že podle řádů je nutno vrátit partii do sporné posice jen tehdy, zjistí-li se chyba při partii. Jinak platí další průběh partie. Vzhledem k tomu, že černý zjistil tah proti pravidlům až po partii, nevzal jeho protest rozhodčí na vědomí. Ani toto rozhodnutí není zcela správné. Podle řádů měl rozhodčí nařídit dohrání partie od sporného místa (s odhadnutím stavu na hodinách) s tím, že bílý musí buď hrát h5xg6 (dotkl-li se nejdříve černého pěšce) nebo h6–h7 (dotkl-li se dříve pěšce h6). Hlavní chybou ovšem bylo, že rozhodčí k spornému případu nepřišel hned a hned během partie nezasáhl. Průběh partie proti pravidlům platí jen tehdy, není-li možo bezpečně určit posici, ve které k vadnému tahu došlo. Na příklad: po tazích 1. d4 Jf6 2. c4 d6 3. Jc3 e5 4. dxe5 dxe5 5. Dxd8+ Kxd8 se v dalším průběhu král vrátí na e8 a řekněme v 25. tahu černý rochuje. Bílý si neuvědomí, že jde o tah proti pravidlům, dojde k časové tísni, oba soupeři nezapisují. Po skončení časové tísně nejsou s to dát zápis dohromady, a také jejich zápis (prvních 25 tahů) nelze přehrát. Tehdy si vzpomene bílý, že černý dělal 0–0, ačkoliv na ni neměl právo, avšak pro uvedené skutečnosti nemá jeho protest významu. Čs. šach 4/1957, 2. s. ob. braní mimochodem, pat Tak v jednom z venkovských turnajů se hrála partie, ve které vznikla posice na vedlejším diagramu. (bílý a5, b2, c3, Kf2 - černý c4, h2, Kh1) Bílý byl na tahu a zahrál 1. b2–b4. Po tomto tahu vznikl velký spor, který si vyžádal zasedání výboru oddílu a také dlouhé korespondence mezi šachovým oddílem a krajskou sekcí a nakonec i redakcí našeho časopisu. Pravděpodobně bude velká většina čtenářů překvapena, proč ke sporu došlo. Po tahu 1. b2–b4 totiž černý reklamoval remis v domnění, že posice je pat. Bílý soupeře ovšm upozornil, že může pěšce brát mimochodem, černý však tvrdil, že brát mimochodem nemusí. Kapitáni i dva rozhodčí (oba absolventi krajského kursu rozhodčích!!) se dohodli, že případ předloží řídícímu soutěže (rovněž absolventovi tohoto kursu), který rozhodl, že partie je remis. (!) Předseda krajského sboru rozhodčích a zároveň krajský instruktor rozhodčích pak na dotaz jednoho z rozhodčích sdělil, že podle čl. 6 bod B Pravidel FIDE soupeř m ů ž e brát pěšce en p., z čehož vyvodil, že toto ustanovení neukládá soupeři povinnost, že by musel pěšce brát. Je až nepochopitelné, že o tak jasném případu bylo tolik sporů a je zarážející, že si s ním rozhodčí nevěděli rady a rozhodli špatně! Pat je taková situace, kdy strana, která je na tahu, nemá možnost provést tah podle pravidel, při čemž její král není v šachu. V naší sporné posici může černý tah podle pravidel učinit. Tímto tahem je cxb3 en p. Vzhledem k tomu, že jiný tah nemá k dispozici, m u s í cxb3 en p. hrát, nechce-li se ovšem již vzdát. Čs. šach 4/1957, 2. s. ob. A konečně uvádíme pro zajímavost dva dopisy: Soudruh Jaroslav Šmíd z České Třebové píše: "...hráč stavěl druhou dámu, postavil si obrácenou věž a dal soupeři mat. Soupeř však hrál dále a dal protivníkovi mat, ačkolv byl sám v matu." V druhém dopise píše soudruh Peter Hrdko z Liptovského Mikuláše: "Čierny tvrdí, že z dosiahnutého pešiaka na a1 stala sa dáma, čo naznačil tým, že vyriekol »mat« a že formálne premenenie na dámu je otázkou čiste technickou a že na veci nič nemení, či na tangovanom mieste stojí dáma v podobe pešiaka alebo vo vlastnej podobe dámy, ale že je rozhodujúca ta skutočnosť, že pešiak dosiahnuvší prvý rad premenil sa na zamýšlanú dámu čierneho." Oba nás žádají o vysvětlení, které jasně vyplývá z pravidel. V prvém případě sice porušil hráč pravidlo, že si včas nevyžádal skutečnou dámu, avšak faktem, že dal protivníkovi mat byla partie jasně podle § 11/1 (Partii vyhrává hráč, který dal mat soupeřovu králi) skončena a nešlo v ní prostě pokračovat. V druhém případě je jasné podle čl. 7 odst. D pravidel FIDE, že provedení tahu je dokončeno při proměně pěšce teprve, když byl odstraněn se šachovnice, a když hráč pustí nový kámen, postavený na pole proměny, protože když hráč pustí pěšce, který dosáhl pole proměny, tah není ještě proveden, avšak hráč již nesmí postavit pěšce na jiné pole (na př. při volbě mezi dotahem pěšce nebo braním). Čs. šach 4/1957, 2. s. ob. Vajda - Kmoch Olympiáda, 1931, Praha třikrát opakovaná pozice K druhému sporu došlo v partii Vajda - Kmoch. (...) Ale ke sporu: Po 47. tahu černého objevilo se na šachovnici postavení. Následovalo: 48.Kh2 De2 49.Kg2 Df3+. Po druhé totéž postavení s týmž hráčem na tahu. 50.Kh2 De2 51.Kg2 Df3+. Vajda zastavil hodiny a prohlásil partii za remis. Kmoch neuznal, byl jsem zavolán. Přehrál jsem partii podle zápisů. Věc byla jasná. Vyskytlo se třikrát totéž postavení a vždy byl na tahu týž hráč, jak o tom hovořil čl. 16 odst. 1 til c) tehdejšího hracího řádu. Kmocha ovšem nebylo možno přesvědčit. Tvrdil, že postavení, jaké se vyskytlo po 47. tahu černého, musilo by se ještě třikrát opakovat. Tedy uznal jsem, že by pro výklad hracího řádu měla jakýkoliv význam jeho mezinárodní reputace. Do tabulky se zapsala remis. Čs. šach 11/1996, s. 373-374 Romi - Vistaneckis První spor vznikl v partii Romi - Vistaneckis. Bílý vzal do ruky krále, odstranil ze šachovnice černou dámu a postavil svého krále na e4. Je ovšem zřejmo, že šlo o omyl, což také Romi prokázal svým formulářem, kde zapsal, jak soupeř sám potvrdil, již před učiněným tahem DxD. Ale podle hracího řádu je lhostejno, co hráč zamýšlel, ani nerozhoduje, jaký tah zapsal, rozhodné je jen, co na šachovnici učinil. Dotkl se krále, byl tedy povinen táhnout králem. Toto rozhodnutí ovšem pokládal Romi za nespravedlivé a nesprávné. Nedalo se však nic dělat. Roma locuta, causa finita. (Řím promluvil, případ je ukončen.) Čs. šach 11/1996, s. 373-374

http://kraken.slv.cz/1Azs8/2013

1Azs8/2013 1 Azs 8/2013-59 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Lenky Kaniové a soudcù JUDr. Marie ®i¹kové a JUDr. Zdeòka Kühna v právní vìci ¾alobkynì: nezl. N. Z., zastoupena JUDr. Annou Dole¾alovou, advokátkou se sídlem Jablonského 604/7, Plzeò, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad ©tolou 3, Praha 7, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 8. 3. 2011, èj. OAM-10-41/ZA-06-P09-2009, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 2. 2013, èj. 29 Az 13/2011-55, III. Ustanovené zástupkyni ¾alobce advokátce JUDr. Annì Dole¾alové s e p ø i z n á v á odmìna za zastupování v øízení o kasaèní stí¾nosti v èástce 10.200 Kè, která jí bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 60 dnù od právní moci tohoto usnesení. [1] Nezletilá ¾alobkynì (dále jen stì¾ovatelka ), státní pøíslu¹nice Ukrajiny, po¾ádala o udìlení mezinárodní ochrany na území ÈR. Vzhledem ke svému nízkému vìku (rok narození 2007) odvozuje svùj azylový pøíbìh zcela od svého otce, státního pøíslu¹níka Bìloruska, rovnì¾ ¾adatele o udìlení mezinárodní ochrany. V její vìci vydal ¾alovaný v záhlaví oznaèené rozhodnutí, kterým ji nebyla udìlena mezinárodní ochrana dle § 12, § 13 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky (zákon o azylu), a byla jí udìlena, stejnì jako jejímu otci, doplòková ochrana podle § 14b zákona o azylu na dobu 24 mìsícù ode dne nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí. [2] Krajský soud nejdøíve k její ¾alobì rozhodnutí ¾alovaného zru¹il rozsudkem ze dne 15. 2. 2012, èj. 29 Az 13/2011-25. Ke kasaèní stí¾nosti ¾alovaného byl v¹ak rozsudek krajského soudu, stejnì jako v pøípadì jejího otce, zru¹en rozsudkem zdej¹ího soudu (v pøípadì stì¾ovatelky rozsudkem ze dne 11. 7. 2012, èj. 1 Azs 8/2012-22). Krajský soud proto meritornì rozhodoval v obou pøípadech znovu; v dal¹ím øízení ¾alobu stì¾ovatelky tentokrát zamítl rozsudkem oznaèeným v záhlaví. Tento rozsudek napadá stì¾ovatelka kasaèní stí¾ností. [3] Krajský soud v novém rozhodnutí, vázán právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu o tom, ¾e podklady pro rozhodnutí o udìlení èi neudìlení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu jsou dostateèné, konstatoval, ¾e u stì¾ovatelky nejsou dány azylovì relevantní dùvody, k èemu¾ dospìl ji¾ v pùvodním rozsudku, který byl Nejvy¹¹ím správním soudem zru¹en, a to ani, pokud jde o humanitární azyl. [4] V kasaèní stí¾nosti doplnìné prostøednictvím ustanovené zástupkynì stì¾ovatelka uvedla, ¾e své kasaèní dùvody plnì odvíjí od kasaèních dùvodù svého otce v øízení vedeném pøed NSS pod sp. zn. 7 Azs 12/2013. Tomuto tvrzení odpovídají i zcela toto¾né kasaèní námitky. Navíc uvedla, ¾e vzhledem k jejímu vìku je nereálné, aby se v pøípadì zamítavého rozhodnutí o její ¾ádosti sama vracela do zemì své státní pøíslu¹nosti. Vzhledem ke státní pøíslu¹nosti otce (Bìlorusko) je tak tøeba i její kasaèní stí¾nost posuzovat s ohledem na mo¾né udìlení mezinárodní ochrany dle § 13 zákona o azylu ve vztahu k Bìlorusku, nikoliv ve vztahu k Ukrajinì. [5] Kasaèní stí¾nost, tøeba¾e opakovaná, je pøípustná. Nejvy¹¹í správní soud toti¾ ve svém prvním rozsudku v této vìci pouze dovodil, ¾e rozhodnutí ¾alovaného je ve vztahu k otázce aplikace § 14 zákona o azylu (humanitární azyl) dostateènì a logicky odùvodnìné, zalo¾ené na skuteènostech dolo¾ených ve spisu. Proto zavázal krajský soud posoudit celou ¾alobu stì¾ovatelky (bod 19 rozsudku èj. 1 Azs 8/2012-22). V takovémto pøípadì nepøipadá nepøípustnost kasaèní stí¾nosti do úvahy. Ustanovení § 104 odst. 3 písm. a) s. ø. s. zaji¹»uje, aby se Nejvy¹¹í správní soud nemusel znovu zabývat vìcí, u které ji¾ jednou svùj právní názor na výklad hmotného práva závazný pro ni¾¹í soud vyslovil, a to v situaci, kdy se ni¾¹í soud tímto právním názorem øídil. Stáhnout citované ustanovení té¾ na pøípady, kdy zdej¹í soud pouze vytýká krajskému soudu procesní pochybení, by bylo neudr¾itelné (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2007, èj. 4 Ads 86/2006-128). [6] Vzhledem k okolnosti, ¾e v dané vìci se jedná o kasaèní stí¾nost ve vìci mezinárodní ochrany, Nejvy¹¹í správní soud se ve smyslu § 104a s. ø. s. dále zabýval otázkou, zda kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì pøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být kasaèní stí¾nost podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepøijatelná. [7] Kasaèní stí¾nost ve vìcech mezinárodní ochrany mù¾e být pøijata k vìcnému projednání jen tehdy, jestli¾e pøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatele a rozhodování o ní umo¾ní Nejvy¹¹ímu správnímu soudu zároveò plnit obecnìj¹í sjednocující funkci v systému správního soudnictví. Podrobnìji se zdej¹í soud vymezením institutu pøijatelnosti kasaèní stí¾nosti ve vìcech mezinárodní ochrany zabýval v usnesení ze dne 26. 4. 2006, èj. 1 Azs 13/2006-39, è. 933/2006 Sb. NSS. Podle tohoto usnesení je podstatným pøesahem vlastních zájmù stì¾ovatele jen natolik zásadní a intenzivní situace, v ní¾ je kromì ochrany veøejného subjektivního práva jednotlivce nezbytné vyslovit té¾ právní názor k urèitému typu pøípadù èi právních otázek. Pøesah vlastních zájmù stì¾ovatele je dán jen v pøípadì rozpoznatelného dopadu øe¹ené právní otázky nad rámec konkrétního pøípadu. Pøijatelnost lze dovodit i tam, kde v napadeném rozhodnutí krajského soudu bude shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnì-právního postavení stì¾ovatele. [8] Stì¾ovatelka se k pøesahu vlastních zájmù nevyjádøila. Ani Nejvy¹¹í správní soud sám ¾ádné dùvody pøesahující její zájmy neshledal. [9] Z obsahu kasaèní stí¾nosti stì¾ovatelky je zøejmé, ¾e se domáhá mezinárodní ochrany v závislosti na udìlení mezinárodní ochrany jejímu otci. Ve vìci jejího otce rozhodl Nejvy¹¹í správní soud nedávno rozsudkem ze dne 27. 6. 2013, èj. 7 Azs 12/2013-52. Zdej¹í soud v uvedeném rozsudku dospìl k závìru, ¾e krajský soud i ¾alovaný pochybili, proto¾e nesprávnì pokraèování interpretovaly § 12 zákona o azylu ve spojení s èl. 9 odst. 1 písm. b) tzv. kvalifikaèní smìrnice [smìrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splòovat státní pøíslu¹níci tøetích zemí nebo osoby bez státní pøíslu¹nosti, aby mohli ¾ádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných dùvodù potøebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úø. vìst. L 304, s. 12; Zvl. vyd.: 19/007, s. 96)]. Z tohoto dùvodu zru¹il jak rozsudek krajského soudu, tak rozhodnutí ¾alovaného ve vìci otce stì¾ovatelky a v dal¹ím øízení ho zavázal svým právním názorem. Shledal azylový pøíbìh otce nezletilé stì¾ovatelky za vìrohodný a neztoto¾nil se se závìrem, ¾e v jeho pøípadì nedo¹lo k naplnìní definice pronásledování. [10] Jak ji¾ v¹ak zdej¹í soud vyslovil ve svém pøedchozím rozsudku èj. 1 Azs 8/2012-22, kterým je vázán, ve vztahu k stì¾ovatelce, i pøesto, ¾e je nepochybné, ¾e je v daném pøípadì právní postavení nezletilé stì¾ovatelky do jisté míry závislé na právním postavení jejího otce, nelze ignorovat míru, v jaké dochází k poru¹ování základních lidských práv u ka¾dé jednotlivé osoby zvlá¹» (viz bod 16 cit. rozsudku a tam uvedenou judikaturu). Stì¾ovatelka se narodila v roce 2007 na území ÈR dva roky poté, co její otec uprchl z Bìloruska do ÈR. Z informací vyplývajících ze spisu lze konstatovat, ¾e v zemi pùvodu svého otce nikdy nebyla a nemá na tuto zemi ¾ádné ekonomické, sociální, èi jiné vazby. Svùj rodinný ¾ivot realizuje pouze v Èeské republice. Nikdy netvrdila, ¾e byla vystavena nebezpeèí pronásledování ze strany státních orgánù zemi pùvodu jejího otce. V daném pøípadì tak není mezi úèastníky øízení sporné, ¾e stì¾ovatelka nesplòuje zákonné podmínky pro udìlení mezinárodní ochrany dle § 12 zákona o azylu. Právì s jiným výkladem § 12 pøitom uspìl u zdej¹ího soudu otec stì¾ovatelky. [11] Obdobnou vìc øe¹il zdej¹í soud také v rozsudku ze dne 5. 11. 2008, èj. 9 Azs 14/2008-57, è. 1943/2009 Sb. NSS. V uvedeném rozsudku dospìl dále k závìru, ¾e [s]tì¾ovatelkou presumovanou obavu ohlednì jejího dal¹ího pobytu na území Èeské republiky po dobu, po kterou bude vedeno øízení o udìlení mezinárodní ochrany s její matkou, která se svojí ¾alobou u krajského soudu uspìla, a správní orgán je ve vztahu k její ¾ádosti o mezinárodní ochranu, povinen pokraèovat v øízení (v intencích zru¹ovacího rozsudku), nelze podøadit pod ¾ádný ze zákonem uznaných dùvodù udìlení mezinárodní ochrany (§ 12 a násl. zákona è. 325/1999 Sb., o azylu). Uvedené závìry lze zcela vztáhnout i na nyní posuzovanou vìc. Skuteènost, ¾e otec stì¾ovatelky se svojí kasaèní stí¾ností pøed zdej¹ím soudem uspìl a správní orgán se bude muset znovu zabývat jeho ¾ádostí o mezinárodní ochranu a rozhodnout v intencích zru¹ovacího rozsudku NSS, nemù¾e sama o sobì obstát a nelze ji pova¾ovat za relevantní dùvod pro zru¹ení napadeného rozsudku. Teprve bude-li otec nezletilé stì¾ovatelky v dal¹ím øízení pøed správním orgánem úspì¹ný, mohla by v novém øízení o udìlení mezinárodní ochrany uspìt i jeho nezletilá dcera, tedy stì¾ovatelka. Nové rozhodnutí ¾alovaného ve vìci otce jí tak mù¾e poskytnout silnìj¹í dùvod mezinárodní ochrany ve formì slouèení rodiny s azylantem (ji¾ shora cit. § 13 zákona o azylu). [12] Úkolem soudù ve správním soudnictví je poskytovat ochranu veøejným subjektivním právùm fyzických i právnických osob (§ 2 s. ø. s.). V daném pøípadì nelze odhlédnout od nízkého vìku stì¾ovatelky (6 let) a nepopiratelné celkové závislosti na jejích rodièích, resp. otci. ®ádosti o udìlení mezinárodní ochrany jsou v pøípadì rodinných pøíslu¹níkù zpravidla vzájemnì provázané a dotýkají se rodiny jako celku. Postavení dítìte ¾ádajícího o mezinárodní ochranu se pøitom ve vìt¹inì pøípadù odvíjí od postavení rodièù ¾ádajících o udìlení mezinárodní ochrany. V pøípadì stì¾ovatelky, která se narodila na území Èeské republiky a dùvody své ¾ádosti o mezinárodní ochranu odvozovala výluènì od dùvodù svých rodièù (nejdøíve matky, následnì otce), lze proto legitimnì oèekávat, ¾e rozhodnutí o její ¾ádosti bude následovat osud ¾ádosti jejího rodièe (zákonného zástupce). Za takové situace je nezbytné respektovat její práva podle èl. 3 Úmluvy o právech dítìte z roku 1989 (publ. sdìlením federálního ministerstva zahranièních vìcí è. 104/1991 Sb.), dle kterého [z]ájem dítìte musí být pøedním hlediskem pøi jakékoli èinnosti týkající se dìtí, a» u¾ uskuteèòované veøejnými nebo soukromými zaøízeními sociální péèe, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány a podle èlánku 9, podle kterého jsou státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, povinny zajistit, aby dítì nemohlo být oddìleno od svých rodièù proti jejich vùli. Po dobu, kdy nebude postaven na jisto osud otce nezletilé, bude proto na pøíslu¹ných správních orgánech, aby respektovaly Úmluvy, a v zásadì neumo¾nily nucené vycestování nezletilé stì¾ovatelky. Stì¾ovatelce, bude-li to v jejím zájmu, je tøeba správními orgány umo¾nit dal¹í pobyt v Èeské republice (blí¾e rozsudek èj. 9 Azs 14/2008-57, ji¾ citovaný v bodì [11] shora). [13] Ustálená a vnitønì jednotná judikatura NSS tak poskytuje dostateènou odpovìï na námitky podávané v kasaèní stí¾nosti. Za tìchto okolností soud konstatuje, ¾e kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì nepøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatelky. Podmínky pøijatelnosti v tomto pøípadì nejsou splnìny. Kasaèní stí¾nost podle § 104a s. ø. s. proto soud pro nepøijatelnost odmítl. [14] Výrok o náhradì nákladù øízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ø. s., podle nich¾ ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, byla-li kasaèní stí¾nost odmítnuta. [15] Stì¾ovatelka byla v øízení o kasaèní stí¾nosti zastoupena ustanovenou advokátkou JUDr. Annou Dole¾alovou. V takovém pøípadì platí hotové výdaje a odmìnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7 ve spojení s § 120 s. ø. s.). Soud proto urèil odmìnu advokátky JUDr. Anny Dole¾alové èástkou 10.200 Kè [tøi úkony právní slu¾by po 3.100 Kè dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb. (pøevzetí a pøíprava zastoupení, doplnìní kasaèní stí¾nosti tak, aby byla pøípustná, replika), a tøi re¾ijní pau¹ály po 300 Kè za jeden dle § 13 odst. 3 té¾e vyhlá¹ky]. Ze spisu nevyplývá, ¾e by ustanovená advokátka byla plátcem DPH a tuto skuteènost ani netvrdila. Z tohoto dùvodu jí zdej¹í soud DPH nepøiznal. Celková èástka 10.200 Kè bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 60 dnù od právní moci tohoto usnesení.

http://kraken.slv.cz/6Tdo306/2013

6 Tdo 306/2013 6 Tdo 306/2013-53 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. května 2013 o dovolání obviněného A. T. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 68 To 350/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 3 T 199/2011, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. T. o d m í t á . Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 18. 6. 2012, sp. zn. 3 T 199/2011 , byl obviněný A. T. (dále jen obviněný , příp. dovolatel ) uznán vinným jednak přečinem krádeže dílem dokonaným podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. zákoník ), dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jednak přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (ad I. 1 - 4/); jednak přečinem krádeže dílem dokonaným podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, jednak přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (ad II. 1 - 11/). Této trestné činnosti se dle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že 1/ v noci z 3. 8. na 4. 8. 2010 v R., okr. H., na ul. M. se dostal přes zahradu mateřské školy k oplocení prodejny potravin SD Jednota na ulici R., prolezl otvorem v plotě a poté odstranil mříž okna prodejny, vnikl dovnitř, záměrně rozbil dvě zářivky a odcizil ze zásobníku cigaret u pokladen cigarety různých značek a cigarety odcizil také z kanceláře vedoucí prodejny, vypáčil dále dveře skladu a prodejnu opustil přes nákladovou rampu, přičemž odcizením zboží způsobil SD Jednota H. škodu ve výši nejméně 40.000,- Kč a na budově vloupáním způsobil škodu ve výši 3.390,- Kč, (bod 1 obžaloby) 2/ v nočních hodinách z 15. 8. 2010 na 16. 8. 2010 v B., okres Opava, po odšroubování ochranné mříže a vysazení okénka sociálního zařízení vnikl do prodejny Tempo, obchodního družstva Opava, Horní náměstí č. 1, poškodil dveře koupelny, vypáčil dveře kanceláře vedoucí prodejny a po odstranění kovové závory ze skříně odcizil nejméně 10 kartonů cigaret různých značek, cukrovinky, vše v ceně nejméně 6.200,- Kč, mince v hodnotě 550,- Kč a poškozením způsobil škodu 3.756,- Kč, vše ke škodě uvedeného družstva, (bod 1 rozsudku OS Opava ze dne 11. 3. 2011, č. j. 19T 4/2011- 272) 3/ v době od 26. 8. 2010 v 01.10 hodin v H., okres Opava, na ul. L. se záměrem odcizení po vysazení nezajištěného okna vnikl do prodejny Tempo, obchodního družstva Opava, Horní náměstí č. 1, tam vysekal otvory do dveří, přes které vnikl do spojovací chodby, vypáčil dveře do kanceláře vedoucí prodejny, poškodil visací zámek na vnitřních mřížích tzv. předskládky zboží, vnikl do prodejní části, kde do jedné z donesených tašek uložil 34 kartonů cigaret zn. Marlboro, Ronson, Viceroy, Sparta, LD, Moon, Philip Moris v ceně nejméně 20.740,-Kč, avšak byl vyrušen po spuštění signalizačního zařízení, proto z místa bez odcizených věcí utekl, přičemž poškozením způsobil škodu 6.990,- Kč, vše ke škodě uvedeného družstva, (bod 2 rozsudku OS Opava ze dne 11. 3. 2011, č. j. 19T 4/2011-272) 4/ v noci ze 7. 9. na 8. 9. 2010 v M. V., okr. T., vnikl do budovy nákupního střediska Jednoty - obchodního družstva Tábor po vystříhání a vyhnutí kovové mříže okna toalety, poté odstranil visací zámky mříží samotné prodejní části a v příručním skladu odstranil visací zámek skříně, kde odcizil cigarety různých značek v hodnotě 141.430,- Kč a prodejnu opustil tak, že odstranil zámek kovové závory a vypáčil dveře vedoucí na nákladovou rampu, takže zmíněnému družstvu způsobil další škodu vloupáním ve výši 7.398,-Kč, (bod 6 obžaloby), přičemž odcizením způsobil celkovou škodu ve výši 188.180,-Kč, k odcizení si připravil zboží v hodnotě 20.740,-Kč a poškozením vloupáním způsobil celkovou škodu ve výši 21.534,-Kč. 1/ v noci z 10. 1. na 11. 1. 2011 ve Š. n. V., okr. Zlín, vnikl po přestřižení kovových mříží a vysazení okna do prostoru skladu prodejny SD Jednota, vypáčil dveře kanceláře vedoucí prodejny, ze zásuvky pracovního stolu odcizil klíče k trezoru zabudovanému ve zdi skladu, odkud odcizil na hotovosti 82.461,-Kč a z kanceláře a z prodejny odcizil cigarety různých značek, dobíjecí karty k mobilním telefonům a další zboží v úhrnné hodnotě 100.905,50 Kč, čímž Jednotě SD Zlín způsobil škodu celkem ve výši 183.366,50 Kč bez DPH a poškozením prodejny škodu ve výši 29.592,-Kč bez DPH, (bod 12 obžaloby) 2/ v noci z 13. 1. na 14. 1. 2011 v Ú. u V. K., okr. Zlín, vnikl do prodejny Jednoty po vysazení okna sklepních prostor a po následném vypáčení dveří prostor prodejny, kanceláře a skladu, když odcizil cigarety různých značek v hodnotě nejméně 90.000,-Kč a finanční hotovost v částce 20.946,- Kč, uloženou v zásuvce pracovního stolu kanceláře, čímž Jednotě SD Zlín způsobil škodu ve výši 110.946,- Kč bez DPH a poškozením provozovny škodu ve výši 35.060,- Kč bez DPH, (bod 13 obžaloby) 3/ dne 11. 2. 2011 kolem 00.30 hodin v P., okr. Prostějov, vnikl do skladu prodejny smíšeného zboží Jednoty SD Boskovice po vypáčení mříží okna skladu a vypáčení okna, poté odcizil cigarety různých značek v nezjištěné hodnotě ke škodě Jednota SD Boskovice a poškozením budovy a zařízení způsobil další škodu ve výši 8.192,- Kč, (bod 14 obžaloby) 4/ v době od 12. 2. 2011 do 14. 2. 2011 v H., okr. Vsetín, u prodejny SD Jednota Vsetín vylomil u mříží zadních dveří a na dveřích visací zámky, když záměrně rozbil v prostoru rampy osvětlovací trubici, odtrhl krycí lištu dvojitých celodřevěných dveří, které poškodil v oblasti zámku, přičemž dovnitř se mu nepodařilo vniknout, když poškozením způsobil SD Jednota Vsetín škodu ve výši 660,- Kč, a tohoto jednání se dopustil proto, aby v prodejně odcizil především cigarety, (bod 16 obžaloby) 5/ v noci z 21. 2. na 22. 2. 2011 v H. B., okr. Vsetín, po vypáčení mříže okna a samotného okna vnikl do prodejny potravin SD Jednota Vsetín a odcizil zejména cigarety různých značek, čímž SD Jednota Vsetín způsobil škodu ve výši nejméně 143.832,-Kč a poškozením prodejny další škodu ve výši 668,-Kč a znehodnocením zboží v otevřených mrazících a chladicích boxech škodu ve výši nejméně 1.151,- Kč, (bod 19 obžaloby) 6/ v době od 5. 3. 2011 do 7. 3. 2011 ve V. B. u prodejny SD Jednota Vsetín odstranil pohybové čidlo, nastřihl a vyhnul kovovou mříž a průlezem vnikl do skladu materiálu, vypnul kompresorové zařízení chladících boxů, odpojil nahrávání kamerového systému a odcizil cigarety různých značek, čímž SD Jednota Vsetín způsobil škodu ve výši nejméně 60.000,-Kč a poškozením prodejny další škodu ve výši 2.919,- Kč a znehodnocením zboží v otevřených chladících a mrazících boxech škodu ve výši 2.557,- Kč, (bod 23 obžaloby) 7/ v noci z 15. 3. na 16. 3. 2011 v .R., okr. Prostějov, po přestřižení a vypáčení mříží okna skladu a vypáčení okna vnikl do prodejny Jednoty, vypáčil dveře do skladu a odcizil cigarety různých značek, čímž Jednotě SD Boskovice způsobil škodu ve výši nejméně 22.680,-Kč a poškozením prodejny další škodu ve výši 6.139,- Kč, (bod 24 obžaloby) 8/ v noci ze 16. 3. na 17. 3. 2011 v Č. p. K., okr. Prostějov, přestřihl železnou mříž okna prodejny Jednoty, rozbil sklo v okně, vnikl do skladu a prodejní části a odcizil cigarety různých značek, čímž Jednotě SD Boskovice způsobil škodu ve výši nejméně 41.580,- Kč a poškozením prodejny další škodu ve výši 5.892,- Kč, (bod 25 obžaloby) 9/ v noci z 28. 3. na 29. 3. 2011 v M. T., okr. Svitavy, na ulici L. vypáčil mříž nepoužívaného skladu J. M., přes sklad se dostal na nádvoří a poté vypáčil mříž okna prodejny Tabáku, kde odcizil cigarety různých značek a telefonní dobíjecí kupony, čímž způsobil A. H. škodu ve výši nejméně 224.110,- Kč a na zařízení budovy způsobil majiteli objektu J. J. škodu ve výši 3.400,- Kč, (bod 26 obžaloby) 10/1 v noci ze 4. 4. na 5. 4. 2011 v P., okr. Louny, na ulici P., vnikl po odtržení mříže a vysazení křídla okna do prodejny trafiky, tam poškodil zařízení alarmu a odcizil cigarety různých značek, tabák, drobné mince v hodnotě 2.000,- Kč, čímž J. J. způsobil škodu celkem ve výši 159.230,- Kč, (bod 27 obžaloby) 11/ v noci z 11. 4. na 12. 4. 2011 v H., okr. Vsetín, po vypáčení mříží a po vypáčení a vysazení okna vnikl do prodejny SD Jednota Vsetín, uvnitř překonal další dveře a odcizil cigarety různých značek v hodnotě 40.284,-Kč ke škodě SD Jednota Vsetín a poškozením prodejny způsobil tomuto družstvu další škodu ve výši 10.485,- Kč, (bod 28 obžaloby), přičemž odcizením způsobil celkovou škodu ve výši 986.028,50 Kč, poškozením vloupáním způsobil na napadených objektech škodu ve výši 103.007,-Kč a zničením zboží v chladících a mrazících boxech škodu ve výši 3.708,-Kč, a tohoto jednání pod bodem II/1-11 se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu Opava ze dne 11. 3. 2011, č. j. 19T 4/2011-272, který nabyl právní moci dne 2. 6. 2011, uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem nedokonaným podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 1 roku se zařazením do věznice s ostrahou. Obviněnému byly citovaným rozsudkem uloženy dva tresty, a to za jednání pod bodem I. 1 - 4/ podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 45 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný společný trest odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a za jednání uvedené pod body II. 1-11/ podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Podle § 226 písm. c) tr. ř. byl obviněný zproštěn obžaloby pro skutky ve výroku rozsudku soudu prvého stupně citované (body 3-5, 7-11, 15, 17, 18, 20-22 obžaloby) a ve vztahu k poškozeným z těchto skutků bylo aplikováno ustanovení § 229 odst. 3 tr. ř., podle něhož byli se svými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Z podnětu odvolání obviněného Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 68 To 350/2012, podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), f), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině pod body II. 1-11/ a v navazujících výrocích o trestu a o náhradě škody za skutky pod tímto bodem. Za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově uznal obviněného vinným jednak zločinem krádeže dílem dokonaným podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, jednak přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkových zjištění obsažených v rozsudku soudu prvního stupně s tou úpravou, že došlo pouze k vypuštění části skutkové věty obsahující popis recidivy ve smyslu zákonného znaku § 205 odst. 2 tr. zákoníku, neboť ten jím nebyl uvedeným popisem naplněn. Za trestnou činnost pod body II. 1-11/ byl obviněnému odvolacím soudem nově uložen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Vratislava Klimenta dovolání , jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na nesprávném hmotně právním posouzení. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný uvedl, že před nalézacím soudem byly provedeny důkazy, které nasvědčují tomu, že vytýkané trestné činnosti se dopustil J. Š. se svými známými. Zdůraznil, že dotyčným zapůjčil automobil, v němž měl uloženo své oblečení a také pracovní nástroje. Je přesvědčen, že J. Š. s dalšími osobami tyto jeho věci užili při trestné činnosti, aby podezření z trestné činnosti padlo na něj. Tím obviněný vysvětluje, jak se dostala jeho pachová stopa na místa vloupání. Poukázal rovněž na to, že ve velkém množství případů nebyly zjištěny žádné jeho pachové stopy. Slyšení odborníci u hlavního líčení nevyloučili, že se jeho pachová stopa na místa vloupání mohla dostat způsobem, který on uvádí. Dále namítl, že u nástrojů nebyla zjištěna individuální identifikace, ale pouze druhová shoda a že při domovní prohlídce nebylo zajištěno zboží pocházející z trestné činnosti. Dle dovolatele výši škody mohlo ovlivnit to, že pachatel po vloupání nechal prodejnu volně přístupnou a kdokoli z kolemjdoucích z ní mohl cokoliv odcizit. Soudy proto měly vycházet ze skutečně nejmenší zjištěné škody, nikoliv z účetního schodku. V některých bodech (I. 1/, II. 2, 5, 6, 7, 8, 11/) soud škodu dokonce pouze odhadl. V bodě I. 4/ byl za škodu označen účetní schodek, i když vedoucí prodejny uvedla, že škoda je okolo 120.000,- Kč, u bodu II. 1/ nebylo přihlédnuto k tvrzení vedoucí prodejny, že nemůže specifikovat zboží a sdělit, které bylo odcizeno zákazníky, u bodu II. 9/ byla škoda určena dle plnění pojišťovny a v bodě II. 10/ byla škoda určena nesprávně dle účetního schodku. Obviněný má za to, že s ohledem na ústavně garantované právo na spravedlivý proces může i Nejvyšší soud v rámci projednávání dovolání zasáhnout do skutkového stavu v případech, kde existuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy, což podle něj je právě jeho případ. Jelikož mu nebylo prokázáno spáchání žádného trestného činu, měl být soudem zproštěn obžaloby, když měla být aplikována zásada in dubio pro reo a skutková zjištění měla být učiněna v jeho prospěch. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ) se podle § 265h odst. 2 tr. ř. k dovolání obviněného písemně vyjádřila. Po shrnutí dosavadního průběhu řízení a dovolacích námitek uvedla, že obviněný velkou částí svých námitek deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nenaplnil. Dovolateli nepřisvědčila v názoru, že by v jeho případě došlo ke splnění podmínek zásahu do skutkového základu obou částí výroku o vině proto, že je dán extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Z obsahu hodnotící pasáže, vztahující se k odsuzujícímu výroku prvostupňového soudu (č. l. 37 uprostřed 39 shora), jakož i z výsledku přezkumné činnosti odvolacího soudu (č. l. 12 jeho rozsudku), je dle státní zástupkyně patrno, že obviněný byl uznán vinným ze spáchání pouze těch zažalovaných skutků, ve kterých byla jeho přítomnost na místě činu potvrzena shodou pachových stop tam zajištěných se vzorky jemu odebranými. Výsledky kriminalistické metody pachové identifikace byly řádně zdokumentovány a ze strany policejních specialistů byl také vyložen použitý postup při jejich opatřování tak, aby nebylo důvodu k pochybám, že je lze použít jako důkaz ve smyslu § 89 odst. 2 tr. ř. Soudy vyložily plně akceptovatelné důvody, pro které bylo možno považovat obhajobu obviněného spočívající v tom, že jeho pach mohl být přenesen na místa činu prostřednictvím rukavic či jiného oblečení uloženého ve vozidle užívaném jím tvrzenými skutečnými pachateli, za vyvrácenou. Poukázala přitom na další nepřímé důkazy tvořící uzavřený a ničím nepřerušený řetězec, tj. na výsledky mechanoskopických expertíz ve vztahu k páčidlu vydaném obviněným při prohlídce používaného motorového vozidla, na shodu stopy na trubce užité zřejmě k páčení, na zásuvce pokladny a na vozidle užívaném obviněným s nástrahovým práškem, na výsledky prohlídky jiných prostor - obviněným používaného vozidla a výsledky domovní prohlídky s nálezem druhově shodného zboží jako bylo zboží odcizené. Dále uvedla, že do okruhu nepřímých důkazů byl soudy zařazen i významný poznatek o zcela shodném způsobu provedení vloupání do jednotlivých prodejen, jakož o totožném sortimentu, na který se obviněný ve všech přisouzených případech zaměřil. Taková uzavřená soustava důkazů nepřímé povahy ve své vzájemné návaznosti podle státní zástupkyně spolehlivě podporuje skutkový závěr obou soudů o tom, že se dovolatel veškerého přisouzeného jednání dopustil a to současně s vyloučením reálné možnosti, že namísto něj, a tedy nikoliv pouze vedle něho, mohla být pachatelem jiná osoba, resp. jiné osoby. Za jedinou hmotně právní a tím i kvalifikovanou námitku nesprávnosti právního posouzení skutku státní zástupkyně hodnotila tu, že při stanovení výše škody nebyla zohledněna skutečnost, že pachatel nechal při vloupání volně přístupnou prodejnu a kdokoliv z kolemjdoucích mohl do doby zjištění vloupání z jejích prostor volně odcizit jakékoliv zboží. Srovnatelným způsobem dovolatel argumentoval, pokud namítl, že škoda byla nesprávně stanovena podle účetního schodku nebo podle počítačového účetního systému, z čehož logicky vyplývá, že by se na jejím způsobení mohli podílet zaměstnanci poškozeného obchodního subjektu, event. i jeho zákazníci (ad I./4., II./ 1., 2., 5., 10.). Z hlediska takto poukazovaných tvrzení, že na způsobení škody v přisouzené výši mohly participovat i další neustanovené osoby, státní zástupkyně uvedla, že podle letité judikatury se příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a následkem nepřerušuje, jestliže k jednání pachatele přistoupí další skutečnost, jež spolupůsobí při vzniku následku, avšak jednání pachatele zůstává takovou skutečností, bez níž by k následku nebylo došlo (srov. R 37/1975). Další námitky vztahující se ke způsobu stanovení výše způsobené škody v každém jednotlivém případě a zvláště pak v případech označených, kdy podle názoru obviněného soudy neuvažovaly v intencích nejmenšího škodlivého následku (tedy nepoužily zásadu in dubio pro reo ), považuje státní zástupkyně za skutkové námitky, které se týkají vyhodnocení provedeného dokazování k rozsahu způsobeného škodlivého následku. Proto podle ní obviněným uplatněné námitky nezakládají jak použitý dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tak ani žádný jiný z katalogu dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) l) tr. ř. a nejsou proto ve vztahu k nim naplněny podmínky dovolacího přezkumu. K výhradám obviněného vůči výši škody státní zástupkyně uvedla, že v případech jím výslovně citovaných se soudy při dvou rozporných údajích k rozsahu odcizeného zboží přiklonily k tomu, který byl pro obviněného příznivější, a tedy plně postupovaly podle zásady in dubio pro reo . U bodů I./1., II./ 6., 7. a 8. bylo vycházeno z nezpochybněných svědeckých výpovědí o druhu zboží a míry zaplněnosti prodejních prostor, ve kterých bylo umístěno, v případě II./9. se soudy řídily výší vyplaceného pojistného plnění a v posledním případě (ad II./11.) považovaly za rozhodný výsledek prohlídky jiných prostor, resp. obviněným provozovaného osobního automobilu a řídily se tak oceněním tam zajištěného zboží. Na základě shora uvedeného státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně vyslovila souhlas s tím, aby bylo rozhodnuto podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř., v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva ) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. S přihlédnutím k těmto teoretickým východiskům přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného a zjistil přitom následující skutečnosti: Obviněný v rámci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. brojí proti skutkovým závěrům obou předchozích soudů, když předkládá svou vlastní skutkovou verzi o tom, jak se jeho pachové stopy dostaly na místa činu. Skrze takto formulované výhrady vůči napadenému rozhodnutí namítá extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními soudů na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé. Nejvyšší soud však v posuzované věci namítaný extrémní nesoulad neshledal. Obviněný byl z trestné činnosti usvědčen nejen potvrzenou shodou pachových stop na místech činu se vzorky odebranými obviněnému, ale také uzavřeným okruhem nepřímých důkazů. Pachové stopy obviněného byly zajištěny na všech 15 místech útoků, jimiž byl obviněný uznán vinným, a četnost těchto shod sama o sobě svědčí o tom, že jeho přítomnost na místech činu nemohla být náhodná. Dalšími usvědčujícími důkazy, k nimž soudy nižších stupňů při vyslovení viny dovolatele důvodně přihlédly, byly shodný způsob spáchání trestné činnosti u všech patnácti útoků, výsledky mechanoskopické expertízy, kdy u některých útoků (v rozsudku specifikovaných) byla zjištěna shoda otěru modré barvy z místa činu s páčidlem, které se našlo při prohlídce automobilu obviněného, a nález nástrahového prášku na trubce užité zřejmě k páčení, na zásuvce napadené pokladny a na vozidle obviněného, které vzhledem k charakteru věcí v něm nalezených (pákové kleště, páčidlo, rozlamováky), prokazatelně používal jako dopravní prostředek při páchání trestné činnosti. O této skutečnosti konec konců svědčí i nález druhově shodného zboží se zbožím odcizeným z prodejen. K výtce dovolatele, že šlo pouze o shodu druhovou a nikoliv individuální, lze uvést, že odcizován byl takový charakter zboží (zejména cigarety různých značek), které lze jen stěží individuálně identifikovat. Soudy nižších stupňů, v rámci svého oprávnění hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, se obviněným uplatněnou obhajobou důsledně zaobíraly a důvodně dospěly k závěru, že výpověď obviněného, a tím i jím uplatněná obhajoba, jsou nevěrohodné a v dostatečném rozsahu vyvrácené provedenými důkazy. Nelze si nevšimnout, že obviněný v přípravném řízení původně (při zadržení dne 12. 4. 2011 a následně po zahájení trestního stíhání dne 13. 4. 2011) tvrdil, že vozidlo, které užíval a je jeho družky, používal výhradně on sám. Až za půl roku (dne 12. 10. 2011) přichází se svou obhajobou, že s vozidlem, v němž byly jeho věci, jezdily i další osoby (Jožka a Jan) a tyto věci mohly být jimi užity při spáchání skutků, kladených mu za vinu. Tímto způsobem pak vysvětluje, jak se dostaly jeho pachové stopy na místa činu. Soudy zjistily, že J. Š. byl reálně existující osoba (žil v obci, kterou obviněný uvedl, ale dne 28. 1. 2011 zemřel a tudíž ani nemohl být vyslechnut), o níž učinily závěr, že nebyl dán důvod, aby se za prací dopravoval způsobem prezentovaným obviněným. Druhou osobu, které měl svěřit vozidlo k časově delšímu užívání, nedokázal obviněný identifikovat a blíže popsat. Pokud za této situace soudy nižších stupňů považovaly obhajobu obviněného zcela logicky za ryze účelovou a nepravdivou, pak jejich hodnocení nelze ničeho podstatného vytýkat, zejména pokud se uváží zjištění, která byla učiněna v souvislosti se spáchám skutku ad II./11., kdy obviněný tvrdil, že vozidlo řídil obviněným zmiňovaný Jožka , ač tuto skutečnost jednoznačně vyvrátili jako svědkové slyšení policisté, kteří obviněného v blízkosti vozidla, které opustil, zadrželi. Obviněným uplatněnou obhajobou se zaobíral nejen soud nalézací, ale rovněž tak i soud odvolací, který s přihlédnutím k tomu, že obviněný popírá spáchání skutků v celém rozsahu, ač důkazní situace v některých případech zcela prokazatelně svědčí o opaku (nález pachových stop v kombinaci se záběry kamerového systému str. 11, 12 rozsudku odvolacího soudu), přisvědčil skutkovým závěrům soudu prvního stupně. Důvodně přitom poukázal na to, že obviněný svoji obhajobu přizpůsoboval vývoji důkazní situace. Obdobným způsobem přistoupil obviněný i ke zpochybnění výroku o náhradě škody, neboť i zde svoji argumentaci staví na skutkových tvrzeních a alternativách, která jsou odlišná od skutkových zjištění soudů nižších stupňů. Nelze přitom přehlédnout, že takové námitky obviněný uplatnil již v řízení před soudem odvolacím, který se s nimi náležitým způsobem vypořádal. Při stanovení výše škody ctily uvedené soudy plně zásadu in dubio pro reo a povinnost obvitého k její náhradě poškozeným subjektům stanovily v částkách, které z pohledu provedeného dokazování byly nejpříznivější pro obviněného. Odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku podrobně vyložil, z jakých důvodů byla povinnost obviněného k náhradě škody stanovena v té či oné konkrétní výši a v daném směru v podstatném rozsahu doplnil zdůvodnění adhézní části rozsudku soudu prvního stupně. Na rozsudek odvolacího soudu (str. 13-16) lze v tomto směru plně odkázat. Zbývá dodat, že i námitky obviněného vůči výroku o náhradě škody, je-li jejich základem zpochybnění skutkových závěrů soudů, nemohou být považovány za naplňující jím deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Existence namítaného extrémního rozporu mezi důkazy, jejich hodnocením a vyvozenými skutkovými a právním závěry v posuzované věci shledána nebyla. Obhajoba obviněného byla i dle názoru Nejvyššího soudu spolehlivě vyvrácena provedenými důkazy. Skutková zjištění soudů nacházejí adekvátní odraz ve zvolené právní kvalifikaci skutků, rovněž výrok o náhradě škody vychází ze soudy učiněných skutkových zjištění. Protože uplatněním skutkových námitek nenaplnil obviněný obsah jím deklarovaného dovolacího, ale ani jiného dovolacího důvodu v ustanovení § 265b tr. ř., shledal Nejvyšší soud, že ohledně podaného dovolání přichází v úvahu postup upravený ustanovením § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. V Brně dne 29. května 2013 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Veselý

http://ridicske-prukazy.info/stanovisko-k-vydavani-rp-ce-cizincum-podminka-pobytu.html

Stanovisko k vydávání ŘP ČR cizincům a podmínka pobytu - ridicske-prukazy.info Stanovisko k vydávání ŘP ČR cizincům a podmínka pobytu K problematice vydávání řidičských průkazů cizincům v návaznosti na podmínku pobytu sdělujeme následující. Vámi popsaná situace: „Žadatel o udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu České republiky pocházející ze Spolkové republiky Německo, podal žádost o vydání řidičského průkazu na Městském úřadu Kraslice dne 7. ledna 2008. V tomto územním obvodu MěÚ Kraslice má od 2. července 2007 povolen pobyt, průkaz č. VA 031026, potvrzení o přechodném pobytu vydalo OCP – Sokolov, dne 14. listopadu 2007.Dalším předloženým dokladem byla „Žádost o řidičské oprávnění“ podaná do Autoškoly CLEA s.r.o. Plzeň, dne 23. června 2006 (pozn. jiný kraj - jiná ORP). Výuka a výcvik byly ukončeny dne 1. listopadu 2006 a dne 2. listopadu 2006 bylo zkušebním komisařem řidičů u Městského úřadu Rokycany potvrzeno kulatým úředním razítkem, že jmenovaný splnil podmínky odborné způsobilosti k získání řidičského oprávnění skupiny B. Městský úřad Kraslice dne 21. února 2008 řízení usnesením zastavil pro zjevnou právní nepřípustnost, kterou spatřuje v nesplnění podmínky přechodného pobytu na území ČR již při nástupu do uvedené autoškoly. Proti tomuto usnesení se žadatel včas odvolal. Krajský úřad Karlovarského kraje úřední činností zjistil, že Městský úřad Rokycany rozhodnutím zamítl žádost o udělení řidičského oprávnění (vypraveno dne 14. června 2007), neboť žadatel nepředložil doklad prokazující přechodný pobyt, ani doklad o tom, že se na území ČR připravuje na výkon povolání po dobu nejméně 6 měsíců (coby osoba, která nemá na území ČR trvalý pobyt) ve lhůtě do 23. března 2007, čímž nesplnil podmínku pro jeho udělení dle zákona o provozu na pozemních komunikacích.“ Podmínkami k udělení řidičského oprávnění jsou v souladu s § 82 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, věk osoby, zdravotní a odborná způsobilost k řízení motorových vozidel, trvalý nebo přechodný pobyt na území České republiky, splnění dalších podmínek podle § 91 zákona a skutečnost, že žadatel není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. Podmínku zdravotní a odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a splnění dalších podmínek podle § 91 zákona musí držitel řidičského oprávnění splňovat po celou dobu držení řidičského oprávnění. Vámi popsaný závěr Městského úřadu Kraslice, který řízení o žádosti dne 21. února 2008 usnesením zastavil pro zjevnou právní nepřípustnost, kterou spatřuje v nesplnění podmínky přechodného pobytu na území ČR již při nástupu do uvedené autoškoly, považujeme za nesprávný a v rozporu se zákonem. Podmínka pobytu v době, kdy se žadatel přihlašuje k výuce a výcviku v autoškole, není zákonnou podmínkou pro udělení řidičského oprávnění podle § 82 zákona, viz výše. V souladu s Metodickou pomůckou k usměrnění některých správních činností v souvislosti s aplikací zákona č. 411/2005 Sb., zveřejněnou pod čj. 48/2006-160-LEG/1, musí sice žadatel mít prokazatelně na území České republiky skutečný pobyt z důvodu zejména osobních vazeb, jeho trvání však může být kratší než je 185 dní, protože při zohlednění obsahu a účelu směrnice 91/439/EHS je nutné požadavek zákona č. 247/2000 Sb. považovat za jdoucí nad rámec komunitárního práva, protože minimální dobu pobytu pro udělení řidičského oprávnění prodlužuje. Při doslovném izolovaném výkladu § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 247/2000 Sb., by toto ustanovení představovalo jistou formální překážku volného pohybu osob, která představuje jeden ze základních principů, na němž je Evropská unie založena. Proto je podle názoru ministerstva nezbytné interpretovat zmíněné ustanovení zákona č. 247/2000 Sb. v širším kontextu zákona č. 361/2000 Sb. a směrnice 91/439/EHS (více viz metodická pomůcka čj. 48/2006-160-LEG/1). Je zapotřebí rovněž uvést, že se žadatel připravoval na výuku a výcvik v daném případě ještě před účinností novely zákona. Zákon nestanoví lhůtu, v jaké může žadatel podat žádost o udělení řidičského oprávnění od absolvování výuky a výcviku a složení zkoušky z odborné způsobilosti. Ani zákon nestanoví, jak maximálně starý posudek o zdravotní a odborné způsobilost k řízení motorových vozidel musí žadatel předložit. Pokud mu již jednou byla obecním úřadem obce s rozšířenou působností žádost o udělení řidičského oprávnění zamítnuta a v současné době podmínku přechodného pobytu žadatel splňuje v působnosti jiného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nebyl dán důvod pro zastavení řízení a na skutečnost, že se o udělení řidičského oprávnění rozhoduje opakovaně po dodatečném splnění podmínek, nelze pohlížet jako na překážku řízení podle § 48 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Ustanovení § 48 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., stanoví, že přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě pouze jednou. Vzhledem k tomu, že „první“ obecní úřad obce s rozšířenou působností žadateli žádné právo nepřiznal, nejedná se o překážku v řízení. „Druhý“ obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu dodatečně žadatel splní všechny podmínky pro udělení řidičského oprávnění, a který je místně příslušný podle pobytu žadatele, má povinnost udělit žadateli řidičské oprávnění a vydat řidičský průkaz. Podle § 2 písm. hh) zákona je příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností ten úřad, který je příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele o řidičské oprávnění, nebo přechodného pobytu na území České republiky, který trvá alespoň 185 dnů. Podmínku „kalendářního roku“ podle směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech, nelze aplikovat vzhledem k odlišné národní právní úpravě podmínky pobytu.

http://theroombrno.cz/gdpr/

GDPR – The Room Brno Informace poskytované subjektu údajů – zákazníci Správce Společnost Vedia s.r.o. IČ: 06682863, sídlem: č.p. 46, 592 61 Doubravník, zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C 103660 coby správce osobních údajů zpracovává osobní údaje v souladu s platnými právními předpisy, tj. s účinností od 25.5.2018 v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů (dále jen „Nařízení“), které v mnoha směrech nahrazuje ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., zákon o ochraně osobních údajů. Správcem osobních údajů je společnost Vedia s.r.o. IČ: 06682863, sídlem: č.p. 46, 592 61 Doubravník, zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C 103660 (dále jen “Správce“). Kontaktní údaje Správce jsou – adresa: Doubravník 46, email: [email protected], tel.: 725 990 445 V rámci poskytování služeb správcem osobních údajů (provozování tzv. únikových her, prodej dárkových poukazů k účasti na těchto únikových hrách) a následného plnění povinností v rámci poskytování těchto služeb osobní údaje zpracováváme v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) Nařízení, tedy za účelem plnění tohoto smluvního vztahu vážícího se k poskytnutí této služby. Tyto osobní údaje mohou být po ukončení účinností těchto smluvních vztahů dále zpracovávány za účelem ochrany našich oprávněných zájmů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. f) Nařízení, zejména vymáhání případných pohledávek a to po dobu běhu promlčecích lhůt k těmto vztahům se vážícím. Subjekt údajů má v případě zpracování osobních údajů za účelem našich právněných zájmů dle čl. 6 odst. 1 písm. f) Nařízení právo vznést vůči nám námitku dle čl. 21 Nařízení. V případě vznesení této Námitky osobní údaje dále nezpracováváme, pokud neprokážeme závažné oprávněné důvody pro zpracování, které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků. Osobní údaje jsou zpracovávány z naší strany dále také za účelem plnění právních povinností v souladu s čl. 6 odst. 1. písm. c) Nařízení, např. ke státním orgánům (např. správcům daně pro výkon správy daní) a pro plnění zákonných povinností vyplývajících ze zvláštních předpisů. Výše uvedené nebrání tomu, abychom některé osobní údaje zpracovávali na základě výslovného souhlasu subjektu údajů dle čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení. Pokud budeme zpracovávat osobní údaje na základě výslovného souhlasu dle čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení, má subjekt údajů právo tento svůj souhlas kdykoli odvolat, a to zcela nebo i částečně. Odvoláním souhlasu však není dotčena zákonnost zpracování vycházející ze souhlasu, který byl dán před jeho odvoláním. Souhlas lze odvolat způsobem, kterým byl udělen, potažmo prostřednictvím kontaktních údajů uvedených pod bodem 2. • státní orgány a další instituce v rámci plnění zákonných povinností (správce daně) • externí účetní správce • společnost c/o Google Inc., Reservanto s.r.o. a další společnosti poskytující správci objednávkový a další podpůrný software k přijímání a vyřizování objednávek zákazníků. Osobní údaje námi zpracovávané nejsou předávány do třetích zemí či jakékoliv mezinárodní organizaci. Při zpracování osobních údajů však nedochází k žádnému automatizovanému rozhodování (tedy bez ingerence člověka), včetně profilování. Osobní údaje uchováváme po dobu nezbytně nutnou k zajištění všech práv a povinností plynoucích z výše uvedených smluvních vztahů a dále po dobu existence možných nároků vyplývajících z uzavřené smlouvy (zákonné promlčecí doby) a dále po dobu, kterou jsme povinni je uchovávat podle obecně závazných právních předpisů. Většinu osobních údajů tak budeme zpracovávat maximálně po dobu 5 let od poskytnutí shora uvedené služby. Dle Nařízení má subjekt údajů (tedy Vy) dále tyto práva, která může vykonat vůči Správci prostřednictvím kontaktních údajů uvedených výše pod bodem 2 Právo podat stížnost u dozorového úřadu: Subjekt údajů má právo podat stížnost u dozorového úřadu, pokud se domnívá, že zpracováním jeho osobních údajů bylo porušeno Nařízení. Tímto dozorovým úřadem je Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Česká republika, IČO: 708 37 627, www.uoou.cz. Bližší informace o těchto výše uvedených právech Subjektu údajů a jejich výkonu jsou k dispozici na webových stránkách theroombrno.cz/gdpr V Doubravníku dne 20.5. 2018

http://docplayer.cz/15975435-Podminky-vseobecne-pojistne-podminky-pro-pojisteni-nemovitosti-domacnosti-a-odpovednosti-za-skodu-vpp-bx-01-wustenrot-pojistovna-a-s.html

podmínky Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu VPP BX/01 Wüstenrot pojišťovna a. s. - PDF Download "podmínky Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu VPP BX/01 Wüstenrot pojišťovna a. s." 1 podmínky Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu VPP BX/01 Obsah I. OBECNÁ ČÁST Článek 1 Úvodní ustanovení Článek 2 Vznik a trvání pojištění Článek 3 Uzavření pojistné smlouvy formou obchodu na dálku Článek 4 Zánik pojištění Článek 5 Změna pojištění Článek 6 Forma právních úkonů Článek 7 Doručování Článek 8 Pojistné, splatnost pojistného Článek 9 Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění Článek 10 Povinnosti pojistníka a pojištěného Článek 11 Pojistné plnění Článek 12 Obecné výluky z pojištění Článek 13 Rozhodné právo Článek 14 Územní platnost pojištění Článek 15 Řešení sporů Článek 16 Zachraňovací náklady Článek 17 Přechod práva na pojistitele II. SPECIFICKÁ ČÁST Článek 18 Místo pojištění Článek 18 A) Místo pojištění nemovitosti Článek 18 B) Místo pojištění domácnosti Článek 19 Pojistná částka, pojistná hodnota Článek 20 Pojištěné náklady Článek 21 Vymezení pojistné události, zásady stanovení výše pojistného plnění obecně Článek 21 A) Vymezení pojistné události nemovitost Článek 22 Změny pojištění Článek 23 Změna vlastníka / spoluvlastníka Článek 24 Předmět pojištění nemovitost Článek 25 Rozsah pojištění nemovitost Článek 26 Předmět pojištění domácnost Článek 27 Připojištění domácnost Článek 28 Rozsah pojištění domácnost Článek 29 Pojistná nebezpečí A. souhrnně nazývaná FLEXA plus B. souhrnně nazývaná voda z potrubí C. souhrnně nazývaná přírodní nebezpečí D. povodně, záplavy E. nepřímý úder blesku, přepětí F. rozbití skla G. souhrnně nazývaná odcizení Článek 30 Podmínky zabezpečení pro pojištěnou domácnost A. Obecně platná bezpečnostní opatření B. Požadované minimální zabezpečení domácnosti podle pojistné částky C. Požadované minimální zabezpečení podle sjednaného limitu pro věci v nebytových prostorách D. Výklad pojmů k zabezpečení III. Doplňkové pojištění pojištění odpovědnosti občana za škodu Článek 31 Pojištění odpovědnosti pojištěného za škodu Článek 32 Rozsah pojištění Článek 33 Pojistné plnění Článek 34 Výluky Článek 35 Pojištění odpovědnosti vlastníka, držitele nebo nájemce nemovitosti Článek 36 Pojištění odpovědnosti vlastníka budovy, respektive díla, ve stavbě Článek 37 Pojištění odpovědnosti občana za škodu IV. Výklad pojmů Článek 38 Výklad použitých pojmů Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 1 2 I. OBECNÁ ČÁST Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Pro soukromé pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu (dále jen pojištění ), které sjednává Wüstenrot pojišťovna a.s., se sídlem Praha 4, Na Hřebenech II 1718/8, PSČ Česká Republika, zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka (dále jen pojistitel ) jako pojištění škodové, platí zákon 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen zákon ), občanský zákoník a ostatní obecně závazné právní předpisy České republiky, tyto všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu (VPP-BX/01), další písemná ujednání pojistné smlouvy a pojistná smlouva. 2. Pojistné podmínky tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy. 3. Ujednání pojistné smlouvy jsou nadřazeny ustanovením pojistných podmínek. 4. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků pojištění, pojmy a definice upraveny v pojistných podmínkách, respektive pojistné smlouvě, řídí se zákonem. Článek 2 Vznik a trvání pojištění 1. Pojištění se sjednává na dobu neurčitou s pojistným obdobím jeden pojistný (technický) rok, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 2. Pojištění vzniká prvým dnem po uzavření pojistné smlouvy, není-li v pojistné smlouvě sjednán pozdější začátek pojištění. 3. Nezaplacením splatného pojistného se pojištění nepřerušuje. Článek 3: Uzavření pojistné smlouvy formou obchodu na dálku 1. Pojistník jako zájemce o uzavření pojistné smlouvy prostřednictvím: a) internetových stránek pojistitele (nebo pojistitelem určených), nebo b) telefonického hovoru s operátorem call centra pojistitele (nebo pro pojistitele činného), podá pojistiteli žádost o vyhotovení pojistné smlouvy (dále jen žádost ). 2. Návrh pojistné smlouvy předkládá pojistitel na základě žádosti tak, že zašle v nejkratším možném termínu na pojistníkem v žádosti určený (elektronickou adresu) návrh smlouvy vyhotovený podle pojistníkem uvedených údajů včetně všech nezbytných součástí smlouvy. Pokud o to pojistník v žádosti požádal, zašle mu pojistitel tuto smlouvu také prostřednictvím držitele poštovní licence obyčejnou zásilkou na jeho korespondenční adresu. Pojistník je povinen zkontrolovat všechny údaje uvedené ve smlouvě, zda jsou správné a nadále aktuální (není-li tomu tak, postupuje podle instrukcí). 3. Lhůta pro přijetí návrhu jsou dva týdny ode dne jeho doručení pojistníkovi. 4. Pojistná smlouva je uzavřena (návrh pojistné smlouvy je přijat) okamžikem připsání pojistného na účet pojistitele. Toto pojistné musí být řádně uhrazeno ve výši uvedené ve smlouvě. Nebylo-li toto pojistné zaplaceno řádně a ve lhůtě stanovené pojistitelem, pojištění nevznikne. 5. Pojistník obdrží pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Článek 4 Zánik pojištění 1. Uplynutím doby Bylo-li sjednáno pojištění na dobu určitou, zaniká uplynutím pojistné doby. Jednorázové pojistné náleží pojistiteli celé. 2. Nezaplacením pojistného Neuhrazením dalšího pojistného nebo jeho části zaniká pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení dlužného pojistného. Tato upomínka musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného. Pojistiteli náleží pojistné do dne zániku pojištění. 3. Výpovědí pojistitele nebo pojistníka a) doručenou nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného období. Pojištění zaniká uplynutím pojistného období. b) doručenou do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní lhůta je 8 dnů. Pojištění zaniká uplynutím výpovědní lhůty. c) doručenou do 3 měsíců ode dne doručení písemného oznámení vzniku pojistné události. Výpovědní lhůta je 1 měsíc. Pojištění zaniká uplynutím výpovědní lhůty. d) doručenou do 1 měsíce ode dne výplaty pojistného plnění nebo písemného sdělení, že právo na pojistné plnění nevzniká. Výpovědní lhůta je 1 měsíc. Pojištění zaniká uplynutím výpovědní lhůty. 4. Dohodou Dohoda pojistníka a pojistitele o zániku pojištění musí obsahovat okamžik zániku a způsob vzájemného vyrovnání závazků. Pojištění zaniká dnem uvedeným v dohodě. 5. Odstoupením Pojistitel nebo pojistník mohou odstoupit od pojistné smlouvy od počátku z důvodů daných zákonem. Podmínky odstoupení jsou uvedeny v zákoně. 6. Z jiných důvodů a) Pojištění zaniká doručením odmítnutí pojistného plnění z důvodů ve smyslu zákona. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém byla škodná událost nahlášena. b) Pojištění zaniká zánikem pojištěné věci nebo celého pojištěného souboru (např. likvidací, úplným zničením). Došlo-li k zániku v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, ve kterém k zániku došlo. c) Zemře-li osoba, která s pojistitelem sjednala pojistnou smlouvu a dědicem bude osoba jiná než pozůstalý manžel, trvá pojištění do uplynutí doby, za kterou bylo v době úmrtí zaplaceno pojistné. Uplynutím této doby pojištění zaniká, nedohodnou-li se zúčastněné strany jinak. 7. Další důvody Další důvody k zániku pojištění jsou uvedeny v článku 5 Změna pojištění. Článek 5 Změna pojištění V průběhu trvání pojištění lze pojistnou smlouvu změnit písemnou dohodou smluvních stran. 1. Změna podmínek pojištění Uplatní-li pojistitel právo změnit v průběhu pojištění sazbu pojistného nebo jiné podmínky pojištění, může pojistník sdělit svůj nesouhlas do 1 měsíce ode dne, kdy mu byla navrhovaná změna doručena. Pojištění zaniká posledním dnem pojistného období, nezaniklo-li z jiného důvodu dříve. Není-li písemný nesouhlas doručen pojistiteli v uvedené lhůtě, má se za to, že pojistník souhlasí s navrhovanými změnami. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 2 3 2. Zánik společného jmění manželů (SJM) a) Zanikne-li SJM smrtí nebo prohlášením za mrtvého toho z manželů, který uzavřel pojistnou smlouvu, zůstává pojištění platné pro pozůstalého manžela. Na pozůstalého manžela přecházejí práva a povinnosti v dohodnutém rozsahu. Pozůstalý manžel je povinen změnu bez zbytečného odkladu pojistiteli nahlásit. Pojištění nezaniká. b) Zanikne-li SJM rozvodem, pojištění zaniká ke konci pojistného období, ve kterém k zániku došlo, nedohodne-li se pojistník s pojistitelem jinak. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém mu byla skutečnost zániku sdělena. c) Zanikne-li SJM z jiného důvodu, pojištění nezaniká, pokud manželé spolu nadále tvoří společnou domácnost. Pokud tomu tak není, postupuje se jako v případě zániku SJM rozvodem. 3. Změna vlastníka / spoluvlastníka a) Dojde-li v době trvání pojištění ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěné nemovitosti, vstupují nový vlastník nebo spoluvlastník do práv a povinností pojištěného do konce pojistného období, ve kterém ke změně došlo. Uplynutím tohoto pojistného období pojištění zaniká, není-li v pojistných podmínkách nebo pojistné smlouvě uvedeno jinak, nebo nedohodnou-li se zúčastněné strany jinak. b) Dojde-li v době trvání pojištění ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěné nemovitosti a pojistník zůstává stejný, pojištění nezaniká. Na nového vlastníka přecházejí dnem nabytí vlastnictví práva a povinnosti pojištěného. Pojistník má povinnost seznámit nového vlastníka s obsahem pojistné smlouvy. c) Je-li při uzavírání pojistné smlouvy změna vlastníka pojišťované nemovitosti již známa a s touto změnou je spojen pojistný zájem, je za pojištěného považován již nový vlastník. V případě pojistné události musí pojištěný prokázat, že je oprávněnou osobou. Nedojde-li k převodu vlastnických práv a pojistný zájem tím zanikne, pojištění zaniká k datu, kdy byla tato skutečnost pojistiteli sdělena. Článek 6 Forma právních úkonů 1. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, nestanoví-li zákon jinak (viz. např. čl. 3 odst. 4 těchto pojistných podmínek). Ostatní právní úkony týkající se pojištění musí mít písemnou formu, pokud tak stanoví zákon, a dále, jedná-li se o právní úkony týkající se: a) trvání a zániku pojištění, b) změny rozsahu pojištění, c) oznámení pojistitele o výsledku šetření pojistné události. 2. Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila, a podepsán nebo označen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem (zejména ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). 3. Písemnou formu nemusí mít: a) oznámení účastníka pojištění týkající se změny příjmení, adresy trvalého bydliště, korespondenční adresy, telefonního čísla a u uvedených v pojistné smlouvě, b) odpověď pojistitele na žádost (čl. 3 odst. 1), c) oznámení škodné události ve smyslu obecně závazných předpisů, resp. příslušných ustanovení těchto pojistných podmínek, pokud je podáno telefonicky na telefonním čísle pojistitele k tomuto účelu zřízeném, nebo pomocí elektronického formuláře uvedeného na internetových stránkách pojistitele. Pro oznámení škodné události z pojištění asistenčních služeb platí zvláštní pravidla dle příslušných doplňkových pojistných podmínek. Pojistitel je oprávněn stanovit další právní úkony, u kterých nebude nutné dodržet písemnou formu. 4. Právní úkony, které nemusí mít písemnou formu, musí být učiněny prostřednictvím internetové aplikace pojistitele, do které je účastníkovi pojištění umožněn přístup prostřednictvím pojistitelem přidělených jedinečných a důvěrných autentizačních prvků. O umožnění přístupu rozhoduje pojistitel. Účastník pojištění je odpovědný za ochranu přidělených autentizačních prvků a pojistitel neodpovídá za ztráty a škody způsobené jejich zneužitím. Právní úkony učiněné prostřednictvím internetové aplikace pojistitele a právní úkony podle odst. 3 písm. c) tohoto článku musí být, vyžádá-li si to pojistitel, dodatečně doplněny písemnou formou, a to ve lhůtě pojistitelem určené, jejímž marným uplynutím není pojistitel povinen k tomu kterému právnímu úkonu přihlížet. 5. Pojistitel je oprávněn stanovit, že bez ohledu na jeho formu ten který právní úkon týkající se pojištění musí být učiněn prostřednictvím jím vytvořeného a k tomu určeného formuláře. 6. V záležitostech pojištění, zejména v souvislosti s jeho správou a šetřením pojistných událostí, je pojistitel oprávněn kontaktovat ostatní účastníky pojištění prostředky elektronické komunikace (např. telefon, SMS, , fax, datová schránka), pokud není dohodnuto jinak. Každý z ostatních účastníků pojištění je povinen neprodleně pojistiteli oznámit změnu kontaktních údajů poskytnutých mu za účelem vzájemné komunikace. Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k povinnostem stanoveným mu obecně závaznými právními předpisy a charakteru sdělovaných informací. 7. Bez ohledu na formu se veškerá sdělení, oznámení, žádosti či návrhy týkající se pojištění podávají v českém jazyce. Veškeré předkládané doklady v jiném než českém jazyce musejí být úředně přeloženy do českého jazyka (to neplatí pro podklady ve slovenském jazyce). 8. Vzhledem zejména ke specifikům uzavírání pojistných smluv formou obchodu na dálku, jakož i správě pojistných smluv, kdy není obvykle možné dokumentovat všechny operace jinou formou, než zvukovým záznamem, jakož i s ohledem na potřebu jednoznačného určení osoby odpovědné za škodu, jež by té které smluvní straně v souvislosti takovými operacemi eventuálně vznikla, souhlasí pojistník (pojištěný) s tím, že z veškeré komunikace s call centrem pojistitele (nebo pro něj činného) může být pořizován zvukový záznam a že takový záznam může být použitý jako důkazní prostředek. Na pořizování záznamu bude pojistitel i tak předem upozorňovat. Sítě elektronických komunikací (veřejné telefonní linky, linky mobilních sítí, a fax) sloužící pro komunikaci mezi pojistitelem a pojistníkem (pojištěným) nejsou pod přímou kontrolou pojistitele, který tudíž neodpovídá za škodu způsobenou jejich případným zneužitím. Taková komunikace je zabezpečena proti zpřístupnění třetím osobám jen tehdy, pokud tak pojistitel výslovně uvede a za podmínky dodržení bezpečnostních pravidel pojistníkem (pojištěným). Článek 7 Doručování 1. Písemnosti pojistitele určené pojistníkovi nebo pojištěnému (dále jen adresát ) se doručují prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen pošta ) na poslední pojistiteli známou korespondenční adresu adresáta v české republice (pro doručování smlouvy platí také čl. 3 odst. 2). Pokud adresát přesídlí do ciziny, musí pojistiteli sdělit dodací adresu na území České republiky a jméno a příjmení osoby na tomtéž území, kterou zplnomocnil k přijímání zásilek od pojistitele. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 3 4 2. Písemnost se považuje za doručenou a) desátý den po odeslání zásilky, jde-li o doporučenou zásilku, b) dnem převzetí uvedeným na dodejce, jde-li o doporučenou zásilku s dodejkou, nejde-li o doručení podle dalších odstavců, c) posledním dnem úložní lhůty, nebyl-li adresát zastižen a písemnost, odeslaná doporučenou zásilkou nebo doporučenou zásilkou s dodejkou, byla uložena doručovatelem na poště, i když se adresát o uložení nedozvěděl, d) dnem, kdy bylo její přijetí adresátem odepřeno, odepře-li adresát přijetí doručované písemnosti, e) dnem vrácení zásilky jako nedoručitelné z jiných důvodů, f) pokud je zásilka doručená příjemci rozdílnému od adresáta (např. rodinnému příslušníkovi), jemuž pošta doručila zásilku v souladu s právními předpisy o poštovních službách. 3. V případě, že je pojistiteli sdělena jako adresa korespondenční adresa osoby odlišné od pojistníka, nenese pojistitel důsledky plynoucí z případného prodlení při předání korespondence mezi těmito osobami. Písemnosti mohou být doručovány rovněž zaměstnancem pojistitele nebo jinou osobou pověřenou pojistitelem. V takovém případě se písemnost považuje za doručenou dnem jejího převzetí. 4. Doručování elektronickými prostředky včetně doručování právních úkonů, u kterých není nutné dodržet písemnou formu, se řídí pravidly uvedenými v článku 6 - Forma právních úkonů právních úkonů, není-li dohodnuto nebo obecně závaznými právními předpisy stanoveno jinak, přičemž právní úkony a sdělení pojistitele adresovaná pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě a učiněné elektronickými prostředky jsou doručeny okamžikem, kdy byly doručeny na poslední pojistiteli známý (elektronickou adresu) (tj. uvedený v pojistné smlouvě nebo oznámený pojistiteli adresátem, pokud došlo ke změně u). Článek 8 Pojistné, splatnost pojistného 1. Pojistné Pojistné se stanoví pomocí pojistné sazby (příp. paušální částkou), která s ohledem zejména na pojistné riziko, teritoriální vliv, rozsah pojištění a škodní průběh zabezpečuje trvalé plnění všech závazků pojistitele. Pojistné je považováno za běžné pojistné (pojistné za pojistné období), není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Pojistitel má právo na pojistné do zániku pojištění, není-li v zákoně, nebo pojistné smlouvě ujednáno, že pojistné náleží pojistiteli i po jeho zániku. 2. Splatnost Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistník uhradí pojistné ve splátkách, což však nemá vliv na pojistná období. 3. Úhrada pojistného Pojistné se považuje za uhrazené a) okamžikem připsání příslušné částky pojistného na účet pojistitele při platbě převodem z účtu nebo platební kartou. b) dnem poukázání na účet pojistitele při platbě prostřednictvím pošty Zaplaceným pojistným uhrazuje pojistitel své pohledávky na pojistné v pořadí, v jakém po sobě vznikly. Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo požadovat úrok z prodlení a upomínací poplatek. Pojistitel je oprávněn odečíst z pojistného plnění dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky ze všech pojištění uzavřených s pojistitelem. Článek 9 Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění 1. Pojistná hodnota Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, za pojistnou hodnotu se považuje nová cena. a) Novou cenou je cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. Nová cena budovy nebo jiné stavby je částka, která odpovídá celkovým nákladům v daném místě obvyklém na znovupostavení stejné nebo srovnatelné budovy sloužící stejnému účelu, nebo ceně v daném místě obvyklé pro pořízení nové budovy v závislosti na její velikosti, vybavenosti a účelu. b) Obecnou cenou je cena, kterou může pojištěný dosáhnout při prodeji předmětné věci v daném čase a místě pojištění. c) Časovou cenou je cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení, nebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem. 2. Horní hranice pojistného plnění Hranice pojistného plnění je vymezena pojistnou částkou nebo limitem. a) Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. b) Limit plnění se stanoví v případě, že nelze určit pojistnou hodnotu nebo se použije v případě, že se pojištění nevztahuje na celou hodnotu (zlomek celkové hodnoty). Například pro druh věcí ze souboru, pro místo pojištění, pro pojistné nebezpečí. Limit pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. c) Horní hranicí pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je pojistná částka stanovená v pojistné smlouvě, není-li ujednáno jinak. 3. Podpojištění Je-li pojistná částka v době vzniku pojistné události nižší než pojistná hodnota věci, poskytne pojistitel pojistné plnění jen ve stejném poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě (podpojištění). a) Hranice plnění vyjádřená limitem z důvodu, že nelze určit pojistnou hodnotu, není považována za podpojištění. b) Hranice plnění vyjádřená limitem jako zlomkem celkové hodnoty není považována za podpojištění. Neodpovídá-li však pojistná částka stanovená v pojistné smlouvě pro celkovou hodnotu pojištěné věci (souboru věcí) její pojistné hodnotě, poskytne pojistitel pojistné plnění jen ve stejném poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě. Hranicí pojistného plnění však je ve smlouvě stanovený limit. 4. Indexace pojistné částky pro pojištění nemovitostí Dojde-li během pojistné doby ke zvýšení cen stavebních prací, materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, může pojistitel odpovídajícím způsobem zvýšit (indexovat) pojistnou částku a pojistné. Index je každoročně vyhlašován Českým statistickým úřadem. Indexace může být prováděna pouze u pojištění nemovitostí sjednaného na novou cenu. Dohodne-li se v pojistné smlouvě pojistník s pojistitelem na automatické indexaci, dochází k indexaci pojistné částky a pojistného pro následující pojistné období. Není-li v pojistné smlouvě sjednána automatická indexace, je pojistník povinen individuálně sledovat případné zvýšení pojistné hodnoty pojištěné nemovitosti a dodatkem k pojistné smlouvě upravit výši pojistné částky, aby nedocházelo k podpojištění. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 4 5 Článek 10 Povinnosti pojistníka a pojištěného Kromě dalších povinností stanovených právními předpisy je pojistník a pojištěný povinen zejména: 1. Při sjednání pojištění a) odpovědět pravdivě a úplně na všechny dotazy pojistitele týkající se pojištění, b) umožnit pojistiteli vstup do prostor, kde se nacházejí pojištěné věci za účelem posouzení pojistného rizika, c) předložit na vyžádání k nahlédnutí potřebnou dokumentaci (např. projektovou, požárně-technickou) a umožnit pořízení jejich kopie, d) prokázat na žádost pojistitele svůj pojistný zájem; 2. Oznámit pojistiteli změnu bez zbytečného odkladu a) týkající se skutečností, na které byl pojistitelem tázán nebo které jsou uvedeny v pojistné smlouvě, nebo které byly podkladem pro posouzení rizika, stanovení výše pojistného a uzavření pojistné smlouvy (zejména změnu vlastnictví věcí, ke kterým se vztahuje sjednané pojištění, změnu korespondenční adresy apod.), b) pojistného rizika (zvýšení, snížení, zánik), c) pojistné hodnoty pojištěné věci nebo souboru věcí, zvýší-li se v době trvání pojištění alespoň o 20 %; 3. V průběhu pojištění a) dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou (např. bezpečnostní a nesmí strpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob, b) řádně se starat o údržbu pojištěné věci, zejména pak udržovat je v dobrém technickém stavu dle příslušných právních předpisů, neprodleně odstranit každou závadu nebo nebezpečí, o kterém se dozvěděl a které mohlo mít vliv na vznik pojistné události, zejména takové, které již ke škodě vedlo, c) oznámit pojistiteli vícenásobné pojištění neprodleně poté, co se o něm dozvěděl a zároveň sdělit název tohoto pojistitele a výši pojistné částky nebo limitu plnění, d) oznámit pojistiteli neprodleně všechny závažné skutečnosti týkající se stavby (pojištěné nemovitosti ve stavbě), zejména zastavení stavby, prodloužení předpokládaného termínu dokončení stavby, zrušení stavebního povolení, rozhodnutí o vyvlastnění, havárie stavby, kolaudace apod. 4. Při vzniku události, se kterou je spojeno uplatňování nároku na pojistné plnění a) zajistit zmírnění škody nebo veškerá možná opatření směřující proti zvětšování škody, zajistit odvrácení následných škod, b) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že taková událost nastala, podat pravdivé a úplné vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, c) postupovat v souladu se všemi pokyny pojistitele, d) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu doklady, které si pojistitel vyžádá a umožnit pořídit jejich kopie, e) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním nebo přestupkovém řízení vznik události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo přestupku, f) neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto případech je povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým nebo filmovým záznamem, g) postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, h) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že se našla pohřešovaná věc, za kterou pojistitel poskytl pojistné plnění, i) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy, j) oprávněná osoba může postoupit pohledávku na pojistné plnění pouze se souhlasem pojistitele. 5. Následky porušení povinností Poruší-li pojištěný nebo pojistník některou z povinností uvedených v pojistných podmínkách nebo sjednaných v pojistné smlouvě, je pojistitel oprávněn přiměřeně snížit pojistné plnění. V případech, kdy zákon nepřipouští snížení pojistného plnění, má pojistitel právo na náhradu vyplacených částek vůči osobě, která povinnost porušila, ve stejném rozsahu, v jakém by jinak byl oprávněn pojistné plnění snížit. 6. Pojistník a pojištěný je povinen umožnit pojistiteli jako správci údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. a jeho smluvním zpracovatelům splňujícím podmínky stanovené zákonem zpracování osobních údajů pro účely pojišťovací činnosti a dalších souvisejících činností stanovených zákonem, a to po dobu nezbytně nutnou k zajištění práv a povinností plynoucích ze závazkového právního vztahu a dále po dobu vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Článek 11 Pojistné plnění 1. Splatnost, právo na pojistné plnění Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Rozhoduje-li o důvodu nebo výši náhrady škody příslušný orgán, vzniká povinnost poskytnout pojistné plnění až po právní moci rozhodnutí příslušného orgánu. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Pojistitel je oprávněn započíst proti pojistnému plnění dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky ze sjednaného pojištění. V pojištění odpovědnosti za škodu platí náhradu škody pojistitel za pojištěného poškozenému, poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá. 2. Šetření Pojistitel je povinen ukončit šetření do 3 měsíců po tom, co mu byla pojistná událost písemně oznámena. Nemůže-li pojistitel v této lhůtě šetření ukončit, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření ukončit a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z důvodů, které jsou mimo vliv pojistitele, anebo je-li v důsledku vzniku škodné události vedeno vyšetřování orgány policie, hasičského záchranného sboru nebo dalších příslušných orgánů, anebo je-li vedeno řízení o náhradě škody nebo trestní stíhání pojištěného, pojistníka nebo poškozeného, a to až do okamžiku skončení takového vyšetřování, řízení nebo trestního stíhání. 3. Měna Pojistné plnění je splatné na území a v měně České republiky, není-li ujednáno jinak. Pro přepočet cizí měny se použije kursu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události. Pojistitel může v odůvodněných případech rozhodnout o poskytnutí naturálního plnění opravou nebo výměnou věci. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 5 6 4. Spoluúčast Spoluúčastí se rozumí částka, kterou se pojištěný podílí na úhradě vzniklé škody, není-li ujednáno jinak. Je-li pojištění sjednáno se spoluúčastí, odečítá se její výše při každé pojistné události od přiznaného pojistného plnění. Pokud v důsledku jedné pojistné události došlo ke škodě na více než jedné z pojištěných věcí, aplikuje se spoluúčast pouze jednou, přičemž je-li pro jednotlivé věci nebo soubory postižené škodou sjednána odlišná výše spoluúčasti, odečítá se z pojistného plnění nejvyšší z nich. Pokud výše škody nepřesahuje výši sjednané spoluúčasti, pojistné plnění se neposkytuje. 5. Přechod vlastnictví Na pojistitele nepřechází vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, za který pojistitel poskytl pojistné plnění v důsledku pojistné události, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. 6. Snížení pojistného plnění Pojistitel je oprávněn snížit pojistné plnění, pokud pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba poruší povinnosti uvedené v zákoně a v ostatních právních předpisech nebo povinnosti uložené pojistnou smlouvou a takové porušení mělo podstatný vliv na vznik nebo průběh pojistné události, nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, nebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, nebo na ztížení nebo znemožnění provést vlastní šetření pojistitele ke zjištění oprávněnosti nároku na pojistné plnění nebo rozsahu škody. 7. Odstoupení Byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout. Dále může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva naplnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. 8. Promlčení Právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za tři roky, promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden rok po vzniku pojistné události. Článek 12 Obecné výluky z pojištění Kromě dalších omezení a výluk z pojištění stanovených právními předpisy, pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou se pojištění nevztahuje na škody, bez ohledu na spolupůsobící příčiny, způsobené: 1. Úmyslným jednáním Vyloučeny jsou škody způsobené úmyslným jednáním pojištěného nebo spolupojištěných osob, nebo jiné osoby z podnětu některého z nich. Úmyslným jednáním se rozumí vědomý projev vůle nebo vědomý čin, o jehož následcích jednající osoba musela nebo mohla vědět. 2. Vědomou nedbalostí Vyloučeny jsou škody způsobené vědomou nedbalostí pojištěného nebo spolupojištěných osob, nebo jiné osoby z podnětu některého z nich. Vědomá nedbalost znamená, že pojištěný musel nebo mohl vědět, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájmy chráněné všeobecně závaznými právními předpisy, ale bez adekvátní příčiny se spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. 3. V důsledku vnitřních nepokojů Vnitřními nepokoji se rozumí jednání části obyvatelstva ve společném úmyslu takovým způsobem, že ruší veřejný klid a pořádek. Za škody v důsledku vnitřních nepokojů jsou považovány i škody vzniklé jednáním směřujícím k potlačení nebo zmírňování následků vnitřních nepokojů, a to orgánem ze zákona povinným nebo oprávněným k takovému jednání. 4. Terorismem Terorismem se rozumí použití násilí k politickým nebo náboženským cílům zahrnující jakýkoliv čin jakékoliv osoby nebo osob jednajících v zastoupení organizace nebo ve spojení s organizací, jejíž činnost směřuje ke svržení vlády nebo k násilí. Terorismus zahrnuje rovněž použití násilí k zastrašení veřejnosti jako celku nebo k zastrašení jakékoli vrstvy obyvatelstva. 5. Jadernou reakcí Vyloučeny jsou škody vzniklé v důsledku jaderné reakce, jaderného záření nebo radioaktivního zamoření, ať přímo nebo nepřímo, ať došlo k události v místě pojištění nebo mimo ně, ať byly způsobeny nebo zvětšeny některým z pojistných nebezpečí. 6. Na životním prostředí. Článek 13 Rozhodné právo Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající nebo s ní související se řídí právním řádem České republiky, ať již bude tento vztah posouzen z jakéhokoli právního titulu. Článek 14 Územní platnost pojištění Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, pojištění se vztahuje na pojistné události, které vzniknou na území České republiky nebo při nichž nastane škoda na území České republiky. Článek 15 Řešení sporů 1. Smírná cesta Při vzniku sporu mezi účastníky tohoto pojištění použijí obě smluvní strany všechny dostupné možnosti k tomu, aby byl spor vyřešen smírnou cestou. Jestliže se nepodaří vyřešit spor smírnou cestou, mohou se obrátit pojistitel, pojistník nebo pojištěný na příslušný soud České republiky. 2. Expertní řízení Pojištěný i pojistitel mohou v případě sporu o výši škody nebo o její příčině požadovat zahájení expertního řízení. Experti určení každou stranou se sjednotí na osobě třetího experta, který bude mít rozhodující hlas. Každá smluvní strana hradí náklady na svého experta, náklady na experta s rozhodujícím hlasem jsou hrazeny oběma stranami stejným dílem. Článek 16 Zachraňovací náklady 1. Zachraňovací náklady Zachraňovací náklady jsou nutně a účelně vynaložené náklady, které pojištěný nebo jiná osoba vynaložila na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události nebo na zmírnění následků již nastalé pojistné události. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 6 7 Tyto náklady uhradí pojistitel ve výši, která je v místě vzniku pojistné události účtována obvykle, maximálně však do uvedených limitů. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, je pojistník povinen postupovat podle pokynů pojistitele. 2. Limity plnění Nad rámec pojistné částky nebo limitu plnění uhradí pojistitel nutné a účelně vynaložené zachraňovací náklady, které pojistník / pojištěný: a) vynaložil k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události, a to do 10 % z pojistné částky bezprostředně ohrožené pojištěné věci, nejvýše však Kč, b) byl povinen vynaložit v jednom pojistném roce z hygienických, bezpečnostních nebo ekologických důvodů na odklizení zbytků pojištěné věci poškozené nebo zničené pojistnou událostí, a to 10 % z pojistného plnění za danou pojištěnou poškozenou věc, nejvýše však Kč, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 3. Náklady na záchranu lidského života nebo zdraví Zachraňovací náklady na záchranu lidského života nebo zdraví je pojistitel povinen hradit do výše 30 % pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. 4. Výluky Pojistitel není povinen hradit zachraňovací náklady, pokud jsou hrazeny státem nebo jiným orgánem na základě jiných právních předpisů. Nárok na náhradu zachraňovacích nákladů nemá vůči pojistiteli jiná osoba než pojistník nebo pojištěný. Článek 17 Přechod práva na pojistitele 1. Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady vůči jiné osobě právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází výplatou pojistného plnění toto právo na pojistitele, a to až do výše částek, které pojistitel z pojištění oprávněné osobě, pojištěného nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, vyplatila. 2. Na pojistitele také přechází právo pojištěného na úhradu nákladů řízení o náhradě škody, které byly pojištěnému vůči odpůrci přiznány, jestliže je pojistitel za pojištěného zaplatil. 3. Pokud má pojištěný vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené sumy nebo na snížení důchodu a na zastavení jeho výplaty, přechází toto právo na pojistitele, pokud za pojištěného tuto částku zaplatil nebo za něj vyplácí důchod. II. specifická část Článek 18 Místo pojištění Pojistitel poskytne pojistné plnění tehdy, dojde-li k pojistné události v místě pojištění. Místo pojištění je ve smlouvě určeno adresou a blíže specifikováno včetně podmínek a rozsahu pojištění. Pokud se pojištění vztahuje i na škody vzniklé mimo místo pojištění, jsou ve smlouvě specifikovány podmínky, rozsah a územní platnost pojištění. Podle charakteru místa pojištění může být ve smlouvě stanoven limit plnění. Článek 18 A) Místo pojištění nemovitostí 1. Dokončená budova Pro dokončenou stavbu je místem pojištění pozemek, na kterém se nachází pojištěná budova, případně pojištěné jednoduché stavby. Pozemek je prostorově vymezená část zemského povrchu, která je v pozemkových knihách uvedena jako pozemek. Pro určení pozemku je rozhodující obsah zápisu v pozemkové knize. Místo pojištění se v pojistné smlouvě označuje údaji o místě (obec), ulici, čísle popisném a čísle orientačním. V případě pojištění bytové jednotky se ve smlouvě uvede i číslo pojištěného bytu. 2. Rozestavěná budova Pro rozestavěnou stavbu je místem pojištění stavební parcela uvedená ve stavební dokumentaci. V případě rozestavěné budovy se místo pojištění v pojistné smlouvě označuje údaji o místě (obec), ulici (pokud je již její název určen) a čísle parcely podle údajů v katastru nemovitostí. Článek 18 B) Místo pojištění domácnosti 1. Bytový prostor Místem pojištění je trvale obydlený oprávněně užívaný byt, který je uveden v pojistné smlouvě a v němž se pojištěná domácnost nachází (dále jen pojištěný byt ). Trvale obydleným bytem je byt obývaný alespoň 270 dní v roce. 2. Nebytové prostory Uzamykatelné nebytové prostory užívané výlučně pojištěným, které se nacházejí v téže budově jako pojištěný byt nebo na pozemku příslušejícím k této budově (dále jen nebytové prostory ). Pojištěné nebytové prostory musí být pojištěným užívané na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy nebo je jejich vlastníkem nebo spoluvlastníkem (jde např. o sklep, komoru, garáž apod.). Nebytovým prostorem není prostor využívaný k podnikatelské činnosti. 3. Anténní systémy Pro anténní systémy vnější svislá stěna budovy, ve které je pojištěný byt a na které je anténa připevněna nejméně 3 m nad terénem, nebo střecha rodinného domu, ve kterém je pojištěný byt. 4. Stěhování V době stěhování tvoří místo pojištění oba byty, až do 30 dnů ode dne zahájení stěhování. Podmínkou je dodržení všech povinností předepsaných pojistitelem. 5. Rozšíření místa pojištění V pojistné smlouvě může být místní platnost pojištění rozšířena i na místa mimo výše uvedené případy. Článek 19 Pojistná částka, pojistná hodnota 1. Pojistná částka je stanovena pojistníkem pro pojištěnou věc tak, aby odpovídala pojistné hodnotě věci nebo hodnotě souboru věcí v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistná částka je uvedena v pojistné smlouvě. Není-li v těchto pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, je za pojistnou hodnotu považována nová cena. 2. V pojistné smlouvě může být rovněž stanoven limit plnění (např. pro druh věcí ze souboru, místo pojištění, pojistné nebezpečí apod.). 3. Pro pojištění bytové jednotky pojistná částka představuje pojistnou hodnotu reálně vymezené pojištěné jednotky (případně jednotek) včetně pojistné hodnoty spoluvlastnického podílu na společných částech domu. 4. Pro pojištění rozestavěného rodinného domu nebo rozestavěné bytové jednotky, představuje pojistná částka předpokládanou pojistnou hodnotu v okamžiku dokončení stavby. Pro její stanovení vychází pojistník z projektové dokumentace. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 7 8 Článek 20 Pojištěné náklady 1. Pojištěné náklady Pojištěné jsou hospodárně a účelně vynaložené náklady, které vzniknou v přímé příčinné souvislosti s pojistnou událostí. Horní hranice pojistného plnění je omezena limity, které jsou uvedeny u jednotlivých druhů nákladů. Není-li uvedeno v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách jinak, limity nejsou zahrnuty do pojistných částek. 2. Náklady spojené se základními nebezpečími Nezbytné náklady, které pojištěný vynaložil v přímé souvislosti s pojistnou událostí, způsobené na pojištěném majetku některým z pojistných nebezpečí v těchto VPP nazývaných Flexa plus, voda z potrubí nebo přírodní nebezpečí a) na vyklizení místa škody, nezbytné stržení dosud stojících částí pojištěné věci, odvoz suti a na uložení nevyužitelných zbytků na místo nejbližší vhodné a povolené skládky, a to do té míry, do jaké míry se tyto náklady týkají pojištěných věcí, b) na krátkodobá nutná bezpečnostní opatření z důvodu ochrany majetku pojištěného proti odcizení; pojistné plnění nesmí přesáhnout pojistnou hodnotu ochraňovaného majetku. Limit plnění je Kč. 3. Náklady spojené s pojistným nebezpečím odcizení Nezbytné náklady, které pojištěný vynaložil v přímé souvislosti s pojistnou událostí, způsobené na pojištěném majetku některým z pojistných nebezpečí, v těchto VPP souhrnně nazývaných odcizení a) na odstranění škod na stavebních součástech (dveře, okna, zámky, zabezpečovací systémy) které byly poškozeny nebo zničeny v přímé souvislosti s krádeží vloupáním, loupeží nebo pokusem o tyto činy, b) na krátkodobá nutná bezpečnostní opatření z důvodu ochrany majetku pojištěného proti odcizení; pojistné plnění nesmí přesáhnout pojistnou hodnotu ochraňovaného majetku. Limit plnění je Kč. 4. Náklady na náhradní ubytování Náklady na ubytování pojištěných osob, pokud se pojištěný byt stal prokazatelně neobyvatelným v důsledku pojistné události. Tyto náklady jsou hrazeny do doby, než se byt stane opět obyvatelným. Hrazeny nejsou vedlejší náklady, jako např. strava, telefonní poplatky, doprava apod. Hrazené náklady jsou omezeny limitem 1 promile z pojistné částky denně, nejvíce však po dobu 100 dní. Horní hranicí plnění je Kč. Článek 21 Vymezení pojistné události, zásady pro stanovení výše pojistného plnění 1. Pojistná událost Za jednu pojistnou událost se považuje škoda, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit, která vznikne z jedné příčiny pojistného nebezpečí, v jednom místě pojištění a v jednom čase. Za jednu pojistnou událost jsou považovány i prokazatelně se škodou související škody následné, je-li dána pojistiteli povinnost hradit škody následné. K příčině i škodě musí dojít v době trvání pojištění. 2. Pojistné plnění Pojistitel poskytne pojistné plnění, byla-li věc pojistnou událostí nebo v příčinné souvislosti s ní poškozena, zničena nebo ztracena, není-li u jednotlivého pojistného nebezpečí v těchto podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 3. Poškození věci Při poškození pojištěné věci uhradí pojistitel přiměřené náklady na opravu poškozené věci snížené o cenu zbytků nahrazovaných částí pojištěných věcí. Přiměřenými náklady na opravu věci je cena opravy věci nebo její části, která je v době pojistné události v místě pojištění obvyklá. Pokud je oprava z ekonomických nebo jiných, pojistitelem uznaných, důvodů nemožná nebo nevhodná, je poškozená věc považována za zničenou. 4. Věci patřící k sobě U věcí patřících prokazatelně k sobě se nezohledňuje případné znehodnocení postihující věci, které zůstaly nepoškozeny v důsledku poškození, zničení nebo ztráty věcí jiných. Článek 21 A) Vymezení pojistné události, zásady pro stanovení výše pojistného plnění - nemovitost 1. Pojištění sjednané na novou cenu V případě pojištění sjednaného na novou cenu má oprávněná osoba právo na vyplacení částky přesahující časovou cenu věci při pojistné události pouze tehdy, pokud a) do tří let po pojistné události provede opravu nebo znovupořízení věci. Tříletá lhůta se považuje za dodrženou, pokud jsou v jejím průběhu učiněny závazné objednávky oprav poškozených věcí nebo na pořízení věcí zničených nebo ztracených, a zároveň b) znovupořízení budovy se realizuje na stejném místě nebo není-li z ekonomických, právních nebo jiných pojistitelem uznaných důvodů možné i v jiném místě na území ČR, a zároveň c) znovupořízené věci budou sloužit k témuž účelu jako věci původní. 2. Pojistné plnění u budov a) jejichž celkové opotřebení bylo při pojistné události vyšší než 60%, poskytne pojistitel plnění v časové ceně, b) které byly před pojistnou událostí určeny ke stržení, ať už z důvodu jejich technického stavu, nebo z důvodu územního rozhodnutí, poskytne pojistitel plnění v obecné ceně, c) se nesnižuje o hodnotu použitelných zbytků, je-li tato hodnota nižší než 10% vypočítaného pojistného plnění, nebo pokud zbytky budovy nemohou být použity ke znovupostavení. Zbytky poškozených věcí zůstávají ve vlastnictví pojištěného. 3. Pojistné plnění u rozestavěné budovy Dojde-li k pojistné události na rozestavěné budově (bytové jednotce), poskytne pojistitel pojistné plnění do výše pojistné hodnoty v době bezprostředně před pojistnou událostí (zohledněno při stanovení sazby). Pojistná hodnota představuje vždy hodnotu pojištěné stavby v dané fázi její výstavby včetně stavebního materiálu určeného k její výstavbě nebo rekonstrukci a uloženého v místě pojištění. Pojistník nebo pojištěný je povinen předložit pojistiteli všechny potřebné účetní doklady, stavební povolení, stavební deník, případně kolaudační rozhodnutí. 4. Společné části domu (spoluvlastnictví) Dojde-li k pojistné události na společných částech domu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel poskytl plnění ve výši poměrné části škody vzniklé na společných částech domu. Poměrná část škody se stanoví z celkové výše vzniklé škody, a to v poměru odpovídajícímu velikosti spoluvlastnického podílu pojištěného na společných částech domu. Článek 22 Změny pojištění 1. V průběhu pojistného roku nebo jiné doby trvání pojištění lze pojistnou smlouvu změnit dohodou smluvních stran. Tato dohoda musí být učiněna písemně, jinak je neplatná. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 8 9 2. Pojistník nebo pojištěný je povinen změnu oznámit pojistiteli neprodleně a písemně. Pojistník nebo pojištěný je povinen neprodleně oznámit zejména podstatné zvýšení nebo snížení rizika. Na vyžádání pojistitele je povinen změnu doložit (nájemní smlouvu, výpis z katastru nemovitosti, úmrtní list, vypořádání dědictví apod.) Podstatné zvýšení nebo snížení rizika je taková změna rizika, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, uzavřel by pojistitel smlouvu za jiných podmínek (případně by pojistnou smlouvu vůbec neuzavřel). 3. Pojistitel je oprávněn k výroční úpravě sazby pojistného nebo jiných podmínek pojištění z důvodů objektivních změn na pojistném či zajistném trhu nebo nepříznivého škodního průběhu nebo zvýšení pojistného rizika. O změně podmínek pro nastávající pojistný rok musí být pojistník informován písemně nejpozději osm týdnů před uplynutím právě probíhajícího pojistného roku. Pokud pojistník se změnou podmínek nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit písemně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně podmínek dozvěděl. V tomto případě pak pojištění zaniká uplynutím právě probíhajícího pojistného roku. Není-li písemný nesouhlas doručen pojistiteli v uvedené lhůtě, má se za to, že pojistník souhlasí s navrhovanými změnami i se všemi povinnostmi, které z nich vyplývají. 4. Zanikne-li společné jmění manželů smrtí nebo prohlášením za mrtvého toho z manželů, který uzavřel pojistnou smlouvu, zůstává pojištění platné i nadále pro pozůstalého manžela v dohodnutém rozsahu. Na pozůstalého manžela přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy. Pozůstalý manžel je povinen změnu bez zbytečného odkladu pojistiteli nahlásit. Pojištění nezaniká. 5. Zemře-li osoba, která s pojistitelem sjednala pojistnou smlouvu a vlastníkem (dědicem) pojištěné věci nebo celku v dohodnutém místě pojištění bude osoba jiná než pozůstalý manžel, trvá pojištění do uplynutí pojistné doby, za kterou bylo v době úmrtí zaplaceno pojistné. Uplynutím této doby pojištění zaniká. 6. Zemře-li osoba, která s pojistitelem sjednala pojistnou smlouvu a vlastníkem (dědicem) pojištěné věci je nezaopatřené dítě pojištěného, zůstává pojištění platné i nadále pro pozůstalé nezaopatřené dítě v dohodnutém rozsahu. Práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy přecházejí na nezaopatřené dítě, pokud je dospělé. V případě nezletilých dětí přecházejí práva a povinnosti na jejich zákonného zástupce. Pojištění trvá, nedohodnou-li se zúčastněné strany jinak. Pozůstalé dítě, nebo jeho zákonný zástupce je povinen změnu bez zbytečného odkladu pojistiteli nahlásit. 7. Zanikne-li společné jmění manželů rozvodem, pojištění zaniká ke konci pojistného období, ve kterém k zániku došlo, nedohodne-li se pojistník s pojistitelem jinak. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém mu byla skutečnost zániku pojištění sdělena a prokázána. 8. Zanikne-li společné jmění manželů z jiného důvodu, pojištění nezaniká, pokud manželé spolu nadále tvoří společnou domácnost. Pokud spolu netvoří nadále společnou domácnost nebo nemají nadále zájem na pojištění, postupuje se jako v případě zániku společného jmění manželů rozvodem. 9. U pojištění rozestavěné nemovitosti je pojistník a pojištěný povinen oznámit neprodleně pojistiteli všechny závažné skutečnosti týkající se stavby. Zejména zastavení stavby, prodloužení předpokládaného termínu dokončení stavby, zrušení stavebního povolení, rozhodnutí o vyvlastnění, havárie stavby, kolaudace apod. 10. Jestliže se pojištěný (respektive pojištěná domácnost) přestěhuje do jiného bytu, převádí se pojištění domácnosti na tento byt ve stejném rozsahu, v jakém bylo sjednáno pro byt původní. Pojištěný je povinen písemně sdělit pojistiteli změnu místa pojištění pojištěné domácnosti nejpozději do doby zahájení stěhování. V době stěhování tvoří místo pojištění oba byty, a to až do 30 dnů ode dne zahájení stěhování. Pro oba byty platí předepsaný stupeň zabezpečení na celou hodnotu pojištěného souboru věcí. 11. Pojistitel je oprávněn v souvislosti se stěhováním pojištěného do jiného bytu nově stanovit pojistné. Změnou místa pojištění může dojít k podstatnému zvýšení nebo snížení pojistného rizika. Článek 23 Změna vlastníka/spoluvlastníka pojištěné budovy, ke které dojde prodejem, darováním, nebo jiným způsobem, který není popsán v těchto VPP 1. V případě, že dojde ke změně vlastníka / spoluvlastníka pojištěné budovy, pojištění nezaniká, pokud pojistník zůstává stejný. Nový vlastník / spoluvlastník vstupuje do práv a povinností pojištěného dnem nabytí vlastnictví / spoluvlastnictví. 2. Pojistník je povinen oznámit pojistiteli neprodleně nového pojištěného a seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy, vztahující se k jeho vlastnictví / spoluvlastnictví. Pojistitel je oprávněn pojistnou smlouvu vypovědět ve lhůtě 8 týdnů od doručení tohoto oznámení. Pojištění zaniká doručením této výpovědi. 3. Pokud pojistník písemně oznámí pojistiteli, že po změně vlastníka / spoluvlastníka nemá zájem nebo nemůže dále pokračovat v pojištění cizího rizika, zaniká pojištění ke konci pojistného období, v němž bylo toto pojistiteli písemně oznámeno a současně prokázána změna vlastníka / spoluvlastníka. 4. Dojde-li ke změně vlastníka pojištěné nemovitosti, který je současně pojistníkem, je pojistník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně pojistiteli. Pojištění zaniká ke konci pojistného období, ve kterém byla změna vlastníka pojistiteli sdělena a prokázána, pokud se zúčastněné strany nedohodnou jinak. 5. Je-li při uzavírání pojistné smlouvy změna vlastníka pojišťované budovy již známa a s touto změnou je spojen pojistný zájem, je v době uzavírání pojistné smlouvy považován za pojištěného již nový vlastník. V případě pojistné události musí pojištěný prokázat, že je oprávněnou osobou. Nemůže-li se převod vlastnických práv uskutečnit a pojistný zájem tím odpadne, pojištění zaniká k datu, kdy byla tato skutečnost pojistiteli sdělena a prokázána. 6. V případě pojistné události poskytne pojistitel pojistná plnění osobě, která je vlastníkem / spoluvlastníkem ke dni pojistné události. Tímto nejsou dotčena ustanovení týkající se pojištění odpovědnosti za škodu. Článek 24 Předmět pojištění nemovitost 1. Pojištění rodinných domů předaných do užívání (dále jen rodinný dům ) Předmětem pojištění je rodinný dům uvedený v pojistné smlouvě. Předmětem pojištění jsou dále jednoduché stavby, stavby nemající charakter budovy uvedené v pojistné smlouvě jako pojištěné. Předmětem pojištění jsou rovněž stavební součásti pojištěné nemovitosti. Chodníky, oplocení a opěrné zdi, které se nacházejí na stejném pozemku jako rodinný dům, jsou pojištěny do stanoveného limitu. Opěrná zeď musí být postavena na základě statického výpočtu, případně na základě technické dokumentace dodané výrobcem jednotlivých dílů použitých při konstrukci opěrné zdi. V případě pojistné události doloží vlastník opěrné zdi pojistitelem požadovanou dokumentaci. 2. Pojištění rodinných domů ve stavbě (od počátku stavby) Předmětem pojištění je rozestavěný rodinný dům, případně rodinný dům v celkové rekonstrukci, včetně stavebního materiálu určeného k jeho výstavbě. Po ukončení stavby a předání rodinného domu do užívání se automaticky stává předmětem pojištění dokončený rodinný dům. Pojištění může vzniknout již v době, kdy stavba ještě nevykazuje prvky rozestavěné budovy ve smyslu zákona, pokud se na takovém pojištění obě strany dohodnou. Tato skutečnost je zohledněna při stanovení pojistného. 3. Pojištění bytu - bytové jednotky právoplatně předané do užívání (dále jen byt ) Předmětem pojištění je bytová jednotka uvedená v pojistné smlouvě. Předmětem pojištění je dále spoluvlastnický podíl pojištěného Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 9 10 na společných částech domu, ve kterém se pojištěná bytová jednotka nachází, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 4. Pojištění bytu - bytové jednotky ve stavbě (od počátku stavby) Předmětem pojištění je rozestavěná bytová jednotka, uvedená v pojistné smlouvě. Předmětem pojištění je dále spoluvlastnický podíl pojištěného na společných částech domu, ve kterém se pojištěná bytová jednotka nachází, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Předmětem pojištění není stavební materiál určený k výstavbě domu. Pojištění může vzniknout již v době, kdy stavba ještě nevykazuje prvky rozestavěné budovy ve smyslu zákona, pokud se na takovém pojištění obě strany dohodnou. Tato skutečnost je zohledněna při stanovení pojistného. 5. Rekreační chaty, chalupy Předmětem pojištění je rekreační chata, chalupa, rodinný dům neobývaný trvale uvedený v pojistné smlouvě. Předmětem pojištění jsou dále jednoduché stavby, stavby nemající charakter budovy uvedené v pojistné smlouvě jako pojištěné. Předmětem pojištění jsou rovněž stavební součásti pojištěné nemovitosti. Chodníky, oplocení a opěrné zdi, které se nacházejí na stejném pozemku jako rodinný dům, jsou pojištěny do stanoveného limitu. Opěrná zeď musí být postavena na základě statického výpočtu, případně na základě technické dokumentace dodané výrobcem jednotlivých dílů použitých při konstrukci opěrné zdi. V případě pojistné události doloží vlastník opěrné zdi pojistitelem požadovanou dokumentaci. 6. Pojištění rekreačních chat, chalup ve stavbě (od počátku stavby) Předmětem pojištění je rozestavěná chata, chalupa, rodinný dům neobývaný trvale, případně rekreační chata, chalupa, rodinný dům neobývaný trvale v celkové rekonstrukci, včetně stavebního materiálu určeného k jeho výstavbě. Po ukončení stavby a předání rodinného domu do užívání se automaticky stává předmětem pojištění dokončená chata, chalupa, rodinný dům neobývaný trvale. Pojištění může vzniknout již v době, kdy stavba ještě nevykazuje prvky rozestavěné budovy ve smyslu zákona, pokud se na takovém pojištění obě strany dohodnou. Tato skutečnost je zohledněna při stanovení pojistného. 7. Výluky Není-li v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na a) věci movité, b) skleníky a fóliovníky, c) sluneční kolektory, s výjimkou kolektorů, které jsou umístěny na plášti pojištěné budovy, d) stavební součásti a příslušenství budov sloužící podnikatelské činnosti (firemní štíty, reklamní poutače, markýzy), e) stavební součásti a příslušenství budov umělecké nebo historické hodnoty (sochy, reliéfy, fresky apod.), f) antény, satelity, g) stavební součásti a příslušenství pojištěné budovy, které na vlastní náklady pořídil nájemce, h) pozemky včetně porostů a plodin. Článek 25 Rozsah pojištění - nemovitost Pojištění se vztahuje na škody způsobené prokazatelně v přímé souvislosti nebo v důsledku pojistného nebezpečí, není-li ujednáno jinak. V pojistné smlouvě je dále specifikováno, v jakém rozsahu je pojištění uzavřeno. 1. Základní nebezpečí Požár, přímý úder blesku, výbuch, kouř, pád letadla, náraz vozidla, nadzvuková vlna; voda z potrubí, lom trubky; vichřice, krupobití, tíha sněhu, pád stromu, stožáru, lavina, zemětřesení, sesuv půdy a zřícení skal; vandalismus se zjištěným pachatelem. V případě pojištění rozestavěného rodinného domu nebo rozestavěné bytové jednotky je vyloučeno pojistné nebezpečí: a) voda z potrubí až do okamžiku řádně provedené tlakové zkoušky, b) vichřice, krupobití až do úplného zastřešení budovy a pevného zakrytí všech otvorů ve stavbě. c) Není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak, je horní hranice pojistného plnění pro chodníky, oplocení a opěrné zdi nacházející se na stejném pozemku jako rodinný dům pro všechny pojistné události v pojistném roce Kč. 2. Další pojistná nebezpečí a) Nepřímý úder blesku, přepětí na elektromotoru a stavebních součástech. Nevztahuje se na škody u rodinného domu, chaty, chalupy ve stavbě a bytové jednotky ve stavbě. Dále se nevztahuje na spoluvlastnický podíl na společných částech domu. Horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je Kč. b) Vandalismus bez zjištění pachatele. Horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je Kč. c) Odcizení stavebních součástí, krádež vloupáním, loupež stavebního materiálu a drobné stavební techniky, škody způsobené na stavebních součástech krádeží vloupáním nebo vandalismem v souvislosti s vloupáním. Nevztahuje se na spoluvlastnický podíl na společných částech domu. Limit plnění v základním krytí je Kč; tento limit je možné v pojistné smlouvě za další pojistné zvýšit. Článek 26 Předmět pojištění domácnost 1. Soubor movitých věcí Předmětem pojištění je soubor movitých věcí tvořících zařízení domácnosti a sloužících jejímu provozu nebo uspokojování potřeb členů pojištěné domácnosti. Pojištěny jsou rovněž věci, které se staly součástí souboru věcí domácnosti po vzniku pojištění. Věci, které během trvání pojištění přestanou být součástí souboru věcí domácnosti, přestávají být pojištěny. Pojištěny jsou věci, které jsou ve vlastnictví pojištěného nebo osob žijících s ním ve společné domácnosti (dále jen pojištěného ). Není-li ve smlouvě nebo těchto poj. podmínkách ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na: - věci sloužící k výkonu povolání, podnikatelské činnosti nebo jiné výdělečné činnosti; - věci mimořádné hodnoty; - autorská práva a jiná nehmotná práva mající charakter osobního vlastnictví; - motorová vozidla včetně jejich přívěsů, motorová plavidla, letadla a rogalla; pojištěna nejsou ani jejich příslušenství. Není-li ujednáno jinak, není zohledněna cena souboru nebo sbírky. Není-li uvedeno jinak, pojistnou hodnotou je nová cena. U předmětů pořízených v bazaru nebo jde-li o nákup tzv. z druhé ruky nebo u věcí již neurčených k používání poskytne pojistitel plnění ve výši časové ceny. 2. Věci cizí - převzaté Věci převzaté, které jsou téže povahy jako věci tvořící zařízení domácnosti a jsou pojištěným oprávněně užívány na základě písemné smlouvy s vlastníkem věci. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 10 11 Není-li ve smlouvě nebo těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak, pojištění cizích věcí převzatých se nevztahuje na: a) věci převzaté za účelem poskytnutí služby; b) věci podnájemníků, hostů nebo zákazníků; c) věci sloužící k výdělečné činnosti; d) cennosti a věci mimořádné hodnoty. Pojistné plnění je vždy v časové ceně. 3. Věci mimo místo pojištění Osobní věci, patřící do pojištěného souboru základního pojištění nacházející se mimo místo pojištění uvedené v pojistné smlouvě, pokud je prokazatelně pojištěná osoba měla v době pojistné události na sobě nebo u sebe nebo pokud je odložila na místě k tomu určeném nebo obvyklém, aniž se zbavila možnosti s těmito věcmi bezprostředně nakládat. Neplatí pro věci mimořádné hodnoty, jízdní kola a pro věci, které byly odloženy v dopravním prostředku. Limit plnění je v typu pojištění PLUS 1 % pojistné částky, maximálně však Kč, v typu pojištění SUPERPLUS 2 % pojistné částky, maximálně však Kč. 4. Cennosti a) Šperky, klenoty, perly, drahé kovy a kameny a předměty z nich vyrobené, mince, medaile apod. Limit plnění na pojistnou událost způsobenou odcizením pro cennosti celkem je 10% pojistné částky, tento limit lze za další pojistné zvýšit. Nevztahuje se na peníze a ceniny, cenné papíry a karty. Obecná cena platná v den vzniku pojistné události. Ze základního pojištění jsou vyloučeny ty předměty, které mají charakter věci mimořádné hodnoty. b) Peníze a ceniny - platná platidla domácí měny nebo měny volně směnitelné na území EU; platné poštovní známky, kolky, jízdenky, letenky, kupóny, stravenky, jiné ceniny. Cenné papíry a karty zejména vkladní a šekové knížky, platební karty, telefonní karty, předplacené telefonní karty, SIM karty, obligace, dluhopisy. Prokazatelně vynaložené náklady na jejich znovuzískání nebo na zablokování karty. Limit plnění v typu pojištění PLUS činí Kč a v typu pojištění SUPERPLUS Kč. Vyloučené z pojištění jsou ztráty vzniklé výběrem peněz nebo jiným zneužitím karty nebo cenného papíru. 5. Elektronika Přístroje a zařízení z oblasti audiovizuální a výpočetní techniky, včetně jejich příslušenství. Za příslušenství se považují i nosiče informací jako CD disky, audiokazety, diskety, paměťové karty a jiná paměťová média apod.. Fotografické, optické, měřicí přístroje a zařízení, včetně jejich příslušenství. Telefonní, faxové a kopírovací přístroje, včetně jejich příslušenství. Limit plnění na jednu pojistnou událost způsobenou odcizením pro elektroniku celkem je 10% pojistné částky, tento limit lze za další pojistné zvýšit. Z pojištění jsou vyloučené obrazové, zvukové, datové a jiné záznamy na nosičích informací, informační a řídící systémy vytvořeny pojištěnou osobou nebo neoficiálně, resp. nelegálně pořízené kopie. 6. Anténní systémy včetně satelitních Tyto věci jsou pojištěné jen v případě, kdy slouží pouze pojištěnému. Pojištění se vztahuje i na pojistné události vzniklé na anténních systémech (včetně satelitních), které byly v době vzniku škody připevněny nejméně 3 m nad terénem na vnější stěně budovy, ve které je pojištěný byt nebo na střeše rodinného domu, ve kterém je pojištěný byt. Limit plnění činí Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. Antény, které nejsou majetkem pojištěného nebo slouží více bytům, jsou z pojištění vyloučeny. 7. Technické přístroje Kuchyňské a jiné domácí technické přístroje, např. pračka, vysavač, chladící zařízení apod. Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody nebyly prokazatelně starší než pět let v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. 8. Domácí zvířata Pojištěna jsou i drobná domácí zvířata jako např. kočka, pes, hlodavci, akvarijní rybky, dále hospodářská zvířata (viz výklad pojmů), běžné krmivo a stelivo pro ně. V případě úrazu zvířete, ke kterému došlo v přímé souvislosti s pojistnou událostí, poskytne pojistitel i náklady na potřebné ošetření u zvěrolékaře. Náklady na léky pojistitel nehradí. Limit plnění na jednu pojistnou událost včetně pojištěných nákladů činí Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. Vyloučená z pojištění jsou včelstva a exotická zvířata a veškerá zvířata určená pro chov a prodej, včetně zásoby krmiv a steliva pro ně. Za exotická zvířata nejsou považována taková, která lze legálně koupit v Evropě. 9. Plavidla Zejména kánoe, kajaky, veslice, skládací a nafukovací čluny, surfová prkna apod. Limit činí Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. Motory těchto plavidel však pojištěny nejsou. 10. Sportovní potřeby Jízdní kola a jiné sportovní a kempinkové vybavení včetně příslušenství, není-li v těchto pojistných podmínkách z pojištění vyloučeno. Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody nebyly prokazatelně starší pěti let v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. 11. Dětské kočárky, invalidní vozíky Za předpokladu, že členem pojištěné domácnosti je dítě do 3 let, nebo že pojištěná osoba užívá invalidní vozík, je pojištění rozšířeno i na společné prostory domu, ve kterém se nachází pojištěný byt. Kočárek, vozík musí být alespoň připoután k pevné části domu (např. zámkem na jízdní kolo k zábradlí). Limit plnění pro kočárky a invalidní vozíky umístěné ve společných prostorách domu je Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. 12. Zásoby potravin Běžné zásoby potravin. Limit plnění v typu pojištění PLUS je 1% pojistné částky, v typu pojištění SUPERPLUS je 2 % pojistné částky. 13. Oblečení Oblečení, prádlo, obuv. Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody nebyly prokazatelně starší než dva roky v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. 14. Příslušenství motorových vozidel Příslušenství motorových vozidel užívaných pojištěným, uložené v pojištěném bytě nebo v pojištěných nebytových prostorách (např. 1 sada náhradních pneumatik, střešní nosič zavazadel). Limit plnění činí Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. Příslušenství odcizené z motorového vozidla umístěného v garáži je z pojištění vyloučeno. Vyloučeny jsou i přívěsné vozíky. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 11 12 15. Zahradní a údržbová technika Zahradní a údržbovou technikou se rozumí technické zařízení sloužící výhradně k běžné údržbě nemovitosti a pozemku, např. sekačka na trávu, motorová pila apod. Limit plnění činí Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na: a) zahradní malotraktor, b) speciální měřící techniku. 16. Zahradní malotraktor Pojištění se vztahuje na zahradní (travní) malotraktor s výkonem max. 15 kw včetně příslušenství. Pojištění zahradního malotraktoru se vztahuje pouze k typu pojištění SUPERPLUS. Limit plnění je Kč. Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody nebyly prokazatelně starší než pět let v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. 17. Věci v nebytových prostorách Pojištěny jsou věci patřící do souboru pojištěných věcí, které jsou uloženy v nebytových prostorách uvedených v pojistné smlouvě (viz místo pojištění domácnosti, čl. 18B, odst. 2). Limit plnění pro věci v nebytových prostorách je uveden v pojistné smlouvě. Není-li uveden v pojistné smlouvě je maximální limit plnění Kč. Z pojištění věcí v nebytových prostorách jsou mimo výluky uvedené v těchto pojistných podmínkách vyloučeny také cennosti, elektronika a věci mimořádné hodnoty. 18. Věci k výdělečné činnosti Věci sloužící k výkonu povolání nebo jiné výdělečné činnosti. Limit plnění činí Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. 19. Stavební součásti Pojištění se vztahuje na stavební součásti přiléhající k vnitřním prostorám bytu (např. malba, tapety, obložení, lepené krytiny, plovoucí podlahy, ohřívače vody, vodovodní baterie, etážové topení), které pojištěný pořídil na vlastní náklad nebo které na základě nájemní smlouvy užívá a za které odpovídá (kuchyňská linka včetně kuchyňských spotřebičů je zahrnuta do věcí movitých, resp. věcí cizích převzatých). Limit plnění činí 5 % pojistné částky, tento limit lze za další pojistné zvýšit. Je-li sjednáno připojištění stavebních součástí - zvýšení limitu pro základní nebezpečí, rozsah toho připojištění je vymezen odstavci A, B a C, Článku 29 Pojistná nebezpečí, těchto VPP. Je-li sjednáno připojištění stavebních součástí - zvýšení limitu pro krádež vloupáním, loupež, vandalismus v souvislosti s vloupáním, rozsah tohoto připojištění je vymezen odstavcem G, body 1. a 2., Článku 29 Pojistná nebezpečí, těchto VPP, za předpokladu, že zabezpečení domácnosti odpovídá minimálně stupni č. 2 dle Článku 30, odstavce B a jsou splněny podmínky odstavce A téhož článku těchto VPP. Pro pojištění typu SUPERPLUS se limit plnění nevztahuje na škodu způsobenou požárem. Pojištěny nejsou takové stavební součásti, které jsou zabudované ve zdivu stěn (pod omítkou), v konstrukci stropu a podlahy nebo jiné části budovy (např. vodovodní potrubí, elektroinstalace), není-li ujednáno jinak. 20. Škoda způsobená vodou z akvária Pojištění se vztahuje na škody, které vzniknou na pojištěných věcech vodou, která unikla z akvária v důsledku jeho náhlého rozbití (prasknutí). Limit plnění činí Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. Vyloučeny jsou škody způsobené vylitím, vycákáním, přelitím, pozvolným unikáním, vlhkostí, plísní, houbou, nebo rzí. Pojištění se nevztahuje na škody na akváriu, škody způsobené ztrátou vody, škody způsobené živočichům v akváriu žijícím, rostlinám a ostatním věcem v akváriu. 21. Škoda způsobená nepřímým úderem blesku, přepětím v elektrospotřebičích Pojištění se vztahuje na elektrické a elektronické přístroje nebo zařízení, které jsou předmětem pojištění, nebo elektronické prvky a součástky pojištěných věcí. Horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je Kč v typu pojištění PLUS a Kč v typu pojištění SUPERPLUS. 22. Škoda způsobená srážkovou vodou Působení srážkové vody se pro toto pojištění rozumí škody na pojištěných věcech vzniklé působením srážkové vody, která do pojištěného prostoru prosákla nebo vnikla. Srážkami se pro toto nebezpečí rozumí prudký déšť, tající sníh nebo led. Pojištění se nevztahuje na škody způsobené v důsledku vniknutí srážkové vody do pojištěného prostoru nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými zjevnými otvory. Pojištěný je povinen po pojistné události neprodleně učinit opatření, aby ke stejné škodě nemohlo dojít při dalším působení srážek. Pojištění škody způsobené srážkovou vodou se vztahuje pouze k typu pojištění SUPERPLUS. Limit plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je Kč. 23. V případě krádeže vloupáním, loupeže je pojištěný povinen zejména oznámit tuto událost orgánům policie a vyžádat si od nich protokol o této události. 24. Kromě těchto limitů může být pojistné plnění omezeno ještě dalšími limity uvedenými ve smlouvě, např. podle umístění, pojistného nebezpečí, účelu užívání apod. Článek 27 Připojištění domácnost 1. Věci mimořádné hodnoty a) Věci mimořádné hodnoty jsou: - originální nebo unikátní díla, jejichž prodejní cena není dána pouze výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla. Například obrazy, grafická a sochařská díla, předměty ze skla, keramiky a porcelánu, ručně vázané koberce, gobelíny apod., - věci historické hodnoty, tzn. věci, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické osobě či události apod. Starožitnosti, tzn. věci zpravidla starší než 100 let, které mají zpravidla uměleckou hodnotu nebo mají charakter unikátu, sbírky nebo soubory věcí unikátního charakteru tvořící celek, které jsou shromažďovány podle určitého hlediska, jako je např. předmět, časové období, místo původu, - jiné cenné věci, kterými jsou jednotlivé věci s pojistnou hodnotou Kč a více. Netýká se elektroniky, věcí pojištěných na časovou hodnotu, stavebních součástí a nábytku, není-li jeho hodnota dána výše uvedenými charakteristikami, Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 12 13 - Pojistitel může po zvážení pojistného rizika a za zvláštních podmínek pojistit jako věc mimořádné hodnoty i věc, která dle těchto podmínek není předmětem pojištění. b) Věci mimořádné hodnoty nejsou zahrnuty do základního pojištění. Pojistitel stanoví v pojistné smlouvě podmínky, za kterých tyto věci mohou být pojištěny, případně má právo tyto věci nezahrnout do pojištění. Může požadovat zejména: - jejich soupis, popis, hodnotu, dokumentaci pro identifikaci pojišťovaného předmětu; - u unikátních věcí znalecké posudky určující zejména jejich pravost a hodnotu; - speciální zabezpečení; - další podmínky pro snížení pojistného rizika. c) Náklady, zejména na pořízení dokumentace, soupisu, znaleckých posudků, zabezpečení apod. nese pojistník nebo pojištěný. d) Věci mimořádné hodnoty věci musí být v pojistné smlouvě výslovně uvedeny včetně jejich pojistné hodnoty (není-li ujednáno jinak, je pojistnou hodnotou obecná cena), případně dohodnutého limitu plnění. Pojistné plnění je poskytnuto ve výši obecné ceny věci bezprostředně před pojistnou událostí. Pojištěný musí jejich hodnotu a unikátnost prokázat. e) Dojde-li k jejich poškození pojistnou událostí, vyplatí pojistitel částku odpovídající vynaloženým nákladům na jejich uvedení do původního stavu. Tato částka nesmí přesáhnout jejich pojistnou hodnotu, případně limit plnění. f) Není-li ujednáno jinak, není zohledněna cena souboru nebo sbírky. g) Není-li věc mimořádné hodnoty připojištěna, bude v případě pojistné události považována za věc běžnou s maximálním limitem plnění pro jednu věc Kč. h) Místem pojištění pro věci mimořádné hodnoty jsou výhradně uzavřené prostory pojištěného bytu, zabezpečené způsobem předepsaným pojistitelem. Místem pojištění pro věci mimořádné hodnoty nejsou k pojištěnému bytu náležející nebytové prostory, balkony, lodžie apod., není-li ve smlouvě ujednáno jinak. 2. Garáž na jiném pozemku a) Garáž nebo jiná jednoduchá stavba, která je ve vlastnictví pojištěného a nachází se na stejném nebo jiném pozemku než pojištěná domácnost, avšak ve stejné obci, není-li ve smlouvě ujednáno jinak. b) Z pojištění jsou vyloučeny stavby určené k podnikatelské činnosti, k bydlení, rekreační chaty, chalupy, sklady, stodoly apod. c) Místo pojištění a rozsah pojištění je uveden ve smlouvě. d) Horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je uvedena v pojistné smlouvě. 3. Movité věci v garáži a) Pojištěny mohou být i věci patřící do souboru pojištěných věcí, které jsou uloženy v nebytovém prostoru (garáži) uvedeném v pojistné smlouvě. Pojištění se vztahuje i na stavební součásti (dveře, okna) poškozené v souvislosti s krádeží vloupáním. b) Z pojištění věcí v garáži jsou mimo výluky uvedené v těchto poj. podmínkách vyloučeny také cennosti, elektronika a věci mimořádné hodnoty. Místo pojištění a rozsah pojistného plnění je uveden ve smlouvě. Horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je uvedena v pojistné smlouvě. c) Zabezpečení movitých věcí v garáži proti odcizení se řídí článkem 30, odd. C, požadované minimální zabezpečení podle sjednaného limitu pro věci v nebytových prostorách, těchto VPP. Článek 28 Rozsah pojištění domácnost Pojištění se vztahuje na škody způsobené prokazatelně v přímé souvislosti nebo v důsledku pojistného nebezpečí, není-li ujednáno jinak. Článek 29 Pojistná nebezpečí A. Pojistná nebezpečí, souhrnně nazývaná FLEXA plus 1. Požár Požárem se rozumí oheň ve formě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šířil se vlastní silou. Pojistnou událostí je i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami požáru nebo hašením nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následku. Požárem však není žhnutí a doutnání s omezeným přístupem kyslíku ani působení užitkového ohně a jeho tepla. Požárem dále není působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšíří. 2. Přímý úder blesku Přímým úderem blesku se rozumí bezprostřední přechod blesku (atmosférického výboje) na pojištěnou věc tak, že místo úderu blesku je na této věci zjevně patrné podle účinků tepelného působení nebo mechanických stop. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na nepřímý úder blesku. Nepřímým úderem blesku se rozumí působení přepětí nebo indukce (elektrického výboje jakožto následku přímého úderu blesku) na pojištěné věci. 3. Výbuch Výbuchem se rozumí náhlý ničivý účinek tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Výbuchem tlakové nádoby (např. kotle nebo potrubí se stlačeným plynem nebo párou) se rozumí roztržení stěn tlakové nádoby v takovém rozsahu, že došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnitřkem nádoby a jejím okolím. Výbuchem však není prudké vyrovnání podtlaku (imploze), ani aerodynamický třesk způsobený provozem letadla. Výbuchem rovněž není reakce ve spalovacím prostoru motorů, v hlavních střelných zbraní a jiných zařízeních, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá nebo při činnostech, při kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá. 4. Kouř Kouřem se rozumí náhlé a neočekávané rozšíření kouře v rozporu s určeným účelem z ohnišť, topenišť, zařízení pro vytápění, vaření nebo sušení a z podobných zařízení pro ohřev. Pojištění se však nevztahuje na škody vzniklé v důsledku dlouhodobého působení kouře. 5. Pád letadla Pádem letadla se rozumí zřícení nebo náraz pilotovaného letadla, jeho dílů nebo nákladu (včetně případů, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, přičemž posádka v důsledku události předcházející jeho nárazu nebo zřícení letadlo opustila). Pilotovaným letadlem se pro účely tohoto pojištění rozumí letadlo nebo kosmická loď nebo jiné zařízení těžší než vzduch určené k létání s nejméně jednočlennou lidskou posádkou. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 13 14 6. Náraz vozidla Nárazem vozidla se rozumí bezprostřední náraz silničního nebo kolejového vozidla do pojištěné věci. Za náraz vozidla se rozumí i bezprostřední náraz dílů nebo nákladu výše uvedeného vozidla do pojištěné věci, pokud k němu dojde v přímé souvislosti s havárií tohoto vozidla. Pojištění se však nevztahuje na škody způsobené vozidly, které provozuje pojištěný, případně osoba pro pojištěného činná. Upozornění - pojištěný je povinen rovněž oznámit tuto událost orgánům policie a vyžádat si od nich protokol o této události. 7. Nadzvuková vlna Nadzvukovou vlnou se rozumí tlaková vlna vzniklá v případě, že letadlo prorazí zvukovou bariéru. B. Pojistná nebezpečí, souhrnně nazývaná voda z potrubí 1. Voda Voda, která v rozporu se svým určením unikla v místě pojištění: a) ze systému vodovodního nebo kanalizačního potrubí určeného k zásobování pitnou a užitkovou vodou nebo k odvodu odpadních vod s výjimkou vnějších svodů srážkové vody; b) ze zařízení teplovodního nebo parního vytápění (ústřední, etážové, dálkové topení); pára je postavena na roveň vodě; c) z klimatizačních nebo solárních zařízení; d) ze sprinklerů anebo jiných bezpečnostních hasicích zařízení; e) z jiných zařízení, která jsou v souladu se svým určením připojena k vodovodnímu systému; f) z vnitřních potrubí určených pro svod dešťové vody. Škodami v důsledku pojistného nebezpečí voda z potrubí nejsou (není-li ve smlouvě ujednáno jinak) škody způsobené: a) vodou při mytí, sprchování; b) vodou z otevřených kohoutů; c) pronikáním spodní vody, vlhkosti; d) vodou z povodní; e) atmosférickými srážkami; f) vlhkostí, plísní, houbou nebo rzí; g) vodou ze sprinklerů nebo jiných bezpečnostních hasicích zařízení během hašení; h) vodou z kropicích hadic; i) vodou uniklou při tlakových zkouškách nebo v souvislosti s opravami zařízení napojených k vodovodnímu nebo kanalizačnímu systému; j) vodou z akvária nebo bazénu; k) ztrátou vody, tj. zejména finanční ztrátou hodnoty vody, která unikla z vodovodního systému. 2. Lom trubky Pojištění se rovněž vztahuje na škody vzniklé působením mrazu nebo lomem trubek na: a) pojištěném potrubí určeném k zásobování pitnou a užitkovou vodou nebo k odvodu odpadních vod s výjimkou vnějších svodů srážkové vody; b) pojištěných trubkách rozvodů ústředního vytápění teplou vodou včetně zařízení napojených na tento topný systém, zejména radiátorů, topných těles, ohřívacích kotlů, bojlerů; c) pojištěných zařízeních ke koupání, umyvadlech, splachovacích klozetech, vodovodních kohoutech, pachových uzávěrech, měřičích vody a jiných sanitárních zařízeních. Při odstraňování škod způsobených lomem nebo mrazem na pojištěném potrubí uhradí pojistitel náklady na opravu maximálně 2 metrů potrubí. Pokud by v důsledku jedné škodné události došlo k poškození trubek v délce větší než 2 m, bude pojistné plnění včetně všech souvisejících nákladů stanoveno stejným způsobem, jako by došlo k poškození téhož potrubí v určené délce 2 m. Podmínkou pojištění je to, že toto potrubí a zařízení je ve vlastnictví pojištěného a slouží bezprostředně pojištěné domácnosti. V případě pojištění budovy je podmínkou, že toto potrubí a zařízení je ve vlastnictví pojištěného a slouží bezprostředně pojištěné budově. Pokud se potrubí nachází vně budovy, je pojištěno pouze to potrubí, které splňuje výše uvedené podmínky a zároveň se nachází na pozemku, na kterém stojí pojištěná budova, případně k pojištěné budově patří. Pojištění se nevztahuje na škody na trubkách a zařízeních, které jsou způsobeny opotřebením, korozí nebo zvápenatěním. Pojištěný je povinen zejména: a) udržovat vodovodní zařízení v řádném stavu; b) u budovy nebo části budov, které nejsou trvale užívány uzavřít, vyprázdnit a udržovat prázdná vodovodní zařízení v nich umístěná; c) v topném období vyprázdnit jednotlivá zařízení napojená na systém vytápění pokud je tento mimo provoz. Nedodržením těchto bezpečnostních opatření se pojištěný vystavuje nebezpečí sankce dle těchto VPP. C. Pojistná nebezpečí, souhrnně nazývaná přírodní nebezpečí 1. Vichřice Vichřicí se pro toto pojištění rozumí proudění vzduchu, které v místě pojištění dosáhlo rychlosti nejméně 20,8 m/s (cca 75 km/h). Pro zjištění této rychlosti je rozhodující informace Českého hydrometeorologického ústavu. Není-li rychlost pro místo škody zjistitelná, musí pojištěný prokázat, že pohyb vzduchu způsobil v okolí místa pojištění škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy nebo budovy v níž se nacházejí pojištěné věci, mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice. 2. Krupobití Krupobitím se rozumí jev, při kterém kousky ledu různého tvaru a různé velikosti, hmotnosti a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc, čímž dochází k jejímu poškození či zničení. 3. Tíha sněhu Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí nepředvídatelné a nahodilé ničivé účinky nadměrné hmotnosti vrstvy napadaného sněhu nebo vrstvy vzniklé námrazy na konstrukci pojištěných budov a staveb, k nimž došlo i přesto, že se pojištěný v rámci svých možností průběžně snažil zamezit vzniku nadměrné vrstvy sněhu vhodnými opatřeními. Za škody v důsledku tíhy sněhu a námrazy na pojištěných věcech movitých poskytne pojistitel plnění pouze v případě, že prvotní příčinou těchto škod bylo poškození předmětné budovy působením tíhy sněhu a námrazy, za které je pojistitel povinen plnit. Pro zjištění nadměrné hmotnosti sněhu je rozhodující informace Českého hydrometeorologického ústavu. Není-li pro místo škody zjistitelná, musí pojištěný prokázat, že nadměrná hmotnost sněhu a námrazy způsobily v okolí místa pojištění škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy nebo budovy v níž se nacházejí pojištěné věci mohla vzniknout pouze v důsledku nadměrné tíhy sněhu nebo námrazy. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 14 15 Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, pojištění přírodních nebezpečí vichřice, krupobití, tíha sněhu se nevztahuje na škody vzniklé na: a) movitých věcech umístěných pod širým nebem; b) budovách, které nejsou zkolaudovány (případně na kterých probíhá rozsáhlejší rekonstrukce) a na věcech nalézajících se v těchto budovách; c) předmětech upevněných na vnější straně budovy; d) skleněných fasádách a střechách; e) sklenících, fóliovnících; f) venkovních elektrických vedení včetně stanovišť a stožárů; Pojistná ochrana se dále bez ohledu na spolupůsobící okolnosti nevztahuje na škody způsobené vniknutím srážek nebo nečistoty nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly právě v důsledku pojištěných nebezpečí a nepředstavují škodu na budově. Pojistitel neposkytne pojistné plnění za škodu z přírodních nebezpečí, pokud ke škodě došlo v důsledku zchátralých, shnilých, dřevokazným hmyzem nebo jinak poškozených střešních a ostatních konstrukcí. 4. Čekací doba pro pojištění tíhy sněhu Nastala-li škodná událost následkem tíhy sněhu či v přímé souvislosti s tíhou sněhu do 10. dne po uzavření pojistné smlouvy, není pojistitel povinen z titulu této škodné události poskytnout pojistné plnění (čekací doba). 5. Pád stromu Pádem stromu se rozumí nahodilý a nepředvídatelný pohyb svisle umístěných přírodních nebo umělých těles (jako stromů, stožárů, komínů nebo jiných cizích předmětů) se znaky volného pádu. Pojištění se však nevztahuje na škody způsobené: a) pádem součásti zničené nebo poškozené pojištěné věci nebo částí téhož pojištěného souboru jako poškozená pojištěná věc, b) pádem jakékoli jiné věci ve vlastnictví nebo v užívání pojištěného, ať je, či není pojištěna. 6. Lavina Lavinou se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu na svazích náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí. 7. Zemětřesení Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují alespoň 5. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení (MCS). Pro zemětřesení se za škodu vzniklou v důsledku jedné pojistné události považují všechny škody vzniklé v době trvání pojištění na území státu, v němž se nacházejí sjednaná místa pojištění, opakovaným působením stejného pojistného nebezpečí během 72 po sobě následujících hodin; pojistitel však v žádném případě neposkytne plnění za škody, k nimž došlo v rámci uvedeného časového intervalu před vznikem pojištění nebo po jeho ukončení. 8. Sesuv půdy a zřícení skal Sesuvem půdy a zřícením skal se rozumí pohyb půdy, skal nebo zemin vzniklý působením gravitace a vyvolaný porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem. Sesuvem půdy však není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé v důsledku: - činnosti pojištěného; - povrchové nebo hlubinné těžby nebo hloubení a jiných zemních, konstrukčních a demoličních prací, ať již probíhajících v době trvání pojištění, nebo před jeho začátkem; - povodní. D. Pojistná nebezpečí povodeň, záplava 1. Povodeň, záplava Povodní se rozumí přechodné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (povodeň přirozená). 2. Porucha vodního díla Povodeň může být způsobena jinými vlivy než přírodními jevy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (povodeň zvláštní). Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, zejména přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, stavby, jimiž se upravují koryta vodních toků, vodovodní řady, vodárenské objekty včetně úpraven vody, kanalizační stoky, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, stavby na ochranu před povodněmi (upravuje vodní zákon). Za vodní díla se nepovažují zejména jednoduchá zařízení měnící koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky. 3. Pojistná událost Pro povodeň se za škodu vzniklou v důsledku jedné pojistné události považují všechny škody vzniklé v době trvání pojištění na území státu, v němž se nacházejí sjednaná místa pojištění, opakovaným působením tohoto pojistného nebezpečí během 72 po sobě následujících hodin. 4. Další pojištěná nebezpečí V případě, že jsou splněny podmínky definice povodně, jsou v rámci limitu pro pojištění tohoto nebezpečí pojištěny i škody na pojištěných věcech způsobené: a) průsakem v důsledku zvýšené hladiny podzemních vod, kdy zvýšení hladiny podzemních vod bylo prokazatelně způsobeno povodní; b) průnikem vody kanalizací, pokud tato voda prokazatelně pochází z povodňových vod; c) sesuvem půdy v důsledku povodně. Podmínkou je, že se předmět pojištění nachází na území, které bylo postiženo povodní. Pojistné plnění pro škody způsobené způsobem uvedeným pod písmenem b) poskytne pojistitel pouze v případě, že kanalizační přípojka do pojištěného objektu nebo objektu, v němž se nalézají pojištěné věci, byla v okamžiku vzniku škodné události opatřena vhodným uzavřeným uzavíracím elementem chránícím objekt před vniknutím vody. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 15 16 5. Čekací doba Nastala-li škodná událost následkem povodně či v přímé souvislosti s povodní do 10. dne po uzavření pojistné smlouvy, není pojistitel povinen z titulu této škodné události poskytnout pojistné plnění (čekací doba). 6. Výluky Pojištění se nevztahuje na škody způsobené podzemní vodou, není-li ve smlouvě ujednáno jinak. Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních. 7. Ve smlouvě sjednaný limit je horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce. E. Pojistná nebezpečí nepřímý úder blesku, přepětí 1. Nepřímý úder blesku, přepětí Nepřímým úderem blesku se rozumí působení přepětí anebo indukce (elektrického výboje) jakožto následku přímého úderu blesku. Přepětím se rozumí napěťová špička v elektrické síti nebo výboj statické elektřiny v atmosféře. Pojištění se vztahuje na elektrické a elektronické přístroje nebo zařízení, které jsou předmětem pojištění, nebo elektronické prvky a součástky pojištěných věcí. 2. Pojištění elektromotoru Pojištění se vztahuje pouze na pevně (stabilně) zabudované elektromotory sloužící provozu pojištěné budovy (např. elektromotory ventilátorů, vodních nebo kalových čerpadel apod.). Pojištění se vztahuje na případ škody způsobené zkratem nebo přepětím. Škody způsobené jakýmkoliv jiným způsobem nežli zkratem nebo přepětím pojistitel z tohoto pojištění nehradí. Pojistitel uhradí náklady na převinutí elektromotoru, jeho demontáž a montáž. U elektromotorů, které nelze převinout, hradí jeho výměnu za nový. Pojistitel nehradí náklady na ložisko, řemen, těsnění nebo hadici, dále nehradí škody způsobené přirozeným opotřebením elektromotoru nebo jeho korozí. F. Pojistné nebezpečí pojištění skla pro případ rozbití 1. Pojištění skla pro případ nahodilého rozbití se vztahuje: a) na skleněné části movitých věcí tvořících zařízení domácnosti (zasklení nábytku, nástěnná zrcadla, zasklení obrazů, akvária apod.); b) skleněné stěny; c) skleněné stavební součásti (zasklení oken, dveří, skleněné plochy, prvky izolačního zasklení); d) sklokeramické varné desky (horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je Kč). Pojistitel poskytne pojistné plnění do výše účelně vynaložených nákladů na opravu nebo výměnu rozbitého skla obvyklých v místě pojištění. Horní hranice pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je uvedena v pojistné smlouvě. 2. Spoluúčast Pojištění skla se sjednává se spoluúčastí 500 Kč. 3. Výluky Pojištění se nevztahuje na škody způsobené a) poškozením povrchu skla poškrábáním, šrámy, postřikem barvou, poleptáním apod.; b) rozbitím vzniklým před a při instalaci, montáži a demontáži, při přepravě a dopravě; c) z důvodu výrobní vady skla; d) na rámech a osazeních; e) na optických sklech; f) na skleněném nádobí, osvětlovacích tělesech, žárovkách apod.; g) na obkladech; h) na skleněných střechách, na slunečních kolektorech; i) úmyslně pojistníkem, pojištěným nebo jemu blízkými osobami, společníky, zaměstnanci nebo jinými osobami, které byly pověřeny pojistníkem nebo pojištěným. Pojištění se nevztahuje na škody způsobené vniknutím atmosférických srážek nebo nečistot do budovy v důsledku rozbití pojištěných skel. Pojistitel nehradí jakékoliv následné škody, ke kterým došlo v důsledku rozbití pojištěného skla. Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, toto nebezpečí se nevztahuje na pojištění skleníků. V případě stejných opakovaných škod je pojištěný povinen prokázat, že dříve vyplacené pojistné plnění použil na uvedení zasklení do původního stavu. Nastala-li škodná událost z tohoto připojištění do 30. dne od počátku pojištění, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění. G. Pojistná nebezpečí, souhrnně nazývaná odcizení 1. Krádež vloupáním včetně vandalismu v souvislosti s vloupáním a) Krádeží vloupáním se rozumí odcizení věci způsobem, při kterém pachatel podle následujících bodů překonal překážky nebo opatření chránící pojištěnou věc před odcizením (dále jen vloupání ): - do pojištěných prostor vnikl násilným překonáním uzamčení nebo překonáním jiných ztěžujících překážek, které mají zabránit vstupu neoprávněných osob (např. prolomení, vybourání, proražení dveří, oken, stěn, podlahy, stropu); - do pojištěných prostor se dostal překonáním existujících překážek stávajícího otvoru, který neslouží ke vstupu a nedovoluje normální pohyb (např. světlík nebo větrací šachta); - v pojištěných prostorách se ukryl a po jejich uzamčení a případné aktivaci bezpečnostního zařízení se zmocnil pojištěných věcí a místo pojištění opustil před jeho otevřením, přičemž násilím překonal překážky, které mají zabránit vstupu nepovolaných osob do pojištěných prostor; - do pojištěných prostor vnikl tak, že je zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jejich otevírání; - pachatel vnikl do pojištěných prostor pomocí originálního klíče nebo jeho duplikátu, kterého se předtím zmocnil krádeží vloupáním v prostorách budovy nebo loupeží. b) Skutečně dokonané krádeži vloupáním je postaven na roveň i pokus o ni. c) Není-li v pojistných podmínkách nebo jiných ujednáních pojistné smlouvy uvedeno jinak, krádeži vloupáním je postaven na roveň i vandalismus, kterého se pachatelem dopustí poté, co se do pojištěných prostor vloupal (vandalismus v souvislosti s vloupáním). d) Krádež vloupáním nelze považovat za prokázanou pouhým zjištěním, že došlo ke ztrátě nebo zničení pojištěné věci. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 16 17 2. Odcizení věcí loupeží a) Loupeží se rozumí takové jednání pachatele, při kterém užije proti pojištěnému prokazatelného násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se jeho věci v místě pojištění. b) Pojistitel poskytne pojistné plnění i v případě odcizení pojištěné věci z místa pojištění, kdy pachatel prokazatelně využil náhlé fyzické nebo psychické tísně pojištěného. c) Zneužití omamného, paralyzujícího nebo obdobného prostředku pachatelem proti pojištěnému musí být pojistiteli prokázáno. d) Za tíseň není považován následek dobrovolného požití alkoholu, drogy, léků nebo obdobných omamných látek. Za tíseň není považován pouhý spánek. 3. Vandalismus a) Vandalismus je bezohledné, úmyslné a často bezdůvodné poškození nebo zničení věcí. b) Pojištění se nevztahuje na škody způsobené poškozením věci barvou, kterou nelze odstranit bez poškození pojištěné věci. c) Pojištění se také nevztahuje na škody u rodinného domu ve stavbě 1) a bytové jednotky ve stavbě. Dále se nevztahuje na spoluvlastnický podíl na společných částech domu. d) V případě, že pachatel bude zjištěn a pravomocně odsouzen, pojistitel vyplatí pojistné plnění do výše vzniklé škody, maximálně však do hodnoty pojistné částky sjednané ve smlouvě. e) Nebude-li pachatel zjištěn a pravomocně odsouzen, je limitem plnění Kč. f) Pojištění se sjednává se spoluúčastí 500 Kč. 4. Odcizení stavebního materiálu a drobné stavební techniky a) Odcizením stavebního materiálu a drobné stavební techniky se rozumí krádež vloupáním a loupež v místě pojištění. Pojištění se vztahuje na stavební materiál a drobnou stavební techniku sloužící pojištěné budově a nacházející se v místě pojištění. b) Pojistník a pojištěný je povinen zabezpečit pojištěné věci pro případ krádeže vloupáním způsobem předepsaným pojistitelem: - pojištěný stavební materiál a drobná stavební technika musí být uložena v uzamčeném prostoru v místě pojištění; - prostor, ve kterém se pojištěné věci nacházejí, musí být pevně spojen s pozemkem, stěny musí být odolné proti násilnému vniknutí bez použití speciálního nářadí; - objekt musí být zastřešen pevným stropem; - okna musí být uzavřena zevnitř uzavíracím mechanismem a dveře musí být opatřeny alespoň jedním zadlabacím zámkem včetně cylindrické vložky a štítu zámku chránícího cylindrickou vložku před rozlomením, nebo zadlabacím dozickým zámkem; - zámek musí být v době nepřítomnosti osob oprávněných užívat uzamčený prostor uzamčen. 5. Odcizení stavebních součástí Odcizením stavebních součástí pojištěných budov se rozumí zjevné poškození nebo zničení části budovy, k němuž došlo násilným odcizením její součásti. Za odcizení stavební součásti je považován i pokus o její násilné odcizení. 6. Pojištěný je povinen oznámit událost, ke které došlo krádeží vloupáním, vandalismem, loupeží orgánům policie a vyžádat si od nich protokol o této události. 7. Čekací doba: Nastala-li škodná událost z tohoto pojištění do 15. dne od počátku pojištění, není pojistitel povinen z titulu této škodné události poskytnout pojistné plnění. Při nedodržení předepsaného způsobu zabezpečení pojištěných věcí nebo nedodržením jiné povinnosti je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně k závažnosti této povinnosti. Článek 30 Podmínky zabezpečení pro případ krádeže vloupáním nebo vandalismu v souvislosti s vloupáním A. Obecně platná bezpečnostní opatření Pojištěný prostor musí být zabezpečen minimálně následujícím způsobem: 1. Stěny, strop a podlaha a) stěny tvořené z cihel musí mít minimální tloušťku 15 cm; b) stěny tvořené betonovými nebo železobetonovými konstrukcemi musí mít minimální tloušťku 7,5 cm; c) stěny tvořené z jiných, z hlediska zabezpečení ekvivalentních materiálů; d) strop a podlaha musí vykazovat minimálně stejnou odolnost proti násilnému vniknutí jako stěny. 2. Okna a vstupní dveře a) okna a dveře musí být zevnitř řádně uzavřeny a jsou-li otevíratelné i zvenčí, musí být navíc i řádně uzamčeny; b) rámy oken i dveří musí být pevně ukotveny ve zdivu; c) dvoukřídlé vstupní dveře musí mít jedno křídlo pevně zajištěno proti otevření (např. instalace kovových zástrčí). Obě křídla musí mít stejnou hodnotu odporu jako dveře jednokřídlé a musí být zabezpečeny proti vyháčkování (např. zajištění západek pevného křídla šrouby, nebo zajištění šroubem zapuštěným napevno do podlahy, nebo kovovou vzpěrou ve zdi apod.); d) dveřní křídla musí být zapuštěna do dveřních rámů anebo musí být opatřena zábranami proti vysazení. 3. Okna a prosklené vstupní dveře (dále jen okna ) s vyšší odolností Okna s plochou větší než 600 cm2 umístěná níže než 3,5 m nad okolním terénem nebo méně než 1,2 m od přístupové trasy (např. požární žebřík budovy; za přístupovou trasu není považován hromosvod, svod dešťové vody apod.) musí být zabezpečena následujícími zabezpečovacími prvky (toto ustanovení platí i pro prosklené dveře s plochou skla nad 600 cm2 a pro další stavební a technické otvory např. světlíky, větrací šachty apod. s plochou větší než 400 cm2): a) funkční mříží, nebo b) funkční roletou, nebo c) funkční okenicí, nebo d) bezpečnostním vrstveným sklem, nebo e) bezpečnostní fólií, nebo f) funkční EZS s čidly reagujícími na rozbití skla; není-li u příslušného limitu plnění současně požadována i instalace EZS, postačí vývod signálu na akustický hlásič. EZS musí splňovat obecné podmínky předepsané pojistitelem pro EZS. 4. Zámky Musí být funkční a jejich funkčnost je nutné průběžně ověřovat, odborně namontované, řádně uzamknuté na maximální bezpečnostní polohu. 5. Všechny zabezpečovací prvky musí být funkční a prokazatelně v činnosti a dále pak provedeny tak, že z vnější strany nelze provést jejich demontáž běžně dostupnými prostředky (kleště, šroubovák apod.). Klíče od dveří a vstupů do uzavřeného prostoru nesmí být volně uloženy v místě pojištění. 1) rekreační chaty, chalupy ve stavbě Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 17 18 B. Požadované minimální zabezpečení domácnosti podle pojistné částky Stupeň zabezpečení Základní pojistná částka Popis zabezpečení 1. stupeň - do Kč okna - viz obecně platná bezpečnostní opatření, vstupní dveře - viz obecně platná bezpečnostní opatření, zámky - jeden bezpečnostní zámek, nebo zadlabací dozický zámek. 2. stupeň - do Kč okna - viz obecně platná bezpečnostní opatření vstupní dveře - viz obecně platná bezpečnostní opatření zámky - bezpečnostní uzamykací systém, nebo - dozický zámek a přídavný bezpečnostní zámek. 3. stupeň - do Kč okna - viz obecně platná bezpečnostní opatření, vstupní dveře - dveře pevné konstrukce, zámky - vícebodový uzamykací systém, nebo - jeden zadlabací zámek s cylindrickou vložkou se zvýšenou odolností proti vyhmatání planžetou a odvrtání, bezpečnostní štít chránícím cylindrickou vložku proti rozlomení a přídavným bezpečnostní zámek. 4. stupeň - do Kč okna - Okna s vyšší odolností, vstupní dveře - dveře pevné konstrukce, zámky - jeden zadlabací zámek s cylindrickou vložkou se zvýšenou odolností proti vyhmatání planžetou a odvrtání, bezpečnostním štítem chránícím cylindrickou vložku proti rozlomení a přídavným bezpečnostním zámkem, nebo jedním zadlabacím zámkem s cylindrickou vložkou se zvýšenou odolností proti překonání systémem vystavení stavítek, bezpečnostním štítem chránícím cylindrickou vložku proti rozlomení a odvrtání, a bezpečnostním zámkem, nebo tzv. bezpečnostními dveřmi, nebo bezpečnostním zámkem a přídavným bezpečnostním zámkem, v obou případech certifikovanými CI ČAP minimálně jako stupeň 3. elektronické zabezpečení - instalována funkční EZS s prostorovou nebo plášťovou ochranou a poplachový signál je vyveden na pult centralizované ochrany nebo na automatický telefonní volič. 5. stupeň - Vyšší částka. individuálně stanovený způsob zabezpečení - Požadované zabezpečení individuálně sjednáno v pojistné smlouvě. Není-li ve smlouvě sjednáno individuální zabezpečení, musí odpovídat minimálně 4. stupni zabezpečení. C. Požadované minimální zabezpečení podle sjednaného limitu pro věci v nebytových prostorách nebo v garáži na jiném pozemku uvedeném v pojistné smlouvě 1. stupeň - do Kč Prostor musí být uzamčen. 2. stupeň - Při navýšení limitu plnění do Kč Nebytový prostor musí být uzamykatelný obezděný prostor pevně spojený s podlahou nebo se zemí a s pevným stropem. Vstupní dveře musí být zabezpečeny alespoň - jedním bezpečnostním zámkem, nebo - zadlabacím dozickým zámkem. 3. stupeň - Při navýšení limitu plnění do Kč Nebytový prostor musí být uzamykatelný obezděný prostor pevně spojený s podlahou nebo se zemí a s pevným stropem. Vstupní dveře musí být zabezpečeny alespoň - bezpečnostním uzamykacím systémem, nebo - dozickým zámkem přídavným bezpečnostním zámkem. 4. stupeň Vyšší částka. Individuálně stanovený způsob zabezpečení. D. Výklad pojmů k zabezpečení 1. Dveře pevné konstrukce Dveře minimální tloušťky 4 cm, které jsou vyrobeny z materiálu odolného proti násilnému překonání, zejména ze dřeva, plastu, bezpečnostního vrstveného skla nebo kombinace těchto materiálů popř. jiného materiálu obdobně odolnému proti násilnému překonání. Dveře musí být zasazeny do kovových zárubní, které jsou zabezpečeny proti roztažení (tzn. vyplnění musí být provedeno tak, aby nebylo možné zvětšit vzdálenost mezi závěsem dveřního křídla a otvorem pro závoru zámku) nebo musí být instalovány bezpečnostní zárubně. Dveře vyrobené ze sololitu s výplní z papírové voštiny, palubkové a tomu obdobné nejsou považovány za dostatečně odolné proti násilnému překonání, pokud nejsou zevnitř dostatečně zpevněny (např. oplechování o minimální tloušťce 1 mm) nebo opatřeny bezpečnostní mříží. 2. Dózický zámek Zadlabací zámek, jehož mechanismus je tvořen minimálně čtyřmi stavítky, která jsou ovládána jednostranně ozubeným klíčem. 3. Bezpečnostní cylindrická vložka Vložka zadlabacího zámku, která je chráněna minimálně proti překonání tzv. vyhmatáním planžetou. 4. Bezpečnostní zámek Komplet složený ze zadlabacího zámku, bezpečnostní cylindrické vložky a bezpečnostního kování připevněného z vnitřní strany dveří, který je odolný minimálně proti vyhmatání planžetou a rozlomení. Aby se vložka nedala rozlomit, musí být chráněna bezpečnostním štítem, případně vyčnívá z kování maximálně do 3 mm. 5. Bezpečnostní uzamykací systém Komplet složený ze zadlabacího zámku, bezpečnostní cylindrické vložky a bezpečnostního kování připevněného z vnitřní strany dveří, který je odolný proti vyhmatání planžetou, rozlomení a odvrtání vložky. Za bezpečnostní uzamykací systém je považován i bezpečnostní zámek, jehož vložka je zhotovena z takového materiálu, popř. takovou technologií, že je sama o sobě odolná i proti odvrtání, popř. se jedná o bezpečnostní cylindrickou vložku, která je chráněná štítem chránícím tuto vložku proti rozlomení a odvrtání. 6. Přídavný bezpečnostní zámek Zámek doplňující hlavní uzamykací systém, který je tvořen bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním, který zabraňuje minimálně rozlomení vložky. Přídavný bezpečnostní zámek musí být nainstalován z vnitřní strany dveří, závorování tohoto zámku není obvykle vedeno do zárubní, ale do přídavného zařízení, které bylo na zárubně dodatečně pevně připevněno. U prosklených vstupních dveří musí být instalován takový přídavný bezpečnostní zámek, který nelze z vnitřní strany ovládat bez použití klíče. 7. Vícebodový uzamykací systém Uzamykací zařízení, které je tvořeno celoplošnou závorou, která umožňuje závorování do více stran, zámkem, který svojí bezpečností odpovídá bezpečnostnímu uzamykacímu systému, montážními prvky a členy do kterých je vedena závora. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 18 19 8. Bezpečnostní dveře Dveřní komplet zajišťující závorování do více stran, vybavený zámkem, opatření vícebodovým bezpečnostním uzamykacím systémem, se zesíleným dveřním křídlem, zárubněmi a závěsy. Jedná se např. o dveře Next, MUL-T-LOCK, Interlock apod. 9. Funkční mříž Za funkční mříž se považuje mříž, jejíž ocelové prvky (pruty) jsou z plného materiálu o průřezu minimálně 1 cm2 a velikost mřížových ok je max. 20 x 20 cm (nebo jakákoliv jiná vzdálenost nepřesahující plochu čtverce 400 cm2 tedy např. i 15 x 25 cm. Mříž musí být dostatečně tuhá a odolná proti roztažení. Pruty mříže musí být vzájemně spojeny nerozebíratelným způsobem (např. svařeny nebo snýtovány). Mříž lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky apod.). Pevně namontovaná mříž - specifická ustanovení Pro pevně namontovanou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále pak musí být z vnější strany pevně, nerozebíratelným způsobem, ukotvena (zazděna, zabetonována, připevněna apod.) ve zdi nebo v rámu okna nebo jiného otvoru a to minimálně ve 4 kotevních bodech. Odnímatelná mříž - specifická ustanovení Pro odnímatelnou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být uzamčena minimálně 4-mi bezpečnostními visacími zámky (tj. visací zámky s tvrzeným třmenem HARDENED) o průměru třmenu minimálně 10 mm. Petlice i oka, jimiž procházejí třmeny visacích zámků, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany upevněny pevným, nerozebíratelným způsobem. Otvíratelná mříž Pro otvíratelnou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být provedena následujícím způsobem: - ukotvení závěsů mříže vč. jejich vlastní konstrukce musí být provedeno způsobem, který je z vnější strany nerozebíratelný; - mříž musí být zabezpečena proti vysazení zábranami proti vysazení anebo tím, že je zapuštěna do zárubní; - mříž musí být uzamčena minimálně jedním bezpečnostním visacím zámkem anebo jedním dózickým zámkem; petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem. Navíjecí mříž specifická ustanovení Pro navíjecí mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být pevně, nerozebíratelným způsobem, ukotvena (zazděna, zabetonována, připevněna apod.) a to minimálně v horní části otvoru pro mříž a dále musí být zabezpečena následujícím způsobem: - uzamčena jedním bezpečnostním zámkem, nebo - uzamčena jedním bezpečnostním uzamykacím systémem, nebo - uzamčena minimálně dvěma bezpečnostními visacími zámky nebo dvěma dózickými zámky, petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem, nebo - vybavena mechanismem, který prokazatelně zabraňuje neoprávněné manipulaci a nadzdvižení mříže nebo rolety. Navíjecí roleta; tj. roleta z vlnitého plechu nebo ocelových nebo hliníkových lamel v provedení doloženém certifikátem. Roleta musí být dostatečně tuhá a odolná proti roztažení lamel. Roletu lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky apod.). Navíjecí roleta musí být dále zabezpečena následujícím způsobem: - uzamčena jedním bezpečnostním zámkem - uzamčena jedním bezpečnostním uzamykacím systémem - uzamčena minimálně dvěma bezpečnostními visacími zámky nebo dvěma dózickými zámky; petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem. - vybavena mechanismem, který prokazatelně zabraňuje neoprávněné manipulaci a nadzdvižení mříže nebo rolety. 10. Funkční okenice Funkční okenice je dřevěná nebo kovová okenice, která splňuje následující kritéria: - okenice musí být zajištěna z vnitřního prostoru uzavíracími mechanismy; - ukotvení závěsů okenice vč. jejich vlastní konstrukce musí být provedeno způsobem, který je z vnější strany nerozebíratelný; - závěsy okenice musí být provedeny z tvrdé, mechanicky pevné konstrukce; - okenici lze z vnější strany překonat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky, apod.). 11. Bezpečnostní fólie Za bezpečnostní folii se považuje fólie splňující minimálně následující kritéria: - minimální tloušťka fólie je 300 mikrometrů a fólie instalována na skle minimální tloušťky 3 mm, a zároveň - je nainstalována z vnitřní strany skla takovým způsobem, že zasahuje až do jeho okrajů, a zároveň - kategorie fólie minimálně P2 (tato skutečnost musí být doložena protokolem o zkoušce provedené laboratoří akreditovanou CIA), a zároveň - fólie je nainstalována odbornou firmou, která má k této činnosti oprávnění. 12. Bezpečnostní vrstvené sklo Bezpečnostní sklo musí mít minimálně kategorii P2A dle ČSN EN 356 (popř. jiné normy nahrazující ČSN EN 356) a bezpečnostní úroveň skla musí být doložena protokolem o zkoušce, která byla provedena laboratoří akreditovanou CIA. 13. Funkční elektronická zabezpečovací signalizace (dále jen EZS) EZS je systém, který splňuje následující kritéria: všechny komponenty EZS jsou certifikovány státem akreditovanou zkušebnou (musí být vydán certifikát shody CIA nebo certifikát shody dle Aplikační směrnice ČAP-P131-7) pro minimálně 2. bezpečnostní třídu dle státní normy ČSN EN ; navrhování, provoz, montáž a údržba musí být v souladu s požadavky Aplikační směrnice ČAP-P131-7; instalace čidel EZS musí být provedena tak, aby byla zajištěna registrace pachatele při pokusu o průnik do chráněných prostor, v případě narušení střežených prostor musí EZS prokazatelným způsobem vyvolat poplach. V případě napadení samotné EZS musí tato prokazatelným způsobem vyvolat poplach. EZS s prostorovou ochranou znamená instalaci detektorů ve všech prostorách s chráněnými hodnotami vč. klíčových míst (především chodeb); prostorová ochrana je určena především k signalizaci pohybu neoprávněné osoby prostorem. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 19 20 EZS s plášťovou ochranou znamená instalaci detektorů pokrývající plochy vymezující chráněný prostor. Jedná se především o hlídání na uzavření pohyblivých vnitřních částí, hlídání na uzamčení a hlídání na průraz prostřednictvím vhodných detektorů (magnetické kontakty, detektory na sklo, vibrační detektory, poplachové fólie apod.). EZS se považuje za funkční, pokud je v provozu (tzn. provozuschopná, řádně udržovaná a dále pak kontrolovaná). Kontrola EZS musí být prováděna dle návodu k údržbě a obsluze, není-li stanoveno jinak, potom minimálně jednou ročně. Kontrolu musí provádět výrobce nebo jím pověřená servisní organizace. Je-li prostor střežen fyzickou ostrahou, nesmí mít tato možnost jakkoliv manipulovat s EZS (především ji vypnout). Pokud ostraha tuto možnost má, nepovažuje se EZS za funkční. 14. Pult centralizované ochrany (dále jen PCO) PCO je zařízení, které umožňuje přenos a vyhodnocení signalizace narušení ze zabezpečených prostor do místa centrálního vyhodnocování pomocí linek telekomunikační sítě, rádiové sítě, GSM či ISDN sítě nebo jiného obdobného přenosu. Pult musí být trvale provozován policií nebo koncesovanou soukromou bezpečnostní službou, mající pro tuto činnost oprávnění. III. Doplňkové pojištění Doplňkové pojištění nemůže být sjednáno v této pojistné smlouvě samostatně. Zánikem nebo změnou doplňkového pojištění nezaniká pojistná smlouva. Pojištění odpovědnosti občana za škodu Článek 31 Pojištění odpovědnosti pojištěného za škodu Pojištění se sjednává pro případ zákonné odpovědnosti pojištěného, resp. spolupojištěného za škodu, kterou způsobil jinému v důsledku svého jednání nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě, pokud byl proti němu vznesen nárok na náhradu škody. Pojištěný má právo, aby za něho pojistitel uhradil škodu vzniklou na životě, zdraví nebo věci jiného, za kterou pojištěný odpovídá podle právních přepisů v důsledku svého jednání nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě. V pojistné smlouvě lze sjednat tyto typy pojištění odpovědnosti: a) pojištění odpovědnosti vlastníka, držitele nebo nájemce nemovitosti za škodu, b) pojištění odpovědnosti vlastníka budovy nebo díla ve stavbě za škodu, c) pojištění odpovědnosti občana za škodu. Článek 32 Rozsah pojištění 1. Věcný rozsah a) škoda na životě usmrcení, případně jiná majetková újma vyplývající z usmrcení. b) škoda na zdraví tělesné poškození či poškození zdraví, případná jiná majetková újma vyplývající ze škody na zdraví c) škoda na věci poškození či zničení věci, případně jiná majetková újma vyplývající z poškození či zničení věci. Škodou na věci není pohřešování, ztráta, krádež nebo loupež věci. Za věci nejsou považovány peníze, směnky, cenné papíry a jiné ceniny. d) náhrada nákladů - obhajoby do výše tarifní odměny advokáta v přípravném řízení a trestním řízení před soudem prvního stupně, vedeném proti pojištěnému, - občanského soudního řízení o náhradě škody, bylo-li nutné ke zjištění odpovědnosti pojištěného za škodu nebo výše škody, pokud je pojištěný povinen tyto náklady uhradit, dále náklady právního zastoupení pojištěného v tomto řízení do výše tarifní odměny advokáta. Náklady se započítávají do limitu pojistného plnění a pojistitel není povinen tyto náklady uhradit, pokud pojištěný poruší povinnosti uložené mu v těchto podmínkách, nebo povinnosti uložené mu pojistitelem v souvislosti s uplatněným nárokem na poskytnutí pojistného plnění. 2. Časový rozsah Pojištění se vztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu, ke které dojde: a) v době trvání pojištění, pokud byl nárok na náhradu škody vůči pojištěnému uplatněn prokazatelně v době trvání pojištění, b) v době trvání pojištění, avšak škodná událost nastala v době před uzavřením pojistné smlouvy, pouze pokud pojištěnému tato příčina v době uzavření pojistné smlouvy nemohla být známa. 3. Územní rozsah Pojištění se vztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu pouze tehdy, když ke škodné události, vzniku škody i prvnímu písemnému nároku na náhradu škody poškozeným vůči pojištěnému došlo na území České republiky. V pojistné smlouvě lze rozšířit územní rozsah pojištění také na odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou v zahraničí. Jiné škody a náklady pojistitel z pojištění odpovědnosti za škodu nehradí. 4. Čekací doba Nastala-li škoda, za kterou pojištěná osoba odpovídá, do 15. dne od počátku pojištění, není pojistitel povinen z titulu této škodné události poskytnout pojistné plnění Článek 33 Pojistné plnění 1. Rozsah plnění Rozsah pojistného plnění pojistitele je omezen a) rozsahem odpovědnosti pojištěného, který dle právních předpisů odpovídá za škodu způsobenou poškozenému, b) sjednaným rozsahem pojištění. 2. Limit plnění Limit pojistného plnění je stanoven paušální částkou pro škody na životě, zdraví, poškozením a zničením věci a škody z nich vyplývající. Limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí pojistného plnění a) z jedné pojistné události včetně náhrady nákladů, b) ze všech pojistných událostí včetně náhrady nákladů, je-li pojištění sjednáno na dobu kratší než jeden rok, c) i tehdy, vztahuje-li se pojištění na několik osob povinných nahradit škodu, d) i tehdy, je-li poskytováno formou vyplácení důchodu. Všeobecné pojistné podmínky VPP BX/01 strana 20

http://docplayer.cz/17862842-U-s-n-e-s-e-n-i-ze-schuze-rady-mesta-kynsperk-nad-ohri-dne-10-cervna-2015.html

U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 10. června PDF Download "U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 10. června 2015" 1 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 10. června 2015 č. 157 u p r a v e n á v e r z e 1. projednala předložený materiál č. 14, pronájem pozemku p.č. 1195/16 k.ú. Kynšperk nad Ohří včetně příslušenství a 2. rozhodla se odložit ho na příští schůzi rady města dne č. 158 poskytnutí finančního daru Svazu postižených civilizačními chorobami v České republice, z.s., Karlínské nám. 12, Praha 8 Karlín z rozpočtu města Kynšperk nad Ohří ve výši 2.500,00 Kč na ocenění alespoň 4 nejaktivnějších dobrovolníků základní organizace SPCCH Kynšperk nad Ohří, kteří pomáhají nemocným a 2. pověřuje starostu podpisem darovací smlouvy. č bere na vědomí informativní zprávu sociálního a správního sociálního odboru k problematice vydávání souhlasu obce dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pomoci v hmotné nouzi), 2. projednala žádosti Úřadu práce ČR o souhlas obce ve smyslu ust. 33 odst. 6 zákona o hmotné nouzi čj. 3823/15, čj. 4031/15, 4035/15 a 4186/15, 3. schvaluje podle ust. 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ), v souladu s ust. 8 zákona o obcích a dle ust. 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle ust. 33 odst. 6 zákona o hmotné nouzi vydání závazných stanovisek Města Kynšperk nad Ohří ve věci žádostí o zajištění podkladů rozhodných 1 2 pro nárok dávek pomoci v hmotné nouzi, a to dle příloh č. 1 7, které jsou nedílnou součástí tohoto usnesení, 4. pověřuje starostu města podepsáním závazných stanovisek k výše uvedeným žádostem, 5. ukládá vedoucí správního a sociálního odboru odeslat vydaná závazná stanoviska Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, kontaktní pracoviště Sokolov, 6. svěřuje v souladu s ust. 102 odst. 3 zákona o obcích Městskému úřadu Kynšperk nad Ohří, správnímu a sociálnímu odboru rozhodování o udělení souhlasu v řízení o posuzování nároku na doplatek na bydlení žadatelům o dávku, který užívá bydlení v ubytovacím zařízení nacházejícím se v katastrálním území města Kynšperk nad Ohří dle ust. 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve formě závazného stanoviska, 7. rozhodla o tom, že závazná stanoviska budou vždy vydávána na dobu určitou s platností na tři měsíce od data jejich vydání a 8. určuje a) oprávněnou úřední osobou pro úkony a vydávání závazného stanoviska obce dle ust. 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi Jitku Zemanovou, úřednici správního a sociálního odboru b) oprávněnou úřední osobou pro úkony a vydávání a podepisování závazných stanovisek dle ust. 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi Bc. Pavlu Danielovou, vedoucí správního a sociálního odboru. č projednala žádost ředitelky příspěvkové organizace Mateřská škola Kynšperk nad Ohří, Školní 525, okres Sokolov o souhlas s nákupem velkokapacitního elektrického sporáku s troubou do kuchyně budovy čp. 385 této mateřské školy, 2. nesouhlasí s nákupem sporáku do kuchyně na základě provedeného výběru dodavatele, ukládá ředitelce mateřské školy vypsat výběrové řízení na dodavatele podle ustanovení zřizovací listiny, a 3. pověřuje vedoucí sociálního a správního odboru sdělit usnesení rady ředitelce mateřské školy. č. 161 za 1. pololetí roku 2015 odměny ředitelům těchto příspěvkových organizací: a) Mateřská škola Kynšperk nad Ohří, Školní ředitelka Mgr. Vlastimila Prchalová 2 3 b) Mateřská škola Kynšperk nad Ohří, U Pivovaru ředitelka paní Milena Valešová c) Základní umělecká škola Kynšperk nad Ohří - ředitelka paní Zdeňka Karbulová d) Základní škola Kynšperk nad Ohří - ředitelka paní Mgr. Lenka Hrušková-Bursová e) Městské kulturní středisko v Kynšperku nad Ohří - ředitel Ing. Vladimír Palík, dle přílohy č. 1 tohoto usnesení. č bere na vědomí žádost pana Miroslava Volfa, místopředsedy o. s. Vodácká Ohře, Tovární 206, Loket, IČ o udělení souhlasu k použití městského znaku a 2. uděluje v souladu s ust. 34a odst. 3 a ust. 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů občanskému sdružení Vodácká Ohře, Tovární 206, Loket, IČ souhlas k použití znaku města Kynšperk nad Ohří (městského znaku) při příležitosti sportovně kulturní akce Den Ohře pořádané dne 25. července č. 163 prodloužení nájemní smlouvy na byt XXX v Kynšperku nad Ohří na dobu určitou 2 roky. Žadatel XXX a vedoucímu majetkového odboru sdělit usnesení rady města žadateli a vydat pokyn Správě majetku Kynšperk nad Ohří, spol. s r.o. k uzavření dodatku nájemní smlouvy. č. 164 prodloužení smlouvy o nájmu bytu XXX v Kynšperku nad Ohří na dobu určitou 1 rok se stávajícím nájemcem bytu XXX a vedoucímu majetkového odboru sdělit usnesení rady města žadateli a vydat pokyn Správě majetku Kynšperk nad Ohří, spol. s r.o. k uzavření nájemní smlouvy. č neschvaluje prodloužení nájemní smlouvy na byt XXX, Kynšperk nad Ohří, s nájemcem XXX a 3 4 vedoucímu majetkového odboru sdělit usnesení rady města žadateli, znovu žadatele vyzvat k uvedení bytu do standardního stavu, XXX a znovu předložit žádost XXX na jednání rady města dne č. 166 prodloužení splatnosti nájemného do a neuplatnění smluvní pokuty za pozdní platbu za pronájem částí pozemků p.č a 1494 vše v k.ú. Kynšperk nad Ohří společnosti DRONTE spol. s r.o., IČ , se sídlem Nad Vodovodem 8, Praha 10, zastoupené jednatelem panem Bohumilem Pražákem a vedoucímu majetkového odboru vyrozumět žadatele o usnesení rady města. č. 167 a) uzavření Smlouvy o technických podmínkách a poplatku za omezené užívání pozemku a o právu provést stavbu č. 41/2015 uzavřenou mezi městem Kynšperk nad Ohří a XXX, b) smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti a smlouvu o právu provést stavbu č. IP /VB-1, v souvislosti s vytvořením nového odběrného místa na pozemku p. č. 62/1 k. ú. Liboc u Kynšperka nad Ohří, který je ve vlastnictví XXX, název stavby Liboc, SO, pč.62/1-knn uzavřenou mezi Městem Kynšperk nad Ohří a ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem Děčín, Děčín IV Podmokly, Teplická 874/8, IČ: , zastoupenou na základě jí písemně udělené plné moci ze dne evid. č. PM/II-059/2014 společností Diviš elektro centrum s.r.o., se sídlem Praha Žižkov, Kubelíkova 1224/42, PSČ , IČ: , zastoupenou na základě plné moci ze dne Ing. Zdeňkem Markem, Vintířovská 1083, Chodov, která je součástí usnesení, c) uzavření Smlouvy o užívání pozemku pro provedení a umístění stavby/zařízení č. 52/2015, jejímž předmětem je jednorázová úhrada za užívání pozemku p. č. 55/1 (ostatní plocha, ostatní komunikace), a 60/1 (ostatní plocha, ostatní komunikace) vše k. ú. Liboc u Kynšperka nad Ohří pro provedení a umístění stavby/zařízení mezi Městem Kynšperk nad Ohří a společností ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem Děčín, Děčín-Podmokly, Teplická 874/8, PSČ , IČ v souvislosti se stavbou Liboc, SO, p. č. 62/1- knn - nové odběrné místo pro pozemek p. č. 62/1, 2. souhlasí a) jako vlastník sousedního pozemku se stavbou nové části zděného oplocení pozemku p. č v k. ú. Kynšperk nad Ohří na pozemku žadatelky. Souhlas se vydává pro XXX, b) jako vlastník sousedního pozemku s napojením objektu rekreační chaty č.e. 23 v Kynšperku nad Ohří na elektrickou síť NN a stavbou elektro přípojky na p.č. 1246/3. Souhlas se vydává pro XXX, 4 5 3. ukládá vedoucímu majetkového odboru předložit souhlasy a smlouvy k podpisu starostovi a 4. pověřuje starostu města podpisem smluv a souhlasů. č. 168 nové přidělení vyhrazeného parkovacího místa pro období červen prosinec roku 2015 v lokalitě ulice U Pivovaru na čísle stání 70 žadateli XXX a vedoucímu majetkového odboru vyrozumět žadatele o usnesení rady města a vyhotovit jí platební výměr. č bere na vědomí dílčí položkové změny v plánu investic a oprav majetku města k realizaci v roce 2015 a následujících letech, vypracovaný a předložený majetkovým odborem, 2. schvaluje realizaci akcí uvedených v příloze č. 1. tohoto usnesení v uvedeném pořadí až do vyčerpání vyčleněných finančních prostředků a 3. ukládá vedoucímu majetkového odboru zajistit realizaci tohoto usnesení. č. 170 a) výpověď smlouvy na dodávku plynu pro objekty čp.1 a 221 k uzavřené se společností BOHEMIA ENERGY entity s.r.o., se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1046, IČ , b) dodatek č.1 Rámcové smlouvy o sdružených službách dodávky číslo A ze dne a číslo BDA ze dne na dodávku elektrické energie pro objekty čp.1 a č. p. 221 na rok 2016 uzavřené mezi městem Kynšperk nad Ohří a společností BOHEMIA ENERGY entity s.r.o., se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1046, IČ a 5 6 2. doporučuje ředitelům příspěvkových organizací města Kynšperk nad Ohří vypovědět v řádném termínu smlouvu na dodávku plynu uzavřené se společností společnosti BOHEMIA ENERGY entity s.r.o., se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1046, IČ: a uzavřít smlouvu o dodávkách plynu se společností RWE Energie, s.r.o., Limuzská 3135/12, Strašnice, Praha 10, 3. ukládá vedoucímu majetkového odboru předložit dodatek č.1 smlouvy a výpověď smlouvy k podpisu starostovi a 4. pověřuje starostu města podpisem dodatku a výpovědi. č. 171 záměr pronájmu části pozemku p. č. 1248/1 (zahrada) o výměře m 2 v k.ú. Kynšperk nad Ohří a vedoucímu majetkového odboru zveřejnit záměr po dobu min. 15 dnů na úřední desce Města Kynšperk nad Ohří. č. 172 vyřazení poškozeného, opotřebovaného a neopravitelného majetku v celkové výši ,38 Kč z majetku Základní školy, Komenského 540, Kynšperk nad Ohří, dle přílohy č. 1 tohoto usnesení a ředitelce Základní školy vyřadit navržený majetek z majetku příspěvkové organizace bezodkladně po obdržení usnesení rady města a doklad o provedené fyzické likvidaci předat na finanční odbor městského úřadu. č doporučuje Zastupitelstvu města Kynšperk nad Ohří podle 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a) schválit změnu stanov Vodohospodářského sdružení měst a obcí Sokolovska tak, že bude přijato nové znění stanov, které bude přílohou číslo 1. usnesení, b) uložit starostovi města jako zástupci člena sdružení Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska, aby za město jako za účastníka sdružení na jednání valné hromady dne 7 kladně rozhodl o návrhu usnesení valné hromady, kterým bude rozhodnuto o změně stanov sdružení. V případě, že by se této valné hromady nemohl starosta účastnit, bude město zastupovat 1. místostarostka Mgr. Štěpánka Neubergová, MBA nebo 2. místostarostka Eva Knížová a vedoucímu majetkového odboru předložit materiál na příštím jednání zastupitelstva města. Ing. Tomáš Svoboda v.r. starosta Mgr. Štěpánka Neubergová, MBA v.r. 1. místostarostka Z důvodu zajištění ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, je zveřejňováno upravené usnesení rady města Kynšperk nad Ohří. Osobní údaje jsou nahrazeny symbolem vypuštění XXX. Plné znění usnesení (včetně příloh) zastupitelstva města a rady je k dispozici v podatelně městského úřadu. 7

http://pf.jcu.cz/education/accommodation/ubyt_stip-2016_04-09-text.php

Na základě ustanovení § 91, odst. 2, písm. d) a odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Stipendijního řádu JU v platném znění, Opatření rektora JU číslo R321 ze dne 27. dubna 2016 a Vámi podané žádosti o ubytovací stipendium Vám vymezené Stipendijním řádem JU, čl. 4, ve výši určené uvedeným Opatřením rektora JU číslo R321 a to na ty měsíce roku 2016, ve kterých budete splňovat všechny podmínky pro přiznání ubytovacího stipendia uvedené v čl. 4 Stipendijního řádu JU. Ubytovací stipendium Vám bude vyplaceno převodem na Váš bankovní účet, který jste uvedl/a ve své žádosti, v termínech a splátkách určených čl. 6, odst. 3 a 5 Stipendijního řádu JU a Opatřením rektora JU číslo R321. V době uzavření sběru žádostí o ubytovací stipendium dne 15. září 2016 jste splňoval/a podmínky pro jeho přiznání uvedené v čl. 4 Stipendijního řádu JU v platném znění. V Českých Budějovicích, dne 3. října 2016

http://slideplayer.cz/slide/11298920/

Daňová harmonizace v EU JUDr. Pavlína Vondráčková PF UK, ppt stáhnout Prezentace na téma: "Daňová harmonizace v EU JUDr. Pavlína Vondráčková PF UK, 2012."— Transkript prezentace: 1 Daňová harmonizace v EU JUDr. Pavlína Vondráčková PF UK, 2012 2 2 Obsah 1.Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé 2.Prvky daňově právního vztahu 3.Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy 4.Vývoj harmonizačního úsilí v ES 5.Harmonizace DPH 6.Harmonizace spotřebních daní 7.Harmonizace přímých daní 8.Judikatura ESD 3 3 1. Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé 4 4 1.Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé Daň Daň – platební povinnost poplatníka (FO n. PO), kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, tj. pro veřejný rozpočet, aniž přitom poskytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnění. Tato skutečnost se označuje jako nenávratnost daní. - dávka veřejná - dávka povinná - dávka vynutitelná, opakující se - stanovená zákonem (čl. 4 LZPS – jakékoli povinnosti lze ukládat pouze prostřednictvím zákona) - předmětem je peněžité plnění 5 5 1.Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé Poplatek Poplatek – platební povinnost poplatníka stanovená zákonem, která se platí jako částečná úhrada nákladů spojených s činností státních orgánů nebo za oprávnění poskytovaná poplatníkovi. Jde zpravidla o platbu jednorázovou, za kterou je poskytováno protiplnění.  Poplatky úkonové – předmětem zpoplatnění je úkon.  Poplatky převodní – předmětem zpoplatnění je převod nebo přechod majetku. 6 6 1.Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé Poplatek  Poplatky soudní a správní - podle toho, který orgán poplatky vybírá  Poplatky obligatorní a fakultativní – podle toho, zda je musí příslušný orgán vybrat povinně nebo zda-li vybírání může přizpůsobit místním podmínkám a potřebám  Poplatky místní a státní – podle toho, do jakého rozpočtu je výnos z poplatků určen 7 7 1.Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé Poplatek Poplatek – platba objektivizovaná – nebere ohled na poplatníka a jeho sociální postavení X Daň – platba subjektivizovaná – přihlíží k sociálnímu postavení poplatníka (např. u daně z příjmů k počtu vyživovaných dětí) 8 8 1.Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé Daně přímé a nepřímé Rozdělení teoretické (v návrhu zákona o soustavě daní z r. 1992 bylo vymezení daní přímých a nepřímých – následně vypuštěno) Z. č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní vymezoval do 30.12.2004, která daň je považována za přímou a která za nepřímou (dnes jen vymezení přímých daní) 9 9 1.Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé Daně přímé Daň přímá – daně, které postihují zdaňovaný příjem při jeho vzniku. Jsou ukládány přímo daňovému poplatníku - daně důchodového typu (daň z příjmů FO a PO) - daně majetkového typu (daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí) - silniční daň 10 10 1.Pojem daň a poplatek, rozdělení daní na přímé a nepřímé Daně nepřímé Daň nepřímá – spojuje se s příjmem při jeho realizaci. Jsou to daně, které jsou uvalovány na spotřebu a které hradí výrobce nebo prodejce z objemu své produkce a prostřednictvím ceny je přenáší na jiný subjekt, tj. na odběratele a dále na konečného spotřebitele. Jsou zahrnuty v ceně výrobku nebo služeb a daňového poplatníka postihují nepřímo prostřednictvím plátce. DPH, spotřební daně, daň ze zemního plynu, z pevných paliv a elektřiny 11 11 2. Prvky daňově právního vztahu 12 12 2. Prvky daňově právního vztahu Daňově právní vztah – obligace veřejnoprávní charakteru ze zákona Náležitosti (prvky daňové techniky) musí vymezit zákon, nikoli předpis nižší právní síly Základní prvky Vedlejší prvky -subjekt daně - sankce -objekt daně - sleva na dani -základ daně - snížení sazby daně -sazba daně - osvobození od daně -splatnost daně - minimální základ daně 13 13 2. Prvky daňově právního vztahu Subjekt daně – ten, KDO daň platí (dříve upraven § 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní) – poplatník, plátce daně a právní nástupce fyzické či právnické osoby, která je jako daňový subjekt vymezena zákonem § 20 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád – daňový subjekt – osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně. Poplatník – osoba, jejíž příjmy, majetek a úkony jsou přímo podrobeny dani Plátce – osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností vybranou daň od poplatníků nebo sraženou poplatníkům odvádí správci daně Daňový ručitel – osoba druhotně zajišťující platební povinnost poplatníka. Ručení má charakter veřejnoprávní ze zákona. Ručitel se nemůže o zajištění daňové povinnosti rozhodnout sám jako v obchodně a občansky právních vztazích (u daně darovací při darování do ciziny, u daně z převodu nemovitostí, u DPH) Právní nástupce FO n. PO – odpovídá do výše nabytého majetku 14 14 2. Prvky daňově právního vztahu Objekt daně – CO je předmětem daně - určitá hospodářská skutečnost, na jejímž základě je možné uložit poplatníkovi daňovou povinnost (příjem, věc, úkon, majetek). Objekt daně rozhoduje o názvu daně (daň z příjmů, daň z nemovitostí apod.). Zanikne-li objekt daně, zanikne i daňová povinnost. Nejčastějším objektem daně je příjem, majetek nebo spotřeba. Dle objektu se daně rozlišují např. na důchodové, majetkové a spotřební. 15 15 2. Prvky daňově právního vztahu Základ daně – z ČEHO se daň vybírá a za jakou dobu - v penězích nebo jinak stanovený daňový objekt, z něhož se daň vyměřuje. - daně valorické – daňový základ je vyjádřen v penězích, - daně specifické – daňový základ je vyjádřen v nepeněžních jednotkách - při stanovení základu daně je zohledňováno, za jakou dobu je daň vyměřována (kalendářní rok, hospodářský rok, k určitému datu u dani z nemovitosti – k 01.lednu zdaň. období) 16 16 2. Prvky daňově právního vztahu Sazba daně – V JAKÉ VÝŠI se daň vybírá -měřítko, podle nějž se z daňového základu stanoví daň. -pevná sazba – je vyjádřena pevnou částkou (např. u daně z nemovitostí) -poměrná sazba – je vyjádřena procentem, vyjadřuje poměr daně k daňovému základu. -sazba lineární - z různého základu se bere stejné procento 1.000 Kč 10 % 2.000 Kč 10 % 3.000 Kč 10 % 17 17 2. Prvky daňově právního vztahu Sazba progresivní - progresivní vzestupná – s růstem základu daně se zvyšují i procenta - progresivní sestupná – s růstem základu daně se snižují i procenta vzestupná sestupná (degresivní) 1.000 Kč 10 % 1.000 Kč 20 % 2.000 Kč 15 % 3.000 Kč 20 % 3.000 Kč 10 % 18 18 2. Prvky daňově právního vztahu -progresivní klouzavá sazba daně se nezvyšuje při přechodu mezi jednotlivými pásmy ostře, ale pozvolně základ daně daň ze základu přev. od Kč do Kč 109.200 15 % 109.200 218.400 16.380 + 20 % 109.200 218.400 331.200 38.220 + 25 % 218.400 331.200 a více 66.420 + 32 % 331.200 19 19 2. Prvky daňově právního vztahu Splatnost daně – KDY se daň platí okamžik, se kterým právní předpis spojuje realizaci příslušné daňové povinnosti (stanovena k určitému dni nebo lhůtou)  záloha – platební povinnost, kdy výše daně ještě není známa (vychází se z daňové povinnosti za předcházející období), zálohy denní, měsíční, čtvrtletní, pololetní  splátka – rozložení již známé daňové povinnosti na několik plateb v průběhu zdaňovacího období 20 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy 21 EI - založena na smlouvách primárního práva Základní smlouvy EU Smlouva o založení ESUO (Pařížská smlouva) 18.04.1951 vypršela v r. 2002 Smlouva o založení Euratom Smlouva o založení EHS (později ES) 25.03.1957 Smlouva o Evropské unii 07.02.1992 Lisabonská smlouva 22 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová ustanovení v nejdůležitějších smlouvách EU Čl. 95zákaz vládám uvalovat na dovážené výrobky jiné daně, nežli jsou uplatňovány na tuz. komodity Čl. 96zákaz, aby v případě vývozu komodit refundace daně převýšila hodnotu daně, která byla původně vybrána Čl. 97omezoval nevýhody plynoucí z používání kaskádovité daně z obratu Čl. 98zakazoval zvýhodnění vývozu do členských zemí formou úlev na přímých daních a recipročně Čl. 99uložil Radě ministrů, aby na základě doporučení Komise a po konzultacích s EP přijala opatření pro harmonizaci legislativy vážící se k nepřímým daním v míře potřebné pro fungování jednotného trhu. 23 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Stupně mezinárodní spolupráce v daňové oblasti KoordinaceAproximaceHarmonizace 24 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová koordinace první krok ke sladěnosti daňových systémů mezinárodní postup vedoucí ke sblížení daňových systémů. Cílem je též zajistit výměnu dat daňových rezidentů jednotlivých států. Jde o vytváření bilaterárních či multilaterálních schémat zdanění. V rámci smluv jsou vydávána doporučení k novelizaci daňových zákonů, a to zejména v oblasti škodlivé daňové konkurence. Daňová koordinace nevede na rozdíl od daňové harmonizace k jednotnosti daňových systémů. Daňová koordinace zahrnuje mnohem širší oblasti v přizpůsobování než daňová harmonizace. 25 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Typy daňové koordinace: 1.Smluvní daňová koordinace Představuje smluvní vyjednávání států, při kterém se zavazují chovat určitým způsobem (odlišným, než jak by se chovaly, pokud by nebyly vázány smlouvou). Jde především o uzavírání bilaterálních smluv – mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění či přijímání multilaterálních schémat zdanění. Smluvní úsilí států vyústilo v přijetí modelové smlouvy OECD a OSN. Na poli EU lze za smluvní daňovou koordinaci považovat např. vytvoření Společných pravidel pro zdaňování korporací. 26 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy 2. Spontánní daňová koordinace je jednostranná, nezahrnuje vyjednávání mezi státy a je zpravidla výsledkem daňové soutěže. Na poli EU lze za spontánní daňovou koordinaci považovat snižování nominálních národních sazeb daně z korporátních příjmů, a to především pod tlakem daňové konkurence. Daňová koordinace neprobíhá pouze v ES nebo v zónách volného obchodu, ale též v mezinárodních organizacích jako je OECD, OSN nebo MMF. 27 27 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová harmonizace – proces sbližování daňových soustav států na základě společných pravidel zúčastněných zemí. Může se týkat jako konstrukcí daní, tak i jejich administrativy (inkasa daně, daňové kontroly). Fáze (harmonizační proces nemusí nutné projít všemi fázemi) - výběr daně, kterou je nutné harmonizovat - harmonizace daňového základu - harmonizace daňové sazby 28 28 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Úrovně daňové harmonizace I.Rozdílně daně ve všech zemích - harmonizace neexistuje (neexistují smlouvy o zamezení dvojího zdanění ani spolupráce na administrativní úrovni - existuje tzv. mírná harmonizace (existují smlouvy o zamezení dvojího zdanění a spolupráce na administrativní úrovni) II. Dílčí harmonizace - pro některé daně jsou užívána společná ustanovení a pro jiné ustanovení národního charakteru 29 29 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy III.Stejné daně ve všech zemích - rozdílné daňové základy (nominální harmonizace) - stejné daňové základy rozdílné daňové sazby = harmonizace základů daně stejné daňové sazby = celková harmonizace Celková harmonizace – je definována jako výsledek harmonizace strukturální (struktury daňového systému) a harmonizace daňových sazeb. 30 30 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Cílem daňové harmonizace je docílit zavedení jednotného trhu a jeho hladké fungování. Členění z hlediska prostředků, jimiž lze dosáhnout jednotného trhu: Daňová harmonizace pozitivní proces přibližování národních daňových systémů států ES prostřednictvím implementace směrnic, nařízení a jiných legislativních nástrojů, jež využívá EK k prosazování harmonizace. Výsledkem má být zavedení stejných pravidel ve všech státech EU (problematické – vyžaduje jednomyslnost) 31 31 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová harmonizace negativní výsledkem nikdy nemůže nastat stav, aby by ve všech státech platila stejná pravidla, neboť negativní harmonizace nestanovuje stejné postupy pro všechny členské země výsledkem činnosti ESD, kdy jsou v národních daňových systémech činěna opatření na základě daňové judikatury ESD, nikoli na základě směrnic či nařízení. Nejde o harmonizaci v pravém slova smyslu, neboť nevytváří stejná pravidla pro všechny členské státy – rozsudek ESD zavazuje jen určitý stát, kterému je nařízeno změnit daňové ustanovení. Rozsudky ESD se mohou stát precedenty pro komunitární právo. Např. rozsudek č. C-234/01 ve věci Gerritse ESD nařídil Německu, aby umožnilo i nerezidentům uplatňovat výdaje v případě, kdy daní příjmy srážkovou daní (neboť dochází k jejich diskriminaci oproti rezidentům). Platí jen v Rakousku, ostatní státy tuto povinnost nezavedly. 32 32 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová harmonizace přímá k harmonizaci daňových ustanovení dochází přímo – prostřednictvím daňových směrnic Daňová harmonizace nepřímá daňová harmonizace je dosahována prostřednictvím jiných oblastí (např. změn v obchodním právu, harmonizace účetnictví – viz zavedení povinnosti účtovat dle IFRS se projeví harmonizací daňového základu u daně z příjmů PO) 33 33 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová harmonizace vertikální jde o harmonizace daňových systému určovaných různými stupni samosprávy (viz např. model v USA, kde by vertikální harmonizace představovala harmonizaci národních daňových systémů s federálním daňovým systémem) Daňová harmonizace horizontální harmonizace národních daňových systémů např. v rámci EU 34 34 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová harmonizace celková harmonizaci všech ustanovení daňového systému Daňová harmonizace dílčí jsou harmonizována vybraná, dílčí ustanovení, která způsobují bariéry ve fungování jednotného vnitřního trhu nebo deformují hospodářskou soutěž (harmonizace daní v rámci EU, kdy není cílem dosažení jednotné daňové soustavy, ale přiblížení a sladění jednotlivých daňových soustav). 35 35 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová harmonizace dle používaných metod Transpozice – do národního legislativního předpisu je formálně zapracován obsah záměru normy ES (bez praktického účinku) Implementace - do národního legislativního předpisu je nejen formálně vložen záměr normy ES, ale je i vnitrostátně aplikován včetně vymáhání jeho účinnosti Komunitarizace vnitrostátního práva – znamená přímou náhradu národního legislativního předpisu právní normou ES 36 36 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Aproximace daňových systémů – termín má vyjadřovat směr daňové spolupráce, kterým nemusí být v konečném cíli sladěnost daňových soustav členských zemí EU, ale pouze jejich přiblížení k sobě navzájem. Aproximace DS se používá, je-li neochota členských států k větší harmonizaci a snaha k využívání odlišnosti daňové legislativy s cílem přilákat zahraniční investice. 37 37 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Teorie daňové konkurence daňová koordinace, příp. harmonizace musí mít své limity, jejichž překročení znamená neefektivnost celého systému, přílišné vládní zásahy do koordinace daňového systému jsou nežádoucí, přínosem je pouze „volná“ soutěž daňových systémů pro zvýšení ekonomických stimulů jednotlivých daní a úsporu veřejných rozpočtů. 38 38 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Daňová kvóta – nejznámější a nejpoužívanější ukazatel daňového zatížení (vyjadřuje celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi), představuje poměr daňového inkasa veřejných rozpočtů k hrubému domácímu produktu (HDP – souhrn všeho zboží a služeb vyrobených v daném roce v ekonomice). 39 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy Členský stát EUDaňová kvóta Údaje k 31.12.2009 2012 (dle Fiskálního výhledu ČR zpracovaného MF ČR) 2015 (dle Fiskálního výhledu ČR zpracovaného MF ČR) Belgie 43,5 Bulharsko 28,9 ČR34,534,935,6 Dánsko48,1 Estonsko35,9 Finsko43,1 Francie41,6 Irsko28,2 Itálie43,1 Kypr35,1 Litva29,3 Lotyšsko26,6 Lucembursko37,1 Maďarsko39,8 Malta34,2 Německo39,7 Nizozemsko38,2 Polsko31,8 Portugalsko31 Rakousko42,7 Rumunsko 27 Řecko30,3 Slovensko28,8 Španělsko30,4 40 3. Evropská integrace, daňová harmonizace, obecné principy 41 41 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES 42 42 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Snaha o daňovou harmonizaci již od 60. let minulého století Nejprve plánována nejen strukturální harmonizace, ale i harmonizace daňových sazeb; posléze, po částečném selhání implemantace harmonizačních opatření, bylo od této myšlenky upuštěno. O daňové harmonizaci se uvažuje pouze v úzké spojitosti s jednotným vnitřním trhem a jeho hladkým fungováním. Cílem je nikoli celková harmonizace, ale harmonizace dílčí – tzn. harmonizace ustanovení, jež brání hladkému fungování vnitřního trhu. 43 43 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Faktory hovořící proti harmonizaci daní v ES Dochází k názorovým střetům, zda-li je vhodnější zachovat daňovou konkurenci (tj. situaci, kdy existují odlišné daňové systémy a odlišné daňové sazby, jejichž prostřednictvím se státy snaží přilákat do země investory) nebo se snažit o daňovou harmonizaci. Zdůrazňuje se potřeba zachovat maximální fiskální autonomii. V souvislosti s měnovou unií, kdy je role národních bank omezena (jejich pravomoci částečně převzala ECB), zbyly členským zemím k ovlivňování ekonomiky nástroje fiskální (daně a úroveň vládních výdajů). Jejich užívání by mělo být maximálně autonomní, aby státy měly možnost se vyrovnávat s ekonomickými šoky. Z tohoto hlediska by byla harmonizace nežádoucí, neboť by omezovala fiskální politiku jednotlivých států. 44 44 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Daňové sazby odpovídají preferencím a specifikům jednotlivých členských států (např. vyšší DPH je uplatňována v Dánsku, Belgii či Španělsku), neboť výběr této daně tvoří podstatnou část příjmů SR. Daně není třeba harmonizovat uměle, neboť daňová konkurence může vést k tzv. spontánnímu harmonizačnímu efektu – ke snížení sazeb. Proti nutnosti celkové daňové harmonizace hovoří i zkušenosti z USA, kde je daňový systém tvořen daněmi federálními a národními. Zde se daňové systémy jednotlivých států liší a nedeformuje to nijak tržní prostředí. 45 45 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Nutnost zachovat daňovou konkurenci – bez daňové soutěže by se vlády mohly chovat stejně jako monopol a uvalovat nadměrné daně (daňová konkurence vede k poklesu daňových sazeb). Nižší daně v rámci daňové konkurence nemusí nutně vést k poklesu výběru daně, naopak mohou vést ke zvýšení daňových základů. 46 46 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Negativní stránky harmonizace: Harmonizace vede k vyšším daňovým sazbám (neexistuje-li konkurenční tlak, vlády stanoví vyšší daňové sazby – harmonizace nevytváří tlak na výdajové stránky SR) Harmonizace způsobuje pomalejší růst ekonomiky (vyšší daňové sazby odrazují zahraniční kapitál a snižují celkovou produktivitu práce) 47 47 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Harmonizace nezabraňuje nadměrné expanzi ve veřejném sektoru Harmonizace zasahuje do národní suverenity členských států Harmonizace může výrazně ovlivnit příjmové stránky rozpočtů zemí (které aplikují vyšší sazby daně a u nichž výnos z harmonizované daně tvoří podstatnou část příjmů SR) Harmonizace představuje ztrátu fiskální autonomie členských zemí 48 48 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Z právního hlediska je daňová harmonizace zakotvena již ve Smlouvě o Evropských společenstvích z roku 1957 49 49 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Daňová politika je založena na těchto principech:  daňová politika patří do samostatné působnosti členských států  veškeré záležitosti v oblasti daní musí být schváleny jednomyslně všemi členskými státy v rámci Rady, což je zároveň brzdou rychlejší harmonizace  cílem daňové harmonizace není vytvořit jednotný daňový systém, ale:  harmonizovat daňové systémy členských států mezi sebou navzájem a sladit je s principy vnitřního trhu tak,  aby nebránily nebo neomezovaly volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu,  stabilizace daňových příjmů členských států,  podpora zaměstnanosti 50 50 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Primární prameny daňové harmonizace  Kapitola 2 Smlouvy o EHS – Daňová ustanovení (čl. 90 – 95)  podle čl. 93 Smlouvy se o otázkách daní rozhoduje jednomyslně (harmonizace nepřímých daní): „Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu …“ 51 51 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES  podle čl. 94 Smlouvy (harmonizace přímých daní není zakotvena přímo v žádném článku, ale dovozuje se z čl. 94): „Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování společného trhu.“.  podle čl. 95 Smlouvy o EHS nesmí členské státy daňově diskriminovat zboží z jiné členského státu: „ Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoliv vyššímu vnitrostátnímu zdanění, než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiných výrobků. “ 52 52 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Fundamentální svobody ES  čl. 12 Smlouvy o EHS upravuje zákaz diskriminace občanů EU: „…je zakázána jakákoliv diskriminace na základě státní příslušnosti.“  čl. 22 – 23 Smlouvy o EHS upravují volný pohyb zboží, který je založen na: „… zákazu vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy …“  čl. 39 – 42 Smlouvy o EHS upravují volný pohyb pracovních sil, který zahrnuje: „… odstranění jakékoliv diskriminace mezi pracovníky členských států na základě příslušnosti, pokud jde o zaměstnání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky.“  čl. 43 – 48 Smlouvy o EHS upravují právo usazování, které obsahuje zákaz: „… omezování při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností státními příslušníky jednoho členského státu na území druhého členského státu.“  čl. 56 – 60 Smlouvy o EHS upravují volný pohyb kapitálu, který mj. zakazuje: „… všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.“ 53 53 4. Vývoj harmonizačního úsilí v ES Za účelem řešení aktuálních problémů v oblasti daňové harmonizace přijala Evropská rada v r. 1997 tzv. daňový balíček, který představuje soubor opatření pro boj se škodlivou daňovou konkurencí. Snaží se redukovat nerovnosti panující ve zdanění, ale současně umožňuje členským státům provádět v daňových soustavách změny, jež napomáhají zaměstnanosti. Má 3 části: - tzv. smluvená pravidla pro zdaňování korporací - opatření k dosažení vyššího stupně aproximace systémů zdaňování příjmů z úspor - dohoda o odstranění srážkové daně z úrokových plateb a licenčních poplatků 54 5. Harmonizace DPH 55 55 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH  Snaha o harmonizaci daňových soustav od počátku velmi úzce souvisela s myšlenkou jednotného vnitřního trhu. Jeho vytvoření spočívalo zejména v odstranění bariér obchodu, jimiž byly rozdílné systémy nepřímého zdanění a rozdílné daňové sazby.  Důvodem harmonizace DPH byla daň z obratu a její kumulativní vliv, který omezoval volný pohyb zboží (v každém výrobním či distribučním stupni bylo jako daň odvedeno určité procento z hodnoty produktu x DPH, kdy se sledují plnění na vstupu a výstupu, daň je uplatňována pouze na přidanou hodnotu).  Kumulativní kaskádový systém daně z obratu způsobuje deformace tržního prostředí, neboť díky skutečnosti, že daňové zatížení roste přímo úměrně s délkou výrobního či distribučního řetězce, výrobci a distributoři raději vytváření integrace, neboť jejich prostřednictvím mohou ovlivnit výši daňového zatížení. Nedostatkem daně z obratu je její duplicitnost (obraty zdaněné u jednoho výrobce nebo obchodníka jsou částí ceny jiného, u nějž jsou opět podrobeny dani). 56 56 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH Daň z obratu Cena před zdaněním Daň 20 %Odvedená daň v Dřevařský podnik500 Kč100 Kč Pila1.000 Kč200 Kč Výrobce parket1.500 Kč300 Kč Velkoobchod2.000 Kč400 Kč Maloobchod2.500 Kč500 Kč 57 57 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH DPH Cena před zdaněním Daň 20 %VýpočetOdvedená daň Dřevařský podnik 500 Kč100 Kč Pila1.000 Kč200 Kč200 – 100 =100 Kč Výrobce parket 1.500 Kč300 Kč300 – 200 =100 Kč Velkoobchod2.000 Kč400 Kč400 – 300 =100 Kč Maloobchod2.500 Kč500 Kč500 – 400 =100 Kč 58 58 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH  Z předchozí tabulky vyplývá, že v systému DPH je daňové zatížení zcela nezávislé na délce výrobního či distribučního řetězce.  DPH je z hlediska obchodu mezi členskými státy neutrální, protože zdaňuje jen přidanou hodnotu tím, že umožňuje odečíst od daňové povinnosti daň zaplacenou na vstupu.  Cílem zavedení DPH bylo odbourání kumulativního účinku daní z obratu, který bránil mezinárodnímu obchodu. 59 59 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH Systém DPH zvolený pro harmonizaci nepřímého zdanění umožňuje dva principy zdaňování: 1.Princip země určení Daň se vybere až v členském státě, ve kterém se nachází příjemce zdanitelného plnění. Z hlediska dodávajícího subjektu jde v této situaci o osvobozené plnění. Při použití tohoto principu se uplatní sazby platné v zemi spotřeby. 2. Princip země původu (tj. členského státu, odkud se zboží dodává nebo poskytuje), znamená, že DPH se vybere už v zemi, ze které se dodává či poskytuje zdaňovaná komodita. Při použití tohoto principu se uplatňují sazby platné pro zemi původu. Tento princip předpokládá jednotné daňové sazby, neboť jejich rozdíly mohou deformovat hospodářskou soutěž. 60 60 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH  V první fázi harmonizačního procesu v ES se jednalo především o zavedení jednotného systému nepřímého zdanění, bez něhož by nebyl možný vznik společného trhu (na základě rozdílných systémů nepřímého zdanění by na vnitřních trzích jednotlivých zemí docházelo k deformacím hospodářské soutěže).  K deformaci hospodářské soutěže by docházelo například v případě, pokud by země aplikující systém DPH dovážela zboží ze země aplikující kumulativní kaskádový systém daně z obratu. Při dovozu zboží z této země by nebylo možné určit přesnou výši daně (neboť ta záleží na počtu stupňů ve výrobním či distribučním řetězci, a proto dochází k porušení vnější daňové neutrality). 61 61 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH  Harmonizace systémů nepřímého zdanění měla proběhnout ve 3 fázích: -nahrazení vícestupňového kumulativního systému DzO systémem nekumulativním -nahrazení nekumulativního systému DzO systémem DPH -zrušení intrakomunitárních „daňových“ hranic 62 62 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH  DPH byla zavedena do praxe v roce 1967 první směrnicí č. 67/227/EEC, která zavazovala členské země nahradit do 1.1.1970 stávající systém DzO jednotným systémem DPH.  Druhá směrnice č. 67/228/EEC přesně definovala předmět daně (tj. prodej zboží a poskytování služeb na území členské země uskutečněné plátcem daně za úplatu a dovoz zboží. Druhá směrnice definovala místo plnění, plátce daně, prodej zboží a poskytování služeb a ponechala členských státům možnost stanovení, které výrobky a služby budou zařazeny do standardní sazby daně a které do zvýšené a snížené sazby daně. Byla omezena možnost aplikace nulové sazby daně.  některé členské státy měly problémy se zavedením DPH, proto třetí směrnice č. 69/463/EEC prodloužila lhůtu pro splnění povinnosti zavést DPH do 31.12.1972, čtvrtá směrnice č. 71/401/EEC a pátá směrnice č. 72/250/EEC prodloužily lhůtu pro Itálii do 31.12.1973. 63 63 5. Harmonizace DPH Přechod zemí na DPH ) 64 64 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH  DPH byla harmonizována v roce 1977, a to tzv. šestou směrnicí (č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu), která se stala základem jednotného a komplexního systému uplatňování DPH ve všech členských státech. Tato směrnice stanovuje pravidla pro určování základu daně, teritoriální dosah, okruhy subjektů, sazby daně a další.  touto směrnicí byl zaveden stejný vyměřovací základ DPH ve všech členských státech, a tudíž i stejný základ pro odvody části výnosu členských států z DPH do společného rozpočtu.  DPH je od počátku založena na principu zdanění v zemi určení.  princip zdanění v zemi určení má za následek přenášení daňového výnosu ze země, kde bylo zboží vyrobeno do země kde bylo spotřebováno 65 65 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH  v roce 1987 byly učiněny první neúspěšné pokusy zavést do harmonizace DPH princip zdanění v zemi původu  šestá směrnice byla podstatně změněna v letech 1991 a 1992 – zrušení fiskálních hranic, stanovují se minimální sazby, v důsledku toho v letech od 1.1.1993 do 31.12.1996 byly:  zrušeny daňové kontroly na vnitřních hranicích; na dodávky zboží mezi členskými státy nadále není uplatňováno clo ani daně;  vzájemná zdanitelná plnění mezi členskými státy tak nejsou považována za dovoz a vývoz (intrakomunitární plnění)  za dovoz a vývoz se považuje plnění ve vztahu k nečlenským státům 66 66 5. Harmonizace DPH Vývoj harmonizace DPH, RECAST  byla zavedena tzv. „přechodná ustanovení“, která představují kombinaci obou principů; pro fyzické osoby platí při jejich nákupech pro osobní potřebu princip zdanění v zemi původu, u podnikatelů i nadále platí princip zdanění v zemi určení  „přechodná ustanovení“ mají být zcela nahrazena principem zdanění v zemi původu  41 novel 6. směrnice do konce roku 2006, stále se velmi nepřehlednou a komplikovanou. V roce 2006 rozhodla EK, že bude šestá směrnice přepracována a nahrazena novou směrnicí  od 1.1.2007 účinná směrnice č. 2006/112/EC z 28.11.2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (RECAST), konsolidované znění bez věcných změn, ruší první a šestou směrnici  dále novelizována směrnicí č. 2006/138/EC, č. 2008/8/EC, č. 2008/9/EC  prováděcí nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému DPH 67 67 5. Harmonizace DPH DPH – územní působnost  území členských států  mimo vybraná území jako ostrov Helgoland, oblast Büsingen v Německu, Grónsko, Livigno, Camipione d‘Italia, italské vody jezera Lugano 68 68 5. Harmonizace DPH DPH – předmět daně Předmět DPH  dodání zboží nebo poskytování služeb za úplatu v tuzemsku osobou povinnou k dani a dovoz zboží  dodáním zboží se rozumí se rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník  dodáním služby se rozumí vše co není dodáním zboží  dovozem zboží se rozumí vstup zboží na území Společenství 69 69 5. Harmonizace DPH DPH – osoby povinné k dani Osoba povinná k dani  osoba, která na jakémkoli místě vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel a výsledky této činnosti (ekonomickou činností se rozumí veškerá činnost výrobců, obchodníků, osob poskytujících služby, včetně těžební činnosti, zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných povolání, využívání hmotného a nehmotného majetku atd.)  za osobu povinnou k dani se považuje každá osoby, která příležitostně dodá nový dopravní prostředek mimo území členského státu, avšak na území Společenství provozuje samostatně nezávisle hospodářskou činnost za účelem získání pravidelného příjmu  nezávislou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců v rámci pracovního poměru  členské státy mohou za osoby povinné k dani označit i osoby, které výše uvedené činnosti provádějí příležitostně, zejména pak ty co:  dodávají stavby, či části staveb, před jejím obydlením a pozemky, na nichž tyto stavby stojí,  dodávky stavebních pozemků  státy, země, obce a jiné veřejnoprávní korporace nejsou osobami povinnými k dani, pokud vykonávají činnosti v rámci veřejné moci, ledaže by to vedlo k narušení hospodářské soutěže 70 70 5. Harmonizace DPH DPH – místo zdanitelného plnění Místo zdanitelného plnění  kombinace principu zdanění ve státě původu a ve státě určení  u dodání zboží = místo, kde se zboží nachází v okamžiku dodání (není-li přepravováno); je-li zboží přepravováno tak místo, kde se nachází v době zahájení přepravy; jeli zboží montováno dodavatelem, tak místo montáže  u dodání služeb = sídlo hospodářské činnosti poskytovatele služby, nebo jeho stálé provozovny, bydliště nebo místo trvalého pobytu, ze kterého poskytuje službu, s následujícími výjimkami:  služby v souvislosti s pozemky (např. realitní makléři, soudní znalci) – místo pozemku  přepravní služby – místo, kde přeprava probíhala  vedlejší přepravní služby, kulturní a umělecké a sportovní, vědecké služby atd. - místo, kde byla služby poskytnuta  užívání movité věci – místo užívání  dodání práv k nehmotným statkům, služby poradců, advokátů, auditorů, atd. – sídlo příjemce služby 71 71 5. Harmonizace DPH DPH – okamžik uskutečnění zdanitelného plnění Okamžik uskutečnění zdanitelného plnění  zdanitelné plnění = plnění, při kterém jsou naplněny předpoklady pro vznik povinnosti zaplatit daň  okamžik uskutečnění zdanitelného plnění = dodání zboží, poskytnutí služby, dovoz zboží na území Společenství  v případě zálohy vzniká daňová povinnost přijetím zálohy 72 72 5. Harmonizace DPH DPH – základ daně Základ daně  u dodání zboží a poskytnutí služeb v tuzemsku:  vše co dodavatel získá za dodání zboží nebo poskytnutí služby  nebo kupní cena zboží, nelze-li určit tak výrobní cena  výše výdajů na poskytování služby  obvyklá cena  u dovozu zboží:  cena, kterou má dovoze zaplatit  cena obvyklá  základ daně zahrnuje:  daně, cla, dávky  doplňkové výdaje (balení atd.)  nezahrnuje skonta, slevy a rabaty 73 73 5. Harmonizace DPH DPH – sazby daně Sazba DPH  po úspěšné strukturální harmonizaci (úspěšném zavedení jednotného systému nepřímého zdanění) bylo třeba přistoupit ke druhému kroku – harmonizaci daňových sazeb.  různé sazby DPH jsou překážkou přechodu na princip zdanění v místě původu  harmonizace v oblasti daňových sazeb byla velmi složitá a narážela na následující problémy: - harmonizace sazeb je členskými státy chápána jako zásah do národní suverenity, - daňové sazby mohou být nástrojem fiskální politiky a jejich harmonizace nenechává prostor pro ovlivňování agregátní poptávky a nabídky, - harmonizace sazeb může výrazně ohrozit příjmové stránky rozpočtů v zemích, ve kterých výběr nepřímých daní tvoří podstatou část příjmů SR, - neochota EK právně vymáhat a zajistit implementaci směrnic do národních daňových systémů, - národní tradice, kterých se členské země vzdávají jen těžko. 74 74 5. Harmonizace DPH DPH – sazby daně EK přehodnotila postoj k harmonizaci DPH a na místo harmonizace přešla k úvahám o daňové aproximaci sazeb daní DPH. Jedním z argumentů pro odklon od daňové harmonizace sazeb DPH byl příklad USA (sazby daní se mezi sousedními státy liší až do výše 5 %, aniž to způsobuje tržní deformace). Mezi členskými státy existovaly rozdíly v tom, že byly uplatňovány nejen různé sazby daně, ale odlišnost byla i v počtu daňových sazeb (některé státy měly 1 sazbu, jiné i 3 sazby). Před EK stál tedy především úkol – stanovit počet sazeb DPH a stanovit hranice sazby DPH. 75 75 5. Harmonizace DPH DPH – sazby daně Směrnice č. 91/860/EEC zrušila fiskální hranice mezi jednotlivými členskými státy a došlo k těmto změnám: nákup zboží realizovaný soukromými osobami se zdaňuje výhradně v zemi nákupu (zrušení režimu vrácení DPH osobám z jiných států ES), s výjimkou nákupu nového dopravního prostředku; systém exportu a importu v rámci ES byl nahrazen systémem tzv. interkomunitární akvizice (dodání zboží z jiného čl. státu plátci daně je obecně osvobozeno od daně, podobně pak i pořízení zboží z jiného členského státu od plátce daně podléhá dani s nárokem na odpočet) systém exportu a importu je nadále uplatňován pouze se třetími zeměmi. 76 76 5. Harmonizace DPH DPH – sazby daně  S účinností od r. 1993 zavedla směrnice č. 92/77/EEC minimální hranice – pro základní (standardní) sazbu minimum 15 % a pro sníženou sazbu 5 %.  směrnice umožňuje členským státům zavedení až dvou snížených sazeb,  nulová sazby a sazby nižší než 5 %, které uplatňovaly členské státy ke dni zavedení harmonizace sazeb, mohou být přechodně zachovány  na dovoz zboží se použije stejná sazba jako kdyby se jednalo o dodání zboží v tuzemsku 77 5. Harmonizace DPH DPH – sazby daně Z následující tabulky vyplývá, že byla v oblasti základních sazeb DPH respektována po účinnosti směrnice č. 92/77/EEC v roce 1993 15% minimální hranice základní sazby daně. 78 78 5. Harmonizace DPH Vývoj základních sazeb DPH (NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, 2. vydání. Praha : ASPI, 2008, str. 44) 79 5. Harmonizace DPH DPH – sazby daně Z následující tabulky vyplývá, že v oblasti minimální 5% hranice u snížené sazby DPH a i v počtu snížených sazeb DPH nebyla respektována pravidla stanovená ve směrnici č. 92/77/EEC v roce 1993 80 80 5. Harmonizace DPH Vývoj snížených sazeb DPH (NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, 2. vydání. Praha : ASPI, 2008, str. 44) 81 5. Harmonizace DPH DPH – sazby daně K velkým prioritám EK v oblasti harmonizace nepřímých daní patřil přechod z principu země určení na princip země původu (tzn. že z vyváženého zboží se DPH neplatí – při vývozu je DPH vrácena – a zboží je zdaněno až v zemi konečné spotřeby. To však předpokládá zavedení jednotné daňové sazby, neboť v opačném případě by se stejné zboží prodávalo s různými sazbami DPH dle místa původu. Přechod ze země určení na princip země původu proto nebyl dosud učiněn. 82 82 5. Harmonizace DPH DPH – osvobození od daně Osvobození od DPH  členské státy osvobodí od daně v tuzemsku následující zdanitelná plnění: –vybrané činnosti ve veřejném zájmu –pojištění a zajištění –pronájem pozemků –dodání zboží určeného ke zdanitelnému plnění od daně osvobozeného –poskytnutí a zprostředkování úvěru, atd. 83 5. Harmonizace DPH DPH – osvobození od daně  členské státy osvobodí od daně při dovozu následující zdanitelná plnění: –konečný dovoz, které by bylo při dodání v tuzemsku osvobozeno od daně –dovoz zboží v tranzitním režimu –dovoz zboží v režimu dočasného použití, na které se vztahuje osvobození od cla –konečný dovoz zboží, na které se vztahuje osvobození od cla –zpětný dovoz zboží ve stavu v jakém bylo vyvezeno tou samou osobou, vztahuje-li se na něj osvobození od cla –zpětný dovoz movité věci, která byla vyvezena tou samou osobou, pokud na něm byly provedeny práce v zahraničí a ty i zdaněny  členské státy nemusí osvobození poskytnout, pokud by byly ohroženy soutěžní podmínky na vnitřním trhu 84 84 5. Harmonizace DPH DPH – odpočet daně  osoba povinná k dani je oprávněná odečíst od své daňové povinnosti: –DPH odvedenou nebo splatnou osobě povinné k dani v tuzemsku –DPH odvedenou nebo splatnou na dovezené zboží  nárok na odpočet vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti  odpočet DPH lze uplatnit jen za předpokladu, že zboží nebo služba je použita ke zdanitelnému plnění  podmínkou uplatnění nároku na odpočet je, že osoba povinná k dani má fakturu nebo doklad o dovozu, které ji označuje jako příjemce nebo dovozce, z níž vyplývá daň, nebo údaje umožňující její výpočet, a která splňuje další formality stanovené členskými státy 85 85 5. Harmonizace DPH DPH – daňový dlužník  daňovým dlužníkem může být:  každá osoba, která vyúčtuje DPH na faktuře nebo obdobném dokladu  při dovozu je daňovým dlužníkem osoba určená členským státem, do něhož je zboží dováženo  osoba povinná k dani usazená v zahraničí uskutečňující zdanitelná plnění v tuzemsku  povinnosti daňových dlužníků:  provádět samo-vyměření daně  oznámit zahájení, změnu nebo ukončení své činnosti příslušnému úřadu členského státu  vést účetnictví, které umožní prověřit uplatnění DPH 86 86 5. Harmonizace DPH DPH – zvláštní režimy  nesmí vést ke snížení daně, ale jen ke zjednodušení výběru  členské státy mohou upravit zvláštní režimy pro „malé podniky“:  např. daňové paušály, osvobození od daně u osob povinných k dani s ročním obratem nepřesahujícím stanovenou výši (5.000 EUR), odstupňované daňové úlevy  nové členské státy mají limit ročního obratu od 10.000 EUR/Polsko, po 36.000 EUR/Malta, ČR 35.000 EUR  členské státy mohou stanovit zvláštní režim daňového paušálu pro zemědělce:  zemědělci odvádí jen tzv. daňovou náhradu, která se určí součinem jejich obratu a sazby paušální náhrady; tito zemědělci si nemohou uplatnit odpočet daně na vstupu 87 87 5. Harmonizace DPH DPH – zvláštní režimy  zvláštní režim platí pro cestovní kanceláře, které vlastním jménem poskytují služby v souvislosti s cestou, přitom mohou svěřit plnění svého závazku částečně jiné osobě (nejsou-li jen zprostředkovatelé)  zvláštní režim platí rovněž pro použité předměty, umělecké předměty, sbírky a starožitnosti  zvláštní režim platí pro dodávky zlata  zvláštní režim platí rovněž pro osoby povinné k dani neusazené na území Společenství, které poskytují elektronické služby osobám nepovinným k dani v tuzemsku 88 88 5. Harmonizace DPH DPH – odchylná opatření  členský stát může přijmout odchylná opatření ke zjednodušení výběru daně, nebo k zamezení obcházení daně  návrh opatření se předkládá Komisi, která jej se svým stanoviskem předloží Radě, a ta o něm definitivně rozhodne 89 6. Harmonizace spotřebních daní 90 90 6. Harmonizace spotřebních daní Horizontální směrnice  Harmonizace spotřební daní v ES je založena na třech skupinách směrnic:  směrnice Rady č. 92/12/EHS ze dne ze dne 25. února 1992, o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, tzv. horizontální směrnice, upravuje obecná pravidla harmonizace spotřebních daní  O 01.04.2010 horizontální směrnice nahrazena novou horizontální směrnicí 2008/118/ES (precizuje některé pojmy a zavádí ustanovení o elektronickém správním dokladu při přepravě zboží, který by měl nahradit klasický papírový průvodní.  EMCS (Excise Movement and Control systém) je elektronický sytém pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, který byl uveden do provozu 01.04.2010 – zabezpečuje lepší kontrolu a řízení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně v rámci EU. Bezpečnost používání EMCS je zajištěna elektronickým podpisem a pomocí rolí a jím odpovídajícím přístupovým právům na straně celních orgánů. 91 6. Harmonizace spotřebních daní Horizontální směrnice  tzv. strukturální směrnice, která se týká harmonizace struktury akcízů – rozděluje je na akcíz z minerálních olejů, alkoholu a alkoholických nápojů, tabáku a tabákových výrobků  čtyři směrnice k aproximaci sazeb shora uvedených akcízů  obdobně jako u DPH byl zvolen princip země určení (zboží je zdaňováno v zemi spotřeby tak, aby nebyl deformován trh a tržní prostředí – při principu země původu by se na trhu mohly obchodovat identické produkty za rozdílnou cenu – princip země původu by nebyl schopen zajistit daňovou neutralitu)  vztahuje se na spotřební daně, jakož i na ostatní nepřímé daně s výjimkou DPH 92 92 6. Harmonizace spotřebních daní Horizontální směrnice  Horizontální směrnice se vztahuje na alkohol a alkoholické nápoje, tabákové výrobky a na minerální oleje; členské státy mohou uvalovat nad rámec akcízů i další nepřímé daně (např. z enviromentálních důvodů).  územní působnost – členské státy, mimo výjimky  sazby spotřebních daní harmonizují zvláštní směrnice vztahující se k jednotlivým předmětům daně 93 93 6. Harmonizace spotřebních daní Horizontální směrnice  výrobky podléhají dani okamžikem jejich vyrobení nebo dovozem na území Společenství  daňová povinnost vzniká propuštěním výrobku pro domácí spotřebu  daň se vyměří a vybere postupem stanoveným členským státem na jehož území nastaly skutečnosti vedoucí ke vzniku daňové povinnosti (princip zdanění ve státě určení)  vrácení daně - byly-li výrobky propuštěny do domácí spotřeby v členském státě a v tomto státě nemají být spotřebovány, může vývozce v tomto členském státě požádat o vrácení daně; přeprava se uskutečňuje v režimu osvobození od daně  pokud výrobky podléhající dani nabyl jednotlivec pro svou potřebu, zaplatí se spotřební daň ve státě, kde je nabyl, i když jej dále převáží 94 94 6. Harmonizace spotřebních daní Horizontální směrnice  výroba, zpracování a skladování výrobků podléhajících spotřební dani, nebyla-li spotřební daň zaplacena, musí probíhat ve skladu s daňovým dozorem  přeprava výrobků podléhajících dani mezi sklady s daňovým dozorem se uskutečňuje v režimu podmíněného osvobození od daně  registrovaný hospodářský subjekt - pravidelně přijímá zboží v režimu osvobození od daně  neregistrovaný hospodářský subjekt, jen příležitostně přijímá zboží podléhající osvobození od daně  registrovaný i neregistrovaný hospodářský subjekt je povinen uhradit daň v okamžiku dodání zboží svému zákazníkovi 95 95 6. Harmonizace spotřebních daní Tabák a tabákové výrobky  první směrnice, která byla přijata, má č. 72/464/EEC, upravuje všeobecné ustanovení týkající se akcízu z tabáku a speciální ustanovení v oblasti struktury akcízů z cigaret.  Směrnice č. 79/32/EEC rozděluje tabákové výrobky na cigarety, cigáry, cigarillos a tabák ke kouření.  směrnice Rady č. 92/79/EHS ze dne 19. října 1992, o sbližování daní z cigaret: –stanovuje minimální sazbu daně z cigaret, tj. minimálně 57 % z maloobchodní ceny cigaret nejžádanější cenové kategorie a nesmí činit méně než 64 EUR na 1.000 ks cigaret  směrnice Rady č. 95/59/EHS ze dne ze dne 27. listopadu 1995, o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Tato směrnice nově rozděluje tabák na: –cigarety, doutníky a doutníčky, jemně řezaný tabák k ruční výrobě cigaret, ostatní tabák ke kouření 96 96 6. Harmonizace spotřebních daní Tabák a tabákové výrobky Směrnice Rady č. 99/81/EC dovoluje členským státům aplikovat následující formy daně: - valorickou (vypočtenou na základě maximální maloobchodní prodejní ceny jednotlivých výrobků - specifickou vyjádřenou jako částku na kg nebo u doutníků a doutníků na počet ks - smíšenou (kombinující valorickou a specifickou daň) 97 97 6. Harmonizace spotřebních daní Tabák a tabákové výrobky  směrnice Rady č. 92/80/EHS ze dne 19. října 1992, o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret, stanovuje, že celková výše spotřební daně musí být rovna nejméně sazbě nebo minimální výši stanovené pro: –doutníky a doutníčky: 5 % maloobchodní prodejní ceny včetně všech daní nebo 11 EUR za 1 000 kusů či z jednoho kilogramu –jemně řezaný tabák k ručnímu výrobě cigaret: 36 % maloobchodní prodejní ceny včetně všech daní nebo 32 EUR za kilogram –ostatní tabák ke kouření: 20 % maloobchodní prodejní ceny včetně všech daní nebo 20 EUR za kilogram 98 98 6. Harmonizace spotřebních daní Alkohol a alkoholické nápoje  Směrnice Rady č. 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů: –pivo – základem daně je hektolitr/stupeň Plato nebo hektolitr/stupeň alkoholu; na piva s různým poměrem mohou být různé sazby; –víno – předmětem daně je „tiché víno“ a „šumivé víno“; základem daně je počet hektolitrů; sazba na všechna tichá vína nebo všechna šumivá vína musí být stejná –jiné kvašené nápoje než pivo a víno – rozlišují se opět „nešumivé“ a „šumivé“ ostatní kvašené nápoje; základem daně je počet hektolitrů; výpočet daně je stejný jako u vína –meziprodukty kvašených nápojů (min. sazba je stanovena ve výši 45 EUR/hl) – směrnice ponechává prostor pro aplikaci snížené sazby daně na meziprodukty s obsahem alkoholu nižším než 15 %. –líh – základem daně je počet hektolitrů čistého alkoholu o teplotě 20 stupňů Celsia, min. sazba je 550 EUR/hl. čistého alkoholu. –směrnice dále upravuje základní okruhy osvobození od daně 99 99 6. Harmonizace spotřebních daní Alkohol a alkoholické nápoje  Směrnice Rady č. 92/84/EHS ze dne 19. října 1992, o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů:  Směrnice stanoví následující minimální sazby: -pivo - 0,748 Euro na hektolitr/stupeň Plato nebo 1,87 Euro na hl/stupeň alkoholu finálního produktu -víno – 0 Euro na hektolitr -meziprodukty - 45 Euro / hektolitr -alkohol a ostatní alkoholické nápoje - 550 Euro / hektolitr  sazby jsou prověřovány a případně upravovány každé 2 roky  směrnice umožňuje jednotlivým členským státům aplikovat sníženou sazbu daně v případě malých producentů 100 100 6. Harmonizace spotřebních daní Energetické výrobky a elektrická energie  Směrnice Rady č. 2003/96/EHS ze dne 27. října 2003, o restrukturalizaci rámcových předpisů společenství o zdanění energetických výrobků a elektrického proudu:  energetické výrobky = minerální oleje, uhlí, zemní plyn a elektrická energie  energetické výrobky a elektrický proud jsou předmětem spotřební daně jen za předpokladu, že jsou využívány jako pohonná nebo topná látka, a nikoliv jako vstupní surovina v chemických, elektrolytických a metalurgických procesech  členské státy mohou používat i odstupňované sazby na jednotlivé předměty daně, pokud tyto nejsou nižší než níže uvedené minimální sazby; musí být souvislost mezi vyšší sazbou a vyšší kvalitou zboží  základní okruhy osvobození od daně  cílem směrnice je omezovat emise, proto členským státům umožňuje poskytovat daňové výhody společnostem, které podnikají opatření ke snižování emisí.  Směrnice Rady č. 1995/60/EHS ze dne 27. listopadu 1995, o daňovém značení nafty a kerosinu 101 101 6. Harmonizace spotřebních daní Minimální sazby daně z paliv – pro průmyslové účely Minimální sazba daně od 1.1.2004 Nafta (EUR / 1000 l) 21 EUR Kerosin (EUR / 1000 l) 21 EUR LPG (EUR / 1000 kg) 41 EUR Zemní plyn0,3 EUR minimální sazby daně pro pohonné látky používané pro průmyslové nebo komerční účely (práce v zemědělství a zahradnictví, chov ryb a lesní hospodářství, pevně připevněné motory, provozování technických zařízení a strojů, které jsou používány při výstavbě výškových a pozemních veřejných staveb, dopravní prostředky používané mimo veřejné silnice): 102 102 6. Harmonizace spotřebních daní Minimální sazby daně z paliv – pro topné účely a elektrický proud Minimální sazby daně od 1.1.2004 (pro obchodní účely) Minimální sazby daně od 1.1.2004 (osobní spotřeba) Nafta (EUR / 1000 l)21 EUR Těžké topné oleje (EUR / 1000 kg) 15 EUR Kerosin (EUR / 1000 l) 0 EUR LPG (EUR / 1000 kg) 0 EUR Zemní plyn (EUR / gigajoule) 0,15 EUR0,30 EUR Uhlí a koks (EUR / gigajoule) 0,15 EUR0,30 EUR Elektrický proud (EUR / MWh) 0,5 EUR1,0 EUR 103 7. Harmonizace přímých daní 104 104 7. Harmonizace přímých daní  Zpočátku se strukturální harmonizace přímých daní jevila mnohem jednodušší než u daní nepřímých, neboť ve většině členských zemí s výjimkou Itálie byly odděleně uplatňovány daň z osobních příjmů a daň z korporací. Ukázalo se však, že ačkoli jsou národní systémy přímého zdanění ve struktuře velmi podobné, uvnitř skrývají velké odlišnosti např. v rozdílných účetních systémech, metodách konstrukce daňových základů, ve formách zdanění, v nezdanitelných částkách, ve zdaňovacích obdobích, v definicích poplatníků daně předmětu daně apod., ale též v neochotě členských států k další harmonizaci, kterou považují za zásah do suveréních záležitostí.  Přímé daně nejsou v rámci EU celkově harmonizovány jako daně nepřímé  Harmonizaci daní ani výslovně nepřepokládá Smlouva o založení EHS 105 105 7. Harmonizace přímých daní  s ohledem na princip subsidiarity jsou přímé daně vnitřní věcí členských států  národní úpravy přímých daní však nesmí být překážkou volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu  důchodová daň se dle daňové teorie rozděluje na osobní důchodovou a korporátní (daň ze zisku firem)  pro potřeby zjištění celkového zatížení přímými daněmi se do analýz zahrnuje i platba sociálního pojištění 106 7. Harmonizace přímých daní Základní charakteristika přímých daní v EU Členský stát EUOsobní důchodová daň (sazba) Osobní důchodová daň (počet sazeb) Korporátní daň (nominální sazba) Belgie 50 %533 % Bulharsko 10 % 1 ČR15 %119 % Dánsko51,5 %625 % Estonsko21 %1 Finsko30 %426 % Francie41 %533,3 % Irsko41 %212,5 % Itálie43 %527,5 % Kypr30 %410 % Litva15 %1 Lotyšsko25 %115 % Lucembursko39 %1821 % Maďarsko16 %110 % Malta35 %4 Německo45 %515 % Nizozemsko52 %425 % Polsko32 %319 % Portugalsko46,5 %825 % Rakousko50 %425 % Rumunsko 16 %1 Řecko45 %924 % Slovensko19 %1 Španělsko45 %630 % 107 7. Harmonizace přímých daní  snaha harmonizovat zdanění korporací, neboť korporátní daň ovlivňuje podnikání na jednotném trhu, vyzněla neúspěšně, neboť členské státy považuji harmonizaci přímých daní za omezení fiskální suverenity; všechna opatření týkající se přímých daní musí být jednomyslně schválena Radou; harmonizační opatření musí být prosazeno ve formě směrnice, jejíž přijetí vyžaduje jednomyslnost všech členských států (neprůchodné)  cílem je harmonizovat daňové základy a ne sazby (cílem je pouze strukturální harmonizace). V případě sjednocení daňových základů již v podstatě není nutné daňové sazby harmonizovat. Jsou- li základy daně jednotně definovány, neexistuje rozdíl mezi nominální a efektivní sazbou daně. 108 108 7. Harmonizace přímých daní Zdanění koncernových zisků  První směrnice č. 90/434/EEC z 23.07.1990, o fúzích, upravuje odklad daňové povinnosti vyplývající z kapitálových výnosů při fúzi, rozdělení společnosti, převod aktiv a přeshraniční výměnu akcií v rámci ES. Směrnice stanoví, že: - fúze ani rozdělení nemá za následek zdanění kapitálových zisků, vypočtených jako rozdíl mezi skutečnou hodnotou převáděných aktiv a pasiv a jejich hodnotou pro daňové účely - řádně vytvořené opravné položky a rezervy mohou být převedeny na stálou provozovnu přijímající společnosti, jež se nachází ve státě převádějící společnosti - pokud drží přijímající společnost podíl na ZK převádějící společnosti vyšší než 25 %, žádné zisky přijímající společnosti vyplývající ze zrušení jejího podílu nepodléhají zdanění apod. Cílem směrnice je zabránit zdanění zisku, který při fúzi může vzniknout z rozdílu mezi hodnotou převáděných aktiv a pasiv a jejich účetní hodnotou. 109 109 7. Harmonizace přímých daní Zdanění koncernových zisků  Směrnice Rady č. 90/435/1990/EEC ze dne 23. července 1990, o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států: upravuje systém zdanění skupin společností, které působí v národním měřítku a společností, které působí v rámci celé EU.  Hl. cíle: - zaručit, že členský stát mateřské společnosti nezdaní příjmy dceřiné společnosti sídlící v jiném členském státě, anebo pokud příjmy zdaní, umožní mateřské společnosti od základu daně odečíst daň z příjmů zaplacenou dceřinou společností v jiné členské zemi - vyloučit rozdělení zisku po zdanění dceřiné společnosti ze srážkové daně 110 110 7. Harmonizace přímých daní Úroky a licenční poplatky  Směrnice Rady č. 2003/49/EHS ze dne 3. června 2003, o společné úpravě daní z plateb úroků a licenčních poplatků mezi spojenými podniky různých členských států:  před přijetím směrnice musely být úroky a licenční poplatky zdaňovány srážkovou daní ve státě zdroje platby a i v přijímajícím státě,  odstranila srážkovou daň a daň z úroků a licenčních poplatků mezi propojenými osobami, pokud jsou tyto vypláceny přes hranice jednotlivých členských států (propojenými osobami jsou osoby, kdy jedna z nich se podílí na řízení, kontrole nebo kapitálu druhé, ať již přímo či nepřímo)  vztahuje se na společnosti, které jsou poplatníky daně z příjmu korporací v EU, rezidenty v členských zemích EU, explicitně vyjmenovány v dodatku ke směrnici  úroky jsou veškeré příjmy z pohledávek všeho druhu, mimo úroky z prodlení,  licenční poplatky – úplata za užívání autorských práv, patentů, obchodní známky, vzorů, modelů, plánů, know-how,  licenční poplatky a úroky jsou tak osvobozené od srážkové daně ve státě původu, je-li příjemcem společnost/nebo stálá provozovna v jiném členském státě 111 111 7. Harmonizace přímých daní Zdanění příjmů z úspor fyzických osob  Směrnice Rady č. 2003/48/EC, o zdanění příjmů z úspor ve formě plateb úrokového charakteru:  vztahuje se na úrokové příjmy fyzických osob, které jsou daňovými rezidenty jiných členských zemí EU  osoba vyplácející tyto úrokové příjmy (tzv. platební zprostředkovat) má povinnost informovat příslušný národní úřad o úrokových platbách ve prospěch osoby z jiného členského státu. Platební zprostředkovatel informuje národní úřad souhrnně, alespoň 1 ročně a hlášení musí obsahovat identifikaci osoby, jíž je příjem vyplácen a výši úrokového příjmu. 112 8. Judikatura ESD 113 113 8. Judikatura ESD  Případ Schumacker č. C-279/93  daň z příjmů fyzických osob  porušení čl. 39 Smlouvy o EHS – volný pohyb pracovních sil  jestli nerezident má v členském státě většinu svých příjmů, musí s ním být nakládáno jako s rezidentem  Případ Vestergaard č. C-55/98  daň z příjmů fyzických osob  porušení čl. 49 Smlouvy o EHS – volný pohyb služeb  daňově musí být stejně posuzováno nakoupení služeb domácích i zahraničních 114 114 8. Judikatura ESD  Případ Gerritse č. C-234/01  daň z příjmů fyzických osob  porušení čl. 49 Smlouvy o EHS – volný pohyb služeb  rezidenti a nerezidentni musí mít stejná pravidla pro uplatnění daňových výdajů  Případ Saint-Gobain č. C-307/97  daň z příjmů právnických osob  porušení čl. 43 a 48 Smlouvy o EHS – svoboda usazování  s provozovnou nerezidenta musí být nakládáno jako s rezidentem 115 115 8. Judikatura ESD  Případ Lankhorst-Hohorst GmbH č. C-324/00  daň z příjmů právnických osob  porušení čl. 43 a 48 Smlouvy o EHS – svoboda usazování  posuzování úrokové platby dceřiných společností nesmí ovlivněno sídlem mateřské společnosti  Případ Marks&Spencer č. C-446/03  daň z příjmů právnických osob  porušení čl. 43 a 48 Smlouvy o EHS – svoboda usazování  ztrátu dceřiných společností nelze vyloučit ze zápočtu pokud dceřiná společnost vyčerpala možnosti zohlednění daňové ztráty a do budoucna není možné (zejména při prodeji dcery) 116 Závěr Děkuji za pozornost Stáhnout ppt "Daňová harmonizace v EU JUDr. Pavlína Vondráčková PF UK, 2012."

http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=210710&pageIndex=0&doclang=CS&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=2936531

12. února 2019 (*) Ve věci C‑492/18 PPU, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím rechtbank Amsterdam (soud prvního stupně v Amsterodamu, Nizozemsko) ze dne 27. července 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 27. července 2018, v řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu vydaného proti s přihlédnutím k žádosti předkládajícího soudu ze dne 27. července 2018, došlé Soudnímu dvoru dne 27. července 2018, o projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení v souladu s článkem 107 jednacího řádu Soudního dvora, – za TC T. J. Kodrzyckim a Th. O. M. Diebenem, advocaten, – za Openbaar Ministerie R. Vorrink a J. Asbroek, jakož i K. van der Schaftem, Officieren van Justitie, – za nizozemskou vládu M. K. Bulterman a M. A. M. de Ree, jakož i J. M. Hoogveldem, jako zmocněnci, – za Irsko A. Joycem a G. Mullan, jako zmocněnci, po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 6. listopadu 2018, 1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 6 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). 2 Tato žádost byla předložena v rámci výkonu evropského zatýkacího rozkazu v Nizozemsku, který dne 12. června 2017 vydaly příslušné orgány Spojeného království proti TC (dále jen „předmětný evropský zatýkací rozkaz“). 3 Článek 6 Listiny, nadepsaný „Právo na svobodu a bezpečnost“, zní: 4 V bodě 12 odůvodnění rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34) je uvedeno: „Toto rámcové rozhodnutí ctí základní práva a zachovává zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii, které jsou vyjádřeny i v Listině […]“ 5 Článek 1 tohoto rámcového rozhodnutí, nadepsaný „Definice evropského zatýkacího rozkazu a povinnost jej vykonat“, v odstavci 3 stanoví: „Tímto rámcovým rozhodnutím není dotčena povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii.“ 6 Článek 12 uvedeného rámcového rozhodnutí, nadepsaný „Držení vyžádané osoby ve vazbě“, zní: 7 Článek 15 odst. 1 téhož rámcového rozhodnutí, nadepsaný „Rozhodnutí o předání“, zní takto: „Vykonávající justiční orgán rozhodne o předání osoby ve lhůtách a za podmínek stanovených v tomto rámcovém rozhodnutí.“ 8 Článek 17 rámcového rozhodnutí 2002/584, nadepsaný „Lhůty a postupy pro rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu“, stanoví: 7. Nemůže-li členský stát za výjimečných okolností dodržet lhůty stanovené v tomto článku, informuje o tom [Evropskou jednotku pro soudní spolupráci (Eurojust)] s uvedením důvodů prodlení. Kromě toho členský stát, který má opakovaně zkušenosti s prodlením při výkonu evropského zatýkacího rozkazu ze strany jiného členského státu, informuje o této skutečnosti Radu, aby se mohlo vyhodnotit provádění tohoto rámcového rozhodnutí na úrovni členských států.“ 9 Článek 22 Overleveringswet (zákon o předávání) (Stb. 2004, č. 195, dále jen „OLW“), kterým se provádí rámcové rozhodnutí 2002/584, zní: „1. Rozhodnutí o předání musí rechtbank (soud prvního stupně) přijmout do šedesáti dní od zatčení vyžádané osoby uvedené v článku 21. 3. Rechtbank (soud prvního stupně) může ve výjimečných případech šedesátidenní lhůtu prodloužit až o třicet dní, pokud vystavujícímu justičnímu orgánu vysvětlí, proč takto rozhodl. 4. Nepřijme-li rechtbank (soud prvního stupně) rozhodnutí ve lhůtě uvedené v odstavci 3, může lhůtu znovu prodloužit, a to na dobu neurčitou, pokud za splnění určitých podmínek vyžádanou osobu dočasně propustí a informuje o tom vystavující justiční orgán.“ 10 Článek 64 OLW zní: „1. V případě, kdy rozhodnutí o odnětí svobody může nebo musí být přijato podle tohoto zákona, lze nařídit, aby bylo toto odnětí svobody za splnění určitých podmínek odloženo nebo přerušeno až do vydání rozhodnutí rechtbank (soud prvního stupně), kterým se povoluje předání. Jediným účelem stanovených podmínek je zabránit útěku. 2. Na usnesení, která vydal podle odstavce 1 rechtbank (soud prvního stupně) nebo vyšetřující soudce, se mutatis mutandis uplatní článek 80 s výjimkou odstavce 2 a články 81 až 88 trestního řádu.“ 11 TC, na kterého se vztahuje předmětný evropský zatýkací rozkaz, je britský státní příslušník, který pobývá ve Španělsku a je podezřelý z toho, že se coby člen vedení zločinného spolčení podílel na dovozu, distribuci a prodeji tvrdých drog, a to zejména 300 kg kokainu. Nejvyšší trest, který lze podle práva Spojeného království za takový trestný čin uložit, je trest odnětí svobody na doživotí. 12 TC byl zatčen v Nizozemsku dne 4. dubna 2018. Od tohoto dne začala běžet šedesátidenní lhůta pro přijetí rozhodnutí o výkonu předmětného evropského zatýkacího rozkazu stanovená v čl. 22 odst. 1 OLW a v čl. 17 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584. 13 Předkládající soud, rechtbank Amsterdam (soud prvního stupně v Amsterodamu, Nizozemsko), předmětný evropský zatýkací rozkaz posuzoval na jednání, které se konalo dne 31. května 2018. Na základě tohoto jednání rozhodl, že TC bude ve vazbě ponechán, a prodloužil lhůtu pro přijetí rozhodnutí o výkonu předmětného evropského zatýkacího rozkazu o třicet dnů. Mezitímním rozhodnutím ze dne 14. června 2018 tento soud rozhodl, že se pokračuje v jednání, přerušil řízení do doby, než Soudní dvůr odpoví na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podanou dne 17. května 2018 ve věci, v níž byl mezitím vydán rozsudek ze dne 19. září 2018, RO (C‑327/18 PPU, EU:C:2018:733), a uvedl, že běh lhůty pro rozhodnutí se od 14. června 2018 do vyhlášení posledně uvedeného rozsudku zastavuje. 14 TC požádal o přerušení výkonu vazby od 4. července 2018, tedy dne, kdy uplynulo 90 dnů od jeho zatčení. 15 Předkládající soud uvádí, že podle článku 22 odst. 4 OLW je v zásadě povinen přerušit výkon vazby za účelem předání vyžádané osoby, jakmile uplyne lhůta 90 dnů stanovená pro přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu. Nizozemský zákonodárce totiž při přijetí tohoto ustanovení vycházel z předpokladu, že s takovým přerušením počítá rámcové rozhodnutí 2002/584. 16 Z rozsudku ze dne 16. července 2015, Lanigan (C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474), ovšem podle předkládajícího soudu vyplývá, že tento předpoklad je nesprávný a v dostatečné míře nezohledňuje povinnosti, které má podle ustanovení primárního práva Unie soud, u kterého je podána žádost o výkon evropského zatýkacího rozkazu, a to zejména povinnost podat coby soud, který v tomto druhu věcí rozhoduje v posledním stupni, Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, je-li odpověď na tuto otázku nezbytná pro přijetí jeho rozhodnutí, a v rozsahu, v němž se týká předání, řízení přerušit, existuje-li skutečné nebezpečí, že vyžádaná osoba bude ve vystavujícím členském státě vystavena nelidskému nebo ponižujícímu zacházení ve smyslu rozsudku ze dne 5. dubna 2016, Aranyosi a Căldăraru (C‑404/15 a C‑659/15 PPU, EU:C:2016:198). 17 Předkládající soud tedy uvádí, že ve své judikatuře dospěl k závěru, který mu umožňuje vykládat čl. 22 odst. 4 OLW jak v souladu s rámcovým rozhodnutím 2002/584, tak v souladu s OLW, a podle něhož v případech uvedených v předchozím bodě přistoupí v souvislosti s předáním k přerušení řízení. Tento výklad neopomíjí čl. 22 odst. 4 OLW, jelikož běh lhůty pro rozhodnutí o předání se staví. 18 Uvedený výklad nemá vliv na možnost rozhodnout o přerušení výkonu vazby za účelem předání, k čemuž předkládající soud obvykle přistupuje, a to zejména za situace, kdy stanovené podmínky umožňují snížit nebezpečí útěku na přijatelnou úroveň. V projednávaném případě je však nebezpečí útěku velmi vážné a na přijatelnou úroveň jej snížit nelze. 19 Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu, Nizozemsko) již nicméně rozhodl, že výklad čl. 22 odst. 4 OLW uvedený v bodě 17 tohoto rozsudku je nesprávný, přičemž konstatoval, že restriktivní uplatňování tohoto ustanovení vnitrostátního práva by mohlo narušit účinnost unijního práva. Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) tak v abstraktní rovině poměřoval zájem unijního právního řádu související s povinností předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce a vyčkat na odpověď na tuto otázku nebo přijetí rozhodnutí o předání odložit, existuje-li skutečné nebezpečí, že vyžádaná osoba bude ve vystavujícím členském státě držena ve vazbě za nelidských či ponižujících podmínek, na straně jedné a zájem na tom, aby bylo zajištěno dodržování vnitrostátních právních předpisů a právní jistoty, na straně druhé. Z výsledku tohoto poměřování vyplývá, že je třeba mít za to, že běh lhůty pro rozhodnutí o předání se staví v okamžiku, kdy rechtbank (soud prvního stupně) rozhodne o tom, že předkládá Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, nebo kdy řízení o předání přeruší, ledaže by ponechání osoby ve vazbě za účelem předání odporovalo článku 6 Listiny. 20 Předkládající soud ovšem nadále trvá na svém výkladu čl. 22 odst. 4 OLW, který je podle jeho názoru v souladu s rámcovým rozhodnutím 2002/584 a dosud nevedl k jinému výsledku než abstraktní poměřování, které provedl Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu). 21 TC v projednávaném případě zejména tvrdí, že tento výklad čl. 22 odst. 4 OLW je v rozporu se zásadou právní jistoty, a je-li tedy ponechán ve vazbě za účelem předání, dochází k porušování článku 5 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen „EÚLP“), a článku 6 Listiny. TC na podporu tohoto názoru uvedl, že kvůli porušení článku 5 EÚLP podala v podobném dřívějším případě vyžádaná osoba proti Nizozemskému království stížnost u Evropského soudu pro lidská práva (věc Cernea v. Nizozemsko, stížnost č. 62318/16) a že tento členský stát v této věci předložil jednostranné prohlášení, že článek 5 EÚLP byl porušen. Evropský soud pro lidská práva však v této věci ještě nerozhodl. 22 Předkládající soud se v tomto ohledu domnívá, že z bodu 32 rozsudku ze dne 29. června 2017, Popławski (C‑579/15, EU:C:2017:503), vyplývá, že jednou z mezí povinnosti vykládat určitý vnitrostátní právní předpis v souladu s rámcovým rozhodnutím je zásada právní jistoty. Držení ve vazbě za účelem předání kromě toho musí být v souladu s článkem 6 Listiny. 23 Předkládající soud se tedy táže, zda je ponechání ve vazbě za účelem předání v takovém případě, jako je případ TC, v rozporu s článkem 6 Listiny a zejména se zásadou právní jistoty, která je v něm zaručena. 24 V tomto ohledu uvádí, že jeho judikatura týkající se stavení lhůty pro rozhodnutí se omezuje na dva druhy situací, a to že je jednoznačná a konstantní a že byla zveřejněna. To samé platí i pro judikaturu Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterdamu). Předkládající soud se tak domnívá, že TC mohl po případné konzultaci se svým právním zástupcem předpokládat, že ve vazbě za účelem předání bude držen déle než 90 dnů od svého zatčení. 25 Pokud by Soudní dvůr konstatoval, že vazba za účelem předání je v takovém případě, jako je případ TC, v rozporu s článkem 6 Listiny, předkládající soud se kromě toho táže, zda má za situace, kdy uplatnění čl. 22 odst. 4 OLW vede k řešení, které odporuje unijnímu právu, a výklad tohoto ustanovení v souladu s unijním právem není možný, postupovat tak, že toto ustanovení nepoužije, a zda takový postup sám o sobě není v rozporu se zásadou právní jistoty. 26 Za těchto okolností se rechtbank Amsterdam (soud prvního stupně v Amsterodamu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku: – vykonávající členský stát provedl článek 17 [rámcového rozhodnutí 2002/584] v tom smyslu, že výkon vazby za účelem předání vyžádané osoby musí být přerušen vždy, když dojde k překročení lhůty 90 dní stanovené pro přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu, a – justiční orgány tohoto členského státu vyložily vnitrostátní právní předpis v tom smyslu, že běh lhůty pro rozhodnutí se staví v okamžiku, kdy se vykonávající justiční orgán rozhodne předložit Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nebo vyčkat na odpověď na předběžnou otázku položenou jiným vykonávajícím justičním orgánem nebo přijetí rozhodnutí o předání odložit z důvodu skutečného nebezpečí, že výkon vazby bude ve vystavujícím členském státě probíhat za nelidských nebo ponižujících podmínek?“ 27 Předkládající soud požádal o to, aby byla tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce projednána v naléhavém řízení o předběžné otázce upraveném v článku 107 jednacího řádu Soudního dvora. 28 Tento soud na podporu žádosti uvedl, že TC je v Nizozemsku ve vazbě pouze na základě předmětného evropského zatýkacího rozkazu, který vydalo Spojené království Velké Británie a Severního Irska za účelem jeho trestního stíhání. Předkládající soud byl toho názoru, že o žádosti o přerušení výkonu vazby uvalené na TC nemůže rozhodnout, dokud Soudní dvůr nerozhodne o jeho žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Měl tedy za to, že doba, po kterou bude Soudní dvůr rozhodovat o předběžné otázce, má přímý a rozhodující vliv na dobu, po kterou bude TC držen ve vazbě. 29 V tomto ohledu je třeba zaprvé konstatovat, že se tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týká výkladu rámcového rozhodnutí 2002/584, které spadá do oblastí upravených v hlavě V části třetí Smlouvy o FEU, která pojednává o prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tato žádost tudíž může být projednána v naléhavém řízení o předběžné otázce. 30 Co se zadruhé týče kritéria naléhavosti, v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora je třeba zohlednit okolnost, že dotyčná osoba byla zbavena osobní svobody a její ponechání ve vazbě závisí na vyřešení sporu v původním řízení. Situaci dotyčné osoby je kromě toho třeba posuzovat ke dni posuzování žádosti o projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení (rozsudek ze dne 19. září 2018, RO, C‑327/18 PPU, EU:C:2018:733, bod 30 a citovaná judikatura). 31 V projednávaném případě přitom k tomuto dni bylo nesporné, že TC byl ve vazbě a jeho ponechání ve vazbě za této situace záviselo na rozhodnutí o jeho žádosti o přerušení výkonu této vazby, přičemž ve vztahu k této žádosti bylo rozhodnuto o přerušení řízení do doby, než zejména v této věci Soudní dvůr odpoví na předběžnou otázku. 32 Za těchto podmínek rozhodl první senát Soudního dvora dne 9. srpna 2018 na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta, že žádosti předkládajícího soudu o projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení vyhoví. 33 Zatřetí dne 9. října 2018 předkládající soud Soudní dvůr informoval, že den předtím rozhodl o podmíněném přerušení výkonu vazby uvalené na TC, a to od 8. října 2018 do vyhlášení rozhodnutí o jeho předání do Spojeného království. Podle výpočtů tohoto soudu totiž právě dne 8. října 2018 uplynula 90denní lhůta pro rozhodnutí, a to s přihlédnutím k době, po kterou byl běh této lhůty pozastaven. 34 Kromě toho je třeba podotknout, že Openbaar Ministerie (státní zastupitelství, Nizozemsko) podalo proti rozhodnutí předkládajícího soudu ze dne 8. října 2018 odvolání a Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) Soudní dvůr dne 12. listopadu 2018 informoval, že řízení o odvolání přerušil do doby, než bude vydán tento rozsudek. 35 Za těchto podmínek první senát Soudního dvora dovodil, že naléhavost v této věci dne 8. října 2018 pominula, a věc již tedy není nadále třeba posuzovat v naléhavém řízení o předběžné otázce. 36 Úvodem je třeba uvést, že položená otázka vychází z těchto předpokladů: zaprvé takový postup předávání, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, může trvat déle než 90 dní, a to zejména nastane-li jedna ze situací, které se týká položená otázka; zadruhé povinnost přerušit výkon vazby vyžádané osoby vždy, když uplyne lhůta 90 dní od jejího zatčení, kterou stanoví čl. 22 odst. 4 OLW, je neslučitelná s rámcovým rozhodnutím 2002/584; zatřetí cílem výkladu tohoto vnitrostátního ustanovení, který provedl předkládající soud, i judikatury Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) je uvést vnitrostátní právní rámec do souladu s tímto rámcovým rozhodnutím a začtvrté uvedené výklady i přes svůj odlišný právní základ dosud nevedly k odlišným rozhodnutím. Jak kromě toho bylo uvedeno v bodě 25 tohoto rozsudku, předkládající soud se táže, zda je případně povinen postupovat tak, že uvedené vnitrostátní ustanovení nepoužije. 37 Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z tohoto hlediska Soudnímu dvoru přísluší případně přeformulovat otázky, které jsou mu položeny. Okolnost, že vnitrostátní soud formuloval předběžnou otázku po formální stránce tak, že odkázal na určitá ustanovení unijního práva, nebrání tomu, aby Soudní dvůr tomuto soudu poskytl všechny prvky výkladu, které mohou být pro rozsouzení věci, jež mu byla předložena, užitečné, ať již na ně posledně uvedený ve svých otázkách odkázal či nikoli. V tomto ohledu Soudnímu dvoru přísluší, aby ze všech poznatků předložených vnitrostátním soudem, zejména pak z odůvodnění předkládacího rozhodnutí, vytěžil ty prvky unijního práva, které je s přihlédnutím k předmětu sporu třeba vyložit (rozsudek ze dne 27. června 2017, Congregación de Escuelas Pías Provincia Betania, C‑74/16, EU:C:2017:496, bod 36 a citovaná judikatura). 38 Vzhledem k tomu, že předkládající soud v projednávaném případě dne 8. října 2018 rozhodl o přerušení výkonu vazby uvalené na TC a Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) toto rozhodnutí nezměnil, není namístě se zabývat otázkou vznesenou v odůvodnění předkládacího rozhodnutí, která se týká případného nepoužití čl. 22 odst. 4 OLW. Pokud mají být naproti tomu předkládajícímu soudu poskytnuty prvky výkladu užitečné pro vyřešení sporu, který mu byl předložen, položenou otázku je třeba přeformulovat a odpovědět na ni s přihlédnutím k předpokladům uvedeným v bodě 36 tohoto rozsudku. 39 Z toho vyplývá, že je třeba mít za to, že podstatou otázky předkládajícího soudu je zaprvé to, zda musí být rámcové rozhodnutí 2002/584 vykládáno v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, které stanoví všeobecnou a bezpodmínečnou povinnost propustit vyžádanou osobu, která byla zatčena na základě evropského zatýkacího rozkazu, jakmile uplyne lhůta 90 dní od jejího zatčení, existuje-li velmi vážné nebezpečí, že uteče, přičemž toto nebezpečí nelze snížit na přijatelnou úroveň žádnými vhodnými opatřeními, a zadruhé to, zda musí být článek 6 Listiny vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní judikatuře, která umožňuje ponechání vyžádané osoby ve vazbě po dobu delší, než je těchto 90 dní, a to na základě výkladu tohoto vnitrostátního ustanovení, podle něhož se běh uvedené lhůty staví, pokud se vykonávající justiční orgán rozhodne, že předloží Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nebo že vyčká na odpověď na předběžnou otázku, kterou položil jiný vykonávající justiční orgán, nebo že přijetí rozhodnutí o předání odloží, jelikož by ve vystavujícím členském státě mohlo existovat skutečné nebezpečí výkonu vazby za nelidských nebo ponižujících podmínek. 40 V tomto ohledu je třeba zaprvé připomenout, že jak vyplývá zejména z čl. 1 odst. 1 a 2 rámcového rozhodnutí 2002/584, ve spojení s body 5 a 7 jeho odůvodnění, cílem tohoto rámcového rozhodnutí je nahradit mnohostranný systém vydávání založený na Evropské úmluvě o vydávání podepsané v Paříži dne 13. prosince 1957 systémem předávání odsouzených nebo podezřelých osob mezi justičními orgány za účelem trestního řízení nebo výkonu soudních rozhodnutí, který je založen na zásadě vzájemného uznávání [rozsudek ze dne 25. července 2018, Minister for Justice and Equality (Nedostatky soudního systému), C‑216/18 PPU, EU:C:2018:586, bod 39 a citovaná judikatura]. 41 Rámcové rozhodnutí 2002/584 tak zavedením nového zjednodušeného a efektivnějšího systému předávání osob odsouzených pro porušení trestněprávních předpisů nebo podezřelých z jejich porušení směřuje k usnadnění a urychlení soudní spolupráce s cílem přispět k uskutečnění cíle, který byl Unii vytčen, a sice stát se prostorem svobody, bezpečnosti a práva založeným na vysoké úrovni důvěry, která musí existovat mezi členskými státy [rozsudek ze dne 25. července 2018, Minister for Justice and Equality (Nedostatky soudního systému), C‑216/18 PPU, EU:C:2018:586, bod 40 a citovaná judikatura]. 42 Uvedený cíl urychlit soudní spolupráci se projevuje zejména v oblasti lhůt pro přijímání rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu. Jak v tomto ohledu vyplývá z judikatury Soudního dvora, články 15 a 17 rámcového rozhodnutí 2002/584 musí být vykládány tak, že vyžadují, aby pravomocné rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu bylo přijato v zásadě v těchto lhůtách, jejichž důležitost je ostatně vyjádřena v několika ustanoveních tohoto rámcového rozhodnutí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. července 2015, Lanigan, C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474, body 29 a 32, jakož i citovaná judikatura). 43 Posouzení existence skutečného nebezpečí, že osoba, na niž se vztahuje evropský zatýkací rozkaz, bude v případě předání vystavujícímu justičnímu orgánu vystavena nelidskému nebo ponižujícímu zacházení ve smyslu článku 4 Listiny nebo že bude porušeno její základní právo na nezávislý soud, a tudíž podstata jejího základního práva na spravedlivý proces zaručeného v čl. 47 druhém pododstavci Listiny, které podle čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584 provádí vykonávající justiční orgán, jenž musí rozhodnout o předání této osoby [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. dubna 2016, Aranyosi a Căldăraru, C‑404/15 a C‑659/15 PPU, EU:C:2016:198, body 83 a 88, jakož i citovaná judikatura, a ze dne 25. července 2018, Minister for Justice and Equality (Nedostatky soudního systému), C‑216/18 PPU, EU:C:2018:586, body 59 a 60, jakož i citovaná judikatura], ovšem může vést k tomu, že postup předání bude trvat déle než 90 dní, jak to správně uvádí předkládající soud. Totéž může nastat i v případě dodatečné lhůty při přerušení řízení do doby, než Soudní dvůr odpoví na základě článku 267 SFEU na předběžnou otázku položenou vykonávajícím justičním orgánem. 44 Zadruhé je třeba připomenout, že podle článku 12 uvedeného rámcového rozhodnutí platí, že vykonávající justiční orgán rozhodne o tom, zda by měla být osoba zatčená na základě evropského zatýkacího rozkazu ponechána ve vazbě, v souladu s právem vykonávajícího členského státu. V tomto článku je rovněž uvedeno, že tuto osobu lze v souladu s právem tohoto státu z vazby kdykoli předběžně propustit za podmínky, že příslušný orgán daného státu učiní veškerá opatření nezbytná k tomu, aby tato osoba nemohla utéci. 45 Naproti tomu je nutno konstatovat, že tento článek v obecné rovině nestanoví, že by ponechání vyžádané osoby ve vazbě bylo představitelné jen v přesně stanovených časových mezích, a především že by bylo vyloučeno po uplynutí lhůt stanovených v článku 17 téhož rámcového rozhodnutí (rozsudek ze dne 16. července 2015, Lanigan, C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474, bod 44). 46 Stejně tak je třeba podotknout, že ačkoliv článek 12 rámcového rozhodnutí 2002/584 připouští, že osoba zatčená na základě evropského zatýkacího rozkazu může být za určitých podmínek z vazby předběžně propuštěna, toto ustanovení ani žádné jiné ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí nestanoví, že vykonávající justiční orgán by byl po uplynutí lhůt stanovených v článku 17 tohoto rozhodnutí povinen přistoupit k takovému propuštění z vazby, a tím spíše ne k nepodmíněnému propuštění této osoby z vazby (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. července 2015, Lanigan, C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474, body 45 a 46). 47 Vzhledem k tomu, že řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu musí pokračovat i po uplynutí lhůt stanovených v článku 17 rámcového rozhodnutí 2002/584, by všeobecná a bezpodmínečná povinnost tuto osobu předběžně – a tím spíše nepodmíněně – propustit po uplynutí uvedených lhůt nebo v případě, že by celková doba držení vyžádané osoby ve vazbě překračovala tyto lhůty, mohla snížit efektivitu systému předávání zavedeného tímto rámcovým rozhodnutím, potažmo bránit dosahování cílů sledovaných tímto rámcovým rozhodnutím (rozsudek ze dne 16. července 2015, Lanigan, C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474, bod 50). 48 Pokud tedy vykonávající justiční orgán rozhodne o ukončení vazby vyžádané osoby, musí podle článku 12 a čl. 17 odst. 5 uvedeného rámcového rozhodnutí učinit spolu s předběžným propuštěním této osoby veškerá opatření nezbytná k tomu, aby tato osoba nemohla utéci, a zajistit, aby hmotné podmínky pro její účinné předání zůstaly splněny, dokud nebude přijato pravomocné rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. července 2015, Lanigan, C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474, bod 61). 49 Z toho vyplývá, že pokud existuje – jak to v projednávaném případě uvádí předkládající soud – velmi vážné nebezpečí útěku, které nelze snížit na přijatelnou úroveň žádnými vhodnými opatřeními, která by mohla zajistit, že zůstanou splněny hmotné podmínky pro účinné předání vyžádané osoby, předběžné propuštění této osoby by mohlo snížit účinnost systému předávání zavedeného rámcovým rozhodnutím 2002/584, potažmo bránit dosahování cílů sledovaných tímto rámcovým rozhodnutím, jelikož by již nebylo zaručeno, že zůstanou splněny tyto hmotné podmínky. 50 Z toho vyplývá, že povinnost přerušit výkon vazby, která byla uvalena na vyžádanou osobu za účelem jejího předání, vždy když uplyne lhůta 90 dní od jejího zatčení, která je stanovena v čl. 22 odst. 4 OLW, je s ustanoveními rámcového rozhodnutí 2002/584 neslučitelná, jak to ostatně v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podotkl předkládající soud. 51 Zatřetí je třeba předně uvést, že výklad uvedeného vnitrostátního ustanovení, který provedl předkládající soud, podle všeho tuto neslučitelnost nemůže napravit za všech okolností, jelikož jak vyplývá z bodu 33 tohoto rozsudku, předkládající soud v projednávaném případě sice v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce výslovně konstatoval, že existuje velmi vážné nebezpečí, že TC uteče, přičemž toto nebezpečí nelze snížit na přijatelnou úroveň žádnými vhodnými opatřeními, která by mohla zajistit, že zůstanou splněny hmotné podmínky pro jeho účinné předání, ale rozhodl o podmíněném přerušení výkonu vazby, která byla na TC uvalena, od 8. října 2018, jelikož k tomuto dni podle jeho výpočtů uplynula 90denní lhůta pro rozhodnutí, a to s přihlédnutím k době, po kterou byl běh této lhůty pozastaven. 52 Dále je nutno podotknout, že jestliže lze vyžádanou osobu na základě judikatury Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) i předběžně propustit, a to i přesto, že existuje velmi vážné nebezpečí, že tato osoba uteče, přičemž toto nebezpečí nelze snížit na přijatelnou úroveň žádnými vhodnými opatřeními, která by mohla zajistit, že zůstanou splněny hmotné podmínky pro účinné předání této osoby, nelze z této judikatury ani dovodit výklad čl. 22 odst. 4 OLW, který by byl slučitelný s ustanoveními rámcového rozhodnutí 2002/584. 53 Nakonec je třeba zdůraznit, že zastavení lhůty pro přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu lze v každém případě připustit pouze tehdy, pokud je splněna informační povinnost, kterou vykonávajícímu justičnímu orgánu ukládá zejména čl. 17 odst. 4 a 7 tohoto rámcového rozhodnutí. 54 Začtvrté je třeba připomenout, že v čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584 je výslovně uvedeno, že tímto rámcovým rozhodnutím není dotčena povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o EU, které jsou vyjádřeny i v Listině, přičemž tuto povinnost mají všechny členské státy, zejména vystavující i vykonávající členský stát (rozsudek ze dne 16. července 2015, Lanigan, C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474, bod 53 a citovaná judikatura). 55 Článek 12 tohoto rámcového rozhodnutí proto musí být vykládán v souladu s článkem 6 Listiny, který stanoví, že každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost (rozsudek ze dne 16. července 2015, Lanigan, C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474, bod 54). 56 V této souvislosti je třeba připomenout, že čl. 52 odst. 1 Listiny připouští, že výkon tohoto práva může být omezen za předpokladu, že tato omezení jsou stanovena zákonem, respektují podstatu uvedených práv a svobod a při dodržení zásady proporcionality jsou nezbytná a skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého (rozsudky ze dne 16. července 2015, Lanigan, C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474, bod 55 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 15. března 2017, Al Chodor, C‑528/15, EU:C:2017:213, bod 37). 57 Pokud Listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným EÚLP, čl. 52 odst. 3 Listiny má zajistit nezbytný soulad mezi právy obsaženými v Listině a odpovídajícími právy zaručenými EÚLP, aniž je narušena autonomie unijního práva a Soudního dvora Evropské unie. Pro účely výkladu článku 6 Listiny je tedy třeba zohlednit čl. 5 odst. 1 EÚLP jakožto minimální úroveň ochrany (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 15. března 2017, Al Chodor, C‑528/15, EU:C:2017:213, bod 37, jakož i ze dne 14. září 2017, K., C‑18/16, EU:C:2017:680, bod 50 a citovaná judikatura). 58 Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva týkající se článku 5 EÚLP v tomto ohledu vyplývá, že skutečnost, že každé zbavení svobody musí být zákonné, má za následek nejen to, že musí mít právní základ ve vnitrostátním zákonu, ale také to, že uvedený zákon musí být při svém uplatňování dostatečně dostupný, přesný a předvídatelný, aby se zabránilo veškerému riziku svévole (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. března 2017, Al Chodor, C‑528/15, EU:C:2017:213, bod 38 a citovaná judikatura). 59 Podle související judikatury Soudního dvora je dále třeba zdůraznit, že cílem záruk ve vztahu ke svobodě zakotvených jak v článku 6 Listiny, tak v článku 5 EÚLP je zejména ochrana jednotlivce před svévolí. Pokud má být opatření spočívající ve zbavení svobody provedeno v souladu s tímto cílem, je tedy zejména zapotřebí, aby při něm nebyly orgány vedeny zlým úmyslem nebo snahou klamat (rozsudek ze dne 15. března 2017, Al Chodor, C‑528/15, EU:C:2017:213, bod 39 a citovaná judikatura). 60 Z výše uvedeného vyplývá, že vzhledem k tomu, že ponechání vyžádané osoby ve vazbě po dobu delší než 90 dní vážně zasahuje do jejího práva na svobodu, je podmíněno dodržením striktních záruk, totiž existencí právního základu tohoto držení ve vazbě, který musí splňovat požadavky jednoznačnosti, předvídatelnosti a dostupnosti, aby se zabránilo veškerému riziku svévole, jak vyplývá z bodu 58 tohoto rozsudku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. března 2017, Al Chodor, C‑528/15, EU:C:2017:213, bod 40 a citovaná judikatura). 61 V projednávaném případě je nesporné, že v nizozemském právním řádu je právním základem pro držení ve vazbě ve smyslu článku 12 rámcového rozhodnutí 2002/584 zákon OLW, že tento vnitrostátní právní předpis, tento unijní právní předpis i judikatura v této oblasti jsou volně dostupné a že nic nenasvědčuje tomu, že by byl tento vnitrostátní právní předpis uplatňován svévolně. Je tudíž třeba posoudit pouze to, zda lze uvedený vnitrostátní právní předpis charakterizovat jako jednoznačný a předvídatelný, což jsou požadavky, které musí splňovat normy týkající se doby, po kterou je osoba, jako je TC, v Nizozemsku držena ve vazbě, než bude předána v rámci výkonu evropského zatýkacího rozkazu. 62 V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že podle článku 12 rámcového rozhodnutí 2002/584 platí, že při zatčení osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu rozhodne v souladu s právem vykonávajícího členského státu vykonávající justiční orgán o tom, zda by měla být vyžádaná osoba ponechána ve vazbě, a že tuto osobu lze z vazby předběžně propustit pouze za podmínky, že příslušný orgán daného členského státu učiní veškerá opatření nezbytná k tomu, aby tato osoba nemohla utéci. 63 Jak vyplývá z bodů 49 a 50 tohoto rozsudku, z judikatury Soudního dvora připomenuté v bodech 54 a 55 tohoto rozsudku plyne, že pokud existuje velmi vážné nebezpečí útěku, které nelze snížit na přijatelnou úroveň žádnými vhodnými opatřeními, která by mohla zajistit, že zůstanou splněny hmotné podmínky pro účinné předání vyžádané osoby, jak to v projednávaném případě konstatoval předkládající soud, propuštění této osoby – i když jen předběžné – pouze proto, že od jejího zatčení uplynulo 90 dní, není slučitelné s povinnostmi vyplývajícími z rámcového rozhodnutí 2002/584. 64 Kromě toho je třeba uvést, že Soudní dvůr v bodech 57 až 59 rozsudku ze dne 16. července 2015, Lanigan (C‑237/15 PPU, EU:C:2015:474), rovněž upřesnil podmínky, které musí splňovat prodloužení vazby vyžádané osoby nad rámec lhůt stanovených v článku 17 rámcového rozhodnutí 2002/584 až do doby, než bude tato osoba skutečně předána. 65 Z toho vyplývá, že unijní právo, jak je vyloženo v rámci uvedeného rozsudku Soudního dvora, stanoví v souvislosti s dobou, po kterou může být vyžádaná osoba držena ve vazbě, jednoznačná a předvídatelná pravidla. 66 Dále je nesporné, že jednoznačnou a předvídatelnou normou je i čl. 22 odst. 4 OLW, jelikož stanoví, že výkon vazby uvalené na vyžádanou osobu se v zásadě ipso facto přerušuje pouze na základě toho, že uplyne lhůta 90 dní od jejího zatčení. V bodech 49 a 50 tohoto rozsudku ovšem bylo konstatováno, že za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, takovému systému brání rámcové rozhodnutí 2002/584. 67 Z ustálené judikatury Soudního dvora v tomto ohledu vyplývá, že závazná povaha rámcového rozhodnutí s sebou nese povinnost vnitrostátních orgánů, včetně vnitrostátních soudů, konformně vykládat vnitrostátní právo. Tyto soudy jsou při použití vnitrostátního práva, které mají vyložit, povinny vykládat toto právo v co možná největším rozsahu ve světle znění a účelu dotčeného rámcového rozhodnutí, tak aby dosáhly jím zamýšleného výsledku. Tato povinnost konformního výkladu vnitrostátního práva je inherentní systému Smlouvy o FEU, jelikož umožňuje, aby vnitrostátní soudy v rámci svých pravomocí zajistily plnou účinnost unijního práva, rozhodují-li o sporech, které jim byly předloženy (rozsudek ze dne 29. června 2017, Popławski, C‑579/15, EU:C:2017:503, bod 31 a citovaná judikatura). 68 Zásada konformního výkladu zejména vyžaduje, aby vnitrostátní soudy učinily vše, co spadá do jejich pravomoci s tím, že vezmou v úvahu veškeré vnitrostátní právo a použijí metody výkladu jím uznané, aby zajistily plnou účinnost dotyčného rámcového rozhodnutí a došly k výsledku, který by byl v souladu s cílem sledovaným tímto rozhodnutím (rozsudek ze dne 29. června 2017, Popławski, C‑579/15, EU:C:2017:503, bod 34 a citovaná judikatura). 69 Z toho vyplývá, že v projednávaném případě bylo již mnohem dříve, než došlo k zahájení původního řízení, jednoznačné a předvídatelné i to, že předkládající soud a Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) byly povinny učinit vše, co spadalo do jejich pravomoci, aby zajistily plnou účinnost rámcového rozhodnutí 2002/584 a vyložily čl. 22 odst. 4 OLW a povinnost předběžného propuštění, která je v tomto ustanovení upravena, v souladu s cílem, který toto rámcové rozhodnutí sleduje. 70 V bodech 51 a 52 tohoto rozsudku ovšem bylo konstatováno, že výklady tohoto vnitrostátního ustanovení provedené předkládajícím soudem a Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) s cílem zajistit jeho soulad s tímto rámcovým rozhodnutím požadavkům tohoto rozhodnutí v plném rozsahu nevyhovují. Zajistit soulad čl. 22 odst. 4 OLW s rámcovým rozhodnutím 2002/584 v projednávaném případě neumožnil zejména výklad předkládajícího soudu. 71 Pokud jde nakonec o okolnosti, na které v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce poukazuje předkládající soud a podle nichž jsou jeho výklad čl. 22 odst. 4 OLW, jakož i judikatura Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) zaprvé jednoznačné a předvídatelné, zadruhé se opírají o různá právní odůvodnění a zatřetí – ačkoliv k tomu ještě nedošlo – mohou vést k různým rozhodnutím, je třeba konstatovat následující. 72 Jak uvedl generální advokát v bodě 60 svého stanoviska, vzhledem k tomu, že se předkládající soud a Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) neshodují zejména na výchozím bodě pro výpočet doby, po kterou je zastaven běh lhůty, v níž tyto soudy musí rozhodnout o předání vyžádané osoby, podle dotčeného soudu se může lišit okamžik uplynutí 90denní lhůty, a v důsledku toho se může různit i doba, po kterou bude tato osoba ponechána ve vazbě. 73 Zatímco předkládající soud rozhodl, že se běh 90denní lhůty zastavil dne 14. června 2018, jak plyne z bodu 13 tohoto rozsudku, podle Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) se lhůta zastavila dne 17. května 2018, jelikož podle tohoto soudu musí k zastavení běhu lhůty dojít již v okamžiku, kdy je Soudnímu dvoru předložena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, která je pro věc v původním řízení relevantní. 74 Nadto je třeba uvést, že tyto odlišné přístupy je nutno nahlížet v právním kontextu, v němž je určité vnitrostátní ustanovení neslučitelné s rámcovým rozhodnutím 2002/584, jelikož zaprvé může vést k propuštění vyžádané osoby navzdory nebezpečí útěku, které nelze snížit na přijatelnou úroveň žádnými vhodnými opatřeními, která by mohla zajistit, že zůstanou splněny hmotné podmínky pro účinné předání této osoby, a zadruhé odlišné výklady tohoto vnitrostátního ustanovení, které provedly vnitrostátní soudy s cílem zajistit jeho soulad s tímto rámcovým rozhodnutím, v plném rozsahu neodpovídají požadavkům tohoto rozhodnutí. 75 Z toho vyplývá, že v takové věci, jako je věc dotčená v původním řízení, se na takové osoby zatčené v Nizozemsku za účelem jejich předání, jako je TC, vztahují ustanovení vnitrostátního práva, totiž čl. 22 odst. 4 OLW, a unijního práva, totiž články 12 a 17 rámcového rozhodnutí 2002/584, která jsou navzájem neslučitelná, a zároveň na tyto osoby dopadají rozdílné závěry vnitrostátní judikatury týkající se tohoto ustanovení vnitrostátního práva, jejímž cílem je toto ustanovení vyložit v souladu s unijním právem. 76 Za těchto podmínek je nutno konstatovat, že v důsledku rozdílů mezi výkladem, který provedl předkládající soud, a judikaturou Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) nelze jednoznačně a předvídatelně – tedy tak, jak to vyžaduje judikatura Soudního dvora připomenutá v bodech 59 a 60 tohoto rozsudku – určit dobu, po jakou lze v Nizozemsku ponechat ve vazbě vyžádanou osobu na základě evropského zatýkacího rozkazu, který vůči ní byl vydán. 77 S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že: – rámcové rozhodnutí 2002/584 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení dotčené ve věci v původním řízení, které stanoví všeobecnou a bezpodmínečnou povinnost propustit vyžádanou osobu, která byla zatčena na základě evropského zatýkacího rozkazu, jakmile uplyne lhůta 90 dní od jejího zatčení, existuje-li velmi vážné nebezpečí, že uteče, přičemž toto nebezpečí nelze snížit na přijatelnou úroveň žádnými vhodnými opatřeními, a že – článek 6 Listiny musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní judikatuře, která umožňuje ponechání vyžádané osoby ve vazbě po dobu delší, než je těchto 90 dní, a to na základě výkladu tohoto vnitrostátního ustanovení, podle něhož se běh uvedené lhůty staví, pokud se vykonávající justiční orgán rozhodne, že předloží Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, nebo že vyčká na odpověď na předběžnou otázku, kterou položil jiný vykonávající justiční orgán, nebo že přijetí rozhodnutí o předání odloží, jelikož by ve vystavujícím členském státě mohlo existovat skutečné nebezpečí výkonu vazby za nelidských nebo ponižujících podmínek, jestliže tato judikatura nezajišťuje soulad uvedeného vnitrostátního ustanovení s rámcovým rozhodnutím 2002/584 a lze z ní dovodit různé závěry ohledně doby trvání vazby.

http://kraken.slv.cz/20Cdo2956/2012

20 Cdo 2956/2012 Dotčené předpisy: § 255 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Šumburské inkasní s. r. o. , se sídlem v Praze 2, Neklanova 117/21, identifikační číslo osoby 286 64 361, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, proti povinnému M. V. , zastoupenému JUDr. Lenkou Skřivánkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Goethova 5, pro částku 3.281.875,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp. zn. 66 EXE 2850/2010, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze z 12. března 2012, č. j. 68 Co 44/2012-195, takto: II. Oprávněná je povinna zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 21.720,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokátky JUDr. Lenky Skřivánkové. Usnesením z 11. srpna 2011, č. j. 66 EXE 2850/2010-154, obvodní soud zastavil exekuci s odůvodněním, že postupní smlouva mezi právním předchůdcem oprávněné, TRADE COMFORT s. r. o., a oprávněnou je neplatná, neboť jí byla postupována již neexistující pohledávka. Napadeným rozhodnutím městský soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil, exekuci však zastavil z jiného důvodu, totiž proto, že byla nařízena ve prospěch někoho jiného, než kdo je ve vykonávaném rozhodnutí označen jako oprávněný, přičemž nebylo prokázáno, že by na něho po právní moci tohoto rozhodnutí přešlo vymáhané právo; exekuční titul tedy přiznává uplatněné právo někomu jinému, než kdo se za oprávněného označil v návrhu na nařízení exekuce. V dovolání, jehož přípustnost dovozuje pouze z ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř., oprávněná ohlašuje všechny tři dovolací důvody a namítá zejména, že otázkou aktivní věcné legitimace se musel zabývat a zabýval již soud při nařízení exekuce, a že ten aktivní věcnou legitimaci oprávněné správně shledal a exekuci proto nařídil. Podle jejího názoru nelze nově v rámci řízení o zastavení exekuce opětovně přezkoumávat podmínky, resp. předpoklady jejího nařízení, jelikož takovým postupem by odvolací soud překračoval svou pravomoc, neboť by přezkoumával již pravomocné rozhodnutí mimo odvolací řízení. Takovou pravomoc však zákon odvolacímu soudu nedává, a ten může usnesení o nařízení exekuce přezkoumávat jen v řádném odvolacím řízení, k čemuž v daném případě došlo, a odvolání povinného bylo zamítnuto. V případě nesplnění procesních povinností je exekuční soud povinen poučit oprávněného a vyzvat jej, aby svou procesní povinnost splnil, což se však v daném případě nestalo a soud exekuci nařídil poté, co správně shledal aktivní věcnou legitimaci oprávněné jakožto nositelky vymáhané pohledávky. Judikatura dovodila, že povinný se při nařízení exekuce nemůže bránit proti aktivní legitimaci oprávněného jinak než zpochybněním poměru oprávněného k uvedení nositele práva z titulu nebo zpochybněním listin oprávněným předložených. Ani to se však v daném případě nestalo, oprávněná navíc doložila převod vymáhané pohledávky na svou osobu. Exekuce ostatně nemohla být nařízena k návrhu jiné osoby než oprávněné jakožto jediného subjektu, který je hmotněprávním nositelem vymáhané pohledávky, tedy ani k návrhu osoby uvedené v exekučním titulu, jelikož ta již hmotněprávním nositelem vymáhané povinnosti nade vší pochybnost není. Jiný postup ostatně podle dovolatelky nepřichází v úvahu, jelikož by jednak popíral institut zákonem aprobovaného vymáhání pohledávky postupitelem na účet postupníka podle § 530 občanského zákoníku, a jednak by ve své podstatě znamenal postup denegatio iustitiae , neboť by oprávněné jakožto hmotněprávnímu nositeli vymáhané a soudy judikované pohledávky, avšak současně osoby (správně má být osobě ) neuvedené v příslušném exekučním titulu, znemožňoval domoci se jejího exekučního splnění. Lze tedy uzavřít, že za situace, kdy je oprávněná zcela zjevně jediným hmotněprávním nositelem vymáhané pohledávky, což řádně procesně prokázala, a kdy tedy nemá jinou možnost, jak se domoci uhrazení pohledávky, kterou úplatně nabyla od svého právního předchůdce, než formou exekučního řízení, nelze jí odpírat možnost jejího exekučního vymáhání a přiznat tak navíc ochranu proti právnímu postupu povinného, který svou zcela zřejmou a pravomocně mu uloženou povinnost splnit nehodlá. Povinný navrhl odmítnutí (pro zjevnou bezdůvodnost), případně zamítnutí dovolání. Dovolatelka, jež přípustnost dovolání dovozuje pouze z ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř., nikoli tedy ve smyslu ustanovení § 238a odst. 2 o. s. ř. z uvedeného ustanovení (§ 238a odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 a 3 o. s. ř., a jež se tudíž otázkou zásadního právního významu napadeného rozhodnutí nezabývala, však žádnou právní otázku, pro kterou by napadené rozhodnutí mělo mít zásadní právní význam, nevymezila. K závěru o splnění této podmínky nelze dospět ani hodnocením námitek v dovolání přednesených. V rozhodnutí z 27. července 2006, sp. zn. 20 Cdo 969/2006, a v mnoha rozhodnutích dalších (např. sp. zn. 20 Cdo 259/2011 aj.) Nejvyšší soud vysvětlil, že vymezení účastníků řízení ve věcech výkonu rozhodnutí (či exekuce) ustanovením § 255 odst. 1 o.s.ř. je založeno na procesní bázi (oprávněným je ten, kdo podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. kdo se v něm jako takový označil, povinným je ten, proti komu oprávněný návrh na nařízení výkonu rozhodnutí směřuje, tj. koho uvedl jako osobu, v jejíž poměrech má být exekučním titulem uložená povinnost vymožena). Od takto pojaté procesní legitimace je nutno odlišovat věcnou (materiální) aktivní legitimaci oprávněného a věcnou (materiální) pasivní legitimaci povinného. Aktivně legitimován je ten (procesně) oprávněný, jemuž svědčí právo z rozhodnutí nebo jiného titulu, a pasivně legitimován ten (procesně) povinný, komu je tímto titulem uložena povinnost. Oprávněný, kterému právo z rozhodnutí nebo jiného titulu nesvědčí, stejně jako povinný, jemuž podle rozhodnutí nebo jiného titulu povinnost uložena nebyla, nejsou v řízení o výkon rozhodnutí věcně legitimováni; v obou případech soud návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítne. Věcná legitimace účastníků exekučního řízení patří k předpokladům nařízení exekuce, proto otázku, zda oprávněnému svědčí právo z rozhodnutí nebo jiného titulu a zda povinného zatěžuje povinnost rozhodnutím nebo jiným titulem uložená, musí soud vyřešit v řízení, které nařízení výkonu rozhodnutí předchází (pokud jde o ustanovení § 256 o. s. ř., to upravuje pouze formální stránku průkazu přechodu či převodu práva z exekučního titulu, tj. stanoví, čím lze tvrzenou skutečnost doložit, soud však není zbaven povinnosti zabývat se tím, zda oprávněnému skutečně věcná legitimace svědčí, neboť jak již bylo vyloženo výše jde o jeden z předpokladů nařízení exekuce). V souzené věci tomu tak však nebylo (resp. uvedená otázka byla vyřešena nesprávně), jelikož městský soud se v usnesení z 15. listopadu 2010, č. j. 68 Co 471/2010-45, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce, nezabýval skutečností, že nařízení exekuce navrhuje oprávněná, tedy Šumburská inkasní, s. r. o., zatímco vymáhaná pohledávka byla exekučním titulem přisouzena (žalobci v nalézacím řízení) MUDr. J. K., který ji 19. září 2006 (tedy před vydáním exekučního titulu, rozsudku Městského soudu v Praze ze 4. dubna 2007, č. j. 54 Co 257/2006-143, jímž byl změněn zamítavý rozsudek Obvodního soud pro Prahu 4 z 24. dubna 2006, č. j. 40 C 107/2004-108), aniž podal návrh podle § 107a o. s. ř., postoupil společnosti TRADE COMFORT s. r. o., a spokojil se pouze se smlouvou z 2. července 2008, jíž vymáhanou pohledávku společnost TRADE COMFORT s. r. o. postoupila oprávněné, tedy Šumburské inkasní, s. r. o. Jak starší (Občanský soudní řád, Komentář, Panorama 1985, II. díl, str. 258), tak současná (srov. JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha a.s., Praha Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2004, str. 350) literatura zastávají názor, že nařízení exekuce je ovládáno zvláštními formalizovanými postupy, pro něž je příznačné, že možnost obrany dotčených subjektů jsou omezeny (soud např. rozhoduje zásadně bez jednání, aniž by jim dal či mohl dát prostor k vyjádření), čemuž odpovídá taková procesní konstrukce exekučního řízení, kdy při nařízení exekuce je soud omezen jen na hodnocení striktně vymezeného okruhu podmínek, avšak s tím, že obraně povinného je pak vymezeno jiné, další, stadium exekučního řízení. Z toho pak plyne, že ačkoli s rozhodnutím o nařízení exekuce resp. s jeho právní mocí se spojují důsledky, jež se v občanském soudním řízení prosazují všeobecně (viz. § 159a odst. 1, 5 o. s. ř.), nelze z toho mechanicky dovozovat, že to, k čemu toto rozhodnutí směřuje (k provedení exekuce, tedy nucenému vymožení povinnosti uložené exekučními titulem), musí být v každém případě také fakticky uskutečněno. Jinak řečeno, ač je zde pravomocné nařízení exekuce, bude-li posléze zjištěna existence takové relevantní okolnosti, vzhledem k níž by provedení exekuce bylo přesto nepřípustné, exekuce provedena nebude a právě naopak bude zastavena . Ani právní moc usnesení o nařízení exekuce nemůže zhojit vady, jež brání provedení exekuce, i když zde tyto vady byly v době jeho vydání, jestliže se projevily kdykoli později. a) s vadami exekučního titulu [pokud nezpůsobují jeho (materiální) nevykonatelnost zakládající důvod zastavení výkonu podle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], b) s rušivými okolnostmi při provádění výkonu (např. odmítnutí poskytnutí součinnosti), případně c) se specifickým jednáním povinného, způsobí-li např. započtením zánik vymáhané pohledávky před vydáním vykonávaného rozhodnutí. d) s pochybeními při nařízení exekuce (zejména při dodatečně zjištěném nedostatku podmínek exekučního řízení). Nařízení exekuce ve prospěch jiného, než kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, bez průkazu přechodu práva způsobem předepsaným v ustanovení § 256 o. s. ř. je právě takovým pochybením při nařízení exekuce, jež je způsobilé být důvodem k jejímu zastavení. Tím, že odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil argumentem, že exekuce byla nařízena k návrhu Šumburské inkasní s. r. o., ačkoli vymáhaná pohledávka byla exekučním titulem přisouzena MUDr. J. K., se ostatně dovolatelka nezabývala a veškerou svou argumentaci soustředila pouze k tomu, že prokázala převod vymáhané pohledávky na sebe od svého právního předchůdce, tedy společnosti TRADE COMFORT s. r.o., jíž ovšem vymáhaná pohledávka exekučním titulem přisouzena nebyla. Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že vyhověl-li odvolací soud návrhu na zastavení exekuce, avšak z jiného důvodu poté, co přihlédl ke skutečnostem v řízení před soudem prvního stupně neuplatněným, zatížil sice řízení vadou podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu z 30. června 2005, sp. zn. 20 Cdo 2207/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10/2005 pod poř. č. 166); k této vadě však může dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), o kterýžto případ v souzené věci nejde. Jelikož dovolání bylo odmítnuto, vzniklo povinnému podle ustanovení § 146 odst. 3, § 151 odst. 1 a 2, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 21.420,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§ 1 odst. 2 věty první, § 6 odst. 1, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů), a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu (viz nález pléna Ústavního soudu ze 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, uveřejněný pod číslem 116/2013 Sb., a rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu z 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010).

http://kraken.slv.cz/20Cdo3270/2006

20 Cdo 3270/2006 JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného D. p. hl. m. P., a. s., proti povinnému R. J., pro 208,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 31 E 130/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2005, č.j. 27 Co 604/2005-29, takto: II. Povinný je povinen do tří dnů od právní moci usnesení zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 530,- Kč k rukám advokáta. Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 3. 2004, č.j. 31 E 130/2004-3 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání. Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením ze dne 21. 2. 2006, č.j. 31 E 130/2004-33, doručeným mu 21. 3. 2006, vyzval, aby si ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; zároveň jej poučil, že dovolání musí být advokátem sepsáno a že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatel si však přes opakovanou výzvu advokáta nezvolil, ani nepožádal o jeho ustanovení. Podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), není-li stanoveno jinak (§ 241 odst. 2, 3 o.s.ř.), musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle ustanovení § 241 odst. 4 o.s.ř. musí být dovolání sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v § 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, § 21a, § 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání. Podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.

http://kraken.slv.cz/14VSOL140/2016

14 VSOL 140/2016-51 10 ICm 2806/2015 14 VSOL 140/2016-51 (KSOL 10 INS 31590/2014) ČESKÁ REPUBLIKA Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Pavly Tomalové a Mgr. Diany Vebrové v právní věci žalobce INVESA s.r.o., IČ: 28544293, se sídlem K Brance 1171/11, 155 00 Praha 5, proti žalovanému Mgr. Ivo Šotek, se sídlem Ostružnická 6, 779 00 Olomouc, insolvenčnímu správci dlužníka Radoslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Domašov u Šternberka 79, 785 01 Domašov u Šternberka, zastoupenému Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem AK Olomouc, Ostružnická 6, 779 00 Olomouc, o určení popřené pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pod sp. zn. 10 ICm 2806/2015 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Radoslava anonymizovano , vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pod sp. zn. KSOL 10 INS 31590/2014, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 28.4.2016, č.j. 10 ICm 2806/2015-20 (KSOL 10 INS 31590/2014) isir.justi ce.cz (KSOL 10 INS 31590/2014) Žaloba na určení, že dílčí pohledávka žalobce č. 6/2 do výše 351.900 Kč za dlužníkem Radoslavem Vráblíkem, anonymizovano , bytem Domašov u Šternberka 79, PSČ 785 01, z titulu smlouvy o úvěru č. 8100000470 ze dne 15.12.2010 a smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 15.12.2010 je po právu co do pravosti, pořadí i výše se z a m í t á . III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12.342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta žalovaného. Shora označeným rozsudkem krajský soud určil pravost, výši a pořadí žalobcovy zajištěné pohledávky č. 6/2 ve výši 351.900 Kč za dlužníkem Radoslavem Vráblíkem (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Na odůvodnění poté, co vyhodnotil, že žaloba na určení pohledávky byla podána ve lhůtě dle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona (když přezkumné jednání, na kterém došlo k popěrnému úkonu žalovaného, proběhlo 24.6.2015 a žaloba byla podána u soudu dne 21.7.2015), uvedl, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení, kromě jiného, dílčí zajištěnou a nevykonatelnou pohledávku č. 6/2 ve výši 394.900 Kč. Žaloba byla podána jen ohledně určení části této dílčí pohledávky, a to ve výši 351.900 Kč, která představuje smluvní pokutu ze smlouvy o úvěru č. 8100000470 ze dne 15.12.2010. Na základě výše uvedené úvěrové smlouvy poskytl žalobce dlužníkovi úvěr ve výši 230.000 Kč, který měl být hrazen ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 10.350 Kč. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána, kromě jiných sankcí a poplatků, smluvní pokuta ve výši 0,2 % z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení. Jelikož byl dlužník v prodlení od 29.1.2011 do 8.4.2015, činila smluvní pokuta částku 703.800 Kč, tj. 1 530 dnů (KSOL 10 INS 31590/2014) prodlení x 460 Kč, což představuje smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z jistiny, tj. z částky 230.000 Kč. Věřitel přihláškou pohledávky uplatnil 1/2 smluvní pokuty, tj. částku 351.900 Kč. Jelikož mezi účastníky byl spor, který spočíval v rozdílném posouzení platnosti ujednání smluvních stran o smluvní pokutě, zabýval se soud prvního stupně otázkou přiměřenosti této smluvní pokuty. Konstatoval, že smlouva o úvěru byla uzavřena dle § 457 obchodního zákoníku, a jelikož dlužník je spotřebitelem, uplatní se také ustanovení § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, podle kterého je třeba na smlouvu o úvěru použít i ustanovení směřující k ochraně spotřebitele, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Pro posouzení tohoto právního vztahu použil soud prvního stupně také ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 51 a násl. občanského zákoníku) a zkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který byl s účinností od 1.1.2011 zrušen a nahrazen zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a také smlouvu o úvěru zkoumal dle ustanovení § 56 odst. 1 občanského zákoníku, které pod sankcí neplatnosti zakazuje, aby spotřebitelské smlouvy obsahovaly ujednání, která znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech. Soud prvního stupně zohlednil riziko v úvěru a dle jeho úvahy je v porovnání s úvěrem v bankovním sektoru, na který by dlužník s ohledem na své poměry stěží dosáhl, nesrovnatelně vyšší. K tíži dlužníka také vyhodnotil skutečnost, že řádně zaplatil pouze první splátku, a proto byl sjednaný úvěr zesplatněn ke dni 29.1.2011, a teprve na základě rozhodčího nálezu prováděl dlužník nepravidelné úhrady dluhu. Soud prvního stupně uzavřel, že neshledává smluvní pokutu za nepřiměřeně vysokou, a proto ji nepovažuje za neplatnou dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, ani neplatnou z důvodu značné nerovnováhy v právech a povinnostech stran dle ustanovení § 56 odst. 1 občanského zákoníku. Uvedl, že neshledal rozpor ani s ustanovením § 265 obchodního zákoníku, s tím, že i kdyby bylo možno shledat smluvní pokutu nepřiměřeně vysokou, nebylo by možné ji s ohledem na spotřebitelský charakter úvěrového vztahu moderovat. Proti oběma výrokům rozsudku podal odvolání žalovaný, který namítal, že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedl, že u přezkumného jednání popřel kromě jiných pohledávek, ohledně kterých nebyla podána žaloba, smluvní pokutu ve výši 351.900 Kč, a to pro rozpor s dobrými mravy. Namítal, že přípustnou výši smluvní pokuty je třeba posoudit s ohledem na její souhrnnou částku, nikoliv vycházet z denní sazby smluvní pokuty, čímž je sankce za první dny prodlení dostatečná a předejde se rozumně dluhové spirále. Dále namítal, že je třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že pohledávka žalobce je také zajištěna zástavním právem k nemovitostem, a je tudíž za hranicí dobrých mravů žádat smluvní pokutu ve výši 460 Kč denně, když se jedná o 0,2 % denně z původní jistiny. Uvedl, že při prodlení za 1 měsíc činí smluvní pokuta 14.260 Kč, zatímco měsíční splátka měla činit 10.350 Kč. Navíc výše smluvní pokuty je stanovena z původní výše jistiny, takže nedochází k žádné reflexi s ohledem na uhrazenou jistinu. Žalovaný dále uvedl, že celková smluvní pokuta za celou dobu prodlení ve výši 703.800 Kč, respektive nyní nárokovaná smluvní pokuta ve výši 351.900 Kč, (KSOL 10 INS 31590/2014) je nemravná a nepřiměřená při jistině ve výši 230.000 Kč a úhradě ze strany dlužníka ve výši 245.750 Kč. Pokud žalobce uplatnil v přihlášce pohledávky a po té v žalobě jen 1/2 smluvní pokuty, svědčí to dle žalovaného o tom, že žalobce si je vědom krajnosti smlouvy o úvěru. Dle žalovaného o obchodních praktikách i firemní kultuře žalobce vypovídá, že žalobce si záměrně přihlásil tuto pohledávku jako nevykonatelnou s odůvodněním, že očekává popěrné úkony insolvenčního správce, aby pak měl výhodu možnosti podání žaloby, ve které si tím pádem sám určí předmět sporu. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že právní posouzení věci je správné, ujednání o smluvní pokutě bylo uzavřeno platně, svobodně a vážně smluvními stranami. Pokud jde o žalovaným namítanou dluhovou spirálu , uvedl, že tato námitka nemůže obstát, neboť by se tím narušila sankční podstata smluvní pokuty a tento institut by se stal nepoužitelným. Dále uvedl, že nemůže jít k tíži žalobce skutečnost, že přihlásil jen1/2 smluvní pokuty. Pokud jde o sazbu smluvní pokuty ve výši 0,2% denně uvedl, že z hlediska budoucnosti je v návrhu nového zákona o spotřebitelském úvěru počítanou se sazbou 0,1 % denně, proto je jeho smluvní pokuta, kterou přihlásil ve výši 1/2 přiměřená. Z obsahu spisu vyplývá správnost skutkových zjištění uvedených soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení, zejména v tom smyslu, že žalobce poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 230.000 Kč a za prodlení s placením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně, a to z částky 230.000 Kč, tj. 460 Kč za den, za 1 530 dnů prodlení od 29.1.2011 do 8.4.2015, která činila částku 703.800 Kč, dále v tom smyslu, že žalobce přihlásil kromě jiných pohledávek žalobou smluvní pokutu ve výši 1/2, tj. ve výši 351.900č, na K něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Ostatně žádný z účastníků sporu ani nesprávnost skutkových zjištění nerozporoval. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas a obsahuje odvolací důvod podle ustanovení § 205 odst. 2, písm. g) o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o.s.ř.), při nařízeném jednání dospěl k následujícím závěrům. Odvolací soud shodně s krajským soudem posoudil uzavřenou smlouvu mezi žalobcem a dlužníkem jako smlouvu o úvěru uzavřenou dle § 497 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013. Správně také soud prvního stupně poměřoval platnost ujednání této úvěrové smlouvy včetně smluvní pokuty i z pohledu (KSOL 10 INS 31590/2014) ustanovení na ochranu spotřebitele, neboť úvěrová smlouva má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle odvolacího soudu však i smlouvy, které mají spotřebitelský charakter, musí být v prvé řadě podrobeny zkoumání, zda ujednání v nich obsažená nejsou v rozporu s dobrými mravy dle § 39 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013. V článku IV. výše citované smlouvy o úvěru, označeném jako Sankce je výslovně uvedeno, že: Účastníci se nad rámec zákonného úroku z prodlení dohodli na smluvní pokutě ve výši 0,2% z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení . Z tohoto ustanovení však není zřejmé, porušení jaké konkrétní smluvní povinnosti mělo být sankcionováno. Rozhodně z tohoto ujednání nelze dovodit, že sankciováno mělo být prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru. Z tohoto ustanovení je dále zřejmé, že smluvní pokuta vycházela vždy z celé jistiny smlouvy, tj. z částky 230.000 Kč a nezohledňovala skutečnost, že by docházelo k postupnému snižování jistiny. Pokud by tudíž dlužná částka činila jen 1 Kč, smluvní pokuta by vycházela stále z původní výše jistiny. Dle § 544 občanského zákoníku (který je obecným ustanovením i pro smluvní pokuty v obchodně závazkových vztazích) ve znění účinném do 31.12.2013, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). Dle nálezu Ústavního soudu ČR I. ÚS 582/2001 ze dne 7.1.2003 zveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení pod č. N 2/29 SbNU 9 pod pojmem dobré mravy se obvykle rozumí mimoprávní soubor pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. V rozporu s dobrými mravy je tedy právní úkon tehdy, jestliže odporuje takovým pravidlům chování, která nemají povahu právních norem. Z ustanovení § 39 obč. zák. vyplývá, že za neplatný se považuje nejen právní úkon, který odporuje zákonu nebo který zákon obchází, ale i takový právní úkon, který je sice v souladu se zákonem a ani zákon neobchází, avšak příčí se dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy může být proto důvodem neplatnosti právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon odpovídá zákonu, tj. není v rozporu se zákonem a ani zákon neobchází. Právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního (KSOL 10 INS 31590/2014) řádu demokratické společnosti. Dobré mravy netvoří společenský normativní systém, nýbrž jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání apod. Dobré mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu ke smluvní pokutě v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami. Aby bylo možno posoudit právní úkon z hlediska dobrých mravů, je třeba zjistit, zda je takový právní úkon v souladu se zákonem. Výše citované ustanovení § 544 občanského zákoníku klade podmínku písemného ujednání smluvní pokuty s tím, že v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Smluvní pokuta byla sjednána písemně a je v ní stanoven způsob jejího určení. Je tedy sjednána v souladu se zákonem, tj. s ustanovením §544 občanského zákoníku. To, že žalobce chybně neurčil, za jaké porušení smluvní povinnosti je dlužník smluvní pokutou sankcionován na tomto závěru nic nemění. Pokud jde o posouzení, zda ujednání o smluvní pokutě je v souladu s dobrými mravy, pak je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost sjednané výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. Pevně stanovenou smluvní pokutu, která je neměnná, ať již dojde k úhradě jistiny v jakékoliv výši lze považovat za nepřiměřenou právě s ohledem na její sankční charakter. Smluvní pokuta, tak jak byla sjednána, má sice sankční charakter, avšak určení její výše je přemrštěné, když její výše se splácením jistiny nesnižuje a zůstává stejná, ač nezaplacená zůstává jen malá částka. Její neměnná výše je tak pro dlužníka demotivující a skutečně pro něho představuje nebezpečí, že i v případě malého zůstatku jistiny nebude reálně schopen ji zaplatit. I sankční charakter smluvní pokuty musí mít své meze, které byly způsobem, jak byla smluvní pokuta sjednána, značně překročeny. Je obvyklé a morální, požadovat smluvní pokutu z dlužného zůstatku, a je naopak neobvyklé a nemravné požadovat ji z celé jistiny bez ohledu na to, co již bylo uhrazeno. Lze proto uzavřít, že smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,2 % z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení je s ohledem ke všem okolnostem daného případu nepřiměřená a ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy. Odvolací soud dále zdůrazňuje, že i pokud by toto ujednání shledal platným, ani přesto by žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s placením dlužných splátek nemohlo být přiznáno, neboť nelze dovodit, že smluvní pokuta byla sjednána právě za porušení této konkrétní povinnosti. Pro závěry odvolacího soudu není podstatná ani skutečnost, že žalobce do insolvenčního řízení přihlásil pouze 1/2 celkové smluvní pokuty. (KSOL 10 INS 31590/2014) Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav, jeho právní hodnocení však správné není. Z tohoto důvodu odvolací soud změnil rozsudek tak, že žalobu zamítl (§ 220 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.). O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť úspěšnému žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně nevznikly. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zavázal neúspěšného žalobce zaplatit zcela úspěšnému žalovanému plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení žalovaného činí celkem částku 12.342 Kč a sestávají z odměny za zastupování advokátem v sazbě 3.100 Kč za tři úkony právní služby dle ustanovení § 7 bodu 5, § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen vyhláška )-převzetí věci, vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání, tj. celkem 9.300 Kč, z náhrady hotových výdajů po 300 Kč tři úkony dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 900 Kč a z náhrady za 21 % DPH z odměny a úkonů právní služby v částce 1953 Kč dle ustanovení § 137 odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. P o u č e n í : Proti výroku I. tohoto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.). Proti výrokům II. a III. tohoto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

http://kraken.slv.cz/42ICm922/2014

42 ICm 922/2014 Číslo jednací: 42 ICm 922/2014-21 ( KSHK 42 INS 34364/2013 ) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobce Mgr. Ing. Dalibor Jandura, advokát se sídlem Dlouhá 103, Hradec Králové jako insolvenční správce dlužnice Ivety anonymizovano , anonymizovano , bytem Vodní 149, Trutnov, zast. Mgr. Davidem Zdeňkem, advokátem se sídlem Dlouhá 103, Hradec Králové proti žalovanému MULTIRENT, a.s., IČ 2530 4526, se sídlem Brno-Královo Pole, Ptašínského 311/8, o popření pravosti vykonatelné pohledávky žalovaného ve výši 92.480,34 Kč I. Žaloba o určení, že žalovaný nemá za dlužnicí Yvettou anonymizovano pohledávku P2-2 ve výši 92.480,34 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 14. 3. 2014 se domáhal popírající insolvenční správce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalovaný věřitel nemá za dlužnicí Yvettou anonymizovano pohledávku ve výši 92.480,34 Kč. Pohledávka byla přihlášena z titulu smluvní pokuty ujednané ve smlouvě o půjčce číslo 0990411006 ze dne 4. 2. 2009. Popírající insolvenční správce má za to, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné. Žalující insolvenční správce v žalobě poukázal na to, že výše smluvní pokuty v posuzované věci dosahuje 370% původně poskytnuté částky, když půjčeno bylo 25.000,-Kč. Součástí žalobních tvrzení je zpochybnění platnosti rozhodčího nálezu, kterým žalovaný věřitel dokládal vykonatelnost přihlášené pohledávky, a to konkrétně rozhodčího nálezu Mgr. Martina Charváta č.j. M 1031/2009-Cha ze dne 5. 11. 2009. Žalovaný ve vyjádření jednak trvá na tom, že smluvní strany uzavřely platnou rozhodčí doložku a předložený rozhodčí nález není nálezem nicotným. Žalovaný věřitel poukázal na to, že pohledávka se stala splatnou dle bodu 5) smlouvy dne 4. 6. 2009. Dne 20. 11. 2009 nabyl právní moci rozhodčí nález a s ohledem na skutečnost, že právo bylo přiznáno pravomocným rozhodnutím, promlčecí lhůta byla desetiletou. Ode dne 11. 2. 2010, kdy Okresní soud v Trutnově nařídil exekuci podle rozhodčího nálezu, promlčecí lhůta neběží. K promlčení pohledávky tedy nedošlo, promlčení nebylo v popěrném úkonu nadto ani namítnuto. Dále žalovaný ve vyjádření zastává názor, že smluvní pokuta byla sjednána v přiměřené sazbě 0,15 % z dlužné částky denně. Celková výše smluvní pokuty je důsledkem dlouhodobého neplnění povinností dlužníka. Proto navrhl zamítnutí žaloby. Z provedených důkazů zjistil soud tento skutkový stav Z přihlášky pohledávky žalovaného věřitele do insolvenčního řízení ze dne 20. 12. 2013 bylo zjištěno, že žalovaný věřitel přihlásil do insolvenčního řízení celkem 2 pohledávky. Jako pohledávku P2-2 přihlásil částku 92.480,34 Kč, a to jako smluvní pokutu ze smlouvy o půjčce. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná s poukazem na rozhodčí nález. Z protokolu z přezkumného jednání bylo zjištěno, že pohledávka pod pořadovým č. P2-2 byla popřena insolvenčním správcem s námitkou, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Dále insolvenční správce namítal, že rozhodčí nález pokládá za nicotný, když rozhodce vydávat rozhodčí nález na základě neplatné rozhodčí doložky. Z předložené smlouvy o půjčce číslo 0990411006 uzavřené mezi žalovaným jako věřitelem na straně jedné a Františkem Illnerem jako dlužníkem na straně druhé, když dlužnice svým podpisem ke smlouvě přistoupila, bylo zjištěno, že věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi Františku anonymizovano půjčku ve výši 25.000,-Kč. Dlužník se zavázal splatit půjčku ve 36 měsíčních splátkách po 1.097,-Kč, RPSN činila 26 %. Půjčka měla být splacena v období od 4. 3. 2009 do 4. 2. 2012. V samotném textu smlouvy o půjčce je obsaženo pod bodem 5) ujednání tohoto znění: Přesáhne-li prodlení zákazníka se řádnou úhradu splátky 30 dnů, dohodly se smluvní strany na tom, že k 31. dni prodlení s touto splátkou se stává splatnou celá zbývající část dluhu. V případě, že se vzhledem k prodlení zákazníka stane splatnou celá zbývající část dluhu, zavazuje se zákazníky uhradit společnosti MULTIRENT smluvní pokutu ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smluvní pokuta je splatná k prvnímu dni prodlení s úhradou celé zbývající části dluhu, tedy 32. den po splatnosti splátky, s níž se zákazník dostal do prodlení . Součástí smlouvy o půjčce je i sjednaná rozhodčí doložka; k přihlášce byl připojen i rozhodčí nález rozhodce Mgr. Martina Charváta, kterým žalovaný věřitel dokládal vykonatelnost přihlášené pohledávky. Rovněž bylo připojeno usnesení Okresního soudu v Trutnově, kterým dne 11. února 2010 byla podle předmětného rozhodčího nálezu nařízena exekuce. S ohledem na skutečnost, že důvodem vzniku pohledávky-posuzované smluvní pokuty-není rozhodčí nález, ale smluvní ujednání obsažená ve smlouvě o půjčce a že rozhodčím nálezem byla dokládána pouze vykonatelnost pohledávky, soud pro účely posouzení existence popřené pohledávky nepotřebuje platnost rozhodčí doložky a platnost předloženého rozhodčího nálezu posoudit, neboť toto posouzení by nebylo pro výsledek sporu relevantní. Žalovaný věřitel předložil insolvenčnímu soudu rovněž výpis z účtu dlužníka, který obsahuje mimo jiné i výpočet smluvní pokuty. Smluvní pokuta dosáhla částky 92.480,34 Kč za 1653 dnů prodlení. Z takto zjištěného skutkového stavu učinil insolvenční soud následující právní závěr: Insolvenčnímu soudu byla předložena platná smlouva o půjčce, když dlužnice vystupovala v tomto vztahu jako přistupitel. V průběhu soudního řízení nebylo rozporováno, že žalovaný věřitel poskytl dlužníkovi smluvené prostředky a rovněž nebylo rozporováno, že se dlužník a přistupitel dluhu dostali do prodlení se splácením. Jediná námitka směřovala proti platnosti ujednání o smluvní pokutě. Proto právní posouzení věci spočívá toliko v hodnocení, zda smluvní pokuta byla platně sjednána. Insolvenční soud k tomu předně konstatuje, že ujednání o smluvní pokutě je určité a srozumitelné a je součástí samotného textu smlouvy v délce jediné stránky. Žalující insolvenční správce poukázal na to, že celková výše smluvní pokuty představuje 370 % půjčených prostředků. Z toho dovodil, že smluvní pokuta byla sjednána v nepřiměřené výši a že posuzované ujednání o smluvní pokutě je neplatné zejména s přihlédnutím k tomu, že dlužník a přistupitel vystupují ve smluvním vztahu jako spotřebitelé. Insolvenční soud se ztotožnil se závěry obsaženými v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 4377/2008, ze kterých lze ocitovat: Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit. Lze proto uzavřít, že smluvní pokuta sjednána ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení je s ohledem ke všem okolnostem případu přiměřená a ujednání o smluvní pokutě proto není neplatné podle ust. § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy . V posuzovaném případě nečinila smluvní pokuta denní sazbu 0,5 %, ale pouze 0,15 % z dlužné částky denně. Celková výše smluvní pokuty odpovídá délce prodlení, které dosáhlo téměř pěti let. Vzhledem k tomu, že insolvenční soud neshledal ujednání o smluvní pokutě neplatným, byla žaloba na popření pohledávky přihlášené z titulu smluvní pokuty ve výši 92.480,34 Kč zamítnuta. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze. V Hradci Králové dne 12. září 2014 JUDr. Jolana Maršíková, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková

http://sbirka.nssoud.cz/cz/rizeni-pred-soudem-zaloba-proti-nezakonnemu-zasahu-spravniho-organu-energetika-fotovoltaicka-elektrarna-likvidacni-rdousive-ucinky-solarniho-odvodu-poseckani-uhrady-dane.p3417.html

Řízení před soudem: žaloba proti nezákonnému zásahu správního orgánu; Energetika: fotovoltaická elektrárna; likvidační (rdousivé) účinky solárního odvodu; posečkání úhrady daně Řízení před soudem: žaloba proti nezákonnému zásahu správního orgánu Energetika: fotovoltaická elektrárna; likvidační (rdousivé) účinky solárního odvodu; posečkání úhrady daně Zásahovou žalobou se lze domáhat vydání rozhodnutí ministra podle § 260 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, prostřednictvím kterého by mohl být solární odvod prominut, jen je-li zřejmé, že jiné dostupné prostředky (zejména posečkání s úhradou jiných daní) nebudou k ochraně před likvidačními účinky odvodu postačovat. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, čj. 1 Afs 171/2015-41) č. 735/2006 Sb. NSS, č. 1107/2007 Sb. NSS, č. 2347/2011 Sb. NSS a č. 3000/2014 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 220/2012 Sb. a č. 62/2006 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 49/04). Společnost s ručením omezeným Photon SPV 3 proti Ministerstvu financí o odvod z elektřiny ze slunečního záření, o kasační stížnosti žalobkyně. Žalobkyně provozuje zařízení na výrobu elektřiny – fotovoltaickou elektrárnu, z příjmů je jí pravidelně srážen odvod z elektřiny ze slunečního záření (dále jen „solární odvod“) dle § 7a zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)*). Žalobkyně (poplatník daně) je přesvědčena, že odvod nepřiměřeně omezuje její podnikání a působí jí vážné ekonomické komplikace ústící ve rdousící efekt. Obrátila se proto na žalovaného (s odkazem na nález pléna Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 17/11, č. 220/2012 Sb., a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2013, čj. 1 Afs 76/2013-57, č. 3000/2014 Sb. NSS) s podnětem směřujícím proti nečinnosti ministra financí podle § 38 odst. 1 písm. c) daňového řádu. Ten měl totiž podle jejího názoru provést plošné prominutí solárního odvodu postupem podle § 260 daňového řádu. Jiným způsobem se žalobkyně nemohla domoci odstranění důsledku ekonomické likvidace způsobené solárním odvodem. Žalovaný podnět žalobkyně k odstranění nečinnosti ministra odmítl s tím, že tento procesní nástroj užít nelze. Generální opatření ministra není vydáváno v rámci konkrétního řízení a na jeho vydání nemá žalobkyně právní nárok. Protože se žalobkyně nedomohla v daňovém řízení nápravy, podala žalobu u Městského soudu v Praze. V ní tvrdila, že ministr má povinnost vydat opatření (postupem podle § 260 daňového řádu), kterým by byl plošně eliminován rdousící efekt působící na provozovatele solárních elektráren. Opatření, které ke zmírnění likvidačních účinků solárního odvodu na provozovatele zvolilo Generální finanční ředitelství, není účinné. Podle názoru žalobkyně je na exekutivě, aby vymezila obsah pojmu „ rdousivý účinek “, a to právě v generálním opatření ministra. Tím, že ministr rezignoval na svoji povinnost uloženou mu soudní mocí, zasáhl do práva žalobkyně bránit se likvidačním účinkům odvodu. Žalobkyně požadovala, aby soud zakázal žalovanému pokračovat v porušování jejích práv a přikázal mu vydat rozhodnutí podle § 260 daňového řádu o prominutí solárního odvodu nebo jeho části tak, aby byly odstraněny příčiny i následky rdousícího efektu. Městský soud žalobu rozsudkem ze dne 16. 6. 2015, čj. 11 A 17/2015-48, zamítl. Zdůraznil, že žalobkyně neprokázala a ani netvrdila konkrétní okolnosti svědčící o tom, že by byla přímo zkrácena nezákonným zásahem, jenž měl spočívat v nevydání „ generálního rozhodnutí “ ministrem, a že by byl tento zásah namířen přímo proti ní. Ze žaloby není zřejmé, že by právě jí hrozil likvidační účinek úhradou solárního odvodu. Žalobkyně podle městského soudu neuvedla nic, z čeho by bylo možno dovodit, že právě do jejích práv bylo zasaženo tím, že ministr nepostupoval podle § 260 daňového řádu. Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Podstatou tvrzeného zásahu do jejích práv měla být absence „ “, které byl povinen ministr vydat poté, co jej k tomu Ústavní soud i Nejvyšší správní soud zavázaly. Zásah tedy spočíval v nečinnosti exekutivy, konkrétně ministra financí. Tuto otázku posoudil městský soud nesprávně, jestliže uzavřel, že se o nezákonný zásah v jejím případě nejednalo. Splnění úkolu, který uložila soudní moc exekutivě (vytvoření podmínek pro zkoumání a zamezení rdousivému efektu odvodu), spočívá v její povinnosti identifikovat případy likvidačního dopadu způsobeného solárním odvodem a nastavit nástroje k jejich eliminaci. V této souvislosti odkázala stěžovatelka na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2014, čj. 1 Afs 121/2014-52, a jeho bod [35]. Ze skutečnosti, že žalovaný neprovedl analýzu, ke které jej zavázal Nejvyšší správní soud v uvedeném rozsudku, je zřejmé, že žalovaný žádným způsobem nedokáže likvidační účinky solárního odvodu Stěžovatelka považovala postup zvolený žalovaným ve sdělení Generálního finančního ředitelství „ Řešení možných individuálních likvidačních účinků odvodem “ za prakticky nerealizovatelný, neboť rovněž ekonomicky ovlivňuje pozici daňových subjektů. Například úrok, který je spjatý s posečkáním odvodu, je dalším zásahem do ekonomických poměrů subjektu, podle slov stěžovatelky by užití tohoto nástroje znamenalo „ ekonomický hazard Městský soud stěžovatelce vytýkal, že neprokázala, že byla přímo dotčena na svých právech tím, že ministr nepostupoval podle § 260 daňového řádu. Aby však mohla stěžovatelka likvidační účinek prokázat, musí být exekutivou popsán obsah tohoto pojmu. Závěrem stěžovatelka uvedla, že se soud nesprávně domníval, že by rdousivý efekt měl být zkoumán jím. Soud může přezkoumávat pouze postup správního orgánu, a ne sám takový stav nalézat. Žalovaný předně odkázal na závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (vyslovené v citovaném usnesení čj. 1 Afs 76/2013-57), který podrobně hodnotil možnost posuzování individuálních případů z hlediska dopadu solárního odvodu na výrobce elektřiny, a uzavřel, že tyto dopady dle platné právní úpravy nelze zohlednit v řízení o stížnosti na postup plátce daně před správními orgány ani soudy. Provést pokyn Ústavního soudu a eventuálně zohledňovat individuální likvidační účinky solárního odvodu lze dle rozšířeného senátu jen prostřednictvím institutu prominutí daně na základě § 260 daňového řádu v návaznosti na § 259 téhož zákona. S tímto postupem nicméně nesouhlasil, neboť je jen stěží proveditelný. Rozhodnutí podle § 260 daňového řádu má totiž povahu zvláštního abstraktně-konkrétního aktu. Pokud by došlo k jeho vydání, daň či její příslušenství by všem dotčeným subjektům byla prominuta již samotným tímto aktem, aniž by se zkoumaly podmínky v individualizovaných případech. Již v navazujícím rozsudku čj. 1 Afs 121/2014-52 Nejvyšší správní soud jasně uvedl, že je na žalovaném, jaké prostředky k eliminaci likvidačních důsledků způsobených solárním odvodem zvolí. Žalovaný měl za to, že postup uvedený v Pokynu GFŘ D 21 je dostačujícím nástrojem předcházejícím případným likvidačním účinkům. V každém případě však platí, že tvrdí-li subjekt dopad rdousícího efektu na jeho podnikání, musí také takový stav v individuálním případě prokázat, a rovněž tak musí prokázat, že zmíněný nežádoucí stav vznikl právě v důsledku solárního odvodu, a ne například podnikatelským pochybením. To se však nestalo. (...) [16] Podmínkou poskytnutí ochrany proti nezákonnému zásahu dle § 85 s. ř. s. je mj. neexistence jiného prostředku ochrany nebo nápravy, resp. jeho bezvýsledné vyčerpání (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, čj. 2 Afs 144/2004-110, č. 735/2006 Sb. NSS). Důsledkem nesplnění této podmínky je nepřípustnost žaloby, kterou soud dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítne. [17] Nejvyšší správní soud se tedy zabýval otázkou, zda stěžovatelka mohla dosáhnout obrany proti tvrzenému zásahu, který mimo jiné měl spočívat v dopadu rdousivého účinku solárního odvodu na stěžovatelku, způsobeného právě nečinností ministra. Pokud by bylo postaveno najisto, že takové prostředky obrany existují a stěžovatelka je nevyužila, musel by soud žalobou napadený rozsudek zrušit a žalobu odmítnout jako nepřípustnou. Takovou jistotu však Nejvyšší správní soud nemá, i když užití prostředků eliminace rdousivého účinku odvodu předpokládá (viz níže body [25]–[28] a bod [30] rozsudku). Není prozatím dostatečně zřejmé, zda se bude jednat o účinné prostředky obrany. V takovém případě soud proto uzavírá, že žaloba byla přípustná a stěžovatelce bylo nutno přístup k soudu umožnit. [19] Na úvod Nejvyšší správní soud shrnuje podmínky pro užití žalobního typu, který ke své obraně zvolila stěžovatelka. V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (dále jen „zásah“) je dle § 82 s. ř. s. aktivně žalobně legitimován „[k] aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným [zásahem] správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo “. Podmínkou je tedy tvrzení konkrétního zásahu správního orgánu, který míří přímo proti žalobci a který jej (popř. jeho důsledky) současně krátí na jeho individuálních právech. Základem je jasné tvrzení o zásahu či jeho důsledcích do právní sféry žalobce. V průběhu řízení pak soud zkoumá jednotlivé definiční znaky tvrzeného zásahu (konkrétnost tvrzení zkrácení na žalobcových právech, nezákonnost zásahu), což je vždy úvahou ve věci samé, která pak v konečném důsledku vede k závěru, že buď k tvrzenému zásahu vůči žalobci nedošlo, nebo došlo, nebyl však nezákonný, anebo sice byl nezákonný, ale žalobce jím nebyl přímo krácen na svých subjektivních právech, resp. nebyl zaměřen přímo proti němu, anebo k tvrzenému nezákonnému zásahu skutečně došlo, a trvá-li, soud nařídí jeho ukončení. Pro povahu zásahu pak je důležité to, že byl učiněn správním orgánem (při výkonu veřejné správy). [20] V projednávané věci se stěžovatelka domáhala ukončení nezákonného zásahu, který spatřovala v nečinnosti ministra. Ten byl podle stěžovatelčina názoru vázán příkazem soudní moci vydat „ “ postupem podle § 260 daňového řádu. Je skutečností, že podle rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu by byl nejpřiléhavějším prostředkem k zohlednění individuálních účinků odvodu vyměřeného podle zákona, leč dopadajícího rdousícím způsobem na jednotlivce, za stávající právní úpravy institut prominutí daně, upravený v § 259 a § 260 daňového řádu (k podrobnostem viz body [48] až [57] citovaného usnesení rozšířeného senátu). [21] Stěžovatelka však v nyní posuzovaném případě brojí proti „ “ ministra s tvrzením, že právě tato jeho nečinnost zasahuje přímo proti ní. Nevznesla však žádný konkrétní důvod, proč a jak absence postupu ministra podle § 260 daňového řádu zasahuje do jejích konkrétních subjektivních práv. V tomto ohledu tedy souhlasí Nejvyšší správní soud se závěrem městského soudu, že v „ “ ministra nelze bez dalšího spatřovat nezákonný zásah namířený přímo proti stěžovatelce. [22] Z principu dělby moci a subsidiarity ochrany práv jednotlivce je zřejmé, že řešení nepříznivých dopadů odvodu na jednotlivce je primárně v rukou moci zákonodárné a výkonné. Není-li naplněn požadavek ochrany jednotlivce v těchto stupních, nastupuje moc soudní. [23] Od vydání rozhodnutí rozšířeného senátu však uplynula již dostatečně dlouhá doba k tomu, aby se s ním všechny zainteresované subjekty mohly podrobně seznámit a reagovat na ně. Ačkoliv se prozatím jednalo pouze o „ “ řešení, neboť rozšířený senát v uvedeném usnesení zdůraznil, že v řízení o stížnosti na postup plátce daně (což bylo procesní prostředí projednávané věci) není prostoru pro řešení likvidačních účinků, rozhodl se Nejvyšší správní soud v řízení v citované věci sp. zn. 1 Afs 121/2014 obrátit na ministra financí s výzvou ke sdělení stanoviska (postupem podle § 74 odst. 1 s. ř. s.), zda Ministerstvo financí připravuje nějaké legislativní změny či zda ministr zvažuje vydání rozhodnutí dle § 260 odst. 1 písm. a) daňového řádu tak, aby bylo možno v konkrétních případech posoudit, nemá-li solární odvod na jednotlivé poplatníky likvidační dopady, a podrobit úvahu správního orgánu o dané otázce soudnímu přezkumu, v intencích závěrů vyslovených v citovaném usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. [24] Ministerstvo financí reagovalo na tuto výzvu přípisem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 8. 12. 2014, z něhož plyne, že ministr financí momentálně neplánuje vydat rozhodnutí o prominutí daně dle § 260 odst. 1 písm. a) daňového řádu, které by dopadalo na poplatníky solárního odvodu. V přípravě nejsou ani žádné změny zákonné úpravy. Ministerstvo nicméně zdůraznilo, že danou problematikou se s cílem naplnit principy vyslovené soudní mocí intenzivně zabývá a přikládá závěrům Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu ohledně možného „ rdousícího efektu “ solárního odvodu v individuálních případech maximální důležitost. [25] Podle přesvědčení Ministerstva financí pak lze „ rdousícímu efektu “ solárního odvodu za současné právní úpravy účinně předcházet postupem podle § 156 a § 157 daňového řádu, tedy posečkáním úhrady jiných daní, u kterých výrobci elektřiny ze slunečního záření vzniká povinnost jejich úhrady. Ve výjimečných případech, kdy má odvod na poplatníka – výrobce elektřiny ze slunečního záření – likvidační účinky, lze podle Ministerstva financí důvodně předpokládat, že jeho ekonomická situace bude celkově špatná a tento poplatník bude mít popř. nedoplatky i na jiných daních. Pro uplatnění institutu posečkání je přitom rozhodující posouzení komplexní situace daňového subjektu. Pokud tedy bude v konkrétním individuálním případě shledán „ “ odvodu, nic nebrání správci daně toto zohlednit a poskytnout poplatníkovi úlevu formou posečkání s úhradou např. daně z příjmů či daně z přidané hodnoty. Podle § 157 odst. 7 daňového řádu může zároveň správce daně z důvodu tvrdosti založené ekonomickými nebo sociálními poměry daňového subjektu upustit od předepsání úroku z posečkání. [26] Ministerstvo financí dále odkázalo na upozornění, které pro daňové subjekty zveřejnilo na internetových stránkách daňové správy dne 18. 9. 2014 (http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/novinky/2014/resenimoznych-individualnich-likvidacni-5347). Je tedy názoru, že zde uvedený postup představuje mechanismus požadovaný Ústavním soudem pro možnost individuálního řešení případných likvidačních účinků solárního odvodu. [27] Nejvyšší správní soud k uvedenému již uvedl, že pokud se výrobce elektřiny ze slunečního záření dostane do situace individuálních likvidačních účinků spojených s úhradou (odvedením) této daně, může požádat o posečkání s úhradou jiné daně. Správce daně posoudí jeho celkovou ekonomickou situaci, a nastane-li takový účinek, rozhodne o posečkání úhrady jiné daně. Garance patnáctileté návratnosti investice do solární elektrárny (zákonem předpokládaná) totiž neznamená právo každého jednotlivého podnikatele v oboru výroby elektřiny ze solárního záření na ziskovost jeho podnikání odpovídající uvedené návratnosti. Znamená pouze, že za obvyklých okolností a při vynaložení péče řádného hospodáře by zpravidla uvedené návratnosti mělo být u průměrného podnikatele podnikajícího v tomto oboru dosaženo. Proto tedy ne každé obtíže spojené s nutností unést břemeno solárního odvodu, byť by ve spojení s dalšími faktory zásadně ovlivnily hospodaření podnikatele, mohou mít likvidační účinky ve smyslu, v jakém je chápe citovaný nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 17/11. [28] Podstatné je, že rozhodnutí ve věci žádosti o posečkání s úhradou jiné daně musí být řádně odůvodněno a je samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2006, čj. 3 Afs 10/2003-106, č. 1107/2007 Sb. NSS, ze dne 22. 4. 2011, čj. 2 Afs 88/2010-70, č. 2347/2011 Sb. NSS, nebo ze dne 19. 3. 2008, čj. 9 Afs 131/2007-53; popř. i nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. IV. ÚS 49/04, č. 62/2006 Sb. ÚS). [29] Není věcí soudní moci diktovat veřejné správě konkrétní způsoby naplnění jejích ústavních povinností. Rozšířený senát na konkrétním případu modeloval možnost eliminace likvidačních účinků odvodu. Byl ovšem při svém rozhodování vázán jednak vlastní pravomocí řešit předloženou spornou právní otázku (a jen ji), jednak skutkovým a právním půdorysem posuzované věci. Na něm formuloval své závěry a nemohl se vymknout do oblasti jiných daňových povinností daňového subjektu a jeho celkové ekonomické situace. Na rozdíl od rozšířeného senátu má daňová možnost rozvinout úvahu o zmírnění likvidačních účinků i jinými prostředky – a to posouzením celkové ekonomické situace daňového subjektu se zohledněním a znalostí jeho pozic ve všech daních. [30] Nejvyšší správní soud stále sleduje vývoj praxe ve věcech úhrady solárních odvodů. Je si rovněž vědom, že za současného stavu prozatím nelze předjímat, zda k dosažení ústavně žádoucího stavu, tedy k tomu, aby v těch případech, v nichž je to vskutku odůvodněné, byl případný likvidační efekt solárního odvodu eliminován, postačí uplatnit pouze institut posečkání s úhradou jiné daňové povinnosti. Je dobře možné, že vzhledem k rámcovým ekonomickým podmínkám a s ohledem na to, jaký typ osob v oboru výroby elektřiny ze solárního záření převážně podniká, postačí toliko uplatnění institutu posečkání úhrady jiné daně. Pokud by tomu tak bylo, nebylo by možno veřejné správě vytýkat nevydání „ “ podle § 260 odst. 1 písm. a) daňového řádu, neboť by to s ohledem na konkrétní rámcové ekonomické podmínky nebylo nezbytné. Takové hodnocení by v současné věci bylo pouze hypotetické. Stěžovatelka totiž ani nevyužila konkrétní ochrany, kterou jí § 156 a § 157 daňového řádu umožňují a kterou zvolila jako účinný prostředek ochrany konkrétního subjektu před likvidačními účinky solárního odvodu. [31] Je tak nyní na stěžovatelce, aby tvrdila a konkrétními argumenty a fakty týkajícími se jejího hospodaření osvědčila, že solární odvod pro ni přestavuje zátěž, která ji ohrožuje v její ekonomické existenci. Stěžovatelka musí především osvědčit, že při své činnosti doposud postupovala s péčí řádného hospodáře. To především znamená doložit, že si pořídila vybavení pro svou činnost (typicky solární panely) za podmínek v dané době obvyklých a že i v jiných ohledech jednorázové i průběžné náklady její činnosti byly vynaloženy, resp. jsou vynakládány za podmínek na trhu obvyklých. Totéž obdobně musí být samozřejmě doloženo i o způsobu a podmínkách financování stěžovatelky z vnějších zdrojů. Dále to znamená osvědčit, že samotný rozsah a další parametry jejího podnikatelského záměru odpovídaly a i nyní odpovídají obvyklým standardům v daném odvětví (např. pro svůj malý rozsah neumožňují v přiměřené míře využít ekonomického efektu úspor z rozsahu; podstatným mohou být i specifické lokální, klimatické nebo jiné podmínky místa, v němž se solární panely nacházejí, anebo i nevhodné nastavení jiných ekonomických parametrů na okraji obvyklého spektra projektů obecně považovaných za slibné a skýtající rozumnou naději na rentabilitu a životaschopnost). Konečně je třeba osvědčit, že se stěžovatelka poctivě pokusila využít všech „ “ prostředků ochrany proti zátěži představované solárním odvodem, a přesto tyto prostředky nejsou s to zachovat její životaschopnost. Je tedy především povinna doložit, že využila nástrojů podle § 156 a § 157 daňového řádu, a to v plné jejich šíři a ve vztahu ke všem jí placeným daním či jiným odvodům, na které jsou tyto nástroje použitelné, a ačkoli jí jejich dobrodiní bylo poskytnuto, ani tak to nestačí k zachování její životaschopnosti. Teprve osvědčila-li by stěžovatelka výše uvedený komplex rozhodných na sebe navazujících skutečností, bylo by to signálem, že objektivní účinky solárního odvodu jsou v jejím případě takové, že nezbývá, než aby minstr financí vydal „ “ podle § 260 odst. 1 písm. a) daňového řádu o takovém obsahu, který situaci stěžovatelky umožní řešit způsobem zajišťujícím naději na zachování její ekonomické životaschopnosti. Teprve pokud by ministr i za této situace zůstal nečinný, tedy pokud by nenalezla účinné prostředky zabránění zmiňovaného nežádoucího stavu a z jejího dosavadního postupu by plynulo, že ani nalézt nehodlá, nezbylo by, než aby takové účinné prostředky nalezl soud. [32] Městský soud tedy nepochybil, pokud uzavřel, že se o nezákonný zásah v případě stěžovatelky nejedná.

http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-1515/

§ 1515 paragraf 1515 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Kurzy.cz > Zákony > Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. > ČÁST TŘETÍ ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA > Hlava III Dědické právo > Díl 2 Pořízení pro případ smrti > Oddíl 2 Závěť > Pododdíl 1 Obecná ustanovení > § 1515 § 1515 paragraf 1515 <a href="http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-1515/" title="§ 1515 ">§ 1515, Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.</a> Zařazení ustanovení v předpisu: ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA (ČÁST TŘETÍ) » Dědické právo (Hlava III) » Pořízení pro případ smrti (Díl 2) » Závěť (Oddíl 2) » Obecná ustanovení (Pododdíl 1) » § 1515 Předchozí: § 1514 Následující: § 1516 Parcela st. 1515/15 v k.ú. Kouřim Parcela st. 1515/16 v k.ú. Kouřim Parcela st. 1515 v k.ú. Těchlovice u Stříbra Parcela st. 1515 v k.ú. Kohoutovice Školní 1515, 735 32 Rychvald, objekt - Města a obce Neratovice 1515 na parcele st. 3126 v KÚ Neratovice Příční 1515, 272 01 Kladno, objekt - Města a obce Společenství domu čp. 1513, 1514 a 1515 Palackého, Napajedla - diskuse, názory Společenství domu čp. 1513, 1514 a 1515 Palackého, Napajedla, IČO 29274931 - data ze statistického úřadu Pod Nemocnicí 1515, 753 01 Hranice, objekt - Města a obce Nosačická 1515, 274 01 Slaný, objekt - Města a obce neděle 22.10.2017 06:19:04

http://www.sagit.cz/info/sb08205

VYHLÁŠKA ze dne 6. června 2008 o listinách, které je české zúčastněné družstvo povinno předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské družstevní společnosti fúzí - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 205/2008 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2008, částka 65, ze dne 17. 6. 2008Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisuTento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu 205 VYHLÁŠKA ze dne 6. června 2008 o listinách, které je české zúčastněné družstvo povinno předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské družstevní společnosti fúzí Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 99a zákona č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 19 odst. 2 zákona: § 1 České zúčastněné družstvo je povinno předložit notáři před vydáním osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské družstevní společnosti fúzí podle § 19 zákona tyto listiny: a) projekt založení evropské družstevní společnosti fúzí v českém jazyce, b) projekt založení evropské družstevní společnosti fúzí v úředních jazycích všech členských států, jejichž právními řády se jednotlivá zahraniční zúčastněná družstva řídí, c) osvědčení vydané pro každé české zúčastněné družstvo podle § 17 zákona, d) osvědčení vydané k tomu příslušným orgánem veřejné moci členského státu, jehož právním řádem se zahraniční zúčastněné družstvo řídí, které dokládá splnění požadovaných formalit, provedení předepsaných úkonů a dodržení předepsaných postupů, a e) listiny uvedené v § 2, pokud se vyžadují. § 2 (1) České zúčastněné družstvo je dále povinno předložit notáři tyto listiny: a) smlouvu o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské družstevní společnosti podle § 61 zákona nebo zápis o usnesení vyjednávacího výboru podle § 57 odst. 1 zákona, b) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu českého zúčastněného družstva o tom, že marně uplynula lhůta pro přijetí usnesení vyjednávacího výboru nebo pro uzavření smlouvy o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské družstevní společnosti stanovená v § 58 zákona, aniž byla v této lhůtě smlouva uzavřena nebo usnesení přijato, a c) rozhodnutí všech zúčastněných družstev, že zaměstnanci evropské družstevní společnosti budou mít po vzniku evropské družstevní společnosti právo na zapojení podle § 73 až 98 zákona (§ 67 zákona). (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže zaměstnanci evropské družstevní společnosti nemají mít po vzniku evropské družstevní společnosti právo na zapojení podle zákona. V takovém případě předloží české zúčastněné družstvo o tom notáři čestné prohlášení všech členů svého statutárního orgánu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008. Ministr: JUDr. Pospíšil v. r. Nabídka k tématuÚZ č. 1163 - Předpisy související s občanským zákoníkemSagit, a. s.S občanským zákoníkem souvisí několik dalších zákonů, nařízení vlády a vyhlášek, které jsou obsahem této samostatné publikace edice ÚZ. Jde zejména o novelizovaný zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zákon o poskytování plnění spojených s užíváním bytů, bytové ...Cena: 69 KčKOUPITÚZ č. 1086 - Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních; státní zastupitelstvíSagit, a. s.Publikace obsahuje aktuální text zákona o Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních, který je od června 2015 dotčen dvěma novelami. V samostatné kapitole jsou předpisy týkající se státního ...Cena: 79 KčKOUPIT

http://kraken.slv.cz/2As5/2010

2As5/2010 2 As 5/2010-120 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Milu¹e Do¹kové a soudcù Mgr. Tomá¹e Zubka a Mgr. Radovana Havelce v právní vìci ¾alobce: B. D. P., zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Pøíkop 8, proti ¾alované: Policie Èeské republiky, Øeditelství slu¾by cizinecké policie, se sídlem Praha 3, Ol¹anská 2, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alované ze dne 10. 9. 2007, è. j. SCPP-3062/C-237-2007, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alované proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, è. j. 11 Ca 257/2007-83, Rozhodnutím ¾alované ze dne 10. 9. 2007, è.j. SCPP-3062/C-237-2007, ve spojení s jemu pøedcházejícím rozhodnutím prvostupòového orgánu (Policie Èeské republiky, Oblastního øeditelství slu¾by cizinecké a pohranièní policie Brno) ze dne 28. 6. 2007, è. j. SCPP-50-43/BR-OPK4-SV-2007, bylo ¾alobci, s odkazem na ustanovení § 119 odst. 1 písm. a) bod 2 a § 119 odst. 2 písm. b) zákona è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o pobytu cizincù ), ulo¾eno správní vyho¹tìní na dobu pìti let. Pro pøípad vynìtí ¾alobce z pùsobnosti zákona o pobytu cizincù, z dùvodu uvedeného v ustanovení § 2 písm. a) a c) tohoto zákona, kdy není mo¾né rozhodnutí vykonat, bylo rozhodnuto, ¾e se doba, po kterou nelze ¾alobci umo¾nit vstup na území Èeské republiky, pøeru¹uje na dobu, po kterou nebude mo¾no rozhodnutí o správním vyho¹tìní vykonat. Doba k vycestování z území Èeské republiky (§ 118 odst. 1 zákona o pobytu cizincù) byla ¾alobci stanovena v délce 30 dnù od právní moci rozhodnutí. Souèasnì s tím bylo vysloveno, ¾e podle § 120a zákona o pobytu cizincù se na ¾alobce nevztahuje dùvod znemo¾òující vycestování. Rozhodnutí ¾alované napadl ¾alobce u Mìstského soudu v Praze ¾alobou, který ji rozsudkem ze dne 20. 3. 2008, è. j. 11 Ca 257/2007-28, zamítl. Ke kasaèní stí¾nosti ¾alobce Nejvy¹¹í správní soud rozsudkem ze dne 30. 7. 2009, è. j. 2 As 65/2008-69, rozsudek Mìstského soudu v Praze zru¹il a vìc vrátil tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Mìstský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 9. 2009, è. j. 11 Ca 257/2007-83, rozhodnutí ¾alované ze dne 10. 9. 2007, è. j. SCPP-3062/C-237-2007, zru¹il a vìc vrátil ¾alované k dal¹ímu øízení. Proti tomuto rozsudku mìstského soudu brojila ¾alovaná (dále jen stì¾ovatelka ) kasaèní stí¾ností, v ní¾ namítá kasaèní dùvod podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Nejvy¹¹í správní soud nejprve konstatuje, ¾e stì¾ovatelka je osobou oprávnìnou k podání kasaèní stí¾nosti, nebo» byla úèastníkem øízení, z nìho¾ napadené rozhodnutí mìstského soudu vze¹lo (§ 102 s. ø. s.), kasaèní stí¾nost v¹ak nepodala vèas (§ 106 odst. 2 s. ø. s.), aèkoliv byla v rozsudku nále¾itì pouèena o délce lhùty k podání kasaèní stí¾nosti i o poèátku jejího bìhu. Z obsahu soudního spisu vyplynulo, ¾e napadený rozsudek mìstského soudu byl ¾alované doruèován prostøednictvím po¹ty do vlastních rukou na adresu jejího sídla Praha 3, Ol¹anská 2. Z doruèenky vyplývá, ¾e povìøený zamìstnanec ¾alované zásilku osobnì pøevzal dne 2. 10. 2009. Kasaèní stí¾nost byla ¾alovanou podána k pøepravì na po¹tì dne 19. 10. 2009. V daném pøípadì byl, ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 s. ø. s., dnem urèujícím poèátek bìhu dvoutýdenní lhùty pro podání kasaèní stí¾nosti pátek 2. 10. 2009. Konec dvoutýdenní lhùty pro podání kasaèní stí¾nosti pøipadl na den, který se svým pojmenováním shodoval s dnem urèujícím poèátek bìhu lhùty, tedy na pátek 16. 10. 2009 (§ 40 odst. 2 s. ø. s.). Tento den byl posledním dnem pro vèasné podání kasaèní stí¾nosti, tj. pro její pøedání soudu nebo zaslání prostøednictvím dr¾itele po¹tovní licence, popø. zvlá¹tní po¹tovní licence, anebo pøedání orgánu, který má povinnost ji doruèit. Kasaèní stí¾nost v¹ak byla zaslána prostøednictvím dr¾itele po¹tovní licence a¾ dne 19. 10. 2009. Nejvy¹¹í správní soud proto kasaèní stí¾nost proti rozsudku mìstského soudu odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ø. s. za pou¾ití ustanovení § 120 s. ø. s. jako opo¾dìnì podanou.

http://docplayer.cz/1611330-Exkurz-cenne-papiry-a-akcie.html

Exkurz - cenné papíry a akcie - PDF Download "Exkurz - cenné papíry a akcie" 1 Akciová společnost forma společnosti pro podnikání velkého rozsahu typická kapitálová společnost oddělení společníků/akcionářů od běžného života společnosti povinný ZK podíly jsou rozděleny na akcie akcionáři neručí za závazky společnosti složitá organizační struktura Exkurz - cenné papíry a akcie CP = listina nebo ji nahrazující zápis v zákonem stanovené evidenci, pokud ji za CP prohlašuje zákon do CP je vtěleno určité právo, které bez něj nelze vykonat cennost není dána hodnotou nebo listinou CP, ale vazbou práva na CP jako takový s CP lze nakládat jako s movitými věcmi 12 cenné papíry dle čs. práva např. akcie, zatímní listy, podílové listy, dluhopisy, kupóny, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy třídění CP: podoba: forma: zaknihované x listinné na jméno x na řad x na doručitele Pozor na zmatení pojmů, protože: Akcie na jméno CP na řad Akcie na majitele CP na doručitele Akcie CP do něhož jsou vtěleny práva a povinnosti akcionáře vůči a.s. ekvivalent podílu na obchodní společnosti CP výnosový a spekulační právo na dividendu upisují se: při založení a.s. při zvyšování ZK a to za emisní kurz (min. akciové nominále, může být i emisní ážio) Příklad: emisní kurs akcie je: 1100,- nominální hodnota je: 1000,- emisní ážio činí 100,- tedy: EK = AN + EÁ pozn. EK AN! 23 Forma: Forma, druhy a podoba akcie Akcie na jméno Vlastník je uveden Společnost vede seznam akcionářů Převod indosací a tradicí Stanovy mohou omezit převoditelnost Akcie na majitele Vlastník není uveden Seznam vést nelze, ledaže by byly akcie evidovány ve SCP Převod tradicí Převoditelnost omezit nelze Podoba: listinná x zaknihovaná Druhy akcií: kmenové prioritní zlaté zaměstnanecké standardní Majetková výhoda Ale možnost ztráty hlasovacích práv Zvláštní oprávnění při výkonu hlasovacích práv - pouze stát 2000/2003 zrušeny Další CP vydávané a.s. akcie s nimi spojena práva akcionáře dluhopisy obyčejné - právo požadovat splnění dlužné částky určené ve jmenovité hodnotě dluhopisu spolu s výnosem vyměnitelné - právo na výměnu dluhopisu za akcie společnosti prioritní - přednostní právo na upisování akcií opční listy vydávány pro uplatnění přednostních práv samostatně převoditelných práv - vyčleněno z ostatních práv kupony s nimi spojeno právo na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu (cenný papír na doručitele) 34 Práva a povinnosti spojená s akciemi ale! zatímní listy CP v listinné podobě vydán akcionáři, kt. nesplatil emisní kurs akcie poukázky na akcie CP listinný i zaknihovaný při zvyšování ZK Práva akcionáře I. majetková (převoditelná) právo na podíl na zisku dividendu (odlišuj od tantiémy!) na podíl na likvidačním zůstatku na přednostní upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů II. společenstevní (nepřevoditelná) účastnit se valné hromady, hlasovat na VH, právo požadovat a dostat na vysvětlení; na vydání akcie nebo zatímního listu domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení VH soudem menšinová práva 45 Povinnosti akcionáře -základní (má ho každý akcionář) uhrazovací povinnost - povinnost splatit emisní kurs akcie -zvláštní (mají ho pouze někteří) nabídková - povinnost učinit za zákonem stanovených podmínek nabídku převzetí akcií (při ovládnutí společnosti) Sqeez-out Hlavní akcionář, tj. osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry, jejichž jmenovitá hodnota činí min. 90 % jejího ZK, nebo kt. nahrazují účastnické CP v jmenovité hodnota činí min. 90 % ZK anebo s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti je oprávněna požadovat, aby představenstvo svolalo VH, kt. rozhodne o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na její osobu. do 3 měsíců! 56 akcionáři Zamci (51 a více) valná hromada představenstvo (min. 3) dozorčí rada (min. 3, /3) akcionáři Zamci (51 a více) valná hromada dozorčí rada (min. 3, /3) představenstvo (min. 3) 67 založení společnosti I. simultánní: mají sami dostatek - sami upíší ZK ,- Kč II: simultánní nemají sami dostatek založení uzavřením ZS, schválení prospektu, upisování, ustavující VH stanovy, zápis - vznik Simultánní založení Založení Zakladatelská smlouva, stanovy, určení prvních členů představenstva a DR Sukcesivní založení Založení Zakladatelská smlouva, návrh stanov, úprava veř. nabídky, prospekt schválení prospektu ČNB (!) Vznik podání návrhu na zápis do OR a zápis veřejná nabídka akcií upisování akcií Ustavující VH. usnést o založení spol., schválení stanov, obsazení orgánů Vznik podání návrhu na zápis do OR a zápis 78 Družstvo společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů otevřené společenství min. 5 členů nebo 2PO malé vs. velké ZK vs. ZZK (zapisovaný ZK) členové za závazky družstva neručí Orgány Dr. a nedělitelný fond Velké družstvo: statutární orgán představenstvo kontrolní orgán kontrolní komise nejvyšší orgán - členská schůze Malé družstvo: statutární orgán předseda nejvyšší orgán členská schůze, plní též fci představenstva a kontrolní komise fčn období viz. stanovy, max. 5 let NF povinný, do výše ½ ZZK 89 založení Dr. 1. II. ustavující členská schůze (usnesením schválí stanovy a ZZK) (zvolí představenstvo a kontrolní komisi) Návrh na zápis do OR je-li splacena min ½ ZZK podává ho představenstvo III. Vznik zápisem do OR výhody a nevýhody Výhody každý člen má stejnou možnost kontroly 1 člen = 1 hlas zisk může být rozdělen úměrně podle zapojení členů členové družstva musí mít prospěch ze svého zapojení do podnikaní Nevýhody: není typickou podnikatelskou strukturou neposkytuje společníkům maximum zisku, zisk nemusí být nutně rozdělován 910 Forma společ nosti Sta tutá rní orgá n Dal ší orgá ny Základní kapitál (vklady) Mini mální vklad Rez erv ní fon d Min. počet společníků Ručení společníků/akcion ářů v.o.s. spole čníci N (N) (fakultativně ) Nezapisuje se 0 N 2 Celým svým majetkem k.s. Kom plem entář /i N (A) Nezapisuje se Kompl 0 Komanf N 2 (KaK) 1. celým svým majetkem 2. do výše svého nesplaceného vkladu s.r.o. Jedn atel/ é VH, (DR) A 1 Do výše nesplacených vkladů a.s. předs taven stvo VH, DR Není stanoven A 1PO nebo 2 osoby (1FO může vlastnit ale ne založit) N Druž stvo Předs eda ČS ČS A, 5 (2PO) N Před st., KK 10 Podobné dokumenty Společnost s ručením omezeným historicky mladá forma OS v ČR velmi oblíbená kapitálová OS se znaky osobní společnosti založena i za nepodnikatelským účelem Charakteristické znaky povinný ZK (min. 200.000,- Více JUDr. Josef Šilhán, Ph.D. katedra obchodního práva Právnická fakulta MU, Brno Akciová společnost JUDr. Josef Šilhán, Ph.D. katedra obchodního práva Právnická fakulta MU, Brno [email protected] Akciová společnost Akciová společnost (a.s.) typicky kapitálová forma OS vhodná pro větší rozsah podnikání Více MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST Osobní společnost Charakteristiky: Založena za účelem podnikání Podnikání malého rozsahu Ručení společníků celým Aktivní účast společníků, vzájemná spolupráce Založení společnosti Více Cenný papír. Právo vázne na listině, listina je nezbytná pro. Pokud osoba listinu nemá, nemůže právo s ní spojené vykonávat ani převádět. Cenný papír Je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. ( 514 NOZ) Právo vázne na listině, listina je nezbytná pro Více Obecná úprava obchodních společností a družstev. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D. ZÁKLADY PODNIKÁNÍ Ing. Gabriela Dlasková [email protected] LITERATURA Povinná literatura: SRPOVÁ, J. -- ŘEHOŘ, V. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Více Povaha AS. Definice AS 154 ObZ. Akciová společnost. Úvod do problematiky. (v. 2012) Akciová společnost. Úvod do problematiky. (v. 2012) (2006 )2012 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.net Povaha AS Kapitálová společnost, podobná SRO, může ale nabízet podíly k úpisu veřejně Vyšší základní Více Členění OZ: Obecná ustanovení 5 hlav: (I. V.) Obchodní společnosti a družstva Obchodní a závazkové vztahy Členění OZ: Obecná ustanovení 5 hlav: (I. V.) Obchodní společnosti a družstva Obchodní a závazkové vztahy Obecná ustanovení Hlava I. 5 částí (I. V.) působnost OZ, definice podnikání a podnikatele, zápis Více Akciová společnost. Základní pojmy Akciová společnost Základní pojmy Akciová společnost 243 ZOK (1)... je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. (2) Firma obsahuje označení akciová společnost, které může být Více E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Obchodní společnosti jsou právnické osoby založené za účelem podnikání. Zakladateli mohou být právnické i fyzické osoby. Známe tyto formy: Obchodní Více Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Podnikání PO Aktualizace od 1. ledna 2014 Právní úprava nový Více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 AKCIOVÁ SPOLEČNOST STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 Více Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona VI/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Více ENERGOAQUA, a.s. 1. máje 823, Rožnov pod Radhoštěm 756 61, IČ 155 03 461 ENERGOAQUA, a.s. 1. máje 823, Rožnov pod Radhoštěm 756 61, IČ 155 03 461 SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PRO AKCIONÁŘE PODLE ZÁKONA č. 256/2004 Sb. 118 bod 8 Představenstvo společnosti ENERGOAQUA, a.s. předkládá Více VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.1 Vlastní zdroje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření za běžné období, za Více PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ Podnikání Podnikání je činnost: ( 2 odst. 1 ObZ) 1. soustavná, 2. prováděná samostatně, 3. vlastním jménem podnikatele, 4. na vlastní odpovědnost, 5. za účelem dosažení zisku. Rozdělení Více Obsah. Úvod 1. Obchodní společnosti 3 III. Právní předpisy a zkratky KAPITOLA 1. 1.1 Formy podnikání 2 KAPITOLA 2 Obsah Právní předpisy a zkratky IX KAPITOLA 1 Úvod 1 1.1 Formy podnikání 2 KAPITOLA 2 Obchodní společnosti 3 2.1 Obchodní společnost jako právnická osoba 3 2.2 Osoby ve společnosti 4 2.2.1 Společníci 4 Více Cenné papíry obecně. Listiny do kterých je vtěleno právo Jaromír Kožiak Cenné papíry obecně Listiny do kterých je vtěleno právo Právo sdílí osud listiny předání, zničení Definice CP v NOZ listina, se kterou je právo spojeno tak, že je nelze po vydání bez této Více Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Seminární práce to předmětu Základy Práva Vypracovala: Franta Becher Skupina: PB 131 Šk. rok.: 2007/ 2008 Datum: 30. Více Projekt peníze SŠ. Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou CZ.1.07/1.5.00/34.0040 Šablona III/2 č.e7_obchodní společnosti Ekonomika P4 Anotace: Materiál lze využít jako prezentaci a Více obchodní činnost vzniká dnem zapsání do OR a zaniká dnem výmazu z OR Otázka: Osobní společnosti a družstva Předmět: Ekonomie Přidal(a): Christines Obchodní společnosti PO založené za účelem podnikání upravuje je obchodní zákoník obchodní činnost vzniká dnem zapsání do OR Více MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší Více TOMA, a.s. tř. Tomáše Bati 1566, Otrokovice 765 02 IČ 18152813 TOMA, a.s. tř. T.Bati 1566, Otrokovice 76582 IČ 18152813 SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PRO AKCIONÁŘE PODLE ZÁKONA č. 256/2004 Sb. 118 bod 8 Představenstvo společnosti TOMA, a.s. předkládá akcionářům následující Více Začínáte? PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ. Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Založení a vznik obchodní společnosti obecně Více Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:vy_32_inovace_18_18_eko_12 Více Právní úprava cenných papírů. Tereza Hološková Michal Špicar Jan Tobolka Právní úprava cenných papírů Tereza Hološková Michal Špicar Jan Tobolka DLUHOPIS Zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech I. Část: základní ustanovení II. Část: zvláštní druhy dluhopisů III. Část: státní dozor Více Příklad dobré praxe V Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe V pro průřezové téma Člověk a svět práce Richard Samec 2010 Více OBCHODNÍ PRÁVO. Metodický list 1. Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod Metodický list 1 Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod Cíl: Tematický celek je věnován základním obecným institutům obchodního práva a uvádí k o problematiky právního oboru. Tematický celek Více PODNIKÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ, ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ PODNIKÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ, ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 126EKMN - Ekonomika a management letní semestr 2013/2014 Ing. Eduard Hromada, Ph.D. [email protected] Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme Více Základní charakteristika společnosti Základní charakteristika společnosti - Společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v níž nesplnili vkladové povinnosti podle stavu v OR v době, kdy byli věřitelem vyzváni Více Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Kapitálové společnosti Bc. Alena Kozubová Kapitálové společnosti Kapitálové obchodní společnosti nejsou úzce vázány na své konkrétní zakladatele, majetkové podíly v nich lze snadno prodat. Jsou snadno Více Obchodní zákoník. nehmotných statků (značka firmy, licence, software, atd.), a osobníc složek podnikání (kvalita týmu lidí, kteří v podniku pracují). j Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tematický celek: Více SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI. Základní údaje SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Základní údaje Pokud dochází k zápisu, změně nebo výmazu základních údajů, přikládají se a) notářský Více VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 (obsahující zprávu představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2013) VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 (obsahující zprávu představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2013) Obchodní jméno: NEMOHOLD a.s. Sídlo: Brno, Moravské náměstí 690/15, PSČ 602 Více 3) osoby podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu Otázka: Podnik a podnikání Předmět: Ekonomie Přidal(a): barrcusik Charakteristika podnikání podnikání je soustavná činnost samostatně provozovaná podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a Více TOMA, a.s. tř. T.Bati 1566, Otrokovice 76582 IČ 18152813 TOMA, a.s. tř. T.Bati 1566, Otrokovice 76582 IČ 18152813 SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PRO AKCIONÁŘE PODLE ZÁKONA č. 256/2004 Sb. 118 bod 8 Představenstvo společnosti TOMA, a.s. předkládá akcionářům následující Více Obsah I. ČÁST: ÚVODNÍ A SPOLEČNÉ VÝKLADY I.1 kapitola: Historický exkurs... 1 Obsah Předmluva... V Přehled použitých zkratek... VII I. Zkratky právních předpisů... VII I.1 České právní předpisy... VII I.2 Právní předpisy ES/EU... VIII II. Zkratky zahraničních obchodních společností... Více OBSAH. Použité zkratky. Kapitola 1. Co je cenný papír 1 OBSAH Použité zkratky O autorovi Úvod XV XVII XIX Kapitola 1. Co je cenný papír 1 I. Různá pojetí cenného papíru 1 II. Ekonomický pojem cenného papíru 2 1. Mlčení ekonomické teorie k pojmu cenného papíru Více Téma: Právní formy podnikání Téma: Právní formy podnikání Vypracovala: Jana Wasserbauerová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN E VR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Úvod Vznik a zánik, fungování Více Ekonomika Akcie. Název školy. SŠHS Kroměříž. Ing. Eva Zmeškalová VY_32_INOVACE EKO. Autor. Stupeň a typ vzdělávání. Odborné vzdělávání Ekonomika Akcie Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace SŠHS Více Zákon o obchodních korporacích z pohledu zveřejňování povinných informací pro akciové společnosti Zákon o obchodních korporacích z pohledu zveřejňování povinných informací pro akciové společnosti typ informace základní údaje zápis bezodkladně po založení společnosti statutární orgán představenstvo Více finanční trh- místo střetu N a P po penězích a jiných majetkových hodnotách Otázka: Finanční trh a cenné papíry- kapitálový trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Minninka FINANČNÍ TRH trh- místo střetu N a P finanční trh- místo střetu N a P po penězích a jiných majetkových hodnotách Více Akciové společnosti (a. s.) AKCIE Akciové společnosti (a. s.) Nejčastější právní forma průmyslových a finančních společností Kapitálově nejsilnější společnosti Nejdůvěryhodnější společnosti Mohou získat kapitál od investorské veřejnosti Více MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší Více Bankovní právo - 7. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., Bankovní právo - 7 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha Bankovní právo - 7 Obsah: Finanční instrumenty Více Obchodní společnosti I. Obchodní společnosti I. Charakteristika OS dělení OS Zákaz zneužití hlasů majetkové poměry OS založení a vznik zákaz konkurence práva a povinnosti orgánů a jejích členů zrušení a zánik os Charakteristika Více Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA. 6. volební období 715/0. Pozměňovací návrh poslance Michala Babáka Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2013 6. volební období 715/0 Pozměňovací návrh poslance Michala Babáka k vládnímu návrhu zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových Více Informace o omezení převoditelnosti cenných papírů: A) SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI PHILIP MORRIS ČR A.S. ZA ROK 2009 DLE 118 ODST. 8 ZÁKONA Č. 256/2004 SB., O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN Více Metodické listy pro studium předmětu Metodické listy pro studium předmětu Obchodní právo I Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámit studenty s problematikou obchodního práva a jeho postavením v rámci českého právního systému, jeho Více TOMA, a.s. tř. T.Bati 1566, Otrokovice 76582 IČ 18152813 TOMA, a.s. tř. T.Bati 1566, Otrokovice 76582 IČ 18152813 SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PRO AKCIONÁŘE PODLE ZÁKONA č. 256/2004 Sb. 118 bod 8 Představenstvo společnosti TOMA, a.s. předkládá akcionářům následující Více Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007 Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007 Kapitálové společnosti Jedinou povinností společníků-zakladatelů je vnést do společnosti vklad. Jeho výše je stanovena zákonem a liší Více Pololetní zpráva 1-6. Český holding, a.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 (obsahující zprávu představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2014 Obchodní jméno: Sídlo: NEMOHOLD a.s. Moravské náměstí 690/15, Veveří, 602 00 Více Právní formy organizací. Z hlediska právní formy jsou organizace rozděleny následovně: Právní formy organizací Z hlediska právní formy jsou organizace rozděleny následovně: státní organizace (státní podniky): státní hospodářské organizace státní rozpočtové organizace (např. škola, policie, Více Podnikání = soustavná činnost provozovaná samostatným podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Obchodní právo Je souhrn právních norem upravujících postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a další vztahy související s podnikáním. Patří do soukromého práva vzniklo vyčleněním z odvětví občanského Více Stanovy akciové společnosti. MAM Group a.s. Stanovy akciové společnosti MAM Group a.s. 1. FIRMA A SÍDLO SPOLEČNOSTI 1.1. Obchodní firma společnosti zní: MAM Group a.s. (dále jen společnost ). 1.2. Obec, v níž je umístěno sídlo společnosti, je: Praha. Více Podnikový management. Právní formy podnikání, kritéria rozhodování o volbě právní formy Podnikový management Právní formy podnikání, kritéria rozhodování o volbě právní formy Právní úprava Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravuje především živnostenský zákon (zákon Více Bezkuponové dluhopisy centrálních bank Poukázky České národní banky a bezkupónové dluhopisy vydané zahraničními centrálními bankami. POPIS ČÍSELNÍKU : : BA0088 Druhy cenných papírů a odvozených kontraktů (derivátů) Hierarchická klasifikace druhů cenných papírů podle jejich ekonomické formy a obsahu (věcného charakteru) s návazností Více Stanovy akciové společnosti CTR Libčice a.s. (dále též jen společnost ) 1. Firma a sídlo společnosti Stanovy společnosti VRL Praha a.s. 1.1. Obchodní firma společnosti zní: VRL Praha a.s. (dále jen společnost ). 1.2. Obec, v níž je umístěno sídlo, je: Praha. 2. Internetová Více Podnikání obchodních společností a družstev upravuje Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. 6) Obchodní korporace Členění obchodních korporací. Obchodní společnosti osobní, kapitálové. Evropská společnost. Družstvo. Státní podnik. Neziskové organizace. Obchodní rejstřík. Fúze, akvizice, Joint Více OBSAH. ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH DÍL II ( 344 až 786) OBSAH Zpracované části............................................. Přehled použitých zkratek...................................... Seznam předpisů citovaných v komentáři.......................... X XII Více Otázka: Podnikání právnických osob. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Krakatit. *Právnické osoby podnikají na základě obchodního zákoníku. Otázka: Podnikání právnických osob Předmět: Ekonomie Přidal(a): Krakatit *Právnické osoby podnikají na základě obchodního zákoníku. * Forma podnikání právnických osob =jsou obchodní společnosti. Zahájení Více JUDr. Ivana Slavíková JUDr. Ivana Slavíková Upravuje postavení podnikatelů Obchodní závazkové vztahy Další vztahy související s podnikáním Soustavná činnost míněno kontinuálně ve vztahu k profesnímu zaměření podnikatelského Více PROJEKT FÚZE SLOUČENÍM PROJEKT FÚZE SLOUČENÍM Vyhotovený společnostmi VIGO Epsilon s.r.o se sídlem U průhonu 1589/13a, Holešovice, 170 00 Praha 7 IČO: 02716551 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová Více ZMĚNA ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. Zvýšení a znížení základního kapitálu ZMĚNA ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Zvýšení a znížení základního kapitálu A.S. a S.R.O. smí zvýšit nebo znížit základní kapitál Základní kapitál Podíl Vklad 30 Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech Více se sídlem: Brno, Štýřice, Bidláky 837/20, PSČ: , IČO: P o z v á n k a na řádnou valnou hromadu společnosti Avenier a.s., se sídlem: Brno, Štýřice, Bidláky 837/20, PSČ: 639 00, IČO: 262 60 654 Představenstvo společnosti Avenier a.s., se sídlem: Brno, Štýřice, Více Zvýšení základního kapitálu. MV608K Právo obchodních společností Zvýšení základního kapitálu MV608K Právo obchodních společností 1 Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti základní zásady Stoupá číselná hodnota zákl. kap. zapsaná v obchodním rejstříku, zvyšuje Více Otázka: Cenné papíry kapitálového trhu a burzy. Předmět: Ekonomie a bankovnictví. Přidal(a): Lenka CENNÉ PAPÍRY KAPITÁLOVÉHO TRHU Otázka: Cenné papíry kapitálového trhu a burzy Předmět: Ekonomie a bankovnictví Přidal(a): Lenka CENNÉ PAPÍRY KAPITÁLOVÉHO TRHU Jsou vydávány na dobu delší než 1 rok Stejně jako šeky a směnky mají zákonem Více Obsah. Předmluva O autorech... VI Seznam použitých zkratek...xviii Zákon č. 90/2012 Sb. - přehled zákona... XIX Obsah Předmluva O autorech... VI Seznam použitých zkratek...xviii Zákon č. 90/2012 Sb. - přehled zákona... XIX Vzory: A. ZOK Část p rv n í. O bch o d n í k o rp o ra c e...1 H lava I (5 1-9 4 )... 1 5 Více Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo, Ekonomika, Základy podnikání Tematický okruh: Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo, Ekonomika, Základy podnikání Tematický okruh: Obchodní právo Téma: Kapitálové obchodní společnosti Více Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné Více Práva a povinnosti akcionáře. právní úprava zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech Práva a povinnosti akcionáře právní úprava zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech Práva a povinnosti (kategorizace a příklady) MAJETKOVÁ PRÁVA Dividenda (podíl na zisku) MAJETKOVÉ Více Pololetní zpráva 1-6. Český holding, a.s. Pozvánka na valnou hromadu Pozvánka na jednání valné hromady obchodní společnosti RAVY CZ a.s., která se bude konat dne 27.6.2014 od 10.00 hodin v notářské kanceláři JUDr. Edity Volné, Rumunská 655/9, Více Subjekty tržní ekonomiky II. Pátek 30. 3. 2012 Kateřina Jančová Subjekty tržní ekonomiky II. Pátek 30. 3. 2012 Kateřina Jančová Právní předpisy Občanský zákoník Obchodní zákoník Nový občanský zákoník (+ přidružené zákony: zejm. Zákon o obchodních společnostech a družstvech) Více Informace dle vyhlášky č.123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Informace dle vyhlášky č.123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry stav ke dni 31. prosince 2008 1.1 Údaje o obchodníkovi s cennými Více Návrh na usnesení valné hromady Agrochov Kasejovice-Smolivec, a.s. Valná hromada schvaluje tyto změny stanov společnosti: ČLÁNEK 5 - AKCIE Návrh na usnesení valné hromady Agrochov Kasejovice-Smolivec, a.s. Valná hromada schvaluje tyto změny stanov společnosti: ČLÁNEK 5 - AKCIE Odst. č. 3 dosavadní znění se ruší a nahrazuje se takto: 3. Při Více Podnikání soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní účet a s cílem dosahovat zisku Otázka: Podnik a podnikání Předmět: Ekonomie Přidal(a): Luu Podnikání, právní úprava podnikání, vznik podniku, podnikatelský záměr, druhy živností, obchodní společnosti Podnikání soustavná činnost, provozovaná Více Právní forma organizace. Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma organizace Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma podniku Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, Více ORGÁNY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ORGÁNY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Obchodný zákonník do 31.12.2013 upravoval tzv. německý model hlavní akcionáři jsou zastoupení v dozorčí radě a ne v představenstvu dozorčí rada řídí představenstvo, které je Více Akciová společnost. Založení a vznik AS (ZOK) (2007 -) 2014Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.net Akciová společnost. Založení a vznik AS (ZOK) (2007 -) 2014Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.net Akciová společnost 243 [DEFINICE AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI] (1) Akciovou společností je společnost, jejíž základní Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Příloha pozvánky: STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 1 Firma a sídlo 1. Obchodní firma společnosti zní: AHARP a.s. ------- ---- 2. Obec, v níž je umístěno sídlo: Praha. --- --- 2 Internetová stránka Na adrese: Více Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Finanční trhy Finanční trh je založený na nabídce relativně Více Povaha AS. Definice AS 154 ObZ. Akciová společnost. Založení a vznik AS. (v. 2012) Akciová společnost. Založení a vznik AS. (v. 2012) (2010 ) 2012 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.net Povaha AS Kapitálová společnost, podobná SRO, může ale nabízet podíly k úpisu veřejně Vyšší základní Více Úplné znění měněných částí. 190/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 1. dubna o dluhopisech. Pozn.: Změny navrhované v rámci ST 930 jsou uvedeny kurzívou. Úplné znění měněných částí 190/2004 Sb. ZÁKON ze dne 1. dubna 2004 o dluhopisech Pozn.: Změny navrhované v rámci ST 930 jsou uvedeny kurzívou. 6 (1) Listinný dluhopis obsahuje alespoň Náležitosti dluhopisu Více Termín obchodního zákoníku nahradit termínem zákoně o obchodních korporacích JUDr. Richard Třeštík, advokát se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 43 tel./fax: 475 210 986, mob. tel.: 602 105 585, e-mail: [email protected], IČO 66202060, zapsán v seznamu advokátů ČAK pod č. Více o obchodních korporacích s komentářem obsahuje úpravu obchodních společností a družstev úvodní komentář upozorňuje na nejvýznamnější Lucie Josková, Pavel Pravda Zákon o obchodních korporacích s komentářem s účinností od 1. 1. 2014 nahrazuje obchodní zákoník NOVĚ! obsahuje úpravu obchodních společností a družstev úvodní komentář upozorňuje Více PE 301 Podniková ekonomika 2. Eva Kislingerová. Hodnota kmenových akcií a. obligací. Téma 2. Eva Kislingerová PE 301 Podniková ekonomika 2 Eva Kislingerová Téma 2 obligací Hodnota kmenových akcií a Téma 2 2-2 Struktura přednášky Cenné papíry akcie, obligace Tržní míra kapitalizace (market capitalization rate) Více Otázka STM 32 A7B16EPD. Zadání: Typy obchodních společností. (A7B16EPD) Základní právní předpisy Zadání: Typy ch í. (A7B16EPD) Základní právní předpisy Zákon č. 1/1993 Sb. = Ústava upravuje - práva hospodářská - práva na svobodnou volbu povolání - právo podnikat - právo na získání prostředků na životní Více EKONOMIKA KAPITÁL a FINANCOVÁNÍ. Projekt POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/ Ing. Viera Sucháčová EKONOMIKA KAPITÁL a FINANCOVÁNÍ Projekt POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/34.0339 Ing. Viera Sucháčová Označení Název DUM Anotace Autor Jazyk Klíčová slova Cílová skupina Stupeň vzdělávání Studijní obor VY_32_INOVACE_EKO-11 Více Akciová společnost změny základního kapitálu Akciová společnost změny základního kapitálu I. Obecné poznámky ke změnám základního kapitálu v AS 1. Základní kapitál - definice v 58 odst. 1 ObchZ (aplikace i na AS), - minimální výši určuje zákon (dle Více Akciová společnost změny základního kapitálu Akciová společnost změny základního kapitálu I. Obecné poznámky ke změnám základního kapitálu v AS 1. Základní kapitál - definice v 58 odst. 1 ObchZ (aplikace i na AS), - minimální výši určuje zákon (dle Více Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO143 Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/3VSOL271/2016

3 VSOL 271/2016-A-9 KSBR 31 INS 29316/2015 3 VSOL 271/2016-A-9 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Pod Vinohrady 78/106, Popůvky, PSČ 664 41, identifikační číslo osoby 60389834, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.11.2015, č.j. KSBR 31 INS 29316/2015-A-4, Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. Na odůvodnění uvedl, že dne 24.11.2015 byl soudu doručen insolvenční návrh, kterým se dlužník domáhal pravděpodobně rozhodnutí o úpadku . V insolvenčním návrhu popsal dlužník skutečnosti osvědčující jeho úpadek tak, že uvedl, že má 18 závazků v hodnotě celkem 3.650.183,41 Kč a veškeré z nich jsou po dobu delší než 30 dnů po splatnosti. Dlužník předložil seznam závazků, avšak v insolvenčním návrhu odkázal pouze na seznam přihlášených pohledávek vedený v řízení sp.zn. KSBR 32 INS 5771/2012, a nikoli na aktuální seznam závazků. Na základě těchto skutečností soud prvního stupně dovodil, že v návrhu chybí konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovodit, že závazky dlužníka jsou více než 30 dnů po splatnosti, neboť ohledně splatnosti v něm dlužník neuvedl ničeho. Tyto nedostatky brání pokračování v řízení a soud proto podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona tento návrh odmítl. Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Namítl, že v návrhu označil veškeré své aktuální závazky a z podrobností, které byly předmětem řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 32 INS 5771/2012 vyplývá, že není třeba znovu prokazovat jeho úpadek, který byl již prokázán v jiném řízení. Navíc k návrhu připojil seznam závazků, v němž jednotlivé závazky konkretizoval, isir.justi ce.cz a lze proto postupovat dle závěru vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.1.2010, sen.zn. 29 NSČR 1/2008. Zdůraznil, že na formuláři určeném pro podání insolvenčního návrhu není uvedena, resp. vyžadována splatnost závazků. V odvolacím řízení navrhl změnu napadeného usnesení tak, že jeho insolvenční návrh nebude odmítnut. Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěními soudu prvního stupně o dosavadním průběhu insolvenčního řízení dlužníka. Z bodu č. 07 insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník se domáhá zjištění svého již nastalého úpadku, přičemž rozhodující skutečnosti o svém úpadku popsal tak, jak uvedl soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení. Z bodu č. 17 návrhu vyplývá, že dlužník má tři nezajištěné nevykonatelné závazky vůči třem věřitelům a z bodu č. 19, že označil 15 nezajištěných vykonatelných závazků vůči 14 věřitelům. Každý z těchto závazků popsal důvodem vzniku, věřitelem a výší závazku, u vykonatelných závazků uvedl i číslo příslušného rozhodnutí, vydaného v exekučním řízení. K insolvenčnímu návrhu dlužník připojil seznam závazků, který je dlužníkem podepsán, avšak na rozdíl od připojeného seznamu majetku a seznam zaměstnanců neobsahuje doložku správnosti a úplnosti. V seznamu závazků je u každého jednotlivého závazku uvedeno datum jeho splatnosti. Z obsahu insolvenčního návrhu dlužníka lze dovodit, že má celkem 18 závazků vůči 17 věřitelům a výši těchto závazků. Nelze z něj však dovozovat nic o splatnosti jeho závazků. Údaje o věřitelích dlužníka a jeho závazcích vůči nim nelze čerpat z připojeného seznamu závazků, byť ten údaj o splatnosti obsahuje, neboť dlužník seznam neopatřil doložkou správnosti a úplnosti, a proto tento seznam nemá zákonem požadované náležitosti (srov. shora citované usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011). V návrhu chybějící údaje o splatnosti dlužníkových závazků může dlužník nabídnout jen prostřednictvím připojeného řádného seznamu závazků, což v tomto případě splněno není. Argumentace dlužníka v odvolání, že odkázal na podrobnosti , které byly předmětem předchozího insolvenčního řízení v jeho věci, významná není, neboť i v případě dlužnického insolvenčního návrhu nelze, s výjimkou seznamů dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, čerpat potřebné údaje z listin, na které insolvenční navrhovatel v návrhu odkazuje (srov. usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009). Právně významná není ani odvolací námitka dlužníka, že příslušný formulář neobsahuje předtištěné pole pro údaj o splatnosti závazků, které v něm dlužník uvádí. Odvolací soud z výše uvedených důvodů nesouhlasí s odvolací námitkou dlužníka, že v návrhu a jeho přílohách uvedl okolnosti o svém úpadku a závěr soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka je vadný, neboť v něm nejsou vylíčeny rozhodující skutečnosti o jeho úpadku, je správný. Z návrhu totiž nelze dovodit, že dlužník má (nejméně) dva peněžité závazky vůči dvěma různým věřitelům, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto není schopen plnit (ustanovení § 3 odst. 1 IZ). Toto usnesení se doručuje prostřednictvím insolvenčního rejstříku, dlužníku se však doručuje také zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního způsobu doručení.

http://www.profipravnik.cz/poradna.html?start=47

Převod nemovitosti - 08. 07. 2009 Dobrý den, prosím, potřebuji poradit. Na stavbu domu jsme použili úvěr ze stavebního spoření a domem samozřejmě ručíme, čili je zapsán v katastru jako záruka úvěru bance. Jsem podruhé ženatý a z prvního manželství mám tři dospělé děti. Nyní máme osmiletého syna. Chci aby v případě mé smrti zdědil moji polovinu domu on. Je to možné a když ano tak jakým způsobem je to proveditelné? být Vámi, tak bych se rozhodně nespoléhal na dědické řízení či závěti apod. tyto věci totiž bývají často zpochybnitelné například u soudu. Pokud chcete využít takového řešení, tak doporučuji přepsat část domu na svého syna už nyní s tím, že ve smlouvě je možné upravit věcné břemeno na dožití a současně případné předkupní právo či vrácení daru v případě, kdy by se chtěl v budoucnu syn části domu zbavit. Pokud by jste potřeboval podrobnější poradu či pomoc s vypracováním a zařízením kompletních smluv, pak mě prosím kontaktujte na mail: [email protected] Dotaz DB prodej - 08. 07. 2009 Dobrý den ,chtěl jsem se zeptat,podědil jsem členská práva k druž.bytu,předchozí majitel byl členem družstva 3roky a já jsem 2 roky ,zajímalo by mě jestli se v rámci dědictvý roky sčítají,protože byt chci prodat a dočetl jsem se ,že když jsem majitelem ,min 5 let nemusím platit daň z příjmu,děkuji to co říkáte se vztahuje k prodeji bytu v osobním vlastnictvím. U družstevního bytu nejste vlastníkem, ale pouze členem družstva. Řešení samozřejmě existuje. Ty roky se samozřejmě takto sčítat nedají, ale dá se to upravit jiným způsobem. Pokud budete chtít podrobnější informace či konkrétní právní pomoc, pak mě kontaktujte na mail: [email protected] vyjmutí z dědictví - 08. 07. 2009 z prvního rozvedeného manželství mám dvě dospělé zaopatřené děti 33 a 37 let. V druhém manželství jedno dítě 17 let. Matka mi darovala 2+kk kat.I. Nyní pořizujeme malý nový domek na klíč. Jak vyjmout děti z prvního manželství z dědictví a zároveň je zbavit povinnosti splácet úvěr na plánovanou nemovitost v případě mé nesolventnosti. Z dědictví děti z prvního manželství bohužel nevyjmete. Jako děti mají nárok na svůj podíl na majetku a pak se dohodnout na případném vyplacení. Z uvedeného je zřejmé, že v případě, pokud by se Vám něco stalo, a oni se nevzdali dědictví, pak budou muset splácet závazky s dědicktvím spojené. Existuje řešení, které Vám mohu sdělit pokud mě kontaktujete na mail: [email protected] darování nemovitosti - 02. 07. 2009 Chtěla bych se zeptat jak je to s poplatky k dani darovací, když dárce ( bratr mého přítele) chce darovat nemovitost mě i mému příteli. A jaké dokumenty k převodu potřebujeme. předem dějuji za odpověd. to bude trošku komplikované. Váš přítel sice nezaplatí na dani darovací ani korunu, ale Vy už budete muset zaplatit celých 7 procent z poloviny hodnoty darované nemovitosti a k tomu si budete muset nechat vypracovat odhad ceny... Napadá mě ale řešení, která Vám výrazněji ušetří. V případě zájmu mě prosím kontaktujte na mail: [email protected] Prodej směnky - 02. 07. 2009 Dobrý den, měla bych dotaz ohledně prodeje směnky, kterou chci prodat.Ozvalo se mi pár firem, které nakupují pohledávky.Zajímalo by mě, jak probíha prodej, abych nahodou jim nedala směnku a oni mi nedali peníze, tím pádem bych neměla nic, dále pokud ji prodám a dlužník směnku novému majiteli nezaplatí, mohou peníze vymáhat po mě?Existuje nějaký návod,jak si firmu pořádně prověři?Nemám s tím vůbec žádné zkušenosti. záleží o jaký druh směnky se jedná a jak je formulována. Mimo prodej jste taky oprávněn soud navrhnout směnečný platební příkaz vůči dlužníkovi a okamžitě exekuovat jeho majetek v případě že směnku v době splatnosti či na vyžádání neuhradí. Svěření syna do péče otci - 02. 07. 2009 dlužné výživné - 02. 07. 2009 Dobrý den, mám takový dotaz. Manžel dluží své bývalé přítelkyni výživné za 5 měsíců, to je 10 tisíc korun od narození jeho syna. Bývalá přítelkyně peníze schválně nechtěla, dokud neurčil výživné soud. Od soudu platíme výživné každý měsíc pravidelně 2 tisíce, jenže je tu ten dluh, který měl manžel podle soudu zaplatit do dvou měsíců a to je přesně dnes. Chodí nám od expřítelkyně výhružné sms, že to dá k soudu a že k nám příjde exekutor a já bych chtěla vědět, jestli se mám bát, nebo ne. My těch 10 tisíc bohužel nemáme a chceme to splatit postupně. Když budeme posílat 4 tisíce měsíčně, dokud dluh nesplatíme, hrozí nám něco? Já sama mám malou holčičku a alimenty nedostávám už 6 měsíců. Těch 10 tisíc najednou prostě nemáme :o(( poraďte prosím co máme dělat. Děkuji za odpověď Veronika pokud nedodržíte soudní rozhodnutí a nezaplatíte dluh do určené doby, může bývalá přítelkyně požádat soud o nařízení exekuce. S tím, že jakmile učiní exekutor první úkon, budeme mu muset zaplatit další deset tisíc korun na nákladech. Bohužel není povinností matky přistoupit na splátkový kalendář. Obávám se, že lepší řešní než jí peníze co nejdříve uhradit neexistuje. vyživovací povinnost - 01. 07. 2009 dobrý den chtěla bych se zeptat jak je to s vyživovací povinností když má nezletilí,dítě a nebylo mu osmnáct,a co po 18 narozeninách.je otec povinnen platit i po 18 když dítě nevydělává ale bere rodičovský příspěvek na svoje dítě.děkuji Aby dítě mohlo pobírat výživné, je třeba aby stále studovalo. Pokud už nestuduje a má dítě, resp. je přihlášeno na úřadu práce a bylo mu 18 let, pak už na výživné nárok nemá. Prohlášení vlastníka cena - 01. 07. 2009 jsme družstvo v panelovém domě. Máme 45 bytů. Abychom mohli převádět byty do osobního vlastnictví potřebovali bychom vypracovat tzv. prohlášení vlastníka budovy. Jaké prosím ceny tohoto prohlášení a jaké se platí poplatky? Ceny prohlášení se různí. Záleží kdo tuto službu vykonává. Obecně jsme schopní vytvořit prohlášení vlastníka na klíč od 1000 korun za jednu jednotku. V ceně už je zahrnuta kupní smlouva pro převod jednotky novému vlastníkovi do osobního vlastnictví. Takže o žádnou drahou záležitost se jednat nemusí. V případě dalších informací či zájmu o konkrétní právní pomoc mě prosím kontaktujte na mail: [email protected] náhradní byt - 01. 07. 2009 Dobrý den, hledám náhradní byt pro nájemníky na dobu neurčitou,výpověď s přivolením soudu,platili jsme stěhovací i soudní náklady, zjistila jsem že nemám nárok takový byt sehnat, je jiná možnost než jim dát odstupné jak si o něj řekli?(trvají na době neurčité, ale když dostanou peníze tak jim doba určitá vadit nebude, není to divné?)Děkuji za odpověď Lenka Šmídová nájem na dobu neurčitou je skutečně velký problém, pokud nájemníci platí nájem včas a současně neporušují své povinnosti z nájmu bytu. Obecně bych poradil dohodnout se na odstupném, ovšem záleží jaká výše odstupného je pro Vás přijatelná. A následně můžeme zformulovat kvalitní nájemní smlouvu na dobu určitou, která Vám umožní dát nájemníkům velmi brzy výpověď bez uvedení důvodů a současně tak aby neměli nájemníci možnost se účinně bránit. Pokud budete mít zájem o pomoc či další informace, pak mě kontaktujte na mail: [email protected] výživné - 30. 06. 2009 Můj problém je takový.V roce 2002 mi nerčili výživné bývalý manžel nemusel nic platit nic nebylo určeno, takže mu nevznikl žádný dluh na výživném.Jsem doplácena sociálním odborem do výše životního minima. Příští týden máme soud na určení výživného otci 3 roky zpětně. Dnes mi bývalý manžel poslal výživné 48000 za 4 roky zpětně i když soudem nebylo zatím nic určeno takže mi výživné vlastně nedlužil. Chtěla bych vědět jestli tato peníze musím přiznávat na přídavky na děti a sociálním odboru i když mi výživné neplatili za manžela jen mě dopláceli do životního minina.A jestli to bude mít vliv na dávky. Děkuji mám obavu, že přiznání této poměrně vysoké částky výživného bude mít vliv na výši sociálních dávek, které dostáváte. Výživné je totiž standardním příjmem, který má vliv na výši dávek. Je možné, že bychom ale mohli dospět k nějakému řešení, kontaktujte mě prosím přímo na mail: [email protected] Nový dotaz - 30. 06. 2009 Dobrý den, mám problém s výši alimentů. Dostala jsem se na vysokou školu do Prahy, jelikož nejsem z Prahy, tak budu muset bydlet na koleji, která činí 3.500 kč měsíčně. S otcem, který na mě doposud platí 2000 se nestýkám a nemáme dobrý vztah. Požádala jsem ho o navýšení alimentů na 4000. On mi prý max. přidá 1000. Jeho plat činí 17000 čistého měsíčně. Proto se chci zeptat, jestli mi soud přizná ty 4000. Děkuji za odpověď Jakubcová. možnost by tu být mohla, a můžeme se o to pokusit. Je třeba soudu podat kvalitní návrh na zvýšení výživného, který bude dobře odůvodněn a bude obsahovat vše potřebné. Částku bych navrhoval ještě vyšší, např. 5000 Kč, kdy soud bude mít alespoň prostor na snížení k potřebným 4 000 Kč..To že budete mít ve sporu úspěch Vám ale nezaručím, vše záleží na kvalitě a důvěryhodnosti návrhu, který podáte k soudu. Pokud máte zájem o další informace či konkrétní právní pomoc kontaktujte mě na mail: [email protected] Prodej garáže - 30. 06. 2009 Dobrý den,chtěl bych se zeptat - chtěl bych prodat garáž a nevím jaké formality a papíry potřebuju k prodeji a co kde,kam mám odnést a popřípadě zaplatit.Předem děkuji za pomoc. bude nutné vypracovat kupní smlouvu na garáž, návrh na vklad do katastru nemovitostí, také si budete muset nechat zpracovat odhad nemovitosti. Následně po prodeji musíte podat daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí Pokud máte zájem o další informace nebo konkrétní právní pomoc, pak mě kontaktujte na mail: [email protected] Podani zalobi - 30. 06. 2009 Exzistuje nejaky formular na podani zalobi : nevyplaceni mzdy zamestnavatelem /podnik v likvydaci/ nebo musim za pravnikem o konkrétním formuláři nevím. V každém případě doporučuji navštívit advokáta. V případě soudních sporů to doporučuji, jinak se Vám může úspora v počátku řízení velmi výrazně prodražit. Pokud si totiž protistrana advokáta vezme, budete ve velké nevýhodě. Pokud by jste chtěl s vypracováním žaloby pomoci, kontaktujte mě na mail: [email protected] Údajně poškrábané auto - 30. 06. 2009 Dobrý den.Před nedávnem se strejdovi stala taková věc:dosti opilý šel oslavy a údajně se měl dopusit toho,že se zastavil u auta ,které měl poškrábat.Bohužel má alkoholový výpadek paměti a nic si nepamatuje.Z dokumentu od policie vyplývá,že ho majitel skoro ihned zpacifikoval a zavolal policii.Ti strýce odvezli na protial.stanici.Pak vypovídal na policii.Tam mu vzali experýzzu z klkíčů.To dopadlo v jeho prospěch-negativní.Tak nechápu,proč má platit odhadní sumu 5700,kč opravy těch dveří?Je to tím,že to nepopírá,ale tvrdí,že si nic nepamatuje?Celé to vypadá na vychytralého mladíka,který má už tak velice poškrábané celé auto na všech místech a chce si ho nechat opravit.Co máme udělat?Děkuji velice za odpověď. Už od první chvíle měl zapírat a prohlásit, že to neudělal. Jednalo by se pouze o tvrzení zmíněného mladíka, které by nebylo podpořené žádnými důkazy. Takhle se připouští možnost, že to strýc skutečně udělal. Ještě by bylo možné se proti rozhodnutí odvolat. darování mezi příbuznými - 29. 06. 2009 Dobrý den,manžel zdědil po své matce polovinu domu.V druhé polovině bydlí jeho teta(matčina sestra).Nejedná se dvojdomek ale o patrový dům se společnou chodbou a dvěma byty.Manžel by rád svoji polovinu daroval své tetě.Musíme zaplatit nějakou darovací daň,a potřebujeme k darování odhad nemovitosti?Děkuji Horáková Iveta myslím, že už jsem Vám dnes na Váš dotaz odpovídat. Ale pro jistotu ještě jednou. Pro darování nebude Váš manžel potřebovat odhad nemovitosti ani nebude muset platit darovací daň. Musí však spolu uzavřít správnou darovací smlouvu a vše důležité v ní upravit. Spolu s darovací smlouvou je nutné vypracovat také návrh na vklad do katastru nemovitostí. Pokud se nepletu, tak původně chtěl manžel tetě část domu prodat. Pokud budete mít zájem i toto jde upravit..např.smlouvou o půjčce, kdy teta bude za dům splácet formou splátky půjčit. Pokud budete mít zájem o další informace, nebo budete chtít konkrétní právní pomoc při vytvoření zmíněných dokumentů, tak aby vše bez problémů a rychle prošlo s co nejnižšími náklady pak mě kontaktujte na mail: [email protected] rozdělení nemovitosti - 29. 06. 2009 Dobrý den, tři rodiny bydlíme v nemovitosti s třemi oddělenými vchody ve společném vlastnictví a jedním číslem popisným. Každá část je v různém stádiu rekonstrukce - tzn. někdo je před a někdo již po rekonstrukci. Rádi bychom uskutečnili po zaměření "dohodu o rozdělení nemovitosti" na samostatná čp se zápisem do katastru nemovitostí. Zajímá nás, zda již dříve profinancované částky do rekonstrukce jednotlivých dílů, mají vliv na celkové finanční náklady pro jednotlivé rodiny s tímto rozdělením spojené, protože každá část po rozdělení bude mít jinou odhadní cenu. Děkuji navrhoval bych Vám pro Váš případ výhodnější řešení. Prohlášením vlastníka vytvořte samostatné byty v domě. Je v podstatě jedno jakou část domu, který byt zabere. K tomu v podstatě nebudete potřebovat žádný odhad ceny nemovitosti a navíc se každý z Vás stane výlučným vlastníkem svého bytu či své části nemovitosti. Pokud by se to řešilo pouze rozdělením čp pak s tím bývají problémy,protože musí být dům funkčně rozdělitelný a zároveň zůstáváte pouze podílovými spoluvlastníky, čož je nejhorší forma vlastnictví..teoreticky pak má každý z vlastníků právo užívat jakoukoliv část domu, může ji zastavit apod.. Pro bližší informace či konkrétní právní pomoc kontaktujte naši kancelář na mail: [email protected] zúžení SJM v manželství - 29. 06. 2009 Dobrý den, má takový dotaz, chtěla jsem se zeptat, když manžel měl druhy před manželstvím a teď se pomalu vyplývají na povrch, můžu si zabezpečit majetek, který jsem měla před manželstvím tím, že nechám zúžit SJM? A ještě jsem se chtěla zeptat, jestli se dluhy nabité před manžestvím vztahují i na mě jako na manželku? Prosím Vás o radu, co mám v této situaci dělat. Děkuji Martina zúžení společného jmění se vztahuje na úpravu majetkových vztahů po uzavření manželství. Co bych však doporučoval, aby jste s manželem mezi sebou uzavřeli dohodu o vypořádání majetku a závazků. Manžel by v této dohodě výslovně prohlásil, že zodpovídá za veškeré své dluhy a že z těchto dluhů nebylo pořízeno nic do společného jmění manželů ani pro potřeby rodiny a veškeré tyto prostředky použil pro své potřeby, a že o vzniku dluhů jste jako manželka nic nevěděla apod.. Bylo by dobré, aby tuto dohodu manžel podepsal a ověřil se úředně podpis. Pokud budete mít zájem mohu Vám dohodu naformulovat a připravit, postačí pak jen Vaše úředně ověřené podpisy a smlouvu si uschováte. V případě jakýchkoliv následných problémů se splácením dluhů se dokonale vyviníte z odpovědnosti a jakákoliv exekuce či pokus o vymáhání dluhů po Vás bude neoprávněné a bude pak možné se dobře ubránit. Z judikatury vyplývá, že taková obrana je skutečně možná. Exekuce - 29. 06. 2009 Dobrý den.Potřebovala bych poradit.V roce 2006 jsem si půjčila od soukromé osoby 50000Kč,měla jsem vrátit 72000Kč v měsíčních splátkách.Bohužel v roce 2008 jsem se dostala do tížívé finanční situace,ale s dotyčnou osobou jsem se domluvila,že ji budu dávat tolik kolik budu moci.Pak jsem dostala větší obnos peněz a dala jsem najednou 50000Kč.Ale tedˇv dubnu mi přišel dopis od exekutora na zaplacení dluhu 72000+poplatky za soud a odměnu exekutorovi.Dotyčná osoba mi řekla,že ty peníze nepřizná a že mi vrátí těch 50000Kč až ji splatím celý dluh.Jen pro upřesnění,jsem na mateřské a dluh celkový je 110000Kč.Můžete mi poradit,co mám dělat?Děkuji za odpovědˇ. pokud máte doklad o zaplacení dané částky a zbytek se jedná pouze o úroky z prodlení, pak podejte proti exekuci stížnost k příslušnému soudu. Uhrazením částky jste v podstatě uhradila celý dluh a zůstaly pouze úroky. Navíc bylo třeba se už bránit při jednání u soudu. Žádný platební rozkaz či rozsudek Vám nepřišly? Pokud by jste potřebovala aktivně pomoci s obranou před exekucí, tak mě prosím kontaktujte Prodej nemovitosti, která je ve spoluvlastnictví - 28. 06. 2009

http://wiki.onlinegamesnet.net/wiki/Rules/cs

Rules/cs - OnlineGamesNetWiki Rules/cs 1 Pravidla stránek OnlineGamesNet wiki 1.1 §1 - Účty 1.2 §2 - Vytváření/editace článků 1.2.1 §2.1 - Vytváření přeložených článků 1.2.2 §2.2 - Vytváření uživatelských stránek a prezentací kanálů nebo projektů 1.3 §3 - Podepisování/komentování editací 1.4 §4 - Mazání článků 1.6 §6 - Vandalismus 1.7 §7 - Ilegální obsah 1.8 §8 - Obrázky a soubory 1.9 §9 - Různé Pravidla stránek OnlineGamesNet wiki §1 - Účty Každý si na této wiki může zaregistrovat účet. Je však zakázáno si zde registrovat více účtů, např. kvůli obcházení banu existujícího účtu, nebo pro simulování aktivity existujících článků. Názvy účtů, které budou obsahovat nevhodná slova (např. sexistická, rasistická nebo jinak pohoršující či urážející) mohou být smazány a/nebo bude zažádáno o jejich přejmenování. Pro přehled aktuálních uživatelských skupin, navštiv: Práva uživatelských skupin. §2 - Vytváření/editace článků Každý registrovaný uživatel může vytvořit svou vlastní uživatelskou stránku a může vytvářet nové články pod GNU Free Documentation License 1.2 - a zároveň upravovat existující články pro zlepšení jejich obsahu, pokud nejsou uzamčené. OGN wiki si ale vyhrazuje právo smazat nebo upravit článek jakéhokoli přispěvatele, např. protože obsah článku je prokazatelně chráněn autorským zákonem, nebo obsahuje jakýkoli nevhodný obsah. Prosím ber na vědomí, že ničení článků zbytečnými editacemi může vyústit v BAN na této wiki (viz §6). §2.1 - Vytváření přeložených článků S cílem zachování multi-jazyčnostui této wiki, žádáme všechny přispěvatele, kteří budou psát o obecných příkazech a službách, aby vytvořili článek alespoň v angličtině a tebou zvoleném jazyce. Tím chceme zajistit, aby každý uživatel, který nemluví tvým jazykem, si mohl přečíst alespoň anglický článek s cílem získat alespoň základní přehled. §2.2 - Vytváření uživatelských stránek a prezentací kanálů nebo projektů I když jsou prezentace projektů souvisejících s IRC (např. poskytovatelů BNC, alternativních botů pro správu kanálů, projektů souvisejícími s hrami) povoleny na této wiki, prosím ber na vědomí, že musí být zachován minimální standard článků. Články obsahující pouze větu, nebo nehodnotné informace, může vést k požadavku na zlepšení článku ze strany personálu OGN wiki. V případě, že žádosti nebude v určitém čase vyhověno, může být obsah celého článku odstraněn. §3 - Podepisování/komentování editací Každá editace existujícího článku vyžaduje komentář, který vysvětluje záměr editora. Pokud tento komentář nebude přidán, může být editace zrušena v případě, že personál wiki nevidí smysl této editace. §4 - Mazání článků Registrovaní a/nebo neregistrovaní uživatelé wiki nemohou mazat existující stránky. Pokud si myslíš, že článek je zbytečný, můžeš se zažádat o jeho odstranění (a podat důvody) na diskusní stránce každého článku. Pokud objevíš článek, který porušuje pravidla této wiki, nebo obecné zákony, tak na to prosím okamžitě upozorni někoho z personálu wiki; nejlépe přes IRC na #OGN-wiki. Inzerce jakéhokoli druhu - např. her, produktů, okrádacích linků a podobného obsahu - je na této wiki zakázána. Porušení tohoto pravidla může mít za následek dočasný nebo permanentní BAN tvého účtu na wiki - v závislosti na obsahu propagace. §6 - Vandalismus Vandalismus - to znamená zbytečná editace nebo falšování existujících článků - je na této wiki zakázán. Uživatelé porušující toto pravidlo mohou být varováni personálem OGN wiki. Opakované porušování tohoto pravidla může mít za důsledek BAN tvého účtu. §7 - Ilegální obsah Články odkazující na obsah, který nesouvisí s touto wiki (např. sexistické, rasistické nebo jiná nerelevantní témata) mohou výt bez varování smazána personálem OGN wiki. Obsah, který nesplňuje jasné důvody, nebo minimální standardy (viz §2.2 pro další detaily) může být odstraněn, pokud autor nebude požadovat zlepšení. §8 - Obrázky a soubory Registrovaní uživatelé mohou nahrávat soubory s cílem zlepšit nové, nebo existující články (Povolené formáty souborů jsou: png, gif, jpg, jpeg). Nicméně žádáme všechny uživatele, aby nahrávali pouze nutné soubory. Soubory, které po nahrání nebudou využity, mohou být OGN wiki personálem smazány, pokud není naplněn důvod uploadu. §9 - Různé Vedení a personál OGN wiki si vyhrazují právo vyložit ti tato pravidla, pokud je zde nějaká nejasnost, která souvisí s tvou situací. Vedení si také vyhrazuje právo tato pravidla kdykoli změnit, pokud to vyžadují právní, nebo jiné situace a upozorní na to uživatele na hlavní straně. Retrieved from "http://wiki.onlinegamesnet.net/w/index.php?title=Rules/cs&oldid=4534" This page was last modified on 22 November 2010, at 22:09.

https://www.bytovadruzstva.cz/archiv-odpovedi

Archiv odpovědí | Sdružení bytových družstev a SVJ Dotaz: Naše SVJ má stále ještě staré stanovy, které nejsou upraveny dle NOZ. Pokud by nyní došlo v SVJ ke vzniku sporu, musíme se řídit původními stanovami nebo NOZ? Odpověď: SVJ, která vznikla ze zákona buď podle § 9 odst. 3, nebo podle § 9 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů, jsou ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tedy od 1. 1. 2014 právnickými osobami podle tohoto zákona. Podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku (§ 3041), která se vztahují i na SVJ platí, že ustanovení stanov SVJ, která odporují donucujícím (kogentním) ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti (ostatní ustanovení stanov SVJ jsou v zásadě použitelná). Stanovy nepřestaly platit jako celek, ale je nutné je přizpůsobit nové právní úpravě. Tedy, pokud úprava ve stanovách odporuje kogentním ustanovením nového občanského zákoníku, platí zákonná úprava, podle které je nutné postupovat. Provést změnu stanov vám nicméně velmi doporučujeme, již s ohledem na možné sankce ze strany veřejného rejstříku. Dotaz: Prosíme o radu, jak máme postupovat, abychom zabránili poškozování domu a jak máme postupovat v případě rekonstrukcí bytů novými majiteli. Dům je z dvacátých let minulého století a stojí v těsné blízkosti řeky, podloží je tedy ovlivněné tekutými písky. Vedle domu je výpadovka Strakonická, a také železniční trať s železničním mostem ze Smíchova na Výtoň. Zároveň v blízkosti vede trasa metra linky B. V důsledku toho dochází k neustálým otřesům, které přirozeně ovlivňují i statiku celého domu. V našem domě dochází ke generační výměně, a tím i k častému prodeji bytů novým majitelům. Přestože máme ve stanovách, že úpravy bytů ovlivňující statiku domu může majitel bytu provádět pouze se souhlasem všech vlastníků, noví majitelé začnou okamžitě bourat různé příčky. Problém je v tom, že jak jsme se přesvědčili z již provedených rekonstrukcí, zbourání i nenosné příčky má v našem domě za následek pohyb zdí v ostatních bytech a dochází k prasklinám ve zdech. V současné době byl prodán byt v přízemí a máme obavy, že zbourání příček v tomto bytě by mohlo velmi poškodit další byty. Navíc chce nový majitel udělat z bytu dvě bytové jednotky. Odpověď: K uvedenému dotazu lze touto cestou poskytnout pouze rámcovou informaci o možnostech SVJ z hlediska právní úpravy bytového spoluvlastnictví v občanského zákoníku (obč. zák.). Jinak je nezbytné, abyste se spojili s příslušnými odborníky v oboru stavebnictví a v oboru právní úpravy bytového spoluvlastnictví (vlastnictví bytů) k řešení celé záležitosti. Upravuje-li vlastník jednotky stavebně svůj byt, má podle § 1182 obč. zák. povinnost umožnit do bytu přístup pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části, pokud byl k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu a pozemku (tj. ve vašem případě zpravidla statutárním orgánem SVJ). Přitom ve stanovách jednotlivých SVJ jsou většinou uvedena blíže pravidla pro způsob a lhůtu předání (doručení) výzvy vlastníku jednotky, aby v konkrétní den a čas umožnil za uvedeným účelem přístup do bytu. Toto oprávnění SVJ je výslovně uvedeno také v § 7 písm. d) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí spojených s bytovým spoluvlastnictvím. Podle tohoto ustanovení patří mezi činnosti týkající se správy domu a pozemku (které zajišťuje ve vašem případě SVJ) také uplatnění práva vstupu do bytu v případě, že vlastník jednotky upravuje stavebně svůj byt. Současně z tohoto ustanovení výslovně vyplývá, že v odůvodněných případech je SVJ oprávněno (kromě vstupu do bytu) vyžadovat po vlastníku jednotky předložení stavební dokumentace, pokud je podle právních předpisů (tj. podle stavebně právních předpisů) k těmto stavebním úpravám vyžadována, a to za účelem, aby mohlo SVJ ověřit, zda stavební úpravy v bytě neohrožují, nepoškozují, nebo nemění společné části domu. Vlastník jednotky totiž nesmí při stavebních úpravách uvnitř bytu, mimo jiné, „ohrozit, změnit nebo poškodit společné části domu“, jak je to výslovně stanoveno v § 1175 odst. 1 obč. zák. SVJ je povinno při zajišťování správy domu a pozemku důsledně uplatňovat svá oprávnění svěřená mu právními předpisy, a jednotliví vlastníci jednotek by si měli být vědomi případných důsledků svého neoprávněného zasahování do společných částí domu v rozporu se zákonem. Je nezbytné, aby SVJ v prvé řadě neprodleně upozornilo vlastníka jednotky (jde-li o právnickou osobu, je třeba upozornit jeho statutární orgán) na daný problém a na povinnosti vlastníka jednotky, současně též ověřit na stavebním úřadě celou situaci týkající se zamýšlených stavebních změn uvnitř bytu. V tomto směru (pokud jde o stavebně technické a stavebně právní záležitosti, záležitosti statiky budovy, apod.) by mělo SVJ spolupracovat s odborníkem ve stavebnictví (nejlépe z Vašeho okolí, či se poradit na stavebním úřadě) tak, aby nedošlo k nevratným ohrožením či poškození společných částí domu. (Existují někdy stavebně technická řešení v domě, kdy i jen zásah do příčky uvnitř bytu může mít vliv na společné části domu - což je však záležitost posouzení na místě, a to příslušným odborníkem z oboru stavebnictví.) Pokud by vlastník jednotky nehodlal plnit své povinnosti, pak by nezbylo než k právnímu řešení přizvat právníka (nejlépe advokáta) znalého problematiky vlastnictví bytů a záležitostí s tím spojených, který by SVJ v této záležitosti právně zastoupil. Pokud jde o další Vámi uváděnou záležitost (že vlastník jednotky hodlá rozdělit stávající jednotku na dvě nové jednotky), pak – kromě shora uvedeného – by bylo nezbytné v rámci SVJ takový záměr posoudit nejen z hlediska stavebně právních předpisů a stavebně technického hlediska, apod., ale současně z hlediska rozhodování v SVJ také podle § 1169 odst. 2 obč. zák., protože by se jednalo o změnu prohlášení, podléhající uvnitř SVJ schválení postupem podle tohoto zákonného ustanovení. Současně by mělo být v SVJ posouzeno, zda jde či nejde o situaci, kdy se vyžaduje uzavření smlouvy o výstavbě podle § 1170 a násl. obč. zák. Dotaz: Jeden z nájemníků - členů v našem BD, který svůj byt podnajímá by rád povolil trvalý pobyt svým podnájemníkům. Z praxe již ale máme jeden velmi nepříjemný zážitek, kdy podnájemnici byl umožněn trvalý pobyt, poté neplatila a nabalily se na ni další exekuce. Celá záležitost se táhla několik let a byla pro družstvo finanční i administrativní zátěží. Jak je to, prosíme, s trvalým pobytem podnájemníků, jaká jsou rizika? Nese pak rizika nájemník či celé družstvo? Majitel objektu je družstvo, souhlas tedy uděluje členská schůze? Odpověď: Bytové družstvo jako vlastník bytu uděluje členovi družstva – nájemci písemný souhlas s přenecháním bytu do podnájmu. O souhlasu s podnájmem družstevního bytu rozhoduje představenstvo družstva, pokud si rozhodování o této věci nevyhradila členská schůze družstva (úprava ve stanovách družstva). Bytové družstvo má právo podnájem družstevního bytu nepovolit nebo jinak omezit, např. časově (na dobu jednoho roku). Pokud se týká povolení trvalého pobytu podnájemci, zde je nutné rozlišit, zda byl udělen souhlas s podnájmem. Zrušení trvalého pobytu je komplikovanější, neboť probíhá na návrh a formou správního řízení. Exekuce je možná i dle faktického pobytu dlužníka, exekutor není vázán místem jeho trvalého pobytu. Dotaz: V našem SVJ vznikly jednotky už v roce 2011, stanovy máme vypracovány podle metodiky SMBD. Máme povinnost vyúčtovat náklady na správní činnost dle §1180 odst. 2 NOZ na jednotku nebo můžeme účtovat na m2 (ve stanovách jsme rozúčtování nákladů na správní činnosti na jednotku nenašli)? Odpověď: V případě Vašeho SVJ jednotky ve vlastnictví vznikly přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), tedy za účinnosti předchozího zákona o vlastnictví bytů, a z této skutečnosti vychází dále uvedená odpověď: V NOZ se v právní úpravě bytového spoluvlastnictví zcela nově upravuje – oproti předchozí úpravě v zákoně o bytovém spoluvlastnictví (a pro vlastnictví jednotek vzniklé po dni nabytí účinnosti NOZ) zákonný rámec pro možné způsoby určení jednak poměru velikosti podílů jednotlivých vlastníků jednotek na společných částech (domu a pozemku), viz § 1161 a § 1162 NOZ, jednak poměru výše příspěvků jednotlivých vlastníků jednotek na správu domu a pozemku (na správu nemovité věci rozdělené na jednotky), viz § 1180 NOZ. Souvisí to jednak s určitou liberalizací právní úpravy soukromého práva, jednak s novým právním pojetím jednotek vznikajících za účinnosti NOZ, tedy po 1. 1. 2014, viz § 1159 NOZ. Zákonodárce zařadil v uvedených souvislostech (v podstatě na základě tehdejších požadavků praxe v SVJ) do nové právní úpravy bytového spoluvlastnictví také ustanovení v § 1180 odst. 2 NOZ o rozvržení příspěvků na správu domu a pozemku, pokud jde o zde vyjmenované příspěvky na správu týkající se určité části příspěvku na správu domu a pozemku, jímž se hradí náklady některých správních činností; blíže pak jsou druhy těchto správních činností uvedeny v § 12 a v § 17 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. K tomu lze předeslat, že již ode dne nabytí účinnosti NOZ pak byly – a v podstatě i v současné době ještě jsou – vyjadřovány v praxi SVJ rozdílné názory na to, zda ustanovení §1180 odst. 2 je donucující povahy (kogentní povahy), a nelze se tedy od něho v prohlášení (resp. v případě SVJ ve stanovách přizpůsobených nové právní úpravě po 1. 1. 2014) odchýlit, anebo není donucující povahy, a lze se od něho odchýlit. Část odborné veřejnosti, především té odborné veřejnosti, která se podílí na přípravách záměrů novelizace ustanovení NOZ o bytovém spoluvlastnictví se sjednotila na stanovisku, že celé ustanovení § 1180, tedy včetně odst. 2 je dispozitivní povahy, jak to lze dovozovat z úvodu textu odst. 1, podle něhož „Nebylo-li určeno jinak…….“, přispívá vlastník jednotky v poměru podle tohoto odst. 1, a tedy, tato dispozice platí i pro ustanovení v odst. 2, neboť celý paragraf 1180 se zabývá pouze jedinou záležitostí – poměrem výše příspěvků jednotlivých vlastníků jednotek na správu domu a pozemku (pouze vnitřně členěných na příspěvky týkající se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického a z hlediska správních činností, viz též § 7 a § 8 uvedeného nařízení vlády). Podle stanoviska této části odborné veřejnosti se ve vztahu k jednotkám vzniklým přede dnem nabytí účinnosti NOZ dovozuje, že nebyla–li přede dnem nabytí účinnosti NOZ určena (dohodnuta) stejná výše příspěvků každého vlastníka jednotky na některé činnosti správy domu a pozemku dohodou všech vlastníků jednotek podle § 15 odst. 1 věty druhé tehdejšího zákona o vlastnictví bytů, pak by bylo možné upravit poměr výše příspěvků jednotlivých vlastníků jednotek v době po 1. 1. 2014 v tomto případě (tedy v případě vzniku jednotek před 1. 1. 2014, což je Váš případ) jedině se souhlasem všech vlastníků jednotek, postupem podle §1169 odst. 2 NOZ. Pokud k takové dohodě podle § 1169 odst. 2 NOZ po 1. 1. 2014 nedošlo, měli byste postupovat podle ustanovení, které bylo uvedeno v prohlášení, na jehož základě vznikly jednotky ve vlastnictví v době před 1. 1. 2014. K bližšímu vysvětlení by bylo vhodné poskytnout při ústní konzultaci. Současně na závěr dodáváme, že však v řadě SVJ je výklad různý, a v případě sporu by v této věci mohl rozhodnout jedině soud. A dále podotýkáme, že v rámci příprav záměrů novelizace ustanovení o bytovém spoluvlastnictví v NOZ se sice předběžně dohodlo, že by z novelizace měla jednoznačně vyplývat dispozitivní povaha celé úpravy poměru výše příspěvků jednotlivých vlastníků jednotek na správu domu a pozemku – tedy včetně příspěvků týkajících se činností uvedených nyní v § 1180 odst. 2 NOZ, avšak kdy dojde k projednání a k přijetí novelizace, zatím nelze předvídat. Dotaz: Na členské schůzi samosprávy bytového družstva jsem předložil naskenované plné moci k zastupování člena družstva s tím, že originál plné moci předložím, až jej obdržím poštou. Funkcionáři družstva nebyla tato plná moc uznána za platnou. Jak se mohu já, případně zastoupený člen samosprávy, zpětně domáhat svého práva (uznání plné moci)? Odpověď: V případě jednání členské schůze samosprávy bytového družstva a zastupováním členů družstva na této schůzi je nutné se řídit pravidly určenými stanovami Vašeho družstva. Pokud bylo udělení plné moci zmocněnci v souladu s těmito pravidly, jsme názoru, že udělená plná moc podmínku, že musí být písemná (forma scanu), splňovala a zastoupení tak bylo řádně prokázáno. Pokud se nelze nápravy dovolat u orgánu družstva, má každý člen bytového družstva právo podat návrh k soudu o neplatnosti usnesení shromáždění delegátů podle ustanovení § 258 občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Toto právo zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. Zde je nutné upozornit na skutečnost, že soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky; a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Dotaz: Máme dotazy ohledně plánované výměny rozvodů teplé a studené vody tzv. stoupaček (z důvodu častých havárií), spojených i s výměnou vodoměrů. 1. dotaz – pokud některý z vlastníků neumožní přístup do bytu, aby mohla být provedena výměna potrubí a vodoměrů v uvedeném termínu, jaký je správný postup - sankce? 2. dotaz – pokud při výměně potrubí dojde k poškození majetku vlastníka je SVJ povinno uhradit škodu. Musí SVJ uhradit škodu i v případě, že přístup ke společným rozvodům nebyl dostatečně velký? Někteří vlastníci při rekonstrukci bytu - WC - zmenšili přístup ke stoupačkám a není výjimkou otvor menší než 50x50cm. Odpověď: Ad 1 – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v ustanovení § 1183 vymezuje povinnost vlastníka zdržet se všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu, o nichž bylo řádně společenstvím vlastníků rozhodnuto. Vlastník je povinen umožnit přístup do bytu, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu a pozemku. Sankce za nesplnění této povinnosti zákon nestanoví, ale v případě, pokud vlastník tuto zákonnou povinnost nesplní a společenství vlastníků by tím vznikla škoda, bude povinen tuto škodu společenství vlastníků v plné výši uhradit. Ad 2 – pokud by vlastníkovi prováděním stavebních úprav byla způsobena škoda, uhradí tuto škodu společenství vlastníků. Dotaz: Na shromáždění SVJ jsme výboru odsouhlasili pobírání měsíčních odměn. Je třeba k pobírání odměn ještě mezi SVJ a členem výboru uzavřít nějakou smlouvu, nebo stačí rozhodnutí shromáždění? Existuje nějaký vzor takové smlouvy? Odpověď: Níže je uvedeno (vzhledem k obsahu Vašeho dotazu) vyjádření z hlediska právní úpravy SVJ a jeho volených orgánů v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů ­ dále též jen „OZ“); v tomto vyjádření se tedy nezabýváme souvisejícími záležitostmi účetními, daňovými, apod. Občanský zákoník v ustanoveních o bytovém spoluvlastnictví, a v rámci této právní úpravy v ustanoveních o volených orgánech SVJ a jejich členech nemá žádná podobná ustanovení, jako tomu je v případě odměňování členů volených orgánů obchodních společností a družstev v zákoně o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), kde je v § 59 odst. 1 výslovně stanoveno, že práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními OZ o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla­li uzavřena, nebo ze ZOK plyne něco jiného. Další podrobnosti jsou stanoveny pro členy volených orgánů obchodních společností a družstev v souboru společných ustanovení o smlouvě o výkonu funkce, tedy v § 59 až 62 ZOK (přitom povinnost písemné formy smlouvy o výkonu funkce je v ZOK stanovena pouze pro kapitálové společnosti). Nic podobného, bohužel, výslovně neupravují ustanovení OZ o bytovém spoluvlastnictví a SVJ, či obecná ustanovení OZ o orgánech a členech orgánů právnických osob. Přitom však i na orgány a členy volených orgánů SVJ se vztahuje většina obecných ustanovení OZ o členech orgánů právnické osoby, zařazená v rámci ustanovení § 151 ­ § 160 OZ o orgánech právnické osoby. Např., mezi jiným, se na členy volených orgánů SVJ vztahují také velice důležitá ustanovení § 159 OZ o odpovědnosti člena voleného orgánu právnické osoby – např. ustanovení § 159 odst. 1 o tom, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, a má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Ze znění § 159 odst. 3 OZ pak, mimo jiné, jednoznačně plyne povinnost člena voleného orgánu nahradit škodu, kterou by způsobil právnické osobě porušením povinnosti při výkonu funkce. Uvedená ustanovení se vztahují také na členy volených orgánů SVJ přímo ze zákona, lze však nepochybně dovozovat, byť je praxe v SVJ různorodá, že v zájmu oboustranné právní jistoty je vhodnější sjednání smlouvy o výkonu funkce člena orgánu SVJ v písemné formě, byť to není výslovně požadováno v ustanoveních OZ vztahujících se na členy volených orgánů SVJ v rámci právní úpravy bytového spoluvlastnictví v OZ, ani v obecných ustanoveních OZ o orgánech právnické osoby. Písemně sjednanou smlouvou o výkonu funkce lze však předejít případným budoucím nedorozuměním či sporům ve vztahu mezi SVJ a členem voleného orgánu. Platí to zvláště např. tehdy, kdy je v konkrétním SVJ dojednána určitá dělba činnosti jednotlivých členů výboru SVJ (jak to obecně má na mysli § 156 odst. 2 OZ v rámci obecných ustanovení o orgánech právnické osoby), anebo kdy jsou určovány možnosti snížení či neposkytnutí této odměny z konkrétně určených důvodů, apod. Kromě toho, tímto právně jistějším způsobem (tj. písemnou formou smlouvy o výkonu funkce) se např. také sjednává rozsah případných dalších plnění poskytovaných konkrétnímu členovi voleného orgánu, spojených s výkonem funkce (např. poskytnutí služebního mobilního telefonu spolu s měsíčním finančním limitem pro hovory po dobu výkonu funkce, nebo např. poskytnutí osobního počítače pro období výkonu funkce, apod.). Přitom, pokud je sjednávána smlouva o výkonu funkce v písemné formě, je nezbytné ji vždy schválit usnesením shromáždění, v souladu s § 1208 OZ (o výlučné působnosti shromáždění). Na závěr pouze poznamenáváme, že nedostatek právní úpravy týkající se smlouvy o výkonu funkce v SVJ v právní úpravě bytového spoluvlastnictví v OZ (oproti výslovné právní úpravě pro členy volených orgánů obchodních společností a družstev v ZOK) by neměla vést k podcenění potřeby právní jistoty ve vztahu mezi členem voleného orgánu a SVJ. K Vašemu dotazu dále poznamenáváme, že rámcový vzor smlouvy o výkonu funkce je zařazen v metodické pomůcce vydané naším SMBD (autorka JUDr. Ivana Šimonková), vždy je však potřebné přizpůsobit obsah této smlouvy podle konkrétních podmínek a ujednání v konkrétním SVJ. Vzhledem k tomu, že poskytování odměn členům volených orgánů SVJ bezprostředně souvisí také s problematikou účetní agendy SVJ a s problematikou daňovou, bylo by vhodné konzultovat celou problematiku také v ekonomické poradně SMBD (kterou vede Ing. Božena Künzelová). Dotaz: V našem SVJ nefunguje příliš dobře kontrolní komise, která má tři členy, z toho jsou jeden až dva v podstatě neaktivní. Můžeme provést změnu počtu členů kontrolní komise např. na dva usnesením schůze? Nebo je potřeba postupovat jinak? Odpověď: V tomto případě jsou rozhodující stanovy vašeho SVJ. Pokud stanovy Vašeho SVJ upravují orgán – kontrolní komisi jako kolektivní orgán s počtem tří členů, je v případě změny tohoto počtu nebo v případě změny kolektivního orgánu na orgán individuální (revizor, kontrolor) nutné změnit stanovy SVJ, protože se jedná o povinnou náležitost stanov (§1200 odst. 2 písm. d) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle § 262 OZ o spolku, který se v této věci použije, pokud SVJ zřídí kontrolní komisi, vyžaduje se, aby měla alespoň tři členy. Nižší počet členů kontrolní komise zákon pro SVJ nepřipouští. Kontrolní orgán není povinným orgánem společenství a je věcí každého společenství, zda jej zřídí, či nikoliv. V případě zrušení kontrolního orgánu je také nutné provést změnu stanov společenství. Dotaz: Protože nám dosloužil hromosvod, bylo k přistoupeno k jeho celkové obnově. Stávající zemnící desky jsou naprosto nevyhovující a pro další setrvání v systému nepoužitelné, rozhodli jsme se proto obkopat dům a položit do něj zemnící pásek. Protože pracemi dotčený pozemek nepatří SVJ, byl osloven vlastník ­ Magistrát hl. m. Prahy k podání vyjádření k tomuto záměru. Magistrát nemá s pracemi žádný problém, resp. ten se rýsuje až tím, že hodlá věc po právní stránce zaštítit smlouvou o zřízení služebnosti. Rádi bychom věděli, zda SMBD se s tímto postupem setkalo či setkává a v jakých částkách se pohybuje plnění za sjednání břemena. Na doplnění přidáváme, že odkup tzv. okapového chodníku nepřipadá v úvahu, neboť pásek bude veden až cca 1 m (někde i více) od domu. Odpověď: Smlouvu o služebnosti ve Vámi uvedeném případě je účelné uzavřít, neboť podle našeho názoru jde nikoliv jen o uložení vedení „hromosvodného pásku“, nýbrž také o jistotu, že budete mít přístu pro případ udržení či obnovení jeho funkce, pokud by to bylo v budoucnu potřebné, resp. k jeho výměně, apod. Podle našeho názoru bude tato služebnost zřízena jako věcné břemeno, a pokud dojde k jeho zřízení za úplatu, pak by se mělo jednat o jednorázovou úhradu, která by neměla SVJ (resp. vlastníky jednotek) nijak výrazněji zatížit; dále je potřebné počítat s běžnými náklady spojenými se zápisem tohoto věcného břemene ve prospěch SVJ (pravděpodobně má Magistrát na mysli zřízení služebnosti inženýrské sítě ve prospěch SVJ podle § 1267 občanského zákoníku) v katastru nemovitostí. Bude jistě vhodné, abyste v rámci projednávání smlouvy o zřízení služebnosti s Magistrátem hl. m. Prahy projednali současně i záležitost s tím spojených nákladů a úplaty v tomto konkrétním případě. Dotaz: Jako členové SVJ máme podezření, že s našimi financemi není správně nakládáno. Kdo je odpovědný, je to schůze SVJ nebo náš předseda SVJ? A máme jako členové SVJ nějakou možnost kontroly nakládání s financemi? Odpověď: Za nakládání s účtem a tedy i za čerpání z účtu je odpovědný statutární orgán SVJ, v případě Vašeho SVJ je to jako statutární orgán předseda společenství. Podle § 1179 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník má vlastník jednotky právo se seznámit, jak osoba odpovědná za správu domu a pozemku hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Pokud předseda SVJ odmítne vlastníkům ­ členům společenství předložit doklady vztahující se k čerpání prostředků SVJ z účtu společenství a pokud máte podezření, že jsou z účtu prováděny neoprávněné výběry či platby, máte jako vlastníci ­ členové společenství možnost podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, případně předsedu společenství odvolat. Dotaz: Jako výbor společenství jsme rozhodli o vyklizení kočárkáren, ve kterých jsou různé odložené věci. Také několik jízdních kol, u kterých je zřejmé, že na nich nikdo již delší dobu nejezdil. Oznámili jsme všem vlastníkům a nájemníkům, aby si svoje věci označili visačkou, a na toto označení jsme dali lhůtu 4 týdny. Dále jsme všem sdělili, že po uplynutí této lhůty budou neoznačené věci odvezeny do sběrného dvora. Ptáme se, zda skutečně můžeme po 4 týdenní lhůtě nechat neoznačené věci vyvést. Potřebujeme mít jistotu, že nás nemůže někdo žádat o náhradu škody nebo i žalovat. Odpověď: V uvedené záležitosti se vyskytují v praxi různá stanoviska vzhledem k tomu, že v právní úpravě bytového spoluvlastnictví není zařazena výslovná úprava podobné záležitosti, a je tedy nezbytné postupovat s maximální obezřetností podle obecných zásad soukromého práva tak, aby se vyloučila možnost, že vlastník jednotky či nájemce uplatní po vyklizení nárok na náhradu škody, a bude tvrdit, že se jednalo o věc, která mu patřila a měla pro něho určitou hodnotu, apod. Vámi uvažované řešení by představovalo z hlediska soukromého práva tzv. „svépomoc“, jejíž přípustnost (resp. meze její přípustnosti) je obecně vymezena v § 14 občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Její využití je obecně podmíněno stavem ohrožení subjektivního práva, protiprávností hrozícího zásahu a současně podmínkou, že by případný zásah veřejné moci přišel pozdě. Jen tehdy je svépomoc oprávněná. K tomu je potřebné dodat, že možnost řešení situace v souladu s vymezením podstaty svépomoci podle § 14 OZ směřuje na případy, kdy je právo ohroženo bezprostředně (tj. zásah bezprostředně hrozí, nebo už sice nastal, ale stále trvá). V takovém případě lze zásah odvrátit takovým způsobem, který se musí jevit vzhledem k okolnostem konkrétní situace přiměřený. V OZ jsou také vymezeny některé zvláštní případy, kdy se výslovně připouští svépomoc za podmínek v zákoně stanovených – např. právo se znovu zmocnit věci po svémocném rušení držby (§ 1006 OZ), nebo právo šetrně odstranit kořeny či větve stromu, příp. části jiných rostlin, které přesahují ze sousedova pozemku, a ten je sám na požádání neodstranil (§ 1016 odst. 2 a 3 OZ). V ustanoveních OZ o bytovém spoluvlastnictví, zahrnujících také právní úpravu SVJ, není pro podobné případy zvláštní výslovné ustanovení o případech přípustnosti svépomoci ze strany SVJ. Každý vlastník jednotky je však povinen dodržovat pravidla pro užívání společných částí (společnou částí domu je také např. kočárkárna). Tato pravidla jsou jednou z povinných náležitostí stanov SVJ podle § 1200 odst. 2 písm. f) OZ. Pokud by vlastník jednotky tato pravidla porušoval, přičemž by toto porušování nebylo takové povahy, že by byla připuštěna svépomoc podle § 14 OZ, bylo by potřebné se obrátit na soud, aby rozhodl o povinnosti vlastníka jednotky splnit povinnost a odstranit závadný stav. Lze si však představit, že v případě odložení různých předmětů ve společných prostorách, které by znamenalo bezprostřední ohrožení majetku nebo osob a v souvislosti s tím např. porušení předpisů o protipožární ochraně, apod., anebo by se např. jednalo o bezprostřední ohrožení zdraví osob např. pro rozpor s hygienickými předpisy, stavebně právními předpisy, apod., by byly orgány SVJ oprávněny použít pro odstranění takového závadného stavu svépomocné jednání ve smyslu § 14 OZ (v případné součinnosti s příslušnými orgány veřejného zdraví např. krajské hygienické stanice, anebo s orgány protipožární ochrany). Ve Vámi uvedeném případě však patrně nejde o takovou situaci. V případě soudního sporu by ve Vámi uváděném případě zřejmě bylo také posuzováno, zda jde o opuštěnou movitou věc z hlediska OZ. OZ, kromě vymezení pojmu opuštěná věc, také zahrnuje fikci opuštění věci, podle které se stane opuštěná věc ničí, a jiný si ji může přivlastnit – viz § 1045 odst. 1 OZ (to se netýká opuštěné nemovité věci, která podle § 1045 odst. 2 OZ připadá po deseti letech státu). Podle uvedené fikce v případě, kdy vlastník své vlastnické právo k movité věci nevykonává 3 roky, nebo pokud byla movitá věc nepatrné hodnoty zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se tato movitá věc za opuštěnou bez dalšího – viz § 1050 odst. 1 OZ. V souvislosti se shora uvedeným by muselo být (v zájmu právní jistoty) ve Vámi uvedeném případě pro uskutečnění záměru odvézt některé movité věci z kočárkárny do sběrného dvora, mít za hodnověrně prokázané – na základě všech okolností a také na základě vyjádření vlastníků jednotek a nájemců, jimž vlastník jednotky byt pronajal, že jde v daném případě o věci opuštěné. Tolik alespoň rámcově k uvedenému dotazu. Jsme si vědomi, že shora uvedeným vyjádřením Vám neposkytujeme relevantní odpověď na Váš konkrétní dotaz – to však v podstatě není možné, protože nelze předvídat případné rozhodnutí soudu, pokud by došlo k soudnímu sporu v této konkrétní záležitosti, kdy máte záměr odvézt do sběrného dvora některé movité věci nacházející se v kočárkárně, které považujete za opuštěné ve smyslu OZ. Dotaz: Na shromáždění vlastníků byl vznesen požadavek zjistit, zda může SVJ koupit pozemek (vlastníkem je Hl. m. Praha) sousedící s pozemkem SVJ bez dalšího využití. Důvodem jsou obavy z možného zastavení pozemku novým objektem a tím zhoršení kvality bydlení v našem bytovém domě. Odpověď: SVJ může nabývat nemovitosti, ale vždy se musí jednat o nabývání nemovitostí pro účely správy domu a pozemku (§1195 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Sousední pozemek, jak ve svém dotazu uvádíte, pravděpodobně tuto podmínku nesplňuje. Je zde ale možnost, aby vlastníci – členové Vašeho společenství nabyli pozemek do spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy. Dotaz: Může dát člen BD svolení k trvalému pobytu nájemníkovi bez vědomí a souhlasu představenstva? Jaké jsou povinnosti a) členů, b) představenstva k hlášení trvalého bydliště dle současné legislativy? Ve stanovách nemáme trvalý pobyt takto detailně řešen. Odpověď: 1. Pokud člen BD - nájemce družstevního bytu poskytne se souhlasem BD byt jiné osobě do podnájmu, jde o podnájem bytu (§ 2274 a násl. obč. zák.), nikoliv o nájem bytu; tento podnájem je právním vztahem mezi členem BD ­ nájemcem družstevního bytu na straně jedné a podnájemcem na straně druhé. Pokud jde o trvalý pobyt (o němž se v praxi často hovoří jako o „trvalém bydlišti“), upravuje tyto záležitosti zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“). Z § 10 odst. 6 zákona o evidenci obyvatel (zařazeného v rámci souboru ustanovení o trvalém pobytu občanů) mimo jiné vyplývá, že osoba, která se přihlašuje (u příslušné ohlašovny na městském/obecním úřadě) k trvalému pobytu, musí ­ mimo jiné ­ také doložit vlastnictví bytu nebo domu nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. (Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny). Za oprávněnou osobu (k udělení souhlasu s přihlášením osoby k trvalému pobytu) se považuje osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu. Z uvedeného plyne, že pokud jde o nájemce bytu, nepotřebuje souhlas vlastníka domu (nebo vlastníka bytu) k tomu, aby se, jako nájemce, přihlásil na adrese bytu k trvalému pobytu ­ to plyne přímo ze zákona o evidenci obyvatel. Pokud však jde o podnájemce bytu (který má uzavřenu podnájemní smlouvu s nájemcem bytu), nemělo by pro ohlašovnu postačit předložení této podnájemní smlouvy podepsané nájemcem bytu, ani souhlas pouze nájemce bytu s přihlášením podnájemce k trvalému pobytu v domě ve vlastnictví jiné osoby (v daném případě ve vlastnictví bytového družstva). Jsme názoru, že v daném případě by měl být z hlediska § 10 odst. 6 písm. c) zákona o evidenci obyvatel vyžadován ohlašovnou souhlas vlastníka domu (bytového družstva) s přihlášením podnájemce k trvalému pobytu v domě v uvedeném bytě, jehož nájemcem je člen bytového družstva. K tomu současně dodáváme, že podle § 10 odst. 8 zákona o evidenci obyvatel je ohlašovna povinna sdělit vlastníkovi objektu (v daném případě bytovému družstvu) na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou. A dále, podle § 10 odst. 9 tohoto zákona v případě, zjistí­li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v základním registru obyvatel nebo v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována. 2. K uvedenému dále dodáváme s tím související okolnost, že přímo ze zákona o evidenci obyvatel vyplývá, že přihlášení osoby k trvalému pobytu (v daném případě v domě ve vlastnictví BD) nevytváří žádný právní nárok či oprávnění bydlet v tomto domě, jak se leckdy vlastníci domu či vlastníci bytu obávají; jde pouze o evidenční údaj podle uvedeného zákona o evidenci obyvatel. V § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel se stanoví: „Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). Následuje odst. 2, který stanoví: „Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti“. K tomu ještě pro úplnost poznamenáváme: z praktického hlediska je pro každého pronajímatele (tedy i pro bytové družstvo) velmi důležité dodržovat princip, podle něhož je z nájemní smlouvy nepochybné, které zařízení umístěné v nájemním bytě je ve vlastnictví pronajímatele a nikoliv ve vlastnictví nájemce. Je to důležité např. z hlediska takové eventuality, že by bylo případně v budoucnu vedeno vůči nájemci (anebo vůči podnájemci) exekuční řízení, a to proto, aby v případě, že by taková situace nastala, bylo schopné BD prokázat, že jde o předměty (např. zařízení bytu), které jsou ve vlastnictví BD, nikoliv ve vlastnictví nájemce (či podnájemce). Dotaz: Prosíme o vyjádření k nepřihlášené osobě v družstevním bytě. Osoba se v bytě člena BD zdržuje po dobu cca nejméně 15 dní v měsíci. Je možno toto považovat za hrubé porušení Stanov BD? Naše stanovy v článku 10 písm. g) uvádějí: „Při vzniku nájmu oznámit družstvu počet osob v bytě, jejich jména, příjmení a data narození, změny těchto údajů, uzavření manželství, přechod nájmu oznámit družstvu bez zbytečného odkladu. Neučiní-li to ani do dvou měsíců ode dne, kdy změna nastala, má se za to, že hrubě porušil svou povinnost“. Odpověď: Pokud vycházíme z Vámi zaslané úpravy ve stanovách Vašeho bytového družstva a pokud člen neoznámil změnu – přijmutí nového člena do domácnosti, a to nejpozději do dvou měsíců, jedná se o hrubé porušení jeho povinnosti vyplývající z nájmu, které lze v krajním případě sankcionovat i vyloučením člena z bytového družstva podle § 734 odst. (1) písm. a) ZOK ve spojení s § 614 ZOK.

https://zakony.pohoda.cz/pracovni-pravo/zakonik-prace/mzda-nebo-plat-pri-vykonu-jine-prace/

Mzda nebo plat při výkonu jiné práce - Portál POHODA §139 (1) Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda nebo plat, a) z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice podle zvláštního právního předpisu (Pozn. č. 19: § 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění pozdějších předpisů.) [§ 41 odst. 1 písm. b)], b) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním [§ 41 odst. 1 písm. d)], §139 (2) Je-li zaměstnanec převeden podle § 41 odst. 2 písm. b) na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda nebo plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. §139 (3) Vláda může stanovit nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný správní úřad náklady na případný doplatek mzdy nebo platu poskytnutý zaměstnanci převedenému na jinou práci z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. d) zaměstnavateli, který jej poskytl.

https://www.tvojelekarna.cz/Stranky/Obchodni-podminky

Tvojelekarna.cz - Obchodní podmínky Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě www.tvojelekarna.cz. Podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti prodávajícího (provozovatel) a kupujícího (zákazník, spotřebitel). Veškeré smluvní vztahy jsou uzavřeny v souladu s právním řádem České republiky. Odesláním závazné objednávky kupující stvrzuje, že se seznámil s těmito obchodními podmínkami jakož i reklamačním řádem a že s nimi bez výhrad souhlasí. Kupující je zároveň dostatečně informován před vlastním odesláním objednávky o možnosti seznámit se s obchodními podmínkami a reklamačním řádem. V. Špály 10 Zapsán v registru živnostenského úřadu města Prostějova pod č. j. OŽÚ 872/2009 Prodávající se zavazuje, že veškeré osobní údaje kupujícího, které získal při jeho registraci a objednávce bude zpracovávat v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění a využije tyto osobní údaje pouze pro svou vnitřní potřebu v souvislosti s plněním svých závazků vyplývajících ze smlouvy o koupi zboží z webových stránek www.tvojelekarna.cz, kromě případů, kdy mu poskytnutí osobních údajů kupujícího ukládá zákon nebo rozhodnutí příslušného orgánu státní správy. Kupující tímto prohlašuje, že vyplněním a potvrzením formuláře „Košík“ souhlasí, ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., se zpracováním všech svých osobních údajů poskytnutých prodávajícímu. Práva kupujícího ve vztahu k ochraně jím poskytnutých osobních údajů se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., v platném znění. Výběr zboží provedete výběrem kategorie v levé liště a následně výběrem podkategorie v určité podsekci. V případě, že znáte název Vámi vybraného zboží, můžete použít vyhledávací pole v pravém horním rohu. Zboží do košíku vložíte kliknutím na ikonu "vložit do košíku", kterou naleznete na stránce detailu zboží. Obsah košíku můžete kontrolovat v pravé horní části nebo přes odkaz "přejít k pokladně". Po výběru zboží a vložení do košíku můžete buď dále pokračovat v nákupu po kliknutí na tlačítko "Pokračovat v nákupu" nebo tlačítkem "přejít k pokladně" přejít k objednání. Veškeré objednávky, učiněné prostřednictvím internetového obchodu www.tvojelekarna.cz, jsou závazné. Odeslaná objednávka je návrhem kupní smlouvy. Kupní smlouva vzniká a je platná v okamžiku vzájemného potvrzení objednávky mezi kupujícím a prodávajícím, tj. okamžikem, kdy je zákazníkovi (kupujícímu) doručen e-mail s výpisem z objednávky. Elektronická objednávka je platná po vyplnění veškerých formulářem předepsaných údajů a náležitostí. Ceny zboží jsou vyznačeny u jednotlivých položek zboží. Před odesláním objednávky bude celková cena dodávky vypočtena včetně DPH. Zákazník odsouhlasí konečnou cenu zboží a dopravy. Vlastnické právo ke zboží přechází na kupujícího v okamžiku zaplacení kupní ceny a jeho převzetí. Vyplněním a odesláním objednávkového formuláře, dává kupující prodávajícímu souhlas ke shromažďování a archivování osobních údajů o kupujícím a o jeho nákupech (viz. Ochrana osobních údajů). Pokud je objednané zboží skladem, expeduje se nejpozději následující pracovní den po objednání. U zboží, které skladem není, může být dodací lhůta až pět pracovních dnů. Česká pošta - Obchodní balík s dobírkou 135,- Kč Česká pošta - Obchodní balík s platbou předem 105,- Kč Česká pošta - obyčejný balík s dobírkou 115,- Kč Termín doručení není ze strany České pošty garantován, obvyklá doba je do tří pracovních dnů od předání dopravci. Zákazník zaplatí doběrečnou částku řidiči v hotovosti. V případě, že nebude na uvedené adrese zastižen, zanechá řidič oznámení o uložení zásilky na příslušné poště. Česká pošta - obyčejný balík s platbou předem 105,- Kč Zákazník zaplatí celou částku objednávky předem dle instrukcí, které obdrží e-mailem. Termín doručení není ze strany České pošty garantován, obvyklá doba je do tří pracovních dnů od předání dopravci. V případě, že zákazník nebude na uvedené adrese zastižen, zanechá řidič oznámení o uložení zásilky na příslušné poště. * Službou Obyčejný balík je možné zasílat balíky o hmotnosti max. 20 kg. V případě, že zásilka bude těžší nebo povaha zboží neumožní zboží zaslat v jedné zásilce, bude prodávající kupujícího e-mailem nebo telefonicky kontaktovat a domluví si společně další postup. Osobní odběr - ZDARMA ( jen po předchozí domluvě ) Zboží bude připraveno k vyzvednutí zákazníkem v Prostějově. Pro tento způsob odběru je nutné se e-mailem domluvit s prodávajícím. Zákazník je povinen před převzetím zboží od dopravce vizuálně zkontorlovat stav zásilky. Pokud je zřejmé, že je zboží uvnitř poškozeno (balík je pormočený, deformovaný, otevřený apod.), zásilku zákazník nepřebírá, ale sepíše s dopravcem škodní protokol a ten do 24 hodin zašle e-mailem prodávajícímu. Pokud je převzetí zásilky stvrzeno podpisem v dokladech dopravce, nevzniká nárok na pozdější reklamaci v důsledku neúplnosti nebo poškození dodávky. V případě, že si zákazník objednané zboží úmyslně nevyzvedne, je prodávající oprávněn požadovat po zákazníkovi vrácení skutečných nákladů na odeslání zásilky. Kupující (spotřebitel) má právo na základě ustanovení § 53, odst. 7 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen občanský zákoník), odstoupit od smlouvy do 14-ti dnů od převzetí zboží. Pokud se tak rozhodne, musí zboží poslat zpět prodávajícímu v uvedené lhůtě. Předpokladem je doručení vráceného zboží prodávajícímu. Určující je datum odeslání. Po obdržení vráceného zboží prodávající nejpozděni do 30-ti dnů zákazníkovi vrátí zpět odpovídající částku předem dohodnutým způsobem. V případě, že žádáte o výměnu zboží nebo vrácení peněz nám výrobek zašlete zpět bez známek používání, nepoškozený, nejlépe v původním balení. Při zasílání zpět zvolte hodný obal, aby nedošlo k poškození zboží při přepravě. Zboží poškozené při přepravě v důsledku volby nevhodného obalu nelze vyměnit nebo vrátit peníze. Zákazníkovi bude vrácena částka zaplacená za zboží ponížená o náhradu za skutečně vynaložené náklady dodavatele spojené s vrácením zboží (viz. § 53 Občanského zákoníku). Náklady spojené s vrácením zboží hradí zákazník. Zákazník nesmí zaslat zboží na dobírku, takto zaslané zboží nebude na pobočce České pošty, s.p., převzato. Zákazník nemůže odstoupit od kupní smlouvy na poskytování služeb dle § 53, odst. 8 Občanského zákoníku. Tento reklamační řád v souladu s ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění a zákona č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, upravuje způsob a základní podmínky reklamace vad zboží a uplatnění nároků ze záruky uplatněna spotřebitelem. Je-li kupujícím podnikatel, pak v souladu s ustanovením z.č. 513/91 Sb., obchodní zákoník. Pokud zákazník obdržel jiný výrobek, než si objednal (neúmyslná záměna při balení výrobků), nebo obdržel výrobek vadný, zašle nám jej zpět nepoužitý, nepoškozený a v původním obalu. Bezplatně Vám zašleme výrobek správný (resp. nezávadný) a náklady na odeslání zásilky budeme kompenzovat.

https://www.praha16.eu/vydavani-cestovnich-dokladu.html

Informační server Městské části Praha 16: Odbor občansko správní - Vydávání cestovních dokladů Vydávání cestovních dokladů - změny ve vydávání cestovních pasů od 1.7.2018 Cestovat do zahraničí lze jen s platným cestovním dokladem (cestovní pas, diplomatický pas, služební pas, cestovní průkaz, náhradní cestovní doklad Evropské unie, jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s elektronickým čipem nebo bez čipu). Cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji může mít občan České republiky již od narození. Občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s elektronickým čipem nebo bez čipu, lze jako cestovní doklad také použít k cestování do států Evropské unie, nesmí však mít oddělenu vyznačenou část (z důvodu změny zapisovaných údajů). Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji („e-pas“) se vydává občanům České republiky od jeho narození ve lhůtě 30 dnů. Je-li žádost podána na zastupitelském úřadě v zahraničí, ve lhůtě 120 dnů anebo je možné vydání pasu ve zkrácené lhůtě 24 hodin nebo 5 pracovních dnů. Doba platnosti e-pasu: 5 let – občanům do věku 15 let 10 let – občanům starším 15 let Cestovní pas obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji (e-pas) se vydá s územní platností do všech států světa. Dobu platnosti cestovních dokladů nelze prodloužit. Žádost o vydání cestovního dokladu podává občan starší 15 let. Pokud je občan nezletilý (jedná se o občana staršího 15 let a mladšího 18 let), připojí k žádosti písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem nebo se zákonný zástupce (rodič) dostaví osobně spolu s žadatelem. Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce, pěstoun, osoba, které byl svěřen do výchovy, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo zařízení pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc a osoby, které pečují na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let. Za občana omezeného na svéprávnosti, podává žádost zákonný zástupce. Při žádosti o cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji je nutná přítomnost žadatele, neboť se elektronicky zpracovává obraz obličeje žadatele, podpis občana staršího 7 let a otisky prstů občana staršího 12 let. Splnit veškeré náležitosti požadované při podávání žádosti o vydání cestovního dokladu stanovené zákonem o cestovních dokladech č. 329/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K vyřízení žádosti o vydání cestovního dokladu se musí občan dostavit osobně na obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze na Úřad městské části Praha 1 – 22 nebo ve zkrácené lhůtě vydání též na Ministerstvu vnitra – adresa: Na Pankráci 72, Praha 4 (metro C – stanice Pražského povstání). Pokud se občan dlouhodobě zdržuje v zahraničí, lze podat žádost o vydání cestovního dokladu u zastupitelského úřadu. V případě ztráty nebo odcizení cestovního dokladu v zahraničí vydá občanovi zastupitelský úřad cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Nemá-li občan trvalý pobyt na území České republiky, vydá cestovní pas obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna. Správní poplatek za vydání cestovního pasu se platí pouze v hotovosti a to při podání žádosti o vydání CP: 1. Cestovní pas ve zkrácené lhůtě viz změny ve vydávání cestovních pasů od 1.7.2018 2. Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji ("e-pas") Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji - „e-pas“ se vydává ve lhůtě 30 dnů. Je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě 120 dnů Cestovní pas ve zkrácené lhůtě se vydává ve lhůtě v pracovních dnech do 24 hodin a nebo do 5 pracovních dnů. Žádost o vydání cestovní pasu ve zkrácené lhůtě nelze podat u zastupitelského úřadu. Při vydání prvního cestovního pasu je občan, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, povinen prokázat státní občanství České republiky dokladem o státním občanství. U občanů, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, se doklad o státním občanství vyžaduje, vzniknou-li důvodné pochybnosti o tomto údaji. K vydání „Osvědčení o státním občanství“ je ve správním obvodu Prahy 16 příslušný Úřad městské části Praha 16, Odbor občansko správní, Úsek matrik na adrese: Václava Balého 23/3, Praha–Radotín. Státní občanství ČR se prokazuje: osvědčením o státním občanství ČR ČR (platnost je 1 rok od vydání) platným občanským průkazem platným cestovním pasem ČR Žadatel je povinen uvést pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů, popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy. Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a cestovních dokladech Vyhláška Ministerstva vnitra č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracováváním biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu. Směrnice Ministerstva vnitra čj. MV-108001-48/SC-2011 ze dne 13.12.2011 Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 – čl. 4 odst. 1: právo občana na ověření údajů obsažených v pasu a jeho právo požadovat opravy nebo výmaz zjištěné nepřesnosti v osobních údajích, čl. 4 odst. 3, použití biometrických prvků výlučně k ověřování pravosti e-pasu nebo totožnosti držitele pomocí přímo dostupných srovnatelných prvků v případech, kdy je držitel e-pasu povinen podle právních předpisů e-pas předkládat (Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 je publikováno v Ústředním věstníku Evropské unie, řadě L. Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech - zejména § 8a Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích § 21, odst. 1 písm b) Zákon č. 424/2010 Sb., o základních registrech, ve znění zák. č. 100/2010 Sb., a další související zákony Cestovní doklady se vydávají ve správním řízení, vedeném dle zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů a dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (ve znění pozdějších předpisů). Proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 16 (ve věci cestovních dokladů) se lze odvolat k Magistrátu hlavního města Prahy, odboru živnostenskému a občanskosprávnímu, prostřednictvím Úřadu městské části Praha 16, který napadené rozhodnutí vydal, a to do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Pokud občan nesplní povinnost stanovenou zákonem o cestovních dokladech, může být takové jednání posouzeno jako přestupek. Přestupky na úseku cestovních dokladů upravuje § 34a zákona č. 329/199 Sb., o cestovních dokladech. Za přestupek lze uložit pokutu do 10 000 Kč. S jakým dokladem mohou cestovat do zahraničí občané mladší 15 let? Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, cestovní pas, občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, cestovní průkaz. Cestovní průkaz vydává zastupitelský úřad občanům např. při ztrátě, odcizení cestovního pasu, pro jednotlivou cestu – návrat do České republiky. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, které je závazné pro všechny státy Evropské unie, není možné do cestovního dokladu rodiče zapisovat údaje o dětech. Dle zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, nelze od 01.07.2011 zapsat děti (občany České republiky) do cestovního dokladu rodičů. K cestě do zahraničí nelze použít občanský průkaz zákonného zástupce, ve kterém je občan mladší 15 let dosud zapsán. Co jsou to biometrické údaje? Biometrickými údaji se rozumí pro účely zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů rukou. Druhý biometrický prvek, otisky prstů rukou, byl do cestovního pasu držitele zaveden od 01.04.2009. Minimální platnost cestovního dokladu v souvislosti se vstupem a pobytem na území cizích států je individuální, pohybuje se v rozmezí 1 – 6 měsíců. Doporučujeme obrátit se s dotazem přímo na velvyslanectví daného státu v České republice. Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o skončení jeho platnosti jestliže: Údaje zapsané v cestovním dokladu Cestovní doklad obsahuje povinné údaje stanovené zákonem č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Před cestou do zahraničí doporučujeme s časovou rezervou zkontrolovat, zda vlastníte platný cestovní doklad. Dále je třeba ověřit podmínky vstupu a pobytu v daném státu. Cestujete-li do členských států Evropské unie, postačuje ke vstupu a pobytu na území těchto států platný cestovní pas eventuálně platný občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemá oddělenu vyznačenou část. Při cestě do ostatních států je třeba zjistit, zda kromě platného cestovního dokladu uplatňují další podmínky vstupu a pobytu. Tyto informace je vhodné si ověřit přímo na velvyslanectví jednotlivých států. Poskytování osobních údajů z evidence cestovních dokladů Ministerstvo vnitra nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve správním obvodu Prahy 16 to je Úřad městské části Praha 16, odbor občansko správní, Oddělení evidence obyvatel a osobních dokladů na adrese Praha–Radotín, náměstí Osvoboditelů 21/2a, poskytuje občanovi staršímu 15 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti. V žádosti občan uvede: jméno, popř. jména, příjmení, rodné číslo (v případě, že nemá přiděleno rodné číslo, uvede datum narození), číslo platného cestovního dokladu, adresu místa trvalého pobytu a rozsah požadovaných údajů. Za občana omezeného na svéprávnosti tak, že není způsobilý k podání žádosti, může žádost o poskytnutí údajů podat jeho zákonný zástupce. Internetové stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky Zastupitelské úřady cizích států v České republice Praktické informace Ministerstva vnitra České republiky Ztráta nebo odcizení cestovního dokladu Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu nebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. Držitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu. Po návratu do České republiky ohlásí ztrátu, odcizení nebo zničení cestovního dokladu také orgánu příslušnému k jeho vydání. Při ztrátě, odcizení nebo zničení cestovního dokladu v zahraničí lze občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti nejvýše 6 měsíců. Používání cestovního dokladu Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí. Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Zveřejněno: 26.05.2014 – Jana Hejrová, DiS. | Aktualizováno: 01.11.2018 – Jana Hejrová, DiS. ; Přečteno 61194 x

https://www.epravo.cz/top/clanky/jednostranne-zmeny-obchodnich-podminek-v-roce-2014-93519.html

Jednostranné změny obchodních podmínek v roce 20 | epravo.cz 30. 1. 2014ID: 93519upozornění pro uživateleJednostranné změny obchodních podmínek v roce 2014„Nové právo“ s sebou od letošního roku přineslo také novou a poměrně podrobnou úpravu obchodních podmínek („VOP“). Jednotlivé aspekty úpravy VOP podle nového občanského zákoníku („NOZ“) byly hojně rozebírány také na epravo.cz.[1] Účelem tohoto článku je zamyšlení nad jedním z těchto aspektů - výslovná úprava možnosti jednostranných změn VOP – a její zasazení do širšího kontextu platného práva. Jednostranné změny VOP podle „nového práva“ Východisko pro možnost jednostranné úpravy VOP s důsledky pro uzavřené smlouvy v současnosti představuje § 1752 NOZ. O tomto základním režimu již bylo napsáno poměrně mnoho. Faktem je, že NOZ jednostrannou změnu VOP výslovně předpokládá, nicméně možnost takového postupu svazuje potřebou splnit určité podmínky. Zjednodušeně lze tyto podmínky shrnout následovně: a) VOP jsou součástí smluv, které strana v běžném obchodním styku uzavírá s větším počtem osob a které zavazují dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu, přičemž z povahy závazku již při jednání o uzavření takové smlouvy vyplývá rozumná potřeba jejich pozdější změny; b) možnost jednostranné změny VOP je výslovně sjednána; c) změny VOP lze provést jen v přiměřeném rozsahu, a pokud takový rozsah nebyl ujednán, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na VOP musela předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou osobních nebo majetkových poměrů takové strany; d) je ujednán způsob, jakým bude změna VOP oznámena druhé straně; a e) je ujednáno právo druhé strany změny VOP odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele, aniž by taková výpověď byla spojena se zvláštní povinností zatěžující vypovídající stranu. Výslovnou obecnou úpravu změn VOP za trvání smluvního vztahu lze uvítat, neboť taková potřeba odpovídá společenské realitě. Podrobnější rozbor ukazuje některé nedostatky. Vcelku nekonfliktní je požadavek na výslovnou úpravu způsobu oznámení změn VOP druhé smluvní straně. To platí za předpokladu, že praxe nedovodí nepřiměřeně přísné požadavky na kvalitu takového oznámení. Jako zdařilou vnímám také úpravu důsledků navržené změny VOP, totiž právo druhé strany takové změny odmítnout a smluvní vztah bez sankce ukončit. To se jeví jako dostatečné vybalancování potřeby jedné strany vynutit si změnu VOP (např. aby podnikatel měl jen jednu homogenní skupinu zákazníků) a právo druhé strany nebýt vázán smlouvou, s jejímž obsahem není komfortní. Určitý problém podle mého názoru představuje používání relativně neurčitých pojmů jako „rozumná potřeba pozdější změny“ nebo „přiměřený rozsah“ změn. Zde se jedná o určitou extrapolaci ochrany poskytované spotřebitelům[2], o jejímž praktickém významu při přenosu do obecného soukromého práva pochybuji. Tyto formulace totiž přímo nahrávají budoucím pochybnostem ohledně hranic možných změn. Praktickou otázkou je, nakolik podrobně musí VOP specifikovat možný rozsah změn; potřebu změn VOP zpravidla vyvolají teprve budoucí okolnosti, a je proto poměrně obtížné dopředu určit, jaký rozsah VOP takovými budoucími okolnostmi bude dotčen. Použití těchto relativně neurčitých pojmů v NOZ pochopitelně vede na druhé straně k používání podobně neurčitých pojmů ve VOP, pokud jde o definici možného okruhu změn. Vedle naplnění kritéria určitosti je také otázkou, v čem takové řešení prospívá straně, jíž budou VOP adresovány. Pro její rozhodování bude bez ohledu na definici možného rozsahu změn určující teprve konkrétní podoba těchto změn. Domnívám se, že § 1752 NOZ zde klade na autora VOP zbytečně přísné podmínky, jejichž skutečná potřeba a prospěch pro druhou smluvní stranu nejsou jednoznačné. Zajímavá je rovněž otázka povahy ustanovení § 1752 NOZ, totiž zda se jedná o ustanovení kogentní, nebo zda NOZ naopak umožňuje odlišnou smluvní definici podmínek jednostranné změny VOP i bez splnění požadavků citovaného ustanovení. Jako přesvědčivé v tomto ohledu působí stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti. Podle něj je ustanovení § 1752 NOZ kogentní, jen pokud jde o smlouvy, které vykazují znaky uvedené výše pod bodem a). Smluvní úprava podmínek jednostranných změn VOP je možná také u ostatních smluv, přičemž v takovém případě lze uplatnit také postup odchylný od § 1752 NOZ (pochopitelně při dodržení ostatních „ochranářských“ ustanovení NOZ).[3] Takový názor se zdá být v souladu se zásadní dispozitivní úpravy kontraktačního procesu, jak vyplývá z § 1770 NOZ a jak pro účely „starého práva“ dovodil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 16. ledna 2013, sp. zn. 31 Cdo 1571/2010.[4] Jednostranné změny VOP podle „starého práva“ Také „staré právo“ existenci VOP uznávalo; klíčový byl přitom § 273 obchodního zákoníku. Pokud však jde o možnost jejich jednostranné změny, nebyla ani teorie k této možnosti příliš vstřícná.[5] To, že také podle „starého práva“ bylo možné provádět jednostranné změny VOP, nepřímo vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2013, sp. zn. 23 Cdo 1098/2012, kde po analýze příslušných ustanovení Nejvyšší soud doslova uvedl: „Obchodní zákoník (ani zákoník občanský) tak nestanoví pro obchodní podmínky, které jsou součástí smlouvy, jiný režim jejich změny než pro smlouvu samotnou. Nevyhradí-li si proto účastníci ve smlouvě nebo obchodních podmínkách, které jsou její součástí, zvláštní způsob změny obchodních podmínek (např. prostým doručením druhé straně), řídí se předpoklady pro jejich změnu zákonnou úpravou pro změnu obsahu smlouvy samotné.“ Zdá se tedy, že klíčovou podmínkou možnosti provádět jednostranné změny VOP podle „starého práva“ bylo, aby původní smlouva (nebo přímo VOP) obsahovaly dohodu o takové možnosti. Není však zřejmé, zda taková dohoda musela současně vyhovovat dalším požadavkům. Jakkoli se citované rozhodnutí vztahovalo k „starému právu“, bude významné i dnes, a to ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé, toto rozhodnutí přispívá výkladu, že jednostrannou změnu VOP bude možné ujednat i mimo rámec smluv, na které dopadá § 1752 NOZ. Zadruhé jde o dopad přechodných ustanovení. Z § 3028 odst. 3 NOZ vyplývá, že právní vztahy vzniklé před účinností NOZ (nejde-li o výjimky, které upravují jiná přechodná ustanovení) se i nadále řídí „starým právem“, pokud se stany nedohodnou na aplikaci NOZ. „Starým právem“ se proto budou řídit také změny těchto právních vztahů, včetně možnosti jednostranné změny VOP.[6] Jednostranné změny VOP podle zvláštních zákonů Důležité je však mít na paměti, že soukromoprávní kodexy nejsou jedinými právními předpisy, které umožňují provádět jednostranné změny smlouvy (tedy i VOP). Pro právní vztahy, na které takové zvláštní předpisy dopadají, se proto přednostně použijí ustanovení těchto zvláštních předpisů. Tento stav platil podle „starého práva“ a bude platit i nadále za účinnosti NOZ. Pro porovnání se základním režimem dle § 1752 NOZ proto níže některé z těchto zvláštních režimů stručně popisuji. Ustanovení § 94 odst. 3 a 4 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku („ZPS“) vymezuje podmínky, za nichž může poskytovatel platebních služeb provést jednostrannou změnu rámcové smlouvy o platebních službách (§ 74 odst. 1 písm. a) ZPS), kterou ZPS buduje na fikci („platí, že“) přijetí návrhu změny smlouvy ze strany klienta. Z tohoto ustanovení vyplývají následující podmínky: a) uplatnění fikce přijetí navržených změn klientem musí být předem dohodnuta; b) poskytovatel navrhne změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti; c) klient návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítne; d) poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy klienta o důsledku uplatnění fikce informuje; e) poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy informuje klienta také o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu (viz bod f) níže); f) pokud klient návrh na změnu rámcové smlouvy odmítne, má právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět. Z uvedeného je patrné, že ZPS klade důraz zejména na důkladnou úpravu procedury změn, včetně lhůt a zajištění dostatečné informovanosti klienta, aniž by věcně omezoval prostor pro možnou úpravu rámcové smlouvy (srov. s požadavkem pouze „přiměřeného rozsahu“ změn dle § 1752 NOZ). ZPS na rozdíl od NOZ nepočítá s tím, že odmítnutí změny současně znamená ukončení smlouvy. Teoreticky to pro autora VOP znamená riziko, že klient změnu VOP odmítne a smluvní vztah se nadále bude řídit původními VOP. Prakticky k takovému kroku dojde zřejmě jen v minimu případů, poskytovatel navíc má právo smlouvu vypovědět v obecném režimu dle ZPS. Dalším zvláštním předpisem, který umožňuje jednostrannou revizi smluvního vztahu, je ustanovení § 63 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích („ZEK“). Podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (§ 2 písm. o) ZEK) nebo zajišťujícímu připojení k veřejné komunikační síti (§ 2 písm. j) ZEK) umožňuje provést změnu příslušné smlouvy, pokud dodrží následující požadavky: a) povinnost uveřejnit informaci o změně smlouvy v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy a informovat o této změně zákazníka; b) povinnost prokazatelně informovat účastníka způsobem, který si zákazník zvolil pro zasílání vyúčtování, o jeho právu ukončit smlouvu (viz bod c) níže) ke dni nabytí účinnosti změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat; c) právo na ukončení smlouvy má zákazník v případech, kdy jde o změnu konkrétně vypočtených podstatných náležitostí smlouvy (viz § 63 odst. 1 písm. c) až q) ZEK, např. popis poskytované služby, údaje o ceně apod.) nebo jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení zákazníka, přičemž právo ukončit smlouvy zákazník nemá, jestliže je změna smlouvy vyvolaná změnou právní úpravy nebo rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu (viz § 63 odst. 5 ZEK). Také v tomto případě se ZEK soustředí především na mechanismus provedení změny, včetně stanovení lhůty a konkrétního způsobu pro oznámení změny smlouvy. Na rozdíl od dříve popisovaných případů ZEK počítá s částečnou výjimkou z principu, že zákazník má možnost změny odmítnout a smluvní vztah ukončit. Závěrem se zastavme ještě u ustanovení § 11a odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon („EZ“). Toto ustanovení zakládá právo zákazníka bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy v případě, kdy držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny nebo výrobu plynu zvýší cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změní jiné smluvní podmínky. Z § 11a odst. 4 EZ vyplývá, že uplatnění práva na odstoupení nesmí být spojeno s žádnými finančními nároky vůči zákazníkovi. Citovaná ustanovení rovněž podrobně upravují lhůty, v nichž může zákazník takto od smlouvy odstoupit - zásadně 10 dnů přede dnem zvýšení ceny nebo změny smluvních podmínek; to neplatí, pokud držitel licence nejpozději do 30 dnů před účinností změny zákazníka neinformuje o změně a právu zákazníka na odstoupení od smlouvy, přičemž pak lze právo na odstoupení uplatnit ještě 3 měsíce od data zvýšení ceny nebo změny smlouvy. Stejně tak citovaná ustanovení upravují okamžik, ke kterému nastávají právní účinky takového odstoupení - zásadně k poslednímu dni kalendářního měsíce, kdy bylo odstoupení doručeno.[7] Na první pohled je tedy zřejmé, že citovaná ustanovení EZ neupravují samotnou možnost jednostranné změny smlouvy (resp. VOP nebo ceníku), nýbrž jen její důsledky v podobě práva zákazníka na odstoupení od smlouvy. EZ tedy v podstatě předpokládá, že právní řád možnost dohody o možnosti jednostranné změně VOP aprobuje a že tomu tak bylo již v režimu „starého práva“. To je patrné především z § 11a odst. 5 EZ, který stanoví, že „pro sjednání zvýšení ceny elektřiny nebo plynu nebo změny jiných smluvních podmínek, ke kterému není podle smlouvy uzavřené se zákazníkem třeba výslovného projevu vůle zákazníka nebo je projev vůle zákazníka spojen s marným uplynutím lhůty, se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 3 a 4.“ S ohledem na to, že EZ upravuje pouze důsledky takové jednostranné změny, nevylučuje tím současnou aplikaci ustanovení § 1752 NOZ, např. pokud jde o definici rozsahu možných změn. Závěr NOZ pro smlouvy uzavřené po 1. lednu 2014 (případně režimu NOZ podřízené) vymezuje podmínky, při jejichž splnění připouští jednostrannou změnu VOP. Zdá se, že tento režim je kogentní, jen pokud jde o kategorii smluv vykazující znaky podle § 1752 odst. 1 NOZ. V ostatních případech lze podmínky jednostranné změny VOP definovat odlišně, je však třeba vyhovět ostatním „ochranářským“ požadavkům NOZ (v úvahu připadá zejména ochrana spotřebitele, kterou tento článek nehodnotí). Jakkoli lze mít určité výtky vůči kvalitě této úpravy v NOZ, a to zejména z hlediska praktické využitelnosti, představuje to významný posun oproti „starému“ právu, které výslovnou úpravu v tomto ohledu postrádalo. Možnost jednostranných změn VOP bylo možné pouze nepřímo dovozovat z judikatury Nejvyššího soudu, resp. zvláštních právních předpisů. Vliv „starého“ práva ovšem nelze podceňovat ani v současnosti, neboť bude i nadále dopadat na smlouvy uzavřené před 1. lednem 2014. Vedle soukromoprávních kodexů nelze při hodnocení možnosti jednostranných změn VOP opomenout ani zvláštní zákony, které také v současnosti upravují tuto možnost nezávisle na NOZ. Mgr. Jan Veselý,advokát --------------------------------------------------------------------------------[1] Např. článek Kryštofa Kobedy „Obchodní podmínky po rekodifikaci“, článek Miroslava Pokorného a Heleny Chadimové „Krátké zamyšlení nad novou úpravou obchodních podmínek dle NOZ“ nebo článek Evy Zrzavecké a Michaely Šeré „Jak to bude s obchodními podmínkami podle NOZ“. [2] Srov. § 1814 písm. g) NOZ, § 56 odst. 3) „starého“ občanského zákoníku, resp. zřejmě nejpřesněji bod 1 písm. j) směrnice č. Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vyhodnocení spotřebitelského přesahu v oblasti jednostranných změn VOP není předmětem tohoto článku.[3] Srov. stanovisko č. 6 - ke změně obchodních podmínek dle § 1752 NOZ. [4] Srov. např. článek Petra Čecha „Osvobození procesu vzniku smlouvy“ publikovaný na epravo.cz.[5] Srov. např. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010, str. 924 (ohledně § 273), str. 1311-1312 (ohledně § 709). Svůj význam měl také § 493 „starého“ občanského zákoníku, podle kterého závazkový vztah nebylo možné měnit bez souhlasu jeho stran, pokud zákon nestanovil jinak. [6] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 1999, sp. zn. 32 Cdo 2016/98, ve kterém Nejvyšší soud ohledně obdobně koncipovaného ustanovení § 763 odst. 1 obchodního zákoníku uvedl: „Vzhledem k tomu, že se v přechodném ustanovení upraveném v § 763 odst. 1 obch. zákoníku neuvádí, že se dosavadními předpisy řídí např. jen vznik těchto právních vztahů, jako je tomu např. podle ust. § 868 obč. zákoníku, je nutné vycházet z toho, že dosavadními předpisy se řídí vznik, změna i zánik těchto právních vztahů, tj. zejména posouzení i výkladu a platnosti právního úkonu, změn subjektů nebo obsahu závazku apod.“ [7] Energetický regulační úřad vydal k citovaným ustanovením výkladové stanovisko č. 1/2012. © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.czMgr. Jan Veselý ( Glatzová & Co. )30. 1. 2014pošli emailemvytiskni článekTweetDalší články:Rozsah práva akcionáře na podání vysvětleníNemajetková újma při ublížení na zdravíVyčíslení slevy z ceny v případě vad zájezdu a praxeSpor o odstupné odvolané jednatelky vyplývající ze smlouvy o výkonu funkceNová zákonná licence pro užití autorských dělOdpovědnost pomocníka za škodu způsobenou při činnosti jiného z pohledu třetích osobVýklad podmínky bezúhonnosti jako předpokladu k provozování živnosti„Zásady slušnosti“ u občanskoprávní náhrady nemajetkové újmy na zdraví – jak postupovat při jejich výkladu?Flexibilita kroků zadavatele podle ZZVZPodnět k zahájení správního řízení ve světle zákona o zadávání veřejných zakázekRealizace zákonného předkupního práva

https://www.finarbitr.cz/cs/oblasti/smenarenska-cinnost.html

Rozhodování sporů v oblasti směnárenské činnosti V souladu s § 1 odst. 1 písm. f) zákona o finančním arbitrovi je finanční arbitr příslušný řešit spory mezi spotřebitelem a osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu. Právní úprava v oblasti směnárenské činnosti Právní úpravu v oblasti směnárenské činnosti stanoví jako speciální právní předpis (lex specialis) zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, který nabyl účinnosti dne 1. 11. 2013. Zákon o směnárenské činnosti stanoví, kdo je oprávněn provozovat směnárenskou činnost, dále upravuje kategorii nebankovních provozovatelů směnárenské činnosti – směnárníka a obsahuje také právní úpravu soukromoprávních vztahů při provozování směnárenské činnosti (např. právní úpravu kurzovního lístku, předsmluvní informační povinnosti, dokladu o provedení směnárenského obchodu apod.). Podle § 2 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti je směnárenským obchodem obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu. Směnárenská činnost se může týkat pouze bankovek, mincí nebo šeků, nikoliv však bezhotovostních peněžních prostředků. Bezhotovostní obchod s cizí měnou, tedy nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky od zájemce přijaty nebo zájemci dány k dispozici bezhotovostně, se považuje za platební službu a podléhá režimu zákona o platebním styku (§ 3 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů). Osoby oprávněné provozovat směnárenskou činnost, směnárníci Osobami oprávněnými provozovat směnárenskou činnost jsou: a) banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, c) směnárníci, d) Česká národní banka. Směnárníkem se rozumí nebankovní provozovatel směnárenské činnosti, který je nositelem povolení k činnosti směnárníka, které uděluje Česká národní banka (§ 4 a násl. zákona o směnárenské činnosti). Na internetových stránkách České národní banky naleznete registr směnárníků. Kurzovní lístek, předsmluvní informační povinnost Úprava soukromoprávních vztahů vznikajících při provozování směnárenské činnosti se vztahuje na všechny kategorie osob oprávněných provozovat směnárenskou činnost (tedy banky, spořitelní a úvěrní družstva, směnárníky, Českou národní banku). Zákon o směnárenské činnosti požaduje, aby tyto osoby zveřejňovaly ve svých provozovnách kurzovní lístek. Z kurzovního lístku musí být zřejmé, že se jedná o kurzovní lístek, a dále musí obsahovat mimo jiné názvy nebo jiná označení měn, mezi nimiž provozovatel směnárenské činnosti směnu měn provádí, nabízené směnné kurzy a informaci o úplatě (§ 11 zákona o směnárenské činnosti). Zákon dále stanoví, že směnné kurzy zveřejněné na kurzovním lístku musí být pro zájemce nejméně výhodné, to znamená, že se zájemcem nelze uzavřít směnárenský obchod za použití směnného kurzu, který by se od směnného kurzu zveřejněného na kurzovním lístku lišil v neprospěch zájemce. Stejná podmínka platí také pro úplatu (§ 12 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti). Není však vyloučeno, aby se provozovatel směnárenské činnosti odchýlil od kurzovního lístku ve prospěch zájemce a sjednal si s ním výhodnější podmínky směny. Pokud provozovatel směnárenského obchodu nabízí pro určitý typ směnárenských obchodů výhodnější podmínky (např. v případě nadlimitní směny měn), je potřeba, aby tato nabídka včetně podmínek nebyla zaměnitelná s kurzovním lístkem (§ 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti). Provozovatel je navíc povinen zájemci sdělit informace o konkrétním směnárenském obchodu, který hodlá se zájemcem uzavřít – jedná se mimo jiné o informaci o částce, která má být směněna, informaci o konkrétním směnném kurzu, který bude použit, informaci o vyplacené částce a informaci o úplatě. Tyto tzv. předsmluvní informace musí provozovatel sdělit v textové podobě, určitě srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce (§ 13 zákona o směnárenské činnosti). V praxi nejčastěji sděluje provozovatel tyto informace v listinné podobě, přičemž podpis zájemce na listině dokládá, že předsmluvní informaci obdržel a seznámil se s ní. Jaké spory rozhoduje finanční arbitr v oblasti směnárenských služeb ? Finanční arbitr může rozhodovat například v následujících sporech ze směnárenské činnosti: o platnost směnárenského obchodu, o výši směnného kurzu, o výši poplatku za provedení směnárenského obchodu, o náhradu škody způsobenou v souvislosti s porušením předsmluvní informační povinnosti při provádění směnárenského obchodu. Důležitá rozhodnutí finančního arbitra v anonymizované podobě můžete nalézt ve Sbírce rozhodnutí.

http://docplayer.cz/8648490-Obec-krenovice-cl-1-uvodni-ustanoveni.html

OBEC KŘENOVICE. Čl. 1 Úvodní ustanovení - PDF Download "OBEC KŘENOVICE. Čl. 1 Úvodní ustanovení" 1 OBEC KŘENOVICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Křenovice se na svém zasedání dne 9.prosince 2012 usnesením č. 45/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., oobcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen vyhláška ): Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Obec Křenovice touto vyhláškou zavádí místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen poplatek ). (2) Řízení o poplatcích vykonává obecní úřad. Čl. 2 Poplatník (1) Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí: a) fyzická osoba, 1. která má v obci trvalý pobyt, 2. které byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, 3. která podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývá na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců, 4. které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osob, a to ve výši odpovídající poplatku za dvě fyzické osoby; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. 2 (2) Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí. Čl. 3 Ohlašovací povinnost (1) Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu povinnost platit tento poplatek vznikla, případně doložit existenci skutečností zakládajících nárok na osvobození nebo úlevu od poplatku. (2) Poplatník dle čl. 2 odst. 1 této vyhlášky je povinen ohlásit správci poplatku jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo pobytu, popřípadě další adresy pro doručování. (3) Poplatník dle čl. 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky je povinen ohlásit také evidenční nebo popisné číslo stavby určené k individuální rekreaci nebo rodinného domu; není-li stavba nebo dům označen evidenčním nebo popisným číslem, uvede poplatník parcelní číslo pozemku, na kterém je tato stavba umístěna. V případě bytu je poplatník povinen ohlásit orientační nebo popisné číslo stavby, ve které se byt nachází, a číslo bytu, popřípadě popis umístění v budově, pokud nejsou byty očíslovány. Není-li stavba, ve které se byt nachází, označena orientačním nebo popisným číslem, uvede poplatník parcelní číslo pozemku, na kterém je umístěna stavba s bytem. (4) Stejným způsobem a ve stejné lhůtě jsou poplatníci povinni ohlásit správci poplatku zánik své poplatkové povinnosti v důsledku změny pobytu nebo v důsledku změny vlastnictví ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu. (5) Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede také adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. (6) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. Čl. 4 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku činí 350,- Kč a je tvořena: a) z částky 6,- Kč za kalendářní rok a b) z částky 344,- Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka a kalendářní rok. (2) Skutečné náklady za rok 2012 na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu činily: ,- Kč a byly rozúčtovány takto: Náklady ,- děleno 187 (161 počet osob s pobytem na území obce + 26 počet staveb určených k individuální rekreaci, bytů a rodinných domů, ve kterých není 3 hlášena k pobytu žádná fyzická osoba) = 344,- Kč. Z této částky je stanovena sazba poplatku dle čl. 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky ve výši 344,- Kč. (3) V případě změny místa pobytu fyzické osoby, změny vlastnictví stavby určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu v průběhu kalendářního roku se poplatek platí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni tohoto měsíce. Čl. 5 Splatnost poplatku (1) Poplatek je splatný jednorázově a to nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku. (2) Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti uvedeném v odst. 1, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla, nejpozději však do konce příslušného kalendářního roku. Čl. 6 Osvobození a úlevy (1) Od poplatku se nezavádí žádné úlevy a žádná osvobození. Čl. 7 Navýšení poplatku (1) Nebudou-li poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. (2) Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Čl. 8 Odpovědnost za zaplacení poplatku (1) Je-li poplatník v době vzniku povinnosti zaplatit poplatek nezletilý, odpovídají za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně; zákonný zástupce má v takovém případě stejné procesní postavení jako poplatník. (2) Nezaplatí-li poplatek poplatník nebo jeho zákonný zástupce, vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich. Čl. 9 Přechodné a zrušovací ustanovení (1) Zrušuje se část V. obecně závazné vyhlášky č. 1/2011 o místních poplatcích, ze dne 4 (2) Poplatkové povinnosti vzniklé před nabytím účinnost této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Čl. 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. ledna Anna Kršková Stanislav Bartoš místostarosta starosta Vyvěšeno na úřední desce dne: Sejmuto z úřední desky dne:

https://www.svatebnioznameni.net/Obchodni-podminky-a10-0-htm

Obchodní podmínky | Svatebníoznámení.net Svatební oznámení KL 1808 Cena s potiskem 25 Kč Svatební oznámení L 2161 Svatební oznámení G 2108 Cena s potiskem 49 Kč Svatební oznámení 39125 Cena s potiskem 30 Kč Tyto obchodní podmínky se vztahují pro objednané zboží ze sortimentu uvedeného na internetové stránce prodávajícího https://www.svatebnioznameni.net. Platí ve znění uvedeném na webových stránkách prodávajícího v den odeslání elektronické objednávky tehdy, není-li mezi prodávajícím a kupujícím písemně dohodnuto jinak. Při uzavírání kupní smlouvy se vychází ze skutečnosti, že kupující je seznámen s těmito Obchodními podmínkami a dalšími níže popsanými body. Dodavatelem těchto výrobků je: Miroslava KOBERNOVÁ, Havanská 2811/7, 390 05 Tábor 5, IČ:659 47 568. Firma je zapsána v registru živnostenského úřadu města Tábor pod č.j.: OŽ/2249/2008/Pa/2 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky) firmy Miroslava Kobernová, se sídlem Havanská 2811/7, 390 05 Tábor 5, identifikační číslo: 659 47 568, zapsané v živnostenském rejstříku vedeném u živnostenského úřadu města Tábor pod č.j. OŽ/2249/2008/Pa/2 (dále jen prodávající) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen kupní smlouva) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen kupující) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese https://www.svatebnioznameni.net (dále jen webová stránka), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen webové rozhraní obchodu). 2.1. Kupující provádí objednávání svatebních tiskovin a doplňků bez registrace přímo z webového rozhraní obchodu. 3.2. Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého nabízeného zboží. Nabídka prodeje zboží a ceny tohoto zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. • o objednaném zboží (počty kusů, podklady pro potisk tiskovin), • o způsobu úhrady kupní ceny zboží, • kontaktní údaje (dále společně jen jako objednávka). Podmínkou platnosti elektronické objednávky je řádné vyplnění veškerých, formulářem předepsaných, údajů a náležitostí. Pokud kupující tento postup nedodrží, je prodávající oprávněn objednávku odmítnout. Na zásadně chybné objednávky a objednávky, které nebudou míněny vážně, nereagujeme. 3.5. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na "Objednat moje oznámení". Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Po odeslání objednávky je automaticky vygenerováno a na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v objednávce (dále jen elektronická adresa kupujícího) odesláno potvrzení o zařazení objednávky do fronty ke zpracování spolu se souhrnem objednávky. Doporučujeme, aby byl email se souhrnem objednávky ještě jednou pečlivě zkontrolován, zda je vše v objednávce opravdu dle přání kupujícího. V případě nedoručení automaticky vygenerovaného emailu z technických důvodů nebo problémů na straně kupujícího či prodávajícího emailové schránky, je kupující povinen o tomto informovat prodávajícího. 3.6. Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu, nesrovnalosti v podkladech pro plnění kupní smlouvy) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (písemně emailem). Odmítne-li kupující objednávku požadovaným způsobem autorizovat, považuje se objednávka za NEPLATNOU. Prodávající si také vyhrazuje právo zrušení objednávky v případě zcela zjevné tiskové chyby týkající se ceny nebo popisů výrobku v katalogu zboží. 3.7. Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká potvrzením přijetí (akceptací) objednávky svatebních tiskovin, jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího. 3.8. Kupující bere na vědomí, že prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu, a to zejména s osobami, které dříve podstatným způsobem porušily kupní smlouvu, včetně obchodních podmínek. 4.1. Podmínkou platnosti elektronické objednávky je řádné vyplnění veškerých, formulářem předepsaných, údajů a náležitostí. Pokud kupující tento postup nedodrží, je prodávající oprávněn objednávku odmítnout. Kupující bere na vědomí možnost odchylky mezi barvou zobrazenou na monitoru a skutečnou barvou svatebního oznámení. 4.2. Po odeslání objednávky je automaticky vygenerováno a na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v objednávce (dále jen elektronická adresa kupujícího), odesláno potvrzení o zařazení objednávky do fronty ke zpracování spolu se souhrnem objednávky. Doporučujeme, aby byl email se souhrnem objednávky ještě jednou pečlivě zkontrolován, zda je vše v objednávce opravdu dle přání kupujícího. V případě nedoručení automaticky vygenerovaného emailu z technických důvodů nebo problémů na straně kupujícího či prodávajícího emailové schránky, je kupující povinen o tomto informovat prodávajícího. 4.3. O zahájení zpracování objednávky je kupující informován emailem. Podklady z objednávky se předávají grafikovi ke zpracování. Připravená korektura ke schválení spolu s cenovou kalkulací je kupujícímu zaslána na uvedený email v objednávce nejpozději do 3 - 4 pracovních dnů. Kupující provede důkladnou kontrolu grafického zpracování, překlepů, pravopisných jevů, gramatiky, stylistiky a interpunkce. Po zaslání náhledu se od kupujícího očekává nejen odsouhlasení grafické přípravy, ale především autorizace textu! Jestliže dá kupující pokyn k předání do výroby, potvrzuje tak 100% správnost textu. Po tomto odsouhlasení přebírá kupující veškerou odpovědnost za textovou a rozměrovou správnost! Zasláním potvrzení o správnosti korektury zákazník souhlasí s obchodními podmínkami a současně s podmínkami smluvenými prostřednictvím emailové komunikace, které jsou v případě rozporu přednostní. Oznámení je předáno do výroby až po písemném /emailem/ odsouhlasení. Bez písemného souhlasu nebude zakázka vytištěna. Změny v textu po odsouhlasení korektury již bohužel nejsou možné, protože se zakázka předává do tiskové fronty. Při reklamaci se nebere v potaz vypsaná objednávka, ale odsouhlasený návrh. Za přehlédnuté chyby v textu nenese prodávající odpovědnost. Text není ručně přepisován, ale je kopírován z objednávky přesně v podobě, v jaké ho kupující dodá. Na pozdější reklamaci nebude brán zřetel! Tímto není dotčen nárok kupujícího na reklamaci z jiných důvodů! Vyžádané opravy textu ze strany kupujícího bývají provedené do dvou (2) dnů od zaslání požadavku. Grafický návrh a další dvě úpravy/korektury náhledu svatebních tiskovin vytvořené na základě požadavků kupujícího jsou bezplatné. Každá další korektura - zaslání nových náhledů emailem (ne z viny prodávajícího), je zpoplatněna dle platného ceníku uvedeného v dodacích a platebních podmínkách. 4.4. Na základě potvrzení korektury a schválení k tisku se zakázka vytiskne v co nejkratším termínu, nejpozději však do 10 - 15 pracovních dnů. V případě expresní zakázky je termín zhotovení do 7 pracovních dnů od potvrzení korektury a schválení k tisku. Expresní výroba je podmíněna jednorázovým příplatkem dle platného ceníku uvedeného v dodacích a platebních podmínkách. CENA ZBOŽÍ, PLATEBNÍ A DODACÍ PODMÍNKY • v hotovosti na dobírku v místě určeném kupujícímv objednávce, • bezhotovostně převodem na účet prodávajícího po odsouhlasení korektury (vytištěná objednávka je odesílána až po připsání platby na náš účet). Při platbě na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží od přepravce. Při platbě bankovním převodem je kupní cena splatná po předání zakázky do výroby, nejpozději však před odesláním vyrobené zakázky na adresu objednavatele. Při platbě předem bankovním převodem je nutno uvést přesně variabilní symbol, aby bylo možné platbu správně identifikovat. Vhodné je do poznámky pro příjemce uvést také jméno a příjmení kupujícího. Při tomto způsobu platby je závazek splněn okamžikem připsání příslušné částky na účet prodávajícího. Výpis z účtu kupujícího není brán jako směrodatný, ale v případě zdržení platby může pomoci jejímu dohledání. Prodávající nenese žádnou odpovědnost za případné poškození při dopravě, zde je nutné uplatnit reklamaci dopravci dle jejich platných reklamačních podmínek. Zpoždění dodání ze strany přepravce neopravňuje kupujícího k náhradě škody, pokud se neprokáže hrubá nedbalost nebo úmysl ze strany prodávajícího. Prodávající nenese zodpovědnost za zpoždění dodacího termínu způsobeného dopravcem. 5.2. Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s dodáním zboží ve smluvené výši. Náklady na dodání zboží se stanovují podle aktuálně platného ceníku dopravce a jsou neměnné. 5.3. Prodávající nepožaduje u objednávek od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 5.4. a 5.5. obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem. 5.4. Prodávající si vyhrazuje právo nepřijmout objednávku nebo požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před zahájením výroby, pokud usoudí, že se jedná o zákazníka se špatnou platební morálkou. Ustanovení § 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. 5.5. Při tisku více než 100 ks svatebních oznámení si prodávající vyhrazuje právo žádat po kupujícím uhrazení celé kupní ceny ještě před zahájením výroby. 5.6. Na základě kupní smlouvy vystaví prodávající kupujícímu daňový doklad / fakturu, který je zároveň i dodacím listem. Prodávající není plátce DPH. 5.7. Pokud dojde mezi vyřízením a odesláním objednávky ke změně cen, platí vždy ceny uvedené v již uskutečněné objednávce. 5.8. Případné slevy z ceny zboží poskytnuté prodávajícím kupujícímu nelze vzájemně kombinovat. Akční ceny platí výhradně po dobu akce a po splnění podmínek, které jsou dané konkrétně k dané akci. Tyto ceny platí pouze při odeslání objednávky v rámci trvání akce. 5.9. Způsob doručení zboží určuje prodávající, není-li v kupní smlouvě stanoveno jinak. Prodávající doručuje zboží prostřednictvím provozovatele přepravních služeb: • Česká pošta s. p. 5.10. Je-li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání. Zásilky odeslané prostřednictvím přepravce Česká pošta s. p. je kupující, v případě nezastižení při donášce do domu, povinen vyzvednout v úložním termínu na dané pobočce přepravce. 5.11. V případě, že je z důvodů na straně kupujícího nutno zboží doručovat opakovaně nebo jiným způsobem, než bylo uvedeno v objednávce, je kupující povinen uhradit náklady spojené s opakovaným doručováním zboží, resp. náklady spojené s jiným způsobem doručení. Toto však bude uskutečněno pouze po vzájemné dohodě prodávajícího s kupujícím. 5.12. Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. Podpisem předávacího listu kupující stvrzuje, že zásilka splňovala všechny podmínky a náležitosti a na případnou pozdější reklamaci ohledně porušení obalu zásilky nemůže být brán zřetel. 5.13. Za splnění kupní smlouvy prodávajícím se rozumí předání zakázky přepravci Česká pošta s. p., který doručí zásilku na adresu kupujícího. O předání zakázky přepravci je kupující informován emailem s odkazem pro sledování zásilky na webových stránkách České pošty s. p. Při pozdějším dodání Českou poštou s. p. nebo ztrátě zásilky, za termín dodání prodávající nezodpovídá. 5.14. Případné požadavky kupujícího na změnu kupní smlouvy, pokud jsou prodávajícím akceptovány, přiměřeným způsobem prodlužují sjednaný termín vyhotovení zakázky. 6.1. V souladu se zákonem č 89/2012 Sb., Občanského zákoníku má kupující právo odstoupit od smlouvy do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží v případě, že zboží objednal jinak než osobně a bylo mu doručeno libovolnou přepravní službou. 6.2. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu. Výroba svatebních tiskovin s potiskem textu a svatebních doplňků nabízené prostřednictvím internetového obchodu https://www.svatebnioznameni.net je vždy vyráběna pouze zakázkově, řídí se dle podmínek zakázkové výroby. Jedná se o výrobky, vyráběné přímo na míru kupujícího, a to na základě §53 odst. 8, písmeno c, zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Jedná se o dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu. Kupující nemá právo od smlouvy odstoupit do čtrnácti (14) dnů bez udání důvodu. Zaslaná objednávka svatebních tiskovin s tiskem a svatebních doplňků je závazná. Zrušení objednávky a odstoupení od kupní smlouvy lze pouze do zahájení prvních úkonů výrobního procesu (grafické práce na zakázce). V případě zrušení objednávky ze strany kupujícího v průběhu zpracování objednávky (grafické úpravy, tisk, expedice), je kupující povinen uhradit veškeré náklady vzniklé při zpracování objednávky. 6.3. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 6.2. obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Zboží doručit nejpozději do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží na adresu prodávajícího: Miroslava Kobernová, Havanská 2811, 390 05 Tábor 5 (nezapomeňte pojistit zásilku do výše hodnoty zboží a zabezpečit v obálce - zásilce proti poškození při přepravě) spolu s přiloženým formulářem o "Odstoupení spotřebitele od kupní smlouvy" a originál fakturou - daňovým dokladem. Žádost musí obsahovat veškeré identifikační informace. 6.4. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 6.3. obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být kupujícím prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od doručení odstoupení od kupní smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 6.5. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 6.3. obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal. 6.6. Je-li společně se zbožím poskytnut kupujícímu dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde-li k odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnost a kupující je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek. 6.7. Prodávající si vyhrazuje právo pozastavit zhotovování objednávky po předchozím oznámení kupujícímu, bez povinnosti uhradit mu jakékoliv vyrovnání a bez ztráty nároku na úhradu vzniklých škod v případě podstatného porušení smluvních povinností ze strany kupujícího. Prodávající si proto vyhrazuje právo odstoupit od kupní smlouvy v případech nedostupnosti nebo v případě, že se objednané zboží již neprodává nebo nedodává. 6.8. Prodávající je oprávněný odstoupit od vyhotovení objednávky v případě, že bude zjištěno, že odporuje etickým pravidlům prodávajícího nebo právním předpisům. Do této kategorie spadají zejména materiály, jejichž obsahem je hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, šíření pornografie, přechovávání dětské pornografie, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod skupiny nebo jednotlivce apod. 6.9. V případech, kdy má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, je prodávající také oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit, a to až do doby převzetí zboží kupujícím. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. 6.10. Jestliže nastanou okolnosti mající charakter vyšší moci, které brání prodávajícímu v plnění smluvních závazků, má prodávající právo přiměřeně prodloužit termín dodávky nebo od smlouvy odstoupit. Ani v jediném případě nenese prodávající odpovědnost za vzniklé škody. Vyšší mocí se rozumí okolnosti zvláštní povahy, které brání prodávajícímu, dočasně nebo dlouhodobě, v plnění smluvních povinností, a které nastaly po uzavření smlouvy a nemohou být prodávajícím odvráceny. 6.11. V případě nepřevzetí zásilky zasílané na dobírku v úložní době, nebo v případě maření doručení (nebo opakovaném doručení) přepravcem, dochází ze strany kupujícího k porušení kupní smlouvy. Kupující je ze strany prodávajícího vždy v den expedice informován o předání zásilky přepravní službě. Na adresu elektronické pošty, kromě informace o předání zásilky přepravní službě, obdrží kupující i číslo zásilky, včetně přímého odkazu na zásilku kupujícího na on-line stránky České pošty, kde může sledovat doručení a uložení zásilky. Dále je opakovaně upozorněn na povinnost vyzvednutí zásilky, proto veškeré argumentace či odůvodnění nepřevzetí (např. neobdržení oznámení o uložení zásilky na pobočce ČP apod.) jsou brána za zcela účelová. 6.12. Pokud však kupující nekomunikuje, nehodlá škodu či vzniklé náklady uhradit, není schopen se s prodejcem jakkoliv smírně dohodnout, prodávajícímu nezbývá, než pohledávku předat k právnímu vymáhání. Za takovou situaci nese plnou vinu kupující a hradí také zvýšené náklady z důvodu svého počínání, které těmito průtahy ve vymáhání vznikají. 7.2. Zpracování objednávky věnuje prodávající maximální odbornou a potřebnou péči a důsledně kontroluje celý technologický proces. I přes snahu prodávajícího může dojít k tomu, že kupující nebude zcela spokojen s vyřízením objednávky. Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávané zboží je ve shodě s kupní smlouvou a při převzetí nemá vady. zboží je v odpovídajícím množství, zboží odpovídá jakosti nebo provedením smluveného vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy a Kupující bere na vědomí, že předmětem reklamace nemůže být: pokud informace v objednávce nebyly uvedeny pravdivě, případně byly uvedeny chybně, reklamace chyb (gramatické, textové), které kupující odsouhlasil v grafickém návrhu, kupující si zodpovídá za textovou správnost své objednávky, přehlédnutí chyb - text není ručně přepisován, ale je kopírován z objednávky do grafického programu přesně v podobě, v jaké ho kupující dodá, barevnost oznámení - vyobrazení svatebních tiskovin na webových stránkách nemusí souhlasit se skutečností, je to dáno nastavením monitoru a nesplnění požadavků, které odporují obchodním podmínkám prodávajícího platným ke dni odeslání objednávky. 7.3. Předmětem reklamace je produkt, který neodpovídá technickým standardům nebo neúplné dodání objednávky, pokud prodávající o neúplnosti objednávky neinformoval kupujícího předem. Záruční lhůta začíná plynout dnem doručení objednávky ke kupujícímu. 7.4. V případě, že zboží při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou (dále jen rozpor s kupní smlouvou), má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil. 7.5. Kupující je povinen uplatnit zřejmé vady při obdržení produktu co nejdříve, nejpozději však do dvou (2) týdnů od obdržení. Pozdější reklamace není možná. Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti (6) měsíců ode dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak. 7.6. Reklamace vad produktu musí být uplatněna písemnou formou. Práva kupujícího vyplývající z odpovědnosti prodávajícího za vady uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese sídla firmy Miroslava Kobernová, Havanská 2811/7, 390 05 Tábor 5. 7.7. Kupující je povinen na svoje náklady zaslat dotčený výrobek (svatební tiskoviny a svatební doplňky), včetně písemného vyrozumění o důvodu uplatňované reklamace, čísla objednávky a dokladu o zaplacení ve vhodném přepravním obalu na uvedenou adresu, kde bude dále postoupen reklamačnímu řízení. K reklamaci je nutné zaslat zpět celou zakázku, a to v nepoškozeném stavu, bez jakýchkoli známek užívání a kompletní. Reklamované zboží musí být zasláno bez dobírky, jinak zásilka nebude přijata. V případě nesplnění některé z výše uvedených podmínek, nebude vada zkoumána ani uznána a zboží bude vráceno zpět kupujícímu na jeho náklady. V rámci reklamačního řízení je kupující povinen pravdivě informovat o vadách, pokud není možné vadu ihned odstranit a obě strany se nedohodnou jinak, je kupující povinný písemnou formou uvést všechny požadované informace k dané vadě. Vadné tiskoviny zůstávají ve vlastnictví zhotovitele. 7.8. Oprávněnost reklamace bude posouzena a o způsobu vyřízení bude kupující vyrozuměn emailem. Prodávající se zavazuje vyřídit reklamaci do 30 dnů po obdržení všech nutných dokumentů k posouzení oprávněnosti požadavku kupujícího. V případě nemožnosti dodržení výše uvedené lhůty je prodávající povinen o tom kupujícího vyrozumět a určit náhradní termín vyřízení reklamace. Při oprávněné reklamaci má prodávající nejdříve právo na náhradní dodávku. Tato dodávka bude uskutečněna zdarma, veškeré náklady včetně dopravy v tomto případě nese prodávající. 7.9. Nelze-li vadnou zakázku z nějakých důvodů přepracovat, má kupující právo požádat o snížení ceny nebo zrušení kupní smlouvy a vrácení finanční částky odpovídající hodnotě zakázky. Z této částky budou zákazníkovi odečteny zasílací náklady, pokud byly součástí zakázky (poštovné). 7.10. Na vrácení peněz má dodavatel 30 dnů od uznání reklamace. Reklamační řízení není dodavatelem zpoplatněno ani v případě zamítnutí reklamace. Vrácení peněz probíhá pouze převodem na uvedený účet. 8.1. Kupující nabývá vlastnictví ke zboží zaplacením kupní ceny zboží. Produkt zůstává vlastnictvím firmy Miroslava Kobernová až do úplného zaplacení všech položek dané objednávky. 8.2. Kupující, který zadává objednávku ke zpracování, prohlašuje, že je výhradním majitelem autorských práv celého materiálu potřebného k výrobě (např. fotografie, tisková data). Následky z případného porušení autorských práv nese sám objednavatel. 8.3. V případě ztráty dokumentů potřebných k výrobě (např. CD) uhradí prodávající jen cenu čistého materiálu, na kterém byl dokument dodaný. Jakékoliv další náhrady škody nejsou možné. 8.5. Kupující není oprávněn při využívání webového rozhraní obchodu používat mechanismy, programové vybavení nebo jiné postupy, které by mohly mít negativní vliv na provoz webového rozhraní obchodu. Webové rozhraní obchodu je možné užívat jen v rozsahu, který není na úkor práv ostatních zákazníků prodávajícího, a který je v souladu s jeho určením. 8.7. Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected]. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 8.8. K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů z kupní smlouvy je příslušná Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, IČ: 000 20 869, internetová adresa: https://adr.coi.cz/cs. Pro možnost řešení spotřebitelských sporů on-line lze využít platformu, která je zřízena Evropskou komisí na adrese: http://ec.europa.eu/consumers/odr/. 9.1. Svou informační povinnost vůči kupujícímu ve smyslu čl. 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 94/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále jen (nařízení GDPR), související se zpracováním osobních údajů kupujícího pro účely plnění kupní smlouvy, pro účely jednání o této smlouvě a pro účely plnění veřejnoprávních povinností prodávajícího plní prodávající prostřednictvím zvláštního dokumentu. 10.1. Prodávající nezasílá žádná obchodní sdělení související s nabídkami zboží, službami nebo podnikem prodávajícího. Prodávající nesbírá osobní údaje fyzických osob pro marketingové účely. Prodávající pouze zasílá na elektronickou adresu kupujícího informace související s jeho uskutečněnou objednávkou. 10.2. Kupující souhlasí s ukládáním tzv. cookies na jeho počítači. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoliv odvolat. 12. INFORMAČNÍ POVINNOST POPLATNÍKA - EET 12.1. Nepřijímáme platby v hotovosti dle § 5 zákona 112/2016 Sb. Převodů na účet ani plateb dobírkou prostřednictvím České pošty se zákon o evidenci tržeb 112/2016 Sb. netýká. 13.1. Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. Volbou práva podle předchozí věty není kupující, který je spotřebitel, zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila dle ustanovení čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 13.4. Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování: Miroslava Kobernová, Havanská 2811/7, 390 05 Tábor 5, adresa elektronické pošty: [email protected], telefon: (+420) 777 061932. Tábor 25. března 2019 NGQ3OTNmMT

http://kraken.slv.cz/6As326/2017

6As326/2017 6 As 326/2017-29 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì Mgr. Jany Brothánkové a soudcù JUDr. Petra Prùchy a JUDr. Tomá¹e Langá¹ka v právní vìci ¾alobce: T. R., proti ¾alovanému: Obvodní soud pro Prahu 2, se sídlem Francouzská 19, Praha 2, týkající se øízení o ¾alobì na ochranu proti nezákonnému zásahu ¾alovaného, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2017, è. j. 5 A 70/2017-17, [1] ®alobce se pøed Krajským soudem v Praze domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu ¾alovaného, který spatøuje v rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 2 na rok 2014. Po postoupení vìci pøíslu¹nému Mìstskému soudu v Praze (dále jen mìstský soud ), tento soud ¾alobu odmítl pro nepøípustnost usnesením ze dne 6. 9. 2017, è. j. 5 A 70/2017-17 (dále jen napadené usnesení ). Proti tomuto usnesení podal ¾alobce (dále stì¾ovatel ) svým charakteristickým zpùsobem formuláøovou a jinak bezobsa¾nou kasaèní stí¾nost namítající 1) nezákonnost, 2) podjatost, 3) zmateènost, 4) trestnou èinnost úøedních osob, 5) nulitu v¹ech úkonù, 6) nicotnost v¹ech úkonù, a po¾ádal o ustanovení zástupce, osvobození od soudních poplatkù a prodlou¾ení lhùty k doplnìní kasaèní stí¾nosti. [2] Nejvy¹¹í správní soud vyhodnocuje okolnosti, za nich¾ stì¾ovatel podává u soudù návrhy na zahájení øízení a kasaèní stí¾nosti, jako projev svévolného a úèelového uplatòování práva (srov. k tomu obdobnì v pøípadì jiného stì¾ovatele rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 8. 3. 2012, è. j. 2 As 45/2012-11, v¹echna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Stì¾ovatel svá práva uplatòuje zjevnì ¹ikanózním zpùsobem a nesoudí se veden snahou o meritorní øe¹ení sporu, nýbr¾ pro samotné vedení sporu (srov. k tomu obdobnì rozsudek ze dne 7. 6. 2012, è. j. 2 As 82/2012-13). Z evidence zdej¹ího soudu je patrné, ¾e mno¾ství ¾alobcem vedených sporù se v prùbìhu èasu zvy¹uje. Pouhá skuteènost, ¾e stì¾ovatel vede vysoké mno¾ství sporù, pøirozenì sama o sobì neznamená, ¾e by jeho ¾ádostem nemìlo být vyhovìno. Rozhodující je sériovost a stereotypnost stì¾ovatelem vedených sporù, spojená s opakováním obdobných èi zcela identických argumentù, èi spí¹e bezobsa¾ných tvrzení ve vý¹e popsané formuláøové podobì. [3] Nejvy¹¹í správní soud nerozhodl samostatnì o ¾ádosti stì¾ovatele o osvobození od soudních poplatkù a ustanovení zástupce z øad advokátù, proto¾e pøi pøedbì¾ném posouzení zjistil, ¾e i v posuzovaném pøípadì je stì¾ovatel opìt veden snahou vést spor pro spor a kasaèní stí¾nost zjevnì nemá ¾ádnou nadìji na úspìch. Øízení o kasaèní stí¾nosti by se tak naprosto bezúèelnì prodlu¾ovalo, jeliko¾ je zøejmé, ¾e stì¾ovatel by po zamítnutí svých ¾ádostí ani na výzvu soudu soudní poplatek nezaplatil a povinné zastoupení nedolo¾il. [4] K tomu je tøeba doplnit, ¾e nynìj¹í spor se ¾ádným zpùsobem nedotýká stì¾ovatelovy ¾ivotní sféry a jeho smyslem je výhradnì samotné vedení sporu. Z pøedchozí rozhodovací praxe zdej¹ího soudu ji¾ musí být stì¾ovateli známo, ¾e kasaèní stí¾nost pøedstavuje zjevnì bezúspì¹ný návrh, nebo» bylo ji¾ judikováno, ¾e rozvrh práce soudu není soudnì samostatnì pøezkoumatelný, a to ani prostøednictvím ¾aloby na ochranu pøed nezákonným zásahem. Jak Nejvy¹¹í správní soud uvedl naposledy v rozsudku è. j. 2 As 182/2017-102 ze dne 20. 9. 2017 (týkajícím se tého¾ stì¾ovatele), má-li úèastník soudního øízení za to, ¾e bylo poru¹eno jeho právo na zákonného soudce (èl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) v dùsledku toho, ¾e v jeho vìci byl uplatnìn rozvrh práce soudu, který nevyhovuje zákonným a ústavním po¾adavkùm kladeným na tento druh aktu, nejsou k ochranì tohoto jeho práva povolány soudy ve správním soudnictví prostøednictvím soudního øízení správního, jeho¾ meritem by bylo posuzování zákonnosti èi ústavnosti dotèeného rozvrhu práce. Právu na zákonného soudce toti¾ poskytují ochranu obecné soudy jedinì k námitce úèastníka pøedchozího øízení vznesené v øízení o opravném prostøedku proti soudnímu rozhodnutí. Právo úèastníka øízení na zákonného soudce je tedy dostateènì chránìno zákonnými prostøedky v rámci pøíslu¹ného øízení, které takový úèastník vede (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2015, sp. zn. I. ÚS 2769/15). [5] Nejvy¹¹í správní soud proto stì¾ovatelovu kasaèní stí¾nost a limine odmítá pro vady podle § 46 odst. 1 písm. a) za pou¾ití § 120 s. ø. s.

http://www.boretin.cz/index.php/uredni-deska/128-obecn%C4%9B-z%C3%A1vazn%C3%A1-vyhl%C3%A1%C5%A1ka-obce-bo%C5%99et%C3%ADn-%C4%8D-9-2019,-o-stanoven%C3%AD-syst%C3%A9mu-shroma%C5%BE%C4%8Fov%C3%A1n%C3%AD,-sb%C4%9Bru,-p%C5%99epravy,-t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD,-vyu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD-a-odstra%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD-komun%C3%A1ln%C3%ADch-odpad%C5%AF-a-nakl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-se-stavebn%C3%ADm-odpadem-na-%C3%BAzem%C3%AD-obce-bo%C5%99et%C3%ADn-vyv%C4%9B%C5%A1eno-na-%C3%BA%C5%99edn%C3%AD-desce-dne-7-12-2019

č. 9/2019, Zastupitelstvo obce Bořetín se na svém zasedání dne 6.12.2019 usnesením č. 7 usneslo vydat na základě § 17 odst. 2, § 10a odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), tuto obecně závaznou vyhlášku: Směsným komunálním odpadem se rozumí zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) a i) a j). Sběrné nádoby na papír, sklo, a plasty včetně PET lahví a na jedlé oleje a tuky, textilní odpad jsou umístěny v prostoru pro kontejnery na p.p.č. 69/4 ( vedle hasičské zbrojnice) a dále na shromažďovacím místě na p.p.č. 482/12 (výjezd z obce směr Hojovice, vpravo), vše v k.ú. Bořetín. Veškerý tříděný odpad, včetně kovů, lze také odevzdávat na shromažďovacím místě na p.p.č. 482/12 (výjezd z obce směr Hojovice, vpravo), vše v k.ú. Bořetín. Biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu s níže uvedenou výjimkou lze odevzdávat na shromažďovacím místě na p.p.č. 482/12 (výjezd z obce směr Hojovice, vpravo), vše v k.ú. Bořetín do tam umístěného koutního kompostéru, který je malým zařízením dle § 33b odst. 1 písm. a) zákona o odpadech v souladu s vyhláškou č. 341/2008 Sb. Obec využívá zelený kompost z tohoto kompostéru k údržbě a obnově veřejné zeleně v obci. Z biologicky rozložitelného odpadu lze větve stromů a keřů odevzdávat pouze na shromažďovacím místě na p.p.č. 893/3 (u parkoviště před koupalištěm pod hrází), vše v k.ú. Bořetín Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu je také zajišťován na shromažďovacím místě p.p.č. 482/12 ( výjezd z obce směr Hojovice, vpravo ), vše v k.ú. Bořetín, za zákonem předepsaných podmínek. Sběr a svoz objemného odpadu a textilního odpadu Sběr a svoz textilního odpadu zajišťován prostřednictvím umístění velkoobjemového kontejneru na objemný odpad, který bude umístěn 1x ročně na parkovišti vedle nového hostince. č.2/2019. Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1.1.2020. Vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu dne: 7.12.2019 Sejmuto z úřední desky obecního úřadu dne: 23.12.2019

http://kraken.slv.cz/Rc9/1919

Rc 9/1919 Představenstvo společenstva volí všichni členové na valné hromadě. Není přípustno, aby třetí osobě, členu či nečlenu společenstva, uděleno bylo právo jmenovati část členů představenstva. (Rozhodnutí ze dne 21.01.1919, R I 7/19) Soud první stolice (obchodní soud v Praze) vrátil opověď zápisu změny stanov zapsaného společenstva s ručením obmezeným do rejstříku s příkazem, aby škrtnuto bylo právo banky C, ustanovovati čtyři členy představenstva, a opraven byl následkem toho počet volených členů představenstva, ježto porušovala by se tím autonomie členská, sta novená v § 15 družstevního zákona. Rekursní soud (vrchní zemský soud v Praze) potvrdil usnesení to. Ze slov § 15 zákona o společenstvech jasně plyne, že společenstvo může míti toliko ze svých členů volené představenstvo. Jmenuje-li osoba třetí člena představenstva, není tu volby členy samými, není tu representace autonomní, osoby jmenované nejsou potom důvěrníky členstva. Je-li osoba třetí (v tomto případě banka C) finančníkem společenstva, poskytuje jí zákon dost kautel, aby při poskytování úvěru společenstvu přiměřený dohled nad jeho hospodařením vésti mohla, aniž by jí právo jmenovati členy představenstva poskytnuto býti musilo. Nejvyšší soud dovolacímu rekursu společenstva nevyhověl. Dle zákona § 27 ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. vykonávají se členům společenstva příslušná práva v záležitostech společenstva na valné hromadě všemi členy společenstva. Zákon nepřipouští, aby nečlenové buď na valné hromadě neb jiným způsobem práva členská vykonávali, aneb aby některý člen právo své, jež mu přísluší v záležitosti dotýkající se společenstva jako celku vykonával jinak, nežli na valné hromadě. Takovým právem jest volba představenstva. Nemůže tedy § 5 č. 7 cit. zákona vykládán býti tak, že by ve smlouvě o založení společenstva ustanovení v něm zásadám se příčící učiněna býti mohla a místo volby na valné hromadě mohlo představenstvo býti částečně jediným členem jmenováno. Vyžadujeť pojem volby, aby všichni oprávnění mohli označiti osoby, kterým řízení a zastupování svěřiti chtějí, a aby určitý počet hlasů pak byl rozhodným. Jest tedy stanovám dle § 5 č. 7 cit. zák. zůstaveno pouze provedení zásad, které v §§ 15 a 27 obsaženy jsou, s nimiž se ale nesrovnává, aby pouze část členů představenstva byla valnou hromadou zvolena, jiná pak jediným členem jmenována. Dovolávati se obdoby § 15 odst. 3 zákona ze dne 6. března 1906 č. 58 ř. z. není na místě, poněvadž tento zákon připouští ustanovení nečlenů jednateli a výslovným předpisem, že ustanovení jednatelů smlouvou může býti vyhraženo státu, zemi neb jiné korporaci veřejné, ustanovuje výminku, která obdobné užití vylučuje. Usnesení v odpor vzaté tudíž není protizákonné a nejsou tu podmínky § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z., za kterých jest přípustný rekurs proti shodným usnesení m první a druhé stolice.

https://iudictum.cz/94340/i-us-173-13

I. ÚS 173/13 — Ústavní soud — Iudictum.cz I. ÚS 173/13 - Důkazní standard pro vyslovení neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu jednající osoby 44/2014 Sb. Ústavní soud shledává důkazní standard "zcela jednoznačného skutkového závěru" a "bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s duševním postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob. Spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro učinění závěru o dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti soudy, rozhodující o aplikaci § 581 věty druhé nového občanského zákoníku (§ 38 odst. 2 původního občanského zákoníku), musí pečlivě posoudit všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy. Pokud je důkazní standard požadovaný pro prokázání určité skutečnosti tvrzené žalobcem jako jednou stranou řízení zcela nepřiměřeně vysoký, tak v důsledku je i důkazní břemeno kladené na tohoto účastníka řízení zjevně nepřiměřené a dochází k porušení jeho práva na rovnost v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny. (Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 01.09.2014 sp. zn. I. ÚS 173/13) Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Ivany Janů - ze dne 20. srpna 2014 sp. zn. I. ÚS 173/13 ve znění opravného usnesení sp. zn. I. ÚS 173/13 ze dne 10. září 2014 ve věci ústavní stížnosti A. J., zastoupeného Mgr. Radkou Korbelovou Dohnalovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Převrátilská 330, Tábor, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012 č. j. 29 Cdo 3058/2011-165, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2011 č. j. 5 Cmo 34/2011-139 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010 č. j. 23 Cm 153/2008-110, jimiž bylo rozhodnuto o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti. I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012 č. j. 29 Cdo 3058/2011-165, rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2011 č. j. 5 Cmo 34/2011-139 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010 č. j. 23 Cm 153/2008-110 bylo porušeno základní právo stěžovatele na ochranu vlastnictví a majetku garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Protokolu č. 1 k evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na rovnost účastníků řízení garantované čl. 37 odst. 3 Listiny. 1. Ve své ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů z důvodu porušení svých ústavně zaručených práv, a to práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Protokolu č. 1 k evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Protokol č. 1"). Rovněž se dovolává zákazu diskriminace v souvislosti s právem na majetek s odkazem na čl. 1 Listiny a čl. 14 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále pak měla být rozhodnutími dotčena práva zakotvená v ustanoveních čl. 12 odst. 4 a 5 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (publikované pod č. 10/2010 Sb. m. s.), dle kterých smluvní státy zajistí, aby všechna opatření týkající se uplatnění právní způsobilosti poskytovala odpovídající a účinné záruky zamezující zneužití a aby tato opatření respektovala práva, vůli a situaci dané osoby, resp. přijmou opatření zajišťující osobám se zdravotním postižením rovné právo vlastnit majetek. 2. Proti stěžovateli byl vydán Městským soudem v Praze dne 11. 2. 2008 pod č. j. 54 Sm 440/2007-13 směnečný platební rozkaz na částku 6 139 997,91 Kč na základě nezaplacené směnky vystavené na řad žalobce obchodní společností, jejímž jednatelem a majitelem byl v rozhodné době stěžovatel. Tato směnka, na které byl stěžovatel podepsán dvakrát - jednou jako jednatel společnosti, jednou jako fyzická osoba v pozici směnečného rukojmího - sloužila jako zajištění úvěru poskytnutého společnosti. Proti platebnímu rozkazu uplatnil stěžovatel námitky, o kterých rozhodl Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem tak, že směnečný platební rozkaz se ponechává v platnosti. Pro toto řízení o ústavní stížnosti stěžejní námitkou bylo tvrzení, že stěžovatel v době podpisu směnky trpěl závažným onemocněním, jehož projevy v psychické rovině jej činily neschopným posoudit následky jeho jednání. 3. K otázce tvrzené dušení poruchy si nechal soud prvního stupně vypracovat znalecký posudek a následně posudek revizní, z nichž zjistil, že stěžovatel již v době podpisu směnky trpěl dlouhodobým somatickým onemocněním v podobě Wilsonovy choroby, které způsobuje intoxikaci těla a s ní související psychické potíže v podobě zmatenosti a reversibilní demence. Tyto potíže přitom nemusí být pro laika postřehnutelné. Nemoc se u stěžovatele projevovala zhoršenou pamětí a soudností. Vývoj nemoci v průběhu doby kolísá a s ohledem na časový odstup nebylo možné její závažnost pro okamžik podpisu směnky stanovit. Ze znaleckých posudků vyplývá závěr, že je velmi pravděpodobné, že stěžovatel při podpisu směnky trpěl duševní poruchou, která mu bránila, aby si plně uvědomil a mohl posoudit následky svého jednání. 4. Tento závěr byl však postaven na tvrzení, že si stěžovatel na podpis směnky nepamatuje, přičemž tato informace poskytnutá samotným stěžovatelem je subjektivního charakteru a nelze ji objektivně ověřit, resp. na předpokladu, že stěžovatel i v době podpisu směnky skutečně trpěl psychickými potížemi vyvolanými jeho tělesným onemocněním. Naplnění tohoto předpokladu ke dni podpisu směnky však dle soudu prvního stupně jednoznačně, s ohledem na neexistující psychiatrické vyšetření z rozhodné doby, zjištěno nebylo. Podle soudu prvního stupně je proto možné, že schopnost žalovaného posoudit následky svého jednání při podpisu směnky omezena nebyla. Pouhý pravděpodobnostní závěr, který nevylučuje ani závěr opačný, k prokázání tvrzení nepostačuje. Stěžovateli se tak nepodařilo prokázat svá tvrzení. Zde se městský soud opřel o ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které pro aplikaci ustanovení § 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále též jen "starý občanský zákoník") je třeba bezpečného zjištění o tom, že stěžovatel při podpisu směnky nedokázal posoudit následky svého jednání. Bezpečného zjištění však v tomto případě dosaženo nebylo, a námitka neplatnosti stěžovatele proto nebyla shledána důvodnou. 5. Městský soud také vyslechl zaměstnance banky, který byl u toho, když stěžovatel podepisoval předmětnou směnku, a asistentku stěžovatele ve firmě. Zaměstnanec banky vypověděl, že podepsání předmětné směnky bylo součástí úvěrového obchodu se společností stěžovatele. K samotnému podpisu došlo ve firmě stěžovatele po podrobném probrání všech podmínek smlouvy. Věc, včetně podpisu směnky, byla se stěžovatelem předjednána několik dnů dopředu. Při podpisu nic nestandardního nepozoroval a nikdy neměl pocit, že by stěžovatel nevěděl, o čem se jedná. Sama spolupráce mezi ním jako zástupcem banky a stěžovatelem trvala v době podpisu směnky dva až tři roky. Asistentka stěžovatele vypověděla, že v předmětném období se stav stěžovatele měnil. Někdy se choval a působil normálně, jindy zvláštně. Nedokázala však již určit, jak tomu bylo v den podpisu směnky. 6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal stěžovatel odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem tak, že napadený rozsudek potvrdil. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a zopakoval dokazování znaleckými posudky, ze kterých vyvodil skutkové závěry totožné se závěry soudu prvního stupně. Nadto uvedl, že směnečná listina je v porovnání s obecnými listinami, jakými jsou např. běžné smlouvy, velmi netypická, jelikož podpisy rukojmích jsou uvedeny napříč při levém okraji líce směnky. Tuto skutečnost odvolací soud považoval za důležitou vzhledem k argumentu, že stěžovatel mohl i v nezpůsobilém duševním stavu podepisovat smlouvy automaticky, na základě zvyku. Předmětnou směnku totiž stěžovatel nejdříve podepsal jako jednatel výstavce, poté ji však musel pootočit o devadesát stupňů a podepsat ji jako rukojmí při levém okraji, což vylučuje možnost automatického jednání ve stavu nepříčetnosti. Dále odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že úvěry jsou poskytovány na základě žádosti budoucího dlužníka, a neotevírají se tedy bez předchozího projednání podmínek a schválení příslušnými orgány banky. V projednávaném případě vzhledem k předchozím hospodářským výsledkům dlužníka a smluvním vztahům s věřitelem vyjednávání proběhlo hladce, nicméně proběhlo a stěžovatel byl schopen poskytnutí úvěru racionálně projednat. Podpis směnky tak byl vyvrcholením předchozích jednání se zaměstnancem banky, se kterým byl stěžovatel a společnost, které byl jednatelem, v dlouholetém profesionálním styku. Nelze tak říci, že by podpis směnky byl nárazovou a nečekanou událostí. Odvolací soud vyšel také ze skutečnosti, že stěžovatel působil jako jednatel i v době, kdy trpěl zmíněnou chorobou, a to i přes obtíže, které vyvolávala, přičemž nebylo naznačeno, že by byla zpochybněna platnost všech právních jednání v té době stěžovatelem učiněných. 7. Odvolací soud proto nebyl přesvědčen, že stav stěžovatelův byl neměnný a že neměl také různě dlouhá období, kdy jeho počínání chorobou ovlivněno nebylo. To dle odvolacího soudu plyne nejen z posudků, ale také z lékařských zpráv o hospitalizaci při komplikacích fyzického stavu žalovaného, podle kterých během jednoho pobytu přešel stěžovatelův stav od dezorientace, agresivity a neschopnosti komunikovat ke stavu plné orientace a způsobilosti komunikace. I s přihlédnutím ke skutečnosti, že stěžovatel byl v určitých obdobích nepochybně nezpůsobilým právně jednat, nelze období, kdy způsobilým právně jednat byl, redukovat na výjimečně jasné chvilky. Kdyby tomu tak bylo, nemohl by firmu řídit nikoli nedostatečně, nýbrž vůbec. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti dle odvolacího soudu z dokazování nebylo možno učinit "jednoznačný závěr, že v době podpisu směnky byl skutečně žalovaný ve stavu, kdy by nebyl schopen rozpoznat význam a důsledky svého jednání." Nebylo prokázáno, že stěžovatel v rozhodné době trpěl duševními poruchami, které by měly charakter trvající, nepřerušený a neměnný. Z dokazování naopak vyplynula kolísavost těchto poruch a jejich vlivu na rozhodování a jednání žalovaného. Dle soudu v řízení zjištěné okolnosti naopak spíše svědčí závěru, že v daný okamžik při podpisu směnky nebyl stěžovatel ovlivněn svou duševní poruchou. 8. Nejvyšší soud neshledal dovolání stěžovatele přípustným a odmítl je v záhlaví uvedeným usnesením. Stěžovatel dle dovolacího soudu zpochybňoval skutkové závěry odvolacího soudu. Skutková zpochybnění nemohou přípustnost dovolání spočívající v posouzení otázky zásadního právního významu založit. Dále uvedl, že "závěr, podle něhož (v mimosměnečných poměrech) neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout, a je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačně skutkový závěr, je judikaturou standardně zastáván". 9. Stěžovatel činí jádrem své stížnosti otázku posouzení ústavněprávní konformity výkladu neplatnosti právního úkonu z důvodu duševní poruchy dle ustanovení § 38 odst. 2 starého občanského zákoníku, který zaujaly obecné soudy. Stěžovatel uvádí, že v zásadě nezpochybňuje skutková zjištění, jak uvádí Nejvyšší soud, ale že zpochybňuje právní posouzení věci. Zásadní otázkou dle něj je, nakolik může či nemůže pouhá pravděpodobnost jakkoliv vysoká a blížící se jistotě odůvodnit aplikaci ustanovení § 38 odst. 2 starého občanského zákoníku. Nezpochybňuje judikatorní závěr, že skutečnost, že osoba jednala v duševní poruše, je třeba zjistit bezpečně. Dle stěžovatele tento požadavek však neznamená absolutní stoprocentní jistotu. Pokud by tomu tak bylo, byla by aplikace předmětného ustanovení v podstatě znemožněna, neboť ve skutečnosti nelze zpětně, navíc po odeznění duševní poruchy, vědeckým způsobem tuto bezpečněji prokázat nežli vysokou mírou pravděpodobnosti. Uvedeným výkladem, který neposkytuje v souladu s účelem předmětného ustanovení ochranu osobě neschopné řídit své jednání vlastní rozumovou úvahou před nebezpečím, které přináší právní styk, byla obecnými soudy odepřena ochrana vlastnictví stěžovatele. 10. Uvedená interpretace navíc nerespektuje principy mezinárodních dokumentů, které požadují efektivní ochranu osob s omezenou způsobilostí. Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (99) 4 ohledně zásad právní ochrany nezpůsobilých dospělých osob stanoví zásadu flexibility v právní odezvě, dle které má na různém stupni nezpůsobilosti existovat vhodná právní odezva. Interpretace nemůže obstát ani ve světle požadavků čl. 12 odst. 4 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, neboť ustanovení § 38 odst. 2 starého občanského zákoníku by tak nebylo možné považovat za opatření poskytující odpovídající a účinné záruky zamezující zneužití duševního postižení osob. Stěžovatel nadto poukazuje na závěry znalců, dle kterých měl být v rozhodné době zbaven či omezen ve způsobilosti k právním úkonům, přičemž u osob, u kterých tato omezena byla, světlé okamžiky nehrají roli. Stěžovateli se tak mělo dostat stejné ochrany, a pokud se tak nestalo, byl neodůvodněně diskriminován vůči osobám, kterým byla způsobilost omezena. 11. Městský soud v Praze ve svém vyjádření k ústavní stížnosti pouze odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí. 12. Vrchní soud v Praze navrhl stížnost odmítnout, neboť nebyla porušena žádná ústavní práva stěžovatele. 13. Nejvyšší soud obdobně s odkazem na odůvodnění svého usnesení navrhl ústavní stížnost odmítnout. III. Komparace se zahraničními úpravami 14. Za účelem komplexního posouzení celé věci soudkyně zpravodajka požádala analytický odbor Ústavního soudu o vypracování srovnávací analýzy standardů posuzování platnosti právního jednání uskutečněného osobou, jejíž duševní schopnosti byly dočasně narušeny. Z vypracované analýzy však vyplývá, že žádný zvláštní jednotný standard v jiných zemích aplikován není. Kauzy jsou posuzovány případ od případu a v naprosté většině zemí se uplatní obecná pravidla pro dokazování a důkazní standard běžný pro civilní řízení. 15. Tak je tomu například ve Francii, kde v konkrétních případech soudy použily následující výrazy. Zdaleka nejrozšířenější je formulace, že přítomnost duševní poruchy byla důkazními prostředky prokázána. Vyskytuje se nicméně i formulace, že předložené důkazy nebyly dostatečné (suffisants) pro potvrzení duševní poruchy dané osoby (rozhodnutí odvolacího soudu v Agenu ze dne 25. 3. 2008, občanskoprávní senát 1, č. 06/01648, nebo též rozhodnutí Kasačního soudu ze dne 30. 4. 2014, občanskoprávní senát 1, č. 13-11912). Ve stejném rozhodnutí je i obsažena formulace, že předložené důkazy (za situace, kdy nebyl vypracován znalecký posudek lékaři) neumožňují s jistotou (avec certitude) rozpoznat, zda došlo ke změně mentálních schopností dané osoby. I v jiných rozhodnutích lze najít formulaci, že nebylo možno s požadovanou jistotou (la certitude requise) konstatovat přítomnost duševní poruchy dané osoby (rozhodnutí odvolacího soudu v Paříži ze 7. září 2011, zmiňované v rozhodnutí Kasačního soudu ze dne 19. prosince 2012, občanskoprávní senát 1, č. 11-26340). 16. Obdobně v Německu a Rakousku tíží důkazní břemeno toho, kdo se neplatnosti právního jednání dovolává, avšak žádný zvláštní důkazní standard není soudy aplikován a používají se obecná pravidla pro dokazování. 17. Ve státech anglosaského systému práva, či jím ovlivněných, je na danou problematiku používán běžný standard pro civilní řízení, kdy osoba, kterou tíží důkazní břemeno, musí prokázat, že její verze je více pravděpodobná než verze opačná (balance of probabilities, preponderance of the evidence). Tak je tomu například v Irsku, Jihoafrické republice, USA či Velké Británii. 18. V Polsku je neplatné jednání učiněné osobou, která z jakýchkoliv důvodů byla ve stavu vylučujícím vědomé nebo svobodné učinění rozhodnutí. Podle judikatury polského Nejvyššího soudu "stav vylučující vědomé činění rozhodnutí a prohlášení záměru" nesmí být interpretován doslovně, nesmí být tedy ztotožněn s úplnou ztrátou vědomí (nález II CSK 147/10 z 27. července 2010; rozhodnutí Po C 188/48 z 2. září 1948). Určení, zda k takové vadě došlo, obvykle vyžaduje jmenování odborníka příslušné specializace soudem. Názor by měl být jednoznačný, to znamená, měl by jednoznačně konstatovat, zda v okamžiku, kdy bylo činěno jednání, byl jednající ve stavu vylučujícím jeho vědomé nebo svobodné jednání. Názor o vysokém stupni pravděpodobnosti automaticky neznamená, že uvedený názor není jednoznačný [RUDNICKI, S. Komentarz do art. 82 k. c. In DMOWSKI, S. (et al.) Kodeks cywilny. Komentarz. Księga pierwsza. Część ogólna. Lexis Nexis, Warszawa 2014, Lex Polonica Online]. 19. Na Slovensku judikatura běžně odkazuje na stejný rozsudek jako v české praxi (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 5. 2. 1971 sp. zn. 2 Cz 72/70), podle kterého neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 starého občanského zákoníku vyžaduje spolehlivé zjištění, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládat. Ve slovenské judikatuře se ovšem již nehovoří o požadavku učinit skutkový závěr "zcela jednoznačně". 20. Určitý zvýšený standard však, zdá se, aplikují španělské soudy. Z jejich judikatury týkající se zneplatnění právního jednání činěného v duševní poruše vyplývá, že se předpokládá způsobilost a je třeba předložit důkaz o opaku. Osoba, která se dovolává neplatnosti právního úkonu učiněného v duševní poruše, musí své tvrzení, že v době právního jednání nebyla schopna posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládat, prokázat jednoznačným způsobem (de modo evidente y completo; rozhodnutí Nejvyššího soudu Španělska ze dne 10. listopadu 2005 č. RJ 2005/7725). Předložené důkazy by neměly nechat žádný prostor pro rozumné pochybnosti (esta prueba no deberá dejar margen racional de duda; rozhodnutí Nejvyššího soudu Španělska ze dne 7. října 1982 č. RJ 1982/5545). V rozhodnutí ze dne 10. února 1986 č. RJ 1986/520 Nejvyšší soud Španělska tento test dále rozvedl a prohlásil, že "způsobilost k právním úkonům se předpokládá vždy, pokud tato skutečnost není vyvrácena nezvratným důkazem o opaku, jenž vyžaduje existenci adekvátního přímého důkazu". Podle komentátorů vzhledem k silné presumpci způsobilosti k právním úkonům a častému nedostatku vhodných důkazů španělské soudy při pochybnostech ve většině případů rozhodnou ve prospěch zachování platnosti příslušného právního jednání (DE SALAS MURILLO, S. La opción por la nulidad o la anulabilidad en la protección del incapaz natural y de los que con él contratan, dostupné na http://www.codigo-civil.info/nulidad/lodel/document.php?id=204). A. Právo na ochranu majetku 21. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s vysokým důkazním standardem, který je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu aplikován při dokazování, zda má být právní úkon zneplatněn pro duševní poruchu jednající osoby dle ustanovení § 38 odst. 2 starého občanského zákoníku (obdobné ustanovení lze nyní nalézt v § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; dále jen "nový občanský zákoník"). Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, jak se uvádí i v napadeném rozhodnutí, že závěr o neplatnosti právního úkonu dle ustanovení § 38 odst. 2 občanského zákoníku vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout, přičemž není přípustné učinit takový závěr pouze na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačně skutkový závěr (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 5. 2. 1971 sp. zn. 2 Cz 72/70, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012 sp. zn. 30 Cdo 971/2012 a řadu dalších). V některých rozhodnutích Nejvyšší soud vyžaduje dokonce zjištění skutkového stavu "bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2012 sp. zn. 30 Cdo 1560/2011). Základní otázkou tedy je, zda takto stanovený vysoký důkazní standard vyjádřený slovy "zcela jednoznačně" a "bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" ve svém důsledku při své aplikaci neporušuje ústavně zaručená práva stěžovatele. 22. Ústavní soud se dosud ve své judikatuře touto otázkou nezabýval. Ústavní stížnosti napadající rozhodnutí obecných soudů o neplatnosti právního úkonu z důvodu jednání v duševní poruše byly zpravidla odmítnuty jako zjevně neopodstatněné, neboť stěžovatelé pouze nesouhlasili s právními a skutkovými závěry obecných soudů [viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 3492/12 ze dne 30. 5. 2013, usnesení sp. zn. I. ÚS 296/02 ze dne 16. 12. 2003 či usnesení sp. zn. I. ÚS 157/02 ze dne 13. 5. 2004 (v SbNU nepublikována, dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. 23. Za aplikace tohoto důkazního standardu obecné soudy nevyhověly žádosti stěžovatele, aby byl zrušen směnečný platební rozkaz, dle kterého je stěžovatel povinen žalobci zaplatit částku 6 139 997,91 Kč. Napadenými usneseními je tak přímo zasažen majetek stěžovatele. Proto právem, které je v nyní posuzované stížnosti primárně dotčeno a kterého se dovolává i stěžovatel, je podle názoru Ústavního soudu právo na ochranu vlastnictví a majetku garantované čl. 11 Listiny a čl. 1 Protokolu č. 1. 24. V posuzované věci stojí proti sobě dva principy. Na jedné straně jde o ochranu osob jednajících v duševní poruše, která však musí být na druhé straně vyvážena ochranou osob, které v dobré víře vstupují do právních vztahů s těmito osobami, aniž by o duševní poruše věděly. V kontextu práva na ochranu majetku je, jak opakovaně zdůrazňuje i Evropský soud pro lidská práva, nutné nalézt spravedlivou rovnováhu mezi protichůdnými zájmy (viz např. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Broniowski proti Polsku č. 31443/96 ze dne 22. 6. 2004, § 144; či rozsudek ve věci BENet Praha, spol. s r. o., proti České republice č. 33908/04 ze dne 24. 2. 2011, § 100). Je tedy nezbytné posoudit, zda výše zmíněný důkazní standard tuto spravedlivou rovnováhu reflektuje a je s ní v souladu. 25. V nyní posuzované věci není pochyb o tom, že stěžovatel již v době podpisu směnky trpěl dlouhodobým duševním onemocněním. Ústavní soud musí tedy při odpovědi na tuto otázku vzít v potaz také změny, kterými právní ochrana osob s duševním postižením v poslední době prošla. Podle čl. 12 odst. 1 a 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která byla sjednána v roce 2006 a pro Českou republiku je závazná od roku 2009, státy potvrzují, že osoby se zdravotním postižením mají kdekoli právo na uznání své osoby jako subjektu práva, a uznávají, že osoby se zdravotním postižením mají, na rovnoprávném základě s ostatními, právní způsobilost ve všech oblastech života. Podle Obecného komentáře Výboru pro práva osob se zdravotním postižením č. 1 z 11. 4. 2014 k čl. 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (General Comment No. 1, body 11-19) je upírání způsobilosti k právním úkonům, resp. svéprávnosti, právě na základě duševního stavu obecně nežádoucí. Nahrazování vůle jedince (odepření svéprávnosti a ustanovení zástupce) má naopak ustoupit ve prospěch podpory či asistence při rozhodování a jednání s právními následky, přičemž jedincům se zdravotním postižením má být umožněno mj. také brát na sebe rizika s takovým rozhodováním a jednáním spojená a nést následky jejich případných pochybení. 26. Nový občanský zákoník, který vstoupil v účinnost 1. 1. 2014, na tento vývoj reaguje tím, že úplné zbavení svéprávnosti osob s duševním postižením již neumožňuje plně v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Svéprávnost je možno pouze omezit v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu schopen právně jednat, a pouze tehdy, pokud člověku hrozí závažná újma a nepostačí-li mírnější a méně omezující opatření (§ 55 a 57). Zároveň obsahuje nové instituty nápomoci při rozhodování (§ 45 nn.) a zastoupení členem domácnosti (§ 49 nn.). 27. Ochrana osob s duševním postižením již tedy není řešena skrze zbavování svéprávnosti a primárně ani skrze její omezování. Na institut neplatnosti právního jednání z důvodu, že osoba jednala v duševní poruše (§ 38 odst. 2 starého občanského zákoníku a věty druhé § 581 nového občanského zákoníku), je tedy nutno pohlížet jako na jeden z institutů, jejichž účelem je chránit osoby s duševním postižením v době, kdy se od omezování svéprávnosti ustupuje. Je totiž nutno zajistit, aby osoby s postižením mohly reálně požívat svých práv, včetně například práva na ochranu majetku, které je dotčeno v nyní posuzovaném případě. Toto jejich právo musí stát zajistit i přijetím vhodného legislativního rámce, do něhož v daném kontextu patří i institut neplatnosti právního jednání učiněného v duševní poruše. Z těchto důvodů nesmí být příslušný důkazní standard natolik vysoký, aby aplikaci tohoto institutu nepřiměřeně ztěžoval, či dokonce fakticky znemožňoval. 28. České civilní procesní právo žádnou obecnou míru požadované pravděpodobnosti pro unesení důkazního břemene nezná. Podle § 153 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci a podle § 132 soud důkazy hodnotí podle své úvahy. Ustanovení § 153 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění do 31. 8. 1993 požadovalo, aby soud rozhodoval na základě "skutečného stavu věci". Avšak, jak poznamenává nauka, "požadavek na skutečný stav věci vyjadřoval ve své podstatě nesplnitelný postulát, že soud je povinen i bez součinnosti účastníků dokonale zjistit ‚skutečný stav věci' a že ‚povinnost soudu zjistit skutečný stav věci' je jediným ‚spolehlivým základem pro spravedlivé rozhodnutí soudu', v čemž bylo spatřováno naplnění principu materiální pravdy" (DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, str. 875, s. 1033). Novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 171/1993 Sb., která nabyla účinnosti 1. 9. 1993, tak reflektovala realitu, ve které nelze při dokazování dosáhnout absolutní jistoty ohledně skutečného stavu věci. 29. Obdobně trestní nauka vychází z premisy, že absolutní pravdu v řízení zjistit prakticky nelze a určitá nejistota bude vždy přítomna (viz ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, s. 34). Proto je v oblasti trestního práva konkretizováno, že se nezjišťuje skutečný stav věci, ale skutkový stav musí být zjištěn tak, aby o něm nebyly "důvodné pochybnosti" (viz § 2 odst. 5 trestního řádu). Přitom je nutno vzít v potaz, že takto formulovaný důkazní standard se aplikuje dokonce i při existenci ústavní zásady in dubio pro reo [v pochybnostech ve prospěch obviněného; pro existenci této zásady viz např. nálezy sp. zn. III. ÚS 888/14 ze dne 10. 7. 2014 (N 140/74 SbNU 185), bod 16; či nález sp. zn. I. ÚS 4503/12 ze dne 11. 6. 2014 (N 119/73 SbNU 827), bod 40]. 30. Je tedy nutno reflektovat, že žádné skutkové okolnosti, které již odezněly, nelze následně, ex post, prokázat s absolutní jistotou. Vždy půjde o otázku určité míry pravděpodobnosti [srovnej také HOH, L. Re-imagining the criminal standard of proof: lessons from the "ethics of belief" (2009) 13 International Journal of Evidence & Proof 198, s. 202, a STOFFELMAYR, E. a DIAMOND, S. The conflict between precision and flexibility in explaining "beyond a reasonable doubt" (2000) 6 Psychology, Public Policy, and Law 769, s. 770]. Absolutní jistota je tedy důkazní standard, který není možno v soudním řízení aplikovat, neboť by při tom důkazní břemeno prakticky nebylo možno unést. 31. V tomto světle je zřejmé, že standard stanovený v judikatuře Nejvyššího soudu pro aplikaci § 38 odst. 2 občanského zákoníku, který vychází z jeho judikatury sahající až do roku 1971, kdy občanské soudní řízení ovládala zásada materiální pravdy a soudy měly rozhodovat na základě "skutečného stavu věci", nereflektuje reálně existující těžkosti při dokazování. Vyžadování, aby skutkový závěr mohl být učiněn "zcela jednoznačně" a "bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" je skutečně až na hranici nemožnosti takového prokázání. "Zcela jednoznačně" naznačuje, že nemůže být myslitelný žádný jiný závěr a "bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" je již explicitním ekvivalentem stoprocentní jistoty. Avšak absolutní, stoprocentní jistoty, jak bylo právě řečeno, dosáhnout nelze a nelze ji vyžadovat ani v trestním právu. 32. Tento vysoký důkazní standard stanovený v judikatuře Nejvyššího soudu neobstojí ani v komparativním srovnání. Jak je uvedeno výše (body 14-20) zahraniční úpravy vesměs žádné zvláštní důkazní standardy pro prokázání jednání v duševní poruše nestanoví. Aplikuje se tedy běžný standard v civilních věcech. 33. Přísnost českého standardu se jeví zvlášť markantní ve srovnání se státy common law, kde je aplikován běžný důkazní standard v civilních věcech, kterým je pouze pravděpodobnost větší než 50 %. Na druhou stranu však takto nízký důkazní standard v civilním právu je kontinentálnímu právnímu systému cizí, a proto nelze ani v nyní posuzované věci tomuto rozdílu přikládat zásadní význam. 34. Určité srovnání s českou praxí lze snad učinit pouze v případě Slovenska, Španělska a Polska. U Slovenska jde však o čerpání ze stejné výchozí judikatury ještě z dob federace. Avšak příznačné je, že ani při tomto stejném výchozím bodě slovenská praxe nepoužívá standard "zcela jednoznačného skutkového závěru". V případě Španělska je aplikován pro prokázání jednání v duševní poruše standard přísnější než jinde v civilním právu. Mluví se zde o "jednoznačném a přesvědčivém prokázání" a že "důkazy by neměly nechat žádný prostor pro rozumné pochybnosti". Praxe Španělska se tedy nejvíce blíží současné české praxi. Ani zde však není vyžadována naprostá jistota. Obdobně lze vyložit i polskou judikaturu, která vyžaduje, aby znalec stanovil existenci duševní poruchy "jednoznačně", což však může splnit i vysoká míra pravděpodobnosti. 35. Ve shrnutí Ústavní soud shledává důkazní standard "zcela jednoznačného skutkového závěru" a "bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi zmíněnými relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s duševním postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob. Ústavní soud nyní musí odpovědět na otázku, jaká je ústavně konformní míra pravděpodobnosti pro aplikaci čl. 38 odst. 2 starého občanského zákoníku a věty druhé § 581 nového občanského zákoníku. 36. Při stanovování spravedlivé rovnováhy mezi protichůdnými zájmy na ochranu majetku duševně postižené osoby a ochranu práv druhé smluvní strany dotčené daným právním jednáním je nutno dostatečně zohlednit právě oprávněné zájmy osob vstupujících v dobré víře v právní styky s plně svéprávnými osobami, byť s duševním postižením. Tyto osoby si duševního postižení smluvního partnera nemusí být ani vědomy, případně nemusí jim být vůbec známo, že duševní postižení je takového stupně, že těmto osobám v daný moment brání ve schopnosti právně jednat. 37. Je nutno také vzít v potaz ústavně chráněný princip právní jistoty a ochranu nabytých práv v dobré víře [viz např. nález sp. zn. II. ÚS 773/07 ze dne 23. 8. 2012 (N 139/66 SbNU 135), bod 31; nález sp. zn. I. ÚS 3248/10 ze dne 17. 5. 2011 (N 95/61 SbNU 463), bod 91; či nález sp. zn. II. ÚS 504/04 ze dne 8. 6. 2005 (N 118/37 SbNU 511)]. Neplatnost právního úkonu pro duševní poruchu podle druhé věty § 581 nového občanského zákoníku, i když působí od samého počátku, je totiž fakticky nalézána až v následném soudním řízení retroaktivně. Jde tedy o citelný zásah do právní jistoty všech osob, kterých se dané právní jednání nějak týká. Tento zájem na právní jistotě je nutno chránit zejména u třetích osob, které mohly nabýt práva z jednání plně svéprávné osoby v dobré víře, že dané právní jednání je platné. 38. Z těchto důvodů Ústavní soud dospěl k závěru, že spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro učinění závěru o dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti soudy rozhodující o aplikaci § 581 věty druhé nového občanského zákoníku musí pečlivě posoudit všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy. 39. Vysoká požadovaná úroveň pravděpodobnosti je podle názoru Ústavního soudu v souladu i s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Ta akcentuje spíše zdrženlivost než paternalistický přístup ve vztahu k osobám s duševním postižením. O tom svědčí mimo jiné i výše zmíněný Obecný komentář Výboru pro práva osob se zdravotním postižením č. 1 ze dne 11. 4. 2014 k čl. 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (General Comment No. 1), podle kterého nahrazování vůle jedince má ustoupit ve prospěch podpory či asistence při rozhodování a jednání s právními následky, přičemž jedincům se zdravotním postižením má být umožněno mimo jiné také brát na sebe rizika s takovým rozhodováním a jednáním spojená a nést následky jejich případných pochybení. Je také významné, že čl. 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením směřuje k zajištění platnosti právních úkonů či právního jednání postižených osob, nikoli naopak, jak s odkazem na ně tvrdí stěžovatel. 40. Takto formulovaná vysoká míra pravděpodobnosti zjištění neschopnosti osoby posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout nevede k úplnému znemožnění uplatnění ustanovení § 38 odst. 2 starého občanského zákoníku či nyní druhé věty § 581 nového občanského zákoníku. Lze si totiž představit množství situací, ve kterých bude právní jednání zneplatněno na základě nezpůsobilosti posoudit následky svého jednání, a to i na základě ex post provedených důkazů. A to např. pokud svědci dosvědčí, že osoba byla v kritickém momentě neschopna právně jednat, či v situacích, kdy si je tohoto stavu vědoma druhá strana nebo jej přímo zneužívá, nebo pokud diagnostikované onemocnění či choroba vylučují světlé okamžiky apod. [srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 682/2000 ze dne 10. 9. 2002 (v SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. 41. Pokud jde o konkrétní skutkové okolnosti nyní posuzovaného případu, tak Ústavní soud poznamenává, že obecné soudy, vycházejíce z platné judikatury Nejvyššího soudu, aplikovaly ve stěžovatelově věci důkazní standard, který Ústavní soud výše shledal za porušující stěžovatelovo právo na ochranu majetku. 42. Ústavní soud si je vědom, že jak městský, tak vrchní soud v dané věci postupovaly velmi pečlivě, provedly rozsáhlé dokazování a při svém rozhodování zohlednily všechny relevantní skutečnosti. Nelze přehlédnout, že ve věci jistě existují i důkazy a důležité argumenty v neprospěch stěžovatele. Nicméně k porušení práva stěžovatele na ochranu majetku došlo již tím, že obecné soudy provedené důkazy hodnotily prizmatem nadměrně vysokého důkazního standardu. Ústavní soud nemůže spekulovat, a proto nijak nepředjímá, k jakému závěru by obecné soudy dospěly, kdyby aplikovaly výše zmíněný ústavně konformní důkazní standard. 43. Zrovna tak není v pravomoci Ústavního soudu, aby provedené důkazy sám hodnotil a sám z nich vyvozoval skutkové závěry. To je role, která Ústavnímu soudu v řízení o ústavních stížnostech zásadně nepřísluší (z hojné judikatury viz např. výše citovaný nález sp. zn. I. ÚS 4503/12 ze dne 11. 6. 2014, bod 40 a odkazy tam uvedené). Ústavní soud s odkazem na svoji kasační pravomoc tedy musí přistoupit ke zrušení napadených rozhodnutí, čímž otevře prostor obecným soudům, aby znovu vyhodnotily provedené důkazy, případně provedly důkazy další, a na jejich základě učinily skutkové závěry při aplikaci výše uvedeného ústavně konformního důkazního standardu. B. Právo na spravedlivý proces 44. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá i porušení svého práva na spravedlivý proces a odkazuje na čl. 36 odst. 1 Listiny. Zde jsou však jeho námitky pouze nesouhlasem se závěry obecných soudů. Ty však posuzovat Ústavnímu soudu nepřísluší, ledaže by jejich rozhodnutí byla projevem svévole nebo v extrémním rozporu s principy spravedlnosti [viz například nálezy sp. zn. III. ÚS 224/98 ze dne 8. 7. 1999 (N 98/15 SbNU 17), sp. zn. III. ÚS 150/99 ze dne 20. 1. 2000 (N 9/17 SbNU 73) či sp. zn. III. ÚS 269/99 ze dne 2. 3. 2000 (N 33/17 SbNU 235)]. Tak tomu však v nyní posuzovaném případě nebylo. Ač obecné soudy aplikovaly ústavně nekonformní důkazní standard, jak je vyloženo výše, rozhodně nelze říci, že by postupovaly svévolně či by jejich závěry byly extrémní. Naopak projednávanou věc hodnotily v souladu s tehdy platnou judikaturou sahající až do 70. let 20. století. 45. Ústavní soud se však domnívá, že napadenými rozhodnutími byl dotčen jeden aspekt práva stěžovatele na spravedlivý proces vyplývající z čl. 37 odst. 3 Listiny, podle kterého jsou si všichni účastníci v řízení rovni. 46. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že zásada rovnosti účastníků řízení je součástí práva na spravedlivý proces v širším slova smyslu. Zásadou rovnosti účastníků přitom Ústavní soud rozumí "rovnost zbraní, resp. rovnost příležitostí". To znamená, že každé procesní straně by měla být dána přiměřená možnost přednést svou záležitost za podmínek, jež ji nestaví do podstatně nevýhodnější situace, než ve které je její protistrana. Podle Evropského soudu pro lidská práva se rovností zbraní rozumí požadavek, aby každá ze stran řízení mohla obhajovat svou věc za podmínek, které ji z pohledu řízení jako celku podstatným způsobem neznevýhodňují vzhledem k protistraně. Cílem zásady rovnosti zbraní je pak dosažení "spravedlivé rovnováhy" mezi stranami sporu [nález sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), body 28-29]. 47. Pod takto definovanou rovnost účastníků spadá nejen realizace procesních oprávnění účastníků, ale i otázky důkazního břemene. V nálezu, kde posuzoval ústavnost přenesení důkazního břemene v diskriminačních sporech, Ústavní soud konstatoval: "V rovině ústavněprávní tak platí, že v právu na spravedlivý proces obsažená zásada rovnosti zbraní v civilním řízení obecně zahrnuje též rovnost břemen, která jsou na účastníky řízení kladena (a která nesmí být nepřiměřená), a že v opačném případě nelze řízení jako celek považovat za spravedlivé. Tento obecný princip rovnosti účastníků je pak nutno promítnout i do právní úpravy dokazování v rovině zákona." [nález sp. zn. Pl. ÚS 37/04 ze dne 26. 4. 2006 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.), bod 64]. Obdobně Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ve věci Metalco Bt. proti Maďarsku ze dne 1. 2. 2011 č. 34976/05, § 24, shledal, že uložení nesplnitelného důkazního břemene na jednu stranu civilního sporu bylo porušením zásady rovnosti zbraní. Právo na rovnost účastníků řízení tedy rovněž vyžaduje, aby důkazní břemeno kladené na jednoho účastníka řízení nebylo nepřiměřené, což vychází z výše zmíněného obecného požadavku na dosažení spravedlivé rovnováhy mezi stranami sporu. 48. Z uvedeného lze dovodit, že pokud je důkazní standard požadovaný pro prokázání určité skutečnosti tvrzené žalobcem jako jednou stranou řízení zcela nepřiměřeně vysoký, tak v důsledku je i důkazní břemeno kladené na tohoto účastníka řízení zjevně nepřiměřené a dochází k porušení jeho práva na rovnost v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny. 49. V nyní posuzovaném případě Ústavní soud již výše v kontextu práva na ochranu majetku dovodil, že důkazní standard uplatněný vůči stěžovateli byl nadměrně vysoký a narušil spravedlivou rovnováhu mezi zájmy stěžovatele a zájmy ostatních dotčených osob (viz bod 35 výše). Ze stejných důvodů jej Ústavní soud považuje za nepřiměřený i v kontextu práva na rovnost účastníků řízení. Napadenými rozhodnutími bylo tedy porušeno i právo stěžovatele zakotvené v čl. 37 odst. 3 Listiny. C. Zákaz diskriminace 50. Co se týče namítaného porušení zákazu diskriminace v kontextu práva na ochranu majetku, tak Ústavní soud podotýká, že v napadených rozhodnutích nebylo se stěžovatelem nijak odlišně zacházeno z důvodu jeho duševního postižení. O diskriminaci zde tedy v tomto ohledu ani jít nemůže. Stěžovatel se fakticky dožaduje preferenčního zacházení s ohledem na své duševní postižení. Tento faktor však Ústavní soud již ve svém odůvodnění dostatečně zohlednil výše (viz zejména bod 27). 51. Co se týče namítané diskriminace vůči osobám, kterým byla způsobilost omezena, tak zde nejde o žádný diskriminační důvod, který by mohl být podřazen pod důvody v čl. 3 odst. 1 Listiny, a proto je nutno aplikovat pouze právo na rovnost chráněné čl. 1 Listiny, které dopadá na všechny rozlišovací důvody. Je ustálenou judikaturou Ústavního soudu, že tato rovnost podle čl. 1 Listiny může být porušena pouze v případě, kdy jde o nerovnost extrémní, případně tu, které schází jakýkoliv účel a smysl, a jedná se tak o libovůli. Používaným testem je tu racionalita odlišného zacházení (viz usnesení sp. zn. I. ÚS 3271/13 ze dne 6. 2. 2014, body 50-53, či usnesení sp. zn. I. ÚS 4664/12 ze dne 3. 4. 2014). Ústavní soud však neshledává, že činění rozdílu mezi právním jednáním osoby omezené na svéprávnosti, u které bude vymezené právní jednání neplatné bez dalšího, a právním jednáním plně svéprávné osoby, u které je duševní porucha následně zkoumána v soudním řízení, za iracionální. V prvním případě již byla totiž svéprávnost omezena soudním rozhodnutím a daná osoba shledána pro daný typ právního jednání nezpůsobilou. U plně svéprávné osoby údajně jednající v duševní poruše je to právě soudní řízení, ze kterého vzešla i nyní projednávaná stížnost, kde mají být tyto otázky posouzeny. Přitom toto posouzení v napadených rozhodnutích shledal Ústavní soud z výše uvedených důvodů za souladné se základními právy stěžovatele. 52. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnosti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) stejného zákona napadená rozhodnutí zrušil. Zdroj: Nález Ústavního soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

https://www.elogistika.info/spravni-soud-neodlozil-ucinnost-verdiktu-o-mytnem-tendru/

Správní soud neodložil účinnost verdiktu o mýtném tendru | eLogistika.info Domů Profi Legislativa Správní soud neodložil účinnost verdiktu o mýtném tendru Datum: 27. června 2019 Rubrika: Legislativa, ZprávyŽádné komentáře Nejvyšší správní soud (NSS) nepřiznal odkladný účinek stížnostem antimonopolního úřadu a ministerstva dopravy v kauze tendru na výběr elektronického mýtného. Podle sporného verdiktu krajského soudu má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) znovu prošetřit námitky společnosti Kapsch. Úřad ani ministerstvo s výrokem krajského soudu nesouhlasily, podaly proto kasační stížnosti. O těch zatím rozhodnuto není, NSS zatím pouze uvedl, že jim nepřizná odkladný účinek. Rozhodnutí krajského soudu tedy zatím zůstává závazné. ČTK to zjistila z webu NSS. „O odkladný účinek žádal jak ÚOHS, tak zadavatel, a to za tím účelem, aby se předešlo případnému dalšímu zkomplikování případu před vydáním rozhodnutí NSS o kasační stížnosti. Úřad nyní zváží další procesní kroky,“ uvedl na dotaz ČTK mluvčí ÚOHS Martin Švanda. „Lze konstatovat, že stěžovatelé neprokázali, že by v důsledku účinků kasační stížností napadeného rozsudku hrozila reálná újma veřejným zájmům v oblasti veřejného zadávání,“ stojí v usnesení. Krajský soud v Brně v polovině května zrušil rozhodnutí předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje z prosince loňského roku. ÚOHS v něm zamítl námitky společnosti Kapsch proti podmínkám mýtného tendru. Šlo například o námitku, která se týkala porušování zásady rovného zacházení. „Ministerstvo postupovalo v souladu se zákonem, a proto jsme proti rozhodnutí podali kasační stížnost k NSS včetně návrhu na odkladný účinek,“ uvedl na konci května ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Ministr tehdy zároveň upozornil, že přípravy nového mýtného systému pokračují bez problémů a vše směřuje k tomu, aby byl spuštěn na konci letošního roku. Kapsch podal k soudu dvě žaloby. Prostřednictvím druhé z nich, o níž soud zatím nerozhodl, chce docílit pozastavení platnosti smlouvy státu s vítězem tendru. V mýtném tendru zvítězilo konsorcium společností CzechToll/SkyToll, které uspělo s nabídkou na desetiletý provoz za 10,75 miliardy korun. Na pozici správce mýta tak na konci roku vystřídá společnost Kapsch. Také firmy CzechToll a SkyToll podaly kasační stížnosti proti výroku krajského soudu o námitkách firmy Kapsch. NSS stížnosti firem odmítl s vysvětlením, že nejsou přímými ani vedlejšími účastníky řízení. Štítky: Nejvyšší správní soud Prázdniny jsou nejrizikovějším obdobím roku, BESIP připravil mapu tras na Jadran JCDecaux: Magistrát mohl zažádat o nové přístřešky MHD

http://wikibeta.iurium.cz/w/Pachov%C3%A9_stopy

Pachové stopy – Iurium Wiki a. Metoda pachové identifikace musí být provedena nejméně za použití standardů vyplývajících z „Pokynu ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky č. 9/2009 ze dne 1. 7. 2009“ a současně musí reflektovat aktuální poznatky vědeckého zkoumání této metody. Při hodnocení důkazního významu výsledků pachové identifikace je třeba se zabývat především tím, zda kriminalistický technik a policejní psovod, kteří se na identifikaci podíleli, splňují kvalifikační předpoklady nezbytné pro výkon této činnosti, a zda použitý služební pes absolvoval předepsaný výcvik, eventuálně potřebné přezkoušení způsobilosti identifikovat pachové stopy, případně jaké byly jeho dosavadní statistické výsledky v úspěšnosti identifikace, zda metoda pachové identifikace použitá v konkrétním případě respektuje požadavek, aby stopy byly sejmuty a uchovány řádně, aby nedošlo k jejich záměně, nebo k tzv. přenosu pachu či k nepřípustné manipulaci při ztotožňování stopy. b. Přezkoumání správnosti provedení metody pachové identifikace by mělo být v případě pochybností provedeno pomocí kontrolního znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistické odorologie. c. Sejmutí pachové stopy bude zpravidla neodkladným a často i neopakovatelným úkonem podle § 160 odst. 4 trestního řádu, provedeným především ve stadiu před zahájením trestního stíhání. d. Při sejmutí a identifikaci pachové stopy obviněného po zahájení trestního stíhání je za účelem minimálního dohledu nad provedením tohoto úkonu nezbytná přítomnost obhájce obviněného případně státního zástupce (§ 165 odst. 3 trestního řádu); přítomnost těchto osob nesmí mít nežádoucí vliv na nerušené, resp. objektivní provedení tohoto úkonu. e. Na sejmutí srovnávací pachové stopy, jehož cílem je získání objektivně existujících důkazů pro forenzní vyšetření a které nevyžaduje aktivní jednání obviněného či podezřelého, ale toliko strpění jejich provedení, nelze pohlížet jako na úkon, jímž by byl obviněný či podezřelý donucován k ústavně nepřípustnému sebeobviňování. f. O úkonech (sejmutí, uchování a ztotožnění) musí být vyhotoveny protokoly ve smyslu § 55 odst. 1 trestního řádu; v případě, vzniknou-li pochybnosti o průběhu těchto úkonů, je třeba opatřit vysvětlení (§ 158 odst. 3 trestního řádu) nebo výpověď (§ 101 trestního řádu) osoby, která úkon prováděla nebo se jeho provedení účastnila. Za účelem vyloučení pochybností o správnosti identifikace je vhodné provedení obrazového záznamu průběhu tohoto úkonu. g. Důkaz metodou pachové identifikace je nepřímým důkazním prostředkem, který jako jediný zpravidla k uznání viny trestným činem nepostačuje. [1] ↑ 22. 3. 2016 sp. zn. IV. ÚS 1098/15 Citováno z „http://wikibeta.iurium.cz/index.php?title=Pachové_stopy&oldid=486“ Stránka byla naposledy editována 20. 7. 2016 v 09:12.

http://kraken.slv.cz/6Ads84/2008

6Ads84/2008 6 Ads 84/2008-133 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudcù JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiøího Pally v právní vìci ¾alobce: S. M., zastoupeného Mgr. Dagmar Rezkovou Døímalovou, advokátkou, se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti ¾alovanému: Ministerstvo práce a sociálních vìcí, se sídlem Na Poøíèním právu 1, Praha 2, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2007, è. j. 12 Ca 90/2005-41, III. Ustanovené zástupkyni ¾alobce, advokátce Mgr. Dagmar Rezkové Døímalové, s e n e p ø i z n á v á odmìna za zastupování v øízení o kasaèní stí¾nosti. Rozhodnutím ¾alovaného ze dne 22. 7. 2005, è. j. 2005/38361/21, bylo zamítnuto odvolání ¾alobce rozhodnutí øeditele Krajského úøadu Olomouckého kraje ze dne 15. 6. 2005, è. j. KUOK/16793/05/OSV-DS/7025/SD-112, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím byl zamítnut návrh ¾alobce na povolení obnovy øízení ve vìci pravomocného rozhodnutí øeditele Krajského úøadu Olomouckého kraje ze dne 13. 5. 2005, è. j. KUOK/11632/05/OSV-DS/7025/SD-89. ®alobce v ¾alobì ¾ádal, aby soud napadené rozhodnutí zru¹il z dùvodu, ¾e toto rozhodnutí bylo vydáno trestným èinem a vylouèenými pracovníky . Mìstský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 9. 2007, è. j. 12 Ca 90/2005-41, ¾alobu napadající rozhodnutí ¾alovaného ze dne 22. 7. 2005, è. j. 2005/38361/21, zamítl. V odùvodnìní rozhodnutí ve vztahu k zamítnutí ¾aloby soud uvedl, ¾e v návrhu na povolení obnovy øízení ¾alobce namítal, ¾e rozhodnutí bylo vydáno vylouèeným pracovníkem správního orgánu a bylo dosa¾eno trestným èinem. ®alobce byl vyzván k odstranìní vad podání a doplnìní skuteèností, které odùvodòují obnovu øízení ve smyslu ust. § 62 ods. 1 zákona è. 71/1967 Sb., o správním øízení (správní øád). Vzhledem k tomu, ¾e ¾alobce návrh nedoplnil a nedolo¾il svá tvrzení, ¾e rozhodnutí bylo dosa¾eno trestným èinem ani ¾e bylo rozhodováno vylouèenými pracovníky správního orgánu, Krajský úøad Olomouckého kraje svým rozhodnutím ze dne 15. 6. 2005, è. j. KUOK/16793/05/OSV-DS/7025/SD-112, návrh na povolení obnovy øízení zamítl. Soud proto v tomto ohledu uzavøel, ¾e neshledal nezákonnost napadeného rozhodnutí ¾alovaného, a proto ¾alobu smìøující proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 22. 7. 2005, è. j. 2005/38361/21, jako nedùvodnou zamítl. Vèas podanou kasaèní stí¾ností ¾alobce (dále té¾ stì¾ovatel ) napadl rozsudek mìstského soudu podáním témìø neèitelného obsahu, v nìm¾ namítl zmateènost rozhodnutí soudu spoèívající v tom, ¾e rozsudek byl vynesen v nepøítomnosti ¾alobce a rozhodoval soudce, který byl z projednávání a rozhodování vìci vylouèen. Výslovnì uvedl, ¾e kasaèní stí¾nost podává z dùvodù uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ø. s. Stì¾ovatel dodal, ¾e soud poru¹il ustanovení § 39 odst. 1 a § 64 s. ø. s., § 103 a § 83 odst. 1 o. s. ø., a podotkl ¾e u soudu probíhá øízení o 80 ¾alobách, které nebyly spojeny ke spoleènému projednání. Dále namítl, ¾e nebyl zastoupen advokátem a po¾ádal o ustanovení advokáta. S ohledem na tyto skuteènosti proto navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud rozsudek Mìstského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2007, è. j. 12 Ca 90/2005-41, zru¹il a souèasnì po¾ádal o pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti. Podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. lze kasaèní stí¾nost podat z dùvodu tvrzené nezákonnosti spoèívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pøedcházejícím øízení. Nesprávné posouzení právní otázky spoèívá v tom, ¾e je na správnì zji¹tìný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma, popøípadì je aplikována správná právní norma, která je v¹ak nesprávnì vylo¾ena. Nejvy¹¹í správní soud neshledává tuto námitku dùvodnou. ®alobou napadené rozhodnutí se týkalo návrhu na povolení obnovy øízení v pravomocnì ukonèené vìci. Jak správnì uvedl ji¾ mìstský soud, proto¾e v pøípadì vìci ukonèené rozhodnutím Krajského úøadu Olomouckého kraje, odboru sociálních vìcí, ze dne 15. 6. 2005, è. j. KUOK/16793/05/OSV-DS/7025/SD-112, stì¾ovatel svùj obecný a nekonkrétní návrh na povolení obnovy ve vìci pravomocného rozhodnutí Krajského úøadu Olomouckého kraje, ze dne 13. 5. 2005, è. j. KUOK/11632/05/OSV-SD/7025/SD-89, vzdor výzvì a pouèení, nále¾itým zpùsobem nedoplnil, správní orgány nijak nepochybily, kdy¾ návrh na povolení obnovy øízení zamítly. Podle Nejvy¹¹ího správního soudu mìstský soud správnì posoudil právní otázku, nebo» k povolení obnovy øízení nebyly zji¹tìny a prokázány zákonné dùvody. Stì¾ovatel dále uplatnil dùvod kasaèní stí¾nosti odpovídající § 103 odst. 1 písm. b) s. ø. s., podle nìho¾ lze kasaèní stí¾nost podat z dùvodu vady øízení spoèívající v tom, ¾e skutková podstata, z ní¾ správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo ¾e pøi jejím zji¹»ování byl poru¹en zákon v ustanoveních o øízení pøed správním orgánem takovým zpùsobem, ¾e to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto dùvodnì vytýkanou vadu soud, který ve vìci rozhodoval napadené rozhodnutí správního orgánu mìl zru¹it. Ani tuto námitku neshledává Nejvy¹¹í správní soud dùvodnou. Jak ji¾ uvedl mìstský soud, vzhledem k tomu, ¾e stì¾ovatel neposkytl øádnou souèinnost k tomu, aby odùvodnil a konkretizoval dùvody obnovy øízení ve vìci pravomocného rozhodnutí Krajského úøadu Olomouckého kraje, ze dne 15. 6. 2005, è. j. KUOK/16793/05/OSV-DS/7025/SD-112, správní orgány proto jeho návrhu nemohly vyhovìt. Nejvy¹¹í správní soud proto neshledal, obdobnì jako to ji¾ neshledal mìstský soud, ¾e by v øízení pøed ¾alovaným byla poru¹ena stì¾ovatelova procesní práva a ustanovení o øízení pøed správními orgány. Pokud stì¾ovatel odkazoval, a to bez jakékoliv konkretizace èi upøesnìní na jednotlivá ustanovení s. ø. s. èi o. s. ø., pak z jejich pouhého výètu nelze nijak dovodit, zda k jejich tvrzenému poru¹ení do¹lo èi nikoliv a námitka jejich poru¹ení je proto nedùvodná. Dal¹í stí¾nostní námitkou stì¾ovatel uplatnil dùvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. podle kterého lze podat kasaèní stí¾nost z dùvodu nepøezkoumatelnosti spoèívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku dùvodù rozhodnutí, popøípadì v jiné vadì øízení pøed soudem, mohla-li taková vada mít za následek nezákonné rozhodnutí o vìci samé. Dùvodem kasaèní stí¾nosti podle stì¾ovatele v tomto ohledu je skuteènost, ¾e soud rozhodl v jeho nepøítomnosti. Nejvy¹¹í správní soud neshledal jako jinou vadu øízení, ¾e soud rozhodl ve stì¾ovatelovì nepøítomnosti. ®alobce byl øádnì pøedvolán, poté kdy ve smyslu øádného pouèení podle § 51 odst. 1 s. ø. s. po¾ádal ve lhùtì o naøízení jednání ve vìci, k jednání u Mìstského soudu v Praze naøízenému na den 4. 9. 2006-doruèení vykázáno dne 13. 8. 2007. Pøípisem ze dne 15. 8. 2007 ¾alobce soudu sdìlil, ¾e podle jeho mínìní je pøeká¾ka na stranì soudu, který nezajistil podmínky øízení ¾alobci, který je ve stavu hmotné nouze a nemá finanèní prostøedky na cestu na soud, a ¾e u mìstského soudu probíhá øízení o 80 ¾alobách, které nebyly spojeny ke spoleènému projednání, a z tohoto dùvodu ¾alobce ¾ádá o odroèení naøízeného jednání. Právo na veøejné projednání nebylo ¾alobci odepøeno vzhledem k tomu, ¾e ve vìci bylo naøízeno jednání a soud ¾ádost ¾alobce o odroèení jednání neshledal jako dùvodnou. Stì¾ovateli byla usnesením Mìstského soudu v Praze è. j. 12 Ca 90/2005-57 ze dne 4. 9. 2007 pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanovena zástupcem advokátka; v takovém pøípadì platí hotové výdaje a odmìnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ø. s.). Proto¾e ustanovená advokátka k výzvì soudu výslovnì sdìlila pøípisem ze dne 22. 8. 2008, ¾e v dané vìci neuplatòuje odmìnu za právní zastupování stì¾ovatele, bylo rozhodnuto, ¾e ustanovené zástupkyni stì¾ovatele, advokátce Mgr. Dagmar Rezkové Døímalové, se nepøiznává odmìna za zastupování v øízení o kasaèní stí¾nosti, jak uvedeno v bodì III. výroku tohoto rozsudku.

https://firmy.euro.cz/subjekt-majdalena-spol-s-r-o-60851392

MAJDALENA spol. s r.o. IČO: 60851392, Třeboň, výpis z rejstříku (25.06.2019) | Euro.cz Firma MAJDALENA spol. s r.o. IČO 60851392 MAJDALENA spol. s r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. MAJDALENA spol. s r.o. (60851392) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Rybářská 671, Třeboň 379 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 15. 4. 1994 a je stále aktivní. MAJDALENA spol. s r.o. nemá žádnou provozovnu a dvě živnosti. Jako zdroj dat o MAJDALENA spol. s r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o MAJDALENA spol. s r.o. na Justice.cz Detailní informace o MAJDALENA spol. s r.o. na rzp.cz Výpis dat pro MAJDALENA spol. s r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje MAJDALENA spol. s r.o. 60851392 MAJDALENA spol. s r.o. Aktuální kontaktní údaje MAJDALENA spol. s r.o. Kapitál MAJDALENA spol. s r.o. Sídlo MAJDALENA spol. s r.o. Rybářská 671 , Třeboň 379 01 26.2.2016 Dukelská 134 , Třeboň 379 01 15.4.1994 - 26.2.2016 Předmět podnikání MAJDALENA spol. s r.o. 3/ hostinská činnost 1.9.1995 1/ obchodní činnost - koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, kromě případů vyžadujících zvláštní oprávnění 15.4.1994 2/ zemědělská činnost 15.4.1994 vedení firmy MAJDALENA spol. s r.o. Statutární orgán MAJDALENA spol. s r.o. Jménem společnosti jednají oba jednatelé, každý samostatně. Za společnost se podepisují tak, že k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu společnosti připojí své jméno s označením funkce a podpis. 15.4.1994 Martin Kasal 21.3.2017 U Francouzů 1123 , Třeboň 379 01 Ing. Ladislav Kasal 15.4.1994 - 11.3.2015 František Šedivý 15.4.1994 - 19.12.2015 Ing. Ladislav Kasal 11.3.2015 - 21.3.2017 František Šedivý 19.12.2015 - 21.3.2017 149 , Domanín 379 01 Sbírka Listin MAJDALENA spol. s r.o. C 4002/SL 16 účetní závěrka [2013] 2013 Krajský soud v Českých Budějovicích 17.12.2014 18.12.2014 4 C 4002/SL 15 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 10/2014 Krajský soud v Českých Budějovicích 30.6.2014 3.7.2014 15 C 4002/SL 14 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 10/2014 Krajský soud v Českých Budějovicích 30.6.2014 3.7.2014 15 C 4002/SL 13 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Českých Budějovicích 8.11.2013 8.11.2013 4 C 4002/SL 12 účetní závěrka -r.2011 Krajský soud v Českých Budějovicích 27.8.2012 28.8.2012 4 C 4002/SL 11 účetní závěrka -r.2010 Krajský soud v Českých Budějovicích 19.7.2011 7 C 4002/SL 10 účetní závěrka -r.2006, 2005 Krajský soud v Českých Budějovicích 29.12.2010 14 C 4002/SL 9 účetní závěrka r. 2009 Krajský soud v Českých Budějovicích 23.9.2010 7 C 4002/SL 8 účetní závěrka r. 2008 Krajský soud v Českých Budějovicích 23.9.2010 7 C 4002/SL 7 účetní závěrka r. 2007 Krajský soud v Českých Budějovicích 23.9.2010 7 C 4002/SL 6 zakladatelské dokumenty - společenská smlouva Krajský soud v Českých Budějovicích 17.5.2004 15.9.2004 5 C 4002/SL 5 notářský zápis NZ 8/2004 Krajský soud v Českých Budějovicích 14.4.2004 15.9.2004 12 C 4002/SL 4 zakladatelské dokumenty - SS v úpl.znění Krajský soud v Českých Budějovicích 2.4.2001 14.6.2001 9 C 4002/SL 3 ostatní -Zápis z jednání VH Krajský soud v Českých Budějovicích 2.4.2001 14.6.2001 1 C 4002/SL 2 převod, zastav.obch.podíl - Sml.o o převodu OP Krajský soud v Českých Budějovicích 2.4.2001 1.6.2001 2 C 4002/SL 1 zakladatelské dokumenty Dohoda o změně SS Krajský soud v Českých Budějovicích 27.7.1998 25.8.1998 9 Rybářská 671, Třeboň 379 01 Živnosti a provozovny MAJDALENA spol. s r.o. MAJDALENA spol. s r.o. - 60851392 - Třeboň SLOUPÁRNA Majdalena s. r. o. - 49050648 - Majdalena Společenství vlastníků jednotek Majdalena č.p. 153 - 28105729 - Majdalena Společenství vlastníků jednotek Majdalena č.p. 152 - 28104927 - Majdalena 152 Společenství vlastníků jednotek Majdalena č.p. 155 - 28104978 - Majdalena 155 Společenství vlastníků jednotek Majdalena č.p. 99 - 28105036 - Majdalena 99 Společenství vlastníků jednotek Majdalena č.p. 149 - 28105001 - Majdalena 149 Společenství vlastníků jednotek Majdalena č.p. 100 - 28104986 - Majdalena Společenství vlastníků jednotek Majdalena č.p. 154 - 28105028 - Majdalena Majdalena Garbini - 73859702 - Poděšín

http://docplayer.cz/1758281-Smlouvu-o-poskytnuti-sluzby-socialni-pece.html

Smlouvu o poskytnutí služby sociální péče - PDF Download "Smlouvu o poskytnutí služby sociální péče" 1 Strany: Diakonie ČCE středisko v Rýmařově Se sídlem: v Dolní Moravici č. 25, Rýmařov IČ: Jednající: Mgr. Marcela Staňková, DiS. jakožto Poskytovatel a Pan/paní: Narozen/a: Trvalé bydliště: zastoupený/á jakožto Uživatel spolu v souladu s 49 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách uzavřeli tuto Smlouvu o poskytnutí služby sociální péče (v textu této smlouvy dále jen Smlouva ): Domov pro seniory Čl. I. Účel Smlouvy Účelem této Smlouvy je upravení vzájemných práv a povinností mezi Uživatelem a Poskytovatelem při poskytování služby sociální péče v Domově odpočinku ve stáří (v textu této smlouvy dále DOS ). 12 Čl. II. Cíl spolupráce Uživatele (1) Uživatel si při podpisu této Smlouvy na základě vzájemné dohody a vyjasnění si možností ze strany Poskytovatele zvolil za svůj cíl spolupráce. (2) Poskytovatel se zavazuje poskytovat Uživateli službu sociální péče v Domově pro seniory tak, aby Uživatele podporoval při realizaci jeho cíle spolupráce. (3) S Uživatelem bude pověřeným pracovníkem sestaven individuální plán, který bude sledovat a naplňovat stanovený cíl spolupráce. (4) Uživatel je oprávněn svůj cíl spolupráce v průběhu poskytování služby upravovat a měnit. Všechny tyto změny jsou evidovány v individuálním plánu Uživatele. Čl. III. Rozsah poskytování sociální služby (1) Poskytovatel se zavazuje poskytovat Uživateli v souladu s 49 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v Domově pro seniory tyto služby, jakožto základní činnosti ve smyslu výše uvedeného zákona a prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb.: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, a to v souladu s 15 vyhlášky č. 505/2006 Sb. podle individuálních potřeb Uživatele, jež jsou mapovány v jeho individuálním plánu. Služby dle odst. (1) tohoto článku jsou poskytovány za níže uvedených podmínek. 23 Čl. IV. Poskytnutí ubytování (1) Uživateli se poskytuje ubytování na jednolůžkovém pokoji o rozloze 36 m 2. Tento pokoj obývá sám. (2) K ubytování na příslušném pokoji náleží možnost užívat spolu s dalšími obyvateli tohoto a vedlejšího pokoje předsíň, bezbariérové WC, bezbariérový sprchový kout, bezbariérovou koupelnu s polohovací vanou v II. patře (3) Pokoj je vybaven následujícím zařízením: polohovací lůžko, noční stolek, kuchyňská linka, šatní skříň v předsíni, stropní světlo, signalizace. Po dohodě s Poskytovatelem si může Uživatel pokoj dovybavit vlastními drobnými předměty a vlastním nábytkem podle svého přání. (4) Mimo pokoj a prostory uvedené shora může Uživatel způsobem obvyklým užívat společně s ostatními Uživateli v Domově také: a) jídelnu, b) knihovnu s počítačem a připojením k internetu, c) společenskou místnost d) modlitebnu (5) K poskytnutí ubytování náleží také topení, dodávka teplé a studené vody, dodávka elektrického proudu, úklid. Uživatel požaduje praní, žehlení, drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení. Uživatel nepožaduje praní, žehlení, drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení. (6) Poskytovatel je povinen udržovat prostory k ubytování a k užívání ve stavu způsobilém pro řádné ubytování a užívání a zajistit nerušený výkon práv Uživatele spojených s užíváním těchto prostor. (7) Uživatel je povinen užívat prostory vyhrazené mu k ubytování a k užívání řádně; v těchto prostorách nesmí Uživatel bez souhlasu Poskytovatele provádět žádné změny. Pravidla pro stěhování na jiný pokoj v rámci domova jsou součástí vnitřních pravidel Domova pro seniory Čl. V. Poskytnutí stravování (1) Poskytovatel zajistí Uživateli: racionální stravování na základě jeho individuálního požadavku. stravování podle pravidel diabetické diety. (2) Poskytovatel se zavazuje poskytovat Uživateli na základě jeho individuálního požadavku stravování každý den v rozsahu: snídaně přesnídávka oběd svačina večeře II. večeře 34 (3) Stravování probíhá na základě předem zveřejněného jídelního lístku v souladu s vnitřními pravidly Domova pro seniory Čl. VI. Místo a čas poskytování sociální služby (1) Služba sociální péče DOS se poskytuje v DOS provozované Poskytovatelem v Dolní Moravici č. 25, Rýmařov (2) Služba sociální péče DOS se poskytuje 24 hodin denně, a to každý den po dobu účinnosti Smlouvy. (3) Uživatel se s Poskytovatelem dohodl na tom, že výše uvedená adresa DOS může být adresou trvalého pobytu Uživatele. Čl. VII. Výše úhrady a způsob jejího placení (1) Uživatel je povinen zaplatit úhradu za ubytování, stravu a péči dle platného ceníku, který je mu předán při podpisu. Výše této úhrady je stanovena v souladu s 73 odst. 1c) Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a 15 odst. 2 prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb. Poskytovatel si vyhrazuje právo jednostranně tuto cenu změnit, takováto změna musí být v souladu s platnými právními předpisy a Poskytovatel je povinen informovat o ní Uživatele, alespoň jeden měsíc před jeho účinností. (2) Pokud by Uživateli po zaplacení úhrady za ubytování a stravu podle odst. 1 tohoto článku za kalendářní měsíc nezůstala částka ve výši alespoň 15 % jeho měsíčního příjmu, sníží se částky úhrady za ubytování a stravu tak, aby mu tato částka zůstala. Co je příjmem Uživatele, se posuzuje v souladu se zákonem č. 110/2006 Sb. Na skutečnost, že tato situace nastala (tj. že Uživateli zůstává po zaplacení úhrady za ubytování a stravu méně než 15 % jeho měsíčního příjmu) a že má Uživatel zájem o takovouto korekci plateb, je Uživatel povinen Poskytovatele upozornit a doložit ji dokladem o výši svých příjmů; dále je v takovém případě povinen tuto skutečnost pravidelně (jednou za čtvrt roku) Poskytovateli prokazovat. Současně se zavazuje, že pokud by došlo ke změně jeho příjmů, tuto změnu oznámí neprodleně Poskytovateli. Jestliže tak Uživatel neučiní, jeho nárok na příslušné snížení částky zaniká, a to ve lhůtě šesti měsíců poté, co mu vznikl. (3) V případě vzniku situace popsané v odst. 2 se Poskytovatel dohodne na spoluúčasti při úhradě nákladů za služby do výše v odst. 1 předepsané úhrady s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi Uživatele, popř. s jinými osobami blízkými (dle 24 zákona č. 151/1991 Sb., o důchodovém pojištění). (4) Pokud by za některý kalendářní měsíc Uživatel neměl žádný příjem, úhradu za ubytování a stravu podle odst. 1 tohoto článku za tento kalendářní měsíc neplatí. Na tuto skutečnost je povinen Poskytovatele upozornit. Jestliže tak Uživatel neučiní, jeho nárok zaniká, a to ve lhůtě šesti měsíců poté, co mu vznikl. (5) Úhrada podle ceníku služeb se platí na daný měsíc, a to v rozmezí od 15. do posledního (30., 31.) dne kalendářního měsíce, za který má být zaplacena. (6) Uživatel se zavazuje a je povinen platit úhradu podle tohoto článku: v hotovosti v pokladně Poskytovatele. převodem na účet Poskytovatele vedený u České spořitelny a.s., číslo účtu /0800, (jako variabilní symbol uvede rodné číslo). Úhrada musí být připsána na účet Poskytovatele do 25. dne kalendářního měsíce, za který má být úhrada zaplacena. 45 (7) Poskytovatel se zavazuje předat Uživateli písemné vyúčtování služeb, a to nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, za nějž bylo placeno. Přeplatky na úhradách za služby poskytované Poskytovatelem podle této Smlouvy je Poskytovatel povinen vrátit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za nějž přeplatek vznikl (budou odečteny z platby na měsíc, v němž se vyúčtování provádí). Případné nedoplatky za služby jsou splatné do patnácti dnů od předání vyúčtování Poskytovatelem. (8) Pokud Uživatel zamlčel skutečnou výši svého příjmu při jeho doložení podle odst. 2 tohoto článku, je povinen doplatit zpětně úhradu do částky stanovené podle skutečné výše jeho příjmu. (9) Uživatel je povinen řídit se v případě, že chce nárokovat vrácení peněz za nevyužití služeb z důvodů své nepřítomnosti v místě poskytování sociální služby, příslušnými ustanoveními vnitřních pravidel Domova pro seniory, která tuto problematiku řeší. Čl. VIII. Ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených Poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb (1) V den započetí užívání služby Uživatel obdrží písemnou podobu vnitřních pravidel Domova pro seniory. Tato pravidla mu mohou být poskytnuta také v podobě zjednodušené. (2) Poskytovatel před podpisem Smlouvy vysvětlil Uživateli jeho práva a povinnosti. Uživatel prohlašuje, že byl seznámen s vnitřními pravidly Domova pro seniory, v němž se poskytuje sociální služba podle této Smlouvy. Uživatel prohlašuje, že vnitřní pravidla Domova pro seniory mu byla předána v písemné podobě a že tato pravidla přečetl. Uživatel se zavazuje a je povinen tato pravidla dodržovat. (3) Uživatel je povinen dodržovat všeobecně uznávaná pravidla slušného chování a dobré mravy, a to zejména ve vztahu k ostatním Uživatelům, zaměstnancům i dobrovolníkům pracujícím pro Poskytovatele. Čl. IX. Ujednání o nakládání s osobními údaji (1) Uživatel souhlasí, aby jím poskytnuté osobní údaje byly Poskytovatelem uchovávány, zpracovávány a používány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů pro účely poskytování příslušné sociální služby ve smyslu této Smlouvy. (2) Citlivé údaje potřebné pro poskytování příslušné sociální služby bude Poskytovatel shromažďovat pouze na základě písemného souhlasu Uživatele. Čl. X. Stížnosti (1) Právo na stížnost má každá osoba. Stížnosti se podávají zpravidla písemně. (2) Případné připomínky, návrhy a stížnosti se podávají u jednotlivých pracovníků Střediska, nebo anonymně do schránky Přání a stížnosti, která je umístěna v každém zařízení Střediska. Stížnosti řeší ředitel organizace, manažerka Domova odpočinku ve stáří, metodik výkonu sociálních služeb, správní popř. dozorčí rada Střediska. (3) Méně závažné připomínky budou vyřízeny do 1 týdne, ostatní do 28 dnů, a to písemně. (4) Každý se může proti rozhodnutí vedení o stížnosti odvolat. K tomuto odvolání se po přezkoumání stížnosti musí vedení Střediska písemně vyjádřit do 15 dnů. (5) Každá fyzická i právnická osoba má právo podat stížnost na organizaci i u jiných institucí Předsedu dozorčí rady střediska, Ústředí Diakonie ČCE (Belgická 22, Praha 2, 56 státní správa (Městský úřad Rýmařov, náměstí Míru 1, Rýmařov, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 28. října 117, Ostrava, Ministerstvo práce a sociálních věci (Na Poříčním právu 1, Praha 2), Kancelář Veřejného ochránce práv OMBUDSMAN, Údolní 39, Brno, tel.: ; Český helsinský výbor, Jelení 5, Praha 1, tel. + fax: ; Sociálně právní poradna pro seniory, nebo tel: bezplatná krizová linka pro seniory, která funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu (organizuje Život 90); Zlatá linka seniorů telefon: bezplatná linka důvěry pro seniory, která funguje pondělí až pátek od 8 20 hodin (organizuje Nadační fond Elpida). Čl. XI. Ukončení poskytování služby, výpověď, výpovědní důvody (1) Uživatel může Smlouvu vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní lhůta pro výpověď Uživatelem činí 1 měsíc a počíná běžet jejím doručením. Výpověď se považuje za doručenou též v případě odmítnutí jejího převzetí nebo pátým dnem po odeslání doporučeného dopisu s výpovědí na adresu sídla Poskytovatele. (2) Uživatel může odmítnout dát svůj souhlas se zpracováním osobních a citlivých údajů pro účely správce databáze, kterým je Diakonie ČCE - středisko v Rýmařově. Jelikož správce tyto údaje potřebuje k zajištění služeb, může toto odmítnutí mít v krajním případě za následek i ukončení či znemožnění poskytování služeb správcem. (3) Poskytovatel může Smlouvu vypovědět pouze z těchto důvodů: a) jestliže Uživatel porušuje své povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Za porušení Smlouvy se považuje zejména: nezaplacení úhrady za poskytování služby za tři měsíce po sobě jdoucí (nevztahuje se na případ hospitalizaci či jiné léčebné pobyty) b) jestliže Uživatel i po opětovném napomenutí poruší povinnosti, které mu vyplývají z vnitřních pravidel Domova pro seniory, c) Uživatel opakovaně nevyužívá službu Domova pro seniory (toto se nevztahuje na hospitalizaci a jiné léčebné pobyty), d) jestliže se Uživatel opakovaně chová tak, že rozbíjí předměty a zařízení Poskytovatele či fyzicky napadne osoby v zařízení Poskytovatele v Dolní Moravici, a toto chování se nedá zvládnout ani po konzultaci s odborným lékařem. e) Jestliže Uživatel odmítne dát svůj souhlas se zpracováním osobních a citlivých údajů pro účely správce databáze, kterým je Diakonie ČCE středisko v Rýmařově, f) jestliže Uživatel nepřistoupí na změnu úhrady. (4) Výpovědní lhůta pro výpověď danou Poskytovatelem z důvodů uvedených v odst. 3 písm. b) až e) tohoto článku činí 3 měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla tato výpověď Uživateli doručena. Výpovědní lhůta z důvodu uvedeného v bodu f) je 1 měsíc a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď Uživateli doručena. V případě závažné fyzické agrese dle bodu d) může být tato lhůta zkrácena až na jeden měsíc. Výpovědní lhůta z důvodu uvedeného v bodu a) je 14 dní od data, kdy měla být úhrada zaplacena např. uživatel hradí za služby vždy 15. v daném měsíci. Pokud úhradu 3 měsíce nezaplatí do 15. v následujícím kalendářním měsíci, je mu dána výpověď s 14 ti denní výpovědní lhůtou. Výpověď se považuje za doručenou též v případě odmítnutí jejího převzetí nebo pátým dnem po odeslání doporučeného dopisu s výpovědí na adresu posledního známého pobytu Uživatele. V případě odmítnutí výpovědi dle 67 odst. 3 písm. d) se považuje výpověď za doručenou také jejím umístěním na dveře pokoje Uživatele. (5) Uživatel se může s Poskytovatelem na ukončení poskytování služby dohodnout. (6) Uživatel nemá po skončení účinnosti této Smlouvy vůči Poskytovateli jakékoliv nároky ohledně ubytování. Poskytovatel není povinen Uživateli žádné ubytování obstarat. Čl. XII. Doba platnosti Smlouvy, postoupení práv ze Smlouvy (1) Smlouva nabývá platnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami a je účinná ode dne. (2) Smlouva je sjednána na dobu neurčitou. (3) Uživatel nemůže postoupit svá práva z této Smlouvy na třetí osobu. Čl. XIII. Závěrečná ustanovení (1) Smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích s platností originálu. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení. (2) Smlouva může být měněna nebo zrušena pouze písemně, a to číslovanými dodatky. (3) Nedílnou součástí této smlouvy je Rozhodnutí o úhradě. (4) Smluvní strany prohlašují, že Smlouva vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli a že Smlouvu neuzavřely v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. (5) Smluvní strany prohlašují, že Smlouvu přečetly a s jejím obsahem úplně a bezvýhradně souhlasí, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy. (6) Uzavřením této Smlouvy se ruší všechny předcházející Smlouvy a dohody uzavřené mezi Poskytovatelem a Uživatelem ohledně poskytování sociálních služeb. V Dolní Moravici dne (podpis Uživatele) (podpis Poskytovatele) Přílohy: - Rozhodnutí o úhradě 7 Podobné dokumenty Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan/í/, nar., bytem v textu této smlouvy dále jen Uživatel a 2) Městský ústav sociálních Více Smlouva o poskytnutí sociální služby - domov pro osoby se zdravotním postižením Domov bez hranic U Stadionu 1425/3, 408 01 Rumburk Rumburk Tel.: 412 338 345, IČ: 47274549 příspěvková organizace E-mail: [email protected] [email protected] www.domovrumburk.cz Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory PRAGOM CS, spol. s r.o., poskytovatel sociálních služeb Pňov-Předhradí, Velim Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan (paní) Více VZOR SMLOUVY O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE č./2014 VZOR SMLOUVY O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE č./2014 Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) paní.., narozená / / (dále jen klient ) 2) Domov pro seniory v Chebu, příspěvková organizace Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče ve stacionáři. smlouvu o poskytnutí týdenní služby sociální péče podle 47 cit. zákona Smlouva o poskytnutí služby sociální péče ve stacionáři Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i Paní Bydliště nar v textu této smlouvy dále jen Osoba a SENIOR Teplice, IČ 26598442, se sídlem Více Smlouva o poskytnutí sociálních služeb. Chráněné bydlení. v DH Liberec, o.p.s. Smlouva o poskytnutí sociálních služeb v DH Liberec, o.p.s. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce, roku mezi Pan bydliště rodné číslo (dále jen Uživatel, jako oprávněná osoba ve smyslu zák.č.108/2006 Sb., Více Smlouva o poskytnutí sociální péče v Týdenním stacionáři Handicap centra Srdce, o.p.s. Smlouva o poskytnutí sociální péče v Týdenním stacionáři Handicap centra Srdce, o.p.s. 1. Pan (paní). / jméno, příjmení / nar.. / datum narození / trvale bytem. V textu této smlouvy dále jen,, Osoba zastoupená.. Více Smlouva o poskytnutí sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením Smlouva o poskytnutí sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením Dne.. u z a v ř e l i 1. Pan/í.., narozen/a, bydliště v textu této smlouvy dále jen Osoba Zastoupena/ý a 2. Bellevue, poskytovatel Více Smlouva č. X/2014 o poskytování sociální služby Domov pro seniory Iris, Ostrava-Mariánské Hory, příspěvková organizace Smlouva č. X/2014 o poskytování sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách I. Smluvní strany 1. Klient: pan/paní, Více Smlouva o poskytování sociální služby Smlouva o poskytování sociální služby Smluvní strany: Pan (paní) : Narozen/a: Trvalé bydliště: v textu této smlouvy dále jen uživatel a Domov důchodců Velké Hamry příspěvková organizace, Sídlo: 468 45 Více Středisko: Domov pro seniory v Bystrém, Nad Kašpárkem 496, 569 92 Bystré Zastoupený: Jiřinou Leinweberovou, vedoucí DpS (dále jen poskytovatel ). Smlouva č. XX/2011 o poskytnutí sociální služby domovy pro seniory dle 49 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, kterou uzavřeli 1) Paní XXXX, nar. XXXX Bydliště: Více Smlouva o poskytování služby sociální péče v domově pro seniory Smlouva o poskytování služby sociální péče v domově pro seniory Město Bílovec se sídlem: Slezské náměstí 1, 743 01 Bílovec IČ: 00297755 zastoupený: Bc. Vlastou Szotkowskou, vedoucí organizační složky (dále Více Smlouva o poskytnutí odlehčovací služby v Domově seniorů Benešov, poskytovateli sociálních služeb Smlouva o poskytnutí odlehčovací služby v Domově seniorů Benešov, poskytovateli sociálních služeb Pan (paní), nar., bydliště, rodné číslo, v textu této smlouvy dále jen Osoba a Domov seniorů Benešov, poskytovatel Více Smlouva o poskytnutí sociální služby - chráněné bydlení Šluknov Domov bez hranic Rumburk U Stadionu 1425/3, Rumburk, 408 01 příspěvková organizace Tel.: 412 338 345, IČ: 47274549 E-mail: [email protected] [email protected] www.domovrumburk.cz Více Smlouva o poskytnutí služby sociální služby v Domově pro seniory Smlouva o poskytnutí služby sociální služby v Domově pro seniory ( číslo Smlouvy...) Níže uvedeno dne, měsíce a roku uzavřeli 1) Pan (paní), nar, rodné číslo.., bydliště Domov pro seniory Koryčany, Kyjovská Více O B L A S T N Í CH A R I T A S O B O T K A. Domov pokojného stáří Libošovice Smlouva o poskytování sociální služby číslo smlouvy:. Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1. Paní/Pan, datum nar.., trvalé bydliště, (v textu této smlouvy dále jen Klient ) a 2. Dům sociálních Více VZOR Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory (Charitní domov sv. Mikuláše v Ludgeřovicích) VZOR Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory (Charitní domov sv. Mikuláše v Ludgeřovicích) Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Paní, nar..., bydliště.., rodné číslo.. Více Smlouvu o poskytování sociální služby odlehčovacích služeb 1) Pan (paní)..(příjmení a jméno) nar...(datum narození) bydliště... v textu této smlouvy dále jen Osoba zastoupený/á a 2) Centrum 83, poskytovatel sociálních služeb se sídlem Václavkova 950, 293 01 Mladá Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory ČERVENÝ MLÝN VŠESTUDY, poskytovatel sociálních služeb se sídlem Všestudy 23, 277 46 Veltrusy IČO 712 09 212, tel. 315 781 149, 315 695 376 Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory Více UVEDENÁ DATA VE SMLOUVĚ JSOU POUZE VZOROVÁ Smlouva o poskytnutí služby sociální péče - pečovatelské služby Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan(paní)..., nar...., bydliště..., v textu této smlouvy dále jen "Klient" a 2) Charita Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory (Charitní domov sv. Mikuláše v Ludgeřovicích) Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory (Charitní domov sv. Mikuláše v Ludgeřovicích) Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan/Paní XY, nar. 00.00.0000, bydliště Více Smlouva o poskytnutí osobní asistence Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan/í bydliště, v textu této smlouvy dále jen Osoba Zastoupen/a, na základě a 2) Domov Více VZOR NEVYPLŇOVAT!!! Smlouva o poskytnutí sociální služby v domově pro seniory. Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i VZOR NEVYPLŇOVAT!!! Smlouva o poskytnutí sociální služby v domově pro seniory Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan (paní)..(jméno a příjmení), nar.:. Bytem..., rodné číslo:.. ( dále Více - V Z O R - SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH SLUŽEB V PENZIONU PRO SENIORY DOMINO - V Z O R - SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH SLUŽEB V PENZIONU PRO SENIORY DOMINO Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli 1) Pan/paní... nar.. trvale bytem... v textu této smlouvy dále jen Uživatel a Více DOMOV SV. KARLA BOROMEJSKÉHO Poskytovatel sociálních služeb - denní stacionář K Šancím 50/6, 163 00 Praha 17 Řepy SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DOMOV SV. KARLA BOROMEJSKÉHO Poskytovatel sociálních služeb - denní stacionář K Šancím 50/6, 163 00 Praha 17 Řepy SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Smlouvu o poskytnutí sociální služby uzavřeli: Pan/paní Více DOMOV SV. KARLA BOROMEJSKÉHO Poskytovatel sociálních služeb - odlehčovací pobytové služby K Šancím 50/6, 163 00 Praha 17 Řepy DOMOV SV. KARLA BOROMEJSKÉHO Poskytovatel sociálních služeb - odlehčovací pobytové služby K Šancím 50/6, 163 00 Praha 17 Řepy SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Smlouvu o poskytnutí sociální služby uzavřeli: Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče - asistenční služby Smlouva o poskytnutí služby sociální péče - asistenční služby Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan(paní)..., nar...., bydliště..., v textu této smlouvy dále jen "Klient" a 2) Charita Více S m l o u v a o poskytování služby sociální péče v domově pro seniory Sociální služby města Žďár nad Sázavou příspěvková organizace, IČO 43379168 Okružní 67, 591 01 Žďár nad Sázavou telefon: 566621533, www.socsluzbyzdar.cz VZOR S m l o u v a o poskytování služby sociální Více Smlouva o poskytování sociální služby Odlehčovací služby poskytované v Domově pro seniory Mariánské Lázně Smlouva o poskytování sociální služby Odlehčovací služby poskytované v Domově pro seniory Mariánské Lázně uzavřená mezi 1) pan (paní)., nar... r.č..., trvalé., Mariánské Lázně 35301 v textu této smlouvy Více smlouvu o poskytnutí služby sociální péče v Domově důchodců Jablonecké Paseky podle 49 cit. zák. Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v Domově důchodců Jablonecké Paseky Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem č. Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1. Domov důchodců Jablonecké Více Smlouva o poskytování a úhradě respitní péče Smlouva o poskytování a úhradě respitní péče číslo: Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan (paní): příjmení a jméno:... adresa:... narozen (á):... zastoupený (á):... v textu této smlouvy Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE V DOMOVĚ KYTÍN DOMOV KYTÍN poskytovatel sociální péče SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE V DOMOVĚ KYTÍN Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Poskytovatel: D o m o v K y t í n zastoupený: Ing. Petr Více Smlouva o poskytování služby sociální péče v ÚVN Domov pro seniory SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli: 1. Pan(í):, nar. Trvalé bydliště (celá adresa):, Zastoupen(á):, (v textu této smlouvy dále jen Uživatel) a 2. Domov důchodců Více Smlouva o poskytnutí sociální služby v chráněném bydlení Smlouva o poskytnutí sociální služby v chráněném bydlení Dne.. u z a v ř e l i 1. Pan/í.., narozen/a, bydliště v textu této smlouvy dále jen Osoba Zastoupena/ý a 2. Bellevue, poskytovatel sociálních služeb Více o poskytování sociální služby v Domově pro seniory v Bystrém Smlouva č. o poskytování sociální služby v Domově pro seniory v Bystrém 1. Pan/Paní :... Datum narození :... Bydliště :.. (v textu smlouvy dále jen uživatel uživatelka) 2. Svazek obcí AZASS Palackého nám. Více Smlouva o poskytování sociální služby CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ Smlouva o poskytování sociální služby CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ Pan / paní. datum narození.. bydliště v textu této smlouvy dále jen,,osoba zastoupený / á Pan / paní datum narození. bydliště a Centrum 83, poskytovatel Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v Domově pro osoby se zdravotním postižením Rudné u Nejdku Domov pro osoby se zdravotním postižením Rudné u Nejdku Rudné č. 8, Vysoká Pec 362 21 Zřizovatel: Hlavní město Praha Příloha 5 ke směrnici 1 O uzavírání smluv s klienty osobní číslo klienta/pořadové číslo Více Smlouvu o poskytnutí služby sociální péče Strany: Diakonie ČCE středisko v Rýmařově Se sídlem: v Dolní Moravici č. 25, 795 01 Rýmařov IČ: 48806749 Jednající: Mgr. Marcela Staňková, DiS. jakožto Poskytovatel a Pan/paní: Narozen/a: Trvalé bydliště: Více Smlouva o poskytování sociální služby číslo /2015 - odlehčovací služba - Smluvní strany Smlouva o poskytování sociální služby číslo /2015 - odlehčovací služba - 1. Paní: Datum narození: Bydliště: Zastoupen/a: zástupcem na základě plné moci ze dne paní/panem.trvalé bydliště Více Domov důchodců sv. Zdislavy Zřizovatel: Obec Červená Voda Ředitel: Josef Kuběnka Adresa: 56161 Červená Voda IČO: 69172633 Telefon: 465 626 203, 626 412 Bank. spojení: ČS Králíky Fax: 465 626 404 č.ú.1324476309/0800 Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE V DOMOVĚ PRO SENIORY DOBĚTICE, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACI ŠRÁMKOVA 3305/38A, ÚSTÍ NAD LABEM. zastoupený(á)... SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE V DOMOVĚ PRO SENIORY DOBĚTICE, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACI ŠRÁMKOVA 3305/38A, ÚSTÍ NAD LABEM Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i: 1) Pan (paní), nar.., Více Osobní asistence 17. listopadu 373/36, 743 01 Bílovec Smlouva o poskytnutí služeb osobní asistence Město Bílovec se sídlem: Slezské náměstí 1, 743 01 Bílovec IČ: 00297755 zastoupený: Bc. Vlastou Szotkowskou, vedoucí organizační složky (dále jen poskytovatel Více mezi PŘEDMĚT SMLOUVY A OSOBNÍ CÍLE Příloha č. 1 k SQ 4 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Smlouva o poskytnutí sociální služby domov pro seniory (dále jen Smlouva ), je uzavřená v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v Domově pro seniory Ústav sociálních služeb města Nové Paky dle zákona č. 108/2006, 49 dále jen Smlouva Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v Domově pro seniory Ústav sociálních služeb města Nové Paky dle zákona č. 108/2006, 49 dále jen Smlouva a 1) Pan (paní) v textu této smlouvy dále je Uživatel Více II. Rozsah poskytování sociální služby ADP SANCO, Vrahovická ul. 109, 798 11 Prostějov SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE uzavřená dle zákona č. 108/2006 Sb. v platném znění Uživatel: jméno a příjmení datum narození adresa bydliště kontaktní Více G centrum Tábor, Smlouva o poskytnutí pečovatelské služby Smlouva o poskytnutí pečovatelské služby Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i (y) a 1) Pan /paní Narozen/a Bydliště v textu této smlouvy dále jen Klient 2) G-centrum Tábor, příspěvková organizace Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE V DOMOVĚ PRO SENIORY NÍŽE UVEDENÉHO DNE, MĚSÍCE A ROKU UZAVŘELI SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE V DOMOVĚ PRO SENIORY NÍŽE UVEDENÉHO DNE, MĚSÍCE A ROKU UZAVŘELI PAN(Í) NAR., RODNÉ ČÍSLO, BYDLIŠTĚ V TEXTU TÉTO SMLOUVY DÁLE JEN UŽIVATEL, ZASTOUPENÝ A DIAKONIE Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v Domově seniorů Benešov, poskytovateli sociálních služeb Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v Domově seniorů Benešov, poskytovateli sociálních služeb Pan (paní), nar., bydliště, rodné číslo, v textu této smlouvy dále jen Osoba a Domov seniorů Benešov, Více Smlouva o poskytování pečovatelské služby. č.: Smlouva o poskytování pečovatelské služby č.: 1) Pan (paní): datum narození: bydliště: v textu této smlouvy dále jen Uživatel 2) Centrum pečovatelské služby Frýdek Místek, p.o., Zámecká 1266 zastoupená: Více Smlouva o poskytnutí sociální služby evidenční číslo: _/2013 Smlouva o poskytnutí sociální služby evidenční číslo: _/2013 Níže uvedeného dne, měsíce a roku Uživatel: datum narození: bydliště: Americká 52, Cheb 350 02 (v textu této smlouvy dále jen uživatel ) u z Více Smlouva o poskytování sociální služby Smlouva o poskytování sociální služby číslo smlouvy: Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1. Paní/Pan: datum nar.: trvalé bydliště (v textu této smlouvy dále jen Uživatel ) Zastoupen/a (výběr Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY - DOMOV PRO SENIORY LADA č. xx/rrrr SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY - DOMOV PRO SENIORY LADA č. xx/rrrr 1) pan/í: xy narozen/a: dd.mm.rrrr bydliště: Ústecká 2855, 470 01 Česká Lípa v textu této smlouvy dále jen uživatel a 2) organizace: Více IČO: Smlouva o poskytování služeb. 1) Pan (paní), nar., bydliště, /v textu této smlouvy dále jen osoba / Domovy pro seniory Šluknov-Krásná Lípa p. o Křečanská 630 Šluknov 407 77 IČO:472 74 573 Smlouva o poskytování služeb Číslo: Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan (paní), nar., bydliště, Více Smlouva. o poskytování pobytové sociální služby NÁVRH SMLOUVY DZR - používaný od 1. 1. 2014 Smlouva o poskytování pobytové sociální služby Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan/í/ %JMENO %PRIJMENI, nar., bydliště.., zastoupený(á) Více Smlouva o poskytování služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Smlouva o poskytování služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i v souladu s ustanovením 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění Více VZOROVÁ SMLOUVA! Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v sociálně terapeutické dílně Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v sociálně terapeutické dílně Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan (paní).. bydliště:. narozen (a): (v textu této smlouvy dále jen "Klient") Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče. v Azylové ubytovně pro muže Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v Azylové ubytovně pro muže Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan.... nar. bydliště v textu této smlouvy dále jen uživatel a 2) Sociální služby Více CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ SV. ANEŽKY Žižkova 3, 602 00 Brno Dokument P4/1 CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ SV. ANEŽKY Žižkova 3, 602 00 Brno Smlouva o poskytnutí sociální služby chráněného bydlení Pan/paní, narozen/a., dosud trvale bytem.., v textu této smlouvy dále jen uživatel, Více Smlouva o poskytnutí služeb sociální péče Smlouva o poskytnutí služeb sociální péče v č.j. : XX/20XX/ds Denním stacionáři Mateřídouška pro děti, mládež a dospělé s mentálním a kombinovaným postižením Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli: Více VZOR SMLOUVY SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE V DOMOVĚ PRO SENIORY VZOR SMLOUVY SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE V DOMOVĚ PRO SENIORY Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely tyto smluvní strany: 1) Pan(í)., nar..., trvale bytem.., rodné číslo.., v textu dále Více Smlouva č. X/20XX o poskytnutí sociální služby v Domově u fontány (Domov pro seniory/domov se zvláštním režimem) Smlouva č. X/20XX o poskytnutí sociální služby v Domově u fontány (Domov pro seniory/domov se zvláštním režimem) Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) pan / paní nar: trvalé bydliště : v Více Smlouva o poskytování služby Chráněné bydlení Smlouva o poskytování služby Chráněné bydlení Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i v souladu s ustanovením 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů na Více Smlouva o poskytnutí služby podpory samostatného bydlení Smlouva o poskytnutí služby podpory samostatného bydlení Pan/paní: Jméno: Rodné číslo: Číslo OP: Opatrovník: Jméno: Rodné číslo: IČO: Číslo OP: Adresa: dále jen Příjemce služby a Poskytovatel: FOKUS Mladá Více II. Ubytování 1. Osobě se poskytuje ubytování v: jednolůžkovém, dvojlůžkovém, trojlůžkovém pokoji. Hygienické zázemí: vlastní společné. Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory v Domově důchodců Sušice Paní: NOVÁKOVÁ Marie narozená: 01.01.19xx rodné číslo: 123456/789 bydliště: Pod Svatoborem 56, 342 01 SUŠICE zastoupený: Více Smlouva o poskytování sociální služby - osobní asistence, na dobu neurčitou kterou níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli Smlouva o poskytování sociální služby - osobní asistence, na dobu neurčitou kterou níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli I. Smluvní strany Jméno a příjmení: datum narození: trvalé bydliště: PSČ: v Více Smlouva o poskytnutí odlehčovací služby v Domově seniorů TGM Smlouva o poskytnutí odlehčovací služby v Domově seniorů TGM Níže uvedeného dne, měsíce a roku pan (paní): nar. bydliště: v textu této smlouvy dále jen klient Domov seniorů TGM, Pod Studánkou 1884, 266 Více II. Ubytování. 2) Za poskytnutí ubytování a služeb s ním spojených je klient povinen hradit částku:.. Kč/den Domov Modrý kámen, poskytovatel sociálních služeb Příspěvková organizace SK Nerudova 1470, Mnichovo Hradiště, 295 01,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY uzavřená mezi SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY poskytovatelem sociální služby: Domov pod lípou, poskytovatel sociálních služeb příspěvková organizace Lipník 110, 294 43 Čachovice IČ: 00874671 Zastoupený Více DOMOV PRO SENIORY A DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MARIÁNSKÉ LÁZNĚ příspěvková organizace DOMOV PRO SENIORY A DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MARIÁNSKÉ LÁZNĚ příspěvková organizace Smlouva o poskytnutí sociální služby domov pro seniory poskytované v domově pro seniory v Mariánských Lázních č. 4/14/000 Více Smlouva o poskytnutí sociální služby v Domově pro seniory Heřmanův Městec Smlouva o poskytnutí sociální služby v Domově pro seniory Heřmanův Městec Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan/í XXXX XXXX, nar. XX.XX.XXXX, bydliště XXXX č.p. XX, obec XXXXXXXX, PSČ Více Smlouva o poskytování služby sociální péče v Domově Modrý kámen, poskytovateli sociálních služeb. tuto. I. Rozsah poskytování sociální služby pro seniory č. Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1. Pan(paní) Bydliště: v textu této smlouvy dále jen uživatel rodné číslo: a 2. Domov pro seniory a pečovatelská služba Česká Kamenice, Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Zikova č. 618/14, 770 10 Olomouc * IČ 75004259 * tel.: 585757061 * fax: 585757066 * E-mail: [email protected] * cn5k73h SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Číslo smlouvy: Uživatel: Příjmení Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č... uzavřená smluvními stranami: SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.... Poskytovatelem sociální služby: uzavřená smluvními stranami: DOMOV PRO SENIORY JAVORNÍK, p. o., Adresa: Sídlo: Školní 104, 790 70 J a v o r n í k J A V O R N Více Smlouva o poskytnutí sociální služby sociálně terapeutické dílny Smlouva o poskytnutí sociální služby sociálně terapeutické dílny Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan/paní narozen/a rodné číslo trvalé bydliště a zastoupený opatrovníkem jméno, příjmení Více Smlouva číslo 000/2015 o poskytování pečovatelské služby ze dne Smlouva číslo 000/2015 o poskytování pečovatelské služby ze dne Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Domov pro seniory a Pečovatelská služba v Žatci, příspěvková organizace IČ: 00830411 Více Smlouva o poskytnutí sociální služby Smlouva o poskytnutí sociální služby Poskytovatel: SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA PŘEROVA, p. o. zastoupené Bc. Janou Žouželkovou, ředitelkou organizace Kabelíkova 14a, 750 02 Přerov IČ: 49558854 bankovní účet Více Smlouva o poskytování sociální služby v domově pro seniory č. /2014 Smlouva o poskytování sociální služby v domově pro seniory č. /2014 podle 91 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Smlouva ) uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi těmito smluvními Více Smlouva o poskytování sociální služby Č.. /2010 Smlouva o poskytování sociální služby kterou uzavřely dle ust. 91 zák. č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozd. předpisů a ust. 51 zák. č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění Více Smlouva o poskytování Pečovatelské služby Charity Vsetín Evidenční číslo smlouvy:.. Smlouva o poskytování sociální služby č: 000000 Pečovatelská služba Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Příjmení a jméno: trvalé bydliště: datum narození: zastoupený/ná jméno a příjmení: Více Smlouva o poskytnutí pečovatelské služby č. /PS/20.. ( Rok ) Smlouva o poskytnutí pečovatelské služby č. /PS/20.. ( Rok ) Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavírají mezi sebou Pan(í).. nar... bytem.. v textu této smlouvy dále jen uživatel a Město Rokycany Pečovatelská Více závazně prohlašují, že jsou zcela způsobilí k právním úkonům a uzavírají tuto Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově se zvláštním režimem, v Domově sv. Aloise, Hradišťská 30, Plzeň, 326 00 podle 88 písm. i) a 50 zákona č.108/2006 Sb. v platném znění Městská charita Plzeň, Více Smlouva o poskytování pečovatelské služby č. Domov na Kalvárii s.r.o. Smlouva o poskytování pečovatelské služby č. Domov na Kalvárii s.r.o. /201 POSKYTOVATEL: Domov na Kalvárii s.r.o. Hlavní sídlo: Jaroměřice 271, 569 44 Jaroměřice IČO: 28774604 Zastoupený: - Břehovská Světla Více SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Městský ústav sociálních služeb města Plzně, příspěvková organizace Klatovská 90, 301 00 Plzeň SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM adresa: Domov se zvláštním režimem Bolevec Více Smlouva o poskytování služby Smlouva o poskytování služby Podpora samostatného bydlení 1) Pan (paní): Bydliště: Zastoupen(a) opatrovníkem: v textu této smlouvy dále jen uživatel služby a 2) Rytmus od klienta k občanovi o.p.s. Londýnská Více Smlouva o poskytování pečovatelské služby Smlouva o poskytování pečovatelské služby Pořadové číslo Poskytovatel služby : Město Týnec nad Labem Pečovatelská služba Města Týnec nad Labem Vodárenská 42, Týnec nad Labem, PSČ 28126 zastoupená panem Více Smlouva č. %CJEDNACI o poskytnutí sociální služby v Domově u fontány (Domov se zvláštním režimem) Smlouva č. %CJEDNACI o poskytnutí sociální služby v Domově u fontány (Domov se zvláštním režimem) Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) pan / paní %KLIENT nar: %DATNAR trvalé bydliště : Více pan(paní),., narozen(a), současné bydliště:, v textu této smlouvy dále jen uživatel, Smlouva o poskytnutí sociální služby Domov sv. Zity - chráněné bydlení, Městské charity v Plzni, Sladkovského 16, Plzeň, 326 00 podle 88 písm. i) a 51 zákona č.108/2006 Sb. v platném znění Městská charita Více Domov sociálních služeb Meziboří, příspěvková organizace Okružní 104 435 13 Meziboří IČ: 49872516 tel. 476 748 218 Smlouva č.: /2014. Domov sociálních služeb Meziboří, příspěvková organizace Okružní 104 435 13 Meziboří IČ: 49872516 tel. 476 748 218 Smlouva č.: /2014 Návrh Smlouva o poskytnutí sociální služby v domově pro seniory 1. Pan: Více Smlouva o poskytování služby Chráněné bydlení Chráněné bydlení Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i v souladu s ustanovením 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů na straně jedné Pan/í: nar.: bydliště: Více I. Předmět smlouvy. II. Rozsah poskytování sociální služby. 1. Poskytovatel nabízí uživateli tyto základní činnosti při poskytování služby: Smlouva o poskytování sociálních služeb (dále jen Smlouva ) dle ustanovení 44 a 91 zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění uzavřená níže uvedeného dne měsíce a roku mezi smluvními Více Smlouva o poskytnutí služby sociální péče ve zdravotnickém zařízení Nemocnice Valašské Meziříčí a.s. Smlouva o poskytnutí služby sociální péče ve zdravotnickém zařízení Nemocnice Valašské Meziříčí a.s. Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli 1) Pan/ paní..... (jméno a příjmení) narozen/a.. (datum narození) Více Pan/paní: Narozen/a: Trvalé bydliště: Článek I. Rozsah poskytování odlehčovací služby SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Evidenční číslo smlouvy... Pan/paní Narozen/a Trvalé bydliště zastoupený/ná opatrovníkem panem/paní "[Doplnit jméno a příjmení]" ustaveným rozhodnutím "[Doplnit Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.... uzavřená smluvními stranami: Poskytovatelem sociální služby: Adresa: Sídlo: DOMOV PRO SENIORY JAVORNÍK, p. o., Školní 104, 790 70 J a v o r n í k J A V O R N Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/soud-pustil-z-vazby-anarchistu-borla-udajny-sef-site-revoluc/r~4b1078fc203f11e794b9002590604f2e/

Soud pustil z vazby anarchistu Borla. Údajný šéf Sítě revolučních buněk složil kauci a nesmí z Česka - Aktuálně.cz Lukáš Prchal, Jakub Zelenka, Jan Menšík Okresní soud v Mostě po půl roce vazby propustil na svobodu anarchistu Lukáše Borla. Ten je považován za zakladatele Sítě revolučních buněk, která podpálila několik policejních aut a přihlásila se i k útoku na pražskou restauraci Řízkárna. Podle Borlova advokáta není důvod, aby byl jeho klient držen ve vazbě. Dodal, že soudu nabídli určité záruky. Policejní auto zapálené uskupením Síť revolučních buněk. | Foto: Síť revolučních buněk Most - Okresní soud v Mostě propustil po půl roce z vazby anarchistu Lukáše Borla, který je podezřelý z toho, že stojí za takzvanou Sítí revolučních buněk. Ta se v minulosti se přihlásila třeba k několika útokům na pražskou restauraci Řízkárna. "Je to tak, soud ho propustil," potvrdil informace Aktuálně.cz Borlův advokát Pavel Uhl. "Soud rozhodoval o druhém prodloužení vazby, my jsme soudu dali určité záruky a on jej propustil," uzavřel Uhl. Soud Borla propustil ve čtvrtek dopoledne. "Vazební důvody nadále trvají, avšak s ohledem na dobu, kterou již obviněný strávil ve vazbě, a s ohledem na záruky, které byly soudu poskytnuty, bylo rozhodnuto o tom, že obviněný bude z vazby propuštěn," napsala Aktuálně.cz mluvčí mosteckého soudu Jitka Neterdová. "Obviněnému byl uložen dohled probačního úředníka, byl přijat jeho písemný slib, byla složena peněžitá záruka a dále bylo obviněnému zakázáno opustit území České republiky," dodala. Borla v září loňského roku zadrželi mostečtí policisté a celý případ kolem radikální Sítě revolučních buněk, za níž má právě Borl stát, vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Do vazby ho soud poslal kvůli obavě z útěku a skrývání se, ale také kvůli možnému pokračování v trestné činnosti. Pro policisty je anarchista Lukáš Borl známou postavou. Před soudem stál již v roce 2009 společně s dalšími 14 squattery, kteří se ve stejném roce nezákonně zabydleli v opuštěné vile na pražském Albertově. Tehdy však soud uznal, že nešlo o trestný čin a Borla osvobodil. Členové Sítě revolučních buněk několikrát podpálili auto majitele pražské restaurace Řízkárna, protože podle nich dlužil peníze svým zaměstnancům. Přiznali se také k zapálení několika policejních aut. domácí Aktuálně.cz okresní soud Síť revolučních buněk Národní centrála proti organizovanému zločinu Albertov

https://rejstriky.finance.cz/firma-ferda-a-ferda-holding-s-r-o-25506013

Ferda a Ferda Holding, s.r.o. Brno IČO 25506013 kontakty (14.12.2019) | Finance.cz Ferda a Ferda Holding, s.r.o. Brno IČO: 25506013 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Ferda a Ferda Holding, s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 25506013. Firma s názvem Ferda a Ferda Holding, s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 1997. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká(podnikala) v oboru Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej , Organizační a ekonomické poradenství , Realitní agentura a další. Základní údaje o Ferda a Ferda Holding, s.r.o. IČO: 25506013 Krajský soud v Brně 3.11.1997 Ferda a Ferda Holding, s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Ferda a Ferda Holding, s.r.o. Kontakty na Ferda a Ferda Holding, s.r.o. IČO: 25506013 Štefánikova 849/21, Veveří, 602 00 Brno 30.9.2016 Štefánikova 21 , Brno Česká republika Brno, Štefánikova 21, okres Brno-město 16.7.1999 - 30.9.2016 Antonínská 30 , Brno Česká republika Brno, Antonínská 30, okres Brno-město 3.11.1997 - 16.7.1999 Obory činností Ferda a Ferda Holding, s.r.o. IČO: 25506013 "neuvedeno" 19.7.2005 výroba betonového zboží a umělého kamene 17.9.1999 - 19.7.2005 zprostředkovatelská činnost 17.9.1999 - 19.7.2005 organizační a ekonomické poradenství 3.11.1997 - 19.7.2005 obchodní živnost - koup ězboží za účelem jeho dalšího prodeje aprodej 3.11.1997 - 19.7.2005 realitní agentura 3.11.1997 - 19.7.2005 výroba pilařského zboží 3.11.1997 - 19.7.2005 Živnost č. 4 Výroba pilařského zboží - provoz pily Živnost č. 6 Výroba betonového zboží a umělého kamene Vedení firmy Ferda a Ferda Holding, s.r.o. IČO: 25506013 Jan Kubačák 3.11.1997 - 16.7.1999 Dvořákova 6 , Vyškov Česká republika Vyškov, Dvořákova 6 Ing. Jan Hanák 16.7.1999 - 23.6.2000 77 , Dražovice Česká republika Ing. Michal Štroner 16.7.1999 - 23.6.2000 Francouzská 22 , Brno Česká republika Brno, Francouzská 22, okres Brno-město Jaroslav Nečas 23.6.2000 - 2.7.2016 Ing. Roman Dlouhý 3.11.1997 - 11.6.1999 Na lysině 772 , Praha Česká republika JUDr. Vladimír Koníř 3.11.1997 - 11.6.1999 Vondruškova 1157 , Praha Česká republika Ing. Jan Hanák 3.11.1997 - 11.6.1999 Dražovice 77, okres Vyškov Vlastníci firmy Ferda a Ferda Holding, s.r.o. IČO: 25506013 Sbírka Listin Ferda a Ferda Holding, s.r.o. IČO: 25506013 C 28609/SL 13 usn. o konkursu a vyrovn. -zrušení Krajský soud v Brně 22.10.2010 22.2.2011 2 C 28609/SL 12 usn. o konkursu a vyrovn. -zproštění funkce správce KP Krajský soud v Brně 13.1.2011 17.2.2011 1 C 28609/SL 11 účetní závěrka 2007 Krajský soud v Brně 30.11.2008 12.1.2009 7 C 28609/SL 9 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Brně 29.10.2007 14.12.2007 7 C 28609/SL 10 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Brně 29.10.2007 14.12.2007 7 C 28609/SL 8 usn. o konkursu a vyrovn. -změna správce KP Krajský soud v Brně 6.11.2007 22.11.2007 2 C 28609/SL 7 usn. o konkursu a vyrovn. -prohlášení Krajský soud v Brně 20.7.2004 4.8.2004 3 C 28609/SL 6 notářský zápis - zakl.list. Krajský soud v Brně 31.3.2000 27.6.2000 2 C 28609/SL 5 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 31.3.2000 27.6.2000 2 C 28609/SL 4 notářský zápis Krajský soud v Brně 28.6.1999 20.7.1999 2 C 28609/SL 3 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 28.6.1999 20.7.1999 7 C 28609/SL 2 notářský zápis - VH,sml.o přev.OP, spol.sml. Krajský soud v Brně 18.1.1999 4.6.1999 16 C 28609/SL 1 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 25.9.1997 2.11.1998 8 Hodnocení Ferda a Ferda Holding, s.r.o. Výpis dat pro firmu Ferda a Ferda Holding, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Ferda a Ferda Holding, s.r.o., 25506013 na obchodním rejstříku výpis firmy Ferda a Ferda Holding, s.r.o., 25506013 na živnostenském rejstříku

http://docplayer.cz/40175999-Novy-ramec-eu-pro-fiskalni-politiku.html

NOVÝ RÁMEC EU PRO FISKÁLNÍ POLITIKU - PDF Download "NOVÝ RÁMEC EU PRO FISKÁLNÍ POLITIKU" 1 NOVÝ RÁMEC EU PRO FISKÁLNÍ POLITIKU K zajištění stability hospodářské a měnové unie je zapotřebí, aby byl rámec pro předcházení vzniku neudržitelných veřejných financí silný. Reforma (součást balíčku šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, tzv. six-pack), jíž se mění Pakt o stabilitě a růstu, vstoupila v platnost na konci roku Další reforma, která vstoupila v planost počátkem roku 2013, má podobu mezivládní Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, včetně rozpočtového paktu. Nařízení týkající se posuzování návrhů vnitrostátních rozpočtů (součást balíčku dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, tzv. two-pack) vstoupilo v platnost v květnu PRÁVNÍ ZÁKLAD Články 3, , 136, 219 a Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); protokol (č. 12) o postupu při nadměrném schodku; protokol (č. 13) o kritériích konvergence, který je připojen ke SFEU. CÍLE Cílem systému fiskální politiky Evropské unie je vybudovat pevný a účinný rámec pro koordinaci fiskální politiky členských států a dohled nad ní. Reformy struktury z období jsou přímou reakcí na krizi státního dluhu, která ukázala, že v této oblasti je nutné zavést přísnější pravidla, neboť obtíže způsobené neudržitelnými veřejnými financemi v jednom státě se přenášejí na další státy eurozóny. Revidovaný rámec proto zohledňuje zkušenosti z nezdarů, pokud jde o počáteční podobu evropské měnové unie, a pokouší se posílit hlavní zásadu zdravých veřejných financí, která je zakotvena v čl. 119 odst. 3 SFEU. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A. Pakt o stabilitě a růstu Hlavní právní základ pro Pakt o stabilitě a růstu skýtá primární právo Unie v článku 121 SFEU (mnohostranný dohled), v článku 126 SFEU (postup při nadměrném schodku) a v protokolu č. 12 (o postupu při nadměrném schodku). Sekundární právo Unie pak stanovuje více dopodrobna, jakým způsobem musejí být pravidla a postupy zakotvené ve Smlouvě uplatňovány. První balíček týkající se správy ekonomických záležitostí (tzv. six-pack ), který vstoupil v platnost dne 13. prosince 2011, reformuje a upravuje pravidla Paktu o stabilitě a růstu. Změněný pakt poskytuje hlavní nástroje pro dohled nad fiskální politikou členských států (preventivní složka) a pro korekci nadměrných schodků (nápravná složka). Ve své současné podobě zahrnuje pakt tato opatření: Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik ve Fakta a čísla o Evropské unii 2 znění nařízení Rady (ES) č. 1055/2005 ze dne 27. června 2005 a nařízení (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu Toto nařízení představuje preventivní složku. Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ve znění nařízení Rady (ES) č. 1056/2005 ze dne 27. června 2005 a nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu Toto nařízení představuje nápravnou složku. Nařízení (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně. Kodex chování, který je stanoviskem Hospodářského a finančního výboru (výbor Rady pro hospodářské a finanční věci), navíc podrobně popisuje provádění Paktu o stabilitě a růstu a obsahuje instrukce týkající se formátu a obsahu programů stability a konvergenčních programů. I když kodex chování formálně nedosahuje úrovně nařízení, je velmi důležitý, neboť upřesňuje provádění Paktu o stabilitě a růstu. V lednu roku 2015 vyjádřila navíc Komise své názory na flexibilitu v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu (prostřednictvím tzv. doložek o reformě investic a strukturální reformě a prostřednictvím matice určující příznivá a nepříznivá období z hospodářského hlediska v rámci preventivní složky paktu). 1. Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu Účelem preventivní složky je zajistit zdravé veřejné finance prostřednictvím mnohostranného dohledu, který vychází z článku 121 SFEU. Základ sekundárního práva tvoří pozměněné nařízení č. 1466/97 a nové nařízení č. 1173/2011. Klíčovým pojmem v oblasti dohledu a řízení je střednědobý rozpočtový cíl každé země. Ten musí být v rozmezí mezi 1 % HDP a vyrovnaným nebo přebytkovým stavem, v cyklicky očištěném vyjádření a bez jednorázových dočasných opatření. Tento cíl musí být přezkoumán každé tři roky nebo tehdy, když se provádějí významné strukturální reformy, jež mají vliv na fiskální situaci. Základními nástroji preventivní složky paktu jsou stabilizační a konvergenční programy. Stabilizační a konvergenční programy Předkládání programů: Součástí mnohostranného dohledu podle článku 121 SFEU je, že každý členský stát musí v dubnu každého roku předložit Komisi a Radě stabilizační program (v případě členských států eurozóny) nebo konvergenční program (v případě členských států mimo eurozónu). Stabilizační programy musejí mimo jiné obsahovat střednědobý rozpočtový cíl, postup, jak ho dosáhnout, a analýzu scénářů, která by vyhodnotila účinky změn v hlavních příslušných ekonomických předpokladech ohledně fiskální situace. Základem pro výpočty musejí být nejpravděpodobnější makrofiskální scénáře (nebo scénáře, které jsou ještě obezřetnější). Tyto programy se zveřejňují. Posouzení: Programy posuzuje Rada na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru. Zkoumán je především pokrok v dosahování střednědobého rozpočtového cíle. Nově se v platném znění paktu součástí posuzování stalo explicitní zohlednění vývoje výdajů. Stanovisko: Na základě doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem přijme Rada k programu stanovisko. Rada může ve svém stanovisku členské státy požádat, aby program upravily. Stanovisko je nedílnou součástí doporučení pro jednotlivé země přijímaných Radou na konci každého evropského semestru. Fakta a čísla o Evropské unii 3 Sledování: Komise a Rada sledují provádění opatření stabilizačních, resp. konvergenčních programů. Včasné varování: V případě větších odchylek od postupu pro plnění střednědobého rozpočtového cíle vydá Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU (články 6 a 10 nařízení č. 1466/97 v platném znění) příslušnému členskému státu varování. Toto varování má podobu doporučení Rady požadujícího nezbytné úpravy politiky dotčeného členského státu. Sankce: Pro členské státy eurozóny, které nepřijmou příslušná opatření k nápravě situace, předpokládá upravené znění Paktu o stabilitě a růstu uvalení sankcí v podobě úročeného vkladu ve výši 0,2 % HDP z předešlého roku. Počítá se rovněž s pokutami za manipulaci s údaji o dluhu či schodku. Evropský semestr: Předložení a posouzení stabilizačních a konvergenčních programů je součástí evropského semestru, který představuje širší proces koordinace hospodářské politiky v rámci Evropské unie a zahrnuje preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. 2. Nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu Postup při nadměrném schodku Účelem postupu při nadměrném schodku je předcházet nadměrným schodkům a zajistit jejich rychlou nápravu. Postup při nadměrném schodku se řídí článkem 126 SFEU, protokolem (č. 12) připojeným ke Smlouvě, dále nařízením (ES) č. 1467/97 v platném znění a novým nařízením (EU) č. 1173/2011. V souladu s Paktem o stabilitě a růstu v platném znění se postup při nadměrném schodku uplatní v závislosti na schodkovém nebo dluhovém kritériu: schodkové kritérium: schodek veřejných financí se považuje za nadměrný tehdy, pokud je vyšší než referenční hodnota 3 % HDP v tržních cenách, nebo dluhové kritérium: schodek veřejných financí se považuje za nadměrný tehdy, pokud je dluh vyšší než 60 % HDP a pokud zároveň nebylo za poslední tři roky dosaženo cíle meziročního snížení dluhu alespoň o 1/20 objemu dluhu převyšujícího 60% prahovou hodnotu. Pozměněné nařízení obsahuje rovněž ustanovení objasňující informace o tom, kdy bude schodek v případě, že bude vyšší než uvedená referenční hodnota, považován za výjimečný (z důvodu nenadálé události, závažného hospodářského poklesu atd.) či dočasný (kdy předpovědi naznačují, že schodek bude po pominutí nenadálé události či hospodářského poklesu nižší než referenční hodnota). Postup pro posouzení nadměrného schodku a rozhodnutí v dané věci je stanoven v čl. 126 odst. 3 až 6 SFEU. Jestliže některý členský stát nesplní alespoň jedno z těchto kritérií nebo hrozí-li, že je nesplní, vypracuje o tom Komise zprávu. Hospodářský a finanční výbor k této zprávě zaujme stanovisko. Jestliže se Komise domnívá, že se skutečně jedná (nebo by se mohlo jednat) o nadměrný schodek, zašle dotčenému členskému státu své stanovisko a informuje Radu. O tom, zda se v daném případě jedná o nadměrný schodek, rozhoduje na návrh Komise v konečné instanci Rada (čl. 126 odst. 6 SFEU), která na doporučení Komise následně přijme doporučení pro příslušný členský stát (čl. 126 odst. 7 SFEU) a v tomto doporučení uloží tomuto státu povinnost přijmout účinná opatření ke snížení schodku a stanoví k tomu lhůtu v trvání nejvýše šesti měsíců. V případě, že Rada shledá, že žádná taková opatření přijata nebyla, může své doporučení zveřejnit (čl. 126 odst. 8 SFEU). V případě trvalého neplnění udělených doporučení Fakta a čísla o Evropské unii 4 může Rada požádat dotčený členský stát, aby příslušná opatření v určité lhůtě přijal (čl. 126 odst. 9 SFEU). Sankce: Postup při nadměrném schodku rovněž počítá se sankcemi v případě nepodřízení se rozhodnutí Rady (čl. 126 odst. 11 SFEU). Pro členské státy eurozóny bude sankce udělena vždy ve formě pokuty, jež sestává z fixní složky (0,2 % HDP) a ze složky proměnlivé (obě složky dohromady mohou činit nejvýše 0,5 % HDP). Další sankce pro členské státy eurozóny jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 1173/2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně. Sankce se uvalují v různých fázích postupu při nadměrném schodku a tvoří je neúročené vklady ve výši 0,2 % HDP a pokuta ve výši 0,2 % HDP z předchozího roku. Totéž nařízení stanovuje sankce také za manipulaci se statistickými údaji. B. Rozpočtový pakt V březnu 2012 byla na zasedání Evropské rady podepsána všemi členskými státy s výjimkou Spojeného království a České republiky mezivládní Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, jejíž součástí v oblasti veřejných financí je rozpočtový pakt (tuto smlouvu nepodepsalo ještě Chorvatsko neučinilo tak před svým přistoupením k EU dne 1. července 2013, ani po něm). Rozpočtový pakt zavádí do předpisů členských států, a to pokud možno do ústavního pořádku, pravidlo vyrovnaného rozpočtu (tzv. zlaté pravidlo ) tedy nižší limit pro strukturální schodek, který nesmí přesáhnout 0,5 % HDP (je-li veřejný dluh nižší než 60 % HDP, je tento nižší limit stanoven ve výši 1 % HDP) (tzv. dluhová brzda ). V případech, kdy toto pravidlo nebude náležitě uplatňováno, mohou členské státy žalovat ostatní členské státy u Soudního dvora Evropského unie. Mezi další opatření patří například automatické použití opravného mechanismu a zpřísněná pravidla pro země, vůči nimž se uplatňuje postup při nadměrném schodku. Finanční pomoc z evropského mechanismu stability bude navíc poskytována pouze těm členským státům, jež podepsaly rozpočtový pakt. C. Další reformy posilující správu ekonomických záležitostí v eurozóně Reformy správy ekonomických záležitostí v Unii z období a rámce fiskálních politik zahrnuje kromě revidovaných pravidel Paktu o stabilitě a růstu a mezivládní Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii také dvě nařízení, jejichž cílem je ještě více posílit správu ekonomických záležitostí v eurozóně (tzv. two-pack ): nařízení (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních pro sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajištění nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně a nařízení (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi. Hlavní prvky prvního nařízení stanovují společné rozpočtové lhůty společné pro všechny členské státy eurozóny a pravidla pro sledování a posuzování rozpočtových plánů členských států ze strany Komise. V případě závažného nedodržování pravidel Paktu o stabilitě a růstu může Komise požádat o přezkum těchto plánů. Toto nařízení dále stanovuje, že členské státy eurozóny, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, musí předložit program hospodářského partnerství obsahující podrobnosti o politických opatřeních a strukturálních reformách, jichž je zapotřebí k zajištění účinné a trvalé nápravy nadměrného schodku. Rada přijímá na návrh Komise k programům hospodářského partnerství stanoviska. Druhé nařízení se týká členských států, které se potýkají se závažnými obtížemi, pokud jde o finanční stabilitu, nebo jejichž finanční stabilita je ohrožena. Stanovuje pravidla zvýšeného Fakta a čísla o Evropské unii 5 dohledu, finanční pomoci a dohledu po ukončení programu (dokud není splaceno alespoň 75 % přijaté finanční pomoci). ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU Evropský parlament je spolutvůrcem právních předpisů, pokud jde o stanovení podrobných pravidel pro mnohostranný dohled (čl. 121 odst. 6 SFEU), a jsou s ním konzultovány sekundární právní předpisy týkající se uplatňování postupu při nadměrném schodku (čl. 126 odst. 14 SFEU). Pakt o stabilitě a růstu v platném znění zahrnuje nový nástroj, hospodářský dialog, který zajišťuje Evropskému parlamentu zásadní úlohu v současném rámci pro fiskální politiky. V něm je stanoveno, že příslušný výbor Evropského parlamentu je oprávněn vyzvat předsedu Rady, Komisi, předsedu Evropské rady, předsedu Euroskupiny či případně členský stát k výměně názorů. Evropský parlament je rovněž pravidelně informován o provádění jednotlivých nařízení. V rámci nového nařízení bude navíc třeba každé tři roky obnovovat pravomoci Komise týkající se stanovování zvláštních požadavků na podávání zpráv ohledně sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajištění nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně, přičemž Parlament či Rada budou moci tyto pravomoci zrušit. Jost Angerer 11/2016 Fakta a čísla o Evropské unii

http://kraken.slv.cz/32Cdo305/2010

32 Cdo 305/2010 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Apston Capital Limited , se sídlem 4th floor, Hanover Building, Windmill Lane, Dublin 2, Irská republika, registrační číslo 408579, zastoupené Mgr. Martinem Strakou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti žalované M. B. , zastoupené JUDr. Jaroslavou Heřmanovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Olomoucká 2, o zaplacení částky 1,921.014,89 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Cm 174/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. října 2008, č. j. 7 Cmo 12/2008-249, takto: Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, kterým Vrchní soud v Olomouci potvrdil ve vyhovujícím výroku ve věci samé rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. října 2007, č. j. 26 Cm 174/2000-188, ve správném znění tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1,921.014,89 Kč s 16% úrokem z částky 1,881.708,10 Kč od 18. června 1997 do zaplacení společně a nerozdílně s J. Ď. a Š. O., kterým byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1,921.014,89 Kč s příslušenstvím rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2001, č. j. 26 Cm 7/98-80, s Ing. M. H., které byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 87.115,- Kč rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. prosince 2001, č. j. 26 Cm 174/2001-48, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. prosince 2003, č. j. 4 Cmo 281/2003-85, s tím, že plněním žalované zaniká v rozsahu plnění povinnost J. O., kterému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1,921.014,89 Kč s příslušenstvím rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2001, č. j. 26 Cm 7/98-80 (výrok I.), změnil jej ve výroku o nákladech řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Dovolatelka opírá přípustnost dovolání o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) a namítá, že jsou dány dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně posoudil (ne)platnost ručitelského prohlášení ze dne 23. srpna 1994, zejména co do posouzení vážnosti vůle podle ustanovení § 37 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ). Dokladem toho, že nechtěla svým projevem vůle způsobit právní účinky, je skutečnost, že po doručení platebního rozkazu vydaného v této věci podala odpor, v němž uváděla, že ručitelský závazek nepodepsala. Nadto byl ručitelský závazek zcela nerealizovatelný , když s manželem měli v době podpisu ručitelského prohlášení minimální příjem. Jde tak o plnění nemožné, jehož důsledkem je neplatnost úkonu podle ustanovení § 37 odst. 2 obč. zák. Namítá, že z výslechů svědků vyplynulo, že byla-li uzavřena zástavní smlouva, nebylo třeba ručitelského prohlášení k zajištění závazku dlužníka ze smlouvy o úvěru. Závěr odvolacího soudu, podle něhož nebylo povinností banky zjišťovat majetkové poměry ručitele a seznámit ji s obsahem ručitelského závazku, považuje za rozporný s ustanovením § 37 obč. zák. Zdůrazňuje, že společně se svým manželem byla podvedena jak realitní kanceláří, jež zástavní smlouvu připravila, tak úvěrovým dlužníkem J. O., a rovněž pracovnicí právní předchůdkyní žalobkyně, České spořitelny, a. s. Při podpisu zástavní smlouvy nebyl manžel ze zdravotních důvodů schopen si ji přečíst a dovolatelka neměla k přečtení časový prostor. Ručitelský závazek byl zřejmě do zástavní smlouvy podstrčen, jinak by jej nepodepsali. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení . Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení v souladu s bodem 12. čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 30. června 2009. Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde (soud prvního stupně v pořadí třetím rozsudkem rozhodl stejně jako v předcházejících dvou - žalobě vyhověl) a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá. Je tomu tak proto, že dovolatelkou zpochybněný právní závěr, který odvolací soud učinil při posouzení platnosti ručitelského prohlášení dovolatelky, žádnou otázku zásadního právního významu neotvírá. Závěr odvolacího soudu není rozporný s hmotným právem (ustanoveními § 303 a násl. obchodního zákoníku a § 37 obč. zák.) ani judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. září 2000, sp. zn. 30 Cdo 2781/99, usnesení téhož soudu ze dne 24. června 2004, sp. zn. 22 Cdo 1993/ 2003, rozsudek ze dne 10. června 2009, sp. zn. 32 Cdo 1617/2007 a usnesení ze dne 2. srpna 2005, sp. zn. 33 Odo 687/2004, jež jsou dostupné na jeho webových stránkách). Na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu pak nelze usuzovat ani z hlediska námitek týkajících se zástavní smlouvy k nemovitostem uzavřené 23. srpna 1994 mezi věřitelkou a manželi B. rovněž k zajištění závazku dlužníka ze smlouvy o úvěru, protože posouzením zástavní smlouvy se odvolací soud nezabýval a na posouzení této smlouvy své rozhodnutí nezaložil, když žalobkyně opírala svůj nárok nikoli o zástavní smlouvu, ale o ručitelské prohlášení dovolatelky. Zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani výhrady ke skutkovým zjištěním a k tomu, že nebyl proveden důkaz kompletním úvěrovým spisem a výslechem navržené svědkyně Ing. D. P., protože jde o výhrady podřaditelné pod dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., který dovolatelka u dovolání přípustného podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemá k dispozici, jestliže tvrzené vady (jako je tomu v projednávané věci) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. též závěry vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132 nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/12645/preciosa-lustry-as

PRECIOSA - LUSTRY, a.s. | FIRMO 924 991 tis. Kč - 179 209 tis. Kč 770 879 tis. Kč od 20.9.2016 Nový svět 915, 471 14 Kamenický Šenov 6.9.1993 - 20.9.2016 Kamenický Šenov, ul.Nový Svět čp.915, PSČ 47114 30.11.1990 - 6.9.1993 Kamenický Šenov 22.2.1996 - 5.1.2002 30.11.1990 - 22.2.1996 Krajský soud v Ústí nad Labem, odd. vložka: B 37 zvěřejněno 30.8.2013 CZ5701000000431058560267 Rytířská 536/29, 110 00, Praha 1 - Staré Město 6. září 1993 : Valná hromada dne 29.6.1993 schválila nové stanovy akciovéspolečnosti. 30. listopadu 1990 : Společnost je založena na dobu neurčitou. 30. listopadu 1990 : Údaje o založení:LUSTRY Kamenický Šenov, akciová společnost, byla založenajednorázově zakladatelským plánem ministerstva průmyslu Českérepubliky v souladu se zákonem o akciových sp Údaje o založení:LUSTRY Kamenický Šenov, akciová společnost, byla založenajednorázově zakladatelským plánem ministerstva průmyslu Českérepubliky v souladu se zákonem o akciových sp...olečnostech astanovami.Je právním nástupcem veškerých práv a povinností státního podnikuLustry Kamenický Šenov a přejímá jeho veškerý majetek. zobrazit více skrýt více 26. srpna 2014 - 26. dubna 2017 : Počet členů statutárního orgánu: 5 26. srpna 2014 - 26. dubna 2017 : Počet členů dozorčí rady: 1 2. listopadu 2005 - 11. prosince 2006 : Mimořádná valná hromada společnosti PRECIOSA - LUSTRY, a.s. se sídlem Kamenický Šenov, ul. Nový Svět čp. 915, PSČ 471 14, identifikační číslo: 00012645, zapsané v obchodním rejstří... ku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 37, konaná v zasedací místnosti v sídle společnosti PRECIOSA - LUSTRY, a.s. dne 18.8.2005 schválila toto usnesení:1. Hlavním akcionářem společnosti PRECIOSA - LUSTRY, a.s., se sídlem Kamenický Šenov, ul. Nový Svět čp.915, PSČ 471 14, identifikační číslo: 00012645, je společnost NLT, a.s., identifikační číslo: 25026402, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 1052, se sídlem Liberec, Františkovská 12, PSČ 460 01 (dále jen "hlavní akcionář"), která vlastní akcie společnosti, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota ke dni doručení jeho žádosti o svolání mimořádné valné hromady přesahovala a ke dni konání této valné hromady přesahuje 90% podíl na základním kapitálu společnosti. Vlastnictví akcií společnosti hlavním akcionářem ke dni doručení jeho žádosti o svolání mimořádné valné hromady bylo osvědčeno prostřednictvím čestného prohlášení učiněného hlavním akcionářem dne 29.7.2005 ve formě notářského zápisu pořízeného JUDr. Václavou Švarcovou, notářkou v Liberci pod č.j. NZ 288/2005, N 317/2005 (dále jen "čestné prohlášení") z něhož vyplývá, že hlavní akcionář k tomuto dni vlastnil:(i) 256 ks, slovy: dvě stě padesát šest kusů hromadných akcií na majitele emitovaných společností, přičemž každá jednotlivá hromadná listina nahrazuje 1.000 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie 1.000,- Kč, celková nominální hodnota hromadných listin činí 256 mil. Kč, číselné označení hromadné listiny série: B, číslo 000001 - 000256, datum emise: 26.11.2001;(ii) 34 ks, slovy: třicet čtyři kusů hromadných akcií na majitele emitovaných společností, přičemž každá jednotlivá hromadná listina nahrazuje 1.000 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie 1.000,- Kč, celková nominální hodnota hromadných listin činí 34 mil. Kč, číselné označení hromadné listiny série: C, číslo: 000001 - 000034, datum emise: 26.11.2001;(iii) 4996 ks, slovy: čtyři tisíce devět set devadesát šest kusů akcií na majitele emitovaných společností, přičemž jmenovitá hodnota jedné akcie je 1.000,- Kč, celková nominální hodnota těchto akcií činí 4 996 000,- Kč, čísla 008724, 008745 - 009000, 009998 - 014501, 014950 - 015000, 014947 - 014949, 055501 - 055504, 056001 - 056177, datum emise: 26.11.2001. Z čestného prohlášení tedy vyplývá, že hlavní akcionář ke dni doručení jeho žádosti o svolání mimořádné valné hromady vlastnil akcie emitované společností, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dohromady činí 94,4961 % základního kapitálu společnosti. Vlastnictví akcií společnosti hlavním akcionářem ke dni konání této valné hromady je osvědčeno prostřednictvím čestného prohlášení učiněného hlavním akcionářem ke dni konání této valné hromady a listinou přítomných na této valné hromadě, z nichž vyplývá, že hlavní akcionář je ke dni konání této valné hromady vlastníkem nejméně shora uvedených akcií emitovaných společností, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dohromady činí nejméně 94,4961 % základního kapitálu společnosti, a že tedy hlavní akcionář je osobou oprávněnou vykonat právo výkupu podle ust. § 183i a násl. obchodního zákoníku.2. Mimořádná valná hromada společnosti schvaluje přechod vlastnického práva ke všem akciím společnosti ve vlastnictví akcionářů společnosti, odlišných od hlavního akcionáře, na hlavního akcionáře, a to s účinností ke dni uplynutí jednoho měsíce od zveřejnění zápisu tohoto usnesení valné hromady do obchodního rejstříku (dále jen "den účinnosti přechodu"). Na hlavního akcionáře tedy ke dni účinnosti přechodu přejde vlastnické právo ke všem akciím společnosti, jejichž vlastníkem budou k takovému okamžiku osoby odlišné od hlavního akcionáře.3. Hlavní akcionář poskytne ostatním akcionářům společnosti za akcie společnosti peněžité protiplnění ve výši 310,- Kč (slovy: tři sta deset korun českých) za jednu akcii o jmenovité hodnotě 1.000,-Kč. Navržená výše protiplnění je v souladu se zákonem doložena znaleckým posudkem č. 0707/05 zpracovaným znaleckým ústavem PROSCON, s.r.o. se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 13, identifikační číslo: 49356381 (dále jen "znalecký posudek"). Z části znaleckého posudku označené jako "Závěrečný výrok" vyplývá, že: "Hodnota protiplnění za jednu akcii společnosti PRECIOSA - LUSTRY, a.s. o jmenovité hodnotě 1.000,-Kč, navržená hlavním akcionářem ve výši 310,-Kč (slovy tři sta deset korun českých), je přiměřená hodnotě zjištěné tímto znaleckým posudkem ve výši 302,- Kč (slovy tři sta dvě koruny české)." Jak vyplývá ze znaleckého posudku číslo 0707/05, při posouzení přiměřenosti navrženého protiplnění byla hodnota jedné akcie emitované společností stanovena metodou diskontovaných peněžních toků (DFC) dle plánu PRECIOSA - LUSTRY, a.s., a to z důvodu, že poskytuje nejobjektivnější pohled na výsledky hospodaření z hlediska akcionářů i současných a budoucích investorů. Byla to jediná metoda ocenění použitá pro účely zjištění přiměřenosti výše protiplnění poskytovaného podle § 183m obchodního zákoníku, které navrhl hlavní akcionář.4. Hlavní akcionář poskytne protiplnění v příslušné výši oprávněným osobám prostřednictvím společnosti SEC Corporate, s.r.o., IČ: 26444925, se sídlem V Zeleném údolí 5/1301, Praha 4, PSČ: 148 00 bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců ode dne předání vykoupených akcií společnosti podle § 1831 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku. Osobou oprávněnou k poskytnutí protiplnění bude vždy vlastník vykoupených akcií, ledaže bude prokázáno zastavení akcií, pak hlavní akcionář poskytne příslušnou částku zástavnímu věřiteli (to neplatí, prokáže-li vlastník akcie či akcií, že zástavní právo již zaniklo, nebo že dohoda mezi ním a zástavním věřitelem určuje jinak). Konkrétní způsob poskytnutí protiplnění oznámí hlavní akcionář způsobem určeným stanovami společnosti a zákonem pro svolání valné hromady, a to nejpozději do deseti pracovních dnů ode dne účinnosti přechodu akcií.5. Představenstvo společnosti zabezpečí vyhotovení seznamů oprávněných osob, kterým vzniklo právo na protiplnění, včetně uvedení počtu a identifikace předaných akcií a částky protiplnění u jednotlivých oprávněných osob a včetně uvedení údajů o zastavení akcií společnosti a identifikaci zástavních věřitelů, a to ke dni uplynutí jednoho měsíce ode dne účinnosti, dále ke dni uplynutí dvou měsíců ode dne účinnosti a ke dni prohlášení za neplatné akcií společnosti, které nebyly předloženy jejich vlastníky ve lhůtě stanovené zákonem, a předá tyto seznamy vždy hlavnímu akcionáři nejpozději do sedmi pracovních dnů po skončení výše uvedeného období za účelem poskytování protiplnění ostatním akcionářům společnosti, popř. částky odpovídající hodnotě zastavených akcií zástavním věřitelům. zobrazit více skrýt více 14. července 2000 - 13. dubna 2001 : Řádná valná hromada společnosti konaná dne 15.5.2000 rozhodlao snížení základního jmění společnosti takto:Základní jmění společnosti, které v současné době činí327 029 000 Kč, se s... nižuje o částku 14 851 000 Kč, tj.: nanovou výši základního jmění v hodnotě 312 178 000 Kč.Důvodem snížení základního jmění je plnění zákonem stanovenépovinnosti vyplývající z ust. § 161 b odst. 3,4 obch. zák., tj.:z důvodu nezcizení vlastních kmenových akcií ve vlastnictvíspolečnosti v zákonné lhůtě.Snížení základního jmění společnosti bude provedeno zrušením 4.série emise CS 0008414553 kmenových akcií, které mají podobuzaknihovaného cenného papíru v počtu 14 851 ks v nominálníhodnotě 1 000 Kč/1 akcie, ve Středisku cenných papírů. zobrazit více skrýt více 2. srpna 1995 - 4. února 1997 : Člen : Ing. Karel K a m í rbytem: Jablonec nad Nisou, Mšenská 62 2. srpna 1995 - 4. února 1997 : Předseda: Ing. Jiří S c h i e rbytem: Liberec, Na žižkově 635 6. září 1993 - 2. srpna 1995 : Předseda : Ing. Pavel K o z á k ,bytem: Pod Vyhlídkou 6, Praha 6 6. září 1993 - 2. srpna 1995 : Jednání jménem společnosti :Jménem společnosti podepisují a jednají- předseda představenstva nebo místopředseda představenstvaa jeden člen představenstva- ředitel společnosti v roz... sahu svého zmocnění- jednotliví členové představenstva v rozsahu svého zmocnění- vedoucí pracovníci společnosti v rozsahu svého zocnění. zobrazit více skrýt více 6. září 1993 - 2. srpna 1995 : Člen : Ing. Jaromír P o s p í š i l ,bytem: Rakovnická 41, Děčín 6. září 1993 - 2. srpna 1995 : Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnémunebo napsanému obchodnímu názvu společnosti připojí svůjvlastnoruční podpis s uvedením jména a funkce. 28. února 1993 - 6. září 1993 : Dozorčí rada společnosti :Ing. Milan K o h o u t , bytem Heranova 1542, Praha 5Ing. Antonín K o l á č e k , bytem Choceradská 3120/8,Praha 4 - SpořilovJan T o u r e k , bytem Hu... níkov čp.24, Česká Kamenice. zobrazit více skrýt více 28. února 1993 - 6. září 1993 : Valná hromada dne 11.2.1993 schválila změny stanov akciovéspolečnosti v čl. IV, čl. V, čl. XI bod 1 písm. a) a začl. XI se vkládá nový čl. XI A. 30. listopadu 1990 - 6. září 1993 : Ředitel akciové společnosti je zástupcem společnosti v rozsahupravomocí, udělených mu představenstvem. 30. listopadu 1990 - 6. září 1993 : Práva a povinnosti valné hromady vykonává zakladatel až do dobypřistoupení dalšího akcionáře.Představenstvo je statutárním orgánem společosti. Skládá se zpěti členů. Volí ze svého ... středu předsedu a místopředsedu, kterýpředsedu zastupuje.Podepisování představenstva za společnost se děje tak, že knapsanému nebo vytištěnému názvu společnosti připojí svůj podpispředseda představenstva, popř. místopředseda představenstva vdobě jeho nepřítomnosti a jeden člen představenstva. zobrazit více skrýt více 17. listopadu 1992 - 28. února 1993 : Základní jmění společnosti : 262 374 000,-- Kčs.Počet, druh a jmenovitá hodnota akcií :26 237 akcií na jméno po 10 000,-- Kčs4 akcie na jméno po 1 000,-- Kčs. 19. prosince 1991 - 17. listopadu 1992 : Ministerstvo průmyslu České republiky ve funkci valné hromadyobchodní společnosti LUSTRY Kamenický Šenov, akciová společnost,rozhodl svým usnesením č.1/1991 ze dne 4.7.1991 snížit ... podle § 73zákona č. 104/1990 Sb., a čl. VII. bod 1/ stanov základníkapitál této akciové společnosti o 325,6 tis.Kčs z důvoduvyčlenění Středního odborného učiliště podle § 11a zákonač.522/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.29/1984 Sb., osoustavě základních a středních škol (školský zákon) ve zněnízákona č.171/1990 Sb. zobrazit více skrýt více 30. listopadu 1990 - 17. listopadu 1992 : Základní kapitál společnosti činí 262 700 000,-- Kčs. Bude na nějvydáno 26 270 kusů akcií s jmenovitou hodnotou každé z nich vevýši 10 000,-- Kčs. Akcie budou znít na jméno a jejic... h výhradnímmajtelem bude stát, zastoupený ministerstvem průmyslu Českérepubliky. zobrazit více skrýt více

http://kraken.slv.cz/4Afs8/2015

4Afs8/2015 4 Afs 8/2015-39 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jiøího Pally a soudcù Mgr. Ale¹e Roztoèila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní vìci ¾alobce: Eurospol-Trading, spoleènost s ruèením omezeným, IÈ: 407 67 957, se sídlem Revoluèní 65, Dvùr Králové nad Labem, zast. JUDr. ©árkou Veskovou, advokátkou, se sídlem Palackého 359/4, Hradec Králové, proti ¾alovanému: Generální øeditelství cel, se sídlem Budìjovická 7, Praha 4, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2014, è. j. 31 Af 14/2013-59, [1] Celní øeditelství v Hradci Králové rozhodnutími ze dne 26. 12. 2012, è. j. 9443-2/2012-060100-21, è. j. 9443-3/2012-060100-21, è. j. 9443-4/2012-060100-21, è. j. 9443-5/2012-060100-21, è. j. 9443-6/2012-060100-21, zamítlo odvolání ¾alobce a potvrdilo pìt rozhodnutí Celního úøadu Trutnov ( správní orgán prvního stupnì ) ze dne 10. 8. 2012, kterými celní úøad zamítl odvolání a zastavil odvolací øízení postupem podle ustanovení § 113 odst. 1 písm. c) zákona è. 280/2009 Sb., daòový øád, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, proti ètyøem dodateèným platebním výmìrùm ze dne 28. 5. 2012 a jednomu platebnímu výmìru ze dne 29. 5. 2012. Celní úøad výmìry ze dne 28. 5. 2012 vymìøil ¾alobci z moci úøední daò z minerálních olejù, u nich¾ nebylo prokázáno zdanìní ani jejich oprávnìné nabytí bez danì, a výmìrem ze dne 29. 5. 2012 pokutu za opo¾dìné tvrzení této spotøební danì. [2] Pùsobnost celního øeditelství pøe¹la s úèinností zákona è. 17/2012 Sb., o Celní správì Èeské republiky, na Generální øeditelství cel (dále jen ¾alovaný ), je¾ se tak stalo podle ustanovení § 69 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, ¾alovaným. [3] ®alobou podanou dne 31. 1. 2013 u Krajského soudu v Hradci Králové brojil ¾alobce proti rozhodnutím celního øeditelství ze dne 26. 12. 2012 a rozhodnutím celního úøadu ze dne 10. 8. 2012. ®alobce byl pøesvìdèen, ¾e správní orgán prvního stupnì nepostupoval pøi doruèování podle zákona, proto¾e podle ustanovení § 41 odst. 1 daòového øádu mìl platební výmìry na základì plné moci ze dne 22. 1. 2007 doruèit ¾alobcovì zástupkyni-Ing. Danì Petr¾ilkové, daòové poradkyni, pøièem¾ správní orgán tak neuèinil. Pøedmìtem plné moci bylo zastoupení ve v¹ech daòových vìcech ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 zákona è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, a to vèetnì zpracování daòového pøiznání podle ustanovení § 40 odst. 3 tého¾ zákona. Jeliko¾ pøedmìtné platební výmìry nebyly øádnì doruèeny, nezaèala odvolací lhùta plynout a nemohlo dojít k jejímu zme¹kání. Podané odvolání proti platebním výmìrùm proto bylo odvoláním vèasným. Skuteènost, ¾e v daòovém øízení vystupoval pøímo i jednatel ¾alobce, nevyluèovala existenci zastoupení a povinnost správních orgánù doruèovat zástupci. ®alobce pova¾oval za nepøípadné v otázce plné moci hledání analogie v soukromém právu a v souladu s § 5 odst. 3 daòového øádu bylo povinností správních orgánù zjistit u jiného správce danì, zdali není u nìj zalo¾ené plná moc vztahující se i k tomuto øízení. Jeliko¾ ustanovení § 27 odst. 2 daòového øádu vstoupilo v úèinnost a¾ dne 1. 1. 2011, nebylo v dobì udìlení plné moci Ing. Danì Petr¾ilkové podmínkou, aby zmocnìní nabylo úèinnosti vùèi správnímu orgánu prvního stupnì, její uplatnìní pøímo u tohoto správního orgánu. ®alobce proto navrhoval zru¹ení napadených rozhodnutí. [4] Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 28. 11. 2014, è. j. 31 Af 14/2013-59, ¾alobu zamítl a ¾ádnému z úèastníkù nepøiznal právo na náhradu nákladù øízení. V odùvodnìní dospìl k závìru, ¾e doruèení platebních výmìrù jen ¾alobci bylo øádným doruèením, proto¾e plná moc ze dne 22. 1. 2007 udìlená zástupkyni ¾alobce nebyla k datu vydání platebních výmìrù úèinná vùèi správnímu orgánu prvního stupnì z toho dùvodu, ¾e u nìj nebyla podle ustanovení § 27 odst. 2 daòového øádu uplatnìna. Jeliko¾ dodateèné platební výmìry na daò byly ¾alobci doruèeny dne 8. 6. 2012, platební výmìr na pokutu za opo¾dìné tvrzení danì dne 9. 6. 2012 a lhùta pro odvolání uplynula u v¹ech dne 9. 7. 2012, odvolání zaslané prostøednictvím datové schránky dne 10. 7. 2012 bylo uèinìno ji¾ opo¾dìnì. Krajský soud k tomu dodal, ¾e podle ustanovení § 264 odst. 2 daòového øádu zùstala plná moc ze dne 22. 1. 2007 v platnosti, ale byla úèinná pouze ve vztahu ke správci danì, vùèi kterému byla uplatnìna. Aèkoli zákon o správì daní a poplatkù neobsahoval pravidlo obdobné ustanovení § 27 odst. 2 daòového øádu, bylo tøeba plnou moc uplatnìnou u správce danì pøed 1. 1. 2011 pokládat za úèinnou vùèi správci danì a¾ od okam¾iku, kdy mu byla pøedlo¾ena. Opaèný závìr by vedl k neudr¾itelnému výsledku-správce danì by pøed ka¾dým úkonem musel zji¹»ovat u v¹ech ostatních správcù danì, zdali u nich nebyla zalo¾ena plná moc. Platební výmìry proto byly v souladu se zákonem doruèeny ¾alobkyni. Správní orgán prvního stupnì toti¾ nevìdìl o plné moci ulo¾ené u Finanèního úøadu ve Dvoøe Králové nad Labem a nebyl si povinen její existenci ovìøovat. [5] Kasaèní stí¾ností podanou dne 12. 1. 2015 u zdej¹ího soudu brojí ¾alobce (dále té¾ stì¾ovatel ) proti nadepsanému rozsudku krajského soudu. Stì¾ovatel uvádí, ¾e udìlil své daòové poradkyni generální plnou moc pro zastupování v daòovém øízení pøed v¹emi správci danì, pøièem¾ tato plná moc byla uplatnìna dne 24. 1. 2007 u Finanèního úøadu ve Dvoøe pokraèování Králové nad Labem. Jeliko¾ byl stì¾ovatel pro úèely daòového øízení zastoupen, mìly být zástupkyni doruèovány v¹echny platební výmìry. Správní orgán prvního stupnì ale platební výmìry nesprávnì doruèoval stì¾ovateli, aèkoli zástupkynì mìla generální plnou moc ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 a § 40 odst. 3 zákona o správì daní a poplatkù, a proto lhùta pro podání odvolání nezaèala plynout. Správce danì byl potom povinen o zmocnìní ze zákona informovat i jiné správce danì. Plná moc byla toti¾ uplatnìna pøed tím, ne¾ ode dne 1. 1. 2011 nabylo úèinnosti ustanovení § 27 odst. 2 daòového øádu. Stì¾ovatel dále uvádí, ¾e správní orgán prvního stupnì mohl dotazem lehce zjistit skuteènost, ¾e plná moc byla zalo¾ena u finanèního úøadu. Zároveò nesouhlasí s názorem krajského soudu, ¾e správní orgán prvního stupnì tuto povinnost nemìl, cituje rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 15. 12. 2015, è. j. 5 Afs 21/2004-41, a ze dne 17. 6. 2010, è. j. 7 Afs 48/2010-65, a tvrdí, ¾e správce danì je ve vztahu k daòovému subjektu jedním subjektem. Z uvedených dùvodù navrhuje, aby zdej¹í soud napadený rozsudek zru¹il a vìc vrátil krajskému soudu k dal¹ímu øízení. [6] ®alovaný se ve vyjádøení ze dne 3. 3. 2013 ke kasaèní stí¾nosti ztoto¾òuje se závìry krajského soudu a odkazuje na svá pøedchozí vyjádøení, jeliko¾ stì¾ovatel neuvádí ¾ádné nové námitky. Plná moc je úèinná okam¾ikem uplatnìní pouze vùèi tomu správci danì, u kterého byla uplatnìna. ®ádný zákon pøitom neukládá správci danì povinnost vyhledávat, zdali daòový subjekt nepøedlo¾il u jiných správcù danì nìjakou plnou moc, nebo povinnost plnou moc jiným správcùm danì pøeposílat. Naopak je urèující ustanovení § 27 odst. 2 daòového øádu. Závìrem ¾alovaný odkazuje na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 19. 2. 2014, è. j. 1 Afs 88/2013-66, a navrhuje, aby zdej¹í soud kasaèní stí¾nost zamítl. [7] Nejvy¹¹í správní soud nejprve pøezkoumal formální nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a shledal, ¾e kasaèní stí¾nost je podána vèas, nebo» byla podána ve lhùtì dvou týdnù od doruèení napadeného rozsudku (§ 106 odst. 2 s. ø. s.), je podána osobou oprávnìnou, nebo» stì¾ovatel byl úèastníkem øízení, z nìho¾ napadený rozsudek vze¹el (§ 102 s. ø. s.), a stì¾ovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ø. s.). [8] Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ø. s. vázán rozsahem a dùvody, které stì¾ovatel uplatnil v kasaèní stí¾nosti a jejím doplnìní. Neshledal pøitom vady podle ustanovení § 109 odst. 4 s. ø. s., k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti. Stì¾ovatel podal kasaèní stí¾nost z dùvodù tvrzené nezákonnosti [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s.] a nepøezkoumatelnosti [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s.] [9] Ze spisu zjistil zdej¹í soud následující podstatné skuteènosti: [10] Plnou mocí ze dne 22. 1. 2007 zmocnil ¾alobce daòovou poradkyni Ing. Danu Petr¾ilkovou k jeho zastupování ve v¹ech daòových vìcech ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 zákona o správì poplatkù, a to vèetnì zpracování daòového pøiznání podle ustanovení § 40 odst. 3 tého¾ zákona. Na listu je otisk razítka potvrzujícího doruèení této plné moci Finanènímu úøadu ve Dvoøe Králové nad Labem ke dni 24. 1. 2007. [11] V odvolání ze dne 12. 9. 2012 proti pìti rozhodnutím o zamítnutí odvolání pro opo¾dìnost [§ 113 odst. 1 písm. c) daòového øádu] vydaným dne 10. srpna 2012 navrhl ¾alobce provedení dùkazu plnou mocí ze dne 22. 1. 2007; plná moc byla pøílohou pøípisu. [13] Podle § 27 odst. 2 daòového øádu [p]lná moc je vùèi správci danì úèinná od okam¾iku jejího uplatnìní u tohoto správce danì . [14] Podle § 264 odst. 2 daòového øádu [p]rávní úkony, zejména rozhodnutí vydaná správcem danì, a jejich úèinky ve správì daní, které nastaly do dne nabytí úèinnosti tohoto zákona, zùstávají zachovány; to platí i pro plné moci uplatnìné pøede dnem nabytí úèinnosti tohoto zákona s tím, ¾e jejich úèinky se posuzují podle tohoto zákona. V pøípadì pochybností o rozsahu døíve udìlené plné moci správce danì vyzve zmocnitele k pøedlo¾ení nové plné moci; do doby pøedlo¾ení nové plné moci nebo marného uplynutí lhùty stanovené ve výzvì, se takto udìlené plné moci posuzují podle dosavadních právních pøedpisù (relevantní èást zvýraznil zdej¹í soud, pozn.). [15] Nejvy¹¹í správní soud se zabýval nejdøíve tvrzenou nepøezkoumatelností, proto¾e jen tehdy, pokud napadené rozhodnutí krajského soudu touto záva¾nou vadou netrpí, se mù¾e soud zpravidla zabývat dal¹ími stí¾nostními námitkami (viz napøíklad rozsudek zdej¹ího soudu ze dne 8. 3. 2005, è. j. 3 As 6/2004-105, è. 617/2005 Sb. NSS, v¹echny rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu jsou dostupné na: www.nssoud.cz). Podle konstantní judikatury se za nepøezkoumatelné pro nedostatek dùvodù pova¾uje napøíklad takové rozhodnutí, v nìm¾ nebyly vypoøádány v¹echny ¾alobní námitky, dále rozhodnutí, z jeho¾ odùvodnìní není zøejmé, proè právní argumentaci úèastníka øízení soud pova¾oval za nedùvodnou a proè ¾alobní námitky pova¾oval za liché, mylné nebo vyvrácené, rozhodnutí, z nìho¾ není zøejmé, jak byla naplnìna zákonná kritéria, pøípadnì by nepøezkoumatelnost rozhodnutí byla dána tehdy, pokud by spis obsahoval protichùdná sdìlení a z rozhodnutí by nebylo zøejmé, které podklady byly vzaty v úvahu a proè (srov. napøíklad rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 8. 2007, è. j. 6 Ads 87/2006-36, è. 1389/2007 Sb. NSS, ze dne 23. 6. 2005, è. j. 7 As 10/2005-298, è. 1119/2007 Sb. NSS, ze dne 11. 8. 2004, è. j. 5 A 48/2001-47, è. 386/2004 Sb. NSS, nebo rozsudek ze dne 17. 9. 2003, è. j. 5 A 156/2002-25, è. 81/2004 Sb. NSS). V posuzované vìci stì¾ovatel neuvedl ¾ádné konkrétní dùvody, pro které shledává rozsudek krajského soudu za nepøezkoumatelný. Nejvy¹¹í správní soud naproti tomu neshledal v rozsudku krajského soudu ¾ádná pochybení ve smyslu vý¹e citované judikatury. Kasaèní námitka proto není dùvodná. [16] Meritem pøedlo¾eného sporu je právní posouzení otázky, zdali plná moc ze dne 22. 1. 2007 pøedlo¾ená za úèinnosti zákona o správì daní a poplatkù pouze Finanènímu úøadu ve Dvoøe Králové nad Labem mìla vliv na doruèování dodateèných platebních výmìrù vydaných ve dnech 28. a 29. 5. 2012 Celním úøadem Trutnov. Zatímco stì¾ovatel zastává názor, ¾e výmìry mìly být doruèeny jeho zástupkyni, která disponovala plnou mocí pro v¹echna daòová øízení, ¾alovaný se ztoto¾òuje se závìry krajského soudu, ¾e uvedená plná moc nabyla úèinkù vùèi správnímu orgánu prvního stupnì a¾ jejím uplatnìním u tohoto orgánu. [17] Stì¾ovatel vychází ze skuteènosti, ¾e plná moc byla vystavena za úèinnosti zákona o správì daní a poplatkù, který oproti souèasnému daòovému øádu výslovnì neupravoval vznik úèinkù zastoupení vùèi konkrétnímu správci danì. Jeliko¾ se jednalo ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 poslední vìty zákona o správì daní a poplatkù o neomezenou plnou moc, mìla mít úèinky vùèi v¹em správcùm danì. Nejvy¹¹í správní soud tento závìr ale pova¾uje za chybný. Pøesto¾e plnou moc udìlil stì¾ovatel za úèinnosti zákona o správì daní a poplatkù, její úèinky bylo nutné posuzovat podle ustanovení daòového øádu (viz § 264 odst. 2 daòového øádu). Z citovaného pøechodného ustanovení vyplývá jednoznaèný závìr, ¾e úèinky plné moci vznikly a¾ okam¾ikem jejího doruèení pøíslu¹nému správci danì (§ 27 odst. 2 tého¾ zákona). [18] Uvedený názor pøijal zdej¹í soud ji¾ v rozsudku ze dne 19. 2. 2014, è. j. 1 Afs 88/2013-66, v nìm¾ posuzoval skutkovì obdobný pøípad. Stì¾ovatel napadal postup, kdy Finanèní úøad pokraèování ve Vy¹kovì doruèil písemnost ze dne 4. 8. 2011 pøímo stì¾ovateli, aèkoli stì¾ovatel byl zastoupen na základì plné moci ze dne 5. 11. 2009 podané u Finanèního úøadu v Kromìøí¾i, o které ale první finanèní úøad nevìdìl. Nejvy¹¹í správní soud k tomu konstatoval, ¾e: [i] kdy¾ si stì¾ovatel zvolil zmocnìnce pro zastupování ve v¹ech vìcech daní , nemù¾e ani on, ani jeho zmocnìnec dùvodnì pøedpokládat, ¾e pøedlo¾ením plné moci u jednoho konkrétního správce danì, napø. správci danì pøíslu¹nému podle sídla zmocnitele ke správì danì z pøíjmù, do¹lo k zalo¾ení generální plné moci k zastupování ¾alobce ve v¹ech daòových øízeních u v¹ech správcù danì na území Èeské republiky, a to i pro pøípady daòových øízení zahajovaných v budoucnu. Takový výklad by znamenal, vzhledem k tomu, ¾e místnì pøíslu¹ným správcem danì z pøevodu nemovitostí mù¾e být podle polohy nemovitosti kterýkoliv finanèní úøad v zemi, u kterého aktuálnì probíhá daòové øízení (nebo v budoucnu probíhat bude), ¾e správce danì ne¾ øízení zahájí èi provede úkon, by musel nejen oslovit správce danì pøíslu¹ného k øízení stran jiných daní (podle sídla dlu¾níka èi ruèitele), ale v¹echny ostatní finanèní úøady, zda u nich nebyla v minulosti (napø. v souvislosti s pøevodem nemovitosti v jejich územním obvodu) zalo¾ena plná moc udìlená daòovým subjektem, která by se mohla vztahovat té¾ na jím vedené øízení. [19] Ostatnì ani zákon o správì daní a poplatkù neupravoval vznik úèinkù zastoupení vùèi správním orgánùm jinak. Mìstský soud v Praze uvedl v rozsudku ze dne 23. 1. 2013, èj. 9 Ca 426/2009-53, ¾e [ ] pøisvìdèuje názoru ¾alovaného, ¾e správce danì není povinen zji¹»ovat na jiných finanèních úøadech, zda u nich není ulo¾ena plná moc, kterou daòový subjekt udìlil ke svému zastupování urèitému zástupci. Jednotlivé finanèní úøady byly podle zákona è. 531/1990 Sb., o územních finanèních orgánech, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, samostatnými správními úøady. Pro urèení místnì pøíslu¹ného správce danì v øízení týkajícím se danì z pøevodu nemovitostí je podle § 4 odst. 8 písm. b/ ZSDP rozhodující místo, kde se daná nemovitost nachází. Vzhledem k tomu, ¾e místnì pøíslu¹ným správce danì v øízení týkajícím se danì z pøevodu nemovitostí mù¾e být (v závislosti na poloze nemovitosti) kterýkoliv finanèní úøad v zemi, musel by finanèní úøad, u kterého aktuálnì probíhá daòové øízení, zji¹»ovat u v¹ech ostatních finanèních úøadù, zda u nich není zalo¾ena generální plná moc udìlená daòovým subjektem, která by se mohla vztahovat té¾ na jím vedené øízení, aby tak vylouèil mo¾nost, ¾e se o takové plné moci nedozví. Takovou povinnost ¾ádný právní pøedpis místnì pøíslu¹nému správci danì z pøevodu nemovitostí neukládá a nelze jí dovozovat ani z obecné povinnosti souèinnosti správních orgánù navzájem. Ve svém dùsledku by realizace takové povinnosti správní orgány (zde finanèní úøady) neúmìrnì zatì¾ovala, a paralyzovala tak jejich èinnost. Plná moc prokazující vztah zastoupení mezi daòovým subjektem a jeho zástupcem mù¾e být vùèi správci danì úèinná a¾ od okam¾iku, kdy je mu pøedlo¾ena. Lze zde poukázat na paralelu s generální plnou mocí udìlenou úèastníkem soudního øízení advokátovi, která je zalo¾ena do jediného soudního spisu týkajícího se konkrétního øízení. Tentý¾ úèastník øízení (zmocnitel) nemù¾e úspì¹nì zpochybòovat doruèení rozsudku vydaného v jiném øízení jiným soudem s poukazem na to, ¾e soud pøi doruèování rozsudku nerespektoval generální plnou moc zalo¾enou ve spise u jiného soudu, o které soud doruèující úèastníkovi rozsudek nemìl ani ponìtí . [20] Jeliko¾ øe¹ení pøedlo¾ené právní otázky vyplývá pøímo z výslovného znìní zákona a zdej¹í soud neshledal ¾ádný dùvod, proè by se mìl odchýlit od své pøedchozí rozhodovací praxe, neshledal námitku ohlednì úèinkù plné moci za dùvodnou. Nejvy¹¹í správní soud tak dospìl k závìru, ¾e stì¾ovatel nepøedlo¾il správním orgánùm jednajícím v posuzované vìci plnou moc, která by je zavazovala k postupu podle ustanovení § 41 odst. 1 daòového øádu; dodateèné platební výmìry tedy byly správnì doruèovány pøímo stì¾ovateli (§ 101 odst. 5 a 6 daòového øádu). Proto¾e nelze z textu zákona dovodit ani povinnost správních orgánù ke sdílení informace ohlednì pøedlo¾ení plné moci jednomu z nich, odpovìdnost za vznik zastoupení na základì plné moci nesl stì¾ovatel (§ 27 odst. 1 a 2 daòového øádu). [21] Pokud stì¾ovatel odkazuje na rozsudek zdej¹ího soudu ze dne 31. 8. 2004, è. j. 5 Afs 21/2004-41, nejedná se o skutkovì obdobný pøípad, proto¾e v citovaném rozsudku byla pøedmìtem sporu námitka, ¾e správní orgán nepøedlo¾il soudu úplný spisový materiál (chybìla plná moc). Oproti nyní posuzovanému pøípadu ale stì¾ovatel prokázal, ¾e plná moc byla správním orgánu dolo¾ena, a proto mìla mít úèinky pro doruèování ve správním øízení. Rovnì¾ rozsudek zdej¹ího soudu ze dne 17. 6. 2010, è. j. 7 Afs 48/2010-65, není pro projednávanou vìc pøípadný, proto¾e stì¾ovatel nebyl pøi doruèování dodateèných platebních výmìrù ze dne 28. a 29. 5. 2012 zastoupen, a výmìry tedy mìly být doruèovány pouze jemu. [22] Nejvy¹¹í správní soud na základì vý¹e uvedeného dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je nedùvodná. Proto ji zdej¹í soud zamítl (§ 110 odst. 1 vìta druhá s. ø. s.). [23] Výrok o náhradì nákladù øízení vychází z § 60 odst. 1 vìta první ve spojení s § 120 s. ø. s. Proto¾e stì¾ovatel nemìl v øízení o kasaèní stí¾nosti úspìch, nemá právo na náhradu nákladù tohoto øízení. Úspì¹ný ¾alovaný potom ¾ádné náklady v øízení o kasaèní stí¾nosti neuplatnil.

http://docplayer.cz/34043555-Zaver-zjistovaciho-rizeni-zameru-staj-pro-vykrm-byku-k-u-kelcice.html

Závěr zjišťovacího řízení záměru Stáj pro výkrm býků, k.ú. Kelčice - PDF Download "Závěr zjišťovacího řízení záměru Stáj pro výkrm býků, k.ú. Kelčice" 1 Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, Olomouc Č.J.:KUOK24823/2014 V Olomouci dne SpZn.: KÚOK/13070/2014/OŽPZ/414 Sp. a skart. znak: V/10 Vyřizuje: Ing. Simona Kladrobová tel.: fax: Dle rozdělovníku Závěr zjišťovacího řízení záměru Stáj pro výkrm býků, k.ú. Kelčice podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Identifikační údaje záměru. Název: Zařazení: Charakter a kapacita: Stáj pro výkrm býků Záměr spadá podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále také zákon ) do kategorie I bodu 1.7 Chov hospodářských zvířat s kapacitou nad 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti). Na farmě Kelčice, která je umístěna severovýchodně od obce Kelčice a je provozována společností Hospodářské družstvo Určice je v současné době vybudováno a provozováno několik objektů živočišné výroby: pavilon pro 240 ks telat (hluboká podestýlka), 2 pavilony pro 2 x 220 ks telat (rošty kejda), pavilon pro mladší jalovice 220 ks (rošty kejda), pavilon pro starší jalovice 220 ks (rošty kejda), pavilon pro jalovice na připouštění a březí jalovice 220 ks (volné boxové ustájení přistýlané slámou), pavilon pro mladší býky 220 ks (rošty kejda), pavilon pro starší býky 220 ks (rošty kejda). Celková převodní kapacita objektu byla ks skotu. Předkládaný záměr řěší vybudování jedné stáje pro výkrm 260 ks býků (189,8 DJ) na místě původní stáje, která byla pro 220 ks skotu (cca 161 DJ). 2 Umístění: kraj: Olomoucký obec: Vranovice - Kelčice k. ú: Kelčice Oznamovatel: název: Hospodářské družstvo Určice, družstvo sídlo: Určice 463, Určice IČ: Zástupce oznamovatele: Ing. Josef Cetkovský, předseda, Kelčice 6, Vranovice - Kelčice Souhrnné vypořádání připomínek 1. Magistrát města Prostějova, Odbor životního prostředí nemá k posuzovanému záměru připomínky. 2. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Olomouc nemá k posuzovanému záměru připomínky. 3. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Prostějov nemá k posuzovanému záměru připomínky. 4. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství nemá k posuzovanému záměru připomínky. Upozorňuje, že záměr se týká změny stávajícího vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší klasifikovaného v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší pod kódem 8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně pro potřeby územního a stavebního řízení vydá orgán ochrany ovzduší Krajského úřadu Olomouckého kraje, na návrh provozovatele uvedeného zdroje znečišťování ovzduší, závazné stanovisko dle 11 odst. 2 písm. b) a c) zákona o ochraně ovzduší. Z hlediska vlivu záměru na území soustavy Natura 2000 a ptačí oblasti, krajský úřad, příslušný podle 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny, vyloučil významný vliv záměru na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality či ptačí oblasti ve smyslu 45i téhož zákona stanoviskem KUOK 11318/2014 ze dne 3 5. Olomoucký kraj nemá k posuzovanému záměru připomínky. Záměr není v rozporu s územně plánovací dokumentací Olomouckého kraje Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, ani se strategickým dokumentem Programem rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. 6. Připomínky veřejnosti k tomuto záměru nebyly obdrženy. Závěr Záměr Stáj pro výkrm býků v k.ú. Kelčice spadá svým rozsahem do ustanovení bodu 1.7 Chov hospodářských zvířat s kapacitou nad 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti) kategorie I přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a byl posouzen ve smyslu 4 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný správní úřad dle ust. 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a dle ust. 22 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů konstatuje, že záměr Stáj pro výkrm býků, oznamovatel: Hospodářské družstvo Určice, družstvo, Určice 463, Určice, IČ: nebude dále posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Zdůvodnění Dle 7 a v souladu s přílohou č. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí bylo provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjistit, zda uvedený záměr bude posuzován v celém rozsahu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci posuzování vlivů předloženého záměru krajský úřad vycházel z oznámení záměru zpracovaného dle přílohy č. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a z vyjádření doručených k předloženému oznámení záměru, v nichž nebyly uplatněny žádné podmínky či připomínky k uvedenému záměru. 3 4 V souladu se zásadami přílohy č. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, s ohledem na povahu, rozsah záměru, jeho umístění a charakteristiku předpokládaných vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí dospěl krajský úřad k závěru, že předkládaný záměr nebude posuzován v celém rozsahu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný úřad přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žádný z dotčených správních úřadů ani dotčených samosprávných celků neuplatnil žádné podmínky či připomínky a nepožadoval tak ani posuzování záměru v celém rozsahu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Závěr zjišťovacího řízení nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení dle zvláštních předpisů, jako např. stavební zákon, zákon o vodách, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech apod. Obec Vranovice - Kelčice (jako dotčený územní samosprávný celek) žádáme ve smyslu 16 odst. 3 cit. zákona o zveřejnění závěru zjišťovacího řízení na úřední desce a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem. Doba zveřejnění je nejméně 15 dnů. Zároveň žádáme Obec Vranovice - Kelčice o zaslání písemného vyrozumění o dni vyvěšení této informace Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství. Otisk úředního razítka Mgr. Radomír Studený vedoucí oddělení integrované prevence odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje 4 5 Rozdělovník: Dotčené územní samosprávné celky Obec Vranovice-Kelčice, Kelčice 31, Olomoucký kraj Dotčené správní úřady Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství - zde Magistrát města Prostějova, Odbor životního prostředí, Školní 4, Prostějov Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Prostějov, Šafaříkova 49, Prostějov ČIŽP OI Olomouc, Tovární 41, Olomouc Oznamovatel Hospodářské družstvo Určice, družstvo, Určice 463, Určice Na vědomí MŽP ČR, OVSS VIII, Krapkova 3, Olomouc MŽP ČR, odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence, Vršovická 65, Praha 10 5 Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc č.j.: KUOK 59043/2015 Olomouc 25. 6. 2015 SpZn: KÚOK/42169/2015/OŽPZ/414 vyřizuje: Ing. Simona Kladrobová

https://rejstriky.finance.cz/firma-ap-media-spol-s-r-o-27907821

AP -Media spol. s r.o. Praha 2 IČO 27907821 kontakty (21.01.2019) | Finance.cz AP -Media spol. s r.o. Praha 2 IČO: 27907821 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu AP -Media spol. s r.o., která sídlí v obci Praha 2 a bylo jí přiděleno IČO 27907821. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma AP -Media spol. s r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem AP -Media spol. s r.o. se sídlem v obci Praha 2 byla založena v roce 2007. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Zprostředkování obchodu a služeb , Realitní činnost a další. Základní údaje o AP -Media spol. s r.o. IČO: 27907821 Městský soud v Praze 4.6.2007 C 125693 AP -Media spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným 4.6.2007 Aktuální kontaktní údaje AP -Media spol. s r.o. AP - Media spol. s r.o. jepmqra CZ27907821 nám. Hrdinů 5/1301 PRAHA 4 - NUSLE 140 00 PRAHA 4 Kontakty na AP -Media spol. s r.o. IČO: 27907821 Chodská 1032 , 120 00 Praha 2 Česká republika Chodská 1032/27, Vinohrady, 120 00 Praha 2 29.11.2016 nám. Hrdinů 5 , 140 00 Praha 4 - Nusle Česká republika Praha 4 - Nusle, nám. Hrdinů 5/1301, PSČ 14000 10.10.2007 - 29.11.2016 Praha 5, náměstí 14. října 1307/2, PSČ 15000 4.6.2007 - 10.10.2007 Chodská 1032/27, Praha 120 00 náměstí Hrdinů 1301/5, Nusle, 14000 Praha 4 Obory činností AP -Media spol. s r.o. IČO: 27907821 živnost volná, uvedená v příloze č. 4 živnostenského zákona, s obory činností uvedenými pod čísly 1. až 79. této přílohy 29.11.2016 realitní činnost 10.10.2007 - 29.11.2016 zprostředkování obchodu a služeb 10.10.2007 - 29.11.2016 dokončovací stavební práce 10.10.2007 - 29.11.2016 reklamní činnost a marketing 10.10.2007 - 29.11.2016 pořádání výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí 10.10.2007 - 29.11.2016 pronájem nemovitostí, bytů anebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů anebytových prostor 4.6.2007 - 29.11.2016 Vedení firmy AP -Media spol. s r.o. IČO: 27907821 Mgr. Helena Kalinová 29.11.2016 U Jam 1390 , 323 00 Plzeň Česká republika U Jam 1390/19, Bolevec, 323 00 Plzeň JUDr. Petr Madaj 4.6.2007 - 26.6.2007 od 4.6.2007 do 22.6.2007 Kloboukova 2226 , 148 00 Praha 4 Česká republika Praha 4, Kloboukova 2226/28, PSČ 14800 Petr Mareš 26.6.2007 - 17.1.2011 od 22.6.2007 do 7.1.2011 Rabštejnská 45 , 323 00 Plzeň Česká republika Plzeň, Rabštejnská 45, PSČ 32300 Mgr. Helena Kalinová 17.1.2011 - 29.11.2016 U jam 19 , 323 20 PLzeň Česká republika PLzeň, U jam 19, PSČ 32320 Mgr. Helena Kalinová Vlastníci firmy AP -Media spol. s r.o. IČO: 27907821 zakladni 200 000 Kč - 4.6.2007 Sbírka Listin AP -Media spol. s r.o. IČO: 27907821 C 125693/SL 9 podpisové vzory Městský soud v Praze 7.1.2011 13.1.2011 17.1.2011 2 C 125693/SL 8 ostatní -zápis rozhod.jed.společníka Městský soud v Praze 7.1.2011 13.1.2011 17.1.2011 2 C 125693/SL 7 notářský zápis NZ 137/2007 Městský soud v Praze 10.9.2007 16.10.2007 5 C 125693/SL 6 ostatní - rozhod.o odvol. a jmen. jed. Městský soud v Praze 22.6.2007 13.9.2007 2 C 125693/SL 5 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 22.6.2007 13.9.2007 3 C 125693/SL 4 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 22.6.2007 13.9.2007 8 C 125693/SL 3 podpisové vzory Městský soud v Praze 22.6.2007 13.9.2007 1 C 125693/SL 2 podpisové vzory Městský soud v Praze 17.5.2007 28.5.2007 19.6.2007 1 C 125693/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 72/2007 Městský soud v Praze 17.5.2007 28.5.2007 19.6.2007 6 Hodnocení AP -Media spol. s r.o. Výpis dat pro firmu AP -Media spol. s r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy AP -Media spol. s r.o., 27907821 na obchodním rejstříku výpis firmy AP - Media spol. s r.o., 27907821 na živnostenském rejstříku výpis firmy AP -Media spol. s r.o., 27907821 na Datových schránkách Media Bussines spol. s.r.o. - 02766027 - Praha , Bělehradská 858/23 Interoceanic Media, spol. s r.o. - 24680079 - Praha , Blanická 590/3 TREO MEDIA, spol. s r.o. - 24723045 - Praha , Jagellonská 2427/19