Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=226288&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=9333577

7. května 2020 (*) „Řízení o předběžné otázce – Silniční doprava – Pracovní dny a dny odpočinku – Digitální tachografy – Nařízení (ES) č. 165/2014 – Nezaznamenání pracovních dnů na kartu řidiče a neexistence záznamových listů – Vnitrostátní právní úprava, která za těchto okolností stanoví povinnost řidiče předložit potvrzení jeho zaměstnavatele – Platnost formuláře obsaženého v příloze rozhodnutí 2009/959/EU“ Ve věci C-96/19, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Landesverwaltungsgericht Oberösterreich (zemský správní soud Horního Rakouska, Rakousko) ze dne 4. února 2019, došlým Soudnímu dvoru dne 8. února 2019, v řízení ve složení L. S. Rossi (zpravodajka), předsedkyně senátu, J. Malenovský a N. Wahl, soudci, – za rakouskou vládu J. Schmoll a G. Hessem, jako zmocněnci, – za belgickou vládu C. Van Lul a J.-C. Halleuxem, jako zmocněnci, – za Evropskou komisi G. Braunem a J. Hottiaux, jako zmocněnci, 1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 34 odst. 3 a čl. 36 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. 2014, L 60, s. 1), a dále platnosti rozhodnutí Komise 2009/959/EU ze dne 14. prosince 2009, kterým se mění rozhodnutí 2007/230/ES o formuláři o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě (Úř. věst. 2009, L 330, s. 80). 2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi VO, řidičem nákladních vozidel, a Bezirkshauptmannschaft Tulln (správní úřad okresu Tulln, Rakousko) ve věci pokuty, která mu byla uložena při silniční kontrole. 3 Článek 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. 2006, L 102, s. 1) stanoví: „Toto nařízení stanoví pravidla pro doby řízení, přestávky v řízení a doby odpočinku řidičů zajišťujících silniční přepravu zboží a cestujících za účelem harmonizace podmínek hospodářské soutěže mezi druhy pozemní dopravy, zejména v silniční dopravě, a zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Účelem tohoto nařízení je rovněž lepší monitorování a prosazování jednotlivými členskými státy a zlepšení pracovní praxe v silniční dopravě. 4 Článek 4 nařízení č. 561/2006 stanoví: e) ‚jinou prací‘ činnosti, které jsou definovány jako pracovní doba v čl. 3 písm. a) směrnice [Evropského parlamentu a Rady] 2002/15/ES [ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. 2002, L 80, s. 35; Zvl. vyd. 05/04, s. 224)], vyjma ‚řízení‘, a také jakákoli práce pro téhož nebo jiného zaměstnavatele v odvětví dopravy či jinde; 5 Článek 6 odst. 5 tohoto nařízení stanoví: „Řidič zaznamená jako ‚jinou práci‘ dobu strávenou podle čl. 4 písm. e) a rovněž dobu řízení vozidla používaného k obchodním účelům, na něž se nevztahuje toto nařízení, a dále zaznamená dobu ‚pracovní pohotovosti‘, definovanou v čl. 15 odst. 3 písm. c) nařízení [Rady] (EHS) č. 3821/85 [ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. 1985, L 370, s. 8; Zvl. vyd. 07/01, s. 227)], od poslední denní nebo týdenní doby odpočinku. Tento zápis provede ručně na záznamový list, výtisk nebo zadá ručně na záznamovém zařízení.“ Nařízení č. 165/2014 6 Článek 2 odst. 2 nařízení č. 165/2014 stanoví: „Vedle definic uvedených v odstavci 1 se pro účely tohoto nařízení rozumí: a) ‚tachografem nebo záznamovým zařízením‘ zařízení určené k montáži do silničních vozidel a k automatickému či poloautomatickému zobrazování, záznamu, tisku, ukládání a výstupu podrobných informací o pohybu, včetně rychlosti, těchto vozidel v souladu s čl. 4 odst. 3 a podrobných informací o některých dobách činnosti jejich řidičů; d) ‚kartou tachografu‘ čipová karta určená k použití s tachografem, která umožňuje identifikaci role držitele karty a přenos a ukládání údajů tachografem; e) ‚záznamovým listem‘ list určený k přijímání a uchování zaznamenaných údajů, který se vkládá do analogového tachografu a na němž zapisovací zařízení analogového tachografu průběžně zapisuje informace, které mají být zaznamenány; f) ‚kartou řidiče‘ karta tachografu vystavená orgány členského státu konkrétnímu řidiči, která identifikuje řidiče a umožňuje ukládání údajů o jeho činnostech; g) ‚analogovým tachografem‘ tachograf používající záznamový list podle tohoto nařízení; h) ‚digitálním tachografem‘ tachograf používající kartu tachografu podle tohoto nařízení; 7 Článek 5 tohoto nařízení, nadepsaný „Funkce digitálního tachografu“, stanoví: „Digitální tachografy musí zajišťovat tyto funkce: – měření rychlosti a ujeté vzdálenosti, – monitorování činnosti řidiče a provozního stavu, – monitorování vkládání a vyjímání karet tachografu, – zaznamenávání údajů vkládaných ručně řidičem, 8 Článek 6 uvedeného nařízení, nadepsaný „Zobrazení a výstraha“, stanoví: „1. Informace obsažené v digitálních tachografech a na kartách tachografu týkající se činností vozidla, řidičů a spolujezdců se musí zobrazovat jasně, jednoznačně a ergonomicky. c) činnost řidiče: – pokud je stávající činností řízení, doba nepřetržitého řízení řidiče a jeho stávající souhrnná doba přestávek, – je-li jeho stávající činnost pracovní pohotovost/jiná práce/odpočinek nebo přestávka, stávající trvání této činnosti (pokud byla zvolena) a stávající souhrnná doba přestávek; 9 Článek 29 odst. 2 téhož nařízení stanoví: „Jestliže je karta řidiče poškozena nebo nefunguje správně, vrátí ji řidič příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má obvyklé bydliště. Krádež karty řidiče musí být formálně oznámena příslušným orgánům státu, ve kterém ke krádeži došlo.“ 10 Článek 34 nařízení č. 165/2014 stanoví: „1. Řidič používá záznamové listy nebo kartu řidiče každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezme vozidlo. Záznamový list nebo karta řidiče nesmí být vyjmut před koncem denní pracovní doby, pokud není jeho vyjmutí jinak povoleno. Žádný záznamový list nebo karta řidiče se nesmí používat po dobu delší, než pro niž jsou určeny. b) zadány na kartu řidiče zařízením k ručnímu zadávání údajů v tachografu, je-li vozidlo vybaveno digitálním tachografem. b) zachází s přepínacím mechanismem tak, aby byly časové úseky zaznamenány odděleně, zřetelně a takto: i) pod značkou/: doba řízení, ii) pod značkou/: ‚jiná práce‘, kterou se rozumí jakákoli činnost, kromě řízení ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2002/15/ES, a také jakákoli práce pro stejného či jiného zaměstnavatele v odvětví dopravy či v jiném odvětví, iii) pod značkou/: ‚pracovní pohotovost‘ ve smyslu čl. 3 písm. b) směrnice 2002/15/ES, iv) pod značkou/: přerušení práce nebo doba odpočinku. 11 Článek 35 odst. 2 nařízení č. 165/2014 stanoví: „Jestliže je karta řidiče poškozena, nefunguje správně, je ztracena nebo odcizena, řidič: a) na začátku jízdy vytiskne údaje o vozidle, které řídí, a na výtisk zaznamená: ii) časové úseky uvedené v čl. 34 odst. 5 písm. b) bodech ii), iii) a iv); b) na konci jízdy vytiskne informace o časových úsecích zaznamenaných tachografem, zaznamená dobu jiné práce, dobu pracovní pohotovosti a odpočinku od vyhotovení výtisku při zahájení jízdy, nejsou-li zaznamenány tachografem, a uvede na tomto dokumentu údaje k identifikaci řidiče (jméno, číslo karty řidiče nebo řidičského oprávnění), včetně svého podpisu. 12 Článek 36 tohoto nařízení stanoví: ii) veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené daný den a v předcházejících 28 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006, 3. Pověřený kontrolor může ověřit dodržování nařízení (ES) č. 561/2006 analýzou záznamových listů a zobrazených, vytištěných nebo stažených údajů, které zaznamenal tachograf nebo karta řidiče, nebo není-li to možné, jakéhokoli jiného podkladového dokumentu, který zdůvodňuje nedodržení některého ustanovení, například čl. 29 odst. 2 a čl. 37 odst. 2 tohoto nařízení.“ 13 Článek 37 odst. 2 nařízení č. 165/2014 stanoví: „V době, kdy je tachograf mimo provoz nebo nefunguje správně, uvede řidič údaje umožňující jeho identifikaci (jméno, číslo karty řidiče nebo číslo řidičského průkazu) včetně podpisu, jakož i informace o různých časových úsecích, které už tachografem nebyly zaznamenávány nebo tištěny správně: b) na prozatímním listu, který je třeba připojit k záznamovému listu nebo uchovávat společně s kartou řidiče.“ 14 Článek 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. 2006, L 102, s. 35), nadepsaný „Osvědčené postupy“, v odstavci 3 stanoví: „Komise vypracuje postupem podle čl. 12 odst. 2 elektronický vytisknutelný formulář, který se používá, má-li řidič volno z důvodu nemoci, nebo čerpá-li řádnou dovolenou, nebo pokud řidič řídil jiné vozidlo vyňaté z oblasti působnosti nařízení [Rady] (EHS) č. 3820/85 [ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě (Úř. věst. 1985, L 370, s. 1; Zvl. vyd. 05/01, s. 319)] během období uvedeného v čl. 15 odst. 7 prvním pododstavci první odrážce nařízení (EHS) č. 3821/85.“ 15 Článek 13 této směrnice, nadepsaný „Prováděcí opatření“, stanoví: „Na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijme Komise postupem podle čl. 12 odst. 2 prováděcí opatření, zejména s jedním z těchto cílů: a) prosazovat při provádění této směrnice společný přístup; b) podporovat soudržný přístup a harmonizovaný výklad nařízení [č. 561/2006] u kontrolních orgánů; c) usnadnit dialog mezi odvětvím dopravy a kontrolními orgány.“ Rozhodnutí 2007/230/ES 16 Článek 1 rozhodnutí Komise 2007/230/ES ze dne 12. dubna 2007 o formuláři o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě (Úř. věst. L 2007, L 99, s. 14) stanoví: „Příslušný formulář podle čl. 11 odst. 3 směrnice 2006/22/ES je uveden v příloze I tohoto rozhodnutí.“ 17 Formulář potvrzení o činnostech uvedený v příloze rozhodnutí 2007/230 obsahoval mimo jiné tři kolonky, očíslované 13, 14 a 15, které měl dopravce zaškrtnout a podat vysvětlení podle toho, zda řidič „13. měl volno z důvodu nemoci“, „14. čerpal řádnou dovolenou“ nebo „15. řídil jiné vozidlo vyňaté z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 561/2006 […]“. Rozhodnutí 2009/959 18 Body 1, 3 a 4 odůvodnění rozhodnutí 2009/959 uvádějí: „(1) Hlavním zdrojem informací při silničních kontrolách jsou záznamy na tachografu. Absence záznamů by měla být odůvodněná pouze tam, kde z objektivních důvodů záznamy na tachografu, včetně údajů vkládaných ručně, nebylo možné provést. V takových případech je třeba vystavit potvrzení dokládající uvedené důvody. (3) Aby mohly členské státy účinněji a efektivněji kontrolovat dodržování ustanovení nařízení [č. 561/2006], je třeba formulář [potvrzení upravený v příloze rozhodnutí 2007/230] pozměnit vložením prvků doplňujících prvky uvedené v čl. 11 odst. 3 směrnice 2006/22/ES. (4) Formulář potvrzení by se měl použít pouze v případě, že záznamy na tachografu nejsou z objektivních technických důvodů způsobilé prokázat, že byla dodržena ustanovení nařízení (ES) č. 561/2006“. 19 Článek 1 rozhodnutí 2009/959 stanoví: „Příloha rozhodnutí 2007/230/ES se nahrazuje zněním v příloze tohoto rozhodnutí.“ 20 Formulář potvrzení uvedený v příloze rozhodnutí 2009/959 přebírá údaje uvedené v kolonkách 13, 14 a 15 formuláře obsaženého v rozhodnutí 2007/230 tak, že jim přiděluje čísla 14, 15 a 17, a dále přidává tři kolonky k těm, které jsou uvedeny v tomto formuláři a které má vyplnit dopravce, podle toho, zda řidič „16. měl volno nebo odpočíval“, 18. „vykonával jinou práci než řízení vozidla“ nebo „19. byl k dispozici“. 21 Ustanovení § 102a odst. 4 Kraftfahrgesetz 1967 (zákon o motorových vozidlech z roku 1967), ve znění použitelném na skutkový stav ve věci v původním řízení (dále jen „KFG z roku 1967“) stanoví: „Řidiči motorových vozidel, která jsou vybavena digitálním záznamovým zařízením ve smyslu nařízení [č. 165/2014], musí při obsluhování záznamového zařízení postupovat podle návodu k obsluze tohoto zařízení. Musí se ujistit, že záznamové zařízení je za jízdy v provozu a je používána jejich karta řidiče v záznamovém zařízení. Řidiči musí na žádost orgánů veřejné bezpečnosti nebo silničního dohledu vydat vytištěné informace stanovené v nařízení [č. 165/2014], kartu řidiče a záznamové listy daného dne a předchozích 28 dnů, které vozí s sebou, pokud v této době řídili vozidlo, které je vybaveno analogovým záznamovým zařízením. O tom je třeba vystavit řidiči potvrzení. Chybějí-li na kartě řidiče jednotlivé pracovní dny a nemá-li řidič při sobě za tím účelem záznamové listy, musí mít při sobě pro tyto dny příslušná potvrzení zaměstnavatele, která musejí splňovat minimální požadavky formuláře vypracovaného Komisí podle čl. 11 odst. 3 směrnice [2006/22] a musejí být vydány při kontrolách.“ 22 Při silniční kontrole prováděné v březnu 2018 uložily rakouské orgány VO, řidiči nákladního vozidla vybaveného digitálním tachografem, pokutu ve výši 50 eur v souladu s ustanoveními KFG z roku 1967 z důvodu, že pro několik dnů předcházejících této kontrole nemohl předložit potvrzení svého zaměstnavatele vystavené na základě formuláře obsaženého v příloze rozhodnutí 2009/959, které by potvrzovalo, že v dotčené dny neřídil (dny, kdy řidič neřídil). Předložení takového potvrzení by mu umožnilo zhojit skutečnost, že nezaznamenal relevantní údaje, které měly být uvedeny v digitálním tachografu, jímž bylo uvedené vozidlo vybaveno. 23 Landesverwaltungsgericht Niederösterreich (zemský správní soud spolkové republiky Dolní Rakousko, Rakousko), ke kterému VO podal žalobu proti rozhodnutí, jímž mu byla uložena tato pokuta, si klade otázku, zda se na dny, kdy řidič neřídil, vztahuje pojem „činnost“ ve smyslu čl. 34 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 165/2014, a zda je tudíž zakázáno vyžadovat od řidiče, aby předložil potvrzení o dnech, kdy neřídil, ačkoli § 102a odst. 4 KFG z roku 1967 stanoví opak. Pokud tomu tak je, předkládající soud má za to, že VO neměla být uložena sankce za to, že porušil toto posledně uvedené ustanovení. 24 Kromě toho pro případ, že by se na pojem dny, kdy řidič neřídil, vztahoval pojem „činnost“ ve smyslu čl. 34 odst. 3 druhého pododstavce tohoto nařízení, se předkládající soud zabývá otázkou platnosti formuláře obsaženého v příloze rozhodnutí 2009/959. Podle tohoto soudu tím, že Komise doplnila kolonky 16, 18 a 19 do tohoto formuláře, překročila pravomoc přiznanou čl. 11 odst. 3 směrnice 2006/22 tím, že v rozporu s čl. 34 odst. 3 druhého pododstavce uvedeného nařízení je od řidičů vyžadováno, aby předložili formulář vystavený jejich zaměstnavatelem dokládajícím jejich činnost, ačkoli se nacházeli mimo své vozidlo. 25 Za těchto okolností se Landesverwaltungsgericht Niederösterreich (zemský správní soud spolkové republiky Dolní Rakousko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky: „1) Musí být nařízení [č. 165/2014], zvláště jeho čl. 34 odst. 3 [druhý pododstavec], jakož i jeho čl. 36 odst. 2 vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž musí řidiči motorových vozidel, která jsou vybavena digitálním tachografem ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. h) tohoto nařízení, v případě chybějících údajů o jednotlivých pracovních dnech na kartě řidiče […], pro které u sebe nemají ani záznamové listy, mít pro tyto dny při sobě příslušná potvrzení zaměstnavatele o činnosti, která musí splňovat minimální požadavky formuláře vypracovaného Komisí […] podle čl. 11 odst. 3 směrnice [2006/22], a předkládat je při kontrolách? 2) V případě záporné odpovědi na první otázku, je formulář vypracovaný Komisí v rozhodnutí [2009/959] zcela nebo zčásti neplatný?“ 26 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 34 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 165/2014 musí být vykládán v tom smyslu, že zákaz, který stanoví, se vztahuje na vnitrostátní právní úpravu ukládající řidiči vozidla vybaveného digitálním tachografem, aby v případě chybějících automaticky nebo ručně provedených záznamů v tachografu předložil jako podpůrný důkaz o své činnosti potvrzení o činnosti vystavené zaměstnavatelem v souladu s formulářem obsaženým v příloze rozhodnutí 2009/959. 27 Za účelem odpovědi na tuto otázku je třeba úvodem připomenout, že podle zejména jeho článku 1 má nařízení č. 561/2006 za cíl harmonizaci podmínek hospodářské soutěže v silniční dopravě a zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, přičemž tyto cíle se projevují zejména v povinnosti, aby byla vozidla pro silniční přepravu v zásadě vybavena schváleným tachografem umožňujícím kontrolu dodržování doby řízení a odpočinku řidičů (rozsudek ze dne 7. února 2019, NK, C‑231/18, EU:C:2019:103, bod 18 a citovaná judikatura). 28 Nařízení č. 165/2014 obsahuje za tímto účelem několik ustanovení týkajících se používání tachografů ve vozidlech, na které se vztahuje nařízení č. 561/2006. 29 Pokud jde o zvláště o vozidla vybavená takovým digitálním tachografem, jako je tachograf, o který se jedná ve věci v původním řízení, do něhož se vkládá karta řidiče, a sice podle čl. 2 odst. 2 písm. d) a f) nařízení č. 165/2014 čipová karta určená k použití s tachografem, která umožňuje zejména identifikaci řidiče a ukládání údajů o jeho činnosti, čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení vyžaduje, aby řidič používal tuto kartu řidiče každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezme vozidlo, přičemž tato karta nesmí být vyjmuta před koncem denní pracovní doby. 30 Jestliže se však řidič podle čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) nařízení č. 165/2014 vzdálí od vozidla, a v důsledku toho nemůže používat zařízení k ručnímu zadávání údajů v digitálním tachografu, kterým je vozidlo vybaveno, musí být jiné časové úseky než doba řízení, jež jsou uvedeny v odst. 5 písm. b) bodech ii), iii) a iv) tohoto článku, a sice úseky související s jakoukoli „jinou prací“, s „pracovní pohotovostí“, jakož i s „přerušením práce nebo dobou odpočinku“, zaneseny na kartu řidiče zařízením k ručnímu zadávání údajů v uvedeném tachografu. 31 Článek 36 odst. 2 nařízení č. 165/2014 stanoví, že řidič vozidla vybaveného takovým tachografem, musí být schopen kdykoliv na žádost pověřeného kontrolora předložit mimo jiné veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené v daném dni a v předchozích 28 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení č. 561/2006. 32 Z toho vyplývá, že v případě, kdy – jako ve věci v původním řízení – řidič není schopen předložit při silniční kontrole požadované záznamy za několik dnů předcházejících této kontrole, vyvstává otázka podpůrných důkazů, které může být tento řidič povinen předložit, aby zhojil skutečnost, že relevantní údajů nebyly zaznamenány do digitálního tachografu, kterým je vybaveno jeho vozidlo. 33 V tomto kontextu se předkládající soud zabývá otázkou rozsahu zákazu uvedeného v čl. 34 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 165/2014, podle něhož členské státy neuloží řidičům povinnost předkládat formuláře dokládající jejich činnost za dobu, kdy se od vozidla vzdálili. Předkládající soud si konkrétně kladně otázku, zda se na dny, kdy řidič neřídil, vztahuje pojem „činnost“ ve smyslu tohoto ustanovení, takže by nebylo možné – ačkoli § 102a odst. 4 KFG z roku 1967 stanoví opak – vyžadovat od řidiče, aby předložil potvrzení vystavené zaměstnavatelem vztahující se k takovým dnům, kdy neřídil, třebaže by základem takového potvrzení byl formulář uvedený v příloze rozhodnutí 2009/959. 34 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že pojem „činnost“ uvedený v čl. 34 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 165/2014 není v tomto nařízení definován. 35 Kromě toho žádné ustanovení nenasvědčuje tomu, že by bylo třeba vykládat tento pojem restriktivně, takže by se nevztahoval na časové úseky uvedené v čl. 34 odst. 5 písm. b) tohoto nařízení. Z článku 6 odst. 2 písm. c) nařízení č. 165/2014 totiž vyplývá, že „činnost řidiče“, která musí být uvedena v zobrazených informacích v tachografu, odpovídá buď době nepřetržitého řízení a stávající souhrnné době přestávek, „pokud je stávající činností řízení“, nebo stávajícímu trvání dotčené činnosti a stávající souhrnné době přestávek, „je-li stávající činnost pracovní pohotovost/jiná práce/odpočinek nebo přestávka“. 36 Bylo by však nesoudržné se strukturou ustanovení nařízení č. 165/2014 vykládat čl. 34 odst. 3 druhý pododstavec tohoto nařízení jako ustanovení, které zakazuje vnitrostátní právní úpravu, podle níž by řidič měl předložit potvrzení dokládající jeho činnost vystavené zaměstnavatelem, pokud z důvodu jeho vzdálení se od vozidla nebyly provedeny automatické a ruční záznamy, které měly být běžně obsaženy v digitálním tachografu, jímž je vybaveno uvedené vozidlo. 37 Z článku 36 odst. 3 nařízení č. 165/2014 zvláště vyplývá, že kontrolor je oprávněn ověřit dodržování ustanovení nařízení č. 561/2006 analýzou zobrazených, vytištěných nebo stažených údajů, které zaznamenal tachograf nebo karta řidiče, „nebo není-li to možné, jakéhokoli jiného podkladového dokumentu“, který zdůvodňuje nedodržení některého ustanovení, například čl. 29 odst. 2 nařízení č. 165/2014, který se týká případů krádeže, poškození nebo nefunkčnosti karty řidiče, a čl. 37 odst. 2 tohoto nařízení vztahující se k údajům, které musí řidič uvést, když je tachograf mimo provoz nebo nefunguje správně. Vzhledem k tomu, že uvedení těchto dvou ustanovení není taxativním výčtem, opravňuje čl. 36 odst. 3 tohoto nařízení kontrolní orgány členských států k tomu, aby analyzovaly jakýkoli jiný druh dokumentu jakožto podpůrný důkaz, který jim umožní ověřit jednotlivé časové úseky činností řidiče v případě, že tyto činnosti nejsou uvedeny v digitálním tachografu vozidla. 38 Dále opačný výklad by ohrozil cíle sledované mimo jiné nařízeními č. 561/2006 a č. 165/2014, a zvláště cíle týkající se bezpečnosti silničního provozu a zlepšení pracovních podmínek řidičů. Takový výklad by přitom nejenže připravil kontrolní orgány členských států o možnost ujistit se o dodržování zejména doby řízení, přerušení práce nebo doby odpočinku, které jsou upraveny v nařízení č. 561/2006, v situaci, kdy relevantní údaje nemohly být zaznamenány do digitálního tachografu, ale mohl by rovněž případně ospravedlnit úmyslné nezaznamenání takových údajů. 39 Kromě toho posouzení obsažené v bodě 36 tohoto rozsudku je potvrzeno souhlasnými vyjádřeními belgické vlády a Komise, podle nichž je cílem zákazu uvedeného v čl. 34 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 165/2014 jen odstranit praxi některých členských států, které kromě záznamů provedených do tachografu soustavně vyžadovaly od řidičů jako důkaz o jejich činnosti předložení vnitrostátních formulářů, přičemž tato praxe vedla k administrativní zátěži podniků silniční dopravy a jejich dodatečným nákladům. 40 Konečně je třeba uvést, že přijetí nařízení č. 165/2014 nijak neovlivnilo obsah čl. 11 odst. 3 směrnice 2006/22. Toto ustanovení vyzývá Komisi, aby vypracovala elektronický vytisknutelný formulář, který má být použit, má-li řidič volno z důvodu nemoci, čerpá-li řádnou dovolenou, nebo pokud řidič řídil jiné vozidlo vyňaté zejména z oblasti působnosti nařízení č. 561/2006 během daného dne a předchozích dvaceti osmi dnů. V souladu s body 3 a 4 odůvodnění rozhodnutí 2009/959 je tento formulář, který je uveden v příloze tohoto rozhodnutí, přitom používán pouze v případě, že záznamy na tachografu nejsou s to prokázat, že byla dodržena ustanovení nařízení č. 561/2006. 41 Z výše uvedeného vyplývá, že čl. 34 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 165/2014 musí být vykládán v tom smyslu, že zákaz, který stanoví, se nevztahuje na vnitrostátní právní úpravu ukládající řidiči vozidla vybaveného digitálním tachografem, aby v případě chybějících automaticky nebo ručně provedených záznamů v tachografu předložil jako podpůrný důkaz o své činnosti potvrzení o činnosti vystavené zaměstnavatelem v souladu s formulářem obsaženým v příloze rozhodnutí 2009/959. 42 Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda změnou formuláře uvedeného v příloze rozhodnutí 2007/230 provedenou rozhodnutím 2009/959 v tom smyslu, že stanoví případy odpovídající dobám, kdy řidič neřídil, které jsou početnější než případy uvedené v čl. 11 odst. 3 směrnice 2006/22, překročil tento orgán pravomoc, která mu byla svěřena tímto ustanovením, což by vedlo k úplné nebo částečné neplatnosti takto pozměněného formuláře. 43 Zaprvé je třeba uvést, že předkládající soud nemá žádné pochybnosti o platnosti uvedeného formuláře v rozsahu, v němž zahrnuje kolonky 14, 15 a 17, které na základě čl. 11 odst. 3 směrnice 2006/22 odpovídají časovým úsekům, během nichž měl řidič volno z důvodu nemoci, nebo čerpal řádnou dovolenou, či řidič řídil jiné vozidlo vyňaté z oblasti působnosti mimo jiné nařízení č. 561/2006. 44 Zadruhé je třeba připomenout, že formulář uvedený v příloze rozhodnutí 2009/959 obsahuje tři další kolonky umožňující uvést časové úseky, během nichž řidič čerpal dovolenou nebo odpočíval, vykonával jinou práci než řízení nebo měl pracovní pohotovost, přičemž tyto časové úseky jsou vyjmenovány v kolonkách 16, 18 a 19 tohoto formuláře. 45 I když je pravda, že tyto kolonky nejsou uvedeny v čl. 11 odst. 3 směrnice 2006/22, je třeba uvést, že právním základem rozhodnutí 2009/959 není jen toto ustanovení, avšak rovněž článek 13 této směrnice, který mimo jiné opravňuje Komisi, aby z vlastního podnětu přijala prováděcí opatření ke směrnici 2006/22, mimo jiné s cílem podporovat soudržný přístup a harmonizovaný výklad nařízení č. 561/2006 u kontrolních orgánů. 46 Jak zdůrazňuje bod 3 odůvodnění rozhodnutí 2009/959, doplňující prvky uvedené v kolonkách 16, 18 a 19 formuláře obsaženého v příloze tohoto rozhodnutí byly do něj přidány s cílem, aby členské státy mohly účinněji a efektivněji kontrolovat dodržování ustanovení nařízení č. 561/2006. 47 Zejména z čl. 6 odst. 5 nařízení č. 561/2006 přitom vyplývá, že řidič musí zaznamenat automaticky nebo ručně denní nebo týdenní dobu odpočinku, celou dobu „pracovní pohotovosti“, jakož i čas věnovaný jiné práci. Tato záznamová povinnost se podle čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) nařízení č. 165/2014 vztahuje také na situaci, kdy se řidič vzdálil od vozidla. 48 Z toho vyplývá, že pokud takové záznamy nejsou k dispozici, lze od řidiče vyžadovat, aby předložil důkaz o dodržení ustanovení těchto nařízení tím, že předloží relevantní údaje vztahující se k jednomu z časových úseků uvedených v předchozím bodě tohoto rozsudku na základě formuláře obsaženého v příloze rozhodnutí 2009/959 s cílem umožnit kontrolním orgánům členských států ujistit se zvláště o tom, že cíle spočívající v zlepšení pracovních podmínek řidičů a bezpečnosti silničního provozu sledované těmito nařízeními byly respektovány. 49 Posouzení druhé otázky tudíž neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla ovlivnit platnost formuláře Komise, jenž je obsažen v příloze rozhodnutí 2009/959. 1) Článek 34 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, musí být vykládán v tom smyslu, že zákaz, který stanoví, se nevztahuje na vnitrostátní právní úpravu ukládající řidiči vozidla vybaveného digitálním tachografem, aby v případě chybějících automaticky nebo ručně provedených záznamů v tachografu předložil jako podpůrný důkaz o své činnosti potvrzení o činnosti vystavené zaměstnavatelem v souladu s formulářem obsaženým v příloze rozhodnutí Komise 2009/959/EU ze dne 14. prosince 2009, kterým se mění rozhodnutí 2007/230/ES o formuláři o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě. 2) Posouzení druhé otázky neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla ovlivnit platnost formuláře Komise, jenž je obsažen v příloze rozhodnutí 2009/959.

https://www.sfzp.cz/o-sfzp-cr/poskytovani-informaci/povinne-zverejnovane-informace/

Povinně zveřejňované informace – SFŽP ČR Právě se nacházíte: SFŽP ČR > O SFŽP ČR > Poskytování informací > Povinně zveřejňované informace Název: Státní fond životního prostředí České republiky Bankovní spojení pro všechny platby od veřejnosti: 9025001/0710 ČNB Praha IČ: 00020729 DIČ: – (povinný subjekt není plátcem DPH) Místo a způsob, kde lze podat žádost či stížnost Místo, lhůta a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu (vč. požadavků) Seznam používaných formulářů: vzor licenční smlouvy, vzor žádosti o poskytnutí informací Přehled nejdůležitějších používaných předpisů podle nichž subjekt jedná Výroční zpráva podle zák. č. 106/1999 Sb. Státní fond životního prostředí České republiky je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Fond byl zřízen a jeho činnost je legislativně upravena zákonem č. 388/1991 Sb., na který navazují prováděcí předpisy – Statut Fondu, Jednací řád Rady Státního fondu životního prostředí ČR , Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků z Fondu a Přílohy Směrnice, které upravují podmínky pro poskytování podpory pro příslušné období. Správcem Fondu je Ministerstvo životního prostředí České republiky. V čele Fondu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr životního prostředí. Bližší informace naleznete v rubrice O nás. Statut Státního fondu životního prostředí ČR (stáhnout) Programový dokument OPŽP 2014-2020 (stáhnout) Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014-2020 (stáhnout) Směrnice MŽP č. 4/2015 (stáhnout) Směrnice MŽP č. 8/2017 (stáhnout) Národní program Životní prostředí (stáhnout) Směrnice č. 2/2015 v aktuálním znění (stáhnout) Dokumentace programu Nová zelená úsporám (stáhnout) Programme Agreement for the Financing of the Programme Environment (stáhnout) Rozpočet v aktuálním a uplynulém roce, střednědobý výhled rozpočtu Účetní výkazy za uplynulý rok (rozvaha, výsledovka) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle zákona 106/1999 Sb. se řídí § 16a tohoto zákona. Stížnost se podává u SFŽP ČR, způsobem popsaným v prvním odstavci tohoto paragrafu. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle zákona 123/1998 Sb. se řídí § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „zákon 500/2004 Sb.“). Stížnost se podává u SFŽP ČR, způsobem popsaným v prvním odstavci tohoto paragrafu. Proti rozhodnutí je možno podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb. podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí podáním učiněným prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky, Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4. O odvolání rozhodne Ministerstvo životního prostředí. Proti rozhodnutí je možno podle ustanovení § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb. podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí podáním učiněným prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky, Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4. O odvolání rozhodne Ministerstvo životního prostředí. Řadu informací k řešení některých životních situací Vám v úředních dnech a hodinách poskytnou osobně, telefonicky, či elektronickou poštou pracovníci úřadu. Zde také obdržíte potřebné formuláře (pokud jsou zapotřebí) vztahující se k životním situacím, které jsou v kompetenci úřadu. Postupy při podávání žádostí do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) jsou popsány na stránkách programu OPŽP. Postupy při podávání žádostí do Národního programu Životní prostředí (NPŽP) jsou popsány na stránkách národního programu. Postupy při podávání žádostí o dotaci z programu Dešťovka jsou popsány na stránkách o programu. Postupy při podávání žádostí o půjčku ze SFŽP ČR jsou popsány na stránkách o půjčkách SFŽP ČR. Postupy při podávání žádostí o půjčku inovativních finančních nástrojů jsou popsány na stránkách IFN. Postupy při podávání žádostí o kotlíkové dotace jsou popsány na stránkách kotlíkových dotací. Postupy při podávání žádostí o dotaci z programu Nová zelená úsporám jsou popsány na stránkách programu NZÚ. Postupy při podávání žádostí o dotaci z Norských fondů jsou popsány na těchto stránkách. Přehled nejdůležitějších používaných předpisů, podle nichž subjekt jedná č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím č. 123/1998 Sb., zákon o právu na informace o životním prostředí č. 500/2004 Sb., správní řád č. 280/2009 Sb., daňový řád

http://www.nssoud.cz/NSS-posuzoval-reklamu-Mel-jsem-se-lip-ucit-/art/1019?tre_id=135

Nejvyšší správní soud | NSS posuzoval reklamu „Měl jsem se líp učit!“ NSS posuzoval reklamu „Měl jsem se líp učit!“ Nejvyšší správní soud posuzoval reklamu na server www.skoly.cz, ve které se do žlutých triček s nápisem „Měl jsem se líp učit!“ oblékli při výkopových pracích v centru Prahy dělníci romského etnika. Reklama vzbudila velký zájem veřejnosti a médií. Magistrát hlavního města Prahy, odbor živnostenský a občanskoprávní, uložil zadavateli reklamy pokutu 100 000 Kč, protože shledal tuto reklamu v rozporu s dobrými mravy z důvodu diskriminace romského etnika, snížení lidské důstojnosti konkrétních kopáčů i diskriminace manuálně pracujících a snížení významu nekvalifikované manuální práce. Odvolací správní orgán se s tímto názorem ztotožnil; pokutu ale snížil na 80 000 Kč, protože zadavatel nemohl ovlivnit, že si trička obléknou právě kopáči romského etnika. Jeho záměrem bylo, aby ve žlutých tričkách pracovali dělníci bez ohledu na jejich etnickou příslušnost. Městský soud v Praze rozhodnutí o pokutě zrušil, neboť dospěl k závěru, že se správní orgány dostatečně nezabývaly rozporem reklamy s dobrými mravy a dále dovodil, že reklama byla v souladu se zákonem. Nejvyšší správní soud rozhodnutí městského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu posouzení. Soudci NSS se neztotožnili s hodnocením, že nedošlo k diskriminaci romského etnika a snížení lidské důstojnosti konkrétních dělníků. Nejvyšší správní soud zavázal městský soud mimo jiné k tomu, aby při novém posouzení otázky diskriminace romského etnika zohlednil postavení tohoto etnika v české společnosti a zvážil existenci různých negativních stereotypů či předsudků o příslušnících tohoto etnika. Upozornil také, že lidská důstojnost dělníků účastnících se reklamy může být snížena i přesto, že si oblékli žlutá trička dobrovolně. Na druhou stranu dal NSS městskému soudu za pravdu v tom, že reklama nediskriminovala nekvalifikované manuálně pracující a nesnižovala význam manuální práce v takové míře, že by porušovala zákon. Tisková informace k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2013 sp.zn. 1 As 46/2013. Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci uložení zákazu plnění smlouvy o provozu elektronického mýtného Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci uložení zákazu plnění smlouvy o provozu elektronického mýtného, která byla uzavřena dne 20. 9. 2018 mezi Ministerstvem dopravy jako zadavatelem a společnostmi CzechToll s.r.o. a SkyToll s.r.o. Sp. zn.: 12 Ksz 6/2019 Datum jednání: 18.12.2019 Sp. zn.: 16 Kss 3/2019 Datum jednání: 15.01.2020 Sp. zn.: 16 Kss 6/2019

https://mmkv.cz/en/node/60892

Varování a vyrozumění obyvatelstva | Magistrát města Karlovy Vary Orgány krizového řízení při přípravě na mimořádné události a krizové situace a v souvislosti s jejich řešením plní mimo jiné v oblasti ochrany obyvatelstva zejména následující úkoly: Varování, kterým zabezpečují včasné upozornění obyvatelstva na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku; zahrnuje zejména využití varovného signálu, po jehož zaznění obvykle následuje předání tísňové informace. Informování obyvatelstva, kterým zabezpečují předání aktuálních informací o stavu a vývoji situace, včetně doporučení žádoucího chování k ochraně vlastního života, zdraví a majetku cestou hromadných informačních prostředků. Vyrozumění, kterým zabezpečují včasné předání informací o hrozící nebo již nastalé mimořádné události složkám IZS, orgánům územní samosprávy a státní správy a POaPFO podle havarijního nebo krizového plánu. Jednotlivá opatření k ochraně obyvatelstva jsou podrobněji rozpracována v HPK. 2. Základní způsob varování a informování obyvatelstva Pro zabezpečení varování a vyrozumění je na území ČR budován a provozován „Jednotný systém varování a vyrozumění“ (dále jen JSVV). Zodpovědnost za provozní a organizační zabezpečení tohoto systému na území Karlovarského kraje má HZS KK. Varovná informace může být akustického (zvukového), verbálního (mluveného) či optického (obrazového) charakteru. JSVV je technicky, provozně a organizačně zabezpečen: vyrozumívacími centry, viz obr. č. 1, telekomunikačními sítěmi, koncovými prvky varování a vyrozumění. Koncové prvky varování jsou základním prostředkem pro zabezpečení varování obyvatelstva v rámci tohoto systému, jde o technická zařízení schopná vydávat varovný signál, např. sirény – jejich přehled na území ORP Karlovy Vary je uveden v tab. č. 1. Koncovými prvky vyrozumění jsou technická zařízení schopná předat informaci orgánům krizového řízení, např. mobilní telefony. Náhradní způsoby varování a vyrozumění jsou organizovány v případě výpadku nebo poruše JSVV. Pro tento případ se využívá všech dostupných komunikačních prostředků s ohledem na konkrétní podmínky. Obr. č. 1: Jednotný systém varování a vyrozumění v Karlovarském kraji Tab. č. 1: Přehled koncových prvků varování v ORP Karlovy Vary ORP Karlovy Vary – přehled KPV Bohatice - Lomená 249/2 Zahradní 407/3 Drahovice - Gagarinova 623/32A Hamerská 40 M+CAS U potoka 140 Bohatice - Jáchymovská 200/79 Tašovice - U brodu 231 Stará Role - Janáčkova 718/13 vedle č. p. 40 a naproti č. p. 41 Radošov - č. p. 162 Doubí - Studentská 328/64 Dvory - 1. Máje 58/1, ZŠ Olšová Vrata, J. Lady, vedle č. p. 90 č. p. 74 vedle č. p. 84 č. p. 77 č. p. 101 Radošov - č. p. 75 Karlovarská 1203 vedle č. p. 18 Chodovská 233/9 Pozorka - naproti č. p. 58 nám. J. z Poděbrad 104 č. p. 136 Mezirolí - č. p. 49 vedle č. p. 21 Na špičáku 292 vedle č. p. 148 Krymská 2011/2a Západní 1726/49 Dvory - Závodní 205/70 Rybáře - Sokolovská 764/108a Drahovice - Sportovní 578/4 Tašovice - Slovanská 65 U Spořitelny 538/2 Rybáře - Konečná 917/25 Rybáře - Krušnohorská 866/2 Stará Role - Rolavská 386/4 * M + CAS Manuální a dálkové ovládání sirény CAS Dálkové ovládání sirény HZS KK Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje ES Elektronická siréna RS Rotační siréna MR Místní rozhlas 3. Způsoby informování obyvatelstva Tísňové informace budou vysílány veřejnoprávní televizí a veřejnoprávním rozhlasem, jmenovitě na televizních kanálech ČT1, ČT24 a ČT2 a prostřednictvím Českého rozhlasu na programových okruzích PRAHA (SV) a RADIOŽURNÁL. Pro zabezpečení šíření informací lokálního charakteru jsou veřejnoprávní prostředky doplněny o místní a regionální média. S vybranými hromadnými sdělovacími prostředky má HZS KK uzavřeny dohody o spolupráci. Podle § 30 zákona č. 240/2000 Sb., je provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech. Povinnost uveřejnit tísňové informace je upravena v § 32 zákona č. 239/2000 Sb. a oporu pro sdělení prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání k opatření na ochranu veřejného zdraví lze nalézt v § 32 odst. 1 písm. k) zákona č. 231/2001 Sb. K informování obyvatelstva ve správním obvodu ORP Karlovy Vary lze dále využít místních rozhlasů v obcích uvedených v tab. č. 2. Tab. č. 2: Technické prostředky využitelné pro varování a informování obyvatelstva v obcích ORP Karlovy Vary Linkový rozhlas Rozhlas - obsluha z KOPIS Varování pomocí SMS K varování a informování obyvatelstva lze dále využít: regionální tisk – k zabezpečení informování a varování obyvatelstva dle požadavků orgánů krizového řízení, veřejné vyhlášky a letáky – k informování o vyhlášení krizového stavu, předání pokynů pro obyvatelstvo k ochraně vlastního života, zdraví a majetku, mobilní vyhlašovací prostředky, tj. výstražná rozhlasová zařízení na služebních vozidlech složek IZS, webové stránky KÚ KK, HZS KK a jednotlivých obcí – k předání informací o aktuálním stavu a vývoji situace, prováděných opatřeních, pokynech pro obyvatelstvo, telefonní zprávy (využití textových zpráv), osoby pověřené k zabezpečení přímého (osobního) předání varovné informace obyvatelům (např. jednotky složek IZS, JSDHO). 4. Odpovědnost za varování a informování obyvatelstva Varování obyvatelstva při provádění ZaLP zajišťuje dle § 16 zákona č. 239/2000 Sb. starosta obce. U dálkově ovládaných prostředků může k varování obyvatelstva využít KOPIS. Podle § 21 odst. 3, písm. a) zákona č. 240/2000 Sb. starosta obce v době krizového stavu zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, pokud tak již neučinil HZS kraje. 5. Způsob informování o ukončení nebezpečí ohrožení a krizového stavu K informování o ukončení nebezpečí ohrožení nebo krizového stavu budou využity obdobné způsoby jako při informování o jejich vzniku. 6. Přehled signálů 6.1.Všeobecná výstraha Varovný signál využitelný pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události, má kolísavý tón o délce 140 s a může být 3x po sobě opakován. U elektronických sirén je signál doplněn o verbální informaci upřesňující druh ohrožení. Po zaznění varovného signálu „Všeobecná výstraha“ následuje verbální informace předaná prostřednictvím elektronických sirén a předání tísňové informace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků (republiková, regionální či místní působnost) pro varování obyvatelstva o hrozící nebo vzniklé mimořádné události. Elektronická siréna (akustický signál + verbální informace č. 2, 3, 4, 5 a 6) 6.2.Požární poplach Není varovným signálem, slouží k vyrozumění členů JPO a jedná se o přerušovaný tón o délce 60 s. Elektronická siréna (akustický signál + verbální informace č. 7) 6.3.Zkušební tón Slouží k ověření provozuschopnosti JSVV, jedná se o táhlý nepřerušovaný signál o délce 140 s. Elektronická siréna (verbální informace č. 13, 14, 15, 16 + akustický signál + verbální informace č. 1) 7. Obsah verbálních informací vysílaných elektronickými sirénami Tab. č. 3: Přehled verbálních informací Přehled verbálních informací „Požární poplach, požární poplach, požární poplach. Svolání hasičů, svolání hasičů. Byl vyhlášen požární poplach, požární poplach.“ Verbální informace č. 8 - 12 Záloha pro potřeby HZS kraje. Verbální informace č. 13 Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén. Za několik minut proběhne zkouška sirén. Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén.“ Verbální informace č. 14 Verbální informace č. 15 „Sirenen-Probealarm, Sirenen-Probealarm, Sirenen-Probealarm. Der Probealarm erfolgt in einigen Minuten. Sirenen-Probealarm, Sirenen-Probealarm, Sirenen-Probealarm.“ Verbální informace č. 16 „Vnimanije, vnimanije! Sejčas budět pravěděna prověrka sistěmy opověščenija vključenijem sireny.“ „Внимание, внимание! Сейчас будет праведена проверка системы оповещения включением сирены.“ 8. Obsah relací pro obyvatelstvo Pro informování osob nacházejících se v ohroženém území lze využít připravené relace. Konkrétní znění jednotlivých relací je uvedeno v části C5.1.2 KP ORP. Relace lze vysílat místním rozhlasem, elektronickými sirénami či náhradním způsobem.

http://sbirkazakonu.info/zakon-o-verejnych-drazbach/drazebnikem-muze-byt-fyzicka-osoba-zapsana.html

Zákon o veřejných dražbách paragraf § 6 § 2a – Jednání při organizování a v pr... § 5 – Vyloučení některých věcí a práv... § 6 – Dražebníkem může být fyzická os... § 7 – Kontrolu dodržování podmínek pr... § 10 – Zasílání a doručování písemnost... § 12 – Další podmínky pro postup při d... § 21 – Podmínky a údaje, které dražebn... § 28 – Výtěžek dražby a vypořádání nák... § 41 – Vyznačení návrhu na provedení d... § 43 – Dražebník vyhlásí konání dražby... § 44 – Podmínky a údaje, které dražebn... § 45 – Doložení práv účastníků dražby ... § 46a – Nelze-li dražbu provést v původ... § 51 – Výtěžek dražby a vypořádání nák... § 53 – Uhradil-li vydražitel cenu dosa... § 57 – Nepřihlášené pohledávky, které ... § 58 – Zástavní právo zajišťující přih... § 59 – Uspokojení veškerých pohledávek... § 60 – Uspokojení části pohledávek dra... § 64 – Dražby movitých věcí zahájené p... § 65 – Právní vztahy upravené v tomto ... § 66 – Osoby oprávněné k provádění dob... Zákon o veřejných dražbách paragraf § 5 Zákon o veřejných dražbách paragraf § 7 Kontrolu dodržování podmínek pro organizování a provádění dražeb podle tohoto zákona provádí ministerstvo, které sleduje, zda a jak plní

http://kraken.slv.cz/28Cdo4175/2013

28 Cdo 4175/2013 Dotčené předpisy: § 451 obč. zák., § 17 předpisu č. 131/2000Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Miloše Póla v právní věci žalobkyně A. T. , zastoupené JUDr. Petrem Medunou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1044/23, proti žalovanému hlavnímu městu Praze se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2, zastoupenému JUDr. Janem Mikšem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi 15, o zaplacení částky 293.363,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 119 EC 136/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2013, č. j. 64 Co 129/2013-115, takto: Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 29. 11. 2012, č. j. 119 EC 136/2011-86, a usnesením ze dne 2. 1. 2013, č. j. 119 EC 136/2011-91, uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil v záhlaví uvedenou částku, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud přitakal žalobkyni, jež se uvedené částky domáhala z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného užíváním pozemku, jehož je žalobkyně podílovou spoluvlastnicí, v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 jako veřejnou zeleň. Soud zjistil, že žalobkyni byl rozhodnutím pozemkového úřadu vydán ideální podíl na pozemku p. č. 2014/278 v k. ú. Ch., jenž je užíván veřejností jako Centrální park Jižní město (dále též jen Centrální park ). Žalobkyně nedala souhlas s takovýmto užíváním a užívací vztahy mezi žalovaným a žalobkyní nebyly žádným způsobem upraveny, pročež žalobkyni vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného plněním bez právního důvodu dle § 451 obč. zák. Soud dále pokládal za vhodné připomenout, že v daném sporu je v souladu s § 7 o. s. ř. dána pravomoc civilních soudů, jakož i to, že není důvodu mít pochybnosti o vlastnickém právu žalobkyně, o němž bylo již dříve rozhodnuto pozemkovým úřadem, přičemž z tohoto rozhodnutí je třeba v souladu s § 135 odst. 2 o. s. ř. nadále vycházet. Opodstatněnou není ani námitka stran nedostatku pasivní věcné legitimaci žalovaného, neboť ze zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, vyplývá, že městské části pouze spravují majetek žalovaného. Vlastní-li park na předmětném pozemku žalobkyně žalovaný, nikoliv městská část, nelze u něj uvažovat o nedostatku pasivní věcné legitimace. Bezdůvodné obohacení pak soud vyčíslil s přihlédnutím k výši spoluvlastnického podílu žalobkyně dle cenového předpisu, jelikož v rozhodném období byla cena nájemného za pozemky užívané k nekomerčním účelům regulovaná cenovým výměrem ministerstva financí č. 01/2010. Vzhledem k tomu, že takto stanovená částka odpovídala požadavku žalobkyně, bylo žalobě jako důvodné vyhověno. K odvolání žalovaného přezkoumal uvedené rozhodnutí Městský soud v Praze, jenž je rozsudkem ze dne 8. 8. 2013, č. j. 64 Co 129/2013-115, změnil tak, že žalobu na zaplacení požadovaného peněžitého plnění zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud, byť rozhodnutí soudu prvního stupně v převážné části přitakal, dospěl k odlišnému závěru stran určení subjektu, jenž se užíváním pozemku bezdůvodně obohacuje na úkor žalobkyně. V projednávané věci bylo nesporné a žalobkyní nezpochybňované, že předmětný pozemek svým charakterem a umístěním plní funkci veřejného prostranství - veřejné zeleně a slouží k relaxaci i dalšímu využití veřejností, přičemž jeho správu a údržbu vykonává městská část Praha 11. Odvolací soud připomněl názory vyslovené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1127/2009 i usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2496/11 a zdůraznil, že obhospodařuje-li pozemek užívaný jako veřejná zeleň městská část Praha 11, plní tento subjekt svou veřejnou funkci a zákonnou povinnost související s uspokojováním potřeb svých občanů. Osobou pasivně věcně legitimovanou by tedy měla být městská část Praha 11, a nikoliv žalovaný, aniž by bylo rozhodující, mezi jakými subjekty byly uzavřeny nájemní smlouvy na ostatní pozemky. S ohledem na uvedené tedy odvolací soud projednávanou žalobu zamítl. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně, jež spatřuje přípustnost dovolání v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na otázce ve smyslu § 237 o. s. ř., a důvodnost pak v nesprávném právním posouzení věci odvolacím soudem dle § 241a odst. 1 o. s. ř. Dovolatelka odmítla tezi odvolacího soudu, dle níž z dokazování vyplynulo či bylo nesporným, že správu a údržbu předmětného pozemku vykonává městská část Praha 11. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že výstavbu Centrálního parku zajišťuje hlavní město Praha a že v rámci delimitace stavby Centrálního parku byla všechna práva a závazky z uzavřených nájemních smluv k parkem dotčených pozemků převzata žalovaným. Odvolací soud opomněl, že ostatní spoluvlastnice řešeného pozemku mají uzavřené nájemní smlouvy v souladu se zmiňovaným převzetím závazků právě se žalovaným. Využití pozemku jako veřejného prostranství a současně součásti budovaného Centrálního parku předurčuje pasivní věcnou legitimaci žalovaného, neboť z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že povinnou k vydání bezdůvodného obohacení nabytého užíváním pozemku jako veřejného prostranství je obec, jelikož především její občané takovýto pozemek užívají, je oprávněna vybírat poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství a prostřednictvím územního plánování může též ovlivnit, zda ten který pozemek bude i nadále splňovat zákonné znaky veřejného prostranství. Dle dovolatelky tak neobstojí názor odvolacího soudu, dle nějž by povinnost vydat bezdůvodné obohacení měla stíhat městkou část Praha 11 kvůli neprokázané a domnělé správě a údržbě pozemku tímto subjektem. Svou polemiku s rozhodnutím odvolacího soudu dovolatelka završila návrhem, aby Nejvyšší soud změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a žalobě vyhověl, případně aby je zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření zpochybnil vznik bezdůvodného obohacení užíváním daného pozemku, současně vyslovil názor, že při akceptaci závěru o vzniku bezdůvodného obohacení je správné posouzení odvolacího soudu vylučující jeho pasivní věcnou legitimaci, a navrhl odmítnutí dovolání. Dovolatelka se následně opětovně vyjádřila a poukázala na obsah smluvních ujednání mezi žalovaným a městskou částí Praha 11 týkajících se péče o pozemek a převzetí smluvních závazků z nájemní smlouvy se spoluvlastnicemi předmětného pozemku a dokládajících, že na žalovaného by mělo být pohlíženo jako na pasivně věcně legitimovaného. Žalovaný pak taktéž zaslal další podání, v němž opětovně zpochybnil nárok žalobkyně a navrhl odmítnutí dovolání. Argumentace dovolatelky ovšem neumožňuje na podané dovolání pohlížet jako na přípustné a důvodné ve smyslu citovaných ustanovení. Rozhodnutí odvolacího soudu přiléhavě reflektuje judikaturou opakovaně dovozené závěry, dle nichž není-li v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen zčásti pozemky vlastnicky náležící třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), neboť i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul, podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby (strpění užívání jejího majetku) bylo poskytováno bezplatně (k tomu srovnej více např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2509/2012, a judikaturu v něm odkazovanou). Současně však nelze přehlédnout specifika samosprávného uspořádání hlavního města Prahy vyjádřená v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, jež byla Nejvyšším soudem zohledněna již v rozsudku ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1127/2009, v němž bylo shledáno, že péče o pozemky veřejné zeleně a umožnění jejich užívání je v podstatě plnění veřejné funkce městské části, jež takto dostává své zákonné povinnosti dbát potřeb svých občanů (podobně též např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2030/2013, či rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3684/2013). Posouzení odvolacího soudu, dle nějž byl předestřený náhled shledán přiléhavým i v projednávaném sporu, přitom dovolatelka žádnými relevantními argumenty nezpochybňuje (a to i kdyby Nejvyšší soud přihlédl k obsahu podání dovolatelky doručenému až po uplynutí zákonné lhůty pro uplatnění dovolacích námitek srov. § 240 a § 241b odst. 3 o. s. ř.). Akcentací dílčích skutkových okolností řešené situace opomíjí, že Nejvyššímu soudu není umožněno přezkoumávat správnost skutkových závěrů nalézacích soudů, a nadto i směřování těchto námitek postrádá potenciál zvrátit správnost právního názoru zaujatého odvolacím soudem. Skutečnosti rozhodné pro posouzení věci přitom mohla dovolatelka náležitě uplatnit v nalézacím řízení před soudy nižších stupňů. Z odkazované judikatury je každopádně zřejmé, že stěžejní pro stanovení subjektu, jenž se obohacuje užíváním pozemku jako veřejného prostranství, je určení toho územně samosprávného celku, jehož občanům bezprostředně jsou takto saturovány jejich potřeby. Okolnost, jaký subjekt zajišťuje výstavbu určitého areálu, nemusí být sama o sobě determinující okruh osob, k zajištění jejichž potřeb byl tento areál vybudován. Taktéž převzetí závazků z nájemních smluv jednoznačně nedokládá, že by nešlo předně o potřeby občanů městské části, ale hlavního města Prahy jako celku. Byť zmíněné ilustruje zájem žalovaného podílet se na zajištění existence parku, není tím vyvráceno, že to bylo především úkolem městské části Praha 11 v rámci péče o potřeby jejích občanů, jíž je takto ze strany žalovaného pouze poskytována podpora (což by ostatně bylo možno s ohledem na personální, funkční i územní provázanost obou celků mít za v zásadě opodstatněné). Je na místě připomenout, že hovoří-li dovolatelka o převzetí závazků žalovaným, činí tak pouze ve vztahu k nájemním smlouvám, a nikoliv k veškerým právním vztahům vzniklým v souvislosti s užíváním pozemků, tudíž ani k případnému vztahu z bezdůvodného obohacení. K dalším připomínkám dovolatelky, jimiž je poukazováno na některé veřejnoprávní instituty provázející existenci veřejného prostranství, lze podotknout, že v souladu s vyhláškou č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy (dále též jen Statut ), vydanou v souladu se zmocněním obsaženým v § 17 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, je poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství příjmem městské části, jíž je také administrován (srov. § 9 písm. f/, přílohu č. 3, bod 8 a přílohu č. 6 Statutu). Rovněž v rámci územního plánování není městská část hlavního města Prahy bez možnosti ovlivnit způsob využití území v jejím obvodu (srovnej § 25 a násl. Statutu a dále např. rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2013, č. j. 3 Ao 9/2011 219). Ani tyto dovolatelkou zmíněné aspekty existence veřejného prostranství tedy jednoznačně nepoukazují na nepřiléhavost úvahy, dle níž se v projednávaném sporu užívání řešeného pozemku jako veřejného prostranství Centrálního parku děje předně v zájmu a ku prospěchu městské část hlavního města Prahy 11, respektive jejích obyvatel. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu těchto nákladů právo. V dovolacím řízení sice vznikly procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, s přihlédnutím k povaze sporu i úkonů žalovaného je však nelze v souladu s judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu pokládat za účelné, neboť u statutárních měst lze zpravidla presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva i zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů, není-li prokázána existence zvláštních okolností vyžadujících zastoupení advokátem (k tomu srovnej více např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. I. ÚS 2510/13, usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. III. ÚS 1510/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3381/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 25 Cdo 561/2014 ). V Brně dne 4. února 2015 JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu

http://sbirka.nssoud.cz/cz/rizeni-pred-soudem-prezkum-rozhodnuti-o-zadrzeni-zbozi-cla-rozhodnuti-o-zadrzeni-zbozi.p2370.html

Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o zadržení zboží; ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2438/2011 Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o zadržení zboží; cla: rozhodnutí o zadržení zboží Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o zadržení zboží Cla: rozhodnutí o zadržení zboží k § 46 odst. 1 a § 70 písm. b) soudního řádu správního k čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (v textu jen "nařízení o opatřeních") Na rozhodnutí o zadržení zboží podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 v režimu čl. 1 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení nemusí navazovat konečné rozhodnutí, které by v sobě věcně zahrnovalo rozhodnutí o zadržení zboží; nejde tedy o rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s., a proto není vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2011, čj. 7 As 52/2011-100) č. 886/2006 Sb. NSS a č. 1982/2010 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 291/1999 Sb. Společnost s ručením omezeným P. T. GROUP proti Celnímu ředitelství Brno o zadržení zboží, o kasační stížnosti žalobkyně. Dne 10. 7. 2009 Celní úřad Hodonín rozhodl o zadržení zboží žalobkyně (celkem 12 251 párů obuvi) z důvodu podezření z porušení práv k duševnímu vlastnictví. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala, žalovaný však odvolání rozhodnutím ze dne 10. 9. 2009 zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Brně, který ji usnesením ze dne 11. 2. 2010 odmítl. Toto usnesení bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2010, čj. 7 As 56/2010-46, zrušeno pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů. Krajský soud následně žalobu usnesením ze dne 9. 12. 2010 opět odmítl. Dospěl k závěru, že rozhodnutí o zadržení obuvi podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních v režimu čl. 1 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení je rozhodnutím předběžné povahy, které je podle § 70 písm. b) s. ř. s. vyloučeno ze soudního přezkumu. Proti tomuto usnesení krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž namítala, že napadená rozhodnutí správních orgánů nejsou rozhodnutími předběžné povahy; splněna není předně časová podmínka testu rozhodnutí předběžné povahy. Rozhodnutí o zadržení zboží podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních nemusí předcházet rozhodnutí konečnému a sama nemá na vydání konečného rozhodnutí nárok. Rozhodnutí o zadržení zboží může být vydáno zcela mimo rámec jakéhokoliv zahájeného řízení a zákon nestanoví lhůtu, v níž musí být zahájeno řízení a vydáno konečné rozhodnutí. Žalovaný uvedl, že v daném případě jde o variantu přijetí předběžného opatření v souvislosti s ochranou duševního vlastnictví v rámci již zahájeného celního řízení. V rámci celního řízení v souvislosti s návrhem deklaranta na propuštění zboží do volného oběhu musel celní úřad přihlédnout mimo jiné i k čl. 79 nařízení Rady (EHS) 2913/92, kterým se vydává celní "), ze kterého vyplývá, že propuštění zboží zahrnuje uplatnění obchodně-politických opatření a splnění dalších formalit. Za těmito opatřeními je nutno spatřovat nařízení o opatřeních a na něj navazující zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví (dále jen "zákon o opatřeních"). Po splnění zákonných předpokladů vydal celní úřad rozhodnutí, v daném okamžiku konečné, o nepropuštění zboží deklarovaného v celním prohlášení do navrženého režimu (přezkoumatelné soudem). Časová podmínka testu rozhodnutí předběžné povahy byla splněna a krajský soud věc vyhodnotil správně. Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. (...) Nejvyšší správní soud v rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 27. 10. 2009, čj. 2 Afs 186/2006-63, č. 1982/2010 Sb. NSS, po podrobném shrnutí dřívější judikatury správních soudů i Ústavního soudu a předestření vývoje právní úpravy určil obecný test, pomocí něhož by bylo možné u libovolného správního rozhodnutí předvídatelným způsobem určit, zda je rozhodnutím předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s. Vyšel přitom z požadavků na aplikaci výluk ze soudního přezkumu, které vyplývají zejména z judikatury Ústavního soudu a kterými jsou nutnost následného " " rozhodnutí, soudně přezkoumatelného, které v sobě věcně zahrnuje i rozhodnutí předběžné, a dále zajištění včasnosti a účinnosti soudní ochrany. Aby tedy mohlo být rozhodnutí rozhodnutím předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s., musí kumulativně splňovat tři podmínky: časovou, věcnou a osobní. " Časová podmínka souvisí s dočasným charakterem rozhodnutí předběžné povahy, jak tento charakter vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 3. 11. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 8/99 [č. 291/1999 Sb] Rozhodnutí předběžné povahy musí předcházet rozhodnutí konečnému, na jehož vydání má osoba dotčená předběžným rozhodnutím nárok. Toto konečné rozhodnutí musí podléhat soudnímu přezkumu. Rozhodnutí předběžné povahy může být vydáno v rámci již zahájeného řízení před správním orgánem, v němž bude následně vydáno rozhodnutí konečné. V tomto případě je ,dočasnost' předběžného rozhodnutí zajištěna tím, že jednotlivec se může soudně domáhat ochrany před nečinností správního orgánu. Pokud je rozhodnutí předběžné vydáno mimo takové řízení před správním orgánem, musí být jeho garantována tím, že zákon jednoznačně stanoví lhůtu, v níž musí být zahájeno řízení a vydáno rozhodnutí konečné. Pokud by takováto lhůta pro zahájení řízení před správním orgánem a vydání konečného rozhodnutí (ovšem v délce odpovídající požadavku Ústavního soudu na včasnost soudní ochrany) zákonem stanovena nebyla, nelze takové zajišťovací či mezitímní rozhodnutí správního orgánu považovat za rozhodnutí předběžné povahy . Zákon dále musí omezovat účinky rozhodnutí předběžného pouze na období do vydání rozhodnutí konečného. Neméně důležitá je podmínka věcné souvislosti mezi rozhodnutím předběžným a rozhodnutím konečným. Rozhodnutí konečné musí rozhodnout mj. o vztazích zatímně upravených rozhodnutím předběžným, tj. konečné rozhodnutí musí v sobě věcně zahrnout rozhodnutí předběžné. V opačném případě by totiž nebylo možné domoci se, alespoň zprostředkovaně, přezkumu předběžného rozhodnutí. To předpokládá i obdobné zákonem předvídané předpoklady pro vydání předběžného i konečného rozhodnutí. Osobní podmínka znamená, že rozhodnutí konečné musí být adresováno (mimo jiné i) stejné osobě jako rozhodnutí předběžné. V opačném případě by totiž opět nebylo možné, aby se osoba dotčená rozhodnutím předběžné povahy domohla soudního přezkumu rozhodnutí předběžného, byť zprostředkovaně pomocí žaloby proti rozhodnutí konečnému. Aby bylo možné vyslovit závěr, zda rozhodnutí o zadržení zboží podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních je rozhodnutím předběžné povahy, je nutno zkoumat charakter tohoto rozhodnutí a jeho postavení a funkci v rámci dalšího postupu správních orgánů. (...) Je-li zboží zadrženo v režimu čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení o opatřeních, což je případ, který nastal v posuzované věci, jsou postupy podle nařízení o opatřeních a zákona o opatřeních spojeny také s postupy v rámci celního řízení. Podáním celního prohlášení se totiž zahajuje celní řízení podle § 21 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 10. 2009 (dále jen "daňový řád z roku 1992"). Toto celní řízení muselo být řádně ukončeno, a to zastavením řízení podle § 27 daňového řádu z roku 1992 (po účinnosti zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, pak podle jeho § 106), nebo rozhodnutím o propuštění nebo nepropuštění (resp. zamítnutí návrhu na propuštění) zboží do navrhovaného celního režimu podle celního kodexu. Pokud je požadováno propuštění zboží do volného oběhu a celní orgán zboží zadrží podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních, resp. pozastaví propuštění zboží, může následovat řada možností, jak bude nakonec se zbožím naloženo, nicméně vždy musí také dojít ke skončení celního řízení. Samotné zadržení zboží může být před skončením celního řízení ukončeno například uplynutím tří pracovních dnů po oznámení zadržení, pokud držitel práva duševního vlastnictví nevyvine žádnou aktivitu (čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních), uplynutím 10 pracovních dnů od přijetí oznámení o zadržení, pokud držitel práva duševního vlastnictví neoznámí celnímu úřadu podání soukromoprávní žaloby (čl. 13 odst. 1), úspěšným uplatněním zjednodušeného postupu (čl. 11), poskytnutím jistoty (čl. 14) nebo uplatněním opatření (čl. 17). V posledně uvedeném případě však zadržení může trvat až do přijetí opatření jen za předpokladu, že je přesně dodržen postup podle nařízení o opatřeních. Do tří pracovních dnů od oznámení zadržení zboží musí držitel práva duševního vlastnictví požádat Celní ředitelství Hradec Králové o přijetí opatření, které bude fakticky spočívat v tom, že v zadržení bude pokračováno; po schválení žádosti provede opatření příslušný celní úřad. Držitel práva duševního vlastnictví následně musí vyvolat řízení před civilními soudy za účelem stanovení, zda bylo porušeno jeho právo duševního vlastnictví, a o zahájení tohoto řízení musí do deseti dnů od přijetí oznámení o zadržení informovat příslušný celní úřad. V závislosti na výsledku řízení o podané žalobě je pak zadržení ukončeno, nebo je přijato opatření podle čl. 17 nařízení o opatřeních. Je-li tento postup dodržen, pak teprve poté může být ukončeno samotné celní řízení. Lze tedy zopakovat, že po rozhodnutí o zadržení zboží podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních v režimu čl. 1 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení musí vždy nutně následovat rozhodnutí, jímž se končí celní řízení. Časová podmínka testu rozhodnutí předběžné povahy se tak zdá být splněna. Ačkoliv však stěžovatelka výslovně hovoří o nesplnění časové podmínky testu rozhodnutí předběžné povahy, namítá také nesplnění věcné podmínky tohoto testu, když fakticky tvrdí, že na rozhodnutí podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních nemusí navazovat žádné řízení ani rozhodnutí, které by věcně řešilo oprávněnost původního zadržení. Judikaturou nastavené podmínky spolu ostatně velice úzce souvisejí a nelze je zcela oddělit. Pokud stěžovatelka uplatňuje konkrétní argumenty ve prospěch závěru, že se nejedná o rozhodnutí předběžné povahy, není rozhodující pod jakou kategorii (typ podmínky) tuto argumentaci podřadí. Posuzování otázky, zda se jedná o rozhodnutí předběžné povahy, musí být komplexní. Nakonec také do vydání výše citovaného rozsudku rozšířeného senátu s pojmy " časová, věcná a osobní podmínka " nepracovala. Například v rozsudku ze dne 29. 3. 2006, čj. 2 Afs 183/2005-64, č. 886/2006 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud vyslovil, že rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s. musí současně splňovat následující znaky: " 1) musí jít o rozhodnutí správních orgánů ve věcech veřejnoprávních, upravující předběžně či dočasně poměry osob, zajišťující určité věci nebo osoby či zatímně fixující určitý stav (materiální znak); 2) proti tomuto rozhodnutí nebo proti jeho důsledkům musí mít každá osoba, jejíž subjektivní práva jím byla dotčena, možnost bránit se v řízení před správním orgánem, jež musí nutně proběhnout (tj. musí být následně po vydání rozhodnutí zahájeno anebo v něm musí být pokračováno, došlo-li k jeho zahájení před vydáním rozhodnutí nebo současně s ním) a jež v dané věci rozhodne s konečnou platností (procesní znak). Pokud stěžovatelka namítá, že v určitých případech " dochází k ukončení zajištění přímo ze zákona a osoba, které bylo zboží zadrženo, je tím zcela zbavena možnosti ochrany proti rozhodnutí o zadržení zboží ", je nutno jí v této námitce dát za pravdu. (...) Za konečné rozhodnutí, které by věcně zahrnulo rozhodnutí předběžné, nelze považovat ani rozhodnutí civilního soudu o žalobě, jíž se držitel práva duševního vlastnictví domáhá stanovení, že jeho právo duševního vlastnictví bylo porušeno. Tato žaloba vůbec nemusí být podána, a pokud podána je, například její zamítnutí neznamená, že celní orgány neměly " dostatečné důvody pro podezření, že zboží porušuje právo duševního vlastnictví. " Rozhodnutí civilního soudu tedy nemusí následovat (není splněna časová podmínka testu) a ani v sobě věcně nezahrne rozhodnutí podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních (není splněna ani podmínka věcná). Na rozhodnutí o zadržení zboží podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních sice mohou navazovat také jiná rozhodnutí, jako například rozhodnutí o schválení žádosti o přijetí opatření (čl. 5 nařízení o opatřeních) nebo rozhodnutí o zničení zboží v rámci zjednodušeného postupu (čl. 11), tato rozhodnutí jsou však závislá mimo jiné na procesní aktivitě držitele práva duševního vlastnictví, a osoba dotčená zadržením zboží tak nemá nárok na jejich vydání (není splněna časová podmínka testu). Lze proto uzavřít, že na rozhodnutí o zadržení zboží podle čl. 4 odst. 1 nařízení o opatřeních v režimu čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení o opatřeních nemusí navazovat konečné rozhodnutí, které by v sobě věcně zahrnulo rozhodnutí o zadržení zboží. Takové rozhodnutí proto není rozhodnutím předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s., a není z tohoto důvodu vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví. Usnesení krajského soudu, kterým byla žaloba odmítnuta s odůvodněním, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím předběžné povahy, je proto nezákonné [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.].

https://e-justice.europa.eu/caseDetails.do?idTaxonomy=6311&idCountry=6&plang=en

No. 4 Nd 226/2008 Determination of local jurisdiction – lease contract – Directive 93/13/EEC The Supreme Court determined the local jurisdiction under Section 11(3) of the Rules of Civil Procedure in a case concerning a lease contract. Pursuant to said provision, where a case falls within the jurisdiction of the courts of the Czech Republic, but the requirements of local jurisdiction are not met or cannot be ascertained, the Supreme Court is to determine which court will hear and decide the case. The case at issue concerned a lease contract entered into between the plaintiff and the defendant, accompanied by a local jurisdiction agreement, by which the forum of the plaintiff (supplier) was selected. The District Court had ruled that it did not have jurisdiction, as it deemed the clause selecting the District Court in České Budějovice as the forum to be an unlawful provision in a consumer contract and therefore null and void. The District Court had based its decision on the Judgment of the European Court of Justice in Joined Cases C-240/98 to C-248/98. It results from the Judgment that provisions establishing the local jurisdiction of a court corresponding to the supplier’s domicile, and at the same time not corresponding to the consumer’s domicile, are unlawful clauses, as they are contrary to the provisions of Council Directive 93/13/EEC of 5 April 1993 on unfair terms in consumer contracts. The Supreme Court arrived at the same conclusion as the District Court. The contract entered into between the parties was of the nature of a consumer contract. The Court pointed out that consumer protection law achieves the protection of consumers in particular by prohibiting certain contractual provisions being the most frequently appearing unfair terms. The Supreme Court considered the local jurisdiction agreement in question, which was part of the terms and conditions constituting an integral part of the lease contract, to be such a provision. Hence, the clause was unlawful and therefore null and void. 4 Nd 226/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 25. června 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobkyně E. s r. o., proti žalovanému M. B., o zaplacení částky 155.042,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 77/2008, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. t a k t o : Věc vedenou u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 77/2008 p r o j e d n á a r o z h o d n e Okresní soud v Českých Budějovicích. Podáním ze dne 6. 6. 2007 (soudu doručeno dne 21. 6. 2007) podala žalobkyně návrh na zahájení řízení v předmětné věci, kterým se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 155.042,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena leasingová smlouva, jejímž předmětem byl nájem osobního automobilu tov. zn. Škoda Octavia Combi, kdy žalovaný v průběhu trvání leasingové smlouvy přestal hradit pravidelné měsíční splátky. Jako místně příslušný pro podání žalobního návrhu zvolila žalobkyně Okresní soud v Českých Budějovicích podle ustanovení § 89a o. s. ř. s odkazem na čl. 36 smluvních podmínek tvořících nedílnou součást leasingové smlouvy. Okresní soud v Českých Budějovicích však usnesením ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 17 C 77/2008, vyslovil ve věci svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který okresní soud věc projedná a rozhodne jako soud místně příslušný. V odůvodnění svého rozhodnutí Okresní soud v Českých Budějovicích uvedl, že posoudil čl. 36 smluvních podmínek jako takový, který má zjevně za cíl dohodu o místní příslušnosti jako nedovolené ujednání ve spotřebitelské smlouvě a tedy jako ujednání neplatné. Ve svém názoru vycházel rozhodující soud z rozsudku Evropského soudního dvora vydaného pod sp. zn. C-240/98 až C-248/98. Z citovaného rozsudku mj. vyplývá, že ujednání o místní příslušnosti soudu určeného podle sídla dodavatele, když u tohoto soudu nemá spotřebitel stálé bydliště, je nedovolenou klausulí pro rozpor s ustanovením směrnice číslo 93/13/EHS. Dle názoru Okresního soudu v Českých Budějovicích je proto místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci soud, v jehož obvodu se žalovaný zdržoval v době podání žaloby, tj. 21. 6. 2007, ale toto místo ani místo posledního známého bydliště se soudu nepodařilo zjistit, proto postoupil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. Z čl. 36 smluvních podmínek tvořících nedílnou součást leasingové smlouvy vyplývá, že účastníci řízení se dohodli, že místně příslušným soudem pro řešení sporů bude věcně příslušný Okresní soud v Českých Budějovicích. Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k totožnému závěru jako Okresní soud v Českých Budějovicích, tj. že leasingová smlouva, která byla mezi účastníky řízení uzavřena, má povahu smlouvy spotřebitelské. Ve smyslu ustanovení § 52 odst. 1 obč. zák. je spotřebitelskou smlouvou každá smlouva, která je uzavřena mezi smluvními stranami, kdy na jedné straně je spotřebitel a na straně druhé je dodavatel jako podnikatel. Ochrana spotřebitele představuje rychle se rozvíjející právní odvětví, které je postaveno primárně na myšlence ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti, či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Spotřebitelem je třeba rozumět každou fyzickou osobu, která uzavírá spotřebitelskou smlouvu za účelem, který nelze zařadit do činnosti jejího podnikání nebo zaměstnání. Spotřebitelské právo dosahuje zvýšené ochrany spotřebitele zpravidla zákazem určitých typových smluvních ujednání, která jsou nejčastěji se vyskytujícími nekalými podmínkami. Za takové ujednání je dle názoru Nejvyššího soud České republiky nutno považovat i předmětné ujednání účastníků o místní příslušnosti Okresního soudu v Českých Budějovicích pro případ řešení sporů (dle čl. 36 smluvních podmínek tvořících nedílnou součást leasingové smlouvy). Z výše uvedeného vyplývá závěr žalobkyně, že ujednání účastníků řízení (obsažené v čl. 36 smluvních podmínek tvořících nedílnou součást leasingové smlouvy) o místní příslušnosti Okresního soudu v Českých Budějovicích v předmětné věci podle ustanovení § 89a o. s. ř. je třeba považovat za nedovolenou klausuli a tedy neplatné ujednání. Místě příslušným k projednání a rozhodnutí věci je tedy pouze obecný soud žalovaného ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř., tj. okresní soud, v jehož obvodu měl žalovaný bydliště a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržoval ke dni podání návrhu na zahájení řízení. V případě projednávané věci se však nepodařilo zjisti ani místo bydliště žalovaného ani místo, kde se žalovaný v době podání návrhu na zahájení zdržoval. Žalovaný má od 29. 9. 1986 hlášen trvalý pobyt na adrese S., P., na této adrese se však nezdržuje ani v době podání návrhu na zahájení řízení nezdržoval. Podařilo se pouze zjistit, že žalovaný v současné době bydliště nemá a poštu si může přebírat na adrese S., P. Nejvyšší soud České republiky proto shledal podmínky pro určení místně příslušného soudu ve smyslu § 11 odst. 3 o. s. ř. I přes okolnost, že ujednání účastníků řízení obsažené v čl. 36 smluvních podmínek tvořících nedílnou součást leasingové smlouvy o místní příslušnosti Okresního soudu v Českých Budějovicích je třeba považovat za neplatné ujednání, rozhodl Nejvyšší soud České republiky s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení tak, že jako soud příslušným k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Českých Budějovicích, u něhož bylo řízení zahájeno.

http://kraken.slv.cz/23Cdo531/2017

23 Cdo 531/2017 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. P. K. , se sídlem v Praze 4, U Družstva Práce 1474, PSČ 140 00, IČO 71677704, zastoupeného JUDr. Miroslavou Štěpánkovou, advokátkou, se sídlem v Příbrami II, třída Kpt. Olesinského 39, PSČ 261 01, proti žalované HANÁK ATELIERY CZ s.r.o. , se sídlem v Praze 6 - Hradčanech, Badeniho 29/5, PSČ 160 00, IČO 26440482, zastoupené JUDr. Milanem Milerem, advokátem, se sídlem v Praze 1- Novém Městě, Na Příkopě 859/22, PSČ 110 00, o zaplacení částky 62 713 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 356/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2016, č. j. 14 Co 257/2016 137, takto: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4 743 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Miroslavy Štěpánkové, advokátky, se sídlem v Příbrami II, třída Kpt. Olesinského 39, PSČ 261 01. S t r u č n é o d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 19. dubna 2016, č. j. 10 C 356/2013-92, zamítl žalobu na zaplacení částky 62 713 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. listopadu 2016, č. j. 14 Co 257/2016-137, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 62 713 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body II a III). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání pro jeho nesprávnost, kterou spatřuje v tom, že odvolací soud nepřihlédl k některým skutečnostem, které dovolatelka v dovolání blíže rozvádí. Žalobce ve vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto. Přestože dovolatelka uvedla, že přípustnost dovolání spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil při posuzování věci od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, v dovolání neuvedla, s jakou ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu je rozhodnutí v rozporu a ani nespecifikovala právní otázku, při jejímž řešení se měl odvolací soud od ustálené rozhodovací práce dovolacího soudu odchýlit. Předmětné dovolání tedy neobsahuje zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2, § 237 o. s. ř.). Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje citace textu tohoto ustanovení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, jež bylo publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle první věty § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem odvolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Nejvyšší soud dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. V Brně dne 28. února 2017 JUDr. Zdeněk D e s

https://www.epravo.cz/top/clanky/zamestnavatel-nemusi-uzavirat-dohody-o-mlcenlivosti-se-zamestnanci-kvuli-gdpr-107908.html

Zaměstnavatel nemusí uzavírat dohody o mlčenlivo | epravo.cz ID: 107908upozornění pro uživatele Uvedený článek pojednává obecně o povinnosti mlčenlivosti některých zaměstnanců dle zákoníku práce, dalších povinnostech dle zákoníku práce a závěrem autor uvádí, že vzhledem k předběžné opatrnosti je třeba, aby zaměstnavatel uzavřel se svými zaměstnanci[1] dohodu, prostřednictvím které by je zavázal k mlčenlivosti mimo jiné o osobních údajích, se kterými se dostanou do styku při výkonu své práce. S takovým závěrem se neztotožňujeme, protože dosud platný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, stanoví povinnost mlčenlivosti zaměstnanců správce a zpracovatele v § 15 odst. 1.[2] Účinností resp. použitelností nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, angl. General Data Protection Regulation) (dále též „GDPR“) od 25. 5. 2018 nedochází ke zrušení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ani se předmětné ustanovení o mlčenlivosti nestalo obsolentní, Proto i nadále platí pro zaměstnance zákonná povinnost mlčenlivosti o osobních údajích zpracovávaných v rámci zaměstnání. Pravdou je, že prozatím není zcela jasné, jakým způsobem problematiku mlčenlivosti zaměstnanců o osobních údajích upraví zákon o zpracování osobních údajů, jehož vládní návrh je nyní projednáván poslaneckými výbory v druhém čtení. Návrh však obsahuje ve vztahu k mlčenlivosti zaměstnanců obdobné ustanovení, konkrétně § 45,[3] dle kterého jsou zaměstnanci povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a lze očekávat, že v této, nebo přinejmenším pouze mírně odlišné podobě bude zákonná povinnost mlčenlivosti zachována i po dokončení legislativního procesu. Na základě výše uvedeného se domníváme, že je v tento moment zbytečné uzavírat speciální dohody o mlčenlivosti ve vztahu k osobním údajům zpracovávaným zaměstnanci u zaměstnavatele, jelikož taková povinnost platí ze zákona i po 25. 5. 2018, tedy za účinnosti GDPR a lze předpokládat, že bude zachována i po přijetí zákona o zpracování osobních údajů. Mgr. Jitka Kmošková, [1] Vyjma zaměstnanců uvedených v § 303 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce. [2] § 15 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zní: „Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.“ [3] § 45 návrhu zákona o zpracování osobních údajů zní: „Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, nebo osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o organizačních a technických opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnost osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.“

http://www.topin.cz/clanky/moznosti-uspor-provoznich-nakladu-bytoveho-domu-1-cast-detail-4581

Možnosti úspor provozních nákladů bytového domu – 1. část | TOPIN 02.02.2015 Spoluautoři: Ing. Michal Fiala, Ing. Jiří Honzík Firma: KUFI INT, s.r.o. Časopis: 1/2015 Převážná většina bytových domů provedla energeticko-úsporná opatření zateplením a výměnou oken. Tím jim klesla spotřeba tepla. Stálé náklady na dálkové vytápění, například údržba rozvodné sítě, které nezahrnují palivo, však neklesly, a proto je dodavatelé promítají do menšího množství odebraného tepla. Jeho cena proto roste. Logicky se nabízí myšlenka: „Proč se neosamostatnit a neinstalovat vlastní zdroj tepla přímo v objektu a neplatit jen za skutečné spotřebovanou energii? Máme povinnost setrvat u dodavatele tepla, který nedokáže reagovat na snižující se odběry tepla snižováním vlastních nákladů?“ RNDr. František Krejčí, CSc., zástupce brněnské společnosti ­capinda s.r.o., který se zabývá inženýrsko-projekční činností a poradenstvím v oblasti provozních nákladů bytových a administrativních objektů k tomu řekl: Pokud se rozhodnete drahé teplo od tepláren vyměnit za levnější, nemáte moc možností. V úvahu přichází zdroj s plynovým kotlem. Ve většině měst se k tomu kompetentní orgány staví obvykle tak, že plynový kotel nepovolí. Důvod – zvýšení znečištění, překročení limitů. Pokud toto „strávíte“ a nepřejde vás chuť bojovat, začnete uvažovat o druhé možnosti, o tepelném čerpadle. Po ekonomickém rozboru vyjde tato varianta jako nejvhodnější. Myslíte si, že stačí jen začít. Zdaleka tomu tak není. V rámci stavebního řízení musíte nechat vypracovat a zaplatit topenářský projekt, elektroinstalační projekt, hlukovou studii, požární zprávu, statický posudek, případně stavební projekt a podat žádost i na SEIku. Je nutný souhlas Odboru životního prostředí a v některých městech i Odboru technických sítí. Odbor technických sítí si vyžádá stanovisko místní teplárny, které je obvykle nesouhlasné, bez ohledu na to, jaký projekt máte zpracovaný, bez ohledu na to, že ho třeba máte předjednaný s techniky teplárny. Teplárna ve zdůvodnění negativního stanoviska argumentuje tím, že pokud se dům odpojí od CZT, tak se zhorší její ekonomika. Stavební úřad však toto zdůvodnění nemá právo uznat, protože to nejsou argumenty, ke kterým by musel, nebo měl, ze zákona přihlížet a stavební povolení vydá. Pak už jen čekáte na to, jestli se teplárna neodvolá, třeba jen proto, aby řízení uměle natahovala. Autorizovaný inspektor v oboru stavebnictví Ing. Josef Dvorský z Rumburku doplnil: Pan Krejčí má pravdu. Pokud má být záměrem vlastníka budovy či vlastníků jednotek (SVJ) změna způsobu vytápění stavby (nebo její části) spočívající v odpojení stavby od centralizovaného zásobování teplem (dále jen „CZT“), je třeba vždy postupovat mimo jiné v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Pak dle § 77 odst. 5 energetického zákona může být změna způsobu dodávky, nebo změna způsobu vytápění, provedena pouze na základě stavebního řízení a se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí (dále jen „ÚEK“). Ta nejhorší řešení z pohledu překonávání byrokratických bariér jsou záměry spočívající v provedení nového zdroje tepla (např. domovní plynové kotelny ve stavbě nebo plynových kotlů v jednotlivých bytech). Tyto záměry jsou totiž vždy posuzovány jako změny dokončené stavby. A zde je zakopaný pes v otázce vymezení účastníků předmětného stavebního řízení. Stavební úřady většinou z přílišné opatrnosti, nebo z jiných partikulárních zájmů, nectí obecné vymezení účastníků řízení tak, jak je obsahuje § 109 stavebního zákona. V našem případě změny způsobu vytápění, zahrnující odpojení stavby nebo její části od CZT, jsou téměř vždy „nejasnosti“ zejména kolem účastenství držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Vlastník rozvodného tepelného zařízení, nemusí být totožný s držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, může být účastníkem stavebního řízení podle § 109 odst. 1 písm. b) nebo písm. e) stavebního zákona, v závislosti na konkrétním umístění rozvodného tepelného zařízení, od kterého se navrhuje odpojení stavby. Podobně držitel licence na rozvod tepelné energie může být účastníkem podle § 109 odst. 1 písm. d) věty druhé stavebního zákona nebo písm. f) citovaného ustanovení. K založení účastenství postačí potence dotčení práva navrhovanou změnou dokončené stavby (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 80/2008 – 68 ze dne 17. 12. 2008). Účastenství vlastníka rozvodného tepelného zařízení, nebo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie (CZT), v předmětném stavebním řízení musí správní orgány dovodit pouze na základě příslušných ustanovení stavebního zákona. „Toto naše stavební řízení“, v němž se rozhoduje ve smyslu § 77 odst. 5 energetického zákona o změně způsobu vytápění, není a nemá být pro zástupce CZT nástrojem obstrukcí a nástrojem k udržení svých zákazníků – odběratelů tepelné energie. Smyslem jeho účastenství v takovém řízení má být ochrana jeho věcných práv k nemovitosti v důsledku umístění jeho rozvodného zařízení, nikoli ochrana jeho podnikatelských záměrů a ekonomických zájmů a dosavadních investic. Záměr směřující k náhradě dodávek tepla od CZT pomocí tepelných čerpadel je z pohledu splnění zákony stanovených podmínek pro stavebníka daleko snazší. Jak bylo již dříve uvedeno, energetický zákon stanoví v § 77 odst. 5, že změna způsobu dodávky tepla a TV, nebo změna způsobu vytápění, může být provedena pouze na základě stavebního řízení. Kromě toho stanoví další dvě podmínky, a to, že navrhovaná změna může být provedena pouze se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Jde-li o samotný souhlas orgánů ochrany životního prostředí, energetický zákon nespecifikuje, jaké konkrétní orgány mají souhlas vydat, ani neodkazuje na žádný právní předpis. V našem případě lze dovodit, že jde o ochranu ovzduší a příslušným právním předpisem je zákon o ochraně ovzduší. Orgány ochrany ovzduší však nevydávají souhlasy, ale podle § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší vydává příslušný orgán ochrany ovzduší stanoviska a povolení k řízením podle zvláštního právního předpisu (stavební zákon), s výjimkou malých zdrojů znečišťování ovzduší, které nejsou předmětem posuzování. Tepelná čerpadla krom toho nelze vůbec za zdroje znečišťování ovzduší považovat. V takovém případě, kdy nejsou stanoviska ani povolení dotčených orgánů ochrany ovzduší povinným podkladem pro vydání rozhodnutí, musí stavební úřad posoudit sám, zda byly splněny povinnosti podle § 3 odst. 8 zákona o ochraně ovzduší a své správní uvážení řádně odůvodnit v rozhodnutí. K problematice splnění povinnosti uložené v § 3 odst. 8 zákona o ochraně ovzduší se vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 As 16/2006 – 54 ze dne 29. 3. 2007. Podobně problematický je i požadavek na soulad s územní energetickou koncepcí (dále jen „ÚEK“). Podle § 4 odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, vychází ÚEK ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárních měst a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Podle § 4 odst. 2 a 3 zákona o hospodaření energií je ÚEK, kterou pro svůj územní obvod pořizuje krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (tj. obligatorně pořizovaná ÚEK), součástí územně plánovací dokumentace (dále jen „ÚPD“); fakultativně pořizovaná ÚEK pro ostatní obce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. ÚPD tvoří zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán se vydávají formou opatření obecné povahy podle správního řádu (§ 36 odst. 4, § 43 odst. 4 a § 62 odst. 1 stavebního zákona). K otázce ukládání povinností opatřením obecné povahy se vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 1 Ao 1/2005 – 98 ze dne 27. 9. 2005. Z citovaného judikátu Nejvyššího správního soudu vyplývá, že opatřením obecné povahy nelze ukládat povinnosti nad rámec zákona, proto podle názoru Ministerstva pro místní rozvoj nelze do ÚPD včlenit požadavek na povinné připojení k CZT. S ohledem na vymezení obsahu ÚEK zákonem o hospodaření energií a nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu ÚEK, nemůže požadavek na povinné připojení k CZT obsahovat ani ÚEK. Stavební zákon v § 111 stanovuje, z jakých hledisek stavební úřad přezkoumává žádost o stavební povolení. Požadavek na soulad projektové dokumentace s ÚPD, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu je stanoven v tomto § 111 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, zatímco požadavek na soulad s ÚEK stanoven není. Stavební úřad by měl vždy provést ohledání na místě, aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Účastníci stavebního řízení mohou sice v řízení vznášet námitky, ale jen v rozsahu vymezeném § 114 stavebního zákona. Stavební úřad není oprávněn v tomto řízení řešit otázky týkající se vlivu změny způsobu vytápění na snížení účinnosti CZT, ekonomiku jeho provozu a ochranu investic do rozvodných tepelných zařízení nebo zdroje tepelné energie. Když se tomu tak neděje a stavebník je šikanován nebo jinak poškozen, může se z titulu špatného úředního postupu žalobou obrátit na soud a požadovat přiměřenou náhradu způsobené škody. To je jedna z cest k nápravě věci. Druhou a efektivnější cestou je vynechat stavební úřad, když zde vládne nepřátelské prostředí, a obrátit se přímo na autorizované inspektory, kteří nejsou na teplárenskou loby nijak napojeni, a ani nepodléhají tlaku zástupců CZT z řad volených orgánů měst a obcí. Rozhodnutí o instalování lokálního topného zdroje s tepelnými čerpadly je logické východisko jak ušetřit nemalé peníze. Výše zmíněné administrativní kroky je možné zvládnout, a to i svými silami, nebo vše zadat odborné firmě, která provede instalaci nového topného zdroje. Renomované firmy se zkušenostmi jsou schopné vše zajistit a provést celou instalaci na „klíč“.

https://firmy.euro.cz/subjekt-feo-spol-s-r-o-45477426

FEO, spol. s r.o. IČO: 45477426, Břeclav, výpis z rejstříku (13.07.2020) | Euro.cz Firma FEO, spol. s r.o. IČO 45477426 FEO, spol. s r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. FEO, spol. s r.o. (45477426) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Denisova 1255, 690 02 Břeclav Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 27. 2. 1992 a je stále aktivní. FEO, spol. s r.o. nemá žádnou provozovnu a jednu živnost. Jako zdroj dat o FEO, spol. s r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o FEO, spol. s r.o. na Justice.cz Detailní informace o FEO, spol. s r.o. na rzp.cz Výpis dat pro FEO, spol. s r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje FEO, spol. s r.o. C 4825 45477426 FEO, spol. s r.o. Právní forma společnosti : společnost s ručením omezeným 27.2.1992 Aktuální kontaktní údaje FEO, spol. s r.o. Kapitál FEO, spol. s r.o. Sídlo FEO, spol. s r.o. Denisova 1255 , 690 02 Břeclav Česká republika Denisova 1255/26, 690 02 Břeclav 20.9.2016 Denisova 26 , 690 02 Břeclav Česká republika Břeclav, Denisova 26, PSČ 69002 13.1.2000 - 20.9.2016 Šilingrova 16 , Břeclav Česká republika Břeclav, Šilingrova 16 27.2.1992 - 13.1.2000 Předmět podnikání FEO, spol. s r.o. a/ obchodní a zprostředkovatelská činnost včetně zahraničníb/ poradenská a informační činnosti v oblasti zpracovatelských avýrobních technologiích v zemědělství a potravinářském průmysluc/ znalecká činnost - obor ekonomika - ceny a odhady nemovitostí 27.2.1992 - 11.8.2014 vedení firmy FEO, spol. s r.o. Statutární orgán FEO, spol. s r.o. Ing. Oldřich Darmovzal 20.9.2016 Denisova 1255/26, 690 02 Břeclav Ing. Oldřich Darmovzal 27.2.1992 - 3.3.1997 Slovácká 5 , Břeclav Česká republika Břeclav, Slovácká 5 Ing. Oldřich Darmovzal 3.3.1997 - 19.7.2002 Břeclav, Denisova 26, PSČ 69002 Ing. Oldřich Darmovzal 19.7.2002 - 13.8.2014 Ing. Oldřich Darmovzal 13.8.2014 - 20.9.2016 Sbírka Listin FEO, spol. s r.o. C 4825/SL 9 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 19.3.2014 20.5.2015 21.5.2015 5 C 4825/SL 8 účetní závěrka [2011] Krajský soud v Brně 22.3.2012 20.5.2015 21.5.2015 5 C 4825/SL 7 účetní závěrka [2009] Krajský soud v Brně 25.3.2010 20.5.2015 21.5.2015 5 C 4825/SL 11 účetní závěrka [2010] Krajský soud v Brně 16.3.2011 20.5.2015 21.5.2015 5 C 4825/SL 10 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Brně 25.3.2013 20.5.2015 21.5.2015 5 C 4825/SL 6 zakladatelské dokumenty, notářský zápis změna zakladatelské listiny, NZ 459/2014 Krajský soud v Brně 5.8.2014 8.8.2014 11.9.2014 3 C 4825/SL 5 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 27.3.2002 7.8.2002 6 C 4825/SL 4 účetní závěrka 2000 Krajský soud v Brně 31.12.2000 7.8.2002 6 C 4825/SL 3 ostatní - zakl. listina Krajský soud v Brně 13.5.2002 7.8.2002 3 C 4825/SL 2 podpisové vzory Krajský soud v Brně 13.5.2002 7.8.2002 1 C 4825/SL 1 notářský zápis - zakl.list. 2x Krajský soud v Brně 15.12.1999 19.1.2000 4 Živnosti a provozovny FEO, spol. s r.o. Živnost č. 3 Poradenská a informační činnost v oblasti zpracovatelských a výrobních technologií v zemědělství a potravinářském průmyslu Ing. Oldřich Darmovzal FEO, spol. s r.o. - 45477426 - Břeclav FEO s.r.o. - 60468874 - Praha FEO digital agency s.r.o. - 27749461 - Brno

http://www.psp.cz/eknih/1993ps/stenprot/036schuz/s036002.htm

PČR, PS 1993-1996, 36. schůze, část 2/39 (31. 10. 1995) Nacházíte se: Digitální knihovna › PČR, PS 1993-1996 › Stenoprotokoly › 36. schůze › Úterý 31. října 1995 Úterý 31. října 1995 Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Grossovi. Táži se po dalších návrzích na změnu pořadu. Nejsou takové návrhy, proto rozpravu uzavírám. Předložím vašemu hlasování všechny pozměňovací návrhy v pořadí, v jakém byly předloženy. Jako první jsem navrhl, aby byl dosavadní bod 19. přesunut za šestý bod návrhu pořadu. Jde o 2. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 2. hlasování skončilo. Ze 181 přítomných bylo 159 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat. Děkuji vám a předkládám další svůj návrh, totiž aby dosavadní bod 26. byl přeložen na prosincovou schůzi Poslanecké sněmovny. 3. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 3. hlasování skončilo. Ze 181 přítomných bylo 159 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat. Děkuji vám za souhlas s tímto návrhem. Předkládám svůj třetí návrh, totiž aby dosavadní body 30. a 31. byly přeloženy na prosincovou schůzi Poslanecké sněmovny. 4. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 4. hlasování skončilo. Ze 183 přítomných bylo 168 pro, nikdo proti. I tento návrh byl přijat. Další návrh zní - dosavadní bod 38. přeložit na prosincovou schůzi. 5. hlasování o tomto návrhu rozhodne. Kdo jej podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 5. hlasování skončilo. Ze 183 přítomných bylo 164 pro, 1 proti. I tento návrh byl přijat. Konečně pátý a poslední můj návrh zněl - změnit název dosavadního bodu 12. na Návrh na vzetí zpět. 6. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 6. hlasování skončilo. Jako šestý navrhl pan poslanec František Kozel, aby byl z pořadu vypuštěn dosavadní bod 13. Rozhodne o tom 7. hlasování, které jsem v této chvíli zahájil. Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 7. hlasování skončilo. Ze 182 přítomných bylo 101 pro, 47 proti. I tento návrh byl přijat. Dále navrhl pan poslanec Richard Mandelík jako sedmý v pořadí, aby byl za dosavadní bod 15. zařazen nový bod pod názvem Návrh na usnesení Poslanecké sněmovny o pověření orgánů Poslanecké sněmovny stanovit podrobnosti k provedení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, a zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Mandelík doporučuje zařadit za bod 15. tak, aby byl projednán zítra, tj. ve středu 1. listopadu. Je to 8. hlasování, které rozhodne o osudu tohoto návrhu. Kdo jej podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 8. hlasování skončilo. Ze 184 přítomných bylo 165 pro, 4 proti. Návrh byl přijat. Dále navrhl pan poslanec Tomáš Svoboda, aby byl z pořadu vyřazen dosavadní bod 34. Jde o 9. hlasování na této schůzi. Kdo návrh poslance Svobody podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 9. hlasování skončilo. Ze 184 přítomných bylo 159 pro, 2 proti. Návrh byl přijat. Dále navrhl pan poslanec Martin Přibáň, aby byl z pořadu vypuštěn dosavadní bod 14. 10. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete návrh poslance Přibáně, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 10. hlasování skončilo. Ze 184 přítomných bylo 153 pro, 9 proti. I tento návrh byl přijat. Dále navrhl pan poslanec Miloslav Výborný, aby dosavadní bod 18. byl přesunut na zítra, tj. středu 1. listopadu a projednáván jako první bod po polední přestávce. Jde o 11. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 11. hlasování skončilo. Ze 184 přítomných bylo 156 pro, 1 proti. I tento návrh byl přijat. Dále navrhl pan poslanec Robert Kolář, aby byl do pořadu zařazen nový bod pod názvem Návrh na volbu člena stálé parlamentní komise pro reformu veřejné správy a aby byl zařazen nejdříve zítra, tj. 1. listopadu v 10:00 hodin dopoledne. Kdo podporujete tento návrh poslance Koláře, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 12. hlasování skončilo. Ze 184 přítomných bylo 160 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat. Dále navrhl pan poslanec Jaroš, aby byl z pořadu vypuštěn dosavadní bod 35. 13. hlasování o tom rozhodne. Kdo návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 13. hlasování skončilo. Ze 184 přítomných bylo 154 pro, 10 proti. Tento návrh byl přijat. Konečně pan poslanec Stanislav Gross navrhl, aby byl z pořadu vypuštěn dosavadní bod 46., a odkázal na okolnosti, které ho vedou k tomuto návrhu. 14. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete návrh poslance Grosse, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 14. hlasování skončilo. Ze 184 přítomných bylo 160 pro, 1 proti. Návrh byl přijat. Mé záznamy říkají, že jsem předložil vašemu hlasování všechny předložené pozměňovací návrhy a že můžeme hlasovat o celém návrhu pořadu 36. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy. Má někdo technickou námitku? Nevidím žádnou takovou námitku a dávám hlasovat v 15. hlasování o celku, který jsem před chvílí pojmenoval. Kdo jej podporujete, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 15. hlasování skončilo. Ze 185 přítomných bylo 173 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat. Budeme se tedy řídit tímto schváleným pořadem 36. schůze. Dále vám sděluji, paní poslankyně a páni poslanci, že nyní vyhlásím výsledky losování týkajícího se pořadí poslanců přihlášených k podání ústní interpelace. Pokud jde o ústní interpelaci adresovanou předsedovi vlády České republiky panu Václavu Klausovi, bylo vylosováno toto pořadí: jako první pan poslanec Josef Mandík, dále pan poslanec Jaroslav Štrait, poslanec Oldřich Vrcha, poslanec Vladimír Řezáč, poslankyně Eva Fischerová, poslanec Zdeněk Trojan, poslanec Oldřich Vrcha - interpeluje podruhé, první interpelace se týká neoprávněného stíhání poslance Jana Vika, druhá interpelace se týká zneužívání pravomoci pana ministra Dyby dále pan poslanec Milan Loukota, Zdeněk Vorlíček, Vratislav Votava, Marie Stiborová ve věci zahraniční politiky a její koordinace, Marie Stiborová ve věci česko-německých vztahů, dále poslanec Jiří Šoler, Jiří Vyvadil, Hana Orgoníková, pan poslanec Jiří Vyvadil ve věci slovenské otázky, dále za poslankyní Hanou Orgoníkovou znovu poslanec Jiří Vyvadil, tentokrát ve věci přednosty Okresního úřadu Opava, dále znovu pan poslanec Jiří Vyvadil, tentokrát ve věci zahraniční politiky, potom pan poslanec Petr Kavan, poslankyně Gerta Mazalová, poslanec Jaroslav Soural, pan poslanec Oldřich Vrcha, tentokrát ve věci odvolání ministra vnitra Jana Rumla, dále pan poslanec František Brožík, pan poslanec Pavel Kulička a pan poslanec Jan Navrátil. To je pořadí poslanců, kteří hodlají ústně interpelovat předsedu vlády pana Václava Klause. Dále přečtu vylosované pořadí týkající se ústních interpelací adresovaných jednotlivým ministrům: Pan poslanec Jozef Wagner interpeluje jako první ministra Jana Rumla, dále pan poslanec Jan Vik ministra Jiřího Nováka, jako třetí poslanec Michal Kraus ministra Jana Rumla, dále pan poslanec Pavel Seifer ministra Jana Rumla, poslanec Oldřich Vrcha ministra Karla Dybu, poslanec Vlastislav Kuchař ministra Vladimíra Budinského, poslanec Milan Loukota ministra Jana Rumla, poslanec Jan Vik ministra Jiřího Nováka, poslanec Jaroslav Novák ministra Ivana Kočárníka, poslanec Jaroslav Štrait ministra Pavla Tigrida, poslankyně Hana Orgoníková ministra Josefa Luxe, poslanec Oldřich Vrcha ministra Vladimíra Budinského, poslanec Pavel Kulička ministra Jana Rumla, poslanec Václav Frank ministra Vladimíra Budinského, poslanec Oldřich Vrcha ministra Josefa Zieleniece, poslanec Oldřich Vrcha ministra Jana Rumla, poslanec Jaroslav Novák ministra Jana Rumla, poslanec Václav Frank ministra Jiřího Skalického, poslanec Jaroslav Štrait ministra Jindřicha Vodičku, poslanec Jan Vik ministra Jana Rumla, poslanec Jaroslav Sýkora ministra Josefa Luxe, poslanec Josef Valenta ministra Jana Stráského, poslanec Jiří Drápela ministra Jana Rumla, poslanec Jozef Wagner ministra Jana Stráského, poslanec Josef Valenta ministra Jana Rumla, poslanec Josef Mandík ministra Ivana Pilipa, poslanec Vlastislav Kuchař ministra Vladimíra Dlouhého, poslanec Vratislav Votava ministra Ivana Kočárníka, poslanec Jan Jegla ministra Jindřicha Vodičku, poslanec Jiří Vyvadil ministra Jiřího Nováka, poslanec Jozef Wagner ministra Jana Stráského, poslanec Oldřich Vrcha ministra Jana Rumla, poslanec Jan Jegla ministra Jana Rumla, poslanec Pavel Severa ministra Jiřího Nováka, poslanec Jaroslav Soural ministra Jindřicha Vodičku, poslanec Oldřich Vrcha ministra Jana Rumla, poslanec Michal Kraus ministra Josefa Luxe a konečně poslanec Oldřich Vrcha ministra Jana Rumla ve věci porušení práv a svobod starostou Brna-střed. Jsou tu podepsáni oba ověřovatelé, losování tedy bylo řádné. Táži se, zda jsou proti výsledku losování nějaké námitky. Hodlá je někdo vznést? Nevidím žádný projev námitek. Považuji tedy losování za řádně provedené a budeme se jím řídit. Nyní přistupujeme k prvnímu bodu a řídíme se schváleným jednacím pořadem. První bod se nazývá Návrh volební komise Poslanecké sněmovny na zařazení poslanců do výborů Poslanecké sněmovny Jde o pokračování přerušeného jednání z 34. schůze. Tento bod jsme skutečně začali projednávat na 34. schůzi Poslanecké sněmovny, a vzhledem k tomu, že bylo třeba vyjasnit některé otázky, přerušili jsme své jednání. Paní poslankyně a páni poslanci, žádám předsedu volební komise Poslanecké sněmovny poslance Roberta Koláře, aby se ujal slova a seznámil nás s předloženými návrhy. Prosím, pane poslanče. Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s návrhy na změny počtu členů výborů, které do dnešního dne obdržela volební komise. Do výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu je navržen poslanec Sochor (KDS) a poslanec Trojan (ČSSD). Jednalo by se o rozšíření z 19 stávajících členů o 2, do rozpočtového výboru je navržen pan poslanec Ježek (ODA), rozšíření ze stávajících 19 členů o jednoho, branný a bezpečnostní výbor poslanec Frank (KSČM), poslanec Skočovský (ČMUS), poslanec Hájek (KSČM), přičemž ten je navrhován variantně do dvou výborů. Toto je ta druhá varianta. Zde by se jednalo o rozšíření z 19 o 3. Do hospodářského výboru je navržen poslanec Mandík (KSČM) a poslanec Hájek (KSČM). Tady je jeho první varianta, čili jednalo by se o rozšíření z 20 o 2. Do zahraničního výboru poslanec Tollner (KDU-ČSL), poslanec Trojan (ODS) a poslanec Brožík (ČSSD), rozšíření ze stávajících 15 o 3, dále výbor petiční - navržen poslanec Tollner (KDU-ČSL), rozšíření ze stávajících 13 o 1. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví: poslanec Rubáš - ODS, rozšíření z 22 o jednoho. Zemědělský výbor: poslanec Wagner - ČSSD, rozšíření z 18 o jednoho. Organizační výbor: tady se jedná o dovolbu poslance Holuba, který by měl být členem z titulu funkce předsedy hospodářského výboru, a dále návrh na poslance Nováka - SPR-RSČ, čili rozšíření ze stávajících 23 plus 5 funkcionářů sněmovny ještě o jednoho. Děkuji. Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Robertu Kolářovi. Prosím ho, aby zaujal místo na lavici předkladatelů nebo snad zpravodajů a pomohl nám v případě, že bude třeba utřídit rozpravu, protože ji v tuto chvíli otvírám. Hlásí se do ní jako první pan místopředseda Vlach, jako druhý pan poslanec Stanislav Gross. Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vyjádřil názor, že nejprve musíme - než přistoupíme k volbě - rozhodnout o nových počtech členů výborů. Když jsem přemýšlel o této záležitosti a dostaly se ke mě informace o tom poměrně širším počtu návrhů, tak jsem se rozhodl vystoupit v tomto okamžiku a vyjádřit názor, že bychom neměli extendovat počty členů výborů příliš mnoho vzhledem k tomu, že by potom bylo možné, že by se jednání těch orgánů dostávala do kolizí. Myslím, že bychom to měli držet v určité rozumné míře. Proto mi dovolte, abych přednesl následující návrh. Doufám, že mě pan kolega Kolář stíhá sledovat. Myslím, že zahraniční výbor, který má mnoho úkolů a je pouze 15členný, by bylo rozumné rozšířit na počet 17 (berte to, prosím, jako můj návrh), rozpočtový výbor na 20 členů, zdravotní a sociální na 23 a pro vědu vzdělávání a spoustu ostatních věcí na 20. Samozřejmě se nebudu bránit, pokud zazní návrh, abychom o jednotlivých počtech rozhodli odděleně a jsem si vědom toho, že pravděpodobně použijeme ustanovení § 72 jednacího řádu, které se týká počtů atp. Děkuji. Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi Vlachovi. Slovo má pan poslanec Stanislav Gross. Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi jen jednu otázku. Nechci konkretizovat, abych neporušil jednací řád, ale myslím, že tady zaznělo trochu špatné odůvodnění volby do organizačního výboru. Tady bylo řečeno, že kolega Holub by měl být zvolen do organizačního výboru z titulu své nové funkce předsedy hospodářského výboru, o čemž jsem přesvědčen, že je v rozporu s § 46, kde organizační výbor je volen úplně jiným způsobem než na základě předsedování v nějakém výboru. Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Honajzer s upřesněním. Poslanec Jiří Honajzer: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, domnívám se, že námitka kolegy Grosse je v tom smyslu, jak ji přednesl, oprávněná, ale jako předseda klubu jsem ve svém písemném zdůvodnění navrhl normálně řádnou formou pana Josefa Holuba do organizačního výboru. Sdělení pana předsedy volební komise, že je v současné době předsedou hospodářského výboru, k tomu bylo navíc a že my tam máme jako ODS všechny své předsedy výborů je věc skutečně další. Berte to jako oznámení, ale oficiálně ten návrh proběhl řádnou formou. Předseda PSP Milan Uhde: Je to vysvětleno. Další přihlášky do rozpravy nevidím. Paní poslankyně Stiborová se hlásí a má slovo. Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedo, dámy a pánové, myslím, ze se dostáváme do zajímavé situace. Vzhledem k tomu, že je mnoho návrhů a do různých výborů a chceme ctít zákon o jednacím řádu, který hovoří o poměrném zastoupení jednotlivých politických stran, politických klubů ve výborech, chtěla bych se zeptat navrhovatele, jak chce řešit, aby bylo zachováno po měrné zastoupení jednotlivých politických klubů ve výborech. Děkuji. Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Stiborové. Volám k řečništi pana poslance Václava Exnera. Tedy zvu, nikoli volám, protože se přihlásil. Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, vážení zástupci vlády, dámy a pánové, domnívám se, že předložený návrh je třeba rozdělit z hlediska dalšího jednání na dvě části. Za prvé na část, na kterou se vztahuje bod 6. čl. V přílohy 2 jednacího řádu, který hovoří o poslancích, kteří nebyli zařazeni do výboru. Zde jde v současné době o tři poslance, tj. o pana poslance Tollnera, pana poslance Rubáše a pana poslance Jiřího Hájka. Příslušný bod zde stanoví, že pokud poslanec nebyl zařazen do žádného výboru, nabídne se mu členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí sněmovna na návrh volební komise většinovým způsobem. Tento bod z logiky jednacího řádu nevyžaduje, aby se před tím hlasovalo o zvýšení poctu členů výboru, zatímco všechny ostatní návrhy se týkají jednání podle bodu 7. téhož čl. V přílohy 2, kde se hovoří o tom, že změnu v ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem sněmovny. Prosím, aby v dalším jednání na tuto skutečnost byl vzat zřetel. Děkuji. Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Slovo má pan poslanec Stanislav Gross. Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nevím, jestli najdu tolik pochopení jako před chvilkou, ale mám určité obavy, že tady vzniká trochu chaos při projednávání a možná by bylo dobře, pokud ten návrh, o kterém hovořil kolega Vlach, by byl předložen písemně, bod se v tuto chvíli přerušil a projednával se až nad písemným textem. Myslím, že je skutečně správné nejprve zvyšovat počty ve výborech, ale to usnesení, které on navrhl, by tady mělo být, o něm by se mělo hlasovat a mělo by být možné k němu vznášet pozměňovací návrhy. Čili rozdělme tento bod, bylo by asi nejlepší v tuto chvíli ten bod přerušit a dohodnout se na tom, že volební komise by ten bod trochu lépe připravila. Děláme to poprvé a asi se s tím musíme naučit trochu vypořádat. Berte to jako procedurální návrh na přerušení bodu, aby se tím volební komise znovu zabývala. Předseda PSP Milan Uhde: Zaznamenal jsem, pane kolego, váš návrh, ale prosím, abyste měl pochopení pro doznění rozpravy. Byl přihlášen ještě během vašeho příspěvku místopředseda Vlach a já mu nyní dávám slovo. Místopředseda PSP Jiří Vlach: Zaslechl jsem, že jsem měl navrhovat usnesení. Tomu tak není, přihlásil jsem se do rozpravy a navrhl jsem upravit počty členů výborů způsobem, který jsem tady prezentoval. Tak je to ve stenozáznamu, nenavrhuji žádné usnesení, nechci dělit bod na více částí. Pouze jsem řekl, že budu akceptovat, když se sněmovna rozhodne racionálně odhlasovat to najednou, dobře, když bude chtít hlasovat o každém tom důležitém aktu samostatně, nemám samozřejmě námitek. Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Gross. Poslanec Stanislav Gross: Pokud je to takto, tak jsem povinen v rozpravě vznést také návrh, aby se o něm dalo hlasovat. Navrhuji, aby zemědělský výbor byl rozšířen o jednoho člena a školský výbor o dva členy. Kolega Vlach to upřesní, navrhoval - pokud vím - jednoho člena. Předseda PSP Milan Uhde: Zaznamenal jsem a zvu k řečništi pana poslance Františka Brožíka. Poslanec František Brožík: Pane předsedo, dámy a pánové, nechci zdržovat, ale pan kolega Vlach tady vlastně dával určité návrhy na rozšíření výborů, přitom předseda volební komise předkládal návrhy již přímo na jednotlivé členy na rozšíření výborů. Chtěl bych se zeptat a chtěl bych, aby volební komise také posoudila to, že právě hospodářský výbor je dnes o jednoho člena menší, než byl původně schválen, protože pan ministr Budinský přestal být členem hospodářského výboru, takže jestliže budeme dovolovat jednoho člena hospodářského výboru, je to na uvolněné místo v hospodářském výboru. Neznamená to, že zvyšujeme počty v hospodářském výboru. Děkuji. Předseda PSP Milan Uhde: Ano, zaznamenal jsem stanovisko pana poslance Brožíka. Hlásí se znovu do rozpravy pan místopředseda Vlach. Má slovo. Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chci jen upřesnit, neřeknu nic nového. Já jsem se k hospodářskému výboru vůbec nevyjadřoval. Tam jsem nenavrhoval žádnou změnu. Jinak jsem se opíral o § 50 písm. g), kde jako jedna z působností Sněmovny je označeno stanovit počty členů výborů. Předseda PSP Milan Uhde: Já se domnívám, že bylo vše vysvětleno, a obracím se na pana poslance Stanislava Grosse. Jeho procedurální návrh nepřichází teď v úvahu k hlasování? Ne. Děkuji. Ptám se, abych nevykonal něco v rozporu s pravidly slušnosti a s jednacím řádem. Pan poslanec Robert Kolář se hlásí. Poslanec Robert Kolář: Nevím, pane předsedo, jestli to lze vnímat tak, že již byly vyčerpány všechny příspěvky do rozpravy. Předseda PSP Milan Uhde: Já jsem přesvědčen, že je čas rozpravu uzavřít, ale vidím zvednutou ruku pana poslance Václava Franka. Má slovo. Chystám se rozpravu uzavřít. Zvažte své návrhy. Poslanec Václav Frank: Pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, navrhuji, aby hospodářský výbor byl rozšířen o jedno místo na 22 a branný a bezpečnostní výbor rovněž o jedno místo na 21. Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Václav Frank ukončil svůj návrh. Hlásí se pan poslanec Vladimír Šuman. Má slovo. Poslanec Vladimír Šuman: Nelze hlasovat o druhé části návrhu poslance Franka, protože náš výbor má 19 členů, čili rozšíření o jednoho by bylo na 20. Není možné spojit tyto dva údaje, protože jeden by byl nesprávný. Předseda PSP Milan Uhde: Je pan poslanec Frank srozuměn s tím, že jeho návrh bude interpretován tak, že rozšíření o jednoho člena výboru branného a bezpečnostního znamená rozšířit tento výbor na 20, nebo chcete svůj návrh upřesnit jinak? Poslanec Václav Frank: Oba výbory na 21. Předseda PSP Milan Uhde: To znamená branný a bezpečnostní výbor o dva, nikoliv o jednoho. Slovo má pan místopředseda Vlach. Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane předsedo, už nepřinesu nic nového, jen upřesnění pro stenozáznam. Samozřejmě jsem se nechtěl usnášet na vyhlášení válečného stavu, když jsem se odkazoval na písmeno g) § 50. Na straně 34 je v knížečkách, které máme, chyba. Písmeno g) je tam uvedeno ještě jednou, má tam být písm. q). To pro upřesnění. Předseda PSP Milan Uhde: Ano, jde o opravu ve stenozáznamu, aby nevznikl v nezasvěcenci dojem, že pan místopředseda Vlach si zahrával s něčím daleko vážnějším než je dovolba do výborů. Je uzavřena rozprava. Žádám pana poslance Roberta Koláře, aby zastoupil zpravodaje a postupně předkládal návrhy tak, jak vyplynuly z jeho připraveného textu a dále z rozpravy. Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, než shrnu všechny návrhy, které tu zazněly, rád bych odpověděl paní kolegyni Stiborové. My jsme se tím problémem zabývali a požádali jsme o výklad legislativu. Výklad v podstatě zní asi takto. Jelikož se nacházíme na sklonku volebního období, plně lze naplnit jednací řád vlastně při ustavování nových výborů. Vyklad legislativy je takový, že to, co bylo navoleno na počátku tohoto volebního období, se bere jako status quo, protože výbory by se musely v podstatě překopávat všechny, s tím, že tato nedokonalost během šesti měsíců tady bude. To je vše, co mohu říci za volební komisi, která si nechala předložit legislativní výklad. Já bych shrnul rozpravu asi tak, že v podstatě pouze tři poslanci navrhovali změny ve výborech. Jako první vystoupil pan místopředseda Vlach, po něm kolega Gross a jako poslední kolega Frank, pokud se nemýlím. Nikdo z dalších diskutujících v rozpravě návrhy na změny nepředkládal. Pokud nikdo nemá námitky, požádal bych vás, abyste dal hlasovat o návrzích tak, jak je jednotliví poslanci v rozpravě předkládali. Předseda PSP Milan Uhde: Ano. Je nějaká technická námitka proti tomu, jak pan zpravodaj utřídil jednotlivé podané návrhy? Pan poslanec Exner má poznámku. Prosím. Poslanec Václav Exner: Chci se jen zeptat, jestli bude nějakým způsobem vzata v úvahu ta věc, na kterou jsem upozornil, že jde o dva různé problémy v dalším jednání o této věci. Poslanec Robert Kolář: Já osobně se domnívám, že jde o dvě kategorie problémů, ale v podstatě co se týče počtu členů výborů, tak ten problém je jeden a ať poslanec byl zařazen do výboru nebo nebyl, tak v podstatě návrhem se vždy zvyšuje počet členů výboru, ať už je to z toho nebo jiného důvodu. Já se domnívám, že o návrzích, jak padly, můžeme hlasovat teď hned najednou. Předseda PSP Milan Uhde: Budeme tedy hlasovat v tom pořadí, jak je pan zpravodaj navrhl. Já vás prosím, abyste nám postupně připomínal jednotlivé podané návrhy. Nejdříve návrhy pana místopředsedy Vlacha, dále návrhy pana poslance Grosse a nakonec návrhy pana poslance Franka. Poslanec Robert Kolář: Kolega Vlach navrhl rozšířit zahraniční výbor o dva členy, rozpočtový výbor o jednoho, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví o jednoho, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu mládež a tělovýchovu o jednoho clena. Teď si nejsem jist, zda součástí návrhu bylo, zda o tom máme hlasovat najednou, nebo o každém výboru zvláště.

http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-1060/

§ 1060 paragraf 1060 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Kurzy.cz > Zákony > Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. > ČÁST TŘETÍ ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA > Hlava II Věcná práva > Díl 3 Vlastnictví > Oddíl 2 Nabytí vlastnického práva > Pododdíl 1 Přivlastnění a nález > § 1060 § 1060 paragraf 1060 <a href="http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-1060/" title="§ 1060 ">§ 1060, Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.</a> <a href="http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/cast-3-hlava-2-dil-3-oddil-2-pododdil-1/" title="Pododdíl 1 Přivlastnění a nález">Přivlastnění a nález (Pododdíl 1), Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.</a> Zařazení ustanovení v předpisu: ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA (ČÁST TŘETÍ) » Věcná práva (Hlava II) » Vlastnictví (Díl 3) » Nabytí vlastnického práva (Oddíl 2) » Přivlastnění a nález (Pododdíl 1) » § 1060 Předchozí: § 1059 Následující: § 1061 Označení stránky: zákon 89/2012 Sb. § 1059 Sušická 1060/57, 326 00 Plzeň-Lobzy, adresa - Města a obce Parcela st. 1060 v k.ú. Libčice nad Vltavou Společenství vlastníků domu sídl. Hůrka 1060, 1061, 1062, Kralupy nad Vltavou - Sbírka listin Parcela st. 1060/3 v k.ú. Zakřany Společenství vlastníků domu sídl. Hůrka 1060, 1061, 1062, Kralupy nad Vltavou - diskuse, názory Parcela st. 1060/11 v k.ú. Polubný Blansko 1060 na parcele st. 1165/1 v KÚ Blansko - statistika Kolovraty 203, Praha na parcele st. 1060 v KÚ Kolovraty - statistika Parcela st. 1060/7 v k.ú. Stříbrná Lovosice 1060,1061 na parcele st. 1406 v KÚ Lovosice - statistika středa 13.12.2017 23:25:11

https://firmy.euro.cz/subjekt-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-ul-jirkovska-cp-5019-5020-5021-5022-5023-v-chomutove-70940363

Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově IČO: 70940363, Chomutov, výpis z rejstříku (19.04.2019) | Euro.cz Firma Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově IČO 70940363 Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík. Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově (70940363) je Společenství vlastníků jednotek. Sídlí na adrese Jirkovská 5019, Chomutov 430 04. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 3. 9. 2001 a je stále aktivní. Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově na Justice.cz Výpis dat pro Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově 70940363 Den vzniku společenství 3.9.2001 2.2.2002 - 12.4.2013 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově Sídlo Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově Jirkovská 5019 , Chomutov 430 04 2.2.2002 Předmět činnosti Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově vedení firmy Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově Statutární orgán Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově Za výbor jedná navenek jeho předseda; době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemné právní jednání, které činí výbor, musí být podepsán předsedou a dalším členem výboru. V případě, že předseda nemůže z vážných, tj. zdravotních, nebo jeho práva omezujících důvodů vykonávat svou funkci a zároveň hrozí riziko prodlení v právním jednání, může ho zastoupit při podpisu místopředseda výboru. 27.7.2016 Za výbor jedná navenek předseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru. Bude-li pro právní úkon zapotřebí písemná forma, je nezbytný podpis předsedy a dalšího člena výboru. 2.2.2002 - 27.7.2016 Karel Škrípal 29.6.2018 Jirkovská 5021 , Chomutov 430 04 Zuzana Kodešová 29.6.2018 Jirkovská 5022 , Chomutov 430 04 Vladimír Kopecký 29.6.2018 Barbara Teresa Novotná 29.6.2018 Jirkovská 5020 , Chomutov 430 04 Iveta Davídková 29.6.2018 Jirkovská 5023 , Chomutov 430 04 Václav Kořán 2.2.2002 - 21.5.2003 Miroslav Křen 2.2.2002 - 21.5.2003 Jaroslav Štěpánek 21.5.2003 - 30.9.2004 Zuzana Kodešová 21.5.2003 - 30.9.2004 Oldřich Nedoma 21.5.2003 - 30.9.2004 Karel Škrípal 21.5.2003 - 30.9.2004 Vladimír Kopecký 21.5.2003 - 30.9.2004 Oto Krov 21.5.2003 - 30.9.2004 Barbara Novotná 21.5.2003 - 30.9.2004 Karel Škrípal 30.9.2004 - 17.11.2006 Jiráskova 5021 , 430 03 Chomutov Česká republika Zuzana Kodešová 30.9.2004 - 17.11.2006 Vladimír Kopecký 30.9.2004 - 17.11.2006 Jiráskova 5019 , 430 03 Chomutov Česká republika Barbara Novotná 30.9.2004 - 17.11.2006 Oto Krov 30.9.2004 - 17.11.2006 Karel Škrípal 17.11.2006 - 19.8.2008 Zuzana Kodešová 17.11.2006 - 19.8.2008 Vladimír Kopecký 17.11.2006 - 19.8.2008 Barbara Novotná 17.11.2006 - 19.8.2008 Oto Krov 17.11.2006 - 19.8.2008 Karel Škrípal 19.8.2008 - 12.4.2013 Zuzana Kodešová 19.8.2008 - 12.4.2013 Vladimír Kopecký 19.8.2008 - 12.4.2013 Barbara Novotná 19.8.2008 - 12.4.2013 Karel Škrípal 12.4.2013 - 29.6.2018 Zuzana Kodešová 12.4.2013 - 29.6.2018 Vladimír Kopecký 12.4.2013 - 29.6.2018 Barbara Novotna 12.4.2013 - 29.6.2018 Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově S 1032/SL 6 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Ústí nad Labem 3.3.2015 20.5.2015 21.5.2015 4 S 1032/SL 5 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Ústí nad Labem 20.2.2014 28.5.2014 29.5.2014 4 S 1032/SL 4 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Ústí nad Labem 7.3.2013 18.6.2013 20.6.2013 4 S 1032/SL 3 rozhod. o statut. orgánu zápis ze sch.shrom. Krajský soud v Ústí nad Labem 5.2.2013 28.2.2013 25.4.2013 31 S 1032/SL 2 rozhod. o statut. orgánu zápis ze sch.výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 6.2.2013 28.2.2013 25.4.2013 1 S 1032/SL 1 účetní závěrka - 2011 Krajský soud v Ústí nad Labem 21.2.2012 3.7.2012 11.7.2012 4 A 14010/SL 30 účetní závěrka - 2010 Krajský soud v Ústí nad Labem 21.2.2011 10.8.2011 11.8.2011 0 A 14010/SL 29 účetní závěrka - 2009 Krajský soud v Ústí nad Labem 25.2.2010 15.9.2010 15.9.2010 0 A 14010/SL 28 stanovy společnosti Krajský soud v Ústí nad Labem 12.2.2010 17.2.2010 0 A 14010/SL 27 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění SVJ Krajský soud v Ústí nad Labem 24.1.2010 12.2.2010 17.2.2010 0 A 14010/SL 26 účetní závěrka - 2008 Krajský soud v Ústí nad Labem 23.2.2009 9.6.2009 0 A 14010/SL 25 podpisové vzory členů výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 23.6.2008 9.9.2008 0 A 14010/SL 24 rozhod. o statut. orgánu - jednání schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 17.6.2008 9.9.2008 0 A 14010/SL 23 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze shromáždění SVJ Krajský soud v Ústí nad Labem 17.6.2008 9.9.2008 0 A 14010/SL 22 rozhod. o statut. orgánu - schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 31.1.2008 9.9.2008 0 A 14010/SL 21 rozhod. o statut. orgánu - odstoupení - Oto Krov Krajský soud v Ústí nad Labem 29.1.2008 9.9.2008 0 A 14010/SL 20 účetní závěrka - 2007 Krajský soud v Ústí nad Labem 6.3.2008 22.7.2008 0 A 14010/SL 19 účetní závěrka - 2006 Krajský soud v Ústí nad Labem 9.3.2007 31.7.2007 0 A 14010/SL 18 podpisové vzory členů výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 8.9.2006 22.11.2006 0 A 14010/SL 17 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 8.6.2006 22.11.2006 0 A 14010/SL 16 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 8.6.2006 22.11.2006 0 A 14010/SL 15 účetní závěrka k 31.12.2005 Krajský soud v Ústí nad Labem 27.2.2006 19.6.2006 0 A 14010/SL 14 stanovy společnosti Krajský soud v Ústí nad Labem 6.12.2005 3.3.2006 0 A 14010/SL 13 ostatní - zápis ze shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 6.12.2005 3.3.2006 0 A 14010/SL 12 účetní závěrka k 31.12.2004 Krajský soud v Ústí nad Labem 4.3.2005 24.8.2005 0 A 14010/SL 9 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 3.6.2004 13.10.2004 0 A 14010/SL 11 podpisové vzory členů výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 18.6.2004 13.10.2004 0 A 14010/SL 10 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 3.6.2004 13.10.2004 0 A 14010/SL 8 účetní závěrka k 31.12.2003 Krajský soud v Ústí nad Labem 9.3.2004 12.5.2004 0 A 14010/SL 7 účetní závěrka k 31.12.2002 Krajský soud v Ústí nad Labem 20.3.2003 27.10.2003 0 A 14010/SL 6 podpisové vzory členů výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 6.8.2002 25.9.2003 0 A 14010/SL 5 notářský zápis NZ 161/2002 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.7.2002 25.9.2003 0 A 14010/SL 4 rozhod. o statut. orgánu zápis z jednání 2.schůze výb. Krajský soud v Ústí nad Labem 27.6.2002 25.9.2003 0 A 14010/SL 3 stanovy společnosti Krajský soud v Ústí nad Labem 27.6.2002 25.9.2003 0 A 14010/SL 2 podpisové vzory členů výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 15.10.2001 11.2.2002 0 Jirkovská čp. 5019 NEOAD, Chomutov 430 05 Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5019-5020-5021-5022-5023 v Chomutově - 70940363 - Chomutov Společenství vlastníků jednotek ul. Jirkovská, čp. 5005-5006-5007-5008 v Chomutově - 70945853 Společenství vlastníků jednotek Jirkovská č. p. 5045 - 5048, Chomutov - 28727398 - Chomutov Společenství vlastníků jednotek Jirkovská 5009 - 5013, Chomutov - 70927758 - Chomutov

https://klerjk.webnode.cz/news/smluvni-a-nesmluvni-sankce/

Smluvní a nesmluvní sankce :: Kuprová Jiřina - účetnictví Úvodní stránka > Smluvní a nesmluvní sankce Smluvní a nesmluvní sankce Sankce související s podnikatelskou činností se dělí na smluvní a nesmluvní. Podívejte se, jak správně sankce zaúčtovat a jak se s nimi vypořádat z hlediska daně z příjmů a DPH. Sankce související s podnikatelskou činností je možné rozdělit na dvě skupiny: a) smluvní sankce, které vyplývají ze soukromoprávních předpisů, b) nesmluvní sankce, které vyplývají z veřejnoprávních předpisů. Uvedené rozdělení má velký praktický význam především pro oblast účetnictví a daně z příjmů, kde zejména smluvní sankce podléhají zcela zvláštním pravidlům. Mezi smluvní sankce patří: a) smluvní pokuty a úroky z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení Obchodního zákoníku c) penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, e) odstupné podle § 355 Obchodního zákoníku. Smluvní sankce může podnikatel svým obchodním partnerům předepsat, nebo je od nich obdržet. Rozeznáváme tak vystavené a přijaté smluvní sankce. Mezi sankce nesmluvní pak řadíme celou skupinu ostatních sankcí, které vyplývají z daňových předpisů, předpisů upravujících povinné pojistné, živnostenské a jiné podnikání, životní prostředí, z dopravních, celních a jiných veřejnoprávních předpisů uvalovaných na podnikatele zejména státní správou. Nesmluvní sankce může podnikatel pouze obdržet. Smluvní i nesmluvní sankce jsou účtovány podle klasických účetních zásad – tedy podle data jejich vzniku, nikoliv podle data jejich platby. Účtování probíhá na následujících účtech: přijaté smluvní sankce se zachycují na účtu 544 u odběratele v okamžiku, kdy dodavatel na ně vznese u odběratele nárok, vydané smluvní sankce se zachycují na účtu 644 u dodavatele v okamžiku, kdy dodavatel na ně vznese nárok vůči odběrateli, přijaté nesmluvní sankce se zachycují na účtu 545 v okamžiku obdržení platebního výměru či jiného způsobu oznámení jejich vzniku. Poněkud zvláštní je postavení úroků z prodlení podle smlouvy a úvěru, které jsou pro účely účetnictví považovány za úroky (a tedy účtované na účet 662), nicméně z hlediska daně z příjmů se řídí pravidly, která se vztahují na smluvní sankce a jsou tedy daňově účinné až po zaplacení. Dalším zvláštním typem sankce jsou úroky z prodlení podle daňového řádu. Nejedná se o úrok účtovaný na účtu 562, ale o nesmluvní sankci účtovanou na účet 545, která je bez ohledu na zaplacení daňově neúčinným nákladem podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP. Hledisko daně z příjmů Z hlediska daně z příjmů je třeba smluvní a nesmluvní sankce důsledně rozlišovat, neboť daňové nakládání s nimi je zcela odlišné. Nesmluvní sankce jsou daňově neúčinným nákladem v tom zdaňovacím období, do kterého byl náklad na účet 545 zaúčtován (§ 25 odst. 1 písm. f) ZDP). Hodnota nákladu je pak vylučována ze základu daně na řádku 40 daňového přiznání daně z příjmů právnických osob. Stejný proces, tedy vyloučení nákladu ze základu daně, proběhne u fyzických osob, které jsou účetní jednotkou. Smluvní sankce jsou do základu daně zahrnovány na základě cash principu – tedy na základě realizovaného peněžního toku, případně na základě úhrady zápočtem. Z toho lze odvodit několik pravidel: věřitel snižuje svůj základ daně o výnosově zaúčtované, v daném roce však neinkasované smluvní sankce, a to na řádku 111 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP), věřitel zvyšuje svůj základ o inkasované smluvní sankce, které byly výnosově zaúčtovány v minulých účetních obdobích, a to na řádku 30 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6) ZDP), dlužník zvyšuje svůj základ daně o nákladově zaúčtované neuhrazené smluvní sankce, a to na řádku 40 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP), dlužník snižuje svůj základ daně o zaplacené smluvní sankce, které byly nákladově zaúčtovány v minulých účetních obdobích, a to na řádku 111 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3 ZDP). Další významnou skutečností je, že k pohledávkám vzniklých z titulu smluvních sankcí není možné tvořit zákonné opravné položky (§ 2 odst. 2 zákona o rezervách). Speciální postupy platí v případě postoupení pohledávky vzniklé z titulu smluvní sankce (§ 24 odst. 2 písm. s) ZDP v kombinaci s § 23 odst. 3 písm. a) bod 2 ZDP). Z pohledu DPH se v případě přijatých i vydaných smluvních sankcí jedná o finanční plnění, které není předmětem daně z přidané hodnoty. Pokud by se stala chyba, a dodavatel by na dokladu, kterým uplatňuje své právo na smluvní sankce, uvedl DPH, nemá odběratel nárok na odpočet této daně na vstupu (§ 72 odst. 1 zákona o DPH).

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/33-odo-481-2002/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 481/2002 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 481/2002 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Vladimíra Velenského ve věci žalobkyně M. F., proti žalované … pojišťovně a. s., o zaplacení částky 299.947,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 11 C 394/99, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. února 2002, č. j. 14 Co 346/2001-110, takto: Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 2. 2002, č. j. 14 Co 346/2001-110, kterým byl v odvoláním napadené části potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň – město ze dne 11. 1. 2001, č. j. 11 C 394/99-85, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Dovolatelka otevřela dovolacímu přezkumu otázku výkladu určitého právního pojmu obsaženého ve smluvních ujednáních účastníků, konkrétně v pojistných podmínkách; řešení této otázky však postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe, neboť se týká konkrétní smlouvy, popř. dalších smluv, jejichž součástí jsou konkrétní pojistné podmínky, které navíc průběžně podléhají změnám. Výtka dovolatelky, jíž je namítáno nesprávné právní posouzení věci, není opodstatněná, neboť při výkladu sporného právního pojmu postupoval odvolací soud přesně v intencích ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a nikoli v rozporu s hmotným právem. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

https://www.svaz-ucetnich.cz/metodicke-aktuality/2018-3

Metodické aktuality č. 3/2018 – Svaz účetních České republiky Vydal Svaz účetních České republiky dne 12. 2. 2018 OBSAH PUBLIKACE METODICKÉ AKTUALITY č. 3/2018 Novinky v účetnictví podnikatelů a v daních z příjmů 2017 a 2018 Ing. Jana Pilátová, Ing. Jana Dlabačová, I. NOVINKY V ÚČETNICTVÍ PODNIKATELŮ PRO ÚČETNÍ OBDOBÍ ZAPOČATÉ V ROCE 2018 1. Změny v odpisování goodwillu 1.1. Znění vyhlášky platné od účetního období započatého v roce 2018 1.2. Změny v porovnání s předcházející úpravou 2. Výsledky výzkumu a vývoje 2.1. Znění vyhlášky platné od účetního období započatého v roce 2018 2.2. Změny v porovnání s předcházející úpravou 3. Oceňování majetku reálnou hodnotou 3.1. Postup pro mikro účetní jednotku, která se přeřazuje do hodnotově vyšší kategorie 3.2. Postup pro účetní jednotku, která se přeřazuje z hodnotově vyšší kategorie do kategorie mikro 4. Vykazování a oceňování derivátů 5. Změny ve vykazování položek účetních výkazů 5.1. Vykazování nehmotných výsledků (výzkumu) vývoje 5.2. Vykazování časového rozlišení 5.3. Vykazování nerozděleného zisku a ztráty minulých let 5.4. Vykazování srovnatelných údajů za minulé období v přehledu o peněžních tocích II. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ 2017 A 2018 1. Výběr některých novel 2. Paušální výdaje procentem z příjmů u fyzických osob 3. Daňové zvýhodnění na děti 4. Srážková daň ze závislé činnosti 5. Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění 6. Rozšíření zaměstnaneckých výhod o zdravotnické prostředky a tištěné knihy 7. Odpisovatel a odpisování technického zhodnocení podnájemcem 8. Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu 9. Finanční leasing 10. Daň z nabytí nemovitých věcí 11. Náklady exekuce 12. Pojistné plnění z pojištění domu sjednaného SVJ 14. Evidence tržeb a sleva na evidenci tržeb 15. Minimální mzda III. PŘÍJMY DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ 1. Stálá provozovna 2. Příjmy ze závislé činnosti 3. Zvláštní sazba daně 35 % 4. Příjmy ze služeb 5. Příjmy z převodu nemovitých věcí 6. Příjmy z užívání nemovitých věcí 7. Příjmy z nezávislé činnosti 8. Příjmy umělců a sportovců 9. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 1. a bod 2. 10. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 3. 11. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 4. 12. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 5. 13. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 6. 14. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 7. 15. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 8. 16. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 9. 17. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 10. 18. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 11. 19. Příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 12. až 14. IV. AKTUÁLNÍ INFORMACE FINANČNÍ SPRÁVY ČR 1. Povinnost zapsat údaje o skutečném majiteli právnické osoby do neveřejného rejstříku 2. Armovací práce na stavbě na Slovensku 3. Daňové zvýhodnění na studenta VŠ

https://iudictum.cz/114726/i-us-1016-09

I. ÚS 1016/09 — Ústavní soud — Iudictum.cz I. ÚS 1016/09 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele Romana Vytejčka, zastoupeného JUDr. Stanislavem Vytejčkem, advokátem se sídlem Hráského 406, 256 18 Benešov, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2008, č. j. 21 Co 633/2008-23, a proti výrokové části IV. usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 5. 2008, č. j. 4 Nc 2911/2003-16, takto: Podáním učiněným ve lhůtě dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud vyslovil, že "uložení povinnosti platit náklady exekuce v jakémkoliv rozsahu povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v čl. 1 Listiny základních práv. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti zaručené čl. 82, odst. 1 Ústavy". Dále navrhl, aby Ústavní soud zrušil výše uvedená rozhodnutí obecných soudů. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti obsáhle polemizuje s názory obsaženými ve stanovisku pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06, podobně jak tomu učinil v mnoha svých jiných ústavních stížnostech (z poslední doby srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 837/09, sp. zn. III. ÚS 2688/08, sp. zn. IV. ÚS 853/09, sp. zn. I. ÚS 2644/08, sp. zn. II. ÚS 2643/08, sp. zn. I. ÚS 852/09 či usnesení sp. zn. I. ÚS 1040/09, dostupné na http://nalus.usoud.cz/), v nichž použil shodnou argumentaci. Z ústavní stížnosti a připojených listin Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 20. 5. 2008, č. j. 4 Nc 2911/2003-16 (ve výrokové části I.) exekuci na majetek povinného zcela zastavil, (ve výrokové části II.) rozhodl, že oprávněný je povinen zaplatit stěžovateli náhradu nákladů exekuce ve výši 4165,- Kč, uložil (ve výrokové části IV.) povinnému K. Š. povinnost zaplatit stěžovateli odměnu exekutora ve výši 3570,- Kč Kč a zaplatit oprávněnému, tj. Lesům hl. m. Prahy, (ve výrokové části III.) částku 4165,- Kč. K odvolání stěžovatele (výslovně pouze proti výrokové části IV.) Krajský soud v Praze usnesením ze dne 8. 12. 2008, č. j. 21 Co 633/2008-23, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrokové části IV., o odměně soudního exekutora, potvrdil. Ústavní soud se nejdříve zabýval opodstatněností ústavní stížnosti, aby zjistil, zda jsou dány předpoklady jejího meritorního projednání. Opodstatněností ústavní stížnosti se rozumí, že směřuje proti rozhodnutí, které je způsobilé porušit základní práva a svobody stěžovatele. Za neopodstatněnou se považuje přitom i taková stížnost, v níž je předestřeno tvrzení o porušení ústavním pořádkem chráněného práva, které již dříve ve srovnatelných věcech Ústavní soud posoudil a shledal nedůvodným. Tak tomu je i v projednávaném případě. Ústavní soud se otázkou postavení exekutora a jeho nároky v souvislosti s náklady exekuce zabýval v řadě svých rozhodnutí, z nichž mnohé reagovaly právě na ústavní stížnosti podané stěžovatelem. Ve svých stížnostech stěžovatel opakuje stále stejnou argumentaci směřující proti právním názorům vyjádřeným ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2006, Pl. ÚS-st 23/06. Proto postačí odkaz na odůvodnění uvedeného stanoviska a na následná rozhodnutí Ústavního soudu (z nichž některá byla také výše uvedena), která se se stěžovatelovými námitkami pečlivě vypořádala. Stěžovatel tak činí přesto, že z mnoha předcházejících rozhodnutí o jeho ústavních stížnostech mu musí být dostatečně známo, že Ústavní soud neshledal ani v dříve, ani v nyní projednávané věci důvod, aby se odchyloval od názoru vysloveného a zdůvodněného v tomto stanovisku. Z více předcházejících rozhodnutí Ústavního soudu o ústavních stížnostech stěžovatele byl tak stěžovatel s předmětným stanoviskem Ústavního soudu a z něj vycházející judikaturou opakovaně a detailně seznámen. Stěžovatel byl především mnohokrát informován o tom, že skutečnost, že exekuční řád přenesl některá oprávnění soudu na soudního exekutora, v žádném případě nezakládá jeho rovné postavení s funkcí soudce. Je třeba důsledně odlišovat jeho dvojí postavení v průběhu exekuce, jakým je vlastní exekuční činnost při vymáhání pravomocného rozhodnutí, kdy vystupuje jako veřejný činitel, a jeho postavení při rozhodování soudu o nákladech řízení, kdy je v postavení účastníka řízení. Exekutor je na výsledku exekuce materiálně zainteresován a i při provádění exekuce jsou zásadní rozhodnutí, týkající se exekučního řízení, ponechána na nestranném, nezávislém a na výsledku exekuce hmotně nezúčastněném soudu Ústavní soud dále, stejně jako v případě usnesení ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. I. ÚS 1040/09, konstatuje, že svou kvalitou - vezme-li v úvahu počet odmítnutí ústavních stížností stěžovatele, ve kterých je až na drobné výjimky, dané odlišnými skutkovými okolnostmi případů, obsažena zcela shodná argumentace - jde ve stěžovatelově případě o zjevně svévolnou ústavní stížnost. Nelze samozřejmě jakýmkoliv způsobem vytýkat stěžovatelovi využívání ústavně zaručeného prostředku k ochraně svých práv, byť jeho šance jsou vzhledem ke konstantní pečlivě vyargumentované judikatuře Ústavního soudu pramalé. Za této situace se tedy Ústavnímu soudu jeví přinejmenším jako neetické, aby stěžovatel jakožto soudní exekutor, který vystupuje ve vlastní exekuční činnosti jako veřejný činitel, na něhož je přenesena faktická realizace části soudní pravomoci, sám neprojevoval respekt k rozhodnutím soudní moci, konkrétně k rozhodnutím Ústavního soudu, přestože si s ohledem na všechny okolnosti musí být vědom, že jeho opakované stížnosti budou odmítány. Takovýmto svévolným konáním maří (a to nikoliv v zanedbatelné míře) finanční prostředky i lidské zdroje Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2422/08 dostupné na http://nalus.usoud.cz/), kterému svým kverulantským jednáním odnímá kapacitu pro řešení věcí skutečně závažných. Za tohoto stavu Ústavní soud shledal, že rozhodnutími obecných soudu k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele zjevně nedošlo. Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2009, sp. zn. I. ÚS 1016/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://docplayer.cz/966123-Strucna-charakteristika-rozvojovych-programu-skupiny-pro-vzdelavani-pro-rok-2015.html

Stručná charakteristika rozvojových programů skupiny pro vzdělávání pro rok PDF Download "Stručná charakteristika rozvojových programů skupiny pro vzdělávání pro rok 2015" Renata Kamila Konečná 1 Stručná charakteristika rozvojových programů skupiny pro vzdělávání pro rok Zajištění bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání dětí osob se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie (ÚZ: 33435) Na základě tohoto programu se poskytují finanční prostředky státního rozpočtu právnickým osobám vykonávajícím činnost základních škol všech zřizovatelů na částečnou úhradu, popřípadě krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání žáků podle 20 odst. 5 písm. a) školského zákona a 10 a 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 256/2012 Sb. Z uvedené vyhlášky vyplývá, že se jedná o školy, které jsou ve spolupráci se zřizovateli škol určeny krajským úřadem, a v těchto školách probíhá na území kraje bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka. Seznam těchto škol zveřejňuje příslušný krajský úřad. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle tohoto rozvojového programu poskytuje krajským úřadům finanční prostředky v souladu s 163 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon ). Krajské úřady přidělují tyto prostředky právnickým osobám poskytujícím bezplatnou přípravu, a to na zvýšené náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na školní potřeby a na učebnice (pokud jsou podle školského zákona poskytovány bezplatně), na učební pomůcky, další vzdělávání pedagogických pracovníků a činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, pokud ke zvýšení těchto výdajů došlo v souvislosti s poskytováním bezplatné přípravy. Jedná se o hlavně o třídy, ve kterých probíhají kurzy českého jazyka v rozsahu nejméně 70 hodin a trvající nejdéle 6 měsíců. Výše finančních prostředků, které byly na tento program vyčleněny pro rok 2015, je 910 tis. Kč. 2. Zajištění podmínek základního vzdělávání nezletilých azylantů, osob požívajících doplňkové ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky a dětí cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců (ÚZ: 33435) (Jedná se o samostatný rozvojový program - dále jen RP -, který má společný účelový znak s RP Zajištění bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání dětí osob se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie ). Program se vyhlašuje podle 80 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a 171 odst. 2 školského zákona. Jeho účelem je poskytování finančních prostředků státního rozpočtu právnickým osobám, které vykonávají činnost2 základních škol všech zřizovatelů, a to na částečnou úhradu, popřípadě krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním základního vzdělávání v souladu s 16 odst. 6 školského zákona žákům se sociálním znevýhodněním (podle 16 odst. 4 písm. c) školského zákona) a dětem cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců (podle 130 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), pokud podle 36 odst. 1 a 2 školského zákona podléhají povinné školní docházce. Na základě tohoto programu lze rovněž poskytovat finanční prostředky na částečnou úhradu, popřípadě krytí nákladů souvisejících s poskytováním zájmového vzdělávání v pravidelné denní docházce ve školní družině nebo školním klubu. Cílem programu je zejména umožnit právnickým osobám ve třídách, v nichž se tito žáci vzdělávají, přizpůsobit počet žáků náročnosti výuky (v souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů) a při poskytování platů/mezd, osobních příplatků, odměn a příplatků za vedení zohlednit kvalitu a množství vykonané práce vyplývající z poskytování vzdělávání těmto žákům, popřípadě také vyšší nároky na řídící a koncepční práci vedoucích pracovníků. Pro rok 2015 jsou alokovány prostředky ve výši tis. Kč. 3. Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků cizinců z třetích zemí (ÚZ: 33024) Na základě tohoto programu se poskytují finanční prostředky státního rozpočtu právnickým osobám vykonávajícím činnost základních škol všech zřizovatelů na částečnou úhradu, popřípadě krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám svých žáků-cizinců z třetích zemí. Především se jedná o platy a odměny pedagogických pracovníků, ale i nákup učebnic a učebních pomůcek pro cizince. Pro rok 2015 je zajištěno finanční krytí ve výši na tis. Kč. 4. Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji (ÚZ: 33040) Cílem tohoto programu je poskytnout právnickým osobám vykonávajícím činnost školského poradenského zařízení všech zřizovatelů vymezených 160 odst. 1 a 2 školského zákona neinvestiční finanční prostředky účelově určené na nákup akreditovaných vzdělávacích programů a diagnostických nástrojů zaměřených na diagnostiku kognitivních schopností dětí a žáků využitelných při rozhodování o zařazení dítěte do vhodného vzdělávacího programu. Školským poradenským zařízením je umožněno rozšířit si diagnostickou základnu tak, aby při diagnostice bylo možné kombinovat různé diagnostické přístupy.3 Tento rozvojový program je jedním z opatření v Aktualizovaném akčním plánu k výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti České republice, kterým bylo rozhodnuto, že systém zařazování žáků mimo hlavní vzdělávací proud v České republice způsobuje diskriminaci Romů v přístupu ke vzdělání. Objem alokovaných finančních prostředků pro tento RP je tis. Kč. 5. Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním Jedná se o spojení dvou samostatných rozvojových programů, které si zachovaly v rámci programu svoji integritu včetně samostatného rozpočtu i účelového znaku. V rámci vyhlášení jsou oba programy odlišeny označením Modul A a Modul B. Modul A (ÚZ: 33215) financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením v soukromých a církevních školách Cílem programu (modulu A) i nadále zůstává pomocí asistenta pedagoga zabezpečit takové činnosti, které vedou k udržení dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Příjemcem dotace v tomto případě jsou právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zřizované registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy zapsané v rejstříku škol, a dále pak právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které mají uzavřenou smlouvu s krajským úřadem podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů a jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení. Dotace je určena pro uvedené školy na úhradu nákladů ve smyslu 160 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb. vyplývajících škole z pracovněprávních vztahů s asistentem pedagoga, který splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou v 20 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Dotace je vázána na funkci asistenta pedagoga zřízenou dle 16 odst. 9 a 10 zákona č. 561/2004 Sb. Na tento modul je v rozpočtu na rok 2015 vyčleněno tis. Kč. Modul B (ÚZ: 33457)- financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním ve školách všech zřizovatelů Cílem tohoto programu je zajistit rovný přístup ke vzdělávání poskytnutím neinvestičních finančních prostředků účelově určených na financování platů asistentů pedagoga k dětem, žákům a studentům se sociálním znevýhodněním. Za žáka se sociálním znevýhodněním se považuje žák dle 16 odst. 4 školského zákona, status žáka se sociálním znevýhodněním dále upravuje 1 odst. 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění.4 Finanční prostředky jsou určeny na asistenty pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním, a to právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení uvedených podle 163 odst. 1 písm. a) školského zákona, tedy školy zřizované kraji, obcemi a školy soukromé zapsané v rejstříku škol a školských zařízení a dále právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení uvedených podle 163 odst. 1 písm. b) školského zákona, které zřizuje ministerstvo a registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy. Na tento modul je vyčleněno tis. Kč. 6. Kompenzační učební pomůcky pro žáky se zdravotním postižením (ÚZ: 33025) Cílem tohoto programu je poskytnout právnickým osobám vykonávajícím činnost školy všech zřizovatelů vymezených 160 odst. 1 a 2 školského zákona neinvestiční finanční prostředky účelově určené na nákup učebních pomůcek kompenzačního a rehabilitačního charakteru pro podporu přístupu ke vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením v předškolním, základním a středním vzdělávání. Těmito pomůckami se rozumí věci, které žáku se zdravotním postižením usnadní přístup ke vzdělávání, vyrovnají jeho znevýhodnění dané konkrétním zdravotním postižením a podpoří úspěšnost jeho vzdělávání. Na tento program je vyčleněno tis.kč. 7. Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání (ÚZ: 33044) Dotace je určena právnické osobě vykonávající činnost mateřské školy nebo základní školy se zřízenou přípravnou třídou v souladu s 47 školského zákona všech zřizovatelů a je zapsána ve školském rejstříku. Cílem programu je zvyšování kvality předškolního vzdělávání, a to jak prostřednictvím vzdělávání pedagogických pracovníků rozvíjejících řečové dovednosti dětí předškolního věku, tak zlepšováním pracovního prostředí pro zajištění logopedické prevence v předškolním vzdělávání. V programu je podporováno vzdělávání pedagogických pracovníků v minimálním rozsahu 60 hod. prezenčního vzdělávání zaměřeného na logopedickou prevenci, tvorba a realizace školních projektů na podporu rozvoje řeči u dětí předškolního věku a také zjištění vybavení pracovišť moderními pomůckami pro řečovou výchovu ve škole. Na tento program je v roce 2015 vyčleněno tis. Kč.5 8. Podpora implementace etické výchovy do vzdělávání v základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií (ÚZ: 33043) Dotace je určena právnickým osobám vykonávajícím činnost základní školy nebo nižšího stupně víceletého gymnázia všech zřizovatelů zapsaných ve školském rejstříku. Obecným cílem programu je zvyšování kvality vzdělávání, a to jak prostřednictvím vzdělávacího obsahu, tak změnou sociálního klimatu ve škole. V programu je podporováno především další vzdělávání pedagogických pracovníků jak pro jednotlivce, tak pro celý pedagogický sbor (vzdělávací programy musí být akreditované ministerstvem) a dále jsou podporovány školní či žákovské projekty, do jejichž realizace jsou zapojeni i rodiče. V neposlední řadě je kladen důraz na inovaci školních vzdělávacích programů a začlenění témat etické výchovy do koncepce školy a do všech vzdělávacích oblastí pod dohledem metodika. Tento RP je z hlediska celkového přínosu a dopadu programu na školy z hlediska příjemců hodnocen velmi pozitivně. Jedním z hlavních cílů projektu pro školy je implementace etické výchovy do školních vzdělávacích programů jako doplňujícího vzdělávacího oboru a nebo zavádění prvků etické výchovy do všech vzdělávacích oblastí jako průřezové téma. Dochází nejen k posílení vzdělávacích a osobnostních kompetencí pedagogů, ale klíčový dopad má program především na žáky škol. Pravidelná a systematická práce s žáky a studenty představuje prevenci rizikového chování a rozvíjení sociálních dovedností. Zvyšuje se jejich emoční inteligence a prokazatelně se zlepšuje sociální klima ve třídách. Na program pro rok 2015 jsou určeny finanční prostředky ve výši tis. Kč. 9. Rozvojový program na podporu organizace a ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou na vybraných školách v podzimním zkušebním období roku 2015 (ÚZ: 33034) Cílem tohoto programu je stejně tak jako v minulých letech poskytnout vybraným právnickým osobám vykonávajícím činnost střední školy všech zřizovatelů dále jen Spádové školy (které stanovilo v souladu s 81 odst. 1 školského zákona Centrum pro zjišťovéní výsledků ve vzdělávání - dále jen CZVV ) - finanční prostředky účelově určené na zajištění podmínek pro řádný průběh didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky podle jednotného zkušebního schématu a na zajištění technicko-administrativních podmínek pro konání těchto zkoušek společné části maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období ve spádových školách v termínech určených MŠMT podle 2 odst. 5 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. Finanční prostředky z tohoto programu jsou účelově určeny na odměny pro pedagogické pracovníky spádových škol a dále na odměny hodnotitelů písemných prací. Krajské úřady ani právnické osoby žádosti nezasílají, výpočet výše finančních prostředků je proveden dle údajů CZVV.6 Pro rok 2015 je zajištěno finanční krytí ve výši tis. Kč. 10. Rozvojový program na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách a metodiků specialistů ve školských poradenských zařízení (ÚZ: 33050) Oprávněnými příjemci poskytované finanční podpory jsou školy (právnické osoby vykonávající činnost základních škol a středních škol) a školská poradenská zařízení (speciálně pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny dále jen SPC a PPP ) všech zřizovatelů zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení. Odborné kvalifikační předpoklady podpořených odborných pracovníků musí být v souladu s 18 (speciální pedagog) a s 19 (psycholog) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění. Finanční prostředky rozvojového programu nelze použít na činnosti speciálního pedagoga a školního psychologa ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením ( speciální školy ). Tento rozvojový program navazuje na projekt OP VK RAMPS - VIP III (dále jen RAMPS ), který velmi výrazně pomohl řešit potřeby terénu, a to především v oblasti péče o děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Díky operativnímu řešení problémů došlo k výraznému snížení prahu dostupnosti speciálně pedagogické podpory pro děti a žáky. Díky spolupráci v rámci školy a rodinného prostředí bylo možné zrychlit intervenční řešení. Dále se posílila týmová spolupráce mezi pedagogickými pracovníky školy. Projekt RAMPS byl ukončen k a na něj navázal tento RP, který zajistil pokračování činnosti specialistů na školách. Tento rozvojový program má dvě prioritní oblasti zájmu: První oblast se soustřeďuje na zajišťování podpůrných a vyrovnávacích opatření poskytovaných žákům v souladu s 1 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění. Účelem je poskytnutí mzdových prostředků na činnost školních psychologů a školních speciálních pedagogů. Jejich činnost v souladu s přílohou č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění. Důraz je kladen zejména na standardní činnosti školního psychologa se zaměřením na diagnostiku, depistáž, konzultační, poradenskou a intervenční práci a dále pak na standardní činnosti školního speciálního pedagoga se zaměřením na poskytování podpory pro žáky vyžadující podpůrná opatření v průběhu vzdělávání (např. vytváření plánu pedagogické podpory a pomoc při realizaci individuálního výchovného plánu, vyhodnocení získaných dat o potřebě podpůrných opatření u žáků či činnosti orientující se na žáky, rodiče a pedagogy). Druhou důležitou oblastí je vytvoření pozice metodika specialisty ve školském poradenském zařízení (PPP nebo SPC), jehož hlavní činnosti jsou zaměřeny7 především na konzultační, poradenskou a intervenční práci ve vztahu ke školám, ve vztahu k PPP a SPC, dále pak ve vztahu k MŠMT, kraji a NÚV. Realizace rozvojového programu poslouží k nastavování podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Výstupy budou využity v rámci připravovaných změn systému financování regionálního školství. Pro rok 2015 je alokována částka ve výši tis. Kč. 11. Rozvojový program Zvýšení platů pracovníků regionálního školství (ÚZ: 33052) Od došlo k novele nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Novelou došlo ke zvýšení platových tarifů v jednotlivých platových třídách i stupních pro pedagogické i nepedagogické pracovníky veřejných škol (tj. škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi či svazky obcí, popř. ministerstvem), kteří jsou odměňováni podle 109 odst. 3 zákoníku práce, (tj. pobírají plat). Pro rozdělení finančních prostředků rozvojového programu byly využity údaje vykázané školami ve statistickém výkazu P1-04 za 3. čtvrtletí roku 2014 v oddílu IV. Zaměstnanci (jen ze státního rozpočtu) podle platových tříd a platových stupňů k Výše částky pak odpovídá dvanáctinásobku součtu násobků přepočteného evidenčního počtu nepedagogických a pedagogických pracovníků uvedených v oddíle IV. a částek rozdílů příslušných platových tarifů. Částky rozdílů příslušných platových tarifů byly vypočítány jako rozdíly platových tarifů platných do a platných od K výsledné částce jsou vypočítány související zákonné odvody. Na tento program jsou pro rok 2015 vyčleněny finanční prostředky ve výši tis.kč. 12. Rok 2015 rok technického vzdělávání V rámci roku technického vzdělávání se MŠMT rozhodlo vytvořit fond, který by propojil některé oddělené programy do jednoho obsahově kompaktního celku. MŠMT má záměr v rámci výše uvedeného fondu využít možností navyšovat cílovou částku fondu v průběhu roku 2015 podle disponibilních zdrojů kapitoly MŠMT. V celkovém součtu na jednotlivé níže vymezené moduly je počítáno s objemem finančních prostředků až do výše tis. Kč. Modul A: Podpora odborného vzdělávání Program je určen vybraným právnickým osobám vykonávajícím činnost středních škol zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, vyjma právnických osob vykonávajících činnost střední školy, jejichž zřizovateli jsou církve, náboženské skupiny a MŠMT (tyto školy financuje přímo MŠMT a může jim tedy přímo poskytnout finanční prostředky).8 Cílem programu je poskytnutím finančních prostředků zajistit zlepšení kvality a úrovně středního odborného vzdělávání ve vybraných oborech vzdělávání. Program zajistí podporu vzdělávání žáků vybraných oborů vzdělávání ve třídách, v nichž je realizována výuka několika oborů vzdělávání a žáků oborů vzdělávání ve třídách jednooborových v případě, že víceoborovou třídu nelze v dané konkrétní škole pro vybraný obor vzdělávání efektivně vytvořit. Vybrané obory vzdělávání stanoví v rámci působnosti krajské úřady a finanční prostředky jsou vybraným právnickým osobám poskytnuty prostřednictvím rozpočtů krajů. Zapojením zřizovatelů do uvedené problematiky dochází ke zvýšení jejich spoluodpovědnosti za financování regionálního školství a realizaci tzv. prooptimalizačních opatření. Z prostředků programu nelze pořizovat učební pomůcky. Na program pro jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši tis. Kč. Modul B: Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Vyhlášením hlášením programu ministerstvo podporuje polytechnické vzdělávání v mateřských a základních školách všech zřizovatelů prostřednictvím vybavení škol polytechnickými stavebnicemi, vybavení nebo obnova vybavení škol učebními pomůckami pro technické vzdělávání, zajištění metodických materiálů a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků přímo související s používáním vybavení škol pořízeného v rámci projektu. Účelem dotace je vybavení škol polytechnickými stavebnicemi, ručním nářadím do dílny, úhrada vzdělávání učitelů přímo související s používáním zakoupeného vybavení a vzdělávání dětí a žáků v science center. Předpokládaný objem finančních prostředků je tis. Kč. Modul C: Podpora činnosti nestátních neziskových organizací (dále NNO ) působících v oblasti předškolního, základního, středního a základního uměleckého vzdělávání (ostatní dotační tituly) Program je určen pouze spolkům podle 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, obecně prospěšným společnostem podle 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a fundacím podle 303 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Cílem tohoto dotačního titulu je podpořit rozvoj základních gramotností u dětí a žáků prostřednictvím vzdělávacích, informačních a publikačních aktivit NNO, včetně vzniku výukových materiálů k vymezeným oblastem. Cílovou skupinou uživatelů dotace jsou pedagogičtí pracovníci mateřských, základních, středních a základních uměleckých škol. Předpokládaný objem finančních prostředků je tis. Kč. Modul D: Speciální učebnice, speciální učební texty a materiály pro žáky se zrakovým, sluchovým, mentálním postižením a specifickými poruchami učení (ostatní dotační tituly)9 Cílem dotačního titulu je podpořit vydávání a distribuci učebnic a učebních textů a materiálů pro žáky se zdravotním postižením. Tento program je koncipován na dvouleté období, v roce 2014 proběhl výběr rukopisů, pilotní ověření a oponentní posudek, na rok 2015 je plánován tisk a distribuce učebnic. Předpokládaný objem finančních prostředků je tis. Kč. Modul E: Učební pomůcky pro 1. stupeň základních škol V rámci tohoto modulu by došlo k podpoře škol všech zřizovatelů s malým počtem žáků, u nichž normativní rozpis provozních prostředků neumožňuje zakoupit dražší učební pomůcky neinvestičního charakteru. Předpokládaný objem finančních prostředků bude upřesněn dle disponibilních zdrojů kapitoly v průběhu 1. pololetí roku Další RP v gesci skupiny pro podporu sportu a mládeže (skupina 5 MŠMT) 13. Podpora přípravy sportovních talentů na školách s oborem vzdělání gymnázium se sportovní přípravou (ÚZ: 33354) Finanční podpora je poskytována pro sportovní gymnázia zaregistrována v rejstříku škol a školských zařízení, která provozují svoji činnost déle než 12 měsíců. Cílem tohoto rozvojového programu je podpora rozvoje pohybového nadání a sportovního talentu žáků, včetně zabezpečení trenérů-pedagogů ve vybraných kmenových olympijských sportech, v uzavřeném systému přípravy sportovních talentů na školách s oborem gymnázium se sportovní přípravou, v souladu s 171 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. Na tento program pro rok 2015 jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši tis. Kč. 14. Hodnocení žáků a škol podle výsledků v soutěžích v roce 2015 Excelence středních škol (ÚZ: 33038) Finanční prostředky jsou určeny pro právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení všech zřizovatelů především na podporu zvyšování kvality a rozšiřování péče o talentované žáky na středních školách, kteří jsou schopni dosahovat vynikajících výsledků v soutěžích. Mezi další cíle programu patří zejména posílit zájem a motivaci žáků, pedagogických pracovníků a škol o účast v soutěžích a přehlídkách, a tak zvyšovat vědomostní úroveň žáků nad rámec školních vzdělávacích programů. Dalším významným cílem je podpořit zájem žáků o přírodovědné, technické a další vybrané předměty a vytvořit tak předpoklady pro přípravu dostatečného počtu špičkových10 odborníků v preferovaných oborech, podpořit aktivity pedagogických pracovníků zaměřené na žáky, kteří jsou schopni dosahovat výborných výsledků, a to i v rámci mimoškolních vzdělávacích aktivit, posílit personální podmínky, které povedou ke zkvalitnění vědomostí, odborných znalostí a dovedností žáků s ohledem na celospolečenské požadavky, finančně ocenit úsilí pedagogických pracovníků středních škol při vzdělávání žáků podle výsledků v soutěžích vyhlašovaných a spoluvyhlašovaných MŠMT, všestranně využít informací o talentovaných žácích v průběhu jejich následného vysokoškolského studia, a tím též podpořit kvalitu a diverzifikaci vysokých škol, poskytnout výrazný impuls pro zvyšování kvality vzdělávání v celém školském systému. Na tento program pro rok 2015 jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši tis. Kč. Podobné dokumenty Financování škol (Data převzata z Rovný přístup ke vzdělávání v ČR: situace a doporučení. ČŠI, Praha 2014) Viz rozdíl normativního financování škol hlavního vzdělávacího proudu a ZŠ praktických. Rozdíl Více Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu Vyhlášení rozvojového programu na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách a metodiků specialistů ve školských poradenských zařízeních v roce 2015 III. Vyhlášení rozvojového Více Č. j.: MSMT-44133/ ze dne Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu Vyhlášení rozvojového programu na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách a metodiků specialistů ve školských poradenských zařízeních na období leden srpen 2016 Č. j.: MSMT-44133/2015-1 Více KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Více Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. j.: MSMT-33648/2016-1 Rozvojový program na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách na období leden srpen 2017 č. j.: MSMT 33648/2016-1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT Více OP VVV. Podpora žáků se zdravotním postižením I (Implementace APIV) Výzva č. 02_16_37 OP VVV Podpora žáků se zdravotním postižením I (Implementace APIV) Výzva č. 02_16_37 PO: 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání IP: Boj proti všem formám diskriminace Více Čl. 1 Základní vymezení a cíle III. Vyhlášení Rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2015 Ministerstvo Více Čl. 1 Základní vymezení, cíle a podmínky programu Vyhlášení rozvojového programu ve vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. kolo rozvojového programu na podporu odborného vzdělávání v roce 2015 č. j.: MSMT-40617/2014-1 ze dne 3. března Více Vyhlášení rozvojového programu Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji v roce 2016 Vyhlášení rozvojového programu Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji v roce 2016 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) v souladu s 171 odst. 2 zákona Více Čl. 1. Základní vymezení, cíle a podmínky programu Vyhlášení rozvojového programu ve vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Podpora odborného vzdělávání v období 1. - 7. měsíc roku 2016 č. j.: MSMT- 44463/2015 ze dne 15. prosince 2015 Více Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 ze dne 25. 5. 2015, č. j.: MSMT-40749/2014 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Ministerstvo školství, Více příloha č. 1 ROZPOČET odvětví školství Královéhradeckého kraje na rok 2013 tabulka 1.a ROZPOČET odvětví školství Královéhradeckého kraje na rok 2013 tabulka 1.a kap. 14 - školství UKAZATEL v tis. Kč Rozpočet po 6. změně Neinvestiční výdaje CELKEM 4 891 012,1 příspěvky PO na provoz 343 882,7 Více Čl. 1 Základní vymezení, cíle a podmínky programu Vyhlášení rozvojového programu ve vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 2. kolo rozvojového programu na podporu odborného vzdělávání v období od 1. 8. do 31. 12. 2015 č. j.: MSMT-9599/2015-2-ze Více Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími Více Porada ekonomů. listopad/prosinec 2015 Porada ekonomů listopad/prosinec 2015 Alena Vlachová Personální změna na OŠMS Oddělení hospodaření krajského školství změna vedoucího oddělení 2 Rozvojové a dotační programy MŠMT (RP, DP) Sportovní gymnázia Více Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická Více VYHLÁŠENÍ ROZVOJOVÉHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ VYHLÁŠENÍ ROZVOJOVÉHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ PEDAGOGA PRO DĚTI, ŽÁKY A STUDENTY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ŠKOLÁCH NA ROK 2012 Č. j.: 33 294/2011-27 V Praze dne 29. Více MODUL A. v soukromých a církevních školách na období leden srpen 2016 Účelový znak: Čl. 1 Základní vymezení a cíle III. Vyhlášení rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na období leden srpen 2016 Více Krajská metodika rozpisu závazných ukazatelů a rozpočtu na přímé výdaje ve školství na rok 2014 Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje Krajská metodika rozpisu závazných ukazatelů a rozpočtu na přímé výdaje ve školství na rok 2014 Rozpis závazných ukazatelů a rozpočtu neinvestičních Více Vyhlášení rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok ze dne , č. j.: / 1 Vyhlášení rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2012 ze dne 10. 2. 2012, č. j.: 41 929/2011-20 Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků cizinců z třetích Více Čl.1. Základní vymezení a cíle programu Vyhlášení rozvojového programu ve vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Další vzdělávání pedagogických pracovníků v souvislosti se zavedením nové maturitní zkoušky Č.j.: 850/2007-2/CZVV Více MODUL A. v soukromých a církevních školách na období září - prosinec 2016 Účelový znak: Čl. 1 Základní vymezení a cíle Vyhlášení rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na období září-prosinec 2016 Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 492/2005 Sb., o krajských normativech ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 492/2005 Sb., o krajských normativech jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 47/2008 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 161 odst. 4 zákona č. 561/2004 Více MODUL A. v soukromých a církevních školách na období září - prosinec 2016 Účelový znak: Čl. 1 Základní vymezení a cíle Dodatek č. 1 k vyhlášení rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na období září-prosinec Více MODUL A. v soukromých a církevních školách na rok 2014 Účelový znak: 33215 III. Vyhlášení Rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2014 Ministerstvo Více Materiál MŠMT č.j.: 123 / Stanovení výše normativů NIV RgŠ na rok 2010 pro účely poskytování dotací soukromému školství Předkládací zpráva Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) stanovilo Normativy neinvestičních výdajů regionálního školství na rok 2010 pro účely poskytování dotací soukromému školství ve smyslu Více Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 32. výzvu k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky vyhlašuje 32. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu INFRASTRUKTURA STŘEDNÍCH ŠKOL A VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL Více Vyhlášení rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2014 Vyhlášení rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2014 ze dne 1. 10. 2013, č. j.: MSMT- 22886/2013 Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků cizinců z třetích Více Ekonomické zabezpečení rozvojového programu na rok 2012 vyčleněny neinvestiční finanční prostředky v celkové výši 5 mil. Kč. Vyhlášení rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Kompenzační pomůcky pro žáky se zdravotním postižením v roce 2012 č.j. 34915/2011-27 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Více Porada ekonomů obecní školství. listopad/prosinec 2014 Porada ekonomů obecní školství listopad/prosinec 2014 Alena Vlachová Organizační změna na OŠMS Rozdělení oddělení ekonomiky školství: Oddělení financování školství Oddělení hospodaření krajského školství Více Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 68. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky vyhlašuje 68. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu ZVYŠOVÁNÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ Více Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s Více Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Více Čl. 3 Způsob podávání žádostí Čl. 4 Způsob poskytnutí dotace Vyhlášení rozvojového programu na podporu navýšení kapacit ve školských poradenských zařízeních v roce 2017 čj.: MSMT-33509/2016 ze dne 11. listopadu 2016 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále Více Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. oznamuje změny v 32. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny v 32. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu INFRASTRUKTURA STŘEDNÍCH ŠKOL A VYŠŠÍCH ODBORNÝCH Více Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Porada ekonomů krajské školství prosinec 2014 Alena Vlachová Rozvojové programy MŠMT (RP) Sportovní gymnázia 4 424,3 tis. - UZ 33354-2 KŠ Soutěže 1 370 tis. - UZ 33166-1 KŠ + 5 OŠ-DDM Program protidrogové Více Školský rejstřík je veřejný seznam, který je přístupný i v elektronické podobě (http://rejskol.msmt.cz). Vzdělávací soustava České republiky Úvod Cílem následujícího materiálu je popsat vzdělávací soustavu České republiky z úhlu pohledu dítěte, žáka nebo studenta, který volí a uskutečňuje svou vzdělávací Více Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo Více Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa Investice do rozvoje vzdělávání Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Školská legislativa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Více Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor školství, mládeže a tělovýchovy Metodický pokyn ke zřízení a využití funkce asistenta pedagoga ve třídě, oddělení nebo studijní skupině, ve které se vzdělávají děti, Více SMĚRNICE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Problém financování výuky náboženství na škole je ošetřen Směrnicí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 33 377/2004 i SMĚRNICE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 33 377/2004-45 Více POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní : POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní Více Vyhlášení I. etapy rozvojového programu MŠMT na rok 2009 Zvýšení nenárokových sloţek platů a motivačních sloţek mezd pedagogických Vyhlášení I. etapy rozvojového programu MŠMT na rok 2009 Zvýšení nenárokových sloţek platů a motivačních sloţek mezd pedagogických pracovníků s ohledem na kvalitu jejich práce č.j. 24 130/2008-26 Ministerstvo Více 492/2005 Sb. VYHLÁŠKA 492/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 8. prosince 2005 o krajských normativech Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 161 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, Více Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2017 Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2017 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje na základě plnění Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, Více příloha č. 1 ROZPOČET odvětví školství Královéhradeckého kraje na rok 2015 tabulka 1.a kap školství UKAZATEL ROZPOČET odvětví školství Královéhradeckého kraje na rok 2015 tabulka 1.a kap. 14 - školství UKAZATEL v tis. Kč Rozpočet po 5. změně Neinvestiční výdaje CELKEM 5 114 169,73 příspěvky PO na provoz 334 410,30 Více Vyhlášení rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2013 Vyhlášení rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) vyhlašuje Více Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se: Vyhláška č. 225/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Nabývá účinnosti od 1. srpna 2009. Vyhláška Více 1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ Základní informace k materiálu: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 Materiál Více Vyhlášení dotačního programu Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2016 Vyhlášení dotačního programu Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2016 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje na základě plnění Strategie vzdělávací Více Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení Více 43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 43. Dny malých obcí Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 Příprava reformy financování regionálního školství 1 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ Více PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková Více ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ZÁKON ze dne.. 2012, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. Více Podpora integrace dětí a žáků se zdravotním postižením v hlavním městě Praze Podpora integrace dětí a žáků se zdravotním postižením v hlavním městě Praze PaedDr. Stanislava Dvořáková Základní informace k zajištění funkce asistenta pedagoga (AP) Podpůrná asistenční služba pro žáky Více Zdroje pro EVVO aktivity Zdroje pro EVVO aktivity Tato aktivita probíhá v rámci projektu "Environmentální vzdělávání úřadu jako příležitost pro kvalitní rozvoj obce", financovaného ze zdrojů Státního fondu životního prostředíčr. Více NOVÉ MUZEUM BETLÉMŮ V TŘEBECHOVICÍCH POD OREBEM NOVÉ MUZEUM BETLÉMŮ V TŘEBECHOVICÍCH POD OREBEM Město Třebechovice pod Orebem, známé především díky Třebechovickému muzeu betlémů, otevřelo novou budovu. Muzeum betlémů je otevřeno pro veřejnost od 5. Více Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam zkratek 1/5 Příloha č. 1 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, Více I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon Více Vyhlášení rozvojového programu Hodnocení žáků a škol podle výsledků v soutěžích v roce 2011 Excelence středních škol č. j. Vyhlášení rozvojového programu Hodnocení žáků a škol podle výsledků v soutěžích v roce 2011 Excelence středních škol 2011 č. j. 20 036/2011-51 V návaznosti na Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací Více Škola mimo provoz Správní úřad. z toho dívky. Celkem. z toho. postižení žáci 1 ) a b 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10a 10b Celkem 0301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Povinnost předávat údaje stanoví 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba předá individuální údaje elektronicky do 30. Více Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009 Více Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol. Více Základní informace k materiálu Základní informace k materiálu Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2015 Materiál Více Novela školského zákona a prováděcích předpisů. Mgr. Svatopluk Pohořelý 8. září 2016 Novela školského zákona a prováděcích předpisů Mgr. Svatopluk Pohořelý 8. září 2016 1 Přehled novelizací školský zákon zákon č. 82/2015 Sb., č. 178/2016 Sb. vyhláška č. 14/2005 Sb. (PV) vyhláška č. 197/2016 Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 109/2011 Sb., č. 279/2012 Sb. a č. 197/2016 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví Více Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu Více SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče Novela školského zákona, především 16, přichází s novým pojetím podpory žáků se speciálními vzdělávacími Více Koncepce odborného vzdělávání Koncepce odborného vzdělávání Jiří Nantl 1. náměstek ministra Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní strojírenský klastr, Ostrava, 23. 4. 2013 Hlavní problémy v oblasti odborného vzdělávání Více ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví Více Přehled informačních a vzdělávacích aktivit MŠMT, NÚV a NIDV ke společnému vzdělávání PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice, Více PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017 PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č. Více VYHLÁŠKA č. 492/2005 Sb., VYHLÁŠKA č. 92/2005 Sb., o krajských normativech ve znění vyhlášky č. 7/2008 Sb., vyhlášky č. 33/2009 Sb., vyhlášky č. 8/2010 Sb., vyhlášky č. 11/2011 Sb. a vyhlášky č. 110/2011 Sb. Ministerstvo školství, Více Správní úřad Škola podle 16 odst. 9 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Povinnost předávat údaje stanoví 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba předá individuální údaje elektronicky do 15. Více Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními Více INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 383/2005 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 189/2008 Sb., č. Více Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 [email protected] www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU Více Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole pro školní rok 2015/2016 Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole pro školní rok 2015/2016 V souladu s ustanovením 60 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, Více Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Zvyšov ování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných dných předmp edmětů Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Modul 3 Školská legislativa RNDr. Více Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG Více Anotace IPn. Individuální projekt národní OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání Více 74 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, Více Prezentace individuálního projektu národního Prezentace individuálního projektu národního Číslo OP i : CZ 1.07 Název OP: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporovaná/é aktivity z PD OP VK: Název Příjemce dotace: Partneři projektu (pokud jsou relevantní): Více 2005/74 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání. Vyhláška o zájmovém vzdělávání 2005/74 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání 74/2005 Vyhláška o zájmovém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, Více ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001 Více MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE Z Á S A D Y MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE Z Á S A D Y pro stanovení tarifního platu, výše příplatku za vedení, pro poskytování osobního příplatku, zvláštního příplatku a odměn ředitelům škol a školských zařízení Více Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Ve znění poslední změny vyhláškou č. 279/2012 Sb., s účinností dnem 31. srpna 2012. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. Více Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161 Více Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j. 4557/2010-80 SEZNAM Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j. 4557/2010-80 SEZNAM PLATNÝCH PŘEDPISŮ V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY podle stavu k 1. 6. 2010 Seznam platných předpisů v resortu školství, Více LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství Více Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/ Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://docplayer.cz/108305801-Vnitrni-predpis-c-1-2018-organizacni-rad-mestskeho-uradu-kojetin.html

Vnitřní předpis č. 1/2018 ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KOJETÍN - PDF Stažení zdarma Download "Vnitřní předpis č. 1/2018 ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KOJETÍN" 1 Město Kojetín Masarykovo náměstí 20, Kojetín Vnitřní předpis č. 1/2018 ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KOJETÍN Obsah: Čl. 1 Základní ustanovení... 2 Čl. 2 Postavení a působnost MěÚ... 2 Čl. 3 Organizační struktura MěÚ... 2 Čl. 4 Řízení městského úřadu Starosta Místostarosta Tajemník Vedoucí odborů Zaměstnanci... 5 Čl. 5 Vnitřní vztahy mezi odbory, součinnost Vzájemná spolupráce Odpovědnost odborů:... 7 Čl. 6 Závěrečná ustanovení... 7 VP 1/2018 Web: 2 V souladu s ustanovením 102 odst. 2 písm. m) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen zákon o obcích ), schvaluje Rada města Kojetína tento organizační řád (dále jen OŘ), který je závazný pro všechny zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu. Čl. 1 Základní ustanovení Organizační řád Městského úřadu Kojetín (dále jen MěÚ ) stanoví zásady činnosti a řízení úřadu, úkoly a vzájemné vztahy odborů, organizační strukturu, rozsah pravomocí, povinností a odpovědností zaměstnanců úřadu. Čl. 2 Postavení a působnost MěÚ Postavení a působnost MěÚ upravuje zákon o obcích. V samostatné působnosti plní MěÚ úkoly uložené zastupitelstvem města a radou města, napomáhá činnosti výborů zastupitelstva města a komisí rady města. V přenesené působnosti plní MěÚ úkoly svěřené obci v oblasti státní správy a vyplývající ze zvláštních zákonů v územním obvodu dle přílohy č. 1 organizačního řádu. Čl. 3 Organizační struktura MěÚ 1. MěÚ tvoří starosta, místostarosta, tajemník, vedoucí odborů a ostatní zaměstnanci Města Kojetína, zařazení do MěÚ (dále jen zaměstnanci). Zaměstnanci, podílející se na výkonu správních činností, jsou dle zvláštního zákona 1 úředníky. Počet zaměstnanců stanovuje Rada města viz příloha č. 2 OŘ. 2. Městský úřad se člení na: a) finanční odbor (FO) b) odbor vnitřních věcí, školství a kultury (VVŠK) c) odbor výstavby, životního prostředí a dopravy (VŽPD) organizační strukturu včetně základních činností zaměstnanců vyjadřuje příloha č. 3 OŘ. 3. Náplň činnosti jednotlivých odborů je uvedena v příloze č. 4 OŘ. 4. Jménem městského úřadu jedná starosta města, na základě zmocnění starosty a v rozsahu svěřené působnosti místostarosta, tajemník a vedoucí odborů. Ostatní pracovníci mohou jménem městského úřadu jednat v souladu se zmocněním stanoveném přílohou č. 5 OŘ. Čl. 4 Řízení městského úřadu Každý zaměstnanec má pouze jednoho bezprostředně nadřízeného vedoucího pracovníka, jímž je řízen a jemuž za svou činnost odpovídá. V případě nutné koordinace činnosti nebo stanovisek jednotlivých odborů je koordinátorem tajemník nebo jím pověřený zástupce. Spory vzniklé mezi jednotlivými odbory při zabezpečování pracovních úkolů řeší tajemník, mezi pracovníky v rámci jednotlivých odborů vedoucí daného odboru. 1 2, odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů VP 1/2018 2/7 3 4.1 Starosta 1. V čele městského úřadu stojí starosta, který odpovídá za činnost úřadu v oblasti samostatné působnosti zastupitelstvu a radě. Je odpovědný za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému 2. Činnost zaměstnanců městského úřadu řídí prostřednictvím tajemníka, který je bezprostředně nadřízený vedoucím odborů. 2. Plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva, tajemníkovi a zaměstnancům obce nezařazeným v MěÚ. 3. Je bezprostředně nadřízen tajemníkovi a zaměstnancům obce nezařazeným v MěÚ. 4. Zastupuje tajemníka v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. 5. Je osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky Města Kojetína, určuje a stanovuje rozsah přístupu do datové schránky dalším osobám (administrátorům) Přijímá opatření k připravenosti městského úřadu a organizací založených nebo zřízených Městem Kojetín na plnění úkolů za branné pohotovosti státu a spojených s řešením mimořádných událostí (živelné pohromy, nehody, jiná nebezpečí). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, ukládá právnickým osobám povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků živelné pohromy nebo jiné mimořádné události a o svých opatřeních bezodkladně informuje radu města. 4.2 Místostarosta 1. Místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti a plní úkoly na úsecích činností v případě jejich rozdělení mezi starostu a místostarostu. Ze své činnosti je odpovědný zastupitelstvu a radě města. 2. Dělba působnosti dle úseků činnosti, která může být mezi představiteli úřadu jiným dokumentem stanovena, nemá na výše uvedené skutečnosti vliv. 4.3 Tajemník 1. Zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě města nebo zvláštnímu orgánu města. 2. Plní úkoly uložené mu zastupitelstvem města, radou města nebo starostou. 3. Stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům Města Kojetín, zařazeným do městského úřadu. 4. Plní vůči zaměstnancům města, zařazeným do městského úřadu, úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů. 5. Vykonává působnost podpůrného orgánu podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vydává spisový řád, skartační plán a pracovní řád a další vnitřní předpisy MěÚ, nevydává-li je rada města. 7. Dbá o účelnou organizaci práce úřadu, plynulý chod jeho činnosti, ve spolupráci s vedoucími odborů připravuje pro radu města návrh organizačního řádu včetně jeho příloh. Odpovídá za celkovou personální situaci, sleduje odbornou úroveň zaměstnanců (dále jen úředníků) a projednává s nimi způsob zvyšování kvalifikace. 2 zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, 3 8, odst. 6-9 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů VP 1/2018 3/7 4 8. Zajišťuje ve spolupráci s vedoucími odborů zpracování plánu vzdělávání a prohlubování kvalifikace úředníků dle zvláštních zákonů Plní povinnosti odpovědného zaměstnance na úseku sociálního fondu v souladu s vnitřním předpisem Zásady užití sociálního fondu. 10. Projednává přestupky svěřené obecnímu úřadu podle 28a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. 11. Odpovídá za procesy řešící ochranu osobních údajů podle nařízení EP a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) 4.4 Vedoucí odborů 1. Vedoucí odboru řídí práci příslušného odboru a odpovídá za jeho celkovou činnost, přičemž má zejména níže uvedená práva a povinnosti (mimo práva a povinnosti stanovené v pracovním řádu MěÚ). 2. Stanovuje v rozsahu činnosti odboru konkrétní úkoly svým podřízeným a přijímá opatření k jejich zajištění. 3. Ve spolupráci s tajemníkem vymezuje práva a povinnosti podřízených zaměstnanců v písemných pracovních náplních a hodnotí jejich činnost. 4. Zajišťuje spolupráci s ostatními odbory, v případě potřeby vyžaduje při plnění úkolů úřadu pomoc příslušných odborů. 5. Vymezuje rozsah oprávnění svých podřízených k jednání jménem odboru v jednotlivých případech. 6. V rozsahu působnosti odboru spolupracuje s příspěvkovými organizacemi zřízenými Městem Kojetín při zajištění jejich činnosti. 7. Dbá na hospodárnost při vynakládání finančních prostředků a při hospodaření s materiálně technickými prostředky. 8. Kontroluje výkon státní správy na svěřeném úseku v rozsahu přenesené působnosti. 9. Zpracovává podklady pro OZV a nařízení, kontroluje jejich dodržování v rámci působnosti odboru a navrhuje příslušná opatření. 10. Zodpovídá za evidenci stížností a odpovídá za jejich vyřízení v souladu s vnitřním předpisem, stejně jako za zpracování podkladů RM k vyřízení petic, oznámení a podnětů občanů v rámci působnosti odboru. 11. Spolupracuje s předsedy příslušných komisí rady města a výborů zastupitelstva města, poskytuje jim podklady k plnění jejich úkolů. 12. Zastupuje úřad navenek na svěřeném úseku působnosti v rozsahu tohoto organizačního řádu, popřípadě v rozsahu konkrétního pověření statutárního zástupce města nebo úřadu. 13. Předkládá tajemníkovi návrhy na uzavírání dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a dohod o hmotné odpovědnosti na svém úseku. 14. V rámci svého odboru spolupracuje s tajemníkem při zpracování plánu vzdělávání úředníků a sleduje odborný rozvoj a zvyšování kvalifikace zaměstnanců a úředníků v souladu se zvláštním zákonem Odpovídá za zastupitelnost jednotlivých zaměstnanců v rámci daného odboru. 4 zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 5 zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů VP 1/2018 4/7 5 16. Navrhuje tajemníkovi změny platů a vyplácení mimořádných odměn svých podřízených. 17. Je povinen zajistit fungování vnitřního kontrolního systému 6 v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností. 18. Je povinen podávat starostovi města včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů v oblasti finančního řízení, o vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné správy a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě Se souhlasem tajemníka určuje svého zástupce a vymezuje rozsah zastupovaných činností. Zastupovaný a zástupce jsou povinni se vzájemně informovat o všech skutečnostech, které mohou mít vliv na řádný výkon funkce. Zastupovaný si může vyhradit právo rozhodnutí o zvlášť důležitých otázkách. 20. Je odpovědný za zajištění vlastní zastupitelnosti v době své nepřítomnosti na pracovišti. Vedoucí odboru a jeho zástupce nesmějí být současně nepřítomni na pracovišti po dobu delší než dva pracovní dny (mimo nemoci). 21. K naplnění povinností stanovených Městu Kojetín zákonem 8, zpracovává a předává tajemníkovi správné a úplné podklady nutné k provedení příslušných úkonů v základních registrech (přiřazení oprávněných úředních osob k činnostním rolím u svěřených agend). 22. Zodpovídá za aktuálnost a za případné neprodlené předání podkladů tajemníkovi k provedení změn v působnosti nebo v počtu úředních osob oprávněných editovat či nahlížet do příslušných agend v základních registrech. 4.5 Zaměstnanci 1. Zaměstnanci jsou podřízeni vedoucím příslušných odborů a tajemníkovi, nezačlenění do odborů pouze tajemníkovi nebo vedoucím odborů se souhlasem tajemníka. 2. Zaměstnanci vykonávají svou činnost v souladu se zákony, ostatními právními předpisy, včetně usnesení vlády ČR, instrukcí ústředních orgánů státní správy, pracovním řádem, dalšími vnitřními předpisy MěÚ a svou pracovní smlouvou. Konkrétní pracovní povinnosti jsou jim stanoveny v pracovní náplni. 3. Zaměstnanec, který není vedoucím zaměstnancem, avšak zabezpečuje kompletní řízení agendy v působnosti odboru, je oprávněn řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny Postavení zaměstnanců Města Kojetín, zařazených do MěÚ a podílejících se na správních činnostech úředníků dle zvláštního zákona 10 je v rozsahu samostatného rozhodování a podepisování dokumentů stanoveno jmenovitě na základě zmocnění v příloze č. 5 OŘ a v souladu se zvláštními předpisy. 5. Zaměstnanci oprávnění k přístupu do datové schránky 11, (administrátoři) jsou povinni plnit povinnosti stanovené zákonem. 6. Zaměstnanci pracující s osobními údaji, jsou povinni při zpracování osobních údajů dodržovat ustanovení zvláštního zákona zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška 7 25 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů 8 zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů 10 zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 11 8, odst. 7 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů 12 nařízení EP a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) VP 1/2018 5/7 6 7. Zaměstnanci využívající údaje ze základních registrů jsou povinni na základě oprávnění stanovených vnitřním předpisem dodržovat ustanovení zvláštního zákona 13. Čl. 5 Vnitřní vztahy mezi odbory, součinnost 1. Všechny odbory jsou povinny v rozsahu své působnosti vzájemně spolupracovat a poskytovat si informace o úkolech, které plní, vydávat stanoviska a posudky potřebné pro ostatní odbory, projednávat s nimi záležitosti týkající se úkolů spadajících do jejich kompetence. 2. Spolupráce mezi odbory se uskutečňuje na úrovni tajemníka, vedoucích odborů a ostatních zaměstnanců formou ústních dotazů, písemných stanovisek a pravidelných porad vedení města s vedoucími odborů, pokud nejsou stanoveny přímo vnitřními předpisy. 3. Ústní dotazy jsou vyřizovány bezodkladně, požadavky na písemná sdělení dle závažnosti dotazovaných skutečností jsou zpravidla vyřizovány ve lhůtě do pěti pracovních dnů u obtížnější problematiky vyžadující odborné posouzení ve lhůtě do 30 dnů. 4. Porady starosty, místostarosty a tajemníka s vedoucími odborů se konají dle potřeby, minimálně jednou měsíčně, vždy ale po zasedání Rady a Zastupitelstva města. Předmětem porad je kontrola plnění úkolů, vzájemný přenos informací, pracovně právní záležitosti a stanovení úkolů s určením odpovědnosti za jejich splnění. Z těchto porad pořizují jejich svolavatelé písemný zápis. 5.1 Vzájemná spolupráce Všechny odbory spolupracují zejména s: 1. Tajemníkem a) při snaze o maximální využití technického zařízení MěÚ v souvislosti se zvyšováním efektivity práce, b) při sestavování plánu vzdělávání úředníků dle zvláštního zákona 2. Finančním odborem: a) při sestavování rozpočtu, provádění jeho rozpisu a při zabezpečení kontroly ve smyslu zákona o finanční kontrole, b) při provádění inventarizace majetku města, c) při evidenci finančních dotací městu, d) při provádění vnitřní kontroly, e) ve věcech nakládání s majetkem města, f) při evidenci smluv uzavřených městem a právnickými osobami, fyzickými podnikajícími osobami nebo fyzickými osobami, pokud tyto smlouvy zakládají, mění a ruší závazkové právní vztahy pro město. 3. Odborem vnitřních věcí: a) v otázkách péče o zaměstnance, bezpečnosti práce a požární ochrany, b) při přípravě zasedání rady a zastupitelstva a při kontrole plnění jejich usnesení, c) při zajišťování vedení spisové agendy v souladu s platným spisovým a skartačním řádem, d) při zveřejňování dokumentů prostřednictvím úřední desky, e) při organizaci voleb a sčítání lidu na území města, 4. Odborem výstavby, životního prostředí a dopravy: 13 zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů VP 1/2018 6/7 7 a) při přípravě zadání pro výběrová řízení na pořízení majetku města nestavebního charakteru, který je ve správě jiného odboru dle dělby činnosti, v souladu s přílohou č. 4 OŘ 5. Všechny odbory vzájemně spolupracují při zajišťování úkolů souvisejících s přípravami obrany státu a při řešení mimořádných situací dle pokynů tajemníka nebo starosty. 5.2 Odpovědnost odborů: Všechny odbory odpovídají zejména: a) za úplnost movitého a nemovitého majetku, který odbor užívá, hospodaření s ním a za jeho ochranu, b) hospodaření s finančními prostředky dle schváleného rozpočtu z hlediska dodržování zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti a za dodržování rozpočtové a finanční kázně, c) kontrolní činnost ve svěřených oblastech působnosti, o závažných poznatcích z kontrolní činnosti informují přímého nadřízeného, d) organizaci a způsob vedení spisové agendy na daném odboru, v souladu s platným spisovým a skartačním řádem a souvisejícími právními předpisy, e) dodržování zvláštních předpisů při práci s utajovanými skutečnostmi, f) plnění úkolů v souvislosti s činností "Svazku obcí mikroregionu střední Haná Čl. 6 Závěrečná ustanovení 1. Tímto organizačním řádem se ruší organizační řád 5/2017 účinný od včetně jeho 5 příloh. 2. Tento organizační řád včetně příloh nabývá účinnosti Bc. Jiří Stav tajemník Přílohy č. 1 Vymezení územního obvodu pro výkon státní správy pověřeného Městského úřadu Kojetín č. 2 Stanovení počtu zaměstnanců č. 3 Organizační struktura č. 4 Činnosti zajišťované Městským úřadem Kojetín č. 5 Podpisový řád Další informace Zpracoval: Bc. Jiří Stav, tajemník Schváleno usnesením Rady města č. R1752/05-18 dne VP 1/2018 7/7

http://kraken.slv.cz/Nad103/2015

Nad103/2015 Nad 103/2015-190 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì Daniely Zemanové a soudcù Zdeòka Kühna a Barbary Poøízkové v právní vìci ¾alobce: B. V., proti ¾alovanému: Krajský úøad Støedoèeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, za úèasti osoby zúèastnìné na øízení: Festis Alfa spol. s r. o., se sídlem Musílkova 172, Praha 5, v øízení o návrhu ¾alobce na pøikázání vìci jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému krajskému soudu ve vìci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 45 A 9/2014, I. ®ádost o ustanovení zástupce se z am ítá . II. Návrh na pøikázání vìci Mìstskému soudu v Praze s e z a m í t á . [1] Krajský soud v Praze jako soud místnì pøíslu¹ný podle § 7 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ) zahájil a vede pod sp. zn. 45 A 9/2014 øízení o ¾alobì, kterou se ¾alobce domáhá zru¹ení rozhodnutí ¾alovaného ze dne 13. 1. 2014, sp. zn. SZ 190492/2013/KUSK REG/Bu, èj. 005258/2014/KUSK. [2] ®alobce v prùbìhu øízení podal návrh na pøikázání vìci Mìstskému soudu v Praze, který Krajský soud v Praze v souladu s ustanovením § 9 s. ø. s. pøedlo¾il k rozhodnutí Nejvy¹¹ímu správnímu soudu. [3] ®alovaný se k návrhu ¾alobce na pøikázání vìci jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému soudu nevyjádøil. [4] V reakci na pouèení o mo¾nosti vznést proti soudcùm Nejvy¹¹ího správního soudu, kteøí budou ve vìci rozhodovat, námitku podjatosti, po¾ádal ¾alobce o pøiznání bezplatné právní pomoci "za úèelem realizace úkonu dle ustanovení § 8 s. ø. s.". [5] Nejvy¹¹í správní soud k ¾ádosti ¾alobce o ustanovení zástupce pro úèely sdìlení dùvodù pro vylouèení soudcù rozhodujícího senátu Nejvy¹¹ího správního soudu z projednávání vìci uvádí následující. ®alobce nezmínil ¾ádné skuteènosti, na základì jakých zva¾uje vznesení námitky podjatosti, neuvedl, z jakých dùvodù tento postup hodlá vyu¾ít. Soudní øád správní v ustanovení § 8 odst. 1 stanoví, ¾e soudci jsou vylouèeni z projednávání a rozhodnutí vìci, jestli¾e se zøetelem na jejich pomìr k vìci, k úèastníkùm nebo k jejich zástupcùm je dán dùvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Lze tedy konstatovat, ¾e pochybnosti o nezaujatosti soudce pøi rozhodování pøedstavují ryze subjektivní kategorii námitek, které v konkrétním pøípadì vycházejí z vnitøního pøesvìdèení navrhovatele. Vylíèení dùvodù podjatosti spoèívá v popsání vztahu daného soudce k vìci, úèastníkùm, pøípadnì jejich zástupcùm, a nikoli v právní argumentaci. [6] Vzhledem k tomu, ¾e ¾alobce v projednávané vìci ¾ádné skuteènosti mající povahu námitky podjatosti neuvedl, úkolem pøípadnì ustanoveného zástupce by tak v daném pøípadì bylo pouhé sepsání námitek ¾alobce, co¾ není smyslem garance práva na právní pomoc dle èl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ani naplnìním kritéria pro ustanovení zástupce pro øízení pøed správními soudy v pøípadech, kdy je to nezbytnì tøeba k ochranì práv navrhovatele (§ 35 odst. 8 s. ø. s.). Zcela proti povaze mo¾ného uplatnìní námitek podjatosti soudce by pak bylo zavazovat ustanoveného zástupce k tomu, aby namísto ¾alobce dùvody pro vylouèení soudce z projednávání vìci sám vyhledával. [7] ®ádosti ¾alobce o ustanovení zástupce proto Nejvy¹¹í správní soud ze shora uvedených dùvodù nevyhovìl. [8] Nejvy¹¹í správní soud se dále zabýval pøedlo¾eným návrhem ¾alobce na pøikázání vìci Mìstskému soudu v Praze. [9] Pøikázání vìci jinému soudu upravuje ustanovení § 9 s. ø. s., dle kterého Nejvy¹¹í správní soud pøiká¾e vìc jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému krajskému soudu, jestli¾e pro vylouèení soudcù specializovaných senátù místnì pøíslu¹ného soudu nelze sestavit senát (odst. 1 citovaného ustanovení). Podle odst. 2 tého¾ ustanovení Nejvy¹¹í správní soud mù¾e vìc pøikázat jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost øízení nebo z jiného dùle¾itého dùvodu vhodné. [10] Z obsahu podání ¾alobce ze dne 15. 9. 2014 a ze dne 31. 1. 2015 zalo¾ených ve spise Krajského soudu v Praze lze usuzovat, ¾e ¾alobce spojuje dùvody pro pøikázání vìci jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému soudu s podjatostí soudcù rozhodujícího senátu krajského soudu. Jednalo by se tedy o dùvody podøaditelné pod ustanovení § 9 odst. 1 s. ø. s., tedy pro pøípad tzv. delegace nutné. Nejvy¹¹í správní soud v usnesení ze dne 30. 11. 2009, èj. Nad 23/2009-32 (dostupné na www.nssoud.cz), uvedl, ¾e pøikázání vìci jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému krajskému (mìstskému) soudu ve smyslu § 9 odst. 1 s. ø. s. je pojmovì spjato s vylouèením soudcù místnì pøíslu¹ného soudu v rozsahu, znemo¾òujícím sestavit k projednání a rozhodnutí vìci senát. K takové situaci v¹ak v daném pøípadì nedo¹lo, co¾ dokládá i usnesení ze dne 3. 7. 2014, èj. Nao 236/2014-106, kterým Nejvy¹¹í správní soud rozhodl, ¾e soudci rozhodujícího senátu krajského soudu z projednávání a rozhodování vìci vylouèeni nejsou. [11] Z podání ¾alobce ze dne 3. 2. 2015 pøímou vazbu na namítanou podjatost soudcù krajského soudu dovozovat nelze, Nejvy¹¹í správní soud se proto zabývat rovnì¾ splnìním pøedpokladù pro tzv. delegaci vhodnou ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e k pøikázání vìci jinému ne¾ pøíslu¹nému soudu by mìlo docházet pouze výjimeènì, a to ze záva¾ných dùvodù, nebo» je uplatòováno jako výjimka z ústavnì zaruèené zásady, ¾e nikdo nesmí být odòat svému zákonnému soudci, a ¾e pøíslu¹nost soudu a soudce stanoví zákon (§ 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Dùvody pro odnìtí vìci pøíslu¹nému soudu a její pøikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostateènì odùvodòovaly prùlom do vý¹e citovaného ústavního principu. Návrh ¾alobce blí¾e odùvodnìn není. [12] V posuzované vìci Nejvy¹¹í správní soud neshledal ¾ádné konkrétní okolnosti, které by odùvodòovaly pøikázání vìci jinému soudu. Podmínky pro postup podle ustanovení § 9 odst. 1 s. ø. s., tedy delegaci nutnou, splnìny nebyly a nebyly shledány ani záva¾né dùvody, pro které by bylo vhodné pøikázat vìc jinému krajskému soudu ne¾ místnì pøíslu¹nému. Bylo proto rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. pokraèování

https://rejstriky.finance.cz/firma-nbn-steel-s-r-o-25886568

NBN steel, s.r.o. Frýdek - Místek - Skalice 51 IČO 25886568 kontakty (20.08.2018) | Finance.cz NBN steel, s.r.o. Frýdek - Místek - Skalice 51 IČO: 25886568 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu NBN steel, s.r.o., která sídlí v obci Frýdek - Místek - Skalice 51 a bylo jí přiděleno IČO 25886568. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma NBN steel, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem NBN steel, s.r.o. se sídlem v obci Frýdek - Místek - Skalice 51 byla založena v roce 2001. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Zámečnictví, nástrojářství , Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny a další. Základní údaje o NBN steel, s.r.o. IČO: 25886568 Krajský soud v Ostravě 25.7.2001 C 24311 NBN steel, s.r.o. k59prwq CZ25886568 SKALICE 51 738 01 FRÝDEK-MÍSTEK 1 Kontakty na NBN steel, s.r.o. IČO: 25886568 739 08 Frýdek - Místek - Skalice 51 Česká republika Frýdek - Místek - Skalice 51, PSČ 73908 25.7.2001 51, Frýdek-Místek 738 01 51 NEOAD, Frýdek-Místek 739 08 Frýdek - Místek - Skalice 51, PSČ 739 08 Obory činností NBN steel, s.r.o. IČO: 25886568 provádění staveb, jejich změn aodstraňování 10.1.2005 montáž aopravy vyhrazených plynových zařízení 10.1.2005 zprostředkování služeb 10.1.2005 zprostředkování obchodu 10.1.2005 činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 10.1.2005 zámečnictví 25.7.2001 specializovaný maloobchod 25.7.2001 Vedení firmy NBN steel, s.r.o. IČO: 25886568 Frýdek - Místek - Skalice 51, PSČ 73908 Vlastníci firmy NBN steel, s.r.o. IČO: 25886568 Sbírka Listin NBN steel, s.r.o. IČO: 25886568 C 24311/SL 24 účetní závěrka [2015] vč.příl. Krajský soud v Ostravě 31.1.2016 2.2.2016 6 C 24311/SL 23 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Ostravě 13.6.2015 24.6.2015 2 C 24311/SL 22 účetní závěrka [2014] VZZ Krajský soud v Ostravě 13.6.2015 24.6.2015 2 C 24311/SL 21 účetní závěrka [2014] rozvaha Krajský soud v Ostravě 13.6.2015 24.6.2015 2 C 24311/SL 20 účetní závěrka [2013] rozvaha Krajský soud v Ostravě 7.6.2015 11.6.2015 2 C 24311/SL 19 účetní závěrka [2013] příloha Krajský soud v Ostravě 7.6.2015 11.6.2015 2 C 24311/SL 18 účetní závěrka [2013] VZZ Krajský soud v Ostravě 7.6.2015 11.6.2015 2 C 24311/SL 17 účetní závěrka r. 2011, vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 22.3.2013 26.3.2013 6 C 24311/SL 16 účetní závěrka r. 2012, vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 22.3.2013 26.3.2013 6 C 24311/SL 15 účetní závěrka r. 2010,vč. přílohy Krajský soud v Ostravě 14.11.2011 16.11.2011 6 C 24311/SL 14 účetní závěrka r. 2009, vč. příloh Krajský soud v Ostravě 6.1.2011 10.1.2011 6 C 24311/SL 13 účetní závěrka r. 2008 vč.příl. Krajský soud v Ostravě 25.3.2009 31.8.2009 30.9.2009 6 C 24311/SL 12 účetní závěrka r. 2007 vč. příloh Krajský soud v Ostravě 10.6.2008 17.6.2008 7 C 24311/SL 11 účetní závěrka r. 2006 Krajský soud v Ostravě 3.5.2007 25.5.2007 6 C 24311/SL 10 účetní závěrka r.2005 Krajský soud v Ostravě 31.3.2006 5.4.2006 0 C 24311/SL 9 účetní závěrka r. 2004 Krajský soud v Ostravě 4.4.2005 12.4.2005 6 C 24311/SL 8 notářský zápis NZ 1204/2004 vč. dod.SS Krajský soud v Ostravě 27.12.2004 12.1.2005 0 C 24311/SL 7 účetní závěrka r. 2003 Krajský soud v Ostravě 30.3.2004 1.4.2004 6 C 24311/SL 6 účetní závěrka r. 2002 Krajský soud v Ostravě 2.4.2003 4.4.2003 0 C 24311/SL 5 účetní závěrka r. 2001 Krajský soud v Ostravě 20.3.2002 22.3.2002 0 C 24311/SL 4 zakladatelské dokumenty spol. smlouva Krajský soud v Ostravě 23.10.2001 28.11.2001 0 C 24311/SL 3 souhlas druhého manžela Krajský soud v Ostravě 6.6.2001 11.6.2001 2.8.2001 0 C 24311/SL 2 podpisové vzory Krajský soud v Ostravě 2.5.2001 11.6.2001 2.8.2001 0 C 24311/SL 1 notářský zápis NZ 323/2001-SS Krajský soud v Ostravě 2.5.2001 11.6.2001 2.8.2001 0 Hodnocení NBN steel, s.r.o. Výpis dat pro firmu NBN steel, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy NBN steel, s.r.o., 25886568 na obchodním rejstříku výpis firmy NBN steel, s.r.o., 25886568 na živnostenském rejstříku výpis firmy NBN steel, s.r.o., 25886568 na Datových schránkách NBN steel, s.r.o. - 25886568 - Frýdek-Místek 51 NBN Project s.r.o. - 27943194 - Příbram , Svatohorská alej 548 NBN trade, spol. s r.o. - 63481651 - Rohatec , Hájenky 822/1 NBN ELEKTRONIK - zdravotnická technika spol. s r.o. - 44797435 - Praha , Lovosická 559/32 NBN Elektronik s.r.o. - 14501627 - Týn nad Vltavou , Na bojišti 257 NBN CONSULTING s.r.o. v likvidaci - 26214300 - Beřovice 6 NBN International,spol. s r.o. v likvidaci - 44004532 - Zlín NBN CAR, spol. s r.o. v likvidaci - 41197925 - Praha 6 , Maratonská

http://kraken.slv.cz/11Tdo1116/2009

11 Tdo 1116/2009 Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. dubna 2010 dovolání, které podal obviněný J. D. , státní občan Ruské federace,proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 6 To 17/2009, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 23/2008, a rozhodl t a k t o : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 45 T 23/2008, byl J. D. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák., za který byl podle § 250 odst. 4 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to notebooku zn. Toshiba Satelite 1400-103, externího modemu AnyData, Net USB Modem (ADU-E 100D) a datového nosiče zn. A Data. Podle § 55 odst. 5 tr. zák. propadlé věci připadly státu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto, že obviněný je povinen zaplatit na náhradě škody poškozenému V. A. P. částku 201 716 Kč, společnosti Monolit částku 2 272 400 Kč a společnosti Mašprom částku 1 022 580 Kč. Společnosti Techno Trade a Remputmaš byly s celými svými nároky na náhradu škody a poškození V. A. P. a společnost Mašprom se zbytky svých nároků odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle skutkových zjištění Městského soudu v Praze se obviněný dopustil trestné činnosti tím, že 1. v období od 8. 4. 2005 v P., s úmyslem se obohatit, se podílel na provozu internetové webové stránky www.importexint.com, na které jménem společnosti Importex International Corp. se sídlem 2120 Carey Ave, zastoupené ředitelem Karlem Bauerem, byly nabízeny dodávky různých strojů a zařízení, a poté po telefonických a e-mailových jednáních uzavřel za společnost Importex International Corp. dne 23. 6. 2005 smlouvu se soukromým podnikatelem V. A. P., na koupi automatické linky zn. Bosch 12/347 L s příslušenstvím v ceně 9 520 a dne 11.7.2005 další smlouvu na dodání stroje za částku 1 905 , ačkoli věděl, že žádné stroje nebudou dodány, nabídky jsou pouze předstírané a uvedené zboží neexistuje, přičemž zálohová platba měla být zaslána na účet vedený u Raiffeisenbank, a.s Praha, který dne 24. 5. 2005 založila přesně nezjištěná osoba vystupující pod jménem A. M. a poté, co poškozený V. A. P. dne 7. 7. 2005 zaslal na účet zálohu ve výši 4 760 a dne 15. 7. 2005 další platbu ve výši 1 905 , přesně nezjištěná osoba opětovně vystupující pod jménem A. M. ve dnech 8. 7. 2005 a 19. 7. 2005 příkazem peníze převedla na účet u FIO, Družstevní záložny vedený KB, a. s., Praha, který založil obžalovaný dne 14. 6. 2005 vystupující jako P. B., který tyto peníze v hotovosti dne 13. 7. a 22. 7. 2005, opětovně pod jménem P. B. vybral, žádné strojní zařízení nedodal a peníze použil pro svou potřebu, čímž V. A. P. způsobil škodu ve výši nejméně 201 716 Kč, 2. v přesně nezjištěnou dobu před 6. 2. 2006 v Praze, s úmyslem se obohatit, založil prostřednictvím internetu webovou stránku www.czechexportcom.com na které jménem společnosti Czech Export Company s. r. o. se sídlem v Prachaticích, ul. Kaštanova 23/1239, zastoupené jednatelem Lubošem Kapitánem, nabízel dodávku různých strojů a zařízení a posléze po telefonických a e-mailových jednáních uzavřel za společnosti Czech Export Company s. r. o. se společností Monolit s. r. o. se sídlem Cernigov, ul. Sevčenka 103, Ukrajina dne 6. 2. 2006 smlouvu na dodání obráběcího stroje zn. Škoda W 250 v ceně 199 200 a dne 7. 2. 2006 další smlouvu na dodání obráběcího stroje zn., Škoda W 200 v ceně 191 500 , ačkoli věděl, že žádné stroje nebudou dodány, nabídky jsou pouze předstírané, uvedené zboží neexistuje a skutečná společnost Czech Export company s. r. o. nevyvíjí v tomto směru žádné aktivity, přičemž zálohová platba měla být zaslána na účet vedený u Oberbank AG, a. s. Praha, který založil dne 17. 1. 2006 na žádost obžalovaného již odsouzený V. V., vystupující pod jménem A. M., pro společnost Czech Export Company Corp., se sídlem 2825 Julby, Wyoming 8255, USA a poté, co společnost Monolit zaslala požadované zálohy a to dne 13. 2. 2006 ve výši 60 000 a dne 14. 2. 2006 ve výši 20 000 , tyto peníze V. V., opětovně vystupující pod jménem A. M., ve dnech 15. 2. a 17. 2. 2006 vybral a předal obžalovanému za odměnu 10 000 Kč, žádný stroj nebyl dodán a peníze použil pro svou potřebu, čímž společnosti Monolit s.r.o. se sídlem Černigov, Ukrajina, způsobil škodu ve výši nejméně 2 272 400 Kč, 3. v přesně nezjištěnou dobu před 6. 2. 2006 Praze, s úmyslem se obohatit, založil prostřednictvím internetu webovou stránku www.czechexportcom.com, na které jménem společnosti Czech Export se sídlem v Prachaticích, ul. Kaštanova 23/1239 zastoupené jednatelem Lubošem Kapitánem, nabízel dodávku různých strojů a zařízení, po telefonických a e-mailových jednáních uzavřel za společnosti Czech Export Company s. r. o. se společností Mašprom se sídlem Novočerkask, Alexandrovskaja 91, Ruská Federace dne 6. 2. 2006 smlouvu na dodání obráběcího stroje zn. Škoda W 160 v ceně 120 000 , ačkoli věděl, že žádné stroje nebudou dodány, nabídky jsou pouze předstírané, uvedené zboží neexistuje a skutečná společnost Czech Export Company s.r.o. nevyvíjí v tomto směru žádné aktivity, přičemž zálohová platba měla být zaslána na účet vedený u Oberbank AG Praha, který dne 17. 1. 2006 na žádost obžalovaného založil již odsouzený V. V., vystupující pod jménem A. M., pro společnost Czech Export Company Corp., se sídlem 2825 Julby, Wyoming 82551, USA a poté, co společnost Mašprom zaslala na tento účet dne 10. 2. 2006 zálohu ve výši 36 000 , tyto peníze opětovně V. vystupující pod jménem A. M., na žádost obžalovaného ve dnech 15. 2, či 17. 2. 2006 za odměnu ve výši 10 000 Kč vybral, ačkoli žádný stroj nebyl dodán a předal obžalovanému, který je použil pro svou potřebu, čímž společnosti Mašprom se sídlem Novočerkask, Alexandrovskaja 91, Ruská Federace, způsobil škodu ve výši nejméně 1 022 580 Kč, 4. v přesně nezjištěnou dobu před 28. 6. 2006 v Praze, založil prostřednictvím internetu webovou stránku www.strojex.com, na které jménem společnosti Strojex s. r. o. se sídlem Strážnice, ul. Komenského 29, zastoupené jednatelem P. Z., nabízel dodávku různých strojů a zařízení, a posléze po telefonických a e-mailových jednáních uzavřel za společnost Strojex Spol. Corp. se společností Kalužský závod Remputmaš se sídlem Kaluga, Malinniki 21, Ruská federace, dne 28. 10. 2006 smlouvu o dodání vyvrtávacího stroje TOS model W 100A za částku 94 440 , ačkoli věděl, že žádné stroje nebudou dodány, nabídky jsou pouze předstírané, uvedené zboží neexistuje a skutečná společnost Strojex s. r. o. nevyvíjí v tomto směru žádné aktivity, přičemž zálohová platba měla být zaslána na účet vedený u eBanky, a. s. se sídlem Praha, který dne 24.4.2006 založila, na žádost obžalovaného, pro společnost Strojex Spol. Corp se sídlem 2120 Carey Ave., Cheyenne, Wyoming, 82001, USA již odsouzená N. K. pod jménem O. K., a poté, co společnost Remputmaš zaslala dne 8. 11. 2006 na tento účet zálohu ve výši 56 664 , tyto peníze K., opětovně vystupující pod jménem O. K., společně s obviněným V. dne 9. 11. 2006 vybrali, ačkoli žádný stroj nebyl dodán a peníze K. předala obžalovanému, který je použil (zřejmě chybí část textu), čímž společnosti Kalužský závod Remputmaš se sídlem Kaluga způsobili škodu ve výši nejméně 1 587 725 Kč, 5. v přesně nezjištěnou dobu před 28. 6. 2006 v Praze, založil prostřednictvím internetu webovou stránku www.strojex.com, na které jménem společnosti Strojex s. r. o. se sídlem Strážnice, ul. Komenského 29, zastoupené jednatelem Petrem Zemanem, nabízel dodávku různých strojů a zařízení, po telefonických a mailových jednáních uzavřel za společnost Strojex Spol. Corp. se společností Techno Trade se sídlem Moskva, Bratislavskaja 19, Ruská federace, dne 19. 10. 2006 smlouvu o dodání stroje Škoda W 200 za částku 94 440 , ačkoli věděl, že žádné stroje nebudou dodány, nabídky jsou pouze předstírané, uvedené zboží neexistuje a skutečná společnost Strojex s. r. o. nevyvíjí v tomto směru žádné aktivity, přičemž zálohová platba měla být odeslána na účet vedený u e-Banky, a. s. Praha, který dne 24. 4. 2006 založila na žádost obžalovaného pro společnost Strojex Spol. Corp. se sídlem 2120 Carey Aw. Cheyenne. Wyoming, 8200, USA, již odsouzená N. K. vystupující pod jménem O. K., a poté, co společnost Techno Trade zaslala dne 2. 11. 2006 na tento účet zálohu ve výši 42 327 , tyto peníze K., opětovně pod jménem O. K. a na žádost obžalovaného, společně s obviněným V. dne 13. 11. 2006 vybrali, čímž společnosti Techno Trade se sídlem Moskva, způsobili škodu ve výši nejméně 1 187 656 Kč, a téhož dne byli všichni tři obvinění zadrženi Policií ČR a peníze u nich byly zajištěny. Proti citovanému rozsudku podali obviněný a státní zástupce odvolání, která Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 6 To 17/2009, podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Přemysla Hokeho dovolání, kterým napadl zamítavé usnesení odvolacího soudu, a ve spojení s ním také rozsudek nalézacího soudu ve výrocích o vině, trestu a náhradě škody. Ohledně dovolacího důvodu odkázal na ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a uvedl, že v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu byly dány důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť ve věci rozhodoval vyloučený soudce, § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř., neboť obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo veřejném zasedání, a dále § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Ke všem dovolacím důvodům obviněný v úvodu svého obsáhlého dovolání uvádí, že se cítí naprosto nevinen, popsaných jednání se nedopustil, v řízení byla zkrácena jeho práva na obhajobu a zcela neadekvátním způsobem byly porušeny významné zásady trestního procesu. Již v době, kdy byl ve vazbě v L., skutečný pachatel kontaktoval poškozené telefonicky a e-mailem. Podle obviněného z provedeného dokazování vyplynulo, že původně spoluobviněný V. byl tou osobou, která vlastnila domény pod cizími jmény, zakládala bankovní účty a tedy to byl on, kdo uváděl poškozené v omyl. Dále obviněný naznačil své dovolací námitky, které pak zopakoval a rozvedl ve vztahu k jednotlivým dovolacím důvodům. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. obviněný namítl, že trestní stíhání bylo déle než rok (od jeho zahájení dne 13. 11. 2006 do rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2007) zcela účelově vedeno orgány činnými v trestním řízení v rámci Ústeckého kraje, ačkoli věc patřila do příslušnosti orgánů činných v trestním řízení hlavního města Prahy. K žádnému z důkazních prostředků získaných v přípravném řízení by nemělo být přihlíženo. Obviněný nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že je věcí vnitřního rozdělení kompetencí policie, který orgán bude činný, a ustanovení §§ 13 26 tr. ř. dopadají výhradně na místní příslušnost soudů. Dále obviněný namítá, že přípravné řízení bylo od počátku vedeno vyloučeným policejním vrchním komisařem kpt. Ing. Martinem Kotáskem. Obviněný toto namítal v přípravném řízení, avšak jím uváděné důvody nebyly akceptovány. Důvody pro jeho podjatost přitom spočívají v tom, že zahájil a vedl vyšetřování, ačkoli nebyla dána místní příslušnost orgánů činných v trestním řízení Ústeckého kraje, dále z jeho strany byla zkrácena práva obviněného na obhajobu, zejména právo na prostudování spisu podle § 166 tr. ř., právo obhájce na účast při výslechu spoluobviněného V., neumožnil obviněnému, aby byl znovu vyslechnut ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a činil procesní úkony, ačkoli se jednalo o nutnou obhajobu a obviněný nebyl řádně zastoupen obhájcem. Dále pak obviněný shledává pochybení na straně soudu prvního stupně v tom, že k jeho osobě nebylo přistupováno zcela nestranně a předsedkyně senátu JUDr. Pacholíková ve snaze jej odsoudit za každou cenu, byť neexistoval žádný relevantní důkaz, zejména proto, že se obviněný snažil využít všech opravných prostředků, které mu zákon poskytuje, nepostupovala zcela nestranně a byla vůči němu podjatá. Obviněný si jinak nedovede vysvětlit, že mu nebyly do dnešního dne doručeny protokoly z hlavního líčení ze dne 22. a 23. 12. 2008, ač o ně bylo řádně požádáno. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. obviněný namítl, že v době od 1. 2. do 25. 6. 2007 nebyl řádně zastoupen advokátem. Jednalo se o případ nutné obhajoby ve smyslu § 36 tr. ř. Na č. l. 164 založená kopie plné moci ze dne 16. 3. 2005 však v žádném případě nemohla založit vztah ve smyslu § 33 odst. 1 tr. ř. tak, aby se Mgr. Dokládal stal obhájcem obviněného pro nesplnění základní a zásadní povinnosti předložit originál (nebo ověřenou kopii) plné moci. Obviněný dále konstatuje, že tato plná moc byla výhradně použitelná v extradičním řízení z ČR do Ruské federace na základě smlouvy o právní pomoci uzavřené mezi obviněným a Mgr. Petrem Dokládalem. Dále je proto nepoužitelná v jakémkoli jiném řízení. V čl. 7 smlouvy je také ujednáno, že klientský smluvní vztah skončí provedením všech úkonů souvisejících s extradicí, tedy dnem 10. 10. 2005. Navíc v jiném řízení Mgr. Dokládal deklaroval ukončení právního zastoupení přímo svým podpisem na plné moci. Dále obviněný v této části namítá, že jeho dalšímu obhájci JUDr. Čechovi nebylo umožněno, aby se účastnil výslechu spoluobviněného V. Dne 17. 9. 2007 se tento obhájce účastnil výslechu spoluobviněného V., přičemž požádal o přerušení a dokončení výslechu v jiný den z důvodu kolize s úkony obhajoby v jiné věci. Současně také požádal, aby ve výslechu nebylo pokračováno v následující den, z důvodu kolize s hlavním líčením v jiné trestní věci. Přesto dne 17. 9.2007 obdržel obhájce od vrchního komisaře faxovou zprávu se sdělením, že ve výslechu bude pokračováno dne 18. 9. 2007 v 9.00 hodin s ohledem na lhůty vazebního vyšetřování. V této situaci už ani nebylo možno zajistit případnou substituci jiným advokátem. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněný namítl, že Městský soud v Praze se opírá o listiny, které nebyly jako důkaz v trestním řízení proti dovolateli vůbec provedeny. Obviněný toto podrobně rozepsal ve svém odvolání, přičemž Vrchní soud v Praze na jeho námitky nijak nereagoval. Dále pak obviněný namítá, že svědkyně N. K. byla dne 14. 12. 2006 zcela bezdůvodně vyslechnuta v jeho nepřítomnosti a on jí mohl klást otázky pouze prostřednictvím předsedkyně senátu, zatímco v té době spoluobviněný V. byl v jednací síni přítomen. Obviněný poukázal na to, že její výpověď mohla být ovlivněna mileneckým poměrem se svědkem V. a také znalostmi o obsahu spisu, neboť svědkyně K. i svědek V. jako dříve spoluobvinění do spisu mohli volně nahlížet. Podle obviněného také nelze přehlédnout, že nalézací soud se ve svých skutkových zjištěních odvolává na časopis Myslivost, ohledně kterého není vůbec zřejmé, jak se do spisu dostal, proto nemůže být jako důkaz použitelný. Evidentním pochybením nalézacího soudu podle obviněného také je, že na str. 45 rozsudku řeší otázku shodnosti podpisu v pasu a na smlouvě bez znaleckého zkoumání, ale vkládá do úředního rozhodnutí vlastní domněnky. Z uvedeného pak obviněný vyvozuje, že musela proběhnout nějaká jednání mimo hlavní líčení nebo nějaký úkon ad hoc bez přítomnosti stran. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítl, že soud dospěl k závěru o jeho vině všemi pěti skutky, ačkoli neexistuje jediný přímý důkaz, že by se na nich nějakým konkrétním jednáním podílel. Soud proto vycházel z řady nepřímých důkazů, avšak řada z nich je nepoužitelná, protože byly získány postupem, který odporuje zákonu. Řadu dalších provedených důkazů pak soud nesprávně hodnotil. Zde obviněný opět v podrobnostech odkazuje na své odvolání. Z popisu jednotlivých skutků navíc podle obviněného nelze dovodit naplnění subjektivní stránky ve formě přímého úmyslu, ale především ani to, že to byl právě obviněný, kdo tato jednání spáchal. Obviněný dále soudům vytýká, že se nezabývaly otázkou, zda nemohl být pravým pachatelem, který nebyl dopaden, použit jako živý nástroj, neboť jeho specifický úmysl ve smyslu subjektivní stránky není soudy ani tvrzen, natož naplněn a prokázán. Stejně tak se ani jeden ze soudů nezabýval otázkou, zda se nemohlo jednat o případ skutkového omylu. Nakonec obviněný s ohledem na judikaturu, kterou ve svém dovolání cituje, shrnul, že jeho jednání úmyslně poškodit a obohatit se na úkor konkrétních poškozených nelze dovodit. Je totiž třeba, aby to bylo právě pachatelovo jednání, které vyvolává v nějakém jiném subjektu onu mylnou představu, což však v provedeném řízení prokázáno nejen že nebylo, ale bylo prokázáno, že se toho musel dopouštět někdo jiný . Závěrem svého dovolání proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 6 To 17/2009, tak i rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 45 T 23/2008, ze dne 23. 12. 2008, a přikázal jinému věcně příslušnému senátu Městského soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten po stručném shrnutí obsahu obviněným podaného dovolání k námitkám obviněného vztaženým k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. uvedl, že zcela mimo možnosti tohoto dovolacího důvodu zůstávají námitky obviněného, že ve věci byl činný místně nepříslušný orgán. Podřadit je pod něj možné pouze námitku, že důvody vyloučení byly dány na straně předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr. Dany Pacholíkové. Identickou námitku přitom obviněný uplatnil už v řízení před soudem prvního stupně, přičemž o ní bylo negativně rozhodnuto. Obviněný přitom ke své námitce nepřipojuje žádné závažné a konkrétní skutečnosti, pouze obecně tvrdí, že u jmenované soudkyně shledává snahu jej odsoudit za každou cenu a dále že mu nebyly doručeny protokoly z hlavních líčení. Naznačená tvrzení ovšem zjevně závěr o důvodnosti vyloučení této soudkyně založit nemohou. K námitkám obviněného vztaženým k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. pak státní zástupce uvedl, že u obviněného byl dán důvod nutné obhajoby. V této souvislosti obviněný písemně požádal o výkon obhajoby Mgr. Dokládala, který se jí ujal a po jistou dobu ji, za vědomí a akceptace obviněného, vykonával. K tomu doložil kopii generální plné moci dříve vystavené obviněným. Státní zástupce tedy zhodnotil, že obviněný po danou dobu obhájcem v souladu se svojí vůlí zastupován byl. Po formální stránce sice mohla být tato skutečnost v rámci spisové dokumentace lépe zadokumentována,ovšem dokumentace je jen odrazem určitého reálně existujícího vztahu mezi klientem a advokátem, jenž byl v daném případě mezi obviněným a Mgr. Dokládalem založen a navenek projeven. V zásadě přisvědčit by bylo možné tvrzení obviněného, jež se týkalo okolností, za kterých byl stanoven termín pokračování ve výslechu spoluobviněného V. V., a které znemožňovaly tehdejšímu obhájci obviněného JUDr. Josefu Čechovi účast na tomto úkonu. Státní zástupce však má za to, že předmětná argumentace nemůže výše uvedený dovolací důvod naplnit. Jeho existence není dána při každém porušení práva na obhajobu, ale pouze v případech zvlášť závažných, definovaných tím způsobem, že obviněný v rozporu se zákonnými pravidly nebyl zastupován obhájcem. Naznačené pochybení, jehož podstatou je stanovení neadekvátního termínu pokračování ve výslechu spoluobviněného (jenž byl navíc následně před soudem prvního stupně za účasti obviněného i jeho obhájce vyslechnut opětovně), takovým závažným porušením není. K námitkám obviněného vztaženým k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. státní zástupce uvedl, že ve vztahu k tomuto dovolacímu důvodu je z námitek uvedených obviněným relevantně uplatněna pouze ta, že mu mělo být v rozporu se zákonem znemožněno zúčastnit se výslechu svědkyně N. K. v hlavním líčení. K tomu státní zástupce uvádí, že svědkyně byla manželkou obviněného a v předmětném řízení vystupovala dříve jako spoluobviněná a existovalo rovněž podezření, že se obviněný pokoušel ovlivnit její výpověď. Za takových okolností byl namístě postup podle § 209 odst. 1 tr. ř. Právo obviněného na obhajobu přitom bylo zcela zachováno tím, že po návratu do soudní síně mu byla výpověď svědkyně reprodukována ze zvukového záznamu a bylo mu umožněno prostřednictvím předsedkyně senátu položit svědkyni otázky. Celého výslechu se navíc účastnil obhájce obviněného. Spoluobviněného V. se důvody užití postupu podle § 209 odst. 1 tr. ř. nijak netýkaly, proto mohl v soudní síni zůstat. I tuto argumentaci shledal proto státní zástupce zjevně neopodstatněnou. K námitkám obviněného vztaženým k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce uvedl, že pokud jde o argumentaci obviněného, že se posuzovaného jednání vůbec nedopustil, tato se zcela míjí s uplatněným dovolacím důvodem. Dále obviněný napadá i popis skutkového děje, který podle něj neobsahuje vyjádření všech znaků skutkové podstaty a nelze z něj ani dovodit potřebnou míru společenské nebezpečnosti. Obviněný však tuto námitku nijak blíže nekonkretizuje, proto je podle státního zástupce třeba jen obecně uvést, že předmětný popis skutku dostatečně předkládá vyjádření podvodného jednání obviněného, což státní zástupce blíže rozvedl. Je podle něj namístě dovodit i naplnění materiální stránky trestného činu. V závěru proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné a toto rozhodnutí učinil podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Současně státní zástupce neshledal důvod k obviněným navrhovanému postupu podle § 265o odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací(§ 265c tr. ř.) nejprve zjistil, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.]. Obviněný označuje jako dovolací důvod ustanovení § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující: Podle citovaného ustanovení lze dovolání podat, jestliže ve věci rozhodl vyloučený orgán. Tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta. Naplnění uvedeného dovolacího důvodu je tedy podmíněno kumulativním splněním dvou podmínek, a to že ve věci rozhodl vyloučený orgán, a že tato okolnost nebyla dovolateli známa již v původním řízení, anebo pokud mu byla známa, byla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta. Dovolatel, jinými slovy, nemůže namítat podjatost soudce, který ve věci rozhodoval, až v dovolacím řízení, věděl li o této skutečnosti již dříve. K tomu je třeba ještě v obecné rovině dodat, že musí jít o orgán, který je nejen z řízení vyloučen, ale který také v dané věci rozhodl, tj. vydal rozhodnutí, jež je napadeno dovoláním opřeným o tento dovolací důvod. K naplnění tohoto dovolacího důvodu tedy nestačí, že byla kterákoli z osob podílejících se na řízení vyloučena, třebaže učinila jiná než meritorní rozhodnutí (viz. Šámal, P. a kol., Trestní řád. Komentář. II. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck 2008, s. 2083-2084). Z toho je patrné, že se v rámci daného dovolacího důvodu nelze zabývat otázkou údajné podjatosti policejního vrchního komisaře kpt. Ing. Martina Kotáska (na okraj lze dodat, že by důvodem pro vyloučení orgánu z vykonávání úkonů trestního řízení ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. v žádném případně nemohla být chybně stanovená místní příslušnost). Tím spíše se v rámci tohoto, ale ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř., nelze zabývat otázkou místní příslušnosti orgánů činných v trestním řízení. Výše uvedenému dovolacímu důvodu odpovídá pouze námitka obviněného, v rámci které tvrdí podjatost předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr. Dany Pacholíkové, a to s obecným odůvodněním, že ve snaze odsoudit jej za každou cenu nepostupovala vůči jeho osobě nestranně, a dále s odůvodněním, že mu nebyly doručeny vyžádané protokoly z hlavních líčení. Předně je třeba zdůraznit, že je věcí obviněného (resp. jeho obhájce), aby na dovolací důvod nejen formálně poukázal, ale také jej řádně odůvodnil námitkami, které mu věcně odpovídají. Pouze na základě těchto námitek pak dovolací soud může přezkoumávat napadené rozhodnutí. To vyplývá z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku. Jelikož může být výše citovaný dovolací důvod naplněn, jak bylo vyloženo, pouze při kumulativním splnění dvou podmínek, je na obviněném, aby také naplnění obou těchto podmínek řádně a konkrétně odůvodnil, tedy aby vysvětlil, jaké mají být důvody vyloučení soudce z projednávání věci, a proč se o těchto skutečnostech dozvěděl až po rozhodnutí ve druhém stupni, neboť není zpravidla v možnostech dovolacího soudu zjišťovat, kdy se obviněný konkrétní údaje dověděl, pokud to není z jejich charakteru přímo patrné, eventuelně aby uvedl, pokud tak učinil, kdy a jak uplatnil v předchozím řízení námitku podjatosti. Ostatně obviněný si je zpravidla vědom toho, zda již v předchozím řízení namítal vyloučení toho kterého orgánu. Na druhou stranu pro dovolací soud, pokud by to chtěl s jistotou vyloučit, by zjišťování této skutečnosti při rozsáhlosti spisového materiálu jako v tomto případě znamenalo značné obtíže. Obviněný J. D. ovšem ve svém dovolání neříká, zda a kdy namítal vyloučení předsedkyně senátu JUDr. Dany Pacholíkové z projednávání věci. Nejedná se přitom zjevně ani o situaci, kdy by se obviněný o důvodech vyloučení dověděl až po rozhodnutí ve druhém stupni. Státní zástupce v této souvislosti upozornil, že obviněný namítal podjatost předsedkyně senátu JUDr. Pacholíkové v dřívějším řízení, přičemž o ní bylo negativně rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 45 T 20/2007 (založeno na č. l. 3159 spisu vedeného pod sp. zn. 45 T 20/2007). Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že trestní věc obviněného D. byla Městskému soudu v Praze postoupena na základě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2007, sp. zn. 5 Ntd 17/2007. Dne 17. 1. 2008, kdy obviněný při svém výslechu (na č. l. 3139 téhož spisu) vznesl námitku podjatosti předsedkyně senátu, se jednalo o první kontakt předsedkyně i členů senátu s obviněným. Předsedkyně senátu do té doby obviněného neznala. Na její straně nebyl zjištěn ani žádný poměr k projednávané věci nebo k osobám vyjmenovaným v § 30 odst. 1 tr. ř. Je zřejmé, že se nejedná o totožnou námitku podjatosti s tou, kterou obviněný nyní v rámci dovolacího řízení uvádí, neboť nyní odůvodňuje údajnou podjatost JUDr. Pacholíkové skutečnostmi, které měly nastat až později v průběhu řízení před soudem prvního stupně. V odvolacím řízení ovšem obviněný, alespoň podle obsahu odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, nenamítal, že by JUDr. Pacholíková měla být z projednávání věci vyloučena, přitom okolnosti, kterými obviněný odůvodnil tuto svou námitku, mu vzhledem ke své povaze musely být v tu dobu známy. V daném případě tedy lze mít za to, že nebyla naplněna druhá podmínka uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr.ř., neboť obviněný nenamítal před rozhodnutím orgánu druhého stupně, že JUDr. Pacholíková je z projednávání vyloučena na základě těch tvrzení, která uplatnil nyní v dovolacím řízení. Kromě výše uvedeného se pak lze ztotožnit i s názorem státního zástupce v tom smyslu, že obviněným uváděné důvody by zjevně nemohly způsobit vyloučení předsedkyně senátu z projednávání věci. Obviněný také označuje jako dovolací důvod ustanovení § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující: Tento důvod je dán, pokud obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, tedy pokud obviněný nebyl zastoupen obhájcem, přestože byl dán důvod nutné obhajoby (např. podle § 36 tr. ř.). Tento dovolací důvod však nenaplňuje jakékoliv porušení práva na obhajobu. Jestliže obviněný po určitou část řízení neměl obhájce, ačkoliv ho měl mít, pak je tento dovolací důvod dán jen tehdy, pokud orgány činné v trestním řízení v této době skutečně prováděly úkony trestního řízení směřující k vydání meritorního rozhodnutí napadeného dovoláním (srov. č. 48/2003 Sb. rozh. tr.). Z toho plyne, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán pouze v těch případech, kdy skutečnost, že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho mít měl, mohla mít faktický dopad na vydání meritorního rozhodnutí napadeného dovoláním (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2007, sp. zn. 11 Tdo 1061/2006). Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, na pozorování ve zdravotnickém ústavu, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům, je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena nebo jde-li o řízení proti uprchlému. Stejně tak musí mít obviněný obhájce tehdy, koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let (§ 36 odst. 1 až 3 tr. ř.). Je zřejmé, že u obviněného se jednalo o případ nutné obhajoby. V této souvislosti obviněný namítl, že v době od 1. 2. do 25. 6. 2007 nebyl řádně zastoupen advokátem, neboť kopie plné moci ze dne 16. 3. 2005 v žádném případě nemohla založit vztah ve smyslu § 33 odst. 1 tr. ř. Dále konstatuje, že tato plná moc byla výhradně použitelná v extradičním řízení z ČR do Ruské federace na základě smlouvy o právní pomoci. V čl. 7 této smlouvy je také ujednáno, že klientský smluvní vztah skončí provedením všech úkonů souvisejících s extradicí, tedy dnem 10. 10. 2005. Mgr. Dokládal navíc v jiné trestní věci deklaroval ukončení právního zastoupení přímo svým podpisem na plné moci. Touto námitkou obviněného se zabýval již nalézací soud (s. 37 rozsudku) a odvolací soud (s. 6 usnesení). Předně je třeba říci, že vztah mezi obviněným a jeho obhájcem skutečně nebyl založen kopií plné moci, jak upozorňuje obviněný. Tato kopie představuje pro orgány činné v trestním řízení doklad existence uvedeného vztahu. Trestní řád přitom nestanoví, jak má být existence tohoto vztahu osvědčena. Z předmětné kopie plné moci je přitom patrné, že obviněný udělil Mgr. Dokládalovi dne 16. 3. 2005 tzv. generální plnou moc, tedy plnou moc vztahující se i na obhajobu v trestním řízení. Současně na této na č. l. 164 spisu založené kopii není uvedeno, že by plná moc měla být odvolána. Nevzbuzovala tedy žádné pochybnosti v tom směru, že by obviněný neměl být řádně zastoupen. Z obsahu spisu vyplývá, že obviněnému byl nejprve dne 13. 11. 2006 ustanoven obhájcem JUDr. Jan Diák. Dne 1. 2. 2007 se pak k vrchnímu komisaři kpt. Ing. Kotáskovi dostavil Mgr. Petr Dokládal, který předložil výše zmíněnou kopii generální plné moci ze dne 16. 3. 2005 a sdělil, že přebírá obhajobu obviněného. Požádal a následně převzal kopii vyšetřovacího spisu. Dále je pak na č. l. 171 spisu založeno sdělení Mgr. Dokládala, že mu obviněný dne 25. 6. 2007 odvolal předmětnou generální plnou moc ze dne 16. 3. 2005. Dále je ze spisu patrné, že dne 23. 6. 2007 udělil obviněný plnou moc JUDr. Jiřímu Císaři. V souvislosti s touto námitkou poukazuje Nejvyšší soud na právní názor vyslovený ve svém rozhodnutí ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, podle kterého opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v průběhu řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. . Touto námitkou obviněného se zabýval již nalézací soud (s. 37-38 rozsudku) a odvolací soud (s. 6 usnesení), přitom nalézací soud tak učinil velmi pečlivě a podrobně se s ní vypořádal. Vyžádal si k tomuto účelu mimo jiné originál plné moci a vyjádření Mgr. Dokládala, který sdělil, že byl obviněným o obhajobu v projednávané věci písemně požádán a zúčastnil se řady procesních úkonů, včetně výslechů samotného obviněného, aniž by obviněný cokoli namítal. Obviněný pak po seznámení s vyjádřením obhájce uvedl, že si byl vědom toho, že obhájce nemá platnou plnou moc, ale záměrně jej nechal, aby ho hájil s vědomím, že se jedná o pochybení orgánů činných v trestním řízení (více viz rozsudek nalézacího soudu, protokol o hlavním líčení ze dne 19. 12. 2008, s. 18 19, č. l. 390 391, s. 30 na č. l. 402). Jak je patrné, v dovolání obviněný nijak nereagoval na tyto závěry nalézacího soudu ani na obdobné závěry soudu odvolacího, nýbrž uplatnil námitku v nezměněné podobě tak, jak ji uplatňoval již před soudem prvního stupně. Nejvyšší soud má ovšem za to, že soudy se v předchozím řízení plně vypořádaly s touto námitkou obviněného a na jejich závěry odkazuje. Navíc připomíná, že ač je právo obviněného na obhajobu významnou součástí jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, má i toto své limity v tom směru, že nelze připustit jeho zneužívání, jak se o to zřejmě obviněný pokusil. Obviněný také v této části namítá, že jeho dalšímu obhájci JUDr. Čechovi nebylo umožněno, aby se účastnil výslechu spoluobviněného V. Zde se jedná opět o námitku, kterou obviněný uplatnil již v odvolacím řízení, přičemž v dovolání na závěry odvolacího soudu nijak nereagoval, ale uplatnil tuto námitku s obdobnou argumentací, jako ve svém odvolání. Odvolací soud přitom sice této námitce obviněného přisvědčil s tím, že k výslechu spoluobviněného V. ze dne 18. 9. 2007 nelze přihlédnout, uzavřel však, že V. V. zopakoval svá tvrzení v rámci výslechů u hlavního líčení a tato procesní vada nemá tedy jakýkoliv vliv na správnost hodnocení důkazů soudem prvního stupně. Podle názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného např. v usnesení ze dne 19. 11. 2002, sp. zn. 11 Tdo 636/2002, nebo v usnesení ze dne 17. 11. 2003, sp. zn. 11 Tdo 1286/2003, dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. dopadá nejen na případy, kdy obviněný obhájcem v řízení, ve kterém jsou dány podmínky nutné obhajoby, formálně vůbec zastoupen není, ale pokrývá i případy, kdy sice obviněný obhájce má, ale orgány činnými v trestním řízení nejsou plněny zákonné povinnosti z této situace vyplývající, jež mají obhájci umožnit, aby svá zákonná oprávnění a povinnosti plnil. I zde jde totiž o situaci, kdy obviněný v řízení obhájce nemá, neboť jej v daném úseku řízení v důsledku pochybení orgánu činného v trestním řízení neobhajuje. Je také vhodné připomenout, že citovaný dovolací důvod je jedním z mechanismů sloužících k ochraně ústavně a mezinárodními smlouvami zaručeného práva obviněného na obhajobu (viz čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Nejvyšší soud v minulosti také v usnesení ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. 7 Tdo 803/2007, judikoval, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. není naplněn za situace, kdy ačkoli se jednalo o případ nutné obhajoby, obviněný neměl obhájce po určitou dobu v přípravném řízení a v této době byl vyslechnut jeden ze svědků, byl tento svědek opětovně vyslechnut v průběhu hlavního líčení, u něhož již obviněný obhájcem zastoupen byl, přičemž podkladem pro meritorní rozhodnutí se stal výslech tohoto svědka provedený v hlavním líčení. V nyní projednávané věci soud prvního stupně citoval v rozsudku ze všech výpovědí V. V., tedy včetně protokolu o pokračování ve výslechu ze dne 18. 9. 2007. Porovnáním s výpovědí jmenovaného v hlavním líčení je však patrné, jak ostatně konstatoval i odvolací soud, že V. V. vypovídal v podstatě shodně. Nalézací soud zde na str. 12 podává podstatný obsah protokolů o výslechu jmenovaného v přípravném řízení ve dnech 17. a 18. 9. 2007, přičemž je třeba podotknout, že dne 17. 9. 2007 obhájce obviněného při výslechu přítomen byl. Na str. 15 je pak uveden podstatný obsah výpovědi V. V. u hlavního líčení, který se od výpovědi z přípravného řízení liší v podstatě jen v tom, že je rozsáhlejší a tedy podrobnější. Jedinou informací, kterou nalézací soud zjistil z výpovědi V. V. v přípravném řízení, kterou (podle obsahu odůvodnění rozsudku) nezjistil také z jeho výpovědi u hlavního líčení, je údaj, že za uskutečnění výběru peněz z bankovního účtu vedeného na jméno A. M.(který předtím na žádost obviněného založil) obdržel od obviněného odměnu ve výši 10 000 Kč. Toto skutkové zjištění se pak objevilo v popisu skutku ve výroku rozsudku nalézacího soudu pod body 2 a 3. Zde se ovšem jedná o údaj, který sloužil spíše pro dokreslení skutkového děje, nejde o vyjádření znaku skutkové podstaty. Jak Nejvyšší soud následně zjistil z protokolu o hlavním líčení ze dne 19. 6. 2008, str. 32 (č. l. 609 spisu vedeného pod sp. zn. 45 T 20/2007),uvedl V.V. tuto okolnost při svém výslechu v hlavním líčení rovněž. Ačkoli tedy formálně došlo k pochybení v postupu policejního orgánu a potažmo i nalézacího soudu, který protokol z 18. 9. 2007 ve svém rozsudku cituje, tedy z něj vycházel, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není namístě uplatnit formalistický přístup, neboť tato vada byla zhojena zopakováním výslechu V.V. u hlavního líčení za účasti obhájce i samotného obviněného, kterým bylo umožněno klást otázky a následně se i vyjádřit, s tím, že V. V. v hlavním líčení vypovídal shodně jako při předmětném výslechu v přípravném řízení, tedy nalézací soud z vadně provedeného výslechu nezjistil žádné rozhodující skutečnosti. Obviněný dále namítá naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující: Z námitek, které obviněný citovanému dovolacímu důvodu podřadil, je relevantní pouze ta, kterou namítá, že svědkyně N. K. byla dne 14. 12. 2006 zcela bezdůvodně vyslechnuta v jeho nepřítomnosti a on jí mohl klást otázky pouze prostřednictvím předsedkyně senátu, zatímco v té době spoluobviněný V. byl v jednací síni přítomen, neboť ustanovení § 209 odst. 1 tr. ř. je jedním z ustanovení, která upravují podmínky, za nichž lze konat hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného. Ostatní námitky se týkají provádění a hodnocení důkazů, tedy neodpovídají tomuto ani jinému dovolacímu důvodu, navíc jsou zčásti formulovány velmi obecně. Podle protokolu o hlavním líčení ze dne 2. 7. 2008, str. 7, požádala N. K. před svým výslechem o postup podle § 209 odst. 1 tr. ř. z toho důvodu, že v současné době jsou vztahy mezi ní a obž. D. napjaté, obžalovaný jí ve svých písemnostech z věznice naznačuje výhrůžky a rovněž jeho rodina z Ruska na ni vyvíjí nátlak v souvislosti s návrhem na rozvod manželství a společným dítětem . K dotazu předsedkyně senátu pak svědkyně mimo jiné uvedla, že když byla ve vazbě, kontaktoval ji obviněný a říkal jí, co má říkat. V dopisech, které jí psal z vazby, byly i určité návody, jak má vypovídat. Následně předsedkyně senátu vykázala obviněného ze soudní síně. Na žádost obviněného pak opětovně shodně rozhodl senát. Poté byla svědkyně K. vyslechnuta předsedkyní senátu. Hlavní líčení pak bylo na 15 minut přerušeno. Dále byl obviněnému přehrán záznam výslechu svědkyně a bylo mu umožněno svědkyni položit otázky prostřednictvím předsedkyně senátu. Poté byl obviněný znovu vykázán a svědkyně jeho otázky zodpověděla. Když byl obviněný znovu přiveden do jednací síně, bylo mu předsedkyní senátu sděleno, že nedopatřením nebylo zaznamenáno, na které zvukové stopě se výslech (odpovědi na jeho otázky) svědkyně nahrával, bude mu proto přehrán později. S odpověďmi svědkyně na své otázky byl obviněný seznámen při hlavním líčení konaném následujícího dne, tedy 3. 7. 2008. Bylo mu také umožněno se vyjádřit, čehož využil. V popsaném postupu neshledal Nejvyšší soud žádné pochybení. Ačkoli to není v protokolu výslovně uvedeno, je zřejmé, že obviněný byl z jednací síně vykázán z obavy, že svědkyně by v jeho přítomnosti nevypověděla pravdu, případně nebyla schopna vypovídat vůbec, neboť i když svědkyně zmínila výhrůžky ze strany obviněného, nebyla zjištěna konkrétní hrozba újmou na zdraví, smrtí nebo jiným vážným nebezpečím. Pro obavu, že svědkyně v přítomnosti obviněného nevypoví pravdu, svědčí i fakt, že svědkyně byla manželkou obviněného, přičemž byli v rozvodovém řízení, dříve byla ve věci spoluobviněnou, a V. V. ve své výpovědi zmiňoval její závislost na manželovi. V neposlední řadě je třeba upozornit na to, že výpověď svědkyně K. zdaleka nebyla jediným usvědčujícím důkazem. Ačkoli tedy v obecné rovině platí, že právo obviněného osobně se zúčastnit řízení před soudem je považováno za základní prvek práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., ve znění č. 41/1996 Sb. a č. 243/1998 Sb.), v tomto konkrétním případě nebylo ze strany soudu porušeno, neboť zde byl důvod pro postup podle § 209 odst. 1 tr. ř. a tento postup byl ze strany soudu dodržen. Konečně obviněný označuje jako dovolací důvod také ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující. Podle citovaného ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění, ke kterým dospěly soudy v předchozím řízení, a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. Zde totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotně právní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v nesprávné aplikaci normy hmotného práva tím, že soud buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení § 265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení § 265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští. Tak je tomu i v případě převážné části námitek, které obviněný tomuto dovolacímu důvodu podřadil, neboť jimi (navíc značně nekonkrétně) napadá postup při provádění důkazů, jejich hodnocení a z nich vyvozené skutkové závěry. Citovanému dovolacímu důvodu je možno s jistou dávkou tolerance podřadit námitky, jimiž obviněný (rovněž nekonkrétně) vytýká napadeným rozhodnutím, že z popisu jednotlivých skutků nelze dovodit naplnění subjektivní stránky ve formě přímého úmyslu, a že se soudy nezabývaly otázkou, zda nemohl být pravým pachatelem, který nebyl dopaden, použit jako živý nástroj, neboť jeho specifický úmysl ve smyslu subjektivní stránky není soudy ani tvrzen, natož naplněn a prokázán. Stejně tak se ani jeden ze soudů nezabýval otázkou, zda se nemohlo jednat o případ skutkového omylu. V případě poslední z námitek obviněný vůbec nezmiňuje, v čem by měl skutkový omyl spočívat. Pakliže však po skutkové stránce tomu nic nenasvědčovalo, nebylo ani namístě, aby se soud takovou variantou zabýval. Totéž lze říct o námitce, že obviněný mohl být použit jako živý nástroj. Navíc to obviněný ani netvrdí, pouze vytýká soudům, že se touto variantou nezabývaly. Co se týká popisu skutkových okolností vyjadřujících úmysl obviněného, neshledal Nejvyšší soud ani v tomto směru v rozsudku nalézacího soudu podstatné nedostatky. V prvních třech bodech rozsudku je výslovně uvedeno, že obviněný jednal v úmyslu se obohatit. Ve všech pěti bodech je pak popsána vědomostní složka subjektivní stránky obviněného spočívající v podstatě v tom, že jednal způsobem v rozsudku popsaným přesto, že si byl vědom toho, že žádné stroje nebudou dodány, nabídky jsou pouze předstírané a uvedené zboží neexistuje . Určitý nedostatek popisu subjektivní stránky lze tedy shledat v bodech 4 a 5 výroku, ve spojení s odůvodněním však lze říci, že subjektivní stránka je z rozsudku dostatečně zřejmá. Již ze samotného popisu jednání je patrné, že se po subjektivní stránce u obviněného těžko mohlo jednat o cokoli jiného, než úmysl. Obviněný se k žádné části jednání nepřiznal a z jeho výpovědi tak nelze subjektivní stránku dovodit. V takovém případě se subjektivní stránka dovozuje z objektivních okolností, zejména z jednání obviněného, které je v rozsudku podrobně popsáno. Pod body 4 a 5 popisu skutku popsané jednání je principielně stejné jako jednání popsané pod body 1 až 3. Ve všech případech šlo, jak uvádí v odůvodnění rozsudku soud prvního stupně, o to, že obviněný předstíral jménem existujících českých firem dodávku neexistujících strojů a zařízení a uzavíral fiktivní smlouvy s úmyslem se obohatit na úkor odběratelských společností . Samotný soud prvního stupně tak v odůvodnění svého rozhodnutí určitým způsobem kompenzoval nedostatek bodů 4 a 5 popisu skutku. Soud prvního stupně na str. 62 rozsudku uvádí mimo jiné i to, že je nepochybné, že měl (obviněný) celou věc pečlivě naplánovanou a zorganizovanou, neboť pracoval s doklady, jež neodpovídaly skutečnosti, a s množstvím telefonů a bankovních účtů, které potřeboval pro to, aby nikde nefigurovalo jeho jméno a aby co nejvíc znemožnil své odhalení. Takové jednání si těžko lze představit v jiné než úmyslné formě. Na okraj Nejvyšší soud ještě poznamenává k vyjádření státního zástupce, že obviněný ve svém dovolání nevytýká napadeným rozhodnutím, že by v jeho případě nebyla naplněna materiální stránka, tedy že by jeho jednání nedosahovalo potřebného stupně společenské nebezpečnosti. Oproti tomu je obviněný přesvědčen o zcela zásadním a extrémním rozporu skutkových zjištění oproti provedenému dokazování . K tomu Nejvyšší soud nad rámec toho, co bylo výše v obecné rovině k uplatněnému dovolacímu důvodu řečeno, dodává, že obviněný tuto námitku také řádně nekonkretizoval, neboť v podstatě napadá celý proces dokazování tvrzeními, že řada důkazů není použitelná, neboť byly získány postupem odporujícím zákonu, řadu dalších důkazů soud nesprávně hodnotil apod. Dovolatel ostatně ve svém opravném prostředku vícekrát hovoří o nezákonně získaných důkazech, přičemž však toto tvrzení nekonkretizuje, mimo námitky týkající se časopisu Myslivost, se kterou se beze zbytku vypořádal již nalézací soud. Nadto nejvyšší soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu České republiky, např. usnesení ze dne 9. 10. 2007, sp. zn. I. ÚS 1692/07, v němž jmenovaný soud konstatoval, že Nejvyšším soudem vyslovený závěr na dosah dovolacího důvodu zakotveného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odpovídá ustálenému judiciálnímu výkladu, který byl ze strany Ústavního soudu opakovaně při posouzení jeho ústavnosti akceptován, a to nejen v rozhodnutích, na něž odkázal dovolací soud (srov. např. i usnesení sp. zn. III. ÚS 282/03). Totéž Ústavní soud konstatoval v usnesení ze dne 5. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 3272/07, v němž ještě dodal: Ústavní soud se proto ztotožňuje se stanoviskem Nejvyššího soudu, podle kterého dovolací námitky, které se týkají skutkových zjištění a hodnocení důkazů, jsou mimo rámec dovolacího důvodu o nesprávném právním posouzení věci. Nejvyšší soud dále připomíná, že označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení § 265b tr. ř. nemůže být jen formální, neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň zákonnou podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05). Z hlediska základních práv garantovaných Listinou základních práv a svobod a mezinárodněprávními instrumenty je pak nutno poukázat na to, že žádný z těchto právních aktů neupravuje právo na přezkum rozhodnutí o odvolání v rámci dalšího, řádného či dokonce mimořádného opravného prostředku. Zákonodárce tak mohl z hlediska požadavků ústavnosti věcné projednání dovolání omezit v rovině jednoduchého práva stanovením jednotlivých zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je pro přezkum pravomocného rozhodnutí v dovolacím řízení nezbytná. Není-li existence dovolacího důvodu soudem zjištěna, neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání věcně projednat (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02). Všechny výše citované dovolací důvody obviněný uplatnil prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující: Uvedený dovolací důvod v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je dán jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v § 253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle § 254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup.Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle § 256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle § 254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným. Obviněný odkázal na druhou alternativu citovaného ustanovení. Za situace, kdy námitky obviněného jsou zjevně neopodstatněné z hlediska dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. b), c), d) a g) tr. ř., jsou zjevně neopodstatněné i z hlediska dovolacího důvodu podle druhé alternativy § 265b odst. 1 písm.l) tr. ř. S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím postupem k porušení zákona ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu nedošlo. Dovolání obviněného J. D. proto pro jeho zjevnou neopodstatněnost podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

http://sbirka.nssoud.cz/cz/danove-rizeni-neomezena-a-omezena-plna-moc.p1020.html

Daňové řízení: neomezená a omezená plná moc | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1353/2007 Daňové řízení: neomezená a omezená plná moc Ej 345/2007 k § 10 odst. 3, § 17 odst. 7 a § 31 odst. 8 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Vymezí-li daňový subjekt v daňovém řízení rozsah zmocnění zvoleného zástupce „zastupováním ve věci platebního výměru na daň z přidané hodnoty“ označeného dále konkrétními údaji o názvu správce daně, datu vydání platebního výměru, číslu jednacím a demonstrativním výčtem předpokládaných úkonů, jde o neomezenou plnou moc (§ 10 odst. 3 poslední věta zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Pokud správce daně přesto v takovém případě bez dalších vlastních zjištění ve smyslu § 31 odst. 8 písm. b) citovaného zákona považuje plnou moc za omezenou a doručuje své rozhodnutí dle § 17 odst. 7 téhož zákona jak daňovému subjektu (zde jako příjemci), tak i jeho zástupci, nemůže být k újmě daňového subjektu, podá-li proti tomuto rozhodnutí žalobu ve lhůtě odvozené od okamžiku, kdy mu bylo toto rozhodnutí doručeno. (Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2007, čj. 1 Afs 39/2006-79) nález Ústavního soudu č. 15/2003 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 433/01), č. 574/2005 Sb. NSS. Společnost s ručením omezeným S. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně. Žalovaný svými rozhodnutími ze dne 13. 5. 2005 zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutím Finančního úřadu v Jablonci nad Nisou ze dne 17. 6. 2003 a ze dne 19. 11. 2004 týkajícím se dodatečného vyměření daně z přidané hodnoty. Uvedená rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobami, které Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, svým usnesením ze dne 3. 1. 2006 odmítl. Toto usnesení zdůvodnil zejména tím, že všechna napadená rozhodnutí byla žalobkyni doručena dne 2. 6. 2005, avšak již dne 18. 5. 2005 byla doručena jejímu zástupci JUDr. Ing. Vladimíru N. Žalobkyně tomuto zástupci udělila dne 2. 7. 2003 plné moci k zastupování ve věcech jednotlivých platebních výměrů na daň z přidané hodnoty Finančního úřadu v Jablonci nad Nisou. Každá z těchto plných mocí byla formulována tak, že zástupce zmocňovala zastupovat žalobkyni ve věcech příslušného platebního výměru a vykonávat všechny právní úkony, které žalobkyni přísluší a s tím souvisí, zejména podávat žádosti, odvolání, přijímat písemnosti, jednat s pracovníky správce daně. Krajský soud dospěl i s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005, čj. 7 Afs 10/2005-86 (č. 574/2005 Sb. NSS), k závěru, že výše uvedené plné moci byly neomezené ve smyslu § 10 odst. 3 d. ř. Žalovaný byl tedy povinen v souladu s § 17 odst. 7 d. ř. doručit svá rozhodnutí pouze zástupci žalobkyně; ode dne doručení tomuto zástupci pak počala běžet dvouměsíční lhůta k podání žalob, která skončila dne 18. 7. 2005. Žaloby byly proto podány opožděně a krajský soud je postupem podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. Proti tomuto usnesení brojila žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností, ve které zejména uvedla, že v § 10 odst. 3 d. ř. je konstruována neomezené plné moci; současně podle § 31 odst. 8 písm. b) téhož zákona správce daně prokazuje existenci skutečností rozhodných pro užití právní domněnky nebo . Správce daně tedy pro užití neomezené plné moci prokazuje absenci rozsahu zmocnění nebo nepřesného zmocnění, resp. má-li správce daně v úmyslu použít právní fikci neomezené plné moci, je povinen prokázat, že existují skutečnosti uvedené ve větě poslední citovaného § 10 odst. 3 d. ř., tedy že plná moc je rozsahem bezobsažná nebo nepřesná. Vzhledem k tomu, že správce daně tyto skutečnosti neprokazoval, neomezené plné moci v daňovém řízení nebyla užita, a příslušné plné moci proto nebyly neomezené. Pokud správce daně neužil právní fikci neomezené plné moci, nemůže soud bez provedeného dokazování vyřešit otázku neomezené plné moci a dospět k závěru, že mělo být doručováno pouze zástupci. Soud proto v napadeném rozhodnutí dospěl k nesprávnému závěru, že předmětné plné moci jsou neomezené, a to navíc bez jednání a provedeného dokazování, přestože podle daňového řádu musí být existence skutečností rozhodných pro užití prokázána správcem daně a v tomto případě se tak nestalo. Jak stěžovatelka dále konstatuje, lhůta pro podání žaloby tak byla zachována. Dále stěžovatelka odkázala i na § 10 odst. 1 d. ř., podle kterého může správce daně ustanovit fyzické osobě zástupce pro daňové řízení, který je nepochybně co do rozsahu zastoupení ve stejné pozici, jako by byl opatrovník ustanovený soudem; takový zástupce tedy zastupuje daňový subjekt (fyzickou osobu) bez ohledu na konkrétní (určité) daňové řízení. Podle stěžovatelky se spojení „pro daňové řízení“ uvedené v § 10 odst. 1 d. ř. obsahově shoduje se stejným slovním spojením obsaženým v § 10 odst. 3 téhož zákona, tedy že se nejedná o konkrétní (určité) daňové řízení, ale jedná se o daňové řízení ve smyslu legislativní zkratky uvedené v § 2 odst. 1 d. ř., tedy řízení o daních, přičemž pojem daně je uveden v § 1 odst. 1 citovaného zákona. Skutečnost, že správce daně prokazuje existenci skutečností rozhodných pro užití neomezené plné moci, tak znamená, že zástupce zastupuje ve všem, co je předmětem daňového řízení. Ve svém vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný pouze odkázal na svá výše uvedená rozhodnutí a na svoje vyjádření k žalobě. Připomněl dále, že krajský soud posoudil plnou moc jako neomezenou, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, a v tomto duchu také pokračoval v dalším řízení. První senát Nejvyššího správního soudu, jemuž byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena, dospěl při předběžném posouzení věci k závěru, že postup krajského soudu nebyl v souladu se zákonem. Podle názoru prvního senátu totiž předmětnou plnou moc není možné posoudit jako neomezenou, jestliže je koncipována pro právní úkony související s určitým platebním výměrem. Tento závěr je zejména podpořen skutečností, že institut plné moci je v daňovém řádu koncipován odlišně od tradičně chápané plné moci podle jiných předpisů, např. občanského soudního řádu; zatímco daňový řád požaduje v případě omezené plné moci přesné definování jejího rozsahu, občanský soudní řád v případě jiné než tzv. procesní plné moci požaduje uvedení příslušných úkonů, na něž má být plná moc omezena. Proto může být rozsah omezené plné moci dle daňového řádu vymezen i jiným způsobem než výslovným uvedením právních úkonů, k nimž je zmocněnec zmocněn, např. vztažením takové plné moci k určitému platebnímu výměru. Jak ovšem první senát zjistil, výše uvedený právní názor, o který hodlal své rozhodnutí opřít, je v rozporu s právním názorem vysloveným sedmým senátem zdejšího soudu. Tento senát totiž ve svém rozsudku ze dne 24. 2. 2005, čj. 7 Afs 10/2005-86 (č. 574/2005 Sb. NSS), mimo jiné uvedl, že pod omezenou plnou mocí lze chápat pouze takovou plnou moc, která má vymezený rozsah zmocnění, tj. musí v ní být přesně specifikovány úkony, které je zmocněnec oprávněn vykonat, tedy např. nahlédnout do spisu, sepsat odvolání apod. Jestliže je však rozsah plné moci vymezen tak, že zástupce je zmocněn ve věci daňového řízení ohledně určitých platebních výměrů, je nutné takovou plnou moc posuzovat jako neomezenou, na jejímž základě může zmocněnec v konkrétním daňovém řízení konat veškeré úkony. S tímto uvedeným názorem se první senát neztotožnil. První senát však nebyl bez dalšího oprávněn zaujmout odlišný právní názor odchylující se od dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (představované citovaným rozhodnutím sedmého senátu), a proto svým usnesením ze dne 11. 4. 2007, čj. 1 Afs 39/2006-65, předložil věc (spornou právní otázku) v souladu s § 17 odst. 1 zákona s. ř. s. k projednání a rozhodnutí rozšířenému senátu. Rozšířený senát rozhodl, že vymezí-li daňový subjekt v daňovém řízení rozsah zmocnění zvoleného zástupce označeného dále konkrétními údaji o názvu správce daně, datu vydání platebního výměru, číslu jednacím a demonstrativním výčtem předpokládaných úkonů, jde o neomezenou plnou moc (§ 10 odst. 3 poslední věta d. ř.). Pokud správce daně přesto v takovém případě bez dalších vlastních zjištění ve smyslu § 31 odst. 8 písm. b) citovaného zákona považuje plnou moc za omezenou a doručuje své rozhodnutí dle § 17 odst. 7 téhož zákona jak daňovému subjektu (zde jako příjemci), tak i jeho zástupci, nemůže být k újmě daňovému subjektu, podá-li proti tomuto rozhodnutí žalobu ve lhůtě odvozené od okamžiku, kdy mu bylo toto rozhodnutí doručeno. Rozšířený senát věc vrátil k projednání a rozhodnutí prvnímu senátu, který o ní rozhodne v souladu s vysloveným právním názorem. Rozšířený senát musel nejprve uvážit, zda se v projednávané věci skutečně jednalo o omezenou nebo neomezenou plnou moc. Podle názoru prvního senátu totiž v dané věci postupoval krajský soud chybně, když předmětnou plnou moc posoudil jako neomezenou; první senát v té souvislosti zejména připomněl důsledek, který daná skutečnost měla, tedy že příslušné rozhodnutí mělo být doručováno pouze zástupci stěžovatelky, a tudíž krajský soud pohlížel na žalobu jako na opožděnou. V tomto ohledu nicméně rozšířený senát nepovažuje za nezbytné setrvat na vzájemném posuzování omezenosti či neomezenosti předmětné plné moci v úzké souvislosti s rozhodnutím krajského soudu o odmítnutí žaloby (doručení rozhodnutí stěžovatelce a běh lhůty pro podání žaloby). Oba nastíněné výkladové problémy, tedy zda se v projednávané věci jedná o (ne)omezenou plnou moc na straně jedné, a zda byl postup krajského soudu v této věci (odmítnutí žaloby) správný, je vhodnější posoudit samostatně. Plná moc ve světle shora citovaných ustanovení daňového řádu může být v zásadě dvojího charakteru: buď je omezená, tedy taková, kdy je přesně určen její rozsah, nebo neomezená, zjednodušeně řečeno ve všech ostatních případech. Pro posouzení omezenosti plné moci je tak i na základě citovaného ustanovení daňového řádu v prvé řadě určující skutečnost, zda je nějakým způsobem vymezen její rozsah. Otázkou vymezení rozdílů mezi omezenou a neomezenou plnou mocí se pak ve své rozhodovací činnosti věnoval též Ústavní soud. Ve svém v tomto ohledu zřejmě nejdůležitějším nálezu (na který ostatně odkázal jak sedmý senát ve svém rozsudku, tak i první senát v usnesení o předložení věci rozšířenému senátu) ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. I. ÚS 433/01 (č. 15/2003 Sb. ÚS), Ústavní soud zejména konstatoval, že „právní teorie i praxe rozlišují různé druhy plné moci, resp. obsahu a rozsahu zástupcova oprávnění, podle různých kritérií. Jde např. o všeobecnou (generální) plnou moc, která opravňuje zmocněnce ke všem právním úkonům, nebo zvláštní (speciální) plnou moc omezující se pouze na některé právní úkony, popř. některý druh právních úkonů či pouze jediný právní úkon. Kromě případů, kdy zákon výslovně požaduje speciální plnou moc k určitému právnímu úkonu (např. k odmítnutí dědictví), je věcí zmocnitele, zda ke každému právnímu úkonu, jenž má být učiněn v jeho zastoupení, vystaví zmocněnci zvláštní plnou moc, či zda mu udělí všeobecnou plnou moc. Každý druh plné moci může být omezený nebo neomezený. Podle neomezené plné moci může zmocněnec provést příslušné právní úkony podle svého volného uvážení, zachovávaje povinnosti zmocněnce, v omezené plné moci má dány směrnice, jak má postupovat. V každém případě musí být z plné moci zřejmý rozsah oprávnění zmocněnce; rozhodující je proto obsah plné moci a omezení daná nemají vůči třetím osobám žádnou právní relevanci“ . Na základě shora uvedeného nálezu lze tedy ještě hovořit o dalším významném kritériu pro hodnocení omezenosti či neomezenosti plné moci v podobě existence či neexistence směrnic, kterými by se měl zástupce řídit. V dané věci proto bylo třeba také nejdříve posoudit, zda v předmětné plné moci byly, slovy citovaného nálezu Ústavního soudu, zástupci „dány směrnice, jak má postupovat“ . Daňový řád přitom v této souvislosti nestanoví, jakou konkrétní formu či podobu mají takové „směrnice“ či stanovení rozsahu mít, tedy zda má jít o vymezení prostřednictvím vyjmenování jednotlivých úkonů, ke kterým je zmocněnec oprávněn, či zda lze rozsah dostatečně přesně vymezit např. časově, místně či instančně apod. V projednávané věci stěžovatelka udělila svému zástupci dne 2. 7. 2003 plné moci k zastupování ve věcech jednotlivých platebních výměrů v reprodukční části tohoto rozhodnutí blíže označených na daň z přidané hodnoty Finančního úřadu v Jablonci nad Nisou. Každá z uvedených plných mocí byla formulována tak, že zástupce zmocňovala zastupovat stěžovatelku ve věcech příslušného platebního výměru a vykonávat všechny právní úkony, které stěžovatelce „přísluší a s tím souvisí, zejména aby podával žádosti, odvolání, přijímal písemnosti, jednal s pracovníky správce daně“ . Z takto formulovaných plných mocí nicméně skutečně není zřejmé, že by obsahovaly nějaké konkrétní směrnice (příkazy), jak má zástupce stěžovatelky postupovat. Shora již citovaný § 10 odst. 3 d. ř. přitom poměrně striktně stanoví, že není-li rozsah plné moci vymezen nebo není-li vymezen přesně, jedná se o plnou moc pro daňové řízení neomezenou. Při aplikaci citovaného ustanovení na projednávanou věc pak nelze dojít k jinému závěru, než že zástupce stěžovatelky byl pověřen pro zastupování v daňovém řízení neomezeně. Omezená plná moc totiž skutečně musí obsahovat všechny přesně specifikované úkony, které je zmocněnec oprávněn vykonávat. Jak je ze shora citovaných plných mocí udělených stěžovatelkou zřejmé, byly úkony, k nimž byl zmocněnec podle těchto plných mocí oprávněn, vymezeny jen ve velmi obecné rovině a navíc prostřednictvím demonstrativního výčtu. Rozšířený senát je ovšem v tomto ohledu přesvědčen, že přesné vymezení rozsahu zmocnění ve smyslu § 10 odst. 3 d. ř. se s použitím metody demonstrativního výčtu úkonů, ke kterým byl zástupce stěžovatelky zmocněn, v žádném případě neslučuje. Takový náhled na citované ustanovení daňového řádu přitom rozhodně nelze považovat za užití „prostého gramatického výkladu“ ve smyslu již ustálené judikatury Ústavního soudu; nevyvratitelná domněnka stanovená v § 10 odst. 3 d. ř. totiž jiný (než rozšířeným senátem použitý) výklad nepřipouští. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci předmětné plné moci neobsahovaly ani konkrétní směrnice (příkazy), kterými by byl zástupce stěžovatelky vázán, ani přesné vymezení rozsahu zmocnění zástupce ve smyslu § 10 odst. 3 d. ř., je proto ve světle uvedených úvah třeba považovat dané plné moci za neomezené. Rozšířený senát tedy nedal za pravdu argumentaci prvního senátu a přiklonil se k právnímu názoru vyslovenému v rozhodnutí sedmého senátu; jinak řečeno pro to, aby byla plná moc podle daňového řádu omezená, byť tuto podmínku daňový řád nijak výslovně nevymezuje, musí v ní být uvedeny pokyny od zmocnitele, jak má být taková plná moc vykonávána, a musí být přesně vymezen její rozsah. Vymezí-li proto daňový subjekt v daňovém řízení rozsah zmocnění zvoleného zástupce pouze zastupováním ve věci platebního výměru na daň z přidané hodnoty označeného dále konkrétními údaji o názvu správce daně, datu vydání platebního výměru, číslu jednacím a demonstrativním výčtem předpokládaných úkonů, jedná se na půdorysu právní úpravy této daně, kde zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, o dostatečně vymezené samostatné řízení, a tedy o neomezenou plnou moc. V druhé části výše naznačeného právního problému, tedy zda postupoval krajský soud správně, když v projednávané věci žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného jako opožděnou odmítl, nicméně rozšířený senát nemohl dát za pravdu sedmému senátu v tom ohledu, že „dle ustanovení § 17 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků je právně účinným pouze doručení zástupci stěžovatele. Důvody, pro které správní orgán doručoval i stěžovateli, jsou pro spornou otázku nevýznamné ... Skutečnost, že žaloba byla odmítnuta, je možno připsat pouze na vrub stěžovateli, neboť to byl on, kdo k jejímu podání zmeškal lhůtu“. Takový výklad citovaného ustanovení daňového řádu nepovažuje rozšířený senát za správný. V této souvislosti je nutno považovat za zcela zásadní zejména tu skutečnost, že jako neomezenou posoudil předmětnou plnou moc až krajský soud v řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného (na základě tohoto posouzení ostatně také krajský soud žaloby odmítl). Žalovaný totiž žalobou napadená rozhodnutí doručoval jak stěžovatelce, tak i jejímu zástupci, a díky tomuto postupu podle § 17 odst. 7 věty druhé d. ř. tak nepochybně stěžovatelka mohla nabýt dojmu, že daná plná moc je plnou mocí omezenou. Ačkoliv v obecné rovině pochopitelně nelze odmítnout tvrzení, že v případě zastoupení účastníka řízení zástupcem s neomezenou plnou mocí je nutno posuzovat lhůtu pro podání žaloby (§ 72 odst. 1 s. ř. s.) v návaznosti na doručení napadeného rozhodnutí zástupci účastníka (a nikoliv tedy účastníku samotnému), svědčí konkrétní skutkové okolnosti v projednávané věci spíše opačnému závěru, než který zaujal krajský soud a v obdobné právní věci též sedmý senát Nejvyššího správního soudu. Shora nastíněná aplikace příslušných ustanovení daňového řádu by totiž představovala toliko formální aplikaci práva v neprospěch účastníků řízení; lze přitom mít důvodné pochyby o souladu takového postupu zejména s právem na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Nejvyšší správní soud v tomto ohledu považuje také za vhodné odkázat i na nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. IV. ÚS 239/03 (č. 129/2003 Sb. ÚS), ve kterém Ústavní soud mimo jiné v souvislosti s posuzováním plných mocí udělených v daňovém řízení poznamenal, že „byla-li v daňovém řízení udělena plná moc pouze pro zastupování v odvolacím řízení, nelze ji považovat za plnou moc udělenou pro celé řízení ve smyslu ustanovení § 17 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Nesprávná tohoto ustanovení obecným soudem vedoucí k chybné aplikaci ustanovení § 250b odst. 1 o. s. ř., a tím k následnému zastavení řízení, představuje odepření práva na přístup k soudu v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“ Závěr uvedený v citovaném nálezu je podle rozšířeného senátu nepochybně možno použít jako podpůrný argument i v projednávané věci, byť zde samozřejmě nedošlo k chybné interpretaci předmětného ustanovení daňového řádu krajským soudem. sporných výkladových otázek vyvstávajících z jednotlivých ustanovení právních (procesních) předpisů v neprospěch účastníků řízení se pak příčí nejen výše uvedenému principu obsaženému v čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ale je též v rozporu i s již ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu. Z rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 As 49/2004-83 (www.nssoud.cz), se tak mimo jiné například podává, že „poplatníku nemůže být přičítána k tíži nedostatečnost, nejasnost, nevhodnost či jiná nedokonalost právní úpravy“. Závěrem je tak možné konstatovat, že pokud správce daně v projednávané věci neomezenou plnou moc bez dalších vlastních zjištění ve smyslu § 31 odst. 8 písm. b) d. ř. považoval za plnou moc omezenou a doručoval svoje rozhodnutí dle § 17 odst. 7 téhož zákona jak stěžovatelce (zde jako příjemci), tak i jejímu zástupci, nemůže být v dané věci k újmě stěžovatelky, podá-li proti tomuto rozhodnutí žalobu ve lhůtě odvozené od okamžiku, kdy jí bylo uvedené rozhodnutí žalovaného doručeno. Lhůta pro podání žaloby v takovém případě zůstane zachována. Nelze totiž v žádném případě přičítat omyl správce daně (tedy že rozhodnutí zaslal jak stěžovatelce, tak i zástupci stěžovatelky) k tíži samotné stěžovatelky; takový postup by byl zcela nepochybně v hrubém rozporu s výše uvedenými ústavními principy a zásadami. Rozšířený senát navíc v této souvislosti upozorňuje také na to, že podobný právní závěr v mezidobí již zaujal i osmý senát Nejvyššího správního soudu ve svém rozsudku ze dne 19. 4. 2007, čj. 8 Afs 160/2005-99 (www.nssoud.cz), přičemž ovšem neshledal nesoulad svého názoru s citovaným rozsudkem sedmého senátu.

http://www.socialnisluzbyzk.cz/zivotni-situace/4/

Na úvodní straně bylo filtrováno podle: Problémy v rodině Uherský BrodValašské KloboukyValašské MeziříčíVizoviceVsetínZlínBystřice pod HostýnemHolešovKroměřížLuhačoviceOtrokoviceRožnov pod RadhoštěmUherské Hradiště Druh sociální služby Azylové domy - § 57Centra denních služeb - § 45Denní stacionáře - § 46Domovy pro osoby se zdravotním postižením - § 48Domovy pro seniory - § 49Domovy se zvláštním režimemDomovy se zvláštním režimem - pro osoby s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí - § 50Domovy se zvláštním režimem - pro osoby s duševním onemocněním - § 50Domovy se zvláštním režimem - pro osoby závislé na návykových látkách - § 50Domy na půl cesty - § 58Chráněné bydlení - § 51Chráněné bydlení - transformace - § 51Chráněné bydlení - transformace IP - § 51Intervenční centra - § 60 a)Kontaktní centra - § 59Krizová pomoc - § 60Nízkoprahová denní centra - § 61Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - § 62Noclehárny - § 63Odborné sociální poradenství - § 37Odborné sociální poradenství - IP - § 37Odlehčovací služby - § 44Odlehčovací služby - IP - § 44Odlehčovací služba - § 44Osobní asistence - § 39Pečovatelská služba - § 40Podpora samostatného bydlení - § 43Průvodcovské a předčitatelské služby - § 42Raná péče - § 54Služby následné péče - § 64Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - § 65Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - IP - § 65Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením - § 66Sociálně terapeutické dílny - § 67Sociální rehabilitace - § 70Sociální rehabilitace - IP - § 70Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče - § 52Telefonická krizová pomoc - § 55Terapeutické komunity - § 68Terénní programyTerénní programy - pro děti - § 69Terénní programy - pro osoby ohrožené sociálním vyloučením - § 69Terénní programy - pro osoby závislé na návykových látkách - § 69Tísňová péče - § 41Tlumočnické služby - § 56Týdenní stacionáře - § 47 Cílová skupina Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevyOběti domácího násilíRodiny s dítětem/dětmi Ambulantní / navštívím službu: Zlínský kraj Terénní / služba přijde za mnou: Provodov (Obec), Bohuslavice u Zlína (Obec), Březnice (Obec), Fryšták (Obec), Hvozdná (Obec), Karlovice (Obec), Kašava (Obec), Lhota (Obec), Lípa (Obec), Lukov (Obec), Lukoveček (Obec), Ostrata (Obec), Sazovice (Obec), Tečovice (Obec), Zlín (Obec), Želechovice nad Dřevnicí (Obec) Komu je služba určena: Osoby se ZP - osoby s jiným zdravotním postižením, Rodiny s dítětem/dětmi Komu je služba určena: Rodiny s dítětem/dětmi (rodiny s dětmi od narození do 26 let s vážným podezřením, či již stanovenou diagnózou poruchy autistického spektra, ADHD a přidruženými diagnózami) Vzdělávací a aktivační centrum pro rodiny s dětmi s PAS Telefon: 603 816 230 Email: [email protected] Terénní / služba přijde za mnou: Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj Komu je služba určena: Osoby se ZP - osoby s poruchou autistického spektra, Rodiny s dítětem/dětmi (rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra)

https://rejstriky.finance.cz/firma-b2b-rent-s-r-o-01495267

B2B RENT s.r.o. Brno IČO 01495267 kontakty (19.10.2019) | Finance.cz B2B RENT s.r.o. Brno IČO: 01495267 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu B2B RENT s.r.o., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 01495267. Firma s názvem B2B RENT s.r.o. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o B2B RENT s.r.o. IČO: 01495267 Krajský soud v Brně 20.4.2017 C 99630 01495267 Aktuální kontaktní údaje B2B RENT s.r.o. Kontakty na B2B RENT s.r.o. IČO: 01495267 Králova 279/9 , Brno 616 00 19.10.2015 Králova 279/9 , Brno 616 00 11.6.2013 - 19.10.2015 Pobřežní 394/12 , Praha 186 00 15.3.2013 - 11.6.2013 Obory činností B2B RENT s.r.o. IČO: 01495267 Vedení firmy B2B RENT s.r.o. IČO: 01495267 Statutárním orgánem společnosti jsou a jejím jménem samostatně jednají dva jednatelé. 11.6.2013 - 2.3.2017 Jménem společnosti jedná jednatel samostatně. 15.3.2013 - 11.6.2013 Radovan Valent 11.6.2013 Pavlovova 1036/4 , 821 08 Bratislava Slovenská republika Petr Lulák 15.3.2013 - 11.6.2013 od 15.3.2013 do 29.5.2013 Herman Baláž 11.6.2013 - 2.3.2017 od 29.5.2013 do 1.3.2017 Revúcka 1073/6 , 821 08 Bratislava Slovenská republika Radovan Valent Vlastníci firmy B2B RENT s.r.o. IČO: 01495267 Sbírka Listin B2B RENT s.r.o. IČO: 01495267 C 207487/SL 7 účetní závěrka [2013] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2013 17.6.2014 11.7.2014 4 C 207487/SL 6 účetní závěrka [2013] příloha Městský soud v Praze 31.12.2013 17.6.2014 11.7.2014 2 C 207487/SL 5 účetní závěrka [2013] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2013 17.6.2014 11.7.2014 2 C 207487/SL 3 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 29.5.2013 5.6.2013 17.6.2013 1 C 207487/SL 2 notářský zápis NZ 239/2013 Městský soud v Praze 29.5.2013 5.6.2013 17.6.2013 7 C 207487/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 84/2013 Městský soud v Praze 26.2.2013 8.3.2013 20.3.2013 7 Hodnocení B2B RENT s.r.o. Výpis dat pro firmu B2B RENT s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy B2B RENT s.r.o., 1495267 na obchodním rejstříku výpis firmy B2B RENT s.r.o., 1495267 na živnostenském rejstříku B2B Investment, družstvo - 04310179 - Kladno , Generála Selnera 3256 B2B Agency s.r.o. - 24828076 - Praha , K novým domkům 103 B2B Europe s.r.o. - 24803073 - Praha , Pobřežní 18/16 B2B.CZ, s.r.o. - 25944428 - Polička , Zákrejsova 300 B2B Trade s.r.o. - 29163943 - Plzeň , Denisovo nábřeží 2568/6 B2B Czech s.r.o. - 29381525 - Frýdek-Místek , F. Čejky 427 B2B Travel s.r.o. - 25700243 - Praha , Tržiště 372/1 B2B Partner s.r.o. - 27830306 - Ostrava , Plzeňská 3070 B2B Cars, s.r.o. - 25157582 - Praha , Ve Smečkách 604/5

http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/tisky/t0692_01.htm

ČNR 1990-1992, tisk 692, část č. 1 ze dne ..................... 1992 (2) Notářským úřadem se rozumí soubor pravomoci k notářské a další činnosti stanovené zákonem (dále jen "činnost notáře") trvale spojený s místem výkonu této činnosti. (1) Notář může v rámci další činnosti poskytovat tuto právní pomoc: a) v souvislosti s notářskou činností poskytovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami, se státními nebo jinými orgány a též ve správním řízení a v občanském soudním řízení v řízeních podle § 175a až § 200e občanského soudního řádu s výjimkou řízení o osvojení, řízení o povolení uzavřít manželství a řízení o dědictví, v němž vykonává činnost podle zvláštního předpisu [§ 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů], b) vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti, (2) Notář může též vykonávat funkci správce konkursní podstaty, zvláštního správce, zástupce správce nebo vyrovnacího správce v řízení konkursním a vyrovnacím. V rámci další činnosti notář vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní zákon [Např. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů]. Činnost notáře je neslučitelná s jiným výdělečným povoláním. Notář však může i za úplatu vykonávat činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou a uměleckou. Notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů, protestní listiny a listiny o ověření (dále jen "notářské listiny") jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem. (2) Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Ministr spravedlnosti České republiky (dále jen "ministr") na návrh Notářské komory České republiky (dále jen "Komora") může do notářské praxe započítat zcela praxi soudce, prokurátora, advokáta, komerčního právníka, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky. (2) Počet notářských úřadů v obvodu každého okresního soudu stanoví ministr na návrh Komory. (3) Notářský úřad zřizuje pro obvod okresního soudu a ruší ministr na návrh Komory. Notářský úřad je určen pořadovým číslem v rámci tohoto obvodu. (4) Sídlem notářského úřadu je sídlo okresního soudu, v jehož obvodu byl zřízen. Příslušná notářská komora může na návrh notáře změnit sídlo notářského úřadu v rámci obvodu okresního soudu. c) sídlo a pořadové číslo notářského úřadu, a) byla proti notáři podána obžaloba pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin v souvislosti s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního stíhání, c) ke dni 31. ledna kalendářního roku, v němž dosáhne 70 let, g) jestliže zaniklo jeho pojištění odpovědnosti za škodu podle § 9 odst. 1 písm. d) a notář ho i přes upozornění notářské komory ve stanovené lhůtě neobnoví, h) jestliže notář 3 měsíce po složení slibu bez vážných důvodů nezačne vykonávat činnost notáře, (2) Notář může se souhlasem příslušné notářské komory zavést úřední dny mimo své sídlo v rámci obvodu okresního soudu, jímž je určen notářský úřad, do kterého byl jmenován. (2) Notáři, kteří mají stejné sídlo, mohou vykonávat činnost notáře jako společníci (dále jen "notáři společníci"). Vzájemné právní vztahy si notáři společníci upraví písemnou smlouvou. (1) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než 1 měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem (dále jen "kandidát") podle § 24, příslušná notářská komora mu ustanoví zástupce a rozhodne o výši jeho podílu na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu. (3) Jestliže notář zemřel nebo byl odvolán, příslušná notářská komora ustanoví na dobu, kdy je notářský úřad uvolněn, náhradníka notáře (dále jen "náhradník"). (6) Ustanovení zástupce nebo náhradníka je podmíněno souhlasem notáře uvedeného v odstavci 4 a 5 nebo kandidáta uvedeného v odstavci 4. a) ověřováním shody opisu nebo kopie (dále jen "opis") s listinou (dále jen "vidimace"), ověřováním pravosti podpisu (dále jen "legalizace") s výjimkou vidimací a legalizací ve vztahu k cizině a dále přijímáním úschov, b) vykonal alespoň tříletou notářskou praxi (§ 7 odst. 2) a c) složil notářskou zkoušku. (2) K notářské zkoušce musí být připuštěn každý, kdo splňuje předpoklady stanovené v odstavci 1 písmenech a) a b). Notářské zkoušky se konají alespoň jednou ročně. c) výkonem činnosti podle § 3 odst. 1, d) jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 2. (2) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc, rozhodne příslušná notářská komora o výši podílu kandidáta ustanoveného zástupcem podle odstavce 1 na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu. (1) Činnost pracovníků notáře na základě jeho pověření podle § 19, § 23 a § 26 odst. 1 se považuje za činnost notáře. (2) Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí pracovněprávními předpisy včetně pracovněprávních předpisů o soukromém podnikání občanů [Zákon č.65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů].

http://www.koupat.cz/informace/seznam-prirodnich-koupalist-ke-koupani-2013

Kategorie Informace | Trvalý odkaz. 2 hlasů, 3.00 průměrné hodnocení (64% skóre) Přírodní koupaliště na povrchových vodách a další povrchové vody ke koupání, kde lze očekávat velký počet osob ód oblasti CZ název oblasti KRAJ KO211601 Komárovský rybník – pláž v lese Středočeský KO320905 Velký Bolevecký rybník Plzeňský KO610301 VN Vřesník Vysočina KO610401 Břevnická nádrž Vysočina KO610502 rybník Nadymač Vysočina KO621301 VN Nové Mlýny – horní nádrž – laguna 1 Jihomoravský KO621302 VN Nové Mlýny – horní nádrž – laguna 2 Jihomoravský nádrž vypuštěna -revitalizace KO720401 VN Luhačovice – u hráze nádrž vypuštěna-oprava hráze PK210251 rybník Popovice Středočeský PK410551 Lido Karlovarský PK410751 jezero Michal Karlovarský PK620151 rybník Olšovec Jihomoravský Přírodní koupaliště místního významu PK320253 přírodní koupaliště Kdyně – Hájovna Plzeňský PK320451 přírodní koupaliště Horšovský Týn – Podhájí Plzeňský PK421452 Rybník Chabařovice (Malý luční rybník) Ústecký PK510155 Hamerský rybník Liberecký PK510162 koupaliště Mimoň Liberecký PK610551 přírodní koupaliště Peklo Vysočina PK610751 ATC Wilsonka Hartvíkovice-pláž Dalešické přehr. Vysočina PK611351 Koup.Rouchovany – rybník Stejskal Vysočina Délka koupací sezony v roce 2013 se stanoví od 30. května do 1. září. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo ve smyslu § 6g odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) návrh seznamu vod, do něhož zahrnulo ve smyslu citovaného zákona povrchové vody, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel a dále další povrchové vody ke koupání, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob (první část seznamu) a dále ostatní přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách místního významu, vyjma nádrží ke koupání a nádrží ke koupání s přírodním způsobem čištění vody (druhá část seznamu). Na těchto vodách bude provozovatel, popř. osoba uvedená v § 6d zákona a v případě dalších povrchových vod ke koupání krajské hygienické stanice, provádět monitorování jakosti vod podle monitorovacího kalendáře, který vydá příslušná krajská hygienická stanice podle § 82a zákona. Dále byla stanovena ve smyslu § 6g odst. 1 písm. c) koupací sezóna pro rok 2013, v níž bude monitorování probíhat. Podle § 6g odst. 3 zákona byla veřejnost vyzvána, aby k návrhu seznamu uplatnila ve lhůtě 10 kalendářních dnů připomínky – lhůta pro podávání připomínek uplynula dnem 7.2.2013. Návrh seznamu byl zveřejněn veřejnosti k připomínkám na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a na úředních deskách krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť. K návrhu seznamu byla uplatněna jedna připomínka, kterou uplatnilo Občanské sdružení Hrachovec, kraj Vysočina, které požádalo o zařazení rybníka Hrachovec do seznamu sledovaných lokalit. K zaslanému návrhu bylo vydáno Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí zásadní negativní stanovisko s odůvodněním, že rybník Hrachovec má v současné době statut rybníka rybochovného, který je obhospodařován soukromým subjektem disponujícím právoplatným vodoprávním povolením. V případě, že kvalita vody přestane vyhovovat platným hygienickým předpisům, nebude možno zajistit plnění nápravných opatření v této lokalitě ani uhradit finanční kompenzaci vlastníku rybníka v případě omezení hospodaření. V dané věci budou následně vedena další jednání – do doby dořešení celé záležitosti však tuto lokalitu do seznamu monitorovaných lokalit pro rok 2013 nelze zařadit. Výše uvedený seznam, upravený na základě vyhodnocení uplatněných připomínek, je platný pro koupací sezonu 2013. Informace o jakosti vody ke koupání na výše uvedených lokalitách budou zveřejňovány a aktualizovány v průběhu letní rekreační sezony 2013 na webových stránkách krajských hygienických stanic a na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. nuda plaz opava lomy blatna kvalita vody jezero lhota, nuda plaz plzen, zermanicka prehrada, kvalita vody seč, biotop komárov, pískovna malvíny, kvalita vody, nudisti fotky, koupaliště v okolí luhacovic, přírodní koupaliště

http://www.dresin.cz/2014/06/vypis-usneseni-z-38-zasedani-zastupitelstva-obce-dresin/

Výpis usnesení z 38. zasedání zastupitelstva Obce Dřešín - Obec Dřešín Výpis usnesení z 38. zasedání zastupitelstva Obce Dřešín Posted on 27.6.2014 by admin Výpis usnesení z 38. zasedání zastupitelstva Obce Dřešín, konaného dne 21.05.2014 od 18.00 na obecním úřadě ve Dřešíně Usnesení č. 33/2014 : Zastupitelstvo obce Dřešín schvaluje následující program třicátého osmého zasedání: Kontrola zápisu a usnesení z 37. veřejného zasedání Zastupitelstva obce Dřešín Schválení účetní závěrky za rok 2013 Závěrečný účet obce Dřešín za rok 2013 Aktualizace Vnitřní organizační směrnice k postupu obce Dřešín při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb. v pl. zn. Výběr zhotovitele na akci „Rekonstrukce návesního rybníčku ve Dřešíně“ Výsledek hlasování: pro – 8, proti – 0, zdržel se – 0 Usnesení č. 34/2014: Zastupitelstvo obce Dřešín schvaluje pronájem části parcely č. 66/23 o výměře 100 m2 v k.ú. Chvalšovice přiléhající k parcele č. 66/12 v k.ú. Chvalšovice paní Márii Hindické, Chvalšovice čp. 37 s tím, že nájemní smlouva bude uzavřena na dobu pěti let s dvouměsíční výpovědní lhůtou a ročním nájmem ve výši 1,- Kč/m2. Usnesení č. 35/2014: Zastupitelstvo obce Dřešín schvaluje účetní závěrku obce Dřešín za rok 2013 bez výhrad. Výsledek hlasování: pro – 9, proti – 0, zdržel se – 0 Usnesení č. 36/2014: Zastupitelstvo obce Dřešín po projednání schvaluje závěrečný účet obce Dřešín za rok 2013, jehož součástí je Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Dřešín za rok 2013, s výrokem bez výhrad a se závěrem: při přezkoumání hospodaření obce Dřešín za rok 2013 nebyly zjištěny chyby a nedostatky (§ 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 420/2004 Sb.) a nebyla zjištěna rizika dle § 10 odst. 4 písm. a) zákona č. 420/2004 Sb. Usnesení č. 37/2014 : Zastupitelstvo obce Dřešín schvaluje aktualizaci „Vnitřní organizační směrnici k postupu obce Dřešín při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., v pl.zn.“ Výsledek hlasování: pro – 9 proti – 0, zdržel se – 0 Usnesení č. 38/2014 : Zastupitelstvo obce Dřešín schvaluje jako zhotovitele projektu „Rekonstrukce návesního rybníčku ve Dřešíně“ firmu Roman Bublík, Dřešín 45, IČ 65954203 za nabídkovou cenu ve výši 244.000,- Kč včetně DPH. Současně Zastupitelstvo obce Dřešín schvaluje s tím související Smlouvu o dílo č. 01/2014. Usnesení č. 39/2014 Zastupitelstvo obce Dřešín schvaluje uzavření Smlouvy č.: 1030018588/001 o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene umístění distribuční soustavy – kabelu NN na pozemcích parc.č. 874/1 a 1012, vše v k.ú. Dřešín. Věcné břemeno bude zřízeno úplatně za jednorázovou úhradu v celkové výši 5.000,- Kč. Výsledek hlasování: pro – 9, proti – 1, zdržel se – 0 Usnesení č. 40/2014 Zastupitelstvo obce Dřešín pověřuje starostku obce Dřešín dalším jednáním ve věci plánovaného rušení ranních autobusových spojů Stachy – Praha. Usnesení č. 41/2014 Zastupitelstvo obce Dřešín neschvaluje dohodu navrženou dne 13.05.2014 při kontrolní prohlídce stavby pod ozn. „Plot“ na pozemku parc.č. 384 v k.ú. Dřešín s tím, že obec Dřešín svým jednáním nezavinila zhoršení jízdních podmínek na místní komunikaci parc.č. 996/4 v k.ú. Dřešín a nemá proto důvod podílet se jakýmkoliv způsobem na rozšíření této komunikace. Usnesení č. 42/2014 Zastupitelstvo obce Dřešín souhlasí s podáním další žádosti o příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací k umístění uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Českých Budějovicích s tím, že na tyto práce by byla přijata paní Marcela Kvapilová, bytem Hořejšice 5. Usnesení č. 43/2014 Zastupitelstvo obce Dřešín bere na vědomí zprávy finančního výboru a kontrolního výboru o provedených kontrolách v měsících duben a květen 2014. Výsledek hlasování: pro – 7, proti – 0, zdržel se – 0 Usnesení č. 44/2014 Zastupitelstvo obce Dřešín schvaluje bez výhrad Rozpočtové opatření č. 4/2014.

http://ortoplus.cz/cs/kosik

O obouvání Košík - e-shop ORTO plus Euro € Koruna Kč Změnit doručovací adresu Výběr způsobu dopravy Souhlasím se zpracováním osobních údajů a přijímám obchodní podmínky obchodní společnost ORTO plus s.r.o. se sídlem: V Dolině 214, 760 01 Zlín - Jaroslavice identifikační číslo: 63484773 zapsané v obchodním rejstříku vedeném v krajském soudě v Brně, spisová značka 21235 pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.ortoplus.cz 1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen "obchodní podmínky") obchodní společnosti ORTO plus s.r.o., se sídlem: V Dolině 214, 760 01 Zlín - Jaroslavice, IČ: 63484773, DIČ: CZ63484773, provozovna: Cyrilometodějská 1010, Valašské Klobouky, 766 01, zapsané v obchodním rejstříku vedeném v krajském soudě v Brně, spisová značka 21235 (dále jen prodávající nebo provozovatel) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník") vzájemná práva a povinosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen "kupní smlouva") uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen "kupující") prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je provozován provozovatelem, ORTO plus s.r.o. (dále jen "provozovatel") na webové stránce umístěné na internetové adrese www.ortoplus.cz (dále jen "webová stránka"), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen "webové rozhraní obchodu"). 3.3 Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené ve webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České a Slovenské republiky. 3.5 Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „Potvrdit objednávku“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího“). 4.1 Prodávající si vyhrazuje právo změny cen nabízeného zboží. 4.2 Způsoby plateb: zásilková služba – dobírka. platba v hotovosti při převzetí zboží na firemní prodejně pouze ve Valašských Kloboukách. (bohužel nelze vyzvedávat v ostatních prodejnách s obuví ORTO plus, děkujeme za pochopení) 4.3 Dodací podmínky po ČR Jelikož je objednaná obuv s velkým podílem ruční práce, kde je svršek obuvi spojován ručním šitím k podešvi obuvi. Proto může být prodloužena dodací lhůta až na 25 pracovních dní, z pravidla se snažíme provádět expedici v co nejkratším termínu. Vyjímkou jsou akce, kdy je přesně specifikován termín uzavření objednávek a termín dodání zboží. Místo odběru je stanoveno na základě objednávky kupujícího. Za splnění dodávky se považuje dodání předmětu na uvedenou adresu. Dopravu na adresu určení zajišťuje prodávající. Zásilka se zbožím standardně obsahuje daňový doklad (fakturu), návod na používání výrobku v českém jazyce a záruční list. 4.3.1 Zásilková služba - dobírka při objednání do 1500 Kč je poštovné a balné 120 Kč. při objednávce nad 1500 Kč je poštovné a balné zdarma. 4.3.2 Osobní odběr při osobním odběru na firemní prodejně, není účtován jakýkoli poplatek. 4.4 Dodací podmínky do SR Jelikož je objednaná obuv s velkým podílem ruční práce, kde je svršek obuvi spojován ručním šitím k podešvi obuvi. Proto může být prodloužena dodací lhůta až na 25 pracovních dní, z pravidla se snažíme provádět expedici v co nejkratším termínu. Místo odběru je stanoveno na základě objednávky kupujícího. Za splnění dodávky se považuje dodání předmětu na uvedenou adresu. Dopravu na adresu určení zajišťuje prodávající. Zásilka se zbožím standardně obsahuje daňový doklad (fakturu), návod na používání výrobku v českém jazyce a záruční list. 4.4.1 Zásilková služba - dobírka při objednání do 3500 Kč je poštovné a balné 240 Kč při objednávce nad 3500 Kč je poštovné a balné zdarma 4.5 Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s balením a dodáním zboží ve smluvené výši. Není-li uvedeno výslovně jinak, rozumí se dále kupní cenou i náklady spojené s dodáním zboží. 4.6 Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 4.9 obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem. 4.7 V případě platby v hotovosti či v případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. 4.8 V případě bezhotovostní platby je kupující povinen uhrazovat kupní cenu zboží společně s uvedením variabilního symbolu platby. V případě bezhotovostní platby je závazek kupujícího uhradit kupní cenu splněn okamžikem připsání příslušné částky na účet prodávajícího. 4.9 Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. 3.6), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení § 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. 4.10 Případné slevy z ceny zboží poskytnuté prodávajícím kupujícímu nelze vzájemně kombinovat. 4.11 Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad – fakturu. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad – fakturu vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího. 5.1 Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit. 5.2 Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Spotřebiteli nebudou hrazeny náklady na vrácení zboží zpět prodejci. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář, který je k dispozici ke stažení ve formátu word ZDE, ve formátu PDF ke stažení ZDE. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Rozhodnete-li se pro odstoupení v 14 denní lhůtě, prosíme Vás o dodržení níže uvedených podmínek: odešlete dopis (Ortoplus s.r.o., Cyrilometodějská 505, 766 01 Valašské Klobouky) nebo email (na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ) s textem: "Chci jednostranně odstoupit od smlouvy ze dne DD. MM. RRRR, č. (číslo objednávky) a požaduji vrácení uhrazené částky za zboží na adresu (pokud požadujete vrácení peněz na účet, uveďte prosím číslo účtu)." Datum a podpis zboží, které budete v rámci odstoupení od smlouvy odesílat zpět na naši adresu, musí být v původním nepoškozeném obalu, nesmí jevit známky používání, musí být nepoškozené, kompletní (včetně příslušenství, záručního listu, návodu atd.) a s originálním dokladem o koupi. Nezasílejte zboží na dobírku, zásilka nebude přebrána a zboží Vám bude vráceno zpět. Balík doporučujeme pouze pojistit a zaslat běžnou poštovní službou. POZOR: zboží nesmí jevit známky opotřebení, v takových případech může prodejce odečíst od ceny zboží náhradu škody ! účetně potřebujeme potvrdit doklad o vrácení zboží, proto Vám zašleme opravný daňový doklad, který potřebujeme podepsat a odeslat na adresu prodejce (ORTO plus s.r.o., Cyrilometodějská 505, 766 01 Valašské Klobouky, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ) Poté vám vyplatíme danou částku. Při splnění všech výše uvedených podmínek pro vrácení zboží Vám peníze za zboží zašleme převodem na Váš účet v co nejkratším termínu, nejpozději však do 25 pracovních dnů po fyzickém obdržení zboží. Pokud požadujete vrácení peněz složenkou, z vratné částky bude odečten manipulační poplatek ve výši 40Kč. Odstoupení od smlouvy je účinné, pokud je prokazatelně odeslání do 14 dnů od převzetí plnění. V případě nesplnění některé z výše uvedených podmínek, v čehož důsledku nedojde k prokazatelnému doručení odstoupení od smlouvy v uvedené lhůtě (např. pouhé zaslání vráceného zboží bez projevu vůle o odstoupení od smlouvy), nebudeme moci bohužel akceptovat odstoupení od smlouvy a zboží bude vráceno na náklady odesílajícího zpět. 5.3 Storno objednávky ze strany prodávajícího. Prodávající si vyhrazuje právo zrušit objednávku nebo její část v těchto případech: 7.1 Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými právními předpisy (zejména ustanoveními § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174 občanského zákoníku). 7.2.4 je zboží v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a zboží vyhovuje požadavkům právních předpisů. 8.3 Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 9.2 Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa bydliště, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty a telefonní číslo. (dále společně vše jen jako „osobní údaje“). 12. MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SPORŮ 12.1. Pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů vzniklých ze smluv uzavřených spotřebiteli se společností ORTO plus s.r.o. je příslušná Česká obchodní inspekce. 12.2. Poštovní adresa pro doručování návrhů je: Bližší informace včetně formuláře pro podání návrhu lze najít na: https://adr.coi.cz/ 13.2. Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotknutá platnost ostatních ustanovení. 13.5.1 Adresa pro doručování prodávajícího i provozovatele: ORTO plus s.r.o., Cyrilometodějská 1010, 766 01 Valašské Klobouky, adresa elektronické pošty [email protected], telefon: +420 577 320 299. Ve Zlíně, dne 22. 05. 2016 Zdravé nohy jsou klíčem ke zdraví celého těla PŘEDNOSTI A JEDINEČNOSTI OBUVI ORTO plus VLASTNÍTE LÉKÁRNU OBCHOD ČI PRODEJNU? PŘI NÁKUPU NAD 1500 CZK PŘI NÁKUPU NAD 3500 CZK ORTO plus s.r.o. Cyrilometodějská 1010 OTEVÍRACÍ DOBA: 7-14 hod. © 2020 ORTO plus, s.r.o. zdravotní obuv

http://www.prehled-prace.cz/nabidka-prace/1452603/reditel-reditelka-materske-skoly-vseruby-vseruby

Všeruby - ředitel/ředitelka Mateřské školy Všeruby Nabídka práce - ředitel/ředitelka Mateřské školy Všeruby - Všeruby MŠ Všeruby je příspěvkovou organizací Městyse Všeruby, sídlí na adrese Všeruby 156, 345 07 Všeruby u Kdyně. Bližší informace o Mateřské škole lze získat na tel.: 379/77 92 33. Požadavky na kandidáty, vyplývající z § 3 a 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů: -odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost -3 roky pedagogické praxe Platové podmínky: platová třída 10 + osobní příplatek + příplatek za vedení 15 - 40% 1.Přihláška (název konkurzního řízení, jméno, příjmení, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, popř. korespondenční adresa, kontakty, datum a vlastnoruční podpis) 2.Výpis z evidence Rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců) 3.Lustrační osvědčení podle § 4 odst. 1 a čestné prohlášení podle § 4 odst. 3 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (nedokládají uchazeči narození po 1. prosinci 1971) 4.Lékařské potvrzení o způsobilosti k výkonu funkce (ne starší 3 měsíců) 5.Doklad o průběhu zaměstnání a délce praxe, potvrzený posledním zaměstnavatelem 6.Doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání (diplom včetně vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, doklady o dalším vzdělávání/maturitní vysvědčení) 7.Písemný souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely tohoto konkursního řízení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 8.Strukturovaný životopis 9.Vize dalšího rozvoje vedoucího ke zvýšení konkurenceschopnosti MŠ Všeruby (rozsah maximálně 4 strany, očekává se zaměření na marketing školy, její další rozvoj, formy spolupráce se ZŠ Všeruby, komunikaci se zřizovatelem a školskou radou) Předpokládaný nástup do funkce je 7. 8. 2018. Přihlášky budou přijímány poštou nebo osobně, v zalepených obálkách se všemi požadovanými náležitostmi a s viditelným označením "Konkurz MŠ Všeruby - NEOTVÍRAT" na adrese zřizovatele Všeruby 77, 345 07 Všeruby u Kdyně, a to do 20. června 2018 do 11:00 hod. Místo práce: Všeruby

http://kraken.slv.cz/28Cdo538/2000

28 Cdo 538/2000 Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Milana Pokorného, CSc., o dovolání 1) V. K., 2) V. N. a 3) L. K., všichni zast. advokátkou, podaném proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 20. 10. 1999, sp.zn. 18 Co 573/98 (v právní věci žalobců 1) V. K., 2) V. N. a 3) L. K., všichni zast. advokátkou, proti žalované České republice - Okresnímu úřadu v N., za vedlejší účasti na straně žalovaného A. Č. S., zast. advokátem, o uzavření dohody o vydání nemovitostí vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. 8 C 75/92), takto: Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. října 1999 č.j. 18 Co 573/98 - 322 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. června 1998 č.j. 8C 75/92 - 302, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobci domáhali vůči žalovaným uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání předmětné nemovitosti. Odvolací soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se domáhali vydání nemovitosti dle zákona č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd. Nárokovanou nemovitostí je parcela č. 635/13 ostatní plocha o výměře 1466 m2 zapsaná na listu vlastnictví č. 2 pro obec a katastrální území V. u Katastrálního úřadu v N. Odvolací soud se ztotožnil se zjištěními soudu I. stupně ohledně existence asfaltobetonové vozovky na sporném pozemku. Jak bylo potvrzeno znaleckým posudkem č. 1833-039/98 znalce J. K. z 10. 5. 1998, předloženým stavebním povolením i kolaudačním rozhodnutím, na části pozemku (994 m2, tedy 68% celku) se nalézá asfaltobetonová pozemní komunikace pro provoz těžkých vozidel. Tato stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, je překážkou pro vydání ve smyslu ustanovení § 10 odst. 4 citovaného zákona. Námitkám žalobců obsaženým v odvolání poukazujícím na údajnou nemožnost přístupu k jejich ostatním pozemkům, pokud by jim nebyl vydán pozemek č. 635/13, nebyl soudem II. stupně přiznán právní význam, neboť je nelze opřít o žádné ustanovení platného práva. V souladu s ustanovením § 239 odst. 1 bylo připuštěno dovolání, a to na návrh žalobců, kteří namítali, že zastavěná je jen část předmětné parcely. Zbytek zastavěn není, takže by jeho vydání nemusela bránit překážka uvedená v § 10 odst. 4 zák. č. 403/90 Sb., pokud by došlo ke geometrickému oddělení. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, ve kterém uvádějí, že nevydáním nezastavěné části sporného pozemku se cítí být kráceni na svých právech, neboť zbývající část parcely je pro oprávněné osoby použitelná. Dále žalobci namítají, že zamítnutím žaloby na vydání parcely č. 635/13 vzniká oprávněným osobám problém ohledně přístupu na další pozemky. K tomuto dovolání podal žalovaný vyjádření, ve kterém sděluje, že přístup na sousední pozemky nebyl restituentům nikdy mařen a navíc je dle jeho názoru možnost přístupu na všechny nemovitosti žalobců prostřednictvím jiných parcel, jejichž vlastnictvím disponují. Žalobce se dále pozastavuje nad tvrzením žalobců o nevyužívanosti nezastavěné části dané parcely, která je podle něho sporná, neboť uprostřed této plochy je situována havarijní jímka. Podle názoru žalovaného je dovolání nutno vzhledem k ustanovení § 10 odst. 4 zák. č. 403/90 Sb. zamítnout a poukazuje rovněž na související judikaturu. K dovolání podal vyjádření i vedlejší účastník na straně žalovaného, který upozorňuje na to, že některé argumenty uvedené žalobci překračují připuštěný rozsah dovolání. Pokud totiž žalobci poukazují na nemožnost přístupu na další pozemky, vyjadřují tím nesouhlas s nevydáním celé parcely č. 635/13, neboť přístup zemědělskou technikou po nezastavěné části parcely je vyloučen. Kromě toho jsou pozemky žalobců obhospodařovány při použití jiných cest. Protože dovolání bylo podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., dovolací soud věc projednal a rozhodl na základě bodu 17 přechodných ustanovení k zákonu č. 30/2000 Sb. podle dosavadních právních předpisů. Po projednání věci dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání není důvodné. Zákon č.403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 137/1991 Sb., si klade především za cíl napravit či alespoň zmírnit ty majetkové křivdy, které byly fyzickým či soukromým právnickým osobám způsobeny v rozhodném období odnětím vlastnického práva k nemovitým, popřípadě též k movitým věcem, jestliže se tak stalo způsobem tímto zákonem předvídaným. Zmírnění křivd spočívá především ve vydání věci osobě, které byla odňata, popřípadě dalším v zákoně taxativně a v závazném pořadí vyjmenovaným oprávněným osobám. Jestliže věc nelze vydat (stavbu zejména z důvodu uvedeného v ustanovení § 14 odst. 1 zákona, pozemek pak podle § 10 odst. 4 zákona), přísluší oprávněné osobě namísto naturální restituce peněžitá náhrada. Stavbou, kterou má na zřeteli ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb., lze rozumět pouze takovou stavbu, kterou nelze bez nežádoucích obtíží, spočívajících zejména v neúměrných nákladech, v technické náročnosti, v nebezpečí nadměrného poškození nebo znehodnocení, přemístit z pozemku, na němž stojí, na jiné místo, tedy stavbu relativně trvalého charakteru. Otázka pouze částečné zastavěnosti pozemku o jehož vydání bylo žádáno podle restitučních předpisů (ať už zákona č. 403/1990 Sb. nebo zák. č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích) už byla v judikatuře vyšších soudů řešena. Základní východiska byla shrnuta již ve stanovisku občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR č. 34/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1993, kde je poukázáno na možnost danou v ustanovení § 5 odst. 2 zák. č. 403/1990 Sb., kdy se v rámci dohody o vydání věci a o vzájemném vypořádání mohou strany sporu dohodnout např. o vydání pozemku po oddělení jeho části (zejména po oddělení této části na základě geometrického oddělovacího plánu a případně už i po přidělení samostatného parcelního čísla), která je zastavěná stavbou (nebo její částí). Takto vydělená část by se tím stala samostatnou věcí v právním smyslu, způsobilou být předmětem občanskoprávního vztahu. Výše zmíněná iniciativa ovšem zůstává v rukou účastníků řízení, proto dovolací soud po stránce věcného posouzení nakonec po projednání věci dospěl k závěru, že případ v souzené věci nelze řešit vydáním skutečně nezastavěného pozemku, který by byl oddělen od původního na základě geometrického plánu pořízeného z iniciativy soudu, ale jen na základě dohody účastníků řízení, k níž však v daném případě nedošlo. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že i případ charakterizovaný skutkovým stavem v předmětné věci nelze řešit jinak než podle zásad, které byly vyššími soudy zaujaty již dříve. Z těchto důvodů shledal dovolací soud, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné (§ 243b odst. l o.s.ř.); nezbylo proto, než podle citovaného ustanovení dovolání žalobců zamítnout. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 o.s.ř. za použití § 224 odst. l o.s.ř., § l5l odst. l o.s.ř, § 150 o.s.ř. a § l42 odst. l o.s.ř. Důvod hodný zvláštního zřetele podle § 150 o.s.ř. byl shledán v tom, že rozhodnutí záleželo na posouzení právní otázky, která plyne nepřímo ze znění zákona a žalobcům proto nelze přičítat k tíži, že nepředvídali výsledek řízení. V Brně dne 30.ledna 2001

https://www.zdenekkoudelka.cz/www/article_detail.php?id=426

Nezákonnost trestního řízení a novináři Na veřejnosti se objevila informace, že redaktoři Jakub Svoboda z Práva a Janek Kroupa z MF Dnes byli odposloucháváni policií v rámci trestního řízení o vynášení informací v trestní věci nákupů transportérů Pandur. Návrh na jejich odposlech podalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a povolil jej Okresní soud v Ostravě. Nákup Pandurů se řešil v Praze a v Rakousku. V takovém případě má být činné státní zastupitelství v Praze a rozhodovat o odposleších, vazbě a jiných zásazích do práv člověka obvodní soud v Praze. Jako v jiných kauzách je zde mimo svou zákonnou působnost činné Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Toto šolichání trestních kauz mezi Čechami a Moravou přikrývá Nejvyšší státní zastupitelství. Proto za protiprávnost v těchto trestních kauzách nese odpovědnost olomoucký vrchní státní zástupce a nejvyšší státní zástupce. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci koná v kauzách, kde je místně či věcně nepříslušné nebo takovou nepříslušnost kryje. Například trestní stíhání senátora Jiřího Čunka za údajnou trestnou činnost ve Vsetíně, dozorovalo nepříslušné Okresní státní zastupitelství v Přerově. Každý, kdo zná zeměpis Moravy, ví, že Přerov a Vsetín jsou dva sousední okresy, ale Vsetín nepatří do okresu Přerov. Tuto nezákonnost způsobilo Krajské státní zastupitelství v Ostravě, ale Vrchní státní zastupitelství v Olomouci věc nenapravilo, ač o ní vědělo. Je ústavně zoufalé, že vrchní státní zastupitelství si může svévolně vybírat mezi jednotlivými soudy, kde podá návrh na vazbu či odposlechy. Takovou možnost obhajoba nemá a tím je narušena rovnost zbraní stran před soudem. Navíc je podezřelé, že významné trestní věci jsou Nejvyšším státním zastupitelstvím šolichány Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci a to si nevybere olomoucký okresní soud dle svého sídla, ale Okresní soud v Ostravě s tím, že předá řešení konkrétní věci na svou ostravskou pobočku. I do nezákonné vazby poslal v známé kauze bývalých poslanců Tluchoře, Šnajdra a spol. Okresní soud v Ostravě. Následně vazbu zrušil Krajský soud v Ostravě a celé jejich trestní stíhání a tím i vazbu prohlásil za neústavní Nejvyšší soud v Brně. Je náhoda, že v kauze novinářů byl k povolení jejich odposlechů zvolen Okresní soud v Ostravě? Každý – politik, novinář i jiná osoba – má právo na zákonného a nestranného soudce. Státní zastupitelství i soud se musí vypořádat s ústavní rovinou. Není správné odposlouchávat novináře, kteří se nepodílejí na trestné činnosti, jen proto, aby se vypátral jejich zdroj, stejně jako není možné stíhat bývalé poslance za ústní projev, kterým se vzdali poslaneckého mandátu, když ústava stanoví nestíhatelnost poslanců za projevy učiněné ve sněmovně. Pokud státní zastupitelství či soud ignoruje ústavní normy, je jeho činnost neústavní. Zákonodárce by měl učinit přítrž tomu, aby si státní zástupci mohli vybírat soud pro rozhodování o zásazích do práva lidí. Je nutné zrušit pomyslné vlaky mezi Prahou a Ostravou se zastávkou v Olomouci, které vezou vybrané trestní kauzy. Novináři Kroupa, Svoboda, exposlanci Tluchoř, Fuksa, Šnajdr stejně jako Jiří Čunek měli a mají právo na zákonného soudce a zákonné trestní řízení. Odborný článek: Zákonná příslušnost státního zastupitelství jako právní hodnota. Bulletin advokacie 12/2013, ISSN 1210-6348, s. 35-39

https://firmy.euro.cz/subjekt-honeywell-spol-s-r-o-18627757

Honeywell, spol. s r.o. IČO: 18627757, Praha, výpis z rejstříku (25.06.2019) | Euro.cz Firma Honeywell, spol. s r.o. IČO 18627757 Honeywell, spol. s r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Honeywell, spol. s r.o. (18627757) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese V parku 2326/18, Praha 148 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 16. 7. 1991 a je stále aktivní. Honeywell, spol. s r.o. má více provozoven a více živností. Jako zdroj dat o Honeywell, spol. s r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Honeywell, spol. s r.o. na Justice.cz Detailní informace o Honeywell, spol. s r.o. na rzp.cz Výpis dat pro Honeywell, spol. s r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Honeywell, spol. s r.o. Dle projektu rozdělení odštěpením sloučením mezi zúčastněnými společnostmi - společností Honeywell, spol. s r.o., se sídlem Praha 4, V Parku 2326/18, PSČ 14800, IČO 186 27 757, na straně jedné jako rozdělovanou společností, a společností Ademco CZ s.r.o., se sídlem Tuřanka 1236/96, Slatina, 627 00 Brno, IČO 066 09 805, na straně druhé jako nástupnickou společností, vyhotoveného dne 21. června 2018, rozdělovaná společnost nezanikla, ale došlo k přechodu vyčleněné části jmění společnosti Honeywell, spol. s r.o. uvedené v projektu na společnost Ademco CZ s.r.o. 31.7.2018 Dle projektu rozdělení odštěpením sloučením mezi zúčastněnými společnostmi společností Honeywell, spol. s r.o., se sídlem Praha 4, V Parku 2326/18, PSČ 14800, IČO 186 27 757, na straně jedné jako rozdělovanou společností, a společností EIH Czech, s.r.o., se sídlem V celnici 1031/4, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 066 10 005, na straně druhé jako nástupnickou společností, vyhotoveného dne 25. května 2018, rozdělovaná společnost nezanikla, ale došlo k přechodu vyčleněné části jmění společnosti Honeywell, s pol. s r.o. uvedené v projektu na společnost EIH Czech, s.r.o. 1.7.2018 Smlouvou o prodeji části závodu ze dne 27.7.2016 byla část závodu společnosti Honeywell, spol. s r.o., tvořící ve smyslu § 503 ve spojení s § 2183 občanského zákoníku pobočku označenou jako divize HTS AERO, převedena na společnost Honeywell International s.r.o., se sídlem Praha 4 - Chodov, V Parku 2325/16, PSČ 148 00, IČO: 276 17 793. O převodu části závodu byl sepsán doklad o koupi části závodu ve smyslu § 2180 odst. 1 občanského zákoníku, a to ve formě notářského zápisu sepsaného jménem JUDr. Marie Malé , notáře se sídlem v Praze, jejím zástupcem Mgr. Pavlou Kamínkovou, pod běžným číslem NZ 370/2016, sp. zn. N 461/2016, a byl založen do sbírky listin společností Honeywell, spol. s r.o. a Honeywell International s.r.o. dne 1.8.2016. 1.8.2016 Počet členů statutárního orgánu: 1 22.7.2014 - 11.5.2018 Smlouvou o prodeji části podniku ze dne 13. března 2008 byla část podniku společnosti Honeywell, spol. s r.o. tvořící samostatnou organizační složku s názvem "Advanced Technology" umístěnou na adrese Brno, Tuřanka 96/1236, PSČ 627 00 převedena na společno st Honeywell International s.r.o., IČ: 276 17 793, se sídlem Praha 4, Chodov, V Parku 2325/16, PSČ 148 00. 10.3.2009 Smlouvou o prodeji části podniku ze dne 13. března 2008 byla část podniku společnosti Honeywell, spol. s r.o. tvořící samostatnou organizační složku s názvem "Advanced Technology" umístěnou na adrese Brno, Tuřanka 96/1236, PSČ 627 00 převedena na společno st Honeywell Internacional s.r.o., IČ: 276 17 793, se sídlem Praha 4, Chodov, V Parku 2325/16, PSČ 148 00. 19.2.2009 - 10.3.2009 Aktuální kontaktní údaje Honeywell, spol. s r.o. Kapitál Honeywell, spol. s r.o. Sídlo Honeywell, spol. s r.o. V parku 2326/18 , Praha 148 00 15.2.2007 Na strži 1702/65 , Praha 140 00 21.4.2004 - 15.2.2007 1.3.2004 - 21.4.2004 Budějovická 409/1 , Praha 140 00 5.12.2001 - 1.3.2004 Budějovická 409/1 , Praha 140 00 28.5.1999 - 5.12.2001 Budějovická 409/1 , Praha 140 00 12.5.1994 - 28.5.1999 Krocínovská 801/3 , Praha 160 00 16.7.1991 - 12.5.1994 Předmět podnikání Honeywell, spol. s r.o. Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny 1.7.2016 poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 9.2.2010 činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 25.3.2008 činnost technických poradců v oblasti energetiky 27.3.2006 - 9.2.2010 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 27.3.2006 - 9.2.2010 příprava a vypracování technických návrhů 27.3.2006 - 9.2.2010 zprostředkování obchodu a služeb 27.3.2006 - 9.2.2010 inženýrská činnost v investiční výstavbě 27.3.2006 - 9.2.2010 poskytování software 16.2.2004 výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd - výzkum a vývoj v oblasti vývoje software pro řízení technologických procesů 16.2.2004 poskytování software 13.10.2003 projektování elektrických zařízení 13.10.2003 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (vyjma zboží v příloze 2 a 3 cit. zák.) 13.10.2003 poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob 13.10.2003 výroba, instalace a opravy elektronických zařízení 13.10.2003 Správa a údržba nemovitostí 20.8.2003 - 9.2.2010 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd - výzkum a vývoj v oblasti vývoje software pro řízení technologických procesů 26.8.2002 - 9.2.2010 Výroba, instalace a opravy elektronických zařízení 13.5.2002 projektová činnost ve výstavbě 20.8.1999 výroba, instalace a opravy elektronických zařízení 20.8.1999 - 9.2.2010 Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob 13.5.1999 Automatizované zpracování dat 13.5.1999 - 9.2.2010 poskytování poradenských služeb v řízení filiálek 13.11.1995 - 9.2.2010 montáž a opravy měřící a regulační techniky 18.10.1994 - 20.8.1999 projektová činnost v investiční výstavbě 18.10.1994 - 20.8.1999 projektování elektrických zařízení 18.10.1994 - 9.2.2010 poskytování software(prodej hotových programů na základě smlouvy s autory nebo vyhotovování programů na zakázku) 12.5.1994 - 9.2.2010 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v rámci živnosti volné 12.5.1994 - 9.2.2010 Zhotovování softwarových celků pro místní potřebu a export -engineering pro místní a mezinárodní projekty -zajišťování a provádění servisu -skladování a prodej náhradních dílů -prodej technických přístrojů a ovládacích systémů v oblasti automatizace šetření energií a ekologické technologie -dovoz a vývoz tomu odpovídajících komponentů a přístrojů. 16.7.1991 - 12.5.1994 Předmět činnosti Honeywell, spol. s r.o. Provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v rozsahu povolení vydaného podle zákona č. 38/1994 Sb. 5.3.2019 pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor 22.11.2006 - 9.2.2010 vedení firmy Honeywell, spol. s r.o. Statutární orgán Honeywell, spol. s r.o. Za společnost jedná každý jednatel samostatně. 22.7.2014 Je-li jmenováno více jednatelů jedná jménem společnosti každý samostatně. Jednatelé jménem společnosti podepisují tak, že k nadepsané, vytištěné nebo jinak vyhotovené firmě společnosti připojí svůj podpis. 26.8.2002 - 22.7.2014 Pokud je jmenováno více jednatelů,zastupují a podepisují za společnost vždy dva jednatelé společně, nebo jeden jednatel spolu s jedním prokuristou.Pokud je jmenován jeden jednatel, zastupuje a podepisuje za společnost navenek samostatně. 12.5.1994 - 26.8.2002 Společnost je navenek zastupována jednateli Norbertem Kieslingem, Vídeň, Rakousko Edelsinnstrasse 7-11 ing.Jiřím Havlem, nar. 24.5.1938, Neratovice,ČSFR, kteří jsou oprávněni společnost zastupovat a za společnost podpisovat společně. 10.11.1992 - 12.5.1994 Zastupování společnosti: Společnost je zastupována jednateli. Podepisování: Jednatelé jsou oprávněni společnost zastupovat a za společnost podpisovat kolektivně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo vypsanému názvu společnosti připojí svůj podpis jednatelé společnosti. 16.7.1991 - 10.11.1992 Dr. Oliver Stucky PhD. 6.8.2018 Wilhelm Strasse 50 , 68723 Plankstadt Spolková republika Německo Ing. David Gabriel 18.1.2019 Vondroušova 1154/13 , Praha 163 00 Mgr. David Kozák 7.3.2019 Za Humny 395 , 252 19 Drahelčice Česká republika Raimund Riederer 16.7.1991 - 10.11.1992 2753 Piesting/Dreistetten , Rakousko Česká republika Norbert Kiesling 10.11.1992 - 12.5.1994 Edelsinnstrasse 7-11 , Vídeň, Rakousko Česká republika Ing. Jiří Havel 16.7.1991 - 13.11.1995 277 11 Neratovice, ČSFR Česká republika Felix Graf Von Walderdorff 12.5.1994 - 13.11.1995 Ing. Jiří Havel 13.11.1995 - 13.11.1995 Polní 1094 , 277 11 Neratovice, Česká republika Ing. Jiří Havel 13.11.1995 - 5.8.1997 Felix Graf Von Walderdorff 13.11.1995 - 6.8.1997 Pod lesem 2180/8 , Praha 143 00 Benoit Bo, Dat.nar. 14.června 1960 6.8.1997 - 13.5.1999 ing. Ladislav Haškovec 28.11.1997 - 20.10.2000 Píseckého 329/3 , Praha 150 00 ing. Ladislav Haškovec 20.10.2000 - 20.10.2000 ing. Ladislav Haškovec 20.10.2000 - 5.12.2001 Mánesova 1379/61 , Praha 120 00 ing. Ladislav Haškovec 5.12.2001 - 1.3.2004 Ing. Ladislav Haškovec 1.3.2004 - 19.11.2004 Ing. Jaroslav Doležal CSc. 1.3.2004 - 18.4.2014 Jiří Tomíček 6.8.2018 - 7.9.2018 268 , Kurdějov 693 01 Ivan Androník 28.10.2014 - 26.10.2018 Ing. Ladislav Haškovec 19.11.2004 - 18.1.2019 Mgr. David Kozák 7.9.2018 - 7.3.2019 Ke Hřišti 198 , Drahelčice 252 19 Prokura Honeywell, spol. s r.o. vznik funkce: 28.6.2001 5.12.2001 dlouhodobý pobyt v ČR: Praha 6, Letecká 16 21.3.2000 Ing. Vladimír Šeda 26.8.2002 V Hajnovkách 863 , Neratovice 277 11 Ing. Josef Kalina 13.11.1995 - 26.11.1996 Ing. Ladislav Haškovec 13.11.1995 - 28.11.1997 252 31 Všenory 253 Česká republika Ing. Jiří Charvát 6.8.1997 - 20.8.1999 Ing. Jitka Hurychová 26.11.1996 - 5.12.2001 Holečkova 837/16 , Praha 150 00 Ing. Petr Niedoba 13.5.1999 - 5.12.2001 Jahodová 155 , 252 28 Černošice Česká republika Ivan Durovčík 21.3.2000 - 5.12.2001 Pri Križi 36 , 841 02 Bratislava Slovenská republika Ing. Jaroslav Doležal Csc 20.10.1999 - 26.8.2002 Ing. Jáchym Vohryzek 5.12.2001 - 26.8.2002 Ve Střešovičkách 2291/51 , Praha 169 00 Ing. Jaroslav Doležal Csc. 26.8.2002 - 1.3.2004 Ing. Peter Zán 5.12.2001 - 11.8.2004 Mnichovická 718/6 , Praha 149 00 Ing. Jaroslav Moučka 19.7.2004 - 20.12.2004 Malé náměstí 1606/4 , Nový Jičín 741 01 Ing. Petr Starůstka 26.8.2002 - 8.11.2006 Krhová 43 , 756 63 Valašské Meziříčí Česká republika Ing. Jan Michal 26.8.2002 - 8.6.2017 Havanská 131/14 , Praha 170 00 Vedoucí organizační složky Honeywell, spol. s r.o. r.č. 461231/128 13.10.2003 Ing. Josef Dvořák 5.9.2018 Ing. Miloslav Teplý 5.9.2018 Lipová 677 , Zeleneč 250 91 Ing. Miloslav Teplý 26.10.2018 Ing. Libor Vaněk 13.5.2002 - 16.2.2004 329 , Ostrov u Macochy 679 14 Ing. Jaroslav Doležal CSc. 13.10.2003 - 16.2.2004 Ing. Tamara Pavlíčková 16.2.2004 - 18.1.2005 Ing. Miroslav Král 16.2.2004 - 23.3.2005 Ing. Jaroslav Doležal CSc. 23.3.2005 - 25.4.2006 Ing. Ladislav Škapa CSc. 16.2.2004 - 13.6.2006 Hluboček 197/18 , Brno 635 00 Ing. Milan Černý MBA 18.1.2005 - 26.10.2006 753 01 Česká republika Teplice nad Bečvou 7, Hranice, PSČ 753 01 Alexander Gunin 26.10.2006 - 19.10.2012 Zborovská 716/27 , Praha 150 00 Ing. Jaroslav Doležal CSc. 13.6.2006 - 16.9.2013 Horst Dieter Mindt 19.10.2012 - 7.8.2014 Franzosenweg 19 , 2301 Gross - Enzersdorf Rakouská republika Marcel Kotrík 7.8.2014 - 14.3.2018 Tolstého rad 13/3 , 971 01 Prievidza Slovenská republika Ing. Jaroslav Rataj 25.4.2006 - 21.7.2018 Úvoz 569 , Jemnice 675 31 Jiří Tomíček 16.9.2013 - 5.9.2018 Michal Bučko 14.3.2018 - 5.9.2018 Moutnická 1382/6 , Brno 627 00 Ing. Jaroslav Rataj 21.7.2018 - 26.10.2018 Sbírka Listin Honeywell, spol. s r.o. C 2938/SL 105 účetní závěrka [2013], výroční zpráva [2013], zpráva o vztazích, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 6.11.2014 20.11.2014 33 C 2938/SL 104 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 30.6.2014 6.11.2014 20.11.2014 6 C 2938/SL 103 notářský zápis NZ 607/2014 Městský soud v Praze 17.9.2014 30.9.2014 30.10.2014 28 C 2938/SL 102 ostatní zápis z mimořádné valné hromady Městský soud v Praze 19.9.2014 30.9.2014 30.10.2014 5 C 2938/SL 100 ostatní rozhodnutí o odvolání a jmenování vedoucího Městský soud v Praze 25.6.2014 4.7.2014 14.8.2014 1 C 2938/SL 101 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 451/2014 Městský soud v Praze 30.6.2014 8.7.2014 11.8.2014 34 C 2938/SL 99 ostatní zápis z mimořádné VH Městský soud v Praze 30.1.2014 18.2.2014 24.4.2014 5 C 2938/SL 98 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 2.9.2013 13.9.2013 30.9.2013 1 C 2938/SL 97 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 17.6.2013 2.8.2013 7.8.2013 5 C 2938/SL 96 účetní závěrka [2012], výroční zpráva [2012], zpráva o vztazích, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 2.8.2013 7.8.2013 32 C 2938/SL 94 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 25.6.2012 20.3.2013 22.3.2013 5 C 2938/SL 93 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 12.12.2012 20.3.2013 22.3.2013 4 C 2938/SL 91 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 25.6.2012 2.8.2012 31.8.2012 5 C 2938/SL 90 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora r. 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 2.8.2012 31.8.2012 39 C 2938/SL 89 ostatní zápis z VH Městský soud v Praze 6.12.2011 28.12.2011 7.1.2012 4 C 2938/SL 88 ostatní - zápis z VH Městský soud v Praze 30.6.2011 7.9.2011 12.9.2011 5 C 2938/SL 87 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2000 12.5.2011 16.5.2011 48 C 2938/SL 86 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora za r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 7.6.2010 8.6.2010 54 C 2938/SL 85 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 23.11.2009 11.3.2010 7 C 2938/SL 84 notářský zápis NZ 258/2009 Městský soud v Praze 18.9.2009 11.3.2010 125 C 2938/SL 83 ostatní -zápis z VH Městský soud v Praze 3.12.2009 21.12.2009 22.12.2009 11 C 2938/SL 82 ostatní -zápis z VH Městský soud v Praze 7.7.2009 10.7.2009 13.7.2009 5 C 2938/SL 81 účetní závěrka, výroční zpráva r.2008+audit+zpr.o vzt. Městský soud v Praze 31.12.2008 10.7.2009 13.7.2009 54 C 2938/SL 80 ostatní -sml.o prodeji části podniku Městský soud v Praze 13.3.2008 16.3.2009 6 C 2938/SL 79 ostatní -zápis z VH Městský soud v Praze 11.12.2008 16.12.2008 16.12.2008 5 C 2938/SL 78 účetní závěrka, zpráva auditora r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 16.12.2008 16.12.2008 28 C 2938/SL 77 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora r.2007+zpr.o vztazích Městský soud v Praze 31.12.2007 16.12.2008 16.12.2008 44 C 2938/SL 76 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 29.2.2008 7.4.2008 8 C 2938/SL 75 notářský zápis NZ 53/2008 Městský soud v Praze 15.2.2008 7.4.2008 134 C 2938/SL 74 ostatní -záp.z VH Městský soud v Praze 21.12.2007 29.1.2008 29.1.2008 5 C 2938/SL 72 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora r.2006+zpr.o vzt. Městský soud v Praze 31.12.2006 29.10.2007 45 C 2938/SL 68 ostatní - zápis VH- schval.ÚZ 2005 Městský soud v Praze 5.3.2007 5.3.2007 6.3.2007 0 C 2938/SL 67 účetní závěrka, výroční zpráva - r.2005+zpr.o vzt.+audit Městský soud v Praze 31.12.2005 5.3.2007 6.3.2007 0 C 2938/SL 66 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 14.2.2007 16.2.2007 0 C 2938/SL 65 notářský zápis NZ 20/2007 Městský soud v Praze 13.2.2007 16.2.2007 0 C 2938/SL 63 ostatní - rozh.o odvol.prokuristy Městský soud v Praze 3.11.2006 23.11.2006 1 C 2938/SL 62 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 21.11.2006 23.11.2006 7 C 2938/SL 61 notářský zápis NZ 177/2006+změna ZL Městský soud v Praze 20.11.2006 23.11.2006 121 C 2938/SL 64 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 13.4.2006 30.10.2006 2 C 2938/SL 60 ostatní -sml.o přev.majetkové účasti Městský soud v Praze 13.7.2006 25.9.2006 35 C 2938/SL 59 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 13.7.2006 25.9.2006 7 C 2938/SL 54 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 12.7.2006 7.9.2006 7 C 2938/SL 53 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 14.8.2006 7.9.2006 13 C 2938/SL 70 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora r.2003 Městský soud v Praze 31.12.2003 21.8.2006 66 C 2938/SL 69 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích r.2002 Městský soud v Praze 31.12.2002 21.8.2006 14 C 2938/SL 58 notářský zápis Nz 49/2006 Městský soud v Praze 4.4.2006 21.8.2006 52 C 2938/SL 57 notářský zápis Nz 82/2006 Městský soud v Praze 29.6.2006 21.8.2006 62 C 2938/SL 56 smlouvy o převodu obchod. podílu 2x Městský soud v Praze 25.7.2006 21.8.2006 33 C 2938/SL 55 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 10.7.2006 21.8.2006 7 C 2938/SL 48 podpisové vzory Městský soud v Praze 12.4.2006 26.4.2006 2 C 2938/SL 47 ostatní rozhodnutí o jmenování Městský soud v Praze 26.1.2006 26.4.2006 1 C 2938/SL 46 notářský zápis Nz 16/2006 Městský soud v Praze 31.1.2006 28.3.2006 52 C 2938/SL 45 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 31.1.2006 28.3.2006 8 C 2938/SL 44 ostatní osv. o vlastnictví a sloučení Městský soud v Praze 31.12.2004 23.9.2005 3.10.2005 9 C 2938/SL 43 účetní závěrka za rok 2004 + audit Městský soud v Praze 31.12.2004 23.9.2005 3.10.2005 31 C 2938/SL 42 ostatní usv. o výkonu funkce Městský soud v Praze 4.8.2005 23.9.2005 3.10.2005 40 C 2938/SL 41 ostatní usn. jed. spol. Městský soud v Praze 20.9.2005 23.9.2005 3.10.2005 2 C 2938/SL 40 účetní závěrka - r. 2003 + audit Městský soud v Praze 31.12.2003 13.4.2005 34 C 2938/SL 39 účetní závěrka - r. 2002 + audit Městský soud v Praze 31.12.2002 13.4.2005 34 C 2938/SL 38 podpisové vzory + čestné prohl. Městský soud v Praze 4.3.2005 13.4.2005 2 C 2938/SL 37 ostatní rozh. o jmen. prokuristy Městský soud v Praze 23.6.2004 4.4.2005 2 C 2938/SL 36 ostatní rozh.odv.prokuristy Městský soud v Praze 28.7.2004 17.3.2005 1 C 2938/SL 35 ostatní - rozh. o odvolání ved. Městský soud v Praze 20.12.2004 19.1.2005 1 C 2938/SL 34 podpisové vzory + čestné prohlášení Městský soud v Praze 20.12.2004 19.1.2005 2 C 2938/SL 33 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 17.2.2004 19.4.2004 7 C 2938/SL 32 notářský zápis NZ 24/2004 Městský soud v Praze 16.2.2004 19.4.2004 45 C 2938/SL 31 notářský zápis NZ 25/2004 Městský soud v Praze 16.2.2004 19.4.2004 42 C 2938/SL 30 ostatní rozh. o odv. a jm. ved. záv. Městský soud v Praze 19.1.2004 19.4.2004 2 C 2938/SL 29 ostatní rozh. o zříz. odšť. závodu Městský soud v Praze 19.1.2004 19.4.2004 2 C 2938/SL 28 podpisové vzory Městský soud v Praze 19.4.2004 5 C 2938/SL 27 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 12.8.2003 13.4.2004 8 C 2938/SL 26 notářský zápis NZ 86/2003 Městský soud v Praze 20.6.2003 13.4.2004 44 C 2938/SL 25 ostatní sml. o prod. části podniku Městský soud v Praze 25.11.2003 27.11.2003 6 C 2938/SL 24 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 3.11.2003 46 C 2938/SL 23 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 7.4.2003 3.11.2003 8 C 2938/SL 22 výroční zpráva, zpráva auditora za rok 2001 Městský soud v Praze 30.10.2002 13.11.2002 43 C 2938/SL 21 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 4/2002+rozh. j.společníka Městský soud v Praze 11.1.2002 4.11.2002 70 C 2938/SL 20 ostatní rozhodnutí o odvolání prokury Městský soud v Praze 28.5.2002 4.11.2002 1 C 2938/SL 19 ostatní rozhodnutí o odštěp.závodu Městský soud v Praze 29.11.2001 4.11.2002 2 C 2938/SL 18 zakladatelské dokumenty, podpisové vzory rozhodnutí o prokuře Městský soud v Praze 11.1.2002 4.11.2002 16 C 2938/SL 17 účetní závěrka + audit za rok 2001 Městský soud v Praze 4.11.2002 30 C 2938/SL 16 ostatní, podpisové vzory rozhod. jed spol. VH Městský soud v Praze 16.1.2002 9.4.2002 10 C 2938/SL 15 účetní závěrka, zpráva auditora r.2000 Městský soud v Praze 31.12.2000 9.4.2002 41 C 2938/SL 14 zakladatelské dokumenty úplné znění Městský soud v Praze 31.12.2001 9.4.2002 11 C 2938/SL 13 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 25.3.2002 4 C 2938/SL 12 účetní závěrka +zpráva auditora za rok 1999 Městský soud v Praze 31.12.1999 31.1.2001 29 C 2938/SL 11 notářský zápis Městský soud v Praze 22.10.1999 21.3.2000 8 C 2938/SL 9 účetní závěrka za rok 1997 Městský soud v Praze 9.11.1999 8 C 2938/SL 10 účetní závěrka za rok 1998 Městský soud v Praze 9.11.1999 8 C 2938/SL 7 notářský zápis Městský soud v Praze 4.2.1998 7.6.1999 4 C 2938/SL 6 notářský zápis Městský soud v Praze 24.11.1998 7.6.1999 6 C 2938/SL 5 účetní závěrka za rok 1996 Městský soud v Praze 30.6.1997 30.3.1998 6 C 2938/SL 4 notářský zápis Městský soud v Praze 16.4.1997 30.3.1998 5 C 2938/SL 3 notářský zápis Městský soud v Praze 15.8.1995 30.3.1998 6 C 2938/SL 2 notářský zápis Městský soud v Praze 17.4.1991 30.3.1998 4 C 2938/SL 1 notářský zápis Městský soud v Praze 22.9.1995 30.3.1998 9 C 2938/SL 8 notářský zápis Městský soud v Praze 13.1.1994 12 V parku 2326/18, Praha 148 00 Živnosti a provozovny Honeywell, spol. s r.o. 1011129124 Tuřanka 1460/106, Brno 627 00 1011354519 Na Rovince 911, Ostrava 720 00 1011812363 1003793517 1003793533 Tuřanka 1387/100, Brno 627 00 1002799147 1008978507 Havránkova 118/33, Brno 619 00 1003793452 Tuřanka 857/98, Brno 627 00 1003793495 Tuřanka 1236/96, Brno 627 00 1003793461 1003793479 1003793509 Živnost č. 9 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (vyjma zboží v příloze 2 a 3 cit. zák.) Živnost č. 14 Poskytování poradenských služeb v řízení filiálek Živnost č. 15 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd - výzkum a vývoj v oblasti vývoje software pro řízení technologických procesů Živnost č. 18 Činnost technických poradců v oblasti energetiky Ing. Ladislav Haškovec Dr. OLIVER STUCKY PhD. Honeywell, spol. s r.o. - 18627757 - Praha Honeywell Aerospace s.r.o. - 25778064 - Praha Honeywell International s.r.o. - 27617793 - Praha Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. - 25384961 - Hlubočky ZO OS KOVO HONEYWELL TUŘANKA 96 v likvidaci - 22902066 - Brno

http://www.podnikatel.cz/clanky/insolvencni-rizeni-nadeje-pro-veritele/

» Insolvenční řízení: Naděje pro věřitele? Podchytit insolvenční řízení dlužníka včas je základ úspěchu při vymáhání dluhu. Zadlužený podnik většinou nemá dostatek prostředků na uspokojení všech pohledávek. Odpis pohledávky je pak jediná šance, jak dostat část peněz zpět. Dlužník v insolvenčním řízení je pro věřitele nepříjemná záležitost. Je jen malá pravděpodobnost, že se svých peněz domůžete. Majetek dlužníka většinou pokryje jen malou část z jeho závazků, a málokterý věřitel si přijde na své. Náplastí pro věřitele je daňové zvýhodnění ve formě tvorby opravné položky až ve výši 100 %. Dlužníky lze vyhledat v Insolvenčním rejstříku. V rejstříku najdete však pouze ty dlužníky, proti kterým bylo zahájeno insolvenční řízení až po 1. lednu 2008. Dlužníky, proti kterým bylo zahájeno konkursní řízení dříve, lze vyhledat v Evidenci úpadců.Insolvenční rejstřík provozuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. Je to veřejný seznam dlužníků včetně veškerých spisů o návrhu, zahájení a průběhu insolvenčního řízení. V první fázi zjistíte, zda je vámi hledaný subjekt vedený v insolvenčním rejstříku či nikoli. Pokud byl dlužník nalezen, můžete se podívat na detail insolvenčního řízení. Zjistíte, jak probíhalo řízení do úpadku, kdo je určeným insolvenčním správcem a také, jaký je stav majetku dlužníka. Chcete-li vědět, jaké jsou vaše šance na uspokojení pohledávky, nahlédněte do seznamu přihlášených pohledávek. Čtěte více: AQ okna úspěšná budoucnost nebo dluhy? Jak řešíte svoje nedobytné pohledávky? Nemám nedobytné pohledávky, Nedobytné pohledávky jsou v mé firmě v zanedbatelné výši, neřeším je, Snažím se pohledávku odprodat, Obracím se na soud a očekávám platební rozkaz. Nedobytné pohledávky se snažím řešit mimosoudně: přes právníka, inkasní agenturu, zveřejněním apod. Ohlásil váš dlužník bankrot? Přihlaste svou pohledávku. Jestliže má firma více věřitelů a tyto závazky není schopna řádně plnit, je insolventní. Insolvenční zákon hovoří o úpadku v § 3. Dlužník – podnikatel je v úpadku i tehdy, pokud je předlužen, tj. pokud souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Úpadek lze podle zákona řešit: konkurzem, oddlužněním, O způsobu řešení úpadku rozhoduje insolvenční soud. Vyvolat insolvenční řízení může kterýkoli věřitel nebo dlužník sám na sebe. Čtěte více: Úpadek firmy nově neznamená její definitivní zánik Konkurs je nejčastější způsob řešení insolvenčního řízení předluženého podniku. Šance na podíl z výtěžku konkurzní podstaty jsou nevelké. Pravděpodobně nebudete jediným věřitelem. Podnik v konkurzu většinou dluží, kam se podívá. Dluží státu na pojistném a na daních, zaměstnancům, bankám. Abyste se mohli čehokoli dožadovat, je nutné přihlásit pohledávku ve stanovené lhůtě u insolvenčního soudu. Na pohledávky, které nebyly přihlášeny nebo byly přihlášeny pozdě, nebude přihlížet soud při rozdělování konkurzní podstaty a dokonce na tuto pohledávku nelze tvořit ani zákonnou opravnou položku a odepsat ji v plné výši. Pokud byl podán návrh v insolvenční věci dlužníka, o tomto návrhu rozhoduje soud. Zjišťuje se úpadek dlužníka, ustanoví se insolvenční správce a určí se přesně účinky rozhodnutí o úpadku. Účinky rozhodnutí nastávají v přesný datum a dokonce i čas. Například je určeno, že účinky rozhodnutí nastávají dne 03.03.2009 14:33 hod. Současně soud vyzývá věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, obvykle do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Veřejná výzva je realizována prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Lhůta je splněna podáním přihlášky pohledávky nikoli doručením. Stačí tedy, aby byla přihláška podána například prostřednictvím pošty do lhůty uvedené v rozhodnutí. Přihlásit pohledávku musí i ti věřitelé, které již své pohledávky uplatňují u soudu, a dokonce i ti, kteří své pohledávky vymáhají výkonem rozhodnutí soudu nebo exekucí. K přihlášce je nutné doložit listiny, na které se přihláška dovolává. Například bylo-li rozhodnuto pravomocným rozsudkem o dluhu, je nutno doložit k přihlášce rozsudek, máte-li právního zástupce, dokládá se plná moc k zastupování apod. Přihlášky se podávají dvojmo. Od chvíle, kdy bylo rozhodnuto o úpadku, nemůže dlužník nakládat se svým majetkem. Oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přechází na správce. Soud také vyzývá osoby, které mají závazky vůči podniku, který je v úpadku, aby plnění již tomuto podniku neposkytovaly a plnění poskytly přímo insolvenčnímu správci. Správce nařizuje přezkumné jednání, ve kterém se přezkoumají přihlášené pohledávky. Po skončení přezkumného jednání se svolá schůze věřitelů. Tvorba opravných položek k pohledávkám u dlužníka, který je v insolvenčním ří­zení Nástrojem daňového zvýhodnění nedobytné pohledávky u dlužníka v konkurzu je tvorba zákonné opravné položky na pohledávku. Podmínkou tvorby opravné položku je dodržení tří základních pravidel. Věřitel musí respektovat okruh pohledávek, ke kterým se opravná položka nesmí tvořit. Věřitel musí včas přihlásit pohledávky insolvenčnímu sou­du. Věřitel sleduje insolvenční řízení, sleduje případné popření pohledávky. Kdy platí zákaz tvorby zákonných opravných položek? Tvorbu opravných položek upravuje Zákon o rezervách. § 2 stanoví přesný výčet pohledávek, ke kterým nelze vytvářet žádné opravné položky. Mezi tyto pohledávky patří: pohledávky, které vznikly z titulu úvěrů a půjček, pohledávky, které vyplývají z ručení a záloh, pohledávky ze smluvních sankcí například pokut, poplatků z prodlení, penále a dalších sankcí závazkových vztahů, pohledávky, které vznikají z titulu cenných papírů a ostatních investičních instrumentů, úhrady ztráty společnosti. Opravné položky nelze tvořit k souboru pohledávek a pak k pohledávkám, o kterých nebylo účtováno při jejich vzniku ve výnosech nebo které byly osvobozeny od daně nebo k pohledávkám, které byly nabyty bezúplatně. Čtěte více: Neuhrazené pohledávky v účetnictví 5. 5. 2009 12:57 5. 5. 2009 13:03 smazal Admin serveru, důvod: SPAM Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. Prodavač v úseku hračky/sport/papír

http://docplayer.cz/2156205-Mesto-zdirec-nad-doubravou.html

⭐MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU 1 MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU Zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na služby ÚVĚR NA SPOLUFINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH AKCÍ V ROCE 2005 SOUTĚŽ č. 1/2005 Název zadavatele: Město Ždírec nad Doubravou IČ zadavatele: Kontaktní adresa zadavatele Město Ždírec nad Doubravou Školní Ždírec nad Doubravou Osoba zastupující zadavatele : Jan Martinec, starosta Telefon, fax:2 Preambule Tato zadávací dokumentace slouží jako podklad pro vypracování nabídek uchazečů v rámci otevřeného řízení zveřejněného podle zákona č. 40/ 2004 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění. Práva a povinnosti neuvedené v této dokumentaci se řídí tímto zákonem. 1. Předmět veřejné zakázky Předmětem veřejné zakázky je poskytnutí bankovního úvěru na investiční akce města realizované v roce Základní obchodní podmínky specifikace požadovaného úvěru Předmětem plnění je zajištění financování níže uvedených investičních akcí realizovaných v roce 2005 městem Ždírec nad Doubravou: a) výstavba Domu s pečovatelskou službou s 20 byty - rozpočet stavby 18,5 mil.kč (dotace SFRB 14 mil.kč) - termín realizace 05/ /2005 b) dokončení TI pro rodinné domy v ulici Nad Řekou - rozpočet stavby 4 mil.kč - termín realizace 06/ /2005 c) přístavba tělocvičny základní školy - rozpočet stavby 6,8 mil.kč (dotace MF 4,5 mil.kč) - termín realizace stavby 07/ /2005 Výše úvěru: ,- Kč Úroková sazba: odvozená od 6M PRIBORU + marže; marže bude konstantní po celou dobu trvání úvěrového vztahu Způsob výpočtu úroků: na bázi skutečného počtu dnů a roku o 360 dnech Předpokládané zahájení čerpání úvěru: 5/2005 Ukončení čerpání úvěru: 12/2005 Zahájení splácení : 03/2006 Splatnost: 09/2010 Způsob čerpání úvěru: - na základě předložených faktur dodavatele díla a převodem na účet dodavatele - zadavatel má právo úvěr nedočerpat bez jakýchkoliv sankcí, poplatků a případných náhrad vzniklých výdajů; - bez poplatků za rezervaci zdrojů. Splácení úvěru: - formou pravidelných čtvrtletních splátek vždy v poslední měsíc čtvrtletí počínaje 03/ poslední splátka úvěru bude provedena nejpozději do Platba úroku: 23 - formou pravidelných měsíčních plateb. Úrok z prodlení: - nabídka uchazeče Možnost provádění mimořádných splátek úvěru: - kdykoli v průběhu trvání úvěrového vztahu při změně úrokové sazby, a to vždy na základě písemného oznámení o výši a datu provedení mimořádné splátky, doručeného poskytovateli úvěru alespoň 10 kalendářních dnů předem bez jakýchkoliv sankcí, poplatků a případných náhrad vzniklých výdajů. Způsob zajištění úvěru: - nabídka uchazeče 3. Dodatečné informace k zadávací dokumentaci Uchazeč je oprávněn požadovat po zadavateli dodatečné informace k zadávací dokumentaci. Žádost musí být doručena nejpozději 10 pracovních dnů před termínem stanoveným pro podání nabídek. Poskytování dodatečných informací Na základě žádosti o dodatečné informace k zadávací dokumentaci doručené ve stanovené lhůtě zadavatel poskytne uchazeči nebo zájemci dodatečné informace k zadávací dokumentaci, a to nejpozději do 5 pracovních dnů před termínem stanoveným pro podání nabídek. Tyto dodatečné informace poskytne zadavatel všem ostatním uchazečům nebo zájemcům, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Forma vyžádání dodatečných informací Žádost o dodatečné informace musí být písemná. Bude-li žádost o dodatečné informace učiněna elektronickými prostředky nebo jiným způsobem, musí splňovat požadavky stanovené pro písemnou formu občanským zákoníkem Adresa pro vyžádání dodatečné dokumentace: Žádost o dodatečné informace doručí uchazeč nebo zájemce ve stanovené lhůtě na adresu Kontaktní osoba : Jan Martinec, starosta Ing.Jiří Pavlíček, místostarosta E- mail: Fax: Lhůta a místo plnění veřejné zakázky Předpokládaná doba čerpání úvěru: 05/ /2005 Místem plnění je sídlo zadavatele. 5. Doklady jimiž uchazeč splňuje kvalifikační kritéria a) Oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku či jiné evidence, má-li v ní být uchazeč nebo zájemce zapsán podle zvláštních předpisů, ne starší 90 dnů, v originále nebo úředně ověřeném stejnopisu v souladu s 30 odst. 2 písmeno c) zákona. 34 b) Čestné prohlášení o splnění kvalifikačních kritérií podle 31 odstavce 1 písmeno a),b),c), e) zákona podepsané osobou oprávněnou za uchazeče jednat. c) Výpis evidence rejstříku trestů či jiný odpovídající doklad ne starší 6 měsíců všech osob oprávněných za uchazeče jednat podle 31 odst. 1 písm. d) zákona. d) Čestné prohlášení o tom, že uchazeč, jde-li o fyzickou osobu, nebo osoba vykonávající funkci odpovědného zástupce nebyl v posledních 3 letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravující výkon odborné činnosti související s předmětem veřejné zakázky, podepsané samotným uchazečem, jde-li o fyzickou osobu, anebo osobou odpovědného zástupce. e) Prokázání technické způsobilosti v rozsahu uvedeném v oznámení otevřeného řízení na podlimitní veřejnou zakázku na služby prokáže uchazeč dle 33 odst. 1c) písmeno 2 a to seznamem významných půjček obdobnému segmentu klientů poskytnutých v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu. Tento seznam bude podepsán oprávněnou osobou dle výpisu z obchodního rejstříku nebo pověřenou osobou. f) Pokud podává nabídku více dodavatelů společně, musí být splněny požadavky 30 odst. 5) a 7) zákona číslo 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách. g) Je-li uchazeč zapsán v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle 76 zákona, může prokázat splnění kvalifikačních předpokladů podle 30 odst. 2 písm. a), c), a d), zákona výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ne starším 90 dnů. 6. Požadavek na poskytnutí jistoty K zajištění splnění povinností uchazeče není požadována jistota. 7. Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny a) Nabídková cena bude sestavena na základě výše uvedených předpokládaných termínů plnění veřejné zakázky (viz bod 2.) a musí obsahovat i veškeré další náklady nutné ke splnění veřejné zakázky součet všech nákladů spojených s poskytnutím finančních prostředků k zajištění finančního krytí finančních nákladů na investiční akce města po celou dobu trvání smluvního vztahu, tj. musí obsahovat součet všech úroků, poplatků, provizí a jiných nákladů souvisejících s poskytnutím úvěru (k určitému datu). Pro výpočet nabídkové ceny bude použita hodnota 6M PRIBOR k dni zveřejněná na REUTERS v 11:00 hod plus nabízená marže. Pro výpočet úroků pro konstrukci nabídkové ceny bude uvažováno s jednorázovým čerpáním k b) Nabídková cena bude uvedena v českých korunách. c) Uchazeč o veřejnou zakázku v nabídce uvede přehledně všechny poplatky a provize související s poskytnutím úvěru (např. poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za správu úvěru, jiné poplatky související s poskytnutím úvěru). d) Uchazeč o veřejnou zakázku v nabídce předloží návrh smlouvy o úvěru, který bude zpracován v souladu s podmínkami obsaženými v předložené nabídce. e) Zadavatel nebude akceptovat nabídky, ve kterých uchazeč stanovuje další podmínky, které budou v přímém rozporu s podmínkami obsaženými v této zadávací dokumentaci nebo ve kterých uchazeč bude požadovat úhradu nákladů, které mu vzniknou v případě, že dojde ke změně obecně závazných právních předpisů. 45 8. Kritéria pro hodnocení zadání veřejné zakázky - marže k 6M PRIBORu váha 50% - způsob zajištění úvěru 25% - veškeré poplatky související s úvěrem 25% 9. Pokyny pro zpracování nabídky Místo pro podávání nabídek a doba v níž lze nabídky podat osobně Podávání obálek : MÚ Ždírec nad Doubravou, Školní 500, Ždírec n.d., podatelna Po, St : 8:00 11:30 12:00 16:45 hod. Doporučeně poštou na adresu: Městský úřad Ždírec nad Doubravou, Školní 500, Ždírec nad Doubravou V poslední den lhůty pro podání nabídek 16.března lze tuto podat pouze osobně do 13:00 hod. a) Nabídka bude v uzavřené obálce opatřené názvem Soutěž č.1/2005 Úvěr na spolufinancování investičních akcí v roce 2005 a označené dle 53, odst. 3, zákona.40/2004 Sb. b) Nabídka bude předložena v jednom výtisku, v písemné formě, v českém jazyce. c) Nabídka nebude obsahovat přepisy a opravy, které by mohly zadavatele uvést v omyl. d) Všechny listy nabídky včetně příloh budou řádně očíslovány vzestupnou číselnou řadou. e) Uchazeč závazně použije Krycí list nabídky - Pro sestavení krycího listu uchazeč závazně použije přílohu zadávací dokumentace č. 1 - Krycí list nabídky (vzor). Na krycím listu budou uvedeny následující údaje: název veřejné zakázky, základní identifikační údaje zadavatele a uchazeče (včetně osob zmocněných k dalším jednáním), nejvýše přípustná nabídková cena v členění podle zadávací dokumentace, datum a podpis osoby oprávněné za uchazeče jednat f) Obsah nabídky Nabídka bude opatřena obsahem s uvedením čísel stránek u jednotlivých oddílů ( kapitol), vzor Obsah nabídky je uveden v příloze č Další části zadávací dokumentace Struktura financování investičních akcí města realizovaných v roce 2005 vlastní zdroje, dotace, úvěr. ROZVAHA (BILANCE) k , k FIN 2-12M k , k Návrh rozpočtu na další období Přehled závazků k vč. termínů splatnosti 11. Variantní řešení Zadavatel nepřipouští variantní řešení. 56 č. 1 Příloha Obsah nabídky Krycí list nabídky 1. Obsah s uvedením čísel kapitol, čísel stránek, resp. Listů str. 2. Prokázání základních kvalifikačních předpokladů ( 31) str. 3. Prokázání finanční a ekonomické způsobilosti ( 32) str. 4. a) Nabídková cena vč. její konstrukce str. b) Podmínky zajištění úvěru str. c) Ostatní údaje vztahující se k hodnocení nabídek str. 5. Ostatní údaje, které tvoří nabídku str. 6. Návrh smlouvy str. 67 Krycí list nabídky 1. Veřejná zakázka Veřejná zakázky na podlimitní dodávky zadané v otevřeném řízení dle zák. č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Název ÚVĚR NA SPOLUFINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH AKCÍ V ROCE Základní identifikační údaje 2.1. Zadavatel Název Město Ždírec nad Doubravou Sídlo Školní 500, Ždírec nad Doubravou Tel./Fax IČ DIČ Osoba oprávněná jednat jménem Jan Martinec, starosta zadavatele Ing.Jiří Pavlíček, místostarosta Kontaktní osoba Jan Martinec, starosta Ing.Jiří Pavlíček, místostarosta Tel./fax , Uchazeč Název Sídlo Tel./Fax IČ DIČ Spisová značka v obchodním rejstříku Osoba oprávněná jednat za uchazeče Kontaktní osoba Tel./Fax 3. Nabídková cena Úroková sazba u úvěru 6M PRIBOR + marže Nabídková cena úroky celkem + všechny poplatky 5. Měna, ve které je nabídková cena 6. Oprávněné osoby jednat za uchazeče Titul, jméno, příjmení Funkce Podpis oprávněných osob 7 Podobné dokumenty Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje příspěvková organizace (dále jen KSÚS KK, p.o.) podle zákona č.40/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon Více Veřejná zakázka malého rozsahu na služby: Kanalizace a ČOV Brod nad Dyjí bankovní úvěr Zadavatel: Obec Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí 45 691 81 Březí IČ: 00283045 V Brodě nad Dyjí 23.1.2013 Veřejná zakázka malého rozsahu na služby: Kanalizace a ČOV Brod nad Dyjí bankovní úvěr Výzva k podání Více Výzva k podání nabídky na poskytnutí úvěru Obec Olšany Olšany 66, 683 01 Olšany, IČ: 00368067, tel: 517 374 233 e-mail: [email protected], www.olsany.org Výzva k podání nabídky na poskytnutí úvěru Obec Olšany jako zadavatel zakázky malého rozsahu Více MĚSTO DUBÍ. Poskytnutí revolvingového úvěru na předfinancování dotačních projektů MĚSTO DUBÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce malého rozsahu na službu s názvem: Poskytnutí revolvingového úvěru na předfinancování dotačních projektů zadávané dle 18 odst. 3 a 6 zákona č. 137/2006 Více Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace pro nadlimitní veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách pod názvem: Poskytnutí služeb úvěr na zajištění financování dokončení Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY Zadavatel: Město Chrastava nám. 1. máje 1, 463 31 Chrastava IČ: 00262871 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY Název veřejné zakázky: Zadavatel Název : Poskytnutí dlouhodobého úvěru na financování Více Město Týnec nad Sázavou Město Týnec nad Sázavou vyhlašuje v souladu s ustanoveními 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tuto VÝZVU K PODÁNÍ NABÍDKY pro účely zadání Více MĚSTO DAČICE KRAJÍŘOVA 27, 380 13 DAČICE I ZADÁVACÍ DOKUMENTACE MĚSTO DAČICE KRAJÍŘOVA 27, 380 13 DAČICE I ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA SLUŽBY VE SMYSLU ZÁKONA Č. 137/2006 SB. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY: POSKYTNUTÍ DLOUHODOBÉHO ÚVĚRU VE VÝŠI 23,34 MIL. Více Výzva k podání nabídky Výzva k podání nabídky v souladu s 38 a 12 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění Zadavatel: Obec České Meziříčí zastoupený panem Josefem Panenkou Boženy Němcové 61 517 Více Obec Račice, Račice 5, 675 55 Račice, IČ 00378526 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY. na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem: Obec Račice, Račice 5, 675 55 Račice, IČ 00378526 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem: Poskytnutí úvěru na realizaci investiční akce - Vybudování splaškové kanalizace v obci Více Rozšíření separace bioodpadů v obci Březolupy Tento projekt je spolufinancován ze zdrojů Evropské unie Textová část Z A D Á V A C Í D O K U M E N T A C E pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky (dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce Více Všeobecná fakultní nemocnice v Praze U Nemocnice 2, Praha 2, 128 08. Zadávací dokumentace (nadlimitní veřejná zakázka) Strana 1 ze 8 Základní údaje zadávací dokumentace k nadlimitní veřejné zakázce na dodávky vyhlášené v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákon Více Úvěr Pohořelice na realizaci akce Infrastruktura pro inovativní a ekologické vzdělávání na ZŠ Pohořelice Zadávací dokumentace na veřejnou zakázku na službu Úvěr Pohořelice na realizaci akce Infrastruktura pro inovativní a ekologické vzdělávání na ZŠ Pohořelice Zadavatel: Město Pohořelice, Vídeňská 699, 691 Více Centrum rozvoje Česká Skalice, o. s. ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Havlovice Poskytnutí dlouhodobého úvěru ve výši 10 400 000,- Kč Centrum rozvoje Česká Skalice, o. s. ZADÁVACÍ DOKUMENTACE pro otevřené řízení na realizaci nadlimitní veřejné zakázky na služby dle 27zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále Více Město Králíky (zadavatel) Město Králíky (zadavatel) zastoupené starostkou města Janou Ponocnou, se sídlem Velké náměstí 5, 561 69 Králíky Oznámení otevřeného řízení a zadávací dokumentace na veřejnou zakázku zadávanou dle 27 zákona Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA DODÁVKU. ZŠ Jiráskova, klimatizace v učebnách výpočetní techniky a v serverovně VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA DODÁVKU Zadavatel: Základní škola Benešov, Sídlo:, PSČ 256 01 IČ: 75033062 Kontakt: na emailové adrese NÁZEV ZAKÁZKY ZŠ Jiráskova, klimatizace Více Článek 1 Identifikační údaje zadavatele 258 16 977 CZ 258 16 977. Článek 2 Vymezení předmětu veřejné zakázky Ostravské městské lesy a zeleň, s. r. o. 700 30 Ostrava-Zábřeh, A. Brože 2/3124 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce malého rozsahu dle 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění Více Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky zadávanou mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákon ) a dle Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií Textová část pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky Čistší silnice ve městě Sedlec-Prčice Veřejný zadavatel: Město Sedlec-Prčice se sídlem: nám. 7. května Více Výzva k podání nabídek vč. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu Výzva k podání nabídek vč. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu Název veřejné zakázky Druh veřejné zakázky CPV veřejné zakázky zejména Pořízení kompostérů pro občany obce Libhošť Dodávky Více OBEC SKALIČKA. Věc: Veřejná zakázka malého rozsahu Rekonstrukce ZŠ a MŠ Skalička - nová třída mateřské školy, Olomoucký kraj Skalička 109, 753 52 Věc: Veřejná zakázka malého rozsahu Rekonstrukce ZŠ a MŠ Skalička - nová třída mateřské školy, zadávaná dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění, dle 6, 12 odstavec 6, na základě Více UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta 128 43 PRAHA 2 - Albertov 6 +42 2 2491 9868 fax: +42 2 21952174 JMÉNO FIRMY ADRESA adresa Naše Č.j.: PID: UK 13- V Praze dne Vyřizuje: ing.bečvář Telefon: Více VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAKÁZKY MIMO REŽIM ZÁKONA č. 137/2006 Sb. VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAKÁZKY MIMO REŽIM ZÁKONA č. 137/2006 Sb. Identifikační údaje zadavatele: Zadavatel ve smyslu zákona: veřejný zadavatel Právní forma: obec Název a sídlo zadavatele: Městys Více Zajištění úklidových služeb Vítkov. Národní muzeum, příspěvková organizace zřízená MK. GORDION, s.r.o. ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Název veřejné zakázky: Zajištění úklidových služeb Vítkov 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZADAVATELE Obchodní firma nebo název / obchodní firma nebo jméno a Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY. Stavební úpravy mateřské školy Velké Těšany č.p.65 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Název zakázky: Číslo zakázky: Forma zadání: Stavební úpravy mateřské školy Velké Těšany č.p.65 VZ/20011/3/01 veřejná zakázka malého rozsahu 1. Identifikační údaje zadavatele: Název Více Zadávací dokumentace. na veřejnou zakázku malého rozsahu na služby (dále jen VZ) Poskytnutí kontokorentního úvěru. Zadavatel: Město Vysoké nad Jizerou Náměstí Dr. Karla Kramáře 227, 512 11 Vysoké nad Jizerou IČ, DIČ: 00276294, CZ 00276294 VÝZVA ZÁJEMCE O PODÁNÍ NABÍDKY NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU Zadávací řízení Více Zadávací dokumentace NÁRODNÍ ARCHIV ORGANIZAČNÍ SLOŽKA STÁTU Zadávací dokumentace k veřejné zakázce na služby Č. j. NA 1245 6/11-2013 Výběrové řízení na tisk publikací zařazených do edičního plánu Národního archivu pro rok Více Ostravská univerzita v Ostravě. výzvu k podání nabídky. Dvořákova 7, 701 03 Ostrava vyhlašuje Dvořákova 7, 701 03 Ostrava vyhlašuje výzvu k podání nabídky na realizaci zakázky Dodávka služeb souvisejících s konzultační, poradenskou a školící činností při řešení projektu č. Modulární systém studijních Více Komenského náměstí 440/2, 767 01 Kroměříž Příspěvková organizace. [email protected] Základní škola, Kroměříž, Komenského náměstí 440, příspěvková organizace se sídlem Komenského náměstí 440/2, 767 01 Kroměříž jako zadavatel vyhlašuje v souladu s Příručkou pro příjemce Operačního programu Více Zadávací dokumentace 1. Druh zadávacího řízení 2. Zadavatel 3. Druh a předmět zakázky Druh zakázky: Předmět zakázky: 4. Zadávací dokumentace 1. Druh zadávacího řízení Zjednodušené podlimitní řízení dle ustanovení 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon nebo ZVZ ). 2. Více Výzva k podání nabídek Výzva k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na služby mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v souladu se Směrnicí města o zadávání veřejných zakázek hrazených z finančních Více Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace Podlimitní veřejná zakázka na služby s názvem: Poskytnutí kontokorentního úvěru vyhlášená ve zjednodušeném podlimitním řízení dle 38 zákona č. 137/2006 Více O B E C R A T M Ě Ř I C E www.ratmerice.cz O B E C R A T M Ě Ř I C E www.ratmerice.cz OBECNÍ ÚŘAD RATMĚŘICE ČP. 72, 257 03 JANKOV TELEFON: 317 833 321, FAX: 317 833 289, E-MAIL: [email protected] V Ý Z V A k podání nabídky na veřejnou podlimitní Více Ing. Miloslav Pileček 3. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OSOBY ZASTUPUJÍCÍ ZADAVATELE DLE 151 ZÁKONA. Jihočeský kraj. Mgr. Jiří Zimola ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K NADLIMITNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZCE NA DODÁVKY ZADÁVANÉ V OTEVŘENÉM ŘÍZENÍ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ Více Zadavatel. LABYRINT BOHEMIA, o. p. s. Košická 6, 460 12 Liberec 6. Ing. Pavel Žák, předseda správní rady. Osoba pověřená zadavatelskými činnostmi ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název veřejné zakázky: Nákup multifunkčního Více Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen Zákon ) Zadávací dokumentace na veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku zadávanou mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Požadavky a podmínky pro zpracování nabídky Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ PODLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1 Název veřejné zakázky Více Výzva k podání nabídek Název veřejné zakázky: Předmět veřejné zakázky (služba/dodávka/stavební práce) : Datum vyhlášení veřejné zakázky: Název/ obchodní firma zadavatele, právní forma: Sídlo zadavatele: Osoba oprávněná jednat Více Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku Administrace a organizace zadávacích řízení ÚMČ Praha 11 Odbor správy majetku P O P T Á V K O V Ý L I S T Výtisk č. 1 Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku Administrace a organizace zadávacích řízení Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná Více SŠ, ZŠ A MŠ pro ZP, Brno, Kamenomlýnská 2, Rekonstrukce sociálních zařízení v objektu B2 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY pro veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce dle 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a Směrnice MŠMT upravující Více Název grantového programu: Informační a komunikační technologie 2015 Název projektu: Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více REVITALIZACE INTERIÉRŮ KOLEJE JAROV II - Nábytek \SE REKTORÁT Vysoká škola ekonomická v Praze nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 V Praze dne 8. června 2015 Zn.: 2043-1/2015/9202 Vysoká škola ekonomická v Praze, se sídlem nám. Winstona Churchilla Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU NA DODÁVKY VMP - DODÁVKA ZEMNÍHO PLYNU PRO ROK 2011 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU NA DODÁVKY VMP - DODÁVKA ZEMNÍHO PLYNU PRO ROK 2011 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VMP - dodávka zemního plynu pro rok 2011 Zadavatel ve smyslu 2, odst. 2, písm. b) zákona Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název veřejné zakázky: Mixážní Více ZÁMEK STRÁŽNICE VESTAVBA VÝTAHU A OBNOVA VYBRANÝCH MÍSTNOSTÍ NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY STRÁŽNICE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU DLE ZÁK.Č.137/2006 SB, 12 ODST.3 Název veřejné zakázky : ZÁMEK STRÁŽNICE VESTAVBA VÝTAHU A OBNOVA VYBRANÝCH MÍSTNOSTÍ Více Zadávací řízení na podání nabídky na výběrové řízení s názvem MANAGEMENT PROJEKTU RESTAUROVÁNÍ 1. STAVBY V ČR POSTAVENÉ HETZEROVOU KONSTRUKCÍ POŘADOVÉ ČÍSLO ÚKONU: 3 Zadávací řízení na podání nabídky na výběrové řízení s názvem MANAGEMENT PROJEKTU RESTAUROVÁNÍ 1. STAVBY V ČR POSTAVENÉ HETZEROVOU KONSTRUKCÍ Výzva k podání nabídky zadávanou podle Více Tyršova 1832/9, 70200 Ostrava Moravská Ostrava IČ: 27857255 DIČ: Výzva k podání cenových nabídek Pro výběrové řízení v rámci veřejné zakázky malého rozsahu na dodávku a instalaci. Výzva k podání cenových nabídek (dále jen Výzva ) byla zpracována mimo režim zákona č.137/2006 Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších Více Výzva k podání nabídek v zadávacím řízení v rámci projektu Operačního programu Životní prostředí Výzva k podání nabídek v zadávacím řízení v rámci projektu Operačního programu Životní prostředí Občanské sdružení PRO-ODPAD Jiráskova 84 375 01 Týn nad Vltavou IČO: 26637812 Identifikační údaje zadavatele: Více Výzva k podání nabídek Výzva k podání nabídek Číslo zakázky 7/2014 Název zakázky: 7/2014 nákup výpočetní techniky a příslušenství Předmět zakázky: nákup výpočetní techniky a příslušenství Typ zakázky: Veřejná zakázka malého Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Dodávka projekční techniky (Příloha k výzvě k podání nabídek) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE pro veřejnou zakázku malého rozsahu Dodávka projekční techniky (Příloha k výzvě k podání nabídek) Obsah: 1. Zadavatel 2. Vymezení předmětu zakázky 3. Místo a termín plnění 4. Podmínky Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU NA DODÁVKY VMP - DODÁVKA ELEKTRICKÉ ENERGIE PRO ROK 2011 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU NA DODÁVKY VMP - DODÁVKA ELEKTRICKÉ ENERGIE PRO ROK 2011 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VMP - dodávka elektrické energie pro rok 2011 Zadavatel ve smyslu 2, odst. 2, písm. Více MEDICA zdravotní péče, s.r.o. Konská 63, 739 61 Třinec IČO: 27779882 [email protected] MEDICA zdravotní péče, s.r.o. Konská 63, 739 61 Třinec IČO: 27779882 [email protected] Název projektu: Číslo projektu: Rozšíření služeb a dostupnosti péče mobilního hospice při MEDICA zdravotní péče, s.r.o. Více Sběrný systém BRO na území mikroregionu Horní Vltava Boubínsko - kompostéry ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu 44 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) Zakázka malého rozsahu (2. kategorie) Veřejná zakázka malého rozsahu (2. kategorie), zadávaná mimo Více Zadávací dokumentace Příloha č.1 Výzvy k podání nabídek Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu na služby zadávané v souladu s Příručkou pro žadatele a příjemce výzvy č. 56 Operačního programu Vzdělávání pro Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKONA ) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKONA ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název veřejné zakázky: likvidace Více Výzva k podání nabídky. Dodávka PC sestav pro Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa, a. s. č. VZMR 3/2015 Výzva k podání nabídky Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa a.s. vypisuje v souladu s ust. 18 odst. 5 zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů veřejnou zakázku malého rozsahu Více dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen Zákon ) Kontaktní osoba: Leo Matušek Tel.: 267 994 410 Fax: 272 936 597 E-mail: [email protected] Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen Zákon ) Název Více Výzva k podávání nabídek na akci výběr dodavatele služeb Dobrovolný svazek obcí,,vedrovice a Kubšice ČOV a tlaková kanalizace Vedrovice 326, 671 75 Vedrovice dále též DSO a rovněž zadavatel Výzva k podávání nabídek na akci výběr dodavatele služeb Poskytnutí Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU V Praze dne 12. 3. 2014 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU Zasíláme Vám výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem monokrystalů I. Identifikační údaje zadavatele: Více Dodávka dřevěného altánu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací řízení: Výběrové řízení podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) Veřejná zakázka malého rozsahu na Více VÝZVA. Provedení přezkoumání hospodaření města Třeboně a jeho příspěvkových organizací za rok 2012 ODBOR FINANČNÍ A MAJETKOVÝ Tel.: +420 384 342 185, Fax: +420 384 723 505 e-mail: [email protected] VÝZVA k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu služby v souladu s 18 odst. 5 zákona Více Rekonstrukce podlahy ve sportovní hale Tovární 68, Rychnov u Jablonce n.n. MĚSTO RYCHNOV U JABLONCE NAD NISOU Husova 490, 468 02 Rychnov u Jablonce n.n., tel.: 488 880 930, fax: 488 880 921 Č.j.: MU/2086/2015 Datum: 13. března 2015 Vyřizuje: J. Dvořák Tel.: 488 880 930 Zadávací Více 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU. Plán územního systému ekologické stability na území NP Podyjí a jeho ochranného pásma VÝZVA K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU PRO ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ MIMO REŽIM ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH POŽADAVKY NA PŘEDMĚT ZAKÁZKY A PODMÍNKY JEJÍHO PLNĚNÍ Veřejná zakázka malého rozsahu (dále je veřejná Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Zadavatel: Obec Světlík Sídlo: Světlík 27, 381 01 Český Krumlov Zastoupena: Michalem Zahorákem starostou obce Světlík IČ: 00246166 Zadavatel podle 26 odst. 3 písm. b) a 38 zákona Více Gorkého 867, 53002 Pardubice. Email: [email protected] Lhůta pro podávání nabídek (data zahájení a ukončení příjmu, vč. Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více Identifikační údaje zadavatele MĚSTO MNICHOVICE VÝZVA MĚSTA MNICHOVICE VZ- č. 13/2014 K PODÁNÍ NABÍDEK na zakázku malého rozsahu na služby dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) Název veřejné Více (Oznámení o zahájení zadávacího řízení) I) Identifikační údaje zadavatele: (Oznámení o zahájení zadávacího řízení) Název: Město Vimperk IČ: 002 50 805 Sídlo: Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk I Stát: CZ Zastoupený: Ing. Bohumilem Petráškem, starostou Více Zadávací dokumentace pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu Zadávací dokumentace pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu Zadavatel veřejné zakázky: Poukázky pro volný čas č. j. : KRPL 24511-4/ČJ-2015-1800VZ Název: Česká republika Krajské ředitelství policie Libereckého Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Zadavatel: se sídlem: Mírové náměstí 3097/37, 400 01 Ústí nad Labem IČ: 75082136 DIČ: CZ75082136 (není plátcem DPH) zastoupená: Ing. Jiřím Šulcem, předsedou Regionální rady bankovní spojení: Česká spořitelna, Více OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ dále jen oznámení K PODÁNÍ CENOVÉ NABÍDKY DĚTSKÉ HŘIŠTĚ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Zakázka malého rozsahu na výběr zhotovitele stavebního díla: KANALIZACE A ČOV ŽDÍREC U POHLEDU II. ETAPA - 1 - Obsah zadávací dokumentace (dále jen ZD) 1. Identifikace zadavatele 2. Více Město Semily Husova 82, 513 13 Semily Město Semily Husova 82, 513 13 Semily Oznámení o zahájení zadávacího řízení a ZADAVACÍ DOKUMENTACE veřejné zakázky malého rozsahu na zajištění znaleckých posudků s názvem Název zadavatele: Město Semily Více Další údaje zadávací dokumentace Příloha č. 1 Další údaje zadávací dokumentace Název veřejné zakázky: Nákup zařízení pro obor Truhlář a Elektrikář Název programů: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektů: Budoucnost Více ZADAVACÍ DOKUMENTACE ZADAVACÍ DOKUMENTACE Základní škola Děčín II, Kamenická 1145, p.o. jako zadavatel vyhlašuje v souladu s Příručkou pro příjemce Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost výzvu pro předložení Více Státní oblastní archiv v Plzni Sedláčkova 44, 306 12 Plzeň Státní oblastní archiv v Plzni Sedláčkova 44, 306 12 Plzeň VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOAP/002-2472/2010 VYŘIZUJE: Pluhovský TEL: 377 222 480 FAX: 377 222 486 MOB: 605 247 077 E-MAIL: [email protected] Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE v rámci výběrového řízení na veřejnou zakázku na stavební práce pod názvem Stavební úpravy domova se zvláštním režimem Jedná se o zadávací řízení Více tímto vyzývá k podání nabídky a prokázání kvalifikace a poskytuje zadávací dokumentaci na stavební zakázku VYSOKÁ ŠKOLA LOGISTIKY o.p.s., IČ 258 75 167, Palackého 1381/25, 750 02 Přerov,dále jako zadavatel tímto vyzývá k podání nabídky a prokázání kvalifikace a poskytuje zadávací dokumentaci na stavební zakázku Více Vaše značka: Naše značka: Vyřizuje / telefon Místo, datum: Veverková /544 528 642 Brno, 11.9.2012 Vaše značka: Naše značka: Vyřizuje / telefon Místo, datum: Veverková /544 528 642 Brno, 11.9.2012 Věc: Výzva k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku na služby pod označením V 000384 Provoz zařízení Více Výzva k podání nabídky. DinoPark Ostrava dětské hřiště Výzva k podání nabídky dle Metodického pokynu pro zadávání veřejných zakázek v rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Moravskoslezsko 2007-2013 Název zakázky DinoPark Ostrava dětské hřiště Zadavatel Více Výzva k prokázání kvalifikace a podání nabídky vč. zadávací dokumentace Výzva k prokázání kvalifikace a podání nabídky vč. zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu zadávané dle ust. 18 odst. 5 zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Více Lažánky poskytnutí bankovního úvěru O B E C L A Ž Á N K Y Okres BRNO - VENKOV PSČ 664 71 Lažánky č. 14 Váš dopis / ze dne Naše značka č.j. Vyřizuje Ing.Katolický Lažánky 24. 1. 2013 Věc: Výzva k podání nabídky Obec Lažánky, jako zadavatel, Více Výzva k podání nabídek ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Název veřejné zakázky: POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB ADMINISTRACE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MALÉHO ROZSAHU Zadavatel Název: Úřad pro ochranu osobních údajů Sídlo: Praha 7, Pplk. Více dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) Název veřejné zakázky ZADÁVACÍ DOKUMENTACE dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) Název veřejné zakázky Rámcová smlouva na dodavatele tiskařských služeb v roce 2008 náklad nad 500 Více Číslo veřejné zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více DOKUMENTACE K ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK SPOLUFINANCOVANÝCH Z MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ OTEVŘENÁ VÝZVA DOKUMENTACE K ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK SPOLUFINANCOVANÝCH Z MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Zadávání zakázek mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU VODOVOD V OBCÍCH SPÁLENÉ POŘÍČÍ, TĚNOVICE, ČÍČOV, DOLNÍ LIPNICE A HOŘEHLEDY, DOKUMENTACE PRO VÝBĚR ZHOTOVITELE Preambule Tato výzva k podání nabídky a textová Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAKÁZKY MIMO REŽIM ZÁKONA č. 137/2006 Sb. ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAKÁZKY MIMO REŽIM ZÁKONA č. 137/2006 Sb. 1. Identifikační údaje zadavatele: Zadavatel ve smyslu zákona: Právní forma: veřejný zadavatel Příspěvková organizace zřízená územním samosprávným Více Výzva k podání nabídek vč. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu Výzva k podání nabídek vč. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu Název veřejné zakázky Druh veřejné zakázky CPV veřejné zakázky zejména Pořízení drtiče se štěpkovačem Dodávky 42990000-2 Více Město Týnec nad Sázavou K Náklí 404, 257 41 Týnec nad Sázavou Město Týnec nad Sázavou K Náklí 404, 257 41 Týnec nad Sázavou KANCELÁŘ STAROSTY VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAKÁZKY MIMO REŽIM ZÁKONA č. 137/2006 Sb. 1. Identifikační údaje zadavatele: Zadavatel ve smyslu Více Výzva k podání nabídek. veřejné zakázky malého rozsahu. (nejedná se o zadávací řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) s názvem 1 Výzva k podání nabídek veřejné zakázky malého rozsahu (nejedná se o zadávací řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) s názvem Zajištění technického dozoru stavebníka (TDS) a koordinátora Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://slideplayer.cz/slide/4117709/

Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace - ppt stáhnout Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace Prezentace na téma: "Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace"— Transkript prezentace: 1 Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace Mgr. Ilona Kostadinovová Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace Dávky v nemoci a mateřství v EU. Mgr. Ilona Kostadinovová Prameny českého práva a koordinační nařízení v EU Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, do Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, do Oba předpisy zrušeny a nahrazeny novou jednotnou právní úpravou: Zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, účinnost od Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1408/71 a prováděcí nařízení 574/72 a 859/03, revidovano a nahrazeno Nařízením 883/2004 a prováděcím nařízením 987/2009 od 3 Nem.poj. po nabytí účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění Zák.č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění již dvakrát posouvána účinnost – naposledy na , konečně účinná právní norma komplexní úprava nemocenského pojištění zahrnující okruh osob účastných nem.poj., jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nem.poj., jakož i organizační uspořádání nem. poj., stejně tak jako řízení v tomto pojištění Účast na nemocenském pojištění zaměstnanci – povinně – pokud splňují níže uvedené podmínky: výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nem.poj.založit rozsah zaměstnání – po které zaměstnání fakticky trvalo či mělo trvat, nesmí se jednat o zaměstnání malého rozsahu minimální výše sjednaného příjmu – tzv. „rozhodný příjem“, který bude zvyšován dle vývoje průměrné mzdy Osoby samostatně výdělečně činné/OSVČ - dobrovolně 4 DRUHY DÁVEK nemocenské peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 4 Mgr. Ilona Kostadinovová [email protected] Účast v nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, 187/2006 Sb. Okruh pojištěných osob - § 5 Zaměstnanci, §§ Osoby samostatně výdělečně činné - §§ Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb. + Sdělení MPSV č. 354/2009 Sb. 791 1186 2371 Nad Nemocenské Ošetřovné 90% 60% 30 % 0% Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Peněžitá pomoc v mateřství 100% 6 NEMOCENSKÉ - § 23 a násl. VYLOUČENÍ NÁROKU NA NEMOCENSKÉ (nelze ho poskytnout ani dobrovolně) u toho, kdo si přivodil úmyslně pracovní neschopnost u toho, komu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu v době PN u toho, kdo utekl z místa vazby nebo výkonu trestu NÁROK NA SNÍŽENÉ NEMOCENSKÉ VE VÝŠI 50 % - má pojištěnec, jestliže si zavinil pracovní neschopnost: zaviněnou účastí ve rvačce jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití návykových a psychotropních prostředků při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku VÝPOČET DÁVKY z denního vyměřovacího základu – ten se určí stejně jako doposud redukce DVZ: 3 redukční hranice - dle metodiky uvedené v zákoně - pro rok 2009 (sdělení MPSV č.396/2008 Sb.): 1. redukční hranice … 786,- Kč 2. redukční hranice … 1.178,- Kč 3. redukční hranice … 2.356,- Kč redukce se provede tak, že do: do 1. redukční hranice se započte 100 % DVZ do 2. redukční hranice se započte 60 % DVZ do 3. redukční hranice se započte 30 % DVZ a k části nad 3. redukční hranicí se nebude přihlížet výše nemocenského bude činit nadále 69 % DVZ (bez ohledu na délku prac.neschopnosti) 7 NEMOCENSKÉ VÝPOČET DÁVKY z denního vyměřovacího základu/DVZ redukce DVZ: 3 redukční hranice - dle metodiky uvedené v zákoně - pro rok 2010 (sdělení MPSV č.354/2009 Sb.): 1. redukční hranice … 791,- Kč 2. redukční hranice … 1.186,- Kč 3. redukční hranice … 2.371,- Kč redukce se provede tak, že do: do 1. redukční hranice se započte 100 % DVZ do 2. redukční hranice se započte 60 % DVZ do 3. redukční hranice se započte 30 % DVZ a k části nad 3. redukční hranicí se nebude přihlížet výše nemocenské 60 % RDVZ v roce § 29a zákona o nemocenském pojištění, v roce 2011 bude dle délky trvání pracovní neschopnosti, § 29 8 Nem.poj. po nabytí účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění PODPŮRČÍ DOBA NOVĚ – náleží až od 15. kalendářního dne trvání dočasné prac.neschopnosti za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti zaměstnanci poskytována náhrada mzdy, a to za pracovní dny - tuto náhradu bude hradí zaměstnavatel , § 192 a násl. zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., blíže viz článek wordová příloha poskytováno do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však do 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti) na rozdíl od náhrady mzdy (viz výše) poskytováno za kalendářní dny OCHRANNÁ LHŮTA 7 dnů od skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nem.poj. u kratších zaměstnání – činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání nevztahuje se na: starobní a invalidní důchodce ze zaměstnání malého rozsahu ze zaměstnání studentů o prázdninách ze zaměstnání v době dovolené 9 PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ - § 32 10 OŠETŘOVNÉ (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) - § 39 a násl. 11 VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ - § 42 a násl. náleží zaměstnankyním, pokud vykonávají práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství; totéž platí pro zaměstnankyně do konce 9. měsíce po porodu PODMÍNKY NÁROKU účast na nemocenském pojištění převedení na jinou práci (z výše uvedených důvodů) nižší výdělek za tuto práci bez jejího zavinění OSVČ nenáleží! PODPŮRČÍ DOBA vyplácí se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, do nástupu ženy na MD a po ukončení MD nejdéle do konce 9. měsíce po porodu. ženě převedené na jinou práci kvůli kojení se tato dávka poskytuje po celou dobu kojení. VÝŠE DÁVKY – 70% RDVZ výše příspěvku se stanoví jako rozdíl DVZ před převedením a průměr započitatelných příjmů, které připadají na jeden kalendářní den po převedení. DVZ se stanoví podobně jako u nemocenského – neredukuje se však prvních 14 dnů na 90 % 12 Řízení o dávce zahajuje se na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo na návrh organizace, popř. z podnětu OSSZ řízení o dobrovolné dávce se zahájí i na základě písemné žádosti volnou formou OSSZ rozhoduje v dávkových věcech zejména: vznikl-li spor o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení, odnětí, popř. zastavení její výplaty o vrácení přeplatku na dávce, způsobené zaviněním příjemce této dávky o dobrovolných dávkách (nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby, nemocenského v případech, kdy nevzniká zákonný nárok) řeší případy, kdy práce neschopný občan nedodržuje léčebné režim o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění nemocenského pojištění, pokud jim toto bylo v jednotlivých případech svěřeno NÁROK NA DÁVKU vzniká při splnění stanovených podmínek pojištění přímo ze zákona - tj. obligatorní dávky VÝPLATU DÁVEK PROVÁDÍ: Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti OSSZ, u vojáků z povolání, příslušníků vězeňské služby, hasičského záchranného sboru a Policie ČR příslušná ministerstva, u ostatních pojištěnců místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, MSSZ Brno a PSSZ 13 Systém nemocenského pojištění v Evropské unii 16 Pravidla pro sčítání dob pojištění 19 Postup při vyřizování žádosti o peněžité dávky v nemoci a mateřství 21 Ministerstvo práce a sociálních věcí 22 Pojištěnec je zaměstnancem malé organizace 35 Opakování nemocenské pojištění 36 Účast na pojistném, vyměřovací základ 37 SAZBY POJISTNÉHO Mgr. Ilona Kostadinovová [email protected] Sazba Nem. poj. Důch. poj. St. pol. zam. Zdravotní poj. Zv 26 % 3, 3 % 21, 5% 1,2 % 9 % Znc Zahr.znc 11 % 0 % 1,4% 6, 5 % 0,4% 4, 5 % OSVČ 29, 2 % je-li účastna 1, 4 % 28 % 1,2% 13, 5 % Dobrovolně účastná na důch. poj. Sazby pojistného jsou sou diferencovány podle jednotlivých poplatníků. 38 Příklady, opakování: Mgr. Ilona Kostadinovová [email protected] 39 Mgr. Ilona Kostadinovová Stáhnout ppt "Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace"

http://docplayer.cz/18367056-Pravni-uprava-kontrolniho-postupu-pri-vykonu-spravniho-dozoru-a-pusobnost-pripravovaneho-zakona-o-kontrole-1.html

Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1) - PDF Download "Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1)" 1 Miloslava Hálová Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1) I. Kontrola je nedílnou součástí jakékoli účelné a cílevědomé lidské činnosti. Je-li nějakou činností sledován určitý účel nebo cíl, neobejde se taková činnost bez jednání, které je podstatou kontroly, tj. bez sledování dané činnosti, jejího porovnávání se zamýšleným cílem nebo účelem a v závislosti na výsledku tohoto porovnání jejího usměrňování směrem k vytčenému účelu nebo cíli. Jednou z takových činností je nepochybně i veřejná správa, která je v nejobecnější rovině v materiálním smyslu vymezována jako soustavná organizovaná činnost prováděná za určitým účelem nebo cílem naplňujícím určitý veřejný zájem. Kontrola je proto nedílnou součástí výkonu veřejné správy. Bez kontroly nelze o veřejné správě jako o smysluplné a cílevědomé činnosti vůbec uvažovat. Skutečnost, že kontrola je imanentní součástí správních činností, pak znamená, že o správní činnosti v materiálním smyslu můžeme hovořit i u těch institucí, jejichž úkolem je právě výkon kontroly, i když z formálního (institucionálního, organizačního) hlediska do veřejné správy zařazovány nejsou. Typicky jde o Nejvyšší kontrolní úřad a Veřejného ochránce práv. Je všeobecně přijímáno, že kontrolní postup představují tyto základní úkony: zjištění skutečného stavu kontrolované věci nebo činnosti, jeho porovnání se stavem žádoucím, který je předem dán, a zjištění případných odchylek a jejich příčin. Na základě tohoto zjištění, které je výsledkem kontroly, je pak, je-li toho třeba, ovlivňována nebo regulována kontrolovaná věc nebo činnost směrem k žádoucímu stavu. Toto základní schéma je společné všem kontrolním postupům bez ohledu na to, kdo kontrolu provádí, kdo je kontrolovaným subjektem, co je předmětem kontroly a co je kritériem kontroly, tedy žádoucím stavem, se kterým je předmět kontroly porovnáván. Uvedené úkony jsou tedy samozřejmě 1) Příspěvek se vztahuje ke znění zákona o kontrole, které bylo předmětem diskuze na semináři na téma Správní dozor, který se konal dne a jehož pořadatelem byla Katedra správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a odbor dozoru a kontroly Ministerstva vnitra. V mezidobí mezi konáním semináře a publikací příspěvků byl již zákon o kontrole přijat a vyhlášen jako zákon č. 255/2012 Sb., s účinností od 1. ledna V tomto mezidobí došlo také ke změně úvodních ustanovení zákona, na která se odkazuje v tomto příspěvku. Nicméně analýzy a závěry, týkající se správního dozoru uvedené v příspěvku mají obecnou povahu a platnost. STRANA 315 2 realizovány i při kontrole prováděné v rámci výkonu veřejné správy. Podstatnou otázkou v souvislosti s výkonem kontroly ve veřejné správě je, zda, a pokud ano, pak ve kterých případech, má být tento kontrolní postup upraven právem. Tento příspěvek se zabývá uvedenou otázkou ve vztahu ke správnímu dozoru a v souvislosti s otázkou působnosti navrhovaného zákona o kontrole, který by měl být podle záměru zpracovatele obecnou úpravou postupu při výkonu kontroly ve veřejné správě. II. Výsledkem kontroly je pouze zjištění a konstatování určitého stavu kontrolované věci nebo činnosti, eventuálních nedostatků, které ji odchylují od stavu žádoucího, a případně i příčin těchto nedostatků. Je-li toto zjištění formalizováno, pak má podobu zápisu, protokolu nebo jinak označeného úkonu, který má pouze informační a dokumentační povahu. Výsledkem samotné kontroly tedy není regulativní akt zasahující do právních poměrů kontrolované osoby. K takovému úkonu dochází až následně, jestliže kontrolní zjištění ukazují, že je takového regulativního působení vůči kontrolované osobě třeba z důvodů nápravy zjištěných nedostatků. Toto působení může následovat relativně bezprostředně po provedení kontroly, ale i po určitém časovém odstupu. V případech zvlášť závažných nedostatků může pak být regulativní zásah proveden i v samotném průběhu ještě neukončené kontroly, jestliže z hlediska ochrany určitého veřejného zájmu hrozí nebezpečí z prodlení. I v tomto případě je však regulativní zásah proveden z materiálního hlediska následně, neboť se realizuje na základě již učiněných dílčích kontrolních zjištění a závěrů, byť probíhající kontrola ještě nebyla materiálně a formálně dokončena a po provedení zásahu bude dále kontrolní zjišťování pokračovat. Nicméně, i když výsledkem vlastní kontrolní činnosti není regulativní úkon, ale pouze právně nezavazující akt informační a dokumentační povahy, již samotné provádění kontroly zasahuje do poměrů kontrolované osoby, její činnosti apod. Tato osoba musí především strpět úkony kontrolního orgánu (vstup do prostorů kontrolované osoby, lustrace dokladů, odebírání vzorků apod.), ale kromě toho musí také zpravidla poskytnout aktivní součinnost, protože bez ní by provedení kontroly nebylo možné (zejména umožnění vstupu do prostorů, kde je vykonávána kontrolovaná činnost nebo se nachází kontrolovaná věc, poskytnutí potřebných informací, dokladů apod.). Z uvedeného obecně plyne, že právem by měla být proto upravena především ta kontrola, která je vykonávána vůči subjektům veřejné správě nepodřízeným, tj. fyzickým a právnickým osobám stojícím vně veřejné správy, neboli adresátům veřejné správy. Tato kontrola je v teorii správního práva označována doktrinálním termínem správní dozor. Veřejná správa jako složka veřejné moci je vůči nepodřízeným subjektům ve své činnosti vázána principem legality, podle něhož lze veřejnou moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. 2) Nepodřízení adresáti veřejné správy, kterými jsou i kontrolované osoby, 2) Čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. STRANA 316 3 naproti tomu požívají práv plynoucích z principu legální licence, podle něhož nesmějí být nuceni činit, co zákon neukládá. 3) Pro naplnění těchto ústavních principů musí být zákonem především upravena hmotněprávní stránka kontroly, tj. věcná, územní a případně i funkční působnost kontrolního orgánu, jeho kontrolní pravomoc a také hmotněprávní povinnosti kontrolované osoby, jejichž plnění je kontrolováno a které jsou kritériem kontroly. Z uvedených ústavních principů ale plyne i obecný požadavek, aby byla právem upravena rovněž procesní stránka kontroly, pokud je už jejím vlastním výkonem zasahováno do právních poměrů kontrolované osoby. Předmětem této úpravy by měl být zejména postup kontrolního orgánu při výkonu kontroly, jeho procesní oprávnění, jejichž výkon je kontrolovaný povinen strpět, a povinnosti, jejichž plnění se může kontrolovaný domáhat, jakož i procesní práva a zejména povinnosti kontrolované osoby, které jsou nezbytné k tomu, aby kontrola vůbec mohla být provedena. Správní dozor může být z procesního hlediska vykonáván buď jako formálně nevydělená část určité správní činnosti, nebo naopak v podobě samostatné formálně vyčleněné kontrolní akce. 4) V prvém případě kontrola neprobíhá jako samostatný formalizovaný proces, ale jako součást jiné správní činnosti. 5) Např. když správní orgán rozhoduje o udělení povolení k určité činnosti, provozu určitého zařízení apod., přičemž žadatel nebo povolované zařízení musí předem splňovat určité stanovené požadavky. Správní orgán kontroluje splnění těchto požadavků a v závislosti na výsledku této kontroly rozhodne o udělení nebo neudělení povolení. Kontrola v uvedeném případě probíhá v rámci příslušného správního řízení jako součást opatřování podkladů pro rozhodnutí a výsledek kontroly se promítne v meritorním rozhodnutí a jeho odůvodnění. Pro správní dozor vykonávaný v rámci jiné právem upravené správní činnosti kontrolního orgánu není proto formálně samostatná právní úprava kontrolního postupu potřebná, protože z hlediska výše uvedených ústavních principů se výkon kontroly provádí na základě procesních institutů a pravidel, jimiž se řídí činnost, v jejímž rámci je kontrola realizována. 6) Ve druhém případě je správní dozor prováděn jako samostatná kontrolní akce formálně vyčleněná a organizačně oddělená od jiných správních činností kontrolního orgánu. Výkon správního dozoru tímto způsobem je typický pro specializované kontrolní orgány, jakými jsou např. různé inspekce (obchodní inspekce, inspekce práce, zemědělská a potravinářská inspekce). Může jít ale i o dozor vykonávaný orgány, pro něž je kontrolní činnost jen jednou složkou jejich správní činnosti, která je v některých případech vykonávána jako formálně nevydělená součást jejich jiné správní činnosti, ale v některých případech je vyko- 3) Čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. 4) Srov. KRAMÁŘ, K. Kontrola ve veřejné správě. Díl I. Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s., 2005, s ) Srov. STAŠA, J. in HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s ) Vzhledem k rozsahu působnosti správního řádu lze nalézt pro tuto činnost vždy určitý právní základ a rámec. STRANA 317 4 návána formou samostatných formálně vyčleněných kontrolních akcí (např. státní veterinární dozor, stavební dozor, báňský dozor). Pro tento správní dozor vykonávaný formou samostatných kontrolních akcí formálně vyčleněných a oddělených od jiných správních činností kontrolního orgánu je naopak potřebné, aby byl právem upraven i vlastní kontrolní postup, který bude zahrnovat úpravu procesních práv a povinností kontrolujícího i kontrolovaného, neboť ty nemají v tomto případě oporu v procesních pravidlech jiné správní činnosti. 7) Připravovaný zákona o kontrole se podle 1 odst. 1 a 4 vztahuje na postup správních orgánů vykonávajících kontrolu u fyzických a právnických osob, jejichž činnost je na základě zvláštních zákonů předmětem jejich kontrolní působnosti a pravomoci. Pod toto vymezení nepochybně spadá i správní dozor, který je kontrolou fyzických a právnických osob stojících vně veřejné správy. Bližší vymezení působnosti zákona z hlediska výše popsaného způsobu výkonu správního dozoru, na který se úprava použije, však již zákon neobsahuje. Bude je tedy nutno dovozovat výkladem, neboť uplatňování zákonem upraveného kontrolního postupu i na správní dozor vykonávaný v rámci jiné správní činnosti kontrolního orgánu by představovalo nadbytečnou administrativní zátěž a celkově prodlužovalo výkon dané správní činnosti. III. K institutu správního dozoru je teorií správního práva řazen také tzv. pořádkový dozor, který provádějí zejména příslušníci policie a strážníci obecní policie a v určité míře také tzv. veřejné stráže. 8) Typickým příkladem tohoto dozoru je např. dozor nad dodržováním veřejného pořádku nebo dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Otázkou je, zda se navrhovaný zákon o kontrole bude vztahovat i na tento dozor, a případně, zda se na něj má vztahovat. Podle důvodové zprávy se zákon na tuto kontrolu vztahovat nemá, což je odvozováno z toho, že v ustanovení 1 odst. 1 zákona není jako kontrolní orgán uvedena fyzická osoba a vyloučení působnosti zákona na tyto kontroly je odůvodněno tím, že ze stávající právní úpravy by se jednalo toliko o tzv. stráže (lesní, rybářská, myslivecká), jejichž činnost je však spíše správním řízením s předchozím monitoringem určité oblasti, nežli činností kontrolní, neboť účelem stráží není samotné zjištění skuteč- 7) Na kontrolní postup se samozřejmě vztahují základní zásady činnosti správních orgánů a při absenci speciální právní úpravy i část čtvrtá správního řádu. Nicméně pro efektivnost výkonu kontroly a zejména pro právní jistotu a ochranu práv kontrolovaného je nepochybně vhodnější, když obsah vzájemných procesních práv a povinností kontrolujícího a kontrolovaného a některé další speciální instituty, jako např. protokol o kontrole, námitkové řízení atd., jsou artikulovány ve speciálním kontrolním procesním předpisu. 8) Lesní stráž podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, rybářská stráž podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, myslivecká stráž podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, stráž přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. STRANA 318 5 ného stavu, nýbrž udělení sankce při zjištění porušení zákonem stanovených podmínek. Činnost stráží lze tedy souhrnně podřadit pod správní řízení a nikoli samostatně jako činnost kontrolní a následně činnost správní. Obdobné platí též pro činnosti policie např. na úseku dohledu nad dodržováním pravidel bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a další činnosti, v rámci nichž dochází již k realizaci nápravných opatření či sankcí, popř. jinému druhu správního řízení, aniž by této činnosti předcházel zjišťovací kontrolní proces. Ve věci vyloučení fyzické osoby z výčtu kontrolních orgánů v 1 odst. 1 připravovaného zákona odkazuje důvodová zpráva na rozdíl oproti výčtu subjektů podle 1 odst. 1 správního řádu, na jejichž činnost se správní řád vztahuje a v němž je fyzická osoba jako vykonavatel působnosti v oblasti veřejné správy uvedena. V této souvislosti je třeba říci, že za fyzickou osobu vykonávající veřejnou správu je třeba považovat fyzickou osobu stojící vně veřejné správy, která vykonává veřejnou správu na základě pověření uděleného příslušným správním orgánem. Policista, resp. strážník obecní policie, však není takovou osobou. Je příslušníkem Policie České republiky, resp. zaměstnancem obce, a institucionáním vykonavatelem veřejné správy je policie, resp. obecní policie. Pokud např. policista nebo strážník provádí úkony upravené správním řádem, je z hlediska terminologie správního řádu oprávněnou úřední osobou. Totéž pak platí i v případě, že policista, resp. strážník vykonává výše uvedený pořádkový dozor. Institucionálním vykonavatelem této kontroly je zde policie nebo obecní policie, policista, resp. strážník je oprávněnou úřední osobou, která fyzicky realizuje kontrolní působnost a pravomoc policie, resp. obecní policie. Jde o obdobný případ, kdy institucionálním vykonavatelem kontroly je např. Česká obchodní inspekce, přičemž kontrolu vykonává inspektor této inspekce. Vyloučení fyzické osoby z vymezení kontrolního orgánu v 1 odst. 1 připravovaného zákona o kontrole tedy nevede k tomu, že se zákon nebude vztahovat na pořádkový dozor prováděný policií resp. obecní policií. Výše uvedený argument o vyloučení z působnosti zákona by bylo možno patrně akceptovat u kontrolní činnosti prováděné tzv. veřejnými strážemi. U nich je sice diskutabilní, zda je lze považovat za subjekty veřejné správy, či zda nejsou spíše delegovanými vykonavateli státní správy 9), neboť např. odpovědnost za škodu způsobenou těmito osobami při výkonu veřejné správy nese stát. 10) Nicméně jde o fyzické osoby stojící vně veřejné správy, které jsou na základě zákona ustanovovány příslušným orgánem, a na základě tohoto ustanovení relativně samostatně vykonávají zákonem stanovenou působnost a pravomoc v oblasti veřejné správy, včetně kontrolní činnosti. V souvislosti s vyloučením fyzických osob z výčtu kontrolních orgánů v připravovaném zákonu o kontrole je však namístě otázka, zda je to systémově správné a vhodné. Výkon kontroly prováděné fyzickými osobami se (třeba i v budoucnu) nemusí omezovat pouze na činnost veřejných stráží, ale může 9) Viz STAŠA, J. Úvod do českého správního práva. Čtvrté doplněné vydání. Policejní akademie České republiky. Praha, 2003, s ) Srov. STAŠA, J. Tamtéž, s. 49. STRANA 319 6 být realizován i jinými fyzickými osobami a může jít o takový druh kontrolní činnosti, u něhož by aplikace zákona o kontrole naopak byla vhodná a potřebná. 11) Pokud jde o charakteristiku vlastní kontrolní činnosti při výkonu pořádkového dozoru, lze konstatovat, že tato kontrola je také v podstatě kontrolou oddělenou od jiných správních činností kontrolujícího. Policejní hlídka nebo hlídka obecní policie dohlížející na bezpečnost a plynulost silničního provozu nebo kontrolující určitý veřejný prostor z hlediska dodržování veřejného pořádku nevykonává jinou správní činnost, než kontrolu. Podstatou této činnosti také není nic jiného, než sledování skutečného stavu a jeho vyhodnocování z hlediska, zda nedochází k porušování právních povinností účastníky silničního provozu, osobami nacházejícími se na veřejném prostranství apod. Tuto činnost lze nepochybně označit jako monitoring, jak je uvedeno v důvodové zprávě, ale to nic nemění na faktu, že z hlediska obsahu této činnosti jde stále o proces kontrolního zjišťování, který je však, na rozdíl od výše popsaného správního dozoru, prováděn neformálním způsobem. Tato neformálnost kontrolního zjišťování při výkonu pořádkového dozoru je z věcného hlediska dána samotnou povahou této činnosti a z hlediska právního ji umožňuje skutečnost, že na rozdíl od výše uvedeného správního dozoru je pořádkový dozor vykonáván na veřejně přístupných místech a kontrolované osoby při něm nejsou individualizovány, např. policejní hlídka kontroluje rychlost projíždějících vozidel na veřejně přístupné silnici, aniž by identifikovala jejich řidiče. Při výkonu kontrolního zjišťování tedy není zasahováno do práv kontrolovaných osob a pro výkon kontroly není zapotřebí jejich součinnosti. Proto není potřeba, aby kontrolní postup byl v tomto případě formalizován, a není třeba ani jeho zákonné úpravy. K interakci mezi kontrolním orgánem (policistou, strážníkem, ale třeba i příslušníkem veřejné stráže) a konkrétní osobou dochází až v případě, že je touto neindividualizovanou kontrolní činností zjištěno porušení právní povinnosti (např. u projíždějícího vozidla je naměřena vyšší než dovolená rychlost). Teprve po zjištění nedostatku, tj. porušení právní povinnosti, dochází k identifikaci osoby, která se jej dopustila. Další postup ale už není výkonem kontroly, nýbrž fází nápravy zjištěných nedostatků a ukládání sankcí. Pokud náleží projednání zjištěného nedostatku do jeho působnosti a pravomoci, uloží kontrolované osobě nápravné opatření, přichází-li vzhledem k povaze zjištěného nedostatku v úvahu, a případnou sankci sám kontrolující. U nápravných opatření např. formou faktického pokynu, bezprostředního zásahu nebo příkazu na místě, u sankcí zpravidla uložením blokové pokuty za přestupek. Při této činnosti ale již kontrolující nepostupuje podle zákona o kontrole, nýbrž podle zvláštního zákona, který upravuje jeho kontrolní působnost a pravomoc, zákona o přestupcích a správního řádu (i na faktické úkony se vztahují základní zásady činnosti správních orgánů). Pokud pak projednání zjištěného nedostatku nebo přestupku nenáleží do jeho působ- 11) Fyzickou osobou, která vykonává veřejnou správu, včetně kontrolní činnosti, a na rozdíl od veřejných stráží dokonce vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, je např. autorizovaný inspektor podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). STRANA 320 7 nosti a pravomoci, postoupí kontrolující věc k projednání příslušnému správnímu orgánu (viz dále). V některých případech však mají kontrolní činnosti prováděné policií, resp. obecní policií nebo i veřejnými strážemi, podobu standardní samostatné kontrolní akce, která je už ve fázi kontrolního zjišťování prováděna vůči konkrétní osobě. V rámci dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu je to např. kontrola, zda řidič splňuje podmínky pro řízení vozidla (kontrola řidičského průkazu a jiných dokladů, které musí mít řidič při řízení vozidla u sebe, kontrola, zda není řidič pod vlivem alkoholu apod.), kontrola povinné výbavy vozidla, kontrola povinného pojištění vozidla. V případě veřejných stráží jde např. o kontrolu rybářského nářadí, obsahu rybářské loďky, nádrže nebo jiného zařízení užitého k uchování ryb a rybářských úlovků rybářskou stráží, kontrolu zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu, potvrzení o povinném pojištění a kontrolu dopravních prostředků včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, mysliveckou stráží apod. Tato kontrolní akce realizovaná již vůči konkrétní osobě může také navázat na kontrolu provedenou v rámci neindividualizovaného pořádkového dozoru, při kterém bylo zjištěno porušení právní povinnosti. Např. u projíždějícího vozidla bude naměřena vyšší než dovolená rychlost, policista proto vozidlo zastaví, identifikuje řidiče a pokračuje v kontrolní činnosti, např. zjišťováním, zda řidič není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. V případě těchto kontrol je už zapotřebí k jejich provedení součinnosti kontrolované osoby, a proto je zapotřebí i právní úpravy výkonu této kontroly. Oprávnění a povinnosti kontrolujícího při provádění těchto kontrol jsou upraveny zvláštními zákony. 12) Pravomoc k provádění těchto kontrol je upravena přímo těmito zákony, přičemž veřejná stráž je povinna se kontrolované osobě prokázat příslušným průkazem, příslušnost kontrolujícího k policii, resp. obecní policii pak prokazuje služební stejnokroj a služební odznak. Některé povinnosti kontrolované osoby potřebné pro výkon kontroly rovněž upravují tyto zvláštní zákony, např. povinnost řidiče podrobit se kontrole, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, povinnost předložit na výzvu řidičský průkaz a jiné doklady, které musí mít řidič při řízení u sebe, povinnost podrobit na výzvu vozidlo kontrolnímu vážení a kontrole technického stavu. 13) Další povinnosti kontrolované osoby, které nejsou výslovně upraveny, ale jsou potřebné pro výkon kontroly, jakož i její práva pak lze imanentně dovodit ze zákonem upravených oprávnění a povinností kontrolujícího. Pokud nebyly kontrolou zjištěny žádné nedostatky ve smyslu porušení právních předpisů, je kontrola ukončena, aniž by nutně musel být její výsledek, tedy kontrolní zjištění formalizováno v podobě protokolu, záznamu apod. Kontrolovanému 12) Např. zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákony upravující činnost veřejných stráží. 13) 5 odst. 1 písm. f) a g) a 6 odst. 12, 13 a 14 a 6a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů. STRANA 321 8 z hlediska jeho práv nepochybně postačí ústní sdělení, že je kontrolovaná záležitost v pořádku, a faktická možnost dále pokračovat v kontrolované činnosti, užívat kontrolovanou věc apod. 14) Pokud byly kontrolou zjištěny nedostatky (porušení právních předpisů), závisí další postup opět na tom, zda náleží jejich projednání do působnosti a pravomoci kontrolujícího, či nikoli. Pokud ano, pak je s kontrolovanou osobou opět bezprostředně zahájena druhá fáze, tj. náprava zjištěných nedostatků, např. ve formě faktického pokynu (odstranit závadu na vozidle, je-li to na místě možné) nebo bezprostředního zásahu (zabránění v jízdě řidiči, který je pod vlivem alkoholu nebo jehož vozidlo vykazuje nebezpečné závady), případně jiného správního aktu (příkaz na místě, rozhodnutí na místě apod.), a případně uložení sankce, opět zpravidla v podobě blokové pokuty. Stejně jako ve výše uvedeném případě ale již nejde o výkon kontroly, nýbrž o činnost navazující na kontrolu, která se již neřídí právní úpravou kontroly, ale právní úpravou působnosti a pravomocí kontrolujícího a z procesního hlediska pak zvláštními zákony, zákonem o přestupcích a správním řádem. Pokud projednání kontrolou zjištěného nedostatku nebo správního deliktu (přestupku) nenáleží do působnosti a pravomoci kontrolující osoby, musí tato osoba opět věc postoupit příslušnému orgánu. K postoupení věci příslušnému orgánu není zapotřebí součinnosti kontrolované osoby. Pro účely navazujícího řízení je však zapotřebí dokumentovat zjištěný nedostatek, tedy porušení právní povinnosti. Policejní hlídka, resp. hlídka obecní policie, proto v praxi zpracovává na místě úřední záznam o zjištěném porušení právní povinnosti, který případně spolu s dalšími doklady dokumentujícími skutková zjištění přikládá k oznámení, kterým postupuje věc k projednání příslušnému orgánu. Tento úřední záznam má samozřejmě také povahu právně nezavazujícího dokumentu a pro kontrolovanou osobu z něj neplynou žádné povinnosti. Vyhotovení úředního záznamu není zvláštními zákony upraveno, je ale třeba říci, že jeho pořízení, stejně jako další dokumentace skutkového stavu, je v zájmu samotného kontrolujícího, neboť příslušný správní orgán v navazujícím řízení nese důkazní břemeno ohledně prokázání porušení právní povinnosti. Z hlediska použití připravovaného zákona o kontrole na výše uvedené kontrolní činnosti již bylo řečeno, že na kontrolu prováděnou veřejnými strážemi se zákon vztahovat nemá. Naproti tomu z faktu, že v kompetenčním ustanovení není ve výčtu kontrolních subjektů uvedena fyzická osoba, nelze dovozovat, že se zákon nevztahuje na kontrolní činnost policie nebo obecní policie. Na klasickou formu pořádkového dozoru se zákon vztahovat nebude z povahy věci, protože provádění kontroly v tomto případě nezasahuje do právních poměrů kontrolované osoby a není k němu zapotřebí její součinnosti, kterou by jí bylo třeba uložit zákonem. Na kontrolu, která má podobu samostatné kontrolní akce prováděné vůči konkrétní osobě a k jejímuž výkonu je zapotřebí součinnosti kontrolované osoby, se však má zákon podle 1 odst. 5 připravovaného kontrolního řádu vztahovat subsidiárně. 14) áznam o provedené kontrole by v tomto případě mohl mít význam spíše pro samotného kontrolu Záznam o provedené kontrole by v tomto případě mohl mít význam spíše pro samotného kontrolujícího jako doklad o plnění jeho služebních úkolů, což ovšem není relevantní důvod z hlediska ochrany práv kontrolovaného. STRANA 322 9 Jak bylo uvedeno, základní aspekty výkonu této kontroly, kterými jsou oprávnění a povinnosti kontrolujícího a práva a povinnosti kontrolovaného, jsou buď výslovně upraveny zvláštními zákony, nebo je lze z těchto speciálních úprav přímo dovodit. Lze mít proto za to, že v těchto věcech nebude třeba subsidiární aplikace příslušných ustanovení zákona o kontrole. Pro subsidiární použití tak přichází v úvahu hlavně úprava protokolu o kontrole a námitkového řízení, které zvláštní zákony neupravují. Otázkou však je, zda je účelné a potřebné tyto instituty při výkonu uvedené kontroly aplikovat. Pokud projednání kontrolou zjištěného nedostatku náleží do působnosti a pravomoci kontrolujícího, jejich použití nebude zapotřebí, neboť na fázi kontrolního zjištění bezprostředně a za účasti kontrolované osoby naváže ukládání nápravných opatření, přicházejí-li v úvahu, a zejména sankcí, které již není výkonem kontroly a řídí se jinými právními předpisy. Předtím učiněné kontrolní zjištění bude použito jako podklad pro uložení nápravného opatření nebo sankce, aniž by samo muselo být formalizováno v podobě protokolu. Subsidiární použití úpravy protokolu o kontrole a námitkového řízení z kontrolního řádu tedy přichází v úvahu v případech, kdy kontrolující postupuje věc k projednání jinému příslušnému správnímu orgánu a je zapotřebí dokumentovat kontrolou zjištěný skutkový stav a porušení právní povinnosti. Jak bylo řečeno výše, určitá forma záznamu kontrolního zjištění je v tomto případě potřebná, a to v zájmu samotného kontrolního orgánu, vzhledem k důkaznímu břemenu, které ponese správní orgán, jemuž je věc postupována k vyřízení. Je však otázkou, zda to musí být plně formalizovaný protokol, který upravuje zákon o kontrole, či postačuje forma jednoduššího úředního záznamu, který je používán dnes, avšak není upraven zvláštním zákonem, který by tímto vyloučil subsidiární použití úpravy protokolu podle zákona o kontrole. Další otázkou je použití úpravy námitkového řízení. V této souvislosti je třeba říci, že kontrolní proces není při uvedených kontrolách složitý a vzhledem k obsahu kontrolovaných právních povinností jsou i kontrolní zjištění zpravidla poměrně jednoznačná. Z hlediska jejich právní kvalifikace pak půjde v naprosté většině případů o přestupky, při jejichž projednávání nařizuje správní orgán obligatorně ústní jednání, ve kterém je kontrolovaná osoba opětovně seznámena se zjištěným skutkovým stavem a jeho kvalifikací a může se k nim vyjádřit. Vzhledem k tomu lze mít za to, že práva kontrolované osoby jsou v těchto případech zajištěna dostatečně a používání institutu námitek a námitkového řízení není pro ochranu těchto práv nezbytné. Námitkové řízení by naopak prodlužovalo dobu vyřízení přestupku a zvyšovalo tak pravděpodobnost zániku jeho trestnosti vzhledem k relativně krátké jednoroční prekluzivní lhůtě, ve které musí být přestupek projednán. Vzhledem k uvedenému by proto bylo vhodné, aby použití buď celého připravovaného zákona o kontrole, nebo jeho ustanovení o protokolu, námitkách a námitkovém řízení bylo pro výše uvedené kontroly vyloučeno. Z legislativního hlediska by bylo vhodné učinit tak nikoli v samotném zákoně o kontrole, protože obecné vymezení vylučované kontrolní činnosti by bylo poměrně obtížné, ale ve zvláštních zákonech, na základě kterých jsou tyto kontroly vykonávány a které STRANA 323 10 budou podrobovány revizi v souvislosti s přípravou a projednáváním tzv. změnového zákona. IV. Samotný záměr přijetí obecné právní úpravy kontrolního postupu správních orgánů při výkonu správního dozoru je i přes výše uvedené konotace třeba jednoznačně uvítat. Současný stav, charakteristický tím, že nyní platná obecná úprava tohoto postupu obsažená v zákoně o státní kontrole je stále častěji nahrazována zvláštními úpravami v zákonech upravujících jednotlivé druhy správního dozoru, lze stěží hodnotit pozitivně. Pro toto rozmělňování právních úprav postupu při výkonu správního dozoru ve zvláštních zákonech přitom není objektivně důvod, neboť ve většině případů jde obsahově v podstatě o shodné úpravy lišící se často jen v nepodstatných detailech. Z hlediska ochrany práv kontrolovaných osob je pak jednoznačně negativní, že řada těchto speciálních úprav předpokládá ukládání nápravných opatření, tedy hmotněprávních povinností, v protokolu o kontrole. Tento protokol však plní funkci pouhého záznamu průběhu kontroly a kontrolního zjištění a nevydává se ve správním řízení, ve kterém by měl kontrolovaný subjekt plná procesní práva účastníka tohoto řízení. Opravným prostředkem proti povinnostem uloženým tímto protokolem pak jsou pouze námitky proti protokolu, o kterých však rozhoduje sám kontrolující, a pokud jim nevyhoví, pak jemu nadřízený vedoucí kontrolního orgánu, nikoli instančně nadřízený správní orgán. Tyto námitky proto nelze považovat za plnohodnotný opravný prostředek a dostatečný nástroj ochrany kontrolovaného subjektu proti uloženým hmotněprávním povinnostem. Přijetí nové obecné úpravy kontrolního postupu při výkonu správního dozoru, která tímto nešvarem netrpí, je proto jednoznačně přínosné. Nicméně úspěch v uvedené věci, stejně jako celkové naplnění ambice, která je podle důvodové zprávy sledována, tedy, že zákon o kontrole bude v oblasti správního dozoru používán jako obecná právní úprava kontrolního postupu, která nahradí speciální úpravy obsažené ve zvláštních zákonech, jimž zůstane vyhrazena pouze úprava hmotněprávních aspektů a skutečně výlučných specifik dané kontrolní činnosti, bude záviset nejen na konečné podobě zákona o kontrole, ale také, a především, na tzv. změnovém zákoně. Teprve při jeho přípravě se ukáže, nakolik se podaří nejen právně, ale i politicky prosadit tuto obecnou úpravu kontrolního postupu vůči speciálním úpravám obsaženým v zákonech upravujících jednotlivé oblasti kontrolní činnosti, a to zejména v případě specializovaných inspekcí, které jsou hlavními vykonavateli správního dozoru v podobě samostatných kontrolních akcí a na jejichž kontrolní činnost by se tedy měl připravovaný zákon vztahovat především. STRANA 324

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2011/3401/judikat-ns-25-Cdo-3410-2010-GNS20113205/

25 Cdo 3410/2010, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu - Zákony.cz 25 Cdo 3410/2010, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 3410/2010 Dotčené předpisy: § 7 odst. 3 předpisu č. 440/2001Sb., § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně Z. N., zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Praha 1, Politických vězňů 21, proti žalované Nemocnici Strakonice , IČO: 26095181, se sídlem Strakonice, Radomyšlská 336, zastoupené JUDr. Janem Machem, advokátem se sídlem Praha 1, Vodičkova 28, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 6 C 184/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. června 2010, č.j. 5 Co 681/2010-322, takto: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360 Kč k rukám JUDr. Viktora Paka, advokáta se sídlem Praha 1, Politických vězňů 21, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobkyně se domáhala zaplacení 8.500.000,- Kč s příslušenstvím na náhradě škody (bolestného 500.000,- Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění 8.000.000,- Kč), jež jí vznikla v důsledku injekčně aplikovaného léku při ošetření úrazu pravé ruky. Okresní soud ve Strakonicích poté, co mezitímním rozsudkem ze dne 16. 7. 2008, č.j. 6 C 184/2006-201, rozhodl o základu nároku, rozsudkem ze dne 20. 1. 2010, č.j. 6 C 184/2006-283, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 867.600,- Kč, zamítl žalobu na zaplacení 7.632.400,- Kč a úroků z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vyšel z ústavního znaleckého posudku, dle nějž bylo bolestné ohodnoceno 610 body a ztížení společenského uplatnění 1800 body, přičemž znalci zvýšili dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb. obě složky náhrady o 50 %. Soud dospěl k závěru, že je dán důvod pro zvýšení bolestného i náhrady za ztížení společenského uplatnění dle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. na trojnásobek (1830 bodů, tj. 219.600,- Kč, resp. 5400 bodů, tj. 648.000,- Kč). K odvolání obou účastníků Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 14. 6. 2010, č.j. 5 Co 681/2010-322, zastavil odvolací řízení ohledně odvolání žalované co do částky 109.800,- Kč, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 324.000,- Kč a o zamítnutí žaloby ohledně částky 7.352.000,- Kč, změnil jej tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 433.800,- Kč za dobu od 28. 4. 2006 do 30. 6. 2006 ve výši 9 % ročně a za dobu od 1. 7. 2006 v blíže specifikované výši, potvrdil jej ve výroku o zamítnutí žaloby na zaplacení úroků z prodlení z další částky 7.785.800,- Kč, dále jej změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně mezi účastníky, potvrdil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení státu a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, přisvědčil jeho závěru, že s přihlédnutím k okolnostem daného případu je trojnásobné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění dle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. přiměřené, a neshledal důvod pro snížení náhrady škody dle § 450 obč. zák. Proti výroku pod bodem II (podle obsahu dovolání jde o potvrzující výrok ohledně přisouzení částky 324.000 Kč) rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] ohledně aplikace § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. při určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění. Rozsudek odvolacího soudu je dle jejího přesvědčení nepřezkoumatelný a nedostatečně odůvodněný, neboť neuvádí, v čem spočívá zvláštní výjimečnost daného případu hodná mimořádného zřetele. Navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobkyně ve vyjádření uvedla, že je věcí soudu, v jaké výši odškodnění přizná, s tím, že odvolací soud při aplikaci ustanovení vyhlášky č. 440/2001 Sb. nikterak nepochybil, a navrhla odmítnutí dovolání. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Dovoláním napadené rozhodnutí má zásadní právní význam, jestliže řešení jím posuzovaných a dovoláním zpochybněných právních otázek nemá význam jen pro rozhodnutí v konkrétní věci, ale je současně významné i z hlediska rozhodovací činnosti soudů obecně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1746/2008). Proces zkoumání zásadního právního významu rozhodnutí odvolacího soudu přitom není procesem shodným s prověřováním jeho správnosti z hlediska uplatněného dovolacího důvodu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1312/2005, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 4474). Dovolatelka otázku (otázky) zásadního právního významu neformulovala. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v úvaze odvolacího soudu o výkladu podmínek pro mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. (dále jen vyhláška ). Ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky, které umožňuje mimořádné zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění, patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není konkrétně stanovena přímo právním předpisem, ale závisí v každém jednotlivém případě na úvaze soudu. Uvedené ustanovení tak přenechává soudu, aby v každém jednotlivém případě sám vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, a aby sám podle svého uvážení posoudil, zda se jedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele , a v případě kladného závěru jaké zvýšení náhrady je v konkrétní posuzované věci přiměřené . Vzhledem k tomu, že aplikace relativně neurčité hypotézy na konkrétní případ je závislá na zhodnocení individuálních okolností dané věci a je spjata s posouzením jedinečného skutkového základu, nemá zpravidla judikatorní přesah, a tedy ani zásadní právní význam. V takových případech, ve kterých právní předpis poskytuje soudu možnost uvážení, může dovolací soud [jde-li o dovolání, jež může být přípustné pouze dle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zpochybnit úvahu odvolacího soudu, jen je-li zjevně nepřiměřená (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. 22 Cdo 5164/2007, nebo ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2046/2009). O takový případ se však v souzené věci nejedná. Judikatura zdůrazňuje komplexní posuzování všech okolností konkrétního případu, které jedině ve svém souhrnu mohou dosáhnout intenzity, jež naplní znaky zvlášť výjimečného případu hodného mimořádného zřetele. Proto nelze izolovaně zdůrazňovat jednotlivé okolnosti, naopak vždy je nutno posuzovat všechny konkrétní okolnosti jednotlivého případu, zejména porovnat aktivity poškozeného před poškozením zdraví a po něm (srov. zejména stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2011, Cpjn 203/2010, uveřejněné pod č. 50/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ze skutkových zjištění (jež dovolacímu přezkumu nepodléhají) vyplývá, že žalobkyně utrpěla poškození zdraví ve středním věku (47 let), provozování sportovních aktivit se předtím věnovala v nadprůměrném rozsahu (byť rekreačním způsobem), následkem poškození zdraví je v částečném invalidním důchodu, byť s obtížemi vykonává původní zaměstnání účetní, přetrvává u ní obrna levé horní končetiny od lokte dolů s drápovitými jen nepatrně pohyblivými prsty a s nemožností tzv. apozice palce, tedy se ztrátou jeho úchopové funkce, ruka je tedy prakticky nefunkční, jedná se o nevratný stav. V důsledku toho je žalobkyně významně omezena při výkonu zaměstnání, péči o domácnost, sebeobsluze i rekreačních aktivitách. Svalstvo levého předloktí je viditelně atrofováno, je tedy i z estetických důvodů znevýhodněna. Právní posouzení zjištěného skutkového stavu v daném případě odpovídá právním závěrům vyplývajícím z ustálené judikatury. Proto pokud odvolací soud po zhodnocení konkrétních okolností skutkově jedinečného případu dospěl k závěru, že omezení žalobkyně v uvedených sférách jejího života není dostatečně vystiženo již základním odškodněním ztížení společenského uplatnění, a shledal, že se jedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele ve smyslu § 7 odst. 3 vyhlášky a že rozsahu a intenzitě omezení žalobkyně odpovídá zvýšení odškodnění na trojnásobek, nelze jeho rozhodnutí považovat za zásadně právně významné. Vytýká-li dovolatelka nepřezkoumatelnost a nedostatečné odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, namítá tím vady řízení, tento dovolací důvod však není uplatnitelný v případě, že přípustnost dovolání může být založena pouze podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Ostatně soud prvního stupně mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění podrobně odůvodnil a odvolací soud na toto odůvodnění odkázal a dále je doplnil. Z těchto důvodů dovolání žalované není přípustné, a proto je Nejvyšší soud podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem za 1 úkon (vyjádření) v částce 10.000,- Kč [odměna z částky určené podle § 10 odst. 3, § 3 odst. 1 bod 5. vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, krácená dvakrát o polovinu podle § 18 odst. 1, § 15 a § 14 odst. 1 téže vyhlášky] a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 276/2006 Sb. v částce 300,- Kč, vše zvýšeno o 20% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. celkem 12.360,- Kč. Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5.1.2011, čj. 25 Cdo 3410/2010, www.nsoud.cz.

https://firmy.euro.cz/subjekt-amberg-engineering-brno-a-s-49446703

AMBERG Engineering Brno, a.s. IČO: 49446703, Brno, výpis z rejstříku (14.12.2019) | Euro.cz Firma AMBERG Engineering Brno, a.s. IČO 49446703 AMBERG Engineering Brno, a.s. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. AMBERG Engineering Brno, a.s. (49446703) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Ptašínského 313/10, Brno 602 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 16. 9. 1993 a je stále aktivní. AMBERG Engineering Brno, a.s. nemá žádnou provozovnu a dvě živnosti. Jako zdroj dat o AMBERG Engineering Brno, a.s. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o AMBERG Engineering Brno, a.s. na Justice.cz Detailní informace o AMBERG Engineering Brno, a.s. na rzp.cz Výpis dat pro AMBERG Engineering Brno, a.s. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje AMBERG Engineering Brno, a.s. Společnost se zahraniční majetkovou účastí. 16.9.1993 Aktuální kontaktní údaje AMBERG Engineering Brno, a.s. Kapitál AMBERG Engineering Brno, a.s. 16.9.1993 - 7.12.2001 Akcie AMBERG Engineering Brno, a.s. Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 500 13.8.2018 Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 500 13.2.2017 - 13.8.2018 Kmenové akcie na jméno 10 000 Kč 500 7.12.2001 - 13.2.2017 Akcie na jméno 10 000 Kč 500 16.9.1993 - 7.12.2001 Sídlo AMBERG Engineering Brno, a.s. Ptašínského 313/10 , Brno 602 00 7.11.2016 Ptašínského 313/10 , Brno 602 00 7.12.2001 - 7.11.2016 Ptašínského 313/10 , Brno 602 00 3.7.2001 - 7.12.2001 Divadelní 545/2 , Brno 602 00 12.3.1998 - 3.7.2001 Orlí 542/27 , Brno 602 00 19.9.1995 - 12.3.1998 Absolonova 731/93 , Brno 624 00 16.9.1993 - 19.9.1995 Předmět podnikání AMBERG Engineering Brno, a.s. testování, měřění, analýzy 21.8.2002 - 1.9.2010 poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software 7.12.2001 - 1.9.2010 Projektová činnost v investiční výstavbě 16.9.1993 - 1.9.2010 Činnost organizačních a ekonomických poradců ve stavebnictví 16.9.1993 - 1.9.2010 Obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 16.9.1993 - 1.9.2010 vedení firmy AMBERG Engineering Brno, a.s. Statutární orgán AMBERG Engineering Brno, a.s. Jménem společnosti jedná ve všech záležitostech představenstvo, a to tak, že vždy jednají jménem společnosti dva členové představenstva společně. 8.2.2017 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná a podepisuje ve všech záležitostech představenstvo a to tak, že jednají jménem společnosti dva členové představenstva společně nebo prokurista se samotnou prokurou. 12.11.2004 - 8.2.2017 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná ve všech záležitostech představenstvo, a to tak, že vždy jednají jménem společnosti dva členové představenstva společně. 7.12.2001 - 12.11.2004 Způsob jednání: Společnost zastupuje představenstvo ve všech záležitostech. Jednotliví členové představenstva jednají za společnost samostatně. 3.7.2001 - 7.12.2001 Způsob jednání: Společnost zastupuje představenstvo ve všech záležitostech. Za představenstvo je oprávněn jednat pouze jeden člen, který je k tomu představenstvem zmocněn nebo prokurista se samostatnou prokurou. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo nadepsanému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis člen představenstva zmocněný představenstvem nebo prokurista se samostatnou prokurou. 19.9.1995 - 3.7.2001 Způsob zastupování: Společnost zastupuje představenstvo ve všech záležitostech. Za společnost je oprávněn jednat pouze jeden člen, který je k tomu představenstvem určen. Společnost zastupují také společně dva prokuristé s kolektivní prokurou. Představenstvo je oprávněno v odůvodněných případech udělit plnou moc k zastupování společnosti třetí osobě. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo nadepsanému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis člen představenstva určený představenstvem nebo společně dva prokuristé s kolektivní prokurou. 16.9.1993 - 19.9.1995 Vlastimil Horák 13.2.2017 Školní 307 , Otnice 683 54 doc. Ing. Vladislav Horák CSc. 13.2.2017 Musilova 1638/9 , Brno 614 00 Dr. Rudolf Amberg 16.9.1993 - 19.9.1995 CH-7320 Sargans, Im Sixer 6 , Švýcarsko, Zurich Česká republika ing. Zdeněk Jeřábek 16.9.1993 - 19.9.1995 nám. 28. října 11 , ČR, Brno Česká republika Felix Amberg 16.9.1993 - 19.9.1995 Hinterbuhlstr. 21 , CH-8307 Effretikon, Zurich Česká republika Alex Sala 16.9.1993 - 18.4.1997 Im Higgi 6 , CH-8425 Oberembrach, Zurich Česká republika Felix Amberg 19.9.1995 - 18.4.1997 prof.ing. Ivan Trávníček CSc. 19.9.1995 - 18.4.1997 Slunná 266/28 , Brno 617 00 Felix Amberg 18.4.1997 - 30.11.1999 Alex Sala 18.4.1997 - 30.11.1999 Ing. Oldřich Vlašic 11.4.2002 - 11.4.2002 prof.ing. Ivan Trávníček CSc. 18.4.1997 - 18.3.2003 Ing. Vlastimil Horák 7.12.2001 - 23.9.2010 Doc.Ing. Vladislav Horák CSc. 18.3.2003 - 23.9.2010 Optiky 2630/3 , Přerov 750 02 Ing. Vlastimil Horák 23.9.2010 - 7.11.2016 Doc.Ing. Vladislav Horák CSc. 23.9.2010 - 7.11.2016 Ing. Vlastimil Horák 7.11.2016 - 8.2.2017 Doc.Ing. Vladislav Horák CSc. 7.11.2016 - 8.2.2017 doc. Ing. Vladislav Horák CSc. 8.2.2017 - 13.2.2017 Vlastimil Horák 8.2.2017 - 13.2.2017 Dozorčí rada AMBERG Engineering Brno, a.s. Susan Amberg 8.2.2017 Laubisrütistrasse 17 , 8712 Stäfa Švýcarská konfederace Michael Rehbock-Sander 8.2.2017 Im Moos 20 , 797 30 Murg Spolková republika Německo Margit Braun 8.2.2017 Alte Badenestrasse 6c , 8173 Neerach Švýcarská konfederace ing. Ladislav Frydryšek 16.9.1993 - 19.9.1995 Banskobystrická 31 , ČR, Brno Česká republika Claude Schenkel 16.9.1993 - 19.9.1995 Hallwilstr. 24 , CH-5600 Lenzburg, Zurich Česká republika Peter Leuzinger 16.9.1993 - 18.4.1997 Obere Bahnhofstr. 37 , Švýcarsko, CH-9500 Wil, Mollis Česká republika Irene Tschirky-Amberg 19.9.1995 - 18.4.1997 Schulhausstr. 25 , Švýcarsko, CH-Mels Česká republika Claude Schenkel 19.9.1995 - 18.4.1997 Claude Schenkel 18.4.1997 - 3.7.2001 Irene Tschirky-Amberg, Nar. 30.7.1954 18.4.1997 - 3.7.2001 Peter Leuthold 18.4.1997 - 3.7.2001 Drusbergstr.33, Erlenbach, Švýcarsko Alex Sala 3.7.2001 - 11.3.2008 CH-8425 Oberembrach, Zurich, Im Higgi 6 Claude Schenkel 3.7.2001 - 11.3.2008 Zurich, Mattenweg 23, 5503 Schfisheim Felix Amberg 3.7.2001 - 30.9.2010 Zurich, Laubisrütistrasse 17, 8712 Stäfa Švýcarská konfederace Michael Rehbock-Sander 11.3.2008 - 7.11.2016 Murg, Im Moos 20, 79730 Margrit Braun 11.3.2008 - 7.11.2016 Neerach, Alte Badenestrasse 6c, 8173 Susan Amberg 30.9.2010 - 7.11.2016 Stäfa, Laubisrütistrasse 17, PSČ 8712 Susan Amberg 7.11.2016 - 8.2.2017 Michael Rehbock-Sander 7.11.2016 - 8.2.2017 Margrit Braun 7.11.2016 - 8.2.2017 Prokura AMBERG Engineering Brno, a.s. Ing. Vlastimil Horák 7.11.2016 Felix Balthasar Amberg 7.11.2016 ing. Oldřich Vlašic 19.9.1995 - 3.7.2001 Absolonova 731/93 , Brno 624 00 Ing. Vlastimil Horák 12.11.2004 - 30.9.2010 Ing. Vlastimil Horák 30.9.2010 - 7.11.2016 Felix Balthasar Amberg 30.9.2010 - 7.11.2016 Sbírka Listin AMBERG Engineering Brno, a.s. B 1120/SL 75 výroční zpráva [2013] , zpráva auditora Krajský soud v Brně 30.5.2014 28.7.2014 8.9.2014 5 B 1120/SL 74 účetní závěrka [2013], zpráva auditora Krajský soud v Brně 20.2.2014 28.7.2014 8.9.2014 12 B 1120/SL 73 zpráva o vztazích, zpráva auditora Krajský soud v Brně 25.2.2014 28.7.2014 8.9.2014 3 B 1120/SL 71 účetní závěrka [2012] příloha Krajský soud v Brně 5.3.2013 20.2.2014 21.2.2014 5 B 1120/SL 70 účetní závěrka [2012], zpráva auditora Krajský soud v Brně 25.3.2013 20.2.2014 21.2.2014 7 B 1120/SL 69 výroční zpráva [2012] Krajský soud v Brně 7.3.2013 20.2.2014 21.2.2014 5 B 1120/SL 68 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 23.3.2012 7.3.2013 11.3.2013 6 B 1120/SL 66 zpráva auditora 2011 Krajský soud v Brně 30.3.2012 7.3.2013 11.3.2013 4 B 1120/SL 65 zpráva auditora 2010 Krajský soud v Brně 23.3.2011 14.3.2012 16 B 1120/SL 64 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 23.6.2010 4.10.2010 8 B 1120/SL 63 ostatní -zápis z jednání předst. Krajský soud v Brně 28.6.2010 4.10.2010 1 B 1120/SL 62 ostatní -zápis z jednání DR Krajský soud v Brně 1.6.2010 4.10.2010 1 B 1120/SL 61 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 3.6.2010 4.10.2010 2 B 1120/SL 60 ostatní -rozhod. jedin. akcionáře Krajský soud v Brně 27.5.2010 4.10.2010 2 B 1120/SL 59 ostatní -zápis z jednání DR Krajský soud v Brně 22.4.2010 4.10.2010 3 B 1120/SL 58 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 20.9.2010 29.9.2010 4 B 1120/SL 56 zpráva auditora 2009 Krajský soud v Brně 26.3.2010 1.9.2010 3 B 1120/SL 55 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Brně 18.3.2010 1.9.2010 10 B 1120/SL 54 ostatní -rozhod. jed. akcionáře Krajský soud v Brně 18.5.2009 9.2.2010 1 B 1120/SL 53 ostatní -rozhod. jed. akcionáře Krajský soud v Brně 24.4.2009 9.2.2010 1 B 1120/SL 52 ostatní -protokol dororčí rady Krajský soud v Brně 24.4.2009 9.2.2010 3 B 1120/SL 51 zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 3.3.2009 9.2.2010 2 B 1120/SL 50 zpráva auditora 2008 Krajský soud v Brně 10.4.2009 9.2.2010 3 B 1120/SL 49 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Brně 20.3.2009 9.2.2010 10 B 1120/SL 48 ostatní -protokol dozorčí rady Krajský soud v Brně 27.6.2008 19.1.2009 2 B 1120/SL 47 ostatní -rozhod. jed. akcionáře Krajský soud v Brně 27.6.2008 19.1.2009 1 B 1120/SL 46 zpráva auditora Krajský soud v Brně 2.5.2008 3.9.2008 3 B 1120/SL 45 účetní závěrka 2007 Krajský soud v Brně 26.3.2008 3.9.2008 10 B 1120/SL 44 zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 10.3.2008 3.9.2008 2 B 1120/SL 43 ostatní -ČP Krajský soud v Brně 4.2.2008 17.3.2008 10 B 1120/SL 42 ostatní -rozh. jed. akc. Krajský soud v Brně 13.12.2007 17.3.2008 2 B 1120/SL 41 ostatní -rozhod. jediného akcionáře Krajský soud v Brně 29.6.2007 13.2.2008 1 B 1120/SL 40 zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 13.6.2007 13.2.2008 2 B 1120/SL 39 zpráva auditora 2006 Krajský soud v Brně 18.6.2007 13.2.2008 2 B 1120/SL 38 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Brně 13.6.2007 13.2.2008 10 B 1120/SL 37 výroční zpráva 2006 Krajský soud v Brně 13.6.2007 13.2.2008 11 B 1120/SL 36 ostatní -zápis dozorčí rady Krajský soud v Brně 30.6.2006 13.2.2008 3 B 1120/SL 35 zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 15.5.2006 13.2.2008 2 B 1120/SL 34 zpráva auditora 2005 Krajský soud v Brně 2.6.2006 13.2.2008 3 B 1120/SL 33 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Brně 11.5.2006 13.2.2008 8 B 1120/SL 32 výroční zpráva 2005 Krajský soud v Brně 30.6.2006 13.2.2008 10 B 1120/SL 31 ostatní -zápis představenstva Krajský soud v Brně 20.7.2004 22.11.2004 1 B 1120/SL 30 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 30.6.2004 22.11.2004 14 B 1120/SL 29 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 115/04 Krajský soud v Brně 16.7.2004 22.11.2004 13 B 1120/SL 28 ostatní -výpis OR Zürich Krajský soud v Brně 24.8.2004 22.11.2004 7 B 1120/SL 27 výroční zpráva 2003 Krajský soud v Brně 25.6.2004 22.11.2004 15 B 1120/SL 26 notářský zápis -stanovy, NZ 458/2000 Krajský soud v Brně 26.7.2000 22.11.2004 26 B 1120/SL 25 ostatní - zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 29.5.2003 17.7.2003 2 B 1120/SL 24 ostatní - dohoda o spl. pohledávek Krajský soud v Brně 11.6.2003 17.7.2003 1 B 1120/SL 23 ostatní - rozhodnutí jed. akcionáře Krajský soud v Brně 27.6.2003 17.7.2003 1 B 1120/SL 22 výroční zpráva 2002 Krajský soud v Brně 2.5.2003 17.7.2003 19 B 1120/SL 21 ostatní - protokol dozorčí rady Krajský soud v Brně 27.6.2003 17.7.2003 2 B 1120/SL 20 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 17.12.2002 2.5.2003 3 B 1120/SL 19 ostatní -rozhod. jediného akcionáře Krajský soud v Brně 13.12.2002 2.5.2003 3 B 1120/SL 18 ostatní -dohoda o odložení spl. pohl. Krajský soud v Brně 13.12.2002 2.5.2003 4 B 1120/SL 17 ostatní -výpis OR Zürich Krajský soud v Brně 11.12.2002 2.5.2003 7 B 1120/SL 16 ostatní -protokol dozorčí rady Krajský soud v Brně 11.12.2002 2.5.2003 6 B 1120/SL 15 výroční zpráva 2001 Krajský soud v Brně 24.5.2002 2.5.2003 23 B 1120/SL 14 účetní závěrka 2000 Krajský soud v Brně 17.6.2001 2.5.2003 14 B 1120/SL 13 účetní závěrka 1999 Krajský soud v Brně 19.4.2000 2.5.2003 14 B 1120/SL 12 ostatní -zpráva o vztazích Krajský soud v Brně 6.9.2002 25.2.2003 2 B 1120/SL 11 notářský zápis - rozhodn. Krajský soud v Brně 6.6.2002 26.9.2002 11 B 1120/SL 10 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 14.6.2002 26.9.2002 15 B 1120/SL 9 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 16.5.2002 31.5.2002 11 B 1120/SL 8 ostatní - zápis dozorčí rady Krajský soud v Brně 31.1.2002 17.4.2002 3 B 1120/SL 7 ostatní - zápis doz. rady Krajský soud v Brně 27.3.2001 17.4.2002 3 B 1120/SL 6 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 20.6.2001 25.2.2002 12 B 1120/SL 5 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 25.2.2002 12 B 1120/SL 4 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 28.5.1995 25.2.2002 8 B 1120/SL 3 ostatní - zápis z dozorčí rady Krajský soud v Brně 27.3.2001 14.9.2001 3 B 1120/SL 2 notářský zápis - plná moc, čestné prohlášení Krajský soud v Brně 27.3.2001 14.9.2001 10 B 1120/SL 1 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 18.6.1993 16.4.1998 13 Ptašínského 313/10, Brno 602 00 Živnosti a provozovny AMBERG Engineering Brno, a.s. Doc. Ing. Vladislav Horák CSc. AMBERG Engineering Brno, a.s. - 49446703 - Brno Robert Amberg - 73836133 - Mladá Boleslav FK Brno Engineering s.r.o. - 01981919 - Brno PROKOP ENGINEERING Brno,spol. s r.o. - 26292114 - Brno ELMONT Brno engineering, s.r.o. - 49449940 - Brno MZM Engineering, s.r.o. Brno - 46992758 - Brno

https://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/2019/1/judikat-us-i-us-2845-17-GUS2019018

I.ÚS 2845/17, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu - Zákony.cz I.ÚS 2845/17, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 2845/17 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky N. B., zastoupené JUDr. Petrem Novotným, advokátem, se sídlem v Praze, Jugoslávských partyzánů 31, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. června 2017 č. j. 5 Co 398/2017-50 a proti usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 27. prosince 2016 č. j. 1 Nc 1810/2015-38, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Písku a V. B., jako vedlejšího účastníka řízení, takto: 2. Okresní soud v Písku své usnesení odůvodnil tak, že odkázal na zásadu věci rozsouzené (res iudicata) a uvedl, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednávána znova. Bylo totiž zjištěno, že stěžovatelka se jako nezletilá prostřednictvím své matky, zastoupená kolizním opatrovníkem, domáhala určení, že V. B., vedlejší účastník řízení, je jejím otcem. Tento návrh byl zamítnut rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. června 1963, což bylo potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. prosince 1963, který nabyl právní moci dne 7. ledna 1964. Krajský soud v Českých Budějovicích rovněž vyloučil, že by v dnešním řízení mohla být jakkoli přezkoumávána správnost těchto rozhodnutí z roku 1963, a to i z hlediska namítané neobjektivnosti či podjatosti tehdejších soudců. Meze nastolené právní moci nelze podle tohoto soudu narušovat odchylným rozhodováním nebo posuzováním věci. 3. Stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti uvedla, že zásada "rei iudicate", o níž soudy opírají své výroky, byla již několikrát prolomena s ohledem na konflikt ústavního práva dítěte znát svého otce a požadavku právního řádu na právní jistotu. Stěžovatelka nijak nenapadá princip "rei iudicate" jako takový, ale v daném případě se domnívá, že pouhé trvání na této zásadě, bez ohledu na celkové okolnosti dané věci, je neudržitelné. V této souvislosti především zmiňuje rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci Paulík proti Slovensku a Jäggi proti Švýcarsku. Domnívá se, že zejména tyto judikáty se shodují v potřebě uvést do souladu biologickou a sociální realitu s právním stavem rodinných vztahů, a to především v oblasti určení rodičovství. Stát by tak měl sám zajistit odstranění diskrepance mezi těmito dvěma důležitými faktory, jelikož osoby, jež se snaží zjistit své příbuzné, mají živý, Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod chráněný zájem na získání informací, nezbytných pro odhalení pravdy, týkající se důležitých aspektů jejich osobní identity. V opozici proti tomuto právu stojí obecný zájem, který s předchozím právem musí být co nejpřesněji vyrovnán. Samostatně je upozorňováno na fakt, že by se praxe rozhodujících orgánů měla přizpůsobovat také pokroku ve vědě i ve společenských vztazích. Stěžovatelka s ohledem na shora uvedenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva konstatuje, že její případ je obdobný jako případ Jäggi proti Švýcarsku. Vzhledem k tomu, že naprostá většina judikovaných případů se týkala popření otcovství ze strany domnělých otců, poukazuje stěžovatelka na to, že případů, kdy se dítě domáhá určení otcovství je malé množství. Dle pevného přesvědčení stěžovatelky je právo dítěte znát svého rodiče silnějším právem než právo domnělého otce popřít své otcovství. Právní možnosti dítěte by tak měly být minimálně srovnatelné s možnostmi domnělého otce popírajícího své otcovství. Stěžovatelka znovu konstatuje, že její matka jí vždy tvrdila, že jejím otcem je vedlejší účastník řízení, V. B., a stěžovatelka o tomto tvrzení své matky nemá důvod pochybovat. Vzhledem ke skutečnosti, že v rozhodnutích, představujících dle názoru soudu překážku "rei iudicate", nedošlo k provedení důkazu krevním testem, jakékoli pochybnosti stěžovatelky stále přetrvávají. Za povšimnutí prý též stojí, že vedlejší účastník vystupoval ve všech soudních řízeních podle názoru stěžovatelky "naprosto hulvátsky a neurvale", což dle ní právě svědčí o tom, že si je svého otcovství zjevně vědom. Stěžovatelka v daném případě považuje za zásadní důkaz testem DNA, který je s ohledem na současný stav vědy důkazem naprosto spolehlivým. Pokud by si byl vedlejší účastník vědom toho, že s matkou stěžovatelky pohlavní styk neměl, jak tvrdil, rozhodně by se podstoupení takového testu nebránil. To je dle stěžovatelky další důkaz o nesouladu právní reality s realitou biologickou. Stěžovatelka poukazuje na to, že soudy se jejím případem v zásadě odmítly zabývat a jejich argumentace je prý formální a nesrozumitelná. 4. Pokud soudy dospěly k závěru, že případy projednávané Evropským soudem pro lidská práva nejsou shodné s projednávanou věcí, kterou je nutno posuzovat individuálně, a že stěžovatelka mohla již dříve pátrat po svém otci a domáhat se svého práva a přesto tak neučinila, nepovažuje stěžovatelka takovou argumentaci za přezkoumatelné vypořádání se s judikaturou evropského soudu, ale jen za obecné konstatování. Tvrzení, že mohla pátrat po svém otci již dříve postrádá logiku, neboť to by na právním názoru soudu nic nezměnilo. Navíc stěžovatelka po svém otci pátrala a dokonce se i jednou setkala s vedlejším účastníkem, který však prý jednal "stejně hulvátsky" jako v soudním řízení. Stěžovatelka se domnívá, že neobstojí ani názor soudu o zájmu na stabilitě rodinných poměrů na straně vedlejšího účastníka, neboť zjištěním biologického faktu tomuto žádná újma nevznikne a nezmění se ani stabilita jeho rodinných poměrů. 5. Stěžovatelka souhlasí s názorem odvolacího soudu, že je nutno vyvážit zájem společnosti a zájem jednotlivců. Soudy však věc vyřídily zcela formálně, bez snahy zabývat se možností prolomení zásady "rei iudicate". Stěžovatelka si je vědoma principu překážky rozhodnuté věci, když bylo v rámci soudního řízení zjištěno, že o určení otcovství vedlejšího účastníka ke stěžovatelce bylo již rozhodováno v letech 1963 až 1964. Stěžovatelka uvedla, že tehdejší řízení bylo vedeno "neobjektivně a podivně", jak Obvodním soudem pro Prahu 1, tak Městským soudem v Praze, a to vzhledem k faktu, že vedlejší účastník byl soudcem Krajského soudu v Českých Budějovicích, čímž si údajně snažil získat výhodu, matku stěžovatelky zcela dehonestovat a dosáhnout její nevěrohodnosti. Soudy pak zcela nepochopitelně v rámci obou řízení nepřistoupily k provedení klíčového důkazu krevním testem, který by jediný mohl vyvrátit či potvrdit otcovství vedlejšího účastníka vůči stěžovatelce. Jakékoli problémy osobnosti matky stěžovatelky nemohou zakrýt biologický fakt, zda vedlejší účastník je či není otcem stěžovatelky. Soudní řízení tehdy vedené rovněž vykazuje rysy minulého režimu a podjatosti soudců a vůbec neřeší jednoznačnou otázku otcovství. Stěžovatelka prý agresivně emocionálním postojem vedlejšího účastníka v rámci celého soudního řízení, i jeho obdobným postojem v rámci řízení v letech 1963 a 1964, nabyla pevného přesvědčení, že právě on je jejím otcem, neboť pokud by žaloba byla natolik nesmyslná, jak uváděl, neměl by jistě problém podstoupit moderní test DNA, které by jednoznačně jeho otcovství vyloučil. 6. Stěžovatelka opakovaně zdůraznila, že považuje za podstatné, aby Ústavní soud znal vyjádření vedlejšího účastníka řízení v dané věci, svědčící podle jejího názoru o naprostém sociálním ignorantství, které je v případě bývalého soudce velmi nevhodné a vypovídá o vedlejším účastníkovi prý více než co jiného. Stěžovatelka přikládá přípisy žalovaného, obdržené Okresním soudem v Písku dne 12. 1. 2016 a 18. 1. 2016, pro případ, že se Ústavní soud neseznámí se spisem. Stěžovatelka v této souvislosti znovu zmínila, že v předcházejícím soudním řízení se vedlejší účastník vehementně snažil prokázat psychickou nemoc, nedůvěryhodnost a údajnou morální zkaženost matky stěžovatelky, což se mu podařilo. Dále při rozhodování soudů v šedesátých letech využil svého vlivu a postavení v rámci předchozího režimu, a v řízení využil své kontakty v prostředí justice. Předvoláváním různých osob z justice jako svědků se prý snažil využít své morální a sociální převahy nad matkou stěžovatelky, aby jí označil za jakéhosi "choromyslného a nedůvěryhodného blázna". Celá výše uvedená snaha vedlejšího účastníka je pak prokazována "poděkováním soudruhu předsedovi za spravedlivý rozsudek", jak vedlejší účastník sám uváděl ve svém přípise v závěru tehdejšího spisu. Přestože jeho snaha v předchozím soudním řízení i jeho taktika slavila úspěch, stěžovatelka se domnívá, že nepřesvědčivý rozsudek z šedesátých let nemůže zvrátit fakt biologického otcovství. Je toho názoru, že otcovství je fakt, který nemá nic společného s povahou či kvalitou osob. 7. Stěžovatelka neshledává žádný důvod, proč by mělo být právním řádem chráněno jakési neznámé a pomyslné právo vedlejšího účastníka proti jejímu ústavnímu právu znát svého otce a proč fikce "rei iudicate", znamenající nemožnost stěžovatelky svého otce poznat, měla její právo navždy vyloučit. Shrnula, že je pevně přesvědčena o tom, že soudy v jejím případě rozhodly zcela formalistickým způsobem, bez zhodnocení všech souvislostí celého případu, a tím byla vytvořena zcela absurdní situace, kdy se biologická a sociální realita dostala do nesouladu s právním stavem rodinných vztahů v oblasti určení rodičovství. Soudy se v tomto případě rozhodly nezabývat se výše uvedenou judikaturou a pouze odkázaly na rozhodnutí předchozího soudního řízení, které však dle názoru stěžovatelky bylo zcela tendenční a nepřesvědčivé. Je podle ní nutno také přihlédnout k tomu, že společenské postavení její matky počátkem šedesátých let minulého století v zásadě neumožňovalo usvědčit osobu tehdejšího soudce z otcovství proti jeho vůli. Stěžovatelka považuje za zásadní důkaz k určení otcovství v tehdejší době důkaz krevním testem, a v době rozhodnutí o napadených usneseních metodou testu DNA. Z předcházejících soudních spisů přitom není vůbec zřejmé, proč tento důkaz nebyl soudy proveden, když by s vysokou mírou pravděpodobnosti otcovství vedlejšího účastníka určil či popřel. 8. Ústavní soud si k posouzení celé věci vyžádal vyjádření účastníků řízení, vedlejšího účastníka řízení a zaslání příslušného spisového materiálu. Okresní soud v Písku zaslal spis vedený u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Nc 1810/2015 a konstatoval, že není schopen vyjádřit se k obsahu napadeného usnesení v souvislosti s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva, neboť předmětné usnesení bylo vypracováno a vydáno soudkyní, která v mezidobí ukončila výkon funkce. Krajský soud v Českých Budějovicích zcela odkázal na odůvodnění svého usnesení, napadeného ústavní stížností. Je toho názoru, že výsledné rozhodnutí odpovídá aplikaci zásady, ovládající civilní řízení, tj. zásady překážky věci rozsouzené. K verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Novotný proti České republice uvedl, že se jednalo o jinou situaci, když evropský soud řešil otázku popření otcovství, zatímco v daném případě jde o určení otcovství a závěry tohoto soudu tak prý nelze bez dalšího zcela převzít. Vedlejší účastník řízení V. B. se k obsahu ústavní stížnosti nijak nevyjádřil. 10. Ústavní soud již několikrát uvedl, že mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, mezi které patří též Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen "Úmluva"), mají mezi ostatními smlouvami zvláštní postavení. Bezprostřední aplikovatelnost těchto mezinárodních smluv zahrnuje též povinnost českých soudů a jiných orgánů veřejné moci přihlížet k jejich interpretaci příslušnými mezinárodními tribunály. To se pochopitelně vztahuje též na interpretaci Evropské úmluvy Evropským soudem pro lidská práva, přičemž relevance jeho rozhodnutí dosahuje v českém právu ústavněprávní kvality. Soudy jsou proto povinny přihlížet k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva i ve věcech, které se týkají jiného členského státu Úmluvy, pokud tyto věci mají podle své povahy význam též pro interpretaci Úmluvy v českém kontextu. 11. Evropský soud pro lidská práva opakovaně konstatoval, že řízení týkající se určení nebo popření otcovství je součástí práva na soukromý život dle článku 8 Úmluvy, který zahrnuje důležité stránky osobní identity. Skutkové okolnosti daného případu lze podřadit pod pojem "soukromý život" ve smyslu článku 8 Úmluvy, a je nutno se tak zabývat tím, zda obecné soudy požadavkům a duchu tohoto ustanovení vyhověly. 12. Ve věci Jäggi proti Švýcarsku (rozsudek ze dne 13. července 2006, stížnost č. 58757/00) se určení otcovství domáhal syn vůči svému domnělému, před více jak třiceti lety zemřelému otci, tak, že usiloval o povolení odebrat vzorek z těla zesnulého pro zkoušku DNA, přičemž se vzdal všech dědických nároků. Příbuzní zemřelého se však tomu bránili a švýcarský soud zkoušku DNA zamítl. Evropský soud pro lidská práva dal za pravdu stěžovateli. Švýcarské orgány tím, že nepovolily provést analýzu DNA, jež by stěžovateli umožnila získat jistotu, že jeho domnělý otec je skutečně jeho rodičem, zasáhly do stěžovatelova soukromého života. Soud uvedl, že právo na znalost identity, z něhož vyplývá i právo znát své příbuzné, tvoří nedílnou součást pojmu soukromý a rodinný život. Osoby snažící se zjistit své příbuzné mají živý, Úmluvou chráněný zájem na získání informací nezbytných pro odhalení pravdy týkající se důležitých aspektů jejich osobní identity. Soud přitom rovněž připomenul nutnost přesného vyvážení zájmů společnosti a jednotlivců (s odkazem na rozsudky Mikulič proti Chorvatsku ze dne 7. února 2002 a Odievre proti Francii ze dne 13. února 2003) a potřebu, aby při zvažování konkurujících si zájmů (nezbytnost ochrany třetích osob) byla nastavena správná rovnováha. Za daných okolností nebyl dle mínění Evropského soudu pro lidská práva zásah do osobní sféry těla zemřelého tak výrazný a invazivní, aby bylo porušeno právo na nedotknutelnost těla a úcty k zemřelému. Byla tak dána přednost možnosti znát své příbuzné, a i když od rozhodných událostí uplynulo mnoho let, dle názoru soudu zájem a potřeba poznat své příbuzné s postupujícím věkem neustává, spíše naopak. 13. V případu Paulík proti Slovensku (rozsudek z 10. října 2006) se snažil stěžovatel dosáhnout souladu biologického stavu věci a právního stavu, který byl vystavěn na právní domněnce (umělém předpokladu osobního statutu, bez podkladu v biologické rovině) a na - v době rozhodování soudu - tehdejší úrovni vědeckého poznání. Evropský soud pro lidská práva zde dospěl k závěru, že neexistence řízení, ve kterém by bylo možné uvést právní stav do souladu s biologickou realitou nebyla nikomu na prospěch, jelikož byla navíc v této věci v nesouladu s přáním zúčastněných osob. Obdobně a obecněji se evropský soud vyjádřil k této problematice mj. ve věci Shofman proti Rusku (rozsudek ze dne 24. 11. 2005) dle kterého situace, v níž je umožněno, aby právní domněnka převážila nad biologickou a sociální realitou, bez ohledu na prokázané skutečnosti, není slučitelná (ani s ohledem na prostor pro uvážení ponechaný státu) se závazkem zajištění účinného respektování soukromého a rodinného života. 16. Stěžovatelka projevila hodnověrný zájem poznat identitu svého otce. Ve zkoumaném případě jsou tedy proti sobě postavena práva dítěte (i když nyní již zletilé ženy) a domnělého rodiče. Obě dvě strany mají právo na udržení právní jistoty, ale stejně tak mají právo mít najisto postavenu svoji vlastní identitu, jejíž nedílnou součástí je i fakt, kdo je koho rodičem a kdo je čím dítětem. Jeví se - pod zorným úhlem okolností dané věci - že právo dítěte (stále slabší strany zasluhující více ochrany) znát svého rodiče a své příbuzné, jak o to usiluje stěžovatelka, je silnějším právem než právo domnělého otce nesouhlasit s provedením testu DNA. Právní úprava nemůže ignorovat skutečnost, že významný právní zájem na určení (nebo popření) otcovství může vzniknout někdy až se značným časovým odstupem od narození dítěte. 19. Při posuzování zájmu domnělého otce (vedlejšího účastníka řízení) Ústavní soud v projednávané věci také zdůrazňuje, že stěžovatelce je v současné době více než padesát let, na výživném není závislá, a jak uvedla v soudním řízení, žádný finanční prospěch z určení otcovství získat nehodlá, což dokazovala svým trvalým pobytem v USA a materiálním zajištěním. Stěžovatelka rovněž uvedla, že zjištěním biologického faktu nikomu žádná újma nevznikne a nezmění se ani stabilita rodinných vztahů. Konstatovala, že nijak nenapadá princip "rei iudicate" jako takový, ale v daném případě se domnívá, že pouhé trvání na této zásadě, bez ohledu na celkové okolnosti dané věci, je neudržitelné. 20. S tím je nutno pro tento případ souhlasit i z ústavněprávního hlediska, nehledě na notorietu, že v případě konfliktu mezi právní jistotou a materiální spravedlností je zde nutno jednoznačně upřednostnit druhou právní hodnotu a zásadu "res iudicata" prolomit s ohledem na vývoj judikatury Evropského soudu pro lidská práva a také s přihlédnutím k rozvoji vědeckého poznání, umožňující zkoumání, nemožné před desetiletími. S odkazem na podstatu výše citovaných případů Evropského soudu pro lidská práva Jäggi proti Švýcarsku, Paulík proti Slovensku a Novotný proti České republice (právo znát své rodiče jako důležitá součást osobní identity, prolomení zásady res iudicata, určení otcovství na základě nových biologických důkazů) je nutno provést nový, spravedlivý proces, v němž bude věc znovu řádně posouzena, včetně hodnotových aspektů, vyplývajících z konceptu materiálního právního státu. Zdroj: rozsudek Ústavního soudu ze dne 8.1.2019, čj. I.ÚS 2845/17, www.usoud.cz.

http://docplayer.cz/1332680-Organizace-slozek-izs-u-zasahu-pri-dopravni-nehode-renata-divoka.html

Organizace složek IZS u zásahu při dopravní nehodě. Renáta Divoká - PDF Organizace složek IZS u zásahu při dopravní nehodě. Renáta Divoká Download "Organizace složek IZS u zásahu při dopravní nehodě. Renáta Divoká" 1 Organizace složek IZS u zásahu při dopravní nehodě Renáta Divoká Bakalářská práce 20142 3 4 5 ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce na téma organizace složek IZS u zásahu při dopravní nehodě pojednává o problematice dopravních nehod a zabývá se dopravní nehodovostí, silniční dopravní nehodovostí, pozemními komunikacemi a v neposlední řadě místem dopravní nehody a vyšetřováním. Dále je v teoretické části zpracován bližší pohled na složky IZS. Praktická část bakalářské práce se zabývá analýzou dopravní nehodovosti na území ČR a detailněji ve Zlínském kraji. V modelovém příkladu je znázorněna vybraná dopravní nehoda ve Zlínském kraji a následný rozbor činností složek IZS na místě dopravní nehody. Jako závěr práce je uveden způsob minimalizace rizik v uvedené oblasti. Klíčová slova: doprava, dopravní nehoda, IZS ABSTRACT Bachelor s thesis of the topic: An Organization of the IRS Components in an Intervention during the Traffic Accident is about problems of the traffic accidents and it deals with traffic accident rate, road accident rate, roads and also with the place of the traffic accident and investigation of it. Further the thesis gives the closer view on segments of IRS. Practical part of the thesis is interested in analysis of traffic accident rate in the Czech Republic, in detail in the Zlín region. The model example represents one concrete traffic accident in the Zlín region and result analysis of activities of segments of IRS. The end belongs to way how to minimalize risks in the above mentioned sphere. Keywords: traffic, traffic accident, IRS.6 Děkuji RNDr. Zdeňku Šafaříkovi, Ph.D., za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní bakalářské práce poskytl. Dále bych chtěla poděkovat npor. Mgr. Zdeňku Kašpaříkovi z dopravního inspektorátu Uherské hradiště za cenné rady a materiály, které mi poskytl ke zpracování praktické části bakalářské práce.7 OBSAH ÚVOD... 9 I TEORETICKÁ ČÁST SILNIČNÍ DOPRAVNÍ NEHODA DOPRAVA SILNIČNÍ DOPRAVNÍ NEHODA POZEMNÍ KOMUNIKACE Dálnice Silnice Místní komunikace Účelová komunikace MÍSTO NEHODY Ohledání místa dopravní nehody ČINNOST PO NÁVRATU VÝJEZDOVÉ SLUŽBY Z MÍSTA DOPRAVNÍ NEHODY ZVLÁŠTNOSTI POSTUPU ŠETŘENÍ DOPRAVNÍCH NEHOD INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM ZÁKLADNÍ SLOŽKY IZS Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany Zdravotnická záchranná služba Policie České republiky OSTATNÍ SLOŽKY IZS II PRAKTICKÁ ČÁST CÍLE A METODIKA CÍL PRÁCE METODY VYUŽÍVANÉ PŘI ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ANALÝZA DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ANALÝZA DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI NA ÚZEMÍ ČR PŘEHLED DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI NA ÚZEMÍ ČR ZA POSLEDNÍCH 10 LET DOPRAVNÍ NEHODY ZA ROK Přehled nehod zaviněných pod vlivem alkoholu za rok ANALÝZA DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI VE ZLÍNSKÉM KRAJI MODELOVÝ PŘÍKLAD POPIS STOP POLICIÍ ČR UČINĚNÁ OPATŘENÍ POLICIÍ ČR HODNOCENÍ ORGANIZACE ČINNOSTI SLOŽEK IZS PŘI DOPRAVNÍ NEHODĚ... 488 6.1 CHARAKTERISTIKA RIZIK PŘI DOPRAVNÍCH NEHODÁCH NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK V TÉTO OBLASTI BESIP Ministerstvo dopravy ČR a PČR Dopravní výchova v předškolním věku Dopravní výchova ve školním věku ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ... 679 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 9 ÚVOD Počátky dopravy můžeme zkoumat již od počátků vzniku lidské společnosti. Samotný počátek dopravy lze pozorovat již při pěší dopravě, při které člověk přenášel břemena z původního místa do předem určeného místa. Co se týká pozemní dopravy, její rozvoj velmi omezovaly stezky a neupravené polní cesty, proto postupem času a vývojem došlo k výstavbě prvních silnic a cest. Doprava byla a již od dávné historie je přirozenou součástí civilizačního rozvoje. K rozvoji dopravy velkou mírou přispěly především objevení kola, postroje pro zvířata, vynalezení parního stroje a vynález prvního spalovacího motoru. Po velkém zlomu, tzv. průmyslové revoluci, došlo k rozmachu modernizace dopravy. Velkou měrou se rozvinul vývoj dopravy, byly konstruovány nové typy dopravních prostředků, které čím dál více usnadňovaly veškerou dopravu. V současné době doprava zažívá svůj vrchol, existují husté dopravní sítě a bez dopravních prostředků si lidé nedokážou představit svůj každodenní život. Skutečnost, že je v České republice registrováno necelých osobních automobilů na obyvatel republiky, vypovídá mnohé. Problematika dopravních silničních nehod se týká každého z nás, jelikož všichni dennodenně využíváme dopravu k přemisťování se do školy, zaměstnání či jiných námi vytyčených cílů. Pokrok ve vývoji automobilů má bohužel i své stinné stránky. V oblasti silničního provozu se automobily s vyšší rychlostí a výkonem stávají velkým nebezpečím. Hloubková analýza dopravních nehod je nástroj sloužící k poznání příčin a důsledků dopravních nehod. Prostřednictvím analýzy získáváme důležité informace, které nám mohou pomoci při prevenci a snižování počtu dopravních nehod a jejich následků. Výsledky uvedených analýz jsou potřebným zdrojem informací pro odvětví automobilové techniky, přes zvyšování kvality až po formování osobnosti řidiče. Důležitým faktem je, že rostoucí mobilita obyvatelstva vyvolává řadu problémů a nejasností v oblasti životního prostředí, zdraví a života populace. Kvalitní dopravní infrastruktura je základem k bezpečné dopravní situaci. Kvalitní stav vozovek, mostů a tunelů patří k neodmyslitelným bezpečnostním prvkům dopravních komunikací. Bohužel realita je v dnešní době jiná, což vede ke zhoršeným podmínkám a vyšší možnosti vzniku dopravních nehod. Nepřiměřená rychlost, nízký věk řidiče, málo naježděných kilometrů a rychlý automobil jsou v dnešní době nejrizikovější skupinou. Jenom správná prevence a ukázněnost řidičů můžou pomoci k eliminaci množství dopravních nehod.10 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 10 Z výše uvedených důvodů se v praktické části bakalářské práce věnuji teoretické problematice silničních dopravních nehod, které mohou pomoci k bližšímu pochopení tohoto obsáhlého tématu. V teoretické části bakalářské práce vymezuji základní pojmy, především se jedná o dopravu, dopravní komunikace a silniční dopravní nehody. Jedná se o obecný úvod do problematiky, která je podrobněji popsána a analyzována v praktické části. Získání kvalitních obecných informací a správné pochopení teoretického úvodu je základem pro detailnější náhled do problematiky a následné praktické využití nabytých poznatků v praxi. V praktické části bakalářské práce se zabývám konkrétní analýzou dopravní nehodovosti v České republice za posledních deset let. Jedná se o analýzu vývoje počtu dopravních nehod, počtu usmrcených a zraněných osob při nehodách. Bohužel uvedené statistiky nejsou moc příznivé. I přes snižující se počet dopravních nehod je Česká republika velmi rizikovou lokalitou v uvedeném směru, ve kterém se i negativně vyvíjí. V evropském srovnání se naše země drží na nejvyšších příčkách dopravní nehodovosti a počtu usmrcených osob v přepočtu na jeden milion obyvatel. Abychom snížili počet dopravních nehod na evropskou úroveň, je před naší zemí ještě velký kus práce spočívající v prevenci a minimalizaci silničních dopravních nehod. Na modelovém příkladu detailně znázorňuji a popisuji skutečnou dopravní nehodu a na uvedeném příkladu se snažím blíže vysvětlit podstatu a závažnost dopravních nehod. Ve velkém počtu případů se jedná o mimořádné události, které ohrožují zdraví, životy či bezpečnost zúčastněných osob. K činnostem směřujícím ke snížení následků dopravních nehod a eliminaci jejich následků je určen systém složek IZS. Ne každý z nás si totiž dokáže představit všechny úkony a činnosti všech zúčastněných složek při zásahu u dopravní nehody. I přes skutečnost, že v dnešní době má snad každý z nás zkušenost s dopravní nehodou, tak povědomí o všech skutečnostech a možnostech si může každý z nás rozšířit a zdokonalit. Praktická část práce dále zahrnuje i následné řešení, možnosti eliminace a snižování počtu dopravních nehod. Část práce se věnuje prevenci a eliminaci rizik již od výchovy dětí v mateřské škole přes kampaně, projekty a výstupy činností pověřených institucí.11 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 11 I. TEORETICKÁ ČÁST12 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 12 1 SILNIČNÍ DOPRAVNÍ NEHODA Lidstvo cestuje odedávna. Cílem cestování je vždy nějaký praktický důvod. Jedni cestují za prací, jiní cestují za učením. Avšak všichni lidé cestují za poznáním. Člověk je od přírody zvědavý a rád poznává nové prostředí, lidi, kultury, a k tomu, aby dosáhl nových zkušeností, mu slouží dopravní prostředky, bez kterých se v současné době neobejde. 1.1 Doprava Jedna z mnoha definic dopravy zní: Doprava může být charakterizována jako záměrné a organizované přemisťování osob a věcí prostřednictvím dopravních prostředků po předem určených dopravních cestách. [2] Odvětví dopravy představuje nezanedbatelnou část ekonomiky a na základě rozsahu a podstaty v národním hospodářství je považováno za rovnocenné průmyslu a zemědělství. Základními složkami dopravy jsou: - dopravní prostředky - dopravní cesty - dopravní zařízení Doprava se člení na šest základních odvětví: - železniční - automobilová - námořní - vnitrozemská vodní - letecká - potrubní Podle kapacity dopravních prostředků je dělení dopravy následovné: - individuální - hromadná13 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 13 Dále můžeme dopravu dělit takto: - mezinárodní - vnitrostátní Během cestování však dochází i k nehodám, o čemž bude pojednávat následující kapitola. 1.2 Silniční dopravní nehoda Za dopravní nehodu se nepovažují nehody, během kterých dojde k poškození nebo škodě na vozidle, zranění nebo usmrcení osoby bez přímé souvislosti s provozem vozidla na pozemní komunikaci. Pouze naplnění všech skutkových podstat definice dopravní nehody znamená, že se jedná opravdu o dopravní nehodu. Nejčastějším druhem dopravních nehod je silniční dopravní nehoda. Přičemž tato bakalářská práce bude věnována především tomuto typu dopravních nehod. Publikace Fenomén silniční dopravní nehody, jejímž autorem je policejní expert Jan Brázda, definuje silniční dopravní nehodu jako: Silniční dopravní nehoda je událost v provozu na pozemní komunikaci, např. havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. [1] Dále můžeme silniční dopravní nehodu charakterizovat jako výsledek střetu dopravních prostředků bez ohledu na skutečnost, zda je uvedený druh prostředku poháněn motorem či nikoli. Kromě toho můžeme tvrdit, že silniční dopravní nehoda: - vznikla v silničním provozu na veřejné komunikaci, - je událostí nezamýšlenou a nepředvídanou, avšak předvídatelnou, - způsobila škodlivé následky na životech a zdraví účastníků události, - způsobila majetkovou újmu fyzické nebo právnické osobě bez rozdílu zda v soukromém nebo veřejném sektoru. Na základě výše uvedeného vyplývá tato definice silniční dopravní nehody: Jedná se o neúmyslnou a společensky škodlivou událost, nezaviněnou nebo zaviněnou nedbalostním jednáním; událost, ke které dojde při provozu na veřejných komunikacích, a je událostí14 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 14 nezamýšlenou, nepředvídanou avšak předvídatelnou, která má za následek smrt osoby, zranění nebo hmotnou škodu. [2] Stupeň a závažnost nebezpečí silniční dopravní nehody lze dokumentovat prostřednictvím statistik, které se rok od roku zvyšují a to jak v oblasti usmrcených osob, tak v oblasti zraněných osob. Podle statistik tvoří největší skupinu řidiči osobních automobilů. Je známo, že přibližně 98 % řidičů během svého života způsobí minimálně jednu dopravní nehodu. Rovněž je známá i skutečnost, že 1 % řidičů během své řidičské praxe zaviní více než 3 dopravní nehody. Silniční dopravní nehoda se z důvodu zásadních dopadů většinou na všechny účastníky nehody a z důvodů časté existence hmotných škod na soukromém i veřejném majetku řadí mezi události velmi závažné. Je zřejmé, že dopravní nehoda je výsledkem celé řady zřejmých či skrytých příčin, které se v určitém okamžiku vzájemně protnou. Pokud by jediná z příčin v určitém časovém úseku nenastala, s největší pravděpodobností by k dopravní nehodě nedošlo. Každá silniční dopravní nehoda má svou logiku, nelogická dopravní nehoda nemůže nastat. Silniční dopravní nehody můžeme rozdělit takto: - havárie jedná se o událost, kdy se dopravní nehody zúčastnilo pouze jedno vozidlo (např. situace, kdy řidič automobilu dostane smyk na vozovce, vjede do příkopu a převrátí se na střechu), - srážky střet vozidla s jedním nebo více vozidly, které jsou účastníky dopravního provozu (např. srážka čelní, boční nebo zadní), - jiné nehody nejedná se o nehodu v pravém slova smyslu. Mluvíme o vzniku škody na majetku, ke které došlo nezaviněným jednáním účastníka silničního provozu (např. zranění při prudkém brzdění vozidla). V publikaci Dopravně bezpečnostní činnost je dělení silniční dopravní nehody podle způsobu řešení následovné: - dopravní nehody ukončené blokovým řízením, které splňují podmínky umožňující jejich následného řešení na místě jako dopravních přestupků, - dopravní nehody, které na základě jejich závažnosti nelze projednat na místě. [4]15 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 15 Silniční dopravní nehody se odehrávají na pozemních komunikacích. 1.3 Pozemní komunikace Členění, typologii a charakteristiku pozemních komunikací upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. [4] Pozemní komunikace je úsek nebo cesta určená k užití vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Pozemní komunikace se dělí následovně: - dálnice, - silnice, - místní komunikace, - účelová komunikace. O skutečnosti, do které kategorie je zařazena příslušná pozemní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího dopravního významu, stavebně technického vybavení a mnoha dalších okolností. Silniční správní úřad taktéž rozhoduje o změně kategorie Dálnice Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích 4 udává, že: (1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. (2) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. [9] Silnice (1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.16 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 16 (2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. (3) Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. [9] Místní komunikace Dle 6 téhož zákona je pro místní komunikaci charakteristické: (1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. (2) Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. (3) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. (4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací do jednotlivých tříd. [9] Účelová komunikace (1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí17 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 17 s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky (dále jen PČR) upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena. (2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. [9] V případě, že dojde k silniční dopravní nehodě, musí poté proběhnout patřičné ohledání. 1.4 Místo nehody Na ohledání a zkoumání místa nehody se podílejí skupiny dopravních inspektorátů PČR okresních ředitelství, oddělení dopravních nehod dopravních inspektorátů PČR městských ředitelství a oddělení dopravních nehod Dopravního inspektorátu hlavního města Prahy. V neposlední řadě taktéž dálniční oddělení PČR správ krajů. Typické znaky místa dopravní nehody: - jedná se především o nedbalostní delikty, - typickým místem pro dopravní nehodu je místo s hustým provozem, - na místě se většinou nacházejí osoby, kterým je potřeba poskytnout první pomoc, - pachatel obvykle zůstává na místě nehody, - na prvním místě při ohledávání místa dopravní nehody je nutno zajistit bezpečnost a plynulost silničního provozu na pozemní komunikaci, - důležité je i důkladné a včasné zajištění stop silničních dopravních nehod; tyto stopy a důkazy mohou být neúmyslně znehodnoceny činností složek IZS při zásahu u nehody,18 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 18 - pachatel se může pokusit ovlivňovat svědky, - prostředkem páchání úmyslného či neúmyslného trestného činu je nejčastěji motorové vozidlo Ohledání místa dopravní nehody Ohledání místa dopravní nehody můžeme charakterizovat jako nejdůležitější úkon, neboť se jím zajišťují veškeré důkazy vztahující se k nehodě. Prostřednictvím těchto důkazů poté třetí osoby (např. soudci) rozhodují o zavinění či nezavinění dopravní nehody a výsledku rozhodnutí. Důkladné ohledání místa, následné zjišťování, zajišťování a vyhodnocování stop může velmi výrazně pomoci v průběhu vyšetřování. Zajišťují se především stopy, jako příčiny vzniku dopravní nehody, podíl jednotlivých účastníků na zavinění dopravní nehody a způsobilost vozidel a řidičů k provozu na pozemních komunikacích. Cílem ohledání je: - zajištění stop a ostatních důkazů, - objasnění vzniku a průběhu události, - určení a odhalení pachatele, - získání informací a poznatků od účastníků a svědků dopravní nehody. Fáze ohledání: Ohledání místa dopravní nehody probíhá většinou ve více fázích, které budou v této části práce podrobněji definovány. Nejdříve probíhá orientační ohledání. Orientační ohledání se provádí především pohledem, pozorováním a zásadně se s ničím nesmí pohybovat. Vyhledávají se především předměty a stopy, které se označí čísly a následně se provede fotografická dokumentace a video dokumentace. Dále se poté provádí detailní ohledání. Detailní ohledání navazuje na orientační ohledání. Při detailním ohledání pověřené osoby detailně ohledávají a zkoumají stopy a předměty, se kterými už mohou manipulovat a přemisťovat je. Je nutné určit rozsah a způsob ohledání. V této části mohou pověřené osoby např. odebírat vzorky z biologických materiálů apod.19 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 19 Jako poslední část je zařazena závěrečná fáze ohledání. Prostřednictvím této fáze vyhodnocujeme postupy a výsledky ohledání místa činu. Příslušný pracovník sepisuje protokol o ohledání, seznam zajištěných věcí a vypracování plánků. Závěrem se provede kontrola, zda ohledání proběhlo kompletně a nebylo nic opomenuto. Nejdůležitější zásadou pro práci na místě je dodržování zákonnosti a objektivita. Důkladné zajištění stop a důkazů, které usvědčují viníka nehody a svědčí ve prospěch ostatních bezúhonných účastníků dopravní nehody. [5] Osoba pověřená ohledáním místa dopravní nehody, tedy policista, musí být aktivním řidičem, aby znal jednotlivé funkce automobilu, a především musí detailně znát pravidla silničního provozu. Navíc by měl umět zpracovat náčrt dopravní nehody a fotodokumentaci. Dále jsou u policisty nezbytné znalosti zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Místo dopravní nehody zahrnuje především místo, kde se stala dopravní nehoda, ale i přilehlé okolí, kde např. mohou být střepy, části automobilů apod. U velkých dopravních nehod je důležitá organizační schopnost policisty. Po provedení prvotních a neodkladných úkonů se místo dopravní nehody, věci, zúčastněné osoby a vozidla podrobně ohledají. Účelem ohledání je: - zjištění a zajištění důkazů a skutečností rozhodných pro posouzení příčin, podmínek a okolností dopravní nehody, - zjištění porušení pravidel silničního provozu na pozemních komunikacích jednotlivými účastníky dopravní nehody. [4] K nejdůležitějším skutečnostem při ohledání místa dopravní nehody patří níže uvedené skutečnosti: - dopravní situace na místě dopravní nehody (např. okolí místa dopravní nehody, přehlednost, umístění dopravních značek, jejich viditelnost čitelnost aj.), - povětrnostní podmínky a jiné okolnosti na místě dopravní nehody (např. viditelnost, déšť, stíny, oslnění, směr větru aj.), - stopy na místě a v okolí dopravní nehody, poloha vozidel, předmětů, usmrcených osob,20 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 20 - technický stav dopravních vozidel na místě dopravní nehody včetně jejich konečného stavu po dopravní nehodě (poloha vozidla a jeho prvků, charakter poškození), - stav účastníků dopravní nehody. Po skončení procesu ohledání místa dopravní nehody musí výjezdová služba uskutečnit taková opatření, která zabezpečí plynulost a bezpečnost silničního provozu. Je nepřípustné, aby došlo k ohrožení bezpečnosti dopravy v blízkosti silniční dopravní nehody, jedná se o zajištění a odstranění překážek, částí automobilů a dopravních prostředků, poškození vozovky a dopravního značení, které by ohrožovalo dopravu. O ukončení šetření dopravní nehody informuje výjezdová služba příslušné oddělení PČR. Následně je proveden náčrt dopravní nehody. V něm jsou především znázorněny polohy vozidel, těl, stop a předmětů na vozovce. Na místě dopravní nehody musí být vždy provedena fotodokumentace nebo videozáznam. Policista provede potřebné šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání dopravní nehody a učiní veškeré úkony a skutečnosti k zajištění důkazů nezbytných pro pozdější šetření dopravní nehody a prokazování viny příslušnými orgány. Ohledáním místa dopravní nehody šetření nekončí. Po návratu z místa dopravní nehody musí proběhnout činnosti, které budou popsány v následující kapitole.21 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení Činnost po návratu výjezdové služby z místa dopravní nehody Bezprostředně po příjezdu je výjezdová služba povinna zdokumentovat dopravní nehodu na místě nehody. Po návratu z místa dopravní nehody musí výjezdová služba: - nahlásit dopravní nehodu na operační středisko policie, - zaevidovat dopravní nehodu do Knihy dopravních nehod, - zabezpečit vyrozumění pozůstalých nebo příbuzných o tom, kde se nacházejí usmrcené nebo zraněné osoby, - vyplnit Protokol o nehodě v silničním provozu, - vyplnit Formulář evidence nehod v silničním provozu, - na základě náčrtu z místa dopravní nehody vyhotovit plánek místa dopravní nehody. Následně se náčrt založí do opisu spisu; k Protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním, k Záznamu o dopravní nehodě v silničním provozu s projednáním, k Záznamu o dopravní nehodě zaviněné zvěří nebo k Záznamu o poškození čelního skla stačí přiložit negativ, - založit fotodokumentaci, - zpracovat upozornění na nedostatky zjištěné při dopravní nehodě, - zaslat oznámení pojišťovnám, - v případě nepředložení dokladu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla postupuje policie podle právního předpisu, - vyrozumět správce komunikace o případném poškození vozovky, dopravního zařízení nebo dopravního značení následkem dopravní nehody a provést taková opatření, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost silničního provozu, - zaznamenat účinná opatření do Protokolu o nehodě v silničním provozu. Zabezpečené vozidla, náklad nebo jiné věci na místě dopravní nehody výjezdová služba nebo policista předá majiteli nebo jiné oprávněné osobě. O předání je sepsán na místě dopravní nehody protokol. Přebírající osoba musí protokol při převzetí vozidla či jiné věci podepsat, jinak mu nemůže být věc předána. Záznam o předání vozidla obsahuje povinné údaje jméno a příjmení a adresa přebírající osoby. Pokud osoba, která by automobil či jinou věc převzala, není přítomna na místě dopravní nehody, je písemně obeznámena o místu uložení a možnostech převzetí automobilu, popřípadě jiných věcí. Další postup je určen podle skutečností dle trestní odpovědnosti.22 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 22 Některé dopravní nehody jsou specifické různými zvláštnostmi, které je odlišují od jiných dopravních nehod. 1.6 Zvláštnosti postupu šetření dopravních nehod Při řešení určitých dopravních nehod se většinou s ohledem na vzniklou škodu a míru zavinění rozlišují zvláštní dopravní nehody. Mezi dopravní nehody se zvláštním postupem se řadí následující dopravní nehody: - ukončené blokovým řízením, - střet vozidla se zvěří, - škodní událost, - vozidel přepravujících nebezpečné věci v souladu s Evropskou dohodou (ADR), - s účastí policisty, příslušníka Vězeňské služby nebo příslušníka Bezpečnostní informační služby, - s účastí policisty povolaného ministrem vnitra k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styk a informace, - s účastí příslušníka ozbrojených sil, - s účastí soudce, - s účastí osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva, - s účastí poslance Parlamentu České republiky, - s účastí cizince. [4]23 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 23 2 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM Obecně platná definice charakterizuje integrovaný záchranný systém takto: Integrovaným záchranným systémem (dále jen IZS) se podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. [4] Záchranné práce jsou popisovány jako činnosti uskutečňované k odvrácení nebo omezení přímého působení rizik vzniklých prostřednictvím mimořádné situace, zejména se jedná o ohrožení života, zdraví, majetku či životního prostředí. A dále pak činnosti vedoucí k přerušení jejich příčin, likvidační práce a činnosti k odstranění či zmírnění následků způsobených mimořádnou událostí. Orgány pro koordinaci činností složek IZS jsou operační střediska a informační střediska, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Operační a informační střediska IZS jsou povinna: - přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádné události, - zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu podle 19, zákona 239/2000 Sb. odst. 3, - plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce, - zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek IZS a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace IZS. [6] Integrovaný záchranný systém tvoří základní složky IZS a ostatní složky IZS, jejichž definice a prvky budou popsány v následujících dvou částech bakalářské práce. Činnosti složek IZS jsou určeny prostřednictvím zvláštních správních předpisů. Koordinací složek IZS při společném zásahu se rozumí spolupráce všech nasazených složek při konání záchranných a likvidačních prací. Koordinace spočívá v základních činnostech všech složek dle předpisů.24 UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení Základní složky IZS Každá složka IZS má své specifické úkoly a nasazení. Tyto složky zajišťují nepřetržitou pohotovost pro eventuální příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a okamžitý výjezd k místu mimořádné události. Mezi základní složky IZS dle 4 Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), řadíme následující složky: - Hasičský záchranný sbor České republiky, - jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, - zdravotnická záchranná služba, - Policie České republiky. [6] Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a mimořádnými událostmi a dále poskytovat pomoc při mimořádných událostech, ať se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie nebo teroristické útoky. Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) byl vytvořen v roce 1995 podle zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. [6] Práce a název hasičů se dynamicky vyvíjely. Původně se jednalo o pojmenování hasiči, následně požárníci a v dnešní době opět hasiči záchranáři. Slovo hasič plně nevystihuje skutečnou činnost, jelikož hašení je pouze jedna část zásahové činnosti, přibližně tedy jedna třetina. K činnosti hašení požárů přibyly výjezdy k dopravním nehodám, haváriím s možností nebo únikem nebezpečných chemických látek, ekologickým haváriím, živelním pohromám (vichřice, sněhové kalamity, povodně, sesuvy půdy, zemětřesení apod.), práce na vodní hladině (profesionální potápěči PČR), práce ve výšce včetně leteckých záchranářů využívající vrtulníky, i nebezpečné mimořádné události zapříčiněné člověkem (úmyslně či neúmyslně). HZS při své činnosti spolupracuje se správními úřady, jinými správními orgány, orgány samosprávy, fyzickými a právnickými osobami, mezinárodními organizacemi a zahraničními subjekty. Základem spolupráce je rozdělení práv a povinností při Zobrazit více Ochrana obyvatelstva Název opory - INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, VÝZNAM A ÚKOLY doc. Ing. Josef Kellner, CSc. [email protected], telefon: 973 44 36 65 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Více 239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Více INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden listopad 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 8. prosince Počet stran: 8 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden listopad Policie Více o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012 Policie ČR za prvních 8 měsíců letošního roku šetřila celkem 52 566, při kterých bylo 452 osob usmrceno, 2 002 osob těžce Více o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice, období leden až únor 2012 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice, období leden až únor 2012 Policie České republiky v období leden až únor letošního roku šetřila 12 479 na pozemních komunikacích. Při těchto ách bylo Více INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za leden 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 9. února 2016 Počet listů: 6 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za Policie České republiky Více Celkový počet evidovaných nehod za 1. pololetí v letech Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků uvádíme také údaje za minulé roky. Statistické Více Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet nehod o 2 293, tj. o 3,8% odhad hmotné škody o 82,61 mil. Kč, tj. o 2,3%. o ovosti na pozemních komunikacích České republiky za 9 měsíců roku 2013 Policie ČR za 9 měsíců roku 2013 šetřila 61 924 y, při kterých bylo 436 osob usmrceno, těžce zraněno bylo 2 081 osoba a 17 102 osoby Více INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden září 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 7. října Počet stran: 8 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden září Policie České Více S T A T I S T I K A. nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR. za období roku 2014. S T A T I S T I K A ovosti na pozemních komunikacích v ČR za období roku 2014. Rok 2014 rozdíl stejné období - rok 2013 POČET NEHOD 85.859 zvýšení o 1.461 = 1,73 % USMRCENO 629 zvýšení o 46 osob = 7,89 Více S T A T I S T I K A. nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR. za 1.pololetí 2012 (leden až červen). S T A T I S T I K A ovosti na pozemních komunikacích v ČR za 1.pololetí 212 (leden až červen). Leden až červen 212 rozdíl stejné období roku 211 POČET NEHOD 38.923 zvýšení o 4.55 = 11,6 % USMRCENO 31 snížení Více Informace. o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za období leden-listopad 2010 Informace o ovosti na pozemních komunikacích České republiky za období leden-listopad 2010 Policie ČR za prvních jedenáct měsíců letošního roku šetřila 68 747, při kterých bylo 711 osob usmrceno, 2 655 Více Dopravní nehodovost v roce 2012 Dopravní nehodovost v roce 2012 Dopravní nehodovost v roce 2012 plk. Mgr. Martin Červíček policejní prezident Dopravní nehodovost v roce 2012 plk. Mgr. Tomáš Kužel náměstek policejního prezidenta pro vnější Více Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet usmrcených o 18 osob, tj. o 3,4% počet těžce zraněných o 94 osob, tj. o 4,0% o ovosti na pozemních komunikacích v České republice za 9 měsíců 2012 Policie ČR za prvních devět měsíců letošního roku šetřila 59 440, při kterých bylo 505 osob usmrceno, 2 275 osob těžce zraněno a 17 Více S T A T I S T I K A. nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR. v roce 2016 S T A T I S T I K A ovosti na pozemních komunikacích v ČR v roce 2016 Leden až prosinec 2016 rozdíl stejné období roku 2015 POČET NEHOD 98.864 zvýšení o 5.797 = 6,2 % USMRCENO 545 snížení o 115 osob = Více Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků Více Údaje jsou převzaty z http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-178464.aspx Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků uvádíme také údaje za minulé roky. Údaje Více Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie. Bezpečnost silničního provozu v obcích a možnosti jejího ovlivňování ze strany Policie ČR Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie Bezpečnost silničního provozu v obcích a možnosti jejího ovlivňování ze strany Policie ČR plk. Ing. Tomáš LERCH Vývoj dopravní nehodovosti za Více Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků Více o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 2013 o ovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 2013 Policie ČR v roce 2013 šetřila 84 398, při kterých bylo 583 osob usmrceno, těžce zraněno bylo 2 782 osob a 22 577 osob bylo lehce zraněno. Více INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v roce 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 9. ledna 2017 Počet stran: 12 INFORMACE o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v roce V roce Policie České republiky Více S T A T I S T I K A. nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR. za období leden až listopad 2014. S T A T I S T I K A ovosti na pozemních komunikacích v ČR za období leden až listopad 2014. Leden až listopad 2014 rozdíl stejné období roku 2013 POČET NEHOD 78.090 zvýšení o 651 = 0,84 % USMRCENO 577 Více o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až červenec 2011 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v Policie ČR za prvních 7 měsíců letošního roku šetřila celkem 40 897, při kterých bylo 385 osob usmrceno, 1 680 osob těžce zraněno a 12 111 osob zraněno Více Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností kpt. Ing. Jan Pecl MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR 3/2011 1 Některé Více JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany Více Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje Poplachové plány 5 Poplachový plán je dokument, který upravuje povolávání záchranných složek při organizaci záchranných a likvidačních prací. Poplachový plán se zpracovává vždy pro územní celek. Rozlišujeme Více Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro Více Pardubický , ,67. Liberecký , Karlovarský , ,27 II. NEHODY V KRAJÍCH Pardubický 3 622-104 -2,79 35-7 -16,67 V této kapitole jsou uvedeny údaje o ách v silničním provozu na území jednotlivých krajů České republiky. Liberecký 3 788-71 -1,84 20-5 -20 Karlovarský Více Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť Více Řízení služeb provozu vojenské techniky a materiálu Řízení služeb provozu vojenské techniky a materiálu T 5 - Postupy při řešení dopravních nehod, jiných událostí a přestupků na úseku dopravy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Více o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v lednu 2005 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v lednu 2005 Policii České republiky bylo v lednu letošního roku nahlášeno celkem 16 658 na pozemních komunikacích, při kterých bylo 78 osob usmrceno, Více PŘEHLED O NEHODOVOSTI PŘEHLED O NEHODOVOSTI NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH V ČESKÉ REPUBLICE za rok 2015 PUBLIKACI VYDALO ŘEDITELSTVÍ SLUŽBY DOPRAVNÍ POLICIE POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY Text a grafy připravil: Ing. Josef Více MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO- 17/IZS-2002 V Praze dne 30. ledna 2002 S c h v a l u j e: generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra v. r. U Více Legislativa a systém požární ochrany 5.5.1. Legislativa a systém požární ochrany http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-po/legislativa-a-system-pozarniochrany Základní podmínky požární bezpečnosti a podmínky pro účinnou ochranu života, zdraví Více ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ Ing. Petra Najmanová pracoviště chemické služby, odbor IZS a výkonu služby, MV-GŘ HZS ČR Seminář Znečištění podzemních a povrchových vod riziko Více 238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY 238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Změna: 586/2004 Sb. Změna: 413/2005 Sb. Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb. Změna: 189/2006 Více o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky v období leden až listopad 2008 o ovosti na pozemních komunikacích České republiky v období leden až listopad 2008 Policie ČR za 11 měsíců letošního roku šetřila celkem 147 229, při kte - rých bylo 910 osob usmrceno, 3 504 osob těžce Více Policejní prezidium ČR Oddělení tisku a prevence. Nehodovost cyklistů Policejní prezidium ČR Oddělení tisku a prevence Rok 214 zavinění dopravní nehody Viník, zavinění nehody rok 214 v porovnání s 213 Počet nehod rozdíl Počet usmrcených rozdíl Počet těžce zraněných rozdíl Více TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 1. Plán krizové připravenosti je: 1) plánem krizových opatření obcí nebo právnických a podnikajících fyzických osob, kterým to uložil příslušný zpracovatel Více Statistika nehodovosti na území hl. m. Prahy v roce Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy Odbor služby dopravní policie Statistika nehodovosti na území hl. m. Prahy v roce 214 Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy Odbor služby dopravní policie Základní ukazatele nehodovosti V roce 214 šetřili policisté na území hlavního Více Ohledání místa dopravní nehody. kpt. Ing. Aleš Maxa pplk. Mgr. Lukáš Pavlík ŘSDP PP ČR kpt. Ing. Aleš Maxa pplk. Mgr. Lukáš Pavlík ŘSDP PP ČR Dopravní nehoda Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na Více Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah Více MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-3 790/GŘ-VZ-2003 Praha 28. listopadu 2003 S c h v a l u j e : Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra genmjr. Více TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 Varianta:0 1. Kolik existuje stupňů povodňové aktivity a jak se nazývají: 1) dva stupně, 1. stupeň značí voda stoupá, 2. stupeň značí voda klesá 2) čtyři stupně, Více Požární prevence Povinnosti fyzických osob, Zjišťování příčin požárů. ZOP členů jednotek SDH Požární prevence Povinnosti fyzických osob, Zjišťování příčin požárů ZOP členů jednotek SDH Zpracováno: 4.8.2014 Zpracoval: HZS Olomouckého kraje Každý je povinen Každý je podle zákona o PO povinen Počínat Více NAŘÍZENÍ Ústeckého kraje. č. 8/2011 NAŘÍZENÍ Ústeckého kraje č. 8/2011 ze dne 20.července 2011, kterým se vydává Požární poplachový plán Ústeckého kraje Rada Ústeckého kraje vydává v souladu s ustanovením 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona č. Více Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie 16.6.2015 Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie pplk. Mgr. Lukáš Pavlík se provádí po provedení prvotních a neodkladných opatřeních, z nichž jedním je také uzavření místa dopravní nehody (jestliže Více Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Činnost jednotek požární ochrany při povodních plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1 Bezpečnost komplexně Úkolem vlády ČR a orgánů všech územních samosprávných celků Více INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 V Praze dne 30. prosince 2009 Částka 197 OBSAH Část I 172. Závazný pokyn policejního prezidenta ze dne 30. prosince 2009, Více MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV- 84484-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-P Praha 25. července 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba Více Národní kongres - Dopravní úrazy června 2016 NOVÉ POJETÍ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ U SLUŽBY DOPRAVNÍCH NEHOD Národní kongres - Dopravní úrazy 2. 3. června 2016 NOVÉ POJETÍ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ U SLUŽBY DOPRAVNÍCH NEHOD Trestné činy v dopravě Trestná činnost v silniční dopravě se vyznačuje některými charakteristickými Více SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě Citace: 240/2012 Sb. Částka: 82/2012 Sb. Na straně (od-do): Více Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy Odbor služby dopravní policie Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy Odbor služby dopravní policie Základní ukazatele nehodovosti V období leden srpen 2014 došlo na území hl. m. Prahy k celkem 12 283 dopravním nehodám. Při těchto Více ORGANIZACE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY V ČR Druhy jednotek PO - 65 zákona o PO jednotka hasičského záchranného sboru kraje jednotka hasičského záchranného sboru podniku jednotka sboru dobrovolných hasičů obce jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku Více Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím obsahuje: Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím obsahuje: a. označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je tato činnost provozována, Více Statistické údaje o činnosti obecních policií za rok 2012 Statistické údaje o činnosti obecních policií za rok 2012 Odbor bezpečnostní politiky Ministerstvo vnitra ČR červen 2013 1 Úvod Údaje o činnosti obecních policií za rok 2012 poskytly obce, ve kterých je Více Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 29.5.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD... Více Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými Více Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje odbor ochrany obyvatelstva a plánování Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí METODICKÁ POMŮCKA pro management Více 238/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I 238/2000 Sb. ZÁKON o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA Více MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-74990-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-Z Praha 17. června 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba, v. Více OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje OCHRANA OBYVATELSTVA Jánské Koupele 20.5.2011 Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje Zákon č.239/2000 Sb., o IZS, zákon č.133/1985 Sb., o PO a problematika ochrany obyvatelstva Zákon o IZS: Stanoví Více Obecně závazná vyhláška Města Roztoky Obecně závazná vyhláška Města Roztoky O organizaci požární ochrany - požární řád č. 7/2003 Zastupitelstvo města Roztoky se usneslo na svém jednání dne 17.9.2003 vydat v souladu s ustanovením 29 odst. 1 Více Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 01 VY 32 INOVACE 0114 0301 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 01 VY 32 INOVACE 0114 0301 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková Více Nákladní automobily. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody nákladních automobilů a jejich následky 17.5.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropské databáze... Více Ujetí viníka z místa nehody. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Ujetí viníka z místa nehody Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody a jejich následky, kdy viník z místa nehody ujel 29.11.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Více Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - ÚVOD DO STUDIA PŘEDMĚTU, CÍLE VÝUKY, ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ NORMY mjr. Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D., tel.: +420 973 44 3918, e-mail: [email protected] Operační Více ZÁKON 238/2000 Sb. ze dne 28. června 2000 ZÁKON 238/2000 Sb. ze dne 28. června 2000 o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Změna: 586/2004 Sb. Změna: 413/2005 Sb. Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb. Parlament se Více Policie České republiky obvodní oddělení ul. Bezručova č. 475/102, K R A V A Ř E Policie České republiky obvodní oddělení ul. Bezručova č. 475/102, 747 21 K R A V A Ř E Kravaře 26. února 2010 Obec Kobeřice rada obce Předložení zprávy o stavu veřejného pořádku I. Ú V O D 1. Nové územní Více 9. Vliv alkoholu na dopravní nehodovost Dopravní nehodovost a její důsledky v ČR v dlouhodobém pohledu kód : 32254-14 9. Vliv alkoholu na dopravní nehodovost Řidiči, kteří před jízdou pili alkohol zaviňují častěji nehody s následky na zdraví Více STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE za rok 2013 Vyhodnocení plnění STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE za rok 2013 Ing. Josef Mikulík, CSc. Mgr. Zuzana Strnadová RNDr. Jan Tecl VÝCHODISKA Při dopravních nehodách v letech 2002 2013 Více Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém v ČR. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Integrovaný záchranný systém v ČR. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace Více Rychlostní limity a pravidla použití výstražných. zařízení Rychlostní limity a pravidla použití výstražných světelných a zvukových zařízení Jiří Mašek, Vladimír Švába 1Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Rychlostní limity a pravidla použití Více (1. pololetí) INFORMACE o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY (1. pololetí) INFORMACE o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY Rok 2016 Obsah Návod Ministerstva dopravy Jak nedostat body 3 Souhrn a evidence jednání podle jednotlivých zákonů. Více 12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy 12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 28. 6. 2011 vydat podle 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve Více 172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. k provedení zákona o požární ochraně 172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY k provedení zákona o požární ochraně Vláda nařizuje podle 30 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., (dále jen "zákon"): ČÁST PRVNÍ DRUHY Více NAŘÍZENÍ Jihočeského kraje č. 3/2003 ze dne Požární poplachový plán kraje NAŘÍZENÍ Jihočeského kraje č. 3/2003 ze dne 2.12.2003 Rada Jihočeského kraje vydává na základě 27 odst. 2 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen zákon Více Vliv kvality osvětlení pozemních komunikací na dopravní nehodovost Vliv kvality osvětlení pozemních komunikací na dopravní nehodovost Počet obětí dopravních nehod na světě ročně: 1 250 000 Počet zraněných při dopravních nehodách ročně: Celosvětové náklady silničních dopravních Více ČÁST PRVNÍ HLAVA I DRUHY DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY HLAVA II OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY. 2 Koncepce požární ochrany kraje 172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2001 k provedení zákona o požární ochraně Změna: 498/2002 Sb. Vláda nařizuje podle 30 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Více Praktické poznatky z činnosti dopravní policie v obcích Praktické poznatky z činnosti dopravní policie v obcích 2 3 Název prezentace, nadpis prezentace l jméno příjmení Počet usmrcených osob v roce 2012 Policie ČR v roce 2012 šetřila 81 404 nehod, při kterých Více Logistická podpora integrovaného záchranného systému při likvidaci požáru v továrním areálu. Petr Buroň Logistická podpora integrovaného záchranného systému při likvidaci požáru v továrním areálu Petr Buroň Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Práce se zabývá logistickou podporou složek záchranného integrovaného Více Výkon státního požárního dozoru Výkon státního požárního dozoru a) kontrolní činnost Do plánu kontrolní činnosti bylo na územním odboru Tachov na rok 2009 zařazeno provedení 12 komplexních a 68 tematických požárních kontrol. 15 tematických Více Pokyn. ředitele služby dopravní Policie ČR policejního prezidia Pokyn ředitele služby dopravní Policie ČR policejního prezidia Ročník 2005 dne 21. prosince 2005 Číslo : 4 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Více NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2001 k provedení zákona o požární ochraně 172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2001 k provedení zákona o požární ochraně Změna: 498/2002 Sb. Vláda nařizuje podle 30 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Více Národní strategie bezpečnosti silničního provozu leden - září Informace o plnění základních strategických a dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 Informace o plnění základních strategických a dílčích cílů 9.10.2016 Obsah 1. Úvod... 4 1.1 Národní databáze... 4 2. Strategické cíle... 5 2.1 Více Královéhradecký. Plzeňský kraj. Ústecký kraj. kraj TABULKA 1 Celkové následky nehod Celkem nehod 84 398 18 593 11 266 3 557 3 121 8 230 4 164 6 701 8 288 4 432 3 314 3 696 3 622 3 788 1 626 Usmrceno 583 29 88 54 43 48 37 55 68 27 35 36 35 20 8 Zraněno Více Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané Více Dopravní strategie PČRP Policejní prezidium České republiky Ředitelství služby dopravní policie Dopravní strategie PČRP požadavky na infrastruktury investice do dopravní výstavba dálniční síťe a více rychlostních silnic změny Více POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY POMÁHAT A CHRÁNIT. plk. Mgr. Karel Pospíšil vedoucí operačního odboru Správy Jmk PČR POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY POMÁHAT A CHRÁNIT Praha Hotel Praha Praha, 29 29. dubna dubna. 2008 2 Konference 2. o bezpečnosti silničního provozu v obcích plk. Mgr. Karel Pospíšil vedoucí operačního odboru Více Úloha vedoucího organizace při řešení mimořádných událostí a krizových situací Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje odbor ochrany obyvatelstva a plánování Úloha vedoucího organizace při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro management právnických Více Interní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 Brno Interní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Evidenční číslo 55/INA-VOK Číslo Více STČ 06/IZS. Použité definice a pojmy Použité definice a pojmy 1 Akutní lůžkovou péčí intenzivní se rozumí zdravotní péče, která je poskytována pacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo Více 18. Kriminalita Kriminalita ve městě Pardubice a přilehlých obcích *) 18. Kriminalita Celkový počet zjištěných trestných činů v Pardubicích a přilehlých obcích měl v letech 2000 2005 převážně klesající tendenci. Mezi počátečním a koncovým rokem sledovaného období bylo zjištěno Více o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 2010 o ovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 2010 Policie ČR v roce 2010 šetřila 75 522 y, při kterých bylo 753 osob usmrceno, 2 823 osob těžce zraněno a 21 610 osob lehce zraněno. Odhadnutá Více Výzkum dopravní bezpečnosti Výzkum dopravní bezpečnosti Ing: Karel Mulač Škoda Auto, TK/25 14.1.2011 Tento materiál vznikl jako součást projektu In-TECH 2, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Více PČR a její úkoly Organizace PČR PČR a její úkoly Organizace PČR SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace a Více 13.7.2011 novela z. č. z. 361/2000 č. Sb., 361/2000 Sb., o provozu o na pozemn ích komunikacích účinnost od 1. 8. ost 2011 od 1. 8. novela z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích účinnost od 1. 8. 2011 Hlavní změny Povinnost řidiče mít na sobě reflexní vestu. Povinnost řidiče mot. vozidla zajet k zařízení technické Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS) ORGANIZAČNÍ ŘÁD Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS) Rada města Uherský Brod dne 7. září 2011 schválila Více Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013 Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013 Pavla Štěpánková Praha, 16. 10. 2014 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111, Pobočka Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://advokatnidenik.cz/2020/03/12/aktuality-z-evropske-unie-od-staleho-zastoupeni-cak-v-bruselu-unor-2020/

Aktuality z Evropské unie od Stálého zastoupení ČAK v Bruselu (únor 2020) - Svět práva - Advokátní deník Aktuality z Evropské unie od Stálého zastoupení ČAK v Bruselu (únor 2020) Boj proti praní peněz: Komise vyzývá osm členských států, aby provedly pátou směrnici proti praní peněz Komise dne 12. února zaslala výzvu Kypru, Maďarsku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku a Španělsku, protože neoznámily žádná prováděcí opatření k páté směrnici o boji proti praní peněz. Tato pravidla mají v boji proti praní peněz a financování terorismu naprosto zásadní význam. Podle Komise mají nedávné skandály týkající se praní peněz odhalily potřebu přísnějších pravidel na úrovni EU. Legislativní nedostatky v jednom členském státě mají dopad na EU jako celek. V zájmu potírání trestné činnosti a ochrany našeho finančního systému by proto měla být pravidla EU účinně provedena a kontrolována. Všechny členské státy měly povinnost provést pravidla páté směrnice o boji proti praní peněz nejpozději do 10. ledna 2020. Komise vyjadřuje politování nad tím, že dotčené členské státy neprovedly směrnici včas, a vyzývá je, aby tak s ohledem na význam těchto pravidel pro společný zájem EU bezodkladně učinily. Pokud Komise do dvou měsíců neobdrží od členských států uspokojivou odpověď, může se rozhodnout zaslat jim odůvodněná stanoviska. Komise vyzývá Portugalsko, aby dodržovalo pravidla EU v oblasti odborných kvalifikací Komise zaslala dne 12. února Portugalsku odůvodněné stanovisko týkající se nových pravidel omezujících nabytá práva portugalských inženýrů na realizaci architektonických projektů v Portugalsku a v jiných členských státech. V případě inženýrů, kteří nesplňují podmínky podle nových pravidel, dojde nyní k omezení nebo zrušení práva na volný pohyb, jelikož z právního hlediska již nebudou moci realizovat architektonické projekty v Portugalsku ani v jiných členských státech. Portugalsko toto omezení nijak neodůvodnilo, přestože zásada nabytých práv patří mezi základní právní principy. Komise má za to, že Portugalsko porušilo směrnici o uznávání odborných kvalifikací (směrnice 2005/36/ES ve znění směrnice 2013/55/EU), pravidla EU pro volný pohyb pracovníků (článek 45 SFEU), svobodu usazování (článek 49 SFEU) a volný pohyb služeb (článek 56 SFEU). Portugalsko má nyní dva měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí reagovalo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout předložit věc Portugalska Soudnímu dvoru EU. Obchodní a investiční dohoda mezi EU a Vietnamem Evropský parlament dne 12. února schválil obchodní dohodu a dohodu o investicích mezi EU a Vietnamem. Rada nyní může obchodní dohodu uzavřít. Poté, co obchodní dohodu ratifikuje také vietnamské Národní shromáždění, může vstoupit v platnost, k čemuž s největší pravděpodobností dojde počátkem léta 2020. Dohodu o ochraně investic s Vietnamem budou ještě muset ratifikovat všechny členské státy v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy. Obchodní dohoda odstraní prakticky všechna cla na zboží, s nímž se mezi oběma stranami obchoduje, a prostřednictvím silných, právně závazných a vymahatelných ujednání v oblasti udržitelného rozvoje zaručí dodržování pracovních práv, ochrany životního prostředí a Pařížské dohody o klimatu. Jedná se o nejkomplexnější obchodní dohodu mezi EU a rozvojovou zemí. Vietnam odstraní svá cla postupně v průběhu období následujících deseti let, aby bylo možné zohlednit jeho rozvojové potřeby. Mnoho důležitých vývozních položek EU, jako jsou léčivé přípravky, chemické látky nebo strojní zařízení, však bude při dovozu osvobozeno od cla již ode dne vstupu dohody v platnost. Obchodní dohoda rovněž obsahuje zvláštní ustanovení ohledně necelních překážek v automobilovém průmyslu. Dále poskytne ochranu pro 169 tradičních evropských potravin a nápojů (chráněných zeměpisných označení). Podle obchodní dohody se evropské společnosti budou moci rovněž ucházet o veřejné zakázky vypisované úřady a státními podniky ve Vietnamu za stejných podmínek jako jejich vietnamské protějšky. Dohoda nenabízí jen významné ekonomické příležitosti. Díky stanovení přísných norem v oblasti práce, ochrany spotřebitelů a životního prostředí také zajišťuje vzájemnou provázanost obchodu, investic a udržitelného rozvoje a zabraňuje při obchodu a investicích nežádoucímu podbízení. Dohoda navíc zavazuje obě strany k ratifikaci osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a dodržování, prosazování a účinnému provádění zásad MOP týkajících se základních práv při práci, provádění Pařížské dohody a dalších mezinárodních dohod o životním prostředí a jednání ve prospěch udržitelné ochrany volně žijících a planě rostoucích druhů, biologické rozmanitostí, lesnictví a rybolovu a zapojení nezávislé občanské společnosti do monitorování realizace těchto závazků oběma stranami. Vietnam již pokročil při plnění některých závazků: v červnu 2019 ratifikoval Úmluvu MOP č. 98 o kolektivním vyjednávání, v listopadu 2019 přijal revidovaný zákoník práce, potvrdil harmonogram pro ratifikaci zbývajících dvou základních úmluv MOP o svobodě sdružování a o nucené práci. Obchodní dohoda je k dispozici v českém jazyce zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/MEMO_18_6128 EU přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2020 Rada dne 17. února přijala závěry o prioritách, jimiž se má EU v letošním roce v rámci fór OSN pro lidská práva řídit. V závěrech Rady je u příležitosti letošního 75. výročí vstupu v platnost Charty OSN opětovně potvrzeno, že EU je odhodlána se zasazovat o mezinárodní řád založený na pravidlech, přičemž ochrana lidských práv je důležitou součástí tohoto úsilí. EU bude zejména i nadále využívat všech dostupných nástrojů, aby splnila své závazky v oblasti lidských práv, a to i v rámci Rady OSN pro lidská práva, Valného shromáždění OSN, Rady bezpečnosti OSN a veškerých dalších příslušných fór, přičemž bude upozorňovat na porušování a zneužívání lidských práv na celém světě. Podle závěrů bude EU rovněž věnovat větší pozornost vazbě mezi lidskými právy a životním prostředím, jakož i dopadům, jež mají na ochranu lidských práv digitální technologie. EU se bude také zasazovat o své tematické priority v oblasti lidských práv včetně odmítání trestu smrti a mučení, prosazování odpovědnosti, mezinárodního humanitárního práva, základních svobod, nediskriminace, práv dětí, jakož i celosvětové podpory obránců lidských práv. Nový balíček v oblasti transparentnosti obchodních politik EU Komisař pro obchod Phil Hogan dne 18. února oznámil svůj záměr dále posílit závazky Evropské komise v oblasti transparentnosti. Například by se měly systematicky podávat zprávy o činnosti všech výborů zřízených v rámci obchodních dohod EU. Nový balíček opatření v oblasti transparentnosti zahrnuje zveřejňování rozhodnutí Komise, kterým se členské státy opravňují k vedení dvoustranných jednání o investicích; zápisů z jednání Výboru pro nástroje na ochranu obchodu bez obchodně citlivých údajů; a doporučení Komise pro směrnice pro jednání, a to nejen v případě preferenčních obchodních dohod, jak je tomu již nyní, ale i u dohod nepreferenčních. Komisař Hogan rovněž potvrdil, že iniciativa Komise zveřejnit dokumenty vydané podle nařízení o přístupu k dokumentům se bude rovněž vztahovat na dokumenty související s obchodem. Závazky balíčku v oblasti transparentnosti nabývají dne 18. února účinnosti. Více informací je k dispozici v českém jazyce zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_288 Rada přijala nová pravidla pro výměnu platebních údajů týkajících se DPH Rada dne 18. února přijala soubor pravidel, který má usnadnit odhalování daňových podvodů v přeshraničních transakcích uskutečňovaných v rámci elektronického obchodu. Nová opatření členským státům umožní harmonizovaným způsobem shromažďovat záznamy, které elektronicky zpřístupňují poskytovatelé platebních služeb. Kromě toho bude zřízen nový centrální elektronický systém pro uchovávání platebních informací a pro další zpracování těchto informací vnitrostátními úředníky zabývajícími se bojem proti podvodům. Soubor nových pravidel sestává konkrétně ze dvou legislativních aktů: novely směrnice o DPH, kterou se zavádějí požadavky na poskytovatele platebních služeb, aby vedli záznamy o přeshraničních platbách souvisejících s elektronickým obchodem. Tyto údaje budou následně za přísných podmínek, včetně podmínek týkajících se ochrany údajů, zpřístupněny vnitrostátním daňovým orgánům; novely nařízení o správní spolupráci v oblasti DPH. Tato novela stanoví podrobnosti o tom, jakým způsobem budou vnitrostátní daňové orgány v této oblasti spolupracovat na odhalování podvodů v oblasti DPH a kontrole dodržování povinností týkajících se DPH. Tyto předpisy doplňují regulační rámec v oblasti DPH pro účely elektronického obchodu, který vstoupí v platnost v lednu 2021 a který zavádí nové povinnosti v oblasti DPH pro internetová tržiště a zjednodušuje pravidla pro dodržování předpisů v oblasti DPH pro on-line podniky. Nová opatření se použijí od 1. ledna 2024. Kompletní text směrnice je k dispozici zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14127-2019-INIT/cs/pdf Kompletní text nařízení je k dispozici zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14128-2019-INIT/cs/pdf Rada přijala zjednodušená pravidla pro malé podniky v oblasti DPH Výše uvedená směrnice Rady ze dne 18. února rovněž obsahuje zjednodušená pravidla v oblasti DPH vztahující se na malé podniky. Účelem nových opatření je snížit administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro malé podniky a vytvořit fiskální prostředí, které malým podnikům pomůže růst a efektivněji obchodovat v přeshraničním měřítku. Stávající systém DPH stanoví, že osvobození malých podniků od DPH je dostupné pouze pro tuzemské subjekty. Dnes dohodnutá reforma umožní uplatňovat podobné osvobození od DPH na malé podniky usazené v jiných členských státech. Návrh předpokládá, že malé podniky budou způsobilé pro uplatňování zjednodušených pravidel týkajících se dodržování požadavků v oblasti DPH v případě, že jejich roční obrat nepřekročí prahovou hodnotu stanovenou dotčeným členským státem, která nemůže být vyšší než 85 000 eur. Za určitých podmínek budou moci zjednodušený režim uplatňovat i malé podniky z jiných členských států, které tuto prahovou hodnotu nepřekročí, a to v případě, že jejich celkový roční obrat v celé Unii nepřesáhne 100 000 eur. Nová pravidla budou platit od 1. ledna 2025. Utváření digitální budoucnosti Evropy Dne 19. února Evropská komise publikovala dva dokumenty k provádění strategie digitální EU. Na základě této strategie se Komise v následujících pěti letech zaměří na tři základní cíle na podporu technologických řešení, která pomohou Evropě na cestě k vlastní digitální transformaci ve prospěch občanů při respektování našich základních hodnot: na technologie ve prospěch lidí, na spravedlivou a konkurenceschopnou ekonomiku a na otevřenou, demokratickou a udržitelnou společnost. Co se dvou zmíněných dokumentů týče, jedná se o Bílou knihu o umělé inteligenci a Evropskou strategii pro data. Požadované investice v tomto směru poskytnou program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy 2 a program Horizont Evropa. Bílá kniha o umělé inteligenci nabízí návrhy Komise na podporu rozvoje umělé inteligence v Evropě při současném dodržování základních práv. Umělá inteligence se rychle rozvíjí, což je důvod, proč Evropa potřebuje udržet a zvýšit svou úroveň investic. Zároveň s sebou umělá inteligence přináší řadu potenciálních rizik, která je třeba řešit. Bílá kniha uvádí možnosti pro maximalizaci přínosů a řešení problémů v oblasti umělé inteligence a vyzývá zúčastněné strany, aby se k těmto možnostem vyjádřily. Komise se v bílé knize opírá o excelenci a důvěru – navrhuje zefektivnit výzkum, podpořit spolupráci mezi členskými státy a zvýšit investice do vývoje a zavádění umělé inteligence. V zájmu vytvoření ekosystému důvěry předkládá Komise možnosti, jak nastavit právní rámec, který řeší rizika pro základní práva a bezpečnost. Vychází z práce odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, a to zejména z etických pokynů pro zajištění důvěryhodnosti umělé inteligence, které byly společnostmi testovány na konci roku 2019. Právní rámec by měl být založený na zásadách a měl by se zaměřovat na vysoce rizikové systémy umělé inteligence, aby se zabránilo zbytečným překážkám pro inovace podniků. Přístup zaměřený na člověka znamená, že systémy umělé inteligence musí být vyvíjeny a používány způsobem, který respektuje právo EU a základní práva. Například zkreslení v algoritmech nebo v modelových datech používaných v náborových systémech, jež využívají umělou inteligenci, by mohla vést k nespravedlivým a diskriminačním výsledkům, což by bylo v rozporu s právními předpisy EU o zákazu diskriminace. Je důležité předcházet porušování základních práv a v případě, že k nim dojde, zajistit, aby tato porušení mohly řešit vnitrostátní orgány. Vysoce rizikové systémy umělé inteligence musí být certifikovány, testovány a kontrolovány stejně tak, jak je tomu u aut, kosmetiky a hraček. U ostatních systémů umělé inteligence navrhuje Komise dobrovolné označování v případech, kdy budou dodržovány stanovené normy. Všechny systémy umělé inteligence a algoritmy, které jsou v souladu s pravidly EU, jsou na evropském trhu vítány. Dle Komise úrovni EU ani na vnitrostátní úrovni není třeba nově vytvářet pravidla týkající se odpovědnosti. Komise uvítá názory na to, jak nejlépe zajistit, aby bezpečnost zůstala na vysoké úrovni a aby se potenciální poškozené osoby v porovnání s případy, které se týkají tradičních výrobků a služeb nemusely potýkat s většími obtížemi. Cílem Evropské strategie pro data je vytvořit skutečný jednotný trh s daty, na němž jsou osobní i neosobní údaje, včetně důvěrných a citlivých údajů, bezpečné a podniky a veřejný sektor mají snadný přístup k množství kvalitních dat pro kreativní řešení a inovace. Bude místem, kde budou všechny produkty a služby založené na datech plně v souladu s pravidly a hodnotami EU. Tím se zajistí technologická suverenita Evropy v globalizovaném světě a uvolní obrovský potenciál nových technologií, jako je umělá inteligence. Shromažďování dat a opětovné použití musí v první řadě respektovat práva a zájmy lidí, a to v souladu s evropskými hodnotami a pravidly. Prostřednictvím obecného nařízení o ochraně osobních údajů, známého pod zkratkou GDPR, EU zajišťuje, aby jednotlivci měli i nadále plnou kontrolu nad svými údaji. Datová strategie si klade za cíl umožnit lidem získat větší vliv na rozhodování o tom, kdo může získat přístup k údajům, které vytvářejí (včetně osobních údajů internetu věcí), a na to, jak jsou tyto údaje využívány prostřednictvím prostorů pro osobní údaje. Legislativní rámec navržený v rámci datové strategie posílí základní struktury pro správu dat a mechanismy v členských státech a na úrovni EU tak, aby bylo možné zpřístupnit více dat k opětovnému použití a zároveň plně respektovat právní předpisy o ochraně údajů. Komise v druhé polovině roku 2020 předloží další opatření, jako je akt o digitálních službách, který má stanovit jasná pravidla pro vstup všech podniků na jednotný trh, posílit odpovědnost on-line platforem a chránit základní práva. Navrhne rovněž přezkum nařízení eIDAS, které stanoví zabezpečenou elektronickou identitu, jejíž pomocí mají občané kontrolu nad údaji, které sdílejí na internetu. Kromě toho bude EU klást silný důraz na kybernetickou bezpečnost tím, že podpoří spolupráci v rámci společné kybernetické jednotky, která chrání kritickou evropskou infrastrukturu a posiluje jednotný trh kybernetické bezpečnosti. Při využití své regulační pravomoci, budování kapacit, diplomacie a financí na podporu evropského modelu digitalizace bude Evropa v neposlední řadě rovněž nadále budovat aliance s globálními partnery. Bílá kniha o umělé inteligenci je až do 19. května 2020 předmětem veřejné konzultace. Komise rovněž shromažďuje názory na datovou strategii. Na jejich základě Komise naplánuje další opatření na podporu vývoje důvěryhodné umělé inteligence a ekonomiky založené na datech. Bílá kniha o umělé inteligenci je v anglickém jazyce k dispozici zde: https://ec.europa.eu/info/files/white-paper-artificial-intelligence-european-approach-excellence-and-trust_en Evropská strategie pro data je v anglickém jazyce k dispozici zde: https://ec.europa.eu/info/files/communication-european-strategy-data_en Zahájení jednání mezi EU a Velkou Británií Rada dne 25. února přijala rozhodnutí o zmocnění k zahájení jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím a formálně jmenovala Komisi vyjednavačem EU. Rada přijala rovněž směrnice pro jednání, které představují mandát, jímž se bude Komise při jednáních řídit. Rada udělila vyjednavači Michelu Barnierovi silný mandát a potvrdila tím, že EU je připravena nabídnout Spojenému království ambiciózní, široce pojaté a vyvážené hospodářské partnerství, jež bude prospěšné pro obě strany. V uvedeném mandátu je zdůrazněno, že vzhledem k zeměpisné blízkosti a vzájemné hospodářské závislosti EU a Spojeného království by budoucí partnerství mělo zahrnovat pevné závazky k zajištění rovných podmínek pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž. EU má v úmyslu uzavřít se Spojeným královstvím dohodu o volném obchodu, která zajistí, aby se na obchod se zbožím vztahovaly nulové celní sazby a kvóty. Tato dohoda by měla stanovit spolupráci v celní a regulační oblasti. Měla by rovněž zahrnovat ujednání týkající se účinného řízení a dohledu, řešení sporů a vymáhání práva. Mandát obsahuje rovněž ustanovení o budoucí spolupráci v oblastech, jako je digitální obchod, duševní vlastnictví, veřejné zakázky, mobilita, doprava a energetika. EU bude usilovat o vytvoření komplexního partnerství v oblasti bezpečnosti se Spojeným královstvím. Toto partnerství by mělo zahrnovat vymáhání práva a justiční spolupráci v trestních věcech, jakož i zahraniční politiku, bezpečnost a obranu. Mandát předpokládá, že by budoucí partnerství mělo být zakotveno v celkovém rámci správy zahrnujícím všechny oblasti spolupráce. Očekává se, že první formální jednání mezi vyjednavači zastupujícími EU a Spojené království se uskuteční začátkem března. Vstupem dohody o vystoupení v platnost skončila lhůta podle článku 50 SEU a začalo přechodné období, které bude trvat do 31. prosince 2020. Během přechodného období bude Spojené království nadále uplatňovat právo Unie, nebude však již zastoupeno v orgánech EU. Bližší informace o průběhu jednaní mezi EU a VB budou průběžně zveřejňovány zde: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-uk-negotiations-on-the-future-relationship/ Zlepšování právní úpravy EU Dne 27. února Rada přijala závěry „v zájmu zajištění konkurenceschopnosti a udržitelného růstu podporujícího začlenění“. Rada v závěrech zdůrazňuje, že je důležité provádět důsledná posouzení dopadů založená na zásadách a zohledňovat v nich náklady i přínosy. Vyjadřuje plnou podporu nestrannému Výboru pro kontrolu regulace v rámci Komise. Bere na vědomí záměr Komise uplatňovat nástroj založený na zásadě „jeden přijmout – jeden zrušit“ („one in, one out“) a zdůrazňuje, že je třeba, aby tento regulační kompenzační přístup neoslabil sociální a ekologické standardy, nýbrž aby současně zajistil maximální přínos právní úpravy pro podniky a občany. Rada opětovně potvrzuje význam, jejž přikládá zásadě „zelená malým a středním podnikům“, a zdůrazňuje, že malé a střední podniky a mikropodniky je nutno systematicky konzultovat. Rada vítá ohlášené nahrazení platformy REFIT platformou „Připraveni na budoucnost“ a vybízí Komisi, aby nové platformě zajistila viditelnost. Kromě toho pak Rada vyzdvihuje význam přezkumů ex post a připomíná, že je třeba vymezit soubor minimálních norem kvality. Závěry Rady jsou k dispozici v anglickém jazyce zde: https://www.consilium.europa.eu/media/42759/st06232-en20.pdf Z činnosti CCBE Rada evropských advokátních komor (CCBE) publikovala v únoru svou výroční zprávu za rok 2019. Zpráva informuje o aktuálním složení vrcholného orgánu Rady – Presidency, informuje o pozičních dokumentech a stanoviscích, jež byly v roce 2019 publikovány; shrnuje uskutečněná interní jednání, stejně jako vystoupení zástupců Rady na jednáních převážně v unijních institucích a na půdě Rady Evropy. Zpráva rovněž hovoří o pěti konferencích, které CCBE v loňském roce uspořádala a shrnuje klíčové prvky činnosti Rady jako například zapojení se do projektů Komise, legislativního procesu EU, či podpory lidskoprávních obhájců po celém světě. Výroční zpráva je k dispozici v anglickém a francouzském jazyce zde: https://www.ccbe.eu/fileadmin/speciality_distribution/public/documents/Publications/2019_ANNUAL_REPORT.pdf Rada v rámci svého zasedání Stálého výboru ve Vídni schválila finální podobu nové referenční příručky pro trestní obhájce v EU. Smyslem příručky je poskytnout advokátům přehled unijní legislativy, judikatury a nástrojů, jež mají advokátům jejich práci usnadnit. Příručka zejména obsahuje informace ohledně procesních záruk pro osoby podezřelé a obžalované v trestním řízení; informace ohledně evropského zatýkacího rozkazu a související judikatury Soudního dvora EU; unijní opatření použitelná v rámci přípravného řízení a po vydání odsuzujícího rozsudku; upozorňuje na možnosti obstarávání důkazů prostřednictvím Evropského vyšetřovacího příkazu (EIO) a Vzájemné právní pomoci (MLA); shrnuje judikaturu ESLP, souvisejících s právem na obhajobu; poskytuje přehled práv obviněného v trestním řízení napříč členskými státy EU; poukazuje na v trestním řízení použitelná ustanovení Listiny základních práv EU; hovoří o novém úřadu Evropského veřejného žalobce a jeho předpokládaných přínosech; a odkazuje na materiály, jež pomohou advokátům se zorientovat v řízeních před evropskými soudy. Jakmile bude příručka publikována, bude k dispozici v české verzi advokátům na webu ČAK. CCBE rovněž na témže zasedání schválila první komplexní dokument CCBE ohledně právních aspektů umělé inteligence. Dokument si klade za cíl jednak přehledně informovat advokátní komory a jejich členy o tom, kde všude se mohou nyní a zejména v budoucnu s použitím umělé inteligence setkat a na co se případně zaměřit. Dokument však rovněž představuje základ pro činnost jednotlivých výborů Rady, které budou zkoumat jednotlivá specifika AI v oblastech budoucí uplatnitelnosti, etických aspektů, právní odpovědnosti, přístupu ke spravedlnosti, apod. Dokument je k dispozici v anglické verzi zde: https://www.ccbe.eu/fileadmin/speciality_distribution/public/documents/IT_LAW/ITL_Guides_recommendations/EN_ITL_20200220_CCBE-considerations-on-the-Legal-Aspects-of-AI.pdf SDEU: Rozsudek ve spojených věcech C-515/17 P a C-561/17 P Uniwersytet Wrocławski a Polsko v. Výkonná agentura pro výzkum (REA) ze dne 4. února 2020 Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že existence smlouvy o poskytování výuky mezi účastníkem řízení a jeho advokátem porušuje požadavek nezávislosti právního zástupce před unijními soudy Soudní dvůr tudíž napadené usnesení zrušil. Velký senát Soudního dvora zrušil usnesení Tribunálu Evropské unie, kterým byla jako zjevně nepřípustná odmítnuta žaloba podaná Vratislavskou univerzitou proti rozhodnutím Výkonné agentury pro výzkum (REA) z důvodu, že právní poradce zastupující tuto univerzitu nesplňoval podmínku nezávislosti vyžadovanou statutem Soudního dvora Evropské unie (dále jen „statut“). V rámci výzkumného programu uzavřela REA s Vratislavskou univerzitou grantovou dohodu. Ukázalo se však, že univerzita nedodržovala ustanovení této dohody, takže REA ukončila uvedenou dohodu a zaslala tři výzvy k úhradě dluhu, které Vratislavská univerzita splnila. Vratislavská Univerzita následně podala žalobu k Tribunálu směřující zejména ke zrušení rozhodnutí REA, kterými byla ukončena grantová dohoda a byla jí uložena povinnost vrátit část vyplacených dotací. Vzhledem k tomu, že právní poradce zastupující univerzitu byl s ní svázán smlouvou o poskytování výuky, Tribunál tuto žalobu odmítl jako zjevně nepřípustnou. Soudní dvůr, k němuž podaly kasační opravné prostředky Vratislavská univerzita (věc C-515/17 P) a Polská republika (věc C-561/17 P), připomněl, že článek 19 statutu obsahuje dvě odlišné kumulativní podmínky, pokud jde o zastupování v rámci přímých žalob podaných k unijním soudům účastníka řízení neuvedeného v prvních dvou pododstavcích tohoto článku. První z nich ukládá takovémuto účastníkovi řízení povinnost být zastoupen před unijními soudy „advokátem“. Druhá podmínka stanoví, že advokát zastupující tohoto účastníka řízení musí být oprávněný k výkonu advokacie podle práva některého členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP). Soudní dvůr uvedl, že právní poradce Vratislavské univerzity splňuje druhou podmínku, a poté přezkoumal, zda byla v projednávaném případě splněna první podmínka. Nejprve připomněl, že při neexistenci odkazu na vnitrostátní právo členských států je třeba pojem „advokát“, obsažený v článku 19 statutu, vykládat autonomním a jednotným způsobem, s přihlédnutím nejen ke znění tohoto ustanovení, ale i k jeho kontextu a cíli. V tomto ohledu zdůraznil, že podle znění tohoto článku není „účastník řízení“ neuvedený v prvních dvou pododstavcích uvedeného článku oprávněn sám jednat před unijním soudem, ale musí využít služeb třetí osoby, konkrétně advokáta, na rozdíl od účastníků řízení uvedených v těchto prvních dvou pododstavcích, kteří mohou být zastoupeni zmocněncem. Soudní dvůr upřesnil, že účelem úkolu zastoupení advokátem uvedeného v článku 19 statutu je především chránit a hájit co nejlépe zájmy zmocnitele, zcela nezávisle a v souladu se zákonem a profesními a etickými pravidly. Připomněl, že pojem nezávislosti advokáta je ve specifickém kontextu výše uvedeného článku statutu vymezen nejen negativně, a sice neexistencí zaměstnaneckého poměru, ale i pozitivně, a sice poukazem na stavovské etické povinnosti. V této souvislosti je povinnost nezávislosti advokáta třeba chápat tak, že neznamená neexistenci jakékoli vazby s klientem, ale takových vazeb, jaké zjevně narušují schopnost advokáta zajistit úkol obhajoby v nejlepším zájmu klienta. Soudní dvůr v tomto ohledu připomněl, že dostatečně nezávislým na právnické osobě, kterou zastupuje, není advokát, kterému byly svěřeny významné administrativní a finanční pravomoci v rámci této právnické osoby, ani advokát, jenž zaujímá vysoké řídicí funkce v rámci právnické osoby, kterou zastupuje, nebo též advokát, jenž je držitelem akcií společnosti, kterou zastupuje, a je předsedou jejího představenstva. Na roveň takovýmto situacím však nelze stavět situaci, kdy právní poradce nejen nezajišťoval obranu zájmů Vratislavské univerzity v rámci vztahu podřízenosti vůči této univerzitě, ale navíc byl s touto univerzitou pouze svázán smlouvou týkající se výuky v rámci této univerzity. Podle Soudního dvora taková vazba nepostačuje k tomu, aby bylo možné dovodit, že se tento právní poradce nacházel v situaci, která zjevně narušuje jeho schopnost hájit co nejlépe a zcela nezávisle zájmy jeho klienta. Soudní dvůr proto dospěl k závěru, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, napadené usnesení zrušil a věc vrátil zpět Tribunálu. Kompletní rozsudek je k dispozici zde: http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-515/17&language=CS SDEU: Rozsudek ve věci Ve věci C‑704/18 proti Nikolaji Kolevovi a dalším ze dne 12. února 2020 S ohledem na výklad čl. 6 odst. 3 a čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu o právu na informace v trestním řízení, který podal Soudní dvůr v bodě 2 výroku rozsudku ze dne 5. června 2018, Kolev a další (C‑612/15), musí být článek 267 SFEU vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátnímu procesnímu pravidlu, které předkládajícímu soudu ukládá povinnost řídit se ve věci, v níž byl uvedený rozsudek vydán, pokynem soudu vyššího stupně, podle něhož má po ukončení soudní fáze trestního řízení vrátit věc státnímu zástupci za účelem odstranění procesních vad, k nimž došlo v přípravné fázi tohoto řízení, pokud jsou tato ustanovení unijního práva, tak jak je vyložil Soudní dvůr v bodě 2 výroku uvedeného rozsudku, dodržena buď v rámci přípravné fáze trestního řízení, nebo v rámci jeho následné fáze soudní. Obviněné osoby jsou od roku 2012 trestně stíhány pro účast na organizované zločinecké skupině jako úředníci bulharských celních orgánů. Předkládající soud, Specializiran nakazatelen sad (zvláštní trestní soud, Bulharsko), měl za to, že obvinění nebyla vypracována příslušným orgánem a že v nich došlo k porušení formálních náležitostí, a proto byla věc předána příslušnému státnímu zástupci při zvláštním státním zastupitelství, aby proti obviněným osobám vznesl nová obvinění. Řízení však bylo přerušeno a lhůty stanovené k provedení vyšetřování byly mnohokrát prodlouženy. V průběhu roku 2014 byl předkládajícímu soudu podán návrh na uplatnění postupu podle článků 368 a 369 trestního řádu. V souladu s těmito ustanoveními předkládající soud nejprve vrátil věc státnímu zástupci a stanovil mu lhůtu k dokončení vyšetřování věci, ke vznesení nových obvinění, ke sdělení těchto obvinění spolu s údaji z vyšetřování obviněným osobám a k dokončení přípravné fáze trestního řízení, přičemž měl státní zástupce dále k dispozici dodatečnou lhůtu k vypracování obžaloby a jejímu předložení soudu. Po vznesení nových obvinění státním zástupcem a předložení obžaloby ve stanovených lhůtách zjistil předkládající soud další procesní vady v neprospěch obviněných osob a znovu vrátil věc státnímu zástupci, který vady podstatných formálních náležitostí nenapravil a Soud usnesením rozhodl o ukončení soudní fáze řízení a o opětovném vrácení věci státnímu zástupci k odstranění formálních vad týkajících se jednak informování obviněných osob o obvinění, které vůči nim bylo vzneseno, a jednak poskytnutí přístupu k materiálům k případu. Rozhodnutím ze dne 11. listopadu 2015 předložil předkládající soud Soudnímu dvoru první žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, k níž byl vydán rozsudek ze dne 5. června 2018, Kolev a další (C‑612/15). V bodě 1 výroku rozsudku Kolev Soudní dvůr rozhodl, že čl. 325 odst. 1 SFEU brání takové vnitrostátní právní úpravě, která stanovuje postup ukončení trestního řízení, pokud se tato právní úprava použije v řízeních, jež jsou zahájena ve věci závažného podvodu nebo jiného závažného protiprávního jednání, které ohrožují finanční zájmy Evropské unie v oblasti cel. Soudní dvůr v tomtéž bodě výroku dodal, že je na vnitrostátním soudu, aby zajistil plný účinek čl. 325 odst. 1 SFEU tím, že v případě potřeby upustí od použití uvedené právní úpravy a zároveň bude dbát na zajištění dodržování základních práv obviněných, např. práva těchto osob na projednání věci v přiměřené lhůtě. V bodě 2 výroku rozsudku Kolev podal Soudní dvůr výklad článků 6 a 7 směrnice 2012/13, které zakotvují právo obviněného na informace o obvinění a na přístup k materiálům k případu. Soudní dvůr konkrétně rozhodl, že čl. 6 odst. 3 této směrnice nebrání tomu, aby byly podrobné informace o obvinění sděleny obhajobě po podání obžaloby, kterým se zahajuje řízení před soudem, avšak před tím, než soud zahájí meritorní přezkum obvinění a než je zahájeno hlavní líčení, nebo dokonce po jeho zahájení, avšak před stadiem závěrečné porady soudu v případě následných změn takto sdělených informací, a to za podmínky, že soud přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil dodržování práva na obhajobu a spravedlivý proces. Dále Soudní dvůr rozhodl, že na základě čl. 7 odst. 3 směrnice 2012/13 je na vnitrostátním soudu, aby zajistil, že obhajobě bude poskytnuta účinná možnost přístupu k materiálům k případu. Předkládající soud uvádí, že usnesením ze dne 13. června 2018 aplikoval bod 3 výroku rozsudku Kolev a usnesením ze dne 14. září 2018 jeho bod 1. Pokud jde naproti tomu o bod 2 výroku rozsudku Kolev, má předkládající soud za to, že je konfrontován s vnitrostátním procesním pravidlem, které brání jeho aplikaci v jemu předložené věci. Předkládající soud totiž uvádí, že v dané věci již byla soudní fáze trestního řízení ukončena usnesením ze dne 22. května 2015, které bylo přijato na základě článku 249 trestního řádu a mezitím se stalo konečným. Podle něj mu jeho vnitrostátní právo brání v tom, aby provedl jakýkoli další úkon, který by mu umožnil aplikovat ve věci v původním řízení výklad směrnice 2012/13 podaný Soudním dvorem. Soudní dvůr v rozsudku z 12. února rozhodl, že rozsudek Kolev nebrání tomu, aby práva obviněných osob a jejich obhájců na informace o obvinění a na přístup k materiálům k případu byla zajištěna buď státním zástupcem poté, co byla věc vrácena do přípravné fáze trestního řízení, nebo předkládajícím soudem, jakmile je mu věc předložena k rozhodnutí. Kompletní rozsudek je k dispozici zde: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=223305&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=8319354 SDEU: Rozsudek ve věci C-688/18 Spetsializirana prokuratura v. TX a UW (Soudní jednání v nepřítomnosti obviněného) ze dne 13. února 2020 Specializirana prokuratura (zvláštní státní zastupitelství, Bulharsko) zahájila trestní stíhání s třinácti osobami obviněnými z účasti na organizované zločinecké skupině zaměřené na páchání vražd, loupeží a krádeží, a to jako její vedoucí činitelé nebo členové, a z dalších trestných činů spáchaných v rámci této zločinecké skupiny. Dvěma z těchto obviněných jsou TX a UW, kterým je vytýkána účast na této zločinecké skupině, což je trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody v délce tří až deseti let. TX a UW byli poučeni o podmínkách, za nichž by řízení před soudem mohlo probíhat v jejich nepřítomnosti. V rámci řízení s TX a UW před Specializiran nakazatelen sad (zvláštní trestní soud, Bulharsko) se nejprve konalo sedm soudních jednání. Při každém z těchto jednání byla věc odročena. Kvůli nepřítomnosti některých obviněných z důvodu nemoci v termínech konání těchto soudních jednání předkládající soud neprovedl soudní šetření ani dokazování, přičemž přes značné pochyby soudu nebylo možné důvodnost absence těchto obviněných zpochybnit. Rozhodnutími ze dne 19. a 26. dubna 2017 se předkládající soud vyslovil k možnosti konat ve věci v původním řízení soudní jednání v nepřítomnosti těchto obviněných. Pan TX nedostavil z důvodu, který byl nezávislý na jeho vůli, a sice kvůli nemoci. UW si nepřál se tohoto jednání zúčastnit. Oba byli obhajováni jimi zmocněnými obhájci. Kopie protokolu z tohoto soudního jednání byly předány TX a UW, aby se mohli seznámit s dokazováním provedeným v jejich nepřítomnosti. TX a UW se dostavili k následujícímu soudnímu jednání, které se konalo dne 30. května 2018. Po poradě se svými obhájci prohlásili, že se seznámili s protokolem z jednání konaného dne 16. května 2018 a s důkazním materiálem, a že si nepřejí, aby bylo prováděno opětovné dokazování v jejich přítomnosti. Úkony učiněné v jejich nepřítomnosti nebyly zopakovány. TX se nedostavil k soudnímu jednání konanému dne 1. října 2018, a to opět z důvodu nemoci. Na tomto jednání byl zastoupen obhájcem. Předkládající soud provedl v nepřítomnosti TX určité důkazy a zejména vyslechl hlavního svědka obžaloby, který byl předvolán státním zastupitelstvím. TX byla zaslána kopie protokolu z tohoto jednání, aby se mohl seznámit s dokazováním provedeným v jeho nepřítomnosti. TX se dostavil k následujícímu soudnímu jednání, které se konalo dne 17. října 2018. Po poradě se svým obhájcem prohlásil, že se seznámil s protokolem z jednání konaného dne 1. října 2018 a s důkazním materiálem, který byl předmětem dokazování provedeného v jeho nepřítomnosti, a že si přeje osobně se účastnit výslechu hlavního svědka obžaloby. Předkládající soud této žádosti vyhověl a provedl dodatečný výslech tohoto svědka. TX měl možnost plně se tohoto výslechu zúčastnit a klást veškeré požadované otázky. Pokud jde o UW, předkládající soud uvádí, že pro účely řízení vedeného v nepřítomnosti obviněného poté, co k tomu dal obviněný s plnou znalostí věci souhlas, předpokládá vnitrostátní právní úprava vyrozumění této osoby o trestním řízení před soudem, o následcích nedostavení se k soudu a o povinné účasti obhájce, což jsou záruky uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2016/343. Za těchto podmínek se zvláštní trestní soud rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku zda je porušeno právo obviněného být ve vlastní věci přítomen při řízení před soudem podle čl. 8 odst. 1 a 2 ve spojení s body 35 a 44 odůvodnění směrnice (EU) 2016/343, pokud se některé soudní jednání v trestním řízení konalo v nepřítomnosti obviněného a ten byl řádně předvolán, upozorněn na následky nedostavení se k soudu a jeho obhajobu zajistil obhájce, kterého si zvolil, pokud se nedostavil z důvodu, za nějž odpovídá, či se nedostavil z důvodu nezávislého na jeho vůli (nemoc), byl-li následně informován o provedených úkonech a s plnou znalostí věci se rozhodl a prohlásil že nenapadne zákonnost těchto úkonů s odvoláním na svou nepřítomnost a nebude požadovat jejich opakování ve své přítomnosti a ve druhém případě, že má zájem se těchto úkonů účastnit, přičemž soud následně provedl dodatečný výslech osoby označené obviněným a obviněnému umožnil se jej plně účastnit? SDEU rozhodl, že článek 8 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle níž v situaci, kdy byla obviněná osoba řádně vyrozuměna o řízení před soudem a upozorněna na následky nedostavení se k soudu a byla zastoupena zmocněným obhájcem, kterého si zvolila, není porušeno právo obviněné osoby být ve vlastní věci přítomna při řízení před soudem, pokud se jednoznačně rozhodla, že se nedostaví k některému ze soudních jednání konaných v řízení v její věci, nebo pokud se nedostavila k jednomu z těchto soudních jednání z důvodu, který se vymyká její kontrole, byla-li po tomto jednání informována o úkonech provedených v její nepřítomnosti a prohlásila-li na základě rozhodnutí učiněného s plnou znalostí věci, že nenapadne zákonnost těchto úkonů s odvoláním na svou nepřítomnost, nebo že má zájem se těchto úkonů zúčastnit, v důsledku čehož vnitrostátní soud, kterému byla věc předložena, uvedené úkony zopakoval, zejména provedením dodatečného výslechu svědka, kterého se obviněná osoba mohla plně účastnit. Kompletní rozsudek je k dispozici zde: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=223364&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=8321676 ESLP: Rozsudek ve věci Marilena-Carmen Popa proti Rusku (stížnost č. 1814/11) ze dne 18. února 2020 Soud poslední instance v Rumunsku neporušil Úmluvu, když změnil rozsudek, který původně zprostil stěžovatelku viny ESLP rozhodl ve věci Marilena-Carmen Popa proti Rumunsku šesti hlasy proti jednomu, že nedošlo k porušení článku 6 (práva na spravedlivý proces) Evropské úmluvy o lidských právech. Věc se týkala trestního řízení, pro trestný čin padělání, vedeného proti stěžovatelce. Stěžovatelka Marilena-Carmen Popa, rumunská notářka, ověřila v listopadu 2003 smlouvu o prodeji pozemků mezi dvěma společnostmi. Jedna ze společností byla zastoupena paní E.C. V roce 2005 obžaloval státní zástupce stěžovatelku z trestného činu padělání několika smluv, které ověřila bez přítomnosti na smlouvě podepsaných osob (včetně smlouvy z listopadu 2003). Odvolací soud osvobodil stěžovatelku po vyslechnutí svědků, včetně paní E.C., a přezkoumání forenzní zprávy, která zkoumala podpisy na smlouvě z listopadu 2003. Soud rozhodl, že ačkoli zpráva potvrdila, že podpis na smlouvě nebyl podpis paní E.C., neexistovaly další důkazy, které by tvrzení stěžovatelky vyvracely. Po odvolání státního zástupce došlo ke změně obsahu žaloby a kasační soud se následně zabýval ve vztahu ke stěžovatelce trestným činem padělání pouze jedné smlouvy (té z listopadu 2003). Za klíčový a dostatečný důkaz pro své rozhodnutí považoval uvedenou forenzní zprávu, svědkyně E.C. již opakovaně předvolána nebyla. Kasační soud odsoudil stěžovatelku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 6 měsíců. Stěžovatelka podala mimořádnou stížnost k jiné divizi stejného kasačního soudu s cílem anulovat rozsudek kasačního soudu; tato mimořádná stížnost byla odmítnuta. Stěžovatelka podala stížnost k ESLP na porušení článku 6 Úmluvy. ESLP shledal, že právo stěžovatelky na spravedlivý proces nebylo porušeno: Rumunský kasační soud nepochybil, když shledal forenzní zprávu o vině stěžovatelky jako dostatečný důkaz ke svému rozhodnutí. Nebylo tedy nutné znovu nařizovat výslech klíčové svědkyně (přepis jejího svědectví byl kasačnímu soudu k dispozici), zejména proto, že důvěryhodnost jejího svědectví nebyla nikým rozporována. Celé znění rozsudku je k dispozici v anglickém jazyce zde: http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-201136 Předchozí MF chce posunout termín pro daňová přiznání a úhradu daně kvůli koronaviru Následující Opatření kvůli koronaviru soudy pociťují - ruší jednání, ÚS a NSS uzavírají budovy

http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/60192496/zlaty-klas-as

Zlatý klas a.s. | FIRMOFirmo, podnikání bez starostíMenu Ukázkový subjektUkázka Vyzkoušet ZDARMAVyzkoušet Přihlásit RegistraceZlatý klas a.s.Základní informace Struktura společnostiÚčast ve společnostechGraf vazebZjištěné problémyDotacePředmět činnostiEkonomické údajeInsolvenční rejstříkVolná místaVeřejné zakázkySbírka listinOchranné známky Zavřít panel Zobrazit panelTrendy41 648 tis. KčCelkové výnosy za rok 2014Trendy6 744 tis. KčZisk za rok 2014Trendy54 678 tis. KčAktiva celkem za rok 2014Trendy0Zaměstnanců za rok 2014Základní údaje od 4.3.2016č.p. 288, 411 86 Bechlín Historické adresy 8.3.2012 - 4.3.2016Mělník, Kokořínská 2981, PSČ 276017.5.2008 - 8.3.2012Mšené-lázně, Hlavní 129, PSČ 411198.4.1994 - 7.5.2008Mšené Lázně, Hlavní 12910.11.1993 - 8.4.1994Praha 4, Lopatecká 24IČ avig6dd 10.11.1993 - 25.6.1998 Městský soud v Praze, odd. vložka: B 17962 Základní jměníod 9.8.2010 4 069 138 Kč Historické jmění20.7.2010 - 9.8.2010 2 051 940 Kč 16.6.2008 - 20.7.2010 18 654 000 Kč 14.11.2007 - 16.6.2008 7 911 862 Kč 6.10.1997 - 14.11.2007 49 142 000 Kč 12.5.1997 - 6.10.1997 28 016 000 Kč 11.10.1995 - 12.5.1997 8.4.1994 - 11.10.1995 10.11.1993 - 8.4.1994 107-2421200237 411 19, Mšené-lázně - Ředhošť 7. března 2014 : Počet členů statutárního orgánu: 3 7. března 2014 : Počet členů dozorčí rady: 3 7. března 2014 : Obchodní korporace se podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona č.90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech 22. prosince 2010 - 13. září 2011 : Valná hromada emitenta společnosti Zlatý klas a.s., IČ , se sídlem Mšené-lázně, PSČ 277 45, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka... 680, přijala dne 7. 12. 2010 v souladu s ustanoveními §183i až 183n, zákona č. 513/1991 Sb., ObchZ, následující rozhodnutí:1. k o n s t a t u j e na základě předložených akcií, a to 10 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 110.000,- Kč, 61 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 8.855,- Kč, 14 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 885,50 Kč, 7 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 177,10 Kč, 922 ks listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 17,71 Kč, 1 ks listinné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 169,18 Kč a 1 ks listinné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 2.017.198,- Kč, a prohlášení o vlastnictví těchto akcií společností ZENA - zemědělský nákup a.s., se sídlem Mladá Boleslav, Palackého 863, PSČ 293 01, IČ: 451 48 163, společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1537, že obchodní společnost ZENA - zemědělský nákup a.s. má ve svém majetku kmenové listinné akcie ve formě na majitele o souhrnné jmenovité hodnotě 3.687.487,50 Kč, což představuje podíl na základním kapitálu obchodní společnosti Zlatý klas a.s. ve výši 90,62 %.2. u r č u j e, že obchodní společnost ZENA - zemědělský nákup a.s., se sídlem Mladá Boleslav, Palackého 863, PSČ 293 01, IČ: 451 48 163, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1537, je hlavním akcionářem emitenta obchodní společnosti Zlatý klas a.s., se sídlem Mšené-lázně, Hlavní 129, PSČ 411 19, IČ: 601 92 496, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 680. Společnost ZENA - zemědělský nákup a.s. tímto splňuje podmínky pro uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů podle ust. § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.3. k o n s t a t u j e, že akcionář obchodní společnost ZENA - zemědělský nákup a.s., se sídlem Mladá Boleslav, Palackého 863, PSČ 293 01, IČ: 451 48 163, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1537, je akcionářem oprávněným k přechodu akcií od ostatních akcionářů podle § 183i zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.4. k o n s t a t u j e, že akcionář obchodní společnost ZENA - zemědělský nákup a.s., se sídlem Mladá Boleslav, Palackého 863, PSČ 293 01, IČ: 451 48 163, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1537, doložil potvrzením obchodníka s cennými papíry CYRRUS CORPORATE FINANCE, a.s., se sídlem Brno, Veveří 111, PSČ 616 00, IČ: 277 58 419, obchodní společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5249, že předal finanční prostředky potřebné k výplatě protiplnění za přecházející akcie před konáním valné hromady. Výplatu protiplnění v penězích za přešlé akcie provede obchodník s cennými papíry CYRRUS CORPORATE FINANCE, a.s., se sídlem Brno, Veveří 111, PSČ 616 00, IČ: 277 58 419, obchodní společnost zapsaná vobchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5249.5. s ch v a l u j e návrh usnesení předložený hlavním akcionářem a rozhoduje o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů - akcií takto: všechny kmenové listinné akcie na majitele, které nejsou ve vlastnictví hlavního akcionáře (tj. akcie ve vlastnictví ostatních akcionářů), přecházejí na hlavního akcionáře obchodní společnost ZENA - zemědělský nákup a.s., se sídlem Mladá Boleslav, Palackého 863, PSČ 293 01, IČ: 451 48 163, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1537, za podmínek stanovených §183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a tímto usnesením. Vlastnické právo k akciím ostatních akcionářů přejde na hlavního akcionáře uplynutím jednoho měsíce od zveřejnění zápisu tohoto usnesení valné hromady do obchodního rejstříku.6. u r č u j e, že výše protiplnění za každou jednu akcii ve jmenovité hodnotě 8.855,- Kč činí 2.350,40 Kč; výše protiplnění za každou jednu akcii ve jmenovité hodnotě 855,50 Kč činí 235,- Kč; výše protiplnění za každou jednu akcii ve jmenovité hodnotě 177,10 Kč činí 47,- Kč; výše protiplnění za každou jednu akcii ve jmenovité hodnotě 17,71 Kč činí 4,70 Kč. Všechny akcie ve jmenovité hodnotě 110.000,- Kč, ve jmenovité hodnotě 169,18 Kč a ve jmenovité hodnotě 2.017.198,- Kč jsou ke dni přijetí tohoto usnesení ve vlastnictví společnosti ZENA - zemědělský nákup a.s. Přiměřenost výše protiplnění je doložena znaleckým posudkem č. 254/64/2010 zpracovaným obchodní společností ZNALEX, s.r.o., se sídlem Praha, Praha1, V Jámě 5/699, PSČ 110 00, IČ: 260 99 306, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 116310.7. u r č u j e lhůtu pro poskytnutí protiplnění tak, že protiplnění bude akcionářům poskytnuto ve lhůtě deseti pracovních dnů od splnění podmínek stanovených § 183m, odstavec 2, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, to je poté, co dosavadní vlastníci předají své akcie Společnosti. Předložení akcií Společnosti ve stanovené lhůtě budou dosavadní vlastníci akcií uskutečňovat tak, že tyto akcie předloží v sídle obchodníka s cennými papíry obchodní společnosti CYRRUS CORPORATE FINANCE, a.s., IČ: 27758419, na adrese Brno, Veveří 111, PSČ 61600. zobrazit více 28. července 2010 - 9. srpna 2010 : Řádná valná hromada společnosti konaná dne 17.6.2010 rozhodla o zvýšení základního kapitálu společnosti takto:Základní kapitál společnosti se zvyšuje s účinností ode dne, kdy se st... ane zápis rejstříkového soudu o snížení základního kapitálu společnosti účinným vůči třetím osobám, v souladu s § 216b ObchZ o částku 2.017.198,- Kč (slovy: dva miliony sedmnáct tisíc jedno sto devadesát osm korun českých) na celkovou výši základního kapitálu 4.069.138,- Kč (slovy: čtyři miliony šedesát děvět tisíc jedno sto třicet osm korun českých). Upisování akcií nad tuto částku se nepřipouští. Nepřipouští se upisování akcií nepeněžitými vklady. Bude upsána jedna nová kmenová listinná akcie ve formě na majitele o jmenovité hodnotě 2.017.198,- Kč (slovy: dva miliony sedmnáct tisíc jedno sto devadesát osm korun českých), jejíž emisní kurs bude splácen peněžitým vkladem. Nová akcie nebude kótována k obchodování na oficialních trzích. Převod akcie není omezen. Emisní kurs akcie činí 2.017.198,- Kč (slovy: dva miliony sedmnáct tisíc jedno sto devadesát osm korun českých).1. Důvodem navrhovaného zvýšení základního kapitálu a započtení pohledávek je, že dojde k posílení základního kapitálu společnosti a vypořádání současných závazků společnosti vůči věřiteli.2. Částka, o niž má být základní kapitál zvýšen, způsob a rozsah zvýšení:Základní kapitál se zvyšuje o částku 2.017.198,- Kč (slovy: dva miliony sedmnáct tisíc jedno sto devadesát osm korun českých) na celkovou výši základního kapitálu 4.069.138,- Kč (slovy: čtyři miliony šedesát devět tisíc jedno sto třicet osm korun českých) upsáním nové kmenové akcie bez zvláštních práv ve formě na majitele v listinné podobě v počtu 1 ks o jmenovité hodnotě akcie 2.017.198,- KčZákladní kapitál bude zvýšen upsáním nové akcie peněžitými vklady. Upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu společnosti se nepřipouští. Nepřipouští se upisování akcií nepeněžitými vklady.3. Počet, jmenovitá hodnota, druh, forma a podoba upisované akcie:počet: 1jmenovitá hodnota: 2.017.198,- Kčdruh: kmenováforma: na majitelepodoba: listinnáNová emitovaná akcie nebude kótovaná a bude upsána s emisním kursem, který se bude rovnat její jmenovité hodnotě, tedy emisní kurs nové akcie o jmenovité hodnotě 2.017.198,- Kč bude činit 2.017.198,- Kč. Dosavadní akcie, tedy jejich druh, forma, podoba, jmenovitá hodnota a práva s nimi spojená zůstavají beze změny.4. Místo, lhůta a emisní kurs pro upisování akcie:Lhůta pro úpis nové akcie, tj. pro uzavření smlouvy o upsání akcií, činí 14 dnů ode dne doručení návrhu smlouvy o upsání akcií určitému zájemci představenstvem. Představenstvo je povinno odeslat návrh smlouvy o upsání akcií určitému zájemci do 7 dnů ode dne, kdy se stane zápis rejstříkového soudu o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti účinným vůči třetím osobám. Místem pro úpis nové akcie je sídlo společnosti. Doba v pracovní dny od. 8.00 hod. do 15.00 hod.5. Údaj o vyloučení přednostního práva na upisování akcií:Nová akcie nebude upisována s využitím přednostního práva ve smyslu § 204a ObchZ, bude upsána bez veřejné nabídky postupem dle 204 odst. 5 ObchZ. Valná hromada v souladu se zprávou představenstva o způsobu vypořádání dosažené ztráty vylučuje v důležitém zájmu společnosti přednostní právo akcionářů k upsání nové akcie společnosti vydávané ke zvýšení základního kapitálu společnosti. Vylučuje se přednostní právo stávajících akcionářů společnosti na upisování akcií s tím, že všechny nové emitované akcie budou nabídnuty předem určenému - určitému zájemci, jímž je věřitel společnosti, a to společnost ZENA - zemědělský nákup a.s., se sídlem Mladá Boleslav, Palackého 863, PSČ 293 01, IČ: 45148163, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, ddíl B, vložka 1537. Důvodem vyloučení přednostního práva stávajících akcionářů je započtení části pohledávky společnosti ZENA - zemědělský nákup a.s. vůči společnosti Zlatý klas a.s., se sídlem Mšené-lázně, Hlavní 129, PSČ 411 19, identifikační číslo: 60192496, akciové společnosti, která je zapsána v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl B vložka 680. Navrhuje se započtení následujících pohledávek společnosti ZENA - zemědělský nákup a.s. v celkové výši 2.017.198,- Kč:1) pohledávky ve výši 591.212,60 Kč (slovy: pět set devadesát jeden tisíc dvě stě dvanáct korun českých šedesát haléřů) z titulu nezaplacené kupní ceny za dodávky na základě kupní smlouvy č. SKS-OÚ-08/20202/ o prodeji agrochemikálií, hnojiv, osiv a nafty pro rok 2008, jež byla vyúčtována - fakturou č. 60008FA-00206 (účetní doklad č. 251245) na částku 269.775,- Kč, - fakturou č. 64008FA-00209 (účetní doklad č. 251262) na částku 179.737,60 Kč,2) pohledávky ve výši 1.425.985,40 Kč (slovy: jeden milion čtyři sta dvacet pět tisíc devět set osmdesát pět korun českých čtyřicet halétů) z titulu nezaplacené kupní ceny za dodávky na základě kupní smlouvy č. SKS-OÚ-09/20202/26 o prodeji agrochemikálií, hnojiv, osiv a nafty pro rok 2009, jež byla vyúčtována - fakturou č. 60009FA,00011 (účetní doklad č. 260295) na částku 436.817,50 Kč, - fakturou č. 60009FA-00071 (účetní doklad č. 260388) na částku 228.900,- Kč,- fakturou č. 64009FA-00141 (účetní doklad č. 260539) na částku 563.960,- Kč, - fakturou č. 60009FA-00303 (účetní doklad č. 260880) na částku 181.599,50 Kč, - fakturou č. 63009FA-00306 (účetní doklad č. 261066) na částku 14.708.40 Kč, proti pohledávce společnosti vůči určenému zájemci na splacení emisního kursu upsané akcie ve výši 2.017.198,- Kč. Uvedené pohledávky za společností Zlatý klas a.s. přešly na současného věřitele společnost ZENA - zemědělský nákup a.s. z původního věřitele společnosti Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a.s., se sídlem Mělník, Kokořínská č.p. 2981, PSČ 276 01, IČ 45274061, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B vložka 1543, na základě rozdělení odštěpením schváleného dne 19.4.2010.Započtení pohledávek se navrhuje z důvodu, že společnost Zlatý klas a.s. není schopna daný závazek vyrovnat z vlastních zdrojů a dojde tedy ke snížení rozsahu závazků společnosti vůči věřiteli.6. Schválení možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti na splacení emisního kurzu:Připouští se možnost, aby zájemce ZENA - zemědělský nákup a.s., se sídlem Mladá Boleslav, Palackého 863, PSČ 293 01, IČ: 45148163, vůči společnosti Zlatý klas a.s., se sídlem Mšené-lázně, Hlavní 129, PSČ 411 19, identifikační číslo 60192496 (dále též jen "zájemce"), započetl peněžité poholedávky vůči společnosti proti pohledávce společnosti na splacení 100% emisního kurzu zájemce upsané akcie. Představenstvo je oprávněno uzavřít smlouvu o započtení pohledávek na splacení emisního kursu ve výši 2.017.198,- Kč. Návrh smlouvy o započtení pohledávek je povinno zaslat určenému zájemci do 7 dnů ode dne úpisu akcie a lhůta pro splacení, tj. uzavření smlouvy o započtení pohledávek, činí 14 dnů ode dne doručení návrhu smlouvy určitému zájemci. Poukázky na akcie nebudou vydány. Zájemce upíše akcii ve smlouvě o upsání akcie, kterou uzavře se společností. Smlouva o upsání akcie musí mít písemnou formu, podpisy musí být úředně ověřeny. zobrazit více 12. července 2010 - 20. července 2010 : Řádná valná hromada společnosti konaná dne 17.6.2010 rozhodla o snížení základního kapitálu společnosti takto:důvod: úhrada dosažené ztráty společnosti v letech 2007 - 2008 převede... ná na účet ztrát minulých let v celkové výši 19.907.133,35 Kčrozsah: základní kapitál se snižuje o částku 16.602.060,- Kč (slovy: šestnáct milionů šest set dva tisíce šedesát korun českých), tedy z výše 18.654.000,- Kč (slovy: osmnáct milionů šest set padesát čtyři tisíce korun českých) na novou výslednou výši základního kapitálu 2.051.940,- Kč (slovy: dva miliony padesát jeden tisíc devět set čtyřicet korun českých).Způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení základního kapitálu: vzhledem k důvodům snížení základního kapitálu nebude částka odpovídající snížení základního kapitálu vyplacena akcionářům, a to ani zčásti, a snížení základního kapitálu se projeví odpovídajícím způsobem příslušnými změnami údajů v účetnictví společnosti, a to zejména v rozvaze v pasivech na řádcích A.I., základní kapitál a A.IV. výsledek hospodaření minulých let, a to snížením základního kapitálu o částku 16.602.060,- Kč, tj. o částku, o kterou se snižuje jmenovitá hodnota všech akcií a vypořádáním dosažené ztráty minulých let ve výši 19.907.133,35 Kč proti snížení základního kapitálu společnosti, přičemž rozdíl mezi výší ztráty a celkovým objemem snížení základního kapitálu společnosti, tj. částka ve výši 3.305.073,35 Kč zůstane nepřevedena na účtu ztrát minulých let.Způsob, jak má být snížení základního kapitálu provedeno: snížením jmenovité hodnoty akcií, a to poměrně u všech akcií společnosti v poměru 100:11, tj. u akcií o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč na novou jmenovitou hodnotu 110.000,- Kč, u akcií o jmenovité hodnotě 80.500,- Kč na novou jmenovitou hodnotu 8.855,- Kč, u akcií o jmenovité hodnotě 8.050,- Kč na novou jmenovitou hodnotu 885,50 Kč, u akcií o jmenovité hodnotě 1.610,- Kč na novou jmenovitou hodnotu 177,10 Kč, u akcií o jmenovité hodnotě 1.538,- Kč na novou jmenovitou hodnotu 169,18 Kč, u akcií o jmenovité hodnotě 161,- Kč na novou jmenovitou hodnotu 17,71 Kč, v souladu s ust. § 213 odst. 3 obchodního zákoníku. Snížení jmenovité hodnoty listinných akcií bude provedeno vyznačením snížení jmenovité hodnoty na dosavadních akciích.Lhůta k předložení listinných akcií k výměně: lhůta činí 30 dnů (slovy: třicet dnů) od zveřejnění výzvy představenstva společnosti akcionáři po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Předložení a výměna akcií bude provedena v sídle společnosti v pracovních dnech v době od 8.00 hod do 15.00 hod. Představenstvo je povinno vyzvat ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se stane zápis rejstříkového soudu o snížení základního kapitálu společnosti účinným vůči třetím osobám, způsobem stanoveným v zákoně a stanovách společnosti pro svolávání valné hromady, akcionáře k vyznačení snížení jmenovité hodnoty na dosavadních akciích s uvedením lhůty pro předložení akcií v délce 30 dní ode dne zveřejnění výzvy představenstva a upozornění na postup dle § 214 ObchZ pro případ prodlení s předložením akcií pro vyznačení snížení jmenovité hodnoty. zobrazit více 7. května 2008 - 16. června 2008 : Valná hromada společnosti rozhodla dne 26.3.2008 o zvýšení základního kapitálu společnosti takto:Zvyšuje se základní kapitál společnosti o částku 10.742.138,-Kč (slovy: deset milio... nů sedm set čtyřicet dva tisíc jedno sto třicet osm korun českých), tedy z částky 7.911.862,- Kč (slovy: sedm milionů devět set jedenáct tisíc osm set šedesát dva korun českých) na celkovou výši základního kapitálu 18.654.000,- Kč (slovy: osmnáct milionů šest set padesát čtyři tisíc korun českých).Upisování akcií nad tuto částku se nepřipouští. Nepřipouští se upisování akcií nepeněžitými vklady. Bude upsáno 10 kusů nových kmenových akcií znějících na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč na jednu akcii, 9 kusů nových kmenových akcií znějících na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 80.500,- Kč na jednu akcii, 2 kusy nových kmenových akcií znějících na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 8.050,- Kč na jednu akcii a 1 kus nové kmenové akcie znějící na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1.538,- Kč na jednu akcii.Emisní kurs nově upisovaných akcií se rovná jejich jmenovité hodnotě. Dosavadní akcie, tedy jejich druh, forma, podoba, jmenovitá hodnota a práva s nimi spojená zůstávají beze změny.1. Důvodem navrhovaného zvýšení základního kapitálu a započtení pohledávky je, že dojde k posílení základního kapitálu společnosti a vypořádání současných závazků společnosti vůči věřiteli.2. Částka, o níž má být základní kapitál zvýšen, způsob a rozsah zvýšení:Základní kapitál se zvyšuje o částku 10.742.138,-Kč (slovy: deset milionů sedm set čtyřicet dva tisíc jedno sto třicet osm korun českých), tedy z částky 7.911.862,-Kč (slovy: sedm milionů devět set jedenáct tisíc osm set šedesát dva korun českých) na celkovou výši základního kapitálu 18.654.000,-Kč (slovy: osmnáct milionů šest set padesát čtyři tisíc korun českých) upsáním nových kmenových akcií bez zvláštních práv ve formě na majitele v listinné podobě v počtu 10 kusů o jmenovité hodnotě 1.000.000,-Kč na jednu akcii, 9 kusů o jmenovité hodnotě 80.500,-Kč na jednu akcii, 2 kusy o jmenovité hodnotě 8.050,-Kč na jednu akcii a 1 kusu o jmenovité hodnotě 1.538,-Kč na jednu akcii.Základní kapitál bude zvýšen upsáním nových akcií peněžitými vklady. Upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu společnosti se nepřipouští. Nepřipouští se upisování akcií nepeněžitými vklady.3. Počet, jmenovitá hodnota, druh, forma a podoba upisovaných akcií:počet: 10jmenovitá hodnota: 1.000.000,--Kčdruh: kmenovéforma: na majitelepodoba: listinnépočet: 9jmenovitá hodnota: 80.500,-Kčdruh: kmenovéforma: na majitelepodoba: listinnépočet: 2jmenovitá hodnota: 8.050,-Kčdruh: kmenovéforma: na majitelepodoba: listinnépočet: 1jmenovitá hodnota: 1.538,-Kčdruh: kmenovéforma: na majitelepodoba: listinnéVšechny nově emitované akcie nebudou kótované a budou upsány s emisním kursem jednotlivé akcie, který se bude rovnat její jmenovité hodnotě.4. Místo, lhůta a emisní kurs pro upisování akcií:Lhůta pro upsání nových akcií činí 2 (slovy: dva) měsíce od nabytí účinnosti zápisu rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Navrhovaná výše emisního kursu jedné akcie je rovna její jmenovité hodnotě a emisní kurs bude splacen v peněžité formě započtením pohledávky vůči společnosti ve výši 10.742.138.-Kč(slovy: deset milionů sedm set čtyřicet dva tisíc jedno sto třicet osm korun českých). Místo: sídlo společnosti na adrese Mšené-lázně, Hlavní 129. Doba v pracovní dny od 8.00 hod. do 15.00 hod.5. Údaj o vyloučení předsnostního práva na upisování akcií:Vylučuje se přednostní právo stávajících akcionářů společnosti na upisování akcií s tím, že všechny nově emitované akcie budou nabídnuty předem určenému - určitému zájemci, jíž je věřitel společnosti Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a.s., se sídlem Mělník, Kokořínská č.p. 2981, PSČ 27601, identifikační číslo 45274061, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1543 (dále též jen "ZZN Mělník, a.s."). Důvodem vyloučení přednostního práva stávajících akcionářů je započtení pohledávky věřitele ZZN Mělník, a.s. vůči společnosti Zlatý klas a.s.Navrhuje se započtení pohledávek věřitele ZZN Mělník, a.s. v celkové výši 10.742.138,-Kč z důvodu, že společnost Zlatý klas a.s. není schopna daný závazek vyrovnat z vlastních zdrojů a dojde tedy ke snížení rozsahu závazků společnosti vůči věřiteli a dosáhne se zrušení exekučních řízení vedených na majetek společnosti soudním exekutorem JUDr. Martinem Růžičkou na základě usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č.j. 16 Nc 5079/2006-17 ze dne 24.4.2006 a soudním exekutorem JUDr. Ondřejem Marešem na základě usnesení Okresního soudu v Litoměřicích, č.j. 18 Nc 5575/2007-10 ze dne 4.5.2007.6. Schválení možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce společnosti na splacení emisního kurzu:- Připouští se možnost, aby zájemce společnost Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a.s., se sídlem Mělník, Kokořínská č.p. 2981, PSČ 27601, identifikační číslo 45274061, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1543 (dále též jen "zájemce"), započetl svoji peněžitou pohledávku v celkové výši 10.742.138,-Kč vůči společnosti proti pohledávce společnosti na splacení 100% emisního kurzu zájemcem upsaných akcií.Smlouva o započtení pohledávek musí být uzavřena do 14 (slovy: čtrnácti) dnů ode dne, kdy zájemce upsal akcie. K započtení může zájemce použít pohledávku ve výši 10.742.138,-Kč (slovy: deset milionů sedm set čtyřicet dva tisíc jedno sto třicet osm korun českých) a to pohledávku tvořenou pohledávkami:a) ve výši 2.263.451,- Kč z titulu pohledávky České spořitelny, a.s. vzniklé ze smlouvy o úvěru č. 4503-174551-478 ze dne 30.6.1995 postoupené prostřednictvím Konsolidační banky Praha s.p.ú., České konsolidační agentury, společností EC Group, a.s., Fren Trading B.V. a AGT-AGROGAST, s.r.o. společnosti Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a.s., IČ 45274061,b) ve výši 373.158,- Kč z titulu pohledávky Zemědělského družstva vlastníků Ředhošť v likvidaci za nezaplacenou kupní cenu prodaného majetku postoupená prostřednictvím společnosti Sano-Moderní výživa zvířat spol. s r.o. společnosti Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a.s., IČ 45274061,c) ve výši 795.897,-Kč z titulu pohledávky ZZN Slaný a.s. vzniklé z kupní smlouvy na dodávku krmných směsí č. 7/2005 za nezaplacenou kupní cenu odebraných krmných směsí uvedenou v daňových dokladech č. 6606200458, č. 6606200535, č. 6606200550, č. 6606200572, č. 6606200587, č. 6606200610, č. 6606200626, č. 6606200634, č. 6606200664, č. 6606200679, č. 6606200683, č. 660620713, č. 6606200718 postoupené prostřednictvím AGT-AGROGAST, s.r.o. společnosti Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a.s., IČ 45274061,d) ve výši 904.024,-Kč z titulu pohledávky od Ing. Jiřího Salače vzniklé z konkludentně uzavřených smluv o dodávce osiva za nezaplacenou kupní cenu osiva specifikovanou v daňových dokladech č. 610238, č. 610060, č. 610062 postoupené prostřednictvím AGT-AGROGAST, s.r.o. společnosti Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a.s.,IČ 45274061,e) ve výši 6.405.608,-Kč z titulu pohledávky společnosti AGT-AGROGAST, s.r.o. vzniklé z konkludentně uzavřených smluv o dodávce osiva, chemických přípravků a krmných směsí za nezaplacenou kupní cenu osiva, chemických přípravků a krmných směsí specifikovanou v daňových dokladech č. 2705020-dobropis, č. 59900149, č. 59900174, č. 59900178, č. 59900299, č. 59900026, č. 59900047, č. 59900052, č. 59900055, č. 59900057, č. 59900063, č. 59900064, č. 59900065, č. 59900066, č. 59900067, č. 59900068, č. 59900075, č. 59900076, č. 59900083, č. 59900090, č. 59900093, č. 59900098, č. 59900107, č. 59900109, č. 59900110, č. 59900116, č. 59900126, č. 59900136, č. 59900165, č. 59900171, č. 59900192, postoupených společnosti Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a.s., IČ 45274061.- Zájemce upíše akcie ve smlouvě o upsání akcií, kterou uzavře se společností. Smlouva o upsání akcií musí mít písemnou formu, podpisy musí být úředně ověřeny. K upsání akcií bude zájemci poskytnuta lhůta 14 (slovy: čtrnáct) dnů od doručení návrhu na uzavření smlouvy o upsání akcií. Počátek běhu lhůty bude upisovateli oznámen současně se zasláním návrhu smlouvy.- Představenstvo je povinno zaslat návrh na uzavření smlouvy o upsání akcií předem určenému - určitému zájemci nejpozději do 7 (slovy: sedmi) dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bude do obchodního rejstříku zapsán záměr ke zvýšení základního kapitálu společnosti podle tohoto rozhodnutí valné hromady. zobrazit více 29. října 2007 - 14. listopadu 2007 : Valná hromada společnosti rozhodla dne 17.10.2007 o snížení základního kapitálu společnosti takto:Důvodem snížení základního kapitálu je úhrada ztráty z hospodaření společnosti min... ulých období (za uplynulé obchodní roky) v celkové výši 41,230.138,- Kč.Rozsah snížení základního kapitálu - základní kapitál se snižuje o částku 41,230.138,- Kč (slovy: čtyřicet jedna milionů dvě stě třicet tisíc jedno sto třicet osm korun českých), tedy z výše 49,142.000,- Kč (slovy: čtyřicet devět milionů jedno sto čtyřicet dva tisíc korun českých) na výslednou výši 7,911.862,- Kč (slovy: sedm milionů devět set jedenáct tisíc osm set šedesát dva korun českých).Způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení základního kapitálu - vzhledem k důvodům snížení základního kapitálu nebude částka odpovídající snížení základního kapitálu vyplacena, a to ani zčásti, a snížení základního kapitálu se projeví odpovídajícím způsobem příslušnými změnami údajů v účetnictví společnosti, a to zejména v rozvaze v pasivech v položkách a na řádcích A.I., základní kapitál, a A.IV. výsledek hospodaření minulých let zejména pak snížení základního kapitálu o částku 41.230.138,- Kč, tj. o částku kterou se snižuje nominální hodnota všech akcií a vypořádání dosažené ztráty v roce 2006 a minulých let ve výši 41.230.138,- Kč proti snížení základního kapitálu společnosti.Způsob, jak má být snížení základního kapitálu provedeno:Snížení základního kapitálu bude provedeno vyznačením snížení jmenovité hodnoty na dosavadních akciích společnosti, a to v souladu s ust. § 213 odst. 3 obchodního zákoníku poměrně u všech akcií společnosti v poměru 1000:161 tak, že:- stávající jmenovitá hodnota jedné akcie na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 500.000,- Kč bude snížena na novou jmenovitou hodnotu 80.500,- Kč za jednu akcii,- stávající jmenovitá hodnota jedné akcie na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 50.000,- Kč bude snížena na novou jmenovitou hodnotu 8.050,- Kč za jednu akcii,- stávající jmenovitá hodnota jedné akcie na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč bude snížena na novou jmenovitou hodnotu 1.610,- Kč za jednu akcii a- stávající jmenovitá hodnota jedné akcie na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč bude snížena na novou jmenovitou hodnotu 161,- Kč za jednu akcii.Lhůta k předložení listinných akcií k vyznačení snížení jmenovité hodnoty akcií činí 30 dnů (slovy: třicet dnů) od zveřejnění výzvy představenstva společnosti akcionářům po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Představenstvo společnosti vyzve ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení rejstříkového soudu o zápisu snížení základního kapitálu společnosti způsobem stanoveným v zákoně a stanovách společnosti pro svolávání valné hromady akcionáře k vyznačení snížení jmenovité hodnoty na dosavadních akciích s uvedením lhůty pro předložení akcií v délce 30 dní ode dne zveřejnění výzvy představenstva a upozornění na postup dle § 214 obchodního zákoníku pro případ prodlení s předložením akcií pro vyznačení snížení jmenovité hodnoty. Vyznačení snížení jmenovité hodnoty akcií bude prováděno v sídle společnosti v pracovních dne v době od 8.00 hod. do 15.00 hod. zobrazit více 12. května 1997 - 14. listopadu 2007 : Splaceno: 100 % 25. února 1997 - 14. listopadu 2007 : Rozsah splacení základního jmění: 100 % 18. července 2003 - 20. února 2004 : Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25.7.2002, č.j. Nc 3939/2002-5 byla nařízena exekuce proti povinnému: Zlatý klas a.s., se sídlem Mšené Lázně, Hlavní 129, identifika... ční číslo 60192496. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Roman Chaloupka, Exekutorský úřad Mělník, Legionářů 72. zobrazit více 3. července 1997 - 6. října 1997 : Valná hromada dne 29. 5. 1997 rozhodla o zvýšení základníhojmění z částky 28.016.000,- Kč na částku 49.142.000,- Kč, tedy očástku 21.126.000,- Kč. Zvýšení bude provedeno dohodou vš... echakcionářů podle § 205 obchodního zákoníku. Zvýšení základníhojmění bude provedeno peněžitým vkladem.Navýšení základního jmění bude rozděleno na:1 216 kusů akcií o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč346 kusů akcií o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč a329 kusů akcií o jmenovité hodnotě 50.000,- Kč.Akcie budou mít podobu listinného cenného papíru na majitele.Úpis nad navrhovanou částku se nepřipouští.Emisní kurs se rovná nominální hodnotě akcie. zobrazit více 25. února 1997 - 12. května 1997 : Valná hromada dne 16. 1. 1997 rozhodla o zvýšení základníhojmění z částky 1.016.000,- Kč na 28.016.000,- Kč, tedy o27.000.000,- Kč.Zvýšení bude provedeno dohodou všech akcionářů a ... to nepeněžitýmvkladem-schválenými nemovitostmi.Návýšení základního jmění bude rozděleno na 54 ks akcií namajitele o jmenovité hodnotě 500 000,- Kč a akcie budou mítpodobu listinného cenného papíru.Úpis nad navrhovanou částku se nepřipouští. Emisní kurs se rovnánominální hodnotě akcie. zobrazit více

https://rejstriky.finance.cz/firma-instalace-praha-spol-s-r-o-45804371

INSTALACE Praha, spol. s r.o. Praha IČO 45804371 kontakty (01.06.2020) | Finance.cz INSTALACE Praha, spol. s r.o. Praha IČO: 45804371 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu INSTALACE Praha, spol. s r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 45804371. Firma s názvem INSTALACE Praha, spol. s r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 1992. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Provádění staveb, jejich změn a odstraňování , Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny a další. Základní údaje o INSTALACE Praha, spol. s r.o. IČO: 45804371 C 11753 V důsledku rozdělení odštěpením sloučením došlo k odštěpení části jmění společnosti INSTALACE Praha, spol. s r.o., se sídlem Truhlářská 1108/3, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO: 45804371, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. C 11753, uvedené v projektu rozdělení ze dne 8.11.2016, a k jejímu přechodu na nástupnickou společnost INSTALACE, spol. s r.o., se sídlem Kutnohorská 288/82, Dolní Měcholupy, 109 00 Praha 10, IČO: 25741713, zapsanou v obchodním rejstříku, vedeném Měst ským soudem v Praze, sp. zn. C 66057. 1.1.2017 Datum sepsání společenské smlouvy: 10.7.1992 5.8.1992 Aktuální kontaktní údaje INSTALACE Praha, spol. s r.o. Kontakty na INSTALACE Praha, spol. s r.o. IČO: 45804371 Truhlářská 1108/3 , Praha 110 00 22.10.2013 Truhlářská 1106/9 , Praha 110 00 24.9.1992 - 22.10.2013 Krupská 3083/1 , Praha 100 00 5.8.1992 - 24.9.1992 Obory činností INSTALACE Praha, spol. s r.o. IČO: 45804371 Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany 27.5.2014 Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 27.5.2014 Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 22.10.2013 Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny 22.10.2013 Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny 22.10.2013 Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení 22.10.2013 Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 22.10.2013 Vodoinstalatérství, topenářství 22.10.2013 Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob 22.10.2013 Montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel 22.10.2013 Izolatérství 22.10.2013 montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení 7.12.2005 - 22.10.2013 poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob 7.12.2005 - 22.10.2013 vodoinstalatérství 1.12.1999 - 22.10.2013 instalace a opravy vzduchotechnických zařízení 1.12.1999 - 22.10.2013 výroba, instalace a opravy elektronických zařízení 28.1.1999 - 22.10.2013 výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů 28.1.1999 - 22.10.2013 montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení, plnění tlakových nádob plyny 7.7.1998 - 22.10.2013 -obchodní činnost-koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu s nemovi- tostmi, automatizované zpracování dat, poskytovýní software, činnost účetních poradců, činnost organizačních a ekonomických poradců 2.2.1998 - 22.10.2013 -poradenská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby, -zprostředkovatelská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby, -výroba instalace a opravy chladících zařízení, -projektování elektrických zařízení, 2.2.1998 - 22.10.2013 -výroba, montáž, opravy, rekonstrukce a periodické zkoušky vyhrazených tlakových nádob, -inženýrská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby, 2.2.1998 - 22.10.2013 montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí 2.2.1998 - 22.10.2013 provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování 2.2.1998 - 22.10.2013 výroba, montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny 2.2.1998 - 22.10.2013 izolatérství 2.2.1998 - 22.10.2013 topenářství 2.2.1998 - 22.10.2013 projektová činnost ve výstavbě 2.2.1998 - 22.10.2013 -poradenská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby, -projektová činnost v investiční výstavbě, -zprostředkovatelská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby, -výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, -výroba instalace a opravy chladících zařízení, -provádění tepelných a hlukových izolací, -projektování elektrických zařízení, -montáž, oprava, údržba vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí, 24.9.1992 - 2.2.1998 -elektroinstalatérství, -výroba, instalace a opravy ústředního vytápění a větrání, -plynoinstalatérství, -revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob, -výroba, montáž, opravy, rekonstrukce a periodické zkoušky vyhrazených tlakových nádob, -inženýrská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby, -revize elektrických zařízení. 24.9.1992 - 2.2.1998 -obchodní činnost-koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu s nemovi- tostmi, provádění inženýrských staveb, provádění průmyslových staveb, provádění bytových a občanských staveb, automatizované zpracování dat, poskytování software, činnost účetních poradců, činnost organizačních a ekonomických poradců. 5.8.1992 - 2.2.1998 1005725187 Živnost č. 18 Provádění inženýrských staveb (včetně technické vybavenosti sídlištních celků) Živnost č. 20 Výroba, instalace a opravy chladících zařízení Živnost č. 25 Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu s nemovitostmi Živnost č. 28 Zprostředkovatelská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby. Živnost č. 30 Poradenská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby. Živnost č. 31 Inženýrská činnost v oblasti přípravy a realizace výstavby. Živnost č. 34 Instalace a opravy vzduchotechnických zařízení Vedení firmy INSTALACE Praha, spol. s r.o. IČO: 45804371 Způsob jednání za společnost: Každý z jednatelů vystupuje jménem společnosti samostatně a za společnost se podepisuje tak, že k vypsanému nebio vytištěnému jménu společnosti připojí svůj vlastnruční podpis. 26.10.2000 - 22.10.2013 První jednatel je oprávněn jednat za společnost samostatně. Za společnost se jednatel podepisuje tak, že k vypsanému či vytištěnému názvu společnosti připojí vlastnoruční podpis s uvedením funkce. Svůj podpis eventuálně doplní otiskem razítka společnosti. První jednatel společnosti je oprávněn v obchodním styku používat funkční označení "prezident" nebo "ředitel". 24.9.1992 - 26.10.2000 První jednatel je oprávněn jednat za společnost samostatně. Za společnost se jednatel podepisuje tak, že k vypsanému či vy- tištěnému názvu společnosti připojí vlastnoruční podpis s uvede- ním funkce. Svůj podpis eventuálně doplní otiskem razítka spo- lečnosti je oprávněn v obchodním styku používat funkční označení "prezident". 5.8.1992 - 24.9.1992 Ing. Jaromír Jasný 5.8.1992 - 7.7.1998 ing. Jaroslav Štoček 26.10.2000 - 17.8.2013 Ing. Jaromír Jasný 7.7.1998 - 18.10.2013 od 5.8.1992 do 10.10.2013 Ing. Jaromír Jasný 18.10.2013 - 22.10.2013 Ing. Lubomír Krátký 5.8.1992 - 1.10.1998 Královická 1475/17, Praha 100 00 Ing. Lubomír Krátký 1.10.1998 - 18.10.2013 Ing. Lubomír Krátký 18.10.2013 - 22.10.2013 Vlastníci firmy INSTALACE Praha, spol. s r.o. IČO: 45804371 zakladni 11 502 000 Kč - 14.4.2005 zakladni 10 002 000 Kč - 25.8.1995 - 14.4.2005 zakladni 120 000 Kč - 5.8.1992 - 25.8.1995 Sbírka Listin INSTALACE Praha, spol. s r.o. IČO: 45804371 C 11753/SL 34 účetní závěrka [2014], výroční zpráva [2014], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2014 31.8.2015 1.9.2015 16 C 11753/SL 33 insolvenční rozhodnutí usnesení Městský soud v Praze 18.3.2015 9.4.2015 14.4.2015 2 C 11753/SL 32 insolvenční rozhodnutí vyhláška Městský soud v Praze 4.3.2015 4.3.2015 10.3.2015 1 C 11753/SL 30 účetní závěrka [2013], výroční zpráva [2013], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 11.9.2014 5.11.2014 16 C 11753/SL 29 notářský zápis NZ 59/2014 Městský soud v Praze 23.4.2014 22.5.2014 28.5.2014 6 C 11753/SL 28 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 10.10.2013 15.10.2013 24.10.2013 6 C 11753/SL 27 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 10.10.2013 15.10.2013 24.10.2013 6 C 11753/SL 26 notářský zápis NZ 359/2013 Městský soud v Praze 10.10.2013 15.10.2013 24.10.2013 11 C 11753/SL 24 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 1.9.2011 2.9.2011 28 C 11753/SL 23 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 26.7.2010 29.7.2010 28 C 11753/SL 22 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 14.8.2009 19.8.2009 28 C 11753/SL 21 účetní závěrka, výroční zpráva r.2007+audit Městský soud v Praze 31.12.2007 28.5.2008 30.5.2008 27 C 11753/SL 20 účetní závěrka, výroční zpráva 2006+audit Městský soud v Praze 31.12.2006 4.9.2007 23 C 11753/SL 17 výroční zpráva r.05+účetní uzáv.,aud.r.2004 Městský soud v Praze 31.12.2005 29.9.2006 29.9.2006 22 C 11753/SL 16 notářský zápis NZ 765/2005 Městský soud v Praze 13.6.2005 7.12.2005 11 C 11753/SL 15 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora za rok 2003 Městský soud v Praze 31.12.2003 8.9.2005 15 C 11753/SL 14 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora za rok 2004 Městský soud v Praze 31.12.2004 8.9.2005 23 C 11753/SL 13 ostatní dodatek č.5 ke spol. sml. Městský soud v Praze 12.7.1999 3.5.2005 3.5.2005 2 C 11753/SL 12 notářský zápis NZ 210/99 Městský soud v Praze 12.7.1999 3.5.2005 3.5.2005 2 C 11753/SL 11 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 13.9.2000 3.5.2005 3.5.2005 8 C 11753/SL 10 notářský zápis NZ 1387/2004 Městský soud v Praze 19.11.2004 3.5.2005 3.5.2005 4 C 11753/SL 9 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora za rok 2001 - 2002 Městský soud v Praze 31.12.2002 1.9.2003 3.10.2003 29 C 11753/SL 7 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 13.9.2000 3.6.2002 8 C 11753/SL 6 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 13.9.2000 26.10.2000 8 C 11753/SL 5 notářský zápis NZ 229/2000 Městský soud v Praze 13.9.2000 26.10.2000 1 C 11753/SL 4 notářský zápis NZ 260/1998 Městský soud v Praze 28.9.1998 7.7.1998 1 C 11753/SL 3 zakladatelské dokumenty + dodatek č.4 ke spol. smlouvě Městský soud v Praze 20.4.1998 7.7.1998 13 C 11753/SL 2 notářský zápis NZ 89/1998 Městský soud v Praze 20.4.1998 7.7.1998 1 C 11753/SL 1 ostatní dodatek č.3 ke spol. smlouvě Městský soud v Praze 12.1.1998 17.3.1998 4 Hodnocení INSTALACE Praha, spol. s r.o. Výpis dat pro firmu INSTALACE Praha, spol. s r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy INSTALACE Praha, spol. s r.o., 45804371 na obchodním rejstříku výpis firmy INSTALACE Praha, spol. s r.o., 45804371 na živnostenském rejstříku

http://kraken.slv.cz/1VSPH2091/2013

1 VSPH 2091/2013-A-23 MSPH 77 INS 11743/2013 1 VSPH 2091/2013-A-23 USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužníka Ladislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 6-Řepy, Žalanského 291, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2013, č.j. MSPH 77 INS 11743/2013-A-18 Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2013, č.j. MSPH 77 INS 11743/2013-A-18, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze uložil dlužníkovi Ladislavu Tomanovi (dále jen dlužník), aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil na uvedený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč. V odůvodnění usnesení soud I. stupně citoval § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ), stručně vyložil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení se závěrem, že v případě návrhu na povolení oddlužení je povinnost zaplatit zálohu ukládána ve fázi řízení, kdy není jisté, zda bude oddlužení povoleno a následně schváleno či zda bude návrh na povolení oddlužení zamítnut a na majetek dlužníka prohlášen konkurs, případně zda nedojde po schváleném oddlužení k jeho zrušení a přeměně v konkurs. Konstatoval, že v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře bude zaplacená záloha sloužit jako záloha na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce za jeho činnost v období mezi rozhodnutím soudu o povolení oddlužení do schválení oddlužení. S ohledem na výše uvedené soud I. stupně uložil dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu v předepsané výši. Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby mu zaplacení zálohy bylo odpuštěno, neboť je na nemocenské a nemá dostatek peněžních prostředků na její uhrazení. Těmto požadavkům však soud I. stupně v napadeném usnesení-jež odvolací soud takřka celé citoval-zjevně nedostál. V odůvodnění neuvedl ničeho o rozsahu předpokládaných (prvotních) nákladů insolvenčního řízení nebo o předpokládaném způsobu řešení úpadku dlužníka a rovnou dospěl k nezdůvodněnému závěru, že je třeba po dlužníkovi požadovat zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč. Zálohy lze užít (již v průběhu insolvenčního řízení) jen na placení těch výdajů (pohledávek za majetkovou podstatou), jež představují náklady insolvenčního řízení; k těm se ovšem soud nijak nevyslovil a patřičně nevysvětlil, na základě jakých konkrétních skutečností učinil nevyslovený závěr o nedostatečnosti majetku dlužníka (o výši jeho příjmů a hodnotě jeho majetku) co zdroje průběžného placení nákladů insolvenčního řízení. Soudu I. stupně lze vytknout i to, že se soudce s napadeným usnesením, jež vydal jeho asistent, nekriticky ztotožnil a sám je neodklidil postupem podle § 374 odst. 3 o.s.ř., jak vyplývá z předkládací zprávy ze dne 25.11.2013 (A-21).

https://www.tvarozna.cz/obec/obecne-zavazne-vyhlasky-a-narizeni-obce/narizeni-c-1-2013-obce-tvarozna

Nařízení č. 1/2013 obce Tvarožná - Tvarožná Nařízení č. 1/2013 obce Tvarožná Zastupitelstvo obce Tvarožná se na svém zasedání dne 5. června 2013 usnesením č. 15 usneslo vydat v souladu s ustanoveními § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) v jeho platném znění, a na základě § 11 a § 102 odst. 2 písm. d) a § 102 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v jeho platném znění, toto nařízení obce: Předmětem úpravy tohoto nařízení je vymezení podmínek pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona1. Na území obce Tvarožná je prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu prodejce či poskytovatele služby umožněn jen na místech stanovených tímto nařízením a v rozsahu vymezeném a uvedeném v tomto nařízení a jeho příloze č. 1, nejedná-li se o druhy prodeje zboží, které jsou zakázány. Místy vymezenými a uvedenými v příloze č. 1 jsou prodejní místa na tržních místech. Prodejní místo je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona2 na tržních místech, na kterých se prodává zboží nebo poskytují služby na prodejním stánku, pultu nebo jiném obdobném prodejním zařízení. Tržní místo je konkrétně vymezený prostor (číslem parcely, názvem ulice apod.) umožňující prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona3 , na kterém se na jednom nebo na více jednotlivých prodejních místech uskutečňuje prodej při použití prodejních zařízení: celoročně na jednom nebo více prodejních místech; příležitostně na více prodejních místech při konání kulturních a sportovních akcí. Prodejní zařízení nesmí žádnou svou částí, ať pevnou nebo zavěšenou, přesahovat plochu uvedenou pro tržní místo v příloze č. 1 k tomuto nařízení. 1) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění 2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění 3) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění Prodejní místo bude přiděleno: osobám podnikajícím na základě živnostenského oprávnění, které je opravňuje k prodeji; osobám podnikajícím na základě jiného než živnostenského oprávnění, které je opravňuje k prodeji; fyzickým osobám prodávajícím nezpracované rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a lesní plody; osobám provozujícím zemědělskou výrobu; případně jiným osobám, které na základě právních předpisů mohou uskutečňovat prodej. Prodej zboží nebo poskytování služeb mimo provozovny v obci a mimo prodejní a tržní místa jsou zakázány. Kapacita tržních míst je stanovena v příloze č. 1 k tomuto nařízení údajem o maximálním počtu jednotlivých prodejních míst nebo údajem o výměře v m². Na tržních místech nesmějí být provozována ani umístěna prodejní zařízení zjevně poškozená. Prodejce na jednotlivém prodejním místě je povinen zejména: při prodeji potravin zajistit vybavení v souladu se zvláštními předpisy4, zajistit vybavení potřebné k předvedení zboží na žádost spotřebitele, umožňuje-li to povaha zboží (zejména při prodej elektrospotřebičů a elektronického zboží), při prodeji obuvi zajistit místo ke zkoušení obuvi vsedě a lžíci na boty, při prodeji oděvů a brýlí zajistit alespoň zrcadlo, zajistit vybavení jednotlivého prodejního místa dostatečnou nádobou na odpad vznikající v souvislosti s prodejem na jednotlivém prodejním místě. Jednotlivé prodejní místo musí být prodejcem z nákupního prostoru viditelně označeno alespoň: údajem o sídle nebo místě podnikání provozovatele; nemá-li prodejce sídlo nebo místo podnikání, údajem o místě obdobném, jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost na jednotlivém prodejním místě. 4) Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ,v platném znění Při prodeji na tržních místech jsou všechny zúčastněné osoby (především provozovatelé tržních míst a dále prodejci) povinny zejména: zabezpečovat trvalý a řádný úklid, udržovat čistotu prodejních zařízení a jejich okolí, míst pro prodej i míst pro nakládku a vykládku zboží a skladových prostor, a to v souladu se zvláštními předpisy, zajišťovat zejména v zimním období schůdnost prodejních míst, a to v souladu se zvláštními předpisy, udržovat dostatečnou průchodnost mezi prodejními zařízeními; prodejci jsou povinni užívat k prodeji pouze jednotlivá prodejní místa, ponechat dopravní prostředky na tržních místech pouze po dobu nutnou pro vykládku a nakládku zboží, pokud se nejedná o prodej zboží přímo z vozidla. s odpady vzniklými v souvislosti s prodejem nakládat v souladu se zvláštními předpisy. Provozovatel tržních míst je povinen: vést řádnou evidenci prodejců zboží a poskytovatelů služeb, vyvěsit tržní řád. Další povinnosti dle zvláštních předpisů (zejména hygienických a bezpečnostních) zůstávají nedotčeny. Není-li v příloze k tomuto nařízení stanoveno pro jednotlivá tržní místa jinak, platí, že doba prodeje zboží a poskytování služeb na tržních místech je stanovena od 8,00 hod do 19,00 hod. Na celém území obce Tvarožná je zakázán tzv. podomní a pochůzkový prodej zboží a nabídka služeb. Podomním prodejem zboží a nabídkou služeb se pro účely tohoto nařízení rozumí takový prodej zboží a nabídka služeb, kdy je bez předchozí objednávky dům od domu nabízeno a prodáváno zboží či služby. Pochůzkovým prodejem zboží a nabídkou služeb se pro účely tohoto nařízení rozumí prodej zboží a nabídka služeb s použitím přenosného nebo neseného zařízení (konstrukce, závěsného pultu, zavazadel, tašek apod.) nebo přímo z ruky, bez ohledu na to, zda se prodejce pohybuje nebo se zdržuje na místě. Porušení tohoto nařízení bude posuzováno a sankce budou ukládány podle zvláštních právních předpisů5. 5) Např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní Kontrolu dodržování tohoto tržního řádu jsou oprávněni provádět pověření zaměstnanci obce, zařazení do Obecního úřadu Tvarožná, pověření členové zastupitelstva obce a členové kontrolního výboru. Plnění tohoto nařízení se nevztahuje na prodej při akcích organizovaných obcí a místními organizacemi ( SDH, TJ Sokol, Skauti …....) Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pavel Šťastný - místostarosta Ing. Petr Buchta –starosta Vyvěšeno: 12. 6. 2013 Tržní místa v k.ú. Tvarožná – mapa prodejních míst Název parcela č. počet prodejních míst 1. Náves – před Obecním úřadem 701 1 2. Náves - proti Obecnímu úřadu 684 1 3. Náves – za mostem 688/1 1

http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=10&id_article=258766&csum=02065867

Neúčinnost právních úkonů ve prospěch osoby blízké podle § 240 IZ // Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 14.01.2016 Právní úprava obsažená v insolvenčním zákoně v ustanoveních § 235 až § 243 je právní úpravou komplexní. Institut neúčinnosti právních úkonů nahrazuje v insolvenčním řízení institut odporovatelnosti upravený v ustanovení § 42a obč. zák. 1964, z čehož vyplývá, že úprava obsažená v občanském zákoníku 1964 se neprosadí. Nelze tedy aplikovat ani tu její část, která – v mimoinsolvenčních poměrech – umožňuje žalovanému (je-li jím osoba dlužníkovi blízká) ubránit se odpůrčí žalobě, když prokáže, že úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nemohl i při náležité pečlivosti poznat. K naplnění skutkové podstaty ustanovení § 240 insolvenčního zákona se nevyžaduje dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, ale pouze zjištění, že dlužník byl v době uskutečnění zpochybněného právního úkonu v úpadku (nebo že tento právní úkon vedl k dlužníkovu úpadku). Jde-li o úkon činěný ve prospěch osoby dlužníku blízké, pak se skutečnost, že úkon byl učiněn v době, kdy byl dlužník v úpadku, předpokládá. Osoba dlužníku blízká u této skutkové podstaty neúčinnosti právního úkonu nemá jinou možnost obrany než prokázat, že dlužník v době uskutečnění tohoto právního úkonu nebyl v úpadku. Posouzení takového právního úkonu učiněného dlužníkem v rozhodné době vůči osobě blízké není podmíněno tím, zda tato osoba věděla o tom, zda v době učinění úkonu byl dlužník v úpadku, ani tím, že dlužník měl úmysl zpochybněným úkonem zkrátit uspokojení svých věřitelů. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 17/2013, ze dne 30. 9. 2015 § 239 IZ ve znění do 31. 12. 2013 § 240 IZ ve znění do 31. 12. 2013 § 116 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 Rozsudkem ze dne 29. května 2012, č. j. 139 ICm 3416/2011-58, určil Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“), že právní úkon ze dne 29. října 2009, který dlužník (F. L.) učinil spolu s bývalou manželkou (I. L.), spočívající v uzavření smlouvy darovací spojené s dohodou o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni s obdarovaným žalovaným (Ing. A. L., je neúčinný (bod I. výroku), uložil žalovanému vydat do majetkové podstaty dlužníka jeho plnění z neúčinného právního úkonu a pokud to není možné, poskytnout rovnocennou náhradu (bod II. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku). 1/ Dne 29. října 2009 dlužník a jeho manželka darovali žalovanému, jejich synovi, na základě „Smlouvy darovací, spojené s dohodou o zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemeni“ (dále jen „darovací smlouva“) „budovu č. e. 3 – stavbu pro rodinnou rekreaci, budovu bez če/čp – jinou stavbu a pozemkové parcely st. p. č. 22 o výměře 137 m2 a st. p. č. 23 o výměře 1239 m2, vše zapsáno na LV č. 57 pro k. ú. K.“ (dále jen „nemovitosti“). 2/ 29. října 2009 činily splatné závazky dlužníka nejméně 2 168 030,76 Kč a tyto dlužník nevyrovnal ani v dalších letech, když dokonce narostly až na 5,5 mil. Kč. Tím měl insolvenční soud zároveň za vyvrácenou pravdivost přiznání dlužníka k dani z příjmu fyzických osob k 31. prosinci 2009, v němž dlužník závazky vyčíslil (jen) na 405 400 Kč. 3/ Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 21. března 2011. Usnesením ze dne 18. srpna 2011, č. j. KSPL 20 INS 4679/2011-A-14, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs. Na tomto základě insolvenční soud uzavřel, že žalovanému se nepodařilo vyvrátit zákonnou domněnku dle ustanovení § 240 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řízení (insolvenčního zákona), tedy domněnku dlužníkova úpadku v době uzavření darovací smlouvy. Naopak měl za prokázané, že dlužník měl v té době splatné závazky, které nebyl schopen vyrovnat ani v dalších letech. Obranu žalovaného založenou na tvrzení, že nevěděl o úpadku dlužníka, považoval insolvenční soud za neopodstatněnou, neboť podmínkou neúčinnosti právního úkonu dle ustanovení § 240 odst. 2 insolvenčního zákona není vědomost o úpadku či dokonce úmysl krátit uspokojení věřitelů. Insolvenční soud konečně neměl za podstatné ani to, že se darovaný majetek nacházel ve společném jmění manželů, neboť podle ustanovení § 205 odst. 3 insolvenčního zákona do majetkové podstaty náleží i majetek ve společném jmění dlužníka a jeho manželky. Navíc poznamenal, že v konkursu jsou oba manželé. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu ve výroku I. a III. (první výrok), ve výroku II. je zrušil a věc v této části postoupil Okresnímu soudu v Domažlicích (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok). Odvolací soud shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že napadená smlouva naplňuje skutkovou podstatu neúčinnosti právního úkonu bez přiměřeného protiplnění podle ustanovení § 240 insolvenčního zákona. O situaci, kdy dlužník za poskytnuté plnění neobdrží odpovídající protiplnění, ať peněžité nebo nepeněžité, jde především tehdy, jestliže poskytuje své plnění jako dar – jako tomu bylo právě v dané věci. Podle odvolacího soudu se žalovaný mýlí, jestliže dovozuje, že mu insolvenční soud nesprávně odepřel obranu, kterou předpokládá úprava odporovatelnosti právních úkonů v ustanovení § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), neboť posouzení neúčinnosti právního úkonu, jenž byl učiněn za okolností předjímaných v ustanovení § 240 insolvenčního zákona, se řídí (též jde-li o právní důsledky vědomosti žalovaného o dlužníkově úmyslu krátit věřitel) výlučně úpravou obsaženou v insolvenčním zákoně. Institut neúčinnosti právních úkonů nahrazuje v insolvenčním řízení institut odporovatelnosti upravený v ustanovení § 42a obč. zák. K tomu odvolací soud doplnil, že definice obsažená v ustanovení § 235 odst. 1 insolvenčního zákona nevyžaduje pro závěr o neúčinném právním úkonu dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, stejně jako ustanovení § 240 odst. 1 insolvenčního zákona (na rozdíl od ustanovení § 242 insolvenčního zákona). Proto podle odvolacího soudu nemá ani význam zjišťovat okolnosti, z nichž by bylo možné uzavřít, že žalovanému nemohl být znám úmysl dlužníka zkrátit věřitele ani při vynaložení veškeré pečlivosti. Odvolací soud shrnul, že darovací smlouva byla uzavřena mezi osobami blízkými (rodiče a syn), takže je podstatné, zda byl dlužník v době jejího uzavření v úpadku. Zákon v tomto případě nevyžaduje zjištění, zda dlužník v úpadku byl; takový stav se totiž v ustanovení § 240 odst. 2 větě druhé insolvenčního zákona nastoluje prostřednictvím vyvratitelné právní domněnky. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že dlužník v době uzavření darovací smlouvy v úpadku nebyl, má žalovaný. Tvrzeními žalovaného o skutečnostech rozhodných pro posouzení úpadku dlužníka se insolvenční soud řádně zabýval, přičemž odvolací soud přisvědčil jeho závěrům, podle nichž se žalovanému nepodařilo vyvrátit domněnku existence úpadku dlužníka v době uzavření darovací smlouvy. Podotkl, že tato zjištění a závěry ostatně žalovaný v odvolání nikterak nezpochybnil. Podle odvolacího soudu naproti tomu není správný bod II. výroku rozsudku insolvenčního soudu. Již proto, že je neurčitý a nevykonatelný (vzhledem k tomu, že jde o nemovitosti, obstál by dle odvolacího soudu pouze výrok o jejich vyklizení, nikoliv vydání). Dalším důvodem pro zrušení této části rozhodnutí insolvenčního soudu je podle odvolacího soudu jeho předčasnost (musí mu předcházet pravomocné rozhodnutí o zjištění neúčinnosti právního úkonu a soupis majetkové podstaty) a nedostatek věcné příslušnosti. S poukazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2010, sp. zn. Ncp 2311/2010, na ustanovení § 9 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a ustanovení § 294 insolvenčního zákona odvolací soud uzavřel, že věcně a místně příslušným soudem k projednání takového nároku je Okresní soud v Domažlicích. Proto odvolací soud v této části rozsudek insolvenčního soudu podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. zrušil a rozhodl o postoupení věci soudu věcně příslušnému. Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně proti všem jeho výrokům, podal žalovaný dovolání, které má za přípustné dle ustanovení § 237 o. s. ř., namítaje, že dovolání spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod dle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Konkrétně dovolatel namítá, že darovací smlouvu nelze posuzovat pouze podle insolvenčního zákona, ale je nutné také vzít do úvahy ustanovení § 42a odst. 2 obč. zák. V této souvislosti zdůrazňuje, že nevěděl a ani nemohl vědět o tom, že je dlužník v úpadku. Rovněž tvrdí, že nemohl rozpoznat, že by dlužník měl v úmyslu zkrátit své věřitele, a poukazuje na „platné judikáty“, od nichž se podle jeho přesvědčení odvolací soud odchýlil, a to konkrétně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. prosince 2000, sp. zn. 21 Cdo 2662/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2001, sp. zn. 21 Cdo 1912/2000, uveřejněný pod číslem 35/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 35/2002“), a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2002, sp. zn. 21 Cdo 313/2001, které jsou – stejně jako další rozhodnutí Nejvyšší soudu označená v tomto rozhodnutí – dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Dále dovolatel nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, podle něhož bylo pro posouzení věci rozhodující, zda dovolatel prokázal, že dlužník nebyl v době darování nemovitosti v úpadku. K tomu doplňuje, že „takovéto tvrzení a dokonce prokázání“ dovolatelem ani není možné, neboť dovolatel, „i když je synem dlužníka, nebyl jeho účetním ani jinak nekontroloval případné závazky dlužníka. Toto ostatně ani zákon od něj nevyžaduje“. Závěrem dovolatel poukazuje na „procesní stránku věci“. Jednak vyjadřuje přesvědčení, že petit žaloby nebyl správný, přesněji byl neúplný a nevykonatelný. Dále pak namítá, že druhý výrok napadeného rozhodnutí je nevykonatelný, když má za to, že rozhodnutí insolvenčního soudu nelze zrušit a přitom věc postoupit jinému soudu, než který ve věci rozhodl v prvním stupni, zejména ne soudu, který „s danou (projednávanou) věcí neměl vůbec nic společného“. 1/ K dovolání proti nákladovým výrokům a druhému výroku rozsudku odvolacího soudu. Přestože dovolatel výslovně napadá všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, ve vztahu k nákladovým výrokům (prvnímu výroku v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu o nákladech řízení, a třetímu výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení) neobsahuje dovolání žádnou argumentaci. Dovolatel nijak nezpochybňuje závěry, které vedly odvolací soud k potvrzení rozhodnutí insolvenčního soudu o nákladech řízení a k rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení. Totéž platí i pro tu část dovolání, jíž dovolatel brojí proti druhému výroku napadeného rozsudku. Dovolání je v této části pouhým popřením správnosti závěru odvolacího soudu, podle něhož byl dán důvod ke zrušení bodu II. výroku insolvenčního soudu a postoupení věci (řízení o této části žalobou uplatněného nároku) Okresnímu soudu v Domažlicích, aniž by se však dovolatel jakkoli vyslovil k přípustnosti dovolání. Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve vztahu k výrokům, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení a o zrušení bodu II. výroku rozsudku insolvenčního soudu, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává. Nejvyšší soud proto dovolání v této části odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. 2/ K dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Nejvyšší soud shledává dovolání přípustným dle ustanovení § 237 o. s. ř. ve výkladu ustanovení § 240 insolvenčního zákona ve vztahu k ustanovení § 42a obč. zák. Potud jde o otázku dovolacím soudem dosud zcela nezodpovězenou. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), se ze spisu nepodávají. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu netrpí ani dovolatelem vytýkanou vadou petitu, když tato výtka navíc není ani nijak konkretizována a dovolatel se o ní zmiňuje pouze v obecné rovině bez bližší argumentace. Podle ustanovení § 235 insolvenčního zákona jsou neúčinnými právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí (odstavec první). Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen „odpůrčí žaloba") [odstavec druhý]. Dle ustanovení § 239 insolvenčního zákona může odporovat právním úkonům dlužníka v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty; jde o incidenční spor. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat (odstavec první). Rozhodne-li o tom věřitelský výbor, podá insolvenční správce odpůrčí žalobu vždy. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání odpůrčí žaloby a vedení incidenčního sporu, může insolvenční správce podmínit podání odpůrčí žaloby nebo další vedení incidenčního sporu tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li incidenční spor úspěchem insolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou (odstavec druhý). Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne (odstavec třetí). Dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Vylučovací žaloba není přípustná (odstavec čtvrtý). Dle ustanovení § 240 insolvenčního zákona se rozumí právním úkonem bez přiměřeného protiplnění právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník´(odstavec první). Dále se právním úkonem bez přiměřeného protiplnění rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku (druhý odstavec). Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby (odstavec třetí). Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není a/plnění uložené právním předpisem, b/ příležitostný dar v přiměřené výši, c/ poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d/ právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka (odstavec čtvrtý). Výše citovaná ustanovení insolvenčního zákona nedoznala změn od uzavření darovací smlouvy (29. října 2009) do vydání napadeného rozhodnutí. Podle ustanovení § 42a obč. zák. (ve znění účinném do 31. prosince 2013) se může věřitel domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen (první odstavec). Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat (druhý odstavec). Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch (odstavec třetí). Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch (čtvrtý odstavec). V rozsudku ze dne 27. února 2014, sp. zn. 29 Cdo 677/2011, uveřejněném pod číslem 60/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dovodil, že text ustanovení § 235 odst. 1 insolvenčního zákona samostatnou definici neúčinného právního úkonu dlužníka neobsahuje a že až prostřednictvím ustanovení § 240 až § 242 insolvenčního zákona se pak dává (pro insolvenční účely) obsah pojmu „zkracující právní úkon dlužníka“ a „zvýhodňující právní úkon dlužníka“. Výrazy použité v ustanovení § 235 odst. 1 věty první insolvenčního zákona (právní úkony, kterými dlužník „zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných“) přitom insolvenční zákon vykládá právě jen prostřednictvím ustanovení § 240 až § 242 insolvenčního zákona. Tamtéž pak formuloval závěr, podle něhož ponechají-li se stranou právní úkony, které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, v rozporu s ustanoveními § 111 a § 246 odst. 2 insolvenčního zákona, lze podle ustanovení § 235 až § 243 insolvenčního zákona odporovat jen těm právním úkonům dlužníka, jež jsou taxativně vypočteny v ustanoveních § 240 až § 242 insolvenčního zákona. Judikatura dále dovodila, že právo podat odpůrčí žalobu podle ustanovení § 239 insolvenčního zákona má za trvání insolvenčního řízení výlučně insolvenční správce a že přihlášený věřitel není k této žalobě věcně legitimován (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sen. zn. 29 ICdo 3/2013, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2014, pod číslem 47). Ke vztahu mezi ustanovením § 42a obč. zák. a ustanoveními § 235 a násl. insolvenčního zákona se pak Nejvyšší soud vyslovil v usnesení ze dne 7. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 2299/2013, uveřejněném pod číslem 34/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm vysvětlil, že to, co ušlo z dlužníkova majetku v důsledku odporovatelných (právně neúčinných) právních úkonů dlužníka, smí být (v podobě výtěžku jeho zpeněžení) zdrojem uspokojení vymahatelné (vykonatelné) pohledávky věřitele v době po zahájení insolvenčního řízení, jen jestliže rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě podané podle ustanovení § 42a obč. zák. vyhověno, nabylo právní moci buď ještě v době před zahájením insolvenčního řízení, nebo sice až po zahájení insolvenčního řízení, avšak dříve, než nabylo právní moci usnesení o úpadku. V ostatních případech plnění z odporovatelných (právně neúčinných) dlužníkových právních úkonů může být použito k uspokojení věřitelů jen tehdy, jde-li o věřitele, kteří přihlásili své pohledávky (nebo o věřitele, kteří se v rámci insolvenčního řízení uspokojují, aniž by se museli přihlásit), a jestliže na základě odpůrčí žaloby podané insolvenčním správcem podle ustanovení § 239 odst. 1 insolvenčního zákona náleží ve smyslu ustanovení § 239 odst. 4 insolvenčního zákona do majetkové podstaty. Tamtéž dodal, že opačný závěr nelze úspěšně dovozovat ani z toho, že insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu podle ustanovení § 239 odst.1 insolvenčního zákona jen ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky usnesení o úpadku, a že marným uplynutím této lhůty odpůrčí nárok zaniká. Prekluze odpůrčího nároku podle ustanovení § 239 odst. 3 věty druhé insolvenčního zákona totiž slouží k ochraně osob, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění do majetkové podstaty (tj. osob, v jejichž prospěch byl právní úkon učiněn nebo kterým vznikl z odporovatelných právních úkonů dlužníka prospěch), a nemůže být využívána ve prospěch uspokojování pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili (a tím „rezignovali" na zásadně poměrné uspokojení věřitelů v rámci insolvenčního řízení). Účel úpadkového práva upraveného insolvenčním zákonem spočívá (rovněž) v tom, aby osoby, v jejichž prospěch byl odporovatelný právní úkon učiněn nebo kterým vznikl z odporovatelných právních úkonů dlužníka prospěch, nebyly v době po uplynutí lhůty stanovené insolvenčnímu správci k uplatnění odpůrčího nároku dále vystaveny požadavkům věřitelů, kteří se záměrem dosáhnout lepší uspokojení svých pohledávek než „poměrné" se nepřihlásí do insolvenčního řízení a kteří chtějí využít (případnou) prekluzi odpůrčího nároku insolvenčního správce jen ve svůj prospěch; kdyby měl být správný názor žalobce, postrádalo by ustanovení § 239 odst. 3 insolvenčního zákona o lhůtě k odpůrčí žalobě pro insolvenčního správce jakýkoliv rozumný smysl. Vycházeje z takto ustaveného judikaturního rámce, nemá Nejvyšší soud za důvodnou námitku dovolatele, který odvolacímu soudu především vytýká, že vedle insolvenčního zákona současně neaplikoval též právní úpravu odporovatelnosti obsaženou v ustanovení § 42a obč. zák. Jak přiléhavě vysvětlil již odvolací soud, právní úprava obsažená v insolvenčním zákoně v ustanoveních § 235 až § 243 je právní úpravou komplexní. Institut neúčinnosti právních úkonů nahrazuje v insolvenčním řízení institut odporovatelnosti upravený v ustanovení § 42a obč. zák., z čehož vyplývá, že úprava obsažená v občanském zákoníku se neprosadí. Nelze tedy aplikovat ani tu její část, na kterou poukazuje dovolatel a která – v mimoinsolvenčních poměrech – umožňuje žalovanému (je-li jím osoba dlužníkovi blízká) ubránit se odpůrčí žalobě, když prokáže, že úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nemohl i při náležité pečlivosti poznat. Skutková podstata neúčinných právních úkonů dlužníka bez přiměřeného protiplnění dle ustanovení § 240 insolvenčního zákona je koncipována jinak než skutková podstata odporovatelnosti dle ustanovení § 42a obč. zák. Proto jsou nepřípadné dovolatelem uvedené odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2662/99, R 35/2002 a rozsudek sp. zn. 21 Cdo 313/2001). Argument dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu se závěry formulovanými v označených rozhodnutích, proto neobstojí (odkazovaná rozhodnutí vykládají jinou právní normu). Odvolací soud správně vystihl, že k naplnění skutkové podstaty ustanovení § 240 insolvenčního zákona se nevyžaduje dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, ale pouze zjištění, že dlužník byl v době uskutečnění zpochybněného právního úkonu v úpadku (nebo že tento právní úkon vedl k dlužníkovu úpadku). Jde-li (jako v této věci) o úkon činěný ve prospěch osoby dlužníku blízké, pak se skutečnost, že úkon byl učiněn v době, kdy byl dlužník v úpadku, předpokládá. Z uvedeného plyne, že je nedůvodná i dovolatelova námitka, podle níž v řízení není rozhodující, zda dovolatel prokázal, že dlužník nebyl v době darování nemovitostí v úpadku. Jak shora vyloženo, z ustanovení § 240 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona vyplývá pravý opak. Bylo proto na dovolateli, chtěl-li se odpůrčí žalobě ubránit, aby tvrdil a prokázal, že dlužník v době uzavření darovací smlouvy nebyl v úpadku, což se mu nepodařilo. Dovolatel se mýlí i v úvaze, že „od něj zákon nevyžaduje“, aby „kontroloval případné závazky dlužníka“. Smyslem úpravy neúčinnosti právních úkonů dlužníka v insolvenčním zákoně naopak je, aby se osoba dlužníku blízká při právních úkonech s dlužníkem přesvědčila, že je dlužník nečiní v době, kdy je v úpadku, a vede ji k tomu, aby nečinila právní úkony (nepřijímala podle nich plnění) na újmu práv věřitelů dlužníka. Jestliže se tak nezachová, musí být srozuměna s tím, že tento úkon bude v případě rozhodnutí o úpadku dlužníka insolvenčním správcem zpochybněn. Lze tedy shrnout, že v daném případě soudy obou stupňů správně vyhodnotily, že dlužník spolu se svou manželkou poskytl plnění – daroval nemovitosti – bezúplatně, a vzhledem k tomu, že obdarovaným subjektem (žalovaným) byl syn dlužníka, tedy osoba blízká (§ 116 obč. zák. ve znění účinném v době uzavření darovací smlouvy), posuzovaly správně neúčinnost daného darování jako neúčinnost právního úkonu bez přiměřeného protiplnění dle ustanovení § 240 insolvenčního zákona, když zákon v takovém případě konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že právní úkon byl učiněn v době, kdy byl dlužník v úpadku (§ 240 odst. 2 věta druhá insolvenčního zákona). Osoba dlužníku blízká u této skutkové podstaty neúčinnosti právního úkonu nemá jinou možnost obrany než prokázat, že dlužník v době uskutečnění tohoto právního úkonu nebyl v úpadku. Posouzení takového právního úkonu učiněného dlužníkem v rozhodné době vůči osobě blízké není podmíněno tím, zda tato osoba věděla o tom, zda v době učinění úkonu byl dlužník v úpadku, ani tím, že dlužník měl úmysl zpochybněným úkonem zkrátit uspokojení svých věřitelů. Právní posouzení věci odvolacím soudem je s těmito závěry v souladu. Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněné dovolací argumentace nepodařilo zpochybnit správnost rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243d písm. a/ o. s. ř. zamítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když žalovaný nebyl s dovoláním úspěšný, avšak žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

http://regiony.kurzy.cz/katastr/o88796094/

Hájek u Uhříněvsi 229, Praha na parcele st. 226/226 v KÚ Hájek u Uhříněvsi Kurzy.cz > Praha > Katastr nemovitostí > k.ú. Hájek u Uhříněvsi > st. 226/226 > Hájek u Uhříněvsi 229, Praha Hájek u Uhříněvsi 229, Praha Parcela st. 226/226 Informace o stavebním objektu číslo 229 na parcele st. 226/226 v k.ú. Hájek u Uhříněvsi z katastru nemovitostí. Příslušnost objektu k územním celkům najdete v sekci Základní údaje, můžete se také podívat na katastrální mapu a okolní objekty. st. 226/226 Hájek u Uhříněvsi 229, Praha na parcele st. 226/226 v KÚ Hájek u UhříněvsiInformace z katastru nemovitostí Čísla domovní229 Na parcelest. 226/226 1 adresa, Fischlova 229 Zastavěná plocha245m2 Obestavěný prostor916m3 ID Budovy25006148010 KódSO.88796094 Definiční bodX:-1049273.72 Y:-728827.76 GPS50.0486561776,14.6265821574 GPS H°M'S"50°02'55.1622",14°37'35.6958" GPS Geocaching50°2.919371'N,14°37.594929'E Fischlova 229 Okolní objekty pro objekt Hájek u Uhříněvsi 229, Praha na parcele st. 226/226 v KÚ Hájek u Uhříněvsi Objekt 88796141 st.226/227, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.223, Praha st.226/225, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.161, Praha st.226/195, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.121, Praha st.226/89, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.185, Praha st.226/215, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.156, Praha st.226/194, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.77, Praha st.1, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.167, Praha st.226/200, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.199, Praha st.226/202, Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi č.p.162, Praha st.226/207, Hájek u Uhříněvsi Příbuzné stránky § 229 paragraf 229 - Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., znění k 1.1.2008Na Hájku 229, Suchohrdly, 669 02 Suchohrdly, objekt - Města a obcePřátelství 229/72, Uhříněves, 104 00 Praha 22, objekt - Města a obce§ 229 paragraf 229 - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., znění k 23.1.2009Veltruby 229 na parcele st. 229 v KÚ Veltruby§ 229 paragraf 229 - Trestní řád č. 141/1961 Sb., znění k 1.11.2013§ 229 paragraf 229 - Trestní řád č. 141/1961 Sb., porovnání znění k 1.11.2013§ 229 paragraf 229 - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., znění k 20.7.2009§ 229 paragraf 229 - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., znění k 1.12.2009§ 229 paragraf 229 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.§ 229 paragraf 229 - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., znění k 1.11.2012§ 229 paragraf 229 - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., znění k 1.1.2013 pondělí 12.6.2017 17:03:13 TOP: Akcie CZ

http://advokaticernapole.cz/index.php

Advokáti Černá Pole - Domů Profilnaše kancelář Judikaturarozhodnutí soudů Odjinudzaujalo nás Kontaktyadresy a telefony Mgr. Adam Dvořáček samostatný advokát gsm: +420 724 006 226 tel.: +420 530 331 451 e-mail: [email protected] Mgr. Lukáš Míša samostatný advokát gsm: +420 724 855 852 tel.: +420 530 331 500 e-mail: [email protected] Kancelář společné sídlo samostatných advokátů Martinkova 854/5 Kdy je provozovatel e-shopu již povinen objednané zboží dodat Kategorie: Odjinud Autoři článku se podrobně věnují otázce kdy provozovatel e-shopu není bez dalšího povinen objednané zboží dodat, neboť vznik takové povinnosti závisí na okamžiku uzavření smlouvy a zaměřují se na právní otázku vzniku kupní smlouvy v prostředí e-shopů a s tím související posouzení okolností, za jakých jsou provozovatelé e-shopů vázáni svými nabídkami. ODKAZ NA ČLÁNEK Exekuce nezabavitelné částky starobního důchodu uloženého na bankovním účtu Kategorie: Judikatura Dne 20. října 2016 vydal Ústavní soud pod sp. zn. IV. ÚS 121/16 velmi důležitý nález týkající se exekucí – výkonu rozhodnutí. Konkrétně vztahu exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů a exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Ústavní soud tak i s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2012 č. j. 2 Afs 80/2011-60 dospěl k závěru, že dávky důchodového zabezpečení představují také pro vedení exekuce podle § 303 a násl. o. s. ř. příjem, chráněný v obdobném rozsahu, jako tomu je se mzdou v případě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 121/16 ze dne 20. 10. 2016 Kdy má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby? Zveřejněno: 12. duben 2016 Článek se zabývá novým rozlišením Občanského zákoníku v rámci výpovědního práva, zda nájemce bytu poruší povinnost hrubě nebo zda ji poruší zvlášť závažným způsobem. První případ může pronajímatel sankcionovat výpovědí s tříměsíční výpovědní dobou, zatímco důsledkem druhého případu je právo pronajímatele vypovědět nájem bez nutnosti poskytnout výpovědní dobu. ODKAZ NA ČLÁNEK Povinné informace na internetových stránkách společnosti s ručením omezeným Pokud si internetové stránky zřídí společnost s ručením omezeným, pro tento případ je v § 7 odst. 3 Zákona o obchodních korporacích ("ZOK") stanoveno, že zřídí-li společnost s ručením omezeným internetové stránky, vztahuje se na ni ustanovení odstavce 2 obdobně. To znamená, že je SRO povinna - obdobně jako akciová společnost - uveřejňovat údaje, které uvádí na obchodních listinách, tak údaje, které ji ukládá ZOK. Ustanovení § 7 odst. 2 ZOK jednoznačně vyžaduje, aby akciová společnost uveřejňovala údaje (i) bezplatně a (ii) takovým způsobem, aby byly jednoduchým způsobem dostupné přímo veřejnosti. ODKAZ NA ČLÁNEK Obecná prevenční povinnost dle § 415 občanského zákoníku Ve skutečnosti, že žalobce neopatřil okraj střechy své garáže zábradlím, které by bylo schopno odolat tlaku více osob, nelze spatřovat porušení prevenční... Žádost o zaplacení celé pohledávky při ztrátě výhody splátek Zavázala-li se osoba povinná v dohodě účastníků podle ustanovení § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném... Pořádková pokuta za výroky učiněné na síti Facebook Povaha sociální sítě Facebook není dle názoru Ústavního soudu jednoznačně soukromá či veřejná. Vždy záleží na konkrétních uživatelích, jakým způsobem si míru... K míře spoluzpůsobení si škody poškozeným spolujezdcem Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu judikuje, že míra spoluzpůsobení si škody poškozeným spolujezdcem může dosáhnout až jedné poloviny, jestliže... Podmínky započtení pohledávek dle NOZ Článek se zaměřuje na jeden ze způsobů zániku závazku – započtení pohledávek, především pak na podmínky započtení a také na změny, ke kterým v dané... Novinky ve stavebnictví Vstupem nového občanského zákoníku v platnost došlo k mnoha změnám v českém právu soukromém, z nichž některé se dotýkají také oblasti stavebnictví. Článek se... Splatnost ceny dle NOZ Text článku obsahuje podrobný popis a výklad nové právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 týkající se splatnosti ceny v rámci vzájemného závazku podnikatelů nebo... Nedávnou novelizací zákona o silničním provozu došlo k zavedení nové skutkové podstaty správního deliktu, jehož se provozovatel motorového vozidla dopustí... Česká advokátní komora byla dne 5.2.2016 pověřena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze Smluv o poskytování právních služeb (na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů). Internetová stránka tohoto pověřeného subjektu je www.cak.cz © 2018 Advokáti Černá Pole

https://rejstriky.finance.cz/firma-lab-pharma-spol-s-r-o-15891194

Lab & Pharma, spol. s r.o. Praha 10 IČO 15891194 kontakty (12.12.2019) | Finance.cz Lab & Pharma, spol. s r.o. Praha 10 IČO: 15891194 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Lab & Pharma, spol. s r.o., která sídlí v obci Praha 10 a bylo jí přiděleno IČO 15891194. Firma s názvem Lab & Pharma, spol. s r.o. se sídlem v obci Praha 10 byla založena v roce 1991. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 6 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení , Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Projektová činnost ve výstavbě a další. Základní údaje o Lab & Pharma, spol. s r.o. IČO: 15891194 Společnost s ručením omezeným 29.7.1991 Společnost Lab & Pharma, spol. s r.o. byla rozdělena odštěpením se založením nové společnosti, přičemž odštěpená část jmění přešla na nově založenou společnost 2F, s.r.o. se sídlem Praha 10, UTováren 1380/2f, PSČ 102 00, IČ: 284 77 685, ato na základě projektu odštěpení, který byl schválen valnou hromadou dne 16.7.2008. Rozhodný den rozdělení odštěpením byl 1.1.2008. 31.10.2008 Datum uzavření společenské smlouvy: notářský zápis z 13.5.1991. 29.7.1991 Aktuální kontaktní údaje Lab & Pharma, spol. s r.o. Kontakty na Lab & Pharma, spol. s r.o. IČO: 15891194 U továren 1380 , Praha 10 Česká republika Praha 10, U továren 1380/2f 17.4.2000 Korunní 129 , 130 00 Praha 3 Česká republika Praha 3, Korunní 129, PSČ 13000 29.7.1991 - 17.4.2000 U továren 1380/2, Praha 102 00 Obory činností Lab & Pharma, spol. s r.o. IČO: 15891194 inženýrské služby pro farmaceutickou výrobu, zdravotnictví, pro práce s biologicky nebezpečnými látkami a pro kvalifikovanou chemickou výrobu 23.11.2016 konzultační a poradenská činnost pro oblasti farmaceutickévýroby, práce s biologicky nebezpečnými látkami, laboratořívšeho druhu a čistých prostor pro zdravotnické a průmyslovéužití 23.11.2016 validace, kvalifikace, měření a ověřování prostor,zařízení a výrobních procesů pro farmaceutickou výrobuvyjma činností uvedených v přílohách zák. č. 455/9l Sb. 31.8.1994 inženýrská činnost ve výstavbě 31.8.1994 výroba přístrojů a zařízení pro farmaceutickou výrobu a prokvalifikovanou chemickou výrobu, vyjma činností uvedenýchv přílohách zák.č. 455/9l Sb. 31.8.1994 projektová činnost v investiční výstavbě 31.8.1994 výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů 31.8.1994 výroba spotřebních materiálů pro laboratorní užití vyjmačinností uvedených v přílohách zák.č.455/9l Sb. 31.8.1994 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 31.8.1994 provádění průmyslových staveb 31.8.1994 inženýrské služby pro farmaceutickou výrobu, zdravotnictví, 31.8.1994 - 23.11.2016 pro práce s biologicky nebezpečnými látkami a pro kvalifiko-vanou chemickou výrobu. 31.8.1994 - 23.11.2016 konzultační a poradenská činnost pro oblasti farmaceutickévýroby, práce s biologicky nebezpečnými látkami, laboratořívšeho druhu a čistých prostor pro zdravotnické a průmyslovéužití. 31.8.1994 - 23.11.2016 a/ konzultační, poradenská a školící činnost, inženýrská činnost, dodávky softwarového vybavení a měřící a ověřovací činnost pro oblasti: -farmaceutického inženýrství -provozů pro farmaceutickou výrobu -provozů a laboratoří určených pro práci s toxickými -materiály -čistých prostor pro průmyslové užití -laboratoří všeho druhu 29.7.1991 - 31.8.1994 b/ obchodní činnost při zajišťování investičních potřeb pro su-bjekty v oblasti farmaceutického průmyslu, kvalifikovanéchemie, zdravotnictví a provozovatelů laboratoří všeho druhu 29.7.1991 - 31.8.1994 do shora uvedeného předmětu činnosti nepatří ty druhy činností,k jejichž výkonu je třeba povolení podle zvláštních předpisů. 29.7.1991 - 31.8.1994 1003439535 výroba přístrojů a zařízení pro farmauceutickou výrobu a pro kvalifikovanou chemickou výrobu, vyjma činností uvedených v přílohách zák. č. 455/91 Sb. výroba spotřebních materiálů pro laboratorní užití vyjma činností uvedených v přílohách zákona č. 455/91 Sb. konzultační a poradenská činnost v oblasti farmauceutické výroby, práce s biologicky nebezpečnými látkami, laboratoří všeho druhu a čistých prostor pro zdravotnické a průmyslové užití validace, kvalifikace, měření a ověřování prostor, zařízení a výrobních procesů pro farmaceutickou výrobu vyjma činností uvedených v přílohách zák. č. 455/91 Sb., Živnost č. 5 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s vyj. činností uvedených v přílohách zákona č. 455/91 Sb. Živnost č. 7 výroba spotřebních materiálů pro laboratorní užití vyjma činností uvedených v přílohách zákona č. 455/91 Sb. Živnost č. 8 validace, kvalifikace, měření a ověřování prostor, zařízení a výrobních procesů pro farmaceutickou výrobu vyjma činností uvedených v přílohách zák. č. 455/91 Sb., Živnost č. 9 konzultační a poradenská činnost v oblasti farmauceutické výroby, práce s biologicky nebezpečnými látkami, laboratoří všeho druhu a čistých prostor pro zdravotnické a průmyslové užití Živnost č. 10 výroba přístrojů a zařízení pro farmauceutickou výrobu a pro kvalifikovanou chemickou výrobu, vyjma činností uvedených v přílohách zák. č. 455/91 Sb. Živnost č. 11 inženýrské služby pro farmaceutickou výrobu, zdravotnictví, pro práce s biologicky nebezpečnými látkami a pro kvalifikovanou chemickou výrobu Vedení firmy Lab & Pharma, spol. s r.o. IČO: 15891194 Ing. Ilja Brüll 4.6.2015 Nad Botičem 1419 , 102 00 Praha 10 Česká republika Nad Botičem 1419/35, Hostivař, 102 00 Praha 10 Ing. Jiří Bubeníček 4.6.2015 Junácká 1658 , 169 00 Praha 6 Česká republika Junácká 1658/22, Břevnov, 169 00 Praha 6 Ing. Blanka Sieberová 4.6.2015 RNDr. Martin Hüttel Ph.D. 4.6.2015 Na širokém II 279 , 252 45 Ohrobec Česká republika Na širokém II 279, 252 45 Ohrobec Ing. Jiří Novotný 7.6.2015 Nad Smetankou 228 , 190 00 Praha 9 Česká republika Nad Smetankou 228/6, Hrdlořezy, 190 00 Praha 9 Ing. Ilja Brüll 29.7.1991 - 4.2.2005 Praha 3, Korunní 129, PSČ 13000 Ing. Zdeněk Slavík 2.10.1998 - 4.2.2005 Pšenčíkova 16 , Praha 4 Česká republika Praha 4, Pšenčíkova 16/678 Ing. Jiří Bubeníček 2.10.1998 - 4.6.2015 Junácká 22 , Praha 6 Česká republika Praha 6, Junácká 22 Ing. Ilja Brüll 4.2.2005 - 4.6.2015 Nad Botičem 35 , Praha 10 Česká republika Praha 10, Nad Botičem 35 Ing. Blanka Sieberová 4.2.2005 - 4.6.2015 Odlehlá 322 , Praha 9 Česká republika Ing. Jiří Novotný 4.6.2015 - 7.6.2015 Ing. Blanka Sieberová 31.8.1994 - 4.2.2005 Praha 9, Odlehlá 322, Mgr. Martin Hüttel Vlastníci firmy Lab & Pharma, spol. s r.o. IČO: 15891194 zakladni 10 000 000 Kč - 4.6.2015 zakladni 10 000 000 Kč - 2.10.1998 - 4.6.2015 zakladni 2 000 000 Kč - 31.8.1994 - 2.10.1998 zakladni 100 000 Kč - 29.7.1991 - 31.8.1994 Sbírka Listin Lab & Pharma, spol. s r.o. IČO: 15891194 C 3123/SL 16 účetní závěrka [2012], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 22.7.2013 9.8.2013 18 C 3123/SL 15 účetní závěrka, zpráva auditora r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 4.9.2012 14.9.2012 15 C 3123/SL 14 notářský zápis NZ 357/08+příl. k rozdělení Městský soud v Praze 16.7.2008 5.11.2008 63 C 3123/SL 13 posudek znalce č. 06/07 Městský soud v Praze 30.4.2007 5.11.2008 33 C 3123/SL 12 účetní závěrka 2007+audit Městský soud v Praze 31.12.2007 11.6.2008 11.6.2008 24 C 3123/SL 11 ostatní - projekt rozdělení Městský soud v Praze 5.6.2008 11.6.2008 11.6.2008 15 C 3123/SL 10 účetní závěrka r.2006+audit Městský soud v Praze 31.12.2006 31.8.2007 5.9.2007 23 C 3123/SL 9 účetní závěrka 2005 Městský soud v Praze 31.12.2005 27.6.2006 3.7.2006 18 C 3123/SL 8 účetní závěrka 2004,zpr.auditora Městský soud v Praze 31.12.2004 7.6.2005 15.6.2005 23 C 3123/SL 7 podpisové vzory +čest.prohl. Městský soud v Praze 14.12.2004 10.2.2005 0 C 3123/SL 6 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 512/2004 Městský soud v Praze 3.12.2004 10.2.2005 0 C 3123/SL 5 účetní závěrka r.2003 Městský soud v Praze 31.12.2003 10.8.2004 11.8.2004 16 C 3123/SL 4 účetní závěrka za rok 2002 Městský soud v Praze 31.12.2002 29.6.2004 30.6.2004 0 C 3123/SL 3 účetní závěrka za r. 2001 + příloha Městský soud v Praze 31.12.2001 5.12.2002 9.12.2002 0 C 3123/SL 2 účetní závěrka 2000 Městský soud v Praze 18.12.2001 18.12.2001 20.3.2002 0 Hodnocení Lab & Pharma, spol. s r.o. Výpis dat pro firmu Lab & Pharma, spol. s r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Lab & Pharma, spol. s r.o., 15891194 na obchodním rejstříku výpis firmy Lab & Pharma, spol. s r.o., 15891194 na živnostenském rejstříku Wellno-pharma-lab a. s. - 06170757 - Libá 63 HUMA-LAB BOHEMIA spol. s r.o. Mělník v likvidaci - 46353691 - Mělník , Pod Vrchem 2891

http://docplayer.cz/2269738-Projekt-zmeny-pravni-formy.html

⭐Projekt změny právní formy Download "Projekt změny právní formy" 1 Projekt změny právní formy Jednatel obchodní společnosti: ŠVÁRA STAVBY, s.r.o., IČ , se sídlem Marešova 643/6, Praha 9 Černý Most, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka (dále jen společnost ) jako statutární orgán společnosti vypracoval níže uvedeného dne, měsíce a roku tento projekt změny právní formy společnosti dle ust. 15 ve spojení s ust. 14 a 361, zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění (dále jen zákon o přeměnách ). Statutární orgán společnosti konstatuje, že zpráva o přeměně nemusí být zpracována, protože jediný společník zúčastněné společnosti je současně jejím jednatelem. Statutární orgán společnosti dále konstatuje, že pro vyhotovení tohoto projektu jsou splněny veškeré podmínky stanovené zákonem o přeměnách a že ke změně právní formy společnosti ŠVÁRA STAVBY, s.r.o. není třeba souhlasu žádného správního orgánu ve smyslu ustanovení 15a odst. 1 zákona o přeměnách. I. Náležitosti dle ust. 361, písm. a), zákona o přeměnách: Firma, sídlo a identifikační číslo společnosti zúčastněné na přeměně jsou následující: ŠVÁRA STAVBY, s.r.o., IČ: , se sídlem Marešova 643/6, Praha 9 Černý Most, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka II. Náležitost dle ust. 361, písm. b), zákona o přeměnách: Po změně právní formy má obchodní společnost nabýt právní formy: akciová společnost III. Náležitosti dle ust. 361, písm. c), zákona o přeměnách: Po změně právní formy bude obchodní firma společnosti znít ŠVÁRA STAVBY, a.s. IV. Náležitost dle ust. 361, písm. d), zákona o přeměnách: Tento projekt byl vyhotoven ke dni2 V. Náležitost dle ust. 361, písm. e), zákona o přeměnách: STANOVY OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI ŠVÁRA STAVBY, a.s. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek l Úvodní ustanovení Těmito stanovami se po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku řídí poměry akciové společnosti ŠVÁRA STAVBY, a.s Článek 2 Obchodní firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma společnosti zní: ŠVÁRA STAVBY, a.s Společnost má sídlo v Praze Článek 3 Trvání společnosti Společnost je založena na dobu neurčitou Článek 4 Předmět podnikání společnosti Předmětem podnikání společnosti je: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zednictví, provádění staveb, jejich změn a odstraňování Článek 5 Základní kapitál společnosti Základní kapitál společnosti činí ,- Kč (dva miliony korun českých) Článek 6 Akcie 1. Základní kapitál společnosti, uvedený v článku 5 těchto stanov, je rozvržen na 40 ks (čtyřicet kusů) kmenových akcií o jmenovité hodnotě ,- Kč (padesát tisíc korun českých), znějících na jméno Akcie budou vydány v listinné podobě II. AKCIONÁŘI Článek 7 Práva a povinnosti akcionářů 1. Akcionářem společnosti může být právnická anebo fyzická osoba3 2. Akcionář má právo podílet se na řízení společnosti za podmínek stanovených obchodním zákoníkem a těmito stanovami Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení Dividenda je splatná do tří (3) měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. Dividendu přijatou v dobré víře není příjemce povinen vrátit III. ORGANIZACE SPOLEČNOSTI Článek 8 Orgány společnosti Společnost má tyto orgány: valnou hromadu, představenstvo, dozorčí radu A. VALNÁ HROMADA Článek 9 Postavení a působnost valné hromady 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti Do působností valné hromady náleží: a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle 210 obchodního zákoníku nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle 210 obchodního zákoníku či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, c) rozhodnutí o snížení základního kapitálu a o vydání dluhopisů podle 160 obchodního zákoníku, d) volba a odvolání členů představenstva, e) volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných podle 200 obchodního zákoníku, f) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o stanovení tantiém a rozhodnutí o úhradě ztráty, g) rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, h) rozhodnutí o podání žádosti o přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a o jejich vyřazení z obchodování, i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, j) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy, k) schvalování smluv uvedených v 67a obchodního zákoníku, l) schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku podle 64 obchodního zákoníku,4 m) schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, n) rozhodnutí o způsobu krytí ztrát společnosti vzniklých v uplynulých účetních obdobích, jakož i dodatečné schválení použití rezervního fondu, o) schválení zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, p) schvalování smluv, u kterých to vyžaduje 196a obchodního zákoníku, q) schválení nabytí vlastních akcií nebo akcií ovládající osoby v případech stanovených v 161a obchodního zákoníku, r) rozhodnutí o omezení práva představenstva jednat jménem společnosti, s) rozhodnutí o vydání opčních listů nebo kuponů, t) rozhodnutí o určení auditora k provedení auditu účetních závěrek společnosti, u) rozhodnutí o dalších otázkách, které obchodní zákoník nebo tyto stanovy zahrnují do působnosti valné hromady Článek 10 Účast na valné hromadě 1. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení ve věcech týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy Hlasovací právo je spojeno s akcií. Na každou akcii o jmenovité hodnotě ,- Kč (padesát tisíc korun českých) připadá jeden hlas Článek 11 Svolávání valné hromady 1. Valná hromada se koná nejméně jednou za kalendářní rok, a to vždy do šesti (6) měsíců od posledního dne účetního období. Svolá ji představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li obchodní zákoník jinak Představenstvo uveřejňuje pozvánku na valnou hromadu tak, že ji odešle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně třicet (30) dnů před datem jejího konání. Náležitosti pozvánky stanoví obchodní zákoník Článek 12 Jednání a způsob hlasování valné hromady 1. Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu člen představenstva, jehož tím představenstvo pověří, nestanoví-li obchodní zákoník jinak Náležitosti zápisu o valné hromadě stanoví obchodní zákoník. Představenstvo zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do třiceti (30) dnů od jejího ukončení Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení (dále jen přítomný akcionář ). Akcionáři se nemohou zúčastnit valné hromady s využitím elektronických prostředků umožňujících přímý dálkový přenos valné hromady obrazem a zvukem nebo přímou dvousměrnou komunikaci mezi valnou hromadou a akcionářem nebo ani s využitím jiných obdobných elektronických prostředků. Korespondenční hlasování akcionářů (tj. hlasování prostřednictvím odevzdání hlasů před konáním valné hromady nebo v jejím5 průběhu bez osobní přítomnosti akcionáře nebo jeho zástupce v místě konání valné hromady anebo odevzdáním hlasů písemně před konáním valné hromady) se nepřipouští Plná moc pro zastupování akcionáře na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období. Zmocněnec je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři (zmocniteli) veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zmocněnce. Členové orgánů společnosti mohou přijmout zmocnění akcionářem, pouze pokud uveřejní informace podle předchozí věty spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání Hlasuje se nejprve o návrhu představenstva a poté o návrzích resp. protinávrzích akcionářů v pořadí, jak byly uplatněny. Jakmile je návrh schválen, o dalších návrzích či protinávrzích se již nehlasuje. Hlasování je prováděno zdvižením ruky Akcionář nemusí vykonat hlasovací práva spojená se všemi jeho akciemi stejným způsobem; to platí i pro jeho zmocněnce Článek 13 Rozhodování valné hromady 1. Valná hromada je schopná se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% (třicetprocent) základního kapitálu společnosti Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud obchodní zákoník nebo tyto stanovy nevyžadují většinu jinou Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo za podmínek stanovených obchodním zákoníkem náhradní valnou hromadu Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti B. PŘEDSTAVENSTVO Článek 14 Postavení a působnost představenstva 1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem Za představenstvo jedná navenek jménem společnosti samostatně předseda představenstva, nebo společně dva členové představenstva Osoby, které činí jménem společnosti písemné úkony je podepisují tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, které nejsou obecně závaznými právními předpisy nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady Článek 15 Složení, volba a funkční období představenstva 1. Představenstvo společnosti má tři členy. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Funkční období člena představenstva je pět (5) let Členové představenstva volí svého předsedu6 3. Představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady Představenstvo se může usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů všech členů Je přípustné i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání představenstva, pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva. Hlasující se pak považují za přítomné C. DOZORČÍ RADA Článek 16 Postavení a působnost dozorčí rady 1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti Dozorčí rada dohlíží na výkon působností představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti Členové dozorčí rady jsou voleni na dobu 5 (pěti) let. První funkční období členů dozorčí rady činí 1 (jeden) rok od vzniku společnosti Dozorčí rada má tři členy. Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou Členové dozorčí rady volí svého předsedu Dozorčí rada se může usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Dozorčí rada rozhoduje většinou hlasů všech členů Je přípustné i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání dozorčí rady, pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí. Hlasující se pak považují za přítomné IV. HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI Článek 17 Účetní období První účetní období společností začíná dnem vzniku společnosti a končí posledním dnem kalendářního roku, ve kterém společnost vznikla. Každé další účetní období je totožné s kalendářním rokem Článek 18 Rozdělení zisku společnosti 1. Společnost není oprávněna rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, je-li vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo by v důsledku rozdělení zisku byl nižší než základní kapitál společnosti, zvýšený o: a) upsanou jmenovitou hodnotu akcií, pokud byly upsány akcie společnosti na zvýšení základního kapitálu a zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku, a b) tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a stanov nesmí společnost použít k plnění akcionářům Částka určená k vyplacení jako podíl na zisku společnosti nesmí být vyšší, než je hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní závěrce snížený o povinný příděl do rezervního fondu podle 217 odst. 2 obchodního zákoníku a o neuhrazené ztráty minulých7 let a zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého volného uvážení Společnost je povinna vyplatit dividendu pouze převodem na bankovní účet akcionáře podle ustanovení 156 odst. 11 obchodního zákoníku Článek 19 Úhrada ztrát společnosti 1. O způsobu úhrady ztrát společnosti, vzniklých v uplynulém účetním období, rozhoduje valná hromada. Představenstvo může navrhnout valné hromadě úhradu ztráty: a) z nerozděleného hospodářského výsledku minulých období, b) z rezervního fondu společnosti, c) snížením základního kapitálu Valná hromada může rozhodnou, že ztráta nebo její část bude převedena na účet neuhrazených ztrát minulých let Článek 20 Rezervní fond 1. Společnost vytváří rezervní fond v souladu s ustanovením 217 obchodního zákoníku Rezervní fond do výše stanovené 217 odst. 2 obchodního zákoníku slouží pouze ke krytí ztrát společnosti. Zbývající část rezervního fondu slouží i k opatřením, která mají překonat nepříznivý průběh jejího hospodaření Rezervní fond se doplňuje přídělem ze zisku ve výši minimálně 5 % (pět procent) čistého zisku za uplynulé účetní období a to až do doby, kdy jeho výše dosáhne 20 % (dvacet procent) základního kapitálu. Rezervní fond lze vytvářet i příplatky nad emisní kurs akcií při zvyšování základního kapitálu, pokud tak rozhodne valná hromada v usnesení o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií. Takto lze vytvářet rezervní fond do výše 50 % (padesát procent) základního kapitálu. Příplatek nad emisní kurs musí být splacen ve lhůtě pro splacení emisního kursu. Společnost je oprávněna vytvářet rezervní fond i snížením základního kapitálu podle 216a obchodního zákoníku nebo převodem z jiných fondů společnosti, pokud nejsou účelově vázány. Převodem z jiných fondů lze vytvořit rezervní fond až do výše dvojnásobku základního kapitálu. O převodu rozhoduje představenstvo, nejde-li o působnost valné hromady. Společnost vytváří povinně rezervní fond též v případech stanovených v 161d a 161f obchodního zákoníku O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo na základě předchozího stanoviska dozorčí rady, nejde-li o případy, patřící do působnosti valné hromady. Použití rezervního fondu podléhá dodatečnému schválení valnou hromadou Článek 21 Další fondy 1. Společnost vytváří podle potřeby další fondy Pravidla pro tvorbu a použití těchto fondů stanoví představenstvo společnosti Článek 22 Zvýšení a snížení základního kapitálu 1. O zvýšení nebo o snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada za podmínek a způsobem, které stanoví obchodní zákoník8 2. Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti, upisují-li se akcie peněžitými vklady Lhůta pro vykonání přednostního práva spojeného s akciemi činí dva (2) měsíce od zveřejnění informace o přednostním právu Snížení základního kapitálu se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku Nepřipouští se možnost losování akcií za účelem snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu Článek 23 Způsob splácení akcií a důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie 1. Upsat akcie na zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem je možné, jen je-li to v důležitém zájmu společnosti Upisují-li se akcie na zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady, je upisovatel povinen ve lhůtě určené valnou hromadou splatit část jejich jmenovité hodnoty, kterou stanoví valná hromada, nejméně však 30 % (třicetprocent), a případně emisní ážio, jinak je jeho upsání akcií neúčinné. Peněžité vklady musí být splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který za tím účelem společnost otevře na své jméno Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo jeho část zaplatí upisovatel úroky z prodlení ve výši 20 % (dvacetprocent) ročně Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurs upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil ve lhůtě do 60 (šedesáti) dnů od doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Vyloučený upisovatel ručí společnosti za splacení emisního kursu jím upsaných akcií Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný. Toto rozhodnutí uveřejní představenstvo způsobem určeným zákonem a těmito stanovami pro svolání valné hromady; písemné oznámení o tom zašle upisovateli a současně rozhodnutí zveřejní Pokud představenstvo prohlásí zatímní list za neplatný, vydá místo něho nový zatímní list nebo akcie osobě schválené valnou hromadou, která splatí emisní kurs těchto akcií V. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 24 Postup při doplňování a změně stanov 1. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí pozvánka na valnou hromadu alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě stanovené pro svolání valné hromady. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato práva musí být akcionáři upozorněni v pozvánce na valnou hromadu O změně stanov rozhoduje valná hromada společnosti, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle 210 obchodního zákoníku nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností. K tomuto jejímu rozhodnutí je zapotřebí souhlasu dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů. O tomto rozhodnutí se pořizuje notářský zápis. Představenstvo je povinno vyhotovit bez zbytečného odkladu po9 konání valné hromady úplné znění stanov a jeho správnost potvrdit podpisem. Notářský zápis z valné hromady a úplné znění stanov uloží představenstvo bez zbytečného odkladu do sbírky listin u rejstříkového soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je společnost zapsána xxx VI. Náležitosti dle ust. 361, písm. f), zákona o přeměnách: V souvislosti se změnou právní formy společnosti dle tohoto projektu změny právní formy nebudou poskytnuty společností žádné zvláštní výhody statutárnímu orgánu společnosti ani jeho členům, dozorčí radě společnosti ani jejím členům ani znalci pro ocenění jmění společnosti. VII. Náležitosti dle ust. 361, písm. g), zákona o přeměnách: Společníku, který nevysloví se změnou právní formy společnosti souhlas a z tohoto důvodu vystoupí ze společnosti postupem dle příslušných ustanovení zákona o přeměnách, vznikne nárok na vypořádání. Výše vypořádacího podílu takového společníka se stanoví dle ust. 379, zákona o přeměnách, a to na základě údajů z konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku a bude určena poměrem obchodního podílu společníků společnosti. VIII. Náležitosti dle ust. 361, písm. h), zákona o přeměnách: Společnost do dne zpracování tohoto projektu změny právní formy nevydala a do dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku dle tohoto projektu přeměny nevydá vyměnitelné ani prioritní dluhopisy, jakož ani opční listy. Proto se nestanovuje výše náhrady ve smyslu ust. 361, písm. h), zákona o přeměnách. IX. Náležitosti dle ust. 361, písm. i), zákona o přeměnách: a) Představenstvo společnosti po změně právní formy: Členy představenstva společnosti ŠVÁRA STAVBY, a.s. budou tyto osoby Ing. Josef Švára, dat. nar Korálkova 571/II, Klatovy Jaroslav Široký, dat. nar Náměstí Míru 62, Klatovy Ing. Martin Eybl, dat. nar Wolkerova 411/II, Klatovy10 b) Dozorčí rada po změně právní formy: Členy dozorčí rady společnosti ŠVÁRA STAVBY, a.s. budou tyto osoby : František Waldauf, dat. nar Plzeňská 627/II, Klatovy Jaroslav Vágner, dat. nar Masarykova čp. 441/III, Klatovy Pavel Bambura, dat. nar Ke Spravedlnosti 321/II, Klatovy X. Náležitosti dle ust. 361, písm. j), bod 1) a 2) zákona o přeměnách: Po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku budou vydány společností tyto akcie : Počet : Podoba : Druh: Forma: 40 ks listinné kmenové na jméno Jmenovitá hodnota : ,- Kč Tyto akcie budou mezi akcionáře společnosti rozděleny tak, že 40 ks listinných akcií na jméno o jmenovité hodnotě ,- Kč obdrží dosavadní jediný společník společnosti Josef Švára, nar , Korálkova 571/II, Klatovy, který nabude akcie do svého výlučného vlastnictví. Akcie budu vydány představenstvem společnosti nejpozději do 30 dnů od zápisu změny právní formy společnosti do obchodního rejstříku. Jediný akcionář společnosti bude písemně vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy dostavil do sídla společnosti k převzetí akcií. Vzhledem k tomu, že společnost nemá ke dni vyhotovení tohoto projektu změny právní formy a ani do dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku nebude mít více než 50 zaměstnanců, nebude žádné místo člena dozorčí rady obsazeno osobou volenou zaměstnanci dle ust. 200, odst. 1, obchodního zákoníku. XI. Účetní závěrka V souladu se zákonem o přeměnách byla vypracována mezitímní účetní závěrka, která byla sestavena ke dni zpracování projektu změny právní formy, tj. ke dni a v souladu s ustanovením 365, odst. 2, zákona o přeměnách a ust. 20, z.č. 563/1991 Sb., o účetnictví.11 Změna právní formy je přípustná, neboť výše vlastního kapitálu společnosti vykázaná v mezitímní účetní závěrce sestavené ke dni zpracování projektu změny právní formy není nižší než základní kapitál společnosti, který bude mít podle tohoto projektu. V Plzni, dne Ing. Josef Švára jednatel společnosti Podobné dokumenty Návrh znění stanov obchodní společnosti JIRASGAMES, a.s. k projednání na valné hromadě ze dne 31.7.2014 Čl.I. Obchodní firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma společnosti: JIRASGAMES, a.s.---------- Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SAB Finance a.s. STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SAB Finance a.s. 1. OBCHODNÍ FIRMA, SÍDLO, DOBA TRVÁNÍ 1.1 Obchodní firma společnosti: SAB Finance a.s. 1.2 Sídlo společnosti: Praha 1.3 Společnost se zakládá na dobu neurčitou. Více Stanovy akciové společnosti. MAM Group a.s. Stanovy akciové společností SPORTZONE, a.s. navrhované znění stanov ke schválení na valné hromadě dne 16. 12. 2014 Článek 1 Založení akciové společnosti Akciová společnost SPORTZONE, a.s. (dále jen společnost Více Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s. Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s. Představenstvo společnosti MOPET CZ a.s., IČO 247 59 023, se sídlem na adrese Praha 4, Nusle, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, zapsané v obchodním Více Stanovy společnosti VRL Praha a.s. 1.1. Obchodní firma společnosti zní: VRL Praha a.s. (dále jen společnost ). Pozvánka na řádnou valnou hromadu Představenstvo akciové společnosti PROXIMA ALFA TRADE, a.s., se sídlem Kyjov, Riegrova 384/23, PSČ 697 01, IČ 292 82 047, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským Více STANOVY. přijaté akcionáři ve smyslu ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích, v následujícím znění: STANOVY přijaté akcionáři ve smyslu ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích, v následujícím znění: (1) Obchodní firma zní: Fastport a.s. (2) Sídlem společnosti jsou Pardubice. Více Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s. Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s. Představenstvo společnosti MOPET CZ a.s., IČO 247 59 023, se sídlem na adrese Praha 4, Nusle, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, zapsané v obchodním Více Stanovy akciové společnosti REENGINE CZ a.s. Stanovy akciové společnosti CTR Libčice a.s. (dále též jen společnost ) ------------------------------------------------------------- I. ------------------------------------------------------------ ------------------------------------------------ Více Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s. Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s. Představenstvo společnosti MOPET CZ a.s., IČO 247 59 023, se sídlem na adrese Praha 4, Nusle, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, zapsané v obchodním Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI CHEMPEX-HTE. Obchodní firma, sídlo společnosti STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI CHEMPEX-HTE I. Základní ustanovení 1 Obchodní firma, sídlo společnosti 1. Obchodní firma (dále jen firma ) společnosti zní: CHEMPEX - HTE, a.s. (dále jen společnost ). 2. Sídlo Více Stanovy akciové společnosti ESO9 international a.s. Pozvánka na valnou hromadu Pozvánka na jednání valné hromady obchodní společnosti RAVY CZ a.s., která se bude konat dne 27.6.2014 od 10.00 hodin v notářské kanceláři JUDr. Edity Volné, Rumunská 655/9, Více STANOVY. DALTEK GROUP a.s. Strana první. STANOVY akciové společnosti DALTEK GROUP a.s. Čl. 1 Základní ustanovení Odd. 1 OBCHODNÍ FIRMA A SÍDLO SPOLEČNOSTI 1. Obchodní firma společnosti zní DALTEK GROUP, a.s. ------------------------------------------------------- Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI KOMTERM, A.S. ČÁST PRVNÍ POVINNÉ NÁLEŽITOSTI STANOV - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - I. Firma a sídlo společnosti - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Návrh na usnesení valné hromady Agrochov Kasejovice-Smolivec, a.s. Valná hromada schvaluje tyto změny stanov společnosti: ČLÁNEK 5 - AKCIE Odst. č. 3 dosavadní znění se ruší a nahrazuje se takto: 3. Při Více Pozvánka která se koná dne : 18.6. 2014 ve 10.00 hod. zákon o obchodních korporacích Pozvánka na mimořádnou valnou hromadu akciové společnosti Bobrovská, a.s., se sídlem Bobrová č.308, IČ: 25309790, která se koná dne : 18.6. 2014 ve 10.00 hod. v notářské kanceláři JUDr.Hany Hornyšové, Více Pražská energetika, a.s. Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010 Schváleno : na zasedání představenstva společnosti dne 28.4.2010 Předkládá : představenstvo společnosti Více Čl. l OBCHODNÍ FIRMA Obchodní firma společnosti zní: VULKAN akciová společnost ------------------------------------ S T A N O V Y A K C I O V É S P O L E Č N O S T I DEVO INVEST a.s. 1. Obchodní firma 1.1. Obchodní firma společnosti zní: DEVO INVEST a.s. -------------------------------------- 2. Sídlo společnosti 2.1. Více Čl. l OBCHODNÍ FIRMA Obchodní firma společnosti zní: GRANDHOTEL PUPP Karlovy Vary, akciová společnost. POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti Pražská teplárenská a.s., se sídlem Praha 7, Partyzánská 1/7, PSČ 170 00, zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, sp. zn. B 1509 Více Návrh stanov akciové společnosti ENFIN CZ a.s. Návrh stanov akciové společnosti ENFIN CZ a.s. Akciová společnost ENFIN CZ a.s. (dále jen společnost ) se postupem dle ust. 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen Zákon o Více FILINGER a.s. STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM JUDr. Jiří Janeba, advokát Společnost s ručením omezeným Podíl společníka Ručení společníků Zápočet na vkladovou povinnost Podíl Více Dům kultury města Ostravy, a.s. Dům kultury města Ostravy, a.s. Stanovy společnosti Úplné znění k 25. 6. 2014 I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek l Založení akciové společnosti Obchodní společnost Dům kultury města Ostravy, a.s. (dále jen Více Projekt změny právní formy společnosti Investium s.r.o. Projekt změny právní formy společnosti Investium s.r.o. IČ 02271915 se sídlem Brno, Příkop 843/4, Zábrdovice, PSČ 602 00 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Brně, v oddílu C, vložka Více Návrh představenstva pro jednání valné hromady dne 24.11.2014. STANOVY společnosti BKP GROUP, a.s. ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení STANOVY společnosti BKP GROUP, a.s. ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení Článek 1 Akciová společnost 1.1. Tyto stanovy upravují právní poměry společnosti BKP GROUP, a.s. (dále jen Společnost ). 1.2. Společnost Více Stanovy akciové společnosti AGRO Poleň, a.s. Stanovy akciové společnosti AGRO Poleň, a.s. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ článek 1 Založení společnosti: Společnost byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 24. 7. 1993 v souladu s usnesením členské schůze Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI. CENTROPOL HOLDING, a.s. STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI CENTROPOL HOLDING, a.s. Úplné znění ke dni 1. ledna 2015 Článek 1 Podřízení se zákonu o obchodních korporacích Akciová společnost CENTROPOL HOLDING, a.s. (dále jen společnost Více N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, NZ 28/2014 N 31/2014 N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, sepsaný dne 27.3.2014, slovy: dvacátého sedmého března roku dvoutisícího čtrnáctého, JUDr. Miroslavou Papežovou, notářkou se sídlem v Českém Brodě, Husovo Více Statutární ředitel společnosti Statutární ředitel společnosti IMPERA ŽSD, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., IČO 282 98 195, se sídlem Hlinky 45/114, Pisárky, Brno, PSČ: 603 00 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Více S T A N O V Y I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek 1 Obchodní firma. Článek 2 Sídlo společnosti. Článek 3 Trvání společnosti S T A N O V Y akciové společnosti SES BOHEMIA ENGINEERING, a.s. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHOTOVENÉ KE DNI 6.6.2014 I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Obchodní firma Obchodní firma společnosti zní: SES BOHEMIA ENGINEERING, Více STANOVY SPOLEČNOSTI B.I.R.T. GROUP, a.s. Pozvánka na řádnou valnou hromadu obchodní společnosti GKR HOLDING a.s., IČ: 250 44 192 sídlem Politických vězňů 912/10, Nové Město, 110 00 Praha 1 společnost zapsaná v OR MS v Praze, oddíl B, vložka 9196 Více Za třinácté - Zrušení společnosti : -------------------------- Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v 68 a 151 Za první : Společnost s ručením omezeným byla založena dne 5.4. 2007 na dobu neurčitou. ------------------------------- Za druhé : Obchodní firma : -------------------------------- Obchodní firma společnosti Více Stanovy akciové společnosti VARIEL Stanovy akciové společnosti VARIEL Část I. obecná ustanovení 1 Obchodní firma společnosti Obchodní firma společnosti zní VARIEL, a. s.. 2 Sídlo společnosti Sídlem společnosti je Průmyslová 1034, Zruč nad Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SIGMIA akciová společnost STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SIGMIA akciová společnost ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Založení společnosti - - - Akciová společnost SIGMIA akciová společnost (dále jen společnost ), je českou právnickou Více Představenstvo společnosti. INC, a.s. se sídlem Jirny, Tovární 19, PSČ 250 90, IČ: 256 06 328 zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 4930 Představenstvo společnosti INC, a.s. se sídlem Jirny, Tovární 19, PSČ 250 90, IČ: 256 06 328 zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 4930 svolává ŘÁDNOU VALNOU HROMADU na den 18. června 2014 Více POZVÁNKA. na řádnou valnou hromadu společnosti. POHL cz, a.s. IČ: 25606468 se sídlem Nádražní 25, Roztoky, PSČ: 252 63 (dále jen Společnost ) POZVÁNKA na řádnou valnou hromadu společnosti POHL cz, a.s. IČ: 25606468 se sídlem Nádražní 25, Roztoky, PSČ: 252 63 (dále jen Společnost ) Představenstvo Společnosti tímto svolává řádnou valnou hromadu Více Navrhované znění stanov s podrobením se zákonu o obchodních korporacích. Stanovy akciové společnosti DGF a.s. Navrhované znění stanov s podrobením se zákonu o obchodních korporacích Stanovy akciové společnosti DGF a.s. Článek I Založení a vznik akciové společnosti 1. Akciová společnost DGF a.s. byla založena na Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI od 22.5.2014 Star Development Corporation, a.s., IČ 25080253, I. Základní ustanovení. II. Akcionáři STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI od 22.5.2014 Star Development Corporation, a.s., IČ 25080253, zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 4320 I. Základní ustanovení 1.1 Obchodní Více Informace o omezení převoditelnosti cenných papírů: A) SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI PHILIP MORRIS ČR A.S. ZA ROK 2009 DLE 118 ODST. 8 ZÁKONA Č. 256/2004 SB., O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ STANOV SPOLEČNOSTI RENTERA, a.s. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STANOV SPOLEČNOSTI RENTERA, a.s. 1. Obchodní firma zní: RENTERA, a.s. 2. Sídlo společnosti je na adrese: Praha. Článek 1 Firma a sídlo společnosti Článek 2 Předmět podnikání společnosti Předmětem Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Představenstvo společnosti se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4, PSČ 100 05 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, Sp.zn. B 2405 IČO: 60193913 (dále jen společnost ) svolává řádnou Více POZVÁNKA NA VALNOU HROMADU. představenstvo společnosti POZVÁNKA NA VALNOU HROMADU představenstvo společnosti GLASS SERVICE, a.s. se sídlem Rokytnice 60, 755 01 Vsetín, IČO: 25849077, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, Více Jednací a hlasovací řád valné hromady NÁVRH NOVÉHO ÚPLNÉHO ZNĚNÍ STANOV PRO VALNOU HROMADU DNE 26.6.2014 Stanovy akciové společnosti Oddíl I. Základní ustanovení Článek 1 Obchodní firma a sídlo společnosti 1) Obchodní firma společnosti zní: Více zákona o obchodních korporacích. STANOVY akciové společnosti Kalora a.s. V aktuálním znění přijatém valnou hromadou konanou dne 14.6.2002. Upravené dle zákona č.90/2012 Sb. a schválené valnou hromadou dne 20.6.2014 Obsah: Díl první: Díl Více Ú P L N É Z N Ě N Í S T A N O V Y. JESAN Adofovice, a.s. Ú P L N É Z N Ě N Í S T A N O V Y JESAN Adofovice, a.s. Úplné znění platné od 19.6.2014 Základní ustanovení Článek 1 Založení společnosti Akciová společnost (dále jen akciová společnost nebo společnost Více Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti NOVATISK, akciová společnost Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti NOVATISK, akciová společnost Představenstvo akciové společnosti NOVATISK, akciová společnost, IČ 27755291, se sídlem Blansko, Pražská 1602/7, PSČ 678 01, Více I. Firma a sídlo společnosti. 1. Obchodní firma společnosti zní: BEDENIKA s.r.o. ----------------------------------------------- Společenská smlouva obchodní společnosti BEDENIKA s.r.o. v úplném znění ke dni 23. 6. 2010 se mění takto: --------------------------------------------------------------------------------- Dosavadní znění Více 1. Zahájení valné hromady a kontrola schopnosti usnášení; 2. Volba orgánů valné hromady; 3. Schválení změny stanov společnosti; 4. Představenstvo společnosti BN LEASING, a.s., IČO 61672726, se sídlem Benešov, Tyršova 2070, zapsané u Městského soudu v Praze oddíl B, vložky 3472, svolává řádnou valnou hromadu společnosti, která se bude Více POZVÁNKA NA VALNOU HROMADU POZVÁNKA NA VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti TAUER ELEKTRO a.s., IČ: 25921100, se sídlem Svitavy, Milady Horákové 357/4, PSČ 568 02, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Více S T A N O V Y AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI. Jilana, a.s. Malý Beranov 6, 586 03 Jihlava. (schválené valnou hromadou konanou dne 24. 6. S T A N O V Y AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Jilana, a.s. Malý Beranov 6, 586 03 Jihlava (schválené valnou hromadou konanou dne 24. 6. 2014) 1. Firma a sídlo společnosti 1.1. Obchodní firma společnosti zní: JILANA, Více svolává řádnou valnou hromadu, která se bude konat dne 29.6. 2015 od 09:00 hodin v sídle společnosti 1 Představenstvo akciové společnosti ELROZ a. s. se sídlem Plesná, Průmyslová čp. 278, PSČ 351 35, IČ: 497 89 431, společnost zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Plzni,oddíl B., vložka Více Statutární ředitel společnosti Statutární ředitel společnosti IMPERA premium, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., IČO: 01766139, se sídlem Hlinky 45/114, Pisárky, Brno, PSČ: 603 00 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s. STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Obchodní firma, sídlo a předmět podnikání 1. Obchodní firma: Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s. 2. Sídlo Více Strojintex IDP, a.s. Stanovy Akciové společnosti Strojintex IDP, a.s. Firma a sídlo společnosti Strojintex IDP, a.s. Internetová stránka Dosavadní znění stanov společnosti Strojintex IDP, a.s. se nahrazuje celé tímto novým textem: -------------------------------------------------------------------------------------------------- -------------------------------------------------- Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI MISTR PLYNAŘ, a.s., IČ: 281 99 791 STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI MISTR PLYNAŘ, a.s., IČ: 281 99 791 I. Obchodní firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma společnosti zní: MISTR PLYNAŘ, a.s. --------------------------------------- 2. Sídlo Více STANOVY akciové společnosti Marienbad Waters a.s. STANOVY akciové společnosti Marienbad Waters a.s. Čl. 1 STANOVY A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 1. Tyto stanovy jsou dokumentem akciové společnosti (dále společnost ), která vznikla zápisem do obchodního rejstříku Více Čl. 2 SÍDLO SPOLEČNOSTI Sídlem společnosti je: obec Říčany. ---------------------------------------------------------------------- Stanovy společnosti v platném znění se mění tak, že se celý jejich dosavadní text vypouští a nahrazuje novým textem následujícího znění:---------------------------------------------- Čl. l OBCHODNÍ FIRMA Více Stanovy společnosti Equity Holding a.s. ke dni 25. června 2014 Část I. - Základní ustanovení Článek1 - Obchodní firma 1.1 Obchodní firma společnosti zní: Equity Holding, a.s. Článek2 - Sídlo 2.1 Sídlo společnosti: Praha Článek3 - Doba trvání společnosti 3.1 Společnost Více řádnou valnou hromadu, Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti T auto, a.s. Představenstvo akciové společnosti T auto, a.s., se sídlem Na Výsluní 1214/35, Černice, 326 00 Plzeň, IČO: 285 20 254, zapsané v obchodním rejstříku Více Společenská smlouva o založení společnosti Roset s.r.o. ------------------- (úplné znění zakladatelského dokumentu) Společenská smlouva o založení společnosti Roset s.r.o. ------------------- (úplné znění zakladatelského dokumentu) ----------------------------------- I. - Doba trvání společnosti --------------------------------------------- Více Dům kultury města Ostravy, a.s. Dům kultury města Ostravy, a.s. Stanovy společnosti Úplné znění k 2.11.2011 I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek l Založení akciové společnosti Obchodní společnost Dům kultury města Ostravy, a.s. (dále jen "společnost") Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI TECHNISTONE TRADE, A.S. STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI TECHNISTONE TRADE, A.S. 1. OBCHODNÍ FIRMA A SÍDLO 1.1 Obchodní firma společnosti zní: Technistone Trade, a.s. 1.2 Sídlem společnosti je: Praha. 2. DOBA TRVÁNÍ SPOLEČNOSTI 2.1 Více Stanovy akciové společnosti KASPE a.s. ve znění ze dne 28.3.2012 Stanovy akciové společnosti KASPE a.s. ve znění ze dne 28.3.2012 1. Základní ustanovení Článek I. - Obchodní firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma zní: KASPE a.s. 2. Sídlo společnosti je: Pelhřimov. Více S T A N O V Y. akciové společnosti ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek 1 Založení akciové společnosti S T A N O V Y akciové společnosti Zemědělství Blatná, a.s. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Založení akciové společnosti Založení akciové společnosti bylo schváleno usnesením členské s chůze ZOD Blatná konané Více POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Vážení akcionáři, tímto Vás představenstvo společnosti zve k účasti na mimořádné valné hromadě společnosti Profesionálové, a.s. Masarykovo náměstí 391/13, 500 02 Hradec Více STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Správa majetku Praha 14, a.s., IČ: 256 22 684 STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Správa majetku Praha 14, a.s., IČ: 256 22 684 příloha č. 1 I. Obchodní firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma společnosti zní: Správa majetku Praha 14, a.s. ------------------------- Více STANOVY AKRO investiční společnost, a.s. FILINGER a.s. Návrh změny stanov 03/2014 STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 1 Vznik společnosti Společnost FILINGER a.s. je založena zakladatelskou listinou ze dne 7. listopadu 1997 a rozhodnutí zakladatelů o Více INC, a.s. Představenstvo společnosti. se sídlem Jirny, Tovární 19, PSČ 250 90, IČ: 256 06 328 zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 4930 Představenstvo společnosti INC, a.s. se sídlem Jirny, Tovární 19, PSČ 250 90, IČ: 256 06 328 zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 4930 svolává ŘÁDNOU VALNOU HROMADU na den 21. září 2015 od Více Termín obchodního zákoníku nahradit termínem zákoně o obchodních korporacích JUDr. Richard Třeštík, advokát se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 43 tel./fax: 475 210 986, mob. tel.: 602 105 585, e-mail: [email protected], IČO 66202060, zapsán v seznamu advokátů ČAK pod č. Více Pozvánka na valnou hromadu společnosti Plemenáři Brno, a.s. Pozvánka na valnou hromadu společnosti Plemenáři Brno, a.s. Představenstvo společnosti Plemenáři Brno, a.s., IČ 46995404, se sídlem Brno, Optátova 708/37, PSČ 637 00, zapsané v obchodním rejstříku Krajského Více Základní ustanovení - oddíl prvý Základní ustanovení - oddíl prvý.. Stanovy Načeradské služby s.r.o. I. Založení společnosti Společnost byla založena Obcí Načeradec jako jediným zakladatelem. O založení společnosti rozhodlo v souladu Více POZVÁNKA NA VALNOU HROMADU POZVÁNKA NA VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s., na svém zasedání dne 23. 4. 2015 rozhodlo v souladu s ust. 402 odst. 1) zákona č. 90/2012 Sb. Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://airbankmuzetejimitradi.blogspot.cz/2017/08/4-cnb-kopie-rozhodnuti-2017-05-12.html

Air Bank - můžete ji mít rádi?: 4 ČNB – kopie rozhodnutí - 2017-05-12 Air Bank - můžete ji mít rádi? Znovu opakují, že případ má prošetřovat RRTV. Ignorovali moji připomínku na jiný, zpřesňující paragraf, který stanoví, že nekalé obchodní praktiky se dozorují podle Zákona o ochraně spotřebitele. Dále je zajímavý popis TOP3 garance u spořicího účtu, jak ho podala Air banka. Schází tam slovo „napořád“, které vypustily v červenci 2016 (viz http://www.finparada.cz/3712-Zmeny-urokovych-sazeb-sporicich-produktu-na-zacatku-cervence.aspx). Toto bude asi manipulace z Air banky, poslali popis používaný od 7-2016, aby tím dokázali, že slovo „vždy“ tam nebylo. Zajímavý je také názor ČNB, že spotřebitel měl být přiměřeně obezřetný a nepovažovat popis TOP3 garance za vážně míněný.Takže naše centrální banka doporučuje, abychom nevěřili žádné reklamě, protože je nelze chápat doslova. Samostatný odbor interního auditu vyřizuje: Mgr. Katarína Legemzová V Praze 12. května 2017 Č. j.: XXXXXX Sp. zn.: XXXXXXX Česká národní banka (dále jen ČNB“) dne 30. března 2017 obdržela Vaši reakci k dopisu Samostatného odboru interního auditu č.j. XXXX1 ze dne 15. března 2017. Vámi nově uváděné skutečnosti v tomto podání byly opětovně prověřovány odborným útvarem pověřeným dohledem nad bankami. ČNB se tak obecně zabývala poskytováním tzv. „TOP 3 garance“ dohlíženým subjektem Air Bank a.s., IČO: 29045371, se sídlem Evropská 2690/17, 160 00 Praha 6 (dále jen „Banka“). Z podkladů a informací předložených Bankou vyplývá, že počátkem roku 2012 byla Bankou prostřednictvím reklamy v televizním vysílání propagována „TOP 3 garance“ u Bankou vedených spořicích účtů. V reklamě bylo uváděno, že úrok na spořicím účtu vedeného Bankou vždy patří mezi tři nejvyšší, přičemž následně bylo reklamou sdělováno, že Banka bude „držet“ úrok mezi třemi nejvyššími „napořád“. V této souvislosti trváme na svém předchozím vyjádření, že příslušným orgánem dozoru ve věci reklamy šířené v rozhlasovém a televizním vysílání v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. S ohledem na použití slova „napořád“ Česká národní banka pouze v obecné rovině uvádí, že reklama nepředstavuje obchodní nabídku a jejím primárním účelem je vzbudit pozornost a zaujmout její adresáty. S ohledem na uvedené i v souladu s rozhodovací praxí soudů je proto reklamní sdělení potřeba brát s potřebnou mírou nadsázky. Lze předpokládat, že průměrný spotřebitel, který je finančně gramotný a přiměřeně obezřetný, nebude brát doslova a vážně reklamní sdělení Banky v podobě poskytování „TOP3 garance“ napořád. Česká národní banka však tímto nepředvídá případné rozhodnutí soudu nebo Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v případě posouzení příslušné reklamy Banky. ČNB rovněž trvá na svém předchozím stanovisku ve věci příslušnosti k vyhodnocení reklamní kampaně jako veřejného příslibu ve smyslu ustanovení § 2884 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tedy že se jedná o oblast práva soukromého a k jejímu rozhodnutí je příslušný soud. Pro úplnost a s ohledem na Bankou předložené podklady Vám Česká národní banka sděluje, že „TOP3 garance“ byla klientům Banky poskytována do 31. 12. 2016. Televizní reklama propagující „TOP3 garanci“ byla vysílána počátkem roku 2012. Z předložených podkladů vyplývá, že Banka po odvysílání reklamy a propagace „TOP3 garance“ značnou dobu poskytovala svým klientům úročení jejich spořicích účtů ve smyslu „TOP3 garance“. Z předložených podkladů vyplývá, že poskytování „TOP3 garance napořád“ nebylo smluvně s klienty ujednáno. Z vyjádření Banky vyplývá, že „TOP3 garance“ byla zmíněna Bankou v Přehledu úrokových sazeb, ve které bylo uvedeno, že „Jako jediná banka Vám ručíme za to, že úroková sazba na Vašem spořicím účtu bude mezi třemi nejvyššími na bankovním trhu. Říkáme tomu TOP3 garance.“ Česká národní banka dále dodává, že ve smyslu ustanovení § 94 odst. 5 zákona o platebním styku může Banka, bylo-li to dohodnuto, kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu mezi Bankou a klientem o úrokových sazbách. Obchodní podmínky Banky, které jsou nedílnou součástí rámcové smlouvy o platebních službách, v ujednání bodu 11 části nadepsané jako Úrokové sazby stanovily, že se příslušný klient a Banka dohodli, že přehled úrokových sazeb může Banka měnit, přičemž o každé změně úrokových sazeb na běžném nebo spořicím účtu Banka příslušného klienta informuje 1 den předem. Z podkladů, které má ČNB k dispozici vyplývá, že před zrušením „TOP3 garance“ Banka informovala klienty v souladu s Obchodními podmínkami, když dne 22. 11. 2016 oznámila ukončení poskytování „TOP3 garance“ prostřednictvím svých internetových stránek, e-mailu a tiskové zprávy, a zároveň dne 28. 12. 2016 byla klientům formou zprávy do mobilního bankovnictví, zprávy do internetového bankovnictví a do klienty uvedených e-mailových schránek oznámena změna Přehledu úrokových sazeb. S ohledem na výše uvedené trvá interní audit na svém předchozím vyjádření a Vaši stížnost vyhodnotil jako nedůvodnou. Ing Josef Medek, CIA, CISA Mgr. Katarína Legemzová ředitel samostatného odboru interního auditu Kopii mého podání jsem si neuložil. ČNB neposílá obsah podání mailem, žadatel si ho musí včas zkopírovat z webové stránky, kde se podněty zadávají. Vystavil Josef Novák v 14:32

http://kraken.slv.cz/25Cdo3748/2008

25 Cdo 3748/2008 Cdo 3748/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně , zastoupené JUDr. Pavlem Musilem, advokátem se sídlem v Praze 2, Kateřinská 7, proti žalované , se sídlem úřadu v Praze 1, Vodičkova 18, zastoupené Mgr. Tomášem Machurkem, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, o 111.112,88 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 200/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2008, č. j. 21 Co 12/2008-78, takto: zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16.074,- Kč k rukám Mgr. Tomáše Machurka, advokáta se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 10. 10. 2007, č. j. 24 C 200/2006-56, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 39.422,- Kč s 8,75 % úrokem od 11. 12. 2005 do zaplacení, žalobu co do částky 71.690,88 Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně na základě smluv uzavřených se žalovanou o vybudování bytu ze dne 23. 12. 1996 a o budoucí smlouvě o nájmu bytu ze dne 13. 8. 1996 provedla rekonstrukci prostor, z nichž vznikl byt 6 + 1, který žalovaná přenechala žalobkyni do nájmu smlouvou ze dne 12. 11. 1999. Výše nákladů rekonstrukce činila 1.726.560,- Kč a v nájemní smlouvě bylo dohodnuto, že náklady vynaložené na rekonstrukci bytu budou považovány za předplacené nájemné a v případě převodu bytu oprávněnému nájemci bude případný zůstatek neodbydleného nájemného započítán do kupní ceny. Dne 1. 11. 2002 uzavřely účastnice smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětnému bytu, avšak kupní cena nebyla snížena o neodbydlenou část předplaceného nájemného. Žalobkyně uzavřela s Komerční bankou, a.s., smlouvu o poskytnutí úvěru a kupní cenu bytu zaplatila. Právní účinky vkladu vlastnického práva žalobkyně nastaly dnem 4. 2. 2003. Na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. 18 C 119/2004-41, byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit neodbydlenou část nájemného ve výši 1.440.664,- Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně dovodil, že žalovaná odpovídá podle § 420 obč. zák. za škodu, která žalobkyni vznikla v souvislosti s čerpáním úvěru od banky, neboť porušila smluvní povinnost tím, že automaticky neprovedla zápočet neodbydleného nájemného na kupní cenu, a protože žalobkyně si za účelem zaplacení kupní ceny bytu vzala úvěr; škodu, která jí vznikla, představují zaplacené úroky z hypotečního úvěru. Námitce žalované o částečném promlčení nároku soud přisvědčil. K odvolání žalované Městský soudu v Praze rozsudkem ze dne 18. 3. 2008, č. j. 21 Co 12/2008-78, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku změnil tak, že žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovodil, že žalobkyni nevznikl nárok na náhradu škody, neboť nebyly splněny předpoklady ustanovení § 420 obč. zák., zejména existence škody a příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti žalovanou. Smlouva o převodu vlastnictví k bytu byla uzavřena 1. 11. 2002 a bylo zcela na vůli žalobkyně odmítnout požadavek na zaplacení kupní ceny, případně provést započtení jednostranným právním úkonem. Pokud žalobkyně žádný z těchto kroků neučinila, vůči žalované zápočet neprovedla a zaplatila kupní cenu tak, jak si sama zvolila, tj. prostřednictvím hypotečního úvěru od Komerční banky, a.s., musela v důsledku toho zaplatit bance i příslušné úroky. Částku zaplacenou na těchto úrocích nelze hodnotit jako škodu, kterou by způsobila žalovaná. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., uplatňuje dovolací důvody podle ust. § 241a odst. 2 písm. b), odst. 3 o. s. ř. Rekapituluje zjištěný skutkový stav věci a odvolacímu soudu vytýká, že vyložil příčinnou souvislost v daném případě neadekvátně, způsobem zvýhodňujícím toho, kdo se dopustil porušení právní povinnosti. Uvádí, že pokud by odmítla uzavřít kupní smlouvu nebo by jednostranně započetla svůj nárok na neodbydlené nájemné , nedocílila by nabytí vlastnického práva k bytu, neboť žalovaná její protinárok neuznávala, teprve na základě výsledku soudního řízení jej musela reflektovat a bez zaplacení kupní ceny za byt nemohlo dojít k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. S poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3/2006 dovozuje, že její rozhodnutí uzavřít smlouvu o úvěru nelze považovat za jedinou rozhodující příčinu vzniku majetkové újmy na její straně, a s poukazem na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 312/05 uvádí, že hrazení kupní ceny z cizích zdrojů (bankovního úvěru) musel být předvídatelný následek nesplnění smluvní povinnosti žalované. Aby splnila uzavřenou kupní smlouvu na byt, byla nucena uzavřít úvěrovou smlouvu s bankou a zaplatit úroky ve smlouvě sjednané. Její škoda spočívá v úrocích z úvěru, který by při řádném plnění povinností žalované neuzavírala. Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že žalobkyně svého práva na započtení neodbydleného nájemného nevyužila a započtení na ní ani nepožadovala. Bylo odpovědností žalobkyně, jakým způsobem si opatří finanční prostředky na úhradu kupní ceny, když uzavřela kupní smlouvu, kterou se zavázala uhradit částku 1.617.110,- Kč, a tuto situaci nelze interpretovat jako donucení žalobkyně vzít si úvěr a hradit náklady spojené s hypotečním úvěrem. Nemůže být tedy příčinná souvislost mezi vznikem těchto nákladů a jednáním žalované. I po uzavření kupní smlouvy mohla žalobkyně provést jednostranné započtení a pokud by žalovaná přesto odmítla podal návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, měla žalobkyně reálnou možnost domáhat se tohoto svého práva soudní cestou, neboť obligační účinky uzavřené kupní smlouvy by tím nebyly dotčeny. Dle názoru žalované odvolací soud věc správně posoudil, a proto navrhla, aby dovolání žalobkyně bylo zamítnuto. Vzhledem k ustanovení bodu 12. čl. II části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) projednal dovolání a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen o. s. ř.). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou - účastníkem řízení - a po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., není důvodné. Rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze závěru, že nárok není dán pro chybějící existenci škody v příčinné souvislosti s jednáním žalované. Otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. V daném případě šlo o příčinnou souvislost mezi vznikem nákladů žalobkyně v souvislosti s čerpáním úvěru od banky a tím, že žalovaná při převodu bytu do vlastnictví žalobkyně nezapočetla v kupní smlouvě zůstatek neobydleného nájemného na kupní cenu. V tomto směru odvolací soud při vymezení skutkových okolností, mezi nimiž se zjišťuje vztah příčiny a následku, nepochybil a lze přisvědčit jeho závěru, že základním důvodem placení smluvených úroků bance bylo plnění závazku, jenž žalobkyně sjednala s bankou ve smlouvě o úvěru, a nikoliv ta okolnost, že žalovaná ve smlouvě o převodu bytu do vlastnictví žalobkyně sama nesnížila kupní cenu o pohledávku žalobkyně. Jak totiž vyplývá z výsledků řízení, v nájemní smlouvě bylo ujednáno, že pro případ převodu bytu nájemci bude zůstatek neodbydleného nájemného započten do kupní ceny, a následně obě účastnice uzavřely kupní smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala zaplatit plnou kupní cenu. Protože neměla potřebné finanční prostředky, zaplatila cenu z úvěru od banky, který pro ten účel sjednala, aniž proti pohledávce žalované namítla k započtení svou protipohledávku z neodbydleného nájemného , přestože jak dovodil odvolací soud šlo o pohledávku jednostranně započitatelnou, tedy způsobilou přivodit částečný zánik závazku žalobkyně, a tedy snížení její platební povinnosti o částku odpovídající ujednání v nájemní smlouvě. Ostatně v jednostranném započtení nebránilo žalobkyni ani ujednání v nájemní smlouvě vzhledem k tomu, že provedení zápočtu na kupní cenu nebylo vyhrazeno jednostranně pro žalovanou. Jestliže tedy žalobkyně akceptovala návrh kupní smlouvy předložený druhou smluvní stranou, aniž by s ní jednala o možnosti snížení kupní ceny či o povolení splátek, a zavázala se zaplatit plnou kupní cenu bytu, na níž si pak potřebné finanční prostředky opatřila úvěrem, jenž si zvolila, a jestliže v souladu se sjednanými podmínkami úvěrové smlouvy zaplatila bance úroky, nelze dovodit, že by tyto její výdaje způsobila žalovaná svým protiprávním jednáním v souvislosti s převodem bytu do jejího vlastnictví. Z hlediska existence příčinné souvislosti nemůže totiž stačit obecná úvaha o veškerých možných následcích určitého jednání a nelze pominout, že dvoustranná smlouva je výsledkem vzájemné shody vůle obou smluvních stran a bez projevu vůle žalobkyně akceptovat návrh smlouvy a smlouvu uzavřít by nemohla platně vzniknout ani smlouva kupní, z níž vznikl závazek žalobkyně zaplatit žalované plnou kupní cenu, ani smlouva o úvěru, z níž vznikl závazek žalobkyně zaplatit bance smluvené úroky. Nesolidní postup žalované nebyl tedy hlavní a rozhodující příčinou vzniku povinnosti žalobkyně k úhradě smluvních úroků bance. Pohnutka, jež žalobkyni vedla či mohla vést k uzavření smlouvy o úvěru, tj. zajistit si vlastnictví k bytu namísto dosavadního nájmu, nemá právní význam z hlediska z hlediska odpovědnosti žalované za škodu podle § 420 obč. zák. Pokud žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3/2006, je třeba konstatovat, že toto rozhodnutí o způsobené škodě a o ušlém zisku podnikatele, který ve svých prostorách nemohl provozovat svou podnikatelskou činnost v důsledku nepovolené stavební činnosti žalovaného, spočívá na zcela odlišném skutkovém základě. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je správný, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle § 243b odst. 2, části věty před středníkem, a odst. 6 in fine o. s. ř., zamítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k výsledku dovolacího řízení náleží žalované náhrada nákladů dovolacího řízení, vzniklých v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání. Za tento úkon právní služby náleží odměna za zastupování advokátem, krácená o polovinu (§ 3 odst. 1, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění po 1. 9. 2006). Sazba odměny za úkon představuje částku 26.190,- Kč, po krácení 13.095,- Kč a paušální částku náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění), vše navýšeno o 20 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkově tedy 16.074,- Kč.

https://firmy.euro.cz/subjekt-drevobis-s-r-o-64940012

DŘEVOBIS, s.r.o., IČO: 64940012, Praha, výpis z rejstříku (02.07.2020) | Euro.cz Firma DŘEVOBIS, s.r.o., IČO 64940012 DŘEVOBIS, s.r.o., má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. DŘEVOBIS, s.r.o., (64940012) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Krymská 287/19, Praha 101 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 19. 12. 1995 a je stále aktivní. DŘEVOBIS, s.r.o., má celkem jednu provozovnu a jednu živnost. Jako zdroj dat o DŘEVOBIS, s.r.o., nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o DŘEVOBIS, s.r.o., na Justice.cz Detailní informace o DŘEVOBIS, s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro DŘEVOBIS, s.r.o., na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje DŘEVOBIS, s.r.o., 64940012 DŘEVOBIS, s.r.o., Aktuální kontaktní údaje DŘEVOBIS, s.r.o., Kapitál DŘEVOBIS, s.r.o., Sídlo DŘEVOBIS, s.r.o., Krymská 287/19 , Praha 101 00 25.11.2016 U louky 485/1 , Praha 149 00 9.8.2006 - 25.11.2016 Petýrkova 1943/4 , Praha 148 00 19.12.1995 - 9.8.2006 Předmět podnikání DŘEVOBIS, s.r.o., silniční motorová doprava nákladní 19.5.1999 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 19.12.1995 - 7.11.2014 vedení firmy DŘEVOBIS, s.r.o., Statutární orgán DŘEVOBIS, s.r.o., Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. 9.8.2006 Za společnost jedná každý z jednatelů samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že kterýkoliv z jednatelů připojí k natištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu společnosti svůj podpis a funkci. 19.12.1995 - 9.8.2006 Aleš Hartman 10.12.2015 Jaroslav Doubek 19.12.1995 - 19.5.1999 Švehlova 3147/30 , Praha 102 00 Zdeněk Papež 19.12.1995 - 9.8.2006 Petýrkova 1943/4 , Praha 148 00 Zdeněk Papež 9.8.2006 - 7.11.2014 Nad Školkou 321 , Psáry 252 44 Zdeněk Papež 7.11.2014 - 10.12.2015 Na Lukách 792 , Psáry 252 44 Sbírka Listin DŘEVOBIS, s.r.o., C 42083/SL 19 ostatní rozhod. jedin. společníka Městský soud v Praze 10.11.2015 11.11.2015 15.12.2015 1 C 42083/SL 18 účetní závěrka [2014] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2014 12.11.2015 16.11.2015 2 C 42083/SL 17 účetní závěrka [2014] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2014 12.11.2015 16.11.2015 2 C 42083/SL 15 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 19.11.2014 25.11.2014 7 C 42083/SL 14 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 530/2014 Městský soud v Praze 31.10.2014 3.11.2014 12.11.2014 5 C 42083/SL 13 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 21.11.2013 22.11.2013 7 C 42083/SL 12 účetní závěrka r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 29.12.2012 3.12.2012 7 C 42083/SL 9 účetní závěrka r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 13.12.2011 14.12.2011 4 C 42083/SL 8 účetní závěrka r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 13.12.2011 14.12.2011 4 C 42083/SL 11 účetní závěrka r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 13.12.2011 14.12.2011 6 C 42083/SL 10 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 13.12.2011 14.12.2011 4 C 42083/SL 6 účetní závěrka 2005 Městský soud v Praze 31.12.2005 1.9.2006 6.9.2006 7 C 42083/SL 7 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ241/2006 Městský soud v Praze 8.8.2006 21.8.2006 0 C 42083/SL 5 účetní závěrka r. 2004+př. Městský soud v Praze 31.12.2004 24.6.2005 11.7.2005 6 C 42083/SL 4 účetní závěrka 2003,příl. Městský soud v Praze 31.12.2003 17.3.2004 2.4.2004 10 C 42083/SL 3 účetní závěrka za rok 2001 + přílohy Městský soud v Praze 11.6.2002 27.5.2003 0 C 42083/SL 2 účetní závěrka za rok 2001 + přílohy Městský soud v Praze 29.5.2002 27.5.2003 0 C 42083/SL 1 notářský zápis Městský soud v Praze 19.2.1999 19.5.1999 0 Základní údaje DŘEVOBIS, s.r.o. Sídlo DŘEVOBIS, s.r.o. Živnosti a provozovny DŘEVOBIS, s.r.o. Dobronická 892, Praha 148 00 1000974642 Statutární orgán DŘEVOBIS, s.r.o. DŘEVOBIS, s.r.o., - 64940012 - Praha

http://www.reznicek.cz/cs/aktualne-2/123-odpove-dnost-zame-stnance-za-s-kodu-zpu-sobenou-zame-stnavateli

V § 250 odst. 1 zákoníku práce se uvádí, že zaměstnanec je povinen nahradit škodu, kterou zaměstnavateli způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. K tomu, aby však zaměstnanec byl povinen k náhradě jím způsobené škody, je nezbytné, aby bylo kumulativně splněno několik podmínek. Tyto podmínky jsou následující: 1. musí dojít k porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, 2. musí skutečně dojít ke vzniku škody, 3. mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí být příčinná souvislost a 4. jednání zaměstnance musí být zaviněné. 1) K tomu, aby byl zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu je potřeba, aby byly splněny všechny výše uvedené předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu. Pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody je zaměstnavatel v souladu s § 250 odst. 3 zákoníku práce a § 101 odst. 1 písm. a), b) ve spojení s § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, povinen tvrdit a prokázat nejen jím tvrzené zavinění ze strany zaměstnance, nýbrž všechny výše uvedené předpoklady. Důkazní břemeno tak v případě uplatňování nároku ze strany zaměstnavatele leží plně na straně zaměstnavatele. 2) Při zkoumání naplnění jednotlivých předpokladů nezbytných k tomu, aby byl zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, je nutné vymezit pojem škody v kontextu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, které se týkají náhrady škody. Z ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že škodou se rozumí újma na jmění. Pojem škody byl judikován Nejvyšším soudem, kdy v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1111/2001 byla škoda pro účely náhrady škody v důsledku zaviněného porušení zaměstnance definována tak, že škoda je pouze majetková újma, která vznikla v důsledku zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnance, pokud je s tímto konkrétním porušením v příčinné souvislosti. V případě, že by nastalo více škodních událostí, pak by pro úspěšné uplatnění nároku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z titulu náhrady škody bylo nezbytné, aby zaměstnavatel prokázal naplnění všech předpokladů pro náhradu škody v každém konkrétním pochybení zaměstnance zvlášť. 3) Skutečnou škodu v režimu zákoníku práce pak představuje skutečné zmenšení majetku zaměstnavatele, kterému byla škoda způsobena. Je tak například možné, aby zaměstnavatel nárokoval po zaměstnanci náklady na opravu poškozeného stroje nebo zařízení, ale to pouze v případě, že takové náklady by zaměstnavateli - nebýt škodné události - nevznikly. 4) "Může se především jednat o náklady na mzdu zaměstnanců, se kterými poškozený zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu jen na provedení prací směřujících k odstranění následků způsobených škodní událostí (k opravě poškozeného stroje nebo zařízení); uvedené lze vztáhnout též na náklady na odměnu zaměstnanců, s nimiž za tímto účelem poškozený zaměstnavatel uzavřel dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr." 5) Naopak v případě, že by zaměstnanci byli soustavně zaměstnáni tak, že předmětem sjednaného druhu práce bude pravidelná údržba a oprava vybavení a přístrojů zaměstnavatele a nebude nutné vynaložit na opravu náklady, které by jinak vynaloženy nebyly, pak nárok na náhradu škody nevzniká. 6) V případě, že by se jednalo o škodu způsobenou zaměstnancem úmyslně, tak podle § 257 odst. 3 zákoníku práce má poškozený zaměstnavatel nejen právo na náhradu škody, nýbrž má právo i na náhradu ušlého zisku. Například v případě, kdy v důsledku neomluvených absencí nebude zaměstnavatel schopen včas vyhotovit a dokončit objednávku a bude tak muset smlouvu zrušit. 7) V určitých případech může dojít k poměrnému omezení odpovědnosti zaměstnance. Pokud škodu způsobil také zaměstnavatel, tak se povinnost zaměstnance k náhradě škody poměrně omezí tak, že v souladu s § 250 odst. 2 a § 257 odst. 4 zákoníku práce zaměstnanec bude povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. § 257 odst. 5 dále stanoví, že pokud je k náhradě škody společně zavázáno více zaměstnanců, tak je každý z nich povinen nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Samotný rozsah a způsob náhrady škody je uveden v § 257 a násl. zákoníku práce. V případě škody způsobené z nedbalosti nesmí náhrada škody u zaměstnance přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. V případě, že škoda byla způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek však toto omezení neplatí. Pokud by se jednalo o škodu způsobenou proto, že zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel v souladu s § 251 odst. 1 a § 258 zákoníku práce požadovat po zaměstnanci náhradu škody až ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. V případě, že by zaměstnanec byl povinen nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen v souladu s § 259 zákoníku práce nahradit tuto škodu v plné výši. Závěrem lze uzavřít, že pokud by zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, tak zaměstnavatel bude povinen tvrdit a prokázat naplnění všech zákonem požadovaných předpokladů k tomu, aby se svým nárokem na náhradu škody uspěl. Při stanovení výše náhrady škody pak bude nutné přihlédnout k míře zavinění zaměstnance a k zákonem stanoveným omezením výše náhrady škody. 1) BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 1021-1030. 2) Tamtéž. 3) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2002, sp. zn. 21 Cdo 1111/2001. 5) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2017, sp. zn. 21 Cdo 3268/2016. 7) BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 1021-1030.

http://docplayer.cz/2653570-Komise-evropskych-spolecenstvi-zprava-komise-evropskemu-parlamentu-a-rade-o-strukture-a-sazbach-spotrebni-dane-z-cigaret-a-jinych-tabakovych-vyrobku.html

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o struktuře a sazbách spotřební daně z cigaret a jiných tabákových výrobků - PDF Download "KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o struktuře a sazbách spotřební daně z cigaret a jiných tabákových výrobků" 1 CS CS CS2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2008) 460 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o struktuře a sazbách spotřební daně z cigaret a jiných tabákových výrobků {SEK(2008) 2266} {SEK(2008) 2267} CS 1 CS3 1. ÚVOD Podle článku 4 směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret 1 a článku 4 směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret 2 je Evropská komise povinna každé čtyři roky přezkoumat řádné fungování jednotného trhu, reálnou hodnotu sazeb spotřební daně a obecné cíle Smlouvy. Toto přezkoumání se vztahuje také na příslušná ustanovení směrnice 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků 3. Vzhledem k vlastnostem tabákových výrobků je nutné věnovat zvláštní pozornost hlediskům zdravotní politiky. Článek 152 Smlouvy uvádí, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je třeba zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. V roce 2005 Evropské společenství přistoupilo k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC). Článek 6 FCTC doporučuje daňové strategie přispívající k cílům v oblasti zdraví zaměřeným na snížení spotřeby tabáku. Této zprávě předcházely rozsáhlé konzultace. S ohledem na výsledky tohoto konzultačního procesu vypracovaly útvary Komise posouzení dopadů. 2. STRUKTURA SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z CIGARET Tato zpráva posuzuje řadu možných změn současné struktury spotřebních daní z cigaret. Zkoumá především, zda by mohlo dojít ke zrušení konceptu nejžádanější cenové kategorie (MPPC) jako základního kritéria pro minimální požadavky. Prověřuje dále, zda by mohla být členským státům umožněna větší flexibilita při určování poměru mezi valorickými a specifickými daněmi a při stanovování minimální spotřební daně z cigaret Nejžádanější cenová kategorie jako základní kritérium pro minimální požadavky Podle stávajících pravidel je nejžádanější cenová kategorie základním kritériem pro minimální požadavky u cigaret. Současné spotřební daně vybírané z cigaret musí dosahovat nejméně 57 % maloobchodní ceny včetně všech daní a činit nejméně 64 EUR za 1000 cigaret v nejžádanější cenové kategorii. Pokud se 1. ledna určitého roku změní kategorie, musí členské státy prověřit, zda jsou minimální požadavky nadále dodrženy. Během konzultačního procesu byla nejžádanější cenová kategorie podrobena časté kritice: Nejžádanější cenová kategorie je koncept, který byl zaveden před 30 lety. Vté době obvykle na vnitrostátním trhu s cigaretami dominovala jedna značka. Nyní však činí průměrný podíl nejžádanější cenové kategorie na trhu přibližně 35 %. Nejžádanější cenová kategorie má tendenci kolísat při změnách spotřebních zvyklostí, což vede k nestálosti daňových příjmů státu Úř. věst. L 316, , s. 8, ve znění směrnice 200/10/ES, (Úř. věst. L 046, , s. 26). Úř. věst. L 316, , s. 10, ve znění směrnice 200/10/ES, (Úř. věst. L 046, , s. 26). Úř. věst. L 291, , s. 40, ve znění směrnice 2000/10/ES, (Úř. věst. L 046, , s. 26). CS 2 CS4 Narušuje rovněž cenovou konkurenci mezi výrobci tabáku. Dominantní výrobci tabáku mohou zvýšit daňové zatížení svých konkurentů. V některých členských státech spadá nejžádanější cenová kategorie do nízké cenové kategorie, zatímco v jiných členských státech patří k vysoké cenové kategorii. Proto nejžádanější cenová kategorie nemůže zaručit jednotnou minimální úroveň ve všech členských státech. Nakonec ani z hlediska zdraví není využívání nejžádanější cenové kategorie jako kritéria pro stanovování minimálních daňových požadavků opodstatněné. Bez výjimky všechny cigarety škodí zdraví, nejen cigarety v nejžádanější cenové kategorii. Komise se proto domnívá, že používání nejžádanější cenové kategorie jako základního kritéria pro minimální sazby není v souladu s cíli vnitřního trhu. Kromě toho by zrušení nejžádanější cenové kategorie značně zjednodušilo předpisy, zvýšilo transparentnost a vyzdvihlo cíle v oblasti ochrany zdraví. Pokud by byla nejžádanější cenová kategorie zrušena, mohlo by se uvažovat o dvou alternativních přístupech: Minimální požadavek na spotřební daň by se mohl uplatnit na všechny cigarety na trhu. S ohledem na zásady danění cigaret v minulých 35 letech by nejžádanější cenová kategorie mohla být nahrazena váženým průměrem cen Minimální požadavek na spotřební daň v EU ze všech cigaret Vedle odstranění daňové nestability, kterou způsobuje koncept nejžádanější cenové kategorie, by minimální požadavek na spotřební daň ze všech cigaret stanovil daňový limit, což by byl nejlepší nástroj pro sbližování cen a zdanění cigaret na vnitřním trhu. Kromě toho se jedná o jedinou možnost, která by zaručila minimální úroveň cen a daní pro kontrolu tabáku a řešila obavy o zdraví v souvislosti se všemi kategoriemi cigaret Dodatečný minimální požadavek EU na vážené průměry cen Komise rovněž zvážila důsledky používání pravidla 57 % na všechny cigarety. Z posouzení dopadů jasně vyplývá, že by se tím zvýšila spotřební daň z levných cigaret a/nebo z cigaret vyšší kategorie. Při zvýšení nad 57 % by se postupně proměnila v čistě valorickou daň. To by nebylo v souladu s cílem poskytnout členským státům flexibilitu, pokud jde o strukturu spotřební daně. Kromě toho by použití pravidla 57 % na všechny cigarety nepřispělo ke snížení rozdílů mezi cenami a zdaněním cigaret na vnitřním trhu, a proto nemůže být opodstatněné ani z hlediska vnitřního trhu, ani z hlediska zdraví. Jinou možností by bylo použít pravidla 57 % na základě vážených průměrů cen. Ta by měla z hlediska vnitřního trhu a ochrany zdraví řadu výhod: Byla by neutrální vůči cenovým kategoriím a vytvořila by výrobcům spravedlivé podmínky hospodářské soutěže. Členským státům by poskytla flexibilitu při určování struktury daní (zejména ve vztahu mezi valorickými a specifickými daněmi), která nejlépe odpovídá požadavkům jejich vnitrostátního trhu. CS 3 CS5 Vytvořila by srovnatelné základní kritérium pro minimální požadavky na spotřební daň z cigaret mezi členskými státy v EU. Použití by bylo snadnější než v případě systému na základě nejžádanější cenové kategorie. Někteří výrobci cigaret obhajují úplné zrušení pravidla 57 %. Komise se však domnívá, že pravidlo 57 % je důležitou součástí acquis Společenství v oblasti zdanění tabákových výrobků, jelikož v současné době pouhý poměrný požadavek na zdanění v řadě členských států zakazuje snížení úrovně zdanění. Aby tedy došlo ke zjednodušení předpisů, vytvořily se rovné podmínky hospodářské soutěže pro výrobce, omezilo se rozdělování trhů s tabákovými výrobky a zdůraznily se cíle v oblasti zdraví, měl by být koncept nejžádanější cenové kategorie jako kritéria pro minimální požadavky nahrazen váženým průměrem cen kombinovaným s minimální spotřební daní použitelnou na všechny cigarety. Důvody, proč by nejžádanější cenová kategorie neměla být dále měřítkem pro minimální daň ve Společenství, platí také pro ustanovení týkající se významu specifické spotřební daně v rámci celkového daňového zatížení (čl. 16 odst. 2 směrnice 95/59/ES). I zde by měl jako základní kritérium sloužit vážený průměr cen Více flexibility v oblasti struktur spotřebních daní z cigaret Podle platných pravidel Společenství musí spotřební daně vybírané z cigaret obsahovat valorickou a specifickou složku. Důraz, jenž členské státy kladou buď na valorickou daň či na prvek specifické daně, závisí na sledovaných politických cílech. (viz příloha 1, graf 2). V současné době musí specifická složka spotřební daně činit nejméně 5 % nebo nejvýše 55 % výše celkového daňového zatížení u cigaret patřících do nejžádanější cenové kategorie (poměrná spotřební daň plus specifická spotřební daň a DPH). Valorické daně zvyšují absolutní cenové rozdíly, a tím podporují levnější značky cigaret. Dříve se valorická daň používala ke zvýhodnění levnějších místních cigaret oproti dražším mezinárodním značkám. V současné době jsou však valorické daně zajímavé především pro ty členské státy, kde hrozí větší riziko, že se na trhu vytvoří monopol. Specifické daně snižují relativní cenové rozdíly a omezují kolísání cen na minimum. Specifické daně proto jsou z hlediska zdraví výhodnější. Mají kromě toho ještě řadu dalších výhod. Podle scénáře, ve kterém jsou všechny daně specifickými daněmi, by došlo ke snížení cenových rozdílů na úrovni EU o 50 %. Pokud tedy bude přikládán větší význam specifickým daním, může dojít k dalšímu sblížení maloobchodních cen v rámci EU. Jelikož specifické daně vycházejí spíše z objemu spotřeby než z ceny, jsou stabilnější, dají se lépe předpovídat a spravovat a zvyšují stabilitu daňových příjmů. Závěrem lze říci, že specifické daně mají z hlediska vnitřního trhu, rozpočtu i zdraví jasné výhody, a proto by měla být umožněna větší flexibilita těm členským státům, které přikládají větší význam specifickým spotřebním daním. Aby se však zabránilo tomu, že se v jednom členském státu použije čistě specifická daň a v sousedním členském státu pouze valorická daň, což by vedlo přeshraničnímu toku cigaret vyšší kategorie z prvního členského státu do druhého a toku levných značek opačným směrem, je určitá jednotnost struktur spotřebních daní i nadále žádoucí. CS 4 CS6 2.5. Flexibilita při uplatňování minimálních spotřebních daní z cigaret Většina členských států uplatňuje dodatečně k valorické a specifické spotřební dani také minimální spotřební daň. To znamená, že každá krabička cigaret musí být zdaněna minimální spotřební daní. Minimální daně mají členským státům zaručit určitou úroveň příjmů a zajistit, aby se cigarety neprodávaly za ceny hluboce pod obvyklou tržní hodnotou. Členské státy mohou ukládat minimální spotřební daň, která však může dosahovat nejvýše 100 % celkové spotřební daně z MPPC. To znamená, že v některých zemích, v nichž MPPC spadá do nízké cenové kategorie, má nástroj minimální spotřební daně omezený účinek. V minulých letech se tržní podíl levnějších značek cigaret ve většině členských států výrazně zvýšil, což vedlo buď ke snížení daňových příjmů nebo k omezení účinku zvýšení daní na spotřebu cigaret. Některé členské státy tudíž oznámily, že by uvítaly větší flexibilitu v případě levnějších značek cigaret. Tím by se v rámci platných požadavků EU mohla poskytnout větší flexibilita tím, že výše minimální daně nebude dále omezena na spotřební daň z MPPC, jako je tomu dosud v případě ostatních tabákových výrobků. 3. MINIMÁLNÍ SAZBY SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z CIGARET Tato zpráva rovněž přezkoumává, zda by se změny stávající struktury spotřebních daní z cigaret mohly kombinovat se zvýšením minimálních sazeb. Současné spotřební daně vybírané z cigaret musí dosahovat nejméně 57 % maloobchodní ceny včetně všech daní a od července 2006 činit nejméně 64 EUR za 1000 cigaret v nejžádanější cenové kategorii. V rámci aktů o přistoupení byly novým členským státům s výjimkou Malty a Kypru uděleny odchylky, které umožňují odložit použití minimálních spotřebních daní na období od 31. prosince 2006 do 31. prosince Obecné připomínky Z analýzy cen a spotřebních daní zcigaret v EU vyplývá, že mezi členskými státy ještě existují značné rozdíly. Nedávným rozšířením EU se rozdíly v daních a maloobchodních cenách mezi členskými státy dokonce ještě prohloubily. Do určité míry je to ovšem způsobeno existencí přechodného období poskytovaného v rámci aktů o přistoupení. Jakmile všechny nové členské státy splní minimální požadavek 64 EUR za 1000 cigaret, rozdíly v cenách se sníží, avšak i poté budou cigarety v některých členských státech více než čtyřikrát dražší než v jiných (viz příloha 1, grafy 1 a 3) Vliv rozdílných maloobchodních cen cigaret v členských státech a na vnitřním trhu Značné rozdíly v maloobchodních cenách včetně daně mezi členskými státy vytvořily příznivé prostředí pro daňově podmíněné přeshraniční nákupy i pro pašování a podvody. Odvětví tabáku je k těmto činnostem obzvláště náchylné. Na základě hloubkové analýzy shromážděných údajů 4 se ve studii připravené pro Komisi odhaduje, že celkový průnik spotřeby, která není daněna na domácích trzích, na trh v roce 2004 představoval přibližně 4 Studie o sběru a interpretaci údajů týkajících se cigaret a jemně řezaného tabáku k ručnímu balení cigaret uvedených na trh; KPMG prosinec CS 5 CS7 13 % trhu s tabákem v zemích EU-25, přičemž 4 % až 5 % připadá na oprávněné přeshraniční nákupy a 8 % až 9 % na nezákonný obchod. Některé hlavní trhy s poměrně vysokými spotřebními daněmi, které byly často zavedeny z důvodu ochrany zdraví, nyní zaznamenávají příliv převyšující 20 %. Naopak řada členských států udržuje nízké sazby daní, a způsobují tím ostatním členským státům vnější náklady Přeshraniční nákupy Přeshraniční nákupy jsou zcela oprávněné a za předpokladu, že výrobky jsou kupovány jednotlivci za účelem jejich vlastní potřeby, představují jednu z výhod vnitřního trhu. To však může představovat problém pro členské státy s vyšším zdaněním. Přeshraniční nákupy cigaret se v určitých členských státech velmi rozšířily po zavedení výrazně vyšších sazeb spotřebních daní, jež byly často zaváděny z důvodu ochrany zdraví. Kromě toho jednoznačně dochází k přílivu levných cigaret z určitých nových členských států, zejména do sousedních členských států EU Nezákonný obchod Nezákonný obchod zahrnuje zboží pašované ze třetích zemí (často padělaných cigaret) a pašování uvnitř EU, při kterém jednotlivci nakupují tabák v jiných členských státech zdánlivě pro vlastní potřebu, avšak ve skutečnosti ho prodávají bez toho, aniž by v členském státě spotřeby platili spotřební daň. Při pašování ze třetích zemí podvodníci pašující zboží obcházejí celní kontroly různými způsoby (ukryté výrobky, falešné popisy a falešná prohlášení atd.) a pašují zboží ze třetích zemí jako je např. Bělorusko, Rusko a Ukrajina, kde jsou ceny a daně nízké. Dalším rostoucím trendem je pašování padělaných cigaret ze zámořských území (např. Čína). Objem pašovaných výrobků je těžké odhadnout, avšak je jisté, že podíl pašovaných cigaret na trhu v některých státech roste. Za účelem omezení těchto negativních účinků by měla existovat minimální sazba spotřební daně pro celou EU v účinné výši, aby bylo možné lépe provádět cíle vnitřního trhu. Na druhé straně pašování a padělky ze třetích zemí vyžadují posílení kontrol na vnějších hranicích Cíle v oblasti zdraví Kouření nadále zůstává hlavním důvodem zbytečných úmrtí ve Společenství a jednou z hlavních příčin nemocí a úmrtnosti veu. Zdanění je součástí obecné strategie prevence a odrazování, která obsahuje rovněž další opatření zaměřená na snižování poptávky, např. ochranu před pasivním kouřením, regulaci obsahu atd. Podle Světové banky je však zvýšení cen tabákových výrobků jediným nejúčinnějším opatřením k prevenci kouření. Nárůst cen o 10 % vede v členských státech s vysokými příjmy ke snížení spotřeby u dospělých osob v průměru o 4 %. Ještě důležitější je, že vysoké ceny mají pravděpodobně největší dopad na mladé lidi, kteří na zvýšení cen reagují silněji než starší lidé. V roce 2005 Evropské společenství přistoupilo k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC). Článek 6 FCTC doporučuje daňové strategie přispívající k cílům voblasti zdraví zaměřeným na snížení spotřeby tabáku. Oficiálně se objem cigaret uvedený na trh v EU v období snížil o cca 13 % (viz příloha 3). (Viz příloha 3) Toto procento zohledňuje přeshraniční toky vrámci EU, musí však být CS 6 CS8 upraveno s ohledem na nezákonný obchod ze třetích zemí do EU. Lze tudíž odhadovat, že skutečné snížení spotřeby cigaret v EU mírně překročí 10 % 5. Tento trend způsobují především země EU-15, kde se objem cigaret uvedených na trh snížil o 16 %. Během téhož období se spotřební daně z cigaret zvýšily v průměru o 33 %. Na druhé straně se objem cigaret uvedených na trh v zemích EU-12 (bez Rumunska) snížil v průměru jen o 1 %. Od přistoupení do konce roku 2006 došlo ke zvýšení spotřební daně v průměru o 34 %. Skutečnost, že pokles spotřeby byl přes výrazné zvýšení spotřebních daní malý, lze pravděpodobně vysvětlit nízkou úrovní zdanění před přistoupením. Aby bylo během dalších pěti let dosaženo obdobného snížení spotřeby, je nutné další zvýšení spotřební daně. S ohledem na cenovou pružnost -0,43 navrhovanou Světovou bankou bude pro dosažení snížení poptávky o 10 % nutné zvýšit ceny o 25 %. Minimální sazby představují pro členské státy záchrannou síť, neboť zajišťují, že ostatní členské státy skutečně vyberou spotřební daně, a to ve značné výši. Ostatním členským státům tak usnadní sledovat daňovou politiku v zájmu ochrany zdraví, aniž by tato strategie byla ohrožena ze strany jiných členských států, a zejména přeshraničními nákupy a pašováním. V oblasti zdanění tabákových výrobků by měly být minimální sazby tak vysoké, aby členským státům umožňovaly plnit cíle tabákové kontroly. S ohledem na dosažení těchto cílů by minimální požadavky EU (dohodnuté v roce 2002) neměly jen upevňovat současnou situaci, ale měly by být během dalších pěti let dále zvyšovány Větší sbližování sazeb zvyšování minimálních sazeb Z těchto důvodů by větší sblížení úrovní zdanění v jednotlivých členských státech přispělo k menšímu narušování vnitřního trhu a k zajištění cílů v oblasti ochrany zdraví Minimální daň ve výši 64 EUR na 1000 cigaret Současná minimální daň v EU ve výši 64 EUR na 1000 cigaret není dostačující k dosažení sblížení maloobchodních cen mezi členskými státy svysokými daněmi a členskými státy s nízkými daněmi. Lákavá možnost pro osoby z členských států s vysokými daněmi nakupovat v členských státech s nižšími daněmi odporuje vnitřnímu trhu i cílům kontroly tabáku. Proto by se jako reakce na tuto hrozbu musely značně zvýšit minimální požadavky na daň v EU. Každé navržené zvýšení však musí zohlednit, že v řadě členských států stále ještě platí přechodné období pro stávající minimální sazby Minimální požadavek 57 % Minimální požadavek 57 % se od svého zavedení od roku 1992 nezměnil. Spotřební daně v zemích s daňovou politikou zaměřenou na ochranu zdraví však dosahují více než 60 % maloobchodní ceny včetně daně. Jakmile všechny nové členské státy dodrží minimální sazbu 64 EUR, přesáhne daňový výnos ve většině těchto členských států také 60 %. Jelikož cena cigaret před zdaněním je do značné míry vázána na kupní sílu, zvýšení minimálního požadavku by v tomto ohledu sladilo úroveň zdanění. Jinými slovy by tak došlo ke zvýšení 5 Zdroje z daného odvětví odhadují celkový příliv ze třetích zemí na 3 %. Mělo by se však brát v potaz pouze zvýšení tohoto druhu přílivu v letech 2002 až 2006, jenž bude pravděpodobně nižší než 3 %. CS 7 CS9 spotřebních daní v členských státech, kde jsou spotřební daně z cigaret v porovnání s kupní silou poměrně nízké. Jak již bylo zmíněno, pravidlo 57 % je v členských státech s vysokými daněmi spojeno s únikovou doložkou 6. Cílem je vyhnout se zvýšení spotřebních daní v těch členských státech, kde jsou daně již vysoké, a tím zabránit prohloubení rozdílu mezi členskými státy s nejvyšším zdaněním a členskými státy s nejnižším zdaněním. Aby si pravidlo 57 % zachovalo smysl, musí být jeho výše aktualizována. V roce 2001 byla stanovena výše únikové doložky na 101 EUR. V současné době by nejnovějšímu vývoji spotřebních daní z cigaret na vnitřním trhu odpovídalo zvýšení na 122 EUR a mělo by stejný účinek jako v roce 2001, tj. pokrýt pět 7 členských států s nejvyšším zdaněním. K dosažení cílů vnitřního trhu a ochrany zdraví by se mohly obě minimální sazby během následujících pěti let zvýšit. Pokud všechny nové členské státy dosáhnou současných minimálních sazeb, průměrná spotřební daň v zemích EU-27 mírně překročí hodnotu 90 EUR a průměrné zatížení spotřební daní bude činit 63 %. Ze závěrů posouzení dopadů vyplývá, že z hlediska ochrany zdraví by zvýšení na 90 EUR pro všechny a 63 % na vážený průměr cen pravděpodobně vedlo ke snížení poptávky v průměru o 10 % ve 22 členských státech 8. Kromě toho by otevřelo cestu k dalšímu zvyšování spotřebních daní z cigaret, a to i v těch členských státech, které již mají vysokou úroveň zdanění. Pokud jde o místní kupní sílu, pouze v Bulharsku a Rumunsku by okamžité zvýšení sazby mělo za následek neúměrné zdražení v porovnání s cenami na hlavních trzích EU. Je však třeba ještě vzít v úvahu, že v řadě členských států dosud platí přechodné období do roku 2009 nebo Náklady spojené s dodržováním předpisů Existují dva hlavní důvody pro spotřebu zboží daněného v zahraničí: skutečnost, že cigarety jsou z důvodu velkého zvýšení daní cenově méně dostupné, a skutečnost, že některé členské státy mají propustné hranice se třetími zeměmi s nízkými daněmi. Další sbližování spotřebních daní v rámci EU a lepší koordinace růstu cen cigaret za účelem kontroly tabáku bezpochyby přispějí křešení problému nezákonného obchodu uvnitř EU. Sníží se rovněž náklady spojené s dodržováním předpisů v rámci vnitřního trhu, kde již neexistují hraniční kontroly. Řada nových členských států však sousedí se třetími zeměmi, kde je úroveň zdanění a maloobchodní cena tabákových výrobků v porovnání s úrovní v EU nízká. Tím se ve velké míře podporuje pašování ze třetích zemí, což narušuje fungování vnitřního trhu a oslabuje zdravotní politiku EU a jejích členských států Členské státy, které vybírají spotřební daň ve výši nejméně 101 EUR na 1000 cigaret v nejžádanější cenové kategorii, nemusí dodržet pravidlo 57 %. Spojené království, Irsko, Francie, Německo a Švédsko. Kromě členských států s vysokým zdaněním Spojeného království, Irska, Francie a Německa. (a Rumunska, které nebylo v simulaci zahrnuto). CS 8 CS10 V některých členských státech hraničících se třetími zeměmi je pašování z těchto třetích zemí obzvláště vysoké. Aby se pašování ze třetích zemí omezilo, udržují se často spotřební daně na nízké úrovni. V důsledku toho tyto členské státy lákají kpřeshraničním nákupům a nezákonnému obchodu směrem do dalších členských států, a způsobují tím vnitřnímu trhu vnější náklady. Zvýšení spotřebních daní z cigaret by proto mělo být spojeno s posílením boje proti nezákonnému obchodu ze třetích zemí. Za boj proti nezákonnému obchodu jsou zodpovědné především členské státy. Komise se však jako signatář rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC) aktivně účastní probíhajících jednání ohledně vypracování protokolu o nezákonném obchodu s tabákovými výrobky v souladu s článkem 15 FCTC. Cílem tohoto protokolu je vypracovat mezinárodně závazný právní nástroj k omezení nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, ke kterému by mohlo přistoupit všech 152 zemí, jež ratifikovaly FCTC. 4. STRUKTURA A MINIMÁLNÍ SAZBY SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z JEMNĚ ŘEZANÉHO TABÁKU 4.1. Obecné připomínky Trh s jemně řezaným tabákem představuje 8 % celkového trhu EU s tabákovými výrobky. Jemně řezaný tabák a cigarety mají různé vlastnosti, v konečném důsledku si však jako tabákové výrobky vzájemně konkurují. Skutečnost, že mezi členskými státy existují značné rozdíly ve zdanění jemně řezaného tabáku, láká k pašování a přeshraničním nákupům mezi řadou sousedních zemí. Kromě toho vede rozdílná úroveň zdanění cigaret a jemně řezaného tabáku k substituci výrobků. V letech 2002 až 2006 se vážený průměr objemu cigaret uvedených na trh v zemích EU-25 9 snížil o 13 %. Ve stejném období se však množství jemně řezaného tabáku zvýšilo o 10 %. (Viz příloha 4). Také z hlediska ochrany zdraví neexistuje žádný zvláštní důvod pro tak velké rozdíly v úrovních zdanění těchto výrobků v rámci Společenství, neboť oba výrobky jsou stejně škodlivé Struktura spotřebních daní z jemně řezaného tabáku V současné době si členské státy mohou samy zvolit strukturu spotřebních daní z jemně řezaného tabáku k ručnímu balení cigaret (specifickou, valorickou nebo kombinovanou). Z veřejné konzultace vyplynulo, že převážná část zúčastněných stran je proti omezení současné flexibility v oblasti jemně řezaného tabáku. Jelikož cílem je umožnit členským státům větší flexibilitu při zdaňování cigaret, nebylo by žádoucí současně omezit flexibilitu při zdaňování jemně řezaného tabáku. Vzhledem k tomu, že minimální daň z cigaret v EU je stanovována podle celkových minimálních požadavků, mělo by sladění sazeb daní z cigaret a jemně řezaného tabáku 9 Pro Rumunsko a Bulharsko nejsou k dispozici žádné údaje. CS 9 CS11 probíhat na základě minimálních sazeb a členským státům by se měla ponechat flexibilita při určování poměru mezi valorickými a specifickými daněmi. Minimální požadavek na daň z cigaret se skládá z povinné minimální valorické daně a minimální spotřební daně. Naopak, u jemně řezaného tabáku musí členské státy dodržet buď jednu, nebo druhou hodnotu. Proto v členských státech, které uplatňují valorické danění jemně řezaného tabáku, neexistuje minimální požadovaná spotřební daň, jako je tomu u cigaret. V důsledku toho existují u jemně řezaného tabáku mezi daněmi a cenami v EU velké rozdíly. Kromě toho dnes dochází k situacím, kdy úroveň daně z ručně balených cigaret je nižší než 30 % úrovně daně z cigaret (viz příloha 2). Proto by zavedení kombinace poměrné minimální sazby a minimální spotřební daně z jemně řezaného tabáku bylo vhodnou možností, jak sladit zdanění cigaret a jemně řezaného tabáku Minimální sazby u jemně řezaného tabáku Minimální sazby u jemně řezaného tabáku tvoří vsoučasné době 36 % maloobchodní ceny včetně všech daní nebo 32 EUR na kilogram. Aby se zachoval poměr stanovený při prvním zavedení sazeb v roce 1992, byly minimální specifické částky daně po přezkumu v letech 1998 a 2001 upraveny podle inflace. Úprava podle inflace za období by představovala částku 34 EUR. Jak bylo uvedeno v předchozí zprávě, měla by minimální sazba pro jemně řezaný tabák činit přibližně dvě třetiny minimální sazby pro cigarety. Takový poměr by členským státům dovolil zohlednit rozdíl mezi polotovary a hotovými výrobky, rozdíly ve výrobní ceně obou výrobků a poměrně pracovně náročnou výrobu jemně řezaného tabáku. Aby se dosáhlo nejméně dvou třetin minimální sazby na cigarety, musela by být minimální daň z jemně řezaného tabáku zvýšena nad úroveň inflace. Specifická částka by měla být zvýšena na 43 EUR na kilogram v porovnání s částkou 64 EUR na 1000 cigaret. Poměrná dvoutřetinová minimální sazba by vedla k minimálnímu dopadu u jemně řezaného tabáku ve výši 38 % v porovnání s 57 % za cigarety. Takové zvýšení by se nejvíce dotklo nových členských států, pro které ještě platí odchylky od současných minimálních sazeb na cigarety. Jelikož však tyto členské státy budou muset zvýšit spotřební daně z cigaret do konce přechodného období, je pravděpodobné, že v každém případě zvýší zároveň i spotřební daně z jemně řezaného tabáku. Proto by koordinovaný přístup zabránil dalšímu narušení vnitřního trhu. Ze závěrů posouzení dopadů vyplývá, že z hlediska ochrany zdraví je zvýšení minimálních sazeb na cigarety na 90 EUR v průběhu dalších let nezbytné k tomu, aby se dosáhlo pravděpodobného snížení poptávky v průměru o 10 %. Použitím výše uvedeného dvoutřetinového poměru by se tak minimální sazby na jemně řezaný tabák zvýšily v dalších letech na 60 EUR. To by mohlo vést ke snížení poptávky až o 20 %, přičemž se předpokládá stejná cenová pružnost jako u cigaret. A to při zohlednění toho, že se množství cigaret uvedených na trh v EU v období snížilo o přibližně 13 %, avšak množství jemně řezaného tabáku se za stejné období zvýšilo o 10 %. Takové snížení by uvedlo jemně řezaný tabák na stejnou úroveň s cigaretami. CS 10 CS12 5. STRUKTURA A MINIMÁLNÍ SAZBY SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z JINÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ NEŽ CIGARET A JEMNĚ ŘEZANÉHO TABÁKU Jiné tabákové výrobky tohoto okruhu zahrnují doutníky, doutníčky a ostatní tabák ke kouření (především dýmkový a lulkový tabák). Trh s těmito výrobky je menší než 1 % celkového trhu s tabákovými výrobky a ještě se zmenšuje. Vnitřní trh s ostatním tabákem ke kouření funguje poměrně dobře a nebyly zaznamenány žádné významné případy podvodů či pašování. V některých členských státech se objevily nové výrobky zdaňované jako doutníky nebo dýmkový a lulkový tabák, avšak prodávané jako cigarety nebo jemně řezaný tabák a uváděné na trh jako jejich přímá konkurence. Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže z daňových důvodů, měly by být definice různých kategorií ostatních tabákových výrobků stanoveny přesněji. Kromě toho je úprava specifické spotřební daně z doutníků, doutníčků a ostatního tabáku ke kouření potřebná k zohlednění inflace za období 2003 až Na základě údajů Eurostatu lze na základě roční změny indexu HISC (harmonizovaný index spotřebitelských cen) mezi lety 2003 a 2007 odhadovat, že míra inflace činila přibližně 2 % za rok, resp. 8 % za celé období. 7. ZÁVĚRY Z přezkumu struktury a sazeb spotřební daně z tabákových výrobků můžeme vyvodit závěr, že je nutné provést řadu významných změn ve stávajících právních předpisech: S ohledem na větší transparentnost předpisů a s cílem vytvořit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže v odvětví tabáku by měla být nejžádanější cenová kategorie jako základní kritérium pro minimální požadavky EU nahrazena váženým průměrem cen. Aby byly vyzdviženy cíle ochrany zdraví, měl by být kombinován s minimální spotřební daní použitelnou na všechny cigarety. Vážený průměr cen by měl sloužit rovněž jako kritérium pro měření podílu specifické spotřební daně na celkové daňové zátěži (čl. 16 odst. 2 směrnice 95/59/ES). Členským státům by měla být poskytnuta větší flexibilita, pokud jde o strukturu spotřebních daní z cigaret. Zavedení kombinace poměrné minimální sazby a minimální spotřební daně z jemně řezaného tabáku by bylo vhodnou možností, jak sladit zdanění cigaret a jemně řezaného tabáku. Pokud jde o cigarety, zhlediska ochrany zdraví by zvýšení minimálních daní během dalších pěti let na 90 EUR na všechny cigarety a 63 % na vážené průměry cen způsobilo pravděpodobné snížení poptávky o 10 %. Kromě toho by se tím snížil rozdíl v daních a cenách na vnitřním trhu. Minimální sazby na jemně řezaný tabák by měly být upraveny na dvě třetiny sazby na cigarety a zvýšeny současně se spotřebními daněmi z cigaret. Opatření ke sblížení spotřebních daní z cigaret na vnitřním trhu by proto mělo být spojeno s posílením boje proti nezákonnému obchodu, zejména ze třetích zemí. CS 11 CS13 Nakonec by měly být změněny stávající definice doutníků a dýmkového a lulkového tabáku, aby se zabránilo narušení z daňových důvodů, a minimální sazby by měly být přizpůsobeny inflaci. CS 12 CS14 PŘÍLOHA 1: 2007 data on cigarettes (MPPC) Graph excise duties / tax inclusive price Euro excise yield tax inclusive price LV LT BG EE RO PL HU SK CZ SI ES EL CY LU PT IT AT MT NL DK BE FI SE DE FR IE UK excise yield tax inclusive price Member State Graph ad-valorem/specific duties/vat Euro ad-valorem specific VAT LV LT BG EE RO PL HU SK CZ SI ES EL CY LU PT IT AT MT NL DK BE FI SE DE FR IE UK ad-valorem specific , ,2 5, , VAT Member State Graph pre-tax price cigarettes Euro pre-tax price tax inclusive price HU BG PL LV RO EE LT ES SI CZ PT EL SK CY BE AT IT MT LU FR FI DK DE NL SE IE UK pre-tax price tax inclusive price Member State CS 13 CS15 PŘÍLOHA 2: 2007 data on fine-cut tobacco (MPPC) Graph excise duties / tax inclusive price Euro excise yield tax inclusive price HU EE PL CZ LU BG SI LT LV CY ES SK BE PT NL AT FI DE IT DK EL MT FR SE UK IE excise yield tax inclusive price Member State Graph ad-valorem/specific duties/vat Euro ad-valorem specific VAT AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK UK ad-valorem specific VAT ,0 Member State Graph pre-tax price fine-cut 350,0 300,0 250,0 Euro 200,0 150,0 pre-tax price tax inclusive price 100,0 50,0 0,0 AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK pre-tax price 0,7 8,1 9,3 10,021,922,326,527,728,028,734,235,235,838,539,042,042,342,642,642,742,944,745,161,072,795,8 tax inclusive price Member State CS 14 CS16 PŘÍLOHA 3: releases for consumption of cigarettes Releases for consumption of cigarettes (1000 pieces) EU AU % BE % CY % CZ % DK % EE % FI % FR % DE % EL % HU % IE % IT % LV % LT % LU % MT % NL % PL % PT % SK % SI % ES % SE % UK % BG % RO na na na % Total EU % Total EU 12 (excl RO) % Total EU 27 (excl RO) % CS 15 CS17 PŘÍLOHA 4: releases for consumption of fine-cut Releases for consumption of fine cut tobacco (kilogram) EU AU % BE % CY % CZ* % DK % EE % FI % FR % DE** % EL % HU % IE % IT % LV % LT na na LU % MT % NL % PL % PT % SK % SI % ES % SE % UK % BG % RO na na na na na na Total EU % Total EU 12 (excl LT, RO) % Total EU 27 (excl LT, RO) % DE**: excluding pre-portioned tobacco BE, CY, FI, ET, EL, LV, LU, LT, BG, SE: including other smoking CZ*: From July 2005 the figures indicate the total quantity of other smoking tobacco and fine-cut tobacco together. CS 16 CS Zobrazit více 1992L0080 CS 27.02.2010 004.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh SMĚRNICE RADY, CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 16.7.2008 KOM(2008) 459 v konečném znění 2008/0150 (CNS) Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o Více Návrh SMĚRNICE RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.6.2010 KOM(2010)331 v konečném znění 2010/0179 (CNS) C7-0173/10 Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud Více Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2004R0917 CS 01.09.2013 007.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 917/2004 ze dne 29. dubna 2004, Více Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila. Více Interinstitucionální spis: 2015/0065 (CNS) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.11.2015 COM(2015) 552 final 2015/0256 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/53/EU, kterým se Belgickému království povoluje zavést Více Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 310. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2008 5. volební období 310. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 41. schůze konané dne 13. listopadu 2008 k Návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice Více Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské Více Návrh SMĚRNICE RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2015 COM(2015) 494 final 2015/0238 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Spojenému království povoluje používat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 Více Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.11.2013 COM(2013) 718 final 2013/0341 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním Více Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.3.2016 COM(2016) 133 final 2016/0073 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v rámci Smíšeného výboru zřízeného Úmluvou o společném Více Rada Evropské unie Brusel 1. července 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.4.2015 COM(2015) 152 final 2015/0077 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout ohledně přijetí rozhodnutí Smíšeného výboru EU-ESVO pro společný Více Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 3.9.2015 COM(2015) 416 final 2015/0185 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/54/EU, kterým se Republice Slovinsko povoluje zavést Více 1995L0059 CS 1995L0059 CS 27.02.2010 003.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních Více Návrh NAŘÍZENÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.12.2016 COM(2016) 784 final 2016/0388 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro Více Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.3.2016 COM(2016) 159 final 2016/0086 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro Více Návrh NAŘÍZENÍ RADY. o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až 2018 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2015 COM(2015) 344 final 2015/0151 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 19.2.2009, CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 K(2009) 1201 NENÍ URČENO KE ZVEŘEJNĚNÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19.2.2009, kterým se mění čtyřicet devět rozhodnutí uvedených v přílohách, Více Dne vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-307/10 IP Translator, v němž poskytl níže uvedené odpovědi na předběžné otázky: 1 směrnice 2008/9 Společné prohlášení o společné praxi týkající se obecných označení ze záhlaví tříd Niceského třídění v1.2, 1 28. října 2015 Dne 19. 6. 2012 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-307/10 IP Translator, v Více DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí Více Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. květen 2012 Obsah prezentace 1. Postavení ČR v zrcadel dluhových problémů Více Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 8. ledna 2014 (OR. en) 5080/14 Interinstitucionální spis: 2013/0446 (CNS) POSEIMA 1 REGIO 1 UD 4 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY, CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2009 KOM(2009) 232 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 2505/96 o otevření a správě autonomních celních kvót Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských Více Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.11.2015 COM(2015) 563 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2013 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou Více Dne vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-307/10 IP Translator, v němž poskytl níže uvedené odpovědi na předběžné otázky: Společné prohlášení o uplatňování rozsudku ve věci "IP Translator", 2. května 2013 Dne 19. 6. 2012 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-307/10 IP Translator, v němž poskytl níže uvedené odpovědi na předběžné Více RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 9. března 2007 (21.03) (OR. en) 7207/07 Interinstitucionální spis: 2007/0035 (COD) DRS 18 COMPET 70 CODEC 202 NÁVRH RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. března 2007 (21.03) (OR. en) 7207/07 Interinstitucionální spis: 2007/0035 (COD) DRS 18 COMPET 70 CODEC 202 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 7. března 2007 Předmět: Více rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY, Rada Evropské unie Brusel 7. září 2015 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2015/0185 (NLE) 11734/15 FISC 104 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 3. září 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální Více Rada Evropské unie Brusel 11. listopadu 2014 (OR. en) Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 11. listopadu 2014 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0302 (NLE) 15413/14 FISC 190 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 24. října 2014 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, Více Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat Více PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické Více RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 16. února 2006 (20.02) (OR. en) 6460/06 Interinstitucionální spis: 2006/0017 (ACC) COMER 54 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 16. února 2006 (20.02) (OR. en) 6460/06 Interinstitucionální spis: 2006/0017 (ACC) COMER 54 NÁVRH Odesílatel: Komise Ze dne: 15. února 2006 Předmět: Návrh nařízení Rady o provedení Více ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Sedmá zpráva podle článku 12 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o výběru DPH a kontrolních postupech EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.2.2014 COM(2014) 69 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Sedmá zpráva podle článku 12 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o výběru DPH a kontrolních postupech Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy Více ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která Více ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků Více Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách Více Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.10.2014 COM(2014) 622 final 2014/0288 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Estonské republice povoluje uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 Více Ochranné známky 0 ÚČAST Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY, "A - "A - KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne5.1.2005 KOM(2004) 852 final Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Švédsku uplatňovat sníženou sazbu Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2013 COM(2013) 345 final 2013/0190 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Dne 3. května Více Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.8.2016 COM(2016) 497 final 2016/0245 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Polské republice povoluje nadále uplatňovat opatření odchylující se od čl. 26 odst. Více SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.4.2010 SEK(2010) 414 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. / o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o Více Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2004R0021 CS 01.07.2013 007.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 Více ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o provádění nařízení (ES) č. 789/2004 o přeregistrování nákladních a osobních lodí v rámci Společenství EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.5.2015 COM(2015) 195 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení (ES) č. 789/2004 o přeregistrování nákladních a osobních lodí v rámci Společenství Více JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 24/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: PROHLÁŠENÍ NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh Více RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 25. března 2011 (OR. en) 8266/11. Interinstitucionální spis: 2011/0057 (NLE) FISC 25 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 25. března 2011 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2011/0057 (NLE) 8266/11 FISC 25 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 24. března 2011 Předmět: Návrh prováděcího rozhodnutí Více Formát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic DAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ 1. AT Rakousko 999/9999 99-999/9999 7 číslic 9 číslic 2. BE Belgie Pomlčka a lomítko nejsou ve všech případech povinné (např. pro Více ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.6.2016 COM(2016) 414 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení Více Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Dánsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 75 směrnice Rady 2006/112/ES EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.4.2015 COM(2015) 148 final 2015/0074 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Dánsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 75 směrnice Rady Více Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace Václav Žďárek CES VŠEM, Praha www.cesvsem.cz Seminář MF ČR, Smilovice, 6. června 2007 Struktura prezentace 1. Úvod 2. Celkový pohled Více EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě Více EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu Více (4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. 16.10.2015 L 271/25 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1853 ze dne 15. října 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem Více Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS Více Společné prohlášení o společné praxi týkající se obecných označení ze záhlaví tříd Niceského třídění v1.1, 20. února 2014 Společné prohlášení o společné praxi týkající se obecných označení ze záhlaví tříd Niceského třídění v1.1, 1 20. února 2014 Dne 19. 6. 2012 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-307/10 IP Translator, v Více Řádná valná hromada akcionářů Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora 27. dubna András Tövisi předseda představenstva Řádná valná hromada akcionářů Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora 27. dubna 2012 András Tövisi předseda představenstva V roce 2012 oslavujeme dvě výročí... 200 let produkce tabákových výrobků v Kutné Hoře Více SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V Více ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.12. COM() 597 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o údajích týkajících se rozpočtových dopadů každoroční aktualizace odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců Více Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998 Více Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém Více NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2014 C(2014) 4625 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014 o podmínkách klasifikace bez zkoušení desek na bázi dřeva podle normy EN 13986 Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.12.2015 COM(2015) 631 final 2015/0285 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou Více Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor Více V Bruselu dne 19.6.2014 COM(2014) 371 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.6.2014 COM(2014) 371 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ Druhá zpráva Komise Radě o provádění doporučení Rady 2009/C 151/01 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí Více Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT Více NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.7.2014 C(2014) 4580 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 o podmínkách pro klasifikaci bez dalšího zkoušení některých nepotahovaných Více Rozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země Tisková zpráva Key Data on Information and Communication Technology in Schools in Europe [Klíčové údaje o informačních a komunikačních technologiích ve školách v Evropě] Vydání 4 Rozvíjení potenciálu multimediálních Více Řádná valná hromada akcionářů Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora 30. dubna 2015 Řádná valná hromada akcionářů Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora 30. dubna 2015 András Tövisi předseda představenstva Celkový trh cigaret Česká republika Celkový trh cigaret vzrostl o 1,6 % zejména v důsledku: Více ANNEX 1 PŘÍLOHA. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.., EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.11.2014 C(2014) 8734 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.., kterým se nahrazují přílohy I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) Více Potřebuje česká fiskální politika pevná pravidla? Potřebuje česká fiskální politika pevná pravidla? Zdeněk Tůma Připraveno ve spolupráci s OGResearch 10. října, 2014 Ačkoliv se celková externí pozice EZ od krize výrazně zlepšila, zadluženost veřejného Více RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 30. dubna 2012 (02.05) (OR. en) 9337/12. Interinstitucionální spis: 2012/0093 (NLE) FISC 61 NÁVRH EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.6.2016 COM(2016) 407 final 2016/0189 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy XIX (Ochrana Více Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.9.2014 COM(2014) 573 final 2014/0263 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Výboru pro vládní zakázky k přistoupení Černé Hory Více Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.4.2011 KOM(2011) 231 v konečném znění 2011/0099 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře Více TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014 EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky uvádějí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou rybářskou politikou (SRP), a to konkrétně: rybolovných loďstev Více SMĚRNICE RADY 2009/162/EU L 10/14 Úřední věstník Evropské unie 15.1.2010 SMĚRNICE SMĚRNICE RADY 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty Více IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2014 COM(2014) 117 final 2014/0064 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Portugalsku povoluje uplatňovat snížené sazby spotřební daně na rum a likéry vyráběné a spotřebovávané Více Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného Více CORRIGENDUM Annule et remplace le documnet COM(2014) 704 final du 12 novembre Concerne la correction de l'acronyme. Návrh NAŘÍZENÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.11.2014 COM(2014) 704 final/2 2014/0332 (NLE) CORRIGENDUM Annule et remplace le documnet COM(2014) 704 final du 12 novembre 2014. Concerne la correction de l'acronyme. Více VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy Více KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.9.2008 KOM(2008) 569 v konečném znění 2002/0072 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES Více Návrh. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. xxxx/ ze dne [ ], EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.6.2010 KOM(2010)336 v konečném znění 2010/0183 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. xxxx/ 2010 ze dne [ ], kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 Více ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.1.2012 KOM(2012) 17 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010 ZPRÁVA KOMISE Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby Více Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ Více ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných Více PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 1.2.2016 2016/0000(RSP) PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2016 Více RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. března 2009 (31.03) (OR. en) 8169/09 TELECOM 60 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. března 29 (31.03) (OR. en) 8169/09 TELECOM 60 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU ředitel za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 25. března 29 Více Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.11.2016 COM(2016) 712 final 2016/0349 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) CS CS 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU DŮVODOVÁ Více Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L:2010:039:FULL&from=SK

Úřední věstník L 39/2010 doi:10.3000/17255074.L_2010.039.ces Nařízení Komise (EU) č. 124/2010 ze dne 11. února 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny Nařízení Komise (EU) č. 125/2010 ze dne 11. února 2010, kterým se stanoví maximální snížení cla při dovozu kukuřice v rámci nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 676/2009 Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2010 o volbě evropského veřejného ochránce práv Rozhodnutí Komise ze dne 5. února 2010 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 593) ( 1 ) Rozhodnutí Rady 2010/88/SZBP/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o podpisu, jménem Evropské unie, Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 124/2010 ze dne 11. února 2010 Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. února 2010. V Bruselu dne 11. února 2010. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 125/2010 kterým se stanoví maximální snížení cla při dovozu kukuřice v rámci nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 676/2009 s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 144 odst. 1 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení, Nařízením Komise (ES) č. 676/2009 (2) bylo zahájeno nabídkové řízení na maximální snížení cla při dovozu kukuřice pocházející ze třetích zemí do Španělska. V souladu s článkem 8 nařízení Komise (ES) č. 1296/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám pro dovozy kukuřice a čiroku do Španělska a pro dovozy kukuřice do Portugalska (3), může Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 rozhodnout o stanovení maximálního snížení dovozního cla. K tomuto stanovení je třeba zohlednit zejména kritéria stanovená v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 1296/2008. Vybere se nabídka každého účastníka nabídkového řízení na částku, která se rovná nebo je nižší než maximální snížení dovozního cla. V rámci nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 676/2009 se pro nabídky sdělené od 29. ledna do 11. února 2010 stanoví maximální snížení cla při dovozu kukuřice na 19,61 EUR/t za celkové maximální množství 8 000 t. (2) Úř. věst. L 196, 28.7.2009, s. 6. (3) Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 57. ze dne 20. ledna 2010 o volbě evropského veřejného ochránce práv s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 24, odst. 3 a 228 této smlouvy, s ohledem na své rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (1), s ohledem na článek 204 jednacího řádu, s ohledem na výzvu k podávání žádostí (2), s ohledem na své hlasování dne 20. ledna 2010, Nikiforos DIAMANDOUROS je zvolen evropským veřejným ochráncem práv. V Štrasburku dne 20. ledna 2010. (1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15. (2) Úř. věst. C 216, 10.9.2009, s. 7. ze dne 5. února 2010 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 593) s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedené směrnice, Podle směrnice 95/46/ES jsou členské státy povinny zajistit, aby se předávání osobních údajů do třetí země mohlo uskutečnit pouze za podmínky, že dotyčná třetí země zaručí odpovídající úroveň ochrany údajů a že před předáváním budou dodrženy právní předpisy členských států, které jsou v souladu s ostatními ustanoveními směrnice. Ustanovení čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES však stanoví, že členské státy mohou předání nebo předávání osobních údajů do třetích zemí, které nezajišťují odpovídající úroveň ochrany, povolit za předpokladu, že existují určitá ochranná opatření. Tato ochranná opatření mohou zejména vyplývat z vhodných smluvních doložek. Podle směrnice 95/46/ES by měla být úroveň ochrany údajů posuzována s ohledem na veškeré okolnosti doprovázející předání nebo předávání údajů. Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízená podle uvedené směrnice vydala v zájmu usnadnění posuzování pokyny. Standardní smluvní doložky se týkají pouze ochrany údajů. Vývozce údajů a dovozce údajů proto mohou do smluv libovolně začlenit jakékoli další doložky, které se vztahují k předmětu obchodu a které jsou podle jejich názoru vhodné pro účely dané smlouvy, nejsou-li v rozporu se standardními smluvními doložkami. Tímto rozhodnutím by neměla být dotčena vnitrostátní oprávnění, která mohou členské státy udělit v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES. Toto rozhodnutí po členských státech pouze požaduje, aby neodmítaly uznat zde uvedené standardní smluvní doložky jako dostatečná ochranná opatření, a nemá tudíž žádný vliv na ostatní smluvní doložky. Rozhodnutí Komise 2002/16/ES ze dne 27. prosince 2001 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice 95/46/ES (2) bylo přijato s cílem usnadnit předávání osobních údajů správcem údajů usazeným v Evropské unii zpracovateli usazenému ve třetí zemi, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Od přijetí rozhodnutí 2002/16/ES bylo získáno mnoho zkušeností. Zpráva o provádění rozhodnutí o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí (3) mimoto ukázala, že roste zájem o prosazování použití standardních smluvních doložek u mezinárodního předávání osobních údajů do třetích zemí, které nezajišťují odpovídající úroveň ochrany. Zúčastněné strany mimoto předložily návrhy s cílem aktualizovat standardní smluvní doložky stanovené v rozhodnutí 2002/16/ES, aby se přihlédlo k rychle se rozšiřujícímu rozsahu činností spojených se zpracováním údajů ve světě a vyřešily některé záležitosti, na něž se uvedené rozhodnutí nevztahovalo (4). Oblast působnosti tohoto rozhodnutí je omezena na stanovení toho, že doložky, které uvádí, mohou být použity správcem údajů usazeným v Evropské unii, aby bylo možno stanovit odpovídající ochranná opatření ve smyslu čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES pro předávání osobních údajů zpracovateli usazenému ve třetí zemi. Toto rozhodnutí by se nemělo vztahovat na předávání osobních údajů správci usazenými v Evropské unii správcům usazeným mimo Evropskou unii, kteří spadají do oblasti působnosti rozhodnutí Komise 2001/497/ES ze dne 15. června 2001 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí podle směrnice 95/46/ES (5). Toto rozhodnutí by mělo provádět povinnost stanovenou v čl. 17 odst. 3 směrnice 95/46/ES a neměl by jím být dotčen obsah smluv nebo právních aktů vzniklých v souladu s tímto ustanovením. Součástí smluv nebo právních aktů by však měly být některé ze standardních smluvních doložek, zejména ve vztahu k povinnostem vývozce údajů, aby byla zajištěna srozumitelnost ustanovení, která mohou být obsažena ve smlouvě mezi správcem a zpracovatelem. Orgány dozoru členských států hrají v tomto smluvním mechanismu klíčovou úlohu při zajišťování toho, aby osobní údaje byly po předání náležitě chráněny. Ve výjimečných případech, kdy vývozci údajů odmítnou řádně poučit dovozce údajů nebo kdy jej řádně poučit nemohou a kdy subjektům údajů hrozí bezprostřední riziko závažné újmy, by měly standardní smluvní doložky umožňovat orgánům dovozu prověřit dovozce údajů a dílčí zpracovatele a popřípadě přijmout rozhodnutí, která budou pro dovozce údajů a dílčí zpracovatele závazná. Orgány dozoru by měly mít pravomoc zakázat nebo pozastavit předání nebo předávání údajů uskutečněné na základě standardních smluvních doložek ve výjimečných případech, kdy by předávání uskutečněné na smluvním základě mělo pravděpodobně závažný nepříznivý dopad na ochranná opatření a povinnosti vztahující se k zajištění odpovídající ochrany subjektu údajů. Standardní smluvní doložky by měly stanovit technická a organizační bezpečnostní opatření, která by uplatňovali zpracovatelé údajů usazení ve třetích zemích, jež neposkytují odpovídající ochranu, s cílem zajistit úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům spojeným se zpracováním a s povahou údajů, jež mají být chráněny. Strany by měly do smlouvy začlenit ustanovení vztahující se k těmto technickým a organizačním opatřením, která jsou s ohledem na právo rozhodné pro ochranu údajů, na stav techniky a na náklady související s jejich prováděním nezbytná v zájmu ochrany osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem nebo před ostatními protiprávními způsoby zpracování. V zájmu usnadnění toků údajů směrem z Evropské unie je žádoucí, aby zpracovatelům poskytujícím služby zpracování údajů několika správcům údajů v Evropské unii bylo dovoleno uplatňovat stejná technická a organizační bezpečnostní opatření bez ohledu na to, ze kterého členského státu je předávání údajů prováděno, zejména v případech, kdy dovozce údajů získává údaje pro další zpracování od různých provozoven vývozce údajů v Evropské unii; v takovém případě by mělo být použito právo příslušného členského státu, v němž je usazen vývozce údajů. Je vhodné stanovit minimální rozsah informací, který by měly strany ve smlouvě o předávání výslovně uvést. Členské státy by si měly ponechat pravomoc upřesnit, jaké informace musí strany uvést. Uplatňování tohoto rozhodnutí by mělo být přezkoumáno na základě zkušeností. Dovozce údajů by měl předávané osobní údaje zpracovávat pouze jménem vývozce údajů a v souladu s jeho pokyny a s povinnostmi obsaženými v doložkách. Dovozce údajů by především neměl zpřístupnit osobní údaje třetí straně bez předchozího písemného souhlasu vývozce údajů. Vývozce údajů by měl dovozce údajů po celou dobu poskytování služeb spojených se zpracováním údajů upozorňovat, že má údaje zpracovávat v souladu s pokyny vývozce údajů, s právem rozhodným pro ochranu údajů a s povinnostmi obsaženými v doložkách. Ve zprávě o provádění rozhodnutí o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí bylo doporučeno zavést příslušné standardní smluvní doložky o dalším předávání údajů zpracovatelem údajů usazeným ve třetí zemí dalšímu zpracovateli (dílčí zpracování) s cílem zohlednit obchodní trendy a postupy u stále globalizovanější činnosti spojené se zpracováním údajů. Toto rozhodnutí by mělo obsahovat zvláštní standardní smluvní doložky o externím zadávání služeb zpracování údajů zpracovatelem údajů usazeným ve třetí zemi (dovozce údajů) dalším zpracovatelům (dílčím zpracovatelům) usazeným ve třetích zemích. Dále by toto rozhodnutí mělo stanovit podmínky, které by dílčí zpracování mělo splňovat, aby bylo zajištěno, že předávané osobní údaje jsou i nadále chráněny bez ohledu na následné předání dílčímu zpracovateli. Dílčí zpracování by mimoto mělo spočívat pouze v činnostech dohodnutých ve smlouvě mezi vývozcem údajů a dovozcem údajů, do níž jsou začleněny standardní smluvní doložky podle tohoto rozhodnutí, a nemělo by se vztahovat na jiné činnosti spojené se zpracováním údajů nebo účely, aby byla respektována zásada dodržení účelu. Pokud dílčí zpracovatel neplní své povinnosti v souvislosti se zpracováním údajů podle písemné dohody, měl by dovozce údajů i nadále nést odpovědnost vůči vývozci údajů. Předáním osobních údajů zpracovatelům usazeným mimo Evropskou unii by neměla být dotčena skutečnost, že by se činnosti spojené se zpracováním údajů měly řídit právem rozhodným pro ochranu údajů. Standardní smluvní doložky by měly být vynutitelné nejen organizacemi, které jsou stranami smlouvy, ale také subjekty údajů, zejména v případech, kdy subjekty údajů utrpí škodu v důsledku porušení smlouvy. Subjekt údajů by měl být oprávněn podat žalobu a případně obdržet náhradu škody od vývozce údajů, který je správcem předávaných osobních údajů. Ve výjimečných případech by měl být subjekt údajů oprávněn podat žalobu a případně obdržet náhradu škody rovněž od dovozce údajů, došlo-li k porušení některé z povinností dovozce údajů nebo jeho případného dílčího zpracovatele uvedených v druhém odstavci doložky 3, pokud vývozce údajů fakticky zmizel, z právního hlediska zanikl nebo je v platební neschopnosti. Ve výjimečných případech by měl být subjekt údajů oprávněn podat žalobu a případně obdržet náhradu škody rovněž od dílčího zpracovatele, pokud vývozce údajů i dovozce údajů fakticky zmizeli, z právního hlediska zanikli nebo jsou v platební neschopnosti. Tato odpovědnost dílčího zpracovatele vůči třetím stranám by se měla omezovat na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů na základě smluvních doložek. V případě sporu mezi subjektem údajů, který se dovolává doložky ve prospěch třetí strany, a dovozcem údajů, který není vyřešen smírně, by měl dovozce údajů nabídnout subjektu údajů výběr mezi mediací nebo soudním řízením. Rozsah, v jakém si bude moci subjekt údajů skutečně zvolit způsob řešení, bude záviset na dostupnosti spolehlivých a uznaných systémů mediace. Mediace prostřednictvím orgánů dozoru pro ochranu údajů v členském státě, ve kterém je usazen vývozce údajů, by měla být v případě, že je tato služba k dispozici, jednou z možností. Rozhodným právem smlouvy by mělo být právo členského státu, ve kterém je usazen vývozce údajů, umožňující oprávněné třetí straně vynutit splnění smlouvy. Subjekty údajů mohou být zastoupeny sdruženími nebo jinými subjekty, je-li to jejich přání a povoluje-li to vnitrostátní právo. Stejným právem by se měla řídit rovněž ustanovení o ochraně údajů obsažená v případné smlouvě s dílčím zpracovatelem týkající se subdodavatelského zajišťování činností spojených se zpracováním osobních údajů předaných vývozcem údajů dovozci údajů na základě smluvních doložek. Vzhledem k tomu, že se toto rozhodnutí vztahuje pouze na externí zadání služeb zpracování údajů ze strany zpracovatele údajů usazeného ve třetí zemí, se toto rozhodnutí nevztahuje na případy, kdy zpracovatel usazený v Evropské unii, který provádí zpracování osobních údajů jménem správce usazeného v Evropské unii, zadává externě činnosti spojené se zpracováním údajů dílčímu zpracovateli usazenému ve třetí zemi. V těchto případech mohou členské státy přihlédnout ke skutečnosti, že při externím zadání dílčímu zpracovateli usazenému ve třetí zemi byly uplatněny zásady a ochranná opatření podle standardních smluvních doložek stanovených v tomto rozhodnutí s cílem zajistit odpovídající ochranu práv subjektů údajů, jejichž osobní údaje jsou předávány za účelem dílčího zpracování. Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízená podle článku 29 směrnice 95/46/ES, předložila stanovisko k úrovni ochrany poskytované podle standardních smluvních doložek připojených k tomuto rozhodnutí, k němuž bylo přihlédnuto při přípravě tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí 2002/16/ES je třeba zrušit. Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 31 směrnice 95/46/ES, Standardní smluvní doložky uvedené v příloze jsou považovány za dostatečná ochranná opatření s ohledem na ochranu soukromí a základních práv a svobod jednotlivců, jakož i s ohledem na výkon odpovídajících práv v souladu s čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES. Toto rozhodnutí se týká pouze dostatečnosti ochrany zajištěné standardními smluvními doložkami pro předávání osobních údajů zpracovatelům, které jsou uvedeny v příloze. Nevztahuje se na používání ostatních vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 95/46/ES a které souvisejí se zpracováním osobních údajů v členských státech. Toto rozhodnutí se vztahuje na předávání osobních údajů správci usazenými v Evropské unii příjemcům usazeným mimo území Evropské unie, kteří působí pouze jako zpracovatelé. „zvláštními kategoriemi údajů“ rozumí údaje uvedené v článku 8 směrnice 95/46/ES; „orgánem dozoru“ rozumí orgán uvedený v článku 28 směrnice 95/46/ES; „vývozcem údajů“ rozumí správce, který předává osobní údaje; „dovozcem údajů“ rozumí zpracovatel usazený ve třetí zemi, který se zavazuje přijímat od vývozce údajů osobní údaje určené ke zpracování jménem vývozce údajů po předání v souladu s jeho pokyny a s podmínkami tohoto rozhodnutí a který nepodléhá systému třetí země zajišťující odpovídající ochranu ve smyslu čl. 25 odst. 1 směrnice 95/46/ES; „dílčím zpracovatelem“ rozumí zpracovatel najatý dovozcem údajů nebo jiným dílčím zpracovatelem dovozce údajů, který se zavazuje přijímat od dovozce údajů nebo od jiného dílčího zpracovatele dovozce údajů osobní údaje určené výhradně pro činnosti spojené se zpracováním jménem vývozce údajů po předání v souladu s pokyny vývozce údajů, standardními smluvními doložkami stanovenými v příloze a podmínkami písemné smlouvy o dílčím zpracování; „právem rozhodným pro ochranu údajů“ rozumí právní předpisy ochraňující základní práva a svobody jednotlivců, a zejména jejich právo na soukromí ve vztahu ke zpracování osobních údajů, které se vztahují na správce údajů v členském státě, ve kterém je usazen vývozce údajů; „technickými a organizačními bezpečnostními opatřeními“ rozumí opatření zaměřená na ochranu osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem, zejména v případech, kdy v souvislosti se zpracováním dochází k předávání údajů po síti, nebo před všemi ostatními protiprávními způsoby zpracování. 1. Aniž jsou dotčeny jejich pravomoci přijmout opatření k zajištění dodržování vnitrostátních předpisů přijatých podle kapitol II, III, V a VI směrnice 95/46/ES, mohou příslušné orgány členských států vykonávat své stávající pravomoci zakázat nebo pozastavit toky údajů směřující do třetích zemí, aby tak chránily jednotlivce v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů v případech, kdy: je zjištěno, že právní předpisy, kterým dovozce údajů nebo dílčí zpracovatel podléhá, po něm vyžadují, aby se odchýlil od práva rozhodného pro ochranu údajů v rozsahu překračujícím omezení nezbytná v demokratické společnosti, jak je stanoveno v článku 13 směrnice 95/46/ES, pokud tyto požadavky mají pravděpodobně výrazně nepříznivý dopad na záruky poskytované právem rozhodným pro ochranu údajů a standardními smluvními doložkami; příslušný orgán zjistil, že dovozce údajů nebo dílčí zpracovatel nedodržel standardní smluvní doložky uvedené v příloze nebo 2. Zákaz či pozastavení podle odstavce 1 musí být odvolány ihned poté, co pominou důvody pro zákaz nebo pozastavení. 3. Jakmile členské státy přijmou opatření podle odstavců 1 a 2, informují neprodleně Komisi, která informace předá ostatním členským státům. Komise vyhodnotí uplatňování tohoto rozhodnutí na základě dostupných informací tři roky po jeho přijetí. Předloží zprávu o zjištěních výboru zřízenému podle článku 31 směrnice 95/46/ES. Zpráva bude obsahovat veškeré důkazy, které by mohly ovlivnit hodnocení dostatečnosti standardních smluvních doložek uvedených v příloze, jakož i veškeré důkazy o tom, že se toto rozhodnutí uplatňuje diskriminačním způsobem. Toto rozhodnutí se použije ode dne 15. května 2010. 1. Rozhodnutí 2002/16/ES se zrušuje ode dne 15. května 2010. 2. Smlouva uzavřená mezi vývozcem údajů a dovozcem údajů podle rozhodnutí 2002/16/ES přede dnem 15. května 2010 je i nadále platná a účinná, pokud se nezmění předávání a činnosti spojené se zpracováním údajů, jež jsou předmětem smlouvy, a mezi stranami jsou i nadále předávány osobní údaje, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. Pokud se smluvní strany rozhodnou provést v tomto ohledu změny nebo zadávat externě činnosti spojené se zpracováním údajů, jež jsou předmětem takové smlouvy, musí uzavřít novou smlouvu, která je v souladu se standardními smluvními doložkami stanovenými v příloze. V Bruselu dne 5. února 2010. (2) Úř. věst. L 6, 10.1.2002, s. 52. (4) Mezinárodní obchodní komora (International Chamber of Commerce (ICC)), Japan Business Council in Europe (JBCE), EU Committee of the American Chamber of Commerce in Belgium (Amcham) a Federation of European Direct Marketing Associations (FEDMA). (5) Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 19. STANDARDNÍ SMLUVNÍ DOLOŽKY (ZPRACOVATELÉ) ve smyslu čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích, které nezajišťují odpovídající úroveň ochrany údajů název organizace vyvážející údaje: … další informace potřebné k identifikaci organizace (vývozce údajů) název organizace dovážející údaje: … další informace potřebné k identifikaci organizace: (dovozce údajů) jednotlivě „strana“; společně „strany“ SE DOHODLI v zájmu zajištění dostatečných ochranných opatření s ohledem na ochranu soukromí a základní práva a svobody osob při předávání osobních údajů uvedených v dodatku 1 vývozcem údajů dovozci údajů na těchto smluvních doložkách („doložky“). „osobní údaje“, „zvláštní kategorie údajů“, „zpracovávat/zpracování“, „správce“, „zpracovatel“, „subjekt údajů“ a „orgán dozoru“ mají stejný význam jako ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1); „vývozcem údajů“ se rozumí správce, který předává osobní údaje; „dovozcem údajů“ se rozumí zpracovatel, který se zavazuje přijímat od vývozce údajů osobní údaje určené ke zpracování jménem vývozce údajů po předání v souladu s jeho pokyny a s podmínkami těchto doložek a který nepodléhá systému třetí země zajišťující odpovídající ochranu ve smyslu čl. 25 odst. 1 směrnice 95/46/ES; „dílčím zpracovatelem“ se rozumí zpracovatel najatý dovozcem údajů nebo jiným dílčím zpracovatelem dovozce údajů, který se zavazuje přijímat od dovozce údajů nebo od jiného dílčího zpracovatele dovozce údajů osobní údaje určené výhradně pro činnosti spojené se zpracováním jménem vývozce údajů po předání v souladu s pokyny vývozce údajů, podmínkami stanovenými v příloze a podmínkami písemné smlouvy o dílčím zpracování; Podrobnosti předávání Podrobnosti předávání a zejména případné zvláštní kategorie osobních údajů jsou uvedeny v dodatku 1, který tvoří nedílnou součást doložek. Doložka ve prospěch třetí strany Subjekty údajů mohou vůči vývozci údajů uplatnit jako oprávněné třetí strany tuto doložku, doložku 4 písm. b) až i), doložku 5 písm. a) až e) a g) až j), doložku 6 odst. 1 a 2, doložku 7, doložku 8 odst. 2 a doložky 9 až 12. Subjekty údajů mohou vůči dovozci údajů uplatnit tuto doložku, doložku 5 písm. a) až e) a g), doložku 6, doložku 7, doložku 8 odst. 2 a doložky 9 až 12 v případech, kdy vývozce údajů fakticky zmizel nebo kdy z právního hlediska zanikl, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů a v důsledku toho přijímá práva a povinnosti vývozce údajů, přičemž v tomto případě je subjekt údajů může uplatňovat vůči tomuto subjektu. Subjekty údajů mohou vůči dílčímu zpracovateli uplatnit tuto doložku, doložku 5 písm. a) až e) a g), doložku 6, doložku 7, doložku 8 odst. 2 a doložky 9 až 12 v případech, kdy vývozce údajů i dovozce údajů fakticky zmizeli nebo kdy z právního hlediska zanikli nebo jsou v platební neschopnosti, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů a v důsledku toho přijímá práva a povinnosti vývozce údajů, přičemž v tomto případě je subjekt údajů může uplatňovat vůči tomuto subjektu. Tato odpovědnost dílčího zpracovatele vůči třetím stranám je omezena na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů podle těchto doložek. Strany nemají námitek proti tomu, aby byl subjekt údajů zastupován sdružením nebo jiným subjektem, je-li to jeho výslovným přáním a povoluje-li to vnitrostátní právo. Povinnosti vývozce údajů Vývozce údajů se zavazuje a zaručuje, že: dovozce údajů poskytne dostatečné záruky v souvislosti s technickými a organizačními bezpečnostními opatřeními uvedenými v dodatku 2 k této smlouvě; po vyhodnocení požadavků práva rozhodného pro ochranu údajů jsou bezpečnostní opatření dostatečná k zajištění ochrany osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem, zejména v případech, kdy v souvislosti se zpracováním dochází k předávání údajů po síti, nebo před všemi ostatními protiprávními způsoby zpracování, a že tato opatření zajišťují úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům, která v souvislosti se zpracováním hrozí, a povaze údajů, jež mají být chráněny, s ohledem na stav techniky a nákladnost jejich zavedení; zajistí dodržování bezpečnostních opatření; budou-li součástí předávání i zvláštní kategorie údajů, subjekt údajů byl nebo bude informován před předáním nebo co nejdříve poté, že jeho údaje mohou být předávány do třetí země, která neposkytuje odpovídající ochranu ve smyslu směrnice 95/46/ES; na požádání poskytne subjektům údajů kopii doložek, s výjimkou dodatku 2 a souhrnného popisu bezpečnostních opatření, a rovněž kopii případné smlouvy o službách dílčího zpracování, kterou je nutno uzavřít v souladu s doložkami, pokud doložky nebo smlouva neobsahují obchodní informace, v tomto případě je možno tyto obchodní informace vynechat; v případě dílčího zpracování je činnost spojená se zpracováním údajů vykonávána v souladu s doložkou 11 dílčím zpracovatelem, který zajišťuje přinejmenším stejnou úroveň ochrany osobních údajů a práv subjektu údajů jako dovozce údajů podle doložek, a zajistí shodu s doložkou 4 písm. a) až i). Povinnosti dovozce údajů (2) Dovozce údajů se zavazuje a zaručuje, že: nemá důvod se domnívat, že mu právní předpisy, kterým podléhá, brání plnit pokyny vývozce údajů a jeho povinnosti vyplývající ze smlouvy a že v případě změny těchto právních předpisů, která by mohla mít výrazně nepříznivý dopad na ochranná opatření a závazky stanovené doložkami, oznámí neprodleně tuto změnu vývozci údajů, který je v takovém případě oprávněn pozastavit předávání údajů a/nebo odstoupit od smlouvy; před zpracováním předaných osobních údajů učinil organizační a technická bezpečnostní opatření uvedená v dodatku 2; vyřídí neprodleně a řádně veškeré dotazy vývozce údajů týkající se jím prováděného zpracování osobních údajů, které jsou předmětem přenosu, a že se bude řídit v souvislosti se zpracováním předávaných údajů názorem orgánu dozoru; na žádost vývozce údajů umožní přezkoumání činností spojených se zpracováním údajů podle doložek ve svých zařízeních na zpracování údajů, které provede vývozce údajů nebo kontrolní orgán složený z nezávislých členů s požadovanou odbornou kvalifikací, kteří budou vázáni povinností zachovat mlčenlivost a vybráni vývozcem údajů, popřípadě po dohodě s orgánem dozoru; na požádání poskytne subjektu údajů kopii doložek nebo případné existující smlouvy o dílčím zpracování, pokud doložky nebo smlouva neobsahují obchodní informace, v tomto případě je možno tyto obchodní informace vynechat, s výjimkou dodatku 2, který bude nahrazen souhrnným popisem bezpečnostních opatření v případech, kdy subjekt údajů není schopen získat kopii od vývozce údajů; v případě dílčího zpracování předem informoval vývozce údajů a obdržel jeho předchozí písemný souhlas; služby zpracování údajů poskytované dílčím zpracovatelem budou v souladu s doložkou 11; vývozci údajů zašle neprodleně kopii případné dohody s dílčím zpracovatelem, která se uzavírá podle těchto doložek. Strany se dohodly, že subjekt údajů, který utrpěl v důsledku porušení povinností uvedených v doložce 3 nebo doložce 11 škodu způsobenou kteroukoli ze stran nebo dílčím zpracovatelem, je oprávněn obdržet od vývozce údajů za utrpěnou škodu náhradu. Nemůže-li subjekt údajů uplatňovat v souladu s odstavcem 1 nárok na odškodnění vůči vývozci údajů pro porušení některé z povinností dovozce údajů nebo jeho dílčího zpracovatele uvedených v doložce 3 a 11, protože vývozce údajů fakticky zmizel, z právního hlediska zanikl nebo je v platební neschopnosti, dovozce údajů se zavazuje, že subjekt údajů smí uplatňovat nároky vůči dovozci údajů, jako by byl vývozcem údajů, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů, přičemž v tomto případě může subjekt může uplatňovat svá práva vůči tomuto subjektu. Dovozce údajů se nemůže spoléhat na to, že dílčí zpracovatel poruší své povinnosti, aby se vyhnul vlastní odpovědnosti. Nemůže-li subjekt údajů uplatňovat v souladu s odstavci 1 a 2 nárok vůči vývozci údajů a dovozci údajů pro porušení některé z povinností dílčího zpracovatele uvedených v doložkách 3 a 11, protože vývozce údajů i dovozce údajů fakticky zmizeli, z právního hlediska zanikli nebo jsou v platební neschopnosti, dílčí zpracovatel se zavazuje, že subjekt údajů smí uplatňovat nároky vůči dílčímu zpracovateli s ohledem na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů podle těchto doložek, jako by byl vývozcem údajů nebo dovozcem údajů, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů nebo dovozce údajů, přičemž v tomto případě může subjekt údajů uplatňovat svá práva vůči tomuto subjektu. Odpovědnost dílčího zpracovatele je omezena na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů podle těchto doložek. Mediace a soudní příslušnost Dovozce údajů se zavazuje, že uplatní-li proti němu subjekt údajů práva ve prospěch třetí strany a/nebo uplatní-li nárok na náhradu škody podle těchto doložek, přistoupí dovozce údajů na rozhodnutí subjektu údajů: předat spor k mediaci prováděné nezávislou osobou nebo popřípadě orgánem dozoru; předat spor soudům v členském státě, ve kterém je vývozce údajů usazen. Strany se dohodly, že rozhodnutím subjektu údajů nebudou dotčena jeho hmotná ani procesní práva při podávání soudních žalob v souladu s ostatními ustanoveními vnitrostátního nebo mezinárodního práva. Spolupráce s orgány dozoru Vývozce údajů se zavazuje uložit kopii této smlouvy u orgánu dozoru, vyžaduje-li to tento orgán nebo právo rozhodné pro ochranu údajů. Strany se dohodly, že orgán dozoru má právo provést přezkoumání u dovozce údajů a u případného dílčího zpracovatele, které bude mít stejný rozsah a bude podléhat stejným podmínkám jako přezkoumání u vývozce údajů uskutečněné v souladu s právem rozhodným pro ochranu údajů. Dovozce údajů okamžitě informuje vývozce údajů o existenci právních předpisů, kterým on nebo dílčí zpracovatel podléhá, jež podle odstavce 2 brání provést přezkoumání dovozce údajů nebo dílčího zpracovatele. V tomto případě má vývozce údajů právo učinit opatření podle doložky 5 písm. b). Doložky se řídí právem členského státu, ve kterém je usazen vývozce údajů: … Strany se zavazují, že v doložkách nebudou provádět žádné změny ani úpravy. Toto nevylučuje, aby strany v případě potřeby připojily další doložky, které se vztahují k předmětu obchodu, pokud tyto doložky nejsou v rozporu s těmito doložkami. Dílčí zpracování Dovozce údajů nezadá externě žádnou ze svých činností spojených se zpracováním údajů, které jsou vykonávány jménem vývozce údajů na základě těchto doložek, bez předchozího písemného souhlasu vývozce údajů. Pokud dovozce údajů se souhlasem vývozce údajů zajišťuje plnění svých povinností podle těchto doložek subdodavatelsky, učiní tak pouze formou písemné dohody s dílčím zpracovatelem, která dílčímu zpracovateli ukládá stejné povinnosti, jako jsou povinnosti dovozce údajů podle těchto doložek (3). Neplní-li dílčí zpracovatel své povinnosti týkající se ochrany údajů na základě této písemné dohody, je dovozce údajů vůči vývozci údajů nadále plně odpovědný za splnění povinností dílčího zpracovatele podle takovéto dohody. Předchozí písemná smlouva mezi dovozcem údajů a dílčím zpracovatelem zahrnuje rovněž doložku ve prospěch třetí strany stanovenou v doložce 3 pro případy, kdy subjekt údajů nemůže uplatňovat nárok na odškodnění podle odstavce 1 doložky 6 vůči vývozci údajů nebo dovozci údajů, protože ti fakticky zmizeli nebo z právního hlediska zanikli nebo jsou v platební neschopnosti, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů nebo dovozce údajů. Tato odpovědnost dílčího zpracovatele vůči třetím stranám je omezena na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů podle těchto doložek. Ustanovení týkající se aspektů ochrany údajů u subdodavatelského zajišťování podle odstavce 1 se řídí právem členského státu, ve kterém je usazen vývozce údajů: … Vývozce údajů vede seznam dohod o dílčím zpracování, jež uzavřel podle těchto doložek a které dovozce údajů oznámil podle doložky 5 písm. j), který bude alespoň jednou ročně aktualizovat. Seznam musí být dán k dispozici orgánu dozoru pro ochranu údajů vývozce údajů. Povinnosti po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním osobních údajů Strany se dohodly, že po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním údajů dovozce údajů a dílčí zpracovatel podle rozhodnutí vývozce údajů vrátí veškeré předávané osobní údaje a jejich kopie vývozci údajů, nebo provede zničení veškerých osobních údajů a předloží vývozci údajů potvrzení o jejich zničení, pokud právní předpisy vztahující se na dovozce údajů nezakazují dovozci vrácení či zničení všech nebo části předávaných osobních údajů. V takovém případě dovozce údajů zaručuje, že zajistí zachování důvěrnosti předávaných osobních údajů a že nebude přenášené osobní údaje již dále aktivně zpracovávat. Dovozce údajů a dílčí zpracovatel zaručují, že na žádost vývozce údajů a/nebo orgánu dozoru dají k dispozici svá zařízení na zpracování údajů za účelem přezkoumání opatření uvedených v odstavci 1. Jménem vývozce údajů: Jméno (plně vypsat): … Případné další informace nezbytné k tomu, aby byla smlouva závazná: Jménem dovozce údajů: (1) Strany mohou v této doložce znovu uvést definice a významy obsažené ve směrnici 95/46/ES, budou-li to považovat za vhodné pro význam smlouvy jako samostatného dokumentu. (2) Povinné požadavky vnitrostátních právních předpisů vztahujících se na dovozce údajů, které nepřekračují rámec toho, co je nezbytné v demokratické společnosti, na základě jednoho ze zájmů uvedených v čl. 13 odst. 1 směrnice 95/46/ES, tzn. představují-li opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti státu, obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování a stíhání nebo nedodržování deontologických pravidel pro regulovaná povolání, významného hospodářského nebo finančního zájmu státu nebo ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nejsou v rozporu se standardními smluvními doložkami. Příkladem takových povinných požadavků, které nepřekračují rámec toho, co je nezbytné v demokratické společnosti, jsou mimo jiné mezinárodně uznané sankce, požadavky na vykazování daní či požadavky na předkládání zpráv o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. (3) Tento požadavek může být splněn tak, že dílčí zpracovatel spolupodepíše smlouvu uzavřenou mezi vývozcem údajů a dovozcem údajů podle tohoto rozhodnutí. Ke standardním smluvním doložkám Tento dodatek tvoří součást doložek a musí být vyplněn a podepsán oběma stranami Členské státy mohou doplnit nebo stanovit, v souladu se svými vnitrostátními postupy, jakékoli další potřebné informace, které mají být v tomto dodatku obsaženy. Vývozce údajů (popište, prosím, stručně své činnosti, které mají význam pro předávání): Dovozce údajů (popište, prosím, stručně své činnosti, které mají význam pro předávání): Předávané osobní údaje se týkají těchto kategorií subjektů údajů (uveďte, prosím, podrobnosti): Předávané osobní údaje se týkají těchto kategorií údajů (uveďte, prosím, podrobnosti): Zvláštní kategorie údajů (jsou-li předmětem předávání) Předávané osobní údaje se týkají těchto zvláštních kategorií údajů (uveďte, prosím, podrobnosti): Předávané osobní údaje budou předmětem těchto základních procesů zpracování (uveďte, prosím, podrobnosti): Podpis oprávněné osoby … Popis technických a organizačních bezpečnostních opatření zavedených dovozcem údajů v souladu s doložkou 4 písm. d) a doložkou 5 písm. c) (nebo připojený dokument/právní předpis): PŘÍKLAD DOLOŽKY O ODŠKODNĚNÍ (NEPOVINNÉ) Strany se dohodly, že bude-li jedna ze stran shledána odpovědnou za porušení doložek, kterého se dopustí druhá strana, druhá strana nahradí první straně v rozsahu, ve kterém je odpovědná, veškeré náklady, poplatky, škody, výdaje nebo ztráty, které první straně vznikly. Odškodnění závisí na tom, zda: vývozce údajů neprodleně obeznámil dovozce údajů se vzneseným nárokem a dovozci údajů byla dána možnost spolupracovat s vývozcem údajů při obhajobě a urovnání sporu o vznesený nárok (1). (1) Odstavec o odpovědnosti není povinný. ROZHODNUTÍ RADY 2010/88/SZBP/SVV o podpisu, jménem Evropské unie, Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech Rada ve dnech 26. a 27. února 2009 rozhodla pověřit předsednictví, aby za pomoci Komise zahájilo jednání o Dohodě mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech. Tato jednání byla úspěšná a bylo vypracováno znění dohody. Jelikož neexistují dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci mezi členskými státy a Japonskem, usiluje Evropská unie o navázání účinnější spolupráce mezi členskými státy a Japonskem v oblasti vzájemné právní pomoci v trestních věcech. Dohoda by měla být podepsána, s výhradou pozdějšího uzavření, Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech se schvaluje jménem Evropské unie s výhradou jejího uzavření. Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Evropské unie s výhradou jejího uzavření. mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech VYJADŘUJÍCE přání zavést účinnější spolupráci mezi členskými státy Evropské unie a Japonskem v oblasti vzájemné právní pomoci v trestních věcech, VYJADŘUJÍCE přání, aby taková spolupráce přispěla k boji proti trestné činnosti, ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek dodržovat spravedlnost, zásady právního státu a demokracie a soudní nezávislost, 1. Dožádaný stát na žádost dožadujícího státu poskytne vzájemnou právní pomoc (dále jen „pomoc“) ve spojení s vyšetřováními, stíháními a jinými řízeními, včetně soudních řízení, v trestních věcech v souladu s ustanoveními této dohody. 2. Tato dohoda se nevztahuje na vydávání, předávání trestního řízení a výkon jiných trestů, než je konfiskace stanovená v článku 25. „smluvními stranami“ Evropská unie a Japonsko; „členským státem“ členský stát Evropské unie; „státem“ členský stát nebo Japonsko; „důkazním materiálem“ dokumenty, záznamy a jiné důkazní prostředky; „majetkem“ veškerá aktiva hmotné nebo nehmotné povahy, movitá nebo nemovitá, materiální nebo nemateriální, jakož i právní dokumenty nebo nástroje dokládající právní nárok na taková aktiva nebo podíl na nich; „výnosy“ jakýkoli majetek přímo či nepřímo odvozený nebo získaný ze spáchání trestného činu; „zmrazením nebo zabavením“ dočasný zákaz převodu či přeměny majetku, nakládání s ním či jeho přemístění, nebo jeho dočasné převzetí do úschovy či převzetí kontroly nad ním na základě nařízení soudu nebo jiného příslušného orgánu a „konfiskací“ (zahrnující i případně propadnutí) sankce nebo opatření nařízené soudem v návaznosti na řízení, které se týká jednoho nebo více trestných činů, jež vede k trvalému odnětí majetku. přijímání svědectví či výpovědi; umožňování výslechu za použití videokonference; zajišťování důkazního materiálu, včetně prostřednictvím výkonu příkazu k prohlídce a zabavení; zajišťování záznamů, dokladů a zpráv o bankovních účtech; vyslýchání osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst; lokalizace či identifikace osob, důkazního materiálu nebo míst; poskytování důkazního materiálu, který je v držení legislativních, správních či justičních orgánů dožádaného státu nebo jeho místních orgánů; doručování dokumentů a informování osob o předvolání do dožadujícího státu; dočasné předání osoby ve vazbě za účelem svědectví či pro jiné důkazní účely; pomoc v řízení souvisejícím se zmrazením nebo zabavením a konfiskací výnosů či nástrojů a jakákoli jiná pomoc umožněná v rámci právních předpisů dožádaného státu a dohodnutá mezi členským státem a Japonskem. Určení ústředních orgánů a jejich odpovědnost Každý stát určí ústřední orgán, který je orgánem odpovědným za zasílání a přijímání žádostí o pomoc či odpovědí na tyto žádosti, za vyřízení těchto žádostí či jejich předání orgánům, které jsou podle právních předpisů daného státu příslušné pro jejich vyřízení. Těmito ústředními orgány jsou orgány uvedené v příloze I této dohody. Komunikace mezi ústředními orgány 1. Žádosti o pomoc podle této dohody zasílá ústřední orgán dožadujícího státu ústřednímu orgánu dožádaného státu. 2. Ústřední orgány členských států a Japonska komunikují mezi sebou pro účely této dohody přímo. Orgány, které mohou žádat o pomoc Orgány, které mohou podle právních předpisů států žádat o pomoc na základě této dohody, jsou uvedeny v příloze II této dohody. U dokumentů předaných státem podle této dohody, které jsou opatřeny podpisem nebo pečetí příslušného orgánu nebo ústředního orgánu státu, není třeba ověřovat pravost. 1. Dožadující stát musí o pomoc požádat písemně. 2. Dožadující stát může v naléhavých případech poté, co zkontaktoval dožádaný stát, požádat o pomoc prostřednictvím jakýchkoli jiných spolehlivých komunikačních prostředků, včetně faxu či e-mailu. V takových případech dožadující stát poté urychleně poskytne dodatečné písemné potvrzení žádosti, požaduje-li to dožádaný stát. 3. Žádost obsahuje: název příslušného orgánu, který vede vyšetřování, stíhání nebo jiné řízení, včetně soudního řízení; skutečnosti související s předmětem vyšetřování, stíhání nebo jiného řízení, včetně soudního řízení; uvedení povahy a fáze vyšetřování, stíhání nebo jiného řízení, včetně soudního řízení; znění příslušných právních předpisů nebo výpovědí o nich, včetně použitelných sankcí dožadujícího státu; popis požadované pomoci a popis účelu požadované pomoci. 4. V žádosti musí být uvedeny v co největším možném rozsahu tyto informace týkající se požadované pomoci: informace o totožnosti osoby, od níž je požadováno svědectví, výpověď či důkazní materiál, a místě, kde se nachází; seznam otázek, které mají být položeny osobě, od níž je požadováno svědectví či výpověď; přesný popis osob či míst, které je třeba vyhledat, a hledaného důkazního materiálu; popis toho, proč má dožadující stát za to, že požadované záznamy, doklady a zprávy o bankovních účtech jsou důležité a nezbytné pro účely vyšetřování daného trestného činu, a jiné informace, které mohou vyřízení žádosti usnadnit; informace ohledně osob, které je třeba vyslechnout, nebo důkazního materiálu, který je třeba přezkoumat, či míst, jež je třeba ohledat; informace ohledně osob, důkazního materiálu či míst, jež je třeba najít či identifikovat; informace o totožnosti osoby, které má být doručena písemnost nebo informace o předvolání, a místu, kde se nachází, o vztahu této osoby k řízení a způsobu, jak má být doručení provedeno; informace o příspěvcích a úhradě výdajů, na které bude mít osoba, jež se má dostavit k příslušnému orgánu v dožadujícím státě, právo, a přesný popis výnosů nebo nástrojů, místo, kde se nacházejí, a totožnost jejich majitele. 5. V žádosti musí být uvedeny rovněž v co největším možném rozsahu tyto informace: popis jakéhokoli zvláštního způsobu či postupu, který se má použít při vykonávání žádosti; popis důvodů pro důvěrnost ohledně žádosti a jakékoli jiné informace, které by měl dožádaný stát vědět, aby bylo usnadněno vyřízení žádosti. 6. Pokud má dožádaný stát za to, že informace obsažené v žádosti o pomoc nejsou pro splnění požadavků podle této dohody dostatečné pro vyhovění žádosti, může dožádaný stát požádat o poskytnutí dodatečných informací. Žádost a jakékoli k ní připojené dokumenty se opatří překladem do jednoho z úředních jazyků dožádaného státu, nebo do všech, nebo, v naléhavých případech, do jazyka uvedeného v příloze III této dohody. 1. Dožádaný stát urychleně vyřídí žádost v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. Příslušné orgány dožádaného státu přijmou veškerá možná opatření, která jsou v jejich pravomoci, aby zajistily vyřízení žádosti. 2. Žádost se vyřídí tak, že se použijí opatření, která jsou v souladu s právními předpisy dožádaného státu. Zvláštní způsob nebo postup popsaný v žádosti podle čl. 8 odst. 4 písm. g) nebo odst. 5 písm. a) musí být dodržen, pokud není v rozporu s právními předpisy dožádaného státu a pokud je to možné v praxi. V případě, že vyřízení žádosti způsobem nebo postupem popsaným v žádosti představuje pro dožádaný stát praktický problém, konzultuje dožádaný stát dožadující stát s cílem tento praktický problém vyřešit. 3. Pokud se má za to, že vyřízení žádosti je v rozporu s probíhajícím vyšetřováním, stíháním nebo jiným řízením, včetně soudního řízení, v dožádaném státě, může dožádaný stát vyřízení žádosti odložit. Dožádaný stát informuje dožadující stát o důvodech pro odklad a konzultuje jej ohledně dalšího postupu. Namísto odkladu vyřízení žádosti může dožádaný stát podmínit její vyřízení splněním požadavků, které považuje za nezbytné po konzultacích s dožadujícím státem. Pokud dožadující stát tyto podmínky přijme, musí je také splnit. 4. Dožádaný stát učiní vše pro to, aby zachoval důvěrnost ohledně skutečnosti, že bylo požádáno o pomoc, ohledně obsahu žádosti, výsledku vyřízení žádosti a jiných příslušných informací týkajících se vyřízení žádosti, je-li tato důvěrnost dožadujícím státem požadována. Nemůže-li být žádost vyřízena bez zveřejnění uvedených informací, dožádaný stát o tom uvědomí dožadující stát, který potom rozhodne, zda má být žádost přesto vyřízena. 5. Dožádaný stát odpoví na odůvodněné dotazy dožadujícího státu ohledně stavu vyřizování žádosti. 6. Dožádaný stát urychleně informuje dožadující stát o výsledku vyřízení žádosti a poskytne dožadujícímu státu svědectví, výpovědi či písemnosti, které jsou výsledkem vyřízení žádosti, včetně všech nároků uplatňovaných osobou, od níž se požaduje svědectví, výpověď či důkazní materiál, na imunitu, nezpůsobilost nebo výsadu podle právních předpisů dožadujícího státu. Dožádaný stát poskytne originály nebo, jsou-li pro to oprávněné důvody, úředně ověřené kopie záznamů či dokumentů. Nemůže-li být žádosti zcela nebo zčásti vyhověno, dožádaný stát informuje dožadující stát o důvodech této skutečnosti. Důvody odmítnutí pomoci 1. Pomoc může být odmítnuta, má-li dožádaný stát za to, že: žádost se týká politického trestného činu nebo trestného činu spojeného s politickým trestným činem; vyřízení žádosti by mohlo poškodit jeho suverenitu, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné zásadní zájmy. Pro účely tohoto pododstavce může dožádaný stát zastávat názor, že vyřízení žádosti týkající se trestného činu, za který může být podle právních předpisů dožadujícího státu udělen trest smrti, nebo, ve vztazích mezi členským státem uvedeným v příloze IV této dohody a Japonskem, trestného činu, za který může být podle práva dožadujícího státu udělen trest odnětí svobody na doživotí, by se mohlo dotýkat zásadních zájmů dožádaného státu, nedohodnou-li se dožádaný a dožadující stát na podmínkách, za kterých žádost bude moci být vyřízena; prokazatelně existují důvody se domnívat, že o pomoc bylo požádáno za účelem trestního stíhání nebo potrestání určité osoby z důvodu její rasy, náboženství, národnosti, etnického původu, politických názorů nebo pohlaví, nebo že postavení této osoby může být z některého z uvedených důvodů ohroženo; osoba, proti níž je v dožadujícím státě vedeno vyšetřování, stíhání nebo jiné řízení, včetně soudního řízení, pro které je požadována pomoc, již byla za stejné skutečnosti v členském státě nebo Japonsku pravomocně odsouzena či zproštěna obvinění, nebo žádost nesplňuje požadavky této dohody. 2. Dožádaný stát může odmítnout pomoc, která by podle jeho právních předpisů vyžadovala donucovací opatření, pokud má za to, že jednání, které je předmětem vyšetřování, stíhání či jiného řízení, včetně soudního řízení, v dožadujícím státě, by podle právních předpisů dožádaného státu nebylo trestným činem. Ve vztazích mezi Japonskem a dvěma členskými státy uvedenými v příloze IV této dohody může být pomoc odmítnuta, má-li dožádaný stát za to, že jednání, které je předmětem vyšetřování, stíhání či jiného řízení, včetně soudního řízení, v dožadujícím státě, by podle právních předpisů dožádaného státu nebylo trestným činem. 3. Pomoc nebude odmítnuta z důvodu bankovního tajemství. 4. Nežli dožádaný stát odmítne pomoc podle tohoto článku, konzultuje dožadující stát, má-li dožádaný stát za to, že pomoc může být poskytnuta za určitých podmínek. Pokud dožadující stát tyto podmínky přijme, musí je také splnit. 5. Pokud je pomoc odmítnuta, dožádaný stát informuje dožadující stát o důvodech odmítnutí. 1. Dožádaný stát nese veškeré náklady spojené s vyřízením žádosti, pokud se dožadující a dožádaný stát nedohodly jinak. 2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 nese dožadující stát náklady: na odměnu za svědectví znalce; na překlad, tlumočení a přepis; na příspěvky a výdaje spojené s cestováním osob podle článků 22 a 24; na zřízení audiovizuálního spojení a náklady spojené s jeho obsluhou v dožádaném státě a výjimečné povahy, pokud se dožadující a dožádaný stát nedohodnou jinak. 3. Pokud by v souvislosti s vyřízením žádosti vznikly náklady výjimečné povahy, provede dožadující a dožádaný stát konzultace s cílem stanovit podmínky, za kterých bude žádost vyřízena. Omezení použití svědectví, výpovědí, důkazního materiálu nebo informací 1. Dožadující stát bez předchozího souhlasu dožádaného státu nepoužije svědectví, výpovědí, důkazního materiálu nebo jakýchkoli informací, včetně osobních údajů, poskytnutých nebo jinak získaných podle této dohody, jinak než pro vyšetřování, stíhání nebo jiné řízení, včetně soudního řízení, popsané v žádosti. Dožádaný stát může při udělení tohoto předchozího souhlasu stanovit podmínky, které považuje za vhodné. 2. Dožádaný stát může požádat, aby svědectví, výpovědi, důkazní materiál nebo informace, včetně osobních údajů, poskytnuté nebo jinak získané podle této dohody, byly považovány za důvěrné nebo aby byly použity pouze za určitých podmínek, které může upřesnit. Pokud dožadující stát souhlasí s touto důvěrností, musí ji zachovat, nebo pokud přijme takové podmínky, musí je splnit. 3. Za výjimečných okolností může stát požádat, aby přijímající stát, kterému předal svědectví, výpovědi, důkazní materiál nebo informace, včetně osobních údajů, podal informace o jejich použití. Přeprava, udržování a vracení důkazního materiálu 1. Dožádaný stát může požádat, aby dožadující stát přepravil a udržoval důkazní materiál poskytnutý podle této dohody v souladu s podmínkami uvedenými dožádaným státem, včetně podmínek, které jsou považovány za nezbytné pro ochranu zájmů třetí strany na důkazním materiálu, který má být předán. 2. Dožádaný stát může požádat, aby dožadující stát vrátil důkazní materiál, který byl podle této dohody poskytnut, v souladu s podmínkami uvedenými dožádaným státem poté, co byl tento důkazní materiál použit pro účely popsané v žádosti. 3. Dožadující stát musí žádosti podle odstavce 1 nebo 2 vyhovět. Pokud byla taková žádost učiněna, dožadující stát daný důkazní materiál neposoudí bez předchozího souhlasu dožádaného státu, pokud posouzení daný důkazní materiál poškozuje nebo by jej mohl poškodit. Přijímání svědectví či výpovědí 1. Dožádaný stát přijme svědectví či výpovědi. V případě potřeby použije dožádaný stát za tímto účelem donucovací opatření a dožadující stát poskytne dožádanému státu informace pro odůvodnění takových opatření podle práva dožádaného státu. 2. Dožádaný stát učiní vše pro to, aby umožnil přítomnost osob, které jsou uvedeny v žádosti, pro přijetí svědectví nebo výpovědí během vyřízení žádosti a umožnil těmto osobám provést výslech osob, od nichž se požadují svědectví či výpovědi. Pokud není takový přímý výslech povolen, umožní se těmto osobám předložit otázky, které mají být položeny osobě, od níž se svědectví či výpověď požaduje. 3. Pokud osoba, od níž se požaduje svědectví či výpověď podle tohoto článku, uplatňuje právo na imunitu, nezpůsobilost nebo výsadu podle právních předpisů dožadujícího státu, lze přesto svědectví či výpověď přijmout, ledaže by žádost obsahovala prohlášení dožadujícího státu, že při uplatnění práva na imunitu, nezpůsobilost nebo výsadu nelze svědectví či výpověď přijmout. Výslech za použití videokonference 1. Pokud se osoba nachází v dožádaném státě a má být vyslechnuta jako svědek nebo znalec příslušnými orgány dožadujícího státu, může dožádaný stát umožnit, aby tyto příslušné orgány provedly výslech nebo výpověď této osoby za použití videokonference, pokud je takový výslech nezbytný pro řízení v dožadujícím státě. Dožadující a dožádaný stát provedou podle potřeby konzultaci s cílem usnadnit řešení právních, technických a logistických otázek, jež při vyřízení žádosti mohou vyvstat. 2. Pokud se dožadující a dožádaný stát nedohodly jinak, platí pro výslech za použití videokonference tato pravidla: orgán dožádaného státu provede zjištění totožnosti osoby uvedené v žádosti, jež má být vyslechnuta, a předvolá ji, aby bylo usnadněno její dostavení; výslech povede přímo příslušný orgán dožadujícího státu nebo proběhne pod jeho vedením v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto státu a se základními zásadami právního řádu dožádaného státu; orgán dožádaného státu, kterému je v případě potřeby k dispozici tlumočník, je při výslechu přítomen a sleduje jej. Pokud se orgán dožádaného státu domnívá, že během výslechu byly porušeny základní právní zásady dožádaného státu, přijme neprodleně nezbytná opatření, aby bylo zajištěno, že výslech bude pokračovat v souladu s uvedenými zásadami; na žádost dožadujícího státu nebo vyslýchané osoby zajistí dožádaný stát, aby měla osoba v případě potřeby k dispozici tlumočníka, a vyslýchaná osoba může uplatnit právo odepřít výpověď podle právních předpisů dožadujícího nebo dožádaného státu. Přijmou se rovněž další opatření nezbytná k ochraně osoby, na kterých se dohodnou orgány dožadujícího a dožádaného státu. Zajištění důkazního materiálu 1. Dožádaný stát zajistí důkazní materiál. V případě potřeby použije dožádaný stát za tímto účelem donucovací opatření, včetně příkazu k prohlídce a zabavení, a dožadující stát poskytne dožádanému státu informace pro odůvodnění takových opatření podle právních předpisů dožádaného státu. 2. Dožádaný stát učiní vše pro to, aby při vyřizování žádosti umožnil přítomnost osob uvedených v žádosti o zajištění důkazního materiálu. 1. Dožádaný stát potvrdí, zda fyzická nebo právnická osoba, která je předmětem trestního vyšetřování, vlastní jeden nebo více bankovních účtů uvedených v žádosti nebo jimi disponuje. 2. Dožádaný stát poskytne konkrétní záznamy, doklady nebo zprávy o uvedených účtech, záznamy o bankovních operacích, které byly provedeny v určitém období prostřednictvím účtů uvedených v žádosti nebo zjištěných v souladu s odstavcem 1, a konkrétní záznamy, doklady nebo zprávy o každém odesílajícím nebo přijímajícím účtu. 3. Povinnosti stanovené v tomto článku se uplatní pouze v rozsahu, v jakém banka, která účet vede, má tyto informace k dispozici. 4. Dožádaný stát může podmínit vyřízení žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 splněním požadavků, které jež uplatňuje na žádost o zajištění důkazního materiálu. Výslech osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst 1. Dožádaný stát provádí výslech osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst. V případě potřeby použije dožádaný stát za tímto účelem donucovací opatření a dožadující stát poskytne dožádanému státu informace pro odůvodnění takových opatření podle práva dožádaného státu. 2. Dožádaný stát učiní vše pro to, aby během vyřizování žádosti umožnil přítomnost osob uvedených v žádosti o výslech osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst. Lokalizace nebo identifikace osob, důkazního materiálu či míst Dožádaný stát učiní vše pro to, aby lokalizoval nebo identifikoval osoby, důkazní materiál či místa. Poskytování důkazního materiálu, který je v držení legislativních, správních, justičních nebo místních orgánů 1. Dožádaný stát poskytne dožadujícímu státu důkazní materiál, který je v držení legislativních, správních či justičních orgánů dožádaného státu nebo jeho místních orgánů a který je přístupný veřejnosti. 2. Dožádaný stát učiní vše pro to, aby poskytl dožadujícímu státu důkazní materiál, včetně rejstříků trestů, který je v držení legislativních, správních či justičních orgánů dožádaného státu nebo jeho místních orgánů a který není přístupný veřejnosti, ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, za jakých by tento důkazní materiál byl dostupný jeho orgánům odpovědným za vyšetřování a stíhání. Doručování písemností a informování osoby o předvolání 1. Dožádaný stát doručí osobám v dožádaném státě písemnosti, včetně předvolání, v nichž se požaduje, aby se osoba dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě. Dožádaný stát informuje osobu v tomto státě o předvolání k příslušnému orgánu v dožadujícím státě. 2. Pokud se žádost týká doručení písemnosti požadující, aby se osoba dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě, musí ústřední orgán dožádaného státu tuto žádost obdržet nejpozději padesát (50) dní před stanoveným dnem, kdy se má daná osoba dostavit. V naléhavých případech může dožádaný stát od tohoto požadavku upustit. 3. Pokud je dožadujícímu státu známo, že adresát nerozumí jazyku, v němž jsou písemnosti, doručené nebo zaslané podle odstavce 1, vyhotoveny nebo do nějž jsou přeloženy, usiluje dožadující stát o překlad písemností, nebo alespoň jejich důležitých částí rovněž do jazyka, kterému adresát rozumí. 4. Písemnosti doručované podle odstavce 1 obsahují prohlášení, v němž se uvede, že adresát písemnosti může získat informace o svých základních právech nebo povinnostech týkajících se písemností od příslušného orgánu, který písemnost vydal, nebo od dalších orgánů dožadujícího státu. 5. Při informování o výsledku doručení písemností v souladu s čl. 10 odst. 6 dožádaný stát prokáže doručení potvrzenkou, na které se uvede datum a podpis osoby, jíž byla písemnost doručena, nebo prostřednictvím prohlášení dožádaného státu o provedení doručení, v němž se uvede datum, místo a způsob doručení. Dožádaný stát na požádání dožadujícího státu pokud možno neprodleně informuje dožadující stát o odpovědi osoby, která byla předvolána nebo požádána, aby se dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě v souladu s odstavcem 1. 6. Osoba, která byla předvolána nebo požádána, aby se dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě v souladu s odstavcem 1, avšak která se k tomuto orgánu nedostavila, nepodléhá z tohoto důvodu v dožadujícím státě žádné sankci ani není vystavena žádnému donucovacímu opatření, a to ani v případě, že žádost či doručené nebo zaslané písemnosti stanoví jinak. 1. Osoba, která byla předvolána nebo požádána, aby se dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě podle čl. 22 odst. 1: nemůže být zadržena ani se na ni nemůže v tomto státě vztahovat jakékoli omezení osobní svobody z důvodu řízení nebo odsouzení, které předchází odchodu této osoby z dožádaného státu, nebo není povinna předkládat důkazy nebo pomáhat při vyšetřování, stíhání nebo jiném řízení, včetně soudního řízení, než je řízení uvedené v žádosti. 2. Pokud nelze ochranu uvedenou výše v odstavci 1 poskytnout, dožadující stát to upřesní v žádosti nebo doručených písemnostech, aby o tom byla osoba odpovídajícím způsobem informována a mohla se rozhodnout, zda se k příslušnému orgánu v dožadujícím státě dostaví. 3. Ochrana poskytnutá podle odstavce 1 zanikne, pokud: osoba, která měla během patnácti (15) po sobě jdoucích dní ode dne, kdy její přítomnost již nebyla příslušným orgánem vyžadována, nebo ode dne, kdy se k danému orgánu nedostavila ve stanovený den, kdy se měla dostavit, možnost opustit dožadující stát, v něm přesto dobrovolně setrvala, nebo osoba, která dožadující stát opustila, se do něho dobrovolně vrátila. 4. Pokud je dožadujícímu státu známo, že ochrana uvedená v odstavci 1 zanikla v souladu s odst. 3 písm. a) a b), dožadující stát o tom neprodleně informuje dožádaný stát, pokud dožádaný stát takovou informaci požaduje a dožadující stát ji považuje za nutnou. Dočasné předání osob ve vazbě 1. Osoba, která se nachází ve vazbě v dožádaném státě a jejíž přítomnost v dožadujícím státě je nezbytná pro podání svědectví či pro jiné důkazní účely, se za tímto účelem dočasně předá do dožadujícího státu, pokud s tím tato osoba souhlasí a pokud se na tom dožadující a dožádaný stát dohodnou za předpokladu, že to právní předpisy dožádaného státu umožňují. 2. Dožadující stát ponechá osobu předanou podle odstavce 1 ve vazbě dožadujícího státu, pokud dožádaný stát neumožní jednat jinak. 3. Dožadující stát předanou osobu okamžitě vrátí do dožádaného státu, jak bylo dohodnuto předem, nebo jak bylo dohodnuto jinak mezi dožadujícím a dožádaným státem. 4. Předané osobě se započte doba, již strávila ve vazbě dožadujícího státu, do výkonu trestu vykonávaného v dožádaném státě. 5. Osoba předaná do dožadujícího státu podle tohoto článku požívá v dožadujícím státě ochrany podle čl. 23 odst. 1 až do návratu do dožádaného státu, ledaže souhlasí s tím, že předloží důkazy nebo pomůže při vyšetřování, stíhání nebo jiném řízení, včetně soudního řízení, než je řízení uvedené v žádosti a dožadující a dožádaný stát se na tom dohodnou. 6. Osoba, která nesouhlasí s předáním podle tohoto článku, nepodléhá z tohoto důvodu žádné sankci ani není vystavena žádnému donucovacímu opatření v dožadujícím státě, a to ani v případě, že žádost stanoví jinak. Zmrazení nebo zabavení a konfiskace výnosů či nástrojů 1. Dožádaný stát v rozsahu, v jakém to umožňuje jeho vnitrostátní právo, napomáhá v řízení souvisejícím se zmrazením nebo zabavením a konfiskací výnosů či nástrojů. 2. K žádosti o konfiskaci uvedené v odstavci 1 lze přiložit rozhodnutí soudu nebo jiného justičního orgánu, kterým se nařizuje konfiskace. 3. Dožádaný stát, který má v úschově výnosy či nástroje, může tyto výnosy či nástroje, buď zcela, nebo částečně, předat dožadujícímu státu v rozsahu, v jakém to umožňují právní předpisy dožádaného státu, a za podmínek, které považuje za vhodné. 4. Při použití tohoto článku je třeba v souladu s právními předpisy dožádaného státu dodržovat zákonná práva a oprávněné zájmy třetích osob jednajících v dobré víře. 1. Členské státy a Japonsko si mohou bez předchozí žádosti vzájemně poskytovat informace v trestních věcech v rozsahu, v jakém to umožňují právní předpisy státu poskytujícího tyto informace. 2. Poskytující stát může stanovit podmínky pro využívání takových informací přijímajícím státem. V takovém případě zašle poskytující stát přijímajícímu státu předběžné oznámení o povaze poskytovaných informací a o stanovených podmínkách. Přijímající stát je těmito podmínkami vázán, pokud s nimi souhlasí. 1. Tato dohoda nebrání žádnému státu v tom, aby požádal o pomoc nebo poskytl pomoc v souladu s jinými příslušnými mezinárodními dohodami nebo podle svých příslušných právních předpisů. 2. Tato dohoda nebrání členskému státu ani Japonsku v uzavírání mezinárodních dohod za účelem potvrzení, doplnění, rozšíření nebo posílení jejích ustanovení. 1. Ústřední orgány členských států a Japonska uskuteční v případě potřeby konzultace za účelem vyřešení obtíží souvisejících s posouzením žádosti a v zájmu usnadnění rychlé a účinné pomoci podle této dohody a mohou se usnášet na opatřeních, která mohou být za tímto účelem nezbytná. 2. Smluvní strany uskuteční v případě potřeby konzultace o jakékoli otázce, která může vyvstat při výkladu nebo uplatňování této dohody. 1. Tato dohoda se použije na území Japonska a, pokud jde o Evropskou unii, na: území členských států a území, za jejichž vnější vztahy odpovídá členský stát, nebo země, které nejsou členskými státy, ale u nichž má členský stát jiné povinnosti s ohledem na vnější vztahy, pokud se tak smluvní strany dohodnou výměnou diplomatických nót řádně potvrzených dotyčným členským státem. 2. Uplatňování této dohody na území nebo země, na které se použije v souladu s odst. 1 písm.b), může kterákoli smluvní strana ukončit diplomatickou cestou písemným oznámením s šestiměsíční výpovědní lhůtou druhé smluvní straně, je-li náležitě potvrzeno mezi dotyčným členským státem a Japonskem. Status příloh Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást. Přílohy I, II a III mohou být měněny vzájemnou písemnou dohodou smluvních stran, aniž se mění tato dohoda. Vstup dohody v platnost a její vypovězení 1. Tato dohoda vstupuje v platnost třicátým dnem ode dne, k němuž si smluvní strany vymění diplomatické nóty, jimiž se vzájemně informují o dokončení svých vnitřních postupů nezbytných k tomu, aby tato dohoda nabyla účinku. 2. Tato dohoda se použije na všechny žádosti o pomoc předložené v den vstupu této dohody v platnost nebo po tomto datu, ať již k činům, které jsou předmětem žádosti, došlo před tímto datem nebo po něm. 3. Kterákoli ze smluvních stran může tuto dohodu kdykoli vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně, přičemž toto vypovězení nabývá účinku šest měsíců ode dne tohoto oznámení. Ve dvojím vyhotovení v anglickém a japonském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost, byla dohoda podepsána v Bruselu dne 30. listopadu 2009 a v Tokiu dne 15. prosince 2009. Dohoda se rovněž vyhotoví v jazyce bulharském, českém, dánském, nizozemském, estonském, finském, francouzském, německém, řeckém, maďarském, italském, lotyšském, litevském, maltském, polském, portugalském, rumunském, slovenském, slovinském, španělském a švédském a smluvní strany tato jazyková znění ověří výměnou diplomatických nót. Ústředními orgány smluvních stran jsou tyto orgány: Belgické království: federální ministerstvo spravedlnosti, oddělení pro mezinárodní spolupráci v trestních věcech. Bulharská republika: ministerstvo spravedlnosti. před projednáním věci před soudem (tj. v tzv. přípravném řízení): Nejvyšší státní zastupitelství České republiky a pro řízení před soudem (tj. samotný průběh trestního řízení): Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Dánské království: ministerstvo spravedlnosti. Spolková republika Německo: spolkový úřad pro justici. Estonská republika: ministerstvo spravedlnosti. Irsko: ministr pro otázky spravedlnosti, rovnosti a reformy zákonů nebo osoba jím pověřená. Řecká republika: ministerstvo pro spravedlnost, transparentnost a lidská práva. Španělské království: ministerstvo spravedlnosti, generální sekretariát pro mezinárodní právní spolupráci Francouzská republika: ministerstvo spravedlnosti, úřad pro vzájemnou mezinárodní pomoc v trestních věcech, ředitelství pro trestní věci a udělování milosti. Italská republika: ministerstvo spravedlnosti, oddělení pro soudní věci – generální ředitelství pro trestní věci. Kyperská republika: ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku Lotyšská republika: pro vyšetřování ve fázi před zahájením soudního řízení až do obžaloby: státní policie, pro vyšetřování ve fázi před zahájením soudního řízení až do zahájení soudního řízení: nejvyšší státní zastupitelství a pro řízení před soudem: ministerstvo spravedlnosti. Litevská republika: ministerstvo spravedlnosti Litevské republiky a nejvyšší státní zastupitelství Litevské republiky. Lucemburské velkovévodství: nejvyšší státní zástupce. ministerstvo spravedlnosti a policejních sil a Maltská republika: nejvyšší státní zastupitelství. Nizozemské království: ministerstvo spravedlnosti v Haagu. Rakouská republika: ministerstvo spravedlnosti. pro fázi před zahájením soudního řízení: národní státní zastupitelství, Portugalská republika: nejvyšší státní zastupitelství. Rumunsko: ministerstvo pro spravedlnost a občanské svobody, generální ředitelství pro spolupráci, ředitelství pro mezinárodní právo a smlouvy, oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech. Republika Slovinsko: ministerstvo spravedlnosti, ředitelství pro mezinárodní spolupráci a mezinárodní právní pomoc. v přípravném řízení: nejvyšší státní zastupitelství, pro řízení před soudem: ministerstvo spravedlnosti a pro přijímání žádostí: ministerstvo spravedlnosti. Finská republika: ministerstvo spravedlnosti. Švédské království: ministerstvo spravedlnosti. Spojené království Velké Británie a Severního Irska: ministerstvo vnitra (Home Office), ústřední orgán pro daňové a celní záležitosti (Her Majesty’s Revenue and Customs), státní zastupitelství (Crown Office Procurator Fiscal Service). Japonsko: ministr spravedlnosti a národní komise pro veřejnou bezpečnost nebo osoby jimi pověřené. S ohledem na článek 6 této dohody jsou příslušné orgány, které mohou podle právních předpisů států žádat o pomoc na základě této dohody, uvedeny níže: Belgické království: justiční orgány: rozumí se jimi významní příslušníci justice odpovědní za správu práva, vyšetřující soudci a členové oddělení státního zastupitelství. Bulharská republika: kasační úřad nejvyššího státního zastupitelství Bulharské republiky v přípravném trestním řízení a soudy Bulharské republiky pro věci projednávané ve fázi trestního řízení. Česká republika: státní zástupci a soudy České republiky. Dánské království: obvodní soudy, soudy vyšší instance a nejvyšší soud, oddělení pro trestní stíhání, jež zahrnuje: vedoucího státního zastupitelství, státního zástupce a policejní komisaře. spolkové ministerstvo spravedlnosti, spolkový soudní dvůr, Karlsruhe, generální státní zástupce při spolkovém soudním dvoru, Karlsruhe, spolkový úřad pro justici, ministerstvo spravedlnosti Bádenska-Württemberska, Stuttgart, bavorské státní ministerstvo pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů, Mnichov, oddělení senátu pro spravedlnost, Berlín, ministerstvo spravedlnosti spolkové země Braniborsko, Postupim, senátor pro spravedlnost a ústavu svobodného hanzovního města Brém, Brémy, úřad pro spravedlnost svobodného a hanzovního města Hamburku, Hamburk, hesenské ministerstvo pro spravedlnost, integraci a Evropu, Wiesbaden, ministerstvo spravedlnosti Meklenburska-Předního Pomořanska, Schwerin, ministerstvo spravedlnosti Dolního Saska, Hannover, ministerstvo spravedlnosti spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Düsseldorf, ministerstvo spravedlnosti spolkové země Porýní-Falc, Mainz, ministerstvo spravedlnosti Sárska, Saarbrücken, saské státní ministerstvo spravedlnosti, Drážďany, ministerstvo spravedlnosti spolkové země Sasko-Anhaltsko, Magdeburk, ministerstvo pro spravedlnost, rovnost a integraci Šlesvicka-Holštýnska, Kiel, durynské ministerstvo spravedlnosti, Erfurt, vyšší zemské soudy, zemské soudy, místní soudy, vyšší státní zástupci při vyšších zemských soudech, vedoucí státních zastupitelství při zemských soudech, ústřední úřad zemské justiční správy pro vyšetřování trestných činů národního socialismu, Ludwigsburg, ústřední úřad německé celní pátrací služby. Estonská republika: soudci a státní zástupci. Irsko: nejvyšší státní zástupce. Řecká republika: státní zastupitelství při odvolacím soudu. Španělské království: vyšetřující soudci trestního soudu a soudci, státní zástupci. Francouzská republika: první předsedové, předsedové, radové a soudci trestních soudů, vyšetřující soudci u těchto soudů, členové státního zastupitelství při takových soudech, a sice: hlavní státní zástupci, náměstci hlavních státních zástupců, pomocní hlavní státní zástupci, státní zástupci a pomocní státní zástupci, státní zástupci při policejních soudech a státní zástupci při vojenských soudech. Italská republika: vedoucí státního zastupitelství, pomocný státní zástupce, vedoucí vojenské prokuratury, pomocný vojenský prokurátor, pomocný nejvyšší státní zástupce, nejvyšší vojenský prokurátor, pomocný nejvyšší vojenský prokurátor, smírčí soudce, vyšetřující soudce, soudce při předběžném projednání obžaloby, řádný soud, vojenský soud, porotní soud, porotní odvolací soud, vojenský odvolací soud, kasační soud. Kyperská republika: nejvyšší státní zástupce republiky, policejní ředitel, ředitel úřadu pro cla a spotřební daně, příslušníci jednotky pro boj proti praní peněz (MOKAS) a kterýkoli jiný orgán nebo osoba oprávněná vést vyšetřování a pronásledování (vyhoštění) v republice a každý takový orgán cizí země s příslušnými pravomocemi. Lotyšská republika: vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci. Litevská republika: soudci a státní zástupci. Lucemburské velkovévodství: justiční orgány: rozumí se jimi významní příslušníci justice odpovědní za administrativní otázky v oblasti práva, vyšetřující soudci a členové oddělení státního zastupitelství. Maďarská republika: úřady státního zástupce a soudy. nižší soud, soud pro mladistvé, trestní soud a odvolací trestní soud, náměstek nejvyššího státního zástupce, soudní úředníci v kanceláři nejvyššího státního zástupce a vyšetřující soudci. Nizozemské království: soudci zajišťující aplikaci práva, vyšetřující soudci a příslušníci státního zastupitelství. Rakouská republika: soudy a státní zástupci. Polská republika: kanceláře státního zástupce a soudy. Portugalská republika: státní zastupitelství ve fázi vyšetřování, vyšetřující soudci a soudci pro soudní řízení. Rumunsko: soudy a státní zastupitelství při soudech. Republika Slovinsko: soudci místních soudů, vyšetřující soudci, soudci obvodních soudů, soudci vyšších soudů, soudci nejvyšších soudů, soudci ústavního soudu, obvodní státní zástupci, vyšší státní zástupci, nejvyšší státní zástupci. Slovenská republika: soudci a státní zástupci. Finská republika: soudy prvního stupně, odvolací soudy a nejvyšší soud, policejní orgány, celní orgány a úředníci pohraniční stráže jednající jako vyšetřující orgány v přípravném řízení v rámci trestního řízení podle zákona o vyšetřování v přípravném trestním řízení. Švédské království: soudci a státní zástupci. Spojené království Velké Británie a Severního Irska: soudci a státní zástupci. Japonsko: soudy, předsedající soudci, soudci, státní zástupci, pomocní úředníci státních zástupců, soudní policejní úředníci. S ohledem na článek 9 této dohody přijímají členské státy a Japonsko tyto jazyky: Belgické království: nizozemštinu, francouzštinu a němčinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Bulharská republika: bulharštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Česká republika: češtinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Dánské království: dánštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Spolková republika Německo: němčinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Estonská republika: estonštinu a angličtinu ve všech případech. Irsko: angličtinu a irštinu ve všech případech. Řecká republika: řečtinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Španělské království: španělštinu ve všech případech. Francouzská republika: francouzštinu ve všech případech. Italská republika: italštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Kyperská republika: řečtinu a angličtinu ve všech případech. Lotyšská republika: lotyštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Litevská republika: litevštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Lucemburské velkovévodství: francouzštinu a němčinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Maďarská republika: maďarštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Maltská republika: maltštinu ve všech případech. Nizozemské království: nizozemštinu ve všech případech. Rakouská republika: němčinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Polská republika: polštinu ve všech případech. Portugalská republika: portugalštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. Rumunsko: rumunštinu, angličtinu a francouzštinu ve všech případech. Pokud jde o delší dokumenty, vyhrazuje si Rumunsko právo vyžadovat v každém konkrétním případě rumunský překlad na náklady dožadujícího státu. Republika Slovinsko: slovinštinu a angličtinu ve všech případech. Slovenská republika: slovenštinu ve všech případech. Finská republika: finštinu a švédštinu a angličtinu ve všech případech. Švédské království: švédštinu, dánštinu nebo norštinu ve všech případech, ledaže by orgán vyřizující žádost rozhodl v konkrétním případě jinak. Spojené království Velké Británie a Severního Irska: angličtinu ve všech případech. Japonsko: japonštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech. S ohledem na čl. 11 odst. 1 písm. b) této dohody je „členským státem“ uvedeným v tomto odstavci Portugalská republika. S ohledem na čl. 11 odst. 2 této dohody jsou „dvěma členskými státy“ uvedenými v tomto odstavci Rakouská republika a Maďarská republika.

http://slideplayer.cz/slide/6102509/

MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ - ppt stáhnout Prezentace na téma: "MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ"— Transkript prezentace: 1 MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ PŘEDNÁŠKA Č. 2 MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ 2 OSNOVA 1. TŘI ZDROJE ÚPRAVY NORMY VNITROSTÁTNÍHO PŮVODU NORMY MEZINÁRODNÍHO PŮVODU – UNIFIKACE, HARMONIZACE NORMY EVROPSKÉHO PŮVODU – EUROPEIZACE 2. KOLIZE JEDNOTLIVÝCH ZDROJŮ VZTAH NOREM VNITROSTÁTNÍHO PŮVODU V. MEZINÁRODNÍHO VZTAH NOREM VNITROSTÁTNÍH PŮVODU A EVROPSKÉHO PŮVODU VZTAH NOREM MEZINÁRODNÍHO PŮVODU A EVROPSKÉHO PŮVODU 3. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY SOUBĚH KOLIZE ŘEŠENÉ PŘÍMO V NORMÁCH NEŘEŠENÉ PŘÍMO V NORMÁCH 4. INTERPRETACE NOREM V MPS 3 NORMY VNITROSTÁTNÍHO PŮVODU ZÁKON Č. 97/1963 Sb., O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM A PROCESNÍM ZÁKON č. 216/1994 Sb., O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ A VÝKONU ROZHODČÍCH NÁLEZŮ – část pátá, §§ 36 – 40 ZÁKON Č. č. 513/1991 Sb., OBCHODNÍ ZÁKONÍK – část prvá, hlava II, §§ 21-26, část třetí, hlava III §§ ZÁKON Č. 94/1963 Sb., ZÁKON O RODINĚ - § 5, §7 ZÁKON Č. 65/1965 Sb., ZÁKONÍK PRÁCE - § 6, § 42 ZÁKON Č. 191/1950 Sb., ZÁKON SMĚNEČNÝ A ŠEKOVÝ, čl. I, §§ , čl. II §§ 69 – 75 ZÁKON Č. 61/2000 Sb., O NÁMOŘNÍ PLAVBĚ - § 4-6 ATD. 4 MEZINÁRODNÍ SMLOUVY PRAMEN MEZINÁRODNÍHO PRÁVA VEŘEJNÉHO PODMÍNKY VNITROSTÁTNÍ ZÁVAZNOSTI: JAKÉ PODMÍNKY MUSÍ MEZINÁRODNÍ SMLOUVA SPLNIT, ABY BYLA PRAMENEM PRÁVA A REGULÁTOREM CHOVÁNÍ PRO SUBJEKT VNITROSTÁTNÍHO PRÁVA PODMÍNKY STANOVENÉ MEZINÁRODNÍM PRÁVEM VEŘEJNÝM PODMÍNKY STANOVENÉ VNITROSTÁTNÍM PRÁVEM 5 PODMÍNKY STANOVENÉ MPV A) OBJEKTIVNÍ SMLOUVA JE PLATNÁ B) SUBJEKTIVNÍ - SMLOUVA JE PLATNÁ PRO ČR 6 PŘEHLED MS MNOHOSTRANNÉ (MULTILATERÁLNÍ) DVOUSTRANNÉ (BILATERÁLNÍ) PŘEDMĚT V OBLASTI MPS: UNIFIKACE PROCESNÍCH NOREM, UNIFIKACE HMOTNÝCH NOREM, UNIFIKACE KOLIZNÍCH NOREM 7 PODMÍNKY STANOVENÉ VNITROSTÁTNÍM PRÁVEM Článek 10 ÚSTAVY Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. 8 UNIFIKACE V. HARMONIZACE UNIFIKACE – MEZINÁRODNÍ PROCES, PRAMENEM MEZINÁRODNÍ SMLOUVA, V OBLASTI KOLIZNÍ ÚČINKY OBVYKLE UNIVERSÁLNÍ, V OBLASTI PROCESNÍ OBVYKLE ÚČINKY INTER PARTES. PROCES VYTVÁŘENÍ SJEDNOCENÝCH NOREM A VYTVOŘENÍ JEDNOTNÝCH NOREM. HARMONIZACE – PROCES VYTVOŘENÍ JEDNOTNÉ NORMY BEZ ZÁVAZKU PŘIJETÍ, FORMA VZOROVÉHO ZÁKONA 9 HAAGSKÁ KONFERENCE MPS INSTITUCE SE ZÁSADNÍM VÝZNAMEM PRO TVORBU MPS DNES ZEJMÉNA V OBLASTI PROCESNÍ ZALOŽENA 1893, 68 ČLENŮ – I ČR ČLENEM I EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ (OD DOBY VSTUPU V PLATNOST MÁ ES PRAVOMOC PŘIJÍMAT OPATŘENÍ V OBLASTI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE) – ROZHODNUTÍ RADY 2006/719/ES 10 NORMY EVROPSKÉHO PŮVODU ZÁKLAD PRAVOMOCI ES: ČLÁNEK 65: Opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s důsledky na území jiného státu, přijímaná podle článku 67 a v míře nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu, zahrnují: zlepšení a zjednodušení systému doručování soudních a mimosoudních písemností do ciziny; spoluprácI při provádění důkazů; uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, včetně rozhodnutí v mimosoudních věcech; podporu kompatibility norem členských států v oblasti kolizní a určení pravomoci; odstraňování překážek dobrého fungování občanského soudního řízení, v případě nutnosti podporou kompatibility norem občanského práva procesního členských států. 11 PŘEHLED PRAMENŮ EVROPSKÉHO PRÁVA PRIMÁRNÍ PRÁVO SEKUNDÁRNÍ PRÁVO (NAŘÍZENÍ A SMĚRNICE) ROZHODNUTÍ ESD ROZHODNUTÍ RADY PODPŮRNĚ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 12 ZÁKLADNÍ PŘEHLED NOREM V OBLASTI JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE Nařízení Rady č. 44/2001/ES, o příslušnosti soudů a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních Nařízení Rady č. 2201/2003/ES, o příslušnosti soudů a uznání a vykonatelnosti nařízení v manželských věcech a ve věcech rodičovské odpovědnosti Nařízení Rady č. 1348/2000/ES, o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech. Nařízení Rady č. 1206/2001/ES, o spolupráci mezi soudy členských států při provádění důkazů v řízení ve věcech občanských a obchodních. Nařízení Rady č. 1346/2000/ES, o úpadkových řízeních. Úmluva o právu použitelném pro závazky ze smluv z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) 13 KOLIZE NOREM VNITROSTÁTNÍHO A MEZINÁRODNÍHO PŮVODU ČLÁNEK 10 ÚSTAVY APLIKAČNÍ PŘEDNOST 14 KOLIZE NOREM VNITROSTÁTNÍHO A EVROPSKÉHO PŮVODU PŘÍMÝ ÚČINEK A APLIKAČNÍ PŘEDNOST EVROPSKÉHO PRÁVA VYPLÝVÁ ZE ZŘIZOVACÍCH SMLUV DOVOZOVÁNO I V ROZHODNUTÍ ESD 15 KOLIZE NOREM MEZINÁRODNÍHO PŮVODU A EVROPSKÉHO PŮVODU NENÍ OBECNĚ VYMEZENO PRAVIDELNĚ V NÁMI SLEDOVANÉ OBLASTI ŘEŠENO PŘÍMO V KOMUNITÁRNÍCH NORMÁCH NEBO V MS SROVNEJ ČLÁNEK 71 BRUSEL I, ČLÁNEK 21 ŘÚ DO BUDOUCNA PROBLÉM NEVZNIKÁ: ESD 1/03 LUGANSKÁ ÚMLUVA 16 SOUBĚHY MEZINÁRODNÍCH SMLUV Článek VII. 1. Ustanovení této Úmluvy se nedotýkají platnosti mnohostranných nebo dvoustranných dohod uzavřených Smluvními státy o uznání a výkon rozhodčích nálezů, ani nemohou zbavit žádnou zúčastněnou stranu případného práva použití v rozsahu stanoveném zákonodárstvím nebo smlouvami země, v níž je nález uplatňován. SOUBĚHY PŘÍMO V JEDNÉ SMLOUVĚ JSOU OBSAŽENY PRAVIDLA ŘEŠENÍ VZOR: ŽENEVSKÉ ÚMLUVY V. NEWYORSKÁ ÚMLUVA, ČL. 7 NEWYORSKÉ ÚMLUVY 17 KOLIZE MEZINÁRODNÍCH SMLUV Smlouvy se týkají téhož předmětu. Vídeňská úmluva o smluvním právu obsahuje pravidla pro tento případ střetu. a) Prvé pravidlo je možné nalézt v čl. 59 odst. 1. Jde o pravidlo lex posterior derogat priori (zákon pozdější ruší zákon dřívější). Toto pravidlo lze použít tam, kde je zřetelné, že nová úprava má nahradit úpravu dřívější a vedle sebe nemohou existovat. b) Druhé pravidlo je obsaženo v čl. 59 odst. 1 písm. b). Jde o situace, kdy smlouvy mohou existovat vedle sebe. Pro tento případ se použije té úpravy, dle níž lze dosáhnout určitého výsledku snadněji a účinněji. 18 SMLOUVY SE NETÝKAJÍ TÉHOŽ PŘEDMĚTU Vídeňská úmluva tuto situaci neupravuje. V praxi mohou nastat různé situace: stejný předmět úpravy nepřímý (mezinárodní kupní smlouva), samotná úprava je realizována pomocí různých metod, resp. různých druhů norem. Závěr: přednost má unifikace hmotně právní -jedna smlouva upravuje okruh otázek úžeji než druhá. Např. smlouva o právní pomoci v. smlouva o vymáhání výživného. Jak hodnotit specialitu? Závěr: různé možnosti, v praxi často dle pravidla maximální účinnosti 19 INTERPRETACE NOREM MPS RŮZNÉ SITUACE: A) APLIKACE NOREM JEDNOHO STÁTU PŘED SOUDY JINÉHO STÁTU B) APLIKACE NOREM MEZINÁRODNÍHO PŮVODU PŘED NÁRODNÍMI SOUDY C) APLIKACE NOREM EVROPSKÉHO PŮVODU PŘED NÁRODNÍMI SOUDY 20 AD A) ZÁSADY POUŽITÍ CIZÍHO PRÁVA CIZÍ PRÁVO MÁ BÝT POUŽITO TAK, JAK JE POUŽÍVÁNO V DANÉM STÁTĚ 21 AD B) PRAVIDELNÝ POŽADAVEK JEDNOTNÉ INTERPRETACE A POUŽITÍ NEEXISTUJE DONUCOVACÍ SYSTÉM JEN SNAHA O SJEDNOCOVÁNÍ JUDIKATURY AKADEMICKÝMI APOD. KRUHY 22 AD C) POŽADAVEK JEDNOTNÉ INTERPRETACE A APLIKACE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ESD ČLÁNEK 68 SMLOUVY O ZALOŽENÍ ES 23 Děkuji za Vaši pozornost. Stáhnout ppt "MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ"

https://zsborkovany.webnode.cz/novinky/newscbm_462199/20/

Aktuality :: Základní škola a mateřská škola Borkovany Základní škola a mateřská škola Borkovany Úvodní stránka > Akce školy > Aktuality ZŠ A MŠ BORKOVANY vyhlašuje od října celoroční soutěž pro děti ve - papír noste do přistaveného kontejneru na návsi - pokud chcete, aby se Vaše dítě zúčastnilo soutěže ve sběru papíru, odevzdávejte lístek... AUTORSKÉ ČTENÍ POHÁDKY ZÁPIS DO MŠ V souladu s ustanovením § 34, § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, ředitelka Základní školy a mateřské školy Borkovany, okres Břeclav, příspěvkové... Zápis k předškolnímu vzdělávání na školní rok 2018/19 ZÁPIS K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2018/19 Výsledky zápisu budou oznámeny zveřejněním seznamu přijatých i nepřijatých dětí ve vývěsce školy vedle vchodu do budovy školy. Seznam bude zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.... 03.05.2018 22:35 ZVEME VŠECHNY MAMINKY A DALŠÍ RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY DĚTÍ ZE ZŠ A MŠ BORKOVANY NA AKCI POŘÁDANOU KE DNI MATEK KDY? ... ZÁPIS K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2018/19 Žádosti o přijetí do mateřské školy je možné si vyzvednout od 2.5. do 7.5. 2018 v MŠ od 15:00 do 16:00 hodin. Vyplněnou žádost se všemi náležitostmi pak odevzdejte... 26.04.2018 00:24 ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU V souladu s ustanovením § 36, § 165, odst. 2, písm. e), § 183 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, ředitelka Základní školy a mateřské školy Borkovany, okres... Fotogalerie byla přesunuta a aktualizována za rok 2017. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA BORKOVANY VÁS ZVE NA ZÁPIS DĚTÍ DO 1. TŘÍDY na školní rok 2018/2019 VE ČTVRTEK 12.4. 2018 OD 15 DO 17 HODIN K zápisu se dostaví rodiče s dětmi narozenými od 1.9. 2011 do 31.8. 2012 nebo s odkladem povinné školní docházky. Rodiče donesou rodný... CHCETE SI VYROBIT SPOLU S VAŠIMI DĚTMI DEKORACI NA VELIKONOCE? PAK VÁS ZVEME NA VELIKONOČNÍ DÍLNY A PROHLÍDKU ŠKOLY KDY? V ÚTERÝ 27.3. 2018 OD 16 DO 18 HOD KDE? V BUDOVĚ ŠKOLY Pracovní tým 2018/2019 Základní a mateřská škola Borkovany Hlavní 49, Borkovany, 691 75 Bankovní účet: 181893388/0300 Základní škola - 519 419 414 Mateřská škola - 519 419 417 Družina - 519 419 414 [email protected] © Mike 2012 Všechna práva vyhrazena.

http://kraken.slv.cz/20Cdo402/2007

20 Cdo 402/2007 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. Č. r., O. p. V., proti povinnému Ing. J. K., pro 5 600,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 2 E 1049/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2006, č. j. 9 Co 1091/2006-30, takto: Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 3. 2003, č. j. 2 E 1049/2003-4 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání. Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením ze dne 1. 11. 2006, č. j. 2 E 1049/2003-36, doručeným mu 9. 11. 2006, vyzval, aby si ve lhůtě 2 měsíců od doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; zároveň jej poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatel však vytčený nedostatek neodstranil. Povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však v tomto stádiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věta první, o. s. ř.).

https://rejstriky.finance.cz/firma-roman-slavik-s-r-o-01802194

Roman Slavík s.r.o. Prosetín IČO 01802194 kontakty (22.01.2019) | Finance.cz Roman Slavík s.r.o. Prosetín IČO: 01802194 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Roman Slavík s.r.o., která sídlí v obci Prosetín a bylo jí přiděleno IČO 01802194. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Roman Slavík s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Roman Slavík s.r.o. se sídlem v obci Prosetín byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o Roman Slavík s.r.o. IČO: 01802194 Krajský soud v Hradci Králové 5.7.2013 C 32358 01802194 Roman Slavík s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Roman Slavík s.r.o. qpzwqz5 Kontakty na Roman Slavík s.r.o. IČO: 01802194 Mokrýšov 25 , 539 73 Prosetín Česká republika Mokrýšov 25, 539 73 Prosetín 5.7.2013 25, Prosetín 539 73 Mokrýšov 25, 53973 Prosetín Obory činností Roman Slavík s.r.o. IČO: 01802194 Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost 5.7.2013 Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 5.7.2013 Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby) 5.7.2013 Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů 5.7.2013 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků 5.7.2013 Velkoobchod a maloobchod 5.7.2013 Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí 5.7.2013 Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti 5.7.2013 Výroba, obchod a služby jinde nezařazené 5.7.2013 Vedení firmy Roman Slavík s.r.o. IČO: 01802194 Mokrýšov 25, 539 73 Prosetín Vlastníci firmy Roman Slavík s.r.o. IČO: 01802194 Sbírka Listin Roman Slavík s.r.o. IČO: 01802194 C 32358/SL 5 účetní závěrka [2013] el. Krajský soud v Hradci Králové 30.6.2014 30.6.2015 3.7.2015 9 C 32358/SL 4 účetní závěrka [2014] el. Krajský soud v Hradci Králové 25.3.2015 24.6.2015 26.6.2015 8 C 32358/SL 2 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 185/2014 Krajský soud v Hradci Králové 19.8.2014 25.8.2014 24.11.2014 5 C 32358/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 83/2013 Krajský soud v Hradci Králové 6.6.2013 12.6.2013 17.7.2013 5 Hodnocení Roman Slavík s.r.o. Výpis dat pro firmu Roman Slavík s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Roman Slavík s.r.o., 1802194 na obchodním rejstříku výpis firmy Roman Slavík s.r.o., 1802194 na živnostenském rejstříku výpis firmy Roman Slavík s.r.o., 1802194 na Datových schránkách Roman Slavík - 70743681 - Hřebeč , Kladenská 19

http://kraken.slv.cz/29Cdo3376/2008

29 Cdo 3376/2008 Datum rozhodnutí: 21.07.2010 Dotčené předpisy: § 12a ZKV, § 133 odst. 2 obč. zák., § 37 obč. zák. Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v konkursní věci dlužnice Bulín spol. s r. o., se sídlem Trubín 72, Králův Dvůr, PSČ 267 02, identifikační číslo osoby 25696360, o návrhu dlužnice na prohlášení konkursu na její majetek, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 K 40/2007, o dovolání věřitelky Polabská stavební CZ, s. r. o., se sídlem Oseček 87, PSČ 289 41, identifikační číslo osoby 26115875, zastoupené JUDr. Jiřím Sobotkou, advokátem, se sídlem v Nymburce, Palackého 223/5, PSČ 288 02, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. března 2008, č. j. 2 Ko 47/2008-298, takto: I. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. března 2008, č. j. 2 Ko 47/2008-298, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. II. Nejvyšší soud ukládá Městskému soudu v Praze, aby jako rejstříkový soud dlužnice Bulín spol. s r. o. neprodleně po doručení tohoto usnesení obnovil zápis dlužnice v obchodním rejstříku podle stavu, který zde byl před jejím výmazem z obchodního rejstříku. Ve výroku označeným rozhodnutím potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání věřitelky Polabské stavební CZ, s. r. o. (dále jen věřitelka ) usnesení ze dne 28. listopadu 2007, č. j. 37 K 40/2007-223, jímž Krajský soud v Praze zamítl návrh dlužnice na prohlášení konkursu na její majetek z důvodu nedostatku majetku. Odvolací soud - cituje ustanovení § 12a odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen ZKV ) - přitakal soudu prvního stupně v závěru o nedostatku majetku dlužnice. K námitce věřitelky, podle které je dlužnice stále vlastnicí minimálně dvou nemovitostí, a to stavby ocelového přístřešku a novostavby stáje číslo 3 (dále též jen sporné nemovitosti ), uzavřel, že z kupní smlouvy ze dne 7. února 2007 (dále též jen kupní smlouva ), ze znaleckého posudku Ing. Stanislavy Petrákové a z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že dlužnice vlastnické právo ke sporným nemovitostem převedla (společně s vlastnickým právem k ostatním jí vlastněným nemovitostem) ke dni 8. února 2007 na společnost J. J. N., a. s. Proti usnesení odvolacího soudu podala věřitelka dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř.), namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), a navrhujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolatelka zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle kterého kupní smlouvou došlo k převodu vlastnického práva ke sporným nemovitostem z dlužnice na společnost J. J. N., a. s. Namítá, že obě stavby, ač podléhají evidenci v katastru nemovitostí, nebyly v době uzavření smlouvy v katastru zapsány a tudíž nemohly být převedeny jako samostatné věci. Dovolatelka, odkazujíc na důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2005, sp. zn. 22 Cdo 1844/2004, dovozuje, že sporné nemovitosti nemohly být převedeny ani jako příslušenství věci hlavní, domu č. p. 53, neboť nebyly ve smlouvě vůbec specifikovány. Přitom přesnou specifikací může podle názoru dovolatelky být pouze označení v souladu s katastrálními předpisy . Kupní smlouva sporné nemovitosti vůbec neuvádí, jejím předmětem je podle jejího obsahu pouze převod vlastnického práva k domu č. p. 53 a v článku I. vypočteným pozemkům, jež se podle článku II. převádějí se všemi součástmi a veškerým příslušenstvím ( ) tak, jak je vše popsáno ve znaleckém posudku Ing. Stanislavy Petrákové ze dne 6. února 2007 ( ) . Ačkoliv znalecký posudek popisuje i sporné nemovitosti, má dovolatelka za to, že kupní smlouvou vlastnické právo k nim převedeno být nemohlo; odkaz na obsah znaleckého posudku, který netvořil nedílnou součást smlouvy a katastrálnímu úřadu ani nebyl předložen, nepostačuje. Nehledě k tomu, sporné nemovitosti s ohledem na jejich značnou vzdálenost od domu č. p. 53, účelové určení i velikost, netvoří příslušenství uvedeného domu a jsou samostatnou věcí. Skutečnost, že následně byla novostavba stáje číslo 3 zaevidována v katastru nemovitostí, dovolatelka považuje pro posouzení vlastnictví k této budově za nevýznamnou. Uzavírá, že dlužnice je stále vlastnicí sporných nemovitostí v hodnotě několika milionů korun a tudíž má majetek, z něhož lze pokrýt náklady konkursu. Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434); s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy , tedy vedle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007. Nejvyšší soud shledává dovolání přípustným přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., jelikož odvolací soud otázky dovoláním otevřené řešil v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Námitky dovolatelky se koncentrují do výhrad, podle kterých: 1/ sporné nemovitosti nejsou v kupní smlouvě označeny, v důsledku čehož tato kupní smlouva není titulem pro převod vlastnického práva dlužnice k uvedeným nemovitostem, a 2/ vzhledem k tomu, že sporné nemovitosti nebyly - ač měly být - zapsány v katastru nemovitostí, nemohlo být vlastnické právo k nim vůbec převedeno. Nejvyšší soud předesílá, že při převodu vlastnického práva k nemovitosti na základě smlouvy je třeba rozlišovat právní důvod nabytí vlastnického práva (titulus adquirendi) a právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi). Kupní smlouva představuje tzv. titulus adquirendi. I když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, k nabytí vlastnického práva kupujícím podle ní dochází až tehdy, naplní-li se stanovený právní důvod. Tím je v případě vlastnického práva k nemovitosti (zásadně) vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (§ 133 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění - dále jen obč. zák. ). K prvnímu okruhu námitek dovolatelky Nejvyšší soud uzavírá: Má-li kupní smlouva představovat titul pro převod vlastnického práva ke sporným nemovitostem, je nezbytné, aby vůle smluvních stran převést vlastnické právo i k těmto nemovitostem byla ve smlouvě vyjádřena určitě a srozumitelně (§ 37 obč. zák.). Přitom platí, že lze-li k závěru o nezaměnitelné identifikaci nemovitosti v písemném právním úkonu dospět (byť nikoli na základě těch formálních znaků, jež jsou s náležitou identifikací nemovitosti obvykle spojovány) již na základě obsahu písemného právního úkonu, pak není na místě ani závěr o neurčitosti právního úkonu co do identifikace převáděné nemovitosti (srov. např. rozsudky ze dne 27. března 2008, sp. zn. 29 Odo 1582/2005, ze dne 30. července 2008, sp. zn. 29 Odo 840/2006, ze dne 25. září 2008, sp. zn. 29 Odo 1053/2006 či ze dne 25. února 2010, sp. zn. 30 Cdo 1485/2008, jež jsou veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Vznikne-li pochybnost o tom, zda převod vlastnického práva k určitým nemovitostem je předmětem kupní smlouvy, je třeba se pokusit o její odstranění pomocí výkladu právního úkonu, prováděného (jde-li o občanskoprávní vztah) podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák., respektive - jde-li o vztah obchodněprávní (srov. § 261 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku; dále jen obch. zák. ) - podle ustanovení § 266 obch. zák. (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84). Výklad obsahu smlouvy přitom může směřovat jen k objasnění toho, co v ní bylo projeveno. V případě, že nejasnost v obsahu smlouvy nelze odstranit ani pomocí výkladu projevu vůle, je odůvodněn závěr, podle něhož převod vlastnického práva k určitým nemovitostem předmětem kupní smlouvy není. Dovolatelce je nutno přisvědčit, že v textu kupní smlouvy (jak z něj podle obsahu spisu vyšel i odvolací soud) nejsou sporné nemovitosti výslovně označeny. Nevyložil-li odvolací soud, na základě jakých úvah dospěl k závěru, že kupní smlouva je přesto titulem pro převod vlastnického práva ke sporným nemovitostem a že dlužnice své vlastnické právo k těmto nemovitostem platně převedla ke dni 8. února 2007 na kupující J. J. N., a. s. , je jeho právní posouzení neúplné a tudíž i nesprávné. Případný závěr odvolacího soudu, že sporné nemovitosti, ač nejsou v kupní smlouvě označeny, se přesto staly vlastnictvím kupujícího, se logicky neobejde bez odůvodněné argumentace na téma součást a příslušenství věci hlavní, kterou napadené rozhodnutí postrádalo. K druhému okruhu námitek dovolatelky: Závěr, podle něhož stavba, jež podléhá evidenci v katastru nemovitostí, je jako věc v právním smyslu způsobilým předmětem právních vztahů (a tudíž i vztahů vznikajících při smluvním převodu vlastnického práva), a to bez ohledu na to, zda v rozporu s právními předpisy není v tomto katastru evidována, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil již např. v rozsudcích ze dne 8. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 736/2006 (uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2007, pod číslem 81), ze dne 5. prosince 2007, sp. zn. 29 Cdo 3700/2007 (uveřejněném v témže časopise, číslo 4, ročník 2008, pod číslem 41), nebo ze dne 25. září 2008, sp. zn. 29 Odo 1053/2006 (dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu). Nicméně okolnost, zda převáděná stavba podléhá zápisu do katastru nemovitostí, je - jak plyne i z výše označených rozhodnutí Nejvyššího soudu - významná z hlediska právního způsobu (modu adquirendi) nabytí vlastnického práva k takovéto stavbě. Vlastnické právo ke stavbě, jež podléhá zápisu do katastru nemovitostí, lze totiž v případě jeho převodu kupní smlouvou nabýt pouze vkladem do katastru nemovitostí (§ 133 odst. 2 obč. zák.), a to bez ohledu na okolnost, zda stavba v době uzavření kupní smlouvy je (či v rozporu s právními předpisy není) evidována v katastru nemovitostí. Nezkoumal-li tudíž odvolací soud, zda sporné nemovitosti podléhají zápisu do katastru nemovitostí, a v kladném případě, zda příslušný katastrální úřad povolil vklad vlastnického práva společnosti J. J. N., a. s. k těmto nemovitostem do katastru nemovitostí (§ 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem), je i v tomto směru jeho právní posouzení neúplné a tedy i nesprávné. Proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud usneseni odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 věty za středníkem zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta druhá a § 226 odst. 1 o. s. ř.). Dlužnice byla (jak se podává z údajů obsažených v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 62008) vymazána z obchodního rejstříku 9. července 2008, právě na základě usnesení soudu prvního stupně. Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 40/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 40/2007 ) dovodil, že výmaz dlužnice z obchodního rejstříku v důsledku zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k náhradě nákladů konkursu, nebrání věcnému projednání dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, ani případnému zrušení takového rozhodnutí. Označeným rozhodnutím pak Nejvyšší soud s poukazem na ustanovení § 242 odst. 2 písm. b/ o. s. ř. zrušil jako závislé na zrušovaném usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka pro nedostatek majetku i usnesení, jímž rejstříkový soud povolil výmaz dlužníka z obchodního rejstříku. Oproti poměrům rozebraným v R 40/2007 je ovšem situace v projednávané věci jiná potud, že v červenci 2008 se již výmaz dlužníka z obchodního rejstříku v důsledku zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k náhradě nákladů konkursu, prováděl přímo na základě rozhodnutí konkursního soudu, aniž by rejstříkový soud vydával rozhodnutí o povolení takového zápisu (srov. § 200da odst. 3 o. s. ř.). Stejně jako byla právní moc usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužnice pro nedostatek majetku důvodem k tomu, aby byla dlužnice bez dalšího (bez rozhodnutí rejstříkového soudu o povolení zápisu výmazu) vymazána z obchodního rejstříku, je zrušení rozhodnutí konkursního soudu dovolacím soudem bez dalšího (bez rozhodnutí rejstříkového soudu o povolení zápisu) důvodem k obnovení zápisu dlužnice v obchodním rejstříku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2010, sp. zn. 29 Cdo 498/2008, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Aby nebylo pochyb o tom, že rejstříkový soud je povinen bez dalšího provést obnovu uvedeného zápisu, zformuloval Nejvyšší soud ve druhém výroku tohoto usnesení příslušný (pro rejstříkový soud závazný) pokyn ukládající rejstříkovému soudu obnovit zápis dlužnice v obchodním rejstříku podle stavu, který zde byl před jejím výmazem z obchodního rejstříku. Dokud nebude zápis dlužnice obnoven, není odvolací soud oprávněn vydat v této věci o návrhu dlužnice na prohlášení konkursu nové rozhodnutí, jímž se řízení končí nebo nové rozhodnutí ve věci samé. V Brně 21. července 2010

https://www.usneseni.cz/legislativa

1. Jaký je význam zápisu ze zasedání zastupitelstva obce? Zápis ze zasedání zastupitelstva obce považuje Ministerstvo vnitra za veřejnou listinou dokládající průběh zasedání. Jako každá veřejná listina je i zápis vybaven presumpcí správnosti svého obsahu, což znamená, že skutečnosti v něm uvedené je nutno pokládat za pravdivé, pokud se neprokáže opak. Při prověřování podání je nutno zkoumat skutečnosti, které by pravdivost a správnost zápisu zpochybnily. Pouhé sdělení podatele, které není podloženo žádnými relevantními dokumenty (např. vyjádřením členů zastupitelstva obce, zvukovým záznamem apod.), však samo o sobě správnost obsahu zápisu zpochybnit nemůže. Ministerstvo vnitra prověřuje zákonnost konkrétního postupu obce především na základě dokumentů, které si k tomuto účelu od obce vyžádá. Z tohoto hlediska představuje zásadní dokument právě zápis ze zasedání zastupitelstva obce. Z výše uvedeného důvodu je třeba při vyhotovování zápisu ze zasedání zastupitelstva obce věnovat pozornost jak formální, tak obsahové stránce, neboť zápis je zásadním dokumentem o činnosti nejvyššího orgánu obce. 2. Jakou důležitost přikládá Ministerstvo vnitra vyjádření starosty, které obdrží spolu s vyžádaným zápisem ze zasedání zastupitelstva obce? Vyjádření starosty (či jím pověřené osoby), které bývá zasíláno spolu s vyžádanými dokumenty, je nutno považovat za oficiální vyjádření obce, které je taktéž nadáno presumpcí správnosti. Dle § 103 odst. 1 zákona o obcích starosta zastupuje obec navenek, proto jeho vyjádření, o které Ministerstvo vnitra požádá v souvislosti s prověřováním obdrženého podání, je nutno považovat za oficiální vyjádření obce. V případě rozporu vyjádření starosty (za obec) a tvrzení podatele nelze bez předložení důkazů o nepravdivosti vyjádření starosty považovat vyjádření podatele za důvodné. Pokud podatel namítá nepravdivost vyjádření starosty či ve svém podání uvádí jiné skutečnosti, než jsou uvedeny v oficiálním vyjádření starosty coby reprezentanta obce, nelze taková tvrzení bez předložení relevantních důkazů považovat za prokázaná. Ministerstvo vnitra je tedy povinno vycházet presumpce pravdivosti vyjádření starosty či jiné pověřené osoby. Proto je třeba se s výhradami obrátit primárně přímo na zastupitelstvo obce, kterému je starosta ze své funkce odpovědný a které může nejlépe posoudit oprávněnost výhrad podatele. V této souvislosti je nutno připomenout, že starosta je veřejným činitelem (§ 89 odst. 7 trestního zákona), z čehož vyplývá, že v jeho vyjádření za obec musejí být uvedeny jedině pravdivé informace a všechny relevantní informace, které se vážou k předmětu podání. Z tohoto principu Ministerstvo vnitra při vyřizování nejrůznějších podání vychází. Pokud by došlo k situaci, kdy vyjádření starosty nekoresponduje se zápisem ze zasedání zastupitelstva obce, je nutno dát přednost správnosti textu zápisu jakožto ofi ciální výstup kolektivního orgánu obce před výstupem monokratickým. Navíc se občas stává – chybně – že starosta zasílá vyjádření sám za sebe jakožto jeden z orgánů obce, nikoli však za obec, kterou reprezentuje navenek. Ne vždy totiž musí starosta disponovat úplně všemi informacemi, jimiž disponují např. další orgány obce, zvláště ve městech, kde mají např. složitější organizační strukturu městského úřadu. Počet přítomných členů zastupitelstva obce – tento údaj je nezbytný pro osvědčení skutečnosti, že zastupitelstvo obce je schopno se usnášet – viz § 92 odst. 3 zákona o obcích, dle kterého zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, ve spojení s § 87 zákona o obcích, podle něhož k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. Vzhledem k výše uvedenému se doporučuje zaznamenávat změny v počtu přítomných členů zastupitelstva obce včetně okamžiku změny (nejlépe v textu zápisu u jednotlivých bodů programu), resp. důsledně zaznamenávat počet přítomných členů zastupitelstva obce. Usneseni.cz: systém hlídá v průběhu jednání prostřednictvím evidence příchodů a odchodů usnášeníshopnost zastupitelstvva a informace o přítomných zastupitelích je indikována několika způsoby, včetně zobrazení na projektoru. Schválený pořad (program) zasedání zastupitelstva obce - viz § 95 odst. 1 zákona o obcích, dle kterého se v zápise vždy uvede ... schválený pořad jednání zastupitelstva obce, ze kterého vyplývá, že navržený program připravovaného zasedání zastupitelstva obce, o kterém ve smyslu § 93 odst. 1 zákona o obcích informuje obecní úřad, schvaluje zastupitelstvo obce, přičemž zastupitelstvo obce také rozhoduje podle § 94 odst. 2 zákona o obcích o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání [je vhodné, aby ze zápisu přímo vyplývalo, jakým způsobem bylo naloženo i s konkrétními požadavky občanů na projednání určitých záležitostí podle § 16 odst. 2 písm. f ) zákona o obcích]. V praxi se stává, že je program doplněn o nové věci (o další body programu) během 7 dnů od zveřejnění oznámení o konání zasedání zastupitelstva obce - nemělo by se však jednat o závažné věci a věci, jež byly v době zveřejnění oznámení známé (využívání možnosti poskytnuté ust. § 94 odst. 2 zákona o obcích je pak obcházením zákona, tedy jednáním právně nedovoleným) – v podrobnostech viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. US 331/02. Průběh hlasování – v souladu s § 95 odst. 1 zákona o obcích se v zápise ke každému projednávanému jednotlivému bodu schváleného programu zasedání zastupitelstva obce zaznamená, který návrh byl předmětem hlasování, jakým způsobem bylo hlasováno (veřejně – zdvižením ruky, tajně – prostřednictvím hlasovacích lístků) a v jakém pořadí bylo hlasováno (např. od posledního podaného návrhu apod.). Záznam průběhu hlasování u jednotlivých návrhů usnesení musí být nedílnou součásti zápisu. Usneseni.cz: U každého návrhu usnesení může předsedající vybrat způsob hlasování a to buď veřejné hlasování, nebo tajné hlasování. - V případě veřejného hlasování je možné zadat jmenovitě hlasy prostřednictvím administrátorského prostředí a nebo mohou zastupitelé hlasovat prostřednictvím integrovaného hlasovacího systému se současným zvednutím ruky. - V případě tajného hlasování se použijí annonymní hlasovací lístky a do systému je zadán pouze počet hlasů pro, proti, zdržel se. Výsledek hlasování – výsledek hlasování je dle § 95 odst. 1 zákona o obcích nezbytný k posouzení platnosti usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě dle § 87 zákona o obcích. Výsledek hlasování, tj. uvedení počtu členů zastupitelstva obce, kteří hlasovali pro návrh usnesení, kteří hlasovali proti návrhu usnesení, kteří se zdrželi hlasování, příp. kteří nehlasovali, se v zápisu také musí zaznamenat vždy ke každému projednávanému jednotlivému bodu schváleného programu zasedání zastupitelstva obce (samozřejmě pokud je k příslušnému bodu programu navrhováno přijetí usnesení). Usnesení.cz: z důvodu vyšších nároků na transparentnost náš system eviduje jmenovitě hlasy zastupitelů u přijímaných usnesení. Protože však zákon v současné chvíli tuto věc nijak nevyžaduje, je možné jmenovité hlasování v nastavení prostředí vypnout. V takovém případě nebudou ve vygenerovaném zápise z jednání uvedena jména zastupitelů, ale pouze počty hlasujících. Přijatá usnesení – dle § 95 odst. 1 zákona o obcích se v zápise vždy uvede ... a přijatá usnesení .... Proto je nezbytné¸ aby přijatá usnesení byla vždy součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. Přijaté usnesení je třeba v zápisu uvést v podobě, v jaké bylo přijato. Jedná-li se o usnesení rozsáhlé, je možné je uvést v příloze zápisu, která se stane jeho nedílnou součástí a na kterou bude odkázáno. Taktéž přijaté usnesení se uvádí vždy ke každému projednávanému jednotlivému bodu schváleného programu zasedání zastupitelstva obce. Pokud se v závěru zápisu uvádí souhrn všech usnesení přijatých k jednotlivým bodům schváleného programu zasedání zastupitelstva obce, i zde je nezbytné uvádět je v podobě, v jaké bylo přijato. 4. Jaké jsou další doporučené náležitosti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce? Místo a doba (datum a čas) konání zasedání zastupitelstva obce – zápis musí osvědčit dobu a místo konání zastupitelstva obce dle § 92 odst. 1 a § 93 odst. 1 zákona o obcích – zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce, zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce, obecní úřad informuje mj. o místě a době připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Čas konání zasedání zastupitelstva obce se uvede jak hodinou zahájení, tak hodinou ukončení zasedání zastupitelstva obce. Usneseni.cz: Všechna tato data jsou součástí automaticky generovaného zápisu z jednání zastupitelstva či rady. Jména přítomných členů zastupitelstva obce, jména omluvených a neomluvených členů zastupitelstva obce – mj. viz § 83 odst. 1 zákona o obcích, dle kterého člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, …, hájit zájmy občanů…. Doporučujeme uvádět i počet omluvených a neomluvených členů zastupitelstva obce (§ 83 odst. 1 zákona o obcích) s tím, že ze součtu těchto údajů se zjistí celkový počet členů zastupitelstva obce, který je nezbytný při případném zkoumání platnosti usnesení. Usneseni.cz: Součástí úvodní prezence zastupitelů je tabulka na které je nutné u každého zastupitele uvést jeden ze dvou stavů - přítomen nebo omluven. Nepřítomné členy zastupitelstva vykáže systém v zápisu sám. Jméno osoby, která zasedání zastupitelstva obce řídí, resp. předsedá ustavujícímu zasedání zastupitelstva obce - viz § 92 odst. 1 a § 103 odst. 5 zákona o obcích - ... zasedání zastupitelstva obce zpravidla řídí starosta obce ... -a § 104 odst. 1 zákona o obcích- ... starostu zastupuje místostarosta .... Pokud zastupitelstvo obce či jednací řád zastupitelstva obce neurčuje jinak, je předsedajícím automaticky starosta nebo jeho zastupující místostarosta. Jedná-li se o ustavující zasedání, tomu předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí především starosta, místostarosta a další členové rady obce. Jména určených ověřovatelů zápisu – viz § 95 odst. 1 zákona o obcích, dle něhož ... zápis, který podepisuje starosta … a určení ověřovatelé, a § 103 odst. 5 zákona o obcích -starosta …podepisuje spolu s ověřovateli zápis…. Z dikce citovaných ustanovení zákona o obcích vyplývá, že se jedná minimálně o dva určené ověřovatele zápisu (nemusejí být nutně členy zastupitelstva obce, byť je to vhodné - tj. ověřovatelem může být i někdo z přítomných osob – občanů, kdo následně ověří správnost zápisu). Zákon nestanoví, že by měli být vždy určeni hlasováním zastupitelstva obce, a lze připustit, aby je určil předsedající (je vhodné, aby pravidla výběru určil jednací řád). Blíže o osobách ověřovatelů zápisu zákon o obcích nepojednává, jejich určení by však mělo zohlednit vážnost poslání ověřovatelů, tj. potvrzení správnosti a úplnosti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce svým podpisem. V případě určení ověřovatelů předsedajícím zastupitelstva obce pak může případný nesouhlas s takovými osobami vyjádřit zastupitelstvo obce tím, že většinou všech svých členů usnesením zvolí někoho jiného. Usneseni.cz: zákon nevyžaduje aby ověřovatelem zápisu byl zastupitel, avšak koncepce našeho systému toto vyžaduje. Důvod je procesní, neboť pouze zastupitelé mají v systému založený účet a administrátor jim prostřednictvím systému odesílá k ověření připravený zápis. Pokud by byl ověřovatelem kdokoli "mimo systém" bylo by nutné celý proces ověření zápisu realizovat mimo systém. I to je možné, avšak smyslupnější je provést ověření přímo v systému. Jméno zapisovatele (zapisovatelky) zápisu – zákonem o obcích není tato záležitost upravena, pro určení této osoby však lze užít stejného postupu jako v případě ověřovatelů zápisu (zřejmě by bylo i přípustné, aby zápis pořídil jeden z ověřovatelů). V praxi se zpravidla jedná o zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu, kterému vyhotovování zápisu vyplývá z organizačního řádu obecního úřadu, z jeho pracovní náplně nebo který je k vyhotovení zápisu pověřen starostou (za pořízený zápis je nutno považovat takový, který je podepsán starostou, příp. místostarostou, a ověřovateli). k vyhotovení zápisu pověřen starostou (za pořízený zápis je nutno považovat takový, který je podepsán starostou, příp. místostarostou, a ověřovateli). ) Další skutečnosti, které by se dle rozhodnutí zastupitelstva obce měly uvést v zápisu – např. by zde mohlo být uvedeno případné rozhodování zastupitelstva obce o námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu z předchozího zasedání zastupitelstva obce, za relevantní považujeme projednat případné námitky hned v úvodu nejbližšího zasedání zastupitelstva obce. Datum pořízení zápisu – podle § 95 odst. 2 zákona o obcích je zápis nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání [za pořízený zápis se však považuje takový, jenž je podepsán všemi (minimálně) třemi zákonem stanovenými osobami – starostou (místostarostou) a ověřovateli] . Usneseni.cz: Vyvstane-li kdykoli v průběhu jednání událost se kterou nebylo kalkulováno při sestavování programu, má administrátor možnost kliknout v menu na "Poznámku do zápisu" a vepsat znění námitky i s informací kdo námitku, či poznámku požaduje zaznamenat. V případě, že se průběh jednání odchyluje od schváleného programu, má zastupitelstvo možnost se věcí nezabývat, neboť věc není součástí schváleného programu a nebo může v opačném případě změnu, či doplnění programu probíhajícího jednání zapsat a nechat změnu/dopnění programu odhlasovat. Dojde-li následně k zařazení nového bodu na program jednání, je možné jej v souladu s odhlasovanou textací doplnění či úpravy programu do systému přidat. Nemyslíme si, že tento postup je vhodný a většinou je i v rozporu s jednacími řády zastupitelstev, ale systém se změnami v průběhu jednání počítá. 5. V § 95 odst. 1 zákona o obcích se stanovují náležitosti pořizovaného zápisu. Zákon však nehovoří, že je nutné uvádět průběh jednání, ale pouze průběh a výsledek „hlasování“. Pojem hlasování je jednoznačně užším pojmem než projednávaný bod programu, jehož součástí je úvodní vystoupení předkladatele bodu programu, následující rozpravou členů zastupitelstva obce, pozvaných hostů a občanů obce využívajících svého oprávnění dle § 16 odst. 2 písm. c) a d) zákona o obcích (tj. vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska k projednávaným věcem). Teprve při vyčerpání příspěvků a vytvoření návrhů usnesení se přistupuje k hlasování. Domníváme se tedy správně, že zápis by tedy logicky měl obsahovat v rámci zachycení průběhu hlasování pouze všechny návrhy usnesení, o kterých se hlasovalo, a výsledek takových hlasování? Nebo je nutné pojem „průběh hlasování“ vykládat extenzivně jako „průběh projednávání“? Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce by mělo být patrno, o jaké věci se v rámci připraveného (případně doplněného) bodu programu jednalo, jaký byl průběh projednávání příslušného bodu (postačí stručně) včetně rozpravy a vystoupení přítomné veřejnosti, podané protinávrhy a hlasování o nich. Doporučujeme tedy průběh hlasování zaznamenat v širší podobě, tedy jako průběh projednávání, neboť pouze z takto pořízeného zápisu lze předejít budoucím pochybnostem ze strany odpůrce (nesouhlasícího) pořízeného zápisu. 6. Jak podrobné musí být zaznamenání např. diskuse? Někdy se stává, že osoba, která ani není občanem obce, častuje zastupitelstvo obce urážkami, neustále napadá hospodaření obce atd. Je nutné vše zaznamenat doslovně? Formu zápisu a pravidla jeho zaznamenání do určité míry ovlivňuje právě zastupitelstvo obce. Problematiku má možnost upravit v jednacím řádu zastupitelstva obce. Zde je prostor pro úpravu, do jakých podrobností bude zápis veden. Je na zastupitelstvu obce, zda rozhodne o tom, že průběh zasedání zastupitelstva obce, včetně diskuse, bude zaznamenán doslovně nebo zda bude v záznamu uveden v krátkosti výstižně obsah a průběh jednání. To se samozřejmě netýká usnesení, ta musí být přesná, jasná a jednoznačná, včetně hlasování o nich. ? Usneseni.cz: System do zápisu automaticky zahrnuje informace o zastupitelích, kteří se k bodu vyjádřili. Zaznamenávat podrobněji i obsah celé diskuze do písemné podoby je velmi problematické a časově i finančně náročné. Pokud už se zastupitelstvo dobrovolně rozhodne pro transparentnost, je jednou z vhodnějších alternativ obsah diskuze veřejnosti zpřístupnit prostřednictvím zvukové nahrávky. Po nahrání zvukové nahrávky do systému dojde k automatické indexaci diskuzních příspěvků tak, aby bylo možné je přehrát samostatně. 7. Kdo zápis ze zasedání zastupitelstva obce podepisuje a kde je po podpisu uložen? Zápis podepisuje podle § 95 odst. 1 zákona o obcích starosta (nebo místostarosta) a určení ověřovatelé. Pokud zápis podepisuje pouze starosta a místostarosta (podle dřívějšího zákona o obcích), jedná se porušení současné právní úpravy. Ověřovateli nemusejí být nutně pouze členové zastupitelstva obce – mohou jimi být i ostatní osoby (např. občané obce) přítomné po celou dobu zasedání zastupitelstva obce, kteří budou schopni osvědčit svým podpisem správnost zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. Formulaci, že zápis podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé, nelze vykládat, že zápis podepisuje buď jen starosta, nebo místostarosta spolu s minimálně dvěma ověřovateli. Spojka nebo nemá v tomto případě význam vylučovací, nýbrž slučovací. Ověřovatelé musejí být minimálně dva (odlišní od starosty nebo místostarosta), neboť příslušné ustanovení zákona o obcích uvádí množné číslo určených ověřovatelů. Zápis musí být v souladu s § 95 odst. 2 zákona o obcích uložen na obecním úřadu k nahlédnutí, a to již po 10 dnech (tj. již 11. den) od skončení zasedání zastupitelstva obce. Této povinnosti odpovídá právo občana obce (též i fyzické osoby, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost, či fyzické osoby, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena) nahlížet do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce a pořizovat si z nich výpisy [§ 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích]. Usneseni.cz: Po ukončení jednání zastupitelstva či rady nabídne systém automatické vygenerování zápisu. Tento zápis splňuje veškeré zákonem kladené požadavky, ale lze jej samozřejmě doplnit i o další, dobrovolně publikovaná data. Jakmile jsou úpravy ukončeny, odešle administrátor prostřednictvím systému požadavek na ověření zápisu. Ověřovatelé buď vznesou k zápisu připomínku, nebo jej ověří. Po úspěšném ověření je zápis uzamknut a odeslán k podpisům. 8. Jaký je postih ze zákona, je-li proveden zápis ze zastupitelstva až po 3 týdnech (z důvodu dovolené)? Zápis ze zasedání zastupitelstva obce je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání (§ 95 odst. 2 zákona o obcích). Zákon žádnou výjimku (z důvodu absence odpovědného pracovníka) nezná. Za starostu může zápis podepsat místostarosta, který by neměl mít dovolenou ve stejném termínu jako starosta, a je vhodné určovat či volit ověřovatele zápisu tak, aby byli i oni schopni zápis do 10 dnů od skončení zasedání ověřit svým podpisem. Nebude-li zápis v zákonné lhůtě pořízen, jedná se jednoznačně o porušení § 95 odst. 2 zákona o obcích, což bude v případě kontroly samostatné působnosti jedním z kontrolních závěrů uvedených v protokolu o kontrole. Tento kontrolní závěr je pak nutné na nejbližším zasedání zastupitelstva obce projednat a přijmout k němu opatření k odstranění nezákonného důsledku a zamezení jeho opakování. Lze však dodat, že postih ve smyslu represivního zásahu nenastane, neboť nepořízení zápisu v zákonné lhůtě nezpůsobuje nezákonnost na zasedání zastupitelstva obce přijatých usnesení, neboť usnesení jsou platná okamžikem jejich přijetí (hlasováním), přičemž následné formální zaznamenání v zápisu nemá na jejich platnost vliv. Proto nebude zahájen dozor nad obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření zastupitelstva obce v samostatné působnosti. 9. Co je považováno za zápis ze zasedání zastupitelstva obce? Při zasedání se vyhotoví prvotní ruční zápis zapisovatelkou. Ten se poté přepisuje na počítači do složky zápisů zasedání zastupitelstva obce a následuje usnesení z tohoto zasedání. Občanu je ale pouze předložen zápis a usnesení zaznamenaný v počítači. Prvotní zápis nikoliv. Ověřovateli zápisu totiž není předložen prvotní originál zápisu, ale až takto přepsané zápisky zapisovatelky (jsou to údajně jen „poznámky zapisovatelky“). Co máme tedy předložit občanovi obce, který se dostaví nahlédnout do zápisu? Za pořízený zápis je nutno považovat takový, který je podepsán starostou, příp. místostarostou, a ověřovateli. Je již na samotné obci, zda budou pořizovat zápisy ručně psané či budou zápisky zapisovatelky následně předepsány do počítače a pouze tato forma bude podepisována určenými osobami, které následně osvědčí svým podpisem správnost zápisu. V tomto druhém případě jsou pak ručně psané zápisky zapisovatelky zcela bez právního významu. Další otázkou je, jak postupovat v situaci, kdy se na obecní úřad dostaví jakákoli osoba (tj. nejen občan obce) za účelem nahlédnout do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, jenž není ještě podepsán všemi příslušnými osobami. Zákon o obcích tuto otázku neřeší. Je proto třeba vycházet z účelu právní úpravy, kdy je nutné dát přednost možnosti nahlédnutí do zápisu, resp. jeho návrhu před zákonem stanovenou povinností mít vyhotoven zápis (s podpisy všech příslušných osob) do 10 dnů po skončení zasedání, neboť povinnost obce informovat o činnosti orgánů obce (§ 97 zákona o obcích) ve světle práva občana nahlížet do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce má rozhodně větší význam než formalistická povinnost vyhotovit zápis v dané lhůtě. Každopádně nepořízení zápisu ze zasedání zastupitelstva obce (tj. textu podepsaného starostou nebo místostarostou a určenými ověřovateli) do 10 dnů po jeho skončení je porušením § 95 odst. 2 zákona o obcích. Neexistence formálního zaznamenání přijatých rozhodnutí jde k tíži obce, která nebude schopna prokázat jejich obsah ani splnění procedury pro jejich přijetí. Pokud je zápis pořízen, pro zjištění, zda byla podmínka pořízení do 10 dnů splněna, je nezbytné, aby zápis obsahoval minimálně datum vyhotovení, nejlépe i data podpisů jednotlivých osob. Neuvedení data vyhotovení v zápisu však samo o sobě není porušením zákona, proto je v pochybnostech podmínka lhůty vyhotovení zápisu považována za splněnou. Dále je nutné konstatovat, že porušení citovaného ustanovení (nedodržení lhůty 10 dnů na vyhotovení zápisu) nemá vliv na přijatá usnesení (lhůta pro pořízení zápisu je jen pořádková). Rozhodnutí (usnesení) zastupitelstva obce totiž vznikají jejich přijetím (ukončením hlasování) potřebným počtem členů zastupitelstva obce, a tudíž nevyhotovení zápisu, resp. nedodržení všech náležitostí stanovených v § 95 odst. 1 zákona o obcích, nemá vliv na jejich existenci (platnost). 10. Občan požádá o nahlédnutí do zápisu, ale vzápětí si jej ofotí. Je to možné? Pokud by občan obce zažádal o nahlédnutí do zápisu a vzápětí si jej sám ofotil, není důvodu mu v tom bránit či předem zakazovat, tudíž je to možné a v souladu se zákonem. Ostatně je nelogické neposkytnout kopii zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva obce, když toto zasedání samotné je veřejné a není důvodu zápis tajit, resp. odmítnout vydat kopii. Navíc je třeba mít stále na paměti, že zápis ze zasedání zastupitelstva obce je veřejnou listinou dokládající výkon veřejné správy (územní samosprávy) v obci, a to zástupci (členy zastupitelstva obce) zvolenými občany obce. Není proto rozumného důvodu zápisy nezveřejňovat či neposkytovat (samozřejmě s příslušnou ochranou osobních a jiných údajů). Nicméně při nahlížení, kdy se občan dostaví na obecní úřad a využije svého práva dle § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích, není možno předem osobní údaje anonymizovat, tedy předložit zápisy či usnesení se začerněnými osobními údaji. Je předpokládán přístup k celému zápisu v autentické podobě. V případě, že osoba oprávněná k nahlédnutí do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, v němž jsou uvedeny údaje v plném rozsahu, zjištěné údaje, případně svůj vlastní pořízený výpis ze zápisu, dále zveřejní, má subjekt, jehož se zveřejněné údaje týkají, právo na ochranu podle občanského zákoníku. Bylo by vhodné již při činění výpisů na tuto skutečnost občany upozorňovat. Pozn.: V souladu s principem dobré správy je za zákonný pojem „výpis“ nutno považovat i možnost pořízení kopie vlastním záznamovým zařízením (fotoaparát, videokamera apod.). Týká se to jak členů zastupitelstva obce, tak i ostatních občanů obce a dalších subjektů uvede- ných v § 16 a § 17 zákona o obcích. V současné technické době je možno podle našeho názoru považovat za výpis i pořízení fotokopie na kopírce. 11. Je povinností obce zveřejňovat zápisy a usnesení ze zasedání zastupitelstva obce na internetových stránkách obce (popř. na úřední desce obecního úřadu)? Zveřejňování dokumentů o činnosti zastupitelstva obce není ze zákona povinné a zákony o územních samosprávných celcích toto neupravují. Tato praxe je tak jedna z možností, jak informovat občany obce o činnosti orgánů obce (viz § 97 zákona o obcích, dle kterého obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým). Pokud se jedná o dobu zveřejnění, obec sama rozhodne, na jakou dobu dokumenty zveřejní. Podrobnosti lze stanovit v jednacím řádu. Toto se týká jednotlivých dokumentů. Pokud však obec dobrovolně zveřejní zápis a přijatá usnesení ze zasedání zastupitelstva obce na úřední desce obecního úřadu, je její povinností zachovat ochranu osobních údajů (§ 5 odst. 7 zákona o svobodném přístupu k informacím). Totéž se týká zveřejnění na internetových stránkách obce. Usneseni.cz: Podrobné zápisy i přehledy přijatých usnesení jsou součástí vygenerovaných a zveřejněných výstupů a lze je jednoduchým způsobem vložit ná webové stránky obce či města. Zápis z jednání je v systému uložen v annonymizované podobě, plná verze zápisu pak zůstává k dispozici mimo systém, na radnici. 12. V jakém rozsahu lze do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce uvádět citlivá data fyzických či právnických osob v případě projednávání a schvalování např. pronájmů a převodů nemovitostí, poskytování věcných darů, dotací apod., aby nedošlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů, když je zákonem stanoveno, že zápis ze zasedání zastupitelstva obce musí být veřejnosti přístupný k nahlédnutí a mohou z něho být pořizovány výpisy? V zápise je nutno uvádět osobní údaje v takové míře, v jaké je to nezbytné proto, aby rozhodnutí o konkrétní záležitosti bylo možno považovat za dostatečně určité. Např. v případě uzavíraných smluv u fyzických osob je potřebné označit druhou smluvní stranu identifikovatelným způsobem, zpravidla jménem, příjmením, datem narození, bydlištěm. U podnikajících fyzických osob a u právnických osob toto platí obdobně. Je třeba zajistit nezaměnitelnost smluvní strany. Při nahlížení do zápisů oprávněnými osobami je zákonem předpokládán přístup k celému zápisu v autentické podobě. Pokud by zápisy měly být zveřejňovány (např. na úřední desce, na internetu či v místním tisku), je nutné zajistit anonymizaci osobních údajů (tzv. „začerněním“). V případě nahlížení do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce tedy dochází k jisté„výjimce“ ze zákona na ochranu osobních údajů. V případě, že osoba oprávněná k nahlédnutí do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, v němž jsou uvedeny údaje v plném rozsahu, zjištěné údaje, případně svůj vlastní pořízený výpis ze zápisu, dále zveřejní, a to bez předchozího souhlasu oprávněné osoby, má subjekt, jehož se zveřejněné údaje týkají, právo na ochranu jak podle zákona o ochraně osobních údajů, tak podle občanského zákoníku. 13. Jak přistupovat k otázce anonymizace dat při zveřejňování zápisů, usnesení? Na internetu – při zveřejnění – je nutno začernit (anonymizovat) citlivá data, jako je u fyzických osob např. rodné číslo a bydliště, jméno. U jména bude záležet na velikosti obce a četnosti těchto jmen v dané obci – tj. možnosti identifikovat konkrétní osobu. Doporučujeme však výslovně uvést k takovému dokumentu zmínku, že jde o zkrácený, resp. anonymizovaný zápis či usnesení 14. Mimořádné zastupitelstvo obce. Jak číslovat, jak počítat intervaly mezi zasedáními, jak připravit pozvánku – program? Mimořádné zasedání zastupitelstva obce zákon o obcích ve svých ustanoveních neupravuje a uvedené označení ani nezná, neboť takovýto zvláštní (odlišný) způsob zasedání zastupitelstva obce neexistuje. Podle zákona o obcích je zasedání zastupitelstva obce vždy veřejné. Je jedno, jak často se zasedání zastupitelstva obce koná, ale je třeba dodržet zákonem stanovený limit, tj. minimálně 1x za tři měsíce. Toto se týká i číslování – tzn. číslovat toto zasedání jako každé jiné. Informace o konání zastupitelstva obce se podle zákona o obcích zveřejňuje 7 dní předem, proto je třeba oznámení o konání jakéhokoli zasedání v termínu minimálně 7 dní předem zveřejnit s informací o místě, době a navrženém programu (tj. všech bodů, které jsou v den svolání zasedání známy a jež mají být na zastupitelstvu obce řešeny) připravovaného zasedání. K informování občanů lze organizovat i setkání s občany. Usneseni.cz: Systém umožňuje označit jednání jako mimořádné jednání zastupitelstva, ale toto jednání bude zařazeno do kalendáře a očíslováno podle data jeho konání. Pokud vložíte mezi již existující termíny nový termín, dojde k přečíslování všech následujících termínů tak, aby čísla sledovala časovou posloupnost jednání. 15. Nedostatečným způsobem jsou vypořádávány námitky proti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce vznesené členy zastupitelstva obce, není o nich hlasováno a přijato konkrétní usnesení nebo naopak za námitky jsou považovány i připomínky občanů, aniž by si je na sebe „vztáhl“ některý z členů zastupitelstva obce? Ustanovení § 95 odst. 2 věty druhé zákona o obcích stanoví, že o námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce. Formální stránka uplatnění námitek proti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce by měla spočívat již z logiky průběhu následného zasedání zastupitelstva v ústní formě přednesení námitek. Mělo by se tedy jednat o jeden ze zahajovacích úkonů následného zasedání zastupitelstva obce. Písemná forma se doporučuje spíše jako „náhradní“, snad v případech závažnějšího charakteru. Konkrétní forma by mohla být stanovena jednacím řádem zastupitelstva obce. Námitky mohou směřovat proti obsahu zápisu i proti správnosti všeho, co je v zápisu uvedeno. Námitky proti zápisu může podat pouze člen zastupitelstva obce, nikoliv jiná osoba přítomná na zasedání zastupitelstva obce. „Námitky“ osoby přítomné na daném zasedání zastupitelstva obce a odlišné od člena zastupitelstva obce (předně občanů obce) je nutno považovat za návrh, připomínku či podnět, který v závislosti na jeho obsahu bude nutno vyřídit v souladu s § 16 odst. 2 písm. f ) nebo g) zákona o obcích. 16. Způsob hlasování při těsném počtu přítomných ve věci ověřovatelů, mandátové komise apod. (kteří se hlasování zdrželi)? Stejně jako u jiných usnesení, usnesení zastupitelstva obce je platné, pokud pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, nikoliv nadpoloviční většina přítomných členů zastupitelstva obce. Člen zastupitelstva obce, který byl určen ověřovatelem, může samozřejmě vznést proti zápisu námitky, o kterých rozhodne zastupitelstvo obce na svém nejbližším zasedání. Nebudou-li jeho námitky zastupitelstvem obce přijaty, pak jeho podpis nahradí právě usnesení z následujícího zasedání, kterým je o jeho námitkách rozhodnuto. Nebo zastupitelstvo obce dá za pravdu ověřovateli a zápis se v patřičném smyslu upraví. Ověřovatel může odmítnout podpis z jakéhokoliv důvodu (zákon nenařizuje zdůvodnit). Doporučujeme však, aby ověřovatel důvod nepodepsání uvedl přímo do návrhu zápisu, předloženého mu k podpisu, a následně aby toto bylo projednáno na nejbližším příštím zasedání zastupitelstva obce. Stanovování mandátové či návrhové komise v zásadě nedoporučujeme, neboť je to zdlouhavé řešení. Každý člen zastupitelstva obce má právo předkládat bod k projednání, proto považujeme za logické, že zformuluje i návrh usnesení. Tedy předkladatel návrhu či předsedající zasedání by měl mít současně připravený i návrh usnesení, který chce nechat zastupitelstvem obce schválit. Pro přijetí navrhovaného usnesení se počítají jen hlasy „pro“. 17. V jakých případech lze hovořit o usneseních zastupitelstva obce? Je usnesením zastupitelstva obce každé hlasování členů zastupitelstva obce? Usnesení zastupitelstva obce lze označit za rozhodovací akt nejvyššího orgánu obce, který vzniká toliko v rámci zasedání zastupitelstva obce (ze zákona vždy veřejného) v případě, že po předložení návrhu bude pro jeho přijetí hlasováno v zákonem vyžadovaném poměru. Dle ustanovení § 87 zákona o obcích „k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“. Proto zákon o obcích v otázce přijímání usnesení stanovuje jasnou podmínku pro platnost takových aktů, a to nadpoloviční většinu všech členů zastupitelstva obce, nikoli nadpoloviční většinu přítomných členů zastupitelstva obce. Stanovení potřebného kvóra pro rozhodování zastupitelstva obce znamená, že se ve všech případech požaduje, aby pro návrh hlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, tj. nadpoloviční většina z celkového počtu členů zastupitelstva obce zvolených občany obce k výkonu funkce člena zastupitelstva obce. Jednoduše lze tedy uvést, že usnesení vzniká tehdy, pokud ve prospěch předloženého návrhu, tj. pro jeho přijetí, se v průběhu řádně oznámeného zasedání zastupitelstva obce vysloví nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce (bez ohledu na skutečný počet přítomných členů zastupitelstva obce, kterých však musí být v souladu s ustanovením § 92 odst. 3 zákona o obcích pro usnášeníschopnost minimálně nadpoloviční většina). Pouze takovým usnesením je schválen určitý postup a stává se zavazujícím či určujícím pro obec. K tomu lze ještě dodat, že byť jsou v ustanovení § 87 zákona o obcích používány vedle sebe termíny usnesení, rozhodnutí a volba, jde pouze o formální rozlišení cíle a účelu, ke kterému konkrétní výsledek směřuje, neboť zastupitelstvo obce jako kolegiální orgán rozhoduje vždy usnesením. Formulace takového usnesení musí korespondovat s ustanoveními zákona o obcích, která vymezují rozsah oprávnění zastupitelstva obce a vyjadřují již zmíněný účel přijímaného usnesení (schvaluje, zřizuje, ruší, rozhoduje, deleguje, vydává, určuje, volí, stanovuje atd. - nebo jejich negace). Takto formálně lze vymezit základní parametry rozhodovací pravomoci svěřené zastupitelstvu obce. Závěrem lze konstatovat, že pokud není přijat návrh usnesení nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce, žádné usnesení nevzniká; pouze se tato skutečnost zaznamená do zápisu. 18. Jaké formulace usnesení je vhodné užívat? Žádný obecně závazný právní předpis nestanoví, jakou slovní formulaci mají mít přijatá usnesení ze zasedání zastupitelstva obce. Podrobnosti, týkající se vyhotovování usnesení, může zastupitelstvo obce upravit v jednacím řádu zastupitelstva obce a ty mohou být přílohou nebo přímo součástí jednacího řádu zastupitelstva obce (§ 96 zákona o obcích). Pro vznik usnesení samotného je nutné přihlížet k procesu jeho formulace a cíli, k němuž je směřováno. Při přijímání usnesení ze zasedání zastupitelstva obce je však třeba zdůraznit,že nad formální podobou jakéhokoliv usnesení je podstatný jeho obsah, zejména z hlediska správnosti jeho formulace. Doporučuje se respektovat příslušná znění ustanovení zákona o obcích (především § 84 a § 85) a při formulaci usnesení vycházet z vymezených oprávnění zastupitelstva obce - např. ve znění: · Zastupitelstvo obce schvaluje rozpočet obce dle ust. § 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích. · Zastupitelstvo obce zřizuje, příp. zrušuje výbor a volí, případně odvolává předsedu výboru zastupitelstva obce a volí, případně odvolává členy výboru zastupitelstva obce dle ust. § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích. · Zastupitelstvo obce rozhoduje o vyhlášení místního referenda podle ust. § 84 odst. 2 písm. i) zákona o obcích. · Zastupitelstvo obce deleguje zástupce obce na valnou hromadu podle ust. § 84 odst. 2 písm. f ) zákona o obcích. · Zastupitelstvo obce navrhuje změnu katastrálního území uvnitř obce podle ust. § 84 odst. 2 písm. j) zákona o obcích. · Zastupitelstvo obce určuje funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni podle ust. § 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích. · Zastupitelstvo obce volí, příp. odvolává starostu obce ........., místostarostu obce ......... a členy rady obce ........... a stanovuje počet členů rady obce ....... a současně stanovuje počet dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva obce podle ust. § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích. · Zastupitelstvo obce stanovuje výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce ........., a to ode dne …… podle ust. § 84 odst. 2 písm. n) ve spojení s ust. § 77 odst. 2 zákona o obcích. Návrhy usnesení by měly být formulovány tak, aby jejich obsah vyjadřoval projev vůle zastupitelstva obce v konkrétní věci a sledoval zákonem stanovený cíl nebo ze zákona vyplývající účel. V jednacím řádu by mělo být dále upraveno, že za přípravu a za vyhotovení materiálů pro jednání zastupitelstva obce, včetně přípravy návrhů usnesení, jejich náležitostí, právní a obsahovou bezchybnost, odpovídají předkladatelé návrhů (rada obce, člen zastupitelstva obce apod.). Je třeba poznamenat, že v době tvorby tzv. návrhu usnesení ještě vlastně nejde o žádné usnesení, nýbrž o návrh některého z typů rozhodnutí zastupitelstva (schvaluje, zamítá, jmenuje, volí atd.), který teprve po přijetí - schválení - se zaznamená do usnesení (stane se obsahem usnesení). 19. Jaké zásady platí pro přijímání usnesení a hlasování? Dle ust. § 92 odst. 3 zákona o obcích je zastupitelstvo obce schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Podle ust. § 87 zákona o obcích je k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Mezi základní způsoby hlasování patří veřejné hlasování (včetně hlasovacího zařízení), tj. takové, u kterého je zřejmé, jak který člen zastupitelstva obce hlasoval, nebo tajné hlasování. Způsob hlasování v jednotlivých případech doporučujeme upravit v jednacím řádu zastupitelstva obce. Zákon o obcích při hlasování členů zastupitelstva obce (v současné době) nepožaduje, aby bylo konkrétně uvedeno, jak hlasoval konkrétní člen zastupitelstva obce. Pokud je přijímáno usnesení, postačí, pokud je v zápise uvedeno, kolik (jaký počet) členů zastupitelstva obce hlasovalo pro usnesení, kolik proti a kolik se zdrželo. Pokud zastupitelstvo obce ve svém zápisu uvádí i konkrétní jmenný seznam členů zastupitelstva obce, kteří hlasovali (pro, proti, zdrželi se), je to postup samozřejmě více transparentní, nicméně zákon o obcích jej nevyžaduje. Z hlediska transparentnosti lze jednoznačně doporučit zásadně veřejné hlasování, avšak je zcela pochopitelné, že např. v personálních záležitostech bývá obvykle hlasováno tajně. Další otázkou je, jak se má hlasovat o protinávrzích, variantách návrhů usnesení apod. Doporučujeme otázku postupu, jak hlasovat, též upravit v jednacím řádu. Obvykle bývá nejprve hlasováno o protinávrhu a teprve poté o původním návrhu usnesení. Pokud je přijat protinávrh nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce, je logické, že není třeba již o původním návrhu hlasovat. nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce, je logické, že není třeba již o původním návrhu hlasovat. boť výsledek hlasování musí být nedílnou součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. Pro splnění zákonné povinnosti postačí uvést výsledek hlasování v podobě pro – proti – zdržel se, popř. nehlasoval, protože v daný okamžik nebyl přítomen. Nicméně z hlediska principu transparentnosti je vítáno, když je uvedeno, jak který člen zastupitelstva obce hlasoval, neboť tak mají občané obce možnost kontrolovat, jak jejich zvolení zástupci reprezentují obec, resp. jak hájí zájmy občanů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že usnesení nemůže existovat (vzniknout) samo pro sebe – bez obsahu. Usnesením se schvaluje konkrétní návrh a jestliže potřebná většina členů zastupitelstva obce tento návrh neschválí, usnesení nevznikne, protože se „hlasovaný obsah vůbec nestane“ (vytvářet usnesení o tomto neúspěchu navrhovatelů by bylo totéž, jako psát ve výsledkové listině mistrovství světa o časech a výškách, kterých nebylo dosaženo). Dodáváme, že usnesení zastupitelstva obce je účinné jeho přijetím – pokud nemá stanovenou účinnost pozdější. Na okraj poznamenáváme, že při přijímání usnesení zastupitelstva obce je třeba odhlédnout od skutečnosti, že i v případě, kdy se většina členů zastupitelstva obce zdrží hlasování, je výsledný efekt shodný, jako by hlasovala proti přijetí návrhu usnesení. Tato otázka je mimo rámec obecně popisovaného procesu vzniku a přijetí konkrétního usnesení a jedná se spíše o jeden ze způsobů politického rozhodování či projevování postoje jednotlivých hlasujících. 20. V situaci, kdy není návrh usnesení schválen, je přijato usnesení opačného významu? V případech, kdy se nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce nevysloví ve prospěch předloženého návrhu (tzn. hlasuje proti jeho přijetí nebo se zdržuje hlasování), pak není výsledkem vznik usnesení, a to ani usnesení opačného významu – tzn. nevzniká usnesení, kterým by se jeho obsah stal opositem („otočil by se význam“) předloženého návrhu. Jinak řečeno – za situace, kdy pro předložený návrh usnesení nehlasuje zákonem stanovené kvórum, žádné usnesení nevznikne, byť by zákonem stanovený počet členů zastupitelstva obce (nadpoloviční většina všech) hlasoval de facto pro závěr opačný, než-li je návrh formulovaný předkladatelem. V každém případě se doporučuje návrh usnesení přeformulovat a potvrdit tak zamítavé stanovisko zastupitelstva obce, byť z logiky věci není třeba tak již činit. Výhodou ale je, že věc je pak uzavřena rozhodnutím zastupitelstva obce v podobě usnesení, které lze očíslovat. Příklad: Typicky pak bývá návrh usnesení, o kterém se hlasuje, předkládán v pozitivním tvaru – „schvaluje“. Pokud však návrh usnesení nebyl přijat, nelze takový návrh jednoduše „otočit“ na „neschvaluje“ a uvádět ho jako usnesení zastupitelstva obce coby závazný projev vůle zastupitelstva obce. Proto v případech, ve kterých hlasuje člen zastupitelstva obce proti návrhu usnesení, tato skutečnost ještě neznamená, že by automaticky hlasoval pro přijetí usnesení opačného významu, byť důsledek často může splývat. Příklad: Při hlasování o návrhu na odvolání starosty většina přítomných členů zastupitelstva obce hlasovala proti návrhu, tedy de facto pro setrvání starosty ve funkci – žádné usnesení tím však nevzniklo, neboť návrh zněl na odvolání a nikoliv na setrvání; starosta tedy zůstává nadále ve funkci. obce hlasovala proti návrhu, tedy de facto pro setrvání starosty ve funkci – žádné usnesení tím však nevzniklo, neboť návrh zněl na odvolání a nikoliv na setrvání; starosta tedy zůstává nadále ve funkci. ty usnesení) s tím, že pokud není návrh usnesení přijat, žádné usnesení nevzniká. Nelze tedy zaznamenat očíslované usnesení – např. „3. Zastupitelstvo obce neschvaluje rozpočet obce dle § 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích“, pokud nebyl výslovně podán návrh usnesení, aby zastupitelstvo obce rozpočet obce neschválilo. Doporučujeme proto v zápisu ze zasedání zastupitelstva obce k takovému budu programu pouze zaznamenat např.: „Návrh byl zamítnut – usnesení nepřijato“. Je proto vhodné znovu připomenout, že návrhy usnesení by měly být formulovány tak, aby jejich obsah zřetelně vyjadřoval projev vůle zastupitelstva obce v konkrétní věci. Jestliže je smyslem rozhodnutí konkrétní otázky předložené na zasedání zastupitelstva obce nesouhlas s určitým postupem obce, či zamítnutí určité žádosti apod., je třeba již samotný návrh usnesení formulovat jako negativní (zastupitelstvo obce nesouhlasí s návrhem na…, nepovoluje výjimku z …, neposkytne dotaci na…). Následný kladný projev vůle jednotlivých členů zastupitelstva obce pak takto formulované usnesení pouze odsouhlasí, resp. potvrdí. Příklad: Rada obce zveřejnila záměr na prodej obecního pozemku. Při projednávání samotného prodeje v zastupitelstvu obce [§ 85 písm. a) zákona o obcích] vznese jeden z členů zastupitelstva obce návrh, aby zastupitelstvo neschválilo prodej pozemku (tj. aby si obec ponechala pozemek ve svém vlastnictví). Pokud je takto formulovaný návrh usnesení („Zastupitelstvo obce neschvaluje prodej pozemku p. č. … k. ú. …“) předložen a zastupitelstvo obce nadpoloviční většinou všech svých členů se vysloví pro tento návrh, pak bylo přijato usnesení v navrženém negativním tvaru. 21. Jak postupovat v případě, kdy není usnesení přijato nadpoloviční většinou členů zastupitelstva obce, avšak v případě účasti všech členů zastupitelstva obce by mohlo dojít k přijetí usnesení? V situaci, při které z důvodu nízké účasti členů zastupitelstva obce dopadne hlasování sice tak, že nebude získána nadpoloviční většina, ale ze struktury hlasování se lze domnívat, že v případě větší účasti by usnesení vzniklo (např. z celkových 9 členů zastupitelstva obce se zúčastní 5, 4 jsou pro, 1 se zdržel), tj. není zde očividný nesouhlas s předloženou věcí – v takovém případě se doporučuje předsedajícímu přenést rozhodnutí o identickém bodu na příští zasedání zastupitelstva obce, aby došlo ke konečnému rozhodnutí, protože k přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většina všech, a to bez ohledu na počet přítomných. Právo navrhnout znovu projednat určitou záležitost na zasedání zastupitelstva obce má samozřejmě každý člen zastupitelstva obce, který tak má možnost navrhnout přijmout usnesení, které nebylo předchozím zasedáním zastupitelstva obce schváleno právě proto, že bylo přítomno „málo“ členů zastupitelstva obce. 22. Je usnesením případ, ve kterém zastupitelstvo obce sdělené informace „bere na vědomí“? V případech, ve kterých se v zápisech objevuje formulace „zastupitelstvo obce bere na vědomí“, je nutné rozlišovat, zda takto zaznamenaná informace vyjadřuje stav, kdy přítomní členové zastupitelstva obce byli seznámeni např. se zápisem kontrolního či finančního výboru, s obsahem protokolu o kontrole výkonu samostatné působnosti, se zprávou o činnosti rady obce apod., a pouze si je vyslechli či převzali v listinné formě (potom stačí poznamenat tento organizační úkon do zápisu a nepřijímat o něm žádné usnesení), aniž by se k tomu jakkoli jako kolektivní orgán vyjádřili, nebo zda hlasují o předložených informacích a projevují tak závazně vůli zastupitelstva obce v konkrétní věci (např. souhrnné stanovení úkolů pro starostu či některé členy zastupitelstva obce, přijetí nápravných opatření k odstranění nezákonného postupu orgánů obce atd.) – v takovém případě je forma usnesení na místě. 23. Je možné změnit nebo zrušit platné usnesení zastupitelstva obce? Zrušit nebo změnit, tzv. revokovat, dříve přijaté usnesení zastupitelstva obce může, a to opět jen usnesením, zastupitelstva obce. V usnesení, kterým se předchozí usnesení zastupitelstva obce mění nebo zrušuje, musí být příslušné usnesení, které se mění nebo zrušuje, jednoznačně identifikováno. 24. Prodej bytů. Zveřejnil se záměr, zásady prodeje. Zásady bylo nutné v konkrétním případě porušit. Je prodej platný? Obec vyhlásí prodej a stanoví obálkovou metodou s pravidlem, že prodáno bude nejvyšší nabídce. Přihlásí se „nepřizpůsobivý občan“, který nabídne nejvíce, ale zastupitelstvo obce rozhodne, že prodá někomu jinému, který nenabídl nejvyšší cenu. Je to zákonné? Pravidla si stanovila obec. Nejedná se o přímé porušení zákona. Obec může ad hoc pravidla změnit a měla by dokázat změnu zdůvodnit (s ohledem na § 38 odst. 1 a § 39 odst. 2 zákona o obcích). Je nutné však upozornit, že v případě vydání pravidel (byť interních) podléhají tyto dozoru. Nelze stanovit diskriminační pravidla (např. nepobírání sociální dávky, vyloučení nezaměstnaných, rozlišování „chatařů“ a místních). Neúspěšný uchazeč, který by jinak, nebyla-li by pravidla ad hoc změněna, se může každopádně vždy obrátit na obecný soud (např. z důvodu rasové diskriminace) – jen ten může rozhodnout o platnosti prodeje. 25. Je nutné číslování přijatých usnesení? Doporučuje se z důvodu jasné identifikace usnesení zastupitelstva obce číslovat, a to např. číslem, které se skládá ze dvou částí oddělených lomítkem, kdy prvá část obsahuje číslo zasedání a druhá část pořadové číslo usnesení. Číselnou řadu obou částí čísla usnesení se doporučuje stanovit pro každé volební období od čísla jedna. Pokud byla v téže věci již přijata zastupitelstvem obce usnesení, je vhodné pro snadnou orientaci na tato usnesení uvést odkaz. Usneseni.cz: System čísluje přijatá usnesení automaticky ve formátu: UZ-XXX-NN-RR UZ - Usnesení zastupitelstva (UR – Usnesení rady) XXX - Pořadové číslo usnesení v roce (na začátku kalendářního roku začíná od 1) NN - Pořadové číslo zastupitelstva v roce RR - Rok 26. Jak správně zaznamenávat usnesení zastupitelstva obce? Z dikce ust. § 95 odst. 1 zákona o obcích vyplývá, že usnesení musí být součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, tj. musí být vloženo přímo do textu tohoto zápisu. Tento požadavek však již nepojednává o způsobu, resp. časovém okamžiku přijetí usnesení samého a jeho zaznamenání v zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. Je proto možné přijímat usnesení zvlášť u každého projednaného bodu schváleného programu zasedání zastupitelstva obce nebo je přijmout až na konci zasedání zastupitelstva obce. Doporučuje se je přijímat u každého bodu programu po projednání věci, neboť v tento okamžik mají přítomní členové zastupitelstva obce největší povědomost o právě projednané záležitosti. Dále je též možné v zápisu ze zasedání zastupitelstva obce zaznamenávat přijatá usnesení (ale i nepřijaté návrhy usnesení) u každého bodu programu či je uvést souhrnně na konci textu zápisu (z důvodu přehlednosti). přijmout až na konci zasedání zastupitelstva obce. Doporučuje se je přijímat u každého bodu programu po projednání věci, neboť v tento okamžik mají přítomní členové zastupitelstva obce největší povědomost o právě projednané záležitosti. Dále je též možné v zápisu ze zasedání zastupitelstva obce zaznamenávat přijatá usnesení (ale i nepřijaté návrhy usnesení) u každého bodu programu či je uvést souhrnně na konci textu zápisu (z důvodu přehlednosti). 27. Jak upravit pořizování tzv. výpisů usnesení? V praxi se setkáváme s písemnými vyhotoveními usnesení ze zasedání zastupitelstva obce, které se buď pořizují vždy z každého zasedání zastupitelstva obce na samostatné listině nebo jde o tzv. výpisy usnesení, které obec pořizuje zejména na základě požadavku subjektu, jehož se usnesení týká, nebo v případě, že je nutno skutečnosti uvedené v usnesení doložit – např. pro katastrální úřad v případě převodu nemovitostí (§ 41 zákona o obcích) apod. Častou praxí též bývá pořizování výpisů usnesení čistě pro informovanost občanů obce (zákon o obcích totiž nestanovuje povinnost zveřejňovat zápis ze zasedání zastupitelstva obce, neboť tento je občanům obce k dispozici k nahlédnutí na obecním úřadu), přičemž občané této možnosti nevyužívají a vyhovuje jim stručné informování o přijatých usneseních, resp. výsledcích všech hlasování. Doporučujeme, aby v jednacím řádu byl způsob vyhotovování „výpisů“ upraven. V již zrušeném zákoně o obcích č. 367/1990 Sb., ve znění platném do 12. listopadu 2000, dle ustanovení § 52 odst. 3 tohoto zákona starosta spolu se zástupcem starosty nebo jiným radním podepisoval obecně závazné vyhlášky a jiná usnesení obecního zastupitelstva. V praxi se setkáváme většinou s tím, že písemné vyhotovení usnesení je podepsáno starostou a místostarostou, příp. jiným radním. Současná právní úprava však toto nevyžaduje a ani nijak nepředpokládá, že by se měl zvlášť vyhotovovat tzv. výpis usnesení, v němž jsou zaznamenány pouze přijatá usnesení. Vzhledem k tomu, že přijatá usnesení musejí být dle § 95 odst. 1 zákona o obcích součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, z pohledu Ministerstva vnitra (předně pak z hlediska kontroly výkonu samostatné působnosti dle § 129 a násl. zákona o obcích) je relevantní pouze takový výpis usnesení, který je nedílnou součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, tzn. podpisy starosty nebo místostarosty a určených ověřovatelů jsou až za případným výpisem (seznamem) přijatých usnesení. Závěrem lze konstatovat, že přijatá usnesení jsou ze zákona součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. Pouze text usnesení obsažený v zápisu ze zasedání zastupitelstva obce je právně relevantní. Správnost usnesení pořízeného ve formě samostatného výpisu z takového zápisu lze prokázat výhradně jeho shodou se zněním usnesení obsaženého v zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. 28. Jedná se o špatný postup, když je pořizován „výpis usnesení“, kde se uvádí: I) ZO schválilo …….., II) ZO zamítlo (neschválilo) ………… III) ZO vzalo na vědomí (bez hlasování), ………, Je třeba si uvědomit, že o usnesení (ve smyslu § 87 zákona o obcích) lze hovořit pouze v takovém případě, pokud se pro návrh vyslovila nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce. Pokud návrh nebyl přijat, žádné usnesení nevzniklo a je špatně, pokud je sloveso znegováno a je ve „výpisu usnesení“ uvedeno, že „zastupitelstvo obce zamítlo, neschválilo,…“. Co se týče formulace „bere na vědomí“ (v citovaném případu) – zde ani nejde o hlasování (členům zastupitelstva obce je přečtena pouze informace, o níž nehlasují), takže též nelze hovořit o vzniku usnesení ve smyslu výše uvedeném. Z tohoto tedy vyplývá, že o usnesení se jedná pouze v uvedeném bodu I). Pokud by však bylo hlasováno i případě „bere na vědomí“, pak se samozřejmě též bude jednat o usnesení i v tomto případě. Pokud je v obci žádoucí a zvykem pořizovat výpisy usnesení, které jsou uvedeny v závěru zápisu nebo dokonce zvlášť, pak je samozřejmě pro přehlednost možné zvolit výše uvedený model „schválilo – zamítlo (neschválilo) – bere na vědomí“, avšak je špatné, z výše uvedených důvodů, je všechny označovat jako usnesení. Stačí tedy změnit nadpis daného souhrnu např. na „Výsledky projednání zastupitelstva obce na zasedání konaném dne …“. 29. Jak mám jako člen zastupitelstva obce hlasovat v závěru zasedání zastupitelstva obce, na kterém se rekapitulují znovu přijatá usnesení a o tomto souhrnném seznamu usnesení je znovu hlasováno? Považujeme za zásadně nesprávné, když se usnesení schvalují jak v průběhu zasedání, tak – identická usnesení – ještě jako celek na závěr zasedání zastupitelstva obce. Tím dochází k dvojímu hlasování o stejných věcech, které může vyvolat zpochybnění přijatých usnesení jak co do existence, tak co do obsahu. Tento stav především není ani praktický, neboť nelze odhlédnout od situace, kdy se v průběhu zasedání zastupitelstva obce změní počet přítomných členů zastupitelstva obce a v závěru by o tzv. souhrnném usnesení hlasoval jiný počet členů zastupitelstva obce, než jaký hlasoval o jednotlivých návrzích během zasedání. Také s ohledem na odlišný způsob hlasování jednotlivých členů zastupitelstva obce při hlasování o různých projednávaných bodech by rovněž mohlo dojít ke zmatečným výsledkům, protože jen obtížně si lze představit, jak v závěru při souhrnném hlasování člen zastupitelstva obce jedním zvednutím ruky vyjádří dva souhlasy, tři nesouhlasy a jedno zdržení se hlasování, což byly výsledky jeho aktivity v průběhu zasedání. Dodáváme dále, že usnesení jsou přijata okamžikem ukončení hlasování o konkrétním návrhu. Druhé, resp. souhrnné usnesení tak vlastně nenalézá věcná řešení, která byla v rámci programu zasedání zastupitelstva obce navrhována a diskutována, ale je jen jakýmsi záznamem řešení již dříve, během programu zasedání zastupitelstva obce, přijatých usnesení. Je to vlastně jen předběžné schválení práce osoby, která měla za úkol průběh zasedání a postupně přijímaná usnesení správně zapsat (předběžně proto, že každý člen zastupitelstva obce má ze zákona možnost proti zápisu a v něm formulovaným usnesením vznášet námitky - § 95 odst. 2 zákona o obcích). Protože takovéto degradování souhrnného hlasování na závěr zasedání zastupitelstva obce nevyplývá ze zákona, ale „pouze“ z logiky, resp. z výkladu zákona, nelze vyloučit ani rozdílné – účelové výklady. Obecně totiž platí, že za situace, kdy je hlasováno o téže věci dvakrát, je závazné usnesení to pozdější - souhrnné (které může fakticky změnit nebo zrušit usnesení dříve přijaté). Proto odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra jako ten, kdo má v působnosti péči o zákonnost činnosti orgánů územních samosprávných celků, považuje praxi dvojího schvalování přijímaných usnesení zastupitelstva obce za nepřijatelnou přinejmenším z hlediska principu dobré správy, protože může vést k pochybnostem až k nedůvěryhodnosti veřejné správy. Závěrem lze konstatovat, že usnesení zastupitelstva obce vzniká okamžikem ukončení hlasování o tom kterém návrhu dle schváleného programu, a to již v průběhu zasedání zastupitelstva obce. Hlasování o tzv. souhrnném usnesení na závěr zasedání zastupitelstva obce je v rozporu s tímto principem a se zásadou dobré správy. 30. Lze v usnesení uvést formulaci např. „Zastupitelstvo obce schválilo uzavření smlouvy … v předloženém znění“, aniž by toto konkrétní znění bylo přílohou usnesení? A to za situace, že usnesení bude obsahovat podstatné náležitosti této smlouvy? Pokud zastupitelstvo obce nebo rada obce schvaluje konkrétní smlouvu (tedy pokud úmyslem příslušného orgánu obce je schválit celé předložené konkrétní znění), je třeba, aby smlouva byla přílohou usnesení, případně přílohou zápisu. Doporučujeme přidržet se formulace schvalovacího usnesení. Jestliže je usnesení koncipováno tak, že se schvaluje text smlouvy, pak je nezbytné, aby byl text smlouvy jako příloha usnesení (a tím i zápisu), a to i tehdy, pokud jsou součástí usnesení podstatné náležitosti smlouvy, aby v budoucnu nevznikly pochybnosti o tom, co přesně bylo schváleno. Jinak řečeno, schválený text smlouvy se stává součástí schvalovacího usnesení. Usneseni.cz: V těchto případech doporučujeme aby byl návrh usnesení Navržen zhruba takto: Zastupitelstvo schvaluje uzavření smlouvy s firmou XY v předloženém znění, které je přílohou zápisu. Zapisovatel pak po ukončení jednání zkopíruje na konec zápisu jako přílohu znění příslušné smlouvy a teprve poté předá kompletní zápis ověřovatelům. Lze chápat, že v mnoha případech se nebude jednat o příliš praktický postup, ale z hlediska možných budoucích komplikací jej považujeme za nejméně problematický. Nesmí se zapomínat, že zápis ze zasedání je, rozdíl od podkladů pro zasedání, veřejnou listinou, a proto nestačí pouhý odkaz ve formulaci usnesení při schválení smlouvy, na „návrh, obsažený v podkladovém materiálu“. Dodáváme jen, že z hlediska splnění účelu zákona postačí, pokud zastupitelstvo obce svým usnesením schválí podstatné náležitosti právního úkonu, který pak bude následně sepsán (bývá zaúkolován starosta). Usneseni.cz: Druhým řešením je v souladu s odstavcem výše formulovat návrh usnesení stručně: Zastupitelstvo města pověřuje starostu uzavřením smlouvy s firmou XY... 31. Jak pohlížíte na konání zasedání zastupitelstva obce formou per rollam? Jsou tímto způsobem přijatá usnesení nezákonná (když samotný zákon tak výslovně nestanoví)? Hlasování per rollam v tomto kontextu chápeme tak, že členové zastupitelstva obce zašlou své stanovisko písemně. Máme za to, že takto nelze utvářet vůli kolektivního orgánu obce, který ze zákona jedná a rozhoduje pouze na svých zasedáních. To znamená, že„hlasováním per rollam“ žádné usnesení (rozhodnutí) orgánu obce nevznikne. Nedá se proto ani hovořit o zákonnosti či nezákonnosti, protože výsledky z takového „hlasování“ nemají v žádném případě povahu usnesení či rozhodnutí toho kterého obecního orgánu. 32. Když se mění staré usnesení zastupitelstva obce a nahrazuje se novým ve stejné věci, je třeba staré usnesení zrušit a přijmout nové, nebo lze vše udělat jedním usnesením? Předně je vhodné upozornit, že pro přesnou identifikaci měněného nebo rušeného usnesení je prospěšné usnesení číslovat. Odkázání na takové usnesení je pak zcela jednoznačné a nevyvolává dohady. Je samozřejmě vhodné, aby bylo nejprve původní usnesení zrušeno – je používán pojem „revokováno“, aniž by zákon o obcích tento termín znal, a následně je přijato nové usnesení vyjadřují novou vůli zastupitelstva obce. Pokud by nebylo měněné nebo rušené usnesení vůbec zmíněno (tj. docházelo by k faktické změně, zrušení = „nepřímá“ změna, zrušení), je pak nutno zkoumat, zda takové původní usnesení vedle nového obstojí či nikoliv (tj. zda se např. navzájem nevylučují). Byly-li by dvě usnesení v rozporu, pak platí zásada lex posterior derogat priori (pozdější zákon ruší dřívější), tj. chronologicky novější usnesení je platné a nahrazuje časově dřívější usnesení. Usnesení.cz: Pro revokaci minulého usnesení založíte na program jednání bod typu "Revokace usnesení" V rámci tohoto bodu zvolíte usnesení, které budete revokovat a následně úkon v návrhu usnesení popíšete slovně např. takto: "Zastupitelstvo města revokuje usneseni číslo UZ-345-2/17" Poté můžete přidat k bodu následný návrh usnesení, který nahradí revokované usnesení. Zastupitelstvo odhlasuje nejdříve návrh revokující usnesení a poté případně nové znění usnesení v dotčené záležitosti. 33. Jaké jsou nejčastější nedostatky při přijímání usnesení? V praxi se setkáváme s mnoha nedostatky jak při přijímání usnesení, tak při jejich zaznamenávání. Mezi ty nejčastější patří: · Formulace navrhovaných a následně přijatých usnesení ze zasedání zastupitelstva obce nejsou v souladu se zněním zákona o obcích (§ 84 a § 85 zákona o obcích). · Usnesení ze zasedání zastupitelstva obce jsou nesrozumitelná. · O některém návrhu usnesení se vůbec nehlasuje, a přesto se v zápise z jednání zastupitelstva obce uvede jako přijaté usnesení většinou ve formulaci „bere na vědomí“, což znamená, že orgán obce příslušnou věc měl na pořadu jednání a obsahem se zabýval, ale ve věci nepřijal žádné další opatření nebo neuložil úkoly. Usnesením, o kterém orgán obce nehlasuje, není usnesením podle zákona o obcích. · Hlasování na závěr pořadu jednání zastupitelstva obce, při němž se v podobě „souhrnného usnesení“ znovu schvalují usnesení, která již byla přijata v průběhu zasedání (komplikace v tomto případě může nastat tím, že souhrnné usnesení není přijato, např. nehlasuje-li pro něj dostatek členů zastupitelstva obce, nebo tím, že text usnesení přijatých v průběhu zasedání se odlišuje od textu „souhrnného“ usnesení. V tomto případě je pak nutné zohlednit časovou návaznost přijímaných usnesení a zpravidla mít za to, že relevantní je projev vůle zastupitelstva obce přijatý v souhrnném usnesení, které bylo schváleno jako druhé v pořadí). · Obce pořizují samostatná usnesení v podobě výpisu z již přijatých usnesení - tato zcela nekorespondují s usneseními přijatými ke každému bodu zvlášť uvedenými v zápisech ze zasedání zastupitelstva obce. Některé obce ve sporném případě, které usnesení je vlastně platné, dokonce považují tzv. výpis usnesení za nadřazený a rozhodující, než jsou usnesení přijatá ke každému bodu zvlášť uvedená v zápise ze zasedání zastupitelstva obce, což je praxe nepřípustná, odporující zákonu. · Při přijímání usnesení není dodržováno kompetenční oprávnění jednotlivých orgánů obce např. zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech, které jsou vyhrazeny radě obce, potažmo starostovi. 34. Jaké jsou možnosti pořizování zvukových a obrazových záznamů ze zasedání zastupitelstva obce? Zákon o obcích ani žádný jiný právní předpis otázku pořizování zvukových či obrazových záznamů ze zasedání zastupitelstva obce speciálně neupravuje. Jedinou obecnou zákonnou úpravu této problematiky představuje občanský zákoník, který v § 12 odst. 1 stanoví, že písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy, týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy, smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Pořízení zvukových záznamů ze zasedání zastupitelstva obce spadá tedy z hlediska ochrany osobnosti do občanského práva a není proto předmětem dozoru ani kontroly nad výkonem veřejné správy ve smyslu § 124 odst. 6 zákona o obcích. Z hlediska dozoru nad výkonem samostatné působnosti obce je možno se setkat s pravidly pořizování zvukových záznamů o průběhu zasedání v jednacích řádech zastupitelstev obcí. Jednací řád však může upravovat pouze podrobnosti o jednání zastupitelstva obce (§ 96 zákona o obcích) tak, aby při něm nedocházelo k narušování průběhu zasedání. Před zahájením zasedání zastupitelstva obce člen zastupitelstva obce pověřený řízením zasedání může vyzvat občany ke sdělení, zda někdo hodlá pořizovat zvukový záznam průběhu zasedání a zároveň oznámit, zda zvukový záznam bude pořizovat sama obec. Rozhodnutí o tom, zda či v kterých případech je pořizování zvukového záznamu způsobilé narušit či jinak ovlivnit průběh zasedání zastupitelstva obce, spadá do samostatné působnosti zastupitelstva obce. Avšak zastupitelstvo obce není oprávněno (v jednacím řádu, ani konkrétním usnesením) zakázat pořizování obrazových a zvukových záznamů, pokud jeho pořizováním nedochází k rušení zasedání, neboť by porušilo ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny základních práva svobod, dle kterého povinnosti mohou být ukládány pouze toliko na základě zákona a v jeho mezích. Lze tedy dodat, že nahrávací zařízení není povinné - záleží pouze na obci, zda bude pořizovat záznam, ať pouze zvukový, nebo i obrazový. V tomto případě je však i obec povinna dbát ochrany osobnosti poskytované občanským zákoníkem. 35. Je možné pořizování zvukových záznamů ze zasedání zastupitelstva obce třetími osobami? Za stávající právní úpravy je tedy vždy třeba na jedné straně brát do úvahy právo občanů na přístup k informacím na zasedání zastupitelstva, které je ze zákona veřejné, projednávají se na něm veřejné (komunální) záležitosti a jeho cílem je co nejvyšší dostupnost informací. Z těchto důvodů pořízení a použití záznamu hovoří v jeho prospěch. Současně je však třeba brát do úvahy i znění ustanovení § 12 občanského zákoníku poskytující ochranu subjektivním soukromým právům (podle § 11 občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy, viz také čl. 10 Listiny základních práv a svobod). osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy, viz také čl. 10 Listiny základních práv a svobod). vý nebo zvukový záznam, pokud jím ruší zasedání, tj. maří cíl jednání, kterým je účast a slyšení veřejnosti. 36. Pokud město pořizuje zvukový záznam ze zasedání zastupitelstva, může odmítnout jeho poskytnutí občanovi nebo ho musí poskytnout? Zvukový záznam je informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, která se vztahuje k působnosti povinného subjektu (obce), tedy by měl být poskytnut, ale je třeba dbát na ochranu chráněných údajů. To v praxi znamená chráněné údaje „vypípat“. Nebude-li toto technicky možné, pak lze uvažovat o odmítnutí celého zvukového záznamu jako celku z výše uvedeného důvodu. 37. Je možné konat tzv. „pracovní porady“ zastupitelstva obce za účelem předjednání určitých věcí či bližšího seznámení se s problematikou, která bude řešena na zasedání zastupitelstva obce? Pokud se zastupitelstvo obce schází např. k neveřejným pracovním poradám, je to možné, tato praxe neodporuje zákonu. Ministerstvo vnitra doporučuje neoznačovat pracovní schůzky jako „neveřejná zasedání zastupitelstva obce“, neboť by to mohlo být pro adresáty informací zavádějící. Na pracovních poradách nemohou být přijímána žádná usnesení zastupitelstva obce, ani rozhodováno o žádných záležitostech. Podmínkou platnosti usnesení je dodržení postupu dle § 93 odst. 1 a 2 a § 92 odst. 3 zákona o obcích. Ustanovení § 93 odst. 2 zákona o obcích stanoví obecné pravidlo, podle kterého je zasedání zastupitelstva obce veřejné, a protože zákon z této zásady výslovně žádné výjimky nepřipouští a takové výjimky nelze dovodit ani z jiných ustanovení zákona o obcích, lze mít požadavek veřejnosti zasedání zastupitelstva za základní podmínku pro to, aby shromáždění členů zastupitelstva obce bylo možno považovat za zasedání zastupitelstva obce, na kterém (a pouze na něm) lze relevantním způsobem konstituovat vůli tohoto orgánu, tzn. přijímat rozhodnutí (usnesení) o otázkách, jež zákon svěřuje do jeho pravomoci dle ustanovení § 84 a § 85 zákona o obcích. 38. Zastupitelstvo projednává utajované skutečnosti – co s veřejností? Zasedání zastupitelstva obce je bezvýjimečně veřejné. Pokud má být na programu projednávání utajovaných informací, je třeba daný bod programu projednat veřejně tak, aby nebyly tyto utajované informace prozrazeny. Rozhodovat o nich (a přijmout usnesení) mimo veřejné zasedání zastupitelstva obce nelze. Je však možno je „předjednat“ na tzv. pracovní poradě členů zastupitelstva obce, ze kterého však nemůže vzniknout usnesení, a na veřejném zasedání projednat daný bod s tím, že utajované informace budou členům zastupitelstva obce známy, avšak veřejně prozrazeny nebudou. 39. Jak spolu koresponduje oprávnění občana obce ve smyslu ust. § 16 odst. 2. písm. f) zákona o obcích s právem předkládat návrhy na zařazení na pořad zasedání zastupitelstva obce ve smyslu ust. § 94 odst. 1 zákona o obcích? Jakým způsobem se občan obce může fakticky domoci svého oprávnění na projednání určité záležitosti zastupitelstvem obce, když není oprávněn podat návrh na zařazení dané záležitosti na pořad zasedání zastupitelstva obce a žádný zastupitel se tohoto návrhu na projednání určité záležitosti „nechopí“ (nepodá návrh na zařazení do programu zasedání zastupitelstva obce)? Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce dle § 94 odst. 1 zákona o obcích mají jeho členové, rada obce a výbory. Jiným osobám či orgánům toto právo nepřísluší. Pokud žádá občan obce o zařazení bodu na program zasedání zastupitelstva obce, pak je třeba postupovat dle § 16 odst. 2 písm. f ) zákona o obcích, podle něhož má právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Zákon v § 16 odst. 2 písm. f ) počítá s prostou žádostí, kterou může podat kterýkoli občan obce (či více občanů obce), a s kvalifi kovanou žádostí, která musí být podána nejméně 0,5 % občanů obce [při zkoumání, zda byla tato podmínka splněna, by se mělo vycházet z údaje podle evidence obyvatel, neboť „občanství obce“ je podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o obcích spojeno s trvalým pobytem v obci]. Zatímco v prvním případě zákon žádnou formu pro uplatnění tohoto práva nestanoví, což znamená, že může být uplatněno písemně i ústně (to však v podstatě připadá do úvahy jen na zasedání zastupitelstva obce a pouze je-li v programu zasedání vyhrazen zvláštní bod pro vznášení požadavků občanů obce), v případě druhém, tedy jde-li o kvalifikovanou žádost, je nutné respektovat zákonem předpokládanou formu a takovou žádost podávat písemně (což vyplývá z dikce tohoto ustanovení – „...je-li žádost podepsána...“). Ze žádosti by přitom mělo být ověřitelné, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky, tzn. zda jednotlivé podepsané osoby jsou skutečně občany obce (podpůrně lze např. využít ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním). Žádost by měla být adresována příslušnému orgánu obce, tedy zastupitelstvu obce či radě obce, a měl by z ní jasně vyplývat požadavek, aby určitá záležitost byla tímto orgánem projednána (žádost se samozřejmě doručuje „obci“ obvyklým způsobem). Podle povahy žádosti se liší i způsob, jímž má být obcí vyřízena. V obou případech by měl být příslušný orgán (zastupitelstvo obce) s uplatněným požadavkem seznámen na svém zasedání (tzn. navrhovaný požadavek by měl být zařazen do návrhu programu jako samostatný bod, případně v rámci bodu, ve kterém jsou „souhrnně“ projednávány jednotlivé podněty a návrhy občanů), a to zpravidla na nejbližším zasedání. Rozdíl pak spočívá v dalším postupu – zatímco v případě prosté žádosti je na rozhodnutí zastupitelstva obce, zda předloženou záležitost věcně projedná (zda ji zařadí do programu zasedání či nikoli a bude se jí dále zabývat), v případě kvalifikované žádosti vyplývá z § 16 odst. 2 písm. f ) zákona o obcích povinnost zastupitelstva obce záležitost vždy věcně projednat, a to ve lhůtách v tomto ustanovení určených. Z ustanovení § 16 odst. 2 písm. f ) zákona o obcích však nevyplývá právo občana obce podávat návrh na zařazení nového bodu na program právě probíhajícího zasedání zastupitelstva obce, a to ani s odkazem na § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích, i kdyby by byl takový požadavek vznesen v rámci bodu, při kterém je projednáván a schvalován „program zasedání“. Právo navrhovat zařazení dalších bodů na program probíhajícího zasedání totiž přísluší pouze osobám uvedeným v § 94 odst. 1, což vyplývá ze spojení tohoto ustanovení s § 94 odst. 2 zákona o obcích. 40. Stále hovoříme o občanech obce, o zaručení jejich práv. Ale pokud někdo vystupuje na zasedání zastupitelstva obce, nikdo neví, zda je občanem obce nebo je z nějakého sdružení. Na malých obcích to vědí, protože se lidi znají. Ovšem ve městě to nejde rozeznat. Mohlo by být v jednacím řádu, že se představí? V jednacím řádu by mohlo být upraveno, aby vystupující určitým přiměřeným způsobem prokázal své právo vystoupit. Nemělo by to být šikanózním způsobem. Setkali jsme se s tím, že u vlastníků nemovitostí byl požadavek na předložení výpisu z katastru nemovitostí ne starší jednoho týdne. Zde jsme konstatovali, že to již překračuje únosnou, akceptovatelnou mez. Lze tedy samozřejmě požadovat, aby vystupující prokázal své právo vyjadřovat stanovisko, na druhou stranu však i kdyby vystoupil se stanoviskem někdo, kdo podle § 16 zákona o obcích není nositelem tohoto práva, pak se nemůže jednat o porušení zákona. 41. Je porušen zákon, jestliže obec (konkrétně obecní úřad) nedostatečně informuje předem o programu zasedání zastupitelstva obce? Zveřejní 2 až 3 body namísto 10 skutečných, které však nakonec jsou návrhu programu předloženého zastupitelstvu obce ke schválení uvedeny? Podle našeho názoru je takový postup porušením § 93 odst. 1 zákona o obcích, protože pokud v době, kdy je zveřejněna informace, starosta ví, že obsah programu má 10 bodů, tak je jeho povinností zveřejnit všech 10 bodů, nikoliv pouze dva. Na druhou stranu však nedostatečně konkrétní informace o navrženém programu zasedání zastupitelstva obce, která byla zveřejněna na úřední desce, nebrání tomu, aby zastupitelstvo obce mohlo proběhnout a aby usnesení na něm přijatá byla považována za zákonná (v případě, že přítomnost veřejnosti je zajištěná dostatečně a že informace skutečně byla zveřejněna a pouze došlo k administrativnímu nedostatku v obsahu zveřejněné informace, nelze konstatovat, že zasedání zastupitelstva obce neproběhlo a že usnesení neexistují nebo z tohoto důvodu jsou nezákonná). Na faktu porušení § 93 odst. 1 zákona o obcích to však nic nemění. 42. Je možné zasedání zastupitelstva obce přerušit na 1 den a více? Přerušení zasedání je přípustné za zachování podmínky veřejnosti zasedání. Měla by být zveřejněna informace o tom, že došlo k přerušení (analogie s ustanovením § 93 odst. 1 zákona o obcích). Nebude zjevně možné trvat na zveřejnění informace po dobu 7 dní předem – pokud ovšem nebude zasedání přerušeno na dobu 7 dní či více. Jestliže by se jednalo o přerušení do druhého dne, měla by obec dle místních podmínek vyvinout maximální snahu sdělit tuto skutečnost občanům všemi dostupnými prostředky (SMS, e-mail a internet, místní rozhlas atp.). Je také možné zakomponovat „mechanismus“ pro přerušení zasedání přímo do jednacího řádu. Pokud by jednání trvalo například po 22. hodině, automaticky se zasedání přerušuje do druhé dne. Zároveň by měl jednací řád dávat možnost zastupitelstvu obce hlasováním rozhodnout o pokračování („dokončení“) programu zasedání ještě týž den. ZDROJ: METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Autor: JUDr. Jan Horník, Mgr. Miloš Dvořák

http://gis.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/kultura/ochranna-pasma/ochranne-pasmo-pamatkove-rezervace-obce-kuks-s-prilehlym-komplexem-byvaleho-hospitalu-a-souborem-plastik-v-betleme-3426/

Ochranné pásmo památkové rezervace obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě | Královéhradecký kraj Ochranné pásmo památkové rezervace obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě 21. 4. 2005 Autor: Ing. Milan Smolik Vyhláška Okresního národního výboru v Trutnově o určení ochranného pásma památkové rezervace v obci Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě. Obec s rozšířenou působností DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM, JAROMĚŘ. OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBOR V TRUTNOVĚ Okresního národního výboru v Trutnově č. 152/16-1897, kterou se určuje ochranné pásmo „Památkové rezervace Kuks-Betlém“ (dále jen „ochranné pásmo“ a „památková rezervace“) Plenární zasedání Okresního národního výboru v Trutnově se usneslo dne 17. září 1987 vydat podle § 24a a § 39 písm. o) zákona číslo69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.), § 17 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, § 9 zák. č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody a § 33 odst. 3 zák. č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu toto obecně závazné nařízení: (dále jen „nařízení“) (1) Socialistický stát chrání kulturní památky i přírodu jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významné činitele životního prostředí a jeho nenahraditelné bohatství. (2) Účelem nařízení je určit ochranné pásmo k ochraně památkové rezervace, nemovitých kulturních památek, nacházejících se na jejím území a území ochranného pásma a k ochraně jejího vnějšího prostředí a přírody před jakýmikoli rušivými vlivy okolí a jinými nevhodnými zásahy organizací i občanů. (1) Ochranné pásmo se rozkládá v okrese Trutnov a Náchod, na území obcí Hřibojedy (MNV Dubenec), Heřmanice (část obce Slotov), Kuks, Vlčkovice (část obce Dolní Vlčkovice) a města Dvůr Králové n. L. (a část města Žireč). Přesná hranice ochranného pásma je zakreslena ve státní mapě odvozené 1:5000, listy Jaroměř 3-0, 4-0, 5-0, 3-1, 4-1 a 5-1, která je součástí tohoto nařízení a je uložena (s možností do n í nahlédnout organizacím i občanům) na Okresním národním výboru Trutnov a Náchod, Místním národním výboru Dubenec, Heřmanice, Kuks a Vlčkovice a Městském národním výboru Dvůr Králové nad Labem, Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody Praha, Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody Pardubice a Geodezii, n.p., Pardubice, středisko geodezie Trutnov. (2) Podmínky ochrany části ochranného pásma, rozkládající se na území obce Heřmanice (část obce Slotov), stanoví Okresní národní výbor Náchod. (1) Na území ochranného pásma je možné provádět pouze tyto činnosti ve stanoveném rozsahu: a) občanům je vstup na území ochranného pásma povolen bez omezení; jejich činnost však nesmí být v rozporu s jednotlivými ustanoveními tohoto nařízení; b) orgánům národních výborů, Sboru národní bezpečnosti, požární ochrany, zdravotnické služby, orgánům zemědělským, vodohospodářským, státní péče o lesy, státní památkové péče a ochrany přírody, organizacím myslivecké, rybářské, vodní a lesní stráže, jakož i pracovníkům zemědělských, lesních a jiných orgánů a organizací je vstup na území ochranného pásma povolen bez omezení při plnění služebních úkolů a pracovních povinností; jejich činnost však nesmí být v rozporu s jednotlivými ustanoveními tohoto nařízení; c) vjezd do území ochranného pásma a parkování v něm je povoleno služebním vozidlům státních hospodářských orgánů a organizací, soukromým vozidlům členů Českého mysliveckého svazu při výkonu práva myslivosti a služebním vozidlům ostatních orgánů a organizací k plnění jejich služebních úkolů a pracovních povinností bez omezení; při plnění služebních úkolů a pracovních povinností jsou však uvedené orgány a organizace a členové Českého mysliveckého svazu povinni v nejvyšší míře šetři území ochranného pásma tak, aby svou činností a jejími důsledky neporušovali účel a další ustanovení tohoto nařízení; vjezd vozidel do území ochranného pásma a parkováni v něm, uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, musí být v souladu i s jinými příslušnými předpisy1); vjezd ostatních vozidel do území ochranného pásma a parkování v něm se řídí ustanovením čl. 3 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení; d) stávající obytné, veřejné, hospodářské a ostatní budovy, objekty a zařízení mohou být obvyklým způsobem používány tak, aby jejich užíváním, provozem a z toho vyplývajícími důsledky nebyl porušován účel a ostatní ustanovení tohoto nařízení; e) používání chemických prostředků je povoleno jen v souladu s plněním úkolů při obhospodařování pozemků a lesní půdy, lokální ochrany porostů proti poškození zvěří, v souladu s příslušnými předpisy2); výjimku tvoří mimořádná opatření, kdy vlastník (uživatel, správce) pozemků či lesní půdy je povinen postupovat ve spolupráci s orgány vykonávajícími státní správu na úseku státní ochrany přírody. (2) Na území ochranného pásma je bez předchozího souhlasu příslušného orgánu, vykonávajícího státní správu na úseku státní památkové péče a ochrany přírody, zakázáno provádět tyto činnosti: a) jakoukoli výstavbu a stavební úpravy stávajících obytných, veřejných, hospodářských a ostatních budov, objektů a zařízení; b) jakékoliv zásahy do stávajícího terénu a jeho zeleně, včetně těžby nerostných surovin, používání chemických prostředků, které by mohly ohrozit rostlinná nebo živočišná společenstva, rekultivace a meliorace území, jakož i jakékoli jiné změny ve způsobu využívání a obhospodařování půdního a lesního fondu organizacemi a občany; c) jakékoli jiné činnosti, které by mohly svými důsledky ohrozit účel tohoto nařízení. (3) Na území ochranného pásma je dále zakázáno provádět tyto činnosti: a) vjíždět vozidly na území ochranného pásma a parkovat v něm mimo státní silnice, místní a účelové komunikace, veřejná parkoviště i parkoviště zřízených ve vlastnictví (užívání, správě) organizací i občanů; vjezd vozidel do území ochranného pásma a parkování v něm musí být v souladu i s jinými příslušnými předpisy3); tato opatření se nevztahují na vozidla uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení; b) provádět údržbu a mytí vozidel; výjimku tvoří místa a zařízení k tomu účelu na území ochranného pásma vybudovaných, zkolaudovaných, řádně povolených a udržovaných a pozemky ve vlastnictví (užívání, správě) organizací i občanů za předpokladu, že vlastníci (uživatelé, správci) těchto míst, zařízení a pozemků učiní taková opatření, aby nedocházelo k porušování ostatních podmínek ochrany, uvedených v čl. 4 odst. 2 a ostatních ustanovení tohoto nařízení ani jinými důsledky jejich činnosti nebyl ohrožen účel tohoto nařízení. Ostatní podmínky ochrany (1) Vlastníci (uživatelé, správci) kulturních památek a ostatních nemovitostí, jakož i ostatní organizace i občané jsou povinni je nepoškozovat i jiným způsobem je šetřit a udržovat ve stavu, odpovídajícím účelu tohoto nařízení. (2) Organizace i občané jsou povinni udržovat na území ochranného pásma čistotu a pořádek, neznečisťovat zdroje pitné vody, studánky i ostatní vodní zdroje, toky a plochy, nepoškozovat, neznečisťovat a chránit zemědělskou i lesní půdu a ostatní pozemky, nepoškozovat rostlinná a živočišná společenstva a nerušit je v jejich přirozeném vývoji a prostředí; pohyb psů na území ochranného pásma je povolen pouze na vodítku; výjimku tvoří pohyb psů členů Českého mysliveckého svazu při výkonu práva myslivosti, pohyb služebních psů orgánů a organizací uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, při plnění služebních úkolů a pracovních povinností a pohyb psů ostatních organizací a občanů na místech a pozemcích, jejímiž jsou vlastníky (uživateli, správci). (3) Na veškeré stromy (dřeviny stromového i keřového vzrůstu, rostoucí na území ochranného pásma mimo les, se pohlíží jako na stromy I. kategorie. Jakékoli zásahy do nich lze provádět pouze se souhlasem příslušného orgánu vykonávajícího státní správu na úseku státní ochrany přírody a v souladu s příslušnými předpisy4). (4) Organizace i občané mohou používat lesních cest a vstupovat do lesních porostů a ostatních prostorů ochranného pásma, sbírat v nich lesní plody, léčivé rostliny (pokud nepodléhají ochraně podle zvláštních předpisů5)), suchou odpadlou klest, prázdné šišky a odpadlou kůru stromů bez omezení; současně jsou povinni v nejvyšší míře šetřit území ochranného pásma tak, aby svou činností a jejími důsledky neporušovali účel a ostatní ustanovení tohoto nařízení. Výkon vlastnických a jiných práv (1) Vlastníci (uživatelé, správci) nemovitostí a pozemků v ochranném pásmu jsou povinni strpět omezení stanovená tímto nařízením. Jejich vlastnická, uživatelská a jiná práva, jakož i dosavadní způsob obhospodařování a využívání nemovitostí a pozemků, pokud nejsou v rozporu s jednotlivými ustanoveními tohoto nařízení, nejsou jiným způsobem nikterak dotčena. (2) Vlastníci (uživatelé, správci) nemovitostí a pozemků v ochranném pásmu jsou povinni udržovat je ve stavu odpovídajícím účelu tohoto nařízení. Při změně vlastnických, uživatelských a jiných práv u nemovitostí a pozemků přechází všechny povinnosti, vyplývající z jednotlivých ustanovení tohoto nařízení, na nové vlastníky (uživatele, správce). (3) Výkon práva myslivosti a rybářského práva, pokud není v rozporu s jednotlivými ustanoveními tohoto nařízení, není jiným způsobem nikterak dotčen. (4) Na lesní půdě musí být hospodařeno v souladu s platnými lesními hospodářskými plány, zpracovávaných v součinnosti s příslušnými orgány vykonávajícími státní správu na úseku státní ochrany přírody. (5) Vlastníci (uživatelé, správci) nemovitostí a pozemků v ochranném pásmu, jakož i ostatní organizace i občané jsou povinni se zdržet jakýchkoli dalších činností, které by mohly svými důsledky ohrozit účel tohoto nařízení. (1) Dohledem nad dodržování jednotlivých ustanovení tohoto nařízení je pověřen odbor kultury Okresního národního výboru v Trutnově, jakožto příslušný orgán vykonávající státní správu na úseku státní památkové péče a ochrany přírody na území okresu Trutnov, v souladu s příslušnými předpisy6). (2) Výjimky z jednotlivých ustanovení tohoto nařízení může povolit odbor kultury Okresního národního výboru v Trutnově, po předchozí dohodě s dotčenými orgány státní správy v případech, které svými důsledky nemohou ohrozit účel tohoto nařízení a v souladu s příslušnými předpisy7). (1) Vlastníci (uživatelé, správci) nemovitostí a pozemků, jakož ostatní organizace i občané jsou povinni na území ochranného pásma dbát příkazů, pokynů a výzev orgánů, uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. (2) Porušení povinností stanovených tímto nařízením bude postihováno v souladu s příslušnými předpisy8), v případě, že nejde o přečin nebo trestný čin. (3) Úplné znění tohoto nařízení je uloženo (s možností do něho nahlédnout organizacím i občanům) u všech orgánů státní správy a ostatních organizací, uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení. (4) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988. Tajemník ONV: Předseda ONV: prom. práv. EVA JIRÁNKOVÁ, v.r. RSDr. FRANTIŠEK DROŽ, v.r. 1) vyhláška č. 100/1975 Sb. o pravidlech silničního provozu a předpisy související; 2) zákon č. 124/1976 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a předpisy související; zákon č. 96/1977 Sb. o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství a předpisy související; 3) vyhláška č. 100/1975 Sb. o pravidlech silničního provozu a předpisy související; 4) zákon č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody a předpisy související; 5) vyhláška č. 54/1958 Ú.l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany a předpisy související; 6) zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a předpisy související; zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody a předpisy související; 7) zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a předpisy související; zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a předpisy související; 8) zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a předpisy související;

https://rejstriky.finance.cz/firma-karpaty-a-spol-s-r-o-28508700

KARPATY a SPOL s.r.o. Praha IČO 28508700 kontakty (15.08.2020) | Finance.cz KARPATY a SPOL s.r.o. Praha IČO: 28508700 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu KARPATY a SPOL s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 28508700. Firma s názvem KARPATY a SPOL s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2008. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 10 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Zednictví . Základní údaje o KARPATY a SPOL s.r.o. IČO: 28508700 C 146723 KARPATY a SPOL s.r.o. Aktuální kontaktní údaje KARPATY a SPOL s.r.o. Kontakty na KARPATY a SPOL s.r.o. IČO: 28508700 Na Jarově 2424/2 , Praha 130 00 25.3.2009 Tálínská 1004 , Praha 198 00 19.12.2008 - 25.3.2009 Obory činností KARPATY a SPOL s.r.o. IČO: 28508700 zednictví 19.12.2008 Vedení firmy KARPATY a SPOL s.r.o. IČO: 28508700 Jednatel Mykhaylo TKACHURYAK, nar. 12.5.1967 za společnost jedná samostatně. Ostatní jednatelé mohou jednat jen společně, a to vždy čtyři jednatelé společně. 20.10.2010 Jednatel jedná za společnost samostatně. 19.12.2008 - 20.10.2010 Mykhaylo Tkachuryak 20.10.2010 Tálínská 1004, Praha 198 00 Oleksandr Sas 20.10.2010 Pavlo Voronyuk 20.10.2010 Vasyl Vintonyak 20.10.2010 Pavlo Vorokhta 20.10.2010 Ivan Vorokhta 20.10.2010 Oleksiy Olefir 20.10.2010 Vasyl Bursa 20.10.2010 Mykhaylo Shymon 20.10.2010 Horinčevo, Chustský okres, Zakarpatská obl. Fedir Harasym 19.12.2008 - 20.10.2010 od 19.12.2008 do 14.10.2010 Dvořišťská 348, Praha 198 00 Oleksandr Sas Vasyl Bursa Oleksiy Olefir Mykhaylo Tkachuryak Vlastníci firmy KARPATY a SPOL s.r.o. IČO: 28508700 zakladni 320 000 Kč 100% 19.12.2008 Sbírka Listin KARPATY a SPOL s.r.o. IČO: 28508700 C 146723/SL 7 podpisové vzory 3x Městský soud v Praze 12.10.2010 18.10.2010 15.11.2010 3 C 146723/SL 6 podpisové vzory 6x Městský soud v Praze 11.10.2010 18.10.2010 15.11.2010 6 C 146723/SL 5 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 7.7.2010 18.10.2010 15.11.2010 4 C 146723/SL 4 ostatní zápis o rozhodnutí VH. Městský soud v Praze 13.10.2010 18.10.2010 15.11.2010 1 C 146723/SL 3 notářský zápis NZ 1202/2010 Městský soud v Praze 14.10.2010 18.10.2010 15.11.2010 7 C 146723/SL 2 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 1071/2008 Městský soud v Praze 5.12.2008 31.12.2008 25 C 146723/SL 1 podpisové vzory Městský soud v Praze 11.12.2008 31.12.2008 1 Hodnocení KARPATY a SPOL s.r.o. Výpis dat pro firmu KARPATY a SPOL s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy KARPATY a SPOL s.r.o., 28508700 na obchodním rejstříku výpis firmy KARPATY a SPOL s.r.o., 28508700 na živnostenském rejstříku KARPATY a SPOL s.r.o. - 28508700 - Praha , Na Jarově 2424/2 Karpaty Trading s.r.o. - 03195295 - Český Těšín , Havlíčkova 190/12 Moravské Karpaty, o.p.s. - 27828972 - Prlov 141

https://rejstriky.finance.cz/mesto-lovosice-565229

Lovosice, Litoměřice - mapa, souřadnice, osoby, firmy (17.07.2019) | Finance.cz Lovosice, Litoměřice - výpis adres, osob i firem sídlících v obci Lovosice , Litoměřice Základní údaje o obci Lovosice, Litoměřice Lovosic Lovosicím Lovosicích Lovosicemi List tvoří modrý žerďový pruh široký pět dvanáctin délky listu a dva vodorovné pruhy, žlutý a modrý. Ze žlutě propleteně mřežované dolní poloviny žerďového pruhu vyrůstá žlutý lev s červeným jazykem a bílými zuby. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3 . V modrém štítě hradba s prázdnou branou se dvěma vynikajícími věžemi s cimbuřím, vše zlaté a kvádrované. Věže mají tři (2, 1) černá okna, dolní oblouková, a červené valbové střechy se zlatými makovicemi. V bráně vyrůstá ze zlaté kosmo propletené mříže zla Firmy v obci Lovosice ÚSMĚV=ZDRAVÍ z.s. 04285760 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 9502 21.8.2015 SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Lovosice 62771566 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 36607 25.2.2016 SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Lovosice 62771566 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 36607 1.1.2014 - 25.2.2016 Klub stolního tenisu Kalich Litoměřice, z. s. 01286102 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 8314 1.1.2014 Nové Klapý - Lovosice, z.s. 27025918 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 5675 1.1.2014 MS Šlupka, z.s. 26657937 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 5031 1.1.2014 Sbor Petra Chelčického, z.s. 04951875 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 9929 19.4.2016 Klub českých turistů, odbor Lovosice z.s. 46771379 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 1571 1.1.2014 ZO ČSOP 37/04 Lovoš 63154901 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 49194 28.3.2014 ZO ČSOP 37/04 Lovoš 63154901 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 49194 1.1.2014 - 28.3.2014 Český kynologický svaz ZKO Lovosice - 389 62768697 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 40070 1.1.2014 OK5T spolek radioamatérů v Chotěšově 22736239 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 6437 1.1.2014 - 26.8.2015 Tělovýchovná jednota Sokol Prackovice nad Labem, z.s. 46772456 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 1729 19.11.2016 Územní organizace Svazu diabetiků ČR Lovosice 62772597 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 39535 1.1.2014 Svaz vodáků ČR Lovosice - KLUB DELI, ČOKOLÁDOVNY LOVOSICE, pobočný spolek 62768620 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 43602 1.1.2014 Spolek uživatelů vodovodu pod Lovošem na městskou vodárnou 62772406 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 2585 1.1.2014 Svaz Maďarů žijících v českých zemích - Cseh- és Morvaországi Magyarok Szövetsége, z. s., Pobočný spolek Lovosice (ve zkratce Svaz Maďarů - CSMMSZ, z. s., p. s. Lovosice) 05735700 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 67499 8.2.2017 Mozaika z.s. 22833404 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 6962 1.1.2014 Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů, oblastní spolek Louny, z.s. 75147157 Pobočný spolek - Tuzemská Krajský soud v Brně L 18460 1.1.2014 Duan Pham Huu 27292967 Podnikající fyzická osoba - Tuzemská Krajský soud v Plzni A 28272 14.4.2006 - 25.8.2010 Klub vodáků 025 Lovosice, pobočný spolek, SVoČR, z.s. 18382011 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 43592 18.1.2017 Klub vodáků 025 Lovosice, pobočný spolek, SVoČR, z.s. 18382011 Pobočný spolek - Tuzemská Městský soud v Praze L 43592 1.1.2014 - 18.1.2017 Společenství vlastníků jednotek Dlouhá 1060-1061, Lovosice 28744641 Společenství vlastníků jednotek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem S 5501 9.11.2016 Společenství vlastníků jednotek Dlouhá 1060-1061, Lovosice 28744641 Společenství vlastníků jednotek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem S 5501 17.6.2011 - 9.11.2016 Békadilkoš, z.s. 27022714 Spolek - Tuzemská Krajský soud v Ústí nad Labem L 5650 1.1.2014 Poliklinika Lovosice, příspěvková organizace 00830003 Městský úřad Lovosice 350603 5 0 24.3.1993 Václav Pišl 13350005 Městský úřad Lovosice 350603 3 2 8.9.1992 Ing. Daniela Pleskotová 63140012 Městský úřad Lovosice 350603 1 1 20.9.1995 Jiří Ouředníček 69290032 Městský úřad Lovosice 350603 2 2 10.2.1999 František Sedláček 69420068 Městský úřad Lovosice 350603 3 1 1.11.1999 PRESSTECH s.r.o. 04620071 Městský úřad Lovosice 350603 2 2 11.12.2015 Stanislav Šťovíček 74400096 Městský úřad Lovosice 350603 1 1 1.3.2007 Renata Pšeničková 69420092 Městský úřad Lovosice 350603 2 1 22.11.1999 Libor Hanzal 76000109 Městský úřad Lovosice 350603 3 2 4.12.2007 Pavel Házl 47320117 Městský úřad Lovosice 350603 4 2 29.4.1993 RCCT s. r. o. 03650111 Městský úřad Lovosice 350603 1 1 7.1.2015 Petr Horák 71860126 Městský úřad Lovosice 350603 2 2 5.4.2006 Ing. Miroslav Wagner 15160157 Městský úřad Lovosice 350603 2 1 11.2.1993 Kulturní středisko "Lovoš" v Lovosicích 00830186 Městský úřad Lovosice 350603 11 3 10.2.1992 Centrum sociální pomoci Litoměřice, příspěvková organizace 00080195 Městský úřad Lovosice 350603 7 3 11.4.1996 Petr Kofr 72590203 Městský úřad Lovosice 350603 1 1 14.2.2001 Marie Nesvarbová 69420203 Městský úřad Lovosice 350603 4 1 29.12.1999 Lenka Platichová 69420211 Městský úřad Lovosice 350603 2 1 5.1.2000 Václav Černohorský 87510235 Městský úřad Lovosice 350603 1 1 5.1.2011 Milan Berka 69420238 Městský úřad Lovosice 350603 2 1 12.1.2000 Eva Hovorková 69420262 Městský úřad Lovosice 350603 2 1 1.3.2000 Ing. Monika Mončeková 01220268 Městský úřad Lovosice 350603 1 1 8.11.2012 Josef Pešek 62220276 Městský úřad Lovosice 350603 1 1 22.3.1995 Zdeňka Rysová 69290270 Městský úřad Lovosice 350603 2 2 15.3.1999 Eva Šímová 64390306 Městský úřad Lovosice 350603 3 2 15.1.1996 Provozovny v obci Lovosice Lukáš Krejný 68280017 1001710495 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 27.3.2002 13.10.2008 Milan Dobiáš 86730118 1001887115 Provozování autoškoly 14.4.2004 22.12.2004 Pavel Házl 47320117 1001739124 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 1.2.2000 11.2.2009 Kulturní středisko "Lovoš" v Lovosicích 00830186 1001001087 Hostinská činnost 10.2.1992 10.2.1992 Kulturní středisko "Lovoš" v Lovosicích 00830186 1001001087 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 12.10.1992 20.1.1993 Kulturní středisko "Lovoš" v Lovosicích 00830186 1001001087 Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin 17.4.2014 17.4.2014 Lenka Platichová 69420211 1000572099 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 5.1.2000 1.9.2010 Praktický lékař Lovosice, s.r.o. 01770250 1009475002 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 25.6.2013 3.2.2014 LucieK s.r.o. 49100343 1008647641 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 15.10.1993 8.1.2013 MUDr. Petr Hingar 46770399 1001634888 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 2.1.2008 2.1.2008 Marie Vrbová 69420289 1003897479 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 1.2.2000 1.7.2011 Marie Vrbová 69420289 1003897479 Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin 3.1.2014 3.1.2014 Iveta Černá 86700456 1000789462 Holičství, kadeřnictví 6.8.2003 6.8.2003 Pho Bui Ngoc 46760474 1000828280 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 24.3.1993 6.9.2010 Pho Bui Ngoc 46760474 1000828280 Hostinská činnost 2.8.2004 13.1.2011 Pho Bui Ngoc 46760474 1000828280 Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin 4.8.2014 4.8.2014 Jana Runge Endlerová 69420599 1009158546 Masérské, rekondiční a regenerační služby 8.11.2002 30.9.2013 Celionet plus s.r.o. 28550633 1009127608 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 14.7.2009 13.9.2013 Hung Nguyen Hai 27310639 1009588036 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 8.12.2006 7.4.2014 Hung Nguyen Hai 27310639 1010475193 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 8.12.2006 1.9.2015 Hung Nguyen Hai 27310639 1009588036 Hostinská činnost 3.3.2008 7.4.2014 Hung Nguyen Hai 27310639 1009588036 Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin 8.4.2014 8.4.2014 Hung Nguyen Hai 27310639 1010475193 Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin 8.4.2014 1.9.2015 Mgr. Petr Prudký 13940651 1001775457 Oční optika 15.6.1992 16.6.1992 Ilona Siebertová 65620666 1000757897 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 28.4.1997 1.1.2008 Osoby v obci Lovosice Libuše Žamberská Statutární orgán ÚSMĚV=ZDRAVÍ z.s. - 04285760 Předseda Mgr. Pavel Hejduk Statutární orgán SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Lovosice - 62771566 starosta Jiří Hauf Statutární orgán Veteran car club Velemín spolek - 04499662 Člen 21.10.2015 Ing. Stanislav Jonáš Statutární orgán Klub stolního tenisu Kalich Litoměřice, z. s. - 01286102 Předseda Ing. Miroslav Richter Ph.D., EUR ING Statutární orgán WASTen, z.s. - 04669053 Místopředseda výboru 23.12.2015 Roman Čapek Statutární orgán MS Šlupka, z.s. - 26657937 Předseda 19.3.2016 Žaneta Janatová Statutární orgán Český kynologický svaz ZKO Litoměřice pod Radobýlem - 680 - 75037181 výcvikář 18.12.2015 Roman Haluška Statutární orgán Myslivecký spolek Sulejovice - 26609762 Finanční hospodář 12.12.2015 Milena Šiklová Statutární orgán Klub českých turistů, odbor Lovosice z.s. - 46771379 předseda 22.4.2016 PharmDr. František Stáně Statutární orgán Klub českých turistů, odbor Lovosice z.s. - 46771379 místopředseda 22.4.2016 Marie Vodičková Statutární orgán Klub českých turistů, odbor Lovosice z.s. - 46771379 hospodář 22.4.2016 Josef Hranička Statutární orgán SK Lukavec z.s. - 69898120 Předseda Pavel Kučera Statutární orgán Sportovní klub SK Český granát Podsedice, z.s. - 46772553 Místopředseda 25.2.2016 Václav Zdvořák Statutární orgán Sportovní klub SK Český granát Podsedice, z.s. - 46772553 Člen 25.2.2016 Milan Rudik Statutární orgán Spolek poválečné historie - 05290201 Jednatel 24.8.2016 Jan Parkos Statutární orgán ZO ČSOP 37/04 Lovoš - 63154901 Předseda Zděnka Novotná Statutární orgán Český kynologický svaz ZKO Lovosice - 389 - 62768697 člen výboru 24.3.2015 Libuše Žamberská Statutární orgán VICTORIA - Liga proti rakovině, Litoměřice z.s. - 46768734 předsedkyně Ing. Luděk Salač Statutární orgán OK5T spolek radioamatérů v Chotěšově - 22736239 Předseda 26.8.2015 Josef Plaček Statutární orgán Myslivecký spolek Lovoš - 68298641 Předseda 10.11.2016 Zdeněk Stuchlík Statutární orgán Myslivecký spolek Lovoš - 68298641 Myslivecký hospodář 27.11.2015 Ing. František Mikulů Statutární orgán Myslivecký spolek Lovoš - 68298641 Člen 27.11.2015 Josef Plaček Statutární orgán Myslivecký spolek Lovoš - 68298641 Předseda 27.11.2015 - 10.11.2016 Jaroslav Bílek Statutární orgán Tělovýchovná jednota Sokol Prackovice nad Labem, z.s. - 46772456 Předseda Jindřich Chramostil Statutární orgán Svaz vodáků ČR Lovosice - KLUB DELI, ČOKOLÁDOVNY LOVOSICE, pobočný spolek - 62768620 předseda 28. října Lovosice 8.května Lovosice Barákova Lovosice Dlouhá Lovosice Dvořákova Lovosice Fibichova Lovosice Hálkova Lovosice Hluboká Lovosice Husova Lovosice Jabloňová alej Lovosice Jaroslava Ježka Lovosice Jiráskova Lovosice Jungmannova Lovosice K. Maličkého Lovosice Kmochova Lovosice Komenského Lovosice Kostelní Lovosice Krátká Lovosice Labská Lovosice L. Janáčka Lovosice Lovošská Lovosice Máchova Lovosice Mánesova Lovosice Mírová Lovosice Myslivecká Lovosice Kostelní 5/7 , Lovosice 410 02 Kostelní 7/11 , Lovosice 410 02 Prosmycká 11 , Lovosice 410 02 Tovární 20/2 , Lovosice 410 02 8.května 21/18 , Lovosice 410 02 8.května 22/16 , Lovosice 410 02 8.května 24/12 , Lovosice 410 02 8.května 25/10 , Lovosice 410 02 8.května 27/4 , Lovosice 410 02 8.května 28/2 , Lovosice 410 02 Zahradní 31/1 , Lovosice 410 02 Zahradní 32/2 , Lovosice 410 02 Osvoboditelů 38/15 , Lovosice 410 02 Osvoboditelů 39/17 , Lovosice 410 02 Osvoboditelů 40/19 , Lovosice 410 02 Školní 41/1 , Lovosice 410 02 Lovošská 66 , Lovosice 410 02 Lovošská 67 , Lovosice 410 02 Lovošská 98/45 , Lovosice 410 02 8.května 110 , Lovosice 410 02 Prokopa Holého 113/3 , Lovosice 410 02 Prokopa Holého 113/1 , Lovosice 410 02 Přívozní 114/2 , Lovosice 410 02 Žižkova 115/39 , Lovosice 410 02 Žižkova 115/37 , Lovosice 410 02

http://kraken.slv.cz/3VSOL811/2014

3 VSOL 811/2014-A-12 KSOS 36 INS 11432/2014 3 VSOL 811/2014-A-12 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníka JIP-ENERGO Větřní, a.s., se sídlem Přerov, Přerov I -Město, Komenského 696/35, PSČ: 750 02, IČ: 28110617, zastoupeného JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PSČ: 120 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.6.2014, č.j. KSOS 36 INS 11432/2014-A-6, I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích II., III., IV. a v části výroku V. ohledně účinků konkursu mění takto: Insolvenčním správcem se u s t a n o v u j e Mgr. Ing. Ivo Hala, se sídlem Italská 1583/24, Praha 2, PSČ: 120 00. Soud p o v o l u j e reorganizaci dlužníka JIP-ENERGO Větřní, a.s., IČ: 28110617, se sídlem Komenského 696/35, Přerov, Přerov I-Město, PSČ: 750 02. Účinky povolení reorganizace nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. II. Znalcem za účelem ocenění majetkové podstaty se u s t a n o v u j e A & CE Consulting, s.r.o., IČ: 44119097, se sídlem Ptašinského 4, Brno, PSČ: 602 00. III. Znalci se u k l á d á , aby ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení tohoto usnesení předložil soudu písemně znalecký posudek, ve kterém provede ocenění majetkové podstaty dlužníka. Pro účely ocenění majetkové podstaty platí, že provoz dlužníkova podniku skončí ke dni podání znaleckého posudku; části majetkové podstaty, ke kterým je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění, se ve znaleckém posudku ocení odděleně. IV. Dosavadnímu insolvenčnímu správci Ing. Liboru Pavlíčkovi, IČ: 69585741, se sídlem Nádražní okruh 13, Opava, PSČ: 746 01 se u k l á d á, aby ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení podal zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval odměnu, hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku. Shora označeným usnesením soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil Ing. Libora Pavlíčka (výrok II.), zamítl návrh dlužníka na povolení řešení jeho úpadku reorganizací (výrok III.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs s tím, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok V.) a s tím, že osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, se vyzývají, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci (výrok VI.). Ve výrocích VII. až X. soud rozhodl dle § 136 odst. 1, písm. d) až f) insolvenčního zákona a výrokem XI. soud předvolal dlužníka a insolvenčního správce k přezkumnému jednání. Na odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dne 24.4.2014 dlužník doručil insolvenčnímu soudu insolvenční návrh, kterým žádal o zjištění svého úpadku a jeho řešení reorganizací za podmínek dle ust. § 316 odst. 5 IZ. Dlužník nesplňuje podmínky přípustnosti reorganizace dle § 316 odst. 4 IZ a dle soudu nesplňuje ani podmínky přípustnosti reorganizace dle § 316 odst. 5 IZ, neboť dlužníkem k návrhu na povolení reorganizace připojený reorganizační plán není řádným pro předpřipravenou reorganizaci , přestože byl podán včas a byl přijat potřebným kvorem zajištěných i nezajištěných věřitelů. Závěr, že předložený reorganizační plán neodpovídá požadavkům pro předpřipravenou reorganizaci soud dovodil z navrženého způsobu nakládání s pohledávkami zajištěných věřitelů Finanční úřad pro hlavní město Prahu a E.ON energie a.s., kteří s předloženým reorganizačním plánem nevyslovili souhlas, pro hlasování o jeho schválení tvoří samostatné skupiny a podle reorganizačního plánu mají být uspokojeni ve výši hodnoty předmětu zajištění zajišťujícího jejich pohledávky, jak bude určena na základě znaleckého posudku vyhotoveného v insolvenčním řízení. Takové určení rozsahu uspokojení pohledávek uvedených věřitelů by soud pokládal za možné, pokud by bylo součástí dohody s konkrétním věřitelem. Požadavkům pro předpřipravenou reorganizaci však dle soudu neodpovídá, aby stanovení hodnoty předmětu zajištění bylo vázáno na kroky předpokládané u standardně prováděné reorganizace dle § 316 odst. 4 IZ . S ohledem na charakter předpřipravené reorganizace se nelze domáhat určení ceny podniku (a z něj vyplývající hodnoty zajištění) znaleckým posudkem vypracovaným v rámci insolvenčního řízení. Tímto by dle soudu byl význam předpřipravené reorganizace v podstatě nihilizován a neodlišovala by se postupem od reorganizace prováděné dle § 316 odst. 4 IZ . Proti usnesení soudu prvního stupně, a to výslovně proti jeho výrokům II. až IV., podal včasné odvolání dlužník. V obsáhlém odvolání vytýkal soudu prvního stupně procesní pochybení spočívající v nepřezkoumatelnosti a nepředvídatelnosti usnesení, které soud vydal bez jakéhokoliv procesního úkonu vůči dlužníkovi, jehož právní sféru negativně zasáhlo. Základním východiskem zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ) je dle dlužníka princip dle jeho ustanovení § 131 a § 132 a pokud předložený reorganizační plán byl defektní , měl soud dlužníka vyzvat k jeho opravě či doplnění (s odkazem na lhůtu k předložení plánu dle § 316 odst. 5 IZ). Legitimní očekávání dlužníka, který splnil zákonem požadované podmínky, však překvapivým rozhodnutím soudu nebylo splněno, soud nedostál své povinnosti poskytování soudní ochrany a tím zatížil řízení vadou, která mohla způsobit nesprávné rozhodnutí věci. V bodě III. obsáhlého odvolání dlužník vznášel zevrubné argumenty proti závěru soudu prvního stupně, který dovodil, že předložený reorganizační plán není reorganizačním plánem , v této souvislosti se zabýval metodami výkladu textu právní normy (viz strana 7 až 10 odvolání) a při jejich aplikaci na úpravu § 316 IZ dovozoval, že soud se při rozhodování o návrhu na povolení reorganizace neměl předloženým reorganizačním plánem zabývat z hlediska jeho obsahové a materiální stránky či jeho spravedlivosti (§ 348 IZ) a ve fázi rozhodování o povolení reorganizace měl reorganizační plán posuzovat z formálních hledisek dle § 340 IZ a § 24a vyhl. č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona (dále též jen vyhláška ), což vyplývá i z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.1.2011 sen. zn. 29 NSČR 30/2010, publikovaného pod č. 96/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Pokud by soud dovodil, že reorganizační plán formální hlediska splňuje, měl reorganizaci jako způsob řešení úpadku dlužníka povolit. Podle dlužníka předpřipravená reorganizace není zvláštním druhem reorganizačního procesu, ale pouze odklonem z procesu povolení reorganizace. Postavení věřitelů Finanční úřad pro hlavní město Praha a E.ON energie a.s. jako samostatných skupin věřitelů je významné až ve fázi po povolení reorganizace a dohoda dlužníka s těmito věřiteli nemá ve fázi řízení o povolení reorganizace žádný význam, významné je jen splnění kvóra dle § 316 odst. 5 IZ. Dle dlužníka soud názorem, že tito zajištění věřitelé by měli souhlasit, že jim bude vyplacena hodnota zástavy určená posudkem znalce, naznačil, že vyplacení hodnoty zástavy nemusí být pro tyto věřitele spravedlivé. Proti tomu se dlužník vymezuje s odkazem na jejich postavení, kdy dlužník je vůči nim pouze v pozici zástavního dlužníka a volba, zda splní jejich zajištěné pohledávky vůči třetí osobě, anebo složí obvyklou ceny zástavy, je pouze na něm. Ve vztahu k uvedeným věřitelům reorganizační plán dle dlužníka nemůže být nespravedlivý, neboť tito věřitelé podle pravidel zástavního práva nemohou na svou pohledávku obdržet více. Soud se ovšem v dané fázi řízení neměl dle dlužníka reorganizačním plánem z hlediska výše plnění určitým věřitelům vůbec zabývat. V části IV. odvolání dlužník argumentoval svými podnikatelskými záměry, včetně jeho hlavního odběratele a negativním dopadem napadeného usnesení na již rozjednané podnikatelské aktivity i vyvolaným tlakem na okamžitý rozprodej jeho aktiv. V části V. odvolání uváděl důvody pro ustanovení jím navržených osob insolvenčního správce a znalce za účelem ocenění majetkové podstaty dlužníka. V odvolacím řízení se domáhal změny napadeného usnesení ve výrocích II., III. a IV., případně zrušení napadených částí usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci v tomto rozsahu zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadených a na nich závislých částech, přezkoumal i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na zjištění o dosavadním průběhu insolvenčního řízení a přijetí dlužníkem předloženého reorganizačního plánu věřiteli, uvedená v odůvodnění napadeného usnesení, která jsou správná. Dále odvolací soud z insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení reorganizace a připojeného reorganizačního plánu (založeného ve spise na č.l. A-1) zjistil, že dlužník v nich určil jako insolvenčního správce Mgr. Ing. Ivo Halu, se sídlem Italská 1583/24, 120 00 Praha 2, a jako znalce za účelem ocenění majetkové podstaty navrhl společnost A & CE Consulting, IČ 4419097, se sídlem Brno, Ptašinského 307/4, okres Brno-město, PSČ 602 00. Obě osoby se svým ustanovením do funkce souhlasily, jak vyplývá z jejich vyjádření připojených k návrhu. Podle § 316 IZ reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů (odst. 1). Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku (odst. 2). Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu (odst. 3). Reorganizace je přípustná, jestliže celkový roční úhrn čistého obratu dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 50 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru; ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno (odst. 4). Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije (odst. 5). Podle § 340 IZ reorganizační plán obsahuje vždy a) rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách, b) určení způsobu reorganizace, c) určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní, d) údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, e) uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit, f) údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna, g) údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace (odst. 1). V reorganizačním plánu musí být též uvedeno, jak je zajištěno splnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor, a pohledávek vázaných na odkládací podmínku, jaká je výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek pro každou skupinu věřitelů, do které byly zařazeny, a jaká je celková výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek podle reorganizačního plánu (odst. 2). Podle § 24a vyhlášky reorganizační plán obsahuje a) označení Reorganizační plán , b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, je-li reorganizační plán předkládán po zahájení insolvenčního řízení, c) označení dlužníka, d) označení předkladatele reorganizačního plánu, jde-li o osobu odlišnou od dlužníka, e) popis dlužníkova podnikání a příčin vzniku dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku, f) popis veškerého majetku dlužníka; majetek, který je předmětem zajišťovacích práv, musí být uveden zvlášť, g) výčet předpokladů pro schválení reorganizačního plánu a podmínek přípustnosti reorganizace podle § 316 odst. 4 a 5 insolvenčního zákona, jejichž splnění se předkladatel dovolává, s uvedením skutečností, na základě nichž předkladatel jejich splnění dovozuje, h) popis všech závazků dlužníka; věřitelé musí být rozděleni do skupin s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách a v jakém rozsahu budou uspokojeny, i) určení způsobu reorganizace a určení opatření k plnění reorganizačního plánu, údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna, j) uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit, k) údaj o tom, zda a které závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace, l) seznam příloh (odst. 1). Odvolací soud po zhodnocení náležitostí reorganizačního plánu, připojeného k návrhu dlužníka na povolení reorganizace, založeného ve spise na č.l. A-1/20-48, dovozuje, že tento dokument obsahuje náležitosti dle ust. § 340 odst. 1, 2 IZ a ust. § 24a vyhlášky. Vzhledem k tomu, že byl přijat požadovanou většinou zajištěných i nezajištěných věřitelů, jedná o dokument, vyžadovaný insolvenčním zákonem pro překonání omezení přípustnosti reorganizace dle § 316 odst. 4 IZ. S názorem soudu prvního stupně, který zkoumal v plánu navržený způsob uspokojení zajištěných věřitelů dlužníka, kteří nevyslovili souhlas s jeho přijetím, a z něj dovodil, že předložený plán není reorganizačním plánem, jak předpokládá zákon, odvolací soud nesouhlasí. Ve fázi řízení, kdy soud rozhoduje o povolení reorganizace, lze předložený reorganizační plán hodnotit z hlediska formálních náležitostí vymezených zákonem (a vyhláškou) a v případě dlužníka, který nesplňuje předpoklady přípustnosti reorganizace dle § 316 odst. 4 IZ, je třeba závěr, zda úpadek dlužníka je přípustné řešit tímto sanačním způsobem, učinit pouze na základě zákonem a vyhláškou uvedených formálních kriterií. Zkoumáním obsahu reorganizačního plánu z hlediska plnění jednotlivým věřitelům se lze zabývat až ve fázi schvalování reorganizačního plánu (§ 348 IZ). Zákon upravuje řízení a rozhodování o návrhu na povolení reorganizace v případě reorganizace přípustné obecně (dle § 316 odst. 4 IZ), a reorganizace přípustné podmíněně (dle § 316 odst. 5 IZ), shodným způsobem, včetně požadavků kladených na předkládaný reorganizační plán. Námitky dlužníka, že soud hodnotil navržený způsob uspokojení pohledávek uvedených věřitelů nadbytečně a že zákon zná jen jedno řízení o návrhu na povolení reorganizace, jsou důvodné. Odvolací soud dovodil, že dlužníku se podařilo splnit podmínky dle § 316 odst. 5 IZ pro překonání nepřípustnosti jeho reorganizace. Důvod pro zamítnutí návrhu na povolení reorganizace pro nepřípustnost, který shledal soud prvního stupně, není v této věci dán. Podle odvolacího soudu se z obsahu spisu nepodávají (a nebyly v řízení ani namítány) důvody pro zamítnutí návrhu na povolení reorganizace dle § 326 odst. 1, 2 IZ. Proto je třeba návrhu dlužníka na povolení reorganizace vyhovět a ve smyslu § 148 odst. 2, § 328 IZ spojit rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o povolení reorganizace. Vzhledem k úpravě § 25 odst. 1 IZ jsou dány také důvody ke změně osoby insolvenčního správce tak, jak byl dlužníkem určen v reorganizačním plánu, když předpoklady dle § 25 odst. 1, věta druhá za středníkem IZ, splněny nejsou. Odvolací soud z výše uvedených důvodů postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II., III., IV. a v závislé části výroku V. o účincích způsobu řešení úpadku změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku II. a III. je odůvodněno úpravou § 153 odst. 1 IZ, kdy odvolací soud ustanovil znalcem osobu dlužníkem navrženého znalce, která se svým ustanovením do této funkce souhlasila, je uvedena v reorganizačním plánu přijatém dle § 316 odst. 5 IZ potřebným kvorem věřitelů a je současně zapsána v příslušném seznamu znalců a tlumočníků vedeném Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Výrok IV. tohoto usnesení je odůvodněn přiměřenou aplikací úpravy § 29 odst. 4 IZ. K dalším odvolacím důvodům dlužníka odvolací soud uvádí, že námitka o nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení důvodná není již proto, že dlužník sám v odvolání obsáhle polemizuje s právním závěrem soudu prvního stupně, jehož usnesení je (byť kuse) zdůvodněno dle § 157 o.s.ř. Námitka překvapivosti napadeného usnesení, které bylo vydáno bez nařízení jednání, rovněž neobstojí, neboť ze zákona neplyne, že rozhodnutí o návrhu dlužníka na povolení reorganizace lze vydat jen po jednání soudu (§ 149 odst. 1 IZ). Otázkou spravedlivosti předloženého reorganizačního plánu vůči věřitelům, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, se v této fázi řízení není třeba zabývat, proto není třeba věcně reagovat na argumenty dlužníka, podle něhož je i vůči těmto věřitelům plán spravedlivý (§ 348 odst. 2 IZ). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčním správcům, věřitelskému orgánu a znalci se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

http://kraken.slv.cz/5Afs243/2017

5Afs243/2017 5 Afs 243/2017-35 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Lenky Matyá¹ové a soudcù Mgr. Jany Brothánkové a Mgr. Ondøeje Mrákoty v právní vìci ¾alobce: J. H., proti ¾alovanému: Odvolací finanèní øeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-poboèka v Liberci ze dne 31. 7. 2017, è. j. 59 Af 35/2017-32, Odùvodnìní: [1] ®alobce (dále jen stì¾ovatel ) brojí kasaèní stí¾ností proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-poboèka v Liberci ze dne 31. 7. 2017, è. j. 59 Af 35/2017-32 (dále také napadené usnesení ), jím¾ krajský soud odmítl ¾alobu proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 3. 3. 2017, è. j. 10394/17/5100-31462-704389 a rozhodl, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení. Stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti po¾ádal o osvobození od soudních poplatkù, o ustanovení zástupce pro øízení o kasaèní stí¾nosti a o pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti. [3] Podle § 106 odst. 2 s. ø. s. musí být kasaèní stí¾nost podána do dvou týdnù po doruèení rozhodnutí, proti nìmu¾ smìøuje. Podle vìty tøetí citovaného ustanovení zme¹kání lhùty k podání kasaèní stí¾nosti nelze prominout. [4] Podle § 40 odst. 2 s. ø. s. lhùta urèená podle týdnù, mìsícù nebo rokù konèí uplynutím dne, který se svým oznaèením shoduje se dnem, který urèil poèátek lhùty. Není-li takový den v mìsíci, konèí lhùta uplynutím posledního dne tohoto mìsíce. [5] Podle § 40 odst. 4 s. ø. s. je lhùta zachována, bylo-li podání v poslední den lhùty pøedáno soudu nebo jemu zasláno prostøednictvím dr¾itele po¹tovní licence, popøípadì zvlá¹tní po¹tovní licence anebo pøedáno orgánu, který má povinnost je doruèit, nestanoví-li tento zákon jinak. [6] Podle § 49 odst. 4 o. s. ø. ve spojení s § 64 s. ø. s., nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhùtì 10 dnù ode dne, kdy byla pøipravena k vyzvednutí, pova¾uje se písemnost posledním dnem této lhùty za doruèenou, i kdy¾ se adresát o ulo¾ení nedozvìdìl. Doruèující orgán po marném uplynutí této lhùty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem u¾ívané schránky, leda¾e soud i bez návrhu vylouèí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvìsí se o tom sdìlení na úøední desce soudu. [7] Nejvy¹¹í správní soud vy¾ádal od krajského soudu jeho spis sp. zn. 59 Af 35/2017. Z doruèenky pøipojené na èl. 33 spisu krajského soudu vyplývá, ¾e krajský soud doruèoval napadené usnesení stì¾ovateli do vlastních rukou prostøednictvím provozovatele po¹tovních slu¾eb. Proto¾e stì¾ovatel nebyl na adrese uvedené v ¾alobì zasti¾en, byla zásilka ulo¾ena dne 2. 8. 2017 u provozovatele po¹tovních slu¾eb a stì¾ovateli byla zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. Jeliko¾ si stì¾ovatel písemnost v úlo¾ní dobì nevyzvedl, byla tato dne 15. 8. 2017 vlo¾ena do domovní schránky. Za den doruèení usnesení krajského soudu je tak nutno v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ø. pova¾ovat pondìlí 14. 8. 2017, co¾ byl poslední den lhùty urèené k vyzvednutí ulo¾ené písemnosti. [8] Stì¾ovatel podal kasaèní stí¾nost elektronicky bez zaruèeného elektronického podpisu dne 29. 8. 2017. V souladu s § 37 odst. 2 s. ø. s. své podání doplnil písemnì dne 30. 8. 2017 originálem kasaèní stí¾nosti, který byl dán k po¹tovní pøepravì dne 29. 8. 2017(viz obálka na èl. 8 spisu zdej¹ího soudu). Jako datum podání kasaèní stí¾nosti je tudí¾ tøeba brát úterý 29. 8. 2017. [9] Ze shora popsaného skutkového stavu vìci je zøejmé, ¾e dnem, kdy nastala skuteènost urèující poèátek lhùty pro podání kasaèní stí¾nosti (§ 40 odst. 1 s. ø. s.), bylo pondìlí 14. 8. 2017. Konec dvoutýdenní lhùty (§ 106 odst. 2 s. ø. s.) pro podání kasaèní stí¾nosti pak podle § 40 odst. 2 s. ø. s. pøipadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem urèujícím poèátek bìhu lhùty, tedy na pondìlí 28. 8. 2017. Tento den byl posledním dnem pro vèasné podání kasaèní stí¾nosti. Nejpozdìji tohoto dne by tedy musela být kasaèní stí¾nost podána u soudu, nebo alespoò pøedána k po¹tovní pøepravì (§ 40 odst. 4 s. ø. s.). Kasaèní stí¾nost v¹ak byla stì¾ovatelem zaslána na elektronickou podatelnu zdej¹ího soudu a¾ dne 29. 8. 2017 (viz bod [4] tohoto usnesení) a byla tedy podána opo¾dìnì. Pozdní podání kasaèní stí¾nosti nelze nikterak zhojit, nebo» zme¹kání lhùty k podání kasaèní stí¾nosti není mo¾né prominout. [10] Nejvy¹¹í správní soud tedy z uvedených dùvodù kasaèní stí¾nost proti napadenému usnesení krajského soudu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ø. s., ve spojení s § 120 s. ø. s., jako opo¾dìnì podanou. [11] S ohledem na nutné odmítnutí kasaèní stí¾nosti se Nejvy¹¹í správní soud ji¾ nezabýval ¾ádostí stì¾ovatele o osvobození od soudních poplatkù a ustanovení zástupce pro toto øízení, ani návrhem na pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti. Takový postup by byl ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie. [12] O náhradì nákladù tohoto øízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ø. s., ve spojení s § 120 s. ø. s., a to tak, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, byla-li kasaèní stí¾nost odmítnuta.

https://www.bcb.cz/sdeleni-predsedy-rady-cbk-pro-duchovni-sluzbu-ve-zdravotnictvi-pri-nutne-navsteve-nemocneho/

Sdělení předsedy rady ČBK pro duchovní službu ve zdravotnictví při nutné návštěvě nemocného - Biskupství českobudějovické Právě se nacházíte: Domů / Aktuality / Aktuálně / Sdělení předsedy rady ČBK pro duchovní službu ve zdravotnictví při nutné návštěvě nemocného Sdělení předsedy rady ČBK pro duchovní službu ve zdravotnictví při nutné návštěvě nemocného Aktuálně Koronavirus 19.03.2020 Petr SAMEC Návštěvy nemocničních kaplanů, jáhnů, kněží či biskupů u nemocných ve zdravotnických zařízeních mohou být v době, kterou prožíváme, komplikované. Mohou dokonce vyžadovat ze strany navštěvujících určitou právní argumentaci. Na druhé straně je třeba striktně dodržovat určité podmínky a pravidla, aby duchovní návštěvou nemocného neohrozil ani je, ani sebe ani zdravotnický personál. Nabízíme proto následující text, který obsahuje jak právní zdůvodnění nároku nemocného na návštěvu duchovního, tak praktické pokyny. Fakta v textu obsažená jsou dílem právníka a lékaře. 1. Právní zdůvodnění Svoboda náboženského vyznání a jeho projevů je zaručena na ústavní úrovni. Podle čl. 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý právo projevovat své náboženství nebo víru navenek různými formami, také náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Jestliže pacient zdravotnického zařízení požaduje návštěvu duchovního za účelem udílení svátostí či duchovního rozhovoru, vykonává své ústavně garantované právo, které může být omezeno pouze zákonem (čl. 16 odst. 4 Listiny). Právo pacienta „přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti“ zakotvuje také § 28 odst. 3 písm. j) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Jedná se o situaci pacienta, který není vážně ohrožen. Duchovní péče a duchovní podpora nesmí být poskytována tak, aby porušovala práva ostatních pacientů. Toto právo pacienta může být omezeno vnitřním řádem zdravotnického zařízení nebo jiným způsobem. Ve stavu nouze, v němž se Česká republika nyní nachází, lze jeho výkon omezit také opatřeními přijímanými příslušnými orgány na základě zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). V případě vážně nemocných pacientů zákon stanoví: „návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak“ [§ 28 odst. 3 písm. j) zákona o zdravotních službách]. Přestože i u pacientů v ohrožení života nebo vážného ohrožení zdraví zákon určitá omezení připouští, je třeba vycházet z účelu právní normy, kterým je zajistit, aby pacient v těchto mezních situacích nebyl zkrácen na svých náboženských právech. K odepření návštěvy duchovního v takovém případě lze přistoupit jen výjimečně, typicky v situaci, kdy je to třeba s ohledem na stav duchovního (např. sám je infekční). Nelze však připustit, aby byla duchovní péče a duchovní podpora pacientovi zcela odepřena. Na činnost duchovních pamatuje také usnesení vlády ze dne 15. března 2020, č. 215, o přijetí krizového opatření stanoví, jímž vláda sice zakázala volný pohyb osob, ale jednu z poskytnutých výjimek představuje „výkon povolání nebo činností sloužících k zajištění individuální duchovní péče a služby“ [srov. čl. I. písm. g) bod 3 usnesení]. Pokud zákon hovoří o duchovních a o osobách pověřených výkonem duchovenské činnosti, mají se tím v podmínkách katolické církve na mysli nejen klerici či tzv. nemocniční kaplani, ale všichni, kteří mají pověření určitým duchovenským nebo pastoračním úkolem (např. také mimořádní rozdělovatelé Eucharistie). Návštěva duchovního ve zdravotnickém zařízení nepředstavuje privilegium církve, ale nástroj realizace ústavního práva pacienta na svobodu náboženského vyznání. V případě ohrožení života nebo vážného ohrožení zdraví nelze pacientovi tuto službu odepřít. 2. Praktické pokyny Pokud zdravotnický personál kněze k pacientovi pustí, pak je naprosto nutné, aby duchovní (kaplan, jáhen, kněz, biskup) dodržel následující podmínky: duchovní by měl využít všech dostupných ochranných pomůcek (plášť, rukavice, čepice, brýle, respirátor) a měl by se před vstupem a po výstupu z prostoru řádně dezinfikovat pod dohledem zdravotnického personálu eucharistii by měl přenášet v omyvatelné (dezinfikovatelné) nádobce, po výstupu z prostoru je poté potřeba nádobku dezinfikovat nádobka na olej musí být z venku omyvatelná (dezinfikovatelná), pokud se nádobka otevře v prostoru karantény (v místnosti s pacientem), pak lze její obsah bohužel používat (a to i po zavření) pouze pro nakažené pacienty v prostoru karantény; jinak je potřeba olej zlikvidovat a nádobu celou dezinfikovat nebo vyhodit před návštěvou pacienta by duchovní měl odložit vše zbytné, jako například hodinky, klíče apod., k pacientovi je třeba nevnášet nic, co není nezbytně nutné a co nelze následně dezinfikovat. Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský, předseda rady ČBK pro duchovní službu ve zdravotnictví

https://iudictum.cz/25284/3-as-63-2014-28

3 As 63/2014 - 28 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 3 As 63/2014 - 28 1 Afs 69/2012 - 55 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně O2 Czech Republic a.s., (dříve Telefónica Czech Republic, a.s.), se sídlem Praha 4, Za Brumlovkou 2/266, proti žalovanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, třída Kpt. Jaroše 7, za účasti Koordinačního střediska pro resortní zdravotnické informační systémy, se sídlem Praha 4, Vídeňská 1958/9, zastoupeného JUDr. Vilémem Podešvou, LLM, advokátem, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, o přezkoumání rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. 10. 2012, č. j. ÚOHS-R246/2012/VZ- 19482/2012/310/IPs, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2014, č. j. 62 Af 109/2012 - 95, Včas podanou žalobou u Krajského soudu v Brně se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí ze dne 17. 10. 2012, č. j. ÚOHS-R246/2012/VZ-19482/2012/310/IPs (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl její rozklad a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 13. 8. 2012, č. j. ÚOHS-S71/2012/VZ-6285/2012/510/MOne. Tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobkyně o přezkoumání úkonů zadavatele (osoby zúčastněné na řízení) učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Vytvoření a implementace základu jednotné technologické platformy včetně identity managementu, platformy pro vytěžování dat a napojení na základní registry veřejné správy“ v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) zrušil rozhodnutí předsedy žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení rozsudkem ze dne 20. 3. 2014, č. j. 62 Af 109/2012 - 95. V tomto rozsudku (dále jen „napadený rozsudek“) krajský soud vypořádal námitky uplatněné žalobkyní ve všech žalobních bodech. Opodstatněnými shledal ty, které dovozovaly nedostatečné vypořádání námitek vztahujících se k požadavku zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) na prokázání vzdělání vybraných osob (zaměstnanců) dodavatele (bod IV. 2. napadeného rozsudku) a dále k požadavku na prokázání referenčních plnění dodavatele a na reference týkající se konkrétních osob na straně dodavatele (bod IV. 4. napadeného rozsudku). V těchto částech krajský soud shledal, že je napadené rozhodnutí, pokud jde o vypořádaní námitek žalobkyně k uvedeným technickým kvalifikačním požadavkům zadávací dokumentace, nepřezkoumatelné pro nedostatek skutkových důvodu, které tudíž nemohly být ani řádně právně hodnoceny. K požadavku zadávací dokumentace na prokázání vzdělání vybraných osob (zaměstnanců) dodavatele dospěl krajský soud v bodě IV. 2. napadeného rozsudku k závěru, že předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí, ani před ním správní orgán I. stupně, se dostatečně konkrétně nevypořádali s tvrzením žalobkyně, že zadávací dokumentace je v této části nejasná a nesrozumitelná. Výtky žalobkyně směřovaly k technickým kvalifikačním požadavkům, jež se týkaly odborného vzdělání osob, které měly být odpovědné za poskytování příslušných služeb. U nich osoba zúčastněná na řízení (dále jen „zadavatel“) podle zadávací dokumentace vyžadovala ukončené vysokoškolské či středoškolské vzdělání technického směru, což na základě žádosti žalobkyně v dodatečné informaci upřesnila tak, že vzděláním technického směru se rozumí vzdělání, které není přírodovědného, humanitního, ekonomického ani jiného podobného směru. Podle krajského soudu však námitka žalobkyně, která byla uplatněna kvůli nejasnosti a nesrozumitelnosti tohoto požadavku zadávací dokumentace, nebyla v napadeném rozhodnutí argumentačně vypořádána, přitom ani po upřesnění tohoto technického kvalifikačního požadavku ze strany zadavatele veřejné zakázky nebylo lze usoudit na to, zda takový kvalifikační požadavek budou splňovat příkladmo i absolventi ekonomických či přírodovědných fakult. Zde krajský soud vytkl žalovanému, že jeho rozhodnutí vydané v I. stupni k této otázce nezaujalo žádný postoj, nýbrž poukázalo na stanovisko zadavatele a že obdobně k věci přistoupil i předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí. Námitkami žalobkyně, které se vztahovaly k nedostatečnému vypořádání jejích výhrad k požadavku zadávací dokumentace na prokázání referenčních plnění dodavatele a na reference týkající se konkrétních osob na straně dodavatele se krajský soud, jak již shora uvedeno, zabýval v bodě IV. 4. napadeného rozsudku. Zde krajský soud uzavřel, že v napadeném rozhodnutí, ale ani v prvostupňovém rozhodnutí žalovaného, nebyla vypořádána argumentace žalobkyně k přiměřenosti požadavků na kvalifikaci, jak byly formulovány zadavatelem v zadávací dokumentaci v bodě 3.5. Podle krajského soudu se správní orgány obou stupňů ve svých rozhodnutích konkrétně nevypořádaly s jednotlivě žalobkyní formulovanými výhradami a argumenty. V nich žalobkyně jednak dovozovala možnost uzavření trhu s obdobnými dodávkami služeb do zdravotnictví,pokud mají být reference týkající se plnění dodavatele i konkrétních osob na straně dodavatele požadovány pouze z oblasti zdravotnictví, dále argumentovala nepřiměřeností zvolených kvalifikačních požadavků vzhledem k tomu, že předmětem plnění má být výlučně vytvoření funkční databáze (registru), nikoliv její provoz a konečně namítala, že i kvalifikační požadavky uplatněné v zadávací dokumentaci ve vztahu k jednotlivým osobám – zaměstnancům dodavatele jsou shodně vyžadovány z oblasti zdravotnictví,a proto mají diskriminační charakter. Podle krajského soudu se napadené rozhodnutí v argumentaci k uvedeným námitkám omezilo toliko na obecný závěr, že přiměřenost v zadávací dokumentaci uplatněného požadavku (na reference z oblasti zdravotnictví) je dána tím, že v oblasti zdravotnictví se nakládá s citlivými daty, a tím, že je třeba, aby osoby realizující plnění měly potřebné zkušenosti a vzdělání, aniž současně obsahovalo i konkrétní závěr k posouzení přiměřenosti takto nastavených kvalifikačních požadavků vzhledem k povaze předmětu plnění (vytvoření funkční databáze) a aniž také vzalo v úvahu, zda nastavení kvalifikačních požadavků nevykazuje skrytou formu nepřípustné diskriminace, což by bylo v rozporu se zásadami plynoucími z § 6 ZVZ. Z uvedených důvodů krajský soud napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a vrátil předsedovi žalovaného k dalšímu řízení. Rozsudek krajského soudu napadl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností, v níž tvrdí kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) z. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.), tedy nezákonnost napadeného rozsudku spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Podstatou námitek stěžovatele v kasační stížnosti je jeho nesouhlas se závěry, které přijal krajský soud v bodech IV. 2. a IV. 4. napadeného rozsudku ohledně nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí předsedy stěžovatele. Stěžovatel k závěrům obsaženým v bodě IV. 2. napadeného rozsudku poukazuje na obsah odůvodnění žalovaného v bodech 100. a 102., kde se tento věcně vypořádal s námitkami žalobkyně týkajícími se požadavku v zadávací dokumentaci na „vzdělání technického směru“ a nesouhlasí se závěrem krajského soudu, který v napadeném rozsudku uvedl, že žalovaný pouze převzal odpověď zadavatele obsaženou v žádosti o dodatečnou informaci žalobkyně dle § 49 ZVZ. Poukázal také na to, že předseda stěžovatele tuto argumentaci žalovaného rozvedl tak, že „…je třeba se zabývat otázkou, kdy mohl dodavatel seznat, co zadavatel myslí pojmem ‚vzdělání technického směru‘, neboť otázku toho, co zadavatel považuje, nebo spíše nepovažuje za vzdělání technického směru, již rozebral jak Úřad v napadeném rozhodnutí, tak sám zadavatel…“, což je podle stěžovatele dostatečně konkrétní a srozumitelný argument k výhradám žalobkyně v tomto bodě. Také se závěry krajského soudu v bodě IV. 4. napadeného rozsudku stěžovatel polemizuje a uvádí, že veškeré výtky uplatněné žalobkyní vypořádal konkrétní argumentací. V argumentaci k otázce možného uzavření trhu „navždy“ poukazuje zejména na bod 45. napadeného rozhodnutí. Stěžovatel má za to, že vypořádal i námitky k technickým kvalifikačním požadavkům na reference z oblasti zdravotnictví, když vyložil rozdíl mezi dodavatelem a zaměstnancem, který vytvořil, implementoval nebo provozoval informační systém v oblasti zdravotnictví pro subjekty nakládající s veřejnými prostředky, které mají veřejnoprávní charakter a těmi, kteří takový software vytvořili pro subjekt, který nenakládá s veřejnými prostředky a který nemá veřejnoprávní charakter a dovodil jednoznačně přiměřenost požadavku uplatněného zadavatelem v zadávací dokumentaci podle § 56 odst. 5 písm. c) ZVZ [ve znění účinném od 1. 4. 2012; před tímto datem byla stejná úprava obsažena v § 56 odst. 7 písm. c) ZVZ] vzhledem k druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Stěžovatel v kasační stížnosti také namítá, že v napadeném rozhodnutí byla vypořádána i argumentace žalobkyně na přiměřenost technických kvalifikačních předpokladů zadávací dokumentace vzhledem k předmětu plnění veřejné zakázky - tedy vytvoření funkční databáze, aniž je významné, zda je plnění placeno z veřejných prostředků a zda je určeno pro subjekt, který je založen a regulován předpisy veřejného práva. Proto stěžovatel nepovažuje napadené rozhodnutí v těchto otázkách za nepřezkoumatelné. Žalobkyně, ani osoba zúčastněná na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřily. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podané kasační stížnosti (§ 109 odst. 3, věta před středníkem s. ř. s.) a z důvodů v ní uvedených (§ 109 odst. 4, věta před středníkem s. ř. s.). Přihlédl také k tomu, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by Nejvyšší správní soud musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4, věta za středníkem s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z ustanovení § 109 odst. 2, věty první s. ř. s. a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Jak bylo již shora uvedeno, stěžovatel namítá kasační důvod spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. V projednávané věci stěžovatel tvrdí, že krajský soud neprávně vyložil na případ dopadající ustavení § 6, § 44 a § 56 ZVZ, a to pokud jde o určitost a jasnost formulace požadavku zadávací dokumentace na „vzdělání technického směru“ vybraných osob dodavatele z pohledu transparentnosti zadávacího řízení a dále pokud jde o přiměřenost požadavků technických kvalifikačních předpokladů spočívajících v referenčních plněních dodavatele a konkrétních osob na jeho straně z pohledu respektování zásady zákazu diskriminace. Oba okruhy sporných otázek se týkají technických kvalifikačních předpokladů vymezených zadavatelem v zadávací dokumentaci veřejné zakázky v bodě 3.5. V prvém sporném okruhu otázek jde o vyhodnocení požadavku, který v této části zadávací dokumentace klade na osoby, které mají být odpovědné za poskytování služeb (expertní členy realizačního týmu), mezi nimiž mají být: hlavní konzultant IS, konzultant IS, architekt IS, architekt pro databázové systémy, vývojář SW, expert pro databázové systémy, expert pro statistické modely vytěžování dat, technologický expert pro bezpečnost informací a ochranu osobních údajů, expert pro oblast zdravotnictví, expert pro migrační a validační služby. U všech těchto osob je vyžadováno ukončené vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání technického směru. Jak již výše uvedeno, v dodatečných informacích k zadávací dokumentaci č. 5 zadavatel dne 6. 1. 2012 upřesnil, že tímto vzděláním se rozumí vzdělání, které není přírodovědného, humanitního, ekonomického ani jiného obdobného směru. Podstatou věci tedy bylo posouzení, zda uvedený požadavek na vzdělání konkrétních 10 expertních členů realizačního týmu byl formulován dostatečně jasně a určitě z pohledu požadavků § 44 odst. 1, věta první ZVZ, podle něhož zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Uvedené zákonné ustanovení upřesňuje v § 6 ZVZ formulovanou obecnou zásadu transparentnosti veřejné zakázky, kterou je třeba respektovat vždy. Právě z této zásady také vyvěrá požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem má za to, že ohledně uvedeného požadavku zadávací dokumentace v části 3.5 na vzdělání konkrétních osob – expertních členů realizačního týmu stěžovatel, ani předseda stěžovatele ve svých rozhodnutích dostatečně přesvědčivě a konkrétně nerozvedli, proč považují v této části zadávací dokumentaci za jasnou a určitou, tedy respektující zmíněnou zásadu transparentnosti dle § 6 ZVZ. Jak správně poukázal krajský soud, stěžovatel ve svém rozhodnutí zaměřil pozornost na problematiku § 49 ZVZ ohledně smyslu a účelu dodatečné informace, když právě v ní zadavatel „upřesnil“ tento technický kvalifikační požadavek bodu 3.5 zadávací dokumentace. Stěžovatel se však vůbec věcně nevyjádřil k tomu, zda po upřesnění, k němuž došlo ze strany zadavatele v dodatečné informaci č. 5 ze dne 6. 1. 2012 tak, že vzděláním technického směru „je rozuměno vzdělání, které není přírodovědného, humanitního, ekonomického ani jiného obdobného směru“, již uvedený kvalifikační požadavek zásadu transparentnosti naplňuje, protože po jeho upřesnění je možno zadávací dokumentaci v uvedeném bodě považovat za dostatečně jasnou a konkrétní a z jakých konkrétních důvodů. Ani předseda stěžovatele, jak opět správně krajský soud zdůraznil, přes výhrady, které k této části zadávací dokumentace (opakovaně) žalobkyně uplatňovala, nezaujal konkrétní stanovisko obsahující důvody, které jej vedou k závěru, že tuto část zadávací dokumentace považuje za transparentní, neboť je jasná a určitá, a omezil svoje závěry na polemiku o tom, kdy mohla žalobkyně rozpoznat, co zadavatel myslí pojmem „vzdělání technického směru“, s nepřímo „mezi řádky“ vyjádřeným závěrem, že pokud se tak stalo ve lhůtě pro podání nabídek (což splněno bylo), pak upřesnění uvedeného kvalifikačního předpokladu na vzdělání 10 expertních členů realizačního týmu učiněné zadavatelem výše popsaným, vylučovacím způsobem již definovalo tyto kvalifikační požadavky určitě a jasně. Taková, navíc nepřímo vyjádřená, úvaha předsedy stěžovatele však postrádá ratio, jelikož pokud by uvedený kvalifikační požadavek na vzdělání konkrétních osob byl žalobkyni zřejmý a srozumitelný již ve lhůtě pro podání nabídek, pak by ani nečinila dotaz na jeho upřesnění a ani by v dalším průběhu proti nejasnosti tohoto požadavku nevystupovala (podáním námitek, návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele a rozkladem) a pokud by jí seznatelná v době rozhodné (tedy v průběhu běžící lhůty k podání nabídek) nebyla, pak by zřejmě nabídku vůbec nepodala. Pozdější zjištění obsahu uvedeného kvalifikačního požadavku pro ni totiž bylo irelevantní. Pokud by se i přes nejasnost o obsahu tohoto kvalifikačního požadavku na vzdělání konkrétních osob přesto veřejné zakázky zúčastnila, pak s nejistotou, zda z její strany byl uvedený kvalifikační požadavek dostatečně naplněn, a poznatek o tom, zda si jej vyložila správně, by získala až v okamžiku, kdy by již nemohla na věci ničeho změnit (v době posuzování kvalifikace). Pokud by se v takovém případě její premisa o této otázce ukázala býti nesprávnou, pak by ani postupem dle § 59 odst. 4 ZVZ nebyla schopná dosáhnout změny a byla by pro nesplnění kvalifikačního požadavku konkrétních osob na jejich vzdělání z účasti na zadávacím řízení dle § 60 odst. 1 ZVZ vyloučena. Proto akademická otázka předsedy stěžovatele s výslovně neformulovanou odpovědí ohledně toho, kdy mohla žalobkyně obsah pojmu „vzdělání technického směru“ vyložit, a to navíc shodně s výkladem, který měl na mysli i zadavatel, se jeví jako zcela nevýznamná a nelze ji proto považovat za věcný, konkrétní a obsahově srozumitelný argument na výtky žalobkyně k této části zadávací dokumentace veřejné zakázky. Je zřejmé, že v zadávací dokumentaci použitý pojem „vzdělání technického směru“ připouští různé výklady. Pokud předseda stěžovatele k této otázce v odůvodnění napadeného rozhodnutí v bodě 48 uvedl, že je třeba tento požadavek „vykládat ve spojení s předmětem veřejné zakázky a je třeba přihlédnout k obsahu studovaného oboru“ a také, že „Nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby vypsal všechny studijní obory, které je ochoten přijmout při prokázání technického kvalifikačního předpokladu“, je třeba na druhou stranu argumentovat tím, že v žádném případě nelze na dodavateli spravedlivě požadovat, aby se dohadoval, co v zadávací dokumentaci neurčitě formulovaným kvalifikačním požadavkem zadavatel mínil. Není totiž povinností budoucího uchazeče o veřejnou zakázku, aby domýšlel význam a obsah jednotlivých kvalifikačních předpokladů obsažených v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, nejsou-li formulovány jednoznačně, jak tomu bylo v daném případě. Uvedeným závěrem současně předseda stěžovatele zčásti popřel i obsah dodatečné informace č. 5 poskytnuté zadavatelem. V ní totiž zadavatel výslovně vyloučil přírodovědný směr vzdělání (tedy i žalobkyní dotazované obory, které jsou aplikovaná matematika, aplikovaná informatika či biomedicínská informatika). Naopak řada oborů z povahy věci „technického“ směru, jak je obsah tohoto pojmu vnímán v běžném slova smyslu, jako například strojírenské či stavební obory, by z hlediska předmětu plnění veřejné zakázky nebyla vhodných, avšak striktně vzato by naplňovaly onen kvalifikační předpoklad na „vzdělání technického směru“. Z uvedeného je zjevné, že vzhledem k absentující jednoznačné, konkrétní a srozumitelné argumentaci předsedy stěžovatele i stěžovatele samotného k vytýkané části technických kvalifikačních požadavků zadávací dokumentace ohledně požadavků na vzdělání 10 expertních členů realizačního týmu dodavatele, nelze než souhlasit se závěrem krajského soudu o tom, že rozhodnutí předsedy stěžovatele o této otázce je nepřezkoumatelné. Požadavek na transparentnost veřejné zakázky formulovaný v § 6 ZVZ, promítající se v dostatečně konkrétní a určitě formulované zadávací dokumentaci v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky (§ 44 odst. 1 ZVZ), je s ohledem na shora uvedené zcela zásadní a je třeba jej vždy plně respektovat. Nejvyšší správní soud posuzoval také druhý okruh sporných otázek, který se týkal části technických kvalifikačních předpokladů na referenční plnění dodavatele a také na reference vážící se ke konkrétním osobám na straně dodavatele. Také v tomto bodě krajský soud považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Nejvyšší správní soud i zde závěrům krajského soudu v napadeném rozsudku (až na dále uvedenou výjimku) přisvědčil a má ve shodě s ním za to, že konkrétní argumentace žalobkyně, kterou tato setrvale již v námitkách proti zadávací dokumentaci a následně i v návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele a poté i v rozkladu uplatňovala, nebyla ze strany stěžovatele a zejména předsedy stěžovatele v napadeném rozhodnutí dostatečně konkrétně vypořádána. To však bylo nezbytným tím spíše, že v napadeném rozhodnutí byla věcná argumentace žalobkyně shledána neopodstatněnou. Zejména proto bylo třeba zcela konkrétně a jednoznačně vypořádat vše, co bylo žalobkyní vytýkáno k této části zadávací dokumentace veřejné zakázky, aby byla přesvědčivě rozptýlena představa žalobkyně o netransparentnosti veřejné zakázky či o možné diskriminaci některých dodavatelů potenciálně se o účast v zadávacím řízení ucházejících. I když předseda stěžovatele v napadeném rozhodnutí k námitkám žalobkyně k této části zadávací dokumentace jistou úvahu předestřel, zůstala v rovině úvah obecných. K tomu je však také třeba uvést, že Nejvyšší správní soud nesdílí názor vyslovený krajským soudem na straně 16 ve druhém odstavci napadeného rozsudku ke kvalifikačním požadavkům zadávací dokumentace dle § 56 odst. 2 písm. b) ZVZ, kde soud uzavřel, že „[ž]alovaný se žádnou konkrétní úvahou nevyjadřuje ani k podstatné skutečnosti, že v rámci uplatnění požadavku na technickou kvalifikaci může zadavatel podle § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ požadovat reference samotného dodavatele, nikoli jeho zaměstnanců (či fyzických osob v jiném vztahu s dodavatelem), přitom ve vztahu ke konkrétním osobám může požadovat toliko seznam těch, jež se budou na plnění veřejné zakázky podílet (§ 56 odst. 2 písm. b/ ZVZ), a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci (§ 56 odst. 2 písm. e/ ZVZ), nejvýše spolu s přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru (§ 56 odst. 2 písm. g/ ZVZ).“ Žalobkyně totiž v žalobě nenamítala, že by požadavek na reference vážící se ke konkrétním osobám dodavatele byl v zadávací dokumentaci uplatněn v širším rozsahu, než připouští § 56 odst. 2 písm. b) ZVZ, podle něhož může veřejný zadavatel požadovat seznam techniků či technických útvarů, jež se budou na plnění veřejné zakázky podílet. Krajský soud přesto v napadeném rozsudku na straně 16, ve druhém odstavci vytkl napadenému rozhodnutí, že v tomto směru neobsahuje jakoukoliv konkrétní úvahu. Nejvyšší správní soud však poukazuje na související § 56 odst. 7 ZVZ (ve znění účinném do 31. 3. 2012, který se váže k projednávanému případu), podle něhož je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení: a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. To také ohledně jednotlivých expertních členů realizačního týmu zadavatel učinil, když kromě uvedení katalogu osob, které tzv. expertní realizační tým tvoří, uvedl i další požadavky [plně v souladu s § 56 odst. 7 písm. a), b) a c) ZVZ], které u nich vyžaduje splnit. Pokud žalobkyně tyto kvalifikační předpoklady u jednotlivých konkrétních osob zmiňovala, pak výtky směřovaly nikoliv k tomu, že by u nich vůbec reference neměly být vyžadovány, protože to nepožaduje zákon, nýbrž z hlediska případné diskriminace, jelikož zadavatel požadoval u těchto osob 2 reference, z nichž 1 reference se měla týkat dodávky, implementace či provozu informačních systémů pro subjekt veřejného práva v oblasti zdravotnictví s finančním rozsahem alespoň 20.000.000 Kč bez DPH (v posledních 3 letech). Právě takto nastavené referenční požadavky u jednotlivých osob na straně dodavatele považovala žalobkyně za diskriminační vzhledem k předmětu veřejné zakázky. Podle Nejvyššího správního soudu tedy samotný požadavek na předložení referencí u těchto osob není v rozporu s § 56 odst. 7 ZVZ, naopak je projevem transparentnosti veřejné zakázky.Závěry krajského soudu v tomto bodě tedy jsou nadbytečné, neboť se zabývají „námitkami“, které žalobkyně v žalobě neuplatňovala. To však samo o sobě nečiní rozsudek krajského soudu nezákonným, neboť tyto jeho „nad rámec žalobních bodů“ uvedené závěry na straně 16 ve druhém odstavci napadeného rozsudku jsou bez vlivu na výsledek řízení, tedy je mohl korigovat ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud (srovnej usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2009, č. j. 8 Afs 15/2007-75, publikované pod č. 1865/2009 Sb. NSS). Podle § 50 odst. 3 ZVZ veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Podle § 56 odst. 2 písm. a) téhož zákona může veřejný zadavatel požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí. Konečně podle § 56 odst. 7 písm. c) ZVZ [ve znění účinném do 31. 3. 2012; nyní je stejná úprava obsažena v § 56 odst. 5 písm. c) ZVZ] je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Ve světle uvedeného je zjevné, že přiměřenost technických kvalifikačních požadavků je třeba vždy posuzovat v souvislosti s konkrétním případem a přitom též vždy respektovat zásady vymezené v § 6 odst. 1 ZVZ, který každému zadavateli ukládá povinnost při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Nejvyšší správní soud se k otázce zákazu diskriminace i k otázce přiměřenosti kvalifikačních předpokladů podrobně vyjádřil v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 (publikovaném pod č. 1771/2009 Sb. NSS), na nějž přiléhavě odkazuje v napadeném rozsudku i krajský soud. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „zákaz diskriminace uvedený v § 6 ZVZ zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli“. Zdejší soud v stejném rozsudku také dovodil, že není „možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potencionální uchazeče stejné dopady. Takovýto požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem kvalifikačních předpokladů, kterým je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze uchazeči způsobilí ke splnění veřejné zakázky. Odvrácenou stranou stanovení kvalifikačních předpokladů je tedy selekce těch uchazečů, kteří ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci nelze v žádném případě hovořit jako o skryté diskriminaci.“ Každý zadavatel má v zadávací dokumentaci, např. formou definování technických podmínek či kvalifikačních požadavků možnost stanovit konkrétní parametry, bez jejichž splnění se dodavatel o veřejnou zakázku úspěšně ucházet nemůže. Uvedeným způsobem současně zadavatel ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Proto je třeba při nastavení těchto parametrů, požadavků či podmínek (v zadávací dokumentaci) dbát shora zmíněných zásad vymezených v § 6 ZVZ, jejichž respektování ostatně prolíná celým řízením o veřejných zakázkách. Jak již také Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 2. 2013, č. j. 1 Afs 69/2012-55 vyjádřil, „čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.“ Právě otázka porušení zákazu (skryté) diskriminace při stanovení technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v prokázání referenčních plnění dodavatele a ruku v ruce s tím i referencí jednotlivých expertních členů realizačního týmu dodavatele byla předmětem námitek žalobkyně, které podle krajského soudu v napadeném rozhodnutí nebyly dostatečně konkrétně vypořádány. Nejvyšší správní soud neshledal, že by krajský soud posoudil otázku zákazu (skryté) diskriminace v rozporu s právní úpravou i jejím ustáleným výkladem (viz například citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152), jelikož úvahy o nastavení kritérií technických kvalifikačních požadavků v zadávací dokumentaci s ohledem na zákonný požadavek proporcionality jejich minimální úrovně s druhem, rozsahem i složitostí předmětu plnění veřejné zakázky byly předsedou stěžovatele i stěžovatelem samotným v jejich rozhodnutích vyloženy nedostatečně určitě. Posouzení námitek žalobkyně k vytýkané části zadávací dokumentace bylo ze strany správních orgánů obou stupňů učiněno toliko obecnými úvahami o nutnosti ochrany dat, která je ve zdravotnictví vyšší, než v jiných oblastech proto, že zneužitím či manipulací s citlivými daty může dojít k ohrožení zdraví a života osob (jak dovodil žalovaný), a u jednotlivých osob na straně dodavatele s ohledem na potřebu jejich zkušeností, bez reflexe na zákonný požadavek přiměřenosti technických kvalifikačních předpokladů k předmětu plnění veřejné zakázky. V napadeném rozhodnutí nebylo blíže rozvedeno, z jakých konkrétních důvodů je shledána technická zadávací dokumentace vzhledem k předmětu plnění veřejné zakázky přiměřenou, zejména proč (kromě obecně formulovaného závěru, že z důvodu vyšší míry citlivosti údajů, s nimiž je ve zdravotnictví nakládáno) je nezbytné, aby 3 reference dodavatele zahrnovaly „dodávku, implementaci či provoz registrů, přičemž alespoň v jednom případě předmět těchto služeb zahrnoval dodávku, implementaci či provoz registrů legislativně regulovaných pro veřejnou správu“ a aby se dvě další reference na straně dodavatele týkaly „dodávky, implementace či provozu informačních systémů v oblasti zdravotnictví“, a současně, aby „tyto služby byly poskytovány subjektům v oblasti zdravotnictví, které nakládají s veřejnými prostředky a které jsou založeny a regulovány předpisy veřejného práva (dále jen „subjekt veřejného práva v oblasti zdravotnictví“)“. Předmětem veřejné zakázky však byl nikoliv provoz, nýbrž vytvoření jednotné platformy pro provoz dosud ne zcela sourodých systémů různých registrů ve zdravotnictví za účelem zefektivnění sběru dat a vzájemné bezproblémové funkčnosti jednotlivých dosud vytvořených registrů. To plyne z účelu veřejné zakázky formulovaného v bodě 2.1 zadávací dokumentace. Ani předseda stěžovatele, ani stěžovatel konkrétně nevyložili, jaký je rozdíl mezi registry legislativně regulovanými pro veřejnou správu a registry jinými, kromě již zmíněné argumentace potřebou zvýšené ochrany citlivých dat, které mají registry obsahovat, která je podle nich vyšší v sektoru veřejném, než u sektoru soukromého, a zájmem na stabilitě a bezchybném fungování. Je však zřejmé, že má-li obecně jakýkoliv registr (který zadavatel v zadávacích podmínkách definoval jako „elektronický systém zaměřený na sběr, shromažďování a analýzu informací o předmětu zájmu registru“) obsahující relevantní data splňovat účel, k němuž je vytvořen a následně užíván, je požadavek na ochranu v něm obsažených dat i zájem na bezchybnosti a stabilitě jeho fungování zcela prvořadým. Obdobně absentuje v napadeném rozhodnutí úvaha o úměrnosti požadavku na reference, které se mají týkat služeb poskytovaných subjektům v oblasti zdravotnictví, které nakládají s veřejnými prostředky a které jsou založeny a regulovány předpisy veřejného práva, který byl v zadávací dokumentaci vztažen nejen k subjektu dodavatele, ale i k expertním členům realizačního týmu. Zájmem každého ekonomického subjektu, nejen toho, který nakládá s veřejnými prostředky a je založen a regulován přepisy veřejného práva, je efektivní využití těchto vynakládaných prostředků a zde proto neplynou bez dalšího pro uvedenou veřejnou zakázku žádná specifika. I v tomto bodě byla argumentace v napadeném rozhodnutí i v rozhodnutí stěžovatele obecná, aniž byla rozvedena ve vztahu k předmětu plnění dané veřejné zakázky z pohledu požadavků § 56 odst. 7 písm. c) ZVZ a § 6 ZVZ. Konečně pokud předseda žalovaného k námitce žalobkyně týkající se požadavku na reference expertních členů realizačního týmu v napadeném rozhodnutí uzavřel, že „důležité je, zda pro něj (zadavatele - poznámka Nejvyššího správního soudu) budou pracovat odborníci, kteří s takovými projekty mají zkušenosti, neboť jsou to oni, kdo disponují potřebnými znalostmi a zkušenostmi, nikoliv společnost sama“, vyvstává otázka, která však nebyla ve správním řízení zodpovězena, zda bylo přiměřené s přihlédnutím k předmětu plnění veřejné zakázky, pokud nositeli zkušeností a znalostí byly osoby na straně dodavatele, vyžadovat i shodné reference z oblasti zdravotnictví u dodavatele samotného. Také odůvodnění přiměřenosti nastavených technických kvalifikačních předpokladů tím, že ve veřejné zakázce učinily nabídky 3 subjekty, což svědčí o jejich správném nastavení (viz bod 42 napadeného rozhodnutí), je závěr jednak nepřípadný (neboť se hodnotí kvalita kvalifikačních předpokladů následkem, který z těchto předpokladů vychází), ale také nedostatečný z pohledu hodnocení vytýkané části zadávací dokumentace prizmatem zákazu (skryté) diskriminace. Nízký počet nabídek právě naopak může zakládat (nepřímý) zásah a narušení konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Přitom zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli je cílem zákona o veřejných zakázkách, jak zdejší soud dovodil ve výše citovaném rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152. Krajský soud tedy správně v napadeném rozsudku uzavřel, že „bylo tedy třeba nejprve si ujasnit, co bylo předmětem zadavatelem poptávaného plnění, a ve vztahu k tomu pak srozumitelně a konkrétně vyložit, jací dodavatelé byli schopni veřejnou zakázku realizovat za použití zadavatelem uplatněných požadavků na kvalifikaci a jací dodavatelé by ji byli schopni realizovat bez jejich použití, a ve vztahu k těmto zjištěním navázat řešením otázky ohledně proporcionality uplatněného požadavku a jeho rozumné funkce, což odpoví na otázku, zda je tímto požadavkem případně bráněno dostatečně konkurenčnímu prostředí mezi dodavateli oprávněně.“ Uvedený závěr je zcela přiléhavý a Nejvyšší správní soud k němu nemá žádných doplnění, naopak se s ním plně ztotožňuje. Pouze postup nastíněný krajským soudem totiž umožní v tomto konkrétním případě, nikoliv pouze v obecné rovině (jak k věci přistoupily správní orgány obou stupňů), zcela individualizovaně posoudit obsah vytýkaného technického kvalifikačního předpokladu vymezeného v bodě 3.5 zadávací dokumentace vzhledem k požadavku § 6 ZVZ zakazujícímu diskriminaci ve veřejných zakázkách. Následně bude možno dále rozvinout i konkrétní úvahu o (ne)možnosti uzavření trhu s obdobnými zakázkami navždy nad rámec obecného závěru, že „vstup na trh pro nové dodavatele se otvírá v podobě získávání zkušeností na pozici subdodavatele podobných zakázek, stejně jako v realizaci méně náročných zakázek v sektoru veřejného zdravotnictví“, jak uvedl předseda stěžovatele v bodě 45 napadeného rozhodnutí. Nejvyšší správní soud proto neshledal napadený rozsudek krajského soudu nezákonným. Ani výše uvedený nesouhlas Nejvyššího správního soudu s dílčím závěrem obsaženým v napadeném rozsudku ohledně požadavku na předložení referencí u jednotlivých osob na straně dodavatele vzhledem k dikci § 56 odst. 2 písm. b) ZVZ, který Nejvyšší správní soud sám korigoval, neovlivňuje zákonnost ostatních správných závěrů krajského soudu, a proto kasační stížnost není důvodná. Nejvyšší správní soud ji tedy podle ustanovení § 110 odst. 1, in fine s. ř. s. zamítl. V dalším řízení je předseda žalovaného vázán právními závěry vyslovenými krajským soudem, korigovanými v dílčí části Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle nichž právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti má účastník, který měl ve věci plný úspěch. Tímto v řízení o kasační stížnosti úspěšným účastníkem byla žalobkyně, které však nad rámec její běžné administrativní činnosti žádné náklady řízení nevznikly, a proto bylo o nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodnuto tak, že se žádnému z účastníků řízení náhrada nákladů řízení nepřiznává. O nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Jelikož osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, přičemž v tomto řízení jí žádná taková povinnost uložena nebyla, o nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení bylo rozhodnuto tak, že právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nemá. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 3 As 63/2014 - 28, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

https://rejstriky.finance.cz/firma-oftum-bohemia-s-r-o-24211419

Oftum Bohemia, s.r.o. Praha 4 IČO 24211419 kontakty (19.03.2018) | Finance.cz Oftum Bohemia, s.r.o. Praha 4 IČO: 24211419 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Oftum Bohemia, s.r.o., která sídlí v obci Praha 4 a bylo jí přiděleno IČO 24211419. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Oftum Bohemia, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Oftum Bohemia, s.r.o. se sídlem v obci Praha 4 byla založena v roce 2012. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o Oftum Bohemia, s.r.o. IČO: 24211419 C 189052 24211419 Oftum Bohemia, s.r.o. mv59ian CZ24211419 2107725764/2700 1.4.2013 Kontakty na Oftum Bohemia, s.r.o. IČO: 24211419 Na strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4 27.5.2013 Praha 2 - Nové Město, Karlovo náměstí 290/16, PSČ 12000 7.5.2012 - 27.5.2013 Karla Engliše 3221 , 150 00 Praha 5 - Smíchov Česká republika Praha 5 - Smíchov, Karla Engliše 3221/2, PSČ 15000 1.2.2012 - 7.5.2012 Obory činností Oftum Bohemia, s.r.o. IČO: 24211419 provozování zdravotnického zařízení v oboru zdravotní péče oftalmologie 20.1.2014 Vedení firmy Oftum Bohemia, s.r.o. IČO: 24211419 MUDr. Tomáš Juhás 7.5.2012 Lorinčík 54 , Košice Slovenská republika 04011 Košice, Lorinčík 54 Petra Koucká Knížová 1.2.2012 - 7.5.2012 od 1.2.2012 do 27.4.2012 Štěpánkova 1065 , 150 00 Praha 5 - Košíře Česká republika Praha 5 - Košíře, Štěpánkova 1065/40, PSČ 15000 Tomáš Juhás 7.5.2012 - 7.5.2012 MUDr. Ivo Ďurkovič 7.5.2012 - 18.5.2015 od 27.4.2012 do 27.4.2015 Telocvičná 40 , Bratislava Slovenská republika 82105 Bratislava, Telocvičná 40 Vlastníci firmy Oftum Bohemia, s.r.o. IČO: 24211419 Sbírka Listin Oftum Bohemia, s.r.o. IČO: 24211419 C 189052/SL 9 účetní závěrka [2014] příloha Městský soud v Praze 31.12.2014 28.5.2015 4.6.2015 6 C 189052/SL 10 zakladatelské dokumenty, notářský zápis [NZ 190/2015] Městský soud v Praze 2.6.2015 4.6.2015 10 C 189052/SL 8 účetní závěrka [2014] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2014 12.5.2015 22.5.2015 4 C 189052/SL 7 účetní závěrka [2014] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2014 12.5.2015 22.5.2015 2 C 189052/SL 6 notářský zápis [NZ 85/2015] Městský soud v Praze 27.4.2015 11.5.2015 20.5.2015 7 C 189052/SL 5 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 30.5.2014 19.6.2014 6 C 189052/SL 4 notářský zápis NZ 14/2014 Městský soud v Praze 14.1.2014 17.10.2013 17.2.2014 8 C 189052/SL 3 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 31.5.2013 3.6.2013 6 C 189052/SL 2 notářský zápis NZ 385/2012 Městský soud v Praze 27.4.2012 3.5.2012 29.5.2012 11 C 189052/SL 1 notářský zápis NZ Městský soud v Praze 14.2.2012 9 Hodnocení Oftum Bohemia, s.r.o. Výpis dat pro firmu Oftum Bohemia, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Oftum Bohemia, s.r.o., 24211419 na obchodním rejstříku výpis firmy Oftum Bohemia, s.r.o., 24211419 na živnostenském rejstříku výpis firmy Oftum Bohemia, s.r.o., 24211419 na Datových schránkách Oftum Bohemia, s.r.o. - 24211419 - Praha , Na strži 1702/65 FOR-UM fotografů z.s. - 05753694 - Litomyšl, Družstevní301 StomaPrim s.r.o. - 02298872 - Mladá Boleslav, 17. listopadu1179 Ing. Miloslav Janda - 41543335 - Jaroměřice nad Rokytnou, Družstevní915 RESTAK , s.r.o. - 26981246 - Brno, Sochorova3214/44 Michal Vajchr - 76374921 - Česká Lípa, Bardějovská2549 Jaroslav Nič - 44719540 - Slaný, Dukelských hrdinů1540 Eva Gerbová - 49761188 - Karlovy Vary, Dlouhá296/8 Antonín Juračka - 87950031 - Ráječko, Na Výsluní324

https://firmy.euro.cz/subjekt-p-plast-lom-s-r-o-01600397

P-PLAST Lom s.r.o. IČO: 01600397, Lom, výpis z rejstříku (07.07.2020) | Euro.cz Firma P-PLAST Lom s.r.o. IČO 01600397 P-PLAST Lom s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. P-PLAST Lom s.r.o. (01600397) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese 61, Lom 390 02. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 3. 5. 2013 a je stále aktivní. P-PLAST Lom s.r.o. nemá žádnou provozovnu a čtyři živnosti. Jako zdroj dat o P-PLAST Lom s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o P-PLAST Lom s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o P-PLAST Lom s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro P-PLAST Lom s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje P-PLAST Lom s.r.o. 01600397 Počet členů statutárního orgánu: 1 19.6.2014 - 4.4.2019 Aktuální kontaktní údaje P-PLAST Lom s.r.o. Kapitál P-PLAST Lom s.r.o. Sídlo P-PLAST Lom s.r.o. 61 , Lom 390 02 3.5.2013 Předmět podnikání P-PLAST Lom s.r.o. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování 3.5.2013 Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí 3.5.2013 vedení firmy P-PLAST Lom s.r.o. Statutární orgán P-PLAST Lom s.r.o. Jednatel jedná za společnost ve všech věcech samostatně. 3.5.2013 67 , Lom 390 02 Prokura P-PLAST Lom s.r.o. Petr Sedláček 4.4.2019 180 , 391 76 Slapy Česká republika Sbírka Listin P-PLAST Lom s.r.o. C 21751/SL 8 účetní závěrka [2015] ke dni 28.2.2015 Krajský soud v Českých Budějovicích 29.1.2016 1.2.2016 4 C 21751/SL 7 účetní závěrka [2015] ke dni 28.2.2015 Krajský soud v Českých Budějovicích 29.1.2016 1.2.2016 2 C 21751/SL 6 insolvenční rozhodnutí Krajský soud v Českých Budějovicích 23.7.2015 21.9.2015 1.10.2015 1 C 21751/SL 5 insolvenční rozhodnutí Vyhláška Krajský soud v Českých Budějovicích 29.5.2015 29.5.2015 5.6.2015 1 C 21751/SL 4 notářský zápis 119/2014 Krajský soud v Českých Budějovicích 9.6.2014 10.6.2014 24.6.2014 4 C 21751/SL 3 účetní závěrka [2013] VZZ Krajský soud v Českých Budějovicích 18.5.2014 19.5.2014 2 C 21751/SL 2 účetní závěrka [2013] Rozvaha Krajský soud v Českých Budějovicích 18.5.2014 19.5.2014 4 C 21751/SL 1 notářský zápis 40/2013 Krajský soud v Českých Budějovicích 7.3.2013 12.4.2013 23.5.2013 4 61, Lom 390 02 Živnosti a provozovny P-PLAST Lom s.r.o. P-PLAST Lom s.r.o. - 01600397 - Lom LOM PRAHA s.p. - 00000515 - Praha LOM Podhorní Újezd s.r.o. - 02546230 - Ostroměř LOM quality s.r.o. - 02861879 - Praha Farma Lom s.r.o. - 03689492 - Lom Lom Liberó s.r.o. - 03923363 - Znojmo VYŠATŮV LOM s.r.o. - 04671333 - Praha Společenství vlastníků 769,770, 435 11 Lom - 22800115 - Lom

http://kraken.slv.cz/2VSPH32/2010

2 VSPH 32/2010-67 69 ICm 368/2010 2 VSPH 32/2010-67 (KSUL 69 INS 526/2010) /Z PJ 2354;/ 5.32942; u s N E s E N l Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna vprávni věci žalobkyně ESSOX, sro., sídlem Senovážné nám. 231/7, České Budějovice, proti žalované SVOBODA-VRŠANSKÝ, v.o.s., sídlem Husitská 692/3, Teplice, insolvenční správkyni dlužnice Jitky Rybářové, zast. advokátem JUDr. Janem Svobodou, sídlem Kolárova 18, Teplice, o určení pravosti pohledávky o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 69 lCm 368/2010-53 ze dne 15. října 2010 takto: l. Rozsudek Krajského soudu v Ústi nad Labem č.j. 69 lCm 368/2010-53 ze dne 15. října 2010 se vbodě ll. výroku mění tak, že se žalobkyni ukládá zaplatit žalovanému 1.820,-Kč na náhradu nákladů řízení do tři dnů od právní moci tohoto usneseni k rukám advokáta JUDr. Jana Svobody. ll. Zádný zúčastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným rozsudkem určil, že žalobkyni přihlášená pohledávka do insolvenčniho řízení vedeného na majetek dlužnice ve výši 41.97675 Kč je co do částky 14.80901 Kč po právu, ve zbývající Části žalobu co do částky 27.167,74 Kč zamítl (bod l. výroku). Současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod ll. výroku). Při posuzování žalobou uplatněného nároku vyšel z toho, že : -dne 25.2.2009 uzavřela žalobkyně s dlužnicí smlouvu o spotřebitelském úvěru, již ji poskytla úvěr ve výši 40.000,-Kč s tim, že dlužnice se zavázala úvěr včetně nákladů s nim spojených uhradit v 80 měsíčních splátkách po 1.151,-Kč, -dlužnice uhradila žalobkyni pouze 10 splátek, -žalobkyně přihlásila do insolvenčniho řízení vedeného na majetek dlužnice pohledávku ve výší 80.855,-Kč sestávající z jistiny ve výši 80.570,-Kč a smluvní pokuty ve výši 285,-Kč (dále jen pohledávka), -na přezkumném jednání popřela žalovaná pohledávku do výše 41.97675 Kč. (KSPH 69 INS 526/2010) Soud po provedeném dokazování dospěl kzávéru, že žaloba je důvodná pouze částečné, nebot' dle ust. § 170 písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ) žalobkyni nesvědčí právo na uspokojení úroků přirostlých po rozhodnuti o úpadku v rozsahu 27.167,74 Kč. Proto žalobu vtéto části zamítl a ve zbývajícim rozsahu žalobě co do částky 14.80901 Kč vyhověl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval soud ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), když přihlédl k tomu, že každý z účastníků byl ve sporu úspěšný pouze částečně. Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ústi nad Labem se žalovaná vrozsahu bodu ||. výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včas odvolala a požadovala, aby ho odvolací soud v napadeném rozsahu změnil tak, že jí přizná právo na poměrnou náhradu nákladů řízení před soudem prvniho stupně ve výši 3.834,-Kč, a rozhodne též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Namítala, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že má-li každý z účastníků ve sporu pouze částečný úspěch, nelze ani jednomu z nich přiznat náhradu nákladů řízení. Zdůraznila, že tak je tomu pouze v případě, je-li úSpěch i neúspěch zhruba ve stejné výši. Žalobkyně ve vyjádření kodvolání navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnuti jako věcně správné potvrdil. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v části napadené odvoláním včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle ust. § 212 a 212a OSŘ, a aniž nařizoval jednání, v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. e) OSŘ dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Zust. § 142 odst. 2 OSŘ plyne, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Odst. 3 téhož ustanovení pak určuje, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-Ii rozhodnuti o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Z výše citovaných ustanovení plyne, že se nákladový výrok vyjadřující částečný úspěch ve věci liší podle toho, zda poměr úspěchu a neúspěchu byl u obou stran stejný nebo zda jedna strana měla větší úSpěch než neúspěch. Vprvnim případě soud vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, vdruhém případě (není-li zde rovnost úSpěchu a neúspěchu) musí být náhrada nákladů rozdělena. Výjimku při rozhodování o nákladech řízení při částečném úspěchu tvoří situace, kdy se účastnikův neúspěch týkal jen nepatrné částí-tehdy mu může být přiznána plná náhrada nákladů řízení. V projednávané věci odůvodnil soud výrok o nákladech řízení tím, že každý z účastníků byl ve sporu úspěšný pouze částečně, aniž by vysvětlil, proč náhradu nákladů řízení nerozdělil, resp. aniž by určil poměr úspěchu účastníků sporu. Jinými slovy, soud prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení postupoval nesprávně, nebot' vyšel jen z mechanického posouzení výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (v podrobnostech srovnej např. nález ústavního soudu sp. zn. IV. ús 1/04 ze dne 13.1.2005). U2? lbul JÚÓ/ÁUI U Vtéto věci-posuzováno zhlediska významu sporu o pravost popřené pohledávky na míru uspokojení věřitelů vprobíhajícím oddlužení dlužnice formou sporu pro ni znamená, že dle ust. § 411 odst. 2 lZ jí žalovaná uhradí deponovanou částku toliko v rozsahu (poměru) 35 %, v němž byla pohledávka zjištěna. Naopak, vrozsahu 65%, vněmž pohledávka zjištěna nebyla, žalovaná rozdělí částku připadající podle splátkového kalendáře na uspokojení žalobkyně mezi ostatni věřitele jako mimořádnou splátku. Soud prvního stupně proto pochybil, pokud při posuzování míry úspěchu ve věcí nevzal vpotaz výši nezjištěné pohledávky (27.167.74 Kč) a zjištěné pohledávky (14.80901 Kč). Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud ve shodě se žalovanou k závěru, že pri rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo namistě aplikovat ust. § 142 odst. 2 OSR a náhradu nákladů řízení úcastníků Odvolání však přesto nelze zcela vyhovět. Především proto ne, že žalované vyjma cestovného nelze přiznat náhradu nákladů řízení vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby spočívající v účasti jejího společníka Mgr. Marka jejím statutárním orgánem (srovnej ust. § 85 odst. 1 obchodního zákoníku)-zastupovat v řízení před soudem, tj. ani ve sporu o určení pravosti, výše či pořadí přihlášených pohledávek projednávaném vrámci insolvenčního řízení, jako jeji advokát na základě procesní plné moci nebo jako zástupce jejího advokáta. Okolnost, že jde o advokáta, který není ohlášeným společníkem společnosti, má význam toliko zhlediska posuzování oprávnění kvýkonu funkce insolvenčního správce. Z hledisek výše popsaných je však bez významu. Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) OSŘ ve spojeni s ust= § 167 odst. 2 téhož zákona a napadený rozsudek v bodě ll. výroku změnil tak, že přiznal žalované právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila na bráněni svého práva, a to v rozsahu odměny za zastupování advokátem ve výši 4.500,-Kč podle ust. § 8 vyhlášky č. 484/2000 Sb. krácené podle ust. § 18 odst. 1 téže vyhlášky a jedné náhrady hotových výdajů ve výši 300,-Kč za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení) podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady cestovných výdajů ve výši 255,-Kč za použití silničního motorového vozidla k soudnímu jednání dne 15.10.2010 na trase Teplice-Ústí nad Labem a Zpět a 20% DPH z částky 5.055,-Kč ve výši 1.011,-Kč, což činí celkem 6.066,-Kč. S ohledem na to, že žalovaná byla v tomto řízení úspěšná jen částečně (v rozsahu 65%), uložil soud žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení toliko v rozsahu 30%. Žalovaná má tudíž právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvniho stupně ve výši 1.820,-Kč. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 OSR s tím, že poměr úspěchu a neúspěchu byl u obou stran téměř (KSPH 69 INS 526/2010) stejný a že žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady vodvolacim řízení nevznikly. JUDr. Jiří K a re t a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Spinková

http://jaktodelaji.cz/clanek/Sprava-spolecnych-casti-domu

Jak to dělají jinde - Správa společných částí domu | Rekonstrukce a revitalizace bytových domů Dnes se zaměříme na správu společných částí domu. Vývoj forem správy domu dle zákona o vlastnictví bytů, současné způsoby správy, Zajišťování správy, provozu a oprav společných částí domu od 1.5.1994 do 30.6.2000 – kdy nabyl účinnosti zákon č. 103/2000 Sb. Vstupem budovy do režimu zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, vzniká právní situace, která zakotvuje pluralitu spoluvlastníků domu, kteří v rámci spoluvlastnického práva k domu realizují rovněž vlastnické právo k jednotkám – bytům nebo nebytovým prostorům jako prostorově vymezeným (tj. ze všech stran ohraničeným hlavními konstrukcemi) částem domu. Zatímco do doby, než je první byt převeden do vlastnictví (pokud je vydáno prohlášení vlastníka a budova se tím mění na dům s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví bez současného převodu vlastnického práva k první jednotce), má dům a všechny jednotky (byty a nebytové prostory), které se v něm nacházejí jednoho společného vlastníka, jehož povinností je se o svůj dům s péčí řádného hospodáře starat, po převodu první jednotky se situace mění. Každý převod jednotky znamená o jednoho spoluvlastníka společných částí domu navíc, a tedy i vznik zvláštního druhu spoluvlastnictví. Společenství vlastníků jednotek bez právní subjektivity Vlastníci jednotek podle úpravy platné do 1.7.2000 tvořili společenství vlastníků jednotek, které však do tohoto data nemělo právní subjektivitu. Toto společenství bylo souborem všech vlastníků, kteří způsobem stanoveným zákoně rozhodovali o nakládání se společnou věcí a též i o její správě. Společenství muselo alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se scházelo buď z podnětu správce, nebo z podnětu vlastníků jednotek, kteří měli alespoň jednu čtvrtinu hlasů. Shromáždění svolával správce, a to písemně tak, aby vlastníci jednotek obdrželi oznámení o konání shromáždění alespoň 15 dnů předem. Při hlasování byla rozhodující velikost spoluvlastnického podílu vlastníků jednotek na společných částech domu); hlasy spoluvlastníků jednotky byly společné. Shromáždění bylo schopné usnášení, když byli přítomni vlastníci jednotek, kteří měli většinu hlasů; k přijetí usnesení bylo zapotřebí nadpoloviční většiny všech hlasů. K přijetí usnesení o věcech, které byly obsahem prohlášení, bylo zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech hlasů. K přijetí usnesení o odvolání a ustanovení správce a o určení jeho práv a povinností a způsobu jeho odměňování bylo zapotřebí nadpoloviční většiny všech hlasů. K přijetí usnesení týkajícího se změny účelu užívání stavby a o zcizení společných částí domu, které jsou nezbytné pro zachování účelu užívání stavby, bylo zapotřebí jednomyslného souhlasu všech vlastníků jednotek. Z právních úkonů týkajících se společné věci byli vlastníci jednotek oprávněni a povinni přímo, v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Vlastníci jednotek byli povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčila jinak, nesli náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). Na pluralitu spoluvlastníků reagoval zákonodárce ještě tím, že v zákoně zakotvil (vedle úpravy rozhodování spoluvlastníků domu,) i institut správce, jemuž svěřil výkon správy, provozu a oprav společných částí domu. Do doby, než novela zákona o vlastnictví bytů vybavila společenství vlastníků právní subjektivitou, věnoval zákon postavení a funkcím správce značnou pozornost. Prvním ze subjektů, které měly zajišťovat správa domu byl tedy správce. Bylo a dosud je zákonnou povinností vlastníka budovy, aby již v prohlášení, jímž převádí budovu do režimu zákona o vlastnictví bytů, čímž vzniká dům s byty a nebytovými prostory, mj. označil osobu pověřenou správou domu a vymezil pravidla této správy. V praxi tímto prvním správcem je zpravidla dosavadní vlastník. Není to však podmínkou a hned od počátku to může být jiný subjekt. Ve svém původním znění zákon výslovně uváděl (v tehdejším § 10), že pro zajištění správy si vlastníci dokonce mohou zřídit právnickou osobu podle zvláštního zákona. Tím se zde rozuměl především obchodní zákoník. V tomto kontextu proto mohlo jít o kterýkoli z podnikatelských subjektů zakotvených v obchodním zákoníku - obchodní společnosti nebo družstvo. Výše uvedené platí v podstatě i dnes, tzn., že i dnes o prvním správci rozhoduje dosavadní vlastník v prohlášení. Současně by měl i uzavřít smlouvu o správě společných částí domu, neboť pokud byla původně sjednána smlouva o správě celé budovy před jejím rozdělením, po přeměně budovy na dům s byty a nebytovými prostory již podlé této původní smlouvy nelze postupovat. Pokud však dle úpravy přijaté po 1.7. 2000 vzniká společenství s právní subjektivitou, je rozhodnutí vlastníka o správci a uzavřená smlouva dále platné jen pokud společenství převezme smluvní závazek. Společenství vlastníků, jako právnická osoba však může kdykoli rozhodnout, že dosavadní právní vztah se správcem ukončí správu domu zajistí jinak. Správce společných částí domu podle úpravy platné do 1.7.2000 Zákon o vlastnictví bytů ve znění platném do 1.7.2000 stanovil v § 9 zákona o vlastnictví bytů následující: Správu, provoz a opravy společných částí domu (dále jen "správa domu") zajišťuje správce. Správce je povinen nejméně jednou ročně, a to ke konci prvního kalendářního čtvrtletí následujícího roku, předložit vlastníkům jednotek zprávu o své činnosti, zejména o finančním hospodaření, o stavu společných částí domu, jakož i o jiných významných skutečnostech, které se týkají společných částí domu nebo jeho činnosti. Končí-li správce svou činnost, musí předložit vlastníkům jednotek zprávu o své činnosti a písemné materiály, které, pokud jde o jeho činnost, má k dispozici. Smlouvu o správě domu uzavřenou se správcem lze uzavřít jen na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou šest měsíců. Zřízení právnické osoby, která plnila funkci správce Podle § 10 zákona o vlastnictví bytů platného do 1.7.2000 se vlastníci jednotek spolu mohli dohodnout, že zřídí právnickou osobu podle zvláštního zákona (např. obchodní zákoník nebo zákon č. 83/1990 Sb.) ,6) jejímž účelem bude zejména správa společných částí domu. Tato právnická osoba mohla být zřízena pouze z vlastníků jednotek. Vlastníci jednotek, které se nacházejí v jednom domě, mohli zřídit k uvedenému účelu jen jednu právnickou osobu. O zřízení právnické osoby se však spolu mohli dohodnout vlastníci jednotek, které se nacházejí ve více domech. Pokud vlastníci jednotek zřídili právnickou osobu, plnila povinnosti správce tato právnická osoba. Vzhledem k tomu, že právní úprava spoluvlastnictví domu a vlastnictví bytu podle zákona o vlastnictví bytů byla od počátku založena na principu dílčích závazků, a tento princip je nadále zachováván, (vlastníci jsou tak povinni a oprávněni pouze do výše svého podílů na společných částech domu, a nikoli solidárně jako je tomu v případě spoluvlastnictví budov podle úpravy obsažené v § 137 a násl. občanského zákoníku, kde se všichni spoluvlastníci pokládají za jediného vlastníka společné věci a tatáž práva, jako má vlastník věci v případě individuálního vlastnictví, příslušejí u spoluvlastnictví podle ObčZ více osobám), byly důsledkem přijaté úpravy následující problémy: Zákon sice upravoval tzv. správce, avšak vlastníci jednotek neměli povinnost sjednat smlouvou o správě. Mohlo tedy dojít k situacím, kdy v prohlášení byl určen správce a původním vlastníkem byla po rozdělení budovy uzavřena s tímto správcem smlouva. Následně po prodeji jednotek jejichž vlastníci získali potřebnou většinu k vypovězení smlouvy o správě, mohla tato smlouva skončit, případně správce mohl rovněž smlouvu vypovědět či odstoupit a dále již situace nebyla zákonem řešena. I když byla uzavřena smlouva o správě společných částí domu, mohl správce v řízeních před státními orgány (správní, soudní, stavební, ve věcech katastru nemovitostí) vystupovat pouze na základě zmocnění, kterému dali jednotliví vlastníci jednotek. Pokud správce nedostal potřebné zmocnění od každého jednotlivého vlastníka nemohl jej v případném řízení zastupovat. Obdobné problémy zastupování vznikaly rovněž při změně vlastníka ( převod jednotky, úmrtí apod.) To vedlo k existenci neřešitelných problémů zejména pokud jde o vymáhání povinností vlastníků hradit náklady na opravy, provoz a správu domu. Zvyšovaly se nedoplatky a bylo téměř nemožné, aby ti vlastníci, kteří plnili své povinnosti, dosáhli soudního rozhodnutí proti neplatičům. Tato situace nahrávala především nepoctivým vlastníkům, kteří neplnili své povinnosti. Stejně jako zákon neukládal povinnost uzavřít smlouvu o správě, neukládal ani povinnost zřídit právnickou osobu za účelem správy a údržby společných částí domu. Rozhodnutí o zajištění správy společných částí domu bylo na vlastnících jednotek. I v případě založení právnické osoby (podle zvláštních předpisů) byla věc komplikována zejména tím, že členství a jeho ukončení v takové právnické osobě je věcí rozhodnutí jednotlivce, a nikoho nebylo možné nutit, aby do právnické osoby vstoupil, setrval v ní, nebo z ní v případě prodeje jednotky vystoupil. To ve svém důsledku vedlo k tomu, že v právnické osobě založené za účelem správy domu postupně přestávali být vlastníci jednotek v domě. Bylo proto nezbytné, aby zákon upravil společenství vlastníků jako právnickou osobu, která je způsobilá vykonávat práva, aniž k tomu potřebuje zvláštního zmocnění. Přitom zákon ponechal plně na vůli vlastníků, které orgány společenství si zřídí a po jakou formu správy se rozhodnou. Od 1.7.2000 – do 31.12.2001- účinnost zákona č. 451/2001 Sb. K 1.7.2000 byla správa společných částí domu svěřena společenství vlastníků jednotek – právnické osobě, která vzniká přímo ze zákona pokud jsou splněny stanovené podmínky. Do té doby neměla vzniklá společenství vlastníků jednotek právní subjektivitu, i když zákon upravoval rozhodování společenství jakožto souhrnu všech vlastníků jednotek. Od novely č. 103/2000 Sb. je společenství vlastníků právnickou osobou způsobilou vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Jde o právnickou osobu, která vzniká přímo ze zákona a to ze zákona č. 72/1994 Sb. Není tedy podnikatelským subjektem podle obchodního zákoníku, ale ani občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) o sdružování občanů. Po uvedené novele zákona z roku 2000 je to tedy výlučně společenství vlastníků – právnická osoba, kterému zákon svěřuje rozhodování ve věcech společných části domu, což však neznamená, že společenství musí nutně provádět výkon těchto rozhodnutí týkajících se správy společných částí domu. Rozhodovat o záležitostech upravených zejména v § 9 a § 9a musí v každém případě společenství svými orgány, tak jak to stanoví zákon. Výkon těchto rozhodnutí však může být realizován různým způsobem: správu domu (provoz, údržbu, opravy všeho druhu) zajišťuje samotné společenství vlastníků bytů - společně nebo jeho výbor nebo jím pověřený člen společenství ( v tomto případě je třeba odlišit výkon funkce, který je závazkem osobní povahy (rozhodování dle zákona o vlastnictví bytů) od výkonu správy, která je obvykle prováděna na základě smluv uzavřených v souladu s předpisy pracovního práva, nebojiných zákony upravených smluv –příkazní dle ObčZ ; společenství uzavře zajistí správu domu smluvně u jiného subjektu. Okruh těchto subjektů není platnou právní úpravou nijak omezen, obvykle jde o smlouvy mandátní či příkazní. Již jsem uvedla, že společenství vlastníků jednotek je subjekt - právnická osoba - který vzniká přímo ze zákona. Nemůže být proto nahrazen žádným subjektem založeným projevem vůle jeho zakladatelů, tedy ani obchodní společností ani občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb. Zákon č. 103/2000 Sb., který zakotvil úpravu této specifické právnické osoby, neobsahuje ustanovení, která by řešila právní postavení právnických osob (družstva, společnosti s ručením omezeným podle obchodního zákoníku či občanských sdružení), založených za účelem správy společných částí domu. Pokud v domech rozdělených na jednotky k 1.7.2000, byly splněny podmínky stanovené pro vznik společenství jako právnické osoby, vznikla společenství přímo ze zákona a nadále nabylo možné , aby správu domu realizovaly jiné subjekty než společenství, správu domu tedy nadále nebyl oprávněn vykonávat ani správce se kterým byla do tohoto data uzavřena smlouva o správě ( to bylo možné jedině, že by společenství vlastníků jednotek, které vzniklo převzalo závazky z této smlouvy), ani právnická osoba založená za tím účelem vlastníky jednotek. Vzhledem k tomu, že ukončení těchto dříve založených vztahů novela zákona o vlastnictví bytů č. 103/2000 Sb., výslovně neupravila, nelze tedy než konstatovat, že tyto vztahy měly být ukončeny způsobem, který je pro daný okruh vztahů stanoven příslušnými právními předpisy. To znamená smlouvy lze ukončit dohodou, či výpovědí, a likvidace právnických osob by měla být provedena v souladu s předpisy, které upravují právní postavení těchto právnických osob. Zákon 103/2000 Sb., kterým byl novelizován zákon o vlastnictví bytů stanovil podmínky pro vznik společenství , které je právnickou osobou takto: Společenství jako právnická osoba (podle úpravy platné od 1. července 2000 přijaté zákonem č. 103/2000 Sb) vzniká v domě, který má nejméně pět jednotek ve vlastnictví a současně jsou zde tři různí vlastníci. Vzniká dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce poslednímu z těchto třech vlastníků. Příslušný katastrální úřad vyrozumí ostatní vlastníky jednotek o provedení vkladu vlastnictví jednotky (třetímu z vlastníků) do katastru nemovitostí. Na základě oznámení lze určit datum vzniku společenství. Poté co společenství vzniklo, má každý nový vlastník jednotky povinnost stanovenou v § 20 zákona o vlastnictví bytů oznámit společenství nabytí vlastnictví jednotky. Tím je zajištěna aktuální informovanost o spoluvlastnictví společných částí domu. Vzhledem k tomu, že změna právních poměrů společenství vlastníků jednotek na právnickou osobu byla přijata v době, kdy zákon o vlastnictví bytů již platil šestým rokem, bylo nutné řešit případy domů, v nichž více než tři jednotky byly nabyty do vlastnictví přede dnem, kdy zákon č. 103/2000 Sb. nabyl účinnosti. bylo stanoveno,, že společenství v těchto případech vzniklo ze zákona dnem účinnosti novely č. 103/2000 Sb., tj. dnem 1. července 2000. Společenství vzniklo k 1. červenci 2000 ve všech domech s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři byly ve vlastnictví tří různých vlastníků, kteří je nabyli do vlastnictví před 1. červencem 2000 a do tohoto data jim byly doručeny listiny dokládající vlastnické právo. Toto společenství vzniklo ze zákona, bez ohledu na to, zda vlastníci jednotek zřídili před účinností novely právnickou osobu (družstvo, s.r.o. apod.) za účelem správy domu podle předchozí úpravy. Společenství vzniklo ze zákona i v těch případech, kdy žádná právnická osoba nebyla zřízena. Zvláštní úprava byla přijata pro bytová družstva, která byla původním vlastníkem budovy, jde-li o bytová družstva s byty pořízenými s finanční, úvěrovou a jinou pomocí státu podle zvláštních předpisů (dřívější stavební bytová družstva), anebo o družstva označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva, popř. o družstva vzniklá vyčleněním podle paragrafu 29 zákona o vlastnictví bytů. Pokud toto družstvo vydalo prohlášení vlastníka před datem 1.7.2000 a plnilo povinnosti správce podle úpravy platné do 1.7.2000 – do té doby zákon upravoval institut správce, nedošlo ke vzniku společenství, a to až do doby, než se spoluvlastnický podíl družstva na společných částech domu sníží na méně než jednu čtvrtinu. Společenství pak vznikne až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž budou družstvu doručeny listiny dokládající, že spoluvlastnický podíl družstva na společných částech domu se snížil na méně než 1/4. V ostatních případech bytových družstev, která byla původním vlastníkem budovy, a jde o bytová družstva s byty pořízenými s finanční, úvěrovou a jinou pomocí státu podle zvláštních předpisů (dřívější stavební bytová družstva), anebo o družstva označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva, popř. o družstva vzniklá vyčleněním podle paragrafu 29 zákona o vlastnictví bytů avšak která nevydala k 1.7. prohlášení a nevykonávala funkci správce podle úpravy platné do tohoto data, vzniká společenství standardním způsobem tj. v domě, kde je nejméně 5 jednotek a tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků. Stejně tomu je i v případech ostatních bytových družstev, tedy těch družstev, která zajišťují bytové potřeby svých členů. Jedná se zejména o bytová družstva vzniklá v rámci privatizace obecního bytového fondu. I zde vzniká společenství v domech, kde je nejméně 5 jednotek a jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků. Z výše uvedeného vyplývá, že společenství vlastníků jednotek jako právnická osoba nevzniká v domech které mají méně než pět jednotek; v domech, které mají pět jednotek a více, pokud jsou jednotky ve vlastnictví jednoho nebo dvou vlastníků; v domech v nichž plní povinnost správce bytové družstvo, kterému byla na výstavbu poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc státu podle zvláštních předpisů, nebo družstva označovaná podle dřívějších předpisů jako lidové bytové družstvo nebo družstva vzniklá vyčleněním podle § 29 ZOVB, pokud spoluvlastnický podíl družstva neklesne pod jednu čtvrtinu, a to pouze v případě naplnění podmínek uvedených v § 9 odst. |4 zákona o vlastnictví bytů. Je tedy třeba rozlišit následující případy: společenství bez právní subjektivity existuje v uvedených případech bytových družstev, společenství nevzniklo kvůli menšímu počtu jednotek v domě než pět, nebo je pět či více jednotek ve vlastnictví méně než tří vlastníků, existuje společenství s právní subjektivitou. Správa společných částí domu se v jednotlivých případech liší: Pokud se jedná o domy v nichž správu vykonává bytové družstvo kterému byla na výstavbu poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc státu podle zvláštních předpisů, nebo družstvo označované podle dřívějších předpisů jako lidové bytové družstvo nebo družstvo vzniklé vyčleněním podle § 29 ZOVB platí pro zajišťování správy, provozu a oprav společných částí domu a rozhodování vlastníků jednotek ustanovení § 9, 11 a 15 odst. 2 ve znění platném do 1.7.2000. V ostatních případech, kdy nevzniklo společenství jako právnická osoba se rozhodování společenství řídí přiměřeně ustanoveními § 11 odst. 1 až 6 ZOVB, tedy kvóra pro rozhodování jsou stejná, avšak nejde o rozhodování právnické osoby, ale jednotlivých spoluvlastníků společných částí domu, kterým práva a povinnosti v daném případě vznikají přímo, stejně jako odpovědnost za závazky z rozhodnutí vzniklá. V domech, ve kterých vzniklo společenství vlastníků jednotek jako právnická osoba se správa společných částí domu a činnost společenství řídí ustanoveními §§ 9, 9a, 10,11 a 15 ZOVB. Podrobná úprava činnosti společenství je v souladu se zákonem obsažena ve vzorových stanovách společenství nebo ve stanovách společenství, které schvaluje shromáždění vlastníků jednotek jako nejvyšší orgán společenství. Správa společných částí domu a úprava společenství vlastníků jednotek po 1.1.2002 Novelou zákona o vlastnictví bytů přijatou zákonem č. 451/2001 Sb., došlo ke zpřesnění kompetencí a právního postavení společenství vlastníků jednotek jako právnické osoby. Na základě rozsáhlých diskusí týkajících se právního postavení společenství byla přijata další novela zákona o vlastnictví bytů pod č. 451/2001 Sb. V ní bylo jednoznačně vyjádřeno, že společenství je právnická osoba svého druhu, která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nabývá tedy práva a povinnosti. Spoluvlastníci budovy a vlastníci jednotek ručí za závazky společenství podle svých podílů na společných částech domu, avšak celým svým, majetkem. Současně bylo stanoveno, že společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty a rovněž i pozemky, byty a nebytové prostory, avšak pouze pokud tento majetek slouží k zajištění správy společných částí domu. Byly rozšířeny kompetence společenství při uzavírání smluv, tak, že společenství je oprávněno uzavírat smlouvy o dodávce služeb do jednotek, smlouvy o pojištění domu, smlouvu o nájmu společných částí domu a jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek. Dále bylo stanoveno, že společenství je aktivně i pasivně legitimováno v případě vedení soudních a dalších řízení ve věcech týkajících se společných částí domu. Zákon o vlastnictví bytů rovněž přesněji vymezil dělbu pravomocí mezi jednotlivé orgány společenství. Nadále tedy výbor nebo pověřený vlastník (kteří jsou výkonnými a statutárními orgány společenství) rozhodují o věcech, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění. Je však třeba mít na paměti, že zákon o vlastnictví bytů určité záležitosti k rozhodnutí shromáždění přímo svěřuje, a že tedy zde shromáždění rozhoduje přímo na základě zákonné úpravy. Tam, kde existuje zákonná úprava, která svěřuje určité záležitosti k rozhodnutí shromáždění, musí rozhodovat tento nejvyšší orgán a nemůže tuto kompetenci dále přenést na orgán jiný. V ostatních věcech rozhoduje výbor nebo pověřený vlastník pokud si rozhodnutí shromáždění nevyhradí. ZOVB upravuje působnost shromáždění v následujících záležitostech: schvaluje stanovy a rozhoduje o jejich změnách ( ke schválení je zapotřebí 3/4 většina přítomných hlasů); volí orgány společenství ( nadpoloviční většinou všech hlasů vlastníků); rozhoduje o věcech , které jsou obsahem prohlášení podle § 4 ( tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů); rozhoduje o uzavření zástavní smlouvy k jednotkám (tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů); rozhoduje o rozúčtování služeb na jednotlivé vlastníky, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu( tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů); dohodou všech vlastníků rozhoduje o změně účelu užívání stavby a změně stavby pokud dochází ke změně podílu na společných částech domu, dohodou ¾ všech vlastníků (ne podle podílů – při srovnání textu § 11 odst. 4 a 5 a je zřejmé, že není možné říci, že v obou případech rozhoduje shromáždění stejným kvórem) rozhoduje o stavebních úpravách kterými se nemění podíl na společných částech domu ( rekonstrukce, modernizace) a o opravách společných částí domu; rozhoduje o výši záloh, které jsou povinni skládat vlastníci jednotek ke krytí nákladů spojených se správou domu a pozemku ( nadpoloviční většinou přítomných hlasů); pokud není zvolen výbor nebo pověřený vlastník rozhoduje o výši částek k úhradě stanovených záloh a jejich splatnosti nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek. Zákon o vlastnictví bytů tedy výslovně neřeší kompetenci v případě uzavírání smlouvy o pojištění a smlouvy o nájmu společných částí domu nebo nájmu jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek. Pokud si tedy shromáždění v těchto případech nevyhradí rozhodování, je dána kompetence výboru ( pověřeného vlastníka). Zákon rovněž neupravuje kompetence v řadě dalších závažných případů. Zde je pak třeba postupovat ve smyslu ustanovení §11 odst. 2, tj, že společenství ve všech ostatních záležitostech týkajících se společných částí domu rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů vlastníků přítomných na shromážděn, a to pouze v případě, že si takové rozhodování vyhradí. Sporné může být rozhodování o uzavření smlouvy o správě. V § 4 zákona o vlastnictví bytů byla totiž ponechána úprava, podle které v prohlášení původní vlastník budovy označí správce domu, která zde byla zakotvena v době, kdy nevznikalo společenství vlastníků jednotek jako právnická osoba, a správa domu byla řešena smlouvou o správě. Tehdy bylo zákonem stanoveno, že přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení, je zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech hlasů, a k přijetí usnesení o odvolání a ustanovení správce a o určení jeho práv a povinností a způsobu jeho odměňování je zapotřebí nadpoloviční většiny všech hlasů. K 1.7. 2000 byla ustanovení o správci ze zákona vypuštěna a nebyla nahrazena adekvátní úpravou. Přitom smyslem ustanovení správce v prohlášení bylo zajištění bezprostředního řešení otázky správy společných částí domu v době, kdy vznikne spoluvlastnictví, tedy po převodu první jednotky, a to do doby, než nadpoloviční většina všech vlastníků jednotek rozhodne, jakým způsobem bude správa domu nadále zajištěna (což bylo zcela na vůli vlastníků, avšak dnes ji ze zákona zajišťuje společenství). Po přijetí zákona 103/2000 Sb., který výslovně dává kompetenci ve věcech správy společenství jako právnické osobě, tedy již podle mého názoru není taková úprava nezbytná, avšak § 11 odst. 4 stanoví i nadále k přijetí usnesení, která se týkají věcí obsažených v prohlášení 3/4 kvórum přítomných vlastníků. Závěrem snad lze jen konstatovat, že zákon o vlastnictví bytů obsahuje především úpravu spoluvlastnických vztahů k budově, v rámci kterých jsou jednotliví vlastníci nadáni výkonem vlastnického práva k vymezenému prostoru v domě – jednotce - jedná se však především o spoluvlastnictví celé věci (původní budovy) přeměněné na dům s byty a nebytovými jednotkami a je věcí spoluvlastníků jak budou o správě této věci rozhodovat. Rozhodnutí ve věcech společných částí domu za spoluvlastníky nemůže učinit nikdo jiný (ani správce), a pokud spoluvlastníci budovy nerozhodnou, nebude možné výkon správy domu uskutečnit. Autor: autor: JUDr. Pavla Schödelbauerová

https://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-12-zari-2013-o-verejnych-rejstricich-pravnickych-a-fyzickych-osob-19736.html?mail

ZÁKON ze dne 12. září 2013 o veřejných rejstřící | epravo.cz ZÁKON ze dne 12. září 2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Sbírka: 304/2013 | Částka: 116/2013 (1) Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen ˙veřejný rejstřík˙) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. (2) Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen ˙zapsaná osoba˙). (4) Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě. Veřejný rejstřík vede soud (dále jen ˙rejstříkový soud˙). (1) Rejstříkový soud vede pro každou zapsanou osobu, odštěpný závod jejího obchodního závodu (dále jen ˙závod˙), závod zahraniční osoby nebo její odštěpný závod a pobočný spolek nebo jinou obdobnou organizační jednotku zahraničního spolku vyvíjejícího činnost na území České republiky zvláštní vložku. Součástí veřejného rejstříku je sbírka listin. (2) Rejstříkový soud zveřejní zápis do veřejného rejstříku, jeho změnu nebo výmaz (dále jen ˙zápis˙), jakož i uložení listin, včetně listin v elektronické podobě (dále jen ˙listina˙) do sbírky listin bez zbytečného odkladu po zápisu. den vzniku právnické osoby, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, sídlo, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, účel nebo předmět činnosti, jméno, adresu sídla nebo místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým právnickou osobu zastupuje, a den vzniku a zániku výkonu funkce, členství v právnické osobě a její jméno, je-li členem právnické osoby, členství v orgánu právnické osoby a její jméno, je- -li členem orgánu právnické osoby, status veřejné prospěšnosti, byl-li jí zapsán, a označení rejstříku, ve kterém je osoba zapsána. (2) Ministerstvo financí umožní získat o údajích uvedených v odstavci 1 elektronický opis. (1) Navrhovatel zápisu doloží, že osobě, jíž se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání do veřejného rejstříku zapsána, je-li takové oprávnění zákonem vyžadováno; to neplatí, je-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví- -li jiný zákon jinak. (1) Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zapsané osoby, předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon, den vzniku a zániku právnické osoby, u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2), název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc, údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí, další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a (2) Navrhne-li to zapsaná osoba společně s návrhem na zápis a je-li to ve veřejném zájmu, může rejstříkový soud rozhodnout, že se údaje zapsané do veřejného rejstříku o členech orgánů a o sídle zapsané osoby znepřístupní veřejnosti; to neplatí pro obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev (dále jen ˙obchodní korporace˙). Rozhodne-li rejstříkový soud podle věty první, může opis zápisu podle § 3 až 5 obdržet pouze zapsaná osoba nebo ten, kdo na tom má právní zájem, a § 2 odst. 2 se nepoužije. spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen ˙spolek˙), pobočné spolky a pobočné organizace odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen ˙pobočný spolek˙) a další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon. zahraniční spolky, vyvíjející činnost na území České republiky, a pobočné spolky nebo jiné obdobné organizační jednotky zahraničních spolků vyvíjejících činnost na území České republiky (dále jen ˙zahraniční pobočný spolek˙). předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, název nejvyššího orgánu, je-li zřízena podle stanov rozhodčí komise, její název, počet členů a jejich jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a den vzniku a zániku jejich funkcí a adresa pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku, název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků a u spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje. název, sídlo a identifikační číslo hlavního spolku, rozsah jeho práv a povinností podle stanov hlavního spolku, jakož i rozsah ručení hlavního spolku za dluhy pobočného spolku podle stanov hlavního spolku a u pobočného spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje. název a sídlo nebo umístění zahraničního pobočného spolku a jeho identifikační číslo, název a sídlo zahraničního spolku, právo státu, kterým se zahraniční spolek řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zahraniční spolek zapsán, a číslo zápisu, účel, popřípadě také předmět činnosti zahraničního pobočného spolku, zapisované údaje požadované tímto zákonem u člena statutárního orgánu, zrušení zahraničního spolku nebo zahraničního pobočného spolku, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora a ukončení likvidace zahraničního spolku nebo zahraničního pobočného spolku, prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraničního spolku nebo zahraničního pobočného spolku a ukončení činnosti zahraničního pobočného spolku v České republice. výše nadačního kapitálu, je-li podle jiného zákona povinně vytvářen, výše vkladu každého zakladatele, je-li podle občanského zákoníku vyžadován zápis těchto osob do nadačního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti, omezení určená dárcem pro nakládání s jeho darem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zakladatele a údaj o výši vkladu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zakladatele, počet členů správní rady, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, členů správní rady a den vzniku a zániku funkce každého člena; je-li členem správní rady právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, a obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev (dále jen ˙obchodní korporace˙), další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon. státní občan členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, rodinný příslušník osoby uvedené v písmeni a) oprávněný pobývat na území České republiky, státní občan třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, rodinný příslušník osoby uvedené v písmeni c), kterému bylo na území České republiky vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a další fyzická osoba, které vzniklo právo podnikat podle živnostenského zákona nebo jiného zákona. výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, výše vkladu každého společníka, je-li podle jiného zákona vyžadován zápis těchto osob do obchodního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti, údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo že byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, případný údaj o zániku závazků z těchto smluv, a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním, údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních společnostech a družstvech, údaj o tom, že členovi orgánu nebo prokuristovi byl pozastaven výkon funkce podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev3), zástavní právo k podílu v korporaci, ledaže je představován cenným papírem nebo nesplacenou akcií; nesplacenou akcií se rozumí i případ, kdy byl splacen emisní kurs, ale akcie nebyla vydána4), zákaz zatížení nebo zcizení podílu v korporaci, byl-li zřízen jako věcné právo5), u veřejné obchodní společnosti jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků, u komanditní společnosti jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista, výše komanditní sumy každého komanditisty a její změny, u společnosti s ručením omezeným jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků, výše podílu každého společníka, druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list, u akciové společnosti rozsah splacení základního kapitálu, počet, forma a jmenovitá hodnota akcií nebo údaj o tom, že společnost vydá akcie, které nemají jmenovitou hodnotu (kusové akcie), a v jakém počtu, údaj o tom, zda budou vydány akcie jako zaknihovaný cenný papír nebo budou imobilizovány, druh akcií a popis práv a povinností s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin a případné omezení převoditelnosti akcií na jméno; má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, tohoto akcionáře, u družstva údaj o tom, zda se jedná o družstvo, bytové družstvo nebo sociální družstvo a výše základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu a u státního podniku označení toho, kdo jménem státu vykonává funkci zakladatele státního podniku, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek. (2) Navrhnou-li to všichni zakladatelé, zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku obchodní firmu (dále jen ˙firma˙) řádně založené obchodní korporace; přílohou návrhu je zakladatelské právní jednání. Není- -li podán návrh na zápis obchodní korporace, jejíž zakladatelé o zápis firmy požádali, do 1 měsíce od zápisu firmy, rejstříkový soud firmu vymaže. označení a sídlo nebo umístění závodu nebo odštěpeného závodu a jeho identifikační číslo, předmět podnikání nebo činnosti závodu nebo odštěpného závodu, jméno zahraniční osoby, její právní forma a výše upsaného základního kapitálu v příslušné měně, je- -li vyžadován, právo státu, kterým se zahraniční osoba řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zahraniční osoba zapsána, a číslo zápisu, zapisované údaje požadované tímto zákonem u člena statutárního orgánu nebo prokuristy, zapisované údaje požadované tímto zákonem pro vedoucího odštěpného závodu a adresa místa jeho pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora a ukončení likvidace zahraniční osoby, prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby a ukončení provozu závodu nebo odštěpného závodu v České republice. jméno, liší-li se od firmy zahraniční osoby, sídlo nebo umístění závodu nebo odštěpného závodu a jeho identifikační číslo, předmět činnosti nebo podnikání závodu nebo odštěpného závodu, evidence, do které je zahraniční osoba zapsána, je- -li zapsána, a číslo zápisu, jméno zahraniční osoby a její právní forma, zapisované údaje požadované tímto zákonem pro vedoucího odštěpného závodu a adresu místa jeho pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, druh obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla obecně prospěšná společnost založena, a předmět doplňkové činnosti, bude-li provozována. (2) Při zápisu přeshraniční fúze se zapíše i údaj o zápisu zahraniční nástupnické právnické osoby do obchodního nebo jiného příslušného veřejného rejstříku nebo jemu odpovídající evidence vedené podle práva jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen ˙zahraniční obchodní rejstřík˙), včetně čísla tohoto zápisu. při sloučení údaj, že došlo ke sloučení, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, název, sídlo a identifikační číslo zanikající právnické osoby a případné změny dosud zapsaných údajů o nástupnické právnické osobě a při splynutí, údaj, že vznikla splynutím, že na ni přešlo jmění zanikajících právnických osob, a název, sídlo a identifikační číslo zanikajících právnických osob. při rozštěpení se založením nových právnických osob, že vznikla rozštěpením, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, které bylo uvedeno v projektu rozdělení, název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, jejímž rozštěpením vznikla, a název, sídlo a identifikační číslo ostatních právnických osob, které současně rozštěpením vznikly; to platí obdobně pro odštěpení se založením nových právnických osob a při rozštěpení sloučením právnických osob údaj, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, které bylo uvedeno v projektu rozštěpení, název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která rozštěpením zanikla, a název, sídlo a identifikační číslo ostatních právnických osob, na které přešly ostatní části jmění zanikající právnické osoby, a případné změny dosud zapsaných údajů o nástupnické právnické osobě; to platí obdobně pro odštěpení sloučením. den prohlášení právnické osoby za neplatnou nebo den zrušení právnické osoby, vždy s uvedením právního důvodu, vstup do likvidace, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, likvidátora; je-li likvidátorem právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, omezení práva dlužníka nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, povolení reorganizace a schválení reorganizačního plánu, rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti nebo exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, včetně důvodu rozhodnutí, rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem závodu nebo jeho části nebo exekuční příkaz na prodej závodu nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, včetně důvodu rozhodnutí, ukončení likvidace a právní důvod výmazu právnické osoby. zakladatelské právní jednání právnické osoby, statut nadace, statut nadačního fondu nebo ústavu, je- -li vydán, veřejnou listinu o osvědčení průběhu ustavující schůze družstva a o rozhodnutí ustavující schůze družstva o přijetí stanov, stanovy družstva, stanovy spolku, usnesení ustavující schůze spolku, byl-li spolek založen usnesením ustavující schůze, rozhodnutí příslušného orgánu spolku o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku, stanovy odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů a oznámení o založení odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo jejich pobočné organizace, a jejich pozdější změny; po každé změně musí být uloženo také jejich platné úplné znění, rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu, likvidátorem, insolvenčním správcem nebo vedoucím odštěpného závodu nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat právnickou osobu nebo ji zastupovat před soudem nebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole právnické osoby, rozhodnutí soudu o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev6) a rozhodnutí o ručení člena orgánu při úpadku obchodní korporace podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev7), výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky, rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí o přeměně právnické osoby, rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně právnické osoby, rozhodnutí soudu o neplatnosti právnické osoby a konečnou zprávu o průběhu likvidace, projekt přeměny; byl-li projekt přeměny uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev8), vzniká povinnost uložit projekt přeměny do sbírky listin až spolu s návrhem na zápis, smlouvu o sloučení nadace, nadačního fondu nebo ústavu, rozhodnutí o jejím schválení, rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy o sloučení a rozhodnutí správní rady o změně právní formy nadace, nadačního fondu nebo ústavu, smlouvu o sloučení spolků, smlouvu o splynutí spolků a smlouvu o rozdělení sloučením, projekt rozdělení spolků se založením nových spolků a rozhodnutí o změně právní formy spolku, oznámení o zrušení nebo neschválení projektu přeměny, byl-li po jeho založení zrušen nebo neschválen; to platí obdobně pro oznámení o zrušení nebo neschválení smlouvy o sloučení nebo změně právní formy podle písmene f) a g), rozhodnutí soudu, kterým byla vyslovena neplatnost projektu přeměny nebo neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byl projekt přeměny schválen, posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu při založení nadace, nadačního fondu, ústavu, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního nebo nadačního kapitálu, posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu do družstva, posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách obchodních společností a družstev a posudek znalce na ocenění majetku při úplatném nabytí majetku akciové společnosti od zakladatelů podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev9), rozhodnutí soudu vydaná podle zákona upravujícího řešení úpadku, hrozícího úpadku a oddlužení fyzických a právnických osob, a to zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou a zprávu znalce o jejím přezkoumání, rozhodnutí soudu o zrušení nebo zúžení rozsahu společného jmění manželů; v případě nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželů musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo, rozhodnutí valné hromady o pověření představenstva nebo správní rady akciové společnosti zvýšit základní kapitál, rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením účasti povinného v obchodní korporaci, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, rozhodnutí podle písmene o) týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce postižením prodeje závodu obchodní korporace nebo jeho části, rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, rozhodnutí příslušného státního orgánu o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola podle zákona upravujícího právní poměry vysokých škol10), doklad o koupi závodu podle ustanovení občanského zákoníku o koupi závodu11), rozhodnutí soudu o změně nadačního účelu, rozhodnutí správní rady nadace o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu, rozhodnutí soudu o přemístění sídla nadace, na-dačního fondu nebo ústavu do zahraničí, smlouva o vložení daru do nadační jistiny, ve které je omezena dispozice s tímto majetkem, rozhodnutí valné hromady o tom, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, u právnické osoby, která přemístila své sídlo do zahraničí, doklad o zápisu do příslušné evidence cílového státu, jehož právem se tato osoba řídí, pokud právo cílového státu takový zápis přikazuje, a další listiny, o kterých tak stanoví zákon, nebo o jejichž uložení požádá zapsaná osoba, má-li na tom právní zájem. účetní záznamy týkající se zahraniční osoby v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímž se zahraniční osoba řídí; jestliže účetní záznamy nejsou vypracovány v souladu s předpisy Evropské unie nebo rovnocenným způsobem a jde-li o odštěpný závod zahraniční úvěrové a finanční instituce, a v případě, že není splněna podmínka vzájemnosti, uloží se do sbírky listin také účetní záznamy, které se vztahují k činnosti odštěpného závodu, uvedené v § 66 písm. c), společenská smlouva, stanovy a obdobné listiny, jimiž byla zahraniční osoba založena, a jejich změny a úplná znění, osvědčení evidence státu, kde má zahraniční osoba sídlo, že je v této evidenci zapsána, jestliže právo tohoto státu takovouto evidenci přikazuje, a údaj nebo doklad o zatížení majetku zahraniční osoby v jiném státě, je-li platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho zveřejnění. byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, nebyl podán předepsaným způsobem, k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, nebo účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku. k návrhu nebyla připojena listina proto, že se podle práva, kterým se řídí zapisovaná zahraniční osoba, nevydává, nebo listina byla nesprávně označena nebo nesplňuje všechny formální požadavky stanovené jiným zákonem, a to za předpokladu, že rozhodné skutečnosti jsou doloženy jinými listinami, které byly k návrhu připojeny. je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení zapsaná osoba, které se zápis týká, jde-li o zápis založené právnické osoby na základě návrhu na zápis, nebo jde-li o zápis přeměny obchodní korporace, nadace, nadačního fondu nebo ústavu a všechny osoby zúčastněné na přeměně i nově založené právnické osoby mají obecný soud v obvodu téhož rejstříkového soudu. provedení úkonů a splnění formalit pro přemístění zapsaného sídla podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE) nebo podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti a zákonů vydaných k jejich provedení, splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti vzniklé fúzí, nebo splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny. Ustanovení § 98 se nepoužije, brání-li provedení zápisu probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim; v takovém případě rejstříkový soud o návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu. zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsaných podle jiného zákona (dále jen ˙podkladový notářský zápis˙), podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby, popřípadě že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny, nebo Mají-li být některá právní jednání uskutečněna až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právním jednání, o kterém je podkladový notářský zápis, provede notář zápis do veřejného rejstříku pouze, je-li jejich uskutečnění osvědčeno notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku sepsaným podle zákona upravujícího postavení notáře a jeho činnost (dále jen ˙notářský zápis o osvědčení˙). o provedení úkonů a splnění formalit pro přemístění zapsaného sídla podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE) nebo podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti a zákonů vydaných k jejich provedení, o splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti vzniklé fúzí, nebo o splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny. (1) Odborová organizace, mezinárodní odborová organizace a jejich pobočné organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby. (3) Ustanovení části první hlavy II, částí druhé a třetí se na zápis vzniku odborové organizace, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočných organizací, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočných organizací nepoužijí. (3) Nepřizpůsobí-li zapsaná osoba zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem ve lhůtě podle odstavců 1 a 2, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci. (2) Ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a do 1 měsíce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v elektronické podobě o občanském sdružení, jeho organizační jednotce, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci a její pobočné organizaci, organizaci zaměstnavatelů, mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a její pobočné organizaci údaje o číslu registrace, identifikačním číslu osoby, dni vzniku, právní formě a sídle vyjádřené referenční vazbou kódu adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace. číslu jednacím, § 54 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 256 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. § 1761 občanského zákoníku. § 63 až 67 zákona č. 90/2012 Sb. § 68 zákona č. 90/2012 Sb. § 33a zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. § 255 zákona č. 90/2012 Sb. § 39 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). § 2180 odst. 1 občanského zákoníku. § 258 až 261 občanského zákoníku nebo § 191 až 193, § 428 až 430 a § 663 zákona č. 90/2012 Sb. § 435 občanského zákoníku. § 7 zákona č. 90/2012 Sb. Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností. Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností. Jedenáctá směrnice Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových společností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (přepracované znění).

http://kraken.slv.cz/33Cdo3419/2015

33 Cdo 3419/2015 Dotčené předpisy: § 243f odst. 3 o. s. ř., § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně CCRB a.s. se sídlem v Praze 1, Olivova 948/6, identifikační číslo 247 23 576, zastoupené Mgr. Martinem Strakou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti žalovanému P. K. , zastoupenému JUDr. Janou Mikulovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Hlavní třída 1023/55, o zaplacení částky 1.129.004,74 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 169/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2015, č. j. 51 Co 37/2015-289, takto: Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 2. 2015, č. j. 51 Co 37/2015-289, potvrdil usnesení ze dne 7. 11. 2014, č. j. 17 C 169/2012-219, jímž Okresní soud ve Frýdku-Místku zastavil řízení o návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které vzal podáním došlým soudu dne 23. 6. 2015 zcela zpět. Nejvyšší soud po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení zastavil podle § 243c odst. 3 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen o. s. ř. ).

https://www.inotec-barcode.cz/vseobecne-obchodni-a-dodaci-podminky/

Všeobecné obchodní a dodací podmínky - inotec Všeobecné obchodní a dodací podmínky společnosti inotec Barcode Security s.r.o. Tyto Všeobecné obchodní a dodací podmínky (dále jen „Podmínky“) jsou nedílnou součástí všech kupních smluv uzavíraných mezi společností inotec Barcode Security s.r.o., IČO: CZ28884191, se sídlem v Praze, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 150985 jako prodávajícím (dále jen „Prodávající“), a fyzickými nebo právnickými osobami, které jsou podnikateli podle ustanovení § 420 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“) (dále jen „Kupující“). Kupující a Prodávající jsou dále společně označováni jako „Smluvní strany“. § 1. Oblast působnosti Odkáží-li Smluvní strany v nabídce i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky navzájem nejsou v rozporu. Prodávající si v takovém případě v souladu s § 1751 odst. 2 OZ vyhrazuje právo do 10 pracovních dnů ode dne doručení přijetí nabídky nebo Potvrzení objednávky vyloučit, že došlo k uzavření Kupní smlouvy. Vzájemná práva a povinnosti Smluvních stran se řídí kupní smlouvou uzavřenou podle § 2079 a násl. OZ, která se skládá z formuláře smlouvy, těchto Podmínek a případných dalších součástí uvedených v následující větě (dále společně jen „Kupní smlouva“). Změny a dodatky této Kupní smlouvy vyžadují písemnou formu. Pro tyto účely Smluvní strany výslovně vylučují aplikaci ustanovení § 562 odst. 1 OZ. To platí i pro změnu tohoto ustanovení o písemné formě. Všechna mezi námi a Kupujícím učiněná ujednání týkající se provádění této Kupní smlouvy jsou uvedena v této Kupní smlouvě a v těchto Podmínkách § 2. Uzavření smlouvy - nabídkové podklady Je-li možno objednávku Kupujícího považovat za návrh podle § 1731 OZ, může jej Prodávající přijmout do 2 týdnů, pokud v objednávce nebyla výslovně stanovena jiná lhůta pro přijetí. Pokud projevy vůle obou Smluvních stran nejsou zachyceny na stejné listině, dojde k uzavření Kupní smlouvy mezi Prodávajícím a Kupujícím teprve písemným potvrzením objednávky Kupujícího Prodávajícím (dále jen „Potvrzení objednávky“). Smluvní strany tímto vylučují aplikaci § 1740 odst. 3 OZ v případě, že Kupující potvrdí nabídku prodávajícího s dodatkem nebo odchylkou. Všechny naše nabídky jsou nezávazné, pokud z Potvrzení objednávky nevyplývá něco jiného. Pro tyto účely Smluvní strany výslovně vylučují aplikaci ustanovení § 1732 odst. 2 OZ. Náš návrh na uzavření Kupní smlouvy může být přijat jen ve lhůtě v něm uvedené. Vyhrazujeme si právo odvolat návrh ještě před uplynutím lhůty k jeho přijetí. Vyhrazujeme si vlastnická, autorská a jiná nehmotná majetková práva k vyobrazením, výkresům, frázím, tiskařským štočkům, výliskům a jiným podkladům a technickým dokumentům, pokud existují a nebyla účinně převedena na Kupujícího samostatnou smlouvou. To platí zejména pro takové písemné podklady, které jsou označeny jako „důvěrné“. Před jejich zpřístupněním třetím osobám je Kupující povinen vyžádat si náš předchozí písemný souhlas. Pokud z Potvrzení objednávky nevyplývá nic jiného, je Kupujícímu v rámci naší nabídky vyhrazena bližší specifikace zboží ohledně číselného okruhu, layoutu, uspořádání etikety, čárového kódu a použitých lepidel. Na základě objednávky Kupujícího v rámci Potvrzení objednávky před začátkem sériové výroby nejprve zhotovíme zkušební výtisky (Proofs) a ty zašleme Kupujícímu jako návrh k bližší specifikaci, aby je Kupující mohl otestovat s ohledem na konkrétní použitelnost. Kupující pak může v rámci bližší specifikace uplatnit požadavky na změnu nebo může schválit zkušební výtisky (Proofs) pro sériovou výrobu. Neuplatní-li Kupující žádný požadavek na změnu nebo výslovně neschválí zkušební výtisky ve lhůtě 10 pracovních dní ode dne jejich doručení, považují se zaslané zkušební výtisky za schválené pro sériovou výrobu, pokud si Smluvní strany neujednají výslovně něco jiného. § 3. Ceny - Platební podmínky Není-li kupní cena v Kupní smlouvě výslovně uvedena, určí se podle ceny obsažené v nabídce Prodávajícího (dále jen „Kupní cena“). Jestliže nebylo ujednáno nic jiného, platí ceny uvedené v nabídkách Prodávajícího v euro při převzetí v sídle, příp. pobočce Prodávajícího. V našich cenách není zahrnuta zákonná daň z přidané hodnoty. Zákonná daň z přidané hodnoty se vykazuje ve faktuře zvlášť v zákonné výši ke dni vystavení faktury. V našich cenách nejsou zahrnuty případné náklady na dopravu a náklady na pojištění dopravy, pokud nebylo dohodnuto jinak. Pokud dojde po uzavření Kupní smlouvy ke zvýšení nákladů z důvodu změny cen materiálů, vyhrazujeme si ve smyslu § 2154 OZ právo zvýšit kupní cenu o částku, která odpovídá zvýšeným materiálovým nákladům, a Kupující s tím předem souhlasí. Kupujícímu na vyžádání tuto změnu prokážeme. Ustanovení § 2156 OZ se nepoužije. Kupující akceptací těchto Podmínek na sebe přebírá nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 OZ. Pokud z potvrzení objednávky nevyplývá nic jiného, je kupní cena splatná do 14 dnů od vystavení faktury. Zaplacení Kupní ceny před uzavřením Kupní smlouvy nebo před splatností Kupní ceny neopravňuje Kupujícího k žádnému snížení Kupní ceny, ledaže by se Smluvní strany dohodly jinak. Ohledně následků prodlení Kupujícího s placením Kupní ceny platí zákonná ustanovení. Kupující je oprávněn započíst své pohledávky vůči pohledávce Prodávajícího na úhradu Kupní ceny jen tehdy, jsou-li tyto pohledávky nesporné, pravomocně přisouzené nebo námi uznané. Uplatnění nároků z titulu vad zboží Kupujícím neopravňuje Kupujícího k zadržení Kupní ceny nebo její části, pokud to nebylo předem dohodnuto s Prodávajícím; § 2108 OZ se nepoužije. § 4. Dodací lhůta - odpovědnost Předpokladem pro počátek běhu sjednané dodací lhůty je objasnění všech technických otázek. Pokud je Kupující v prodlení s plněním některé z jeho povinností dle Kupní smlouvy, zejména s úhradou Kupní ceny, má Prodávající kromě zákonem upravených práv také právo odepřít své plnění až do úplného zaplacení Kupní ceny včetně případných úroků z prodlení. Z případného nedodržení původně sjednaných termínů Prodávajícím nevznikají Kupujícímu žádné nároky. Kupující v tomto případě není zejména oprávněn (i) odstoupit od smlouvy a (ii) požadovat případnou náhradu škody. Pokud se po uzavření smlouvy zjistí, že náš nárok na protiplnění je ohrožen z důvodu neschopnosti Kupujícího plnit, zejména podstatným zhoršením jeho majetkových poměrů, jsme oprávněni odepřít plnění nebo odstoupit od Kupní smlouvy, pokud Kupující obratem neposkytne protiplnění, záruku za protiplnění nebo neuhradí přiměřenou zálohu. Pokud se Kupující dostane do prodlení s převzetím nebo poruší jinou povinnost součinnosti, jsme oprávněni požadovat náhradu vzniklé škody včetně našich případných vícenákladů. Pokud se Kupující dostane do prodlení s převzetím nebo poruší jinou povinnost součinnosti, přechází nebezpečí náhodného zničení nebo poškození předmětu koupě na Kupujícího v tom okamžiku, kdy se do prodlení s převzetím dostal. Pokud je Kupní smlouva považována za fixní smlouvu ve smyslu § 1980 OZ, má se za to, že druhá Smluvní strana má zájem i na opožděném splnění smlouvy, pokud v přiměřené lhůtě po vzniku prodlení neoznámí opak. Pokud ta Smluvní strana, u níž prodlení nenastalo, nemá zájem na splnění takové smlouvy, smlouva se od počátku ruší. Smluvní strany tímto výslovně vylučují povinnost Prodávajícího k náhradě jakékoliv škody nebo (i majetkové i nemajetkové) újmy vč. ušlého zisku vzniklé Kupujícímu v souvislosti s Kupní smlouvou. Bude-li mít Prodávající přesto povinnost k náhradě škody nebo újmy, není Prodávající povinen hradit Kupujícímu škodu, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu Prodávající jako možný důsledek porušení svých povinností předvídal nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době Prodávající znal. V této souvislosti Smluvní strany prohlašují, že vzhledem k předmětu plnění dle této smlouvy nepředpokládají, že výše škody, která by Kupujícímu při porušení povinností Prodávajícího dle této Kupní smlouvy mohla vzniknout, překročí kupní cenu. § 5. Přechod rizik - pojištění dopravy Nebylo-li dohodnuto jinak, je sjednáno dodání EXW závod Prodávajícího, INCOTERMS 2010. Na přání Kupujícího lze dopravu dodávky pojistit. Náklady s tímto pojištěním spojené nese Kupující. § 6. Odpovědnost za vady Neprohlédl-li Kupující zboží v okamžiku přechodu nebezpečí škody nebo nezajisti-li provedení prohlídky, může uplatnit nároky z vad touto prohlídkou zjistitelných jen tehdy, jestliže prokáže, že tyto vady zboží mělo již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na Kupujícího. Později vzniklá vada, bez ohledu na to, zda ji způsobil Prodávající či nikoli, odpovědnost za vady nezaloží. Stejně tak odpovědnost za vady nevzniká v případě, že vada vznikla v důsledku postupu Prodávajícího podle návrhů, vzorků nebo podkladů od Kupujícího či v návaznosti na vyhotovení Proofs, které Kupující odsouhlasil, nebo se považují za jím odsouhlasené. Kupující se akceptací těchto Podmínek v tomto ohledu výslovně vzdává svého práva z vadného plnění. Práva Kupujícího z vad zboží zanikají, jestliže Kupující neoznámí Prodávajícímu povahu těchto vad v přiměřené době poté, kdy je zjistil nebo je měl zjistit, nejpozději však do 10 pracovních dnů od okamžiku, kdy mohl a měl zjevnou vadu zjistit. Má-li zboží vadu, jsme oprávněni zvolit v rámci nároku Kupujícího na odstranění vady mezi odstraněním vad opravou zboží v přiměřené dodatečné lhůtě nebo dodáním náhradního zboží. Nelze-li vady odstranit, může si Kupující zvolit, zda od smlouvy odstoupí nebo bude požadovat slevu z Kupní ceny. Na tuto Kupní smlouvu se nevztahují ustanovení § 2106 a § 2107 OZ. Za okolnosti vylučující odpovědnost Prodávajícího, se považují zejména následující překážky, a to i v případě, že byly již v okamžiku uzavření Kupní smlouvy předvídatelné: přerušení provozu Prodávajícího z takového důvodu, který se nachází mimo sféru vlivu Prodávajícího; přerušení nebo omezení subdodávek Prodávajícího; stávka zaměstnanců Prodávajícího; nedostatek materiálu a/nebo pohonných hmot; mobilizace nebo vyhlášení válečného stavu; vypuknutí občanské války. § 7. Ochrana osobních údajů Kupující bere tímto na vědomí, že Prodávající bude ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění (dále jen „ZOOÚ“), zpracovávat osobní data, které Kupující sdělil Prodávajícímu v souvislosti s uzavřením Kupní smlouvy (dále jen „Osobní údaje“). Pod pojmem zpracovávání osobních údajů se rozumí rozsah zpracovávání osobních údajů dle § 4 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů. Prodávající bude v této souvislosti zejména zpracovávat Osobní údaje za účelem uplatnění veškerých nároků Prodávajícího z Kupní smlouvy a za účelem zpracovávání dokladů Prodávajícího. Akceptací těchto Podmínek uděluje Kupující svůj výslovný souhlas, aby Prodávající zpracovával Osobní údaje za účelem zasílání reklamních sdělení Kupujícímu a aby Osobní údaje byly ve stejném rozsahu, jak je uveden v tomto Ochrana osobních údajů, za stejným účelem a na stejné období jako Prodávajícímu zpřístupněny jakýmkoliv osobám tvořícím s Prodávajícím koncern. Dále ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), v platném znění, uděluje Kupující Prodávajícímu předchozí souhlas k užití ním poskytnuté e-mailové adresy za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky. Kupující souhlasí s tím, že Prodávající je oprávněn Osobní údaje zpracovávat podle odst. Akceptací těchto Podmínek uděluje Kupující svůj výslovný souhlas, aby Prodávající zpracovával Osobní údaje za účelem zasílání reklamních sdělení Kupujícímu a aby Osobní údaje byly ve stejném rozsahu, jak je uveden v tomto Ochrana osobních údajů, za stejným účelem a na stejné období jako Prodávajícímu zpřístupněny jakýmkoliv osobám tvořícím s Prodávajícím koncern. Dále ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), v platném znění, uděluje Kupující Prodávajícímu předchozí souhlas k užití ním poskytnuté e-mailové adresy za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky. Ochrana osobních údajů od okamžiku uzavření Kupní smlouvy. Prodávající je oprávněn tyto údaje zpracovávat po celou dobu trvání Kupní smlouvy a pět let ode dne zániku posledního závazku z Kupní smlouvy. Kupující dále souhlasí s tím, že Prodávající je při zpracovávání Osobních údajů oprávněn zasílat Osobní údaje Kupujícího všem subjektům uvedeným v tomto Ochrana osobních údajů, a to i v elektronické formě. Odvolá-li Kupující svůj souhlas se zpracováváním Osobních údajů, je Prodávající oprávněn informovat o odvolání tohoto souhlasu všechny subjekty uvedené v tomtoOchrana osobních údajů. Kupující bere tímto na vědomí, že poskytování jeho Osobních údajů je dobrovolné, má kdykoliv právo na přístup ke svým Osobním údajům, a právo na opravu svých Osobních údajů, a svůj souhlas ke zpracování Osobních údajů může kdykoliv odvolat. Pokud Kupující zjistí nebo se bude domnívat, že Prodávající provádí zpracování jeho Osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li jeho Osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může požádat Prodávajícího o vysvětlení nebo požadovat, aby Prodávající takto vzniklý stav odstranil. § 8. Příslušnost soudu - použitelné právo – závěrečná ustanovení Smluvní strany sjednávají příslušnost soudů České republiky, a dále ve smyslu § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, místní příslušnost soudu určenou podle sídla Prodávajícího zapsaného v obchodním rejstříku. Jsme však oprávněni žalovat Kupujícího i u jeho obecného soudu. Tato Kupní smlouva se řídí právem České republiky. Platnost Vídeňské úmluvy o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (CISG) je vyloučena. Platnost a/nebo účinnost této Kupní smlouvy a/nebo těchto Podmínek není dotčena neplatností a/nebo neúčinností jednotlivých ustanovení této Kupní smlouvy a/nebo těchto Podmínek. Neplatné a/nebo neúčinné ustanovení bude nahrazeno jiným platným, účinným a přípustným ustanovením, které co nejvíce odpovídá smyslu a účelu vyňatého ustanovení. K těmto Podmínkám a Kupní smlouvě neexistují žádná vedlejší ujednání, s výjimkou cenové doložky upravené v těchto Podmínkách. Případný překlad těchto Podmínek do německého jazyka má pouze informativní význam, rozhodující je vždy české znění těchto Podmínek. Prodávající je oprávněn tyto Podmínky jednostranně změnit doručením jejich nového znění Kupujícímu na adresu uvedenou v Kupní smlouvě. Změny Podmínek se mohou týkat zejména způsobu uzavírání smlouvy, oblasti platebních a dodacích podmínek, odpovědnosti za vady a Kupní ceny. Nové znění Podmínek nabývá účinnosti 15. dnem ode dne doručení Kupujícímu, nebude-li uvedeno jinak. Nebude-li Kupující s novým zněním Podmínek souhlasit, je oprávněn Kupní smlouvu vypovědět ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení s výpovědní dobou 1 měsíce ode dne doručení výpovědi. Smluvní strany tímto v souladu s § 558 odst. 2 OZ vylučují aplikaci obchodních zvyklostí zachovávaných obecně, jakož i v odvětví týkajícím se předmětu Kupní smlouvy v rozsahu, ve kterém jsou takové zvyklosti v rozporu s obsahem Podmínek a/nebo Kupní smlouvy. Smluvní strany dále vylučují v rozsahu maximálně přípustném aplikaci následujících ustanovení OZ na smluvní vztah Smluvních stran založený Kupní smlouvou: § 557, § 1757 odst. 2, § 1793 až 1795, § 1799 a § 1800 a § 1805 odst. 2 OZ. Kupující prohlašuje, že jsi přečetl tyto Podmínky, porozuměl jim a souhlasí s jejich obsahem, na důkaz čeho níže připojuje svůj podpis.

http://kraken.slv.cz/30Cdo2703/2007

30 Cdo 2703/2007 JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce R. Z., proti žalovanému R. Z., o zrušení vyživovací povinnosti, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 14 C 20/2006, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. ledna 2007, č. j. 20 Co 358/2006 - 24, takto: Okresní soud v Náchodě usnesením ze dne 13. 7. 2006, č. j. 14 C 20/2006 - 11, se prohlásil za nepříslušný k projednání a rozhodnutí této věci a řízení zastavil podle ust. § 104 odst. 1 o. s. ř.; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 23. 1. 2007, č. j. 20 Co 358/2006 - 24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V podání ze dne 19. 4. 2007, doručeném soudu prvního stupně dne 23. 4. 2007, nazvaném jako odvolání proti usnesení Krajského soudu ze dne 23. 1. 2007, č. sp. 14 C 20/2006 , žalobce vyjádřil nesouhlas s rozhodnutími soudů obou stupňů a navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc postoupil k novému projednání místně příslušnému soudu prvého stupně. Okresní soud v Náchodě předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tomto podání žalobce. Oproti tomu pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li zákonem připuštěno, dovoláním (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§ 10a o. s. ř.). Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, občanský soudní řád - k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí - neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobce odvolání přesto podal, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominul. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém odvolání , které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit. Přestože k rozhodování o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího není příslušný vrchní ani Nejvyšší soud a ani žádný jiný soud, je třeba dovodit, že k rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání, podaném proti rozhodnutí odvolacího soudu, je povolán Nejvyšší soud, a to zejména proto, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů a je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 85, roč. 2001). Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívající v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o odvolání žalobce proti usnesení krajského soudu vydaném v odvolacím řízení zastavil (§ 104 odst. 1, Je třeba dodat, že i pokud žalobce svým podáním zamýšlel podat dovolání, muselo by být dovolací řízení zastaveno, neboť nesplnil podmínku povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), přestože byl k jejímu splnění usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 24. 4. 2007, č. j. 14 C 20/2006 - 32, řádně vyzván. Žalobce však v soudem určené lhůtě výzvě nevyhověl.

http://josefuvdul.eu/category/archiv/page/2/

Přehled úřední desky Archivy - Strana 2 z 35 - Josefův Důl Archiv rubriky: Přehled úřední desky Zápis ze zasedání zastupitelstva obce 13. 5. 2019 Napsáno 23.5.2019 autor admin Zápis z řádného zasedání zastupitelstva obce konaného dne 13. 5. 2019 ke stažení zde. Oznámení – záměr VD Jos. Důl, posílení kapacity převodem vody Ve smyslu ustanovení § 16 odst. 1 písm a) a odsts. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) oznamuje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor živ. prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán dle § 22 téhož zákona, že záměr „VD Josefův Důl, posílení kapacity převodem vody z Jelního potoka“ podléhá zjišťovacímu řízení dle § 7 citovaného zákona. Celé znění oznámení ke stažení zde. S dokumentem se lez seznámit na http://www.cenia.cz/eia Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení Krajskému úřadu Libereckého kraje do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení na úřední desce KÚ. Tato informace byla zveřejněna 2. ledna 2019 Napsáno 17.12.2018 autor admin Žádost o informace (vyplnění dotazníku) ke stažení zde. Návrh střednědobého výhledu rozpočtu na 2019-2022 Napsáno 30.11.2018 autor admin Návrh střednědobého výhledu rozpočtu na roky 2019-2022 ke stažení zde. Post expires at 15:59 on 19.12.2018 Návrh rozpočtu obce Jos. Důl na rok 2019 Návrh rozpočtu – sumář ke stažení zde. Zápis ze zasedání ZO 12. 11. 2018 Napsáno 23.11.2018 autor admin Zápis z řádného zasedání zastupitelstva obce ke stažení zde. Příloha „Příkaz starosty k inventarizaci“ č. 1 Příloha „Plán inventarizačních prací“ č. 2 Post expires at 15:48 on 17.12.2018 Zápis z ustavujícího zastupitelstva obce – 31. 10. 2018 Napsáno 9.11.2018 autor admin Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce konaného dne 31. 10. 2018 ke stažení zde. Post expires at 15:48 on 26.11.2018 Program zastupitelstva obce 12. 11. 2018 Napsáno 5.11.2018 autor admin Program zasedání zastupitelstva obce ke stažení zde. Post expires at 15:48 on 19.11.2018 31. 10. 2018 – Ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva obce Josefův Důl Napsáno 24.10.2018 autor admin INFORMACE o konání ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva obce Josefův Důl Obecní úřad Josefův Důl v souladu s ustanovením § 93 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, informuje o konání ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Josefův Důl, svolaného dosavadním starostou obce Janem Miksou v souladu s § 91 odst. 1 zákona o obcích. Místo konání:Obec Josefův Důl – sál v budově muzea místní historie, Josefův Důl č.p. 210 Doba konání:31. 10. 2018 2018 od 17:00 – Čtěte více → předpokládaný nástup od 1. 1. 2019 – Čtěte více →

http://www.zssuchdolkh.cz/news/prijimaci-rizeni-na-g-ss-sos-sou-a-ou/

Přijímací řízení na G, SŠ, SOŠ, SOU a OU ve školním roce 2015-2016 :: Základní škola a Mateřská škola Suchdol, příspěvková organizace > ZŠ a MŠ > Přijímací řízení na G, SŠ, SOŠ, SOU a OU ve školním roce 2015-2016 Přijímací řízení na G, SŠ, SOŠ, SOU a OU ve školním roce 2015-2016 Kde získám informaci, že mnou vybraný obor vzdělání byl škole schválen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy? Kdy a kde jsou zveřejněna kritéria pro přijímací řízení? Může škola vyhlásit první kolo přijímacího řízení, pokud jí byl ve školském rejstříku schválen obor vzdělání např. až v únoru? Kde dostanu přihlášku k přijetí do střední školy? Je základní škola povinna zdarma vydat žákům 2 přihlášky? Musí uchazeč odevzdat formulář přihlášky s barevným rozlišením, nebo může použít i černobíle vytištěný formulář? Na kolik středních škol se mohu v rámci prvního kola přijímacího řízení přihlásit? Jak vyplním kolonku „Termín přijímací zkoušky“ na přihlášce? V uvedené kolonce se uvádí termíny „školní“ přijímací zkoušky, která může být stanovena ředitelem školy (pokud ji škola z rozhodnutí ředitele školy koná podle § 60 odst. 2 školského zákona), jak je uvedeno i v poznámce 3b na přihlášce. Tato kolonka není určena k vyplnění termínu stanoveného pro konání povinné přijímací zkoušky z ČJL a Ma ve vyhlášeném pokusném ověřování (je pevně dán). Je uvedení pořadí škol v přihlášce závazné? Kdy je nezbytný lékařský posudek v přihlášce ke střednímu vzdělávání? Musí být přiložen lékařský posudek na samostatném tiskopisu, nebo stačí jeho zapsání v přihlášce? Dokdy a komu je třeba odevzdat přihlášku k přijetí do střední školy? Kolik přihlášek mám možnost podat v druhém kole přijímacího řízení? V druhém a dalších kolech přijímacího řízení není i nadále počet přihlášek omezen; obdobně tomu bylo i v předcházejícím období.) Jak je to s vyplňováním škol v přihlášce podávané v dalších kolech přijímacího řízení? Když jsem žákem 1. ročníku střední školy a chci být přijat na základě podané přihlášky do 1. ročníku jiné střední školy, můžu dostat zpět zápisový lístek pro uplatnění na druhé škole nebo získat jiný? Mám napřed požádat o ukončení studia? Kdy se budou konat zkoušky prvního kola přijímacího řízení na střední školy? Budou si ředitelé středních škol sami stanovovat, který den udělají přijímací zkoušky? Termíny „školní“ přijímací zkoušky musí ředitelé středních škol stanovit a zveřejnit spolu s kritérii přijímacího řízení a údajem o předpokládaném počtu přijímaných žáků do 31. ledna (pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října). Současně zveřejní i termín povinné přijímací zkoušky, pokud se do pokusného ověřování škola přihlásila. Mohou se centrálně zadávané a vyhodnocované testy, zajišťované smluvně např. soukromými vzdělávacími institucemi, konat dříve, jako je tomu u povinné přijímací zkoušky zadávané a vyhodnocované Centrem v pokusném ověřování? Mohou uchazeči konat přijímací zkoušku v náhradním termínu, když se budou termíny přijímacích zkoušek překrývat? Co když bude uchazeč přijat na dvě školy najednou, vybere si jednu, musí to ostatním dát vědět? Budou se pořádat další kola přijímacího řízení? Koho se týká přijímací řízení do středních škol s povinnou přijímací zkouškou? Kde zjistím, zda škola, do které se hlásím, je zapojena do pokusného ověřování přijímacího řízení s jednotnými testy? Bude ze seznamu škol přihlášených do pokusného ověřování zřejmé, ve kterých oborech vzdělání se jednotný test koná? Seznam škol přihlášených do pokusného ověřování bude obsahovat přehled oborů vzdělání, ve kterých se bude jednotný test konat. Tím bude také zřejmé, zda škola využije jednotné testy ve všech oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, které vyučuje, nebo jen v některých. Škola nemusí do pokusného ověřování přihlásit všechny „své“ obory vzdělání s maturitní zkouškou, které vyučuje. Kdy a kde se konají jednotné testy na základě pokusného ověřování? Tyto termíny testů uvedené ve vyhlášení pokusného ověřování nelze zaměňovat s termíny přijímacích zkoušek konaných podle § 60 odst. 2 školského zákona a § 3 odst. 1 vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, nebo s náhradním termínem přijímací zkoušky podle § 60 odst. 11 školského zákona, pro něž obsah a rozsah stanoví ředitel školy. Je možné, že se uchazeč o přijetí do konkrétní, jím zvolené školy bude muset dostavit na přijímací zkoušku ve dvou různých dnech? Ano. Taková situace může nastat v případě, že vedle výsledku jednotného testu bude v kritériích přijímacího řízení vyhlašovaných školou (do konce ledna) hodnocen i výsledek „školní“ přijímací zkoušky (např. test studijních předpokladů), kterou ředitel školy může stanovit podle § 60 odst. 2 a odst. 13 písm. c) školského zákona. Co bude obsahem jednotných testů? Budou mít uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami nějaké zvýhodnění? Je výsledek jednotných testů jediným kritériem, na jehož základě budu přijat? Ne, jednotný test nemůže být jediným kritériem, na jehož základě stanoví ředitel školy pořadí uchazečů pro přijetí. Součástí kritérií přijímacího řízení musí být i nadále hodnocení uchazečů podle klasifikace na vysvědčeních z předchozího vzdělávání. Navíc může být v souladu s § 60 odst. 13 školského zákona podle požadavků určených ředitelem střední školy součástí přijímacího řízení také „školní“ přijímací zkouška nebo jiné ověření vědomostí, dovedností nebo schopností uchazečů. Jednotné testy z ČJL a M doplňují kritéria přijímání ve školách, které se pokusného ověřování účastní. Co když např. ze zdravotních důvodů nebudu moci konat jednotný test v řádném termínu testů? Budou mít uchazeči předem možnost se na jednotné testy připravit? Jak se bude hodnocení z jednotných testů podílet na mém celkovém hodnocení? Kde a kdy budu konat jednotný test, pokud se škola, kterou jsem v přihlášce uvedl na prvním místě, pokusného ověřování neúčastní? Bude výsledek jednotných testů součástí hodnocení i v dalších kolech přijímacího řízení? Mohu se proti výsledku jednotného testu odvolat? V kterých oborech vzdělání se povinná přijímací zkouška nekoná? Uvádí se dvě školy v přihlášce k přijímacímu řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou? Uvádí se dvě školy v přihlášce podávané na jinou než denní formu vzdělávání? Uvádí se dvě školy v přihlášce podávané pro nástavbové studium? Dokdy musím odevzdat zápisový lístek? Uchazeči počíná běžet lhůta pro odevzdání zápisového lístku škole, která přijala uchazeče v prvním kole přijímacího řízení do oborů vzdělání bez talentové zkoušky, dnem 22. dubna, popř. později dnem vyhlášení výsledků ředitelem školy (zveřejněním seznamu přijatých uchazečů). Konec lhůty (+ 10 pracovních dní podle § 60a odst. 6 školského zákona) pro odevzdání zápisového lístku vychází tedy – v případě vyhlášení výsledků 22. dubna – na 6. května 2016, popř. na dny následující, v závislosti na den, kdy dojde k vyhlášení výsledků. Také v případě konání jednotného testu v náhradním termínu testů 13. května 2016 bude uchazeč uplatňovat zápisový lístek ve lhůtě 10 pracovních dnů od vyhlášení výsledků (u oborů vzdělání s talentovou zkouškou se postupuje obdobně). Kdy mohu vzít zpět zápisový lístek? Kdo bude vydávat tzv. zápisový lístek? Kde bude informace, co obsahuje, k dispozici? V čem se odlišuje budoucí přijímací řízení od stávajícího?

http://docplayer.cz/267561-Rad-celozivotniho-vzdelavani-ceskeho-vysokeho-uceni-technickeho-v-praze-ze-dne-25-srpna-2014.html

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 25. SRPNA PDF Download "ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 25. SRPNA 2014" 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 25. srpna 2014 pod čj. MSMT-30562/2014 Řád celoživotního vzdělávání Českého vysokého učení technického v Praze.... Mgr. Karolína Gondková ředitelka odboru vysokých škol ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 25. SRPNA 2014 Článek 1 Úvodní ustanovení Tento řád je vnitřním předpisem ČVUT v Praze, který upravuje v souladu s ustanovením 60 a 60a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ) bližší podmínky uskutečňování programu celoživotního vzdělávání na Českém vysokém učení technickém v Praze (dále jen ČVUT ). Článek 2 Základní ustanovení 1. Celoživotním vzděláváním se rozumí takové druhy vzdělávání, které doplňují, prohlubují, obnovují nebo rozšiřují vědomosti, dovednosti a kvalifikaci jeho účastníků a jsou poskytovány v rámci nebo mimo rámec studijních programů akreditovaných na 2. Celoživotním vzděláváním se také rozumí mimořádné studium jednotlivých předmětů obsahově i kreditně shodných s předměty studijních plánů akreditovaných studijních programů na jednotlivých součástech Účastníci celoživotního vzdělávání absolvují tyto předměty za stejných podmínek jako studenti řádného studia. 3. Tento způsob vzdělávání je otevřený zájemcům různého věku, odborného zaměření a předchozího vzdělání. 4. Účastník celoživotního vzdělávání není studentem ve smyslu zákona. 5. Účastník celoživotního vzdělávání v rámci mimořádného studia jednotlivých předmětů může být pouze osoba, která není zároveň studentem příslušného studijního programu2 Článek 3 Program celoživotního vzdělávání 1. Program celoživotního vzdělávání (dále jen program ) je organizován jako: a) přípravný k přijímacímu řízení na vysokou školu, b) přípravný ke studiu na vysoké škole, c) mimořádné studium (podle čl. 2 odst. 2), d) postgraduální, e) kariérní, f) profesně orientovaný, g) Univerzita 3. věku. 2. Program může být uskutečňován prezenční, distanční nebo kombinovanou formou, v českém nebo jiném jazyce. Program se uskutečňuje zejména jako tematický cyklus, kurz, odborné soustředění, přednáška, přednáškový cyklus, seminář. 3. Program může být uskutečňován a) fakultou, b) vysokoškolským ústavem, c) jiným pracovištěm (čl. 26 odst. 4 písm. a) Statutu ČVUT), d) na základě spolupráce mezi součástmi uvedenými v písmenech a) až c). 4. Fakulta, vysokoškolský ústav nebo jiné pracoviště ČVUT uskutečňuje celoživotní vzdělávání v programech, které vyhlašuje děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu anebo jiného pracoviště Informace o programu musí být v dostatečném předstihu před termínem podání přihlášek vhodnou formou zveřejněny a musí obsahovat tyto údaje: a) přesný název, b) zaměření podle odstavce 1, c) forma vzdělávání podle odstavce 2, d) anotace, e) obsah, f) garant, g) vstupní požadavky pro uchazeče, způsob přijetí, h) časový plán, i) způsob a podmínky výuky, j) způsob ukončení, k) podmínky pro vydání osvědčení o absolvování, l) výši a způsob úhrady. 5. Fakulta, vysokoškolský ústav nebo jiné pracoviště ČVUT podrobnosti o programu sdělí před jeho uskutečňováním Odboru pro studium a studentské záležitosti Rektorátu 6. Celoživotní vzdělávání je koordinováno prorektorem ČVUT pro studium a studentské záležitosti. 23 Článek 4 Přijímání uchazečů 1. Do programu přijímá děkan, ředitel vysokoškolského ústavu nebo ředitel jiného pracoviště ČVUT uchazeče podle kapacitních možností a v souladu s případným vnitřním nebo jiným předpisem fakulty, vysokoškolského ústavu nebo jiného pracoviště 2. V případě mimořádného studia vybraných předmětů podle čl. 2 odst. 2 se uzavírá smlouva o mimořádném studiu. Čl. 5 Práva a povinnosti účastníka celoživotního vzdělávání 1. Účastníkem celoživotního vzdělávání může být každý, kdo splnil podmínky stanovené pro daný program celoživotního vzdělávání a byl přijat ke studiu daného programu. Podmínky k přijetí do daného programu celoživotního vzdělávání jsou stanoveny v popisu příslušného programu celoživotního vzdělávání. Účastník má právo na zajištění vyhlášených podmínek programu celoživotního vzdělávání. 2. Účastník celoživotního vzdělávání je povinen dodržovat podmínky stanovené programem celoživotního vzdělávání, zejména je povinen ve stanovených termínech uhradit stanovenou úplatu. 3. Nesplnění některé ze stanovených podmínek programu celoživotního vzdělávání nebo porušení zákona, dalších právních předpisů nebo vnitřních předpisů vysoké školy a fakulty/součásti může být důvodem k vyloučení účastníka z programu celoživotního vzdělávání. Článek 6 Ukončení studia 1. Úspěšným absolventům programu celoživotního vzdělávání vydá ČVUT osvědčení o absolvování. U absolventů mimořádného studia podle čl. 2 odst. 2 slouží jako doklad o absolvování výkaz o účasti v programu celoživotního vzdělávání. 2. Podmínkou absolvování programu celoživotního vzdělávání je splnění vyhlášených podmínek programu podle čl. 3 odst.4. Článek 7 Úplata 1. Výši úplaty za uskutečňování programu stanoví na základě kalkulace děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu anebo jiného pracoviště ČVUT, u mimořádného studia je cena jednoho kreditu při daném koeficientu náročnosti stanovena Směrnicí kvestora k realizaci tohoto řádu. 2. Zaplacení úplaty podle odst. 1 se prokazuje zpravidla nejpozději při zahájení programu, u mimořádného studia podle čl. 2 odst. 2 v souladu s podmínkami smlouvy. 34 Článek 8 Evidence účastníků celoživotního vzdělávání Součásti ČVUT vedou evidenci účastníků celoživotního vzdělávání prostřednictvím centrálního studijního systému. Obsah evidence určuje prorektor pro studium a studentské záležitosti. Článek 9 Společná a závěrečná ustanovení 1. Další podrobnosti uskutečňování programů celoživotního vzdělávání může v souladu s tímto řádem upravit vnitřní předpis nebo jiný předpis fakulty, vysokoškolského ústavu nebo jiného pracoviště. 2. Zrušuje se Řád celoživotního vzdělávání Českého vysokého učení technického v Praze registrovaný ministerstvem dne 20. listopadu 2000 pod čj / Tento řád byl schválen podle 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem ČVUT dne 25. června Tento řád nabývá platnosti podle 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., v. r. rektor 45 5 Podobné dokumenty Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. dubna 1999 Více Úplné znění. Pravidel studia v programech celoživotního vzdělávání Slezské univerzity v Opavě ze dne 1. listopadu 2012 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 31. prosince 2008 Více I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo v souladu s 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 27. prosince Více ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY OBRANY ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY OBRANY Obsah: Čl. 1 Úvodní ustanovení... 3 Čl. 2 Základní ustanovení... 3 Čl. 3 Program celoživotního vzdělávání... 3 Čl. 4 Přijímání ke studiu... 4 Čl. 5 Průběh Více ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 1. 11. 2013 Účinnost od: 4. 11. 2013 Účinnost do: odvolání Číslo jednací: 39369/2013 Počet stran: 4 Počet příloh: Více Metropolitní univerzita Praha, o.p.s Řád celoživotního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Více Řád celoživotního vzdělávání Řád celoživotního vzdělávání Září 2009 Praha Čl. 1 Úvodní ustanovení Tento řád upravuje bližší podmínky celoživotního vzdělávání na vysoké škole CEVRO Institut, o.p.s. (dále jen "Vysoká škola"). Studium Více Řád celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 25. června 2010 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 25. června 2010 Více VI. ZMĚNY STATUTU ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 25. srpna 2016 Více ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Datum vydání: XXXX Účinnost od: XXXX Účinnost Více Řád celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UJEP Řád celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UJEP Článek 1 Úvodní ustanovení Řád celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně (dále jen PF UJEP) navazuje na Řád celoživotního Více Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 28. listopadu 2006 Více Výnos děkana č. 1/2009 (Upravené znění ze dne 10. 1. 2011) Mimořádné studium (MS) v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) Výnos děkana č. 1/2009 (Upravené znění ze dne 10. 1. 2011) Mimořádné studium (MS) v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Studium je poskytováno jako program celoživotního Více PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU A PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 15. ČERVENCE 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. července 2013 Více ÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), dne 30. ervna 2008 pod j. Více IV. ÚPLNÉ ZNĚNÍ PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU A PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 2. KVĚTNA 2011 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 19. listopadu 2007 Více IV. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 13. LEDNA 2015 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 4. dubna 2006 pod Více SMĚRNICE DĚKANA FZV UP K ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FZV- SD-4/2013 FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UP V OLOMOUCI PROVÁDĚCÍ NORMA SMĚRNICE DĚKANA FZV UP K ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Předkládá Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D. proděkanka Více Přijímání ke studiu a přijímací řízení na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 3. července 2015 Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších Více STIPENDIJNÍ ŘÁD ČVUT V PRAZE STIPENDIJNÍ ŘÁD ČVUT V PRAZE Vnitřní předpis ČVUT v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších Více I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ RIGORÓZNÍHO ŘÁDU UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM ZE DNE 15. ZÁŘÍ 2010 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 20. listopadu 2006 Více OPATŘENÍ Č. 6/2015 Rozsah platnosti Vzdělávací činnost mimo akreditované studijní programy Mimořádné studium OPATŘENÍ DĚKANA FAKULTY MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Č. 6/2015 KE VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI MIMO AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY NA FAKULTĚ MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE Děkan Fakulty mezinárodních Více I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ ŘÁDU VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ PRO OBSAZOVÁNÍ MÍST AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ZE DNE 7. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších Více STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších Více ŘÁD PRO HODNOCENÍ VÝUKY STUDENTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 3. září 2001 pod Více Stipendijní řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ze dne 15. července 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. července 2013 Více Stipendijní řád Vysoké školy ekonomické v Praze ze dne 11. dubna 2014 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 11. dubna 2014 pod Více Stipendijní řád Bankovního institutu vysoké školy, a.s. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 4, 41 odst. 2 a 87 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Více Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Garant dokumentu: 9530 personální útvar TUO_VP_99_001 verze: C Účinnost dokumentu od: 07.07.2016 Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Vysoké školy báňské - Technické univerzity Více II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU UNIVERZITY TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ ze dne 30. listopadu 2009 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) registrovalo dne 10. dubna 2006 pod Více STIPENDIJNÍ ŘÁD JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ ze dne 9. ledna 2008 STIPENDIJNÍ ŘÁD JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ ze dne 9. ledna 2008 Část první Základní ustanovení Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Tento stipendijní řád obsahuje pravidla pro přiznávání stipendií Více Vnitřní předpisy Mendelovy univerzity v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. prosince 2010 Více Směrnice děkana č. 6/2016 Směrnice děkana č. 6/2016 Podmínky pro přijetí ke studiu na Ekonomickou fakultu TUL v bakalářských, navazujících magisterských a doktorských studijních programech v akademickém roce 2017/2018 Článek I. Více OPATŘENÍ REKTORA K VYHLÁŠENÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM PRO AKADEMICKÝ ROK 2016/2017 OR č. 24/2015 Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích OPATŘENÍ REKTORA K VYHLÁŠENÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM PRO AKADEMICKÝ ROK 2016/2017 Datum Více Článek 4 Prospěchové stipendium Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších Více Směrnice děkana č. 1/2015 Směrnice děkana č. 1/2015 Organizace celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů v akademickém roce 2015/16 V Ústí nad Labem, dne 2. 3. 2015 Fakulta sociálně ekonomická UJEP organizuje Více III. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI ZE DNE 5. ČERVNA 2009 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 31. března 2006 Více Stipendijní řád Vysoké školy aplikované psychologie, s.r.o. 0 Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o. Stipendijní řád Vysoké školy aplikované psychologie, s.r.o. Akademická rada Vysoké školy aplikované psychologie se podle 9 odst. 1 písm. b) a 17 odst. 1 písm. Více ACADEMIA RERUM CIVILIUM - VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s.r.o. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ACADEMIA RERUM CIVILIUM - VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s.r.o. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1. Studium v bakalářském studijním programu je uskutečňováno Více STIPENDIJNÍ ŘÁD. VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. Stipendijní řád upravuje druhy stipendií udělovaných Vysokou školou ekonomie a managementu, o.p.s. podmínky jejich přiznání a způsob vyplácení. Více I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ RIGORÓZNÍHO ŘÁDU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ZE DNE 28. DUBNA 2006 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 17. června 1999 Více II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 11. května 2009 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. srpna 2006 Více Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích OR č. 20/2013 Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 30. 9. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: odvolání Číslo jednací: VŠTE005947/2013 Počet stran: Více RIGORÓZNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, O.P.S. RIGORÓZNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, O.P.S. Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Rigorózní řád Metropolitní univerzity Praha, o.p.s. upravuje 1 postup přijímání přihlášek ke státní rigorózní zkoušce, která Více Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb. Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle Více STIPENDIJNÍ ŘÁD. VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. Stipendijní řád upravuje druhy stipendií udělovaných Vysokou školou ekonomie a managementu, o.p.s. podmínky jejich přiznání a způsob vyplácení. Více Stipendijní řád Evropského polytechnického institutu, s.r.o. STIPENDIJNÍ ŘÁD Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách Více Smlouva o studiu v programu celoživotního vzdělávání Smlouva o studiu v programu celoživotního vzdělávání Článek 1 Účastníci smlouvy Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Joštova 10, Brno 602 00 zastoupená děkanem Prof. PhDr. Ladislavem Rabušicem, Více Fakulta vojenských technologií Univerzity obrany Fakulta vojenských technologií Univerzity obrany Kounicova 65, Brno, PSČ 662 10, datová schránka hkraife Výtisk jediný Počet listů: 7 PRAVIDLA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ A PODROBNÉ PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ KE STUDIU Více U N I V E R Z I T A O B R A N Y U N I V E R Z I T A O B R A N Y PRAVIDLA PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ A PODMÍNKY PŘIJETÍ KE STUDIU na Univerzitě obrany pro akademický rok 2015/2016 v doktorském studijním programu Vojenská logistika B r n o 2 Více II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 12. května 2006 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 2. srpna 2005 pod Více ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ACADEMIA RERUM CIVILIUM - VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s.r.o. STATUT ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Základní ustanovení 1) Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských Více Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách MSMT- 31537/2013-30 - Počet Více Rigorózní řád Farmaceutické fakulty v Hradci Králové UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Rigorózní řád Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Akademický senát Farmaceutické fakulty v Hradci Králové se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. g) zákona č. 111/1998 Více Přijímání uchazečů pro AR 2015/16 PR 01/2015 Strana č. 1 z 5 Příkaz rektorky PR 01/2015 Přijímání uchazečů pro AR 2015/16 Garant předpisu: Schválil(a): Jméno: Ing. Milan Hála Ing. Lucie Marková, Ph.D. Funkce: kvestor rektorka Datum: 2. Více Vysoké školy finanční a správní, o. p. s. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Více STIPENDIJNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších Více Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Účinnost dokumentu od: 15.4.2010 Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/6 Více PRAVIDLA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ A PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ KE STUDIU na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany pro akademický rok 2016/2017 V Brně dne 3. listopadu 2015 Výtisk jediný Počet listů: 7 PRAVIDLA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ A PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ KE STUDIU na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany pro akademický rok 2016/2017 Doktorský Více České vysoké učení technické v Praze, Masarykův ústav vyšších studií Ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v Praze vyhlašuje přijímací řízení pro akademický rok 2017/2018 pro bakalářský studijní program Specializace v pedagogice, studijní obor Učitelství praktického Více I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 29. července 2013 Více Směrnice rektora č. 10/2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Směrnice rektora č. 10/2016 o úhradě nákladů za administrativní úkony na Slezské univerzitě v Opavě Vydáno: V Opavě, září 2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Směrnice rektora ě. Více VYHLÁŠKA. EkF_VYH_14_002 Garant dokumentu: 100 - proděkanka pro studium Vysoká škola báňská Technická univerzita Ekonomická fakulta Vydala: děkanka Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava Platnost od: 5. 2. 2014 VYHLÁŠKA děkanky Ekonomické Více AKREDITAČNÍ ŘÁD PRO STUDIJNÍ PROGRAMY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 27. října 1999 Více ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ ČVUT. Část první ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Část druhá PODMÍNKY PŘIHLÁŠKY KE STUDIU Příloha č. 2 ke Statutu ČVUT ŘÁD PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ ČVUT Část první ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Základní ustanovení Řádu přijímacího řízení Tento Řád přijímacího řízení ČVUT (dále jen řád ) v souladu Více I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ PRAVIDEL PODPORY ZÁJMOVÉ ČINNOSTI STUDENTŮ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ZE DNE 13. ÚNORA 2015 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 16. února 2007 Více STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY LOGISTIKY O.P.S. Vysoká škola logistiky o.p.s. Strana 1 (celkem 6) Dokumentace integrovaného systému R 07-VSLG/02 STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY LOGISTIKY O.P.S. Vypracoval Schválil Funkce Manager IS Ředitel společnosti Více XI. Úplné znění Stipendijního řádu Slezské univerzity v Opavě ze dne 26. května 2014 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 30. března 2006 Více STIPENDIJNÍ ŘÁD UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších Více ZMĚNA přílohy č. 8 STATUTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 18. listopadu Více Vnitřní předpisy Masarykovy univerzity v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 13. července Více Řád celoživotního vzdělávání. Vysoké školy finanční a správní, o. p. s. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Více Obory bakalářského studijního programu PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ KE STUDIU V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU B 2341 STROJÍRENSTVÍ na Fakultě strojní ČVUT v Praze se zápisem do akademického roku 2015/2016 Ke studiu na Fakultě strojní Českého vysokého Více Studentská grantová soutěž Univerzity Hradec Králové na využití prostředků specifického výzkumu od roku Článek I. Směrnice kvestora č. 1/2015 Studentská grantová soutěž Univerzity Hradec Králové na využití prostředků specifického výzkumu od roku 2016 Článek I. Obecná pravidla užití státní dotace na specifický výzkum Více STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Stipendijní řád Metropolitní univerzity Praha, o.p.s. upravuje 1 poskytování stipendií studentům Metropolitní univerzity Více UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA NA FAKULTĚ HUMANITNÍCH STUDIÍ Akademický senát Fakulty humanitních studií se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 1 Více Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích OR č. 17/2016 Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích REALIZACE STUDIA VYBRANÝCH AKREDITOVANÝCH PŘEDMĚTŮ Z NABÍDKY VŠTE V RÁMCI CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ STUDIA V Více Program doplňujícího studia profilujících předmětů SP 3908R Program doplňujícího studia profilujících předmětů SP 3908R 1 Program celoživotního vzdělávání Fakulta bezpečnostního inženýrství vyhlašuje program Doplňující studium profilových předmětů SP 3908R v rámci Více VZOR PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA Jde o vzor fakultních Pravidel pro organizaci studia z dubna 2006, ve kterém byly v revizním režimu doplněny články vyplývající ze 7. Změny Studijního a zkušebního řádu UK z 11. června 2013. Všechny tyto Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Datum vydání: 25. 7. 2016 Číslo jednací: Více ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1985. Uverejnené: 14.08.1985 Účinnosť od: 01.09.1985 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1985 Uverejnené: 14.08.1985 Účinnosť od: 01.09.1985 61 V Y H L Á Š K A ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 18. července 1985 o dalším Více MASARYKŮV)ÚSTAV)VYŠŠÍCH)STUDIÍ)ČVUT)V)PRAZE) MASARYKŮVÚSTAVVYŠŠÍCHSTUDIÍČVUTVPRAZE Ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT vpraze vyhlašuje mimořádné kolopřijímacíhořízeníprobakalářskýstudijníprogramspecializacevpedagogice, studijní obor Více S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 Praha 10. prosince 2009 Částka 2 O B S A H Pokyn děkana Fakulty bezpečnostního Více Směrnice děkana o přijímacím řízení na Fakultu podnikohospodářskou VŠE v Praze SD F3-1/08 1 z 6 1 Úvodem Směrnice děkana Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, v souladu s udělenými akreditacemi ve smyslu č.111/1998 Sb., o vysokých školách (v aktuálním znění) dle 48-50 Více Statut. Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Mendelovy univerzity v Brně Statut Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně Č. j. 23796/2013-391 ze dne 21. října 2013 Část I. Základní ustanovení Článek 1 Statut Statut Fakulty regionálního Více Směrnice děkana č. 6/2013 Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta Směrnice děkana č. 6/2013 Podmínky pro přijetí ke studiu na Ekonomickou fakultu TUL v bakalářských, navazujících magisterských studijních a doktorských Více SMĚRNICE REKTORA Č. 16/2008 Vysoké učení technické v Brně Datum vydání: 9. 4. 2008 Čj.: 031/90110/2008 Za věcnou stránku odpovídá: prorektor pro studijní záležitosti Za oblast účetnictví odpovídá: Ekonomický odbor rektorátu Za oblast Více U N I V E R Z I T A O B R A N Y U N I V E R Z I T A O B R A N Y VNITŘNÍ PŘEDPIS STIPENDIJNÍ ŘÁD PRO STUDENTY UNIVERZITY OBRANY ve znění 1., 2., 3. a 4. změny B r n o 2 0 0 9 2 Obsah: ČÁST PRVNÍ... 3 ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 Čl. 1 Působnost... Více Vysoké školy finanční a správní, o. p. s. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Více Metropolitní univerzita Praha, o.p.s Stipendijní řád Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Více VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ze dne 1. března 2007 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1. března 2007 Více Informace k poplatku za nadstandardní dobu studia Informace k poplatku za nadstandardní dobu studia Poplatky za nadstandardní dobu studia jsou příjmem Stipendijního fondu AMU. Citace ze zákona č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění Více STIPENDIJNÍ ŘÁD Univerzity Hradec Králové ze dne 11. srpna 2010 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 11. srpna 2010 pod Více Opatření děkana č. 9/2011, kterým se vydávají pravidla pro pořádání vzdělávacích akcí. Čl. I Základní ustanovení Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Kateřinská 32, 121 08 Praha 2 Opatření děkana č. 9/2011, kterým se vydávají pravidla pro pořádání vzdělávacích akcí Zpracovali: PhDr. Jana Krejčíková, Ph.D., Více Stipendijní řád. říjen 2006. Praha Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 39 odst. 9 a 87 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 13. Více PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA NA PRÁVNICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA NA PRÁVNICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Akademický senát Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se podle 27 odst. Více Vnitřní normy Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Kód: Druh: SD/08/2014 VNITŘNÍ NORMA FAKULTY TECHNOLOGICKÉ Směrnice k veřejně vyhlášenému přijímacímu řízení pro akademický rok 2015/2016: Název: pro akreditované navazující magisterské studijní programy Více FAKULTA VOJENSKÝCH TECHNOLOGIÍ UNIVERZITY OBRANY FAKULTA VOJENSKÝCH TECHNOLOGIÍ UNIVERZITY OBRANY PRAVIDLA PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ A PODMÍNKY PŘIJETÍ KE STUDIU na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany pro akademický rok 2014/2015 Civilní studium Více SMĚRNICE DĚKANA FF UP K ŘÁDU RIGORÓZNÍHO ŘÍZENÍ B1-13 / 3-HN FILOZOFICKÁ FAKULTA UP SMĚRNICE DĚKANA SD-01/2013 SMĚRNICE DĚKANA FF UP K ŘÁDU RIGORÓZNÍHO ŘÍZENÍ B1-13 / 3-HN Obsah: Směrnice stanoví podrobnosti konání rigorózního řízení na FF UP Zpracoval: doc. PhDr. Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://www.noveaspi.cz/products/lawText/1/40097/1/2/narizeni-c-372-1992-sb-kterym-se-stanovi-podrobnosti-vykonu-civilni-sluzby

Nařízení 372/1992 Sb. - , kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby úplné a aktualní znění | Nové ASPI | Wolters Kluwer ČR, a. s. , kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby Znění: poslední stav textu 31.12.2002 - 588/2002 Sb. 28.02.1993 - 85/1993 Sb. Nařízení č. 372/1992 Sb., , kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, Vlády České republiky. 75/1992 Sbírky zákonů na straně 2081. kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby Změna: 85/1993 Sb. Změna: 588/2002 Sb. Vláda České republiky nařizuje k provedení zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, (dále jen "zákon") a k provedení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění: (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který podle zvláštního právního předpisu1) vykonává působnost ve věcech civilní služby (dále jen "příslušný úřad"), vede evidenci občanů povinných výkonem civilní služby, jejichž prohlášení o odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení mu byla postoupena územní vojenskou správou.1a) (2) Okresní úřad vede v evidenci občanů povinných výkonem civilní služby údaje o průběhu civilní služby, to je údaje o nástupu, odkladu, přerušení, prodloužení doby trvání, zproštění nebo vykonání civilní služby a údaje o převedení občana povinného výkonem civilní služby do jiné organizace státu, obce a do nevýdělečné nestátní právnické osoby (dále jen "organizace"), údaje o změně osobního stavu, místa trvalého pobytu a zdravotní klasifikaci občana povinného výkonem civilní služby. (3) Změní-li občan povinný výkonem civilní služby místo trvalého pobytu mimo územní obvod okresního úřadu před vydáním povolávacího příkazu k nástupu výkonu civilní služby, postoupí tento úřad neprodleně údaje z evidence vedené podle odstavce 1 a 2 okresnímu úřadu podle nového místa trvalého pobytu občana. Současně o postoupení údajů z evidence okresní úřad vyrozumí vojenskou správu, která mu postoupila prohlášení občana a odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenského cvičení. (4) Okresní úřad vede evidenci organizací, ve kterých lze civilní službu vykonat a které mají sídlo v jejich územních obvodech. Příslušný úřad při vydávání povolávacího příkazu k nástupu výkonu civilní služby dbá, aby výkon civilní služby odpovídal zdravotnímu stavu a fyzickým schopnostem občanů povinných výkonem civilní služby.2) Příslušný úřad může ze zdravotních důvodů povolit odklad, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby pouze na základě posudku jím určeného lékaře. (1) Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna zajistit občanu tuto službu vykonávajícímu bezplatné ubytování, poskytnout mu bezplatně pracovní oděv,4) stravu nejméně třikrát denně v hodnotě stravovací normy vojáka v základní službě, služné ve výši odpovídající služnému vojína v základní službě a příspěvek na ošacení ve výši 150 Kč. (2) Pokud organizace nezajistí ubytování v místě výkonu civilní služby, hradí občanu vykonávajícímu civilní službu náklady spojené s přepravou z místa ubytování do místa výkonu civilní služby a zpět hromadnými dopravními prostředky. (3) Pokud organizace nezajistí bezplatné stravování a ubytování, je povinna občanu vykonávajícímu civilní službu hradit částku na stravu ve výši náhrady v penězích a příplatku k náhradě v penězích poskytovaných vojáku v základní službě podle zvláštního právního předpisu4a) a skutečné náklady vynaložené na jeho přiměřené ubytování do výše 420 Kčs měsíčně. (4) Náhrady uvedené v odstavci 1 větě první a v odstavci 3 budou organizací vypláceny patnáctý kalendářní den v daném měsíci. Pokud tento den bude dnem pracovního klidu, budou uvedené náležitosti vypláceny předcházející pracovní den. (1) Občané v civilní službě mají nárok na řádnou dovolenou 6) v délce 21 kalendářních dnů za každých 9 měsíců služby. Řádnou dovolenou lze čerpat po splnění nejméně tří měsíců služby, a nejpozději jeden měsíc před jejím skončením, přitom lze za každé tři měsíce čerpat její poměrnou část. Řádná dovolená se přerušuje, je-li občan vykonávající civilní službu v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz. Jestliže tato neschopnost trvá do konce služby a občan z tohoto důvodu řádnou dovolenou nevyčerpal, nárok na ni zaniká. Řádná dovolená může být občanům na základě jejich žádosti rozdělena až na tři části. (2) Občanu v civilní službě se může poskytnout zvláštní dovolená 7) v délce dvou kalendářních dnů při úmrtí rodičů, manželky, družky, dětí, sourozenců, pěstounů a osvojitelů, na vlastní svatbu a v jiných závažných případech. Při živelní pohromě, která postihla osoby blízké, lze poskytovat zvláštní dovolenou občanu v civilní službě v délce 10 kalendářních dnů. (3) Po dobu řádné i zvláštní dovolené náleží občanu vykonávajícímu civilní službu náhrada za neodebranou stravu ve výši podle § 5 odst. 1 za den; náhrada se poskytuje před nastoupením řádné dovolené. Organizace hradí tomuto občanu prokázané jízdné z místa výkonu civilní služby do místa pobytu o dovolené a zpět na území České republiky. (4) Řádná a zvláštní dovolená se započítává do doby služby. (1) Na poskytování léčebně preventivní péče občanům vykonávajícím civilní službu se vztahují obecně závazné právní předpisy upravující péči o zdraví lidu s tím, že výběr lékaře je možný jen v rámci správního obvodu příslušného úřadu, ve kterém je civilní služba vykonávána.8) (2) Trvá-li pracovní neschopnost občana vykonávajícího civilní službu déle než tři měsíce, podá organizace na základě doporučení jeho ošetřujícího lékaře návrh na přerušení, popřípadě na zproštění výkonu civilní služby příslušnému úřadu. Příslušný úřad rozhodne na základě posouzení zdravotní způsobilosti občana k výkonu civilní služby jím určeným lékařem. 1) § 2 zákona č. 94/1990 Sb., o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 1a) § 2 odst. 5 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě. 2) § 5 odst. 2 zákona č. 18/1992 Sb. 3) § 26 směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, reg. v částce 2/1968 Sb., ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, reg. v částce 20/1970 Sb. 4) § 7 odst. 1 zákona č. 18/1992 Sb. 4a) § 7 vyhlášky č. 272/1999 Sb., o rozsahu a způsobu poskytování naturálních náležitostí vojákům v základní nebo náhradní službě a vojákům v záloze povolaným na vojenské cvičení. 6) § 9 odst. 1 zákona č. 18/1992 Sb. 7) § 9 odst. 3 zákona č. 18/1992 Sb. 8) § 11 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

http://kraken.slv.cz/4Tdo8/2017

4 Tdo 8/2017 Dotčené předpisy: § 332 odst. 1,2 písm. b) tr. zákoníku 4 Tdo 8/2017-24 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2017 o dovolání obviněného L. B. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 11 To 111/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 1 T 43/2015, takto: Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 1 T 43/2015, byl obviněný L. B. uznán vinným ze spáchání zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 al. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že: dne 7. 2. 2015 v době kolem 7.00 hod. v ulici N. Z., v místě za křižovatkou ulic N. Z. x Č., v obci K., soudní okres K., poté, co byl v rámci dohledu nad bezpečností silničního provozu jako řidič osobního automobilu Škoda Felicia combi, zastaven při silniční kontrole hlídkou Policie České republiky, Obvodního oddělení Kostelec nad Černými lesy, po provedené dechové zkoušce vzniklo důvodné podezření na jeho přestupkové jednání, byl službou konajícím a ve služebním stejnokroji oblečeným policistou nprap. M. P., poučen o tom, že bude provedena opakovaná dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu a pokud bude pozitivní, tak bude věc řešena jako podezření ze spáchání přestupku, které je nutno oznámit správnímu orgánu Městskému úřadu Říčany, bez možnosti věc projednat v blokovém řízení, za současného zadržení řidičského průkazu, k tomuto obviněný L. B. uvedl, že ho to zničí, že má chvíli do důchodu, a že má u sebe nějaké peníze, s tím, zdali by to nešlo nějak udělat, nato byl znovu a důrazně upozorněn nprap. M. P., že věc nelze řešit blokově ani na místě, přesto obviněný L. B., v úmyslu se vyhnout zadržení svého řidičského průkazu a projednání věci před správním orgánem, nprap. M. P. nabídl částku ve výši 2.000,- Kč, aby policisté věc neřešili, poté, co byl ze strany nprap. M. P. poučen o tom, že rozhovor bude dále nahráván, bude provedena opakovaná dechová zkouška a v případě jejího pozitivního výsledku mu bude na místě zadržen řidičský průkaz a věc bude oznámena správnímu orgánu, obviněný L. B. nprap. M. P. zopakoval svoji předchozí nabídku, a to slovy: heleďte, já vám dám ty peníze, fakt jsem zničenej, úplně , s tím, že policisté od něj dostanou částku ve výši 2.000,- Kč, za to, že věc dále nebudou řešit a neprovedou druhou dechovou zkoušku, takto jednal v úmyslu působit na zasahující policisty, aby porušili své služební povinnosti a obviněný se tak zcela vyhnul postihu za své předchozí protiprávní jednání. Za uvedené jednání byl obviněný L. B. odsouzen podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 15 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 měsíců. Proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 1 T 43/2015, podal obviněný L. B. v zákonné lhůtě odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 11 To 111/2016, tak, že odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 11 To 111/2016, podal obviněný L. B. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Má za to, že skutek, pro který je stíhán, nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Stejně tak je zcela přesvědčen, že rozhodná skutková zjištění neposkytují dostatečný podklad k závěru o tom, zda je stíhaný skutek vůbec trestným činem. Je si vědom, že dovolání není prostředkem k revizi skutkových zjištění, která učinily soudy I. a II. stupně, avšak pokud jsou právní závěry v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními a existenci tohoto extrémního nesouladu namítne, pak jsou takové vady uplatnitelné. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí v daném případě vyplývá nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry, jelikož celé řízení stojí na nezákonně získaných důkazech, když provedený zvukový záznam byl pořízen v rozporu s právními předpisy a je tak pro účely trestního řízení zcela nepoužitelný. Obviněný je přesvědčen o tom, že je v rozporu s principem právního státu, principem zákonnosti a právem na spravedlivý proces, když byl odsouzen bez jakéhokoliv zákonně získaného důkazu svědčícího o jeho vině, má za to, že vzhledem ke způsobu, jakým byly provedené důkazy získány, ke kolika zásadním porušením ustanovení trestněprávních předpisů ze strany příslušníků Policie ČR v posuzovaném případě došlo, v neposlední řadě vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo nijakým způsobem vyvrátit tvrzení obhajoby, došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku a jiného hmotněprávního posouzení, tím byly naplněny důvody pro podání dovolání. Jediné skutkové zjištění použitelné pro rozhodnutí o vině a trestu bylo totiž získáno na základě výslechu obviněného, který podal přesvědčivé důkazy o své nevině, celé trestní řízení je tak následkem nešťastného omylu, do kterého se nedostal sám, nýbrž se o něj výraznou měrou přičinil policista P. sugestivně vedeným rozhovorem v průběhu silniční kontroly. V dané věci tak nebyl dosažen spolehlivý a zákonný podklad, na základě kterého by, i přes možný stupeň podezření, bylo možno v rámci zákonem stanoveného procesu zjišťování, vyhodnocení rozhodných skutečností a odpovídajícího právního posouzení skutkových zjištění dosáhnout jistoty ohledně viny obviněného. V bodě II., 1) svého dovolání obviněný namítá protizákonnost jednání policisty P., neboť nebylo objasněno, zda nedošlo k zahájení nahrávání dříve, než jak je soudu známo z poskytnuté nahrávky, případně zda nebyla obviněnému položena návodná otázka ještě před tím, než nahrávání započalo, resp. zda nebyl k nabídce úplatku vybídnut, ať už vědomě či nevědomě zasahujícím policistou. Poukazuje na to, že zasahující policista s ním vedl rozhovor na téma přestupku v blokovém či ve správním řízení stejným způsobem a používal totožné slovní obraty po celou dobu silniční kontroly, tedy i před zahájením pořizování zvukové nahrávky. Je tak zřejmé, že zasahující policista si protizákonnost kladení návodných otázek neuvědomoval po celou dobu zásahu, nikoli jen na zvukovém záznamu. Jestli potom odvolací soud neuznal zákonnost prováděných důkazů od okamžiku, kdy byla na záznamu položena návodná otázka, neměl by soud uznat zákonnost důkazů vzešlých ze silniční kontroly od jejího počátku, poněvadž se zasahující policista sugestivně vedeným rozhovorem dopustil zjevné nezákonnosti a tím zatížil celý průběh silniční kontroly i pro účely trestního řízení. V bodě II., 2) namítá nezákonnost postupu policistů, když nebylo prokázáno, že by jej policisté poučili o jeho právech ve smyslu zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, z čehož dovozuje porušení principů trestního práva a práva na spravedlivý proces. Vedle této skutečnosti namítá, že také nebyl poučen o tom, že případná kladná odpověď na otázku policisty P. může vést k jeho postihu za přestupek. Současně ust. § 60 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, umožňuje každému odepření podání vysvětlení v případě, že by mu hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin. Vzhledem k výše uvedenému dodává, že nebyl poučen ani ve smyslu § 60 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a to za situace, kdy byl opakovaně tázán k požití alkoholu po první dechové zkoušce. V neposlední řadě poukazuje také na skutečnost, že nebyl řádně poučen o svých právech jako osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, neboť z výpovědi zasahujícího policisty je zřejmé, že zvukový záznam začal pořizovat z toho důvodu, že pojal podezření, že se jej snaží obviněný uplácet. V okamžiku, kdy takovéto podezření pojal a přestal šetřit dopravní přestupek a zahájil šetření objasňující naplnění trestného činu podplácení, měl obviněného řádně poučit o možnosti odepřít podání vysvětlení, pokud by si tímto podáním mohl přivodit vlastní trestní stíhání. Skutečnost, že nebyl ani v jednom z výše uvedených právních důvodů poučen o možnosti odepřít podání vysvětlení, způsobuje nepoužitelnost nejen zvukového záznam, ale i nepoužitelnost všech skutečností, o kterých se zasahující policisté dozvěděli v rámci prováděného zásahu a o kterých vypovídali jako svědci. V bodě II., 3) rozporuje legálnost provedené nahrávky a zároveň nesplnění podmínek ustanovení § 158 odst. 6 tr. ř., který je dle jeho názoru nadřazen ustanovení § 89 tr. ř. Domnívá se, že odvolací soud nesprávně posoudil zákonnost průběhu silniční kontroly včetně zákonnosti a použitelnosti zvukového záznamu pro účely trestního řízení, tímto postupem se dopustil mylné právní úvahy a zatížil tak celý průběh trestního řízení podstatnou vadou, která má vliv na rozhodnutí o vině a trestu obviněného. V bodě II., 4) navazuje námitkou, že příslušné záznamové zařízení nebylo certifikováno a je přesvědčen, že není možné použít soukromé zařízení, které není platně certifikováno a schváleno pro použití Policií ČR jako záznamové zařízení. Policie ČR není oprávněna používat jiná technická zařízení než ta, která jsou řádně certifikována a schválena příslušným orgánem k používání policií ČR. Ve vztahu k použití zvukového záznamu dále namítá, že se soudy dostatečně nezabývaly skutečností, zda bylo se soukromým zařízením zasahujícího policisty, resp. s informacemi na něm uloženými, nakládáno způsobem, který stanovuje § 60 odst. 2 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Vzhledem k tomu, že se soud nezabýval zákonnými předpoklady použitelnosti zvukového záznamu jako důkazu v trestním řízení ve smyslu § 60 odst. 2 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, má obviněný za to, že se jedná o nepřezkoumatelnou část odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. V bodě II., 5) akcentuje judikaturu ve vztahu k posuzování věrohodnosti výpovědí zasahujících policistů a dodává, že vzhledem k tomu, že pořízený zvukový záznam je pro účely trestního řízení absolutně nepoužitelný, staví soud odsuzující rozsudek pouze na výpovědi policisty P. V bodě II., 6) popisuje ze svého pohledu průběh silniční kontroly, přičemž namítá, že jeho jednání bylo důsledkem prostého nepochopení situace a prokazatelně nenaplňuje skutkovou podstatu žádného trestného činu. V bodě II., 7) poukazuje na výpověď svědka S., má za to, že neodporuje jeho obhajobě, že jeho jednání bylo motivováno výlučně tím, aby věc nebyla dále řešena ve správním řízení, tedy aby byla vyřešena na místě uložením blokové pokuty. Ba naopak svědčí fakticky ve prospěch obviněného, když nepotvrdil výpověď policisty P. ohledně náležitého poučení a naopak potvrdil výpověď obviněného, že žádné peníze v ruce během provádění silniční kontroly neměl a ani gestikulací policistovi P. peníze nenabízel. V bodě II., 8) obviněný uvádí, že soudy důkazní nouzi o úmyslu působit na policisty při výkonu jejich povinností nezákonným způsobem překlenuly úvahou k tíži obviněného, přičemž měly v jeho případě postupovat v souladu se zásadou in dubio pro reo. Pod bodem III. namítá nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně, když má za to, že z něj nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení provedených důkazů, přičemž soudy se nezabývaly rozpory mezi provedenými důkazy. Domnívá se proto, že došlo k porušení ústavněprávního zákazu libovůle rozhodování a principů spravedlivého procesu. Z uvedených důvodů proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu Praze ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 11 To 111/2016 a rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 1 T 43/2015 a věc dle ustanovení § 265l odst. 1 tr. ř. vrátil nalézacímu soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že námitky obviněného uplatněnému hmotněprávnímu dovolacímu důvodu neodpovídají. S poukazem na uvedený dovolací důvod totiž není možné domáhat se přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Soudy zjištěný skutkový stav věci je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Mimo meze dovolacího důvodu jsou takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy obou stupňů, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou prosazuje, či která více odpovídá představám dovolatele. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přitom není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Ve věci přitom nelze shledat žádný, natož extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Naopak lze konstatovat, že soudy obou stupňů v dané věci řádně zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. ř.). Zároveň řádně provedené důkazy pečlivě hodnotily přihlížejíce ke všem skutečnostem jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemných souvislostech a v souladu s pravidly formální logiky, tj. zcela v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 tr. ř.). Jak vyplývá ze skutkových zjištění soudů, o vině obviněného svědčí dostatek procesně použitelných důkazů, a to nikoli jen vlastní tvrzení zasahujících policistů, ale zároveň i jimi pořízená nahrávka. Tato situace přitom danou věc podstatně odlišuje od věcí, v nichž rozhodoval Nejvyšší správní soud a Ústavní soud a na něž obviněný poukazuje. Státní zástupce se přitom neztotožňuje se striktními závěry obviněného ohledně procesní použitelnosti tohoto důkazu, a to tím spíše, že obdobnou námitkou se již pečlivě zabýval odvolací soud. Obviněným předestřené argumenty pak dle názoru státního zástupce nejsou způsobilé zpochybnit zákonnost takového důkazního prostředku. Pokud v této souvislosti obviněný zdůrazňuje ustanovení § 158 tr. ř., jde patrně o nepochopení celé situace. Zasahující policisté totiž na místě nekonali úkony trestního řízení, ale prováděli silniční kontrolu. Jejich činnost tedy nebyla upravena trestním řádem, jak se patrně obviněný domnívá. Úkony trestního řízení pak mohly být zcela logicky zahájeny ve věci až následně, jen stěží ještě před vlastním protiprávním jednáním obviněného. Pokud jde o námitky obviněného v bodě III. jeho dovolání, má státní zástupce za to, že jde o pouhou polemiku s odůvodněním soudních rozhodnutí, tedy námitky obsahově s přihlédnutím k ustanovení § 265a odst. 4 tr. ř. nepřípustné. I přes stručnost odůvodnění rozhodnutí soudu prvého stupně má státní zástupce za to, že i ve spojení s podrobnějšími úvahami soudu odvolacího obě soudní rozhodnutí obsahově odpovídají zákonným požadavkům a lze z nich bez zřejmých obtíží dovodit jak úvahy soudů při hodnocení důkazů, tak i soudy ustálená skutková zjištění. Státní zástupce se proto rozhodně neztotožňuje s názorem obviněného, že by rozhodnutí soudů byla nepřezkoumatelná. Obviněný tak dle názoru státního zástupce ve svém dovolání nevznesl žádnou konkrétní hmotněprávně relevantní námitku, a na půdorysu jím uplatněného dovolacího důvodu tak v podstatě ani nevytvořil procesní prostor k přezkumu právního posouzení. Pokud obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., z obsahu podaného dovolání vyplývá, že jej uplatnil v jeho druhé alternativě, tedy že byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek, přestože předchozím řízením byl dán jiný důvod dovolání. Takto formulovaný důvod dovolání však může být úspěšný toliko v případě, že by byla zjištěna existence vytýkané vady zakládající některý z důvodů dovolání, která by zatěžovala řízení před soudem prvního stupně. Takovou vadou však rozhodnutí soudu nalézacího dle názoru státního zástupce zatíženo není, a proto nemůže být naplněn ani dovolatelem uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Po zvážení shora uvedených skutečností státní zástupce dospěl k závěru, že dovolání obviněného, přestože deklaruje dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., obsahově směřuje pouze proti skutkovým zjištěním a procesnímu postupu soudů v oblasti dokazování. Dovolání obviněného tak nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., toto dovolání jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisového materiálu shledal, že obviněný L. B. sice podal dovolání z důvodu podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněného, v jejichž rámci namítal nesprávné hodnocení důkazů (a to konkrétně výpovědi svědka S. a svědka P.) a vytýkal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci (nezákonnost postupu policistů, procesní použitelnost provedené nahrávky), je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. V podaném dovolání tedy obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění nenaplňovala znaky spáchaných trestných činů. Je třeba konstatovat, že obviněný se svým dovoláním pouze domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V bodě II., 1) dovolání obviněný namítl protizákonnost jednání policisty P., ohledně skutečnosti, zda nedošlo k zahájení nahrávání dříve, než jak je soudu známo z poskytnuté nahrávky, případně zda nebyla obviněnému položena návodná otázka ještě před tím, než nahrávání započalo. K tomuto Nejvyšší soud konstatuje, že nebylo zjištěno žádné protizákonné jednání policisty P., neboť z jeho strany nedošlo ani k položení návodné otázky před započetím nahrávání a ani nebyla prokázána skutečnost, že by obviněný byl k úplatku vybídnut. Odvolací soud navíc správně nepoužil jako důkaz část nahrávky, která hraničí s tzv. policejní provokací. K námitce obviněného ohledně procesní použitelnosti pořízené nahrávky Nejvyšší soud uvádí, že v daném případě byl zvukový záznam pořízen v souladu se zákonem (ustanovení § 62 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů), navíc obviněný o pořizování zvukového záznamu věděl (jak vyplývá z výpovědi svědka P. i samotného obviněného). Důvodem pro jeho pořízení byla obava policisty, že obviněný přistoupí k nabídce neoprávněné výhody, aby zamezil zadržení řidičského průkazu a postoupení věci k přestupkovému řízení. Soud prvního stupně posoudil, zda je možné nahrávku použít jako důkaz, či zda se jedná o nepřípustný zásah do soukromí osoby, a dovodil, že v tomto případě se o nepřípustný zásah nejednalo. Při posuzování proporcionality použití zvukového záznamu, tedy porovnáním závažnosti v kolizi stojícího práva na soukromí osoby a veřejného zájmu na odhalení trestního jednání a potrestání pachatele, lze dojít k závěru, že osobnostní práva obviněného v projednávaném případě zásadním způsobem porušena nebyla a nahrávku tudíž bylo možno použít. Nejvyšší soud se neztotožňuje ani s názorem obviněného, který policistům upírá právo pořizovat nahrávky jejich činnosti. Je třeba zdůraznit, že zasahující policisté na místě nekonali úkony trestního řízení podléhající zvýšené regulaci (srov. např. § 158d odst. 2 tr. ř.), ale prováděli silniční kontrolu. Podle § 89 odst. 2 tr. ř. může jako důkaz sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Zpochybňuje-li obviněný výpověď policisty S., jde zcela zjevně o námitku obsahově vybočující z rámce uplatněného dovolacího důvodu. Obviněný takto pouze předkládá vlastní hodnocení této výpovědi, které je však odlišné od hodnocení provedeného soudy. Dle názoru Nejvyššího soudu lze naopak z provedených důkazů, zejména z výpovědí svědků S. a P., zcela zřetelně a bez zřejmých pochybností dovodit, že obviněný si byl velmi dobře vědom toho, že nabízí peněžní prostředky jakožto úplatek. Ostatně je třeba zdůraznit, že ani běžné blokové řízení není návrhovým řízením, v jehož rámci by přestupce navrhoval výši peněžité sankce za projednávaný přestupek, neboť správní sankci vyměřuje správní orgán v rámci svého správního uvážení. Nelze se ztotožnit ani s námitkou ohledně údajně nesprávného postupu policistů při výkonu silniční kontroly. Namítá-li nedostatky v poučení obviněného policisty, nejde o okolnost jakkoli významnou z hlediska jeho trestní odpovědnosti. I kdyby totiž policisté pochybili při poučení, nejde o okolnost, která by ho následně jakkoli vyviňovala z učiněné nabídky úplatku. Součástí obecné poučovací povinnosti dle zákona o policii pak zcela jistě není povinnost policisty poučovat osobu, proti níž koná, že policistovi nesmí poskytnout či nabídnout úplatek. Policisté zákonnou poučovací povinnost splnili již tím, když obviněnému sdělili, že řešení jeho přestupkového jednání není možné na místě v blokovém řízení. V posuzovaném případě se v poměru mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Kolíně, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná o extrémní rozpor. Soud prvního stupně se dostatečně vypořádal s obsahem jednotlivých důkazů, podrobně a dostatečně přesvědčivě vyložil svoje úvahy, jimiž se řídil při hodnocení důkazů a rozporů mezi nimi a při posuzování obhajoby obviněného. Odvolací soud se s argumentací soudu prvního stupně beze zbytku ztotožnil. Soud prvního stupně získal bezpečný základ pro svá skutková zjištění a pro závěr o vině po logickém zhodnocení před ním provedených důkazů, zejména z výpovědi svědka M. P., kterou potvrdil i svědek M. S. a dále ze zvukového záznamu, pořízeného policistou P. na soukromé nahrávací zařízení. Polemika obviněného s důkazy, jak je soudy hodnotily a jaká skutková zjištění soudy na podkladě důkazů učinily, přesahuje rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Skutkové námitky obviněného v žádném případě nejsou podkladem k tomu, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy jasně, srozumitelně a zejména logicky vysvětlily své hodnotící úvahy, přičemž se nedopustily žádné deformace důkazů a ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl v této věci uplatnitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tu je vázán na další dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., v posuzované věci na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z této vázanosti vyplývá, že pokud uplatněné námitky nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak nejsou ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného L. B. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

http://docplayer.cz/17187550-Metodicky-navod-c-3-radek-cislo.html

Metodický návod č. 3. Řádek číslo - PDF Download "Metodický návod č. 3. Řádek číslo" 1 Metodický návod č. 3 Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady (vyjma údajů o technické a dopravní infrastruktuře, které jsou obsaženy v metodických návodech č. 1 a 2): Zpodrobněná příloha č. 1 část A Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území vyhlášky MMR č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Řádek 1. zastavěné území Vymezuje se územním plánem nebo Zákon č. 183/2006, postupem podle stavebního zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 2. plochy výroby Jde o plochy výroby a skladování, Vyhláška č. 501/2006, které se vymezují územním plánem o obecných požadavcích 3. plochy občanského vybavení 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5. památková rezervace včetně ochranného pásma 6. památková zóna včetně ochranného pásma na využívání území. Vymezují se územním plánem Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Vymezují se územním plánem; jedná se tzv. brownfields Městská, vesnická, archeologická Městská, vesnická Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 32 odst. 2 písm. c) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 32 odst. 2 písm. c) 7. krajinná památková zóna Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 32 odst. 2 písm. c) 8. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 32 odst. 2 písm. c) Úřad územního plánování Úřad územního plánování (nemá-li obec platný územní plán, zjišťují se tyto plochy průzkumem území) úřad územního plánování (nemá-li obec platný územní plán, zjišťují se tyto plochy průzkumem území) Úřad územního plánování (nemá-li obec platný územní plán, zjišťují se tyto plochy průzkumem území) Národní památkový ústav Národní památkový ústav Národní památkový ústav Národní památkový ústav 1 2 9. nemovitá národní kulturní Zákon č. 20/1987 Sb., památka, popřípadě soubor, o státní památkové péči, včetně ochranného pásma 32 odst. 2 písm. c) 10. památka UNESCO včetně Památka s mimořádnými ochranného pásma univerzálními hodnotami pro světovou kulturu 11. urbanistické hodnoty Území s historicky i esteticky cennou urbanistickou kompozicí zahrnující části sídel, rozptýlené zástavby nebo urbanizované krajiny 12. region lidové architektury Území se zvýšeným výskytem dochovaných objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě 13. historicky významná stavba, soubor 14. architektonicky cenná stavba, soubor 15. významná stavební dominanta 16. území s archeologickými nálezy Budova nebo soubor staveb významné svou minulostí např. spojené s narozením či pobytem známé osobnosti nebo jako dějiště historické události Jedinečné stavby a jejich soubory nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (např. stavby významných architektů, slohově čisté budovy, dochované stavby lidového stavitelství) Stavby a jejich soubory, jejichž umístění v terénu či charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivňující vizuální charakter sídla i krajiny Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Národní památkový ústav Národní památkový ústav Průzkum území. Odborná literatura Průzkum území, odborná literatura Průzkum území, odborná literatura Průzkum území Obecní úřad obce s rozšířenou působností 2 3 17. oblast krajinného rázu a její Krajinný celek s podobnou přírodní, charakteristika kulturní a historickou o ochraně přírody a krajiny charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu; je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik 18. místo krajinného rázu a Část krajiny homogenní z hlediska jeho charakteristika přírodních, kulturních a historických o ochraně přírody a krajiny charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu; může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti 19. místo významné události Lokalita nebo i rozsáhlejší území spojené s historicky významnou událostí (např. bojiště, poutní místa, místa národopisných slavností, místa, která inspirovala umělecká díla) 20. významný vyhlídkový bod Veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí) nebo v rámci stavby (rozhledna, věž) umožňuje přehlédnout významnou a atraktivní část okolního území Průzkum území, případně odborná studie Průzkum území, případně odborná studie Průzkum území Průzkum území 3 4 21. územní systém ekologické Nadregionální, regionální, místní stability Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. 22. významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 23. významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 114/1992 Sb. 24. přechodně chráněná plocha Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. 25. národní park včetně zón a ochranného pásma Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Nadregionální - Agentura ochrany přírody a krajiny Praha, regionální krajský úřad; správa NP, CHKO (na svém území) místní obecní úřad obce s rozšířenou působností; správa NP, CHKO (na svém území) Pověřený obecní úřad Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností; správa NP, CHKO (na svém území) 4 5 26. chráněná krajinná oblast včetně zón Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. 27. národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona 28. přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29. národní přírodní památka včetně ochranného pásma č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. 30. přírodní park Krajský úřad 5 6 31. přírodní památka včetně ochranného pásma Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. 32. památný strom včetně ochranného pásma Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona 33. biosférická rezervace UNESCO geopark UNESCO 34. NATURA evropsky významná lokalita 35. NATURA ptačí oblast Reprezentativní území světa, která kromě cenných přirozených ekosystémů poskytují příklady harmonických vztahů mezi přírodním prostředím a místními obyvateli Území s jednou nebo více lokalitami tzv. geologického dědictví č. 114/1992 Sb. Mezinárodní program Člověk a biosféra (MAB UNESCO) evropská síť geoparků UNESCO dle závěrů konference v Mollinos (2000) o ochraně přírody a krajiny o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí 6 7 36. lokality výskytu zvláště o chráněných druhů rostlin ochraně přírody a krajiny. a živočichů s národním Vyhláška MŽP ČR č. významem 395/1992 Sb., kterou se ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. 37. lesy ochranné Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 38. les zvláštního určení Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 39. lesy hospodářské Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 40. vzdálenost 50 m od okraje Zákon č. 289/1995 Sb. lesa o lesích a o změně a doplnění některých 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka 42. hranice biochor Biogeografické členění je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability zákonů (lesní zákon) Vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci Biogeografické členění České republiky, II. díl (Culek - editor, 2003 ) Krajský úřad Ústav hospodářské úpravy lesů Brandýs nad Labem (Technická podpora krajskému úřadu bude upřesněna metodickým pokynem MZe) Krajský úřad Ústav hospodářské úpravy lesů Brandýs nad Labem (Technická podpora krajskému úřadu bude upřesněna metodickým pokynem MZe) Krajský úřad Ústav hospodářské úpravy lesů Brandýs nad Labem (Technická podpora krajskému úřadu bude upřesněna metodickým pokynem MZe) Mapový podklad Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha 7 8 43. investice do půdy za Stavby a zařízení pro protierozní Zákon č. 334/1992 Sb., účelem zlepšení půdní ochranu, optimalizaci vodního režimu o ochraně zemědělského úrodnosti a revitalizaci krajiny půdního fondu. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), 56. Vyhláška MZe č. 225/2002 Sb., o podrobnostech vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně. Vyhláška MZe a MŽP č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb. Zemědělská vodohospodářská správa (do roku 1991), vodoprávní úřad (od roku 1992) 8 9 44. vodní zdroj povrchové Zdroje vody, které jsou využívány Zákon č. 254/2001 Sb., vody včetně ochranných nebo u kterých se předpokládá jejich o vodách a o změně pásem, vodní zdroj využití jako zdroje pitné vody; vč. některých zákonů (vodní podzemní vody včetně ochranných pásem I. a II. stupně, zákon), 21, 22, 27, 30. ochranných pásem které stanoví vodoprávní úřad jedná Vyhláška č. 391/2004 Sb., se o součást registru chráněných o rozsahu údajů území dle Rámcové směrnice v evidencích stavu 2000/60/ES v oblasti vodní politiky. povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Vyhláška MZe a MŽP č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb. Vyhláška č. 139/2003 Sb., o evidenci stavu povrchových a podzemních voda o způsobu ukládání údajů do informačního systému veřejné správy. Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., Praha 9 10 45. chráněná oblast přirozené Vyhlašuje vláda nařízením: Zákon č. 254/2001 Sb., akumulace vod - Nařízení vlády č. 40/1978 Sb. o vodách, Nařízení vlády č. 10/1979 Sb. Vyhláška č. 391/2004 Sb., - Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů 46. zranitelná oblast Stanoví vláda nařízením: Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. veřejné správy. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, 33. Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., Praha Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., Praha 10 11 47. vodní útvar povrchových Vodním útvarem je vymezené Zákon č. 254/2001 Sb., vod, vodní útvar významné soustředění povrch. nebo o vodách 1, 2, 21, 27, podzemních vod podzemních vod v určitém prostředí 34, 35 a 43. charakterizované společnou formou Vyhláška č. 391/2004 Sb., jejich výskytu nebo společnými o rozsahu údajů vlastnostmi vod a znaky v evidencích stavu hydrologického režimu. povrchových a podzemních Vodní útvary se člení na útvary vod a o způsobu povrchových vod a útvary zpracování, ukládání podzemních vod. a předávání těchto údajů do Útvar povrchové vody je vymezené informačních systémů soustředění povrch. vody v určitém veřejné správy. prostředí, např.: v jezeru, ve vodní Vyhláška MZe a MŽP nádrži a voda v korytě vodního toku; č. 7/2003 Sb., o vodoprávní Útvar podzemní vody je vymezené evidenci, ve znění vyhlášky soustředění podzemních vody č. 619/2004 Sb. v příslušném kolektoru nebo Vyhláška MZe č. 470/2001 kolektorech. Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů. Seznam a lokalizace k oběma útvarům bude vydána metodickým pokynem MŽP v roce 2007 a následně zakomponováno v Plánech oblastí povodí.. 11 12 48. vodní nádrž Vodní nádrže jsou útvarem povrchové Zákon č. 254/2001 Sb., vody; zároveň jsou současně vodní o vodách 55. díla. Vyhláška MŽP č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, povodí vodního toku, rozvodnice Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru.) Povodí je ohraničeno rozvodnicemi, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí také zahrnuje plochy povrchových vodních útvarů v povodí. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, 2. Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích, 1. Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, 3. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., Praha Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., Praha, dále podniky Povodí a současně i správci vodního toku (např. ZVHS, Lesy ČR apod.) 12 13 50. záplavové území Stanoví vodoprávní úřad na návrh Zákon č. 254/2001 Sb., správce vodního toku o vodách, 66 a 67. Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod, 28. Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území. 51. aktivní zóna záplavového území 52. území určené k rozlivům povodní Stanoví vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku;, a to v zastavěných územích, v zastavitelných plochách dle územně plánovací dokumentace, případně dle potřeby i v dalších územích podle nebezpečnosti povodňových průtoku. Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako preventivní opatření v záplavovém území místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní. Omezení v těchto územích musí projednat vodoprávní úřad s dotčenými orgány státní správy (právo užívání pozemků a staveb v tomto území). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, 67. Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území. Metodický pokyn z dubna 2005 k stanovení aktivní zóny záplavového území. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, 68. Stavební úřady: lokální dokumentace stanovených záplavových území zpracovávaná správcem vodního toku. Údaj o území není dosud centrálně systematicky sledován, v budoucnu bude součástí Mapy záplavových území ČR 1 : Stavební úřady: v dokumentaci stanoveného záplavového území. Údaj o území není dosud centrálně systematicky sledován, v budoucnu bude součástí Mapy záplavových území ČR 1 : Příslušný vodoprávní úřad na úrovni kraje. Údaj o území není dosud centrálně systematicky sledován 13 14 53. území zvláštní povodně Vymezení území ohroženého Zákon č. 254/2001 Sb., pod vodním dílem zvláštními povodněmi se provádí o vodách, 64 a 69. pouze v tom případě, že jejich rozsah Metodický pokyn výrazně přesahuje záplavové území č. 14/2005 odboru ochrany v tomto místě. vod MŽP pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní 54. objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Např. poldr, ochranná hráz toků, přehrada, mobilní zábrany, pohyblivé klapky na vodních dílech /jezy) ap. Ochranné pásmo I. a II. stupně Stanoví vláda nařízením povodní. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, 63 a 65. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech 57. dobývací prostor Těžený, netěžený Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Vodoprávní úřad, správce vodního díla. Vlastníci objektů, správci vodních toků ap. Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Česká geologická služba - Geofond 14 15 58. chráněné ložiskové území Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích 59. chráněné území pro Zákon č. 44/1988 Sb., zvláštní zásahy do zemské o ochraně a využití kůry nerostného bohatství (horní zákon). Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových 60. ložisko nerostných surovin Ložisko výhradní, ložisko nevyhrazených nerostů, prognózní zdroje územích Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 61. poddolované území Zákon č. 62/1988, o geologických pracích 62. sesuvné území a území Sesuvy, radiometrické anomálie Zákon č. 62/1988, jiných geologických rizik o geologických pracích 63. staré důlní dílo Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 64. staré zátěže území a kontaminované plochy 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66. odval, výsypka, odkaliště, halda Staré ekologické zátěže Zóny nebo aglomerace Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Česká geologická služba Geofond Česká geologická služba Geofond Česká geologická služba Geofond Česká geologická služba Geofond Česká geologická služba Geofond Česká geologická služba Geofond Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí (zveřejnění jedenkrát ročně ve Věstníku MŽP) Česká geologická služba Geofond: (haldy), ostatní průzkum území 15 16 84. objekty nebo zařízení Zákon č. 59/2006, zařazené do skupiny A o prevenci závažných nebo B s umístěnými havárií. nebezpečnými látkami 107. objekt důležitý pro obranu Zákon č. 222/1999, státu včetně ochranného o zajišťování obrany České pásma republiky. Krajský úřad Ministerstvo obrany 108. vojenský újezd Zákon č. 222/1999, o zajišťování obrany České republiky vymezené zóny havarijního Zákon č. 59/2006, plánování 1 o prevenci závažných havárií. Ministerstvo obrany Krajský úřad 110. objekt civilní ochrany Stavby civilní ochrany určené Hasičský záchranný sbor kraje k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech stálé úkryty civilní ochrany v souladu s centrální evidencí u HZS kraje Stavby civilní ochrany určené Obec k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech vybudované improvizované úkryty v souladu s evidencí u obcí 111. objekt požární ochrany Sklady a zařízení MV - GŘ HZS ČR Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR 112. objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky Požární stanice a zařízení HZS kraje Hasičský záchranný sbor kraje Ministerstvo vnitra 1 Viz též metodický návod č. 1., kde jsou uvedené zóny havarijního plánování vyplývající ze zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie 16 17 113. ochranné pásmo hřbitova, Ochranné pásmo veřejného pohřebiště Zákon č. 256/2001 Sb., krematoria i krematoria činí nejméně 100m o pohřebnictví 114. jiná ochranná pásma Jde o územní rozhodnutí o ochranném Zákon č. 183/2006, pásmu na základě územního řízení o územním plánování nebo zjednodušeného územního a stavebním řádu (stavební řízení. zákon). Stavební úřad Stavební úřad 115. ostatní veřejná infrastruktura 116. počet dokončených bytů k každého roku Veřejné prostranství: např. náměstí, parky Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v určitém roce ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností 117. zastavitelná plocha Vymezuje se v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje 118. jiné záměry Jedná se o záměry na provedení změny v území, které nejsou podmnožinou údajů o zemí (záměry obcí, ekonomických subjektů atd.) 119. další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku n člení podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území Zákon č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon č. 128/2000, o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Průzkum území Statistická ročenka kraje Úřad územního plánování, krajský úřad Průzkum území Statistické publikace, tématické studie, výpočty 17

https://www.tsmkurzy.cz/kurzy/2315-hospodareni-a-vedeni-ucetnictvi-prispevkovych-organizaci-pro-zacinajici-ekonomy-a-ucetni-p.html

Hospodaření a vedení účetnictví příspěvkových organizací pro začínající ekonomy a účetní | TSM kurzy Hospodaření a vedení účetnictví příspěvkových organizací pro začínající ekonomy a účetní 1. Hospodaření příspěvkových organizací v souladu s ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů § 53 až 63, v souladu s ustanoveními zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů § 27 až 37b, zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací, finanční hospodaření příspěvkových organizací, peněžní fondy příspěvkových organizací. 2. Vedení účetnictví příspěvkových organizací v souladu s ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (postavení příspěvkových organizací - některé vybrané účetní jednotky, rozsah a způsob vedení účetnictví, účetní metody, účetní závěrka), v souladu s ustanovením vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv,nákladů, výnosů a výsledku hospodaření v jednotlivých částech účetní závěrky včetně položek knihy podrozvahových účtů, směrná účtová osnova, účetní metody). 3. Vedení účetnictví příspěvkových organizací v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů (průkaznost, předmět inventarizace, inventurní soupisy), v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek (podklady pro schvalování účetní závěrky). 4. České účetní standardy pro příspěvkové organizace český účetní standard č. 701 až č.710, se zaměřením na postupy účtování u příspěvkových organizací, vzorové příklady postupů účtování

http://kraken.slv.cz/33Odo190/2005

33 Odo 190/2005 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně M. č. P. 8, zastoupené advokátem, proti žalované J. H., o zaplacení 29.916,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro P. 9 pod sp. zn. 8 C 32/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v P. ze dne 15. dubna 2004, č. j. 29 Co 126, 127/2004-52, takto: I. Dovolání proti výroku rozsudku Městského soudu v P. ze dne 15. dubna 2004, č. j. 29 Co 126, 127/2004-52, jímž byl změněn žalobě vyhovující rozsudek Obvodního soudu pro P. 9 ze dne 15. dubna 2004, č. j. 8 C 32/2003-23, tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dalších 2.368,- Kč, se odmítá. II. Rozsudek Městského soudu v P. ze dne 15. dubna 2004, č. j. 29 Co 126,127/2004-52, ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro P. 9 ze dne 15. dubna 2004, č. j. 8 C 32/2003-23, v části zamítající žalobu o zaplacení 27.548,50 Kč s příslušenstvím, a ve výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů se zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v P. k dalšímu řízení. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 33.649,- Kč s příslušenstvím. Uváděla, že o tuto částku se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila tím, že v bytě svěřeném do její správy měla po dobu delší dvou let uskladněny věci, které nabyla jako závětní dědička po smrti původní nájemkyně bytu. Nájem bytu na žalovanou (ani nikoho jiného) po smrti původní nájemkyně nepřešel. Po uvedenou dobu byly žalované účtovány měsíčně částky odpovídající nájemnému a platbám za služby spojené s nájmem bytu. Tyto částky žalovaná dosud nezaplatila; jejich souhrn po odečtení přeplatků za předchozí období činí 33.649,- Kč. Obvodní soud pro P. 9 rozsudkem ze dne 10. října 2003, č. j. 8 C 32/2003-23, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 6.100,50 Kč, žalobu o zaplacení dalších 27.548,50 Kč s příslušenstvím a o zaplacení příslušenství z částky 6.100,50 Kč zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vycházel ze zjištění, že nájemcem bytu ve druhém podlaží domu, v ulici v P. 8 L. (dále jen předmětný byt , příp. byt ), byla až do své smrti dne 2. 4. 1999 H. G. Při předběžném šetření prováděném pověřenou notářkou v dědickém řízení žalovaná uvedla, že má klíče od bytu zůstavitelky H. G., a že jej bude vyklízet a likvidovat. Dne 25. 6. 1999 žalovaná složila klíče od bytu do úschovy soudu a byt byl zapečetěn. Rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno, že žalovaná zdědila po H. G. mimo jiné její nábytek a ostatní bytové zařízení, nabylo právní moci dne 14. 9. 2001; od tohoto dne měla žalovaná do bytu opětovně přístup. Byt vyklidila a klíče od něj předala žalobkyni 26. 11. 2001. Na podkladě uvedených skutečností dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná získala na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši nájemného, avšak jeho vydání po ní nelze spravedlivě požadovat za dobu, kdy neměla k dispozici klíče od předmětného bytu a byt byl zapečetěn. Žalobkyni tak náleží pouze plnění odpovídající nájemnému za květen a červen 1999, za polovinu září 2001, za říjen a listopad 2001; nájemné za duben 1999 žalovaná žalobkyni uhradila. Požadavek na zaplacení příslušenství z přisouzené částky 6.100,50 Kč neshledal soud důvodným s tím, že povinnost zaplatit uvedenou částku byla stanovena až soudním rozhodnutím a žalovaná se tudíž nedostala do prodlení s jejím plněním. K odvolání obou účastnic Městský soud v P. rozsudkem ze dne 15. dubna 2004, č. j. 29 Co 126,127/200-52, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3.732,50 Kč s 6 % úrokem z prodlení od 1. 3. 2002 do zaplacení a do 29.916,50 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně a úplně zjistil skutkový stav věci, nesprávnými však shledal jeho právní závěry. Dovodil, že v souzené věci nebyla naplněna ani jedna ze skutkových podstat povinnosti vydat bezdůvodné obohacení uvedených v § 451 odst. 2 obč. zák. Uzavřel, že od smrti nájemkyně G. do 26. 11. 2001 nemohla žalobkyně předmětný byt pronajímat, neboť v něm byly umístěny věci, které žalovaná zdědila. Došlo tak ke snížení majetku žalobkyně o částku, kterou by mohla pronájmem bytu získat. Požadavek na zaplacení částky 33.649,- Kč je proto nutno posoudit jako nárok na náhradu škody podle § 420 a násl. obč. zák. Vzhledem k tomu, že po dobu zapečetění bytu nevznikala žalobkyni škoda vinou žalované, která měla do bytu přístup až po právní moci rozhodnutí o dědictví (tj. od 14. 9. 2001), odpovídá žalovaná žalobkyni za škodu v podobě ušlého nájemného jen za období od 14. 9. 2001 do konce listopadu 2001. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) a současně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř.). Má za to, že její požadavek měl být posuzován podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v plnění bez právního důvodu a nikoli jako nárok na náhradu škody. Připomíná, že povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniká bez ohledu na zavinění toho, kdo jej získal. Došlo-li smrtí nájemce k zániku nájemního vztahu, tíží povinnost k faktickému vyklizení bytu dědice nájemce; jestliže dědic tuto povinnost nesplní, musí vydat pronajimateli bezdůvodné obohacení za užívání bytu bez právního důvodu. Žalovaná užívala předmětný byt ke skladování zděděných věcí, čímž se na její úkor bezdůvodně obohatila. V rámci dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 3 o. s. ř. žalobkyně odvolacímu soudu vytýká nesprávné zjištění ohledně zapečetění předmětného bytu. Má za to, že z provedených důkazů lze dovodit, že k zapečetění bytu a jeho znepřístupnění žalované došlo až 27. 6. 2001, kdy notářka pořídila soupis věcí, které se v bytě nacházely. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vzhledem k datu vydání napadeného rozsudku odvolacího soudu bylo v řízení o dovolání postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před 1. dubnem 2005 dále opět jen o. s. ř. (srovnej článek II bod 3. přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (žalobkyní) při splnění zákonné podmínky jejího advokátního zastoupení (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.). Vymezuje-li občanský soudní řád při splnění zákonných podmínek jako způsobilý předmět dovolání rozhodnutí odvolacího soudu, má tím na mysli i jednotlivé jeho výroky. V posuzované věci směřuje dovolání žalobkyně proti meritornímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se žaloba do částky 29.916,50 Kč s příslušenstvím zamítá. Přes formální označení uvedeného rozsudečného výroku coby měnícího, se jedná o výrok, jímž je rozsudek soudu prvního stupně zčásti potvrzen (a to co se týče požadavku na zaplacení 27.548,50 Kč s příslušenstvím), neboť soudy obou stupňů žalobu v uvedeném rozsahu zamítly. Změněn byl rozsudek soudu prvního stupně ve skutečnosti jen pokud jde o požadavek na zaplacení částky 2.368,- Kč, o kterou odvolací soud zvětšil rozsah, v němž byla žaloba soudem prvního stupně zamítnuta. Podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je skutečnost, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Dovolání žalobkyně směřující proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, není podle § 237 odst. 2 o. s. ř. přípustné, neboť tímto výrokem odvolací soud rozhodl o částce 2.368,- Kč; dovolací soud proto dovolání v uvedeném rozsahu podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Zbývá posoudit přípustnost dovolání ve zbývajícím rozsahu, tj. proti rozsudečnému výroku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu co do částky 27.548,50 Kč s příslušenstvím. Protože odvolací soud potvrdil v pořadí prvý rozsudek soudu prvního stupně, lze přípustnost dovolání uvažovat výlučně v intencích § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Ze znění těchto ustanovení vyplývá, že dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je přípustné pouze k řešení právních otázek, což znamená, že jeho přípustnost může být dána pouze naplněním dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., kterým je možno vytýkat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Dovolací důvod mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít vůbec, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srov. výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.). Bez významu jsou proto výtky dovolatelky zpochybňující skutkový závěr odvolacího soudu ohledně zpřístupnění bytu žalované. Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. žalobkyně v dovolání brojí proti závěru odvolacího soudu, že jí uplatněný nárok není nárokem z odpovědnosti za vznik bezdůvodného obohacení, a je namístě poměřovat ho ustanovením § 420 a násl. obč. zák. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení je bezdůvodným obohacením mimo jiné majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu. Již v rozsudku ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 553/2004, Nejvyšší soud ČR dovodil, že za situace, kdy po úmrtí nájemce byt nadále užívá jeho dědic, na kterého nepřešlo právo nájmu, vzniká mu bezdůvodné obohacení v podobě plnění bez právního důvodu. Na odpovědnost za získané bezdůvodné obohacení nemá vliv skutečnost, že situace, která vedla k ponechání věcí v bytě (tj. zapečetění bytu), není důsledkem protiprávního jednání dědice a že ji nezavinil, jelikož protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění nejsou předpokladem odpovědnosti za bezdůvodné obohacení a podstatné je pouze to, že objektivně vznikl stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává. O obohacení se totiž jedná tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže se to v jeho majetku projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv, jakož i tehdy, pokud se majetek obohaceného nezmenšil, ač se zmenšit měl. Plnění, jímž bezdůvodné obohacení vzniká, může spočívat též ve výkonech (srov. § 458 odst. 1 věta druhá obč. zák.). V posuzovaném případě se úmrtím zůstavitelky žalovaná stala vlastníkem věcí umístěných v jejím bytě. Věci zůstaly v bytě uskladněny, aniž k tomu žalované svědčil nějaký právní důvod. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že žalovaná neměla ke svým věcem po určitou dobu přístup, neboť za užívání bytu lze považovat již samotné umístění věcí v něm. Žalovaná tak vykonávala užívací právo, které by jí jinak příslušelo pouze z titulu platně uzavřené nájemní smlouvy. Tím, že tak činila bezúplatně, nedošlo ke zmenšení jejího majetku, ač by se tak (placením nájemného) mělo stát. Tuto majetkovou hodnotu získávala žalovaná na úkor žalobkyně, která tak nemohla do vyklizení bytu získat prospěch jeho pronájmem. Pouze v případě, že by si žalovaná nemohla věci z bytu odvézt a zabránit tak vzniku bezdůvodného obohacení výlučně v důsledku jednání žalobkyně, bylo by možno uvažovat o odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. Vycházel-li odvolací soud z jiného právního názoru a dospěl k závěru, že uplatněný nárok je namístě poměřovat výlučně § 420 a násl. obč. zák., posoudil věc v rozporu s hmotným právem. Dovolání žalobkyně je tudíž přípustné a dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. jí byl uplatněn po právu. Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovoláním napadený rozsudek ve výroku, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, a v akcesorických výrocích podle § 243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zrušit a věc v tomto rozsahu vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V dalším průběhu řízení bude odvolací soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

http://www.chomutov-mesto.cz/?download=_/ms-rm-usneseni/usneseni-rady-ze-dne-14.05.2001.html

Usnesení ze zasedání Rady města Chomutova, které se konalo dne 14.5. 2001 Usnesení RaMěst č.222/01 z 14.5. 2001 Usnesení RaMěst č.223/01 z 14.5. 2001 Prominutí úhrady pronájmu sálu v Měst. divadle v CV Usnesení RaMěst č.224/01 z 14.5. 2001 Neinvestiční náklady za žáky p r o j e d n a l a a d o p o r u č u j e ZM schválit výši neinvestičních nákladů na 1 žáka pro města (obce) - výpočet nákladů dle rozpisu nákladů na jednotlivé školy. Usnesení RaMěst č.225/01 z 14.5. 2001 Žádosti o poskytnutí dotací na činnost a projekt příspěvky na činnost a projekt ve výši uvedené v důvodové zprávě, avšak maximálně do 20.000,- Kč 2) d o p o r u č u j e ZM schválit příspěvky na činnost ve výši uvedené v důvodové zprávě nad 20.000,- Kč s úpravou dle zápisu RM. Usnesení RaMěst č.226/01 z 14.5. 2001 p r o j e d n a l a a d o p o r u č u j e ZM - snížení výdajů org. j. 01, odd§ 6409, pol. 5901 (fin. rezerva) o částku 455.263,- Kč - zvýšení výdajů org. j. 07 odd§ 3429, pol. 5137 o částku 222.550,- Kč a pol. 5139 o částku 232.713,- Kč. Usnesení RaMěst č.227/01 z 14.5. 2001 - zvýšení příjmů org. j. 01, odd§ 3319, pol. 2321 o částku 330.000,- Kč - zvýšení výdajů org. j. 07, odd§ 3319, pol. 5169 o částku 330.000,- Kč. Usnesení RaMěst č.228/01 z 14.5. 2001 Odvolání členů z Komise pro podporu občanských aktivit zprávu Komise pro podporu občanských aktivit a z této komise pro nečinnost p. Davida Ledera a p. Josefa Pikala. Usnesení RaMěst č.229/01 z 14.5. 2001 - revokovat svoje usn. č. 02/01 z 28. 2. 2001 - uzavřít Základní školu v CV, 17. listopadu 4728 a do volných prostor objektu přestěhovat Zvláštní školu v CV, Školní 63, a to k 31. 8. 2001. Usnesení RaMěst č.230/01 z 14.5. 2001 Návrh na založení Správy kulturních zařízení, spol. s r.o. p. Tůmovi, místostarostovi města předložit materiál k projednání ZM dle připomínek uvedených v zápise. Usnesení RaMěst č.231/01 z 14.5. 2001 Vyhodnocení zimní údržby 2000 - 2001 v TSmCh p r o j e d n a l a a b e r e n a v ě d o m í předloženou zprávu k vyhodnocení zimní údržby 2000 - 2001. Usnesení RaMěst č.232/01 z 14.5. 2001 Vyhodnocení kvality ovzduší za zimní období Usnesení RaMěst č.233/01 z 14.5. 2001 Závěrečný účet Města Chomutova za rok 2000 výsledky hospodaření Města za rok 2000 a 1) závěrečný účet Města Chomutova za rok 2000 včetně příloh dle výsledku auditu za rok 2000, včetně celoročního hospodaření města Chomutova - bez výhrad 2) doplňkovou činnost v oblasti bytového hospodářství dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 3) posílení investičního fondu z rezervního fondu organizací - TSmCh o částku 1.102.466,31 Kč - 4. ZŠ Chomutov, ul. Kadaňská o částku 220.000,- Kč - 12. ZŠ, ul. Heyrovského o částku 100.000,- Kč předložit do dalšího jednání usnesení k odstranění připomínek ze závěrečné zprávy auditu. Usnesení RaMěst č.234/01 z 14.5. 2001 Opatření k nápravě nedostatků ze správy finančních prostředků Města Obchodní společností Teplo Chomutov s.r.o. 1) schválit dohodu o předání aktiv a pasiv týkajících se bytového hospodářství 2) zmocnit starostu města p. Nováka podpisem této dohody. Usnesení RaMěst č.235/01 z 14.5. 2001 Schválení Darovací smlouvy schválit Darovací smlouvu mezi Městem Chomutov a Policií ČR, Správou Severočeského kraje Ústí nad Labem. Usnesení RaMěst č.236/01 z 14.5. 2001 Návrh smlouvy o postoupení pohledávek a závazků mezi Městem Chomutov a spol. KENS s.r.o. schválit Smlouvu o postoupení pohledávek a závazků mezi Městem Chomutov a spol. KENS s.r.o. Usnesení RaMěst č.237/01 z 14.5. 2001 Plnění usn. č. 119/01 - Odměna za vícepráce pro spol. KENS s.r.o. - úhradu odměny za vícepráce provedené v souladu s mandátní smlouvou, pro spol. KENS s.r.o., a to ve výši 21.000,- Kč a zajistit úhradu odměny v rámci Hospodářské činnosti. Usnesení RaMěst č.238/01 z 14.5. 2001 Rozpočtová změna č. 13 - zvýšení příjmů orj. 31, odd§ 3741, položka 2122 o částku 120.000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 32, odd§ 3419, položka 6313 o částku 120.000,- Kč. Usnesení RaMěst č.239/01 z 14.5. 2001 Rozpočtová změna č. 14 p r o j e d n a l a a d o p o r u č u j e ZM - snížení výdajů orj. 01, odd§ 6409, položka 5901, o částku 200.000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 17, odd§ 3612, položka 5171 o částku 200.000,- Kč. Usnesení RaMěst č.240/01 z 14.5. 2001 Studie rekreačního využití Bezručova údolí ing. Petříkovou, pracovnici ORaIM k dalšímu jednání s referátem životního prostředí OkÚ dle připomínek v zápisu RM. Usnesení RaMěst č.241/01 z 14.5. 2001 Investiční akce " Rekonstrukce Husovo náměstí a ulice Ruská" - dodatek č. 1 rozsah dodatku č. 1 " Rekonstrukce Husovo náměstí a ulice Ruská. Usnesení RaMěst č.242/01 z 14.5. 2001 VŘ na akci: Obnova vnitřního dvora staré radnice č.p. 1 - lapidárium muzea v Chomutově. s podpisem smlouvy na dodávku prací na obnově vnitřního dvora staré radnice č.p. 1 s firmou první v pořadí dle výběru, a to s f. KAPPA Ing. Vladimír Janda. Usnesení RaMěst č.243/01 z 14.5. 2001 VŘ - Oprava severovýchodního břehu, Kamencové jezero, CV o výběru zhotovitele veřejné zakázky "Oprava severovýchodního břehu, Kamencové jezero - Chomutov", kterým bude uchazeč (firma): DELTA - stavby spol. s.r.o., Kochova 1330, 430 01 Chomutov Usnesení RaMěst č.244/01 z 14.5. 2001 VŘ - Komunikační spojka - PZOO Chomutov o výběru zhotovitele veřejné zakázky "Komunikační spojka - PZOO Chomutov", kterým bude uchazeč (firma): Stavby silnic a železnic, a.s., odštěpný závod Dubová 1, 360 21 Karlovy Vary Usnesení RaMěst č.245/01 z 14.5. 2001 Rekonstrukce Městských lázní zápis ze schůzky pracovní skupiny určené k připomínkování studie rekonstrukce Městských lázní a jednat ve smyslu zápisu s projektantem a následně předložit studii projektanta ke konzultaci určené pracovní skupině. Usnesení RaMěst č.246/01 z 14.5. 2001 p r o j e d n a l a a b e r e n a v ě d o m í schválit vyřazení, převod a prodej majetku. Usnesení RaMěst č.247/01 z 14.5. 2001 pronájem části ppč. 2009/1 o vým. 3 m2 v k.ú. CV I, vedené v KN jako ostatní plochy p. Ladislavu Kubíkovi - JEANETTE, Chomutov, Kundratická 4596, IČO 72587512, k využití přístupového chodníku k prodejně v NP v CV, V. Nezvala 4674 za cenu 225,- Kč/m2/rok, tj. 675,- Kč/rok, s účinností od 1. 5. 2001 na dobu neurčitou. své usn. č. 173/01/6 ze dne 2. 4. 2001 a pronájem části ppč. 6125/137 o vým. 42 m2 v k.ú. CV I vedené v KN jako ostatní plochy za účelem umístění prodejního stánku. s účinností od 1. 5. 2001 snížení pronajaté výměry části ppč. 4418/1 v k.ú. CV I na 64 m2, za nájemné 30,- Kč/m2/rok, tj. 1.920,- Kč/rok. s provedením stavebních úprav NP v přízemí objektu čp. 38 Klostermannova ul., za účelem změny využití stávajícího skladu potravin na prodejnu potravin s tím, že stavební úpravy budou provedeny na vlastní náklady nájemce ing. Tomáše Seidla. Před zahájením stavebních úprav předloží nájemce k odsouhlasení správci a OMP dokumentaci předmětných úprav. Nájemné zůstane zachováno sazbou 667,52 Kč/m2/rok s tím, že se nájemní smlouva prodlouží do konce roku 2008. hodnotu stavebních úprav provedených v prodejně H-Sport, Palackého 4446, které činí podle znaleckého posudku č. 1173-35/2001 částku 377.000,- Kč. uzavření NS na pronájem NP v objektu C ul. Na Průhoně 4800 mezi Integrovanou střední školou energetickou (jako pronajimatelem) a Městem Chomutov (jako nájemcem) s platností od 1. 1. 2002 na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce, za účelem provozování pobočky knihovny, za nájemné 10.008,- Kč/rok. tento bod (pronájem NP 1 místnosti o vým. cca 15 m2 v budově čp. 2334 Kadaňská ul., CV). převedení pronájmu NP o vým. 181,30 m2 v přízemí domu čp. 15 Ruská ul. - pivnice Formanka na p. Alexandra Olaha, bytem CV, Škroupova 1435/13, za účelem provozování pivnice se Slovanskou kuchyní a uzavření NS na dobu neurčitou, za nájemné 120.000,- Kč/rok (sazba 661,80 Kč/m2/rok) za předpokladu, že nájemce uhradí při podpisu NS veškeré závazky spojené s převedenými NP. převedení NS na pronájem NP - výkladní skříně na FK Chomutov a.s., se sídlem v CV, Mánesova ul. 3704, zast. p. Jiřím Zárubou, na dobu neurčitou za nájemné 1.100,- Kč/rok, za účelem informace veřejnosti o chomutovských sportovních klubech. pronájem NP v čp. 4804 Březenecká, CV o celk. vým. 22,59 m2 + společně užívané prostory p. Ivaně Kulawiakové, bytem CV, Přemyslova 5394, za cenu 500,- Kč/m2/rok na dobu neurčitou, za účelem provozování prodejny květin a dárkového zboží. schválit směnu pozemků o stejné výměře, a to ppč. 2470/2 o vým. 35 m2 ve vlastnictví Města Chomutov za ppč. 2468/5 o vým. 22 m2 a 2468/6 o vým. 13 m2 ve vlastnictví firmy BLESK v.o.s., se sídlem CV, Vršovců 989, bez doplatku. schválit úpravu "Zásad pro prodej bytových jednotek týkající se vyplacení dotací do fondu oprav a prodeje prázdných a obsazených bytů, dle důvodové zprávy. Usnesení RaMěst č.248/01 z 14.5. 2001 Prodej bytů z majetku města. Usnesení RaMěst č.249/01 z 14.5. 2001 Jan Ingrisch - prominutí úroků z prodlení schválit p. Janu Ingrischovi, bytem Most, Vinohradská 563, prominutí úhrady úroku z prodlení ve výši 17%, jak je uvedeno v důvodové zprávě a zpětvzetí žaloby v celém rozsahu. Usnesení RaMěst č.250/01 z 14.5. 2001 VŘ - prodej objektu č.p. 2000 (horský hotel Partyzán) v ul. Na vyhlídce v k.ú. Chomutov 1 schválit prodej objektu čp. 2000 (horský hotel Partyzán) v ul. Na Vyhlídce, včetně st. pč. 5470 o vým. 3439 m2 v k.ú. CV I společnosti "Hotel u Dvou medvídků" s.r.o., se sídlem Revoluční 32, CV, zast. p. Františkem Donátem, za cenu 3.000.000,- Kč. Usnesení RaMěst č.251/01 z 14.5. 2001 VŘ - prodej objektu č.p. 4218 (bývalá mazutová kotelna) v Bezručově ulici v k.ú. Chomutov II. schválit prodej objektu čp. 4218 (býv. mazutová kotelna) v Bezručově ul. vč. st. pč. 72/3 o vým. 633 m2, st. pč. 72/11 o vým. 476 m2, st. pč. 72/4 o vým. 294 m2, pč. 72/2 o vým. 1218 m2, pč. 72/18 o vým. 766 m2 a pč. 72/19 o vým. 369 m2 firmě HYUNDAY-KŠV, s.r.o., se sídlem Chomutov, Dolní 661/1. Usnesení RaMěst č.252/01 z 14.5. 2001 Problematika TJ VEROS vypsat VŘ na sportovní areál "VEROS". Usnesení RaMěst č.253/01 z 14.5. 2001 proplacení náhrad škod v: - MŠ Růžová ve výši 250,- Kč - MŠ 17. listopadu ve výši 120,- Kč - MŠ Zahradní ve výši 200,- Kč - MŠ Školní pěšina ve výši 159,- Kč 1) odepsání nadspotřeby vodného a stočného za rok 2000 v ul. Křižíkova, Kadaňská a Osvobození ve výši 34.617,- Kč 2) neodepsání nadspotřeby vodného a stočného v ul. K. Světlé ve výši 20.455,50 Kč. Usnesení RaMěst č.254/01 z 14.5. 2001 Organizační zabezpečení ZM dne 30. 5. 2001 organizační zabezpečení jednání ZM dne 30. 5. 2001 se změnami dle zápisu RM. Usnesení RaMěst č.255/01 z 14.5. 2001 OZV č. 4/2001, o zajištění veřejného pořádku při pořádání veřejných hudebních produkcí na území města Chomutova - REVOKOVÁNO - viz usn. č. 403/01 z 3. 9. 2001!!! návrh OZV č. 4/2001, o zajištění veřejného pořádku při pořádání veřejných hudebních produkcí na území města Chomutova a ji ZM ke schválení. Usnesení RaMěst č.256/01 z 14.5. 2001 Souhrnné statistické údaje o platových poměrech zaměstnanců MěÚ a organizací řízených městem n e p o v a ž u j e zvýšení mezd za odůvodněné a 1) místostarostům města zharmonizovat pracovní dobu všech organizací řízených městem na 40,00 hod. týdně 2) místostarostům města a tajemnici MěÚ předložit přehled čerpání mzdových prostředků za 1. pol. 2001 ve srovnatelné podobě do RM po 1. pol. 2001. Usnesení RaMěst č.257/01 z 14.5. 2001 Odměny ředitelům příspěvkových organizací - 1. čtvrtl. roku 2001 vyplacení odměn ředitelům příspěvkových organizací za I. čtvrtletí r. 2001 dle důvodové zprávy a příloh ke zprávě. Usnesení RaMěst č.258/01 z 14.5. 2001 Distribuce Chomutovských novin informaci o distribuci Chomutovských novin a rozšíření počtu výtisků, které jsou distribuovány zdarma. Usnesení RaMěst č.259/01 z 14.5. 2001 Informativní zpráva o připravovaném "Dni prevence" se zaměřením na zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích informaci o připravovaném "Dni prevence". Usnesení RaMěst č.260/01 z 14.5. 2001 Žádost p. Jiříkové s nahlédnutím do důvodové zprávy k usn. RM č. 099/01 ze dne 19. 2. 2001. Usnesení RaMěst č.261/01 z 14.5. 2001 Žádost f. Inge Brno, s.r.o. dopis f. Inge Brno s.r.o., že vyřízení žádosti je v kompetenci TSmCh a aby o výsledku jednání informoval RM. Usnesení RaMěst č.262/01 z 14.5. 2001 Služební cesta starosty pracovní cestu starosty města do SRN ve dnech 18 - 19. 5.2001 na pozvání firmy BEKA. Usnesení RaMěst č.263/01 z 14.5. 2001 Sdělení postupu propočtu nájemného u parkovišť při snížení kapacity na přechodnou dobu, po uplatnění nařízení města č. 1/2001

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-448

448/2003 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zá... 448/2003verze 1 Vyhláška č. 448/2003 Sb.Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 43/2003 Sb. a vyhlášky č. 243/2003 Sb. Zrušeno k 01.05.2004 (199/2004 Sb.) Minulé znění 01.01.2004 - 30.04.2004 (verze 1)Předpis je již zrušen kterou se mění vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 43/2003 Sb. a vyhlášky č. 243/2003 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 105 odst. 11 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb.: Vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 43/2003 Sb. a vyhlášky č. 243/2003 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 21 v části XI Seznam kódů na přiznání daňových výhod v kódu B se slova "§ 8 odst. 1" nahrazují slovy "§ 11 odst. 1" a znění Poznámky pod čarou č. 39) se nahrazuje zněním "Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních". 2. V příloze č. 21 v části XI Seznam kódů na přiznání daňových výhod v kódu C se slova "§ 8 odst. 1" nahrazují slovy "§ 11 odst. 1". 3. V příloze č. 21 v části XI Seznam kódů na přiznání daňových výhod v kódu D se slova "§ 23" nahrazují slovy "§ 49". 4. V příloze č. 21 v části XI Seznam kódů na přiznání daňových výhod v kódu E se slova "§ 23" nahrazují slovy "§ 49". 5. V příloze č. 21 v části XI Seznam kódů na přiznání daňových výhod v kódu F se slova "§ 29" nahrazují slovy "§ 71". 6. V příloze č. 21 v části XI Seznam kódů na přiznání daňových výhod v kódu G se slova "§ 29" nahrazují slovy "§ 71". 7. V příloze č. 21 v části XI Seznam kódů na přiznání daňových výhod se za kód G vkládají nové kódy, které znějí: „H vyjadřuje nárok na osvobození od spotřební daně dle ustanovení § 86 zákona o spotřebních daních I vyjadřuje nárok na osvobození od spotřební daně dle ustanovení § 86 zákona o spotřebních daních a současně i nárok na osvobození od daně z přidané hodnoty dle ustanovení § 43 odst. 6 zákona o dani z přidané hodnoty. J vyjadřuje nárok na osvobození od spotřební daně dle ustanovení § 97 zákona o spotřebních daních K vyjadřuje nárok na osvobození od spotřební daně dle ustanovení § 97 zákona o spotřebních daních a současně nárok na osvobození od daně z přidané hodnoty dle ustanovení § 43 odst. 6 zákona o dani z přidané hodnoty L vyjadřuje nárok na osvobození od spotřební daně dle ustanovení § 105 zákona o spotřebních daních M vyjadřuje nárok na osvobození od spotřební daně dle ustanovení § 105 zákona o spotřebních daních a současně i nárok na osvobození od daně z přidané hodnoty dle ustanovení § 43 odst. 6 zákona o dani z přidané hodnoty N vyjadřuje nárok na podmíněné osvobození od spotřební daně (§ 3 písm. d) zákona o spotřebních daních), jestliže je zboží bezprostředně po propuštění do volného oběhu (§ 34 zákona o spotřebních daních) uvedeno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně (§ 19 zákona o spotřebních daních).“. 8. V příloze č. 21 část XIII. zní: „XIII. SEZNAM KÓDŮ SPOTŘEBNÍCH DANÍ PODLE ZÁKONA Č. 353/2003 Sb. (odstavec 33 Deklarace) daně Význam podle zákona o spotřebních daních 000 Zboží není vybraným výrobkem podle zákona 201 Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 202 Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení 203 Líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení 204 Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury 301 Základní sazba daně z piva 302 Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary do 10000 hl výstavu 303 Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 10000 do 50000 hl 304 Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 50000 do 100000 hl 305 Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 100000 do 150000 hl 306 Snížená sazba pro malé nezávislé pivovary nad 150000 do 200000 hl 411 Šumivá vína podle § 93 odst. 2 zákona 412 Tichá vína podle § 93 odst. 3 zákona 413 Meziprodukty podle § 93 odst. 4 zákona 502 Cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně 503 Cigarety filtrové délky nad 70 mm 504 Doutníky, cigarillos 511 Tabák ke kouření -jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret 512 Tabák ke kouření - ostatní 513 Ostatní tabák určený k jiným účelům 601 Motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona s obsahem olova do 0,013 g/l včetně 602 Motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona s obsahem olova nad 0,013 g/l 603 Střední oleje, těžké plynové oleje a těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) zákona 604 Těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) zákona 605 Odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) zákona 606 Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) zákona 607 Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) zákona 608 Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g) zákona 609 Stlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. h) zákona 610 Stlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. i) zákona 611 Stlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. j) zákona 612 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova do 0,013 g/l včetně 613 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova nad 0,013 g/l 614 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) zákona 615 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova do 0,013 g/l včetně 616 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e) zákona, které obsahují benzín s obsahem olova nad 0,013 g/l 621 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 601 622 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 602 623 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 603 624 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 604 625 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 605 626 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 606 627 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 607 628 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 608 629 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 609 630 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 610 631 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 611 641 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 601 642 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 602 643 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 603 644 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 604 645 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 605 646 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 606 647 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 607 648 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 608 649 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 609 650 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 610 651 Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2, písm. f) a g) zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 611 661 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 601 662 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 602 663 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 603 664 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 604 665 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 605 666 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 606 667 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 607 668 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 608 669 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 609 670 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 610 671 Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 zákona a výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 611 681 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 601 682 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 602 683 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 603 684 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 604 685 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 605 686 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 606 687 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 607 688 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 608 689 i Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 609 690 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 610 691 Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 zákona, které se svými vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují minerálním olejů uvedeným pod kódem SPD 611 999 Zboží je vybraným výrobkem podle různých hlav zákona současně“ 9. V příloze č. 21 v části XIV Seznam přídavných kódů se za kód 3802 vkládá kód položky 3803, který zní: „3803 Přídavný kód uvádí deklarant v případě, že se jedná o biocidní přípravky podle zákona č. 120/2002 Sb. o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.“. 10. V příloze č. 23 v části "Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; sláma a pícniny" položky „1211 90 98 10 Konopí 1211 90 98 90 Ostatní“ „1211 90 97 10 Konopí 1211 90 97 90 Ostatní“. 11. V příloze č. 23 v části "Sůl; síra; zeminy a kameny; sádrovcové materiály, vápno a cement" položky „2523 90 90 10 Cement šedý 2523 90 90 90 Ostatní“ „2523 90 80 10 Cement šedý 2523 90 80 90 Ostatní“. 12. V příloze č. 23 v části "Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky" položky sazebníku Dopl. kód Popis zboží „2710 11 21 10 Určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnivo do benzinových paliv a maziv určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů 2710 11 21 20 Určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnivo do paliv a maziv (středních a těžkých plynových olejů) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů 2710 11 21 90 Ostatní 2710 11 25 10 Určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnivo do benzinových paliv a maziv určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů 2710 11 25 20 Určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnivo do paliv a maziv (středních a těžkých plynových olejů) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů 2710 11 25 90 Ostatní 2710 11 90 10 Určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnivo do benzinových paliv a maziv určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů 2710 11 90 20 Určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnivo do paliv a maziv (středních a těžkých plynových olejů) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů 2710 11 90 90 Ostatní 2710 19 29 10 Střední oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb. 2710 19 29 20 Střední oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 29 91 Střední oleje jiné než petroleje s funkčními přísadami uvedené v příloze č. 4 vyhlášky č. 186/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 348/2000 Sb., užívané pro tváření a obrábění kovů, oleje formové (uvolňovací),oleje k antikorozní ochraně a nízko visko zní oleje s obsahem min. 2 % hm. přísad 2710 19 29 99 Ostatní 2710 19 41 30 Plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 41 51 Plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm.c) zákona č.587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb. a zákona č.141/2001 Sb. 2710 19 41 91 Plynové oleje s funkčními přísadami uvedené v příloze č. 4 vyhlášky č. 186/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 348/2000 Sb., užívané pro tváření a obrábění kovů (honování a jiné speciální užití), k jemnému zpracování skla, pro hydraulické systémy, pro odbedňování betonových konstrukcí, k výrobě tiskových barev, jako změkčovadlo gumy a nízkoviskozní oleje s obsahem min. 2% hm. přísad 2710 19 41 99 Ostatní 2710 19 45 30 Plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 45 51 Plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm.c) zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb. 2710 19 45 91 Plynové oleje s funkčními přísadami uvedené v příloze č. 4 vyhlášky č. 186/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 348/2000 Sb., užívané pro tváření a obrábění kovů (honování a jiné speciální užití), k jemnému zpracování skla, pro hydraulické systémy, pro odbedňování betonových konstrukcí, k výrobě tiskových barev, jako změkčovadlo gumy a nízkoviskozní oleje s obsahem min. 2% lim. přísad 2710 19 45 99 Ostatní 2710 19 49 30 Plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 49 51 Plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm.c) zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.a zákona č. 141/2001 Sb. 2710 19 49 91 Plynové oleje s funkčními přísadami uvedené v příloze č. 4 vyhlášky č. 186/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 348/2000 Sb., užívané pro tváření a obrábění kovů (honování a jiné speciální užití), k jemnému zpracování skla, pro hydraulické systémy, pro odbedňování betonových konstrukcí, k výrobě tiskových barev, jako změkčovadlo gumy a nízkoviskozní oleje s obsahem min. 2% hm. přísad 2710 19 49 99 Ostatní 2710 19 61 11 Těžké topné oleje destilující při 350 °C v rozmezí 20% - 85% objemových, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (2710 19 61 12 Těžké topné oleje, t.j. destilační zbytky nebo jejich směsi s palivy a mazivy uvedených pod písmeny c) až e) § 19 odst. 1 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č, 22/2000 Sb. s viskozitou větší než 10x10-6 m2.s-1 při 100 °C, popřípadě větší než 90x10-6 m2.s-1 při 50 °C určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 61 90 Ostatní 2710 19 63 11 Těžké topné oleje destilující při 350 °C v rozmezí 20% - 85% objemových, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 63 12 Těžké topné oleje, t.j. destilační zbytky nebo jejich směsi s palivy a mazivy uvedených pod písmeny c) až e) § 19 odst. 1 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb. s viskozitou větší než 10x10-6 m2.s-1 při 100 °C, popřípadě větší než 90x10-6 m2.s-1 při 50 °C určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 63 90 Ostatní 2710 19 65 11 Těžké topné oleje destilující při 350 °C v rozmezí 20% - 85% objemových, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 65 12 Těžké topné oleje, t.j. destilační zbytky nebo jejich směsi s palivy a mazivy uvedených pod písmeny c) až e) § 19 odst. 1 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb. s viskozitou větší než 10x10-6 m2.s-1 při 100 °C, popřípadě větší než 90x10-6 m2.s-1 při 50 °C určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 65 90 Ostatní 2710 19 69 11 Těžké topné oleje destilující při 350 °C v rozmezí 20% - 85% objemových, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 69 12 Těžké topné oleje, t.j. destilační zbytky nebo jejich směsi s palivy a mazivy uvedených pod písmeny c) až e) § 19 odst. 1 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb. s viskozitou větší než 10x10-6 m2.s-1 při 100 °C, popřípadě větší než 90x10-6 m2.s-1 při 50 °C určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla 2710 19 69 90 Ostatní 2710 19 71 01 Mající tyto vlastnosti: 1. viskozita při 40 °C nižší než 12 mm2.s-1, 3. do max. 350 °C musí být předestilováno min. 20% objemu včetně ztrát. Postačí, když takový olej splní vlastnost uvedenou v bodu 1 a alespoň jednu z vlastností uvedených v bodech 2 a 3. 2710 19 75 01 Mající tyto vlastnosti: 2710 19 75 90 Ostatní 2710 19 81 01 Mající tyto vlastnosti: 2710 19 83 01 Mající tyto vlastnosti: 2710 19 85 01 Mající tyto vlastnosti: 2710 19 87 01 Mající tyto vlastnosti: 2710 19 91 01 Mající tyto vlastnosti: 2710 19 93 01 Mající tyto vlastnosti: 2710 19 99 01 Mající tyto vlastnosti: 2711 11 00 10 Zemní plyn používaný jako pohonná hmota určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro pohon motorů 2711 11 00 20 Zemní plyn dovážený do odpařovacích stanic zkapalněných plynů podle zákona č. 458/2000 Sb. 2711 11 00 90 Zemní plyn ostatní - dovážený pro technologické zpracování nebo jiné konečné užití; určený pro vývoz 2711 21 00 10 Zemní plyn stlačený používaný jako pohonná hmota určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro pohon motorů 2711 21 00 90 Zemní plyn ostatní“ 13. V příloze č. 23 v části "Organické chemikálie" položky „2914 70 90 10 Chlorofacinon 2914 70 90 90 Ostatní“, „2932 99 95 11 4,4,5,5-tetrachlor-1,3-dioxolan-2-on 2932 99 95 12 Karbofuran 2932 99 95 13 Dioxathion 2932 99 95 14 DMHP(dimethylheptylpyren) a jeho soli 2932 99 95 15 Isobenzan 2932 99 95 16 Parahexyl a jeho soli 2932 99 95 90 Ostatní“, „2939 99 90 11 Akonitin a jeho soli 2939 99 90 12 Anabasin (2-/3-pyridyl/-piperidin) 2939 99 90 13 Atropin a jeho soli 2939 99 90 14 Brucin a jeho soli 2939 99 90 15 Cathinon a jeho soli ; 2939 99 90 16 Fysostigmin, eserin a jeho soli 2939 99 90 17 Hyoscyamin a jeho soli 2939 99 90 18 Kolchicin 2939 99 90 19 Meskalin 2939 99 90 20 Nikotin a jeho soli 2939 99 90 21 Pilokarpin a jeho soli 2939 99 90 22 Psilocybin 2939 99 90 23 Skopolamin a jeho soli 2939 99 90 24 Strychnin a jeho soli 2939 99 90 90 Ostatní“ „2914 70 00 10 Chlorofacinon 2914 70 00 90 Ostatní“, „2932 99 85 11 4,4,5,5-tetrachlor-1,3-dioxolan-2-on 2932 99 85 12 Karbofuran 2932 99 85 13 Dioxathion 2932 99 85 14 DMHP(dimethylheptylpyren) a jeho soli 2932 99 85 15 Isobenzan 2932 99 85 16 Parahexyl a jeho soli 2932 99 85 90 Ostatní“, „2939 99 00 11 Akonitin a jeho soli 2939 99 00 12 Anabasin (2-/3-pyridyl/-piperidin) 2939 99 00 13 Atropin a jeho soli 2939 99 00 14 Brucin a jeho soli 2939 99 00 15 Cathinon a jeho soli 2939 99 00 16 Fysostigmin, eserin a jeho soli 2939 99 00 17 Hyoscyamin a jeho soli 2939 99 00 18 Kolchicin 2939 99 00 19 Meskalin 2939 99 00 20 Nikotin a jeho soli 2939 99 00 21 Pilokarpin a jeho soli 2939 99 00 22 Psilocybin 2939 99 00 23 Skopolamin a jeho soli 2939 99 00 24 Strychnin a jeho soli 2939 99 00 90 Ostatní“. 14. V příloze č. 23 v části "Různé chemické výrobky" položky „3824 90 99 11 Bioplyn 3824 90 99 12 Metylesterřepkové oleje 3824 90 99 13 Bionafta 3824 90 99 21 Směsi paliv a maziv uvedených v § 19 odstavci 1 písm. c), d) a e) zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 141/2001 Sb. určené jako palivo pro vznětové motory s metylestery řepkového oleje, přičemž podíl metylesteru řepkového oleje musí činit více než 30% hmotnostních všech látek ve směsi obsažených 3824 90 99 22 Směsi paliv a maziv uvedených v § 19 odstavci 1 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb. a zákona č. 262/2001 Sb., s látkami v odstavcích 1 a 2 neuvedenými určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, s výjimkou směsí obsahujících benzin a směsí vzniklých podle odstavce 6 3824 90 99 23 Směsi vyrobené z látky neuvedené v § 19 odstavci 1 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb. a zákona č. 262/2001 Sb., a z metylesteru kyselin obsažených v různých tucích a olejích uvedených v kapitole 15 celního sazebníku, které jsou účelem použití rovnocenné palivu a mazivu uvedenému v § 19 odstavci 1“ 15. V příloze č. 23 za část "Jiné zcela dokončené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry" vkládá nová část, která zní: „Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince 7103 10 00 10 Vltavíny 7103 10 00 90 Ostatní 7103 99 00 10 Vltavíny 7103 99 00 90 Ostatní“. 16. V příloze č. 23 v části "Výrobky ze železa nebo oceli" položky „7306 60 31 10 Vyrobené z nerezavějící oceli 7306 60 31 90 Ostatní 7306 60 39 10 Vyrobené z nerezavějící oceli 7306 60 39 20 Vyrobené podle normy EN 10 219, charakterizující jejich způsob výroby a použitelnost pro dynamicky namáhané konstrukce. Výrobky jsou charakterizovány označením S 275 JOH a S 355 J2H nebo jiným označením s písmenem H na posledním místě přívlastku (jemnozrnná ocel určená pro dynamicky namáhané čtyřhranné svařované trubky) 7306 60 39 90 Ostatní“ „7306 60 38 20 Vyrobené podle normy EN 10 219, charakterizující jejich způsob výroby a použitelnost pro dynamicky namáhané konstrukce. Výrobky jsou charakterizovány označením S 275 JOH a S 355 J2H nebo jiným označením s písmenem H na posledním místě přívlastku (jemnozrnná ocel určená pro dynamicky namáhané čtyřhranné svařované trubky), s tloušťkou stěny 4 mm nebo větší. 7306 60 38 90 Ostatní“.

https://hnst.ly/pages/obchodni-podminky

Obchodní podmínky – HNST.LY ČESKÁ REPUBLIKA:Balík do ruky Českou poštou pro objednávky do 1 000 Kč: 145 KčBalík do ruky Českou poštou pro objednávky 1 001 - 2 000 Kč: 160 KčBalík do ruky Českou poštou pro objednávky nad 2 000 Kč: Zdarma (platí pouze pro dopravu po České republice)Doručení přepravní službou PPL pro objednávky do 1 000 Kč: 135 KčDoručení přepravní službou PPL pro objednávky 1 001 - 2 000 Kč: 150 KčDoručení přepravní službou PPL pro objednávky nad 2 000 Kč: Zdarma (platí pouze pro dopravu po České republice) SLOVENSKO:Doručení Českou poštou na Slovensko pro objednávky do 1 000 Kč: 160 KčDoručení Českou poštou na Slovensko pro objednávky nad 1 000 Kč: 330 Kč Doručení přepravní službou (Geis nebo In Time) na Slovensko pro objednávky do 1 000 Kč: 160 KčDoručení přepravní službou (Geis nebo In Time) na Slovensko pro objednávky nad 1 000 Kč: 330 Kč Osobní odběr v našem obchodě na adrese Schnirchova 1352/5 (vchod z ulice Šternberkova 12), 170 00, Praha 7: Zdarma (Předem budete informováni, že zboží je připraveno) Obchod HNST.LY, zastoupený Barborou Perglovou, IČ 03981347. Zapsán v Živnostenském rejstříku vedeném Městským úřadem v Sokolově. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) obchodu HNST.LY, zastoupený Barborou Perglovou, IČ 03981347. Zapsán v Živnostenském rejstříku vedeném Městským úřadem v Sokolově (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu HNST.LY. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.hnst.ly (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“).1.2 Ustanovení odchylná od obchodních podmínek je možné sjednat v kupní smlouvě. Odchylná ujednání v kupní smlouvě mají přednost před ustanoveními obchodních podmínek.1.3 Ustanovení obchodních podmínek jsou nedílnou součástí kupní smlouvy. Kupní smlouva a obchodní podmínky jsou vyhotoveny v českém jazyce. Kupní smlouvu lze uzavřít v českém jazyce.1.4 Znění obchodních podmínek může prodávající měnit či doplňovat. Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vzniklá po dobu účinnosti předchozího znění obchodních podmínek.2. UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY2.1 Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení § 1732 odst. 2 občanského zákoníku se nepoužije.2.2 Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží a nákladů za navrácení zboží, jestliže toto zboží ze své podstaty nemůže být navráceno obvyklou poštovní cestou. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek.2.3 Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené ve webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České republiky.2.4 Pro objednání zboží vyplní kupující objednávkový formulář ve webovém rozhraní obchodu. Objednávkový formulář obsahuje zejména informace o:2.4.1 objednávaném zboží (objednávané zboží „vloží“ kupující do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu),2.4.2 způsobu úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží a2.4.3 informace o nákladech spojených s dodáním zboží (dále společně jen jako „objednávka“).2.5 Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „Zaplatit“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího“).2.6 Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně či telefonicky).2.7 Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího. 2.8 Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady na internetové připojení, náklady na telefonní hovory) si hradí kupující sám, přičemž tyto náklady se neliší od základní sazby.3. CENA ZBOŽÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY3.1 Cenu zboží a případné náklady spojené s dodáním zboží dle kupní smlouvy může kupující uhradit prodávajícímu následujícími způsoby: bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č.1041985015/3030 vedený u společnosti Airbank (dále jen „účet prodávajícího“); bezhotovostně prostřednictvím platebního systému PayPal; bezhotovostně platební kartou;3.2 Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s balením a dodáním zboží ve smluvené výši. Není-li uvedeno výslovně jinak, rozumí se dále kupní cenou i náklady spojené s dodáním zboží.3.3 Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 4.6 obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem.3.4 V případě platby v hotovosti či v případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. V případě bezhotovostní platby je kupní cena splatná do 7 dnů od uzavření kupní smlouvy.3.5 V případě bezhotovostní platby je kupující povinen uhrazovat kupní cenu zboží společně s uvedením variabilního symbolu platby. V případě bezhotovostní platby je závazek kupujícího uhradit kupní cenu splněn okamžikem připsání příslušné částky na účet prodávajícího.3.6 Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. 3.6), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení § 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije.3.7 Případné slevy z ceny zboží poskytnuté prodávajícím kupujícímu nelze vzájemně kombinovat.3.8 Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad – fakturu. Prodávající není plátcem daně z přidané hodnoty. Fakturu vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej v elektronické podobě na elektronickou adresu kupujícího.4. ODSTOUPENÍ OD KUPNÍ SMLOUVY4.1 Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit a od kupní smlouvy o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal.4.2 Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat na adresu elektronické pošty prodávajícího [email protected] V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou.4.4 V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal.4.5 Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny.4.6 Do doby převzetí zboží kupujícím je prodávající oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím.4.7 Je-li společně se zbožím poskytnut kupujícímu dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde-li k odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnosti a kupující je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek.5. PŘEPRAVA A DODÁNÍ ZBOŽÍ5.1 V případě, že je způsob dopravy smluven na základě zvláštního požadavku kupujícího, nese kupující riziko a případné dodatečné náklady spojené s tímto způsobem dopravy.5.2 Je-li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání.5.3 V případě, že je z důvodů na straně kupujícího nutno zboží doručovat opakovaně nebo jiným způsobem, než bylo uvedeno v objednávce, je kupující povinen uhradit náklady spojené s opakovaným doručováním zboží, resp. náklady spojené s jiným způsobem doručení.5.4 Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít.5.5 Další práva a povinnosti stran při přepravě zboží mohou upravit zvláštní dodací podmínky prodávajícího, jsou-li prodávajícím vydány. 5.6 Prodávající si vyhrazuje právo v případě využití dopravy zdarma v rámci speciálních krátkodobých nabídek dopravy zdarma nebo jako uplatněný kupón či kód umožňující dopravu objednávky zdarma odeslat zásilku doporučeně Českou poštou nebo přepravní službou InTime bez ohledu na zvoleného přepravce v objednávce.6. PRÁVA Z VADNÉHO PLNĚNÍ6.1 Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými právními předpisy (zejména ustanoveními § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174 občanského zákoníku).6.2 Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující zboží převzal:6.2.1 má zboží vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, má takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,6.2.2 se zboží hodí k účelu, který pro jeho použití prodávající uvádí nebo ke kterému se zboží tohoto druhu obvykle používá,6.2.3 zboží odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,6.2.4 je zboží v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a6.2.5 zboží vyhovuje požadavkům právních předpisů.6.3 Ustanovení uvedená v čl. 7.2 obchodních podmínek se nepoužijí u zboží prodávaného za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení zboží způsobené jeho obvyklým užíváním, u použitého zboží na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou zboží mělo při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy zboží.6.4 Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí. Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.6.5 Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží.6.6 Další práva a povinnosti stran související s odpovědností prodávajícího za vady může upravit reklamační řád prodávajícího.7. DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN7.1 Kupující nabývá vlastnictví ke zboží zaplacením celé kupní ceny zboží.7.2 Prodávající není ve vztahu ke kupujícímu vázán žádnými kodexy chování ve smyslu ustanovení § 1826 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku.7.4 Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected]. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího.7.5 Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.7.6 Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 občanského zákoníku.8. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ8.1 Ochrana osobních údajů kupujícího, který je fyzickou osobou, je poskytována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.8.2 Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa bydliště, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo a (dále společně vše jen jako „osobní údaje“).8.3 Kupující souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím, a to pro účely realizace práv a povinností z kupní smlouvy a pro účely vedení uživatelského účtu. Nezvolí-li kupující jinou možnost, souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím také pro účely zasílání informací a obchodních sdělení kupujícímu. Souhlas se zpracováním osobních údajů v celém rozsahu dle tohoto článku není podmínkou, která by sama o sobě znemožňovala uzavření kupní smlouvy.8.4 Kupující bere na vědomí, že je povinen své osobní údaje (při registraci, ve svém uživatelském účtu, při objednávce provedené z webového rozhraní obchodu) uvádět správně a pravdivě a že je povinen bez zbytečného odkladu informovat prodávajícího o změně ve svých osobních údajích.8.5 Zpracováním osobních údajů kupujícího může prodávající pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Kromě osob dopravujících zboží nebudou osobní údaje prodávajícím bez předchozího souhlasu kupujícího předávány třetím osobám.8.6 Osobní údaje budou zpracovávány po dobu neurčitou. Osobní údaje budou zpracovávány v elektronické podobě automatizovaným způsobem nebo v tištěné podobě neautomatizovaným způsobem.8.7 Kupující potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů.8.8 V případě, že by se kupující domníval, že prodávající nebo zpracovatel (čl. 9.5) provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života kupujícího nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může:8.8.1 požádat prodávajícího nebo zpracovatele o vysvětlení,8.8.2 požadovat, aby prodávající nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav.8.9 Požádá-li kupující o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu prodávající povinen tuto informaci předat. Prodávající má právo za poskytnutí informace podle předchozí věty požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace.9. ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ A UKLÁDÁNÍ COOKIES9.1 Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího a dále souhlasí se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího.9.2 Kupující souhlasí s ukládáním tzv. cookies na jeho počítač. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoliv odvolat.10. DORUČOVÁNÍ10.1 Kupujícímu může být doručováno na elektronickou adresu kupujícího.11 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ11.1 Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. Tímto nejsou dotčena práva spotřebitele vyplývající z obecně závazných právních předpisů.11.2 Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotknutá platnost ostatních ustanovení. 11.3 Kupní smlouva včetně obchodních podmínek je archivována prodávajícím v elektronické podobě a není přístupná.11.4 Kontaktní údaje prodávajícího: Schnirchova 1352/5, 170 00 Praha 7, adresa elektronické pošty [email protected], telefon 773 628 997.V Praze dne 27.6.2016

http://docplayer.cz/39047843-Vyzva-k-podani-nabidky-a-prokazani-kvalifikace-ve-zjednodusenem-podlimitnim-rizeni.html

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ - PDF Download "VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ" 1 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM ŘÍZENÍ dle 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění Veřejná zakázka Název veřejné zakázky: Rozšíření MŠ na Zámecké ulici v Rosicích půdní vestavba Zadavatel Název: IČ: Adresa sídla: Profil zadavatele: Osoby oprávněné za zadavatele jednat: Palackého náměstí 13, Rosice Mgr. Jaroslav Světlík starosta (ve věcech smluvních) Lev Koudelka odbor kanceláře tajemníka - investice (ve věcech technických,) tel Osoba pověřená výkonem zadavatelských činností Název / obchodní firma: IČ, DIČ: Adresa sídla: Kontaktní osoba: Palackého náměstí 13, Rosice Lev Koudelka mobil: , Telefon, fax: 2 1. Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky a jeho bližší specifikace Stavební práce Název Stavební úpravy budov mateřských škol Předmětem zakázky je provedení stavebních prací půdní vestavby mateřské školy na Zámecké ulici, č.p. 1031, Rosice. Půdní vestavba bude navazovat na stávající objekt mateřské školy, kde budou provedeny další úpravy pro zajištění provozu MŠ. Dílo bude provedeno v rozsahu a standardech daných dokumentací vypracovanou Ing. Karlem Uličným, Čajkovského 1, Brno v 11/2012, zak. č. 022/2006. Předpokládaná doba plnění zakázky: Práce v interiéru 1.června srpna 2013 Práce v exteriéru 1.června září CPV Předpokládaná hodnota zakázky (bez DPH): ,- Kč 2. Lhůta pro podání nabídek Počátek běhu lhůty pro podání nabídek: 15. března 2013 Konec běhu lhůty pro podání nabídek: 03. dubna 2013 v 09:00 hod. 3. Místo pro podání nabídek a jiné upřesňující údaje pro podání nabídky Zadavatel nepřipouští varianty nabídek. Nabídky budou podány v souladu s ustanovením 69 zákona. Nabídky budou doručeny v uzavřených obálkách opatřených textem Veřejná zakázka Rozšíření MŠ na Zámecké ulici v Rosicích půdní vestavba NEOTVÍRAT! a dále adresou uchazeče, na niž je možné zaslat oznámení podle 71 odst. 6 nebo 7. Nabídky budou podány: Palackého nám Rosice 4. Otevírání obálek s nabídkami Datum: 03. dubna 2013 v 9:15 hodin 3 Místo otevírání obálek s nabídkami: Otevírání obálek s nabídkami se uskuteční v zasedací místnosti radnice Palackého nám.13. Otevírání obálek s nabídkami se může za každého uchazeče, který podal nabídku do konce lhůty pro podání nabídek, zúčastnit maximálně 1 zástupce. Zástupce uchazeče se prokáže plnou mocí opravňující ho účastnit se jednání podepsanou osobou oprávněnou za uchazeče jednat, pokud sám není touto osobou. Dále se otevírání obálek s nabídkami může zúčastnit vedení města Rosice, pracovníci zástupce zadavatele administrátora veřejné zakázky a zástupci Úřadu regionální rady ROP Jihovýchod. 5. Požadavky na prokázání splnění kvalifikace dle 50 zákona Dle ust. 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, se ve zjednodušeném podlimitním řízení splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje. Zadavatel požaduje předložit čestné prohlášení dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti veřejnou zakázku. Zadavatel požaduje prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů dodavatele v následujícím rozsahu: Zadavatel požaduje prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů v rozsahu stanoveném ust. 53 odst. 1 písm. a) až k). Zadavatel požaduje prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele v následujícím rozsahu: Zadavatel požaduje prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů ve vztahu k předmětu plnění zakázky, a to v rozsahu stanoveném ust. 54 odst. a), b) a d) zákona o veřejných zakázkách. Kvalifikaci pro realizaci stavby prokáže uchazeč, který nejpozději před podpisem smlouvy doloží výpis z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, oprávnění k podnikání (Provádění staveb, jejich změn a odstraňování a Projektová činnost ve výstavbě) a autorizační osvědčení (autorizovaný inženýr) pro obor Pozemní stavby. Výpis z obchodního rejstříku nesmí být ke dni podání nabídky starší 90 dnů. Zadavatel požaduje prokázání technických kvalifikačních předpokladů dodavatele v následujícím rozsahu: Zadavatel požaduje prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů ve vztahu k předmětu plnění zakázky, a to v rozsahu stanoveném ust. 56 odst. 3 písm. a). Kvalifikaci pro realizaci stavby prokáže uchazeč, který nejpozději před podpisem smlouvy doloží seznam nejméně tří stavebních prací obdobného charakteru, každou s realizačními náklady nejméně 2,7 mil. Kč bez DPH. Stavbami obdobného charakteru se rozumí stavby občanské vybavenosti. 4 Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle 82 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, je povinen před uzavřením smlouvy předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu 82 odst. 4 č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. 6. Zadávací dokumentace a podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace dle 48 zákona Zadavatel poskytuje neomezený přístup ke kompletní zadávací dokumentaci na svém profilu zadavatele na adrese 7. Údaje o hodnotících kritériích podle 78 zákona Jediným kritériem pro hodnocení bude nejnižší nabídková cena včetně DPH. 8. Zadávací lhůta (lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni) Délka zadávací lhůty: Zadávací lhůta, po kterou jsou uchazeči vázáni svou nabídkou, je stanovena do 20. května Zadávací lhůta začíná běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Zadávací lhůta se prodlužuje uchazečům, s nimiž může zadavatel v souladu s tímto zákonem uzavřít smlouvu, až do doby uzavření smlouvy podle 82 odst. 3 zákona nebo do zrušení zadávacího řízení. Jsou-li podány námitky, zadávací lhůta neběží. Běh zadávací lhůty pokračuje dnem doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách dodavateli. Zadávací lhůta neběží rovněž po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít podle tohoto zákona smlouvu. Je-li podán návrh na přezkoumání úkonu zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen,,úřad, zadávací lhůta neběží. Běh zadávací lhůty pokračuje dnem následujícím po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o takovém návrhu. To platí obdobně i pro případ, je-li správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno Úřadem z moci úřední; v takovém případě neběží lhůta ode dne zahájení správního řízení. Zadávací lhůta neběží rovněž po dobu, ve které má zadavatel podle rozhodnutí Úřadu učinit nápravné opatření podle 118 zákona; o této skutečnosti je zadavatel povinen informovat dotčené uchazeče a zájemce. 9. Ostatní informace pro dodavatele 5 Zadavatel je oprávněn zrušit soutěž v souladu se zákonem 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Prohlídka místa plnění se uskuteční dne se srazem zájemců o prohlídku v hod. na stavbě, tj. na adrese Rosice, Zámecká Zadavatel si v souladu s ust. 76 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění vyhrazuje právo oznámit vyloučení uchazeče uveřejněním na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o vyloučení považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. Zadavatel si v souladu s ust. 81 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění vyhrazuje právo uveřejnit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů od rozhodnutí podle odst. 1 na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. 10. Obsah zadávací dokumentace Zadávací dokumentace, ke které se poskytuje neomezený přístup na profilu zadavatele, obsahuje následující části: Soubor 1: Podmínky a požadavky na zpracování nabídky včetně příloh (formulář Krycí list nabídky, formulář pro hodnocení nabídek nabídková cena, čestné prohlášení o splnění kvalifikačních předpokladů) Soubor 2: Obchodní podmínky (ve formě návrhu smlouvy o dílo) Soubor 3: Projektová dokumentace v elektronické podobě Soubor 4: Výkaz výměr v elektronické podobě V Rosicích dne 14. března 2013 Mgr. Jaroslav Světlík v.r. starosta města zadavatel Koudelka Lev v.r. Investiční technik pověřen výkonem zadavatelských činností Změny v zadávací dokumentaci. Poskytování komplexních právních služeb pro Technické služby města Chomutova, příspěvkovou organizaci Změny v zadávací dokumentaci Poskytování komplexních právních služeb pro Technické služby města Chomutova, příspěvkovou organizaci Číslo VZ : 016/2012/MK Název VZ : Poskytování právních služeb Tato zadávací PODMÍNKY K PODÁNÍ NABÍDEK VE VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ TEXTOVÁ ČÁST ZADÁVACÍ DOKUMENTACE v souladu s 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) Název výběrového

https://rejstriky.finance.cz/firma-auto-melnik-s-r-o-61680621

AUTO Mělník, s.r.o. Praha IČO 61680621 kontakty (19.02.2018) | Finance.cz AUTO Mělník, s.r.o. Praha IČO: 61680621 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu AUTO Mělník, s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 61680621. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma AUTO Mělník, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem AUTO Mělník, s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 1995. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 6 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Opravy silničních vozidel , Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí a další. Základní údaje o AUTO Mělník, s.r.o. IČO: 61680621 Městský soud v Praze 15.3.1995 C 35971 61680621 Společnost s ručením omezeným 15.3.1995 x8npdtc CZ61680621 Národní 365/43 PRAHA 1 - STARÉ MĚSTO 110 00 PRAHA 1 5106210017/4000 27.3.2014 Kontakty na AUTO Mělník, s.r.o. IČO: 61680621 Národní 365/43 , Praha 110 00 25.10.2005 Laurinova 529/18 , Mladá Boleslav 293 01 18.2.2000 - 25.10.2005 Mladoboleslavská 2862 , Mělník 276 01 15.3.1995 - 18.2.2000 Národní 365/43, Staré Město, 11000 Praha 1 Obory činností AUTO Mělník, s.r.o. IČO: 61680621 opravy karosérií 29.5.1998 propagační a reklamní činnost 29.5.1998 silničmí motorová doprava 20.12.1996 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 15.3.1995 zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb 15.3.1995 pronájem motorových vozidel 15.3.1995 opravy motorových vozidel 15.3.1995 Mladoboleslavská 2862 , Mělník 276 01 1002136644 Laurinova 529/18 , Mladá Boleslav 293 01 1002136636 Vedení firmy AUTO Mělník, s.r.o. IČO: 61680621 Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Podepisování jménem společnosti činí jednatel tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. 25.10.2005 Jednatelé jednají samostatně. Za společnost podepisují tak, že k napsanému nebo natištěnému názvu společnosti nebo otisku ra- zítka společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis. 15.3.1995 - 25.10.2005 Petr Chlouba 15.3.1995 - 16.11.1995 17. listopadu 1284, Mladá Boleslav 293 01 Ladislav Dvořák 15.3.1995 - 2.8.1999 Jana Koziny 1515/29, Teplice 415 01 Petr Čech 15.3.1995 - 25.10.2005 Havlíčkova 884, Mladá Boleslav 293 01 Jaroslav Pavlík 25.10.2005 - 17.7.2007 od 20.10.2005 do 9.7.2007 Luboš Štastník 17.7.2007 - 17.7.2007 Poláčkova 3237/4, Ústí nad Labem 400 11 Luboš Šťastník 17.7.2007 - 25.9.2008 od 9.7.2007 do 9.9.2008 Ing. Miloš Prückner 25.9.2008 - 22.10.2015 Ing. Miloš Prückner 22.10.2015 - 27.11.2017 od 9.9.2008 do 8.11.2017 Vlastníci firmy AUTO Mělník, s.r.o. IČO: 61680621 zakladni 102 000 Kč - 15.3.1995 Sbírka Listin AUTO Mělník, s.r.o. IČO: 61680621 C 35971/SL 31 ostatní vyrozumění zahájení exekuce Městský soud v Praze 31.10.2013 1.11.2013 4.11.2013 2 C 35971/SL 30 účetní závěrka [2012], zpráva o vztazích Městský soud v Praze 31.12.2012 4.9.2013 23.9.2013 11 C 35971/SL 29 účetní závěrka, zpráva o vztazích r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 12.9.2012 26.9.2012 11 C 35971/SL 28 účetní závěrka, zpráva o vztazích rok 2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 26.9.2011 29.9.2011 11 C 35971/SL 27 zpráva o vztazích r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 17.9.2010 21.9.2010 2 C 35971/SL 23 zpráva o vztazích za rok 2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2009 2 C 35971/SL 17 podpisové vzory Městský soud v Praze 1.9.2008 17.10.2008 3 C 35971/SL 14 podpisové vzory Městský soud v Praze 11.7.2007 26.9.2007 2 C 35971/SL 11 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 629/2005 Městský soud v Praze 20.10.2005 25.10.2005 0 C 35971/SL 9 účetní závěrka 1995,1996+příl. Městský soud v Praze 31.12.1996 10.10.2005 0 C 35971/SL 8 účetní závěrka 1997,98,99 bez příl. Městský soud v Praze 31.12.1999 10.10.2005 0 C 35971/SL 7 účetní závěrka 2000+příl. Městský soud v Praze 31.12.2000 10.10.2005 0 C 35971/SL 6 účetní závěrka 2000,2001 bez příl. Městský soud v Praze 31.12.2001 10.10.2005 0 C 35971/SL 5 účetní závěrka 2003 bez příl. Městský soud v Praze 31.12.2003 10.10.2005 0 C 35971/SL 4 účetní závěrka 2004+příl. Městský soud v Praze 31.12.2004 10.10.2005 4 Hodnocení AUTO Mělník, s.r.o. Výpis dat pro firmu AUTO Mělník, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy AUTO Mělník, s.r.o., 61680621 na obchodním rejstříku výpis firmy AUTO Mělník, s.r.o., 61680621 na živnostenském rejstříku výpis firmy AUTO Mělník, s.r.o., 61680621 na Datových schránkách AUTO Mělník, s.r.o. - 61680621 - Praha , Národní 365/43 Bakof group s.r.o. - 29362253 - Brno, Rašínova103/2 Jiří Rulíšek - Hostinec Zátiší - 12411574 - Blansko, Zborovce1 Radoslav Nitka - 19038402 - Teplice, Pražská3010/26 Ladislav Štoček - 75969378 - Urbanice 37 Bc. Ivan Bavor - 76148351 - Lišov, třída 5. května495/72 Pekařství Sázava s.r.o. - 25255126 - Lanškroun, Nádražní157 Miroslav Zelenka - 48141119 - Vrchlabí, Dělnická414 Shih-tzu v nouzi, z.s. - 03555780 - Praha, K Verneráku56/9 Petr Drašar - 72831006 - Hartmanice 64 Luděk Pokorný - 67069932 - Jaroměřice nad Rokytnou, Zahradní1121 Bristlecone a.s. - 28660145 - Ústí nad Labem, Na Kohoutě806/16 MUDr. Pavel Prášil - 70211337 - Liberec, Březinova192/7 BUILDERS PLUS s.r.o. - 03961770 - Praha, Jičínská226/17 ADR invest s.r.o. - 28982932 - Praha, Libínská3127/1 Věra Ascherlová Jana Borowiecka Naděžda Skalická Kolínská 3, Pňov-Předhradí 28941 Urbánkova 792/26, Brno 62400 Komenského 821, Rožmitál pod Třemšínem 26242 Karla Dvořáčka 1220, Orlová 73514 Tovární 810/8, Vyškov 68201 Gen. Govorova 554, Smiřice 50303 43, Lukavice 53821 tř. T. G. Masaryka 453, Frýdek-Místek 73801 Vídeňská 11/127, Brno 61900 Pavlovická 57/9, Olomouc 77900 Mírové nám. 535/6, Písek 39701 238, Moravičany 78982

http://kraken.slv.cz/II.US1879/12

II. ÚS 1879/12 II.ÚS 1879/12 ze dne 12. 6. 2012 Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti R. K., zastoupeného JUDr. Ondřejem Bultasem, advokátem se sídlem Ruská 40, 101 00 Praha 10, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 1 T 6/2012 ze dne 6. března 2012, takto: Ústavní stížností, která byla podána řádně a včas (§ 34, 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít k porušení ustanovení čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ustanovení čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i ustanovení čl. 1, čl. 2 odst. 3 a čl. 95 odst. 1 Ústavy. Z napadeného rozhodnutí a příloh k ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že dne 5. března 2012 podal stěžovatel odpor proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 1 T 6/2012 ze dne 30. ledna 2012, a současně podal žádost o navrácení lhůty podle ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu, a to k podání odporu proti tomuto trestnímu příkazu. Svůj návrh na navrácení lhůty stěžovatel odůvodnil tím, že byl v době od 13. února 2012 do 4. března 2012 v pracovní neschopnosti a byl léčen na lůžku se zbořenou nožní klenbou v nejtěžším stádiu. V této době byl stěžovatel dle svých slov upoután na lůžku a fixace, bolestivost, jakož i předepsaný způsob léčby, mu neumožňovaly jakoukoliv chůzi či pohyb a výrazná bolest jeho zranění mu prý neumožňovala ani žádnou složitější duševní činnost. Kvůli hospitalizaci neměl stěžovatel jakýkoliv přístup k notebooku či PC, a neměl tak plnohodnotný přístup k síti internet a své datové schránce, jejímž prostřednictvím byl uvedený trestní příkaz doručen. Obvodní soud pro Prahu 10 o žádosti stěžovatele o navrácení lhůty rozhodl shora označeným usnesením, kterým jí nevyhověl, když dospěl k závěru, že stěžovatel si trestní příkaz vyzvedl dne 15. února 2012, a to po přihlášení se svojí identifikací v 07:11:12 hodin, což soud zjistil z výpisu o kontrole datových schránek. Soud v odůvodnění napadeného usnesení dále uvedl, že tvrzené skutečnosti o hospitalizaci stěžovatele neevokují žádný závěr o tom, že by trpěl poruchou vědomí, schopnosti se rozhodovat apod. Obvodní soud uzavřel, že nic stěžovateli nebránilo, aby podání opravného prostředku včas zrealizoval. Léčba klenby dle úvah obvodního soudu nepředstavovala žádnou překážku, kvůli které ke zmeškání lhůty k podání odporu došlo. Proti rozhodnutí obecného soudu brojí stěžovatel ústavní stížností, ve které tvrdí, že prokázal a doložil liberační důvod, neboť dle jím doložených dokladů je prý nesporné, že důležité důvody závisely ve zdravotním stavu stěžovatele. Dále tvrdí, že vlastní mobilní telefon typu "smartphone", který umožňuje v omezené míře prohlížet některé internetové stránky, ovšem pouze ty, které jsou pro prohlížení prostřednictvím mobilního telefonu optimalizovány. V průběhu hospitalizace se dne 15. 2. 2012, nemaje prý přístup k notebooku či osobnímu počítači, pokusil přihlásit do své datové schránky, a to právě prostřednictvím zmíněného mobilního telefonu, aby mohl zkontrolovat, zda neobdržel nějakou datovou zprávu. Samotné přihlášení do datové schránky se mu "relativně zdařilo, nicméně chráněné prostřední https již neumožnilo z mobilního telefonu zjišťovat počet nových zpráv a tyto zprávy otevírat". Stěžovateli se prý pouze zobrazilo hlášení o chybě spolu s doporučením, aby použil prohlížeč Internet Explorer, pro který jsou stránky optimalizovány. Stěžovatel uzavírá, že se tedy dne 15. 2. 2012 přihlásil do datové schránky prostřednictvím mobilního telefonu, nicméně její obsah mu zobrazen nebyl a nebyl ani schopen jakkoliv prostřednictvím datové schránky odpovídat na datové zprávy. Stěžovatel obvodnímu soudu vytýká, že vychází toliko ze skutečnosti, že stěžovatel se do schránky přihlásil, avšak nikoli z toho, zda příslušnou datovou zprávu byl schopen přečíst (otevřít). Stěžovatel má rovněž za to, že sama skutečnost, že se dne 15. 2. 2012 do datové schránky přihlásil, nemá za následek doručení podle § 62 trestního řádu, resp. podle zákona č. 300/2008 Sb. Na základě toho se stěžovatel domnívá, že obvodní soud aplikoval ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu svévolně. Na závěr své ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud ústavní stížností dotčené rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 zrušil a aby stěžovateli přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Výše popsaná situace, v níž by byl Ústavní soud oprávněn zasáhnout a zrušit naříkané rozhodnutí, v projednávané věci nenastala. Obecný soud vyšel z dostatečně zjištěného skutkového stavu, na který pak aplikoval příslušná zákonná ustanovení, jež v uspokojivé míře vyložil, přičemž tento svůj postup osvětlil v odůvodnění svého rozhodnutí, které tak nelze označit za arbitrární, nadmíru formalistické či zakládající extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a z nich vyvozenými právními závěry. Pokud jde o stěžovatelovu námitku stran toho, že sama skutečnost, že se dne 15. 2. 2012 do datové schránky přihlásil, nemá za následek doručení podle § 62 trestního řádu, resp. podle zákona č. 300/2008 Sb., je třeba říci, že se nejedná o námitku opodstatněnou. Již z ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších změn, se podává, že dokument, který byl dodán do datové schránky (orgánem veřejné moci), je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu; není tedy rozhodující, zda si osoba oprávněná k přístupu do datové schránky zprávu přečte nebo nikoli. Soud provedl výpis o kontrole datových schránek (proti němuž stěžovatel nijak nebrojí), aby se přesvědčil, zda stěžovatel datovou zprávu obdržel (tj. úspěšně se přihlásil, vstoupil do datové schránky), což se dle výpisu potvrdilo. Ústavní soud je v této souvislosti nucen poznamenat, že argumentace stěžovatele o tom, že nebylo lze prostřednictvím mobilního telefonu možné psát a posílat datové zprávy a ani datové zprávy otevírat a číst, je jednak obtížně objektivně verifikovatelná, jednak (a to především) nemůže obstát pro povahu hospitalizace jako překážky způsobivší zmeškání lhůty k podání odporu. Nelze pokládat za ústavně nekonformní závěr obvodního soudu, že stěžovatel byl schopen bez obtíží provádět procesní úkony, resp. jejich provedení (např. skrze právního zástupce) zajistit, když schopnost stěžovatele vnímat a činit rozhodnutí nebyla během hospitalizace žádným podstatným způsobem narušena. Pokud jde o otázku doručování do datové schránky, měl stěžovatel možnost obstarat si prostřednictvím jiných osob takový přístup k datové schránce, který umožní datové zprávy otevřít a zjistit jejich obsah. Tvrzení stěžovatele, že neměl přístup k přenosnému či stolnímu počítači, tudíž sotva lze pokládat za důvodnou námitku. Této skutečnosti si ostatně měl být stěžovatel vědom a volit dle toho odpovídající opatření v době své hospitalizace. Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004R0638:CS:NOT

EUR-Lex - 32004R0638 - CS Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 1—8 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV) zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání v estonském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání v maďarském jazyce Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání v litevském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání v lotyšském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání v maltském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání v polském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání ve slovenském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání ve slovinském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 64 - 71 zvláštní vydání v bulharském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 207 - 214 zvláštní vydání v rumunském jazyce: Kapitola 02 Svazek 16 S. 207 - 214 dokumentu: 31/03/2004 vstupu v platnost: 27/04/2004; Vstoupení v platnost Den vyhlášení + 20 Viz Čl. 16 vstupu v platnost: 01/01/2005; Provádění Viz Čl. 16 02.40.10.00 Celní unie a volný pohyb zboží / Zvláštní celní předpisy / Pohyb zboží Informace a ověření, Volný pohyb zboží Návrh Komise; Výbor 2003/0364 V konečném znění Stanovisko Hospodářský a sociální výbor; Úř. věst. C 32/2004 P 92 Postup spolurozhodování Stanovisko Evropský parlament; uveden pro 16/12/2003 Rozhodnutí Komise; uveden pro 22/03/2004 31991R3330 Zrušení 52003PC0364 Přijetí Pozměněno těmito předpisy: Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Příloha 3 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Změna Článek 10.3 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 10.4 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 10.5 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 11 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 12.1 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Vložení Článek 12.2 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 13 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 14.3 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 6.2 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 7.1 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Nahrazení Článek 8.2 od 01/01/2009 Pozměněno 32009R0222 Změna Článek 9.1 od 01/01/2009 Změna navržena 52008PC0058 Citované dokumenty: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 (1) Nařízením Rady (EHS) č. 3330/91 ze dne 7. listopadu 1991 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy [3] byl zaveden zcela nový systém sběru údajů, který byl dvakrát zjednodušen. V zájmu zvýšení transparentnosti tohoto systému a zjednodušení jeho pochopení by mělo být nařízení (EHS) č. 3330/91 nahrazeno tímto nařízením. (2) Tento systém byl měl zůstat zachován, neboť dostatečně podrobné statistické informace jsou stále potřebné pro účely politik Společenství vztahujících se k rozvoji vnitřního trhu a pro podniky ve Společenství při analýze svých trhů. Agregované údaje musejí být také rychle dostupné, aby bylo možné analyzovat rozvoj hospodářské a měnové unie. Členské státy by měly mít možnost shromažďovat informace, které vyhovují jejich konkrétním potřebám. (3) Je však zapotřebí upravit znění pravidel týkajících se sestavování statistik o obchodu se zbožím mezi členskými státy tak, aby tyto statistiky byly srozumitelnější pro společnosti odpovědné za poskytování údajů, pro vnitrostátní subjekty zabývající se sběrem údajů a pro uživatele. (4) Systém prahů by měl být zachován, ale ve zjednodušené podobě, aby bylo možné uspokojivě reagovat na požadavky uživatelů a zároveň snížit zátěž subjektů odpovědných za poskytování statistických informací, zejména malých a středních podniků. (5) Mezi systémem pro sběr statistických informací a daňovými formalitami, které se vztahují k obchodu se zbožím mezi členskými státy, by mělo existovat úzké propojení. Takovéto propojení umožňuje především kontrolovat kvalitu shromažďovaných informací. (6) Kvalita sestavených statistických informací, její hodnocení prostřednictvím společných ukazatelů a transparentnost v této oblasti jsou důležitými cíli, které vyžadují úpravu na úrovni Společenství. (7) Vzhledem k tomu, že cíle plánovaného projektu, konkrétně vytvoření společného právního rámce pro systematické sestavování statistik Společenství týkajících se obchodu se zbožím mezi členskými státy, nemůže být v dostatečné míře dosaženo na vnitrostátní úrovni a může ho být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity vymezenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je vymezena v uvedeném článku, nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (8) Nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství [4] obsahuje referenční rámec k tomuto nařízení. Maximální podrobnost informací v oblasti statistik obchodu se zbožím však vyžaduje v souvislosti s důvěrností údajů zvláštní pravidla. (9) Je důležité, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení a aby v zájmu toho byl vymezen postup Společenství, kterým by v přiměřené lhůtě mohly být stanoveny podrobnosti provádění a provedeny potřebné technické úpravy. (10) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [5], Toto nařízení vytváří společný rámec pro systematické sestavování statistik Společenství týkajících se obchodu se zbožím mezi členskými státy. a) "zbožím" veškerý movitý majetek včetně elektrického proudu; b) "zvláštním zbožím nebo pohybem zboží" zboží nebo pohyb zboží, které svou povahou vyžadují přijetí zvláštních ustanovení, zejména technické plodiny, lodě a letadla, produkty získávané z moře, zboží dodávané na lodě a do letadel, časově rozložené zásilky, vojenské zboží, zboží určené pro zařízení na volném moři nebo z nich pocházející, kosmické lodě, části motorových vozidel nebo letadel a odpadové produkty; c) "vnitrostátními orgány" statistické orgány členských států a jiné orgány pověřené v každém členském státě vypracováváním statistik Společenství týkajících se obchodu se zbožím mezi členskými státy; d) "zbožím Společenství": i) zboží zcela získané na celním území Společenství, bez přidání zboží ze třetích zemí nebo z území, která nejsou součástí celního území Společenství, ii) zboží ze třetích zemí nebo z území, jež nejsou součástí celního území Společenství, které bylo propuštěno do volného pohybu v členském státě, iii) zboží získané na celním území Společenství ze zboží uvedeného výlučně v bodě ii) nebo ze zboží uvedeného v bodech i) a ii); e) "členským státem odeslání" členský stát vymezený svým statistickým územím, z něhož je zboží odesláno do místa určení v jiném členském státě; f) "členským státem přijetí" členský stát vymezený svým statistickým územím, v němž je přijímáno zboží z jiného členského státu; g) "zbožím ve zjednodušeném oběhu mezi členskými státy" zboží Společenství odeslané z jednoho členského státu do druhého členského státu, které se po cestě do členského státu určení pohybuje přímo přes jiný členský stát nebo které se zastaví z důvodů souvisejících pouze s přepravou zboží. 1. Statistiky obchodu se zbožím mezi členskými státy se zabývají odesláním a přijetím zboží. 2. Odeslání zahrnuje následující zboží, jež opouští členský stát odeslání a jež je určeno do jiného členského státu: a) zboží Společenství s výjimkou zboží, které je ve zjednodušeném oběhu mezi členskými státy; b) zboží umístěné v členském státě odeslání v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem. 3. Přijetí se vztahuje na následující zboží vstupující na území členského státu přijetí, které bylo odesláno z jiného členského státu: b) zboží původně v členském státě odeslání propuštěné do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, které podléhá celnímu režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem nebo které je propuštěno do volného pohybu v členském státě přijetí. 4. Pro zvláštní zboží nebo pohyby zboží mohou být použita jiná nebo zvláštní pravidla, která se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. 5. Některé druhy zboží, jejichž seznam je sestaven v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2, nejsou z metodických důvodů do statistik zahrnovány. Statistické území 1. Statistické území členských států odpovídá jejich celnímu území, jak je vymezeno v článku 3 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 [6] ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2. Odchylně od odstavce 1 zahrnuje statistické území Německa Helgoland. 1. Pro účely poskytování statistických informací o odesílání a přijímání zboží Společenství, které není pro celní nebo daňové účely předmětem jednotného správního dokladu, se použije zvláštní systém sběru údajů, dále jen "systém Intrastat". 2. Statistické informace o odesílání a přijímání ostatních druhů zboží jsou vnitrostátním orgánům poskytovány nejméně jednou měsíčně přímo celními orgány. 3. V případě zvláštního zboží nebo pohybů zboží mohou být použity jiné zdroje informací než systém Intrastat nebo celní prohlášení. 4. Každý členský stát sám upraví způsob, jakým jsou údaje shromažďované v systému Intrastat odpovědnými stranami poskytovány. Aby bylo plnění úkolu těchto stran usnadněno, vytvářejí Komise (Eurostat) a členské státy předpoklady pro větší využívání elektronického zpracování a přenosu údajů. 1. Referenčním obdobím je u informací, které mají být poskytovány v souladu s článkem 5, kalendářní měsíc odeslání nebo přijetí zboží. 2. Aby bylo zohledněno propojení s povinnostmi souvisejícími s daní z přidané hodnoty a se clem, může být referenční období upraveno ustanoveními přijatými v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. Strany odpovědné za poskytování informací 1. Stranami odpovědnými za poskytování informací do systému Intrastat jsou: a) fyzické nebo právnické osoby, které jsou v členském státě odeslání registrovány k dani z přidané hodnoty a které: i) uzavřely smlouvu, na jejímž základě došlo k odeslání zboží, s výjimkou smluv o přepravě, nebo, není-li tomu tak, ii) odesílají zboží nebo zajišťují odeslání zboží nebo, není-li tomu tak, iii) vlastní zboží, které je předmětem odeslání; b) fyzické nebo právnické osoby, které jsou v členském státě přijetí registrovány k dani z přidané hodnoty a které: i) uzavřely smlouvu, na jejímž základě došlo k dodání zboží, s výjimkou smluv o přepravě, nebo, není-li tomu tak, ii) přebírají dodávku zboží nebo zajišťují dodávku zboží nebo, není-li tomu tak, iii) vlastní zboží, které je předmětem dodání. 2. Strany odpovědné za poskytování informací mohou tuto povinnost přenést na třetí stranu; takové přenesení však v žádném případě nesnižuje odpovědnost uvedené strany. 3. Pokud některá ze stran odpovědných za poskytování informací nesplní svou povinnost podle tohoto nařízení, podléhá sankcím, které určí členské státy. 1. Vnitrostátní orgány vytvoří a spravují registr hospodářských subjektů působících v rámci Společenství, který obsahuje alespoň odesilatele zboží při odeslání a příjemce zboží při přijetí. 2. Aby bylo možné určit strany odpovědné za poskytování informací uvedené v článku 7 a kontrolovat informace, jež jsou poskytovány, předloží odpovědní správci daně jednotlivých členských států vnitrostátnímu orgánu: a) alespoň jednou měsíčně seznamy fyzických nebo právnických osob, které prohlásily, že během sledovaného období dodaly zboží do jiných členských států nebo zboží z jiných členských států přijaly. V seznamech se uvádějí celkové hodnoty tohoto zboží přiznaného v daňovém přiznání každou z fyzických nebo právnických osob; b) sami nebo na žádost vnitrostátního orgánu veškeré informace poskytnuté pro daňové účely, které by mohly zlepšit kvalitu statistik. Postupy k předávání informací jsou vymezeny v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. Vnitrostátní orgány nakládají s těmito informacemi v souladu s pravidly používanými správci daně. 3. Daňové úřady upozorní obchodníky registrované k dani z přidané hodnoty na povinnosti, které mohou mít jako strany odpovědné za poskytování informací požadovaných systémem Intrastat. Informace shromažďované pro Intrastat 1. Vnitrostátní orgány shromažďují následující informace: a) identifikační čísla přiřazená straně odpovědné za poskytování informací v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. c) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně [7], v podobě uvedené v článku 28h uvedené směrnice; b) referenční období; c) směr pohybu (přijetí, odeslání); d) druh zboží označený osmimístným kódem kombinované nomenklatury, jak je stanoveno v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku [8]; e) partnerský členský stát; f) hodnota zboží; g) množství zboží; h) povaha transakce. Definice statistických údajů zmíněných v písmenech e) až h) jsou uvedeny v příloze. Postupy využívané při sběru těchto informací, zejména kódy, jež mají být použity, jsou případně určeny v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. 2. Členské státy mohou rovněž shromažďovat další informace, např.: a) identifikaci zboží podle podrobnějšího třídění než je kombinovaná nomenklatura; b) zemi původu při přijetí; c) kraj původu při odeslání a kraj určení při přijetí; d) dodací podmínky; f) statistický režim. Definice statistických údajů zmíněných v písmenech b) až f) jsou uvedeny v příloze. Postupy využívané při sběru těchto informací, zejména kódy, jež mají být použity, jsou případně určeny v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. Zjednodušení systému Intrastat 1. Aby bylo možné uspokojit potřeby uživatelů spojené se statistickými informacemi, aniž by se dále zvyšovalo zatížení hospodářských subjektů, stanoví členské státy každý rok prahy vyjádřené v ročních hodnotách obchodu v rámci Společenství, pod nimiž jsou strany osvobozeny od povinnosti poskytovat informace v rámci systému Intrastat nebo mohou poskytnout zjednodušené informace. 2. Prahy jsou stanoveny každým členským státem zvlášť pro odeslání a zvlášť pro přijetí. 3. Při stanovování prahů, pod nimiž jsou strany osvobozeny od povinnosti poskytovat informace v rámci systému Intrastat, zajistí členské státy, aby informace zmíněné v čl. 9 odst. 1 prvním pododstavci v písm. a) až f) a zpřístupněné stranami odpovědnými za poskytování informací pokrývaly alespoň 97 % celkové hodnoty obchodů příslušného členského státu. 4. Členské státy mohou stanovit další prahy, pod nimiž mohou strany využít následujících zjednodušení: a) osvobození od povinnosti poskytovat informace o množství zboží; b) osvobození od povinnosti poskytovat informace o povaze transakce; c) možnost vykázat nejvýše 10 z podrobných příslušných podpoložek kombinované nomenklatury, které jsou z hlediska hodnoty nejvýznamnější, a přerozdělit ostatní výrobky podle pravidel stanovených v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. Každý členský stát používající tyto prahy zajistí, aby hodnota obchodu těchto stran dosáhla nejvýše 6 % celkové hodnoty obchodu příslušného členského státu. 5. Členské státy mohou za určitých podmínek, které splňují požadavky na kvalitu a které jsou stanoveny v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2, zjednodušit informace, které mají být poskytovány ve vztahu k jednotlivým drobným transakcím. 6. Informace o prazích používaných členskými státy se zasílají Komisi (Eurostatu) nejpozději do 31. října roku předcházejícího tomu roku, ke kterému se vztahují. Statistická důvěrnost Na žádost stran poskytujících informace rozhodují vnitrostátní orgány o tom, zda statistické výsledky, které umožňují nepřímou identifikaci dotčených stran, mají být zveřejněny, nebo zda musejí být upraveny tak, aby jejich zveřejněním nebyla porušena statistická důvěrnost. Předávání údajů Komisi 1. Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) měsíční výsledky svých statistik obchodu se zbožím mezi členskými státy nejpozději do: a) 40. kalendářního dne po skončení referenčního měsíce pro agregovanéúdaje v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2; b) 70. kalendářního dne po skončení referenčního měsíce pro podrobné údaje včetně informací uvedených v čl. 9 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) až h). Pokud jde o hodnotu zboží, výsledky zahrnují pouze statistickou hodnotu podle přílohy. Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje, které jsou důvěrné. 2. Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) měsíční výsledky, které pokrývají jejich celkový obchod se zbožím, vypracované případně pomocí odhadů. 3. Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje v elektronické podobě v souladu se standardem pro výměnu údajů. Praktická opatření spojená s přenosem údajů se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. 1. Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění kvality předávaných údajů v souladu s platnými ukazateli a normami kvality. 2. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) roční zprávu o kvalitě předávaných údajů. 3. Ukazatele a normy umožňující vyhodnocení kvality údajů, struktura zpráv o kvalitě údajů, které mají být předkládány členskými státy, a veškerá opatření nezbytná k vyhodnocení nebo zlepšení kvality údajů se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. 1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy. 2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. 1. Zrušuje se nařízení (EHS) č. 3330/91. [1] Úř. věst. C 32, 5.2.2004, s. 92. [2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. března 2004. [3] Úř. věst. L 316, 16.11.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). [4] Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003. [6] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17). [7] Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/15/ES (Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 61). [8] Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2344/2003 (Úř. věst. L 346, 31.12.2003, s. 38). DEFINICE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ 1. Partnerský členský stát a) Partnerským členským státem je v případě přijetí členský stát zaslání. Tím se rozumí členský stát odeslání v případech, kdy zboží vstupuje přímo z jiného členského státu. Pokud zboží při tranzitu před příchodem do členského státu přijetí vstoupilo do jednoho či více členských států a v těchto státech se zdržovalo nebo bylo předmětem právních úkonů nesouvisejících s jeho přepravou (např. změna vlastnictví), považuje se za členský stát zaslání poslední členský stát, ve kterém se zboží zdržovalo nebo ve kterém byly učiněny takový právní úkony. b) Partnerským členským státem je v případě odeslání členský stát určení. Tím se rozumí poslední členský stát, o kterém se v době odeslání ví, že do něj má být zboží zasláno. 2. Množství zboží Množství zboží může být vyjádřeno dvěma způsoby: a) pomocí vlastní hmotnosti, kterou se rozumí skutečná hmotnost zboží bez všech obalů; b) pomocí doplňkových jednotek, kterými se rozumí další možné jednotky měření množství jiné než vlastní hmotnost, jak je podrobně popsáno v nařízení Komise, kterým se každoročně aktualizuje kombinovaná nomenklatura. 3. Hodnota zboží Hodnota zboží může být vyjádřena dvěma způsoby: a) zdanitelnou částkou, která představuje hodnotu určenou pro daňové účely v souladu se směrnicí 77/388/EHS; b) statistickou hodnotou, kterou se rozumí hodnota vypočítaná na vnitrostátní hranici členských států. Tato hodnota zahrnuje pouze vzniklé vedlejší náklady (dopravné, pojištění) v případě odeslání na přepravním úseku nacházejícím se na území členského státu odeslání a v případě přijetí na přepravním úseku nacházejícím se mimo území členského státu přijetí. V případech odeslání se jedná o hodnotu FOB (free on board), v případech přijetí o hodnotu CIF (cost, insurance, freight). 4. Povaha transakce Povahou transakce se rozumí různé charakteristiky (nákup/prodej, práce vykonávané ve smluvním vztahu apod.), které jsou považovány za užitečné pro rozlišení jedné transakce od druhé. 5. Země původu a) Zemí původu se – pouze v případě přijetí – rozumí země, odkud zboží pochází. b) Za zboží pocházející z určité země se považuje zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno v této zemi. c) V případě zboží, na jehož výrobě se podílelo více zemí, se předpokládá, že pochází ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. 6. Kraj původu nebo určení a) Krajem původu se při odeslání rozumí kraj členského státu odeslání, v němž bylo zboží vyrobeno nebo zkonstruováno, smontováno, zpracováno, opraveno nebo uchováno; není-li tomu tak, rozumí se krajem původu kraj, ze kterého bylo zboží odesláno, nebo, není-li tomu tak, kraj, kde proběhl obchodní proces. b) Krajem určení se při přijetí rozumí kraj členského státu přijetí, ve kterém má být zboží spotřebováno nebo zkonstruováno, smontováno, zpracováno, opraveno nebo uchováno; není-li tomu tak, rozumí se krajem určení kraj, do kterého má být zboží odesláno, nebo, není-li tomu tak, kraj, kde má proběhnout obchodní proces. Dodacími podmínkami se rozumí ta ustanovení kupní smlouvy, která stanoví povinnosti prodávajícího a kupujícího v souladu s podmínkami Incoterms Mezinárodní obchodní komory. Druh dopravy je určen aktivními dopravními prostředky, kterými zboží, v případě odeslání, podle očekávání opustilo statistické území členského státu odeslání, a aktivními dopravními prostředky, kterými zboží, v případě přijetí, podle očekávání vstoupilo na statistické území členského státu přijetí. 9. Statistický režim Statistickým režimem se rozumí různé charakteristiky, které jsou považovány za užitečné při rozlišování různých typů přijetí/odeslání pro statistické účely.

https://objednavky.nemocniceboskovice.cz/r/podmienky-pouzivania

Všeobecné podmínky provozování portálu: objednavky.nemocniceboskovice.cz 1. Provozovatel a Uživatel portálu - Základní ustanovení. 1.1. provozovatel služby Nemocnice Boskovice s.r.o., (Dále jen Provozovatel nebo Nemocnice Boskovice s.r.o.) 1.2. Uživatel Portálu je jakákoliv plnoletá fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům a vědomě nebo nevědomě navštíví portál, má zájem o služby a / nebo informace, nacházející se na Portálu Provozovatele. Uživatel dobrovolnou registrací bez výhrad akceptuje všechny Všeobecné podmínky provozování portálu: objednavky.nemocniceboskovice.cz (dále jen VPP) a zavazuje se je dodržovat bez jakýkoliv výhrad. (Dále jen Uživatel.) Uživatel je výlučně osoba která již byla vyšetřena v ambulancích Nemocnice Boskovice s.r.o., 1.3 Uživatel portálu nemusí být současně pacientem. Pro účely těchto VPP je pacientem jakákoli fyzická osoba, jejíž Nemocnice Boskovice s.r.o., poskytuje nebo má poskytnout zdravotní péči. Není však vyloučeno, aby uživatelem Portálu a pacientem byla tatáž osoba. 1.4. Internetový online portál: objednavky.nemocniceboskovice.cz. (Dále jen Portál.) 2. Pravidla Používání, Registrace 2.1. Přístup do všech zón na Portálu a využívání jeho informací nebo služeb jsou podmíněny zejména úplným a bezvýhradným souhlasem se zněním těchto VPP formou vytvoření "cookies", zahrnujícím i souhlas na elektronické zasílání faktur, a dobrovolnou registrací Uživatele s pravdivým a úplným vyplněním a odesláním registračního formuláře . 2.2.Uživatel si zaregistruje na Portálu své kontaktní údaje v rozsahu podle bodu 2.3 tohoto článku, z důvodu adresního objednávání se k nabízeným službám. 2.3. Při online registraci na Portálu Uživatel poskytne o sobě aktuální a pravdivé údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, e-mailová adresa potřebné pro jeho registraci podle formuláře, které se následně budou používat při komunikaci s ním a při objednávání na služby. Údaje uvedené v registraci je Uživatel povinen v případě jejich změny sám v co nejkratším čase aktualizovat. Pokud se údaje uváděné uživatelům dodatečně ukáží jako nepravdivé nebo vznikne jakákoli pochybnost o jejich pravdivosti, stejně to platí iv případě nekorektního využívání Portálu ze strany Uživatele, má Provozovatel Portálu právo na okamžité zrušení jeho registrace a vymazání dat bez jakékoliv výzvy a náhrady. Provozovatel neodpovídá za žádnou přímou či nepřímou škodu, která může Uživateli vzniknout v důsledku používání Portálu, registrace nebo zrušení registrace, ani z důvodu nepravdivých nebo neúplných údajů uvedených Uživatelem. 2.4. Uživatel je oprávněn využívat služby Portálu pouze pro svou osobní potřebu, pouze pro objednávání své osoby na lékařské vyšetření. 2.5. Všechny služby a informace na Portálu jsou poskytovány Uživatelům bezplatně, pokud není uvedeno jinak. Provozovatel v žádném případě není odpovědný za jakékoliv případné škody způsobené Uživateli používáním Portálu a také ani v následujících případech: A / nefunkčností technologií, softwarů, nebo nedostupností z důvodu poškození softwaru nebo hardwaru nebo třetí osobou, B / nefunkčností, úplnou nebo částečnou nedostupností služby, C / výpadkem konektivity nebo nedostupností sítě internet, D / v případě výpadku elektrické energie, E / jakoukoli jinou příčinou, nebo následkem užívání služby, F / zásahem vyšší moci / živelná katastrofa, krádež, útok na systém a podobně. 2.6. Uživatel je povinen uchovávat své přístupové jméno a heslo do Portálu takovým způsobem, aby v žádném případě nemohlo dojít k jeho zneužití. V případě prozrazení nebo poskytnutí přístupového hesla úmyslného nebo z nedbalosti třetím osobám, nenese Provozovatel žádnou odpovědnost za zneužití údajů ani služby. 2.7. Registrace a užívání Portálu je dobrovolné a Uživatel má právo svou registraci kdykoliv zrušit, nebo služby Portálu nevyužívat. 2.8. Uživatel má neomezený přístup ke své registraci a informacím o svých zadaných objednávkách, pokud nezruší svou registraci na Portálu zasláním e-mailu nebo online. 3. Odpovědnost Provozovatele a Uživatele 3.1.Uživatel prohlašuje, že se v žádném případě nebude vydávat za jinou fyzickou nebo právnickou osobu, nebo jakkoli jinak klamně a nesprávně popisovat svoje spojení s jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou při využívání Portálu a využívat služby pod jinou identitou. 3.2. Uživatel prohlašuje a souhlasí, že při využívání Portálu bude striktně dodržovat všechny platné všeobecně závazné právní předpisy platné v České republice. 3.3. Uživatel prohlašuje, že nebude v žádném případě využívat služeb Portálu v rozporu s obecně zavedenými zásadami morálky a etiky. 3.4. Uživatel se zavazuje, že nebude zveřejňovat, propagovat nebo přenášet prostřednictvím služby žádný výhružný, škodlivý, nezákonný, znepokojující, hanlivý, urážlivý, vulgární, obscénní, nenáviděný, rasový. 3.5. V případě porušení kteréhokoliv ustanovení uvedeného ve VPP nebo porušením všeobecně závazných právních předpisů platných v ČR v souvislosti s použitím Portálu se Uživatel vystavuje možnosti trestněprávního postihu. 3.6. Provozovatel neschvaluje Uživateli žádnou komunikaci, nebo údaje, ani nepřebírá žádnou odpovědnost za jakýkoliv výhrůžný, hanlivý, obscénní, znepokojující nebo urážlivý text nebo materiál, který je součástí takové komunikace, kterému napomohlo využívání Portálu Provozovatele. 3.7. Uživatel souhlasí, že nebude žádným způsobem vědomě či nevědomě instalovat nebo distribuovat soubory prostřednictvím Portálu, které obsahují viry, poškozené soubory nebo jakýkoli podobný software nebo programy, které by mohly poškodit činnost počítače kohokoliv nebo Portálu. 3.8. Uživatel nemůže zasahovat do sítí nebo narušovat sítě spojené se službami Portálu 3.9. Uživatel nemůže používat žádné zařízení, software nebo program, nebo za pomoci jiných prostředků se nemůže pokoušet zasahovat a narušit řádný provoz Portálu, služby a / nebo jakékoli transakce, kterou tento Portál nabízí. 3.10. Uživatel nemůže vyvíjet žádnou činnost vedoucí k nesmyslné, zbytečné a nepřiměřeně velké síťové nebo procesorové zátěži na technologii Provozovatele. 3.11. Registrací a přístupem ke službě Uživatel vyjadřuje svůj souhlas, že nebude používat žádné automatizované prostředky pro přístup ke službě jako jsou: roboti, skripty, agenti nebo jiné programové a automatizované prostředky a to v žádném případě. 3.12. Provozovatel může, podle vlastního uvážení, okamžitě ukončit Uživateli přístup ke službě, pokud při provozu porušil jakýkoliv bod těchto VPP nebo vzniklo podezření porušení těchto podmínek, a to bez jakékoliv náhrady. Zrušení přístupu je výlučně na rozhodnutí Provozovatele, bez povinnosti tuto skutečnost oznamovat nebo zdůvodňovaly Uživateli. 4.1. Design, značka, jméno Portálu a jeho kompletní obsah včetně obsahu vytvořeného Uživatelům jsou výlučným vlastnictvím Provozovatele a jeho dodavatelů. Kopírování a následné zveřejnění jakékoli obrazové, textové nebo zdrojové části obsahu Portálu nebo zdrojového kódu je možné pouze s předchozím písemným souhlasem Provozovatele. 5.1. Ukončení služby Provozovatelem Provozovatel může ukončit uživatelových registraci okamžitě z jakýchkoliv důvodů a bez jakékoliv náhrady, především při porušení těchto VPP Portálu. Uživatel nemá žádný právní nárok na registraci na Portálu nebo jeho využívání a o jeho registraci nebo její zrušení rozhoduje plně Provozovatel. Zrušení registrace je výlučně na rozhodnutí Provozovatele, bez povinnosti tuto skutečnost oznamovat nebo zdůvodňovaly Uživateli. 5.2. Ukončení používání služby Uživatelům: Používání služby může Uživatel ukončit kdykoliv bez udání důvodu s okamžitou platností. Pokud Uživatel nesouhlasí nebo namítá něco proti jakémukoli ustanovení těchto VPP Portálu nebo jejich pozdější modifikaci, je povinen neprodleně ukončit používání služby a zrušit svou registraci. Zároveň Uživatel zašle Provozovateli žádost o zrušení registrace e-mailem nebo online, kde uvede své přístupové údaje (jméno a heslo) a ID - identifikační kód pokud se tento vyžaduje. Po ověření identity Uživatele, Provozovatel zruší jeho registraci. 6. Ustanovení o Ochraně osobních údajů 6.1. Prostřednictvím Portálu získává Provozovatel osobní údaje dotčených osob (Uživatelů a pacientů) výlučně za účelem poskytování výše specifikovaných služeb t.j. registrace Uživatele na Portálu a následné možnosti rezervace termínu vyšetření pro Uživatele / pacienta ve vybrané ambulanci. Během zpracování osobních údajů jsou k údajům zadaným při registraci na Portálu postupně doplněny údaje vyplývající z používání Portálu, tvořící profil Uživatele a to především: přehled rezervovaných / zrušených termínů vyšetření včetně informací o ambulanci, kterou si Uživatel vybral, přidělené kódy (kód Uživatele, kód termínu atd.) a tzv. "Cookies" Uživatele t.j. datově malé soubory zasílány spolu s web stránkou ze serveru do internetového prohlížeče Uživatele. Úkolem "cookies" je uchování nastavení Uživatele, které provedl na Portálu. 6.2. Provozovatel v souladu se stanoveným účelem zpracování osobních údajů prohlašuje, že shromažďovány a systematicky zpracovávané osobní údaje nebudou dále: poskytovány a zpřístupňovány třetím stranám nebo jiným neoprávněným osobám, zveřejňovány, předmětem přenosu ani využívány za jiným účelem než vymezují ustanovení těchto VPP. K uvedeným zpracovatelským operacím Provozovatel přistoupí pouze v případě, že mu to bude ukládat zvláštní zákon nebo se bude domáhat svých právem chráněných zájmů. 6.3. Provozovatel Portálu se zavazuje získané osobní údaje chránit a zachovávat o nich mlčenlivost. Provozovatel zpracovává osobní údaje prostřednictvím řádně poučených oprávněných osob a na základě písemného pověření i prostřednictvím zprostředkovatelů 6.4. Pokud Uživatel nechá své osobní údaje volně přístupné pro ostatní návštěvníky Portálu, nepovažuje se to za porušení ochrany osobních údajů ze strany Provozovatele. Uživatel před poskytnutím souhlasu se zpracováním osobních údajů prohlašuje, že byl řádně seznámen s podmínkami zpracování jím poskytnutých osobních údajů a to především v rozsahu § 15 zákona č. 122/2013 CFU o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen zákon o ochraně OÚ) a bezvýhradně s nimi souhlasí. 6.5. Uživatel vyjádřením souhlasu s těmito VPP zároveň dává Provozovateli dobrovolný souhlas se zpracováním jím poskytnutých osobních údajů v rozsahu a ve smyslu zásad a podmínek, které definují tyto VPP. V případě, že dojde ke změnám ve VPP a Uživatel s nimi nebude z pohledu zpracování osobních údajů souhlasit, je oprávněn tento souhlas kdykoli bezplatně odvolat. Po odvolání souhlasu je zrušení registrace a předběžně rezervovaných termínů provedeno s okamžitou platností a je nevratné. Osobní údaje budou po odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů nebo s těmito VPP, po vypořádání si vzájemných závazků a uplynutí archivační lhůty, z informačního systému provozovatele neprodleně zlikvidovány. 6.6. Práva dotčené osoby (Uživatele a / nebo pacienta) definováno zákonem o ochraně OÚ: 1. Právo dotyčné osoby vyžadovat přístup k osobním údajům b. ve všeobecně srozumitelné formě informace o zpracování osobních údajů v informačním systému v rozsahu podle § 15 odst. 1 písm. a) až e) druhý až šestý bod zákona o ochraně OÚ; při vydání rozhodnutí podle § 28 odst. 5 zákona o ochraně OÚ je dotyčná osoba oprávněna seznámit se s postupem zpracování a vyhodnocování, c. ve všeobecně srozumitelné formě přesné informace o zdroji, z něhož získala její osobní údaje pro zpracování, e. opravu nebo likvidaci svých nesprávných, neúplných nebo neaktuálních osobních údajů, které jsou předmětem zpracování, f. likvidaci jejích osobních údajů, jejichž účel zpracování skončil; g. likvidaci jejích osobních údajů, které jsou předmětem zpracování, pokud došlo k porušení zákona, h. blokování jejích osobních údajů z důvodu odvolání souhlasu před uplynutím doby jeho platnosti, pokud Provozovatel zpracovává osobní údaje na základě souhlasu dotčené osoby. Právo dotčené osoby lze omezit jen podle písmene e) a f) tohoto bodu 1) výše, pokud takové omezení vyplývá ze zvláštního zákona nebo jeho uplatněním by byla porušena ochrana dotčené osoby nebo by byla porušena práva a svobody jiných osob. 2. Právo dotčené osoby uplatnit námitky Dotyčná osoba má právo na základě písemné žádosti doručené Provozovateli namítat proti: a. zpracovávání jejích osobních údajů, o nichž předpokládá, že jsou nebo budou zpracovávány pro účely přímého marketingu bez jejího souhlasu a žádat jejich likvidaci, b. využívání osobních údajů uvedených v § 10 odst. 3 písm. d) zákona o ochraně OÚ (tj titul, jméno, příjmení a adresa) pro účely přímého marketingu v poštovním styku, nebo c. poskytování osobních údajů uvedených v § 10 odst. 3 písm. d) zákona o ochraně OÚ (tj titul, jméno, příjmení a adresa) pro účely přímého marketingu. Kromě výše uvedeného má dotčená osoba možnost na základě písemné žádosti doručené Provozovateli nebo osobně, pokud věc nesnese odkladu, kdykoliv namítat: d. vůči zpracování osobních údajů v případech podle § 10 odst. 3 písm. a), e), f) nebo g) zákona o ochraně OÚ vyslovením oprávněných důvodů nebo předložením důkazů o neoprávněném zasahování do jejích práv a právem chráněných zájmů, které jsou nebo mohou být v konkrétním případě takovým zpracováním osobních údajů poškozené; nebrání-li tomu zákonné důvody a prokáže se, že námitka dotčené osoby je oprávněna, Provozovatel je povinen osobní údaje, jejichž zpracování dotyčná osoba zpochybnila, bez zbytečného odkladu blokovat a zlikvidovat, jakmile to okolnosti dovolí; e. nepodléhat rozhodnutí Provozovatele, které by mělo pro ni právní účinky nebo významný dopad, pokud se takové rozhodnutí vydá pouze na základě úkonů automatizovaného zpracování jejích osobních údajů. Dotyčná osoba má právo žádat Provozovatele o přezkoumání vydaného rozhodnutí metodou odlišnou od automatizované formy zpracování, přičemž Provozovatel je povinen žádosti dotyčné osoby vyhovět, a to tak, že rozhodující roli při přezkoumání rozhodnutí bude mít oprávněná osoba; o způsobu zkoumání a výsledku zjištění Provozovatel informuje dotčenou osobu ve lhůtě nejpozději do 30 dnů ode dne doručení jejího žádosti. Dotyčná osoba nemá toto právo pouze v případě, pokud to stanoví zvláštní zákon, ve kterém jsou upraveny opatření k zajištění oprávněných zájmů subjektu údajů, nebo pokud v rámci předsmluvních vztahů nebo během existence smluvních vztahů Provozovatel vydal rozhodnutí, kterým vyhověl požadavku dotyčné osoby, nebo pokud provozovatel přijal jiná vhodná opatření k zajištění oprávněných zájmů dotčené osoby. Pokud dotyčná osoba uplatní své právo f. písemně a z obsahu její žádosti vyplývá, že uplatňuje své právo, považuje se žádost za podanou podle zákona o ochraně OÚ; žádost podanou elektronickou poštou nebo faxem dotčená osoba doručí písemně nejpozději do tří dnů ode dne jejího odeslání, g. osobně ústně do zápisu, z níž musí být zřejmé, kdo právo uplatnil, čeho se domáhá a kdy a kdo vyhotovil zápis, jeho podpis a podpis dotyčné osoby; kopii zápisu je Provozovatel povinen předat dotčené osobě, h. u zprostředkovatele Provozovatele podle písmene a) nebo písmene b), je ten povinen tuto žádost nebo zápis předat Provozovateli bez zbytečného odkladu. Dotyčná osoba při podezření, že její osobní údaje neoprávněně zpracovávají, může podat na Úřad pro ochranu osobních údajů ČR (dále jen "Úřad") návrh na zahájení řízení o ochraně osobních údajů podle § 62 a násl. zákona o ochraně OÚ. Účelem takového řízení je zjistit, zda postupem Provozovatele nebo jeho zprostředkovatele došlo k porušení práv fyzických osob při zpracovávání jejich osobních údajů a v případě zjištění nedostatků, uložit opatření k nápravě, případně sankci za porušení zákona. Pokud dotyčná osoba nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, její práva může uplatnit zákonný zástupce. Pokud dotyčná osoba nežije, její práva, které měla podle tohoto zákona, může uplatnit blízká osoba (definovaná v § 166 občanského zákoníku). Provozovatel je povinen vyřídit žádost dotyčné osoby podle části 1 písm. a) až c), e) až h) výše a podle části 2 výše bezplatně. Žádost dotyčné osoby podle části 1 písm. d) výše vybaví Provozovatel bezplatně kromě úhrady ve výši, která nemůže překročit výši účelně vynaložených věcných nákladů spojených se zhotovením kopií, opatřením technických nosičů a s odesláním informace dotčené osobě, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Provozovatel je povinen písemně vybavit jakoukoliv žádost dotyčné osoby nejpozději do 30 dnů ode dne jejího doručení. Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit dotčené osobě, jakož i Úřadu, jakékoli omezení práv podle § 28 odst. 2 zákona o ochraně OÚ. 7. Zvláštní ustanovení k rezervaci vyšetření prostřednictvím Portálu 7.1. Uživatel realizuje rezervaci vyšetření v Nemocnice Boskovice s.r.o., prostřednictvím Portálu na základě elektronické objednávky zveřejněné na Portálu. Objednávkou na Portálu Uživatel objednává sebe jako pacienta nebo jinou osobu kterou zastupuje jako pacienta, na vyšetření do odborné, specializované ambulance Nemocnice Boskovice s.r.o., si vyhrazuje právo změnit lékaře v ambulanci bez předchozího oznámení. Při vyplňování elektronické objednávky uvede Uživatel své telefonní číslo, adresu a jméno, příjmení a datum narození pacienta, jehož na vyšetření objednává. Portál umožní Uživateli objednat ve stejný den a čas jen jedno vyšetření. Uživatel je oprávněn mít ve stejném čase objednané prostřednictvím Portálu maximálně 2 termíny vyšetření na Uživatele, přičemž každý z nich musí být objednán v jiné ambulanci. 7.2. Objednávka se stává platnou její řádným vyplněním (v souladu s ustanoveními těchto VPP) a jejím odesláním prostřednictvím Portálu za předpokladu, že Uživatel obdržel prostřednictvím Portálu na svůj kontaktní mail uvedený v registračním formuláři potvrzení zvoleného termínu. Objednávka je platná do Portálem potvrzeného termínu vyšetření, nebo do zrušení objednávky Uživatelem. 7.3. Potvrzení objednávky obsahuje kromě údajů o termínu objednaného vyšetření také identifikační kód, který slouží pro účely zrušení objednávky, které může Uživatel provést prostřednictvím Portálu. 7.4. Uživatel, který měl rezervovaný termín vyšetření, je povinen se dostavit na vyšetření včas a nejpozději 5 minut před rezervovaným termínem se zaregistrovat na recepci Nemocnice Boskovice s.r.o. V případě, že objednaný pacient zpoždění na vyšetření, ambulance pokračuje ve vyšetřování pacientů, ať už dalším v pořadí nebo pacientům neobjednaným. Zpoždění MHD nebo dopravní zácpa jsou denní realitou Prahy a nejsou omluvou pro pozdní příchod. I při maximálním úsilí může přijít k zpoždění vyšetření ze strany ambulance z důvodu vyšetření akutních stavů, či potřebě delšího vyšetření předchozího pacienta. Proto na čas strávený v ambulanci Nemocnice Boskovice s.r.o., je třeba mít časovou rezervu. 7.5. Rezervace vyšetření se vztahuje pouze na konkrétní odbornou ambulanci, kde bylo vyšetření rezervovány. V případě potřeby dalších diagnostických popřípadě léčebně preventivních postupů na jiných pracovištích / ambulancích Nemocnice Boskovice s.r.o. už termín garantovaný není. 7.6. Nemocnice Boskovice s.r.o., si vyhrazuje právo určit pořadí pacientů. Pacienti vyžadující neodkladnou (akutní) péči mají přednost. 7.7. Při první návštěvě ambulance je Uživatel povinen postupovat podle platné legislativy a přinést kopii předešlých vyšetření, případně propouštěcí zprávu. 7.8. Každý pacient je povinen: a) registrovat se při každé návštěvě na recepci Nemocnice Boskovice s.r.o., b) prokázat se platným průkazem pojištěnce, c) řídit se pokyny ambulance. 8. Závěrečná podmínky a ustanovení 8.1. Provozovatel si vyhrazuje právo kdykoliv dle vlastního uvážení změnit podmínky a rozsah služeb poskytovaných na Portálu. Změna je platná a účinná a pro Uživatele závazná dnem zveřejnění na internetové stránce objednavky.nemocniceboskovice.cz. Uživatel je povinen se pravidelně sám seznamovat se změnami VPP. Pokud bude Uživatel pokračovat v používání služeb po provedení změn těchto VPP Provozovatelem, má se za to, že se změnou bez výhrad souhlasí. 8.2. Provozovatel a Uživatel bez výhrad prohlašují, že vztahy vzniklé na základě jakéhokoliv užívání objednavky.nemocniceboskovice.cz a jeho služeb se řídí aktuálním zněním VPP a ustanoveními občanského zákoníku a dalších všeobecně závazných právních předpisů platných na území ČR 8.3 Tyto VPP nabývají platnosti dne: 01.04.2017. Provozovatel si vyhrazuje tyto VPP kdykoliv změnit nebo upravit. Jakákoliv změna nebo úpravy VPP je účinná ve vztahu ke všem Uživatelům zveřejněním změny nebo úpravy VPP na internetové stránce objednavky.nemocniceboskovice.cz. Provozovatel: Nemocnice Boskovice s.r.o.

http://kraken.slv.cz/5Tdo613/2007

5 Tdo 613/2007 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. června 2007 o dovolání, které podal obviněný Y. H. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 11 To 73/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 6/2003, t a k t o : Obviněný Y. H. byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 29. 4. 2004, sp. zn. 4 T 6/2003 uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea druhá za použití § 143 tr. zák., za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání pěti roků. Pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl podle § 53 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výměře 30 000,- Kč a pro případ, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen, byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 11 To 73/2004 zamítl podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného jako nedůvodné. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal dne 27. 12. 2004 obviněný dovolání prostřednictvím obhájce JUDr. V. K. Shodné podání s naprosto stejným obsahem podal tentýž obhájce jménem obviněného dne 16. 4. 2007. Nejvyšší soud proto posoudil obě podání jako jediné dovolání. Obviněný jej opřel o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jímž je nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Z textu je zřejmé, že směřuje proti zamítavému výroku odvolacího soudu a proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně. Obviněný oběma soudům vytkl, že při ukládání trestu nepoužili ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. Má za to, že v jeho případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení trestního zákona. Konkrétně poukázal na to, že byl ke spáchání trestného činu vyprovokován neznámým občanem R., který mu za výběr finanční hotovosti slíbil odměnu. Obviněný se mu rozhodl vyhovět právě s ohledem na svou tehdejší špatnou finanční situaci. Vyslovil rovněž přesvědčení, že použití nesnížené trestní sazby bylo pro něho nepřiměřeně přísné a účelu trestu mohlo být dosaženo i trestem kratšího trvání. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší státní zástupkyně se písemně vyjádřila k podanému dovolání ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jejího názoru obviněným uplatněná námitka proti výroku o trestu nenaplňuje zákonný obsah důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani podle písm. h) téhož ustanovení, neboť primárně napadá otázku přiměřenosti trestu. Takto koncipované dovolání tak neodpovídá žádnému ze zákonných dovolacích důvodů ve smyslu § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Navrhla proto, aby je Nejvyšší soud odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a to v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Jako trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 (druhá linea) a § 143 tr. zák. byl posouzen skutek spočívající v tom, že dne 27. 4. 2001 v K. V., ul. T. G. M., ve směnárně společnosti C., a. s., obviněný po předložení padělku platební karty MARBLES MasterCard se jménem Mr. G. G. s vědomím, že se jedná o padělanou platební kartu, požádal o výplatu částky 20 000,- Kč, která mu však po zjištění, že nejde o pravou platební kartu identifikovanou podle jména, vyplacena nebyla. Za tento trestný čin byl obviněnému uložen trest odnětí svobody na samé dolní hranici zákonné trestní sazby, která činí pět let. Svou námitku o nesprávném postupu soudů obou stupňů při ukládání trestu založil obviněný na tom, že v jeho případě byly splněny zákonné podmínky pro použití ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody podle § 40 odst. 1 tr. zák. Poukázal přitom na jedinou konkrétní okolnost, jež měla odpovídat hlediskům, za nichž může soud uložit trest odnětí svobody pod dolní hranicí zákonné sazby (okolnosti případu nebo poměry pachatele). Za takovou považoval své tvrzení, jež bylo součástí jeho obhajoby, že o výběr peněz byl požádán neznámým mužem, občanem R., který mu za tímto účelem předal i předmětnou platební kartu a přislíbil mu finanční odměnu. Obviněný mu vyhověl jenom proto, že se v té době nacházel v tíživé finanční situaci. V další části svého dovolání pouze konstatoval své přesvědčení, že byly splněny i další podmínky citovaného ustanovení, tedy že by použití nesnížené trestní sazby bylo pro obviněného nepřiměřeně přísné a že by účelu trestu bylo dosaženo i trestem kratšího trvání. Nejvyšší soud v rámci úvahy o tom, že obviněným uplatněné dovolací námitky naplnily obsahově deklarovaný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., považuje za nutné upozornit, že znak poměry pachatele uvedený v § 40 odst. 1 tr. zák. zahrnují takové okolnosti, které se vztahují výlučně k osobě pachatele a to v době, kdy je rozhodováno o ukládání trestu. Pod tímto pojmem je nutno rozumět skutečnosti, které charakterizují pachatele jako objekt trestu a nemají vliv na hodnocení stupně nebezpečnosti trestného činu pro společnost (viz č. 41/1976, s. 217 Sb. rozh. tr.). Za mimořádné poměry pachatele je nutné považovat např. jeho závažný zdravotní stav, skutečnost, že je živitelem mnohočlenné rodiny, která je závislá na jeho výdělku apod. (Srov. č. 11/1963, 36/1963, 19/1976 Sb. rozh. tr.) Z tohoto důvodu by obviněným uvedené vyprovokování k trestnému činu jinou osobou mohlo odpovídat pouze znaku mimořádných okolností případu ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. V této souvislosti však Nejvyšší soud připomíná, že soudy obou stupňů se již podrobně zabývaly touto částí obhajoby obviněného a z obsahu odůvodnění obou rozhodnutí vyplývá, že ji považovaly za vyvrácenou. Vycházely přitom právě z okolností, za nichž došlo k protiprávnímu jednání obviněného, tedy způsob provedení činu, a rovněž z jeho následného chování, které předcházelo jeho zadržení orgány policie, jakož i skutečnosti, že v rámci bezpečnostní prohlídky byla u obviněného bezprostředně po zadržení zajištěna další pozměněná platební karta. Soudy obou stupňů rovněž shodně konstatovaly, že u obviněného neshledaly splnění zákonných podmínek pro aplikaci ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. Pokud jde o důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pod který obviněný podřadil obsah svého dovolání, je určen pro nápravu takových vad rozhodnutí, které spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Na jeho podkladě tedy nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Není určen ani k nápravě vad, které byly způsobeny neúplným dokazováním a hodnocením důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť taková činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních nikoli hmotně právních. Jiným hmotně právním posouzením se rozumí zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. V rámci uvedeného důvodu dovolání se není možné dožadovat toho, aby byl obviněnému uložen trest odnětí svobody za použití § 40 tr. zák. pod dolní hranicí trestní sazby, protože pokud soud nevyužil tohoto oprávnění a trest vyměřil v rámci zákonné trestní sazby, nelze dovodit, že rozhodnutí spočívá na tzv. jiném nesprávném hmotně právním posouzení. O takový případ by se ve vztahu k výroku o trestu mohlo jednat při existenci vady záležející v porušení hmotného práva (nikoli však výměry a druhu trestu), např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. trest společný za pokračování v trestném činu (viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Námitky proti druhu a výměře uloženého trestu (s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí) lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Toto ustanovení však předpokládá dvě alternativy vad, které je možné vytýkat v dovolání, a to jednak případ, že obviněnému byl uložen nepřípustný druh trestu (neuvedený v trestním zákoně), nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. O takový případ se však v posuzované trestní věci nejedná. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody, tedy takový druh trestu, který zákon připouští, na samé dolní hranici zákonné trestní sazby, tedy ve výměře spadající do rámce trestní sazby uvedené v ustanovení § 140 odst. 2 tr. zák. Podle stávající praxe dovolacího soudu zatímco nesprávné použití ustanovení § 40 tr. zák. při výměře trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. naplnit může (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 5 Tdo 411/2003), naproti tomu za tento důvod se nepovažují případy nepoužití ustanovení § 40 tr. zák. a uložení trestu odnětí svobody v rámci zákonné trestní sazby, nikoliv tedy pod její dolní hranicí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2002, sp. zn. 7 Tdo 356/2002, ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 3 Tdo 920/2002, ze dne 26. 3. 2003, sp. zn. 5 Tdo 264/2003, ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 11 Tdo 1215/2003, aj.) Pokud je dovolání podáno výlučně proti výroku o trestu, přičemž námitka spočívá v tvrzení, že nebylo při ukládání trestu aplikováno ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. o mimořádném snížení trestu odnětí svobody, neodpovídá takové dovolání žádnému z důvodů taxativně vymezených v § 265b odst. 1 tr. ř. V posuzované trestní věci navíc je zřejmé, že okolnosti, které obviněný v rámci jím uplatněné námitky uvedl ve svém dovolání, nemohly být důvodné. Soudy obou stupňů učinily jednoznačný skutkový závěr o tom, že obviněný pozměněnou platební kartu předložil ve směnárně úmyslně z vlastní vůle, nikoli výlučně na popud jemu neznámé osoby, a z čistě zištné pohnutky. Jedná se o trestný čin vysoce společensky nebezpečný, což vyjadřuje již samo rozpětí trestní sazby a pokud soudy shledaly důvody pro zařazení obviněného do mírnějšího typu věznice pro výkon uloženého trestu, než který by odpovídal jeho výměře, zohlednily tak polehčující okolnost dosavadní bezúhonnosti obviněného dostatečným způsobem. Navíc obviněný svým chováním po právní moci napadeného rozhodnutí, kdy opustil území České republiky, zdržoval se na neznámých místech a k jeho zadržení došlo až pomocí mezinárodní spolupráce v Nizozemí, prokázal svou snahu vyhýbat se výkonu trestu a nerespektovat tím rozhodnutí soudu. Nejvyšší soud tedy námitky dovolatele posoudil jako podané mimo rámec dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolání obviněného proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

http://forumochranyprirody.cz/stranka-pro-odborniky/pravni-nazory?page=1

ÚSES, jeho právní postavení a role z pohledu realizovatelnosti v praxi Právní úprava územního systému ekologické stability krajiny je primárně zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny) a příslušné prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. Jako... Aplikovatelnost obecné ochrany rostlin a živočichů v praxi Vývoj předmětu regulace Základní právní úprava je obsažena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK), v části upravující obecnou ochranu rostlin a živočichů. Předmět regulace, řešený jednotlivými ustanoveními § 5 (a později § 5a a § 5b) doznal oproti... Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) prošlo za dobu účinnosti zákona (tj. od 1. června 1992) podstatným vývojem. Původně mělo závazné stanovisko orgánu ochrany přírody potřebné ke schválení LHP pouze jedno jediné hledisko, a to ochranu systému ekologické stability.... Mezi nejčastější činnosti orgánů ochrany přírody bezesporu patří povolování kácení dřevin rostoucích mimo les. Jedná se o překvapivě komplikovanou agendu – z povolovacího režimu existuje celá řada výjimek. Právní úprava povolování kácení dřevin nadto prošla v nedávné době mnohými... Relativně stručná právní úprava ochrany krajinného rázu v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny) přesně vystihuje podstatu toho, oč při ochraně krajinného rázu jde. V praxi se ovšem toto...

https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8360.msg91084

Odvolací lhůta v průběhu dovolené? 24 červenec 2019, 08:44:11 Autor Téma: Odvolací lhůta v průběhu dovolené? (Přečteno 737 krát) « kdy: 05 červenec 2019, 08:37:38 » Úřad rozhodl, ze jsem vinen. Rozhodl dva dny před odletem na dlouho plánovanou dovolenou. Odvolací lhůta uplyne na konci této dovolené. Úřadu jsem adresoval zadost o prodloužení odvolací lhůty. Úřad sděluje, ze prodloužení lhůty nemá oporu ve správním radu. Tečka. Nemá náhodou správní orgán vycházet vstříc? Nelze použít par. 39 odstavec 2 Správní rad? http://zakony.centrum.cz/spravni-rad/cast-2-hlava-4-paragraf-39 Re:Odvolací lhůta v průběhu dovolené? « Odpověď #1 kdy: 05 červenec 2019, 10:13:17 » Otázka je, jestli podání odvolání je úkon (nechám posoudit znalejší). Když ale pominu aktivní přístup k délce řízení, tak jestli jde jen o to nezmeškat, tak pokud neletíte do amazonského pralesa, nebo na jižní pól a nechcete si kazit dovču vymýšlením odvolání, tak přece můžete poslat blanket odvolání mailem bez zaručeného podpisu a pak do 5ti dnů od výzvy si to pak posychrovat podáním "f plné palbě", tedy přes DS, nebo písemně doporučeně (obojí již z ČR). Nebo poškádlit orgána tím, že to pošlete písemně z vaší dovolené. Když bude místní poštovní služba vládnout technologií doporučeného psaní tak takto, případně ve variantě žovielní na pohlednici, samozřejmě před svědkem, nebo sepsání, olepení a vložení do schránky zachytit jako jedno z hezkých dovolenkových videí. Pak mne napadá, pro referenci udělat korespondenční Bcc - poslat pohlednici stejným způsobem sám sobě, taktéž to točit. Kdyby se teda jako na potvoru zrovna to psaní pro úřad chtělo jakoby ztratit... Vzhledem k tomu, že sám momentálně dovolenkuji, to možná šponuju ad absurdum, ale přece pro tu legraci to děláme, ne « Odpověď #2 kdy: 05 červenec 2019, 10:14:39 » Citace: Berserk 05 červenec 2019, 10:13:17 Ještě PS: úřad rozhodl a doručil? Nebo to rozhodnutí víte jen z notifikačního emailu z DS, nebo lístečku z pošty? « Odpověď #3 kdy: 05 červenec 2019, 10:14:56 » pošlete jim blanketní odvolání s tím, že jej doplníte až za 3 týdny, neb jste na dovolené, která byla dlouho dopředu zařízena i zaplacena a proto z obj. důvodů nelze jinak. A postup SO I. samozřemě přidáte do odvolání (ne že by to na něco mělo vliv). « Odpověď #4 kdy: 05 červenec 2019, 10:40:24 » Citace: Berserk 05 červenec 2019, 10:14:39 Doručil rozhodnutí « Odpověď #5 kdy: 05 červenec 2019, 11:34:32 » Den doručení +8 blanket e-mailem, +13 blanket poštou/DS. I kdyby úřad vypravil výzvu k odstranění nedostatků hned v DD+13, doručeno fikcí bude až DD+23, lhůta bude nejméně 5 dnů. Na podání plného odvolání tak máte nejméně 28 dnů. Navíc můžete odvolání (např. jen s jednou odvolací námitkou) poslat mailem a zároveň s jeho odesláním poštou/DS o 5 dnů později je ještě doplnit. Takže jsme na >=33 dnů. « Odpověď #6 kdy: 06 červenec 2019, 09:55:50 » Citace: macoch 05 červenec 2019, 08:37:38 Rozhodl dva dny před odletem na dlouho plánovanou dovolenou. Odvolací lhůta uplyne na konci této dovolené. Úřadu jsem adresoval zadost o prodloužení odvolací lhůty. Úřad sděluje, ze prodloužení lhůty nemá oporu ve správním radu. Zde výjimečně SO úplně nekecá. Plyne-li lhůta ze zákona, nemůže ji SO prodloužit či zmeškání neformálně prominout (to lze jen u lhůt určených z uvážení SO podle § 39 SprŘ). Situaci zmeškání lhůty resp. nemožnosti v ní úkon učinit řeší § 41 SprŘ, ten ale z principu nelze využít preventivně, ještě před uplynutím lhůty. Sice je lhůta, do kdy lze žádost ve smyslu § 41 podat, omezena jen shora, „do kdy“, ne „od kdy“, avšak vzhledem k tomu, že s žádostí musí být spojen předmětný úkon, nedává taková žádost smysl před uplynutím lhůty pro daný úkon - protože pokud by její součástí nebylo odvolání, nešlo by jí vyhovět právě pro jeho absenci, a pokud by součástí bylo, je zase žádost bezpředmětná, protože úkon je učiněn včas. V konkrétní situaci lze zřejmě doporučit podat blanket, v něm uvést (a doložit) dovolenou a požádat o lhůtu pro doplnění odvolacích důvodů končící přiměřeně po návratu z dovolené (aspoň obligátních 5 dní). To už je lhůta podle § 39 SprŘ a SO by měl vyjít vstříc, nejde-li o zjevnou obstrukci (nečerpáte dvouměsíční dovolenou zcela pravidelně, máte-li v řízení učinit úkon). Ale jak již spočítali předřečníci, v případě dvoutýdenní dovolené nejste na vstřícnosti SO nijak závislý, jen doručování výzvy k doplnění blanketu vezme 10 dní. Jistěže jde o úkon. Úkonem účastníka je v procesním právu jakákoli situace, kdy účastník na základě svého projevu vůle nějak ovlivňuje řízení. Podobně úkonem správního orgánu je prakticky cokoliv, co SO v řízení činí (zahájí řízení, vydá rozhodnutí/usnesení, nařídí jednání, někoho k něčemu vyzve, ...). Kromě úkonů mají vliv na řízení ještě právní skutečnosti, které na rozdíl od úkonů nejsou závislé na vůli účastníků či orgánu, např. plynutí času (marně uplyne nějaká lhůta/doba), někdo zemře, změní se relevantní právní úprava ... Terminologie je teď lehce rozpolcená, protože NOZ v hmotném občanském právu pro vznik, zánik či změnu práv a povinností na základě volního jednání důsledně používá pojem právní jednání, nicméně jinam tato změna zatím nedorazila, např. v procesním právu obecně (nejen ve správním řízení) jde stále o úkony. « Poslední změna: 06 červenec 2019, 10:10:18 od hh » « Odpověď #7 kdy: 11 červenec 2019, 16:24:53 » Můžete poslat (i blanketní) odvolání i z dovolené.. zejména jestli pojedete někam odkud to půjde týdny Jen musíte mít doklad o tom že jste ho poslal. « Odpověď #8 kdy: 11 červenec 2019, 17:16:20 » Citace: 2M 11 červenec 2019, 16:24:53 Chci se zeptat, jestli máte někdo teoreticky i prakticky ověřeno, jak by to dopadlo, když by se posílalo postupem, co jsem psal v příspěvku níže. Tedy z ciziny, nedoporučeně bez dodejky (=bez papírového podacího lístku, nímž se už nejspíš od doby C a K mocnářství pracuje jako s důkazem vytesaným v kameni) s tím, že by se jako důkaz tvrzení o odeslání použilo: 1. Svědectví další osoby (čestným prohlášením) o tom co se poslalo a že se poslalo 2. Kontinuálním videem celé akce 3. Varianta 1/2 obohacená o odeslání psaní ve stejném formátu ve stejném čase a stejným způsobem, akorát na moji adresu o tom, že z té země to chodí. Jde mi o situaci, kdy by to SO zatloukal a já neměl v ruce podací lístek. Z mého pochopení správního řádu a zásad řízení by - pokud neprokáže opak - měl SO toto akceptovat a pokud mu psaní nedojde/zapře, ale já dodám jeden z důkazů výše, tak by se řízení mělo vrátit do bodu, kdy se psaní doručilo a orgán by se měl podle jeho obsahu začít chovat. Nehledě k zábavnému zjišťování, jak se vede podatelna a spisovka, pokud by se psaní ztratilo na úřadu... Díky za vaše poznatky a úvahy « Poslední změna: 11 červenec 2019, 17:39:12 od Berserk » « Odpověď #9 kdy: 11 červenec 2019, 17:52:40 » Pominu-li, že „teoreticky ověřeno“ je v podstatě oxymoron, teorie je následující - ale berte vše s rezervou, protože vařím z vody, nekonzultoval jsem komentáře ani soudní literární klenoty. Každá ze třech situací, o kterých spekulujete, se od zbývajících podstatně liší. 1) podání dojde, nikdo ho neztratí, potenciální spor je jen o zachování lhůty 2) podání ztratí pošta (lhostejno která) 3) podání se ztratí někde na úřadě Vcelku jednoznačné řešení má situace ad 1). Podání bylo učiněno - § 37(5) SprŘ. Okamžik podání zásilky kvůli zachování lhůty dle § 40(1)(d) SprŘ by normálně měl jít poznat z obálky, i u nedoporučené zásilky. Pokud pošta na Turks and Caicos nepoužívá razítka s datem, tak by klidně mohlo stačit i zmiňované svědectví, záznam a v zásadě i jen aspoň trochu podložené tvrzení podatele, protože v pochybnostech platí § 40(2) SprŘ. Situace ad 2) IMHO znamená, že podání nebylo učiněno, prostě proto, že se činí u příslušného úřadu a ne u exotické pošty. Že pošta dopis ztratila je ale dost pádný důvod na prominutí zmeškání úkonu podle § 41, ovšem na účastníkovi bude, aby to prokázal, pro hodnocení navržených důkazů platí obecné zásady (důkazem může být cokoliv, volné hodnocení ...) - už tu ale není benefit v podobě § 40(2). Obsah ztraceného podání je irelevantní, protože při prominutí úkonu by se stejně činil znovu. Situace ad 3) je jednoduchá, podání je učiněno a problém má orgán. Pokud neví, co v něm bylo, nezbyde mu, než se zeptat podatele, případně vycházet z kontextu (např. že přišlo-li něco 3 dny po doručení příkazu, bude to nejspíš odpor, pokud to podatel nepopírá). Pokud by SO ztrátu uvnitř úřadu zkoušel maskovat a převáděl to na ad 2), tak je to o tom, co se povede prokázat. Ohledně „prakticky ověřeno“ jsem líný dohledávat konkrétní kazuistiky, ale obecně lze říct, že je-li v doručování nějaká pochybnost a je něčím objektivně podložena, nebývá s postupem podle § 41 problém (přinejhorším po zásahu odvolacího orgánu). « Poslední změna: 11 červenec 2019, 17:57:01 od hh »

http://kraken.slv.cz/28Cdo1379/2004

28 Cdo 1379/2004 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání F. K., zastoupeného advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2004, sp. zn. 30 Co 498/2003 (v právní věci žalobce F. K., zastoupeného advokátem, proti žalované K., spol. s r.o., zastoupené advokátkou, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 15 C 106/2002), takto: Krajský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 18.2. 2004, sp. zn. 30 Co 498/2003 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 30.7. 2003, č.j. 15 C 106/2002-109, kterým byla zamítnuta žaloba o určení vlastnického práva žalobce k nemovitostem specifikovaným ve výroku rozhodnutí. Odvolací soud dále žalobce zavázal povinností zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 10.225,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokátky. Soudy obou stupňů vycházely ze žalovanou nezpochybňovaného skutkového závěru, podle kterého žalobce nabyl vlastnictví k předmětným nemovitostem dědictvím po svém otci zesnulém v roce 1938. Oba soudy se přitom v rámci svého zamítavého rozhodnutí nezabývaly tím, zda, jakým způsobem a kdy sporné nemovitosti přešly ze žalobce do vlastnictví státu, a to vzhledem k té skutečnosti, že spor rozhodující otázkou se ukázalo být posouzení námitky vydržení vlastnického práva žalovanou (a její právní předchůdkyní) po privatizaci předmětu sporu v roce 1992. Žalovaná nabyla předmětné nemovitosti kupní smlouvou z 30. 9. 1994, podle které bylo její vlastnické právo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 7.10. 1994. Právní předchůdkyně žalované (prodávající strana uvedené kupní smlouvy) získala nemovitosti na základě schváleného privatizačního projektu jejich vkladem do základního jmění zakládané akciové společnosti, která vznikla dnem 5.5. 1992, tj. dnem zápisu do obchodního rejstříku. Žalobce svůj nárok na určení jeho vlastnického práva uplatnil u soudu dne 8. 8. 2002. Na tomto skutkovém základě odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) dovodil, že v daném případě byly splněny veškeré zákonné podmínky vydržení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Od 5.5. 1992 právní předchůdkyně žalované a posléze ona sama předmět sporu nepřetržitě držely v dobré víře, že jsou jejich vlastníky, a to po dobu více než 10 let (vyžadovanou v případě nemovitostí ustanovením § 134 odst. 1 občanského zákoníku). Za zpochybnění dobré víry právní předchůdkyně žalované nelze považovat její návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem učiněný v roce 1993. Podle ustanovení § 19 odstavec 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., platného v době privatizace dotčených nemovitostí, přecházelo vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku na nabyvatele dnem vzniku obchodní společnosti a registrace podle zvláštních předpisů (tj. zákona č. 95/1963 Sb. o státním notářství) se nevyžadovala. Za těchto okolností byla snaha nabyvatele o zápis jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí logická. Není však důvodu z uvedeného vyvozovat, že se předchůdkyně žalované domnívala, že vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl nezbytný pro vznik jejího vlastnického práva ke zprivatizovaným nemovitostem. Odvolací soud neuznal důvodnost ani další žalobcovy námitky brojící proti údajné rozpornosti ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. (ve znění zákona č. 92/1992 Sb.) s ústavním pořádkem. Podle odvolacího soudu rozhodnutí nespočívá na přímé aplikaci tohoto ustanovení a na závěru o existenci dobré víry právní předchůdkyně žalované by nemohlo nic změnit ani případné zrušení citovaného ustanovení Ústavním soudem ČR. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Podle dovolatele má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, neboť řeší právní otázku, která dosud dovolacím soudem nebyla řešena. Otázka zásadního právního významu tkví v posouzení, zda držitel věci, který není od okamžiku vzniku jeho domnělého nabývacího titulu subjektivně přesvědčen o tom, že je vlastníkem nemovitosti, je oprávněným držitelem, jemuž počala běžet vydržecí doba právě od seznámení se s nabývacím titulem. Jinými slovy, zda lze do vydržecí doby započítat dobu, kdy držitel sice disponoval nabývacím titulem, který objektivně mohl založit jeho dobrou víru, avšak pro omyl (neznalost zákona) držitele tento nebyl přesvědčen, že mu věc patří. Další otázku zásadního právního významu dovolatel shledal v tom, zda může být držitel v dobré víře, že je vlastníkem nemovitosti, na základě zákonného ustanovení (§ 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb.), které je ovšem ve zjevném rozporu s ústavním zákonem. Podle žalobce judikatura, týkající se obecně oprávněné držby, akcentuje subjektivní náhled držitele (se zřetelem ke všem okolnostem), nikoli objektivní možnost držitele být přesvědčen, že mu věc patří. Žalovaná navíc neuváděla všechny okolnosti podmiňující vydržení a odvolací soud přesto rozhodl v její prospěch. Podle dovolatele dále zákon č. 244/1992 Sb. již v době, kdy právní předchůdce žalované podal návrh na vklad jeho vlastnictví do katastru nemovitostí, striktně rozlišoval (a dodnes rozlišuje) tři typy zápisu: vklad, záznam a poznámku. Pokud právní předchůdce žalované svým podáním na katastrální úřad ze dne 30.9. 1993 požádala o provedení vkladu, je jasně dovoditelné, že tato společnost byla přesvědčena, že dosud vlastníkem není. Odvolací soud měl tudíž dovodit, že dobrá víra této společnosti počala běžet teprve poté, co jí bylo sděleno, že zápis jejího vlastnického práva může být proveden záznamem, nikoli vkladem. Ve věci navíc bylo aplikováno diskriminační, a tedy protiústavní ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 92/91 Sb. Tímto ustanovením došlo k zásahu do principu rovnosti, když kupní smlouvy některých subjektů podléhaly registraci státního notářství a smlouvy uzavřené mezi jinými subjekty takovéto kontrole nepodléhaly. Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.1. 2001, a to v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I, bod 1. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (ve znění pozdějších předpisů). Dovolací soud se nejprve musel zabývat tím, zda je podané dovolání přípustné. Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. jehož aplikace se žalobce dovolává, je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ téhož ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Žalobce, jehož dovolání splňuje požadované obsahové i formální náležitosti (§ ve smyslu ustanovení 241a odst. 1, § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), bylo podáno včas (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), zmocněným advokátem (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), napadá rozhodnutí odvolacího soudu z důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a/ a b/ o.s.ř. Podle jeho názoru je tedy řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dále rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel blíže nespecifikoval, v čem konkrétně spatřuje naplnění dovolacího důvodu upraveného v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (zatížení řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Pokud jde o jeho námitku napadající skutková zjištění soudů (pro jejich údajnou rozpornost s provedenými důkazy), která se jediná vymyká jeho argumentaci jinak polemizující s právními závěry odvolacího soudu, uvádí k tomu dovolací soud, že dovolání může být podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. připuštěno jen pro řešení právních otázek. Uvedená dovolací námitka napadající skutkové závěry podřaditelná ustanovení § 241 odst. 3 o.s.ř. - by přicházela v úvahu pouze za předpokladu, že by dovolání bylo přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ a b/ o.s.ř. (viz § 241a odst. 3 o.s.ř.). O takový případ v dané věci nejde, dovolacímu přezkumu proto mohly být podrobeny pouze právní závěry odvolacího soudu, a to se zřetelem k ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Dovolatelem formulované otázky, která by dle jeho názoru měly založit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, směřují k posouzení dobré víry držitele, kterému sice slouží objektivní nabývací titul, který však přitom není subjektivně přesvědčen, že mu věc patří. Podle ustanovení § 134 odst. 1 občanského zákoníku se oprávněný držitel se stává vlastníkem nemovitosti, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let. Podle odstavce třetího téhož ustanovení se do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Mezi podmínky vydržení patří oprávněná držba ve smyslu ustanovení § 130 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení je držba oprávněná, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří. Podle druhé věty § 130 odst. 1 občanského zákoníku se v pochybnostech má za to, že držba je oprávněná. Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. Dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva. Právním titulem u žalované bylo nabytí nemovitostí kupní smlouvou ze dne 30. 9. 1994, s právními účinky vkladu ke dni 7.10. 1994. U právní předchůdkyně žalované pak nabývacím titulem byl převod majetku na základě schváleného privatizačního projektu podniku vkladem nemovitostí do základního jmění akciové společnosti, která vznikla dnem 5.5. 1992, tedy dnem zápisu do obchodního rejstříku. Podle tehdy platného znění zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby přecházelo vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku na nabyvatele právě dnem vzniku obchodní společnosti. Byl-li držitel v se zřetelem ke všem okolnostem dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Vycházeje z uvedených právních závěrů odvolací soud nijak nepochybil, pokud měl dobrou vůli právní předchůdkyně žalované za nezpochybněnou. Je sice pravda, že tato podala v roce 1993 návrh na vklad svého vlastnického práva do katastru nemovitostí, ale nelze přehlédnout, že tento úkon byl učiněn v roce, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí, který měl významný dopad i na privatizační zákon č. 92/1991 Sb. V době, kdy právní předchůdkyně žalované získala předmětný majetek (v květnu 1992) platilo ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. ve znění zákona č. 92/1992 Sb.: Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu dnem vzniku obchodní společnosti; registrace podle zvláštních předpisů (zákona č. 95/1963 Sb. o státním notářství) se nevyžaduje . S účinností od 1.1. 1993 bylo citované ustanovení (zákonem č. 264/92 Sb. a zákonem č. 541/92 Sb.) novelizováno takto: Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu dnem vzniku obchodní společnosti; vlastnické právo k nemovitostem přechází vkladem do katastru nemovitostí . Pokud tedy právní předchůdkyně žalované v návaznosti na institucionální změny evidence nemovitostí provázené novelizacemi mj. i zákona, na základě kterého nabyla předmětný majetek, tato učinila návrh na vklad nemovitostí do katastru nemovitostí, lze tento krok chápat jako snahu o dodržení všech formálních požadavků nové právní úpravy a nikoliv jako důvodnou pochybnost o tom, zda jí její majetek patří. Rozdílnost ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. (ve znění zákona č. 92/1992 Sb.), které v první větě stanovilo přechod vlastnického práva dnem sjednání účinnosti smlouvy nebo dnem vzniku obchodní společnosti, a ve větě druhé zakotvoval přechod téhož vlastnického práva ke dni vkladu do katastru nemovitostí, byla ostatně odstraněna již zákonem č. 210/1993 Sb, účinným od 13.8. 1993. Podle znění účinného od tohoto data již bylo vlastnické právo podle ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. zapisováno záznamem, tedy typem zápisu který odpovídá deklaratornímu účinku vyznačení již dříve vzniklého vlastnictví. Za těchto okolností odvolací soud dovodil, že právní předchůdkyně žalované svým podáním na katastr nemovitostí usilovala pouze o zápis svého vlastnického práva, který by jí usnadnil další dispozice s nemovitostmi. Nelze klást k její tíži, že došlo v jejím podání k nepřesnosti, která byla vzápětí napraveno samotným katastrem nemovitostí. Jak také správně uvedl odvolací soud, bylo ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. ve znění zákona č. 92/1992 Sb. v daném případě významné tím, že zakládalo vlastnické právo společnosti s ručením omezeným k nemovitostem, a to ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku. Skutečnost, že upravovalo i výjimku z nutnosti registrace smluv státním notářstvím, nemohla mít vliv na dobrou víru oprávněné držitelky věci V rozhodnutí uveřejněném pod č. 50/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vydávané Nejvyšším soudem bylo vyloženo, že do doby po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydrženy započíst i dobu, po kterou věc držel před 1. 1. 1992, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví . V daném případě tedy došlo k tomu, že v řízení o určovací žalobě žalobce domáhajícího se určení svého vlastnického práva k nemovitostem v žalobě identifikovaným se soudy obou stupňů zabýval zevrubně jen námitkou žalované společnosti s ručením omezeným, že vyložení žalované žalobě vůči ní brání ve vztahu k žalobci především to, že žalobcem uváděné nemovitosti oprávněně drží se započtením držby její právní předchůdkyně po dobu delší než deset roků (ve smyslu ustanovení § 134 odst. 1 a 3 občanského zákoníku). S touto námitkou se soudy obou stupňů všestranně vypořádaly po stránce skutkové i právní. Šlo tu o spor mezi žalobcem a žalovanou (srov. § 90 občanského soudního řádu). Výrok pravomocného rozsudku v této právní věci je ve smyslu ustanovení § 159 odst. 2 občanského soudního řádu pro účastníky řízení a pro všechny orgány samozřejmě jen v tom smyslu že určení vlastnictví žalobce vůči žalované společnosti s ručením omezeným není po právu, a to vzhledem k vydržení vlastnického práva k nemovitostem ze strany žalované. Z pravomocného rozsudku v této právní věci nevyplývá žádná závaznost pro jiné osoby než účastníky řízení (viz § 159 odst. 2, věta za středníkem občanského soudního řádu. Proto dovolací soud přezkoumal rozsudek obvodního soudu ve smyslu ustanovení § 242 odst. 1 občanského soudního řádu především z hlediska dovolatelem jmenovitě namítaného nesprávného posouzení vydržení u žalované, a to ve vztahu k posouzení přípustnosti dovolání dovolatele ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a § 237 odst. 3 občanského soudního řádu. V tomto smyslu dovolací soud neshledal, že by v rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž směřovalo dovolání dovolatele byla řešena právní otázka (jmenovitě co do splnění podmínek vydržení podle § 134 občanského zákoníku), která byla rozhodována rozdílně odvolacími soudy nebo dovolacím soudem, nebo která dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu, anebo byla odvolacím soudem řešena v rozporu s hmotným právem (srov. § 237 odst. 3 občanského soudního řádu). Nebyly tu tedy v dovolání dovolatele dány zákonné předpoklady podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, ani podle věstníku právního ustanovení občanského soudního řádu. Dovolací soud proto podle ustanovení § 243b odst. 5 o.s.ř., za použití ustanovení § 218 písm. c/ o.s.ř., dovolání odmítl, jako dovolání nepřípustné. Vzhledem k tomu, že o dovolání bylo odmítavě rozhodnuto v nejkratším možném termínu, stalo se nadbytečným rozhodovat o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti (§ 243 o.s.ř.) části rozhodnutí odvolacího soudu ukládající žalobci povinnost zaplatit náhradu nákladů dosavadního řízení. Dovolatel nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalované žádné ze spisu zjistitelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.