Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

http://kraken.slv.cz/9As8/2008

9As8/2008 9 As 8/2008-80 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedkynì Mgr. Daniely Zemanové a soudcù JUDr. Barbary Poøízkové a JUDr. Radana Malíka v právní vìci ¾alobce: Podaøil-Voráèek, s. r. o., se sídlem Pod Svahem 788/9, Praha 4, zastoupeného JUDr. Petrem Medunou, advokátem se sídlem Rytíøská 10, Praha 1, proti ¾alovanému: Ministerstvo ¾ivotního prostøedí, se sídlem Vr¹ovická 65, Praha 10, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 15. 5. 2006, è. j. 500/113/503 21/06, ve vìci zákazu èinnosti orgánem ochrany pøírody, za úèasti osob zúèastnìných na øízení: 1) Ing. C. M., 2) Ing. V. M., 3) Ochrana ¾ivotního prostøedí, obèanské sdru¾ení, se sídlem Pra¾ského 28, Praha 5, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2007, è. j. 8 Ca 206/2006-48, Vèas podanou kasaèní stí¾ností se ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) domáhá zru¹ení shora oznaèeného rozsudku Mìstského soudu v Praze (dále jen mìstský soud ), kterým byla zamítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí Ministerstva ¾ivotního prostøedí (dále jen ¾alovaný ) ze dne 15. 5. 2006, è. j. 500/113/503 21/06. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání ¾alobce proti rozhodnutí Èeské inspekce ¾ivotního prostøedí, Oblastního inspektorátu Praha (dále jen ÈI®P nebo správní orgán prvního stupnì ) ze dne 13. 12. 2005, è. j. 1/OP/18176/05/Roè, a toto rozhodnutí, jím¾ bylo ¾alobci podle § 66 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o ochranì pøírody a krajiny ), zakázáno provádìt jakékoliv práce na pozemcích è. parc. 4423/2, 4423/17, 4423/18, 4423/89, 4423/93, 4423/94, 4753/18 a 4753/34 v k. ú. Modøany, bylo potvrzeno. Mìstský soud pøi posuzování ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny a jeho aplikace vycházel pøedev¹ím ze zásady lex specialis derogat legi generali, kdy¾ konstatoval, ¾e jde o významné preventivní ustanovení, které orgán ochrany pøírody mù¾e pou¾ít ji¾ v okam¾iku, kdy z chování subjektu vyplývá teprve mo¾nost zákonem výslovnì zakázané èi nedovolené zmìny pøírody. Dospìl k závìru, ¾e v posuzovaném pøípadì proto mohl orgán ochrany pøírody zasáhnout, pøesto¾e sporná èinnost stì¾ovatele byla døíve povolena, resp. dokonce naøízena (a to Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, a. s.). Mìstský soud neshledal dùvodnou ani námitku, jí¾ se stì¾ovatel dovolával svých práv zaruèených èl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina nebo LZPS ), konkrétnì práva podnikat a provozovat jinou hospodáøskou èinnost. Soud k této námitce uvedl, ¾e toto právo chránìné èl. 26 Listiny není právem absolutním a mù¾e být zákonem omezeno z dùvodu ochrany dùle¾itého veøejného zájmu, napø. èl. 35 odst. 3 Listiny, podle nìho¾ pøi výkonu svých práv nesmí nikdo ohro¾ovat ani po¹kozovat ¾ivotní prostøedí, pøírodní zdroje, druhové bohatství pøírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Z tìchto dùvodù soud ¾alobu zamítl jako¾to nedùvodnou. Stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti uplatòuje námitky ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ), a namítá tak nesprávné posouzení právní otázky, pøièem¾ polemizuje s názorem mìstského soudu, dle nìho¾ rozhodnutím podle ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny lze omezit, popøípadì zakázat i èinnost povolenou, a to v pøípadì, ¾e orgán ochrany pøírody ve správním øízení proká¾e, ¾e by výkon takové èinnosti mohl zpùsobit zákonem zakázanou, popøípadì nedovolenou zmìnu pøírody, s tím, ¾e pro úèel tohoto výkladu se povolenou èinností rozumí jak èinnost, která není jiným zákonem zakázána èi omezena, tak i èinnost, která byla povolena individuálním právním aktem vydaným jiným správním orgánem jak pøed úèinností zákona o ochranì pøírody a krajiny, tak i po této úèinnosti . Stì¾ovatel se domnívá, ¾e orgány ochrany pøírody jsou na základì § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny oprávnìny zakázat pouze èinnost protiprávní, tzn. buï 1) zakázanou nebo 2) nepovolenou, k ní¾ je jinak pøedchozího povolení tøeba, anebo 3) èinnost sice povolenou, pøípadnì naøízenou, ale provádìnou v rozporu s vydaným povolením nebo naøízením. Nemohou v¹ak zakázat èinnost, která byla platným a úèinným rozhodnutím jiného správního orgánu povolena, èi dokonce naøízena, a která je provádìna v souladu s takovým rozhodnutím, jak tomu bylo v projednávaném pøípadì. Stì¾ovatel toti¾ provádìl pøedmìtnou èinnost, tj. terénní úpravy na urèitých pozemcích, na základì pøedbì¾nì vykonatelného rozhodnutí Úøadu mìstské èásti Praha 12, odboru výstavby (dále jen stavební úøadù), ze dne 30. 9. 2005, è. j. VYST/14993/05/©p, o naøízení neodkladných zabezpeèovacích prací podle § 94 odst. 1 zákona è. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním øádu (stavebního zákona), ve znìní úèinném pro posuzované období (dále jen zákon è. 50/1976 Sb. nebo stavební zákon ), a tuto èinnost provádìl v souladu s uvedeným rozhodnutím, co¾ orgány ochrany pøírody ve správním øízení vùbec nezpochybnily. Stì¾ovatel opírá svùj názor o dva základní argumenty: 1) jazykový a logický výklad [cit.: máme-li v daném kontextu-tj. kontextu daném ustanovením § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny-respektovat základní obsahový význam slova nedovolený, jako¾ i elementární pravidla logického uva¾ování v právu, nemù¾eme korektnì dojít k závìru, ¾e nedovolenou zmìnu chránìných èástí pøírody mù¾e zpùsobit i èinnost pøedtím výslovnì povolená (nebo dokonce naøízená) pøíslu¹ným orgánem a provádìná v souladu s vydaným povolením (èi naøízením) ; takový závìr je vnitønì logicky rozporný a doslova naruby pøevrací základní význam právních pojmù pou¾itých v zákonném textu-øíká toti¾, ¾e i povolené (nebo naøízené) mù¾e být nedovolené, co¾ je alespoò dle názoru stì¾ovatele nesmyslné]; a 2) systematický výklad, vycházející mimo jiné ze základních principù a institutù správního práva. Mìstský soud vyslovil dále v napadeném rozsudku v obecné rovinì názor, podle nìho¾ orgán ochrany pøírody mù¾e na základì ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny zasahovat i do právních vztahù zalo¾ených pravomocným, pøípadnì pøedbì¾nì vykonatelným (úèinným) rozhodnutím, které vydal jiný správní orgán podle jiného zákona, v rámci jiného oboru vìcné pùsobnosti a v jiném veøejném zájmu, ne¾ je ochrana pøírody, a to tehdy, jestli¾e se dodateènì zmìní okolnosti, za kterých bylo vydáno. Tento výklad by znamenal, ¾e orgány ochrany pøírody disponují na základì citovaného ustanovení naprosto mimoøádnou a ve správním právu zcela ojedinìlou pravomocí vydávat nová rozhodnutí v pravomocnì skonèených vìcech, ve kterých ji¾ døíve s definitivní platností rozhodly jiné správní orgány, a to navíc bez jakékoli zákonem garantované mo¾nosti, ¾e by tyto jiné správní orgány mohly nové rozhodnutí orgánu ochranu pøírody po obsahové a procedurální stránce jakkoli ovlivnit. Zákon o ochranì pøírody a krajiny toti¾ takovou mo¾nost, respektive souèinnost neupravuje. Znamenalo by to napøíklad to, ¾e orgány ochrany pøírody mohou zakázat i jakoukoli stavbu nebo èinnost, která byla pravomocnì povolena nebo dokonce naøízena stavebním úøadem (napøíklad v zájmu ochrany ¾ivota a zdraví lidí) a která je provádìna v souladu s pravomocným rozhodnutím stavebního úøadu vydaným podle stavebního zákona (è. 50/1976 Sb. pøípadnì è. 183/2006 Sb.). Stì¾ovatel se domnívá, ¾e takový názor je v rozporu s obsahem a smyslem ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny a pøedstavuje jeho svévolný a nepøijatelnì ¹iroký výklad. Stì¾ovatel dále upozoròuje, ¾e pravomoc správního orgánu vydat nové rozhodnutí v pravomocnì skonèené vìci z dùvodu dodateèné zmìny vnìj¹ích okolností musí mít výslovný zákonný základ. Nauka správního práva v této souvislosti uvádí, ¾e klauzule rebus sic stantibus musí být v tìchto pøípadech vyjádøena explicitnì v zákonì, odkazuje pøitom na publikaci Hendrych, D. a kol.: Správní právo, Obecná èást, 6. vydání, nakl. C. H. Beck, Praha 2006, s. 223. Doslova uvádí, ¾e se jedná o mimoøádný právní prostøedek, který pøedstavuje výjimku ze zásady právní moci a vykonatelnosti (úèinnosti) správních rozhodnutí ve smyslu § 73 a § 74 správního øádu a který prolamuje pøeká¾ku vìci pravomocnì rozhodnuté (rei iudicatae) . Kromì toho zákonodárce svìøuje pravomoc vydat nové rozhodnutí v pravomocnì skonèené vìci výluènì té kategorii správních orgánù, která pùvodní rozhodnutí vydala, tzn. jen orgánùm jednoho a tého¾ oboru vìcné pùsobnosti . V platném právním øádu dle slov stì¾ovatele nenajdeme zákonné ustanovení, které by umo¾òovalo správním orgánùm jednoho resortu samostatnì zasahovat do vìcí pravomocnì rozhodnutých správními orgány jiného resortu (a vydávat nová rozhodnutí v pravomocnì skonèených vìcech). Ani nezaujatým pohledem na text ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny v nìm nelze vidìt výslovný zákonný základ pro pravomoc orgánù ochrany pøírody vydávat nová rozhodnutí v pravomocnì skonèených vìcech z dùvodu dodateèné zmìny vnìj¹ích okolností. My¹lenka, ¾e by tuto pravomoc obsahovalo toto ustanovení jaksi implicitnì, tedy ¾e by ji bylo mo¾no z uvedeného zákonného ustanovení nìjak vyvodit, jak se o to pokusil Mìstský soud v Praze v napadeném rozsudku, je v rozporu nejen s vý¹e citovaným názorem nauky správního práva a jemu korespondujícími ustálenými zákonnými formulacemi, ale pøedev¹ím s ústavní zásadou zákonného základu pro výkon státní (veøejné) moci, stanovenou v èl. 2 odst. 3 Ústavy a èl. 2 odst. 2 Listiny . My¹lenka implicitní pravomoci urèitého orgánu veøejné moci je nesluèitelná s konceptem právního státu (èl. 1 odst. 1 Ústavy). Mìstský soud vyslovil na podporu svého názoru v podstatì jeden hlavní právní argument (odhlédneme-li od zmínky principu prevence v ochranì pøírody, která pro svoji obecnost stì¾í mù¾e pøinést do projednávané problematiky konkrétnìj¹í vodítko), a to zásadu lex specialis derovat generali , z ní¾ vycházel, kdy¾ posuzoval mo¾nost vyu¾ití § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny. Podle stì¾ovatele je aplikace tohoto interpretaèního pravidla na danou problematiku zcela nepøípadná. Pøedev¹ím toto pravidlo, výslovnì formulované v § 90 odst. 4 zákona o ochranì pøírody a krajiny neznamená, ¾e by ka¾dé ustanovení tohoto zákona mìlo z dùvodu speciality pøednost pøed v¹emi ustanoveními stavebního zákona nebo správního øádu (který je rovnì¾ lex generalis). Toto interpretaèní pravidlo nelze absolutizovat a pau¹álnì ho bez dal¹í právnì logické a systematické úvahy pou¾ít pøi výkladu jednotlivých ustanovení zákona o ochranì pøírody a krajiny. Takový výklad by vedl k právnì absurdním dùsledkùm -znamenalo by to, ¾e ve¹kerá správní rozhodnutí stavebních, báòských a jiných úøadù, která se mohou v nìjakém ohledu dotýkat zájmù ochrany pøírody a krajiny, jsou vydávána s klauzulí rebus sic stantibus a kdykoli v budoucnu mohou být právní následky jimi zalo¾ené následnì omezeny nebo dokonce zru¹eny rozhodnutím orgánu ochrany pøírody podle § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny z toho dùvodu, ¾e se dodateènì zmìnily okolnosti, za kterých byla tato rozhodnutí vydána, a to natolik podivným zpùsobem, ¾e pùvodní správní rozhodnutí samo o sobì nebude následným rozhodnutím orgánu ochrany pøírody zru¹eno ani zmìnìno, tak¾e subjektivní práva jím zalo¾ená, pøípadnì právní povinnosti jím ulo¾ené, budou z právního hlediska trvat i nadále a pùvodní rozhodnutí dokonce nebude identifikováno ani zmínìno. I to je v rozporu s názorem nauky správního práva, která v tomto smìru uvádí, ¾e pokud se zmìna dotýká døíve vydaného pozitivního správního aktu, musí být dotèený správní akt v novém správním aktu alespoò identifikován (in: Hendrych, D. a kol.: Správní právo, Obecná èást, 6. vydání, nakl. C. H. Beck, Praha 2006, s. 222). Podle výkladu mìstského soudu tak mù¾e dojít k právnì absurdní situaci, kdy jednu a tuté¾ èinnost správní rozhodnutí stavebního úøadu naøídí (napø. ulo¾ením povinnosti provést neodkladné zabezpeèovací práce na stavbì podle § 94 odst. 1 zákona è. 50/1976 Sb., pøíp. podle § 135 odst. 2 zákona è. 183/2006 Sb.), zatímco správní rozhodnutí orgánu ochrany pøírody ji podle § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny zaká¾e, jak k tomu do¹lo v právì projednávaném pøípadì. Dotèený subjekt se v takové situaci nemù¾e vyhnout protiprávnímu jednání, proto¾e, a» se zachová jakkoli, v¾dy nutnì poru¹í jedno nebo druhé správní rozhodnutí. To s sebou pøirozenì nese i mo¾nost naplnìní skutkové podstaty pøíslu¹ného správního deliktu, který sankcionuje nesplnìní, resp. poru¹ení toho i onoho správního rozhodnutí [na jedné stranì pøestupku podle § 105 odst. 2 písm. f) stavebního zákona nebo jiného správního deliktu podle § 106 odst. 3 písm. d) tého¾ právního pøedpisu, neprovede-li ve stanovené lhùtì naøízené neodkladné zabezpeèovací práce, na druhé stranì pøestupku podle § 87 odst. 3 písm. h) zákona o ochranì pøírody a krajiny nebo jiného správního deliktu § 88 odst. 2 písm. j) tého¾ právního pøedpisu, nedodr¾uje-li omezení nebo zákaz èinnosti vyslovený podle § 66 tohoto zákona]. Výklad mìstského soudu vede podle názoru stì¾ovatele k právnì absurdním dùsledkùm je¹tì v dal¹ím ohledu, nebo» podle nìj správní orgán jednoho úseku vìcné pùsobnosti mù¾e ru¹it právní následky zalo¾ené rozhodnutími správních orgánù jiných úsekù vìcné pùsobnosti, a to navíc bez jakékoli procesní souèinnosti s nimi. V tomto smìru de facto pøipou¹tí právní nadøazenost orgánù ochrany pøírody nad správními orgány jiných rezortù a poru¹uje tak obecné vymezení vìcné pùsobnosti tìchto orgánù podle § 2 zákona o ochranì pøírody a krajiny ve spojitosti s § 80 odst. 1 a 3 tohoto zákona. Tím poru¹uje i èl. 79 odst. 1 Ústavy. Uvedené úvahy se týkají i otázky, zda orgán ochrany pøírody mù¾e na základì ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny omezit nebo zakázat èinnost povolenou nebo naøízenou pøedbì¾nì vykonatelným rozhodnutím jiného orgánu, které zakládá subjektivní právo nebo ukládá povinnost, je¾ je vynutitelná prostøedky správní nebo soudní exekuce, a to bez ohledu na právní moc takového rozhodnutí (z hlediska právních úèinkù pro dotèenou osobu i pro ostatní správní orgány má pøedbì¾nì vykonatelné rozhodnutí stejný význam jako rozhodnutí, je¾ nabývá vykonatelnosti a¾ na základì právní moci-platným a vykonatelným rozhodnutím jsou vázáni nejen jeho adresáti, ale i ostatní správní orgány, tak¾e nemohou postupovat v rozporu s ním). Závìrem stì¾ovatel uvádí, ¾e je mu znám rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 23. 7. 2003, è. j. 7 A 28/2000-47, který byl publikován pod è. 767 ve Sbírce rozhodnutí NSS se¹it è. 2/2006, v nìm¾ se Nejvy¹¹í správní soud zabýval mimo jiné výkladem § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny, pøièem¾ k otázce povoleného odbìru povrchové vody obiter dictum judikoval, ¾e ani skuteènost, ¾e by se jednalo o odbìr povolený, by z hlediska vyu¾ití ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny nebyla rozhodující, nebo» takové povolení vychází z urèitých standardních podmínek. Mohou v¹ak nastat situace, kdy i povolená èinnost se stane hrozbou a je nezbytný zákaz èinnosti døíve jiným orgánem povolené. Rozhodující pro u¾ití zákazu èinnosti je tedy hrozba zmìn chránìných èástí pøírody v dùsledku realizované èinnosti, a» u¾ povolené èi nikoliv . Stì¾ovatel s ohledem na argumenty vý¹e rozvedené s citovaným obiter dictum nesouhlasí a ¾ádá Nejvy¹¹í správní soud, aby se v nyní projednávaném pøípadì od tohoto názoru odchýlil a pøípadnì postoupil vìc k rozhodnutí roz¹íøenému senátu podle § 17 odst. 1 s. ø. s. Napadený rozsudek mìstského soudu navrhuje stì¾ovatel zru¹it a vìc vrátit tomuto soudu k dal¹ímu øízení. ®alovaný ve svém vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti uvedl, ¾e ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny nelze interpretovat zpùsobem, jak to èiní stì¾ovatel, tj. ¾e pøíslu¹ný orgán ochrany pøírody je oprávnìn zakázat pouze èinnost 1) zakázanou, 2) nepovolenou, aèkoli je k ní povolení tøeba, a 3) povolenou èi dokonce naøízenou, av¹ak konanou v rozporu s takovýmto povolením èi naøízením. Orgán ochrany pøírody má být podle uvedeného ustanovení naopak oprávnìn k pøíslu¹nému zásahu (stanovení podmínek výkonu èinnosti èi jejímu zákazu) v¾dy, kdy takováto èinnost mù¾e smìøovat k nedovolené zmìnì obecnì èi zvlá¹tì chránìné èásti pøírody. Pojem nedovolená zmìna je pøitom tøeba vykládat jako zmìnu nedovolenou výhradnì z pohledu zákona o ochranì pøírody a krajiny, tj. jako zmìnu odporující nìkterému z ustanovení tohoto zákona, a skuteènost, ¾e je tato zmìna pøípadnì zpùsobena èinností povolenou pøedchozím pravomocným rozhodnutím jiného správního orgánu, by pøitom nemìla být urèující. Zákonem daná mo¾nost dodateèného zásahu orgánu ochrany pøírody, a to i do pomìrù zalo¾ených takovým rozhodnutím jiného správního orgánu (napø. stavebního úøadu), je dle názoru ¾alobce odùvodnìna specifickým charakterem takového pøedmìtu ochrany, jako je pøíroda a její jednotlivé souèásti. Jednotlivé pøírodní procesy probíhají èasto ¾ivelnì a nekontrolovatelnì a jejich výsledek lze na rozdíl od zásahù lidské èinnosti v krajinì (napø. územní plánování, stavební èinnost) stì¾í pøedjímat. Za této situace mù¾e snadno dojít k podstatné zmìnì pùvodních podmínek a okolností, z nich¾ vycházelo pøípadné pøedchozí správní rozhodnutí. Je pøitom nezpochybnitelné, ¾e je i nadále ¾ádoucí poskytovat jednotlivým èástem pøírody ochranu, jak ji pøedpokládá § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny. Odvolací orgán sdílí názor, ¾e zákonné zakotvení mo¾nosti zásahu orgánu ochrany pøírody dle pøedmìtného ustanovení nepøedstavuje ¾ádný mimoøádný institut odporující základním principùm správního práva a právního státu (pro srovnání poukazuje na pravomoc orgánù státní správy vìcnì pøíslu¹ných v otázkách ochrany veøejného zdraví, bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci, výroby a uvádìní potravin do obìhu, atp., zakázat pøíslu¹nou èinnost v pøípadì mimoøádných okolností nebo poru¹ení povinností, aèkoli je jinak provozovatel k uvedeným èinnostem oprávnìn pøedchozím rozhodnutím ¾ivnostenského, stavebního nebo jiného úøadu. Je naopak nepøípustné, aby jeden ze správních orgánù svým prvotním rozhodnutím nav¾dy vylouèil mo¾nost jiného správního orgánu v dané zále¾itosti v rámci jeho vlastní odli¹né vìcné pùsobnosti zasáhnout, je-li to tøeba. Proto je ¾alovaný toho názoru, ¾e interpretace § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny, jak ji provádí stì¾ovatel, je v rozporu s obsahem, smyslem a úèelem tohoto ustanovení. Odstranìní kolizní situace, kdy úèastníku øízení je jedním orgánem veøejné správy èinnost naøízena, zatímco druhým zakázána, lze dosáhnout pouze zákonnou cestou, tj. pøípadnou novelizací souèasné právní úpravy. Z uvedených dùvodù ¾alovaný navrhuje, aby pøedlo¾enou kasaèní stí¾nost zamítl jako nedùvodnou. Nejvy¹¹í správní soud nejprve posoudil formální nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a konstatoval, ¾e kasaèní stí¾nost je podána vèas, jde o rozhodnutí, proti nìmu¾ je kasaèní stí¾nost pøípustná, a stì¾ovatel je v souladu s § 105 odst. 2 s. ø. s. øádnì zastoupen advokátem. Poté pøezkoumal napadený rozsudek mìstského soudu v rozsahu kasaèní stí¾nosti a v rámci uplatnìných dùvodù (§ 109 odst. 2 a 3 s. ø. s.), zkoumal pøi tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ø. s.), a dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná. Ze správního spisu vyplývá skuteènost, ¾e sporná èinnost stì¾ovatele souvisící s provozem zaøízení k odstraòování odpadù, resp. èinnost smìøující k rekultivaci skládky probíhala na nìkterých z vý¹e specifikovaných parcelách od roku 2003. Vý¹e uvedené potvrdili vlastníci (spoluvlastníci) èinností pøímo dotèených èi sousedících parcel [na è. l. 13 správního spisu je zalo¾eno rozhodnutí Magistrátu hlavního mìsta Prahy, odboru ¾ivotního prostøedí (dále jen Magistrát nebo MHMP ), ze dne 9. 1. 2003, è. j. MHMP-153016/2002/O®P-II-1355/R-71/2003/Ha, jím¾ byl stì¾ovateli udìlen souhlas k provozování zaøízení k odstraòování odpadù a technické rekultivaci skládky komunálního odpadu Modøany]. Rozhodnutí o naøízení neodkladných zabezpeèovacích prací pak bylo vydáno stavebním úøadem za úèinnosti zákona è. 71/1967 Sb., o správním øízení (správní øád), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen správní øád ), dne 30. 9. 2005, è. j. VYST/14993/05/©p, na základì výsledkù vykonaného státního stavebního dohledu (ten byl dle spisového materiálu proveden dne 7. 6. 2005). Rozhodnutí stavebního úøadu o naøízení neodkladných zabezpeèovacích prací bylo na základì odvolání úèastníkù tohoto správního øízení Ing. C. M. a Ing. V. M. (kteøí mají v tomto øízení postavení osob zúèastnìných na øízení), rozhodnutím Magistrátu ze dne 17. 3. 2006, è. j. S-MHMP 9391/2006/OST/Øí/Hn, zru¹eno, by» v dobì vydání ¾alobou napadeného rozhodnutí dosud nepravomocnì. Souèástí správního spisu je také informace, ¾e pozemky è. parc. 4753/34 a 4753/18 v k. ú. Modøany jsou souèástí zvlá¹tì chránìného území Pøírodní památka Modøanská rokle , co¾ automaticky znamená, ¾e ve¹keré zmìny nebo hospodáøské èinnosti vedoucí k po¹kození této památky jsou zakázány, s tím, ¾e výjimky z tohoto zákazu podléhají povolení vlády (§ 36 odst. 2 a § 43 zákona o ochranì pøírody a krajiny). Vzhledem k obsáhlosti pøedlo¾ené kasaèní stí¾nosti pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za vhodné pro pøehlednost posuzování dotèené problematiky konstatovat, ¾e shledal dvì klíèové právní otázky, které spolu úzce souvisejí a které jsou v dané vìci sporné. První z nich je otázka, zda zákon o ochranì pøírody a krajiny je vzhledem ke stavebnímu zákonu lex specialis èi nikoli. Druhou je v návaznosti na to otázka kompetencí správních orgánù rùzné vìcné pùsobnosti (v daném pøípadì pùjde o pøípadnou kolizi pùsobnosti správních orgánù v oblasti územního plánování a stavebního øádu a pùsobnosti správních orgánù ve vìcech ¾ivotního prostøedí), pøièem¾ teprve odpovìdi na obì takto v obecné rovinì polo¾ené výchozí otázky mohou pomoci zodpovìdìt otázku øe¹enou v konkrétním posuzovaném pøípadì, tj. otázku, zda orgán ochrany pøírody v prvním stupni (ÈI®P) byl oprávnìn vydat rozhodnutí podle § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny a zakázat stì¾ovateli èinnost spoèívající v provádìní jakýchkoli terénních úprav na shora v textu specifikovaných pozemcích, kdy¾ mu èasovì pøedcházejícím rozhodnutím stavebního úøadu bylo naopak naøízeno provést na nìkterých z tìchto pozemkù neodkladné zabezpeèovací práce. Nejprve je tedy tøeba odpovìdìt na první otázku, zda zákon o ochranì pøírody a krajiny je ve vztahu ke stavebnímu zákonu zákonem zvlá¹tním, tzn. zda je vùèi nìmu v postavení lex specialis a ustanovení tohoto zákona mají z tohoto titulu aplikaèní pøednost. Postavení zákona o ochranì pøírody a krajiny plyne pøímo ze zákona samotného (§ 90 odst. 4 citovaného právního pøedpisu), co¾ pøipou¹tí i sám stì¾ovatel. To v¹ak dle jeho názoru automaticky neznamená, ¾e by ka¾dé ustanovení tohoto zákona mìlo z dùvodu speciality pøednost pøed v¹emi ustanoveními stavebního (èi jiného) zákona, s tím, ¾e toto interpretaèní pravidlo nelze absolutizovat a pau¹álnì ho bez dal¹í právnì logické a systematické úvahy pou¾ít pøi výkladu jednotlivých ustanovení zákona o ochranì pøírody a krajiny. Takový výklad by podle jeho názoru vedl k právnì absurdním dùsledkùm. V obecné rovinì lze souhlasit s tím, ¾e ¾ádné interpretaèní pravidlo skuteènì nelze absolutizovat, nebo» právní princip je nutno chápat jako právní pravidlo vysokého stupnì obecnosti, a proto argumentace principem samotným, ani¾ by byla jeho úloha v procesu aplikace práva dostateènì podlo¾ena a odùvodnìna (mù¾e toti¾ teoreticky nastat i situace, kdy urèité principy jsou v kolizi), se mù¾e v urèitých konkrétních pøípadech jevit jako nedostateèná. Principy a hodnoty toti¾ nejsou pouze obsahovým východiskem normotvorným, nýbr¾ také základním východiskem pøi aplikaci jednoduchého práva. Je-li právní øád chápán jako systém, v nìm¾ je implicitnì dána jeho uspoøádanost, tedy právním øádem není jakákoliv univerzální tøída právních norem nebo právních pøedpisù, ale jejich uspoøádaná univerzální tøída, není mo¾né, aby byly právní normy uspoøádány bez existence jiných standardù, které by byly plnohodnotnou souèástí právního øádu (in: Kühn, Z.: Aplikace práva ve slo¾itých pøípadech, Univerzita Karlova v Praze, nakl. Karolinum, Praha 2002, s. 139 a 160). Samotný princip pøitom mù¾e být v právním pøedpise expressis verbis vyjádøen, ale také vyjádøen být nemusí. Vìt¹inou principy práva v pozitivním právu vyjádøeny nebývají a lze na nì usuzovat mimo jiné na základì analýzy. Proto je zji¹tìní a formulování tìchto principù úkolem právní teorie a subjektù a orgánù aplikujících právo, v prvé øadì tedy soudù. Dikce ustanovení § 90 odst. 4 zákona o ochranì pøírody a krajiny je v¹ak v tomto ohledu jednoznaèná a nepøipou¹tí ¾ádných pochyb: Zákon o ochranì pøírody a krajiny a pøedpisy vydané k jeho provedení jsou zvlá¹tními pøedpisy ve vztahu k pøedpisùm o lesích, vodách, územním plánování a stavebním øádu, o ochranì nerostného bohatství, ochranì zemìdìlského pùdního fondu, myslivosti a rybáøství . Charakter zákona o ochranì pøírody a krajiny jako¾to lex specialis je tedy nesporný, a to nejen vùèi stavebnímu zákonu, ale i ve vztahu k nìkterým dal¹ím zákonùm (napø. zákonu è. 61/1977 Sb., zákonu è. 138/1973 Sb., zákonu è. 44/1988 Sb., zákonu è. 53/1966 Sb., zákonu è. 23/1962 Sb., nebo zákonu è. 102/1963 Sb.), nebo» toto pravidlo zakotvuje zákon o ochranì pøírody a krajiny pøímo v sobì, jako¾to pravidlo pøedstavující de facto svého druhu generální klauzuli v rámci spoleèných ustanovení . Ani ze systematiky zákona proto nelze dovodit jiný závìr, ne¾ ¾e zákon o ochranì pøírody a krajiny je skuteènì speciálním zákonem vùèi stavebnímu zákonu, a to jako celek (postavení speciálního pøedpisu se tak nedá redukovat pouze na nìkterá jeho ustanovení). Skuteèností zùstává, ¾e platná právní úprava na úseku ochrany ¾ivotního prostøedí je roztøí¹tìna do øady odvìtvových právních pøedpisù. Obecná procesní pravidla rozhodování orgánù ochrany pøírody pøitom nejsou v ¾ádném ze zákonù obsa¾ena, a to ani v zákonì è. 17/1992 Sb., o ¾ivotním prostøedí, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, který lze pova¾ovat za zastøe¹ující a nejobecnìj¹í lex generalis na tomto úseku veøejné správy. Zcela konzistentní není po procesní stránce ani koncepce v¹ech odvìtvových pøedpisù týkajících se ¾ivotního prostøedí ve vztahu ke správnímu øádu. Tento nedostatek koncepèního a integrovaného øe¹ení procesních otázek mù¾e za urèitých okolností pøi aplikaci pøíslu¹ných pøedpisù zpùsobovat problémové situace, které mohou vzniknout v praxi, ani¾ je na vìc dopadající právní úprava pøedvídá, co¾ se zjevnì stalo v právì posuzovaném pøípadì. Je to èásteènì dáno i tím, ¾e právo ¾ivotního prostøedí chrání ¾ivotní prostøedí jednak jako celek, tzv. slo¾kovými zákony jsou pak chránìny i jeho jednotlivé èásti. Mno¾ství tìchto zákonù a ji¾ zmínìná absence jednotné koncepce procesního øe¹ení mù¾e být nìkdy na úkor celkové transparentnosti právní úpravy dotèených oblastí. Znaèný vliv proto mìla v dotèené oblasti jak správní praxe, tak i judikatura správních soudù. Stavební zákon i zákony upravující konkrétní oblasti v rámci komplexní ochrany ¾ivotního prostøedí v¹ak obsahují také ustanovení, která kromì vzájemné vazby tìchto pøedpisù urèují i procesní postup pøi øe¹ení nìkterých situací. Jedním z takových ustanovení je napøíklad i § 126 stavebního zákona, jeho¾ úèelem je vedle ochrany jiných dùle¾itých veøejných zájmù také ochrana ¾ivotního prostøedí (srovnej napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 29. 3. 2007, è. j. 1 As 16/2006-54). Zákon o ochranì pøírody a krajiny pak v § 65 stanoví: Orgán státní správy vydávající rozhodnutí podle zvlá¹tních pøedpisù (pøièem¾ pozn. pod èarou odkazuje i na zákona è. 50/1976 Sb.), jimi¾ mohou být dotèeny zájmy chránìné tímto zákonem, tak èiní jen po dohodì s orgánem ochrany pøírody, není-li v zákonì pøedepsán jiný postup , pøièem¾ ustanovení § 65 stavebního zákona zase zní, ¾e se stavebním øízením se spojují, pokud to nevyluèuje povaha vìci nebo nestanoví-li zvlá¹tní pøedpisy jinak, i jiná øízení nutná k uskuteènìní stavby . Jako nepravdivé lze proto odmítnout tvrzení stì¾ovatele, ¾e zákon o ochranì pøírody a krajiny neupravuje mo¾nost souèinnosti správních orgánù v obou liniích (tj. orgánù vìcné pùsobnosti v oblasti územního plánování a stavebního øádu a orgánù vìcné pùsobnosti v oblasti ochrany ¾ivotního prostøedí), nebo» je zøejmé, ¾e tuto souèinnost v mnoha ohledech naopak právní úprava v obou správních úsecích vy¾aduje. Skuteèností zùstává, ¾e ¾ivotní prostøedí je jednou z nejvy¹¹ích hodnot, kterou je tøeba úèinnì chránit nejen v zájmu jednotlivcù, ale i v zájmu celého lidstva. Nejdùle¾itìj¹ími zásadami v rámci obecné ochrany ¾ivotního prostøedí jsou tøi zásady, které byly zahrnuty do závìreèné Deklarace o ¾ivotním prostøedí, pøijaté v roce 1992 na Konferenci OSN o ¾ivotním prostøedí a rozvoji v Rio de Janeiru. Je to zásada prevence, pøedbì¾né opatrnosti a odpovìdnosti pùvodce. Zásady prevence a pøedbì¾né opatrnosti se proto jako nosné zásady promítají do jednotlivých právních pøedpisù na úseku ochrany ¾ivotního prostøedí a jejich projevem je mimo jiné i pravomoc orgánu ochrany pøírody zakotvená v ustanovení § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny v pøípadì zji¹tìného ohro¾ení zájmù pøírody zasáhnout, a èinnost ohro¾ující tyto zájmy omezit stanovením podmínek pro její výkon, pøípadnì tuto èinnost i zakázat. Nejvy¹¹í správní soud v tomto ohledu plnì sdílí názor mìstského soudu, jak jej vyjádøil v odùvodnìní napadeného rozsudku, dle nìho¾ jde o významné preventivní ustanovení , nebo» jeho úlohu chápe shodnì. Tento názor vyjádøil Nejvy¹¹í správní soud u¾ ve svém rozsudku ze dne 23. 7. 2003, è. j. 7 A 28/2000-47, z nìho¾ stì¾ovatel dokonce citoval v kasaèní stí¾nosti pøíslu¹nou pasá¾ odùvodnìní, tj. ¾e mohou nastat situace, kdy i povolená èinnost se stane hrozbou a je nezbytný zákaz èinnosti døíve jiným orgánem povolené. Rozhodující pro u¾ití zákazu èinnosti je tedy hrozba zmìn chránìných èástí pøírody v dùsledku realizované èinnosti, a» u¾ povolené èi nikoliv . Od vý¹e uvedeného závìru nemá v této vìci rozhodující devátý senát Nejvy¹¹ího správního soudu dùvod se odchýlit (a to ani za situace, ¾e jde o èinnost naøízenou, pøesto¾e typový rozdíl povolovacích a naøizovacích správních aktù z hlediska právní teorie co do jejich modality je zøejmý) a pøedkládat proto posuzovanou vìc k rozhodnutí roz¹íøenému senátu tohoto soudu, jak stì¾ovatel navrhuje. Nejen povolená, ale i naøízená èinnost toti¾ mù¾e mít z logiky vìci ne¾ádoucí vedlej¹í úèinky a efekty, kterými mù¾e být ve svém dùsledku a za urèitých okolností i nedovolená zmìna chránìné èásti pøírody. Tyto dùsledky neovlivní fakt, zda je zpùsobila èinnost zakázaná, povolená èi dokonce naøízená. K ne¾ádoucím zmìnám toti¾ v praxi buï dojde nebo nedojde, resp. takové zmìny reálnì buï hrozí nebo nehrozí a vyhodnocení skutkového stavu v konkrétním pøípadì a posouzení existence pøípadné hrozby je pak na úvaze orgánu ochrany pøírody v rámci jeho zákonem vymezené kompetence. Jako nedùvodnou je proto tøeba odmítnout také námitku stì¾ovatele, dle ní¾: máme-li respektovat základní obsahový význam slova nedovolený, jako¾ i elementární pravidla logického uva¾ování v právu, nemù¾eme korektnì dojít k závìru, ¾e nedovolenou zmìnu chránìných èástí pøírody mù¾e zpùsobit i èinnost pøedtím výslovnì povolená (nebo dokonce naøízená) pøíslu¹ným orgánem a provádìná v souladu s vydaným povolením (èi naøízením) ; takový závìr je vnitønì logicky rozporný a doslova naruby pøevrací základní význam právních pojmù pou¾itých v zákonném textu-øíká toti¾, ¾e i povolené (nebo naøízené) mù¾e být nedovolené . Stì¾ovatel se shora uvedenou argumentací sám dopou¹tí logické zkratky, kdy z chybné premisy, popírající, ¾e by povolená èi naøízená èinnost mohla zpùsobit nedovolenou zmìnu pøírody (pøièem¾ polemizuje s úvahou mìstskému soudu) vyvozuje absurdní závìr, ¾e i povolené (nebo naøízené) mù¾e být nedovolené (tzv. chyba sylogismu -obecnì k vadám dokazování a odvozování-viz Knapp, V.: Teorie práva, Teorie práva, nakl. C. H. Beck, Praha 1995, s. 178 a násl.). Shora popsané úvahy a závìry ohlednì aplikaèní pøednosti zákona o ochranì pøírody a krajiny ve vztahu ke stavebnímu zákonu z dùvodu speciality v¹ak zároveò neznamenají, ¾e by orgány ochrany pøírody disponovaly pravomocí vydávat nová rozhodnutí v pravomocnì skonèených vìcech, v nich¾ rozhodl správní orgán jiné vìcné pùsobnosti, a to navíc bez jakékoli zákonem garantované mo¾nosti, ¾e by tyto správní orgány mohly nové rozhodnutí orgánu ochranu pøírody po obsahové a procedurální stránce jakkoli ovlivnit . Uvedené tvrzení stì¾ovatele je tøeba korigovat v tom smyslu, ¾e rozhodnutí orgánu ochrany pøírody v ¾ádném pøípadì nelze chápat jako nové rozhodnutí v pravomocnì rozhodnuté vìci, tzn. nové rozhodnutí v té¾e vìci, kde by skuteènì byla zalo¾ena pøeká¾ka rei iudicatae. Stavební úøad toti¾ nerozhodoval o té¾e vìci, ka¾dý z obou orgánù rozhodoval o jiném pøedmìtu øízení, a to v rámci své vlastní pùsobnosti. Argumentace klauzulí rebus sic stantibus je podle názoru zdej¹ího soudu nepøípadná, nebo» nejde o nové rozhodnutí v té¾e vìci, jak ji¾ bylo øeèeno, a proto¾e o takové rozhodnutí nejde, nemohlo být vydáno ani z dùvodu podstatné zmìny skutkových okolností (která navíc ve skuteènosti ani nenastala (resp. informace dostupné Nejvy¹¹ímu správnímu soudu ze spisového materiálu nièemu takovému nenasvìdèují). Stavební úøad rozhodoval ve vìci naøízení provedení zabezpeèovacích prací podle § 94 odst. 1 stavebního zákona, tzn. v mezích jemu zákonem svìøené pravomoci. Provedení zabezpeèovacích prací je v¹ak stavební úøad oprávnìn naøídit pouze v pøípadech prokazatelné hrozby ohro¾ení ¾ivota, zdraví, bezpeènosti nebo pøi ohro¾ení hodnot ve velkém rozsahu, kdy hrozí vznik znaèné hospodáøské ¹kody. Èeská inspekce ¾ivotního prostøedí naproti tomu jako orgán ochrany pøírody v rámci své kompetence podle § 80 zákona o ochranì pøírody a krajiny dozírá, jak jsou orgány veøejné správy vyjma ústøedních orgánù, právnickými a fyzickými osobami dodr¾ována ustanovení právních pøedpisù a rozhodnutí týkající se ochrany pøírody a krajiny, zji¹»uje a eviduje pøípady ohro¾ení a po¹kození pøírody a krajiny, jejich pøíèiny a osoby odpovìdné za jejich vznik nebo trvání a je také oprávnìna mimo jiné ukládat opatøení podle § 66 tohoto zákona , co¾ také v dané vìci uèinila. Z toho v¹ak není mo¾no uèinit závìr, ¾e by ÈI®P jako orgán ochrany pøírody jakkoli zasáhl do kompetence stavebního úøadu a zcela utra vires vydáním svého rozhodnutí ze dne 13. 12. 2005, è. j. 1/OP/18176/05/Roè, o zákazu provádìt jakékoliv práce na pozemcích è. parc. 4423/2, 4423/17, 4423/18, 4423/89, 4423/93, 4423/94, 4753/18 a 4753/34 v k. ú. Modøany, zru¹il èasovì pøedcházející rozhodnutí stavebního úøadu ze dne 30. 9. 2005, è. j. VYST/14993/05/©p, o naøízení neodkladných zabezpeèovacích prací na pozemcích è. parc. 4423/2, 4423/93, 4423/17, 4423/18, 4423/92, 4423/89, 4423/90, 4423/91 a 4753/18 nacházejících se takté¾ v k. ú. Modøany. Bez významu pak z tohoto pohledu není okolnost, kterou nelze pøehlédnout, a to okolnost, ¾e se v obou rozhodnutích ani nejedná ve v¹ech pøípadech o tyté¾ pozemky. Podstatné v¹ak z vìcného hlediska je, ¾e pozemky s parc. è. 4753/34 a 4753/18 jsou chránìny zákonem o ochranì pøírody a krajiny jako zvlá¹tì chránìné území podle § 14 tohoto zákona, nebo» jsou územní souèástí Pøírodní památky Modøanská rokle , nìkteré dal¹í dotèené pozemky se nachází v ochranném pásmu tohoto zvlá¹tì chránìného území [§ 14 odst. 2 písm. f) a § 37 zákona o ochranì pøírody a krajiny], pøièem¾ druhý ze shora specifikovaných pozemkù figuruje ve výroku obou rozhodnutí. Tento fakt sám o sobì tedy jednoznaènì zakládá pravomoc orgánu ochrany pøírody v dané vìci. Se stì¾ovatelem lze souhlasit potud, ¾e v pøípadì, kdy správní orgán v jedné vìtvi vìcné pùsobnosti vydá rozhodnutí, jím¾ úèastníku naøídí nìco konat, zatímco jiný správní orgán v jiné linii pùsobnosti naopak vydá nìjaký zákaz, pøièem¾ pøíkaz se zákazem se týkají jedné a té¾e èinnosti, která je povinnému subjektu jedním orgánem naøízena a druhým zakázána, pak skuteènì tato dvì rozhodnutí stojí ve svém dùsledku proti sobì v kontrapozici, a dotèený subjekt se tím v podstatì dostává do tì¾ko øe¹itelné èi dokonce neøe¹itelné situace, nebo» je vystaven riziku protiprávního jednání, které jako takové mù¾e být sankcionováno. Tento stav je v ka¾dém pøípadì z hlediska právní jistoty ne¾ádoucí, nicménì nastat v ojedinìlých pøípadech výjimeènì mù¾e, nebo» i právo jako ¾ivý vyvíjející se systém produkuje urèitý poèet chyb. V dané vìci pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za podstatné hledisko právní jistoty a bezrozpornosti právního øádu, nebo» základním komponentem právní jistoty je jistota obèana, ¾e vùèi nìmu bude zachováno právo (in: Knapp, V.: Teorie práva, nakl. C. H. Beck, Praha 1995, s. 206). Také Ústavní soud se pøi øe¹ení rùzných otázek opakovanì zastával stanovisko, ¾e ke znakùm právního státu neoddìlitelnì patøí princip právní jistoty a ochrany dùvìry obèanù v právo (viz napø. nález Ústavního soudu ze dne 8. 6. 1995, sp. zn. IV. ÚS 215/94), a ¾e z toho dùvodu i výkon státní moci uplatòované prostøednictvím orgánù státní správy vùèi fyzické èi právnické osobì nemù¾e být rozporný (podle usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 2. 1998, sp. zn. IV. ÚS 481/97). Ve vìci svoji podstatou obdobné projednávané vìci Ústavní soud pak vyslovil právní názor, ¾e rozhodnutí vydané podle § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny neru¹í pravomocná správní rozhodnutí vodoprávního úøadu, ale vytváøejí zákonnou pøeká¾ku pro jejich realizaci, co¾ je zcela v intencích citovaného zákona (z odùvodnìní usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. II. ÚS 142/02). S ohledem na shora uvedenou judikaturu Ústavního soudu je proto mo¾no dospìt k závìru, ¾e v právním státì není akceptovatelné, aby osoba, která se cítí být vázána rozhodnutím orgánu veøejné správy v oblasti poskytující mu urèité kompetence, a tímto rozhodnutím se také øídí, mohla být pro toto jednání sankcionována. Je pravda, ¾e taková ne¾ádoucí situace by mohla v pøípadì stì¾ovatele teoreticky nastat, nebo», jak na obhajobu svého názoru správnì uvedl, mu na jedné stranì teoreticky hrozil postih dle § 105 odst. 2 písm. f) stavebního zákona [event. podle § 106 odst. 3 písm. d) tého¾ právního pøedpisu] v pøípadì, ¾e by neprovedl neodkladné zabezpeèovací práce, které stavební úøad naøídil Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, a. s. (k nìmu¾ byl stì¾ovatel ve vztahu zhotovitele pøedmìtných prací, jen¾ povinného z tohoto titulu v øízení týkajících se výkonu inkriminovaných èinností zastupoval), a na druhé stranì mu hrozila i sankce dle § 87 odst. 3 písm. h) èi dle § 88 odst. 2 písm. j) zákona o ochranì pøírody a krajiny, pokud by nedodr¾el zákaz èinnosti vyslovený orgánem ochrany pøírody (viz vý¹e). Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, rozhodnutí vydané podle § 66 zákona o ochranì pøírody a krajiny neru¹í pravomocná správní rozhodnutí jiného správního úøadu, ale vytváøejí zákonnou pøeká¾ku pro jejich realizaci a stì¾ovateli by tedy skuteènì nemohla být ulo¾ena sankce dle stavebního zákona, pokud by respektoval rozhodnutí ÈI®P jako orgánu ochrany pøírody o zákazu prací na rozhodnutím specifikovaných pozemcích a neprovedl neodkladné zabezpeèovací práce naøízené stavebním úøadem v prvním stupni. Pro úplnost je ov¹em nutno dodat, ¾e stì¾ovateli pøípadná sankce ode dne 14. 6. 2007, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Magistrátu ve druhém stupni ze dne 17. 3. 2006, è. j. S-MHMP 9391/2006/OST/Øí/Hn, ji¾ nehrozila. Tímto rozhodnutím bylo zru¹eno rozhodnutí stavebního úøadu o naøízení neodkladných zabezpeèovacích prací (poté, co odpadla pøeká¾ka k nabytí právní moci a rozhodnutí bylo doruèeno právním nástupcùm zemøelého úèastníka øízení), a to pro vady zpùsobující jeho nepøezkoumatelnost. Stì¾ovatelem namítaná kolize rozhodnutí stavebního úøadu a orgánù ochrany pøírody v obou stupních tak byla odstranìna. Ji¾ jen na okraj Nejvy¹¹í správní soud podotýká, ¾e rozhodnutí stavebního úøadu bylo zru¹eno mimo jiné i proto, ¾e dùle¾itý veøejný zájem na ochranì ¾ivota a zdraví osob hospodáøských nebo kulturních hodnot, jeho¾ ohro¾ení je nutnou podmínkou (conditio sine qua non) pro u¾ití § 94 odst. 1 stavebního zákona, ani stavební úøad v pøedcházejícím øízení neprokázal, a ¾e ze spisového materiálu nebylo zøejmé, zda se místního ¹etøení a ústního jednání v rámci øízení provedeného podle § 94 stavebního zákona zúèastnily i dotèené orgány ochrany pøírody, zda se k øízení vyjádøily a zda s nimi naøízené práce byly projednány. Nejvy¹¹í správní soud je toho názoru, ¾e úèel ustanovení § 94 odst. 1 stavebního zákona spoèívá v tom, ¾e pøi naplnìní zákonných podmínek tohoto ustanovení (tzn. pøi akutním ohro¾ení ¾ivota a zdraví osob a dal¹ích dùle¾itých, v tomto ustanovení výslovnì oznaèených hodnot) je subjekt, jemu¾ je naøízení adresováno, povinen jednat prakticky ihned a bez zbyteèného odkladu naøízené práce uskuteènit. Stavební úøad je proto pøi postupu lege artis povinen naplnìní tìchto podmínek na základì dùkladnì zji¹tìného skutkového stavu postavit na jisto, a to právì i za souèinnosti pøíslu¹ných dotèených orgánù. V této souvislosti je mo¾no poukázat na zásadu spolupráce správních orgánù a souladnosti jejich postupù, která je jednou ze základních zásad èinnosti správních orgánù, a je i významnou souèástí principù dobré správy v zájmu zaji¹tìní jednotného, systematického a koordinovaného postupu správních orgánù vùèi dotèeným osobám, pøièem¾ nelze vycházet z toho, ¾e by taková zásada pøed pøijetím zákona è. 500/2004 Sb., správního øádu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, vùbec neplatila. S ohledem na v¹e vý¹e uvedené dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná, a dle § 110 odst. 1 s. ø. s. ji zamítl. Výrok o náhradì nákladù øízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, vìtu první, s. ø. s., dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má úèastník, který mìl ve vìci plný úspìch, právo na náhradu nákladù øízení pøed soudem, které dùvodnì vynalo¾il proti úèastníkovi, který ve vìci úspìch nemìl. Stì¾ovatel v soudním øízení úspìch nemìl, proto na náhradu nákladù øízení nemá právo, a odvolacímu orgánu jako druhému úèastníku øízení ¾ádné náklady nad rámec jeho úøední èinnosti nevznikly. Náklady ve smyslu § 60 odst. 5 s. ø. s. nevznikly ani osobám zúèastnìným na øízení. Soud proto rozhodl o náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti za pou¾ití § 120 s. ø. s. tak, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení.

http://kraken.slv.cz/3Ads73/2008

3Ads73/2008 3 Ads 73/2008-49 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jaroslava Vla¹ína a soudcù JUDr. Marie Turkové a JUDr. Milana Kamlacha v právní vìci ¾alobkynì: I. ©., zastoupená Mgr. Radimem Dostalem, advokátem se sídlem Palackého 168, Vsetín, proti ¾alované: Èeská správa sociálního zabezpeèení, se sídlem Køí¾ová 25, Praha 5, o pøezkoumání rozhodnutí ¾alované ze dne 7. 5. 2007, è. X, o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 15. 11. 2007, è. j. 34 Cad 133/2007-13, III. Odmìna advokáta Mgr. Radima Dostala s e u r è u j e èástkou 1600 Kè. Tato èástka mu bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do ¹edesáti dnù od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady právního zastoupení stì¾ovatelky nese stát. Rozhodnutím ¾alované ze dne 7. 5. 2007, è. X, byla zamítnuta ¾ádost ¾alobkynì (dále té¾ stì¾ovatelka ) o zvý¹ení starobního dùchodu podle § 56 odst. 1 zákona è. 155/1995 Sb., o dùchodovém poji¹tìní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. Proti tomuto rozhodnutí podala ¾alobkynì správní ¾alobu ke Krajskému soudu v Brnì. Podáním ze dne 27. 10. 2007 po¾ádala stì¾ovatelka soud o ustanovení zástupce pro ¾alobní øízení. Usnesením ze dne 15. 11. 2007, è. j. 34 Cad 133/2007-13, Krajský soud v Brnì zamítl návrh ¾alobkynì na ustanovení zástupce. V odùvodnìní soud uvedl, ¾e ¾alobkynì podala u Krajského soudu v Brnì ¾alobu obsahující nále¾itosti po¾adované § 71 odst. 1 s. ø. s. Na základì výzvy soudu ¾alobkynì pøedlo¾ila pøi podání ¾aloby absentující opis napadeného rozhodnutí ¾alované a dùkazy k prokázání svých tvrzení. V tém¾e podání pak po¾ádala soud o ustanovení zástupce. Podle soudu je ze zji¹tìného zøejmé, ¾e ¾alobkynì je sama schopna si v tomto øízení svá práva ochránit. ®alobkynì vyu¾ila svého práva domáhat se pøezkoumání rozhodnutí ¾alované a její ¾aloba má nyní ve¹keré po¾adované nále¾itosti, obsahuje oznaèení napadeného rozhodnutí, dùvody, které vedly ¾alobkyni k podání ¾aloby i návrh výroku rozsudku. ®alobkynì tedy uèinila v¹e, co je tøeba uèinit k ochranì jejích práv. Soud proto neshledal, ¾e by byla splnìna podmínka potøebnosti ochrany práv ¾alobkynì, její¾ splnìní je nezbytné pro vyhovìní ¾ádosti o ustanovení zástupce. Za této situace ji¾ soud nezkoumal splnìní podmínky pøedpokladu osvobození od soudních poplatkù. Soud odkázal na rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 27. 5. 2004, è. j. 4 As 21/2004-64, podle nìho¾ Advokát bude ustanoven zástupcem úèastníka k ochranì jeho zájmù tehdy, jde-li o vìc po stránce skutkové nebo právnì slo¾itou a jestli¾e potøeba k ochranì práv úèastníka v soudním øízení vyjde najevo, napø. z nekvalifikovaného podání úèastníka, jím¾ se na soud obrací. Vzhledem k tomu, ¾e nejvìt¹í nároky po odborné stránce klade na úèastníka øízení formulování samotného návrhu (¾aloby), je právì obsahová a formální úroveò ¾aloby kriteriem pro závìr soudu o potøebì ochrany práv úèastníka. . S tìmito závìry Nejvy¹¹ího správního soudu se Krajský soud v Brnì ztoto¾nil, nebo» dospìl k závìru, ¾e ¾aloba sepsaná ¾alobkyní má po¾adovanou obsahovou i formální úroveò, a tudí¾ nevyvstala potøeba ochrany práv ¾alobkynì; vìc navíc není slo¾itá po stránce skutkové ani právní. Z tìchto dùvodù Krajský soud v Brnì návrh ¾alobkynì na ustanovení zástupce zamítl. Proti tomuto usnesení podala ¾alobkynì vèasnou kasaèní stí¾nost, pro øízení o ní¾ po¾ádala soud o ustanovení zástupce. Stì¾ovatelce byl nejprve usnesením Krajského soudu v Brnì ze dne 14. 2. 2008, è. j. 34 Cad 133/2007-32, ustanoven zástupcem advokát JUDr. Pavel Omelka. Jeliko¾ následnì ¾alobkynì i uvedený advokát soudu sdìlili, ¾e jejich vzájemný negativní vztah neumo¾òuje poskytnout si navzájem nezbytnou souèinnost, bylo ustanovení zástupce JUDr. Pavla Omelky usnesením Krajského soudu v Brnì ze dne 2. 4. 2008, è. j. 34 Cad 133/2007 -40, zru¹eno a tým¾ usnesením byl stì¾ovatelce ustanoven pro øízení o kasaèní stí¾nosti zástupcem advokát Mgr. Radim Dostal. V doplnìní kasaèní stí¾nosti pak stì¾ovatelka uplatnila dùvod kasaèní stí¾nosti podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. Stì¾ovatelka má za to, ¾e soud interpretoval § 35 odst. 8 s. ø. s. nepøípustnì zu¾ujícím zpùsobem, èím¾ do¹lo k zásahu do ústavnì zaruèeného práva na právní pomoc ve smyslu èl. 37 odst. 2 Litiny základních práv a svobod. Podle judikatury Ústavního soudu je pøitom povinností soudu aplikovat právní normy ústavnì konformním zpùsobem. Odbornou právní pomoc v soudním øízení pak nelze redukovat pouze na sepis ¾aloby, nýbr¾ má svùj význam i v dal¹ím prùbìhu ¾alobního øízení. S ohledem na to, ¾e ¾alobkynì osvìdèila, ¾e je u ní splnìn pøedpoklad osvobození od soudních poplatkù, byla rozhodnutím krajského soudu fakticky zbavena svého práva na právní pomoc. Paradoxnì pak ve stejném øízení, av¹ak ve vztahu ke kasaèní stí¾nosti, stì¾ovatelce zástupce ustanoven byl. Stì¾ovatelka navrhla, aby usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 15. 11. 2007, è. j. 34 Cad 133/2007-13, bylo zru¹eno a vìc vrácena tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Stì¾ovatelka je pøesvìdèena o tom, ¾e krajský soud provedl ústavnì nekonformní výklad § 35 odst. 8 s. ø. s., èím¾ jí bylo upøeno právo na právní pomoc. Podle èl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má ka¾dý právo na právní pomoc v øízení pøed soudy, jinými státními orgány èi orgány veøejné správy, a to od poèátku øízení. Toto ústavnì zaruèené právo se pochopitelnì promítlo i do procesních pøedpisù; pro øízení ve správním soudnictví se jedná o § 35 odst. 8 s. ø. s., podle nìho¾ Navrhovateli, u nìho¾ jsou pøedpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatkù, a je-li to tøeba k ochranì jeho práv, mù¾e pøedseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jím¾ mù¾e být i advokát; hotové výdaje zástupce a odmìnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém pøípadì stát. Vedle splnìní pøedpokladù osvobození od soudních poplatkù tedy zákon pøedpokládá jako podmínku i to, ¾e ustanovení zástupce musí být v øízení tøeba k ochranì práv navrhovatele (¾alobce). V souzené vìci podala ¾alobkynì soudu kvalifikovanì sepsanou ¾alobu, vyhovìla i následné výzvì soudu k pøedlo¾ení opisu napadeného rozhodnutí a dal¹ích listinných dùkazù. Soud mìl tedy shromá¾dìny ve¹keré podklady pro to, aby mohl rozhodnout; navíc se nejednalo o vìc skutkovì a právnì slo¾itou. Za této procesní situace krajský soud postupoval správnì, pokud ¾ádost ¾alobkynì zamítl. Krajský soud pøi svém rozhodování vycházel z rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 27. 5. 2004, è. j. 4 As 21/2004-64, lze dohledat té¾ na www.nssoud.cz, jeho¾ právní vìta zní: Pøedev¹ím formální a obsahová úroveò ¾aloby (ve vìci, která není po stránce skutkové a právní slo¾itá) je kriteriem pro úvahu soudu o potøebì ochrany zájmù ¾alobkynì pøi rozhodování o jejím návrhu na ustanovení advokáta; obsahuje-li ¾aloba ve¹keré nále¾itosti (je sepsána perfektnì) a ¾alobkynì neuvede jediný dùvod, jím¾ by svou zpùsobilost hájit si sama své zájmy pøed soudem zpochybnila, soud ¾ádost jako nedùvodnou zamítne, ani¾ by se musel zabývat splnìním dal¹í podmínky ustanovení § 35 odst. 7 s. ø. s., tj. splnìním pøedpokladù pro osvobození od soudních poplatkù. V souzené vìci byla procesní situace v øízení pøed krajským soudem obdobná vý¹e uvedené vìci, judikované rozhodnutím Nejvy¹¹ího správního soudu; krajský soud podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu postupoval správnì, pokud ¾alobkyni zástupce pro ¾alobní øízení neustanovil. Nejvy¹¹í správní soud, jen¾ je svou judikaturou vázán, neshledal dùvod pro odchýlení se od tohoto právního názoru; podotýká se, ¾e odklony od vlastní judikatury Nejvy¹¹í správní soud realizuje prostøednictvím tzv. roz¹íøeného senátu a to ve výjimeèných pøípadech. Pokud jde o námitku stì¾ovatelky, ¾e je paradoxní, ¾e pro øízení o kasaèní stí¾nosti jí advokát ustanoven byl, pak Nejvy¹¹í správní soud poukazuje na povinné zastoupení advokátem v øízení o kasaèní stí¾nosti v souladu s § 105 odst. 2 s. ø. s., a to na rozdíl od øízení ¾alobního, v nìm¾ zastoupení advokátem povinné není. Jedná se o odli¹nou procesní situaci a argument ustanovením zástupce pro kasaèní øízení tedy nelze pova¾ovat za právnì relevantní. Ze v¹ech uvedených dùvodù dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e dùvod kasaèní stí¾nosti podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. není dán. Nejvy¹¹í správní soud proto kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ø. s.). O nákladech øízení o kasaèní stí¾nosti rozhodl Nejvy¹¹í správní soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ø. s., nebo» neúspì¹né ¾alobkyni náhrada nákladù øízení nepøíslu¹í a ¾alované v dané vìci náhradu nákladù øízení nelze pøiznat. Stì¾ovatelce byl pro toto øízení pøed soudem ustanoven soudem zástupcem advokát; v takovém pøípadì platí hotové výdaje a odmìnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ø. s., § 120 s. ø. s.). Soud proto urèil odmìnu advokáta èástkou 2 x 500 Kè za dva úkony právní slu¾by-první poradu s klientkou vèetnì pøevzetí a pøípravy zastoupení a doplnìní kasaèní stí¾nosti ze dne 7. 5. 2008 a 2 x 300 Kè pau¹ální náhrady hotových výdajù, v souladu s § 9 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1 písm. b) a d) a § 13 odst. 3 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. Zástupci ¾alobkynì se tedy pøiznává celková náhrada nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti ve vý¹i 1600 Kè. Tato èástka mu bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do ¹edesáti dnù od právní moci tohoto rozhodnutí.

http://bunkriky.3nec.cz/SOSa.html

Služební řád pro stráž obrany státu Vojenská tiskárna v Brně § 1. Úvodní ustanovení ............................................................ 1 - 5 § 2. Přísaha ................................................................................. 6 - 7 § 3. Poměr příslušníka stráže ke státu a vlasti ...................... 8 - 10 § 4. Stráž obrany státu ............................................................ 11 - 19 Základní povinnosti příslušníka stráže. § 5. Mravní zásady .................................................................. 20 - 32 § 6. Kázeň ................................................................................. 33 - 45 § 7. Příslušník stráže v boji .................................................... 46 - 54 Základní služební ustanovení . § 8. Nadřízení a podřízení ....................................................... 55 - 59 § 9. Velitel, jeho znaky a vlastnosti ...................................... 60 - 71 § 10. Služební pořádek ............................................................ 72 - 76 § 11. Služební jazyk ................................................................ 77 - 80 § 12. Povinnost zachovávat služební tajemství ................. 81 § 13. Postup při vydávání a plnění rozkazů ........................ 82 - 98 § 14. Styk s představeným, vyšším (služebně starším) .... 99 - 103 § 15. Styk s podřízeným ........................................................ 104 - 121 § 16. Prosby ............................................................................ 122 - 125 § 17. Stížnosti ......................................................................... 126 - 128 § 18. Uznání ............................................................................ 139 - 141 Objekty stráže, pořádek v nich a přehlídky. § 19. Všeobecná ustanovení ................................................ 142 - 150 § 20. Pořádek v kasárnách .................................................... 151 - 213 § 21. Přehlídky kasáren ......................................................... 214 - 222 Bojové prostředky, výzbroj a výstroj stráže. § 22. Bojové prostředky a výzbroj stráže............................ 223 - 224 § 23. Nošení stejnokroje ....................................................... 225 Uspořádání a chod služby § 24. Všeobecná ustanovení a chod služby....................... 226 - 227 § 25. Ustanovení zvláštní ..................................................... 228 - 247 § 26. Evidence příslušníků stráže ........................................ 248 § 27. Péče o zdraví příslušníků stráže ................................. 249 - 251 § 28. Kázeňská pravomoc .................................................... 258 § 29. Věcný rozsah kázeňské pravomoci ........................... 253 - 264 § 30. Osobní rozsah kázeňské pravomoci ......................... 265 - 268 § 31. Jak se ukládají kázeňské tresty .................................. 269 - 275 § 32. Druhy kázeňských trestů ............................................ 276 - 282 § 33. Výkon kázeňské pravomoci ........................................ 283 - 292 § 34. Opravné prostředky ..................................................... 293 - 300 § 35. Jak se vykonávjí kázeňské tresty ............................... 301 - 304 § 36. Záznamy o trestech ...................................................... 305 - 301 Předpisy z vojenského právního řádu § 37. Vojenská soudní pravomoc ........................................ 312 - 318 § 38. Udání trestných činů ................................................... 319 - 321 § 39. Vyšetřování skutkové podstaty trestných činů před podáním trestního oznámení ............................. 322 - 348 § 40. Zběhnutí příslušníka stráže ......................................... 349 - 350 § 41. Jinaká účast velitele ve vojenském trestním řízení ... 351 - 358 § 42. Příslušnost v občanských věcech .............................. 359 - 368 § 43. Zákaz agitace a kolportáže v objektech stráže a účast ve spolcích ........................................................ 369 - 370 Pocty, státní vlajky, obřady a slavnosti. § 44. Pocty ............................................................................... 371 - 410 § 45. Státní vlajky, prapory ................................................... 411 - 421 § 46. Oslavy a obřady ............................................................ 422 - 427 Výnos ministerstva vnitra ze dne 12/8 1938, čís. B-3405-19/3-38, jímž se v dohodě s ministerstvy národní obrany a financí vydává Služební řád pro stráž obrany státu. Ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy národní obrany a financí vydává na základě ustanovení § 4, odst. 2 a § 6 vládního nařízení ze dne 23. října 1936, č. 270 Sb. z. a n. připojený Služební řád pro stráž obrany státu. Úřady a orgány povolané k výkonu disciplinární (kárné) pravomoci v služebním poměru, v němž jsou příslušníci stráže ustanoveni, jsou povinny oznamovat velitelství praporu stráže všechny pořádkové (kázeňské) a disciplinární (kárné) tresty, uložené příslušníkům stráže v tomto služebním poměru; dále jsou povinny zapisovat kázeňské tresty , právoplatně uložené podle připojeného Služebního řádu, do osobních (služebních) výkazů (záznamů o trestech), které se o příslušnících stráže vedou podle předpisů platných pro služební poměr, v němž jsou ustanoveni. Úřady a orgány povolané k součinnosti při vojenském soudním řízení trestním se upozorňují na ustanovení části VIII připojeného Služebního řádu. 1. Stráž obrany státu se označuje v dalším textu slovem "stráž". 2. Příslušníci stráže jsou ve výkonu služby stráže a podléhají ustanovením tohoto Služebního řádu po dobu příslušnosti k stráži (§ 2, odst. 4 vl. nař. č. 270/1936 SB. z. a n.), pokud jinak není výslovně stanoveno. 3. Osoby určené za příslušníky stráže jsou zavázány při výkonu služby v stráži plniti veškeré zvláštní povinnosti vojenské služby a vojenského stavu stejně, jako osoby zařaděné do do branné moci. 4. Poměr služby v stráži k službě ve služebním poměru, v němž jsou příslušníci stráže ustanoveni, se řídí předpisy Organizačního řádu stráže, který zůstává nedotčen. 5. Pro písemný styk platí přiměřené předpisy Kancelářského řádu, platného pro okresní (státní policejní) úřad stráži nadřízený. Osoby určené za příslušníky stráže jsou povinny vykonat přísahu tohoto znění: 6. "Přísahám při všem, co jest mi svaté, a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budu poslušen presidenta a vlády republiky československé a všech svých velitelů a představených; přisahám, že budu bez odmluvy plniti jejich nařízení vždy a všude, i v nebezpečí, bez váhání a odporu, že svůj útvar neopustím, ale i život svůj ochotně dám na ochranu vlasti a za její svobodu; přisahám, že budu své druhy milovati, k nim věrně státi, v nebezpečí je neopustím, ale až do konce s nimi budu bojovati, jak mi káže mužná čest a vědomí povinností občanských. Tak přisahám". 7. (1) Tato služební přísaha se vykonává tím způsobem, že přisahající bez ohledu na to, jakého jest náboženského vyznání, znění přísahy jemu předčítané opakuje a ptom podá ruku tomu, kdo jej bere do přísahy. (2) Po výkonu ústní přísahy podepíše přisahající zápis o přísaze, obsahující přísežní formuli, datum, kdy byla přísaha vykonána, a potvrzení o tom, že přisahající byl poučen a vzal na vědomí ustanovení o povinnosti zachovávat služební tajemství (§ 12). (3) Tomuto přísežnému aktu, koná-li se hromadně, jsou přítomni okresní velitel stráže (jeho zástupce), velitel praporu a podle možnosti i jiní velitelé organizačních jednotek stráže. (4) Zápis o přísaze se uloží u okresního velitelství stráže, které vyrozumí příslušný služební úřad o výkonu přísahy. (5) Výkon přísahy se zazanmenává též v evidenčním listě (čl. 248). Poměr příslušníka stráže ke státu a vlasti. Československý stát 8. (1) Československý stát zajišťuje svým zřízením jakožto demokratická republika pokojný rozvoj československé domoviny, prospívá obecnému blahu všech svých občanů, jimž umožňuje účast při svém řízení, a zabezpečuje svobodu příštím pokolením. (2) Jeho právní řád chrání každého občana před všelikou nespravedlností a útiskem a poskytuje všem obyvatelům plné a naprosté ochrany jejich života, svobody i majetku, nehledě k tomu, jakého jsou původu, jazyka, rasy nebo náboženství. 9. (1) Symbol státní svrchovanosti je státní znak, státní vlajka a vlajka vojenských plavidel. (2) Je povinností každého, aby tyto znaky, které představují stát, ctil a chránil. Láska k vlasti, vlastenectví 10. (1) Láska k vlasti jest nejušlechtilejší a nejpřirozenější lidský cit. Tento hluboký cit k rodné půdě a úcta k zákonům činí příslušníka stráže schopným největších obětí při vykonávání služebních povinností. Povznáší jej vždy vědomí, že jeho poslušnost, věrnost, vytrvalost a obětavost jsou ve prospěch státního celku, jehož zájmům nutno podříditi i zájem vlastní. (2) Příslušník stráže buď vždy dobrým vlastencem. Vlastenectví se neprojevuje jen slovy neb jinými zevními projevy, nýbrž především činy, t. j. prací a obětovností. (3) Příslušník stráže projeví své vlastenectví zejména v době, když někdo o naši vlast, naši svobodu a státní nezávislost bude ukládat anebo nás útočně napadne. Tehdy vykoná svou svatou povinnost a neustane, dokud nebude vlast zase zabezpečena. Stráž obrany státu. Úkol stráže. 11. Úkolem stráže jest ochrana neporušitelnosti státních hranic a nedotknutelnosti státního území, spolupůsobení při ochraně veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti a provádění úkolů s tím souvisejících, jimiž bude pověřena. Vrchní velitelství stráže, organisace stráže, účelnost jejího zařízení a důvěra v její sílu. 12. Nejvyšším velitelstvím stráže je ministerstvo vnitra. jemu podléhají zemská velitelství stráže. Jemu podléhají i zemská velitelství stráže a těmto okresní velitelství stráže. okresním velitelstvím stráže jsou podřízeni velitelé praporů stráže. Těmto jsou podřízeni velitelé rot a velitelé nižších jednotek stráže. 13. (1) Bližší organizaci stráže a její materiální vybavení stanoví příslušné organisační předpisy. (2) Stráž je vybavena prostředky odopovídajícími jejímu účelu, zkušenostem bojovým, jakož i výsledkům nových výzkumů moderní techniky. (3) Tím jest její bojová hodnota na výši a přizpůsobuje se stále pokrokům, aby vyhovovala svému účelu a mohla splnit všechny úkoly, které jí budou ukládány. (4) Síla stráže netkví jen v počtu jejich příslušníků, nýbrž hlavně v jejich mravní hodnotě, jakož i v znalosti a správném využití všech bojových prostředků, místních poměrů a terénu. 14. Vědomi, že stráž je účelně organizována a že má nejlepší bojové prostředky, a to v rukou dobře ukázněných, vycvičených a odhodlaných příslušníků, jsou složkami přesvědčeni o vlastní síle a jsou zárukou jistého úspěchu. Vojenská tradice a duch stráže. 15. Tradice jest odkaz našich předků. od úsvitu našich dějin chránili naši předkové statečně svou domovinu a z lásky k zemi , v níž se zrodili, volili raději smrt v boji než porobu. 16. Zářivý příklad statečnosti a chrabrosti, ale také nejskvělejšího vojenského nadání daly naše voje husitské. Jako obránci své domoviny staly se nepřemožitelnými. 17. Vojenský duch našich předků znovu ožil v našem vojsku za světové války. Naše zahraniční legie náležela mezi nejslavnější bojovníky tohoto velikého zápasu. Láska k vlasti, pevná víra ve vítězství a planoucí touha po osvobození našeho národa dávaly jim sílu k vytrvalosti a sebeobětování. 18. Příslušník stráže bude jen tehdy kráčeti ve šlépějích svých předků a uchová příštím pokolením naši slavnou vojenskou tradici, když nedopustí, aby oběti, jichž vyžadovalo obnovení našeho samostatného státu, byly zapomenuty přineseny nadarmo, a když každá píď naší země bude mu drahá a svatá. 19. (1) Stráž musí býti nejen věrna vojenské tradici a své vlasti, ale musí býti také ovládána jednotným vojenským duchem stráže. (2) Vzpomínka na slavnou minulost a láska k vlasti, spojená s vědomím společného vznešeného účelu, k němuž je stráž určena, vytváří duch jednoty stráže. V tomto duchu se sjednotí všechny síly jednotlivců a síly všech útvarů k dosažení společného cíle. (3) To, že prožívají spolu námahy i nebezpečenství, události dobré i zlé a že si vespolek vždy pomáhají, poutá všechny příslušníky stráže a utvrzuje mezi nima ducha družnosti, solidarity a kamarádstvi i smysl pro shodu a jednotu stráže. Všeobecné vzdělání příslušníka stráže. 20. Příslušník stráže je povinen naučiti se všemu, čeho je třeba k plnění služebních povinností. Sleduje proto bedlivě vše, čemu je vyučován a snaží se, aby tomu porozuměl a trvale si to vštípil v paměť. Využije ve volné chvíli každé příležitosti k opakování a prohlubování svých vědomostí o věcech služby. 21. Při tom nemá zapomínat, aby stále rozšiřoval své obecné vědomosti, jichž vyžaduje soudobý život. Čím více ví, tím účinněji může sloužiti obraně vlasti. 22. Není statečný ten příslušník stráže, který se slepě a bezmyšlenkovitě vrhá v boj, nýbrž ten, který se slepě a bezmyšlenkovitě vrhá v boj, nýbrž ten, který svými vědomostmi, svou duševní bystrostí a vynalézavostí hledí způsobiti protivníkovi co největší škodu a který, musí-li již obětovati své zdraví nebo svůj život v osudné chvíli, dá svůj život nepříteli co nejdráže. Jak se příslušník stráže chová. 23. Příslušník stráže jedná vždy s každým s mužnou upřímností, při tom však slušně; zůstane i ve služebním stejnokroji občanem nejvýš poctivým, pilným a mravným. Vyvaruje se hrubosti, sprostých slov a řečí, lži a násilnictví; opilství, noční toulky a lehkomyslné dělání dluhů je mu zakázáno. Naopak příslušník stráže bude vždy pomáhati, aby tyto neřesti byly z obecného života vůbec vymýcen. Každý občan, a tím více příslušník stráže, má býti čestným člověkem. Český člověk je ten, který poslouchá vždy a všude mravních zákonů. 24. Mravní zákony mají být vštípeny do srdce člověka a ozývají se pak v každé chvíli jeho života jako hlas svědomí. Základním pravidlem mravnosit a čestnosti jest: milovati dobro a nenáviděti lež, zla nikomu nečiniti, zlo zamezovati, pravdy hájiti a sám nikdy nelhati. 25. (1) Kdo špatně koná službu, kdo neplní udělené rozkazy, kdo jedná dokonce proti rozkazům a na újmu společné věci, páše zlo na všech ostatních. (2) Každý člověk má právo na štěstí, ale mravný člověk a čestný příslušník stráže se nedomáhá štěstí osobního a sobeckého na újmu ostatních tím, že působení zlo nebo škodu jiným dobrým a čestným lidem anebo celku. Mravný člověk a čestný příslušník stráže je tedy schopen sebezapření. To znamená, vzdáti se osobního štěstí, osobního blaha a prospěchu, vyžaduje-li toho štěstí, blaho a prospěch celku. 26. Čestný příslušník stráže ví, že majetek bližního je stejně drahý a nedotknutelný, jako majetek jeho vlastní. Nezmocní se tedy majetku cizího, nepoškozuje ho, an neničí. Tím více šetří majetku státního, zejména pak všeho, čeho stráž potřebuje k boji. Poškodí-li někdo výzbroj stráže, ať je to střelivo, zbraně, potraviny, stroje, vozy, potahy atd., není to jenom újma majetková, je to těžký zločin, neboť tím se zmenšuje bojová síla stráže, vydávají se v nebezpečí smrti a útrap vlastní spolubojovníci a občané a pomáhá se nepříteli. 27. Stejně těžce se proviňuje ten, kdo úmyslně poškodí své zdraví nebo si je dá od jiného poškoditi, aby se vyhnul boji nebo službě vůbec, nebo ten, kdo se jakýmkoliv jiným způsobem snaží na újmu jiných vyhýbati se svým povinnostem ve službě a hledati v ní ulehčení. 28. Jako obránce státu má příslušník stráže zvláštní povinnost překaziti anebo včas hlásiti úklady o republiku, jejich přípravu a útoky na ústavní činitele a zejména vojenskou zradu. Nespní-li tuto povinnost, dopustí se zločinu. 29. Jsa takto ochráncem zákona, musí příslušník stráže především sám zákon ctíti a plniti jej. 30. Splní proto příslušník stráže všecko, co od něho žádá služba ve stráži a její řády, bude vytrvalý a se sebezapřením bude snášeti za všech okolností svízele a strasti, jež jsou příslušníku stráže věrnými průvodci, bude ukázněný, statečný, čestný, mravný a střídmý, bude pohrdati nebezpečím a položí i život za vlast, svobodu a státní nezávislost. Družnost. 31. (1) S povinností sebezapření a odříkání souvisí ctnost družnosti (vzájemnosti, solidarity). (2) Příslušník stráže je k svým druhům snášenlivý, zdržuje se všech projevů hrubosti a vystříhá se všech narážek a vtipů, jimiž by mohl svého druha raniti nebo se ho dotknout, zejména pokud jde o národnost, jazyk, rasu, náboženství a mravnost. (3) Družný příslušník stráže se nespokojí tím, že námahy a nepříjemnosti služby přijímá trpělivěm, bez reptání a s dobrou náladou, nýbrž snažící se, aby mladším druhům byl nápomocen radou nebo skutkem a těm, kteří jsou unavenější nebo slabší, ještě ulehčil, zejména v boji. (4) Čestný přéslušník stráže se nikdy nesníží k činu, jímž by poškodil svého druha neo se dokonce bezprávně zmocnil jeho majetku. (5) Čestný příslušník stráže ví, že jenom vzájemná oddanost a účinná bratrská družnost usnadňuje společný život a plnění služebních povinností. Statečnost. 32. (1) Čestný příslušník stráže jest i statečným. (2) Statečný příslušník stráže je si stále vědom onoho vznešeného pocitu, že slouží velké věci, že jeho osobnost a jeho štěstí nic neznamená tehdy, jde-li o blaho a budoucnost miliónů, zejména všech těch bezbranných dětí, žen a starců doma. Proto jde čestný příslušník stráže v rozhodné chvíli statečně vstříc každému nebezpečí a ví dobře, že to nebude marné, obětuje-li se, že umožní lepší život příštímu pokolení a že mu bude zaručena nehynoucí paměť a vděk. (3) Čestný příslušník stráže ví, že vzpomínka na zbabělce bude provázena navždy kletbou dětí, matek a všech, jimž svou zbabělostí připravil smutný život a utrpení poroby třeba na staletí. (4) Proto je povinností a ideálem každého mravného a čestného příslušníka stráže: mravně a čestně žíti, dobře a ukázněně konati službu, v boji statečně bojovati a - bude-li tomu chtíti osud - také čestně zemříti. Kázeň a její podmínky 33. (1) Kázeň je vědomé podřízení vlastní vůle vůli vyšší, vůli odpovědné. (2) Kázeň je hrdé vědomí příslušníka stráže, že se dává bez výhrady do služeb celku a tím že koná věc lidsky dobrou a krásnou. 34. Býti poslušen představených, je první podmínkou kázně. 35. Představení příslušníků stráže jsou osoby, jež jsou k tomu ustanoveny a rozkazují z moci zákona. 36. Každý velitel i každý strážce je stejně podřízen svému veliteli. Žádný více, žádný méně. Proto také i rozkaz strážce, stane-li se představeným, je právě tak rozkazem, jako rozkaz nejvyššího velitele, poněvadž rozkaz nejnižšího jako nejvyššího velitele pramení z téhož jediného zřídla: ze zákona. 37. Podříditi se není tedy úsluhou osoběě rozkazujícího. Rozkaz není samovolným činem velitele, nýbrž povinností zákonou a občanskou. 38. Kdo není poslušen svého velitele, kdo porušuje zásadu kázně, proviňuje se proti státu,ohrožuje svobodu a štěstí svých ostatních spoluobčanů, je škůdcem a nepřítelem celku. Výchova k ukázněnosti 39. Kázeň je základní a nezbytná ctnost každého příslušníka stráže a je zárukou úspěchu. Na dokonalé kázni záleží tím více, čím svízelnější jsou poměry, v nichž se stráž octne. Proto musí býti k ní příslušník stráže co nejpečlivěji vychováván. 40. Prostředky výchovy k ukázněnosti se řídí individualitou příslušníka stráže. Nejlepším prostředkem zůstane vždy vlastní příklad vychovatele, jeho důslednost a spravedlnost. Udržování kázně 41. Povinností představeného je kázeň za všech okolností požadovati s největším důrazem, avšak bez libovůle a bez zbytečné tvrdosti. 42. Právě kázně dosahuje velitel přísný a spravedlivý, který přistupuje k svým podřízeným jako otec nebo starší bratr. Kázeň nejvíce podrývá ten velitel, který je bez důvodu tvrdý, který své moci neužívá spravedlivě a podřízených, zejména však ten, kdo sám dává špatný příklad nebo lichocením , hověním slabostem, pomluvou a zlehčováním vyšších velitelů a pod. obmýšlí si získati příchylnost podřízených (demagogie). 43. Když však je přes napomenutí a poučení kázeň rušena a když je docela zřejmo, že není dobré vůle ani po odstranění vnitřních i vnějších příčin nebo záminek, je povinností veliteovou zavésti kázeň všemi dovolenými prostředky, rázně a bezohledně. 44. Velitel, který nekázeň trpí a kázně nevymáhá, bude pohnán k zodpovědnosti, neboť je největším škůdcem kázně a má daleko těžší vinu nežli podřízený, který jest jeho slabostí k nekázni lákán. 45 Chování příslušníka stráže, celý jeho život a každý čin buď ukázněný, a to vždy, všude a v každém postavení; buď prodchnut oddaností k osobě velitelově a naprostou poslušností, buď oduševněn vědomím, že toho žádá prospěch a vůle celku. Příslušník stráže v boji. Vůle k vítězství. 46. Vojenské ctnosti se nejlépe projeví v boji. Do boje vstupuje příslušník stráže s přesvědčením, že musí zvítěziti. Kde je stráž tímto pocitem naplněna, je boj již napřed vyhrán. Toto přesvědčení nesmí být zvikláno ani dočasným neúspěchem. Důvěra k veliteli a součinnost v boji. 47. Příslušník stráže vstupuje v boj s pevnou důvěrou ve své velitele, v jejich rozmysl a zkušenost a podrobí se bez váhání všem jejich rozkazům. Jsouť i oni vyšším rozkazům podrobeni a odpovídají za jejich provedení. Poněvadž jediná hlava vede boj podle promyšleného plánu s rozvahou a neobětuje neodpovědně lidské životy, musí jednotlivé složky podle ní ve vzájemné shodě působiti k zdárnému výsledku; jen účelnou součinností všech sil k boji určených nabývá útok i obrana potřebné váhy. Ojedinělé, byť obětovné snahy, které nejsou v souladu s celkem, nezajišťují rozhodující úspěch. Jak bojuje příslušník stráže 48. Příslušník stráže bojuje se zápalem a s houževnatou vytrvalostí, která ho nesmí opustiti ani v nejnebezpečnějších situacích. Využije všude a v pravý čas toho, čemu se naučil. Nedá se svésti zápalem nikdy ke zbrklosti a věnuje pozornost všem rozkazům svých velitelů, aby je mohl s rozhodností provésti včas a přes všechny překážky. Všechny bojující spojuje vznešený svazek krve v oběť přinášené; proto nikdo z nich neopustí svého druha, ať přísluší ke kterékoli složce stráže, proto zaštítí v nebezpečí své přímo napadené velitele a nedopustí, aby padli v ruce nepřítele. 49. K zajatému nepříteli se chová s náležitou šetrností. Dovoluje-li to boj, poskytne raněným na místě pomoci, a to jak vlastním druhům, tak nepříteli. 50. Nemocnice a ambulance jsou nedotknutelné, jsou-li označeny červeným křížem a věnují-li se jenom ošetřování raněných a nemocných. Stejné ocrany požívají osoby ošetřující raněné a nemocné. Jak se chovají odražené nebo rozprášené útvary stráže. 51. (1) V družnosti je síla. Proto každý odražený nebo rozprášený útvat musí ihned na místě předem označeném anebo na znamení k tomu dané znovu se se shromážditi tak, aby opětně mohl být veden v boj. Řadění a odpovědnost za další užití útvaru přejímá tu, není-li vlastního velitele, podle funkce nejvyšší velitel neboslužebně nejstarší nebo nejodhodlanější strážce. (2) Není-li takové nové uskupení možné, připojí se rozprášení příslušníci strážek nejbližšímu bojovému útvaru stráže nebo vojska, s kterým se setkají, a přihlásí se u jeho velitele. Zbabělost a zbůjnictví. 52. (1) Kdo v rozhodném okamžiku projeví zbabělost ať řečí nebo tím, že zbraně nebo střelivo odhodí, poslušnost odepře, boje se vzdaluje nebo z boje se utéci chystá nebo se dopouští plenění, buď jako zbabělec anebo zbůjník velitelem a popřípadě na jeho rozkaz k odstrašujícímu příkladu před tváří ostatních na místě skolen. (2) Stejně hanebně a nečestně jedná, kdo se bez krajního odporu dá zajmout; i te bude za své provinění potrestán. Vzdálení z boje. 53. (1) Z boje se nesmí nikdo svémocně vzdáliti kromě raněných a k boji nezpůsobilých. Také lehce ranění jakmile jsou obvázáni, jakož i ti, kteří na rozkaz vedli raněné na obvaziště, musí se jakmile svůj úkol splní, ihned vrátiti se k svému útvaru. (2) K odsunu raněných k dalěímu léčení je oprávněn toliko lékař příslušného obvaziště. Jak se chová příslušník stráže v zajetí. 54. (1) Ani zajatý příslušník stráže neztrácí vědomí své příslušnosti a hrdosti a neprozradí nepříteli nic, co by vlastním mohlo škoditi a nepříteli prospěti. (2) Zajatý příslušník stráže nesmí nepříteli říci nic více než své jméno, příslušnost k stráži a funkci v stráži; zejména pomlčí o tom, kterému útvaru náleží. Nezachová-li se tak, ohrožuje životy bojujících druhů i úspěch boje a proto se těžce proviňuje proti vojenské cti a proti vlasti. (3) I v zajetí je příslušník stráže povinnen poslouchati spoluzajatého představeného nebo vyššího a podporovati jej. Dopustí-li se v zajetí jednání nebo opominutí proti vojenské kázni, bude za ně odpovídati po návratu ze zajetí. (4) Zajatý se nesmí nepříteli zavázati, že se nezúčastní dalšího boje (válečného tažení). Základní služební ustanovení. Nadřízení a podřízení. Hodnosti (úřední tituly) složek tvořících stráž . 55. (1) Přílohy č. 1 a 2 uvádějí pojmenování a srovnání hodností (úředních příp. služebních titulů) složek tvořících stráž. (2) V těchto přílohách jsou uvedeny hodnosti shora dolů postupně od nejvyšší k nejnižší. Vyšší a nižší; služební stáří. 56. (1) Vyšším je: a) každý příslušník stráže s velitelskou funkcí vůči všem jejím příslušníkům, kteří mají mají v stráži nižší velitelskou funkci, než jeho, nebo nemají v stráži žádné velitelské funkce; při stejné velitelské funkci ten, jehož úřední titul (hodnost) je vyšší (příloha č. 1 a 2); (b) jde-li o srovnání osob, nemajících v stráži žádné velitelské funkce, každý příslušník stráže vůči všem jejím příslušníkům, jejichž úřední, příp. služební titul (hodnost) je podle příloh č. 1 nebo 2 nižší než jeho. (2) Nižším je každý příslušník stráže vůči všem příslušníkům stráže, kteří podle předchozích ustanovení tohoto článku jsou v stráži vůči němu vyššími. (3) Pro určení, kdo je služebně starší při stejném služebním zařazení (funkci) v stráži a při stejném (ekvivalentním) úředním, příp. služebním zařazení (funkci) v stráži a při stejném (ekvivalentním) úředním, příp. služebním titulu (hodnosti), jest rozhodnou doba ztrávená s tímto úředním, příp. služebním (ekvivalentním) titulem (hodností), a nelze-li takto určiti služební stáří, délka skutečné služební doby, po případě dosažená hodnost vojenská. (4) Vyšším, případně služebně starším jest vždy, pokud jde o srovnání příslušníků stráže různých služebních tříd, avšak téhož úředního, příp. služebního titulu (hodnosti) a téhož služebního zařazení (funkce) v stráži, příslušník vyšší služební třídy. (5) U příslušníků téže složky stráže (na př. četnictva, finanční stráže atd.) řídí se jejich vzájemné služební předpisy upravujícími služební poměr, v němž jsou ustanoveni. Představený a podřízený. 57. (1) Představený je bez zřetele na úřední příp. služební titul (hodnost) osoba, které podle organisančního rozčlenění stráže, podle platných předpisů a nařízení nebo podle zvláštního rozkazu přísluší právo udíleti rozkazy, jak toho vyžaduje její funkce. (2) Kromě toho se stává představeným také každý vyšší a služebně starší, ujme-li se rozkazování na vlastní vlastní odpovědnost (podle čl. 59). Tento se stává představeným od okamžiku, kdy se ujal rozkazování, a zůstává jím do skončení zákroku. (3) Příslušníci stráže, kterým představený má právo dávati rozkazy, nazývají se podřízenými. 58. Představený má být zásadně vyšší neb aspoń služebně starší než ti, kteří podléhají jeho rozkazům. jenom výjimečně, vyžadují-li toho zvláštní poměry, může býti představeným na dobu přechodnou osoba nižší nebo služebně mladší. Kdy se stává vyšší (služebně starší) představeným na vlastní odpovědnost. (1) Ujmouti se rozkazování na vlastní odpovědnost je oprávněn vždy každý vyšší nebo služebně starší příslušník stráže, když toho zájem služby a kázně nezbytně vyžaduje , není- li přítomen přímý představený a nelze-li se v případech velmi naléhavých dovolati včas jeho zakročení; povinen k tomu je pak bez podmínky v těchto případech: a) aby zabránil nepříslušnému chování, zřejménu jednání proti služební povinnostem, rušení veřejného pořádku a klidu příslušníky stráže; b) je-li potřeba jednotného velení nebo rozhodujícího rozkazování při nepředvídaném seskupení útvarů stráže, jež nejsou v žádné organické spojitosti (sr. čl. 51, odst. 1). (2) Ujme-li se vyšší (služebně starší) rozkazování na svou vlastní odpovědnost, je povinen své jednání svým představeným a představeným dotčené osoby nebo útvaru hlásiti a odůvodniti.

https://www.noveaspi.cz/products/lawText/1/58364/1/2

Zákon 499/2004 Sb. - o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů úplné a aktualní znění | Nové ASPI | Wolters Kluwer ČR, a. s. ČÁST PRVNÍ ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA (§ 1-87) HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2) HLAVA II ARCHIVNICTVÍ (§ 3-62) Díl 1 Výběr archiválií a jejich evidence (§ 3-19) Výběr archiválií (§ 3-6) Výběr archiválií ve skartačním řízení (§ 7-10) Výběr archiválií mimo skartační řízení (§ 11-12) Společná ustanovení k výběru archiválií (§ 13-15) Evidence archiválií (§ 16-19) Portály pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě (§ 18b) Správa metadat archiválií (§ 18c) Díl 2 Prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku (§ 20-22a) Prohlášení za archivní kulturní památku (§ 21) Prohlášení za národní kulturní památku (§ 22) Díl 3 Ochrana archiválií, práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie (§ 23-33) Práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie (§ 24-29) Převod archiválií (§ 28) Vývoz archiválií (§ 29) Ochrana archivních kulturních památek a národních kulturních památek (§ 30-33) Díl 4 Nahlížení do archiválií, vystavování archiválií a pořizování výpisů, opisů a kopií (§ 34-41) Díl 5 Soustava archivů a výkon veřejné správy na úseku archivnictví a výkonu spisové služby (§ 42-57a) Působnost ministerstva (§ 44) Národní archiv (§ 45-46) Státní oblastní archivy (§ 47-49) Další správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby (§ 50) Specializované archivy (§ 51-52) Bezpečnostní archivy (§ 53) Archivy územních samosprávných celků (§ 54-55) Soukromé archivy (§ 56-57a) (§ 57a) Díl 6 Akreditace archivů a povinnosti zřizovatelů archivů (§ 58-62) Akreditace archivů (§ 58) Odnětí akreditace (§ 59) Zánik akreditace (§ 60) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (§ 60a) Odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (§ 60b) Zánik oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (§ 60c) Výroční zprávy o činnosti archivů (§ 62) HLAVA III SPISOVÁ SLUŽBA (§ 63-70) Příjem, označování, evidence a rozdělování dokumentů (§ 64) Nakládání s dokumenty označenými „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ (§ 64a) Vyřizování a podepisování dokumentů (§ 65) nadpis vypuštěn (§ 66) Odesílání dokumentů (§ 67) Ukládání dokumentů (§ 68) Spisová rozluka (§ 68a) Zvláštní ustanovení o dokumentech v digitální podobě (§ 69a) HLAVA IV KONTROLA VE VĚCECH ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBY (§ 71-72) HLAVA V PŘESTUPKY (§ 73-76) Přestupky fyzických osob (§ 73) Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (§ 74) nadpis vypuštěn (§ 75-76) nadpis vypuštěn (§ 75) HLAVA VI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 77-87) Společná ustanovení (§ 77-78b) Přechodná ustanovení (§ 79-87) Archivy hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem (§ 79) Závěrečná ustanovení (§ 85) Zrušovací ustanovení (§ 87) ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 2/1969 Sb. (§ 88) ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 455/1991 Sb. (§ 89-90) Přechodná ustanovení (§ 90) ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 301/2000 Sb. (§ 91-92) Přechodná ustanovení (§ 92) ČÁST PÁTÁ zrušena (§ 93) ČÁST ŠESTÁ zrušena (§ 94) ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 131/2000 Sb. (§ 95) ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 154/1994 Sb. (§ 96) ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona č. 273/1993 Sb. (§ 97) ČÁST DESÁTÁ Změna zákona č. 359/1992 Sb. (§ 98) ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona č. 27/2000 Sb. (§ 99) ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona č. 120/2001 Sb. (§ 100) ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona č. 320/2002 Sb. (§ 101) ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona č. 107/2002 Sb. (§ 102) ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST (§ 103) Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností, družstev s výjimkou družstev bytových a notářů, které jsou tito za podmínek (Příl.1) Dokumenty, které budou podle obsahu vždy předloženy k výběru za archiválie (Příl.2) nadpis vypuštěn (Příl.3) (Příl.4) Novelizujíci předpisy (21) Znění: poslední stav textu 23.04.2019 - 111/2019 Sb. 31.07.2017 - 205/2017 Sb. 30.06.2017 - 183/2017 Sb. 18.09.2016 - 298/2016 Sb. 31.12.2014 - 250/2014 Sb. 06.04.2014 - 56/2014 Sb. 31.12.2013 - 89/2012 Sb., 303/2013 Sb. 30.06.2012 - 167/2012 Sb. 29.12.2010 - 424/2010 Sb. 30.06.2010 - 227/2009 Sb. 30.06.2009 - 190/2009 Sb. 29.02.2008 - 32/2008 Sb. 31.12.2007 - 296/2007 Sb. 31.07.2007 - 181/2007 Sb. 31.12.2006 - 112/2006 Sb. 31.12.2005 - 413/2005 Sb., 444/2005 Sb. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, Parlamentu České republiky. 173/2004 Sbírky zákonů na straně 9742. 89/2012 Sb., 303/2013 Sb. Změna: 89/2012 Sb., 303/2013 Sb. Změna: 56/2014 Sb. § 39 DZ § 42 DZ § 43 DZ § 44 DZ j) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do archiválií náležejících do jeho péč, § 47 DZ § 50 DZ (4) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž neuplynula skartační lhůta, se uloží do spisovny nebo správního archivu určeného původce, který je právním nástupcem zrušeného určeného původce, zřizovatele, zakladatele nebo původce, na něhož přechází působnost aniklého určeného původce. Je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení. Předávané spisy a dokumenty se zapíší do předávacího seznamu. § 71 DZ § 73 DZ b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 6, 7, 8, 9 nebo 10, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c); pokud je neoprávněně vyvezená anebo nedovezená archiválie § 77 DZ § 78 DZ (4) Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajůmo bsaženým v archiváliích podle čl. 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů38) se vykonává pouze nahlížením do archiválií podle tohoto zákona. § 79 DZ § 80 DZ § 81 DZ § 82 DZ § 85 DZ § 86 DZ § 87 DZ § 89 DZ § 91 DZ § 92 DZ § 93 DZ § 94 DZ § 97 DZ § 98 DZ § 102 DZ b) dokumentace výrobků (finální výkresy sestavení či sestav, prospekty, katalogy, vzorkovnice), Čl.XLIV zákona č. 298/2016 Sb.

http://docplayer.cz/505780-Newsletter-rijen-2014-k-moznosti-podat-dovolani-insolvencnim-spravcem-proti-usneseni-o-odmitnuti-prihlasky.html

Newsletter říjen K možnosti podat dovolání insolvenčním správcem proti usnesení o odmítnutí přihlášky - PDF Newsletter říjen K možnosti podat dovolání insolvenčním správcem proti usnesení o odmítnutí přihlášky Download "Newsletter říjen 2014. K možnosti podat dovolání insolvenčním správcem proti usnesení o odmítnutí přihlášky" 1 Newsletter říjen 2014 Insolvence K možnosti podat dovolání insolvenčním správcem proti usnesení o odmítnutí přihlášky Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 29 NSCR 109/2013 ze dne zabýval možností podání dovolání insolvenčním správcem proti usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky věřitele nebo proti usnesení, kterým insolvenční soud rozhodl, že se pohledávka neodmítá. V posuzovaném případě insolvenční soud odmítl přihlášku věřitele z důvodu nedoplnění přihlášky v určené lhůtě. Po podání odvolání ze strany věřitele změnil odvolací soud usnesení insolvenčního soudu tak, že se přihláška věřitele neodmítá. Proti tomuto usnesení se dovolala insolvenční správkyně. Nejvyšší soud uvedl, že insolvenční správkyně není osobou subjektivně oprávněnou k podání odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud odmítl přihlášku pohledávky věřitele ani osobou subjektivně oprávněnou k podání dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil takové usnesení insolvenčního soudu. Subjektivně oprávněn k podání dovolání je pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Insolvenční soud při své činnosti usměrňuje postup insolvenčního správce a nijak nezasahuje do právní sféry insolvenčního správce (nerozhoduje o jeho právech a povinnostech), proto není správce subjektivně oprávněn takové rozhodnutí napadnout opravným prostředkem (lhostejno jestli řádným či mimořádným). Nejvyšší soud se vyjádřil dále k dohledávací činnosti insolvenčního soudu, při které soud přezkoumá přihlášku pohledávky a pokud nemá nedostatky bránící jejímu přezkoumání, může přihlášku vrátit insolvenčnímu správci s pokynem, aby ji zařadil do seznamu přihlášených pohledávek. Tato dohledávací činnost insolvenčního soudu je dle Nejvyššího soudu pojistkou proti chybnému postupu insolvenčního správce při odstraňování vad přihlášky. Chybné nakládání by totiž s přihláškou ze strany insolvenčního správce by v konečném důsledku mohlo způsobit řadu praktických potíží v dalším postupu insolvenčního řízení, proto je přenecháno konečné rozhodnutí o nepřezkoumatelných přihláškách insolvenčnímu soudu. 2 K fikci odstoupení od pojistné smlouvy insolvenčním správcem dle 253 InsZ Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2947/2012 ze dne zabýval účelem institutu odstoupení od smlouvy, spočívající ve vzájemném plnění, insolvenčním správcem. V popisovaném sporu uzavřela společnost pojistnou smlouvu s žalobkyní. Pojistná smlouva byla uzavřena na jeden rok s automatickou prolongací s datem obnovy 18. ledna každého kalendářního roku. Na majetek společnosti byl následně prohlášen konkurs (19. října 2010). Odvolací soud s poukazem na ust. 253 odst. 1 a 2 InsZ a na 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, uzavřel, že pojistná smlouva je z pohledu insolvenčního zákona smlouvou o vzájemném plnění, a proto dle 253 odst. 1 a 2 platí, že nevyjádřil-li se insolvenční správce do patnácti dnů od prohlášení konkursu tak, že smlouvu splní, smlouva uplynutím patnácti dnů od prohlášení konkursu zanikla a žalobkyně se tak nemůže domáhat zaplacení pojistného za další kalendářní rok. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dovolání. Nejvyšší soud poznamenal, že účelem ustanovení 253 insolvenčního zákona je umožnit insolvenčnímu správci, aby se (při respektování zmíněným ustanovením určených podmínek) rozhodl, zda smlouvu (o vzájemném plnění) splní nebo zda od ní odstoupí; současně toto ustanovení upravuje předpoklady vzniku fikce odstoupení od takové smlouvy. Přitom je zjevné, že při takové úvaze by měl insolvenční správce respektovat především povinnosti, které pro něj plynou z ustanovení 36 odst. 1 a 230 odst. 1 insolvenčního zákona. Podle soudu není pochyb o tom, že pojistná smlouva je smlouvou o vzájemném plnění. Nejvyšší soud dále uvedl, že platí-li za daného stavu, že pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou (na jeden rok) s automatickou prolongací (tj. s obnovením na další rok), přičemž k prolongaci (k obnovení) pojistné smlouvy mělo dojít až k 18. lednu 2011 (tj. po prohlášení konkursu na majetek dlužníka), je z hlediska možné aplikace ustanovení 253 insolvenčního zákona rozhodující, zda k datu prohlášení konkursu na majetek dlužníka ( ) již nastaly účinky sjednané prolongace pojistné smlouvy (v podobě vzniku vzájemných práv a povinností stran pojistné smlouvy i na další rok) [a z tohoto pohledu šlo o smlouvu, která k datu prohlášení konkursu ještě nebyla zcela splněna dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy] nebo zda smluvní strany mohly k datu prohlášení konkursu prolongaci pojistné smlouvy (a s ní spojené důsledky vznik vzájemných práv a povinností smluvních stran na další rok) odvrátit. K zproštění funkce insolvenčního správce z důvodu většího počtu provozoven Vrchní soud v Olomouci se ve svém usnesení sp. zn. 2 VSOL 358/2014, ze dne vyjádřil k možnosti zproštění funkce insolvenčního správce kvůli možnému porušení povinnosti, pokud správce zřídí větší počet provozoven. V daném případě soud prvního stupně zprostil správce funkce a to z důvodu, že správce vykonává svoji činnost ve dvanácti provozovnách a je vyloučeno, aby v tolika provozovnách vykonával svou funkci řádně a pečlivě. Soud prvního stupně dovodil ze zákona povinnost faktického působení v místě provozovny a skutečný výkon funkce v daném místě alespoň po dobu jednoho dne týdnu jako stanovené pracovní doby, tedy pokud správce zřídí více než čtyři provozovny, poruší tím povinnost vykonávat svoji činnost svědomitě a s odbornou péči. Se závěry soudu prvního stupně se vrchní soud neztotožnil. Vrchní soud uvedl, že aby mohl být insolvenční správce zproštěn své funkce, musí jít o porušení konkrétní povinnosti v konkrétním řízení, že neplní řádně své povinnosti nebo postupuje nekvalifikovaně. V dané věci však byl insolvenční správce zproštěn funkce v počáteční fázi řízení, kdy neměl ani příležitost podstatným způsobem své povinnosti porušit. 3 K porušení povinnosti svědomitě a pečlivě vykonávat činnost správce z důvodu většího počtu provozoven a nemožnosti zajistit osobní dohled nad zaměstnanci se odvolací soud vyjádřil tak, že toto porušení je potenciální a nelze kvůli němu zprostit správce funkce. Zákon totiž nevyžaduje aby insolvenční správce vykonával všechny činnosti osobně. Povinností insolvenčního správce je účast na jednáních u soudu nebo na jiných místech a rovněž konat místní šetření. Z povahy věci tedy nelze po insolvenčním správci požadovat, aby byl v provozovně osobně přítomen bezvýhradně po celou úřední dobu. V insolvenčním zákoně je výslovně zakotvena možnost správce využívat pomoci jiných osob a rovněž odpovědnost správce za škodu způsobenou osobami, které správce použil k plnění svých úkolů. Odvolací soud konstatoval, že tento problém vyvstal v návaznosti na novou úpravu ustanovování správců rotačním způsobem. Rotační způsob funguje na principu ustanovování správců ze seznamu, do kterého jsou zapsáni, pokud v daném kraji či obci mají provozovnu nebo sídlo. Insolvenční správce má tedy zájem o existenci co největšího počtu provozoven. Pokud existují insolvenční správci s velkým počtem provozoven, vede to k podstatné deformaci rovnovážného stavu, kterým by byla situace, kdy by správci neměli žádné provozovny. Logickou obranou proti tomuto vytěsňování je zřizování dalších provozoven. Na základě daného rozboru by bylo vhodné, aby z hlediska spravedlivého ustanovování a rovnoměrného přidělování věci jednotlivým správcům by byl regulován počet provozoven, avšak tato regulace je povinností zákonodárce, soudy mohou pouze obsah daného zákona interpretovat. K právu na nájemné po vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3652/2012 ze dne zabýval otázkou, zda má správce konkurzní podstaty právo požadovat po nájemci věci úhradu dlužného nájemného za dobu, kdy trvaly účinky soupisu věci do konkursní podstaty úpadce. V předmětné kauze žaloval insolvenční správce nájemce nemovitosti o zaplacení částky (odpovídající nájemnému) za to, že nájemce užíval nemovitosti v době, kdy byly sepsány v konkursní podstatě úpadce. Odvolací soud potvrdil zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně s odůvodněním, že rozhodnutí soudu o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce má konstitutivní charakter. Na jeho základě nemůže správce konkursní podstaty vymáhat úhradu za užívání nemovitosti ve smyslu ustanovení 18 odst. 3 ZKV nejen po právní moci rozhodnutí, ale již od samého počátku, když v této souvislosti je nutno posuzovat věc tak, jako by k sepsání nemovitostí (do konkursní podstaty úpadce) ani nedošlo. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal dovolání. Nejvyšší soud následně vydal rozhodnutí, ve kterém uvedl, že právo požadovat po nájemci věci úhradu dlužného nájemného za dobu, kdy trvaly účinky soupisu věci do konkursní podstaty úpadce, přechází dnem právní moci rozhodnutí, jímž soud vyloučil věc ze soupisu konkursní podstaty úpadce, ze správce konkursní podstaty úpadce zpět na původního pronajímatele. Obdobně to platí pro vymáhání bezdůvodného obohacení (ve výši obvyklého nájemného) vzniklého tím, že určitá osoba užívala věc bez právního důvodu v době, kdy trvaly účinky jejího soupisu do konkursní podstaty úpadce; v takovém případě přechází právo vymáhat bezdůvodné obohacení dnem právní moci rozhodnutí, jímž soud vyloučil věc ze soupisu konkursní podstaty úpadce, ze správce konkursní podstaty úpadce na vlastníka věci. 4 Nová legislativa Novinky v katastru nemovitostí od Dne nabyl účinnosti nový komplexní zákon č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon ) který reagoval na úpravu zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen NOZ ) a sjednotil úpravu, kterou upravovaly zrušené zákony č. 334/1992 o katastru nemovitostí, č. 265/1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a jejich prováděcí vyhlášky. Tímto zákonem byla zavedena řada novinek a změn do našeho právního řádu. Zásadní změnou, která je promítnuta do katastru nemovitostí, je změna chápání pozemku a stavby jako dvou na sobě nezávislých věcí. Nově je stavba součástí pozemku, s výjimkou staveb dočasných dle ust. 506 NOZ. Tato zásada se týká i staveb postavených před a to tak, že pokud je vlastník pozemku stavby stejný, přestává být stavba od samostatnou věcí a stává se součástí pozemku dle ust NOZ. Díky tomuto chápání staveb jako součásti pozemku již nový katastrální zákon nezná pojem rozestavěné stavby. Namísto toho NOZ zavádí institut práva stavby dle ust a násl. Právo stavby opravňuje stavět na pozemku osobu, v jejichž prospěch je právo zřízeno a která není vlastníkem pozemku. Vzniklá stavba pak bude součástí práva stavby a nestane se součástí pozemku. Toto právo lze zřídit pouze jako právo dočasné a nesmí být zřízeno na více než 99 let. Zákonodárce stanoví maximální délku trvání práva stavby, účelem tohoto omezení je dosáhnout žádoucího stavu, kterým je sjednocení vlastníka pozemku a stavby. Výraznou změnou je také posílení materiální publicity dle ust. 980 až 986 NOZ. Zákon vychází z presumpce správnosti a pravdivosti údajů zapsaných v katastru a stav zapsaný v katastru nemovitostí má převahu nad skutečným stavem. Je stanovena zásada neznalost zapsaných údajů neomlouvá a zákon ochraňuje osoby jednající v dobré víře v zapsaný stav. Tedy pokud někdo jedná v důvěře ve správnost zapsaných údajů, nelze se domáhat o soudní nápravu. Ochrana dobré víry se částečně uplatňovala i za staré právní úpravy, avšak pokud existoval nesoulad mezi zápisem a skutečným stavem, měl přednost skutečný stav a dotčená osoba se mohla domáhat o navrácení v předešlý stav. Posílena je i zásada intabulace. Nově se zapisují všechny práva vkladem, nejen ze smluv, ale také ze zákona, rozhodnutím státního orgánu a dalších. Záznamem se nyní zapisují pouze práva spojená s majetkem státu nebo samosprávních celků. Katastrální zákon rozšířil práva, které lze napsat do katastru nemovitostí, o několik dalších možností. Od roku 2014 lze zapsat práva, která jsou ujednána jako práva věcná, kterými může být výhrada vlastnického práva, výhrada práva zpětné koupě nebo ujednání o koupi na zkoušku. Vkladem je možné zapsat i nájem nebo pacht, pokud s tím vlastník souhlasí. Katastrální zákon zásadně mění i zásadu priority. Tato zásada byla do roku 2013 uplatňována pouze formálně, protože zákon neznal jiný časový údaj, ke kterému přiznával právní účinky návrhu na vklad, než den. Nově katastrální zákon v ust. 9 stanovuje, že pořadí zápisu do katastru se řídí okamžikem, kterým byl návrh doručen. Tento časový údaj katastr vyznačí u dotčených nemovitostí a to s přesností na den, hodiny a minuty. Přednost má tedy, ten návrh, který byl podán dříve. Pokud budou dva návrhy podány ve stejné době, určí katastr nemovitostí pořadí losem. Se vkladovým řízením je spojena nová povinnost katastrálního úřadu informovat vlastníka nemovitosti o vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou dle ust. 16 odst. 1 katastrálního zákona. Poté může katastrální úřad povolit vklad nejdříve po uplynutí 20 dnů od odeslání této informace. Účelem tohoto ustanovení je zvýšit informovat vlastníků a zamezit podvodnému jednání. Výsledkem však často bude prodloužení vkladového řízení o několik týdnů a zvýšení nákladů katastrálního úřadu. 5 Zajímavá soudní rozhodnutí Ke konkurenci smluvního úroku a úroku z prodlení Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 ze dne zabýval konkurencí smluvního úroku a úroku z prodlení v případě občanskoprávního vztahu. Ve zmíněné věci se jednalo o spor ze smlouvy o půjčce, kdy společnost půjčila fyzické osobě peněžní obnos, který však fyzická osoba nesplatila. Soudy prvního i druhého stupně shodně rozhodly o povinnosti dlužníka zaplatit předmětnou částku spolu s úrokem z prodlení a se smluvním úrokem. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dlužník dovolání, ve kterém jako jeden z dovolacích důvodů uvedl, že zpochybňuje správnost závěru odvolacího soudu ohledně jeho povinnosti platit žalobkyni současně smluvené úroky i zákonné úroky z prodlení, protože se jedná o občanskoprávní věc. Nejvyšší soud zamítl tento odvolací důvod s tím, že soudní praxe i odborná literatura je zajedno v tom, že smluvené úroky představují odměnu za půjčení peněz, kdežto úroky z prodlení jsou sankcí za porušení povinnosti - nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Zatímco povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě, povinnost platit úroky z prodlení vyplývá ze zákona jako důsledek prodlení se splněním dluhu. I když dlužník není v prodlení s plněním dluhu, může věřitel požadovat úroky smluvené a úroky z prodlení může požadovat při prodlení dlužníka i u bezúplatné půjčky. Obojí úroky mohou být věřitelem požadovány vedle sebe bez ohledu na skutečnost, zda se jedná nebo nejedná o občanskoprávní vztah. K povinnosti solidárních dlužníků k úhradě úroků z prodlení Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 30 Cdo 493/2013 ze dne zabýval otázkou, kdy nastává prodlení solidárních dlužníků. V otázce, kdy nastává prodlení solidárních dlužníků, vychází právní dogmatika i judikatura z tzv. teorie plurality. Podle ní má věřitel vůči každému ze solidárně odpovědných dlužníků samostatnou pohledávku a může vymáhat splnění dluhu v celém rozsahu nebo jeho část vůči jednomu nebo několika nebo všem spoludlužníkům, a to současně nebo postupně. Splněním dluhu jedním ze spoludlužníků způsobuje vůči věřiteli zánik dluhu ostatních spoludlužníků. Každý ze spoludlužníků je povinen plnit dluh v celém rozsahu, ale věřiteli má být dluh plněn jen jednou. Věřitel však nemá právo určit, který spoludlužník má dluh plnit. Jediným, co dluhy jednotlivých solidárně zavázaných dlužníků spojuje, je identita plnění, resp. předmětu plnění. V případě pasivní solidarity proto existuje tolik právních vztahů, kolik je dlužníků. Přirozeným důsledkem teorie plurality je, že u solidárních dlužníků nastává splatnost dluhu, a tím i prodlení s jeho splněním u každého dlužníka samostatně. Protože je však úrok z prodlení příslušenstvím jediné pohledávky ve smyslu 121 odst. 3 obč. zák., nevzniká každému ze solidárních dlužníků samostatná povinnost hradit úrok z prodlení, ale vzniká jim povinnost hradit rovněž úrok z prodlení společně a nerozdílně, ovšem pouze v rozsahu, v jakém jsou dotčení dlužníci současně v prodlení. Pokud by některý ze solidárně odpovědných dlužníků byl v prodlení a zbylí dlužníci v prodlení nebyli, stíhá za dobu, po kterou je první z dlužníků sám v prodlení, povinnost hradit úrok z prodlení výlučně tohoto dlužníka. 6 PODPORUJEME NADAČNÍ FOND ADVOKÁTI DĚTEM Informace obsažené v tomto bulletinu jsou pouze obecného charakteru s cílem poskytnout orientační přehled o aktualitách ze soudních rozhodnutí. Tento bulletin by proto neměl být bez dalšího používán jako podklad pro přijímání podnikatelských ani jiných rozhodnutí a konkrétní informace vztahující se k tématům uvedeným v tomto bulletinu by měly být konzultovány dříve, než na jejich základě bude učiněno příslušné rozhodnutí DRV Legal, s.r.o. DRV LEGAL, s.r.o., advokátní kancelář zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka Hlinky 505/118, Brno * Dlážděná 4, Praha * IČ: * tel.: *

http://docplayer.cz/3488038-Cast-prvni-zakladni-ustanoveni-predmet-upravy.html

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy - PDF Download "ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy" 1 Zákon o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 a zákona č. 160/2010 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství 2) a upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů. (2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství o ratingových agenturách 2a) (dále jen nařízení o ratingových agenturách ), podmínky činnosti ratingové agentury, která má sídlo na území České republiky, vydávání ratingů a působnost a pravomoci České národní banky v oblasti vymezené nařízením o ratingových agenturách. (1) V tomto zákoně se rozumí 2 Vymezení některých pojmů a) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby, b) osobou s řídící pravomocí 1. vedoucí osoba, 2. dozorčí rada nebo jiný dozorčí orgán, 3. člen dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu, 4. osoba, která v rámci emitenta činí rozhodnutí, které může ovlivnit budoucí vývoj a podnikovou strategii emitenta, a která má přístup k vnitřním informacím, c) osobou se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry 1. vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry, 2. vázaný zástupce ( 32a) obchodníka s cennými papíry a jeho vedoucí osoby, 3. investiční zprostředkovatel ( 29) obchodníka s cennými papíry, 1 2 4. zaměstnanec obchodníka s cennými papíry, který se podílí na poskytování hlavních investičních služeb, 5. zaměstnanec vázaného zástupce obchodníka s cennými papíry, který se podílí na poskytování hlavních investičních služeb, 6. fyzická osoba jiná než uvedená v bodech 1 až 4, která se podílí na poskytování hlavních investičních služeb obchodníka s cennými papíry a která svou činnost uskutečňuje podle příkazů obchodníka s cennými papíry, 7. fyzická osoba, která se přímo podílí na činnostech, jejichž výkonem obchodník s cennými papíry pověřil třetí osobu v souvislosti s poskytováním hlavních investičních služeb, 8. osoba, která v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, vytváří věcný obsah analýzy investičních příležitostí, d) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě, e) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení, f) úzkým propojením vztah mezi osobami, 1. z nichž jedna osoba má přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby, který představuje alespoň 20 %, 2. z nichž jedna osoba ovládá jinou osobu, nebo 3. ovládanými stejnou osobou, g) klamavou informací informace způsobilá vyvolat klamnou představu o předmětu, jehož se týká; klamavou informací je i informace pravdivá, která vzhledem k souvislosti, v níž byla použita, může uvést v omyl, h) majetkem zákazníka peněžní prostředky a investiční nástroje, které má obchodník s cennými papíry ve své moci za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka; majetkem zákazníka nejsou vklady podle zákona upravujícího činnost bank, o kterých účtuje obchodník s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, i) počátečním kapitálem součet 1. splaceného základního kapitálu, 2. splaceného emisního ážia, 3. povinných rezervních fondů, 4. ostatních rezervních fondů vytvořených ze zisku po zdanění, s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených, 5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené valnou hromadou, o jehož rozdělení valná hromada nerozhodla, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období, j) údaji o osobě 1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, 2. u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, 2 3 k) osobním obchodem obchod s investičním nástrojem uzavřený osobou se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry nebo na její účet, jestliže osoba se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry jedná nad rámec svých pracovních povinností nebo se obchod uzavírá na účet 1. této osoby, 2. osoby blízké podle občanského zákoníku, 3. osoby, se kterou je úzce propojena, nebo 4. jiné osoby, jestliže osoba se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry má přímý nebo nepřímý hmotný zájem na výsledku obchodu, který není poplatkem ani odměnou za provedení obchodu, l) kótovaným investičním nástrojem investiční nástroj přijatý k obchodování na regulovaném trhu ( 55) se sídlem v členském státě Evropské unie. (2) Převodním místem je a) regulovaný trh, b) mnohostranný obchodní systém, c) obchodník s cennými papíry provádějící systematickou internalizaci ( 17a odst. 1), d) tvůrce trhu nebo jiný poskytovatel likvidity, pokud nejde o činnost na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému nebo pro obchodníka s cennými papíry provádějícího systematickou internalizaci ( 17a odst. 1), nebo e) zahraniční převodní místo, jehož předmět činnosti je obdobný předmětu činnosti některého z převodních míst uvedených v písmenech a) až d). (3) V tomto zákoně se dále rozumí a) komoditou komodita podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů 2b), b) portfoliovým obchodem portfoliový obchod podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů 2c), c) spřízněnou stranou spřízněná strana podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy 2d). 2a Profesionální zákazník (1) Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně rozumí a) banka a instituce elektronických peněz, 3 4 b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) obchodník s cennými papíry, d) pojišťovna, e) zajišťovna, f) investiční společnost, g) investiční fond, h) penzijní fond, i) osoba, která jako svou rozhodující činnost provádí sekuritizaci, j) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v 3 odst. 1 písm. d) až k) a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti, k) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo komoditami a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti, l) právnická osoba, která je příslušná hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, m) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech a) až l), n) stát nebo členský stát federace, o) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka a p) Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka nebo jiná mezinárodní finanční instituce. (2) Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně dále rozumí a) právnická osoba založená za účelem podnikání, která podle poslední účetní závěrky splňuje alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou 1. celková výše aktiv odpovídající částce alespoň EUR, 2. čistý roční obrat odpovídající částce alespoň EUR, 3. vlastní kapitál odpovídající částce alespoň EUR, b) zahraniční osoba založená za účelem podnikání, která splňuje podmínky stanovené v písmenu a). (3) Zákazník podle odstavců 1 a 2 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se s obchodníkem s cennými papíry dohodnou. Z dohody musí být zřejmé, jakého obchodu 4 5 nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je obchodník s cennými papíry povinen tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o skutečnostech uvedených ve větě druhé. (4) Zákazník uvedený v odstavcích 1 a 2 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem také v případě, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Ze sdělení zákazníkovi musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. 2b Profesionální zákazník na žádost (1) Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně rozumí také osoba, a) která obchodníka s cennými papíry požádá, aby s ní zacházel jako s profesionálním zákazníkem, a ten se žádostí souhlasí a b) která splňuje alespoň 2 z těchto 3 kritérií: 1. provedla za každé z posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletí na příslušném regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v příslušném mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie obchody s investičním nástrojem, jehož se žádost týká, ve významném objemu a v průměrném počtu alespoň 10 obchodů za čtvrtletí, 2. objem jejího majetku tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji odpovídá částce alespoň EUR, 3. vykonávala po dobu nejméně jednoho roku nebo vykonává v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce činnost v oblasti finančního trhu, která vyžaduje znalost obchodů nebo služeb, jichž se žádost týká. (2) Žádost podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu a musí z ní být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. Přílohou žádosti je písemné prohlášení žadatele o tom, že si je vědom, že a) tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému účelem obdobnému systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry, b) povinnosti stanovené v 15 až 15r ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi plní obchodník s cennými papíry v užším rozsahu než ve vztahu k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem; na tyto skutečnosti obchodník s cennými papíry žadatele výslovně upozorní. (3) Obchodník s cennými papíry může souhlas podle odstavce 1 písm. a) udělit, pokud se ujistí, že žadatel splňuje kritéria uvedená v odstavci 1 písm. b) a má ohledně obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo investiční služby, jichž se žádost týká, potřebné zkušenosti a odborné znalosti, je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika. (4) Profesionální zákazník uvedený v odstavci 1 se považuje za zákazníka, který není 5 6 profesionálním zákazníkem, pokud o to obchodníka s cennými papíry požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká. Této žádosti obchodník s cennými papíry vyhoví. (5) Obchodník s cennými papíry průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí, zda profesionální zákazník podle odstavce 1 nepřestal splňovat podmínky uvedené v odstavci 3. (6) Zákazník uvedený v odstavci 1 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, také tehdy, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Ze sdělení zákazníkovi musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. 2c (1) Pro účely vyžadování informací obchodníkem s cennými papíry od zákazníka při poskytování investiční služby ( 15h až 15k) se má za to, že profesionální zákazník má odborné znalosti a zkušenosti v oblasti investic k tomu, aby činil vlastní investiční rozhodnutí a vyhodnocoval rizika, která podstupuje v souvislosti s investiční službou nebo obchodem s investičním nástrojem, pro které je profesionálním zákazníkem. (2) Pro účely poskytování investičního poradenství se má za to, že profesionální zákazník uvedený v 2a odst. 1 a 2 má finanční zázemí k tomu, aby podstupoval související investiční rizika, odpovídající jeho investičním cílům. 2d (1) Obchodník s cennými papíry není povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v 2a odst. 1 povinnosti stanovené v 15 až 15r. Za profesionálního zákazníka, ve vztahu ke kterému není obchodník s cennými papíry při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) povinen plnit povinnosti stanovené v 15 až 15r, se považuje, pokud s tím výslovně souhlasí, i fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, ve vztahu ke které podle právního řádu tohoto členského státu není zahraniční osoba, která má povolení tohoto členského státu k poskytování investičních služeb, povinna bez její žádosti při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit povinnosti obdobné povinnostem stanoveným v 15 až 15r. Ze souhlasu musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. (2) Obchodník s cennými papíry není povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v 2a odst. 2 a 2b odst. 1 povinnosti stanovené v 15 až 15r, pokud o to takový profesionální zákazník písemně požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit povinnosti stanovené v 15 až 15r ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi, ve vztahu ke kterému je neplní ve smyslu odstavce 1 nebo 2, pokud o to tento zákazník obchodníka s cennými papíry písemně požádá. Z takové žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké 6 7 investiční služby se týká. (4) Povinnosti stanovené v 15 až 15r je obchodník s cennými papíry při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) oprávněn plnit i vůči zákazníkovi, ve vztahu ke kterému je ve smyslu odstavce 1 nebo 2 není jinak povinen plnit. Přitom musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se tento postup obchodníka s cennými papíry týká. (5) Profesionální zákazník, ve vztahu ke kterému není obchodník s cennými papíry povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve smyslu odstavce 1 nebo 2 povinnosti stanovené v 15 až 15r, se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, také tehdy, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Přitom musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se tento postup obchodníka s cennými papíry týká. ČÁST DRUHÁ INVESTIČNÍ NÁSTROJE A INVESTIČNÍ SLUŽBY (1) Investičními nástroji jsou a) investiční cenné papíry, b) cenné papíry kolektivního investování, HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 3 Investiční nástroje c) nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu (nástroje peněžního trhu), d) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje, e) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika, f) finanční rozdílové smlouvy, g) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění, 7 8 h) opce, futures, swapy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, i) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v písmenu h), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění, j) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům, emisním povolenkám nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění, k) nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k majetkovým hodnotám, právům, závazkům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v písmenu j), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění. (2) Investičními cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Investičními cennými papíry jsou zejména a) akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, b) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, c) cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v písmenech a) a b), d) cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v písmenech a) a b), e) cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů. (3) Investičními nástroji nejsou platební nástroje. (4) Jeden investiční nástroj může podle svých vlastností vykázat znaky více druhů investičních nástrojů. (5) Případy, kdy investiční nástroj uvedený v odstavci 1 písm. i) a k) není určen pro 8 9 obchodní účely a kdy má znaky jiných derivátových investičních nástrojů, vymezuje přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů 2e). 4 Investiční služby (1) Investičními službami jsou hlavní investiční služby a činnosti (dále jen hlavní investiční služby ) a doplňkové investiční služby poskytované podnikatelsky. (2) Hlavními investičními službami jsou a) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, b) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka, c) obchodování s investičními nástroji na vlastní účet, d) obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, e) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů, f) provozování mnohostranného obchodního systému, g) upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání, h) umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání. (3) Doplňkovými investičními službami jsou a) úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, b) poskytování úvěru nebo půjčky zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem, na němž se poskytovatel úvěru nebo půjčky podílí, c) poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se přeměn společností nebo převodů podniků, d) poskytování investičních doporučení a analýz investičních příležitostí nebo podobných obecných doporučení týkajících se obchodování s investičními nástroji, e) provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb, f) služby související s upisováním nebo umisťováním investičních nástrojů, g) služba obdobná investiční službě, která se týká majetkové hodnoty, k níž je vztažena hodnota investičního nástroje uvedeného v 3 odst. 1 písm. g) až k) a která souvisí s 9 10 poskytováním investičních služeb. (4) Investiční služba přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů zahrnuje i zprostředkování obchodů s investičními nástroji. (5) Investičním poradenstvím týkajícím se investičních nástrojů je poskytování individualizovaného poradenství, které směřuje přímo či nepřímo k nákupu, prodeji, úpisu, umístění, vyplacení, držbě nebo jinému nakládání s konkrétním investičním nástrojem nebo nástroji nebo k uplatnění práva na takové nakládání, a to bez ohledu na to, zda je poskytováno z podnětu zákazníka nebo potenciálního zákazníka či obchodníka s cennými papíry. (6) Investiční služba úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb zahrnuje též vedení evidence navazující na centrální evidenci cenných papírů ( 92), vedení samostatné evidence investičních nástrojů nebo vedení evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů ( 93). (7) Analýzou investičních příležitostí se rozumí informace, a) která přímo či nepřímo doporučuje investiční strategii nebo investiční příležitost týkající se konkrétního investičního nástroje nebo emitenta investičního nástroj a b) kterou může adresát vzhledem k okolnostem považovat za objektivní a nezávislé doporučení takové investiční strategie nebo investiční příležitosti. (8) Součástí analýzy investičních příležitostí, která je určena pro veřejnost nebo jejíž uveřejnění lze důvodně předpokládat, musí být stanovisko ohledně současné nebo budoucí hodnoty nebo ceny takových investičních nástrojů. (9) Analýza investičních příležitostí může být zároveň i investičním doporučením. 4a Hlavní investiční služby a doplňkovou investiční službu uvedenou v 4 odst. 3 písm. a) nesmí nikdo poskytovat bez povolení vydaného Českou národní bankou, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. 4b Výjimky z povolení k poskytování investičních služeb (1) K poskytování investiční služby se nevyžaduje povolení podle tohoto zákona, a) jde-li o hlavní investiční službu nebo doplňkovou investiční službu uvedenou v 4 odst. 3 písm. a) a tyto služby jsou poskytovány 1. výhradně osobám, které ovládají osobu poskytující investiční službu, osobám, které jsou ovládány osobou poskytující investiční službu, nebo osobám ovládaným stejnou osobou jako osoba poskytující investiční službu, nebo 2. pouze příležitostně, a to v souvislosti s výkonem jiné profesní nebo podnikatelské činnosti, pokud jiný právní předpis upravující tyto činnosti poskytování takové investiční služby nezakazuje, 10 11 b) jde-li o hlavní investiční službu nebo doplňkovou investiční službu uvedenou v 4 odst. 3 písm. a), týkající se investičních nástrojů uvedených v 3 odst. 1 písm. g) až k), pokud jsou tyto služby poskytovány v souvislosti s rozhodující činností poskytovatele, přičemž 1. rozhodující činností poskytovatele není poskytování hlavní investiční služby a 2. poskytování hlavní investiční služby nebo doplňkové investiční služby uvedené v 4 odst. 3 písm. a) nepatří mezi rozhodující činnosti osoby, která ovládá poskytovatele, osoby, která je poskytovatelem ovládána, nebo osoby ovládané stejnou osobou jako poskytovatel, c) jde-li o obchodování na vlastní účet s investičními nástroji, pokud je prováděno osobou, která neposkytuje jinou hlavní investiční službu, d) jde-li o obchodování na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v 3 odst. 1 písm. g) až i), pokud provádění této činnosti nebo obchodování na vlastní účet s komoditami patří mezi rozhodující činnosti osoby, která je provádí, a pokud tato osoba neposkytuje jinou hlavní investiční službu; to neplatí, pokud osoba obchodující na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo komoditami ovládá osobu poskytující hlavní investiční službu, je ovládána osobou poskytující hlavní investiční službu nebo poskytují-li osoby, ovládané stejnou osobou jako osoba obchodující na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo s komoditami, hlavní investiční služby, nebo e) jde-li o shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování nebo jde-li o činnosti a služby depozitáře, vztahující se k takovému shromažďování 2f). (2) K obchodování na vlastní účet s investičními nástroji se vyžaduje povolení podle tohoto zákona, je-li prováděno tvůrcem trhu (odstavec 3); to neplatí, pokud tvůrce trhu obchoduje s investičními nástroji a) na vlastní účet v souvislosti se svou rozhodující činností a obchodování na vlastní účet nepatří mezi rozhodující činnosti osoby, která ovládá tvůrce trhu, osoby, která je ovládána tvůrcem trhu, nebo osob ovládaných stejnou osobou jako tvůrce trhu, b) na vlastní účet výhradně za účelem snížení rizika z obchodů uzavřených na trhu s investičními nástroji uvedenými v 3 odst. 1 písm. d) až k), c) na vlastní účet výlučně s účastníky příslušného trhu investičních nástrojů a vypořádání obchodů s těmito investičními nástroji je zaručeno účastníky vypořádacího systému takového trhu, nebo d) na účet jiných účastníků trhu s investičními nástroji uvedenými v 3 odst. 1 písm. d) až k) nebo pro ně vytváří ceny a vypořádání těchto obchodů je zaručeno účastníky vypořádacího systému takového trhu. (3) Tvůrcem trhu se v tomto zákoně rozumí osoba, která na finančním trhu obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji tak, že průběžně nabízí účastníkům příslušného trhu nebo jeho části příležitost uzavřít s ní obchod týkající se investičního nástroje za jí stanovenou cenu. Tvůrcem trhu podle odstavce 2 je vždy i osoba, která pravidelně a systematicky mimo regulovaný trh se sídlem v členském státě Evropské unie nebo mimo mnohostranný obchodní systém provozovaný osobou se sídlem v členském státě Evropské unie nabízí třetím osobám 11 12 příležitost uzavřít s ní obchod týkající se investičního nástroje. HLAVA II OBCHODNÍK S CENNÝMI PAPÍRY Díl 1 Základní ustanovení Obchodník s cennými papíry je právnická osoba, která poskytuje investiční služby na základě povolení České národní banky k činnosti obchodníka s cennými papíry. 5 nadpis zrušen (1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry pouze akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a) která, pokud se jedná o akciovou společnost, vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie; tím není dotčeno ustanovení jiného právního předpisu o podobě prioritních akcií vydávaných bankou nebo, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, která má zřízenu dozorčí radu a tato dozorčí rada má takové pravomoci, jako jsou pravomoci dozorčí rady akciové společnosti podle obchodního zákoníku, 6 b) která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, c) která má průhledný a nezávadný původ počátečního kapitálu včetně základního kapitálu, d) která předloží 1. plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty, 2. návrh organizačního uspořádání obchodníka s cennými papíry, 3. návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, která splňují požadavky tohoto zákona, 4. návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, která splňují požadavky tohoto zákona, e) která má, v rozsahu, v jakém hodlá investiční služby poskytovat, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry a pro plnění jeho povinností, zejména v oblasti pravidel činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry, f) která má splacený základní kapitál, nejméně 2 vedoucí osoby a jejíž vedoucí osoby splňují podmínky schvalování vedoucích osob stanovené v 10, g) na které mají kvalifikovanou účast osoby splňující kritéria uvedená v 10d odst. 6, h) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s 12 13 cennými papíry; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry, i) která, pokud žádá o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v 4 odst. 2 písm. f), předloží 1. návrh pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému ( 69 odst. 2), 2. návrh pravidel pro příjímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému ( 69 odst. 3), 3. návrh pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému ( 69 odst. 4). (2) V povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry Česká národní banka uvede, které hlavní a doplňkové investiční služby je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům a zda je oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Povolení musí obsahovat alespoň jednu hlavní investiční službu. 6a Další podnikatelská činnost obchodníka s cennými papíry (1) Další podnikatelskou činnost může obchodník s cennými papíry, který není bankou, vykonávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou. (2) Další podnikatelská činnost obchodníka s cennými papíry uvedeného v 8a odst. 1 až 3 může spočívat pouze v poskytování dalších služeb na finančním trhu, a to zejména a) v činnosti vztahující se ke stavebnímu spoření, hypotečním nebo jiným úvěrům, penzijnímu připojištění nebo pojištění, pokud spočívají ve zprostředkování, nebo v jiné obstaravatelské činnosti nebo v poradenství, b) v pronájmu bezpečnostních schránek, c) ve směnárenské činnosti a bezhotovostním obchodu s cizí měnou, d) ve vzdělávací činnosti v oblasti finančního trhu. (3) Obchodník s cennými papíry uvedený v 8a odst. 1 až 3 může dále provozovat podnikatelskou činnost spočívající v činnosti přímo související se správou vlastního majetku. (4) Česká národní banka další podnikatelskou činnost žadatele zaregistruje a bez zbytečného odkladu odešle žadateli osvědčení o registraci. (5) V případě, že výkon další podnikatelské činnosti brání řádnému poskytování investičních služeb nebo účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry nebo žádost nesplňuje podmínky uvedené 7 odst. 2, Česká národní banka může a) registraci zamítnout, nebo 13 14 b) omezit rozsah další podnikatelské činnosti, popřípadě může stanovit podmínky, které musí obchodník s cennými papíry splnit před zahájením každé z dalších podnikatelských činností, popřípadě které musí dodržovat při jejím výkonu. (6) V případě rozhodování o registraci další činnosti uvedené v odstavci 3, pokud pro registraci této další podnikatelské činnosti nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které Česká národní banka posoudí zejména s přihlédnutím k tomu, zda registrace této další činnosti přispěje ke zlepšení kvality poskytovaných investičních služeb, zamítnutí registrace by způsobilo obchodníkovi s cennými papíry značnou újmu, nebo k tomu, jaký je rozsah, složitost a povaha této další činnosti, Česká národní banka registraci zamítne. V rozhodnutí o registraci další činnosti uvedené v odstavci 3 může Česká národní banka omezit rozsah registrované činnosti, popřípadě stanovit podmínky, které musí obchodník s cennými papíry splnit před zahájením každé z registrovaných činností, popřípadě, které musí dodržovat při jejím výkonu. (7) Česká národní banka zruší registraci, jestliže obchodník s cennými papíry písemně o její zrušení Českou národní banku požádá. (1) Předmětem podnikání obchodníka s cennými papíry, který není bankou, mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo registrované Českou národní bankou podle 6a. (2) Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry lze udělit, jakož i registraci další podnikatelské činnosti lze provést, i na dobu určitou.. (1) O žádosti o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení. (2) Žádost o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v 6 odst. 1. Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v 6a odst. 2 a 5. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie před udělením povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v 10b odst. 1, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o povolení nebo udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka, instituce elektronických peněz, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby. 6b 15 Díl 2 Některé podmínky podnikání obchodníka s cennými papíry Oddíl 1 Počáteční kapitál 8a (1) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavců 2 až 9, musí činit alespoň částku odpovídající EUR. (2) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat investiční služby uvedené v 4 odst. 2 písm. c) a g), musí činit alespoň částku odpovídající EUR. (3) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat investiční služby uvedené v 4 odst. 2 písm. c) a g) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající EUR. (4) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a je oprávněn poskytovat pouze hlavní investiční služby uvedené v 4 odst. 2 písm. a) a e) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající EUR. (5) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry může být nižší, než je stanoveno v odstavci 4, pokud je takový obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování investičních služeb s limitem pojistného plnění a) ve výši odpovídající částce alespoň EUR na každou pojistnou událost a b) v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce ve výši odpovídající částce alespoň EUR. (6) Počáteční kapitál nebo limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu mohou být nižší, než je stanoveno v odstavcích 4 a 5, pokud jejich kombinace odpovídá nebo je srovnatelná s úrovní krytí stanovenou v odstavci 4 nebo 5. (7) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry uvedeného v odstavci 4, který je v souladu s právem Evropských společenství 2g) oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví a který je zároveň pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem pojišťovacího zprostředkovatele v souladu s požadavky stanovenými zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů 2h), musí činit alespoň částku odpovídající EUR. (8) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry může být nižší, než je stanoveno v 15 16 odstavci 7, pokud je takový obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování investičních služeb s limitem pojistného plnění a) ve výši odpovídající částce alespoň EUR na každou pojistnou událost a b) v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce ve výši odpovídající částce alespoň EUR. (9) Počáteční kapitál nebo limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu mohou být nižší, než je stanoveno v odstavcích 7 a 8, pokud jejich kombinace odpovídá nebo je srovnatelná s úrovní krytí stanovenou v odstavci 7 nebo 8. (10) Na obchodníka s cennými papíry uvedeného v odstavcích 4 a 7 se 9 až 9b, 12a odst. 3 a 16a odst. 3 až 5 nevztahují. Oddíl 2 Kapitálová přiměřenost a angažovanost 9 Kapitál (1) Obchodník s cennými papíry průběžně udržuje kapitál minimálně ve výši odpovídající součtu jednotlivých kapitálových požadavků ke krytí rizik (dále jen "kapitálová přiměřenost"). Kapitál obchodníka s cennými papíry zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v 8a odst. 1 až 3. (2) Obchodník s cennými papíry průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, jestliže je a) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [ 151 odst. 1 písm. o)], b) ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [ 151 odst. 1 písm. c)], avšak není tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby, přičemž členem jeho konsolidačního celku je zahraniční obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo finanční instituce, se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie, c) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby [ 151 odst. 1 písm. s)], d) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry [ 151 odst. 1 písm. t)], nebo e) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky [ 151 odst. 1 písm. u)]. (3) Pro výpočet kapitálových požadavků obchodník s cennými papíry používá základní nebo speciální přístupy. 16 17 (4) Speciální přístupy pro výpočet kapitálových požadavků lze používat nebo měnit jen na základě předchozího souhlasu České národní banky. O udělení souhlasu Česká národní banka rozhodne do 6 měsíců. V rozhodnutí může Česká národní banka stanovit podmínky, za kterých lze speciální přístupy používat; k jejich změně je třeba předchozího souhlasu České národní banky. (5) Obchodník s cennými papíry, který je členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry [ 151 odst. 1 písm. p)], skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank nebo skupiny evropské finanční holdingové osoby [ 151 odst. 1 písm. r)], je oprávněn používat nebo měnit speciální přístupy pro výpočet kapitálového požadavku také tehdy, pokud se připojil ke společné žádosti evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry a jím ovládaných osob, společné žádosti evropské ovládající banky a jí ovládaných osob nebo ke společné žádosti osob ovládaných evropskou finanční holdingovou osobou o udělení předchozího souhlasu s používáním nebo změnou speciálních přístupů, a této žádosti bylo vyhověno. (6) Česká národní banka je příslušná rozhodnout o společné žádosti podle odstavce 5, pokud vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupinou evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby ( 152a). Jinak o společné žádosti rozhodne orgán dohledu členského státu Evropské unie, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad dotčeným konsolidačním celkem. Obchodník s cennými papíry používá speciální přístupy nebo používané speciální přístupy změní podle rozhodnutí orgánu dohledu členského státu Evropské unie o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním speciálních přístupů nebo s jejich změnou, a to v souladu s podmínkami uvedenými v tomto rozhodnutí. (7) Česká národní banka rozhodne o společné žádosti podle odstavce 5 do 6 měsíců. Česká národní banka zašle bez prodlení úplnou žádost orgánům dohledu nad členy konsolidačního celku, kteří předložili tuto žádost, a při jejím posuzování koordinuje spolupráci s těmito orgány dohledu. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby rozhodnutí bylo vydáno po dohodě se všemi dotčenými orgány dohledu a dosažení dohody bylo řádně uvedeno v odůvodnění rozhodnutí. Jestliže nedojde k dohodě dotčených orgánů dohledu, aby mohlo být rozhodnuto ve lhůtě uvedené ve větě první, Česká národní banka vezme při rozhodování o společné žádosti v úvahu stanoviska a připomínky uplatněné dotčenými orgány dohledu v této lhůtě. Česká národní banka může v rozhodnutí o souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých jsou obchodník s cennými papíry nebo jiný předkladatel společné žádosti oprávněni speciální přístup používat. Rozhodnutí o udělení souhlasu odešle Česká národní banka též všem dotčeným orgánům dohledu. (8) Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije obchodník s cennými papíry toto úvěrové hodnocení jen tehdy, je-li tato jiná osoba zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost bank, nebo pokud použití tohoto úvěrového hodnocení zákon upravující činnost bank připouští. (9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se nevztahují na obchodníka s cennými papíry, který je bankou; obchodník s cennými papíry, který je bankou, postupuje podle zákona upravujícího činnost bank. 17 18 9a (1) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohl být vystaven; tím nejsou dotčeny povinnosti podle 9. Obchodník s cennými papíry, který je bankou, postupuje podle zákona upravujícího činnost bank. (2) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti jeho činností. (3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má pouze obchodník s cennými papíry, který a) není ovládán tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [ 151 odst. 1 písm. o)], tuzemskou ovládající bankou ani tuzemskou finanční holdingovou osobou [ 151 odst. 1 písm. q)], b) není odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry [ 151 odst. 1 písm. t)] ani jiným obchodníkem s cennými papíry v takové skupině, c) neovládá jiného obchodníka s cennými papíry, zahraničního obchodníka s cennými papíry, banku, zahraniční banku, finanční instituci, nebo d) je vyňat z konsolidačního celku. (4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě pouze obchodník s cennými papíry, který je osobou uvedenou v 9 odst. 2. 9b Angažovanost Obchodník s cennými papíry, který není bankou, dodržuje pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu (dále jen "pravidla angažovanosti"). Obchodník s cennými papíry, který není bankou, dodržuje také pravidla angažovanosti na konsolidovaném základě, jestliže je osobou uvedenou v 9 odst. 2. Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně postupů, které obchodník s cennými papíry uplatňuje při výpočtu kapitálové přiměřenosti, pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro výpočet kapitálových požadavků včetně určení jednotlivých kapitálových požadavků, vymezení přístupů pro jejich výpočet a stanovení podmínek pro užívání základních a speciálních přístupů při výpočtu kapitálových požadavků, 9c 18 19 b) určení speciálních přístupů, k jejichž používání je třeba souhlasu podle 9 odst. 4 a 5, c) vzory tiskopisů a obsah jejich příloh, na kterých se podává České národní bance žádost o předchozí souhlas s používáním speciálního přístupu, se změnou používaného speciálního přístupu a se změnou podmínek, za kterých lze speciální přístup používat, d) bližší vymezení angažovanosti a pravidel sledování a řízení angažovanosti. Oddíl 3 Schvalování vedoucí osoby obchodníka s cennými papíry 10 nadpis zrušen (1) Vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky; u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, se vyžaduje tento souhlas pouze k výkonu funkce vedoucí osoby odpovědné za činnost banky jako obchodníka s cennými papíry. (2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě, a) která má tyto předpoklady k výkonu své funkce: 1. dosáhla věku 18 let, 2. je plně způsobilá k právním úkonům, 3. nenastala u ní skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenské podnikání, 4. je důvěryhodná, 5. je odborně způsobilá, b) která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb obchodníkem s cennými papíry, u kterého má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání. (3) Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce, organizační uspořádání obchodníka s cennými papíry a jeho celkové personální vybavení. (4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a) bodů 4 a 5, stanoví prováděcí právní předpis. 10a (1) Vedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených v 10 odst. 2, zejména skončení výkonu své funkce. 19 20 (2) Nezačne-li vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry vykonávat svou funkci do 6 měsíců ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává- li vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká. Oddíl 4 Nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry a jeho ovládnutí 10b Stanovení a výpočet kvalifikované účasti (1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky a) k nabytí kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, b) ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry, a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na obchodníkovi s cennými papíry nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob. (2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který je akciovou společností, i hlasovací práva uvedená v 122 odst. 2; 122 odst. 10 až 15 platí obdobně. (3) Do výpočtu účasti podle odstavce 1 se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, které má obchodník s cennými papíry nebo osoba, která má povolení jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů, pokud hlasovací práva nevykonává ani jinak nezasahuje do řízení emitenta cenných papírů a pokud tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí. (4) Na obchodníka s cennými papíry, který je společností s ručením omezeným, se odstavce 2 a 3 použijí přiměřeně. 10c Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo ovládnutím a jejich oznámení (1) Souhlas podle 10b odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutím. 20 21 (2) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo jej ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle 10b odst. 1. (3) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního úkonu, na základě kterého k těmto změnám v účastech na obchodníkovi s cennými papíry došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu. 10d Posuzování kvalifikované účasti (1) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle 10b odst. 1 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 2. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo obchodníka s cennými papíry ovládnout, údaje o obchodníkovi s cennými papíry, na kterém má být tato účast nabyta nebo zvýšena nebo který má být ovládnut, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na tomto obchodníkovi s cennými papíry nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 6. (2) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle 10c odst. 3. (3) Je-li podaná žádost i přesto neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb, investičními společnostmi nebo standardními fondy podle zákona upravujícího kolektivní investování. (4) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 6. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. 21 Vyznačení změn provedených novelou zák. č. 148/2016 Sb. Vyznačení změn provedených novelou zák. č. 148/2016 Sb. I. Platné znění měněných ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných

http://docplayer.cz/16076877-Pravidla-pro-rozhodci-rizeni-dale-jen-pravidla.html

Pravidla pro rozhodčí řízení (dále jen Pravidla ) - PDF Download "Pravidla pro rozhodčí řízení (dále jen Pravidla )" 1 (dále jen Pravidla ) Čl. 1 Základní ustanovení 1. Pokud vznikne majetkový spor mezi stranami, tedy mezi Zhotovitelem a Objednatelem (dále jen strany ), může tento spor v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění (dále jen zákon ) a těmito Pravidly rozhodnout jediný nezávislý a nestranný rozhodce (dále jen rozhodce ), který bude určen společností Strážci zakázek s.r.o., se sídlem Bělehradská 858/23, Vinohrady, Praha 2, IČ: , zapsaná v obchodním rejstříku pod sp. zn. C vedeném u rejstříkového soudu v Praze (dále jen Společnost ). 2. Rozhodce rozhoduje spory uvedené v odstavci 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami (dále jen rozhodčí smlouva ) a jde o věc, ve které lze rozhodčí smlouvu uzavřít ( 2 odst. 2 zákona). Rozhodčí smlouva se může týkat a) jednotlivého již vzniklého sporu, nebo b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů. 3. Nedostatek pravomoci rozhodce nemůže namítat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci namítla. To neplatí v případě sporů ze spotřebitelských smluv ( 3 odst. 3 až 6 zákona), nebo jde-li o námitku, že ve věci nelze rozhodčí smlouvu uzavřít. 4. Rozhodce před projednáním věci rozhoduje o své pravomoci. Rozhodce zastaví řízení usnesením, dojde-li k závěru, že jeho pravomoc není dána. Rovněž usnesením zamítne námitku nedostatku pravomoci, jestliže dojde k závěru, že jeho pravomoc je dána 5. Řízení před rozhodcem je jednoinstanční. 6. Strana, která se dozví, že je účastníkem řízení před soudem o zrušení rozhodčího nálezu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Společnosti a příslušnému rozhodci; současně zašle opisy všech podání v takovém řízení o zrušení rozhodčího nálezu, které má k dispozici. 7. Dojde-li ke zrušení rozhodčího nálezu soudem a pravomoc rozhodce je dána ( 34 zákona), proběhne nové projednání sporu podle těchto Pravidel. Čl Rozhodci 1. Spory ze spotřebitelských smluv může rozhodovat jen rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti. 2. Při výkonu funkce je rozhodce nezávislý a nevystupuje nikdy jako zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné ( 5 odst. 2 zákona). 3. Spor rozhoduje jediný rozhodce. Jmenování jediného rozhodce se provádí podle těchto Pravidel. 4. Rozhodce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyl této povinnosti zproštěn v souladu se zákonem. 2.2 Vyloučení rozhodce pro podjatost 1. Každá ze stran je oprávněna vznést námitku podjatosti rozhodce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. 2. Je-li námitce podjatosti vyhověno, je nový rozhodce jmenován podle těchto Pravidel. Strážci zakázek s.r.o. Strana 1 / 9 2 3. V případě, že se rozhodce nemůže účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání věci, postupuje se obdobně dle odstavců 1 a Považuje-li to za potřebné, může nový rozhodce znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních. Čl. 3 Zahájení řízení 1. Rozhodčí řízení je zahájeno dnem doručení žaloby určenému rozhodci. 2. Záměr podat žalobu (příp. protinávrh) sdělí žalující strana Společnosti. Informace a kontaktní údaje rozhodce sdělí bez zbytečného odkladu Společnost příslušné straně na její žádost (resp. oznámení o záměru podat žalobu, příp. protinávrh). 3. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení ve výši uvedené v sazebníku (čl. 7 těchto Pravidel). 3.1 Podání žaloby, obsah žaloby a předkládání písemností 1. Žaloba může být podána buď v listinné podobě, nebo v elektronické podobě. Přílohou žaloby musí být označené důkazy, jejichž povaha to připouští. 2. Žaloba musí obsahovat alespoň: a) označení stran, a to: (i) u právnických osob: firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, (ii) u fyzických osob podnikatelů: firmu (je-li osoba zapsána v obchodním rejstříku), identifikační číslo, jméno a příjmení (u osob nezapsaných do obchodního rejstříku), místo podnikání, bydliště a rodné číslo nebo datum narození (je-li známo), (iii) u fyzických osob nepodnikatelů: jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo nebo datum narození (jeli známo), b) žalobní nárok, c) skutečnosti, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, d) hodnotu předmětu sporu, e) podpis žalobce. 3. Veškeré písemnosti musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a rozhodce měli po jednom vyhotovení; to neplatí v případě elektronické písemnosti. 4. Podání stran a písemné důkazy se předkládají v českém jazyce. 3.2 Hodnota předmětu sporu 1. Hodnota předmětu sporu se určuje: a) vymáhanou částkou, jde-li o žalobu o peněžité plnění, b) hodnotou vymáhané věci, jde-li o žalobu o vydání věci, c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby, jde-li o žalobu na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, nebo o žalobu o nahrazení projevu vůle stran, d) v ostatních případech zejména na základě údajů, které má žalobce k dispozici. Strážci zakázek s.r.o. Strana 2 / 9 3 2. V žalobách, jejichž předmětem je několik nároků, musí být hodnota každého nároku vyjádřena samostatně a hodnota předmětu sporu se stanoví součtem hodnot všech uplatňovaných nároků. 3.3 Odstranění vad žaloby 1. Neobsahuje-li podaná žaloba náležitosti uvedené v čl. 3.1, vyzve rozhodce žalobce, aby vady žaloby odstranil ve lhůtě maximálně 30 dnů od doručení takové výzvy. 2. Bude-li se výzva týkat hodnoty předmětu sporu a nesplní-li žalobce výzvu k uvedení hodnoty sporu ve stanovené lhůtě nebo hodnotu sporu stanoví nesprávně, stanoví ji na základě údajů, které má k dispozici, rozhodce. 3. Do odstranění vad žaloby se žaloba neprojednává. 3.4 Zpětvzetí žaloby Do skončení rozhodčího řízení může vzít žalobce žalobu zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li žaloba vzata zpět, rozhodce zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, rozhodčí řízení zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodce rozhodne, že zpětvzetí žaloby není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje rozhodce v řízení. 3.5 Zaplacení poplatku za rozhodčí řízení Po zahájení řízení rozhodce vyzve žalobce k úhradě poplatku za rozhodčí řízení ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Do uhrazení poplatku za rozhodčí řízení ve správné výši se žaloba neprojednává. 3.6 Příprava projednání sporu 1. Má-li rozhodce za to, že žaloba může být projednána, uvědomí o jejím podání žalovaného a zašle mu kopii žaloby včetně jejích příloh. 2. Současně rozhodce vyzve žalovaného, aby během 14 dnů od doručení žaloby předložil své písemné vyjádření a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Na žádost žalovaného může být tato lhůta prodloužena. Čl. 4 Řízení 4.1 Postup v řízení 1. Rozhodce postupuje v řízení způsobem, který považuje za vhodný. Rozhodce vede řízení tak, aby bez zbytečných formalit při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. 2. Pokud to povaha sporu připouští (čl Pravidel) a pokud si strany sjednají v rozhodčí smlouvě, bude jim umožněno rozhodčího řízení a rozhodování sporů prostřednictvím Internetu. V takovém případě je umožněno, aby všechna podání stran byla činěna elektronickou formou, aby řízení bylo vedeno elektronickou formou a aby rozhodčí nález byl vydán elektronickou formou, prostřednictvím Internetu. Rozhodčí nález v takovém případě podepisuje rozhodce v souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. 3. Strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Je-li však dohoda uzavřena po zahájení řízení, nejsou jí rozhodci vázáni. Rozhodce nepostupuje podle dohody stran v případech, kdy dohoda narušuje rovnost stran v řízení nebo kdy jde o odchylku od těchto Pravidel včetně sazebníku. Trvají-li strany na dohodnutém postupu, rozhodnou rozhodci o dalším postupu v řízení usnesením. Strážci zakázek s.r.o. Strana 3 / 9 4 4.2 Místo konání ústního jednání Místem konání ústních jednání je Praha. Konkrétní adresa je vždy uvedena v pozvánce na ústní jednání. Řízení se koná v češtině. 4.3 Jazyk, ve kterém se řízení koná 4.4 Doručování 1. Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodce na adresu, kterou strana uvedla, včetně ové adresy v případě on-line rozhodčího řízení, nebo dodáním do datové schránky, pokud strana takové dodávání umožnila ( 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Pokud strana žádnou adresu neuvedla a dodání do datové schránky není možné, zasílají se jí písemnosti na adresu, jež je rozhodci známa. Pokud si strana zvolila zástupce, zasílají se písemnosti tomuto zástupci, a to na adresu jeho sídla, popřípadě bydliště, popřípadě jinou adresu, kterou strana uvedla, anebo dodáním do jeho datové schránky, pokud je to možné. 2. Žaloby, protinávrhy, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se doručují do vlastních rukou s potvrzením o doručení, anebo dodáním do datové schránky adresáta podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). 3. Ostatní písemnosti se zasílají doporučeným nebo obyčejným dopisem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta nebo prostřednictvím jiných elektronických prostředků anebo dodáním písemnosti do datové schránky adresáta. Zpráva zaslaná prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta (strany) musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem. 4. Kterákoli z písemností uvedených v předchozích odstavcích může být doručena rovněž osobně s potvrzením o doručení. 5. Nebyl-li dokument dodáván do datové schránky adresáta, jsou všechna doručení rozhodce platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 5, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení provozovatele poštovních služeb ji nevyzvedl. Písemnost, jejíž převzetí bylo adresátem odepřeno, je doručena dnem, kdy převzetí bylo odepřeno. Písemnost určená k doručení do vlastních rukou (odst. 3 výše), kterou adresát nevyzvedl do 10 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb, se považuje za doručenou poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Ostatní písemnosti, které adresát nevyzvedne do 5 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb o uložení, se považují za doručené poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. 6. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. 7. Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodci nebo Společnosti, je doručováno platně, jsou-li písemnosti zasílány na její poslední známou adresu. 4.5 Použití hmotného práva Rozhodce řeší spory podle hmotného práva, jímž se předmět sporu řídí; může však spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže ho k tomu strany výslovně pověřily. Ve sporech ze spotřebitelských smluv se rozhodce dále řídí právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele ( 25 odst. 3 zákona). Strážci zakázek s.r.o. Strana 4 / 9 5 4.6 Přerušení řízení Řízení může být na žádost kterékoli strany nebo z vážných důvodů na určitou dobu přerušeno, přičemž z podnětu žalobce může být řízení přerušeno až po zaplacení poplatku za rozhodčí řízení dle sazebníku. Usnesení o přerušení řízení vydává rozhodce. Po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, se v řízení pokračuje. 4.7 Navrácení v předešlý stav Jestliže se některá strana nemohla až do skončení řízení z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodce na návrh této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. 4.8 Zajištění důkazů a předběžná opatření 1. Po podané žalobě může jmenovaný rozhodce v naléhavých případech na žádost některé ze stran zajistit důkaz způsobem odpovídajícím povaze tohoto důkazu a k tomu účelu učinit jiné vhodné opatření. 2. Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana podat příslušnému soudu návrh na nařízení předběžného opatření. O takovém návrhu, jakož i o rozhodnutí soudu musí strana, která návrh podala, informovat rozhodce. 4.9 Příprava projednání sporu Rozhodce prověří stav přípravy sporu k rozhodnutí a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření, zejména si vyžádá písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty Ústní jednání 1. S výjimkou sporů ze spotřebitelských smluv se strany mohou písemně dohodnout, že rozhodce rozhodne spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodce však může nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukážou nedostačující pro rozhodnutí. 2. Spor se projednává v neveřejném jednání. Se souhlasem stran může rozhodce připustit, aby jednání byly přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. 3. Ústního jednání se účastní strany, popřípadě jejich zástupci. 4. Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědomena o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. 5. Každá ze stran může souhlasit s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti. 6. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodce. 7. Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být doručen nejméně 3 dny před termínem ústního jednání. O návrhu rozhodne rozhodce Předvolání k ústnímu jednání O čase a místě ústního jednání vyrozumí rozhodce strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 10 dní na přípravu k jednání. Strážci zakázek s.r.o. Strana 5 / 9 6 4.12 Zápis o ústním jednání 1. O ústním jednání ve sporu se pořizuje zápis, který musí obsahovat tyto údaje: a) označení/jméno rozhodce, b) číslo sporu, c) místo a datum konání ústního jednání, d) označení stran, případně jejich zástupců, e) údaj o účasti stran, případně jejich zástupců, f) jména svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání, g) stručný a výstižný popis průběhu ústního jednání, h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení, i) podpis rozhodce. 2. Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a podepsat jej. 3. Stranám se po skončení ústního jednání poskytne kopie zápisu Protinávrh Žalovaný je oprávněn podat protinávrh do skončení projednávání sporu. Na protinávrh se přiměřeně použijí ustanovení o žalobě Pokus o smír Rozhodce je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění. Čl. 5 Důkazy a hodnocení důkazů 1. Strany jsou povinny prokázat okolnosti, na které se odvolávají při uplatnění svých nároků, jakož i ve svých dalších tvrzeních. 2. Strana může předložit listinné důkazy v originále nebo v kopii. Rozhodce je oprávněn vyžádat si originál předložené listiny. 3. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodcem (přiměřeně se užije občanský soudní řád). 4. Rozhodce hodnotí důkazy podle své úvahy. Čl. 6 Ukončení rozhodčího řízení 6.1 Rozhodnutí Rozhodčí řízení se končí právní mocí rozhodčího nálezu nebo doručením usnesení o zastavení řízení. Strážci zakázek s.r.o. Strana 6 / 9 7 6.2 Skončení projednávání sporu 1. Poté, co rozhodce usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, vydá usnesení, že projednávání sporu je skončeno. 2. Do vydání rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení může rozhodce usnesením opět otevřít projednávání sporu a případně i nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran. 6.3 Vydání rozhodčího nálezu 1. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení včetně případů, kdy na základě žádosti stran má být rozhodčí nález vydán podle smíru jimi uzavřeného. Rozhodčí nález podle smíru uzavřeného stranami lze vydat pouze, pokud smír není v rozporu s právními předpisy. 2. Ve výroku rozhodčího nálezu, v němž se ukládá povinnost k plnění, určí rozhodce zároveň lhůtu pro toto plnění. 3. Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodce prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude v řízení pokračováno a o nich rozhodnuto. 4. Dnem vydání rozhodčího nálezu je den, kdy byl rozhodčí nález ústně vyhlášen, a pokud se nevyhlašuje, pak den v něm uvedený. 5. Strany se mohou písemně dohodnout až do skončení projednávání sporu na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu. 6.3 Obsah rozhodčího nálezu 1. Rozhodčí nález obsahuje zejména: a) jméno a příjmení rozhodce, b) místo a datum vydání, c) označení stran, jejich zástupců a dalších účastníků sporu, d) předmět sporu, e) výrok, jímž je rozhodnuto o uplatněných nárocích a nákladech sporu, f) odůvodnění rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy se strany ve sporu, který není ze spotřebitelské smlouvy, dohodly, že nález není třeba odůvodňovat, g) poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu, pokud jde o spor ze spotřebitelské smlouvy, h) podpis rozhodce, i) není-li nález usnesen jednomyslně, i údaj o této skutečnosti. 6.4 Vyhlášení rozhodčího nálezu 1. Po vydání usnesení o skončení projednání sporu vyhlásí rozhodce rozhodčí nález a uvede přitom výrok rozhodčího nálezu. Je-li alespoň jedna ze stran přítomna, uvede rovněž i stručné odůvodnění rozhodčího nálezu. 2. Rozhodce může rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení. To platí také v případě rozhodčího řízení bez nařízení ústního jednání. Strážci zakázek s.r.o. Strana 7 / 9 8 6.5 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu 1. Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodce vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že nebylo rozhodnuto o všech nárocích stran. 2. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. 3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu. 6.6 Splnění rozhodčího nálezu 1. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Uplynutím těchto lhůt se stává rozhodčí nález vykonatelným v souladu s právním řádem České republiky. 2. Není-li v rozhodčím nálezu uložena povinnost k plnění, je rozhodčí nález vykonatelný, jakmile nabyl právní moci. 3. Pravomocný rozhodčí nález ukládající prohlášení vůle nahrazuje toto prohlášení. 6.7 Zastavení řízení bez vydání nálezu 1. Jestliže se ve sporu nevydá rozhodčí nález, skončí se řízení vydáním usnesení o zastavení řízení. 2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem, b) není-li dána pravomoc rozhodce, c) není-li zaplacen poplatek za rozhodčí řízení dle těchto Pravidel. Čl. 7 Náklady rozhodčího řízení 7.1 Druhy nákladů rozhodčího řízení 1. Náklady rozhodčího řízení tvoří: a) odměna rozhodce, b) poplatek za rozhodčí řízení, c) náklady vznikající rozhodci, d) vlastní výlohy stran. 2. Odměna rozhodce je odměna osoby za výkon funkce rozhodce při rozhodování sporu stran. 3. Náklady vznikající rozhodci jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu, zejména prováděním důkazů, vyplácením znalečného apod., hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých. 4. Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají na právní zástupce v souvislosti s ochranou svých zájmů, a to cestovní a ubytovací výlohy a honoráře těchto právních zástupců apod. Strážci zakázek s.r.o. Strana 8 / 9 9 7.2 Poplatek za rozhodčí řízení 1. Výše poplatku za rozhodčí řízení je stanovena v sazebníku nákladů uvedeného v čl. 7.3 níže a určuje se podle hodnoty předmětu sporu. Hodnota předmětu sporu se vždy posuzuje v korunách českých. Poplatek za rozhodčí řízení je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání protinávrhu. Dokud není poplatek zaplacen, žaloba, popř. protinávrh se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě ve správné výši, řízení se zastaví. 2. V případě rozhodčího řízení bez nařízení jednání klesá poplatek o 10%. 7.3 Sazebník nákladů rozhodčího řízení 1. Odměna rozhodce činí 3.000,- Kč a hradí se vždy, jakmile rozhodce učinil první úkon v rozhodčím řízení. Odměna rozhodce se hradí nezávisle na výsledku sporu. Odměna rozhodce je obsažena v poplatku dle odst. 2 tohoto článku. V případě, že dojde k ukončení rozhodčího řízení, odměna rozhodce je nevratná. 2. Poplatek za rozhodčí řízení: Hodnota předmětu sporu Do ,- Kč Do ,- Kč Do ,- Kč Do ,- Kč Do ,- Kč Do ,- Kč Do ,- Kč Nad ,- Kč Poplatek 20% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 3.000,- Kč 18% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 4.000,- Kč 16% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 5.400,- Kč 14% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 8.000,- Kč 12% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však ,- Kč 10% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však ,- Kč 8% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však ,- Kč 6% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však ,- Kč 7.4 Náhrada nákladů řízení 1. Rozhodce může přiznat straně, která měla ve věci plný nebo částečný úspěch, náhradu nákladů řízení, a to přiměřeně podle pravidel stanovených v 142 až 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 2. Strany se mohou dohodnout o náhradě nákladů stran odlišně. Čl. 8 Účinnost Pravidel, včetně sazebníku nákladů rozhodčího řízení nabývají účinnosti dnem Strážci zakázek s.r.o. Strana 9 / 9

http://docplayer.cz/311320-Jpd-3-cz-04-3-07-2-1-00-1-0003-vzdelavani-pracovniku-socialni-sfery-pavel-camsky-dagmar-krutilova-jan-sembdner-pavel-sladky.html

⭐JPD 3 - CZ / /0003 Vzdělávání pracovníků sociální sféry. Pavel Čámský, Dagmar Krutilová, Jan Sembdner, Pavel Sladký JPD 3 - CZ / /0003 Vzdělávání pracovníků sociální sféry. Pavel Čámský, Dagmar Krutilová, Jan Sembdner, Pavel Sladký Download "JPD 3 - CZ.04.3.07/2.1.00.1/0003 Vzdělávání pracovníků sociální sféry. Pavel Čámský, Dagmar Krutilová, Jan Sembdner, Pavel Sladký" Miloš Rostislav Janda 1 JPD 3 - CZ / /0003 Vzdělávání pracovníků sociální sféry Manuál pro tvorbu a zavádění standardů kvality poskytovaných sociálních služeb Pavel Čámský, Dagmar Krutilová, Jan Sembdner, Pavel Sladký TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HL. M. PRAHY.2 Partneři projektu:3 Obsah ČÁST I. Úvodní slovo ČÁST II. Předmluva ČÁST III. Úvodní část publikace ČÁST IV. Slovník základních pojmů ČÁST V. Právní rámec Standardů kvality Úvod Hlava I. ČÁST VI. Právní rámec Standardů kvality Kapitola 1. Co je smyslem zákona č. 108/2006 Sb.? Kapitola 2. Co nového zákon přináší? Kapitola 3. Nové prvky Kapitola 4. Další změny podle zákona č. 108/2006 Sb. Hlava II. Ochrana osobních údajů Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Základní požadavky Kapitola 3. Tvorba pravidel Kapitola 4. Návaznosti Hlava III. Vnitřní pravidla poskytovatelů sociálních služeb Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Členění vnitřních pravidel Kapitola 3. Základní typy vnitřních pravidel Kapitola 4. Přehled doporučených vnitřních pravidel poskytovatele Hlava IV. Povinnosti poskytovatelů dle 88 a 89 Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Zásady povinností poskytovatelů Kapitola 3. Informace a srozumitelnost Kapitola 4. Vnitřní pravidla Kapitola 5. Individuální plánování průběhu soc. služby Kapitola 6. Evidence odmítnutých žadatelů Kapitola 7. Povinnost uzavřít smlouvu o poskytnutí soc.služby Kapitola 8. Dodržování Standardů kvality sociálních služeb Kapitola 9. Ohled na specifické potřeby uživatelů a opatření omezující pohyb osob Hlava V. Inspekce poskytování sociálních služeb Kapitola 1. Co je účelem inspekce? Kapitola 2. Co se při inspekci kontroluje? Kapitola 3. Koho se inspekce dotýká? Kapitola 4. S jakým typem inspekce se můžete setkat? Kapitola 5. Jaké je složení inspekčního týmu? Kapitola 6. Délka inspekce a podmínky jejího zahájení Kapitola 7. Co předchází inspekci? Kapitola 8. Kdo je při inspekci přítomen? Kapitola 9. Inspekce v místě poskytovatele (typu A) Kapitola 10. Co následuje po inspekci? Kapitola 11. Doporučení k inspekci kvality Standardy kvality sociálních služeb Hlava I. Úvod k části SQ Hlava II. Charakteristika jednotlivých částí SQ Hlava III. SQ 1 Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Kapitola 1. Cíle zpracování SQ č. 1 Kapitola 2. Poslání Kapitola 3. Veřejný závazek Kapitola 4. Cíle služby Kapitola 5. Principy služby a poskytovatele Kapitola 6. Cílová skupina uživatelů služby Kapitola 7. Druh poskytované sociální služby Kapitola 8. Individuálně určené potřeby osob 34 4 Kapitola 9. Uplatnění vlastní vůle uživatele Kapitola 10. Metodika a pracovní postupy Kapitola 11. Ochrana uživatelů před předsudky a negativním hodnocením Kapitola 12. Návaznosti Hlava IV. SQ 2 Ochrana práv osob Kapitola 1. Úvod k SQ č. 2 Kapitola 2. Podstata SQ č. 2 Kapitola 3. Zdroje tvorby SQ č. 2 Kapitola 4. Základní lidská práva v sociálních službách Kapitola 5. Lidská práva, omezující opatření, 89 zákona Kapitola 6. Střet zájmů Kapitola 7. Pravidla pro přijímání darů Kapitola 8. Jakým způsobem zlepšit ochranu lidských práv uživatele Kapitola 9. Vodítka k dobré praxi Kapitola 10. Návaznosti Hlava V. SQ 3 Jednání se zájemcem o sociální službu Kapitola 1. Úvod k SQ 3, podstata standardu Kapitola 2. Zásady jednání se zájemcem o službu a doporučení k metodice Kapitola 3. Vnitřní pravidla pro jednání se zájemcem o službu Kapitola 4. Návaznosti Hlava VI. SQ 4 Smlouva o poskytování sociální služby Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Smlouvy v občanském právu Kapitola 3. Smlouvy o poskytování soc. služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. Kapitola 4. Zvláštní náležitosti smlouvy Kapitola 5. Všeobecné podmínky poskytování sociálních služeb Kapitola 6. Zvláštnosti Kapitola 7. Další možná ujednání Kapitola 8. Druhy smluv o poskytování sociálních služeb Kapitola 9. Smlouva a SQ Kapitola 10. Vztah smlouvy a vnitřních pravidel Kapitola 11. Závěr Kapitola 12. Návaznosti Hlava VII. SQ 5 Individuální plánování průběhu sociální služby Kapitola 1. Zákonné povinnosti poskytovatele v oblasti IP sociálních služeb Kapitola 2. Techniky určování potřeb uživatelů Kapitola 3. Co je individuální plánování? Kapitola 4. Lidské potřeby jako východiska pro plánování sociální služby Kapitola 5. Rozdíly přístupu k člověku v sociálním a medicínském modelu Kapitola 6. Jaký je dobře formulovaný osobní cíl? Kapitola 7. Jak plánovat pro osoby s nejtěžšími formami postižení? Kapitola 8. Procesy při tvorbě IP Kapitola 9. Co vyplývá z pozice klíčového pracovníka? Kapitola 10. Náměty pro tvorbu individuálních plánů uživatelů Kapitola 11. Typy individuálních cílů dle základních činností zákona č. 108/2006 Sb. Kapitola 12. Návaznosti Hlava VIII. SQ 6 Dokumentace o poskytování sociálních služeb Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Co je dokumentace o poskytování sociální služby? Kapitola 3. Vedení dokumentace Kapitola 4. Zvláště citlivá dokumentace Kapitola 5. Archivace dokumentace Kapitola 6. Návaznosti Hlava IX. SQ 7 Stížnosti na kvalitu poskytovaných sociálních služeb Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Zásady pravidel o vyřizování stížností Kapitola 3. Tvorba pravidel Kapitola 4. Návaznosti Hlava X. SQ 8 Návaznost na vnější zdroje Kapitola 1. Úvod5 Kapitola 2. Východiska Kapitola 3. Co nám může pomoci? Kapitola 4. Vodítka k dobré praxi Kapitola 5. Návaznosti Hlava XI. SQ 9 Personální a organizační zajištění sociální služby Kapitola 1. Obecný úvod ke SQ č. 9 Kapitola 2. Význam standardu Kapitola 3. Jak zvládnout přípravu SQ č. 9? Kapitola 4. Doporučená struktura personálního a organizačního zajištění služby Kapitola 5. Návaznosti Hlava XII. SQ 10 Profesní rozvoj pracovníků Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Hodnocení pracovníků Kapitola 3. Výměna informací o službě Kapitola 4. Oceňování Kapitola 5. Supervize Kapitola 6. Vodítka k dobré praxi Kapitola 7. Návaznosti Hlava XIII. SQ 11 Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby Kapitola 1. Dostupnost služby Kapitola 2. Vodítka k dobré praxi Kapitola 3. Návaznosti Hlava XIV. SQ 12 Informovanost o poskytované sociální službě Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Informace o sociální službě Kapitola 3. Informace o poskytovateli Kapitola 4. Srozumitelnost Kapitola 5. Návaznosti Hlava XV. SQ 13 Prostředí a podmínky Kapitola 1. Obecný úvod a zásady Kapitola 2. Jak standard zvládnout? Kapitola 3. Návaznosti Hlava XVI. SQ 14 Nouzové a havarijní situace Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Definování nouzových a havarijních situací Kapitola 3. Příčiny nouzových a havarijních situací Kapitola 4. Co se žádá od poskytovatelů vodítka k dobré praxi Kapitola 5. Přehledná tabulka co nám může pomoci Kapitola 6. Typy mimořádných, havarijních a nouzových situací Kapitola 7. Návaznosti Hlava XVII. SQ 15 Zvyšování kvality poskytované služby Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Způsoby kontroly a hodnocení Kapitola 3. Zpětná vazba interní Kapitola 4. Zpětná vazba externí Kapitola 5. Vodítka k dobré praxi Kapitola 6. Návaznosti ČÁST VII. Závěrečná shrnutí a doporučení Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Pochopení smyslu změn Kapitola 3. Spolupráce se zřizovatelem Kapitola 4. Základní administrativně-právní a organizační podmínky Kapitola 5. Propojení teorie s praxí ČÁST VIII. Grafické struktury přílohy, tabulky SQ (CD) 56 Autoři: PhDr. Dagmar Krutilová JUDr. Pavel Čámský Bc. Jan Sembdner Ing. Pavel Sladký Odborný garant: Mgr. Tomáš Ján 67 ČÁST I. Úvodní slovo Vážení čtenáři-poskytovatelé sociálních služeb Dostává se Vám do ruky Manuál pro tvorbu a zavádění Standardů kvality poskytovaných sociálních služeb. Tato velmi potřebná publikace Vám pomůže v orientaci při naplňování Standardů kvality sociálních služeb. Asi zklame toho, kdo očekává unifikovaný návod, či hotové znění Standardů, ale pomůže tomu, kdo chápe sociální služby jako společenský a občanský úkol péče o potřebné. Česká republika jako člen EU je povinna srovnat s unií mimo jiné i normy v sociální oblasti. K tomuto cíli směřuje nám všem dobře známý zákon č. 108/2006 Sb., který mnozí označují za revoluční. Touto normou se odstraňují diskriminační poměry v sociální oblasti. Občany chápe jako zcela rovnoprávné subjekty práv a povinností a organizace zbavuje možnosti jednostranně rozhodovat o osudech občanů. Transformační proces je zejména v rezidenčních zařízeních stále nepochopen a vedení těchto zařízení se mnohdy soustředí na kvalitu ubytování, než na kvalitu poskytovaných služeb. Není podporován podíl uživatelů na rozhodování. Rodiny našich uživatelů, ale i jednotlivá zařízení, ne zcela jistě zvládají přechod od paternalistických forem poskytované péče k formám partnerským. Přetrvává velký vliv personálu a potřeby personálu se výrazně upřednostňují před potřebami uživatelů a vysoká míra institucionalizace péče, resp. sociálních služeb, výrazně znevýhodňuje poměrně vysoké procento uživatelů, kdy za tyto osoby stále rozhoduje instituce. Nejvýznamnějším kritériem kvality služby bohužel ještě stále není kvalita života uživatelů. Život v pobytových zařízením není v mnoha charakteristikách srovnatelný s životem běžných vrstevníků. Činnost v mnoha zařízeních bohužel stále ještě nesměřuje k podpoře setrvání člověka v jeho přirozeném prostředí či komunitě! V této publikaci kolektiv autorů řešil nelehký úkol předložit poskytovatelům vodítko, jak se v novém systému sociální péče orientovat, aby naplněním Standardů kvality sociálních služeb - základního kritéria toho, jak služby poskytovat, nejen uspěli při inspekcích, ale především aby zodpovědně, citlivě a právně nezpochybnitelně co nejlépe plnili závažný společenský i občanský úkol péče o sociálně potřebné. Za tento přínos a nepřímou pomoc pro poskytovatele patří autorskému týmu velké poděkování. Mgr. Tomáš Ján Ředitel Centra sociálních služeb Praha 78 ČÁST II. Předmluva Psaní knihy, navíc manuálu, průvodce, rukověti, vodítek k tématu Standardů kvality sociálních služeb (SQ) není činností zrovna společenskou. Nicméně se ve společenství autorů, autorském týmu, podařilo navodit tvůrčí atmosféru a najít společnou řeč na mnohá významná témata, týkající se oblasti ve které autoři působí, a sice v sociálních službách v ČR. Tato publikace vznikala jako cílený výstup a součást závěrečné fáze dvouletého projektu realizovaného Centrem sociálních služeb Praha, p.o. hlavního města Prahy s názvem Vzdělávání pracovníků sociální sféry, CZ / /0003. Na projektu se partnersky podílely Česká asociace streetwork, Humanitas-Profes, o.p.s., Neziskovky.cz, o.p.s., Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická a Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o.p.s. Projekt je financován z rozpočtu hlavního města Prahy, ze státního rozpočtu České republiky a z Evropského sociálního fondu a probíhal v období od Cíle projektu: Vytvoření jednotného akreditovaného systému vzdělávání pro pracovníky sociální sféry hlavního města Prahy Obnova, rozvoj a doplnění klíčových znalostí a dovedností, prohloubení kvalifikace pracovníků sociální sféry hlavního města Prahy Zkvalitnění poskytovaných sociálních služeb Projekt byl určen pro pracovníky sociálních odborů městských částí hl. m. Prahy, pracovníky příspěvkových organizací poskytujících sociální služby zřizovaných hl. m. Prahou, pracovníky příspěvkových organizací poskytujících sociální služby zřizovaných městskými částmi hl. m. Prahy a pro pracovníky nevládních neziskových organizací poskytujících sociální služby občanům hl. m. Prahy. Projekt byl realizován v prostorech na Rašínově nábřeží, v objektu č. p a ke dni se do projektu zapojilo cca účastníků. Celkem proběhlo zhruba 280 jedno až šestidenních kurzů. Absolutorium kurzů bylo založeno na kreditním systému a účastníci, kteří obdrželi odpovídající počet kreditů získali příslušná osvědčení. Klíčovými tématy kurzů byla např. lidská práva uživatelů, komunikační a psychologické dovednosti, činnost sociálních pracovníků a sociálních kurátorů, působení managementu poskytovatelů, personální záležitosti, kvalita v sociálních službách, komunitní plánování a ekonomika sociálních služeb. V úvodní části publikace je namístě za autorský tým poděkovat panu Tomáši Jánovi, řediteli Centra sociálních služeb hl. města Prahy a paní Petře Seidlové, projektové manažerce, za nabídku účasti na přípravě tohoto manuálu a za pomoc a podporu, které se autorům dostávalo. Publikace je rozdělena do osmi částí. Úvodní části (I.-III.) je možné označit za stručnou charakteristiku vývoje v oblasti sociálních služeb v posledních zhruba dvaceti letech, zejména pak po roce Autoři předkládají stručný přehled aktivit, které významným způsobem přispěly k formulaci prvních verzí standardů kvality a první část také obsahuje určitou analýzu vzniku a zkušenosti se zaváděním standardů kvality do praxe, a to v souladu se současně platnou metodikou tvorby a zavádění standardů kvality do sociálních zařízení. Čtvrtá část obsahuje seznam nejčastěji používaných výrazů z oblasti zavádění standardů kvality do praxe, z oblasti poskytování sociálních služeb, které jsou užívány v této publikaci a stručné vysvětlení jejich obsahu. Pátá část poměrně podrobně analyzuje právní rámec standardů kvality a zaměřuje se zejména na základní změny, které do sociálních služeb přináší nová právní úprava. Těmito změnami, které plynou ze zákona o sociálních službách, jsou zejména: registrace poskytovatele, smluvní rámec poskytování služeb, oblast ochrany práv uživatelů a ochrany osobních údajů, vnitřní normy, pravidla a zásady 89 korektního jednání se zájemcem o službu a povinnosti poskytovatele. Zabývá se také v samostatné hlavě analýzou postavení, rolí, funkcemi a vlivem inspekce kvality na současné sociální služby Šestá část je neobsáhlejší a obsahuje analýzu a řadu praktických pomůcek a doporučení ke tvorbě, vzniku, naplňování, metodám práce a zavádění jednotlivých SQ do praxe poskytovatelů. Věnuje se také managementu moderních sociálních služeb v kontextu vzniku a tvorby nové metodiky standardů kvality, zejména pak práci s lidskými zdroji, vzdělávání, personálnímu a organizačnímu zajištění služeb, práci s týmem, práci s lidmi, metodami hodnocení spokojenosti, prevencí stížností, managementem změny v sociálních službách, metodami ověření účinnosti sociálních služeb a problematikou public relations sociálních služeb. Sedmá část zahrnuje závěrečná shrnutí, některé praktické poznámky a doporučení autorského kolektivu. Osmá část je přílohou publikace ve formě CD, kde čtenář nalezne: 1. Zákon o sociálních službách ve znění zák. č. 261/2007 Sb. 2. Prováděcí vyhlášku k zákonu o sociálních službách 3. Přílohu č. 2 k prováděcí vyhlášce 4. Tabulkovou část s řadou doporučení k procedurálním standardům kvality 5. Personální a organizační zajištění sociálních služeb vedení lidí 6. Týmovou práci na zlepšování sociálních služeb 7. Public relations a řízení vztahů s okolím organizace 8. Moduly celoživotního vzdělávání MPSV 9. Návod k použití CD Nedílnou součástí publikace jsou poznámky a příklady dobré praxe, a to z procesu poskytovaných sociálních služeb a z procesu tvorby a zavádění standardů kvality do praxe poskytovatelů. S praktickými příklady a odkazy bude mít čtenář možnost se seznámit v podstatě ve všech částech publikace. Cílem autorského týmu je předložit čtenářům významnou pomůcku, která propojí systém sociálních služeb zřetelněji se standardy kvality, zákonnými ustanoveními a prováděcími předpisy. Autoři rovněž vycházejí z praxe uplatňování současného systému sociálních služeb a mají zájem, aby publikace působila zejména jako motivace, systém doporučení, či jako návod jak postupovat při přípravě SQ a při přípravě poskytovatelů na inspekci kvality. Praha, květen 2008 Dagmar Krutilová Pavel Čámský Jan Sembdner Pavel Sladký 910 ČÁST III. Obecná část Počátkem roku 2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který do systému sociální péče v ČR přinesl tak dlouho očekávanou změnu. Tato změna, jakkoli předpokládaná, diskutovaná a avizovaná, přinesla něco, co bychom mohli nazvat revolucí v systému sociální péče v naší zemi. Jejím smyslem je srovnat krok se zeměmi EU, vytrhnout nás z prostředí direktivně řízených, neefektivních a mnohdy i základní lidská práva nerespektujících poměrů v oblasti sociální péče v ČR. Právě narovnání vztahů v sociální péči, radikální odstranění mnohdy až diskriminačních poměrů a nastolení standardu, který chápe všechny občany jako zcela rovnoprávné subjekty práv a povinností, který zbavuje státní nebo státem řízené instituce a organizace možnosti jednostranně rozhodovat o osudech občanů, a který do srovnatelného postavení staví jak tyto státem řízené instituce, tak organizace soukromé, je jedním z hlavních cílů a účelů této změny. V této publikaci si kolektiv autorů stanovil nelehký úkol předložit poskytovatelům vodítko, jak se v novém systému sociální péče orientovat tak, aby naplněním Standardů kvality sociálních služeb - základního kritéria toho, jak své služby poskytují, nejen uspěli při inspekcích, ale především aby zodpovědně, citlivě a právně nezpochybnitelně co nejlépe plnili závažný společenský i občanský úkol péče o sociálně potřebné. Základní informační zdroje Jako informační zdroje pro zpracování této publikace slouží zejména platná právní úprava, zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb. a mnoho dalších podkladů (viz níže). Tým autorů ke zpracování použil vlastní odbornou, seminární, vzdělávací, právní, manažerskou a publikační praxi v sociálních službách. Jako významný zdroj informací a zkušeností posloužily rozsáhlé aktivity poskytovatelů a vzdělavatelů v sociálních službách, které se do oblasti SQ zaměřují v posledních letech, a to s ohledem na rozdílné cílové skupiny uživatelů sociálních služeb. Jako další významné zdroje jsou použity podklady z odborných konferencí, studií a odborných periodik a výstupy z rozličných projektových aktivit právě z oblasti tvorby a zavádění SQ do odborné praxe poskytovatelů. Autorský tým dále vycházel ze své vlastní praxe v ústavních i ambulantních sociálních službách a ze své vlastní seminární a přednáškové činnosti pro poskytovatele sociálních služeb, neziskovou sféru a pro další vzdělávací subjekty. První verze Standardů kvality vznikla v rámci ověřeného pilotního projektu, a to v letech 2001 až 2002 a výstupy se promítly do publikace Standardy kvality sociálních služeb, Průvodce poskytovatele MPSV 2003 ISBN Tento průvodce je v současnosti stále platnou metodikou tvorby a zavádění standardů kvality do českých sociálních služeb. V metodické rovině tedy, po účinnosti zákona č. 108/2006 Sb., tzn. po 1. lednu 2007 neexistuje žádný relevantní materiál metodické povahy, který by reagoval na novou právní úpravu. Tvorbu, vznik a zavádění standardů kvality poskytovaných sociálních služeb do sociální praxe poskytovatelů je možné vnímat jako výstup z cílené činnosti pracovníků a klientů poskytovatele, jejímž cílem je zformulovat soubor interních pravidel pro sociální práci poskytovatele, vymezit požadovaný profil pracovníka poskytovatele a vymezit závazné postoje k úkolu poskytování kvalitních sociálních služeb v působnosti zařízení. Standardy kvality jsou obsaženy v příloze č. 2 Vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o sociálních službách). Oproti původní verzi průvodce poskytovatele obsahuje právní předpis již pouze patnáct standardů oproti původním sedmnácti. Kvalita poskytovaných sociálních služeb se ověřuje právě pomocí standardů kvality. Zmíněná příloha k zákonu o sociálních službách rovněž obsahuje celkem 49 kritérií, která osvědčují kvalitu poskytovaných sociálních služeb. Sedmnáct kritérií má navíc zásadní povahu a jejich nenaplnění může vést až ke zrušení registrace poskytovatele. 1011 Vývoj v oblasti sociálních služeb a standardů kvality v 90. letech 20. století V souvislosti s politicko-ekonomickou transformací v ČR došlo k zásadním změnám sociální politiky, a to v období po roce Celý sociální systém bylo nutné komplexně rekonstruovat, neboť nebyl připraven na řešení sociálních důsledků plynoucích z realizace ekonomické reformy. Jedním z problémů, který se objevil v souvislosti s transformací sociální politiky, bylo také financování poměrně vysokých sociálních výdajů z veřejných rozpočtů, kdy existují příklady toho, že veřejné prostředky na některé sociální účely nebyly a nejsou vynakládány účelně a smysluplně. Sociální služby jsou součástí systému sociální péče (pomoci) a mají specifický charakter z důvodu jejich využívání sociálně potřebnými občany. Subjekty, které poskytují sociální péči, jsou vesměs orgány veřejné správy. Jejich kompetence v oblasti sociální péče upravuje zejména zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v platném znění a zákon č. 114/1988 Sb. o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Řídící, metodická a koordinační činnost na úseku sociální péče a sociálních služeb je ponechána v rukou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Po roce 1989 prošla oblast sociálních služeb rozsáhlými změnami. V určité míře dochází k marketizaci a komercionalizaci sociálních služeb. Sociální služby se neobyčejně rozšířily, od zajištění základních životních potřeb až po specializované odborné služby pro malé skupiny zdravotně postižených a své tradiční role v této oblasti se chopil i občanský sektor, zejména profesionálové v sociální oblasti, kteří využili možnosti založit nestátní subjekt, jehož prostřednictvím mohli okamžitě začít poskytovat sociální služby služby moderní. Přesto není jejich rozvoj příliš harmonizovaný a strukturovaný. V ČR nebyla do roku 2007 oblast sociálních služeb řešena koncepčně a komplexně legislativně, a to jak z hlediska financování, odborného vedení, vývoje metod práce s klienty, tak zejména z hlediska potřeby deinstitucionalizace péče o klienty sociálních služeb. V evropských zemích a také ve Spojených státech je běžnou praxí časté provádění výzkumného hodnocení potřeb (needs assessment) určitých cílových skupin obyvatelstva. Smyslem takového hodnocení je maximalizace efektivity existujících sociálních služeb, či identifikace těch potřeb, které nejsou v dané lokalitě pokryty. Hodnocení sociálních služeb v ČR realizované v souladu se zákonem o sociálních službách je nazváno komunitním plánováním sociálních služeb a skládá se z analýzy potřeb sociálních služeb a z analýzy zdrojů pro pokrytí a naplnění potřeb sociálních služeb a je srovnatelné s prováděným hodnocením potřeb v evropských zemích a Spojených státech. Velmi významnou roli v sociálních službách hrají neziskové organizace. Pojem neziskových organizací je běžně užíván, aniž by byl definován v nějakém právním předpise. Dlouho se uvažovalo o zákonném zakotvení a určité specifikaci neziskové organizace, o jejím předmětu činnosti, o způsobu jejího vzniku, hospodaření a zdanění. V současné době se již opouští myšlenka řešit tuto oblast zvláštním zákonem, i když v minulosti se na jeho znění pracovalo. Rozdělení sociálních služeb se podle zákona o sociálních službách děje na základě vymezení základních služeb a komplexů služeb. Podle charakteru činnosti se služby člení na služby sociální péče, služby sociální intervence a prevence a služby sociálních aktivit. Současné členění sociálních služeb odpovídá moderním trendům v sociální péči. Obsahem pojmu sociální služby jsou zejména pečovatelská služba, osobní asistence, respitní, nebo též odlehčovací péče, centra denních služeb, pobyty v domovech respektive ústavech sociální péče a péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením, chráněné a podporované bydlení. Stávající systém financování sociálních služeb v sobě obsahuje prvky jak centrálního administrativně direktivního řízení, ale současně také rozsáhlé aktivity a iniciativy především krajů, obcí a nestátních neziskových organizací i komerčních subjektů. Z oblasti poskytování sociálních služeb v zemích Evropské unie je zřejmé, že evropským trendem je ústup od paternalistické státní péče k posilování neformálního sektoru komunit, rodin a nezávislých organizací (neziskových i komerčních), což představuje i přenesení odpovědnosti za své závislé členy přímo na rodiny. 1112 Financování sociálních služeb se v poslední době zakládá na participaci více subjektů v souvislosti s trendem poklesu státních výdajů na sociální služby. Dochází tedy k decentralizaci sociálních služeb k posunu od centra k lokalitám a regionům v otázce koordinace, financování, monitoringu, poskytování a evaluace služeb. Základním cílem dalších úprav v systému sociální péče a sociální pomoci by nutně měla být snaha vytvořit moderní systém sociální pomoci, péče a podpory odpovídající podmínkám demokratického státu s tržní ekonomikou, v němž není občan jenom pasivním objektem paternalistické péče, nýbrž je aktivním subjektem, který má právo na pomoc a podporu k překonání obtížné životní a sociální situace. Sociální služby prošly v 90. letech řadou významných změn. V souvislosti se společenskopolitickými změnami na přelomu 80. a 90. let byly na řadu objektů, v nichž byly sociální služby poskytovány, uplatněny na počátku 90. let restituční nároky, což si vyžádalo potřebu nahradit tyto objekty výstavbou nových zařízení. Tento krok přispěl k tomu, že alespoň část starých pro účely poskytovaných sociálních služeb v naprosté většině nevyhovujících objektů byla nahrazena novými a moderními zařízeními. Tím se výrazně změnil zejména stav kvality ubytování některých klientů sociálních služeb. Vedle hodnocení vývoje sociálních služeb z kvantitativního hlediska je nutno pozornost zaměřit i na charakteristiku jejich vývoje z pohledu kvalitativního. Z tohoto pohledu je třeba se více soustředit na hodnocení základních společensko-ekonomických a sociálně-politických faktorů, které v současné době přímo či zprostředkovaně ovlivňují vývoj sociálních služeb v Evropě a v ČR. Do této skupiny faktorů patří zejména: - prodlužování lidského věku, přičemž se prodlužuje období života, v němž člověk potřebuje pomoc nebo podporu jiné osoby, - přenášení standardu života v produktivním věku i do období, kdy je člověk postupně stále více závislý na pomoci nebo podpoře jiné osoby, - rostoucí náklady na kompenzace narůstající závislosti na vnější pomoci či podpoře. Tyto trendy, které jsou podmíněny nutností zabezpečit přiměřený komfort života jsou doprovázeny hledáním možností transformace celé oblasti sociálních služeb, které jsou seniorům, zdravotně postiženým občanům a osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, poskytovány. Důvodem tohoto hledání nejsou ovšem pouze ekonomické aspekty, ale spíše se jedná o přibližování života ve stáří, nebo života lidí se zdravotním postižením, a osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, životu běžnému, a to podporou poskytovaných sociálních služeb. V tomto směru roste zájem o občanská práva a s nimi i o práva klientů a o potřebu jejich větší autonomie. Na tomto základě lze charakterizovat následující trendy, které se v poskytovaných sociálních službách v současnosti prosazují také v ČR: - dochází ke konfrontaci zákonitostí trhu s potřebami rozvoje činností v sociální oblasti při využívání dynamizujících schopností trhu (tam kde aktivněji působí trh, není třeba organizovat, plánovat, ani řídit, ale pouze účelně usměrňovat), - financování sociálních služeb je založeno na participaci většího množství subjektů (přispívají občan, rodina, stát, obec, provozovatel či zřizovatel, zdravotní pojišťovna, vlastní pojištění aj.), neboť k tomu, aby zákonitosti trhu mohly fungovat, je nutno vytvořit koupěschopnou poptávku, tzn. že je potřebné určit, kdo rostoucí náklady za služby zaplatí, - dochází k postupnému zvyšování integrace ekonomických a sociálních aspektů a skutečností, tedy k hledání optimální varianty zabezpečení sociálních potřeb, jak z humánního, tak technického, technologického a tedy i z ekonomického pohledu, - v návaznosti na výše uvedené současně probíhá proces deinstitucionalizace v oblasti sociálních 1213 služeb pro seniory a zdravotně postižené občany, který zejména zajišťuje a poskytuje seniorům možnost přijímat sociální služby v prostředí, které je jim blízké a nejlépe v prostředí jejich vlastní domácnosti a rodiny a zdravotně postiženým občanům dává možnost přestat být sociálně vyloučen a spíše se postupně znovu zapojit do běžného života komunity. Politicko-ekonomické změny v naší zemi po roce 1989 přinesly i významný posun v poskytovaných sociálních službách. Po roce 1989 se objevila zejména potřeba vzniku nových sociálních služeb, jako např. azylových domů. Výrazným způsobem se začal měnit přístup k uživatelům služeb a objevily se nové, moderní metody sociální práce. Výrazným způsobem začala stoupat role občanského sektoru a objevily se některé přelomové typy služeb, např. i placené. Podstatným rysem polistopadové situace v českých sociálních službách je výrazný nárůst sebevědomí uživatelů služeb a skutečnost, že pracovníci poskytovatelů si v širší míře uvědomují odpovědnost za budoucí vývoj v sociálních službách. Byla zahájena rozsáhlá diskuze a vytvářela se stanoviska k významným otázkám dalšího vývoje v sociálních službách. Objevily se současně zcela nové platformy pro řešení závažných odborných otázek, začaly se využívat zahraniční zkušenosti, internet, nastal rozvoj mezinárodních kontaktů a spolupráce a realizovaly se první projekty z evropských zdrojů. Vláda České republiky projednala a v únoru roku 2003 schválila konzultační dokument s názvem Bílá kniha v sociálních službách a vymezila v něm sedm vůdčích principů, které tvoří základ sociálních služeb v ČR. Jsou to: Nezávislost a autonomie pro uživatele nikoliv závislost Začlenění a integrace nikoliv sociální vyloučení Respektování potřeb služba je určována individuálními potřebami a potřebami společnosti, neexistuje model, který všem vyhovuje Partnerství pracovat společně, ne odděleně Kvalita záruka kvality zajišťuje ochranu zranitelným lidem Rovnost bez diskriminace Standardy národní, rozhodování v místě Uvedené základní principy se staly základem procesu transformace sociálních služeb v ČR zejména v posledních letech. Dalšími výchozími podklady v procesu přípravy této publikace jsou zejména: 1. Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 až 2008, MPSV, Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe průvodce poskytovatele, MPSV, Usnesení vlády ČR ze dne 15. května 2002 č Národní program přípravy na stárnutí na období let Zpráva z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory, Veřejný ochránce práv Dr. Otakar Motejl, Brno Metodika hodnocení kvality poskytované sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, MPSV, Praha Usnesení vlády ČR č. 127/2007: Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začleňování uživatele do společnosti. 7. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb HMP únor 2008 Nejvýznamnější posledně realizované projekty a činnosti v oblasti SQ: 1. SQSS Vzdělávání v oblasti zavádění SQ / sqss.cz a. Vznik a tvorba tzv. druhových standardů kvality / dsqss.cz b. Vznik a tvorba nové Metodiky tvorby a zavádění SQ do praxe resp. nového průvodce poskytovatele v kontextu zákona č. 108/2006 Sb. c. Vzdělávání v oblasti zavádění SQ 60 specialistů, poradců a průvodců v zavádění SQ do praxe poskytovatelů 1314 2. CVSS Celoživotní vzdělávání v sociálních službách / cvss.cz a. Projekt k vytváření individuálních vzdělávacích plánů pracovníků v soc. službách a vzdělávacího plánu poskytovatele b. Vznik akreditovaného systému celoživotního vzdělávání v soc. službách 3. IQSS Vzdělávání inspektorů kvality projekt MPSV / iqss.cz 4. Významné aktivity veřejného ochránce práv v oblasti ochrany práv uživatelů vč. jeho podílu na vzniku nové metodiky SQ Proces přechodu na nový systém sociálních služeb a jeho rezervy Největší potíže přináší zavádění změn zejména v rezidenčních, pobytových službách, kde jsou transformační procesy blokovány mnoha okolnostmi. Management zařízení se velmi často výrazněji soustředí zejména na kvalitu ubytování, a nikoliv na kvalitu služeb. Management procesu zavádění změn do praxe poskytovatelů není doposud běžně vedením organizací poskytujících soc. služby kvalitně uplatňován do praxe. V sociálních službách dále převládá poměrně nízký podíl uživatelů služeb na rozhodování. Jednotlivá zařízení současně poměrně složitě zvládají proces přechodu od paternalistických forem poskytované péče k moderním formám spíše partnersky pojatých služeb. Nadále v mnoha zařízeních přetrvává velký vliv personálu a potřeby personálu se výrazně upřednostňují před potřebami uživatelů, kdy se zejména složitě daří řešit např. problém moci, záležitosti týkající se svobody volby či např. střetu zájmů. Přetrvávající vysoká míra institucionalizace péče, resp. sociálních služeb, dále výrazně znevýhodňuje poměrně vysoké procento uživatelů, kdy za tyto osoby stále rozhoduje instituce. Ústavy a domovy jsou velmi často opatrovníky, přičemž soudy pracují velmi pomalu, a to leckdy v souvislosti s konzervativním způsobem vedení a řízení ústavních pobytových zařízení. Nejvýznamnějším kritériem kvality služby bohužel ještě stále není kvalita života uživatelů. Život v pobytových zařízeních není v mnoha charakteristikách srovnatelný s životem běžných vrstevníků. Činnost v mnoha zařízeních bohužel stále ještě nesměřuje k podpoře v setrvání člověka v jeho přirozeném prostředí či komunitě! Podstatným problémem zůstává, že se převážná část přiznaného příspěvku na péči do systému nevrací, což vystavuje četné poskytovatele do složité situace. Tento nesoulad bude zřejmě upraven připravovanou novelou zákona o sociálních službách. ČÁST IV. Slovník základních pojmů Rozdílnost pojmů z praxe a terminologie zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Autoevaluace - sebehodnocení Autoremedura oprava vlastního rozhodnutí (zpravidla ve Správním řízení) Cílová skupina okruh osob, kterým jsou sociální služby poskytovány CVSS zkratka pro pojem Celoživotní vzdělávání v sociálních službách Dohoda smlouva o poskytnutí sociální služby, slovem dohoda je v textu publikace též míněna dohoda o přistoupení k závazku dle 533 Občanského zákoníku DSQSS zkratka pro pojem Druhové standardy kvality sociálních služeb Evaluace - hodnocení Inspekce kvality sociálních služeb inspekce sociálních služeb IP zkratka pro pojem Individuální plánování poskytovaných sociálních služeb IQSS zkratka pro projekt Vzdělávání inspektorů kvality sociálních služeb IVP zkratka pro pojem Individuální vzdělávací plán 1415 Kogentní (ustanovení) - určující, řídící, zásadní; právní norma, od níž se nelze odchýlit Komunitní plán plán rozvoje sociálních služeb MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OSPOD Orgán sociálně právní ochrany dětí OZ zkratka pro pojem Občanský zákoník Pracovníci přímé péče pracovníci v sociálních službách Principy sociálních služeb zásady sociálních služeb Registr inspektorů Seznam specializovaných odborníků inspektorů kvality sociálních služeb MPSV Restriktivní opatření opatření omezující pohyb Sociální šetření je proces, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti SQ zkratka pro pojem Standardy kvality sociálních služeb *) SQSS zkratka projektu Vzdělávání v oblasti zavádění standardů kvality TMR těžká mentální retardace Typologie sociálních služeb druhy sociálních služeb TZ zkratka pro pojem Trestní zákoník Uživatel osoba, které je sociální služba poskytována, v textu brožury (publikace) se používá rovněž výrazu klient VPO zkratka pro pojem Vzdělávací plán organizace zák. o SPOD zákon o sociálně právní ochraně dětí Zařízení jako služba zařízení jako ambulantní a pobytová služba (spojená s budovou) Tam, kde se v textu používá výraz zákon bez bližšího upřesnění, rozumí se jím zák. č. 108/2006 Sb. (o sociálních službách) v platném znění. *) Tam, kde se v textu používá zkratka SQ, rozumí se jí Standard kvality nebo Standardy kvality (podle kontextu). Tam, kde je v textu používána kurzíva, jedná se o komentář. 1516 ČÁST V. Právní rámec standardů kvality Úvod O tom, že bude nezbytné nahradit direktivně-paternalistický systém sociální péče, vyhovující totalitnímu režimu, systémem jiným, který bude vycházet z demokratických principů a odpovídat tomu, co je běžné, zavedené a funkční ve vyspělých evropských zemích, se nepochybovalo od okamžiku, kdy se naše země zbavila v roce 1989 totality. Situace ale nebyla jednoduchá. Přetrvávala tu několik desítek let zaběhnutá praxe, která zdá se vyhovovala především těm, kteří státní sociální politiku realizovali a měli tendenci se nějakým zásadním změnám bránit. Pokud jde o sociální služby, byly mnohdy vnímány jako cosi neatraktivního a zpočátku tu tak i chyběl důsledný tlak na jejich zkvalitňování. Hledal se také co nejvhodnější model sociální péče a nutno říci, že úvahy v tomto směru oscilovaly od krajně liberálního pojetí, známého třeba z USA, až k formě sociálního zabezpečení, známé třeba ze skandinávských zemí. Nakonec se ukázalo, že nezbývá než jít cestou kompromisu mezi tím, co si ekonomická situace země může dovolit a některými liberálními prvky, které například umožnily i vstup soukromého podnikání do segmentu sociálních služeb. Velmi dlouho trvala příprava samotného zákona (13 let), během níž se na jeho vypracování vystřídalo několik týmů, mnohdy se značně odlišnými pohledy na věc. Při formulaci jednotlivých ustanovení se také výrazně projevil vliv některých zájmových sdružení, zejména z okruhu osob zdravotně postižených, který lze v konečném znění zákona i prováděcí vyhlášky vystopovat. Zdá se, že v mnohem menší míře se na znění zákona podíleli samotní poskytovatelé soc. služeb. Tak se stalo, že je mnohdy teprve nyní nutno hledat optimální cesty, jak zákon co nejlépe provázat s praxí. Nakonec v březnu 2006 byl schválen zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. K tomu, aby mohl od vstoupit v účinnost bylo však třeba ještě vydat prováděcí vyhlášku, která byla nakonec přijata pod č. 505 na sklonku roku Tato část publikace je rozdělena do pěti hlav, z nichž první se zabývá obecně právním rámcem SQ a poskytováním sociálních služeb vůbec, tak jak jsou upraveny v zákoně č. 108/2006 Sb., v hlavě druhé se zabýváme ochranou osobních údajů zájemců o službu a uživatelů, ve třetí hlavě vnitřními pravidly poskytovatele, ve čtvrté povinnostmi poskytovatelů podle 88 a 89 zákona a v hlavě páté konečně samotnou Inspekcí kvality. Ochrana osobních údajů, vnitřní pravidla poskytovatele, jeho povinnosti i inspekce kvality sociálních služeb jsou témata, která se promítají do řady jednotlivých SQ, a proto je zde uvádíme v této části souhrnně, přesto, že v části, zabývající se jednotlivými SQ se těmto otázkám také nevyhneme. Hlava I. Právní rámec Standardů kvality Kapitola 1. Co je smyslem zákona č. 108/2006 Sb.? Zákon přinesl naprosto zásadní změnu v systému sociální péče. Opustil dosavadní praxi paternalisticko-direktivního modelu a vytvořil prostředí pro rozvoj vztahů mezi poskytovateli sociálních služeb a jejich klienty (uživateli), založený na rovnoprávnosti, dobrovolnosti, důsledně individuálním přístupu, na úsilí o nevyčleňování adresátů sociálních služeb z přirozeného prostředí a ze společnosti, se zvláštním důrazem též na spolupráci mezi poskytovateli, uživateli i osobami jim 1617 blízkými, s cílem mobilizovat uživatele sociálních služeb k převzetí spoluodpovědnosti na řešení jejich nepříznivé sociální situace a závislosti na poskytování sociálních služeb. Ze zákona je velmi patrný důraz na respekt k základním lidským a občanským právům, oprávněným zájmům a lidské důstojnosti adresátů sociálních služeb. Zákon také vytvořil lepší podmínky pro jednotlivce fyzické osoby tak, aby i ony mohly na procesu poskytování sociálních služeb snáze participovat, sledujíce tím právě pevnější zakotvení adresátů soc. služeb v jejich přirozeném sociálním prostředí i jejich motivaci ke spolupráci při řešení jejich nepříznivé sociální situace. Z výše uvedeného pak můžeme formulovat základní zásady zákona, které jsou jinak uváděny především v jeho 2: - bezplatné sociální poradenství pro každého - zachovávání lidské důstojnosti a respekt k lidským a občanským právům a oprávněným zájmům - individuální přístup - aktivizace k samostatnosti - podpora při zakotvení v přirozeném sociálním prostředí - rovnoprávnost - dobrovolnost Tyto základní zásady jsou v obecné poloze vodítkem, na jehož základě byly vypracovány Standardy kvality poskytování sociálních služeb. Kapitola 2. Co nového zákon přináší? Předně jsou to již zmíněné zásady, které tak, jak jsou zákonem zpracovány, vytvářejí v systému poskytování soc. služeb zcela novou kvalitu. V samotném zákoně se pak setkáváme s několika zcela novými instituty. Jsou to: a) příspěvek na péči b) registrace poskytovatele c) fyzické osoby jako poskytovatelé soc. služeb d) smlouva o poskytování soc. služeb e) Standardy kvality sociálních služeb f) Inspekce poskytování soc. služeb Některé, z minulosti již víceméně známé instituty a mechanizmy dostaly v zákoně nový obsah, případně i jméno. Jsou to především: - bezmocnost, nyní pojmenována stupněm závislosti (a řazená do 4 stupňů); - základní (obligatorní) a fakultativní (nadstandardní) služby; - zákon sofistikovaněji stanoví odborné předpoklady pro výkon některých činností při poskytování soc. služeb; - novým způsobem je upravena působnost státních orgánů v procesu poskytování soc. služeb a jeho kontroly; - poskytovatelé soc. služeb, zřizovaní státními orgány, získávají více autonomie, ale též odpovědnosti. 1718 Kapitola 3. Nové prvky a) Příspěvek na péči ( 7-31 zákona) - Jedná se v podstatě o přísně účelovou sociální dávku, určenou výhradně k zajištění (nákupu) těch sociálních služeb, které uživatel podle stupně závislosti nezbytně potřebuje. - Příspěvek je vyplácen přímo uživateli (s výjimkami dle 16, 19 odst. 2 a 20 zákona) v částkách, lišících se podle stupně závislosti ( 11 zákona). - Příspěvek není příjmem uživatele ( 71, odst. 4 zákona) a nelze jej tak používat podle jeho libovolného rozhodnutí, ale pouze k obstarání základních (zpoplatněných) sociálních služeb, které potřebuje ( 21, odst. 2, písm. d) zákona) - O přiznání příspěvku probíhá řízení, v němž na základě doporučení úřadu práce obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o jeho výši, případně o její změně nebo o odnětí příspěvku. - Uživatel (osoba závislá na poskytování soc. služby) má právo žádat o přiznání příspěvku, případně o jeho zvýšení (o stanovení vyššího stupně závislosti); na druhou stranu je povinen neprodleně oznámit všechny nové relevantní skutečnosti, které mají (mohou mít) vliv na klasifikaci jeho stupně závislosti a tím na výši přiznaného příspěvku a i další skutečnosti, které jsou rozhodné pro výplatu příspěvku v určitém období. (Do jisté míry je tu i oznamovací povinnost poskytovatele, případně zdravotnického zařízení - 21a zákona.) 1 b) Registrace poskytovatele soc. služeb ( zákona) Jde tu o zcela nový institut, jehož smyslem je zabezpečit, aby ten, kdo se hodlá stát poskytovatelem soc. služeb, ještě před zahájením této činnosti osvědčil, že splňuje některé zásadní podmínky hygienického, technického, materiálního, personálního i odborného charakteru, které mu umožní poskytovat sociální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě. - Registrujícím orgánem jsou krajské úřady, v některých případech ministerstvo (MPSV). - Registrace je nezbytnou podmínkou pro výkon činnosti poskytovatele, její odnětí znamená, že poskytovatel nadále již není oprávněn příslušnou soc. službu poskytovat. - Na každou ze základních služeb, uvedených v a zákona, je nutná zvláštní, samostatná registrace. - Průlom do tohoto systému představují fyzické osoby, poskytující sociální službu nepodnikatelským způsobem ( 83) a zahraniční fyzické a právnické osoby usídlené v některém státě EU, případně vykonávající tyto činnosti podle oprávnění, vydaného v jiné zemi EU ( 84). V těchto případech se registrace nevyžaduje. Podobně tak se i působnost kontrolních orgánů a mechanizmů (u fyz. osob), na jejich činnost vztahuje jen přiměřeně. Podle výslovného ustanovení 82, odst. 4 zákona je registrace nepřevoditelná a zaniká úmrtím fyzické osoby-poskytovatele, nebo zánikem právnické osoby, které byla udělena. Je tak nutno počítat s tím, že v případě např. změny právní formy právnické osoby, dojde-li ke změně jejího identifikačního čísla, bude nutno znovu žádat o příslušnou registraci, jakkoli tato nová právnická osoba převezme všechny povinnosti a závazky osoby původní. c) Fyzické osoby poskytující sociální službu Jde tu o specifický případ, kdy jednu, nebo více sociálních služeb poskytuje uživateli osoba blízká, která se touto činností nezabývá podnikatelským způsobem. Tzn. že službu poskytuje zpravidla jedné (nebo i několika) konkrétní osobě a nenabízí ji neurčitému okruhu osob dalších na základě živnostenského nebo jiného oprávnění a touto svou činností nesleduje dosahování zisku. 1 Je mj. i v zájmu poskytovatele srozumitelně vysvětlit uživateli určení a povahu příspěvku na péči, včetně toho, že příslušné orgány sledují jeho správné využívání. 1819 Podle ustanovení 83 zákona se v tomto případě nevyžaduje registrace fyzické osoby jako poskytovatele sociálních služeb podle 78 a násl. zákona. Obdobně tak se na její činnost nevztahuje kontrolní působnost Inspekce poskytování soc. služeb. 2 d) Smlouva o poskytování sociálních služeb ( 90 a 91 zákona) Smlouvu (viz Část VI., Hlava VI.), můžeme chápat jako koncentrovaný výraz zásadní a radikální změny, kterou zák. č. 108/2006 Sb. přinesl. Je tomu tak proto, že právě ona (ve formalizované podobě) upravuje, byť v obecné rovině, VŠECHNY vztahy, které v procesu poskytování soc. služeb mezi uživatelem a poskytovatelem vznikají. Je tak jednoznačně zdaleka nejvýznamnějším dokumentem, který je oběma stranám (uživateli i poskytovateli) k dispozici, Vše ostatní, jakkoli důležité a významné, má vůči smlouvě pouze subsidiární charakter. To ovšem znamená, že smlouvu, která nějakým způsobem nepostihuje všechny relevantní momenty vztahu mezi uživatelem a poskytovatelem, těžko můžeme považovat za perfektní. Přitom ale právě perfektnost smlouvy je třeba chápat za nejzákladnější formální podmínku kvalitního poskytování sociálních služeb. 3 Smlouva stanoví ten nejzákladnější rámec, v jehož mezích je sociální služba poskytována. Zákon č. 108/2006 Sb. ve svém 91 odst. 5 stanoví, že smlouva se uzavírá podle podmínek Občanského zákoníku tj. podle typické právní normy, která důsledně respektuje rovnoprávnost subjektů (uživatele i poskytovatele). K uzavření smlouvy tedy nelze žádnou ze stran nutit není tu žádná povinnost ji uzavřít (samozřejmě kromě veřejného závazku poskytovatele poskytovat příslušné sociální služby jeho cílové skupině osob). Jedinou podmínkou je, že se zúčastněné strany musí shodnout na jejím textu (podmínkách, obsahu). V tomto směru je konečně i ustanovení 91 odst. 3 podpůrné. Řeší pouze případy, kdy i samotné jednání o smlouvě je bezpředmětné. (Více o této věci v Kapitole 7., Hlavy IV., Části V. a v Hlavě VI., Části VI.) O tom, co by měla uzavřená smlouva obsahovat, se podrobně zmiňuje Kapitola 4., Hlava VI., Část VI. této publikace. Zmíníme se zde pouze o zásadách, které musí smlouva splňovat: 1) dobrovolnost; 2) rovné postavení účastníků; 3) jednoznačnost, transparentnost; 4) oboustranná vynutitelnost; 5) reflexe všech možností, které mohou v průběhu platnosti smlouvy mezi jejími účastníky nastat; 6) trvání smluvního vztahu a možnosti jeho ukončení nebo změn. Smlouva musí reflektovat skutečnou situaci, nesmí být pouhým formálním aktem pak ztrácí jakýkoli smysl a představovala by velmi hrubé porušení zákona, jež by nemělo být v žádném případě tolerováno, se všemi dopady, včetně odebrání registrace poskytovatele. Velmi specifická povaha sociálních služeb ovšem v některých případech omezuje, případně zcela vylučuje uzavření písemné smlouvy. Dochází k tomu např. v případech, kdy se předpokládá anonymita uživatelů, která sama o sobě znemožňuje uzavření smlouvy (vzhledem k podmínce její nezbytné 2 Zákonodárce tu měl evidentně v úmyslu vytvořit ty nejlepší podmínky k tomu, aby uživatel realizoval své potřeby soc. služeb skutečně ve svém přirozeném sociálním prostředí, aby jeho blízcí byli motivováni ke spolupráci při řešení jeho nepříznivé sociální situace. Bohužel, praxe ukazuje, že mnohdy dochází ke zneužívání této benevolence zákona především co do rozsahu a kvality poskytovaných služeb, že prostředky vynakládané státem do sociální péče se do tohoto systému adekvátně nevracejí. (Typický je tento stav např. v terénních službách.) Velmi často se na tomto stavu podílejí rovnou měrou jak fyzické osoby, poskytující soc. službu, tak i samotný uživatel. Často to vede k tomu, že tíživá sociální situace uživatele se nelepší, ale velmi často se dále prohlubuje. Zde bude patrně v nejbližší budoucnosti třeba nalézt funkční mechanizmus, který by tomuto zneužívání v co největší míře zamezil, aniž by tím však byla omezována upřímná snaha jednotlivců pomoci svým bližním v jejich obtížné sociální situaci. 3 Je možné, že v individuálních a konkrétních případech mohou být ze strany kontrolních orgánů (Inspekce) zpočátku upřednostňována jiná kritéria, avšak s určitostí lze konstatovat, že praxe dá nakonec za pravdu tomuto pojetí. Jisté (a neodůvodněné) podceňování smlouvy patrně může vyplývat ze zatím minimálních zkušeností s touto formou úpravy vzájemných vztahů v segmentu sociálních služeb. 1920 adresnosti). Zákon ovšem jasně stanoví ( 91 odst. 1), kdy je nutné uzavřít písemnou smlouvu (vč. těch případů, kdy jedna ze stran tuto formu požaduje) a kdy to, s ohledem na povahu poskytované služby, je problematické, nebo zcela nemožné. Obecně lze konstatovat, že zákon nepředpokládá písemné uzavření smlouvy v případech, kdy nejde o nějaké materiální plnění jednoho nebo obou jejích subjektů. Pro ty poskytovatele soc. služeb, kteří jsou povinni písemnou formu smlouvy respektovat platí, že (kromě již výše zmíněného): a) smlouva je závazný a zásadní dokument; b) je oběma stranami vynutitelná; c) musí respektovat základní lidská a občanská práva, svobody a oprávněné zájmy; d) musí rámcově obsahovat vše, co v procesu poskytování soc. služeb může mezi jejími účastníky nastat; e) nesmí být v rozporu s právním řádem ČR; f) nesmí být v rozporu s vnitřními pravidly organizace. Nemělo by k tomu nikdy dojít, ale nelze dopředu zcela vyloučit, že uzavřená smlouva je skutečně v rozporu s některým vnitřním pravidlem poskytovatele. V takovém případě však jednoznačně platí, že platná smlouva má přednost před konfliktním pravidlem. Je věcí poskytovatele, aby v podobném případě zajistil soulad svých vnitřních předpisů se smlouvou. Může samozřejmě jednat s uživatelem o přiměřené změně smlouvy, to se však nemusí zdařit. V takovém případě nezbývá, než adekvátně upravit vnitřní pravidla tak, aby uzavřené smlouvě (byť by se jednalo o jeden jediný případ), odpovídala. Upozorňujeme na to především proto, že v oblasti sociální péče prakticky chybí nejen zkušenost, ale i tradice v uzavírání smluv a (jak jsme se již zmínili) smlouvy jsou leckde podceňovány. Nic by nebylo větší chybou! Nejde tu zdaleka jen o to, že v případě soudního sporu by bylo uživateli dáno za pravdu, ale byl by tu naprosto transparentní důvod třeba i pro odnětí registrace poskytovateli. Škoda, která by tím poskytovateli vznikla, by mohla být zcela fatální. Nutno konstatovat, že smlouva je alfou i omegou všech vztahů mezi poskytovatelem a uživatelem a že absolutní respekt k ní je a musí být základním kritériem při posuzování schopnosti poskytovatele dostát všem podmínkám, které mu zákon ukládá. Závěrem je třeba upozornit na problém srozumitelnosti smlouvy. Ta je značně formalizovaným dokumentem a nemůžeme očekávat, že každý uživatel jejímu jazyku zcela porozumí. (Ostatně některým jejím ustanovením nemusí dokonce plně rozumět ani někteří pracovníci poskytovatele.) Poskytovatel se musí postarat o to, aby jeho pracovníci, pověření jednat o smlouvě se zájemci o službu a s uživateli, byli schopni vysvětlit každé její jednotlivé ustanovení způsobem, kterému zájemce (uživatel) porozumí. Vzhledem ke specifické povaze sociálních služeb a jejich adresátů se lze domnívat, že zdaleka by možná nedorozumění nebylo možné zhojit závěrečným prohlášením, že účastníci smluvního vztahu smlouvě porozuměli a uzavírají ji dobrovolně, aniž by tak činili v tísni a pod nátlakem (za nápadně nevýhodných podmínek). Prokázat, že naši pověření pracovníci jsou schopni jednotlivá ustanovení smlouvy uživateli vysvětlit, je samozřejmě relativně obtížné. Nelze než doporučit důkladnou přípravu těchto pracovníků, zahrnující i trénink potřebných dovedností. Způsob, jak tato příprava probíhá, by měla obsahovat i vnitřní pravidla (metodika) organizace, zabývající se jednáním se zájemcem o službu. e) Standardy kvality poskytovaných sociálních služeb (dále jen SQ) ( 99 zákona) Jak se již zmiňuje 99 zákona ve svém prvním odstavci, kvalita sociálních služeb se při výkonu inspekce ověřuje pomocí SQ. Ty jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami (uživateli). Podle této definice jsou tak SQ základním kritériem, měřítkem, kterým si stát, pomocí zvláštního orgánu Inspekce kvality, ověřuje, zda jednotliví poskytovatelé splňují podmínky, které jim pro výkon jejich činnosti ukládá zákon č. 108/2006 Sb. a další obecně platné právní předpisy, zejména prováděcí vyhláška 505/2006 Sb. v platném znění, ale třeba i zákon č. 101/2000 Sb. (o ochraně osobních údajů) a další. 20 Zobrazit více Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních Více Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro Více Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace Více od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou Více Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti Více Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012 Více Příloha č. 3 Dokumentace programu 113 310 Obsah standardů kvality sociálních služeb 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb a) Poskytovatel má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle a zásady poskytované sociální služby a okruh osob, Více Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci. Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt evropské unie z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost s názvem Více Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své Více Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO Více Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1 Více SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant Více Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: 1) Cílová skupina 2) Nabídka služeb (základní a fakultativní činnosti) 1) CÍLOVÁ SKUPINA Základním stavebním kamenem Více Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách Více EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském Více PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE I. Úvodní ustanovení 1. Pardubický kraj v návaznosti na 3, 95 a 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, Více INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Základní informace INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Základní informace Právní zakotvení inspekcí Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o Více PRAVIDLA PRO POSKYTNUTÍ NADAČNÍHO PŘÍSPĚVKU I. ÚČEL A POSLÁNÍ NADACE TAŤÁNY KUCHAŘOVÉ - KRÁSA POMOCI Účelem nadace je zajištění finanční, materiální, humanitární, právní, odborné, personální nebo vzdělávací podpory a pomoci zdravotně, sociálně či Více MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo Více Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy Více Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická Více Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá Více FINANCOVÁNÍ SLUŽEB SOCIÁLNÍ PREVENCE FINANCOVÁNÍ SLUŽEB SOCIÁLNÍ PREVENCE I N G. J I Ř Í H O R E C K Ý, M B A P R E Z I D E N T A S O C I A C E P O S K Y T O V A T E L Ů S O C I Á L N Í C H S L U Ž E B Č R Financování všeobecná východiska Více Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále Více Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních Více Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které Více Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny: Více Strategické cíle organizace na léta 2010 2012 Domov pro seniory sv. Hedviky Kravaře, příspěvková organizace Sestavil: Maria Melecká, ředitelka Zaměstnanci úseku přímé a výchovné péče Schválil: Bc. Maria Melecká, ředitelka Platnost od: 1. 1. 2010 Strategické Více III. 1.1 SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH OBSAH OSNOVA SEZNAMU VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB. Seznam vzdělávacích potřeb CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 1.1 SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB OBSAH A B OSNOVA SEZNAMU VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB 23 A. Osnova seznamu vzdělávacích Osnova umožňuje Více b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která Více Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE Více Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní Více Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012. Více MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních Více Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015 Více Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné Více Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio Více Standardy kvality pro OSPOD 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. 1b Doba výkonu sociálně-právní Více Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace do terciárního vzdělávání Michal Karpíšek, David Václavík Členové expertního týmu IPn Reforma terciárního vzdělávání Semináře pro VOŠ Praha a Brno, 10. Více Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb Proč transformujeme N E P L Á N U J E M E P O U Z E N O V É S O C I Á L N Í S L U Ž B Y, P L Á N U J E M E S P Í Š E T O, J A K C H C E Č L O V Ě K S P O S T I Ž E N Í M Ž Í T, B Y D L E T, P R A C O V Více PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ Metodika CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH I. PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ OBSAH I.1 ÚVOD I.2 CÍLE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MPSV I.3 VÝCHODISKA PRO TVORBU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ I.3.1 AUTODIAGNOSTICKÁ Více Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní Více Smlouva o poskytování sociální služby sociální rehabilitace Smlouva o poskytování sociální služby sociální rehabilitace I. Označení smluvních stran MENS SANA o.s. zastoupená Mgr. Jaroslavou Saidlovou, předsedkyní Rady sdružení MENS SANA o.s. Ukrajinská 1533/13 Více Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Pardubice, 25. října 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému Více Přehled realizovaných vzdělávacích kurzů v rámci projektu Vzděl.. Přehled realizovaných vzdělávacích kurzů v rámci projektu Vzděl.. Číslo kurzu: 1 Všeobecné vzdělávání pracovníků v sociálních službách na území Královéhradeckého kraje Cílová skupina: pracovníci v sociálních Více o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů ODŮVODNĚNÍ VYHLÁŠKY ze dne o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů I. OBECNÁ ČÁST Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 6. srpna 2014 č. 657 o změně Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními Více Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní Více Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Výzkumné otázky I. Co profesionálům z oblasti náhradní péče o dítě přinesly Více Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, Více Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Aktuální stav a perspektivy v oblasti plánování a financování sociálních služeb Hradec Králové, 21. 6. 2012 1 Víceleté Více Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě Více Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje Více Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: Více 27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému Více ŽÁDOSTI O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE A VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU METODIKA HODNOCENÍ ŽÁDOSTI O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE A VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU V RÁMCI CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ A KVALIFIKAČNÍCH KURZŮ PRO PRACOVNÍKY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 1. Více Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které Více OBSAH. Seznam použitých zkratek... XIII Předmluva...XVII O autorech... XXI Úvod... XXIII OBSAH Seznam použitých zkratek............................................ XIII Předmluva........................................................XVII O autorech........................................................ Více SEMINÁŘ K ROZVOJI DÍLČÍCH TYPŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. - sdílení zkušeností s registracemi a inspekcemi individuálního projektu SEMINÁŘ K ROZVOJI DÍLČÍCH TYPŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - sdílení zkušeností s registracemi a inspekcemi individuálního projektu Individuální projekt Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém Více Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského Více SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní Více Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je Více Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv 2 zákona č. 106/1999 Sb. (1) Povinnými subjekty, které mají podle Více Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní Více Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny Více TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a Více K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a Více 25_2008_Sb.txt INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Strana 510 Sbírka zákonů č. 25 / 2008 Částka 11 25 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního Více Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení Více Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci Více Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD: Obecní úřad Bříza je v souladu s ustanovením 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, (dále jen zákon o SPOD) orgánem sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany Více Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků Více Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem Více Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských Více Standard kvality sociálně-právní ochrany Standard kvality sociálně-právní ochrany dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění Obecní úřad Ploskovice Ploskovice 2015 1 Obecní úřad Ploskovice je v souladu s ustanovením Více III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Hlavní oblasti hodnocení činnosti škol a školských A: Rovnost příležitostí ke vzdělávání B: Vedení školy/školského III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Kritéria Více Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Milan Šveřepa Centrum podpory transformace, o.p.s. Konference sociální psychiatrie, Přerov, Více OBSAH. ZÁKON č. 359/1999 Sb. O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ... 1 OBSAH Autoři jednotlivých ustanovení..................................... XI Seznam zkratek............................................... XIII Seznam předpisů citovaných v komentáři.......................... Více I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému.... Více ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých Více Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto Více Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem Více Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince Více CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ SV. ANEŽKY Žižkova 3, 602 00 Brno Dokument P4/1 CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ SV. ANEŽKY Žižkova 3, 602 00 Brno Smlouva o poskytnutí sociální služby chráněného bydlení Pan/paní, narozen/a., dosud trvale bytem.., v textu této smlouvy dále jen uživatel, Více Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace k certifikaci metodik Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace k certifikaci metodik Pojem "certifikovaná " je zaveden Metodikou hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovaci jako jeden z výsledků výzkumu, experimentálního Více Pronajímání bytů ve vlastnictví města Broumova Město Broumov Třída Masarykova 239, 550 14 Broumov SMĚRNICE RADY MĚSTA Název : Pronajímání bytů ve vlastnictví města Broumova Číslo dokumentu: SRM/07 Vydání č.: 01 Výtisk č.: 1 Účinnost od: 01.07.2012 Více Město Kolín. Směrnice Město Kolín Směrnice č. 14 ze dne 26.5.2014, kterou se stanoví obecná pravidla pro uzavírání nájemních smluv na sociální byty v majetku města Kolína Tato směrnice je závazná pro zaměstnance města Kolína Více Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální Více MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE. ZÁSADY pro periodické hodnocení výkonu funkce ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE ZÁSADY pro periodické hodnocení výkonu funkce ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem Schváleno radou kraje usnesením č. 51/2700 ze dne 17. Více IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora Více Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036 V lednu 2013 obdrželo město Horažďovice od Ministerstva vnitra České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt Městský úřad Horažďovice Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://slideplayer.cz/slide/2973651/

Řízení kreditního rizika - institut ručení za odvod daně. - ppt stáhnout 5.3.2013 Řízení kreditního rizika - institut ručení za odvod daně. Prezentace na téma: "5.3.2013 Řízení kreditního rizika - institut ručení za odvod daně."— Transkript prezentace: 1 5.3.2013 Řízení kreditního rizika - institut ručení za odvod daně 2 Institut ručení za odvod daně (1) Ručitelem v daném případě je odběratel-plátce DPH, který přijal zdanitelné plnění uskutečněné v tuzemsku od jiného plátce, jenž záměrně neuhradil DPH z tohoto zdanitelného plnění. Ručitelem je však pouze ten odběratel, který: naplnil tzv. znalostní test ohledně neuhrazení daně či zasažení transakce podvodem, bez ekonomického opodstatnění přijal zdanitelné plnění za cenu zjevně odchylnou od ceny obvyklé. Při stanovení ceny obvyklé správce daně vychází z ust. § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení považuje za cenu obvyklou cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného či obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění. Příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou poskytovatelem tohoto plnění správci daně za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo předmětné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud v okamžiku uskutečnění plnění příjemce zdanitelného plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že: daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění, se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit,, dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody. 2 3 Institut ručení za odvod daně (2) Z dikce zákona vyplývá, že z hlediska podmínek ručení postačuje i zavinění nedbalostní, a to i v podobě nedbalosti nevědomé. Např. tedy nedostatek znalostí nebo nedostatek času není možno uplatnit jako omluvitelný důvod pro nevynaložení péče řádného hospodáře. V případě sporu pak důkazní břemeno nese daňový subjekt. 3 4 Podstata kreditního rizika Podstatou kreditního rizika je… riziko nezaplacení, riziko nedodání, riziko neodebrání. Vzniká defaultem některého z obchodních partnerů (neschopností dostát svým závazkům vůči společnosti). Řídí se sledováním platební morálky a aktuální bonity partnerů a definicí. Riziko nelze plně eliminovat ani přenést - nelze se mu vyhnout. 4 5 Základní principy řízení kreditního rizika 5 strategie procesy nástroje Vymezení kreditního rizika Definování přístupu k řízení kreditního rizika Stanovení přípustné očekávané ztráty Určení zainteresovaných útvarů Vymezení odpovědností a pravomocí Definování souvisejících procesů Stanovení limitů angažovanosti Seznam zakázaných a povolených protistran Reporting Smluvní a platební podmínky Řízení kreditního rizika vychází ze strategie řízení rizik, zahrnuje nastavení dotčených procesů a implementaci vhodných nástrojů pro jeho řízení. 6 Procesy a nástroje řízení kreditního rizika 6 OBCHODOVÁNÍVYMÁHÁNÍ Monitoring protistrany, sběr informací Hodnocení protistrany Stanovení maximální přípustné ztráty Kontrola Monitoring protistrany Uzavírání obchodů - čerpání limitu Sledování čerpání limitu Sledování vývoje maximální ztráty Sledování aktuálního vývoje pohledávek Vymáhání pohledávek, komunikace s protistranou Seznam povolených a zakázaných protistran Typizované a platební smluvní podmínky Motivace obchodníků Rating protistrany Kreditní limit angažovanosti Jasně definovaný vymáhací proces Způsob tvorby a účtování opravných položek k pohledávkám PREVENCE MONITORING PROTISTRANY – REPORTING 7 Prevence – Princip hodnocení 7 Rating Informace Finanční situace Platební morálka “ Důvěra “ PROTISTRANA Finanční síla Podíl na oček. ztrátě Limit angažovanosti Hodnocení protistrany zahrnuje stanovení kreditního ratingu protistrany a přiřazení limitu angažovanosti. 8 Institut nespolehlivého plátce S účinností od 1.1.2013 zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) obsahuje ustanovení § 106a, které stanoví podmínky pro aplikaci nového právního institutu tzv. nespolehlivého plátce. Tento institut, zejména v kombinaci s §109 odst. 3 zákona o DPH (institut ručení za nezaplacenou daň), by měl sloužit jako efektivní nástroj v boji proti únikům v oblasti DPH. 8 NESPOLEHLIVÝ PLÁTCE Statut nespolehlivého plátce získají plátci DPH, kteří poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně. Jeho detailní znění je k nalezení v §106a novely zákona o DPH. Jedná se zejména o tyto záležitosti: Povinnost podat daňové potvrzení Povinnost uhradit daň Povinnost součinnosti se správcem daně při daňové kontrole nebo součinnosti při dožádání Dále lze za závažné porušení povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty považovat takové porušení zákonem stanovené povinnosti, které svou intenzitou ohrožuje veřejný zájem na řádném výběru daně z přidané hodnoty. Nelze sankciovat formální porušení povinností stanovených zákonem (např. opomenutí údajů v přihlášce k registraci či daňovém přiznání), které z hlediska správy a výběru daně by nemělo prakticky žádný negativní dopad. Plátce, který se na základě rozhodnutí správce daně stal nespolehlivým plátcem, může podat ke správci daně žádost o vydání rozhodnutí, že již není nespolehlivým plátcem, nejdříve však po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým správce daně rozhodl o tom, že plátce je nespolehlivým plátcem. Dojde-li k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH – platebním výměrem bude vyměřena nebo doměřena DPH podle pomůcek v minimální výši 500 tis. Kč (do této částky se nezahrnuje případné příslušenství daně). Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze přihlížet výhradně k porušením plnění povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013. Za ohrožení veřejného zájmu je považováno také neuhrazení zajišťovacího příkazu, který byl vystaven z důvodu, že plátce je zapojen do řetězových obchodů a existuje obava, že daň nebude uhrazena (týká se příkazů vydaných po 1. 1. 2013). Evidence po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích kumulativního nedoplatku na dani z přidané hodnoty ve výši minimálně 10 mil Kč bez příslušenství daně, a to z daňových povinností vyměřených, případně doměřených po 1. 1. 2013, a tento stav v době vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci trvá. USTANOVENÍ GEN. FIN. ŘEDITELSTVÍ 9 9 Registr nespolehlivého plátce daně Správce daně zveřejní způsobem umožňující vzdálený přístup skutečnost, zda se daný plátce DPH stal spolehlivým. V této souvislosti byla v registru plátců DPH, který vede Generální finanční ředitelství, zveřejněna u každého plátce DPH informace o jeho spolehlivosti. Odkaz na registr plátců DPH lze najít na webu ww.financnisprava.cz nebo na http://adisreg.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=2ww.financnisprava.cz http://adisreg.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=2 1 2 3 10 Dopad institutu na firmy (1) Institut nespolehlivého plátce má přímý dopad na podnikatele uvedené v seznamu nespolehlivých plátců i na ty, kteří s nimi obchodují. Pokud se některý podnikatel rozhodne obchodovat s plátcem, který je na seznamu nespolehlivých plátců, bude automaticky ručit za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění, které od takového plátce přijme. Podnikatelé si tedy musí hlídat, s kým obchodují. V případě, že si plátce nezkontroluje, zda se jedná o nespolehlivého plátce, nebo navzdory tomu, že se jedná o nespolehlivého plátce, s ním bude obchodovat, bude ručit za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění, které od takového plátce příjme. Na základě analýzy finančního ředitelství se předpokládá, že bude rozhodnuto u 23-28 tisíc subjektů, že jsou nespolehlivými plátci. První uveřejnění v registru plátců se předpokládá v dubnu 2013. §109 odst. 3) Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jejího uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňující dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem. 10 11 Dopad institutu na firmy (2) Riziku ručení se vystavujeme nejen v případě, že odebereme zboží nebo službu od nespolehlivého plátce, ale i tehdy, kdy plnění uhradíme bezhotovostně na účet dodatele, který nebude zveřejněn na webu daňové správy (FÚ). Novela zákona o DPH ukládá osobám povinným k dani oznámit správci daně do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona (tedy do 28. února 2013) bankovní účty, které používá pro svou ekonomickou činnost. Správce daně zveřejní způsobem umožňující dálkový přístup tato čísla bankovních účtů prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci nabytí účinnosti zákona, tj. 1. dubna 2013. Plátce rovněž ručí za neuhrazenou DPH bezhotovostním převodem na účet vedený mimo tuzemsko. Dalším důvodem pro ručení za neuhrazenou daň je nákup PHM od neregistrovaného distributora, §4 zákona č.311/2006 Sb., o pohonných hmotách. Registr distributorů PHM je dostupný na adrese http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/SpdInternet. aspx?act=findphm. 11 §109 odst.2) Příjemce zdaň. plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění a) bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od ceny obvyklé, b) poskytnuta zcela nebo z části bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko, nebo c) poskytnuta zcela nebo z části bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňující dálkový přístup. 12 Náležitosti úhrady za nespolehlivého plátce (1) Platba daně musí být směřována na příslušný depozitní účet správce daně poskytovatele zdanitelného plnění v níže uvedeném tvaru: 80039 - matrika finančního úřadu / 0710 Úhrada v případě platby příjemce za poskytovatele musí obsahovat zákonem (ust. §109a odst. 2 písm. a) až d)) stanovené položky, aby mohlo dojít ke korektní identifikaci platby na příslušném Finančním úřadě: identifikace poskytovatele zdanitelného plnění; daň, na kterou je úhrada určena; identifikaci příjemce zdanitelného plnění; den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění. 3.4.201512 Úhradu je třeba provést na osobní depozitní účet vedený u místně příslušného správce daně poskytovatele zdanitelného plnění a identifikovat ji (dle § 109a ZDPH). Směřování a další náležitosti, které musí obsahovat takto poskytnutá platba: Příjemce zdanitelného plnění, který dosud ve vztahu k určitému zdanitelnému plnění nebyl vyzván jako ručitel, může daň z takového zdanitelného plnění uhradit za poskytovatele. 13 Náležitosti úhrady za nespolehlivého plátce (2) Příjemce zdanitelného plnění uvede při bezhotovostním platebním styku na příkaze k úhradě nebo při hotovostní platbě přes Českou poštu na poštovní poukázce A následující údaje: Účet příjemce platby (ve prospěch účtu) = účet správce daně poskytovatele zdanitelného plnění s předčíslím 80039. Variabilní symbol = kmenová část DIČ poskytovatele zdanitelného plnění Specifický symbol = kmenová část (svého) DIČ příjemce zdanitelného plnění Ve zprávě pro příjemce uvede den uskutečnění zdanitelného plnění ve tvaru: DD/MM/RRRR−P nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění ve tvaru: DD/MM/RRRR−U. Konstantní symbol 1148 při bezhotovostní platbě nebo 1149 při hotovostní platbě. V případě platby v hotovosti na pokladně správce daně se platba přijme na DP 9 (depozitní druh příjmu k účtu s předčíslím 80039). Do variabilního symbolu se uvede kmenová část DIČ poskytovatele zdanitelného plnění a v poznámce platby hotovosti se další informace uvedou ve tvaru: „kmenová část DIČ příjemce zdanitelného plnění, DD/MM/RRRR−P nebo DD/MM/RRRR−U“. V případě, že příjemce plnění neuvede den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem, je za tento den považován den přijetí platby správcem daně. 3.4.201513 14 14 Jaké kroky je vhodné realizovat? Monitorovací aplikace Definice úprav workflow v ERP a jejich implementace ve spolupráci s provozovatelem ERP. Upozornění při změně údajů obchodního partnera, který se dostal na registr nespolehlivých plátců. Varování při založení objednávky, vložení přijaté faktury a při přípravě platebního návrhu na existenci partnera v registru, výběru bankovního účtu partnera, který není oficiálně zaregistrovaný, nebo výběru partnera, který je neregistrovaným distributorem pohonných hmot. On-line aktualizace evidence registru nespolehlivých plátců, zaregistrovaných čísel bankovních účtů a evidence dodavatelů pohonných hmot. Automatická příprava dat a jejich zasílání do aplikací společnosti (např. ERP). Reporting přehledů nespolehlivých plátců, registrovaných účtů a registrovaných distributorů pohonných hmot. 2 Úprava workflow ERP 1 V řešení platebního styku v souvislosti s ručením za odvod daně je třeba realizovat kroky v oblastech nastavení informačních systémů, workflow účetních dokladů a právního zajištění. Právní otázky Smluvní specifikace možnosti odvedení DPH přímo za dodavatele (ošetření nebezpečí platby smluvních poplatků za zpoždění platby apod.) Uvedení registrovaného účtu dodavatele přímo ve smlouvě. 3 Reportingový objekt pro ERP Implementace specializovaného objektu v rámci ERP. Reporting registru nespolehlivých plátců, zaregistrovaných čísel bankovních účtů a evidence registrovaných distributorů pohonných hmot. Implementace automatických alertů. 4 15 15 Implementace opatření v rámci ERP a workflow Při implementaci opatření do ERP a workflow dokladů v rámci problematiky ručení za odvod daně je možné zvolit následující řešení: Kmenová data Objednávka Založení faktury – předběžně pořízený doklad Workflow Platební návrh – generování plateb do banky Web databáze MF – black list, registrované bankovní účty Monitorovací aplikace Databáze – DIČ, B.Ú. DIČ BÚ DIČ BÚ Schéma toku dat Kontrola dat Nový objekt ERP Blokace protistrany Zasílání alertů Reporting dat subjektů z databáze Kmenová data v účetnictví 16 www.grantthornton.cz / www.gti.org © 2013 Grant Thornton Advisory s.r.o. All rights reserved. Grant Thornton Advisory s.r.o. je členská firma Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). Odkazy na Grant Thornton se vztahují ke Grant Thornton International nebo ke členským firmám. Grant Thornton International a členské firmy nejsou mezinárodním partnerstvím. Služby jsou nezávisle poskytovány jednotlivými členskými firmami. Grant Thornton Advisory s.r.o. is a member firm of Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). References to Grant Thornton are to Grant Thornton International or its member firms. Grant Thornton International and the member firms are not a worldwide partnership. Services are delivered independently by the member firms. Děkuji za pozornost Michal Beneš [email protected]@cz.gt.com, 731 173 022 Stáhnout ppt "5.3.2013 Řízení kreditního rizika - institut ručení za odvod daně."

https://firmy.euro.cz/subjekt-sanatorium-florencie-a-s-v-likvidaci-25205986

Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" IČO: 25205986, Karlovy Vary, výpis z rejstříku (05.08.2020) | Euro.cz Firma Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" IČO 25205986 Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" (25205986) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Mariánskolázeňská 223/25, Karlovy Vary 360 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 6. 1. 1997 a je stále aktivní. Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" na Justice.cz Detailní informace o Sanatorium Florencie a.s. v likvidaci na rzp.cz Výpis dat pro Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" Aktuální kontaktní údaje Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" Kapitál Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" Sídlo Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" Mariánskolázeňská 223/25 , Karlovy Vary 360 01 24.1.2015 Mariánskolázeňská 223/25 , Karlovy Vary 360 01 6.1.1997 - 24.1.2015 Předmět podnikání Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" nestátní zdravotnické zařízení - FBLR, péče poradenská, ošetřovatelská, diagnostická, preventivní a léčebná ambulantní 6.1.1997 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v režimu živnosti volné 6.1.1997 - 27.1.2016 ubytovací služby 6.1.1997 - 27.1.2016 hostinská činnost 6.1.1997 - 27.1.2016 vedení firmy Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" Statutární orgán Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" Způsob jednání za společnost: Za společnost jedná každý z členů představenstva samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva vždy s jedním dalším členem představenstva. 24.11.1997 Způsob jednání: a) zastupování - společnost zastupují všichni členové představenstva samostatně, b) podepisování - za společnost podepisuje předseda představenstva, a to tím způsobem, že k napsanému nebo vytištěnému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis. 6.1.1997 - 24.11.1997 Jan Růžička 24.1.2015 MUDr. Helena Urbancová 6.1.1997 - 24.11.1997 Vodárenská 794/3 , Karlovy Vary 360 10 Petr Branberger 6.1.1997 - 20.11.2012 Otakar Křepinský 6.1.1997 - 15.8.2013 Jan Růžička 24.11.1997 - 24.1.2015 Otakar Křepinský 15.8.2013 - 24.1.2015 Dozorčí rada Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" Michaela Holubová 24.1.2015 Jana Trollerová 24.1.2015 ing. Václav Záhořík 10.11.2017 Jan Růžička 6.1.1997 - 24.11.1997 Jana Zajícová 24.11.1997 - 1.11.2011 ing. Václav Záhořík 6.1.1997 - 24.8.2013 Michaela Holubová 6.1.1997 - 24.1.2015 Jana Trollerová 1.11.2011 - 24.1.2015 ing. Václav Záhořík 24.8.2013 - 24.1.2015 ing. Václav Záhořík 24.1.2015 - 10.11.2017 Likvidace Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" Likvidátor jedná a činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. 5.4.2000 Ing. Josef Kreutzer 5.4.2000 - 21.11.2013 Sbírka Listin Sanatorium Florencie a. s. "v likvidaci" B 603/SL 10 rozhod. o statut. orgánu odstoupení z funkce Krajský soud v Plzni 11.9.2014 2.12.2014 11.2.2015 2 B 603/SL 9 usn. o nařízení výk.rozh. 134 Ex 22828/14-5 Krajský soud v Plzni 9.12.2014 9.12.2014 22.1.2015 2 B 603/SL 8 stanovy společnosti - ú.z. Krajský soud v Plzni 21.1.2000 24.5.2000 20.6.2000 10 B 603/SL 7 notářský zápis -NZ 2/2000, N 2/2000 Krajský soud v Plzni 21.1.2000 24.5.2000 20.6.2000 10 B 603/SL 6 notářský zápis NZ 191/97, N 203/97 Krajský soud v Plzni 27.6.1997 18.9.1997 21.1.1998 16 B 603/SL 5 notářský zápis (změna zakladatel. smlouvy) Krajský soud v Plzni 11.12.1996 18.12.1996 13.1.1997 3 B 603/SL 4 notářský zápis (rozhodnutí o založení spol.) Krajský soud v Plzni 11.12.1996 18.12.1996 13.1.1997 3 B 603/SL 3 notářský zápis (osvědčení průběhu val.hrom.) Krajský soud v Plzni 1.10.1996 18.12.1996 13.1.1997 3 B 603/SL 2 notářský zápis (zakladatelská smlouva) Krajský soud v Plzni 1.10.1996 18.12.1996 13.1.1997 17 B 603/SL 1 notářský zápis Krajský soud v Plzni 1.10.1996 18.12.1996 13.1.1997 3 Základní údaje Sanatorium Florencie a.s. v likvidaci Sanatorium Florencie a.s. v likvidaci Sídlo Sanatorium Florencie a.s. v likvidaci Mariánskolázeňská 223/25, Karlovy Vary 360 01 Živnosti a provozovny Sanatorium Florencie a.s. v likvidaci Statutární orgán Sanatorium Florencie a.s. v likvidaci Sanatorium Zámek, s.r.o. - 04676025 - Otrokovice

https://rejstriky.finance.cz/firma-apps-dev-team-s-r-o-24701009

Apps Dev Team s.r.o. Brno IČO 24701009 kontakty (12.08.2020) | Finance.cz Apps Dev Team s.r.o. Brno IČO: 24701009 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Apps Dev Team s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 24701009. Firma s názvem Apps Dev Team s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 2010. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o Apps Dev Team s.r.o. IČO: 24701009 C 78570 24701009 Aktuální kontaktní údaje Apps Dev Team s.r.o. Kontakty na Apps Dev Team s.r.o. IČO: 24701009 třída Kpt. Jaroše 1922/3 , Brno 602 00 20.3.2013 Havlíčkovo náměstí 727/20 , Ostrava 708 00 31.8.2010 - 20.3.2013 Moravanů 2153/37 , Praha 169 00 23.6.2010 - 31.8.2010 Obory činností Apps Dev Team s.r.o. IČO: 24701009 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona 31.8.2010 pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor 23.6.2010 Vedení firmy Apps Dev Team s.r.o. IČO: 24701009 Za společnost jedná jednatel samostatně. 5.6.2014 Jménem společnosti jedná každý jednatel samostatně. 23.4.2013 - 5.6.2014 Jménem společnosti jedná jednatel samostatně. 20.3.2013 - 23.4.2013 Jménem společnosti jedná každý jednatel samostatně. 31.8.2010 - 20.3.2013 Jménem společnosti jedná jednatel samostatně. 23.6.2010 - 31.8.2010 Oldřich Kotík 20.2.2012 Lovecká 690, Ždánice 696 32 Tomáš Kudělka 23.4.2013 Vinohrady 2588/101, Kyjov 697 01 Jan Lustig 23.6.2010 - 31.8.2010 od 23.6.2010 do 10.8.2010 Tereza Slováčková 31.8.2010 - 20.2.2012 od 10.8.2010 do 1.2.2012 Nádražní 413, Ždánice 696 32 Jiří Tichý 31.8.2010 - 20.3.2013 od 10.8.2010 do 13.3.2013 Havlíčkovo náměstí 727/20, Ostrava 708 00 Vlastníci firmy Apps Dev Team s.r.o. IČO: 24701009 Sbírka Listin Apps Dev Team s.r.o. IČO: 24701009 C 78570/SL 19 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Brně 29.3.2014 22.4.2015 22.4.2015 2 C 78570/SL 17 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 2.7.2014 20.4.2015 22.4.2015 5 C 78570/SL 16 notářský zápis rozhod. VH, spol. smlouva, NZ 645/2014 Krajský soud v Brně 2.6.2014 3.6.2014 9.6.2014 13 C 78570/SL 15 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Brně 31.12.2012 18.12.2013 20.12.2013 7 C 78570/SL 14 účetní závěrka [2011] Krajský soud v Brně 31.12.2011 18.12.2013 19.12.2013 7 C 78570/SL 13 účetní závěrka [2010] Krajský soud v Brně 31.12.2010 18.12.2013 19.12.2013 7 C 78570/SL 11 notářský zápis spol. smlouva, NZ 345/2013 Krajský soud v Brně 19.4.2013 22.4.2013 24.4.2013 7 C 36615/SL 9 notářský zápis NZ 188/2013 Krajský soud v Brně 13.3.2013 15.3.2013 25.3.2013 8 C 36615/SL 10 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 13.3.2013 15.3.2013 25.3.2013 6 C 36615/SL 7 rozhod. o statut. orgánu VH Krajský soud v Brně 1.2.2012 14.2.2012 1.3.2012 1 C 36615/SL 6 notářský zápis NZ 693/2010 Krajský soud v Brně 10.8.2010 31.8.2010 2 C 36615/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 534/2010 Krajský soud v Brně 9.6.2010 2.7.2010 3 Hodnocení Apps Dev Team s.r.o. Výpis dat pro firmu Apps Dev Team s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Apps Dev Team s.r.o., 24701009 na obchodním rejstříku výpis firmy Apps Dev Team s.r.o., 24701009 na živnostenském rejstříku

https://www.hradek.eu/page3.aspx?zaz=448-4029

Obecně závazná vyhláška Města Hrádek nad Nisou 6/2019 - Hrádek nad Nisou - Vyhlášky a nařízení Obecně závazná vyhláška Města Hrádek nad Nisou 6/2019 o evidenci psů a jejich chovatelů Zastupitelstvo města Hrádek nad Nisou se na svém zasedání dne 27. 11. 2019 usneslo, usnesením č. 10/189/ZM/19 vydat, podle § 13b odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 10, § 35 a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“): povinnost chovatelů[1] přihlásit psy do evidence trvale označených psů a jejich chovatelů, náležitosti a způsob vedení evidence trvale označených psů a jejich chovatelů. Město Hrádek nad Nisou vede prostřednictvím Městského úřadu Hrádek nad Nisou (dále jen „městský úřad“) evidenci trvale označených psů a jejich chovatelů způsobem dle této vyhlášky (dále jen „evidence“). Chovatel psa chovaného na území města Hrádek nad Nisou je povinen přihlásit se do 15 dnů ode dne trvalého označení psa, zejména psa označeného elektronickým čipem nebo do 15 dnů ode dne, kdy se stal chovatelem trvale označeného psa, do evidence. Při přihlášení se do evidence, uvede chovatel psa následující údaje: své jméno a příjmení, údaj o trvalém pobytu, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a obecný identifikátor byl li přidělen, jde-li o právnickou osobu, jméno, datum narození, plemeno, pohlaví a barvu psa a případné zvláštní znamení, evidenční číslo elektronického čipu, jímž byl pes označen, které doloží registrační kartou vyplněnou u veterinárního lékaře, který provedl označení psa elektronickým čipem, nebo registračním listem vyplněným na městském úřadě pro případ, že nevlastní registrační kartu nebo registrační karta neobsahuje veškeré požadované údaje. Registrační kartu lze nahradit průkazem původu s požadovanými údaji, popřípadě kontaktní údaje pro případ ztráty psa. Chovatel je povinen Městskému úřadu ohlásit pro účely evidence ukončení chovu psa na území města Hrádek nad Nisou nebo jeho uhynutí, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Dále je chovatel povinen nejpozději do 30 dnů oznámit ztrátu či únik psa ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Úleva za trvalé označování psů Chovateli trvale označeného psa bude poskytnuta úleva od poplatku dle Obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů.[2] Povinnosti stanovené touto vyhláškou se nevztahují na chovatele psů, jejichž psi Za porušení povinností vyplývajících z této vyhlášky lze uložit sankce podle zvláštních předpisů[3]. Zrušuje se Obecně závazná vyhláška Města Hrádek nad Nisou č. 7/2012 o trvalém označování psů a evidenci jejich chovatelů ze dne 19. 12. 2012. [1] § 3 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. [2] Obecně závazná vyhláška č. 4/2019, o místním poplatku ze psů [3] Např. § 27 písm. q) zákona. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/46708707/setuza-as

SETUZA a.s. | FIRMOFirmo, podnikání bez starostíMenu Ukázkový subjektUkázka Vyzkoušet ZDARMAVyzkoušet Přihlásit RegistraceSETUZA a.s.Základní informace Struktura společnostiÚčast ve společnostechGraf vazebZjištěné problémyDotacePředmět činnostiEkonomické údajeInsolvenční rejstříkVolná místaVeřejné zakázkySbírka listinOchranné známky Zavřít panel Zobrazit panelTrendy20 741 tis. KčCelkové výnosy za rok 2012Trendy-8 460 tis. KčZtráta za rok 2012Trendy624 067 tis. KčAktiva celkem za rok 2012Trendy3Zaměstnanců za rok 2012Základní údaje 28.12.2001 - 29.9.2016Ústí nad Labem - Střekov, Žukovova 100, PSČ 401297.5.1992 - 28.12.2001Ústí nad Labem, Žukovova 100 Historické adresy z obchodního rejstříku 28.1.2010 - 25.10.2010Ústí nad Labem - Střekov, Žukovova 100, PSČ 40003IČ b7ysthq 7.5.1992 - 26.4.1999 Krajský soud v Ústí nad Labem, odd. vložka: B 273 Základní jměníod 24.2.1998 1 152 709 000 Kč Historické jmění21.6.1993 - 24.2.1998 1 152 709 000 Kč 4200526507 od 11.12.2006 Název neuveden v RŽPAdresy: 27. července 1992 : Za společnost jednají prokuristé, kteří jsou oprávněni ke všemprávním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku s výjimkouoprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti. K zastupování Za společnost jednají prokuristé, kteří jsou oprávněni ke všemprávním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku s výjimkouoprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti. K zastupování... apodepisování za akciovou společnost jsou prokuristé oprávněnitak, že je přitom třeba souhlasného projevu vůle alespoň dvou znich. Prokuristé podepisují tím způsobem, že k názvu společnostipřipojí svůj podpis s dodatkem označujícím prokuru. zobrazit více 7. května 1992 : Údaje o založení společnosti :Akciová společnost byla založena podle § 172 Obchodního zákoníku.Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetkuČeské republiky se sídlem v Údaje o založení společnosti :Akciová společnost byla založena podle § 172 Obchodního zákoníku.Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetkuČeské republiky se sídlem v... Praze 1, Gorkého náměstí 32, na kterýpřešel majetek státního podniku ve smyslu § 11 odst. 3 zák. č.92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.V zakladatelské listině učiněné ve formě notářského zápisu ze dne30.4. 1992 bylo rozhodnuto o schválení jejich stanov a jmenováníčlenů představenstva a dozorčí rady. zobrazit více 30. května 1997 - 28. prosince 2001 : Valná hromada dne 17. 9. 1996 schválila změnu stanovspolečnosti. 21. června 1993 - 27. listopadu 1998 : Samostatným jednáním a podepisováním za akciovou společnostbyl pověřen RNDr. Ing. Miloslav Handl. 30. května 1997 - 24. února 1998 : Rozsah splacení základního jmění: 100 % 29. července 1996 - 30. května 1997 : Valná hromada dne 2. 5. 1996 schválila změnu stanov společnosti. 21. června 1993 - 30. května 1997 : Mimořádná valná hromada dne 19.5.1993 rozhodla o změně čl.6 odst. 1, čl. 5 odst. 1, čl. 13 odst. 4 a čl. 37 odst. 2stanov a.s. 21. června 1993 - 30. května 1997 : Mimořádná valná hromada dne 26.2.1993 rozhodla o změně čl.15 odst. 1 stanov a.s. 21. června 1993 - 30. května 1997 : Valná hromada dne 14.1.1993 rozhodla o změnách stanov a.s.v čl. 4, čl. 5 odst. 1, čl. 6, čl. 9 odst. 2, čl. 14 odst.3, čl. 23 odst. 1 a čl. 37 odst. 3. 7. května 1992 - 21. června 1993 : Dozorčí rada společnosti :1/ Ing. Jana B a s t l o v á, bytem Ústí nad Labem, Myslbekova220/72/ Ing. Milan K ř i v o h l a v ý, bytem Teplice, U zámeckézahrady 1667/53/ Petr... G a n d a l o v i č, bytem Ústí nad Labem Gagarinova31. zobrazit více 7. května 1992 - 21. června 1993 : Základní jmění společnosti :Základní jmění společnosti činí 933.785.000,-- Kčs /slovy:devětsettřicettřimilionysedmsetosmdesátpěttisíckorunčeskoslovenských/. Zakladatel splatil 100... % základníhojmění společnosti, které je představováno cenou vkládanéhohmotného a dalšího majetku uvedeného v zakladatelské listině.Ocenění tohoto majetku je obsaženo ve schváleném privatizačnímprojetku státního podniku Severočeské tukové závody, s.p.Toto základní jmění společnosti je rozděleno na 933.785 akcií najméno po 1.000,-- Kčs jmenovité hodnoty. zobrazit více

http://kraken.slv.cz/5Azs45/2009

5Azs45/2009 è. j. 5 Azs 45/2009-85 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Ludmily Valentové a soudcù JUDr. Lenky Matyá¹ové, Ph.D., JUDr. Jakuba Camrdy Ph.D., JUDr. Marie Turkové a JUDr. Kateøiny ©imáèkové v právní vìci ¾alobce: Ch. O., zastoupeného JUDr. Petrem Práglem, advokátem se sídlem Dlouhá 1548/5, Ústí nad Labem, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, Nad ©tolou, 3, Praha 7, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 4. 9. 2008, è. j. OAM-398/LE-C06-C09-2008, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2009, è. j. 16 Az 14/2008-48. III. Odmìna advokáta JUDr. Petra Prágla, se sídlem Dlouhá 5, Ústí nad Labem, s e u r è u j e èástkou 5712 Kè. Tato èástka mu bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do ¹edesáti dnù od právní moci tohoto rozhodnutí. Kasaèní stí¾ností se ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) domáhá zru¹ení shora oznaèeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen krajský soud ), kterým byla zamítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 4. 9. 2008, è. j. OAM-398/LE-C06-C09-2008, ze dne 15. 7. 2008, è. j. OAM-409/VL-01-ZA07-2008. ®alovaný vý¹e uvedeným rozhodnutím stì¾ovateli neudìlil mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii ÈR ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù ( dále jen zákon o azylu ). V kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel namítá, ¾e dùvody pro neudìlení azylu humanitárního nejsou pøesvìdèující. Souèasnì stì¾ovatel uvádí, ¾e od 9 let ¾ije v ÈR, v Arménii nikoho nezná a nezná ani rodný jazyk. Na návrat do Arménie nemá prostøedky, byl by stresující, ale i reálnì problematický-nevlastní ¾ádný relevantní doklad a nezúèastnil se vojenské slu¾by v zemi pùvodu. Skuteènost, ¾e o mezinárodní ochranu ¾ádá poètvrté, nemù¾e jít k jeho tí¾i, stejnì jako snaha po legalizaci pobytu. Pøipomíná, ¾e pojem pøesah vlastních zájmù , je neurèitý právní pojem. Stì¾ovatel je pøesvìdèen, ¾e splòuje podmínky pro udìlení azylu humanitárního. Navrhuje rozsudek zru¹it a vìc vrátit k dal¹ímu øízení. Nevy¹¹í správní soud poskytuje ochranu veøejným subjektivním právùm fyzických a právnických osob (§ 2 s. ø. s.). Zatímco úkolem krajských soudù je projednat a rozhodnout ka¾dý pøípad, Nejvy¹¹í správní soud zaji¹»uje jednotu a zákonnost rozhodování soudù ve správním soudnictví (§ 12 odst. 1 s. ø. s.). K plnìní jeho sjednocující role svìøuje zákon Nejvy¹¹ímu správnímu soudu rùzné procesní nástroje, na prvním místì nepochybnì rozhodování o kasaèní stí¾nosti (§ 12 odst. 1 ve spojení s § 102 s. ø. s.). Ve vìcech azylu v nové úpravì institutu nepøijatelnosti (§ 104a s. ø. s.) je kasaèní stí¾nost mimoøádným opravným prostøedkem omezeným na pøípady objektivní nutnosti rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu. Z tìchto dùvodù bude kasaèní stí¾nost ve vìcech azylu pøijata k projednání jen tehdy, jestli¾e rozhodování o ní umo¾ní Nejvy¹¹ímu správnímu soudu zároveò plnit obecnìj¹í sjednocující funkci v systému správního soudnictví. Institut pøijatelnosti kasaèní stí¾nosti je snahou o rovnováhu mezi dvìma zájmy: zájmem na spravedlnost v ka¾dém jednotlivém pøípadì a zájmem na efektivitì pùsobení objektivního práva. Ryze formální dùraz èasto kladený na dosa¾ení spravedlivého výsledku øízení (ve smyslu jeho procesní bezvadnosti) ve svých dùsledcích výraznì oslabuje právní jistotu a tedy i efektivitu práva. Jak k tomu opakovanì uvedl Ústavní soud (viz napø. nález ze dne 13. 11. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 15/01, Sbírka nálezù a usnesení, sv. 24, str. 222-223; obdobnì té¾ nález ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. III. ÚS 150/03, Sbírka nálezù a usnesení, sv. 31, str. 149), [ ] ¾ádný právní øád není a nemù¾e být z hlediska soustavy procesních prostøedkù k ochranì práv, jako¾ i z hlediska soustavy uspoøádání pøezkumných instancí, budován ad infinitum. Ka¾dý právní øád pøiná¹í a nutnì musí pøiná¹et i urèitý poèet chyb. Úèelem pøezkumného, resp. pøezkumných øízení mù¾e být reálnì takováto pochybení aproximativnì minimalizovat, a nikoliv beze zbytku odstranit. Soustava pøezkumných instancí je proto výsledkem pomìøování na stranì jedné úsilí o dosa¾ení panství práva, na stranì druhé efektivity rozhodování a právní jistoty. Z pohledu tohoto kritéria je zavedení mimoøádných opravných prostøedkù, èili prodlu¾ování øízení a prolomení principu nezmìnitelnosti rozhodnutí, která ji¾ nabyla právní moci, adekvátní toliko v pøípadì dùvodù výjimeèných. Jak u¾ tento soud mnohokráte zdùraznil a judikoval, poskytnutí mezinárodní ochrany je zcela specifickým dùvodem pobytu cizincù na území Èeské republiky a nelze je zamìòovat s jinými legálními formami pobytu cizincù na území ÈR, tak jak jsou upraveny napø. v zákonì è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území ÈR. Mezinárodní ochrana je výjimeèný institut konstruovaný za úèelem poskytnutí ochrany tomu, kdo z dùvodù v zákonì stanovených poci»uje oprávnìnou obavu z pronásledování ve státì, jeho¾ je obèanem. Dùvody pro její poskytnutí jsou zákonem vymezeny pomìrnì úzce a nepokrývají celou ¹kálu poru¹ení lidských práv a svobod, která jsou jak v mezinárodním, tak ve vnitrostátním kontextu uznávána. Institut mezinárodní ochrany je aplikovatelný v omezeném rozsahu, a to pouze pro pronásledování ze zákonem uznaných dùvodù, kdy je tímto institutem chránìna toliko nejvlastnìj¹í existence lidské bytosti a práva a svobody s ní spojené, tøeba¾e i dal¹í pøípady vá¾ného poru¹ování ostatních lidských práv jsou natolik záva¾né, ¾e by na nì takté¾ bylo mo¾no nahlí¾et jako na pronásledování. Nejvy¹¹í správní soud k námitce stì¾ovatele pøednì konstatuje, ¾e smysl institutu humanitárního azylu spoèívá v tom, aby rozhodující správní orgán mìl mo¾nost azyl poskytnout i v situacích, na nì¾ sice nedopadá ¾ádná z kautel pøedpokládaných taxativními výèty ustanovení § 12 a § 13 citovaného zákona, ale v nich¾ by bylo pøesto nehumánní azyl neposkytnout. Správní orgán díky tomu mù¾e zareagovat nejen na pøípady, je¾ byly pøedvídatelné v dobì pøijímání zákona o azylu jako obvyklé dùvody udìlování humanitárního azylu (napø. u osob zvlá¹tì tì¾ce posti¾ených èi nemocných, u osob pøicházejících z oblastí posti¾ených humanitární katastrofou, a» u¾ zpùsobenou lidskými èi pøírodními faktory), ale i na situace, je¾ pøedvídané èi pøedvídatelné nebyly. Míra volnosti této jeho reakce je pak omezena pouze zákazem libovùle, vyplývajícím pro orgány veøejné moci z ústavnì zakotvených nále¾itostí demokratického a právního státu (shodnì rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 11. 3. 2004, è. j. 2 Azs 8/2004-55, www.nssoud.cz). V judikatuøe Nejvy¹¹ího správního soudu se pak jako pøípady zvlá¹tního zøetele hodné pravidelnì objevují vysoký vìk ¾adatele èi jeho nepøíznivý zdravotní stav. Je v¹ak nutno rovnì¾ poznamenat, ¾e na udìlení azylu z humanitárního dùvodu podle ustanovení § 14 zákona o azylu není právní nárok (podle usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. IV. ÚS 532/02, http://nalus.usoud.cz). Jak ze soudního a správního spisu vyplývá, ¾alovaný i krajský soud se podmínkami pro udìlení humanitárního azylu zabývali, pøièem¾ nezjistili dùvod hodný zvlá¹tního zøetele pro jeho udìlení. Své závìry takté¾ dostateènì odùvodnili. Skuteènost, ¾e stì¾ovatel ¾ije v ÈR od 9 let a v zemi pùvodu nikoho nezná, stejnì jako stì¾ovatelem tvrzený problematický návrat do Arménie z dùvodu nedostatku finanèních prostøedkù a absence výkonu vojenské slu¾by v zemi pùvodu nemohou být samy o sobì dùvodem pro jeho udìlení. Nejvy¹¹í správní soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek ze dne 21. 1. 2004, è. j. 4 Azs 47/2003-52, v nìm¾ Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e Snaha po legalizaci pobytu v Èeské republice poté, co nebyl prodlou¾en pobyt na tomto území z dùvodù pozdì podané ¾ádosti o jeho prodlou¾ení, není dùvodem zvlá¹tního zøetele hodným ve smyslu § 14 zákona o azylu, a to ani tehdy, ¾ije-li stì¾ovatel na území Èeské republiky od roku 1988, kdy pøicestoval do Èeskoslovenska na základì mezistátní dohody, a v letech 1988-1993 pracoval na základì této dohody v podniku v Mladé Boleslavi. Mimoøádný dùvod pak nelze spatøovat ani ve snaze pomoci svým vnukùm ¾ijícím v Èeské republice v situaci, kdy stì¾ovatel ve Vietnamu zanechal man¾elku a dnes ji¾ zletilé tøi dìti. Ke snaze stì¾ovatele legalizovat si pobyt na území ÈR odkazuje Nejvy¹¹í správní soud na rozsudek sp. zn. 5 Azs 18/2008 ze dne 5. 6. 2008, dle kterého snahu o legalizaci pobytu vyjádøenou ¾adatelem ve správním øízení, za situace, kdy ¾adatel primárnì ¾ádal o ochranu pøed pronásledováním, nelze ¾adateli vyèítat. Snaha po legalizaci mù¾e být dùvodem sekundárním. V daném pøípadì v¹ak stì¾ovatel ¾ádá o poskytnutí mezinárodní ochrany primárnì z dùvodu legalizace pobytu na území ÈR. Takté¾ nelze souhlasit se stì¾ovatelem, ¾e by mu byla skuteènost, ¾e ¾ádá o poskytnutí mezinárodní ochrany opakovanì, pøièítána k tí¾i. Z rozhodnutí ¾alovaného nevyplývá, ¾e by opakovanost ¾ádosti byla dùvodem neudìlení mezinárodní ochrany. Stì¾ovateli byl pro toto øízení pøed soudem ustanoven soudem zástupce advokát. V takovém pøípadì platí hotové výdaje a odmìnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7 s. ø. s., § 120 s. ø. s.). Soud proto urèil odmìnu advokáta èástkou 4200 Kè za dva úkony právní slu¾by po 2100 Kè, a sice za první poradu s klientem vèetnì pøevzetí a pøípravy zastoupení a za doplnìní kasaèní stí¾nosti ze dne 12. 6. 2009 [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen advokátní tarif )] a dále 2 x 300 Kè pau¹ální náhrady hotových výdajù (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Celkem tedy odmìna advokáta èiní 4800 Kè. Proto¾e advokát soudu dolo¾il, ¾e je plátce danì z pøidané hodnoty (dále jen daò ), zvy¹ují se náklady øízení o èástku odpovídající dani, kterou je advokát povinen odvést z odmìny za zastupování a z náhrad hotových výdajù podle zákona è. 235/2004 Sb., o dani z pøidané hodnoty (§ 35 odst. 8 s. ø. s.). Èástka danì vypoètená podle § 37 písm. a) a § 47 odst. 3 zákona è. 235/2004 Sb. èiní 912 Kè; odmìna advokáta navý¹ená o daò tedy èiní 5712 Kè. Zástupci stì¾ovatele se tedy pøiznává celková náhrada nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti ve vý¹i 5712 Kè. Tato èástka mu bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do ¹edesáti dnù od právní moci tohoto rozhodnutí. V Brnì dne 18. záøí 2009

http://zakony-online.cz/nemec/html/300407a.html

To: Mgr. Lenka Kolačkovská Cc: Krajský soud v Praze ; Nejvyšší soud ČR ; Nejvyšší správní soud ; Soudcovská unie ČR ; Vrchní soud v Praze ; Ministerstvo spravedlnosti ČR ; Okresní soud Kladno ; Sent: Friday, March 30, 2007 6:23 PM Subject: Reakce na dopis. Mgr. Lenka Kolačkovská Okresní soud v Kladně Třebízského 180 Nám. Ed. Beneše 1997 Slaný. Kladno Spisová značka : 9 Nc 7743/2004. Prosím založit ke sp. zn. 9 Nc 7743/2004 3 T 56/2006-6900. dostal jsem Váš dopis - výzvu (přiložena) abych se dostavil ve věci 9 Nc 7743/2004-200 a přinesl listinné podklady související s daným případem, tak aby mohly být odstraněny vady podání. Na jednání se rozhodně dostavím, považuji za vhodné Vám ještě před naším jednáním poskytnout některé podklady a informace, tak aby jste se mohla v situaci předběžně orientovat a naše jednání pak mohlo být konkrétnější a konstruktivnější. Přikládám především text žaloby. Je v ní chronologicky a domnívám se, že dostatečně srozumitelně popsán vývoj situace i to co od soudu požaduji a tak nechápu, čemu v žalobě vlastně soudkyně Mgr. Alena Hadravová neporozuměla a jak by měla být žaloba upravena. Z čísla usnesení (200) je patrné, že žaloba byla doložena spoustou dokumentů a to nejen při podání, ale také dodatečně v období mezi r. 2004-2007 a tak nepovažuji za nutné je všechny přikládat k tomuto dopisu. Nemusím snad přikládat v kopii zákony ČR a mohu se na ně pouze odvolat. Zákon o konkurzu a vyrovnání mně, jako úpadci ukládal povinnost předat SKP (JUDr. Pavlu Pikolovi) celou svou podnikatelskou evidenci. To jsem beze zbytku splnil. JUDr. Pikola mi ale potvrdil příjem pouze některých podkladů (kopie zápisů přikládám), u ostatní evidence, která byla řádně uložena v archivu a zapsána v archivní knize příjem nepotvrdil. Evidenci převzal s příslibem, že po kontrole, zda skutečný stav odpovídá deklarovanému, převzetí evidence potvrdí. Jestliže to nakonec neudělal, dopustil se již v této chvíli podvodu a nezákonného jednání. JUDr. Pikola byl ale natolik nesolidní, že jak Policii ČR, tak FÚ Slaný tvrdil, že jsem mu žádnou evidenci nepředal. Ve věci již byla vyslechnuta p. Habadová, která zcela jednoznačně potvrdila, že k předání mé kompletní podnikatelské evidence došlo a že proběhlo tak, jak jsem je popsal. Protokol o její výpovědi je součástí spisu Středočeské Policie ČTS : KVSC-2048/2000, odkud si ho může soud vyžádat. Lze i znova vyslechnout paní Habadovou, nebo další svědky uvedené v žalobě. Pro ilustraci postupu a charakteru JUDr. Pavla Pikoly přikládám kopii jeho vyjádření pro FÚ Slaný, kde tvrdí, že nemohl zpracovat daňové přiznání k termínu prohlášení konkurzu, protože ode mne neměl potřebné podklady a že jsem mu nepředložil žádné faktury. Protože obojí protokolárně převzal (viz přiložené protokoly), jde o velice evidentní a naprosto nepochybnou lež. Jsem přesvědčen, že už v té době si JUDr. Pavel Pikola tímto způsobem připravoval půdu pro podvody, kterých se v rámci konkurzu dopustil a že již v té době záměrně a cíleně počítal s tím, že mi evidenci nevrátí, tak aby zabránil odhalení svých podvodů. Z formulace usnesení Okresního soudu v Kladně 9 Nc 7743/2004-200 mám velmi nepříjemný pocit, že soudkyně Mgr. Alena Hadravová bude chtít postupovat tak, že jestliže neuvedeme přesný seznam dokladů, které požadujeme, aby JUDr. Pavel Pikola vrátil, rozhodne v náš neprospěch. To já ale, bez archivní knihy přesně říci neumím. Lumpovi v ČR zřejmě stačí udělat několik podvodů, v tomto případu převzít a fyzicky odvést doklady, nepotvrdit převzetí (nepochybně v rozporu se zákonem) a potom zničit soupis těchto dokladů (Archivní knihu). Pak už se, půjde-li ovšem o bývalého pracovníka StB, může spolehnout, že mu orgány činné v trestním řízení takové jednání budou plně tolerovat a jako "prémii za zcizení seznamu dokladů" mu doklady ponechají. Nebude jim zřejmě vadit ani to, že JUDr. Pikola sice prohlásil, že ode mne žádné doklady nepřevzal, přesto ale za archivaci nepřevzatých dokladů zaplatil částku 580.000,-Kč (Závěrečná zpráva z konkurzu str. 3). Takovou drobnou nesrovnalost mají zřejmě orgány činné v trestním řízení právo "přehlédnout", což se i stalo. Přehlížet se jí snaží i nadále, přestože jsem je již na nelogičnost upozornil a přestože si JUDr. Pikola dodatečně "vzpomněl", že vlastně nějaké doklady převzal a "byl je nucen archivovat", protože já, jako úpadce jsem je od něho po ukončení konkurzu nechtěl převzít zpět (výpověď před Krajským soudem v Praze, sp.zn. 36 C). Nikomu také nevadí, že JUDr. Pikola i nadále pokračuje ve lžích, protože smlouva o uložení dokladů (kopie dopisu z archivu přiložena) byla uzavřena dva roky před ukončením konkurzu. Zřejmě je to pracovníky orgánů činných v trestním řízení a soudci považováno u státem pověřeného správce konkurzní podstaty za normální vystupování a jednání. Připojuji dále seznam dokladů, který by podle dopisu současného provozovatele onoho "soukromého archivu" měly být v archivu uloženy. Podotýkám ovšem, že jsem začal podnikat již v r. 1991, že jsem své podnikání po celou dobu řádně evidoval a že JUDr. Pikola převzal všechny mé doklady. Dovolil si ale svévolně a protiprávně rozhodnout o jejich likvidaci (viz kopie dokladů Skartace 1-5) a to 2.12.2005, tedy v době a za situace, kdy věděl, že svou evidenci požaduji zpět a to dokonce formou soudní žaloby. JUDr. Pikola je kvalifikovaný právník a uznávaný odborník na konkurzní právo. Nepochybně musí vědět, že jeho nárok na mou evidenci nebyl založen na jejím vlastnictví, ale pouze na zákonem delegovaném oprávnění mít evidenci k dispozici pro potřeby konkurzního řízení a že ukončením konkurzu toto jeho právo zaniklo. Pokud dal přesto pokyn k její likvidaci, je zřejmé, že chtěl a chce znemožnit, nebo alespoň znesnadnit doložení podvodů, kterých se v rámci konkurzu 38K 19/99 dopustil. Jestliže orgány činné v trestním řízení a soud k podobnému jednání JUDr. Pavla Pikoly nečinně a tolerantně přihlížejí, případně ho umožňují svou nečinností a pomalým jednáním, stávají se ze zákona jeho spoluviníky. Věřím, že si to všichni tito lidé uvědomují. Snad je po doložení a vysvětlení situace již zřejmé, které doklady chci od JUDr. Pavla Pikoly zpět. Věřím, že se Vám podaří mé podání formulovat tak, aby to z něho poznala i soudkyně Mgr. Alena Hadravová. Kromě evidence z období před prohlášením konkurzu, které se týkaly předchozí řádky a podklady, byl ovšem ze zákona JUDr. Pikola povinen vést řádnou evidenci o průběhu konkurzu. Protože to byla jeho povinnost, jistě ji řádně plnil. V opačném případě by nemohl zpracovat Závěrečnou zprávu z konkurzu, která jím ale byla zpracována. Na každou korunu celkového příjmu podle konečné zprávy (přiložil jsem i ostatní strany zprávy, aby jste ji měla kompletní), který byl získán zpeněžením aktiv či jiným způsobem a stejně tak na každou korunu nákladů a výdajů musí existovat doklad. I tato evidence patří po uzavření konkurzu úpadci, protože se týká jeho majetku ale také jeho práv a povinností. I tuto evidenci na JUDr. Pavlu Pikolovi požaduji. V tomto případu nedovedu a ani nemohu říci o jaké konkrétní doklady se jedná, je ale zcela nesporné, že musí po svém zpracování odpovídat částkám z JUDr. Pikolou zpracované konečné zprávě z konkurzu a nebude proto obtížné zkontrolovat jejich správnost. Věřím, že se mi podařilo vyjádřit dostatečně jasně o co vlastně svou žalobou usiluji. P.S. Dopis zasílám rovněž orgánům činným v trestním řízení a prosím, aby ho považovaly za podnět k řádnému vyšetření praktik JUDr. Pavla Pikoly a to nejen v konkurzu 38K 19/99 (více informací na www.volny.cz/ferda.nemec/ a www.ley.cz/nemec/ ), našim zákonodárcům a zástupcům státu s přáním, aby byla věnována náležitá pozornost "zmanipulovaným konkurzům" a činnosti "konkurzních mafií", kterých je rozhodně podstatně více, než by vypadalo podle dosud jediného řešeného případu - kauzy "BERKA". Dopis elektronicky podepisuji.

https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/F7DE208EE54E8151C1256FC80041354D/$file/03.html

Zpravodaj 12/99 - Hlasy proti novelizaci zákona č. 114/1992 Sb. Hlasy proti novelizaci zákona č. 114/1992 Sb. Snaha o novelizaci zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny zůstává i po jejím zamítnutí vládou otevřeným problémem. Ministerstvo proto uvítalo podporu, kterou mu projevuje ochranářská i laická veřejnost. dovolte nám, abychom Vás informovali o výsledcích naší kampaně proti novele zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Byli jsme si vědomi toho, že organizace s obdobným zaměřením práce i nevládní organizace “pro životní prostředí” vyvinou vlastní iniciativu. Obrátili jsme se proto na obce, spadající do území CHKO Poodří. Přes krátkost termínu se podařilo získat podporu sedmi z nich, dále vedoucích odboru ŽP MěÚ Studénka. Z organizací se postavili proti novele zákona Ostravské muzeum – Vysoká škola báňská, Technická univerzita, Institut enviromentálního inženýrství – Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity – Památkový ústav v Ostravě – Šlechtitelská stanice v Hladkých Životicích – Kontur Ostrava. Zdůrazňujeme podporu Čs. rozhlasu v Ostravě, kde nám vyšli vstříc možností informovat občany a vyzvat je k podpoře platnosti zákona č. 114/92 Sb. Rozhlasová relace byla natočena dne 18. 10. 1999 (Dr. Neuschlová), vysílána ještě téhož dne v odpoledních hodinách a opět dne 19. 10. 1999 dopoledne (2 min). Na tuto informaci reagovali novináři dotazy na naše pracoviště. Rozhovor s podporou našeho názoru byl zveřejněn ve Dni 20. 10. 1999. Dnešního dne zareagovali na ohlasy v tisku i pracovníci televize Polar Ostrava a natočili rozhovor s naší vedoucí, PhDr. Vladislavou Hamplovou. Z nevládních organizací jsme získali podporu MS VZS ČČK Ostrava, záchranné služby, dále Slezské ornitologické společnosti v Ostravě a samozřejmou podporu vyslovila také Společnost přátel Poodří v Ostravě. Kromě toho jsme v průběhu jediného dne získali podporu s podpisy 181 jednotlivých občanů, kteří si velmi dobře – právě v oblasti poškozeného Ostravska – uvědomují nutnost kvalitního zákona, řešícího pro všechny bezbranné (rostliny, živočichy, ale i občany), možnost zdravého života a perspektivy zlepšujících se podmínek i pro budoucí generace. V této práci vám přejeme jen samé úspěchy V úctě Vladislava Hamplová, Panu prezidentovi Václavu Havlovi, členům parlamentu ČR, vládě České republiky-prostřednictvím Dětí Země naše odborné občanské sdružení zaměřené na ochranu památek, kulturní krajiny a přírody, se bez výhrad připojuje k petici z 25. 9. 1999 proti návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny předložené Václavem Brouskem a další poslanci PS Parlamentu ČR. Navržené zásahy do platného zákona však považujeme za ještě nebezpečnější, než organizátoři petice uvádějí v doprovodném dopise. Domníváme se, že následky případného přijetí novely by pro naše životní prostředí byly rozsáhlejší, bez nadsázky tragické a neodčinitelné. Kromě těchto fatálních důsledků by takový krok znamenal poškození mezinárodního kreditu České republiky a způsobil by další komplikaci jejího přijetí do Evropské unie. Návrh novely ve všech svých aspektech směřuje k okleštění účinné ochrany přírody a krajiny, sleduje pouze krátkozraké technokratické zájmy a je otevřeně protidemokratický. ad § 3 písm. k/ Nesmyslné právní vyčlenění urbanizovaných území z krajiny by mělo nedozírné negativní následky na životní prostředí měst a obcí. Kromě znemožnění ochrany flory a fauny v intravilánech by byla prakticky vyloučena ochrana kulturního a historického charakteru sídel. Tyto hodnoty kromě několika vybraných celků, na které se vztahuje zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, chrání pouze orgány ochrany přírody a krajiny právě podle zákona č.114/1992 Sb. Upozorňujeme, že navrženou změnou § 3 by byla zásadně omezena také účinnost v tomto smyslu stěžejního § 12 o ochraně krajinného rázu, protože velká většina příslušných řízení se naprosto logicky a oprávněně týká právě urbanizovaných lokalit. ad § 70 odst. 2 a 3 Snaha zabránit veřejnosti získávat včasné informace a účastnit se správních řízení ve věcech veřejného zájmu je flagrantním popřením elementárních demokratických zásad, útokem na proces vytváření občanské společnosti a alarmujícím pokusem o návrat k totalitním poměrům. Návrh novely je navíc v příkrém rozporu se zněním mezinárodní Aarhuské úmluvy, kterou se naše republika zavázala dodržovat. Cílem legislativních změn v demokratickém právním státě by měl být pravý opak – co nejširší a nejúčinnější účast veřejnosti na rozhodování o věcech veřejných. Právě novelou ohrožený § 70 by se měl naopak stát vzorem pro příští legislativní úpravy dalších zákonů hájících veřejné zájmy. V první řadě by obdobné ustanovení mělo být uplatněno v právě připravovaném novém památkovém zákoně. Přímá a aktivní účast veřejnosti na rozhodovacích procesech nejen zkvalitňuje výkon státní správy, ale zároveň omezuje jinak ničím neomezené šíření diletantismu a korupce. ad zrušení odst. 4 § 90 Důsledky navržené změny jsou pro laika sice nezřetelné, ale o to nebezpečnější a zákeřnější. Za zdánlivě nepatrnou úpravou se skrývá dalekosáhlý záměr, který by ve svých důsledcích účinnost celého zákona č. 114 drasticky omezil a z orgánů ochrany přírody učinil pouhé poradní spolky zbytečně placené ze státních prostředků, protože by je nikdo nerespektoval. Nenápadná změna dotyčného ustanovení uzavírá okruh důkladně promyšleného a vzájemně provázaného útoku na celý systém státní ochrany přírody a krajiny a především na samotné životní prostředí nás všech. Závěrem tedy konstatujeme, že přijetím navržené novely by příroda a krajina v naší republice pozbyla účinné právní ochrany. Věříme, že jste si vědomi hrozících katastrofálních následků, které by po akceptování navržené novely následovaly, a že jejímu uzákonění zabráníte. RNDr. Zbyněk Dočkal, starosta obce

http://stc.cvf.cz/0607/rozpisy/1_rozpis-krajskeho-preboru-dospelych

Rozpis krajského přeboru dospělých (2006 - 2007) | Středočeský volejbal Rozpis krajského přeboru dospělých (2006 - 2007) Vedoucími jednotlivých soutěží "Krajského přeboru dospělých 2006 - 2007" jsou: TZ: 325 615 151 TB: 325 519 657 TM: 602 938 737 I. třída: 7.10., 14.10., 21.10., 4.11., 11.11., 18.11., 25.11., 2.12. a 9.12.2006, NT = 16.12.2006. 20.1., 27.1., 3.2., 17.2., 3.3., 10.3., 17.3, 24.3.2007, NT = 31.3.2007. II. třída: 26.8., 2.9., 9.9., (10.9.), 16.9., 23.9., (24.9.), 30.9. a 7.10.2006, NT = 14.10.2006. (21.4.), 28.4., 5.5., 12.5., (13.5.), 19.5., 26.5., 2.6. a 9.6.2007, NT = 16.6.2007. Začátek prvního utkání je v 10.00 hod. Druhé utkání začíná 1 hodinu po skončení prvního utkání. Družstva se mohou dohodnout na jeho dřívějším začátku, ale nejdříve půl hodiny po skončení prvního utkání. Termín kvalifikace o postup do krajského přeboru II. třídy mužů pro sezónu 2007 - 2008 je 23.6.2007. Seznam a adresy hřišť a tělocvičen (hal) budou uvedeny v příloze rozpisu "Adresář organizačních pracovníků a hřišť družstev dospělých pro sezónu 2006 - 2007". Družstva budou uvedena v příloze rozpisu "Adresář organizačních pracovníků a hřišť družstev dospělých pro sezónu 2006 - 2007". Družstva uhradí současně s podáním přihlášky vklad do soutěže ve výši 1000,- Kč (I. třída), 700,- Kč (II. třída). Družstva, která jsou členy ČOS, uhradí vklad ve výši 1300,- Kč (I. třída), 900,- Kč (II. třída). Poplatky se hradí poštovní poukázkou na účet č. 000000-0157135237/0600. Do variabilního symbolu je nutno uvést bez mezery číslo 40 + sedmimístné identifikační číslo oddílu (poslední desáté políčko zůstane prázdné). Potvrzení o zaplacení vkladu (podací lístek zaplacené poukázky nebo jeho kopii) zasílají družstva společně s přihláškou do soutěže. Hraje se podle platných sportovně-technických dokumentů - čl. 3 Soutěžního řádu ČVS (dále jen "SŘV"). Pro krajský přebor II. třídy je schválena výjimka z pravidla č. 2.2. Mezinárodních pravidel volejbalu, kterou se povoluje pro ročník 2006-2007 používání starého typu sítě bez spodní pásky. Pro krajský přebor I. třídy tato výjimka neplatí. Přihlášením se do krajského přeboru přijímají družstva podmínky soutěže, které jsou uvedeny v čl. 14 a 15 SŘV a v bodech tohoto rozpisu. Tím se zavazují plnit povinnosti družstva. Oddíly nebo kluby, jejichž družstvo je zařazeno do krajského přeboru dospělých 2006 - 2007 musí: - plnit povinnost péče o mládež (jen družstva v krajském přeboru I. třídy), - mít kvalifikovaného trenéra (jen družstva v krajském přeboru I. třídy), - mít kvalifikovaného rozhodčího, který v soutěžním období 2006/2007 odřídí nejméně 12 delegací. - nebo družstvem mládeže jiného oddílu ze Středočeského kraje na základě smlouvy, která bude přiložena k přihlášce do soutěže - nebo složením účelového vkladu 10000,- Kč na účet č. 000000-0157135237/0600 (nezapomenout do variabilního symbolu uvést: 40 + identifikační číslo oddílu), účelový vklad bude použit výhradně k podpoře mládeže v soutěžích krajského přeboru Družstva mládeže plnící povinnost péče musí být zapojena v mistrovských soutěžích vyhlašovaných: - ČVS - Středočeským krajským volejbalovým svazem (jeho předsednictvem) - nebo okresním volejbalovým svazem (jeho výborem) ze Středočeského kraje. Pokud družstvo mládeže soutěž nedokončí, bude příslušné družstvo dospělých považováno za neplnící péči o mládež a bude zatíženo účelovým vkladem 10 000,- Kč. Za nesplnění podmínky trenéra bude družstvo potrestáno pokutou 700,- Kč (I. třída), za nesplnění podmínky rozhodčího bude družstvo pokutováno částkou 1200,- Kč (I. třída) a 600,- Kč (II. třída) (nesplnění dílčí delegace: I. třída 100,- Kč, II. třída 75,- Kč). Pokud se družstvo nedostaví k utkání podle rozlosování, resp. při nenastoupení družstva k utkání bude zápas kontumován ve prospěch soupeře, družstvo bude pokutováno částkou 400,- Kč a družstvu bude uložena náhrada škody v prokázané výši, která vznikla soupeři. Za ostatní přestupky bude uložena pořádková pokuta ve výši 200,- Kč. Veškeré poplatky kromě individuálního licenčního poplatku (ILP) se hradí na účet č. 000000-0157135237/0600. Do variabilního symbolu je nutno uvést bez mezery číslo 40 + sedmimístné identifikační číslo oddílu (poslední desáté políčko zůstane prázdné). muži nar. 31.12.1986 a starší 200,- Kč ženy nar. 31.8.1987 a starší 200,- Kč juniorky a kadetky nar. 1.9.1987 až 31.8.1991 100,- Kč Všechna družstva (v kr. př. I. i II. tř.) mají povinnost vyhotovit soupisku podle čl. 7 SŘV a předložit ji nejméně ve dvou výtiscích spolu s kopií platných registračních průkazů hráčů(ek) uvedených na soupisce k potvrzení vedoucímu příslušné soutěže nejpozději do zahájení soutěže. Vedoucí soutěže potvrdí na soupisce pouze ty hráče(ky), u kterých byla předložena kopie registračního průkazu. Soupiska platí jedno soutěžní období. Přeřazování hráčů(ek) mezi družstvy téhož oddílu viz čl.8 SŘV. Doplňování soupisek je možné do 19. ledna 2006 bez omezení. Po tomto datu již není možné doplňovat hráči(ky) na hostování! Podle čl. 28 SŘV. V případě. že vítěz krajského přeboru II. třídy nebude chtít do krajského přeboru I.třídy postoupit, vybere ze zájemců náhradního postupujícího STK. Delegaci a předelegaci rozhodčích provádí komise rozhodčích (KR) Středočeského krajského volejbalového svazu ČVS. Delegovaní rozhodčí budou uvedeni v rozlosování. Listina - adresář rozhodčích bude v příloze tohoto rozpisu. Delegovaný rozhodčí musí mít zaplacen individuální licenční poplatek ve výši 200,- Kč. I.tř. 250,- Kč, II.tř. 180,- Kč. Dále rozhodčímu náleží náhrada cestovních výdajů ve výši 2,50 Kč/km dle tabulky vzdáleností, která bude součástí rozlosování (v místě bydliště 25,- Kč), a stravné podle příslušného zákona o cestovních náhradách (viz Směrnice č. 7/2005 o hospodaření a účtování v ČVS). V případě nesehrání utkání náleží rozhodčímu odměna v plné výši a náhrada cestovních výdajů včetně stravného. O každém utkání se podle čl. 21 SŘV pořizuje zápis na předepsaném tiskopisu a pořadatel je povinen jej zaslat doporučeně první pracovní den po konání utkání na adresu příslušného vedoucího soutěže, aby řídící orgán mohl včas posoudit a schválit výsledky utkání a průběžně o nich informovat jednotlivá soutěžící družstva. Pozdní zaslání zápisů bude STK pokutovat částkou 150,- Kč (rozhodující je datum na poštovním razítku). STK bude zaslání zápisů na adresu jiného vedoucího soutěže též pokutovat, a to stejnou částkou. Nedojde-li zápis ani po urgenci, kontumuje se utkání ve prospěch soupeře. mezinárodní pravidla volejbalu. Tresty za udělené kartičky viz disciplinární řád volejbalu, jeho příloha č. 2. 20. Přeborníci Středočeského kraje 2004 - 2005: muži - VK Mladá Boleslav "A" ženy - VK Kladno

http://docplayer.cz/14247676-Pravidla-pro-postup-pri-mimosoudnim-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr.html

Pravidla pro postup při Mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (ADR) - PDF Download "Pravidla pro postup při Mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (ADR)" 1 Pravidla pro postup při Mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (ADR) Česká obchodní inspekce vydává na základě ustanovení 20x zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, (dále jen zákon ) tato pravidla pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, kterými podrobněji upravuje postup při mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (dále jen Pravidla ). ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení a zásady řízení Článek 1 Tato Pravidla upravují postup České obchodní inspekce při mimosoudním řešení spotřebitelských sporů. Článek 2 1) Česká obchodní inspekce je subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, není-li tato působnost zákonem svěřena specializovanému subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. 2) Specializovaným subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je: a) v oblasti finančních služeb finanční arbitr v rozsahu působnosti stanoveném právním předpisem upravujícím činnosti finančního arbitra, b) v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektronické komunikace a poštovní služby, c) v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství. 3) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti subjektu mimosoudního řešení sporů plní v rámci České obchodní inspekce samostatné Oddělení mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (dále jen oddělení ADR ). 4) Oddělení ADR zajišťuje provoz kontaktních míst ADR. 5) Jménem České obchodní inspekce je úkony v řízení o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů pověřen vedoucí oddělení ADR, jeho zástupce a další státní zaměstnanci zařazení k výkonu služby v oddělení ADR v rozsahu určeném vedoucím tohoto oddělení. Článek 3 1) Cílem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je dospět ke smírnému urovnání sporu a dohodě stran na základě vzájemné komunikace prostřednictvím oddělení ADR. Je-li to pro dosažení účelu řízení účelné, oddělení ADR v průběhu řízení aktivně komunikuje se stranami a vede je k dosažení dohody. 2) Oddělení ADR je povinno při řešení spotřebitelských sporů postupovat nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem a těmito Pravidly. Zaměstnanci ČOI, pověření k provádění postupu ADR oznámí bez zbytečného prodlení vedoucímu oddělení ADR jakékoli okolnosti, které by mohly ovlivnit jejich nezávislost a nestrannost, nebo vyvolat střet zájmů s některou ze stran sporu, který mají řešit, nebo které by mohly být takto vnímány. Povinnost oznámit takové okolnosti trvá po celou dobu postupu řešení sporu. Vedoucí oddělení ADR v takovém případě zajistí, aby dotčený zaměstnanec byl nahrazen jiným zaměstnancem pověřeným k provádění postupu ADR; nebo - pokud tomu tak není - dotčený zaměstnanec upustil od provádění 2 postupu alternativního řešení sporu a stranám navrhne předložit spor jinému subjektu alternativního řešení sporů, který je příslušný se sporem zabývat; nebo - pokud tomu tak není - tyto okolnosti byly stranám sporu oznámeny a dotčenému zaměstnanci bylo dovoleno pokračovat v provádění postupu alternativního řešení sporu pouze tehdy, pokud strany sporu poté, co byly o okolnostech a o svém právu na vznesení námitky informovány, námitku nevznesou. Článek 4 1) Oddělení ADR spolupracuje s orgány ADR v ostatních členských státech Evropské unie a v dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor a s orgány Evropské unie. Oddělení ADR provádí s těmito orgány pravidelnou výměnu osvědčených postupů týkajících se řešení přeshraničních i vnitrostátních sporů. 2) Oddělení ADR spolupracuje s dalšími institucemi a dozorovými orgány na ochranu spotřebitele v České republice. V odůvodněných případech může oddělení ADR těmto institucím a dozorovým orgánům poskytovat informace a zjištění, které získalo při své činnosti, pokud to není v rozporu s jiným právním předpisem. Oddělení ADR informace o své činnosti vhodným způsobem uveřejňuje. Článek 5 1) V případě přeshraničních sporů pomáhá spotřebitelům v přístupu k příslušnému subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Evropské spotřebitelské centrum Česká republika. Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je kontaktním místem pro řešení sporů on-line ve smyslu nařízení EP a Rady (EU) č. 524/2013, přičemž funkce ve smyslu tohoto právního předpisu vykonává pouze v případě, že strany sporu nemají obvyklé bydliště v témže členském státu. 2) Je-li oddělení ADR postoupena stížnost podaná prostřednictvím online platformy spotřebitelských sporů ve smyslu nařízení EP a Rady (EU) č. 524/2013, oddělení ADR neprodleně strany informuje, zda souhlasí s tím, že se bude sporem zabývat, nebo se jím v souladu s čl. 5 odst. 4 směrnice 2013/11/EU odmítá zabývat. Pokud oddělení ADR vyjádří souhlas s tím, že se bude sporem zabývat, rovněž informuje strany sporu o svých procesních pravidlech a případně o možných nákladech na dotyčný postup alternativního řešení sporu. 3) V případě, že byl návrh oddělení ADR postoupen prostřednictvím online platformy spotřebitelských sporů ve smyslu nařízení EP a Rady (EU) č. 524/2013, oddělení ADR bez prodlení oznámí platformě pro řešení sporů on-line datum, kdy mu byl doručen spis týkající se stížnosti, předmět sporu, datum ukončení a výsledek postupu alternativního postupu řešení sporů. ČÁST DRUHÁ Řízení při mimosoudním řešení sporu Článek 6 Zahájení řízení 1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se zahajuje na návrh spotřebitele. 2) Návrh podle odstavce 1 obsahuje: a) identifikační údaje stran sporu, b) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, c) označení, čeho se navrhovatel domáhá, d) datum, kdy navrhovatel uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé, e) prohlášení, že ve věci nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález a nebyla uzavřena dohoda stran v rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a ani nebylo zahájeno řízení před soudem, rozhodčí řízení nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu, f) datum a podpis navrhovatele. 3) Návrh na zahájení řízení se zpravidla podává na formuláři vydaném oddělením ADR, přístupném 2 3 na kontaktních místech ADR a webových stránkách ČOI. V případě, že spotřebitel návrh na zahájení řízení podá jinou formou, může jej oddělení ADR vyzvat k vyplnění tohoto formuláře. 4) Návrh lze podat písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na internetových stránkách České obchodní inspekce, podepsaný uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslaný prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh podává. Za podmínky, že je návrh do 10 dnů potvrzen, popřípadě doplněn jedním ze způsobů uvedených ve větě první, je možno jej podat pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. 5) V případě, že spotřebitel návrh podá prostřednictvím online formuláře ADR na webových stránkách ČOI, má kromě podpisu uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslání prostřednictvím datové schránky možnost potvrdit takový návrh krátkým písemným prohlášením vygenerovaným v online formuláři, které podepsané zašle oddělení ADR. 6) Navrhovatel může podat návrh nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé. 7) K návrhu se přiloží doklad o skutečnosti, že se navrhovateli nepodařilo spor vyřešit s druhou stranou přímo, a další písemnosti dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici. K návrhu se přiloží plná moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci. 8) Neobsahuje-li návrh předepsané náležitosti nebo nejsou-li přiloženy doklady, vyzve oddělení ADR navrhovatele k jejich doplnění ve lhůtě 15 dnů. Po marném uplynutí této lhůty oddělení ADR návrh odmítne. Článek 7 1) Oddělení ADR návrh též odmítne, pokud z návrhu, jeho příloh nebo jinak zjistí, že a) spor nenáleží do jeho věcné působnosti, b) ve věci již rozhodl soud nebo byl vydán rozhodčí nález nebo bylo zahájeno řízení u soudu nebo rozhodčí řízení, nebo již bylo ve stejné věci zahájeno nebo ukončeno mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle tohoto zákona, c) navrhovatel podal návrh po uplynutí lhůty stanovené v čl. 6 odst. 6, nebo d) návrh je zjevně bezdůvodný. 2) Návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže a) jde o návrh podaný opětovně a navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil podmínky stanovené případně v rámci předchozího mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, nebo b) jeho podáním navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor druhé strany. 3) Návrh může být posouzen jako bezdůvodný rovněž tehdy, je-li požadavek spotřebitele v návrhu shledán za zcela neoprávněný, případně je-li shledán za neoprávněný později na základě skutečností prokázaných druhou stranou sporu. V takovém případě může oddělení ADR spotřebiteli poskytnout ve věci kvalifikovanou radu. Právní posouzení věci ze strany oddělení ADR však není právně závazné a může být odlišné od případného pozdějšího soudního nebo jiného rozhodnutí. Článek 8 Oddělení ADR informuje strany sporu o odmítnutí návrhu spolu s důvody odmítnutí do 15 dnů ode dne jeho obdržení, ledaže skutečnosti zakládající důvod pro odmítnutí zjistí později. V takovém případě informuje strany sporu o odmítnutí bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se o důvodech pro odmítnutí návrhu dozví. Článek 9 Průběh řízení 1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu je zahájeno dnem, kdy oddělení ADR obdrží návrh podle čl. 6 odst. 1. 3 4 2) Pokud oddělení ADR návrh neodmítne, vyrozumí o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu obě strany sporu a poučí je, že a) nemusí být zastoupeny právním zástupcem, b) mohou využít nezávislé poradenství nebo zastupování či pomoc třetí osoby, c) spotřebitel může ukončit účast v mimosoudním řešení spotřebitelského sporu v kterékoli fázi, d) mají právo vyjadřovat k věci svůj názor, e) mohou nahlížet do dokumentace vztahující se k projednávanému sporu, pořizovat si kopie nebo opisy tvrzení, důkazů, dokumentů a skutečností předložených druhou stranou a vyjádřit se k nim, f) v případech uvedených v čl. 12 budou informovány v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a o skutečnostech, které vedly k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, g) zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu není dotčeno právo stran sporu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou. 3) Umožňuje-li to povaha spotřebitelského sporu, rozsah skutkových tvrzení spotřebitele a spotřebitelem předložené podklady k předmětu sporu, může oddělení ADR spolu s vyrozuměním o zahájení spotřebitelského sporu podnikateli zaslat předběžné vyjádření k předmětu sporu. V tomto vyjádření stručně zhodnotí skutkový stav vyplývající z návrhu a na něj navazující právní posouzení předmětu sporu. Článek 10 1) Podnikatel je povinen ve lhůtě 15 pracovních dnů od obdržení vyrozumění podle čl. 9 odst. 2 poskytnout oddělení ADR vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu. 2) Podnikatel je povinen úzce spolupracovat a poskytnout oddělení ADR součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. Ukončení řízení Článek 11 1) Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90 dnů od jeho zahájení. 2) U zvlášť složitých sporů může oddělení ADR lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit, a to nejvýše o dalších 90 dnů. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat, že bude mimosoudní řešení spotřebitelského sporu ukončeno. Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu končí a) uzavřením dohody stran sporu, Článek 12 b) jednostranným prohlášením spotřebitele o ukončení účasti na řešení sporu oznámeným oddělení ADR c) smrtí, prohlášením za mrtvého, prohlášením za nezvěstného nebo zánikem jedné ze stran sporu bez právního nástupce, d) marným uplynutím lhůty podle čl. 11 e) odmítnutím návrhu podle čl. 7. Článek 13 1) O ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle čl. 12 písm. b) nebo c) informuje oddělení ADR bez zbytečného odkladu druhou stranu sporu. Dojde-li k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle čl. 12 písm. d), informuje bez zbytečného odkladu obě strany 4 5 sporu. Informaci podává oddělení ADR písemně nebo na jiném trvalém nosiči dat. 2) Dohoda podle čl. 12 písm. a) musí mít písemnou formu. 3) Dojde-li k dohodě mezi stranami ve smyslu čl. 12 písm. a), oddělení ADR považuje tuto dohodu za uzavřenou na základě souhlasného potvrzení stran, případně na základě potvrzení navrhovatele o odpadnutí předmětu sporu mezi stranami na základě této dohody. Uzavřenou dohodu mezi stranami oddělení ADR zakládá do spisu, jen pokud o to jedna ze stran sporu výslovně požádá. 4) Oddělení ADR zajistí, aby byly strany před tím, než s uzavřením dohody vysloví souhlas, informovány o právních důsledcích takového souhlasu. Dále oddělení ADR zajistí, aby byla stranám před tím, než vyjádří souhlas s navrhovaným řešením nebo smírnou dohodou, poskytnuta v případě jejich zájmu přiměřená lhůta na rozmyšlenou. 5) Považuje-li to oddělení ADR za účelné, může vydat odůvodněné nezávazné stanovisko k předmětu sporu, které stranám doručí spolu s oznámením o ukončení sporu ve smyslu odst. 1. Společná ustanovení pro průběh řízení Článek 14 Doručování 1) Povinnost doručit stranám sporu písemnost je splněna, pokud je doručena prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta, na adresu uvedenou v návrhu na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu nebo na adresu, a to i elektronickou, kterou za účelem doručování sdělí strany sporu oddělení ADR. Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že se adresát o doručení z důvodů okolností na jeho straně nedozvěděl. 2) Oddělení ADR doručuje stranám sporu způsoby podle odst. 1. V případě, že účastník řízení sdělí oddělení ADR svoji elektronickou adresu, případně je taková adresa dohledatelná z veřejně dostupných zdrojů, oddělení ADR doručuje přednostně elektronickou formou na tuto adresu. Považuje-li to oddělení ADR za vhodné, může účastníkům doručovat na více adres, respektive různými formami s tím, že lhůty podle zákona a těchto Pravidel se počítají od doručení na první adresu účastníka sporu. 3) Oddělení ADR může podnikateli doručovat písemnosti také na jinou, jemu známou elektronickou, popř. jinou vhodnou adresu podnikatele nebo jeho zástupce. 4) Oddělení ADR je oprávněno adresu pro doručování, kterou mu strana sporu sdělí, odmítnout, pokud se na tuto adresu nedaří doručovat, popř. je-li zřejmé, že doručování na uvedenou adresu by bylo spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady, nebo bylo jinak obtížné. Jednací jazyk Článek 15 1) V řízení se jedná a písemnosti se obvykle předkládají v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. V odůvodněných případech (zejména vedení přeshraničního řízení) se může v řízení jednat i v jazyce anglickém, a pokud je to důvodné, dokumenty mohou být předkládány i v dalších jazycích. 2) Strana, která se v řízení dovolává písemnosti, jež je vyhotovena v jiném než českém, slovenském nebo anglickém jazyce, je na vyžádání druhé strany sporu nebo oddělení ADR povinna předložit překlad písemnosti do jazyka českého, slovenského nebo anglického. Spis Článek 16 V každém sporu je veden oddělením ADR spis, označený spisovou značkou. Spis tvoří návrh včetně příloh, veškeré další úkony stran sporu, úkony oddělení ADR a další podání se sporem související. Oddělení ADR může vést spis i elektronicky, případně v písemné i elektronické formě. Účastníci 5 6 řízení mají právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopie písemností založených do spisu. Dokazování Článek 17 1) Účastník řízení je povinen označit důkazy na podporu svých tvrzení, dovolává-li se účastník řízení obsahu listiny, předloží její kopii. 2) Oddělení ADR není vázáno důkazními návrhy účastníků a je oprávněno opatřovat samo důkazy, považuje-li to vzhledem k průběhu řízení za účelné. Při řešení sporů a komunikaci se stranami sporu vychází ze skutkového stavu věci a volně hodnotí důkazy. K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. 3) Oddělení ADR se může v průběhu řízení obracet i na subjekty, které nejsou účastníky řízení, pokud jejich vysvětlení může mít význam pro průběh nebo výsledek řízení. Dožádaný subjekt nemá povinnost žádosti oddělení ADR vyhovět. Pokud jí vyhoví, nemá nárok na náhradu nákladů spojených s poskytnutím součinnosti podle tohoto ustanovení. 4) Řízení je vedeno zpravidla písemně. Je-li to k dosažení účelu řízení vhodné, může oddělení ADR se souhlasem stran sporu nařídit ústní jednání. Náklady řízení Článek 18 1) Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám. 2) Řízení se nezpoplatňuje. Ochrana osobních údajů Článek 19 Oddělení ADR má při podání návrhu možnost ověřit totožnost navrhovatele v Registru obyvatel. Osobní údaje stran sporu a jakýchkoliv dalších subjektů, o nichž se během své činnosti dozví, oddělení ADR zpracovává v souladu s právními předpisy. S výjimkou postupu podle čl. 13 odst. 1 tyto údaje nesděluje a nepředává třetím osobám. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Článek 20 1) V řízení se postupuje přiměřeně podle správního řádu, nestanoví-li zákon nebo tato Pravidla jinak. 2) Tato Pravidla nabývají platnosti dnem zveřejnění na webových stránkách ČOI a účinnosti dnem ) Změny a zrušení těchto pravidel budou Českou obchodní inspekcí zveřejněny na webových stránkách zpravidla s alespoň 15denním předstihem před nabytím jejich účinnosti. 4) Tato Pravidla se zveřejňují na webových stránkách ČOI a na požádání jsou veřejnosti přístupná na kontaktních místech ADR v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. V Praze dne Ing. Mojmír Bezecný, v.r. ústřední ředitel České obchodní inspekce 6

http://docplayer.cz/17853535-Konvergencni-zprava-cerven-2016.html

Konvergenční zpráva Červen PDF Download "Konvergenční zpráva Červen 2016" 1 Konvergenční zpráva Červen 2016 2 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb 12 Rámeček 5 Další relevantní faktory Slučitelnost vnitrostátních právních předpisů se Smlouvami 15 3 Stav hospodářské konvergence Kritérium cenové stability Kritérium stavu veřejných financí Kurzové kritérium Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Další relevantní faktory 51 4 Shrnutí za jednotlivé země Bulharsko Česká republika Chorvatsko Maďarsko Polsko Rumunsko Švédsko 64 Seznam použitých zkratek 66 Tento český překlad konvergenční zprávy z června 2016 vyhotovila Evropská centrální banka ve spolupráci s Českou národní bankou. Obsahuje pouze následující kapitoly: Úvod, Rámec analýzy, Stav hospodářské konvergence a Shrnutí za jednotlivé země. Více informací je k dispozici v úplné, anglické verzi, kterou naleznete na internetových stránkách ECB. Pouze uvedený anglický originál je závazný. Konvergenční zpráva ECB, červen 3 1 Úvod Od 1. ledna 1999 bylo euro zavedeno v 19 členských státech EU. Tato zpráva hodnotí sedm z devíti zemí EU, které dosud nepřijaly jednotnou měnu. Dvě z těchto devíti zemí, Dánsko a Spojené království, oznámily, že se třetí etapy HMU nezúčastní. Konvergenční zprávy pro tyto dvě země je proto nutné vypracovat pouze tehdy, pokud o to požádají. Jelikož tak neučinila ani jedna z nich, hodnotí tato konvergenční zpráva sedm zemí: Bulharsko, Českou republiku, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Všech sedm zemí se podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva) 1 zavázalo přijmout euro, což znamená, že musí usilovat o splnění všech kritérií konvergence. Vypracováním této zprávy ECB splňuje požadavek článku 140 Smlouvy. Podle čl. 140 Smlouvy jsou ECB a Evropská komise povinny nejméně jednou za dva roky nebo na žádost členského státu EU, na který se vztahuje výjimka, podat Radě Evropské unie (Radě EU) zprávu o pokroku dosaženém členskými státy, na které se vztahuje výjimka, při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Sedm zemí sledovaných v této konvergenční zprávě je hodnoceno v rámci pravidelného dvouletého cyklu. Evropská komise také připravila svou zprávu a obě zprávy se Radě EU předkládají souběžně. ECB v této zprávě používá stejný přístup jako ve svých předchozích konvergenčních zprávách. Hodnotí, zda bylo v těchto sedmi zemích dosaženo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence, zda jsou vnitrostátní právní předpisy těchto zemí slučitelné se Smlouvou a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (Statut) a zda jsou plněny statutární požadavky, které jsou předpokladem pro to, aby se příslušné národní centrální banky staly nedílnou součástí Eurosystému. Hodnocení procesu hospodářské konvergence do značné míry závisí na kvalitě a důvěryhodnosti použitých statistických údajů. Sestavování a vykazování statistik, zejména pokud jde o statistiky z oblasti veřejných financí, nesmí podléhat politickým motivům či zásahům. Členské státy EU byly vyzvány, aby kvalitu a důvěryhodnost svých statistik pokládaly za vysoce prioritní, zajistily fungování odpovídajícího systému brzd a protivah při jejich sestavování a aby v oblasti statistiky uplatňovaly určité minimální standardy. Tyto standardy jsou zcela zásadní pro posílení nezávislosti, důvěryhodnosti a odpovědnosti národních statistických úřadů a také pro zvýšení důvěry v kvalitu statistik veřejných financí (viz kapitola 6). 1 Viz také vysvětlení termínů Smlouva a Smlouvy v glosáři. Konvergenční zpráva ECB, červen 4 Je také třeba připomenout, že od 4. listopadu se každá země, na kterou se přestane vztahovat výjimka, musí nejpozději ke dni přijetí eura připojit k jednotnému mechanismu dohledu (SSM). Od té chvíle budou pro tuto zemi platit všechna práva a povinnosti týkající se SSM. Je proto velmi důležité, byly provedeny nezbytné přípravy. Především bude bankovní systém každého členského státu, který přistoupí k eurozóně a tím i SSM, podroben komplexnímu hodnocení. 3 Struktura této zprávy je následující. Kapitola 2 popisuje systém používaný k hodnocení hospodářské a právní konvergence. Kapitola 3 poskytuje plošný přehled základních aspektů hospodářské konvergence. Kapitola 4 obsahuje shrnutí za jednotlivé země, která uvádějí hlavní výsledky hodnocení hospodářské a právní konvergence. Kapitola 5 podrobněji zkoumá stav hospodářské konvergence v každém ze sedmi hodnocených členských států EU. Kapitola 6 uvádí přehled ukazatelů konvergence a statistické metody použité při jejich sestavování. Kapitola 7 posuzuje slučitelnost vnitrostátních předpisů sledovaných členských států, a to včetně statutů jejich národních centrálních bank, s články 130 a 131 Smlouvy. 2 3 Od tohoto data ECB převzala úkoly, které jí byly svěřeny podle čl. 33(2) nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. Viz 10. bod odůvodnění nařízení Evropské centrální banky ECB/2014/17 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci SSM). Konvergenční zpráva ECB, červen 5 2 Rámec analýzy 2.1 Hospodářská konvergence K hodnocení stavu hospodářské konvergence v členských státech EU usilujících o přijetí eura používá ECB společný rámec pro analýzu. Tento společný rámec, který je konzistentně používán ve všech konvergenčních zprávách EMI a ECB, je zaprvé založen na ustanoveních Smlouvy a jejich aplikaci ze strany ECB, pokud jde o vývoj cen, fiskálních sald, poměru dluhu k HDP, směnných kurzů a dlouhodobých úrokových sazeb, společně s dalšími faktory, které jsou relevantní pro hospodářskou integraci a konvergenci. Zadruhé je tento rámec založen na řadě dalších, ať již retrospektivních, nebo výhledových ekonomických ukazatelů, které jsou považovány za vhodné pro detailnější hodnocení stálosti konvergence. Hodnocení členského státu na základě všech těchto faktorů je důležité, aby bylo zajištěno, že jeho integrace do eurozóny proběhne bez větších problémů. Níže uvedené rámečky 1 až 5 obsahují krátké citace z jednotlivých právních ustanovení a popisují metodiku, kterou ECB používá při uplatňování těchto ustanovení. Pro zajištění kontinuity a rovného přístupu ke všem státům vychází tato zpráva ze zásad stanovených v předchozích zprávách, které vydala ECB (a předtím EMI). Při uplatňování kritérií konvergence se tak ECB řídí zejména těmito několika hlavními zásadami. Zaprvé, interpretace a uplatňování jednotlivých kritérií jsou striktní. Důvodem této zásady je skutečnost, že hlavním účelem kritérií konvergence je zajistit, aby se členy eurozóny mohly stát pouze ty členské státy, jejichž hospodářská situace umožňuje udržování cenové stability a soudržnosti eurozóny. Zadruhé, kritéria konvergence tvoří koherentní a integrovaný celek a musí být všechna splněna. Smlouva přikládá všem kritériím stejný význam a nestanoví pro ně žádnou hierarchii. Zatřetí, kritéria konvergence musí být splněna na základě skutečných údajů. Začtvrté, uplatňování kritérií konvergence by mělo být konzistentní, transparentní a srozumitelné. Navíc je při porovnávání souladu s kritérii konvergence základním faktorem udržitelnost, neboť konvergence se nesmí vztahovat určitému okamžiku, nýbrž musí být dlouhodobá. Hodnocení jednotlivých států proto posuzují udržitelnost konvergence. Z tohoto důvodu je hospodářský vývoj ve sledovaných zemích hodnocen z historické perspektivy a posuzuje se v zásadě za období posledních deseti let. Díky tomu lze lépe určit, do jaké míry jsou současné úspěchy výsledkem skutečných strukturálních změn, což by zase mělo umožnit lepší posouzení udržitelnosti hospodářské konvergence. Kromě hodnocení minulého vývoje se však v přiměřeném rozsahu posuzují také předpoklady ohledně budoucího vývoje. V této souvislosti je zvláštní pozornost věnována skutečnosti, že udržitelnost příznivého ekonomického vývoje je značně závislá na vhodných a dlouhodobých reakcích hospodářské politiky na stávající i budoucí problémy a úkoly. Udržitelnosti růstu produktu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu napomáhají také silná správa ekonomických záležitostí, zdravé instituce a udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdůrazňuje, že zajištění Konvergenční zpráva ECB, červen 6 udržitelnosti hospodářské konvergence závisí jak na dosažení silné výchozí pozice, tak na existenci zdravých institucí a na realizaci vhodných hospodářských politik po zavedení eura. Tento společný rámec je individuálně aplikován na všech sedm posuzovaných členských států EU. Hodnocení, která posuzují hospodářské výsledky těchto zemí, je v souladu s ustanoveními článku 140 Smlouvy třeba vnímat odděleně. Uzávěrka statistických údajů pro tuto konvergenční zprávu proběhla 18. května Statistické údaje použité při uplatňování kritérií konvergence poskytla Evropská komise (viz kapitola 6 a tabulky a grafy). V případě směnných kurzů a dlouhodobých úrokových sazeb byly tyto údaje získány ve spolupráci s ECB. Údaje o konvergenci cen a dlouhodobých úrokových sazeb jsou uváděny za období do dubna 2016, což je poslední měsíc, za který byly k dispozici údaje o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (HICP). V případě měsíčních údajů o směnných kurzech končí období použité pro hodnocení v této zprávě v dubnu Údaje o fiskálních pozicích zahrnují období do roku Je také přihlíženo k prognózám z různých zdrojů společně s nejnovějšími konvergenčními programy hodnocených členských států a k dalším informacím, které jsou důležité pro posuzování udržitelnosti konvergence v budoucnu. Hospodářská prognóza Evropské komise z jara 2016 a zpráva mechanismu varování za rok 2016, které jsou v této zprávě zohledněny, byly zveřejněny 4. května 2016 a 26. listopadu Tuto konvergenční zprávu schválila Generální rada ECB 31. května Pokud jde o cenový vývoj, příslušná právní ustanovení a jejich uplatňování ze strany ECB popisuje rámeček 1. Rámeček 1 Cenový vývoj 1. Ustanovení Smlouvy Čl. 140 odst. 1 první odrážka Smlouvy vyžaduje, aby konvergenční zpráva posoudila, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritérium: dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše tří členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Článek 1 Protokolu (č. 13) o kritériích konvergence stanoví, že: Kritérium cenové stability, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 první odrážce Smlouvy o fungování Evropské unie, znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech. Konvergenční zpráva ECB, červen 7 2. Uplatňování ustanovení Smlouvy V rámci této zprávy uplatňuje ECB ustanovení Smlouvy následovně: Zaprvé, pokud jde o průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, vypočítala se míra inflace na základě změny posledního dostupného dvanáctiměsíčního průměru HICP oproti předchozímu dvanáctiměsíčnímu průměru. Referenční období používané v této zprávě pro míru inflace je tedy květen 2015 až duben Zadruhé, vymezení nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků, jež se používá ke stanovení referenční hodnoty, bylo aplikováno za použití neváženého aritmetického průměru měr inflace následujících tří členských států: Bulharska (-1,0 %), Slovinska (-0,8 %) a Španělska (-0,6 %). Výsledkem je tedy průměrná míra -0,8 % a po přičtení 1,5 procentního bodu se referenční hodnota rovná 0,7 %. Je třeba zdůraznit, že podle Smlouvy je dosažená míra inflace posuzována v relativním vyjádření, tj. ve srovnání s ostatními členskými státy. Kritérium cenové stability tedy zohledňuje, že společné šoky (pramenící např. ze změn světových cen komodit) mohou dočasně odchýlit inflaci od cílů centrálních bank. Z výpočtu referenční hodnoty byly vyřazeny míry inflace na Kypru a v Rumunsku. V referenčním období dosáhla v dubnu 2016 v těchto zemích průměrná dvanáctiměsíční inflace úrovně -1,8 % a 1,3 %. Pro výpočet referenční hodnoty byly tyto dvě země považovány za mimořádné hodnoty, protože v obou z nich byly v referenčním období míry inflace výrazně nižší než srovnatelné míry inflace v ostatních členských státech, a to v důsledku mimořádných faktorů. Kypr procházel zvláště hlubokou recesí, která způsobila, že inflaci tlumila mimořádně velká záporná mezera výstupu. V Rumunsku je cenový vývoj výrazně ovlivňován postupným snižováním DPH, které bylo zavedeno v poslední době a které drží inflaci měřenou HICP v záporných hodnotách. Je třeba poznamenat, že na pojem mimořádná hodnota se odkazovalo v dřívějších konvergenčních zprávách ECB (viz např. zprávy z roku 2012, 2013 a 2014) i v konvergenčních zprávách EMI. V souladu s těmito zprávami je vývoj v členském státě považován za mimořádnou hodnotu při splnění dvou podmínek: zaprvé je průměrná dvanáctiměsíční míra inflace výrazně nižší než srovnatelné míry inflace v ostatních členských státech a zadruhé je cenový vývoj v dané zemi významně ovlivněn mimořádnými faktory. Určení mimořádných hodnot nevyplývá z žádného mechanického přístupu. Použitý přístup byl zaveden s cílem vhodným způsobem řešit potenciální výrazné zkreslení vývoje inflace v jednotlivých zemích. Inflace se měří pomocí HICP, který byl zaveden pro účely hodnocení konvergence v oblasti cenové stability na srovnatelném základě (viz oddíl 2 kapitoly 6). Průměrná inflace měřená HICP během dvanáctiměsíčního referenčního období od května 2015 do dubna 2016 je posuzována s ohledem na hospodářské výsledky sledovaných členských států v oblasti cenové stability za posledních deset let. To umožňuje podrobnější zkoumání udržitelnosti cenového vývoje v jednotlivých zemích. V této souvislosti je pozornost věnována nastavení měnové politiky, a zejména otázce, zda se měnové orgány soustředily v první řadě na dosažení a udržení cenové stability, a zároveň se posuzuje, nakolik k dosažení tohoto cíle přispěly další oblasti hospodářské politiky. Zvažovány jsou také vlivy makroekonomického prostředí na dosažení cenové stability. Cenový vývoj se Konvergenční zpráva ECB, červen 8 posuzuje s ohledem na podmínky poptávky a nabídky. Přitom se mimo jiné zkoumají faktory ovlivňující jednotkové mzdové náklady a dovozní ceny. Je také zohledněn vývoj ostatních relevantních cenových indexů. Pro posouzení předpokladů o budoucím vývoji je uveden pohled na vývoj inflace v následujících letech včetně prognóz významných mezinárodních organizací a účastníků trhu. Zkoumají se také institucionální a strukturální faktory, které jsou relevantní pro udržení prostředí napomáhajícího cenové stabilitě po zavedení eura. Pokud jde o fiskální vývoj, jsou příslušná právní ustanovení i jejich uplatňování ze strany ECB popsána spolu s procedurálními aspekty v rámečku 2. Rámeček 2 Fiskální vývoj 1. Smlouva a další právní ustanovení Čl. 140 odst. 1 druhá odrážka Smlouvy vyžaduje, aby konvergenční zpráva posoudila, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritérium: dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavů veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu čl. 126 odst. 6. Článek 2 Protokolu (č. 13) o kritériích konvergence stanoví, že: kritérium stavu veřejných financí, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 druhé odrážce uvedené smlouvy, znamená, že v době šetření se na členský stát nevztahuje rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 uvedené smlouvy o existenci nadměrného schodku. Článek 126 stanovuje postup při nadměrném schodku. Podle článku 126 odst. 2 a 3 Smlouvy vypracuje Evropská komise zprávu, pokud členský stát EU nesplňuje požadavky dodržování rozpočtové kázně, a to zejména pokud: 1. poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překročí referenční hodnotu (stanovenou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku jako 3 % HDP), ledaže by: (a) buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, (b) nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a zároveň poměr zůstal blízko k referenční hodnotě. 2. poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu překročí referenční hodnotu (stanovenou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku jako 60 % HDP), ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě. Konvergenční zpráva ECB, červen 9 Zpráva, kterou zpracovává Komise, musí navíc přihlédnout k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu. Komise může také vypracovat zprávu, je-li i přes plnění kritérií toho názoru, že v některém členském státě existuje riziko nadměrného schodku. Ke zprávě Komise vydá stanovisko Hospodářský a finanční výbor. Nakonec Rada EU podle čl. 126 odst. 6 na doporučení Komise a po zvážení připomínek, které dotyčný členský stát případně předloží, kvalifikovanou většinou a bez účasti dotyčného členského státu po celkovém zhodnocení rozhodne, zda v dotyčném členském státě existuje nadměrný schodek. Ustanovení Smlouvy v článku 126 jsou dále upřesněna nařízením Rady (ES) č. 1467/97 4 ve znění nařízení (EU) č. 1177/2011 5, které mimo jiné: potvrzuje rovnocenné postavení kritéria dluhu a kritéria schodku tím, že kritérium dluhu uvádí do praxe, ale umožňuje tříleté přechodné období pro členské státy, které opouštějí postup při nadměrném schodku zahájený před rokem Čl. 2 odst. 1a nařízení stanoví, že pokud poměr veřejného dluhu k HDP překročí referenční hodnotu, je třeba jej považovat za dostatečně se snižující a uspokojivým tempem se blížící k referenční hodnotě, jestliže se rozdíl vzhledem k referenční hodnotě snižoval za předchozí tři roky průměrným tempem jedné dvacetiny za rok, což je doporučená hodnota, přičemž se vychází ze změn za poslední tři roky, za něž jsou údaje k dispozici. Požadavek týkající se kritéria dluhu se rovněž považuje za splněný, pokud rozpočtové předpovědi Komise naznačují, že k požadovanému snížení rozdílu dojde během určeného tříletého období. Při uplatňování doporučené hodnoty pro úpravu dluhového poměru by se mělo zohlednit působení cyklu na tempo snižování dluhového poměru. uvádí relevantní faktory, které Komise vezme v úvahu při vypracování zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Především však specifikuje řadu faktorů považovaných za relevantní pro posouzení vývoje střednědobých hospodářských, rozpočtových a dluhových pozic (viz čl. 2 odst. 3 nařízení a níže uvedené podrobnosti o navazující analýze ECB). Mezivládní Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která vychází z ustanovení rozšířeného Paktu stability a růstu, byla 2. března 2012 podepsána 25 členskými státy EU (všemi členskými státy EU kromě Spojeného království, České republiky a Chorvatska) a vstoupila v platnost 1. ledna Hlava III této smlouvy (rozpočtový pakt) stanoví mimo jiné závazné fiskální pravidlo, jehož cílem je zajistit vyrovnané nebo přebytkové veřejné rozpočty. Toto pravidlo se považuje za dodržené, pokud roční strukturální saldo veřejných financí odpovídá střednědobému cíli pro danou zemi a strukturální schodek nepřekračuje 0,5 % HDP. Je-li poměr veřejného dluhu k HDP výrazně nižší než 60 % a jsou-li rizika z hlediska dlouhodobé udržitelnosti Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, Úř. věst. L 209, , s. 6. Nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, Úř. věst. L 306, , s. 33. Tato smlouva platí také pro členské státy, na které se vztahuje výjimka a které tuto smlouvu ratifikovaly, a to ode dne účinnosti rozhodnutí o zrušení této výjimky nebo od dřívějšího data, jestliže daný členský stát oznámí svůj úmysl řídit se od tohoto dřívějšího data všemi nebo některými ustanoveními této smlouvy. Konvergenční zpráva ECB, červen 10 veřejných financí nízká, může být střednědobý cíl stanoven na úrovni strukturálního schodku ve výši maximálně 1,0 % HDP. Uvedená smlouva rovněž obsahuje pravidlo pro snižování dluhu uvedené v nařízení Rady (EU) č. 1177/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1467/97. 7 Signatářské členské státy jsou povinny zavést do svých ústav či obdobných zákonů vyšší úrovně než každoroční zákon o rozpočtu stanovená fiskální pravidla doplněná o automatický korekční mechanismus pro případ odchylky od fiskálního cíle. 2. Uplatňování ustanovení Smlouvy Pro zhodnocení stavu konvergence vydává ECB své stanovisko k fiskálnímu vývoji. Pokud jde o udržitelnost konvergence, ECB hodnotí klíčové ukazatele fiskálního vývoje v letech 2006 až 2015 a výhled a problémy veřejných financí a zaměřuje se na vztah mezi schodkem a vývojem dluhu. ECB analyzuje účinnost rozpočtových rámců členských států s odkazem na čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1467/97 a směrnici Rady 2011/85/EU 8. Výdajové pravidlo uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 9, pozměněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011, si klade za cíl zajistit obezřetné financování růstu výdajů. Členské státy EU, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, by podle tohoto pravidla měly mimo jiné zajistit, že meziroční růst příslušných primárních výdajů nepřekročí hodnotu referenčního střednědobého tempa potenciálního růstu HDP, ledaže by výsledný rozdíl byl kompenzován diskrečními opatřeními na straně příjmů. Zpráva ECB obsahuje nejnovější hodnocení dodržování výdajového pravidla členskými státy vypracované Evropskou komisí. V souvislosti s článkem 126 nemá ECB na rozdíl od Komise žádnou formální úlohu v postupu při nadměrném schodku. Ve zprávě ECB se pouze uvádí, zda daná země právě podléhá postupu při nadměrném schodku. Pokud jde o ustanovení Smlouvy vyžadující posouzení, zda se v případě veřejného dluhu převyšujícího 60 % HDP tento poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě, zkoumá ECB trendy dřívějšího a budoucího vývoje poměru dluhu k HDP. V případě členských států, v nichž poměr dluhu k HDP překračuje referenční hodnotu, ECB uvádí nejnovější hodnocení Evropské komise, pokud jde o dodržování doporučeného tempa snižování dluhu stanoveného v čl. 2 odst. 1a nařízení Rady (ES) č. 1467/97. Hodnocení fiskálního vývoje vychází z údajů získaných z národních účtů sestavených v souladu s ESA 2010 (viz kapitola 6). Většina údajů uvedených v této zprávě byla poskytnuta Komisí v dubnu 2016 a zahrnuje vládní finanční pozice za období 2006 až 2015 a dále prognózy Komise pro rok Nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, Úř. věst. L 306, , s. 33. Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, Úř. věst L 306, , s. 41. Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, Úř. věst L 209, , s 1. Konvergenční zpráva ECB, červen 11 Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, je výsledek v referenčním roce 2015 posuzován podle hospodářských výsledků jednotlivých sledovaných členských států za posledních deset let. Nejprve se zjišťuje vývoj poměru schodku k HDP. Je třeba mít na zřeteli, že změna tohoto poměru za určitý rok je v případě každé země zpravidla ovlivňována nejrůznějšími faktory. Tyto faktory lze často rozdělit na cyklické vlivy, které odráží reakci schodků na změny v hospodářském cyklu, a na necyklické vlivy, které se často považují za odraz strukturálních nebo trvalých změn ve fiskální politice. Nelze však říci, že tyto necyklické vlivy, jak jsou kvantifikovány v této zprávě, zcela odrážejí strukturální změny fiskálních pozic, neboť obsahují krátkodobé dopady na saldo rozpočtu vyplývající z vlivu opatření hospodářské politiky i zvláštních faktorů. Hodnocení toho, jak se strukturální rozpočtové pozice změnily během krize, je zvláště obtížné vzhledem k nejistotě ohledně úrovně a dynamiky růstu potenciálního produktu. Dále se analyzuje vývoj poměru veřejného dluhu k HDP v tomto období včetně faktorů, které jej ovlivňují. Těmi jsou rozdíl mezi růstem nominálního HDP a úrokovými sazbami, primární saldo a úprava vztahu mezi schodkem a dluhem. Z tohoto pohledu lze získat další informace o tom, do jaké míry vývoj dluhu ovlivnilo makroekonomické prostředí, zejména kombinace růstu a úrokových sazeb. Více informací je možné získat také o podílu fiskální konsolidace na tomto vývoji, který se odráží v primárním saldu, a o roli zvláštních faktorů v úpravě vztahu mezi schodkem a dluhem. Je zvažována také struktura veřejného dluhu, přičemž hlavní důraz se klade na podíly krátkodobého dluhu a dluhu v cizí měně a na jejich vývoj. Porovnáním těchto podílů se současnou mírou dluhu se zdůrazní citlivost fiskálního salda na změny směnných kurzů a úrokových sazeb. Při hodnocení předpokladů o budoucím vývoji se vychází z národních plánů rozpočtu a aktuálních prognóz Evropské komise pro rok a přihlíží se ke střednědobé fiskální strategii, která je zachycena v konvergenčním programu. Toto hodnocení zahrnuje posouzení předpokladů dosažení střednědobého rozpočtového cíle země, jak jej stanoví Pakt o stabilitě a růstu, jakož i výhled poměru dluhu k HDP na základě současné fiskální politiky. Důraz se také klade na dlouhodobá rizika týkající se udržitelnosti rozpočtových pozic a obecné směry konsolidace, zejména co se týče problematiky nefondových veřejných penzijních systémů v souvislosti s demografickými změnami a podmíněných závazků vládních institucí, vzniklých především během finanční a hospodářské krize. V souladu se zavedenou praxí zahrnuje výše popsaná analýza také většinu příslušných faktorů stanovených v čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97, jak je uvedeno v rámečku 2. Pokud jde o vývoj směnného kurzu, v rámečku 3 jsou popsána příslušná právní ustanovení i jejich uplatňování ze strany ECB. Konvergenční zpráva ECB, červen 12 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 1. Ustanovení Smlouvy Čl. 140 odst. 1 třetí odrážka Smlouvy vyžaduje, aby konvergenční zpráva posoudila, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritérium: dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči euru. Článek 3 Protokolu (č. 13) o kritériích konvergence stanoví, že: Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 třetí odrážce uvedené smlouvy, znamená, že členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči euru. 2. Uplatňování ustanovení Smlouvy Pokud jde o stabilitu směnného kurzu, ECB zjišťuje, zda byl daný stát členem mechanismu směnných kurzů ERM II (který od ledna 1999 nahradil mechanismus ERM) po dobu alespoň dvou let před hodnocením konvergence a zda během této doby nebyl kurz vystaven silným tlakům, zejména zda nedošlo k devalvaci vůči euru. V případě kratší účasti v mechanismu směnných kurzů se popisuje vývoj směnného kurzu během dvouletého referenčního období. Hodnocení stability směnného kurzu vůči euru se zaměřuje na to, zda se směnný kurz pohyboval blízko centrální parity v ERM II, zároveň však bere v úvahu faktory, které mohly vést k jeho apreciaci. To odpovídá přístupu používanému v minulosti. V tomto ohledu není šíře fluktuačního pásma v rámci ERM II jednoznačným ukazatelem pro hodnocení kritéria stability kurzu. Navíc se k posouzení, zda kurz nebyl vystaven silným tlakům, obecně používá: i) posouzení stupně odchylky směnných kurzů od středního kurzu v ERM II vůči euru, ii) ukazatelů, jako jsou kurzová volatilita vůči euru a její trend a také diferenciály krátkodobých úrokových sazeb vůči eurozóně a jejich vývoj, iii) posuzování úlohy, jakou hrály devizové intervence, a iv) zohlednění úlohy programů mezinárodní finanční pomoci při stabilizaci měny. V této zprávě se vychází z referenčního období od 19. května 2014 do 18. května Všechny dvoustranné směnné kurzy jsou oficiální referenční kurzy ECB (viz kapitola 6). Vedle účasti v ERM II a vývoje nominálních směnných kurzů vůči euru během referenčního období se také v krátkosti posuzují ukazatele svědčící o udržitelnosti stávající úrovně kurzu. Udržitelnost se posuzuje podle vývoje reálných efektivních kurzů a také běžného, kapitálového a finančního účtu platební Konvergenční zpráva ECB, červen 13 bilance. Hodnotí se také vývoj hrubého zahraničního dluhu a čisté investiční pozice země vůči zahraničí za delší období. V částech věnovaných vývoji směnných kurzů je také posuzována míra integrace země s eurozónou, a to jak integrace zahraničního obchodu (vývoz a dovoz), tak finanční integrace. Část věnovaná vývoji směnného kurzu dále v relevantních případech uvádí, zda hodnocená země obdržela od centrální banky pomoc v oblasti likvidity nebo podpory platební bilance, ať již na dvoustranném, nebo mnohostranném základě se zapojením MMF nebo EU. Je zde zahrnuta skutečně poskytnutá i preventivní pomoc včetně přístupu k preventivnímu financování např. v podobě flexibilní úvěrové linky MMF. Pokud jde o vývoj dlouhodobých úrokových sazeb, jsou příslušná právní ustanovení i jejich uplatňování ze strany ECB popsána v rámečku 4. Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb 1. Ustanovení Smlouvy Čl. 140 odst. 1 čtvrtá odrážka Smlouvy vyžaduje, aby konvergenční zpráva posoudila, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritérium: stálost konvergence dosažené členským státem, na který se vztahuje výjimka, a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb. Článek 4 Protokolu (č. 13) o kritériích konvergence stanoví, že: Kritérium konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 čtvrté odrážce uvedené smlouvy, znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než dva procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech. 2. Uplatňování ustanovení Smlouvy V rámci této zprávy uplatňuje ECB ustanovení Smlouvy následovně: Zaprvé, pokud jde o průměrnou dlouhodobou nominální sazbu sledovanou v průběhu jednoho roku před šetřením, byla dlouhodobá úroková sazba vypočtena jako aritmetický průměr za posledních dvanáct měsíců, za které byly k dispozici údaje o HICP. V této zprávě se vychází z referenčního období od května 2015 do dubna Zadruhé, vymezení nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků, jež se používá k definici referenční hodnoty, bylo uplatněno tak, že byl použit nevážený aritmetický průměr dlouhodobých úrokových sazeb ve stejných třech členských státech, které byly použity pro výpočet referenční hodnoty pro kritérium cenové stability (viz rámeček 1). Dlouhodobé úrokové sazby tří zemí, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků, byly Konvergenční zpráva ECB, červen 14 v referenčním období používaném v této zprávě následující: 1,7 % (Slovinsko), 1,7 % (Španělsko) a 2,5 % (Bulharsko). Průměrná úroková sazba byla tedy stanovena ve výši 2,0%. Přičtením dvou procentních bodů byla následně získána referenční hodnota, která činí 4,0%. Úrokové sazby byly měřeny za použití dostupných harmonizovaných dlouhodobých úrokových sazeb, tedy ukazatele, který byl vytvořen pro účely hodnocení konvergence (viz kapitola 6). Jak již bylo zmíněno výše, Smlouva výslovně odkazuje na stálost konvergence, kterou má odrážet úroveň dlouhodobých úrokových sazeb. Vývoj v referenčním období od května 2015 do dubna 2016 je proto porovnáván s vývojem dlouhodobých úrokových sazeb za posledních deset let (nebo za období, za které jsou údaje dostupné) a zkoumají se také hlavní faktory způsobující rozdíly oproti průměrným dlouhodobým úrokovým sazbám v eurozóně. Průměrná dlouhodobá úroková sazba v eurozóně během referenčního období částečně odrážela vysoké rizikové prémie několika zemí eurozóny. Proto se pro srovnání používá také dlouhodobý výnos státních dluhopisů s ratingem AAA v eurozóně (tj. dlouhodobý výnos podle výnosové křivky zemí eurozóny s ratingem AAA). Pro účely této analýzy poskytuje zpráva také informace o velikosti a stupni rozvoje finančního trhu. Tyto informace vycházejí ze tří ukazatelů (nesplacených dluhových cenných papírů emitovaných podniky, kapitalizace akciového trhu a úvěrů MFI domácímu soukromému sektoru), které se společně používají k měření velikosti finančních trhů. V neposlední řadě čl. 140 odst. 1 Smlouvy vyžaduje, aby tato zpráva také přihlédla k několika dalším relevantním faktorům (viz rámeček 5). Dne 13. prosince 2011 vstoupil v platnost posílený rámec správy ekonomických záležitostí podle čl. 121 odst. 6 Smlouvy k zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států EU. Rámeček 5 obsahuje krátké citace z jednotlivých právních ustanovení a způsob, jímž jsou výše uvedené další faktory zohledněny v hodnocení konvergence, které provádí ECB. Rámeček 5 Další relevantní faktory 1. Smlouva a další právní ustanovení Čl. 140 odst. 1 Smlouvy stanoví, že: zprávy Komise a Evropské centrální banky také přihlédnou k výsledkům integrace trhů, situaci a vývoji běžného účtu platební bilance a posouzení vývoje nákladů na jednotku pracovní síly a jiných cenových indexů. V této souvislosti ECB bere v úvahu legislativní balíček správy ekonomických záležitostí EU, který vstoupil v platnost 13. prosince Na základě ustanovení Smlouvy podle čl. 121 odst. 6 Evropský parlament a Rada EU přijaly podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu uvedený v čl. 121 odst. 3 a čl. 121 odst. 4 Smlouvy. Tato pravidla byla přijata k zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států (čl. 121 odst. 3) poté, co se bylo třeba poučit ze zkušeností získaných v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a zejména dosáhnout zdokonalené správy ekonomických Konvergenční zpráva ECB, červen 15 záležitostí v Unii založené na větší odpovědnosti členských států. 10 Tato legislativa zahrnuje zdokonalený rámec dohledu (tzv. postup při makroekonomické nerovnováze) zaměřený na prevenci nadměrné makroekonomické a makrofinanční nerovnováhy a pomoc divergujícím členským států EU s tvorbou plánů nápravných opatření dříve, než jejich divergence nabude trvalejšího rázu. Postup při makroekonomické nerovnováze, který má preventivní i nápravnou část, se použije na všechny členské státy EU kromě těch, na které se vztahuje program mezinárodní finanční pomoci a u nichž již probíhá pečlivá kontrola společně s plněním podmínek. Součástí postupu při makroekonomické nerovnováze je mechanismus varování pro včasné zjištění nerovnováhy, který vychází z transparentního srovnávacího přehledu ukazatelů pro všechny členské státy EU s prahovými hodnotami pro varování v kombinaci s hospodářským hodnocením. Toto hodnocení by mělo vzít v úvahu mimo jiné nominální a reálnou konvergenci v rámci eurozóny a mimo ni. 11 Při posuzování makroekonomické nerovnováhy by měl tento proces zohlednit její závažnost a případné negativní hospodářské a finanční dopady, které prohlubují zranitelnost hospodářství EU a ohrožují bezproblémové fungování HMU Uplatňování ustanovení Smlouvy V souladu se zavedenou praxí jsou další faktory uvedené v čl. 140 odst. 1 Smlouvy posouzeny pro každou zemi v kapitole 5 pod hlavičkou jednotlivých kritérií popsaných v rámečcích 1 až 4. Pro úplnost se v kapitole 3 uvádějí ukazatele srovnávacího přehledu (včetně srovnání s prahovými hodnotami pro varování) pro země posuzované v této zprávě, čímž jsou poskytnuty všechny dostupné informace týkající se zjišťování makroekonomické a makrofinanční nerovnováhy, která může bránit dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence podle čl. 140 odst. 1 Smlouvy. Zejména členské státy EU, na které se vztahuje výjimka a rovněž postup při nadměrné nerovnováze, mohou být sotva považovány za země, které dosáhly vysokého stupně udržitelné konvergence, jak stanoví čl. 140 odst. 1 Smlouvy Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy, 2. bod odůvodnění. Viz nařízení (EU) č. 1176/2011, čl. 4 odst. 4. Viz nařízení (EU) č. 1176/2011, 17. bod odůvodnění. Konvergenční zpráva ECB, červen 16 2.2 Slučitelnost vnitrostátních právních předpisů se Smlouvami Úvod Čl. 140 odst. 1 Smlouvy ukládá ECB (a Evropské komisi) povinnost nejméně jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, podat Radě zprávu o pokroku dosaženém členskými státy, na které se vztahuje výjimka, při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Tyto zprávy musí zahrnovat hodnocení slučitelnosti vnitrostátních právních předpisů každého členského státu, na který se vztahuje výjimka, včetně statutu příslušné národní centrální banky, s články 130 a 131 Smlouvy a s příslušnými články Statutu. Tato povinnost, která vyplývá ze Smlouvy a která se týká členských států, na které se vztahuje výjimka, se též označuje jako právní konvergence. Při hodnocení právní konvergence se ECB neomezuje na provedení formálního hodnocení znění vnitrostátních právních předpisů, ale může také posoudit, zda provádění příslušných ustanovení odpovídá duchu Smluv a Statutu. Pro ECB jsou zejména důležité případné známky tlaku na rozhodovací orgány národní centrální banky kteréhokoli členského státu, což by bylo v rozporu s duchem Smlouvy, pokud jde o nezávislost centrálních bank. Hladké a nepřetržité fungování rozhodovacích orgánů národních centrálních bank je z pohledu ECB též důležité. V této souvislosti jsou příslušné orgány členského státu především povinny přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že v případě uvolnění funkce člena rozhodovacího orgánu národní centrální banky dojde k včasnému jmenování nástupce. 13 Než ECB vydá kladné konečné hodnocení se závěrem, že vnitrostátní předpisy členského státu jsou slučitelné se Smlouvou a Statutem, bude pozorně sledovat celkový vývoj. Členské státy, na které se vztahuje výjimka, a právní konvergence Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko, jejichž vnitrostátní právní předpisy jsou v této zprávě hodnoceny, mají status členského státu, na který se vztahuje výjimka, tj. dosud nepřijaly euro. Švédsko obdrželo status členského státu, na který se vztahuje výjimka, na základě rozhodnutí Rady v květnu Pokud jde o ostatní členské státy, články 4 15 a 5 aktů Stanoviska CON/2010/37 a CON/2010/91. Rozhodnutí Rady 98/317/ES ze dne 3. května 1998 v souladu s čl. 109j odst. 4 Smlouvy (Úř. věst. L 139, , s. 30). Poznámka: Název rozhodnutí 98/317/ES odkazuje na Smlouvu o založení Evropského společenství (před přečíslováním článků Smlouvy v souladu s článkem 12 Amsterodamské smlouvy); toto ustanovení bylo zrušeno Lisabonskou smlouvou. Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, , s. 33). Konvergenční zpráva ECB, červen 17 o podmínkách přistoupení stanoví, že každý z těchto členských států se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka ve smyslu článku 139 Smlouvy. Tato zpráva se nezabývá Dánskem ani Spojeným královstvím, které jsou členskými státy se zvláštním postavením a které dosud nepřijaly euro. Protokol (č. 16) o některých ustanoveních týkajících se Dánska, který je připojen ke Smlouvám, stanoví, že vzhledem k oznámení podanému Radě dánskou vládou dne 3. listopadu 1993 se na Dánsko vztahuje výjimka a že postup pro zrušení výjimky bude zahájen jen na žádost Dánska. Na Dánsko se vztahuje článek 130 Smlouvy, a tak Danmarks Nationalbank musí splňovat požadavky na nezávislost centrální banky. Konvergenční zpráva EMI z roku 1998 dospěla k závěru, že tento požadavek byl splněn. Vzhledem ke zvláštnímu postavení Dánska neproběhlo v případě Dánska od roku 1998 žádné hodnocení konvergence. Do doby, než Dánsko oznámí Radě, že hodlá přijmout euro, není třeba zajišťovat právní integraci Danmarks Nationalbank do Eurosystému ani upravovat dánské právní předpisy. Podle Protokolu (č. 15) o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, který je připojen ke Smlouvám, není Spojené království povinno přijmout euro, ledaže by Radě oznámilo, že tak hodlá učinit. Dne 30. října 1997 oznámilo Spojené království Radě, že nemá v úmyslu k 1. lednu 1999 přijmout euro, přičemž tento postoj Spojeného království se do dnešního dne nezměnil. Na základě tohoto oznámení se některá ustanovení Smlouvy (včetně článků 130 a 131) a Statutu na Spojené království nevztahují. V současné době tedy neexistuje žádný právní požadavek na zajištění slučitelnosti vnitrostátních právních předpisů (včetně statutu Bank of England) se Smlouvou a Statutem. Cílem hodnocení právní konvergence je usnadnit Radě rozhodnutí o tom, které členské státy splňují své závazky týkající se uskutečňování hospodářské a měnové unie (čl. 140 odst. 1 Smlouvy). V právní oblasti se tyto podmínky týkají zejména nezávislosti centrální banky a právní integrace národních centrálních bank do Eurosystému. 16 Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, viz článek 5 Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 157, , s. 203). Pokud jde o Chorvatsko, viz článek 5 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 112, , s. 21). Konvergenční zpráva ECB, červen 18 Struktura právního hodnocení Právní hodnocení používá v zásadě stejný systém jako předchozí zprávy ECB a EMI o právní konvergenci. 17 Slučitelnost vnitrostátních právních předpisů se posuzuje s ohledem na právní předpisy, které byly přijaty před 20. březnem Rozsah přizpůsobení Oblasti, které je třeba přizpůsobit S cílem určit oblasti, ve kterých je třeba vnitrostátní právní předpisy přizpůsobit, se posuzují tyto okruhy otázek: slučitelnost s ustanoveními o nezávislosti národních centrálních bank ve Smlouvě (článek 130) a Statutu (články 7 a 14.2) a s ustanoveními o zachování mlčenlivosti (článek 37 Statutu), slučitelnost se zákazem měnového financování (článek 123 Smlouvy) a zákazem zvýhodněného přístupu (článek 124 Smlouvy) a slučitelnost s požadavkem na jednotný způsob psaní názvu eura, který vyplývá z práva EU, a právní integrace národních centrálních bank do Eurosystému (zejména pokud jde o články 12.1 a 14.3 Statutu) Slučitelnost versus harmonizace Článek 131 Smlouvy vyžaduje, aby vnitrostátní právní předpisy byly slučitelné" se Smlouvami a se Statutem; případný nesoulad proto musí být odstraněn. Nadřazenost Smluv a Statutu nad vnitrostátními právními předpisy ani povaha nesouladu nemají vliv na požadavek dodržovat tuto povinnost. 17 Jedná se zejména o konvergenční zprávy ECB z června 2014 (o Bulharsku, České republice, Chorvatsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku) z června 2013 (o Lotyšsku), z května 2012 (o Bulharsku, České republice, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku), z května 2010 (o Bulharsku, České republice, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku), z května 2008 (o Bulharsku, České republice, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Švédsku), z května 2007 (o Kypru a Maltě), z prosince 2006 (o České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovensku a Švédsku), z května 2006 (o Litvě a Slovinsku), z října 2004 (o České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku, Slovensku a Švédsku), z května 2002 (o Švédsku) a dubna 2000 (o Řecku a Švédsku) a o konvergenční zprávu EMI z března Konvergenční zpráva ECB, červen 19 Požadavek, aby vnitrostátní právní předpisy byly slučitelné, neznamená, že Smlouva vyžaduje harmonizaci statutů národních centrálních bank, ať už mezi sebou navzájem, nebo se Statutem. Odlišnosti na vnitrostátní úrovni mohou i nadále existovat za předpokladu, že nezasahují do výlučné pravomoci EU v měnových záležitostech. Článek 14.4 Statutu umožňuje, aby národní centrální banky vykonávaly i jiné funkce než ty, které jsou uvedeny ve Statutu, pokud nejsou v rozporu s cíli a úkoly ESCB. Ustanovení statutu národní centrální banky, která výkon těchto dalších funkcí dovolují, jsou jasným příkladem okolností, za nichž mohou být rozdíly zachovány. Výraz slučitelný spíše znamená, že vnitrostátní právní předpisy a statuty národních centrálních bank musí být upraveny tak, aby byl odstraněn nesoulad se Smlouvami a Statutem a aby byl zajištěn potřebný stupeň integrace národních centrálních bank do ESCB. Upravena by měla být zejména veškerá ustanovení, která porušují nezávislost národní centrální banky ve smyslu Smlouvy a která jsou v rozporu s úlohou národní centrální banky jako nedílné součásti ESCB. Není proto dostačující spoléhat se k dosažení slučitelnosti výhradně na nadřazenost práva EU nad vnitrostátními právními předpisy. Povinnost podle článku 131 Smlouvy se týká pouze nesouladu s ustanoveními Smluv a Statutu. Vnitrostátní právní předpisy, které nejsou slučitelné se sekundárními právními předpisy EU, jež jsou relevantní pro oblasti posuzované v této konvergenční zprávě, by však s těmito sekundárními předpisy měly být uvedeny do souladu. Nadřazenost práva EU nemá na povinnost přizpůsobit vnitrostátní právní předpisy vliv. Tento obecný požadavek vyplývá nejen z článku 131 Smlouvy, ale také z judikatury Soudního dvora Evropské unie. 18 Smlouvy a Statut nestanoví způsob, jakým mají být vnitrostátní právní předpisy přizpůsobeny. Lze tak učinit cestou odkazů na Smlouvy a Statut, začleněním jejich ustanovení s příslušným odkazem, odstraněním nesouladu nebo kombinací těchto metod. Nástrojem k dosažení a udržení slučitelnosti vnitrostátních právních předpisů se Smlouvami a Statutem je dále povinnost orgánů EU a členských států konzultovat ECB k návrhům právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti, obsažená v čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy a v článku 4 Statutu. Rozhodnutí Rady 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů 19 výslovně vyžaduje, aby členské státy přijaly nezbytná opatření ke splnění této povinnosti Viz mj. rozsudek Soudního dvora ve věci Komise Evropských společenství v. Francie, C-167/73, Sb. rozh. 1974, s. 359 ( Code du Travail Maritime ). Úř. věst. L 189, , s. 42. Konvergenční zpráva ECB, červen 20 2.2.3 Nezávislost národních centrálních bank Pokud jde o nezávislost centrálních bank a zachování mlčenlivosti, bylo třeba vnitrostátní právní předpisy členských států, které do EU vstoupily v roce 2004, 2007 nebo 2013, upravit tak, aby odpovídaly příslušným ustanovením Smlouvy a Statutu a byly účinné k 1. květnu 2004, resp. k 1. lednu 2007 a k 1. červenci Švédsko bylo povinno provést nezbytné změny s účinností ke dni zřízení ESCB dne 1. června Nezávislost centrální banky V listopadu 1995 vypracoval EMI seznam znaků nezávislosti centrální banky (podrobně jsou popsány v konvergenční zprávě EMI z roku 1998), na jejichž základě se hodnotily tehdejší vnitrostátní právní předpisy členských států, zejména statuty národních centrálních bank. Koncepce nezávislosti centrální banky zahrnuje různé druhy nezávislosti, které musí být posuzovány odděleně: konkrétně jde o funkční, institucionální, osobní a finanční nezávislost. Během posledních let byly tyto aspekty nezávislosti centrální banky dále rozpracovány ve stanoviscích ECB. Hodnocení úrovně sbližování vnitrostátních právních předpisů členských států, na které se vztahuje výjimka, se Smlouvami a Statutem se na uvedených aspektech zakládá. Funkční nezávislost Nezávislost centrální banky není samoúčelná, je prostředkem k dosažení cíle, který by měl být jasně definován a který by měl být nadřazen jakýmkoli jiným cílům. Funkční nezávislost vyžaduje, aby prvořadý cíl každé národní centrální banky byl stanoven jasným a právně určitým způsobem a byl zcela v souladu s prvořadým cílem udržet cenovou stabilitu stanoveným Smlouvou. K tomu slouží nezbytné prostředky a nástroje, jimiž jsou národní centrální banky vybaveny v zájmu dosažení tohoto cíle, a to nezávisle na všech ostatních orgánech. Požadavek Smlouvy na nezávislost centrálních bank odráží všeobecně zastávaný názor, že prvořadý cíl udržovat cenovou stabilitu dokáže nejlépe zajistit zcela nezávislá instituce s přesně vymezeným mandátem. Nezávislost centrálních bank je plně slučitelná s odpovědností národních centrálních bank za svá rozhodnutí, což je důležitý aspekt pro zvýšení důvěry v jejich nezávislé postavení. Toto zahrnuje také transparentnost a dialog se třetími stranami. Z hlediska časového horizontu ze Smlouvy jasně nevyplývá, odkdy musí národní centrální banky členských států, na které se vztahuje výjimka, plnit prvořadý cíl udržovat cenovou stabilitu stanovený v čl. 127 odst. 1 a čl. 282 odst. 2 Smlouvy a v článku 2 Statutu. V případě členských států, které do EU vstoupily po datu zavedení eura v EU, není jasné, zda má uvedený požadavek platit od data přistoupení, či od data přijetí eura v daném státě. Zatímco čl. 127 odst. 1 Smlouvy se na členské státy, na které se vztahuje výjimka, nevztahuje (viz čl. 139 odst. 2 písm. c) Smlouvy), článek 2 Statutu se na tyto členské státy vztahuje (viz článek 42.1 Statutu). ECB zastává názor, že povinnost národních centrálních bank mít Konvergenční zpráva ECB, červen

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cinnost-autorizovaneho-inspekt-podminky-1713.html

Činnost autorizovaného inspektora - podmínky pro získání autorizace | BusinessInfo.cz > Činnost autorizovaného inspektora - podmínky pro získání autorizace V dokumentu naleznete podmínky pro získání a další informace o povolovacím řízení o získání autorizace k poskytování služeb autorizovaného inspektora. zpět na dokument „Činnost autorizovaného inspektora – autorizace krok za krokem“ Autorizovaným inspektorem jmenuje ministr pro místní rozvoj fyzickou osobu, která: požádala o jmenování autorizovaným inspektorem, dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru a je autorizovanou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., v prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců (za bezúhonnou nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, který spáchala v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností autorizovaného inspektora podle tohoto zákona, které byla Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu autorizované osoby zrušeno soudem podle § 22 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003 Sb prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj prokázala svoji disciplinární bezúhonnost Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen "Komora")" může být autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje předepsanou praxi. Žádost o jmenování autorizovaným inspektorem a o vydání osvědčení o jmenování se podává na základě výsledku zkoušky k ověření způsobilosti pro jmenování autorizovaným inspektorem vykonané podle § 143 odst. 1 písm. e) stavebního zákona s náležitostmi podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, jimiž jsou tyto údaje a dokumenty: Adresa trvalého pobytu nebo hlášeného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště v cizině Číslo autorizace, obor a specializace nebo číslo, pod kterým je registrován v Komoře Datum vykonání zkoušky výpis z Rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců doklad o zaplacení správního poplatku (§ 143 odst. 3 stavebního zákona) Jmenování ministrem pro místní rozvoj Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, které shromažďují, evidují, aktualizují a poskytují informace nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora a pro objednatele jejich služeb podle § 150 stavebního zákona a § 6 vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech Ministerstvo pro místní rozvoj dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, na činnost Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled nad činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na odvolání autorizovaného inspektora z funkce (§ 150 odst. 1 stavebního zákona). Zájemce o autorizaci musí nejprve vykonat zkoušku odborné způsobilosti. Po úspěšném absolvování zkoušky si pak podá žádost o jmenování autorizovaným inspektorem. Ministr pro místní rozvoj jmenuje žadatele autorizovaným inspektorem a je mu zasláno osvědčení o jmenování. neprodleně, nejpozději do 30 dnů (dle správního řádu) Při podání žádosti o vydání osvědčení o jmenování autorizovaným inspektorem a podání žádosti právnické osoby o souhlas s výkonem činnosti autorizovaného inspektora činí podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Kč 10 000 Kč. Uchazeč o jmenování autorizovaným inspektorem hradí náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním (§ 150 odst. 1 stavebního zákona). Autorizovaný inspektor se každoročně podílí příspěvkem ve prospěch Komory na úhradu nákladů spojených se shromažďováním, evidováním, aktualizací a poskytováním informací nezbytných pro činnost autorizovaného inspektora; výše příspěvku je shodná s příspěvkem určeným členům Komory (§ 150 odst. 2 stavebního zákona). Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba může být na jeho žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával (§ 143 odst. 4 stavebního zákona). Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí mít uzavřeno pojištění z odpovědnosti za škodu. Činnost autorizovaného inspektora není upravena komunitárním právem. Kamenné desky pro výrobu stolů na terasu Výstavba dvoupodlažní budovy s konferenční halou pro Ketu South Municipal Hospital Ketu South Municipal Hospital v regionu Aflao-Volta vyhlašuje veřejné výběrové řízení na výstavbu 1 dvoupodlažní budovy s konferenční halou. Pro více informací lze kontaktovat kancelář Ketu South Municipal Hospital na čísle: +233 050-1335482 Výstavba kanalizace a dodávky materiálu Výstavba dopravního spojení (tunely, silniční křížení, kanalizace) Tendr na výstavbu dopravního spojení vč. tunelů a kanalizace. Dodávka a montáž oken na škole v Düsseldorfu Sanace oken na gymnastické hale Dodávka a výměna hliníkových oken Kolumbijský projekt železniční tratě Chía - Belencito/ investičně-dodavatelská příležitost | Frankfurt nad Mohanem

http://kraken.slv.cz/1VSPH458/2016

1 VSPH 458/2016-A-14 KSLB 86 INS 23688/2015 1 VSPH 458/2016-A-14 Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužnice: Zuzana Klimtová, nar. 30. prosince 1960, IČO 11435241, bytem Liberec, Dr. Milady Horáková 146/99, o odvolání dlužnice (proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 86 INS 23688/2015-A-8 ze dne 30. listopadu 2015, Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 86 INS 23688/2015-A-8 ze dne 30. listopadu 2015 se p o t v r z u j e. Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci usnesení. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že insolvenčním návrhem ze dne 21.9.2015 spojeným s návrhem na povolení oddlužení se dlužnice domáhala zjištění úpadku a povolení jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 23.9.2015 (A-5) soud dlužnici vyzval k opravě návrhu na povolení oddlužení tak, aby předložila znovu darovací smlouvu, tentokrát i ověřenými podpisy obou stran a aby příjem z darovací smlouvy poskytl uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu minimálně 30 % jejich pohledávek. Dlužnice sice na výzvu soudu reagovala podáním doručeným dne 30.9.2015 a 5.10.2015, avšak úředně ověřené podpisy na smlouvě o důchodu chyběly. Protože dlužnice nedoložila žádné další příjmy, ze kterých by byla schopna nabídnout nezajištěným věřitelům uspokojení pohledávek v rozsahu minimálně 30 %, a dlužnice nedoložila řádnou smlouvu o důchodu či darovací smlouvu s úředně ověřenými podpisy osob, soud uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady řízení s ohledem na předpoklad řešení úpadku dlužnice konkursem. Soud odkázal na vyhlášku č. 313/20017 Sb., na skutečnost, že minimální odměna insolvenčního správce v případě řešení úpadku konkursem činí 45.000,-Kč, vyložil účel zálohy, odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 3 VSOL 217/2009, na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.9.2012 sp. zn. 3 VSPH 514/2012, zjistil, že dlužnice nemá žádný majetek ani finanční prostředky, které by bylo možno použít pro zajištění průběhu insolvenčního řízení a s ohledem na okolnosti případu uložil dlužnici povinnost zaplatit shora uvedenou zálohu. Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že její manžel zemřel, nemá rodinu a žije jen tak tak. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že se dlužnice podáním doručeným soudu I. stupně dne 21.9.2015 domáhala zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Celková výše závazků dlužnice činila 623.000,-Kč, dlužnice vlastní jen běžné vybavení domácnosti, dlužnice jako svůj příjem uvedla příjem z darovací smlouvy. Protože dlužnice nepředložila řádnou darovací smlouvu, soud ji vyzval k předložení smlouvy o důchodu s úředně ověřenými podpisy (předložená darovací smlouva měla jen úředně ověřený podpis dlužnice). K výzvě soudu I. stupně ze dne 15.1.2016 (A-10) dlužnice zaslala smlouvu o důchodu, ale opět bez úředně ověřených podpisů. Odvolací soud proto shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že dlužnice nesplnila jí uloženou povinnost, přičemž ač smlouva o důchodu, respektive darovací smlouva, představovala prakticky jediný zdroj příjmů dlužnice za účelem uspokojení nezajištěných věřitelů v navrhovaném oddlužení, dlužnice nepředložila smlouvu s ověřenými podpisy obou smluvních stran. Dlužnice sice v podání ze dne 5.10.2015 uvedla, že bratr jako druhá smluvní strana je upoután na invalidní vozík, ale podle odvolacího soudu měla dlužnice dostatečný časový prostor k předložení smlouvy s úředně ověřenými podpisy (od konce září 2015), avšak ani v odvolacím řízení řádnou smlouvu nepředložila. Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení tak vyplývá, že lze očekávat řešení úpadku dlužnice (nepatrným) konkursem. V případě řešením úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení tvoří vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, která v konkursu (či nepatrném konkursu) dosahuje-v případě jejího určení dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.-obvykle nejméně částky 45.000,-Kč (bez event. připočtení 21 % DPH), přičemž podle § 2a vyhlášky náleží insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v minimální výši 45.000,-Kč. Přitom je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45.000,-Kč bez připočtení event. DPD) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spojené zejména s přešetřením majetkových poměrů dlužnice (včetně event. prošetření jeho příp. neúčinných právních úkonů) a s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd.

http://docplayer.cz/33624945-R-o-z-s-u-d-e-k-j-m-e-n-e-m-r-e-p-u-b-l-i-k-y.html

1 3 Ads 33/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: P. S., zastoupeného JUDr. Ladislavem Jiráskem, advokátem se sídlem Klíčová 199/2, Mariánské Lázně, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne , č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne , č. j. 16 Ad 58/ , I. Kasační stížnost s e z a m í t á. t a k t o : II. III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ladislavu Jiráskovi, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností žalobce (dále jen stěžovatel ) napadl usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen krajský soud ) ze dne , č. j. 16 Ad 58/ (dále jen napadené usnesení ), jímž bylo zastaveno řízení o žalobě stěžovatele proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalované (dále také napadené rozhodnutí ), neboť stěžovatel vzal svoji žalobu zpět. Ze spisu krajského soudu vyplývá, že stěžovatel podal žádost o invalidní důchod, která byla rozhodnutím žalované ze dne , č. j. X (dále jen prvostupňové rozhodnutí ), zamítnuta, protože stěžovatel nesplňoval podmínky pro přiznání invalidního důchodu dle ustanovení 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť dle lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Cheb ze dne není invalidní a jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30 %. Prvostupňové rozhodnutí stěžovatel napadl námitkami, které byly napadeným rozhodnutím žalované zamítnuty. Proti rozhodnutí žalované stěžovatel podal žalobu, kterou nejprve adresoval Okresnímu soudu v Chebu. Tento řízení pro svou věcnou nepříslušnost zastavil usnesením ze dne , č. j. 16 C 88/2012 4, a stěžovatele poučil o tom, že je oprávněn podat žalobu proti napadenému rozhodnutí ke Krajskému soudu v Plzni. Stěžovatel tak učinil dne 2 3 Ads 33/2013 a dne žalobu na předchozí výzvu soudu doplnil a navrhl soudní přezkum napadeného rozhodnutí a zhodnocení jím přiložených lékařských zpráv a jeho zdravotního stavu. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne , přičemž navrhla vyhotovení posudku příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV ) dle 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Soud žádosti žalované vyhověl a požádal PK MPSV, pracoviště v Plzni, aby vypracovala posudek ohledně zdravotního stavu stěžovatele. Z tohoto posudku vyplynulo, že stěžovatel není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost klesla o 30 %. Krajský soud dožádal Okresní soud v Chebu (dále též dožádaný soud ), aby předvolal stěžovatele a zjistil jeho stanovisko k výše uvedenému posudku PK MPSV. Z protokolu před dožádaným soudem ze dne vyplývá, že stěžovatel vzal svou žalobu v celém rozsahu zpět. K tomu dále uvedl, že si podá novou žádost, protože i z výsledku posudku posudkové komise je zřejmé, že se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil, což uvedla i PK MPSV v posudku ze dne Pokud by nebyl s novým rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu spokojen, podá si znovu odvolání. Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal svůj návrh zpět dle ustanovení 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), krajský soud řízení v souladu s 47 písm. a) téhož zákona usnesením zastavil. Stěžovatel podal proti usnesení o zastavení řízení kasační stížnost, která byla doplněna jím ustanoveným advokátem dne Z kasační stížnosti a jejího doplnění vyplývá, že je stěžovatel přesvědčen, že vyšetření jeho zdravotního stavu nebylo kompletní, dostatečné a objektivní. Z výsledku posudku PK MPSV dle jeho názoru plyne, že se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil. Dále uvedl, že tento posudek je rozporuplný, když na jedné straně uvádí, že byl v jeho případě zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je trvalý, stěžovatel není schopen abstinence, jeho zdravotní stav je léčbou nezměnitelný s nepříznivou prognózou a jedná se o duševní poruchu v závislosti na alkoholu, kdy stěžovatel není schopen vykonávat pravidelnou výdělečnou činnost, a na straně druhé uvádí, že jeho pracovní schopnost klesla pouze o 30 % a stěžovatel není invalidní. Zpětvzetí návrhu stěžovatel učinil v rozporu se svým přesvědčením, neboť se domnívá, že mu nárok na invalidní důchod vznikl. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu i řízení, jež jeho vydání předcházelo, v souladu s 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., neshledal přitom vady, k nimž by musel podle 109 odst. 3 s. ř. s. přihlédnout z úřední povinnosti; vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti, dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Předmětem sporu v tomto řízení je procesní otázka, zda stěžovatel v průběhu výslechu před dožádaným soudem skutečně vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět, či nikoliv. Pokud by tomu tak bylo, pak by krajskému soudu nezbylo, než řízení zastavit v souladu s 47 písm. a) s. ř. s., neboť toto ustanovení nedává soudu možnost jakéhokoliv uvážení. Po důkladném prostudování spisu krajského soudu, především pak protokolu z jednání před dožádaným soudem ze dne , dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že z těchto podkladů skutečně vyplývá, že stěžovatel učinil prohlášení, jímž vzal svou žalobu v celém rozsahu zpět. Zpětvzení stěžovatel dokonce odůvodnil tím, že si podá novou žádost, neboť z výsledku posudkové komise je zřejmé, že se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil. Dále uvedl, že pokud by nebyl spokojen s novým rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu, podá odvolání. Své prohlášení o zpětvzetí žaloby stěžovatel v kasační stížnosti napadl pouze tvrzením, že tak učinil v rozporu se svým přesvědčením, neboť se domnívá, že mu nárok na invalidní 3 pokračování 3 Ads 33/ důchod vznikl. Pravdivost takové skutečnosti ale není z protokolu patrná. Protokol nevykazuje žádné procesní vady a soud tedy nemá důvod pochybovat, že byl sepsán v souladu se zákonem. Jakékoliv vady samotného protokolu navíc stěžovatel v kasační stížnosti neuvádí. Protokol je vlastnoručně podepsán jak stěžovatelem, tak přítomnou vyšší soudní úřednicí. Je z něho dále patrné, že stěžovatel byl řádně poučen o svých právech. Nejvyšší správní soud neměl tedy důvod pochybovat o tom, že stěžovatel zpětvzetí žaloby učinil zcela svobodně, vážně a srozumitelně, a jeho projev vůle byl určitý. K jeho kasační námitce tedy nelze v daném právním i skutkovém kontextu přihlížet. Podle ustanovení 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Toto ustanovení nedává soudu žádný prostor pro uvážení, zda řízení o žalobě zastaví, či nikoliv. Z dikce předmětného ustanovení vyplývá, že je povinností soudu v případě, že o obsahu projevu vůle navrhovatele není pochyb, řízení zastavit. Jak již Nejvyšší správní soud výše uvedl, krajský soud neměl důvod pochybovat o obsahu, skutečnosti a vážnosti prohlášení stěžovatele, jímž vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět, a proto učinil správně, jestliže řízení o žalobě napadeným usnesením zastavil. Nad rámec odůvodnění Nejvyšší správní soud podotýká, že pokud se stěžovatel domnívá, že se jeho zdravotní stav zhoršil a že má na invalidní důchod nárok, může si, jak ostatně sám v prohlášení o zpětvzetí žaloby uvedl, podat novou žádost o přiznání invalidního důchodu, přičemž v novém řízení bude znovu posouzen jeho zdravotní stav. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost stěžovatele jako nedůvodnou ( 110 odst. 1 in fine s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením 60 odst. 1, 2 ve spojení s 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Žalovanému správnímu orgánu, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nelze náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením 60 odst. 2 s. ř. s. přiznat. Ustanovenému zástupci stěžovatele náleží v souladu s 11 odst. 1 písm. b) a d), 7 a 9 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátní tarif ) odměna v celkové výši Kč. Soud přiznal advokátovi odměnu za dva úkony právní služby po Kč, tj. za převzetí a přípravu zastoupení včetně první porady s klientem a doplnění kasační stížnosti, celkem tedy Kč. Dále Nejvyšší správní soud přiznal ke každému úkonu náhradu hotových výdajů podle 13 odst. 3 téže vyhlášky po 300 Kč, celkem tedy 600 Kč. Jelikož ustanovený advokát nedoložil osvědčení o registraci k placení DPH, soud vycházel z toho, že plátcem této daně není. Celkem tedy ustanovenému zástupci přísluší odměna ve výši Kč, která mu bude vyplacena do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. září 2013 JUDr. Petr Průcha předseda senátu 4 3 Ads 33/ U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Průchou v právní věci žalobce: P. S., zastoupeného JUDr. Ladislavem Jiráskem, advokátem se sídlem Klíčová 199/2, Mariánské Lázně, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne , č.j / Ter, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne , č. j. 16 Ad 58/ , t a k t o : Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 3 Ads 33/ , s e o p r a v u j e tak, že ve výroku č. III se místo částky Kč uvádí částka Kč. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem ze dne , č. j. 3 Ads 33/ (dále jen označený rozsudek ) bylo rozhodnuto o zamítnutí kasační stížnosti žalobce (dále jen stěžovatele ), náhradě nákladů řízení a výrokem č. III o odměně ustanoveného zástupce stěžovatele, která byla vyčíslena na Kč (za dva úkony právní služby včetně náhrady hotových výdajů). Jelikož ustanovený zástupce nedoložil osvědčení o registraci k placení DPH, nebyla mu částka této daně přiznána. Dne bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání ustanoveného zástupce, kterým dodatečně doplnil své osvědčení o registraci k placení daně z přidané hodnoty a žádost o vydání opravného usnesení, kterým by byla přiznaná odměna navýšena o částku DPH ve výši 546 Kč. Uvedené zjevné nesprávnosti usnesení opravuje Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením 54 odst. 4, 55 odst. 5 s. ř. s. Podle ustanovení 35 odst. 8 s. ř. s. platí, že byl-li navrhovateli ustanoven zástupcem advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu; to samé platí i v případě, kdy osoby uvedené v odstavci 2 jsou společníky právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon jejich povolání a plátcem daně je tato právnická osoba. Ačkoliv se nejednalo o zjevnou nesprávnost, neboť Nejvyšší správní soud neměl v době svého rozhodování ve věci k dispozici osvědčení o registraci k placení DPH, může předseda senátu v souladu s novou skutečností opravit výrok o odměně ustanoveného zástupce svým opravným usnesením, neboť se jedná svou podstatou o náklady řízení, které může předseda senátu určit až v písemném vyhotovení rozsudku nebo usnesení, jímž bylo o jejich výši rozhodnuto ( 61 odst. 2 s. ř. s.). 5 pokračování 3 Ads 33/ Jelikož ustanovený zástupce dodatečně doložil osvědčení o registraci k placení DPH, přiznal mu Nejvyšší správní soud navýšení odměny o částku této daně (21 % z částky Kč = 546 Kč). Celkem tedy náleží ustanovenému zástupci odměna Kč, která bude ustanovenému zástupci vyplacena na jím uvedený účet do 30 dnů ode dne právní moci tohoto opravného usnesení. Vykonatelnost výroku č. III označeného rozsudku se odkládá do právní moci tohoto opravného usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. října 2013 JUDr. Petr Průcha předseda senátu č. j. 3 Ads 99/2007-58 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína 3 As 166/2014-28 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. 4 Ads 57/2009-53 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana 1 Ads 229/2017-21 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa č.j. 4 Ads 23/2003 124 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala, v právní věci žalobkyně 6 Ads 90/2008-86 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr.

http://docplayer.cz/35586619-Fiche-opatreni-dale-jen-fiche.html

1 Název MAS Posázaví o.p.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 3 ABY SE NÁM TU LÍBILO Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) Hlavní opatření III. Název opatření resp.podopatření: Občanské vybavení a služby 5.Cíl hlavního opatření z PRV 19 Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit. 20 Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. 22 Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí. Vedlejší opatření "1" III. Název opatření resp.podopatření: Obnova a rozvoj vesnic 7.Vedlejší opatření "2" Název opatření resp.podopatření: 8.Cíl vedlejšího opatření "1" z PRV 19 Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit. 20 Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. 22 Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí. 9.Cíl vedlejšího opatření "2" z PRV Vymezení Fiche 10.Cíl Fiche Cílem je rozvoj prostor pro spolkovou činnost, přípravě zázemí pro občanské aktivity a vzdělávání, zatraktivnit veřejná prostranství návsi a náměstí, zlepšit vzhled obcí. Všechny aktivity jsou nasměrovány na zvýšení spokojenosti obyvatel regionu. 1Popis charakteru Fiche Rozvoj regionu nelze stavět jen na návštěvnících. Je důležité zajistit, aby se v regionu líbilo také jeho obyvatelům. Prioritou je udržení obyvatel a budování jejich sounáležitosti s regionem. V regionu je velké množství budov, které jsou nevyužity a chátrají. Partnerskou spoluprací lze docílit jejich smysluplného využití. Velký potenciál rozvoje poskytují také veřejná prostranství, která jsou tradičním místem setkávání, her a odpočinku. 1Fiche zakládá veřejnou podporu Ano Ne 1Uplatnění inovačních přístupů K obnově veřejných prostranství používat místně původní či tradiční druhy rostlin a dřevin, při obnově budov zohlednění budoucího provozu z hlediska úspor energie, víceúčelovost rekonstruovaných prostor, používání nových technologických postupů, používání energie z obnovitelných zdrojů 1Specifické vymezení 15.Definice příjemce dotace 6 Obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. 7 Svazky obcí dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. IV._V0302 Strana 1 z 6 2 Nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů (nadace). Zájmová sdružení právnických osob podle 20f a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jsou-li jejich členy obce, svazky obcí Církve a jejich organizace dle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech. 1Kritéria přijatelnosti Projekt je realizován na území působnosti MAS; C. Projekt musí splňovat účel a rozsah příslušné Fiche a být v souladu s Pravidly IV.; C. Žadatel musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou v příslušné Fichi ; C. Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou; C. Projekt, na který je požadováno 90% dotace (je podán jako projekt nezakládající veřejnou podporu) musí být realizován ve 5. veřejném zájmu a nezvýhodňovat ekonomicky jeho vlastníka ani jeho provozovatele, nesmí narušit soutěž na vnitřním trhu EU zvýhodněním určitých podniků nebo odvětví výroby a nemá dopad na obchod mezi členskými státy EU; C. 17.Závazné podmínky pro vedlejší opatření (Vedlejší opatření "1") 18.Závazné podmínky pro vedlejší opatření (Vedlejší opatření "2") 19.Další podmínky Délka realizace projektu je maximálně 24 měsíců, resp. 36 měsíců (není-li v příslušné Fichi stanoveno méně); C. Příjemce dotace zajistí vykazování údajů potřebných pro monitoring projektu po jeho realizaci po dobu vázanosti projektu na účel; D. V rámci opatření III.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby je obcím a svazkům obcí umožněno průběžné financování - tím se rozumí rozdělení realizace projektu na 2 části s tím, že lze poskytnout 1 průběžnou platbu do výše 50 % plánovaných způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace, a to za předpokladu, že žadatel naplánuje 2 části projektu již při předložení Žádosti o dotaci; dodatečné členění projektu na části není možné. Na průběžnou platbu ztrácí nárok obec/svazek obcí, které jsou během administrace žádosti/projektu ještě před proplacením průběžné platby uděleny jakékoliv sankce. Při kombinaci s jiným opatřením/podopatřením obce/svazky obcí tuto možnost ztrácí. Lhůta vázanosti projektu na účel je 5 let od data podpisu Dohody; C. 5. Žadatel nečerpá finanční prostředky na stejné výdaje, pro které je požadována dotace z PRV, z rozpočtových kapitol státního rozpočtu, státních fondů nebo jiných fondů Evropské unie; C. V případě, kdy je předmětem preferenčních kritérií tvorba nových pracovních míst, pak období, ve kterém je žadatel povinen dodržovat závazek počtu nově vytvořených pracovních míst, začíná běžet za 6 měsíců od data podání Žádosti o proplacení a běží po dobu lhůty vázanosti projektu na účel. Započitatelná pracovní místa mohou být vytvořena od data podání žádosti o proplacení. Podrobný výklad viz metodika v příloze A společných příloh pro všechna Opatření; C. V případě využití části objektu, který je předmětem projektu, pro jiné účely než jsou cíle a účel opatření/záměru, postupuje 7. žadatel podle metodiky v příloze D tohoto Opatření; C. V případě investice do staveb žadatel může pronajmout tyto stavby jinému subjektu jen v případě aktivit ve veřejném zájmu 8. a pronajímatel je povinen vybrat nájemce (provozovatele) v rámci transparentního výběrového řízení; smlouvu o pronájmu předloží žadatel při kontrole na místě; C. Žadatel/příjemce dotace má prokazatelně uspořádány vlastnické/nájemní vztahy k nemovitostem, které souvisejí s realizací projektu. Tuto skutečnost prokazuje žadatel/příjemce dotace v případě kontroly na místě dokladem o vlastnictví nemovitostí, 9. kterých se projekt týká. V případě realizace projektu v pronajatém objektu nebo na pronajatém pozemku navíc ještě nájemní smlouvou na dobu nejméně pět let od podpisu Dohody nebo s výpovědní lhůtou nejméně 5 let. V případě spoluvlastnictví nemovitosti je vyžadován písemný souhlas spoluvlastníků nemovitostí vztahujících se k projektu; (u všech uvedených dokladů originály nebo úředně ověřené kopie); D jinak C. IV._V0302 Strana 2 z 6 3 Druh a výše dotace (pro každý typ žadatelů/příjemců dotace) (Hlavní opatření/vedlejší opatření) Druh dotace přímá, nenávratná Výše dotace 90 % Projekty nesmí zakládat veřejnou podporu dle čl. 87 Smlouvy - projekt je realizován ve veřejném zájmu a nepřináší ekonomickou výhodu jeho vlastníku ani jeho provozovateli, nenarušuje soutěž na vnitřním trhu EU a nemá dopad na obchod mezi členskými státy EU. Maximální výše dotace činí 90% způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace. 2Maximální/minimální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace - MAX ,- Kč (Max. a min. výše způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace, na projekt) MAX MIN Oblasti podpory (typy aktivit) - Rekonstrukce a úpravy budov, objektů včetně bezbariérových úprav, ve veřejném zájmu - Výstavba nových budov a objektů ve veřejném zájmu - Rekonstrukce a úpravy veřejných prostranství včetně bezbariérových úprav - Revitalizace vodních ploch a jejich okolí pro veřejnost v rámci úprav veřejných prostranství (zklidňování dopravy do 30% uznatelných nákladů projektu) - Vybavení budov pro spolky, sport, mimoškolní aktivity dětí a mládeže, pro kulturní vyžití a pro integrovaná centra (PC a SW jen do 10 % z uznatelných nákladů projektu) - Nákup techniky na údržbu veřejného prostranství v souvislosti s projektem v rámci realizace vedlejšího opatření - Vybavení škol, mateřských škol a zařízení pro děti (PC a SW jen do 10% z uznatelných nákladů projektu) - Výdaje na nákup technologie, zařízení, vybavení, hardware, software souvisejících s projektem nebo v souladu s cíly SPL (do 25% způsobilých výdajů projektu, ze kterých je stanovena dotace) - Výdaj projektu technická dokumentace bude způsobilý pouze v rozsahu prováděcí technická dokumentace stavby a podrobný položkový rozpočet. 2Způsobilé výdaje (kód, název) a) stavební výdaje na stavební obnovu (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) budov, ploch, včetně rozvodů, vytápění a 357 sociálního zařízení v oblasti kulturní infrastruktury - podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV. a) stavební výdaje na stavební obnovu (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) budov, ploch, včetně rozvodů, vytápění a 358 sociálního zařízení v oblasti péče o děti - podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV. a) stavební výdaje na stavební obnovu (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) budov, ploch, včetně rozvodů, vytápění a 359 sociálního zařízení v oblasti vzdělání - podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV. a) stavební výdaje na stavební obnovu budov, ploch, včetně rozvodů, vytápění a sociálního zařízení v oblasti zdraví, sportu, 360 volnočasových aktivit, základní obchodní infrastruktury - podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV. a) stavební výdaje na novou výstavbu budov, ploch, včetně rozvodů, vytápění a sociálního zařízení v oblasti kulturní infrastruktury pro kulturní a spolkovou činnost - podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV. a) stavební výdaje na novou výstavbu budov, ploch, včetně rozvodů, vytápění a sociálního zařízení v oblasti péče o děti k zajištění 363 péče o děti (předškol.a mimoškol. péče) - podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV. a) stavební výdaje na novou výstavbu budov, ploch, včetně rozvodů, vytápění a sociálního zařízení v oblasti vzdělání k zajištění občanského vybavení a služeb v oblasti školství (venkovské školy) včetně doprovodných stravovacích zařízení a) stavební výdaje na novou výstavbu budov, ploch, včetně rozvodů, vytápění a sociálního zařízení v oblasti zdraví, sportu, volnočasových aktivit, základní obchodní infrastruktury - podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV. a) stavební výdaje na stavební obnovu (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) a/nebo novou výstavbu budov, ploch podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV.1 a) stavební výdaje na stavební obnovu a/nebo novou výstavbu sítí technické infrastruktury v nezbytném rozsahu pro realizaci projektu podrobněji viz Příloha 9 Pravidel IV.1 a) stavební výdaje na zpevnění ploch a pokládku zpevněných povrchů a dlažeb (např. plochy pro trhy a jarmarky, odstavné a manipulační plochy, parkoviště, přístupové komunikace, chodníky) v souvislosti s projektem a) výdaje na parkové úpravy (terénní úpravy, ohumusování, zatravnění včetně nákladů na osivo, nákup a výsadba květin a dřevin) v souvislosti s projektem 1370 a) výdaje na nezbytné oplocení a osvětlení, venkovní označení - informační tabule, panely, poutače 1371 a) výdaje na nákup staveb souvisejících s projektem v ceně do 10% způsobilých výdajů na projekt, ze kterých je stanovena dotace výdaje na nákup pozemků souvisejících s projektem v ceně do 10 % způsobilých výdajů projektu, ze kterých je stanovena dotace 1373 a) výdaje na nákup technologie, zařízení, vybavení, hardware, software souvisejících s projektem nebo v souladu s cíly SPL výdaje na zpracování technické dokumentace 18. IV._V0302 Strana 3 z 6 4 2Způsobilé výdaje (kód, název) (Vedlejší opatření "1") a) stavební výdaje na obnovu veřejných prostranství obce (náměstí, tržišť, parků), osvětlení, oplocení a venkovního mobiliáře (lavičky, 338 odpadkové koše, stojany na kola, zábradlí) a na obnovu a/nebo výstavbu čekáren na zastávkách hromadné dopravy a) výdaje na parkové úpravy (terénní úpravy, ohumusování, zatravnění, včetně nákladů na osivo, nákup a výsadba květin a dřevin) 339 v zastavěném území obce (intravilánu) a) stavební výdaje na zpevnění ploch a pokládka zpevněných povrchů a dlažeb, zejména pro vodu propustných (nezbytné přístupové 341 komunikace, chodníky, odstavné a manipulační plochy, neplacená parkoviště, plochy stanovišť kontejnerů pro komunální odpad) a) výdaje na nákup techniky pro údržbu zeleně vyjma ručního nářadí (zahradní traktory, motorové travní sekačky) v souvislosti 340 s projektem nebo v souladu s cíly SPL, do 50% způsobilých výdajů projektu, ze kterých je stanovena dotace výdaje na nákup pozemků souvisejících s projektem v ceně do 10% způsobilých výdajů projektu, ze kterých je stanovena dotace Způsobilé výdaje (kód, název) (Vedlejší opatření "2") 2Preferenční kritéria Povinná preferenční kritéria Bodové hodnocení Vytvoření každého nového trvalého pracovního místa (dle metodiky v příloze Pravidel pro opatření IV.) 10 Uplatňování inovačních přístupů. 10 Víceodvětvové navrhování a provádění projektu založené na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví místního hospodářství. 20 Zaměření dopadů projektu na mladé lidi do 30 let Zaměření dopadů projektu na ženy. 10 Projekty se zkrácenou dobou realizace tzn. méně než 12 měsíců (platí pro výzvy v letech 2007, 2008, 2009). Preferenční kritéria stanovená MAS 10 Bodové hodnocení 7. Zúčastnil se žadatel veřejné obhajoby? 10 Byla prezentace v rámci veřejné obhajoby v souladu s předloženým projektem a přesvědčila o souladu 8. projektu se Strategií rozvoje regionu? Vyniká tento projekt svou výjimečností nad ostatními projekty fiche? Je projekt zaměřen na společenské, kulturní, spolkové aktivity? 10 1Je projekt zaměřen na občanskou vybavenost a služby? 10 1Využívá projekt obnovitelné zdroje energie? 10 1Využívá nebo obnovuje projekt již existující budovy a/nebo stavby? 20 1Je projekt realizován jako víceúčelové zařízení # min. 3 různé aktivity? Je veřejné prostranství realizované v rámci projektu využitelné k rekreaci nebo společenským akcím? 20 1 Řeší projekt odstranění bariér při vstupu do budovy nebo při pohybu po budově nebo řeší projekt zajištění bezbariérového přístupu na veřejná prostranství? Splní realizace projektu efektivní využití vynaložených finančních prostředků? 20 Postup při shodném počtu bodů V případě, že při hodnocení projektů dojde po sečtení bodů k jejich rovnosti, rozhodne o lepším z projektů postupné porovnání počtu bodů u kritérií č. 11, 13 a 17 v tomto pořadí. Pokud ani toto bodovací kritérium nerozhodne, bude rozhodovat datum a čas registrace žádosti - dříve podaná žádost se umístí na lepší pozici. 27.Povinné přílohy předkládané při podání Žádosti o dotaci Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 obecné části Pravidel opatření IV. Jeden výtisk projektu dle závazné osnovy v příloze A2 tohoto Opatření - originál, plus v elektronické podobě na datovém nosiči CD (ve formátu *.doc, *.pdf). Čestné prohlášení pro příslušné hlavní, příp. vedlejší opatření/podopatření dle závazného vzoru v příloze B tohoto Opatření - originál. Seznam příloh s uvedením počtu stran jednotlivých příloh. Katastrální mapa s vyznačením lokalizace předmětu projektu v odpovídajícím měřítku, ze které budou patrná čísla pozemků, hranice pozemků a měřítko mapy - prostá kopie. IV._V0302 Strana 4 z 6 5 Zobrazit části 1-14 V případě, že projekt podléhá řízení stavebního úřadu, pak pravomocné a platné stavební povolení nebo ohlášení stavby nebo jiné opatření stavebního úřadu, na jehož základě lze projekt realizovat - originál nebo úředně ověřená kopie, možno vrátit žadateli. V případě, že pro realizaci projektu není třeba stavební povolení nebo ohlášení stavby nebo jiné opatření stavebního úřadu, pak čestné prohlášení žadatele (viz příloha C společných příloh pro všechna Opatření, doporučuje se toto čestné prohlášení zkonzultovat se stavebním úřadem nebo si vyžádat stanovisko stavebního úřadu, že na daný projekt není dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zapotřebí stavební povolení, ohlášení ani jiné opatření stavebního úřadu) - originál nebo úředně ověřená kopie - možno vrátit žadateli. V případě nákupu stavby a/nebo pozemku, který bude způsobilým výdajem, znalecký posudek, ne starší než 12 měsíců k datu podání Žádosti o dotaci - originál nebo úředně ověřená kopie (možno vrátit žadateli). Projektová dokumentace předkládaná k územnímu nebo stavebnímu řízení v případě územního nebo stavebního řízení k předmětu projektu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a příslušnými prováděcími předpisy - prostá kopie. V případě ohlášení stavby je povinnou přílohou stavebním úřadem ověřená projektová dokumentace připojená k ohlášení stavby - prostá kopie. Půdorys stavby / půdorys dispozice technologie v odpovídajícím měřítku - pokud není přílohou projektová dokumentace předkládaná k územnímu nebo stavebnímu řízení nebo k ohlášení - prostá kopie. 1Anotace projektu vytištěnná z webové aplikace katalog projektů na 1Fotodokumentace stávající budovy, pokud je součástí projektu její obnova 1Podrobný položkový rozpočet projektu-prostá kopie, plus v elektronické podobě na CD nosiči ve formátu.pdf,.doc nebo.xls 28.Nepovinné přílohy předkládané při podání Žádosti o dotaci 29.Povinné přílohy předkládané při podpisu Dohody Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 obecné části Pravidel opatření IV. Výpis z obchodního rejstříku nebo jiné osvědčení právního statutu, které je v souladu s definicí příjemce dotace a není starší než 3 měsíce k datu podpisu Dohody. V případě obcí a svazků obcí ne starší než originál nebo úředně ověřená kopie. Doklad o vedení (popř. zřízení) bankovního účtu ve vlastnictví žadatele, na který bude dotace žadateli poskytnuta - prostá kopie. Potvrzení finančního úřadu, že žadatel má vypořádány splatné závazky vůči finančním úřadům. Datum tohoto potvrzení nesmí být starší než datum zaregistrování Žádosti o dotaci - prostá kopie. 30.Povinné přílohy předkládané při Žádosti o proplacení Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 obecné části Pravidel opatření IV Účetní/daňové doklady související s realizací projektu (faktury, paragony) - originál nebo úředně ověřená kopie (možno vrátit příjemci dotace); D. Doklad o uhrazení závazku dodavateli (např. výpis z bankovního účtu vč. smlouvy o vlastnictví účtu, pokud je úhrada prováděna z jiného účtu, než který je uveden v Dohodě, pokladní doklad, na kterém oprávněná osoba potvrdí příjem hotovosti) - prostá kopie; D. V případě nákupu stavby/pozemku, jako způsobilého výdaje, kupní smlouva, ne starší 12 měsíců k datu podání žádosti, zároveň však ne starší než V případě nákupu stavby / pozemku, jako způsobilého výdaje, v rámci projektu zakládajícího veřejnou podporu, kupní smlouva, ne starší než datum vystavení potvrzení o zaregistrování žádosti o dotaci z PRV - originál nebo úředně ověřená kopie (možno vrátit příjemci dotace); D. Položkový rozpočet projektu rozdělený do jednotlivých kategorií dle číselníku způsobilých výdajů. V případě stavebních prací soupis stavebních prací s výkazem výměr a položkový rozpočet správně rozdělený do odpovídajících kódů způsobilých výdajů.; D. V případě nákupu technologií technickou dokumentaci k výrobku s dokladem o posouzení shody - ES prohlášení o shodě - prostá kopie; C. Kolaudační souhlas nebo oznámení stavebnímu úřadu o užívání stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů - originál nebo úředně ověřená kopie (možno vrátit příjemci dotace), nebo čestné prohlášení příjemce, že pro užívání stavby dle daného projektu není v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. zapotřebí kolaudační souhlas ani oznámení zapotřebí - originál; D jinak C. V případě věcného plnění: stavební práce - stavební deník, rozpočet podle katalogu cen stavebních prací RTS, a.s., Brno - prostá kopie; D. Dokumentace k zadávacímu řízení podle Seznamu dokumentace k zadávacímu řízení, který příjemce dotace obdržel při podpisu Dohody. Formuláře jsou zveřejněny na internetových stránkách SZIF; C. IV._V0302 Strana 5 z 6 6 Zobrazit části 1-14 V případě, že příjemce v projektu za účelem bodového zisku deklaroval vytvoření nových pracovních míst a rozhodl se je dokládat podle režimu B (viz metodika v příloze A společných příloh pro všechna Opatření: - v případě podniku do 25 zaměstnanců - Přehled o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace (formulář zasílaný ČSSZ), a to za posledních dvanáct uzavřených měsíců před podáním žádosti o proplacení - prostá kopie; C - v případě podniku od 25 zaměstnanců - Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách (formulář zasílaný ČSSZ), a to za posledních dvanáct uzavřených měsíců před podáním žádosti o proplacení - prostá kopie; C - v případě, že příjemce dotace nemůže poskytnout Přehled o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace nebo Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách (např. za posledních dvanáct měsíců neměl zaměstnance), pak bude přílohou čestné prohlášení dle závazného vzoru, které žadatel obdrží při podpisu dohody - originál; C. Soupisky účetních/daňových dokladů ke způsobilým výdajům - originál, formuláře jsou zveřejněny na internetových stránkách SZIF; C. 1Fotodokumentace průběhu projektu - minimálně 5 fotografií na CD 1Anotace ukončení projektu vytištěná z webové aplikace na 1Čestné prohlášení o počtu osob využívajících zkvalitněné služby 1Doklad o zaúčtování celkových nákladů projektu - účetní sestava dokazující vedení oddělené evidence nákladů projektu Povinné přílohy předkládané při průběžné Žádosti o proplacení Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 obecné části Pravidel opatření IV. 5. Účetní/daňové doklady související s realizací projektu (faktury, paragony) - originál nebo úředně ověřená kopie, (možno vrátit příjemci dotace); D. Doklad o uhrazení závazku dodavateli (např. výpis z bankovního účtu vč.smlouvy o vlastnictví účtu; pokud je úhrada prováděna z jiného účtu, než který je uvedený v Dohodě, pokladní doklad, na kterém oprávněná osoba potvrdí příjem hotovosti) - prostá kopie; D. Dokumentace k zadávacímu řízení podle Seznamu dokumentace k zadávacímu řízení, který příjemce dotace obdržel při podpisu Dohody. Formuláře jsou zveřejněny na internetových stránkách SZIF; C. Soupisky účetních/daňových dokladů ke způsobilým výdajům - originál. Formuláře jsou zveřejněny na internetových stránkách SZIF; C. V případě věcného plnění: stavební práce - stavební deník, rozpočet podle katalogu cen stavebních prací RTS, a.s., Brno - prostá kopie; D. 3Povinné přílohy předkládané po Žádosti o proplacení Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 obecné části Pravidel opatření IV. 3Kritéria pro monitoring a hodnocení stanovená MAS počet zrekonstruovaných stávajících budov počet obnovených veřejných prostranství počet nově vytvořených prostor pro multifunkční využití Kontaktní údaje příslušné MAS 3Jméno a příjmení pověřeného zástupce MAS: Miloslav Půta 3Adresa sídla MAS: Zámek Jemniště 1, Postupice, Telefon (pevná linka, mobil): Fax: Datum: Podpis(y) zástupců MAS: IV._V0302 Strana 6 z 6 Název MAS Občanské sdružení Místní akční skupina České středohoří Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 2 Vzhled obcí a kvalita prostředí Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název)

http://tablet.epravo.cz/epm-4-17/strana-149

Strana 149 | EPM 4/17 | EPRAVO.CZ Reader církvím a náboženským společnostem nedemokratickým režimem, a to do doby přijetí zvláštního zákona, jímž měla být náprava těchto příkoří provedena.[1] Naplnění tohoto účelu vyžadovalo, aby právní úkony, kterými byl dotčený majetek v případech jdoucích proti smyslu majetkového vyrovnání převáděn na další osoby, byly stiženy absolutní neplatností a nemohly tak bezprostředně zapříčinit změnu v osobě vlastníka.[2] kace dispozic s historickým majetkem církví, by vzhledem k tomu, že na počátku nezákonného nakládání s věcmi spadajícími do rozsahu § 29 zákona o půdě bylo nutně povětšinou právě jejich zcizení státem, případně jiným subjektem veřejnoprávní povahy, jehož jednání by zásadně mělo vyvolávat oprávněnou důvěru ostatních kontrahentů, vedla k naprostému vyprázdnění blokačních účinků daného ustanovení a popření jeho smyslu.“ V naprosté většině případů spočívá procesní obrana nabyvatelů tohoto restitučního majetku ve sporech, vedených k žalobám církevních právnických osob o určení vlastnického práva státu dle § 18 odst. 1 ZMV, v námitce, že nabyvatel převodní smlouvy uzavíral v dobré víře, že majetek není dotčen žádnými právy třetích osob. O této skutečnosti byl nabyvatel zpravidla přímo v převodních smlouvách výslovně utvrzen Pozemkovým fondem České republiky, tedy státem. Nabyvatelé restitučního majetku tak usilují o ochranu svého vlastnického práva z titulu dobrověrného a poctivého držitele s cílem toto své vlastnictví upřednostnit před reparací vlastnického práva církve. Ačkoliv se v rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR sice vyskytl ojedinělý případ, v jehož rámci bylo připuštěno výjimečné prolomení omezení dispozic založeného § 29 zákona o půdě,[3] v intencích nedávných rozsudků Nejvyššího soudu České republiky jsou restituční nároky i nadále pokládány za nároky primární, jejichž prosazení ospravedlňuje i zásah do již provedených majetkoprávních přesunů, jelikož opačný výklad by jednotlivá blokační ustanovení chránící restituenty činil bezcennými. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4546/2015, konkrétně uzavřel, že „aprobace teze, že zapojení Pozemkového fondu do protiprávního převodu pozemků opodstatňuje prolomení blo- Nejvyšší soud ČR se již také zabýval aspektem, kdy historický majetek církví zamýšlel Pozemkový fond České republiky převést jako náhradní plnění poskytované oprávněné osobě dle zákona o půdě, přičemž shledal jako přiléhavou úvahu soudů nižších instancí, že při střetu zájmu církevní právnické osoby na obnovení vlastnického práva k nemovitostem tvořícím její historický majetek a právního postavení restituenta, jemuž byly tytéž objekty poskytnuty coby náhradní je na místě v principu upřednostnit postavení původního vlastníka, tedy církevní právnické osoby. [4] Lze tedy uzavřít, že převodní smlouvy, na základě kterých došlo k převodu vlastnického práva státu k historickému majetku církví v rozporu s § 29 zákona o půdě na třetí osoby, jsou jako akty contra legem stiženy absolutní neplatností. Jako platné mohou být posouzeny jen ve zcela výjimečných a ojedinělých případech, kde jsou dány okolnosti vskutku mimořádné povahy, které obzvlášť intenzivně působí ve prospěch poskytnutí ochrany osobám, na něž byly objekty náležející původně církvím v rozporu se zákonem převedeny. Mezi takové okolnosti vskutku mimořádné povahy však nepatří důvěra nabyvatele v souladnost jednání státu se zákonem. ............................................................................ Mgr. Zuzana Trnková, advokátka Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o. Poznámky: [1] Nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. II. ÚS 528/02, ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 663/06, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 28 Cdo 777/2012, a zejména nález pléna Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 9/07. [2] Nález pléna Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 9/07, nález pléna Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2013, sp. zn. 28 Cdo 257/2013 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 703/2014. [3] Nález Ústavního soudu ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2166/10 [4] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4041/2015.. www.epravo.cz I EPRAVO.CZ Magazine I 4/2017 I 147

https://firmy.euro.cz/subjekt-rieder-beton-spol-s-r-o-60714026

Rieder Beton, spol. s r.o. IČO: 60714026, Jihlava, výpis z rejstříku (17.02.2020) | Euro.cz Firma Rieder Beton, spol. s r.o. IČO 60714026 Rieder Beton, spol. s r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Rieder Beton, spol. s r.o. (60714026) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese U Hlavního nádraží 2764/3, Jihlava 586 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 8. 7. 1994 a je stále aktivní. Rieder Beton, spol. s r.o. má celkem dvě provozovny a dvě živnosti. Jako zdroj dat o Rieder Beton, spol. s r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Rieder Beton, spol. s r.o. na Justice.cz Detailní informace o Rieder Beton, spol. s r.o. na rzp.cz Výpis dat pro Rieder Beton, spol. s r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Rieder Beton, spol. s r.o. C 15883 Aktuální kontaktní údaje Rieder Beton, spol. s r.o. Kapitál Rieder Beton, spol. s r.o. 29.12.1995 - 6.12.2002 8.7.1994 - 29.12.1995 Sídlo Rieder Beton, spol. s r.o. U Hlavního nádraží 2764/3 , Jihlava 586 01 30.12.2015 U Hlavního nádraží 2764/3 , Jihlava 586 01 8.7.1994 - 30.12.2015 Předmět podnikání Rieder Beton, spol. s r.o. provádění staveb, jejich změn a odstraňování 17.1.2007 stavitel 8.7.1994 - 17.1.2007 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 8.7.1994 - 18.1.2010 výroba cementového zboží a umělého kamene 8.7.1994 - 18.1.2010 vedení firmy Rieder Beton, spol. s r.o. Statutární orgán Rieder Beton, spol. s r.o. Za společnost jedná a podepisuje samostatně kterýkoliv z jednatelů 30.12.2015 Způsob zastupování: Za společnost jedná a podepisuje samostatně kterýkoliv z jednatelů. 24.8.2011 - 30.12.2015 Způsob zastupování: V případě, že má společnost pouze jediného jednatele, připojí jednatel k napsané nebo vytištěné firmě svůj podpis. Jsou-li jmenováni dva jednatelé, připojí k napsané nebo vytištěné firmě společně své podpisy. Jsou-li jmenováni tři nebo více jednatelů, připojí k napsané nebo vytištěné firmě společně své podpisy nejméně dva z jednatelů. 8.1.2004 - 24.8.2011 Způsob zastupování: V případě, že má společnost pouze jediného jednatele, připojí jednatel k napsané nebo vytištěné firmě svůj podpis. Jsou-li jmenováni dva jednatelé, připojí k napsané nebo vytištěné firmě společně své podpisy. Jsou-li jmenováni tři nebo více jednatelů, připojí k napsané nebo vytištěné firmě společně své podpisy nejméně nadpoloviční většina všech jednatelů. 18.4.2001 - 8.1.2004 Způsob zastupování: Za společnost jednají a podepisují oba jednatelé společně,a to tak,že k obchodnímu jménu společnosti připojí společně své podpisy. 21.12.2000 - 18.4.2001 Způsob zastupování: za společnost jedná a podepisuje kterýkoli z jednatelů samostatně tak, že k názvu společnosti připojí svůj podpis. 7.11.1994 - 21.12.2000 Způsob zastupování: za společnost jedná a podepisuje jednatel 8.7.1994 - 7.11.1994 Peter Kerschbaumer 20.5.2013 Röthweg 1 , 8940 Liezen Rakouská republika Tomáš Váňa 30.12.2015 Polní 3617/26 , Jihlava 586 01 Boleslav Trnka 8.7.1994 - 30.11.1995 Nová 3871/4 , Jihlava 586 01 ing. Igor Hanzlík 7.11.1994 - 30.11.1995 ing. Bronislav Chaloupecký 30.11.1995 - 2.10.1996 Slavíčkova 4389/9 , Jihlava 586 01 ing. Bronislav Chaloupecký 2.10.1996 - 18.1.1999 ing. Bronislav Chaloupecký 18.1.1999 - 18.4.2001 17 , Opatov 588 05 Ing. Ĺubomír Jánoš 21.12.2000 - 7.11.2001 Na Hrebienku 5432 , Bratislava - Staré Mesto Slovenská republika Ing. Anton Holos 7.11.2001 - 30.7.2003 Palackého 20 , Bratislava 1 Slovenská republika Ing. Libor Jelínek 7.11.2001 - 30.9.2004 Kainarova 4369/17 , Jihlava 586 01 Ing. Lubomír Jánoš 7.11.2001 - 13.3.2006 Na Hrebienku 5432 , Bratislava-Staré Mesto Slovenská republika Josef Stöckl 13.3.2006 - 18.1.2010 Mühlbach, Bicheln, Bicheln 115, A -5732 Ing. Jiří Loskot 13.3.2006 - 7.5.2010 Ralf Dirnberger 18.1.2010 - 7.2.2012 Salzburger Strasse 29 , 5110 Oberndorf bei Salzburg Rakouská republika Matthias Danzl 7.2.2012 - 20.5.2013 Bidermoos 29 , 6395 Hochfilzen Rakouská republika Tomáš Váňa 24.8.2011 - 30.12.2015 Prokura Rieder Beton, spol. s r.o. Ing. Vít Ruschka 17.1.2007 Telečská 2896/37 , Jihlava 586 01 Tomáš Váňa 17.1.2007 - 10.5.2010 Tomáš Váňa 10.5.2010 - 24.8.2011 Sbírka Listin Rieder Beton, spol. s r.o. C 15883/SL 85 notářský zápis [N 809/2015, NZ 769/2015] Krajský soud v Brně 29.12.2015 30.12.2015 23 C 15883/SL 84 zpráva o vztazích 2012 Krajský soud v Brně 26.3.2013 17.9.2014 18.11.2014 2 C 15883/SL 83 ostatní usnesení VH, 2012 Krajský soud v Brně 25.6.2013 17.9.2014 18.11.2014 1 C 15883/SL 82 výroční zpráva [2012] Krajský soud v Brně 4.8.2013 17.9.2014 18.11.2014 12 C 15883/SL 81 zpráva auditora 2012 Krajský soud v Brně 12.8.2013 17.9.2014 18.11.2014 2 C 15883/SL 80 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 30.5.2014 24.6.2014 25.6.2014 14 C 15883/SL 79 zpráva auditora Krajský soud v Brně 2.6.2014 24.6.2014 25.6.2014 4 C 15883/SL 78 zpráva auditora Krajský soud v Brně 19.4.2013 6.6.2013 10.6.2013 4 C 15883/SL 77 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Brně 15.4.2013 6.6.2013 10.6.2013 14 C 15883/SL 76 ostatní usnesení VH Krajský soud v Brně 21.6.2012 6.6.2013 10.6.2013 1 C 15883/SL 75 zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 26.3.2012 6.6.2013 10.6.2013 2 C 15883/SL 74 zpráva auditora Krajský soud v Brně 9.5.2012 6.6.2013 10.6.2013 4 C 15883/SL 73 zpráva auditora výroční zpráva Krajský soud v Brně 22.11.2012 6.6.2013 10.6.2013 2 C 15883/SL 72 účetní závěrka [2011] Krajský soud v Brně 30.4.2012 6.6.2013 10.6.2013 14 C 15883/SL 71 výroční zpráva [2011] Krajský soud v Brně 4.8.2012 6.6.2013 10.6.2013 12 C 15883/SL 70 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 20.5.2013 22.5.2013 12 C 15883/SL 69 notářský zápis rozhod. jed. spol., NZ 174/2013 Krajský soud v Brně 24.4.2013 20.5.2013 22.5.2013 8 C 15883/SL 68 zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 26.3.2011 6.3.2012 2 C 15883/SL 67 ostatní -usnesení VH Krajský soud v Brně 3.8.2011 6.3.2012 1 C 15883/SL 66 zpráva auditora 2010 Krajský soud v Brně 6.6.2011 6.3.2012 4 C 15883/SL 65 účetní závěrka 2010 Krajský soud v Brně 30.6.2011 6.3.2012 14 C 15883/SL 64 výroční zpráva -zpráva auditora Krajský soud v Brně 8.8.2011 6.3.2012 2 C 15883/SL 63 výroční zpráva 2010 Krajský soud v Brně 4.8.2011 6.3.2012 12 C 15883/SL 62 notářský zápis -zakl. listina, NZ 575/11 Krajský soud v Brně 22.12.2011 9.2.2012 22 C 15883/SL 61 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 16.8.2011 7.9.2011 1 C 15883/SL 60 notářský zápis -zakl. listina, NZ 346/2011 Krajský soud v Brně 3.8.2011 7.9.2011 25 C 15883/SL 59 ostatní - usnesení VH Krajský soud v Brně 16.9.2010 8.2.2011 1 C 15883/SL 58 zpráva auditora - ověření účetní závěrky 2009 Krajský soud v Brně 14.6.2010 8.2.2011 4 C 15883/SL 57 zpráva auditora - ověření výroční zprávy 2009 Krajský soud v Brně 30.6.2010 8.2.2011 1 C 15883/SL 56 výroční zpráva 2009 Krajský soud v Brně 28.6.2010 8.2.2011 12 C 15883/SL 55 zpráva o vztazích za rok 2009 Krajský soud v Brně 26.3.2010 8.2.2011 2 C 15883/SL 54 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Brně 13.6.2010 8.2.2011 12 C 15883/SL 53 notářský zápis -zakl. listina, NZ 96/10 Krajský soud v Brně 30.3.2010 10.5.2010 21 C 15883/SL 52 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 18.12.2009 21.1.2010 2 C 15883/SL 51 notářský zápis -zakl. listina, NZ 463/09 Krajský soud v Brně 18.12.2009 21.1.2010 21 C 15883/SL 50 ostatní -usnesení VH Krajský soud v Brně 17.11.2009 30.12.2009 1 C 15883/SL 49 zpráva auditora 2008 Krajský soud v Brně 6.11.2009 30.12.2009 1 C 15883/SL 48 výroční zpráva 2008 Krajský soud v Brně 4.11.2009 30.12.2009 11 C 15883/SL 47 zpráva auditora 2008 Krajský soud v Brně 18.5.2009 30.12.2009 4 C 15883/SL 46 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Brně 2.4.2009 30.12.2009 12 C 15883/SL 45 zpráva o vztazích 2008 Krajský soud v Brně 26.3.2009 30.12.2009 2 C 15883/SL 44 ostatní -usnesení VH Krajský soud v Brně 11.6.2008 1.7.2008 1 C 15883/SL 43 zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 26.3.2008 1.7.2008 2 C 15883/SL 42 zpráva auditora 2007 Krajský soud v Brně 4.5.2008 1.7.2008 4 C 15883/SL 41 účetní závěrka 2007 Krajský soud v Brně 4.5.2008 1.7.2008 14 C 15883/SL 40 výroční zpráva -zpráva auditora Krajský soud v Brně 1.7.2008 4 C 15883/SL 39 výroční zpráva 2007 Krajský soud v Brně 4.5.2008 1.7.2008 10 C 15883/SL 38 ostatní -usnesení VH Krajský soud v Brně 18.6.2007 27.11.2007 1 C 15883/SL 37 zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 26.3.2007 27.11.2007 2 C 15883/SL 36 zpráva auditora 2006 Krajský soud v Brně 17.5.2007 27.11.2007 5 C 15883/SL 35 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Brně 14.3.2007 27.11.2007 11 C 15883/SL 34 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 13.12.2006 27.1.2007 28 C 15883/SL 33 notářský zápis -zakl. listina, NZ 277/06 Krajský soud v Brně 13.12.2006 27.1.2007 20 C 15883/SL 32 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Brně 27.4.2006 25.7.2006 15 C 15883/SL 31 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 22.12.2005 16.3.2006 3 C 15883/SL 30 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 2.9.2005 16.3.2006 12 C 15883/SL 29 účetní závěrka 2004 Krajský soud v Brně 1.4.2005 26.9.2005 20 C 15883/SL 28 ostatní - rozhodnutí společníka Krajský soud v Brně 30.6.2004 12.10.2004 2 C 15883/SL 27 účetní závěrka 2003 Krajský soud v Brně 22.3.2004 29.9.2004 19 C 15883/SL 26 zakladatelské dokumenty -úplné znění Krajský soud v Brně 16.7.2003 15.3.2004 12 C 15883/SL 25 notářský zápis -zakl. listina Krajský soud v Brně 16.7.2003 12.1.2004 14 C 15883/SL 24 podpisové vzory Krajský soud v Brně 25.8.2003 16.12.2003 7 C 15883/SL 23 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 5.6.2003 16.12.2003 5 C 15883/SL 22 účetní závěrka 2002 Krajský soud v Brně 27.3.2003 5.8.2003 21 C 15883/SL 21 notářský zápis - spol. smlouva Krajský soud v Brně 30.4.2002 17.12.2002 58 C 15883/SL 20 notářský zápis - rozhodnutí společníka Krajský soud v Brně 5.12.2001 17.12.2002 9 C 15883/SL 19 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 11.4.2002 3.12.2002 22 C 15883/SL 18 ostatní - rozhodnutí jedin.společn. Krajský soud v Brně 11.7.2001 13.11.2001 3 C 15883/SL 17 ostatní - rozhodnutí jedin.společn. Krajský soud v Brně 11.7.2001 13.11.2001 3 C 15883/SL 16 ostatní - rozhodnutí jedin.společn. Krajský soud v Brně 11.7.2001 13.11.2001 3 C 15883/SL 15 účetní závěrka 2000 Krajský soud v Brně 11.5.2001 21.8.2001 57 C 15883/SL 14 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 20.3.2001 26.6.2001 8 C 15883/SL 13 zakladatelské dokumenty - ZL Krajský soud v Brně 20.3.2001 26.6.2001 4 C 15883/SL 9 notářský zápis - zakl.listina Krajský soud v Brně 26.2.2001 23.4.2001 24 C 15883/SL 12 ostatní - odvolání jednatele Krajský soud v Brně 14.11.2000 23.4.2001 7 C 15883/SL 11 ostatní - plná moc, výpis z OR Krajský soud v Brně 14.2.2001 23.4.2001 18 C 15883/SL 10 ostatní - zakl.listina Krajský soud v Brně 5.12.2000 23.4.2001 4 C 15883/SL 8 ostatní - návrh na změnu zápisu Krajský soud v Brně 13.10.2000 15.1.2001 2 C 15883/SL 7 ostatní - zakl.listina Krajský soud v Brně 13.10.2000 27.12.2000 4 C 15883/SL 6 notářský zápis - zaměna zakl.list. Krajský soud v Brně 25.9.2000 27.12.2000 4 C 15883/SL 5 účetní závěrka 1999 Krajský soud v Brně 30.6.2000 13.12.2000 22 C 15883/SL 4 účetní závěrka 1998 Krajský soud v Brně 30.6.1999 27.8.1999 15 C 15883/SL 3 účetní závěrka - 1997 Krajský soud v Brně 30.6.1998 3.12.1998 13 C 15883/SL 2 účetní závěrka - 1997 Krajský soud v Brně 10.7.1998 16.7.1998 11 C 15883/SL 1 účetní závěrka - 1996 Krajský soud v Brně 31.12.1996 27.4.1998 8 U Hlavního nádraží 2764/3, Jihlava 586 01 Živnosti a provozovny Rieder Beton, spol. s r.o. 1002428114 Rieder Beton, spol. s r.o. - 60714026 - Jihlava Nathalie Rieder - 03154378 - Bílina Ing. Aleš Rieder - 62094556 - Brno Ing. Christian Rieder - 74824775 - Praha Klaus Rieder - 03154904 - Bílina Tomáš Rieder - 65285727 - Brno Renata Rieder - 74987569 - Praha Pavel Rieder - 46267727 - Pozořice Jonáš Rieder - 08173672 - Praha

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/29-cdo-2735-2012/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2735/2012 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Právo na náhradu škody ve výši rozdílu mezi částkou, které by se věřiteli společnosti s ručením omezeným dostalo na úhradu jeho pohledávky v konkursu, kdyby jednatel společnosti s ručením omezeným včas podal návrh na prohlášení konkursu na její majetek a částkou, kterou věřitel na úhradu své pohledávky v konkursu obdržel, je v případě, že smlouva o postoupení pohledávky neurčuje jinak, právem spojeným s postoupenou pohledávkou podle § 524 odst. 2 obč. zák. V daném případě není rozhodující ani fakt, že odpovědnost za škodu se vyvozuje vůči jiné osobě, tedy jednateli, než vůči společnosti s ručením omezeným - dlužníku postoupené pohledávky. Odpovědnost osob uvedených v § 3 odst. 2 zákona o konkurzu a vyrovnání za porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumpci zavinění, s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit. Náhrada škody vzniklá porušením povinnosti jednatelů dlužníka podat včas návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka má být poskytnuta ve formě relutárního plnění, a to v rozsahu, v němž se pohledávka věřitele vůči jeho dlužníku stala nedobytnou právě v důsledku porušení povinnosti podat včas návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Za den, kdy škoda vznikla, je pak považován den, kdy byl skutečně podán návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Od tohoto dne totiž již případný pokles míry uspokojení věřitelovy pohledávky z majetku dlužníka nelze odvozovat od porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce V. I. P. HOME SERVICE, spol. s r. o., se sídlem v Praze 7, Přívozní 1054/2, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 28497007, zastoupeného JUDr. Evou Halířovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Kroftova 329/1, PSČ 150 00, proti žalovaným 1/ V. E., zastoupenému JUDr. Petrem Paroubkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Jana Masaryka 257/26, PSČ 120 00, a 2/ Ing. Z. R., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Jenerálem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1546/24, PSČ 110 00, o zaplacení částky 1.826.761,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 60 C 319/2008, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. 12 Co 195/2011-175, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 9. listopadu 2012, č. j. 12 Co 195/2011-271, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. 12 Co 195/2011-175, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 9. listopadu 2012, č. j. 12 Co 195/2011-271, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Rozsudkem ze dne 6. prosince 2010, č. j. 60 C 319/2008-94, zamítl Obvodní soud pro Prahu 9 žalobu (podanou 16. července 2008), kterou se žalobce (JUDr. L. H. - dále jen „L. H.“) domáhal vůči žalovaným (1/ V. E. a 2/ Ing. Z. R.) toho, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 1.826.761,60 Kč, s příslušenstvím tvořeným konkretizovanými zákonnými úroky z prodlení za dobu od 1. dubna 2008 do zaplacení (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku) a o nákladech státu (bod IV. výroku). 1/ Podle výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se společnosti TECHNOMAT - RSC s. r. o. (dále jen „společnost T“) byli oba žalovaní jednateli společnosti T v době od 7. října 1998 do 2. února 2008, každý z nich s právem jednat za společnost T samostatně. 2/ Společnost T podala u Městského soudu v Praze (dále též jen „konkursní soud“) dne 7. června 2005 návrh na prohlášení konkursu na svůj majetek. Návrh na prohlášení konkursu je odůvodněn vyúčtováním hospodářského výsledku za rok 2004 a daňovým přiznáním za rok 2004, podle kterého společnost T vykázala ztrátu 2.681.529,- Kč. 3/ Usnesením ze dne 16. března 2006, č. j. 94 K 27/2005-55, které nabylo právní moci 23. března 2006, prohlásil konkursní soud konkurs na majetek společnosti T. 4/ Ing. T. Z. (dále jen „T. Z.“) přihlásil dne 15. června 2006 do konkursu vedeného na majetek společnosti T pohledávku ve výši 1.826.761,60 Kč. Pohledávka byla zjištěna při přezkumném jednání konaném dne 11. října 2006 jako nevykonatelná pohledávka druhé třídy bez nároku na oddělené uspokojení. 5/ Usnesením ze dne 5. března 2007, č. j. 94 K 27/2005-131, které nabylo právní moci 5. dubna 2007, zrušil konkursní soud konkurs na majetek společnosti T pro nedostatek majetku. 6/ T. Z. (jako postupitel) uzavřel se žalobcem (jako postupníkem) dne 25. října 2007 smlouvu o postoupení pohledávky (dále jen „postupní smlouva“), jejímž předmětem byla pohledávka za společností T ve výši 1.826.761,60 Kč z titulu tichého vkladu postupitele do společnosti T. 7/ Rozsudkem ze dne 12. dubna 2010, sp. zn. 19 T 181/2009, zprostil Obvodní soud pro Prahu 5 oba žalované obžaloby, která jim v bodě II. kladla za vinu, že nejpozději k datu 31. března 2004 věděli, že společnost T je velmi pravděpodobně předlužena a její majetek včetně předpokládaných zisků z pokračování v předmětu podnikání společnosti T jim v budoucnu neumožní pokrýt níže (rozuměj v obžalobě) uvedené přijaté závazky a aniž by jim byla známa jakákoliv podložená skutečnost, která by tomu mohla zabránit, neprovedli důslednou analýzu ekonomického stavu společnosti, při které by bylo zjištěno předlužení, i přesto nechali referenty objednat zboží ve prospěch společnosti T, které nebylo dodavatelům nikdy zaplaceno a toto zboží použít ve prospěch společnosti T. Rozsudek ve zprošťující části nabyl právní moci 15. května 2010. Na tomto základě dospěl soud - vycházeje z ustanovení § 1 odst. 1 a 3, § 3 odst. 1 a 2 a § 4 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), z ustanovení § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) a z ustanovení § 135 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) - k následujícím závěrům: 1/ Postupní smlouvou nebyl postoupen nárok na náhradu škody dle § 3 odst. 2 ZKV (konstatování v článku I. postupní smlouvy, že je zřejmé, že statutární orgány dlužníka nesplnily povinnost podat návrh na konkurs bez zbytečného odkladu, není jednoznačným vyjádřením vůle postoupit tuto pohledávku). Žalobce tak nemá věcnou aktivní legitimace v tomto řízení, neboť není účastníkem hmotně právního vztahu vymezeného žalobou. 2/ Žalovaní byli v době úpadku společnosti T jejími jednateli s právem jednat samostatně a každý z nich tak měl povinnost podat návrh na prohlášení konkursu bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli (respektive při řádné péči měli dozvědět) o úpadku společnosti T. 3/ Základním východiskem pro zjištění, zda žalovaní porušili právní povinnost dle § 3 odst. 2 ZKV, je, zda povinnost žalovaných podat návrh na prohlášení konkursu zde byla dříve, než v den skutečného podání, k čemuž dospěl Nejvyšší soud např. ve věci sp. zn. 29 Odo 1220/2005; jde o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 29 Odo 1220/2005, uveřejněný pod číslem 33/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 33/2008“), který je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže, vydaná v době od 1. ledna 2001) dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu. 4/ Ze zprošťujícího rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 je zřejmé, že ještě v červenci 2004 očekávali žalovaní oprávněně výnos z obchodní činnosti společnosti, který by značně zlepšil hospodářskou kondici společnosti T. Poté, co se tento zisk nerealizoval a co se žalovaní seznámili s hospodářským výsledkem a podklady pro daňové přiznání za rok 2004 podávané k 31. březnu 2005, podali 7. června 2005 návrh na prohlášení konkursu pro předlužení společnosti T. 5/ Společnost T během roku 2004 nezastavila platby, takže úpadek ve formě platební neschopnosti dle § 1 odst. 2 ZKV zjevně nepřicházel v úvahu. 6/ Žalovaní nebyli schopni přijmout kvalifikovaný závěr, zda společnost T je v úpadku předlužením, jen sdílením nebo předáváním výstupů z účetnictví; k tomu potřebovali zpracovanou účetní závěrku, vyúčtování hospodářského výsledku a inventuru majetku, kteréžto dokumenty byly zpracovány až v souvislosti s plněním daňové povinnosti. 7/ Jestliže žalovaní podali návrh na konkurs 7. června 2005, tedy přibližně dva měsíce po té, co zjistili předlužení společnosti, pak jej nepochybně podali bez zbytečného odkladu, tedy včas. 8/ Žalobcův argument, že kdyby žalovaní podali návrh na prohlášení konkursu včas, majetek společnosti by postačoval k plné úhradě všech pohledávek za společností T, má soud za nepochopitelný. Žalobcova pohledávka byla pohledávkou druhé třídy a žalobce nebyl odděleným věřitelem dle § 28 ZKV. Je proto zřejmé, že uspokojení žalobcovy pohledávky by předcházelo uspokojení celé řady jiných věřitelů (nebyla by uspokojena v plné výši, i kdyby byl návrh na konkurs podán před 7. červnem 2005). Jestliže žalobce požadoval na náhradu škody ve výši celé přihlášené pohledávky (1.826.761,60 Kč s příslušenstvím), pak neprokázal výši škody. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. ledna 2012, č. j. 12 Co 195/2011-175, ve znění opravného usnesení ze dne 9. listopadu 2012, č. j. 12 Co 195/2011-271, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaným uložil zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně částku 1.826.761,60 Kč, s příslušenstvím tvořeným konkretizovanými úroky z prodlení za dobu od 1. dubna 2008 do zaplacení (první výrok). Dále rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). Jako se žalobcem přitom již jednal se společností AMEXX CAR, spol. s r. o., jejíž vstup do řízení na místo původního žalobce připustil usnesením ze dne 15. srpna 2011, č. j. 12 Co 195/2011-155. Odvolací soud po doplnění a zopakování dokazování vyšel dále z toho, že: 1/ T. Z. se zúčastnil na podnikání společnosti T jako tichý společník. Jeho vklad do společnosti T činil 1.160.000,- Kč, byl vložen na dobu 5 let a měl být vypořádán nejpozději do 30. dubna 2003, s tím, že za prodlení se zaplacením této částky náležel T. Z. 20% úrok z prodlení. V uvedeném termínu nebyl vklad vypořádán. 2/ Podle postupní smlouvy došlo k postoupení pohledávky po zrušení konkursu vedeného na majetek společnosti T a po výmazu společnosti T z obchodního rejstříku. Postupitel prohlásil, že má za společností T pohledávku z tichého vkladu do společnosti T, která v rozporu se smlouvou o tichém společenství nebyla vrácena, ani nebyla, byť zčásti, uspokojena v konkursním řízení vedeném na majetek společnosti T (byť v něm byla zjištěna). Současně postupitel uvedl, že statutární orgány úpadce porušily povinnost uvedenou v § 3 ZKV, proto odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která mu vznikla tím, že nebyl včas podán návrh na konkurs. V článku I. odst. 1 postupní smlouvy smluvní strany deklarovaly, že s postoupenými pohledávkami přechází na postupníka i jejich příslušenství a všechna práva s nimi spojená. 3/ Podle uznání dluhu z 29. října 2003, adresovaného A. Z. (dále jen „A. Z.“) dlužila společnost T částku 265.254,- Sk, kterou uznala co do důvodu a výše a kterou se zavázala splácet počínaje listopadem 2003 po 20.000,- Kč měsíčně. 4/ V roce 2003 evidovala společnost T splatné a dosud neuhrazené závazky za služby, které jí poskytl T. Z., a které činily k 8. prosinci 2003 částku 1.158.351,20 Kč (šlo o faktury neuhrazené buď vůbec, nebo jen zčásti, v převážné míře z toku 1999, jedna z roku 2001 a jedna z roku 2003). Podle dohody o uznání závazků ze dne 8. prosince 2003 uznala společnost T tyto závazky vůči T. Z. co do důvodu i výše. 5/ Podle znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení žalovaných splnila společnost T podmínky pro úpadek ve formě platební neschopnosti k 11. dubnu 2001 (k tomuto dni měla více věřitelů, jejichž splatné závazky nebyla schopna uspokojit). Mezi tyto pohledávky patřila převážná část pohledávek T. Z. uznaných 8. prosince 2003 (všechny faktury z roku 1999). Kdyby byl návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti T podán k 11. dubnu 2001, postačoval by majetek společnosti k uspokojení všech tehdy splatných závazků v rozsahu 41,21 %. V úpadku ve formě předlužení se společnost T ocitla (již) k 31. prosinci 2003, kdy byl její majetek (5.539.000,- Kč) nižší, než její splatné závazky (5.906.629,- Kč). K úpadku společnosti T ve formě předlužení přispělo přijímání nových závazků v době, kdy již byla v úpadku ve formě platební neschopnosti. 6/ Podle výpovědi K. J. (dále jen „K. J.“), která vedla účetnictví společnosti T od roku 1999 do roku 2004, učiněné v trestním řízení, se problémy ve financování společnosti T začaly projevovat již v roce 2003, nejvíce se však projevily v roce 2004 po měsíčních nárůstech ztrát. Na to, že příjmy společnosti T jsou nižší, než její závazky, upozorňovala K. J. především prvního žalovaného (již na jaře roku 2004). Když se situace nelepšila a jednatelé společnosti T nepřijali žádná opatření, důrazně na vzniklou situaci začala upozorňovat někdy od října 2004. Žalovaní byli informováni o stavu společnosti a jejích problémech; měli o tom přehled, neboť K. J. s nimi veškeré problémy konzultovala. 7/ Podle dokladů připojených k podáním, jimiž se poškození připojili (se svými nároky) k trestnímu řízení, společnost T nebyla schopna plnit své splatné závazky od jara roku 2004, přičemž první žalovaný musel vědět o platební neschopnosti nejpozději v listopadu 2004, kdy podepsal písemné uznání závazku (ve výši téměř 900.000,- Kč) vůči společnosti AD Armaturka Dýšina s. r. o. (dále jen „společnost A“). 8/ Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. dubna 2010 byl první žalovaný odsouzen pro trestný čin zpronevěry, jehož se dopustil jako jednatel společnosti T tím, že ke škodě společnosti A peníze utržené za zboží z konsignačního skladu, které měly být předány společnosti A, následně použil ve prospěch společnosti T, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu dvou let. 9/ Předlužení společnosti T bylo v návrhu na prohlášení konkursu na její majetek odůvodněno tím, že jediný majetek společnosti T činí 32.351,- Kč (hotovost v pokladně 4.843,- Kč, pohledávky za obchodními partnery ve výši 19.138,- Kč a provozní zálohy ve výši 8.370,- Kč). 10/ V seznamu pohledávek přihlášených do konkursu vedeného na majetek společnosti T je pod pořadovým číslem 23 uvedena pohledávka T. Z. ve výši 1.826.761,60 Kč z titulu vkladu tichého společníka do společnosti T. Pohledávka byla zjištěna jako nevykonatelná, s tím, že tvoří 21% podíl z celkem přihlášených a správcem konkursní podstaty uznaných pohledávek. Na takto doplněném skutkovém základě odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně sice na zjištěný skutkový stav aplikoval odpovídající zákonná ustanovení, avšak učinil nesprávné právní závěry. V jednotlivostech pak odvolací soud argumentoval následovně: a/ K věcné legitimaci žalobce. Odvolací soud nesdílí závěr soudu prvního stupně o nedostatku věcné legitimace původního žalobce. Dovozuje, že ve smyslu § 525 odst. 2 obč. zák. nic nebránilo postoupení pohledávky, přičemž ve smyslu ustanovení § 524 odst. 2 obč. zák. je nepochybně třeba považovat za právo vážící se k postupované pohledávce i právo na náhradu škody. Pohledávka byla sice v konkursu zjištěna, avšak vzhledem k tomu, že nedošlo „k rozvrhovému řízení“, nelze dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu považovat seznam pohledávek zjištěných v konkursu za exekuční titul (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. července 2008, sp. zn. 20 Cdo 5078/2007). T. Z. proto s postupovanou pohledávkou nemohl převést právo ji přímo vymáhat na společnosti T. S pohledávkou mohl postoupit (a z logiky věci původnímu žalobci postoupil) právo na její uplatnění žalobou u soudu. Vůči společnosti T z titulu úhrady vkladu tichého společníka a vůči žalovaným z titulu jejich ručení za závazky společnosti T ve smyslu ustanovení § 194 odst. 5 a 6 obch. zák. Vůči žalovaným (jako statutárním orgánům společnosti T) pak mohl vedle již uvedeného práva na zaplacení pohledávky z titulu ručení, postoupit též právo na náhradu škody dle ustanovení § 3 odst. 2 ZKV. To mu svědčilo za situace, kdy po zrušení konkursu bylo zjevné, že společnost T nemá žádný majetek (a následně byla vymazána z obchodního rejstříku ke 2. únoru 2008) a že uspokojení pohledávky se nedomůže žalobou na její zaplacení. „Konstatování“ v článku I. bodu 1. postupní smlouvy (že statutární orgány úpadce porušily povinnost uvedenou v § 3 ZKV, a proto odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která postupiteli vznikla tím, že nebyl podán včas návrh na konkurs) tak odvolací soud považuje za „výslovné konstatování existence práva vážícího se k postupované pohledávce“, které bylo postoupeno s pohledávkou dle článku I. odst. 2 postupní smlouvy. Tak jak žalobce vymezil skutek v žalobě, je zjevné, že se domáhá zaplacení žalované částky právě z titulu náhrady škody dle ustanovení § 3 odst. 2 ZKV (nikoli z titulu ručení za závazky zaniklé společnosti dle ustanovení § 194 odst. 5 a 6 obch. zák.). b/ K promlčení. Pohledávka T. Z. z titulu tichého vkladu do společnosti T se stala splatnou 30. dubna 2003, takže promlčecí doba začala běžet 1. května 2003, kdy T. Z. mohl uplatnit pohledávku u soudu. Jelikož jde o pohledávku z obchodního vztahu, je promlčecí doba čtyřletá (§ 397 obch. zák.) a uběhla by 30. dubna 2007. Tím, že v průběhu této doby bylo „zahájeno konkursní řízení“ vůči společnosti T a T. Z. přihlásil pohledávku do konkursu, došlo ve smyslu § 402 obch. zák. ke stavení běhu promlčecí doby. Ke dni zahájení konkursního řízení (k 7. červnu 2005) uběhly z této doby 2 roky a 38 dnů. Běh promlčecí doby se pak obnovil dnem následujícím po právní moci usnesení, kterým byl konkurs zrušen, tj. 6. dubna 2007. Postupní smlouva byla uzavřena v době, kdy promlčecí doba ještě nedoběhla, a původní žalobce podal žalobu ohledně postoupené pohledávky 16. července 2008. V době od nabytí právní moci usnesení o zrušení konkursu do podání žaloby uplynulo z promlčecí doby dalších 436 dnů. Do konce běhu obecné čtyřleté promlčecí doby tak ke dni podání žaloby zbývalo ještě 66 dnů. Dosud též neuběhla ani desetiletá promlčecí doba ve smyslu § 408 odst. 1 obch. zák. Odvolací soud tak námitku promlčení uplatněnou oběma žalovanými (k níž se soud prvního stupně výslovně nevyjádřil) neměl za důvodnou. c/ Ke škodě. Žalobce prokázal i vznik škody a její výši. Konkursním spisem bylo prokázáno, že v době podání návrhu na konkurs jmění společnosti T činilo 32.351,- Kč a její závazky 8.251.467,- Kč. V konkursním řízení nebyla uspokojena žádná z přihlášených a zjištěných pohledávek a konkurs byl zrušen pro nedostatek majetku. Škoda vznikla žalobci tím, že „žalovaná pohledávka“ mu nebyla zaplacena v době její splatnosti, nebyla uspokojena ani v konkursu a žalobce se nemůže domáhat jejího uspokojení ani žalobou vůči společnosti T, vymazané z obchodního rejstříku ke 2. únoru 2008. Škoda vznikla (dle odvolacího soudu) v žalované výši (v rozsahu částky uplatněné v konkursu). Výši škody je třeba posuzovat dle druhé právní věty R 33/2008, neboť žalobcova pohledávka vznikla v době, kdy žalovaní již byli v prodlení se splněním povinnosti dle § 3 odst. 2 ZKV. Společnost T byla v úpadku k 11. dubnu 2001 a žalobci (respektive T. Z.) vznikla pohledávka z tichého vkladu k 31. prosinci 2002 a s dalšími závazky vůči tichému společníku měla být vypořádána do 30. dubna 2003. K tomuto dni činila pohledávka 1.160.000,- Kč. Ke dni podání návrhu na prohlášení konkursu zahrnovala pohledávka i sjednaný 20% úrok z prodlení a činila tak 1.826.761,60 Kč (takto byla pohledávka specifikována v přihlášce do konkursu a byla tak i zjištěna). Na pohledávku nebylo ničeho zaplaceno ke dni podání návrhu na konkurs ani v průběhu konkursu, takže výše škody činí 1.826.761,60 Kč. d/ K vyvinění žalovaných a k novým skutečnostem. V řízení byla prokázána i příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody. Ze znaleckého posudku se podává, že kdyby žalovaní podali návrh na prohlášení konkursu bezodkladně poté, co se společnost T ocitla v úpadku ve formě platební neschopnosti, tedy nejpozději do konce roku 2001 (což je lhůta postačující k sumarizaci majetku, závazků a pohledávek společnosti T, k provedení mimořádné inventury apod., tedy k soustředění všech podkladů potřebných pro podání návrhu na konkurs), postačoval by majetek společnosti T k uspokojení pohledávek všech věřitelů v rozsahu 41,21 %. Návrh na konkurs by tak byl podán včas a ke vzniku škody by vůbec nedošlo. Ve skutečnosti byl návrh na konkurs podán až v červnu 2005, kdy společnost T již neměla žádný majetek a pohledávky věřitelů již nemohly být uspokojeny. Je tedy zřejmé, že je dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti uložené žalovaným ustanovením § 3 odst. 2 ZKV a škodou vzniklou žalobci. Žalovaní netvrdili v řízení před soudem prvního stupně skutečnosti, které by je zbavily odpovědnosti, vyjma odkazu na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (trestní soud se však nezabýval tím, zda žalovaní porušili povinnost dle § 3 odst. 2 ZKV). To, že žalovaní očekávali v polovině roku 2004 uskutečnění obchodu, z něhož by získali větší finanční částku, je odpovědnosti nezbavuje. I kdyby obchod proběhl tak jak měl (kdyby nedošlo k započtení plnění na jinou pohledávku), nestačily by získané finanční prostředky k pokrytí všech splatných závazků společnosti; ty v té době činily více než 5 miliónů Kč a zisk (z obchodu) byl očekáván v řádu statisíců (podle žalovaných měl činit kolem 400.000,-Kč). Žalovaní až v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně poukázali na to, že T. Z. vykonával až do konce roku 2003 funkci ekonomického poradce společnosti T a zpracovával ekonomické podklady, jakož i na to, že byl členem Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR. Jeho povinností tak bylo upozornit žalované, že společnost je předlužena, případně, že je v úpadku pro platební neschopnost a že má být podán návrh na konkurs, což neučinil. Jde sice o okolnosti, které by mohly vést k vyvinění žalovaných, ovšem tyto existovaly a žalovaným byly známy již v řízení před soudem prvního stupně; přesto nebyly uplatněny. Odvolací soud je proto v odvolacím řízení posoudil jako „nepřípustné novoty“ a při svém rozhodnutí k nim nepřihlížel. e/ K vědomosti žalovaných o úpadku společnosti T. Podle ustálené judikatury je odpovědnost osob uvedených v § 3 odst. 2 ZKV za porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumpci zavinění, s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit (R 33/2008). Bylo tedy na žalobci, aby prokázal, že žalovaní porušili právní povinnost uloženou jim usnesením § 3 odst. 2 ZKV, že mu vznikla škoda a že je příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním žalovaných. Na žalovaných pak je, aby prokázali, že za vzniklou škodu neodpovídají. Po doplnění dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že žalobce prokázal všechny zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaných za škodu. Cituje ustanovení § 1 odst. 2 a 3 ZKV, měl odvolací soud za prokázáno obsahem trestního spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 5 (zejména pak znaleckým posudkem) že společnost T splnila předpoklady pro podání návrhu na konkurs již k 11. dubnu 2001 (pro platební neschopnost). Ze znaleckého posudku vyplynulo, že v té době měla společnost T více než dva závazky po lhůtě splatnosti, které dlouhodobě nemohla uspokojit. Vědomost společnosti T (potažmo žalovaných) o existenci těchto závazků a o tom, že nemá dostatek finančních prostředků k jejich úhradě, dokládá (dle odvolacího soudu) písemné uznání závazků vůči A. Z. (25. října 2003) a vůči T. Z. (8. prosince 2003). Kdyby žalovaní (jako statutární orgány společnosti T) konali s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 194 odst. 5 obch. zák. (ve spojení s § 135 obch. zák.), museli by podat návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti T nejpozději v první polovině roku 2004 (a to i za předpokladu, že by se spolehli na údaje, které jim předkládala K. J.). Žalovaní však podali návrh na prohlášení konkursu o více než rok později, přičemž jen za rok 2004 došlo ke zmenšení majetku společnosti tak podstatným způsobem, že výše závazků přesáhla (dle znaleckého posudku) téměř o polovinu výši závazků vykázaných do konce roku 2003. K 31. prosinci 2003 přesáhla výše splatných a neuhrazených závazků výši vlastního jmění společnosti T. Nejde o péči řádného hospodáře, jestliže jednatelé společnosti (s ručením omezeným) svěří vedení účetnictví odborné firmě, více se o tyto záležitosti nestarají a plně se spoléhají jen na výsledky touto firmou předložené. Jednání s péčí řádného hospodáře předpokládá, že jednatelé společnosti (s ručením omezeným) mají průběžně přehled o obchodech, které uskutečnila, o jejích závazcích a pohledávkách a o celkovém stavu společnosti; to je základním předpokladem úspěšného podnikání. Žalovaní tak porušili povinnost uloženou jim ustanovením § 3 odst. 2 ZKV, neboť návrh na prohlášení konkursu nepodali bez zbytečného odkladu. Proti rozsudku odvolacího soudu (a to výslovně proti oběma jeho výrokům) podali dovolání oba žalovaní. Přípustnost dovolání opírají o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítají, že jsou dány dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 písm. b/ a 3 o. s. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (odstavec 3) a shodně požadují, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. I. První žalovaný (dále jen „první dovolatel“) v mezích ohlášených dovolacích důvodů argumentuje následovně: První dovolatel míní, že i když T. Z. postoupil žalobci pohledávku zjištěnou v konkursní řízení včetně příslušenství a s postoupenou pohledávkou přecházejí dle § 524 odst. 2 obč. zák. i všechna práva s ní spojená, rozhodně nejde o právo na náhradu škody vůči jednatelům společnosti ve smyslu § 3 odst. 2 ZKV. Takové právo není právem spojeným s postoupenou pohledávkou. Postoupená pohledávka se týkala výhradně právnické osoby; šlo o pohledávku za společností T, nikoliv o pohledávku za fyzickými osobami - jednateli společnosti (žalovanými). Jde o zcela jiný subjekt a o zcela samostatné právo na náhradu škody vůči tomuto subjektu, které však T. Z. nepostoupil žalobci, neboť by to muselo být v postupní smlouvě výslovně uvedeno; postoupená pohledávka se přitom týkala nároků T. Z. vůči společnosti T ze smlouvy o tichém společenství. První dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že došlo k postoupení nároku na náhradu škody, vycházejícím z článku II. odst. 1 postupní smlouvy, k čemuž poukazuje na obsah článku I. odst. 1 postupní smlouvy. Dovozuje, že pouhé konstatování, že statutární orgány dlužníka nesplnily svou povinnost, takže odpovídají za škodu dle § 3 odst. 2 ZKV (což první dovolatel dále popírá), rozhodně nestačí k tomu, aby byl tento „zcela samostatný a specifický nárok postoupen“. Z (postupní) smlouvy je zcela zřejmé, že se postupují pouze pohledávky za společností T, tedy právnickou osobou. Výklad podaný odvolacím soudem má první dovolatel za nepřípustně rozšiřující; měl-li T. Z. v úmyslu postoupit i „zcela samostatný případný nárok na náhradu škody dle § 3 odst. 2 ZKV vůči jednatelům společnosti“, nic mu nebránilo uvést to v postupní smlouvě výslovně. První dovolatel dále odkazuje na skutečnosti, které uvedl v článku II. vyjádření k odvolání žalobce ze dne 28. března 2011. Odvolací soud posoudil chybně vznesenou námitku promlčení, jestliže uzavřel, že ke dni podání žaloby chybělo do konce běhu obecné čtyřleté doby ještě 66 dnů a dovodil-li (s odkazem na ustanovení § 408 odst. 1 obch. zák.), že desetiletá promlčecí doba uplyne až 30. dubna 2013. Odkaz na ustanovení § 408 odst. 1 obch. zák. má první dovolatel za irelevantní, pokládaje za zřejmé, že v daném případě se uplatní obecná čtyřletá promlčecí doba dle § 397 obch. zák., která začala běžet 1. května 2003. Odvolací soud rovněž zcela chybně posoudil stavení běhu promlčecí doby, dospěl-li k závěru, že běh promlčecí doby se přetrhl ke dni zahájení konkursního řízení (k 7. červnu 2005). První dovolatel poukazuje na ustanovení § 402 obch. zák. a § 20 odst. 6 ZKV a dovozuje, že ke stavení běhu promlčecí doby došlo až 10. června 2006 (dnem, kdy T. Z. přihlásil pohledávku ze smlouvy o tichém společenství do konkursu). Čtyřletá promlčecí doba tak běžela od 1. května 2003 do 10. června 2006 a její běh se obnovil 6. dubna 2007 (dnem následujícím po dni právní moci usnesení, jímž byl zrušen konkurs). K promlčení nároku tak došlo 24. února 2008 a žaloba byla podána až 16. července 2008. Odvolací soud přiznal žalobci právo na náhradu údajné škody v plné výše s poukazem na závěry obsažené v R 33/2008. Výší škody se zabývá též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 29 Odo 1395/2005. Napadené rozhodnutí je ale v rozporu se závěry těchto rozhodnutí. První dovolatel uvádí, že k těmto judikátům se podrobně vyjadřoval již ve vyjádření k žalobě ze dne 12. dubna 2010, v rámci přednesu svého právního zástupce při jednání před soudem prvního stupně a v článku III. vyjádření k odvolání žalobce ze dne 28. března 2011, na která „tímto odkazuje“. První dovolatel zdůrazňuje, že odvolací soud na věc aplikoval tu pasáž R 33/2008, která se týká určení výše škody u pohledávek, které vznikly až v průběhu trvání protiprávního vztahu (v době prodlení se splněním povinnosti dle § 3 odst. 2 ZKV). Žalobcova pohledávka (respektive pohledávka jeho právního předchůdce T. Z.) však vznikla z titulu tichého společenství uzavřením smlouvy o tichém společenství a vkladem tichého společníka, tedy již dne 10. září 1997, kdy společnost T rozhodně nebyla v úpadku; pouze splatnost pohledávky byla dohodnuta k 30. dubnu 2003. Na tento případ tak dopadá jiná část R 33/2008, podle které je škodou rozdíl mezi částkou, kterou by žalobce obdržel na úhradu své pohledávky v konkursu, kdyby návrh byl podán včas, a částkou, kterou v konkursu skutečně obdržel. Žalobce však takto určenou výši škody nijak neprokázal. První dovolatel „na okraj“ dodává, že tichý společník se nepodílí pouze na zisku, ale musí se podílet i na ztrátě, takže jeho pohledávka vůbec neměla být zjištěna v konkursu v plné výši (nadto navýšena o 20 % sankčních úroků). Podle napadeného rozhodnutí (str. 14 odůvodnění) poukázali žalovaní na to, že T. Z. vykonával pro společnost T funkci ekonomického poradce a zpracovával až do konce roku 2003 ekonomické podklady až v odvolání a ač jde o okolnosti, které mohly vést k vyvinění žalovaných, šlo o „nepřípustné novoty“, k nimž odvolací soud nepřihlížel. Tento závěr pak podle prvního dovolatele odporuje skutečnosti s přihlédnutím k obsahu článku IV. jeho vyjádření z 12. dubna 2010 a nemá oporu v obsahu spisu ani v provedeném dokazování. Odvolací soud doplnil v odvolacím řízení dokazování znaleckým posudkem zpracovaným v trestním řízení; z něj dovodil, že společnost T byla v úpadku ve formě platební neschopnosti již k 11. dubnu 2001 a k 31. prosinci 2003 se dostala též do úpadku ve formě předlužení. Na tomto základě pak dospěl odvolací soud k závěru, že žalovaní odpovídají za způsobenou škodu. Tento názor je chybný a obsah znaleckého posudku je vytržen z kontextu ostatních důkazů. Znalecký posudek se zabýval jen tím, kdy se společnost dostala do úpadku, nikoliv však tím, kdy se jednatelé společnosti o této skutečnosti mohli dozvědět nebo skutečně dozvěděli (a kdy jim tedy vznikla povinnost podat návrh na konkurs). Soud tak (podle prvního dovolatele) nedůvodně de facto přezkoumal rozsudek trestního soudu, z jehož odůvodnění jasně vyplývá, že z časového sledu datace listin je zřejmé, že oba obžalovaní nemohli předpokládat, že nebude realizován zisk ze smlouvy s firmou ORIOL, a že v měsíci červenci 2004 mohli očekávat výrazný zisk, ze kterého by plně uhradili pohledávky společnosti T. Závěr odvolacího soudu, že trestní soud se nezabýval odpovědností žalovaných ve smyslu porušení povinnosti dle § 3 odst. 2 ZKV a že byli zproštěni obžaloby jen proto, že jim nebyl prokázán úmysl uvést v omyl své obchodní partnery, tedy není správný. II. Druhý žalovaný (dále jen „druhý dovolatel“) v mezích ohlášených dovolacích důvodů argumentuje následovně: Druhý dovolatel (stejně jako první dovolatel) míní, že T. Z. postoupil žalobci jen pohledávku za společností T, nikoliv pohledávku z titulu nároku na náhradu škody způsobené porušením povinnosti podat návrh na konkurs dle § 3 odst. 2 ZKV. Druhý dovolatel má za to, že při posouzení námitky promlčení odvolací soud pochybil, jestliže dospěl k závěru, že ke stavení běhu promlčecí doby došlo ke dni zahájení konkursního řízení (k 7. červnu 2005). Poukazuje na ustanovení § 20 odst. 8 ZKV a dovozuje, že k promlčení pohledávky došlo 25. ledna 2008. Odvolací soud nesprávně posoudil dopady judikatury Nejvyššího soudu (R 33/2008). Na jedné straně totiž uvádí, že pohledávka z tichého vkladu vznikla k 31. prosinci 2002, na druhé straně však na věc aplikoval tu pasáž R 33/2008, která se týká určení výše škody u pohledávky, která vznikla až v době povinnosti podat návrh na konkurs. Závazek společnosti T vznikl uzavřením smlouvy o tichém společenství dne 10. září 1997, pouze jeho splatnost pohledávky stanovena na 1. května 2003. Žalobce tak neprokázal výši škody. Druhý dovolatel dále s poukazem na ustanovení § 673 odst. 1 poslední věty obch. zák. uvádí, že pohledávka tichého společníka měla v době splatnosti (1. května 2003) nižší hodnotu než původních 1.160.000,- Kč (vzhledem ke ztrátě společnosti T). Tato částka byla v přihlášce do konkursu nadto nesprávně navýšena o 20 % sankčních úroků. Odvolací soud měl posoudit výši škody i z těchto hledisek. Druhý dovolatel (stejně jako první dovolatel) nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že tvrzení, že T. Z. vykonával pro společnost T funkci ekonomického poradce a zpracovával až do konce roku 2003 ekonomické podklady, jsou sice okolnostmi, které mohly vést k vyvinění žalovaných, jde ale o „nepřípustné novoty“, k nimž odvolací soud nepřihlížel, jelikož byly uplatněny až v odvolání. Poukazuje na to, že tyto okolnosti žalovaní uvedli již před soudem prvního stupně; první žalovaný v článku IV. vyjádření z 12. dubna 2010 a druhý žalovaný (prostřednictvím svého zástupce) v průběhu jednání konaného 1. prosince 2010. c/ K vědomosti žalovaných o úpadku společnosti T. Také druhý dovolatel (stejně jako první dovolatel) vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně porozuměl závěrům znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení a nedostatečně zvážil závěry zprošťujícího rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 z 12. dubna 2010 a výsledky provedeného dokazování, přičemž rovněž akcentuje tu pasáž rozsudku, podle které mohli žalovaní v červenci 2004 očekávat výrazný zisk společnosti T. Žalobce ve vyjádření navrhuje dovolání žalovaných odmítnout jako zjevně bezdůvodná, případně zamítnout, k čemuž v jednotlivostech uvádí: Z ustanovení § 681 obch. zák. dovozuje žalobce možnost tichého společníka postoupit pohledávku z titulu svého vkladu dle § 524 a násl. obč. zák. To, že pohledávka byla v konkursním řízení zjištěna ve prospěch T. Z., znamená jen to, že T. Z. postupoval pohledávku, kterou nepopřeli správce konkursní podstaty, konkursní věřitelé ani úpadce, se všemi právy s ní spojenými. K právům ze zjištěné pohledávky patří: 1/ Právo dle § 45 odst. 2 ZKV (jež má význam vykonávat, zůstane-li po skončení konkursu úpadci nějaký postižitelný majetek a není-li úpadce vymazán z obchodního rejstříku). 2/ Právo domáhat se náhrady škody podle ustanovení § 3 odst. 2 ZKV. Tato práva jsou dle žalobce právy spojenými s postoupenou pohledávkou, přičemž právo domáhat se náhrady škody podle ustanovení § 3 odst. 2 ZKV není (dle žalobce) samostatným (volně převoditelným) právem, ale je vždy spojeno s konkrétní pohledávkou (v tomto případě s postoupenou pohledávkou). Společnost T byla povinna vypořádat veškeré závazky vůči tichému společníku do 30. dubna 2003, takže ke dni uplatnění přihláškou (15. června 2006) nebyla pohledávka promlčena (§ 397 obch. zák.). Potud žalobce poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1395/2005 a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2010, sp. zn. 29 Cdo 1481/2009, jakož i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2010, sp. zn. 29 Cdo 2683/2008 (uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročníku 2012, pod číslem 70) a dovolává se (jako typově obdobné věci) též závěrů obsažených v rozsudku ze dne 9. června 2011, č. j. 64 Co 47/2011-238, jímž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. května 2010, č. j. 23 C 330/2008-171. V průběhu dovolacího řízení (k 13. září 2012) žalobce změnil obchodní firmu, což se promítlo v jeho označení v záhlaví tohoto rozhodnutí. Dovolání jsou přípustná podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou (s výjimkou rozebranou níže) dovoláními namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval především tím, zda jsou dány dovolací důvody uplatněné dovolateli. Úvodem Nejvyšší soud podotýká, že „odkazuje-li“ první dovolatel na skutečnosti uvedené v článku II. a III. vyjádření k odvolání žalobce ze dne 28. března 2011 (v rámci argumentace k věcné legitimaci žalobce a ke škodě), jde o odkazy argumentačně bezcenné (obsahem listin, na nějž je takto odkazováno, se Nejvyšší soud dále nezabýval). Již v usnesení ze dne 29. dubna 2010, sp. zn. 29 Cdo 4405/2008, uveřejněném pod číslem 30/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž Nejvyšší soud vysvětlil, že odkaz dovolatele na obsah podání učiněných v předchozím průběhu řízení před soudy nižších stupňů nelze považovat za uvedení důvodů, pro které se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. správné, dovolací soud zkoumá, zda právní posouzení věci obstojí na základě v řízení učiněných skutkových závěrů, bez zřetele k tomu, zda (a s jakým výsledkem) jsou tyto skutkové závěry dovoláním rovněž zpochybněny prostřednictvím dovolacího důvodu dle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř.; srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, uveřejněného pod číslem 10/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V mezích tohoto dovolacího důvodu činí Nejvyšší soud k otázkám otevřeným dovoláním obou žalovaných následující závěry. V této podobě, pro věc rozhodné, platilo citované ustanovení občanského zákoníku již v době uzavření postupní smlouvy (25. října 2007) a do 1. ledna 2014, kdy byl občanský zákoník zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, nedoznalo změn. Dle ustanovení § 3 ZKV právnická osoba nebo fyzická osoba - podnikatel, která je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu. Právnická osoba v likvidaci má tuto povinnost, jen je-li předlužena (odstavec 1). Povinnost podle odstavce 1 mají i statutární orgány právnické osoby, likvidátor právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena, a zákonní zástupci fyzické osoby. Jestliže osoby tuto povinnost nesplní, odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne, ledaže prokáží, že škodu nezavinily; je-li těchto osob více, odpovídají společně a nerozdílně (odstavec 2). V této podobě, pro věc rozhodné, platilo citované ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání již k 11. dubnu 2001 (kdy měla být společnost T podle závěrů odvolacího soudu v úpadku ve formě platební neschopnosti) a do 1. ledna 2008, kdy byl zákon o konkursu a vyrovnání zrušen zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), nedoznalo změn. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ve vztahu k ustanovení § 524 odst. 2 obč. zák. ustálena v závěru, že postoupením přechází pohledávka na nového věřitele v té podobě, v jaké v okamžiku postupu existovala, včetně tzv. vedlejších práv, i když nejsou ve smlouvě o postoupení pohledávky výslovně konkretizována. Není přitom rozhodné, zda právo spojené s postoupenou pohledávkou je či není samostatně uplatnitelné (srov. shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2006, sp. zn. 32 Odo 473/2005, uveřejněný pod číslem 80/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Odpovědnost osob uvedených v § 3 odst. 2 ZKV za porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumpci zavinění, s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit (srov. R 33/2008). K základním předpokladům vzniku obecné občanskoprávní odpovědností za škodu patří: 1/ porušení právní povinnosti (protiprávní úkon), 2/ vznik škody, 3/ příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody (kausální nexus) a 4/ zavinění. První tři předpoklady jsou objektivního charakteru a důkazní břemeno ohledně nich leží na poškozeném. Zavinění je subjektivní povahy a jeho existence ve formě nedbalosti nevědomé se předpokládá; naopak škůdce prokazuje, že škodu nezavinil (srov. R 33/2008). Mechanismus vzniku škody je žalobou (i napadeným rozhodnutím) konstruován tak, že protiprávní úkon žalovaných (porušení povinnosti podat včas návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka) vedl ke vzniku škody (je s ní v příčinné souvislosti) spočívající v tom, že žalobce neobdržel v konkursu vedeném na majetek dlužníka na úhradu své pohledávky ničeho (ačkoli by tomu tak nebylo, kdyby návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka byl podán včas). Škoda takto mohla vzniknout jen osobě, která byla majitelem pohledávky (jež se v důsledku škodné události stala zcela nebo zčásti nedobytnou) v době (kdy trvalo) porušení povinnosti podat včas návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Jinak řečeno, právo na náhradu škody ve výši rozdílu mezi částkou, které by se věřiteli společnosti s ručením omezeným dostalo na úhradu jeho pohledávky v konkursu, kdyby jednatel společnosti s ručením omezeným včas podal návrh na prohlášení konkursu na její majetek a částkou, kterou věřitel na úhradu své pohledávky v konkursu obdržel, je v případě, že smlouva o postoupení pohledávky neurčuje jinak, právem spojeným s postoupenou pohledávkou (§ 524 odst. 2 obč. zák.), bez zřetele k tomu, že odpovědnost za škodu se vyvozuje vůči jiné osobě (jednateli) než vůči společnosti s ručením omezeným (dlužníku postoupené pohledávky). Dovolání proto potud opodstatněna nejsou. Na tomto závěru ničeho nemění ani chybný úsudek odvolacího soudu o tom, že seznam pohledávek zjištěných v konkursu nelze považovat za exekuční titul. Poukázal-li odvolací soud v dotčených souvislostech na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5078/2007, pak (zjevně nesprávně) přehlédl (v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí již několik měsíců platné) závěry obsažené v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2012, sp. zn. 31 Cdo 374/2010, uveřejněného pod číslem 82/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 82/2012“). V R 82/2012 Nejvyšší soud uzavřel, že podle ustanovení § 45 odst. 2 ZKV, ve znění účinném od 1. května 2000 do 31. prosince 2007, lze na základě seznamu přihlášek pro zjištěnou pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel, po zrušení konkursu vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění, došlo-li ke zrušení konkursu způsoby uvedenými v ustanovení § 44 odst. 1 a 2 uvedeného zákona; takový postup však není možný, došlo-li ke zrušení konkursu způsobem uvedeným v ustanovení § 44 odst. 3 nebo § 44a odst. 1 tohoto zákona. Jak patrno z odůvodnění R 82/2012, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5078/2007 (tam označené) patří k těm rozhodnutím tříčlenných senátů Nejvyššího soudu, jejichž závěry jsou vzhledem k R 82/2012 nadále nepoužitelné. Odvolací soud vyšel z toho, že pohledávku T. Z. vůči společnosti T (dlužníku) tvořila pohledávka ze smlouvy o tichém společenství, uzavřené mezi T. Z. (coby tichým společníkem), společností T (coby podnikatelem) a V. E. (coby osobě, jež měla dluh vůči T. Z. a pohledávku vůči společnosti T) 10. září 1997, tvořená peněžitým vkladem tichého společníka (1.160.000,- Kč), přičemž smlouva o tichém společenství byla uzavřena na dobu určitou (do 31. prosince 2002), s tím, že závazky vůči tichému společníku je podnikatel (společnost T) povinen vypořádat do 30. dubna 2003; jinak uhradí i 20% úrok z prodlení. Podle ustanovení § 673 obch. zák. ve znění účinném v době uzavření smlouvy o tichém společenství (10. září 1997), smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části zisku vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání (odstavec 1). Smlouva vyžaduje písemnou formu (odstavec 2). Dle § 679 odst. 1 písm. a/ obch. zák. (ve znění, jež od uzavření smlouvy o tichém společenství do 1. ledna 2014, kdy byl obchodní zákoník zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., nedoznalo změn) účast tichého společníka na podnikání zaniká (též) uplynutím doby, na kterou byla uzavřena (rozuměj smlouva o tichém společenství). Ustanovení § 680 obch. zák., ve znění účinném ke dni zániku smlouvy o tichém společenství, pak určovalo, že podnikatel je povinen vrátit tichému společníkovi vklad zvýšený nebo snížený o jeho podíl na výsledku podnikání. Smlouva o tichém společenství uzavřená podle § 673 obch. zák. patřila mezi tzv. absolutní obchody, tedy k závazkovým vztahům, které se řídily částí třetí obchodního zákoníku bez ohledu na povahu jejich účastníků (srov. § 261 odst. 3 písm. d/ obch. zák. (ve znění účinném jak při uzavření smlouvy, tak při uplynutí doby, na kterou byla uzavřena). Právo na vrácení vkladu tichému společníku (§ 680 obch. zák., v rozhodném znění) se tudíž promlčovalo v intencích § 397 obch. zák. ve čtyřleté promlčecí době, jež v dané věci začala běžet 1. května 2003. Dovolatelé pak mají pravdu, kritizují-li názor odvolacího soudu, že ke stavení promlčecí doby došlo již dnem zahájení konkursního řízení na majetek společnosti T (7. června 2005). Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je totiž po mnoho let ustálena v závěru, že samotné podání návrhu na prohlášení konkursu nemá žádný vliv na běh promlčecí či prekluzívní lhůty ohledně věřitelovy pohledávky vůči dlužníku (srov. jako první již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 1998, sp. zn. 31 Cdo 175/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročník 1999, pod číslem 43 a dále např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2004, sp. zn. 29 Odo 132/2004, uveřejněného pod číslem 27/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 208/2003, uveřejněného pod číslem 95/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V situaci, kdy T. Z. přihlásil pohledávku do konkursu vedeného na majetek společnosti T 15. června 2006, však ke stavení běhu promlčecí doby došlo (v souladu s § 20 odst. 8 ZKV, v tehdejším znění, ve spojení s ustanovením § 402 obch. zák., v tehdejším znění) k tomuto datu a tedy ještě před uplynutím promlčecí doby dle § 397 obch. zák. Vzhledem k tomu, že (podle zjištění soudů nižších stupňů) konkursní soud nerozhodl jinak v usnesení o zrušení konkursu společnosti T (z 5. března 2007), nastal zánik účinků prohlášení konkursu dnem právní moci usnesení o zrušení konkursu (5. dubna 2007). Podle ustanovení § 405 obch. zák. (ve znění účinném ke dni právní moci usnesení o zrušení konkursu, jež do 1. ledna 2014 nedoznalo změn), jestliže právo bylo uplatněno před promlčením podle § 402 až 404, avšak v tomto řízení nebylo rozhodnuto ve věci samé, platí, že promlčecí doba nepřestala běžet (odstavec 1). Jestliže v době skončení soudního nebo rozhodčího řízení uvedeného v odstavci 1 promlčecí doba již uplynula nebo jestliže do jejího skončení zbývá méně než rok, prodlužuje se promlčecí doba tak, že neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skončilo soudní nebo rozhodčí řízení (odstavec 2). Jelikož do skončení čtyřleté promlčecí doby zbýval ke dni právní moci usnesení o zrušení konkursu (5. dubna 2007) méně než rok (uplynula by 1. května 2007), a v konkursním řízení nebylo o pohledávce přijato rozhodnutí „ve věci samé“ (§ 405 odst. 1 obch. zák.), prodloužila se promlčecí doba do pondělí 7. dubna 2008 (§ 405 odst. 2 obch. zák.), když 5. duben 2008 připadl na sobotu (srov. § 122 odst. 2 a 3 obč. zák.). Úvahy odvolacího soudu (jenž zjevně nevzal v potaz dikci § 405 odst. 1 obch. zák.), podle nichž pohledávka T. Z. vůči společnosti T nebyla promlčena ke dni podání žaloby v této věci, tudíž nejsou správné. Odvolací soud i dovolatelé ovšem soustředili svou pozornost k promlčení pohledávky T. Z. vůči společnosti T. Ta ale předmětem sporu v této věci není. Žalobou je uplatněna náhrada škody vzniklé porušením povinnosti jednatelů dlužníka podat včas návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, přičemž škoda ve formě relutárního plnění má být poskytnuta (zjednodušeně řečeno) v rozsahu, v němž se pohledávka věřitele (T. Z.) vůči jeho dlužníku (společnosti T) stala nedobytnou právě v důsledku porušení povinnosti podat včas návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka (srov. opět R 33/2008). Podstatné je, že usnesením o zrušení konkursu na majetek společnosti T z důvodu uvedeného v § 44 odst. 1 písm. d/ ZKV bylo postaveno najisto, že pohledávka T. Z. vůči společnosti T je již nedobytná (slovy označeného ustanovení, že „majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu“). Za této situace nelze od žádného rozumně uvažujícího věřitele očekávat, že po právní moci usnesení o zrušení konkursu na majetek dlužníka z důvodu uvedeného v § 44 odst. 1 písm. d/ ZKV bude utrácet další prostředky na vymáhání nedobytné pohledávky po dlužníku. Z hlediska možného uspokojení pohledávky z majetku dlužníka by šlo o aktivitu zhola zbytečnou. Ostatně, do dne, kdy byl dlužník (společnost T) vymazán (bez právního nástupce) z obchodního rejstříku (2. únor 2008), se pohledávka nepromlčela a po tomto datu už ani soudně uplatnit nešla (nebylo vůči komu ji uplatnit). Jak rozvedeno výše, odpovědnost osob uvedených v § 3 odst. 2 ZKV za porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumpci zavinění, s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit (R 33/2008). V této podobě, pro věc rozhodné, platilo citované ustanovení občanského zákoníku již k 11. dubnu 2001 (kdy měla být společnost T podle závěrů odvolacího soudu v úpadku ve formě platební neschopnosti) a později nedoznalo (v odstavci 1 a 2) změn (o případ předjímaný ustanovením § 106 odst. 3 obč. zák., jež bylo vtěleno do občanského zákoníku s účinností od 1. ledna 2003, zákonem č. 136/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nejde). Pojem „událost, z níž škoda vznikla“ zahrnuje nejen porušení právní povinnosti (protiprávní úkon) nebo zákonem zvlášť kvalifikovanou událost zakládající odpovědnostní vztah, ale i vznik škody samotné. Objektivní promlčecí doba nemůže totiž začít běžet dříve, než ke škodě vůbec došlo. Srov. v literatuře např. dílo Švestka, J. - Spáčil, J. - Škárová, M. - Hulmák, M. a kol: Občanský zákoník I. Komentář. 1. vydání, Praha, C. H. Beck 2008, str. 548 - 549 a v judikatuře již rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 1990, sp. zn. 1 Cz 20/90, důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2003, sp. zn. 25 Cdo 325/2002, uveřejněného pod číslem 46/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2007, sp. zn. 25 Cdo 2507/2005, uveřejněného pod číslem 38/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Kdyby se totiž událost, z níž škoda vznikla, měla ztotožnit pouze s protiprávním úkonem či událostí vyvolávající škodu (protiprávní stav), mohla by promlčecí doba začít běžet dříve, než vznikla škoda (škoda by mohla vzniknout až po uplynutí objektivní promlčecí doby, nebo by nemusela vzniknout vůbec) a takový výklad je nepřijatelný. V intencích R 33/2008 pak lze (s přihlédnutím ke skutkovému stavu, z nějž vyšly oba soudy) uzavřít, že má-li být škoda ve formě relutárního plnění poskytnuta v rozsahu, v němž se pohledávka věřitele (T. Z.) vůči jeho dlužníku (společnosti T) stala nedobytnou právě v důsledku porušení povinnosti podat včas návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, pak dnem kdy taková škoda vznikla (nejpozději mohla vzniknout), je den, kdy byl skutečně podán návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka (společnosti T) [7. červen 2005]. Od tohoto dne totiž již případný pokles míry uspokojení věřitelovy pohledávky z majetku dlužníka nelze odvozovat od porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu (v mezích žalobou tvrzeného mechanismu vzniku škody nevzniká škoda, jež by mohla mít původ v porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti T). Pouze není jistá výše škody způsobené porušením povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu. Uvedené lze doložit příkladem. Jestliže v době, kdy osoby uvedené v § 3 odst. 2 ZKV měly poprvé povinnost podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, měla pohledávka věřitele vůči dlužníku co do své dobytnosti z majetku dlužníka objektivně (!) hodnotu 100 a v době, kdy byl takový návrh skutečně podán (lhostejno kým) objektivně (!) hodnotu 60, pak objektivní promlčecí doba ve smyslu § 106 odst. 2 obč. zák. (v rozhodném znění) nemohla začít běžet později než v den podání návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, jelikož pozdější pokles hodnoty pohledávky co do její dobytnosti vůči dlužníku (např. na hodnotu 30) se již neodvíjí (nemůže odvíjet) od skutečnosti, že nebyl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Na tomto závěru ničeho nemění ani skutečnost, že úpadek dlužníka (společnosti) T je (v dané věci byl) osvědčen (jako předpoklad přiznání nároku předjímaný v R 33/2008) později (prohlášením konkursu na majetek dlužníka, povolením vyrovnání nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku). Žaloba podaná 16. července 2008 je tak žalobou podanou po uplynutí tříleté promlčecí doby ve smyslu § 106 odst. 2 obč. zák. (v rozhodném znění). Právní posouzení věci odvolacím soudem (jenž námitku promlčení neměl za důvodnou), tudíž správné není. V rozsahu, v němž dovolatelé snášejí výhrady proti závěrům odvolacího soudu o výši škody, jsou jejich dovolání důvodná, neboť napadené rozhodnutí je potud (poměřováno skutkovými závěry, z nichž vyšel odvolací soud) ve zjevném a hrubém rozporu se závěry obsaženými v R 33/2008. Odvolací soud sám vyšel v napadeném rozhodnutí z toho, že: 1/ Smlouva o tichém společenství byla uzavřena (10. září 1997) na dobu určitou (do 31. prosince 2002), s tím, že závazky vůči tichému společníku je podnikatel (společnost T) povinen vypořádat do 30. dubna 2003; jinak uhradí i 20% úrok z prodlení. 2/ Kdyby dovolatelé (jako statutární orgány společnosti T) konali s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 194 odst. 5 obch. zák. (ve spojení s § 135 obch. zák.), museli by podat návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti T nejpozději v první polovině roku 2004. Jinak řečeno, dovolatelé by podle odvolacího soudu neporušili povinnost podat včas návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti T, kdyby takový návrh podali „nejpozději v první polovině roku 2004“. Za této situace je ovšem vyloučeno uzavřít, že pohledávka z titulu vrácení vkladu tichému společníku vzniklá (ve shodě s § 679 odst. 1 písm. a/ a § 680 obch. zák., v rozhodném znění) k 31. prosinci 2002 uplynutím doby, na kterou byla uzavřena smlouva o tichém společenství, a splatná (dle smlouvy o tichém společenství) do 30. dubna 2003 je pohledávkou vzniklou v době, kdy dovolatelé již byli v prodlení se splněním povinnosti dle § 3 odst. 2 ZKV (pohledávkou vzniklou „po první polovině roku 2004“). Napadené rozhodnutí tak za daného skutkového stavu věci říká přesný opak toho, k čemu vybízí R 33/2008. To, že v konkursu vedeném na majetek společnosti T byla pohledávka T. Z. z titulu vrácení vkladu tichému společníku zjištěna (§ 23 odst. 1 ZKV) v celé nominální výši vkladu (1.160.000,- Kč), se sjednaným 20% úrokem z prodlení ke dni podání návrhu na prohlášení konkursu (takže šlo celkem o 1.826.761,60 Kč), však dovolatele nezbavovalo možnosti namítat, že skutečná výše této pohledávky je jiná („zjištěním pohledávky“ pro účely uspokojení v konkursu vedeném na majetek společnosti T nejsou dovolatelé vázáni). Jestliže ustanovení § 680 obch. zák. (v rozhodném znění) určovalo, že podnikatel (společnost T) je povinen vrátit tichému společníkovi (T. Z.) vklad „zvýšený nebo snížený o jeho podíl na výsledku podnikání“, bylo povinností odvolacího soudu vyložit, jaké úvahy jej vedly k závěru, že k 31. prosinci 2002 se vklad tichého společníka o podíl tichého společníka na výsledku podnikání ani nezvýšil ani nesnížil. To platí tím více za situace, kdy napadené rozhodnutí se opírá též o závěry znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení, podle nichž by k 11. dubnu 2001 postačoval majetek společnosti T k uspokojení všech tehdy splatných závazků jen v rozsahu 41,21 %. Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž se touto otázkou nezabýval, je proto potud neúplné a tudíž i nesprávné. Naplnění dovolacího důvodu dle § 241a odst. 3 o. s. ř. spatřují dovolatelé v tom, že odvolací soud nepřihlédl (s tím, že jde o „novotu“ v odvolacím řízení nepřípustnou) k jejich tvrzení, že T. Z. vykonával pro společnost T funkci ekonomického poradce a zpracovával až do konce roku 2003 ekonomické podklady, poukazujíce na to, že toto tvrzení uplatnili již v průběhu řízení před soudem prvního stupně. Z obsahového hlediska tím ovšem nevystihují dovolací důvod dle § 241a odst. 3 o. s. ř., nýbrž dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že řízení (zde odvolací řízení) je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolání jsou i potud důvodná. Jak je totiž patrno ze spisu, první dovolatel toto tvrzení uplatnil již v článku IV. podání z 12. dubna 2010 (srov. č. l. 62) a druhý dovolatel v průběhu jednání před soudem prvního stupně, jež se konalo 1. prosince 2010 (srov. č. l. 84 p. v.). Úsudek odvolacího soudu, že šlo o tvrzení uplatněná nově až v odvolání, je ve zjevném rozporu se skutečným obsahem spisu a řízení před odvolacím soudem je tak postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. S přihlédnutím k tomu, že napadené rozhodnutí nemůže obstát již z důvodů popsaných výše, shledává Nejvyšší soud nadbytečným zabývat se i tím, zda je nesprávné též co do úsudku odvolacího soudu o vědomosti žalovaných o úpadku společnosti T. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené rozhodnutí (ve znění opravného usnesení) zrušil včetně závislých výroků o nákladech řízení a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 o. s. ř.). Vloženo: 02. March 2015

http://kraken.slv.cz/4Ads66/2008

4Ads66/2008 4 Ads 66/2008-65 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Turkové a soudcù JUDr. Petra Prùchy a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní vìci ¾alobce: Ing. K. T., proti ¾alované: Èeská správa sociálního zabezpeèení, se sídlem Køí¾ová 25, Praha 5, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì ze dne 19. 2. 2008, è. j. 19 Cad 103/2007-36, Vèas podanou kasaèní stí¾ností ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) brojil proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì (dále jen krajský soud ) ze dne 19. 2. 2008, è. j. 19 Cad 103/2007-36, (dále jen napadený rozsudek ), jím¾ byla zamítnuta ¾aloba stì¾ovatele proti rozhodnutí ¾alované ze dne 5. 4. 2007, è. X (dále také napadené rozhodnutí ¾alované ). Tímto rozhodnutí ¾alovaná odòala stì¾ovateli plný invalidní dùchod z toho dùvodu, ¾e podle posudku Okresní správy sociálního zabezpeèení v Olomouci (dále jen OSSZ v Olomouci ) ze dne 21. 3. 2007 poklesla jeho schopnost soustavné výdìleèné èinnosti pouze o 35 %. V ¾alobì proti napadenému rozhodnutí ¾alované stì¾ovatel uvedl, ¾e s tímto rozhodnutím nesouhlasí, nebo» dle jeho názoru jeho zdravotní stav odpovídá plné invaliditì. Poukázal na své dlouholeté zdravotní obtí¾e zpùsobené prodìláním papilomatózy hrtanu a následné progredientní prekancerózy hrtanu, pro nì¾ byl celkem osmnáctkrát operován a kterému zpùsobují trvalá omezení v soukromém i profesním ¾ivotì. Dále upozornil na polytraumata zpùsobená po prodìlané dopravní nehodì dne 27. 8. 2002 (napø. tøí¹tivá zlomenina diafýzy stehenní kosti s posunem úlomkù, tøí¹tivá vnitrokloubní zlomenina proximální èásti holenní a lýtkové kosti levé dolní konèetiny, zlomenina hrudní kosti, pneumotorax levé plíce). Zdùraznil, ¾e jeho zdravotní poúrazový stav od data 3. 6. 2004, kdy probìhlo první hodnocení posudkovým lékaøem v souvislosti s øízením o plném invalidním dùchodu pøiznaném od 27. 5. 2004, v¾dy odpovídal plné invaliditì. Z uvedených dùvodù navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí ¾alované zru¹eno a vìc jí vrácena k vydání nového rozhodnutí. Napadeným rozsudkem krajský soud ¾alobu zamítl. V odùvodnìní zrekapituloval obsah správního spisu ¾alované, a to zejména obsah napadeného rozhodnutí ¾alované, posudek lékaøe OSSZ v Olomouci ze dne 21. 3. 2007, podle nìho¾ byl stì¾ovatel shledán pouze èásteènì invalidním dle kapitoly XV., oddílu A, polo¾ky 1, písm. b) pøílohy è. 2 vyhlá¹ky è. 284/1995 Sb. se zji¹tìným poklesem schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti ve vý¹i 35%, a posudek PK MPSV v Ostravì ze dne 24. 10. 2007. Podle tohoto posudku se u stì¾ovatele ke dni vydání napadeného rozhodnutí ¾alované jednalo o dlouhodobì nepøíznivý zdravotní stav, jeho¾ rozhodující pøíèinou byly artrotické zmìny nosných kloubù výraznìji na levé dolní konèetinì, který dle pøílohy è. 2 k vyhl. è. 284/1995 Sb., kap. XV, oddílu A polo¾ka 1, písm. b) zpùsoboval pokles schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti stì¾ovatele ve vý¹i 35 %. PK MPSV v Ostravì v tomto posudku zejména uvedla, ¾e nelze hodnotit zdravotní posti¾ení stì¾ovatele podle ustanovení kapitoly XV., oddílu H, polo¾ky 1, jak si pøál stì¾ovatel, proto¾e léèení traumatu byl ukonèeno, osteomyelitida zhojena, dal¹í operaèní zákroky jsou jen fakultativní (pøi progresi artróz nosných kloubù). Vy¹etøení stì¾ovatele podle PK MPSV neprokázala vychudnutí svalù ani poruchu inervace. PK MPSV rozebrala vývoj zdravotních posti¾ení stì¾ovatele v letech 2004 a¾ 2007 na základì posudkù OSSZ Olomouc a PK MPSV v Ostravì, pøièem¾ zdùraznila, ¾e po poslední operaci stì¾ovatele v lednu 2006, kdy mu byl odstranìn osteosyntetický materiál, do¹lo ke stabilizaci dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu stì¾ovatele. Dal¹í operaèní zákrok nebyl proveden. Krajský soud zohlednil námitky stì¾ovatele uvedené v podání ze dne 12. 11. 2007 a po¾ádal PK MPSV v Ostravì o vypracování doplòujícího posudku. Z tohoto posudku krajský soud zjistil, ¾e pou¾ívání francouzských holí nevyluèuje schopnost vykonávat lehkou práci. Z chirurgického pohledu byla léèba stì¾ovatele ukonèena, stejnì tak bylo ukonèeno léèení chronické osteomyelitidy dne 29. 12. 2005. Konzervativní a rehabilitaèní léèba v roce 2006 ji¾ neléèila nedostateènou osifikaci, pøetrvávající zánìtlivé zmìny, poruchy prokrvení, vychudnutí svalù, poruchy inervace, Sudeckovou dystrofii, tak¾e neprobíhal proces protrahovaného a komplikovaného hojení. PK MPSV konstatovala, ¾e pokud by v budoucnu probìhly jakékoliv invasivní zákroky, bylo by nutné dle jejich výsledku posudkovì novì zhodnotit. PK MPSV setrvala na tom, ¾e léèba poúrazového stavu ¾alobce byla ukonèena, jako¾ i léèba osteomyelitidy. Rehabilitaèní léèba po posledním operaèním zákroku byla pouze léèbou udr¾ovací, zpomalující progresi dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu daného úrazem, artrotickými zmìnami nosných kloubù a sekundárními zmìnami na páteøi. Dlouhodobì nepøíznivý zdravotní stav stì¾ovatele nebylo mo¾no podle PK MPSV hodnotit podle kapitoly XV, oddílu H, polo¾ka 1, proto¾e ke dni 5. 4. 2007 nebyly prokázány pøíznaky charakterizující tuto polo¾ku, k nim¾ patøí nedostateèná osifikace, pøetrvávající zánìtlivé zmìny, poruchy prokrvení, vychudnutí svalù, poruchy inervace, Sudeckova dystrofie. Výrazné posti¾ení levé dolní konèetiny bylo zpùsobeno tì¾kými artrózami kyèelního a kolenního kloubu vzniklými v souvislosti s úrazem pøi dopravní nehodì. Krajský soud v napadeném rozsudku vzal tyto skuteènosti za prokázané a uèinil závìr, ¾e rozhodující pøíèinou dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu stì¾ovatele ke dni 5. 4. 2007 byl stabilizovaný stav, artrotické zmìny nosných kloubù dolních konèetin výraznìj¹í na levé konèetinì, který dle kapitoly XV., oddílu A, polo¾ky 1) písm. b) pøílohy è. 2 citované vyhlá¹ky zpùsoboval 35 % pokles schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti stì¾ovatele, pøièem¾ stì¾ovatel netrpìl ani zdravotním posti¾ením, které by vy¾adovalo vytvoøení zcela mimoøádných podmínek. Z toho dùvodu stì¾ovatel nebyl plnì invalidní. Proto krajský soud ¾alované pøisvìdèil a ¾alobu stì¾ovatele zamítl. V kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel brojil proti napadenému rozsudku z dùvodù uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ø. s., tedy vady øízení pøed ¾alovanou spoèívající v tom, ¾e skutková podstata, z ní¾ ¾alovaná v pøezkoumávaném rozhodnutí vycházela, nemìla oporu ve spisech, a dále nepøezkoumatelnosti napadeného rozsudku z dùvodu nedostatku dùvodù rozhodnutí, co¾ mohlo mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve vìci samé. Stì¾ovatel poukázal na svùj nepøíznivý zdravotní stav zpùsobený dopravní nehodou dne 27. 8. 2002, v ní¾ utrpìl vá¾ná mnohoèetná zranìní (tøí¹tivou zlomeninu diafýzy stehenní kosti s posunem úlomkù, tøí¹tivou vnitrokloubní zlomeninu proximální èásti holenní a lýtkové kosti levé dolní konèetiny, zlomeninu hrudní kosti, zhmo¾dìní ledvin a hrudníku a pneumotorax levé plíce). V souèasné dobì je léèen pro zánìt kostní døenì, neurologické poruchy a poruchy prokrvení a inervace, vychudnutí svalù a trvalý otok levé dolní konèetiny. Stì¾ovatel se domnívá, ¾e pro svá pøetrvávající a progredující zdravotní posti¾ení není schopen vykonávat soustavnou výdìleènou èinnost a splòuje tak podmínky pro ponechání plného invalidního dùchodu. Naplnìní namítaných kasaèních dùvodù spatøuje stì¾ovatel zejména v následujících skuteènostech. Posudkové orgány podle jeho názoru nemìly ¾ádný dùvod k tomu, aby pøekvalifikovaly jeho zdravotní stav podle kapitoly XV., oddílu H, polo¾ky 1 vyhlá¹ky è. 284/1995 Sb., o provedení zákona o dùchodovém poji¹tìní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. U stì¾ovatele se stále jedná o posti¾ení konèetin, které pøedstavovalo stav po úrazu a operaci skeletu konèetin s protrahovaným a komplikovaným hojením s nemo¾ností bì¾ného zatí¾ení posti¾ené konèetiny, pøièem¾ funkènì uspokojivé úpravy nebylo dosa¾eno. Stì¾ovatel spatøuje dùvody trvání plné invalidity zejména v tom, ¾e trpí dosud zánìtem kostní døenì, který je podle jeho názoru chronického charakteru, k èemu¾ stì¾ovatel poukazuje na lékaøskou zprávu MUDr. L. H. ze dne 3. 1. 2007. Dále trpí poruchou krevního obìhu v levé dolní konèetinì, která je zpùsobena nefunkèností ¾ilních chlopní. Tento stav podle názoru stì¾ovatele vznikl ji¾ v raném poúrazovém období, ale diagnostikován byl a¾ dne 5. 11. 2007 MUDr. F. V., i kdy¾ na projevy této poruchy stì¾ovatel lékaøe ji¾ døíve upozoròoval. Dal¹í komplikací zdravotního stavu je podle stì¾ovatele ztráta svalové hmoty a zji¹tìná nestabilita a dysbalance levého kolena v dùsledku dlouhodobého zmen¹eného zatì¾ování svalù, které v jeho pøípadì souvisí s pooperaèními problémy a dlouhodobým nezbytným pou¾íváním francouzských holí. Stì¾ovatel rovnì¾ namítá poruchy inervace, které podle jeho názoru souvisejí s tì¾kou artrózou nosných kloubù. Mimo vý¹e uvedené poukázal stì¾ovatel rovnì¾ na lékaøskou zprávu rehabilitaèní lékaøky MUDr. B. S. ze dne 9. 1. 2007 a ze dne 14. 2. 2008, která je sice vyhotovena a¾ po datu vydání pøezkoumávaného rozhodnutí ¾alované, ale hodnotí zdravotní stav stì¾ovatele v ¹ir¹ím èasovém kontextu a mìlo jí být pou¾ito jako dùkazu v tomto øízení. Pokud je zdravotní dokumentací stì¾ovatele prokázáno, ¾e se u nìho jedná o stav po úrazu a operaci skeletu konèetin a ¾e se u nìho vyskytují prùvodní jevy, které jsou spojovány s protrahovaným a komplikovaným hojením, jeví se hodnocení provedené jak posudkovým lékaøem OSSZ Olomouc, tak PK MPSV ÈR v Ostravì jako svévolné, které zároveò nemá oporu ve spisech a bezdùvodnì jej po¹kozuje. Stì¾ovatel dále namítl neukonèení léèby osteomyelitidy (tj. zánìtu kostní døenì) a také to, ¾e PK MPSV oznaèila plánované provedení artroskopie levého kolenního kloubu jako nikoli nutné. Dále PK MPSV zcela nevysvìtlila svùj závìr o stabilizaci zdravotního stavu stì¾ovatele. Závìrem své kasaèní stí¾nosti poukázal rovnì¾ na procesní vadu øízení pøed soudem spoèívající v tom, ¾e krajský soud podle jeho názoru nevyrovnal s jeho námitkami proti posudku PK MPSV ze dne 16. 1. 2008 a ani nepo¾ádal PK MPSV, aby se k tìmto námitkám vyjádøila ona. Na základì uvedených námitek stì¾ovatel navrhl zru¹ení napadeného rozsudku. Stì¾ovatel byl poprvé shledán plnì invalidním na základì posudku OSSZ v Olomouci ze dne 3. 6. 2004. V té dobì byl doposud zaji¹tìn nemocenskými dávkami, které mu byly nìkolikrát prodlou¾eny po uplynutí podpùrèí doby. OSSZ v Olomouci diagnostikovala dlouhodobì nepøíznivý zdravotní stav zpùsobený stavem po polytraumatu (fraktuøe diafýzy femuru s dislokací, tøí¹tivé zlomeniny, proxim. tibie a proxim. fibuli, vlevo atd.). Vzhledem k nedoléèenému stavu a osteomyelitidì byl pokles schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti stanoven pøi horní hranici podle ustanovení kapitoly XV oddílu H polo¾ky 1 pøílohy è. 2 vyhlá¹ky è. 284/1995 Sb., ve znìní tehdy platném a úèinném, ve vý¹i 70 %. V záznamu o jednání OSSZ v Olomouci je rovnì¾ uvedeno, ¾e plný invalidní dùchod se pøiznává na dobu pøechodnou, asi na pùl roku, poté dojde ke zmìnì stupnì invalidity . Plný invalidní dùchod byl stì¾ovateli pøiznán ode dne 27. 5. 2004. Pøi kontrolní lékaøské prohlídce dne 8. 12. 2004 OSSZ v Olomouci dospìla k závìru, ¾e stì¾ovatel ji¾ není plnì invalidní, ale pouze èásteènì invalidní. Míra poklesu schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti byla stanovena na 50 %, a to pøi dolní hranici tého¾ ustanovení citované vyhlá¹ky. Rozhodnutím ¾alované ze dne 4. 1. 2005 byl stì¾ovateli odòat plný invalidní dùchod s poukazem na citovaný lékaøský posudek OSSZ v Olomouci. Toto rozhodnutí v¹ak bylo zru¹eno krajským soudem na základì stì¾ovatelem podané ¾aloby, a to rozsudkem ze dne 27. 3. 2006, è. j. 17 Cad 27/2005-41. Krajský soud se v tomto rozhodnutí pøidr¾el závìrù posudku PK MPSV v Ostravì ze dne 20. 1. 2006, podle nìho¾ byl stì¾ovatel nadále plnì invalidní, a to pøedev¹ím z dùvodu neukonèené léèby a neschopnosti výkonu soustavné výdìleèné èinnosti. Pokles schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti byl stanoven posudkem PK MPSV v Ostravì ze dne 20. 1. 2006 na 70% podle ustanovení kapitoly XV oddílu H polo¾ky 1 pøílohy è. 2 vyhlá¹ky è. 284/1995 Sb., ve znìní tehdy platném a úèinném. Pøi kontrolní lékaøské prohlídce dne 21. 3. 2007 OSSZ v Olomouci dospìla k závìru, ¾e stì¾ovatel ji¾ není plnì invalidní, ale jen èásteènì invalidní. Pøi posouzení jeho zdravotního stavu vycházela z diagnózy spoèívající v poúrazové gonarthrosis l.sin., stavu po selhání nitrodøeòové fixace-zlomeninì høebu, stavu po polytraumatu pøi autohavárii (fraktura diafýzy femuru s dislokací, tøí¹tivá zlomenina prox. Tibie s proxim fibuly vlevo, fraktura sterna, a mj. i stavu po operaci hlasivek pro papilom provedené v mìsících 8/2004 a 8/2006). OSSZ v Olomouci dospìla pøi tomto posouzení k závìru, ¾e pøíèinou dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu stì¾ovatele je poúrazová gonarthrosis l.sin.gr. III., jako následek po polytraumatu pøi autohavárii. Vzhledem k doléèenému stabilizovanému stavu byla stanovena míra poklesu schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti pøi horní hranici rozmezí ustanovení kapitoly XV oddílu A polo¾ky 1 písm. b) pøílohy è. 2 vyhlá¹ky è. 284/1995 Sb., v tehdy platném a úèinném znìní, tedy ve vý¹i 35 %. Rozhodnutím ze dne 5. 4. 2007, è. 490 517 086 ¾alovaná odòala stì¾ovateli plný invalidní dùchod s odùvodnìním, ¾e podle uvedeného posudku OSSZ v Olomouci ze dne 21. 3. 2007 je stì¾ovatel pouze èásteènì invalidní. O nároku stì¾ovatele na èásteèný invalidní dùchod pøislíbila ¾alovaná rozhodnout dodateènì. V lékaøské dokumentaci stì¾ovatele jsou zalo¾eny lékaøské zprávy, mezi nimi¾ jsou i nálezy MUDr. L. H. a MUDr. B. S. Z nálezu MUDr. L. H. z FN Olomouc ze dne 3. 1. 2007 vyplývá, ¾e levá dolní konèetina je klidná, bez známek osteomyelitidy a pacient byl shledán klinicky bez obtí¾í. Z nálezu MUDr. S. ze dne 9. 1. 2007 vyplývá, ¾e pøetrvávala k datu vy¹etøení u stì¾ovatele omezená pohyblivost levé kyèle, zejména rotace a extenze, nestabilita kolena vlevo s odpovídající svalovou dysbalancí. V návrhu dal¹ího postupu léèby MUDr. S. uvedla, ¾e se zva¾uje operativní øe¹ení instabilního kolene vlevo. Posudek PK MPSV v Ostravì ze dne 24. 10. 2007, o jeho¾ vyhotovení krajský soud po¾ádal, vycházel z obsáhlé zdravotnické dokumentace nepøíznivého zdravotního stavu stì¾ovatele. PK MPSV v Ostravì dospìla k závìru, ¾e rozhodující pøíèinou dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu, který byl k datu napadeného rozhodnutí (tj. 5. 4. 2007) stabilizován s popsanou poruchou funkce byly artrotické zmìny nosných kloubù DK, výraznìj¹í na levé dolní konèetinì, které PK MPSV v Ostravì zhodnotila jako støednì tì¾ké podle kapitoly XV., oddílu A, polo¾ky 1 písm. b), které zpùsobovaly pokles schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti na horní hranici rozmezí (20-35 %) o 35 % i s ohledem na dal¹í chorobné stavy, které v¹ak sni¾ují pracovní potenciál stì¾ovatele jen nepatrnì. Zdravotní stav ji¾ nebylo mo¾no hodnotit dle kapitoly XV. oddílu H polo¾ky 1 pøílohy è. 2 vyhlá¹ky, nebo» léèení polytraumatu ji¾ bylo ukonèeno, osteomyelitida zhojena a dal¹í operaèní zákroky jsou jen fakultativní (pøi progresi artróz nosných kloubù) vy¹etøení neprokazují vychudnutí svalù ani poruchu inervace ani Sudeckovu dystrofii, pøièem¾ funkèní deficit se jevil být stabilizovaným. Proto PK MPSV v Ostravì dospìla k závìru, ¾e stì¾ovatel byl v dobì vydání rozhodnutí ¾alované èásteènì invalidní. Proti posudku PK MPSV ze dne 24. 10. 2007 podal stì¾ovatel námitky, pøièem¾ rozporoval jak dílèí závìry posudku, tak i celkové hodnocení svého nepøíznivého zdravotního stavu jako èásteèné invalidity. V doplòujícím posudku ze dne 16. 1. 2008, který si krajský soud vy¾ádal na základì námitek vznesených stì¾ovatelem, PK MPSV v Ostravì setrvala na svém pùvodním závìru, ¾e stì¾ovatel byl k datu vydání napadeného rozhodnutí ¾alované pouze èásteènì invalidní. K jeho námitkám uvedla, ¾e pou¾ívání francouzských holí nevyluèuje schopnost konat lehkou práci. Léèba stì¾ovatele byla z chirurgického pohledu ukonèena, jako¾ i léèení chronické osteomyelitidy (PK MPSV v Ostravì poukázala na nálezy MUDr. H. ze dne 3. 1. 2007, MUDr. D. ze dne 19. 12. 2005). Po datu 29. 12. 2005 ji¾ podle názoru PK MPSV v Ostravì ne¹lo o stav, kdy by po úrazu nebo operaci skeletu byla prokazována nedostateèná osifikace, pøetrvávající zánìtlivé zmìny, poruchy prokrvení, vychudnutí svalù, porucha inervace èi Sudeckova dystrofie, které by bylo mo¾no hodnotit jako probíhající protrahované a komplikované hojení. K artrotickým posti¾ením levého kyèelního a levého kolenního kloubu uvedla, ¾e se jedná o tì¾ká posti¾ení, zatímco u artrózy pravého kyèelního kloubu II. stupnì se nejedná o tì¾kou artrózu. Funkèní omezení plynoucí z tìchto posti¾ení v¹ak PK MPSV ji¾ zhodnotila. V pøípadì budoucích invazivních zákrokù by bylo tøeba jejich funkèní dopad novì posudkovì zhodnotit. PK MPSV dále vyvrátila ostatní stì¾ovatelovy námitky proti závìrùm svého prvního posudku a setrvala na závìru, ¾e stì¾ovatel k datu vydání napadeného rozhodnutí ¾alované byl èásteènì invalidní. PK MPSV znovu zdùraznila, ¾e jak léèba osteomyelitidy, tak léèba poúrazového stavu jako celku byla ukonèena. PK MPSV v Ostravì nepova¾uje rehabilitaèní léèbu po posledním operaèním zákroku za neukonèenou léèbu poúrazového stavu, ale jen jako léèbu udr¾ovací, která zpomaluje progresi dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu daného úrazem, artrotickými zmìnami nosných kloubù a sekundárními zmìnami na páteøi. Funkci levé dolní konèetiny lze hodnotit jako výraznì posti¾enou, nikoliv v¹ak ji¾ jako nezhojený úraz této konèetiny, nýbr¾ jako dùsledek tì¾kých artróz kyèelního a kolenního kloubu. Proti tomuto doplòujícímu posudku stì¾ovatel zaslal dopisem ze dne 21. 2. 2008 dal¹í námitky, které byly krajskému soudu doruèeny a¾ dne 25. 2. 2008, tedy po vydání napadeného rozsudku, který v¹ak byl stì¾ovateli doruèen a¾ dne 29. 2. 2008. Stì¾ovatel zde zopakoval své pøedchozí námitky týkající se závìrù PK MPSV v Ostravì o ukonèení léèby poúrazového stavu a èásteèné invaliditì stì¾ovatele k datu vydání napadeného rozhodnutí ¾alované. K tomuto dopisu byly pøilo¾eny i kopie lékaøských zpráv, a to MUDr. F. V. ze dne 5. 11. 2007, MUDr. L. H. ze dne 18. 12. 2007 a MUDr. B. S. ze dne 14. 2. 2008. Lékaøská zpráva MUDr. F. V. z chirurgického oddìlení SPEA Olomouc, s.r.o., potvrzuje insuficientní chlopnì na VF i VP na levé dolní konèetinì stì¾ovatele. Lékaøská zpráva MUDr. B. S. ze dne 14. 2. 2008 potvrzuje objektivnì poru¹enou pohyblivost levé kyèle odpovídající tì¾ké artróze, zejména rotace a extenze na 1/3 rozsahu, nestabilní levé koleno a omezenou hybnost pravé kyèle s omezením extenze a rotace a¾ o 1/2. V závìru této zprávy MUDr. S. konstatuje, ¾e se jedná o stav po úrazech -operacích konèetin s protrahovaným a komplikovaným hojením, pøetrvávají zánìtlivé zmìny a poruchy prokrvení konèetiny vèetnì svalové dysbalance a poruch inervace s nemo¾ností zatí¾ení konèetiny do uspokojivé funkce. Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nutné nejprve objasnit obsah stì¾ovatelem uplatnìných kasaèních dùvodù. K významu kasaèního dùvodu obsa¾eného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e se jedná za prvé o situaci, v ní¾ do¹lo k vadì øízení spoèívající v tom, ¾e skutková podstata, z ní¾ správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu. Tak je tomu tehdy, pokud skutková podstata je se spisy v rozporu, pokud skutkový materiál, jinak dostaèující k uèinìní správného skutkového závìru, vedl k jiným skutkovým závìrùm, ne¾ jaký uèinil rozhodující orgán. Skutková podstata dále nemá oporu ve spisech, chybí-li ve spisech skutkový materiál pro skutkový závìr uèinìný rozhodujícím orgánem, pøièem¾ tento materiál je nedostaèující k uèinìní správného skutkového závìru. Za druhé dopadá tento dùvod na situaci, kdy pøi zji¹»ování skutkové podstaty byl poru¹en zákon v ustanoveních o øízení pøed správním orgánem takovým zpùsobem, ¾e to mohlo ovlivnit zákonnost a pro tuto vytýkanou vadu mìl soud napadané rozhodnutí zru¹it. K této situaci Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e intenzita poru¹ení øízení pøed správním orgánem musí být v pøímé souvislosti s následnou nezákonností jeho rozhodnutí. Tøetí mo¾nost pokrytá citovaným ustanovením § 103 odst. 1 písm. b) s. ø. s. se týká nepøezkoumatelnosti rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost. Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e jeho mo¾ný dopad je tøeba posuzovat v¾dy ve spojení se znìním konkrétního rozhodnutí. Koneènì je tøeba se vyjádøit i k významu ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. První, tam upravený dùvod (nepøezkoumatelnost spoèívající v nesrozumitelnosti rozhodnutí) spoèívá podle Nejvy¹¹ího správního soudu buï v tom, ¾e rozhodnutí vykazuje takové textové a formulaèní nedostatky, ¾e z obsahu textu není dostateènì zøejmá souvislost s pøíslu¹nými podklady pro rozhodnutí, nebo pøíp. v tom, ¾e i jinak text rozhodnutí obsahuje nejasné, rozporné èi jiným zpùsobem nesrozumitelné údaje. Taková nesrozumitelnost rozhodnutí v¹ak v souzené vìci podle Nejvy¹¹ího správního soudu nenastala. Následující dùvod (nepøezkoumatelnost spoèívající v nedostatku dùvodù rozhodnutí) je potom tøeba spatøovat v tom, ¾e se rozhodnutí neopírá o dùvody, které opodstatòují dospìt k urèitému výroku rozhodnutí a mo¾ný dopad je tøeba posuzovat v¾dy ve pojení se znìním konkrétního rozhodnutí. Koneènì poslednì jmenovaný dùvod, tedy ¾e se jedná nepøezkoumatelnost spoèívající v jiné vadì øízení pøed soudem, Nejvy¹¹í správní soud poznamenává, ¾e je tøeba její význam posuzovat jako dùvod pro zru¹ení rozhodnutí soudu prvního stupnì pouze za pøedpokladu splnìní vìty navazující, tedy, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o vìci samé. Stì¾ovatel ve svých námitkách rozporuje závìry PK MPSV v Ostravì obsa¾ené v prvotním i doplòujícím posudku, pøièem¾ namítá, ¾e PK MPSV v Ostravì nemìla ¾ádný dùvod pro pøekvalifikování hodnocení jeho dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu pod jiné ustanovení citované vyhlá¹ky. Dal¹ími námitkami se stì¾ovatel sna¾í prokázat, ¾e jeho zdravotní stav stále (tj. i k datu vydání napadeného rozhodnutí ¾alované) splòuje znaky posti¾ení upraveného v ustanovení kapitoly XV. oddílu H polo¾ky 1 pøílohy è. 2 vyhlá¹ky. Tyto námitky Nejvy¹¹í správní soud podøadil pod kasaèní dùvod uvedený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s., tedy pod jinou vadu øízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vìci samé. Rovnì¾ dal¹í námitky stì¾ovatele spoèívající ve výkladu jím oznaèených lékaøských zpráv, kam spadá i námitka neukonèením léèení osteomyelitidy, Nejvy¹¹í správní soud podøadil pod ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. Jak Nejvy¹¹í správní soud ji¾ døíve vícekrát judikoval, s posudkem posudkové komise MPSV mù¾e soud nakládat jako s dùkazem stì¾ejním za pøedpokladu, ¾e tento posudek splòuje po¾adavky pøesvìdèivosti, úplnosti a objektivity (viz napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 25. 6. 2003, è. j. 2 Ads 9/2003-50, pøístupný na www.nssoud.cz). Je ustáleným právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu, ¾e ve vìcech týkajících se posouzení invalidity posudkovými komisemi MPSV není soud povinen provádìt dal¹í dùkazy, je-li z posudku PK MPSV zøejmý zdravotní stav a jeho posouzení vzhledem k podmínkám invalidity posuzovaného úèastníka øízení. Pøípadné dal¹í dùkazy (tj. zejména pøibrání znalce z pøíslu¹ného oboru medicíny) jsou zapotøebí pouze tehdy, nesplòuje-li posudek po¾adavek celistvosti, úplnosti a pøesvìdèivosti (viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, è. j. 5 Ads 22/2003-48, dále rozsudek ze dne 25. 6. 2003, è. j. 2 Ads 9/2003-50, viz www.nssoud.cz). Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nutné nejprve vylo¾it obì citovaná ustanovení pøedmìtné vyhlá¹ky, která byla posudkovými orgány na zdravotní stav stì¾ovatele v prùbìhu vývoje jeho nepøíznivého zdravotního stavu aplikována. Ustanovení kapitoly XV. oddílu H polo¾ky 1 pøílohy è. 2 vyhlá¹ky se týká posti¾ení konèetin. Dle obecných posudkových zásad pro tato posti¾ení se pokles soustavné výdìleèné èinnosti stanoví s ohledem na rozsah a tí¾i ztrátových poranìní, vrozených nebo získaných vad, následkù po operacích a úrazech, zánìtlivých i degenerativních onemocnìní. Samotné ustanovení polo¾ky 1 tohoto oddílu stanovuje míru poklesu schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti 50-70 % pro stavy po úrazech nebo operacích skeletu konèetin a pánve s protrahovaným a komplikovaným hojením (nedostateèná osifikace, pøetrvávající zánìtlivé zmìny, poruchy prokrvení, vychudnutí svalù, poruchy inervace, Sudeckova dystrofie) s nemo¾ností bì¾ného zatí¾ení posti¾ené konèetiny, do funkènì uspokojivé úpravy. Podle tohoto ustanovení vyhlá¹ky byl stì¾ovatel posuzován v letech 2004 a¾ 2006, a to zjevnì z toho dùvodu, ¾e léèba jeho nepøíznivého zdravotního stavu zpùsobeného polytraumatem po dopravní nehodì v roce 2002 nebyla v té dobì ukonèena, pøièem¾ lékaøské zprávy z tohoto období a posudkové závìry OSSZ v Olomouci a PK MPSV v Ostravì potvrzovaly pøetrvávající zánìtlivé zmìny, poruchy prokrvení, poruchy inervace atd.). Posudkové hodnocení v této dobì tedy odpovídalo vývoji nepøíznivého zdravotního stavu, jeho¾ dominantní pøíèinou byl stav po polytraumatu, zejména komplikovaného úrazu levé dolní konèetiny a následných zdravotních posti¾ení. Naproti tomu, ustanovení kapitoly XV., oddílu A, polo¾ky 1 písm. b) citované vyhlá¹ky se vztahuje na degenerativní kloubní onemocnìní a osteoarthrózy obecnì. Posudkovým hlediskem je zejména rozsah funkèního posti¾ení (posti¾ení pohybu, zatí¾itelnosti) a vlivu na ostatní orgánové systémy. Pøi zji¹tìní pohybových a degenerativních zmìn je nutno srovnat, zda jejich rozsah a výskyt pøesahuje rámec zmìn, typických pro urèitý vìk. Pouhé rentgenologické zji¹tìní degenerativních zmìn nepøedpokládá pokles schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti, stejnì tak skuteènost, ¾e byla provedena operace na konèetinì nebo na páteøi nebo do¹lo k úrazu. Pøi chronických zánìtech kloubù je nutno pøihlédnout vedle poruchy funkce také k aktivitì procesu. Samotné ustanovení polo¾ky 1 písm. b) tohoto oddílu vyhlá¹ky upravuje støednì tì¾ké posti¾ení jednoho a¾ dvou nosných kloubù s funkèním omezením pohybu v posti¾ených kloubech o více ne¾ 1/4. Jak z posudku OSSZ v Olomouci, tak i z posudkù PK MPSV v Ostravì ze dne 24. 10. 2007 a 16. 1. 2008 vyplývá, ¾e u stì¾ovatele pøetrvávalo posti¾ení levého kolenního kloubu a levého kyèelního kloubu, které bylo kvalifikováno jako tì¾ké, zatímco posti¾ení pravé kyèle této intenzity posti¾ení nedosahovalo. Stejnì tak posudky shodnì konstatovaly, ¾e léèba osteomyelitidy (tj. zánìtu kostní døenì) byla ji¾ v dobì vydání rozhodnutí ¾alované ukonèena. Nejvy¹¹í správní soud po pøezkoumání pøesvìdèivosti, celistvosti a úplnosti posudkového hodnocení obsa¾eného v posudcích OSSZ v Olomouci a PK MPSV v Ostravì dospìl k závìru, ¾e k pøekvalifikování zdravotního posti¾ení stì¾ovatele pod jiné ustanovení vyhlá¹ky bylo srozumitelnì a pøesvìdèivì odùvodnìno. Tato kvalifikace je ve zjevném souladu s lékaøskými zprávami, podle nich¾ byly citované posudky vypracovány. Nejvy¹¹í správní soud k tomu podotýká, ¾e stì¾ovatel byl upozornìn na mo¾nost, ¾e do budoucna bude hodnocení zdravotního stavu pravdìpodobnì zmìnìno i ve vazbì na stupeò invalidity ji¾ v posudku OSSZ v Olomouci ze dne 3. 6. 2004, jím¾ byl stì¾ovatel poprvé shledán plnì invalidním (pøechod z pracovní neschopnosti do plné invalidity). Jeliko¾ léèení následkù polytraumatu bylo nároèné a komplikované, trvalo období stavu plné invalidity u stì¾ovatele déle, ne¾ se po prvotním posudkovém zhodnocení OSSZ v Olomouci zdálo. Pøi posouzení nepøíznivého zdravotního stavu stì¾ovatele v roce 2007 vzaly OSSZ v Olomouci i PK MPSV v potaz jak rozhodující pøíèinu tohoto stavu, tak i dal¹í onemocnìní stì¾ovatele, a urèily jeho míru poklesu schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti na samotné horní hranici citovaného ustanovení vyhlá¹ky. Posudky PK MPSV v Ostravì ze dne 24. 10. 2007 a ze dne 16. 1. 2008 tak splòovaly beze zbytku kritéria pøesvìdèivosti, celistvosti a úplnosti a navíc zodpovìdìly dostateèným zpùsobem v¹echny námitky, které stì¾ovatel vùèi jejich hodnovìrnosti vznesl. Z tìchto dùvodù Nejvy¹¹í správní soud nepøisvìdèil námitkám stì¾ovatele, ¾e jeho nepøíznivý zdravotní stav splòuje znaky posti¾ení uvedeného v ustanovení XV. oddílu H polo¾ky 1 pøílohy è. 2 vyhlá¹ky, nebo» tomu nenasvìdèují ani posudkové závìry posudkových orgánù, ani lékaøské zprávy, kterými stì¾ovatel argumentoval a které byly podkladem pro vydání posudkù. Konkrétnì, nálezy MUDr. H., z nich¾ vycházel i posudek OSSZ v Olomouci, a PK MPSV v Ostravì, naopak prokazují, ¾e léèba osteomyelitidy byla ji¾ pøed datem vydání rozhodnutí ¾alované ukonèena. Nález MUDr. V. ze dne 5. 11. 2007, který stì¾ovatel dolo¾il a¾ po vydání napadeného rozsudku, sice potvrzuje insuficientní chlopnì na VF i VP na levé dolní konèetinì, co¾ nasvìdèuje stì¾ovatelovu závìru o nedostateèném prokrvení této konèetiny. Nejvy¹¹í správní soud ov¹em podotýká, ¾e tento nález nebyl souèástí lékaøské dokumentace v dobì vydání lékaøského posudku OSSZ v Olomouci (21. 3. 2007) a jeliko¾ ho stì¾ovatel zaslal krajskému soudu a¾ po vydání napadeného rozsudku, nemohla se s ním vypoøádat ve svých posudcích ani PK MPSV v Ostravì, ani krajský soud v napadeném rozsudku. K významu tohoto lékaøského nálezu tedy nemù¾e Nejvy¹¹í správní soud pøihlí¾et, nebo» se jedná o skuteènosti, které nebyly známy krajskému soudu ani ¾alované v dobì jejich rozhodování (tzv. skutkové novoty). Obdobnì i nález MUDr. S. ze dne 14. 2. 2008 nebyl souèástí zdravotnické dokumentace, s ní¾ se mohly posudkové orgány seznámit. Navíc potvrzuje jen to, ¾e u stì¾ovatele pøetrvávala pouze omezená pohyblivost levé kyèle, zejména rotace a extenze, s nestabilitou levého kolena s odpovídající svalovou dysbalancí a pokraèující rehabilitaci stì¾ovatele. Tyto skuteènosti v¹ak byly v posudcích PK MPSV v Ostravì dostateènì a odpovídajícím zpùsobem zhodnoceny. Závìr této lékaøské zprávy sice potvrzuje stì¾ovatelova tvrzení, ¾e u nìho pøetrvává stav po úrazech a operacích konèetin s protrahovaným a komplikovaným hojením, zánìtlivé zmìny, poruchy prokrvení konèetin, svalová dysbalance a poruchy inervace, av¹ak k tomu Nejvy¹¹í správní soud nemohl pøi pøezkumu napadeného rozhodnutí pøihlédnout. Ustanovení § 109 odst. 4 s. ø. s. brání tomu, aby se poté, co bylo vydáno pøezkoumávané rozhodnutí, uplatòovaly skutkové novoty. K takto uplatnìným novým skuteènostem kasaèní soud pøi svém rozhodování nepøihlí¾í (viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, è. j. 1 Azs 34/2004-49). To v¹ak nebrání tomu, aby stì¾ovatel takové dùkazy uplatnil v øízení o nové ¾ádosti o pøiznání dávky dùchodového poji¹tìní (viz k tomu rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, è. j. 5 Ads 35/2003-64, pøístupný na www.nssoud.cz). K námitce stì¾ovatele, ¾e krajský soud nezaslal jeho námitky ze dne 21. 2. 2008 k vyjádøení PK MPSV v Ostravì a dopustil se tak vady øízení, Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e krajský soud obdr¾el tyto námitky a¾ po vydání svého rozsudku ve vìci. Proto k nim nemohl pøihlí¾et a nemohl je tak ani zaslat k vyjádøení PK MPSV v Ostravì. Stì¾ovatel byl o obsahu doplòujícího posudku PK MPSV uvìdomen a rovnì¾ tak obeznámen s termínem naøízeného jednání na 19. 2. 2008, z nìho¾ se ov¹em omluvil. Mìl tak pøíle¾itost své námitky uplatnit vèas, co¾ ov¹em neuèinil. Krajský soud se tak nedopustil vady øízení namítané stì¾ovatelem. Nejvy¹¹í správní soud proto uzavírá, ¾e neshledal ¾ádné námitky stì¾ovatele dùvodnými a nemohl jim tak pøisvìdèit. Krajský soud zjistil skutkový stav prostøednictvím posudkù PK MPSV v Ostravì dostateènì pøesvìdèivì a úplnì a zalo¾il na nìm správný právní závìr o zamítnutí ¾aloby stì¾ovatele. Z tìchto dùvodù Nejvy¹¹í správní soud kasaèní stí¾nost stì¾ovatele v souladu s ustanovením § 110 odst. 1 in fine s. ø. s. zamítl.

http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=zastupitelstvo_materialy_detail&id=2074

Detail materiálu pro zastupitelstvo čj. ZK-05-2007-56 ZK-05-2007-56.doc ZK-05-2007-56pr1.doc Číslo jednací ZK-05-2007-56 Název Návrh rozpočtového opatření na rok 2007 - poskytnutí finančních prostředků na rozvoj IT Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace Zpracoval I. Ševecová Předkládá V. Kodet Popis problému Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace (dále jen KSÚSV) vznikla sloučením pěti správ a údržeb silnic usnesením Zastupitelstva kraje Vysočina č. 0523/08/2006/ZK dne 7. 11. 2006, které vydalo rozhodnutí o sloučení Správy a údržby silnic Jihlava, Kosovská 16, 586 01 Jihlava se Správou a údržbou silnic Havlíčkův Brod, Žižkova 1018, 581 53 Havlíčkův Brod, Správou a údržbou silnic Pelhřimov, Myslotínská 1887, 393 82 Pelhřimov, Správou a údržbou silnic Třebíč, Hrotovická 1102, 674 82 Třebíč a Správou a údržbou silnic Žďár nad Sázavou, Jihlavská 1, 591 01 Žďár nad Sázavou s účinností od 1. 1. 2007. Dne 12. 12. 2006 byl usnesením č. 0545/09/2006/ZK schválen Rozpočet kraje Vysočina na rok 2007, kde v kapitole doprava byl schválen investiční výdaj ve výši 9 mil. Kč na stavební úpravy související se zřízením Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace. V roce 2007 byla vypracována projektová dokumentace, na základě které bylo vydáno stavební povolení na "Přístavba administrativní budovy KSÚSV". Součástí této dokumentace nebylo řešení rozvoje a modernizace informačních technologií, např. řešení krajského dispečinku, sjednocení hardwaru a softwaru, vybavení ředitelství IT vč. rozvodu sítí, doplnění licencí, apod. V současné době je vybavení IT na jednotlivých provozech rozdílné, nesystémové, různé technické úrovně a stáří (od roku 1996 po současnost), které je vzájemně nekompatibilní. S ohledem na potřebu vybudování jednotné koncepce informačních a komunikačních technologií nejen pro potřeby Krajské správy a údržby silnic (ředitelství) ale i pro jednotlivé provozy a střediska, předložila KSÚSV "Projekt rozvoje a modernizace informačních technologií". Součástí tohoto projektu je stručné vyhodnocení současného stavu, cíl projektu a návrh řešení pro roky 2007 až 2009 viz materiál ZK-05-2007-56, př. 1. Pro informaci lze uvést, že v plánu investic na rok 2007 má KSÚSV pro rozvoj informačních technologií schválenou částku 2 500 tis. Kč. Návrh řešení Realizace první etapy plánu v roce 2007 řeší nejproblémovější oblasti současného stavu IT v organizaci a zároveň dává základ dalšímu rozvoji. Náklady na celkovou realizaci projektu rozvoje a modernizace IT v letech 2007 až 2009 dosahuje částky 9 910 142 Kč vč. DPH. Pro rok 2007 přestavují náklady na IT ve výši 5 560 500 Kč, z toho vlastní zdroje činí 2 000 000 Kč v roce 2008 jsou předpokládané náklady ve výši 3 004 227 Kč, z toho vlastní zdroje činí 1 489 010 Kč a pro rok 2009 se předpokládají náklady ve výši 1 345 415 Kč, které budou hrazeny z vlastních zdrojů viz příloha č. 1, str. 24, 25 a 26. Vzhledem k tomu, že celkové náklady není možné zcela pokrýt vlastními zdroji příspěvkové organizace, žádá KSÚSV zřizovatele o poskytnutí finančních prostředků na modernizaci a rozvoj IT z rozpočtu kraje ve výši 3 560 500 Kč, z toho na: a) Dispečink zimní údržby - krajský dispečink 139 230 Kč b) Tisk - ředitelství 113 050 Kč c) Sjednocení hardwarové a softwarové platformy - zabezpečení sběru primárních dat 300 000 Kč d) Řešení síťové infrastruktury - technologie ředitelství a konektivita provozů 294 520 Kč e) Doplnění licencí - licence serverů 1 200 000 Kč f) Budování serverové technologie 1 106 700 Kč g) Poštovní služby 357 000 Kč h) Vizualizační technika - ředitelství 50 000 Kč C e l k e m 3 560 500 Kč Pro vlastní realizace plánu budou v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a pravidly kraje provedena výběrová řízení dle technologických okruhů. Odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor informatiky prověřil možnost financování rozvoje a modernizace IT v KSÚSV bylo s přihlédnutím k možnostem čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních fondů. Vzhledem ke složitému procedurálnímu řízení a pokročilému termínu účetního období a relativně nízké částce, není reálné v roce 2007 financovat modernizaci prostřednictvím některého operačního programu. Odbor dopravy a silničního hospodářství navrhuje radě kraje doporučit zastupitelstvu kraje schválit záměr projektu rozvoje a modernizace informačních technologií Krajské správy a údržby silnic, příspěvkové organizace na roky 2007 až 2009 a dále doporučit zastupitelstvu kraje poskytnout na realizaci projektu v roce 2007 investiční dotaci ve výši 3 561 tis. Kč společně se schválením rozpočtového opatření, tj. v daném případě: * v rámci výdajové části rozpočtu kraje zvýšení kapitoly Doprava, § 2212, položky 6351 - Investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím o částku 3 561 tis. Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 - Ostatní činnosti jinde nezařazené, položky Nespecifikovaná rezerva o stejnou částku 3 561 tis. Kč. Schválení rozpočtového opatření si vyžádá úpravu závazného ukazatele "Dotace na investice" na rok 2007 u Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace, o částku 3 561 tis. Kč. Schválením této úpravy má příspěvková organizace vytvořenou možnost realizace svých záměrů v souladu s předpisy kraje. Stanoviska Odbor informatiky - S odborem informatiky byl tento projektový záměr detailně diskutován. S jeho předkládanou podobou souhlasíme. Odbor ekonomický k návrhu rozpočtového opatření nemá připomínky. Aktuální stav položky Nespecifikovaná rezerva činí 40 953 tis. Kč. Rada kraje Vysočina na svém jednání dne 21. 8. 2007 přijala usnesení č. 1151/25/2007/RK, ve kterém schválila záměr projektu rozvoje a modernizace informačních technologií Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace na roky 2007 až 2009 dle materiálu RK-25-2007-32, př. 1, zvýšení závazného ukazatele "Investiční dotace" u Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace o částku 3 561 tis. Kč k zajištění realizace projektu rozvoje a modernizace informačních technologií v roce 2007 dle materiálu RK-25-2007-32, změnu investičního plánu na rok 2007 u Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace dle materiálu RK-25-2007-32, doporučila předkladateli projektu doplnit projekt o vzdělávání pracovníků KSÚSV v oblasti potřebných informačních technologií a zastupitelstvu rozhodnout poskytnout účelovou investiční dotaci Krajské správě a údržbě silnic Vysočiny, příspěvkové organizaci, IČ 00090450 ve výši 3 561 tis. Kč k zajištění realizace projektu rozvoje a modernizace informačních technologií v roce 2007 a schválit v rámci výdajové části rozpočtu kraje rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Doprava, § 2212 - Silnice, položky 6351 - Investiční transfery zřizovaným příspěvkovým organizacím o částku 3 561 tis. Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 - Ostatní činnosti j.n., položky Nespecifikovaná rezerva o stejnou částku 3 561 tis. Kč s určením pro Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny, příspěvkovou organizaci. Na základě přijatého usnesení č. 1151/25/2007/RK KSÚSV předložila odboru dopravy a silničního hospodářství Projekt rozvoje a modernizace informačních technologií KSÚSV doplněný o systém vzdělávání pracovníků a zhodnocení přínosu realizace projektu. Projekt byl doplněn o kapitolu 4.13 Systém vzdělávání pracovníků, kapitolu 6. Rizika případné nerealizace projektu a kapitolu 7. Úspory. Tento doplněný materiál byl předložen na jednání rady kraje dne 4. 9. 2007 a vzat na vědomí. poskytnout účelovou investiční dotaci Krajské správě a údržbě silnic Vysočiny, příspěvkové organizaci, IČ 00090450 ve výši 3 561 tis. Kč k zajištění realizace projektu rozvoje a modernizace informačních technologií v roce 2007; v rámci výdajové části rozpočtu kraje rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Doprava, § 2212 - Silnice, položky 6351 - Investiční transfery zřizovaným příspěvkovým organizacím o částku 3 561 tis. Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 - Ostatní činnosti j.n., položky Nespecifikovaná rezerva o stejnou částku 3 561 tis. Kč s určením pro Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny, příspěvkovou organizaci. Odpovědnost odbor dopravy a silničního hospodářství, odbor informatiky, ekonomický odbor, ředitel KSÚSV Termín do 31. 12. 2007

https://www.epi.sk/zz/1992-472

472/1992 Zb. Zákon České národní rady o Státním fondu tržní regulace v zemědělství | Aktuálne znenie Hľadaj v 472/1992 × Zákon č. 472/1992 Zb.Zákon České národní rady o Státním fondu tržní regulace v zemědělství § 1 - Státní fond tržní regulace v zemědělství § 2 - Účel Fondu a předmět činnosti Fondu Orgány Fondu (§ 3 - § 9) Závěrečná ustanovení (§ 10 - § 14) ze dne 22. září 1992 (1) Zřizuje se Státní fond tržní regulace v zemědělství (dále jen „Fond“). (2) Fond je právnickou osobou. Sídlem Fondu je Praha. Účel Fondu a předmět činnosti Fondu (1) Účelem Fondu je zabezpečování regulace trhu s některými produkty rostlinné a živočišné výroby a výrobků vzniklých jejich zpracováním. a) vydává seznam produktů rostlinné a živočišné výroby a výrobků vzniklých jejich zpracováním, u nichž uplatňuje tržní regulaci (dále jen „zemědělské a potravinářské výrobky“), b) provádí nákup, úpravu, zpracování, skladování, dopravu a prodej zemědělských a potravinářských výrobků, c) v případě, že provádí činnost prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob, jsou tyto právnické nebo fyzické osoby vybírány na základě výběrového řízení a jejich seznam musí být zveřejněn, d) poskytuje dotace z Fondu při vývozu zemědělských a potravinářských výrobků, e) koordinuje objemy a termíny doplňování zásob zemědělských a potravinářských výrobků do hmotných rezerv a jejich uvolňování pro tuzemský trh i pro případný vývoz. (3) Nákup zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování dotací podle odstavce 2 se týká osob se sídlem nebo bydlištěm v České republice. (4) Fond je oprávněn navrhovat příslušným ústředním orgánům státní správy b) změny v seznamu zemědělských a potravinářských výrobků, u nichž s uplatňují vývozní i dovozní licence, objem vývozu a dovozu u těchto výrobků a časové období, na které mají být licence vydány. (5) Fond je oprávněn zjišťovat u podnikatelů, kterých se týká tržní regulace zemědělských a potravinářských výrobků, nezbytné údaje pro realizaci této regulace, pokud je nelze zjistit v rámci statistického zjišťování.1) (6) Fond spolupracuje s Federálním fondem tržní regulace v zemědělství. Fond zaměstnává odborné pracovníky, jejichž odměňování schvaluje Rada Fondu. (1) Rada Fondu schvaluje a) seznam zemědělských a potravinářských výrobků [§ 2 odst. 2 písm. a)], e) roční účetní závěrku Fondu, g) návrhy činěné Fondem podle § 2 odst. 4 a rozsah údajů zjišťovaných u podnikatelů podle § 2 odst. 5, (2) Rada Fondu zveřejňuje opatření schválená podle § 5 odst. 1 písm. a) až c) ve Věstníku vydávaném ministerstvem zemědělství České republiky (dále jen „ministerstvo“). Rada Fondu předkládá ministerstvu financí České republiky v jím stanovených termínech návrh rozpočtu Fondu na příslušný kalendářní rok, přehled pohledávek a závazků a roční účetní závěrku Fondu schválené auditorem. (1) Rada Fondu se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších devíti členů. Jedním z členů Rady Fondu je ředitel Fondu. (2) Předsedou Rady Fondu je ministr zemědělství České republiky. (3) Místopředsedu a členy Rady Fondu jmenuje a odvolává na návrh předsedy Rady Fondu vláda České republiky (dále jen „vláda“). (1) Jednání Rady Fondu řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda. (2) Rada Fondu je schopná se usnášet a přijímat usnesení, je-li přítomna nejméně nadpoloviční většina členů Rady. (1) Ředitel Fondu je statutárním orgánem Fondu, který (2) Ředitele Fondu jmenuje a odvolává na návrh předsedy Rady Fondu vláda. b) prostředky ze státního rozpočtu České republiky na krytí správních výdajů Fondu; tyto prostředky jsou vedeny odděleně na zvláštním účtu, c) tržby z obchodní činnosti Fondu, d) vyrovnávací dávky při dovozu, e) úvěry, úroky z vkladů a půjček, penále, pojistná plnění, popřípadě další příjmy. (2) Prostředky Fondu mohou být použity na b) úhradu nákladů vznikajících při dopravě, úpravě, zpracování, skladování a prodeji zemědělských a potravinářských výrobků v tuzemsku, popřípadě i v zahraničí a úhradu nákladů s tím spojených, d) splátky přijatých úvěrů a úhrady úroků z úvěrů, (3) Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky Fondu jsou podnikatelé, kterým byly tyto prostředky poskytnuty, povinni odvést v poskytnuté výši Fondu včetně penále.2) (4) Zůstatek prostředků Fondu podle § 9 odst. 1 písm. a) koncem roku nepropadá a převádí se do následujícího kalendářního roku. (1) Členové Rady Fondu a odborní pracovníci Fondu nesmějí zneužívat informace související s činností Fondu a vykonávat podnikatelskou činnost, jež se týká předmětu činnosti Fondu. Nesmějí být zároveň členy představenstva, prokuristy nebo osobami oprávněnými podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem obchodní společnosti nebo družstva, které jsou napojeny na tržní regulaci se zemědělskými a potravinářskými výrobky. (2) Člena Rady Fondu jmenovaného vládou vláda v případě porušení povinností uvedených v odstavci 1 odvolá. (3) Fond je oprávněn požadovat, aby osoba, která porušila povinnosti uvedené v odstavci 1, vydala prospěch, který tímto jednáním získala, anebo převedla tomu odpovídající práva na Fond. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. S členstvím v Radě Fondu není spojena žádná odměna. Členům Rady Fondu přísluší náhrada výdajů a náhrada za ztrátu času. Podrobnosti o organizačním uspořádání, hospodaření a činnosti Fondu upravuje statut Fondu, který po projednání v Radě Fondu předloží její předseda ke schválení vládě. 1) Zákon ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice. 2) § 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

http://www.sagit.cz/info/zdaneni-mezd-platu-a-ostatnich-prijmu-ze-zavisle-cinnosti-v-roce-2019

Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2019 - Nakladatelství Sagit, a.s. autor: Mgr. Petr Pelech, Ing. Iva Rindová vydal: Anag, spol. s r. o., podle stavu k 7. 2. 2019, 400 stran 1.3 Systém zdaňování příjmů - str. 22 2. Předmět daně z příjmů - str. 28 3. Příjmy ze závislé činnosti – vymezení- str. 32 5. Cestovní náhrady zaměstnanců, ochranné pracovní prostředky, pracovní oblečení a další plnění, která nejsou předmětem daně z příjmů - str. 40 6. Daňové osvobození vztahující se k příjmům ze závislé činnosti - str. 45 6.1 K některým druhům nepeněžního plnění ze sociálního fondu, resp. na vrub nedaňových nákladů podrobněji - str. 52 6.2 Osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění - str. 55 6.3 K příspěvku zaměstnavatele na pojistné podrobněji formou příkladu - str. 60 6.4 Oznamování příspěvků vyšších než 5 000 000 Kč - str. 62 7. Působnost zaměstnavatele v průběhu zdaňovacího období - str. 64 7.1 Prohlášení poplatníka - str. 64 7.2 Základ pro výpočet měsíční daňové zálohy a pro konečnou srážkovou daň - str. 67 7.3 Úprava počínaje rokem 2019 při zaměstnávání poplatníků s příslušností k systému sociálního zabezpečení ve státech EU a EHP - podrobněji - str. 69 8. Zaměstnanec bez učiněného Prohlášení k dani, srážková daň ve výši 15 % nebo daňová záloha ve výši 15 % - str. 70 9. Zaměstnanec s Prohlášením k dani - str. 77 10. Způsob výpočtu daňové zálohy z měsíční mzdy - str. 80 10.1 Slevy na dani podle § 35ba ZDP - str. 81 10.1.1 Sleva na dani na poplatníka (základní) 24 840 Kč ročně, tj. 2 070 Kč měsíčně - str. 81 10.1.2 Sleva na dani 24 840 Kč ročně na manželku (manžela) s nízkým příjmem, měsíčně pro výpočet daňové zálohy u zaměstnavatele nelze uplatňovat - str. 81 10.1.3 Sleva za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení v roce 2019 – jen ročně - str. 83 10.1.4 Sleva na dani – invalidita poplatníka - str. 85 10.1.5 Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P - str. 86 10.1.6 Sleva na dani u zaměstnanců soustavně se připravujících na budoucí povolání (zpravidla žáků a studentů - str. 86 10.1.7 Výpočet zálohy z měsíčního příjmu ze závislé činnosti – princip superhrubé mzdy - str. 89 10.1.8 Solidární zvýšení daně u zálohy (§ 38ha ZDP) - str. 94 10.1.9 Výpočet daňové zálohy z jednorázových mezd, doplatků mezd za minulá léta a z doplatků mezd běžného kalendářního roku - str. 95 10.1.10 Příklady výpočtu daňové zálohy v roce 2019 bez vyživovaných dětí nebo nejvýše s jedním dítětem - str. 97 11. Daňové zvýhodnění na dítě a výpočet daňové zálohy nebo daňového bonusu s příklady - str. 101 11.1 Uplatnění měsíčního daňového zvýhodnění u zaměstnavatele - str. 113 12. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP (pro roční zúčtování za rok 2019) - str. 132 12.1 Nezdanitelná částka bezúplatných plnění na vymezené účely - str. 132 12.2 Odpočet nezdanitelné částky z titulu placení úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru - str. 134 12.3 Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který zaplatí na své penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření více než 24 000 Kč na rok - str. 139 12.4 Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který platí pojistné na soukromé životní pojištění - str. 141 12.5 Odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků členem odborové organizace - str. 144 12.6 Nezdanitelná částka – úhrada poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání - str. 143 13. Přehled průkazů pro uplatnění slevy na dani, daňového zvýhodnění a nezdanitelných částek u zaměstnavatele - str. 146 13.1 Průkazy předkládané na počátku nebo v průběhu roku pro výpočet daňových záloh - str. 146 13.2 Hlavní pravidla pro vznik nároku na slevy a pro jejich uplatňování v průběhu roku - str. 148 13.3 Průkazy předkládané pro účely ročního zúčtování - str. 153 14. Odvod daně z příjmů ze závislé činnosti - str. 157 14.1 Změny v daňové správě od 1. 1. 2013 - str. 157 14.2 Odvod sražených záloh na daň - str. 158 14.3 Odvod srážkové daně - str. 164 15. Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění a výpočet celoroční daně zaměstnavatelem - str. 166 16. Evidence o příjmech na mzdových listech - str. 178 1. Typové příklady zdaňování mezd v roce 2019 - str. 183 1.1 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a dosáhl příjmu z dohody o provedení práce do částky 10 000 Kč zdaněného srážkovou daní- str. 183 1.2 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a dosáhl příjmu z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 200 Kč, zdaněného srážkovou daní - str. 184 1.3 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a dosáhl příjmu z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 500 Kč, zdaněného srážkovou daní - str. 185 1.4 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a dosáhl příjmu z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 600 Kč, ze kterého byla sražena záloha - str. 187 1.5 Zaměstnanec měl v měsíci lednu příjem z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a k tomu mu bylo v dubnu doplaceno za leden 6 000 Kč - str. 188 1.6 Zaměstnanec měl v měsíci lednu příjem z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a k tomu mu bylo v dubnu doplaceno za leden 2 000 Kč - str. 189 1.7 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce ve výši 8 500 Kč a zároveň od téhož plátce ve stejném měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 200 Kč - str. 190 1.8 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce ve výši 8 500 Kč a zároveň od téhož plátce ve stejném měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 500 Kč - str. 191 1.9 Předseda SVJ, který neučinil Prohlášení, měl od stejného zaměstnavatele (SVJ) příjem z dohody o provedení práce ve výši 8 500 Kč a zároveň od téhož plátce příjem za výkon funkce předsedy ve výši 2 000 Kč - str. 191 1.10 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce ve výši 2 500 Kč a zároveň od téhož plátce ve stejném měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 6 000 Kč - str. 192 1.11 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení a na základě dohody o pracovní činnosti dosáhl příjmu do částky 10 000 - str. 192 1.12 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného zaměstnavatele příjem z dohody o pracovní provedení práce ve výši 13 500 a zároveň od téhož plátce ve stejném měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 200 Kč - str. 193 1.13 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného zaměstnavatele příjem z pracovního poměru ve výši 13 500 Kč a zároveň od stejného plátce ve stejném měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 200 Kč - str.194 1.14 Doměření neodvedené daně - str. 194 1.15 Zaměstnanec ve vedlejším pracovním poměru neučinil Prohlášení a jeho příjem je zdaněn sražením zálohy na daň - str. 196 1.16 Člen volební komise (bez učiněného prohlášení, která má učiněné u svého hlavního zaměstnavatele) dosáhl příjmu nižšího než 2 500 Kč- str. 196 1.17 Zaměstnanec učinil Prohlášení, neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti - str. 198 1.18 Zaměstnanec (Starobní důchodce) učinil Prohlášení, uplatňuje základní slevu a slevu na invalidní důchod třetího stupně - str. 199 1.19 Zaměstnanec učinil Prohlášení poplatníka, neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti, s běžnou mzdou má navíc příjem ze souběžné dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele a taktéž bezplatně poskytnuté vozidlo pro služební i soukromé účel - str. 200 1.20 Zaměstnanec učinil Prohlášení, uplatnil daňové zvýhodnění na jedno dítě - str. 201 1.21 Zaměstnanec učinil Prohlášení, uplatnil daňové zvýhodnění na pět dětí - str. 202 1.22 Zaměstnanec učinil Prohlášení, neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti a dosáhl v měsíci příjmu podléhajícího solidárnímu zvýšení daně u zálohy - str. 204 1.23 Postup při překročení ročního vyměřovacího základu pro sociální pojistné, tj. při tzv. zastropování v roce 2019 - str. 206 2. Příklad poplatníka s jediným zaměstnavatelem v roce 2019, žijícího ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a se společným dítětem - str. 207 3. Vybrané vzory tiskopisů pro rok 2019 - str. 219 Vybraná ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - str. 241 Pokyn D-151 k zajištění jednotného postupu při uplatňování § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. - str. 309 na území EU a EHP - str. 311 Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (výňatek) - str. 312 Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů k § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů - str. 320 Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti - str. 322 Sdělení GFŘ pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s GDPR - str. 324 Sdělení k uplatňování pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé životní pojištění - str. 326 Vyhláška č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad - str. 328 Vyhláška č. 254/2018 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničních stravného pro rok 2019 - str. 329 Příloha k vyhlášce - str. 330 Vybraná ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád - str. 336 Vybraná ustanovení zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře - str. 353 (zákon o vysokých školách) - str. 358 Vybraná ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - str. 364 1. Tabulka pro výpočet záloh – měsíční - str. 368 2. Tabulka pro výpočet celoroční daňové povinnosti - str. 373

http://docplayer.cz/1955764-Informace-gfr-k-uplatnovani-naroku-na-odpocet-dph-pri-vyrobe-elektriny-ve-fotovoltaickych-elektrarnach.html

⭐Informace GFŘ k uplatňování nároku na odpočet DPH při výrobě elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách Informace GFŘ k uplatňování nároku na odpočet DPH při výrobě elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách Download "Informace GFŘ k uplatňování nároku na odpočet DPH při výrobě elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách" Arnošt Holub 1 GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 7, Praha 1, PSČ Sekce metodiky a výkonu daní V Praze Č. j.: 56692/13/ Informace GFŘ k uplatňování nároku na odpočet DPH při výrobě elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách 1. Úvod a popis problému Dnem nabyl účinnosti zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, který nahradil zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). V souvislosti s tím došlo od ke změně v uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen daň nebo DPH ) u výrobců elektřiny, majitelů fotovoltaických elektráren (dále jen FVE ), kteří zvolili jako formu podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů tzv. zelený bonus. Do konce r byl zelený bonus považován za úplatu za službu ekologického způsobu výroby elektrické energie pomocí fotovoltaických článků, protože existoval přímý smluvní vztah mezi výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů a provozovateli regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Poskytovaná služba byla zdanitelným plněním podléhajícím dani na výstupu. Od nepodléhá zelený bonus vyplácený výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů společností OTE, a.s. dani, neboť nepředstavuje úplatu za plnění pro operátora trhu (OTE, a.s.). Ten od výrobců energie neobdrží žádné plnění, k němuž by byl zelený bonus protiplněním tak, aby byly naplněny znaky poskytnutí služby za úplatu jako nezbytného předpokladu k uplatnění DPH. Této změně při uplatňování DPH u zelených bonusů, která nastala v přímé souvislosti se shora uvedenou změnou zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, byl věnován podrobný příspěvek č. 382/ tzv. Koordinačního výboru (viz ). Popsané výchozí změny se pak v logické návaznosti promítají i do dalších postupů při aplikaci platných pravidel pro uplatnění DPH, mj. i při uplatňování nároku na odpočet daně, a to především jeho rozsahu a korekci původně uplatněné výše odpočtu s ohledem na okamžik pořízení FVE a následnou výrobu elektřiny spotřebovanou pro různé účely. Vzhledem k četným dotazům veřejnosti v posledních dnech na uplatňování DPH při výrobě elektřiny ve FVE a k nároku na odpočet daně s tím souvisejícího, se operativně vydává tato informace, která má sloužit zejména jako pomůcka k usnadnění aplikace povinností, jež jsou nedílnou součástí systému daně z přidané hodnoty. Tyto povinnosti jsou přitom zakotveny v zákoně o DPH od začátku jeho účinnosti. Protože byly předmětem několika dřívějších novelizací, může vyjasnění dopadu příslušných ustanovení právní úpravy nároku na odpočet daně při výrobě elektřiny ve FVE přispět k větší právní jistotě plátců a k odstranění případných aplikačních nejasností v dané oblasti.2 2. Právní úprava 2 Na předmětnou problematiku dopadají zejména ustanovení 72 až 79c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) a 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 tohoto zákona, čl. II (přechodná ustanovení) bod. 5. a 6. zákona č. 47/2011 Sb. 3. Východiska vzniku a rozsahu nároku na odpočet V návaznosti na změnu v posouzení tzv. zeleného bonusu ve vztahu k uplatnění DPH od je při aplikaci nároku na odpočet daně třeba vycházet z následujících skutečností: FVE, tvořená zařízením k přeměně energie ze sluneční na elektrickou a zařízením k připojení na distribuční síť, je samostatným dlouhodobým majetkem ve smyslu 4 odst. 3 písm. d) zákona o DPH, a to jak v případě jejího umístění na volném prostranství (konstrukce nesoucí fotovoltaické panely spojená se zemí závrtnými šrouby nebo ukotvená v betonových blocích), tak v případě jejího umístění na budově. Pokud by FVE byla součástí pláště budovy, např. když by plnila funkci střešní krytiny, byla by součástí budovy. Záleží na typu pořízené FVE: a) tzv. ostrovy elektrárny, které nejsou připojeny na síť a nemůže tedy technicky docházet k dodání elektřiny provozovatelům energetických soustav; vyrobená elektřina je využívána buď pro ekonomickou činnost nebo pro činnost jinou (zejména soukromou spotřebu), b) elektrárny, u nichž není technicky možná přímá spotřeba vyrobené elektřiny a vyrobenou elektřinu její provozovatel plně dodává do energetické soustavy a elektřinu pro svou potřebu pouze nakupuje, c) elektrárny, u nichž je (teprve od určité doby) technicky možná přímá spotřeba jí vyrobené elektřiny a pouze přebytky vyrobené elektřiny jsou dodávány do energetické soustavy; nutno rozlišovat přímou spotřebu pro ekonomickou činnost a pro činnost jinou než ekonomickou. Nárok na odpočet daně se uplatňuje u zařízení, které vyrábí elektřinu. Zařízením pro výrobu elektřiny se rozumí celá elektrárna, tj. konstrukce (zpravidla hliníková či duralová z jeklů a L profilů), fotovoltaické panely, střídač, rozvaděč, kabeláž. Vznik nároku na odpočet daně a jeho rozsah (plná či částečná výše) závisí na účelu pořízení FVE a na skutečném způsobu jejího používání, který souvisí s dodáním vyrobené elektřiny pro různé účely. Je třeba zohledňovat, zda je vyrobená elektřina dodávaná za úplatu nebo bez úplaty. Při dodávkách elektřiny v tržním prostředí nelze vyloučit tržní cenu odpovídající nulové hodnotě, tj. základ daně ve výši 0,- Kč. Může se jednat se o situace, kdy se cena, za kterou provozovatel FVE dodává vyrobenou elektřinu provozovateli distribuční sítě, odvozuje např. na základě smluvního ujednání od ceny denního trhu organizovaného operátorem trhu v EUR/MWh a od kurzu české koruny vůči euru vyhlašovaného Českou národní bankou. Pokud je podle momentální tržní ceny vypočtena cena dodání jako nulová (nebo záporná), nejedná se o plnění bez úplaty. Jinak tomu ale je v případě, že by byla cena ve výši nula sjednána ve smlouvě; úplata je předem vyloučena a provozovatel FVE žádnou úplatu ani obdržet nemá. Pak by se jednalo o bezúplatné dodání vyrobené elektřiny se všemi důsledky, které stanoví zákon o DPH, zejména ve vztahu k předtím uplatněnému odpočtu daně. Není-li smluvně žádná cena ujednána (např. použitím stylizace cena za 1 kwh elektřiny dodané a vykázané do sítě provozovatele 23 distribuční soustavy není předmětem smlouvy ), je třeba vyjít z toho, zda fakticky došlo k poskytnutí úplaty jako protiplnění k dodání elektřiny nebo nikoliv a podle toho postupovat při aplikaci fikce dodání zboží za úplatu ve smyslu 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH se stanovením základu daně dle 36 odst. 6 písm. a) tohoto zákona. Promítnutí účelu použití pořízené FVE a vyrobené elektřiny se posuzuje odlišně pro různá období platnosti příslušného znění zákona o DPH. S účinností od došlo ke změnám v právní úpravě nároku na odpočet daně, a to zákonem č. 47/2011 Sb. Podle přechodného ust. čl. II bodu 5 tohoto zákona musí být rozlišováno, zda k pořízení FVE a uplatnění odpočtu u tohoto majetku došlo v období do nebo po , a to z důvodu aplikace správného znění 78, příp. 79 při provádění úpravy odpočtu daně nebo vyrovnání odpočtu. Prakticky to znamená, že do byla i u dlouhodobého majetku možnost uplatnění plného odpočtu při jeho pořízení s uplatněním daně na výstupu při jeho následném použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností ( 72 odst. 5 zákona o DPH ve znění do ) a tento režim zůstává zachován i po Zatímco u dlouhodobého majetku pořízeného po je stanoveno uplatnění odpočtu daně v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely ekonomických činností již při pořízení ( 72 odst. 6 zákona o DPH ve znění od ) s tím, že změny v rozsahu použití pro účely ekonomických činností a pro účely s ekonomickou činnosti nesouvisejících se neřeší daní na výstupu ale úpravou odpočtu daně dle 78 a násl. zákona o DPH. Ve vztahu k délce opravného období dle 78 zákona o DPH se u FVE umístěných na střechách nebo jiných částech staveb rozlišují (v návaznosti na vymezení hmotného majetku a technického zhodnocení dle zákona o daních z příjmů) jako různé majetky: - samostatné movité věci 1, příp. soubor movitých věcí se samostatným technicko ekonomickým určením 2 (fotovoltaické panely, měniče, rozvaděče atd.) se lhůtou pro úpravu odpočtu v délce 5 let a - technické zhodnocení budovy (nosná konstrukce, kabeláž, stavební úpravy atd.) se lhůtou pro úpravu odpočtu v délce 10 let. Prodloužení lhůty pro úpravu odpočtu daně u technického zhodnocení na 10 let platí od s účinností zákona č. 370/2011 Sb. V případě odpočtu daně uplatněného u technického zhodnocení pořízeného přede dnem účinnosti tohoto zákona (tj. do ), je i nadále zachována lhůta pro úpravu odpočtu 5 let (čl. II bod 9. přechodných ustanovení zákona č. 370/2011 Sb.). U FVE instalované na střeše stavby po bude tedy pro účely úpravy odpočtu daně část podléhat lhůtě 5 let (soubor movitých věcí) a část lhůtě 10 let (technické zhodnocení stavby). U výrobce elektřiny ve FVE se za jeho ekonomickou činnost v dané souvislosti považuje: - úplatné dodání vyrobené elektřiny jinému subjektu, - úplatné (za zelený bonus) poskytnutí služby ekologické výroby elektřiny (jen do konce roku 2012), - spotřeba vyrobené elektřiny pro vlastní ekonomickou činnost, např. výrobní, zemědělskou a podobnou činnost a - uplatnění fikce dodání zboží při bezúplatném dodání vyrobené elektřiny a při soukromé (osobní) spotřebě. Účelem nesouvisejícím s ekonomickou činností je dodání vyrobené elektřiny jinému subjektu bez úplaty a osobní (soukromá) spotřeba výrobce elektřiny nebo osobní spotřeba jeho zaměstnanců odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 2 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 34 Zelený bonus není od úplatou za plnění. Od tohoto data má povahu obdobnou jako dotace tzv. na činnost a dodává-li plátce elektřinu za úplatu do sítě, nemá změna daňového režimu zeleného bonusu v r vliv na změnu odpočtu daně u FVE, protože nedochází ke změně v rozsahu použití, který by byl důvodem pro úpravu odpočtu daně. Ve výpočtu poměrného koeficientu dle 75 zákona o DPH, který vyjadřuje rozsah použití pořízené FVE pro ekonomickou činnost a pro účely s touto činností nesouvisející, se zohledňuje také skutečnost, že do konce r byl i zelený bonus k soukromé spotřebě vyrobené elektřiny součástí ekonomické činnosti plátce. Zákon o DPH přesně nestanoví metodu ani kritéria, které by měly být při výpočtu koeficientu použity. Poměrně jednoznačným kritériem k vystižení předmětného poměru může být měrná jednotka (kwh) dodané, resp. spotřebované elektřiny. Vhodnost použitého kritéria, např. i hodnotového v Kč, je podmíněna způsobilostí objektivně vyjádřit podíl ekonomických a tzv. neekonomických činností Postup řešení oprávněnosti a výše nároku na odpočet daně FVE pořízena a odpočet uplatněn před Pokud byl při pořízení FVE uplatněn plný odpočet daně, uplatní se u vyrobené elektrické energie spotřebované pro soukromou spotřebu plátce i u bezúplatného dodání elektřiny do sítě fikce dodání zboží dle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH, a to bez ohledu na to, že od již zelený bonus nepoléhá dani na výstupu. Základ daně se v případě postupu dle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH stanoví v souladu s ust. 36 odst. 6 písm. a) tohoto zákona, tj. ve výši ceny, za kterou lze elektřinu nakoupit od dodavatele ze sítě. Pokud by při pořízení FVE byl uplatněn odpočet daně dle 72 odst. 5 zákona o DPH ve znění do jen v poměru odpovídajícím použití pro ekonomickou činnost, dodanění dle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH by se u soukromé spotřeby a bezúplatného dodání vyrobené elektřiny neprovádělo, a to ani před ani po Vzhledem k obsahu 78 zákona o DPH ve znění do by se neprováděla ani úprava odpočtu daně původně uplatněného jen v poměrné části odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnosti, pokud by nedošlo ke změně použití ve vazbě na uskutečněná plnění s nárokem na odpočet a osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Příklady: 1) Plátce pořídil FVE před a uplatnil při jejím pořízení plný nárok na odpočet. Jako formu podpory zvolil zelený bonus a vyrobenou elektřinu částečně používá ve své provozovně k výrobním účelům a část pro vlastní (soukromou) spotřebu. - do konce r plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží, daň na výstupu z fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH u soukromé spotřeby elektřiny a daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny. - od plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží a daň z fikce dodání zboží u soukromé spotřeby. - Úprava odpočtu dle původního 78 zákona o DPH se neprovede, protože ani v r. 2013, kdy už není zelený bonus úplatou za službu ekologické výroby elektřiny, nedojde ke změně účelu použití FVE ve smyslu původního 78 odst. 3 a 4 zákona o DPH, pokud se nezmění rozsah použití pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. 2) Plátce pořídil FVE před a uplatnil při jejím pořízení plný nárok na odpočet daně. Čerpá zelený bonus a vyrobenou elektřinu spotřebovává ve vlastní provozovně při výrobě zboží, pro soukromé účely a přebytky dodává bezúplatně (nikoliv za tržní cenu) do sítě. 45 - do konce r plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží, daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny, daň na výstupu z fikce dodání zboží u soukromé spotřeby a daň na výstupu z fikce dodání zboží u bezúplatného dodání elektřiny. - od u daně na výstupu postupuje stejně jako v r s výjimkou daně ze zeleného bonusu. - Úprava odpočtu dle původního 78 zákona o DPH se neprovede. 3) Plátce pořídil FVE před a uplatnil při jejím pořízení plný nárok na odpočet daně. Čerpá zelený bonus a veškerou vyrobenou elektřinu využívá jen pro soukromou spotřebu. - do konce r plátce uplatňuje daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za ekologický způsob výroby elektřiny a daň na výstupu z fikce dodání zboží u soukromé spotřeby. - od plátce uplatňuje daň na výstupu z fikce dodání zboží u soukromé spotřeby. - Úprava odpočtu dle původního 78 zákona o DPH se neprovede. 4) Plátce pořídil FVE před a uplatnil při jejím pořízení odpočet daně v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Čerpá zelený bonus a vyrobenou elektřinu používá ve své provozovně k výrobním účelům a část pro vlastní (soukromou) spotřebu. Od r používá vyrobenou elektřinu již jen pro soukromé účely. - do konce r plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží, daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny. Fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH u soukromé spotřeby vyrobené elektřiny se neuplatní. - od přestal uskutečňovat výrobní činnost, takže neuplatňuje žádnou daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží. Neuplatňuje daň na výstupu ze zeleného bonusu, ani z fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH u soukromé spotřeby, protože použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností byly zohledněny již při uplatnění původního odpočtu. - Úprava odpočtu dle původního 78 zákona o DPH se neprovede. - Pokud plátce v r neuskutečňuje žádnou ekonomickou činnost, vznikly důvody pro zrušení registrace a pro snížení částky nároku na odpočet daně uplatněného při pořízení FVE, a to dle 79a odst. 2 s přiměřeným použitím 78d odst. 2 zákona o DPH FVE pořízena a odpočet uplatněn po S ohledem na právní úpravu odpočtu daně dle 75 a 78 zákona o DPH ve znění platném od se neprovádí dodanění soukromé spotřeby vyrobené elektřiny ani jejího bezúplatného dodání prostřednictvím fikce dodání zboží dle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH. Rozsah spotřeby nesouvisející s ekonomickou činností plátce se promítá prostřednictvím změn v poměrném koeficientu každého jednotlivého roku do úpravy odpočtu daně prováděné ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně. Skutečnost, že zelený bonus není od tohoto data úplatou za poskytnutou službu, neznamená ztrátu nároku na odpočet daně od prvopočátku, byl-li uplatněn před Příklady: 1) Plátce pořídil FVE po a aplikoval 75 odst. 4 zákona o DPH, tj. uplatnil při jejím pořízení nárok na odpočet v poměrné části odpovídající použití pro ekonomickou činnost (výroba zboží + služba ekologické výroby elektřiny). Jako formu podpory zvolil zelený bonus a vyrobenou elektřinu částečně používá ve své provozovně k výrobním účelům a část pro vlastní (soukromou) spotřebu. - do konce r plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží a daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny. Daň na 56 výstupu z fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH se nepoužije, protože nebyl uplatněn odpočet v plné výši, ale soukromá spotřeba byla promítnuta již na začátku do poměrného koeficientu. - od plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží. - Od roku následujícího po roce uplatnění původního odpočtu, resp. od roku pořízení majetku aplikuje 78 a násl. zákona o DPH. V této úpravě odpočtu se promítají i změny v poměrném koeficientu, který vyjadřuje rozsah použití pro ekonomické účely a účely jiné (např. soukromá spotřeba). 2) Plátce pořídil FVE po a aplikoval 75 odst. 4 zákona o DPH, tj. uplatnil při jejím pořízení nárok na odpočet v poměrné části odpovídající použití pro ekonomickou činnost (služba ekologické výroby elektřiny). Jako formu podpory zvolil zelený bonus a vyrobenou elektřinu částečně používá pro vlastní (soukromou) spotřebu a částečně bez úplaty (nikoliv za tržní cenu) dodává do sítě. - do konce r plátce uplatňuje daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny. Použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností byly zohledněny již při uplatnění původního odpočtu, proto se neuplatní fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH. - od plátce neodvádí daň na výstupu ani ze zeleného bonusu ani ze soukromé spotřeby a bezúplatného dodání, protože nejsou splněny podmínky pro fikci dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH. - Plátce provádí úpravu odpočtu dle 78 zákona o DPH a v důsledku změny poměrného koeficientu by měl počínaje r s ohledem na to, že již neposkytuje službu ekologické výroby elektřiny, prostřednictvím úpravy odpočtu daně vracet každý rok po dobu lhůty pro úpravu odpočtu částku odpovídající 1/5, resp. 1/10 uplatněné daně na vstupu. - Pokud je provozování FVE jedinou činností plátce, nevykonává od ekonomickou činnost a jsou splněny předpoklady pro zrušení registrace plátce a pro snížení částky nároku na odpočet daně uplatněného při pořízení FVE, a to dle 79a odst. 2 s přiměřeným použitím 78d odst. 2 zákona o DPH. 3) Plátce pořídil FVE na počátku roku 2013 a uplatnil plný nárok na odpočet daně, neboť předpokládal využití pouze v rámci svých ekonomických činností. Jako formu podpory má zelený bonus. - Po skončení roku 2013 je povinen provést dle 75 odst. 4 zákona o DPH korekci uplatněného odpočtu daně podle skutečného poměru využití pro ekonomickou činnost a jiné účely, a to v případě odchylky poměrného koeficientu dle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů. 6 Ing. Otakar Sladkovský ředitel sekce 6 Podobné dokumenty GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 7, Praha 1, PSČ 117 22 Sekce metodiky a výkonu daní V Praze Č. j.: 58463/13/7001-21000-101206 Informace GFŘ k uplatňování DPH u dodání a nájmu vybraných nemovitých Více Č. okruhu Název okruhu Téma Pramen Strana 1 Kalendář, obsah Obsah č. 12/2012 c.k. 32. Okruh Téma Strana 1 Kalendář, obsah Obsah č. 12/2012 c.k. 32 Okruh Téma Strana 1 Kalendář, obsah Obsah 32 Kalendář povinností v prosinci 2012 33-35 2 Daň z příjmů - společné Vliv penzijní reformy na zákon o daních z příjmů Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 29.5.2014 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 29.5.2014 UZAVŘENÉ PŘÍSPĚVKY ke dni 29.5.2014 - seznam - Daň z příjmů 411/13.11.13 Problematika zatřídění kogeneračních jednotek Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 28.5.2015 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 28.5.2015 PŘÍSPĚVEK JE UZAVŘEN S ROZPOREM DPH 450/18.03.15 Uplatnění DPH v případě pobídek v nájemních vztazích.. 13 Předkládají: Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 5.4.2000 Ministerstvo financí Letenská 15, Praha 1 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 5.4.2000 Přítomni: viz prezenční listina Program: Projednání jednotlivých bodů Více Aplikace DPH u činností výzkumu a vývoje uplatňování odpočtu DPH u vstupů (nákladů) návazně na kvalifikaci poskytovaných plnění Aplikace DPH u činností výzkumu a vývoje - uplatňování odpočtu DPH u vstupů (nákladů) návazně na kvalifikaci poskytovaných plnění Seminář sdružení CzechBio, Praha 28.6.2012 Přednášející: Ing. Ondřej Burian Více Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití PaM_10_10_priloha 21.9.2011 16:09 Stránka 94 Kapitola 3 Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití V tomto článku není analyzována teoretická situace, kdy je služební vozidlo používáno výhradně Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 22.1.2003 Ministerstvo financí Letenská 15, Praha 1 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 22.1.2003 Přítomni: viz prezenční listina Program: 1. Projednání zápisu z jednání Více Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Č.j.: 2552/15/7100-20116-011073 Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 14.12.2011 Generální finanční ředitelství Lazarská 7, Praha 1, 117 22 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 14.12.2011 UZAVŘENÉ PŘÍSPĚVKY ke dni 14.12.2011 Daň z příjmů 339/14.09.11 Více Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1. Vedlejší výdaje. Sekce metodiky a výkonu daní. Č. j.: 37111/15/7100-20118-012884 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Č. j.: 37111/15/7100-20118-012884 Nejčastější dotazy k aplikaci 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, Více Č. okruhu Název okruhu Téma Pramen Strana 1 Kalendář, obsah Obsah č. 6/2013 c.k. 18 Okruh Téma Strana 1 Kalendář, obsah 2 Daň z příjmů - společné Obsah 18 Kalendář povinností v červnu 2013 19-20 Rezervy na opravu hmotného majetku z účetního a Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 21.7.2004 Ministerstvo financí Letenská 15, Praha 1 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 21.7.2004 Přítomni: viz prezenční listina Program: 1. Projednání pracovní verze Více Daňové a účetní aspekty příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Daňové a účetní aspekty příjmů fyzických osob z fotovoltaických Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 9.11.2011 Generální finanční ředitelství Lazarská 7, Praha 1, 117 22 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 9.11.2011 OBSAH ČÁSTEČNĚ UZAVŘENÝ PŘÍSPĚVEK Daň z příjmů 339/14.09.11 Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 21.5.2003 Ministerstvo financí Letenská 15, Praha 1 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 21.5.2003 Přítomni: viz prezenční listina Program: 1. Projednání zápisu z jednání Více OBSAH DAŇOVÉ NOVINKY ROKU 2012. Časopis pro uživatele programů ZEIS Časopis pro uživatele programů ZEIS OBSAH DAŇOVÉ NOVINKY ROKU 2012 Daň z příjmů 1 Dohody o provedení práce v roce 2012 3 Výše cestovních náhrad v roce 2012 5 Pojistné na sociální zabezpečení 5 Zdravotní Více Časopis pro uživatele programů ZEIS Časopis pro uživatele programů ZEIS OBSAH 0. NOVELA DPH OD 1.4.2011 1 Obecné úpravy programu Finance související s novelou 1 1. REŽIM PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI NA PŘÍJEMCE PLNĚNÍ 2 2. ZMĚNY V OBLASTI Více Pokyn GFŘ č. D-6. k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Odbor daní z příjmů Č.j. 32320/11-31 Pokyn GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2482 Sbírka zákonů č. 165 / 2012 Částka 59 165 ZÁKON ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 26.10.2005 Ministerstvo financí Letenská 15, Praha 1 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 26.10.2005 Přítomni: viz prezenční listina Program: 1. Odsouhlasen zápis z jednání Více Shrnutí nejvýznamnějších změn. Definice provozovny Novela zákona o dani z přidané hodnoty Shrnutí nejvýznamnějších změn Dne 19. srpna 2008 vyšla pod číslem 302/2008 ve Sbírce zákonů novela zákona o dani z přidané hodnoty. Tato novela přináší změny zákona Více 165/2012 Sb. ZÁKON. ze dne 31. ledna 2012. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů 165/2012 Sb. ZÁKON ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPOROVANÉ ZDROJE ENERGIE HLAVA I OBECNÁ Více 180/2005 Sb. ZÁKON ze dne 31. března 2005. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů Znění účinné od 1. ledna 2011 s výjimkou ustanovení 3 odst. 5 a ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení k zákonu č. 330/2010 Sb., která nabývají účinnosti dnem 1. března 2011. 180/2005 Sb. ZÁKON Více Informace GFŘ k institutu ručení podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění po novele zákona od 1. 1. 2013 Generální finanční ředitelství Sekce metodiky a výkonu daní Odbor Nepřímých daní č.j.: 3308/13/7001-21002-012287 Informace GFŘ k institutu ručení podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, Více Dopad rekodifikace soukromého práva do daňových předpisů od 1.1.2014 Dopad rekodifikace soukromého práva do daňových předpisů od 1.1.2014 S účinností od 1. 1. 2014 nabude účinnosti dvojice zákonů, které zásadním způsobem zasáhnou do soukromého i podnikatelského práva. Jedná Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 24. října 2007 DPH Ministerstvo financí Letenská 15, Praha 1 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 24. října 2007 Program: 1. Odsouhlasen zápis z jednání Koordinačního výboru s KDP Více Č. okruhu Název okruhu Téma Pramen Strana 1 Kalendář, obsah Obsah č. 5/2013 c.k. 16. Okruh Téma Strana 1 Kalendář, obsah Obsah č. 5/2013 c.k. 16 Okruh Téma Strana 1 Kalendář, obsah Obsah 16 Kalendář povinností v květnu 2013 17-19 2 Daň z příjmů - společné - - 3 Daňová evidence - - 4 DPH Koordinační výbor: Více Pokyn GFŘ D - 6. K jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Odbor daní z příjmů Čj. 32320/11-31 Pokyn GFŘ D - 6 K jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona Více Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 18.12.2013 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 18.12.2013 UZAVŘENÉ PŘÍSPĚVKY ke dni 18.12.2013 - seznam - DPH 412/13.11.13 K 56 a 56a zákona o DPH ve znění účinném od 1. 1. 2014...3 Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://www.tresov.cz/index.php?oid=2376761

OBEC TŘESOV Aktuálně v TřesověObec Třesov - historieKulturaTuristikaOstatníFotogalerieNapište nám Registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen "registr"), ukládá veřejným funkcionářům oznamovat skutečnosti, které umožňují veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných za dobu výkonu funkce, případně finančních závazků, které veřejný funkcionář má. Registr je veřejný a každý má právo do něj bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Registr je uložen u starosty obce, který vede evidenci o nahlížení do registru. Nahlížení do registru je možné i v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Evidenci dálkových přístupů do registru vede odbor organizační a správní. Povinnost podat oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích dle zákona č. 159/2006 Sb. vznikne současným veřejným funkcionářům nejdříve za rok 2007, přičemž lhůta k podání je do 30. června 2008. Do té doby bude registr obsahovat pouze oznámení veřejných funkcionářů, kteří ukončili výkon funkce. K nahlížení do registru v elektronické podobě je nutno získat přístupové jméno a heslo, které udělí příslušný obecní úřad. seznámit se s podmínkami vydání uživatelského jména a hesla, viz tato stránka, osobně se dostavit k vydání do registračního místa, tj. do kanceláře obecního úřadu v úředních hodinách předložit občanský průkaz, na jehož základě bude zájemci předložena "Žádost o nahlížení do registru oznámení", kterou žadatel podepíše, čímž potvrdí souhlas s podmínkami, za kterých mu bude uživatelské jméno a heslo přiděleno, žadateli bude přiděleno uživatelské jméno a heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě, toto uživatelské jméno a heslo opravňuje po dobu, na které bylo vystaveno, nahlížet do registru na stránkách obce z libovolného počítače připojeného k veřejné datové síti. Poučení: Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a heslo k nahlížení do registru je zakázáno a je přestupkem, za který lze udělit pokutu do výše 100 000 Kč. Dále je přestupkem používání nebo další zpracování údajů vedených v registru k jinému účelu než ke zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře. O každém nahlédnutí do registru se automaticky provede záznam s uvedením data, času a předmětu dotazu, případně požadovaného dokumentu. Podmínky udělení uživatelského jména a hesla:Uživatelské jméno a heslo k přístupu k registru se vydává na základě příslušných ustanovení (§ 13, odst. 5) zákona č. 159/2006 Sb. Evidenční orgán si vyhrazuje právo zrušit či zablokovat uživatelské jméno a heslo pokud má důvodné podezření, že byly porušeny podmínky, za kterých bylo vydáno, zejména pokud bylo sděleno třetí osobě. Podáním "Žádosti o nahlížení do registru oznámení" žadatel souhlasí se zpracováváním osobních údajů a to na dobu nejméně pět let po ukončení platnosti přiděleného uživatelského jména, viz článek "Ochrana osobních údajů". Ochrana osobních údajů Dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, není obecní úřad jako správce registru povinen podat Úřadu na ochranu osobních údajů oznámení o zpracování osobních údajů, neboť povinnost zpracovávat osobní údaje vznikla na základě zvláštního zákona, č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zákon o ochraně osobních údajů v tomto případě stanoví, že údaje oznámení musí být zveřejněny. Správce databáze osobních údajů Obecní úřad Popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů podle § 13 zákona č. 101/2000 Sb. Manuální zpracování: fyzická ochrana dokumentů.Automatizované zpracování: přístupová práva. Zákony, struktura a formát formuláře registru oznámení Základní informacePopis úřaduÚřední deskaVyhlášky, zákony a usnesení zastupitelstvaRozpočetElektronická podatelnaPoskytování informací, příjem podáníRegistr oznámení Vaše jméno Email nebo telefonní číslo - povinné Další informace Nechte prosím toto pole prázdné, používá se pro ochranu proti spamu. - povinné Obec Třesov Třesov 6675 02 KoněšínTel.: 568 645 717Fax: 568 645 717 [email protected] Datové schránky: © 2017 OBEC TŘESOV, [email protected], Mapa stránek, Prohlášení o přístupnostiANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO

http://kraken.slv.cz/7As148/2015

7As148/2015 7 As 148/2015-23 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jaroslava Hubáèka a soudcù JUDr. Eli¹ky Cihláøové a JUDr. Tomá¹e Foltase v právní vìci ¾alobce: D. S., zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti ¾alovanému: Krajský úøad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. øíjna 117, Ostrava, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravì ze dne 20. 5. 2015, è. j. 19 A 11/2015 -17, III. ®alobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve vý¹i 5.000 Kè, který bude vyplacen z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 30 dnù od právní moci tohoto usnesení. Nejvy¹¹ímu správnímu soudu byla dne 8. 6. 2015 doruèena kasaèní stí¾nost ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravì ze dne 20. 5. 2015, è. j. 19 A 11/2015-17, kterým byla odmítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí ¾alovaného o pøestupku ze dne 25. 11. 2014, è. j. MSK 144246/2014. Kasaèní stí¾nost ¾alobce v¹ak neobsahovala v¹echny nále¾itosti podle ust. § 106 odst. 1 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). V daném pøípadì ¾alobce neuvedl, v jakém rozsahu a z jakých dùvodù usnesení Krajského soudu v Ostravì ze dne 20. 5. 2015, è. j. 19 A 11/2015-17 napadá. Nejvy¹¹í správní soud nemohl bez doplnìní tìchto nále¾itostí v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce pokraèovat, proto jej usnesením ze dne 30. 6. 2015, è. j.-13, vyzval k doplnìní kasaèní stí¾nosti (tj. k odstranìní v¹ech vý¹e uvedených nedostatkù) ve lhùtì jednoho mìsíce od doruèení této výzvy a pouèil jej podle ust. § 37 odst. 5 s. ø. s. o procesních následcích pro pøípad, ¾e této výzvì nebude ve stanovené lhùtì vyhovìno. Toto usnesení bylo zástupci ¾alobce doruèeno dne 1. 7. 2015. Posledním dnem lhùty pro odstranìní vad kasaèní stí¾nosti tak bylo pondìlí 3. 8. 2015. Ve stanovené lhùtì ¾alobce vytýkané nedostatky kasaèní stí¾nosti neodstranil. Nejvy¹¹í správní soud pouze v poslední den uvedené lhùty obdr¾el elektronické podání (prostøednictvím e-mailové adresy), jeho¾ cílem bylo zøejmì odstranìní vytýkaných nedostatkù, nicménì toto podání nebylo následnì (do tøí dnù) potvrzeno písemným podáním shodného obsahu ani nebyl pøedlo¾en jeho originál. Podle ust. § 37 odst. 2 vìty první a druhé s. ø. s. podání obsahující úkon, jím¾ se disponuje øízením nebo jeho pøedmìtem, lze provést písemnì, ústnì do protokolu, popøípadì v elektronické formì podepsané elektronicky podle zvlá¹tního zákona. Bylo-li takové podání uèinìno v jiné formì, musí být do tøí dnù potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být pøedlo¾en jeho originál, jinak se k nìmu nepøihlí¾í. Jeliko¾ doplnìní kasaèní stí¾nosti (stejnì jako samotná kasaèní stí¾nost) je úkonem, jím¾ se disponuje øízením, bylo nutné, aby ¾alobce toto podání podal ve formì po¾adované ust. § 37 odst. 2 vìty první s. ø. s. Zvolil-li elektronickou formu, muselo být jeho podání podepsáno zaruèeným elektronickým podpisem. Pokud toto podání neobsahovalo zaruèený elektronický podpis, pak muselo být v souladu s ust. § 37 odst. 2 vìtou druhou s. ø. s. ve lhùtì tøí dnù potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musel být pøedlo¾en jeho originál. V projednávané vìci se tak nestalo, Nejvy¹¹í správní soud proto nemù¾e k tomuto podání pøihlí¾et. O náhradì nákladù øízení Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 3 s. ø. s. (ve spojení s ust. § 120 s. ø. s.), podle nìho¾ nemá ¾ádný z úèastníkù právo na náhradu nákladù øízení, byla-li kasaèní stí¾nost odmítnuta. Zároveò Nejvy¹¹í správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za øízení o kasaèní stí¾nosti ve vý¹i 5.000 Kè ¾alobci, a to na základì ust. § 10 odst. 3 vìty poslední zákona pokraèování è. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z úètu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení øízení pøed prvním jednáním odmítnut.

http://www.eurlex.cz/dokument.aspx?celex=32004L0027

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravkůText s významem pro EHP. Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu směrnice 2004/27/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků [4] v zájmu jasnosti a přehlednosti kodifikovala a shrnula do jediného textu znění právních předpisů Společenství týkajících se humánních léčivých přípravků. (2) Dosud přijaté právní předpisy Společenství významně přispěly k dosažení cíle, kterým je volný a bezpečný pohyb humánních léčivých přípravků a odstranění překážek obchodu s těmito přípravky. Na základě získaných zkušeností je však zřejmé, že jsou nezbytná nová opatření k odstranění zbývajících překážek volného pohybu. (3) Proto je nezbytné sblížit vnitrostátní právní a správní předpisy, které se liší v základních zásadách, aby bylo podpořeno fungování vnitřního trhu a současně zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. (4) Hlavním účelem jakékoliv regulace výroby a distribuce humánních léčivých přípravků by měla být ochrana veřejného zdraví. Tohoto cíle by však mělo být dosaženo pomocí prostředků, které nebrání rozvoji farmaceutického průmyslu a obchodu s léčivými přípravky ve Společenství. (5) Článek 71 nařízení Rady (EHS) č. 2309/93 ze dne 22. července 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci a dozor nad humánními a veterinárními léčivými přípravky a kterým se zakládá Evropská agentura pro hodnocení léčivých přípravků [5], stanovil, že do šesti let po jeho vstupu v platnost zveřejní Komise obecnou zprávu o zkušenostech získaných na základě uplatňování registračních postupů stanovených v uvedeném nařízení a v dalších právních předpisech Společenství. (6) Na základě zprávy Komise o získaných zkušenostech se ukázalo jako nezbytné zlepšit uplatňování registračních postupů pro léčivé přípravky ve Společenství. (7) Zejména v důsledku vědeckého a technického pokroku by se měly vyjasnit definice a oblast působnosti směrnice 2001/83/ES, aby bylo dosaženo vysokých standardů jakosti, bezpečnosti a účinnosti humánních léčivých přípravků. Aby se zohlednil vznik nových terapií i rostoucí počet tzv. "hraničních" přípravků mezi odvětvím léčivých přípravků a jinými odvětvími, měla by být změněna definice "léčivého přípravku" tak, aby byly vyloučeny jakékoli pochybnosti ohledně použitelných právních předpisů, pokud přípravek plně odpovídající definici léčivého přípravku může současně odpovídat definici jiných regulovaných výrobků. Tato definice by měla upřesnit způsob účinku, kterým léčivý přípravek může působit na fyziologické funkce. Tento výčet účinků také umožní zahrnout takové léčivé přípravky, jako jsou například přípravky pro genovou terapii, radiofarmaka i určité léčivé přípravky pro topické použití. S ohledem na charakteristické znaky farmaceutických právních předpisů by se také mělo zajistit, aby se takové předpisy uplatnily. Se stejným cílem, tedy vyjasnit situace, kdy daný přípravek odpovídá definici léčivého přípravku, ale zároveň by také mohl odpovídat definici jiného regulovaného výrobku, je nezbytné při pochybnostech a k zajištění právní jistoty výslovně stanovit, která ustanovení se použijí. Pokud přípravek zjevně odpovídá definici jiných kategorií výrobků, zejména potravin, doplňků stravy, zdravotnických prostředků, biocidů nebo kosmetiky, neměla by se tato směrnice použít. Rovněž je vhodné zvýšit jednotnost terminologie farmaceutických právních předpisů. (8) Pokud je navrhována změna oblasti působnosti centralizovaného postupu, nemělo by být nadále možné zvolit postup vzájemného uznávání či decentralizovaný postup u léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a léčivých přípravků, které obsahují nové účinné látky a jejichž léčebnou indikací je léčba syndromu získané imunodeficience, nádorového onemocnění, neurodegenerativního onemocnění nebo diabetu. Po čtyřech letech od vstupu nařízení (ES) č. 726/2004 [6] v platnost by již nemělo být možné zvolit postup vzájemného uznávání či decentralizovaný postup u léčivých přípravků, které obsahují nové účinné látky a jejichž léčebnou indikací je léčba autoimunitních onemocnění a dalších poruch imunity a virových onemocnění. (9) Na druhé straně, v případě generik, jejichž referenční léčivý přípravek je registrován centralizovaným postupem, by měli mít žadatelé o registraci možnost vybrat si za určitých podmínek kterýkoliv z těchto dvou postupů. Podobně by měla existovat možnost volby postupu vzájemného uznávání či decentralizovaného postupu pro léčivé přípravky, které představují inovaci léčby nebo jsou prospěšné pro společnost či pacienty. (10) Za účelem zvýšení dostupnosti léčivých přípravků, zejména na menších trzích, by mělo být možné, pokud žadatel v daném členském státě nepožádá o registraci léčivého přípravku v rámci postupu vzájemného uznávání, aby tento členský stát z ospravedlnitelných důvodů ochrany veřejného zdraví registroval léčivý přípravek. (11) Vyhodnocení uplatňování registračních postupů odhalilo potřebu přepracovat zejména postup vzájemného uznávání, aby se zlepšily možnosti spolupráce mezi členskými státy. Tento proces spolupráce by měl být formalizován zřízením koordinační skupiny pro tento postup a vymezením její činnosti tak, aby řešila neshody v rámci přepracovaného decentralizovaného postupu. (12) Pokud jde o přezkoumání, ukazují získané zkušenosti potřebu vhodného postupu, zejména v případě přezkoumání týkajících se celé léčebné třídy nebo všech léčivých přípravků obsahujících stejnou účinnou látku. (13) Je třeba zajistit, aby se etické požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků [7] vztahovaly na veškeré léčivé přípravky registrované ve Společenství. Zejména s ohledem na klinické hodnocení léčivých přípravků určených k registraci ve Společenství, které se provádí mimo Společenství, by se při hodnocení žádosti o registraci mělo ověřit, že tato hodnocení byla prováděna v souladu se zásadami správné klinické praxe a s etickými požadavky rovnocennými ustanovením uvedené směrnice. (14) Protože generika tvoří významnou část trhu léčivých přípravků, měl by se na základě získaných zkušeností usnadnit jejich přístup na trh ve Společenství. Kromě toho by doba ochrany údajů týkajících se předklinických zkoušek a klinického hodnocení měla být harmonizována. (15) Biologické léčivé přípravky podobné referenčnímu léčivému přípravku obvykle nesplňují všechny podmínky, aby mohly být považovány za generikum, hlavně kvůli zvláštnostem výrobního procesu, použitým surovinám, molekulárním vlastnostem a způsobu léčebných účinků. Pokud biologický léčivý přípravek nesplňuje všechny podmínky k tomu, aby mohl být považován za generikum, měly by být předloženy výsledky vhodných zkoušek, aby byly splněny požadavky týkající se bezpečnosti (předklinické zkoušky) nebo účinnosti (klinické hodnocení) nebo obojího. (16) Kritéria jakosti, bezpečnosti a účinnosti by měla umožnit posouzení poměru prospěchu a rizika všech léčivých přípravků jak při jejich uvedení na trh, tak i kdykoliv to příslušný orgán považuje za vhodné. V této souvislosti je nezbytné harmonizovat a upravit kritéria pro zamítnutí, pozastavení a zrušení registrace. (17) Registrace by měla být prodloužena jednou po pěti letech od svého udělení. Potom by registrace měla běžně mít neomezenou platnost. Vedle toho jakákoliv registrace, která nebude využita ve třech po sobě jdoucích letech, to jest taková, která během této doby nevedla k uvedení léčivého přípravku na trh v daných členských státech, by měla být považována za neplatnou, zejména proto, aby se předešlo administrativní zátěži spojené s udržováním takových registrací. Z tohoto pravidla by však měly být uděleny výjimky, jestliže jsou ospravedlněny důvody veřejného zdraví. (18) Měl by být posouzen dopad na životní prostředí a v jednotlivých případech by měla být navržena zvláštní opatření pro jeho omezení. Tento dopad by v žádném případě neměl být kritériem pro zamítnutí registrace. (19) Jakost humánních léčivých přípravků vyráběných nebo dostupných ve Společenství by měla být zajištěna požadavkem, aby v nich obsažené účinné látky vyhovovaly zásadám správné výrobní praxe platným pro tyto léčivé přípravky. Ukázalo se, že je nezbytné posílit ustanovení Společenství platná pro inspekce a sestavit rejstřík Společenství obsahující výsledky těchto inspekcí. (20) Měla by být posílena farmakovigilance a z obecnějšího pohledu dozor nad trhem a sankce v případě nedodržení předpisů. V oblasti farmakovigilance by se měly vzít v úvahu možnosti nabízené novými informačními technologiemi pro zlepšení výměny informací mezi členskými státy. (21) Jako součást správného používání léčivých přípravků by se měla přizpůsobit pravidla pro obaly tak, aby byly zohledněny získané zkušenosti. (22) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [8]. (23) Směrnice 2001/83/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna, a) Bod 1 se zrušuje. Léčivým přípravkem: a) jakákoliv látka nebo kombinace látek představená s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí; nebo b) jakákoliv látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem buď k obnově, úpravě či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy." c) Bod 5 se nahrazuje tímto: Homeopatickým léčivým přípravkem: Jakýkoliv léčivý přípravek zhotovený z látek nazývaných základní homeopatické látky podle homeopatického výrobního postupu popsaného Evropským lékopisem, nebo není-li v něm uveden, lékopisy úředně používanými v současné době v členských státech. Homeopatický léčivý přípravek může obsahovat více složek." d) Nadpis bodu 8 se nahrazuje slovem "Kitem". Zástupcem držitele rozhodnutí o registraci: Osoba obecně označovaná jako místní zástupce, určená držitelem rozhodnutí o registraci, aby jej zastupovala v dotyčném členském státě." f) Bod 20 se nahrazuje tímto: Názvem léčivého přípravku: Název, kterým může být buď vymyšleným názvem nezaměnitelným s běžným názvem, nebo běžným či vědeckým názvem doprovázeným obchodní značkou nebo jménem držitele rozhodnutí o registraci." g) Nadpis bodu 26 se nahrazuje tímto: (týká se pouze portugalského znění). h) Bod 27 se nahrazuje tímto: Agenturou: Evropská agentura pro léčivé přípravky zřízená nařízením (ES) č. 726/2004;" i) Bod 28 se nahrazuje tímto: Riziky souvisejícími s použitím léčivého přípravku: - Jakékoliv riziko pro zdraví pacientů nebo veřejné zdraví související s jakostí, bezpečností nebo účinností léčivého přípravku, - jakékoliv riziko nežádoucích vlivů na životní prostředí. Poměrem rizika a prospěšnosti? Hodnocení kladných terapeutických účinků léčivého přípravku ve vztahu k rizikům definovaným v bodě 28 první odrážce." 1. Tato směrnice se vztahuje na humánní léčivé přípravky určené k uvedení na trh v členských státech, které jsou buď zhotoveny průmyslově, nebo vyrobeny metodou zahrnující průmyslový proces. 2. V případě pochybnosti, jestliže může výrobek s přihlédnutím ke všem svým vlastnostem odpovídat současně definici "léčivého přípravku" i definici výrobku podléhajícího jiným právním předpisům Společenství, se použije tato směrnice. 3. Bez ohledu na odstavec 1 a čl. 3 bod 4 se hlava IV této směrnice vztahuje na léčivé přípravky určené pouze pro vývoz a na meziprodukty." a) Bod 2 se nahrazuje tímto: "2. (týká se pouze anglického znění)." b) Bod 3 se nahrazuje tímto: "3. léčivé přípravky určené pro výzkumné a vývojové studie, aniž však je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků [10];" c) Bod 6 se nahrazuje tímto: "6. plnou krev, plazmu nebo krevní buňky lidského původu s výjimkou plazmy vyrobené metodou zahrnující průmyslový postup." 4. Článek 5 se nahrazuje tímto: 1. Členský stát může v souladu s platnými právními předpisy a v případě zvláštní potřeby vyjmout z působnosti této směrnice léčivé přípravky dodané na nevyžádanou objednávku učiněnou v dobré víře, zhotovené v souladu se zadáním schváleného zdravotnického pracovníka a určené pro použití jeho vlastními pacienty na přímou osobní odpovědnost tohoto zdravotnického pracovníka. 2. Členské státy mohou dočasně povolit distribuci neregistrovaného léčivého přípravku jako reakci na předpokládané nebo potvrzené šíření patogenních agens, toxinů, chemických látek nebo jaderného záření, které by mohly způsobit újmu. 3. Aniž je dotčen odstavec 1, přijmou členské státy předpisy, kterými zajistí, aby držitelé rozhodnutí o registraci, výrobci a zdravotničtí pracovníci nepodléhali občanskoprávní nebo správní odpovědnosti za jakékoliv důsledky vyplývající z použití léčivého přípravku v jiných než registrovaných indikacích nebo z použití neregistrovaného léčivého přípravku, je-li takové použití doporučeno nebo požadováno příslušným orgánem jako reakce na podezření nebo potvrzení šíření patogenních agens, toxinů, chemických látek nebo jaderného záření, které by mohly způsobit újmu. Tyto předpisy se použijí bez ohledu na to, zda byla udělena vnitrostátní registrace nebo registrace Společenství. 4. Odpovědnost za vadné přípravky, kterou stanoví směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky [11], není odstavcem 3 dotčena." 5. Článek 6 se mění takto: "Byla-li léčivému přípravku udělena první registrace podle prvního pododstavce, musí být pro jakékoliv další síly, lékové formy, cesty podání a další varianty a pro jakékoliv změny a rozšíření udělena registrace v souladu s prvním pododstavcem nebo musí být zahrnuta do první registrace. Všechny tyto registrace se, zejména pro účely použití čl. 10 odst. 1, považují za součásti téže souhrnné registrace." "1a Držitel rozhodnutí o registraci odpovídá za uvádění léčivého přípravku na trh. Určení zástupce nezprošťuje držitele rozhodnutí o registraci jeho právní odpovědnosti." c) V odstavci 2 se slova "kity pro radionuklidy" nahrazují slovem "kity". 6. V článku 7 se slova "kitů pro radionuklidy" nahrazují slovem "kitů". 7. V článku 8 se odstavec 3 mění takto: a) Písmena b) a c) se nahrazují tímto: "b) název léčivého přípravku, c) kvalitativní a kvantitativní údaje o všech složkách léčivého přípravku s uvedením jeho mezinárodního nechráněného názvu (INN) doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud INN pro léčivý přípravek existuje, nebo s uvedením chemického názvu". "ca) hodnocení potenciálního rizika, které léčivý přípravek představuje pro životní prostředí. Tento vliv se posoudí a v jednotlivých případech se k jeho omezení navrhnou specifická opatření". c) Písmena g), h), i) a j) se nahrazují tímto: "g) důvody pro jakákoliv preventivní a bezpečnostní opatření, která je třeba přijmout při uchovávání léčivého přípravku, jeho podávání pacientům a při likvidaci odpadu, společně s uvedením možných rizik, která léčivý přípravek představuje pro životní prostředí, h) popis kontrolních metod použitých výrobcem, i) výsledky: - farmaceutických zkoušek (fyzikálně-chemické, biologické či mikrobiologické), - předklinických zkoušek (toxikologické a farmakologické), - klinických hodnocení, ia) podrobný popis farmakovigilance a případně systému řízení rizik, který žadatel zavede, ib) prohlášení potvrzující, že klinická hodnocení provedená mimo Evropskou unii splňují etické požadavky směrnice 2001/20/ES, j) souhrn údajů o přípravku podle článku 11, vzor vnějšího obalu obsahujícího údaje stanovené v článku 54 a vnitřního obalu léčivého přípravku obsahujícího údaje stanovené v článku 55 a příbalovou informaci podle článku 59". d) Doplňují se nová písmena, která znějí: "m) kopie všech stanovení léčivého přípravku jako léčivého přípravku pro vzácná onemocnění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění [12], společně s kopií odpovídajícího stanoviska agentury, n) důkaz, že žadatel má k dispozici služby kvalifikované osoby odpovědné za farmakovigilanci a má nezbytné prostředky pro hlášení každého nežádoucího účinku, na jehož výskyt vznikne podezření ve Společenství nebo ve třetí zemi." e) Doplňuje se nový pododstavec, který zní: "K dokumentům a údajům, které se týkají výsledků farmaceutických a předklinických zkoušek a klinických hodnocení uvedených v prvním pododstavci písm. i), se přiloží podrobné souhrny v souladu s článkem 12." 8. Článek 10 se nahrazuje tímto: 1. Odchylně od čl. 8 odst. 3 písm. i) a aniž je dotčena právní ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví, není žadatel povinen předložit výsledky předklinických zkoušek a klinických hodnocení, pokud může prokázat, že léčivý přípravek je generikem referenčního léčivého přípravku, který je nebo byl registrován podle článku 6 v členském státě nebo ve Společenství po dobu nejméně osmi let. Generikum registrované podle tohoto ustanovení nesmí být uvedeno na trh, dokud neuplyne deset let od první registrace referenčního přípravku. První pododstavec se také použije, jestliže referenční léčivý přípravek nebyl registrován v členském státě, ve kterém je žádost týkající se generika podána. V tom případě uvede žadatel ve formuláři žádosti jméno členského státu, ve kterém je nebo byl referenční léčivý přípravek registrován. Na vyžádání příslušného orgánu členského státu, ve kterém je žádost podána, předá příslušný orgán jiného členského státu ve lhůtě jednoho měsíce potvrzení, že referenční léčivý přípravek je nebo byl registrován, společně s úplným složením referenčního přípravku a v případě potřeby veškerou další významnou dokumentací. Desetiletá lhůta uvedená v druhém pododstavci se prodlouží nejvýše na jedenáct let, jestliže držitel rozhodnutí o registraci získá během prvních osmi let z těchto deseti let registraci pro jednu nebo více nových léčebných indikací, které jsou při vědeckém hodnocení před jejich registrací považovány za významný klinický přínos ve srovnání se stávajícími léčebnými postupy. a) "referenčním léčivým přípravkem" léčivý přípravek registrovaný podle článku 6 v souladu s článkem 8; b) "generikem" léčivý přípravek, který má shodné kvalitativní a kvantitativní složení, pokud jde o účinné látky, a shodnou lékovou formu s referenčním léčivým přípravkem a jehož bioekvivalence s referenčním léčivým přípravkem byla prokázána odpovídajícími studiemi biologické dostupnosti. Různé soli, estery, ethery, izomery, směsi izomerů, komplexy nebo deriváty účinné látky se považují za tutéž účinnou látku, pokud se významně neodlišují vlastnostmi týkajícími se bezpečnosti nebo účinnosti. V takových případech musí žadatel předložit doplňující informace poskytující důkaz o bezpečnosti nebo účinnosti různých solí, esterů nebo derivátů registrované účinné látky. Různé perorální lékové formy s okamžitým uvolňováním se považují za jednu a tutéž lékovou formu. Studie biologické dostupnosti se od žadatele nemusí vyžadovat, může-li prokázat, že generikum splňuje související kritéria stanovená odpovídajícími podrobnými pokyny. 3. Jestliže léčivý přípravek neodpovídá definici generika podle odst. 2 písm. b) nebo jeho bioekvivalenci nelze prokázat studiemi biologické dostupnosti nebo v případě změn účinné látky či účinných látek, léčebných indikací, síly, lékové formy nebo cesty podání ve srovnání s referenčním léčivým přípravkem, předloží se výsledky náležitých předklinických zkoušek a klinických hodnocení. 4. Pokud biologický léčivý přípravek, který je podobný referenčnímu biologickému přípravku, nesplňuje podmínky definice generik, zejména kvůli rozdílům v surovinách nebo rozdílům v postupech výroby biologického léčivého přípravku a referenčního biologického léčivého přípravku, musí být předloženy výsledky náležitých předklinických zkoušek a klinických hodnocení týkající se těchto podmínek. Druh a množství doplňujících údajů, které je třeba předložit, musí být v souladu s odpovídajícími kritérii stanovenými v příloze I a souvisejících podrobných pokynech. Výsledky jiných zkoušek a hodnocení z registrační dokumentace referenčního léčivého přípravku není třeba předkládat. 5. Vedle použití odstavce 1 se v případě žádosti o novou indikaci pro dobře zavedenou látku poskytne nekumulativní doba jednoho roku exkluzivity údajů za předpokladu, že byly provedeny významné předklinické a klinické studie ve vztahu k nové indikaci. 6. Provádění studií a hodnocení nezbytných pro použití odstavců 1, 2, 3 a 4 a z toho vyplývající praktické požadavky se nepovažují za porušení patentových práv nebo práv z dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky." 9. Vkládají se nové články, které znějí: Odchylně od čl. 8 odst. 3 písm. i) a aniž je dotčena právní ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví, není žadatel povinen předložit výsledky předklinických zkoušek nebo klinických hodnocení, pokud může prokázat, že účinné látky léčivého přípravku mají dobře zavedené léčebné použití ve Společenství po dobu alespoň deset let s uznanou účinností a přijatelnou úrovní bezpečnosti podle podmínek uvedených v příloze I. V tom případě se výsledky zkoušek a hodnocení nahradí vhodnou vědeckou literaturou. V případě léčivých přípravků obsahujících účinné látky, které jsou složkami registrovaných léčivých přípravků, ale které dosud nebyly v dané kombinaci použity pro léčebné účely, musí být předloženy v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. i) výsledky nových předklinických zkoušek nebo nových klinických hodnocení týkajících se této kombinace, ale není nezbytné předkládat vědecké podklady týkající se každé jednotlivé účinné látky. Držitel rozhodnutí o registraci může po udělení registrace souhlasit s využitím farmaceutických, předklinických a klinických podkladů obsažených v registrační dokumentaci léčivého přípravku pro účely posouzení následných žádostí týkajících se jiných léčivých přípravků, které mají stejné kvalitativní a kvantitativní složení, pokud jde o účinné látky, a stejnou lékovou formu." 10. Článek 11 se nahrazuje tímto: Souhrn údajů o přípravku obsahuje následující informace v tomto pořadí: 1. název léčivého přípravku následovaný silou a lékovou formou; 2. kvalitativní a kvantitativní složení, pokud jde o účinné látky a složky pomocných látek, jejichž znalost je podstatná pro správné podání léčivého přípravku. Použije se běžný název nebo chemický název; 3. lékovou formu; 4. klinické údaje: 4.1 léčebné indikace, 4.2 dávkování a způsob podání u dospělých a v případě potřeby u dětí, 4.4 zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití a v případě imunologických léčivých přípravků veškerá zvláštní opatření, která musí učinit osoby zacházející s těmito přípravky a podávající je pacientům, společně se všemi opatřeními, která musí učinit pacient, 4.5 interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce, 4.6 použití při těhotenství a kojení, 4.7 účinky na schopnost řídit vozidla a obsluhovat stroje, 4.9 předávkování (příznaky, postupy v naléhavých případech, antidota); 5. farmakologické vlastnosti: 5.3 předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti; 6. farmaceutické údaje: 6.1 seznam pomocných látek, 6.2 hlavní inkompatibility, 6.3 dobu použitelnosti, v případě potřeby po rekonstituci léčivého přípravku nebo po prvním otevření vnitřního obalu, 6.5 druh a obsah vnitřního obalu, 6.6 v případě potřeby zvláštní opatření pro likvidaci použitého léčivého přípravku nebo odpadu pocházejícího z takového léčivého přípravku; 7. držitele rozhodnutí o registraci; 8. číslo nebo čísla registrace; 9. datum první registrace nebo prodloužení registrace; 10. datum aktualizace textu; 11. u radiofarmak veškeré podrobnosti o vnitřní radiační dozimetrii; 12. u radiofarmak doplňující podrobný návod pro přípravu v čase potřeby a kontrolu jakosti takové přípravy a případně maximální dobu uchovávání, po kterou bude každý meziprodukt jako eluát nebo radiofarmakum připravené k použití odpovídat svým specifikacím. Pro registrace podle článku 10 nemusí být zahrnuty ty části souhrnu údajů o přípravku referenčního léčivého přípravku týkající se indikací nebo lékových forem, které byly v době uvedení generika na trh ještě chráněny patentovým právem." 11. Článek 12 se nahrazuje tímto: 1. Žadatel zajistí, aby byly podrobné souhrny podle čl. 8 odst. 3 posledního pododstavce před předložením příslušným orgánům sestaveny a podepsány odborníky s nezbytnými technickými nebo odbornými kvalifikacemi, které se uvedou ve stručném životopisu. 2. Osoby mající technické a odborné kvalifikace podle odstavce 1 odůvodní každé použití vědecké literatury podle článku 10a v souladu s podmínkami stanovenými v příloze I. 3. Podrobné souhrny jsou součástí dokumentace, kterou žadatel předkládá příslušným orgánům." 12. Článek 13 se nahrazuje tímto: 1. Členské státy zajistí, aby byly homeopatické léčivé přípravky vyrobené a uváděné na trh ve Společenství povoleny nebo registrovány v souladu s články 14, 15 a 16, s výjimkou případů, kdy byly tyto léčivé přípravky povoleny nebo registrovány podle vnitrostátních právních předpisů před 1. lednem 1994. V případě registrace se použije článek 28 a čl. 29 odst. 1 až 3. 2. Členské státy zavedou zvláštní zjednodušený registrační postup pro homeopatické léčivé přípravky podle článku 14." 13. Článek 14 se mění takto: a) V odstavci 1 se vkládá nový druhý pododstavec, který zní: "Na základě nových vědeckých poznatků může Komise změnit třetí odrážku prvního pododstavce postupem podle čl. 121 odst. 2." 14. Článek 15 se mění takto: a) Druhá odrážka se nahrazuje tímto: "— dokumentace popisující získání a kontrolu základní homeopatické látky nebo základních homeopatických látek a odůvodňující jejich homeopatické použití na základě vhodných bibliografických podkladů". b) Šestá odrážka se nahrazuje tímto: "— jeden nebo více vzorů vnějšího a vnitřního obalu léčivých přípravků, které mají být povoleny,". 15. Článek 16 se mění takto: a) v odstavci 1 se slova "s články 8, 10 a 11" nahrazují slovy "s články 8, 10, 10a, 10b, 10c a 11"; b) v odstavci 2 se slova "toxikologické a farmakologické zkoušky" nahrazují slovy "předklinické zkoušky". 16. Články 17 a 18 se nahrazují tímto: 1. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření pro zajištění toho, aby bylo řízení o registraci léčivých přípravků uzavřeno v maximální lhůtě 210 dnů ode dne podání platné žádosti. Žádosti o registrace téhož léčivého přípravku ve dvou a více členských státech se podávají podle článků 27 až 39. 2. Pokud členský stát zjistí, že je jiná žádost o registraci téhož léčivého přípravku již posuzována v jiném členském státě, odmítne daný členský stát posouzení žádosti a informuje žadatele, že se použijí články 27 až 39. Je-li členský stát v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. l) informován, že jiný členský stát zaregistroval léčivý přípravek, jenž je předmětem žádosti o registraci v daném členském státě, zamítne tuto žádost, pokud nebyla podána v souladu s články 27 až 39." 17. Článek 19 se mění takto: a) v návětí se slova "podle článku 8 a čl. 10 odst. 1" nahrazují slovy "podle článků 8, 10, 10a, 10b a 10c"; b) v bodě 1 se slova "s článkem 8 a čl. 10 odst. 1" nahrazují slovy "s článkem 8, 10, 10a, 10b a 10c"; c) v bodě 2 se slova "státní laboratoří nebo laboratoří určenou k takovému účelu" nahrazují slovy "úřední laboratoří pro kontrolu léčivých přípravků nebo laboratoří, kterou členský stát určil k takovému účelu,"; d) v bodě 3 se slova "v čl. 8 odst. 3 a čl. 10 odst. 1" nahrazují slovy "v čl. 8 odst. 3 a v článcích 10, 10a, 10b a 10c". 18. V čl. 20 písm. b) se slova "ve výjimečných a odůvodněných případech" nahrazují slovy "v odůvodněných případech". 19. V článku 21 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto: "3. Příslušné orgány bez odkladu zpřístupní veřejnosti rozhodnutí o registraci společně se souhrnem údajů o přípravku pro každý léčivý přípravek, který registrovaly. 4. Příslušné orgány vypracují zprávu o hodnocení a poznámky k registrační dokumentaci s ohledem na výsledky farmaceutických a předklinických zkoušek a klinických hodnocení daného léčivého přípravku. Zpráva o hodnocení se aktualizuje, kdykoliv se stanou dostupnými nové informace důležité pro hodnocení jakosti, bezpečnosti nebo účinnosti daného léčivého přípravku. Příslušné orgány neprodleně zpřístupní veřejnosti zprávu o hodnocení společně s odůvodněním svého stanoviska po odstranění veškerých důvěrných informací obchodní povahy. Odůvodnění musí být poskytnuto odděleně pro každou požadovanou indikaci." 20. Článek 22 se nahrazuje tímto: Za výjimečných okolností a po konzultaci se žadatelem může být rozhodnutí o registraci vydáno za podmínky závazku žadatele, že splní určité podmínky, týkající se zejména bezpečnosti léčivého přípravku, oznamování jakékoliv události v souvislosti s jeho používáním příslušným orgánům a opatření, která mají být přijata. Tato registrace může být udělena pouze z objektivních a ověřitelných důvodů a musí být podložena jedním z důvodů uvedených v příloze I. Zachování registrace je spojeno s každoročním novým posouzením těchto podmínek. Seznam těchto podmínek musí být neprodleně zpřístupněn veřejnosti společně se lhůtami a termíny plnění." 21. V článku 23 se doplňují nové odstavce, které znějí: "Držitel rozhodnutí o registraci neprodleně oznámí příslušnému orgánu jakoukoliv novou informaci, která by mohla mít za následek změnu údajů nebo dokumentů uvedených v čl. 8 odst. 3, článcích 10, 10a, 10b a 11, čl. 32 odst. 5 nebo příloze I. Zejména neprodleně informuje příslušný orgán o každém zákazu nebo omezení uloženém příslušnými orgány kterékoliv země, ve které je humánní léčivý přípravek uveden na trh, a o každé jiné nové informaci, která by mohla ovlivnit hodnocení prospěšnosti a rizik daného humánního léčivého přípravku. Aby bylo možné průběžně posuzovat poměr rizika a prospěšnosti, může příslušný orgán kdykoliv požádat držitele rozhodnutí o registraci o zaslání údajů prokazujících, že poměr rizika a prospěšnosti zůstává příznivý." 22. Vkládá se nový článek, který zní: Po udělení registrace oznámí držitel rozhodnutí o registraci příslušnému orgánu registrujícího členského státu datum skutečného uvedení humánního léčivého přípravku na trh v dotyčném členském státě s ohledem na různé registrované varianty. Držitel rovněž uvědomí příslušný orgán, jestliže přípravek přestane být uváděn na trh členského státu, ať již dočasně, nebo trvale. Pokud nejde o výjimečné okolnosti, musí být takové oznámení učiněno nejméně dva měsíce před přerušením uvádění přípravku na trh. Na žádost příslušného orgánu, zejména v souvislosti s farmakovigilancí, poskytne držitel rozhodnutí o registraci příslušnému orgánu veškeré údaje týkající se objemu prodeje léčivého přípravku a veškeré údaje, které má k dispozici, týkající se objemu předepisování." 23. Článek 24 se nahrazuje tímto: 1. Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, platí registrace pět let. 2. Registrace může být prodloužena po pěti letech na základě přehodnocení poměru rizika a prospěšnosti příslušným orgánem registrujícího členského státu. K tomuto účelu poskytne držitel rozhodnutí o registraci příslušnému orgánu nejméně šest měsíců před uplynutím platnosti registrace podle odstavce 1 konsolidovanou verzi dokumentace vztahující se k jakosti, bezpečnosti a účinnosti, včetně veškerých změn zavedených od udělení registrace. 3. Jakmile je registrace jednou prodloužena, platí po neomezenou dobu, pokud příslušný orgán nerozhodne na základě oprávněných důvodů týkajících se farmakovigilance o dodatečném pětiletém prodloužení podle odstavce 2. 4. Každá registrace, po jejímž udělení nenásleduje do tří let skutečné uvedení humánního léčivého přípravku na trh v registrujícím členském státě, pozbývá platnosti. 5. Pokud registrovaný přípravek, který byl uveden na trh v registrujícím členském státě, není nadále skutečně přítomen na trhu po dobu tří po sobě jdoucích let, pozbývá registrace tohoto přípravku platnosti. 6. Příslušný orgán může za výjimečných okolností a z důvodů ochrany veřejného zdraví udělit výjimky z odstavců 4 a 5. Tyto výjimky musí být řádně odůvodněné." 24. Článek 26 se nahrazuje tímto: 1. Registrace se zamítne, jestliže je po ověření údajů a dokumentů uvedených v článcích 8, 10, 10a, 10b a 10c zřejmé, že a) poměr rizika a prospěšnosti není považován za příznivý nebo b) léčebná účinnost léčivého přípravku není žadatelem dostatečně doložena nebo c) kvalitativní a kvantitativní složení léčivého přípravku neodpovídá deklarovanému. 2. Registrace se rovněž zamítne, jestliže nejsou údaje nebo dokumenty předložené na podporu žádosti v souladu s články 8, 10, 10a, 10b a 10c. 3. Žadatel nebo držitel rozhodnutí o registraci odpovídá za správnost předložených dokumentů a údajů." 25. V hlavě III se nadpis kapitoly 4 nahrazuje tímto: Postup vzájemného uznávání a decentralizovaný postup." 26. Články 27 až 32 se nahrazují tímto: 1. Zřizuje se koordinační skupina pro posouzení jakékoliv otázky týkající se registrace léčivého přípravku ve dvou nebo více členských státech v souladu s postupy stanovenými v této kapitole. Agentura zajišťuje sekretariát této koordinační skupiny. 2. Koordinační skupina se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu jmenovaného na období tří let, které může být prodlouženo. Členové koordinační skupiny mohou být doprovázeni odborníky. 3. Koordinační skupina přijme svůj jednací řád, který vstoupí v platnost po vydání příznivého stanoviska Komise. Tento jednací řád se zveřejní. 1. K udělení registrace léčivého přípravku ve více než jednom členském státě podá žadatel v těchto členských státech žádost založenou na totožné registrační dokumentaci. Registrační dokumentace obsahuje informace a dokumenty uvedené v článcích 8, 10, 10a, 10b, 10c a 11. Předložené dokumenty obsahují seznam členských států, kterých se žádost týká. Žadatel požádá jeden členský stát, aby jednal jako "referenční členský stát" a aby připravil zprávu o hodnocení léčivého přípravku podle odstavce 2 nebo 3. 2. Pokud léčivý přípravek již byl v okamžiku podání žádosti registrován, uzná daný členský stát registraci udělenou referenčním členským státem. Za tímto účelem požádá držitel rozhodnutí o registraci referenční členský stát, aby buď připravil zprávu o hodnocení léčivého přípravku, nebo aby v případě potřeby aktualizoval stávající zprávu o hodnocení. Referenční členský stát připraví nebo aktualizuje zprávu o hodnocení do 90 dnů od obdržení platné žádosti. Zpráva o hodnocení společně se schváleným souhrnem údajů o přípravku, označením na obalech a příbalovou informací se zašle danému členskému státu a žadateli. 3. V případě, že léčivý přípravek v okamžiku podání žádosti registrován nebyl, požádá žadatel referenční členský stát, aby připravil návrh zprávy o hodnocení, návrh souhrnu údajů o přípravku a návrhy označení na obalech a příbalové informace. Referenční členský stát připraví návrhy těchto dokumentů do 120 dnů od obdržení platné žádosti a zašle je daným členským státům a žadateli. 4. Do 90 dnů od obdržení dokumentů uvedených v odstavcích 2 a 3 schválí dotyčné členské státy zprávu o hodnocení, souhrn údajů o přípravku, označení na obalech a příbalovou informaci a uvědomí o tom referenční členský stát. Referenční členský stát zaznamená dohodu všech stran, uzavře postup a vyrozumí o tom žadatele. 5. Každý členský stát, ve kterém byla podána žádost podle odstavce 1, přijme do 30 dnů od potvrzení shody rozhodnutí v souladu se schválenou zprávou o hodnocení a souhrnem údajů o přípravku, označením na obalech a příbalovou informací v podobě, v jaké byly schváleny. 1. Jestliže v době stanovené v čl. 28 odst. 4 nemůže členský stát schválit zprávu o hodnocení, souhrn údajů o přípravku, označení na obalech a příbalovou informaci z důvodů potenciálního závažného rizika pro veřejné zdraví, předá podrobné odůvodnění svého postoje referenčnímu členskému státu, ostatním dotčeným členským státům a žadateli. Body, na něž je rozdílný názor, se neprodleně předloží koordinační skupině. 2. Komise přijme pokyny, které definují potenciální závažné riziko pro veřejné zdraví. 3. V rámci koordinační skupiny všechny členské státy uvedené v odstavci 1 maximálně usilují o dosažení dohody o opatřeních, která je třeba přijmout. Poskytnou žadateli příležitost vyjádřit své stanovisko ústně nebo písemně. Pokud během 60 dní od oznámení bodů, na něž je rozdílný názor, dosáhnou členské státy dohody, zaznamená referenční členský stát dohodu, uzavře postup a vyrozumí o tom žadatele. Použije se čl. 28 odst. 5. 4. Pokud členské státy nedosáhnou dohody ve lhůtě 60 dnů stanovené v odstavci 3, je neprodleně uvědomena agentura s ohledem na uplatnění postupu podle článků 32, 33 a 34. Agentuře se předloží podrobný popis otázek, u nichž členské státy nemohly dosáhnout dohody, a důvody jejich rozdílných názorů. Kopie se zašle žadateli. 5. Jakmile je žadatel informován, že byla záležitost předložena agentuře, neprodleně předá agentuře kopii informací a dokumentů podle čl. 28 odst. 1 prvního pododstavce. 6. Za okolností uvedených v odstavci 4 mohou členské státy, které schválily zprávu o hodnocení, návrh souhrnu údajů o přípravku, označení na obalech a příbalové informace referenčního členského státu, na žádost žadatele zaregistrovat léčivý přípravek, aniž by vyčkaly výsledku postupu podle článku 32. V takovém případě není vydanou registrací dotčen výsledek postupu. 1. Jestliže byly v souladu s články 8, 10, 10a, 10b, 10c a 11 podány dvě nebo více žádostí o registraci určitého léčivého přípravku a členské státy přijaly rozdílná rozhodnutí o registraci léčivého přípravku či o jejím pozastavení nebo zrušení, mohou členský stát, Komise, žadatel nebo držitel rozhodnutí o registraci předložit záležitost Výboru pro humánní léčivé přípravky (dále jen "výbor") k uplatnění postupu stanoveného v článcích 32, 33 a 34. 2. Na podporu harmonizace léčivých přípravků registrovaných ve Společenství předají členské státy každý rok koordinační skupině seznam léčivých přípravků, pro které by měl být vypracován harmonizovaný souhrn údajů o přípravku. Koordinační skupina sestaví seznam s přihlédnutím k návrhům všech členských států a předá jej Komisi. Komise nebo členský stát, ve shodě s agenturou a s přihlédnutím k názorům zúčastněných stran, mohou tyto přípravky předložit výboru v souladu s odstavcem 1. 1. Členské státy, Komise, žadatel nebo držitel rozhodnutí o registraci mohou ve zvláštních případech, které se týkají zájmů Společenství, předložit záležitost výboru k uplatnění postupu stanoveného v článcích 32, 33 a 34 před tím, než je přijato jakékoliv rozhodnutí o žádosti o registraci nebo o pozastavení či zrušení registrace nebo o jakékoliv jiné změně registrace, která se jeví nutná zejména pro zohlednění informací shromážděných podle hlavy IX. Daný členský stát nebo Komise jasně vymezí otázku, která se předkládá výboru k přezkoumání, a vyrozumí žadatele nebo držitele rozhodnutí o registraci. Členské státy a žadatel nebo držitel rozhodnutí o registraci předají výboru veškeré dostupné informace týkající se dané záležitosti. 2. Jestliže se přezkoumání výborem týká série léčivých přípravků nebo terapeutické skupiny, může agentura omezit postup na určité specifické části registrace. V tom případě se pro tyto léčivé přípravky použije článek 35, pouze pokud se na ně vztahují registrační postupy uvedené v této kapitole. 1. Odkazuje-li se na postup stanovený v tomto článku, přezkoumá výbor danou záležitost a vydá odůvodněné stanovisko do 60 dnů ode dne, kdy mu záležitost byla předložena. V případech předložených výboru v souladu s články 30 a 31 může však výbor s přihlédnutím k názorům žadatelů nebo držitelů rozhodnutí o registraci tuto lhůtu prodloužit o dodatečnou dobu až 90 dnů. V naléhavých případech může výbor na návrh svého předsedy stanovit kratší lhůtu. 2. K přezkoumání záležitosti jmenuje výbor jednoho ze svých členů zpravodajem. Výbor může také určit jednotlivé odborníky k poradám o zvláštních otázkách. Při jmenování odborníků vymezí výbor jejich úkoly a určí lhůtu pro jejich splnění. 3. Před vydáním stanoviska poskytne výbor žadateli nebo držiteli rozhodnutí o registraci příležitost podat písemné nebo ústní vysvětlení ve lhůtě, kterou výbor určí. Ke stanovisku výboru musí být přiložen návrh souhrnu údajů o přípravku pro daný přípravek a návrhy označení na obalech a příbalové informace. Výbor může v případě potřeby vyzvat jakoukoliv jinou osobu, aby mu poskytla informace o projednávané záležitosti. Výbor může pozastavit běh lhůt uvedených v odstavci 1, aby žadatel nebo držitel rozhodnutí o registraci mohl připravit vysvětlení. 4. Agentura neprodleně vyrozumí žadatele nebo držitele rozhodnutí o registraci, pokud výbor dojde ke stanovisku, že a) žádost nesplňuje kritéria pro registraci, nebo b) souhrn údajů o přípravku navržený žadatelem nebo držitelem rozhodnutí o registraci podle článku 11 by měl být změněn, nebo c) registrace by měla být udělena podmíněně s ohledem na podmínky, které jsou považovány za podstatné pro bezpečné a účinné použití léčivého přípravku včetně farmakovigilance, nebo d) registrace by měla být pozastavena, změněna nebo zrušena. Do 15 dnů od obdržení stanoviska může žadatel nebo držitel rozhodnutí o registraci písemně oznámit agentuře svůj úmysl požádat o přehodnocení stanoviska. V takovém případě předá agentuře podrobné odůvodnění této žádosti do 60 dnů od obdržení stanoviska. Do 60 dnů od obdržení odůvodnění žádosti přezkoumá výbor své stanovisko v souladu s čl. 62 odst. 1 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 726/2004. Důvody pro dosažené závěry se připojí ke zprávě o hodnocení uvedené v odstavci 5 tohoto článku. 5. Do 15 dnů od přijetí konečného stanoviska výboru předá agentura toto stanovisko členským státům, Komisi a žadateli nebo držiteli rozhodnutí o registraci společně se zprávou popisující hodnocení léčivého přípravku a uvádějící důvody pro závěry výboru. V případě stanoviska ve prospěch udělení nebo zachování registrace daného léčivého přípravku a jeho uvedení na trh se ke stanovisku přiloží následující dokumenty: a) návrh souhrnu údajů o přípravku podle článku 11, b) veškeré podmínky ovlivňující registraci ve smyslu odst. 4 písm. c), c) podrobnosti o veškerých doporučených podmínkách nebo omezeních s ohledem na bezpečné a účinné použití léčivého přípravku, d) návrhy označení na obalech a příbalové informace." 27. Článek 33 se mění takto: a) v prvním pododstavci se slova "30 dnů" nahrazují slovy "15 dnů"; b) ve druhém pododstavci se slova "v čl. 32 odst. 5 písm. a) a b)" nahrazují slovy "v čl. 32 odst. 5 druhém pododstavci"; c) ve čtvrtém pododstavci se za slovo "žadateli" doplňují slova "nebo držiteli rozhodnutí o registraci". 28. Článek 34 se nahrazuje tímto: 1. Komise přijme konečné rozhodnutí postupem podle čl. 121 odst. 3 do 15 dnů od ukončení tohoto postupu. 2. Jednací řád stálého výboru zřízeného podle čl. 121 odst. 1 se upraví tak, aby bylo přihlédnuto k úkolům, které mu jsou přiděleny podle této kapitoly. Tyto úpravy zahrnují: a) s výjimkou případů uvedených v čl. 33 třetím pododstavci se stanovisko stálého výboru vydává písemně; b) členské státy mají 22 dnů na podání svých písemných připomínek k návrhu rozhodnutí Komisi. Má-li však být rozhodnutí přijato neodkladně, může předseda stanovit kratší lhůtu podle stupně naléhavosti. Tato lhůta nesmí být kratší než pět dnů, pokud nejde o výjimečné okolnosti; c) členské státy mají možnost písemně požádat, aby byl návrh rozhodnutí projednán na plenární schůzi stálého výboru. Pokud podle názoru Komise vyvolávají písemné připomínky členského státu důležité nové otázky vědecké nebo technické povahy, kterými se stanovisko vydané agenturou nezabývalo, pozastaví předseda postup a postoupí žádost zpět agentuře k dalšímu zvážení. Ustanovení nezbytná pro provedení tohoto odstavce přijme Komise postupem podle čl. 121 odst. 2. 3. Rozhodnutí podle odstavce 1 je určeno všem členským státům a sdělí se pro informaci držiteli rozhodnutí o registraci nebo žadateli. Dotčené členské státy a referenční členský stát do 30 dnů od oznámení rozhodnutí buď udělí, nebo zruší registraci či provedou veškeré změny registrace nezbytné pro dosažení souladu s rozhodnutím, a přitom na rozhodnutí odkáží. Informují o tom Komisi a agenturu." 29. V čl. 35 odst. 1 se zrušuje třetí pododstavec. 30. V článku 38 se odstavec 2 nahrazuje tímto: "2. Nejméně každých deset let zveřejní Komise zprávu o zkušenostech získaných na základě postupů popsaných v této kapitole a navrhne veškeré změny, které mohou být potřebné pro zdokonalení těchto postupů. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě." 31. Článek 39 se nahrazuje tímto: Ustanovení čl. 29 odst. 4, 5 a 6 a články 30 až 34 se nevztahují na homeopatické léčivé přípravky uvedené v článku 14. Články 28 až 34 se nevztahují na homeopatické léčivé přípravky uvedené v čl. 16 odst. 2." 32. V článku 40 se doplňuje nový odstavec, který zní: "4. Členské státy předají agentuře kopii povolení podle odstavce 1. Agentura vloží tuto informaci do databáze Společenství uvedené v čl. 111 odst. 6." 33. V článku 46 se písmeno f) nahrazuje tímto: "f) dodržovat zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi pro léčivé přípravky a používat jako výchozí suroviny jen účinné látky, které byly vyrobeny v souladu s podrobnými pokyny pro správnou výrobní praxi pro výchozí suroviny. Toto písmeno se použije také pro určité pomocné látky, jejichž seznam i zvláštní podmínky použití stanoví směrnice přijatá Komisí postupem podle čl. 121 odst. 2." 34. Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 46a 1. Pro účely této směrnice zahrnuje výroba účinných látek použitých jako výchozí suroviny jak úplnou, tak dílčí výrobu nebo dovoz účinné látky použité jako výchozí surovina ve smyslu části I bodu 3.2.1.1 písm. b) přílohy I a různé procesy rozdělování, balení nebo úpravy balení před jejím použitím v léčivém přípravku, včetně přebalování a přeznačování, které provádí distributor výchozích surovin. 2. Veškeré změny potřebné pro přizpůsobení odstavce 1 vědeckému a technickému pokroku se stanoví postupem podle čl. 121 odst. 2." 35. V článku 47 se doplňují nové pododstavce, které znějí: "Zásady správné výrobní praxe pro účinné látky použité jako výchozí suroviny podle čl. 46 písm. f) se přijmou ve formě podrobných pokynů. Komise také zveřejní pokyny pro formu a obsah povolení uvedeného v čl. 40 odst. 1, pro zprávy uvedené v čl. 111 odst. 3 a pro formu a obsah osvědčení správné výrobní praxe uvedeného v čl. 111 odst. 5." 36. V čl. 49 odst. 1 se zrušuje slovo "minimální". 37. V čl. 49 odst. 2 čtvrtém pododstavci první odrážce se slova "aplikovaná fyzika" nahrazují slovy "experimentální fyzika". 38. V čl. 50 odst. 1 se slova "v daném státě" nahrazují slovy "ve Společenství". 39. V čl. 51 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto: "b) v případě léčivých přípravků pocházejících ze třetích zemí, bez ohledu na to, zda byl přípravek vyroben ve Společenství, byla každá výrobní šarže podrobena v členském státě úplné kvalitativní analýze, kvantitativní analýze alespoň všech účinných látek a všem dalším zkouškám nebo kontrolám nezbytným k zajištění jakosti léčivých přípravků v souladu s požadavky registrace." 40. Článek 54 se mění takto: "a) název léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, zda je určen k použití pro kojence, děti, nebo dospělé; jestliže přípravek obsahuje až tři účinné látky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN), nebo pokud neexistuje, běžný název". b) V písmenu d) se slova "v pokynech" nahrazují slovy "v podrobných pokynech". c) Písmeno e) se nahrazuje tímto: "e) způsob a v případě potřeby cesta podání. Vyhradí se místo pro údaj o předepsaném dávkování." "f) zvláštní upozornění, že léčivý přípravek musí být uchováván mimo dosah a dohled dětí;". e) Písmeno j) se nahrazuje tímto: "j) v případě potřeby zvláštní opatření týkající se odstraňování nepoužitých léčivých přípravků nebo odpadu pocházejícího z léčivých přípravků stejně jako odkaz na vhodný zavedený systém sběru". f) Písmeno k) se nahrazuje tímto: "k) jméno a adresa držitele rozhodnutí o registraci a případně jméno jím jmenovaného zástupce". g) Písmeno n) se nahrazuje tímto: "n) návod k použití v případě léčivých přípravků vydávaných bez předpisu." 41. Článek 55 se mění takto: a) v odstavci 1 se slova "v článcích 54 a 62" nahrazují slovy "v článku 54"; b) v odstavci 2 se první odrážka nahrazuje tímto: "— název léčivého přípravku podle čl. 54 písm. a),"; c) v odstavci 3 se první odrážka nahrazuje tímto: "— název léčivého přípravku podle čl. 54 písm. a) a v případě potřeby cesta podání,". 42. Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 56a Název léčivého přípravku podle čl. 54 písm. a) musí být uveden na obalu také Braillovým písmem. Držitel rozhodnutí o registraci zajistí, aby byla příbalová informace na žádost organizací pacientů dostupná ve formátech pro nevidomé a slabozraké." 43. V článku 57 se doplňuje nový pododstavec, který zní: "Při použití tohoto článku pro přípravky registrované podle nařízení (ES) č. 726/2004 se členské státy řídí podrobnými pokyny podle článku 65 této směrnice." 44. Článek 59 se nahrazuje tímto: 1. Příbalová informace musí být vypracována v souladu se souhrnem údajů o přípravku; musí obsahovat následující údaje v uvedeném pořadí: a) pro identifikaci léčivého přípravku: i) název léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, zda je určen k použití pro kojence, děti, nebo dospělé. Běžný název musí být uveden, jestliže přípravek obsahuje pouze jednu účinnou látku a jeho název je vymyšlený, ii) farmakoterapeutická skupina nebo způsob účinku v pojmech snadno srozumitelných pro pacienta; b) léčebné indikace; c) výčet informací, které je nezbytné znát před užitím léčivého přípravku: i) kontraindikace, ii) vhodná bezpečnostní opatření při použití, iii) formy interakce s jinými léčivými přípravky a další formy interakce (například alkohol, tabák, potraviny), které mohou ovlivnit účinek léčivého přípravku, iv) zvláštní upozornění; d) potřebné a obvyklé pokyny pro správné použití, zejména: i) dávkování, ii) způsob a v případě potřeby i cesta podání, iii) frekvence podávání, v případě potřeby s uvedením časového údaje, kdy se může nebo musí léčivý přípravek podat, a případně podle povahy přípravku iv) trvání léčby, pokud by mělo být omezeno, v) opatření v případě předávkování (například příznaky, postupy v naléhavých případech), vi) jak postupovat, jestliže nebyla užita jedna nebo více dávek, vii) v případě potřeby poukaz na riziko dopadů přerušení podávání, viii) zvláštní doporučení, aby byl v případě potřeby vyjasnění použití přípravku konzultován lékař nebo lékárník; e) popis nežádoucích účinků, které se mohou objevit při běžném používání léčivého přípravku, a v případě nutnosti opatření, jež je třeba v takovém případě přijmout; pacient by měl být výslovně vyzván, aby oznámil svému lékaři nebo lékárníkovi každý nežádoucí účinek, který není uveden v příbalové informaci; f) odkaz na datum ukončení použitelnosti uvedené na obalu s: i) varováním před používáním přípravku po tomto datu, ii) případnými zvláštními opatřeními pro uchovávání, iii) v případě potřeby upozorněním na určité viditelné známky snížené jakosti přípravku, iv) úplným kvalitativním složením (účinné látky a pomocné látky) a kvantitativním složením, pokud jde o účinné látky, za použití běžných názvů, a to pro každou variantu léčivého přípravku, v) lékovou formou a obsahem udaným jako hmotnost, objem nebo jednotky dávek pro každou variantu přípravku, vi) jménem a adresou držitele rozhodnutí o registraci a případně jménem jím jmenovaných zástupců v členských státech, vii) jménem a adresou výrobce; g) pokud je léčivý přípravek registrován podle článků 28 až 39 v dotčených členských státech pod různými názvy, seznam názvů registrovaných jednotlivými členskými státy; h) datum, kdy byla příbalová informace naposledy revidována. 2. Ve výčtu uvedeném v odst. 1 písm. c) se: a) zohlední zvláštní podmínky pro určité kategorie uživatelů (děti, těhotné nebo kojící ženy, starší osoby, osoby se zvláštními patologickými stavy), b) v případě potřeby uvedou možné účinky na schopnost řídit vozidla nebo obsluhovat stroje, c) uvedou ty pomocné látky, jejichž znalost je důležitá pro bezpečné a účinné použití léčivého přípravku a které jsou zahrnuty v podrobných pokynech zveřejněných podle článku 65. 3. Příbalová informace musí odrážet výsledky konzultací s cílovými skupinami pacientů, aby se zajistilo, že je čitelná, jasná a jednoduše použitelná." 45. V článku 61 se odstavec 1 nahrazuje tímto: "1. Se žádostí o registraci léčivého přípravku se orgánům příslušným k udělení registrace předkládá jeden či více vzorů vnějšího a vnitřního obalu léčivého přípravku společně s návrhem příbalové informace. Příslušnému orgánu se rovněž předkládají výsledky posouzení provedených ve spolupráci s cílovými skupinami pacientů." 46. V čl. 61 odst. 4 se slova "nebo případně" nahrazují slovem "a". 47. V článku 62 se slova "pro zdravotní osvětu" nahrazují slovy "pro pacienta". 48. Článek 63 se mění takto: "V případě určitých léčivých přípravků pro vzácná onemocnění se mohou na základě odůvodněného požadavku uvést údaje vyjmenované v článku 54 jen v jednom z úředních jazyků Společenství." "2. Příbalová informace musí být formulována a sestavena tak, aby byla jasná a srozumitelná a aby umožňovala uživatelům počínat si náležitě, v případě potřeby za pomoci zdravotnických pracovníků. Příbalová informace musí být snadno čitelná v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu, ve kterém je léčivý přípravek uváděn na trh. První pododstavec nebrání tomu, aby byla příbalová informace vytištěna v několika jazycích, pokud jsou ve všech použitých jazycích uvedeny stejné informace. 3. Není-li přípravek určen k poskytnutí přímo pacientovi, mohou příslušné orgány upustit od požadavku, aby byly v označení na obalu a v příbalové informaci uvedeny určité údaje a aby byla příbalová informace v úředním jazyce či úředních jazycích členského státu, ve kterém je přípravek uváděn na trh." 49. Článek 65 se nahrazuje tímto: "Článek 65 Po konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami Komise vypracuje a zveřejní podrobné pokyny týkající se zejména: a) formulace určitých zvláštních upozornění pro určité kategorie léčivých přípravků, b) potřeby zvláštních informací týkajících se léčivých přípravků vydávaných bez předpisu, c) čitelnosti údajů v označení na obalech a v příbalové informaci, d) způsobů identifikace a ověření autentičnosti léčivých přípravků, e) seznamu pomocných látek, které musí být uvedeny v označení na obalech léčivých přípravků, a požadovaného způsobu jejich uvedení, f) harmonizovaných prováděcích pravidel k článku 57." 50. V čl. 66 odst. 3 se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto: "— jménem a adresou výrobce". 51. V článku 69 se odstavec 1 mění takto: a) První odrážka se nahrazuje tímto: "— vědecký název základní látky či základních látek, za kterým následuje stupeň ředění s užitím symbolů lékopisu použitého podle čl. 1 odst. 5; je-li homeopatický léčivý přípravek složen ze dvou nebo více základních látek, mohou být vědecké názvy základních látek v označení na obalech doplněny vymyšleným názvem,". b) Poslední odrážka se nahrazuje tímto: "— upozornění pro uživatele, aby se poradil s lékařem, jestliže příznaky přetrvávají." 52. V článku 70 se odstavec 2 mění takto: "a) léčivé přípravky na lékařský předpis, které lze nebo nelze vydat opakovaně,". "c) léčivé přípravky na lékařský předpis "s omezením", které smějí být použity výhradně v určitých specializovaných oblastech." 53. Článek 74 se nahrazuje tímto: "Článek 74 Jsou-li příslušným orgánům oznámeny nové skutečnosti, přezkoumají je a v případě potřeby změní klasifikaci léčivého přípravku za použití kritérií uvedených v článku 71." 54. Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 74a Jestliže byla povolena změna klasifikace léčivého přípravku na základě významných předklinických zkoušek nebo klinických hodnocení, nesmí vzít příslušný orgán v úvahu výsledky těchto zkoušek nebo hodnocení při posuzování žádosti o změnu klasifikace stejné látky podané jiným žadatelem nebo držitelem rozhodnutí o registraci po dobu jednoho roku od povolení první změny." 55. Článek 76 se mění takto: a) dosavadní znění se označuje jako odstavec 1; "2. Pro účely distribuce a skladování musí být léčivým přípravkům udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004 nebo příslušnými orgány členského státu podle této směrnice. 3. Každý distributor, který není držitelem rozhodnutí o registraci a dováží přípravek z jiného členského státu, oznámí držiteli rozhodnutí o registraci a příslušnému orgánu členského státu, do kterého bude přípravek dovážen, svůj úmysl jej dovážet. V případě přípravků, kterým nebyla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nejsou oznámením příslušnému orgánu dotčeny doplňkové postupy stanovené právními předpisy daného členského státu." 56. V čl. 80 písm. e) se druhá odrážka nahrazuje tímto: "— (netýká se českého znění)." 57. Článek 81 se nahrazuje tímto: "Článek 81 S ohledem na dodávání léčivých přípravků lékárníkům a osobám oprávněným nebo zmocněným vydávat léčivé přípravky veřejnosti neuloží členské státy držiteli povolení distribuce, které bylo uděleno jiným členským státem, žádné povinnosti, zejména povinnosti veřejné služby, přísnější než ty, jež ukládají osobám, kterým samy povolily provádět odpovídající činnosti. Opatření k provedení tohoto článku by měla být navíc odůvodněna na základě ochrany veřejného zdraví a být úměrná cílům takové ochrany v souladu s pravidly Smlouvy, zejména s těmi, která se týkají volného pohybu zboží a hospodářské soutěže." 58. V čl. 82 odst. 1 se druhá odrážka nahrazuje tímto: 59. Článek 84 se nahrazuje tímto: "Článek 84 Komise zveřejní pokyny pro správnou distribuční praxi. Za tím účelem projedná věc s Výborem pro humánní léčivé přípravky a s Farmaceutickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 75/320/EHS [13]." 60. Článek 85 se nahrazuje tímto: "Článek 85 Tato hlava se použije pro homeopatické léčivé přípravky." 61. V čl. 86 odst. 2 se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto: "— informace o lidském zdraví nebo o onemocněních lidí za předpokladu, že neobsahují žádný, ani nepřímý odkaz na léčivý přípravek." 62. Článek 88 se nahrazuje tímto: 1. Členské státy zakáží reklamu určenou široké veřejnosti na léčivé přípravky, které: a) mohou být vydány pouze na lékařský předpis v souladu s hlavou VI, b) obsahují látky, které jsou definovány mezinárodní úmluvou, jako jsou úmluvy Organizace spojených národů z let 1961 a 1971, jako psychotropní nebo omamné. 2. Předmětem reklamy určené široké veřejnosti mohou být léčivé přípravky, které jsou s ohledem na své složení nebo účel určeny a uzpůsobeny k použití bez zásahu lékaře pro stanovení diagnózy, předepsání nebo sledování léčby, případně po poradě s lékárníkem. 3. Členské státy jsou oprávněny zakázat na svém území reklamu určenou široké veřejnosti na léčivé přípravky, které mohou být hrazeny. 4. Zákaz obsažený v odstavci 1 se nevztahuje na vakcinační akce prováděné průmyslem a schválené příslušnými orgány členských států. 5. Zákaz uvedený v odstavci 1 se použije, aniž je dotčen článek 14 směrnice 89/552/EHS. 6. Členské státy zakáží přímou distribuci léčivých přípravků veřejnosti průmyslem za účelem propagace." 63. Za článek 88 se vkládá nový text, který zní: "HLAVA VIIIa INFORMACE A REKLAMA Do tří let ode dne vstupu směrnice 2004/726/ES v platnost předloží Komise po konzultacích s organizacemi pacientů a spotřebitelů, organizacemi lékařů a lékárníků, členskými státy a ostatními zúčastněnými stranami Evropskému parlamentu a Radě zprávu o současné praxi při poskytování informací – zejména internetem – a rizicích a prospěšnosti této praxe pro pacienty. Po analýze výše uvedených údajů vypracuje Komise v případě potřeby návrhy informační strategie pro zajištění vysoce kvalitních, objektivních a spolehlivých informací o léčivých přípravcích a jiných léčebných postupech nereklamní povahy a zaměří se při tom také na otázku odpovědnosti informačního zdroje." 64. Článek 89 se mění takto: a) V odst. 1 písm. b) se první odrážka nahrazuje tímto: "2. Členské státy mohou rozhodnout, že reklama na léčivý přípravek určená široké veřejnosti může odchylně od odstavce 1 obsahovat pouze název léčivého přípravku nebo jeho mezinárodní nechráněný název, pokud existuje, nebo obchodní značku, je-li zamýšlena výhradně jako připomenutí." 65. V článku 90 se zrušuje písmeno l). 66. V článku 91 se odstavec 2 nahrazuje tímto: "2. Členské státy mohou rozhodnout, že reklama na léčivé přípravky určená osobám způsobilým předepisovat nebo vydávat takové přípravky může odchylně od odstavce 1 obsahovat pouze název léčivého přípravku nebo jeho mezinárodní nechráněný název, pokud existuje, nebo obchodní značku, je-li zamýšlena výhradně jako připomenutí." 67. V článku 94 se odstavec 2 nahrazuje tímto: "2. Náklady na pohostinnost vzniklé v souvislosti s akcemi na podporu prodeje se musí vždy přísně omezovat na svůj hlavní účel a nesmějí se vztahovat na jiné osoby než zdravotnické pracovníky." 68. Článek 95 se nahrazuje tímto: Ustanovení čl. 94 odst. 1 nebrání tomu, aby byla pohostinnost přímo či nepřímo nabízena při čistě profesních či vědeckých akcích; taková pohostinnost se musí vždy přísně omezovat na hlavní vědecký účel akce; nesmí se vztahovat na jiné osoby než zdravotnické pracovníky." 69. V čl. 96 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto: "d) vzorek nesmí být větší než nejmenší balení na trhu,". 70. V článku 98 se doplňuje nový odstavec, který zní: "3. Členské státy nezakáží společnou propagaci léčivého přípravku držitelem rozhodnutí o registraci a jednou nebo více jím jmenovanými společnostmi." 71. Článek 100 se nahrazuje tímto: "Článek 100 Na reklamu na homeopatické léčivé přípravky podle čl. 14 odst. 1 se vztahují ustanovení této hlavy s výjimkou čl. 87 odst. 1. Pro reklamu takových léčivých přípravků však smějí být použity pouze informace uvedené v čl. 69 odst. 1." 72. V článku 101 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: "Členské státy mohou uložit lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům zvláštní povinnosti týkající se hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky." 73. Článek 102 se nahrazuje tímto: Aby členské státy zajistily přijímání vhodných a harmonizovaných regulačních rozhodnutí týkajících se léčivých přípravků registrovaných ve Společenství s ohledem na informace získané o nežádoucích účincích léčivých přípravků za běžných podmínek používání, musí provozovat systém farmakovigilance. Tento systém se využije ke shromažďování informací užitečných pro dozor nad léčivými přípravky se zvláštním zřetelem k nežádoucím účinkům u lidí a k vědeckému vyhodnocování takových informací. Členské státy zajistí, aby byly vhodné informace shromážděné pomocí tohoto systému předávány ostatním členským státům a agentuře. Informace se zaznamenávají v databázi uvedené v čl. 57 odst. 1 druhém pododstavci písm. l) nařízení (ES) č. 726/2004 a musí být trvale přístupné všem členským státům a bez prodlení veřejnosti. V rámci tohoto systému se také vezmou v úvahu veškeré dostupné informace o nesprávném používání a zneužívání léčivých přípravků, které mohou mít vliv na hodnocení jejich prospěšnosti a rizik." 74. Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 102a Správa fondů určených na činnosti spojené s farmakovigilancí, provoz komunikačních sítí a dozor nad trhem musí být pod trvalou kontrolou příslušných orgánů, aby byla zaručena jejich nezávislost." 75. V čl. 103 druhém pododstavci se návětí nahrazuje tímto: "Tato kvalifikovaná osoba musí mít bydliště ve Společenství a je odpovědná za:" 76. Články 104 až 107 se nahrazují tímto: "Článek 104 1. Držitel rozhodnutí o registraci musí vést podrobné záznamy o všech podezřeních na nežádoucí účinky, které se vyskytnou ve Společenství nebo ve třetí zemi. Kromě výjimečných okolností se tyto účinky sdělují elektronicky formou zprávy v souladu s pokyny uvedenými v čl. 106 odst. 1. 2. Držitel rozhodnutí o registraci musí zaznamenávat veškerá podezření na závažné nežádoucí účinky, na která je upozorněn zdravotnickými pracovníky, a neprodleně je hlásit příslušnému orgánu členského státu, na jehož území případ nastal, a to do 15 dnů od obdržení informace. 3. Držitel rozhodnutí o registraci musí zaznamenávat a neprodleně hlásit veškerá ostatní podezření na závažné nežádoucí účinky, které splňují kritéria pro hlášení podle pokynů uvedených v čl. 106 odst. 1 a o kterých lze důvodně předpokládat, že mu jsou známy, příslušnému orgánu členského státu, na jehož území případ nastal, a to do 15 dnů od obdržení informace. 4. Držitel rozhodnutí o registraci zajistí, aby jakákoli podezření na závažné a neočekávané nežádoucí účinky a jakákoli podezření na přenos infekčního agens léčivým přípravkem, která se vyskytnou na území třetí země, byla okamžitě hlášena podle pokynů uvedených v čl. 106 odst. 1 tak, aby byla dostupná agentuře a příslušným orgánům členských států, ve kterých je léčivý přípravek registrován, a to do 15 dnů od obdržení informace. 5. Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 držitel rozhodnutí o registraci také zajistí v případě léčivých přípravků, které byly registrovány podle směrnice 87/22/EHS nebo v rámci postupů podle článků 28 a 29 této směrnice nebo které byly předmětem postupů podle článků 32, 33 a 34 této směrnice, aby veškerá podezření na závažné nežádoucí účinky vyskytující se ve Společenství byla hlášena takovým způsobem, aby byla dostupná referenčnímu členskému státu nebo příslušnému orgánu působícímu jako referenční členský stát. Referenční členský stát přebírá odpovědnost za analýzu a monitorování takových nežádoucích účinků. 6. Pokud nebyly jako podmínka udělení registrace nebo následně, jak je uvedeno v pokynech podle čl. 106 odst. 1, stanoveny jiné požadavky, předkládají se zprávy o všech nežádoucích účincích příslušným orgánům ve formě pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti neprodleně na vyžádání nebo alespoň každých šest měsíců od udělení registrace až do uvedení na trh. Pravidelné aktualizované zprávy o bezpečnosti se také předkládají neprodleně na vyžádání nebo alespoň každých šest měsíců vždy po šesti měsících v prvních dvou letech po prvním uvedení na trh a jednou ročně v následujících dvou letech. Poté se zprávy předkládají každé tři roky nebo neprodleně na vyžádání. Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti obsahují vědecké vyhodnocení poměru rizika a prospěšnosti léčivého přípravku. 7. Komise může přijmout předpisy, kterými se změní odstavec 6 s ohledem na zkušenosti získané při jeho uplatňování. Komise přijme tyto předpisy postupem podle čl. 121 odst. 2. 8. Po udělení registrace může držitel rozhodnutí o registraci požadovat změnu lhůt uvedených v odstavci 6 postupem stanoveným nařízením Komise (ES) č. 1084/2003 [14]. 9. Držitel rozhodnutí o registraci nesmí sdělovat široké veřejnosti informace týkající se farmakovigilance v souvislosti se svým registrovaným léčivým přípravkem, aniž by předem nebo současně informoval příslušný orgán. V každém případě musí držitel rozhodnutí o registraci zajistit, aby takové informace byly poskytovány objektivně a nebyly zavádějící. 1. Agentura ve spolupráci s členskými státy a Komisí zřídí síť pro zpracování údajů k usnadnění výměny farmakovigilančních informací týkajících se léčivých přípravků uváděných na trh ve Společenství, aby se umožnilo všem příslušným orgánům sdílet informace ve stejný okamžik. 2. S využitím sítě uvedené v odstavci 1 členské státy zajistí, aby byly zprávy o podezřeních na závažné nežádoucí účinky, které se vyskytly na jejich území, neprodleně předány agentuře a ostatním členským státům, a to nejpozději do 15 dnů od jejich oznámení. 3. Členské státy zajistí, aby byly zprávy o podezřeních na závažné nežádoucí účinky, které se vyskytly na jejich území, neprodleně předány držiteli rozhodnutí o registraci, a to do 15 dnů od jejich oznámení. 1. Pro usnadnění výměny informací o farmakovigilanci v rámci Společenství vypracuje Komise po konzultaci s agenturou, členskými státy a zúčastněnými stranami pokyny o shromažďování, ověřování a předkládání zpráv o nežádoucích účincích, včetně technických požadavků na elektronickou výměnu farmakovigilančních informací v souladu s mezinárodně uznanými formáty, a zveřejní odkaz na mezinárodně uznanou lékařskou terminologii. V souladu s pokyny používají držitelé rozhodnutí o registraci pro oznamování nežádoucích účinků mezinárodně uznanou lékařskou terminologii. Tyto pokyny se zveřejní ve svazku 9 Pravidel pro léčivé přípravky v Evropském společenství a zohlední mezinárodní harmonizaci provedenou v oblasti farmakovigilance. 2. Držitel rozhodnutí o registraci a příslušné orgány se při výkladu definic uvedených v čl. 1 bodech 11 až 16 a zásad uvedených v této hlavě řídí pokyny uvedenými v odstavci 1. 1. Považuje-li členský stát v důsledku vyhodnocení farmakovigilančních údajů za potřebné pozastavit, zrušit či změnit registraci v souladu s pokyny uvedenými v čl. 106 odst. 1, neprodleně uvědomí agenturu, ostatní členské státy a držitele rozhodnutí o registraci. 2. Pokud je pro ochranu veřejného zdraví potřebné neodkladné opatření, může daný členský stát pozastavit registraci léčivého přípravku za podmínky, že agentura, Komise a ostatní členské státy jsou o tom uvědomeny nejpozději následující pracovní den. Je-li agentura uvědomena podle odstavce 1 o pozastaveních nebo zrušení nebo podle prvního pododstavce tohoto odstavce, připraví výbor stanovisko ve lhůtě stanovené podle naléhavosti záležitosti. V případě změn může výbor na žádost členského státu připravit stanovisko. Na základě tohoto stanoviska může Komise požadovat, aby všechny členské státy, ve kterých byl přípravek uveden na trh, přijaly neprodleně dočasná opatření. Konečná opatření se přijímají postupem podle čl. 121 odst. 3." 77. Článek 111 se mění takto: "1. Příslušný orgán daného členského státu zajistí, aby byly dodržovány právní předpisy pro léčivé přípravky, a to opakovanými inspekcemi, v případě potřeby i neohlášenými, případně i tím, že si vyžádá, aby Úřední kontrolní laboratoř pro léčivé přípravky nebo laboratoř určená k tomuto účelu provedla zkoušky vzorků. Příslušný orgán může též provádět neohlášené inspekce v prostorách výrobců účinných látek používaných jako výchozí suroviny nebo v prostorách držitelů rozhodnutí o registraci, kdykoliv má za to, že existují důvody pro podezření na nedodržování zásad a pokynů správné výrobní praxe podle článku 47. Tyto inspekce mohou být prováděny také na žádost členského státu, Komise nebo agentury. K ověření toho, zda údaje předložené za účelem získání osvědčení shody vyhovují monografiím Evropského lékopisu, se může orgán pro standardizaci názvosloví a standardy jakosti ve smyslu Úmluvy týkající se vypracování Evropského lékopisu [15] (Evropské ředitelství pro jakost léčivých přípravků) obrátit na Komisi nebo agenturu a vyžádat si takovou inspekci, pokud je daná výchozí surovina předmětem monografie Evropského lékopisu. Příslušný orgán daného členského státu může provádět inspekce u výrobců výchozích surovin na výslovnou žádost samotného výrobce. Takové inspekce provádějí pověření zástupci příslušného orgánu, kteří jsou zmocněni: a) provádět inspekce výrobních nebo obchodních zařízení výrobců léčivých přípravků nebo účinných látek používaných jako výchozí suroviny a jakýchkoliv laboratoří používaných držitelem povolení výroby k provádění kontroly podle článku 20; b) odebírat vzorky i za účelem provedení nezávislých zkoušek Úřední kontrolní laboratoří pro léčivé přípravky nebo laboratoří určenou k tomuto účelu členským státem; d) provádět inspekce prostor, záznamů a dokumentů držitelů rozhodnutí o registraci nebo jakýchkoliv podniků používaných držitelem rozhodnutí o registraci k vykonávání činností popsaných v hlavě IX, a zejména v článcích 103 a 104." "3. Po každé inspekci podle odstavce 1 podají úředníci zastupující příslušný orgán zprávu, zda výrobce dodržuje zásady a pokyny správné výrobní praxe stanovené v článku 47 nebo případně požadavky stanovené v článcích 101 až 108. Obsah takových zpráv se sdělí výrobci nebo držiteli rozhodnutí o registraci, u kterého inspekce proběhla." "4. Aniž jsou dotčena jakákoliv případná ujednání mezi Společenstvím a třetími zeměmi, může členský stát, Komise nebo agentura požadovat, aby se výrobce usazený ve třetí zemi podrobil inspekci podle odstavce 1. 5. Do 90 dnů od inspekce podle odstavce 1 bude výrobci vydáno osvědčení správné výrobní praxe, pokud výsledek inspekce prokáže, že výrobce dodržuje zásady a pokyny správné výrobní praxe stanovené právními předpisy Společenství. Pokud jsou inspekce prováděny jako součást postupu osvědčování pro monografie Evropského lékopisu, vystaví se osvědčení. 6. Členské státy zapíší jimi vydaná osvědčení správné výrobní praxe do databáze Společenství, kterou vede jménem Společenství agentura. 7. Jestliže inspekce podle odstavce 1 vede k závěru, že výrobce nedodržuje zásady a pokyny správné výrobní praxe stanovené právními předpisy Společenství, zapíše se tato informace do databáze Společenství podle odstavce 6." 78. V čl. 114 odst. 1 a 2 se slova "státní laboratoří nebo laboratoří určenou k takovému účelu" nahrazují slovy "Úřední kontrolní laboratoří pro léčivé přípravky nebo laboratoří určenou členským státem k tomuto účelu". 79. Článek 116 se nahrazuje tímto: Příslušné orgány pozastaví, zruší, odejmou nebo změní registraci, pokud dojdou k názoru, že přípravek je za běžných podmínek použití škodlivý nebo že nemá léčebnou účinnost nebo že poměr prospěšnosti a rizika není za běžných podmínek použití pozitivní či jeho kvalitativní a kvantitativní složení neodpovídá deklarovanému. Léčivý přípravek nemá léčebnou účinnost, jestliže se dojde k závěru, že s ním nelze dosáhnout léčebných výsledků. Registrace se také pozastaví, zruší, odejme nebo změní, jestliže údaje předložené se žádostí podle článku 8 nebo článků 10, 10a, 10b, 10c a 11 jsou nesprávné nebo nebyly změněny v souladu s článkem 23 anebo nebyly provedeny kontroly podle článku 112." 80. V článku 117 se odstavec 1 se nahrazuje tímto: "1. Aniž jsou dotčena opatření uvedená v článku 116, přijmou členské státy veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby byl zakázán výdej léčivého přípravku a léčivý přípravek byl stažen z trhu, jestliže dojdou k názoru, že: a) léčivý přípravek je za běžných podmínek použití škodlivý nebo b) nemá léčebnou účinnost nebo c) poměr rizika a prospěšnosti je při registrovaných podmínkách použití nepříznivý nebo d) jeho kvalitativní a kvantitativní složení neodpovídá deklarovanému nebo e) nebyly provedeny kontroly léčivého přípravku nebo složek a kontroly ve stadiu meziproduktu výrobního procesu nebo nebyl splněn některý další požadavek nebo povinnost týkající se udělení povolení výroby." 81. Článek 119 se nahrazuje tímto: Tato hlava se vztahuje na homeopatické léčivé přípravky." 82. Články 121a 122 se nahrazují tímto: "Článek 121 1. Při přizpůsobování směrnic, které se týkají odstraňování technických překážek obchodu v odvětví léčivých přípravků, technickému pokroku je Komisi nápomocen Stálý výbor pro humánní léčivé přípravky (dále jen "stálý výbor"). 4. Stálý výbor přijme svůj jednací řád, který se zveřejní. 1. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, kterými zajistí, aby si dotyčné příslušné orgány navzájem sdělily takové informace, které jsou potřebné k zaručení toho, že jsou splněny požadavky pro vydání povolení podle článků 40 a 77, osvědčení podle čl. 111 odst. 5 nebo registrací. 2. Na základě odůvodněné žádosti členské státy předají neprodleně příslušnému orgánu jiného členského státu zprávy uvedené v čl. 111 odst. 3. 3. Závěry přijaté v souladu s čl. 111 odst. 1 jsou platné v celém Společenství. Jestliže však ve výjimečných případech nemůže členský stát z důvodů ochrany veřejného zdraví přijmout dosažené závěry inspekce podle čl. 111 odst. 1, informuje o tom neprodleně Komisi a agenturu. Agentura informuje dotyčné členské státy. Pokud je Komise informována o těchto rozdílných názorech, může po konzultaci s dotyčnými členskými státy požádat inspektora, který provedl původní inspekci, o provedení nové inspekce; inspektora mohou doprovázet další dva inspektoři z členských států, které nejsou zúčastněny na sporném případě." 83. V článku 125 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: "Rozhodnutí o udělení nebo zrušení registrace musí být veřejně přístupná." 84. Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 126a 1. Není-li v členském státě udělena registrace léčivému přípravku registrovanému v jiném členském státě v souladu s touto směrnicí, ani není podána příslušná žádost, může členský stát z důvodů ochrany veřejného zdraví daný přípravek zaregistrovat. 2. Jestliže členský stát využije této možnosti, přijme nezbytná opatření, kterými zajistí, aby byly splněny požadavky této směrnice, a to zejména požadavky uvedené v hlavách V, VI, VIII, IX a XI. 3. Před udělením takové registrace musí členský stát: a) oznámit držiteli rozhodnutí o registraci v tom členském státě, kde je daný léčivý přípravek registrován, záměr udělit registraci danému léčivému přípravku podle tohoto článku, a b) požádat příslušný orgán daného státu o poskytnutí kopie zprávy o hodnocení uvedené v čl. 21 odst. 4 a platného rozhodnutí o registraci daného léčivého přípravku. 4. Komise zřídí veřejně přístupný rejstřík léčivých přípravků registrovaných podle odstavce 1. Je-li jakýkoliv léčivý přípravek registrován podle odstavce 1 nebo skončí-li platnost registrace podle odstavce 1, oznámí to členské státy Komisi a uvedou jméno nebo obchodní firmu a stálou adresu držitele rozhodnutí o registraci. Komise podle toho změní rejstřík léčivých přípravků a zpřístupní jej na své internetové stránce. 5. Nejpozději 30. dubna 2008 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto ustanovení za účelem navržení veškerých nezbytných změn." 85. Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 126b Pro zaručení nezávislosti a průhlednosti zajistí členské státy, aby zaměstnanci příslušného orgánu odpovědní za udělování registrací, zpravodajové a odborníci, kteří se podílejí na registraci léčivých přípravků a dozoru nad nimi, neměli žádné finanční ani jiné zájmy ve farmaceutickém průmyslu, které by mohly ovlivnit jejich nestrannost. Tyto osoby musí každoročně předkládat prohlášení o svých finančních zájmech. Kromě toho členské státy zajistí, aby příslušný orgán zpřístupnil svůj jednací řád a jednací řády svých výborů, pořady jednání a zápisy z jednání společně s přijatými rozhodnutími, údaji o hlasování a vysvětlením hlasování, včetně menšinových stanovisek." 86. Vkládá se nový článek, který zní: Jestliže má být léčivý přípravek registrován podle nařízení (ES) č. 726/2004 a vědecký výbor ve svém stanovisku odkazuje na doporučené podmínky nebo omezení týkající se bezpečného a účinného používání léčivého přípravku ve smyslu čl. 9 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení, přijme se rozhodnutí určené členským státům postupem stanoveným v článcích 33 a 34 této směrnice za účelem zavedení těchto podmínek nebo omezení." 87. Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 127b Členské státy zajistí zavedení vhodných systémů sběru nepoužitých léčivých přípravků nebo léčivých přípravků s ukončenou dobou použitelnosti." Doby ochrany uvedené v čl. 1 bodě 8, kterým se mění čl. 10 odst. 1 směrnice 2001/83/ES, se nepoužijí pro referenční léčivé přípravky, pro něž byla podána žádost o registraci před datem provedení uvedeným v čl. 3 prvním pododstavci. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. října 2005. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. [1] Úř. věst. C 75 E, 26.3.2002, s. 216 a Úř. věst. C… (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). [3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. října 2002 (Úř. věst. C 300 E, 11.12.2003, s. 353), společný postoj Rady ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. C 297 E, 9.12.2003, s. 41), postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2003 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. března 2004. [4] Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/63/ES (Úř. věst. L 159, 27.6.2003, s. 46). [5] Úř. věst. L 214, 21.8.1993, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 726/2004 (Uř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1). [6] Uř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1. [10] Úř. věst. L 121, 1.5.2001, s. 34. [11] Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/34/ES (Úř. věst. L 141, 4.6.1999, s. 20). [12] Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1. [13] Úř. věst. L 147, 9.6.1975, s. 23. [14] Úř. věst. L 159, 27.6.2003, s. 1. [15] Úř. věst. L 158, 25.6.1994, s. 19.

https://iudictum.cz/114429/iii-us-1513-09

III. ÚS 1513/09 — Ústavní soud — Iudictum.cz III. ÚS 1513/09 Ústavní soud rozhodl dne 10. srpna 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, o ústavní stížnosti AKRO investiční společnost, a. s. se sídlem v Praze 6, Slunná 25, zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 4, proti rozsudkům Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2722/2008 ze dne 24. 2. 2009, Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 362/2007 ze dne 25. 10. 2007 a Městského soudu v Praze sp. zn. 50 Cm 30/2004 ze dne 21. 3. 2007, takto: Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení čl. 1 Listiny základních práv a svobod - porušení rovnosti, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů. Těmito rozhodnutími, jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti i obsahu prvých dvou napadených rozhodnutí (stěžovatelem připojené rozhodnutí Městského soudu v Praze není rozhodnutím shora označeným), nebylo vyhověno žalobě stěžovatele - investiční společnosti (obhospodařující podílový fond Akro svět, jehož prostředky svěřila obchodníku s cennými papíry), který se s odvoláním na ustanovení § 81b odst. 1 a 81c odst. 4 písm. b) zákona č. 591/1992 Sb., ve znění účinném do 12. 7. 2002, domáhal na žalovaném Garančním fondu obchodníků s cennými papíry v Praze zaplacení částky 14.442.539,50 Kč, později omezené o částku 807.168,34 Kč s příslušenstvím, jako náhrady za nevydaný zákaznický majetek úpadce - obchodníka s cennými papíry Private Investors, a. s. Soudy I. a II. stupně výkladem ustanovení § 81b odst. 1, § 81c odst. 3 písm. b) zákona č. 591/1992 (dále jen "zákon o cenných papírech") a s poukazem na ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 15/1998 Sb. dovodily, že stěžovatel jako institucionální investor nemá nárok na vyplacení náhrady z Garančního fondu, a to přesto, že obchodníkovi svěřil prostředky náležející do jím obhospodařovaného podílového fondu, a že ke vzniku nároku na náhradu mělo dojít před novelou zákona o cenných papírech, provedenou zákonem č. 308/2002 Sb., účinnou od 12. 7. 2002. Podle obecných soudů z vymezení zákaznického majetku (ustanovení § 81b odst. 1 zákona o cenných papírech) vyplývá jeho vázanost na osobu zákazníka, který s obchodníkem uzavřel smlouvu a který má také právo na náhradu z Garančního fondu za podmínek vyplývajících z ustanovení § 81c odst. 1 citovaného zákona. Institucionální investoři jsou však z náhrady fondu dle ustanovení § 81c odst. 3 písm. b) citovaného zákona vyloučeni a stěžovatel proto, jako institucionální investor, nemá právo na náhradu z Garančního fondu. Přitom je zcela nerozhodné, zda prováděl obchody se svým majetkem na vlastní účet nebo je prováděl v rámci obhospodařování majetku vytvořeného podílového fondu. Podílníci v žádném smluvním vztahu k obchodníku s cennými papíry nebyli, tím byla výhradně investiční společnost a novela zákona o cenných papírech byla jen zpřesněním, nikoliv změnou, pokud jde o rozsah subjektů vyloučených z náhrady. Také Nejvyšší soud svým shora označeným zamítavým rozsudkem, jímž rozhodoval o dovolání podaném stěžovatelem proti rozsudku odvolacího soudu, které shledal přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a to k výkladu ustanovení § 81c odst. 4 zákona o cenných papírech, ve znění účinném od 1. 1. 2001 do 11. 7. 2002, z důvodů podrobně v něm rozvedených dovodil, že stěžovatel nemá podle uvedeného ustanovení právo na náhradu z Garančního fondu bez ohledu na to, zda obchodníkovi svěřil prostředky ve svém vlastnictví či prostředky z obhospodařovaného podílového fondu. Proti těmto rozhodnutím směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel s poukazem na rovnost v právech zakotvenou v čl. 1 Listiny základních práv a svobod polemizuje s uvedenými závěry obecných soudů. S důrazem na to, že vlastníkem majetku podílového fondu jsou jednotliví majitelé podílových listů a nikoliv investiční společnost, předkládá svůj názor, podle něhož není možné vyložit ustanovení § 81c odst. 4 písm. b) zákona o cenných papírech jinak, než jako výjimku z pravidla, která se vztahuje pouze na majetek investiční společnosti a nikoliv na majetek v obhospodařovaných podílových fondech. Soudy všech stupňů však uvedené, podle něj sporné, ustanovení vyložily ústavně nekonformním způsobem v neprospěch zásady rovnosti a znevýhodnily tak jednu skupinu osob - podílníků svěřujících majetek obchodníkovi prostřednictvím investiční společnosti - oproti fyzickým osobám, které svůj majetek svěřily obchodníku s cennými papíry přímo. Z těchto a dalších v ústavní stížnosti dále rozvedených důvodů navrhl zrušení napadených rozsudků obecných soudů. Napadenými rozhodnutími, v nichž obecné soudy na základě podrobně rozvedených důvodů dospěly k závěru o vyloučení investiční společnosti stěžovatele, jako institucionálního investora, z práva na náhradu z Garančního fondu, k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo. Výklad aplikovaného ustanovení i argumentaci obecných soudů, tak jak je v rozhodnutích rozvedena, považuje Ústavní soud za ústavně konformní a jejich úvahy neshledal nikterak nepřiměřenými či extrémními, což by jedině mohlo odůvodnit jeho zásah. Na odůvodnění rozhodnutí obecných soudů tak lze odkázat. K námitkám stěžovatele třeba zdůraznit poukaz Nejvyššího soudu na to, že zákazníkem obchodníka s cennými papíry je investiční společnost i tehdy, svěřuje-li mu prostředky z majetku jí obhospodařovaného podílového fondu, kterýžto závěr plyne i ze samotné povahy nepřímého zastoupení, kdy investiční společnost majetek v podílovém fondu obhospodařuje sice na účet majitelů podílových listů, avšak vlastním jménem. K tvrzenému porušení rovnosti pak s připomenutím judikatury Ústavního soudu, vztahující se ke kategorii rovnosti v právech, zdůrazňující vždy, že rovnost relativní, jak ji mají na mysli všechny moderní ústavy, požaduje pouze odstranění neodůvodněných rozdílů, nutno odkázat již na odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, který se odlišným postavením zákazníků přímo a nepřímo investujících na kapitálovém trhu zabýval, vysvětlil, že je nutno rozlišovat právní vztahy a postavení zákazníka v závislosti na způsobu investování a v návaznosti na to také objasnil, z jakých důvodů mají, zcela oprávněně, osoby investující samy a přímo, na rozdíl od osob investujících do nákupu podílových listů a svěřujících tak své prostředky investiční společnosti jako kvalifikovanému subjektu na trhu s cennými papíry, která nese odpovědnost za investované prostředky, právo na odškodnění z garančního fondu. Ústavní soud tak uzavírá, že porušení ústavně zaručených práv stěžovatele v dané věci neshledal, a proto byla jeho ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů odmítnuta. Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2009, sp. zn. III. ÚS 1513/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

https://rejstriky.finance.cz/firma-g-b-c-a-s-60725796

G.B.C., a.s. Praha IČO 60725796 kontakty (25.08.2019) | Finance.cz G.B.C., a.s. Praha IČO: 60725796 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu G.B.C., a.s., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 60725796. Firma s názvem G.B.C., a.s. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 1994. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 10 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej , Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a další. Základní údaje o G.B.C., a.s. IČO: 60725796 B 5842 G.B.C., a.s. Jediný akcionář zvyšuje základní kapitál společnosti G.B.C., a.s., a to peněžitým vkladem z částky 1.000.000,-- Kč (slovy: jeden milion korun českých) o částku 1.000.000,-- Kč (slovy: jeden milion korun českých) na částku 2.000.000,-- Kč (slovy: dva milio ny korun českých) za následujících podmínek: 1) Zvýšení základního kapitálu bude provedeno bez veřejné nabídky akcií úpisem 20 (slovy: dvaceti) kusů nových kmenových akcií znějících na jméno, v listinné podobě, o jmenovité hodnotě každé akcie 50.000 Kč (slovy: padesát tisíc korun českých), jejichž e misní kurz bude splacen peněžitými vklady. Součet jmenovitých hodnot nově vydaných akcií je 1.000.000,-- Kč (slovy: jeden milion korun českých) a je roven částce, o kterou je zvyšován základní kapitál společnosti. Nově upisované akcie nebudou kotované. 2) Upisování nad částku navrženého zvýšení základního kapitálu se nepřipouští. 3) Zvýšení základního kapitálu je v souladu s § 203 obchodního zákoníku přípustné, neboť emisní kurz dříve upsaných akcií je zcela splacen. 4) Stávající jediný akcionář se v plném rozsahu do tohoto notářského zápisu vzdal svého přednostního práva na úpis nových akcií společnosti, a tudíž toto rozhodnutí neobsahuje náležitosti dle ustanovení § 203, odstavec 2, písmeno c), obchodního zákoníku. 5) Všechny nově emitované akcie budou nabídnuty k úpisu Ing. Janu Gaszczykovi, narozenému 14. 1. 1963, bytem Praha 9, Horní Počernice, Vysokovská 1192/50. 6) Emisní kurz jedné akcie o jmenovité hodnotě 50.000 Kč (slovy: padesát tisíc korun českých) je roven její jmenovité hodnotě a je bez emisního ážia. 7) Upisovatel provede úpis akcií uzavřením smlouvy o úpisu akcí se společností dle § 204 odst. 5) obchodního zákoníku, s možností stanovení rozvazovací podmínky dle § 203 odst. 4) obchodního zákoníku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis tohoto rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Upisování akcií může proto začít již po podání návrhu na zápis tohoto rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Smlouva o úpisu akcií musí mít písemnou formu, podpisy na ní musí být úředně ověřeny. 8) Místem upisování je sídlo společnosti G.B.C., a.s., a to je od 12. 6. 2013 na adrese Praha 3, Žižkov, Havlíčkovo náměstí 189/2, v pracovní dny v době od 9.00 do 17.00 hodin. 9) Lhůta pro upisování akcií je 14 (slovy: čtrnáct) dnů počínaje dnem následujícím po doručení návrhu smlouvy o upsání akcií společnosti upisovateli. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního volna nebo klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší násl edující pracovní den. Návrh smlouvy o upsání akcií doručí společnost upisovateli do 7 (slovy: sedmi) dnů po podání návrhu na zápis rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku. Společnost oznámí počátek běhu lhůty pro upisování akcií upisovateli spolu s doručením návrhu smlouvy o upsání akcií. 10) Právo upsat akcie zaniká marným uplynutím výše uvedené lhůty pro jeho vykonání. 11) Emisní kurs nově upsaných akcií bude splacen peněžitými vklady upisovatele. Upisovatel je povinen splatit emisní kurs jím upsaných akcií na bankovní účet společnosti založený za tímto účelem podle § 204 odst. 2) obchodního zákoníku společností pro spl ácení emisního kurzu akcií, číslo 107-5101590217/0100 vedený u Komerční banky, do 14 (slovy: čtrnácti) dnů od provedení úpisu akcií. 12) Poukázky na akcie nebudou vydány. 24.6.2013 - 10.7.2013 Obchodní společnost G.B.C., a.s. se sídlem Praha 1, Školská 32, identifikační číslo 60 72 57 96 se v y m a z á v á z oddílu B vložky 1430 obchodního rejstříku Krajského obchodního soudu v Brně. 11.5.1999 - 8.7.2014 Obchodní společnost G.B.C., a.s. se sídlem Praha 1, Školská 32 se zapisuje do obchodního rejstříku vedeného Krajským obchodním soudem V Praze, oddíl B, vložka číslo 5842. 15.3.1999 - 8.7.2014 Společnost se řídí stanovami schválenými valnou hromadou 6.11.1998. 13.1.1999 - 8.7.2014 Aktuální kontaktní údaje G.B.C., a.s. Kontakty na G.B.C., a.s. IČO: 60725796 Havlíčkovo náměstí 189/2 , Praha 130 00 24.6.2013 Opletalova 921/6 , Praha 110 00 15.10.2008 - 24.6.2013 Štěpánská 631/51 , Praha 110 00 19.9.2000 - 15.10.2008 Školská 694/32 , Praha 110 00 13.1.1999 - 19.9.2000 náměstí Práce 2512 , Zlín 760 01 7.10.1996 - 13.1.1999 26.10.1994 - 7.10.1996 Obory činností G.B.C., a.s. IČO: 60725796 činnost organizačních a ekonomických poradců 7.10.1996 - 8.7.2014 chov hospodářských zvířat 26.10.1994 - 7.10.1996 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 26.10.1994 - 8.7.2014 zprostředkovatelská činnost 26.10.1994 - 8.7.2014 1008016764 Vedení firmy G.B.C., a.s. IČO: 60725796 Člen představenstva zastupuje společnost ve všech věcech. Má-li představenstvo jediného člena představenstva, zastupuje společnost tento jediný člen představenstva 8.7.2014 Jménem společnosti jedná představenstvo společnosti, a to samostatně předseda představenstva. To neplatí, jde-li o společnost s jediným akcionářem, v tom případě jedná jménem společnosti jediný člen představenstva. 24.6.2013 - 8.7.2014 Společnost zastupuje předseda představenstva a to samostatně. Jménem společnosti se podepisuje samostatně předseda představenstva, a to tak, že k vypsané, nebo vytištěné firmě společnosti připojí svůj podpis. 25.4.2002 - 24.6.2013 Způsob jednání: Společnost zastupuje předseda nebo místopředseda představenstva a to každý samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k názvu společnosti nebo otisku razítka společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis samostatně předseda nebo místopředseda představenstva. 13.1.1999 - 25.4.2002 Způsob jednání: Společnost zastupují jednotliví členové představenstva, a to samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k názvu společnosti nebo otisku razítka společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis člen představenstva. 26.10.1994 - 13.1.1999 Jan Gaszczyk 24.6.2013 Ing. Václav T Ř E Š T Í K 26.10.1994 - 27.2.1996 Petr Suchánek 26.10.1994 - 27.2.1996 Čtvrtky 680, Kvasice 768 21 Ing. Ivan Doubrava 26.10.1994 - 27.2.1996 Ing. Jiří Krajča 27.2.1996 - 7.10.1996 Lenka Panáčková 27.2.1996 - 13.1.1999 Kostelany 122, 686 02 Staré Město u Uherského Hradiště Miroslav Holík 27.2.1996 - 29.8.2000 Ing. Milan Adam 13.1.1999 - 29.8.2000 Zdeněk Kneisl 29.8.2000 - 25.4.2002 Wattova 797/17, Ostrava 702 00 Květoslav Píšťková 29.8.2000 - 25.4.2002 Nábřeží 1356, Napajedla 763 61 Ing. Jan Gaszczyk 7.10.1996 - 25.9.2007 Ing. Jan Gaszczyk 25.9.2007 - 24.6.2013 Adam Gaszczyk 1.2.2019 Tamara Suchánková 26.10.1994 - 27.2.1996 Alena Třeštíková 26.10.1994 - 27.2.1996 Marie Daňková 26.10.1994 - 27.2.1996 49, Sulimov 768 21 Miroslava Gajdošíková 27.2.1996 - 13.1.1999 Alena Květáková 27.2.1996 - 13.1.1999 Ing. Lubomír Mácha 27.2.1996 - 13.1.1999 Ivo Adam 13.1.1999 - 29.8.2000 Radka Pončíková 13.1.1999 - 29.8.2000 Hošťálkova 115 , Vsetín Česká republika Miroslav Barták 13.1.1999 - 29.8.2000 Padělky II 3897, Zlín 760 01 Ing. Jarmila Knedlová 29.8.2000 - 25.4.2002 tř. T. Bati 1294 , 765 02 Otrokovice Česká republika Ing. Alois Řezník 29.8.2000 - 15.10.2008 Květoslava Píšťková 25.4.2002 - 15.10.2008 od 27.12.2001 do 30.9.2008 Hana Jurášková 29.8.2000 - 24.6.2013 Dlouhá 207, Slušovice 763 15 Lenka Freislerová 15.10.2008 - 24.6.2013 od 30.9.2008 do 12.6.2013 Mária Jurková 15.10.2008 - 24.6.2013 Lenka Freislerová 24.6.2013 - 8.7.2014 od 12.6.2013 do 24.6.2014 Jiří Novotný 24.6.2013 - 8.7.2014 Adam Gaszczyk 24.6.2013 - 29.3.2017 Adam Gaszczyk 29.3.2017 - 1.2.2019 Vlastníci firmy G.B.C., a.s. IČO: 60725796 zakladni 1 000 000 Kč - 26.10.1994 - 10.7.2013 Akcie na jméno 50 000 Kč 40 10.7.2013 Akcie na jméno 50 000 Kč 20 24.6.2013 - 10.7.2013 Akcie na majitele 50 000 Kč 20 7.10.1996 - 24.6.2013 Akcie na jméno 50 000 Kč 20 26.10.1994 - 7.10.1996 Sbírka Listin G.B.C., a.s. IČO: 60725796 B 5842/SL 31 účetní závěrka [2014] Městský soud v Praze 31.12.2014 8.12.2015 10.12.2015 13 B 5842/SL 30 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 1.9.2014 4.11.2014 11 B 5842/SL 29 notářský zápis, stanovy společnosti Městský soud v Praze 24.6.2014 29.6.2014 14.7.2014 10 B 5842/SL 28 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 21.1.2014 23.1.2014 12 B 5842/SL 27 notářský zápis NZ 159/2013 Městský soud v Praze 12.6.2013 3.7.2013 15.7.2013 8 B 5842/SL 26 notářský zápis NZ 159/2013 Městský soud v Praze 12.6.2013 17.6.2013 28.6.2013 8 B 5842/SL 25 účetní závěrka -za rok 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 8.8.2012 3.9.2012 12 B 5842/SL 24 účetní závěrka -r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 25.7.2011 28.7.2011 12 B 5842/SL 23 účetní závěrka 2009 VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2009 18.6.2010 25.6.2010 2 B 5842/SL 22 účetní závěrka 2009 rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2009 18.6.2010 25.6.2010 4 B 5842/SL 21 účetní závěrka 2009 příloha Městský soud v Praze 31.12.2009 18.6.2010 25.6.2010 7 B 5842/SL 20 účetní závěrka - příloha r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 7.9.2009 7.9.2009 7 B 5842/SL 19 účetní závěrka - výkaz zisků r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 7.9.2009 7.9.2009 2 B 5842/SL 18 účetní závěrka - rozvaha r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 7.9.2009 7.9.2009 4 B 5842/SL 17 účetní závěrka r.2007 příloha Městský soud v Praze 31.12.2007 7.9.2009 7.9.2009 7 B 5842/SL 16 účetní závěrka r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 7.9.2009 7.9.2009 6 B 5842/SL 15 účetní závěrka - příloha r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 4.9.2009 4.9.2009 7 B 5842/SL 14 účetní závěrka - r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 4.9.2009 4.9.2009 6 B 5842/SL 13 účetní závěrka - příloha r.2005 Městský soud v Praze 31.12.2005 4.9.2009 4.9.2009 7 B 5842/SL 12 účetní závěrka - r.2005 Městský soud v Praze 31.12.2005 4.9.2009 4.9.2009 6 B 5842/SL 11 stanovy společnosti Městský soud v Praze 30.9.2008 18.11.2008 13 B 5842/SL 10 notářský zápis NZ 115/2008 Městský soud v Praze 30.9.2008 18.11.2008 2 B 5842/SL 9 účetní závěrka r.2001,2002+audit Městský soud v Praze 31.12.2002 2.8.2005 4.8.2005 0 B 5842/SL 8 účetní závěrka r.2003+audit Městský soud v Praze 31.12.2003 2.8.2005 4.8.2005 0 B 5842/SL 7 výroční zpráva r.2004+audit+zpr. o vzt. Městský soud v Praze 31.12.2004 2.8.2005 4.8.2005 0 B 5842/SL 6 notářský zápis, stanovy společnosti Městský soud v Praze 27.12.2001 13.2.2002 0 B 5842/SL 5 ostatní zápis/rozhodnutí jed.akcionář/ Městský soud v Praze 27.12.2001 13.2.2002 0 B 5842/SL 2 účetní závěrka +audit za rok 2000 Městský soud v Praze 31.12.2000 24.9.2001 0 B 5842/SL 1 notářský zápis Městský soud v Praze 13.5.1996 9.2.1998 0 B 5842/SL 4 notářský zápis Městský soud v Praze 7.8.2000 0 B 5842/SL 3 notářský zápis Městský soud v Praze 22.5.2000 0 Hodnocení G.B.C., a.s. Výpis dat pro firmu G.B.C., a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy G.B.C., a.s., 60725796 na obchodním rejstříku výpis firmy G.B.C., a.s., 60725796 na živnostenském rejstříku

https://iudictum.cz/25295/16-kss-3-2014-39

16 Kss 3/2014 - 39 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 16 Kss 3/2014 - 39 Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a členů JUDr. Milady Šámalové, JUDr. Josefa Českého, JUDr. Ivany Doubkové, JUDr. Zdeňka Nováka a JUDr. Richarda Pomahače v neveřejném zasedání dne 3. 10. 2014 ve věci návrhu předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4,se sídlem ul. 28. pluku 1533/29b, Praha 10 - Vršovice, ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 40 Spr 694/2014, na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti Mgr. J. S., soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4, Návrhem předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 („kárná žalobkyně“) bylo zahájeno kárné řízení se soudkyní stejného soudu Mgr. J. S. Tento návrh byl odůvodněn tím, že se kárně obviněná soudkyně dopustila průtahů a nečinnosti ve více než stovce blíže specifikovaných řízení. Tím Mgr. J. S. podle názoru kárné žalobkyně porušila povinnosti soudce, čímž se dopustila kárného provinění, a za to jí žalobkyně navrhla uložení kárného opatření podle ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích – snížení platu v rozsahu 30 % na dobu 2 let. Dne 11. 7. 2014 obdržel kárný soud sdělení kárné žalobkyně s přílohami, z něhož vyplývá, že Mgr. J. S. dne 10. 7. 2014 podala Kanceláři prezidenta republiky vzdání se funkce soudkyně. Na žádost soudu Kancelář prezidenta republiky potvrdila, že oznámení Mgr. J. S. o vzdání se funkce soudkyně bylo Kanceláři prezidenta republiky skutečně doručeno, a to dne 17. 7. 2014 a funkce soudkyně v souladu s ustanovením § 95 odst. 2 zákona o soudech a soudcích jí proto zanikne dne 31. 10. 2014. Podle ustanovení § 14 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů kárný senát bez ústního jednání zastaví řízení, bylo-li vzdání se funkce soudce doručeno prezidentu republiky. Proto soud řízení zastavil. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2014, sp. zn. 16 Kss 3/2014 - 39, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://www.ceska-justice.cz/2017/03/nejvyssi-soud-chce-vetsi-vahu-pro-sve-pripominky-k-zakonum-samal-jednal-s-chvojkou/

Nejvyšší soud chce větší váhu pro své připomínky k zákonům, Šámal jednal s Chvojkou - Česká justice Úvod Justice Nejvyšší soud chce větší váhu pro své připomínky k zákonům, Šámal jednal... Nejvyšší soud chce větší váhu pro své připomínky k zákonům, Šámal jednal s Chvojkou Nejvyšší soud (NS) by si přál, aby jeho připomínky k návrhům zákonů v legislativním procesu měly větší váhu. Nyní sice soud patří k připomínkovým místům předpisů, které se týkají justice, ovšem vypořádání jeho připomínek není povinné. Předseda soudu Pavel Šámal dnes o tématu jednal s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Janem Chvojkou (ČSSD), který se pokusí přispět ke změně. „Jde nám o to, aby při vypořádávání těch našich připomínek jsme se dostali na úroveň, která je dneska typická u ministerstev. V současné době naše připomínky podle legislativních pravidel vlády nemusí být vypořádávány,“ uvedl Šámal. Ministerstvo, které konkrétní návrh zákona připravuje, tak může podněty Nejvyššího soudu zcela pominout. V legislativních pravidlech nyní stojí, že Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství se mohou vyjadřovat k věcným záměrům zákonů, pokud se týkají jejich činnosti, případně pokud jde o procesní pravidla, jimiž se řídí. S rozsahem vymezení je Nejvyšší soud spokojen, chce se ale posunout mezi připomínková místa s povinným vypořádáním a získat také možnost podávat takzvané zásadní připomínky. „Já se pokusím nějakým způsobem přispět k tomu, aby Nejvyšší soud a dále Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství mělo status toho, kdo může dávat připomínky a rozpory, já si myslím, že by to bylo vhodné, nicméně musíme se ještě podívat do legislativních pravidel a pokusíme se na tomto zapracovat,“ řekl Chvojka. Se Šámalem ministr jednal také o nejvyšší radě soudnictví, kterou podobně jako v minulosti podpořil. Jde však podle něj o úkol pro příští vládu a Sněmovnu. Předchozí článekMF infocentrům a muzeím: Komisní prodej zboží od veřejně prospěšných poplatníků nepodléhá EET Další článekSD EU: Členské země EU nemají povinnost přijmout každého, ani v zoufalé situaci

http://kraken.slv.cz/20Cdo1962/2017

20 Cdo 1962/2017 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Správy železniční dopravní cesty, státní organizace se sídlem v Praze 1, Dlážděná č. 1003/7, identifikační číslo osoby 70994234, proti povinnému R. V. , za účasti manželky povinného J. V., zastoupené Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lípová č. 474/14, pro 4 611,58 Kč s příslušenstvím, o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 15 EXE 9322/2015, o dovolání manželky povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2017, č. j. 14 Co 480/2016-65, takto: Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 10. 2016, č. j. 15 EXE 9322/2015-35, kterým byl zamítnut návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce, jejímž vedením byl Obvodním soudem pro Prahu 8 pověřen dne 25. 9. 2015 pod č. j. 15 EXE 9322/2015-12, soudní exekutor Mgr. Jan Svoboda, Exekutorský úřad Olomouc, ohledně exekučního příkazu pověřeného soudního exekutora ze dne 20. 10. 2015, č. j. 164 EX 5289/15-25. Manželka povinného napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen o. s. ř. . Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.] odvolací soud rozhodoval ve věci částečného zastavení exekuce nařízené k vymožení částky 4 611,58 Kč (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2017, sp. zn. 20 Cdo 187/2017). Nejvyšší soud tedy v souladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.

https://rejstriky.finance.cz/firma-horacko-s-r-o-25306545

HORÁCKO s.r.o. Brno IČO 25306545 kontakty (15.08.2020) | Finance.cz HORÁCKO s.r.o. Brno IČO: 25306545 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu HORÁCKO s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 25306545. Firma s názvem HORÁCKO s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 1996. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Základní údaje o HORÁCKO s.r.o. IČO: 25306545 Společnost je právním nástupcem společnosti CONSTRUCT A & D s.r.o.se sídlem Velké Meziříčí, Malá stránka 318, identifikační číslo60 70 67 67, který byla rozhodnutím valné hromady zrušena bezlikvidace rozdělením na společnosti: ZLATÝ LEV A & D s.r.o. sesídlem Velké Meziříčí, Náměstí 83 zapsané v oddíle C, vložce23968 obchodního rejstříku vedeného Krajským obchodním soudemv Brně, HORÁCKO s.r.o. se sídlem Velké Meziříčí, Náměstí 22/23zapsané v oddíle C, vložce 23969 obchodního rejstříku vedenéhoKrajským obchodním soudem v Brně, CONSTRUCT A & D s.r.o. se sídlemVelké Meziříčí, Malá stránka 318 zapsané v oddíle C, vložce23970 obchodního rejstříku vedeného Krajským obchodním soudemv Brně a FRANTIŠKOV s.r.o. se sídlem Velké Meziříčí, Františkov220 zapsané v oddíle C, vložce 23972 obchodního rejstříkuvedeného Krajským obchodním soudem v Brně. 31.7.1996 Aktuální kontaktní údaje HORÁCKO s.r.o. Kontakty na HORÁCKO s.r.o. IČO: 25306545 Brno, Jundrovská 33, PSČ 62400 28.8.2006 - 21.9.2016 Františkov 220 , 594 01 Velké Meziříčí Česká republika Velké Meziříčí, Františkov 220, PSČ 59401 9.6.2004 - 28.8.2006 Náměstí 22 , Velké Meziříčí Česká republika Velké Meziříčí, Náměstí 22/23, okres Žďár nad Sázavou, PSČ 59401 31.7.1996 - 9.6.2004 Obory činností HORÁCKO s.r.o. IČO: 25306545 ubytovací služby 28.11.2001 - 8.10.2010 zprostředkovatelská činnost v oboru služeb, výroby a obchodu 31.7.1996 - 8.10.2010 Vedení firmy HORÁCKO s.r.o. IČO: 25306545 Petr Ambrož 31.7.1996 - 28.11.2001 Nová říše 1266 , Velké Meziříčí Česká republika Velké Meziříčí, Nová říše 1266, okres Žďár nad Sázavou, PSČ 59401 Petr Ambrož 28.11.2001 - 23.10.2002 Malá stránka 318 , Velké Meziříčí Česká republika Velké Meziříčí, Malá stránka 318, okres Žďár nad Sázavou Ing. Jiří Dufek 31.7.1996 - 27.8.2003 Tyršova 10 , 682 01 Vyškov Česká republika Vyškov, Tyršova 10, PSČ 68201 Petr Ambrož 23.10.2002 - 4.4.2006 od 31.7.1996 do 17.3.2006 Velké Meziříčí, Malá stránka 318, okres Žďár nad Sázavou, PSČ 59401 Ing. Jiří Dufek 27.8.2003 - 10.4.2006 594 41 Uhřínov 104 Česká republika Uhřínov 104, PSČ 59441 Konrád Zerhau 4.4.2006 - 28.8.2006 od 17.3.2006 do 22.5.2006 Vodárenská 711 , 664 01 Bílovice nad Svitavou Česká republika Bílovice nad Svitavou, Vodárenská 711, PSČ 66401 Ing. Jiří Kovář 28.8.2006 - 8.10.2010 Lacinova 12 , 621 00 Brno - Řečkovice Česká republika Brno - Řečkovice, Lacinova 12, PSČ 62100 Ing. Jiří Kovář 8.10.2010 - 13.12.2013 Vlastníci firmy HORÁCKO s.r.o. IČO: 25306545 Sbírka Listin HORÁCKO s.r.o. IČO: 25306545 C 23969/SL 23 účetní závěrka [2015] Krajský soud v Brně 1.3.2016 7.3.2016 9.3.2016 6 C 23969/SL 22 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Brně 31.1.2015 20.5.2015 21.5.2015 14 C 23969/SL 21 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 21.3.2014 3.4.2014 4.4.2014 14 C 23969/SL 20 účetní závěrka 2012 Krajský soud v Brně 21.3.2013 29.3.2013 3.4.2013 13 C 23969/SL 19 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 21.3.2012 28.3.2012 5.4.2012 13 C 23969/SL 18 účetní závěrka 2010 Krajský soud v Brně 21.3.2011 25.3.2011 13 C 23969/SL 17 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 12.5.2008 18.9.2008 2 C 23969/SL 16 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 19.6.2006 29.8.2006 2 C 23969/SL 15 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 5.6.2006 29.8.2006 2 C 23969/SL 14 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 12.7.2006 29.8.2006 2 C 23969/SL 9 notářský zápis -zakl. listina, NZ 101/06 Krajský soud v Brně 17.3.2006 25.4.2006 10 C 23969/SL 13 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 27.3.2006 25.4.2006 2 C 23969/SL 12 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 17.3.2006 25.4.2006 2 C 23969/SL 11 ostatní -rozhod. jed. spol. Krajský soud v Brně 17.3.2006 25.4.2006 2 C 23969/SL 10 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 17.3.2006 25.4.2006 3 C 23969/SL 8 notářský zápis - zakl. listina Krajský soud v Brně 26.4.2004 8.6.2004 7 C 23969/SL 7 podpisové vzory Krajský soud v Brně 20.6.1996 2.4.2003 1 C 23969/SL 6 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 9.9.1996 2.4.2003 3 C 23969/SL 5 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 2.9.2002 5.11.2002 2 C 23969/SL 4 notářský zápis - zakl.list. Krajský soud v Brně 5.10.2001 26.11.2001 7 C 23969/SL 3 zakladatelské dokumenty - dodatek č.2 Krajský soud v Brně 19.9.1996 12.8.1998 2 C 23969/SL 2 zakladatelské dokumenty - dodatek č. 1 Krajský soud v Brně 10.7.1996 12.8.1998 2 C 23969/SL 1 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 20.6.1996 12.8.1998 6 Hodnocení HORÁCKO s.r.o. Výpis dat pro firmu HORÁCKO s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy HORÁCKO s.r.o., 25306545 na obchodním rejstříku

http://slideplayer.cz/slide/11129374/

Právní předpisy a změny v právních předpisech z pohledu odpadového hospodářství Eva Kubová Odbor odpadů MŽP. - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Právní předpisy a změny v právních předpisech z pohledu odpadového hospodářství Eva Kubová Odbor odpadů MŽP."— Transkript prezentace: Právní předpisy a změny v právních předpisech z pohledu odpadového hospodářství Eva Kubová Odbor odpadů MŽP 3 Právní úprava odpadového hospodářství Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech…. – Zákon obsahuje odkaz na přímo použitelné předpisy EU: Nařízení č. 850/2004 o POPs Nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů Nařízení o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu Nařízení pro stanovené typy odpadů, kdy přestávají být odpadem Nařízení č. 1357/2014 o nebezpečných vlastnostech odpadů 4 Právní úprava odpadového hospodářství Podzákonné/prováděcí předpisy – Prováděcí vyhlášky 294/2005 Sb., 381/2001Sb.,382/2001Sb., 383/2001Sb., 376/2001Sb. – Nařízení vlády Související právní předpisy, např. – zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů – zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů Doporučující předpisy – Metodické pokyny MŽP 5 Právní úprava odpadového hospodářství Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účinnost od Od roku 2001 byl zákon cca 38 x změněn Poslední novely zákona s účinností v roce 2015: - č. 229/2014 Sb., účinnost č. 223/2015 Sb., účinnost , (hodnocení NV, přeprava NO, ISPOP, evidence), (kaly z ČOV), (baterie §31a odst. 2) 6 Právní úprava odpadového hospodářství Změnový zákon č. 229/2014 Sb. upravuje:  zákaz skládkování SKO, recyklovatelných a  využitelných odpadů od roku 2024,  povinné třídění BRKO a kovů v obcích od 2015,  omezení využívání odpadů jako TZS na skládkách na 20 % hmotnostních (z 25 % objemových),  úpravu možnosti odebrání souhlasu s provozem zařízení ke sběru a výkupu odpadů při výkupu odpadů, které jsou zakázány vykupovat 7 Právní úprava odpadového hospodářství Změnový zákon č. 223/2015 Sb. (tzv. Infrinovela) upravuje:  působnost zákona  hodnocení NV odpadů (prostřednictvím ISPOP, více pověřených osob, odkaz na Nařízení EU),  přepravu a značení nebezpečných odpadů,  transpozici evropských předpisů (baterie a akumulátory, odpadní oleje),  povinnosti při používání kalů z ČOV,  sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží,  recyklaci lodí, 8 Právní úprava odpadového hospodářství Změnový zákon č. 223/2015 Sb. (tzv. Infrinovela) upravuje:  zpětný odběr pneumatik,  evidenci a ohlašování odpadů a zařízení, identifikační čísla zařízení,  ohlašování přepravy NO (ministerstvu prostřednictvím ISPOP),  plány POH (ČR, kraje, obce, jejich obsahy) 9 Právní úprava odpadového hospodářství Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží (§ 37t zákona):  Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na zemědělském půdním fondu v souladu s § 14 odst. 2 pouze za splnění požadavků zvlṚtních právních předpisů (zákon o ochraně ZPF, zákon o hnojivech).  Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor v souladu s § 14 odst. 2 za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu stanovených vyhlᚹkou. 10 Právní úprava odpadového hospodářství Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží (§ 37t zákona):  Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat jako stavební materiál v souladu s § 14 odst. 2 za splnění požadavků stanovených zvlṚtními právními předpisy (stavební zákon).  Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond, nevede jejich původce ani osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, pro tyto sedimenty evidenci podle § 39 odst. 1 a nepodává hlᚹení podle § 39 odst. 2 a 3. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zvlṚtního právního předpisu (zákon o ochraně ZPF, zákon o hnojivech). 11 Právní úprava odpadového hospodářství Nové prováděcí předpisy k zákonu o odpadech  Novela vyhlášky č. 383/2001 Sb.:  S účinností od 1. března vešla v platnost vyhláška č. 27/2015 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, která mění pravidla výkupu kovových odpadů:  zákaz výkupu určených kovových odpadů od fyzických osob za hotové - § 8 odst. 2 vyhlášky;  úplný zákaz výkupu vybraných odpadů od fyzických osob (umělecká díla, pietní předměty, obecně prospěšné zařízení atd.) - § 8 odst. 5 vyhlášky  Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., POH ČR ze dne 12 Právní úprava odpadového hospodářství Navrhované změny vyhlášek a návrh nových vyhlášek  Změny vyhlášek v souvislosti se změnovým zákonem o odpadech č. 223/2015 Sb. a novými nařízeními EU (vyhlášky č. 294/2005 Sb., č. 381/2001 Sb., č. 382/2001 Sb., č. 383/2001 Sb., č. 376/2001 Sb.);  Vyhlášky č. 381/2001 Sb. a č. 376/2001 Sb. se navrhují zrušit a v připomínkovém řízení jsou předloženy nové – Katalog odpadů a hodnocení NV odpadů;  Vyhláška k vymezení odpadů použitelných na technické zabezpečení skládek (nová);  Vyhláška k vymezení odpadů, které bude od roku 2024 zakázáno ukládat na skládky (nová). 13 Právní úprava odpadového hospodářství KATALOG ODPADŮ návrh nové vyhlášky, která upravuje: pojmy pro účely vyhlášky postup při zařazování odpadů podle druhů postup zařazování odpadů podle kategorií v případě tzv. „zrcadlových položek“ postup pro „posouzení a klasifikaci“ odpadů náležitosti návrhu ORP na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů seznam odpadů (20 skupin) do seznamu odpadů byly doplněny 3 nové druhy odpadů * Červený kal z výroby oxidu hlinitého obsahující nebezpečné látky neuvedený pod číslem , * Kovová rtuť, * Částečně stabilizovaná rtuť 14 Právní úprava odpadového hospodářství Některé navrhované změny ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., Na shromažďovacím prostředku NO nemusí být uvedeno jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu prostředku; Vymezení druhů odpadů při jejichž výkupu musí provozovatel zařízení ke sběru a výkupu odpadů identifikovat osoby předávající vymezené druhy odpadů; Změny ve vedení průběžné evidence, ohlašování údajů o zařízení k nakládání s odpady a činnosti dopravců odpadů; Ohlašování přepravy NO (ohlašovací list - příloha č. 26); Obsah ILNO; Hlášení o produkci a nakládání s odpady – nová příloha č. 20; Označování NO 15 Právní úprava odpadového hospodářství OZNAČOVÁNÍ nebezpečných odpadů Prostředky a místa pro soustřeďování nebezpečných odpadů (shromažďování, sběr, sklady, obaly, jímky a nádrže) obsahující odpady s nebezpečnými vlastnostmi uvedenými v příloze přímo použitelného předpisu EU o nebezpečných vlastnostech odpadů se označují písemně kódem a názvem nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem vycházejícím z přímo použitelného předpisu EU o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Nařízení č. 1272/2008) a grafickým symbolem nebezpečné vlastnosti HP 9 podle Evropské dohody ADR. Označení se uvádí na označovacím štítku, který je umístěn tak, aby byl při běžném nakládání viditelný osobě nakládající s nebezpečnými odpady. 16 Právní úprava odpadového hospodářství Příklad OZNAČOVÁNÍ nebezpečných odpadů Nebezpečný odpad HP 2 Oxidující 17 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů ZÁKLADNÍ POJMY odpad Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Nebezpečný odpad Odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů č.1357/2014 18 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Původcem odpadu právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu, oprávněnou osobou - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů 12), 19 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Oprávněnou osobou každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů 20 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Zařazování odpadu podle Katalogu odpadů (1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vydá prováděcím právním předpisem. (2) V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, zařadí odpad ministerstvo na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Na toto řízení se nevztahuje správní řád.13) Zařazování odpadu podle kategorií (1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů 62), č. 2 k tomuto zákonu, b) je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, nebo c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako nebezpečný. 21 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Zařazování odpadu podle Katalogu odpadů (1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů b) je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, nebo c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako nebezpečný. 22 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Hierarchie způsobů nakládání s odpady V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku odpadů, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace odpadů, d) jiné využití odpadů, například energetické využití, e) odstranění odpadů.. 23 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Původce odpadů je povinen:  odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6,  zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 9a,  odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,  ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,  shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, 24 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Původce odpadů je povinen:  zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,  vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem  vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy,  platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně. 25 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Původce odpadů je povinen:  Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce upustit se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy s navazujícími změnami v kompetencích.  S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy, s navazujícími změnami v kompetencích, pokud na tuto činnost již nemá souhlas k provozování zařízení podle § 14; shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhají souhlasu.  26 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Původce odpadů je povinen:  Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3. Za dopravu odpadů odpovídá dopravce. Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady od původce, přecházejí povinnosti původce podle odstavce 1, s výjimkou písmene i). 27 Povinnosti původců dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho provádějících předpisů Povinnosti při přepravě odpadů (1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zúčastněné na přepravě odpadů jsou povinny:  zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních právních předpisech  uchovávat doklady související s přepravou odpadů po dobu 3 let ode dne zahájení přepravy,  označit přepravní prostředek přepravující odpad způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,  při přepravě nebezpečných odpadů vést evidenci a ohlašovat přepravované nebezpečné odpady v rozsahu stanoveném tímto zákonem. 28 Kam zařadit pesticidy a obaly od pesticidů ? * Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné * Pesticidy Nebo alternativně: * Agrochemické odpady obsahující NO Důležité je řídit se bezpečnostním listem!!! 29 Děkuji za pozornost Eva Kubová Odbor odpadů Stáhnout ppt "Právní předpisy a změny v právních předpisech z pohledu odpadového hospodářství Eva Kubová Odbor odpadů MŽP." Právní požadavky v ochraně životního prostředí Ing. Jiří Seger Ing. Alena Švarcová OZP-komplet.pptSdružení poradců A.Švarcová - J. Seger1 Sdružení poradců.

http://kraken.slv.cz/KSOS39INS7239/2013

KSOS 39 INS 7239/2013-A16 Číslo jednací: KSOS 39 INS 7239/2013-A16 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Juditou Tománkovou v insolvenční věci dlužníka: MORAVSKOSLEZSKÁ PLYNÁRENSKÁ, a.s., IČ: 25853520, Pobialova 14/819, 702 00 Ostrava a insolvenčního věřitele: Dezavi Cz s.r.o., IČ 28612604, Revoluční 1082/8, 110 00, Praha 1, Nové Město, o návrhu Mgr. Pavly Fučíkové, soudní exekutorky, Exekutorský úřad Ostrava, se sídlem Slévárenská 410/14, Ostrava-Mariánské Hory, PSČ 709 00 (dále jen navrhovatel), na vydání předběžného opatření Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1 písm.c) insolvenčního zákona, a to tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. Pavle Fučíkové, Exekutorský úřad Ostrava, se umožňuje nařídit dražbu a provést exekuci prodejem nemovitostí povinného č. 1 vedenou pod sp.zn. 024 EX 2063/10 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 39 INS 7239/2013 k dispozici v tomto řízení. Insolvenčním návrhem věřitele Dezavi Cz s.r.o., se sídlem Revoluční 1082/8, Praha 1 -Nové Město, PSČ 110 00, IČ: 28612604, doručeným soudu dne 14.3.2013, bylo ve věci dlužníka zahájeno insolvenční řízení. Usnesením soudu ze dne 27.3.2013, č.j. KSOS 39 INS 7239/2013-A4, byl tento návrh ze dne 14.3.2013 odmítnut a rozhodnuto o nákladech insolvenčního řízení. K odvolání věřitele odvolací soud usnesením ze dne 30.10.2013, č.j. 1 VSOL 975/2013-A12 prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že insolvenční návrh věřitele ze dne 14.3.2013 se neodmítá. V závěrech odůvodnění svého rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci dále poukázal především na nutnost prověření, zda navrhovatel ke svému návrhu předložil i přihlášku svých pohledávek, která dosud ke dni rozhodnutí odvolacího soudu nebyla zveřejněna. Podáním ze dne 19.11.2013 doručeným soudu téhož dne podal navrhovatel návrh na vydání předběžného opatření podle ust. § 82 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle kterého může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, konkrétně v dané věci umožnit dražbu a provést exekuci prodejem nemovitostí povinného č. 1, vedenou pod sp. zn. 024 EX 2063/10 s omezením dispozice výtěžku dosaženého zpeněžením pro insolvenční řízení. Navrhovatel v rámci exekučního řízení vede proti povinnému (dlužníku) exekuci pod sp.zn. 024 EX 2063/10, přičemž vedením exekuce byl pověřen usnesením Okresního soudu v Ostravě č.j. 49 EXE 11184/2010-14 ze dne 23.6.2010, právní moci toto rozhodnutí nabylo dne 2.10.2010. Usnesením ze dne 19.8.2011, č.j. 024 EX 2063/10-151 navrhovatel nařídil dražbu nemovitostí (spoluvlastnického podílu dlužníka specifikovaného v dražební vyhlášce), kterou usnesením ze dne 21.10.2011 odročil na 24.11.2011. Dne 23.11.2011 byl věřitelem, společností Dezavi Cz s.r.o. podán insolvenční návrh vůči dlužníku, vedený u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 39 INS 21631/2011. S ohledem na zahájení insolvenčního řízení bylo dražební jednání odročeno na neurčito. Uvedené insolvenční řízení bylo pro nezaplacení zálohy zastaveno. Pro možnost pokračování v exekuci byla dražební vyhláškou ze dne 14.6.2012 opětovně nařízena dražba předmětných nemovitostí dlužníka na 6.9.2012. Dne 9.8.2012 podal tentýž věřitel Dezavi Cz s.r.o. opětovně insolvenční návrh vůči dlužníku vedený pod sp. zn. KSOS 39 INS 19325/2012, což mělo za následek opětovné odročení dražebního jednání. Insolvenční návrh byl usnesením ze dne 20.8.2012, č.j. KSOS 39 INS 19325/2012-A4 odmítnut. Pro opětovnou možnost pokračování v exekuci byla dražba předmětných nemovitostí dlužníka usnesením ze dne 22.11.2012 č.j. 024 EX 2063/10-314 nařízena na 14.3.2013, přičemž počátek registrace účastníků k dražbě byl stanoven na 12.30 hod. Dne 14.3.2013 v 10.41 hod. byl věřitelem Dezavi Cz s.r.o. podán třetí insolvenční návrh vůči dlužníku. S ohledem na shora uvedené má navrhovatel za to, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné jak má na mysli ust. § 82 odst. 2 písm.b) IZ a navrhl, aby soud předběžným opatřením omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, neboť je jednoznačně zřejmé, že skutečným důvodem insolvenčních návrhů je pouze obstruovat exekuční řízení, zamezit prodeji majetku povinného a zneužití transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmů třetích osob. Je rovněž zjevné, že předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť v případě zpeněžení majetku povinného a před rozvrhem rozdělované podstaty dojde-li ke zjištění úpadku dlužníka, vydá soudní exekutor výtěžek zpeněžení k dispozici insolvenčnímu řízení. Z rejstříkové databáze insolvenčního soudu vyplývá, že na majetek dlužníka byly totožným věřitelem podány již tři insolvenční návrhy a to za okolností popsaných navrhovatelem. První insolvenční řízení bylo zastaveno pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, druhý návrh byl odmínut dle ust.§ 128 IZ a ke shodnému postupu soudu došlo i v případě třetího insolvenčního návrhu. Přestože k odvolání věřitele v této insolvenční věci odvolací soud změnil rozhodnutí prvostupňového soudu tak, že se insolvenční návrh ze dne 14.3.2013 neodmítá, poukázal zejména na nutnost prověření, zda věřitel s insolvenčním návrhem zároveň podal i přihlášku svých pohledávek za dlužníkem. V dané věci věřitel povinnost uloženou mu ust. § 105 IZ nesplnil a s ohledem na tuto skutečnost bude vyzván postupem dle § 128 odst. 2 IZ k doplnění svého návrhu. Vzhledem k tomu, že věřitel ani v žádném z předchozích insolvečních řízeních nepostupoval dle § 105 IZ a k návrhu nepřipojil svou přihlášku splatné pohledávky za dlužníkem, a neučiní-li tak ani v tomto případě, dojde opět k odmítnutí již třetího insolvenčního návrhu. Za daného stavu soud s odkazem na důvodovou zprávu k zákonu č. 334/2012 Sb. a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19.7.2013, č.j. 3 VSOL 355/2013-A19 dospěl k závěru, že návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět lze. Rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření, kterým z důvodů hodných zvláštního zřetele omezí některý z účinků zahájení insolvenčního řízení, je jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob. Může jít o záměr sledovaný samotným dlužníkem nebo jiným insolvenčním věřitelem. Právě v chování insolvenčního věřitele, který opakovanými insolvenčními návrhy podávanými v době těsně před nařízenými dražbami nemovitostí dlužníka za účelem zabránit tak probíhající exekuci, spatřuje soud důvody hodné zvláštního zřetele, pro které způsobem stanoveným v předběžném opatření omezil účinky zakotvené v ust. § 109 odst.l písm.c) IZ. V Ostravě dne 22.11.2013

http://kraken.slv.cz/7Td49/2015

7 Td 49/2015 7 Td 49/2015-26 Nejvyšší soud rozhodl dne 2. září 2015 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných D. E. , M. K. , T. G. a Ing. T. H. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 4/2015, o příslušnosti soudu takto: Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pobočka v Brně podal dne 22. 5. 2015 u Krajského soudu v Brně obžalobu na obviněné D. E. a M. K. pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, na obviněného T. G. pro pomoc podle § 24 odst. 1 tr. zákoníku ke zvlášť závažnému zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a na obviněnou Ing. T. H. pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Obvinění se měli zločinů dopustit v podstatě tím, že T. G. , jako revizní technik, vyhotovil ve dnech 12. 11. 2010, 15. 11. 2010 a 24. 11. 2010 zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení č. ..., č. ..... a č. .... Předmětem revize byly ..., .... a .... blok fotovoltaické elektrárny v katastrálním území P. u. B., měl v revizních zprávách uvádět nepravdivé údaje o celkovém výkonu bloků č. ..., ... a .... dané elektrárny ve výši 3,308 MW, jakož i závěr o tom, že zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno bezpečného provozu, ačkoliv věděl, že tato fotovoltaická elektrárna společnosti FVE Petrovice, a. s., v P. u. B. není dokončena a schopna provozu, a také ačkoliv věděl, že uvedené zprávy o výchozích revizích budou použity jako podklady pro Energetický regulační úřad v Jihlavě k vydání potřebné licence, Ing. T. H. , jako vedoucí Stavebního úřadu Městského úřadu v Borovanech provedla 5. 11. 2010 kontrolu této fotovoltaické elektrárny společnosti FVE Petrovice a.s. v P. u. B., o kontrole vyhotovila protokol a následně 15. 11. 2010 a 24. 11. 2010 vydala Rozhodnutí k předčasnému užívání stavby č. j. MěÚ/SÚ/2554/2010/HL, kterým povolila předčasné užívání této stavby, která je v rozhodnutí přesně specifikována, v rozhodnutí uvedla nepravdivé informace o tom, že kontrolní prohlídka proběhla 5. 11. 2010 a bylo při ní zjištěno, že stavba je provedena podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, dne 17. 12. 2010 pak vydala Rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání pro stavbu Fotovoltaická elektrárna, povolení zkušebního provozu pro tuto stavbu rovněž s údaji přesně v rozhodnutí specifikovanými, v němž uvedla, že při kontrolní prohlídce 17. 12. 2010 stavební úřad zjistil, že stavba je provedena podle projektové dokumentace, takto jednala s vědomím, že její rozhodnutí bude sloužit jako podklad pro udělení licence pro společnost FVE Petrovice, a. s., obvinění M. K. , jako místopředseda představenstva HHI KOMEX, a. s., a D. E. , jako předseda představenstva společnosti FVE Petrovice, a. s., podepsali nepravdivý předávací protokol s datem 12. 11. 2010, podle něhož byly mezi uvedenými společnostmi předány mimo jiné konstrukce s upevněnými fotovoltaickými panely, tím potvrzovali předání podstatné části díla bez konečných terénních úprav umožňující bezpečný provoz fotovoltaické elektrárny P. u. B. s výkonem 3,3MW instalovaných fotovoltaických panelů, ačkoliv věděli, že tato elektrárna nebyla k uvedenému datu dokončena ani z části a že předávací protokol bude podkladem pro vydání licence na Energetický regulační úřad. Tímto způsobem M. K. a D. E. za přispění T. G. záměrně uvedli v omyl Energetický regulační úřad, který na základě nepravdivých údajů rozhodl dne 3. 12. 2010 o udělení licence na výrobu elektřiny č. ...... s nabytím právní moci dne 6. 12. 2010 pro společnosti FVE Petrovice, a. s., a zároveň díky provedení tzv. prvního paralelního připojení k distribuční soustavě společnosti E.ON Distribuce, a. s., dne 30. 12. 2010 tak vznikl společnosti FVE Petrovice, a. s., neoprávněný nárok na garantovanou výkupní cenu pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2010 ve výši 12 150 Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let oproti výkupní ceně pro výkupní ceně pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 ve výši 5 500 Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let. Ze závěrečného popisu skutkového děje jednotlivých částí obžaloby pak vyplývá, že za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 byla způsobena společnosti E.ON Distribuce, a. s., se sídlem České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151/6, škoda ve výši 15 450 611 Kč, v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 byla způsobena škoda společnosti E.ON Energie, a. s., rovněž se sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, škoda ve výši 7 928 010,70 Kč. Celkem pak, včetně částek odpovídajících odvodům tzv. solární daně, byla v letech 2011 2013 poškozeným způsobena škoda ve výši 43 880 707 Kč, přičemž v průběhu následujících 20 let by se společnost FVE Petrovice, a. s., neoprávněně obohatila o částku cca 160 879 340 Kč na úkor společnosti E.ON Distribuce. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 40 T 4/2015, bylo rozhodnuto podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že není pochyb o věcné příslušnosti krajského soudu k projednání věci, Krajský soud v Brně je však přesvědčen, že není místně příslušný k jejímu projednání, když podle § 18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, a z popisu trestného jednání každého ze čtyř obžalovaných je zřejmé, že žádný z nich nejednal bezprostředně v obvodu Krajského soudu v Brně. Obviněný T. G. se měl trestného jednání dopustit jako revizní technik, když místem jeho podnikatelské činnosti je F. n. O., tj. místo, které je v obvodu Krajského soudu Ostrava. Podle krajského soudu tak důvodně lze předpokládat, že T. G. zde vyhotovil všechny tři zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení ze dne 12. 11. 2010, 15. 11. 2010 a 24. 11. 2010, byť to v originálech těchto dokumentů přímo uvedeno není (č. l. 2034, 2041, 2048, resp. jejich odpovídající kopie). Nepochybně pak tyto zprávy obviněný vyhotovil poté, co Fotovoltaickou elektrárnu v P. u. B. podrobil fyzické revizi. Důvodně lze předpokládat, že podstatná část jeho trestného jednání také proběhla v P. u. B., tj. v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Pokud jde o trestné jednání obviněné Ing. T. H., ta se jednání dopustila jako vedoucí Stavebního úřadu Městského úřadu v Borovanech, když provedla kontrolu fotovoltaické elektrárny v P. u. B.. V případě obviněné Ing. T. H. nejsou, podle názoru soudu, žádné pochybnosti o tom, že se trestněprávně významného jednání dopustila v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Také vydaná rozhodnutí ze dne 15. 11. 2010 (č. l. 2006), resp. ze dne 24. 11. 2010 (č. l. 2009) prokazují, že se obviněná tohoto jednání dopustila minimálně v B., jako vedoucí stavebního úřadu, když tato rozhodnutí vydala. Obdobného charakteru je pak i rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání Fotovoltaické elektrárny, resp. povolení zkušebního provozu ze dne 17. 12. 2010 (č. l. 2001), z něhož je rovněž zřejmé, že jednání obviněné proběhlo právě v B., tj. v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Obvinění M. K. a D. E. měli, podle třetí části obžaloby, jednat trestněprávně významným způsobem tak, že především podepsali předávací protokol s datem 12. 11. 2010 (č. l. 2718), z něhož lze zjistit, že oba obvinění protokol podepsali v P.. Rovněž tomuto dokumentu předcházející smlouva o dílo ze dne 10. 9. 2010, byla oběma obviněnými podepsána v P.. Z výše uvedeného lze podle soudu učinit závěr o tom, že podstatná a zásadní část trestněprávně významného jednání všech čtyř obviněných proběhla mimo obvod Krajského soudu v Brně. Pokud na základě trestného jednání obviněných v závěru rozhodl Energetický regulační úřad, který má sídlo v J., M. n. ..., tj. v obvodu Krajského soudu v Brně, nelze tuto skutečnost podle krajského soudu považovat za rozhodující pro závěr o místní příslušnosti Krajského soudu v Brně. Vzhledem k tomu, že obě společnosti, kterým vznikla škoda, tj. firmy E.ON Distribuce, a. s., i E.ON Energie, a. s., mají shodně sídlo na adrese České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151/6, lze podle soudu učinit další dílčí závěr o tom, že následek trestného jednání obviněných nastal, a v podstatně vyšším rozsahu také měl nastat, v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Podle názoru Krajského soudu v Brně vznikly důvodné pochybnosti o tom, že je soudem místně příslušným k projednání obžaloby. Proto rozhodl o předložení této trestní věci Nejvyššímu soudu, jako soudu nejblíže společně nadřízenému Krajskému soudu v Brně i Krajskému soudu v Českých Budějovicích, jenž je nejen věcně, ale zejména místně příslušným k projednání této trestní věci. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že v daném případě došlo k jednání i v obvodu Krajského soudu v Brně. Z obžaloby vyplývá, že trestné jednání se skládá z dílčích činností jednotlivých obviněných. Jejich jednání však mělo být vedeno stejným úmyslem, a to vytvořit fiktivní, resp. nepravdivé podklady, na základě nichž by Energetický regulační úřad vydal společnosti FVE Petrovice, a. s., licenci na výrobu elektřiny. Z obsahu trestního spisu je zřejmé, že jednání obviněných spočívající v přípravě podkladů a směřující k výše uvedenému cíli (uvést v omyl Energetický regulační úřad a získat tak neoprávněně licenci na výrobu elektřiny) se uskutečňovalo na různých místech České republiky. Šlo však o jednání, které směřovalo k tomu, aby tyto podklady byly předloženy Energetickému regulačnímu úřadu spolu s žádostí o udělení licence. Teprve předložením nepravdivých podkladů a dokumentů spolu s žádostí o udělení licence, a to na podatelnu Energetického regulačního úřadu v Jihlavě, obvinění uvedli v omyl příslušný úřad, který na základě předloženého vydal společnosti FVE Petrovice, a. s., požadovanou licenci na výrobu elektřiny. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že odbor licencí, kam byla podávána žádost za společnost FVE Petrovice, a. s., a který vede řízení o udělování licencí, má adresu v sídle Energetického regulačního úřadu, M. n. .., Jihlava. Pokud obviněný D. E. zajistil doručení potřebných dokumentů uvedenému úřadu, je to součástí jeho jednání, byť tak neučinil osobně, ale prostřednictvím zmocněnce, jak je uvedeno v obžalobě. K jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného zločinu podvodu tak došlo i v obvodu působnosti Krajského soudu v Brně, a není podstatný názor tohoto soudu, že v jeho obvodu žádný z obviněných nejednal bezprostředně. Ačkoliv by tedy v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti Krajského soudu v Brně, neboť v obvodu tohoto soudu byl uveden v omyl Energetický regulační úřad, a to předložením nepravdivých dokumentů k žádosti o udělení licence na výrobu elektřiny. Tím, že u tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu, byla založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci (§ 22 tr. ř.).

http://www.sagit.cz/info/sb08308

ZÁKON ze dne 17. července 2008, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 308/2008 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2008, částka 100, ze dne 21. 8. 2008Legislativní proces: sněmovní tisk 529 308 ZÁKON ze dne 17. července 2008, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb. a zákona č. 70/2007 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu § 1 se doplňují slova „ , jiných slavnostních a pietních akcí za účasti válečných veteránů a jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností“. 2. V nadpisu § 2 se slovo „Armáda“ nahrazuje slovy „Ozbrojené síly“. 3. V § 2 odst. 1 se slovo „Armádou“ nahrazuje slovy „Ozbrojenými silami“ a slovo „Armáda“ se nahrazuje slovy „ozbrojené síly“. 4. V § 3 odst. 1 se za slovo „který“ vkládají slova „po roce 1945“. 5. V § 3 odst. 1 a 2 se slovo „armády“ nahrazuje slovy „ozbrojených sil“. 6. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní: „(3) Za válečného veterána se nepovažuje příslušník ozbrojených sil nebo policie, i když splňuje podmínky válečného veterána stanovené v odstavcích 1 a 2, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem služby podle odstavce 1, nebo byl pravomocně odsouzen za jiný trestný čin k trestu ztráty vojenské hodnosti. Za válečného veterána se nepovažuje ani příslušník ozbrojených sil uvedený v odstavci 1, pokud mu zanikl služební poměr odnětím hodnosti podle jiného právního předpisu1), nebo příslušník policie uvedený v odstavci 1, pokud mu byl pravomocně uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti podle jiného právního předpisu1a). 1) § 18 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 1a) § 42 odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka č. 1d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 7. V § 3 odst. 4 se slova „písm. d), e) nebo f)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“. 8. V § 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a vede evidenci vydaných osvědčení“. 9. V § 4 písm. b) se za slovo „sdružují“ vkládá slovo „převážně“. 10. V § 4 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která včetně poznámek pod čarou č. 1b a 1c znějí: „g) může zabezpečovat slavnostní a pietní akce s účastí válečných veteránů, zejména u příležitosti státních svátků a významných výročí účasti ozbrojených sil v ozbrojených konfliktech a mírových operacích, h) může válečnému veteránovi poskytovat příspěvek na stravování ve výši, kterou přispívá na závodní stravování podle jiného právního předpisu1b), a zabezpečovat závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních1c); příspěvek na stravování podle tohoto zákona nelze poskytovat válečnému veteránovi, pokud je mu příspěvek na stravování poskytován. 1b) § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). § 8 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. 1c) § 69 zákona č. 218/2000 Sb.“. 11. V § 5 odst. 1 a 4 a v přílohách č. 1 a 2 se za slovo „hodnost“ vkládají slova „nebo služební hodnost s hodnostním označením“. 12. V § 5 odst. 1 se slovo „zvláštního“ nahrazuje slovem „jiného“. 13. V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ve sporných případech Ministerstvo zahraničních věcí na žádost ministerstva vydá závazné stanovisko, ve kterém určí, zda se jedná o ozbrojený konflikt nebo mírovou operaci podle § 3, místo a dobu trvání ozbrojeného konfliktu nebo mírové operace a zda armáda, ve které osoba v době rozhodné pro vydání osvědčení válečného veterána konala službu, byla armádou spojeneckou.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 14. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1e) až 1g) zní: „§ 5a Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností (1) Válečný veterán, který je vojákem z povolání nebo vojákem v záloze1e), může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti jen podle jiného právního předpisu1f). (2) Válečný veterán, kterému zanikla branná povinnost1g), může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Do vyšší vojenské hodnosti lze válečného veterána jmenovat i posmrtně. (3) Válečného veterána podle odstavce 2 jmenuje do hodnosti generála prezident republiky na návrh vlády a do ostatních vojenských hodností ministr obrany. (4) Pro jmenování válečného veterána do vyšší vojenské hodnosti se nepoužije správní řád. 1e) § 26 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). 1f) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů. 1g) § 2 a 7 zákona č. 585/2004 Sb.“. 15. V § 6 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větami „Po úhradě podílu nákladů za bydlení, stravu a služby musí válečnému veteránovi zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Příjmem se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu1h). Příjmem není příspěvek na péči2).“. Poznámky pod čarou č. 1h a 2 znějí: „1h) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2008. Vlček v. r. Klaus v. r. v z. Čunek v. r E-shopPrávo duševního vlastnictví v informační společnosti Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc. - Nakladatelství Leges, s. r. o.Kniha se zabývá informačními aspekty práva duševního vlastnictví z hlediska rekodifikace českého soukromého práva a zároveň v praktickém kontextu. Duševní vlastnictví je v novém občanském zákoníku pojato protikladně k aktuálním trendům prezentovaným určitými politickými subjekty, ...Cena: 340 KčKOUPITRozvody, rozchody a zánik partnerství, 3. vydáníJUDr. Marie Francová, JUDr. Jana Dvořáková Závodská - Wolters Kluwer, a. s.Kniha pojednává o soužití muže a ženy, o rozvodech, rozchodech nesezdaných párů a zmiňuje se i o právních vztazích registrovaných partnerů. Dále se zabývá bytovými problémy souvisejícími s rozvodem, vyživovací povinností manželů a rozvedených manželů. S řešením souvisejících právních ...Cena: 411 KčKOUPITPřehled judikatury - Zákon o zaměstnanosti JUDr. Jaroslav Stádník, Mgr. Petr Kieler - Wolters Kluwer, a. s.Předkládaná publikace z ediční řady Přehledy judikatury přináší výběr zásadních rozsudků v oblasti zaměstnanosti. Rozsudky jsou členěny do kapitol podle oblasti zákona o zaměstnanosti, ke které se vztahují. Najdeme zde rozsudky týkající se evidence uchazečů o zaměstnání, podpory v ...Cena: 375 KčKOUPIT

https://kurzy.newtonacademy.cz/obchodni-podminky/

Obchodní podmínky | NEWTON KURZY pro eshop NewtonMarket NEWTON Academy, a.s. IČ 27398358 DIČ CZ27398358 Číslo účtu 27-5832990257/0100 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) obchodní společnosti NEWTON Academy, a.s., Politických vězňů 912/10, 110 00 Praha, IČ 27398358, upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístněné na internetové adrese (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). -> V hotovosti na dobírku v místě určeném kupujícím v objednávce; -> Bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. 27-5832990257/0100. (dále jen „účet prodávajícího“); 5.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího [email protected] DALŠI PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN 8.3. Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected]. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 9.1. Obchodní společnost NEWTON Academy, a.s., Politických vězňů 912/10, 110 00 Praha, IČ 27398358, (dále jen „prodávající“ nebo „správce“) zpracovává ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(dále jen „Nařízení“), následující osobní údaje: 9.3. Na e-mailovou adresu, případně telefonní číslo mohou být kupujícímu zasílány novinky a jiná obchodní sdělení, tento postup umožňuje § 7 odst. 3 zákona č.480/2004 Sb., o službách informační společnosti, pokud jej kupující neodmítne. Tato sdělení lze odmítnout kdykoliv jakýmkoliv způsobem – například zasláním e-mailu. 9.4. Zpracování osobních údajů je prováděno firmou NEWTON Academy, a.s., tedy správcem osobních údajů. Osobní údaje pro tohoto správce zpracovávají také zpracovatelé: Zpracovatel a poskytovatel webového rozhraní obchodu – FINLEY AGENCY s.r.o.. 9.5. Správce nemá osobu tzv. pověřence. Správce lze kontaktovat na emailové adrese [email protected]. 9.6. Správce osobních údajů, jakožto provozovatel webové stránky kurzy.newtonacademy.cz užívá na této webové stránce soubory cookies, které jsou zde užity za účelem:

http://www.sagit.cz/info/sb02299

NAŘĺZENĺ VLÁDY ze dne 19. června 2002 o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období od 16. listopadu 2002 do 24. listopadu 2002 - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 299/2002 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 110, ze dne 1. 7. 2002 299 NAŘĺZENĺ VLÁDY ze dne 19. června 2002 o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období od 16. listopadu 2002 do 24. listopadu 2002 Vláda nařizuje podle § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a podle § 50a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.: § 1 K plnění úkolů pořádkové služby a ochranné služby Policie České republiky na území České republiky v období od 16. listopadu 2002 do 24. listopadu 2002 se použije nejvýše 2 400 vojáků v činné službě. § 2 (1) Vojáci v činné službě plní úkoly podle § 1 pod velením příslušníka Policie České republiky. (2) S výjimkou vojáků v činné službě, kteří jsou určeni ke střežení mezinárodního letiště Praha Ruzyně, a příslušníků Vojenské policie plní vojáci v činné službě úkoly podle § 1 bez střelné zbraně. § 3 Ministr obrany určí vojáky v činné službě, včetně vojenské techniky, k plnění jejich úkolů podle § 1. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 16. listopadu 2002. Předseda vlády: v z. JUDr. Rychetský v. r. Ministr vnitra: Mgr. Gross v. r. E-shopPřehled judikatury ve věcech zásad soukromého práva, Svazek II. JUDr. Petr Lavický, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.Druhý svazek přehledu judikatury ve věcech zásad soukromého práva shrnuje judikáty týkající se zásady vše je dovoleno, co není zakázáno, zásady dispozitivnosti soukromoprávní regulace, zásady ochrany slabší ...Cena: 477 KčKOUPITObčanský zákoník, komentář, svazek I (§ 1 až 654) Švestka, Dvořák, Fiala, Pelikánová, Pelikán, T. Dvořák, Svoboda, Pavlík a kolektiv - Wolters Kluwer, a. s.Nejdůležitější očekávánou změnu našeho právního řádu, rekodifikaci soukromého práva provedenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, komplexně vykládá komentář kolektivu autorů pod vedením prof. JUDr. Jiřího Švestky, prof. JUDr. Jana Dvořáka a prof. JUDr. Josefa Fialy. Náš ...Cena: 2 382 KčKOUPITPrůvodce daňovým řádem s příklady, vzory a judikátyMgr. Jaroslav Kratochvíl, Mgr. Aleš Šustr - Wolters Kluwer, a. s.Publikace je komplexním průvodcem daňovým řízením, zejména komunikací mezi daňovým subjektem a správcem. Určena je též pro tzv. třetí osoby, jako jsou svědci, znalci či ručitelé. Obsahuje návody, jak postupovat v konkrétních situacích, včetně vzorových dopisů, příkladů a vyplněných ...Cena: 549 KčKOUPIT

http://kraken.slv.cz/KSPA56INS21665/2015

KSPA 56 INS 21665/2015-A-7 Č.j.: KSPA 56 INS 21665/2015-A-7 Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Pavlíčkovou v právní věci dlužnice: Jaroslava Matysková, nar. 5. ledna 1962, bytem i místem podnikání 538 21 Slatiňany, Raisova 137, IČ 60919001, k návrhu Jakuba Morávka, nar. 13. srpna 1988, bytem 538 11 Kočí 181, zastoupeného JUDr. Kristýnou Oberfalcerovou, advokátkou se sídlem 110 00 Praha 1-Staré Město, Národní 340/21, o návrhu na vydání předběžného opatření, Návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by se soudnímu exekutorovi JUDr. Tomáši Vránovi, Exekutorský úřad Přerov, umožnilo provést již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp.zn. 103 Ex 19348/13 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitých věcí, a to LV 563 KÚ pro Pardubický kraj, KP Chrudim Okres: Chrudim Obec: Kočí Kod k.ú.: 667633 Kočí Podíl: 1/1 Pozemky: Parcela Výměra m2 Druh pozemku St. 86/1 2062 zastavěná plocha a nádvoří Součástí je stavba: Kočí, č.p. 184, rod. dům Stavba stojí na pozemku p.č.: St. 86/1 131/1 365 zahrada 131/2 565 zahrada LV 705 KÚ pro Pardubický kraj, KP Chrudim Okres: Chrudim Obec: Kočí Kod k.ú.: 667633 Kočí Podíl: 1/2 Pozemky: Parcela Výměra m2 Druh pozemku St. 86/5 468 zastavěná plocha a nádvoří Součástí je stavba: bez čp/če, zem.stav Stavba stojí na pozemku p.č.: St. 86/5 Příslušenství nemovitosti, kterého se exekuce týká: a) vedlejší stavby: Na rodinný dům navazuje přízemní, zděná hospodářská budova pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. Na pozemku p.č. St. 86/5-zastavěná plocha a nádvoří je situován objekt bez čp/če-zem. stav. jedná se o přízemní objekt ze smíšeného zdiva pod sedlovou střechou krytou taškou pálenou. b) příslušenství, které je tvořeno těmito venkovními úpravami: -oplocení-drátěné pletivo na ocelových sloupcích a částečné betonové podezdívce -2x kovová vrata s kari sítí -žumpa -kopaná studna -vrtaná studna -přístupový chodník-betonová dlažba -terasa-betonová s keramickou dlažbou -venkovní schody betonové s keramickou dlažbou -přípojky IS byl po zaplacení nejvyššího podání a po vydání rozhodnutí o vydání zbytku výtěžku k dispozici insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích pod sp.zn.a aby účinky nařízeného předběžného opatření zanikly dle ust. § 146 odst. 1 InZ v případě rozhodnutí insolvenčního soudu dle ust. § 142 InZ až právní mocí těchto rozhodnutí, se zamítá. Dne 26. srpna 2015 bylo zahájeno u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích (dále jen insolvenční soud ), insolvenční řízení ve věci uvedené dlužnice, a to k jejímu insolvenčnímu návrhu. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly stejného dne v 09:15 hodin. Následně stejného dne v 10:10 hodin byl insolvenčnímu soudu doručen návrh Jakuba Morávka na vydání předběžného opatření, jímž by se soudnímu exekutorovi JUDr. Tomáši Vránovi, Exekutorský úřad Přerov, umožnilo provést již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp.zn. 103 Ex 19348/13 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitých věcí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, vedených na listech vlastnictví číslo 563 a 705 pro obec a katastrální území Kočí, včetně jejich příslušenství (vedlejší stavby a venkovní úpravy), byl po zaplacení nejvyššího podání a po vydání rozhodnutí o vydání zbytku výtěžku k dispozici insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích pod sp.zn.a aby účinky nařízeného předběžného opatření zanikly podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona číslo 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen insolvenční zákon ) v případě rozhodnutí insolvenčního soudu podle ustanovení § 142 tohoto zákona až právní mocí těchto rozhodnutí. Návrh byl odůvodněn zejména tím, že soudní exekutor Tomáš Vrána byl pověřen provedením exekuce na majetek dlužnice na základě pověření Okresního soudu v Chrudimi ze dne 31. května 2013, č.j. 22 EXE 1071/2013-11, kterým byla nařízena exekuce podle pravomocného a vykonatelného směnečného platebního rozkazu vydaného dne 7. ledna 2013 Městským soudem v Praze pod č.j. 55 Cm 423/2012-21 k uspokojení pohledávky oprávněné věřitelky Citibank Europe plc, 158 00 Praha-Stodůlky, Bucharova 2641/14, IČ 28198131. Dále navrhovatel uváděl, že dražební vyhláškou č.j. 103 Ex 19348/13-38 soudní exekutor nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí na den 22. ledna 2014. Před zahájením dražebního jednání však bylo na návrh dlužnice ze dne 21. ledna 2014 zahájeno insolvenční řízení pod sp.zn. KSPA 56 INS 1285/2014 a dražební jednání tak bylo odročeno na neurčito. Z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu dlužnicí dne 20. března 2014 bylo první insolvenční řízení zastaveno. Usnesením č.j. 103 Ex 19348/13-69 soudní exekutor nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí na den 24. září 2014. Před zahájením dražebního jednání však bylo na návrh dlužnice ze dne 22. září 2014 zahájeno insolvenční řízení pod sp.zn. KSPA 56 INS 25705/2014 a dražební jednání tak bylo odročeno na neurčito. Z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu dlužnicí dne 20. října 2014 bylo druhé insolvenční řízení zastaveno. Dražební vyhláškou č.j. 103 Ex 19348/13-88 soudní exekutor nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí na den 4. března 2015. Před zahájením dražebního jednání však bylo na návrh dlužnice ze dne 4. března 2015 zahájeno insolvenční řízení pod sp.zn. KSPA 56 INS 5563/2015 a dražební jednání tak bylo odročeno na neurčito. Z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu dlužnicí dne 23. března 2015 bylo třetí insolvenční řízení zastaveno. Dražební vyhláškou ze dne 29. června 2015 č.j. 103 Ex 19348/13-106 soudní exekutor nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí prostřednictvím webových stránek www.okdrazby.cz na den 26. srpna 2015 13.00 hodin. Před zahájením dražebního jednání však bylo opět na návrh dlužnice ze dne 26. srpna 2015 zahájeno insolvenční řízení pod sp.zn. a dražební jednání tak bylo odročeno na neurčito. Svůj právní zájem navrhovatel dovozoval z toho, že do této poslední dražby podal dražební přihlášku a dne 15. srpna 2015 se registroval na obhlídku nemovitosti. Tvrdil, že dlužnice zneužívá insolvenčních návrhů jako obrany proti provedení exekuce, opakovaně maří provedení exekučního řízení již více než jeden rok. Insolvenční návrhy jsou naprosto totožné a jejich jediným smyslem je zachování účinků spočívajících v tom, že exekuci nelze provést (§ 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona). Jediným východiskem je tak použití ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) tohoto zákona. Podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c), věta první, insolvenčního zákona se se zahájením insolvenčního řízení spojuje i ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Obecně lze konstatovat, že v případě návrhu na uložení předběžného opatření soud v zájmu rychlé a efektivní prozatímní úpravy poměrů pouze zkoumá, zda jsou osvědčeny skutečnosti rozhodující pro jeho uložení. K osvědčení tvrzených skutečností navrhovatel předložil listinné důkazy. K prokázání nařízení shora uvedených dražeb řádně přiložil dražební vyhlášky, k prokázání existence insolvenčních řízení dlužnice předložil citované insolvenční návrhy a dále přiložil i jednotlivá jejich zpětvzetí dlužnicí. K prokázání svého právního zájmu na věci přiložil dvě listiny. První listinu označil navrhovatel jako dražební přihlášku. Jednalo se o jednostránkovou sjetinu z internetových stránek okdražby.cz. Z jejího obsahu není vůbec seznatelné, že se navrhovatel skutečně jako dražitel do uvedené dražby přihlásil. V kolonce informace o dražbě je uveden pouze uživatel JakubMO*, není uvedeno celé jméno ani identifikace uvedeného uživatele. Navíc uživatel nemusí být nutně dražitelem. Podle kolonky údaje pro ověřené dražitele měla být uhrazena dražební jistota ve výši 140.000 Kč, k ověření jejího složení žádná listina přiložena nebyla. Navrhovatel nedoložil ani žádné potvrzení od dražebníka, že je přihlášeným dražitelem. Druhá předložená listina navrhovatelem označená jako potvrzení o registraci na obhlídku nemovitosti ze dne 15.8.2015 je vlastně e-mailem ze dne 15. srpna 2015 odesílaným z adresy obhlí[email protected] na adresu [email protected]. Identita odesilatele ani adresáta tak není patrná, není ani zřejmé, zda se jedná o adresu navrhovatele. Navíc z textu je zřejmé, že se jedná o pouhou registraci k prohlídce; zda prohlídka vůbec proběhla, není ani tvrzeno. Podstatné také je, že není uvedeno, jaké nemovitosti mají předmětem obhlídky být. Insolvenční soud tak seznal, že právní zájem navrhovatele na nařízení předběžného opatření nebyl vůbec prokázán, když řádně nedoložil ani to, zda splnil podmínky, aby se dražby nařízené na den 26. srpna 2015 vůbec mohl zúčastnit. Navíc dlužnicí druhá označená potencionální zajištěná věřitelka, tj. Českomoravská stavební spořitelna, a.s., 100 17 Praha 10, Vinohradská 3218/169, IČ 49241397, by se po vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření nemohla jakkoli vyjádřit ke způsobu zpeněžení a k výši ceny nemovitostí. Insolvenční soud má proto za to, že společný zájem věřitelů tak, jak je definován v § 2 písm. j) insolvenčního zákona, by mohl být v insolvenčním řízení realizací dražby ohrožen, protože není najisto postaveno, že by výnos z dražby provedené v předmětné exekuci byl pro ně výnosnější než prodej v rámci insolvenčního řízení. Z uvedených důvodů insolvenční soud tak návrhu na vydání předběžného opatření nevyhověl a zamítl ho. Nakonec se s odkazem na ustanovení § 82 odst. 1 insolvenčního zákona uvádí, že podle názoru insolvenčního soudu bylo lze uvedené předběžné oprávnění vydat i bez návrhu, a proto nebyl navrhovatel předběžného opatření povinen složit jistotu. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, ve spojení s ustanovením § 7 insolvenčního zákona). V Pardubicích dne 27. srpna 2015

http://kraken.slv.cz/21Cdo3191/2009

21 Cdo 3191/2009 Dotčené předpisy: § 35 odst. 2 obč. zák. ve znění od 01.01.1992, § 37 odst. 1 obč. zák. ve znění od 01.01.1992 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně NETKO s. r. o. se sídlem v Praze 10, U Záběhlického zámku č. 233/15, IČO 26507731, zastoupené JUDr. Vladimírem Fučíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova č. 404/22, proti žalované SAGA PRINT spol. s r.o. se sídlem v Praze 10, Hájecká č. 7/1655, IČO 62417860, zastoupené Pavlem Zapletalem, advokátem se sídlem v Lišanech u Rakovníka, Za rybníkem č. 334, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 475/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2009, č. j. 19 Co 15/2009-65, takto: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Vladimíra Fučíka, advokáta se sídlem v Praze 2, Balbínova č. 404/22. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že zástavní právo na nemovitostech: pozemku označeném jako parcela č. 5/4 (ostatní plocha), pozemku označeném jako parcela č. 12 (zastavěná plocha a nádvoří), pozemku označeném jako parcela č. 13 (ostatní plocha), pozemku označeném jako parcela č. 15/1 (ostatní plocha), domu č.p. 233 na pozemku označeném jako parcela č. 12 (zastavěná plocha a nádvoří), vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha na LV č. 12880 pro katastrální území Záběhlice, obec Praha, zaniklo . Žalobu odůvodnila zejména tím, že je výlučným vlastníkem uvedených nemovitostí a že má naléhavý právní zájem na tomto určení. Zápis v katastru nemovitostí totiž neodpovídá skutečnému právnímu stavu, neboť v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, je k dnešnímu dni u předmětných nemovitostí na LV č. 12880 pro katastrální území Záběhlice, obec Praha, zapsáno zástavní právo ve prospěch žalované k pohledávce ve výši 5.000.000,- Kč. Uvedené zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě zástavní smlouvy uzavřené dne 29. 12. 1997 mezi společností GRAFOTECHNA a. s. se sídlem Praha 10, Kodaňská č. 45, jako zástavním věřitelem a společností TEMO a. s. se sídlem Praha 10, U Záběhlického zámku č. 127 jako zástavcem k zajištění pohledávky společnosti GRAFOTECHNA a. s. (dále též jen prodavatel ) jako věřitele za společností TEMO a. s. (dále též jen kupitel ) jako dlužníkem ve výši 4.000.000,- Kč z titulu druhé splátky kupní ceny za prodej předmětných nemovitostí podle kupní smlouvy ze dne 29. 12. 1997, která byla uzavřena mezi stejnými subjekty, a k zajištění dalších pohledávek ve výši 1.000.000,- Kč. Takovéto další pohledávky ve výši 1.000.000,- Kč ve skutečnosti nikdy neexistovaly a v tomto rozsahu bylo tedy zástavní právo zřizováno k fiktivním pohledávkám . Pohledávka prodavatele za kupitelem ve výši 4.000.000,- Kč z titulu doplatku kupní ceny zanikla zápočtem vzájemných pohledávek , který byl ze strany kupitele vůči prodavateli učiněn přípisem ze dne 30. 4. 1998. Kupitel totiž vyúčtoval prodavateli smluvní pokutu ve výši 5.080.000,- Kč za porušení povinností, k jejichž splnění se prodavatel zavázal v kupní smlouvě ze dne 29. 12. 1997 (jednak povinnosti předmětné nemovitosti vyklidit a vyklizené předat kupujícímu nejpozději do 31.1.1998 a dále povinnosti zajistit, aby ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva kupujícího do katastru nemovitostí na předmětných nemovitostech nevázla věcná břemena, zástavní práva ani jakákoli práva ve prospěch třetích osob ). Zápis v katastru nemovitostí tak neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Neexistenci zástavního práva konstatoval Obvodní soud pro Prahu 10 v řízení vedeném pod sp. zn. 47 C 429/2002, ve kterém se společnost TEMO a. s. jako žalobce domáhala určení nepřípustnosti prodeje předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě, kterou navrhla k uspokojení své údajné pohledávky za touto společností žalovaná. Žalovaná sice uzavřela se společností GRAFOTECHNA a. s. dne 29. 10. 1999 smlouvu o postoupení pohledávky, avšak k uvedenému dni již předmětná pohledávka neexistovala, neboť zanikla provedeným zápočtem. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 14. 10. 2008, č. j. 16 C 475/2007-45, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 12.500,- Kč k rukám jejího právního zástupce . Vyšel z toho, že pohledávku lze zajistit pouze jednou smluvní pokutou a nikoliv jeden nárok více smluvními pokutami, kdy pro případ porušení by zde byl neadekvátní postih , a že v kupní smlouvě ze dne 29. 12. 1997 byly ujednány dvě smluvní pokuty, a to v bodě VI. ve výši 5.000.000,- Kč (pro případ, že by na nemovitosti vázla nějaká věcná břemena, zástavní práva či jakákoli jiná práva ve prospěch třetích osob ke dni soupisu kupní smlouvy, jakož i ke dni podání návrhu na vklad) a v bodě X. ve výši 80.000,- Kč (pro případ porušení závazku vyklidit byt). Dovodil, že druhé ujednání ohledně smluvní pokuty i s ohledem na její výši se týká případů, kdy by jiným osobám svědčila taková práva k nemovitosti, která by výrazným způsobem snížila kupní cenu, tj. případy, kdy by nabyvatel byl v dispozici s nemovitostí omezen či zatížen, což nájemní právo není . Uzavřel, že společnost TEMO a. s. nemohla oprávněně dne 29. 4. 1998 provést zápočet smluvní pokuty s nedoplatkem kupní ceny, neboť jí právní nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000.000,- Kč nevznikl ; pouze v případě opožděného vyklizení bytu jí vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 80.000,- Kč dle článku X. kupní smlouvy . K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 3. 2009, č. j. 19 Co 15/2009-65, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že určil, že nevázne zástavní právo na nemovitostech: pozemek označený jako parc. č. 5/4 ostatní plocha, pozemek označený jako parc. č. 12 zastavěná plocha a nádvoří, pozemek označený jako parc. č. 13 ostatní plocha, pozemek označený jako parc. č. 15/1 ostatní plocha, dům č.p. 233 na pozemku označeném jako parcela č. 12, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV 12880 pro kat. úz. Záběhlice ; současně uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 26.580,- Kč a na nákladech odvolacího řízení 25.514,- Kč k rukám JUDr. Vladimíra Fučíka. Vytkl soudu prvního stupně, že postavil své rozhodnutí na takovém výkladu ustanovení čl. VI. kupní smlouvy ze dne 29. 12. 1997, podle kterého smluvní pokuta ve výši 5.000.000,- Kč nedopadá na existenci nájemního práva k předmětným nemovitostem , ačkoli nájemní právo k bytu, zvláště na dobu neurčitou, omezuje vlastníka nemovitosti významným způsobem, neboť k ukončení nájemního poměru, nedojde-li k dohodě, může dojít pouze z důvodů stanovených zákonem, při zajištění odpovídající bytové náhrady. Při výkladu ustanovení čl. VI. odst. 1 kupní smlouvy ze dne 29. 12. 1997 je nutno přihlížet i k okolnostem, za kterých k sjednání tohoto ustanovení došlo. Jestliže kupní smlouva o právním titulu užívání mlčí , je třeba vyjít z toho, že kupující ke dni uzavření kupní smlouvy neměl o existenci nájemní smlouvy žádnou vědomost. Odvolací soud proto dovodil, že uvedené ustanovení dopadá jak na práva věcná, tak i na práva závazková, včetně práva nájemního . Zástavní právo, o jehož existenci se v tomto řízení vede spor, bylo zřízeno jednak k zajištění pohledávky druhé splátky kupní ceny podle kupní smlouvy z 29. 12. 1997 ve výši 4.000.000,- Kč a dále k zajištění dalších pohledávek ve výši 1.000.000,- Kč. V části, kterou bylo zástavní právo zřízeno i k zajištění další pohledávky ve výši 1.000.000,- Kč, shledal odvolací soud zástavní smlouvu neplatnou ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. z důvodu neurčitosti tohoto smluvního ujednání, neboť ona další pohledávka není žádným způsobem specifikována a není tak zřejmé, z jakého titulu měla vzniknout. Důvod neplatnosti se však vztahuje jen na tuto část zástavní smlouvy, kterou lze od ostatního obsahu oddělit (§ 41 obč. zák.), proto je zástavní smlouva neplatná pouze v této části. Zástavní právo tak platně vzniklo podle § 152 a násl. obč. zák. pouze k zajištění pohledávky ve výši 4.000.000,- Kč z titulu druhé splátky kupní ceny podle kupní smlouvy z 29. 12. 1997. Protože zajišťovaná pohledávka zanikla započtením, došlo podle ustanovení § 151g obč. zák. ve znění do 31. 8. 1998 i k zániku zástavního práva . V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalovaná namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci a že skutková zjištění odvolacího soudu nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování, neboť odvolací soud se při hodnocení provedených důkazů soustředil pouze na obsah čl. VI. odst. 1 kupní smlouvy a nepřihlížel přitom k ostatním důkazům, které naopak svědčily pro tvrzení žalované o tom, že úmyslem stran bylo sankcionovat v čl. VI. odst. 1 pouze existenci věcných práv třetích osob k nemovitostem. Prodávající i kupující si byli při uzavření smlouvy vědomi, že v té době (tj. 29. 12. 1997) měl k bytu umístěnému v prodávaných nemovitostech právo bydlet na základě nájemní smlouvy pan V. H. . Kdyby právo bydlení V. H. spadalo pod práva uvedená v článku VI. odst. 1 kupní smlouvy, bylo by zcela nelogické, aby nevyklizení bytu bylo sankcionováno ještě zvláštní pokutou stanovenou v článku X. odst. 2 kupní smlouvy. Obě strany předložily kupní smlouvu katastrálnímu úřadu téhož dne, kdy ji uzavřely, bylo proto vyloučeno, aby prodávající ještě před podáním návrhu katastrálnímu úřadu uvedl nemovitosti do stavu, kdy V. H. nebude již mít právo v bytě bydlet. Navíc kupující v dodatku kupní smlouvy ze dne 16. 6. 1998 uznal svojí povinnost doplatit druhou splátku kupní ceny ve výši 4.000.000,- Kč. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil. Žalobkyně navrhla, aby dovolání žalované bylo zamítnuto, neboť se zcela ztotožňuje se závěry, k nimž dospěl odvolací soud. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen o. s. ř. ), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání přípustné, přezkoumal dovolací soud napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. I když dovolatelka uvádí, že uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř. (namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci a že skutková zjištění odvolacího soudu nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování), z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) je zřejmé, že nesouhlasí s tím, jak odvolací soud vyložil ujednání o smluvních pokutách v kupní smlouvě ze dne 29. 12. 1997 (namítá, že z kupní smlouvy i dalších úkonů stran zejména z Dodatku kupní smlouvy ze dne 16. 6. 1998 vyplývá, že strany kupní smlouvy měly v úmyslu smluvní pokutou uvedenou v článku VI. odst. 1 kupní smlouvy sankcionovat pouze existence věcných práv, ale v žádném případě existenci práva pana H. bydlet v bytě umístěném v prodávaných nemovitostech ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí ). Protože soud posuzuje každý úkon podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), posuzoval dovolací soud dovolání žalované podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění od 1. 1. 1992 (poté, co nabyl účinnosti zákon č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník), právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Vznikne-li pochybnost o obsahu právního úkonu z hlediska jeho určitosti nebo srozumitelnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu o odstranění takové nejasnosti (§ 35 odst. 2 obč. zák.). Podle ustálené judikatury soudů výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem; tato pravidla se použijí i při výkladu písemného právního úkonu, včetně takového, který lze platně učinit jen písemně. V případě, že nejasnost právního úkonu nelze odstranit ani pomocí výkladu projevu vůle, je právní úkon neplatný (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Pomocí výkladu právního úkonu přitom není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu (srov. rovněž odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 37, ročník 2005). V posuzované věci odvolací soud jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku při výkladu ujednání o smluvních pokutách v kupní smlouvě ze dne 29. 12. 1997 uzavřené mezi společností GRAFOTECHNA a. s. se sídlem Praha 10, Kodaňská č. 45 a společností TEMO a. s. se sídlem Praha 10, U Záběhlického zámku č. 127 z uvedených výkladových pravidel vycházel, když dovodil, že ustanovení článku VI. odst. 1 dopadá jak na práva věcná, tak i na práva závazková, včetně práva nájemního . Správně akcentoval, že z jazykového vyjádření v článku VI. odst. 1 kupní smlouvy nelze v žádném případě dovodit, že by jakýmikoli jinými právy ve prospěch třetích osob byla myšlena pouze práva věcná či že by právo nájemní mezi taková práva nepatřilo, a souhlasit lze i s tím, že logickým výkladem dospěl k závěru, že jakýmikoliv jinými právy ve prospěch třetích osob musí být myšlena i práva závazková. Na uvedeném závěru odvolacího soudu nemůže nic změnit ani dovolatelčina námitka, že prodávající i kupující si byli při uzavření kupní smlouvy (dne 29. 12. 1997) vědomi, že v době jejího uzavření měl k bytu umístěnému v prodávaných nemovitostech právo bydlet na základě nájemní smlouvy pan V. H., což dovozuje zejména z článku X. odst. 2 kupní smlouvy ze dne 29. 12. 1997. Nic takového totiž ze zmíněného ustanovení nevyplývá. Formulace pro případ porušení závazku prodávajícího podle čl. X./1., a to zejména pro případ porušení závazku vyklidit byt, který se nachází v nemovitostech, které jsou předmětem převodu, byla účastníky sjednaná smluvní pokuta ve výši 80.000,- Kč , v žádném případě nevyplývá vědomost kupujícího o případném nájemním nebo jiném právu uživatele k bytu v prodávané nemovitosti. Uvedené ustanovení se týká toliko závazku vyklidit byt, aniž je v něm o důvodech, pro něž je tento byt užíván a má být vyklizen, cokoliv bližšího uvedeno. Obstát nemůže ani námitka dovolatelky, že pro zjištění úmyslu stran při uzavření smlouvy je podstatné i jejich následující jednání , neboť kupující Dodatkem kupní smlouvy ze dne 16. 6. 1998 uznal svoji povinnost doplatit druhou splátku kupní ceny ve výši 4.000.000,- Kč . Přehlíží totiž, že k zániku závazku, jehož splnění bylo zajištěno zástavním právem, došlo započtením již dne 30. 4. 1998 a že tedy okolnost, zda Dodatkem kupní smlouvy ze dne 16. 6. 1998 došlo případně i k uznání závazku ve výši 4.000.000,- Kč, nemůže sama o sobě znovu vyvolat vznik zástavního práva ani nemůže nic vypovídat o vůli stran při uzavírání kupní smlouvy dne 29. 12. 1997. Z uvedeného vyplývá, že napadený měnící rozsudek odvolacího soudu ve věci samé je z hlediska uplatňovaných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen vadou uvedenou v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl. V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 10.000,- Kč (srov. ustanovení § 5 písm. b), § 10 odst. 3, § 16, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 10.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně JUDr. Vladimír Fučík osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad [srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř. (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)] ve výši 2.060,- Kč. Protože dovolání žalované bylo zamítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil, aby žalobkyni tyto náklady nahradila. Žalovaná je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení, tj. celkem částku 12.360,- Kč, zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/11-tdo-250-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 250/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 250/2008 Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. června 2008 dovolání podané obviněným J. Š. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2007, sp. zn. 12 To 250/2007, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 2 T 107/2006, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněného J. Š. o d m í t á . Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 2 T 107/2006, byl obviněný J. Š. uznán vinným trestným činem týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě či domě podle § 215a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., za který mu byl podle § 215a odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v délce trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v délce trvání tří let. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. byla dále obviněnému uložena povinnost vyhledat v průběhu zkušební doby za součinnosti Probační a mediační služby České republiky psychoterapeutickou pomoc a podrobit se režimu odborníky zvolené terapie. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená M. Š. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Benešově se obviněný shora uvedené trestné činnosti dopustil tím, že minimálně od 1. 6. 2004 do svého zadržení v této věci dne 10. 7. 2006 ve společném bydlišti v domě v O., okr. B., fyzicky a zejména psychicky týral svoji tehdejší manželku M. Š., když jmenovanou ve stavu agresivity vyvolané téměř vždy požitím alkoholických nápojů opakovaně hrubě slovně urážel slovy „čurino zvadlá, píčo, svině, krávo, zmije jedovatá“, vyhrožoval jí, že ji zabije, což demonstroval tím, že jí přikládal mačetu ke krku, vyhrožoval jí, že čím bude hůř jemu, tím bude hůř i jí, protože jí zlikviduje, různými způsoby ji ponižoval např. tím, že ji zdravil slovy „černá vráno“, udržoval ji v neustálém stresu a napětí např. tím, že ji v nočních hodinách bezdůvodně úmyslně budil a nenechával ji vyspat, způsoboval jí drobná zranění tak, že ji fackoval či škrtil, v důsledku čehož jmenované přivodil delší dobu trvající psychický stres, pro který v květnu 2006 vyhledala lékařskou pomoc. Proti citovanému rozsudku nalézacího soudu podal obviněný odvolání, na jehož podkladě rozhodl Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, usnesením ze dne 8. 8. 2007, sp. zn. 12 To 250/2007 tak, že podle § 256 tr. ř. obviněným podané odvolání zamítl. Toto usnesení odvolacího soudu bylo doručeno mimo jiné obviněnému dne 5. 9. 2007, jeho obhájci dne 4. 9. 2007 a Okresnímu státnímu zastupitelství v Benešově dne 4. 9. 2007. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný, prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. P. dovolání, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Benešově dne 26. 10. 2007. Obviněný svým dovoláním napadl výrok citovaného usnesení odvolacího soudu a jeho prostřednictvím i výrokovou část rozsudku nalézacího soudu. Ohledně dovolacího důvodu uvedl, že trestní řízení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, přičemž odkázal na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a dále že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplné, přičemž odkázal na § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., a konečně že došlo k zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, ač v řízení jemu předcházejícímu byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., přičemž odkázal na § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spatřuje obviněný předně v tom, že nalézací soud učinil sice celou řadu skutkových zjištění, avšak některé nevzal v úvahu a některé nesprávně interpretoval. K tomu dodal, že oba ve věci činné soudy nedbaly práv obviněného, pokud odmítly jeho návrh na provedení dokazování, a to znaleckým posudkem za účelem zjištění, zda jednáním obviněného bylo poškozené způsobeno těžké příkoří či nikoliv. V další části svého dovolání obviněný odkázal na rozhodnutí publikované pod č. 20/1984–I Sb. rozh. tr., přičemž vyjádřil nesouhlas s názorem soudů, týkající se naplnění znaku těžkého příkoří. Konstatoval, že závěr o tom, zda a případně jaké těžké příkoří mělo poškozené vzniknout, lze učinit pouze na základě znaleckého posudku z oboru psychiatrie. Soud sám tuto otázku posoudit nemůže. K uvedenému obviněný dodal, že je z tohoto pohledu významná otázka, jaký způsob léčby poškozené byl zvolen. Navíc poškozené předepsaný lék Neurol neléčí pouze těžké psychické poruchy, ale i jiná onemocnění. S ohledem na uvedené skutečnosti obviněný konstatoval, že jeho jednání nelze posoudit jako trestný čin podle § 215a tr. zák., ale toliko jako trestný čin podle § 197a tr. zák. Uvedená právní kvalifikace pak odpovídá i jednotlivým jednáním popsaným ve výroku o vině, tedy např. přikládání mačety ke krku, apod. K tomu obviněný dodal, že všichni svědci se vyjadřovali pouze ke skutku popsanému pod bodem 1) obžaloby, nikoliv však k bodu 2). Proto na druhém místě uvedené jednání nebylo dostatečně prokázáno. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. uvedl obviněný, že na něho byla podána obžaloba pro dva skutky, přičemž o prvním z těchto skutků nebylo rozhodnuto, neboť shora jmenovaným rozsudkem nalézacího soudu byl obviněný odsouzen pouze pro skutek spáchaný od 1. 6. 2004 do 10. 7. 2006. Toto pochybení nalézacího soudu přitom ani k námitce obviněného odvolací soud nenapravil. V poslední části svého dovolání obviněný uvedl, že provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by týral osobu blízkou, v tomto jednání pokračoval po delší dobu, či se vůbec něčeho dopustil. Dále nebylo prokázáno, že by poškozenou šikanoval schválnostmi (např. bezdůvodným probuzením). Podle jeho mínění se nikdy nedopustil ani fyzického napadení. Dodal, že byl ve věci opakovaně vyslýchán, přičemž se jeho výpověď nikdy nelišila. Nebyla proto správně vyhodnocena věrohodnost jeho výpovědi, resp. věrohodnost výpovědí svědků a poškozené. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhl obviněný závěrem svého dovolání, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu nalézacího, a aby věc vrátil posledně jmenovanému k novému projednání a rozhodnutí, popř. aby Nejvyšší soud České republiky ve věci rozhodl sám tak, že obviněného zprostí obžaloby v plném rozsahu. K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Ta po shrnutí předchozího řízení a obsahu obviněným podaného dovolání uvedla, že právní námitkou, ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je námitka obviněného, že měl být skutek posouzen pouze jako trestný čin podle § 197a tr. zák., a nikoliv jako trestný čin podle § 215a tr. zák. K tomu státní zástupkyně uvedla, že jednání obviněného bezezbytku odpovídá všem znakům skutkové podstaty trestného činu podle § 215a tr. zák. a tato námitka obviněného je proto zjevně neopodstatněnou. Pokud jde o námitku týkající se dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., uvedla státní zástupkyně, že s názory odvolacího soudu týkající se této námitky, kterou obviněný shodně uvedl již v předchozím řízení, nelze souhlasit. Státní zástupkyně uvedla, že o části jednání obviněného nebylo pravomocně rozhodnuto a neexistuje zde proto také překážka věci rozsouzené. Existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. proto podle mínění státní zástupkyně obviněný namítl důvodně. Vzhledem k uvedenému navrhla závěrem svého vyjádření státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265l odst. 2 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze, aby o chybějícím výroku rozhodl, a rovněž navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky uvedené rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. neveřejném zasedání. (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání obviněného přípustné je [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.]. Jelikož z trestního spisu sp. zn. 2 T 107/2006 vyplynulo, že obviněný J. Š. zemřel dne 3. 11. 2007 (srov. úřední záznam na zadní straně č. l. 326 a kopii úmrtního listu na č. l. 327), tj. poté, co bylo dne 26. 10. 2007 doručeno Okresnímu soudu v Benešově jeho dovolání, musel se Nejvyšší soud dále zabývat otázkou, zda smrt obviněného nepřekáží provedení dovolacího řízení. Podle § 265p odst. 3 tr. ř. platí, že bylo–li podáno dovolání pouze ve prospěch obviněného, nepřekáží jeho smrt provedení řízení na podkladě dovolání; trestní stíhání tu nelze zastavit proto, že obviněný zemřel. S ohledem na citované zákonné ustanovení a s ohledem na skutečnost, že v této trestní věci bylo podáno dovolání toliko obviněným, tj. pouze v jeho prospěch, nelze uplatnit ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř., ale v trestním řízení je nutno pokračovat, a to nejen v dovolacím řízení Nejvyššího soudu, ale případně i dalším řízení po rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání obviněného. Obviněný ve svém dovolání označuje jako dovolací důvod nejprve skutečnosti uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující: Tak je tomu v těch částech dovolání obviněného, v nichž obviněný namítá, že soudy odmítly jeho návrh na provedení znaleckého posudku ke zjištění, zda způsobil poškozené těžké příkoří či nikoliv, v nichž brojí proti posouzení věrohodnosti své výpovědi, výpovědí svědků a poškozené a v nichž zpochybňuje, že poškozenou šikanoval schválnostmi, popř. že se dopustil jejího fyzického napadení. Obviněný, s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v těchto částech svého dovolání fakticky brojí proti rozsahu dokazování, hodnocení provedených důkazů a proti z tohoto hodnocení vyplývajícím závěrům soudů ohledně okolností významných pro posouzení naplnění znaků trestného činu. Je však třeba mít na paměti, že takové závěry jsou závěry skutkovými, které teprve tvoří podklad pro hmotněprávní posouzení skutku z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty v konkrétním případě v úvahu přicházejícího trestného činu. Odvozuje–li přitom obviněný v těchto částech svého dovolání nesprávnost právního posouzení skutku nebo jiného hmotněprávního posouzení výlučně od jím deklarovaného jiného skutkového stavu, než k jakému dospěly soudy v dovolání předcházejícím řízení, pak jeho dovolání v těchto částech nespadá pod žádný zákonný dovolací důvod. Pokud obviněný v další části svého dovolání namítl, že jeho jednání nelze označit za těžké příkoří a nelze jej proto kvalifikovat jako trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a tr. zák., lze říci, že jde o námitku, která se vztahuje k otázce naplnění znaku skutkové podstaty uvedeného trestného činu a Nejvyšší soud se jí proto dále věcně zabýval. Nejprve je možno připomenout, že trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě. Dále lze v obecné rovině říci, že týráním ve smyslu ustanovení § 215a tr. zák. je takové jednání pachatele, které se vyznačuje zlým nakládáním buď s blízkou osobou (§ 89 odst. 8 tr. zák.), nebo i jinou osobou, s níž pachatel žije ve společném bytě či domě, a současně se vyznačuje i určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy (srov. č. 20/2006 Sb. rozh. tr.). Podle okolností může jít o zlé nakládání fyzické povahy, ale i o zlé nakládání zaměřené zejména na psychiku týrané osoby. Z tzv. skutkové věty rozsudku nalézacího soudu přitom vyplývá, že (stručně řečeno) obviněný od 1. 6. 2004 do 10. 7. 2006 ve společném bydlišti v domě v O., okr. B., fyzicky a psychicky týral svoji tehdejší manželku, poškozenou M. Š. tak, že ji opakovaně hrubě slovně urážel slovy „čurino vadlá“, „píčo“, „svině“, „krávo“, „zmije jedovatá“, dále ji vyhrožoval, že ji zabije, což demonstroval tím, že jí přikládal mačetu ke krku, a rovněž jí vyhrožoval, že čím bude hůř jemu, tím bude hůř i jí, protože jí zlikviduje. Obviněný poškozenou rovněž různými způsoby ponižoval např. tím, že ji zdravil slovy „černá vráno“, udržoval ji v neustálém stresu a napětí tím, že ji v nočních hodinách bezdůvodně úmyslně budil a nenechával ji vyspat a konečně jí způsoboval drobná zranění tak, že ji fackoval či škrtil. V důsledku tohoto jednání obviněný přivodil poškozené delší dobu trvající psychický stres, pro který vyhledala v květnu 2006 lékařskou pomoc. Již z těchto okolností případu je podle názoru Nejvyššího soudu patrné, že jednání obviněného vykazuje znaky týrání ve smyslu § 215a tr. zák., neboť obviněný jednal vůči poškozené takovým způsobem, že s ní po delší dobu fyzicky i psychicky zle nakládal, přičemž vzhledem k délce trvání a intenzitě takového nakládání bylo toto způsobilé vyvolat stav, který poškozená pociťovala jako těžké příkoří. K uvedenému lze však navíc dodat, že závažnost jednání obviněného vůči poškozené, resp. způsob, jakým poškozená toto jednání subjektivně pociťovala, vyplývá zejména z výpovědi poškozené, z jejího celkového zdravotního a psychického stavu, ale rovněž z výpovědí dcer obviněného a poškozené, svědkyň M. Š. a L. Š., z nichž vycházely i soudy v dovolání předcházejícímu řízení. Tyto svědkyně potvrdily, že obviněný pod vlivem alkoholu vyvolával hádky s poškozenou, které často končily jejím slovním napadáním. Rovněž potvrdily, že v první polovině roku 2006 se situace vyhrotila natolik, že poškozená výrazně zhubla (srov. odůvodnění rozsudku nalézacího soudu na str. 4–5). Bez významu rovněž není skutečnost, že obviněná v souvislosti se svým psychickým stavem opakovaně vyhledala lékařskou pomoc. Z těchto závěrů je patrné, že poškozená jednání obviněného vůči své osobě subjektivně pociťovala jako těžké příkoří. Pokud obviněný v této souvislosti rovněž uvedl, že právní kvalifikaci podle § 197a tr. zák. odpovídají jednotlivá jednání obviněného popsaná v tzv. skutkové větě rozsudku nalézacího soudu, pak je možno říci, že trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a tr. zák. je specifický tím, že jeho skutkovou podstatu může pachatel naplnit poměrně různorodým a zpravidla též dlouhotrvajícím, resp. opakujícím se zlým nakládáním fyzické či psychické povahy, přičemž není vyloučeno, aby některé takové jednání samo o sobě naplňovalo znaky skutkové podstaty jiného trestného činu. Tak tomu je typicky u jednání, které naplňuje znaky trestného činu ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. Následek (účinek) jednání pachatele spočívající v ublížení na zdraví však je zpravidla mírnější (např. způsobení podlitin či drobných oděrků), než následek spočívající v týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě. Takový případ lze označit za případ tzv. faktické konzumpce, a jednání pachatele pak lze posoudit pouze podle závažnějšího ustanovení, tedy podle § 215a tr. zák. Podle názoru Nejvyššího soudu šlo o takovou situaci i v posuzovaném případě. Proto i část jednání obviněného, jež spočívalo ve vyhrožování poškozené zabitím a v přiložení mačety k jejímu krku, a které by bylo možno za jiných okolností kvalifikovat jako trestný čin podle § 197a tr. zák., je nutno posoudit za součást jednání obviněného, které lze označit za týrání ve smyslu § 215a tr. zák. Vzhledem k uvedenému posoudil Nejvyšší soud tuto námitku obviněného jako zjevně neopodstatněnou, neboť soudy posoudily jednání obviněného z tohoto pohledu odpovídajícím způsobem. Obviněný ve svém dovolání označuje jako dovolací důvod dále i skutečnosti uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující: Podle citovaného ustanovení lze dovolání podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. O situaci, kdy některý výrok v rozhodnutí chybí, jde tehdy, jestliže měl soud chybějící výrok podle zákona do výrokové části pojmout a neučinil tak. Neúplný je takový výrok, který sice byl v rozhodnutí učiněn, ale neobsahuje některou podstatnou náležitost, kterou zákon stanoví. Namítl–li obviněný, že na něho byla podána obžaloba pro dva skutky, přičemž o prvním z těchto skutků nebylo rozhodnuto, pak je možno říci, že jde o námitku, která obsahově naplňuje obviněným zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. a Nejvyšší soud se jí proto dále věcně zabýval. Z trestního spisu sp. zn. 2 T 107/2006 vyplynulo, že na obviněného J. Š. byla v této trestní věci podána obžaloba státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Benešově ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. ZT 278/2006, a to pro dva skutky, kvalifikované jako trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 tr. zák. /bod 1)/ a trestný čin týrání osoby ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. /bod 2)/ (srov. č. l. 189), kterých se měl dopustit tím, že: 1) v přesněji neustanovené dny, nejméně v období od roku 1995 do 31. 5. 2004, ve společně obývaných prostorách domu v os. O., obec B., okr. B., soustavně, opakovaně fyzicky, konkrétně údery rukou, napadl svoji manželku M. Š., které způsoboval drobná, nicméně bolestivá zranění, tuto hrubě slovně urážel, této opakovaně vyhrožoval, že když nevypadne z domu, že jí zabije, v návaznosti na tento fakt ve večerních hodinách přesněji neustanoveného dne v roce 2001, v kuchyni domu, po předchozích slovních urážkách přiložil své shora jmenované manželce k hlavě pistoli nezjištěného typu a značky s výhrůžkou, že jí zastřelí, následně pak z této pistole v prostorách kuchyně opakovaně vystřelil do zařízení kuchyně, které výstřely poškodil, taktéž pak opakovaně hrubě slovně napadal své děti D. Š., L. Š. a M. Š., jak svojí manželku, tak i své jmenované děti v nočních hodinách bezdůvodně úmyslně budil, znemožňoval jim běžný způsob života tím, že úmyslně v obytných prostorách domu vypínal přívod elektřiny, v době osobní hygieny pak v několika případech i přívod vody, 2) v přesně neustanovené dny, v období od 1. 6. 2004 do současné doby, ve společně obývaných prostorách domu v os. O., nadále opakovaně fyzicky napadá svoji manželku M. Š., bytem O., jmenované soustavně fyzickým napadením vyhrožuje, opakovaně této vyhrožuje zabitím, kdy s ohledem na okolnosti, za kterých jsou výhrůžky činěny u poškozené vyvolávají důvodnou obavu, hrubě slovně jí uráží, opakovaně jí zdůrazňuje, že majitelem domu je on a činí na ní psychický nátlak, aby z domu odešla. Z uvedeného je patrno, že byl obviněný stíhán pro jednání, které však s ohledem na zavedení trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a tr. zák. do právního řádu s účinností od 1. 6. 2004, bylo státní zástupkyní rozděleno na dva skutky. Nalézací soud v rámci svého prvního odsuzujícího rozsudku ze dne 27. 10. 2006 posoudil oba skutky uvedené pod body 1), 2) obžaloby jako jeden skutek, který kvalifikoval jako trestný čin podle § 215a tr. zák. K odvolání obviněného však Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, usnesení ze dne 12. 3. 2007 zrušil citovaný rozsudek nalézacího soudu a věc mu vrátil k novému projednání. Nalézací soud pak ve svém novém odsuzujícím rozsudku ze dne 7. 6. 2007 omezil v souladu s pokynem odvolacího soudu skutek z časového hlediska pouze na dobu od 1. 6. 2004. Podle názoru Nejvyššího soudu však jednání obviněného, jak bylo popsáno v obžalobě státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Benešově ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. ZT 278/2006, bylo na místě posoudit celé jako trestný čin podle § 215a tr. zák. V daném případě totiž měly být uplatněny zásady použitelné pro posouzení časové působnosti trestních zákonů v případě pokračování v trestné činnosti či v případě trestných činů trvajících. Z těchto zásad vyplývá, že pokud je část pokračujícího nebo trvajícího trestného činu spáchána též za účinnosti nového zákona, je třeba kvalifikovat celý čin (skutek) podle tohoto (nového) zákona, i když jeho část byla spáchána za účinnosti původní úpravy. Uvedené pravidlo ovšem platí pouze tehdy, jestliže část jednání, která byla spáchána za účinnosti původní úpravy, byla vůbec trestná (srov. č. 7/1994–I Sb. rozh. tr.). Tak tomu však v posuzovaném případě bylo. Část jednání, kterého se obviněný dopustil do 30. 5. 2004, bylo totiž možno kvalifikovat i podle úpravy účinné do uvedeného data jako trestný čin (např. trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. nebo trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a tr. zák.). Vzhledem k tomuto závěru bylo tedy na místě celé jednání obviněného popsané pod body 1), 2) obžaloby (resp. celý skutek) posoudit jako trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a tr. zák. Za situace, kdy tak nalézací soud s ohledem na právní názor odvolacího soudu neučinil, a kdy ve věci podal dovolání pouze obviněný a je proto namístě uplatňovat zásadu zákazu reformationis in peius, nelze ve shora uvedeném směru měnit výrok o vině obviněného, a to ani v rámci dovolacího řízení před Nejvyšším soudem (§ 265p odst. 1 tr. ř.), a ani v případném řízení po přikázání věci (§ 265s odst. 2 tr. ř.). Pro úplnost lze dodat, že pokud byl nakonec obviněný uznán vinným a odsouzen pouze pro část skutku, která byla v obžalobě státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Benešově popsaná pod bodem 2) a které se obviněný dopustil po 1. 6. 2004, nebylo možné obviněného pro část skutku uvedenou pod bodem 1) obžaloby zároveň zprostit podle § 226 tr. ř. Soud rozhodující v hlavním líčení o skutku, který je uveden v obžalobě, může totiž o tomto skutku rozhodnout pouze jedním ze způsobů uvedeným v trestním řádu nikoliv např. tak, že o části skutku rozhodne odsuzujícím výrokem a o další části téhož skutku rozhodne výrokem zprošťujícím. Vzhledem ke shora uvedeným úvahám posoudil Nejvyšší soud i druhou námitku obviněného jako zjevně neopodstatněnou. Obviněný ve svém dovolání označuje jako dovolací důvod konečně i skutečnosti uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující: Uvedený dovolací důvod v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je tento dovolací důvod dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v § 253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle § 254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle § 256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle § 254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným. Obvinění ve svém dovolání výslovně odkázal na druhou alternativu ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť uvedl, že došlo k zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, ač v řízení jemu předcházejícímu byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Za situace, kdy Nejvyšší soud, jak bylo naznačeno výše, neshledal, že by byly v posuzované věci dány obviněným namítané dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř., je nutno konstatovat, že výše uvedenými námitkami nebyl naplněn ani dovolací důvod podle druhé alternativy § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. S ohledem na skutečnost, že obviněný J. Š. jiné než popsané námitky ve svém dovolání neuvedl a vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím postupem k porušení zákona ve smyslu uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), k), l) tr. ř. nedošlo. Dovolání obviněného J. Š. proto pro jeho zjevnou neopodstatněnost podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Vydáno: 18. June 2008

http://docplayer.cz/11361130-336-2004-sb-toto-narizeni-zapracovava-prislusne-predpisy-evropskych-spolecenstvi-1-a-upravuje.html

Sb. Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje - PDF Free Download Sb. Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje Download "336-2004 Sb. Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje" 1 336/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. května 2004, kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Změna: 212/2007 Sb. Vláda nařizuje podle 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen "zákon") k provedení 11 odst. 1 a 2, 11a, 12 a 13 zákona a k provedení zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., (dále jen "zákon o zdravotnických prostředcích"): ČÁST PRVNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY Úvodní ustanovení 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje a) technické požadavky na zdravotnické prostředky^2) a b) podrobné specifikace, pokud jde o rizika přenosu transmisivních (přenosných) spongiformních encefalopatií (dále jen "TSE") na nemocné fyzické osoby (dále jen "pacient") nebo jiné fyzické osoby použitím, za obvyklých podmínek, zdravotnických prostředků určených ke styku s lidským tělem, ne však ke styku pouze s neporušenou kůží, vyrobených s využitím neživé zvířecí tkáně nebo neživých výrobků vyrobených ze zvířecí tkáně v případě, že tato tkáň pochází ze skotu, ovcí nebo koz, a též z jelenů, norků, losů a koček; náplň podrobných specifikací je uvedena v příloze č. 12 k tomuto nařízení. 2 (1) Stanovenými výrobky podle 12 odst. 1 zákona jsou pro účely posuzování shody podle tohoto nařízení zdravotnické prostředky s výjimkou a) diagnostických zdravotnických prostředků in vitro^3) a b) aktivních implantabilních zdravotnických prostředků.^4) (2) Toto nařízení se nevztahuje na a) léčiva^5) včetně léčivých přípravků pocházejících z lidské krve, b) kosmetické přípravky, c) transplantáty, tkáně nebo buňky lidského původu a výrobky je obsahující nebo z nich odvozené, d) lidskou krev, výrobky z krve, lidskou krevní plazmu nebo krevní složky lidského původu nebo zdravotnické prostředky obsahující v době Stránka 1 2 svého uvedení na trh^6) takovéto výrobky z krve, krevní plazmu nebo krevní buňky, s výjimkou zdravotnických prostředků uvedených v 2 odst. 2 písm. g) zákona o zdravotnických prostředcích, e) osobní ochranné prostředky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis,^7) f) transplantáty, tkáně nebo buňky zvířecího původu, s výjimkou prostředků vyrobených s využitím neživé zvířecí tkáně nebo neživých výrobků ze zvířecí tkáně odvozených. 3 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto nařízení, pokud jde o zdravotnické prostředky uvedené v 1 písm. b), se rozumí a) buňkou nejmenší organizovaná jednotka jakékoli živé formy, která je ve vhodném prostředí schopna nezávislé existence a vlastní obnovy, b) tkání jakákoli organizace buněk, popřípadě mimobuněčných složek, c) derivátem materiál získaný výrobním procesem z tkáně zvířat, například kolagen, želatina, monoklonální protilátky, d) neživým být bez jakékoli možnosti metabolizovat ani se rozmnožovat, e) přenosnými původci neklasifikovaní patogenní činitelé, priony a takoví činitelé, jako jsou původci bovinních spongiformních encefalopatií (dále jen "BSE") a klusavky (scrapie), f) snížením, vyloučením nebo odstraněním proces, kterým se sníží počet přenosných původců nebo kterým se přenosní původci vyloučí, popřípadě odstraní, aby se zabránilo infekci nebo patologické reakci, g) inaktivací proces, jímž se snižuje schopnost přenosných původců vyvolat infekci nebo patologickou reakci, h) zemí původu země, v níž bylo zvíře narozeno, chováno, popřípadě poraženo, i) výchozími materiály suroviny nebo jakékoli jiné prostředky zvířecího původu, z nichž, nebo s jejichž pomocí se vyrábějí zdravotnické prostředky uvedené v 1 písm. b). (2) Uvedením do provozu se rozumí okamžik, ve kterém je zdravotnický prostředek splňující požadavky tohoto nařízení předán uživateli,^8) u něhož je instalován a připraven poprvé k určenému účelu použití. 4 Obecné zásady (1) Zdravotnický prostředek musí vyhovovat požadavkům uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen "základní požadavky") a požadavkům, které se na konkrétní prostředek vztahují, a to s přihlédnutím k určenému účelu použití tohoto prostředku. (2) Základní požadavky se považují za splněné, jestliže zdravotnický prostředek je v souladu s požadavky harmonizovaných norem,^9) které se k tomuto zdravotnickému prostředku vztahují s přihlédnutím k určenému účelu použití. (3) Na trh nebo do provozu může být zdravotnický prostředek uveden, jestliže a) byla u něho stanoveným způsobem posouzena shoda jeho vlastností se Stránka 2 3 základními požadavky (dále jen "shoda") a výsledkem tohoto posouzení bylo zjištění, že zdravotnický prostředek základním požadavkům vyhovuje, je opatřen, s výjimkou zakázkového zdravotnického prostředku a zdravotnického prostředku určeného ke klinickým zkouškám, označením CE,^10) splňuje další požadavky uvedené v odstavci 1 a výrobce^11) nebo zplnomocněný zástupce^12) vydal o tom písemné prohlášení (dále jen "prohlášení o shodě"), a b) byly k němu přiloženy informace o jeho použití v souladu s bodem 13 přílohy č. 1 k tomuto nařízení; při jeho uvedení na trh v České republice musí být informace o jeho použití v českém jazyce. (4) Zdravotnický prostředek určený k provedení klinické zkoušky^13) může být za tímto účelem předán lékaři nebo jiné osobě, která je na základě své kvalifikace oprávněna provádět klinické zkoušky, za podmínek stanovených v zákoně o zdravotnických prostředcích,^14) v 15 a v přílohách č. 8 a 10 k tomuto nařízení; tento prostředek nesmí být opatřen označením CE. (5) Zakázkový zdravotnický prostředek^15) může být uveden na trh a do provozu, jestliže u něho byla posouzena shoda v souladu s 9 odst. 5 a s přílohou č. 8 k tomuto nařízení a výrobce vypracuje k tomuto zdravotnickému prostředku prohlášení podle uvedené přílohy. Zakázkový zdravotnický prostředek nesmí být opatřen označením CE. (6) V případech, kdy zdravotnický prostředek není v souladu s tímto nařízením nebo ohrožuje zdraví nebo životy lidí nebo pokud zdravotnický prostředek nese označení CE a je řádně uveden na trh nebo do provozu anebo je zdravotnický prostředek řádně udržovaný a používaný v souladu s určeným účelem použití, a přesto existuje nebezpečí, že může negativně ovlivnit zdraví lidí, se zřetelem na povahu rizika pro uživatele, se postupuje podle zákona, zákona o zdravotnických prostředcích a podle zvláštního právního předpisu.^16) O takových případech a následných opatřeních informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu neprodleně Komisi Evropských společenství a Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "ministerstvo"). Provedená opatření musí být řádně odůvodněna, zejména musí být uvedeno, zda ochranné opatření bylo učiněno na základě a) nedodržení základních požadavků, b) nesprávného použití harmonizovaných norem podle 4 odst. 2, pokud se uvádí, že byly použity, nebo c) nedostatku v samotných harmonizovaných normách podle 4 odst. 2. (7) Rozhodnutí podle zákona, zákona o zdravotnických prostředcích, zvláštního právního předpisu^16) a tohoto nařízení týkající se odmítnutí nebo omezení při uvádění zdravotnického prostředku na trh nebo do provozu nebo provádění klinických zkoušek anebo stažení zdravotnických prostředků z trhu musí obsahovat konkrétní důvody, které k tomu vedly. (8) Zdravotnický prostředek využívající jadernou energii nebo zdroj ionizujícího záření musí být posouzen z hlediska radiační ochrany osobou s odpovídající akreditací pro tuto činnost a s povolením podle zvláštních právních předpisů.^17) (9) Základní požadavky z hlediska elektromagnetické kompatibility jsou konkretizovány pro stanovené výrobky podle tohoto nařízení v příloze č. 1 k tomuto nařízení a při posuzování těchto výrobků se nepoužije zvláštní právní předpis.^18) 5 Označování zdravotnických prostředků (1) Zdravotnické prostředky, které nejsou zakázkové ani určené pro Stránka 3 4 klinické zkoušky, musí před uvedením na trh nebo do provozu splňovat požadavky tohoto nařízení a musí být opatřeny označením CE. Pokud je označení CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být dodrženy vzájemné poměry rozměrů tohoto označení. Jednotlivé části označení CE musí mít zásadně stejné vertikální rozměry, které nesmějí být menší než 5 mm; tento minimální rozměr může být pro zdravotnické prostředky malých rozměrů upraven. (2) Pokud zdravotnický prostředek podléhá z jiných hledisek i požadavkům stanoveným jinými právními předpisy, které stanoví povinnost opatřit jej označením CE, pak toto označení vyjadřuje, že zdravotnický prostředek vyhovuje i těmto předpisům. V dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných příslušnými právními předpisy, a přiložených k příslušným zdravotnickým výrobkům, musí však být uveden seznam použitých právních předpisů a dále směrnic, jak byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství, jejichž požadavky byly těmito právními předpisy převzaty. (3) Označení CE musí být umístěno viditelně, čitelně a nesmazatelně na zdravotnickém prostředku nebo jeho sterilním obalu, pokud je to proveditelné a vhodné, a dále v návodu na použití. Pokud je to možné, musí být označení CE i na obalu zdravotnického prostředku, ve kterém se prodává. (4) K označení CE musí být připojeno, s výjimkou zdravotnického prostředku třídy I, který není sterilní ani s měřicí funkcí, identifikační číslo notifikované osoby, která u zdravotnického prostředku posoudila shodu některým z postupů uvedených v přílohách č. 2, 4, 5 a 6 k tomuto nařízení. (5) Na zdravotnickém prostředku nesmějí být umístěny značky a popisy, které by omylem mohly být považovány za znaky významem nebo graficky se podobající označení CE. Jiný znak lze umístit na zdravotnický prostředek, jeho obal nebo v návodu doprovázejícím zdravotnický prostředek za předpokladu, že jím není snížena viditelnost ani čitelnost označení CE. (6) Jestliže se pro účely předvádění zdravotnického prostředku na výstavách, veletrzích i jinak použije zdravotnický prostředek, který neodpovídá požadavkům tohoto nařízení, musí být tento prostředek viditelně označen tak, aby bylo patrné, že nemůže být uveden na trh a do provozu, dokud nebude uveden do souladu s tímto nařízením. 6 Neoprávněné připojení označení CE (1) Jestliže vznikne důvodné podezření, že označení CE bylo ke zdravotnickému prostředku připojeno neoprávněně, může být podle zvláštního právního předpisu^19) požádána notifikovaná osoba o účast při posouzení takového zdravotnického prostředku. Potvrdí-li se podezření podle věty prvé, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce odstraní protiprávní stav podle opatření uloženého Českou obchodní inspekcí. (2) Jestliže výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nesplní podmínky pro označení CE a opatření uložená Českou obchodní inspekcí týkající se zdravotnického prostředku dotčeného podle odstavce 1, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.^20) (3) O opatřeních podle odstavců 1 a 2 Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje Komisi Evropských společenství a příslušné úřady členských států Evropských společenství. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na případy, kdy označení CE bylo připojeno v souladu s postupy podle tohoto nařízení na výrobky, na které se toto nařízení nevztahuje. Stránka 4 5 Sb Klasifikace (1) Zdravotnické prostředky se zařazují podle míry rizika, kterou představuje jejich použití pro uživatele, popřípadě pro jinou fyzickou osobu, do tříd I, IIa, IIb a III; zařazování zdravotnického prostředku do některé z těchto tříd se provádí podle pravidel uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení. (2) Jestliže ministerstvo dospěje k závěru, že a) použití klasifikačních pravidel podle přílohy č. 9 k tomuto nařízení vyžaduje rozhodnutí o klasifikaci určitého zdravotnického prostředku nebo určité kategorie zdravotnických prostředků, b) určitý zdravotnický prostředek, nebo určitá kategorie zdravotnických prostředků by měly být zařazeny odchylně od ustanovení přílohy č. 9 k tomuto nařízení do jiné třídy, nebo c) shoda zdravotnického prostředku nebo kategorie zdravotnických prostředků by měla být posouzena výlučně podle jednoho z postupů uvedených v 9, požádá Komisi Evropských společenství, aby učinila nezbytná opatření; žádost musí být řádně odůvodněna. Postupy posuzování shody 8 (1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce provádí nebo zajišťuje u zdravotnického prostředku posouzení shody postupy a úkony, které jsou uvedeny v 9 až 12. (2) Na pokyn výrobce je zplnomocněný zástupce oprávněn zahájit postup podle příloh č. 3, 4, 7 a 8 k tomuto nařízení. 9 (1) U zdravotnického prostředku třídy III, který není zakázkový ani určený pro klinické zkoušky, se výrobce pro jeho opatření označením CE řídí postupem podle a) ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 2 (Systém úplného zabezpečení jakosti) k tomuto nařízení, nebo b) ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení ve spojení s postupem pro 1. ES ověřování podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, nebo 2. ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 5 (Zabezpečení jakosti výroby) k tomuto nařízení. (2) U zdravotnického prostředku třídy IIa, který není zakázkový ani určený pro klinické zkoušky, se výrobce pro jeho opatření označením CE řídí postupem pro ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení ve spojení s postupem pro a) ES ověřování podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, nebo b) ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 5 (Zabezpečení jakosti výroby) k tomuto nařízení, nebo c) ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 6 (Zabezpečení jakosti zdravotnického prostředku) k tomuto nařízení, nebo podle odstavce 3 písm. a). Stránka 5 6 (3) U zdravotnického prostředku třídy IIb, který není zakázkový ani určený pro klinické zkoušky, se výrobce pro jeho opatření označením CE řídí postupem pro a) ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 2 (Systém úplného zabezpečení jakosti) k tomuto nařízení s výjimkou bodu 4 této přílohy, nebo b) ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení ve spojení s postupem pro 1. ES ověřování podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, 2. ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 5 (Zabezpečení jakosti výroby) k tomuto nařízení, nebo 3. ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 6 (Zabezpečení jakosti zdravotnického prostředku) k tomuto nařízení. (4) U zdravotnického prostředku třídy I, který není zakázkový ani určený pro klinické zkoušky, se výrobce pro jeho opatření označením CE řídí postupem podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení a vypracuje ES prohlášení o shodě před uvedením tohoto zdravotnického prostředku na trh. (5) Před uvedením každého zakázkového zdravotnického prostředku na trh výrobce postupuje podle bodů 1., 2.1., 3.1. a 4. přílohy č. 8 (Prohlášení o zdravotnických prostředcích pro zvláštní účely) k tomuto nařízení a vypracuje prohlášení stanovené touto přílohou. Výrobce předá České obchodní inspekci i Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen "ústav") na jejich vyžádání seznam zakázkových zdravotnických prostředků, které byly uvedeny do provozu v České republice tímto výrobcem. 10 (1) Při posuzování shody u zdravotnického prostředku výrobce, popřípadě notifikovaná osoba, zohledňuje výsledky hodnocení a ověřovacích postupů, pokud byly provedeny v souladu s tímto nařízením v jednotlivých mezistupních výrobního procesu. (2) Jestliže postup posuzování shody u zdravotnického prostředku zahrnuje účast notifikované osoby, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce požádá o tuto službu podle svého výběru notifikovanou osobu s odpovídajícím rozsahem autorizace. (3) Notifikovaná osoba může požádat výrobce o nezbytně nutné informace pro ověření shody z hlediska zvoleného postupu posuzování shody. (4) Certifikáty vydané notifikovanou osobou a jiná její rozhodnutí v souladu s přílohami č. 2 a 3 k tomuto nařízení jsou platné po dobu nejdéle 5 let a mohou být prodlouženy o dalších 5 let, a to na základě žádosti výrobce podané v době uvedené ve smlouvě mezi výrobcem a notifikovanou osobu, která certifikát vydala. (5) Průvodní a výrobní dokumentaci zdravotnického prostředku, záznamy a korespondenci týkající se postupů uvedených v 9 lze pořizovat v úředním jazyce členského státu Evropských společenství, ve kterém jsou postupy prováděny, popřípadě v jiném jazyce, který je pro notifikovanou osobu přijatelný. 11 Zvláštní postup pro systémy a soupravy zdravotnických prostředků (1) U systémů a souprav zdravotnických prostředků se postupuje odchylně od 9 a 10. (2) Osoba, která sestavuje zdravotnické prostředky opatřené označením Stránka 6 7 CE k určeným účelům použití, aby je uvedla na trh jako systém nebo soupravu, vypracuje prohlášení, ve kterém uvede, že a) ověřila vzájemnou kompatibilitu sestavených zdravotnických prostředků podle pokynů jejich výrobců a provedla operace pro provoz podle těchto pokynů, b) zabalila systém nebo soupravu zdravotnických prostředků a připojila k ní odpovídající informace pro uživatele včetně pokynů od výrobců jednotlivých zdravotnických prostředků a c) její činnost při sestavování zdravotnických prostředků odpovídá příslušným metodám vnitřních kontrol a inspekcí. (3) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2, zejména nejsou-li zdravotnické prostředky tvořící systém nebo soupravu zdravotnických prostředků opatřeny označením CE nebo není-li systém či souprava zdravotnických prostředků kompatibilní z hlediska původních určených účelů použití jednotlivých zdravotnických prostředků, považuje se takový systém nebo souprava zdravotnických prostředků za samostatný zdravotnický prostředek, na který se vztahuje postup podle 9 a 10. (4) Osoba, která za účelem uvedení na trh sterilizuje soupravy a systémy zdravotnických prostředků uvedené v odstavci 2 nebo zdravotnické prostředky, které byly opatřeny označením CE s tím, že jsou jejich výrobci určeny ke sterilizaci před jejich použitím v rámci poskytování zdravotní péče, zvolí jeden z postupů uvedených v přílohách č. 4, 5 nebo 6 k tomuto nařízení. Použití uvedených příloh a činnost notifikované osoby se omezuje na postup potřebný k dosažení sterility. Osoba provádějící sterilizaci vypracuje prohlášení, že sterilizace byla provedena v souladu s pokyny výrobce. (5) Zdravotnické prostředky uvedené v odstavcích 2 a 4 nesmí být dodatečně opatřeny označením CE, musí však být k nim přiloženy informace v souladu s bodem 13 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, které obsahují příslušné údaje výrobců o zdravotnických prostředcích, které byly sestaveny. Prohlášení podle odstavců 2 a 4 uchovává osoba uvedená v předchozích odstavcích po dobu 5 let od uvedení posledního systému nebo soupravy zdravotnických prostředků na trh pro potřebu příslušných úřadů státní správy. 12 Postupy posuzování shody z hlediska minimalizace rizika přenosu nákazy TSE na člověka (1) Před podáním žádosti o posouzení shody podle 9 odst. 1 u zdravotnického prostředku uvedeného v 1 písm. b) výrobce provede analýzu rizika a management rizika (dále jen "řízení rizika") podle přílohy č. 12 k tomuto nařízení. (2) Kolagen, želatina a lůj používané při výrobě zdravotnických prostředků uvedených v 1 písm. b) musejí splňovat nejméně takové požadavky, které by musely splňovat, pokud by byly určeny k lidské spotřebě. (3) Zdravotnické prostředky uvedené v 1 písm. b) lze uvádět na trh a do provozu pouze za předpokladu, že odpovídají specifikacím stanoveným v příloze č. 12 k tomuto nařízení. (4) Posuzování shody zdravotnického prostředku uvedeného v 1 písm. b) zahrnuje hodnocení splnění základních požadavků a specifikací stanovených v příloze č. 12 k tomuto nařízení. Notifikované osoby zhodnotí záměr výrobce při rozboru analýzy rizika a řízení rizika, a to zejména a) informace poskytnuté výrobcem, Stránka 7 8 b) odůvodnění použití zvířecích tkání nebo derivátů zvířecího původu, c) výsledky eliminačních, popřípadě deaktivačních studií nebo rešerše odborné literatury, d) výrobcem provedenou kontrolu jeho dodavatelů, výchozích materiálů a konečných výrobků, e) nutnost ověřovat původ výchozích materiálů, včetně dodávek od dodavatelů výrobce. (5) Notifikované osoby při hodnocení analýzy rizika a řízení rizik budou v rámci posuzování shody brát ohled na certifikát ověření nepřítomnosti TSE vydaný Evropským ředitelstvím pro jakost léků (dále jen "certifikát TSE"), pokud je pro výchozí materiály k dispozici. (6) S výjimkou zdravotnických prostředků vyrobených za použití výchozích materiálů, pro které byl vydán certifikát TSE podle odstavce 5, osoby, které provádějí hodnocení závěrů analýz rizik a řízení rizik neživých zvířecích tkání nebo derivátů zvířecího původu určených k použití při výrobě zdravotnických prostředků uvedených v 1 písm. b), zjišťují prostřednictvím ministerstva stanoviska příslušných úřadů ostatních členských států Evropských společenství týkající se jejich hodnocení závěrů analýz rizik a řízení rizik předmětných tkání a derivátů, které provedli výrobci. (7) Před vydáním certifikátu ES přezkoumání návrhu zdravotnického prostředku (dále jen "certifikát ES přezkoumání návrhu") a certifikátu ES přezkoušení typu zdravotnického prostředku (dále jen "certifikát ES přezkoušení typu"), notifikovaná osoba přihlédne ke stanoviskům přijatým v průběhu 12 týdnů od data, kdy byla vyžádána stanoviska příslušných úřadů členských států Evropských společenství. 13 Oznamovací povinnost osob odpovědných za uvádění zdravotnických prostředků na trh (1) Výrobce v České republice, který v souladu s postupy podle 9 odst. 4 a 5 uvádí zdravotnické prostředky na trh pod svým jménem, a osoba v České republice, která se podílí na činnostech uvedených v 11, informuje ministerstvo o adrese svého sídla a provozovny, jde-li o právnickou osobu, nebo o adrese své provozovny a bydliště, popřípadě místa podnikání, liší-li se od bydliště, jde-li o fyzickou osobu, a současně sděluje i popis příslušných zdravotnických prostředků. (2) Osoba, která uvádí na území České republiky do provozu zdravotnický prostředek třídy IIb nebo III, předá ministerstvu informaci týkající se identifikace tohoto zdravotnického prostředku, jeho označení a informace o návodech k použití. (3) Jestliže výrobce, který zamýšlí uvést pod svým jménem na trh zdravotnický prostředek podle odstavce 1 nebo 2, nemá a) registrováno sídlo, jde-li o právnickou osobu, popřípadě b) bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště, jde-li o fyzickou osobu, v žádném z členských států Evropských společenství, pověří pro uvádění těchto výrobků na trh právnickou osobu, která má sídlo, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, na území některého členského státu Evropských společenství. Tento výrobce může pověřit pro uvádění na trh i více takových osob. Má-li pověřená osoba sídlo nebo provozovnu, popřípadě trvalý pobyt na území České republiky, je o tom povinna podat informaci ministerstvu, včetně informace o kategorii příslušných zdravotnických prostředků. (4) Ministerstvo informuje o údajích vyplývajících z předchozích Stránka 8 9 odstavců na požádání též jiný členský stát Evropských společenství a Komisi Evropských společenství. 14 Soubor údajů (1) Údaje a) o výrobcích, osobách a zdravotnických prostředcích uvedených v 13, b) o vydaných, změněných a zrušených certifikátech a c) získané v souladu s postupem upravujícím oznamování a evidenci nežádoucích příhod^21) se uchovávají v souladu s tímto nařízením v informačním systému podle 41 zákona o zdravotnických prostředcích. Údaje z oblasti zdravotnických prostředků se shromažďují v tomto systému podle hledisek Evropských společenství. Informační systém je přístupný příslušným úřadům členských států Evropských společenství; v České republice je tento systém přístupný ministerstvu, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Úřad"), ústavu v oblasti nežádoucích příhod^22) zdravotnických prostředků, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost u zdrojů ionizujícího záření a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 se poskytují v normalizovaném formátu podle příloh č. 13 až 16 k tomuto nařízení. 15 Klinické zkoušky (1) U zdravotnických prostředků určených pro klinické zkoušky výrobce nebo zplnomocněný zástupce postupuje podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení a oznamuje záměr provést klinické zkoušky ministerstvu. (2) U zdravotnických prostředků třídy III, implantabilních zdravotnických prostředků a invazivních zdravotnických prostředků třídy IIa nebo IIb s dlouhodobým použitím lze zahájit klinické zkoušky zdravotnického prostředku po uplynutí 60 dnů po jejich oznámení podle odstavce 1, pokud jim ministerstvo neoznámí během této lhůty nesouhlas s jejich provedením z důvodu ochrany veřejného zdraví a veřejného zájmu. Tyto zkoušky lze se souhlasem ministerstva zahájit i před uplynutím 60denní lhůty, pokud příslušná etická komise vydala souhlas s plánem těchto zkoušek. (3) Klinické hodnocení nebo klinické zkoušky musí být prováděny v souladu se zákonem o zdravotnických prostředcích, přílohou č. 10 k tomuto nařízení a se zvláštními právními předpisy.^23) (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže se klinické zkoušky provádějí za použití zdravotnických prostředků, u nichž byla pro jejich opatření označením CE posouzena shoda podle 9, pokud není cílem těchto zkoušek použití uvedených prostředků pro jiný účel použití, než jim původně určil výrobce. Příslušná ustanovení přílohy č. 10 k tomuto nařízení zůstávají nedotčena. (5) V případě prostředků, které nejsou uvedeny v odstavci 2, lze klinické zkoušky se souhlasem ministerstva zahájit ihned po oznámení, a to za předpokladu, že příslušná etická komise dala k plánu těchto zkoušek souhlas. 16 Notifikované osoby (1) Podmínky autorizace jsou stanoveny v příloze č. 11 k tomuto Stránka 9 10 nařízení; o právnických osobách, které vyhoví požadavkům českých harmonizovaných norem, které přebírají příslušné harmonizované normy, se předpokládá, že vyhovují příslušným kritériím pro autorizaci. (2) Pro provádění postupů posuzování shody pro zdravotnické prostředky uvedené v 1 písm. b) musí notifikovaná osoba prokázat aktuální vědomosti o této problematice, především o podrobných specifikacích stanovených v příloze č. 12 k tomuto nařízení. V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků v aktuálních vědomostech u notifikované osoby postupuje Úřad podle zákona.^24) (3) Notifikovaná osoba a výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce na základě dohody stanoví termíny pro dokončení hodnotících a ověřovacích činností uvedených v přílohách č. 2 až 6 k tomuto nařízení. (4) Pokud notifikovaná osoba podle své působnosti zjistí, že výrobce nesplnil příslušné požadavky tohoto nařízení nebo je nadále neplní, s výjimkou případů, kdy výrobce zajistil shodu s těmito požadavky zavedením odpovídajících nápravných opatření, změní nebo zruší certifikát, který vydala. (5) Notifikovaná osoba informuje další notifikované osoby, Úřad a ministerstvo o zrušení nebo omezení jí vydaných certifikátů; na jejich žádost poskytne další podstatné informace. (6) Při informování příslušných úřadů jiných států a Komise Evropských společenství o certifikátech, které notifikovaná osoba změnila nebo zrušila podle odstavce 4, se postupuje podle zákona.^25) (7) Na žádost poskytne notifikovaná osoba Úřadu všechny příslušné informace a dokumenty, včetně rozpočtových dokumentů, k ověření plnění kritérií uvedených v příloze č. 11 k tomuto nařízení. (8) Úřad poskytne na vyžádání příslušného úřadu jiného členského státu Evropských společenství informace a dokumenty k ověření kritérií uvedených v příloze č. 11 k tomuto nařízení. 17 Přechodná ustanovení (1) Platné dokumenty vydané podle 9 nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb., lze využít pro posouzení shody podle tohoto nařízení, pokud nebudou zrušeny za podmínek stanovených zákonem. (2) Výsledky zkoušek a zjištění provedených podle 8 nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., mohou notifikované osoby ( 16) využít jako podklady pro vydání certifikátů a jiných dokumentů podle tohoto nařízení. (3) Zdravotnické prostředky, u nichž byla posouzena shoda podle 8 nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., lze uvádět na území České republiky na trh nejdéle do 31. prosince 2005, a to pouze pro uvedení do provozu v České republice. (4) Zdravotnické prostředky obsahující stabilní deriváty z lidské krve nebo z lidské plazmy musí být posuzovány ve smyslu bodu 7.4. přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Notifikované osoby přitom zohledňují příslušné informace týkající se vlastností a funkční způsobilosti těchto prostředků, zejména výsledky zkoušek a ověřování, provedených dříve podle zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona Stránka 10 11 č. 129/2003 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb. Pokud předmětné zdravotnické prostředky vyhovují požadavkům zákona podle věty druhé, mohou být na území České republiky uváděny na trh nejdéle do 10. ledna 2007 a do provozu nejdéle do 10. ledna (5) Zdravotnické prostředky podle 1 písm. b), pro které byl vydán v jiném členském státě Evropských společenství před 1. dubnem 2004 certifikát ES přezkoumání návrhu nebo certifikát ES přezkoušení typu, popřípadě byl takový certifikát vydán podle 9 nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb., lze uvádět na trh a do provozu nejdéle do 30. září Držitel certifikátu ES přezkoumání návrhu nebo certifikátu ES přezkoušení typu pro předmětný zdravotnický prostředek požádá o dodatek k certifikátu ES přezkoumání návrhu nebo o dodatek k certifikátu ES přezkoušení typu prokazující shodu se specifikacemi stanovenými v příloze č. 12 k tomuto nařízení, pokud bude i nadále uvádět takový prostředek na trh a do provozu po 30. září (6) Zdravotnické prostředky podle 1 písm. b), u nichž byla posouzena shoda podle 8 nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., lze uvádět na trh a do provozu pouze na území České republiky, a to nejdéle do 30. září (7) Osoby pověřené k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb., se považují za pověřené k činnostem podle tohoto nařízení. (8) Platnost certifikátů notifikovaných osob a jiná jejich rozhodnutí, která se týkají prsních implantátů, u nichž byla posouzena shoda jako u zdravotnických prostředků třídy IIb, nelze prodloužit. 18 Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 25/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 19 V nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se část třináctá zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST 20 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr zdravotnictví: Stránka 11 12 MUDr. Kubinyi, Ph. D. v. r. Příl.1 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY I. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY 1. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při používání za stanovených podmínek a k určenému účelu použití neohrozily klinický stav, zdraví nebo bezpečnost pacienta nebo bezpečnost a zdraví uživatele, popřípadě jiných fyzických osob, a to za předpokladu, že jakákoliv rizika, která mohou s použitím těchto zdravotnických prostředků souviset, jsou přijatelná v porovnání s jejich přínosem pro pacienta a odpovídají vysoké úrovni ochrany zdraví a bezpečnosti. 2. Řešení, která výrobce zvolí při návrhu a konstrukci zdravotnických prostředků, musí být v souladu se zásadami bezpečnosti a se současnou úrovní vědy a techniky. Při výběru nejvhodnějších řešení musí výrobce vycházet z následujících zásad v uvedeném pořadí: 2.1. vyloučit nebo minimalizovat veškerá rizika (bezpečným návrhem a konstrukcí) zdravotnických prostředků, 2.2. učinit, kde je to vhodné, odpovídající ochranná opatření zahrnující v případě potřeby i varování vůči nebezpečím, která nelze vyloučit, 2.3. informovat uživatele o přetrvávání rizik v důsledku nedosažení plné dokonalosti uskutečněných ochranných opatření. 3. Zdravotnické prostředky musí dosahovat účinnosti určené výrobcem a být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby byly vhodné pro jednu nebo více funkcí uvedených v 2 odst. 1 zákona o zdravotnických prostředcích v souladu se specifikací jejich výrobce. 4. Při zatížení zdravotnických prostředků, které může nastat za normálních provozních podmínek, nesmí dojít k nepříznivému ovlivnění jejich charakteristik a účinnosti ve smyslu bodů 1, 2 a 3 do té míry, kterou by došlo k ohrožení klinických stavů nebo bezpečnosti pacientů, popřípadě jiných osob, a to po dobu životnosti zdravotnických prostředků uvedenou výrobcem, pokud výrobce tuto dobu stanovil. 5. Zdravotnické prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby za podmínek stanovených výrobcem pro jejich skladování a dopravu (například teplota, vlhkost) nemohly být nepříznivě ovlivněny jejich vlastnosti a účinnost. 6. Jakékoliv vedlejší účinky zdravotnických prostředků musí představovat pouze přijatelné riziko ve srovnání s jejich předpokládanými účinky. II. POŽADAVKY NA NÁVRH A KONSTRUKCI ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ 7. Chemické, fyzikální a biologické vlastnosti zdravotnického prostředku Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byly zaručeny charakteristiky a účinnost uvedené ve všeobecných požadavcích. Zvláštní pozornost musí být zaměřena na výběr materiálů určených pro výrobu a balení zdravotnických Stránka 12 13 prostředků, zejména z hlediska toxicity, popřípadě i hořlavosti, vzájemnou kompatibilitu mezi materiály použitými a biologickými tkáněmi, buňkami a tělesnými tekutinami se zřetelem na určený účel použití Zdravotnické prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby bylo na nejnižší možnou míru sníženo riziko vyplývající ze znečištění nežádoucími látkami a složkami záření a jejich reziduí vůči uživatelům a osobám podílejícím se na dopravě, skladování a používání zdravotnických prostředků v souladu s určeným účelem použití. Zvláštní pozornost musí být věnována tkáním vystaveným působení uvedených nežádoucích látek, složek záření a jejich reziduí, době trvání a četnosti tohoto působení Zdravotnické prostředky musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny tak, aby mohly být bezpečně použity společně s látkami a plyny, s nimiž přicházejí do styku při normálním použití a obvyklých postupech. Jsou-li zdravotnické prostředky určeny k podávání léčiv, musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při určeném účelu použití byly s těmito léčivy kompatibilní v mezích ustanovení a omezení, kterými se tyto výrobky řídí a aby byla zachována jejich účinnost v souladu s určeným účelem použití Obsahuje-li zdravotnický prostředek jako svou integrální součást látku, která může být při samostatném použití považována za léčivo a která snadno působí na organismus účinkem doplňujícím účinek zdravotnického prostředku, musí být její bezpečnost, jakost a účinnost ověřena pro určený účel použití metodami používanými při zkoušení léčiv, derivát z lidské krve, požádá notifikovaná osoba Evropskou agenturu pro hodnocení léčivých přípravků (dále jen "EMEA") o vědecké stanovisko týkající se jakosti a bezpečnosti derivátu s ohledem na příslušný zvláštní právní předpis^26); užitečnost tohoto derivátu jako součásti zdravotnického prostředku se ověřuje s přihlédnutím k jeho určenému účelu použití. V souladu s tímto zvláštním právním předpisem vzorek z každé šarže nerozplněného, popřípadě konečného přípravku tohoto derivátu z lidské krve musí být přezkoušen v příslušné laboratoři určené k tomuto účelu členským státem Evropských společenství Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby rizika způsobená látkami, popřípadě zářením unikajícím z nich byla snížena na nejnižší možnou míru Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby rizika nežádoucího vniknutí látek do nich, s ohledem na zdravotnický prostředek a povahu prostředí, ve kterém má být použit, byla snížena na nejnižší možnou míru. 8. Infekce a mikrobiální kontaminace Zdravotnické prostředky a výrobní postupy musí být navrženy tak, aby se pokud možno vyloučilo nebo snížilo na nejnižší možnou míru riziko přenosu infekce zdravotnickým prostředkem na uživatele a jiné fyzické osoby nebo kontaminace zdravotnického prostředku uvedenými osobami Tkáně zvířecího původu používané k výrobě zdravotnických prostředků musí pocházet ze zvířat, nad nimiž byl vykonáván veterinární dozor v rozsahu odpovídajícím určenému účelu použití těchto tkání Informace o geografickém původu těchto zvířat uchovávají notifikované osoby. Stránka 13 14 Zpracování, uchovávání, zkoušení a zacházení s tkáněmi, buňkami a látkami zvířecího původu musí být prováděno tak, aby bylo dosaženo optimální úrovně bezpečnosti, zejména vůči kontaminaci viry při výrobě zdravotnických prostředků, a to zavedením validovaných metod určených pro odstraňování nebo inaktivace virů Zdravotnické prostředky dodávané ve sterilním stavu musí být navrženy, vyrobeny a zabaleny v obalu pro jedno použití, popřípadě musí být vhodnými postupy zajištěno, že při uvedení na trh budou sterilní a za stanovených podmínek skladování a dopravy zůstanou sterilní, dokud nebude ochranný obal otevřen nebo poškozen Zdravotnické prostředky dodávané ve sterilním stavu musí být vyrobeny a sterilizovány odpovídajícím schváleným postupem Zdravotnické prostředky, které mají být sterilizovány, musí být vyrobeny v příslušně kontrolovaných podmínkách (například v podmínkách prostředí) Obalové systémy nesterilních zdravotnických prostředků musí zabezpečovat stanovenou úroveň čistoty zdravotnického prostředku. Jestliže mají být zdravotnické prostředky před použitím sterilizovány, musí obalové systémy snižovat riziko mikrobiologické kontaminace na nejnižší možnou míru. Obalové systémy musí být vhodné pro použití sterilizační metody stanovené výrobcem Identické nebo podobné zdravotnické prostředky, které jsou prodávány ve sterilním i v nesterilním stavu, musí být vzájemně rozlišeny obalem nebo označením. 9. Konstrukce a vlastnosti zdravotnického prostředku ve vztahu k prostředí Je-li zdravotnický prostředek určen k použití ve spojení s jiným zdravotnickým prostředkem nebo příslušným vybavením, musí být takto vzniklá souprava včetně propojovacího systému bezpečná a nesmí narušovat stanovenou účinnost zdravotnických prostředků. Jakékoliv omezení použitelnosti musí být uvedeno v označení zdravotnického prostředku (etiketě) nebo v návodu k použití Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla odstraněna nebo na nejnižší možnou míru snížena rizika poranění vyplývající z fyzikálních charakteristik zdravotnických prostředků, včetně poměru objemu a tlaku, rozměrových, popřípadě i ergonomických charakteristik, spojená se zdůvodněně předvídatelnými podmínkami okolního prostředí, zejména magnetickým polem, vnějšími elektrickými vlivy, elektrostatickými výboji, tlakem, teplotou nebo změnami v tlaku a zrychlení, vzájemného ovlivňování s jinými zdravotnickými prostředky běžně používanými při určitém vyšetřování nebo terapii, vyplývající ze stárnutí použitých materiálů nebo ztráty přesnosti měřicího, popřípadě kontrolního mechanismu i ze skutečnosti, že zdravotnické prostředky nelze udržovat nebo kalibrovat (implantáty) Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla odstraněna nebo na nejnižší možnou míru snížena rizika požáru nebo výbuchu během normálního použití a za stavu jedné závady. Zvláštní pozornost je nutno věnovat zdravotnickým prostředkům, které jsou určeny pro použití i v prostředí hořlavých látek nebo látek, které mohou vyvolat hoření. Stránka 14 15 10. Zdravotnické prostředky s měřicí funkcí Zdravotnické prostředky s měřicí funkcí musí být navrženy a vyrobeny tak, aby poskytovaly dostatečnou přesnost a stabilitu v daných mezích přesnosti s ohledem na jejich určený účel použití; meze přesnosti stanoví výrobce Stupnice měřidel a displeje musí být řešeny v souladu s ergonomickými zásadami s ohledem na určený účel použití Výsledky měření provedených zdravotnickými prostředky s měřicí funkcí musí být vyjádřeny v zákonných jednotkách podle zvláštních právních předpisů.^27) 11. Ochrana před zářením Obecný požadavek Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby vystavení uživatelů a jiných fyzických osob účinkům záření bylo s ohledem na určený účel použití sníženo na nejnižší možnou míru, aniž by tím bylo omezeno použití potřebných úrovní záření pro diagnostické a terapeutické účely Žádoucí záření Pokud jsou zdravotnické prostředky určeny k emitování záření v nebezpečných úrovních, avšak nezbytných pro specifický zdravotnický účel, jehož přínos se považuje za odpovídající tomuto riziku, musí mít uživatel možnost kontrolovat úroveň těchto emisí. Takové zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla zaručena reprodukovatelnost a tolerance příslušných proměnných parametrů Jestliže jsou zdravotnické prostředky určeny k emitování potenciálně nebezpečného viditelného, popřípadě neviditelného záření, musí být zdravotnické prostředky tam, kde je to možné, opatřeny displeji, popřípadě doplněné zvukovými výstrahami, které upozorňují na tyto emise Nežádoucí záření Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby vystavení uživatelů a jiných fyzických osob nežádoucímu, neužitečnému nebo rozptýlenému záření bylo omezeno na nejnižší možnou míru Návod k použití Návod, popřípadě provozní instrukce k použití zdravotnického prostředku emitujícího záření musí obsahovat podrobné informace o povaze emitovaného záření, o prostředcích k ochraně uživatele a o způsobech zamezení zneužití tohoto záření a vyloučení rizik plynoucích z instalace takového zdravotnického prostředku Ionizující záření^28) Zdravotnické prostředky určené k emitování ionizujícího záření musí být navrženy a vyrobeny tak, aby tam, kde to umožňuje určený účel použití, bylo možné měnit a kontrolovat množství, geometrii a jakost emitovaného záření Zdravotnické prostředky emitující ionizující záření určené pro radiodiagnostiku musí být navrženy a vyrobeny tak, aby příslušné jakosti zobrazení anebo výstupu pro určený medicínský účel bylo Stránka 15 16 dosaženo při nejmenší možné radiační zátěži uživatele těchto prostředků Zdravotnické prostředky emitující ionizující záření určené pro radioterapii musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo možné spolehlivé monitorování a řízení dodávané dávky, typu a energie svazku záření, a kde je to potřebné, i jakosti záření. 12. Požadavky na zdravotnické prostředky připojené ke zdroji energie nebo vybavené zdrojem energie Zdravotnické prostředky obsahující elektronické programovatelné systémy musí být navrženy tak, aby byla zajištěna funkční stálost, spolehlivost a účinnost těchto systémů v souladu s určeným účelem použití. Při výskytu závady v tomto systému musí být vhodným způsobem odstraněna nebo snížena následná rizika na nejnižší možnou míru Zdravotnické prostředky, u nichž závisí bezpečnost pacienta na vnitřním zdroji energie, musí být vybaveny zařízením umožňujícím určit stav zdroje energie Zdravotnické prostředky, u nichž závisí bezpečnost pacienta na vnějším zdroji energie, musí být vybaveny varovným systémem k signalizaci výpadku tohoto zdroje Zdravotnické prostředky určené k monitorování jednoho nebo více klinických údajů pacienta musí být vybaveny odpovídajícími varovnými systémy, které ohlásí poskytovateli vznik situace, která by mohla vést k úmrtí pacienta nebo k závažnému zhoršení jeho zdravotního stavu Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo na nejnižší možnou míru sníženo riziko vzniku elektromagnetických polí, která by mohla narušit provoz jiných zdravotnických prostředků nebo zařízení v jejich obvyklém prostředí Ochrana před nebezpečím úrazu elektrickým proudem. Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby za předpokladu správné instalace a používání bylo pokud možno vyloučeno nebezpečí náhodného úrazu elektrickým proudem, a to i za stavu jedné závady Ochrana před nebezpečím vyplývajícím z mechanických a tepelných vlivů Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla zaručena ochrana uživatele před mechanickým nebezpečím souvisejícím zejména s pevností, stabilitou a pohybem některých částí Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo, s přihlédnutím k současné úrovni vědy a techniky a dostupné možnosti k omezení vibrací u jejich zdroje, sníženo na nejnižší možnou míru nebezpečí vyplývající z vibrací vyvolaných těmito prostředky, pokud tyto vibrace nejsou specifickou součástí určeného účelu použití Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo, s přihlédnutím k současné úrovni vědy a techniky a dostupné možnosti k omezení hluku zejména u jeho zdroje, sníženo na nejnižší možnou míru nebezpečí vyplývající z jimi emitovaného hluku, pokud tento hluk není specifickou součástí určené účinnosti zdravotnických prostředků Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byla snížena na nejnižší možnou míru rizika vyplývající z koncových a připojovacích částí těchto prostředků ke zdrojům elektrické energie, tlakové kapaliny, vzduchu a plynu, se kterými musí uživatel zacházet Zdravotnické prostředky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby Stránka 16 17 jejich přístupné části a jejich okolí, s výjimkou částí nebo míst určených k dodávání tepla nebo k dosažení stanovených teplot, nedosahovaly za normálních provozních podmínek potenciálně nebezpečných teplot Ochrana pacienta před nebezpečím vyplývajícím z dodávaných energií nebo látek Zdravotnické prostředky určené k dodávání energie nebo látek pacientovi musí být navrženy a vyrobeny tak, aby dodávané množství mohlo být regulováno s přesností, která zaručuje bezpečnost uživatele Zdravotnické prostředky určené k dodávání energie nebo látek pacientovi musí být vybaveny zařízením, které indikuje, popřípadě zabraňuje dodávání nepřiměřeného množství energie nebo látek, které by mohlo být nebezpečné.zdravotnické prostředky musí být vybaveny vhodným zařízením, které je schopné v nejvyšší možné míře zabránit náhodnému uvolnění nebezpečných množství energie, popřípadě látky z jejich zdrojů Na zdravotnických prostředcích musí být zřetelně uvedeny funkce ovládacích prvků a indikátorů. Jestliže je na zdravotnickém prostředku umístěn návod potřebný k jeho provozu nebo uvádějící provozní anebo nastavovací parametry pomocí vizuálního systému, musí být tyto informace srozumitelné poskytovateli a pokud je to vhodné, i pacientovi. 13. Informace poskytované výrobcem Zdravotnický prostředek musí být opatřen informacemi potřebnými k jeho bezpečnému používání a informacemi, které identifikují jeho výrobce, a to s přihlédnutím ke zkušenostem a znalostem potenciálních uživatelů. Těmito informacemi se rozumějí údaje na etiketě, popřípadě štítku zdravotnického prostředku a v návodu k jeho používání; pokud je to proveditelné a vhodné, musí být tyto informace uvedeny na samotném zdravotnickém prostředku, na obalu každého jeho kusu, popřípadě na obalu, ve kterém se prodává. Není-li kusové balení proveditelné, musí být informace, které jsou uvedené v první větě tohoto bodu obsaženy v návodu k použití dodaném s jedním nebo více zdravotnickými prostředky. V balení zdravotnického prostředku musí být přiložen návod k jeho použití; výjimečně tato podmínka nemusí být splněna u zdravotnického prostředku třídy I nebo IIa, jestliže není pro jeho bezpečné používání nezbytně nutné dalších informací Jestliže je vhodné, aby informace uvedené v bodu byly v podobě symbolů, musí použitý symbol (značka) nebo identifikační barva vyhovovat harmonizovaným normám. V oblastech, pro které harmonizované normy neexistují, musí být symboly a barvy popsány v dokumentaci dodávané se zdravotnickým prostředkem Etiketa nebo štítek zdravotnického prostředku musí obsahovat, zejména jméno, popřípadě jména a příjmení výrobce, adresu jeho bydliště a místa podnikání, jestliže výrobcem je fyzická osoba žijící v zahraničí, jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu trvalého pobytu výrobce, jestliže má trvalý pobyt v České republice; název nebo obchodní firmu, adresu sídla, jestliže výrobcem je právnická osoba. U zdravotnických prostředků dovážených do států Evropských společenství s předpokladem jejich distribuce v tomto společenství musí etiketa nebo štítek nebo vnější obal anebo návod k použití obsahovat podle okolností adresu odpovědné osoby podle 13 odst. 3 nebo zplnomocněného zástupce ve státech Evropských společenství, podrobné údaje nezbytné pro uživatele k identifikaci tohoto prostředku a obsahu obalu, Stránka 17 18 podle potřeby nápis "STERILNÍ", v případě potřeby číslo výrobní dávky (šarže), před kterým je uvedeno slovo "LOT", nebo sériové číslo, rok a měsíc, do kterého lze tento prostředek bezpečně použít, jestliže přichází tyto údaje v úvahu, údaj, že zdravotnický prostředek je určen pro jedno použití, jestliže je tento údaj nutný, nápis "Zakázkový prostředek", jde-li o zakázkový zdravotnický prostředek, nápis "Pouze pro klinické zkoušky", jestliže je zdravotnický prostředek určen pro tento účel, zvláštní podmínky jeho skladování, popřípadě zacházení s ním, zvláštní provozní pokyny, výstrahy, popřípadě i jiná nutná opatření, rok výroby, jde-li o aktivní zdravotnický prostředek, pokud se u něho neuvádí obsah bodu ; tento údaj může být součástí čísla výrobní dávky (šarže) nebo sériového čísla, pokud je z těchto údajů snadno odvoditelný, postup při sterilizaci tohoto prostředku, jestliže přichází v úvahu, označení, že zdravotnický prostředek obsahuje derivát z lidské krve, jestliže jde o zdravotnický prostředek uvedený ve zvláštním právním předpisu.^29) Jestliže lze důvodně předpokládat, že určený účel použití zdravotnického prostředku nemusí být uživateli zřejmý, výrobce jej uvede v označení zdravotnického prostředku a v návodu k jeho použití Pokud je účelné a proveditelné, musí být zdravotnický prostředek a jeho odnímatelné součásti označeny, zejména údaji o výrobní dávce nebo šarži, aby při určeném účelu použití bylo možné zjistit rizika představovaná zdravotnickými prostředky a jejich součástmi Návod k použití, není-li to povahou zdravotnického prostředku vyloučeno, musí obsahovat: podrobné údaje uvedené v bodu 13.3., s výjimkou a bodu této přílohy, údaje o účinnosti zdravotnického prostředku podle bodu 3 této přílohy, jakož i vedlejší nežádoucí účinky, podrobné údaje o charakteristikách zdravotnického prostředku, aby bylo možné určit správné zdravotnické prostředky nebo vybavení, jejichž použitím vznikne bezpečný systém nebo souprava, a to v případě, jde-li o zdravotnické prostředky, které podle určeného účelu použití musí být instalovány nebo spojeny s dalšími zdravotnickými prostředky nebo vybavením informace potřebné pro ověření, zda zdravotnický prostředek je řádně instalován a může být správně a bezpečně provozován, včetně potřebných údajů o povaze a četnosti údržby a kalibraci, které jsou nezbytné k řádné a bezpečné funkci, informace o možnostech odvrácení nebezpečí souvisejících s implantací zdravotnického prostředku jestliže je to potřebné, Stránka 18 19 informace týkající se nebezpečí vzájemné ovlivňovatelnosti mezi zdravotnickými prostředky přítomnými během specifických vyšetření nebo terapie, pokyny nezbytné pro případ poškození sterilního obalu, popřípadě údaje o vhodných postupech při opětovné sterilizaci, informace o vhodných postupech, které umožňují opakované použití zdravotnického prostředku, a to včetně čištění, dezinfekce, balení, popřípadě vhodných postupech opětovné sterilizace zdravotnického prostředku, a doporučovaném počtu opakovaných použití, jestliže je zdravotnický prostředek určen k opakovanému použití. Jestliže je zdravotnický prostředek dodán s tím, že má být před použitím sterilizován, musí být návod na čištění a sterilizaci takový, aby při jeho dodržení zdravotnický prostředek trvale vyhovoval požadavkům uvedeným v části I. této přílohy (Všeobecné požadavky), údaje o zacházení se zdravotnickým prostředkem před jeho vlastním použitím, zejména o sterilizaci, popřípadě o konečné sestavě zdravotnických prostředků, údaje o povaze, typu, intenzitě a rozložení emitujícího záření u zdravotnických prostředků emitujících záření pro zdravotnické účely, podrobné údaje, které umožní poskytovateli poučit pacienta o kontraindikacích a nutných předběžných opatřeních, která je nutno provést v případě změn účinnosti zdravotnického prostředku, opatrnost, kterou je nutno za předvídatelných podmínek prostředí dodržovat, a to zejména s ohledem na účinky magnetických polí, vnějších elektrických vlivů, elektrostatických výbojů, tlaků nebo změn tlaku, zrychlení, zdrojů tepelného vzplanutí, přiměřené informace o léčivu, výrobcích, popřípadě látkách, které se prostřednictvím zdravotnického prostředku aplikují, včetně omezení výběru látek, které mají být podávány, informace týkající se opatrnosti, opatření nutná pro bezpečné zneškodňování zdravotnických prostředků, zejména pro případy neobvyklých rizik souvisejících s touto činností informace o léčivech, která jsou integrální součástí zdravotnického prostředku podle bodu 7.4. této přílohy, stupeň přesnosti vyžadovaný u zdravotnických prostředků s měřicí funkcí. 14. Jestliže se požaduje, aby shoda se základními požadavky vycházela z klinických údajů, obdobně jako v bodu 6, musí být tyto údaje stanoveny v souladu se zákonem o zdravotnických prostředcích a přílohou č. 10 k tomuto nařízení. Příl.2 ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (Systém úplného zabezpečení jakosti) 1. ES prohlášení o shodě je postup, kterým výrobce zajišťuje pro návrh, výrobu a kontrolu příslušných zdravotnických prostředků uplatnění systému jakosti podle bodu 3. Výrobce 1.1. zaručuje a prohlašuje, že příslušné zdravotnické prostředky Stránka 19 20 vyhovují ustanovením tohoto nařízení, které se na ně vztahují, 1.2. podléhá auditu podle bodů 3.3. a 3.4. a 1.3. podléhá dozoru podle bodu Výrobce 2.1. označuje zdravotnické prostředky v souladu s 5 odst. 1, 2.2. vypracuje písemné prohlášení o shodě, které musí zahrnout příslušný počet vyráběných zdravotnických prostředků a musí být uchováváno u výrobce. ES prohlášení o shodě je postup, kterým výrobce plnící požadavky vyplývající z činnosti v bodu 1, zaručuje a prohlašuje, že příslušné zdravotnické prostředky vyhovují ustanovením, která se na ně vztahují z tohoto nařízení. 3. Systém jakosti Výrobce předkládá písemnou žádost notifikované osobě o posouzení (vyhodnocení a schválení) jeho systému jakosti; žádost musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení výrobce, adresu jeho bydliště a místa podnikání, jestliže výrobcem je fyzická osoba žijící v zahraničí, jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu trvalého pobytu výrobce, jestliže má trvalý pobyt v České republice; obchodní firmu nebo název a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu; v obou případech včetně adres výrobních míst, pro která platí systém jakosti, odpovídající informace o zdravotnickém prostředku nebo o kategorii zdravotnických prostředků, pro které postup platí, písemné prohlášení, že u jiné notifikované osoby nebyla podána další žádost pro tentýž systém jakosti vztahující se ke stejnému zdravotnickému prostředku, dokumentaci systému jakosti, záruku výrobce plnit závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti, záruku výrobce udržovat systém jakosti v přiměřeném a účinném stavu, záruku výrobce, že zavede a bude aktualizovat systematický postup vyhodnocování zkušeností získaných o zdravotnických prostředcích v poprodejní fázi od uživatelů, popřípadě od jiných osob přicházejících do styku se zdravotnickými prostředky a v návaznosti na tuto činnost provádět odpovídající nápravná opatření, zejména oznamovat vznik nežádoucí příhody podle zákona o zdravotnických prostředcích,^30) ihned jakmile se o ní dozví Uplatňovaný systém jakosti musí zajistit, že zdravotnické prostředky odpovídají ustanovením tohoto nařízení, a to v každém stadiu od jejich návrhu až po jejich výstupní kontrolu. Prvky, požadavky a opatření učiněná výrobcem pro jím uplatňovaný systém jakosti musí být systematicky a řádně dokumentovány formou písemně vypracovaných programů a postupů, jako programy jakosti, plány jakosti, příručky jakosti a záznamy o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí obsahovat, zejména popis cílů jakosti výrobce, Stránka 20 RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 2. května 2012 (OR. en) 9264/12 PHARM 28 SAN 89 MI 270 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 2. května 2012 (OR. en) 9264/12 PHARM 28 SAN 89 MI 270 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 16. dubna 2012 Příjemce: Generální sekretariát Rady Evropské 13/sv. 12. SMĚRNICE RADY 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích 82 31993L0042 12.7.1993 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ L 169/1 SMĚRNICE RADY 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, a ochranu zdraví pacientů,

http://www.eurlex.cz/dokument.aspx?celex=32017D0097

Rozhodnutí Komise (EU) 2017/97 ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.40168 – 2015/C (ex SA.33584 – 2013/C (ex 2011/NN)), kterou provedlo Nizozemsko ve prospěch profesionálního fotbalového klubu Willem II v Tilburgu (oznámeno pod číslem C(2016) 4061) (Text s významem pro EHP. ) Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D0097 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií. ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/97 o státní podpoře SA.40168 – 2015/C (ex SA.33584 – 2013/C (ex 2011/NN)), kterou provedlo Nizozemsko ve prospěch profesionálního fotbalového klubu Willem II v Tilburgu (oznámeno pod číslem C(2016) 4061) Komise byla v roce 2010 informována občanem, že Nizozemsko provedlo opatření podpory pro profesionální fotbalový klub Willem II v Tilburgu. Tato stížnost byla zaevidována pod číslem SA.31122. V letech 2010 a 2011 obdržela Komise rovněž stížnosti týkající se opatření ve prospěch jiných profesionálních fotbalových klubů v Nizozemsku, jmenovitě MVV v Maastrichtu, FC Den Bosch v 's-Hertogenboschi a NEC v Nijmegenu. Nizozemsko poskytlo Komisi další informace o opatření týkajícím se klubu Willem II v dopise ze dne 2. září 2011. Komise dopisem ze dne 6. března 2013 informovala Nizozemsko o svém rozhodnutí zahájit v souvislosti s opatřeními ve prospěch klubů Willem II, NEC, MVV, PSV a FC Den Bosch řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy. Nizozemsko předložilo vyjádření v rámci řízení týkajícího se opatření ve prospěch klubu Willem II v dopisech ze dne 31. května 2013 a 12. listopadu 2013. Dopisem ze dne 11. února 2014 odpovědělo rovněž na žádost o doplňující informace. Komise obdržela připomínky, pokud jde o opatření pro klub Willem II, od obce Tilburg (dále jen „obec“) jako zúčastněné strany. Předala je Nizozemsku, které dostalo příležitost reagovat. Jeho připomínky byly přijaty v dopise ze dne 12. listopadu 2013 a na jednání, které se konalo dne 20. března 2014. V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení a ve shodě s Nizozemskem byla šetření týkající se jednotlivých klubů vedena odděleně. Šetření týkající se klubu Willem II bylo zaregistrováno jako věc číslo SA.40168. Klub Willem II byl založen v roce 1898 a je profesionálním fotbalovým klubem od zavedení profesionálního fotbalu v Nizozemsku v roce 1954. Klub Willem II hraje své domácí zápasy na Koning Willem II Stadion (dále jen „stadion“) v Tilburgu. V sezóně 2010/2011 sestoupil klub Willem II z nejvyšší ligy do nižší. V roce 2012 klub opět postoupil do vyšší soutěže a v roce 2013 znovu sestoupil. V roce 2014 opět postoupil do nejvyšší ligy. Sezóna 2005/2006 byla poslední sezónou, ve které klub Willem II hrál v evropském turnaji (v Poháru UEFA). Současné právní postavení klubu Willem II je Willem II Tilburg B.V. Subjekt Willem II Tilburg B.V. (dále jen „subjekt Willem II“) je příjemcem opatření. Vlastní jej nadace Stichting Beheer Betaald Voetbalorganisatie Willem II Tilburg. Existuje samostatné sdružení (Vereniging) Willem II. Subjekt Willem II je středně velký podnik, který měl v roce 2012 53 zaměstnanců. V účetním roce 2008/2009 měl roční obrat 11,4 milionu EUR a v účetním roce 2009/2010 9,9 milionu EUR. V roce 2004 uzavřely obec a subjekt Willem II smlouvu, kterou se obec stala plným vlastníkem (3) stadionu a kterou subjekt Willem II získal do nájmu užívání stadionu. Podle ustanovení nájemní smlouvy obec pronajala stadion subjektu Willem II, za což měl tento subjekt platit roční nájemné ve výši 1 001 731 EUR plus DPH a variabilní náklady. Nájemné bylo založeno na investičních nákladech, době amortizace 30 let a úrokové sazbě 5,5 %, kterou obec používala v době, kdy byla smlouva uzavřena. Podmínky třicetiletého nájmu měly zajistit využívání stadionu, jež by bylo pro obec rozpočtově neutrální. Komise v bodě 51 rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že tehdy dohodnuté parametry zaručovaly, že subjekt Willem II platil nájemné, které pokrývalo veškeré náklady, tudíž nedocházelo k žádné provozní podpoře fotbalovému klubu. Jeho výše byla v pásmu nájemného, jaké platili jiní, třebaže vyšší než průměrné. V letech 2004 až 2008 byl subjekt Willem II schopen nájemné platit. Ve fotbalové sezóně 2009/2010 čelil subjekt Willem II finančním potížím a v květnu 2010 oznámil, že se ocitl na pokraji úpadku. Obec, která předtím pozastavila platbu nájemného za rok 2009, se dne 31. května 2010 rozhodla snížit nájemné a jiné splatné náklady se zpětnou účinností od roku 2004. Účinkem tohoto rozhodnutí došlo ke snížení roční částky splatné fotbalovým klubem po dobu šesti let o 0,4 milionu EUR, což vedlo k vyplacení částky ve výši 2,4 milionu EUR, od níž bylo odečteno nesplacené nájemné za rok 2009, subjektu Willem II ve dvou tranších. Dne 31. října 2011 byl uzavřen nový nájem, který nahradil nájem z roku 2004. Rozhodnutí obce ze dne 31. května 2010 bylo založeno na podmínce, že subjekt Willem II splní povinnosti, které obsahoval plán restrukturalizace, jehož cílem bylo obnovení dlouhodobé životaschopnosti subjektu Willem II. Podmínky tohoto plánu zahrnovaly čtvrtletní povinnost účetního výkaznictví, vyrovnaný rozpočet na následující fotbalovou sezónu, nalezení způsobu, jak očistit svoji rozvahu, nezbytnost dodržovat normy národního fotbalového sdružení pro platy hráčů a zavedení nové struktury řízení a dohledu. Opatření, která subjekt Willem II přijal za účelem splnění těchto podmínek, obec následně shledala za vyhovující, a proto uvolnila druhou tranši z 2,4 milionu EUR. Nizozemsko neoznámilo Komisi svůj plán poskytnout subjektu Willem II 2,4 milionu EUR, jak stanoví čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Komise nebyla informována ani o rozhodnutí přijatém v roce 2009 pozastavit platbu ročního nájemného za sezónu 2009/2010. 2.2. Možný účinek podpory Nizozemsko zpochybnilo dopad možné podpory na vnitřní trh pro kluby, které nehrají fotbal na evropské úrovni. Profesionální fotbalové kluby jsou však považovány za podniky a podléhají kontrole státní podpory. Fotbal má povahu závislé výdělečné činnosti a poskytuje služby za odměnu. Vyvinul si také vysokou úroveň profesionality, a tím zvýšil svůj hospodářský dopad (4). Profesionální fotbalové kluby vykonávají kromě účasti ve fotbalových soutěžích hospodářskou činnost na několika trzích, které mají mezinárodní rozměr, jako např. trh pro přestupy profesionálních hráčů, propagaci, sponzorskou činnost, zboží nebo mediální práva. Podpora profesionálního fotbalového klubu posiluje jeho postavení na každém z těchto trhů, z nichž většina pokrývá několik členských států. Jsou-li tedy státní prostředky použity k poskytnutí selektivní výhody profesionálnímu fotbalovému klubu, a to bez ohledu na ligu, ve které hraje, je pravděpodobné, že taková podpora může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (5). 2.3. Důvody vedoucí k zahájení řízení V rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise k předběžnému závěru, že obec poskytla subjektu Willem II selektivní výhodu za použití státních prostředků a poskytla tedy fotbalovému klubu podporu. Komise rovněž zaujala stanovisko, že opatření podpory určená profesionálním fotbalovým klubům mohou narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. V rozhodnutí o zahájení řízení Komise připomněla, že v době, kdy mu podpora byla poskytnuta, se subjekt Willem II nacházel ve finančních obtížích. Pro účely posuzování slučitelnosti podpory s pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (6) (dále jen „pokyny“) si Komise vyžádala informace o dodržení všech požadavků stanovených v pokynech. Komise nebyla zejména schopna ověřit, zda byly dodrženy podmínky uvedené v bodech 34 až 37 pokynů týkající se povahy a plnění plánu restrukturalizace. Komise rovněž nemohla ověřit, zda byla přijata přiměřená kompenzační opatření ve smyslu bodů 38 až 42. Navíc bylo potřeba prokázat, že podpora byla omezena na nezbytné minimum, že příjemce sám zaplatil odpovídající vlastní příspěvek na svou restrukturalizaci a že by byla dodržena zásada „jednou a dost“. Nizozemsko nesouhlasilo s tím, že opatření za účelem restrukturalizace dohody o pronájmu stadionu představovalo státní podporu. Podle Nizozemska uplatnila obec jako vlastník stadionu tržní podmínky a jednala v souladu se zásadou investora a věřitele v tržním hospodářství, když v roce 2009 pozastavila nájemné pro hlavního uživatele stadionu a v roce 2010 snížila se zpětnou účinností nájemné a zmírnila jiné smluvní podmínky. V případě úpadku subjektu Willem II by klub přišel o svoji licenci ke hraní profesionálního fotbalu. Obci by zůstal na starost fotbalový stadion, který by bylo možné využívat pro jiné činnosti pouze se značnými investičními náklady. Nizozemsko tvrdilo, že nižší nájemné je v souladu s nájemným placeným jinde za jiné stadiony a že je proto v souladu s tržními podmínkami. Současně Nizozemsko tvrdilo, že i kdyby dané opatření mělo představovat podporu, bylo by slučitelné s vnitřním trhem. Tyto argumenty byly založeny zaprvé na dopise zaslaném Komisí Nizozemsku dne 11. července 2002, který se týkal sportovní infrastruktury. V tomto dopise Komise popisovala některé podmínky, za nichž by měla za to, že financování sportovní infrastruktury nepředstavuje státní podporu. Zadruhé byly tyto argumenty založeny na pokynech a čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Pokud jde o restrukturalizaci subjektu Willem II, Nizozemsko popsalo finanční situaci klubu. V účetním roce 2008/2009 (7) vykázal subjekt Willem II ztrátu ve výši 3,9 milionu EUR při obratu 11,4 milionu EUR a jeho vlastní kapitál (eigen vermogen) se snížil ze 4,1 milionu EUR na 0,2 milionu EUR. V účetním roce 2009/2010 (8) vykázal subjekt Willem II ztrátu ve výši 4,4 milionu EUR při obratu 9,9 milionu EUR. Přes poskytnutí 2,4 milionu EUR obcí se jeho vlastní kapitál dále snížil z 0,2 milionu EUR na – 2,1 milionu EUR. Každý nizozemský profesionální fotbalový klub potřebuje licenci od KNVB, kterou obdrží, pouze pokud splňuje určité požadavky. Jeden z požadavků v tomto systému se týká finančního zdraví klubu. Klub je povinen předložit každou sezónu do 1. listopadu, 1. března a 15. června účetní výkazy, které zachycují mimo jiné jeho současnou finanční situaci, a rovněž rozpočet na následující sezónu. Kluby se na základě těchto výkazů řadí do tří kategorií (1: nedostatečné, 2: dostatečné, 3: dobré). Kluby v kategorii 1 mohou být povinny předložit plán zlepšení, aby dosáhly kategorie 2 nebo 3. Pokud klub plán neplní, může KNVB uložit sankce včetně úředního varování, snížení bodů v soutěži a – jako nejzazší sankci – odebrání licence. Profesionální fotbalový klub v Nizozemsku, na který je vyhlášen úpadek, ztrácí svou licenci. Pokud je založen nástupnický klub, není přijat přímo do profesionálních fotbalových lig, ale musí začít v druhé nejvyšší amatérské lize. Se svými potížemi subjekt Willem II riskoval, že přijde o licenci k účasti v profesionálních soutěžích. V roce 2010 byl zařazen do kategorie 1. Nizozemsko upozornilo, že s ohledem na tyto potíže bylo rozhodnutí obce poskytnout subjektu Willem II 2,4 milionu EUR podřízeno řadě podmínek stanovených v plánu restrukturalizace vypracovaném subjektem Willem II (9). Plán byl navržen tak, aby v průběhu tří let vedl ke zdravé finanční situaci. Cílem plánu bylo rovněž splnit požadavky KNVB za účelem získání statusu kategorie 2 (dostatečné) do konce finančního roku 2012/2013. Status kategorie 2 byl KNVB udělen již v prosinci 2011. Plán restrukturalizace obnášel nové vedení, snížení počtu zaměstnanců a snížení počtu hráčů ve skupině. Předpokládal, že se počet smluvních hráčů sníží. Několik hráčů přestoupí, stávající smlouvy se prodlouží za nižší platy, nové smlouvy budou buď uzavřeny bez plateb za přestup, nebo budou hráči pronajati z jiných klubů. Cílem plánu bylo snížit náklady na zaměstnance a hráče ze 77 % na méně než 55 %. V roce 2009, kdy finanční potíže vznikly, se devět soukromých subjektů dohodlo půjčit subjektu Willem II celkem 2,25 milionu EUR. V roce 2010 se je podařilo přesvědčit, aby dobu trvání půjček prodloužily, nedomáhaly se svých pohledávek, dokud nedojde k obnovení dostatečné likvidity subjektu Willem II, a aby souhlasily s nižším úrokem z těchto pohledávek. Šest z nich zašlo ještě dále a vzdalo se 10 % ze svých pohledávek. Cílem plánu restrukturalizace bylo umožnit subjektu Willem II, aby do tří let dosáhl mírného provozního zisku. Ukázalo se, že plán je realistický. Subjekt Willem II docílil v letech 2010/2011 a 2011/2012 zisku ve výši přibližně 0,3 milionu EUR a v letech 2012/2013 o něco menších částek, vylepšil své vlastní kapitálové postavení na – 1,4 milionu EUR k 30. červnu 2012 a –1,3 k 30. červnu 2013 a posléze je v účetním roce 2013/2014 změnil na kladné. Obec předložila v rámci řízení vyjádření, která byla do značné míry totožná s vyjádřeními předloženými Nizozemskem. Obec rovněž poskytla konkrétní informace o finanční situaci subjektu Willem II v roce 2009 a předložila studii provedenou v listopadu 2013 společností Deloitte Financial Advisory Services týkající se nákladů na různé možnosti, které měla obec v roce 2010 k dispozici, s cílem podpořit svůj názor, že opatření, o nichž v letech 2009 a 2010 rozhodla, byla racionální. 5.1. Existence státní podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy Podle čl. 107 odst. 1 SFEU je státní podporou podpora poskytovaná členským státem nebo v jakékoli formě ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že se určitým podnikům nebo určitým odvětvím výroby poskytne hospodářská výhoda, pokud to ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Podmínky uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU jsou kumulativní, a proto, má-li být opatření kvalifikováno jako státní podpora, je nezbytné, aby byly splněny všechny tyto podmínky. Na základě rozhodnutí o zahájení řízení Komise posuzuje z hlediska existence podpory rozhodnutí obce pozastavit platbu nájemného za užívání stadionu subjektem Willem II v roce 2009 a rozhodnutí obce přijaté v květnu 2010 snížit se zpětnou účinností nájemné a jiné náklady na užívání stadionu. Komise podotýká, že obě opatření jsou úzce propojena, jak časově, tak z hlediska jejich účelu a situace subjektu Willem II v dané době, a měla by proto být zkoumána společně. 5.1.1. Financování ze státních prostředků O obou opatřeních rozhodla obec a obě mají přímé finanční důsledky pro její rozpočet, zahrnují tudíž použití státních prostředků. Převod státních prostředků může mít mnoho forem, jako jsou přímé granty, půjčky, záruky, účast na kapitálu podniků a věcná plnění. Vzdání se příjmů, které by jinak byly vyplaceny státu, rovněž představuje převod státních prostředků. 5.1.2. Hospodářská výhoda Opatření musí subjektu Willem II poskytnout hospodářskou výhodu, kterou by za běžných tržních podmínek neměl. Nizozemsko a obec tvrdí, že obec jednala v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství a se zásadou věřitele v tržním hospodářství, neposkytla tedy subjektu Willem II žádnou výhodu. Komise s tímto stanoviskem z níže uvedených důvodů nesouhlasí. Pokud se v důsledku státního zásahu zlepší finanční situace podniku, lze předpokládat, že se jedná o zvýhodnění. K jeho posouzení je třeba porovnat finanční situaci podniku po přijetí opatření s jeho finanční situací v případě, že by toto opatření nebylo zavedeno. Bez zásahu by klub zůstal ve finančních potížích s nebezpečím vyhlášení úpadku a sestoupení do nižší ligy. Je nesporné, že se finanční situace subjektu Willem II prostřednictvím šetřených opatření výrazně zlepšila. To by nepředstavovalo neoprávněnou výhodu, pokud by obec mohla prokázat, že jednala v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství a se zásadou věřitele v tržním hospodářství. Komise konstatuje, že obec v roce 2004 získala plné vlastnictví stadionu. Za toto nabytí zaplatila ekonomickou hodnotu stadionu, která byla stanovena na základě externího znaleckého posudku. Obec uzavřela v roce 2004 nájem se subjektem Willem II s plným vědomím toho, že stadion není multifunkční aréna, nýbrž fotbalový stadion, jehož hlavním uživatelem je subjekt Willem II, a s pouze omezenými možnostmi využití pro jiné činnosti než fotbal. Obec tedy věděla, že využívání stadionu závisí na pokračující schopnosti subjektu Willem II platit nájemné a jiné náklady stanovené ve smlouvě. Investor v tržním hospodářství by toto riziko buď vůbec nepřevzal, nebo by je převzal pouze výměnou za odpovídající ziskové rozpětí a pojištění proti jakékoli případné platební neschopnosti uživatele pro vlastní potřebu. Když obec v roce 2010 informovala městskou radu, že se subjekt Willem II nachází na pokraji úpadku, konstatovala rovněž, že využívání stadionu od roku 2004 bylo pro její rozpočet pouze neutrální. Pokud však nájem z roku 2004 nevytvářel přiměřený zisk, změna podmínek pronájmu se zpětnou účinností z roku 2010 byla provedena s vědomím, že učiní využívání od roku 2004 ztrátovým. To vylučuje, že by rozhodnutí z roku 2010 o snížení nájemného splňovalo zásadu investora v tržním hospodářství. Žádný komerční subjekt by nesouhlasil se změnou nájemného se zpětnou platností, která nemá perspektivu zajistit návratnost investic. Nizozemsko a obec však současně tvrdí, že rozhodnutí obce, které snížilo břemeno zadluženosti klubu, bylo v souladu se zásadou věřitele v tržním hospodářství. V této souvislosti odkazují na skutečnost, že několik velkých věřitelů se vzdalo části svých pohledávek vůči subjektu Willem II. Odkazují rovněž na část rozhodnutí o zahájení řízení, v němž Komise dospěla k závěru, že opatření obce Arnhem ve prospěch fotbalového klubu Vitesse nepředstavuje státní podporu. Komise by v tomto ohledu za prvé poznamenala, že rozhodnutí pozastavit platbu nájemného přijaté v roce 2009 ani rozhodnutí snížit se zpětnou účinností nájemné a jiné platební povinnosti za užívání stadionu přijaté v roce 2010 nebylo přijato současně s odpovídajícími opatřeními jiných věřitelů. V roce 2010 navíc obec poskytla subjektu Willem II částku 2,4 milionu EUR, tj. více než dvojnásobek své pohledávky ročního nájemného vůči subjektu Willem II. Obec sice požadovala, aby subjekt Willem II vyjednával s ostatními věřiteli s cílem očistit svoji rozvahu, avšak aniž by pro tato jednání stanovila podmínky, které by odpovídaly podmínkám jejího vlastního zásahu. Argument, že by profesionální fotbalový klub v úpadku přišel o svoji licenci a že by obci zůstal na starost fotbalový stadion, který by bylo možno využít pro jiné činnosti pouze se značnými investičními náklady, rovněž není přesvědčivý. V případě úpadku by jako uživatel stadionu mohl být založen nástupnický klub. Nebyl by sice přijat přímo do profesionálních fotbalových lig a musel by začít v druhé nejvyšší amatérské lize, měl by nicméně perspektivu, že bude využívat stadion a v dohledné budoucnosti se vrátí do profesionální ligy, a tudíž bude přispívat k příjmům z pronájmu stadionu. Nizozemsko odkazovalo také na dopis Komise ze dne 11. července 2002, ve kterém popisovala některé podmínky, za nichž by měla za to, že financování sportovní infrastruktury nepředstavuje státní podporu. Tyto podmínky by zahrnovaly multifunkční charakter arény, nediskriminační přístup do ní a přiměřenost uživatelských poplatků. V projednávané věci však nemohou tato vyjádření vést k závěru, že subjekt Willem II nezískal neoprávněnou výhodu. Dalo by se pochybovat již o tom, zda argumenty uvedené v dopise ze dne 11. července 2002 jsou s ohledem na judikaturu Soudního dvora, který označil veřejné investice do infrastruktury, jež je dána k dispozici k veřejnému užívání, za státní podporu, stále ještě relevantní (10). V projednávané věci je nicméně rozhodující, že obec a subjekt Willem II uzavřely v roce 2004 smlouvu, v níž se dohodly na ročním nájemném ve výši 1 001 731 EUR. Je-li platba tohoto dohodnutého nájemného ve shodě s obcí nejprve pozastavena a poté je částka nájemného se zpětnou účinností snížena, obec poskytuje subjektu Willem II finanční výhodu, kterou by za běžných podmínek neměl a kterou by mu v žádném obvyklém případě neposkytl soukromý hospodářský subjekt. Z těchto důvodů není Komise přesvědčena o tom, že obec jednala jako hospodářský subjekt v tržním hospodářství, ať už jako investor, jako věřitel nebo obojí. Proto má za to, že obec s cílem vyhnout se úpadku subjektu Willem II poskytla tomuto subjektu finanční podporu, již by soukromý účastník trhu neposkytl a která tudíž představuje výhodu. 5.1.3. Ovlivnění obchodu a hospodářské soutěže Nizozemsko zpochybnilo dopad možné podpory na vnitřní trh pro kluby, které nehrají fotbal na evropské úrovni. Komise v této souvislosti připomíná, že – jak je zdůrazněno ve 14. bodě odůvodnění – profesionální fotbalové kluby jsou považovány za podniky a podléhají kontrole státní podpory. Fotbal má povahu závislé výdělečné činnosti a poskytuje služby za odměnu. Vyvinul si vysokou úroveň profesionality, a tím zvýšil svůj hospodářský dopad. Subjekt Willem II je navíc potenciálním účastníkem evropských fotbalových turnajů a v minulosti se již evropského turnaje skutečně zúčastnil. Jako profesionální fotbalový klub vykonává kromě účasti ve fotbalových soutěžích hospodářskou činnost na několika trzích, které mají mezinárodní rozměr, jako např. trh pro přestupy profesionálních hráčů, propagaci, sponzorskou činnost, zboží nebo mediální práva. Podpora profesionálního fotbalového klubu posiluje jeho postavení na každém z těchto trhů, z nichž většina pokrývá několik členských států. Proto, jak je stanoveno v 15. bodě odůvodnění, jsou-li státní prostředky použity k poskytnutí selektivní výhody profesionálnímu fotbalovému klubu, a to bez ohledu na ligu, ve které hraje, je pravděpodobné, že taková podpora může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. 5.2. Posouzení podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy Komise musí posoudit, zda opatření podpory ve prospěch subjektu Willem II lze považovat za slučitelné s vnitřním trhem. Na dotyčné opatření podpory se nevztahuje žádná z odchylek uvedených v čl. 107 odst. 2 Smlouvy. Pokud jde o odchylky stanovené v čl. 107 odst. 3 Smlouvy, Komise konstatuje, že na žádný z nizozemských regionů se nevztahuje odchylka v čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy. Dotyčné opatření podpory nenapomáhá významnému projektu společného evropského zájmu ani neslouží k nápravě žádného vážného narušení nizozemského hospodářství ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy. Nelze ani tvrdit, že jde o opatření podpory na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy. 5.2.1. Platné pokyny Pokud jde o odchylku v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy ve prospěch podpory, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, takováto podpora by mohla být slučitelná, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise vydala pro účely svých posouzení opatření podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy řadu nařízení, rámců, pokynů a sdělení, jež se týkající forem podpory a horizontálních nebo odvětvových účelů, pro které je podpora udělena. Vzhledem k tomu, že subjekt Willem II čelil v době, kdy byla opatření přijata, finančním obtížím a že podporu udělila obec s cílem tyto potíže řešit, je vhodné posoudit, zda se na ni vztahují a jsou splněna kritéria stanovená v pokynech (11). V červenci 2014 zveřejnila Komise nové pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (12). Ty se však na tuto neoznámenou podporu poskytnutou v letech 2009 a 2010 nevztahují. Podle bodu 137 nových pokynů by tomu tak bylo pouze v případě jakékoli podpory na záchranu či restrukturalizaci poskytnuté bez předchozího povolení, pokud je celá podpora nebo její část poskytnuta po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie. Podle bodu 138 nových pokynů bude Komise ve všech ostatních případech postupovat podle pokynů platných v době, kdy byla podpora poskytnuta, v projednávané věci tedy podle pokynů platných před rokem 2014. 5.2.2. Subjekt Willem II jako společnost v obtížích Podle bodu 10 písm. a) pokynů musí být společnost s omezeným ručením vlastníků považována za podnik v obtížích, kde došlo ke ztrátě více než poloviny zapsaného kapitálu a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců. V účetním roce 2008/2009 (13) vykázal subjekt Willem II ztrátu ve výši 3,9 milionu EUR při obratu 11,4 milionu EUR a jeho vlastní kapitál (eigen vermogen) se snížil ze 4,1 milionu EUR na 0,2 milionu EUR. V účetním roce 2009/2010 (14) vykázal subjekt Willem II ztrátu ve výši 4,4 milionu EUR při obratu 9,9 milionu EUR. Přes poskytnutí 2,4 milionu EUR obcí se jeho vlastní kapitál dále snížil z 0,2 milionu EUR na – 2,1 milionu EUR. Subjekt Willem II proto jednoznačně byl společností v obtížích. Tento fakt Nizozemsko nepopírá. Proto bude slučitelnost státní podpory poskytnuté subjektu Willem II posouzena na základě pokynů. 5.2.3. Obnovení dlouhodobé životaschopnosti Pokyny v oddíle 3.2 vyžadují, aby poskytnutí podpory bylo podmíněno provedením plánu restrukturalizace (viz body 34 až 37 pokynů), který musí v přiměřené lhůtě obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku. Komise v této souvislosti podotýká, že – jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění – rozhodnutí obce poskytnout subjektu Willem II 2,4 milionu EUR bylo podřízeno řadě podmínek. Tyto podmínky představovaly jádro plánu restrukturalizace vypracovaného subjektem Willem II (15). Plán byl navržen tak, aby vedl ke zdravé finanční situaci v průběhu tří let, přičemž rovněž splňoval požadavky KNVB ohledně pokračujícího udělení licence pro profesionální soutěže subjektu Willem II a pro získání statusu kategorie 2 do konce finančního roku 2012/2013. Plán restrukturalizace obnášel nové vedení, značné snížení počtu zaměstnanců a snížení počtu hráčů ve skupině. Několik hráčů přestoupilo, stávající smlouvy byly prodlouženy za nižší platy a nové smlouvy byly uzavřeny bez plateb za přestup. S tím bylo spojeno snížení nákladů na zaměstnance a hráče o 30 % během dvou let po přijetí plánu. Kromě 2,4 milionu EUR od obce byl subjekt Willem II schopen zajistit trvalý příspěvek ve výši 2,25 milionu EUR od soukromého sektoru. Komise se domnívá, že plán restrukturalizace řeší příčiny finančních potíží subjektu Willem II, zvláště náklady na hráče ve formě mezd a plateb za přestupy. Subjekt Willem II předpokládá úspory při své hlavní činnosti. Plán restrukturalizace se neopírá o externí faktory, které subjekt Willem II může sledovat, nikoli však plně kontrolovat, jako je nalézání nových sponzorů a zvýšení počtu diváků. Ačkoli finanční situace, zvláště pak záporný vlastní kapitál subjektu Willem II, zůstávají důvodem ke znepokojení, předpokládá se trvalé zlepšování finanční situace klubu a rovněž jeho pokračující fungování jakožto profesionálního fotbalového klubu. Vývoj ukazuje, že plán byl opravdu realistický. KNVB udělila status kategorie 2 již v prosinci 2011. Subjekt Willem II byl v roce 2010/2011 a znovu pak v roce 2011/2012 schopen dosáhnout provozního zisku ve výši 0,3 milionu EUR, a tudíž vylepšil k 30. červnu 2012 své vlastní kapitálové postavení na mínus 1,4 milionu EUR. 5.2.4. Kompenzační opatření Body 38 až 42 pokynů vyžadují, aby příjemce přijal kompenzační opatření za účelem omezení rušivých účinků podpory a jejího nepříznivého dopadu na podmínky obchodování na minimum. Komise v bodě 80 rozhodnutí o zahájení řízení připomněla v této souvislosti zvláštní povahu profesionálního fotbalu a navrhla řadu opatření, která by mohla být vykládána jako kompenzační opatření pro profesionální fotbal ve smyslu pokynů, například omezení zaregistrovaných hráčů v mezích povolených národním sdružením, přijetí mzdového stropu nižšího než obvyklé standardy v tomto odvětví, zákaz platit po určitou dobu náklady na přestup pro nové hráče nebo rozšíření činností ve prospěch společnosti. Přijetím omezení počtu hráčů nebo jejich mezd by klub rovněž přijal konkurenční nevýhodu v porovnání s jinými kluby bez těchto omezení. Zákaz odstupného za přestupy omezuje výběr nových soutěživých hráčů. Komise podotýká, že subjekt Willem II počet zaměstnanců a hráčů podle plánu skutečně snížil. Počet zaměstnanců se snížil ze 79 v sezóně 2009/2010 na 61 v sezóně 2010/2011 a na 53 v sezóně 2011/2012. Počet zaregistrovaných hráčů se snížil z 31 na 27. Mzdové náklady (16) byly sníženy na úroveň 48 % obratu, což je výrazně pod standardem UEFA 70 % jen na hráče. Během období restrukturalizace se za nové hráče neplatí žádné platby za přestupy. Tato opatření oslabila tým klubu, čímž přispěla na konci sezóny 2010/2011 a znovu pak v sezóně 2012/2013 k jeho sestoupení do druhé ligy. Komise rovněž konstatuje větší výdaje klubu ve veřejný prospěch prostřednictvím trénování amatérů. Komise má tedy za to, že byla přijata kompenzační opatření vyžadovaná pokyny, která měla za následek oslabení konkurenčního postavení subjektu Willem II v profesionálním fotbale. 5.2.5. Podpora omezená na minimum Komise rovněž konstatuje, že plán restrukturalizace je kromě dosažených vlastních úspor do značné míry financován externími soukromými subjekty. V roce 2009, kdy finanční potíže vznikly, se devět soukromých subjektů dohodlo půjčit subjektu Willem II celkem 2,25 milionu EUR. V roce 2010 se podařilo je přesvědčit, aby tyto částky klubu nadále ponechaly a aby souhlasily s tím, že se svých pohledávek nebudou domáhat, dokud je subjekt Willem II nebude schopen splatit. Přijaly rovněž nižší úrokovou sazbu ve výši 3 %. Šest z nich se podařilo přesvědčit, aby se zcela vzdaly 10 % ze svých pohledávek. To splňuje požadavek bodu 44 pokynů, že pro střední podnik, jako je subjekt Willem II, by mělo být nejméně 40 % nákladů na restrukturalizaci pokryto vlastním příspěvkem příjemce, včetně externího financování, které prokazuje přesvědčení o životaschopnosti příjemce. Výše podpory byla nezbytná. Podle plánu restrukturalizace by měla vést k mírně kladnému výsledku v sezónách 2010/2011 a 2011/2012 a pomalu zlepšovat úroveň kapitál. To by subjektu Willem II neumožňovalo kupovat nové hráče ani je přilákat vyššími platy. 5.2.6. Sledování a výroční zpráva Bod 49 pokynů vyžaduje, aby členský stát informoval o řádném provádění plánu restrukturalizace prostřednictvím pravidelných podrobných zpráv. Bod 51 stanoví méně přísné podmínky pro malé a střední podniky, u nichž se obvykle považuje za dostatečné předávání každoročních kopií rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Nizozemsko se zavázalo tyto zprávy předkládat. 5.2.7. Zásada jednou a dost Nizozemsko v souladu s body 72 až 77 pokynů upřesnilo, že subjekt Willem II v průběhu 10 let před poskytnutím této podpory neobdržel podporu na záchranu nebo restrukturalizaci. Zavázalo se také neposkytovat subjektu Willem II po dobu 10 let žádnou novou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci. Komise dospěla k závěru, že Nizozemsko poskytovalo subjektu Willem II podporu protiprávně, a to v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Státní podpora ve výši 2,4 milionu EUR, která byla subjektu Willem II udělena v letech 2009 a 2010, však splňuje podmínky pro podporu na restrukturalizaci uvedené v pokynech a lze ji považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, Státní podpora ve výši 2,4 milionu EUR, kterou Nizozemsko provedlo ve prospěch fotbalového klubu Willem II v Tilburgu, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie. (3) Před uzavřením smlouvy byla obec zákonným vlastníkem stadionu a pozemku, na němž stojí, zatímco subjekt Willem II byl ekonomickým vlastníkem stadionu, do kterého investoval své vlastní peníze. (4) Věc C-325/08 Olympique Lyonnais ECLI:EU:C:2010:143, body 27 a 28; věc C-519/04 P Meca-Medina a Majcen v. Komise ECLI:EU:C:2006:492, bod 22; věc C-415/93 Bosman ECLI:EU:C:1995:463, bod 73. (5) Rozhodnutí Komise týkající se Německa ze dne 20. března 2013 o Multifunktionsarena der Stadt Erfurt (věc SA.35135 (2012/N)), bod 12, a Multifunktionsarena der Stadt Jena (věc SA.35440 (2012/N)), souhrnná sdělení v Úř. věst. C 140, 18.5.2013, s. 1, a ze dne 2. října 2013 o Fußballstadion Chemnitz (věc SA.36105 (2013/N)), souhrnné sdělení v Úř. věst. C 50, 21.2.2014, s. 1, body 12–14; rozhodnutí Komise týkající se Španělska ze dne 18. prosince 2013 o možné státní podpoře čtyřem španělským profesionálním fotbalovým klubům (věc SA.29769 (2013/C)), bod 28, Realu Madrid CF (věc SA.33754 (2013/C)), bod 20, a údajné státní podpory ve prospěch tří fotbalových klubů ve Valencii (věc SA.36387 (2013/C)), bod 16, zveřejněno v Úř. věst. C 69, 7.3.2014, s. 99. (6) Sdělení Komise – Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2). Uplatňování těchto pokynů bylo prodlouženo sdělením Komise o prodloužení používání pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích ze dne 1. října 2004 (Úř. věst. C 296, 2.10.2012, s. 3). (7) 30.6.2008 – 1.7.2009 (8) 30.6.2009 – 1.7.2010 (9) Plan van aanpak Willem II ze dne 23. července 2010. (10) Například rozsudek ze dne 19. prosince 2012 ve věci C-288/11 Mitteldeutsche Flughafen AG a Flughafen Leipzig-Halle GmbH v. Komise, ECLI:EU:C:2012:821. (11) Viz poznámka pod čarou č. 6. (12) Sdělení Komise o pokynech pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1). (13) 30.6.2008 – 1.7.2009 (14) 30.6.2009 – 1.7.2010 (15) Viz poznámka pod čarou č. 9. (16) Účty subjektu Willem II nerozlišují mezi mzdami hráčů a jiných zaměstnanců.

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/DFA1310C3782FDEFC12583FF00182727?openDocument

7 Tdo 110/2019 Spisová značka: 7 Tdo 110/2019 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.110.2019.1 Dotčené předpisy: § 209 odst. 1, 4 písm. d) předpisu č. 40/2009Sb. § 8 odst. 5 předpisu č. 418/2011Sb. § 12 odst. 2 předpisu č. 40/2009Sb. IV.ÚS 1743/19 7 Tdo 110/2019-36 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 2. 2019 o dovolání obviněné právnické osoby DODÁVKY BRNO s. r. o. IČO: 02772833, se sídlem 148 00 Praha 4 – Kunratice, Chemická 951, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 8 To 119/2018, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 88/2017 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné právnické osoby DODÁVKY BRNO s. r. o. odmítá. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2018, č. j. 7 T 88/2017-1014, byla obviněná obchodní společnost DODÁVKY BRNO s. r. o., uznána vinnou zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněná byla odsouzena podle § 18 odst. 1, 2 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „t. o. p. o.“) za použití § 68 odst. 1 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výši 250 denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 4 000 Kč, celkem tedy 1 000 000 Kč. Dále jí byl podle § 23 odst. 1, 2 t. o. p. o. uložen trest uveřejnění rozsudku na své náklady v celostátním deníku ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněné k náhradě škody, přičemž někteří poškození byli se zbytkem svých nároků na náhradu škody odkázáni podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněné podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2018, č. j. 8 To 119/2018-1069, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Uvedeného trestného činu se obviněná dopustila jednáním podrobně popsaným pod body 1 až 10 výroku odsuzujícího rozsudku, jehož podstatou byl podvodný prodej motorových vozidel s pozměněným stavem ujetých kilometrů, čímž byla nadsazena prodejní cena a způsobena škoda kupujícím ve výši rozdílu mezi prodejní cenou vozidla a jeho skutečnou hodnotou. Toto jednání spočívalo stručně řečeno v tom, že neznámá osoba, jednatel, zaměstnanec obchodní společnosti DODÁVKY BRNO s. r. o. či k jednání za tuto obchodní společnost pověřená osoba v XY v období od 18. 2. 2015 do 19. 10. 2016 v úmyslu neoprávněného obohacení obviněné poté, co (u dílčích útoků uvedených pod body 1 – 2, 4 – 5, 8 a 10 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně) byla jednotlivá vozidla v držení obviněné obchodní společnosti, provedla či zadala provést opravu, při níž došlo k načtení nižšího stavu ujetých kilometrů z vyměněného náhradního dílu, avšak následně již nebylo přes diagnostiku na tachometru provedeno nastavení skutečného stavu ujetých kilometrů, jednotlivým kupujícím tuto podstatnou skutečnost, jež měla vliv na cenu vozidla, zamlčela, a způsobila jim tak prodejem vozidla za vyšší cenu majetkovou škodu. Dílčího útoku pod bodem 6 výroku o vině se dopustila obdobným způsobem, ovšem s tím, že k načtení nižšího stavu ujetých kilometrů došlo v souvislosti s opravou elektroinstalace Z. K., který měl vozidlo půjčené, přičemž obviněné byl skutečný stav ujetých kilometrů od počátku znám, kupující však po zjištění manipulace s počtem ujetých kilometrů nakonec odstoupil a vzniklá škoda spočívala pouze v nevrácení rezervačního poplatku 10 000 Kč. Dílčí útok pod bodem 7 pak spočíval v tom, že vozidlo uvedené pod bodem 6 bylo pak prodáno jinému kupujícímu, opět se zatajením skutečného stavu počtu ujetých kilometrů. Dílčí útok popsaný pod bodem 9 výroku o vině došlo obdobným způsobem, s tím, že k uvedenému technickému zásahu spojenému se snížením stavu ujetých kilometrů došlo údajně ze strany prodejce z Ukrajiny, který měl vozidlo půjčené, s čímž byla obviněná obchodní společnost srozuměna. Konečně dílčího útoku uvedeného pod bodem 3 se dopustila ve stručnosti tím, že přestože byla obchodní společnost DODÁVKY BRNO s. r. o. předchozím majitelem při odkoupení vozidla upozorněna, že vozidlo má ujeto o přibližně 200 000 km více, než udával tachometr, dne 16. 6. 2015 při prodeji vozidla tuto skutečnost kupujícímu zamlčela a způsobila mu tak škodu. Výše uvedeným jednáním způsobila obviněná škodu v celkové výši 1 054 370 Kč a mohla způsobit (konkrétně jednáním pod bodem 6 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, které zůstalo zčásti ve stadiu pokusu) ještě další škodu ve výši 65 400 Kč. Proti usnesení Krajského soudu v Brně podala obviněná dovolání ohledně všech jeho výroků, přičemž odkázala na důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatněnými námitkami projevila nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o její vině, a s tím, jak soudy hodnotily důkazy. Především zdůraznila, že nemohla nikoho uvést v omyl, jelikož kupující věděli o opravě vozidla, která údajně zapříčinila změnu stavu tachometru. Tato skutečnost vyplývá nejen z předávacích protokolů podepsaných poškozenými, ale také z výpovědí obviněné a svědků. Rovněž namítla, že nemohla přes diagnostiku na tachometru provést nastavení stavu ujetých kilometrů, neboť tento postup není reálně možný. Uvedla, že znalecký posudek soudního znalce Ing. Martina Urbánka ze dne 30. 1. 2018 je nepřezkoumatelný, jelikož mimo jiné neobsahuje ceníky prodejců ani jednotlivá vyjádření importérů vozidel, z nichž čerpal a na které odkazoval, nevypořádal se s posudkem znalce Jaroslava Roubíčka a uvedeny jsou i další výhrady. Pokud se závěry jednotlivých znaleckých posudků rozcházely, měl soud prvního stupně přistoupit k zadání tzv. revizního znaleckého posudku, kterým znalecký posudek Ing. Martina Urbánka podle názoru obviněné rozhodně není. Namísto toho však soud upřednostnil znalecký posudek Ing. Martina Urbánka, aniž by takový postup odůvodnil. Dále odkázala na ustanovení § 8 odst. 5 t. o, p. o. s tím, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila, neboť v roce 2014 zavedla do praxe tzv. etický kodex. Ten není možné považovat pouze za formální akt, což ostatně vyplývá i z výpovědí svědků. Kromě toho ona jako právnická osoba nenese důkazní břemeno k prokázání okolností svědčících pro její vyvinění. Obviněná rovněž odkázala na nedodržení zásady subsidiarity trestní represe, dále procesní zásady in dubio pro reo a namítla porušení ustanovení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř., přičemž závěr soudů o vině se tak podle jejího přesvědčení ocitl v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně, případně i rozsudek Městského soudu v Brně, a přikázal příslušnému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl, že dovolání je založeno na námitkách ohledně nesprávného hodnocení svědeckých výpovědí a znaleckého posudku, které nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Pod ten nespadá ani námitka týkající se nedodržení pravidla in dubio pro reo. Nad rámec toho podrobně rozvedl, že skutková zjištění soudů nejsou v žádném extrémním rozporu s důkazy, ale naopak z nich vyplývají. Poukaz obviněné na § 8 odst. 5 t. o. p. o. a nedodržení zásady subsidiarity trestní represe formálně odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu, jedná se však o námitky neopodstatněné. V posuzované věci dospěly soudy obou stupňů k závěru, že etický kodex obviněné vůbec neplnil svůj účel, jelikož postrádal jakoukoli preventivní, detekční a represivní úroveň, jednalo se tedy o čistě formální akt. Shodný závěr platí i pro školení zaměstnanců. Podmínky použití uvedeného ustanovení nebyly v této věci splněny. Jednání obviněné se nevymyká běžně se vyskytujícím případům trestného činu podvodu postihovaným prostředky trestního práva. V této věci nebylo zjištěno nic tak výjimečného, co by vylučovalo možnost uplatnění trestní represe vůči obviněné, prostředky trestního práva tak byly použity zcela důvodně. Z těchto důvodů státní zástupce navrhl, aby dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněnou jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podstatou tohoto dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího výroku rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů a v jakém rozsahu provedly dokazování, se míjejí s ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. již proto, že je jimi vytýkáno porušení procesního práva, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., zatímco zákonným dovolacím důvodem je porušení hmotného práva. Obviněná založila dovolání z větší části na námitkách, které vztahovala nikoli ke skutkovým zjištěním soudů, nýbrž k jiné verzi skutkového stavu, kterou se snažila prosadit v návaznosti na svou obhajobu založenou na tvrzení, že všichni kupující byli před koupí jednotlivých vozidel informováni o skutečném počtu najetých kilometrů. Její námitky tedy v podstatě směřovaly proti skutkovým zjištěním soudů a spočívaly v jiném hodnocení provedených důkazů. Jde o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Výše uvedené platí i o tvrzení dovolatelky, že nemohla přes diagnostiku na tachometru provést nastavení stavu ujetých kilometrů, neboť tento postup není reálně možný. Takovou argumentací pouze nesouhlasí s výsledky dokazování, především se znaleckým posudkem soudního znalce Ing. Martina Urbánka ze dne 30. 1. 2018. S těmito námitkami už se dostatečně vypořádaly soudy obou stupňů. Nejvyšší soud připomíná, že v této trestní věci nejprve vypracoval znalec Ing. Jiří Finsterle odborné vyjádření, ve kterém stanovil hodnotu jednotlivých vozidel. Následně byl obhajobou osloven znalec Jaroslav Roubíček pro vypracování znaleckého posudku. Protože však byly mezi závěry výše uvedených znalců i po výslechu znalce výrazné rozpory, byl soudem přibrán Ing. Martin Urbánek, znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, všeobecné strojírenství, k vypracování nového, tzv. revizního znaleckého posudku, jak jej nazývá soud prvního stupně v bodě 20 odůvodnění svého rozsudku (nejednalo se však o znalecký posudek ústavu ve smyslu § 110 tr. ř., nýbrž o nový znalecký posudek jiného znalce podle § 109 tr. ř., a označení „revizní znalecký posudek“, který trestní řád v předmětných ustanoveních ani nepoužívá, není rozhodný). Ten se dopodrobna vyjádřil ke všem zadaným otázkám, následně vysvětlil, z jakého důvodu dospěli oba znalci k různým závěrům. Znalec Ing. Martin Urbánek dostatečně objasnil postup, jakým stanovil hodnotu jednotlivých vozidel. Pokud soud prvního stupně při určení výše škody vycházel především ze závěrů tohoto znaleckého posudku, nelze mu takový postup vytknout. Na tomto místě je možné připomenout, že do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces (čl. 4, čl. 90 Ústavy). Mezi skutkovými zjištěními Městského soudu v Brně, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Brně, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé však Nejvyšší soud žádný extrémní rozpor neshledal. Soud prvního stupně postupoval v souladu s ustanoveními § 2 odst. 5 tr. ř. a § 2 odst. 6 tr. ř. a jeho přesvědčivě odůvodněné skutkové závěry logicky vyplývají z obsahu provedených důkazů. Po podrobném rozboru obsahu provedených důkazů dostatečně zdůvodnil, z jakých důkazů vzal skutkový stav za prokázaný (viz zejména body 23 až 25 odůvodnění rozsudku). Skutková zjištění soudů mají odpovídající podklad především ve svědeckých výpovědích jednotlivých poškozených, kteří dopodrobna popsali, za jakých okolností probíhala koupě ojetých vozidel a jaké informace a listinné dokumenty jim byly při koupi obviněnou poskytnuty. Tyto výpovědi byly v souladu s provedenými listinnými důkazy, resp. vyvrátily pravdivost některých listin předložených obhajobou (především tzv. předávacích protokolů). Námitka extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je proto z výše uvedených důvodů zcela bezpředmětná. S ohledem na zřejmou procesní povahu námitek obviněné, ve kterých pouze obecně odkázala na údajné porušení ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a zásady in dubio pro reo, je možné pouze stručně konstatovat, že takové námitky nespadají pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a nejsou tudíž způsobilé založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu. Naopak za odpovídající uplatněnému dovolacímu důvodu je možné označit tu část dovolání, ve které obviněná odkázala na ustanovení § 8 odst. 5 t. o. p. o. a porušení zásady subsidiarity trestní represe. V obou případech se však jedná o námitky zjevně neopodstatněné. Nejvyšší soud pro přehlednost uvádí, že novelou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim provedenou zákonem č. 183/2016 Sb., byla prostřednictvím § 8 odst. 5 zavedena možnost vyvinění právnické osoby (exkulpace) v případě, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. K exkulpaci právnické osoby tudíž dochází v případě, jestliže i přes vynaložení veškeré snahy, které bylo možné na právnické osobě spravedlivě požadovat, aby zabránila spáchání protiprávního činu, k takovému činu došlo, a tedy jednání některé z osob uvedených v § 8 odst. 1 t. o. p. o. bylo určitým excesem, a nejeví se proto jako spravedlivé takové jednání právnické osobě přičíst (srov. § 8 odst. 2 t. o. p. o.). Opatření právnické osoby sloužící k předcházení spáchání protiprávního činu bude sestávat primárně z dodržování všech zákonů a dalších předpisů, které je tato právnická osoba povinna dodržovat, a vnitřních předpisů, které právnická osoba přijala a jež jsou pro osoby v řídícím, kontrolním nebo vedoucím postavení závazné a zaměstnanci jsou povinni se jimi při plnění pracovních úkolů řídit. Právnické osoby se specifickým okruhem činnosti (např. bankovnictví či pojišťovnictví) mají minimální standardy těchto povinností stanoveny zákonem. V případě ostatních právnických osob je na jejich posouzení, jestli a jaké vnitřní předpisy vydá, aby dostála uvedeného účelu (viz Šámal, P., Dědič, J., Gřivna, T., Púry, F., Říha, J. Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání. Praha C. H. Beck, 2018, s. 158). K závěru o splnění podmínek pro exkulpaci podle § 8 odst. 5 t. o. p. o. však nestačí prosté přijetí vnitřních předpisů nebo jiných opatření. Důležité je především zajištění dodržování těchto opatření, kontrola jejich plnění a případná detekce jejich porušení a následná adekvátní reakce. V projednávaném případě dospěl soud prvního stupně v bodě 28 odůvodnění svého rozsudku k závěru, že obviněná nevynaložila veškeré úsilí, které lze na ní spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že etický kodex obviněné je pouhým formálním aktem, jehož dodržování nebylo vynucováno jakýmikoli prostředky. Ani pravidelné proškolování zaměstnanců ohledně předcházení nezákonnému jednání v tomto případě očividně neplnilo svůj účel, tj. poskytnout dostatečnou prevenci před trestným jednáním uvnitř obchodní společnosti. Minimálně v deseti projednávaných případech bylo zcela zjevné, že jednání se zákazníky bylo naprosto nedostačující (srov. např. svědecké výpovědi poškozených, listinných důkazů – emailové korespondence apod.). Soud prvního stupně tak zcela správně uzavřel, že uvnitř společnosti nebyla nastavena žádná detekční, represivní ani preventivní úroveň dodržování pravidel obsažených ve zmiňovaném etickém kodexu, přičemž samotná firemní kultura popírala pravidla v tomto kodexu zakotvená. K tomu Nejvyšší soud může pouze stručně dodat, že pro naplnění exkulpačního důvodu nepostačuje, pokud jsou uvedená opatření ve společnosti pouze „na papíře“, musí být zabezpečeno jejich faktické naplňování, kontrola přijatých opatření a vyhledávání jejich porušování (viz literatura výše citovaná), což v tomto případě prokazatelně nebylo. Z dokazování provedeného soudy nižších stupňů je zcela zřejmé, že v obchodní společnosti docházelo k porušování pravidel bez jakékoli adekvátní reakce ze strany jednatelů či jiných osob odpovědných za řádný chod právnické osoby. Z těchto důvodů nebylo možné obviněnou zprostit trestní odpovědnosti za trestné jednání, které je podrobně popsáno v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku Městského soudu v Brně. Na závěr Nejvyšší soud dodává, že výrok o vině obviněné není v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 tr. zákoníku, v němž je zakotvena zásada subsidiarity trestní represe a pojetí trestní represe jako krajního prostředku ochrany dotčených zájmů (princip ultima ratio). Obecně řečeno je třeba trestní odpovědnost vyvodit zásadně za každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku (viz § 13 odst. 1 tr. zákoníku). Tento závěr je u méně závažných trestných činů (v zásadě tedy nikoli u zločinů, mezi něž patří i čin obviněné) korigován zásadou subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku) a z ní vyplývajícího principu ultima ratio. Jednání popsané v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně naplnilo všechny znaky zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (dílem ve stadiu pokusu), přičemž tímto trestným jednáním byla způsobena poměrně vysoká škoda (ve výši přes 1 milion Kč) a poškozena byla řada osob. Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty (viz stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012, publikované pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). Hlavním kritériem je zde společenská škodlivost činu, kterou je třeba zvažovat v konkrétním posuzovaném případě s ohledem na intenzitu naplnění kritérií uvedených v § 39 odst. 2 tr. zákoníku. Z nich především výše škody a způsob provedení činu a jeho okolnosti (opakované útoky a dlouhodobější jednání) v daném případě vylučují použití uvedené zásady. Z těchto důvodů je uplatnění trestněprávní represe v posuzovaném případě zcela namístě. Dovolací námitky obviněné tedy zčásti nejsou podřaditelné pod uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., zčásti jsou zjevně neopodstatněné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněné obchodní společnosti DODÁVKY BRNO s. r. o. jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

https://rejstriky.finance.cz/firma-elvac-solutions-s-r-o-27396649

ELVAC SOLUTIONS s.r.o. Ostrava IČO 27396649 kontakty (22.02.2020) | Finance.cz ELVAC SOLUTIONS s.r.o. Ostrava IČO: 27396649 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ELVAC SOLUTIONS s.r.o., která sídlí v obci Ostrava a bylo jí přiděleno IČO 27396649. Firma s názvem ELVAC SOLUTIONS s.r.o. se sídlem v obci Ostrava byla založena v roce 2005. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení , Poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software a další. Základní údaje o ELVAC SOLUTIONS s.r.o. IČO: 27396649 Krajský soud v Ostravě 12.3.2007 27396649 Společnost s ručením omezeným 6.12.2005 Aktuální kontaktní údaje ELVAC SOLUTIONS s.r.o. Kontakty na ELVAC SOLUTIONS s.r.o. IČO: 27396649 Hasičská 930/53 , Ostrava 700 30 19.7.2016 Hasičská 930/53 , Ostrava 700 30 11.12.2006 - 19.7.2016 Vratislavova 4/27 , Praha 128 00 6.12.2005 - 11.12.2006 Obory činností ELVAC SOLUTIONS s.r.o. IČO: 27396649 Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 3.10.2014 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 24.11.2009 - 3.10.2014 výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 24.11.2009 - 3.10.2014 velkoobchod 6.12.2005 - 24.11.2009 specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím 6.12.2005 - 24.11.2009 zprostředkování obchodu a služeb 6.12.2005 - 24.11.2009 poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software 6.12.2005 - 24.11.2009 výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů 6.12.2005 - 24.11.2009 výroba, instalace a opravy elektronických zařízení 6.12.2005 - 24.11.2009 Hasičská 930/53 , Ostrava 700 30 1001038967 Vedení firmy ELVAC SOLUTIONS s.r.o. IČO: 27396649 Každý jednatel zatupuje společnost ve všech záležitostech samostatně. 3.10.2014 Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. 6.12.2005 - 3.10.2014 Zbyšek Ciompa 3.10.2014 Roman Gryc 22.12.2017 445, Lučina 739 39 Ing. Roman Šianský 9.1.2006 - 4.12.2009 od 1.1.2006 do 13.11.2009 216, Baška 739 01 Jan Grossmann 6.12.2005 - 14.2.2013 od 6.12.2005 do 1.1.2013 Vodárenská 704, Ostrava 725 26 Mgr. Roman Gryc 4.12.2009 - 6.11.2013 Mozartova 1784, Frýdek-Místek 738 01 Zbyšek Ciompa 14.2.2013 - 3.10.2014 Roman Gryc 6.11.2013 - 22.12.2017 Mgr. Roman Gryc Vlastníci firmy ELVAC SOLUTIONS s.r.o. IČO: 27396649 zakladni 200 000 Kč 100% 6.12.2005 - 19.7.2016 Sbírka Listin ELVAC SOLUTIONS s.r.o. IČO: 27396649 C 29896/SL 24 účetní závěrka [2014] vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 23.11.2015 27.11.2015 9 C 29896/SL 23 notářský zápis NZ 612/2014 rozh.VH Krajský soud v Ostravě 10.9.2014 2.10.2014 27.10.2014 12 C 29896/SL 22 účetní závěrka [2013] s příl. Krajský soud v Ostravě 7.7.2014 27.8.2014 9 C 29896/SL 21 účetní závěrka [2012] rozvaha+výkaz zisků a ztrát, příloha Krajský soud v Ostravě 27.1.2014 27.1.2014 9 C 29896/SL 20 smlouvy o převodu obchod. podílu ELVAC a.s. / Mgr. Gryc Krajský soud v Ostravě 1.11.2013 4.11.2013 8.11.2013 4 C 29896/SL 19 zakladatelské dokumenty Úplné znění Společenské smlouvy Krajský soud v Ostravě 1.11.2013 4.11.2013 8.11.2013 9 C 29896/SL 18 notářský zápis NZ 345/2013 Rozhodnutí VH Krajský soud v Ostravě 1.11.2013 4.11.2013 8.11.2013 8 C 29896/SL 17 účetní závěrka r. 2011 s příl. Krajský soud v Ostravě 21.11.2012 21.1.2013 9 C 29896/SL 16 účetní závěrka r.2010 vč.příl. Krajský soud v Ostravě 25.5.2011 27.5.2011 9 C 29896/SL 15 účetní závěrka r. 2009 vč. příl. Krajský soud v Ostravě 14.7.2010 20.7.2010 12 C 29896/SL 14 podpisové vzory jedn.-Mgr.Roman Gryc Krajský soud v Ostravě 20.11.2009 23.11.2009 7.12.2009 1 C 29896/SL 13 účetní závěrka r. 2008 vč.příl. Krajský soud v Ostravě 9.3.2009 29.4.2009 6.5.2009 11 C 29896/SL 12 zakladatelské dokumenty -ÚPZ společenské smlouy Krajský soud v Ostravě 29.10.2008 23.4.2009 29.4.2009 9 C 29896/SL 11 notářský zápis NZ 337/2008 změna společ.sml. Krajský soud v Ostravě 29.10.2008 11.11.2008 13.11.2008 7 C 29896/SL 10 účetní závěrka r. 2007 Krajský soud v Ostravě 1.7.2008 2.7.2008 11 C 29896/SL 9 účetní závěrka r. 2006 vč.příl., daň.přiznání Krajský soud v Ostravě 11.10.2007 15.10.2007 18 C 29896/SL 8 notářský zápis NZ 316/2006-změna SS Krajský soud v Ostravě 30.11.2006 3.4.2007 7 C 29896/SL 7 účetní závěrka r. 2005 vč. příl. Krajský soud v Ostravě 31.12.2005 28.7.2006 2.8.2006 10 C 29896/SL 6 notářský zápis NZ 421/2005 Krajský soud v Ostravě 22.12.2005 19.4.2006 4 C 29896/SL 5 podpisové vzory Krajský soud v Ostravě 22.12.2005 19.4.2006 1 C 29896/SL 4 ostatní -prohlášení Krajský soud v Ostravě 22.12.2005 19.4.2006 1 C 29896/SL 3 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ostravě 22.12.2005 19.4.2006 5 C 29896/SL 2 podpisové vzory +prohl. Krajský soud v Ostravě 2.8.2005 5.1.2006 2 C 29896/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 262/2005-úplné znění ZL Krajský soud v Ostravě 2.8.2005 5.1.2006 11 Hodnocení ELVAC SOLUTIONS s.r.o. Výpis dat pro firmu ELVAC SOLUTIONS s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy ELVAC SOLUTIONS s.r.o., 27396649 na obchodním rejstříku výpis firmy ELVAC SOLUTIONS, s.r.o., 27396649 na živnostenském rejstříku ELVAC SOLUTIONS s.r.o. - 27396649 - Ostrava , Hasičská 930/53 ELVAC PRAHA s.r.o. - 26725576 - Praha , Na Babě 1526/35 ELVAC PROMEDIA s.r.o. - 27765806 - Ostrava , Hasičská 930/53 ELVAC a.s. - 25833812 - Ostrava , Hasičská 930/53 "SPORTOVNÍ KLUB ELVAC OSTRAVA v likvidaci" - 22729241 - Ostrava , Hasičská 930/53

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/reprodukcni-mat-dreviny-obeh-1801.html

 Uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu - udělení licence krok za krokem | BusinessInfo.cz > Uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu - udělení licence krok za krokem Uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu - udělení licence krok za krokem Pod tuto činnost spadá nabízení reprodukčního materiálu k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo dodávka třetí osobě včetně dodávky na základě smlouvy o poskytování služeb, anebo jakýkoliv způsob převodu práva nakládat s reprodukčním materiálem na jinou osobu při podnikání, vývoz a dovoz za účelem prodeje anebo poskytování vzorků genetických zdrojů.nebo jakýkoliv jiný způsob převodu práva nakládat s reprodukčním materiálem na jinou osobu při podnikání. Zájemce o provozování této činnosti musí získat licenci od Ministerstva zemědělství. Licence je udělena na základě písemné žádosti. Žádost o udělení licence pro uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin, určených k obnově lesa a k zalesňování, do oběhu Zodpovědný útvar: Ministerstvo zemědělství Žádost se podává na jednotné podací místo: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, odbor osiv a sadby, registrace firem, Za opravnou 4, 150 06 Praha 5 - Motol Je doporučeno používat již vypracovaný formulář (MZe_formular.doc, 94 kB) Náležitosti žádosti a podmínky pro udělení licence K žádosti fyzická osoba přikládá: Úředně ověřenou kopii dokladu o dosaženém odborném lesnickém vzdělání žadatele. Čestné prohlášení o tom, že žadatel – fyzická osoba nezastává funkci vedoucího pracovníka podle § 21a odst. 2 zákona č. 149/2003 Sb. a popis dosavadní odborné lesnické praxe žadatele s uvedením počtu let trvání praxe. Písemný souhlas zaměstnavatele žadatele – fyzické osoby (§ 21a odst. 2 zákona č. 149/2003 Sb.), je-li fyzická osoba zaměstnancem, který nezastává funkci vedoucího zaměstnance státního podniku, státní organizace nebo obchodní společnosti zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence, anebo zaměstnancem orgánů veřejné správy nebo pověřené osoby (§ 26 a 30 zákona č. 149/2003 Sb.). Správní poplatek (kolková známka ve výši 1 000,- Kč). Právnická osoba nebo fyzická osoba, která ustanovila odpovědného zástupce pak přiloží: Úředně ověřenou kopii dokladu o dosaženém odborném lesnickém vzdělání odpovědného zástupce. Popis dosavadní odborné lesnické praxe odpovědného zástupce s uvedením počtu let praxe (čestné prohlášení). Čestné prohlášení žadatele – fyzické osoby, že nezastává funkci vedoucího pracovníka podle § 21a odst. 2 zákona č. 149/2003 Sb. Písemný souhlas souhlas zaměstnavatele žadatele – fyzické osoby (§ 21a odst. 2 zákona č. 149/2003 Sb.), je-li fyzická osoba zaměstnancem, který nezastává funkci vedoucího zaměstnance státního podniku, státní organizace nebo obchodní společnosti zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence, anebo zaměstnancem orgánů veřejné správy nebo pověřené osoby (§ 26 a 30 zákona č. 149/2003 Sb.) Správní poplatek (kolková známka ve výši 1 000,- Kč).. Ministerstvo vydá rozhodnutí o licenci do 30 dní ve složitějších případech 60 dní OAO Belsolod pořádá výběrové řízení na výběr dodavatele 5 tis. tun sladovnického ječmene v hodnotě 1 mil. USD. V Programu rozvoje venkova a OP Rybářství lze žádat o dotace Ministr zemědělství chce prosazovat oznamovací povinnost při prodeji zemědělské půdy Podnikatelská misi v sektoru zemědělství a potravinářství do Angoly 06.05.2018 | Luanda

http://regiony.kurzy.cz/praha/radlicka/1359-49/

Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5, objekt - Města a obce Kurzy.cz > Praha > Radlická > Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 - informace o poště a PSČ, údaje z katastru nemovitostí a katastrální mapa, GPS pozice pro navigaci, informace o firmách, osobách a živnostech z veřejného rejstříku. Základní údaje o objektu Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 Zařazení objektu Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 Smíchov 1359, Praha Identifikace objektu Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 50.0612621737, 14.4000556259 Navigovat SO.21923281 Veřejný rejstřík v objektu Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 Mapa Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 Umístění Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 na mapě, firmy na dané adrese. Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5.- Mapa Na tomto místě se zobrazí Google mapa s informacemi o podnikání a sídlech firem na adrese Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5. Pokud tuto mapu nevidíte, zkotrolujte prosím, zda je ve vašem prohlížeči spuštěn Javaskript. Poslední změny firem v objektu Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 V objektu evidujeme 21 změn. Nová firma na adrese PFA provozní s.r.o. Změna názvu firmy na adrese z VEB - SVAR s.r.o. na VEB - SVAR s.r.o. v likvidaci Nová firma na adrese VEB - SVAR s.r.o. Firma změnila sídlo VEB - SVAR s.r.o. Firma změnila sídlo VST-CZ s.r.o. v likvidaci Nová firma na adrese TEMPLUM-společenské hry s.r.o. Firma změnila sídlo TEMPLUM-společenské hry s.r.o. Nová firma na adrese SMART FACILITY s.r.o. Nová firma na adrese Všeobecné sdružení pacientů České republiky Nová firma na adrese Družina Jednorožce Nově vzniklé firmy v objektu Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 V objektu Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 má sídlo 9 firem. V minulosti sídlilo v objektu dalších 2 firmy. PFA provozní s.r.o. Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha SMART FACILITY s.r.o. Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha Všeobecné sdružení pacientů České republiky Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha PFA service s.r.o. Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha Společenství vlastníků jednotek pro dům Radlická ... Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha Družina Jednorožce Praha 5, Radlická 49 TEMPLUM-společenské hry s.r.o. Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha VEB - SVAR s.r.o. v likvidaci Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha PROSPERA s.r.o. Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha Smíchov 1359, Praha na parcele st. 1308 v KÚ SmíchovInformace z katastru nemovitostí Čísla domovní1359 Na parcelest. 1308 1 adresa, Radlická 1359/49 ID Budovy1001744101 KódSO.21923281 Definiční bodX:-1045692.96 Y:-744710.56 GPS50.0612621737,14.4000556259 GPS H°M'S"50°03'40.5438",14°24'0.2003" GPS Geocaching50°3.675730'N,14°24.003338'E objekty ulice Radlická, ve kterých má sídlo nejvíce společností V následujících objektech ulice Radlická je umístěno sídlo nejvíce firem: Radlická 663/28, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 608/2, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 1170/61, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 2485/103, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 2487/99, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 333/150, Radlice, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 2000/3, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 2343/48, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 3201/14, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 505/58, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 180/50, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 112/22, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 19/1, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 3185/1c, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 520/117, Jinonice, 158 00 Praha 5, obec Praha Radlická 3207/88a, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 298/105, Radlice, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 806/18, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha Radlická 901/37, Smíchov, 150 00 Praha 5, obec Praha V ulici Radlická je celkem 133 objektů. Zobrazit všechny objekty Označení stránky: radlická 49, stolní hry radlická, praha, hlavní město prahaPříbuzné stránky Mgr. Alice Kubíčková, Radlická 1359/49 - obchodní rejstřík firemadresa Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 - všechny firmy§ 1359 paragraf 1359 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.§ 1359, paragraf 1359 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.§ 49 paragraf 49 - Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., znění k 27.5.2004§ 49 paragraf 49 - Zákoník práce č. 262/2006 Sb., porovnání znění k 1.1.2007§ 49 paragraf 49 - Zákoník práce č. 262/2006 Sb., porovnání znění k 1.7.2012Braník 1359, Braník, 147 00 Praha 4, objekt - Města a obceStará silnice 49/49, 747 07 Opava-Jaktař, objekt - Města a obce§ 49 paragraf 49 - Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., porovnání znění k 1.1.2013§ 49 paragraf 49 - Zákoník práce č. 262/2006 Sb., porovnání znění k 14.4.2008 objekt Radlická 1359/49, Smíchov, 150 00 Praha 5 21923281 9 živností 4 osoby z OR pátek 14.7.2017 07:01:16 TOP: Akcie CZ

http://www.psp.cz/eknih/1960ns/tisky/t0195_01.htm

NS RČS 1960-1964, tisk 195, část č. 1 Telekomunikačními zařízeními jsou zařízení k dopravě zpráv, údajů (dat), obrazů a návěští pomocí elektrické energie, zejména drátový telegraf a telefon, radiotelegraf a radiotelefon, vysílací a přijímací zařízení rozhlasová a televizní a jiná vysílací a přijímací rádiová, popřípadě světelná zařízení. Jednotná telekomunikační síť (1) K uspokojování potřeb obyvatelstva a socialistických organizací v oboru telekomunikací je určena jednotná telekomunikační síť, o jejíž výstavbu, provoz a rozvoj pečuje Ústřední správa spojů. (2) Do jednotné telekomunikační sítě náleží zejména: místní a meziměstské telefonní sítě se zesilovacími stanicemi, telefonními ústřednami, hovornami, příslušnými vedeními a účastnickými stanicemi, telegrafní síť včetně dálnopisné účastnické sítě s příslušnými ústřednami, okruhy (vedeními) a stanicemi, zařízení (přístroje, okruhy, sítě) pro přenos dat, zpracovaných nebo určených pro zpracování matematickými a podobnými stroji, radiotelegrafní a radiotelefonní vysílací a přijímací zařízení, vysílací a přenosová technická zařízení rozhlasová a televizní, zařízení (síť, zesilovací stanice) rozhlasu po drátě (kromě účastnických reproduktorů), sítě místního rozhlasu, signální, hodinová a jiná vyrozumívací zařízení, jestliže jsou ve správě organizací spojů. (3) Telekomunikační zařízení, která nenáleží do jednotně telekomunikační sítě, avšak jsou způsobilá pro začlenění do této síta budou do ní postupně začleněna, a to za předpokladu, že po začlenění budou uživatelům zachovány podle jejich potřeb kvalita a rozsah telekomunikačního styku, obstarávaného těmito zařízeními. Postup při tomto začlenění a jeho rozsah stanoví prováděcí předpisy. (3) Ústřední správa spojů pečuje o dostupnost, hospodárnost, rychlost a spolehlivost telefonního a telegrafního styku; utajení přenášených zpráv, a to zejména tím; že důsledně zavádí novou techniku, především automatizaci, rozšiřuje počet účastnických stanic a jiných zařízení (veřejných hovoren, veřejných stanic a automatů) určených zejména k telekomunikačnímu styku obyvatelstva. (8) Výstavba a provoz vysílacích a přenosových rozhlasových a televizních zařízení a zařízení rozhlasu po drátě náleží Ústřední správě spojů a organizacím spojů, jež jsou povinny dbát o účelné rozšiřování možnosti příjmu rozhlasových a televizních pořadů, přejímaných od organizací pověřených jejích tvorbou. mimo jednotnou telekomunikační síť (1) Organizace i obyvatelstvo používají k telekomunikačnímu styku zásadně jednotné telekomunikační sítě. Pouze v případech, kdy bude vyloučeno dosáhnout sledovaného cíle zařízeními a výkony této sítě, je možno zřídit a provozovat telekomunikační zařízení mimo tuto síť, a to jen po předchozím povolení Ústřední správy spojů nebo orgánů jí pověřených (dále jen povolující orgán), pokud není dále stanoveno jinak. (2) Povolení může být zrušeno, vyžaduje-li to bezpečnost státu nebo závažné hospodářské nebo jiné důvody. Důvodem zrušení daného povolení může být též možnost účelného začlenění povoleného zařízení do jednotné telekomunikační sítě. (3) Zanikne-li povolení z jakéhokoliv důvodu a nepřevezme-li příslušné telekomunikační zařízení organizace spojů, je dosavadní provozovatel zařízení povinen uvést toto zařízení do stavu vylučujícího další jeho používání. Neučiní-li tak, může provést potřebné opatření povolující orgán na jeho náklad. (4) Povoleného telekomunikačního zařízení mohou z naléhavých důvodů bez úplaty použít organizace spojů, vojenská správa nebo orgány ministerstva vnitra; poskytne-li při tom provozovatel zařízení osobní úkony, přísluší mu za ně přiměřená náhrada. (1) Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radiových stanic lze udělit, jde-li o a) uspokojení odůvodněných potřeb pohyblivých služeb, jejichž zabezpečení nelze řešit jinak než rádiovým spojením, b) rádiové vysílací stanice sloužící rozvoji vědy a techniky (tzv. pokusné stanice), c) rádiové vysílací stanice sloužící technickému sebevzdělání a studiu (tzv. amatérské stanice). Jinak lze povolit zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic jen zcela výjimečně, když nelze ledovaného cíle dosáhnout použitím zařízení jednotné telekomunikační sítě, především zařízení drátového, a když zvláštní okolnosti odůvodňují použití rádiového spojení. Zastupitelským úřadům cizích států lze udělit povolení ke zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic jen za předpokladu vzájemnosti a se souhlasem ministerstva zahraničních věcí. (2) Povolení ke zřizování a provozování vysílacích rádiových stanic uděluje povolující orgán (§ 4 odst. 1); výjimku tvoří amatérské vysílací rádiové stanice, k jejichž zřízení a provozování uděluje povolení ministerstvo vnitra nebo orgán jím pověřený. (4) Vysílací rádiové stanice, a to i neúplné, pokud k jejich zřízení a provozování nebylo vydáno platné povolení nebo pokud nejsou v držení organizací nebo osob oprávněných podle tohoto zákona k jejich zřizování a provozování bez povolení, lze přechovávat jen s povolením ministerstva vnitra nebo orgánů jím pověřených. Tohoto povolení není třeba pro vysílací rádiové stanice; které přechovávají jejich oprávnění výrobci. (1) Bez povolení podle tohoto zákona mohou zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť a) vojenská správa k vojenským účelům, b) ministerstvo vnitra k bezpečnostním účelům, c) Československé státní dráhy pro účely železničního provozu na podkladě plánů rozvoje telekomunikací v železniční dopravě, projednaných s Ústřední správou spojů, d) správa civilního letectví pro zabezpečovací a sdělovací rádiovou leteckou službu s výjimkou rádiových stanic na letadlech, e) organizace energetiky k řízení, zabezpečování a automatizaci elektrizační soustavy, a to při použití zařízení s nosnými proudy po silnoproudých vedeních, při použití sdělovacích vedení využívajících v převážné části trasy podpěr silnoproudých vedení a při použití kabelových vedení a rádiových zařízení na velmi krátkých vlnách, pokud neslouží převážně k účelům dorozumívacím. (2) Telekomunikačními zařízeními drah nebo letecké správy mohou být v dohodě s organizacemi spojů obstarávány též výkony pro veřejnost ve stanicích drah, ve vlacích a na letadlech. (3) Povolení není třeba ke zřízení a provozování drátových telegrafů, telefonů a elektrických návěstních zařízení uvnitř budov nebo na souvislých pozemcích téhož provozovatele, které nejsou používány k veřejné dopravě. Taková telekomunikační zařízení mohou být podrobena dozoru orgánů určených Ústřední správou spojů. Povolení je však třeba, mají-li být taková zařízení připojena na jednotnou telekomunikační síť nebo na telekomunikační zařízení jiného provozovatele anebo mají-li překračovat státní hranice. a) rádiových zařízení o velmi nízkém výkonu k řízení modelů a hraček, lékařských radiosond a podobných zařízení, b) zařízení průmyslové televize s přenosem modulace po kabelu, i když se při tom dočasně použije veřejné cesty nebo cizího pozemku; Ústřední správa spojů stanoví, kterých zařízení a za jakých podmínek se toto ustanovení týká. (1) K užívání rozhlasových a televizních přijímačů není třeba povolení. Vlastníci, popřípadě uživatelé jsou však povinni ohlásit tyto přijímače k evidenci u organizací spojů, určených Ústřední správou spojů, řídit se podmínkami stanovenými v prováděcích předpisech a platit stanovené poplatky. (2) Vlastník, popřípadě uživatel přijímače odhlášeného z evidence je povinen uvést přijímač do stavu vylučujícího další jeho používání; neučiní-li tak, může provést potřebné opatření organizace spojů na jeho náklad. (2) Bez úhrady se dopravují pouze služební zprávy organizací spojů a telegrafické zprávy k odvrácení následků živelních pohrom, k záchraně lidských životů, o ohrožení bezpečnosti státu, naléhavá hlášení o infekčních chorobách nebo při závažných dopravních poruchách, popřípadě jiné zprávy, jimž byla přiznána tato výhoda v prováděcích předpisech. (4) Za povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení podle § 4 a 5 a za rozhlasové a televizní přijímače, podléhající evidenci podle § 7, lze vybírat poplatky. Tyto poplatky, stanovené s přihlédnutím k účelu a rozsahu zařízení, vyhlašuje Ústřední správa spojů. Ustanovení předchozího odstavce platí tu přiměřeně. (5) Odpovědnost organizací spojů vůči uživatelům telekomunikačních výkonů a zařízení je omezena na povinnost urychleně odstranit závadu a vrátit zaplacené úhrady, popř. poplatky podle zásad stanovených v podmínkách pro užívání jednotné telekomunikační sítě. Pokud jde o vzájemné vztahy spolupráce a odpovědnosti mezi Ústřední správou spojů a Československou televizí a mezi Ústřední správou spojů a Československým rozhlasem, platí zvláštní úprava na základě smluv mezi těmito organizacemi. (6) Právo na vrácení úhrad, popřípadě poplatků podle předchozího odstavce musí být uplatněno u organizace spojů bez zbytečného odkladu; nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne vzniku poruchy nebo zásady při výkonu, právo zanikne. (3) Rovněž stroje, přístroje a zařízení, jejichž používáním vzniká vysokofrekvenční energie, je nutno vyrábět, popřípadě upravit a provozovat tak, aby nerušily provoz jednotné telekomunikační sítě. Výrobci, odběratelé z dovozu, popřípadě vlastníci a uživatelé těchto strojíc, přístrojů a zařízení jsou povinni, pokud je to proveditelné, pořídit na svůj náklad potřebná odrušovací zařízení. (4) Provozovatelé všech vysokofrekvenčních účelových zařízení jsou povinni evidovat tato zařízení u organizací spojů určených Ústřední správou spojů. Ministerstvo vnitra a ministerstvo národní obrany evidují vysokofrekvenční účelová zařízení, která provozují, samostatně a v jednotlivých případech sdělují potřebné údaje Ústřední správě spojů. (7) Organizace, které jsou odpovědny za poškození zařízení jednotné telekomunikační sítě, zejména podzemních kabelů, jsou povinny kromě náhrady způsobené škody zaplatit pokutu stanovenou v prováděcích předpisech. (8) Orgány pověřené Ústřední správou spojů zjišťují zdroje ohrožování, poškozování nebo rušení provozu jednotné telekomunikační sítě, popřípadě jiných telekomunikačních zařízení (zejména rozhlasového a televizního příjmu) a vydávají závazné příkazy k odstranění závad. Za tím účelem jsou jejich pracovníci, kteří se řádně prokáží, oprávněni vstupovat na cizí nemovitosti, do závodů a budov, požadovat zprávy a přezkušovat zařízení, jež mohou působit závady; přitom musí zachovávat provozní a bezpečnostní předpisy platné pro tato zařízení. (3) Stavebníci (investoři), popřípadě generální projektanti staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci schvalovacího řízení podle předpisů o výstavbě doložit žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a o vydání stavebního povolení nebo jiného obdobného povolení vyjádřením příslušné organizace spojů, energetiky, vojenské správy a orgánu ministerstva vnitra o existenci podzemních telekomunikačních vedení ve staveništi (trase). Generální projektanti uvedených staveb jsou povinni zakreslovat do projektové dokumentace všechna telekomunikační vedení. (6) Organizace (orgány), v jejíchž správě jsou telekomunikační sítě, jsou povinny vést evidenci těchto sítí, zejména podzemních kabelů, a sdělovat příslušným orgánům a organizacím údaje potřebné k plnění úkolů podle předchozích odstavců. (1) Telekomunikační zařízení lze chránit ochrannými pásmy, v nichž jsou v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy zakázány nebo omezeny stavby, zařízení, úpravy povrchu a porosty, které by mohly ohrozit telekomunikační zařízení a jejich plynulý, bezpečný a nerušený provoz. Stejným způsobem mohou být zakázány nebo omezeny některé činnosti v ochranných pásmech nebo v jejích blízkosti. (2) Ochranná pásma vymezí na návrh organizace spojů, vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra národní výbor, který vykonává působnost orgánu územního plánování; přitom dbá zejména, předpisů o ochraně zemědělského půdního a lesního fondu. Organizacím spojů přísluší oprávnění: a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů, b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, stavbě, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti, c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat stromoví překážející telekomunikačnímu vedení. (2) Organizace spojů je povinna před zahájením výkonu oprávnění podle předchozího odstavce uvědomit vlastníky nebo uživatele dotčených nemovitosti. Dojde-li mezi vlastníky nebo uživateli dotčených nemovitostí a organizací spojů ke sporu o rozsahu oprávnění, předloží. organizace spojů spor k rozhodnutí stavebnímu úřadu. (3) Za výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 nejsou organizace spojů povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením telekomunikačního zařízení podstatně omezen v běžném užívání nemovitosti, může žádat u stavebního úřadu, aby mu organizace spojů poskytla přiměřenou jednorázovou náhradu. Žádost musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo telekomunikační zařízení uvedeno do provozu (užívání). (4) Oprávnění používat nemovitosti pro telekomunikační zařízení se vztahuje na nemovitost bez ohledu na případné pozdější změny v její správě nebo vlastnictví. (5) Po provedení potřebných prací na telekomunikačních zařízeních jsou organizace spojů povinny uvést nemovitost popřípadě pozemní komunikaci s urychlením na vlastní náklad do původního, popřípadě náležitého stavu. (6) Vlastník nebo uživatel nemovitosti, které bylo použito pro telekomunikační zařízení, je povinen při jakémkoli užívání nebo pracích na nemovitosti dbát potřebné opatrnosti, aby nebylo ohroženo nebo poškozeno telekomunikační zařízení. (7) Hodlá-li vlastník nebo uživatel nemovitosti, které bylo použito pro telekomunikační zařízení, provést takové práce nebo úpravu nemovitosti, které by mohly ohrozit plynulý a bezpečný provoz telekomunikačních zařízení, je povinen nejméně šest týdnů před zahájením zamýšlených prací - nehrozí-li nebezpečí z prodlení - uvědomit příslušnou organizaci spojů. (8) Ve lhůtě stanovené v odstavci 7 musí organizace spojů provést potřebná opatření nebo oznámit investoru, že lhůta šesti týdnů nestačí a že potřebná opatření provede ve lhůtě delší, kterou zároveň stanoví; tato lhůta nesmí být delší než šest měsíců, nejde-li o takovou úpravu telekomunikačního zařízení, která musí být předem plánována. (9) Vyvolají-li zamýšlené práce na nemovitosti takovou změnu na telekomunikačním zařízení, která musí být plánována, je investor povinen hlásit je organizaci spojů v termínech stanovených v metodických předpisech pro plánování. V mimořádně naléhavých případech dohodne investor s organizací spojů postup umožňující včasné provedení potřebných prací. (10) Organizace spojů může navrhnout vlastníku nebo uživateli nemovitosti, aby místo zamýšlené změny nemovitosti provedl úpravu jiného druhu, kterou dosáhne sledovaného cíle rovnocenným způsobem bez nutnosti nákladných změn na telekomunikačním zařízení. Přitom se organizace spojů zaváže, že uhradí eventuálně větší náklady spojené s uskutečněním jejího návrhu. (1) před výstavbou telekomunikačního zařízení jsou vlastníci nebo uživatelé nemovitostí povinni v rozsahu a ve lhůtě stanovené organizací spojů učinit na náklad organizace spojů na svých pozemcích potřebná opatření, zejména sklidit polní kultury a oklestit, popřípadě vykácet a odstranit stromoví, které by mohlo bránit výstavbě nebo ohrožovat telekomunikační zařízení. (1) Při výkonu oprávněni podle § 12 až 14 jsou organizace spojů a jimi pověřené osoby povinny co nejvíce šetřit nemovitostí, jejich příslušenství a zařízení na nich, jakož i práv jejich vlastníků nebo uživatelů. (3) Při výkonu oprávnění a činností uvedených v předchozích odstavcích, zůstávají rovněž nedotčena ustanovení předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu a lesního fondu, vodního hospodářství a využití nerostného bohatství. (2) Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne o ní okresní národní výbor, a to na žádost, kterou musí podat poškozený nejpozději do šesti měsíců ode dne vzniku škody; nepodá-li žádost v této lhůtě, nárok zaniká. (3) Stavby telekomunikačních vedení musí být včas projednány s vlastníky (uživateli) dotčených nemovitostí; vlastníky (uživatele) lze vyrozumět buď přímo nebo oznámením u příslušného místního národního výboru, popřípadě jeho prostřednictvím. (4) Námitky proti použití nemovitosti musí podat vlastníci (uživatelé) nejpozději do 15 dnů ode dne vyrozumění u investora, který je předloží k rozhodnutí stavebnímu úřadu. Námitky mají odkladný účinek, nebyl-li z naléhavých důvodů stavebním úřadem vyloučen. (5) Pro stavbu venkovních přijímacích rozhlasových a televizních antén, pokud jsou dodrženy technické normy, popřípadě jiné obecné technické předpisy a anténa nekřižuje pozemní komunikace nebo vedení, není třeba stavebního povolení ani souhlasu vlastníka (uživatele) nemovitosti, umístí-li se anténa na téže nemovitosti, kde je rozhlasový nebo televizní přijímač. Vlastníka (správce) nemovitosti je třeba o zamýšlené stavbě antény včas vyrozumět. Není dovoleno zřizovat individuální venkovní přijímací antény na objektech, kde již byla zřízena společná anténa vhodná pro požadovaný příjem. Stavební úřad při státním stavebním dohledu může nařídit přeložení nebo úpravu antén, které ohrožují stavební stav nemovitosti nebo bezpečnost okolí nebo ruší jeho vzhled. Oprávnění a povinnosti příslušející organizacím spojů podle tohoto oddílu VI mají též jiné socialistické organizace oprávněné zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení podle § 4 a § 6 odst. 1. (1) Ústřední správa spojů řídí rozvoj telekomunikací ve všech odvětvích národního hospodářství a resortech, při čemž zejména a) schvaluje plány rozvoje telekomunikačních zařízení druhých resortů, jejichž výstavba bude nutná mimo jednotnou telekomunikační síť, b) usměrňuje celostátní potřeby rozhodujícího telekomunikačního materiálu a zařízení pro zabezpečení plánované výstavby a provozu jednotné telekomunikační sítě a potřeb ostatních resortů, c) stanoví základní provozní parametry pro výzkum, vývoj, výrobu a dovoz telekomunikačních zařízení k zajištění důsledné normalizace, typizace a unifikace telekomunikačního materiálu a zařízení. (2) Ústřední správa spojů a orgány jí pověřené vykonávají státní inspekci telekomunikací, přičemž kontrolují a) zda jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, zejména též, zda telekomunikační zařízení jsou zřizována a užívána účelně a hospodárně, b) zda rozhodující telekomunikační zařízení a materiály potřebné pro obnovu a údržbu telekomunikačních sítí a zařízení druhých resortů jsou požadovány v přiměřeném druhu a rozsahu. K tomu účelu jsou pověření pracovníci oprávněni vstupovat do objektů a místností, v nichž jsou umístěna telekomunikační zařízení, nahlížet do dokladů týkajících se těchto zařízení a činit opatření k zamezení nehospodárného provozu zařízení. (3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na telekomunikační zařízení ministerstva vnitra a ministerstva národní obrany, na železniční a letecká zabezpečovací zařízení a na zabezpečovací zařízení pro energetiku. (4) Ústřední správa spojů řídí využívání kmitočtového spektra zařízeními všech odvětví národního hospodářství a resortů. Při tom zejména a) přiděluje kmitočty nebo kmitočtová pásma v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra, a to i pro telekomunikační zařízení, jejichž zřízení a provozování nevyžaduje povolení [§ 6 odst. 1 a odst. 4 písm. a)], b) vykonává státní dozor nad dodržováním přidělených kmitočtů nebo kmitočtových pásem. (5) Ústřední správa spojů pečuje o koordinaci projednávání mezinárodních telekomunikačních záležitostí a o provádění mezinárodních dohod a ujednání. (1) Organizace obstarávající provoz jednotné telekomunikační sítě, a jejich pracovníci i jiné osoby pověřené úkoly v tomto provozu jsou povinni zachovávat tajemství jak o obsahu přijatých a zprostředkovaných zpráv, tak i o jménech korespondujících stran a o číslech rozmlouvajících účastnických stanic a nesmějí vyzrazovat jakékoliv údaje týkající se dopravovaných nebo zprostředkovaných zpráv. (2) Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovaných zprávách mohou být sděleny jen odesílateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům (právním nástupcům). Soudům a jiným státním orgánům mohou být vydány dopravované a zprostředkované zprávy, sděleny údaje o nich nebo dovoleno nahlížení do provozních dokladů jen v případech stanovených zákonem. (3) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro ostatní provozovatele telekomunikačních zařízení a jejich pracovníky, jakož i pro uživatele jednotné telekomunikační sítě, kteří se byt i náhodou při svém telekomunikačním styku dovědí o skutečnostech, jež mají být podle předchozích odstavců utajeny. (1) Při rozhodování o právech, oprávněných zájmech nebo povinnostech občanů a organizací podle tohoto zákona postupují organizace spojů podle předpisů o správním řízení. (2) Organizace spojů vymáhají úhrady a poplatky podle § 8 výkonem rozhodnutí ve správním řízení, popřípadě navrhují soudní výkon rozhodnutí. Ústřední správa spojů vydá k provedení tohoto zákona v dohodě s příslušnými ústředními orgány podrobnější předpisy. Zrušuje se zákon č. 33/1922 Sb., o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy; vládní nařízení č. 21/1923 Sb., kterým se provádí zákon o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy, zákon č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích, a vládní nařízení č. 73/1950 Sb., o povolování telekomunikačních zařízení.

http://www.pribramnamorave.cz/7-obecni-urad/25-obecni-vyhlasky/188-obecne-zavazna-vyhlaska-obce-pribram-na-morave-c-1-2007.html

Obecně závazná vyhláška obce Příbram na Moravě č. 1/2007 / Obecní vyhlášky / Obecní úřad / Příbram na Moravě Domů > Obecní úřad > Obecní vyhlášky > Obecně závazná vyhláška obce Příbram na Moravě č. 1/2007 Obecně závazná vyhláška obce Příbram na Moravě č. 1/2007 Zastupitelstvo obce Příbram na Moravě se na svém zasedání dne 10.12.2003 usneslo vydat v souladu s § 10 a 84 odst. 2 písmeno i) zákona 128/2000 Sb., o obcích., ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 - Přehled místních poplatků 1) Obec Příbram na Moravě vybírá tyto místní poplatky (dále jen „poplatky“): c) poplatek ze vstupného. 2) Výkon správy těchto poplatků provádí Obecní úřad v Příbrami na Moravě, (dále jen správce poplatků). Při řízení ve věcech poplatků se postupuje podle zákona č. 337/92 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Článek 1 - Předmět poplatku Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem psa, a která má na území Obce Příbram na Moravě trvalý pobyt nebo sídlo. Článek 3 - Oznamovací povinnost Poplatník je povinen oznámit do 15 dnů ode dne nabytí psa do vlastnictví tuto skutečnost správci poplatku. Po dovršení stáří psa tři měsíců je poplatník povinen zaplatit poplatek dle čl. 7. Povinnost oznámit nabytí psa do vlastnictví má i občan, jehož pes je od poplatku podle zákona nebo podle této vyhlášky osvobozen a tuto skutečnost musí při oznámení správci poplatku prokázat. Poplatník je rovněž povinen oznámit správci poplatku každou skutečnost, která má vliv na výši poplatku nebo na osvobození do 15 dnů od jejího vzniku. Při plnění oznamovací povinnosti je poplatník povinen sdělit správci poplatku stáří psa, počet psů v rodinném domě (bytě), příjmení a jméno poplatníka nebo název právnické osoby, bydliště nebo sídlo, rodné číslo nebo IČO, podnikatelské subjekty čísla účtů u peněžních ústavu, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z jejich podnikatelské činnosti. Článek 4 - Sazby poplatku Základní sazba poplatku činí ročně za psa chovaného v rodinném domě 70 Kč. Za druhého a každého dalšího psa téhož vlastníka se zvyšuje základní sazba o 50 %. Při chovu dvou a více psů v jednom domě či bytě se za vlastníka považuje vždy jen jeden z majitelů nebo uživatelů domu nebo bytu. Článek 5 - Osvobození a úlevy Poplatek se neplatí za psy užívané k ochraně nebo doprovodu osob nevidomých, bezmocných nebo držitelů průkazů ZTP a ZTP/P. Poplatník je povinen správci poplatku doložit písemně skutečnosti prokazující důvod osvobození společně s návrhem na osvobození. Článek 6 - Vznik a zánik poplatkové povinnosti Poplatek se platí od prvého dne měsíce následujícího po dni, kdy poplatková povinnost vznikla (nabytí psa do vlastnictví, dovršení stáří psa 3 měsíců), a to za jednotlivé měsíce do konce kalendářního roku ve výši 1/12 stanovené sazby, nejméně však 20 Kč. Zanikne-li poplatková povinnost musí tuto skutečnost poplatník správci poplatku oznámit ve lhůtě stanovené v článku 3 bodu 3). Článek 7 - Splatnost poplatku Poplatek je splatný předem, nejpozději do 15.2. každého roku. Vznikne-li poplatková povinnost v průběhu kalendářního roku po 15.2. je poplatek splatný do 15. dne prvého měsíce, za který má být poplatek placen dle článku 6 bodu 1). Předmětem poplatku je užívání veřejného prostranství zvláštními způsoby, kterými se rozumí umístění zařízení sloužících k poskytování služeb, umístění stavebních, prodejních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní a sportovní akce a potřeby tvorby filmových a televizních děl. K užívání pozemních komunikací je třeba zvláštní povolení silničního správního úřadu dle § 25 z.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, které podléhá správnímu poplatku. Užívání veřejného prostranství pro účel umístění stavebních zařízení a skládek je možné pouze po předchozím písemném souhlasu Obecního úřadu v Příbrami na Moravě. Poplatek za užívání veřejného prostranství nenahrazuje nájemné za předmětný pozemek, které lze sjednat s vlastníkem pozemku nezávisle na poplatku. Článek 2 - Veřejné prostranství Za veřejná prostranství se považují náves, veřejná parkoviště, pozemní komunikace (silnice, místní komunikace, veřejné účelové komunikace), parky, veřejná zeleň, proluky, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení a sloužící k obecnému užívání, a to bez ohledu na jejich vlastnictví. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která užívá veřejné prostranství způsobem uvedeným v čl.1 Oddílu III.. Článek 4 - Oznamovací povinnost Poplatník je povinen oznámit správci poplatku užívání veřejného prostranství nejméně 10 dní před jeho započetím. Při plnění oznamovací povinnosti je poplatník povinen sdělit správci poplatku rozsah a dobu užívání, příjmení a jméno poplatníka nebo název právnické osoby, bydliště nebo sídlo, rodné číslo nebo IČO, podnikatelské subjekty čísla účtů u peněžních ústavu, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z jejich podnikatelské činnosti. Článek 5 - Sazby poplatku 1) Sazby poplatku pro jednotlivé způsoby užívání činí: a) Poplatek za umístění prodejního zařízení a zařízení k poskytování služeb na tržišti 10 Kč/m2/den prodejní zařízení (auto) 30 Kč/auto/den b) Poplatek za umístění reklamního zařízení 50 Kč/m2/měsíc c) Poplatek za umístění skládek stavebního materiálu – s platným stavebním povolením 5 Kč/m2/měsíc stavebního materiálu – bez platného stavebního povolení 10 Kč/m2/měsíc d) Poplatek za vyhrazení trvalého parkovacího místa pro osobní automobil 50 Kč/rok pro nákladní automobil, autobus 100 Kč/rok O zřízení trvalého parkovacího místa mimo stávající pozemní komunikace rozhoduje obecní zastupitelstvo a zřízení se povoluje pouze ve výjimečných případech (např. ze zdravotních důvodů, pro lékařskou službu, při vybudování nových parkovacích ploch na náklady občanů a pod.). Při zřízení vyhrazeného parkování na pozemních komunikacích se postupuje dle čl.1, bodu 2, tohoto oddílu. e) Poplatek za umístění a provoz lunaparků, cirkusů a jiných obdobných atrakcí 10 Kč/m2/den f) Poplatek za použití veřejného prostranství pro kulturní a sportovní akce 5 Kč/m2/den g) Poplatek za použití veřejného prostranství pro účely tvorby filmových a televizních děl 10 Kč/m2/den 2) Skládkou se rozumí přechodné umístění různého materiálu, nikoliv trvalé umístění odpadu dle zákona o odpadech. 4) Metrem se rozumí každý, i započatý metr. 5) V případě stanovení poplatku měsíční sazbou, vybere správce poplatek za každý, byť jen započatý měsíc užívání. 6) V případě stanovení poplatku roční sazbou a dojde-li ke vzniku nebo zániku poplatkové povinnosti v průběhu kalendářního roku, vybere správce poplatek v poměrné výši. Článek 6 - Osvobození a) akce pořádané na veřejném prostranství bez vstupného nebo akce, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, c) skládky do 5 dnů od jejich založení, d) zvláštní užívání a akce, financované z rozpočtu Obce Příbram na Moravě, neziskovými organizacemi jím zřízenými nebo sdružením obcí, jichž je Příbram na Moravě členem e) zvláštní užívání z důvodu odstranění havárií inženýrských sítí po dobu nepřesahující 10 dnů. f) užívání veřejného prostranství, které je ve vlastnictví Obce Příbram na Moravě, způsobem uvedeným v čl.5, bodu 1, písm. a) a f) za předpokladu, že byl předem dohodnut a zaplacen nájem za předmětný pozemek. Článek 7 - Vznik a zánik poplatkové povinnosti Poplatek se platí od prvého dne, kdy došlo k užívání veřejného prostranství způsobem uvedeným v článku 1 až do dne, kdy toto užívání skončilo, zařízení bylo odstraněno a veřejné prostranství bylo uvedeno do původního stavu. Článek 8 - Splatnost poplatku a) nejpozději v den, kdy bylo s užíváním započato Předmětem poplatku je vstupné na kulturní, sportovní, prodejní akce a akce obdobného charakteru. Za vstupné dle této vyhlášky se považuje finanční částka, kterou platí účastník za to, že se může akce zúčastnit, bez ohledu na název požadované finanční částky. Poplatník je povinen nejpozději 5 dnů před konáním akce oznámit správci poplatku její pořádání a vstupenky označené cenou, datem, hodinou konání akce a jménem pořadatele předložit ke kontrole a označení. Poplatník je povinen sdělit správci poplatku příjmení a jméno poplatníka nebo název právnické osoby, bydliště nebo sídlo, rodné číslo nebo IČO, podnikatelské subjekty čísla účtů u peněžních ústavu, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z jejich podnikatelské činnosti. Sazba poplatku činí 100 Kč za jednu konanou akci. Na požádání poplatníka může být u pravidelně se opakujících akcí stanoven poplatek paušální měsíční na základě dohody, ustanovení týkající se předkládání a označování vstupenek se v tomto případě nepoužijí. Článek 5 - Osvobození b) akce, pořádané neziskovými organizacemi, jejichž zřizovatelem je Obec Příbram na Moravě. Článek 6 - Splatnost poplatku Poplatky za poskytování informací Předmětem poplatku je nosič, který slouží k předání informací, a popřípadě další zpoplatněné služby, které jsou spojené s vyhledáním nebo předáním informace. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která požaduje předání informace. Článek 3 - Sazby poplatku A4 jednostranné 2,00 Kč A4 oboustranné 3,00 Kč A3 oboustranné 4,00 Kč A4 černobíle 3,00 Kč A4 barevně 10,00 Kč disketa 3,5" 20,00 Kč Hlášení v rozhlase obecního úřadu: 50 Kč za jedno vyhlášení Práce na počítači ASPI (výstup): 3 Kč (1 min) Internet (výstup): 0,5 Kč (1 min) Nahlížení do vnitřních dokumentů bezplatné Nebudou-li poplatky zaplaceny včas nebo ve správné výši, vyměří správce poplatku poplatek platebním výměrem a může zvýšit včas nezaplacené poplatky až o 50 %. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Pokud poplatník nesplní svoji oznamovací povinnost stanovenou touto vyhláškou, může mu správce poplatku uložit pokutu ve smyslu ustanovení § 37 a § 37a z.č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Touto vyhláškou se ruší Vyhláška Obce Příbram na Moravě č. 4/03 o místních poplatcích ze dne 26.12.2003. Jiří Hradecky, starosta obce Martin Uhlíř, zástupce starosty Článek byl publikován 31.12.2006, poslední změna 16.4.2009

http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t0752_00.htm

Národní shromáždění československé 1918-1920, tisk 752 Zasedání Národního shromáždění československého 1919. Tisk 752. právního výboru o vládním návrhu č. t. 417 na změnu zákona o nejvyšším soudu. Právní výbor projednal zároveň s návrhem vládním, aby změněn byl zákon ze dne 2. listopadu 1918 c. 5. sb. z. o nejvyšším soudě, také návrh člena N. S. dra Weyra. a soudruhů, aby sídlo nejvyššího soudu přeloženo bylo do Brna (tisk č. 57) a podle návrhu Weyrova změnil čl. I. § 1. vládní osnovy. Změna ustanovení o sídle nejvyššího soudu jest asi nejpodstatnější z odchylek od vládní osnovy, pro které se právní výbor rozhodl. Důvody, které uvedl pan první president nejvyššího soudu proti přesídlení nejvyššího soudu do Brna, zkoumal právní výbor pozorně i svědomitě, ale důvody tyto nemohly jej pohnouti, aby nedbal důvodů vážnějších, důvodů dalekosáhlé politické důsažnosti, jež kázaly vyhověti svornému přání moravskoslezských a slovenských členů N. S., aby přeložením nejvyššího soudu do Brna bylo prokázáno, že ideálu jednotnosti československé republiky rády se podřídí separátní zájmy nejenom moravskoslezského a slovenského, ale také českého obyvatelstva. Položení nejvyššího soudu v zeměpisném středu republiky vyváží však i po stránce věcné všechny námitky uvedené pro ponechání nejvyššího soudu v sídle ústředních úřadů vládních a správních. Styk nejvyššího soudu s těmito úřady a s nejvyšším soudem správním a jeho působnost zároveň při nejvyšším soudu důchodkovém budou možny i v Brně a z Brna, byť i s menším pohodlím. Dokud nebude v Brně řádné knihovny universitní, prokážou knihovny brněnského vrchního zemského soudu, moravské právnické jednoty a knihovny zemské náležité služby, nehledíc ani k možnosti vypůjčovati knihy z universitní knihovny pražské, na kterou byli dosud odkázání četní vědečtí pracovníci moravští. Nechuť pražských soudců zakončovati svoji kariéru v Brně a stěhovati se tam v pokročilejším věku překonána bude snadno faktem, že obětavá služba zájmům republiky jest příkazem, jehož věrné a nezištné plnění odměňuje dobrého úředníka radostným vědomím vykonané povinnosti. Ostatně by tytéž okolnosti, jež budou zrazovati starší soudce vrchního zemského soudu v Praze, aby se nestěhovali do Brna, zrazovaly také soudce vrchních zemských soudů v Brně a na Slovensku, aby se nestěhovali do Prahy. Velké Brno, které bude čtvrtmilionovým sídlem čtyř vysokých škol, nebude nejvyššímu soudu prostředím nedůstojným nebo tísnivým. K § 10. vládní osnovy přidal právní výbor dodatek, jímž se v disciplinárním řízení s advokáty a s notáři a jejich koncipienty také v poslední stolici uplatňuje aspoň částečně zásada stavovského soudu. Naléhavost této reformy pohnula právní výbor, aby pojal ustanovení toto do osnovy, byť po stránce ryze systematické z jejího rámce unikalo. V § 11. neuznal právní výbor potřebným, aby tam, kde je nutno rozhodovat o pochybnostech předsedových v §11. označených, rozhodoval senát zvláště za tím účelem složený. Posunutí účinnosti zákona na šest měsíců po vyhlášení jest důsledek změny ustanovení o sídle nejvyššího soudu. Posléze se podotýká k § 5. lit. h) čl. I., že právní výbor neměl pochybnosti, že ustanovení o žalobách syndikátních týká se také členů nejvyššího soudu. Ve věci samé přitakal právní výbor vládnímu návrhu přes námitky, které proti němu vznesl pan první president nejvyššího soudu, aby i v řízení o žalobách syndikátních zachráněna byla zásada dvou stolic. Právní výbor navrhuje Národnímu shromážděni, aby přijalo tento o nejvyšším soudě ze dne.............................1919. Zákon ze dne 2. listopadu 1918 c. 5. sb. z. a n. o nejvyšším soudě se mění a zní: Sídlo a složení. Pro celý obvod československého státu zřizuje se nejvyšší soud v Brně. Skládá se z prvního presidenta (II. hodnostní třídy) a druhého presidenta (III. hodnostní třídy), ze 4 senátních presidentů (IV. hodnostní třídy) a z 25 radů nejvyššího soudu, z nichž jest 9 ve IV. hodnostní a ostatní v V. hodnostní třídě, pak z popotřebného počtu pomocných úředníků. Působnost. Nejvyšší soud rozhoduje jako třetí stolice s konečnou platností ve všech soukromoprávních sporných a nesporných věcech, o nichž bylo některým soudem v druhé stolici již rozhodnuto, pokud zákon dovoluje další opravný prostředek. V trestních věcech rozhoduje jako zrušovací soud, rovněž v případech přikázaných jemu trestním řádem a vedlejšími zákony. Mimo to rozhoduje zvláště: a) o tom, který ze soudů věcně příslušných má býti pro tu kterou věc místně příslušný, když tato věc sice patří před zdejší soudy, ale není tu podmínek pro místní příslušnost některého zdejšího soudu, nebo nelze ji zjistiti (§ 28. j. n.), b) o tom, má-li právní věc přenesena býti z obvodu jednoho vrchního zemského soudu na soud v obvodu jiného vrchního zemského soudu (§§ 30., 31. a 111. odst. 2. j. n.) anebo do ciziny (§ 111. odst. 3. j. n.), c) k návrhu nejvyššího správního úřadu o zmatečnosti soudního řízeni, je-li právní věc odňata zdejším soudům vůbec, nebo aspoň řádným, a vyjde-li tato vada teprve potom na jevo, když řízeni před soudem právoplatně bylo skončeno (§ 42. odst. 2. j. n.), d) je-li sporná příslušnost mezi dvěma soudy, které nemají jiného společného nadřízeného soudu (§ 47. j. n.), e) o odmítnutí, byl-li odmítnut celý vrchní zemsky soud nebo stal-li se pro odmítnutí jednotlivých členů nezpůsobilým se usnášeti (§ 23. j. n.), f) o stížnosti do usneseni vrchního zemského soudu o tom, je-li odepřeni právní pomoci cizímu soudu po právu, nebo o jinakém předmětu různého mínění soudů (§ 40. j. n.), g) o disciplinárních věcech proti soudcovským i nesoudcovským úředníkům a sluhům nejvyššího soudu patřícím do jeho osobního stavu nebo u něho zaměstnaným, pak proti předsedům, místopředsedům a a radům vrchních zemských soudů a předsedům a místopředsedům sborových soudů prvé stolice jako nalézací soud a proti jiným soudcovským úředníkům, advokátům a notářům jako odvolací soud s konečnou platností, h) o syndikátních žalobách vzešlých z úředních jednání soudcovských úředníků jako druhá a konečná stolice (§ 80. j. n., § 8. zák. z 12. července 1872 č. 112 ř. z.) a o přenesení syndikátních rozepří na jiný vrchní zemský soud (§ 8. odst. 2. uved. zákona), i) o odvoláních z usnesení komor advokátních (§§ 7. odst. 3., 30. odst. 3. adv. ř.) a o stížnostech ve správních věcech advokátů a notářů (§ 5. odst. 3. adv. ř., §§ 19. odst. 2., 141. not. ř.), k) jako druhá a konečná stolice o prostředcích opravných, dovolených proti rozsudkům, usnesením a opatřením vrchních zemských soudů v rozepřích o náhradě škody osobám neprávem odsouzeným (zákon ze dne 21. března 1918, č. 109 ř. z.) a o povinnosti státu nahraditi škodu za bezprávná poškození občanských osob za poslední války (zákon ze dne 18. srpna 1918, č. 317 ř. z.). Nejvyšší soud podává na požádání posudky o osnovách justičních zákonů, o jejich změně a výkladu, a přísluší mu dávati k tomu podnět ministerstvu spravedlnosti. Členové jeho jsou povoláni zároveň působiti jako soudcové při nejvyšším důchodkovém soudu, ve zvláštním senátě příslušném rozhodovati spory o příslušnost (§ 3. zák. ze dne 2. listopadu 1918 č. 3. sb. z.) a v ministerské komisi podle zákona ze dne 13. srpna 1918 c. 316. ř. z. § 2. Členy určuje první president nebo jeho náměstek vždy na tři léta s potřebným počtem náhradníků. Kdo řídí nejvyšší soud. Říditi nejvyšší soud přísluší prvnímu presidentovi a kdyby ho něco zašlo, druhému presidentovi a po něm senátním presidentům v pořadí jejich služební hodnosti. První president nebo jeho náměstek (§ 8.) přikazuje došlé věci jednotlivým členům soudu, ustanovuje v důležitých věcech spolu zpravodaje a určuje počet a dobu sedění. Sestavuje senáty (§ 10.) a jest oprávněn předsedati při kterémkoliv zasedání. Složení senátů. Senáty povolané, by rozhodovaly určitou právní věc, ať občanskou, trestní nebo správní, složeny jsou z předsedy a čtyř členů. Personální senát složen budiž z prvního nebo druhého presidenta, dvou senátních presidentů a dvou radů. Senát pro disciplinární věci skládá s ze čtyř členův a prvního presidenta neb jeho náměstka (§. 8.) jako předsedy. President ustanoví vždy na počátku roku pro tento rok čtyři cleny disciplinárního senátu a čtyři náhradníky, kteří nastupují po řadě, jak byli jmenováni, na místo člena, kterého něco zašlo, nebo který byl platně odmítnut. V disciplinárních věcech advokátů a advokátních kandidátů neb notářů a notářských kandidátů buďto ustanovení na místě dvou členů nejvyššího soudu dva členové advokátních, neb notářských komor ze členů komorami těmito zvolených. Určuje-li se místně příslušný soud (§ 5. a), přenáší-li se věc na jiný soud (§ 5. b, h) nebo vyřizuje-li se písemnost jednoduché povahy bez rozhodnutí ve věci není třeba senátu se usnášeti. Má-li předseda pochybnosti o vyřízení navržené zpravodajem, rozhodne o tom senát. Jednací řád. Nejvyšší soud jest oprávněn plenárním usnesením si upraviti jednací řád k jeho platnosti vyžaduje se schválení vlády. Jím buďtež stanovena pravidla pro vnitřní úřadování a spolu rozřešena otázka, zda a kdy mají povolány býti senáty s více než pěti členy (§ 10.), zejména plenární senát, aby se usnášely o určitých právních otázkách, pak co má nařízeno býti, aby se jednotně rozhodovalo a nálezy ustálily. Dozor nad nižšími soudy. Nejvyšší soud jest oprávněn vady, které vykonávaje svůj soudcovský úřad shledal v řízení před soudy nižších stolic vytknouti a o nich, jakož i o tom, co k jejich odstranění opatřil, oznámiti ministerstvu spravedlnosti. Generální prokuratura. K výkonům stanoveným trestním řádem budiž při nejvyšším soudě zřízen generální prokurátor (IV. hodnostní třídy) a jemu přidělen potřebný počet generálních advokátů (V. hodnostní třídy) a pomocných úředníků, kteří vesměs podřízeny jsou přímo správě spravedlnosti. Tento zákon nabývá účinnosti po šesti měsících ode dne, kdy byl vyhlášen. Ministru spravedlnosti se ukládá, aby provedl tento zákon. Josef Matoušek, v. r: Dr. Jaroslav Stránský, v. r..

https://m.asylumlawdatabase.eu/cs/case-law/%C4%8Desk%C3%A1-republika-nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD-spr%C3%A1vn%C3%AD-soud-5-%C5%99%C3%ADjen-2006-am-proti-ministerstvu-vnitra-2-azs

Česká republika - Nejvyšší správní soud, 5. říjen 2006, A.M. proti Ministerstvu vnitra, 2 Azs 66/2006-52 | European Database of Asylum Law Důvody pronásledování, Příslušnost k určité sociální skupině, Pronásledování, Sexuální orientace Žadatel původem z Arménie tvrdil, že byl pronásledován během výkonu povinné vojenské služby, protože se přiznal ke své homosexualitě. Armáda, která je ozbrojeným sbor státu, systematicky trpěla fyzické a psychické týrání žadatele ze strany ostatních vojáků, kteří mu brali jídlo a bili ho. Nesnášenlivost ostatních obyvatel pokračovala také po skončení vojenské služby. Arménské zákonodárství až do 1. 8. 2003 postihovalo homosexuální vztahy jako trestný čin. Krajský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí ministerstva zamítl. Úvodem Nejvyšší správní soud konstatoval, že mezi žadatelem a ministerstvem není sporné, že žadatel je homosexuálem a že byl pro svou sexuální orientaci terčem slovních a fyzických útoků. Podle Nejvyššího správního soudu homosexualita vytváří příslušnost jedince k určité sociální skupině, pokud je ve společnosti považována za relevantní rozlišovací kritérium a pokud je u konkrétního jedince relativně nezměnitelná („daná“, nikoliv např. vynucená či příležitostná homosexualita ve věznicích či při prostituci). Naopak ve společnosti, kde by tato „vlastnost“ byla v očích jejich okolí víceméně irelevantní, by homosexuálové sociální skupinu netvořili. V tomto smyslu jsou homosexuálové sociální skupinou stále ještě i v drtivé většině liberálních západních demokracií. Tím spíše pak lze pro účely zákona o azylu o homosexuálech hovořit jako o sociální skupině v zemích, v nichž příslušnost k menšinové sexuální orientaci dotyčného jedince v očích jeho okolí výrazně negativně vyděluje z většiny společnosti. Takovou zemí je i Arménie. Nejvyšší správní soud uzavřel, že sexuální orientace žadatele o azyl může být podle okolností a s ohledem na poměry v zemi původu považována za znak jeho příslušnosti k určité sociální skupině. Příslušnost k sociální skupině homosexuálů či důsledky z ní plynoucí musí být důvodem (přímým či zprostředkovaným) k projevům zákonem charakterizovaných forem negativních jednání vůči žadateli. Tato podmínka může být splněna, pokud samotná homosexuální orientace je okolím daného jedince vnímána jako nežádoucí, ostudná či nepřijatelná a pokud je důvodem pro všeobecně výrazně negativní reakce okolí vůči žadateli. V posuzované věci byla tato podmínka splněna (přinejmenším po určitou dobu). Negativní projevy okolí působily žadateli nepochybně určitou psychickou újmu, neboť působily směrem k vyloučení žadatele z jeho sociálního prostředí. Nejvyšší správní soud nicméně neshledal, že tvrzené formy negativních reakcí žadatelova okolí dosáhly takové intenzity, aby je bylo možné považovat v daném případě za opatření působící „psychický nátlak“ ve smyslu § 2 odst. 6 zákona o azylu. Újma hrozící žadateli o azyl v důsledku opatření působících psychický nátlak nemusí být obdobně závažná jako újma spočívající v ohrožení života nebo svobody, musí však být s nimi aspoň typově srovnatelná. Nepostačí tedy, půjde-li o pouhou sérii ústrků, byť v jednotlivých případech i v celku intenzivních, pokud tyto ústrky ve svém celku nedosáhnou takové intenzity a systematičnosti, že u dotčené osoby ve zcela zásadní míře snižují kvalitu prožívání a berou životní perspektivu a že v ní vyvolávají silný pocit celkové bezvýchodnosti a beznadějnosti její situace. Navíc intenzita uvedených ústrků musí být „objektivní“ v tom smyslu, že by jimi byly výše uvedené negativní životní pocity působeny zpravidla i u jiných jedinců nacházejících se ve státě původu žadatele o azyl v obdobné situaci. Takovéto intenzity však ústrky v případě žadatele nedosáhly. Nejvyšší správní soud připustil, že žadatel prožíval období dosti intenzivních problémů v době, kdy byl na vojně, avšak zde lze jejich intenzitu přičítat zejména specifické situaci maskulinního vojenského prostředí, které svádí k šikaně i v armádách řady vyspělých liberálně demokratických států. Vojenská služba však byla v životě žadatele pouze přechodným obdobím a po jejím skončení se intenzita jeho problémů znatelně zmenšila. Odmítání přijetí žadatele ze strany sousedů a části příbuzenstva jistě působí na jeho psychiku negativně, avšak v tomto případě ještě nelze hovořit o tak negativním přijetí, že by to žadateli bralo pocit životní perspektivy. Obtíže se získáváním zaměstnání pak podle toho, co žadatel uvedl, nelze jednoznačně přičítat jeho sexuální orientaci. Z politického a legislativního vývoje ve státě původu navíc ani v náznacích nevyplývá, že by veřejná moc uvedený nátlak prováděla, organizovala, podporovala či jeho provádění tolerovala. Kasační stížnost žadatele byla zamítnuta. Rozsudek vychází z právního stavu před transpozicí kvalifikační směrnice, nicméně pro srovnání odkazuje na její čl. 10 bod 1. písm. d).

http://kraken.slv.cz/21Cdo194/2006

21 Cdo 194/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce V. S., zastoupeného Č. k. o. s., proti žalovanému P. L., s. p., zastoupenému advokátem, o neplatnost výpovědí z pracovního poměru a o náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 11 C 1/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 20. května 2005 č.j. 29 Co 438/2004-302, takto: Dopisem ze dne 8.10.1996 žalovaný sdělil žalobci, že s ním podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) zák. práce rozvazuje pracovní poměr výpovědí z důvodu opětovného porušování pracovní kázně a neplnění povinností vedoucího pracovníka . Naplnění výpovědního důvodu spatřoval v tom, že: 1. Žalobce ve funkci vedoucího hrázného vytváří nepřijatelné pracovní podmínky pro své podřízené , takže se nedaří trvale obsadit funkci pomocného hrázného nutnou pro bezpečné spravování vodního díla . Poslední zaměstnanec zastávající tuto funkci - pan F. K. podal dne 9.9.1996 žádost o rozvázání pracovního poměru s poukazem na žalobcem vytvářené neúnosné podmínky k výkonu a je již několikátým pracovníkem, který z místa pomocného hrázného na V. H. na takovéto poměry poukazuje ; podle osobního rozhovoru se především jedná o snahu nezasvěcovat do pracovní problematiky, neexistující organizaci práce a nespolupráci , což dokládají i žalobcem psané denní záznamy, podle kterých pan F. K., ač mu byl žalobce povinen práci přidělovat a kontrolovat, nepracoval , přičemž v důsledku vzniklých prostojů se nejen prohlubuje zanedbanost vodního díla, ale dochází i ke zbytečným mzdovým nákladům . 2. Toto porušování § 72 a 73 zákoníku práce navazuje na dříve činěné pracovně právní akty ( předčasné opuštění pracoviště bez souhlasu nadřízeného dopis zn. 43/10-3950/96 ze dne 16.8.1996 a zneužití fondu pracovní doby a prostředků organizace k práci pro sebe dopis zn. 43/10-4343 ze dne 12.9.1996 ). Dalším dopisem ze dne 15.10.1996 žalovaný sdělil žalobci, že s ním rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce, neboť na funkci vedoucího hrázného V. H. nesplňuje předpoklad stanovený kvalifikačním katalogem organizací povodí - úplné střední vzdělání. Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedené výpovědi ze dne 8.10.1996 a ze dne 15.10.1996 jsou neplatné, a aby mu žalovaný zaplatil ušlou mzdu ve výši 84.370,- Kč. Žalobu odůvodnil zejména tím, že se vytýkaných porušení pracovní kázně nedopouštěl, že žalovanému byla za dlouhá léta pracovního poměru jeho kvalifikace dobře známa, a přesto byl v roce 1992 zařazen do funkce vedoucí hrázný . Za zásadní právní vadu obou výpovědí však považoval skutečnost, že žalovaný, který věděl, že žalobce je členem odborového orgánu, nepožádal tento odborový orgán o jeho předchozí souhlas k oběma výpovědím. Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 26.6.1997 č.j. 11 C 1/97-35 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 21.729,- Kč. Ve věci samé dospěl k závěru, že obě výpovědi byly žalobci dány důvodně, a protože žalobce dostatečně neprokázal, že je skutečně členem odborového orgánu - závodního výboru základní odborové organizace , jsou platnými právními úkony. K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 30.1.1998 č.j. 29 Co 750/97-71 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že určil, že výpovědi žalovaného dané žalobci dne 8.10.1996 a 15.10.1996 jsou neplatné; ve výroku o náhradě mzdy a o náhradě nákladů řízení tento rozsudek zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že žalobce byl v roce 1994 řádně zvolen do závodního výboru odborové organizace a že členem tohoto výboru byl i v době, kdy mu byly doručeny výpovědi žalovaného z pracovního poměru. Protože si žalovaný nevyžádal podle ustanovení § 59 odst. 2 zák. práce předchozí souhlas příslušného odborového orgánu, jsou obě výpovědi neplatné. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 12.8.1999 č.j. 21 Cdo 1375/98-86 rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud kromě jiného vyslovil názor, že při posouzení, zda zaměstnanec byl členem příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem (§ 59 odst. 2 zák. práce), soudu nepřísluší řešit jako otázku předběžnou platnost volby (její průběh a výsledek) zaměstnance do tohoto orgánu; soud vychází ze stanoviska, které po uskutečněných volbách k jejich průběhu a výsledku zaujal k tomu příslušný orgán odborové organizace. Pro danou věc proto není podstatné, jak byly po skutkové stránce volby organizovány a kolik hlasovacích lístků bylo odevzdáno ve prospěch žalobce, ale skutečnost, zda volbu uznala a její výsledek akceptovala jako nejvyšší orgán základní organizace členská schůze (konference). Okresní soud v Jablonci nad Nisou poté rozsudkem ze dne 10.2.2000 č.j. 11 C 1/97-164 nepřipustil změnu (rozšíření) žaloby, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědí ze dne 8.10.1996 a 15.10.1996 a zaplacení ušlé mzdy , a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 42.655,- Kč na účet advokátky a České republice na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou soudní poplatek ve výši 3.376,- Kč. Z výsledků doplněného dokazování dovodil, že žalobce v době, kdy mu byly dány předmětné výpovědi, nebyl členem závodního výboru odborové organizace, ani jeho funkční období v takovém orgánu neskončilo v období jednoho roku před dáním těchto výpovědí. Jelikož žalovaná za tohoto stavu neměla povinnost požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas ve smyslu ustanovení § 59 odst. 2 zák. práce, dospěl soud prvního stupně k závěru, že obě výpovědi jsou platné ( se skutkovým základem výpovědních důvodů se soud vypořádal již v předchozím řízení ) a že žalobci proto nepřísluší ani požadovaná náhrady mzdy podle ustanovení § 61 zák. práce. K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 21.9.2000 č.j. 29 Co 255/2000-193 rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích zamítajících žalobu o neplatnost výpovědí z pracovního poměru ze dne 8.10.1996 a ze dne 15.10.1996, a o náhradu ušlé mzdy, a ve výroku o nákladech řízení zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací vytkl soudu prvního stupně, že pouze stručně odkázal na zhodnocení naplnění výpovědních důvodů provedené v předchozím řízení a že se zatím jeví jako předčasný jeho závěr o tom, že žalobce v době dání výpovědí nebyl členem závodního výboru příslušného odborového orgánu, neboť dosud nebyly vyčerpány všechny důkazní prostředky navržené žalobcem k objasnění této stěžejní otázky ; uložil mu proto, aby řízení v tomto směru doplnil. Okresní soud v Jablonci nad Nisou nato rozsudkem ze dne 7.11.2001 č.j. 11 C 1/97-226 žalobu o neplatnost výpovědí ze dne 8.10.1996 a ze dne 15.10.1996 a o náhradu ušlé mzdy zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 61.978,- Kč na účet právní zástupkyně žalovaného. Po doplnění řízení dospěl soud prvního stupně k závěru, že v daném případě byl naplněn jak výpovědní důvod podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) zák. práce (bylo prokázáno, že se žalobce dopustil vytčeného porušování pracovní kázně a že byl dvakrát písemně upozorněn na možnost dání výpovědi), tak výpovědní důvod podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce, neboť žalobce nedosahoval požadované kvalifikace pro výkon sjednané práce. Protože z provedeného dokazování vyplynulo, že se nekonala žádná členská schůze ani konference základní organizace odborového svazu, která by zaujala stanovisko k průběhu a výsledku korespondenční volby žalobce do závodního výboru , a že na žalobce tedy nelze pohlížet jako na člena vyššího odborového orgánu, u něhož by žalovaný měl povinnost požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas k výpovědním , dovodil, že obě výpovědi byly dány žalobci platně a že opodstatněným není ani uplatněný nárok na náhradu mzdy. K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 27.6.2002 č.j. 29 Co 221/2002-242 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 8.10.1996 je neplatná; ve výroku týkajícím se výpovědi ze dne 15.10.1996, ve výroku o náhradě ušlé mzdy a ve výroku o nákladech řízení tento rozsudek zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobce neprokázal, že by byl platně zvolen za člena výboru základní organizace odborového svazu, a že tedy za této situace žalovaný nemusel žádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas k předmětným výpovědím (§ 59 odst. 2 zák. práce). Oproti němu však dovodil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 8.10.1996 je neplatná pro nedostatek formálních náležitostí , neboť v rozporu s ustanovením § 44 odst. 2 zák. práce neobsahuje řádné vymezení (konkretizaci) výpovědního důvodu (uvedeného v bodu 1.), jestliže blíže nekonkretizuje, v čem spočívá jednání žalobce, jímž jsou vytvářeny na pracovišti nepřijatelné pracovní podmínky pro podřízené zaměstnance . Kromě toho žalovaný nedodržel dvouměsíční lhůtu uvedenou v ustanovení § 46 odst. 3 zák. práce, neboť podle názoru odvolacího soudu nepochybně již v červnu 1996 uznal, že žalobce se dopustil jednání, jež by mohlo též zakládat důvod k použití výpovědního důvodu podle § 46 odst. 1 písm. f) zák. práce . Zrušovací výrok odůvodnil tím, že závěry soudu prvního stupně o tom, že žalobce nesplňuje kvalifikační předpoklady, nejsou podloženy konkrétním obecně závazným právním předpisem , a že tedy posouzení platnosti výpovědi dané žalobci dne 15.10.1996 podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce i důvodnosti uplatněného nároku na náhradu mzdy závisí na dalším dokazování, jež se vymyká možnostem odvolacího soudu . K dovolání žalovaného Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 13.4.2004 č.j. 21 Cdo 1411/2003-269 rozsudek odvolacího soudu v měnícím výroku o určení neplatnosti výpovědi ze dne 8.10.1999 zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud zdůraznil, že závěru o tom, že projev vůle je neurčitý (a že právní úkon, k němuž projev vůle směřoval, je pro neurčitost neplatný), musí vždy předcházet výklad projevu vůle (§ 240 odst. 3 zák. práce). Jen v případě, kdyby ani pomocí výkladu projevu vůle provedeného na základě výsledků dokazování a všeho, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, nebylo možné spolehlivě a přesně zjistit to, co bylo po skutkové stránce důvodem výpovědi z pracovního poměru, šlo by o neurčitý projev vůle a o neplatný právní úkon, k němuž takto vadný projev vůle směřoval. Odvolací soud však na splnění požadavků vyplývajících z ustanovení § 44 odst. 2 zák. práce (konkretizaci důvodu výpovědi uvedeného v bodu 1.) usuzoval jen z obsahu samotné písemné výpovědi z pracovního poměru ze dne 8.10.1996, aniž by se pokusil neurčitost písemného projevu vůle žalovaného odstranit jeho výkladem, a nepřihlédl v tomto směru ani k výsledkům dokazování provedeného před soudem prvního stupně, popřípadě k tomu, co vyšlo za řízení najevo; proto jeho závěr o neplatnosti výpovědi ze dne 8.10.1996 dané žalobci podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) část věty za středníkem zák. práce z důvodu nedostatečné konkretizace výpovědního důvodu zatím nemůže obstát a zároveň není možné učinit spolehlivý závěr ani o tom, zda žalovaný dodržel dvouměsíční lhůtu podle ustanovení § 46 odst. 3 zák. práce. Vzhledem k tomu, že se v posuzované věci soudy obou stupňů po celou dobu řízení zaměřovaly výlučně na posouzení otázky, zda výpověď z pracovního poměru ze dne 8.10.1996 je postižena neplatností podle ustanovení § 59 odst. 2 zák. práce, a okolností, zda je výpověď dostatečně konkrétní ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 zák. práce se začal zabývat poprvé teprve odvolací soud v dovoláním napadeném rozsudku, měl odvolací soud podle názoru dovolacího soudu pro tento případ poskytnout žalovanému (jeho zástupkyni) ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. potřebná poučení o jeho povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní; jestliže tak neučinil, zatížil tím řízení navíc vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci poté rozsudkem ze dne 20.5.2005 č.j. 29 Co 438/2004-302 rozsudek soudu prvního stupně opětovně změnil tak, že určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 8.10.1996 je neplatná. Odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu po doplnění řízení dospěl k závěru, že z okolností, za nichž žalovaný rozvazovací projev učinil, bylo mezi účastníky zřejmé, proč výpověď z pracovního poměru ze dne 8.10.1996 byla dána . Z výsledků doplněného dokazování vyšlo najevo , že vytváření nepřijatelných pracovních podmínek (jako jeden z důvodů výpovědi ze dne 8.10.1996) muselo směřovat k jedinému podřízenému zaměstnanci žalobce pomocnému hráznému panu K., jehož vztahy se žalobcem nebyly dobré . I když z provedených důkazů vyplynulo, že konfliktní vztahy na pracovišti měl žalobce i předtím (vůči panu Š.) a že někteří zaměstnanci (pan S. a pan H.) nabídku práce na pracovišti žalobce odmítli s tím, že spolupráce se žalobcem není možná , přesto tyto skutečnosti podle názoru odvolacího soudu neopravňují k tomu, aby bylo možno dovodit závěr, že žalobce tím, že nevytvářel příznivé pracovní podmínky na pracovišti, porušoval pracovní kázeň ; jde spíše o otázku související s posouzením, zda žalobce pro své povahové vlastnosti byl vhodným zaměstnancem pro výkon sjednané práce, tedy zda splňoval požadavky kladené na funkci vedoucího hrázného, a to z pohledu jeho organizačních schopností či schopnosti řádné komunikace se spoluzaměstnanci ; tak však důvod výpovědi ze dne 8.10.1996 nevyzněl . Ohledně předčasného opuštění pracoviště bez souhlasu nadřízeného, vytčeného žalobci v bodu 2. výpovědi ze dne 8.10.1996, odvolací soud zdůraznil, že vyjma zjištěné nepřítomnosti žalobce na pracovišti dne 1.8.1996 z provedeného dokazování vyplynulo, že k opětovnému porušení pracovní kázně nedodržením pracovní doby až do dání výpovědi dne 8.10.1996 ze strany žalobce nedošlo . V posledním skutku vytčeném žalobci ve výpovědi ze dne 8.10.1996, spočívajícím v neoprávněném pokácení 4 ks dřevin, odvolací soud s ohledem na výsledky dokazování spatřoval toliko nedbalostní, nikoli úmyslné jednání , neboť podle jeho názoru žalobce jednal na základě nekonkrétního pokynu svého nadřízeného pana V. a v podstatně tak zůstalo na jeho úvaze, které porosty budou (v rámci údržby vodního díla H.) vymýceny , a nelze ani vyloučit, že ke skácení stromů mimo pozemek žalovaného došlo v důsledku žalobcova omylu . Vzhledem k tomu, že o soustavné méně závažné porušování pracovní kázně ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) část věty za středníkem zák. práce jde tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní kázně, mezi nimiž je časová souvislost, avšak žalovaný vytknul žalobci porušení pracovní kázně jen ve dvou případech, tak jak jsou skutkově vymezeny v bodu 2. výpovědi (vytváření nepřijatelných pracovních podmínek vytčené v bodu 1. výpovědi nelze jak vyplývá z výše uvedeného - hodnotit jako porušení pracovní kázně), odvolací soud uzavřel, že v případě výpovědi z pracovního poměru ze dne 8.10.1996 nebyly splněny hmotněprávní podmínky stanovené v zákoně , a že proto je neplatná. V dovolání proti tomuto rozsudku odvolacího soudu žalovaný namítal, že (stejně tak jako u předešlého rozhodnutí odvolacího soudu) jde o tzv. rozhodnutí překvapivé , neboť jím odvolací soud zcela změnil veškeré dosud konstantně přijímané závěry týkající se samotné podstaty sporu, aniž by na to žalovaný jakkoli mohl v řádném dvojinstančním řízení reagovat . Jestliže odvolací soud dospěl k závěru, že k vytýkanému porušení pracovní kázně nemělo vůbec dojít, mělo se žalovanému dostat opětovného poučení podle § 118a o.s.ř. . Navíc podle jeho názoru, pokud odvolací soud hodnotil důkazy v podstatě opačně, než tak činí soud prvního stupně , měl přistoupit k revizi, standardně vrácením věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení , jinak že se napadeným rozhodnutím dostává zcela do role soudu prvního stupně . Žalovaný dále zdůraznil, že všechna žalobci vytčená porušení pracovní kázně, která byla natolik závažná a dlouhodobá, že již tyto nebylo možno nadále tolerovat , potvrdili prakticky všichni žalovaným k výslechu navržení svědci, a to nejen při svém prvotním výslechu, ale dokonce i po skoro 9 letech od odchodu žalobce od žalovaného , což svědčí o tom, že nešlo o běžný případ ; pro některé zaměstnance, např. pana Š. či pana K., který byl žalobcem na pracovišti hrubě urážen a fyzicky napaden, půjde o zážitky zapsané v paměti na celý život . Vzhledem k tomu, že po fyzickém napadení podal pan K. výpověď, a již předtím pan Š. požádal o přeložení, přikročil žalovaný dne 8.10.1996 k podání předmětné výpovědi, ve které je tato událost výslovně zmíněna, a tak žalobce přesně věděl, co je mu v dané souvislosti vytýkáno . Dovolateli se přitom jeví jako zcela nepodstatné , co fyzickému napadení předcházelo, nýbrž rozhodné je, že k napadení pana K. prokazatelně došlo , neboť žalobce (i kdyby byl vyprovokován) nemůže jako vedoucí zaměstnanec řešit konflikt urážkami či fyzickým napadením . Dále považoval za rozpornou úvahu odvolacího soudu ohledně nedodržování pracovní doby žalobcem a k vytčenému skácení 4 ks dřevin uvedl, že je nade vší pochybnost prokázáno, že žalobce kácel stromy nejen na cizím pozemku, ale i zcela zdravé , čímž porušil nejen pracovněprávní předpisy, ale i předpisy ochraně přírody a krajiny. To, že byl žalobce pro tento skutek přestupkově postižen , nemůže podle názoru dovolatele svědčit o omluvitelnosti, neboť k překročení zákona došlo , a nelze ani pominout, že žalobce pracoval u žalovaného přes dvacet let, že s ním otázka kácení křovin a suchých stromů byla probírána a že z interního sdělení vyhotoveného dne 24.6.1996 panem V., ke kterému odvolací soud nikterak nepřihlédl , jednoznačně a nezaměnitelně vyplývá, co mělo být (v rámci údržby vodního díla H.) káceno ; proto nemůže obstát závěr , že žalobce nevěděl, co má vymýtit. Žalovaný má zato, že v prokazatelném jednání žalobce lze spatřit snad všechna porušení jeho povinností vyplývajících ze směrnic § 73 a § 74 zák. práce a že celý projednávaný případ je nutno vidět ve vzájemných souvislostech , kdy rozhodující je nejen obsah samotné výpovědi, ale i obsah předchozích vytčení porušení pracovní kázně, výsledek provedeného dokazování a všechno, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli samotní účastníci . Navrhl, aby dovolací napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Žalovaný v dovolání v prvé řadě namítá, že řízení bylo opětovně postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť odvolací soud nepoučil žalovaného o možnosti jiné právní kvalifikace předmětu řízení podle ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř.; podle názoru dovolatele se v napadeném rozhodnutí náhle objevuje další důvod neplatnosti výpovědi ze dne 8.10.1996, a to ten, že se žalobce porušení pracovní kázně odůvodňující podání této výpovědi vůbec neměl dopustit . Ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř. sleduje ochranu práv účastníka tak, aby z jeho pohledu nedošlo k tzv. překvapivému rozhodnutí . Postup podle ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř. přichází v úvahu jen tehdy, jestliže účastníky dosud uvedená tvrzení nedostačují k tomu, aby skutkový stav věci mohl být objasněn, a jestliže soud má proto rozhodnout podle pravidla o neunešení břemene tvrzení; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř. přistupovat. Z obsahu spisu vyplývá, že otázkou, zda se žalobce dopustil porušování pracovní kázně, jimiž žalovaný odůvodnil dání předmětné výpovědi ze dne 8.10.1996, se zabýval na základě tvrzení žalovaného (obsažených především v jeho písemných vyjádřeních k žalobě a v odvolání ze dne 6.2.1997 a ze dne 1.10.1997) soud prvního stupně již ve svých rozsudcích ze dne 26.6.1997 č.j. 11 C 1/97-35 a ze dne 10.2.2000 č.j. 11 C 1/97-164. Jestliže odvolací soud (poté, co se na pokyn dovolacího soudu vypořádal s otázkou určitosti výpovědi) měl zato, že dosavadní tvrzení žalovaného (obsažená také v jeho písemném vyjádření ze dne 3.11.2004) jsou dostatečným podkladem pro posouzení věci i z pohledu jiného (od účastníkova názoru odlišného) právního názoru, nemůže skutečnost, že odvolací soud žalovaného opětovně nepoučil podle ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř. být vadou řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Důvodná není ani námitka žalovaného, že, jestliže odvolací soud hodnotil důkazy v podstatě opačně, než tak činí soud prvního stupně , měl přistoupit k revizi, standardně vrácením věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení , jinak že se napadeným rozhodnutím dostává zcela do role soudu prvního stupně . Dovolateli lze přisvědčit potud, že zásada, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně (§ 213 odst. 1 o.s.ř.), neznamená, že by se odvolací soud mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně. Názor, na který dovolatel v této souvislosti poukazuje, že chce-li se odvolací soud odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně, musí důkazy provedené soudem prvního stupně opakovat, případně doplnit, má ovšem místo v pouze případě, že toto zjištění vyplývá z výpovědí účastníků nebo svědků. Zde se totiž projevuje zásada přímosti a ústnosti, jíž je občanské soudní řízení ovládáno (§ 122 odst. 1 o.s.ř.), neboť při hodnocení těchto důkazů spolupůsobí vedle věcného obsahu výpovědí i další skutečnosti (např. přesvědčivost vystoupení vypovídající osoby, plynulost a jistota výpovědi, ochota odpovídat přesně na dané otázky apod.), které ač nejsou bez vlivu na posouzení věrohodnosti výpovědí nemohou být vyjádřeny v protokolu o jednání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.6.1968 sp. zn. 2 Cz 11/68, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 62, ročník 1968). U takových důkazních prostředků, kde je vliv skutečností nezachytitelných v protokolu o jednání na hodnocení jejich věrohodnosti vyloučen, například u listin (§ 129 o.s.ř.), písemného znaleckého posudku (§ 127 odst. 1 o.s.ř.) nebo i u protokolu o výslechu účastníka řízení či svědka před dožádaným soudem (§ 122 odst. 2 o.s.ř.), ovšem není porušením zásady přímosti občanského soudního řízení, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné skutkové závěry než soud prvního stupně, aniž je sám znovu předepsaným procesním způsobem zopakoval. V posuzované věci odvolací soud jak vyplývá z obsahu spisu i z odůvodnění napadeného rozsudku hodnotil provedené důkazy způsobem, který těmto pravidlům neodporuje (zopakoval výslech svědků F. K., M. Š. a J. R. ke skutečnostech, za nichž mělo dojít k vytčenému porušování pracovní kázně ze strany žalobce, a k témuž doplnil dokazování výslechem Ing. J. J., M. J., M. V. a Ing. M. S.); proto lze skutková zjištění odvolacího soudu, odlišná od skutkového závěru soudu prvního stupně, považovat za podložená (tj. respektující zásady dokazování v odvolacím řízení). Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzovaném případě zjištěno (správnost skutkových zjištění v tomto směru dovolatel nenapadá), že na základě pracovní smlouvy ze dne 10.3.1967 žalobce pracoval u žalovaného (jeho právního předchůdce), naposledy od 1.7.1992 jako vedoucí hrázný na vodním díle H. Dopisem ze dne 16.8.1996 žalovaný sdělil žalobci, že při kontrole dodržování pracovní doby pracovníků provozní údržby stř. L. a V. H. (provedené technickým zástupcem ředitele žalovaného J. R.) bylo zjištěno, že žalobce dne 1.8.1996 opustil předčasně pracoviště bez předchozího souhlasu nadřízeného , a zároveň ho upozornil, že při opakovaném porušení pracovní kázně bude postupovat dle § 46 odst. f zák. práce a jeho pracovní poměr bude rozvázán výpovědí . Dalším dopisem ze dne 12.9.1996 žalovaný sdělil žalobci, že podle sdělení RŽP MÚ L. z 5.6.1996 bylo proti němu dne 23.5.1996 zahájeno přestupkové řízení ve věci pokácení 4 ks dřevin, rostoucích mimo les, bez povolení příslušného orgánu a že podrobnějším přešetřením této záležitosti bylo zjištěno, že kácení uvedených dřevin nikterak nesouviselo s plněním pracovních povinností a jednalo se o soukromou nežádoucí aktivitu žalobce, za současného zneužití fondu pracovní doby, mechanizačních prostředků a práce zaměstnanců žalovaného, závod J. n. N. ; současně žalobce upozornil, že takovéto jednání je neslučitelné s funkcí vedoucího hrázného a zakládá možnost výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. f zák. práce . Dne 8.10.1996 dal žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) zák. práce z důvodu opětovného porušování pracovní kázně a neplnění povinností vedoucího pracovníka . Naplnění výpovědního důvodu spatřoval v tom, že: Otázku platnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou dal žalovaný žalobci dopisem ze dne 8.10.1996, je třeba posuzovat i v současné době podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30.9.1999 [tj. přede dnem, kdy nabyl účinnosti zákon č. 167/1999 Sb., kterým se mění (též) zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů] dále jen zák. práce . Podle ustanovení § 44 odst. 1 zák. práce výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů výslovně stanovených v § 46 odst.1; výpovědní důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit. Jak již dovolací soud uvedl ve svém předchozím rozsudku ze dne 13.4.2004 č.j. 21 Cdo 1411/2003-269, důvod výpovědi musí být v písemné výpovědi uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod výpovědi uvedený v ustanovení § 46 odst. 1 zák. práce uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platné výpovědi je tedy třeba, aby výpovědní důvod byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se výpověď dává (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1967 sp. zn. 6 Cz 193/67, uveřejněný pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968). V případě výpovědi podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) zák. práce dané zaměstnanci pro porušení pracovní kázně musí být důvod výpovědi uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů výpovědi obsažených v ustanovení § 46 odst. 1 zák. práce byl uplatněn, ale současně takovým způsobem, aby bylo nepochybné, v jakém konkrétním jednání zaměstnance je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, a že důvod výpovědi nebude možné dodatečně měnit. Skutečnosti, které byly důvodem pro výpověď, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je výpověď neplatná jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla výpověď dána. V projednávané věci žalovaný vymezil v dopise ze dne 8.10.1996 důvod výpovědi (uvedený v bodu 1.) takovým způsobem, že z něj nelze dovodit, jakým konkrétním jednáním (kdy a jakým skutkem, příp. skutky) se měl žalobce porušení pracovní kázně dopustit. Odvolací soud se proto vázán právním názorem dovolací soudu vysloveným v rozsudku ze dne 13.4.2004 č.j. 21 Cdo 1411/2003-269 pokusil neurčitost písemného projevu vůle žalovaného odstranit jeho výkladem ve smyslu ustanovení § 240 odst. 3 zák. práce. S jeho názorem, že z okolností, za nichž zrušovací projev žalovaný učinil, bylo mezi účastníky zřejmé, proč (pro jaký skutek vymezený pod bodem 1.) byla výpověď z pracovního poměru ze dne 8.10.1996 dána , však dovolací soud nesouhlasí. Je mimo pochybnost, že výklad projevu vůle (§ 240 odst. 3 zák. práce) může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno a že pomocí výkladu projevu vůle nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou účastník (zaměstnavatel) v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale kterou neprojevil (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.11.1996 sp. zn. 2 Cdon 198/96, uveřejněný pod č. 35 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, a závěr týkající se obdobné věci, vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.10.1996 sp. zn. 3 Cdon 946/96, uveřejněný pod č. 29 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1997). Jde tedy o to, aby obsah projevu vůle, který jednající učinil, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době, kdy byl učiněn. Při výkladu projevu vůle nelze ulpívat pouze na doslovném významu použitých výrazů; současně je třeba pečlivě přihlížet ke všem okolnostem, za kterých bylo slovní nebo jiné vyjádření učiněno a významné je i to, jak bylo vyjádření pochopeno tím, komu byl projev vůle určen. Celkové hodnocení všech rozhodných okolností pak musí odpovídat pravidlům slušnosti a občanského soužití . Není-li možné provést výklad písemného projevu vůle jen na základě listiny, v níž je obsažen (obsahu písemné výpovědi z pracovního poměru), je třeba zabývat se zejména tím, za jakých okolností žalovaný projev vůle směřující k rozvázání pracovního poměru výpovědí učinil a zda za těchto okolností bylo mezi účastníky zřejmé, proč žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru. Odvolací soud však ve svých úvahách opominul, že při výkladu projevu vůle není významná samotná existence skutečností, které by jinak mohly být způsobilým důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí (pomocí výkladu projevu vůle nelze nahrazovat neprojevenou vůli), ale jen zjištění takových objektivních okolností existujících v době doručení dopisu ze dne 8.10.1996 žalobci (neplatnost výpovědi z pracovního poměru je třeba posuzovat podle stavu existujícího v době, kdy bylo její písemné vyhotovení doručeno žalobci), za kterých byl projev vůle vůči žalobci učiněn a z nichž lze na obsah vůle písemným projevem vyjádřené objektivně usuzovat. Odvolacímu soudu proto nelze přisvědčit, jestliže při objasňování obsahu výpovědi z pracovního poměru ze dne 8.10.1996 z hlediska skutečností uvedených v bodu 1., které žalovaného k tomuto rozvazovacímu projevu vůle vedly, vycházel zejména z vyjádření žalovaného a z toho, že v průběhu řízení vyšlo najevo , že v září 1996 došlo k incidentu, při němž byl pan F. K. žalobcem slovně napaden, žalobce jej chytil pod krkem a vyhrožoval, že jej zabije . Uvedená skutečnost ovšem z obsahu písemné výpovědi (z toho, že pan F. K. podal dne 9.9.1996 žádost o rozvázání pracovního poměru s poukazem na žalobcem vytvářené neúnosné podmínky k výkonu ) nevyplývá a nelze ji dovodit ani z okolností, za jakých okolností žalovaný projev vůle směřující k rozvázání pracovního poměru výpovědí učinil. Za situace, kdy žalovaný dává výpověď dne ze 8.10.1996 kromě jiného - proto, že pan F. K. podal dne 9.9.1996 žádost o rozvázání pracovního poměru s poukazem na vámi vytvářené pracovní podmínky , nelze tedy sdílet ani úvahu dovolatele, že jedním ze skutkových důvodů výpovědi byla vlastně skutečnost, že F. K. byl dokonce na pracovišti hrubě urážen a fyzicky napaden ; i kdyby bylo možné sdílet názor, že uvedená skutečnost by jinak mohla zakládat důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, je nepochybné, že žalovaný, který přesto postupoval způsobem pro žalobce příznivějším , se o ní ve výpovědi ze dne 8.10.1996 nezmínil. Obdobně nelze dovolání přisvědčit ani v tom, že ve výpovědi je výslovně zmíněno , že již předtím pan Š. požádal o přeložení , a tudíž že žalobce přesně věděl, co je mu v dané souvislosti vytýkáno , neboť jak uvedeno výše - pomocí výkladu projevu vůle nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou účastník (zaměstnavatel) v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale kterou neprojevil. Proto je odůvodněn závěr, že ani pomocí výkladu projevu vůle provedeného v souladu s výše zmíněnými interpretačními (výkladovými) pravidly není možné spolehlivě a přesně zjistit to, co bylo (v bodu 1.) po skutkové stránce důvodem výpovědi z pracovního poměru ze dne 8.10.1996; v této části jde tudíž o neurčitý projev vůle a o neplatný právní úkon. Zákoník práce rozlišuje - jak vyplývá z jeho ustanovení § 46 odst.1 písm. f) a § 53 odst.1 písm.b) zák. práce - mezi porušením pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, závažným porušením pracovní kázně a méně závažným porušením pracovní kázně. Nižší stupeň intenzity porušení pracovní kázně než je méně závažné porušení zákoník práce neupravuje; každé porušení pracovní kázně, které nedosahuje intenzity porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní kázně, je proto vždy méně závažným porušením pracovní kázně (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.4.2001 sp. zn. 21 Cdo 3019/2000, který byl uveřejněn pod č. 56 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002). O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně jak správně uvedl odvolací soud - se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost (srov. též rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.1992 sp. zn. 6 Cdo 1/92, uveřejněný pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1994). O soustavné porušování pracovní kázně z hlediska přiměřené časové souvislosti jde tehdy, navazuje-li jedno porušení pracovní kázně na druhé (další) tak (v takovém časovém intervalu), že lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení pracovní kázně. Protože v projednávané věci bod 1. výpovědi ze dne 8.10.1996 není určitý, a protože jak uvedeno výše - soud se může zabývat jen takovým jednáním zaměstnance, v němž zaměstnavatel podle skutkového vylíčení důvodu výpovědi spatřoval porušování pracovní kázně, nelze bylo-li by možné vytýkat porušení pouze ve dvou případech - dovodit existenci soustavného méně závažného (výpověď nesprávně uvádí opětovného ) porušování pracovní kázně. Z uvedeného je zřejmé, že závěr odvolacího soudu o tom, že v případě výpovědi z pracovního poměru ze dne 8.10.1996 nebyly splněny hmotněprávní podmínky stanovené v zákoně a že proto je výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovaným dne 8.10.1996 neplatná , je byť založen na nepřiléhavých důvodech věcně správný. Protože rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný, a protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen vadou uvedenou v ustanovení § 229 odst.1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. ani jinou než dovolatelem tvrzenou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 2, části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.

http://kraken.slv.cz/UOHSS034/2001

UOHS S034/2001 Rozhodnutí: OF/S034/01 Instance I. Věc Spojení podniků-BRUSH S.E.M., s.r.o. a ŠKODA ENERGO s.r.o., Účastníci BRUSH SEM s.r.o. ŠKODA ENERGO s.r.o. Datum nabytí právní moci 8. 6. 2001 Č.j.: S 34/01-754/01-OF V Brně 6. června 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 34/01 zahájeném dne 14. května 2001, podle ustanovení § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a v souladu s ustanovením § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., a zákona č. 132/2000 Sb., na základě návrhu účastníka řízení BRUSH S.E.M., s.r.o., se sídlem Opatovická 2/1661, Praha, ve správním řízení zastoupeného JUDr. Pavlem Svobodou, advokátem, AK Weinhold Andersen Legal, v.o.s., se sídlem Husova 5, Praha 1 ve věci povolení spojení podniků BRUSH S.E.M., s.r.o., se sídlem Opatovická 2/1661, Praha a ŠKODA ENERGO s.r.o., se sídlem Tylova 57, Plzeň, podle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. vydává, toto Správní řízení č.j. S 34/01-OF se podle ustanovení § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění zákona č. 29/2000 Sb., na návrh účastníka řízení, z a s t a v u j e . Odůvodnění Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 14. května 2001, č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. (dále jen "zákon"), návrh na zahájení správního řízení ve věci povolení spojení podniků podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona, který podala společnost BRUSH S.E.M., s.r.o., se sídlem Opatovická 2/1661, Praha, ve správním řízení zastoupená JUDr. Pavlem Svobodou, advokátem, AK Weinhold Andersen Legal, v.o.s., se sídlem Husova 5, Praha 1, na základě plné moci ze dne 5. března 2001. Úřad v zahájeném správním řízení provedl analýzu všech dostupných podkladů a na základě výsledků této analýzy dospěl k závěru, že předmětným spojením podniků nedojde ke splnění podmínky narušení hospodářské soutěže, podle § 8a odst. 1 zákona, a proto výše uvedené spojení podniků nepodléhá povolení Úřadu. K narušení soutěže nepovede ani nekonkurenční závazek, stanovený v Dohodě o nekonkurenčním jednání, předložené v rámci uvedeného správního řízení. Na takové ujednání je třeba nahlížet jako na doplňkové omezení, zaručující kupujícímu plnou hodnotu převáděného majetku a určitou míru ochrany před konkurenčním jednáním ze strany prodávajícího. O těchto skutečnostech Úřad následně účastníka řízení informoval a současně jej vyzval k tomu, aby svůj návrh na zahájení řízení vzal zpět. Dne 6. června 2001 obdržel Úřad zpětvzetí návrhu na zahájení řízení ve věci spojení podniků BRUSH S.E.M., s.r.o. a ŠKODA ENERGO s.r.o., ze dne 14. května 2001, podané účastníkem řízení. S odkazem na znění § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění, nezbylo Úřadu než zahájené řízení zastavit. AK Weinhold Andersen Legal, v.o.s.

http://kraken.slv.cz/7Tdo229/2011

7 Tdo 229/2011 Dotčené předpisy: § 40 odst. 1 tr. zák. 7 Tdo 229/2011-52 Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 24. března 2011 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného L. B. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2009, sp. zn. 12 To 37/2009, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 5 T 37/2005, t a k t o : Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2008, sp. zn. 5 T 37/2005, byl obviněný L. B. uznán vinným pokračujícím trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zákona, kterým byl uznán vinným zčásti sám /ad I.a) výroku o vině/ a zčásti jako spolupachatel podle § 9 odst. 2 tr. zákona se spoluobviněným V. R. Podle výroku o vině se na celém jednání podílel také P. B., který ale v této trestní věci nebyl obviněn. Obviněný L. B. byl soudem I. stupně odsouzen podle § 250 odst. 4 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 7 let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zákona zařazen do věznice s dozorem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto také o povinnosti obviněného k náhradě škody, zčásti solidárně se spoluobviněným V. R. Podle § 226 písm. c) tr. ř. byl obviněný pro část dílčích skutků zproštěn obžaloby. Jednání obviněného, které je podrobně uvedeno ve výroku o vině rozsudku soudu I. stupně, spočívalo ve své podstatě v tom, že v době od 22. 4. 2002 do 22. 7. 2002 obviněný L. B. jako předseda představenstva AV Centrum Zlín, a. s., a po převodu této obchodní společnosti na V. R. na základě plné moci jím udělené, v pěti případech společně s P. B., a poté v dalších devíti případech i s V. R., v úmyslu obohatit se, odebírali od různých dodavatelů zboží, přičemž tyto dodavatele uváděli v omyl předstíráním, že společnost se zbožím řádně obchoduje a uhradí cenu zboží, ačkoliv inkasoval platby od odběratelů, faktury hradil výjimečně, předstíral druhotnou platební neschopnost a neuhrazením zboží způsobil dodavatelům celkovou škodu ve výši 13.802.809,30 Kč. Proti citovanému rozsudku podali obvinění L. B. a V. R. odvolání, která byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2009, sp. zn. 12 To 37/2009, zamítnuta podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. Dne 14. 2. 2011 bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí dovolání obviněného L. B. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2009, sp. zn. 12 To 37/2009, které tento obviněný podal řádně a včas u soudu I. stupně již dne 16. 11. 2009. V tomto dovolání uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g) a l) tr. ř. Existenci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., tj. porušení ustanovení o jeho přítomnosti v hlavním líčení, spatřuje obviněný v tom, že mu byla odňata možnost účastnit se hlavního líčení dne 13. 11. 2008, u kterého byla vyslechnuta znalkyně Ing. Jana Kadárová, z jejíhož posudku soud I. stupně z velké části vycházel při rozhodování o vině a trestu. Na den 14. 11. 2008 bylo hlavní líčení odročeno pouze z účelem vyhlášení rozhodnutí. Domnívá se proto, že bylo porušeno jeho právo vyjádřit se ke všem okolnostem a důkazům a také mu bylo odejmuto právo na poslední slovo. Hlavního líčení se přitom dne 13. 11. 2008 nemohl zúčastnit z důvodu léčení na psychiatrickém oddělení nemocnice v důsledku jeho dlouhodobého psychického onemocnění. Na tomto oddělení jej dne 13. 11. 2008 navštívil jeho obhájce Mgr. Zbyněk Čermák, předložil mu k podpisu písemný souhlas s konáním hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, který podepsal a umožnil tím formálně konání hlavního líčení. Následně ale svému obhájci sdělil, že si není vědom podpisu takového souhlasu a obsahu listiny. Pro pochybnosti obhájce o jeho schopnosti pochopit důsledky svého jednání, bylo zadáno vypracování znaleckého posudku ohledně jeho psychického stavu soudnímu znalci Doc. MUDr. Vladimíru Pidrmanovi, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Podle závěru tohoto znalce, v době akutní psychiatrické hospitalizace z lékařského hlediska podpis prohlášení potvrzující souhlas obviněného s jednáním soudu bez jeho účasti, nemohl být proveden při plném vědomí důsledků tohoto kroku. Obviněný namítá také existenci rozporů mezi závěry znaleckého posudku výše uvedeného znalce, a znalce přibraného soudem I. stupně z čehož dovozuje možnost nesprávných také právních závěrů soudu, zejména ohledně podstatného vlivu duševní nemoci na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti v době páchání trestné činnosti. Soudům proto vytýká, že minimálně měly opatřit revizní znalecký posudek. Existenci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spatřuje obviněný předně v tom, že orgány činné v trestním řízení nikdy řádně neobjasnily podíl P. B. na trestné činnosti, jehož role byla významná. Pro posouzení trestnosti jednání obviněného, i při úvaze o trestu, považuje zjištění, jak se tento svědek podílel na trestné činnosti (organizoval, řídil či zneužil právě obviněného), za zásadní. Namítá také nesprávné časové vymezení skutku ad I.a) výroku o vině ( v době od dubna do 14. 5. 2002 ), což navozuje dojem páchání trestné činnosti po dobu téměř 1,5 měsíce, když z popisu jednotlivých skutků je zjevně, že se staly v době od 22. 4. 2002 do 15. 5. 2002 a i v této době se snažil splácet dlužné pohledávky . V takto krátkém časovém rozpětí pak podle jeho názoru nelze usuzovat na jeho úmysl uvést poškozené v omyl a může se jednat maximálně o nedbalost. Nelze mu pak také přičítat k tíži, že i poté co již se společností AV Centrum Zlín, a. s., neměl nic společného, cítil k dodavatelům morální závazek, nadále s nimi jednal a snažil se situaci řešit. Soudu I. stupně dále vytýká, že prakticky nevedl žádné dokazování ke skutečnosti, kdo se měl daným jednáním obohatit, přestože je to nutné pro stanovení společenské nebezpečnosti a výměry trestu. Vzhledem k tomu, že vůdčí osobností celé kauzy nebyl on, ale svědek P. B., namítá obviněný také pochybení soudů při stanovení výše trestu, když přes tyto okolnosti případu a jeho poměry (péče o mentálně retardované dítě), neaplikovaly ustanovení § 40 odst. 1 tr. zákona. Vzhledem k jeho osobě a rodinným poměrům, době která uplynula od spáchání skutků, jeho podílu na nich, když ani nebylo prokázáno, že by se jakkoliv obohatil, považuje uložený trest za zjevně nepřiměřený. V závěru dovolání proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, nebo také rozsudek soudu I. stupně v odsuzující části a příslušenému soudu věc vrátil k dalšímu řízení. Navrhl rovněž, aby Nejvyšší soud do rozhodnutí o dovolání přerušil výkon trestu, pokud jej již bude vykonávat. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovoláním napadené usnesení Vrchního soudu v Praze již dříve, se shodnou argumentací, napadla ministryně spravedlnosti stížností pro porušení zákona. O této stížnosti rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 4 Tz 10/2010, a to tak, že ji podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou. Přitom Nejvyšší soud konstatoval, že neshledal žádné pochybení v rozhodnutí soudů o tom, že se obviněný jednáním uvedeným ve výroku rozsudku soudu I. stupně dopustil trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zákona, ani v postupu krajského soudu, který na žádost obviněného konal hlavní líčení v jeho nepřítomnosti. Za odpovídající zásadám pro ukládání trestu pak Nejvyšší soud považoval i trest uložený obviněnému. Protože Nejvyšší soud již z podnětu mimořádného opravné prostředku věc přezkoumal, a ohledně správnosti a zákonnosti napadeného usnesení vyslovil závazný a konečný právní názor, přičemž dovolání neobsahuje žádnou další argumentaci, navrhl státní zástupce, aby bylo dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. v neveřejném zasedání. Jak již upozornil státní zástupce ve vyjádření k dovolání, usnesení vrchního soudu napadené dovoláním obviněného již jednou Nejvyšší soud přezkoumával, a to z podnětu stížnosti pro porušení zákona podané ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného L. B. Tato stížnost pro porušení zákona byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 4 Tz 10/2010. Námitky uvedené ve stížnosti pro porušení zákona, které shledal Nejvyšší soud nedůvodnými, se přitom z podstatné části plně shodují s námitkami, které obviněný uvedl také v dovolání. Nejvyšší soud přitom ani v řízení o dovolání neshledává důvod odchýlit se od svého, již jednou (v řízení o stížnosti pro porušení zákona) vysloveného právního názoru. Bylo by také zcela nadbytečné znovu opakovat důvody rozhodnutí Nejvyššího soudu již jednou uvedené ke shodným námitkám v usnesení sp. zn. 4 Tz 10/2010. Proto Nejvyšší soud k námitce obviněného zpochybňující správnost postupu soudu I. stupně při hlavním líčení dne 13. 11. 2008, a psychickou způsobilost obviněného k žádosti, aby bylo hlavní líčení konáno v jeho nepřítomnosti, odkazuje na odůvodnění usnesení ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 4 Tz 10/2010 (na str. 13 14), zejména pak na předposlední odstavec na str. 14 (zde pouze upozorňuje na zjevný omyl v prvním řádku, kde nejde o veřejné zasedání , ale o hlavní líčení). Nejvyšší soud proto nezjistil, že by konáním hlavního líčení dne 13. 11. 2008 v nepřítomnosti obviněného došlo k porušení ustanovení o jeho přítomnosti v hlavním líčení a důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. není ve věci dán. Tak jako ve stížnosti pro porušení zákona, také v dovolání byla uplatněna i námitka o nedostatku úmyslu (resp. podvodného úmyslu) na straně obviněného, a to shodně s poukazem na roli svědka P. B. na jednání. Již v rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona přitom Nejvyšší soud, s odkazem na podrobné a logické odůvodnění naplnění subjektivní stránky v rozsudku soudu I. stupně, jednoznačně konstatoval, že tzv. skutková věta obsahuje veškeré okolnosti charakterizující úmysl obviněného a napadené rozhodnutí netrpí vadou spočívající v nedostatku subjektivní stránky. Pokud v dovolání obviněný v této souvislosti také namítá, že v tak krátkém časovém období (od 22. 4. do 15. 5. 2002) nelze usuzovat na jeho úmysl uvést poškozené v omyl, když navíc i poté s nimi jednal a pokoušel se celou situaci řešit, jsou i tyto námitky zjevně neopodstatněné. Délka doby páchání trestného činu podvodu podle § 250 tr. zákona je z hlediska existence podvodného úmyslu obecně nepodstatná a pachatel může jednat v podvodném úmyslu i při jednorázovém jednání. V případě obviněného existence podvodného úmyslu spolehlivě vyplývá ze skutkových zjištění uvedených ve výroku o vině rozsudku soudu I. stupně, kdy při odběru zboží předstíral dodavatelům, že společnost se zbožím řádně obchoduje a uhradí cenu zboží, ale ve skutečnosti dále dodával zboží odběratelům, a to i za nižší ceny, z větší části prostřednictvím fiktivního odběratele V. R., a ačkoliv inkasovali platby od odběratelů, faktury dodavatelům hradil jen výjimečně, zejména pokud šlo o podmínky dalších dodávek, a dodavatelům předstíral druhotnou platební neschopnost, čímž způsobil dodavatelům celkovou škodu ve výši 13.802.809,30 Kč. Na závěru o existenci podvodného úmyslu obviněného L. B. nic nemění ani soudem I. stupně zjištěný významný podíl také svědka P. B. na celém jednání. Již soud I. stupně uvedl (str. 46 rozsudku), že přes významné aktivity svědka P. B. nelze dospět k jinému závěru, než že tak činil v plné součinnosti s obviněným L. B. a šlo o výsledek jejich vzájemné dohody na jednání. Proto je zjevně neopodstatněná a v rozporu se skutkovými zjištěními soudu I. stupně námitka obviněného, že s poškozenými i poté jednal, snažil se řešit celou situaci, nebo dokonce cítil k dodavatelům určitý morální závazek . S ohledem na prokázané zjištění, že spoluobviněný V. R. byl obviněným využit jako tzv. bílý kůň, když se jedná o vyučeného zedníka bez zkušeností s podnikáním v daném oboru, a kdy i po převodu obchodní společnosti na tohoto spoluobviněného podnikání L. B. dále pokračovalo v podstatě stejně, když byl pro zastupování společnosti vybaven plnou mocí, a nadále měl i dispoziční právo k jejímu bankovnímu účtu, nejednalo se ze strany tohoto obviněného o žádnou snahu napravit důsledky svého jednání. Naopak z výpovědí svědků vyplývá, že cílem těchto jednání bylo pouze uklidnit poškozené, sliboval jim zaplacení zboží, případně uznal dluh, ale následně byl nezastižitelný. Narozdíl od námitky o nenaplnění subjektivní stránky trestného činu podvodu, nelze pod uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit námitku obviněného, že nebylo vedeno prakticky žádné dokazování k otázce, kdo se měl jednáním uvedeným v obžalobě obohatit. Obohacení sebe nebo jiného je formálním znakem skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 tr. zákona. Tato námitka ale směřuje toliko proti skutkovým zjištěním (resp. úplnosti dokazování), a proti přiměřenosti uloženého trestu, z hlediska kterého považuje obviněný toto zjištění za zásadní. V tomto ohledu je tato námitka proto mimo uplatněné důvody dovolání, protože přiměřenost trestu zásadně není důvodem dovolání. V tomto směru lze odkázat na závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona (str. 19 20 usnesení). Pouze nad rámec dovolání lze uvést, že Nejvyšší soud v rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona v této trestní věci konstatoval, že je nepochybné, že to byl právě obviněný L. B., případně s ním i spoluobviněný V. R., a zřejmě trestně nestíhaný P. B., kdo se z provedených obchodních aktivit obohatil. S tím koresponduje i tzv. právní věta rozsudku soudu I. stupně, že obviněný L. B. zčásti sám /ad I.a)/ společným jednáním, sebe a jiného obohatil. Lze jenom dodat, že není pro právní posouzení skutku podstatné zjištění, kdo konkrétně a v jakém rozsahu se obohatil. V souvislosti s uloženým trestem obviněný v dovolání uplatnil také námitku, že soudy obou stupňů pochybily, když přes okolnosti případu (rozhodující role P. B.), a jeho poměrům jako obviněného (péče o mentálně retardované dítě), neaplikovaly § 40 odst. 1 tr. zákona. Tato námitka spadá pod uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Přitom nebyla přímo uplatněna v řízení o stížnosti pro porušení zákona a nezabýval se jí výslovně ani soud odvolací. Podle § 40 odst. 1 tr. zákona má-li soud vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné, a že lze účelu trestu dosáhnout i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené. K obviněným namítané roli P. B. již bylo výše uvedeno, že tento podle názoru soudu I. stupně jednal po vzájemné dohodě s obviněným L. B. Vrchní soud pak zdůraznil, že to byl právě obviněný kdo svědka P. B. zaměstnal, ten vystupoval jako jeho obchodní zástupce a obviněný věděl o jeho jednotlivých obchodních jednáních. Ze zjištěných skutkových okolností je tak zřejmé, že byť se svědek P. B. mohl významně podílet na celém jednání, bylo tomu tak právě proto, že mu to obviněný L. B. umožnil, a to od počátku s plným vědomím jeho role, přičemž to byl také obviněný, kdo se aktivně podílel na zajištění spoluobviněného V. R. jako tzv. bílého koně. Je tak zřejmé, že role obviněného z hlediska podmínek spáchání trestné činnosti byla rozhodující, a přes možný významný podíl svědka P. B. zejména na zajišťování dodavatelů zboží, nelze podceňovat ani roli samotného obviněného L. B., která rozhodně nebyla zanedbatelná. Zejména pak ale nelze přehlédnout, že obviněný svoji námitku zakládá na hodnocení podílu na trestné činnosti ohledně osoby, která ve věci vystupovala pouze jako svědek a nikoliv jako osoba, o jejíž vině bylo pravomocně rozhodnuto. Proto také soud I. stupně přes své hodnocení role svědka P. B., při rozhodování o trestu podle § 31 odst. 2 písm. a) tr. zákona, přihlížel pouze k tomu, jakou měrou jednání každého z obou obviněných spolupachatelů přispělo k spáchání trestného činu. Námitka obviněného ohledně okolností případu spočívajících v jednání svědka P. B., je proto zjevně neopodstatněná. Z hlediska poměrů obviněného ve vztahu k aplikaci ustanovení § 40 odst. 1 tr. zákona, je v dovolání poukazováno na to, že pečuje o mentálně retardované dítě. Již soud I. stupně přitom v odůvodnění rozsudku (str. 51), v souvislosti s rozhodováním o druhu a výměře trestu ve vztahu k obviněnému L. B., posuzoval také poměry pachatele , které jsou jedním z hledisek jak při stanovení druhu a výměry trestu podle § 31 odst. 1 tr. zákona, tak i při rozhodování o mimořádném snížení trestu odnětí svobody podle § 40 odst. 1 tr. zákon. Soud I. stupně přitom uvedl, že při posuzování osobních poměrů obviněného vzal mj. v úvahu, že trpí periodickou depresivní poruchou, je rozvedený, má ve výchově dceru narozenou v roce 1992, která je mentálně postižená, je ve zvláštní škole, nesoběstačná, vyžaduje zvláštní péči. Je tedy zřejmé, že již soud I. stupně při rozhodování o výměře trestu vzal v úvahu v dovolání namítanou péči obviněného o mentálně postižené dítě, a byl dostatečně informován i o dalších okolnostech s tím souvisejících. I s ohledem na tyto okolnosti pak uložil obviněnému trest odnětí svobody, v rámci trestní sazby 5 12 let odnětí svobody, u dolní hranice této trestní sazby v trvání 7 let. Soud I. stupně tak zjevně neshledal poměry obviněného takovými, aby vůbec uvažoval o mimořádném snížení trestu odnětí svobody podle § 40 odst. 1 tr. zákona. Otázkou přiměřenosti trestu se pak vedle soudu odvolacího, který jej shledal v souladu se zákonem, zabýval také Nejvyšší soud z podnětu stížnosti pro porušení zákona podané ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného. Již v této stížnosti pro porušení zákona bylo namítáno, že byl zákon porušen v neprospěch obviněného mj. v ustanovení § 23 odst. 1 tr. zákona (účel trestu) a § 31 odst. 1 tr. zákona (výměra trestu), a to s argumentací, že uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody může u obviněného představovat neúměrné a zbytečné utrpení ponižující lidskou důstojnost, když trpí závažným a dlouhodobým duševním onemocněním (bipolární afektivní poruchou). Současně bylo ve vztahu k uloženému trestu namítáno nezohlednění poměrů obviněného, když vedle jeho zdravotního stavu pečuje po rozvodu o dceru, která je mentálně postižená, nesoběstačná, vyžaduje zvláštní trvalou péči a je na otce psychicky fixována. Je tedy zřejmé, že Nejvyšší soud již v řízení o stížnosti pro porušení zákona přezkoumal výrok o trestu uloženém obviněnému z hlediska, zda je v zřejmém nepoměru i k poměrům obviněného (§ 266 odst. 2 tr. ř.), a to nejen ohledně námitky opět uplatněné i v dovolání (péče o mentálně retardované dítě), ale i z hlediska dalších námitek významných pro posouzení poměrů pachatele. Není přitom významné, že již ve stížnosti pro porušení zákona nebylo výslovně namítáno i porušení § 40 odst. 1 tr. zákona, protože z námitky proti nepodmíněnosti uloženého trestu je zřejmé, že se ministryně spravedlnosti s poukazem na výše uvedené poměry obviněného domáhala právě použití tohoto zákonného ustanovení, které by uložení trestu odnětí svobody nespojeného s jeho bezprostředním výkonem umožnilo. Soud přitom o použití § 40 odst. 1 tr. zákona může rozhodnout i bez návrhu, shledá-li splnění zákonných podmínek. Nejvyšší soud ale stížnost pro porušení zákona zamítl jako nedůvodnou, když ve vztahu k uloženému trestu uvedl, že trest uložený obviněnému L. B. není ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost, ani ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Stejně tak Nejvyšší soud neshledal uložený trest ve zřejmém nepoměru k poměrům obviněného, když poukázal na závěry znaleckého zkoumání obviněného (odvětví psychiatrie) a také na to, že soud I. stupně vzal při ukládání trestu v úvahu mj. i to, že má ve výchově mentálně postiženou dceru narozenou v roce 1992, která je nesoběstačná, vyžaduje zvláštní péči a je ve zvláštní škole. Nejvyšší soud tedy již v usnesení ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 4 Tz 10/2010, dospěl k závěru, že tyto jeho osobní poměry nejsou důvodem pro uložení mírnějšího trestu odnětí svobody, a tedy ani pro použití ustanovení § 40 odst. 1 tr. zákona, jak je nyní namítáno v dovolání. Nejvyšší soud ani v řízení o dovolání neshledal existenci podmínek pro snížení trestu odnětí svobody uloženého obviněnému, a to podle § 40 odst. 1 tr. zákona pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby. Tato trestní sazba je u trestného činu podvodu podle § 250 odst. 4 tr. zákona od 5 až do 12 let odnětí svobody. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání 7 let, tj. v první třetině této trestní sazby, přičemž jím způsobená škoda ve výši 13.802.809,30 Kč téměř trojnásobně převyšuje hranici škody velkého rozsahu, jako kvalifikačního znaku ustanovení § 250 odst. 4 tr. zákona. Jednání obviněného L. B. bylo přitom rozhodující a podstatné pro to, aby vůbec mohlo dojít ke spáchání trestné činnosti. Oproti spoluobviněnému se nejen dopustil rozsáhlejšího jednání, ale na společném jednání se podílel podstatnou měrou. Dcera obviněného v době rozhodování odvolacího soudu přitom již téměř dosáhla věku 17 let (narozena 20. 10. 1992) a v současné době jde již o plnoletou osobu, byť s mentálním postižením. V trestním spise je sice založen znalecký posudek Doc. MUDr. V. Pidrmana, Ph.D. (znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie), který byl dne 9. 11. 2009 na žádost obhájce obviněného zpracován až po právní moci rozhodnutí soudu I. stupně. Tento dodatečný posudek se vedle obviněného zabývá i jeho dcerou, která podle zdravotní dokumentace trpí mentální retardací lehkého stupně. K závěrům tohoto dodatečného posudku ale nelze v řízení o dovolání přihlížet, protože v době rozhodování soudů neexistoval. Stejně tak ale nelze přihlížet ani k posudku tohoto znalce, který také na žádost obhájce obviněného ze dne 6. 4. 2009 zpracoval ohledně duševního stavu obviněného po rozhodnutí soudu I. stupně, a který obviněný přiložil ke svému odvolání, jež dne 18. 5. 2009 bylo doručeno Krajskému soudu v Praze (č. l. 2393/sv. XII. tr. spisu). Jak totiž vyplývá z protokolu (i zvukového záznamu) o veřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2009 u Vrchního soudu v Praze, tento znalecký posudek nebyl proveden odvolacím soudem jako důkaz a obhájce obviněného tento postup ani nenavrhoval. Podle § 2 odst. 12 tr. ř. ale při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání, smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny. Nejvyšší soud proto nemohl ani přihlížet k těm námitkám obviněného v dovolání, které se opíraly právě jen o závěry tohoto posudku. Použití ustanovení § 40 odst. 1 tr. zákona je na úvaze soudu s ohledem na zjištěné rozhodné skutečnosti, přičemž se jedná o mimořádné snížení trestu odnětí svobody. Použití tohoto ustanovení by tak mohly zakládat pouze mimořádné okolnosti na straně obviněného. Takovou okolností ale není namítaná péče o dceru na prahu dospělosti, byť s jistou mentální retardací. Navíc podle Nejvyššího soudu nelze mít ve smyslu § 40 odst. 1 tr. zákona ani za to, že u obviněného lze dosáhnout účelu trestu i trestem kratšího trvání. Všechny významné skutečnosti soudy zohlednily v tom, že přes výši způsobené škody, rozsah trestné činnosti, a rozhodující podíl na ní oproti spoluobviněnému, byl obviněnému uložen trest pouze v první třetině zákonné trestní sazby. Nejvyšší soud proto považuje také námitku obviněného ohledně aplikace ustanovení § 40 odst. 1 tr. zákona za zjevně neopodstatněnou. Psychické problémy obviněného se přitom v průběhu trestního stíhání poprvé projevily v roce 2007, kdy se z důvodu reaktivní depresivní poruchy středního stupně omluvil z účasti na hlavním líčení, které se mělo konat ve dnech 27. a 29. 6. 2007. Lékař psychiatrické ambulance přitom uvedl, že zdravotní stav obviněného se zhoršil od té doby, co byl informován o konání hlavního líčení (č. l. 2161/sv. XI. tr. spisu). Soud I. stupně proto nařídil další termín konání hlavního líčení až na 10. 10. 2007, přičemž obviněný byl jeden týden před tímto datem na žádost ošetřujícího lékaře hospitalizován na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze od 2. do 12. 10. 2007. Je tedy zřejmé, že psychický stav obviněného se periodicky zhoršoval právě v souvislosti s úkony probíhajícího trestního stíhání. To vyplývá i ze zprávy uvedené nemocnice, kde byl obviněný opět hospitalizován od 17. 12. 2007, a podle lékaře nepříznivé životní situace hrají v jeho zdravotním stavu významnou roli. Psychické problémy obviněného od roku 2007 tak nemají vztah k otázce příčetnosti obviněného v době spáchání činu v roce 2002, ale jejich řádné objasnění je významné z hlediska způsobilosti obviněného k výkonu uloženého trestu. Tato otázka ale nesouvisí s řízením o dovolání obviněného. Zjevně neopodstatněnou pak shledal Nejvyšší soud i námitku obviněného, že uložený trest je nepřiměřený s ohledem na dobu od spáchání skutků. Doba uplynulá od spáchání skutku bezprostředně souvisí s právem obviněného na projednání věci bez zbytečných průtahů, resp. s právem na vyřízení věci v přiměřené lhůtě, které je integrální součástí práva na spravedlivý proces, tedy základních práv garantovaných čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V této trestní věci se obviněný dopustil protiprávního jednání v průběhu dubna až července 2002, trestní stíhání obviněného bylo zahájeno v lednu 2003 a obžaloba byla u soudu I. stupně podána v dubnu 2005. Samotné přípravné řízení tak trvalo dva a čtvrt roku, přičemž obžaloba byla podána pro celkem 18 dílčích útoků pokračujícího podvodného jednání vůči jednotlivým poškozeným obchodním společnostem, byly vyslechnuty desítky svědků, s kterými byla prováděna také rekognice a opatřovány listinné důkazy. Nejvyšší soud neshledal delší období neodůvodněné nečinnosti orgánů činných v přípravném řízení, jehož délka byla ovlivněna právě rozsahem trestné činnosti obviněného a z toho vyplývající náročnosti na objasnění věci. Spisový materiál z přípravného řízení včetně obžaloby, obsahuje 1576 stran listin v devíti svazcích. Po podání obžaloby dne 28. 4. 2005 bylo poprvé soudem nařízeno hlavní líčení na dny 19. 23. 9. 2005, tj. již do pěti měsíců, když mezitím bylo neúspěšně pátráno po pobytu spoluobviněného V. R. Z tohoto hlavního líčení se ale obviněný L. B. omluvil z důvodu zahraniční dovolené a soud proto nařídil další termín hlavního líčení 5. 12. 10. 2005, ke kterému se obviněný L. B. již dostavil a kde bylo podle § 305 tr. ř. rozhodnuto, že řízení proti spoluobviněnému bude vedeno jako proti uprchlému. V hlavním líčení 30. 11. 2005 pak byl za přítomnosti obviněného vyhlášen první odsuzující rozsudek soudu I. stupně. Tento rozsudek byl usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 12 To 39/2006, zrušen v celém rozsahu zejména proto, že mezitím zadržený spoluobviněný V. R. požádal, aby bylo hlavní líčení provedeno znovu a za jeho přítomnosti. Soud I. stupně pak nařídil hlavní líčení na dny 24. 26. 7. 2006, které se ale v tomto termínu nekonalo, protože obviněný L. B. z důvodu zaplacené zahraniční dovolené požádal o změnu termínu a trval na své přítomnosti v hlavním líčení. Termín konání hlavního líčení tak byl soudem změněn na 3. 4. 8. 2006, kde byl obviněný přítomen a dne 18. 8. 2006 byl vyhlášen druhý odsuzující rozsudek ve věci. Tento pak byl k odvoláním obou obviněných v celém rozsahu zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 12 To 96/2006, když vyvstala nutnost opatření znaleckého posudku z oboru ekonomika účetní evidence. Dne 6. 6. 2007 byl znalkyní zpracovaný znalecký posudek doručen soudu I. stupně, který pak nařídil další termín konání hlavního líčení. Hlavní líčení nařízené v termínu 27. a 29. 6. 2007 se nekonalo, protože obviněný L. B. požádal o jeho odročení z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti, což také doložil lékařskou zprávou psychiatra, z které vyplývá, že se léčí pro reaktivní depresivní poruchu středního stupně, po informování o konání hlavního líčení se jeho stav nápadně zhoršil a není schopen účasti na jednání soudu. Obviněný také navrhl opatření znaleckého posudku z oboru psychiatrie. Dne 2. 8. 2007 pak ošetřující lékař k dotazu soudu sdělil, že od 18. 7. 2007 je již obviněný schopen účasti u hlavního líčení, a proto soud nařídil další termín jeho konání na dny 10. 11. 10. 2007. V případě každého hlavního líčení přitom musel soud předvolat nebo vyrozumět o konání hlavního líčení nejen obviněné a jejich obhájce, ale také desítky poškozených, přičemž konkrétně obviněnému L. B. muselo být opakovaně doručováno za pomoci policie, když jej na udané adrese poštovní doručovatelka nezastihla a uložené zásilky si na poště nevyzvedával. Hlavní líčení dne 10. 10. 2007 se ale nekonalo, protože z důvodu hospitalizace obviněného od 2. 10. 2007, kterému bylo dne 14. 9. 2007 policií doručeno předvolání k hlavnímu líčení, požádal jeho obhájce opět o odročení jednání a opět navrhl opatření psychiatrického znaleckého posudku. K dotazu soudu Psychiatrická kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze sdělila, že obviněný byl hospitalizován od 2. do 12. 10. 2007 a poté byl v pracovní neschopnosti předán do ambulantní péče. Ambulantní lékař pak k dotazu soudu sdělil, že obviněný je i ke dni 2. 11. 2007 v pracovní neschopnosti a k posouzení jeho schopnosti účastnit se soudního jednání navrhl přibrat znalce z odvětví psychiatrie. Podle záznamu soudu (č. l. 2203/sv. XI. tr. spisu) byla podle telefonického sdělení lékaře obviněného ukončena jeho pracovní neschopnost dne 10. 12. 2007, a proto soud nařídil termín konání hlavního líčení na dny 29. 30. 1. 2008. Soud obviněnému neúspěšně doručoval prostřednictvím policie předvolání k tomuto hlavnímu líčení, když policií přes opakované pokusy nebyl zastižen v místě bydliště, po zjištění telefonického kontaktu byl policií vyzván, aby se dostavil k převzetí zásilky na oddělení Policie ČR, což přislíbil, nedostavil se ale, a dále byl nekontaktní. Dne 31. 12. 2007 byl pak soudu doručen návrh obhájce obviněného na přerušení trestního stíhání podle § 224 odst. 1 tr. ř. Z této listiny rovněž vyplývá, že obviněný byl opět dne 17. 12. 2007 akutně hospitalizován na psychiatrické klinice. Ze sdělení kliniky k dotazu soudu vyplývá, že obviněný je hospitalizován od 17. 12. 2007 až dosud (tj. do 8. 1. 2008) a nelze odhadnout kdy bude schopen účasti na hlavním líčení s tím, že nepříznivé životní situace hrají významnou roli ve vzplanutí chorobného procesu (č. l. 2221/sv. XI. tr. spisu). Opatřením ze dne 3. 3. 2008 pak soud I. stupně k vyšetření duševního stavu obviněného L. B. přibral znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. Petra Navrátila, který zpracoval znalecký posudek dne 30. 4. 2008. K dotazu soudu na zdravotní stav obviněného pak Všeobecná fakultní nemocnice v Praze sdělila, že byl hospitalizován v době od 14. do 18. 4. 2008, kdy na základě vlastního rozhodnutí a na revers ukončil hospitalizaci. Podle záznamu soudu (č. l. 2273/sv. XII. tr. spisu) ošetřující lékař dne 8. 7. 2008 sdělil, že obviněný je nadále v pracovní neschopnosti a kontrolu má 14. 7. 2008. Soud pak následně činil další dotazy na ošetřujícího lékaře na zdravotní stav obviněného, až posléze nařídil termín hlavního líčení na dny 13. 14. 11. 2008. Toto hlavní líčení se pak na žádost obviněného konalo v jeho nepřítomnosti, jak již bylo výše uvedeno a byl vyhlášen rozsudek. Z uvedeného je zřejmé, že řízení před soudem až do rozhodnutí odvolacího soudu dne 13. 10. 2009 trvalo celkem čtyři a půl roku. Trestní řízení jako celek pak trvalo od zahájení trestního stíhání 6 let a 9 měsíců, přičemž ani v řízení před soudem neshledal Nejvyšší soud delší dobu neodůvodněné nečinnosti soudů. Soud I. stupně od počátku nařizoval ve věci termíny hlavního líčení v krátkých časových intervalech, přičemž od poloviny roku 2007 byla délka řízení výrazně ovlivněna zdravotními problémy obviněného L. B., a to až do pravomocného skončení věci rozhodnutím vrchního soudu dne 13. 10. 2009. Na počátku řízení před soudem došlo k průtahům v podstatě v délce 1 roku, když zejména původně jako uprchlý stíhaný spoluobviněný V. R. požádal o provedení důkazů znovu v jeho přítomnosti, což vedlo k zrušení prvního odsuzujícího rozsudku ve věci. Samotný obviněný L. B. se přitom v tomto období dvakrát omluvil z hlavního líčení, a požádal o jeho odročení z důvodu zahraniční dovolené, takže soud I. stupně musel nařídit nové termíny jeho konání. V tomto období lze ale obviněnému přičítat pouze průtahy v délce asi 5 týdnů. Výrazné průtahy v řízení z důvodů na straně obviněného ale nastaly v době od 27. 6. 2007, kdy se poprvé ze zdravotních důvodů omluvil z účasti a žádal o odročení hlavního líčení. Z důvodu pracovní neschopnosti nebo následné hospitalizace obviněného se nekonalo hlavní líčení ani ve dnech 10. 11. 10. 2007. Následně obviněný předkládal soudu nebo si soud sám vyžadoval zprávy o jeho zdravotním stavu a podle zprávy ambulantního psychiatra byla ukončena jeho pracovní neschopnost až 10. 12. 2007. Aniž soud I. stupně mohl nařídit termín hlavního líčení, obviněný soudu opět zaslal zprávu, že je od 17. 12. 2007 opět hospitalizován. Soud I. stupně proto 3. 3. 2008 rozhodl o přibrání znalce MUDr. Petra Navrátila, k posouzení duševního stavu obviněného a jeho způsobilosti účastnit se soudního jednání. Znalec v posudku ze dne 30. 4. 2008 mj. konstatoval u obviněného periodickou depresivní poruchu, která je dočasná, léčitelná a při aplikaci psychofarmak vyléčitelná. Od 14. do 18. 4. 2008 byl obviněný opět hospitalizován na psychiatrické klinice, kdy tuto hospitalizaci na vlastní žádost ukončil. V pracovní neschopnosti byl pak nadále, kdy podle sdělení ambulantního psychiatra ze dne 29. 9. 2008 již jeho stav umožňuje ukončení pracovní neschopnosti. Soud I. stupně proto nařídil termín konání hlavního líčení na dny 13. a 14. 11. 2008. Obviněný byl sice opět v době od 10. 20. 11. 2008 hospitalizován na psychiatrickém oddělení nemocnice, ale hlavní líčení se v tomto termínu vzhledem k jeho žádosti konalo v jeho nepřítomnosti. Dne 28. 5. 2009 byl pak trestní spis předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvoláních obou obviněných, když rozsudek soudu I. stupně se L. B. podařilo doručit až 7. 5. 2009. Odvolací soud stanovil termín veřejného zasedání na 18. 8. 2009, které ale muselo být odročeno na neurčito, když se obviněný L. B. nedostavil, a jeho obhájce předložil soudu lékařskou zprávu. Z této zprávy vyplývá, že dne 12. 8. 2009 byl obviněný vyšetřen v psychiatrické ambulanci v souvislosti s očekávaným jednáním soudu dne 18. 8. 2009 a jeho účast na tomto jednání by mohla vést k zhoršení jeho stavu. Další termín veřejného zasedání pak odvolací soud stanovil na 13. 10. 2009. Podle lékařské zprávy se obviněný dne 6. 10. 2009 opět dostavil k ambulantnímu psychiatrovi s tím, že na den 13. 10. 2009 je předvolán k veřejnému zasedání. Lékař účast na jednání soudu nedoporučil, ale veřejné zasedání se na základě písemné žádosti obviněného konalo v jeho nepřítomnosti. Na tomto veřejném zasedání bylo vyhlášeno usnesení odvolacího soudu, které obviněný napadl dovoláním. Z uvedeného je zřejmé, že od června 2007 do října 2009, včetně opakované neúčasti obviněného na hlavním líčení z důvodu dovolené, vznikly v řízení průtahy jednoznačně z důvodů na straně obviněného L. B. Trvalo-li tedy trestní stíhání 6 let a 9 měsíců, je tato doba bez průtahů na straně obviněného pouze 4 roky a 5 měsíců. Tato doba s ohledem na obtížnost věci na dokazování není nepřiměřeně dlouhá, vezme-li se v úvahu počet poškozených, ale také skutečnost, že se řízení vedlo proti dvěma spoluobviněným a část řízení musela být provedena znovu k žádosti obviněného V. R., který byl původně stíhán v řízení před soudem jako uprchlý. Námitku obviněného L. B., kterou se domáhal kompenzace doby od spáchání trestné činnosti (resp. délky řízení), proto Nejvyšší soud shledal zjevně neopodstatněnou. Na základě uvedených důvodů bylo dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

https://www.dlprofi.cz/33/13-1997-sb-zakon-o-pozemnich-komunikacich-ve-zneni-ucinnem-k-1-1-2021-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTt2AISA5dynAjxWgpZPIopECD-vMUnwPlw/

13/1997 Sb., Zákon o pozemních komunikacích, ve znìní úèinném k 1.1.2021 | Profesní informace pro silnièní nákladní dopravu a logistiku. Re¾im øidièù - digitální tachografy, naøízení 561, dohoda AETR. Pøeprava nebezpeèných vìcí ADR. Clo. Karel Kováø digitální tachograf inteligentní digitální tachograf archivace doba odpoèinku dohoda AETR tachograf AETR posudek o zdravotní zpùsobilosti odpovìdný zástupce platnost lékaøských prohlídek zákaz vjezdu CMR formuláø pro potvrzení o èinnostech ... potvrzení o neèinnostech § 2 - Pozemní komunikace a jejich rozdìlení § 4 - Dálnice § 5 - Silnice § 6 - Místní komunikace § 7 - Úèelová komunikace § 8 - Prùjezdní úsek dálnice a silnice § 10 - Pøipojování pozemních komunikací § 11 - Silnièní pozemek § 15 - Silnièní vegetace § 16 - Územní, stavební a spoleèné územní a stavební øízení § 18 - Zru¹ení dálnice, silnice nebo místní komunikace § 19 - Obecné u¾ívání § 24 - Omezení obecného u¾ívání uzavírkami a objí¾ïkami § 25 - Zvlá¹tní u¾ívání § 29 - Pevné pøeká¾ky § 35 - Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace § 36 - Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím § 37 - Styk s dráhami § 38 - Pou¾ívání dálnice, silnice a místní komunikace pøi velkých stavbách § 39 - Mimoøádné zmìny dopravního významu § 40 - Výkon státní správy § 41 - Státní dozor § 43 - Spoleèná ustanovení k § 42a a 42b § 44 - Spoleèná ustanovení § 45 - Pøechodná ustanovení § 46 - Zmocòovací ustanovení § 47 - Zru¹ovací ustanovení § 48 - Úèinnost ÈÁST DRUHÁ - SILNIÈNÍ POZEMEK, SOUÈÁSTI A PØÍSLU©ENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ ÈÁST TØETÍ - VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEØEJNÌ PØÍSTUPNÉ ÚÈELOVÉ KOMUNIKACE ÈÁST ÈTVRTÁ - PØEVEDENÍ VÝKONU NÌKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDR®BOU DÁLNICE ÈÁST PÁTÁ - BEZPEÈNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ TRANSEVROPSKÉ SILNIÈNÍ SÍTÌ ÈÁST ©ESTÁ - U®ÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ÈÁST SEDMÁ - OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM ÈÁST OSMÁ - INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM ÈÁST DEVÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR ÈÁST DESÁTÁ - ZÁVÌREÈNÁ USTANOVENÍ Èlánek II zákona 102/2000 Sb. zní: Èlánek II zákona 358/2003 Sb. zní: Èlánek II zákona 80/2006 Sb. zní: Èlánek II zákona 97/2009 Sb. zní: Èlánek II zákona 347/2009 Sb. zní: Èlánek II zákona 152/2011 Sb. zní: Èlánek II zákona 196/2012 Sb. zní: Èlánek II zákona 268/2015 Sb. zní: Èlánek II zákona 370/2016 Sb. zní: Èlánek VII zákona 319/2016 Sb. zní: Èlánek XVI zákona 225/2017 Sb. zní: Èlánek II zákona 227/2019 Sb. zní: 13/1997 Sb., Zákon o pozemních komunikacích, ve znìní úèinném k 1.1.2021 è. 13/1997 Sb. 102/2000 Sb. mìní 31 novelizaèních bodù mìní § 9, § 40, § 43 odst. 3 489/2001 Sb. mìní § 9 odst. 2, vkládá odst. 3, mìní § 44 odst. 1 mìní v § 9 odst. 3 èíslovku 30, vkládá novou èást ètvrtou, v § 25 odst. 6 doplòuje písm. g) mìní, § 25 odst. 6 písm. e) mìní § 23, § 27, § 40, § 41, vkládá nový § 44a 358/2003 Sb. (k 29.10.2003) nové znìní § 18c, nová pøechodná ustanovení k obìma datùm mìní 15 novelizaèních bodù mìní § 20 odst. 2 a 4 a § 20a odst. 3, 4 a 6 v § 13 vkládá písm. h) mìní celkem 59 novelizaèních bodù, nová pøechodná ustanovení mìní § 16, § 17, § 25, § 30, § 40 a § 44 v § 19 odst. 2 vkládá písm. h) vkládá § 41a (k 16.4.2009) mìní § 18e, § 25 odst. 7, § 27 a § 46 odst. 2, nové pøechodné ustanovení mìní § 41a zmìny neprovedeny, pøed nabytím úèinnosti byla novelizaèní ustanovení zru¹ena - viz zák. è. 268/2015 Sb. mìní, celkem 40 novelizaèních bodù; nová pøechodná ustanovení 288/2011 Sb. (k 19.10.2011) v § 20a vkládá nový odst. 3 mìní § 20a odst. 1 písm. h) a písm. i) mìní § 22b odst. 3 mìní § 20a odst. 1 písm. a) mìní § 40, § 43a, § 43b, § 43c vkládá v § 43 odst. 10 mìní, celkem k datu 58 novelizaèních bodù; nová pøechodná ustanovení mìní § 22 a § 46 odst. 1 mìní § 41 a § 46 odst. 2; ru¹í § 42 (k 13.11.2015) mìní § 9 a § 22c; nabývá úèinnosti bod 4 pøechodných ustanovení mìní, celkem k datu 116 novelizaèních bodù; nová pøechodná ustanovení mìní § 23 odst. 1 písm. b) mìní § 22h odst. 1 a¾ 3, § 40 odst. 2, § 43 odst. 4; nové pøechodné ustanovení (k 14.12.2016) mìní § 36, § 40 a § 44a; nové pøechodné ustanovení 151/2017 Sb. mìní § 9 odst. 3 mìní § 38d, § 40, § 42a, § 42b, § 43, § 43a, § 43b, § 43c mìní § 10, § 16, § 18g, § 30, § 32, § 40 a § 46; nové pøechodné ustanovení mìní § 17 odst. 3, § 38 odst. 1, § 44 odst. 2 mìní, celkem 43 novelizaèních bodù 227/2019 Sb. mìní § 20a a § 41a mìní, celkem k datu 37 novelizaèních bodù; nová pøechodná ustanovení Tento zákon zapracovává pøíslu¹né pøedpisy Evropské unie1) a upravuje a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky u¾ívání a jejich ochranu, b) práva a povinnosti vlastníkù pozemních komunikací a jejich u¾ivatelù a c) výkon státní správy ve vìcech pozemních komunikací pøíslu¹nými silnièními správními úøady. Pozemní komunikace a jejich rozdìlení (1) Pozemní komunikace je dopravní cesta urèená k u¾ití silnièními a jinými vozidly1a) (2) Pozemní komunikace se dìlí na tyto kategorie: d) úèelová komunikace. Zaøazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tøíd a jejich zmìny (1) O zaøazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tøíd rozhoduje pøíslu¹ný silnièní správní úøad na základì jejího urèení, dopravního významu a stavebnì technického vybavení. (2) Dojde-li ke zmìnì dopravního významu nebo urèení pozemní komunikace, rozhodne pøíslu¹ný silnièní správní úøad o zmìnì kategorie nebo tøídy. (3) V pøípadì, kdy zmìna kategorie nebo tøídy pozemní komunikace vy¾aduje zmìnu vlastnických vztahù k pozemní komunikaci, mù¾e pøíslu¹ný silnièní správní úøad vydat rozhodnutí o zmìnì kategorie pouze na základì smlouvy o budoucí smlouvì o pøevodu vlastnického práva k dotèené pozemní komunikaci uzavøené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do doby pøevodu vlastnického práva k dotèené pozemní komunikaci vykonává v¹echna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník. (1) Dálnice je pozemní komunikace urèená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silnièními motorovými vozidly, která je budována bez úrovòových køí¾ení, s oddìlenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má smìrovì oddìlené jízdní pásy. (2) Dálnice se podle svého urèení a dopravního významu rozdìlují na dálnice I. tøídy a dálnice II. tøídy. (3) Dálnice je pøístupná pouze silnièním motorovým vozidlùm, jejich¾ nejvy¹¹í povolená rychlost není ni¾¹í, ne¾ stanoví zvlá¹tní pøedpis.2) (1) Silnice je veøejnì pøístupná pozemní komunikace urèená k u¾ití silnièními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoøí silnièní sí». (2) Silnice se podle svého urèení a dopravního významu rozdìlují do tìchto tøíd: a) silnice I. tøídy, která je urèena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b) silnice II. tøídy, která je urèena pro dopravu mezi okresy, c) silnice III. tøídy, která je urèena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. (3) Silnice mù¾e být oznaèena jako silnice pro motorová vozidla podle zvlá¹tního právního pøedpisu2) , pouze jde-li o silnici I. tøídy, která je budována bez úrovòových køí¾ení, s oddìlenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na ní¾ není pøímo pøipojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí pøímo pøipojených z odpoèívek. (1) Místní komunikace je veøejnì pøístupná pozemní komunikace, která slou¾í pøevá¾nì místní dopravì na území obce. (2) Místní komunikace se rozdìlují podle dopravního významu, urèení a stavebnì technického vybavení do tìchto tøíd: a) místní komunikace I. tøídy, Øízení zásob a logistické øetìzceGarance Jihlavský Icom koupil 12 moderních nákladních vozù za 28 mil. Kè

http://docplayer.cz/17898682-Zakon-c-326-1999-sb-o-pobytu-cizincu-na-uzemi-ceske-republiky-a-o-zmene-nekterych-zakonu-neoficialni-zneni-se-stavem-ke-dni-1.html

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1. - PDF Free Download Download "Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1." 1 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1. lednu 2016) ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství 1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen území ) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen policie ), Ministerstva vnitra (dále jen ministerstvo ) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. (2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky 1a), včetně občana Evropské unie 1b). (3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie 1b) se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím 1c) a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru 1d), pokud tato smlouva nestanoví jinak. 1) 1a) 1b) 1d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva o založení Evropského společenství. Například Smlouva Evropských společenství a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací. Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru. 1 2 2 Působnost zákona Tento zákon se nevztahuje na cizince, který a) je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, cizincem, který je strpěn na území, azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany 2), nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území 3), c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis 3a) nestanoví jinak. HLAVA II VSTUP NA ÚZEMÍ 3 (1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. (2) Hraničním přechodem se rozumí a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen mezinárodní smlouva ) určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem, b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu 3b), pokud splňuje tyto podmínky: 1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu 4) a 2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu 3b), c) vnitřní hranice 3b) nebo d) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola. 4 (1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu 3b). 2) 3) 3a) 3b) 4) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic). Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb. 2 3 (2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství 1) cizinci vstup na území vyznačením otisku vstupního razítka do jeho cestovního dokladu. (3) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území. 5 (1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství 1). (2) Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství 1) a dále je na požádání povinen a) vyplnit a podepsat hraniční průvodku, b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji. (3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince. (4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizince, který je a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona 5), b) přes území provážen ( 152), nebo c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství. (5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem. (6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost. 6 až 8 zrušeny 5) Hlava dvacátá pátá trestního řádu. 3 4 9 Odepření vstupu na území (1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže a) nemá platný cestovní doklad, b) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu, c) nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu, d) nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území, e) nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území, f) je nežádoucí osobou ( 154), g) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích 5a) (dále jen smluvní stát ), za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen informační systém smluvních států ); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území, h) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky, i) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo j) nesplňuje požadavky stanovené opatřením Ministerstva zdravotnictví před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen požadavek opatření před zavlečením infekčního onemocnění ). (2) Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j). (3) Policie odepře vstup na území a) občanu Evropské unie, 1. nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle 5 odst. 5, 2. předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu, 3. nesplňuje-li požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, 4. je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo 5. je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence ( 154 odst. 2), poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, 1. z důvodů uvedených v písmenu a), 2. nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti nebo povolení k pobytu, 5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. 4 5 3. je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek, 4. je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. (4) Policie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie 1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie 1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění. (5) Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí, není-li dále stanoveno jinak. 10 (1) Povinnost cizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizince, pokud a) je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého onemocnění, b) by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé chorobné změny, nebo c) je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou zdravotní péči. (2) Vyžaduje-li zdravotní stav cizince, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz do zdravotnického zařízení, zajistí policie jeho dopravu k poskytovateli zdravotních služeb na území. (3) Cizinec, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely poskytnutí zdravotní péče a rozsahu oprávnění policie se na takového cizince hledí jako na cizince zajištěného podle hlavy XI. Je-li cizinec přijat k poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 1 k poskytovateli zdravotních služeb poskytujícího ústavní péči, může policie upustit od střežení cizince po dobu jeho hospitalizace. (4) Policie cizince dopraví na hraniční přechod za účelem jeho vycestování zpět do zahraničí, jakmile je s ohledem na svůj zdravotní stav schopen vycestovat. 11, 11a a 12 zrušeny 13 Prostředky k pobytu na území (1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením 5 6 a) peněžních prostředků alespoň ve výši 1. 0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem 6) (dále jen částka existenčního minima ) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů, 2. 15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima, 3. 50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně. (2) Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje a) výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), b) jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území, nebo c) platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a). (3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši. 14 Hraniční průvodka Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. 6) 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 6 7 15 Pozvání (1) Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizince na území, který nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství 27). (2) V pozvání k pobytu cizince na území delšímu než 3 měsíce se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území, b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území, c) spojené s poskytnutím zdravotních služeb po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého, d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území. 15a (1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje, c) potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Evropské unie a d) potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt. (2) Za rodinného příslušníka občana Evropské unie se považuje též cizinec, který prokáže, že a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud 1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, žil před vstupem na území s občanem Evropské unie ve společné domácnosti, 2. je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, nebo 3. se o sebe z vážných zdravotních důvodů nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, nebo b) má s občanem Evropské unie trvalý partnerský vztah, který není manželstvím, a žije s ním ve společné domácnosti; při posuzování trvalosti partnerského vztahu se zohlední zejména povaha, pevnost a intenzita vztahu. (3) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky. 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex). 7 9 b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství 6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [ 181 písm. b)], c) je-li občanem Evropské unie 1b), d) je-li 1. ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu, 2. umístěn v policejní cele 7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen zařízení ) ( 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu, 3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu, 4. jako nezletilé dítě na základě předběžného opatření příslušného orgánu umístěn do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc 28) anebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření příslušného orgánu nebo rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřen do péče fyzické osoby, 5. držitelem dokladu o povolení k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, 6. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři 7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu, 7. rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu trvalého pobytu na území jiného členského státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo e) je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie 1b), jehož krátkodobé vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce. 19 Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu (1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec a) úmyslně závažným způsobem narušil veřejný pořádek, b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, 7) 28) 7b) 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb. 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 176/2007 Sb. Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV). 9 10 c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j), d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území ( 13) nebo nepředloží ověřené pozvání ( 15 a 180), nebo e) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený, za podmínky, že důsledky budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům ukončení pobytu do soukromého a rodinného života cizince. (2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle 181. (3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona (dále jen správní vyhoštění ). Díl 3 Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza 20 (1) Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení, podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení jeho platnosti stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství 27). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři 27). (2) Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie. (3) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum podává cizinec policii. (4) Rodinný příslušník občana Evropské unie 1b), který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, je oprávněn podat žádost o udělení krátkodobého víza také na hraničním přechodu. (5) Rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie 1b), který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže a) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, b) nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, c) je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, d) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo 10 11 e) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství. (6) Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza ( 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza ministerstvo ( 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem sděluje policie. 21 až 29b zrušeny Díl 4 Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu Oddíl 1 Vízum k pobytu nad 90 dnů 30 (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje ministerstvo na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. Vízum k pobytu nad 90 dnů nelze udělit za účelem zaměstnání. (2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle 42 odst. 3, 42g anebo 42i nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí ( 49). (3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti nejdéle na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle 42 odst. 3, 42g anebo 42i nebo povolení k trvalému pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 60 dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit ministerstvu, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle 42 odst. 3, 42g anebo 42i nebo povolení k trvalému pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem. 11 12 (5) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je na území oprávněn podat cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie 29), pokud plnění účelu tohoto pobytu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 3 měsíce. 31 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů (1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující účel pobytu na území, c) prostředky k pobytu na území ( 13), d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, e) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince, f) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie 29), povinen předložit a) dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu, b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a e), c) písemné vyjádření výzkumné organizace ( 42f odst. 1) o účelu jeho pobytu na území a d) na požádání doklady uvedené v odstavci 4. (3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence 30). (4) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti ( 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let, b) doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (5) Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu 2), jehož manželství 29) 30) Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 12 13 s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou cizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnosti a občanství. (6) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu 31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení dodáno prostřednictvím datové schránky. (7) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v 180j odst zrušen 33 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle 179 odst. 5, b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná, c) který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehož platnost nelze prodloužit, požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud je k tomu podle 69 oprávněn a o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo d) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby. (2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území ministerstvu. 31) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. 13 14 (3) Ministerstvo dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné ( 120a). (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu ministerstvo. (5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ministerstvo stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. (6) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání ministerstva prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením. 34 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu, b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením, c) fotografie, d) doklad potvrzující existenci důvodu podle 33 odst. 1 písm. b), e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle 33 odst. 1 písm. c); to neplatí, jde-li o případy uvedené v 180j odst. 4, f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle 33 odst. 1 písm. d). 35 Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů (1) Platnost víza a dobu pobytu na území, která je kratší než 1 rok, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží, za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na dobu 1 roku. (2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost podle 31 odst. 4 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v 180j. Současně je na požádání povinen předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, jde-li o případy uvedené v 180j odst. 4. Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě změny podoby i fotografie. (3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza ( 37). 14 15 36 Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost ministerstva i fotografie. (2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost ministerstva předložit i fotografie. (3) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza ( 38). 37 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů (1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo c) o zrušení platnosti víza požádá. (2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza, c) policie při pobytové kontrole [ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a 1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo 2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádá, d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2, e) cizinec nesplnil povinnost podle 88 odst. 2, f) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území 9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie 9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí. 15 16 nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, anebo g) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v 180i nebo 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v 180j odst. 4, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. 38 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování. (2) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce anebo bylo-li vízum uděleno podle 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek. (3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. 39 zrušen Oddíl 2 Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum 40 (1) Diplomatickým vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako Diplomatické vízum. Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (2) Zvláštním vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako Zvláštní vízum. Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v 180j; na požádání je cizinec současně povinen předložit doklad 16 17 o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v 180j odst. 4. (4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad. 41 Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. Oddíl 3 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu 42 Povolení k dlouhodobému pobytu (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále jen rodinný příslušník výzkumného pracovníka ). K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v 31 odst. 1 písm. a), c) až e) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v 31 odst. 4. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v 180j odst. 4. (4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1, 2 nebo 4 se podává ministerstvu a žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 3 se podává na zastupitelském úřadu na úředním tiskopisu. Podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvu je dále oprávněn rodinný příslušník výzkumného pracovníka, který je držitelem víza k pobytu nad 90 dnů. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu. 17 18 (6) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak. 42a Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území 9c) (dále jen společné soužití rodiny ) je oprávněn podat cizinec, který je a) manželem cizince s povoleným pobytem, b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem, c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem, d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území, e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu 2) ; nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince, f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec, který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci 32) (dále jen modrá karta ). Žádost je cizinec povinen podat ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území. (3) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny. (4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu. (5) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území ministerstvu. (6) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let, b) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, pobývá na území po dobu nejméně 6 měsíců a je držitelem povolení vydaného podle 42g, 9c) 32) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. 18 19 c) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu 2), pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území, d) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu 2), e) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f), nebo f) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem modré karty. (7) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá. 42b Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit a) náležitosti uvedené v 31 odst. 1 písm. a), d) a e), b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu 2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné, c) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, d) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet 1. částek životních minim 9d) členů rodiny a 2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem 9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti. Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. (2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec, který pobýval jako rodinný příslušník držitele modré karty v jiném členském státě Evropské unie 32), dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty vydal jiný členský stát Evropské unie. 9d) 9e) 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 19 20 (3) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu 2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b). (4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v 31 odst. 4. (5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v 180j odst c Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie 47) (dále jen rezident jiného členského státu Evropské unie ), pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území ministerstvu. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, b) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v 180j odst. 4, c) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim 9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem 9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle 47) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 20

http://psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/006schuz/s006073.htm

FS ČSFR 1990-1992, SL a SN, 6. schůze, část 73/79 (2. 10. 1990) Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Budeme hlasovať. Najprv v Snemovni národov budeme hlasovať o tomto doplnení § 24. Kto je pre tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko. (Osmdesát sedm.) Ďakujem. Kto je proti? (Dva.) Ďakujem. Kto sa zdržal hlasovania? (Devatenáct.) Snemovňa národov prijala tento doplňujúci návrh. Kto je pre tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí tlačíko! (Padesát osm.) Ďakujem. Kto je proti? (Jeden.) Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet jedna.) Ďakujem. Aj Snemovňa žudu tento doplnok prijala. Prosím ďalej. Technická poznámka. Místopředseda SL E. Valko: Prosil by som, aby sa každý pozmeňovací návrh, ktorý bol schválený, ešte raz prečítal, aby sme si mohli zapísať, pretože v Zbierke to víde o miesiac, v tlači o dva mesiace a my jediní máme informovať verejnosť ako prví. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ja by som prosil, keby ste sa pokúsili ho zachytiť - z časových dôvodov len samozrejme - aby ste sa pokúsili pozmeňovacie návrhy zachytávať vtedy, keď sú predkladané. (Hlasy z pléna: "To nejde".) No prosím, môžeme potom, samozrejme aj takto postupovať. Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Kovář: Takže k § 24 doplní se bod 3 a bude následovat text "Ustanovení § 9 odst. 2 zákona číslo 116/1990 Sb., o pronájmu a podnájmu nebytových prostor", do něhož se vkládá nové ustanovení, které zní: h)" jde o nebytový prostor v nemovitosti vydané oprávněné osobě podle zákona číslo .../1990Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd." Předsedající místopředseda FS J. Stank: Áno, pokračujeme ďalej. Pán poslanec Senjuk. Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Další pozměňovací návrh předložil poslanec, a to k § 13, aby byla v § 13 ve znění dodatku ke společné zprávě výborů doplněna věta ve znění: "V případě zájmu oprávněné osoby o koupi těchto movitých věcí musí být kupní smlouva uzavřena současně dohodou podle § 19 odst.2." Po konzultaci s legislativními odborníky bych se chtěl zeptat pana poslance Kudláčka, zda by byla možná doplněná modifikovaná věta, a to za znění, které je uvedeno v dodatku ke společné zprávě, doplnit za slova "zůstatkovou cenu" další slova: "a to nejpozději ve lhůtě uvedené v § 19 odst. 1". Předsedající místopředseda FS J. Stank: Súhlasí pán poslanec s takýmto doplnkom pozmeňovacieho návrhu? (Poslanec Kudláček? "Ano".) Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: V tom případě pozměňující návrh pana poslance Kudláčka se týkal doplnění § 13 ve smyslu dodatku ve společné zprávě ve znění za slova "za zůstatkovou cenu" doplnit: "a to nejpozději ve lhůtě uvedené v § 19 odst. 1". Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Technická poznámka, prosím, pán poslanec Toman. Poslanec SN P. Toman: Pokud jsem pochopil správně ten dodatek pana poslance Kudláčka, tak jemu šlo o to, aby nejen v té lhůtě to bylo nabídnuto, ale aby i v té lhůtě byla uzavřena přímo ta kupní smlouva. Tato změna, kterou přednesl zpravodaj, z té vyplývá, že oni mu to pouze nabídnou ke koupi, on pak řekne ano, že si to koupí, ale není už tam vázáno to, o co panu Kudláčkovi šlo, aby skutečně s ním tu smlouvu uzavřeli, a to hned a ne třeba za půl roku. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Čiže navrhujete, pán poslanec, ako by sa to malo upraviť? Poslanec SN P. Toman: Mně se zdá takto. Návrh zpravodaje neodpovídá smyslu toho, co tady navrhoval pan poslanec Kudláček. Je to jiný návrh. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán poslanec Kudláček, prosím, keby ste sa k tomu vyjadrili. Poslanec SL L. Kudláček: V podstatě má poslanec Toman pravdu v tom, že mně šlo o to, dostat tam nějaký termín. Tzn. jestliže kupní smlouva nebude vyhotovená, je otázka, zda vznikne prostor pro protahování tohoto procesu nebo ne. Ovšem mně se nezdá tak zavádějící, tak jak byla navržena zpravodaji, protože předpokládám, že nedojde k licitacím o tom, co to je nabídnutí, a co to je kupní smlouva. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Čiže pán poslanec Kudláček súhlasí s upresnením tak, ako navrhuje pán spravodajca Senjuk a pán spravodajca Kovář? Poslanec SL L. Kudláček: Upozorňuji na jednu věc. Myslím, že se to týká ustanovení § 19 odst. 2, ne 1. Ta citace v tom doplňku k § 13, tam má být § 19 odst. 2, nikoliv 1. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Súhlasíte pán poslanec Senjuk? Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Ano, omlouvám se. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Takže môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Po zmene § o13 návrhu pána poslanca Kudláčka s upresnením spravodajcov. Bude hlasovať Snemovňa národov. Kto je pre tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko. (Osmdesát šest.) Ďakujem. Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet jedna.) Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne žudu. Kto z nich je pre tento návrh, nech zdvihne ruku! (Hlasuje sa). (Devadesát jedna.) Kto je proti? (Dva.) Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet tři.) Tiež Snemovňa národov tento návrh prijala. Prosím spravodajcu Senjuka, aby návrh prečítal ešte raz. Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Jedná se o doplnění § 13 slovy: "a to nejpozději ve lhůtě uvedené v § 19 odst. 2". Poslanec SN O. Huml: Je tam dvakrát ,,a to,,. Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Škrtne se první "a to", a je to vyřešené. Jde o verbální gramatickou úpravu. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Môžeme pristúpiť k ďalšiemu pozmeňovaciemu návrhu. Prosím spravodajcu poslanca Senjuka, aby ho prečítal. Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: další pozměňovací návrh podával poslanec Kontra k § 12, a to v tomto znění: "Jestliže oprávněná osoba projeví zájem také o užívací právo na bytový nebo nebytový prostor a má k tomu přiměřenou náhradu, získává přednostní právo k jejich užívání." Chtěl bych upozornit pana poslance Kontru, že tento problém byl vyřešen připomínkou poslance Soldáta. Změnou zákona č. 116/90 Sb., je vyřešeno právo původního majitele vystěhovat původního uživatele v případě nebytových prostor. Pokud jde o bytové prostory, mělo by to být řešeno v právě zpracovávané komplexní přípravě zákona o užívání bytových prostor a bytů. Chtěl bych navrhnout, zda by v tomto smyslu mohl poslanec Kontra svůj pozměňovací návrh vzít zpět. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Súhlasí pán poslanec Kontra? (Souhlasí.) Je to obsiahnuté v § 4, o ktorom sme už hlasovali. Prosím o prednesenie ďalšieho pozmeňovacieho návrhu. Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Další pozměňovací návrh byl také od pana poslance Kontry a týkal se § 13. Šlo o návrh, aby k § 13 byl přičleněn další odstavec v tomto znění: "Jestliže movitý majetek byl při převedení do socialistického vlastnictví nástupní organizací zničen nebo znehodnocen, oprávněná osoba má nárok na peněžní náhradu". K tomuto návrhu bych chtěl dodat, že ani já, ani kolega zpravodaj Kovář jej nedoporučujeme, protože jde o zásah do filozofie celého zákona. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Trvá pán poslanec Kontra na tom, aby sa hlasovalo o tomto pozmeňovacom návrhu? (Trvá.) Budeme hlasovať. Najprv hlasujú poslanci Snemovne národov. Kto je pre tento pozmeňovací návrh, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) (Jeden je pro.) Kto je proti? (Sedmdesát tři.) Kto sa zdržal hlasovania? (Třicet sedm.) Snemovňa národov neprijala tento pozmeňovací návrh. Prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu. Kto je pre tento pozmeňovací návrh, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) (Jeden je pro.) Kto je proti? (Sedmdesát čtyři.) Kto sa zdržal hlasovania? (Třicet devět.) Ani Snemovňa žudu tento pozmeňovací návrh neprijala. Prosím o ďalší pozmeňovací návrh. Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Další pozměňovací návrh jsem předkládal já. Týkal se § 4. Smysl mého pozměňovacího návrhu byl v tom, aby se eliminovala možnost některých majetkových převodů na právnické osoby z důvodů machinací či obohacování se. Navrhuji změnu § 4 v tomto znění: "Vydání podle § 2 a 3 se týká věcí, které držely ke dni účinnosti tohoto zákona právnické osoby s vyjímkou podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990." Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Kovář: Projednávali jsme to za účasti poslance Mikule a pracovníků legislativního odboru. Přišli jsme na to, že v tisku 152, jak byl předložen, by původní znění § 4 mohlo znamenat, že by do výjimky spadla i družstva. Dikce, kterou přednesl kolega poslanec Senjuk, zachovává filozofii zákona, jak jsme se na ní v rozpravě dohodli, ale zároveň precizuje, že se to bude vztahovat i na majetek družstev. To znamená, že je to skutečně velmi schůdné řešení. Doporučuji jeho přijetí. Technická poznámka poslance SL M. Soldáta: § 4 je ve vztahu k § 15. Muselo by se tedy měnit i znění 15. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Domnievajú sa spravodajcovia, že je treba meniť § 15? (Oba zpravodajové si myslí, že ne.) Hlasujeme o zmene § 4 ako ju predniesol poslanec Senjuk. Hlasujú poslanci Snemovne národov. Kto je pre tento návrh? (Hlasuje se.) 74 je pro. Kto je proti? (Dvanáct.) Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet.) Snemovňa národov pozmeňovací návrh prijala. Hlasovať budú poslanci Snemovne žudu. Kto je pre tento návrh? (Hlasuje se.) 91 je pro. Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet pět.) Aj Snemovňa žudu pozmeňovací návrh prijala. Prosím, abyste ho prečítali ešte raz. (Zpravodaj posl. Senjuk znovu přečetl nové znění § 4.) Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pristúpime k ďalšiemu návrhu. Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Další pozměňující návrh, který se týká textů § 1, podal pan poslanec Mikule. Navrhuje text doplnit větou: "Za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona se považuje i přechod vlastnického práva na základě smlouvy podle ustanovení § 4 odst. 1 a 2 vl. nař. č. 15/1959 Sb. "Vzhledem k tomu, že se jedná o precizaci § 1, není to v žádném případě v rozporu se zněním § 1, doporučujeme tuto precizaci přijmout. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Budeme hlasovať o zmene § 1 podža návrhu poslanca Mikuleho. Kto je z poslancov Snemovne národov pre tento návrh? (Devadesát šest.) Kto je proti? (Nikto.) Nikdo. Kto sa zdržal hlasovania? (Čtrnáct.) Snemovňa národov tento návrh prijala. Teraz prosím poslancov Snemovne žudu. Kto je pre? (Jedno sto osm.) Kto sa zdržal hlasovania? (Jedenáct.) Aj Snemovňa žudu tento pozmeňovací návrh prijala. (Poslanec SN R. Senjuk opakuje navržené znění.) Předsedající místopředseda FS J. Stank: Môžeme pristúpiť k ďalšiemu pozmeňovaciemu návrhu. Společný zpravodaj výborů SL poslanec R. Senjuk: Další pozměňovací návrh podal opět poslanec Mikule. Týká se § 14 odstavec 1. Z věty "s připočtením 3 % úroku..." vypustit slovo "úroku" a dát tam: "s připočtením 3 % z této částky...". Předsedající místopředseda FS J. Stank: Kto je z poslancov Snemovne národov pre tento návrh? (Sedmdesát devět.) Kto sa zdržal hlasovania? (Třináct.) Snemovňa národov tento návrh prijala. Bude hlasovať Snemovňa žudu. Kto je za? (Devadesát osm.) (Poslanec Senjuk opakuje navržené znění.) Prosím o predloženie ďalšieho návrhu. Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Další pozměňovací návrh se týká § 25. Poslanec navrhuje doplnit § 25 3. odstavcem následujícího znění: "Uzavřením dohody podle § 5 odstavec 2 a nebo právní mocí rozsudku (§ 22 odstavec 3) pozbývá platnosti rozhodnutí o odnětí věci vydané podle právních předpisů uvedených v § 1, stejně pozbývá platnosti i kupní smlouva podle ustanovení § 4 odstavec 1, 2 vl. nař. č. 15/1959 Sb.". Tento návrh pana poslance Mikule opět precizuje legislativní čistotu, aby nebyla možná právní existence dvou podkladů, které by opravňovaly vlastnictví téže věci. Doporučujeme tento návrh přijmout. Předsedající místopředseda FS J. Stank: Budeme hlasovať o doplnenie § 25 o 3. odstavec. Bude hlasovať Snemovňa národov. Kto je za? (Jednosto šest.) Kto sa zdržal hlasovania? (Deset.) Snemovňa národov doplnok prijala. Teraz prosím poslancov Snemovne žudu. Kto je za? (Jedenosto patnáct.) Kto sa zdržal hlasovania? (Sedm.)

https://www.frankboldlegal.com/cs/clanky/342-evropsky-soud-pro-lidska-prava-se-odmitl-zabyvat-solarnim-odvodem

Evropský soud pro lidská práva se odmítl zabývat solárním odvodem - Frank Bold Advokáti 19. 11. 2015 Filip Nečas Energetika Zastoupení při kontrole SEI a ERÚ V důsledku nepříznivé judikatury českých soudů, která fakticky znemožňuje výrobcům elektřiny ze slunečního záření domáhat se přezkumu protiústavních dopadů solárního odvodu, jsme se obrátili v zastoupení několika našich klientů k Evropskému soudu pro lidská práva. Důvodem byla skutečnost, že uvedeným postupem dochází k porušení jejich práva na účinný prostředek nápravy, jakož i práva na majetek tak, jak mu rozumí Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod včetně jejích dodatků, jež Česká republika ratifikovala, a jimiž je vázána. Evropský soud pro lidská práva však samosoudcem rozhodl o nepřijatelnosti podaných stížností a své rozhodnutí nám odmítl odůvodnit. Podle našeho názoru ani jeden z důvodů, pro které ESLP stížnost může odmítnout, v našem případě nenastal a můžeme se jen dohadovat, zda dospěl k tomu, že tuzemský právní řád přece jen poskytuje stěžovatelům účinné prostředky nápravy, které měli využít, anebo zda se odmítl věcí zabývat pro její daňovou povahu, případně z jiného důvodu. Dopady rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Uvedeným rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva došlo nicméně k výrazné redukci možných postupů obrany před protiústavními dopady solárního odvodu. Provozovatelé jsou tak v tuto chvíli odkázáni v zásadě na dva vnitrostátní prostředky nápravy, které však nelze považovat za prostředky nápravy účinné. Rozhodnutí ministra financí o prominutí solárního odvodu Přestože povinnost ministra financí rozhodnout o prominutí solárního odvodu dovodil Nejvyšší správní soud již dne 17. 12. 2013 usnesením svého rozšířeného senátu, ministr financí se následně odmítl názorem Nejvyššího správního soudu řídit, vzkázal mu, že žádné takové rozhodnutí nepřipravuje, a dosud rozhodnutí nevydal. Nejvyšší správní soud sice v rámci uvedeného usnesení rozšířeného senátu z roku 2013 uvedl, že je třeba výrobcům elektřiny poskytnout ochranu, nabude-li nečinnost ministra financí protiústavních rozměrů, avšak ani po dvou letech nečinnosti dosud žádný ze senátů Nejvyššího správního soudu v rámci své rozhodovací činnosti nedovodil, že by se jednalo o nečinnost protiústavní. Proti nečinnosti ministra financí bylo podáno také několik samostatných žalob k Městskému soudu v Praze. Dle našich informací však nebylo dosud o žádné takové žalobě rozhodnuto. Žádost o posečkání s úhradou jiných daní Druhý způsob, jak lze protiústavní dopady solárního odvodu zohlednit, pochází z dílny finanční správy, která uvedla, že protiústavní dopady solárního odvodu mohou být posuzovány v rámci řízení o žádosti o posečkání s úhradou jiných daní výrobců elektřiny než se solárním odvodem. Jedná se tak především o možnost posečkat s úhradou daně z přidané hodnoty, případně s úhradou daně z příjmů. Jak ovšem již z názvu vyplývá, jedná se pouze o posečkání s úhradou těchto daní, které je zpoplatněno, a za posečkané období jsou povinni navíc výrobci elektřiny hradit zákonný poplatek. Jelikož však lze posečkat s úhradou daně nejdéle ve lhůtě pro placení daně (standardně šest let), a následně je nutné i posečkanou daň bez dalšího uhradit, užití tohoto prostředku nápravy finanční situaci výrobců elektřiny spíše zatíží Lze tedy uzavřít, že v současné době provozovatelé výroben FVE nemají k dispozici žádný účinný prostředek přezkumu protiústavních dopadů solárního odvodu, kterým by mohli dosáhnout ochrany svých práv, tak jak to soudům přikázal Ústavní soud ve shora uvedeném nálezu již v roce 2012. Pro úplnost upozorňujeme, že o ústavnosti solárního odvodu sráženého po 1. 1. 2014 dosud Ústavní soud nerozhodoval, přičemž s ohledem na důvody a podmínky, za nichž shledal ústavně konformní úpravu solárního odvodu sráženého do 31. 12. 2013, lze mít oprávněně pochybnosti o tom, zda by nová právní úprava v přezkumu Ústavním soudem mohla obstát. Pokud tedy provozujete solární elektrárnu a byl vám v minulosti srážen 26%, resp. 28% solární odvod z vyrobené elektřiny, nemá již s ohledem na judikaturu tuzemských soudů a praxi Evropského soudu pro lidská práva smysl nadále postupovat při ochraně svých práv postupem dle § 237 daňového řádu, tj. prostřednictvím stížnosti na postup plátce daně. V zásadě lze doporučit již podané žaloby či kasační stížnosti vzít zpět, čímž by vám soudy měli vrátit aspoň část soudního poplatku. Obecně pak můžete podat tzv. žalobu na nezákonný zásah ministra financí spočívající v nevydání rozhodnutí o prominutí solárního odvodu postupem dle § 260 daňového řádu, nebo počkat, jak bude rozhodnuto o již podaných žalobách v této věci. V případě bezprostředních problémů s cash-flow vám finanční správa nabízí možnost požádat o posečkání jiných vašich daňových povinností (mimo solární odvod) – toto řešení však nelze považovat za dlouhodobé a je třeba počítat s tím, že posečkanou daň bude třeba nakonec přesto uhradit, včetně případných úroků z takto posečkané částky. Vedle výše uvedených možností je pro provozovatele solárních elektráren, u nichž je nadále srážen solární odvod ve výši 10 %, otevřena cesta přezkumu ústavnosti ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie, podle nichž je tento „prodloužený“ solární odvod srážen. V takovém případě je nejjistější cestou, jakou docílit toho, aby se Ústavní soud přezkumem ústavnosti těchto ustanovení skutečně zabýval, zmobilizovat k tomuto kroku skupinu aspoň 41 poslanců či 17 senátorů, kteří návrh k Ústavnímu soudu podají. V případě, že plánujete některý z výše uvedených kroků, můžete se na nás obrátit a pokusíme se společně najít cestu, která bude pro ochranu vašich práv nejvhodnější.

https://zakazky.spucr.cz/form_display_6906.html

hlavní stránka » veřejné zakázky » Realizace společných zařízení v k.ú. Medlov - I. etapa » Oznámení o zakázce Evidenční číslo formuláře ve Věstníku VZ: 7602010040617 https://zakazky.spucr.cz/vz00009386 Hlavní místo provádění stavebních prací, místo dodání nebo plnění: Olomoucký kraj, okres Olomouc, katastrální území Medlov u Uničova Realizace společných zařízení navržených komplexní pozemkovou úpravou v k.ú. Medlov u Uničova. Jedná se o výstavbu polních cest a výsadbu interakčních prvků, včetně 3-leté následné péče. 24 524 100 31/10/2020 (dd/mm/rrrr) Zadavatel neposkytuje zálohy. Uchazeč bere na vědomí, že zadavatel je organizační složkou státu a stav jeho účtu závisí na převodu finančních zdrojů ze státního rozpočtu. Platební podmínky jsou upřesněny v Návrhu smlouvy o dílo, (článek č. IV), který je přílohou č. 2 zadávací dokumentace, splatnost faktury je 30 dnů. - dle § 54 písm. a) zákona - výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence pokud je v ní zapsán - dle § 54 písm. b) - doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci: • Výkon zeměměřických činností • Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví, a myslivost - dle § 54 písm. d) - doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů: • osvědčení o autorizaci v oboru "Dopravní stavby" nebo "Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství - vodohospodářské stavby" Dle ust. § 56 ZVZ, viz zadávací dokumentace , článek 7. Technické kvalifikační předpoklady dle § 56 odst. 3 písm. a), e) zákona Dodavatel předloží seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně. Dodavatel předloží přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky. Zadavatel k prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu stanovuje min. úroveň provedení následovně: Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v seznamu stavebních prací provedených za posledních 5 let doložených osvědčením objednatelů o řádném plnění těchto prací prokáže, že realizoval min. 2 obdobné zakázky charakteru dopravních staveb (pozemních komunikací, polních cest) v rozsahu každé z nich ve výši min. 9 mil. Kč včetně DPH. Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud prokáže, že měl v každém z posledních 3 roků průměrný počet alespoň: • 25 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru 2VZ9107/2016-521101 Datum: 22/08/2016 (dd/mm/rrrr) Čas: 10:00 (hh:mm) Datum: 22/08/2016 (dd/mm/rrrr) 10:10 (hh:mm) KPÚ pro Olomoucký kraj, Blanická 383/1, 779 00 Olomouc, zasedací místnost č. 205b zástupci zadavatele, členové komise pro otevírání obálek s nabídkami (nebo jejich zástupci), za každého dodavatele, který doručil nabídku ve lhůtě pro podání nabídek jeden zástupce (více viz ZD) Zadávací dokumentace, včetně příloh, je poskytována neomezeným a přímým dálkovým přístupem na adrese: https://zakazky.spucr.cz. Vzhledem k této skutečnosti ji nebude zadavatel, v souladu s ust. § 48 odst. 1 zákona, předávat či zasílat žádnému z dodavatelů. Zde budou uvedeny i případné dodatečné informace pro uchazeče dle § 49 zákona. Uchazeč je povinen tyto dodatečné informace akceptovat ve své nabídce. Prohlídku místa plnění zadavatel nepředpokládá, místo plnění je volně přístupné, slouží výhradně k seznámení s místem plnění, jeho technickými a provozními parametry. Pokud z prohlídky místa plnění vyplynou nejasnosti nebo dotazy vztahující se k předmětu plnění či k obsahu zadávací dokumentace je dodavatel povinen vznést tento dotaz dle pokynů v zadávací dokumentaci. Případné konání prohlídky by bylo oznámeno na profilu zadavatele.

http://kraken.slv.cz/7Afs79/2015

7Afs79/2015 7 Afs 79/2015-30 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Eli¹ky Cihláøové a soudcù JUDr. Jaroslava Hubáèka a JUDr. Tomá¹e Foltase v právní vìci ¾alobkynì: Z. V., proti ¾alovanému: Odvolací finanèní øeditelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 2. 2015, è. j. 57 Af 27/2014-51, Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. 2. 2015, è. j. 57 Af 27/2014-51, zru¹il rozhodnutí Odvolacího finanèního øeditelství (dále jen stì¾ovatel ) ze dne 23. 4. 2014, è. j. 10915/14-5000-14102-707678, kterým bylo èásteènì zmìnìno rozhodnutí Finanèního úøadu v Karlových Varech (dále jen finanèní úøad ) ze dne 14. 8. 2012, è. j. 236245/12/128911400747, jím¾ byla ¾alobkyni (dále jen úèastnice øízení ) domìøena daò z pøíjmù fyzických osob za zdaòovací období roku 2010, a ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno. Krajský soud v odùvodnìní rozsudku uvedl, ¾e stì¾ovatel nedostál svým povinnostem vymezeným v ust. § 8 odst. 1 zákona è. 280/2009 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen daòový øád ). Základní podmínkou pro podrobení pøíjmù dani z pøíjmù je existence pøíjmu na stranì daòového subjektu. Není-li pøíjem pøièitatelný daòovému subjektu a ve skuteènosti je pøíjmem nìkoho jiného, nelze mu vymìøit, resp. domìøit daò z pøíjmù. V dané vìci vznikly ji¾ na poèátku daòového øízení objektivní pochybnosti, zda pøíjmy uvedené v daòovém pøiznání úèastnice øízení jsou skuteènì jejími pøíjmy. Pøi zahájení kontroly bylo jménem úèastnice øízení sdìleno, jak pøedmìtné obchody probíhaly s tím, ¾e Peníze chodily na úèet Z. V. . Nebylo v¹ak tvrzeno, ¾e by pøíjmy, které do¹ly na úèet úèastnice øízení, byly výsledkem její èinnosti. Ve vztahu k pøedmìtu podnikání, tj. nákup zbo¾í v USA a jeho následný prodej pøes internetový portál Aukro.cz, byl relativizující i vìk úèastnice øízení (nar. 1939). K realizaci pøedmìtných obchodù toti¾ byla nezbytná výborná znalost moderních informaèních technologií, jí¾ obvykle lidé nad 70 let nedisponují. Otázkou tedy bylo, zda ve skuteènosti nedo¹lo pouze ke zneu¾ití bankovního úètu úèastnice øízení pro aktivity èlenù její rodiny. Této skuteènosti si byl stì¾ovatel vìdom, kdy¾ v listinì ze dne 21. 2. 2013 oznaèené jako Doplnìní odvolacího øízení k odvolání daòového subjektu tyto pochybnosti popsal a souèasnì finanènímu úøadu ulo¾il je odstranit. Z doplnìného øízení pak rozhodnì nevyplývá, ¾e by tyto pochybnosti byly odstranìny. Naopak se jeví, ¾e bylo prokázáno, ¾e pøíjmy plynoucí z pøedmìtných prodejù nebyly výsledkem èinnosti úèastnice øízení, ale jiných èlenù rodiny a ¾e její bankovní úèet byl jimi pro jejich aktivity zneu¾it. Není jediný dùkaz, který by svìdèil pro závìr, ¾e pøedmìtné obchody realizovala úèastnice øízení a ¾e pøíjmy do¹lé na úèet vedený na její jméno byly jejími pøíjmy. V tomto smìru je nepodstatné, ¾e pøedmìtné pøíjmy byly uvedeny v daòovém pøiznání za rok 2010. V souladu s ust. § 8 odst. 1 vìta druhá daòového øádu nebyl stì¾ovatel oprávnìn ignorovat výsledky daòového øízení, ze kterých jednoznaènì vyplynulo, ¾e úèastnice øízení nemìla s pøedmìtnými obchody nic spoleèného. Stejnì tak jako byl zneu¾it její bankovní úèet, mohlo být daòové pøiznání vyplnìno a podáno osobou odli¹nou od osoby úèastnice øízení. Stì¾ovatel dále pochybil, kdy¾ nevyslechl svìdkyni Z. K. s odùvodnìním, ¾e tato osoba jako zástupkynì úèastnice øízení, se mohla vyjádøit kdykoli v prùbìhu daòového øízení. Tento dùkaz úèastnice øízení navrhla k prokázání jí tvrzených skuteèností, které stì¾ovatel vyhodnocoval nedùvodnì v její neprospìch. Dùkaz tak nebyl bez souvislosti s pøedmìtem øízení, mìl potenciálnì vypovídací schopnost a nebyl nadbyteèný. Odmítnutí jeho provedení proto, ¾e má být vyslechnuta osoba, která vystupovala v pozici zástupce, vychází z nepochopení odli¹ného postavení osoby zástupce a svìdka. Zástupce èiní úkony jménem zastoupeného, zatímco svìdek pod trestnìprávní sankcí musí vypovídat pravdivì a nic nezamlèovat o tom, co vlastními smysly vnímal. Vyjádøení daòového subjektu je tvrzením, zatímco výpovìï svìdka dùkazem. Skuteènost, ¾e navr¾ená svìdkynì pùsobila souèasnì jako zástupkynì úèastnice øízení, nemù¾e být dùvodem pro odmítnutí provedení tohoto dùkazu. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 10. 9. 2009, è. j. 7 Afs 105/2009-92. Stì¾ovatel pochybil také pøi hodnocení pøedlo¾ených stvrzenek od Becker Surfboards Malibu-Gear For Surf Beach & Skate a vyjádøení tého¾ subjektu ze dne 3. 1. 2012 uvádìjící data vystavení stvrzenek, jejich èísla a èástky zaplacené v hotovosti. Pøednì není zøejmé, z jaké skuteènosti dovodil, ¾e povinnou nále¾itostí stvrzenky je identifikace kupujícího a ¾e není mo¾né prodávané zbo¾í na stvrzence oznaèit soubornì, napø. jako 10 kartonù zimního obleèení , 55 kartonù letního obleèení nebo 20 kartonù bund . Byly-li prodávány napø. mikiny, bundy, svetry, riflle, kozaèky, trièka, plavky, tílka, ko¹ile, kra»asy, nelze bez dal¹ího konstatovat, ¾e tyto polo¾ky nejsou souèástí obecných pojmù zimní a letní obleèení . Bylo-li potvrzeno, ¾e zbo¾í bylo zaplaceno v hotovosti, nejedná se o pouhé tvrzení , nýbr¾ o listinný dùkaz. Zvlá¹tì za situace, kdy ze ¾ádné skuteènosti nevyplývá, ¾e by prodávané zbo¾í bylo nakoupeno nebo obstaráno jinak èi za jinou cenu. K vylouèení zmínìných dùkazù nemohlo dojít ani odkazem na pou¾ití dvou rùzných pøepoèítacích kurzù, nebo» správní orgány dospìly k èástkám 997.606,80 Kè a 1.002.866,17 Kè, zatímco byly uplatnìny výdaje v èástce 996.921 Kè. Byly tedy uplatnìny výdaje v èástce ni¾¹í, stále v¹ak velice podobné èástkám, ke kterým dospìly správní orgány. Proti tomuto rozsudku podal stì¾ovatel v zákonné lhùtì kasaèní stí¾nost z dùvodù uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ø. s., v ní¾ vyjádøil zásadní nesouhlas se závìry krajského soudu, jeliko¾ má za to, ¾e pominul základní pravidla zakotvená jak v daòovém øádu, tak v zákonì è. 586/1992 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o daních z pøíjmù ), týkající se dùkazního bøemene daòového subjektu a jeho pøechodu na správce danì. Podle ust. § 92 odst. 3 daòového øádu je to právì daòový subjekt, kdo prokazuje v¹echny skuteènosti, které je povinen uvádìt v øádném daòovém tvrzení, dodateèném daòovém tvrzení a dal¹ích podáních. Správce danì sice dbá podle ust. § 92 odst. 2 daòového øádu, aby skuteènosti rozhodné pokraèování pro správné zji¹tìní a stanovení danì byly zji¹tìny co nejúplnìji, nicménì tímto ustanovením není do daòového øádu zakomponována zásada vyhledávací a zásada projednací. Citované ustanovení sice na jedné stranì pøikazuje správci danì, aby pøi zji¹»ování daòovì významných skuteèností postupoval co nejdùslednìji, ale na stranì druhé limitem pro toto pravidlo je dùkazní povinnost daòového subjektu spoèívající v povinnosti prokázat v¹echny skuteènosti, k jejich¾ tvrzení je povinen. Neznamená to tedy, ¾e správce danì má povinnost zjistit skuteèný skutkový stav, ale mìl by vyvinout maximální úsilí, aby se tomuto stavu pøiblí¾il. Úèastnice øízení podala daòové pøiznání k dani z pøíjmù fyzických osob za zdaòovací období roku 2010, ve kterém uvedla pøíjmy podle ust. § 10 zákona o daních z pøíjmù ve vý¹i 1.120.136 Kè. Správnost deklarované vý¹e pøíjmù byla ovìøena u poskytovatele platebních slu¾eb, u nìho¾ byly vedeny bankovní úèty vyu¾ívané pro platby za prodeje zbo¾í. Z poskytnutých výpisù z bankovních úètù bylo zji¹tìno, ¾e vý¹e pøijatých finanèních èástek odpovídá vý¹i pøíjmù vykázaných v daòovém pøiznání. Následnì bylo doplnìno dokazování v odvolacím øízení, proto¾e stì¾ovateli vznikly jisté pochybnosti o tom, zda úèastnice øízení skuteènì realizovala pøíjmy uvedené v jejím daòovém pøiznání. Finanèním úøadem bylo doplnìno dokazování, nicménì z tohoto nebylo mo¾né dospìt k závìru, ¾e se nejednalo o pøíjmy realizované úèastnicí øízení. S ohledem na podané daòové pøiznání a zji¹tìní, ¾e platby za pøedmìtné obchody byly zasílány na bankovní úèty úèastnice øízení, pøièem¾ nebylo nijak prokázáno, kdo následnì s tìmito pøíjmy nakládal, nebylo mo¾né uèinit závìr, ¾e se nejednalo o pøíjmy úèastnice øízení. Za relevantní není mo¾né pova¾ovat domnìnku vyslovenou krajským soudem, ¾e s ohledem na vìk úèastnice øízení a na její vyjádøení ze dne 11. 4. 2013 není mo¾né mít za to, ¾e by byla schopna pøedmìtné obchody realizovat. Jedná se toti¾ pouze o domnìnku, která není dostateènì podlo¾ena. Navíc je nutné také pøipustit, ¾e s realizací pøedmìtných prodejù mohli úèastnici øízení pomáhat ostatní èlenové rodiny, a pravdìpodobnì také pomáhali, jak vyplynulo z nìkterých dílèích zji¹tìní, pøièem¾ pøíjmy z tìchto prodejù nále¾ely skuteènì úèastnici øízení. Tuto mo¾nost v¹ak krajský soud vùbec nevzal v potaz a zcela v rozporu s daòovým øádem hlavní dùkazní bøemeno pøiøknul správci danì a pominul dùkazní bøemeno úèastnice øízení. Dále stì¾ovatel zdùraznil, ¾e krajský soud nezohlednil dùkazy, které svìdèí o správnosti závìru správce danì. Zejména vùbec nezohlednil tvrzení zástupkynì úèastnice øízení Z. K. v prùbìhu daòové kontroly, která u ústního jednání dne 19. 12. 2011 potvrdila, ¾e pøíjmy z prodeje, které plynuly na bankovní úèty, patøily úèastnici øízení. Dále pøedlo¾ila podklady, které by úèastnice øízení, pokud by pøedmìtné pøíjmy nerealizovala, nemohla mít k dispozici (soupis vrácených plateb klientùm). S tìmito skuteènostmi se krajský soud nijak nevypoøádal. Místo toho jen konstatoval, na základì svých, mnohdy dostateènì nepodlo¾ených domnìnek, ¾e v daném pøípadì nebyl jediný dùkaz, který by svìdèil pro závìr o tom, ¾e pøedmìtné pøíjmy do¹lé na dotèené bankovní úèty, byly pøíjmy úèastnice øízení. Souèasnì není mo¾né za dostateèné pova¾ovat ani to, jak se krajský soud vypoøádal s dùkazy, které stì¾ovatel pova¾oval za zásadní, tj. skuteènost, ¾e pøíjmy konèily na úètech úèastnice øízení, a rovnì¾ to, ¾e bylo podáno daòové pøiznání, ve kterém byly pøedmìtné pøíjmy uvedeny ve správné vý¹i. Obzvlá¹tì je tøeba nesouhlasit s názorem krajského soudu, ¾e úèty úèastnice øízení byly zneu¾ity jejími rodinnými pøíslu¹níky. K takovému závìru nebyl krajský soud vùbec oprávnìn a souèasnì pro opodstatnìnost takto záva¾ného závìru nejsou ani dostateèné podklady. Navíc je nutné trvat na tom, ¾e úèastnice øízení sama nese zodpovìdnost za to, komu umo¾ní nakládání se svým bankovním úètem. Krajský soud tedy zejména nesprávnì posoudil právní otázku spoèívající v tom, zda pøedmìtné pøíjmy byly realizovány úèastnicí øízení, a to z dùvodu nesprávné aplikace pravidel upravených daòovým øádem o dùkazním bøemeni daòového subjektu a správce danì. Souèasnì má stì¾ovatel za to, ¾e napadený rozsudek krajského soudu je nepøezkoumatelný, pøièem¾ jeho nepøezkoumatelnost spoèívá v nedostatku dùvodù rozhodnutí, kdy¾ se krajský soud nijak nevypoøádal, popø. vypoøádal se nedostateènì, s dùkazy, na základì kterých dospìl stì¾ovatel, resp. finanèní úøad, k závìru, ¾e pøedmìtné pøíjmy byly realizovány úèastnicí øízení. Stejnì tak krajský soud nijak neodùvodnil, proè nìkteré dùkazy, které stì¾ovatel neosvìdèil, pova¾uje za prokazující závìr, ¾e pøedmìtné pøíjmy nebyly realizovány úèastnicí øízení. Podle stì¾ovatele je nutné odmítnout také závìr krajského soudu, ¾e stì¾ovatel nedostál svým povinnostem vymezeným v ust. § 8 odst. 1 daòového øádu. K neprovedení navrhované svìdecké výpovìdi stì¾ovatel uvedl, ¾e krajský soud se dopustil jistého zkreslení dùvodu, pro který stì¾ovatel neprovedl výslech Z. K. a souèasnì se dopustil i nesprávné aplikace rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu, na který v dané souvislosti odkazoval. Zdùvodnìní neprovedení navrhovaného výslechu svìdka je podrobnì rozvedeno na str. 8 napadeného rozhodnutí. Výslech uvedené svìdkynì pova¾oval stì¾ovatel za nadbyteèný, proto¾e pokud Z. K. mohla nìco podstatného k daòové vìci úèastnice øízení uvést èi sdìlit okolnosti dùle¾ité pro daòové øízení, mìla dostateèný prostor po dobu daòového øízení a i v prùbìhu odvolacího øízení. Souèasnì stì¾ovatel v rozhodnutí o odvolání uvedl, ¾e pøi posuzování, zda provede výslech navr¾ené svìdkynì, bral v potaz pøedev¹ím skuteènost, zda oznaèená osoba mù¾e o dané vìci nìco podstatného vìdìt, co mù¾e sdìlit. A¾ po uvá¾ení v¹ech tìchto skuteèností dospìl stì¾ovatel k závìru, ¾e provedenými dùkazy byl dostateènì zji¹tìn stav vìci, a proto nebylo tøeba provádìt dal¹í dokazování. Stì¾ovatel setrval na správnosti svého závìru, ¾e výslech svìdkynì Z. K. by byl nadbyteèný. Stì¾ovatel rozporoval také zpùsob, jakým krajský soud na daný pøípad aplikoval rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 10. 9. 2009, è. j. 7 Afs 105/2009-92. Krajský soud pøi jeho aplikaci zcela ignoroval, ¾e výèet dùvodù v nìm uvedených, pro které je mo¾né neakceptovat návrh na provedení dùkazù, je pouze demonstrativní. Nicménì i pøes výslovnou textaci pøedmìtného rozsudku z nìj vyvodil, ¾e neakceptování návrhu na provedení dùkazù je mo¾né pouze ze dvou zde výslovnì uvedených dùvodù. Takový výklad citovaného rozsudku je v¹ak nesprávný a stì¾ovatel pova¾uje odùvodnìní krajského soudu v rozsahu týkajícím se neprovedení navrhované svìdecké výpovìdi za nedostateèné, nezákonné a nepøezkoumatelné. K závìru krajského soudu, ¾e stì¾ovatel pochybil i co se týèe hodnocení pøedlo¾ených stvrzenek a potvrzení ze dne 3. 1. 2012, vyhotovených na ¾ádost úèastnice øízení, stì¾ovatel uvedl, ¾e krajský soud pøekroèil zákonná pravidla nastavená v ust. § 10 odst. 4 zákona o daních z pøíjmù. Aby se mohlo v pøípadì výdajù uplatnìných úèastnicí øízení jednat o daòovì uznatelné výdaje, musely by být splnìny dvì základní podmínky. Za prvé se musí jednat o výdaje vynalo¾ené na dosa¾ení zdanitelných pøíjmù a za druhé musí být vý¹e výdajù poplatníkem, tj. úèastnicí øízení, prokázána. Vzhledem k tomu, ¾e na pøedlo¾ených stvrzenkách nebyl identifikován kupující, aèkoliv se jednalo o stvrzenky na pomìrnì vysoké èástky, a nebylo na nich konkretizováno prodávané zbo¾í, nebylo mo¾né tyto stvrzenky pøijmout jako jednoznaèný dùkaz o tom, ¾e se jedná o zbo¾í, které bylo pøedmìtem prodeje na portálu Aukro.cz, tj. dùkaz, ¾e pøedmìtné výdaje byly vynalo¾eny na dosa¾ení zdanitelných pøíjmù úèastnice øízení. Tuto skuteènost nemohlo zvrátit ani potvrzení od Becker Surfboards Malibu-Gear For Surf Beach & Skate , nebo» se jedná o nièím nepodlo¾ené prohlá¹ení, které bylo vydáno po 1,5 a¾ 2 letech od vydání jednotlivých stvrzenek. Potvrzení vydala mana¾erka obchodu J. P. a z podpisu na tomto potvrzení a z podpisù na jednotlivých stvrzenkách je evidentní, ¾e J. P. nepodepisovala pøedlo¾ené stvrzenky. Navíc na potvrzení je uvedeno, ¾e je vydáno na základì ¾ádosti Z. V. Není tak zcela jasné, zda v pøedmìtném potvrzení jsou uvedeny pravdivé skuteènosti, které by vyplývaly z jakkoliv prokázaného obchodního vztahu mezi úèastnicí øízení a Becker Surfboards Malibu-Gear For Surf Beach & Skate . Z uvedených dùvodù proto nebylo mo¾né konstatovat naplnìní podmínek podle ust. § 10 odst. 4 zákona o daních z pøíjmù. Dále stì¾ovatel odmítl tvrzení krajského soudu, ¾e by mìl za to, ¾e povinnou nále¾itosti stvrzenky je identifikace kupujícího. Toto stì¾ovatel nedovozoval, co¾ také jednoznaènì plyne z napadeného rozhodnutí. Na základì uvedené skuteènosti v¹ak stì¾ovateli vznikly pochybnosti, zda zbo¾í uvedené na stvrzenkách zakoupila a zaplatila úèastnice øízení. Z dùvodu absence tohoto podstatného údaje na stvrzenkách tak bylo nutné trvat na tom, aby úèastnice øízení jiným zpùsobem prokázala, ¾e na nich jsou uvedeny její daòovì uznatelné výdaje. To v¹ak úèastnice øízení nedokázala relevantnì prokázat. Stejnì tak se krajský soud dopustil pochybení pøi posouzení mo¾nosti uvést na stvrzenkách zbo¾í pouze soubornì. Stì¾ovatel netvrdil, ¾e by takovým zpùsobem nebylo mo¾né zbo¾í na stvrzence uvést. Pokud je ale zbo¾í uvedeno tímto zpùsobem, jsou potom pokraèování kladeny zvý¹ené nároky na úèastnici øízení, co se týèe prokazování, ¾e se jedná o daòovì uznatelné výdaje ve smyslu ust. § 10 odst. 4 zákona o daních z pøíjmù. Pøi vystavení stvrzenky tímto zpùsobem toti¾ není mo¾nì jednoznaènì urèit poèet nakoupeného zbo¾í, o jaké zbo¾í se jednalo. Není tak mo¾né urèit, zda se jednalo o toto¾né zbo¾í, které bylo následnì pøedmìtem prodeje na portále Aukro.cz a zda tedy pøedmìtné výdaje byly vynalo¾eny na dosa¾ení zdanitelných pøíjmù úèastnice øízení. Pokud by mìlo být postupováno zpùsobem naznaèeným krajským soudem, potom by mohlo docházet ke znaèným daòovým únikùm. Z tìchto dùvodù stì¾ovatel navrhl, aby napadený rozsudek byl zru¹en a vìc byla vrácena tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Nejvy¹¹í správní soud se nejprve zabýval námitkou nepøezkoumatelnosti napadeného rozsudku pøesto, ¾e byla formulována pouze obecnì. Jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvy¹¹ího správního soudu, má-li být soudní rozhodnutí pøezkoumatelné, musí z nìj být patrné, jaký skutkový stav vzal soud za rozhodný, jakým zpùsobem postupoval pøi posuzování rozhodných skuteèností, proè pova¾uje právní závìry úèastníkù øízení za nesprávné a z jakých dùvodù pova¾uje argumentaci úèastníkù øízení za nedùvodnou (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97 a ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 741/06, a rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, è. j. 2 Azs 47/2003-130, è. 244/2004 Sb. NSS, ze dne 29. 7. 2004, è. j. 4 As 5/2003-52, ze dne 1. 6. 2005, è. j. 2 Azs 391/2004-62, a ze dne 21. 8. 2008, è. j. 7 As 28/2008-75). Meritorní pøezkum rozsudku je tak mo¾ný pouze za pøedpokladu, ¾e se jedná o rozhodnutí srozumitelné, které je opøeno o dostatek relevantních dùvodù, z nich¾ je zøejmé, proè soud rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku. Tato kritéria napadený rozsudek splòuje, nebo» je z jeho odùvodnìní zcela zøejmé, jakými úvahami byl pøi posouzení vìci v rozsahu ¾alobních bodù krajský soud veden a k jakému závìru na jejich základì dospìl. Nejvy¹¹í správní soud se dále zabýval stì¾ejní stí¾ní námitkou, v ní¾ stì¾ovatel vytýkal krajskému soudu nesprávné právní posouzení otázky, zda pøíjmy uvedené v daòovém pøiznání úèastnice øízení za zdaòovací období roku 2010 ve vý¹i 1.120.136 Kè jsou skuteènì jejími pøíjmy. Podle ust. § 92 odst. 2 daòového øádu správce danì dbá, aby skuteènosti rozhodné pro správné zji¹tìní a stanovení danì byly zji¹tìny co nejúplnìji, a není v tom vázán jen návrhy daòových subjektù. V daòovém pøiznání za zdaòovací období roku 2010 podaném jménem úèastnice øízení její zástupkyní Eli¹kou Vránovou (vnuèka úèastnice øízení) byly uvedeny pøíjmy podle ust. § 10 zákona o daních z pøíjmù ve vý¹i 1.120.136,-Kè. Následnì v¹ak prùbìhu daòového øízení bylo tvrzeno, ¾e úèastnice øízení je pouze pøíjemcem dávek starobního dùchodu a jiné pøíjmy nemá. Tento rozpor, který má zásadní vliv na správné zji¹tìní a stanovení danì, v¹ak nebyl v daòovém øízení odstranìn. Nesporné je pouze to, ¾e platby za zbo¾í prodávané pøes portál Aukro.cz byly kupujícími zasílány na bankovní úèet, který byl veden na jméno úèastnice øízení. Skuteènost, ¾e na její úèet byly poukazovány finanèní prostøedky, v¹ak je¹tì automaticky neznamená, ¾e byla jejich skuteèným pøíjemcem. Z dokazování provedeného finanèními orgány není zøejmé, kdo skuteènì pøedmìtné zbo¾í pøes portál Aukro.cz prodával a kdo mìl z jeho prodeje fakticky pøíjem. V této souvislosti lze poukázat i na to, ¾e v prùbìhu daòového øízení se úèastnice øízení vyjadøovala v¾dy pouze prostøednictvím zástupcù a nebyla k vìci vùbec vyslechnuta. Podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu k tomu, aby bylo mo¾no uèinit jednoznaèný závìr, ¾e platby za prodávané zbo¾í jsou pøíjmem úèastnice øízení, je tøeba prokázat, ¾e o jejich existenci vìdìla a ¾e s nimi mohla i disponovat. Je tak potøeba zejména zjistit, kdo uvedený úèet zalo¾il, komu byly zasílány dokumenty spojené s vedením úètu (smlouva, PIN kód, platební karta, výpisy z úètu apod.), kdo mìl k nìmu dispozièní oprávnìní, kdo z nìj vybíral finanèní prostøedky a kdo zadával platební pøíkazy. Poté, co bude dokazování uvedeným zpùsobem doplnìno, bude tøeba provedené dùkazy znovu posoudit v souladu s ust. § 8 odst. 1 daòového øádu. S ohledem na nedostateènì zji¹tìný skutkový stav ve správním øízení je pak závìr krajského soudu, ¾e úèastnice øízení nemìla s pøedmìtnými obchody nic spoleèného a ¾e do¹lo ke zneu¾ití jejího úètu rodinnými pøíslu¹níky, pøedèasný a nemá oporu v provedeném dokazování a je pouhou spekulací. Dále se Nejvy¹¹í správní soud zabýval námitkou, která se týkala neprovedení navr¾eného dùkazu-výslechu svìdkynì Z. K. Jak vyplývá z podání zástupce úèastnice øízení, které bylo stì¾ovateli doruèeno dne 10. 3. 2014, tento dùkaz byl navr¾en k prokázání jejího tvrzení, ¾e vzhledem ke svému vìku nebyla schopna realizovat obchody v takovém rozsahu, ¾e o ¾ádném podnikání ani nevìdìla a ¾e s bankovním úètem nedisponovala s tím, ¾e Z. K. je její dcerou, která se o ni stará a má tak povìdomí o jejích schopnostech a zpùsobilosti. Krajský soud dospìl k závìru, ¾e stì¾ovatel pochybil, kdy¾ neprovedl výslech navr¾ené svìdkynì Z. K., nebo» tento dùkaz mìl souvislost s pøedmìtem øízení, mìl potenciálnì vypovídací schopnost, a nebyl proto nadbyteèný. Tento závìr je podle Nejvy¹¹ího správního soudu správný, a to zejména s ohledem na nedostateènì zji¹tìný skutkový stav vìci. Rovnì¾ skuteènost, ¾e Z. K. vystupovala v daòovém øízení jako zástupkynì úèastnice øízení, není bez dal¹ího dùvodem pro to, aby nemohla být vyslechnuta jako svìdkynì. Proto nelze akceptovat postup stì¾ovatele, který odmítl provést uvedený dùkaz s odùvodnìním, ¾e Z. K. vystupovala jako zástupkynì úèastnice øízení a mohla se tak v prùbìhu daòového øízení kdykoliv vyjádøit a ¾e provedenými dùkazy byl dostateènì zji¹tìn stav vìci. Pokud jde o hodnocení pøedlo¾ených stvrzenek od Becker Surfboards Malibu-Gear For Surf Beach & Skate a vyjádøení tého¾ subjektu ze dne 3. 1. 2012, Nejvy¹¹í správní soud se ztoto¾òuje s názorem stì¾ovatele. Jak vyplývá z napadeného správního rozhodnutí, stì¾ovatel netvrdil, ¾e povinnou nále¾itostí stvrzenky je uvedení identifikace kupujícího a ¾e není mo¾né prodávané zbo¾í oznaèit soubornì. Uvedenými listinami v této podobì v¹ak není mo¾no prokázat ani to, ¾e zbo¾í zakoupila úèastnice øízení, ani ¾e se jedná o toto¾né zbo¾í co do poètu a druhu, které bylo následnì prodáváno prostøednictvím portálu Aukro.cz v Èeské republice. Vzhledem k tomu, ¾e úèastnice øízení jiné dùkazy k prokázání daòovì uznatelných výdajù nepøedlo¾ila a ani nenavrhla, je závìr stì¾ovatele, ¾e pouze tìmito listinami nelze osvìdèit výdaje prokazatelnì vynalo¾ené daòovým subjektem na dosa¾ení pøíjmù ve smyslu ust. § 10 odst. 4 zákona o daních z pøíjmù, v souladu se zákonem. Výrok o náhradì nákladù øízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 vìta první ve spojení s § 120 s. ø. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má úèastník, který mìl ve vìci plný úspìch právo na náhradu nákladù øízení pøed soudem, které dùvodnì vynalo¾il proti úèastníkovi, který ve vìci úspìch nemìl. Nejvy¹¹í správní soud ¾ádnému z úèastníkù náhradu nákladù pokraèování nepøiznal, proto¾e stì¾ovatel v øízení úspìch nemìl a úèastnici øízení ¾ádné náklady s tímto øízením nevznikly.

https://rejstriky.finance.cz/firma-sierra-nevada-trading-s-r-o-v-likvidaci-27963772

SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci Staňkov - Osvračín 19 IČO 27963772 kontakty (17.10.2019) | Finance.cz SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci Staňkov - Osvračín 19 IČO: 27963772 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci, která sídlí v obci Staňkov - Osvračín 19 a bylo jí přiděleno IČO 27963772. Firma s názvem SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci se sídlem v obci Staňkov - Osvračín 19 byla založena v roce 2006. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká(podnikala) v oboru Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím , Činnost technických poradců v oblasti energetických úspor a Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci IČO: 27963772 Krajský soud v Plzni 25.9.2006 C 18920 27963772 SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci Společnost s ručením omezeným 25.9.2006 Společnost byla zrušena slikvidací rozhodnutím jediného společníka ozrušení společnosti slikvidací, ato ke dni 30.9. 2007. 28.1.2008 Aktuální kontaktní údaje SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci Kontakty na SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci IČO: 27963772 345 61 Staňkov - Osvračín 19 Česká republika Staňkov - Osvračín 19, PSČ 34561 25.9.2006 19, Osvračín 345 61 19 NEOAD, Osvračín 345 61 Obory činností SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci IČO: 27963772 specializovaný maloobchod amaloobchod se smíšeným zbožím 25.9.2006 činnost technických poradců voblasti energetických úspor 25.9.2006 Živnost č. 2 Činnost technických poradců v oblasti energetických úspor Vedení firmy SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci IČO: 27963772 Jürgen Kaps Friedrich - Ebert - Str. 45 , Trostberg Spolková republika Německo 83308 Trostberg, Friedrich - Ebert - Str. 45 Jürgen Kaps 28.1.2008 Jűrgen Armin Kaps - Likvidátor Vlastníci firmy SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci IČO: 27963772 zakladni 200 000 Kč - 25.9.2006 Sbírka Listin SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci IČO: 27963772 C 18920/SL 7 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 19.9.2007 23.1.2008 28.1.2008 2 C 18920/SL 6 notářský zápis Nz 380/2007-rozh. Krajský soud v Plzni 4.9.2007 23.1.2008 28.1.2008 5 C 18920/SL 5 účetní závěrka 2006 - příloha Krajský soud v Plzni 31.5.2007 1.6.2007 1.6.2007 2 C 18920/SL 4 účetní závěrka 2006 - výkaz zisků Krajský soud v Plzni 31.5.2007 1.6.2007 1.6.2007 2 C 18920/SL 3 účetní závěrka 2006 - rozvaha Krajský soud v Plzni 31.5.2007 1.6.2007 1.6.2007 2 C 18920/SL 2 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 14.8.2006 18.9.2006 19.9.2006 1 C 18920/SL 1 notářský zápis NZ 251/2006 - zakl. listina Krajský soud v Plzni 14.8.2006 18.9.2006 19.9.2006 3 Hodnocení SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci Výpis dat pro firmu SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci, 27963772 na obchodním rejstříku výpis firmy SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci, 27963772 na živnostenském rejstříku SIERRA NEVADA Trading s.r.o. v likvidaci - 27963772 - Osvračín 19 Nevada House s.r.o. v likvidaci - 01789686 - Praha , Sokolovská 428/130 Nevada Vrchlabí s.r.o. - 02066289 - Choťánky 174 SIERRA INVEST s.r.o. - 03865649 - Brno , Lidická 700/19 Sierra Sport s.r.o. - 28659791 - Střítež 3 Sierra Rae Losing - 02960630 - Praha , Novákových 1817/30 SIERRA, s.r.o. - 25207083 - Plzeň , Žlutická 1683/13 Carta Nevada, SE - 29149703 - Praha , Opletalova 1015/55 NEVADA GROUP a.s. - 04146336 - Praha , Vinohradská 2165/48

http://docplayer.cz/68385433-879-24-1-bere-na-vedomi-zpravu-o-cinnosti-osczu-za-rok-uklada-predlozit-zpravu-o-cinnosti-osczu-za-rok-z-vosczu-t-02-2017.html

879/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti OSČŽÚ za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti OSČŽÚ za rok Z: VOSČŽÚ T: 02/ PDF 879/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti OSČŽÚ za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti OSČŽÚ za rok Z: VOSČŽÚ T: 02/2017 Download "879/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti OSČŽÚ za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti OSČŽÚ za rok Z: VOSČŽÚ T: 02/2017" Renáta Kopecká 1 USNESENÍ 24. schůze Rady města Vítkova konané dne 02. února 2016 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 876/24 do č. 906/24) Rada města: 876/24 Schvaluje zprávu o kontrole usnesení rady města. 877/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti oddělení dopravy a silničního hospodářství za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti oddělení dopravy a silničního hospodářství za rok /24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti odboru výstavby a územního plánování v roce Ukládá přeložit zprávu o činnosti odboru výstavby a územního plánování za rok Z: VoD Z: VOVÚP 879/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti OSČŽÚ za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti OSČŽÚ za rok ČŽÚ 880/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti MP Vítkov za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti MP Vítkov za rok Z: VS MP Vítkov 881/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti oddělení kultury za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti oddělení kultury za rok Z: VOK 882/24 1. Bere na vědomí stanovisko komise a souhlasí s jejím doporučením. 2. Schvaluje udělení Ceny Jana Zajíce v 1. kategorii Tomáši Vítkovi. 3. Rozhodla cenu Jana Zajíce ve 2. kategorii neudělit. 4. Schvaluje finanční dar pro oceněného Tomáše Vítka ve výši Kč. 5. Schvaluje věcný dar pro oceněného Tomáše Vítka publikaci Jan Zajíc a Lidé Vítkovska. 6. Ukládá připravit výplatu daru v hotovosti ve schválené výši v rámci udílení Ceny Jana Zajíce Z: VFO T: 26/2/ /24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti odboru vnitřní správy za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti odboru vnitřní správy za rok Z: VOVS 884/24 1. Schvaluje výroční zprávu dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu K informacím za rok Ukládá zveřejnit zprávu dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2015 na úřední desce a webových stránkách města. Z: VOVS T: 15/2/ /24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti odboru životního prostředí za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti odboru životního prostředí za rok Z: VOŽP 886/24 1. Schvaluje poskytování finančního příspěvku na kastraci koček a kocourů v roce 2016 dle důvodové zprávy. Usnesení 24. schůze Rady města Vítkova ze dne Strana 1(celkem 5) 2 2. Ukládá zajistit informování občanů o poskytovaném příspěvku na kastraci koček a kocourů. 887/24 1. Rozhodla pronajmout část pozemku parc. č. 766 zahrada o výměře 1411 m 2 v k. ú. Nové Těchanovice jako zahradu k rekreaci za cenu 2,- Kč/m 2 /rok, na dobu neurčitou. 2. Ukládá zveřejnit záměr pronajmout část pozemku parc. č. 766 zahrada o výměře 1411 m 2 v k. ú. Nové Těchanovice jako zahradu k rekreaci za cenu 2,- č/m 2 /rok, na dobu neurčitou. Z: VOŽP T: 28/2/2016 Z: VFO 888/24 1. Schvaluje Dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí daňového poradenství ev. č. 1/2002/34/3 uzavřené mezi Městem Vítkov a Ing. Jiřím Turoněm, IČO: , Palackého 689/2, Havířov Město. 2. Ukládá uzavřít schválený dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí daňového poradenství. Z: S,VFO 889/24 1. Bere na vědomí žádost spol. Břidlice Morava a. s., se sídlem Český Těšín, Tovární 277/1, PSČ 73701, IČ , s tím, že žádaný pozemek parc. č. 573 ostpl. ost. komunikace v k. ú. Lhotka u Vítkova nelze pronajmout, jelikož již je pronajatý na dobu určitou. Pronájem pozemku tudíž nelze vypovědět. Město nemá zákonný důvod pronájem jednostranně ukončit, dle důvodové zprávy 2. Ukládá informovat žadatele o rozhodnutí RM. Z: VFO 890/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti odboru sociálních věcí za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti odboru za rok V 891/24 1. Pověřuje Dobromilu Putkovou, pracovnici Městského úřadu Vítkov, odboru sociálních věcí, aby jménem Města Vítkova vykonávala funkci opatrovníka paní Alici Prelovské, nar , bytem Vítkov, Lidická 611 v úkonech uvedených v usnesení Okresního soudu v Opavě č.j. 14 Nc 1298/ Pověřuje Mgr. Hanu Klapetkovou, pracovnici Městského úřadu Vítkov, odboru sociálních věcí, aby jménem Města Vítkova vykonávala funkci opatrovníka v době nepřítomnosti Dobromily Putkové, pověřené výkonem opatrovnictví paní Alici Prelovské, nar , bytem Vítkov, Lidická 611 v úkonech uvedených v usnesení Okresního soudu v Opavě č.j. 14 Nc 1298/ Ukládá vydat pověření k zastupování Města Vítkov při výkonu funkce soudem stanoveného opatrovníka paní Dobromile Putkové. 4. Ukládá vydat pověření k zastupování Města Vítkov při výkonu funkce soudem stanoveného opatrovníka Mgr. Haně Klapetkové. 5. Schvaluje založení účtu pro Alici Prelovskou, nar , jejímž opatrovníkem je Město Vítkov u bankovního ústavu Česká spořitelna, a.s, pracoviště Vítkov s dispozičním právem paní Dobromily Putkové a Mgr. Hany Klapetkové. 6. Ukládá založit účet pro potřeby Alice Prelovské, nar , jejímž opatrovníkem je Město Vítkov. 892/24 1. Projednala žádosti Úřadu práce ČR o souhlas obce ve smyslu 33 odst. 6, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů. 2. Rozhodla udělit souhlas ve smyslu 33 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., Usnesení 24. schůze Rady města Vítkova ze dne Strana 2(celkem 5) 3 o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů Ladislavu Gáborovi, nar , bytem Vítkov, náměstí Jana Zajíce 7 na dobu 3 měsíců. 3. Ukládá zaslat vyjádření pro potřeby ÚP. Z: S, VOSV 893/24 1. Doporučuje zastupitelstvu města poskytnout dotaci ve výši Kč Domovu Vítkov, p.o., Vítkov, Lidická 611, na zajištění sociální služby. 894/24 1. Rozhodla o neposkytnutí dotace Středisku rané péče SPRP Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 2728/58 na poskytování služby rané péče. 2. Ukládá informovat Středisko rané péče SPRP Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 2728/58 o rozhodnutí a doporučení rady. 895/24 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti úseku školství za rok 2015 v působnosti Vítkova, obce s rozšířenou působností. 2. Ukládá předložit zprávu o činnosti úseku školství za rok 2016 v působnosti Vítkova, obce s rozšířenou působností. 896/24 1. Schvaluje Ceník prací TS Vítkov, p.o. pro Město Vítkov dle předložených kalkulací cen, s platností od , uvedený v důvodové zprávě. 2. Ukládá odboru služeb objednávat práce a služby dle schváleného ceníku prací TS Vítkov, p.o. pro Město Vítkov. V T: 3/2/ /24 1. Bere na vědomí závěry a doporučení z 1. jednání dopravní komise dne /24 1. Ukládá ponechat obousměrný provoz na ulici Selská mezi ulicemi Fučíkova a Nová. 2. Ukládá zprovoznit ulici Selská v obou směrech mezi ulicemi Těchanovická a Spojovací, s omezením vozidel do 3,5 t. 3. Ukládá zprůjezdnit komunikaci z ulice Selská na autobusové nádraží jedním T: 04/2016 T: 04/2016 směrem od ulice Selská kolem domu č.p Rozhodla o zákazu vjezdu do areálu ZŠG Vítkov, s výjimkou zásobování, dopravní obsluhy, zaměstnanců školy a obyvatel, kteří bydlí v areálu školy. 5. Ukládá odboru služeb realizovat rozhodnutí RM o zákazu vjezdu do areálu ZŠG. 899/24 1. Bere na vědomí žádost TS Vítkov, p.o. o vydání souhlasu s odprodejem majetku TS Vítkov, p.o. dle důvodové zprávy. 2. Doporučuje TS Vítkov, p.o. postupovat s odprodejem majetku TS Vítkov, p.o. - Nepojízdný automobil Škoda PickUp 1.9 D r. v VIN: TMBEHH673Y Plošina automobilová Avia A31 MP13-2. v. č. 522/1987 -Peugeot Boxer 2.0 D r.v. 2000, VIN VF3231A x vlečka za traktor OPA 18-49, PC: Kč, pořízena 12/1975 OPA 09-87, PC: Kč, pořízena 10/1994 takto: a) Vyhlásit záměr na odprodej majetku TS a to na webových stránkách města Vítkov a TS Vítkov,p.o., ve Vítkovském zpravodaji a jinými vhodnými způsoby. b) Jestliže nebude zájemce na odkoupení majetku TS, řešit odprodej dle postupu předloženého ředitelem TS Vítkov,p.o. 3. Ukládá TS Vítkov,p.o. podat žádost o souhlas s odprodejem majetku TS Zastupitelstvu města dle nejvýhodnější varianty. 900/24 1. Rozhodla postupovat při výběru zhotovitele projektové dokumentace na akci Rekonstrukce a modernizace chodníků, rozšíření parkovacích ploch ve Vítkově, ul. Opavská v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a s Metodickým pokynem pro oblast zadávání zakázek pro Usnesení 24. schůze Rady města Vítkova ze dne Strana 3(celkem 5) Z: ŘTS T: 24/2/2016 4 programové období vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. 2. Schvaluje smlouvu o dílo na zpracování projektové dokumentace na akci Rekonstrukce a modernizace chodníků, rozšíření parkovacích ploch ve Vítkově, ul. Opavská mezi Městem Vítkov, náměstí Jana Zajíce 7, Vítkov, IČ a panem Marcelem Schwanem, P.Bezruče 144, Štítina, IČ Ukládá starostovi města podepsat Smlouvu o dílo na zpracování projektové dokumentace na akci Rekonstrukce a modernizace chodníků, rozšíření parkovacích ploch ve Vítkově, ul. Opavská mezi Městem Vítkov, náměstí Jana Zajíce 7, Vítkov, IČ a panem Marcelem Schwanem, P.Bezruče 144, Štítina, IČ /24 1. Schvaluje cenu pitné vody 43,48 Kč bez DPH za 1 m3 pro místní část Zálužnou s účinností dle platných právních předpisů dle důvodové zprávy. 2. Schvaluje cenu pitné vody 43,48 Kč bez DPH za 1 m3 pro chatovou oblast Balaton s účinností dle platných právních předpisů dle důvodové zprávy. 3. Ukládá informovat Technické služby města Vítkova, p.o., o usnesení RM. 4. Ukládá informovat Osadní výbor Zálužné o usnesení RM. 902/24 1. Schvaluje Ceník pronájmu veřejnosti a spolkům v KD Jelenice dle důvodové zprávy s platností od Ukládá informovat OV Jelenice a SBF Vítkov, p.o., o usnesení rady města. T: 3/2/ /24 1. Bere na vědomí zprávu o přípravě prodloužení vodovodního řádu ze Zálužné do Mokřinek. 2. Ukládá podat zprávu o průběhu příprav prodloužení vodovodního řádu ze Zálužné do Mokřinek. T: 05/ /24 1. Souhlasí s proplacením 50% nákladů za dovoz užitkové vody pro rodinné domy č.p. 68 a 69 v Zálužné, v objemu maximálně 1 m 3 týdně po dobu dvou měsíců (do 03/2016). Dovoz vody budou zajišťovat TS Vítkov p.o. do nádob, které si zajistí majitelé uvedených rodinných domů. 2. Ukládá informovat Osadní výbor Zálužné o usnesení RM. 3. Ukládá informovat majitele rodinných domů č.p. 68 a 69 o usnesení RM. 905/24 1. Ukládá prověřit právní odpovědnost za funkčnost kanalizace na ulici Lidická od domu č.p. 136 po ulici Vodní. Z: OVS T: 23/2/ /24 1. Ukládá předložit Zastupitelstvu města varianty na financování opravy kina. T: 24/2/2016 Usnesení 24. schůze Rady města Vítkova ze dne Strana 4(celkem 5) 5 Ing. Pavel Smolka Mgr. Oldřich Huška Lenka Sonnková starosta místostarosta místostarostka Usnesení 24. schůze Rady města Vítkova ze dne Strana 5(celkem 5) Usnesení 29. schůze Rady města Vítkova ze dne Strana 1(celkem 7) USNESENÍ 29. schůze Rady města Vítkova konané dne 17. května 2016 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 1112/29 do č. 1161/29) Rada města: 1112/29 Schvaluje zprávu o kontrole 172/6 1. Bere na vědomí zprávu o činnosti MP Vítkov za rok Ukládá předložit zprávu o činnosti MP Vítkov za rok Z: VS MP T: 2/2020 USNESENÍ 6. schůze Rady města Vítkova konané dne 29. ledna 2019 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 166/6 do č. 196/6) Rada města: 166/6 Schvaluje zprávu o kontrole plnění Z: S, VOS T: 03/2016. 991/26 1. Schvaluje zprávu o kontrole plnění usnesení rady města. USNESENÍ 26. schůze Rady města Vítkova konané dne 15. března 2016 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 986/26/25 do č. 1030/26) Rada města: 986/26 1. Schvaluje vyhodnocení 2375/69 Schvaluje změnu termínu plnění usnesení č. 2215/62/5 z února 2014 na září 2014. USNESENÍ 69. schůze Rady města Vítkova konané dne 25. února 2014 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2374/69 do č. 2443/69) Rada města: 2374/69 Schvaluje zprávu o kontrole 576/17 1. Bere na vědomí zprávu o možnostech zapůjčování předmětů v majetku města. 2. Ukládá předložit pravidla a ceník zápůjček. USNESENÍ 17. schůze Rady města Vítkova konané dne 1. září 2015 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 571/17 do č. 621/17) Rada města: 571/17 Schvaluje zprávu o kontrole 182/7 Bere na vědomí zprávu o Standardech kvality sociálně-právní ochrany. USNESENÍ 7. schůze Rady města Vítkova konané dne 24. února 2015 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 180/7 do č. 236/7) Rada města: 180/7 Schvaluje zprávu o kontrole usnesení Zastupitelstvo města: 1061/25 Bere na vědomí zprávu o jednáních rady města dne 5.listopadu a 26.listopadu 2013. USNESENÍ 25. zasedání Zastupitelstva města Vítkova konaného dne 18. prosince 2013 v sále MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 1061/25 do č. 1098/25) Zastupitelstvo města: 1061/25 Bere na vědomí zprávu 1181/33 Bere na vědomí zprávu o náhradních výsadbách a kácení stromů v areálu městského koupaliště. U S N E S E N Í 33. schůze Rady města a konané dne 24. dubna 2012 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve ě, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 1179/33 do č. 1224/33 ) Rada města: 1179/33 Schvaluje zprávu o kontrole Usnesení 8. schůze Rady města Vítkova ze dne Strana 1 (celkem 7) USNESENÍ 8. schůze Rady města Vítkova konané dne 12. března 2019 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 292/8 do č. 334/8) Rada města: 292/8 Schvaluje zprávu o kontrole 2. Ukládá starostovi města schválenou smlouvu podepsat. Z: S, VOK T: 08/2014 USNESENÍ 75. schůze Rady města Vítkova konané dne 16. července 2014 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2649/75 do č. 2691/75) Rada města: 2649/75 Schvaluje zprávu o kontrole Z: S,VOVÚP T: 5/2013 Z: VSMP T: 5/ /52 Bere na vědomí zprávu o Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež města Vítkova. U S N E S E N Í 52. schůze Rady města Vítkova konané dne 14. května 2013 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 1872/52 do č. 1906/52) Rada města: 1872/52 Schvaluje zprávu Z: VOSV T: Z: VOSV T: U S N E S E N Í 18. schůze Rady města Vítkova konané dne 20. září 2011 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 687/18 do č. 734/18) Rada města: 687/18 Schvaluje zprávu o kontrole Rada města Mohelnice P Ř E H L E D U S N E S E N Í z 72. schůze rady města Mo helnice, která se ko nala dne 31.10.2016 o d 15:15 hodin v kanceláři starosty 1316/72/RM/2016 Schválení programu 72. zasedání Z: S,OVÚP T: 12/2010 Z: S,VOS,ŘTS,VFO T: 10/2011 Z: VFO T: 12/2010 T: 11/2011 U S N E S E N Í 1. schůze Rady města Vítkova konané dne 22. listopadu 2010 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 1/1 do č. 65/1) Rada města: 1/1 Schvaluje zprávu o kontrole 242/9 Bere na vědomí informace o ochraně ovzduší Města Vítkova. USNESENÍ 9. schůze Rady města Vítkova konané dne 17. března 2015 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 240/9 do č. 277/9) Rada města: 240/9 Schvaluje zprávu o kontrole usnesení Usnesení 12. schůze Rady města Vítkova ze dne Strana 1 (celkem 7) USNESENÍ 12. schůze Rady města Vítkova konané dne 19. května 2015 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 373/12 do č. 423/12) Rada města: 373/12 Schvaluje zprávu o kontrole Z: VOSV T: Z: S,VOVÚP T: 8/2011 U S N E S E N Í 15. schůze Rady města Vítkova konané dne 9. srpna 2011 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 590/15 do č. 618/15) Rada města: 590/15 Schvaluje zprávu o kontrole U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 20.03.2018 u p r a v e n á v e r z e č. RM 54/2018 1. doporučuje Zastupitelstvu města Kynšperk nad Ohří stanovit v souladu s ust. 67 a 68 zákona 620/16 Schvaluje textovou opravu ve směrnici č. 4/2011 a 8/2011 dle důvodové zprávy. U S N E S E N Í 16. schůze Rady města Vítkova konané dne 30. srpna 2011 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 619/16 do č. 685/16 ) Rada města: 619/16 Schvaluje zprávu o 798/22 Bere na vědomí informaci o zapojení Města Vítkov do projektu ROMACT. USNESENÍ 22. schůze Rady města Vítkova konané dne 15. prosince 2015 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 790/22 do č. 854/22) Rada města: 790/22 Schvaluje zprávu o kontrole 2487/71 Pověřuje Danielu Olbertovou, vedoucí oddělení kultury uzavíráním smluv a objednávek USNESENÍ 71. schůze Rady města Vítkova konané dne 8. dubna 2014 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2482/71 do č. 2525/71) Rada města: 2482/71 Schvaluje zprávu o kontrole U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 10. února 2016 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 10. února 2016 u p r a v e n á v e r z e č. 26/2016 v působnosti valné hromady společnosti Správa majetku Kynšperk nad Ohří spol. s r. o., se U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 20. února 2018 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 20. února 2018 u p r a v e n á v e r z e č. RM 29/2018 1. rozhodla v souladu s ust. 166 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, Rada města: 907/25 Schvaluje zprávu o kontrole usnesení rady města. USNESENÍ 25. schůze Rady města Vítkova konané dne 23. února 2016 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 907/25 do č. 985/25) Rada města: 907/25 Schvaluje zprávu o kontrole Z: S,VOVS T: 5/2012 Z: S,VOVS T: 5/2012 U S N E S E N Í 31. schůze Rady města Vítkova konané dne 3. dubna 2012 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 1137/31 do č. 1177/31) Rada města: 1137/31 Schvaluje zprávu o Rada města Česká Kamenice P Ř E H L E D U S N E S E N Í z 15. schůze Rady města Česká Kamenice, která se konala dne 27.6.2016 396/15/RM/2016 Souhlas zřizovatele zařazení projektových záměrů příspěvkové U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 25. října 2017 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 25. října 2017 u p r a v e n á v e r z e č. RM 256/2017 doplněný Plán zimní údržby místních komunikací v Kynšperku nad Ohří a spádových obcích U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 11. září 2018 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 11. září 2018 u p r a v e n á v e r z e č. RM 213/2018 rozpočtové opatření č. 4/2018/Rada města, vzájemně kompenzovatelné položkové a paragrafové 2164/59 Bere na vědomí informaci o potřebě vybudování nového Domova pro seniory. USNESENÍ 59. schůze Rady města Vítkova konané dne 31. října 2017 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2163/59 do č. 2234/59) Rada města: 2163/59 Schvaluje zprávu o kontrole Rada města Humpolec P Ř E H L E D U S N E S E N Í z 20. schůze Rady města Humpolec, která se konala dne Rada města Humpolec P Ř E H L E D U S N E S E N Í z 20. schůze Rady města Humpolec, která se konala dne 10.2.2016 393/20/RM/2016 Kontrola plnění usnesení z 19. schůze RM kontrolu plnění usnesení z 19. U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 09. ledna 2019 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 09. ledna 2019 u p r a v e n á v e r z e č. RM 01/2019 doporučuje Zastupitelstvu města Kynšperk nad Ohří 1. schválit a) podání žádosti o poskytnutí Usnesení. přijatá na 2. zasedání Rady města Jeseník konaném dne v 13:00 hodin na radnici v Jeseníku Město Jeseník Usnesení přijatá na 2. zasedání Rady města Jeseník konaném dne 19.11.2018 v 13:00 hodin na radnici v Jeseníku 15. Rada města schvaluje rozpočtová opatření č. 263/2018-273/2018, dle důvodové U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 12. června 2019 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 12. června 2019 u p r a v e n á v e r z e č. RM 158/2019 1. neschvaluje poskytnutí peněžitého daru zapsanému spolku Linka bezpečí, z.s., Ústavní 2111/60 Schvaluje dokument Bezpečnostní politiky ICT Celkovou bezpečnostní politiku s účinností od U S N E S E N Í 60. schůze Rady města Vítkova konané dne 24. září 2013 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2110/60 do č. 2150/60) Rada města: 2110/60 Schvaluje zprávu U S N E S E N Í 62. schůze Rady města Vítkova konané dne 5. listopadu 2013 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. U S N E S E N Í 62. schůze Rady města Vítkova konané dne 5. listopadu 2013 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2174/62 do č. 2218/62) Rada města: 2174/62 1. Rozhodla MĚSTO MIMOŇ Mírová 120, Mimoň Mimoň III. PŘIJATÁ USNESENÍ z 30. zasedání Rady města Mimoň, které se konalo dne MĚSTO MIMOŇ Mírová 120, 471 24 Mimoň Mimoň III PŘIJATÁ USNESENÍ z 30. zasedání Rady města Mimoň, které se konalo dne 24.9.2018 R18/733 Program jednání 1. Projednání a schválení programu jednání 2. Zpráva OBEC KYSELKA Kyselka část Radošov 118, 362 72 Kyselka Obec Kyselka Zastupitelstvo obce Kyselka 362 72 Kyselka, IČ:00254762 Č. j.: Kyselka/237/17/KY Usnesení z 3. zasedání Zastupitelstva obce Kyselka v Město Jeseník Usnesení přijatá na 19. zasedání Zastupitelstva města Jeseník konaném dne 2.11.2017 v 15:00 hodin v zasedací místnosti budovy K. Čapka 1147 (IPOS), Jeseník 905. Zastupitelstvo města bere 1433/38 Schvaluje změnu termínu plnění usnesení rady města č. 984/25 ze dne z , a to z října 2016 na prosinec 2017. USNESENÍ 38. schůze Rady města Vítkova konané dne 8. listopadu 2016 v zasedací místnosti rady na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 1431/38 do č. 1488/38) Rada města: 1431/38 1. Bere na vědomí vyhodnocení Rada města: 2088/56 Schvaluje zprávu o kontrole plnění usnesení rady města. USNESENÍ 56. schůze Rady města Vítkova konané dne 19. září 2017 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2088/56 do č. 2134/56) Rada města: 2088/56 Schvaluje zprávu o kontrole Rada města Hostinné P Ř E H L E D U S N E S E N Í z 44. schůze Rady města Hostinné, konané dne 10.02.2016 634/44/RM/2016 Schválení programu 44. schůze rady města program 44. schůze: 1. Schválení programu Přehled usnesení z 15. zasedání Rady města Jirkov, které se konalo dne od 13:00 hodin v kanceláři místostarosty Přehled usnesení z 15. zasedání Rady města Jirkov, které se konalo dne 29.4.2019 od 13:00 hodin v kanceláři místostarosty 1/15/RM/2019 Kontrola plnění usnesení splněná usnesení č. 5/13/RM/2019, 9/13/RM/2019, U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 29. května 2013 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 29. května 2013 č. 150 u p r a v e n á v e r z e změnu odpisového plánu pro rok 2013 příspěvkové organizaci Základní škola Kynšperk nad Ohří, Z: S,VOS T: 9/2018 Z: VOSV T: 10/2018 Z: ŘSBF T: 10/2018 USNESENÍ 78. schůze Rady města Vítkova konané dne 24. září 2018 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2915/78 do č. 2975/78) Rada města: 2915/78 Schvaluje zprávu o kontrole Rada města Hostinné P Ř E H L E D U S N E S E N Í z 56. schůze Rady města Hostinné, konané dne 29.06. 2016 886/56/RM/2016 Schválení programu 56. schůze rady města Program 56. schůze: 1. Schválení programu STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA Městský obvod Martinov USNESENÍ 53. schůze Rady městského obvodu Martinov konané dne 20. února 2017 čís. 606/53 619/53 1/5 606/53 Rada městského obvodu Martinov 20. února 2017 Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. MĚSTO VALTICE V Ý P I S Z U S N E S E N Í Č. 33 ze schůze Rady města Valtice konané 676/16 Bere na vědomí zprávu o jednání rady města ze dne 6.září, 27.září a 18.října 2016. USNESENÍ 16. zasedání Zastupitelstva města Vítkova konaného dne 9. listopadu 2016 v sále MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 675/16 do č. 718/16) Zastupitelstvo města: 675/16 1. Bere na vědomí zprávu Usnesení. přijatá na 34. zasedání Rady města Jeseník konaném dne v 7:30 hodin na radnici v Jeseníku Město Jeseník Usnesení přijatá na 34. zasedání Rady města Jeseník konaném dne 2.10.2015 v 7:30 hodin na radnici v Jeseníku 1037. Rada města schvaluje rozpočtová opatření č. 277/2015-282/2015, 1038. Rada Ing. Moučka, p. Christelbauer. 1. Starosta Inženýrské sítě v okrajových částech města. Usnesení č. 4489/2018 - Upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění Z á p i s z 93. jednání Rady města U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 03. května 2017 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 03. května 2017 č. RM 111/2017 u p r a v e n á v e r z e Smlouvu o poskytnutí nově pořízeného motorového vozidla k užívání starostovi města, která U S N E S E N Í. z 1. schůze Rady města Letovice konané U S N E S E N Í z 1. schůze Rady města Letovice konané 14. 11. 2018 2018-RM-1-01 Rada města Letovice bere na vědomí plnění úkolů finančního odboru ke 14. 11. 2018. 2018-RM-1-02 Rada města Letovice schvaluje Z: S,VOVS T: 5/2014 Z: S,VVS T: USNESENÍ 72. schůze Rady města Vítkova konané dne 29. dubna 2014 v zasedací místnosti RM na MěÚ ve Vítkově, nám. Jana Zajíce 7 (od č. 2526/72 do č. 2570/72) Rada města: 2526/72 Schvaluje zprávu o kontrole Z Á P I S. schůze číslo 17/2019 Rady města Rokytnice v Orlických horách Město Rokytnice v Orlických horách náměstí Jindřicha Šimka 3, 517 61 Rokytnice v Orlických horách 1 tel.č.: 494 379 021 e-mail: [email protected] Z Á P I S schůze číslo 17/2019 Rady města Rokytnice RADA MĚSTA CHROPYNĚ. Výpis usnesení z 97. jednání dne RADA MĚSTA CHROPYNĚ Výpis usnesení z 97. jednání dne 21.03.2018 USNESENÍ schvaluje program jednání č. 97 dne 21.03.2018. 1. Informativní zpráva o plnění usnesení USNESENÍ ČÍSLO 0583/97RM/2018: Informativní MĚSTO SKALNÁ ZASTUPITELSTVO Zápis z veřejného zasedání Zastupitelstva města Skalná č. ZM 01/ 2018 Místo konání : Zasedací místnost SH ve Skalné Datum konání : 08.02.2018 Čas konání : 16, 30 hod. Ukončeno Schůze Rady města Toužim. Usnesení č. 16/2015 Schůze Rady města Toužim Usnesení č. 16/2015 Ze schůze Rady města Toužim č. 16 konané dne 31. srpna 2015 Program: 1. Kontrola plnění usnesení z minulé schůze 2. Projednání záměru na nájem pozemku 3. Projednání Zápis ze schůze Rady města Vimperk ze dne 14.12.2009 Usnesení č. 1198 Rada města bere na vědomí kontrolu usnesení ze dne 7. 12. 2009. Usnesení č. 1199 Rada města provádí změnu rozpočtu na rok 2009 dle U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 06. dubna 2016 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 06. dubna 2016 u p r a v e n á v e r z e č. 89/2016 1. doporučuje Zastupitelstvu města Kynšperk nad Ohří schválit a) změnu rozpočtu na rok 2016 Zápis ze schůze Rady města Vimperk ze dne 30.01.2012 Přítomni: Omluven: Hosté: Ing. Bohumil Petrášek, Ing. Jaroslava Martanová, Mgr. Dagmar Rűckerová, Věra Vávrová Luboš Drenčeni Zdeněk Ženíšek, tajemník USNESENÍ č. UR/21/2018 z jednání dne12. listopadu 2018 Usnesení č. UR/21/2018 Strana 1 (celkem 6) USNESENÍ č. UR/21/2018 z jednání dne12. listopadu 2018 UR 1.01 / 21 / 2018 Rada obce bere na vědomí zprávu o činnosti obce a obecního úřadu od posledního řádného Rada města Česká Kamenice P Ř E H L E D U S N E S E N Í z 1. schůze Rady města Česká Kamenice, která se konala dne 7.1.2019 1/1/RM/2019 Pronájem pozemku (A. J.) pronajmout pozemek p. č. 398/1 (zahrada) U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 03. dubna 2019 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 03. dubna 2019 u p r a v e n á v e r z e č. RM 86/2019 1. projednala Závěrečný účet města Kynšperk nad Ohří včetně zprávy o přezkoumání hospodaření Město Kraslice Náměstí 28. října 1438, 358 20 Kraslice Soupis usnesení z 29. schůze Rady města Kraslic, která se uskutečnila dne 13.01.2016 v 14:00 hodin v malé zasedací síni Městského úřadu v Kraslicích 105/4 Schvaluje zprávu o kontrole plnění usnesení zastupitelstva města. USNESENÍ 4. zasedání Zastupitelstva města Vítkova konaného dne 25. února 2014 v sále MěÚ ve Vítkově, náměstí Jana Zajíce 7 (od č. 104/4 do č. 170/4) Zastupitelstvo města: 104/4 Bere na vědomí zprávu o U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 17. července 2018 U S N E S E N Í ze schůze Rady města Kynšperk nad Ohří dne 17. července 2018 u p r a v e n á v e r z e č. RM 162/2018 rozpočtové opatření č. 1/2018/Rada města, vzájemně kompenzovatelné položkové a paragrafové Městský obvod ÚL Střekov. Usnesení č.: 127/8R/19 Rada Městského obvodu Ústí nad Labem Střekov po projednání dne U S N E S E N Í z 8. schůze Rady městského obvodu ÚL - Střekov, která se konala dne 20. 3. 2019 od 14.20 hodin v zasedací místnosti ÚMO Střekov, 2. patro. Usnesení č.: 127/8R/19 PROGRAM: 1. Zahájení úvodní Rada města Chlumec Usnesení ze 70. schůze Rady města Chlumec volební období 2010 2014 konané dne 19.08.2013 od 15:00 do 18:00 hodin v kanceláři starosty v sídle Městského úřadu, Krušnohorská 39, Chlumec

http://docplayer.cz/581252-Najemni-smlouva-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku.html

Nájemní smlouva podle nového občanského zákoníku - PDF Download "Nájemní smlouva podle nového občanského zákoníku" 1 Nájemní smlouva podle nového občanského zákoníku Nový občanský zákoník mění některá ustanovení týkající se například ukončení nájmu nebo jeho zvyšování. Nepočítá také s tím, že nájemní byt natrvalo automaticky přejde například na příbuzné, byť s původním obyvatelem bytu žili. To se odrazí i na podobě nájemních smluv. Budete uzavírat nové nájemní smlouvy, ať už jako majitel bytu nebo jako nájemník? Od ledna 2014 se jejich podoba mění tak, aby odpovídaly novému občanskému zákoníku. Přinášíme vám příklad nájemní smlouvy i s patřičnými komentáři, které ukazují, co ve smlouvě rozhodně nesmí chybět a co se mění ve srovnání s minulostí. Jak číst návrh nové nájemní smlouvy? Tučně jsou v návrhu uvedeny pasáže, které musí smlouva obsahovat a do nichž musíte doplnit například nacionále nájemníka, adresu pronajímaného bytu nebo dobu trvání nájmu, takto jsou uvedeny vysvětlivky a poznámky. Nebo varianty, kvůli nimž je třeba smlouvu upravit, pokud jde například o byt služební a podobně. Věnujte pozornost zvláště komentářům, které upozorňují na konkrétní paragrafy nového občanského zákoníku, protože v nich se nová nájemní smlouva nejvíce liší od původní. Smlouva řeší i podnikání nebo chov zvířat v bytě Mezi novinky, které nový občanský zákoník zavádí, patří například to, že nájemník může v bytě chovat zvíře nebo podnikat (to bylo možné i dosud, ale nebylo regulováno, že lze přihlížet ke zvýšeným nákladům), aniž by k tomu potřeboval souhlas majitele. Nájemní smlouva by to však měla zaznamenat - obě strany se například mohou dohodnout na zvýšení záloh na používání výtahu a společných prostor, pokud budou kvůli aktivitám nájemníka více zatěžovány. Tyto pasáže jsou rovněž v návrhu uvedeny tučně, jako součást smlouvy. Podobně lze vyjít i z uvedených pasáží týkajících se kaucí nebo přechodu nájmu na další osoby. Musí se měnit dosavadní smlouvy? Nikoliv. Ale pokud nastane například změna situace a přistupuje se k výpovědi nájmu, už se často bude postupovat podle nového občanského zákoníku, aniž by se před tím smlouva měnila. Týká se to především jednoduše formulovaných nájemních smluv, v nichž nejsou žádná zvláštní ustanovení, a jde vlastně pouze o stručné ujednání o pronájmu bytu mezi dvěma subjekty. V případě, že smlouva obsahuje i podrobná ustanovení týkající se například výpovědi, výše nájmu a podobně, pak je potřeba formou Dodatku ke smlouvě tato původní ustanovení podle starého občanského zákoníku zrušit a nahradit novými. Komentovaný vzor nájemní smlouvy V poznámkách bude dále zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník označen jako NOZ Smlouva o nájmu bytu jméno a příjmení, bydliště, popřípadě vymezení právnické osoby 2 dále jen "pronajímatel" a jméno a příjmení, dosavadní bydliště (v případě společného nájmu všichni nájemci) dále jen "nájemce uzavřeli podle ustanovením 2235 a násl. zákona č 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvu o nájmu bytu Nájem bytu může vzniknout pouze s nájemcem - fyzickou osobou, v případě, že nájemce je právnická osoba, použijí se obecná ustanovení o nájmu (2201 a násl.). Společný nájem bytu a násl. NOZ (vznik na základě smlouvy, dohodou smluvních stran, přechodem nájmu) Ustanovení o bydlení manželů a násl. NOZ Nájem služebního bytu 2297 NOZ nájem bytu je ujednán v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo jiné práce a musí být podle výslovného určení smlouvy pronajat byt služební viz úprava v čl. I. Předmět smlouvy Nájem bytu zvláštního určení a násl. NOZ smlouvu o nájmu bytu může uzavřít pronajímatel jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil nebo jeho právního nástupce I. Předmět smlouvy Var. 1 - Pronájem bytu, který má pronajímatel má ve svém vlastnictví, a který se nachází umístění v domě, podlaží, č. bytu a pod., čp domu, ulice.. v obec. Var. 2 - Ve vztahu k 2297a násl. NOZ služební byt Pronajímatel má ve svém vlastnictví byt č., který se nachází umístění v domě, podlaží, č. bytu a pod., domu čp., ulice.. v obec. Pronajímatel pronajímá tento byt jako služební Var. 3 - Ve vztahu k 2300 NOZ byt zvláštního určení nájem uzavírán na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil. Pronajímatel má ve svém vlastnictví byt č., který se nachází umístění v domě, podlaží, č. bytu a pod., domu čp., ulice.. v obec. Pronajímatel pronajímá tento byt jako byt zvláštního určení. II. Předmět nájmu, rozsah užívání, stav předmětu nájmu Var. 1 Byt uvedený v článku I. této smlouvy (dále jen byt) se skládá z místností., kuchyně a dalších místností:...např. předsíň, koupelna, komora, sklep Celková výměra podlahové plochy bytu... m2. Podlahová plocha jednotlivých místností..m2, atd. 3 Stav bytu včetně vybavení a zařízení: může být popsán, nebo uveden v předávacím protokolu, evidenčním listu a pod. Tyto materiály pak budou tvořit nedílnou součást nájemní smlouvy jako její příloha. Podlahová plocha nemusí být uváděna. Význam má v případě, že nájemné se stanoví ve vztahu k podlahové ploše. Způsob vytápění- např. byt je vytápěn lokálně kamny na pevná paliva Byt je předáván ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení, jednotlivé místnosti jsou vymalovány klasickým bílým nátěrem. Jsou odstraněny všechny závady a nedostatky a před předáním bytu byla provedena běžná údržba a drobné opravy. POZOR NOZ již nevyžaduje podrobný popis předmětu nájmu, přesto pro jistotu je ho možné vymezit podrobněji, navíc bude naplněn požadavek uvedený v ustanovení 2242 a násl. odevzdání bytu, konkrétně i v 2243, který obsahuje vysvětlení ke skutečnosti, kdy je byt způsobilý k nastěhování. POZOR - nájem pouze části bytu není možný Var. 2 Byt je přenecháván ve stavu nezpůsobilém k bydlení 2242 odst. 2 NOZ-přesně vymezit podmínky, konkrétně ujednat zvláštní práva a povinnosti, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení oprav III. Příslušníci domácnosti Budou uvedeny osoby, které se s nájemcem do bytu nastěhují a které lze označit za příslušníky domácnosti. Pojem domácnost není v NOZ uveden. POZOR 2272 odst. 2 NOZ fakultativní možnost pronajímatele Pronajímatel si vyhrazuje souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti, pokud by se jednalo o osobu jinou než blízkou. Souhlas nebude třeba tehdy, kdy půjde při přijetí další osoby do nájemcovy domácnosti o případ zvláštního zřetele hodný - např. opatrovník, ošetřovatel IV. Doba trvání nájmu Nájem je ujednán na dobu určitou od... do... Nebude-li později dohodnuto jinak, uplynutím sjednané doby nájmu nájem zaniká a nájemce je povinen byt vyklidit. POZOR 2285 NOZ skončení nájmu obnova nájmu - Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše však na dobu dvou let, to neplatí ujednají-li si strany něco jiného. 4 Var. 1 Pronajímatel a nájemce ujednali, že pokud bude nájemce řádně plnit své povinnosti, vyplývající z nájemní smlouvy, a bude mít zájem nájem bytu prodloužit, i po sjednané nájemní době, může pronajímatel prodloužit nájem na základě žádosti nájemce ještě o další vymezenou dobu. Žádost o prodloužení nájmu musí podat nájemce nejpozději do 30 dnů před uplynutím doby nájmu. Ustanovení 2285 zákona č. 89/2012 Sb., nebude použito. Var. 2 Pronajímatel a nájemce si ujednali, že ustanovení 2285 zákona č. 89/2012 Sb., nebude použito. Nájem je ujednán na dobu neurčitou od... Nájem skončí dohodou popřípadě výpovědí nájmu. V. Práva a povinnosti stran Práva a povinnosti pronajímatele nájemce mohou být uvedena odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, především užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou. POZOR odst. 2 NOZ- nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a opravy související s užíváním bytu. Var. 1 - Pronajímatel a nájemce si ujednali, že nájemce bude provádět a hradit běžnou údržbu a drobné opravy bytu v následujícím rozsahu: opravy uzavíracích armatur opravy jednotlivých částí oken atd. Var. 2 Pronajímatel a nájemce se mohou dohodnout, že pro účast nájemce na opravách a údržbě domu použijí upraveného obsahu stávajícího nařízení vlády č. 258/1995 Sb., samozřejmě ne odkazem na tento předpis, protože bude počínaje zrušen. Nájemní smlouva může obsahovat i ujednání o způsobu náhrady nebo výměny předmětů vnitřního vybavení bytu. Další možnosti: Ve vztahu k 2255 odst. 2NOZ Vzhledem k tomu, že nájemce bude v bytě provádět podnikatelskou činnost je potřeba konkretizovat, ujednaly smluvní strany zvýšení náhrady nákladů spojených s úklidem společných prostor v domě, na osvětlení společných prostor v domě a na provoz výtahu. Případná škoda, která vznikne při podnikatelské činnosti, bude hrazena nájemcem 2909 a násl. Ve vztahu k 2258 NOZ 5 Vzhledem k tomu, že nájemce bude v bytě chovat zvíře, ujednaly smluvní strany zvýšení náhrady nákladů spojených s úklidem společných prostor v domě, na osvětlení společných prostor v domě a na provoz výtahu. POZOR odst. 2 NOZ nájemce dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů např. Pronajímatel požaduje, aby atrium, které přiléhá k domu, bylo nájemci využíváno k odpočinku v čase 7.00 hod až hod. Pokud nájemce nechá zhotovit duplikáty klíčů od vchodových dveří do domu, je povinen nahlásit jména osob, které tyto duplikáty obdrží. Pronajímatel požaduje, aby v období počínaje nebyla otevírána okna v prostoru schodiště a chodby v 1. podlaží. Pozor v těchto případech na 2235 odst. 1 NOZ, kde je mj. řečeno, že se nepřihlíží k ujednáním zkracujícím nájemcova práva. Stejně tak u 2239 NOZ- zakázaná ujednání. Pozor - 8 zákaz šikany Ve vztahu k 2274 a násl. NOZ. Podnájem Protože by měl být vyžadován předchozí souhlas s podnájmem, připadá pro smlouvu o nájmu bytu v úvahu pouze možnost dohody zákazu podnájmu podle 2275 odst. 2 NOZ. Pronajímatel a nájemce si ujednali zákaz podnájmu po dobu nájemního vztahu. Ve vztahu k 2279 V případě smrti nájemce souhlasí pronajímatel s přechodem nájmu druh, družka apod. VI. Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu Ve vztahu k 2246 NOZ - strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Nájemné bylo ujednáno ve výši Kč/měs. POZOR 2246 odst. 2 NOZ neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Smlouva není pro nedostatek údaje o výši nájemného neplatná a to ani relativně. Ve vztahu k 2248 NOZ strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného Var. 1 Pronajímatel a nájemce si ujednali, že s ohledem na míru inflace lze sjednanou výši nájemného každoročně zvyšovat, na základě uvážení pronajímatele, podle (indexu růstu cen spotřebitelského zboží, indexu růstu cen stavebních prací apod., vyhlášené oficiálně Českým statistickým úřadem. 6 POZOR- Je třeba přesně specifikovat zda půjde o vyjádření procentní změny průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti předchozím 12 měsícům, nebo o porovnání tzv. měsíce proti stejnému měsíci předchozího roku apod. Var. 2 Pronajímatel a nájemce ujednali každoroční zvýšení nájemného např. o 2 Kč/m2 podlahové plochy bytu. Ve vztahu k 2249 odst. 1 Var. 3 Pronajímatel a nájemce si ujednali vyloučení možnosti každoročního zvyšování nájemného. Ve vztahu k 2247 NOZ - Plnění spojená s užíváním bytu POZOR zákon č 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty je chápán ve vtahu k NOZ jako právní předpis speciální, tedy s přednostním uplatněním ve vztahu k NOZ. Ve vztahu k 2247 NOZ Var. 1 Pronajímatel a nájemce ujednali rozsah služeb poskytovaných v rámci nájmu bytu v intencích 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Var. 2 Pronajímatel a nájemce ujednali rozsah služeb poskytovaných v rámci nájmu bytu takto: dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody dodávka vody a odvádění odpadních vod zajištění ochrany domu s byty hlídací službou atd. Ve vztahu k ustanovení 4 zákona č. 67/2013 Sb. Výše záloh a způsob jejich změny Pronajímatel a nájemce ujednali výši záloh takto: Pokud nedojde k ujednání o výši záloh, použijí se ustanovení 4, odst. 2 a 3, zákona č. 67/2013 Sb. Ve vztahu k ustanovení 5 zákona č. 67/2013 Sb. Rozúčtování nákladů na služby Var. 1 Pronajímatel a nájemce ujednali způsob rozúčtování služeb takto: dodávka tepla podle podlahové plochy bytu dodávka vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční spotřeby vody atd. Var. 2 Pronajímatel a nájemce ujednali způsob rozúčtování služeb v intencích ustanovení 5 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Ve vztahu k ustanovení 9 zákona č. 67/2013 Sb. Paušální platba bez nutnosti vyúčtování služeb. Var. 1 Pronajímatel a nájemce si ujednali paušální platbu, ve které je sloučena částka nájemného a částka za služby ve výši Kč/měs. Var. 2 Pronajímatel a nájemce si ujednali paušální platbu, ve které je sloučena platba za veškeré poskytované služby ve výši Kč/měs. 7 V případě této varianty musí být ujednána výše nájemného POZOR ustanovení 9 zákona č. 67/2013 Sb., nelze podle odst. 4 tohoto ustanovení použít u dlouhodobých pronájmů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod. Tyto služby se musí vždy vyúčtovat. Ve vztahu k 2251 NOZ platební podmínky Nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné a zálohy za plnění poskytovaná s užíváním bytu služby předem za každý měsíc, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období.. POZOR může být ujednáno jiné platební období VII. Jistota. Ve vztahu k 2254 NOZ Jistota Pronajímatel a nájemce si ujednali, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu ve výši šestinásobku měsíčního nájemného. Ze složených peněžních prostředků např. na učtu u peněžního ústavu bude čerpáno v případě úhrady pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Čerpáno může být započato vždy, kdy pohledávka bude splatná, a následně nájemce, na výzvu pronajímatele, jistotu doplní do původní výše. Pronajímatel a nájemce si ujednali úroky z jistoty ve výši zákonné sazby 1802 NOZ POZOR nedoplnění finančních prostředků po řádném čerpání nemůže být výpovědním důvodem, a nemůže podléhat ani jiné sankci. Je třeba zdůraznit, že NOZ předpokládá vrácení jistoty a započtení toho, co nájemce případně z nájmu dluží, až po skončení nájmu, není však vyloučeno ani ujednání uvedené výše. VIII. Zvláštní ustanovení Pronajímatel a nájemce si ujednali doložku vykonatelnost, která tvoří v příloze nedílnou součást této nájemní smlouvy ve formě notářského zápisu nebo exekutorského zápisu. Ujednán může být i souhlas pronajímatele s přechodem nájmu na osobu, která není uvedena v 2279 odst. 1 NOZ, a který je podmínkou přechodu nájmu na tyto nevyjmenované osoby, který bude tvořit v příloze nedílnou součást této nájemní smlouvy. IX. Závěrečná ustanovení 8 Možnosti pro řešení sporů Ve vztahu k 3017 Var. 1 Mezi pronajímatelem a nájemcem došlo k ujednání, že k uplatnění práva dojde před rozhodcem... Ve vztahu k 1749 Var. 2 - Mezi pronajímatelem a nájemcem došlo k ujednání, že určité náležitosti smlouvy konkretizovat určí třetí osoba ve smyslu ustanovení 1749 OZ. Předání bytu Var. 1 Pronajímatel a nájemce si ujednali, že po skončení nájmu odevzdá nájemce byt ve stavu v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Byt nebude vykazovat takové vady, které je povinen provádět nájemce v rámci jeho účasti na běžné údržbě a drobných opravách. Byt bude vymalován. Var. 2 Pronajímatel a nájemce si ujednali, že po skončení nájmu odevzdá nájemce byt ve stavu v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Byt nebude vykazovat takové vady, které je povinen provádět nájemce v rámci jeho účasti na běžné údržbě a drobných opravách. Byt bude vymalován. Nájemce odstraní všechny změny, které provedl se souhlasem pronajímatele. V takovém případě, má nájemce nárok na náhradu ve výši zhodnocení majetku pronajímatele. POZOR I kdyby pronajímatel nájemci sdělil, že odstranění změn, které provedl nájemce bez souhlasu pronajímatele nežádá, nemůže nájemce požadovat vyrovnání i kdyby se hodnota bytu zvýšila. Naopak, pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu. Tuto smlouvu je možno měnit či doplňovat jen písemnými dodatky. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, po jednom pro každou ze smluvních stran. Smluvní strany si smlouvu přečetly a souhlasí s jejím obsahem. V..., dne... Podpisy smluvních stran

https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzhezv6mzyfuya

38/1993 Sb. - Beck-online 38/1993 Sb.: 31. 12. 1992 - 31. 12. 2002 38/1993 Sb. znění účinné od 31. 12. 1992 do 31. 12. 2002 V § 1 se v poznámce pod čarou č. 1) za slovo „majetku“ vkládají slova „ve znění pozdějších předpisů.“. Pozemkovými úpravami 2) se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability.“. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na jeho konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „pokud nejsou podle odstavce 2 z pozemkových úprav vyloučeny.“. V § 3 se vkládají nové odstavce 2, 3 a 4, které znějí: „(2) Z pozemkových úprav jsou vyloučeny pozemky určené pro obranu státu, pro těžbu vyhrazených nerostů, 2a) hřbitovy, pozemky zastavěné a určené k zastavění, 2b) pozemky chráněné podle zvláštních předpisů. 2c) (4) Nebrání-li to účelu pozemkových úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení, může být obvod pozemkových úprav určen i jinak, než je uvedeno v odstavci 3, přičemž ale nepřesáhne původní katastrální území.“. Poznámky pod čarou č. 2a) , 2c) a 2c) znějí: ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.“. V § 4 se v první větě za slova „pozemkových úprav“ vkládají slova „v rozsahu § 2“; na konci druhé věty se ke slovu „úprav“ vkládá poznámka č. 2d) . Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky č. 427/1991 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků.“. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. V § 4 se připojuje nový odstavec 2, který zní: „(2) Jednoduchou pozemkovou úpravou se rozumí i upřesnění nebo rekonstrukce přídělů půdy přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č․ 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.“. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. V § 5 se připojují nové odstavce 2, 3, 4, 5 a 6, které znějí: „(2) Vlastníci pozemků si zvolí na dobu provádění pozemkových úprav sbor zástupců (dále jen „sbor“), který zastupuje vlastníky v rozsahu činností uvedených v odstavci 5, popřípadě jedná za vlastníky na základě a v rozsahu jejich zplnomocnění. V případě jednoduchých pozemkových úprav lze od volby sboru upustit. (3) Pro případ, že bude sbor zvolen, je jeho dalším nevoleným členem vedoucí okresního pozemkového úřadu ( § 12 písm. a)) nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolá schůze sboru a řídí jeho jednání. (6) Sbor svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně 1/3 vlastníků nebo příslušný pozemkový úřad.“. V § 6 se dosavadní odstavce 2, 3 a 4 vypouštějí. V § 6 se připojují nové odstavce 2, 3, 4, 5, 6 a 7, které znějí: „(2) Před zahájením pozemkových úprav posoudí okresní pozemkový úřad důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav. Uzná-li důvody za opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových úpravách. (6) Okresní pozemkový úřad písemně vyrozumí o zahájení řízení též orgány geodézie a kartografie, územního plánování, referáty životního prostředí, stavební úřady a obce, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Dotýká-li se řízení o pozemkových úpravách zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy, 3) okresní pozemkový úřad doručí vyrozumění i dalším dotčeným orgánům státní správy. (7) Na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu. 3a) “. Např. zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 20/1987 Sb., zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb., zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší). „(2) Na úvodním jednání se zvolí sbor ( § 5 odst. 2).“. (1) Okresní pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen „návrh“) u zpracovatele. Náležitosti návrhu stanoví zvláštní předpis. 2d) (2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají oprávnění k projektování pozemkových úprav. Podmínky pro udělení oprávnění k této činnosti stanoví ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen „ministerstvo“) obecně závazným právním předpisem. (6) Vlastníkům pozemků navrhne zpracovatel k návrhu k vyčlenění scelené pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům výměrou, přiměřeně stejnou kvalitou (cenou a vzdáleností) a dle možnosti i stejným druhem pozemku (kulturou), při současné optimalizaci organizace půdního fondu v řešeném území ve smyslu § 2. Pravidla pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyčleňovaných pozemků stanoví zvláštní předpis. 2d) (7) V průběhu pozemkových úprav okresní pozemkový úřad v zájmu urychleného vytvoření a využití půdně ucelených hospodářských jednotek přidělí vlastníkům pozemků do jejich zatímního bezúplatného užívání scelené pozemky navrhované k výměně vlastnických práv (dále jen „přidělení do zatímního užívání“). Tyto pozemky zůstávají i nadále předmětem pozemkových úprav. Zatímní užívání zanikne výměnou vlastnických práv k předmětným pozemkům, nejpozději ukončením komplexních pozemkových úprav. (8) Přidělení pozemků do zatímního užívání odsouhlasí okresní pozemkový úřad s vlastníky předmětných pozemků. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku s přidělením pozemku do zatímního užívání dohodou, okresní pozemkový úřad o přidělení do zatímního užívání rozhodne ve správním řízení. Změní-li se podmínky prováděných pozemkových úprav, může pozemkový úřad změnit své rozhodnutí o přidělení pozemků do zatímního užívání v souladu s novou skutečností. Je-li zvolen sbor ( § 5 odst. 2), vydá okresní pozemkový úřad rozhodnutí podle tohoto odstavce po dohodě s ním. (10) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu zpracování návrhu projednávat navrhovaná opatření s vlastníky pozemků, popřípadě se sborem, byl-li zvolen ( § 5 odst. 2 a 5). (11) Je-li pro docílení účelu pozemkových úprav podle § 2 nutno vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu na výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských, zúrodňovacích a ekologických opatření (dále jen „společná zařízení“), podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu vlastníci pozemků v rozsahu podle zpracovaného návrhu, pokud nelze pro tyto účely použít jen pozemky ve vlastnictví státu. 4) „. „4) § 17 zákona č. 229/1991 Sb.“. V § 9 odst. 1 se ve větě druhé slova „ § 6 odst. 3“ nahrazují slovy „ § 6 odst. 6“. V § 9 odst. 2 se v první větě slova „v § 6 odst. 3“ nahrazují slovy „v § 6 odst. 6“. V § 9 se připojuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Pozemkový úřad rozhodne o schválení pozemkové úpravy, pokud s ní souhlasí vlastníci alespoň dvou třetin výměry půdy dotčené pozemkovou úpravou.“. V § 9 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4 a na konci odstavce 4 se připojují slova „o schválení pozemkových úprav“. V § 9 se připojují nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Schválený návrh komplexních pozemkových úprav je závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci. (6) Odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu vydaného podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.“. (4) Společná zařízení realizovaná v rámci pozemkových úprav vlastní obec, v jejímž obvodu se nacházejí, nevyplývá-li něco jiného z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav.“. V § 10 odst. 1 se za slovo „krajiny“ vkládají slova „podle návrhu pozemkových úprav“. Z poznámky č. 5) pod čarou se vypouští věta „Pravidla pro poskytování dotací v agrárně potravinářském komplexu v České republice schválená usnesením vlády České republiky č. 332/1992.“. ústřední pozemkový úřad, kterým je ministerstvo.“. V § 12 písm. b) se na konci připojují slova „případně je sám provádí,“. V § 12 písm. f) se na konci vypouští čárka a připojují se slova „na zemědělské půdě,“. Vyhláška ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášek č. 110/1992 Sb. a č. 611/1992 Sb.“. provádí ověřování zvláštní odborné způsobilosti k přípravě a projektování pozemkových úprav, zajišťuje výzkum, rozvoj, vzdělávání a osvětovou činnost v oboru pozemkových úprav, rozhoduje podle § 17 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 93/1992 Sb., je odvolacím orgánem proti rozhodnutím okresních pozemkových úřadů.“. V § 15 se připojuje nový odstavec, který zní: „Dále se vypouštějí slova „a poskytuje je okresní pozemkový úřad“ v poznámce pod čarou č. 18) přílohy č. 9, poslední věta „Údaje poskytuje okresní pozemkový úřad.“, v tabulce č. IV Lesní porosty - jehličnaté a slova „a poskytuje je okresní pozemkový úřad.“ v tabulce č. V Lesní porosty - listnaté, přílohy č. 10 vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 110/1992 Sb.“. Souvislosti k 38/1993 Sb. bez vazby na § 31.12.1992 - 31.12.2002

https://tablet.epravo.cz/vybrana-korporacni-judikatura/strana-231

Strana 231 | Vybraná korporační judikatura | EPRAVO.CZ Reader čí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Tedy dojde k obnově Společnosti a společně s tím se obnoví i neuspokojené pohledávky jejích věřitelů, v tomto případě Komerční banky, a.s. Odvolací soud má tak za to, že Společnost splnila všechny zákonem stanovené předpoklady pro její výmaz z obchodního rejstříku, což vyplývá z listin k návrhu doložených ve smyslu ust. § 90 z.v.r. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 7 Cmo 456/2016) Povaha řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a účinky odstoupení od smlouvy o převodu podílu vůči společnosti Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti (rozhodnutí jediného společníka obchodní společnosti) je dle § 2 písm. e) ve spojení s § 85 písm. a) z.ř.s. tzv. nesporným řízením ve statusových věcech právnických osob. Proto je nutné (v souladu s platnou a účinnou zákonnou právní úpravou – viz § 6 z.ř.s.) označovat účastníky řízení správně, tj. nesprávně označeného žalobce (coby účastníka sporného řízení) jako navrhovatele a též nesprávně označeného žalovaného (též coby účastníka sporného řízení) jako dalšího účastníka. Dále odvolací soud konstatuje, že v předmětném nesporném řízení ve statusových věcech právnických osob - o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka společnosti, upraveném v zákoně o zvláštních řízeních soudních (zák. č. 292/2013 Sb.) soud zásadně rozhoduje ve věci samé usnesením (viz § 25 odst.1 z.ř.s.), nicméně rozhodnutí soudu prvního stupně ve formě rozsudku nebylo takovou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z hlediska zániku účasti společníka ve společnosti v důsledku odstoupení od smlouvy o převodu podílu, nastávají korporátněprávní účinky ex nunc tj. dnem, kdy bylo toto odstoupení doručeno společnosti s ručením omezeným. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2017, sp. zn. 7 Cmo 525/2016) Zproštění z funkce likvidátora z důvodu, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával Likvidátor jmenovaný soudem bez svého souhlasu může ve smyslu § 191 odst.2 o.z. navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. Likvidátor podáním doručeným soudu dne 15. 3. 2017 navrhl své zproštění z funkce likvidátora z důvodů výše popsaných. V daném případě odvolací soud stejně jako soud prvního stupně neshledal

http://docplayer.cz/14019903-Chovatelsky-zapisni-a-bonitacni-rad-samojed-klubu-normativy-09-2011.html

CHOVATELSKÝ, ZÁPISNÍ A BONITAČNÍ ŘÁD SAMOJED KLUBU NORMATIVY 09/ PDF Stažení zdarma Download "CHOVATELSKÝ, ZÁPISNÍ A BONITAČNÍ ŘÁD SAMOJED KLUBU NORMATIVY 09/2011" 1 CHOVATELSKÝ, ZÁPISNÍ A BONITAČNÍ ŘÁD SAMOJED KLUBU NORMATIVY 09/2011 3 CHOVATELSKÝ ŘÁD SAMOJED KLUBU ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Účel a působnost 1. Tento chovatelský, zápisní a bonitační řád Samojed klubu (dále jen řád ) slouží k řízení chovu čistokrevného plemene samojed a stanoví podmínky pro chov, bonitace a zápis čistokrevných jedinců plemene samojed do plemenné knihy Českomoravské kynologické unie (dále jen PK ČMKU ). 2. Ustanovení řádu jsou závazná pro každého majitele nebo chovatele plemene samojed, který je řádným členem Samojed klubu (dále jen Klub ). 3. Ustanovení řádu, dotýkající se právních vztahů vyplývajících z vlastnictví psa nebo feny, poměrů mezi majitelem chovného psa a chovatelem nebo poměrů mezi chovatelem a nabyvatelem jeho štěňat, nelze využívat v rozporu s právními předpisy upravujícími tyto vztahy. Článek 2 Vymezení pojmů 1. Plemeno ve smyslu řádu tvoří čistokrevní psi a feny odpovídající platnému plemennému standardu (tj. FCI Standard No 212 Samoyed, dále jen standard ) s průkazem původu (dále jen PP ) vydaným plemennou knihou uznanou Mezinárodní kynologickou federací (dále jen FCI). 2. Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba, k níž lze použít pouze chovných jedinců. 3. Chovatelem ve smyslu řádu je fyzická osoba starší 18 let, která je držitelem mezinárodně chráněného názvu chovatelské stanice (dále jen CHS ), splňuje podmínky řádu pro chovatelskou činnost a v době krytí a vrhu chovné feny je jejím majitelem nebo držitelem. 4. Majitelem chovného psa ve smyslu je řádu fyzická osoba starší 18 let, která splňuje podmínky řádu a je majitelem psa, který je zapsán v rejstříku chovných jedinců PK ČMKU nebo jiné plemenné knihy uznané FCI. 5. Držitelem chovného psa ve smyslu řádu je fyzická osoba starší 18 let, která je majitelem chovného psa písemně zmocněna používat psa ke krytí. Držitel chovného psa ve smyslu řádu má povinnosti a práva majitele chovného psa. 6. Držitelem chovné feny ve smyslu řádu je fyzická osoba starší 18 let, která je majitelem chovné feny písemně zmocněna používat tuto fenu k chovu. Držitel chovné feny ve smyslu řádu má povinnosti a práva majitele chovné feny. Strana 1/15 4 ČÁST DRUHÁ CHOVATELSKÝ ŘÁD Článek 3 Povinnosti chovatele a majitele chovného psa 1. Chovatel nebo majitel chovného psa je povinen poskytnout chovaným jedincům potřebnou výživu a výchovnou péči odpovídající dobrému fyzickému, psychickému a zdravotnímu stavu jedince, jakož i zabezpečit potřebná veterinární opatření k udržení jejich imunity proti přenosným nemocím, především psince, parvoviróze, infekčnímu zánětu jater a vzteklině. Toto ustanovení se obdobně vztahuje i na péči o březí fenu a jednotlivé odchovy štěňat (viz Čl. 9, odst. 7). 2. Chovatel nebo majitel chovného psa je povinen písemně hlásit každou změnu ve vlastnictví, držení nebo úmrtí chovného jedince poradci chovu a to nejdéle do 1 měsíce ode dne její realizace. 3. Za neslučitelné s etikou čistokrevného chovu a závažné porušení řádu se považuje produkce štěňat bez PP na čistokrevných jedincích plemene samojed, kteří jsou ve vlastnictví nebo držení člena Klubu. 4. Majitel psa nebo feny plemene samojed, který požaduje zařazení jedince do chovu, je povinen, vedle splnění podmínek Části čtvrté řádu, zajistit na své náklady potřebná odborná veterinární vyšetření, požadovaná orgány Klubu. 5. Chovatel nebo majitel chovného psa je dále povinen vytvořit potřebné podmínky a poskytnout potřebnou součinnost orgánům Klubu při kontrolách dodržování stanovených povinností a při úkonech vyplývajících z řádu. 19. seznámit se se standardem plemene. Cílem chovatele má být vystavování psů standardních, jejichž vzhled nebyl uměle nebo chirurgicky upraven s výjimkou, jakou standard plemene nebo klub povoluje (odstranění paspárku na zadní noze štěněte). 20. při exportu odchovu do ciziny s další odpovědností vývozce pak vynaložit maximální úsilí k zajištění péče o psa při transportu. 21. chovat a jednat ke cti Samojed klubu - Členové Samojed klubu by se neměli snížit k pomluvám, které urážejí nebo poškozují jiného člena, klub, nebo chov obecně, ani by neměli poskytovat informace včetně rodokmenů a fotografií psů, kteří nejsou v jejich vlastnictví bez předchozího písemného souhlasu vlastníka. Neměli by za žádných okolností poskytovat falešná nebo přehnaná tvrzení, která nejsou doložitelná, například o budoucích vyhlídkách štěněte ohledně úspěšnosti na výstavách či ve sportu. Dále vědomě uvádět v omyl neúplnými informacemi ohledně sportu a výstav. Jedná se o uvádění neúplných výsledků na webových stránkách (zveřejňování pouze výborných hodnocení) a o přehnaná a nedoložitelná tvrzení o sportovním zaměření jedinců. Článek 4 Chov V rámci plemene samojed se používá řízený druh chovu. Článek 5 Řízení chovu 1. Za řízení chovu plemene samojed odpovídá poradce chovu. 2. Poradce chovu (dále jen PCH ): a) dpovídá výboru Klubu za výsledky chovu, b) vede dokumentaci Klubu související s chovem, spolupracuje s PK ČMKU, potvrzuje tiskopisy a žádosti na úkony prováděné PK ČMKU, c) schvaluje v souladu s ustanoveními řádu krytí, vydává tiskopisy Žádost o vystavení krycího listu, Krycí list, Hlášení vrhu, Žádanka o tetovací čísla a Přihláška k zápisu štěňat, d) nformuje výbor Klubu o zjištěných přestupcích proti řádu a právním předpisům upravujícím ochranu zvířat a veterinární péči, e) zajišťuje provádění bonitací, Strana 2/15 Strana 15/15 5 ETICKÝ KODEX CHOVATELSTVÍ Samojed klub doporučuje chovatelům dodržovat tento Etický kodex chovatelství. 1. řádně starat o domov, krmivo, vodu a výcvik všech psů ve svém vlastnictví a v případě potřeby budou zajišťovat odpovídající veterinární péči. 2. mít jen tolik psů, kolika je schopen poskytnout dostatečnou péči a zdravé a kvalitní prostředí. 3. dodržovat všechny aspekty dobrých životních podmínek zvířat dle zákona. 4. zamezit potulování psů ve svém vlastnictví, rušení sousedů. 5. uklízet po svých psech, kdekoli se budou s nimi pohybovat. 6. každé nemocné štěně a štěně neodpovídající standardu plemene umístit do vhodných domovů bez možnosti dalšího chovu. 7. nevytvářet poptávku ani dodávat štěňata, která byla získána nelegálně. 8. nechovat na jedincích, pokud by to poškozovalo psa samotného nebo chov jako takový. 9. nepoužít v chovu jedince se známou fyzickou vadou, která by mohla ohrozit zdraví a dobrý stav potomstva nebo plemene obecně. 10. provést vyšetření dědičných vad očí, případně vyšetření srdce, a to především před krytím jedinců. 11. neimportovat či neexportovat fenu v období více než 4 týdny po nakrytí. 12. odchovat u jedné feny maximálně 3-4 vrhy 13. prodávat psy pouze do takových podmínek, kde se dá očekávat, že budou žít zdravě a šťastně. Pomáhat při adaptaci psa na nový domov. 14. předat budoucím majitelům písemné údaje o požadavcích na stravu a pokyny, týkající se odpovědného chovu psa. Zajistit, že při prodeji nebo převodu psa budou novému vlastníkovi poskytnuty všechny relevantní dokumenty a ve smlouvě potvrdit, že dokumenty, které nejsou okamžitě k dispozici, budou předány při nejbližší možné příležitosti. 15. snažit se zjistit, zda budoucí vlastník je vhodný jako majitel psa a pokud je to možné, znovu převzít zpět za svůj odchov odpovědnost, pokud se ukáže jako nevhodný pro nový domov a to z jakéhokoliv důvodu. 16. neprodávat psy k obchodním účelům, do velkoobchodů se psy, prodejcům psích mazlíčků nebo přímo či nepřímo neposkytnou psa jako cenu či dar v soutěži jakéhokoli druhu. Neprodávat psy prostřednictvím třetí osoby či dražby. Neposkytnout do prodeje nebo dražby jako samostatnou položku ani průkaz původu psa. 17. vědomě nepřekrucovat vlastnosti plemene, nepravdivě propagovat psy a neuvést žádné osoby v omyl, pokud jde o zdraví a kvality prodávaného psa. 18. nehanit, neosočovat a nepomlouvat psy a štěňata jiných chovatelů. Nerozšiřovat nepravdivé informace, pomluvy a lži o jiných chovatelích a jejich psech. f) zajišťuje poradenskou službu pro chovatele a majitele plemene samojed, kteří jsou členy Klubu. Pokud není tato služba spojena s výjezdem k chovateli, je prováděna bezplatně. V opačném případě hradí chovatel náklady na dopravu. g) informuje pravidelně výbor Klubu o vydaných a potvrzených tiskopisech Krycí list, došlých tiskopisech Hlášení vrhu a potvrzených tiskopisech Přihláška k zápisu štěňat. 3. V případě vlastních odchovů štěňat má PCH práva a povinnosti chovatele. Článek 6 Užití chovných jedinců 1. Chovné feny lze v chovu využít za podmínky, že majitel chovné feny je majitelem CHS nebo uzavřel smlouvu o zapůjčení chovné feny do CHS a není vůči němu uplatňováno kárné opatření podle Čl. 18, odst. 1.b), 1.c), 1.e), 1.f) Stanov Samojed klubu (dále jen Stanov ). 2. Chovného psa lze v chovu využít za podmínek, že proti majiteli není uplatňováno kárné opatření podle Čl. 18, odst. 1.b), 1.c), 1.e), 1.f) Stanov. 3. Rejstřík chovatelských stanic je veden FCI a ČMKU. Na přidělení názvu CHS, její mezinárodní registraci a ochranu názvu se vztahuje metodický pokyn ČMKU Chránění názvu chovatelských stanic. 4. Pokud majitel chovné feny není majitelem CHS, může chovnou fenu zapůjčit do CHS. Zapůjčit chovnou fenu do CHS lze jen 1x. Majitel chovné feny a majitel CHS musí sepsat Smlouvu o zapůjčení chovné feny do chovu. Tuto písemnou Smlouvu předloží PCH a na Plemennou knihu. 5. Chovných jedinců zařazených do chovu s vyhodnocením RTG dysplazie kyčelních kloubů (dále jen RTG DKK ) FCI C/C, A/C, C/A, B/C a C/B (DKK 2/2, 0/2, 2/0, 1/2 a 2/1) lze využít pouze ke spojení s chovným jedincem, jehož vyhodnocení RTG DKK je dle FCI A/A (DKK 0/0) Chovní jedinci s vyhodnocením RTG DKK dle FCI B/B, B/A a A/B (DKK 1/1, 1/0 a 0/1) mohou být využiti ve spojení s jedinci, jejichž vyhodnocení RTG DKK je dle FCI A/A, A/B a B/A (DKK 0/0, 0/1, 1/0). 6. Reprodukce u chovných jedinců je možná u fen od ukončeného 18. měsíce věku, u psů od ukončeného 17. měsíce věku. Pokud se pes narodil 1. ledna, může poprvé krýt 1. června a fena může být nakryta 1. července. Horní hranice věku pro užití v chovu je 8 let u fen (den prvního krytí, věk musí být dosažen max. v den krytí), neomezená u psů. U fen starších 8 let lze povolit jedno výjimečné nakrytí feny, max. však do věku 9 let (věk musí být dosažen max. v den krytí), pokud chovatel předloží potvrzení veterinárního lékaře o vyšetření zvířete ne starší 2 měsíců s dobrozdáním, že zdravotní stav březost umožňuje bez nadměrných rizik. Strana 14/15 Strana 3/15 6 Článek 7 Krycí list 1. Krycí list (dále jen KL ) (tiskopis Krycí list ) je základním dokladem, který vystavuje PCH. 2. KL vystavuje PCH pouze řádným členům Klubu. 3. O KL musí chovatel požádat PCH písemně na tiskopisu Žádost o vystavení krycího listu nejpozději 1 měsíc před očekávaným háráním feny. Tiskopis Žádost o vystavení krycího listu musí být doplněn kopií PP chovné feny s přeregistrací PK ČMKU a doložením platby za vydání KL. V případě zapůjčení chovné feny do CHS, musí být tiskopis Žádost o vystavení krycího listu doplněn o Smlouvu o zapůjčení chovné feny do CHS. 4. V případě žádosti o KL pro krytí v zahraničí (užití zahraničního chovného psa) nebo užití zapůjčeného zahraničního chovného psa ve smyslu Čl. 2, odst. 5, chovatel současně se žádostí o vystavení KL předkládá kopii PP navrhovaného zahraničního chovného psa a to včetně údajů o předcích do 3. generace a doklad o vyhodnocení RTG DKK, resp. RTG snímek. Chovatel dále předkládá podmínky pro zařazení do chovu země, ve které byl chovný pes uchovněn. KL pro krytí v zahraničí nebo užití zahraničního chovného psa schvaluje výbor Klubu. 5. KL vystaví PCH ve třech výtiscích. Dva výtisky zašle chovateli, a to v termínu do čtyř týdnů po obdržení žádosti o jeho vydání. Třetí výtisk si PCH ponechává pro svoji evidenci. PCH na KL buď potvrdí psy navržené chovatelem, nebo uvede potřebné změny KL. Jestliže chovatel žádné konkrétní chovné psy nežádá, PCH mu je sám navrhne. 6. KL má platnost 1 rok ode dne vydání a je vázán na fenu a chovného psa uvedené na KL. Platí pouze s podpisem a razítkem PCH a změny do něj smí provádět pouze PCH. Pokud majitelé feny či psa nejsou členy SK, musí zaplatit poplatek za KL jako nečlenové. 7. KL musí být vydán i v případě, že oba chovní jedinci patří jednomu majiteli. 8. KL na chovného jedince v majetku nebo držení PCH je platný pouze po schválení výborem Klubu. 9. Chovatelský servis pro nečleny provádí SK na základě písemné žádosti chovatele nečlena, jež musí obsahovat jeho výslovný souhlas s plným podřízením se veškerým řádům SK po celou dobu chovného využití feny, pro niž byl vyžádán krycí list, a to od nakrytí chovné feny až do vydání PP štěňat. Uchovnění psů a fen nečlenů je možné bez této písemné žádosti. Článek 21 Zrušovací ustanovení Zrušuje se Chovatelský, zápisní a bonitační řád Samojed klubu schválený výroční členskou schůzí dne 11. září Článek 22 Platnost a účinnost Tento Chovatelský, zápisní a bonitační řád Samojed klubu nabývá platnosti a účinnosti dnem schválení výroční členskou schůzí, tj. dnem 10. září Přílohy: Vzor tiskopisu Přihláška na bonitaci Vzor tiskopisu Žádost o vystavení krycího listu Vzor tiskopisu Hlášení vrhu Vzor tiskopisu Potvrzení o RTG vyšetření na DKK Článek 8 Krytí 1. Ke krytí ve smyslu řádu může dojít jen mezi čistokrevnými chovnými jedinci plemene samojed. 2. Krytí může být realizováno jen na základě vydaného platného KL. 3. Za krytí ve smyslu řádu se považuje spojení chovného psa s chovnou fenou. Strana 4/15 Strana 13/15 7 ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 18 Přestupky proti řádu 1. Přestupkem proti řádu je každé jednání, kterým člen Klubu poruší povinnosti stanovené tímto řádem. 2. Uvedení nepravdivých údajů nebo zamlčení skutečností rozhodných pro zápis do PK ČMKU je přestupkem proti řádu. 3. Za spáchání přestupku proti řádu mohou být výborem Klubu uložena členovi Klubu kárná opatření ve smyslu Čl. 18 Stanov. 4. Přestupek proti řádu dle odst. 2. má za následek zrušení příslušného zápisu v PK ČMKU. 5. V případě porušení právních předpisů upravujících ochranu zvířat oznámí výbor Klubu tyto skutečnosti příslušnému orgánu. Článek 19 Odvolání 1. V případě nesouhlasu člena Klubu se zjištěnými přestupky proti řádu nebo zjištěným porušením právních předpisů upravujících ochranu zvířat a veterinární péči a v důsledku těchto zjištění uplatněným kárným opatřením má tento právo odvolat se v souladu s Čl. 19 Stanov. 2. V případě nesouhlasu majitele jedince s vyloučením z chovu ve smyslu Čl. 17, odst. 1.b) má tento právo odvolat se k výroční členské schůzi, a to nejpozději do 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení jedince z chovu. 3. V případech odvolání má tento povinnost vytvořit podmínky pro komisionální přezkoumání skutečného stavu. Jedná se např. o nutnost ponechat ve svém držení štěňata do doby prověření jejich stavu odvolacím orgánem Klubu, o potřebu svědeckého nebo jiného (foto, video apod.) dokumentování v době kontroly. 4. V případě, že původní zjištění přestupků proti řádu nebo porušení právních předpisů upravujících ochranu zvířat bude odvolacím orgánem Klubu potvrzeno, nese náklady na prověření odvolání člen Klubu, v opačném případě Klub. Článek 20 Přechodná ustanovení 1. Při projednávání přestupků proti řádu nebo při rozhodování o závažných chovatelských opatřeních a provedení úkonů v případech, kdy k rozhodné skutečnosti došlo v období před účinností tohoto chovatelského, zápisního a bonitačního řádu, postupuje se podle ustanovení těch řádů, které jsou pro člena Klubu výhodnější. 4. Není přípustné krytí chovné feny dvěma nebo více chovnými psy během jednoho hárání. 5. Chovná fena může smí být nakryta pouze tak, že mezi datem posledního porodu feny a dnem krytí feny (jedná se o první den krytí, ne o opakované krytí) musí uplynout minimálně 10 kalendářních měsíců. Např. pokud měla fena datum porodu dne 1. ledna, smí být nakryta nejdříve 2. listopadu. Za porod je považován porod císařským řezem i porod mrtvých štěňat. 6. Chovatel smí na feně v průběhu jejího života odchovat maximálně 4 vrhy. 7. Fena, která dva ze svých vrhů porodila císařským řezem, již nesmí být nakryta. Záznam o císařském řezu musí být zaznamenám veterinářem, který císařský řez prováděl, v Průkaze původu feny. 8. Počet krytí jednoho chovného psa v průběhu kalendářního roku je výbor Klubu oprávněn omezit na návrh PCH. Mezi jednotlivými krycími dny chovného psa u různých chovných fen musí uplynout nejméně 24 hodin. 9. Krytí feny může být nahrazeno inseminací. Tento úkon smí provádět pouze osoba odborně způsobilá podle veterinárního zákona nebo plemenářského zákona (zákon č. 154/2000 a 166/1999 Sb.) a musí svým podpisem potvrdit, že bylo užito semene určeného psa nebo semene s veškerou předepsanou dokumentací. Náklady na inseminaci hradí majitel feny. Inseminaci lze provést jen se souhlasem majitele chovného psa. Inseminace nesmí být použita mezi jedinci, kteří se již předtím úspěšně nereprodukovali přirozeným způsobem. Výjimku může povolit PK ČMKU. Osoba provádějící inseminaci musí tyto skutečnosti potvrdit na KL. 10. Dojde-li k nežádoucímu nakrytí feny, musí být tato skutečnost, a v případě vrhu i daný vrh, nahlášen písemně PCH spolu s potřebným vysvětlením. O dalším postupu na základě doporučení PCH rozhodne výbor Klubu. 11. Úhrada za krytí je věcí smlouvy majitelů chovných jedinců. Majitel chovného psa může smlouvou s chovatelem uplatnit předkupní právo na koupi jednoho štěněte. 12. Po uskutečnění krytí vyplní chovatel spolu s majitelem chovného psa údaje v obou KL a podepíší je. Jeden KL si ponechává majitel feny. 13. Majitel chovného psa zašle druhý KL do jednoho týdne po krytí PCH. 14. Přejde-li chovný pes do vlastnictví jiného majitele, je původní majitel povinen v rámci písemné smlouvy o převodu vlastnictví nabyvateli oznámit všechny závazky vyplývající z ustanovení řádu. 15. Přejde-li březí fena do vlastnictví jiného majitele, je původní majitel povinen písemně oznámit tuto skutečnost spolu s adresou nového nabyvatele majiteli chovného psa a v rámci písemné smlouvy o převodu vlastnictví nabyvateli oznámit adresu majitele chovného psa a všechny závazky, které váznou na očekávaném vrhu, vyplývající z ustanovení tohoto řádu, popřípadě smlouvy s majitelem chovného psa. 16. Ustanovením odst. 12. a 13. není dotčena povinnost majitelů chovných jedinců k hlášení změn ve smyslu Čl. 3, odst. 2. Strana 12/15 Strana 5/15 8 Článek 9 Vrh 1. Pokud chovatel nemůže mít březí fenu nebo vrh z vážných důvodů ve vlastní péči, je povinen oznámit tuto skutečnost spolu s oznámením jména osoby, která za něj péči převezme, včetně její adresy, PCH nejdéle do 14 dní od předání feny. Tuto osobu pak musí písemně zmocnit k provedení úkonů souvisejících s vrhem a další péčí o odchov štěňat. Tato osoba přebírá povinnosti chovatele upravené v ustanoveních řádu. 2. Chovatel je povinen nejdéle do sedmi dnů po vrhu oznámit zasláním ponechaného KL narození štěňat PCH spolu s uvedením základních údajů o vrhu (počet štěňat, pohlaví, atd.) na tiskopise Hlášení vrhu. Základní údaje o vrhu ve stejném termínu ohlásí písemně i majiteli chovného psa. 3. V případě, že fena nezabřezne, chovatel to oznámí do 14 dnů po očekávaném termínu vrhu tak, že PCH zašle ponechaný KL, na kterém tuto skutečnost uvede. 4. Na základě zaslaného modrého KL zašle PCH chovateli tiskopisy Žádanka o tetovací čísla, Hlášení vrhu a Přihlášku k zápisu štěňat. 5. Tři týdny po datu vrhu zasílá chovatel ve dvojím vyhotovení Žádanka o tetovací čísla na PK ČMKU. Po přidělení tetovacích čísel si musí s veterinárním lékařem dohodnout tetování štěňat. 6. Po otetování případně očipování, nejpozději však do 10 týdnů po datu vrhu zašle chovatel PCH vyplněný tiskopis Přihláška k zápisu štěňat s potvrzením o provedení tetování. 7. Je nepřípustné ovlivňovat růst štěňat nedostatečnou výživou nebo podáváním umělých přípravků. Za podávání umělých přípravků se nepovažuje dotování stravy mineráliemi a vitamíny nezbytnými pro zdravý vývoj štěňat. Chovatel je povinen zabezpečit odchovu přiměřené podmínky ustájení, které odpovídají potřebě zdravého fyzického a psychického vývoje štěňat v souvislosti s požadavkem standardu (viz Čl. 3, odst. 1.). Fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici dle posouzení veterinárním lékařem. 8. Štěňata lze prodat novým majitelům nejdříve po 50 dnech života. Předávaná štěňata musí být odčervena a očkována. Štěňata musí být označena tetováním zápisovým číslem do levého ucha nebo čipováním, a to podle rozhodnutí chovatele, vždy však celý vrh najednou a jednotným způsobem. Tetovaná zvířata je možno označit ještě dodatečně čipem. 9. Chovatel prodává štěňata přímo novému nabyvateli. Je nepřípustný komisní prodej štěňat, prodej štěňat formou aukce, dražby, prodej štěňat do výkupů štěňat a prostřednictvím třetí osoby. Dále je zakázáno věnovat štěně jako věcný dar do tombol a soutěží. Chovatel musí zajistit všechny náležitosti a dokumenty ohledně vrhu, zaslat je poradci chovu tak, aby podklady k vystavení PP mohly být předány na PK. Pokud některé štěně je vyváženo mimo ČR, je chovatel povinen pro ně vyřídit na ČMKU Exportní PP. 4. Na bonitaci je nutné předložit PP a přílohu PP, pokud je vydána, výstavní hodnocení (pokud nejsou zapsána v PP nebo příloze PP, pokud je vydána), tiskopis Potvrzení o RTG vyšetření na DKK včetně vyhodnocení RTG snímku a doklad o zaplacení účelového poplatku za bonitaci. V odůvodněných případech může Výbor SK rozhodnout o doložení chybějících dokumentů. U chybějícího vyhodnocení DKK musí však mít pes v PP potvrzení veterináře, že absolvoval RTG DKK. Doložení musí být učiněno ve lhůtě max. 30 dnů. 5. Bonitační komise je tříčlenná a tvoří ji mezinárodní rozhodčí interiéru, PCH a další výborem Klubu určený člen výboru Klubu. 6. Komise rozhoduje kolektivně. 7 Hárající fena může absolvovat bonitaci pouze po předchozí dohodě s PCH. 8. Po dohodě bonitační komise může být bonitace odložena, a to i v právě probíhající bonitaci. Může být odložena max. jednou a max. ve lhůtě do 1 roku od bonitace. Pokud se jedinec k odložené bonitaci ve stanovené lhůtě nedostaví, platba za bonitaci propadá ve prospěch klubu. Článek 16 Hodnocení jedince 1. Hodnocení jedince je zaznamenáno do tiskopisu Bonitační karta a je určen bonitační kód jedince. Majitel obdrží jedno vyhotovení tiskopisu Bonitační karta a bonitační kód je zaznamenán do PP, spolu s uvedením výsledku bonitace ( chovný nebo nechovný ), místem a datem bonitace, podpisem a razítkem PCH a podpisem popř. razítkem rozhodčího. 2. PCH eviduje a archivuje druhý stejnopis tiskopisu Bonitační karta a eviduje jedince v rejstříku chovných jedinců. 3. PCH předá PP PK ČMKU k provedení přeregistrace. PP jsou po přeregistraci PK ČMKU zaslány majiteli. Článek 17 Vyloučení z chovu 1. Z chovu se vylučují: a) psi a feny, kteří vykazují ve standardu vyjmenované chyby a na základě toho byli bonitační komisí označeni jako nechovní, b) psi a feny, v jejichž odchovech se prokazatelně vyskytují hrubé povahové, exteriérové nebo jiné dědičné vady a závažné patologické změny. V těchto případech je nutno jednoznačně prokázat přenašečství těchto vad ve vztahu k dotyčnému chovnému jedinci. Vyloučení podle tohoto odstavce schvaluje výbor Klubu na základě podrobně zdůvodněného a doloženého návrhu PCH. Své rozhodnutí oznamuje výbor Klubu prostřednictvím PCH majiteli jedince a PK ČMKU, c) psi a feny, jejichž vyhodnocení RTG DKK dle FCI je horší než C (2/2). Strana 6/15 Strana 11/15 9 2. Do chovu se nesmí zařadit psi a feny, na nichž byl prokazatelně proveden operativní zákrok k odstranění nebo zakrytí nějaké anatomické, patologické nebo exteriérové vady, na základě které by nemohl být jedinec do chovu zařazen. Strana 6/15 Strana 11/15 10 11. V případech ztráty (zaběhnutí, krádeže) psa nebo feny se postupuje obdobně podle odst. 10. s tím, že lhůta pro oznámení ztráty a zaslání PP se prodlužuje až na 1 rok, a s tím, že PP se PK ČMKU neznehodnocuje, ale vyznačí se v něm ztráta a PK ČMKU jej archivuje. Dnem vyznačení začíná běžet lhůta 10 let, po jejímž uplynutí lze PP znehodnotit, nebude-li dříve majitelem vyžádán. V případě, že se pes nebo fena po vyznačení ztráty v PP a případné archivaci nalezne, bude po ověření jeho identity PCH, na základě žádosti majitele PP, majiteli vydán. O této skutečnosti PK ČMKU provede do PP záznam. ČÁST ČTVRTÁ BONITAČNÍ KARTA Článek 14 Zařazení do chovu 1. Pro zařazení psa nebo feny do chovu je nutné splnit následující podmínky a doložit je příslušnými doklady: a) čistokrevnost osvědčená PP vydaným plemennou knihou uznanou FCI, b) bonitace se může zúčastnit jedinec nejdříve v den ukončeného 15. měsíce věku, c) účast na výstavě se zadáváním titulu CAC, kde bude jedinec (pes nebo fena) ohodnocen známkou nejméně velmi dobrý, d) tiskopisem Potvrzení o RTG vyšetření na DKK, RTG snímek musí být vyhodnocen veterinárním lékařem určeným výborem Klubu, e) absolvování bonitace a získání bonitačního kódu jedince opravňujícího k zařazení do chovu, f) absolvování zkoušky v tahu v postroji, tj. utáhnout břemeno o váze minimálně 5-10 kg (např. pneumatiku) na délku minimálně 30 metrů, g) zařazeni do chovu mohou být feny od ukončeného 18. měsíce věku, psi od ukončeného 17. měsíce věku. 2. Zapůjčený zahraniční chovný jedinec musí splňovat přiměřeně podmínky pro zařazení do chovu ve smyslu odst. 1. V případě nesplnění těchto podmínek musí absolvovat bonitaci. Článek 15 Organizace bonitací 1. Bonitace organizuje PCH se souhlasem výboru Klubu nejméně dvakrát ročně. 2. O místě, datu a hodině konání jsou členové Klubu informování prostřednictvím Zpravodaje Samojed klubu. 3. Podmínkou účasti na bonitaci je zaslání přihlášky na tiskopisu Přihláška na bonitaci spolu s kopiemi PP a přílohy PP, pokud je vydána, výstavních hodnocení (pokud nejsou zapsána v PP nebo v příloze PP, pokud je vydána) a tiskopisu Potvrzení o RTG vyšetření na DKK včetně vyhodnocení RTG snímku. 10. Výbor Klubu je oprávněn rozhodnout o provedení kontroly vrhu na návrh řádného člena Klubu. Výbor Klubu musí v tomto případě určit osobu, resp. osoby, pověřené provedením kontroly vrhu a vystavit pověření k provedení kontroly. V případě zjištění přestupků proti řádu hradí chovatel prokázané náklady na provedení kontroly. ČÁST TŘETÍ ZÁPISNÍ ŘÁD Článek 10 Plemenná kniha Klubu 1. Plemenná kniha Klubu (dále jen PK) je vedena pro potřeby Klubu a členů Klubu. Řídí se ustanoveními FCI, ČMKU, řádem a požadavky výboru Klubu. 2. PK vede PCH, který předává všechny potřebné doklady a informace na pověřené pracoviště PK ČMKU, které vystavuje všechny oficiální doklady týkající se chovatelské činnosti. S tímto pracovištěm uzavírá výbor Klubu písemnou dohodu o zhotovování PP. 3. U PK ČMKU se registrují čistokrevní jedinci plemene samojed a jejich odchovy, pokud jsou ve vlastnictví občanů ČR. 4. Do PK se zapisují pro potřeby evidence a pro potřeby plemenitby: a) odchovy čistokrevných rodičů, pokud byly splněny příslušné podmínky řádu, b) dovezení čistokrevní jedinci s PP vystavenými zahraniční kynologickou organizací, která je členem FCI nebo je jí uznávána. 5. Součástí PK jsou: a) rejstřík čistokrevných jedinců b) rejstřík chovných jedinců c) rejstřík dovezených jedinců. 6. Služby spojené s vydáváním dokladů poskytované chovatelům pověřeným pracovištěm PK ČMKU jsou službami placenými. Platí u nich smluvní ceny sjednané mezi výborem Klubu a vykonavatelem PK ČMKU. 7. Služby poskytované chovatelům a majitelům registrovaných jedinců jako je doplňování údajů o výsledcích výstav, změnách majitelů, úhynu apod. jsou službami bezplatnými. 8. Veškerá dokumentace vzniklá v souvislosti s vedením PK je vlastnictvím Klubu, který má výhradní právo na její využití a nakládání s ní. Článek 11 Podmínky zápisu do PK 1. Do PK mohou být zapsáni pouze jedinci prokazatelně pocházející z rodičů plemene samojed zapsaných v PK ČMKU v ČR nebo plemenné knize zahraniční kynologické organizace, která je členem FCI nebo je jí uznávána. Strana 10/15 Strana 7/15 11 2. Předpokladem pro zápis do PK je dodržení příslušných ustanovení řádu a doručení řádně vyplněného a potvrzeného tiskopisu Přihláška k zápisu štěňat a ostatních dokladů. 3. Tiskopis Přihláška k zápisu štěňat je chovatel povinen ve stanoveném termínu poslat PCH (Čl. 9, odst. 6.). 4. U dovezených jedinců s PP splňujících podmínku v odst. 1. se předkládá původní PP, ve kterém PK ČMKU provede jeho přeregistraci vyznačením evidenčního čísla PK ČMKU. 5. Zápis domácích odchovů do PK ČMKU se provádí na podkladě tiskopisu Přihláška k zápisu štěňat. PCH po kontrole správnosti a úplnosti údajů přihlášku potvrdí a s potřebnými doklady zašle na pověřené pracoviště PK ČMKU. V případě nesprávnosti nebo neúplnosti údajů v přihlášce ji PCH může vrátit chovateli k opravě či doplnění. Termín k přihlášení vrhu se tím neprodlužuje. 6. Celý vrh se musí přihlásit k zápisu PK ČMKU najednou. Dodatečné hlášení jednotlivých štěňat je nepřípustné. 7. V případě úhynu štěňat po odeslání přihlášky je nutno tuto skutečnost neprodleně oznámit PCH, a to nejpozději do 7 dnů ode dne její realizace. 8. Jména štěňat pocházejících z jednoho vrhu musí začínat stejným počátečním písmenem. Součástí je i název chovatelské stanice. Jméno v každém prvním vrhu v chovatelské stanici začíná písmenem A, přičemž další vrhy se řídí abecedním pořadím bez ohledu na to, zda vrhy pocházejí od různých fen. Písmena s háčky, CH, Q a X lze vynechat. Po vyčerpání celé abecední řady začíná pojmenování znovu od písmene A, jména štěňat se však nesmějí opakovat. 9. Psi a feny dovezení ze zahraničí za účelem chovu musí být bez ohledu na stáří zapsáni do PK ČMKU. Tento jedinec dostane evidenční číslo, které PK ČMKU vyznačí na zahraniční originál PP. Přeregistrace do PK ČMKU musí být provedena do 14 dnů po obdržení příslušné dokumentace. Přepisování PP importovaného jedince na české formuláře je přípustné jen v případě vážného poškození originálu. V těchto případech poškozené originály archivuje PK ČMKU. Článek 12 Skutečnosti vylučující zápis do PK ČMKU Do PK ČMKU nesmějí být zapsány: a) odchovy chovatelů, kterým byla dočasně nebo trvale pozastavena chovatelská činnost, b) odchovy, u nichž nebyly splněny podmínky řádu, c) odchovy, kdy matka nebo otec nejsou registrováni jako chovní nebo jim byla dočasně nebo trvale zrušena chovnost. Článek 13 Průkaz původu psa 1. PP je úřední doklad osvědčující původ psa, prokázaný nejméně třemi generacemi předků, a jeho čistokrevnost. 2. PP Obsahuje následující údaje: a) íslo zápisu: ČMKU/S u plemene samojed, b) plemeno, pohlaví, tetovací číslo, druh srsti, barvu, c) jméno psa d) jméno chovatelské stanice, e) datum narození f) jméno a adresa chovatele g) jméno a adresa majitele, h) datum vystavení, i) předky nejméně do třetí generace předků s uvedením jejich nejvyšších výstavních ocenění a titulů. 3. PP musí být podepsán chovatelem i majitelem. 4. Všechny záznamy do PP, vyjma podpisu chovatele, uvedení adresy majitele a jeho podpisu (i v případě jejich změn v důsledku prodeje, daru apod.) je oprávněna pouze PK ČMKU, bonitační komise, PCH při bonitaci, delegovaní rozhodčí při výstavách, příp. soutěžích, veterinární lékař. Všechny ostatní záznamy jsou neplatné a znehodnocující PP. Rovněž tak je PP znehodnocen pozměňováním v něm zapsaných údajů. Záznamy musí být prováděny v plném znění, s uvedením data, podpisem a razítkem. 5. PP se vyhotovuje v jediném vyhotovení (originále), není nahraditelný ani fotokopií ani úředně ověřeným opisem. Rovněž tak není přenosný na jiného jedince. 6. V případě ztráty PP se tato skutečnost musí neprodleně nahlásit PCH a PK ČMKU. Nebudou-li do 1 měsíce po zveřejnění v odborném tisku podány námitky, vystaví PK ČMKU duplikát. V případě, že se původní PP dodatečně nalezne, rozhodne PK ČMKU, který z PP znehodnotí. Vystavování duplikátů PP a stanovení, za jakých podmínek, je plně v pravomoci PK ČMKU. 7. V případech podstatného poškození originálu PP se postupuje přiměřeně podle odst. 6., vyjma ustanovení o zveřejnění a aplikaci jednoměsíční lhůty. V těchto případech poškozené originály archivuje PK ČMKU. 8. Majitel psa nebo feny je povinen kdykoli na požádání PK ČMKU nebo orgánu Klubu PP předložit ke kontrole. 9. PP je vázán na čistokrevného jedince, pro kterého byl vydán. Při převodech těchto jedinců je PP jejich příslušenstvím. Nový majitel musí PP po převzetí vlastnoručně podepsat a uvést svou adresu. 10. PP uhynulého psa musí majitel zaslat se sdělením této skutečnosti do 4 týdnů po úhynu PK ČMKU ke znehodnocení. Na požádání majitele PK ČMKU v PP vyznačí uhynul a takto označený PP vrátí majiteli. Strana 8/15 Strana 9/15

http://kraken.slv.cz/25Cdo2768/2016

25 Cdo 2768/2016 Dotčené předpisy: § 16 odst. 1 a 2 předpisu č. 85/1996Sb., § 24 odst. 1 předpisu č. 85/1996Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Ivany Tomkové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce M. H. , zastoupeného JUDr. Ing. Jaroslavem Zahradníkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 4, Hněvkovská 1237/31, proti žalované JUDr. Š. Š. , advokátce se sídlem v Praze 5, V Lipkách 775, o 60 759 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 264/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2016, č. j. 11 Co 371/2015-59, takto: Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 28. 4. 2015, č. j. 4 C 264/2012-36, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 60 759 Kč s příslušenstvím, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud vzal za prokázáno, že žalobce udělil dne 15. 12. 2011 v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 329/2009 plnou moc k zastupování žalované advokátce, která ho zastupovala i v řízení dovolacím. Nejvyšší soud dovolání žalobce pro nepřípustnost odmítl usnesením ze dne 29. 2. 2012, č. j. 33 Cdo 602/2012-124, které bylo žalované doručeno dne 19. 3. 2012. Dne 7. 4. 2012 se žalobce prostřednictvím mailu dotazoval žalované na její názor, kdyby se chtěl obrátit na Ústavní soud. Žalovaná mu dne 9. 4. 2012 odpověděla, že pro podání ústavní stížnosti není právní důvod, je povinné zastoupení advokátem, a současně mu sdělila, že ho již dále nechce zastupovat. Soud prvního stupně uzavřel, že na straně žalované nejsou splněny předpoklady odpovědnosti za škodu, jejíž náhrady se po ní žalobce domáhá, neboť neporušila žádné povinnosti vyplývající z ustanovení § 16 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. K námitce žalobce, že zmeškal podání ústavní stížnosti, poněvadž mu žalovaná nesdělila délku lhůty, soud prvního stupně dovodil, že žalovaná neměla důvod žalobce o délce lhůty poučovat, pokud mu podání ústavní stížnosti nedoporučila, poučila jej o povinném zastoupení advokátem a žalobce měl více než měsíc na vyhledání právní pomoci a případné podání ústavní stížnosti. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2016, č. j. 11 Co 371/2015-59, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se s jeho právními závěry, že žalovaná neodpovídá žalobci za jím tvrzenou škodu, poněvadž se nedopustila žádného porušení povinností advokáta, pokud žalobci nesdělila délku lhůty pro podání ústavní stížnosti. Zastoupení žalobce žalovanou zaniklo dnem 19. 3. 2012, kdy bylo žalované doručeno usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání. Jestliže žalovaná na mail žalobce ze dne 7. 4. 2012 odpověděla, že podle jejího názoru pro podání ústavní stížnosti není právní důvod a nadále již žalobce nechce zastupovat, měl žalobce pro podání ústavní stížnosti čas více než dostatečný (lhůta končila dne 19. 5. 2012). Nedůvodnou shledal odvolací soud i námitku žalobce, že by se v případě ústavní stížnosti mělo jednat o neodkladný úkon ve smyslu § 20 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z § 237 o. s. ř. s tím, že dovoláním napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Tuto otázku dovolatel formuluje tak, zda je advokát povinen poučit klienta o lhůtě k podání dalšího procesního prostředku v okamžiku ukončení právního zastoupení, resp. zda je možné toto poučení považovat za neodkladný úkon. Žalobce je přesvědčen, že jeho právní zastupování žalovanou neskončilo doručením usnesení o odmítnutí dovolání. V případě, že žalovaná neměla zájem žalobce nadále ve věci zastupovat, bylo její povinností minimálně poučit žalobce o lhůtě pro podání dalšího opravného prostředku, v tomto případě o lhůtě k podání ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že žalobce nesdělil žalované, že souhlasí s tím, aby právní zastupování skončilo okamžitě, byla žalovaná, podle názoru žalobce, povinna ve smyslu § 20 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, po dobu 15 dnů, tj. do 22. 4. 2012, činit veškeré neodkladné úkony, aby žalobce jako její klient neutrpěl újmu na svých právech a oprávněných zájmech. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že žalobě bude zcela vyhověno a žalobci budou přiznány náklady řízení, příp. je zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná se k dovolání žalobce vyjádřila písemně a navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl a pokud by se dovoláním meritorně zabýval, aby dovolání zamítl, protože dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je správné a otázka okamžiku skončení právního zastupování žalobce žalovanou již byla konstantní judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu řešena mnohokrát. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) posoudil dovolání žalobce a shledal, že bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř., a je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení otázky povinnosti advokáta poučit klienta o lhůtě k podání ústavní stížnosti v okamžiku ukončení právního zastoupení a zda je možné toto poučení považovat za neodkladný úkon. Dovolání není důvodné. Podle § 16 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě, je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Podle § 20 odst. 6 shora citovaného zákona, nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5 nebo z jiného důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. Podle § 24 odst. 1 shora citovaného zákona, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem, odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Ve smyslu citované právní úpravy je advokát povinen v mezích zákona, podzákonných norem a stavovských předpisů činit ve prospěch klienta vše, co považuje za prospěšné a účinné. Přitom je však limitován jednak pokyny klienta a dále právními předpisy. Musí vždy dbát o to, aby ve snaze klientovi pomoci, nepřekročil obecně závazný právní předpis nebo předpis stavovský. Tyto normy mají jednoznačně před pokynem klienta přednost. Nutným předpokladem pro uplatnění odpovědnosti advokáta za škodu je existence platného právního vztahu mezi účastníky, tj. na jedné straně vystupuje advokát, jako osoba poskytující právní služby, na druhé straně vztahu stojí klient, jako osoba, které jsou právní služby poskytovány. Právní otázka charakteru odpovědnosti advokáta vůči jeho klientovi za škodu způsobenou při poskytnutí právní služby byla opakovaně řešena v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 423/2013, ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1862/2001, ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2844/2013, a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2992/2007 publikovaná v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 14919, C 1743, C 14893 a C 7850). A není tedy pochyb o tom, že jde o odpovědnost bez zřetele na zavinění (objektivní odpovědnost) založenou na současném splnění předpokladů, jimiž jsou pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Škodou je míněna majetková újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie, tj. pokud nebýt pochybení advokáta, mohl klient právo úspěšně uplatnit. V ustanovení § 20 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je zakotvena povinnost advokáta ještě po dobu 15 dnů od zániku smlouvy o poskytování právních služeb činit na ochranu zájmů klienta veškeré neodkladné úkony, aby klient neutrpěl újmu na svých právech nebo oprávněných zájmech. Typickým příkladem neodkladného úkonu je sepis podání opravného prostředku ve lhůtě, jejíž běh započal před zánikem smlouvy o poskytování právních služeb, a hrozí-li, že marně uplyne. Pokud však klient advokátovi výslovně sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá, není advokát v průběhu zmíněné 15 denní lhůty povinen, ale fakticky ani oprávněn neodkladné úkony jménem klienta činit. Dovolací soud je vázán zjištěným skutkovým stavem věci, jehož správnost nepodléhá dovolacímu přezkumu (§ 241a odst. 1, odst. 6 o. s. ř.). Zastoupení žalobce žalovanou v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 329/2009 zaniklo dnem 19. 3. 2012, kdy bylo žalované doručeno usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí jeho dovolání. Následný dotaz žalobce na žalovanou v mailu ze dne 7. 4. 2012 na její názor, kdyby se chtěl obrátit na Ústavní soud, byl dotazem, který mohl žalobce učinit na jakéhokoliv jiného advokáta a svědčí též o tom, že žalobce měl vědomost o možnosti podání ústavní stížnosti po té, kdy Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl. Z obsahu tohoto mailu je nepochybné, že žalobce neučinil žádný úkon, kterým by zmocnil žalovanou k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž bylo jeho dovolání odmítnuto. Podání ústavní stížnosti žalobce po žalované nepožadoval, pouze v obecné rovině chtěl znát její názor, zda ji vůbec podat. Jestliže žalovaná žalobci podání ústavní stížnosti nedoporučila, poněvadž k ní neshledala právní důvod, a poučila žalobce o povinném právním zastoupení, aniž by ho současně upozornila na zákonnou dvouměsíční lhůtu, nelze v tom spatřovat porušení povinností advokáta podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, které by bylo v příčinné souvislosti s tvrzenou škodou na straně žalobce (náhrada nákladů exekučního řízení, dovolacího řízení, poplatková povinnost, odměna žalované), za kterou by žalovaná odpovídala ve smyslu § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Podání ústavní stížnosti nelze hodnotit jako neodkladný úkon, který by žalovaná jako advokátka žalobce byla povinna učinit do 15 dnů po té, kdy skončil jejich právní vztah, kdy bylo ukončeno zastupování žalobce žalovanou (§ 20 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). Lhůta pro podání ústavní stížnosti započala sice běžet před zánikem smlouvy o poskytování právních služeb, skončila však více než měsíc poté, co žalovaná sdělila žalobci svůj právní názor na neopodstatněnost ústavní stížnosti. Pouhé nesdělení délky lhůty za této situace nepředstavuje porušení povinnosti advokáta provést neodkladný úkon ve smyslu § 20 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Odkaz žalobce na rozhodnutí kárného senátu kárné komise ČAK ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. K 14/2011, není přiléhavý, neboť v tomto projednávaném případě kárně obviněný advokát byl ustanoven obžalovanému ex offo a zjevně nesprávně svému klientovi sdělil lhůtu šesti měsíců pro podání ústavní stížnosti, kterou následně podal, ačkoliv si byl vědom, že jeho zaviněním došlo ke ztrátě lhůty. Nejde tedy o srovnatelný případ, z něhož by bylo možno cokoliv dovozovat ve vztahu k projednávané věci. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání žalobce bylo zamítnuto a žalované žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

https://www.ekozahradnictvi.cz/obchodni-podminky/

Obchodní podmínky - Ekozahradnictví Obchodní podmínky - Ekozahradnictví Arbocom, s.r.o. – zahradnictví Vrčeň u Nepomuka – EKOZAHRADNICTVÍ www.ekozahradnictvi.cz www.arbocom.cz Klášterecká 40, 335 01 – Nepomuk (kontaktní adresa) Provozovna (výdejní místo e-shopu pro osobní odběry): zahradnictví Vrčeň – Vrčeň 10 (náves), 335 41 – Vrčeň u Nepomuka IČO: 290 84 245, DIČ: CZ290 84 245 Společnost vedená u rejstříkového soudu v Plzni pod spisovou značkou C 23801 Informace o zboží a ceně uváděné prodávajícím jsou závazné, s výjimkou zjevné chyby. Ceny jsou prezentovány včetně všech daní (např. DPH) a poplatků, kromě nákladů na doručení zboží. Fotografie na e-shopu jsou ilustrační. Informace o možnostech dodání a přijímaných způsobech platby jsou uvedeny zde: Dopravce Způsob platby Cena PPL / DPD* PPL / DPD – platba předem 140 Kč PPL / DPD* PPL / DPD – platba při převzetí (+ 35,- Kč dobírka) 175 Kč DPD / INTIME / PPL / DHL apod. do zahraničí – aktuální ceny dopravy do zahraničí jsou vždy uvedeny v “košíku” při výběru dopravy dle aktuálního ceníku přepravců Česká pošta Semena dopisní obálkou – platba předem 40 Kč Osobní odběr Osobní odběr 0 Kč – balíky přes PPL posíláme většinou při délce balíku do cca 120cm, při délce 120-175cm, posíláme většinou přes DPD. V případě, že chcete poslat objednávku konkrétním dopravcem, stačí to napsat do komentáře k objednávce. U PPL je však limit délky 120cm. Např. ovocné stromky tak nelze přes PPL poslat. Cena dopravného je konečná. Obsahuje jak dopravné, tak i balné a DPH. V případě větší objednávky, kde je nutné zásilku rozdělit do více balíků, vyjde poštovné za každý další balík 100,- Kč vč. DPH 21%. Při hodnotě objednávky nad 5.000,- Kč je dodání po ČR zdarma bez ohledu na počet balíků. Je možné domluvit i individuální dopravu naším rozvozem. Cenu Vám zkalkulujeme na požádání. Platba hotově nebo kartou při osobním odběru zboží nebo při našem rozvozu. Platba při převzetí zboží (DOBÍRKA) – hotově nebo kartou dle nabídky dopravců Bankovní spojení pro platby předem: číslo účtu: 2500524846 / 2010 (FIO BANKA) Prodávající dodá kupujícímu zboží na adresu uvedenou v objednávce. Pokud si zákazník zásilku nevyzvedne, bude požadováno uhrazení vzniklých nákladů na odeslání zboží a manipulační poplatek ve výši 100,- Kč včetně DPH. Odesláním objednávky souhlasíte s našimi obchodními podmínkami a smluvní pokutou v této výši. Veškeré nesplacené pohledávky budou vymáhány včetně všech nákladů s tím spojených. Odeslání objednaného zboží kupujícímu se provádí vždy dle aktuální klimatické situace odpovídající možnostem bezpečné přepravy a následné výsadby objednaných rostlin. Z těchto důvodů je možné zasílat (dodávat) zboží – živé rostliny pouze při teplotách 0°C až 26°C. Naprosto nejbezpečnější přeprava pro rostliny je v období březen – duben a říjen – listopad., kdy rostliny nejsou v plné vegetaci a nižší teploty zabraňují riziku zapaření olistěných sazenic během přepravy. Obvykle nezasíláme ve dnech před státními svátky a v období prosinec – únor. Objednávky přijaté v tomto období expedujeme v nejbližším možném termínu, kdy to počasí dovolí. Není-li v popise u sazenic uvedeno jinak, je většina zboží expedována do týdne po obdržení objednávky. Pouze v období březen – květen (fronta objednávek přijatých v zimě)a říjen-listopad se kvůli velkému množství objednávek mohou termíny doručení zpožďovat. Zpoždění v expedici může být zapříčiněno i počasím (vysoké teploty, deště, mráz, vichřice). Kupující bere na vědomí, že odeslání objednaného zboží je podmíněno klimatickými podmínkami a nelze předem určit konkrétní termín dodání či určitou dobu od objednání zboží, což souvisí s možností odeslání konkrétního objednaného zboží (příklad: objednávka ze srpna obsahující mimo jiné i prostokořenné rostliny, které je možné zasílat až po jejich nástupu do stádia vegetačního klidu, bude expedována až v průběhu října, kdy je možné již zasílat i toto zboží). Kupující není oprávněn jednostranně určit čas dodání. i) Rostliny zasílá prodávající zásadně najednou (pouze ve zvláštních případech může být zásilka rozdělena z množstevního důvodu). j) Objedná-li kupující současně jak rostliny, které je možné zaslat již v polovině září, a současně rostliny, které je možné zaslat nejdříve až v průběhu října, bude zásilka kupujícímu odeslána až v pozdějším z uvedených termínů. k) V případě, že má kupující vzhledem ke konkrétní lokalitě výsadby obavy z vhodnosti zaslání zásilky v termínech uváděných prodávajícím (lokalita výsadby se nachází ve vyšších polohách či v mrazových kotlinách), uvede kupující tuto skutečnost do poznámky v objednávce, aby měl prodávající možnost podat kupujícími případné informace, k možnosti odeslání vybraného sortimentu. Zásilka je odeslána kupujícímu až ve chvíli, kdy je možné odeslat všechny kupujícím objednané rostliny; v případě, že rostliny, u nichž je to možné, požaduje kupující zaslat dříve, uvede svou žádost do poznámky v objednávce při vyplňování objednávky, objednávka tak může být rozdělena. Za každou takto rozdělenou samostatnou zásilku budou kupujícímu účtovány náklady na dopravu zvlášť. l) O odeslání zásilky informuje prodávající kupujícího na e-mailovou adresu uvedenou kupujícím v objednávce prostřednictvím mailu dopravce, který zajišťuje přepravu objednávky. a) Tyto obchodní podmínky upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy uzavírané mezi prodávajícím a fyzickou osobou (kupujícím) prostřednictvím internetového obchodu cz, a to prostřednictvím rozhraní webové stránky. b) Obchodní podmínky se nevztahují na případy, kdy osoba, která má v úmyslu nakoupit zboží od prodávajícího, e) Znění obchodních podmínek může prodávající měnit či doplňovat. Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a) Veškerá nabídka zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení § 1732 odst. 2 občanského zákoníku se nepoužije. b) Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží (zejména rostlinách), a to včetně jeho popisu (specifikace) a uvedení cen jednotlivého zboží. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. c) Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s dodáním zboží (cena za dopravu a dobírku). d) Při objednání zboží zvolí kupující konkrétní zboží, které chce objednat. e) Při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správně a pravdivě všechny údaje. Před odesláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „Odeslat“, čímž kupující mj. vyjadřuje souhlas s těmito obchodními podmínkami. Odeslání objednávky je podmíněno souhlasem kupujícího s těmito obchodními podmínkami. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty (e-mail) kupujícího uvedenou v objednávce. f) Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně, e-mailem či telefonicky). h) Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady a) Cenu zboží a případné náklady spojené s dodáním zboží dle kupní smlouvy hradí kupující v hotovosti na dobírku v místě určeném kupujícím v objednávce nebo předem a to buď převodem nebo on-line platbou kartou. b) Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s dodáním zboží d) Informace o zboží a ceně uváděné prodávajícím jsou závazné, s výjimkou zjevné chyby. Ceny jsou prezentovány včetně všech daní (např. DPH) a poplatků, kromě nákladů na doručení zboží. Fotografie na e-shopu jsou ilustrační. a) Do 14 dnů má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo odstoupit od této smlouvy bez udání důvodu. b) Kupující má právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu ve lhůtě 14 dnů ode dne následujícího po dni, kdy kupující nebo jím určená třetí osoba (jiná než dopravce) převezme zboží nebo, v případě uzavření smlouvy, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne, kdy kupující nebo jím určená třetí osoba (jiná než dopravce) převezme poslední dodávku zboží. c) Pro účely uplatnění práva na odstoupení od smlouvy musí kupující o svém odstoupení od této smlouvy informovat formou jednostranného právního jednání (například dopisem zaslaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo e-mailem). d) Aby byla dodržena lhůta pro odstoupení od smlouvy, postačuje odeslat odstoupení od smlouvy před uplynutím příslušné lhůty. e) Pokud kupující odstoupí od smlouvy, vrátí mu prodávající bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy prodávajícímu došlo oznámení kupujícího o odstoupení od smlouvy, všechny platby, které prodávající od kupujícího obdržel, včetně nákladů na dodání zboží (kromě dodatečných nákladů vzniklých v důsledku kupujícím zvoleného způsobu dodání, který je jiný než nejlevnější způsob standardního dodání nabízený prodávajícím). f) Platbu vrátí prodávající až po obdržení vráceného zboží. g) Kupující zašle zboží bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, zpět nebo jej předá prodávajícímu na adrese provozovny zahradnictví ve Vrčeni. Lhůta se považuje za zachovanou, pokud kupující odešlete zboží zpět před uplynutím 14 dnů. h) V případě odstoupení nese přímé náklady spojené s vrácením zboží kupující. i) Kupující odpovídá pouze za snížení hodnoty zboží v důsledku nakládání s tímto zbožím jiným způsobem, než který je nutný k obeznámení se s povahou a vlastnostmi zboží, včetně jeho funkčnosti. Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení přijatého peněžitého plnění j) Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím. k) Je-li společně se zbožím poskytnut kupujícímu dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde-li k odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnosti a kupující je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek. 6) PRÁVA Z VADNÉHO PLNĚNÍ, REKLAMAČNÍ ŘÁD a) Před odesláním je zboží (rostliny) kontrolováno zahradníky prodávajícího. Veškeré sazenice jsou baleny s velkou pečlivostí. Zásilka živých rostlin je kupujícímu zaslána nejrychlejším možným způsobem. Tak kupujícímu rostliny dojdou co nejčerstvější. Kupující bere na vědomí, že ihned po obdržení zásilky by měly být rostliny vyjmuty z balíku a ošetřeny v souladu s pokyny uvedenými v návodu na pěstování, který je vždy uveden na webovém rozhraní obchodu. b) Kupující bere na vědomí, že dopravou mohou být rostliny pomačkány. Zejména pak v olistěném stavu během vegetace. Sazenice nelze posuzovat podle momentálního vzhledu. Rostliny se v průběhu roku vyvíjí a nelze očekávat, že 12 měsíců v roce budeme dodávat svěže zelené sazenice, jako vypadají v květnu po vyrašení nových listů. Jsou období (zejména konec léta a podzim, kdy již může začínat žloutnutí a opad listů. Část roku mohou být rostliny holé a bez listového pokryvu. Některé trvalky zatahují a může tedy přijít „prázdný“ květináč. V zemině jsou ale kořeny, ze kterých ve správnou dobu rostlina vyraší. c) Práva kupujícího z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými předpisy, zejména ustanoveními § 1914 až 1925 a § 2161 až 2174 a § 2099 až 2117 občanského zákoníku. d) Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, – má zboží vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží, – je zboží v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a vyhovuje požadavkům právních předpisů. e) Jestliže dojde při přepravě zboží k poškození balíku nebo obsahu zásilky, nebo zásilka není kompletní, případně dojde-li k dodání jiného než objednaného zboží, nebo i přes řádnou péči kupujícího dojde k jiným pochybením, pak může kupující uplatnit práva z uvedených vad. f) Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u zboží v době 24 měsíců od převzetí zboží. – u sazenic, kde záruční doba dle par. 21 zákona 219/2003 Sb. (zákon o oběhu osiva a sadby) na sazenice jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je 1 rok. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny. Záruka se vztahuje na pravost odrůdy, kvalitu, kvantitu a vitalitu zboží. Záruka se neposkytuje na ujmutí, protože po odeslání již nemá prodávající na sazenice žádný vliv, – vyplývá-li to z povahy zboží, tj. zejména u kratší životnosti rostlin (například u jednoletých rostlin nebo u letniček), kterou nelze považovat za vadu a nelze ji jako takovou reklamovat. g) Právo na dodání nového zboží, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže zboží řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má i právo h) Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nového zboží bez vad, na výměnu jeho součásti nebo na opravu zboží, může požadovat přiměřenou slevu. Právo na přiměřenou slevu má kupující i v případě, že mu prodávající nemůže dodat nové zboží bez vad, vyměnit jeho součást nebo zboží opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by kupujícímu zjednání nápravy působilo značné obtíže. i) Vadu je kupující povinen oznámit prodávajícímu (reklamovat) bez zbytečného odkladu, jakmile vadu zjistí, a to písemně na adrese provozovny prodávajícího nebo v elektronické podobě e-mailem na e-mailovou adresu prodávajícího. Stejným způsobem kupující uplatňuje shora popsaná práva z vadného plnění. j) Případné prodlení s reklamací při pokračujícím užívání zboží může zapříčinit prohloubení vady, znehodnocení zboží a může být důvodem k odmítnutí reklamace. k) V oznámení vady uvede kupující své jméno, příjmení, úplnou adresu jeho bydliště, případně telefonní číslo a dobu, kdy je kupující k zastižení. U reklamovaného zboží kupující uvede objednávkové číslo, název, cenu zboží a důvod reklamace (popis vady, jak se projevuje apod.). Při reklamaci, z níž není zřejmý důvod reklamace, nebo není uveden druh a množství zboží, není možné reklamaci vyřídit. l) Doklad o dodávce zboží si kupující uschová v zájmu urychlení vyřízení případné reklamace. Z důvodů posouzení oprávněnosti reklamace může prodávající požadovat vrácení reklamovaného zboží nazpět. Prodávající z technických důvodů nepřijímá reklamované zboží zaslané na dobírku. m) Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím zboží věděl, že zboží má vadu, nebo pokud kupující vadu sám způsobil, např. nesprávnou péčí, anebo při poškození zboží způsobeném mrazem apod. n) Požadavek na vrácení peněz v případě odstoupení kupujícího od smlouvy z důvodu vadného plnění prodávající vyřídí pouze proti vrácení zboží. Pro vrácení platby, kterou prodávající od kupujícího obdržel, v případě odstoupení kupujícího od smlouvy z důvodu vadného plnění, musí kupující vrátit zboží na shora uvedenou adresu provozovny prodávajícího, pokud se s prodávajícím nedohodne jinak b) Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa bydliště, adresa elektronické pošty (e-mail) a telefonní číslo (dále společně vše jen jako „osobní údaje“). c) Kupující souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím, a to pro účely realizace práv a povinností z kupní smlouvy. Kupující dále souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím také pro účely zasílání informací a obchodních sdělení; kupující je kdykoliv oprávněn svůj souhlas s tímto zpracováním osobních údajů odvolat, vyjádřit nesouhlas s jejich zpracováním ke shora uvedeným účelům. d) Kupující bere na vědomí, že je povinen své osobní údaje (při objednávce provedené z webového rozhraní obchodu) uvádět správně a pravdivě a že je povinen bez zbytečného odkladu informovat prodávajícího o změně ve svých osobních údajích. 9) ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ a) Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího a) Vztahy a případné spory, které vzniknou na základě smlouvy, budou řešeny výhradně podle práva České republiky a budou řešeny příslušnými soudy České republiky. Tyto obchodní podmínky nabývají platnosti dne 20.2.2020

https://www.epravo.cz/top/clanky/dynamicky-nakupni-system-dle-nove-pravni-upravy-nejasnosti-a-rizika-dil-prvni-109566.html?mail

Dynamický nákupní systém dle nové právní úpravy, | epravo.cz ID: 109566upozornění pro uživatele Dynamický nákupní systém (dále jen „DNS“) je dle § 138 odst. 1 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zavedení a využívání tohoto systému spočívá ve dvou fázích. V první fázi je oznámeno zahájení zadávacího řízení na zavedení tohoto systému a dodavatelé podávají žádost o účast v tomto systému. Zařazeni do něj jsou všichni dodavatelé, kteří splňují zadávací podmínky, zejména kritéria kvalifikace. Druhou fází je pak samotné zadávání veřejných zakázek v rámci tohoto systému. Jak uvádí důvodová zpráva k ZZVZ, tento systém umožňuje flexibilně reagovat na aktuální potřeby zadavatele. DNS byl zaveden do českého právního řádu zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). I v době svého zavedení byl považován za flexibilní, což se ale ne zcela potvrdilo, zejména s ohledem na povinnost při každém zadávání veřejné zakázky v zavedeném DNS uveřejnit zjednodušené oznámení, které bylo výzvou k podání předběžných nabídek (s minimální lhůtou k jejich podání 15 dnů) a teprve následné výzvě k podání nabídek (s minimální lhůtou k jejich podání 7 dnů). Řada nedostatků dřívější právní úpravy DNS byla v nové úpravě dle ZZVZ odstraněna. To však neznamená, že některá rizika a nejasnosti, vyplývající především z velmi kusé právní úpravy, nezůstaly či nově nevznikly. Především na ně by se měl zaměřit tento článek. Než se tak ale stane, dovolím si uvést stručnou statistiku. Většinově je totiž projevován názor, že změny v právní úpravě DNS povedou k zjednodušení procesů a jeho většímu využití než v minulosti. Pokud jde o počet nově zaváděných DNS, ten zatím nijak výrazně nevzrostl. V roce 2017 totiž bylo zavedeno 34 nových DNS (ve 3 předcházejících letech to bylo více). Naopak hodnota prostředků čerpaných v rámci existujících DNS je druhá nejvyšší od roku 2011 (kdy Ministerstvo pro místní rozvoj začalo tyto údaje zveřejňovat ve výročních zprávách o stavu veřejných zakázek v České republice [1]. To může svědčit o tom, že zefektivnění fáze samotného zadávání veřejných zakázek v již zavedeném DNS je skutečně účinné. Nutno podotknout, že ministerstvo tato čísla dále nerozvádí, a tak nelze rozlišit, jestli prostředky čerpané v roce 2017 byly čerpány v rámci DNS zavedených dle ZVZ nebo dle ZZVZ. S ohledem na přechodné ustanovení § 273 odst. 5 ZZVZ se ale nová právní úprava použije i na DNS zavedené dle ZVZ, tedy „flexibilnější“ právní úprava má dopad i na „staré“ DNS. Jednou za základních změn v úpravě DNS je, že nyní lze DNS zavést i na dobu delší než 4 let (ZVZ umožňoval jen ve výjimečných odůvodněných případech), a to i na dobu neurčitou. Zadavatel je oprávněn dobu trvání DNS změnit (prodloužit, zkrátit) anebo jej zrušit, a to zcela bez jakýchkoliv dalších podmínek; tuto skutečnost musí pouze oznámit dle § 212 ZZVZ. Vzhledem k přechodnému ustanovení § 273 odst. 5 ZZVZ tak je přípustné prodloužení trvání existujících DNS, a to i pokud byly zavedeny dle ZVZ. DNS versus rámcová dohoda DNS je někdy nazýván elektronickou rámcovou dohodou[2], především proto, že oba instituty slouží k uspokojování opakujících se potřeb zadavatelů, u nichž je žádoucí zefektivnění jejich pořizování. Proti rámcové dohodě má však DNS několik výhod. Především jej lze zavést na jakoukoliv dobu, a to i na dobu neurčitou (rámcovou dohodu lze uzavřít až na výjimečné případy pouze na dobu 4 let). Předmět veřejných zakázek při jeho zavádění postačí definovat obecněji a kdykoliv v průběhu trvání systému lze zadat předmět konkrétně definovaný se zohledněním například aktuálních funkcionalit a potřeb daného zadavatele. Toto je veliká výhoda oproti rámcovým dohodám, u nichž například v případě výpočetní techniky dochází k tomu, že nastavené technické podmínky a parametry po určité době zastarávají a buď nejsou pro zadavatele dostatečné, anebo případně ani splnitelné. Další výhodou DNS je jeho trvalá otevřenost. Do DNS mohou kdykoliv v průběhu trvání vstupovat noví dodavatelé (jde o tzv. zařazení dodavatele do zavedeného DNS), a to za stejných podmínek jako dodavatelé zařazení při zavedení DNS. Zvyšuje se tím konkurence mezi dodavateli, což může přinášet i značné úspory, eliminuje se riziko toho, že systém skončí dříve, než bylo plánováno, což u rámcových dohod také občas nastává. Pokud je DNS využíván v rámci centralizovaného zadávání, pak se na rozdíl od rámcové dohody může také kdykoliv průběhu trvání DNS měnit bez dalšího okruh pověřujících zadavatelů. (To lze využít zejména v případech nových „projektů“ centralizovaného zadávání, kdy se na počátku někteří pověřující zadavatelé zdráhají připojit nebo například vzniknou později.) Zadávací řízení ano či ne? Je DNS druhem zadávacího řízení? Ne, ale… Druhy zadávacích řízení jsou taxativně vyjmenovány v § 3 ZZVZ. V tomto výčtu není obsažen DNS (ani rámcová dohoda). Ty jsou naopak zařazeny do části šesté ZZVZ mezi zvláštní postupy. Nicméně rámcová dohoda sama je zadávána v zadávacím řízení, a to jakémkoliv druhu z výčtu dle § 3 ZZVZ. Zavedení DNS je pak taktéž zadávané v zadávacím řízení, ovšem v zadávacím řízení sui generis, totiž v zadávacím řízení, v němž se přiměřeně použijí pravidla pro užší řízení. Konstrukce zákonodárce je tedy taková, že uzavření rámcové dohody a zavedení DNS nejsou druhy zadávacích řízeních, avšak oba tyto instituty jsou zadávány v zadávacích řízeních. Zadávání veřejných zakázek v již zavedeném DNS (stejně jako zadávání dílčích veřejných zakázek na základě rámcové dohody) již však zadávacím řízením není, jedná se o zvláštní postupy, na které (občas překvapivě) nedopadá celá řada ustanovení týkající se právě zadávacích řízeních. Užší řízení a jeho limity Pro zadávací řízení na zavedení DNS se dle § 138 odst. 1 věta druhá ZZVZ použijí přiměřeně pravidla pro užší řízení. Dovoluji si vyslovit názor, že toto řešení je nešťastné. Nelze z něj však zcela vinit českého zákonodárce, vychází totiž z čl. 34 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „KlSm“). Než vysvětlím onu nešťastnost, dovolím si malou „odbočku“. Z § 138 odst. 1 věta druhá ZZVZ vyplývá, že pravidla užšího řízení se použijí pouze na zavádění DNS, nikoliv však už na zadávání veřejných zakázek v něm (což ne všichni autoři odborných komentářů reflektují). Pravidla pro užší řízení se mají použít přiměřeně, což dle legislativních pravidel vlády vyjadřuje volnější vztah k odkazovanému ustanovení než při použití slova „obdobně“ (slovo „obdobně" ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu). Podíváme-li se však na české znění čl. 34 odst. 2 KlSm, najdeme jisté odlišnosti. První věta tohoto ustanovení v českém překladu zní: „Při zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamických nákupních systémů se veřejní zadavatelé řídí pravidly užšího řízení.“ Tedy zaprvé, české znění čl. 34 odst. 2 KlSm hovoří o zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamických nákupních systémů, což může vyznívat jako přesný opak § 138 odst. 1 věta druhá ZZVZ. Česká právní úprava vztahuje pravidla užšího řízení na 1. fázi DNS, český překlad směrnicové úpravy na 2. fázi DNS. Dle mého názoru se však jedná „jen“ o ne zcela vhodný překlad anglického znění „In order to procure under a dynamic purchasing system, contracting authorities shall follow the rules of the restricted procedure.“, kdy slovní spojení „in order to procure“ lze přeložit též jako za „za účelem“ a lze jej tedy i v kontextu celého ustanovení vykládat jako povinnost aplikovat pravidla užšího řízení v 1. fázi DNS, tj. ve fázi zavádění DNS realizované „za účelem“ budoucího zadávání veřejných zakázek v něm. Druhou odlišnost však už překladem neodůvodníme. KlSm totiž říká, že se zadavatelé mají řídit pravidly užšího řízení, a to nikoliv „přiměřeně“, jak stanoví český ZZVZ. Zpět k nešťastnosti pojmu „přiměřeně“. Za prvé, užší řízení explicitně a samostatně řeší pouze dva paragrafy, § 58 a § 59 ZZVZ. Ustanovení § 59 ZZVZ se nepoužije, protože DNS má zcela vlastní úpravu lhůt. Zbývá tedy především § 58 ZZVZ. Existují i další ustanovení ZZVZ, která se zaobírají užším řízení, ta jsou však pro DNS převážně nevyužitelná (např. § 54, § 163 odst. 2 a 3 ZZVZ – DNS má vlastní lhůty; § 111, § 127 odst. 2, § 163 odst. 1 ZZVZ – snížení počtu účastníků zadávacího řízení je pro DNS výslovně zakázáno; veškerá ustanovení o užším řízení pro veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti též nelze využít, když § 187 odst. 4 ZZVZ pro tuto oblast zakazuje zavést DNS). Vedle reálné využitelnosti naprostého minima ustanovení o užším řízení pro DNS pak vznikají potíže také s určením rozsahu ustanovení, která se na DNS použijí. V části šesté hlavě III ZZVZ totiž jsou uvedena některá konkrétní ustanovení, která se na DNS aplikují (např. § 45 ZZVZ, § 81 až 88 ZZVZ), nicméně z přiměřeného použití pravidel pro užší řízení, které je zadávacím řízení, lze dovodit použití celé řady dalších ustanovení o zadávacím řízení (zejména části druhé a čtvrté). Jsem přesvědčená, že v rámci vyšší právní jistoty by bylo účelné DNS upravit bez použití toliko přiměřeného odkazu na užší řízení, a to i s ohledem na dále popsané nejasnosti a rizika. Poznámka ke kategoriím DNS a dělení veřejné zakázky na části Ustanovení § 138 odst. 1 věta třetí ZZVZ umožňuje zadavateli rozdělit DNS do kategorií. Kritérii toho rozdělení dle ZZVZ jsou buď předmět anebo územní rozsah. Je však třeba podotknout, že čl. 34 odst. 1 KlSm zmiňuje dělení kategorií „na základě vlastností veřejné zakázky (…). Tyto vlastnosti mohou zahrnovat odkaz na maximální přípustnou velikost následných jednotlivých veřejných zakázek nebo na konkrétní zeměpisné oblasti, v nichž budou následné jednotlivé veřejné zakázky plněny.“ Domnívám se tedy, že KlSm první z možností neměla na mysli dělení dle konkrétních předmětů, ale spíše objemy poptávaných plnění (například by tak mohla být zavedena kategorie pro veřejné zakázky do určitého finančního nebo množstevního objemu, přiměřeně k ní pak nastavený požadavek na doložení seznamu významných služeb nebo dodávek, a tato kategorie by tak byla určena i pro malé a střední podniky). V praxi, zdá se, ale tato rozdílnost nečiní větších obtíží a DNS rozdělený na věcné kategorie dle povahy předmětu veřejné zakázky je plně využíván. V minulosti také vyvstala otázka, zda jsou jednotlivé veřejné zakázky zadávané v DNS částmi jedné veřejné zakázky či nikoliv. Jakkoliv se to může jevit jako teoretický právní problém, není tomu tak, což zadavatel pochopí již v okamžiku vyplňování formuláře oznámení o zahájení zadávacího řízení (k tomu viz dále) a dodavatel v okamžiku skládání kauce v přezkumném řízení. Lze zmínit případy, kdy navrhovatelé T-Mobile Czech Republic a.s. (později GTS Czech, s.r.o., dále jen „T-Mobile“) a ha-vel internet s.r.o. (dále jen „ha-vel“) podali návrhy na zahájení přezkumného řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) k desítkám veřejných zakázek zadávaných v DNS v rámci jednoho podání, přičemž Úřad požadoval složení kauce 100.000 Kč za každou „dílčí“ veřejnou zakázku. Krajský soud v Brně[3] dospěl k závěru, že všechny dotčené veřejné zakázky byly částí veřejné zakázky. Nejvyšší správní soud[4] pak konstatoval, že tomu tak není a otázkou, které veřejné zakázky naplňují znaky jedné veřejné zakázky dělené na části, je nutno posuzovat konkrétně pro každou z dílčích veřejných zakázek a nelze tak dovozovat jen z toho, že jsou zadávány v jednom DNS. (Lze podotknout, že ke konkrétnímu pravomocnému posouzení této otázky ve „vyšším stupni“ nikdy nedošlo, v případě T-Mobile bylo řízení pro bezpředmětnost zastaveno[5] v případě ha-vel internet s.r.o. se tento rozhodnutí o zastavení řízení pro nesložení kauce dále nebránil [6]. Zadávací dokumentace na zavedení DNS Z dvoufázovosti procesu zavedení DNS a zadání veřejných zakázek v něm plyne potřeba zpracování dvou zadávacích dokumentací (resp. samostatné zadávací dokumentace pro zavedení DNS a všech dalších zadávacích dokumentací pro zadávání veřejných zakázek v DNS). Zadávací řízení na zavedení DNS je zahájeno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem dle § 212 ZZVZ. (Zadavatelé dle § 4 odst. 1 písm. c) až e) mohou řízení zahájit také odesláním předběžného oznámení dle § 34 ZZVZ.) V tomto oznámení je uvedena lhůta pro podání žádostí o účast. Jeví se to dosud snadné a bez potíží? Jenže není. Formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení se totiž musí použít pro zavedení DNS, nepamatuje ale na jeho specifika. Přiměřené využití pravidel užšího řízení při vyplňování formuláře příliš „nefunguje“. První komplikace nastává již u položky II.1.6 - Informace o částech zakázky. Co rozumět při přiměřeném použití užšího řízení za části veřejné zakázky? Jsou to kategorie DNS? Nebo jsou to jednotlivé veřejné zakázky, které v DNS budou zadávány (jejich počet ale zadavatel určitě není schopen určit při zavádění DNS)? Shora nastíněná judikatura není příliš nápomocná. Jako vhodné se mi jeví zadávání na části označit ve formuláři jen při zavádění DNS rozděleného na kategorie, neboť to nejlépe odpovídá smyslu podávání žádostí o účast do těchto samostatných kategorií (tedy jako část veřejné zakázky označit každou zaváděnou kategorii). Vysvětlení, že částí veřejné zakázky zadavatel rozumí kategorie, je vhodné popsat v části II.2.14 - Další informace. Zásadní problém formuláře spočívá v položce IV.2.2 - Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast. Je sporné, jaké datum zde vyplnit. Logické by se jevilo, že se jedná o datum, do kdy lze podat žádost o účast v DNS při jeho zavádění. Úřad byl však jiného názoru. Ministerstvo vnitra při zavádění dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS – 2013 – 2017“ uveřejnilo ve Věstníku veřejných zakázek, že dodavatelé mohou předběžné nabídky podávat pouze do 15. 10. 2012, nikoliv po celou dobu trvání DNS. Úřad ovšem vyslovil názor, že pokud mohou dodavatelé podávat předběžné nabídky (ekvivalent v ZVZ k současné žádosti o účast, resp. žádosti o zařazení do DNS), měl zadavatel uvést poslední den data trvání DNS.[7] Kromě naprosté nepraktičnosti uvádění data jako posledního dne trvání DNS také není zřejmé, jaké datum má být uvedeno v případě DNS zaváděného na dobu neurčitou. S logikou Úřadu se neztotožňuji a nečiní tak ani zadavatelé – kontrolou aktuálních Oznámení o zahájení zadávacího řízení lze jednoduše zjistit, že zadavatelé tomuto datu rozumí jako datu první žádosti o účast při zavádění DNS. K tomuto řešení se přikláním s tím, že v dalších informacích (VI.3) ve formuláři a zároveň v zadávací dokumentaci je vhodné dodavatelům podat vysvětlení tohoto „stavu“. Podpůrným argumentem může být i nová definice ukončení zadávacího řízení, kterou zmiňuji dále. Je třeba též připomenout povinnost uvést předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek, které mohou být v DNS za dobu jeho trvání zadány. Zatímco v jiných druzích zadávacího řízení nejde o povinnou náležitost (alespoň ne dle ZZVZ), v tomto případě ano. Pokud jde o náležitosti zadávací dokumentace pro zavedení DNS, pak tyto jsou stanoveny v § 139 odst. 4 ZZVZ. Nicméně toto ustanovení je poněkud neurčité, když požaduje vedle konkrétně uvedených obsahových požadavků (např. druh, předmět a předpokládaná hodnota veřejných zakázek, informace o rozdělení do kategorií) také „náležitosti pro užší řízení“; co vše jsou takové náležitosti, není zřejmé. S ohledem na skutečnost že 1. fázi řízení o zavedení DNS nutno považovat za ekvivalent užšího řízení, což je plnohodnotné zadávací řízení, je třeba nastavit zadávací podmínky zejména s ohledem na § 36 a 37 ZZVZ a část čtvrtou hlavu VIII ZZVZ. Další zásadní otázkou je, zda musí být kritéria hodnocení nabídek uvedena již v zadávací dokumentaci na zavedení DNS. Z přiměřeného použití pravidel užšího řízení by to bylo možno dovodit, z textu ZZVZ tak nevyplývá. Avšak čl. 34 odst. 6 KlSm předpokládá, že kritéria hodnocení budou rámcově stanovena již v samotném oznámení o zahájení řízení („Veřejnou zakázku zadají tomu uchazeči, který předloží nejvhodnější nabídku podle kritérií pro zadání veřejné zakázky stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení v dynamickém nákupním systému nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži předběžné oznámení. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.“). Jakkoliv český zákonodárce toto ustanovení nepřevzal a o stanovených kritériích hodnocení hovoří až v rámci úpravy výzvy k podání nabídek při zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (§ 141 odst. 3 a Příloha č. 6 část F ZZVZ), lze doporučit kritéria hodnocení nastavit alespoň rámcově již v samotném oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení DNS. V tomto díle článku jsem poukázala na výhody DNS proti rámcovým dohodám a některé nedostatky vyplývající buď z nedostatečné právní úpravy či překvapivé rozhodovací praxe. V druhém díle tomu nebude jinak. Budu se věnovat námitkám proti zadávací dokumentaci pro zavedení DNS, otázce kvalifikace a využitelnosti některých ustanovení části druhé a čtvrté ZZVZ při zadávání veřejných zakázek v již zavedeném DNS. Mgr. Zuzana Profousová, [2] DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 795 [3] Rozsudek č. j.: 62 Af 64/2015-122 ze dne 5. 10. 2016 [4] Rozsudek č. j.: 9 As 269/2016-44 ze dne 29. 11. 2017 [5] Rozhodnutí Úřadu č. j.: S9,249-336/2014/VZ-01289/2018/544/MPr ze dne 5. 2. 2018 [6] Rozhodnutí Úřadu č. j.: S118-137/ 2015/VZ-10398/2015/532/KSt ze dne 28. 4. 2015 [7] Tato otázka byla řešena v několika rozhodnutích Úřadu, nikdy nebyla rozhodnuta pravomocně – byla naznačena buď v řízeních, která byla zastavena pro bezpředmětnost, anebo zadavatel tomuto požadavku vyhověl sám a údaj opravil. Zmínit lze např. rozhodnutí Úřadu č. j.: ÚOHS-S721/2012/VZ-12309/2013/512/JOn ze dne 1. července 2013. Zadavatel se, dle mého názoru oprávněně bránil, že díky jeho „pojetí“ této lhůty „uchazeči obdrží informaci o tom, kdy nejpozději je možné podat předběžnou nabídku pro to, aby se dodavatel mohl zúčastnit zadávání již první veřejné zakázky v rámci DNS. V předmětné veřejné zakázce zadavatel využil možnost informovat dodavatele o záměru zadat veřejnou zakázku v rámci DNS a informoval o tom dodavatele v oznámení o zakázce a též v odst. 1.3 zadávací dokumentace. Stanovením termínu pro doručení předběžných nabídek neznamená, že by dodavatelé nemohli být kdykoli poté zařazeni do DNS. (…) Zadavatel se neztotožňuje s názorem, že by měl uvádět v „Oznámení o zakázce“ termín pro podání předběžných nabídek až ke dni skončení DNS. Takový postup zadavatel považuje za nepraktický a zavádějící pro dodavatele, kteří by tak zmeškali možnost ucházet se o veřejné zakázky v DNS, neboť by předpokládali, že je možné podat předběžnou nabídku až v horizontu konce čtyřletého období otevření DNS.“.

http://docplayer.cz/1174178-Vazeny-zakazniku-nize-uvedeny-dotaznik-by-vam-mel-pomoci-predat-co-nejrychleji-co-nejvetsi-pocet-relevantnich-informaci-k-vasi-pohledavce.html

⭐Vážený zákazníku! Níže uvedený dotazník by Vám měl pomoci, předat co nejrychleji co největší počet relevantních informací k Vaší pohledávce. Download "Vážený zákazníku! Níže uvedený dotazník by Vám měl pomoci, předat co nejrychleji co největší počet relevantních informací k Vaší pohledávce." 1 2 Dlužník 2 Stránka 23 Dlužník 3 Stránka 34 Dlužník 4 Stránka 45 Dlužník 5 Stránka 56 Dlužník 6 Stránka 67 Dlužník 7 Stránka 78 Dlužník 8 Stránka 89 Dlužník 9 Stránka 9 Podobné dokumenty Juridica Business Program Bankovní služby pro notáře, advokáty, insolvenční správce a správce konkurzní podstaty Strana 1 Juridica Business Program Fyzická osoba podnikatel, Právnická osoba Profesní účet Více Z Á P I S. z e s c h ů z e, k t e r á s e k o n a l a d n e 1 7. z á ř í 2 0 1 4 od 17.00 hodin. Z Á P I S z e s c h ů z e, k t e r á s e k o n a l a d n e 1 7. z á ř í 2 0 1 4 od 17.00 hodin. Přítomni: pp. Peroutka Jiří, Siváková Marie, Šebestová Jana KK se zúčastnila zasedání P BD dne 15. září 2014, Více Graf č. 1.: Celkový počet ohrožených osob leden 2012... 3. Graf č. 2.: Celkový počet ohrožených osob dle pohlaví leden 2012... 4 Obsah Graf č. 1.: Celkový počet ohrožených osob leden 2012... 3 Graf č. 2.: Celkový počet ohrožených osob dle pohlaví leden 2012... 4 Graf č. 3.: Celkový počet ohrožených osob únor 2012... 5 Graf č. 4.: Více WEBOVÁ PREZENTACE ACE NEXT REALITY Mezi další inzertní možnosti pro naše klienty patří i webová prezentace www.nextreality.cz. Tento moderní web slouží jak kupujícím, tak prodávajícím. Zároveň zde uživatel Více Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky. Více HYPOTÉČNÍ ÚVĚRY. Finanční matematika 13 HYPOTÉČNÍ ÚVĚRY Finanční matematika 13 Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Něm13 Více Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru 1. Údaje o Věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru Věřitel: FINFAST s.r.o., IČO: 24286168 Telefonní číslo: +420 733 787 200 Více WEBTRANSFER česky. OTÁZKY a ODPOVĚDI WEBTRANSFER česky OTÁZKY a ODPOVĚDI Mikroúvěry od lidí k lidem (P2P) PŮJČÍ POSKYTOVATELÉ SPLÁCÍ ZÁJEMCI Proč vstoupit do projektu WEBTRANSFER zajímavé zhodnocení půjček 0,5-3% denně bonus za registraci Více Společnost MEFISTO SOFTWARE, a.s. uvádí na trh nový produkt Mefisto CAMPUS. Společnost MEFISTO SOFTWARE, a.s. uvádí na trh nový produkt Mefisto CAMPUS. Mefisto CAMPUS je systém pro správu ubytovacích kapacit v provozech typu ubytovny, internáty, koleje, atd. V těchto provozech Více Úspěch se dá naplánovat Srdečně Vám blahopřejeme, že jste se odvážil udělat krok k vaší profesní samostatnosti. Pečlivou přípravou můžete ovlivnit velké množství rozhodujících faktorů, které pro Vás mají existenciální význam. Více FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS. Praha, 21. 6. 2011 FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS Praha, 21. 6. 2011 VÝHODY (PŘEDPOKLADY) SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO SEKTORU JAKO INVESTORŮ Množství energeticky Více S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 6. zasedání zastupitelstva města dne: 27. 6. 2013 Bod pořadu jednání: Kapitalizace části dluhu a snížení splátky dluhu společnosti Sportovní areál Ještěd a. Více ZÁPIS ze shromáždění Společenství vlastníků domu Zakšínská č.p. 608 ZÁPIS ze shromáždění Datum a místo konání: 14. 10. 2014, Poliklinika Prosek, Lovosická 440/40, Praha 9 Předsedající: Ing. Pavel Rejchrt Zapsal: JUDr. Jitka Mokrá Program zasedání: 1) Zahájení (schválení Více Poplatky za bankovní záruky Sdělení Ministerstva financí k aplikaci ustanovení 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. Referent: Ing. Martincová, tel. Více Úvěry spotřebitelské, hypoteční, ze stavebního spoření. Univerzita Třetího věku. Prosinec 2010 Úvěry spotřebitelské, hypoteční, ze stavebního spoření Univerzita Třetího věku Prosinec 2010 Spotřebitelský úvěr starý a nový zákon Do konce roku 2010 platí zákon č. 321/2001 Sb. pro všechny úvěry sjednané Více RO 4 29. 12. 2014. Strana 1 (celkem 4) VÝTAH z USNESENÍ ze 4. schůze Rady obce Ludgeřovice (dále RO), která se uskutečnila dne od 15:00 hod. v kanceláři starosty obce Ludgeřovice. Přítomní: Hosté: Omluven: Mgr. Daniel Havlík, Mgr. Pavel Lokaj, Více ROZHODNUTÍ. za což se mu v souladu s 45 odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb. ukládá. pokuta ve výši 100.000 Kč (slovy sto tisíc korun českých) *UOOUX002SP5H* Zn. SPR-3551/10-11 ROZHODNUTÍ Úřad pro ochranu osobních údajů, jako příslušný správní orgán podle 10 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 2 odst. 2 a 46 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb., o Více Pokyny k vyplnění formuláře návrh na povolení oddlužení Pokyny k vyplnění formuláře návrh na povolení oddlužení Návrh na povolení oddlužení může být podán dlužníkem zároveň i jako insolvenční návrh (první úkon v insolvenčním řízení) nebo následně po podání Více PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 3 / 2015 IČO: 70968721 Název: Svazek obcí mikroregionu Stražiště Sestavená k rozvahovému Více Ing. Vladimír Šretr daňový poradce Ing. Vladimír Šretr daňový poradce D A Ň O V Á I N F O R M A C E Problematika ručení u DPH --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Více Pravidla fungování oddílu USK Praha pro rok 2014 Pravidla fungování oddílu USK Praha pro rok 2014 Přihlášky na závody: Přihlašování na závody, které jsou hrazené oddílem (OB a MTBO), je nutné provádět přes Heňův přihlašovací systém na adrese www.uskob.cz/prihlasky Více SWOT analýza Skupina - ekonomika a majetek SWOT analýza Skupina - ekonomika a majetek OBLAST: EKONOMIKA nízká míra nezaměstnanosti v celorepublikovém měřítku tradiční existence celostátně a celoměstsky významné veřejné administrativy a veřejných Více Ekonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů Ekonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů Investiční příležitosti Investiční příležitost = jakákoliv příležitost přinášející výnos Projevem investičních schopností Primární Sekundární Více Licence: DW51 XCRGUPXA / PYA (30052014 / 05032014) PŘÍLOHA příspěvkové organizace zřizované ÚSC (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2014 IČO: 13583051 Název: Hankův dům, městské kulturní zařízení Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci Více Program: Zastupitelstvo schvaluje předložený program mimořádného zasedání zastupitelstva: 31-0-0 Z á p i s mimořádného zasedání Zastupitelstva městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, konaného dne 29. 10. 2009 Místo konání: zasedací sál č. 306, budova Nové radnice, Ostrava Předsedající: Ing. Miroslav Více Navigátor bezpečného úvěru jako jednoduchý nástroj pro nové dlužníky Navigátor bezpečného úvěru jako jednoduchý nástroj pro nové dlužníky Prof. Michal Mejstřík PhDr. Petr Teplý, Ph.D. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze EEIP, Více PhDr. Petr Teplý, Ph.D. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze EEIP, a.s. PhDr. Petr Teplý, Ph.D. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze EEIP, a.s. Spotřebitelské úvěry v kontextu finanční gramotnosti Kongresový prostor U Hájků, Praha Více jako bič na úvěrové predátory? jako bič na úvěrové predátory? PhDr. Petr Teplý, Ph.D. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze EEIP, a.s. Finanční gramotnost v praxi Konferenční centrum City, Více č. j.: KSPH 39 INS 9382/2013 B 9 U S N E S E N Í U S N E S E N Í č. j.: KSPH 39 INS 9382/2013 B 9 Krajský soud v Praze se sídlem nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5 - Smíchov, rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Buršíkovou v insolvenční věci dlužníka: Vlastimil Více ŽIVOTNÍ SITUACE. Finty úvěrových predátorů ŽIVOTNÍ SITUACE Zdroj: Mladá fronta Dnes Autor: (jol) Číslo: 283 Datum: 04.12.2012 ISSN: 1210-1168 Identifikace: DCMF20121204020061 Jazyk: cz Náklad: 246620 Název: Finty úvěrových predátorů Oblast: Celostátní Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2014-215/zneni-20150101.htm?sil=1

zakonyprolidi_cs_2014_215_v20150101 Vyhláška č. 215/2014 Sb.Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 314/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-215 kterou se mění vyhláška č. 314/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí Vyhláška č. 314/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, se mění takto: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění.“. „3) Čl. 2 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013.“. 3. V § 3 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní: „f) účelová finanční společnost pro sekuritizaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího statistiku aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí4) nebo osoba, která podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie za předkládání výkazů účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí odpovídá5) (dále jen „účelová finanční společnost pro sekuritizaci“), 5) Čl. 2 odst. 3 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013.“. 4. V § 3 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí: „h) spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen „družstevní záložna“), j) instituce elektronických peněz a pobočka zahraniční instituce elektronických peněz, která provozuje činnost na území České republiky (dále jen „instituce elektronických peněz“).“. 5. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: (4) Obsah výkazů podle odstavců 1 a 2 je stanoven v příloze č. 7 k této vyhlášce.“. 6. V poznámce pod čarou č. 8 se věta poslední na samostatném řádku nahrazuje větou „Čl. 1 písm. a) nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013.“. 7. Za přílohu č. 6 se doplňuje příloha č. 7, která zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 314/2013 Sb. Výkaz obsahuje údaje o počtu a druhu účtů vedených klientům, o počtu provozovaných zařízení akceptujících platební karty (dále jen „akceptační zařízení“) v členění podle jejich druhu a země umístění, o počtu a druhu vydaných platebních karet a o počtu a objemu platebních transakcí na nich uskutečněných, o počtu a objemu klientských transakcí podle druhu platební služby v geografickém členění, o počtu a objemu platebních transakcí provedených na akceptačních zařízeních v členění podle vydavatele karty, podle druhu platební transakce provedené kartou v dalším geografickém členění podle země umístění a provozovatele akceptačního zařízení a údaje o počtu a objemu hotovostních klientských transakcí prováděných na přepážce vykazující osoby nebo u obchodníka.“. 1. 01.01.2015 Aktuální znění (exportováno 21.04.2019 05:02) 0. 14.10.2014 Vyhlášené znění

http://www.sagit.cz/info/sb02109

ZÁKON ze dne 5. února 2002 o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 109/2002 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 48, ze dne 29. 3. 2002 Výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovná péče ve školských zařízeních (1) Ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen "zařízení") a ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči musí být zajištěno základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, vytvářeny podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast dítěte ve společnosti. S dítětem musí být zacházeno v zájmu plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti s ohledem na potřeby osoby jeho věku. (2) Účelem zařízení je zajišťovat nezletilé osobě, a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let, případně zletilé osobě do 19 let (dále jen "dítě"), na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření náhradní výchovnou péči v zájmu jeho zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. (2) Školským zařízením pro preventivně výchovnou péči je středisko výchovné péče (dále jen "středisko"). (3) Zařízení poskytují péči jinak poskytovanou rodiči nebo jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, (dále jen "osoby odpovědné za výchovu") dětem s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou. (7) Zařízení může poskytovat plné přímé zaopatření4) zletilé nezaopatřené osobě po ukončení výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě mezi nezaopatřenou osobou a zařízením. (12) Do zařízení jsou umísťovány i děti s mentálním, tělesným, smyslovým postižením, s vadami řeči, popřípadě s více vadami, u nichž byla nařízena ústavní výchova, uložena ochranná výchova nebo nařízeno předběžné opatření, pokud stupeň zdravotního postižení neodpovídá jejich umístění do ústavu sociální péče nebo do specializovaného zdravotnického zařízení. Pro tyto děti zařízení zajistí vhodné podmínky úpravou denního režimu a vybavenosti zařízení, jejichž přiměřenost posoudí příslušný praktický lékař pro děti a dorost, s nímž zařízení uzavřelo smlouvu o poskytování zdravotní péče, (dále jen "registrující lékař"). Dále zajistí odpovídající vzdělávací, terapeutický a sociálně rehabilitační program nebo zabezpečí jejich týdenní pobyt v internátu školy podle typu jejich postižení a prostřednictvím příslušného zdravotnického zařízení i specializovanou zdravotní péči. a) v diagnostickém ústavu nejméně 4 a nejvíce 6 dětí, (6) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") může na žádost ředitele zařízení v odůvodněných případech udělit výjimku z ustanovení odstavců 2 až 5. d) výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti dítěte, k jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně; podle potřeby zprostředkovává zdravotní vyšetření dítěte, e) organizační, související s umísťováním dětí do zařízení v územním obvodu diagnostického ústavu vymezeném ministerstvem, popřípadě i mimo územní obvod; spolupracuje s orgánem sociálně-právní ochrany při přípravě jeho návrhu na nařízení předběžného opatření, které bude vykonáváno v diagnostickém ústavu nebo na návrh diagnostického ústavu v jiném zařízení, c) jsou-li nezletilými matkami a splňují podmínky stanovené v písmenu a) nebo b), a jejich děti, a) ambulantních služeb na základě žádosti osob odpovědných za výchovu nebo dětí starších 15 let, nebo b) celodenních služeb na základě žádosti osob odpovědných za výchovu, nebo c) internátních služeb na základě žádosti osob odpovědných za výchovu; internátní pobyt trvá zpravidla 8 týdnů. (4) Výchovná skupina při poskytování celodenní a internátní služby může mít nejméně 6 a nejvíce 8 dětí, a to s ohledem na jejich výchovné, vzdělávací nebo zdravotní potřeby. Práva a povinnosti dětí umístěných v zařízení, ředitele zařízení a osob odpovědných za výchovu Práva a povinnosti dětí umístěných v zař ízení g) být seznámeno se svými právy a povinnostmi, i) obracet se se žádostmi, stížnostmi a návrhy na ředitele a pedagogické pracovníky zařízení a požadovat, aby podání adresovaná příslušným státním orgánům, orgánům územní samosprávy a právnickým a fyzickým osobám, jsou-li pověřeny výkonem sociálně-právní ochrany, byla ze zařízení odeslána v následující pracovní den po jejich odevzdání pracovníkům zařízení, a to bez kontroly jejich obsahu, n) na udržování kontaktu s osobami odpovědnými za výchovu za podmínek stanovených tímto zákonem, a to formou korespondence, telefonických hovorů a osobních návštěv, o) přijímat v zařízení se souhlasem pedagogického pracovníka návštěvy osob, které nejsou uvedeny v písmenu n), p) opustit samostatně se souhlasem pedagogického pracovníka zařízení za účelem vycházky, pokud se jedná o dítě starší 7 let věku. a) plnit ustanovení vnitřního řádu, c) hradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení, které neoprávněně opustilo nebo se do něj nevrátilo, d) poskytnout na výzvu ředitele doklady o svých příjmech, e) předat do úschovy na výzvu ředitele předměty ohrožující výchovu, zdraví a bezpečnost; doba úschovy těchto předmětů nesmí přesáhnout dobu pobytu dítěte v zařízení a při jeho ukončení musí být tyto předměty dítěti nebo osobě odpovědné za výchovu vydány. c) omezeno nebo zakázáno trávení volného času mimo zařízení v rozsahu stanoveném vnitřním řádem, f) zakázány návštěvy, s výjimkou návštěv osob odpovědných za výchovu, osob blízkých a oprávněných zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí, a to na dobu nejdéle 30 dnů v období následujících 3 měsíců. a) povolit po předchozím písemném souhlasu okresního úřadu dítěti, kterému byla nařízena ústavní výchova, pobyt u rodičů, popřípadě u jiných fyzických osob, a je-li dítě umístěno v zařízení na základě žádosti osob odpovědných za výchovu, povolit takový pobyt u jiných fyzických osob jen po předchozím písemném souhlasu osob odpovědných za výchovu, pokud získání tohoto souhlasu nebrání vážná překážka; podmínky pobytu dítěte mimo zařízení stanoví zvláštní právní předpis, b) dovolit pobyt dítěte s nařízenou ústavní výchovou u osob odpovědných za výchovu, a to na základě jejich písemné žádosti a písemného souhlasu okresního úřadu příslušného podle trvalého pobytu dítěte; jedná-li se o dítě s uloženou ochrannou výchovou, je oprávněn dát soudu návrh k jeho podmíněnému umístění mimo zařízení, c) dovolit dítěti po dokončení povinné školní docházky přechodné ubytování mimo zařízení v souvislosti s jeho studiem nebo pracovním poměrem, d) zrušit pobyt podle písmena a) nebo pobyt podle písmena b) nebo přechodné ubytování podle písmena c), jestliže se dítě řádně nechová nebo péče o něj není dostatečně zabezpečena nebo došlo-li ke změně důvodů, pro něž byl pobyt mimo zařízení povolen; jedná-li se o dítě s uloženou ochrannou výchovou, dá soudu podnět k jeho rozhodnutí, h) povolit dětem starším 15 let cestovat do místa pobytu podle písmen a), b) a přechodného ubytování bez dozoru, i) zakázat z vážných výchovných důvodů pobyt dítěte u osob odpovědných za výchovu, popřípadě u osob blízkých, a to nejdéle na 30 dnů v období následujících 3 měsíců, l) zastoupit dítě v běžných záležitostech, n) udělit souhlas dítěti k přijetí návštěv osob neuvedených v § 20 odst. 1 písm. n), o) rozhodovat o úhradě dalších nákladů podle § 2 odst. 9. b) oznámit neprodleně okresnímu úřadu jméno a příjmení dítěte, jsou-li splněny podmínky pro jeho osvojení nebo pěstounskou péči, c) předat dítě podle rozhodnutí okresního úřadu do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna, f) předběžně projednat postup podle písmen c) až e) s příslušným okresním úřadem a osobami odpovědnými za výchovu, g) podat po předchozím projednání s příslušným okresním úřadem příslušnému soudu podnět k prodloužení ústavní výchovy nebo podat návrh na prodloužení ochranné výchovy, vyžaduje-li to zájem dítěte, h) podávat informace o dítěti osobám odpovědným za výchovu nebo okresním úřadům na jejich žádost, i) projednat předem opatření zásadní důležitosti s osobami odpovědnými za výchovu dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o provedeném opatření; nejsou-li dosažitelné, navrhnout soudu ustanovení opatrovníka, j) informovat v zájmu zaručení návaznosti péče příslušný okresní úřad o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení, a to v termínu nejméně 6 měsíců před propuštěním dítěte, l) propustit dítě mladší 15 let podle § 23 odst. 1 písm. a) a b) pouze v doprovodu osob odpovědných za výchovu, nepožádají-li v této věci písemně o jiný postup, m) uskutečňovat program rozvoje osobnosti dítěte a záznamy o jeho plnění. a) vydávat a měnit vnitřní řád zařízení, a to po jeho schválení ředitelem příslušného diagnostického ústavu, b) oznamovat bezodkladně příslušnému diagnostickému ústavu změny v počtech dětí a podstatné informace o účinnosti uskutečňovaných soudních rozhodnutí o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo předběžném opatření, c) oznamovat neprodleně příslušnému diagnostickému ústavu jméno a příjmení dítěte, které bylo oznámeno okresnímu úřadu podle odstavce 1 písm. b) jako vhodné pro osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče, d) stanovit výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem v zařízení, e) vydávat rozhodnutí o úhradě nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, hrazené zařízením podle § 2 odst. 8 písm. d), f) předat dítě mladší 18 let po ukončení jeho pobytu v zařízení osobám odpovědným za výchovu nebo jiným osobám uvedeným v rozhodnutí, na jehož základě dochází k propuštění dítěte, nedošlo-li k předání dítěte dříve; současně těmto osobám předá věci, jež jsou ve vlastnictví dítěte, g) informovat nezaopatřenou osobu o možnosti podat žádost o uzavření smlouvy o prodlouženém pobytu v zařízení podle § 2 odst. 7. a) vydá bezodkladně stanoviska k návrhům vnitřních řádů zařízení ve svém územním obvodu, b) vydává a mění vnitřní řád diagnostického ústavu po předchozím souhlasu ministerstva. a) jestliže soud zrušil ústavní výchovu nebo ochrannou výchovu, e) písemně požádat ředitele zařízení o povolení pobytu dítěte u osob podle § 23 odst. 1 písm. a) a b). a) hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních podle § 27, 28, § 29 odst. 3 a § 30, b) při předání dítěte do určeného zařízení předat současně dokumentaci uvedenou v § 5 odst. 5, c) zajistit doprovod dítěte mladšího 15 let v případech postupu podle § 23 odst. 1 písm. a) a b) a § 24 odst. 5 písm. a), popřípadě požádat písemně v této věci o jiný postup, d) seznámit se s vnitřním řádem zařízení a dodržovat jeho ustanovení, e) oznámit bezodkladně zařízení podstatné okolnosti pobytu dítěte u nich, týkající se zejména jeho zdraví a výchovy, f) předat dítěti umístěnému do zařízení na základě jejich žádosti finanční částku jako kapesné ve výši stanovené v § 31, g) hradit náklady na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky poskytnuté dítěti, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud byly poskytovány na jejich žádost. (1) Osoby odpovědné za výchovu a děti s vlastními pravidelnými příjmy přispívají příspěvkem na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních (dále jen "příspěvek"). Za příjmy se pro účely tohoto zákona považují příjmy uvedené v § 6 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů. d) 1 450 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku b) 105 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku, c) 180 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku, d) 270 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku, Dítěti, které po dosažení zletilosti odchází ze zařízení, se podle skutečné potřeby v době propouštění a podle hledisek stanovených vnitřním řádem poskytne věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek v hodnotě nejvýše 15 000 Kč. Toto ustanovení se nevztahuje na děti v preventivně výchovné péči. Dále se dítěti ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany poskytuje poradenská pomoc se zajištěním bydlení a práce, následující 2 roky po opuštění zařízení je dítěti zajišťována pomoc při řešení tíživých životních situací. a) vnitřní řád zařízení obsahující zejména pravidla pro hodnocení a odměňování dětí, práva a povinnosti dětí, osob odpovědných za výchovu a pracovníků zařízení, denní a týdenní program, pravidla pro organizaci návštěv, zdravotního ošetření a pro přijímání, přemísťování a propouštění dětí, pravidla dětské spolusprávy a u diagnostických ústavů provoz záchytného pracoviště, e) osobní dokumentaci dětí včetně záznamů o stavu dětí vedených odbornými pracovníky zařízení a programu rozvoje osobnosti a písemných žádostí osob odpovědných za výchovu o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) a b), g) dokumentaci o umístění a průběhu pobytu dítěte zadrženého na útěku, a) které trpí nemocí v akutním stadiu, včetně akutní intoxikace, vyžadující podle stanoviska lékaře odbornou zdravotní péči, b) které jsou bacilonosiči, nebo c) podávat soudu návrh na zrušení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy, popřípadě podávat návrh na uložení ochranné výchovy dětem umístěným v zařízení na základě nařízené ústavní výchovy, d) prověřovat, zda rozhodnutí a postupy ředitele zařízení odpovídají zákonům a jiným právním předpisům, e) vydávat příkazy k dodržování předpisů platných pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, f) nařídit, aby dítě, které je v zařízení nezákonně, bylo po oznámení orgánu sociálně-právní ochrany bezodkladně propuštěno. b) podrobnosti o organizačním postupu diagnostického ústavu při přijímání, umísťování, přemísťování a propouštění dětí, f) podrobnosti organizačního zabezpečení umísťování a pobytu dětí uvedených v § 2 odst. 5, h) podrobnosti o provádění psychologického vyšetření podle § 18 odst. 2, i) změnu výše částek uvedených v § 27 odst. 2 až 4, § 31 odst. 1, § 32 odst. 1 a v § 33 v závislosti na změně koeficientu úhrnného indexu spotřebitelských cen, zjištěného Českým statistickým úřadem, pokud změna hodnoty koeficientu přesáhne 5 %. 1. V § 46 odst. 1 větě první se za slova "ústavní výchovu" vkládají slova "nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí)" a ve větě druhé se za slova "ústavní výchovu" vkládají slova "nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc". 2. V § 46 odst. 2 větě první se za slovo "péčí" vkládají slova "nebo rodinnou péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc".

http://docplayer.cz/1741765-Rocni-zprava-o-hospodareni-za-rok-2007.html

1 Roční zpráva o hospodaření za rok 2007 květen 20082 Seznam používaných zkratek Úvod OBSAH 1. Hlavní úkoly MPO v roce 2007 a legislativní činnost 2. Hlavní vývojové tendence odvětví v působnosti MPO za rok 2007 A. Hospodaření kapitoly MPO v roce Rozpočtové příjmy a jejich plnění 1.1 Zhodnocení příjmů aparátu ministerstva 1.2 Zhodnocení příjmů podřízených organizačních složek státu 2. Zhodnocení výdajů vlastního ministerstva 3. Zhodnocení rozpočtu výdajů organizačních složek státu 4. Zhodnocení rozpočtu příspěvkových organizací B. Výdaje z rozpočtové kapitoly MPO 1. Podpora výzkumu a vývoje 2. Podpora malého a středního podnikání 3. Podpora technologických center a center strategických služeb 4. Programy spolufinancované ze zdrojů EU 4.1 Operační program Průmysl a podnikání 4.2 Operační program Podnikání a inovace 4.3 Operační program Rozvoj lidských zdrojů 4.4 Společný regionální operační program 5. Dotace na úsporné energetické programy 6. Dotace pro společnost Hyundai 7. Podpora podnikatelských nemovitostí a infrastruktury 8. Dotace na projekt Hospodářské komory ČR a dotace Obchodní hospodářské komoře Brno 9. Zahlazování následků hornické činnosti a mandatorní výdaje 9.1 DIAMO, státní podnik 9.2 Palivový kombinát Ústí, státní podnik (PKÚ) 10. Ekologická dotace 11. Dotace na správu skládek DIAMO, státní podnik 12. Doprovodný sociální program pro uskutečňování restrukturalizace českého ocelářského průmyslu 13. Dotace na ochranu spotřebitele 14. Podpora obecně prospěšné společnosti Český institut pro akreditaci 15. Výdaje na projekty prosazující rovné příležitosti mužů a žen Tabulková příloha 23 Seznam používaných zkratek Seznam mezinárodních zkratek AEAO CEN CENELEC C.I.P. ES ETSI ICT IEC IPPC ISI ISO OECD Asociace evropských puncovních úřadů Evropská komise pro normalizaci Evropská komise pro normalizaci v elektrotechnice Úmluva o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní Evropské Společenství European Telecommunication Standards Institute (Evropská standardizační instituce pro oblast telekomunikací) Informační komunikační technologie Mezinárodní elektrotechnická komise Integrovaná prevence a omezování znečištění Integrovaný systém pro podnikání a export Mezinárodní organizace pro normalizaci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Seznam zkratek organizačních složek státu (OSS) a příspěvkových organizací (PO) v působnosti MPO CT CI ČEA ČMI ČNI ČOI ČÚZZS DC ČR PÚ SEI SpS SÚRAO SVÚM SVÚOM TESTCOM ÚNMZ Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade Agentura pro podporu podnikání a investice CzechInvest Česká energetická agentura Český metrologický institut Český normalizační institut Česká obchodní inspekce Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva Design centrum ČR Puncovní úřad Státní energetická inspekce Správa služeb MPO Správa úložišť radioaktivních odpadů Státní výzkumný ústav materiálu Státní výzkumný ústav ochrany materiálu Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví 34 Ostatní použité zkratky a.s. Akciová společnost BIC Podnikatelské a inovační centrum ČIA Český institut pro akreditaci ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. ČNB Česká národní banka ČTU Český telekomunikační úřad EU Evropská unie FKSP Fond kulturních a sociálních potřeb GA Grantová agentura HDP Hrubý domácí produkt HK Hospodářská komora ISPROFIN Informační systém programového financování IS ŽR Informační systém živnostenského rejstříku MF Ministerstvo financí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra MZV Ministerstvo zahraničních věcí MŽP Ministerstvo životního prostředí NFV Návratná finanční výpomoc OEÚ ZÚ Obchodně ekonomické úseky Zastupitelských úřadů OPPI Operační program Podnikání a inovace OPPP Operační program Průmysl a podnikání OPRLZ Operační program Rozvoj lidských zdrojů o. p. s. Obecně prospěšná společnost OSS Organizační složky státu OZE Obnovitelné zdroje energie PO Příspěvkové organizace PSP Poslanecká sněmovna Parlamentu PZ Průmyslová zóna RF Rezervní fond RPIC Regionální poradenské a informační centrum SR Státní rozpočet SPZ Strategická průmyslová zóna SROP Sektorový regionální operační program TP Technická pomoc VPS Všeobecná pokladní správa VaV Výzkum a vývoj ZRS Zahraniční rozvojová spolupráce 45 Úvod 1. Hlavní úkoly MPO v roce 2007 a legislativní činnost Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2007 plnilo úkoly vyplývající ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní úkoly resortu vycházely z priorit, které pro MPO vyplynuly z programového prohlášení vlády. V souladu se schváleným státním rozpočtem na rok 2007 a vládou stanovenými rozpočtovými prioritami byly v roce 2007 v resortu MPO financovány jako rozhodující tyto oblasti: Rozvoj a zkvalitňování podnikatelského prostředí; Programová podpora podnikání, zejména malých a středních podniků, s využitím strukturálních fondů; Podpora průmyslového vývoje, výzkumu a inovací; Podpora technologických center a center strategických služeb; Podpora exportu, investic a aktivní obchodní politiky; Příprava na předsednictví České republiky v Radě EU; Zahlazování následků hornické činnosti. Uvedené oblasti byly v průběhu celého roku 2007 ovlivňovány členstvím České republiky v Evropské unii a zapojením MPO do rozvojových a strukturálních programů v rámci EU. Při zajišťování rozvoje a zkvalitňování podnikatelského prostředí bylo hlavním cílem zjednodušování podnikatelské administrativy. V rámci této oblasti byla realizována řada kroků, které se zásadním způsobem podílí na snižování objemu administrativní zátěže spojené s podnikáním. Jedná se například o zjednodušení registračního formuláře, snížení počtu kontrol u podnikatelů, zrušení registračních pokladen, dostupnější pobídky pro investice, v legislativní oblasti zejména pak o novelizaci živnostenského zákona. Opatření přijímaná v oblasti zkvalitňování podnikatelského prostředí byla v průběhu roku 2007 projednávána Podnikatelskou radou, jejíž vznik schválila vláda dne Zřízení tohoto meziresortního poradního orgánu nahradilo činnost Hospodářské rady vlády a Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí. Hlavním cílem Podnikatelské rady je zlepšení spolupráce státní správy s podnikateli. Prostřednictvím tohoto orgánu se zároveň podnikatelé sami podílejí na řešení problémů, které vedou k redukci administrativní zátěže. Na programovou podporu podnikání, zejména malých a středních podniků, byly využity nejen prostředky ze státního rozpočtu a prostředky ze strukturálních fondů EU, ale také mimorozpočtové úvěrové zdroje bankovních institucí a další zdroje soukromého sektoru, včetně 56 prostředků z privatizace (vedených na zvláštním účtu MF). Největší část této podpory byla poskytována v rámci programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Čerpání prostředků v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), který se stal základním nástrojem resortu pro využívání zdrojů evropských strukturálních fondů v programovacím období , kontinuálně pokračovalo i v roce Poskytovaná podpora se prostřednictvím dílčích programů soustředila zejména na rozvoj malého a středního podnikání, výrobní, technickou, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví a podporu inovačních aktivit v průmyslu. K využívání prostředků ze strukturálních fondů EU v programovacím období připravilo MPO Operační program Podnikání a inovace (OPPI), který byl Evropskou komisí schválen dne 3. prosince OPPI je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti České republiky a jejích regionů a měst pro investory, na podporu inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. V rámci výkonu gesce za oblast průmyslového výzkumu a vývoje byly plněny činnosti směřující k zabezpečení realizace schválené účelové podpory, zejména zajištění průběžného hodnocení projektů výzkumu a vývoje odborníky z různých průmyslových oblastí vzhledem k široce koncipovaným programům a zajištění oponentních posudků na návrhy projektů přihlášených do veřejných soutěží. Byly zajištěny finanční kontroly u příjemců podpory s cílem prověřit dodržování smluvních podmínek a platných právních norem při nakládání s prostředky státního rozpočtu. Proběhla příprava, vyhlášení a vyhodnocení veřejných soutěží na výběr projektů průmyslového výzkumu a vývoje pro roky 2007 a 2008 v rámci resortních programů a národního programu. Bylo připraveno vyhlášení veřejné soutěže na program TRVALÁ PROSPERITA z Národního programu výzkumu II. Probíhá spolupráce na realizaci Národního programu výzkumu I. a II. a současně byla zahájena příprava nového resortního programu TIP v nových legislativních podmínkách. Zajištěna byla i průběžná příprava podkladů spojených s činností stálého hosta v Radě pro výzkum a vývoj. V oblasti systému investičních pobídek došlo ke strategickému přechodu od podpory běžných průmyslových výrob k posílení podpory výrob s vysokou přidanou hodnotou, technologických center a center strategických služeb. V legislativní části této oblasti vstoupila od 2. července7 v platnost novela zákona o investičních pobídkách, která upravila možnost čerpání investičních pobídek pro investory z oblasti zpracovatelského průmyslu. Podpora exportu, investic a aktivní obchodní politiky je jednou z priorit hospodářské politiky vlády, která je zaměřena na vybudování efektivního modelu ekonomické diplomacie jako jednoho ze zásadních předpokladů české zahraniční politiky. Základním dokumentem, ze kterého vychází systém podpory exportu, se stala Exportní strategie České republiky pro období Tato strategie reaguje na změny, ke kterým došlo po vstupu ČR do EU, na požadavek nově definovat teritoriální priority, na nové potřeby českých podnikatelských subjektů v jejich mezinárodním rozvoji a na trendy v poskytování služeb. Exportní strategie podporovala rozvoj podnikatelských aktivit českých firem na klíčových trzích, které jsou perspektivní z hlediska dalšího růstu obchodní spolupráce. S cílem přiblížit příležitosti těchto trhů byly vypracovány exportní strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR ve vybraných zemích. Potenciál pro české subjekty na zahraničních trzích byl rozvíjen prostřednictvím oficiálních účastí ČR na mezinárodních výstavách a veletrzích. Při vstupu na zahraniční trhy se české firmy mohly spolehnout na úvěrování a pojišťování vývozu se státní účastí poskytované prostřednictvím České exportní banky, a.s. a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. Služby poskytované exportérům a investorům prostřednictvím MPO, OEÚ ZÚ, zahraničními kancelářemi a centrálou CzechTrade, ČEB a EGAP byly sjednoceny a prezentovány v publikaci Export v kostce, která v roce 2007 vyšla již podruhé. Vstupní bránu pro tyto služby tvoří bezplatná telefonní linka Zelená linka pro export a portál BusinessInfo.cz, na které se mohou podnikatelské subjekty obracet s požadavky a otázkami, resp. kde obdrží potřebné informace o podmínkách pro vstup a podnikání na zahraničních trzích a aktualizované informace o obchodních a investičních příležitostech. V rámci přípravy na předsednictví České republiky v Radě EU byla v průběhu roku 2007 na MPO zintenzívněna činnost v oblasti obsahové, organizační, finanční a personální přípravy na výkon předsednictví, včetně její koordinace. Současně se zástupci MPO účastnili porad meziresortních koordinačních orgánů pro organizační a mediální stránku přípravy předsednictví, a to zejména Centrální organizační skupiny a Kulatého stolu komunikace. V rámci obsahové přípravy předsednictví se MPO podílelo v roce 2007 na zpracování materiálu Východiska k prioritám předsednictví ČR v Radě EU v prvním pololetí roku Dále byl zpracován dokument Sektorové agendy předsednictví ČR v Radě EU v prvním pololetí roku 2009 a probíhala příprava společného 18-ti měsíčního programu francouzského, českého a švédského předsednictví. 78 Na realizaci procesu zahlazování následků hornické činnosti (ZNHČ) se v roce 2007 podílely mandatorní sociálně zdravotní výdaje a investiční i neinvestiční prostředky na technický útlum. Na spolufinancování procesu ZNHČ byly rovněž využity prostředky ekologické dotace. V průběhu roku 2007 byl ukončen Komplexní projekt doprovodného sociálního programu pro uskutečňování restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Tento projekt pomáhal řešit, prostřednictvím příslušných nařízení vlády, sociální problémy uvolňovaných pracovníků v ocelářském průmyslu. V oblasti integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) zabezpečovalo MPO v průběhu roku 2007 činnosti, které ukládá zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečištění a o změně některých zákonů a nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Součástí této činnosti bylo i zajištění provozu webových stránek a překladů referenčních dokumentů o dostupných technikách (tzv. BREFy dokumenty podle jednotlivých průmyslových oborů). V oblasti výdajů spojených se zajišťováním Národní politiky podpory jakosti byly v roce 2007 rozpočtové prostředky využity především na zajištění propagace Národní politiky podpory jakosti, činnost Rady vlády ČR pro jakost v gesci MPO a činnost Národního informačního střediska pro podporu jakosti při České společnosti pro jakost. Dále na akce zabezpečující rozhodující programy Rady vlády ČR pro jakost, program Národní ceny ČR za jakost pro veřejný i podnikatelský sektor a program Česká kvalita, jehož cílem je podpora výroby a prodeje kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb. V oblasti ochrany spotřebitele byly poskytnuty dotační prostředky celkem deseti nestátním neziskovým organizacím. Předložené a schválené projekty byly zpracovány v souladu s programy vyhlášenými v rámci resortního dokumentu Zaměření dotační politiky a podmínky pro poskytování dotací z rozpočtové kapitoly MPO nestátním neziskovým organizacím, působícím v oblasti ochrany spotřebitelů, na rok V legislativních aktivitách byl v roce 2007 kladen důraz na plnění úkolů souvisejících s reformou veřejných financí a plněním Programových cílů vlády, přičemž byl akcentován prvek na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Dále pokračoval proces harmonizace českých právních předpisů, nejen s požadavky EU, ale i s ostatními mezinárodními závazky. Všechny právní předpisy byly k projednání vládou, Legislativní radou vlády či PSP a Senátem předloženy v termínu a žádný nebyl vrácen k přepracování. Ve Sbírce zákonů byly v roce 2007 publikovány 2 zákony a 10 novel zákonů, 1 nařízení vlády, 9 vyhlášek a 6 novel vyhlášek, zpracovaných MPO. Mezi nejdůležitější zákony, které byly v roce 2007 připraveny 89 resortem MPO a publikovány ve Sbírce zákonů patří novely živnostenského zákona, zákona o hospodaření energií, zákona o elektronických komunikacích, o regulaci reklamy, ochraně spotřebitele, hornické činnosti a výbušninách a další. Současně bylo rozpracováno dalších 8 zákonů, které jsou nyní v různých fázích legislativního procesu. Jedná se zejména o novely energetického zákona, zákona o elektronických komunikacích, zákona o některých službách informační společnosti, zákona implementujícího směrnici o službách, novelu zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, dále pak novelu zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, návrh zákona o odpadech z těžebního průmyslu, novelu zákona o hospodářských stycích se zahraničím a prováděcí právní předpisy k těmto zákonným normám. V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, se stalo MPO v průběhu roku 2007 orgánem státní správy rovněž pro elektronické komunikace a poštovní služby, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu. Dále pokračoval proces rušení státních (zbytkových) podniků založených podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, po předchozím souhlasu vlády. V roce 2007 byly zrušeny čtyři státní podniky. Kontinuálně probíhal proces likvidace státních podniků, který má za cíl dokončit výmaz státních podniků v likvidaci z obchodního rejstříku do konce roku V roce 2007 bylo zrušeno a vymazáno z obchodního rejstříku 40 státních podniků v likvidaci. V roce 2007 provedlo MPO v rámci transformace podřízených organizací přesun některých činností. Na agenturu CzechTrade byla převedena agenda podpory průmyslového designu, spadající pod Design centrum ČR (zrušeno ke dni ) a ke stejnému datu bylo rozhodnuto o zrušení České energetické agentury. Její agendu převzaly příslušné útvary ministerstva. 2. Hlavní vývojové tendence odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2007 Průmysl Průmysl hraje stále významnou roli v ekonomice ČR a v posledních letech dosahuje vysokých temp růstu (viz graf). Jeho podíl na hrubé přidané hodnotě ekonomiky za I.-III. čtvrtletí 2007 (v běžných cenách) dosáhl 31,9 %, u zpracovatelského průmyslu 27,8 %. Průmyslová produkce vzrostla v roce 2007 o 8,2 %, tržby z průmyslové činnosti rostly rychleji (9,3 %), což svědčí o schopnosti podniků realizovat svoji produkci na trhu a být konkurenceschopnými. 910 Index průmyslové produkce (meziroční změna v %) ,2 % ,7 5,5 9,6 6,7 8,2 2 1,5 1, , Za dynamickým růstem produkce byly podniky pod zahraniční kontrolou s vysokým podílem na celkových tržbách průmyslu (60,2 %) a zaměstnanosti (45 %), s produkcí určenou převážně na vývoz. Na tomto vývoji se podílela produkce nových výrobních kapacit zejména automobilového, elektronického a počítačového průmyslu s vysokou domácí, ale hlavně zahraniční poptávkou. Souběžně s nimi se rychle rozvíjel i gumárenský a plastikářský průmysl, jako jejich významný dodavatel, zvýšená poptávka se promítla i do oživení tradičního strojírenství. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny, kdy dynamicky rostla odvětví vyrábějící produkci technologicky náročnější, s vyšší přidanou hodnotou, nižší náročností na spotřebu energií a šetrnější k životnímu prostředí. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela, v kontextu příznivého vývoje mezd a zaměstnanosti, výroba pro dlouhodobou spotřebu s meziročním růstem 17,7 %, vysoký nárůst o 14,4 % zaznamenala i výroba pro investice. Silná domácí a zejména zahraniční poptávka se příznivě projevily nově uzavřenými celkovými zakázkami (růst o 9,8 %) a zakázkami ze zahraničí (o 11,8 %). Probíhající strukturální změny a rozšiřování výroby se odrazily ve zvýšení celkové zaměstnanosti průmyslu o 1,8 %, z toho zpracovatelského o 2,2 %. Rychlý růst tržeb (9,3 %) při mírném zvýšení zaměstnanosti, se projevil v růstu produktivity práce o 6,6 %, která dvojnásobně převýšila nárůst reálných mezd (3,2 %). 1011 Na základě dosavadního vývoje průmyslové produkce, nově uzavřených zakázek a uvažovaným uváděním nových výrobních kapacit do provozu, můžeme předpokládat pokračování růstového trendu i v roce Dynamika se však vzhledem k vysoké základně mírně sníží. Stavebnictví Stavebnictví se již osmým rokem dynamicky rozvíjí. Jeho podíl na hrubé přidané hodnotě ekonomiky za I.-III. čtvrtletí 2007 (v běžných cenách) byl 6,2 %. V roce 2007 vzrostla stavební produkce meziročně o 6,7 %, podobně jako v roce 2006 (6,6 %). Pokračuje realizace developerských stavebních projektů zahraničních investorů zaměřených především na výstavbu výrobních hal, administrativních a multifunkčních center a i nadále intenzivní bytová výstavba. Index stavebních prací (meziroční změna v %) ,6 8,9 9,7 % ,3 2,5 4,2 6,6 6, , Malé firmy (do 19 zaměstnanců) zrychlily meziroční růst stavební výroby z 6,7 % na 8,6 %. Na celkovém dosaženém objemu stavebních prací se podílely 31,3 %, přičemž se orientovaly především na opravy a údržbu bytového fondu a dále působily jako subdodavatelé velkých stavebních společností. Ve velkých společnostech (s 20 a více zaměstnanci), které se na stavební výrobě podílely 68,7 %, rostly stavební práce o 5,8 % (v roce 2006 o 6,6 %). Rozhodující objem stavebních prací těchto firem byl realizován v tuzemsku na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (s meziročním růstem o 5,7 %), v jejímž rámci rostlo pouze pozemní stavitelství o 10,9 %, zatímco inženýrské pokleslo o 2,4 %. Opravy a údržba, s podílem 10,9 % na celkovém objemu stavebních prací provedených v tuzemsku, poklesly meziročně o 2,8 %, při poklesu jak inženýrského 1112 stavitelství o 3,7 %, tak i pozemního stavitelství o 1,8 %. Uvedený vývoj v inženýrském stavitelství ovlivnilo mj. zpoždění v přípravě nových projektů inženýrských staveb, loňská vysoká srovnávací základna, ale i nedostatek některých pracovních profesí a vybraných druhů stavebních materiálů. Zaměstnanost ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci poklesla meziročně o 1,5 %. Růst produktivity práce ze stavebních prací podle dodavatelských smluv (S) o 7,5 % při ještě rychlejším růstu průměrných nominálních mezd o 7,9 % (reálná mzda vzrostla o 3,8 %) vedl k mírnému zvýšení nominálních jednotkových mzdových nákladů o 0,4 %, v reálném vyjádření však klesly o 3,4 %. V roce 2008 lze očekávat pokračování růstu stavební výroby v souvislosti s realizací velkých developerských stavebních projektů zahraničních investorů, novou výstavbou v dopravní a technické infrastruktuře, a rovněž intenzivní bytovou výstavbou. Vzhledem k vysoké základně roku 2007 lze očekávat, podobně jako v průmyslu, mírné zpomalení jejího růstu. Zahraniční obchod V roce 2007 se plně potvrdila souvislost dlouhodobého růstu ekonomiky, zvyšování technické úrovně a konkurenceschopnosti produkce a výsledků zahraničně obchodní výměny. Ty byly nejúspěšnější v novodobé historii. ČR jako jediné z nových zemí EU se podařilo více zboží vyvézt než dovézt a tento přebytek dokázala meziročně zdvojnásobit. Pokračoval trend růstu otevřenosti ekonomiky, což vyplývá z vysokého podílu hodnoty vývozu zboží na hrubém domácím produktu. Hodnota vývozu představovala 69,3 % HDP (poslední zveřejněné údaje za tři čtvrtletí 2007) a hodnota dovozu 65,8 %, podíl vývozu posílil meziročně o 4,1 procentního bodu a dovozu o 2,8 p.b. Míra otevřenosti české ekonomiky za I. až III. čtvrtletí 2007 dosáhla 68 %, což je o 6,3 procentních bodů více proti roku To dokládá příznivý dopad našeho vstupu do EU i význam zahraničního obchodu pro vývoj ekonomiky. Česká ekonomika se stala jednou z nejotevřenějších v EU. Rekordní výsledek potvrzují dosažené přírůstky vývozu i dovozu a výše přebytku obchodní bilance. Obrat v roce 2007 dosáhl hodnoty 4 846,1 mld. Kč, z toho vývoz činil 2 466,1 mld. Kč a dovoz mld. Kč. Dynamiky byly dvouciferné, vývoz v běžných cenách vzrostl meziročně o 15 % a dovoz o 13,1 %. Saldo obchodní bilance bylo kladné již potřetí v řadě, poprvé v historii dosáhla obchodní bilance přebytku (38,6 mld. Kč) v roce 2005, podruhé v roce 2006 (39,8 mld. Kč) a v roce 2007 již zmíněných 86,1 mld. Kč. Vývoj salda obchodní bilance a dosažených temp růstu vývozu a dovozu v posledních pěti letech znázorňuje následující graf. 1213 Vývoj zahraničního obchodu v letech (meziroční změna vývozu a dovozu v %, saldo obchodní bilance v mld. Kč) Meziroční změna vývozu a dovozu v % ,2 8,7-69,8 25,7 21,4-26,4 38,6 8,5 4,6 39,8 15,0 14,8 86,1 15,0 13, Saldo v mld. Kč saldo vývoz dovoz Pramen: ČSÚ Významně na zahraniční obchod působil pokračující růst průmyslové výroby (meziročně o 8,9 %, kde vedle automobilů se rozšířila i výroba a export výpočetní a telekomunikační techniky) a příznivý vývoj ekonomiky v zemích EU, se kterými realizujeme 80 % obratu. Podstatný je zejména dvou a půlprocentní růst ekonomiky v Německu, kam směřuje 31 % českého exportu. Do nejrychleji rostoucí ekonomiky v rámci EU, kterou je sousední Slovensko se daří vyvážet stále větší objem zboží (v roce 2006 to bylo 8,4 % z celkového exportu a v roce 2007 již téměř 9 %). Pozitivně podpořila saldo obchodní bilance příznivá směnná relace, která dosáhla v průměru za rok 102,3, když vývozní ceny vzrostly o 1,3 % a dovozní poklesly o 1 %. Zpevňující koruna (k USD v průměru meziročně posílila o 10,2 % a k EUR o 2 %) přála dovozcům a naopak znevýhodnila vývozce, což se však na dynamice vývozu zatím neprojevilo. Pro další příznivý vývoj ekonomiky je podstatné posilování váhy vývozu zboží s vyšší přidanou hodnotou. Stroje a dopravní prostředky upevnily dominantní postavení, na celkovém vývozu jejich podíl dosáhl 54 %. Mezi strojírenskými výrobky ve vývozu vedou silniční vozidla, které zvýšily přebytek zhruba o desetinu na 202 mld. Kč; na vývozu posilují též výrobky výpočetní a telekomunikační techniky. Celkový výsledek zahraničního obchodu nejvíce zatížil 1314 z komoditního hlediska vysoký deficit obchodu s minerálními palivy (přestože poklesl o 16,6 mld. Kč na 122,6 mld. Kč) a chemikáliemi (kde se prohloubil o 13,6 mld. Kč na 102,7 mld. Kč). Kladné saldo se zeměmi EU překročilo 421 mld. Kč a umožnilo tak překrýt vysoké deficity vzniklé z obchodní výměny se zbytkem světa, především vysoký schodek s Čínou. Saldo se zeměmi EU trvale roste, meziročně se zvýšilo o 71,7 mld. Kč, proti roku 2000 se zvýšilo sedmnáctkrát. Nejvyšší přebytky vyplynuly z obchodu s Německem (98,2 mld. Kč), Slovenskem (91,4 mld. Kč) a Velkou Británií (59,8 mld. Kč). Naopak nejvyšší deficity vytvořil obchod s Čínou a Japonskem vlivem stále rostoucích dovozů, které vysoce převyšují vývozy do obou zemí (vzrostly zejména dovozy strojírenského, spotřebního zboží a tržních výrobků) a ovlivnily tak prohloubení deficitu o 51,5 mld. Kč na 170,7 mld. Kč s Čínou a Japonskem o 12,4 na 67 mld. Kč. S Ruskem, v důsledku poklesu hodnoty dovozu o více než desetinu (což významně ovlivnily meziročně nižší dovozní ceny), se snížil schodek z 83,6 mld. Kč na 55,3 mld. Kč. Vnitřní obchod Vnitřní obchod je, co do počtu pracovníků, druhým největším odvětvím v národním hospodářství, na celkové zaměstnanosti se podílí 12,4 % a na celkové přidané hodnotě z více než 13 %. Spotřebitelskou poptávku na vnitřním trhu charakterizuje vývoj tržeb maloobchodu (OKEČ 52) a motoristického segmentu (OKEČ 50) ve stálých cenách. Výrazným rysem roku 2007 byla, dosud nebývalá, meziroční akcelerace růstu těchto tržeb. Jejich expanzi, kromě rostoucích reálných příjmů domácností a snížení nezaměstnanosti ovlivňovala řada dalších faktorů, např. sílící sklon ke spotřebě, podporovaný přístupností úvěrových produktů, avizované zvyšování životních nákladů v roce 2008, vliv nákupní turistiky, boj o zákazníka mezi silnými obchodními společnostmi i atraktivní nabídka. Tržby rostou již devět let v nepřetržité řadě a jejich nárůst v roce 2007 byl nejvyšší v celé časové metodicky srovnatelné řadě. 1415 Dlouhodobý vývoj tržeb maloobchodu a motoristického segmentu (OKEČ 50, 52, stálé ceny včetně DPH, rok 1996 = 100) 50,0 45,0 40,0 35,0 36,7 30,0 % 25,0 20,0 14,7 19,2 26,9 15,0 10,0 5,0 0,0-0,8-0,9 3,6 6,6 11,8-5,0-5,0-10,0-7, Pramen: ČSÚ Maloobchod vč.motor.segm.(50+52) Motor.segment (50) Maloobchod (52) Ve hmotném vyjádření, tj. po eliminaci vlivu růstu cen, meziročně vzrostly o rekordních 7,7 %, přičemž tržby maloobchodu stouply o 6,8 % a tržby motoristického segmentu o 9,6 %. Z vývoje v jednotlivých čtvrtletích je patrné, že akcelerace souhrnného růstu tržeb v průběhu roku ubírala na intenzitě, zejména v důsledku zpomalování tempa růstu v maloobchodě od 8,7 % v I. čtvrtletí k 5,2 % ve IV. čtvrtletí - (blíže v tabulce). Na meziročním růstu tržeb motoristického segmentu se výrazněji podílel nárůst prodeje, oprav a údržby motorových vozidel o 12,4 %, než prodej pohonných hmot. Tabulka: Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu v roce 2006 a 2007 (OKEČ 50 a 52, meziroční změny v %, stálé ceny s DPH) Q 2.Q 3.Q 4.Q rok 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q rok Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52) 6,9 6,2 6,2 6,6 6,5 9,8 7,9 6,7 6,8 7,7 -maloobchod (OKEČ 52) 6,8 7,2 5,9 6,2 6,5 8,7 7,3 6,4 5,2 6,8 -motoristický segment (OKEČ 50) 6,9 4,4 6,9 7,7 6,5 12,2 8,9 7,4 10,4 9,6 z toho: mot. vozidla (OKEČ ) 10,6 2,4 9,1 8,3 7,3 14,2 12,4 9,3 13,5 12,4 pohonné hmoty (OKEČ 50.5) 0,9 8,2 3,8 6,6 5,0 8,6 2,7 4,4 4,6 4,9 Pramen: ČSÚ Pro vývoj maloobchodních tržeb je charakteristický znatelný předstih růstu tržeb za nepotravinářské zboží před potravinářským sortimentem. 1516 V síti maloobchodních prodejen s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl objem prodeje jen o 2,8 % a tempo růstu se tak zpomalilo oproti minulému roku o 2,0 procentní body. Souvisí to, mimo jiné, s růstem cen potravinářského sortimentu (cenový deflátor u potravin stoupl meziročně na 105,6 %). Naopak v prodejnách s nepotravinářským sortimentem, u kterého ceny meziročně mírně klesly (cenový deflátor dosáhl hodnoty 99,2 %), se tempo růstu prodeje meziročně zvýšilo o 1,8 procentního bodu na 9,6 %. Nejvyšší meziroční růst (o 15,7 %) zaznamenal prodej textilu, oděvů, obuvi a koženého zboží a prodej nábytku, elektrospotřebičů a elektroniky (o 14,5 %). Růst kupní síly a tržeb činí podnikání v obchodě nadále velmi atraktivním, zejména pro silné subjekty. V obchodní síti pokračuje expanze nadnárodních obchodních řetězců a koncentrace obchodní činnosti do velkých obchodních uskupení. Koncentrace maloobchodního trhu se u 10 největších obchodních společností meziročně zvýšila na více než 60% podíl z celkového trhu rychloobrátkového zboží. Dále se zvýšil počet velkých obchodních center, například Palladium v Praze, Plaza v Plzni apod., které propojují atraktivní nákupní možnosti s různými druhy služeb a zábavy. 1617 A Hospodaření kapitoly MPO v roce Rozpočtové příjmy a jejich plnění Schválený rozpočet příjmů kapitoly MPO pro rok 2007 byl stanoven v celkové výši tis. Kč a rozpočtovým opatřením Ministerstva financí byl upraven na částku tis. Kč. Do rozpočtu příjmů byly zapracovány strukturální fondy EU na spolufinancování společných programů ČR a EU v celkové výši tis. Kč, z toho na spolufinancování Operačního programu Podnikání a inovace tis. Kč a Sektorového regionálního operačního programu tis. Kč. Celkové příjmy MPO za hodnocené období dosáhly výše tis. Kč, což představuje 110,14% upraveného rozpočtu příjmů kapitoly MPO. Na dosažených příjmech se podílely příjmy z prostředků strukturálních fondů EU poukázaných z Národního fondu MF ve výši tis. Kč na OPPP a na OPRLZ tis. Kč. Dále byly z NF MF poukázány prostředky ve výši tis. Kč na financování OPPP na základě příslušných usnesení vlády. Závazný ukazatel příjmy nebyl splněn pouze v oblasti příjmů z rozpočtu Evropské unie, které souvisejí se skutečným převodem těchto prostředků na realizaci spolufinancovaných programů z Národního fondu do kapitoly MPO. Přijatá částka z Národního fondu je nižší ve srovnání s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu na účet příjemců dotací. Do příjmů byly převedeny též prostředky z rezervního fondu OSS v celkové výši tis. Kč. Do financování potřeb prostřednictvím výdajů státního rozpočtu byly jako mimorozpočtové zdroje zapojeny zejména prostředky na financování OPPP ve výši tis. Kč, na OPRLZ ve výši tis. Kč, na ZNHČ ve výši tis. Kč a na výzkum a vývoj ve výši tis. Kč. Příjmy aparátu ministerstva (ostatní příjmy), příjmy podřízených organizačních složek státu, příjmy ze splátek z návratných finančních výpomocí, dividendy vyplacené ČMZRB z titulu majetkové účasti státu narozpočtované v celkové výši tis. Kč byly splněny na 171,77 %. Příznivé plnění těchto příjmů ovlivnily především vyšší příjmy z dividend ČMZRB, příjmy PÚ za zkoušení a označování drahých kovů a splátky návratných finančních výpomocí. 1718 Struktura příjmů: Ukazatel tis. Kč Schválený Rozpočet Skutečnost Plnění rozpočet po změnách % 2007 sl.3/sl Příjmy kapitoly MPO celkem ,14 v tom: příjmy ze strukturálních fondů EU ,71 příjmy z NF MF na OPPP podle usnesení vlády ,00 splátky návratných finančních výpomoci ,06 příjmy z vlastní činnosti aparátu ministerstva ,62 z toho: dividendy ČMZRB ,62 ostatní příjmy aparátu ministerstva převod z rezervního fondu aparátu ministerstva bez podřízených OSS APARÁT ministerstva celkem ,66 organizační složky státu v působnosti MPO ,96 převod z rezervního fondu OSS organizační složky státu v působnosti MPO ,96 Příjmy bez převodu z NF MF a strukturálních fondů a převodu z rezervního fondu aparátu ministerstva a podřízených OSS , Zhodnocení příjmů aparátu ministerstva Celkové příjmy za rok 2007 byly plněny v částce tis. Kč, což představuje 109,66 % z upraveného rozpočtu ve výši tis. Kč. Na dosažených příjmech se podílely příjmy z prostředků strukturálních fondů EU poukázaných z NF MF v celkové výši tis. Kč na OPPP a na OPRLZ. Dále byly z NF MF poukázaný prostředky ve výši tis. Kč na financování OPPP na základě příslušných usnesení vlády. Příjmy ze splátek půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých podnikatelským subjektům zejména za oblast výzkumu a vývoje činily tis. Kč. Příjmy z vlastní činnosti aparátu ministerstva představují částku tis. Kč, z toho jsou příjmy za dividendy ze zisku z akcií Českomoravské záruční a rozvojové banky ve výši tis. Kč, příjmy z pronájmu nebytových prostor ve výši tis. Kč, dále pak úroky ČNB z vkladových účtů MPO ve výši 165 tis. Kč, příjmy za realizované kursové zisky v částce 42 tis. Kč, příjmy za poskytování služeb ve výši tis. Kč a odvod prostředků ze zrušené příspěvkové organizace ČEA ve výši tis. Kč. 1819 Na ostatní příjmech aparátu ministerstva ve výši tis. Kč se podílejí úhrady dobropisů, náhrady škod a pojistné náhrady a nevyčerpané prostředky na mzdy za prosinec 2006 ve výši tis. Kč a dále příjmy za odprodej majetku příspěvkových organizací SVÚM a SVÚOM v částce tis. Kč. Součástí příjmů byl i převod prostředků z rezervního fondu ve výši tis. Kč. V tomto případě se jednalo o účetní převod prostředků převedených do rezervního fondu účelově z minulých let. 1.2 Zhodnocení příjmů podřízených organizačních složek státu Příjmy za rok 2007 činily tis. Kč, byly splněny na 140,96%, došlo tak k přeplnění příjmů o tis. Kč. Na této částce se nejvíce podílí PÚ, ČOI a ÚNMZ. Jedná se o příjmy z vlastní činnosti organizačních složek státu, o příjmy nahodilé a ostatní příjmy. V této částce jsou zahrnuty i převody z rezervních fondů ve výši tis. Kč (PÚ, ČOI, ÚNMZ a ČÚZZS). Puncovní úřad (PÚ) dosáhl příjmů ve výši tis. Kč, došlo tak k přeplnění příjmů o tis. Kč, na čemž se podílel zvýšený zájem veřejnosti o zboží z drahých kovů a tím pak zvýšený zájem zlatníků o puncování nového zboží. V porovnání s posledními pěti roky se jednalo o nejvyšší dosažené příjmy. V celkových příjmech z činnosti PÚ, které činí tis. Kč, jsou zahrnuty příjmy ze zkoušení a označování drahých kovů, tavení a chemických analýz jak od organizací, tak i od občanů. Rovněž jsou zde zahrnuty příjmy z prováděných aukcí cenností a příjmy za prodej řádů, vyznamenání a medailí z majetku státu. Malá část příjmů PÚ je tvořena nahodilými příjmy od organizací a obyvatelstva ve výši tis. Kč. Tyto příjmy jsou tvořeny vybíráním poštovného za cenné zásilky, prodejem vyhlášek a poskytováním dokumentačních služeb. Další příjmy PÚ jsou z pronájmu nemovitostí ve výši 428 tis. Kč, příjmy za prodej motorových vozidel ve výši 174 tis. Kč a ostatní příjmy ve výši 171 tis. Kč. Z rezervního fondu bylo převedeno 396 tis. Kč. Česká obchodní inspekce (ČOI) rozpočtované příjmy ve výši tis. Kč splnila v objemu tis. Kč. Mezi největší příjmové položky patřily příjmy z rozborů vzorků PHM, které nesplňovaly danou normu, ve výši tis. Kč a přijaté sankční platby (náklady řízení podle správního řádu zákona č. 500/2004 Sb.) ve výši tis. Kč. Mezi další položky patřily příjmy z pronájmu kanceláří tis. Kč v budovách, které jsou v majetku ČOI, příjmy z prodeje 3 osobních aut činily 111 tis. Kč, ostatní příjmy a přijaté pojistné náhrady 307 tis. Kč. Z rezervního fondu došlo k převodu 802 tis. Kč (na rozbor vzorků PHM, ICT atd.), vymožené pohledávky z předchozích let činily 588 tis. Kč. Státní energetická inspekce (SEI) dosáhla příjmů ve výši 722 tis. Kč. Jednalo se o příjmy z prodeje investičního majetku 381 tis. Kč, příjmy za pronájem nemovitostí 115 tis. Kč, ostatní 1920 přijaté náhrady 163 tis. Kč, z úroků ze všech bankovních účtů 8 tis. Kč, z prodeje neinvestičního majetku 4 tis. Kč a ostatní příjmy 51 tis. Kč. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) vykázal příjmy ve výši tis. Kč. Podstatnou část příjmů ve výši tis. Kč tvořily příjmy z pronájmu měřící a zkušební techniky, která je formou smluvního nájemného vztahu za úplatu zapůjčena na dobu minimálně 5-ti let příslušným autorizovaným osobám pro zabezpečení činnosti v regulované sféře podle příslušných nařízení vlády. Dále se jedná o příjmy z prodeje ostatního hmotného movitého majetku 35 tis. Kč. V příjmech je zohledněn převod prostředků z rezervního fondu ve výši 847 tis. Kč, z toho 27 tis. Kč týkající se projektu imera, který je spolufinancován z prostředků EU a převod prostředků ve výši 820 tis. Kč na neinvestiční výdaje (normalizace, zkušebnictví, harmonizace) a investiční výdaje (výpočetní technika). Příjmy z úroků činí 3 tis. Kč. Ostatní nedaňové příjmy jsou 280 tis. Kč. V tomto ukazateli jsou zohledněny refundace letenek z Evropské komise za rok 2006 a dobropisy faktur z roku Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (ČÚZZS) dosáhl příjmů ve výši tis. Kč. Největší část příjmů tis. Kč činí platby za odborné činnosti související se zkoušením střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků, výbušných předmětů a pomůcek pro jejich používání a se zkoušením balisticky odolných materiálů a konstrukcí. Dále se jedná o příjmy z prodeje ostatního hmotného movitého majetku 109 tis. Kč, převod prostředků z rezervního fondu 170 tis. Kč, další část příjmů tvoří vyúčtování z minulých let a přijaté náhrady od pojišťovny 101 tis. Kč. Design centrum ČR (DC ČR) nemělo pro rok 2007 stanoveny žádné příjmy. Skutečné příjmy ve výši 9 tis. Kč jsou tvořeny vrácenými zálohami za časopisy a bankovními úroky. 2. Zhodnocení výdajů vlastního ministerstva Do zhodnocení výdajů vlastního ministerstva nejsou zahrnuty dotace poskytnuté podnikatelským a jiným subjektům a příspěvkovým organizacím. Tyto jsou popisovány v samostatných částech tohoto materiálu. Rovněž zde nejsou zahrnuty výdaje na Technickou pomoc spolufinancovaných programů OPPP, OPPI a OPRLZ, výdaje na administraci výzkumu a vývoje a výdaje na projekty zahraniční rozvojové spolupráce a na obnovu Asie, postižené tsunami. Takto očištěné výdaje aparátu ministerstva za rok 2007 činily tis. Kč, tj. 90,30% upraveného rozpočtu ve výši tis. Kč. Část nevyčerpaných prostředků ve výši tis. Kč byla převedena do rezervního fondu. Nevyčerpané prostředky na přípravu předsednictví ČR v Radě EU z této částky činily tis. Kč. 20 Zobrazit více Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího Více Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české Více Srovnání návrhu rozpočtu 2013 se schváleným rozpočtem 2012. Příloha č. 3 Srovnání návrhu rozpočtu se schváleným rozpočtem Příloha č. 3 Samospráva - ORJ 91 9153 - grantová a dotační politika 3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků (v tis. Kč) 522 Neinvestiční Více Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %. Více NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009 H. Souhrn závěrečných účtů kapitol Sešit 3. Kapitoly 353-398 O b s a h Kapitola č. 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 355 Ústav pro studium Více Rozpočet Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad na rok 2007 Schváleno usnesením Výboru RRRSJ č. 43n/2007 ze dne 15.6.2007 Rozpočet Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad na rok 2007 Schváleno usnesením Výboru RRRSJ č. 43n/2007 ze dne 15.6.2007 Tabulka č. 1 - Rozpočet v třídění dle položek a paragrafů Příjmy celkem Více II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil. Více Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého Více Přehled zdrojů informací o EU na Internetu Přehled zdrojů informací o EU na Internetu V češtině: http://www.evropska-unie.cz Delegace Evropské komise v ČR, Informační centrum Evropské unie (ICEU) Přehledně uspořádané aktualizy o Delegaci EK v ČR, Více Roční zpráva o hospodaření za rok 2008 Roční zpráva o hospodaření za rok 2008 červen 2009 OBSAH Seznam používaných zkratek Úvod 1. Hlavní úkoly MPO v roce 2008 a legislativní činnost 2. Hlavní vývojové tendence odvětví v působnosti MPO za rok Více 6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním Více Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Více NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2007 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2007 H. Souhrn závěrečných účtů kapitol Sešit 3. Kapitoly 353-398 O b s a h Kapitola č. 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 355 Ústav pro studium Více Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu Více Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2014/1 schválené v rámci programu 24. zasedání zastupitelstva obce dne 16. Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2014/1 schválené v rámci programu 24. zasedání zastupitelstva obce dne 16. dubna 2014 SOUHRN Schválený rozpočet 2014 Rozpočet obce po Změna Příjmy 3 960 907,00 4 Více PŘÍLOHA Č. 13C POPIS ŘÁDKŮ EDS PŘÍLOHA Č. 13C POPIS ŘÁDKŮ EDS Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 1 Strana 1 z 16 č.řádku INVESTIČNÍ POTŘEBY 60 10 Náklady dokumentace k registraci projektu 60 11 Náklady dokumentace projektu Více Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 1999 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě pokračoval v úspěšném hospodaření a za rok 1999 dosáhl zisku ve výši Více PŘÍLOHA Č. 20C POPIS ŘÁDKŮ EDS PŘÍLOHA Č. 20C POPIS ŘÁDKŮ EDS Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 0 Strana 1 z 17 č.řádku INVESTIČNÍ POTŘEBY 6010 Náklady dokumentace k registraci projektu 6011 Náklady dokumentace projektu 6012 Více Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových Více CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest Více II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních Více SCHVÁLENÝ ROZPOČET MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM PRO ROK 2014 SCHVÁLENÝ ROZPOČET MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM PRO ROK 2014 PŘÍJMY (TŘÍDA 1-4) 1111 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 9 000 000,00 1112 Daň z příjmu fyzických osob ze samostatné Více Vývoj průmyslu v roce 2013 Vývoj průmyslu v roce 2013 Za celý rok 2012 se průmyslová produkce snížila o 0,8 %. Tento vývoj pokračoval i v roce 2013, kdy se pokles v 1. čtvrtletí dále prohloubil (o,4 %). Ve 2. čtvrtletí se propad Více Obsah prezentace. OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů. OP PI a OP VaVpI synergie OPPP 2004-2006 OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů Konference OPP podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období 4. prosince 2007, Praha ng. Miroslav Elfmark Více 29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář Více Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice Více Rozpočtový výhled. na roky 2015 až 2017. statutárního města. České Budějovice Rozpočtový výhled statutárního města České Budějovice na roky 2015 až 2017 tis. Kč STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE ROZPOČTOVÝ VÝHLED NA ROKY 2015-2017 Porovnání schváleného rozpočtu, upraveného rozpočtu, Více CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY. Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů. Naši klienti CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY Pavel Vinohradník Ředitel Divize Strukturální fondy CzechInvest Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů Zájemcům poskytujeme následující služby: administrace Více ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2013 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2013 KAPITOLA 322 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU OBSAH Seznam používaných zkratek... 5 Úvod... 7 1. Přehled hlavních úkolů Ministerstva průmyslu a obchodu a jeho legislativních Více Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Více NÁVRH ROZPOČTU MĚSTA NEJDEK NA ROK 2009 NÁVRH ROZPOČTU MĚSTA NEJDEK NA ROK 2009 1) Návrh rozpočtu 2) Přílohy 1 až 8 k návrhu rozpočtu 3) Komentář k návrhu rozpočtu města Nejdek na rok 2009 4) Pracovní materiál k návrhu rozpočtu Projednáno a Více Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 [email protected] Diagnostický ústav Více Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace Více PŘÍLOHA Č. 3 C) POPIS ŘÁDKŮ ISPROFIN PŘÍLOHA Č. 3 C) POPIS ŘÁDKŮ ISPROFIN Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 1 Strana 1 z 11 č.řádku INVESTIČNÍ POTŘEBY 60 001 Náklady dokumentace k registraci akce Náklady na studie, zpracování investičních Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2014/2 schválené v rámci programu 26. zasedání zastupitelstva obce dne 27. června 2014 SOUHRN PŘÍJMY NÁVRH ROZPOČTU MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM PRO ROK 2015 PŘÍJMY (TŘÍDA 1-4) ODPA POL TEXT UZ CZK 1111 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 9 500 000,00 1112 Daň z příjmu fyzických Více PŘÍLOHA Č. 3 C) POPIS ŘÁDKŮ IS EDS/SMVS PŘÍLOHA Č. 3 C) POPIS ŘÁDKŮ IS EDS/SMVS Řízená kopie elektronická Vydání: 1.3 Revize: 3 Strana 1 z 15 č.řádku INVESTIČNÍ POTŘEBY 6010 Náklady dokumentace k registraci projektu 6011 Náklady dokumentace Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2015/4 schválené v rámci programu 7. zasedání zastupitelstva obce dne 9. června 2015 SOUHRN PŘÍJMY Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2015/4 schválené v rámci programu 7. zasedání zastupitelstva obce dne 9. června 2015 SOUHRN Rozpočet obce na rok 2015 RO 2015/1 RO 2015/2 RO 2015/3 RO 2015/4 Změna Více Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Bilance příjmů a výdajů za rok 2012 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2012 bylo schodkové se saldem Více PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku Více Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad Více Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2014/3 schválené v rámci programu 27. zasedání zastupitelstva obce dne 25. září 2014 Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2014/3 schválené v rámci programu 27. zasedání zastupitelstva obce dne 25. září 2014 30.12.2013 po RO 2014/1 SOUHRN Rozpočet obce po Změna Příjmy 3 960 907,00 4 133 Více R O Č N Í Z P R Á V A HC DUKLA PRAHA Č.j. 7/2007-HC Dukla Počet listů: 6 Schvaluji: Mgr.Vladimír Orság V Praze dne : 20.4.2007 R O Č N Í Z P R Á V A HC DUKLA PRAHA P R A H A 2007 V souladu s ustanovením 21 odstavec 3 zákona č. 218/2000 Sb., Více Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2009 DOMOV SLUNEČNÍ DVUR, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, JESTŘEBÍ 126, 47161 JESTŘEBÍ, IČ: 48282936 ZASTOUPENÁ ŘEDITELEM ING. PAVLEM KOSEM ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov Více Podpora podnikání v České republice Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního Více NÁVRH ROZPOČTU OBCE BĚLOTÍN NA ROK 2015 NÁVRH ROZPOČTU OBCE BĚLOTÍN NA ROK 2015 Část A - PŘÍJMY v tis. Kč PAR POL TEXT tisíc Kč 1111 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti 3 809 1112 Daň z příjmu fyzických osob ze SVČ 160 1113 Daň z Více Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Člen skupiny UniCredit Group Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, Více Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013 Více Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu České republiky 2014 - příjmy (v mil. Kč) V. Tabulková část Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2014 příjmy Tabulka č. 2: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2014 výdaje Tabulka č. 3: Příjmy kapitol r. 2014 Tabulka č. 4: Výdaje Více Část 1 Obsah dokumentace podprogramu Příloha č. 1 k vyhlášce č. 231/2005 Sb. Údaje dokumentace programu Část 1 Obsah dokumentace podprogramu 1. Identifikační údaje a systém řízení podprogramu na formuláři S05 210. 2. Harmonogram přípravy Více 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace. 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 19, příspěvková organizace. 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 19, příspěvková organizace Majetek školy Škola se 1.1.2001 stala příspěvkovou organizací zřízenou Více Rozpočet a finanční vize měst a obcí Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit Více Čerpání rozpočtu výdajů Čerpání rozpočtu výdajů upravený rozpočet skutečnost I. hledisko třídění výdajů 1. kapitálové výdaje 4 741 000,00 Kč 4 966 979,66 Kč 104,77 % 2. běžné (provozní) výdaje 83 241 404,55 Kč 82 989 249,83 Kč Více Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČ: 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 centrum@tloskov. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČ: 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 [email protected] Diagnostický ústav sociální Více Materiál pro jednání Předsednictva Rady hospodářské a sociální dohody České republiky dne 16.12.2009 Materiál pro jednání Předsednictva Rady hospodářské a sociální dohody České republiky dne 16.12.2009 Návrh krátkodobých opatření pro východiska z krize a řešení jejích důsledků Předkládá: Pracovní tým Více 19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2012 DOMOV RASPENAVA, příspěvková organizace FUČÍKOVA 432, 464 01 Raspenava, IČO 71220089 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE: Pavel Chroust, Ředitel ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE V Více ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace Více III. Návrh komodit určených pro standardizaci a návrh pravidel centrálního nákupu státu I. Návrh seznamu komodit určených pro standardizaci III. Návrh komodit určených pro standardizaci a návrh pravidel centrálního nákupu státu Pro komodity související s provozem ústředních orgánů státní správy a jejich podřízených organizací 1 stanoví ministerstvo Více Čerpání rozpočtu výdajů Čerpání rozpočtu výdajů upravený rozpočet skutečnost I. hledisko třídění výdajů 1. kapitálové výdaje 3 169 000,00 Kč 3 256 551,05 Kč 102,76 % 2. běžné (provozní) výdaje 90 484 120,00 Kč 85 427 565,46 Kč Více Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním Více Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah Více Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč Více Programy pro malé a střední podnikatele připravované výzvy a hodnocení přijatých programů Programy pro malé a střední podnikatele připravované výzvy a hodnocení přijatých Konference OPPI podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období 4. prosince 2007, Praha RNDr. Lenka Více V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna Více Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace Více Sbírka zákonů ČR Předpis č. 475/2013 Sb. Sbírka zákonů ČR 475/213 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 475/213 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 214 a o změně zákona č. 54/212 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 213, ve Více Kód řádku. 5010 Náklady dokumentace k registraci projektu. 5011 Náklady dokumentace projektu. 5012 Náklady řízení přípravy a realizace projektu 5010 Náklady dokumentace k registraci projektu 5011 Náklady dokumentace projektu 5012 Náklady řízení přípravy a realizace projektu 5014 Náklady inženýrské činnosti projektu 5019 Jiné náklady přípravy a Více II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová Více ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2014 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2014 KAPITOLA 322 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU OBSAH Seznam používaných zkratek... 3 Úvod... 5 1. Přehled hlavních úkolů Ministerstva průmyslu a obchodu a jeho legislativních Více I. Hlavní město Praha celkem I. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2011 schodkem v celkové výši 1 970 372,78 tis. Kč. Na tomto výsledku se podílí Více Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 Ministerstvo financí Odbor vnějších vztahů a komunikace Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana, 118 10 Tel.: 257 042 660 Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 2. června 2014 K 31. 5. 2014 dosáhly Více IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu V souladu s ustanovením 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech Více Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace Program MARKETING Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace Program MARKETING Identifikace výzvy: MARKETING I Operační program Podnikání a inovace Správcem programu (poskytovatelem dotace) je Ministerstvo průmyslu Více Roční zpráva. Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci za rok 2005 Roční zpráva Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci za rok 2005 V Olomouci dne : 23.ledna 2006 MUDr. Zdeněk Nakládal ředitel Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem Více Příloha č.5 Dokumentace programu 113 310. Str.1 Příloha č.5 Dokumentace programu 113 310 Přehled faktur a smluv k závěrečnému vyhodnocení akce: č.řádku č.řádku 11331X XXXX DOTACE dodavatel č.smlouvy smluvní cena NEINV INV číslo faktury NEINV INV zdan.plnění Více Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu Více 25.509,29 6.455,61 2.735,84 11.242,82 26.570,67 7.325,71 1.425,86 13.658,37 48.980,62 45.943,56 41.845,62 4.327,79 35.015,91 18.281,32 46. Město Jevíčko dosáhlo: v tis. Kč Rok 2009 Rok 2010 daňové příjmy: nedaňové příjmy kapitálové příjmy: přijaté dotace: 25.509,29 6.455,61 2.735,84 11.242,82 26.570,67 7.325,71 1.425,86 13.658,37 celkové Více Roční zpráva o hospodaření za rok 2011 Roční zpráva o hospodaření za rok 211 Červen 211 OBSAH Seznam používaných zkratek... 4 Úvod... 6 1. Přehled hlavních úkolů Ministerstva průmyslu a obchodu a jeho legislativních činností v roce 211... 6 Více Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání Více 1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Více Rozpočet Obce Studenec na rok 2006 Číslo řádku Obce Studenec na rok 2006 Položky rozpočtu Příjmy rozpočtu Skutečnost na rok 2006 1 Daň z příjmu FO - závislá činnost 2 450 2 506 2 580 2 Daň z příjmů FO - podnikání 1 920 1 799 1 850 3 Daň Více R O Z V A H A ( B I L A N C E ) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2002 Sb. s účinností pro organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace R O Z V A H A ( B I L A N C E ) ( v tis. Kč na dvě desetinná Více ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2011 ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY A PLNĚNÍ ÚKOLŮ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2012 Obsah A) Základní údaje o organizaci k 31. 12. 2012 3 B) Vyhodnocení závazných ukazatelů 4 1. Dotace z rozpočtu MŠMT 4 2. Dotace Více I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU. I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti O B S A H I. PRŮVODNÍ ZPRÁVA strana I. 1. ÚVOD 9 I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU 14 I. 3. PŘÍJMY KAPITOLY MO 17 I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku Více Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace Více Obec Grygov Schválený rozpočet obce pro rok 2015 Rozpočet obce pro rok 2015 schválen zastupitelstvem obce na veřejném zasedání zastupitelstva obce dne 25.3.2015. Příjmová část (třída 1+2+3+4) 1111 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://www.kamennevrchy.cz/povinne-info/newscbm_598738/61/

Povinné info :: Kamenné vrchy Domů › Povinné info Povinné informace Svazku obcí Kamenné vrchy Dokumenty zveřejňované za Svazek obcí Kamenné vrchy podle zákona 250/2000 Sb. Zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou zveřejněny v elektronické podobě na webových stránkách svazku www.kamennevrchy.cz a k nahlédnutí v listinné podobě v sídle svazku v kanceláři finančního odboru na Městském úřadu Luby.:-) V Lubech 8.6.2020 Valná hromada Svazku obcí Kamenné vrchy Dne 18. 6. 2020 se bude konat valná hromada Svazku obcí Kamenné vrchy, blíže viz pozvánka 2020-06-18-Pozvánka na VH Kamenné Vrchy.pdf (386,4 kB) V Lubech dne 31.5.2020 Oznámení o zveřejnění návrhu závěrečného účtu za rok 2019 a zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Svazku obcí Kamenné vrchy za rok 2019 V souladu s § 39 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, oznamujeme, že návrh závěrečného účtu za rok 2019 je zveřejněn v elektronické podobě zde na stránkách svazku www.kamennevrchy.cz, a možnost nahlédnout do jeho listinné podoby je v kanceláři finančního odboru Městského úřadu v Lubech. Návrh závěrečného účtu včetně zprávy z průzkumu hospodaření za rok 2019.pdf (9,2 MB) V Lubech dne 29. 11. 2019 Schválený rozpočet na rok 2020 a rozpočtové opatření 2-2019 Schválený rozpočet 2020.pdf (425334) Rozpočtové opatření 2-2019.pdf (365628) V Lubech dne 13. 11. 2019 Dne 28. 11. 2019 se bude konat valná hromada Svazku obcí Kamenné vrchy, blíže viz pozvánka 2019-11-28-pozvánka VH.pdf (399858) V Lubech dne 11. 11. 2019 Návrh rozpočtu Svazku obcí Kamenné vrchy pro rok 2020 Rozpočet 2020 - návrh.pdf (224955) V Lubech dne 2. 7. 2019 Rozpočtové opatření 1-2019.pdf (197735) Oznámení o zveřejnění schváleného závěrečného účtu za rok 2018 a schválené zprávy o přezkumu hospodaření za rok 2018 V souladu s § 39 odst. 10 zákona č. 250/2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů oznamujeme, že schválený závěrečný účet za rok 2018 a schválená zpráva o přezkumu hospodaření za rok 2018 jsou zveřejněny v elektronické podobě na stránkách svazku www.kamennevrchy.cz, a možnost nahlédnout do jejich listinných podob je v kanceláři finančního odboru Městského úřadu v Lubech. Více zde: Závěrečný účet DSO Kamenné vrchy 2018 - schválený.pdf (863871) V Lubech dne 27. 5. 2019 Dne 13. 6. 2019 se bude konat valná hromada Svazku obcí Kamenné vrchy, blíže viz pozvánka 2019-06-13-Pozvánka na VH Kamenné Vrchy.pdf (398131) V Lubech dne 15. 5. 2019 Oznámení o zveřejnění návrhu závěrečného účtu za rok 2018 a zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Svazku obcí Kamenné vrchy za rok 2018 V souladu s § 39 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, oznamujeme, že návrh závěrečného účtu za rok 2018 je zveřejněn v elektronické podobě zde na stránkách svazku www.kamennevrchy.cz, a možnost nahlédnout do jeho listinné podoby je v kanceláři finančního odboru Městského úřadu v Lubech. zav. ucet a zprava dso 2018.pdf (776897) V Lubech dne 13. 12. 2018 Rozpočet 2019-rozpis.pdf (213113) V Lubech dne 20. 11. 2018 Dne 13. 12. 2018 se bude konat valná hromada Svazku obcí Kamenné vrchy, blíže viz pozvánka 2018-12-13-pozvánka VH.pdf (399882) V Lubech dne 19. 11. 2018 Návrh rozpočtu Svazku obcí Kamenné vrchy pro rok 2019 Rozpočet 2019 - návrh.pdf (212678) V Lubech dne 31. 10. 2018 Dne 8. 11. 2018 se bude konat valná hromada Svazku obcí Kamenné vrchy, blíže viz pozvánka 2018-11-08-Pozvánka na VH Kamenné Vrchy.pdf (400030) V Lubech dne 7. 6. 2018 Rozp. opatření 1-2018 (2).pdf (36478) V Lubech dne 6. 6. 2018 Oznámení o zveřejnění schváleného závěrečného účtu za rok 2017 a schválené zprávy o přezkumu hospodaření za rok 2017 V souladu s § 39 odst. 10 zákona č. 250/2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů oznamujeme, že schválený závěrečný účet za rok 2017 a schválená zpráva o přezkumu hospodaření za rok 2017 jsou zveřejněny v elektronické podobě na stránkách svazku www.kamennevrchy.cz, a možnost nahlédnout do jejich listinných podob je v kanceláři finančního odboru Městského úřadu v Lubech. Závěrečný účet schv. - zpráva 2017.pdf (725258) V Lubech dne 15. 5. 2018 Oznámení o zveřejnění návrhu závěrečného účtu za rok 2017 a zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Svazku obcí Kamenné vrchy za rok 2017 V souladu s § 39 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, oznamujeme, že návrh závěrečného účtu za rok 2017 je zveřejněn v elektronické podobě zde na stránkách svazku www.kamennevrchy.cz, a možnost nahlédnout do jeho listinné podoby je v kanceláři finančního odboru Městského úřadu v Lubech. Návrh záv. účetu - zpráva DSO Kam. vrchy 2017.pdf (727825) V Lubech dne 18. 12. 2017 Rozpočet 2018..pdf (226681) Schválený střednědobý výhled na roky 2019 - 2023 Rozp. výhled 2019-23.pdf (299775) Rozpočtová opatření 2-2017.pdf (216123)

https://docplayer.cz/14775445-U-s-n-e-s-e-n-i-z-17-zasedani-zastupitelstva-obce-ludgerovice-konaneho-dne-7-12-2005-v-obecnim-dome-v-ludgerovice.html

U S N E S E N Í. z 17. zasedání Zastupitelstva obce Ludgeřovice, konaného dne v Obecním domě v Ludgeřovice - PDF Stažení zdarma U S N E S E N Í. z 17. zasedání Zastupitelstva obce Ludgeřovice, konaného dne v Obecním domě v Ludgeřovice Download "U S N E S E N Í. z 17. zasedání Zastupitelstva obce Ludgeřovice, konaného dne 7.12.2005 v Obecním domě v Ludgeřovice" 1 U S N E S E N Í z 17. zasedání Zastupitelstva obce Ludgeřovice, konaného dne v Obecním domě v Ludgeřovice 1. a) Zastupitelstvo obce (dále ZO) vzalo na vědomí, že v souladu s ustanovením 55 odst.2 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb, o volbách do zastupitelstev obcí zanikl na základě rezignace dnem mandát člena Zastupitelstva obce Ludgeřovice ing. Janu Kamradkovi. b) ZO vzalo na vědomí, že v souladu s ustanovením 56 odst.1 zákona č.491/2001 Sb, náhradník z kandidátní listiny ČSSD v pořadí podle 45 odst.5 výše citovaného zákona p.vlastimil Janota, a to dnem c) ZO vzalo na vědomí, že v souladu s ustanovením 55 odst.2 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb, o volbách do zastupitelstev obcí zanikl na základě rezignace dnem mandát člena Zastupitelstva obce Ludgeřovice ing. Marlen Stejskalové. d) ZO vzalo na vědomí, že v souladu s ustanovením 56 odst.1 zákona č.491/2001 Sb, náhradník z kandidátní listiny ODS v pořadí podle 45 odst.5 výše citovaného zákona p.miroslav Pröschl, a to dnem e) ZO bere na vědomí, že v souladu s ustanovením 55 odst.2 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb, o volbách do zastupitelstev obcí, zanikl na základě rezignace dnem mandát člena Zastupitelstva obce Ludgeřovice p.miroslavu Pröschlovi. f) ZO vzalo na vědomí, že v souladu s ustanovením 56 odst.1 zákona č.491/2001 Sb, náhradník z kandidátní listiny ODS v pořadí podle 45 odst.5 výše citovaného zákona p. Roman Dinter, a to dnem ZO schválilo program jednání předložený starostou obce rozšířený o bod 15 požadavek JSDH Ludgeřovice a rozhodlo, že o každém bodu programu jednání se bude hlasovat samostatně a veřejně. 3. a) ZO schválilo zapisovatelku: p.annu Fialovou Sčítáním hlasů pověřilo : ing.jindřicha Hudečka Ověřovatelé dnešního zápisu : p.kamil Bunček, p.jan Mařádek Návrhovou komisi ve složení: předseda ing.jiří Hofrichter členové ing.ladislav Ráček, p.marcela Košáková b) ZO vzalo na vědomí platnost zápisu ze zasedání ZO č.16 konaného dne ZO schválilo zprávu tajemníka OÚ o kontrole usnesení zastupitelstva obce č. 8, 21, 10, 11, 14,1 a a) ZO ruší své usnesení č. 4.3.a) ze dne , týkající se odkoupení stavby přístřešku s posezením u klubovny TJ Ludgeřovice, včetně zámkové dlažby pod přístřeškem a přípojky dešťové kanalizace, obcí Ludgeřovice. 1 2 5.1 b) ZO rozhodlo o odkoupení ideální ½ stavby Přístřešek s posezením u klubovny TJ Ludgeřovice na pozemku parc.č. 1161/1 v k.ú. Ludgeřovice, od p. Kamila Kolenka, bytem.., včetně zámkové dlažby pod přístřeškem a přípojky dešťové kanalizace. Odkoupení bude realizováno společně s TJ Ludgeřovice, která se stane vlastníkem taktéž ideální ½ stavby. Kupní cena bude dle znaleckého posudku, zpracovaného Ing. Erichem Havlíkem, činit ,- Kč a její platba bude prováděna postupným umořováním úlevou z nájmu klubovny TJ Ludgeřovice, kterou p. Kamil Kolenko provozuje a má pronajatou od obce a TJ Ludgeřovice. 5.1 c) ZO zmocňuje starostu k podpisu kupní smlouvy dle bodu 5.1 b) tohoto usnesení. 5.2 a) ZO schválilo záměr směny a prodeje pozemku parc.č. 2760/1 orná půda v k.ú. Hlučín o výměře 354 m 2, který je ve vlastnictví MUDr. Ericha Pudicha, bytem za část obecního pozemku parc.č. 387/2 trávní porost v k.ú. Ludgeřovice. Případný cenový rozdíl nebo rozdíl ve výměrách zmiňovaných pozemků, vzniklých geometrickým plánem, bude mezi smluvními stranami finančně dorovnán v ceně za 1 m 2 dle znaleckého posudku. 5.2 b) ZO pověřilo starostu k přípravě podkladů pro směnu a prodej (znalecký posudek, geometrický plán) dle bodu 5.2 a) tohoto usnesení. Hlasování pro : 17 proti: 0 zdržel se: a) ZO schválilo odkoupení části pozemku parc.č. 116 ost. plocha, ost. komunikace v k.ú. Ludgeřovice místní komunikace ul. Na Svahu, od manž. Gerharda a Gertrudy Ostárkových, bytem.., za cenu 30,- Kč/m 2. Výměra kupovaného pozemku bude upřesněna geometrickým plánem. Hlasování pro : 13 proti : 2 zdržel se: b) ZO zmocnilo starostu obce k podpisu kupní smlouvy dle bodu 5.3 a) tohoto usnesení. Hlasování pro : 15 proti : 2 zdržel se: a) ZO schválilo záměr prodeje částí pozemků parc.č. 2570/1 a 2570/2 v k.ú. Ludgeřovice, které jsou ve vlastnictví obce. Přesná výměra prodávaných částí bude stanovena geometrickým plánem pro rozdělení pozemků a stanovení věcného břemene pro přístup a údržbu zatrubněného melioračního toku. 5.4 b) ZO pověřilo starostu k přípravě podkladů pro prodej dle bodu 5.4 a) tohoto usnesení a zveřejnění záměru prodeje před konečným rozhodnutím Zastupitelstva. 6.1 a) ZO rozhodlo o pořízení územního plánu obce Ludgeřovice změny č. 3, za podmínek uvedených v důvodové zprávě, která je součástí materiálů jednání Zastupitelstva. Hlasování pro : 17 proti : 0 zdržel se : 0 2 3 6.1 b) ZO rozhodlo pořízení územního plánu obce Ludgeřovice změny č. 3 uplatnit (v souladu s ust. 14 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řadu, v platném znění) u pověřeného pořizovatele Obecního úřadu s rozšířenou působností, kterým pro obec Ludgeřovice je MěÚ Hlučín, odbor výstavby. Zpracovatelem ÚP změny č. 3 bude Urbanistické středisko Ostrava. 6.1 c) ZO rozhodlo, že osnovou úkolu pro zpracování ÚP obce Ludgeřovice změny č. 3 je grafická příloha se zákresem části pozemku parc.č. 1759/5, změnou dotčené. 6.2 a) ZO rozhodlo o zahájení prací spojených s pořízením územního plánu obce Ludgeřovice změny č b) ZO rozhodlo pořízení územního plánu obce Ludgeřovice změny č. 4 uplatnit (v souladu s ust. 14 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění) u pověřeného pořizovatele obecního úřadu s rozšířenou působností, kterým pro obec Ludgeřovice je MěÚ Hlučín, odbor výstavby. Zpracovatelem ÚP změny č. 4 bude Urbanistické středisko Ostrava. 6.2 c) ZO schvaluje osnovu úkolu na zpracování změn č. 4 územního plánu obce Ludgeřovice, zpracovanou komisí pro výstavbu a ŽP dne a projednanou a schválenou Radou obce dne a) ZO schválilo dohodu o narovnání s Charitou Hlučín ve věci společného financování provozu DPS sv.mikuláše v roce b) ZO rozhodlo o zrušení dohody o užívání nemovitosti - DPS sv.mikuláše mezi obcí Ludgeřovice a Charitou Hlučín. 7. c) ZO rozhodlo o poskytnutí veřejné podpory Charitě Hlučín na financování provozu DPS sv.mikuláše v Ludgeřovicích pro rok ZO rozhodlo o konání veřejné sbírky obce na podporu financování provozu DPS sv.mikuláše s tím, že sbírka bude probíhat v období od do ZO schválilo realizaci rozpočtového opatření č.2 způsobem, uvedeným v předložené důvodové zprávě. 10. ZO schválilo rozpočtové hospodaření obce do doby schválení rozpočtu na r dle zásad rozpočtového provizoria, které jsou v důvodové zprávě k tomuto bodu jednání. 11. a) ZO schválilo plán práce kontrolního výboru ZO na rok 2006 dle návrhu předloženého předsedou kontrolního výboru p. Ladislavem Matušíkem. 3 4 11. b) ZO schválilo plán práce finančního výboru ZO na rok 2006 dle návrhu předloženého předsedou finančního výboru Ing. Přemyslem Váňou. 12. ZO schvaluje konání řádných zasedání Zastupitelstva obce Ludgeřovice v roce 2006 v termínech: , , a ZO schválilo v souladu s ustanovením 84, odstavcem 1), písmena x) zákona 128/2000 Sb. o obcích v platném znění na svém zasedání konaném dne zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, uvedené v přiložené důvodové zprávě. Hlasování pro: 17 proti : 0 zdržel se: ZO vzalo na vědomí zprávu o strategii rozvoje obce Ludgeřovice. Ze zasedání ZO odešla MUDr.Jana Kaniová. 15. ZO rozhodlo o pořízení nového zásahového vozidla pro potřeby JSDH Ludgeřovice. ZO rozhodlo pořídit toto vozidlo v roce 2006, financování bude provedeno formou finančního leasingu na dobu 60-ti měsíců. Hlasování pro : 0 proti : 9 zdržel se: 7 Návrh nebyl přijat. 17. ZO vzalo na vědomí zprávu návrhové komise o průběhu jednání 17. zasedání ZO Ludgeřovice. Na jednání bylo dle prezenční listiny přítomno celkem: 17 členů zastupitelstva obce. Omluveni: Ing.Přemysl Havlík, Ing.Jan Vjačka, p.jiří Hawlik, MUDr.Petr Bělan Neomluveni: -- Za návrhovou komisi : Předseda : ing.jiří Hofrichter Členové : ing.ladislav Ráček, MUDr.Petr Bělan v Ludgeřovicích Mgr.Petr Kolarz starosta obce Ing.Petr Baránek místostarosta obce Za správnost: A.Fialová 4 RO 92. VÝTAH z USNESENÍ z 92. zasedání Rady obce Ludgeřovice (dále RO), konaného dne od 15:00d. v kanceláři starosty obce VÝTAH z USNESENÍ z 92. zasedání Rady obce Ludgeřovice (dále RO), konaného dne od 15:00d. v kanceláři starosty obce. Přítomní: Hosté: Omluven: Mgr. Daniel Havlík, Mgr. Helena Pipreková, MUDr. Taťána Kačmařová,

https://www.advokatijelinek.cz/post/institut-nezbytn%C3%A9-cesty-o%C4%8Dima-soudn%C3%AD-praxe

AK Jelínek Aktualizace: 4. pro 2019 Nezbytnou cestou se obecně na jedné straně chápe oprávnění vlastníka pozemku, jenž není dostatečně spojen s veřejnou cestou, k aktivnímu výkonu práva cesty přes sousední pozemek a na druhé straně povinnost vlastníka sousedního pozemku výkon takového práva strpět. Obdobné vymezení nezbytné cesty obsahovala česká právní úprava po novele z roku 2000 již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, která byla dotvářena judikaturou. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) pak přinesl mnohem propracovanější úpravu institutu nezbytné cesty a tím přispěl k dalšímu rozvoji judikatury k tomuto tématu. Cílem článku je přinést komplexní pohled na judikaturu týkající se zřizování nezbytné cesty. Hned na úvod bychom se měli zabývat otázkou, jakou měrou je použitelná judikatura k předchozí právní úpravě. Tímto problémem se Nejvyšší soud zabýval v řadě svých rozhodnutích, v nichž došel k závěru, že: „judikaturu týkající se zřízení práva cesty podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. lze přiměřeně (tam, kde nový zákoník nemá obsahově odlišnou úpravu) použít i při zřizování nezbytné cesty podle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.“[1] K závěru ohledně přiměřeného použití judikatury k předchozí právní úpravě na problematiku zřizování nezbytné cesty pak Nejvyšší soud přistoupil i ve svých dalších rozhodnutích[2], v důsledku čehož je možné považovat hledání odpovědi na výše položenou otázku za uzavřené. Právo nezbytné cesty občanský zákoník v platném a účinném znění upravuje v §§ 1029 – 1036. K tomu, aby mohlo dojít ke zřízení nezbytné cesty, je zapotřebí kumulativní naplnění několika následujících podmínek. Tyto podmínky vymezuje § 1029 občanského zákoníku, dle nějž: (1) Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Za stěžejní podmínkou pro zřízení práva cesty považujeme nedostatečné spojení nemovité věci s veřejnou cestou. V praxi k takovému případu může například dojít v situaci, kdy osoba A zdědí stavbu, která je celá obklopena pozemkem patřícím osobě B a osoba A nemá možnost se k této stavbě dostat jinak, než přes pozemek osoby B. Pro zajištění přístupu k této stavbě se pak bude muset osoba A domáhat zřízení práva cesty. Výkladový problém může nastat, pokud si položíme otázku: Co se rozumí veřejnou cestou? Odpověď na ni najdeme v judikatuře Nejvyššího soudu, dle nějž se: „“veřejnou cestou" se rozumí i účelová komunikace.“[3] Dále zákon upravuje podmínku, dle které právo cesty musí být zřízeno v potřebném rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci. Zároveň však soud musí dbát na to, aby byl soused výkonem práva cesty co nejméně obtěžován. K tomu se vyslovil Nejvyšší soud ve svém usnesení se sp. zn. 22 Cdo 5235/2014, ve kterém uvádí: „jestliže je třeba při rozhodování o povolení nezbytné cesty vážit, zda by újma vzniklá zřízením práva nezbytné cesty vlastníkovi pozemku převyšovala újmu vzniklou vlastníkovi stavby odepřením tohoto práva, nelze tím rozumět, že je třeba jen poměřit náklady, které by musel žalobce vynaložit na dosažení sledovaného cíle jiným způsobem s újmou způsobenou omezením hospodaření na zatěžovaném pozemku. Újma žalovaného v neposlední řadě spočívá v tom, že obecná cena jeho nemovitostí v důsledku zatížení klesne, tato újma je vyjádřitelná v penězích. Je třeba přihlížet k dalším případným omezením, a to takovým, která lze finančně vyčíslit jen obtížně (např. provoz stanice handicapovaných živočichů nelze zohlednit jen z ekonomického hlediska).“[4] Za zmínku stojí, že soud není v otázce rozsahu nezbytné cesty návrhem žalobce vázán a jak vyplývá z názorů Nejvyššího soudu, zřízení nezbytné cesty představuje určitý způsob vypořádání vztahu mezi vlastníkem nemovitosti, ke které má být zřízen přístup a vlastníkem sousedního pozemku ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád.[5] Je tak věcí uvážení soudu, kudy nezbytná cesta povede a jaký bude její potřebný rozsah. Soud tedy musí sám zvážit, jaká varianta je pro vlastníka panujícího pozemku nejvýhodnější, avšak na druhou stranu musí sousední pozemek zatěžovat v co nejmenší možné míře. S tímto souvisí i rozsudek, v němž se Nejvyšší soud zabýval proporcionalitou rozsahu práva cesty. Dospěl v něm k závěru, že i přesto, že se právo cesty skládá jak z práva přes pozemek procházet, tak z práva přes něj projíždět, tak není vyloučeno „aby bylo výjimečně zřízeno věcné břemeno spočívající jen v právu chůze po přilehlém pozemku. O takový případ jde, když příjezd motorovými vozidly měl vlastník stavby zajištěn k hranici zatíženého pozemku, přičemž krátká několikametrová vzdálenost od této hranice ke vchodu jeho domu nevybočila z obvyklé vzdálenosti staveb od místa příjezdu k nim.“[6] Občanský zákoník v § 1030 přiznává vlastníkovi sousedního pozemku za nezbytnou cestu úplatu a odčinění újmy, není-li již odčiněno úplatou.[7] Tato úplata může být stanovena v podobě jednorázové platby nebo ve formě opakujících se dávek po dobu trvání práva nezbytné cesty. Z § 1035 odst. 1 občanského zákoníku rovněž vyplývá, že při zániku práva nezbytné cesty se úplata nevrací ani nijak nevypořádává. Odst. 2 dále uvádí, že v případě, že úplata byla sjednána v pravidelně se opakujících splátkách, tak při zániku práva nezbytné cesty zaniká rovněž vlastníku panujícího pozemku povinnost tyto splátky hradit. Způsobem určení této úplaty se zabýval i Nejvyšší soud a uvedl, že: „půjde-li o rozsáhlejší omezení vlastnického práva, při kterém bude náhrada určena vyšší částkou, bude obecně náhrada v opakujících se dávkách spravedlivější, protože v případě změny poměrů (např. i při vyšší inflaci) bude možné dávky upravit (§ 163 odst. 1 OSŘ). Nicméně tam, kde jde o poměrně malé omezení vlastníka zatíženého pozemku, a jednorázová náhrada by se pohybovala okolo 10 000 Kč, jako v dané věci, nebo i o něco výše, není, nejsou-li tu mimořádné okolnosti, důvod pro stanovení opakujících se dávek.“[8] Vedle výše zmíněných pozitivních podmínek, občanský zákoník počítá v § 1032 i s podmínkami negativními, které vymezuje následovně: (1) Soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. (2) Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby měly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Tyto podmínky předchozí právní úprava neznala a jejich absence byla velkou měrou suplována judikaturou Nejvyššího soudu. S podmínkou citovanou v předchozím odstavci pod písm. b) souvisí i nedávný nález Ústavního soudu, jímž ÚS zamítl ústavní stížnost stěžovatelky. Ústavní soud ve svém nálezu vyslovil, že: „vlastník nemovité věci, který žádá o povolení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, si již za předchozí zákonné úpravy musel být vědom, že jeho jednání, jímž si hrubou nedbalostí nebo úmyslně způsobil nedostatek přístupu ke své nemovité věci, oslabuje důvody, pro které by mělo být v jeho soukromém zájmu omezeno vlastnické právo jiné osoby. Již tehdy se tím vystavoval riziku, že mu věcné břemeno práva cesty nebude zřízeno. Pakliže § 1032 odst. 1 písm. b) tohoto zákona s touto skutečností výslovně spojil překážku povolení nezbytné cesty, pouze tím upřesnil následek, se kterým vlastník nemovité věci podle rozhodovací praxe dovolacího soudu s ohledem na § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, beztak musel počítat. Dřívější ani současná zákonná úprava mu ostatně nepřiznávaly právo nezbytné cesty, ale pouze stanovily podmínky, za nichž se může domoci jejího povolení konstitutivním rozhodnutím soudu.“[9] Shrneme-li předchozí řádky, dojdeme k závěru, že judikatura k ustanovením upravujícím nezbytnou cestu je vcelku rozsáhlá a udává soudům poměrně konstantní směr, jakým by se měly ve své rozhodovací praxi ubírat. Mgr. Jan Cimburek Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33 Praha – Truhlářská 1108/3, PSČ 110 00 gsm: +420 603 882 361 [1] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4242/2015 ze dne 26. ledna 2016. [2] výběrem např. Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1774/2019 ze dne 26. června 2019. [3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4242/2015 ze dne 26. ledna 2016. [4] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5235/2014 ze dne 10. června 2015. [5] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4205/2014 ze dne 7. července 2016. [6] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2667/2004 ze dne 23. června 2005. [7]Náhrada za zřízení práva nezbytné cesty zahrnuje i náhradu za újmu, kterou vlastník pozemku utrpí, a to i tím, že v důsledku tzv. právní závady – práva cesty svědčícího vlastníku stavby – zpravidla klesne cena zatíženého pozemku i stavby na něm zřízené a že jeho vlastník bude výkonem tohoto práva omezen v užívání pozemku, bude narušeno jeho soukromí apod. (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2854/2010 ze dne 28. dubna 2011). [8] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016 ze dne 28. 2. 2017. [9] Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2408/18 ze dne 17. července 2019. JELÍNEK & PARTNEŘI Sídlo Pardubice: tel/fax: +420 466 310 691 mobil sídlo: +420 724 794 986 datová schránka: apkhs99 bankovní spojení: 281137002/0300 IČ: 28782917 DIČ: CZ28782917 Přesné souřadnice pro navigaci: Pardubice: 49°59".645"N, 15°46".130"E Praha: 50.0896242N, 14.4285942E Pošlete nám rychlou zprávu! © 2019 AK Jelínek & Partneři Veškerá práva vyhrazena! Vytvořil BorisSt. & MarVan

http://kraken.slv.cz/22Cdo3848/2009

22 Cdo 3848/2009 Datum rozhodnutí: 03.11.2009 JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc, a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce I. H., zastoupeného advokátem, proti žalované Ing. E. H., zastoupené advokátem, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 17 C 140/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. května 2009, č. j. 8 Co 326/2009-52, takto: Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. května 2009, č. j. 8 Co 326/2009-52, kterým byl v napadené části, tj. pod bodem II. výroku o nákladech řízení změněn rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 25. března 2009, č. j. 17 C 140/2008-44, tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, není přípustné. V tomto ohledu lze odkázat na konstantní judikaturu dovolacího soudu, podle níž proti výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. února 2004, sp. zn. 21 Cdo 2265/2003, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck pod C 2458). S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání žalované jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalobci náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalované právo, nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).

http://kraken.slv.cz/III.US1387/13

III. ÚS 1387/13 III.ÚS 1387/13 ze dne 19. 9. 2013 Ústavní soud rozhodl dne 19. září 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jana Filipa a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Veroniky Bečvářové, zastoupené JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D., advokátem se sídlem L. Podéště 1883/5, 708 00 Ostrava, proti výroku pod bodem II usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2013 č. j. 11 Co 56/2013 - 33, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 2. května 2013, se stěžovatelka domáhala zrušení výroku pod bodem II usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2013 č. j. 11 Co 56/2013 - 33, a to pro porušení čl. 90 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3 a čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 30. listopadu 2012 č. j. 70 E 84/2012 - 21 vyhověl návrhu oprávněné (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") a nařídil výkon rozhodnutí uložením pokuty 10.000,- Kč povinnému Statutárnímu městu Plzeň - Magistrátu města Plzně. Exekučním titulem byl vykonatelný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28. srpna 2012 č. j. 30 A 15/2012 - 71 ukládající povinnému povinnost rozhodnout v řízení ve věci uložení pořádkové pokuty stěžovatelce, vedeném Magistrátem města Plzně pod č. ODP/5011/09. Exekuční soud povinnému uložil povinnost zaplatit náklady výkonu rozhodnutí v částce 8.220,- Kč. Proti tomuto usnesení podal povinný odvolání. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. ledna 2013 č. j. 11 Co 56/2013 - 33 odvolání povinného odmítl (výrok pod bodem I) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II). V ústavní stížnosti stěžovatelka nesouhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu, kterým jí nebyla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Stěžovatelka namítá, že není pravdou, že jí náklady nevznikly, neboť krajský soud nijak neposoudil její vyjádření k odvolání ze dne 30. ledna 2013, včetně jejího návrhu, aby povinnému byla uložena povinnost nahradit náklady odvolacího řízení. Stěžovatelka je toho názoru, že pokud odvolací soud neshledal na straně "úspěšného" účastníka řízení důvody pro přiznání náhrady účelně vynaložených nákladů a nevypořádal se s jeho návrhem, stejně jako s jeho podrobným a pečlivým vyjádřením k odvolání povinného, porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu. Rozhodnutí odvolacího soudu podle stěžovatelky spočívá na nesprávném, nepřesvědčivém a extrémně nespravedlivém právním posouzení věci. Ústavní soud ve své judikatuře rovněž opakovaně konstatoval, že rozhodování o nákladech řízení před obecnými soudy je zásadně doménou obecných soudů; zobrazují se zde aspekty nezávislého soudního rozhodování. Ústavní soud není tudíž zásadně oprávněn v detailech přezkoumávat jednotlivá rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení (srov. např. sp. zn. I. ÚS 457/05). Otázka náhrady nákladů řízení by mohla nabýt ústavněprávní dimenzi toliko v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení, což by mohlo nastat v důsledku interpretace a aplikace příslušných ustanovení zákona, v nichž by byl obsažen např. prvek svévole. Případy, kdy Ústavní soud ústavní stížnost otevřel věcnému posouzení, jsou výjimečné (např. sp. zn. III. ÚS 224/98, sp. zn. II. ÚS 598/2000, sp. zn. III. ÚS 727/2000, sp. zn. III. ÚS 619/2000, sp. zn. I. ÚS 633/05). Ve vztahu k nyní souzené věci je třeba uzavřít, že případnému pochybení Krajského soudu v Plzni nelze přiznat ústavněprávní rozměr. Obiter dictum lze odkázat na klasickou zásadu římského práva minima non curat praetor, jejímž smyslem je zabránit tomu, aby vrcholné státní orgány, mezi něž Ústavní soud patří, byly odváděny od plnění skutečně závažných úkolů, k jejichž řešení jsou ústavně určeny. Odporuje smyslu ústavního soudnictví, aby přezkum tzv. bagatelních věcí (v posuzované věci jde o náklady řízení v řádu několika tisíc Kč) byl přesouván do řízení před Ústavním soudem.

http://docplayer.cz/1071121-Pravidla-pro-poskytovani-prispevku-a-dotaci-verejnym-vysokym-skolam-ministerstvem-skolstvi-mladeze-a-telovychovy.html

⭐Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Download "Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy" 1 Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (znění 2015) 12 Část první: pravidla pro poskytování příspěvku a dotací Článek 1 Předmět úpravy (1) Podle těchto Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen Pravidla ) se postupuje při poskytování veřejným vysokým školám (dále jen vysoké školy ) a) příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen příspěvek ) podle 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, b) dotace ze státního rozpočtu (dále jen dotace ) podle 18 odst. 5 zákona o vysokých školách na rozvoj vysoké školy (dále jen dotace na rozvoj ), c) dotace podle 18 odst. 5 zákona o vysokých školách na ubytování a stravování studentů. (2) Tato Pravidla upravují postup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) při přijímání žádostí o příspěvek a dotace podle odstavce 1, způsob stvení jejich výše, náležitosti rozhodnutí ministerstva o jejich poskytnutí a způsob kontroly plnění podmínek stvených pro jejich užití a vypořádání. (3) Tato Pravidla se nevztahují na poskytování dotací vysokým školám podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, na poskytování dotací evidovaných v Informačním systému programového financování ani na poskytování dotací, jejichž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie nebo kryté prostředky z Národního fondu nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie, neství-li příslušný manuál operačního programu nebo jiný dokument upravující pravidla poskytování těchto dotací jinak. Článek 2 Žádost o příspěvek a žádost o dotaci (1) Ministerstvo rozhoduje o poskytnutí příspěvku a dotací na základě žádostí vysokých škol, dlouhodobých záměrů vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejných vysokých škol a jejich každoročních aktualizací (dále jen dlouhodobý záměr VŠ ) a dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol, vypracovaného ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen dlouhodobý záměr ministerstva ). Rozpočtová data jsou blíže popsána v části druhé těchto Pravidel. (2) Základní náležitosti žádosti ství zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Žádost musí být písemná. Žádosti vysokých škol o předběžný příspěvek nebo předběžnou dotaci pro příslušný kalendářní rok ministerstvo přijímá od 1. listopadu do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. Ministerstvo může stvit další náležitosti žádosti a termíny, ve kterých žádosti soustřeďuje a projednává. Článek 3 Poskytování informací o dotacích Ministerstvu financí (1) Žádost vysoké školy o dotaci postoupí náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum (dále jen náměstek ) bez zbytečného odkladu tomu útvaru ministerstva, který je oprávněn předávat žádosti o dotaci ke zveřejnění Ministerstvu financí. Žádost o příspěvek se Ministerstvu financí nepředává. (2) Ministerstvo předává ke zveřejnění Ministerstvu financí způsobem stveným rozpočtovými pravidly žádost vysoké školy o dotaci, Rozhodnutí o poskytnutí dotace a další dokumenty 23 a údaje, které jsou rozhodné pro poskytnutí dotace, a to poté, co ze zveřejnění vyloučilo dokumenty, údaje a informace podle příslušných právních předpisů. (3) Opakující se dokumenty a údaje se zveřejňovat nemusejí, ale stačí uvést na ně odkaz. Článek 4 Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a Rozhodnutí o poskytnutí dotace (1) Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku i Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje zejména tyto náležitosti: a) označení poskytovatele názvem a adresou, číslo jednací a popřípadě další údaje vedené v evidenci poskytovatele, b) název rozhodnutí a odkaz na ustvení zákona o vysokých školách, podle kterého se rozhodnutí vydává, c) označení příjemce příspěvku nebo dotace názvem, adresou sídla a identifikačním číslem osoby, d) číslo účtu příjemce, na který bude příspěvek nebo dotace poskytnuta, e) výše příspěvku nebo dotace, f) účel příspěvku nebo dotace, g) období, na které je příspěvek nebo dotace poskytnuta, h) podmínky použití příspěvku nebo dotace a povinnosti příjemce příspěvku nebo dotace, i) den vydání rozhodnutí a jméno a funkce osoby oprávněné jménem ministerstva rozhodnutí podepsat (pokud se den vydání rozhodnutí liší od účinnosti, pak i účinnost). (2) V rozhodnutí se uvedou i další náležitosti vyplývající z právních nebo jiných předpisů. (3) Má-li být příjemci poskytnuta část příspěvku nebo dotace ještě před tím, než bude možné rozhodnout o celkové výši příspěvku nebo dotace na daný účel a rozpočtový rok, vydá se rozhodnutí o předběžném příspěvku nebo předběžné dotaci. Na základě dalšího rozhodnutí se poskytuje pouze příspěvek nebo dotace odpovídající rozdílu celkové výše příspěvku nebo dotace a poskytnutého předběžného příspěvku nebo předběžné dotace. (4) Změna rozhodnutí o poskytnutí příspěvku je přípustná na základě žádosti příjemce; provádí se formou dodatku k rozhodnutí. Změnou rozhodnutí formou dodatku k rozhodnutí se neřeší oprava zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména chyby v psaní a počtech; v těchto případech se vydává opravné rozhodnutí. Opravné rozhodnutí vydá ministerstvo na základě žádosti nebo upozornění nebo z vlastního podnětu. Článek 5 Způsob poskytnutí příspěvku a dotace (1) Pro zajištění činnosti vysoké školy na počátku kalendářního roku ministerstvo poskytne na žádost vysoké školy předběžný příspěvek do výše ¼ příspěvku poskytnutého podle ukazatelů A a K ke dni zpracování žádosti v předchozím kalendářním roce. Na počátku kalendářního roku může ministerstvo poskytnout na žádost vysoké školy předběžnou dotaci do výše ¼ dotace poskytnuté na příslušný účel v předchozím kalendářním roce. (2) Ministerstvo poskytne vysoké škole příspěvek (na běžné výdaje) vypočtený podle rozpočtového okruhu I ve výši 75 % jeho ročního objemu. Zbývající část příspěvku (po jeho případném snížení o prostředky na spolufinancování projektů operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace - prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem) může ministerstvo poskytnout na kapitálové výdaje, a to na základě žádosti vysoké školy předložené v termínech do , a kalendářního roku. Po datu ministerstvo zbývající část příspěvku vysoké škole poskytne jako běžný příspěvek. (3) Finanční prostředky, které ministerstvo nerozdělí vysokým školám výše uvedeným způsobem, jim poskytne v prosinci formou běžného příspěvku ve stejném poměru, jako je podíl jednotlivých vysokých škol na celku prostředků poskytnutých na základě schváleného výpočtu příspěvku podle ukazatelů A a K po jeho případné úpravě dle výsledků kontrolního výpočtu ukazatele A provedeného ve 2. pololetí roku financování dle článku 6 odst. 3. 34 Článek 6 Kontrola hospodaření s příspěvkem a dotacemi a jejich vyúčtování, zpětná kontrola dat (1) Hospodaření s příspěvkem a dotacemi kontroluje ministerstvo podle 39 odst. 2 rozpočtových pravidel a podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a to zejména při kontrolách hospodaření vysokých škol ( 87 písm. e) zákona o vysokých školách), při zúčtování a vypořádání dotací se státním rozpočtem za příslušný rok, při analýze výročních zpráv o hospodaření vysoké školy ( 21 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách). (2) Součástí rozhodnutí o poskytnutí příspěvku nebo dotace jsou též pravidla pro vyúčtování příspěvku nebo dotací. V rozhodnutí se příjemci vždy uloží povinnost vypořádat příspěvek a dotaci se státním rozpočtem a uvede se odkaz na platnou vyhlášku vydu Ministerstvem financí k provedení 75 rozpočtových pravidel. Termíny stvené vyhláškou nemusí být v rozhodnutí výslovně uváděny, rozhodnutím však nelze stvit termíny v rozporu s vyhláškou. (3) Vstupní údaje pro výpočet výše příspěvku jednotlivým vysokým školám podle ukazatele A z výstupu informačního systému Sdružené informace matrik studentů (dále jen SIMS ) k roku předcházejícímu roku financování budou každoročně zpětně kontrolovány ve 2. pololetí roku financování. Pokud ve zkoumaném období vysoká škola dodatečně provede opravy vstupních dat v SIMS a původní výpočet výše příspěvku se z tohoto důvodu ukáže vyšší než nově (kontrolně) vypočtený příspěvek, bude příspěvek vysoké škole v odpovídající míře krácen ještě před koncem kalendářního roku 1. Pokud bude původní výpočet výše příspěvku nižší než kontrolně vypočtený příspěvek, ponechá se původní výše příspěvku. (4) Ministerstvo může provést kontrolu dalších rozpočtových dat uváděných v části druhé těchto Pravidel. Pokud by byly zjištěny nesrovnalosti, kvůli kterým byl původní výpočet výše příspěvku odlišný od nově (kontrolně) vypočteného příspěvku, bude se postupovat obdobně jako odst. 3 tohoto článku. 1 Například data ze SIMS k , která vstupovala do výpočtu příspěvku na rok 2010 byla zpětně zkontrolována na podzim roku Zjištěné změny počtu studií ovlivnily výši příspěvku u řady vysokých škol. 45 Část druhá: metodika pro stvení příspěvku a dotací Článek 7 Hlavní východiska (1) Metodika pro stvení příspěvku a dotací poskytovaných vysokým školám vychází z priorit dlouhodobého záměru ministerstva. V období jsou jimi především podpora kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání, otevřenost národnímu i mezinárodnímu prostředí a podpora efektivity financování vysokých škol. (2) Touto metodikou ministerstvo podporuje diverzifikaci vysokých škol v ČR, motivuje vysoké školy k vyšším a kvalitnějším výkonům i vyšší efektivitě vzdělávacího procesu. Ministerstvo rovněž může vysoké škole poskytnout finanční prostředky cílené na podporu studentů při jejich studiu. Článek 8 Charakteristika rozpočtu vysokého školství (1) Rozpočet vysokého školství, resp. bilance příspěvku a dotací poskytovaných vysokým školám podle těchto Pravidel, je členěn na rozpočtové okruhy a ukazatele. (2) Rozpočtový okruh I je zaměřený na institucionální financování vysokých škol (ukazatele A, K), rozpočtový okruh II sdružuje ukazatele zaměřené na podporu studentů formou stipendií nebo dotací (ukazatele C, J, S, U), rozpočtový okruh III obsahuje nástroje podpory rozvoje vysokých škol (ukazatel I) a rozpočtový okruh IV zahrnuje ukazatele zaměřené na mezinárodní spolupráci a další ukazatele (ukazatele D, F). Rozpočtový okruh I: institucionální financování vysokých škol Článek 9 Úvod (1) Institucionální financování vysokých škol je odvozené od rozsahu a ekonomické náročnosti výkonů vysokých škol a jejich kvality (ukazatele A a K). Finanční prostředky jsou alokovány v rozpočtovém okruhu I, institucionální části rozpočtu, a jsou vysokým školám poskytovány formou příspěvku. (2) Objemy výdajů rozdělované prostřednictvím ukazatelů A a K v rámci institucionálního financování jsou pro rok 2015 stveny v poměru 76 % a 24 %. (3) Metodika výpočtu institucionální části rozpočtu podporuje priority rozvoje vysokého školství, především kvalitu vysokoškolského vzdělávání a diverzifikaci vysokých škol. Za tímto účelem jsou při výpočtu uplatněny indikátory kvality a výkonu. (4) S ohledem na dynamický rozvoj metodiky výpočtu institucionální části rozpočtu uplatňuje ministerstvo zásadu, že pouhou změnou algoritmu výpočtu může dojít k meziročnímu poklesu institucionální části rozpočtu u jedné vysoké školy nejvíce o 5 %. Srovnávací výpočet je zpracován na datech jednoho období proto, aby změna metodiky byla jednoznačně patrná a nevstupovaly do ní další faktory (např. případný meziroční pokles rozpočtu vysokého školství jako celku, pokles počtu přijímaných studentů, apod.). (5) Ministerstvo pro výpočet příspěvku podle jednotlivých ukazatelů využívá metodu popsu dále v těchto Pravidlech, nezavazuje však vysoké školy, aby stejnou metodu využívaly pro rozdělení finančních prostředků uvnitř své instituce. (6) Vzhledem k tomu, že uplatnění zásady dle odstavce (4) nevylučuje možnost extrémních poklesů objemu prostředků v části institucionálního financování v důsledku následného vložení aktuálních dat do výpočtu, může ministerstvo počínaje rokem 2015 přistoupit k odstranění tvrdosti a částku vycházející z výpočtu navýšením u konkrétní školy upravit. Tento postup je podmíněn dostatečností finančních zdrojů a meziročním poklesem rozpočtu konkrétní školy ve výdajovém okruhu I přesahujícím 5 %. 56 Článek 10 Ukazatel A: počet studentů ve studijních programech (1) Ukazatel A je rozpočtovým ukazatelem, který kvantifikuje výkony vysokých škol se zaměřením na typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti i náročnost této tvůrčí činnosti. Definice jednotlivých kategorií (2) Rozpočtovým rokem je období od 1. ledna do 31. prosince. Rozpočtový rok, pro který se výpočet rozpočtu provádí, se dále značí jako n. Rok, který tomuto rozpočtovému roku předchází, se dále značí jako n-1; rok, který rozpočtovému roku předchází o dva roky, se dále značí jako n-2, atd. (3) Počet studentů se pro účely výpočtu příspěvku využívá v řadě kategorií, v závislosti na tom, o jaký počet se jedná a jakou skupinu studentů zahrnuje. Pro zachování kontinuity i zažité terminologie se termínem student dále rozumí každé studium akreditovaného studijního programu, ve kterém je student zapsaný. V celkových součtech počtu studentů je každý student zastoupen tolikrát, kolik různých studií v rámci studijního programu, fakulty nebo vysoké školy aktuálně studuje. Student, který má přerušené studium podle zákona o vysokých školách, se pro účely výpočtu příspěvku za studenta nepovažuje. (4) Rozpočtový počet studentů je počet studentů vysoké školy v akreditovaných studijních programech (včetně akreditovaných studijních programů uskutečňovaných ve spolupráci s vysokou školou na vyšších odborných školách) uskutečňovaných na území České republiky vysokou školou k roku n-1. Započítávají se jednotlivá aktivní/probíhající studia studentů ve studijních programech, která jsou hrazená z kapitoly 333-MŠMT státního rozpočtu ČR (dále jen rozpočtová studia ). Nezapočítávají se studia hrazená z prostředků jiného rezortu než ministerstva, studia plně hrazená studentem z vlastních prostředků v případě studia studijních programů vyučovaných v cizím jazyce (tzv. samoplátce), studia hrazená ze zvláštní dotace podle mezinárodních smluv a usnesení vlády nebo studia cizinců, kteří přijeli na krátkodobý studijní pobyt a nejsou na vysoké škole zapsáni jako studenti. (5) Přepočtený počet studentů je podmnožinou rozpočtového počtu studentů; zahrnuje studenty studující v akreditovaném studijním programu ve standardní době studia 2 (dále jen SDS ) plus jeden rok (dále jen SDS+1 ). Studenti, kterým do uplynutí SDS+1 (případně pouze SDS, viz níže) chybí 183 dní (půl roku) a méně, jsou započtení koeficientem 0,5 (tzv. studenti půlroční). Absolvent studijního programu, který začne studovat znovu stejný typ studia 3, se zahrne do přepočteného počtu studentů pouze v případě, že studuje v období SDS. Pokud se jedná o absolventa studijního programu, který začne studovat vyšší typ studia 4, zahrne se do přepočteného počtu studentů v období SDS+1. (6) Do doby studia se započtou též doby všech předchozích rozpočtových studií ve studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně 5 ; řádně ukončené studium ruší dobu studia všech dříve neúspěšně ukončených studií odst. 2 písm. e) zákona o vysokých školách Typem studia se rozumí studium bakalářské, magisterské navazující, magisterské dlouhé, doktorské. Příkladem, kdy absolvent začne studovat znovu stejný typ studia je absolvent bakalářského studijního programu, který začne studovat znovu bakalářský studijní program. Příkladem, kdy absolvent začne studovat vyšší typ studijního programu je absolvent bakalářského studijního programu, který začne studovat navazující magisterský studijní program nebo absolvent magisterského studijního programu, který začne studovat doktorský studijní programu. Řádně ukončeným studiem se rozumí ukončení studijního programu v souladu s 55 odst. 1 a 45 odst. 3, 46 odst. 3 nebo 47 odst. 4 zákona o vysokých školách. Pro účely výpočtu se souběžná studia ukončená jinak než řádně (neúspěšná studia) započítávají pouze jednou. Příklad: student studuje již pátým rokem v bakalářském studijním programu, jehož SDS je 3 roky. Po uplynutí 4 let (SDS+1) se student stává studentem zvláštním a tedy nevstupuje do počtu rozhodného pro financování vysoké školy. V souladu s 58 odst. 3 zákona o vysokých školách a vnitřním předpisem vysoké školy je mu vyměřen poplatek za studium. Pokud tento student nakonec řádně absolvuje zmíněný bakalářský studijní 67 (7) Student přijatý do prvního ročníku je student, který je k zapsaný do prvního ročníku studijního programu, k tomuto datu tedy studoval v daném studijním programu od posledního zápisu po dobu kratší než 365 dní. Může se jednat o studenta poprvé zapsaného na vysokou školu i studenta vstupujícího do prvního ročníku opakovaně. (8) Student poprvé přijatý je student poprvé přijatý a zapsaný do akreditovaného studijního programu na první vysoké škole v ČR do prvního ročníku, tzn. k je poprvé vedený v seznamu studentů, jejichž studium se zahrne do výpočtu příspěvku pro následující rozpočtový rok. Do této kategorie se nepočítají studenti poprvé vstupující do navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programu, neboť tito již poprvé studovali v bakalářském nebo čtyřletém až šestiletém magisterském studijním programu (dále jen dlouhý magisterský studijní program ); výjimkou jsou absolventi zahraničních vysokých škol, jejichž studium v navazujícím magisterském studijním programu nebo v doktorském studijním programu je jejich prvním studiem na vysoké škole v ČR. (9) Student zvláštní je student, který studuje studijní program déle, než je SDS+1 tohoto programu; do této kategorie patří i absolvent studijního programu, který se stane studentem stejného typu studia a studuje déle, než je SDS tohoto studijního programu. (10) Student ostatní je student, který není poprvé přijatý, půlroční ani zvláštní. (11) Limitní počet studentů je přepočtený počet studentů vysoké školy, stvený ministerstvem po projednání s touto vysokou školou jako limitní pro zahrnutí do výpočtu části příspěvku podle definice ukazatele A. (12) Počet studentů započtený do financování vychází z přepočteného počtu studentů evidovaného v SIMS k Ministerstvo pro financování započte menší z hodnot, přepočteného a limitního počtu studentů (pro první ročníky platí bonusové pásmo 10%; u vyšších let studia se toto bonusové pásmo nezapočítává; dále viz body tohoto článku). (13) Normativní počet studentů je součet součinů přepočteného počtu studentů vysoké školy a koeficientů ekonomické náročnosti (dále jen KEN ) jednotlivých akreditovaných studijních programů, ve kterých tito studenti studují. (14) Základní normativ je výpočtová částka poskytovaná na jedno studium v akreditovaném studijním programu s KEN rovným 1,00 na určitý rozpočtový rok. Základní normativ je podílem celkové finanční alokace ukazatele A a normativního počtu studentů všech vysokých škol započtených do financování. (15) Průměrný normativ je podílem celkové finanční alokace v obou ukazatelích institucionální části rozpočtu (ukazatel A + ukazatel K) a normativního počtu studentů všech vysokých škol započtených do financování. (16) Samoplátce je student zapsaný do studia akreditovaného studijního programu vyučovaného v cizím jazyce, který své studium plně hradí. Pro účely zjištění, zda student hradí plně své studium v cizím jazyce, je rozhodná částka, připadající na jednoho studenta, vypočtená pro konkrétní studijní program podle vzorce pro ukazatel A plus průměrná částka na jednoho studenta z prostředků ukazatele K, které vysoká škola získala. Stvení finanční náročnosti akreditovaných studijních programů (17) Každému akreditovanému studijnímu programu je přiřazen KEN. KEN zohledňuje rozdílnou ekonomickou náročnost jednotlivých studijních programů (jde o relace mezi studijními programy, ne o skutečnou ekonomickou náročnost v absolutní hodnotě); standardní řada KEN má tyto hodnoty: 1,00; 1,20; 1,65; 2,25; 2,80; 3,50; 5,90. (18) V případě nově vzniklého studijního programu posoudí ministerstvo jeho ekonomickou náročnost a přiřadí mu jeden ze standardní řady KEN, který nejlépe vystihuje náročnost programu. Pokud je studijnímu programu prodloužena akreditace, aniž by se podmínky realizace studijního programu změnily, zůstává KEN beze změn. program, pak se v případě dalšího studia z hlediska financování - ruší jeho předchozí neúspěšná studia. Pokud je tedy takový student přijatý a zapsaný do navazujícího magisterského studia, pak jej ministerstvo prostřednictvím databáze SIMS zařadí do výpočtu financování znovu na období SDS+1 navazujícího magisterského programu. Pokud je tento student přijatý a zapsaný znovu do bakalářského studia (je chápaný jako absolvent, který znovu studuje ve stejném typu studia), pak jej ministerstvo do výpočtu financování zařadí pouze na období SDS daného bakalářského studijního programu. 78 Stvení počtu studentů (19) Počet studentů zahrnutých do výpočtu ukazatele A vychází ze strategie ministerstva pro oblast vysokoškolského vzdělávání (dlouhodobý záměr ministerstva) a z dalších skutečností, které mohou mít vliv na rozsah a kvalitu poskytovaného vysokoškolského vzdělávání. Ministerstvo stvuje počty studentů, které jsou rozhodné pro výpočet ukazatele A. Nejedná se však o omezení práva vysoké školy rozhodovat o počtu přijatých studentů, pouze o stvení údaje, se kterým bude ministerstvo při výpočtech pracovat. (20) Mezi cíle ministerstva vyplývající z dlouhodobého záměru ministerstva a ovlivňující ukazatel A, patří snaha o to, aby a) podíl poprvé zapsaných do celého terciárního vzdělávání v ČR z odpovídající věkové kohorty byl do roku 2015 zachován přibližně do dvou třetin populace odpovídajícího věku; b) podíl absolventů bakalářských studijních programů, kteří pokračují ve studiu v navazujících magisterských studijních programech, tvořil v systému českého vysokého školství nejvýše 50 %. Konkrétní podíl se však u jednotlivých vysokých škol a v jednotlivých oblastech vzdělávání může i výrazně lišit v závislosti na jejich celkové profilaci a charakteru uskutečňovaných studijních programů. (21) Počet studentů stvený na základě těchto Pravidel předá ministerstvo vysokým školám jako návrh limitního počtu studentů, které zahrne do výpočtu ukazatele A (dále jen návrh limitního počtu studentů ). Pokud vysoká škola vznese vůči návrhu limitního počtu námitku, pak je projednána v rámci dohodovacího řízení. Výsledné dohodnuté počty studentů představují maximální počet, který může vstoupit do výpočtu ukazatele A, tedy limitní počet studentů. Fáze přípravy a dohodnutí limitního počtu studentů probíhají v 1. čtvrtletí roku n-1, aby vysoké školy mohly s limitními počty pracovat při přijímacím řízení ke studiu v roce n. Výpočet návrhu limitního počtu studentů (22) Návrh limitního počtu studentů stvuje ministerstvo v pěti kategoriích, samostatně pro první ročníky bakalářského studia (B1), dlouhého magisterského studia (M1), magisterského studia navazujícího na bakalářské studium (N1) a doktorského studia (P1) a souhrnně pro druhé a vyšší ročníky studia všech studijních programů (SP2+). B1 počet studentů v prvním ročníku 7 bakalářských studijních programů (23) Vstupním údajem, dále označovaným jako základna, je přepočtený počet studentů započtený do financování v kategorii B1 roku n-1 8. (24) 95 % ze základny získává vysoká škola automaticky. (25) 5 % ze základny každé vysoké školy je sečteno a přerozděleno zpět mezi jednotlivé vysoké školy podle jejich podílu na výsledcích indikátorů kvality a výkonu definovaných pro bakalářské studijní programy. Celkový počet studií tímto přerozdělením zůstává nezměněn. U indikátorů, u nichž jsou dostupná data pro bakalářská studia, se započítávají výkony z tohoto typu studia; u indikátorů, u nichž jsou dostupná pouze data pro všechny typy studia souhrnně, se data pro zhodnocení výkonu v bakalářských programech započítávají podílem na celoškolských výsledcích, který odpovídá podílu studentů bakalářských studijních programů na celkovém počtu studentů dané instituce 9. (26) Součtový údaj obou předchozích bodů je dále snížen o 2,5 %. M1 - počet studentů v prvním ročníku dlouhých magisterských studijních programů (27) Základnou je přepočtený počet studentů započtený do financování v kategorii M1 roku n Pro zjednodušení zde používáme termín ročník, ve skutečnosti jde o rok studia. Jeden rok studia je dlouhý 365 dní. Definici počtu studentů započtených do financování uvádí tento článek v bodech Příklad: základnou pro výpočet limitního počtu B1 pro rozpočtový rok 2013 (tedy akademický rok 2012/2013) je přepočtený počet studentů, který ministerstvo započetlo pro financování vysokých škol pro rok 2012 z dat SIMS k Např. pokud má vysoká škola 20% z celkového počtu svých studentů v bakalářských studijních programech, pak jsou její celoškolské výsledky v indikátoru vlastních příjmů přepočteny tímto podílem. 89 (28) 90 % ze základny získává vysoká škola automaticky. (29) 10 % ze základny každé vysoké školy je sečteno a přerozděleno zpět mezi jednotlivé vysoké školy podle jejich podílu na výsledcích indikátorů kvality a výkonu definovaných pro magisterské studijní programy. U indikátorů, u nichž jsou dostupná data pro magisterská studia, se započítává výkon související s dlouhými magistry; u indikátorů, u nichž jsou dostupná pouze data pro všechny typy studia souhrnně, se data pro zhodnocení výkonu v dlouhých magisterských programech započítávají podílem na celoškolských výsledcích, který odpovídá podílu studentů dlouhých magisterských studijních programů na celkovém počtu studentů dané instituce. Pokud vysoká škola získá v důsledku uplatnění indikátorů kvality a výkonu více studentů, než kolik vložila (více než výše uvedených 10 % ze základny), bude škole tento nárůst krácen na 50%. (30) Součtový údaj obou předchozích bodů je dále snížený o 2,5 %. N1 - počet studentů v prvním ročníku navazujících magisterských studijních programů (31) Základnou je přepočtený počet studentů započtený do financování v kategorii N1 roku n-1. (32) 90 % ze základny získává vysoká škola automaticky. (33) 10 % ze základny každé vysoké školy je sečteno a přerozděleno zpět mezi jednotlivé vysoké školy podle jejich podílu na výsledcích indikátorů kvality a výkonu definovaných pro magisterské studijní programy. U indikátorů, u nichž jsou dostupná data pro magisterská studia, se započítává výkon související s navazujícími magistry; u indikátorů, u nichž jsou dostupná pouze data pro všechny typy studia souhrnně, se data pro zhodnocení výkonu v navazujících magisterských programech započítávají podílem na celoškolských výsledcích, který odpovídá podílu studentů navazujících magisterských studijních programů na celkovém počtu studentů dané instituce. Pokud vysoká škola získá v důsledku uplatnění indikátorů kvality a výkonu více studentů, než kolik vložila (více než výše uvedených 10 % ze základny), bude škole tento nárůst krácen na 50%. (34) Součtový údaj obou předchozích bodů je výslednou hodnotou. P1 - počet studentů v prvním ročníku doktorských studijních programů (35) Základnou je přepočtený počet studentů započtený do financování v kategorii P1 roku n-1. (36) 80 % ze základny získává vysoká škola automaticky. (37) 20 % ze základny každé vysoké školy je sečteno a přerozděleno zpět mezi jednotlivé vysoké školy podle jejich podílu na výsledcích indikátorů kvality a výkonu definovaných pro doktorské studijní programy. U indikátorů, u nichž jsou dostupná data pro doktorská studia, se započítávají výkony z tohoto typu studia; u indikátorů, u nichž jsou dostupná pouze data pro všechny typy studia souhrnně, se data pro zhodnocení výkonu v doktorských studijních programech započítávají podílem na celoškolských výsledcích, který odpovídá podílu studentů doktorských studijních programů na celkovém počtu studentů dané instituce. Pokud vysoká škola získá v důsledku uplatnění indikátorů kvality a výkonu více studentů, než kolik vložila (více než výše uvedených 20 % ze základny), bude škole tento nárůst krácen na 50%. (38) Součtový údaj obou předchozích bodů je výslednou hodnotou. SP2+ - souhrnný počet studentů ve druhých a vyšších letech studia (39) Souhrnný limitní počet studentů ve druhých a vyšších letech studia je součtem přepočtených počtů studentů v jednotlivých letech bakalářských, magisterských dlouhých i navazujících a doktorských studijních programech, který se ství níže uvedenou metodou. (40) Počet studentů v druhých a vyšších letech studia započtený do financování v kategorii SP2+ se ství na základě přepočteného počtu studentů v prvním roce studia započteného do 910 výpočtu v předchozích letech n-4,n-3,n-2 (bez bonifikace) násobeného váženým průměrným koeficientem prostupnosti 10. Dohodovací řízení a stvení limitního přepočteného počtu studentů (41) Ministerstvo předá vysokým školám návrh limitního počtu studentů pro rok n a ství termín, dokdy je možné uplatnit žádost o úpravy (přesuny mezi vypočtenými limity v kategoriích B1 a M1), případně jiné námitky. Žádost podává rektor vysoké školy v písemné formě náměstkovi. (42) Mimo úpravu uvedenou v odst. (41) je možné v rámci dohodovacího řízení provádět opravy limitního počtu pouze v takových případech, kdy se prokáže zásadní strukturální vychýlení vypočteného limitního počtu. Žádosti o takové úpravy limitů budou předkládány ke stvisku reprezentacím vysokých škol. Pokud se v průběhu dohodovacího řízení vyskytnou oprávněné systémové námitky, které by ovlivnily limitní počty všech vysokých škol, ministerstvo provede bez prodlení dodatečné úpravy limitů. (43) Výsledné limitní počty studentů vstupují do výpočtu ukazatele A. Stvení přepočteného počtu studentů započteného do výpočtu ukazatele A (44) Výpočet ukazatele A pro rok n vychází z dat SIMS k roku n-1. K tomuto datu ministerstvo ve všech kategoriích provede srovnání skutečného přepočteného počtu studentů a limitního počtu studentů. (45) Počet studentů započtených do financování v prvním roce studia (B1, M1, N1 a P1) se určuje v každé z těchto kategorií následovně: a) v případě, že je přepočtený počet studentů (Př) větší než limitní počet studentů (L), nebo je mu roven, použije se pro další výpočet limitní počet (když Př L pak L), b) v případě, že je přepočtený počet studentů menší než limitní počet nejvýše o 10 %, použije se pro další výpočet limitní počet (když (L-0,1L) Př < L pak L), c) v případě, že je přepočtený počet studentů menší než limitní počet o více než 10 %, použije se pro další výpočet přepočtený počet studentů zvýšený o 10 % limitního počtu (když Př < (L-0,1L) pak (Př+0,1L)), (46) Počet studentů započtených do financování ve druhých a vyšších letech studia (SP2+) se určuje následovně 11 : a) v případě, že je přepočtený počet studentů (Př) větší než limitní počet (L), nebo je mu roven, použije se pro další výpočet limitní počet (když Př L pak L), b) v případě, že je přepočtený počet studentů menší než limitní počet, použije se pro další výpočet přepočtený počet studentů (když Př < L pak Př). Výpočet ukazatele A (47) Ukazatel A, tedy finanční prostředky pro jednotlivé vysoké školy odvozené od počtu studentů ve studijních programech, se vypočítá pro každou vysokou školu jako podíl normativního počtu studentů započteného do financování této školy na celkovém normativním počtu 10 Příklad výpočtu průměrného váženého koeficientu prostupnosti z kategorie B1 do B2 (k B1 do B2), který byl využitý pro výpočet limitního počtu B2 pro financování roku 2013 : k B1 do B2 = k B do B *0,3 + k B do B * 0,5 + k B do B * 0,2 k B do B = B (přepočtení B2 k ) / B (přepočt. B1 k ) k B do B = B (přepočtení B2 k ) / B (přepočt. B1 k ) k B do B = lintrend z k B do B2 2009, k B do B2 2010, k B do B V případě kategorie SP2+ se porovnává každý rok studia v daném typu studia zvlášť, výsledná SP2+ je součtem výsledků srovnání v jednotlivých letech studia. U každého typu studia je počet let určen SDS+1 (případně SDS, viz článek 10 bod 5); standardní délka studia jednotlivých typů studijních programů je definována zákonem o vysokých školách, délka konkrétních studijních programů pak vychází z akreditace daného programu. U bakalářských studijních programů porovnání probíhá v B2, B3, B4, B5; u dlouhých magisterských studijních programů jde o M2, M3, M4, M5, M6, M7; u navazujících magisterských studijních programů jde o N2, N3, N4; u doktorských studijních programů jde o P2, P3, P4, P5. 1011 studentů započtených do financování všech vysokých škol 12. Tento podíl pak odpovídá podílu vysoké školy na finančních prostředcích alokovaných pro ukazatel A rozpočtu vysokého školství v daném rozpočtovém roce. (48) Normativní počet studentů se pro účely výpočtu ukazatele A dané vysoké školy ství jako součet součinu celkového přepočteného počtu studentů započteného do financování v jednotlivých kategoriích B1, M1, N1, P1 a SP2+ a průměrného váženého KEN v těchto kategoriích. Článek 11 Indikátory kvality a výkonu pro ukazatel A (49) Sada indikátorů kvality a výkonu pro ukazatel A zahrnuje deset indikátorů kvality a výkonu, z toho devět se využívá pro podporu diverzifikace vysokého školství (v důsledku jejich uplatnění se počty studentů přerozdělují, avšak celkový počet studentů se snižuje pouze velmi mírně 13 ). (50) Devět indikátorů kvality a výkonu, které se využívají na podporu diverzifikace vysokého školství a profilace jednotlivých vysokých škol, je uvedeno níže v tabulce. Výsledky jednotlivých vysokých škol v každém indikátoru jsou zjišťovány jako podíl na celkových výkonech všech vysokých škol (které daný typ studia mají akreditovaný), s výjimkou případů vyplývajících ze specifických přístupů (viz článek 12). Výpočet se provádí zvlášť pro bakalářské, dlouhé magisterské, navazující magisterské a doktorské studium. Indikátory kvality a výkonu vysokých škol B1 M1, N1 P1 Celkem 100 % 100 % 100 % Výsledky výzkumu, vývoje a inovací 29,5 % 39 % 44,5 % Výsledky umělecké činnosti 0,5 % 1 % 0,5 % Účelová neinvestiční podpora výzkumu, vývoje a inovací 5 % 5 % 10 % Vlastní příjmy 5 % 5 % 5 % Kvalifikační struktura akademických pracovníků 30 % 20 % 10 % Zahraniční studenti 5 % 5 % 5 % Samoplátci 5 % 5 % 5 % Studenti vyslaní v rámci mobilitních programů 10 % 10 % 10 % Studenti přijatí v rámci mobilitních programů 10 % 10 % 10 % V závislosti na dosažených hodnotách indikátorů kvality a výkonu může počet studentů každé vysoké školy oproti základně, se kterou vstupovala do výpočtu, vzrůst, klesnout nebo zůstat na stabilní úrovni 14. Důsledkem uplatnění indikátorů kvality a výkonu v ukazateli A je přerozdělení počtu studentů ve prospěch vysokých škol s lepšími výsledky v daných kategoriích (B1, M1, N1, P1). Definice indikátorů kvality a výkonu pro ukazatel A (51) Výsledky výzkumu, vývoje a inovací podíl vysoké školy na bodové hodnotě výsledků výzkumu, vývoje a inovací evidovaných v Rejstříku informací o výsledcích (RIV) všech vysokých škol stvené podle platné Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů. Zdrojem dat jsou výsledky hodnocení výzkumu a vývoje v roce n-2 schválené Radou pro výzkum, vývoj a inovace 15 zahrnující pětileté období od roku n-7 do roku n Do tohoto výpočtu nejsou zahrnuty čtyři umělecké vysoké školy Akademie múzických umění v Praze, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze. Výpočet ukazatele A pro umělecké vysoké školy je popsán v závěru tohoto článku. Snížení počtu studentů je mírné v případě M1, N1, P1, a to v důsledku uplatnění pravidla pokud vysoká škola získá v důsledku uplatnění indikátorů kvality a výkonu více studentů, než kolik vložila, bude škole tento nárůst krácen na 50%. Platí přitom, že u bakalářských studijních programů se uplatňují indikátory kvality a výkonu na 5 % základny, u magisterských studijních programů na 10 % základny a u doktorských studijních programů na 20 % základny. Více viz článek 10 body 23 až 38. Podle 35 odst. 2 písm. d) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 1112 (52) Výsledky umělecké činnosti podíl vysoké školy na bodové hodnotě výsledků umělecké činnosti všech vysokých škol. Zdrojem dat jsou výsledky tvůrčí umělecké činnosti po certifikaci evidované v Registru uměleckých výstupů (RUV) v roce n-2; jde o součtovou hodnotu výsledků za pětileté období od roku n-7 do roku n-3 (Podrobněji rozpracováno v Příloze č. 4). (53) Účelová neinvestiční podpora výzkumu, vývoje a inovací podíl vysoké školy na výši účelových neinvestičních prostředků (včetně zahraničích) na výzkum a vývoj (vyjma prostředků získaných z programů strukturálních fondů EU) všech vysokých škol. Zdrojem dat jsou výroční zprávy o hospodaření vysokých škol; jde o vážený průměr za poslední tři roky n-3, n-4, n-5 s váhami 5:3:2. (54) Vlastní příjmy podíl vysoké školy na výši vlastních příjmů všech vysokých škol. Do vlastních příjmů jsou zahrnuty výnosy z hlavní a doplňkové činnosti uvedené ve výkazu zisku a ztráty pod názvem Tržby z prodeje služeb (účet 602), mimo příspěvek, dotace a pronájmy. Zdrojem dat jsou výroční zprávy o hospodaření vysokých škol - Výkaz zisku a ztráty a tabulka Přehled vybraných vlastních výnosů; jde o vážený průměr za poslední tři roky n-3, n-4, n-5 s váhami 5:3:2. (55) Kvalifikační struktura akademických pracovníků podíl vysoké školy na počtu profesorů a docentů, kmenových pracovníků, všech vysokých škol. Jde o evidenční přepočtený počet profesorů a docentů, tento počet je násoben koeficientem 2,5 v případě profesorů a koeficientem 1,5 v případě docentů. Zdrojem dat je databáze IS REDOP (MŠMT). Pro účely výpočtu limitních počtů studentů pro akademický rok 2015/2016 bude použito průměru údajů IS REDOP z dostupných a ověřených sběrů za rok (56) Zahraniční studenti podíl vysoké školy na počtu studentů s cizím státním občanstvím všech vysokých škol, mimo těch, kteří plně hradí své studium z vlastních prostředků a těch, kteří přijeli na stáž ve studijních programech; počítáno zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Zdrojem dat je výstup SIMS k ; jde o vážený průměr za poslední tři roky n-2, n-3, n-4 s váhami 5:3:2. (57) Samoplátci podíl vysoké školy na počtu studentů s cizím státním občanstvím všech vysokých škol, kteří plně hradí své studium z vlastních prostředků; počítáno zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Zdrojem dat je výstup SIMS k ; jde o vážený průměr za poslední tři roky n-2, n-3, n-4 s váhami 5:3:2. (58) Studenti vyslaní v rámci mobilitních programů podíl vysoké školy na počtu studentů vyjíždějících do zahraničí v rámci mobilitních programů všech vysokých škol, z nichž každý trval alespoň 30 dní včetně dnů výjezdu a návratu (dle metodiky SIMS se první a poslední den započítává polovinou), měřených v počtu dnů, které spadaly do období od roku n-3 do roku n-2 a podobně od roku n-4 a n Výsledky takto získané v obdobích do roku 2013 včetně jsou navýšeny o 12% školám, které mají platný ECTS label 18 a o 2% školám, které získaly DS label 19. Zdrojem dat o mobilitě studentů je výstup SIMS k zjišťovaný zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů; jde o vážený průměr za období od roku n-5 do roku n-4, od roku n-4 do roku n-3 a od roku n-3 do roku n-2 s váhami 2:3:5. Zdrojem dat pro ECTS label a DS label je oficiální informace o schválení zveřejněná nejpozději v prosinci roku n-2 na internetových stránkách Evropské komise Např. údaje z hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2011 se využijí pro výpočet indikátoru pro rok 2013; údaje zahrnují výsledky výzkumu, vývoje a inovací z let Ukazatel je od roku 2012 koncipován tak, aby zahrnoval mobilitu, která v daném období trvala bez ohledu na její začátek či konec. Toto pravidlo platí pro ukazatel Studenti vyslaní v rámci mobilitních programů i Studenti přijatí v rámci mobilitních programů. European Credit Transfer System, Evropský kreditní systém, tj. certifikát kvality kreditního systému, systém přenosu kreditů a jejich akumulace, který zjednodušuje uznávání studia na zahraniční vysoké škole. Diploma Supplement, Dodatek k diplomu, tj. certifikát za vydávání dodatku k diplomu bezplatně všem absolventům bakalářského a magisterského stupně. 1213 (59) Studenti přijatí v rámci mobilitních programů podíl vysoké školy na počtu pobytů studentů přijíždějících ze zahraničí v rámci mobilitních programů všech vysokých škol, z nichž každý trval alespoň 30 dní včetně dnů výjezdu a návratu (dle metodiky SIMS se první a poslední den započítává polovinou), měřených v počtu dnů, které spadaly do období od roku n-3 do roku n-2 a podobně od roku n-4 a n-5. Výsledky takto získané v obdobích do roku 2013 včetně jsou navýšeny o 12% školám, které mají platný ECTS label a o 2% školám, které získaly DS label. Zdrojem dat o mobilitě studentů je výstup SIMS k zjišťovaný zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů; jde o vážený průměr za období od roku n-5 do roku n-4, od roku n-4 do roku n-3 a od roku n-3 do roku n-2 s váhami 2:3:5. Zdrojem dat pro ECTS label a DS label je oficiální informace o schválení zveřejněná nejpozději v prosinci roku n-2 na internetových stránkách Evropské komise. (60) Ministerstvo pro výpočty výše uvedených indikátorů využívá primárně data za časové období uváděná v definici. Pokud k termínu výpočtu nejsou tato data k dispozici, ministerstvo využije poslední dostupná data. Umělecké vysoké školy (dále jen 4U ) 20 Článek 12 Specifický přístup při výpočtu ukazatele A (1) Financování 4U je od roku 2013 v rámci ukazatele A řešeno odděleně od financování ostatních vysokých škol; pro 4U je fixně stven podíl na celkovém objemu ukazatele A ve výši 3,5 %. (2) Jednotlivým 4U se stvuje limitní počet jednoho souhrnného počtu studentů za všechny kategorie. Každá umělecká vysoká škola dostane svůj limitní počet. Tento limitní počet je rozhodující pro financování a určuje podíl dané umělecké vysoké školy na částce připadající pro 4U (částka z rozpočtu představuje 3,5%). Ministerstvo s uměleckými vysokými školami komunikuje v období dohodovacího řízení o rozdělení celkového počtu do jednotlivých kategorií (B1, M1, N1, P1) a následně v období po roku n-1 monitoruje, jak se počty studentů vyvíjí v jednotlivých studijních programech a oborech. (3) Celkový počet studentů dohodnutý s jednotlivými uměleckými školami jako limitní, je platný pro rozpočet roku 2013 a dále pro stvení rozpočtů v letech nadcházejících. Revize tohoto způsobu stvení počtu studentů se provede, pokud se vyskytnou nové závažné a neočekávané okolnosti nebo pokud se dlouhodobě bude počet studentů na jedné 4U nebo na více 4U v součtu vychylovat o více než 10% od počtu stveného pro rozpočtový rok (4) Výpočet příspěvku jednotlivých 4U v ukazateli A proběhne následovně: a) ministerstvo zjistí údaje ze SIMS k roku n-1 a porovná je s limitním počtem za každou uměleckou vysokou školu; b) pokud vzroste celkový skutečný počet studentů evidovaných v SIMS k roku n-1 o více než 10% limitního počtu, nebo bude počet studentů evidovaných v SIMS limitnímu počtu roven, pak ministerstvo v daném roce započte limitní počet; c) pokud bude celkový skutečný počet studentů evidovaných v SIMS k roku n-1 nižší maximálně o 10% limitního počtu, ministerstvo započte dané vysoké škole limitní počet studentů; d) pokud klesne celkový skutečný počet studentů evidovaných v SIMS k roku n-1 o více než 10% limitního počtu, pak ministerstvo v daném roce započte skutečný počet plus 10% (z limitního počtu). Zároveň vstoupí v jednání s du vysokou školou o tom, zda je třeba revidovat limitní počet studentů pro příští rok. e) Součástí tohoto způsobu financování bude každoroční výpis počtu studentů v jednotlivých oborech (SIMS nevede závazně výpisy podle oborů, ale pouze podle 20 Akademie múzických umění v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze 1314 studijních programů), k roku n-1. Ministerstvo tímto způsobem bude sledovat, zda významným způsobem nerostou počty studentů v neuměleckých oborech. Studijní programy Zubní lékařství a Stomatologie (5) Studijním programům Zubní lékařství, Stomatologie a Stomatologie a zubní lékařství s kódy 5104, 5111, 5155 a 5165, případně dalším studijním programům tohoto typu, pokud budou akreditovány, nejsou stvovány limitní počty pro první ročníky studia. (6) Do výpočtu ukazatele A se započtou všichni přepočtení studenti evidovaní v SIMS k roku n-1, a to nad rámec limitních počtů. Studijní program Všeobecné lékařství (7) Studijnímu programu Všeobecné lékařství s kódem 5103 není stvován limitní počet pro první ročník studia. (8) Do výpočtu ukazatele A se započtou všichni přepočtení studenti evidovaní v SIMS k roku n-1, maximálně však do výše překračující počty v roce n-2 o 10 %. Studenti přijatí k doplnění zákonem požadované pedagogické kvalifikace (9) Studenti přijatí na základě výzvy MŠMT k doplnění zákonem požadované pedagogické kvalifikace jsou v databázi SIMS vedeni samostatně (označení kódem financování 12) a do výpočtu výše příspěvku jsou započteni po celou dobu SDS skutečným fyzickým počtem. Článek 13 Ukazatel K: kvalita a výkon (1) Ukazatel K je rozpočtovým ukazatelem, který kvantifikuje výkony vysokých škol se zaměřením na výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Článek 14 Indikátory kvality a výkonu pro ukazatel K (1) Sada indikátorů kvality a výkonu pro ukazatel K zahrnuje deset indikátorů. Indikátory se aplikují na všechny vysoké školy bez výjimek stejným způsobem. (2) Cílem těchto indikátorů je podpora kvalitních výstupů vysokých škol. Každá vysoká škola získává ve sledovaném období určitý podíl na celkových výsledcích všech škol v jednotlivých indikátorech. Tento podíl pak odpovídá podílu vysoké školy na finančních prostředcích alokovaných v ukazateli K. Oproti ukazateli A se zde přerozdělují přímo finanční prostředky (ne počty studentů, jako je tomu v ukazateli A). Vysoká škola, která meziročně zlepšuje své výsledky a zvyšuje svůj podíl na celkových výsledcích všech škol, získává více finančních prostředků. Jedná se o následující indikátory: Indikátory kvality a výkonu pro ukazatel K 100 % Výsledky výzkumu, vývoje a inovací 34,3 % Výsledky umělecké činnosti 3,5 % Účelová neinvestiční podpora výzkumu, vývoje a inovací 4 % Vlastní příjmy 4 % Kvalifikační struktura akademických pracovníků 2,6 % Zaměstnst absolventů 16 % Zahraniční studenti 2,6 % Samoplátci 4 % Studenti vyslaní v rámci mobilitních programů 14,5 % Studenti přijatí v rámci mobilitních programů 14,5 % 1415 Definice indikátorů kvality a výkonu pro ukazatel K (3) Výsledky výzkumu, vývoje a inovací podíl vysoké školy na bodové hodnotě výsledků výzkumu, vývoje a inovací evidovaných v Rejstříku informací o výsledcích (RIV) všech vysokých škol stvené podle platné Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů. Zdrojem dat jsou výsledky hodnocení výzkumu a vývoje v roce n-2 schválené Radou pro výzkum, vývoj a inovace 21 zahrnující pětileté období od roku n-7 do roku n (4) Výsledky umělecké činnosti podíl vysoké školy na bodové hodnotě výsledků umělecké činnosti všech vysokých škol. Zdrojem dat jsou výsledky tvůrčí umělecké činnosti po certifikaci evidované v Registru uměleckých výstupů (RUV) v roce n-1; jde o součtovou hodnotu výsledků za pětileté období od roku n-6 do roku n-2 (Podrobněji rozpracováno v Příloze č. 4). (5) Účelová neinvestiční podpora výzkumu, vývoje a inovací podíl vysoké školy na výši účelových neinvestičních prostředků (včetně zahraničích) na výzkum a vývoj (vyjma prostředků získaných z programů strukturálních fondů EU) všech vysokých škol. Zdrojem dat jsou výroční zprávy o hospodaření vysokých škol; jde o vážený průměr za poslední tři roky n-2, n-3, n-4 s váhami 5:3:2. (6) Vlastní příjmy podíl vysoké školy na výši vlastních příjmů všech vysokých škol. Do vlastních příjmů jsou zahrnuty výnosy z hlavní a doplňkové činnosti uvedené ve výkazu zisku a ztráty pod názvem Tržby z prodeje služeb (účet 602), mimo příspěvek, dotace a pronájmy. Zdrojem dat jsou výroční zprávy o hospodaření vysokých škol - Výkaz zisku a ztráty a tabulka Přehled vybraných vlastních výnosů; jde o vážený průměr za poslední tři roky n-2, n-3, n-4 s váhami 5:3:2. (7) Kvalifikační struktura akademických pracovníků podíl vysoké školy na počtu profesorů a docentů, kmenových pracovníků, všech vysokých škol. Jde o evidenční přepočtený počet profesorů a docentů, tento počet je násoben koeficientem 2,5 v případě profesorů a koeficientem 1,5 v případě docentů. Zdrojem dat je IS REDOP (MŠMT). Pro účely výpočtu ukazatele K pro rok 2015 bude použito průměru údajů IS REDOP z dostupných a ověřených sběrů za rok (8) Zahraniční studenti podíl vysoké školy na počtu studentů s cizím státním občanstvím všech vysokých škol, mimo těch, kteří plně hradí své studium z vlastních prostředků a těch, kteří přijeli na stáž ve studijních programech; počítáno zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Zdrojem dat je výstup SIMS k ; jde o vážený průměr za poslední tři roky n-1, n-2, n-3 s váhami 5:3:2. (9) Samoplátci podíl vysoké školy na počtu studentů s cizím státním občanstvím všech vysokých škol, kteří plně hradí své studium z vlastních prostředků; počítáno zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Zdrojem dat je výstup SIMS k ; jde o vážený průměr za poslední tři roky n-1, n-2, n-3 s váhami 5:3:2. (10) Studenti vyslaní v rámci mobilitních programů podíl vysoké školy na počtu studentů vyjíždějících do zahraničí v rámci mobilitních programů všech vysokých škol, z nichž každý trval alespoň 30 dní včetně dnů výjezdu a návratu (dle metodiky SIMS se první a poslední den započítává polovinou), měřených v počtu dnů, které spadaly do období od roku n-2 do Podle 35 odst. 2 písm. d) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Např. údaje z hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2011 se využijí pro výpočet indikátoru pro rok 2013; údaje zahrnují výsledky výzkumu, vývoje a inovací z let16 roku n-1 a podobně od roku n-3 a n Výsledky takto získané v obdobích do roku 2013 včetně jsou navýšeny o 12% školám, které mají platný ECTS label a o 2% školám, které získaly DS label. Zdrojem dat o mobilitě studentů je výstup SIMS k zjišťovaný zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů; jde o vážený průměr za období od roku n-4 do roku n-3, od roku n-3 do roku n-2 a od roku n-2 do roku n-1 s váhami 2:3:5. Zdrojem dat pro ECTS label a DS label je oficiální informace o schválení zveřejněná nejpozději v prosinci roku n-1 na internetových stránkách Evropské komise. (11) Studenti přijatí v rámci mobilitních programů podíl vysoké školy na počtu pobytů studentů přijíždějících ze zahraničí v rámci mobilitních programů všech vysokých škol, z nichž každý trval alespoň 30 dní včetně dnů výjezdu a návratu (dle metodiky SIMS se první a poslední den započítává polovinou), měřených v počtu dnů, které spadaly do období od roku n-2 do roku n-1 a podobně od roku n-3 a n-4. Výsledky takto získané v obdobích do roku 2013 včetně jsou navýšeny o 12% školám, které mají platný ECTS label a o 2% školám, které získaly DS label. Zdrojem dat o mobilitě studentů je výstup SIMS k zjišťovaný zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů; jde o vážený průměr za období od roku n-4 do roku n-3, od roku n-3 do roku n-2 a od roku n-2 do roku n-1 s váhami 2:3:5. Zdrojem dat pro ECTS label a DS label je oficiální informace o schválení zveřejněná nejpozději v prosinci roku n-1 na internetových stránkách Evropské komise. (12) Počet zaměstnaných absolventů jednotlivých vysokých škol vypočítaný jako součin počtu absolventů české státní příslušnosti za období od roku n-2 do roku n-1, standardizované míry zaměstnsti absolventů 24, průměrného váženého KEN studijních programů ve kterých tito absolventi studovali a koeficientu za absolvování v jednotlivých typech studia 25 ; výpočet se provádí zvlášť pro absolventy bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Zdrojem dat o absolventech, průměrných vážených KEN i koeficientech za absolvování jsou výstupy SIMS. Zdrojem dat o nezaměstnaných absolventech je statistika (http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo) zveřejňovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí k 30. dubnu a k 30. září (jedná se o nezaměstnané absolventy, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před termínem odečtu); zdrojem dat pro výpočet koeficientů náročnosti trhu práce je statistika o podílu nezaměstnaných osob (http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes a zveřejňovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí každý měsíc; jde o vážený průměr Ukazatel je od roku 2012 koncipován tak, aby zahrnoval mobilitu, která v daném období trvala bez ohledu na její začátek či konec. Toto pravidlo platí pro ukazatel Studenti vyslaní v rámci mobilitních programů i Studenti přijatí v rámci mobilitních programů. Výpočet standardizované míry zaměstnsti absolventů: 100 % minus standardizovaná míra nezaměstnsti absolventů vysokých škol dle šetření Ministerstva práce a sociálních věcí, tzn. registrovaných nezaměstnaných na úřadech práce v ČR. Výpočet standardizované míry nezaměstnsti: podíl standardizovaných počtů nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu absolventů; Výpočet standardizovaných počtů nezaměstnaných absolventů: nestandardizované počty nezaměstnaných absolventů jsou standardizovány pomocí koeficientu náročnosti trhu práce, který se pro jednotlivé školy počítá jako podíl váženého průměru okresních podílů nezaměstnaných osob, kde vahou je počet nezaměstnaných absolventů školy hlášených v odpovídajících okresech (podle místa bydliště absolventa), k celkovému podílu nezaměstnaných osob v ČR vynásobené počtem nezaměstnaných absolventů dané školy. V případě, že je koeficient náročnosti trhu práce rovný 1, znamená to, že absolventi dané školy jsou nezaměstnaní v regionech (okresech), kde je celkově průměrný podíl nezaměstnaných osob stejný jako v celé České republice. Je-li koeficient větší než 1, hledají si absolventi práci na nadprůměrně náročných trzích práce; pokud je menší než 1, je tomu naopak. Konkrétně: počet nezaměstnaných absolventů se vydělí koeficientem náročnosti trhu práce. Koeficient za absolvování (k1) je v bakalářských studijních programech roven 1, v dlouhých magisterských studijních programech je roven 1,5, v navazujících magisterských studijních programech je roven 0,5. V doktorských studijních programech nabývá různé hodnoty podle délky studia od 1 až do 2. Skutečná délka doktorského studia bude sledována v půlročních intervalech: k1 bude mít až do délky studia SDS+1,0 hodnotu 2, v každém dalším půlročním intervalu nad touto délkou klesne o 0,25, nabude tedy hodnoty 1,5 při délce studia SDS+2,0 a dále až do hodnoty 1,0 při SDS+3 a další. 1617 (obdobně jako v případě nezaměstnaných absolventů se počítá s údaji k 30. dubnu a k 30. září) za poslední tři po sobě jdoucí roční období (n-1, n-2, n-3) s váhami 5:3:2. (13) Ministerstvo pro výpočty výše uvedených indikátorů využívá primárně data za časové období uváděná v definici. Pokud k termínu výpočtu nejsou tato data k dispozici, ministerstvo využije poslední dostupná data. Rozpočtový okruh II: podpora studentů Článek 15 Ukazatel C: stipendia pro studenty doktorských studijních programů (1) Část příspěvku, poskytovaná prostřednictvím ukazatele C, představuje podporu studentů studujících v akreditovaných doktorských studijních programech. (2) Celkový objem příspěvku na stipendia studentů doktorských studijních programů se ství pro každý rozpočtový rok v závislosti na možnostech rozpočtu vysokého školství. Výši jednotkové částky stipendia, tedy výpočtové částky na jednoho studenta, určí ministerstvo. (3) Výše příspěvku se ství jako součin jednotkové částky a počtu rozpočtových studentů v prezenční formě studia akreditovaných doktorských studijních programů, kteří v akreditovaných doktorských studijních programech (podle údajů SIMS) nestudují déle, než je SDS. Do doby studia se započtou všechny doby předchozích neúspěšných studií v akreditovaných doktorských studijních programech. Pro výpočet příspěvku jsou rozhodné údaje SIMS k roku n-1. Příspěvek bude následně zpřesněn na základě údajů SIMS k , a roku n. Pokud se bude výše původně stveného příspěvku od upřesněného příspěvku lišit, bude vysoké škole příspěvek o zjištěný rozdíl upraven. Článek 16 Ukazatel J: dotace na ubytování a stravování (1) Výše dotace na ubytování a stravování studentů, jež bude poskytnuta příslušné vysoké škole, se vypočte jako součin vysokými školami vykázaného počtu přepočtených hlavních jídel (teplé jídlo se započítává koeficientem 1,0; studené jídlo se započítává koeficientem 0,4), vydaných studentům v menzách nebo na základě smluvního vztahu vysoké školy s jinou právnickou osobou v jejích stravovacích zařízeních za období listopad roku n-2 až říjen roku n-1, a výpočtové částky stvené na jedno hlavní jídlo pro každý rozpočtový rok v závislosti na možnostech rozpočtu vysokého školství daného roku. (2) Dotaci na ubytování a stravování studentů lze v průběhu roku na žádost rektora vysoké školy upravit, došlo-li k podstatnému nárůstu nebo poklesu v počtu vydaných jídel v důsledku rozšíření nebo omezení nabízených stravovacích kapacit. Vysoká škola musí tuto změnu náležitě doložit. Článek 17 Ukazatel S: sociální stipendia (1) Tato část příspěvku se vypočítá jako součin výše stipendia stvené v 91 odst. 3 zákona o vysokých školách, a počtu studentů zjištěného v SIMS, kteří prokázali nárok na toto stipendium potvrzením, specifikovaným podle téhož paragrafu a písmene zákona o vysokých školách. Stipendium se poskytuje na deset měsíců v roce. (2) Pro výpočet první části příspěvku podle ukazatele S na prvních sedm měsíců rozpočtového roku jsou rozhodné počty studentů, kteří prokázali nárok na sociální stipendium, evidované v SIMS k roku n. Počet studentů rozhodný pro výpočet druhé části příspěvku podle ukazatele S na zbývající tři měsíce rozpočtového roku, je vypočten jako rozdíl průměrného počtu studentů, kteří prokázali nárok na sociální stipendium k a roku n a počtu studentů již započtených za prvních sedm měsíců roku n; výpočet se na závěr očišťuje o průměrný nárůst, případně pokles, počtu studentů každé vysoké školy Podrobný popis výpočtu: 1718 (3) Podmínky pro zahrnutí studenta do výpočtu a) student studuje ve standardní době akreditovaného studijního programu, b) student předložil žádost o sociální stipendium předepsaným způsobem, v souladu s 91 odst. 3 zákona o vysokých školách a stipendijním řádem své vysoké školy, c) studuje-li student více akreditovaných studijních programů, ve kterých splňuje obě předchozí podmínky, je mu sociální stipendium pro určité období poskytnuto pouze jednou, a to ve studijním programu, do kterého byl zapsán dříve 27. Článek 18 Ukazatel U: ubytovací stipendia (1) Tato část příspěvku vysoké škole bude vypočtena jako podíl částky určené ministerstvem pro všechny vysoké školy na ubytovací stipendia v závislosti na možnostech rozpočtu vysokého školství daného roku, a počtu studentů všech vysokých škol, kteří podle údajů SIMS k roku n-1 splňují dále uvedené podmínky pro započtení, násobený počtem studentů dané vysoké školy splňujících dále uvedené podmínky pro započtení. (2) Podmínkou pro zahrnutí studenta do výpočtu je, že student a) studuje v prezenční formě studia v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu uskutečňovaném na území České republiky, b) studuje v prvním akreditovaném studijním programu, nebo v akreditovaném studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupil z jednoho takového studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno; v případě souběžně studovaných akreditovaných studijních programů je student započten nejvýše jednou, a to v tom akreditovaném studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve, c) nepřekročil SDS v probíhajícím akreditovaném studijním programu ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů, d) nemá místo trvalého pobytu v okrese, v němž je místo jeho studia, e) nemá místo trvalého pobytu na území hlavního města Prahy, je-li místo jeho studia na území hlavního města Prahy. (3) Při výpočtu se nepřihlíží ke studiu v akreditovaném studijním programu, do něhož se uchazeč zapsal a které i ukončil v období od 1. května do 30. října roku n Podle výstupu k roku n vypočítat podkladová data na 7 měsíců, čili 7*A Na další 3 měsíce vypočítat podkladová data značená jako E v září roku n s použitím výstupu k a roku n podle tohoto výpočtu: E=10*(A+B)/2-7A. K datům a roku n vypočíst pro každou vysokou školu meziroční nárůst/pokles počtu studentů ve standardní době studia k=d/c; F= 10*(A+A*k)/2 Následně provést porovnání: 10*(A+B)/2<=>F; když je F>10*(A+B)/2, dostu školy doplatek příspěvku, v opačném případě bude přebytek odečten. Výstup k datu roku n: studenti, kteří prokázali nárok na soc. stip. za každou vysokou školu = A Výstup k datu roku n: studenti, kteří prokázali nárok na soc. stip. za každou vysokou školu = B Výstup k datu roku n: studenti, kteří studují v SDS za každou vysokou školu = C Výstup k datu roku n: studenti, kteří studují v SDS za každou vysokou školu = D V případě, že byl zapsán do více než jednoho studijního programu, pro které splňuje kritéria pod body a) a b), v témže dni, bude vybrán pro přiznání nároku ten studijní program, jehož číselná část kódu STUDPROG má nejnižší číselnou hodnotu. V případě shodnosti číselné části kódu STUDPROG bude vybrán nárok odvozený od nejnižší číselné hodnoty kódu fakulty popř. vysoké školy, na které studuje. 1819 Rozpočtový okruh III: rozvoj vysokých škol Článek 19 Ukazatel G: Fond rozvoje vysokých škol - zrušen Článek 20 Ukazatel I: rozvojové programy ministerstva (1) Ministerstvo poskytne podle tohoto ukazatele vysokým školám dotaci na realizaci projektů úspěšných ve výběrovém řízení vyhlášeném ministerstvem na centralizované rozvojové projekty a příspěvek na schválené institucionální plány. (2) Vyhlášení Rozvojových programů i výsledky výběrového řízení jsou uveřejněny na internetových stránkách ministerstva. Rozpočtový okruh IV: mezinárodní spolupráce a ostatní Článek 21 Ukazatel D: mezinárodní spolupráce (1) Příspěvek dle tohoto ukazatele ministerstvo poskytne na podporu mezinárodní spolupráce na činnosti vyjmenované v čl. 1 odst. (1) Přílohy 5 těchto Pravidel. Částky příspěvku budou vypočítány na základě skutečností poskytnutých prostředků na program Erasmus, jako aritmetický průměr podílů vysoké školy na celkovém ročním objemu poskytnutých prostředků v předchozích třech letech (podrobněji rozpracováno v Příloze č. 5). Dotaci na rozvoj vysoké školy lze z tohoto ukazatele poskytnout na plnění programu CEEPUS. Výše dotace vychází z podkladů Národní kanceláře CEEPUS. Článek 22 Ukazatel F: Fond vzdělávací politiky (1) Cílem Fondu vzdělávací politiky je podporovat aktivity vysokých škol mající systémový charakter a vytvořit rezervu pro případ neočekávaných a mimořádných událostí. Fond vzdělávací politiky proto obsahuje dvě základní oblasti oblast podpory rozvoje systému vysokého školství a oblast podpory reagující na neočekávané a mimořádné události. Finanční prostředky mohou být poskytnuty vysoké škole jako příspěvek nebo jako dotace. Podpora rozvoje systému vysokého školství (2) Tato oblast je zaměřená na financování aktivit, které podporují rozvoj systému vysokého školství jako celku v souladu s prioritami dlouhodobého záměru; jde o projekty, na jejichž realizaci má prioritní zájem ministerstvo proto, aby přispěly ke zkvalitnění vysokého školství. V rámci této kategorie lze podpořit následující. (3) Opakující se každoroční aktivity 28 zajišťující chod již fungujících prioritně stvených oblastí. Jedná se o příspěvek na podporu celoživotního vzdělávání seniorů prostřednictvím tzv. Univerzit třetího věku, U3V (podrobněji rozpracováno v Příloze č. 2) a příspěvek na podporu zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami, SSP (podrobněji rozpracováno v Příloze č. 3). (4) Výzva vysoké škole nebo vysokým školám k předkládání projektů ve specifické oblasti, kterou považuje ministerstvo za prioritu v daném kalendářním roce a je třeba ji 28 Tento text je platný pro veřejné vysoké školy. Pro doplnění zde uvádíme, že prostředky fondu F ministerstvo poskytuje rovněž soukromé Vysoké škole zdravotnické, o.p.s. (na její žádost o dotaci, v souladu zákonem o vysokých školách a uzavřenou smlouvou) a státní vysoké škole, Univerzita obrany (řídí se zákonem o vysokých školách a účelem stveným v rozpočtovém opatření - výše podpory státní vysoké školy závisí na možnostech rozpočtu vysokého školství v daném roce; výpočet finanční částky se opírá o metodiku platnou pro veřejné vysoké školy). 1920 urgentně realizovat v souladu s dlouhodobým záměrem ministerstva (tedy mimo harmonogram ostatních výzev). Výzvu ministerstvo zašle konkrétní vysoké škole, v případě že mají být osloveny všechny vysoké školy, zveřejní ji na internetových stránkách a informuje o ní rektory vysokých škol. a) Předložení žádosti: vysoká škola předkládá žádost o financování projektu v souladu s výzvou; žádost je adresována náměstkovi; b) Délka trvání výzvy: nejméně 1 měsíc od oslovení nebo ode dne zveřejnění výzvy na internetových stránkách; c) Výběrová kritéria: výzva musí obsahovat vždy kritéria hodnocení. Mezi tato kritéria patří soulad cílů projektu se záměrem podpory vyjádřeným výzvou; hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti projektu; d) Hodnocení: žádost vyhodnotí odborné grémium v termínu do 1 měsíce ode dne ukončení výzvy. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku nebo dotace je v kompetenci náměstka; e) Kontrola plnění: vysoká škola je povinna zpracovat a ministerstvu předat závěrečnou zprávu o plnění projektu do jednoho měsíce po ukončení projektu. V případě víceletého projektu vysoká škola zpracuje i průběžnou zprávu o plnění k za předchozí kalendářní rok. Podpora reagující na neočekávané a mimořádné události (5) Tato kategorie je zaměřena na podporu aktivit (rozpočtově nezajištěných) reagujících na neočekávané a mimořádné události mající značný dopad na plnění úkolů, pro které byla vysoká škola zřízena (např. zavedení nových právních i jiných předpisů, živelné pohromy a další). a) Předložení žádosti: vysoká škola předkládá žádost o financování projektu v souladu s Pravidly (blíže uvedeno v Příloze č. 1); žádost je adresována náměstkovi; b) Výběrová kritéria: hodnotící kritéria jsou uvedena v Příloze č. 1; c) Hodnocení: žádosti předložené v termínech do , , a kalendářního roku hodnotí odborné grémium. Termín pro vyhodnocení předložených žádostí je jeden měsíc po výše uvedených termínech. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku nebo dotace je v kompetenci náměstka; d) Kontrola plnění: vysoká škola je povinna zpracovat a ministerstvu předat závěrečnou zprávu o plnění projektu do jednoho měsíce po ukončení projektu. Část třetí: společná a závěrečná ustvení Článek 23 Přechodná a závěrečná ustvení (1) Zrušují se Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, č. j. MSMT-23335/ (2) Žádosti veřejných škol o poskytnutí prostředků z fondu F na rok 2015 předložené do budou řešeny podle Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, č. j. MSMT-23335/ (3) Tato Pravidla nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jejich podpisu. (4) Ministerstvo uveřejní tato Pravidla na svých internetových stránkách. V Praze dne 10. února 2015 prof. Ing. Jaromír Veber, CSc., v.r. náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum 20 Zobrazit více Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j.: MSMT-1624/2013-320 Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy 1 Část první: pravidla Více č. j.: MSMT-1318/2014-1 Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy 1 Část první: pravidla pro poskytování příspěvku a dotací Článek 1 Předmět úpravy (1) Podle Více Rámcová smlouva o dlouhodobém státním financování vysoké školy V Z O R R Á M C O V É S M L O U V Y O D L O U H O D O B É M S T Á T N Í M F I N A N C O V Á N Í V Y S O K É Š K O L Y Rámcová smlouva o dlouhodobém státním financování vysoké školy Poskytovatel: Česká Více Článek 4 Prospěchové stipendium Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. července 2013 Více Výroční zpráva o činnosti a hospodaření AMU za rok 2011 Výroční zpráva o činnosti a hospodaření AMU za rok 2011 4. 6. 2012 projednal a schválil Akademický senát AMU 6. 6. 2012 projednala a vzala na vědomí Správní rada AMU 14. 6. 2012 projednala Umělecká rada Více Informace k poplatku za nadstandardní dobu studia Informace k poplatku za nadstandardní dobu studia Poplatky za nadstandardní dobu studia jsou příjmem Stipendijního fondu AMU. Citace ze zákona č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění Více MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY V R O Č N Í K LXVII ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2011 Cena: 20 Kč OBSAH Část normativní Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným Více STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Stipendijní řád Metropolitní univerzity Praha, o.p.s. upravuje 1 poskytování stipendií studentům Metropolitní univerzity Více Pravidla sestavování rozpočtu Fakulty sociálních studií MU pro kalendářní rok 2015 Směrnice FSS č. 2/2015 č.j.: MU-IS/5847/2015/194347/FSS-2 Pravidla sestavování rozpočtu Fakulty sociálních studií MU pro kalendářní rok 2015 Podle 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách Více Příloha č. 1 výzvy. k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Příloha č. 1 výzvy k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Prioritní osy 2 Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj Investiční Více Institucionální plán pro rok 2014 Institucionální plán pro rok 2014 Předkládá prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., rektor Projednáno AS VŠCHT Praha 29. 10. 2013 1 Institucionální plán Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pro r. 2014 Více Vysoké školy finanční a správní, o. p. s. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Více AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov Více Pravidla hospodaření Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací, Více Akreditované studijní programy (počty) Vysoká škola (název) Akademie výtvarných umění Skupiny akreditovaných studijních programů KKOV přírodní vědy a nauky 11 18 technické vědy a nauky 21 39 zeměděl. les. a veter. vědy a nauky 41,43 zdravot., Více Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách Ruší předpis MSMT- 31537/2013-30 Více Stipendijní řád Bankovního institutu vysoké školy, a.s. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 4, 41 odst. 2 a 87 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Více STIPENDIJNÍ ŘÁD. VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. Stipendijní řád upravuje druhy stipendií udělovaných Vysokou školou ekonomie a managementu, o.p.s. podmínky jejich přiznání a způsob vyplácení. Více Vyhlášení rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2013 Vyhlášení rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2013 I. Vyhlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje níže uvedené rozvojové programy pro veřejné Více STIPENDIJNÍ ŘÁD. VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. Stipendijní řád upravuje druhy stipendií udělovaných Vysokou školou ekonomie a managementu, o.p.s. podmínky jejich přiznání a způsob vyplácení. Více Analýza současného systému financování vysokých škol v ČR Aleš Bartušek Praha 19. 5. 2015 Analýza současného systému financování vysokých škol v ČR Aleš Bartušek Praha 19. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz OBSAH 1. Úvod do problematiky/kontextu financování VVŠ ČR 2. Hlavní momenty v historickém Více II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 11. května 2009 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. srpna 2006 Více 1 Hodnocení efektivnosti institucí ve výzkumu a vývoji Úřad vlády České republiky Čj.j.: 6134-04-RVV Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č.j.: 28 187/2004-31 METODIKA HODNOCENÍ VÝZKUMU A VÝVOJE A JEJICH VÝSLEDKŮ (podle bodu II.3. usnesení vlády ze Více Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 28. listopadu 2006 Více Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 I. Vyhlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje níže uvedený centralizovaný Více III. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI ZE DNE 5. ČERVNA 2009 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 31. března 2006 Více STIPENDIJNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších Více IV. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 13. LEDNA 2015 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 4. dubna 2006 pod Více Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s Více Stipendijní řád. Stipendijní řád. POZOR! Pořízená kopie je neřízený dokument. Stipendijní řád Verze: 2 Platnost: dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR Zpracoval: Mgr. Vladimíra Sedláčková Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D. Markéta Šimáková Schválil: Více igr c. 306/1999 Sb v o poskytován školským zařízením, ve znění CAST A Obecná ustanovení Smiuvní strany KUMSP08QK717 igr číszttrr. ;^- S1 Více DIPLOMOVÁ PRÁCE. Analýza modelů financování veřejných vysokých škol UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI P Ř Í R O D O V Ě D E C K Á F A K U L T A KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Analýza modelů financování veřejných vysokých škol Vedoucí diplomové Více STIPENDIJNÍ ŘÁD INTERNATIONAL ART CAMPUS PRAGUE str. 1 STIPENDIJNÍ ŘÁD INTERNATIONAL ART CAMPUS PRAGUE ČÁST PRVNÍ STIPENDIA PŘIZNANÁ STUDENTŮM Oddíl první Článek 1 Druhy stipendií a jejich zdroje 1. Studentům mohou být přiznána tato stipendia: a) stipendium Více Vyhlášení centralizovaných rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2015 Vyhlášení centralizovaných rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2015 I. Vyhlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje níže uvedené centralizované Více MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY V R O Č N Í K LXVI ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY SEŠIT 4 Vydáno: DUBEN 2010 Cena: 120 Kč OBSAH Část normativní Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným Více Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 ze dne 25. 5. 2015, č. j.: MSMT-40749/2014 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Ministerstvo školství, Více 1. Kvalita a relevance UNIVERZITA OBRANY: Univerzita obrany Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti Univerzity obrany pro rok 2015 Brno, listopad 2014 1 Úvod Aktualizace Dlouhodobého Více Stipendijní řád Vysoké školy ekonomické v Praze ze dne 11. dubna 2014 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 11. dubna 2014 pod Více AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov Více SMĚRNICE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Problém financování výuky náboženství na škole je ošetřen Směrnicí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 33 377/2004 i SMĚRNICE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 33 377/2004-45 Více PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU A PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 15. ČERVENCE 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. července 2013 Více Vymezení seznamu a obsahu zdrojů v rámci informačního systému SAP Varias Education na Univerzitě Palackého v Olomouci B3-12/2 -MPK B3-12/2-MPK UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI METODICKÝ POKYN KVESTORA UP (MPK) B3-12/2-MPK Vymezení seznamu a obsahu zdrojů v rámci informačního systému SAP Varias Education na Univerzitě Palackého v Olomouci Více STIPENDIJNÍ ŘÁD ČVUT V PRAZE STIPENDIJNÍ ŘÁD ČVUT V PRAZE Vnitřní předpis ČVUT v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších Více STIPENDIJNÍ ŘÁD Univerzity Hradec Králové ze dne 11. srpna 2010 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 11. srpna 2010 pod Více Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Jan Hraba, Vladimír Hulík (MŠMT, oddělení analytické) Klára Hulíková Tesárková (PřF UK, katedra demografie a geodemografie) Více Stipendijní řád Evropského polytechnického institutu, s.r.o. STIPENDIJNÍ ŘÁD Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách Více Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016 Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1- Malá strana tel.: +420 Více IV. ÚPLNÉ ZNĚNÍ PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU A PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 2. KVĚTNA 2011 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 19. listopadu 2007 Více :;':'^XXXX-X^X_>! K. X_.:. * tvh. n 'XV (DXX-XKiX \\ KUMSP00QK6DQ ''-'^s: :;':'^XXXX-X^X_>! K. X_.:. * tvh. n 'XV (DXX-XKiX \\ CDH?x_> pui\ čisto rok zkr. oďb. uzavřená podle zákona č. 6/1999 Sb v o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským Více Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová Dokument schválila Vědecká rada Matematického ústavu dne 17. února 2015. 1. Studijní Více Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Rozhodnutí rektorky č. 166/2014 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Rozhodnutí rektorky č. 166/2014 Den platnosti: 1. 11. 2014 Den účinnosti: 1. 11. 2014 Předkládá: doc. RNDr. Petr Budinský, CSc., prorektor pro vzdělávací činnost Více VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 111/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 111/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (...) Změna: 189/2008 Sb. Změna: 110/2009 Sb. Změna: 419/2009 Více SMĚRNICE REKTORA Č. 16/2008 Vysoké učení technické v Brně Datum vydání: 9. 4. 2008 Čj.: 031/90110/2008 Za věcnou stránku odpovídá: prorektor pro studijní záležitosti Za oblast účetnictví odpovídá: Ekonomický odbor rektorátu Za oblast Více Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy Více Vyhláška č. 423 r. 2004 Sb. (kreditní systém) 423/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. června 2004, kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků Více Obecná ustanovení. i. Smluvní strany KUMSP88QK6KY I^^^OSLEZSKÝ KRAJ- KRAJSKÝ Ú:UD ÍÍSLO SMLOÍ IVY f DODATkl h OOtfJŽ poř, čísio Ti... - [ 2o A" mk zkr. utib. i 1 1. Krajský úřad Moravskoslezského kraje Se sídlem: Zastoupen: Bankovní spojení: Více VII. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ZE DNE 18. ČERVNA 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. dubna 1999 Více Základní informace k materiálu Základní informace k materiálu Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2015 Materiál Více Rozhodnutí děkana č. 10/2015. Organizace výběrových řízení na studijní pobyty a stáže a povinnosti studentů využívajících možnosti studia v zahraničí č.j. 09/0072/15 Vodňany, 12.2.2015 Rozhodnutí děkana č. 10/2015 Organizace výběrových řízení na studijní pobyty a stáže a povinnosti studentů využívajících možnosti studia v zahraničí Cílem tohoto rozhodnutí Více Přijímání ke studiu a přijímací řízení na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 3. července 2015 Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších Více Čl. 1 Základní vymezení, cíle a podmínky programu Vyhlášení rozvojového programu ve vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. kolo rozvojového programu na podporu odborného vzdělávání v roce 2015 č. j.: MSMT-40617/2014-1 ze dne 3. března Více Tab. 3.1 - Akreditované studijní programy (počty) správní, o.p.s. Fakulta 1 (název)* Navazující Bakalářské Magisterské magisterské P K/D P K/D P K/D Doktorské přírodní vědy a nauky 11-18 1 1 0 0 1 1 0 4 technické vědy a nauky 21-39 0 0 0 0 0 0 0 0 nauky Více STIPENDIJNÍ ŘÁD UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších Více Financování vysokých škol v kontextu novely VŠ zákona Jakub Fischer Praha, 19. 5. 2015 Financování vysokých škol v kontextu novely VŠ zákona Jakub Fischer Praha, 19. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Struktura vystoupení Hlavní opěrné body současného systému financování vzdělávací činnosti Více uzavřená podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů II KUMSP08QK4V7! I MORAV5KU5L' 2SRÝ K.ŘXJ - ICRAJSK Y ý : Více FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč Více uzavřená podle zákona č. 306/Í999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů KUMSP80QK55Í, Í0 RAVSKOKS5Ý^ -- K * A 1 S ]^' \ ;;^- CÍSUV$ÍVIX'KJVV {Doa-vTKij j ^ uzavřená podle zákona č. 306/Í999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění Více Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb. Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle Více Řád celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 25. června 2010 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 25. srpna 2014 Více 1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ Základní informace k materiálu: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 Materiál Více I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo v souladu s 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 27. prosince Více 43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 43. Dny malých obcí Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 Příprava reformy financování regionálního školství 1 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ Více Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 1. 11. 2013 Účinnost od: 4. 11. 2013 Účinnost do: odvolání Číslo jednací: 39369/2013 Počet stran: 4 Počet příloh: Více KONSTRUKCE A STRUKTURA ROZPOČTU UNIVERZITY PARDUBICE NA ROK 2012 KONSTRUKCE A STRUKTURA ROZPOČTU UNIVERZITY PARDUBICE NA ROK 2012 Úvod I. Obecné principy (1) Univerzita Pardubice (dále jen UPa) hospodaří podle rozpočtu nákladů a výnosů, který se sestavuje v souladu Více SOUBOR PODKLADŮ PRO STRATEGICKÉ ROZHODOVÁNÍ EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ SOUBOR PODKLADŮ PRO STRATEGICKÉ ROZHODOVÁNÍ EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ JANA TALAŠOVÁ, JAN STOKLASA, PAVEL HOLEČEK A KOLEKTIV KA04 1 Tento dokument je jedním z hlavních Více Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se: Vyhláška č. 225/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Nabývá účinnosti od 1. srpna 2009. Vyhláška Více PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT Příloha č. 4 ke statutu ČVUT PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT Článek 1 Obecná ustanovení 1. V oblasti hospodaření se ČVUT řídí zákonem, dalšími obecně závaznými právními předpisy, vnitřními předpisy ČVUT a příkazy Více DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje Více Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 1999 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě pokračoval v úspěšném hospodaření a za rok 1999 dosáhl zisku ve výši Více Dotazník pro zpracování vlastní hodnotící zprávy neuniverzitní vysoké školy pracovní skupina Akreditační komise pro neuniverzitní vysoké školy & sekretariát Akreditační komise Dotazník pro zpracování vlastní hodnotící zprávy neuniverzitní vysoké školy schváleno Akreditační komisí Více Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá Více Obecná ustanovení. Podmínky přijetí ke studiu Podmínky pro přijetí ke studiu v akreditovaných studijních programech na Provozně ekonomickou fakultu MZLU v Brně v zimním semestru akademického roku 2005/2006 1 Obecná ustanovení (1) Podmínky pro přijetí Více uzavřená podie zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ - KRAJSKÝ ÚŘAD KUMSP88QK6SN ČÍSI/) SMLOUVY (DODATKU) -2- i 0039/ j *ío#~ poř. čísio ] rok JA-ií?kt. odh. uzavřená podie zákona č. 6/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, Více ACADEMIA RERUM CIVILIUM - VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s.r.o. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ACADEMIA RERUM CIVILIUM - VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s.r.o. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1. Studium v bakalářském studijním programu je uskutečňováno Více Pravidla pro poskytování institucionální podpory na podporu účasti v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Pravidla pro poskytování institucionální podpory na podporu účasti v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje Více Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Vyhláška kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení Více Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011 Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011 Studijní a zkušební řád doktorského studia, doporučený postup studia Excelence doktorského studia na AF MENDELU pro navazující evropskou Více Stipendijní řád HAMU Článek 1 Úvodní ustanovení Stipendijní řád DAMU 1. Stipendijní řád DAMU se řídí ustanoveními zákona č. 111/ 1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen zákon). 2. Na stipendium, Více FINANČNÍ DOHODA Č. / /01/02 (Uvádějte prosím ve veškeré korespondenci) PROGRAM SOCRATES -ERASMUS AKCE 2.2 Financování mobilit učitelů složené z grantu Erasmus a dotace MŠMT na dofinancování konečného uživatele vyplácené formou cestovních náhrad uzavřená mezi: FINANČNÍ DOHODA Více Čl. 1 Základní vymezení a cíle III. Vyhlášení Rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2015 Ministerstvo Více Stipendijní řád. říjen 2006. Praha Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 39 odst. 9 a 87 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 13. Více STIPENDIJNÍ ŘÁD. Část první Základní ustanovení Článek 1 V Š VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ A HOTELOVÁ s. r. o. O&H STIPENDIJNÍ ŘÁD Část první Základní ustanovení Článek 1 Rozsah platnosti 1. Stipendijní řád Vysoké školy obchodní a hotelové s. r. o. (dále jen stipendijní Více K 34 odst. 5 Období, ve kterém lze odpočet na podporu odborného vzdělávání uplatnit Dodatečné daňové přiznání K 34f odst. 2 Odborné vzdělávání Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona Více ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Garant dokumentu: 9200 - prorektor pro studium Účinnost dokumentu od: 17. 4. 2013 ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA ze dne 17. dubna 2013 Řízená kopie č.: Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://iudictum.cz/288/3-ads-25-2012-41

3 Ads 25/2012 - 41 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 3 Ads 25/2012 - 41 - Důchodové pojištění: zohlednění dob pojištění získaných v zahraničí; snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod 08. 01. 2013, Nejvyšší správní soud (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 08.01.2013, čj. 3 Ads 25/2012 - 41) Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: V. B., zastoupeného JUDr. Alexandrem Belicou, advokátem se sídlem Smetanovo nám. 1180/7, Ostrava – Moravská Ostrava, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne ze dne 18. 2. 2011, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2011, č. j. 22 Ad 31/2011 – 16, Včas podanou kasační stížností žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 30. 9. 2011, č. j. 22 Ad 31/2011 – 16 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2011, č. X (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 26. 11. 2010, č. X, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o přiznání českého starobního důchodu pro nesplnění podmínek ustanovení § 28 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.) a s přihlédnutím k nařízení Rady (EHS) 1408/1971 a nařízení Rady (EHS) 574/72 a od 1. 5. 2010 i s přihlédnutím k čl. 57 odst. 1 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále také jen „nařízení č. 883/2004“). V napadeném rozhodnutí žalovaná uvedla, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu po provedeném dokazování a zjistila, že nárok stěžovateli na snížení věkové hranice pro vznik nároku na český starobní důchod podle předpisů platných před 1. 1. 1996 skutečně nevznikl. Přitom hodnotila jako podklady rozhodnutí zejména evidenční listy od zaměstnavatelů stěžovatele s dobami zaměstnání, hrubými výdělky a dobami pracovní neschopnosti, které se týkají zaměstnání ve Slévárně a. s. Krásná v letech 2001 až 2007 a zaměstnání v Astos Aš, a. s. v části roku 2008. Z těchto podkladů vyplynulo, že stěžovatel nezískal na území ČR žádnou dobu pojištění (zaměstnání) v I. AA pracovní kategorii. Žalovaná uvedla, že z podkladů vyplývá, že stěžovatel získal doby pojištění v I. AA pracovní kategorii na území dnešní Slovenské republiky v období od 5. 9. 1971 do 28. 5. 1972, od 1. 7. 1972 do 30. 12. 1989, od 1. 1. 1990 do 31. 12. 1990 a konečně od 3. 1. 1991 do 14. 10. 1991. Tyto doby zaměstnání však v souladu s čl. 20 Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení publ. pod č. 228/1993 Sb. (dále jen „Smlouva“) představují slovenské doby pojištění, neboť tehdejší zaměstnavatel stěžovatele měl sídlo na území dnešní Slovenské republiky. Stěžovateli však nevznikl nárok ani na dílčí český starobní důchod, protože stěžovatel podle zákona č. 155/1995 Sb. dosud nedovršil věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod. Důchodového věku dosáhne až dnem 22. 5. 2017 podle ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Stěžovateli nevznikl nárok ani na tzv. český národní starobní důchod, protože na území ČR po 31. 12. 1992 nezískal alespoň 25 let doby pojištění před rokem 2010. Stěžovatel získal pouze 6 let a 361 dnů české doby pojištění po 31. 12. 1992. Žalovaná může zohlednit výkon výdělečné činnosti v preferované pracovní kategorii (I. AA) vykonávaný v jiném členském státě EU (tzn. v případě stěžovatele na území dnešní SR) pro nárok na český dílčí starobní důchod, pokud pojištěnec získal alespoň jeden rok výkonu výdělečné činnosti v preferované pracovní kategorii na území dnešní ČR. Takovou dobu zaměstnání na území ČR však stěžovatel do 31. 12. 1992 nezískal. Doby pojištění kratší jednoho roku totiž upravuje čl. 48 odst. 1 nařízení Rady (EHS) 1408/71, resp. čl. 57 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004. Žalovaná může přihlédnout k dobám pojištění, které dříve české právní předpisy označovaly jako III. pracovní kategorii (tj. nepreferované doby pojištění). I když stěžovatel získal celkem 38 roků doby pojištění, nevznikl mu nárok na snížení věku potřebného pro nárok na český dílčí starobní důchod. Proto žalovaná musela námitky zamítnout a potvrdit prvostupňové rozhodnutí. K námitce stěžovatele směřující k významu § 28 zákona č. 155/1995 Sb. uvedla, že toto ustanovení upravuje obecné podmínky nároku na starobní důchod. Každý členský stát EU si ve své národní legislativě upravuje podmínky nároku na starobní důchod a každý členský stát při posuzování nároku na starobní důchod přihlíží k příslušným ustanovením citovaných nařízení tak, jak tomu bylo i v případě účastníka řízení. To však neznamená, že by nárok na starobní důchod měl být shodně posuzován žalovanou i Sociální pojišťovnou, ústředí v Bratislavě, a to jen proto, že v době existence společného státu stěžovatel získal dobu zaměstnání v I. AA pracovní kategorii pouze na území SR, zatímco na území dnešní ČR v té době nezískal ani den doby zaměstnání v této preferované pracovní kategorii. V žalobě proti napadenému rozhodnutí stěžovatel uvedl, že toto rozhodnutí vycházelo z nesprávného právního posouzení věci. Stěžovatel se domníval, že jeho nárok bylo třeba posuzovat podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) citovaného zákona za použití § 74 citovaného zákona, tedy na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. 1. 1996 po odpracování stanovené doby v I. pracovní kategorii anebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají nároky zachované do 31. 12. 2018. S poukazem na stále platný zákon č. 100/1988 Sb. má stěžovatel nárok na starobní důchod, jestliže byl zaměstnaný nejméně 25 roků a dosáhl věku alespoň 55 roků a byl zaměstnaný nejméně 15 roků v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí. Jím odpracované roky v pracovní kategorii I. AA prokázal, protože pracoval jako horník v podniku Hornonitrianské bane, o. z. Handlová, jako občan Československé republiky, ačkoliv jeho zaměstnavatel měl sídlo na území dnešní SR. Čl. 11 a 20 Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení stěžovateli podle jeho názoru nezaložilo povinnost odpracovat v preferované pracovní kategorii aspoň 1 rok doby zaměstnání v ČR a rovněž neznamená, že jím odpracované roky v této preferované pracovní kategorii se neberou do úvahy ve smyslu § 74 zákona o důchodovém pojištění. Jelikož stěžovatel naposled pracoval v ČR od 6. 6. 2001 do 31. 12. 2008, dosáhl věku 55 let a požádal o český starobní dílčí důchod. Z uvedených důvodů požádal o zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí žalované a jeho vrácení zpět k dalšímu řízení. V odůvodnění napadeného rozsudku krajský soud uvedl, že spornou otázkou v předmětné věci je, zda je žalobci možno snížit jeho věkovou hranici pro vznik nároku na starobní důchod či nikoliv. Krajský soud v prvé řadě vyložil otázku aplikovaného právního rámce dopadajícího na posuzovanou věc. Poukázal především na nařízení Rady (EHS) č. 1408/71, které od 1. 5. 2004 reguluje koordinaci systémů sociálního zabezpečení i mezi Českou a Slovenskou republikou, a dále také nové nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004, které je účinné od 1. 5. 2010. Podle čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ve vztahu mezi ČR a SR je po dni 1. 5. 2004 i nadále aplikovatelný čl. 20 Smlouvy, podle něhož se posuzuje rozdělení dob pojištění mezi nástupnické státy zaniklé České a Slovenské Federativní Republiky. Dále krajský soud uvedl, že konkrétní práva a povinnosti v důchodovém pojištění jsou stanovena vnitrostátními právními předpisy. Každý členský stát si zachovává vlastní sociální systém včetně vnitrostátních předpisů upravujících vznik nároku na dávku důchodového pojištění (věk pro odchod do důchodu, potřebná doba pojištění apod.). Koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU je založena na principu, že nelze poskytovat dvojí plnění nebo výhodu na stejnou dobu pojištění. K poskytnutí výhody za dobu zaměstnání v pracovní kategorii (např. snížením důchodového věku) je příslušný stát, v němž pojištěnec získal dobu zakládající uvedené zvýhodnění. Ostatní členské státy k této době přihlédnou jako k preferované době podle svých právních předpisů jedině v rámci pravidla sčítání dob pojištění. Krajský soud konkrétně citoval ustanovení čl. 57 nařízení č. 883/2004 i v čl. 48 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 je členský stát povinen přiznat dávku důchodového pojištění s přihlédnutím k dobám pojištění získaným v jiných členských jen tehdy, pokud doba pojištění získaná podle jeho vnitrostátních předpisů dosahuje alespoň jednoho roku. Aplikací citovaného ustanovení na danou věc lze tedy dovodit, že pro nárok na starobní důchod z preferované pracovní kategorie je možné přihlédnout pouze v případě, že žalobce získal v ČR dobu pojištění v preferované pracovní kategorii v délce alespoň 1 roku. Pracovní kategorie však musí být takového charakteru, aby podle českých právních předpisů měla vliv na snížení věkové hranice pro nárok na starobní důchod. V posuzované věci bylo podle krajského soudu prokázáno, že stěžovatel podal žádost o přiznání důchodu z českého důchodového systému dne 7. 6. 2010. Na základě doložených evidenčních listů důchodového pojištění je zřejmé, že na území ČR nezískal žádnou dobu pojištění v I. AA pracovní kategorii. Ze spisu žalované vyplývá, že stěžovatel získal přede dnem 1. 1. 1993 15 let zaměstnání v I. AA pracovní kategorii, a to od 1. 9. 1969 do 14. 10. 1991, kdy pracoval jako údržbář a jako baník – robotník a jako báňský elektrikář v podniku Hornonitrianské báne, o. s. Handlová, zaměstnání bylo označeno kódem I. AA – práce pod zemí. Slovenská nositelka pojištění vyznačila na formuláři E 205 SK ze dne 2. 6. 2010 průběh zaměstnání na území dnešní SR s tím, že stěžovatel byl zařazen do I. AA pracovní kategorie v období od 5. 9. 1971 do 28. 5. 1972 od 1. 7. 1972 do 30. 12. 1989, od 1. 1. 1990 do 31. 12. 1990 a konečně od 3. 1. 1991. Tato doba je ve smyslu čl. 20 Smlouvy dobou pojištění SR, a proto se nejedná o českou dobu pojištění získanou v preferované pracovní kategorii. Doba od 6. 6. 2001 do 21. 11. 2007 a od 27. 11. 2007 do 11. 12. 2007 (slévárna a. s. Krásná) a od 8. 7. 2008 do 31. 12. 2008 (ASTOS a. s., Aš) získaná stěžovatelem na území ČR, není tzv. preferovanou dobou pojištění, neboť se nejedná o dobu zaměstnání v hornictví. Pokud tedy stěžovatel nezískal v ČR dobu pojištění v preferované pracovní kategorii v délce alespoň jednoho roku, nelze k době pojištění SR přihlédnout pro nárok na starobní důchod z preferované pracovní kategorie. Nad rámec nutného odůvodnění krajský soud uvedl, že česká doba pojištění, které stěžovatel dosáhl v letech 2001-2008 bude žalovanou zohledněna pro nárok na český dílčí důchod, avšak bez snížení věkové hranice, a to na základě obecně stanovených zásad pro sčítání dob pojištění ve smyslu citovaných koordinačních pravidel. V kasační stížnosti proti napadenému rozsudku stěžovatel vyjádřil svůj nesouhlas s právním posouzením věci a uvedl, že žalovaná rozhodla o jeho nároku ryze formalisticky a bez ohledu na jeho tvrzení. Stěžovatel namítl kasační důvody uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s. Stěžovatel se domnívá, že ho měla žalovaná vyzvat ke konkretizaci jeho žádosti ze dne 7. 6. 2010, v níž žádal o přiznání starobního důchodu za dobu odpracovanou v ČR, neboť z ní bylo patrno, že může jít o žádost formálně nesprávně nazvanou a formulovanou. Stěžovatel požadoval dílčí starobní důchod, o němž má být rozhodnuto podle právní úpravy platné v ČR. Nežádal dvojí důchod proto, aby získal dvojí plnění nebo výhodu za stejnou dobu pojištění. Žalovaná měla ve svém rozhodnutí o jeho žádosti k této době přihlédnout jako k preferované době podle právních předpisů platných v ČR v rámci sčítání dob pojištění podle čl. 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 883/2004 a přiznat mu dávku důchodového pojištění s přihlédnutím k dobám pojištění. Stěžovatel namítal, že skutková zjištění, o něž se napadené rozhodnutí žalované opírá, nemá oporu v jejím spisu, a dále namítal i nesprávné právní posouzení věci jak ze strany žalované, tak i krajského soudu. Podle názoru stěžovatele mělo být při rozhodování o důchodovém nároku přihlédnuto k dobám pojištění získaným podle právních předpisů členských států Evropské unie. Následně stěžovatel podrobně popsal postup výpočtu důchodu, jenž mu měl být dle jeho názoru žalovanou přiznán. Podle názoru stěžovatele měl krajský soud v řízení o žalobě přihlédnout k tvrzeným skutečnostem, zejména k obsahu žádosti v kontextu s dalšími důkazy. Proto jeho rozhodnutí spočívá i na nesprávném posouzení právní otázky a stěžovatel navrhl jeho zrušení a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. Žalovaná ve svém vyjádření ke kasační stížnostinavrhla její zamítnutí jako nedůvodné. Konkrétně uvedla, že důvodem pro zamítnutí žádosti byla skutečnost, že stěžovatel nedosáhl věku potřebného pro odchod do důchodu podle § 32 zákona č. 155/1995 Sb. Podle tohoto ustanovení u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se důchodový věk stanoví podle přílohy k tomuto zákonu. Takto žalovaná dovodila, že obecný důchodový věk stěžovatele činí 63 let a 2 měsíce, kterého stěžovatel dosáhne až dne 22. 5. 2017. Snížený důchodový věk je vázán na odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí podle českých právních předpisů podle ustanovení § 74 zákona č. 155/1995 Sb. Jedná se tedy o určitou formu zvýhodnění poskytovanou zákonem definované skupině pojištěnců při splnění stanovených podmínek. Stěžovatel byl na území ČR zaměstnán od 6. 6. 2001 do 21. 11. 2007, od 27. 11. 2007 do 11. 12. 2007 a od 8. 7. 2008 do 31. 12. 2008, přičemž tuto dobu zaměstnání nelze považovat za dobu získanou v preferované pracovní kategorii, která by mohla mít vliv na snížení důchodového věku podle českých právních předpisů. Doba zabezpečení získaná na území ČSFR před 1. 1. 1993 se ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy považuje za slovenskou dobu pojištění, neboť sídlo zaměstnavatele bylo ke dni 31. 12. 1992 na území SR. Stát, který je podle čl. 20 Smlouvy příslušný poskytnout plnění za uvedené doby zabezpečení získané v ČSFR, je zároveň příslušný poskytnout za ně zvýhodnění podle vlastních právních předpisů, jestliže jde o doby v preferované pracovní kategorii. Poskytnutím stejného zvýhodnění v podobě nižšího důchodového věku za tytéž doby pojištění i ve druhém smluvním státě, ačkoliv podle jeho právních předpisů žádná jiná preferovaná doba nebyla získána, by bylo v rozporu s výše uvedenou zásadou koordinace systémů sociálního zabezpečení. Dále žalovaná poukázala na čl. 51 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, podle něhož platí, že podmiňují-li právní předpisy členského státu poskytování důchodu získáním dob pojištění pouze u zvláštních činností vykonávaných zaměstnancem, přihlíží příslušná evropská instituce tohoto státu k dobám získaným podle právních předpisů jiných členských států pouze v případě, že byly získány v rámci odpovídajícího systému, pokud tomu tak není, ve stejném povolání, případně ve stejné činnosti vykonávané zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Nesplňuje-li po přihlédnutí k takto získaným dobám dotyčná osoba podmínky pro pobírání dávek zvláštního systému, berou se tyto doby v úvahu za předpokladu, že dotyčná osoba byla pojištěna v rámci jednoho z těchto systémů. Podle čl. 57 odst. 1 Nařízení č. 883/2004 není instituce členského státu povinna poskytovat důchod na základě dob získaných podle právních předpisů tohoto členského státu, jestliže délka uvedených dob nedosahuje jednoho roku a pouze na základě těchto dob nelze podle uvedených právních předpisů získat nárok na důchod. Pro účely tohoto článku se dobami rozumí takové doby zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti nebo bydlení, které zakládají nárok na dotčenou dávku nebo ji přímo zvyšují. Žalovaná vychází z toho, že v rámci koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU nelze poskytovat dvojí plnění nebo výhodu za stejnou dobu pojištění.K poskytnutí výhody (např. snížením důchodového věku) za dobu zaměstnání v pracovní kategorii nebo vykonávání jiného zvláštního povolání (typicky např. služba u ozbrojených složek) je příslušný stát, v němž pojištěnec získal dobu zakládající uvedené zvýhodnění. Ostatní členské státy k této době přihlédnou jako preferované době podle svých právních předpisů jedině v rámci pravidla sčítání dob pojištění. Použití principu sčítání dob pojištění je však podmíněno získáním minimální doby pojištění v délce jednoho roku, neboť podle čl. 57 Nařízení č. 883/2004 (obdobně též čl. 48 Nařízení č. 1408/1971) je členský stát povinen přiznat dávku důchodového pojištění s přihlédnutím k dobám pojištění získaným v jiných členských státech jen tehdy, pokud doba pojištění získaná podle jeho vnitrostátních předpisů dosahuje alespoň jednoho roku. Musí se přitom jednat o takovou pracovní kategorii, která podle českých právních předpisů má vliv na snížení věkové hranice pro nárok na starobní důchod (nemusí však jít o stejný druh pracovní kategorie, z titulu jejíhož výkonu dochází ke snížení věkové hranice). Při použití pravidla sčítání dob se vychází z principu x + 1, přičemž není možné sčítat doby pojištění získané v cizím zvláštním systému povolání nebo zaměstnání, pokud nebyly ve vlastním systému získány rovněž obdobné preferované doby. Jinak je možné zohlednit tyto doby pouze v rámci obecného nároku na důchod. Tímto způsobem se postupuje i v jiných členských státech. Závěrem svého vyjádření žalovaná poukázala na čl. 5 nařízení č. 883/2004, které upravuje princip asimilace faktů. Podle jejího názoru opřeného i o bod 10 preambule nařízení není možné tuto zásadu promítnout do systému sčítání dob pojištění. Pokud tedy stěžovatel nezískal v ČR dobu pojištění v preferované pracovní kategorii v délce alespoň jednoho roku, nelze k době pojištění SR přihlédnout pro nárok na starobní důchod z preferované pracovní kategorie (snížení věkové hranice pro odchod do důchodu). Ze správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující relevantní okolnosti pro posouzení věci: Z osobního listu důchodového pojištění stěžovatele vyplývá, že stěžovatel získal od 22. 3. 1972 do 21. 3. 1972, od 1. 7. 1972 až do 30. 12. 1989, od 1. 1. 1990 do 31. 12. 1990, a konečně od 3. 1. 1991 do 14. 10. 1991 slovenskou dobu pojištění v I. AA pracovní kategorii (hlubinné doly). V této pracovní kategorii stěžovatel odpracoval celkem 7.141 dnů doby pojištění. V ČR stěžovatel získal po 1. 1. 1993 v době od 6. 6. 2001 do 31. 12. 2008 celkem 2.549 dnů české doby pojištění. Stěžovatel nezískal žádnou českou dobu pojištění v preferované pracovní kategorii. Celkem stěžovatel získal v preferovaných pracovních kategoriích i mimo ně slovenskou dobu pojištění v délce 11.600 dnů, po součtu s českou dobou pojištění tedy získal celkem 14.149 dnů doby pojištění. Z rozhodnutí Sociální poisťovny Bratislava ze dne 5. 5. 2009, č. X vyplývá, že stěžovateli byl přiznán starobní důchod ze slovenského systému pojištění ve výši 431,40 EUR měsíčně ve smyslu čl. 46 Nařízení Rady (EHS) č, 1408/71. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že stěžovatel dovršil důchodový věk za použití ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb. dovršením 55 let věku, tedy 22. března 2009. Jádrem sporu mezi účastníky v posuzované věci je právní otázka, zda má být stěžovateli zohledněna slovenská doba pojištění získaná v I. AA pracovní kategorii pro získání nároku na starobní důchod z českého systému důchodového pojištění ve snížené věkové hranici. Tato doba přitom byla pro určení důchodového věku stěžovateli zohledněna již slovenským nositelem pojištění při rozhodování o dílčím slovenském důchodu v roce 2009 ve smyslu čl. 46 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71. Mezi účastníky naproti tomu není sporná ani celková délka doby pojištění stěžovatele, ani její rozdělení mezi nositele pojištění mezi nástupnické státy Československa, resp. ČSFR. Stěžovatel rovněž nezpochybnil ani skutkový závěr žalované i krajského soudu, že nezískal žádnou dobu zaměstnání (pojištění) v preferované pracovní kategorii u zaměstnavatele se sídlem na území dnešní ČR, která by byla ve smyslu čl. 20 Smlouvy českou dobou pojištění. Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 bylo jako přímo aplikovatelný pramen sekundárního práva EU nahrazeno s účinností ode dne 1. 5. 2010 novým nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004, k němuž bylo vydáno i prováděcí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009. Tato nařízení upravují na základě koordinačního mechanismu mj. i problematiku poskytování důchodových dávek pro migrující pracovníky. Právní úprava obsažená v těchto nařízeních je založena na čtyřech základních principech – principu rovného zacházení, principu sčítání dob pojištění, principu zachování nabytých práv a principu aplikace jednoho právního řádu. Z dalších principů je zapotřebí akcentovat princip stejného posuzování skutečností (tzv. asimilace faktů) vyjádřený v čl. 5 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, který spočívá v tom, že skutečnosti, příjmy a jiné okolnosti, které mají význam pro posouzení nároků migrujících pracovníků, nicméně nastaly v jiných státech, je třeba brát v úvahu stejně, jakoby nastaly v daném členském státě (viz k tomu Koldinská, K. et. al. Sociální zabezpečení osob migrujících v EU. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 57 – 58). Pro dávky založené na pojistném systému má největší význam zásada vyjádřená v čl. 6 nařízení, a to zásada sčítání dob pojištění, která je vymezena tak, že „nestanoví-li toto nařízení, příslušné instituce členského státu, jehož právní předpisy podmiňují získání, zachování, trvání nebo opětné nabytí nároku na dávky, použití některých právních předpisů, nebo přístup k povinnému, dobrovolnému pokračujícímu nebo dobrovolnému pojištění nebo vynětí z něj, získáním dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení, přihlíží v nezbytném rozsahu k získaným dobám pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako by byly získány podle právních předpisů, které tato instituce uplatňuje. Případný střet těchto dvou zásad v prostředí rozhodování o důchodových nárocích řeší samotná preambule nařízení č. 883/2004 v bodech 10 a 11, kde je uvedeno, že zásada zacházení s některými skutečnostmi a událostmi, které nastaly na území jiného členského státu, jako by nastaly na území členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné, by však neměla být v rozporu se zásadou sčítání získaných dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydliště podle právních předpisů jiného členského státu s těmi dobami, které byly získány podle právních předpisů příslušného členského státu. Doby získané podle právních předpisů jiného členského státu by proto měly být brány v úvahu výhradně při uplatňování zásady sčítání dob. Stejné posuzování skutečností nebo událostí, které nastaly v členském státě, nemůže v žádném případě způsobit, že se jiný členský stát stane příslušným nebo jeho právní předpisy se stanou použitelnými. Cílem těchto zásad je zajištění spravedlivého zhodnocení všech získaných dob pojištění v jednotlivých pojistných systémech členských států, nikoliv však vícenásobné zhodnocení doby pojištění získané v jednom členském státě (čl. 10 nařízení č. 883/2004). Evropský soudní dvůr v rámci rozhodování o předběžných otázkách označil soubor pravidel obsažených v těchto nařízeních za vyčerpávající a jednotný systém kolizních norem, jejichž cílem je zajistit, že pracovníci pohybující se v rámci Společenství budou podléhat systému sociálního zabezpečení pouze jediného členského státu, čímž zároveň vylučují souběžnou aplikaci více systémů právních předpisů a předchází obtížím, které by taková situace přinesla. Cílem evropského koordinačního mechanismu je tedy především usnadnit realizaci důchodových nároků migrujících pracovníků a umožnit jim zhodnocení veškerých dosažených dob pojištění při souběžné ochraně jejich nabytých nároků a výhod. Evropská koordinace však nezasahuje další důležité problémy rozhodování o důchodových nárocích, a to zejména otázku dosažení věku potřebného pro vznik nároku na důchod, které jsou předmětem vnitrostátní úpravy členského státu. Česká vnitrostátní právní úprava dávek důchodového pojištění obsažená v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění navazuje na předchozí právní úpravu obsaženou v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, účinném do 31. 12. 1995. Podle této právní úpravy existovaly až do svého zrušení k 1. 6. 1992 pracovní kategorie, které byly upraveny v ustanovení §§ 14 – 18 zákona č. 100/1988 Sb. ve znění účinném do 1. 6. 1992. Podle § 14 odst. 2 písm. a) spadaly do I. pracovní kategorie i zaměstnání v hornictví vykonávaná v podzemí v hlubinných dolech, bližší specifikaci zařazení jednotlivých zaměstnání do pracovních kategorií pak obsahovala prováděcí vyhláška č. 117/1988 Sb. Získání dob zaměstnání v preferované pracovní kategorii mělo zásadní vliv na vznik nároku na důchod i na jeho výši. Podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 1992 platilo, že občan má nárok na starobní důchod, jestliže byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku aspoň a) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. a) nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech. Zákon č. 155/1995 Sb. ve svém ustanovení § 74 zachovává nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na důchod pro pojištěnce, kteří získali za účinnosti zákona č. 100/1988 Sb. a dřívějších předpisů doby zaměstnání v preferovaných pracovních kategoriích. Konkrétně podle tohoto ustanovení platí, že „nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají zachovány do 31. prosince 2018. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk. Samotná podmínka věku potřebného pro získání nároku na důchod nepodléhá evropské koordinaci a je tak stanovena výlučně vnitrostátními předpisy, na rozdíl od podmínky získané doby pojištění (§ 28 zákona č. 155/1995 Sb.). Podle právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí žalované byla právní úprava důchodového věku založena na kritériu pohlaví pojištěnce, roku narození a dalších kritérií. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. se u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se důchodový věk stanoví podle přílohy k tomuto zákonu. Stanoví-li se podle této přílohy důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce. Podle těchto zákonných pravidel činí důchodový věk pro muže narozeného v roce 1954 63 let a 2 měsíce. Podle výše vyložených pravidel Nejvyšší správní soud posuzoval důvodnost stěžovatelových námitek. Se stěžovatelem v prvé řadě nelze souhlasit s tím, že by žalovaná snad nesprávně vyložila jeho žádost o přiznání starobního důchodu. Stěžovatel nezískal potřebnou českou dobu pojištění na to, aby mu mohl být přiznán tzv. národní důchod, a proto mu mohl vzniknout pouze nárok na poměrnou (dílčí) dávku za odpracované české doby pojištění. Pro nárok na tento dílčí důchod podle nařízení č. 883/2004 by mu byly započteny i již zhodnocené slovenské doby pojištění, jako by byly dobami českými. Tímto způsobem žalovaná postupovala, jak vyplývá i z osobního listu důchodového pojištění. Žalovaná se tedy nedopustila nesprávného procesního postupu spočívajícího v nedostatečném zjištění předmětu řízení, kterým bezesporu bylo posouzení splnění podmínek nároku na poměrný český důchod ve smyslu evropských koordinačních nařízení. Ostatní námitky stěžovatele směřující proti procesnímu postupu žalované či krajského soudu postrádají jakékoliv konkrétnější zdůvodnění, a proto je ani nelze blíže posoudit. Klíčovou námitkou stěžovatele je námitka nesprávného právního posouzení věci spočívající v tom, že žalovaná měla ve svém rozhodnutí o jeho žádosti k této době přihlédnout jako k preferované době podle právních předpisů platných v ČR v rámci sčítání dob pojištění podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 883/2004. Toto ustanovení systematicky začleněné jako „zvláštní ustanovení o sčítání dob“ v odst. 1 a 2 uvádí, že 1. Podmiňují-li právní předpisy členského státu poskytování některých dávek získáním dob pojištění pouze u zvláštních činností vykonávaných zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou nebo v povolání, na které se vztahuje zvláštní systém pro zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, přihlíží příslušná instituce tohoto členského státu k dobám získaným podle právních předpisů jiných členských států pouze v případě, že byly získány v rámci odpovídajícího systému,nebo pokud tomu tak není, ve stejném povolání, případně ve stejné činnosti vykonávané zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Nesplňuje-li po přihlédnutí k takto získaným dobám dotyčná osoba podmínky pro pobírání dávek zvláštního systému, berou se tyto doby v úvahu pro účely poskytování dávek podle obecného systému nebo, neexistuje-li, dávek systému vztahujícího se buď na manuální, nebo nemanuální pracovníky za předpokladu, že dotyčná osoba byla pojištěna v rámci jednoho z těchto systémů. 2. K dobám pojištění získaným v rámci zvláštního systému členského státu se přihlíží pro účely poskytování dávek obecného systému nebo, neexistuje-li, dávek systému vztahujícího se buď na manuální, nebo nemanuální pracovníky jiného členského státu, pokud dotyčná osoba byla pojištěna v rámci jednoho z těchto systémů, a to i když k těmto dobám již bylo přihlédnuto v uvedeném jiném členském státě v rámci zvláštního systému. Účelem tohoto ustanovení je podle názoru Nejvyššího správního soudu zajistit, aby byla provedena zásada asimilace faktů do roviny různých specifických druhů dob pojištění (srv. dikci „zvláštní systém“, „zvláštní činnost“) a bylo možno s nimi pracovat pro rozhodnutí o nároku na příslušnou dávku, o niž pojištěnec žádá. Smyslem je tedy zamezit diskriminaci migrujícího pracovníka v tom směru, že by nebyla zohledněna v otázce doby pojištění potřebné pro nárok na důchodovou dávku doba pojištění získaná ve specifickém pojistném systému členského státu pro srovnatelnou dávku v systému jiného členského státu Evropské unie. Dosah tohoto pravidla je však omezen výhradně pro otázky stanovení doby pojištění a nevztahuje se tak na další podmínky získání nároku na důchodovou dávku. Proto Nejvyšší správní soud nesouhlasí se stěžovatelem, že z tohoto pravidla je možné dovodit povinnost žalované zohlednit při posouzení podmínky důchodového věku pro získání nároku na český starobní důchod dobu pojištění získanou v preferované pracovní kategorii, která byla zhodnocena příslušným nositelem pojištění jiného členského státu (tzn. slovenským nositelem pojištění). Jestliže tedy stěžovatel již na základě uvedených dob pojištění získaných v preferované pracovní kategorii získal výhodu spočívající v přiznání nároku na slovenský starobní důchod již v 55 letech věku, nemůže se téže výhody domáhat u českého nositele pojištění, který není příslušný ke zhodnocení slovenských dob pojištění, za které se stěžovatelovy doby pojištění ve smyslu čl. 20 Smlouvy, který zůstává platnou součástí úpravy koordinace rozhodování o důchodových mezi oběma nástupnickými státy, považují. Tato výhoda, která se netýká samotného zohlednění těchto dob pojištění pro nárok na český dílčí důchod a spočívá ve snížení důchodového věku oproti obecným pravidlům, tedy nemůže být přiznána stěžovateli opakovaně na základě aplikace koordinačních pravidel citovaných evropských nařízení. O tomto postupu by bylo možno uvažovat pouze v případě, který připustila a odůvodnila i žalovaná v napadeném rozhodnutí, a to zohledněním čl. 57 nařízení č. 883/2004 v situaci, kdy by stěžovatel získal i určitou českou dobu pojištění v preferované pracovní kategorii delší jednoho roku. Pak by podle zásady sčítání dob pojištění bylo třeba tyto doby sečíst pro posouzení otázky, zda je možno na stěžovatele aplikovat institut snížení důchodového věku ve smyslu přechodného ustanovení § 74 zákona č. 155/1995 Sb. a § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb. ve znění platném a účinném do 31. 12. 1995. Jelikož však tato situace nenastala a stěžovatel to ani netvrdil, nezabýval se Nejvyšší správní soud podrobněji analýzou působení citovaných ustanovení evropské úpravy v takové situaci. Pokud tedy žalovaná správně shledala, že stěžovatel nesplňuje podmínku důchodového věku stanovenou českým vnitrostátním právem pro získání nároku na starobní důchod (tedy dosažení věku 63 let a 2 měsíce), nemohla stěžovateli tuto dávku přiznat, jakkoliv by ke slovenským dobám pojištění byla povinna přihlédnout (včetně dob získaných v preferovaných pracovních kategoriích) pro posouzení otázky splnění potřebné doby pojištění. Jestliže se krajský soud ztotožnil s názorem žalované a zamítl stěžovatelovu žalobu, postupoval naprosto v souladu se zákonem a věcně správně. Na základě shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost jako důvodnou, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 in fine s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1, 2 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Žalované, která byla ve věci úspěšná, nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 2 s. ř. s.). Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 3 Ads 25/2012 - 41, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://kraken.slv.cz/25Cdo6070/2016

25 Cdo 6070/2016 25 Cdo 6070/2016 25 Cdo 431/2017 25 Cdo 432/2017 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Ivany Tomkové a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce F. M. , proti žalované M. W. , o nejasné podání, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 Nc 4004/2014, o dovoláních žalobce proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2016, č. j. 21 Co 35/2016-66, ze dne 21. 10. 2015, č. j. 21 Co 163/2015-43, a ze dne 21. 10. 2015, č. j. 21 Co 250/2015-46, takto: I. Řízení o dovoláních žalobce proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2016, č. j. 21 Co 35/2016-66, ze dne 21. 10. 2015, č. j. 21 Co 163/2015-43, a ze dne 21. 10. 2015, č. j. 21 Co 250/2015-46, se zastavují . Žalobce, nezastoupený advokátem, podal dovolání proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2016, č.j. 21 Co 35/2016-66, a ze dne 21. 10. 2015, č. j. 21 Co 250/2015-46, jimiž byla potvrzena usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 1. 2016, č. j. 4 Nc 4004/2014-59, a ze dne 17. 8. 2015, č. j. 4 Nc 4004/2014-30. Těmito usneseními Okresního soudu ve Znojmě bylo rozhodnuto, že žalobci se nepřiznává osvobození od soudních poplatků pro řízení, včetně řízení dovolacího, a neustanovuje se mu zástupce z řad advokátů. Žalobce, nezastoupený advokátem, podal rovněž dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2015, č. j. 21 Co 163/2015-43, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 26. 5. 2015, č. j. 4 Nc 4004/2014-9, kterým bylo rozhodnuto, že podání žalobce ze dne 18. 12. 2014 se odmítá. Podle § 241 odst. 1 věty první a odst. 2 písm. a) o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem, to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však není možno věc meritorně rozhodnout. Jak vyplývá z ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř., požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to, že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem. V daném případě podal žalobce dovolání nezastoupen advokátem a ze spisu nevyplývalo, že by měl právnické vzdělání. Jeho žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků nebylo soudy obou stupňů vyhověno a rovněž byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Vzhledem k tomu, že žalobce v dovolacím řízení zákonem stanoveným způsobem zastoupen není a po pravomocném zamítnutí jeho žádosti o ustanovení zástupce mu musí být dána časově ohraničená možnost, aby si zastoupení advokátem obstaral, Okresní soud ve Znojmě jej usneseními ze dne 22. 4. 2016, č. j. 4 Nc 4004/2014-70, a ze dne 1. 12. 2016, č. j. 4 Nc 4004/2014-91, opakovaně vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení doplnil a upřesnil svoje podání tak, aby splňovalo náležitosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., a aby si zvolil pro podání dovolání zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Současně ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, bude podání odmítnuto a odmítnutím podání je řízení skončeno. Přestože soud prvního stupně v těchto výzvách poučil žalobce pouze o následku odmítnutí dovolání pro vady a nikoliv též o zastavení dovolacího řízení z důvodu absence povinného zastoupení advokátem, splňují tyto výzvy podmínku řádného poučení ve smyslu § 241 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. ve vztahu k § 104 odst. 2 o. s. ř., poněvadž žalobci z jejich obsahu bylo dostatečně zřejmé, že jeho dovolání trpí vadami, že není zastoupen advokátem a že o jeho dovolání proto nebude meritorně rozhodnuto (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. III. ÚS 2789/15). Dovolatel na výzvu soudu reagoval podáními ze dne 30. 4. 2016 (č. l. 71) a ze dne 16. 12. 2016 (č. l. 92), v nichž znovu žádal o přiznání osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce z řad advokátů a projednání věci soudem prvního stupně. K odstranění nedostatku podmínky povinného zastoupení ve smyslu ustanovení § 241 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. tedy nedošlo. Protože povinné zastoupení dovolatele je procesní podmínkou dovolacího řízení, jejíž nedostatek brání věcnému rozhodnutí o dovolání (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 241b odst. 2 o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. s tím, že žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

http://docplayer.cz/91879-O-b-e-c-p-r-e-p-e-r-e.html

⭐O B E C P Ř E P E Ř E Download "O B E C P Ř E P E Ř E" 1 O B E C P Ř E P E Ř E Obecně závazná vyhláška č. 1/2011, Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo obce Přepeře se na svém zasedání dne usnesením č. 7/2011 usneslo vydat na základě 19 zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s 10 písm. a),b) 12 zákona a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000., o obcích, ve znění pozdějších předpisů vydat tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen řád). Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Řád upravuje provoz veřejného pohřebiště (dále jen pohřebiště ) na pozemkových parcelách 285/3 a 285/5 v katastrálním území Přepeře. 2. Provozovatel pohřebiště zajišťuje provozování pohřebiště ve vlastní režii. Článek 2 Provozní doba pohřebiště Provozní doba, v jejímž průběhu je pohřebiště zpřístupněno veřejnosti, se stanoví takto: leden, únor, listopad, prosinec 7-19 hod březen, říjen hod duben, květen, červen, červenec, srpen, září 7-21 hod Památka zesnulých, vč. předcházející soboty a neděle hod Článek 3 Pořádek na pohřebišti 1. Návštěvníci pohřebiště jsou povinni zdržet se takového jednání, které by se dotýkalo důstojnosti zemřelých nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti: tz. zejména chovat se hlučně, pouštět přenosné nosiče zvuku, požívat alkoholické nápoje, omamné a psychotropní látky, odhazovat odpadky mimo nádob k tomu určených a používat prostory pohřebiště a jeho vybavení k jiným účelům, než k jakým jsou určeny. 2. Na pohřebišti je možné zdržovat se pouze v provozní době pohřebiště stanovené v článku 2 tohoto řádu. 3. Děti do 10 let mají na pohřebiště přístup pouze v doprovodu dospělé osoby. 4. Na pohřebiště je zakázán přístup podnapilým osobám a osobám se psy, kočkami a jinými zvířaty. 5. Na pohřebišti je zakázáno jezdit na jízdních kolech, koloběžkách, a kolečkových bruslích. 6. Vozidla (s výjimkou invalidních vozíků) mohou na pohřebiště vjíždět a zdržovat se zde pouze se souhlasem správce pohřebiště a při splnění jím stanovených podmínek. Vozidla do areálu pohřebišť jsou vpouštěna nejpozději 1 hod. před ukončením stanovené provozní doby pohřebiště a současně musí vozidlo pohřebiště opustit nejpozději 30 min. před ukončením této doby. Chodci mají vždy přednost před vozidly. 7. Přístup na pohřebiště nebo do jeho části může správce pohřebiště z oprávněných důvodů (terénní úpravy, náledí, vichřice, exhumace atd.) na vymezenou dobu omezit nebo zakázat. 8. Ukládání nádob, nářadí a jiných předmětů na zelené pásy a místa kolem hrobových míst není dovoleno. 9. Svítilny a svíčky je možno na pohřebištích rozsvěcovat na jednotlivých hrobových místech pouze tehdy, pokud jsou vhodným způsobem zabezpečeny proti vzniku požáru. V odůvodněných případech může správce pohřebiště používání otevřeného ohně (svíček aj.) omezit nebo zakázat.2 10. Z hygienických důvodů není dovoleno v areálech pohřebišť pít vodu z vodovodních výpustí a studní. Tato voda je určena k provozním účelům správce pohřebiště a na zalévání zeleně při údržbě zeleně na pronajatých hrobových místech. 11. Odpadky je třeba odkládat na stanovená místa; pokud je na pohřebišti zavedeno třídění odpadu, je nutno tato opatření respektovat. 12. Návštěvníci nejsou oprávněni provádět jakékoli zásahy do zeleně vysazené správcem pohřebiště, včetně nové výsadby zeleně, bez jeho souhlasu. 13. Pořádání pietních a vzpomínkových akci na pohřebišti je možné se souhlasem správce pohřebiště. Tím není dotčena povinnost svolavatele předem oznámit shromáždění podle zvláštního předpisu (zák. č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů). 14. Na pohřebišti je povoleno provádět jakékoli práce pouze v takovém rozsahu a takovým způsobem, který stanoví tento řád. 15. Dozor nad pořádkem na pohřebišti provádí správce pohřebiště. Článek 4 Rozsah služeb poskytovaných na pohřebišti Správce pohřebiště poskytuje zejména následující služby: a) pronájem hrobových míst b) vedení související evidence o hrobových místech a o uložení lidských ostatků c) správu a údržbu pohřebiště včetně komunikací a okolní zeleně v areálu pohřebiště d) svoz odpadu e) zajištění užitkové vody Článek 5 Povinnosti a činnost správce pohřebiště v souvislosti s nájmem hrobových míst 1. Správce pohřebiště je povinen: a) předat nájemci hrobového místa (dále jen nájemce ) k užívání vyznačené, číselně označené hrobové místo; b) umožnit nájemci zřízení hrobového zařízení hrobu nebo hrobky za podmínek stanovených v článku 9. c) umožnit nájemci užívání jeho hrobového místa a zařízení pohřebiště, zajistit přístup ke hrobovému místu a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového místa nebo hrobového zařízení s výjimkou případů, kdy je nezbytné, např. v důsledku živelní pohromy, bezodkladně zajistit bezpečný a plynulý provoz pohřebiště, nebo kdy je třeba provést pohřbení do sousedního hrobu, kamenosochařské práce nebo úpravu pohřebiště - v takovém případě je omezení přístupu ke hrobovému místu možné pouze po nezbytně nutnou dobu; dojde-li k zásahu do hrobového místa nebo hrobového zařízení vinou správce pohřebiště a vznikne-li škoda, je správce pohřebiště povinen hrobové místo uvést do původního stavu. 2. Hrobová místa správce pohřebiště zřizuje a připravuje k pronájmu tak, aby vznikly ucelené řady, oddíly či skupiny hrobů a hrobek stejného charakteru a rozměrů. Nikdo nemá nárok na individuální umístění mimo vymezený prostor. Článek 6 Povinnosti nájemce hrobového místa Nájemce hrobového místa je povinen při užívání hrobového místa postupovat takto: 1. Hrobové zařízení zřídit v souladu s ustanoveními článku 9. Před zahájením prací si vyžádat písemný souhlas správce pohřebiště a řídit se při provádění prací jeho pokyny; má-li být zřízena hrobka, předat správci pohřebiště k odsouhlasení dokumentaci obsahující technickou zprávu, půdorys, bokorys a řez hrobkou s uvedením jména a adresy realizátora záměru, po dokončení3 hrobky požádat správce pohřebiště o její technické převzetí a řídit se pokyny vydanými správcem pohřebiště k trvalému užívání hrobky. 2. Provádět údržbu pronajatého hrobového místa a hrobového zařízení v následujícím rozsahu a následujícím způsobem: a) Nejpozději do 3 měsíců od pohřbení do hrobu zajistit úpravu pohřbívací plochy hrobového místa. b) Zajistit, aby plocha hrobového místa nezarůstala nevhodným porostem narušujícím estetický vzhled pohřebiště a průběžně zajišťovat údržbu hrobového místa a hrobového zařízení na vlastní náklady tak, aby jejich stav nebránil užívání hrobových míst ostatních nájemců a dalších osob. c) Odstranit včas znehodnocené květinové a jiné dary, odpad z vyhořelých svíček a další předměty, které narušují estetický vzhled pohřebiště. d) Neprodleně zajistit opravy hrobového zařízení pokud je narušena jeho stabilita, a ohrožuje tak zdraví, životy nebo majetek dalších osob. Pokud tak nájemce neučiní, je správce pohřebiště oprávněn zajistit bezpečnost na náklady a riziko nájemce hrobového místa. 3. Do veřejné zeleně na pohřebišti, včetně výsadby nové veřejné zeleně, zasahovat pouze se souhlasem správce pohřebiště, který může ve svém souhlasu stanovit podmínky výsadby a regulace veřejné zeleně. 4. Zajistit na vlastní náklady, nejpozději do dne ukončení nájmu hrobového místa, odstranění veškerého hrobového zařízení včetně uren, jinak s nimi bude naloženo podle 25 odst. 9 zákona. 5. Oznamovat správci pohřebiště veškeré změny údajů, potřebných pro vedení evidence pohřebiště v souladu s 21 zákona. 6. Strpět číselné označení hrobů provedené správcem pohřebiště způsobem obvyklým na daném pohřebišti nebo jeho části. 7. Uložení lidských pozůstatků a lidských ostatků nebo jakékoli další nakládaní s nimi provádět jen způsobem, který je v souladu s článkem Zdržovat se na pohřebišti pouze v provozní době stanovené v článku 2. Článek 7 Ukládání lidských pozůstatků a zpopelněných lidských ostatků a jejich exhumace 1. Lidské pozůstatky lze do hrobů a hrobek ukládat pouze se souhlasem provozovatele pohřebiště. Obdobně to platí i o provádění prací spojených se zajišťováním exhumací. 2. Zpopelněné lidské ostatky je možné uložit na pohřebišti vždy jen se souhlasem provozovatele pohřebiště a způsobem, který stanoví. 3. Všechny rakve určené k pohřbení musí být označeny štítkem obsahujícím minimálně jméno zemřelého, datum narození a den pohřbu. Před spuštěním do hrobu musí být víko rakve pevně a trvale spojeno šroubem se spodní částí rakve. 4. Pro pohřbívání do hrobů musí být použity takové rakve, které ve stanovené tlecí době zetlí spolu s lidskými ostatky, tzn. nesmí obsahovat díly z PVC a jiných nerozložitelných materiálů, kovové díly jen omezeně; výplň rakví může být pouze z materiálů, jako dřevěné piliny, papír a látky, při výrobě rakví a jejich nátěrů nesmí být použity toxické látky. 5. Pro pohřbívání do hrobek je nutno použít rakve s maximálními rozměry 2,15 x 0,85 m, a to - celodubové nebo z jiných tvrdých druhů dřev, do které bude umístěna poloviční zinková vložka nebo - kovové s nepropustným dnem. 6. Přímou manipulaci s lidskými ostatky uloženými v hrobkách lze provádět pouze se souhlasem krajské hygienické stanice.4 Článek 8 Tlecí doba Tlecí doba stanovená pro ukládání lidských pozůstatků do hrobů činí 10 let. Článek 9 Zřizování hrobového zařízení a podmínky provádění prací na pohřebišti 1. Podmínky pro zřízení hrobového zařízení hrobu: a) Základy musí odpovídat půdorysným rozměrům díla a hloubce základové spáry, která činí 900 mm. b) Základy památníků a náhrobků musí být zhotoveny z dostatečně únosného materiálu, odolného proti působení povětrnosti např. z prostého betonu či železobetonu, kamenného, příp. cihelného zdiva apod. c) Přední a zadní rámy hrobu musí být v jedné přímce s rámy sousedních hrobů. d) Vlastní náhrobek a rámy musí být mezi sebou jednotlivě kotveny. 2. Podmínky pro zřízení hrobového zařízení hrobky: a) Hloubka výkopu musí odpovídat počtu uvažovaných uložených rakví (maximálně však 260 cm). b) Stěny musí být vybudovány z porézních materiálů (např. cihly), pokud bude použit litý beton, musí být vyvedena z hrobky difúzní zátka. c) Stěny hrobky z porézních materiálů musí mít šíři nejméně 30 cm, v případě užití litého betonu nejméně 15 cm, a musí být izolovány přizdívkou, včetně impregnačních nátěrů. d) Dno hrobky může být bez betonového pokryvu (pouze kopaná zemina). V případě, že bude dno vybetonováno, musí být zřízen trativod o rozměrech nejméně 40 x 40 a hloubce 50 cm, vyplněný drenáží. e) Zdivo musí být umístěno na betonovém základě min. 50 cm vysokém v šíři podle předpokládané vyzdívky. f) Do stěn hrobky musí být zabudovány vstupní otvory s madly. g) Kovové prvky v hrobce (traverzy pro uložení rakví a stropní nosiče) musí být opatřeny antikorozními nátěry a jejich stav musí být kontrolován nejméně jednou za 10 let. h) Zastropení hrobky je nutné provést tak, aby mohly být rakve lehce umístěny na jednotlivá stanoviště s tím, že vstupní otvor a vlastní světlost hrobky musí být nejméně 220 cm (podle velikosti rakví). i) Na zastropení a uzavření hrobky musí být použity železobetonové překlady, jejich spáry zality betonem a povrch zaizolován. j) Na zastropení je nutno použít 20 cm zeminy sloužící jako pachová zátka nebo umístit krycí desku neprodyšně uzavírající hrobku, se spárami vytmelenými trvalými tmely. k) Nosnost stropu musí být nejméně 100 kg na 1 m 2. l) Vlastní hrobové zařízení s výjimkou rámů musí být postaveno mimo hlavní konstrukci hrobky, na samostatném základě. 3. Správce pohřebiště může ve svém souhlasu se zřízením hrobky stanovit a. dobu výstavby hrobky b. zabezpečení místa z hlediska pádu osob a bezpečnosti návštěvníků hřbitova c. požadavky na ochranu zeleně v okolí staveniště d. podmínky používání komunikací pohřebiště e. způsob skladování materiálů, odpadů a jejich likvidace f. povinnost dozoru při výstavbě g. průběžné a závěrečné kontroly postupu prací. 4. Zřízenou hrobku přejímá po technické stránce správce pohřebiště, který může pro trvalé užívání stavby určit a. druh používaných rakví pro pohřbení v hrobce b. způsoby a cyklus revizí hrobky. Dokumentaci spojenou se zřízením hrobky je správce pohřebiště povinen archivovat. 5. Při provádění veškerých prací na pohřebištích je třeba dodržovat podmínky dohodnuté správcem pohřebiště, zejména5 a. respektování důstojnosti a místa a omezení hlučných prací b. neomezování průchodnosti komunikací a přístupu k jednotlivým hrobovým místům c. nenarušování hrobových míst nebo jakékoli jiné omezování práv nájemců hrobových míst d. zajištění ochrany zeleně, kořenového systému zeleně 6. Po ukončení prací na pohřebišti je nutno uvést okolí místa, kde byly práce prováděny, do původního stavu. 7. Stromy a keře lze na propůjčených místech odstraňovat jen na základě písemného souhlasu provozovatele. Ten je může odstranit, jestliže narušují provoz hřbitova, nebo péči o pohřebiště a hrobová místa. Přitom je nutné respektovat ustanovení předpisů upravujících ochranu veřejné zeleně. Článek 10 Sankce Porušení jednotlivých ustanovení této vyhlášky je naplněním skutkové podstaty přestupku dle zákona č. 200/1990 Sb., v platném znění, o přestupcích 46, odst. 2. Za takový přestupek lze uložit pokutu do výše ,- Kč. Článek 11 Účinnost Tato vyhláška obce nabývá účinnosti dne místostarosta starosta Vyvěšeno na úřední desce: Sejmuto z úřední desky: Podobné dokumenty Obec Štěpánov nad Svratkou, 592 62 Štěpánov nad Svratkou Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo obce Štěpánov nad Svratkou se usneslo na svém zasedání, konaném dne 3.6.2009 v souladu s ustanovením 16 Více Obec Archlebov Obecně závazná vyhláška Obec Archlebov Obecně závazná vyhláška Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo obce Archlebov vydává dne 28.7.2002 podle 19 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých dalších zákonů, ve Více PROVOZNÍ ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obecně závazná vyhláška města Slavkov u Brna č. 40 PROVOZNÍ ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ I. Zastupitelstvo města Slavkov u Brna se na svém XVI. řádném zasedání usneslo na této obecně závazné vyhlášce města Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ DOLNÍ KRALOVICE Obecně závazná vyhláška Obce Dolní Kralovice č. 1/2004 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ DOLNÍ KRALOVICE Zastupitelstvo Obce Dolní Kralovice se dne usneslo v souladu s 10 a 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 21/2003 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 21/2003 Řád veřejného pohřebiště v Roztokách Město Roztoky jako provozovatel veřejného pohřebiště /dále jen pohřebiště/ podle 84 odst. 2 písm. i/ zákona č. 128/2000Sb. o obcích Více Obec Doubrava. Řád veřejného pohřebiště obce Doubrava Obec Doubrava jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zák. č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů vydává v souladu s ustanovením 19 citovaného Více vydává v souladu s ustanovením 19 citovaného zákona Řád veřejného pohřebiště obce Štíhlice Článek 1. Úvodní ustanovení Článek 2. Obec Štíhlice Obec Štíhlice jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zák. č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pohřebnictví) Více Obec Křižánky Moravské Křižánky 116; 592 02 Křižánky. Řád veřejného pohřebiště Obec Křižánky Moravské Křižánky 116; 592 02 Křižánky Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo obce Křižánky se usneslo na svém zasedání, konaném dne 20.6.2011 v souladu s ustanovením 16 odstavec 1 a 19 Více Řád veřejného pohřebiště Kovářov, Lašovice, Předbořice Odsouhlaseno ZO č. 5 ze dne 21.6.2002 Řád veřejného pohřebiště Kovářov, Lašovice, Předbořice Jedná se o opatření obce. Obec jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., Více Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Provozní doba pohřebiště. Článek 3 Pořádek na pohřebišti Obec Unčín, Unčín 24, 592 42 Jimramov: Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo obce Unčín se usneslo na svém zasedání, konaném dne 23.2.2011 v souladu s ustanovením 16 odstavec 1 a 19 zákona č. 256/2001 Více OPATŘENÍ. vydává. Řád veřejného pohřebiště Evangelický hřbitov. leden, únor, listopad, prosinec MĚSTYS KRUCEMBURK NÁMĚSTÍ JANA ZRZAVÉHO 13, 582 66 KRUCEMBURK OPATŘENÍ Č. 3/2011 Rada Městyse Krucemburk jako věcně příslušný správní orgán podle 16 odst.1 a 19 zákona č.256/2001 Sb., o pohřebnictví a Více Řád veřejného pohřebiště. řád veřejného pohřebiště. Řád veřejného pohřebiště Obec Malé Přítočno jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. vydává Více Městys Křižanov, Benešovo nám. 12, 594 51 Křižanov. Řád veřejného pohřebiště Městys Křižanov, Benešovo nám. 12, 594 51 Křižanov Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo městyse Křižanova se usneslo na svém zasedání, konaném dne 26.5.2011 v souladu s ustanovením 16 odstavec 1 a 19 Více Řád Veřejného pohřebiště Kadaň Obecně závazná vyhláška města Kadaně č. 54/2002, kterou se vydává Řád Veřejného pohřebiště Kadaň Zastupitelstvo města Kadaně se usneselo dne 27.7.2002 vydat podle ustanovení 19 zákona č. 256/2001 Sb., Více 2. Děti do 10 let mají na pohřebiště přístup pouze v doprovodu dospělé osoby. Řád veřejného pohřebiště hřbitova v PIČÍNĚ --------------------------------------------------------- Článek 1 Úvodní ustanovení --------------------------- 1. Řád pohřebiště upravuje provoz pohřebiště Více Obecně závazná vyhláška č. 1/2004 Obecně závazná vyhláška č. 1/2004 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Zastupitelstvo obce Svojšice na základě ustanovení 10 písm. a) a 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., v platném znění (obecní nařízení) Více Opatření obce Předslavice. řád veřejného pohřebiště Opatření obce Předslavice. Zastupitelstvo obce Předslavice vydává dne 1.8. 2011 na základě 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění a s odvoláním na ustanovení 16 Více Řád veřejných pohřebišť Řád veřejných pohřebišť Starosta obce Dymokury v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona ve spojení s 99 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a na základě 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Více Ř Á D V E Ř E J N É H O P O H Ř E B I Š T Ě ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obec Horní Bojanovice jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 479/2001 Sb. v Více Řád veřejného pohřebiště Řád veřejného pohřebiště Obec jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. vydává v souladu Více Ř Á D V E Ř E J N ÝCH P O H Ř E B I Š Ť V Y H L Á Š K A č. 3/2004 Ř Á D V E Ř E J N ÝCH P O H Ř E B I Š Ť Zastupitelstvo města Kralupy nad Vltavou se v souladu s ust. 84 odst. 1) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, ust. 16 odst. Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Zastupitelstvo obce Roštín vydává dne 25. září 2003 v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a podle 16 Více Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obec Hradčany jako provozovatel veřejného pohřebiště vydává v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), Více Obecně závazná vyhláška obce Mochov č. 2/2002, kterou se vydává Řád veřejného pohřebiště v obci Mochov. Obecně závazná vyhláška obce Mochov č. 2/2002, kterou se vydává Řád veřejného pohřebiště v obci Mochov. Zastupitelstvo obce Mochov na základě ustanovení 10 písm. a) a 84 odst. 2, písm. i) zákona č. 128/2000 Více Řád veřejného pohřebiště Řád veřejného pohřebiště Obec Nižní Lhoty, jako provozovatel veřejného pohřebiště v Nižních Lhotách podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, v platném znění, vydává v souladu s ustanovením Více Obec Dolní Lánov. Opatření zastupitelstva obce Dolní Lánov č.1/2013. Řád veřejného pohřebiště Dolní Lánov Obec Dolní Lánov Opatření zastupitelstva obce Dolní Lánov č.1/2013 Řád veřejného pohřebiště Dolní Lánov Obec Dolní Lánov jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., Více OPATŘENÍ č. 1/2011 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ V OBCI NOVÁ ŘÍŠE Řád veřejného pohřebiště Starosta obce Pátek v souladu s ustanovením 102 odst. 3 ve spojení s 99 odst 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů a na základě 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ OBEC ROVEČNÉ, ROVEČNÉ 82, 592 65 ROVEČNÉ ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Zastupitelstvo obce Rovečné se usneslo na svém zasedání, konaném dne 04. 05. 2011 v souladu s ustanovením 16 odstavec 1 a 19 zákona č. Více Obecně závazná vyhláška obce Vážany nad Litavou číslo 5/2002 řád veřejného pohřebiště Město, obec ČASTOHOSTICE,676 02 Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo obce Častohostice usnesla/o na svém zasedání, konaném dne 7.2.2011v souladu s ustanovením 16 odstavec 1 a 19 zákona č. 256/2001 Sb., Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ VE HVOZDNÉ Rada obce na svém zasedání dne 14.3.2012 se usnesla a vydává podle 102 odst. 2 písm. d) a podle zákona o pohřebnictví č. 479/2001 Sb. (dále jen zákon ) v souladu s ustanovením 19 citovaného zákona nařízení Více Řád veřejného pohřebiště Obce Lužice Obec Lužice jako provozovatel veřejného pohřebiště (dále jen pohřebiště) podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. (dále jen zákon) Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Město Vrbno pod Pradědem Opatření obce číslo 1/2002 Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo města ve Vrbně pod Pradědem na svém zasedání konaném dne 20.6.2002 usnesením číslo 250/24/02, podle ustanovení Více Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín OBEC LIBICE NAD CIDLINOU ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ OBCE LIBICE NAD CIDLINOU Rada obce Libice nad Cidlinou v souladu s ustanovením 102 odst. 2, písm. d zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších Více Řád veřejného pohřebiště v Líbeznicích Řád veřejného pohřebiště v Líbeznicích Obec Líbeznice, jako provozovatel veřejného pohřebiště (dále jen pohřebiště) podle 16, odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, Více Obec Strunkovice nad Blanicí. Řád veřejného pohřebiště Obec Strunkovice nad Blanicí Zastupitelstvo obce Strunkovice nad Blanicí se usneslo podle 84 odst.2 písmeno i zákona č.128/2000 Sb. o obcích, dne 30.5.2002 vydat dle 10 tohoto zákona a v souladu s ustanovením Více Obec Pozořice, okres Brno-venkov. VYHLÁŠKA č. 3/2002 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obec Pozořice, okres Brno-venkov VYHLÁŠKA č. 3/2002 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Zastupitelstvo Obce Pozořice vydává dne 22.8.2002 podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých Více O B E C Z A H R Á D K Y O B E C Z A H R Á D K Y Obec Zahrádky jako provozovatel veřejného vydává na základě ustanovení 19 zákona č. 256/2001 Sb.,o pohřebnictví a o změně některých zákonů (dále jen zákon o pohřebnictví ) tento Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Zastupitelstvo obce Vedrovice vydává v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), na základě 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví Více Článek 1 Úvodní ustanovení O P A T Ř E N Í M Ě S T A č.3/2005 Ř Á D P O H Ř E B I Š T Ě Rada města Pelhřimov se na své 56. schůzi dne 13.dubna 2005 usnesla vydat podle 16 odst. 1 a 19 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Rada obce Velký Újezd, která je provozovatelem veřejného pohřebiště, vydává podle 19 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, v platném znění, v souladu s 102 odst. 3 zákona č. Více Opatření obce Chrást č. 1/07 Opatření obce Chrást č. 1/07 Zastupitelstvo obce Chrást se na svém zasedání dne 10.12.2007 usnesením č. 4/07 usneslo vydat na základě ustanovení 16 odst. 1 a 19 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a Více Řád č. 2/2002. Řád veřejného pohřebiště M Ě S T O Č E S K Ý T Ě Š Í N Řád č. 2/2002 Řád veřejného pohřebiště Rada města Český Těšín se v souladu s 102 odst. 3 zákona č. 128/2001 Sb., o obcích usnesla usnesením č. 3401/49.RM na své 49. schůzi Více Vyhláška č. 2/2002 (původní 31/2002) Města Červeného Kostelce Vyhláška č. 2/2002 (původní 31/2002) Města Červeného Kostelce Řád veřejného pohřebiště. Zastupitelstvo města Červeného Kostelce vydává dne 25.4.2002 podle ustanovení 16 odst.1 a v souladu s 19 zákona č. Více Veřejná vyhláška č. 25. Řád veřejného pohřebiště Veřejná vyhláška č. 25 Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo obce Halenkovice se usneslo vydat podle 24 zákona č. 128/2000 O obcích a jako provozovatel veřejného pohřebiště (dále jen pohřebiště ) podle Více Řád veřejného pohřebiště Městys Havlíčkova Borová, Náměstí 278, 582 23 Havlíčkova Borová Řád veřejného pohřebiště ~ H líčk B' I ' dá, k ěm d tj 2 to 1 Rada M estyse av lc ova orova se usnes a na svem zase am, onanem ne : :. V Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obecně závazná vyhláška č.1/2008 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obecně závazná vyhláška č.1/2008 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Řád upravuje provoz pohřebiště v Dolní Krupé, par.č. 1399/1 kat.území Dolní Krupá. 2. Provozovatelem i správcem pohřebiště Více (dále jen řád) Úvodní ustanovení II. Provozní doba pohřebiště III. Obec Vinařice, jako majitel a provozovatel veřejného pohřebiště (dále jen pohřebiště), se souhlasem zastupitelstva obce ze dne 22. 5.2002 podle 16 odst. 1 zákona č.256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně Více Opatření Rady města Karviné Systém ASPI - stav k 18.1.2009 do částky 6/2009 Sb. a 2/2009 Sb.m.s. Obsah a text 1/2002OP - poslední stav textu Opatření Rady města Karviné Řád veřejného pohřebiště Statutární město Karviná jako provozovatel Více Řád veřejného pohřebiště v Příboře Řád veřejného pohřebiště v Příboře Město Příbor jako provozovatel veřejného pohřebiště ( dále jen pohřebiště ) podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů ( dále Více Rád veřejného pohřebiště obce Mankovice Obec Mankovice jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zák. Č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pohřebnictví) vydává Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Řád veřejného pohřebiště vydaný obcí Dubenec Obec Dubenec vydává v souladu s ustanovením zákona č. 256/2011 Sb., o pohřebnictví a o změně některých pozdějších zákonů, Řád veřejného pohřebiště Obce Dubenec, Více OBEC LICHOCEVES Lichoceves čp. 20, PSČ 252 64, tel./fax 220 930 556, e-mail [email protected] ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Rada města Police nad Metují dne 7. 7. 2015 vydává na základě 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých Více NAŘÍZENÍ OBCE ČÍSLO 01/2005 NAŘÍZENÍ OBCE ČÍSLO 01/2005 Zastupitelstvo obce Jindřichovice pod Smrkem se na svém zasedání dne 8.12.2004 usneslo vydat na základě 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., O pohřebnictví a na základě 102 odst. Více Města MĚSTO ALBRECTICE Obecně závazná vyhláška č. 4/2002 Města MĚSTO ALBRECTICE ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Zastupitelstvo města Město Albrechtice vydává dne 12.12.2002 obecně závaznou vyhlášku Řád veřejného pohřebiště v souladu Více MĚSTO KAPLICE. Řád veřejného pohřebiště v Kaplici. I. Úvodní ustanovení MĚSTO KAPLICE Řád veřejného pohřebiště v Kaplici I. Úvodní ustanovení 1. Řád upravuje provoz pohřebiště ve městě Kaplici na pozemcích parcel. č. 109 (obřadní síň), 118 (plocha hřbitova) a 119 (márnice) Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obecně závazná vyhláška č. 2/2003 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Obecně závazná vyhláška č. 2/2003 Obec Polní Voděrady jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů, Více Řád veřejného pohřebiště Obce Veřovice OBEC V E Ř O V I C E jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zák. č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zák. č. 479/2001 Sb. vydává v souladu s ustanovením Více Provozní řád veřejných pohřebišť Dvora Králové nad Labem Provozní řád veřejných pohřebišť Dvora Králové nad Labem Město Dvůr Králové nad Labem na základě usnesení rady města č. 17 RM. ze dne 13.05.2003 vydává jako opatření tento Řád veřejných pohřebišť města Více OBEC MIKULUVKA. Řád veřejného pohřebiště OBEC MIKULUVKA Řád veřejného pohřebiště Obec jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. vydává Více Řád veřejného pohřebiště v obci Jenišovice č.p. 67, PSČ 468 33, tel. 483393160 Řád veřejného pohřebiště v obci Jenišovice č.p. 67, PSČ 468 33, tel. 483393160 Obec Jenišovice jako provozovatel veřejného pohřebiště, podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví ve znění pozdějších Více Řád veřejných pohřebišť Řád veřejných pohřebišť Rada města Ústí nad Orlicí vydává dne 15.07.2013 v souladu s ustanovením 19 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále Více MĚSTO MĚSTO ALBRECTICE MĚSTO MĚSTO ALBRECTICE Opatření č.1/2008 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Článek I. Úvodní ustanovení Řád upravuje provoz pohřebišť - Město Albrechtice, k.ú.město Albrechtice p.p.č. 666 a p.p.č. 668, Linhartovy Více MĚSTO TRUTNOV - RADA MĚSTA Lesy a parky Trutnov s. r. o. ŘÁD VEŘEJNÝCH POHŘEBIŠŤ MĚSTA TRUTNOVA Město Ivančice jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zák. č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pohřebnictví) vydává Více Řád veřejného pohřebiště Řád veřejného pohřebiště Obec jako provozovatel a správce veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. vydává Více Provozní řád veřejného pohřebiště v obci Slavošov Provozní řád veřejného pohřebiště v obci Slavošov Zastupitelstvo obce Slavošov schválilo dne 7.06.2010 dle 84 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.,o obcích v platném znění, ve smyslu zákona č. 256/2001Sb. o Více Rád veřejného pohřebiště. . Řád OBEC PSARY veřejného pohřebiště Rada obce Psáry na svém zasedání dne 13. 5. 2015 dlé ustanovení * 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a v Více Smlouva č. o nájmu hrobového místa Smlouva č. o nájmu hrobového místa uzavřená podle 25 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pohřebnictví ). Čl. I Smluvní strany Více ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ. obce Nezbavětice ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ obce Nezbavětice Obec Nezbavětice jako provozovatel veřejného pohřebiště ( dále jen pohřebiště ) podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých dalších Více Řád veřejného pohřebiště Obec Ždírec Ždírec 7 472 01 Doksy Tel.725 071 185 e-mail:[email protected] Řád veřejného pohřebiště Obec Ždírec jako provozovatel veřejného pohřebiště (dále jen,, pohřebiště ) vydává podle Více Řád veřejných pohřebišť. ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Městská část Praha - Zbraslav jako provozovatel veřejného pohřebiště (dále jen "pohřebiště") podle 16 odst.1 zákona č. 256/2001 Sb., (dále jen "zákon") o pohřebnictví a o změnách Více Obecně závazná vyhláška č. 6/2003 Města Žďár nad Sázavou - Řád veřejných pohřebišť 1 Obecně závazná vyhláška č. 6/2003 Města Žďár nad Sázavou - Řád veřejných pohřebišť Zastupitelstvo Města Žďáru nad Sázavou se usneslo dne 18.12.2003 vydat na základě ustanovení 16 odst. 1 a 19 zákona Více Statutární město Opava. Řád veřejného pohřebiště Statutární město Opava Rada Statutárního města Opavy na svém zasedání dne 17. prosince 2013 vzala na vědomí pod číslem usnesení 2681/26MRM 13 v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších Více MĚSTO PŘÍBRAM. Řád veřejného pohřebiště MĚSTO PŘÍBRAM Obecně závazná vyhláška č. 2/2004 ze dne 26.5.2004 Řád veřejného pohřebiště Zastupitelstvo města Příbram, oprávněné dle ustanovení 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, schválilo Více Řád veřejného pohřebiště města Česká Lípa Město Česká Lípa, jako provozovatel veřejných pohřebišť, podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pohřebnictví Více OPAT ENÍ. 1/2010 ÁD VE EJNÉHO POH EBIŠT V OBCI KRASONICE. lánek 3 Obec Krasonice OPAT ENÍ. 1/2010 ÁD VE EJNÉHO POH EBIŠT V OBCI KRASONICE Zastupitelstvo obce Krasonice se na svém zasedání dne 12.3.2010 usneslo vydat, podle 16 odst. 1 a 19 zákona. 256/2001 Sb., o poh Více Provozní řád hřbitova ve Vracově Provozní řád hřbitova ve Vracově Město Vracov, jako provozovatel veřejného pohřebiště (dále jen provozovatel) podle 16, odst.1 zákona č. 256/2001 Sb, o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění Více OBEC VNOROVY. OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE VNOROVY č. 3/2002 kterou se vydává ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ. Článek l Úvodní ustanovení OBEC VNOROVY OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE VNOROVY č. 3/2002 kterou se vydává ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Zastupitelstvo Obce Vnorovy se usneslo dne 19. 12. 2002 vydat podle 84 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích Více ŘÁD PRO VEŘEJNÁ POHŘEBIŠTĚ úplné znění ŘÁD PRO VEŘEJNÁ POHŘEBIŠTĚ úplné znění Na: ústřední hřbitov Slezská Ostrava pohřebiště Heřmanice staré (u kostela) a nové (ul. Parcelní) pohřebiště Koblov pohřebiště Kunčičky pohřebiště Muglinov 1. Statutární Více ád ve ejného poh ebišt MĚSTO DOLNÍ POUSTEVNA OPATŘENÍ č. 1/2004 ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Starosta města Dolní Poustevna vydal dne 31. 3. 2004 v souladu s ustanovením 16 odstavec 1 a 19 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví Více HŘBITOVNÍ ŘÁD. I. Úvodní ustanovení HŘBITOVNÍ ŘÁD V souladu se zákonem č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů v platném znění vydává obec Těškov hřbitovní řád místního hřbitova v Těškově obecně závazná vyhláška číslo 6/2012 Více Řád veřejného pohřebiště --------------------------------- Město: Česká Skalice -------------------------- Provoz pohřebiště na území České Skalice Řád veřejného pohřebiště --------------------------------- Článek I. Úvodní ustanovení 1. Řád veřejného pohřebiště Více č.j. MMJ/OŽP/10190/20013 Statutární město Jihlava jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů v platném znění (dále jen zákon) vydává usnesením Rady Více Obec Hamr na Jezeře. Řád veřejného pohřebiště. Čl. I Obec Hamr na Jezeře Obec Hamr na Jezeře jako provozovatel veřejného pohřebiště v Břevništi vydává na základě ustanovení 19 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů tento: Řád veřejného Více PROVOZNÍ ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ OBCE DUBNICE. I. Základní ustanovení Obec Dubnice jako provozovatel veřejného pohřebiště v Dubnici vydává na základě ustanovení 19 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů tento: PROVOZNÍ ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ Více 7/2002 OBEC LUDGEŘOVICE OPATŘENÍ 7/2002 OBEC LUDGEŘOVICE OPATŘENÍ Rada obce Ludgeřovice na svém zasedání dne 20. 5. 2002 schválila a vydává podle 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění, v souladu Více HŘBITOVNÍ ŘÁD HŘBITOVA RADOŠOV vydaný Obcí Kyselka HŘBITOVNÍ ŘÁD HŘBITOVA RADOŠOV vydaný Obcí Kyselka V souladu se zákonem č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů v platném znění I. Úvodní ustanovení 1.1. Úcta k památce zemřelých a účast Více Obecně závazná vyhláška č. 1/2002 Obce Rudná pod Pradědem, o provozu urnového háje. Řád pohřebiště Obecně závazná vyhláška č. 1/2002 Obce Rudná pod Pradědem, o provozu urnového háje Zastupitelstvo Obce Rudná pod Pradědem vydává na svém zasedání dne 20.9.2001 v souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví Více ŘÁD VEŘEJNÝCH POHŘEBIŠT MĚSTA NALŽOVSKÉ HORY ŘÁD VEŘEJNÝCH POHŘEBIŠT MĚSTA NALŽOVSKÉ HORY Město Nalžovské Hory jako provozovatel veřejného pohřebiště podle 16 odst.1, zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/30Cdo1764/2003

30 Cdo 1764/2003 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce J. H., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1/ J. S. s. a s. ČR, 2/ J. N., 3/ V. N., 4/ J. R., 5/ L. M. a 6/ K. K., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 33/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2003, č. j. 1 Co 249/2002- 97, t a k t o : Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. února 2003, č. j. 1 Co 249/2002-97, podle ustanovení § 218a občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") odmítl pro opožděnost odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2002, č. j. 34 C 33/2001-80, kterým soud prvního stupně řízení ve věci zastavil, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku, a kterým rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud druhého stupně též rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Toto usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 21. dubna 2003, přičemž dovolateli bylo toto rozhodnutí doručeno téhož dne. Uvedené usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním datovaným dne 25. dubna 2003 a podaným na poště téhož dne. Toto dovolání pak bylo doplněno jeho podáním ze dne 4. července 2003. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Uvedený procesní předpis pak vymezuje jednotlivé případy přípustnosti dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v ustanovení § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. Žádné z těchto ustanovení však nestanoví možnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 218a o. s. ř. (na případy tohoto druhu však v souvislosti s úpravou institutu žaloby pro zmatečnost jinak pamatuje ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.) Protože tedy v označené věci nebyly dány předpoklady přípustnosti dovolání, dovolacímu soudu nezbylo, než podle ustanovení § 243b odst. 5 ve spojení s § 218 písm. c) o. s. ř. toto dovolání odmítnout. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 ve spojení s § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 o. s. ř. za situace, kdy dovolání žalobce bylo sice odmítnuto, avšak žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

https://advokatnidenik.cz/2019/10/23/informace-k-ustanoveni-%C2%A7-7b-trestniho-radu/

ČAK předkládá informaci k ustanovení § 7b trestního řádu - Advokátní deník 23. 10. 2019 Eva Dvořáková Žádné komentáře Ustanovení § 7b bylo do trestního řádu vloženo s účinností od 1. února 2019 zákonem č. 287/2018 Sb., kterým se mění trestní zákoníku a některé další předpisy (dále jen „novela“). Vzhledem k tomu, že tento institut může souviset i s činností advokáta při poskytování právních služeb, předkládá Česká advokátní komora advokátům tuto informaci: Ustanovení § 7b trestního řádu zní: ODŮVODNĚNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY Podle důvodové zprávy ustanovení § 7b tr. ř. zajišťuje plnou implementaci článků 16 a 29 Úmluvy o počítačové kriminalitě ze dne 23. listopadu 2001 (č. 104/2013 Sb. m. s.) požadujících urychlené uchování dat pro účely jejich následného zajištění v trestním řízení. Stávající právní řád České republiky neupravuje specificky předběžné uchování dat, přičemž v praxi je pro tento účel využíváno obecné ustanovení § 8 tr. ř. o součinnosti (pokud se ovšem vede v České republice trestní řízení) nebo obecných policejních postupů. Jevilo se tedy proto jako žádoucí zakotvit do trestního řádu specifické ustanovení upravující možnost předběžného uchování dat pro účely trestního řízení, které by jasně takový postup umožnilo, a návazně upravit postupy při spolupráci s jinými státy za tímto účelem. Podle čl. 16 Úmluvy Rady Evropy o počítačové kriminalitě (dále jen „Úmluva“) mají smluvní strany povinnost přijmout taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby umožnila svým příslušným orgánům činným v trestním řízení přikázat anebo obdobně zajistit urychlené uchovávání specifických počítačových dat, včetně provozních dat, které byly uloženy prostřednictvím počítačového systému, zejména pokud existují důvody pro přesvědčení, že tato počítačová data jsou zvláště ohrožená ztrátou nebo pozměněním. Stát má mít možnost přikázat určité osobě uchovat data nejdéle na 90 dnů, aby mohly příslušné orgány požádat o jejich zpřístupnění, přičemž tuto lhůtu lze prodloužit. Stát má mít možnost rovněž správci nebo jiné osobě, která má uchovávat počítačová data, stanovit povinnost udržovat tyto příkazy v tajnosti po dobu stanovenou svými vnitrostátními právními předpisy. Podle článku 29 této úmluvy může smluvní strana požádat druhou smluvní stranu, aby nařídila nebo jinak zajistila urychlené uchování dat uložených prostřednictvím počítačového systému, který je umístěn na území této druhé strany, a která mají být předmětem následné žádosti dožadující strany o justiční spolupráci za účelem prohlídky, zajištění nebo zpřístupnění uchovaných dat. Důvodová zpráva dále uvádí, že nařízení uchování dat může být významné zejména při vyšetřování počítačové kriminality páchané prostřednictvím internetu. Počítačová data lze snadno změnit a významný důkaz pro trestní řízení může být zničen z důvodu nedbalého nakládání nebo uchování dat, záměrné manipulace s nimi, nebo jejich smazání ať už záměrného nebo rutinního. Orgány činné v trestním řízení mají možnost zajistit data na místě, nicméně pokud je správce dat důvěryhodný, integrita dat může být zajištěna rychleji prostřednictvím příkazu k uchování dat a příkaz k uchování dat může být pro takového správce méně invazivním zásahem do jeho legitimní činnosti a šetrnější pro jeho reputaci. CHARAKTERISTIKA ZAJIŠŤOVACÍHO INSTITUTU Ustanovení § 7b je systematicky zařazeno do části první tr. řádu, tj. do společných ustanovení; svou povahou jde o nástroj, kterým si orgány činné v trestím řízení zajišťují součinnost fyzických a právnických osob. Nejde o nástroj, který by sám osobě orgánům činným v trestním řízení umožňoval na základě uvedeného příkazu zpřístupnění obsahu uchovaných dat. Ustanovení § 7b odst. 1 umožňuje orgánům činným v trestním řízení nařídit komukoliv, kdo má ve svém počítačovém systému nebo na nosiči informací nějaká data, aby je po omezenou dobu v nezměněné podobě uchoval nebo aby k nim znemožnil přístup jiným osobám. Podle ustanovení § 7b odst. 2 lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům. Data důležitá pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, zahrnuje obsah veškerých mailů s přílohami, obsah webových stránek, obsah naší nejdůvěrnější komunikace vedené prostřednictvím různých platforem (WhatsApp, Messenger, Viber, Telegram, Twitter a jiné) včetně obrázků k nim připojených nebo prohlížených a mnohem více. Podle § 7b odst. 2 může policejní orgán za stejných podmínek nařídit vypnutí i libovolné webové stránky, e-mailové schránky či jakoukoliv jinou aplikaci, jíž je běžně komunikováno. Je namístě zdůraznit, že samotná fáze uchování dat má toliko předběžný a neinvazivní charakter. Ostatně i dle dikce Úmluvy se jedná o prozatímní opatření. Účelem je, aby dožádaný stát (prostřednictvím správce uložených počítačových dat, tj. zejména poskytovatele služeb) zajistil neporušenost počítačových dat do té doby, než dojde k jejich následné prohlídce, zpřístupnění nebo zajištění orgánem činným v trestním řízení dožádaného státu. Ze strany státu zde tedy nedochází k získání jakéhokoli přístupu k datům, čímž je chráněno právo na soukromí dotčené osoby. K faktickému předání dat orgánům činným v trestním řízení dochází až na základě využití jiných nástrojů. To znamená, že je nutné odlišovat povinnosti spojené s příkazem podle § 7b tr. řádu a způsob, jakým si následně policie uchovaná data vyžádá, a to s ohledem na charakter těchto dat. Tyto zajišťovací instituty se řídí příslušnými ustanoveními trestního řádu (§ 85b, 88, 88a, 158d tr.ř.), které mj. upravují podmínky, za kterých lze uchovaná data získat včetně případný souhlasu soudu s takovýmto postupem (více o jednotlivých ustanovení níže). Požadavek na uchování dat nezbytně neznamená jejich zmrazení, tj. že musí být nezbytně zcela nepřístupná komukoli a že tato data nebo jejich kopie nemůže být legitimně užívána. Ten, vůči komu příkaz k uchování dat směřuje, může mít i nadále přístup k těmto datům, nedojde-li tím k porušení povinnosti dle § 7b. Držitelem dat uložených v systému může být tedy také advokát, a lze mu nařídit, aby uchoval data výše uvedeným způsobem. Nepochybně také to, aby přijal opatření bránící zpřístupnění informace o tom, že mu něco takového bylo přikázáno. Ustavení § 7b se vztahuje pouze na data, která v okamžiku vydání příkazu existují, nikoli na data, která v budoucnu vzniknou. Je nutno odlišovat případy, kdy dochází k uchování (zakonzervování) dat, tedy k uložení těch dat, které již existují, s cílem uchránit je před zničením či pozměněním, od případů, kdy dochází k zadržení dat, tedy k procesu uložení nově vznikajících dat. Povinnost uchování dat (preservation) neznamená zadržování dat (retention). V žádném případě tedy nelze po adresátech příkazu požadovat, aby uchovávali data, která v budoucnu teprve vzniknou, tedy aby uchovávali všechna data, která budou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací od okamžiku vydání příkazu dle § 7b tr. řádu do okamžiku vydání povolení k použití některého ze zajišťovacích institutů. Podle § 7b odst. 2 tr. řádu platí, že je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům. V případě advokáta to zahrnuje i případy, kdy o přístup k těmto datům požádá klient (např. z titulu jeho práva na informace o průběhu poskytování právních služeb). Pokud jde o otázku přístupu osob, které jsou zaměstnanci advokáta a osob, se kterými při výkonu advokacie spolupracuje, lze usuzovat, že tento zákaz se bude vztahovat rovněž na ně; obdobně to platí i pro zaměstnance společnosti, je-li adresátem příkazu právnická osoba. VYDÁNÍ PŘÍKAZU Příkaz podle § 7b tr. ř. nemusí vydat soudce, jeho použití není omezeno závažností trestného činu, který je vyšetřován, není v něm pamatováno na důvěrnost komunikace mezi advokátem a jeho klientem. Rozhodnutím policie je nařízeno třetí osobě, aby na své vlastní náklady zaznamenávala a uchovala veškerý obsah naší komunikace, všechny změny v ní provedené (smazané či doplněné dokumenty či jejich části), odesílatele i adresáty apod. To vše po dobu až 90 dnů. Teprve poté přijde na řadu rozhodnutí soudu o jejich případném vydání. Nebo jejich odnětí podle § 78 či 79 trestního řádu. Příkaz se samozřejmě může týkat pouze těch typů dat, u kterých orgán činný v trestním řízení může žádat o zpřístupnění jejich obsahu. Příkazem nelze uložit poskytovateli služeb, aby shromažďoval a uchovával data, která při své běžné obchodní činnosti neshromažďuje nebo neuchovává; zároveň je ani nenutí, aby za tímto účelem vyvíjeli nové techniky. Nic takového nemůže příkaz požadovat. Způsob uchování dat není zákonem stanoven a je tak ponecháno na uvážení povinné osoby, jakým způsobem tuto povinnost splní. Rovněž zde lze shledat, že tato právní norma není určena běžným fyzickým a právnickým osobám, neboť jen obtížně lze předpokládat, že advokát nebo dvoučlenná advokátní společnost bude mít dostatečné povědomí o IT prostředcích, které lze pro uchování dat použít (na rozdíl o telekomunikačních společnostech, které tyto technické prostředky mají a ovládají). Pokud by byl advokát přeci jenom povinen data uchovat dle doručeného příkazu, lze doporučit, aby okamžitě vyhledal odborníka na IT, s jehož pomocí provede takové operace, které zajistí splnění povinnosti. Součástí příkazu je rovněž uložení povinnosti, aby osoba, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, činila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat. Na této povinnosti lze opět demonstrovat, že jde o institut, který je u advokátů jen obtížně použitelný, neboť advokátovi nelze uložit, aby klientovi, proti kterému je vedeno trestní stíhání, nesdělil, že mu byl doručen příkaz dle § 7b tr. řádu. Vynucování takovéhoto požadavku by bylo v rozporu s čl. 37 odst. 2 Listiny upravující právo na právní pomoc. Stát nemůže požadovat po advokátovi, aby v rámci obhajoby svému klientovi cokoli zamlčoval. O jiný případ by se jednalo, pokud by advokát disponoval daty, která nesouvisí s poskytováním právních služeb – v takovém případě by byl advokát přijmout příslušná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace. VYDÁNÍ ZMRAZENÝCH DAT Samotné vydání příkazu dle § 7b neukládá advokátovi povinnost uchovaná data vydat orgánu činnému trestnímu řízení. Pokud by k něčemu takovému mělo dojít, šlo by o užití jiného institutu trestního řádu. Od samotného příkazu dle § 7b trestního řádu je tudíž třeba odlišovat způsob, jakým si následně policejní orgán uchovaná data vyžádá, a to s ohledem na charakter těchto dat. Povinnost mlčenlivosti není výsadou advokáta, nýbrž jde o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a pro jejich ochranu. Proto také profesionální tajemství a jeho dodržování advokátem požívá příslušné ochrany, a to zejména v situacích, kdy tato povinnost může být ohrožena, jako je právě zde popisovaná situace, vyžádání, respektive vydání zmrazených dat. Pokud by se na uchovaná data měla vztahovat povinnost mlčenlivosti advokáta, bude nutné, aby advokát upozornil orgán činný v trestním řízení na tuto skutečnost a postupem předvídaným trestním řádem vydání takovýchto dat odmítl. Zároveň však platí, že byť je institut advokátní mlčenlivosti součástí práva na spravedlivý proces, nesmí být zneužíván k páchání trestné činnosti. V opačném případě, tj. pokud uchovaná data nemají souvislost s poskytováním právních služeb (např. tehdy, pokud advokát vykonává i jinou činnost než advokacii a za tímto účelem drží nebo má pod svou kontrolou data, na která se vztahuje příkaz), není advokát vázán povinností mlčenlivosti a je v pozici kterékoli jiné osoby. Povinnost mlčenlivosti není výsadou advokáta, nýbrž jde o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a pro jejich ochranu. Proto také profesionální tajemství a jeho dodržování advokátem požívá příslušné ochrany, a to zejména v situacích, kdy tato povinnost může být ohrožena, jako je právě zde popisovaná situace, vyžádání, respektive vydání zmrazených dat. Platí, že návrh na vydání příslušného zajišťovacího institutu je nezbytné podat neprodleně po vydání příkazu dle § 7b trestního řádu. V rámci trestního řádu existují zajišťovací úkony, které v rámci procesu vyžádání zmrazených dat lze využít. Trestní řád neupravuje zvláštní institut vydání zmrazených dat a orgán činný v trestím řízení tak musí za tímto účelem použít stávající nástroje trestního řádu, přičemž chráněné dotčené zájmy při vydání příkazu podle § 7b jsou nejčastěji tytéž, jako ty, které jsou dotčeny při využití zajišťovacích institutů upravených především v ustanovení v § 88, § 88a či § 158d tr. řádu; stejně tak jde o obdobný okruh povinných subjektů. Současně je nutné řešit podobné ústavní, zákonné i praktické otázky, a proto se nabízí využití analogického mechanismu jako v případě níže stručně citovaných „tradičních“ institutů. Vydání a odnětí věci důležité pro trestní řízení je vymezeno ustanoveními § 78 a 79 trestního řádu. V rámci problematiky zmrazených dat se v praxi bude nejčastěji jednat o zajišťování např. výpočetní techniky včetně některých periférií (externí paměťová a rozmnožovací zařízení), interní či externí harddisky, datová média, komunikační prostředky – mobilní telefony, SIM karty). Zároveň však platí, že povinnost předložit nebo vydat věc nevztahuje na listinu nebo na jiný hmotný nosič obsahující obrazový, zvukový nebo datový záznam, jejichž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti. Podle § 99 tr. ř. svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn. Je tedy zřejmé, že pokud půjde o data, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, nemá advokáta povinnost tato data vydat. 2) Odposlech a záznam telekomunikačního provozu V případě odposlechu a záznamu telekomunikačního zařízení (§ 88 trestního řádu) jde o zajišťovací institut, který je svou povahou velmi blízký operativně pátracím prostředkům podle § 158b a násl. trestního řádu, proto v širším smyslu i odposlechy a záznamy telekomunikačních zařízení obecně slouží k předcházení, odhalování a objasňování trestné činnosti, jakož i pátrání po skrývajících se pachatelích, pátrání po hledaných nezvěstných osobách a po věcných důkazech. Jejich využití se předpokládá zejména v přípravném řízení, kde právě na jejich podkladě může, ale i nemusí dojít k objasnění podezřelých skutečností, a proto zahájení trestního stíhání není od zákonnosti jejich povolení a nařízení nikterak odvislé. Využitelnost tohoto institutu ve vztahu k advokátovi jakožto adresátu právní normy dle § 7b tr. ř. je omezená ust. § 88 odst. 1, podle kterého platí, že je nepřípustné provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným. Dále platí, že zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Obdobně musí policejní orgán postupovat v případě, že by předaná data zajištěná dle § 7b tr. ř. obsahovala skutečnosti, které se advokát dozvěděl v souvislosti s obhajobou. 3) Prohlídka jiných prostor a pozemků Pro získání zmrazených dat připadá do úvahy rovněž domovní prohlídka nebo prohlídka jiných prostor a pozemků, tedy institut, který je využíván převážně k zajištění věcných důkazů zpravidla tam, kde trestná činnost související s počítačovou kriminalitou probíhá v podnikatelském prostředí. Z hlediska domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, platí ust. § 85b trestního řádu, tzn. že orgán činný v trestním řízení je oprávněn seznámit se s obsahem dat pouze se souhlasem zástupce České advokátní komory, který musí být u prohlídky osobně přítomen. Pokud by nebyl zástupce Komory při prohlídce přítomen, není advokát oprávněn data uchovávaná dle § 7b orgánu provádějícímu prohlídku vydat. Pokud zástupce Komory souhlas k seznámení se s obsahem dat neudělí, řídí se další postup příslušnými ustanoveními § 85b tr. ř. Je zřejmé, že jsou-li obsahem zmrazených dat skutečnosti, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, nemůže se s nimi orgán činný v trestním řízení seznámit postupem podle § 85b tr. ř., neboť je to vyloučeno povahou těchto dat, resp. ochranou těchto dat zákonem stanoveným způsobem. Jelikož předmětem podnikání advokáta je výkon advokacie, lze stěží předpokládat, že bude držet data, která by se vztahovala k páchání trestné činnosti, a to především týkající se počítačové kriminality. Výše zmíněná Úmluva o počítačové kriminalitě kriminalizuje mimo jiné nezákonné získání přístupu k počítačovému systému, nezákonný odposlech počítačového systému technickými prostředky, neoprávněné poškození, vymazání, snížení kvality, pozměnění nebo potlačení počítačových dat, zničení, poškození, změnu dat nebo učinění dat neupotřebitelnými, tedy kriminalizuje počítačovou sabotáž. Dále kriminalizuje zásah do technického nebo programového vybavení počítače nebo výrobu, prodej, opatření za účelem použití, držení, dovoz, distribuci a zpřístupňování zařízení, která jsou vytvořena nebo uzpůsobena k páchání trestných činů. Z tohoto nikoli taxativního výčtu lze usuzovat, že se nejedná o běžné oblasti činnosti advokáta. Data, která se mohou vyskytovat v počítačovém systému nebo na nosiči informací advokáta, budou běžně zahrnovat data týkající se poskytování právních služeb, včetně dat poskytnutých advokátovi klientem v rámci výkonu jeho ústavně zaručených práv na právní pomoc. Využitelnost takovýchto dat pro účely trestního stíhání advokáta nebo klienta je přitom prakticky nulová, neboť pokud by orgán činný v trestním řízení požadoval uchování dat, jen obtížně by se k nim dostával přes instituty, které k vydání uchovávaných dat slouží (viz výše zajišťovací instituty). Jak již judikoval Ústavní soud, obviněný, či podezřelý nemůže být jakkoliv nucen k aktivnímu jednání v podobě vydání věci, a to ani za pomoci udělení pořádkové pokuty. Ústavní soud ve svém rozhodnutí shledal, že není žádného zásadního rozdílu mezi právem osoby obviněné, či podezřelé odmítnout výpověď a mezi právem osoby nestíhané nebýt – pomocí nepřímých, ale velmi účinných nástrojů – nucena k vydání důkazů, které mohou její trestní stíhání přivodit (Nález Ústavního soudu II. ÚS 255/05). Jak Ústavní soud správně zhodnotil, tak i v tomto případě dochází k aktivnímu jednání, které nemusí osoba podezřelá, či obviněná vyvíjet, aby orgánům činným v trestním řízení poskytla usvědčující důkazy. I přes skutečnost, že by neměla být uložením příkazu zásadním způsobem dotčena důvěrnost vztahu advokáta a jeho klienta, nelze tento závěr z dané úpravy dovodit jednoznačně a bez jakýchkoliv pochyb, neboť advokát může být adresátem dané právní normy (stejně jako kterýkoli jiný člověk nebo právnická osoba). V předmětné úpravě tak lze minimálně teoreticky spatřovat střet dvou právních předpisů stejné právní síly (tj. trestního řádu a zákona o advokacii), kdy povinnosti advokáta uchovat data a případně je vydat orgánu činnému v trestním řízení konkuruje povinnost mlčenlivosti advokáta, přičemž ne každý institut, pomocí kterého může dojít k pokusu o získání uchovaných dat, s touto konkurencí výslovně pracuje. Případná novelizace by měla tuto konkurenci jednoznačně řešit, a to všestranně s ohledem na ochranu důvěrnosti vztahu advokáta a jeho klienta. Představenstvo ČAK, foto redakce Předchozí Právnický salon s tématem Právo jako nástroj společenského smíru Následující Johnson po porážce od poslanců odložil přijímání zákona k brexitu PhDr. Dagmar Koutská 5. 2. 2020

http://kraken.slv.cz/2VSOL1226/2015

2 VSOL 1226/2015-B-24 KSOS 14 INS 22821/2013 2 VSOL 1226/2015-B-24 Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužnice Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem v Ostravě-Vítkovicích, Zengrova 64/48, PSČ 703 00, zastoupené Mgr. Danielem Keprtou, advokátem se sídlem v Ostravě, Dlouhá 6, PSČ 702 00, o zrušení schváleného oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 2015, č. j. KSOS 14 INS 22821/2013-B-17, V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) zrušil schválené oddlužení dlužnice Petry anonymizovano (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs, který bude řešen jako nepatrný (výrok II.), vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužnici, aby napříště plnění neposkytovaly dlužnici, ale insolvenčnímu správci (výrok III.) a vyslovil, že okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku nastávají účinky prohlášení nepatrného konkursu (výrok IV.). Insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužnice dlouhodobě neplní své povinnosti dle schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře a ani v budoucnu nebude splněna podstatná část splátkového kalendáře. Proto postupoval podle § 418 odst. 1, písm. a) a b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), a schválené oddlužení zrušil. Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla v něm pouze, že odvolání podává proti všem výrokům usnesení, neboť toto rozhodnutí považuje za nesprávné. V poměrech přezkoumávané věci je významné, že insolvenční soud usnesením ze dne 22.10.2015, č. j. KSOS 14 INS 22821/2013-B-19 vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení odstranila vady odvolání tak, že uvede, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí či postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvoláním domáhá (odvolací návrh). Současně dlužnici poučil, že nebude-li odvolání ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem doplněno, odvolací soud je odmítne. Toto usnesení bylo doručeno advokátu dlužnice do datové schránky dne 22.10.2015 a dlužnice na něj žádným způsobem nereagovala. Náležitosti odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jsou upraveny v § 205 o. s. ř. Podle jeho odstavce 1 musí být v odvolání vedle obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze zdůvodnit jen důvody, které jsou vyjmenovány v § 205 odst. 2 o. s. ř. Rozhodnutí, kterým insolvenční soud zrušil schválené oddlužení a na majetek dlužníka prohlásil konkurs, je rozhodnutím ve věci samé (srovnej závěry Nejvyššího soudu formulované v jeho usnesení ze dne 20.1.2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 96, ročník 2011). Odvolání proti tomuto usnesení lze tedy odůvodnit jen důvody vyjmenovanými v § 205 odst. 2 o.s.ř. Z odvolání dlužnice je seznatelné pouze to, že napadla rozhodnutí insolvenčního soudu o zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na její majetek. Je tedy zřejmé, v jakém rozsahu jej napadá, avšak není zřejmé, v čem dlužnice spatřuje nesprávnost rozhodnutí, popřípadě postupu insolvenčního soudu (odvolací důvod) a čeho se domáhá (odvolací návrh). Proto postupoval insolvenční soud správně, pokud usnesením ze dne 22.10.2015 vyzval dlužnici k odstranění vad odvolání v naznačených směrech. V posuzované věci je podstatné, že dlužnice ve svém odvolání neuvedla žádný odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 o. s. ř., když neuvedla, co konkrétně vytýká rozhodnutí nebo postupu insolvenčního soudu, jaké má konkrétní výhrady proti věcné správnosti rozhodnutí, která skutková zjištění insolvenčního soudu jsou nesprávná či nedostatečná a který jeho právní názor pokládá za nesprávný. Odvolací soud nepřezkoumává rozhodnutí insolvenčního soudu ze všech možných hledisek a nemůže sám (bez konkrétní odvolací námitky) přezkoumat správnost úvah a názorů insolvenčního soudu. Neuvedení odvolacího důvodu brání odvolacímu soudu přezkoumat správnost napadeného usnesení a o odvolání věcně rozhodnout. Proto postupoval odvolací soud podle § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř. a odvolání dlužnice pro vady odmítl. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu se doručuje i zvláštním způsobem.

http://docplayer.cz/1633242-2005-14-sb-vyhlaska-o-predskolnim-vzdelavani-14-2005-ve-zneni-43-2006-vyhlaska-o-predskolnim-vzdelavani.html

⭐2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Download "2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ" 1 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): 1 Podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy (1) Mateřská škola spolupracuje se zákonnými zástupci dětí a dalšími fyzickými a právnickými osobami s cílem vyvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch rozvoje dětí a prohloubení vzdělávacího a výchovného působení mateřské školy, rodiny a společnosti. (2) Zřizovat lze mateřské školy s celodenním, polodenním a internátním provozem. (3) Mateřská škola s celodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle však 12 hodin denně. (4) Mateřská škola s polodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání nejdéle 6,5 hodiny denně. (5) Mateřská škola s internátním provozem poskytuje dětem celodenní vzdělávání i noční péči; v mateřské škole s internátním provozem je možné zřídit třídy s celodenním nebo polodenním provozem. (6) V mateřské škole s celodenním provozem je možné zřídit třídy s polodenním nebo internátním provozem. 1a Podrobnosti o organizaci mateřské školy (1) Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. (2) Předškolní vzdělávání má 3 ročníky. V prvním ročníku mateřské školy se vzdělávají děti, které v příslušném školním roce dovrší nejvýše 4 roky věku. Ve druhém ročníku mateřské školy se vzdělávají děti, které v příslušném školním roce dovrší 5 let věku. Ve třetím ročníku mateřské školy se vzdělávají děti, které v příslušném školním roce dovrší 6 let věku, a děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. (3) Do jedné třídy mateřské školy lze zařadit děti z různých ročníků. (4) Mateřská škola může organizovat zotavovací pobyty dětí ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, školní výlety a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy. (5) Při přijetí dítěte do mateřské školy stanoví ředitel mateřské školy po dohodě se zákonným zástupcem dítěte dny docházky dítěte do mateřské školy a délku pobytu v těchto dnech v mateřské škole. (6) Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami je zabezpečena nezbytná speciálně pedagogická podpora1). 2 Počty přijatých dětí ve třídách mateřské školy2 (1) Mateřská škola s jednou třídou má nejméně 15 dětí, mateřská škola se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě. Je-li v obci pouze jedna mateřská škola s jednou třídou, má nejméně 13 dětí, jediná mateřská škola v obci se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 16 dětí ve třídě. (2) Třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí. (3) Třída, ve které jsou zařazeny děti se zdravotním postižením2), má nejméně 12 dětí a naplňuje se do počtu 19 dětí. 3 Přerušení nebo omezení provozu mateřské školy (1) Provoz mateřské školy lze podle místních podmínek omezit nebo přerušit v měsíci červenci nebo srpnu, popřípadě v obou měsících. Rozsah omezení nebo přerušení stanoví ředitel mateřské školy po projednání se zřizovatelem. Ředitel ve spolupráci se zřizovatelem zároveň projedná s řediteli jiných mateřských škol v obci možnosti a podmínky předškolního vzdělávání dětí mateřské školy v jiných mateřských školách po dobu omezení nebo přerušení provozu. Informaci o omezení nebo přerušení provozu zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole nejméně 2 měsíce předem; zároveň zveřejní výsledky projednání podle věty třetí, popřípadě také informaci o možnostech a podmínkách zajištění péče o děti v souladu se zvláštním právním předpisem2a) v době omezení nebo přerušení provozu. (2) Provoz mateřské školy lze ze závažných důvodů a po projednání se zřizovatelem omezit nebo přerušit i v jiném období než stanoveném v odstavci 1. Za závažné důvody se považují organizační či technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání. Informaci o omezení nebo přerušení provozu zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole neprodleně poté, co o omezení nebo přerušení provozu rozhodne. 4 Stravování dětí (1) Při přijetí dítěte do mateřské školy stanoví ředitel mateřské školy po dohodě se zákonným zástupcem dítěte způsob a rozsah stravování dítěte. Rozsah se stanoví tak, aby se dítě, je-li v době podávání jídla přítomno v mateřské škole, stravovalo vždy. (2) Organizace a rozsah školního stravování dětí a úplata za školní stravování se řídí zvláštním právním předpisem2b). 5 Péče o zdraví a bezpečnost dětí (1) Právnická osoba, která vykonává činnost mateřské školy, vykonává dohled nad dítětem od doby, kdy je pedagogický pracovník převezme od jeho zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby, až do doby, kdy je pedagogický pracovník předá jeho zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Předat dítě pověřené osobě lze jen na základě písemného pověření vystaveného zákonným zástupcem dítěte. (2) K zajištění bezpečnosti dětí při pobytu mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví ředitel mateřské školy počet pedagogických pracovníků tak, aby na jednoho pedagogického pracovníka připadlo nejvýše a) 20 dětí z běžných tříd, nebo b) 12 dětí ve třídě, kde jsou zařazeny děti se zdravotním postižením. (3) Výjimečně může ředitel mateřské školy zvýšit počty dětí uvedené3 a) v odstavci 2 písm. a), nejvýše však o 8 dětí, nebo b) v odstavci 2 písm. b), nejvýše však o 11 dětí. (4) Při zvýšení počtu dětí podle odstavce 3 nebo při specifických činnostech, například sportovních činnostech, nebo při pobytu dětí v prostředí náročném na bezpečnost určí ředitel mateřské školy k zajištění bezpečnosti dětí dalšího pedagogického pracovníka, ve výjimečných případech jinou zletilou osobu, která je způsobilá k právním úkonům a která je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost mateřské školy. (5) Při zajišťování zotavovacích pobytů, popřípadě výletů pro děti určí ředitel mateřské školy počet pedagogických pracovníků tak, aby byla zajištěna výchova dětí, včetně dětí se zdravotním postižením, jejich bezpečnost a ochrana zdraví. 6 Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí (1) Ředitel mateřské školy stanoví měsíční výši úplaty za předškolní vzdělávání (dále jen "úplata") na období školního roku a zveřejní ji na přístupném místě ve škole nejpozději 30. června předcházejícího školního roku. V případě přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v průběhu školního roku oznámí ředitel mateřské školy stanovenou výši úplaty zákonnému zástupci při přijetí dítěte. (2) Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, které připadají na předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole, popřípadě dítěte v příslušném druhu provozu mateřské školy, v uplynulém kalendářním roce. Určují-li se náklady podle předchozí věty zvlášť podle druhů provozu mateřské školy, musí jejich vzájemný poměr odpovídat počtu dětí v jednotlivých druzích provozu a skutečné průměrné denní délce jednotlivých druhů provozu v uplynulém kalendářním roce. Do nákladů podle věty první a druhé se nezapočítají platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, úhrada pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a úhrada pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní platby vyplývající z pracovněprávních vztahů, nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, náklady na učební pomůcky, na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na jejichž úhradu byly použity finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu. (3) Úplata se pro příslušný školní rok stanoví pro všechny děti v tomtéž druhu provozu mateřské školy ve stejné měsíční výši. Pro případy dětí v celodenním nebo internátním provozu, jimž je docházka do mateřské školy omezena nejvýše na 4 hodiny denně z důvodu pobírání: a)rodičovského příspěvku3) rodičem dítěte, nebo b) rodičem dítěte, nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu rodičem nebo prarodičem dítěte, popřípadě jinou osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu4), se v souladu s odstavcem 1 zvlášť stanoví výše úplaty odpovídající 2/3 výše úplaty stanovené pro celodenní provoz. (4) Pro kalendářní měsíc, v němž bude omezen nebo přerušen provoz mateřské školy podle 3 po dobu delší než 5 vyučovacích dnů, stanoví ředitel mateřské školy výši úplaty, která nepřesáhne poměrnou část výše úplaty stanovené podle odstavců 1 až 3 odpovídající rozsahu omezení nebo přerušení provozu mateřské školy. Takto stanovenou výši úplaty je ředitel mateřské školy povinen zveřejnit na přístupném místě ve škole, a to nejpozději 2 měsíce před přerušením nebo omezením provozu mateřské školy podle 3 odst. 1, v ostatních případech neprodleně po rozhodnutí ředitele mateřské školy o přerušení nebo omezení provozu. (5) Osvobozen od úplaty bude zákonný zástupce dítěte, který pobírá sociální příplatek5), nebo fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky pěstounské péče6), a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy.4 (6) Úplata za příslušný kalendářní měsíc je splatná do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce, pokud ředitel mateřské školy nedohodne se zákonným zástupcem dítěte jinou splatnost úplaty. V případě, kdy byla přede dnem splatnosti podána zákonným zástupcem nebo fyzickou osobou uvedenou v odstavci 5 řediteli mateřské školy žádost o osvobození od úplaty za příslušný kalendářní měsíc z důvodu uvedeného v odstavci 5, nenastane splatnost úplaty dříve než dnem, kdy rozhodnutí ředitele mateřské školy o této žádosti nabude právní moci. 7 Přechodné ustanovení Základní částka úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se pro období od 1. ledna 2005 do 1. září 2005 stanoví způsobem podle 6 odst. 2 nejpozději do 31. ledna Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 35/1992 Sb., o mateřských školách. 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. 1) Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a o vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 2) 16 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 2a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2b) Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. 3) 30 odst. 3 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 4) 82 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 5) 20 až 22 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) 36 až 43 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Čl. II vyhlášky č. 43/2006 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pokud se v celodenním nebo internátním provozu mateřské školy vzdělává alespoň 1 dítě, kterému je docházka do mateřské školy omezena nejvýše na 4 hodiny denně z důvodu uvedeného v 6 odst. 3 věty druhé vyhlášky č. 14/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, je ředitel mateřské školy povinen pro období od 1. března 2006 do konce školního roku 2005/2006 zvlášť stanovit výši úplaty podle 6 odst. 3 věty druhé vyhlášky č. 14/2005 Sb., ve znění účinném ode dne5 nabytí účinnosti této vyhlášky, a zveřejnit ji na přístupném místě ve škole nejpozději do 15. března Pro účely stanovení výše úplaty podle 6 odst. 4 vyhlášky č. 14/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se pro období od 1. března 2006 do konce školního roku 2005/2006 za výši úplaty stanovenou podle 6 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb. považuje výše úplaty stanovená v souladu s 6 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Podobné dokumenty 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. Více Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole 74/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle Více 74 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, Více Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Ve znění poslední změny vyhláškou č. 279/2012 Sb., s účinností dnem 31. srpna 2012. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. Více Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu. Škola Čakovičky Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Účinnost od: 1.9. 2015 Tento pokyn vychází z: - 123 odst. 2 a odst. 4, školského zákona a dále podle - 6 vyhlášky Více ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ . ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Spisový znak Skartační znak /2014 A.1. A10 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 15.5.2014 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 15.5.2014 Směrnice Více Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu. Mateřská škola Hladké Životice Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Č.j.: Účinnost od: 1.9.2015 Spisový znak: Skartační znak: Změny: Tento pokyn vychází z: - 123 odst. Více SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Mateřská škola Ostrava, Šafaříkova 9, příspěvková organizace SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Název školy: Mateřská škola Ostrava, Šafaříkova 9, příspěvková organizace Vnitřní Více OBSAH V 74/2005 v.z. 109/2011 31. 8.2011 -v platnosti 1 21.9.2011 74 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. Více 2005/71 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 71/2005 Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším Více 50. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Křižanov, příspěvková organizace U Školy 321, 594 51 Křižanov Číslo směrnice: 21 Č.j.: Vypracoval: Schválil: ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Pedagogická rada projednala Více ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 29 SMĚRNICE KE STANOVENÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obsah: 1. Obecná Více Základní škola a Mateřská škola Habrovany, příspěvková organizace, Habrovany 189, 683 01 Rousínov. Směrnice ředitelky školy. Stanovení výše úplaty Směrnice ředitelky školy Stanovení výše úplaty Č. j.: 38/2014-1 Účinnost od: 1. 5. 2015 Spisový znak: Počet příloh: 1 Změny: Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, Více SMĚRNICE ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Česká Lípa, Jižní 1903, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č. j.: ZSJ /2014 Vypracoval: Pedagogická rada projednala dne: 30. 6. 2014 Směrnice nabývá Více SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Mateřská škola Sedmikráska Olomouc Škrétova 2, příspěvková organizace SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Název školy: Vnitřní směrnice: Vypracovala: Schválila: Mateřská škola Sedmikráska Více SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY V MATEŘSKÉ ŠKOLE PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Základní škola a Mateřská škola Povrly, okres Ústí nad Labem, příspěvková organizace 5. května 233, 403 32 Povrly SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY V MATEŘSKÉ ŠKOLE PRO ŠKOLNÍ Více Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném Více ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Mateřská škola obec Velatice okres Brno venkov ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Spisový znak Skartační znak 52 /2013 MŠ VEL A.1. A10 Vypracoval: Mgr. Lenka Marková ředitelka školy Směrnice nabývá Více Základní škola a Mateřská škola Čestice Č.j.: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků a Mateřská škola Litvínov, Podkrušnohorská 1589, okres Most se sídlem: Podkrušnohorská 1589, 436 01 Litvínov Vypracoval: Schválil: ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Více Čl. 1 Obecná ustanovení Mateřská škola Třebíč, ul. Okružní, příspěvková organizace Okružní 962/13, 67401 Třebíč, tel. 568853045, IČO 709 40 223 Vnitřní směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání v Mateřské škole Třebíč, ul. Okružní, Více Směrnice pro výběr úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole č. j. 7/2015 Základní škola a mateřská škola Všetaty okres Mělník, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: ZŠMŠV/ 1 /2013 Vypracoval: Schválil: Spisový znak A. 1. Skartační znak Jelena Darášová, Více Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Tyršova 446 - příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: 517/2013 Směrnice č.: 02/2013 Vypracovala: Schválila: Pedagogická rada Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE Mateřská škola Borovy, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE 1. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 174/2014 Vypracovala:, ředitelka školy Schválila:, ředitelka školy Pedagogická rada Více Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny 1. MATEŘSKÁ ŠKOLA KARLOVY VARY, Komenského 7, příspěvková organizace Škola: 1.Mateřská škola Karlovy Vary, Komenského 7, příspěvková organizace Pokyn ředitelky mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní Více ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka Ralsko Kuřívody Příspěvková organizace, IČO: 727 42 607, tel.č.: 487 86 34 05 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Kuř. 146/2012 Vypracovala: Více Vnitřní předpis o stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole ve školním roce 2013/2014 a o podmínkách splatnosti úplaty Základní škola a Mateřská škola Litvínov, Ruská 2059, okres Most, příspěvková organizace Obecná ustanovení ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Spisový znak Skartační znak Více STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MŠ SMĚRNICE č. B-2 STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MŠ Mateřská škola, Praha 9 Horní Počernice, Chodovická 1900, příspěvková organizace Chodovická 1900/34, 193 00 Praha 20 1 Mateřská Více Směrnice o stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole a o podmínkách splatnosti úplaty Mateřská škola Letovice, Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace Vnitřní směrnice Směrnice o stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole a o podmínkách splatnosti Více Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení Základní škola a Mateřská škola Rosovice, okres Příbram ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 96/2015 Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak Řehková Pavla Mgr. Zdenka Pecharová A.1. A10 Pedagogická Více STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MŠ SMĚRNICE č. B-2 STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MŠ Mateřská škola, Praha 9 Horní Počernice, Chodovická 1900, příspěvková organizace Chodovická 1900/34, 193 00 Praha 20 1 Mateřská Více Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Mateřská škola Klášter Hradiště nad Jizerou Směrnice č.j 1 /2014 Vypracoval: Mgr. Hana Hyková ředitelka školy Schválil: ředitelka školy Směrnice nabývá platnosti ode dne: Více 38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola 38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Více SMĚRNICE PRO ÚPLATU ZA VZDĚLÁVÁNÍ (ŠKOLNÉ) PRO ŠKOLNÍ ROK MATEŘSKÁ ŠKOLA PRAMÍNEKŮ, LIBEREC BŘEZINOVA 389/8, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE IČ72742666 SMĚRNICE PRO ÚPLATU ZA VZDĚLÁVÁNÍ (ŠKOLNÉ) PRO ŠKOLNÍ ROK 2015 2016 Platnost od 1.září 2015 Tato směrnice ruší platnost Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Lovecká 11, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 7. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PLATBA STRAVNÉHO Č.j.: Sm07/2010/A10 Vypracoval: Kateřina Sýkorová, Více Obsah směrnice: Základní škola a Mateřská škola Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, okres Nový Jičín. Schválila: Základní škola a Mateřská škola Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, okres Nový Jičín Směrnice č. 1 Směrnice ředitelky školy ke stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v Mateřské škole Markova Více Směrnice ke stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole Mateřská škola Vizovice, okres Zlín Palackého nám. 888 763 12 Vizovice Směrnice č. 5 Směrnice ke stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole Obsah : 1. Úvodní ustanovení 2. Plátci Více SMĚRNICE O ÚPLATĚ ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SMĚRNICE O ÚPLATĚ ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Čl. 1. Základní ustanovení Tato směrnice je v souladu s 35 a 123 zákona 561/2004 Sb. ( školský zákon ) a s vyhláškou č. 14/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 43/2006 Více SMĚRNICE PRO ÚPLATU ZA VZDĚLÁVÁNÍ (ŠKOLNÉ) PRO ŠKOLNÍ ROK MATEŘSKÁ ŠKOLA PRAMÍNEKŮ, LIBEREC BŘEZINOVA 389/8, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE SMĚRNICE PRO ÚPLATU ZA VZDĚLÁVÁNÍ (ŠKOLNÉ) PRO ŠKOLNÍ ROK 2013 2014 Platnost od 1.září 2012 Tato směrnice ruší platnost směrnice Více Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Pokyn ředitelky mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Č.j.: 87/2015 Účinnost od: 1. 9. 2015 Tento pokyn vychází Více 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola a Školní jídelna Kralice na Hané, příspěvková organizace, Zátiší č. 91, 798 12 Kralice na Hané 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY 1.1 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY 1.1.1ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Více 108/2005 Sb. VYHLÁŠKA ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 436/2010 Sb. Ministerstvo školství, mládeže Více Mateřská škola Sluníčko Krupka, Kollárova 597 Mateřská škola Jevany ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 133 /2012 Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak A.1. A10 Pedagogická rada projednala dne 30.8.2012 Směrnice Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 27. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 180/2012 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Pokyn ředitelky mateřské školy ke stanovení úplaty Vypracovala a schválila: za předškolní vzdělávání Miroslava Kopecká, ředitelka školy Pedagogická rada projednala Více ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY ŽĎÁRNÁ ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY ŽĎÁRNÁ Vypracoval Schválil Na provozní poradě projednáno dne 25. 8. 2015 Směrnice nabývá platnosti dne 1. 9. 2015 Směrnice nabývá účinnosti dne 1. 9. 2015 Směrnice zrušuje směrnici Více Mateřská škola, Praha 9 Horní Počernice, Chodovická 1900. SMĚRNICE č. B-2 Mateřská škola, Praha 9 Horní Počernice, Chodovická 1900 SMĚRNICE č. B-2 Směrnice ke stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole Obsah: ČL. 1 Úvodní ustanovení ČL. 2 Plátci ČL. Více Základní škola a Mateřská škola Dubné Základní škola a Mateřská škola Dubné ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ Schválil PhDr. Václav Meškan, ředitel školy Na provozní poradě projednáno dne Směrnice nabývá účinnosti dne 1.9.2013 Ředitel základní a mateřské školy, Více 50. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 50. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: SM 5 /2012 Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak Mgr. Renata Hacaperková, ředitelka školy Mgr. Renata Hacaperková, ředitelka školy A.1. A10 Pedagogická Více 6.15. směrnice ke stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v Mateřské škole Opletalova Mateřská škola Opletalova 6.15. směrnice ke stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v Mateřské škole Opletalova Účinnost směrnice od 1.9.2013 do nabytí platnosti nové směrnice 6.15. směrnice Více ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak Základní škola a mateřská škola Liběchov, okr. Mělník ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SM/4 /2013/ŠPE Mgr. Karel Špecián, ředitel školy Mgr. Karel Více Úplata za předškolní vzdělávání. Číslo: VP 12 Mateřské školy Kopřivnice okres Nový Jičín, příspěvkové organizace ul. Krátká 1105, 742 21 Kopřivnice Úplata za předškolní vzdělávání Číslo: VP 12 Organizace: MŠ Kopřivnice Zpracoval a vydává: Zdeňka Krišková, Více ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka Ralsko Kuřívody Příspěvková organizace, IČO: 727 42 607, tel.č.: 487 898 150-1 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Kuř. 114/2015 Vypracovala: Více MŠ Kytič. Organizace provozu mateřské školy. I. Přijímací řízení MŠ Kytič ka Mateřská škola "Kytička", Liberec, Burianova 972/2, p. o. 460 06 L i b e r e c 6 IČO 72741465 Tel: 485 130 971 Školní řád Organizace provozu mateřské školy I. Přijímací řízení Zápis dětí do Více MATEŘSKÁ ŠKOLA LITOMĚŘICE, příspěvková organizace se sídlem Masarykova 590/30, 412 01 Litoměřice IČO: 727 440 81 MATEŘSKÁ ŠKOLA LITOMĚŘICE, se sídlem Masarykova 590/30, 412 01 Litoměřice Směrnice č. 7 Úplata za předškolní vzdělávání a stravné Účinnost od 1. 9. 2012 Aktualizace 1. 9. 2015 Mgr. Monika Mejtová Ředitelka Více Základní škola Josefa Kajetána Tyla a Mateřská škola Písek, Tylova 2391 Základní škola Josefa Kajetána Tyla a Mateřská škola S MĚRNICE ŘEDITELE ŠKOLY K Ú P L A TĚ ZA VZDĚLÁVACÍ SLUŽB Y Spisový znak: PÚ Vypracoval: Mgr. Pavel Koc Změny: Skartační znak: S10 Schválil: Mgr. Pavel Více Základní škola Josefa Kajetána Tyla a Mateřská škola Písek, Tylova 2391 Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové - Malšova Lhota, Lhotecká 39 SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE MĚSÍČNÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.:zsmsml_0215 / 2014 Vypracovala: Bc. Radka Peterová Schválila: Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Tyršova 446 příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE KE STANOVENÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 579/2010 Číslo směrnice: 02/2010 Vypracovala: Více Základní škola a Mateřská škola Písečná u Jeseníku, příspěvková organizace, 790 82 Písečná 76 Základní škola a Mateřská škola Písečná u Jeseníku, příspěvková organizace, 790 82 Písečná 76 Směrnice ke stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole Obsah: Čl. 1 Úvodní ustanovení Více Ú P L A T A Z A P Ř E D Š K O L N Í V Z D Ě L Á V Á N Í Základní škola a Mateřská škola Uherčice, okres Břeclav se sídlem Uherčice 24, 691 62 Uherčice, IČO: 70 86 79 84, tel. 519 418 112, fax. 519 417 077, e-mail: [email protected] Organizační řád školy Více Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s Více Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování 107 VYHLÁŠKA ze dne 25. února 2005 o školním stravování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 107/2005 Sb., o školním stravování ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 107/2005 Sb., o školním stravování jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 107/2008 Sb., č. 463/2011 Sb. a č. xxx/2015 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Část: 28. ÚPLATA VE ŠKOLNÍM KLUBU Č.j.: 319/2013 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 12. 03. 2013 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 01. 03. 2013, ředitelka školy, Více Směrnice ke stanovení podmínek úplaty za předškolní vzdělávání ( platná od 1.3.2006, aktualizace přílohy 1.9.2012) Směrnice ke stanovení podmínek úplaty za předškolní vzdělávání ( platná od 1.3.2006, aktualizace přílohy 1.9.2012) Ředitel Základní školy a Mateřské školy Borek podle 123 odst.2 a 4 zákona č. 561/2004 Více Směrnice o stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole Č.j.: Vypracoval: Schválil: Základní škola a Mateřská škola Karla Klostermanna Železná Ruda, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY POPLATKY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ ZS/169/2013 Pedagogická rada projednala Více VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=pr&cislo=58614

změna zákonů souvisejících se zákonem o správních poplatních ČÁST OSMÁ - Změna zákona o podnikání na ... Vydáno: 26. 11. 2004 Zákon č. 635/2004 Sb. Schválený 26. 11. 2004 Učinný 16. 1. 2005 Novelizovaný Poplatky správní.; SPRÁVA SPOJŮ. SPOJE. TELEKOMUNIKACE.; Elektronický podpis.; Státní rozpočet. Rozpočty územních celků, krajů a obcí.; VETERINÁRNÍ PÉČE.; Státní celní správa.; Daň silniční.; Daň z přidané hodnoty. DPH.; 635/2004 Sb. ZÁKON ze dne 26. listopadu 2004, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích Změna: 17/2012 Sb. Změna: 297/2016 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 85/1994 Sb. Čl.I V zákoně č. 85/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 325/1993 Sb., zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se článek VII a příloha k zákonu č. 85/1994 Sb. zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o telekomunikacích Čl.II Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb. a zákona č. 436/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 82 se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí: "(12) Účastník veřejné telekomunikační služby je povinen zaplatit za podání námitky proti vyřízení reklamace vyúčtování ceny za poskytnutou veřejnou telekomunikační službu jednorázový poplatek. (13) Vláda nařízením stanoví výši poplatku.". 2. V § 101 odst. 1 písm. b) se slova "66 a 75" nahrazují slovy "66, 75 a 82". 3. V § 109 odst. 1 se slova "a § 75 odst. 2" nahrazují slovy " , § 75 odst. 2 a § 82 odst. 13". ČÁST TŘETÍ zrušena Čl.III zrušen ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl.IV Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova " , pokud není dále stanoveno jinak". 2. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný obecním úřadem, je příjmem rozpočtu obce ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede obecní úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla obecního úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Obecní úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci.". Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 3. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova " , pokud není dále stanoveno jinak". 4. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný krajským úřadem, je příjmem rozpočtu kraje ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede krajský úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla krajského úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Krajský úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci.". Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 131/2003 Sb. Čl.V V části osmé článku VIII bodě 1 zákona č. 131/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se za slovy "bodu 75" čárka nahrazuje slovem "a" a slova "a čl. III bodu 1" se zrušují. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 354/2003 Sb. Čl.VI V části třetí článku IV zákona č. 354/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních, se bod 4 zrušuje. ČÁST SEDMÁ zrušena Čl.VII zrušen ČÁST OSMÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl.VIII V § 6 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, písmeno a) zní: "a) která vydává pouze zaknihované akcie nebo listinné akcie na jméno, tím není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu o podobě prioritních akcií vydávaných bankou,". ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o dani silniční Čl.IX Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb. a zákona č. 102/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 3 se slova "po železnici" zrušují. 2. V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní: "(3) Poplatníci, jsou-li provozovateli vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určeného výlučně k přepravě nákladů (§ 2 odst. 1), s kterým nepodnikají, nepoužívají jej při samostatné výdělečné činnosti nebo v přímé souvislosti s podnikáním (včetně pronájmu vozidla), ani vozidlo neprovozují pro cizí potřeby, nepodávají daňové přiznání, nemají-li daňovou povinnost u dalšího vozidla.". ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl.X Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. a) se slova "pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání," zrušují. 2. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova "10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně přepočtenou na českou měnu" nahrazují slovy "326 000 Kč". 3. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova "bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu" nahrazují slovy "vznikla daňová povinnost podle § 23". 4. V § 4 odst. 1 písmeno r) zní: "r) správcem daně je příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3,". 5. V § 4 odst. 1 se za písmeno w) vkládají nová písmena x) a y), která znějí: "x) místem podnikání u fyzických osob povinných k dani místo, kde uskutečňuje ekonomické činnosti, y) veřejnoprávním subjektem stát a jeho organizační složky, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy,". Dosavadní písmeno x) se označuje jako písmeno z). 6. V § 4 odst. 2 se v úvodní části textu větě první slova "elektrická energie" nahrazují slovem "elektřina" a věta druhá se zrušuje. 7. V § 4 odst. 3 písm. d) se za slova "vlastní činností" vkládají slova "obchodní majetek, kterým je" a slovo "oceněné" se nahrazuje slovem "oceněný". 8. V § 5 odst. 2 se za slovo "rozumí" vkládá slovo "soustavná", za slova "zemědělské výroby a" se vkládá slovo "soustavné" a za slova "účetních znalců" se vkládají slova " , a to vykonávané za účelem získání příjmů". 9. V § 5 odstavce 3 a 4 znějí: "(3) Veřejnoprávní subjekt se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažuje za osobu povinnou k dani, a to i v případě, kdy za to přijímá úhradu. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, považuje se, pokud jde o tento výkon, za osobu povinnou k dani, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Veřejnoprávní subjekt se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3. (4) Za samostatnou osobu povinnou k dani se pro účely tohoto zákona považuje organizační složka státu, která je účetní jednotkou, a v hlavním městě Praze jak hlavní město Praha, tak i každá jeho městská část.". 10. V § 6 odst. 2 se za slova "dlouhodobého nehmotného majetku" vkládají slova " , který je obchodním majetkem" a věta poslední se nahrazuje větami "Do obratu veřejnoprávního subjektu se dále nezahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56. Do obratu osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoby povinné k dani, které uskutečňují ekonomické činnosti v tuzemsku prostřednictvím provozovny umístěné v tuzemsku, se zahrnují pouze výnosy nebo příjmy za plnění uskutečněná touto provozovnou.". 11. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: "§ 7a Místo plnění při dodání plynu a elektřiny (1) Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny obchodníkovi je místo, kde má obchodník sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje. (2) Obchodníkem se pro účely tohoto ustanovení rozumí osoba povinná k dani, která nakupuje plyn nebo elektřinu zejména za účelem jejich dalšího prodeje a její vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná. (3) Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny jiné osobě než osobě uvedené v odstavci 1 je místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud osoba, které je takto zboží dodáno, nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba, které je zboží dodáno, sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje.". 12. V § 10 odst. 4 písmeno a) zní: "a) služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné, vzdělávací a zábavní, pořádání kongresů, výstav a veletrhů, včetně organizování těchto služeb a poskytnutí s nimi přímo souvisejících služeb,". 13. V § 10 odst. 6 v úvodní části textu se slova "která nemá" nahrazují slovy "které nemají". 14. V § 10 odst. 6 písm. c) se slova "a poskytnutí informací" nahrazují slovy " , poskytnutí informací, překladatelské a tlumočnické služby". 15. V § 10 odst. 6 písm. f) se slova "dopravních prostředků" nahrazují slovy "prostředků pro dopravu". 16. V § 10 odst. 6 písm. h) se slova "provozování rozhlasového a televizního vysílání" nahrazují slovy "rozhlasové a televizní vysílání". 17. V § 10 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: "l) poskytnutí přístupu k přepravní, distribuční nebo přenosové soustavě pro plyn nebo elektřinu, přepravu, distribuci nebo přenos plynu anebo elektřiny jejím prostřednictvím, včetně přímo souvisejících služeb.". 18. V § 10 odst. 7 v úvodní části textu se slova "která nemá" nahrazují slovy "které nemají" a za slova "podle § 6 odst. 1" se doplňují slova "anebo osobě identifikované k dani". 19. V § 10 odst. 9 se v úvodní části textu slova "dopravního prostředku" nahrazují slovy "prostředku pro dopravu". 20. V § 10 odst. 11 se slovo "provozování" zrušuje. 21. V § 11 odst. 3 se slova "základ daně se sníží" nahrazují slovy "je pořizovatel oprávněn snížit základ daně" a na konci odstavce se doplňuje věta "Pro snížení základu daně platí obdobně § 42.". 22. V § 13 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, se považuje za dodání zboží.". 23. V § 13 odst. 2 se slovo "bylo" nahrazuje slovem "je". 24. V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: "h) přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od jiné osoby, pokud při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, dále přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od osoby, která není plátcem daně.". 25. V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámek pod čarou č. 10a) a 10b) zní: "i) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh10a), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období10b) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63. Toto ustanovení se použije nejdříve pro vratné obaly dodané spolu se zbožím po nabytí účinnosti tohoto zákona. 10a) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. 10b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.". 26. V § 13 odst. 5 se za slovo "rozumí" vkládá slovo "trvalé" a slova "a použití" se nahrazují slovy "a poskytnutí". 27. V § 13 odst. 7 písm. g) se slovo "nebo" na konci textu písmene zrušuje. 28. V § 13 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovy " , nebo" a doplňuje se písmeno i), které zní: "i) dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny podle § 7a.". 29. V § 13 se na konci textu odstavce 8 doplňuje věta "Při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které nemají v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, pro kterou se toto dodání zboží uskutečnilo, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.". 30. V § 13 se na konci textu odstavce 9 doplňuje věta "Při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které nemají v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je osoba, která dodává toto zboží, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.". 31. V § 13 odst. 10 písm. b) poslední větě se slovo "nebo" zrušuje. 32. V § 13 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 11a) zní: "d) přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od jiného plátce, pokud při jejich pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně, a dále přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od neplátce, pokud přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou plátce za teplo, chlad, elektřinu, plyn a vodu pořídil a o této skutečnosti účtuje odpovídajícím způsobem podle zvláštního předpisu.11a) 11a) § 7 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.". 33. V § 13 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 11b) znějí: "e) dodání vratného obalu spolu se zbožím kupujícímu, pokud zákon nestanoví jinak; pokud je vratný obal dodán za úplatu, není jeho dodání považováno za dodání zboží pouze v případě, že je kupujícímu při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty po vrácení vratného obalu11b), nebo f) vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu. 11b) § 9 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.". 34. V § 14 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: "g) přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiné osoby, pokud při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, dále přeúčtování služeb, které plátce pořídil od osoby, která není plátcem daně.". 35. V § 14 odst. 4 písm. a) se slovo "využití" nahrazuje slovy "dočasné využití". 36. V § 14 odst. 4 písmeno b) zní: "b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně.". 37. V § 14 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: "e) přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiného plátce, pokud při jejich pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně, a dále přeúčtování služeb od neplátce, pokud přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou plátce služby pořídil a o této skutečnosti účtuje odpovídajícím způsobem podle zvláštního předpisu11a)". 38. V § 15 odst. 1 se slova "plátci, je plátce povinen" nahrazují slovy "plátci nebo osobě identifikované k dani, jsou tyto osoby povinny". 39. V § 15 odst. 3 se slovo "provozování" zrušuje. 40. V § 15 odst. 6 se slova "dopravního prostředku" nahrazují slovy "prostředku pro dopravu". 41. V § 15 odst. 7 se slova "dopravního prostředku" nahrazují slovy "prostředku pro dopravu". 42. V § 16 odstavec 1 zní: "(1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou. Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou nebo zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu.". 43. V § 16 odst. 4 se za slovo "provozovnu" vkládají slova "a není plátcem podle § 94 odst. 11" a slova "dokladu o přemístění" se nahrazují slovy "daňového dokladu podle § 35". 44. V § 16 odst. 5 písmeno a) zní: "a) přemístění zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska a toto zboží bylo plátcem v rámci uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z třetí země,". 45. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní: "(6) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7.". 46. V § 16 se doplňuje odstavec 7, který zní: "(7) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje nabytí vratného obalu za úplatu.". 47. V § 17 odst. 1 se slova "prodávajícím, prostřední osobou nebo zmocněnou třetí osobou" zrušují. 48. V § 17 odst. 7 písmeno c) zní: "c) vystavit kupujícímu daňový doklad se sdělením, že se jedná o třístranný obchod.". 49. V § 17 se doplňuje odstavec 8, který zní: "(8) Kupující je povinen oznámit prostřední osobě daňové identifikační číslo, které kupujícímu bylo přiděleno v tuzemsku, a přiznat a zaplatit daň podle § 108 na základě daňového dokladu vystaveného prostřední osobou, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu.". 50. V § 18 odstavec 1 zní: "(1) Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží do jiného členského státu z tuzemska, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání nových dopravních prostředků, dodání zboží s montáží nebo instalací osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, a s výjimkou dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny, jestliže je zboží dodáno pro osobu, pro kterou pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně v tomto státu. Zasíláním zboží se rozumí i dodání zboží za podmínek vymezených v první větě z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani.". 51. V § 19 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "Správce daně osobě požívající výsad a imunit při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu vydá potvrzení o osvobození od daně, pokud je pořízen nový dopravní prostředek v rámci množstevních limitů stanovených v §80.". 52. V § 20 odstavec 2 zní: "(2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska.". 53. V názvu dílu 4 se slovo "zdanitelného" zrušuje. 54. V § 21 odst. 1 na konci první věty se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova "pokud zákon nestanoví jinak.". 55. V § 21 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: "(2) U dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. h) a při poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. g), pouze však u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (3) Při dodání zboží včetně převodu nemovitostí a při poskytování služeb, které uskutečňují osoby, které v souladu s příslušnými předpisy nevedou účetnictví, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.". Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 4 až 11. 56. V § 21 odst. 4 písm. b) se za slovo "případech" vkládají slova " , kromě dodání nemovité věci, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, kde se plnění považuje za uskutečněné okamžikem účinnosti smlouvy,". 57. V § 21 odst. 4 písm. c) se slovo "prodeji" nahrazuje slovem "vydražení". 58. V § 21 odst. 6 písm. a) se slovo "nebo" na konci textu písmena zrušuje. 59. V § 21 odst. 7 písm. b) se slova " , pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele," zrušují a slova "elektrické energie" se nahrazují slovem "elektřiny". 60. V § 21 odst. 7 písm. h) se slova "nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce, nebo" nahrazují čárkou. 61. V § 21 odst. 7 písm. i) se slova "nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce" zrušují. 62. V § 21 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem "nebo" a doplňuje se písmeno j), které zní: "j) dnem zjištění přeúčtovávané částky při přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody a služeb podle § 13 odst. 4 písm. h), § 14 odst. 3 písm. g).". 63. V § 21 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: "(9) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. i) vzniká povinnost přiznat daň ke dni jeho uskutečnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné k poslednímu dni účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, za podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. i).". Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. 64. V § 22 se v názvu paragrafu slovo "zdanitelného" zrušuje. 65. § 23 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 19a) až 19d) zní: "§ 23 Dovoz zboží (1) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem, kdy podle předpisů upravujících vznik celního dluhu19a) vzniká povinnost uhradit clo, a to i v případech, kdy je zboží dovezené beze cla při a) propuštění dováženého zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, b) nezákonném dovozu zboží19b), c) porušení podmínek dočasného uskladnění zboží19c), nebo d) porušení podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno19d). (2) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká rovněž dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku. (3) Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a rozhodnutí o propuštění zboží bylo učiněno na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu), daňová povinnost vniká dnem propuštění do příslušného celního režimu a daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboží propuštěno do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení. (4) Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a plátce je povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od cla ukončen, nejpozději dnem uplynutím lhůty 34 měsíců, daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. (5) Bylo-li dovážené zboží propuštěno osobě, která není plátcem, do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a osobě, která není plátcem, vzniká povinnost dnem, kdy byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla ukončen, nejpozději uplynutím lhůty 34 měsíců, zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. 19a) Například čl. 201 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 19b) Čl. 202 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 19c) Čl. 50 až čl. 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 19d) Například čl. 37 nařízení Rady (EHS) č. 918/93.". 66. V § 24 odst. 1 se slova "nebo ke dni zaplacení, a to k tomu dni, který nastane dříve" zrušují. 67. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: "§ 24a Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko (1) Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21. (2) Plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost je přiznat. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění mimo tuzemsko.". 68. V § 25 odst. 1 se v úvodní části textu za slovo "plátci" vkládají slova "nebo osobě identifikované k dani". 69. V § 25 odstavec 2 zní: "(2) Za den pořízení zboží z jiného členského státu se považuje den uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21. Daň jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani povinni uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém jim vznikla povinnost přiznat daň.". 70. V § 26 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci přijata platba.". 71. V § 26 odst. 5 se číslice "34" nahrazuje číslicí "35" a slova " , pokud tento zákon nestanoví jinak" se zrušují. 72. V § 28 odst. 1 se slovo "nebo" nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova "nebo platební kalendář". 73. V § 28 odst. 2 se na konci textu písmena h) doplňují slova " , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu". 74. V § 28 odst. 2 písm. j) se slova "nebo výši platby" zrušují. 75. V § 28 odst. 2 písm. l) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 76. V § 28 odst. 4 písm. d) se za slovo "předmět" vkládá slovo "zdanitelného". 77. V § 28 odst. 4 písm. e) se za slovo "uskutečnění" vkládá slovo "zdanitelného". 78. V § 28 odst. 4 písm. g) se za slovo "uskutečňované" vkládá slovo "zdanitelné". 79. V § 28 odst. 9 se slova "před uskutečněním zdanitelného plnění plátci, který uskutečňuje zdanitelné plnění, platby podle rozpisu" nahrazují slovy "platby před uskutečněním zdanitelného plnění". 80. V § 29 odst. 2 písm. k) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 81. V § 30 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 24a) zní: "(4) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu). Je-li zboží umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, které může být učiněno i na tiskopisu Jednotného správního dokladu24a). 24a) Čl. 170 bod 2 písmeno c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.". 82. V § 30 se doplňuje odstavec 6, který zní: "(6) Při dovozu a vývozu plynu nebo elektřiny platí ustanovení § 34 a 35 obdobně.". 83. V § 31 odst. 1 písm. f) se slova "nebo přijetí platby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, podle toho, který den nastane dříve" nahrazují slovy " , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu". 84. V § 31 odst. 1 písm. j) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 85. V § 31 odst. 2 se za slova "na obdrženém daňovém dokladu" vkládají slova "nebo v evidenci pro daňové účely" a věta poslední se zrušuje. 86. V § 31 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 87. V § 31 odst. 3 se číslice "3" nahrazuje číslicí "2". 88. V § 32 odst. 1 v úvodní části textu se za slova "zahraniční osobou" vkládají slova "povinnou k dani". 89. V § 32 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova " , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu". 90. V § 32 odst. 1 písm. j) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 91. V § 32 odst. 2 se za slova "na obdrženém daňovém dokladu" vkládají slova "nebo v evidenci pro daňové účely" a věta poslední se zrušuje. 92. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 93. V § 32 odst. 3 se číslice "3" nahrazuje číslicí "2". 94. V § 33 odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova " , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu". 95. V § 33 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 96. V § 33 odst. 3 se číslice "3" nahrazuje číslicí "2". 97. V § 34 odst. 1 se za slovo "státu," vkládají slova "na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně," a slova "nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží" se zrušují. 98. V § 34 odstavec 2 zní: "(2) Plátce při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18 je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží.". 99. V § 34 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova " , pokud se liší od data vystavení daňového dokladu". 100. V § 34 odst. 4 se slova "částku daně" nahrazují slovy "základní nebo sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře". 101. V § 35 odst. 1 písm. f) se slova "nebo přijetí platby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě podle toho, který den nastane dříve" zrušují. 102. V § 35 odst. 1 písm. j) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 103. V § 35 odstavec 2 zní: "(2) Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely chybějící údaje podle odstavce 1 písm. f), g), i) a j) a základ daně v české měně.". 104. V § 36 odstavce 1 a 2 znějí: "(1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. (2) Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň.". 105. V § 36 odst. 3 písm. a) se za slovo "poplatky" vkládají slova "podle § 38 odst. 1 písm. a)". 106. V § 36 odst. 3 písm. d) se za slovo "plnění" vkládá čárka. 107. V § 36 odstavec 5 zní: "(5) Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění na desetihaléře nebo na padesátihaléře.". 108. V § 36 odst. 6 písm. f) se za slovo "nebo" vkládají slova "o přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 nebo". 109. V § 36 odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 26) zní: "(10) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. i) je základem daně peněžní částka, za kterou plátce vratný obal stejného druhu dodává v tuzemsku společně se zbožím. Tato peněžní částka se považuje za částku obsahující daň. Základem daně je tato peněžní částka i v případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně, pokud zákon dále nestanoví jinak. Jestliže plátce dodává v tuzemsku vratné obaly stejného druhu spolu se zbožím všem svým odběratelům bezúplatně, je základem daně peněžní částka, za kterou je obal stejného druhu plátcem pořízen, snížená o daň. V případě, že peněžní částka není známa, je základem daně cena vratného obalu stejného druhu zjištěná podle zvláštního předpisu26) o oceňování majetku. Celkový základ daně u vratných obalů stejného druhu, z kterého se zjistí daň, se vypočte jako rozdíl mezi celkovým počtem vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, a celkovým počtem vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období10b) nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, přičemž tento rozdíl je vynásoben částkou platnou pro vratný obal stejného druhu dodávaný v tuzemsku společně se zbožím, zjištěnou podle tohoto ustanovení. V případě, že celkový počet vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, je nižší než celkový počet vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období10b) nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, jsou základ daně a příslušná daň uváděné na daňovém dokladu vystaveném podle § 29 odst. 1 se záporným znaménkem. Stejným způsobem se záporný základ daně a daň zohlední i v daňovém přiznání podle § 101. 26) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.". 110. § 37 včetně nadpisu zní: "§ 37 Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby (1) Daň se vypočte ze základu daně bez daně stanoveného podle § 36 jako součin částky za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (2) Daň může plátce rovněž vypočítat z částky za zdanitelné plnění včetně daně nebo ceny zjištěné podle § 36 odst. 6 v úrovni včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2.". 111. V § 38 odst. 1 písm. b) se slova " , které se nachází na území dovážejícího členského státu" nahrazují slovy "v tuzemsku" a za slovo "známo" se vkládají slova " , pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a)". 112. V § 38 odst. 4 se slova "výše sazby daně" nahrazují slovy "číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně" a slovo "nahoru" se zrušuje. 113. V § 38 se odstavec 5 zrušuje, dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 114. V § 42 odst. 5 se za větu první vkládá věta "Pro přepočet cizí měny na české koruny se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění.". 115. V § 42 odst. 6 písm. i) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 116. V § 43 odst. 4 písm. h) bodech 1 a 2 se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 117. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který včetně nadpisu zní: "§ 46a Oprava základu a výše daně při dodání zboží do jiného členského státu (1) Oprava základu a výše daně se při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně, provádí podle § 42. Obdobně se postupuje také v případě opravy základu daně při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně. (2) Opravu provádí dodavatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží dodáno do jiného členského státu. (3) Doklad musí obsahovat a) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zboží, b) daňové identifikační číslo pořizovatele, c) údaje nezbytné k provedení opravy základu daně.". 118. V § 47 odstavec 8 zní: "(8) U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal.". 119. V § 48 odst. 2 se slova "jako součásti těchto domů" zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta "Snížená sazba daně se neuplatní u stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcí, modernizací a opravami výhradně nebytových prostor bytových domů a rodinných domů.". 120. V § 50 odst. 3 písm. j) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 121. V § 51 odst. 1 písm. b) se slova "provozování rozhlasového a televizního" nahrazují slovy "rozhlasové a televizní". 122. V § 51 se doplňuje odstavec 3, který zní: "(3) Od daně bez nároku na odpočet daně jsou osvobozena plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), pokud jsou přeúčtována plátcem jiné osobě a přeúčtovaná částka nepřevyšuje částku, za kterou plátce tato plnění pořídil.". 123. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní: "(3) Od daně je osvobozeno dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb v tuzemsku a dalších obdobných cenin za částku nepřevyšující nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků.". 124. V § 53 se v nadpisu paragrafu slova "Provozování rozhlasového a televizního vysílání" nahrazují slovy "Rozhlasové a televizní vysílání" a v textu paragrafu slova "Provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání" se nahrazují slovy "Rozhlasovým nebo televizním vysíláním". 125. V § 54 odst. 1 písm. y) se slova "e) a t)" nahrazují slovy "d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u)". 126. § 55 včetně nadpisu zní: "§ 55 Pojišťovací činnosti Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně činností souvisejících s pojišťovací nebo zajišťovací činností, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnosti v oblasti likvidace pojistných událostí vykonávané samostatnými likvidátory pojistných událostí a penzijní připojištění včetně jeho zprostředkování.". 127. V § 56 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou "Za nabytí se nepovažuje vymezení bytů a nebytových prostor jako jednotky podle zvláštního právního předpisu.27)". 128. V § 56 odst. 2 se slovo "pěti" nahrazuje slovem "tří". 129. V § 56 odst. 4 se za slova "na krátkodobý nájem" vkládá slovo "stavby" a věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 41) se nahrazuje větou "Krátkodobým nájmem stavby se rozumí nájem včetně vnitřního movitého vybavení, popřípadě dodání elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.". 130. V § 58 odstavec 1 zní: "(1) Zdravotnickými službami se pro účely tohoto zákona rozumí služby zdravotní péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty45) pacientům a osobám, jimž je taková péče určena, a hrazené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.46) Za zdravotnické služby se nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními optiky.". 131. V § 58 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Od daně je také osvobozeno poskytování dopravních služeb nemocným nebo zraněným osobám oprávněnými osobami za použití vozidel zvlášť konstruovaných k tomuto účelu.". 132. V § 59 se slova "dobročinnými organizacemi" nahrazují slovy "jinými právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání". 133. V § 61 písmena e) a f) znějí: "e) poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, f) poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen b), c), d) a e) a podle § 57, 58 a 59 za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž.". 134. V § 62 odst. 1 se za slovo "pořízení" vkládají slova " , případně při změně účelu použití," a slovo "neuplatnil" se nahrazuje slovy "nemohl uplatnit". 135. V § 66 odst. 1 se slova "dodání zboží z tuzemska, které bylo odesláno nebo přepraveno na místo určení ve třetí zemi" nahrazují slovy "výstup zboží z území Evropského společenství". 136. V § 66 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 48a) a 48b) zní: "(3) Vývoz je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk,48a) zboží vystoupilo do třetí země a výstup zboží je potvrzen na daňovém dokladu.48b) Není-li výstup zboží celním orgánem potvrzen, plátce prokazuje splnění podmínky výstupu zboží do třetí země jinými důkazními prostředky. 48a) Čl. 161, čl. 145 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 48b) Čl. 793 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93.". 137. V § 66 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: "(4) Umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu se pro účely tohoto zákona považuje za vývoz, který je uskutečněn tehdy, pokud zboží bylo umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku a umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu bylo potvrzeno písemným rozhodnutím celního úřadu.". Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 138. V § 66 odst. 6 se slova "má plátce doklad prokazující vývoz zboží podle § 30 odst. 4" nahrazují slovy "může vývoz zboží prokázat". 139. V § 68 odst. 3 písm. a) se slova "užívaných leteckými společnostmi provozujícími mezinárodní dopravu za úplatu" nahrazují slovy " , které jsou užívány leteckými společnostmi provozujícími zejména přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi". 140. V § 68 odst. 13 se slova "pokud je součástí" nahrazují slovy "která spočívá v zajištění", číslice "69" se nahrazuje číslicí "70" a číslice "13" se nahrazuje číslicí "14". 141. V § 68 se doplňuje odstavec 15, který zní: "(15) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu, poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu.". 142. V § 69 odst. 4 větě první se za slova "při vývozu zboží" vkládají slova " , popřípadě jinými důkazními prostředky". 143. V § 71 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: "(10) Od daně je osvobozen dovoz plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny.". Dosavadní odstavce 10 až 15 se označují jako odstavce 11 až 16. 144. V § 71 se za odstavec 16 vkládá nový odstavec 17, který zní: "(17) Od daně je osvobozen dovoz vratných obalů bez úplaty či za úplatu.". 145. V § 72 odst. 2 se v úvodní části textu slova "k uskutečnění" nahrazují slovy "pro účely uskutečňování". 146. V § 72 odst. 2 písmeno e) zní: "e) plnění uvedených v § 13 odst. 10 písm. a), b, c), e) a f) a v § 14 odst. 5 písm. a) až d).". 147. V § 72 se odstavec 6 zrušuje. 148. V § 72 se doplňuje nový odstavec 6, který zní: "(6) Pro nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých plnění osvobozených od daně, u kterých byla plátcem, který uskutečnil tato plnění, uplatněna daň na výstupu a nelze provést opravu výše daně podle § 49 odst. 2, platí odstavce 1 až 5 obdobně.". 149. V § 73 odst. 1 se slova "platby ve prospěch plátce uskutečňujícího zdanitelné plnění" nahrazují slovy "jednotlivých částek uvedených na těchto daňových dokladech". 150. V § 73 odst. 9 se za slova "uskutečňuje zdanitelné plnění," vkládají slova "dojde k vrácení platby". 151. V § 73 odst. 11 větě první se za slova "mohl být nárok na odpočet daně" vkládá slovo "nejdříve" a ve větě druhé se za slovo "přiznání" vkládají slova "za zdaňovací období roku, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn". 152. V § 74 odst. 6 se slova "před zrušením" zrušují. 153. V § 75 odstavec 1 zní: "(1) Nárok na uplatnění odpočtu daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 51, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 72 odst. 2 písm. d)].". 154. V § 76 odst. 2 se slova "podle § 21 odst. 1" nahrazují slovy "nebo uskutečnění plnění". 155. V § 76 odst. 4 se slova "nebo 4" zrušují. 156. V § 79 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova "s tím, že při výpočtu rozdílu mezi vypořádacími koeficienty se místo vypořádacího koeficientu za rok, ve kterém byl majetek pořízen, použije vypořádací koeficient za rok, ve kterém byla tato úprava odpočtu daně provedena". 157. § 80 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 55), 56), 57), 58) a 59) zní: "§ 80 Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit (1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu55) (dále jen "osoba požívající výsad a imunit"), rozumí: a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států, b) zvláštní mise, c) zastupitelství mezinárodní organizace, d) člen diplomatické mise56) konzulárního úřadu57) nebo orgánu Evropských společenství58) se sídlem v tuzemsku, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služební osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu v tuzemsku, e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu v tuzemsku a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v tuzemsku, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu v tuzemsku, f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) a e), pokud s ní žije ve společné domácnosti na území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí. (2) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 se vrací zaplacená daň, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom daňovém dokladu je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou nákupu pohonných hmot pro osobní automobil, telekomunikačních služeb nebo služeb spojených se sběrem a odvozem komunálních odpadů, s odběrem elektřiny, vody, plynu, topných olejů pro výrobu tepla. Daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen "zaplacená daň") se vrací: a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, a její osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) a jejím rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. f) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu, b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 3 000 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů a ceně zboží a služeb poskytnutých v souvislosti s nákupem, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitostí nacházejících se v tuzemsku, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. d), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. f), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo území tuzemska, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok, d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo trvalého pobytu mimo území tuzemska, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok, e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů a ceně zboží a služeb poskytnutých v souvislosti s nákupem, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitostí nacházejících se v tuzemsku, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, pokud nestanoví mezinárodní smlouva jinak, a jejím rodinným příslušníkům uvedeným v odstavci 1 písm. f), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, pokud nestanoví mezinárodní smlouva jinak. (3) U členů orgánu Evropských společenství uvedených v odstavci 1 písm. d), který má sídlo v tuzemsku, včetně jejich rodinných příslušníků se daň vrací maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok. (4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho osobní, věcný a hodnotový rozsah v příloze vyplněného daňového přiznání, přičemž tato příloha tvoří nedílnou součást daňového přiznání. Pokud cena včetně daně za zboží a služby poskytnuté v souvislosti s nákupem, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitosti nacházející se v tuzemsku, ve které sídlí diplomatická mise nebo konzulární úřad, je vyšší než 100 000 Kč, zaplacená daň se vrátí, jestliže vysílající stát cizí diplomatické mise nebo konzulárního úřadu samostatně potvrdí přiznání nároku na vrácení daně ve stejném rozsahu pro české diplomatické mise nebo konzulární úřady anebo v případě zvláštní mise a mezinárodní organizace, jestliže mezinárodní smlouva zakládá nárok na vrácení zaplacené daně. (5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro svou úřední potřebu. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) až f) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu. (6) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby uvedené v odstavci 1 povinen vystavit s těmito náležitostmi: a) obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) název, popřípadě jméno a příjmení osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo dokladu, f) datum uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně a základ daně, h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře, i) výši ceny včetně daně celkem. (7) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává příslušnému správci daně na tiskopise předepsaném a vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. (8) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu.59) (9) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) až f) kalendářní čtvrtletí. (10) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto: a) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřad podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla v tuzemsku, b) člen diplomatické mise, zvláštní mise a konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, včetně jejich rodinných příslušníků, podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a), c) člen orgánu Evropských společenství se sídlem v tuzemsku, včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla orgánu Evropských společenství, d) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejího sídla v tuzemsku, e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. e), včetně jeho rodinných příslušníků podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich místa pobytu v České republice, f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 2 písm. c), včetně jejich členů podle odstavce 2 písm. d), podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1. (11) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené správcem daně vady nebo pochybnosti odstranila. Daň správce daně nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (12) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně u zboží podle tohoto ustanovení, nesmí při vývozu zboží uplatnit nárok na vrácení daně zahraničním fyzickým osobám podle § 83. (13) Rozsah výsad vztahujících se k nákupu osobních automobilů v tuzemsku, u nichž byla vrácena daň, a k pořízení osobních automobilů z jiných členských států osvobozených od daně, počet těchto osobních automobilů a lhůta, po kterou nesmí být tyto osobní automobily pronajaty, zapůjčeny, zastaveny nebo převedeny úplatně či neúplatně na jinou osobu, se řídí principem vzájemnosti a přiznává se maximálně v takové míře, v jaké se přiznává české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu. (14) V případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, se stanovují množstevní limity pro osobu požívající výsad a imunit podle odstavce 1, za kterých je u nakoupeného osobního automobilu v tuzemsku vrácena daň nebo je pořízení osobního automobilu z jiného členského státu osvobozeno od daně takto: a) osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) může v tuzemsku nakoupit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně osobní automobily v množství přiměřeném k velikosti úřadu, b) osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) může v tuzemsku nakoupit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně v množství: 1. velvyslanec, nuncius nebo vedoucí mise v rovnocenné hodnosti 2 osobní automobily plus 1 osobní automobil v případě, že je doprovázen rodinným příslušníkem registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí,2. diplomatický personál a konzulární úředník 1 osobní automobil plus 1 osobní automobil v případě, že je doprovázen rodinným příslušníkem registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí,3. administrativně technický personál a konzulární zaměstnanec 1 osobní automobil, c) osoba uvedená v odstavci 1 písm. e) může v tuzemsku nakoupit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně osobní automobily v množství stanoveném v písmenu b), pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, d) u nakoupeného osobního automobilu v tuzemsku se vrací daň nebo je pořízení osobního automobilu z jiného členského státu osvobozeno od daně za podmínky, že ve lhůtě 24 měsíců ode dne registrace osobního automobilu nebude osobní automobil zapůjčen, zastaven nebo převeden úplatně či neúplatně na jinou osobu; pokud je osobní automobil zcizen před uplynutím lhůty 24 měsíců, musí osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 vrácenou daň v plném rozsahu uhradit příslušnému finančnímu úřadu; daň nemusí být vrácena zpět příslušnému finančnímu úřadu pouze za podmínky, že osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 osobní automobil, u něhož byla daň vrácena nebo jehož pořízení bylo osvobozeno od daně, převede na jinou osobu požívající výsad a imunit podle odstavce 1, e) pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) předčasně ukončí svůj služební pobyt v České republice před uplynutím 24měsíční lhůty od registrace osobního automobilu a uplatnila nárok na vrácení daně nebo osvobození od daně při pořízení osobního automobilu, vrátí příslušnému finančnímu úřadu alikvotní podíl daně, který se váže na období chybějící do uplynutí 24měsíční lhůty, v případě prodeje osobního automobilu osobě, která není osobou požívající výsad a imunit podle odstavce 1. (15) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit rozumí také orgány Evropských společenství.58) (16) Osobě uvedené v odstavci 15 se zaplacená daň vrací, pokud je cena včetně daně zaplacená za zdanitelné plnění uvedená na jednom dokladu vyšší než 4 000 Kč a tato osoba nakoupené zboží nebo služby použije výhradně pro svou úřední potřebu. (17) Osoba uvedená v odstavci 15 podává žádost o vrácení daně prostřednictvím Ministerstva financí místně příslušnému správci daně podle jejího sídla v tuzemsku. Pokud tato osoba nemá sídlo v tuzemsku, je místně příslušný Finanční úřad pro Prahu 1. Zaplacená daň se vrátí do šesti měsíců od obdržení žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (18) Nárok na vrácení daně osobě uvedené v odstavci 15 se prokazuje dokladem s náležitostmi podle odstavce 6. 55) Například vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu. 56) Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. 57) Čl. 1 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích. 58) Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství. 59) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.". 158. V § 81 se na konci odstavce 1 doplňují slova "s výjimkou programů předvstupní pomoci". 159. V § 81 se na konci odstavce 8 doplňuje věta "Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.". 160. V § 82 odst. 1 se slova "ekonomickou činnost," nahrazují slovy "plnění", slova "je povinen" se nahrazují slovy "jsou povinni" a slova "plátce, pro kterého" se nahrazují slovy "plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro které". 161. V § 82 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova " , toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání". 162. V § 82 odst. 3 písmeno d) zní: "d) doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1.". 163. V § 82 odst. 5 písm. h) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 164. V § 82 se na konci odstavce 8 doplňuje věta "Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.". 165. V § 83 odst. 1 se slova "ekonomickou činnost," nahrazují slovy "plnění", slova "je povinen" se nahrazují slovy "jsou povinni" a slova "plátce, pro kterého" se nahrazují slovy "plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro které". 166. V § 83 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboží a poskytnuté služby v tuzemsku může uplatnit i evidovaná osoba podle § 88 odst. 1, která je identifikována v kterémkoliv členském státě k zvláštnímu režimu pro poskytování elektronické služby, pokud nakoupené zboží nebo poskytnutou službu použije pro účely poskytnutí elektronické služby podle zvláštního režimu. Pro tuto osobu se neuplatní odstavce 3, 11 a 12.". Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 3 až 12. 167. V § 83 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova " , toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání". 168. V § 83 se na konci odstavce 10 doplňuje věta "Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.". 169. V § 84 odst. 3 písm. g) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 170. V § 84 se na konci odstavce 8 doplňuje věta "Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.". 171. V § 85 se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.". 172. V § 85 odst. 9 písm. h) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 173. V § 86 odst. 6 písm. h) se slovo "nahoru" nahrazuje slovy "nebo na padesátihaléře". 174. V § 86 se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.". 175. V § 88 odst. 1 se slova "písm. q)" nahrazují slovy "písm. o)". 176. V § 89 odst. 1 se druhá věta zrušuje. 177. V § 89 odst. 2 písm. a) se slova "osoba, která" nahrazují slovy "plátce, který". 178. V § 89 odst. 2 písmeno b) zní: "b) zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba,". 179. V § 89 odst. 2 se na konci písmene c) doplňují slova "ubytování nebo dopravy". 180. V § 89 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou "Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem skutečných úhrad za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby.". 181. V § 89 odstavec 7 zní: "(7) Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty mimo území Evropského společenství, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství.". 182. V § 89 odst. 11 se slova "a základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,24) která je považována za cenu" nahrazují slovy "daně a daň se vypočítá z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu,25) která se považuje za peněžní částku". 183. V § 89 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí: "(14) Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku. (15) Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Poskytnutí této služby je zdanitelným plněním, pokud není osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně podle § 68 odst. 13. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství.". 184. V § 90 odst. 1 se v úvodní části textu slovo "zákona" nahrazuje slovem "ustanovení". 185. V § 90 odst. 4 písm. a) se slova "přímo spojené s tímto plněním" zrušují. 186. V § 93 odst. 2 se slova "cla,13)" nahrazují slovy "cla, 14)". 187. V § 94 odst. 1 se za slova "obrat za" vkládá slovo "nejvýše". 188. V § 94 odst. 6 se slova "10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně" nahrazují slovy "326 000 Kč" a za slova "členském státě" se vkládají slova "od osoby registrované k dani". 189. V § 94 odst. 11 se za slovo "registrovaná" vkládají slova "k dani" a slova "uvedeným na osvědčení o registraci" se nahrazují slovy "uskutečnění tohoto plnění". 190. V § 95 odst. 2 se ve větě druhé za slova "k registraci" vkládá slovo "nejpozději" a ve větě třetí za slova "k registraci" vkládá slovo "nejpozději". 191. V § 95 odst. 3 se slova "15 dnů ode" zrušují. 192. V § 95 odst. 4 se slova "15 dnů ode" zrušují. 193. V § 95 odst. 6 se slova "15 dnů ode" zrušují. 194. V § 95 odst. 8 se věta první nahrazuje větou "Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce a není oprávněna podat přihlášku k registraci.". 195. V § 95 odst. 9 se slova "15 dnů ode dne" nahrazují slovy "ke dni". 196. V § 95 odst. 10 se slova "15 dnů ode" zrušují. 197. V § 95 odst. 11 se slova "15 dnů ode" zrušují. 198. V § 96 odst. 1 větě první se za slovo "podnikání" vkládají slova " , včetně veřejnoprávního subjektu,", slova "10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně přepočtenou na českou měnu" se nahrazují slovy "326 000 Kč" a ve větě druhé se za slovo "státě" vkládají slova "od osoby registrované k dani". 199. V § 96 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Osobou identifikovanou k dani je osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, pokud jsou jí poskytovány služby podle § 10 odst. 7 osobou registrovanou k dani v jiném členském státu nebo zahraniční osobou povinnou k dani.". Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 200. V § 96 odst. 3 se za slova "podnikání" vkládají slova " , včetně veřejnoprávního subjektu,". 201. V § 97 odst. 1 se slova "15 dnů ode" zrušují. 202. V § 97 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Osoba identifikovaná k dani podle § 96 odst. 2 je povinna podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla pro účely přiznání a zaplacení daně místně příslušnému správci daně nejpozději do dne, kdy jí byla poskytnuta služba, a osobou identifikovanou k dani se stává dnem poskytnutí služby nebo dodání zboží.". Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 203. V § 97 odst. 3 se číslice "2" nahrazuje číslicí "3" a slova "15 dnů ode dne" se nahrazují slovy "dne prvního". 204. V § 97 odst. 4 se za slovo "podnikání" vkládají slova " , včetně veřejnoprávního subjektu," a slova "10 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně přepočtenou na českou měnu" se nahrazují slovy "326 000 Kč". 205. V § 98 se v nadpisu paragrafu za slova "náhrada za" vkládají slova "neuplatnění daně při". 206. V § 98 odst. 1 se za slova "ve výši" vkládá slovo "až" a za slovo "výnosů" se vkládají slova "za zdanitelná plnění". 207. V § 98 odst. 2 se za slova "ve výši" vkládá slovo "až". 208. V § 101 odst. 1 se slova "u dovezeného zboží podle § 20" nahrazují slovy "vyměřované v souvislosti s dovozem zboží podle § 20.66a)". Poznámka pod čarou č. 66a) zní: "66a) Například čl. 222 bod 1 písmeno a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.". 209. V § 107 se slova "10 000 EUR" nahrazují slovy "326 000 Kč bez daně". 210. V § 107 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: "(2) Osoba identifikovaná k dani, které byly poskytnuty služby podle § 10 odst. 7 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani, může požádat o zrušení registrace k 31. lednu následujícího kalendářního roku, pokud jí nevznikla v průběhu běžného roku žádná povinnost přiznat a zaplatit daň. Při podání žádosti o zrušení postupuje podle odstavce 1.". 211. V § 108 odst. 1 písm. b) se slovo " , kterému" nahrazuje slovy "nebo osoba identifikovaná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, kterým". 212. V § 108 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až m) se označují jako písmena e) až l). 213. V § 108 odst. 1 písm. g) se slova "osobě, která není" nahrazují slovy "osobám, které nejsou" a slova "35 000 EUR" se nahrazují slovy "1 140 000 Kč". 214. V § 108 odst. 1 písm. i) se slova "§ 10 odst. 1, 2, 4, 5, 9, 12 a 13" nahrazují slovy "§ 10 odst. 1, 2, 4, 5, 12 a 13" a na konci textu písmena se doplňují slova " , případně uskutečňuje jinou ekonomickou činnost v tuzemsku". 215. V § 108 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova " , popřípadě uskutečňuje jinou ekonomickou činnost v tuzemsku". 216. V § 108 odst. 1 se dosavadní písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena m) a n). 217. § 109 se včetně nadpisu zrušuje. 218. V § 111 bodu 17 se číslice "2004" nahrazuje číslicí "2005". 219. V § 113 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 220. Příloha č. 2 zní: "Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam služeb podléhajících snížené sazbě - Opravy zdravotnických prostředků, uvedených v Příloze č. 1 k tomuto zákonu. - Opravy invalidních vozíků, zařazené v SKP 35.43.92. - Shromažďování, úprava a rozvod vody zařazené v SKP 41, odvádění a čištění odpadních vod a ostatní služby zařazené v SKP 90.01. - Ubytovací služby zařazené v SKP 55.23, které zahrnují pouze ubytování studentů ve vysokoškolských kolejích v rámci jejich studia. - Stavební a montážní práce zařazené v SKP 45 spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro sociální bydlení, včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. - Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel zařazená v SKP 60, která zahrnuje osobní železniční a silniční dopravu, ostatní pozemní osobní dopravu, podzemní dopravu a dopravu lanovými dráhami včetně dopravy visutými lanovkami a lyžařskými vleky. - Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel zařazená v SKP 61, která zahrnuje osobní lodní dopravu cestujících a jejich zavazadel. - Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel zařazená v SKP 62, která zahrnuje osobní leteckou přepravu cestujících a jejich zavazadel. - Zdravotní péče, zařazená v SKP 85.1, pokud není osvobozena od daně podle § 58. - Sociální péče, zařazená v SKP 85.32, pokud není osvobozena od daně podle § 59. - Úklidové práce prováděné v domácnostech, zařazené v SKP 74.70.12 a 74.70.13. - Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany zařazené v SKP 85.3 nebo 95.0. - Kulturní činnosti zařazené v SKP 92, které zahrnují vstupné na výstavy, koncerty, filmová a divadelní představení, ohňostroje, vyhlídkové věže, do zábavných parků, cirkusů, muzeí, zoologických a botanických zahrad, historických objektů a obdobné. - Umělecké a ostatní zábavné služby zařazené v SKP 92.3, které zahrnují činnosti spisovatelů, skladatelů, herců, interpretů estrádních kabaretních, malířů, sochařů, řezbářů, cizelérů, výtvarníků a podobných samostatných umělců. - Pohřebnictví a související služby, zařazené v SKP 93.03, které zahrnují provoz pohřebních ústavů a krematorií, včetně dodání zboží přímo souvisejícího s poskytováním těchto služeb. - Sportovní činnost zařazená v SKP 92.6. - Ostatní rekreační činnost zařazená v SKP 92.72, 92.72.1, 92.72.11 a 92.72.12. Pro uplatnění snížené sazby daně se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003. Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 388/2000 Sb., Ministerstva dopravy a spojů o veřejné linkové osobní dopravě, a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech. Stavbami pro sociální bydlení se rozumí domovy důchodců, dětské domovy, ústavy sociální péče a podobná zařízení určená pro trvalé nebo přechodné ubytování oprávněných osob.". 221. V příloze č. 3 první odrážce se slova "elektrické energie" nahrazují slovem "elektřiny". Čl.XI Přechodná ustanovení 1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období před nabytím účinnosti tohoto zákona platí dosavadní právní předpisy. 2. Městské části v územně členěném statutárním městě (městské obvody) a městské části Hlavního města Prahy, které jsou samostatnými osobami povinnými k dani, se stávají plátci ke dni účinnosti tohoto zákona, pokud statutární město nebo Hlavní město Praha, jehož jsou součástí, bylo plátcem podle dosavadních předpisů. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl.XII Tento zákon nabývá účinnosti třicátý den po jeho vyhlášení s výjimkou části desáté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.

http://op.cz/?a=341

Z kodexu kanonického práva Kán. 166 § 2. Jestliže některý z těch, kteří měli být svoláni, byl opomenut, a proto se nezúčastnil, je volba platná; avšak z jeho podnětu, po prokázání opomenutí a neúčasti, je příslušný představený povinen volbu, i když již potvrzenou, zrušit, za předpokladu, že je právně zjištěno, že správní odvolání bylo podáno do tří dnů od obdržení zprávy o volbě. § 3. Jestliže byla opomenuta více než třetina voličů, je volba neplatná samým právem, kromě případu, že se všichni volby skutečně zúčastnili. Kán. 172 § 1.K platnosti hlasu se vyžaduje: 1° aby byl svobodný; proto je neplatný hlas toho, kdo byl vážným strachem nebo podvodem, přímo nebo nepřímo donucen volit určitou osobu nebo různé osoby disjunktivně (buď tu, anebo tu); 2° aby byl tajný, jistý, bezpodmínečný a určitý. Kán. 173 § 1. Před začátkem volby se ustanoví z řad voličů nejméně dva sčítatelé. § 2. Sčítatelé seberou hlasy a před volbě předsedajícím zjistí, zda počet hlaso­vacích lístků odpovídá počtu voličů, a pak hlasy sečtou a oznámí, kolik kdo obdržel. § 3. Jestliže počet hlasů převyšuje počet voličů, je volba neplatná. § 4. Veškeré volební jednání řádně zaznamená volební zapisovatel a listiny podepíše alespoň tento zapisovatel, předsedající a sčitatelé hlasů; listiny je nutno pečlivě uchovat&násp;v archivu sboru. Kán. 179 § 1. Jestliže volba vyžaduje potvrzení, je zvolený povinen do osmi dnů užitečného času od přijetí volby vyžádat si potvrzení volby od příslušného představe­ného, buď sám, nebo prostřednictvím jiného; jinak ztrácí všechna práva, pokud neprokáže, že mu ve vyžádání potvrzení zabránila spravedlivá překážka. § 3. Potvrzení musí být dáno písemně. § 4. Zvolenému není dovoleno, dříve než obdržel potvrzení volby, se vměšovat ve věcech duchovních nebo hmotných do správy úřadu, a jednání, které konal, je neplatné. § 5. Sdělením potvrzení volby získává zvolený úřad plným právem, pokud právo nestanoví jinak. Sdružení křesťanů Kán. 298 § 1. V církvi jsou různá sdružení, od společností zasvěceného života a spo­lečností apoštolského života odlišná, v nichž křesťané, buď duchovní nebo laici nebo duchovní spolu s laiky, se společně snaží o dokonalejší život nebo veřejnou boho­službu nebo šíření křesťanské nauky nebo o jinou apoštolátní činnost, jako je evan­gelizace, snaha o zbožnost, charitativní činnost a oživování světského řádu křes­ťanským duchem. Kán. 303 Názvem "třetí řády" nebo jiným vhodným pojmenováním se označují sdružení, jejichž členové žijí ve světě apoštolátním životem a usilují o křesťanskou dokonalost podle ducha některého řeholního společenství pod vyšším vedením téhož společenství. Kán. 305 § 1. Každé sdružení křesťanů podléhá dozoru příslušného církevního představeného, který je povinen dbát o zachovávání neporušenosti víry a mravů, dozírat, aby tam neproniklo porušování církevní kázně; má též povinnost a právo je vizitovat podle ustanovení práva a stanov; podléhá také řízení představeného, kterého určují ustanovení následujících kánonů. § 2. Dozoru Apoštolského stolce podléhá sdružení jakéhokoliv druhu; dozoru místního ordináře podléhají sdružení diecézní a ostatní, pokud vykonávají v diecézi činnost. Kán. 306 K tomu, aby někdo využíval práv nebo privilegií, odpustků nebo jiných duchovních výhod, udělených sdružení, je nutné a postačí, aby byl podle ustanovení práva a vlastních stanov sdružení do něj platně přijat a nebyl z něj zákonně propuštěn. Kán. 308 Zákonně přijatý člen může být ze sdružení vyloučen jen ze spravedlivého důvodu podle ustanovení práva a stanov. Kán. 311 Členové společností zasvěceného života, kteří jsou v čele nebo pomá­hají sdružením, která jsou spojena s jejich společenstvím, dbají, aby sdružení pomáhala­ diecézní apoštolátní činnosti pod řízením místního ordináře ve spolupráci se sdruženími, která jsou v diecézi určena k apoštolátu. Kán. 312 § 1. Ke zřízení veřejného sdružení jsou příslušní tito představení: 1° Apoštolský stolec pro celocírkevní nebo mezinárodní sdružení; 2° biskupská konference na svém území pro národní sdružení, která jsou ze svého zřízení určena k činnosti v celém národě; 3° diecézní biskup pro své území, ne však administrátor diecéze, pro die­cézní sdružení, s výjimkou těch sdružení, k&násp;jejichž zřízení vyhradilo papežské privilegium právo jiným osobám. § 2. Písemný souhlas diecézního biskupa se vyžaduje k platnému zřízení sdružení nebo jeho složky v diecézi, a to i když se zřizuje na základě papežského privilegia; souhlas, který udělil diecézní biskup ke zřízení domu řeholní společnosti, platí zároveň i pro zřízení sdružení, které patří k této společnosti, a to buď v témže domě, nebo při kostele s tímto domem spojeném. Kán. 313 Veřejné sdružení i konfederace veřejných sdružení se stává právnickou osobou samým rozhodnutím příslušného církevního představeného podle kán. 312, jímž bylo zřízeno a dostává pověření, pokud se vyžaduje, aby jednalo v mezích cílů, které si stanovilo, aby je uskutečňovalo jménem církve. Kán. 314 Stanovy každého veřejného sdružení, jejich přepracování nebo změna vyžadují schválení od církevního představeného, jemuž přísluší zřízení sdružení podle kán. 312, § 1. Kán. 315 Veřejná sdružení mohou ze svého podnětu vykonávat činnost, odpovídají­cí jejich vlastnímu charakteru, přičemž se řídí stanovami a podléhají vyššímu ří­zení církevním představeným podle kán. 312, § 1. Kán. 316 § 1. Do veřejného sdružení nemůže být platně přijata osoba, která veřejně odpadla od katolické víry nebo od církevního společenství anebo byla potrestána exkomunikací, která jí byla přímo uložena, nebo byla úředně prohlášena. § 2. Osoby, které se zákonně staly členy a vztahuje se na ně skutkový děj § 1, se po předchozím napomenutí vyloučí ze sdružení podle stanov, při zachování prá­va na správní odvolání k církevnímu představenému, uvedenému v kán. 312, § 1. Kán. 317 § 1. Pokud není ve stanovách uvedeno jinak, přísluší církevnímu představe­nému podle kán. 312, § 1, aby potvrdil představitele veřejného sdružení, který byl sdružením zvolen, nebo ustanovil navrženého nebo na základě vlastního práva ho jmenoval; kaplana nebo duchovního rádce jmenuje týž církevní představe­ný po projednání s&násp;představenstvem sdružení, pokud je to vhodné. § 2. Ustanovení § 1 platí i pro sdružení zřízená členy řeholních společností na základě papežského privilegia jinde než při vlastních kostelích nebo domech; ve sdruženích zřízených členy řeholních společností při vlastním kostele nebo domě přísluší jmenování nebo potvrzování představitele a kaplana podle stanov představe­nému společnosti. § 3. Ve sdruženích, která nejsou duchovenská, smí úřad představitele zastávat laik; kaplanovi nebo duchovnímu rádci se tento úřad neuděluje, pokud stanovy neurčují jinak. § 4. Ve veřejných sdruženích věřících, která jsou určena přímo k apoštolátu, nesmějí být představiteli osoby, které zastávají vedoucí funkci v politických stranách. Kán. 318 § 1. Za zvláštních okolností, když to vyžadují závažné důvody, může církevní představený uvedený v kán. 312, § 1 jmenovat komisaře, který dočasně jeho jménem řídí sdružení. § 2. Představitele veřejného sdružení smí ze spravedlivého důvodu zbavit funkce osoba, která ho jmenovala nebo potvrdila, a to podle stanov po projednání se samým představitelem i s představenstvem sdružení; kaplana smí zbavit úřadu podle kán. 192 - 195 osoba, která ho jmenovala. Kán. 319 § 1. Zákonně zřízené veřejné sdružení spravuje, pokud není stanoveno jinak, podle stanov majetek, který má v držení, pod vyšším řízením církevního představeného podle kán. 312, § 1, jemuž je každoročně povinno předložit vyúčtování správy. § 2. Rovněž je povinno témuž představenému předložit pravdivé vyúčtování darů a sbírek, které získalo. Kán. 320 § 1. Sdružení, které bylo zřízeno Apoštolským stolcem, může být zrušeno pouze od něho. § 2. Ze závažných důvodů může biskupská konference zrušit sdružení, které zřídila; diecézní biskup může zrušit sdružení, které zřídil, i sdružení zřízené na základě papežského dovolení členy řeholní společnosti se souhlasem diecézního biskupa. § 3. Veřejné sdružení zruší příslušný představený teprve po projednání s jeho představitelem a jinými členy představenstva. Zvláštní směrnice o sdružení laiků Kán. 328 Osoby, které jsou v čele sdružení křesťanů laiků, včetně těch sdružení, která byla zřízena na základě papežského privilegia, dbají, aby jejich sdružení spolupracova­la s jinými sdruženími křesťanů tam, kde je to vhodné, a aby ráda napomáhala různé křes­ťanské činnosti, hlavně vykonávané na stejném území. Kán. 329 Představitelé sdružení křesťanů laiků dbají, aby členové sdružení byli náležitě vzděláni pro výkon vlastního apoštolátu křesťanů laiků. (Kodex kanonického práva, Zvon, Praha 1994)

http://kraken.slv.cz/3Tdo325/2009

3 Tdo 325/2009 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. dubna 2009 o dovolání podaném A. G., proti usnesení Krajského soudu v Praze, sp. zn. 13 To 190/2008 ze dne 24. 6. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 3 T 71/2007, takto: Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 3 T 71/2007 ze dne 20. 3. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestným činem týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců. O odvolání A. G. proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 13 To 190/2008 ze dne 24. 6. 2008 tak, že jej dle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podal A. G. dovolání, a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když jako dovolací důvod označil ten, který je uveden v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že soud prvního stupně vzal za pravdivou a věrohodnou výpověď poškozené přesto, že obsahovala určité nesrovnalosti a nejasnosti. Tyto soud považoval za přirozené, ovšem v případě výpovědi svědka V. T. soud považuje všechny nepřesnosti za natolik závažné, že činí svědka nepřesvědčivým. Tento fakt odvolací soud nevzal v potaz a shodl se s názorem soudu prvního stupně, když považoval výpověď poškozené za pravdivou. Dále odvolací soud neshledal nezbytným provedení revizních znaleckých posudků poté, co dovolatel namítl, že znalci, jejichž posudky soud prvního stupně použil jako důkazní prostředky, mohli být při zpracování těchto posudků ovlivněni tím, že se seznámili se spisovým materiálem. Tyto posudky posoudil stejně jako soud prvního stupně, čímž došlo k nesprávnému hmotně právnímu posouzení věci. Odvolací soud také nepovažoval dle dovolatele za dostatečně podstatné posudky, vyhotovené pro potřeby civilně právního řízení znalkyněmi MUDr. R. a PhDr. F., které charakterizují poškozenou jako osobnost s psychastenickými sensitivními rysy, emočně méně zralou a labilnější. Tyto posudky docházejí ke zcela odlišným závěrům než posudky vypracované pro potřeby trestního řízení a podporují tvrzení dovolatele o mstivosti ze strany poškozené. Všechna tvrzení dovolatele o tom, že soužití neneslo žádné známky konfliktu a bylo harmonické, byla oběma soudy považována za nepodstatná a bylo v souvislosti s nimi poukazováno na obecně známá fakta, týkající se omlouvání chování partnera, studu a pocitu sounáležitosti, čímž taktéž došlo k nesprávnému hmotně právnímu posouzení. Odvolací soud, a před ním i soud prvního stupně, tak právně neadekvátně posoudil samotný skutek, pro který byl dovolatel odsouzen. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 3 Tdo 1160/2005 ze dne 14. 9. 2005 judikoval takto: Pod pojmem týrání osob uvedených v ustanovení § 215a odst. 1 tr. zák. je třeba rozumět takové jednání pachatele, které se vyznačuje zlým nakládáním buď s blízkou osobou (§ 89 odst. 8 tr. zák.), nebo i jinou osobou, s níž pachatel žije ve společném bytě či domě, a současně se vyznačuje i určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy. Zákon přitom nevyžaduje, aby týrání mělo povahu fyzického násilí, popřípadě též spojeného s následky na zdraví týrané osoby. Použití fyzického násilí může mít v takovém případě vliv na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 3 odst. 4 tr. zák.), popřípadě (dojde-li k zákonem předpokládanému následku /účinku/) i na právní závěr o souběhu trestného činu podle § 215a tr. zák. s některým dalším trestným činem. Z výše uvedeného judikátu dle dovolatele vyplývá, že pro naplnění skutkové podstaty trestného činu týrání osoby žijící ve společném bytě nebo domě podle § 215a tr. zák. je nezbytné, aby jednání pachatele bylo takové intenzity, že může vyvolat stav, který postižená osoba pociťuje jako těžké příkoří, což však v řízení před soudem prvního stupně ani před soudem odvolacím nebylo spolehlivě prokázáno vzhledem k nesprávnému hmotně právnímu posouzení prováděných důkazů. Na závěr navrhl, aby soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu a následně i soudu prvního stupně zrušil a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. K takto podanému dovolání se vyjádřila i státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupkyně). Ve svém vyjádření uvedla, že totožnou argumentací dovolatele se zabýval již odvolací Krajský soud v Praze, který velmi podrobně přezkoumal provedené důkazy, když dospěl k závěru, že jak z výpovědí slyšených svědků, tak ze znaleckých posudků jednoznačně vyplynulo, že posouzení prokázaného jednání dovolatele po stránce právní jako trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odst. 1 tr. zák. je zcela přiléhavé. Bylo totiž prokázáno, že dovolatel s poškozenou nakládal zlým způsobem, působil při soužití ve společné domácnosti opakovaně nejen na její psychiku, ale napadal ji různě také fyzicky, čímž u poškozené, která mu jinak byla dlouhodobě výrazně nakloněna, způsobil stav, který považovala nejméně za těžké příkoří. S ohledem na dostupný spisový materiál je tedy možné konstatovat, že skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání obviněného. Na závěr navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., přičemž souhlasila, aby tak učinil za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, s jehož konáním souhlasila ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. i pro případ jiného rozhodnutí. Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. a tedy je nezbytné posoudit, zda uplatněný dovolací důvod i v dané věci je tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou do té míry úplná, že z nich lze vyvodit při rozumné a logické interpretaci adekvátní právní závěry (právně kvalifikovat, o který trestný čin jde). Skutkový stav je takto při rozhodování soudů hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Dovolání tedy nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soudy hodnotily důkazy, jak postupovaly při provádění důkazů, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů atd. Skutkový stav, který zjistily oba soudy, evidentně odpovídá zákonným znakům trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odst. 1 tr. zák. Nesouhlas dovolatele s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily, nelze považovat za dovolací důvod, neboť jsou to námitky skutkové, ve kterých dovolatel nesouhlasí s tím, jak soudy hodnotily důkazy, či jak postupovaly při jejich provádění. Co se týče jeho skutkové námitky, že soud prvého stupně i soud odvolací považoval výpověď poškozené za pravdivou, přestože v ní byly nesrovnalosti a nejasnosti a v případě výpovědi svědka V. T. soud považuje všechny nepřesnosti za natolik závažné, že činí svědka nepřesvědčivým. S touto námitkou se však vyrovnaly oba dva výše zmíněné soudy v odůvodnění svých rozhodnutí, kde se opírají o názory znalců z oborů zdravotnictví, odvětví psychiatrie a z oboru psychologie, které s tvrzením poškozené korespondují. S tím souvisí i další námitka dovolatele, že odvolací soud neshledal nezbytným provedení revizních znaleckých posudků poté, co dovolatel namítl, že znalci, jejichž posudky soud prvního stupně použil jako důkazní prostředky, mohli být při zpracování těchto posudků ovlivněni tím, že se seznámili se spisovým materiálem. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Praze (tedy odvolacího soudu) oba znalci Doc. H. i Doc. L. naprosto přehledně a logicky vysvětlili, kterak dospěli k závěrům, o jaké osobnosti se v případě dovolatele i poškozené jedná a jak dospěli ke svým závěrům. Nejen ze závěrů těchto znaleckých posudků, ale z jejich celkového znění nevyplývá, že by je znalci zpracovávali tendenčně ve prospěch poškozené a rozhodně jim nelze přičítat k tíži, že se seznámili s obsahem spisového materiálu a hodnotí věrohodnost poškozené a osobnost dovolatele ve vztahu k událostem, k nimž mělo docházet, neboť to je jejich povinností a může to být i jedním z činitelů, které by měli vzít ve svých závěrech v potaz. Co se týče námitky dovolatele, že odvolací soud nepovažoval za dostatečně podstatné posudky, vyhotovené pro potřeby civilně právního řízení znalkyněmi MUDr. R. a PhDr. F., i tímto se zabýval odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí. Osobnost poškozené je zde sice charakterizována poněkud odlišně od výše uvedených znaleckých posudků Doc. H. a Doc. L., avšak nelze odhlédnout od skutečnosti, že uvedené znalkyně zkoumaly osobnost dovolatele i poškozené ze zcela jiného úhlu pohledu, především ve vztahu k jejich úlohám jako rodičům. Osobnost dovolatele je zde hodnocena jako osobnost s rozumovými schopnostmi v pásu nadprůměru a současně jako osobnost nevyvážená s rysy úzkostnými a egocentrickými, což koresponduje i se závěry znalců v jeho trestní věci. Ani v tomto směru tedy odvolací soud neshledal důvody pro doplnění dokazování revizními znaleckými posudky. Mezi skutkové námitky patří i námitka, že všechna tvrzení dovolatele o tom, že soužití neneslo žádné známky konfliktu a bylo harmonické, byla oběma soudy považována za nepodstatná a bylo v souvislosti s nimi poukazováno na obecně známá fakta, týkající se omlouvání chování partnera, studu a pocitu sounáležitosti. Uvedené tak patří mezi skutková tvrzení dovolatele, a jako takové bylo řádně posouzeno soudem prvního stupně i soudem odvolacím. Oba soudy tak dospěly na základě hodnocení důkazů k názoru, že zjištěný skutkový stav je jiný, přičemž vycházely důsledně ze skutkových zjištění ve věci učiněných. Co se týká námitky dovolatele, že oba soudy nesprávně posoudily samotný skutek, pro který byl dovolatel odsouzen (s odkazem na uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 3 Tdo 1160/2005 ze dne 14. 9. 2005), nelze ani této přisvědčit. To proto, že z učiněných skutkových zjištění zjevně plyne, že dovolatel zhruba od doby těhotenství poškozené s ní nakládal zlým způsobem, působil při soužití v domácnosti na její psychiku, vyvolával konflikty, poškozenou neustále ponižoval, fyzicky ji napadal, přičemž tyto konflikty výrazně snížily kvalitu života poškozené a vyústily v podání trestního oznámení a návrhu na rozvod manželství. Požadovanou intenzitu, tedy není možné spatřovat jen v dílčích útocích, které samy o sobě mohou a nemusí být příliš závažné, avšak soustavností, fyzickými útoky, ponižováním, kritizováním, vyvoláváním pocitů bezmoci a neschopnosti a neustálým psychickým nátlakem, kterému byla poškozená ze strany dovolatele dlouhodobě vystavována, a to i během těhotenství a později v přítomnosti nezletilého, když uvedené jednání dovolatele bylo dokazováním vedeným před soudem prvního stupně nepochybně prokázáno s tím, že naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 215a odst. 1 tr. zák. To i ve shodě s výše zmíněným judikátem, když právě z učiněných skutkových zjištění zjevně plyne, že poškozená byla vystavena zlému nakládání, je dovolateli blízkou osobou (§ 89 odst. 8 tr. zák.), se kterou dovolatel žije ve společném bytě či domě, a toto jednání se současně vyznačovalo i určitou mírou trvalosti a dosahovalo takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy. Nejvyšší soud se tedy v souladu s § 265 odst. 1 písm. g) tr. ř. zabýval pouze otázkou správnosti právního posouzení skutku podle skutkového stavu zjištěného oběma soudy, tedy soudem prvního stupně a odvolacím soudem, a nepřihlížel k té části dovolání, ve které se dovolatel snažil zpochybnit správnost skutkových zjištění soudů (tedy námitky ohledně věrohodnosti svědeckých výpovědí, znaleckých posudků, opačnému hodnocení rodinné situace ze strany manžela). Dovolacím důvodem nejsou skutkové námitky, tedy takové námitky, jimiž dovolatel poukazuje na nesprávné hodnocení důkazů soudy a snaží se dosáhnout hodnocení jiného a změny ve skutkových zjištěních soudů. Dovolacím důvodem jsou pouze námitky proti kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy, tedy právní námitky, prostřednictvím kterých dovolatel namítá, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, kterým byl obviněný shledán vinným. S poukazem na uvedené pak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než dovolání A. G. odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny podmínky.

http://sbirka.nssoud.cz/cz/ochrana-zemedelskeho-pudniho-fondu-rizeni-o-zmene-souhlasu-s-docasnym-odnetim-pudy-ze-zemedelskeho-pudniho-fondu.p2900.html

Ochrana zemědělského půdního fondu: řízení o změně souhlasu ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2777/2013 Ochrana zemědělského půdního fondu: řízení o změně souhlasu s dočasným odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu k § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále v textu jen "zákon o ochraně ZPF") (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2012, čj. 5 Ans 6/2011-60) Společnost s ručením omezeným Casa Serena proti Ministerstvu životního prostředí o změně souhlasu k dočasnému odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, o kasační stížnosti žalobkyně. Žalobkyně požádala žalovaného o souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (dále jen "ZPF") pro výstavbu golfového hřiště. Žalovaný následně žalobkyni udělil souhlas k dočasnému odnětí zemědělské půdy ze ZPF na dobu 14 roků včetně provedení zpětné rekultivace. Vydaný souhlas byl vázán podmínkami, přičemž v jedné z nich bylo stanoveno, že za dočasné odnětí zemědělské půdy ze ZPF bude podle § 9 odst. 6 písm. d) a podle § 11 odst. b) zákona o ochraně ZPF zaplacen odvod, a to za celou odnímanou plochu. V další podmínce bylo uvedeno, že výše odvodu bude stanovena orgánem ochrany ZPF. Výpočet odvodů může být upraven v souladu s případným zpřesněním, které by vyplynulo z řízení podle stavebního zákona. Dále bylo v písemnosti uvedeno, že orientační výše odvodu je stanovena v jeho výpočtu, který je součástí dokumentace žádosti. Orgán ochrany ZPF rozhodl o odvodu za dočasné odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely ve výši 459 982 Kč za každý rok, kdy odnětí trvá. Žalobkyně požádala žalovaného o změnu souhlasu s odnětím půdy ze ZPF ve smyslu § 10 odst. 2 zákona o ochraně ZPF, pro změnu podkladů, na základě nichž byl žalovaným stanoven orientační výpočet výše odvodů ze zemědělského půdního fondu. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Krajského úřadu, jenž vydal rozhodnutí, kterým byla zrušena všechna ochranná pásma na odňatém území, a odňaté území bylo zahrnuto do územního plánu, ze kterého plyne, že toto území je územím určeným k urbanistické funkci. Podle žalobkyně tak nadále nelze uplatňovat užité výpočtové koeficienty 10 a 5, neboť se odňaté území již nenachází ve 2. ochranném pásmu vodní nádrže a je již řešeno územně plánovací dokumentací. Žalovaný k žádosti žalobkyně sdělil, že při rozhodování o odvodech podle § 11 odst. 2 zákona o ochraně ZPF se vychází z právního a skutkového stavu ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, jehož se souhlas stal závaznou součástí. Žalobkyně následně podala ministrovi životního prostředí stížnost na průtahy, neboť dle jejího názoru nelze výše uvedené sdělení považovat za rozhodnutí ve smyslu správního řádu. Na stížnost reagoval náměstek ministra životního prostředí přípisem, ve kterém žalobkyni sdělil, že na její podání již ministerstvo odpovědělo. Žalobkyně proto podala u Městského soudu v Praze žalobu proti nečinnosti správního orgánu při vyřizování žádosti žalobce o změnu souhlasu s dočasným odnětím půdy ze ZPF. Městský soud žalobu zamítl rozhodnutím ze dne 25. 2. 2011, čj. 3 A 3/2010-25, jelikož dospěl k závěru, že žalovaný nebyl povinen o podání vydat žádné rozhodnutí ve věci, neboť správní rozhodnutí, jehož vydání se žalobkyně domáhá, nenachází v platné právní úpravě dostatečný podklad. Žalobkyně svou žádostí o změnu orientačního výpočtu výše odvodů jako součástí rozhodnutí o vydání souhlasu, požadovala změnu nezávazné části rozhodnutí. Cestou podle § 10 odst. 2 zákona o ochraně ZPF lze však podle městského soudu provést jen změny závazných částí rozhodnutí o souhlasu. Toto rozhodnutí žalobkyně (stěžovatelka) napadla kasační stížností z důvodu nesprávného posouzení právních otázek soudem v předcházejícím řízení. Dle stěžovatelky městský soud nesprávně vyložil § 10 odst. 2 zákona o ochraně ZPF tak, že v souhlasu s odnětím půdy ze ZPF je nutné rozlišovat závazné a nezávazné části. Stěžovatelka konkrétně nesouhlasila s názorem soudu, že její žádost ke změně souhlasu s odnětím půdy směřovala ke změně nezávazné části rozhodnutí. Žádost, aby byly zohledněny nové podmínky v území, tzn. existence územního plánu a redukce ochranných pásem, a aby tato změna byla promítnuta do orientačního výpočtu výše odvodů, směřovala podle stěžovatelky ke změně podmínek souhlasu, které jsou závazné pro stavební úřad při následném rozhodování dle stavebního zákona a místní orgán ochrany životního prostředí, který rozhoduje o výši odvodů. Jakmile se stanou součástí pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu, stanou se závazné i pro žadatele. Podle stěžovatelky její žádost odpovídá předpokladům § 10 odst. 2 zákona o ochraně ZPF, tj. je návrhem na změnu podmínky či další skutečnosti v souhlasu uvedené a žalovaný měl o ní řádně rozhodnout. Stěžovatelka v kasační stížnosti také uvedla, že zákon o ochraně ZPF pro řízení dle § 10 odst. 2 nevylučuje užití správního řádu a pro vyloučení použití správního řádu nelze použít analogickou úvahu a dospět k závěru, že správní řád se nepoužije z důvodu, že se nepoužije ani pro řízení o vydání samotného souhlasu. Takový postup by znamenal negativní zásah do právní sféry žadatele o změnu souhlasu. Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti kromě ztotožnění se závěrem městského soudu zdůraznil zejména to, že účel, pro který byl souhlas vydán, byl realizován, a skutečnosti, které nastaly po vydání souhlasu, jsou pro výši odvodů právně irelevantní. Rozhodující pro závazný výpočet výše odvodů je stav ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, jehož se souhlas s odnětím půdy stal závaznou součástí (...) Nejvyšší správní soud nesouhlasí zcela ani s městským soudem, a nesouhlasí ani se stěžovatelkou. Pro posouzení této právní otázky je třeba vycházet z toho, jakou povahu měl (a má) souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 9 odst. 6 zákona o ochraně ZPF v rozhodné době. Podle § 21 odst. 2 věty druhé zákona o ochraně ZPF, (ve znění zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, účinného od 1. 1. 2007), souhlasy vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu (v poznámce pod čarou odkázáno na § 149 odst. 1 správního řádu) a nejsou správním rozhodnutím. Podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně ZPF "[k] odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních předpisů, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 " (o takový případ v dané věci nešlo). Shledá-li orgán ochrany zemědělského půdního fondu, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém mimo jiné pod písmenem d) také vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Souhlas podle § 9 odst. 6 zákona o ochraně ZPF považuje Nejvyšší správní soud za jeden celek, o čemž svědčí i znění zákona, podle něhož " vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména " a pak následuje demonstrativní výčet pod písmeny a) až d), co v něm vymezí, stanoví, schválí. Ustanovení § 10 odst. 1 věty prvé citovaného zákona stanoví, že "[s] ouhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 odst. 6 je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů ". To znamená souhlas jako celek. Nejvyšší správní soud oproti městskému soudu v souhlasu podle citovaného zákona nespatřuje závaznou a nezávaznou část, když za nezávaznou část považuje městský soud vymezení, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, což dovozuje z toho, že v souhlasu byl uveden jen orientační výpočet, kdežto jejich konečná výše je stanovena až v rozhodnutí podle § 11 odst. 2 zákona o ochraně ZPF. S vysloveným názorem městského soudu Nejvyšší správní soud nesouhlasí, neboť podle jeho názoru celý souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu je podkladem pro konečné rozhodnutí, konečná rozhodnutí ve věci. To vyplývá z výše již citovaného § 9 zákona o ochraně ZPF i z výše již citovaného § 21 odst. 2 téhož zákona, podle něhož souhlasy vydávané podle tohoto zákona jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou správním rozhodnutím. Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2011, čj. 2 As 75/2009-113, č. 2434/2011 Sb. NSS, " závazná stanoviska vydaná dle § 149 správního řádu nejsou rozhodnutími ve smyslu § 67 správního řádu ani § 65 s. ř. s., jelikož sama o sobě nezakládají, nemění, neruší nebo závazně neurčují práva nebo povinnosti ", a dále "skutečnost, že dle § 149 odst. 1 správního řádu je obsah závazného stanoviska závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu, se týká samotného procesu tvorby konečného rozhodnutí. Tato závaznost potvrzuje zakládání práv a povinností vyplývajících ze závazného stanoviska a materializuje se v rozhodnutí konečném. Žalobou na nečinnost se lze proto domáhat ochrany u soudu jen tehdy, pokud je správní orgán nečinný ve vydání rozhodnutí, kterým má být rozhodováno o právech nebo povinnostech žalobce. Pokud úkon správního orgánu není způsobilý zasáhnout do práv a povinností žalobce (tj. není rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky § 65 odst. 1 s. ř. s.) není v pravomoci soudu poskytovat ve správním soudnictví ochranu proti správnímu orgánu, který je s provedením takového úkonu v prodlení (srov. rozsudek NSS ze dne 10. 2. 2006, čj. 4 Ans 1/2005-60). (...) Ustanovení § 10 odst. 2 zákona o ochraně ZPF nezakládá žalovanému oprávnění ani povinnost vydat rozhodnutí o stěžovatelkou požadované změně souhlasu s dočasným vynětím půdy ze zemědělského půdního fondu a jeho podmínkách. Toto ustanovení upravuje, že orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, může na návrh žadatele změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené při řízení o změně rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů (s poznámkou pod čarou, odkazem na stavební zákon z roku 2006). Zákon o ochraně ZPF a jeho shora citované ustanovení tedy umožňuje změnu dříve uděleného souhlasu s dočasným odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu a jeho podmínkách, avšak v řízení o změně rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů, to znamená v řízení o změně rozhodnutí, jejichž závaznou součástí (ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o ochraně ZPF) se souhlas stal. To je logický důsledek toho, že souhlasy vydávané podle zákona o ochraně ZPF jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou správním rozhodnutím, ale jsou podkladem pro konečné rozhodnutí ve věci. Taková konečná rozhodnutí, v nichž se materializovala závazná stanoviska orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, souhlasy podle zákona o ZPF, nabyla právní moci a k jejich změně může dojít jen zákonem stanoveným způsobem.(...)

https://firmy.maxportal.cz/katalog/ceska-lipa/18-0-0

Česká Lípa - stránka 19 Ekos Mimoň, s.r.o. montáž, opravy a revize vyhrazených elektrických zařízení, topenářství, výroba rozvaděčů nízkého napětí, montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení a plnění nádob plyny, zámečnictví, izolatérství, projektová činnost ve výstavbě, proje... Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969, Činnost organizace je vymezena § 15 pro gymnázium zákona číslo 29/1984 Sb., o soustavě základních ,středních a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů, a dále § 39 pro školní jídelnu zákona číslo 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění,... Reno Mimoň, sr. o. - koupě zboží, hmotných statků a investic za účelem jejich dalších prodejů a prodej mimo zboží živností vázaných a koncesovaných - zprostředkovatelská a obstaravatelská činnost v oblasti nákupu a prodeje zboží, hmotných a nehmotných statků a investic, mim... Základní škola Česká Lípa, Školní 2520, Škola uskutečňuje vzdělávání podle §3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Organizace sdružuje: základní škola, školní jídelna, školní družina. Činnost organizace je vymezena pro, ... Mateřská škola Česká Lípa, Severní 2214, Škola uskutečňuje vzdělávání podle §3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Organizace sdružuje: mateřská škola, školní jídelna. Činnost organizace je vymezena pro mateřskou školu §... Mateřská škola Doksy Libušina 838 - Mateřská škola Libušina 838 - Doksy Mateřská škola zřízena v souladu s § 3 zákona č.76/1978 Sb. o školských zařízeních ve znění pozdějších předpisů za účelem zabezpečení předškolní výchovy dětí. Předmětem činnosti mateřské školy je předškolní výchova, která zabezpečuje uspokojování přirozen...

http://kraken.slv.cz/23Cdo4576/2016

23 Cdo 4576/2016 23 Cdo 4576/2016 ČESKÁ REPUBLIKA Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobce L. N., místem podnikání ve Volarech, Samota 260, PSČ 348 51, IČO 66116457, zastoupeného Mgr. Martinem Pechem, advokátem se sídlem v Plzni, Malá 6, PSČ 301 00, proti žalované STAV-INVEST střešní systémy s.r.o. se sídlem v Praze 9 Kbelích, Polaneckého 931/12, PSČ 197 03, IČO 63986361, zastoupené JUDr. Vratislavem Vlčkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Běluňská 258/68, PSČ 193 00, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 22 C 148/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 28. března 2014, č. j. 36 Co 145/2014-92, takto: Rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 28. března 2014, č. j. 36 Co 145/2014-92, a Okresního soudu v Liberci ze dne 24. ledna 2014, č. j. 22 C 148/2011-64, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Liberci k dalšímu řízení. Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 1. 2014, č. j. 22 C 148/2011-64, jímž soud prvního stupně zrušil rozhodčí nález vydaný JUDr. Josefem Žádníkem, rozhodcem ad hoc, jmenovaným společností HONESTA, s.r.o., se sídlem Zeyerova 560/25, 460 01 Liberec, a jímž žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaná jako dodavatelka střešní krytiny a žalobce jako odběratel uzavřeli dne 7. 5. 2007 rámcovou smlouvu, jejíž součástí byla rozhodčí doložka, podle níž spory mezi smluvními stranami měly být rozhodovány v rozhodčím řízení jedním rozhodcem jmenovaným společností HONESTA, s.r.o., se sídlem Zeyerova 560/25, 460 01 Liberec, IČ 25431200 ze seznamu rozhodců vedeného společností HONESTA, s.r.o. . Odvolací soud dospěl k závěru, že sjednaná rozhodčí doložka je neplatná. Základem jeho úvah bylo usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen velký senát ) ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, podle něhož neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ). Konstatoval mj., že společnost HONESTA, s.r.o. není stálým rozhodčím soudem, není oprávněna vydávat statuty a řády upravující způsob vedení rozhodčího řízení, žalobce na výběr rozhodce nemohl mít žádný vliv, byl-li určen touto společnosti jednostranně, podle jejích pravidel. Uzavřel, že výběr rozhodce nebyl transparentní, je tudíž dán důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. b) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen ZRŘ ). Připomněl, že velký senát v usnesení ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012 též dovodil, že byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Takový závěr podle citovaného usnesení platí bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), uplatňuje důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Připomíná, že jeho procesní obrana byla založena na námitce, že žalobce v rozhodčím řízení neuplatnil, ač mohl, důvody uvedené v § 31 písm. b) a c) ZRŘ, pro které se domáhal zrušení rozhodčího nálezu, jeho žaloba by tudíž měla být podle § 33 ZRŘ zamítnuta. Dovolatel zdůraznil, že akceptuje, že rozhodčí doložka, která byla sjednána, je podle stávající judikatury neplatná, akceptuje též, že se v judikatuře prosadil názor, podle něhož by byl žalovaný v exekučním řízení neúspěšný, domáhal-li by se výkonu rozhodnutí sporného rozhodčího nálezu, nicméně s ohledem na výslovnou dikci § 33 ZRŘ je přesvědčen, že žalobě na zrušení tohoto rozhodčího nálezu přesto nelze vyhovět. Předkládá proto dovolacímu soudu otázku, kterou podle jeho názoru dovolací soud dosud neřešil, zda v řízení o zrušení rozhodčího nálezu z důvodů uvedených v § 31 písm. b) ZRŘ, konkrétně proto, že nebyla sjednána konkrétní osoba rozhodce ad hoc, ani stálý rozhodčí soud, může mít úspěch účastník (jemuž byla uložena povinnost rozhodčím nálezem), který v rozhodčím řízení v rozporu s § 15 odst. 2 a § 33 ZRŘ neuplatnil, ač mohl, námitku nedostatku pravomoci rozhodce dříve, než rozhodce začal jednat ve věci samé. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání je pro řešení dovolatelem otevřené otázky přípustné. Otázku výkladu § 33 ZRŘ Nejvyšší soud sice již řešil, odvolací soud se však od judikatury Nejvyššího soudu odchýlil. Dovolání je proto také důvodné. Odvolací soud správně ve svém rozhodnutí připomněl, že dne 11. 5. 2011 přijal velký senát pod sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 rozhodnutí, které bylo uveřejněno pod č. 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož neobsahuje-li rozhodčí doložka přímé určení rozhodce ad hoc a odkazuje-li pouze na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je (jako celek) neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Správně rovněž odkázal na další rozhodnutí ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněné pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž velký senát dospěl k závěru, že byl-li rozhodce určen odkazem na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§ 39 obč. zák.) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit. Otázku exekucí nařízených na základě rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem určeným právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem, řešil v řadě svých rozhodnutí též Ústavní soud, který např. v nálezu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 3406/10, nebo např. ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2078/12 uvedl, že zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů nevylučuje, aby otázka (nedostatku) pravomoci rozhodce byla zkoumána i v exekučním řízení. V nálezu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. III. ÚS 1624/12 uvedl mimo jiné, že není-li spor rozhodován rozhodcem, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, nemůže být akceptovatelný ani výsledek takového rozhodování. Ústavní soud též např. v usnesení ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. III. ÚS 199/13 uvedl, že byl-li rozhodčí nález vydán mimo pravomoc rozhodce, překážku rozsouzené věci nezakládá. Ze shora uvedených závěrů Ústavního soudu a z citovaných rozhodnutí velkého senátu vyšel též Nejvyšší soud v dalším svém usnesení ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4460/2014, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 77/2016 s právní větou: Nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob, bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc. Judikatura Nejvyššího soudu, ale též Ústavního soudu se tedy sjednotila na tom, že rozhodčí nález vydaný rozhodcem, jehož výběr nebyl ve shora uvedeném smyslu transparentní, není exekučním titulem a nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté přesto, že nebyl zrušen v řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 a násl. ZRŘ, a že tento závěr platí i v tom případě, že v rozhodčím řízení, v němž byl takový rozhodčí nález vydán, se povinný absolutní neplatnosti rozhodčí smlouvy, resp. nedostatku pravomoci rozhodce nedovolal. Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) z uvedených východisek vycházel. Považoval zjevně za logické fakticky odklidit rozhodčí nález, který nemá právní účinky (nezakládá překážku věci rozhodnuté a není způsobilým exekučním titulem). Opomněl však aplikovat § 33 ZRŘ, podle něhož soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, které se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. To neplatí, jde-li o spory ze spotřebitelských smluv. Z citovaného ustanovení § 33 ZRŘ plyne, že zákon výslovně ukládá soudu, aby zamítl žalobu (nedává mu možnost volby) na zrušení rozhodčího nálezu opírající se o důvody podle § 31 písm. b) nebo c) ZRŘ v případě, že se jich žalobce včas v rozhodčím řízení nedovolal, ač mohl. Shora uvedená (ale též četná další) judikatura Ústavního soudu i Nejvyššího soudu sice dovodila (v určitých specifických případech) možnost zkoumat až v exekučním řízení, zda byl rozhodčí nález vydán rozhodcem, který k tomu měl pravomoc, aniž by byla v rozhodčím řízení vyžadována procesní aktivita toho, jemuž byla rozhodčím nálezem ukládána povinnost, totiž aniž by bylo považováno za nutné dovolat se nedostatku pravomoci rozhodce podle § 15 odst. 2 ZRŘ, na něž již citovaný § 33 ZRŘ navazuje. (Rozhodci jsou totiž podle § 15 odst. 1 oprávněni zkoumat svou pravomoc a dospějí-li k závěru, podle rozhodčí smlouvy, která jim byla předložena, že jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením. Podle § 15 odst. 2 ZRŘ námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení týkajícího se věci samé. To neplatí v případě sporů ze spotřebitelských smluv.) Uvedená rozhodnutí se však vesměs týkala exekučních řízení (s výjimkou prvního shora uvedeného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, které se prvotně zabývalo pravomocí soudu podle § 106 o. s. ř.), v žádném z nich nebylo předmětem sporu samotné zrušení rozhodčího nálezu na návrh podaný podle § 31 písm. b) ZRŘ, a řešen v nich nebyl ani výslovný imperativ uvedený v § 33 ZRŘ zamítnout žalobu, nejsou-li splněny podmínky tam uvedené. Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne 26. 9. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1873/2010, nebo ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 96/2013, přijal a zdůvodnil závěr, že ustanovení § 33 ZRŘ stanovuje povinnost namítat neplatnost rozhodčí smlouvy nikoli později, než strana začala jednat ve věci samé. Jedinou výjimkou, kterou § 33 ZRŘ obsahuje, je, že příslušná strana by tuto skutečnost nemohla v rozhodčím řízení namítat, například z toho důvodu, že jí nebyl návrh na vydání rozhodčího nálezu s výzvou k vyjádření vůbec doručen. V takovém případě by se k § 33 ZRŘ v řízení o zrušení rozhodčího nálezu nepřihlíželo, jelikož námitka neexistence či neplatnosti rozhodčí doložky objektivně nemohla být vznesena. Pokud tedy strana v rozhodčím řízení mohla uplatnit námitku neplatnosti rozhodčí doložky v prvním úkonu ve věci a neučinila to, je nutné žalobu za zrušení rozhodčího nálezu zamítnout pro nenaplnění požadavků v § 33 ZRŘ. Od tohoto rozhodnutí, vzhledem k výslovnému znění zákona, který ukládá soudu zamítnout žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, nejsou-li splněny podmínky § 33 ZRŘ, není možné se odchýlit ani v této věci. Žalobce žádal zrušit rozhodčí nález (mimo jiné) podle § 31 písm. b) ZRŘ, podle něhož je důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu okolnost, že je rozhodčí smlouva neplatná (z jiných důvodů, než proto, že byl rozhodčí nález vydán ve věci, o níž platnou rozhodčí smlouvu uzavřít nelze), nebo byla zrušena, nebo se na dohodnutou věc nevztahuje. Ze skutkových zjištění odvolacího soudu plyne, že žalobce není spotřebitelem. Nebylo zjištěno, že by se neplatnosti rozhodčí smlouvy dovolal v rozhodčím řízení, nebylo zjišťováno (ač zjišťováno být mělo), zda tak učinit mohl, a nebylo zjišťováno ani to (vzhledem k právnímu závěru, z něhož odvolací soud vycházel), zda případně není dán jiný důvod pro zrušení rozhodčího nálezu. Z uvedeného plyne, že rozhodnutí odvolacího soudu je neúplné, není proto správné, nejsou však podmínky pro jeho změnu, dovolací je proto zrušil podle § 243e odst. 1 o. s. ř. Důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí též pro rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud proto zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2, věta druhá o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího, bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1, věta druhá, o. s. ř.).