Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

http://docplayer.cz/1630210-Metodika-flexibilnich-forem-prace.html

METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE - PDF Download "METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE" 1 Kontaktní osoba: Ing. Marek Pavlík, PhD. Název projektu: Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný Číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/ METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE PRAHA 20132 2 OBSAH 1 CÍL FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE NA MĚÚ SLANÝ TYPY FLEXIBILNÍCH PRACOVNÍCH REŽIMŮ NA MĚÚ SLANÝ PŘIDĚLENÍ FLEXIBILNÍHO PRACOVNÍHO REŽIMU NEPŘIDĚLENÍ FLEXIBILNÍHO PRACOVNÍHO REŽIMU FORMULÁŘE ZÁVĚR... 113 3 1 CÍL Cílem Metodiky Flexibilních forem práce je popsat způsob přidělení flexibilní formy práce na MěÚ Slaný. Současně je praktickým záměrem objasnit rozdíly mezi jednotlivými flexibilními formami vhodnými pro MěÚ Slaný. Smyslem je pak přispět k zajištění podmínek pro slaďování pracovního a rodinného života na MěÚ Slaný. Metodika obsahuje postupy vedoucí k přidělení flexibilní formy práce.4 4 2 FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE NA MĚÚ SLANÝ Při slaďování soukromého a pracovního života hrají flexibilní pracovní úvazky důležitou roli. V podstatě jde o přizpůsobení pracovní doby tak, aby vyhovovala zaměstnanci a zaměstnavateli. Existují různé metody flexibilní práce, přičemž jejich využití v praxi závisí na druhu vykonávané práce. Nabídka a dostupnost flexibilních pracovních režimů jsou pro zaměstnance a zaměstnankyně jedním z možných kritérií při volbě zaměstnavatele. Pracovní život a možnost jeho sladění se soukromým životem nejen zvyšuje osobní spokojenost pracovníků a pracovnic, ale také zvyšuje jejich loajalitu a motivovanost. Přesvědčení, že úřad vychází svým zaměstnaným vstříc a respektuje jejich potřeby i mimo zaměstnání, vytváří reciproční pocit odpovědnosti a spolupráce. Cílovými skupinami, vůči kterým lze nabídku flexibilních pracovních režimů komunikovat jako výhodu, jsou studující, ženy a muži pečující o děti, lidé pečující o staré rodiče, případně všechny další způsobilé osoby. Možnost využití flexibilního pracovního úvazku by však měla být dostupná pro všechny pracující bez rozdílu, pokud to umožňují provozní podmínky. Výhody při využití flexibilní formy pracovních úvazků nepochybně vyplývají pro obě strany zaměstnavatel nemusí zaučovat brigádníka či krátkodobý záskok za rodičovskou dovolenou a zaměstnaní neztratí kontakt s úřadem, soustavně prohlubují své profesní zkušenosti a rozvíjí si loajalitu vůči zaměstnavateli. Nabídka a dostupnost flexibilních pracovních režimů jsou pro zaměstnance a zaměstnankyně jedním z možných kritérií při volbě MěÚ Slaný jako zaměstnavatele. Pracovní život a možnost jeho sladění se soukromým životem nejen zvyšuje osobní spokojenost pracovníků a pracovnic, ale také zvyšuje jejich loajalitu a motivovanost. Přesvědčení, že úřad vychází svým zaměstnaným vstříc a respektuje jejich potřeby i mimo zaměstnání, vytváří reciproční pocit odpovědnosti a spolupráce. Cílovými skupinami, vůči kterým lze nabídku flexibilních pracovních režimů komunikovat jako výhodu, ženy a muži pečující o děti, lidé pečující o staré rodiče, případně všechny další způsobilé osoby. Možnost využití flexibilního pracovního úvazku by však měla být dostupná pro všechny pracující, pokud to umožňují provozní podmínky. MěÚ Slaný plně podporuje přidělení flexibilních forem práce, pokud to umožní provozní podmínky úřadu. Úřední hodiny jsou stanoveny na Po a St Toto je také povinná pracovní doba pro všechny zaměstnance a zaměstnankyně, pokud není dohodnuto jinak. Úřední hodiny odboru dopravy a silničního hospodářství - úseky registru vozidel a registru řidičů: Po , St , Čt5 5 2.1 TYPY FLEXIBILNÍCH PRACOVNÍCH REŽIMŮ NA MĚÚ SLANÝ Flexibilní pracovní režimy můžeme rozlišit podle typu a délky pracovní doby (např. zkrácená pracovní doba, její rozvržení v pracovním týdnu, pružná pracovní doba) či podle místa výkonu zaměstnání (práce z domova). Úprava pracovní doby MěÚ Slaný je specifikována v Organizační směrnici číslo 5/2007, jež definuje (dle zákona 85 ZP) pružnou pracovní dobu ve formě pružného pracovního týdne v délce 40 hodin týdně. Tato pracovní doba je kombinovaná s nutností zajistit provoz, který je definován úředními hodinami. Pracovní doba je pak rozdělena na dva úseky a to základní pracovní dobu a volitelnou pracovní dobu. Zároveň MěÚ Slaný garantuje dohodu pro rodiče s dětmi do 15 let věku dítěte dle Zákoníku práce. Podle zákoníku práce přichází v úvahu sjednání: kratší a změněné pracovní doby, pružné pracovní doby, práce z domova částečně nebo úplně (homeworking), práce na dálku (distanční spolupráce, teleworking), dohody o práci konané mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a konta pracovní doby. Zaměstnanci a zaměstnankyně MěÚ Slaný mohou využívat následující flexibilní pracovní režimy: Posun pracovní doby: Zaměstnanci/zaměstnankyni je umožněn posun pracovní doby dle jeho/jejích potřeb. Celková týdenní pracovní doba se nemění. Opatření je dlouhodobé. Klouzavá pracovní doba: Klouzavá nebo-li pružná (flexibilní) pracovní doba je rozdělena na dva úseky - časový úsek, kdy je zaměstnanec/zaměstnankyně povinnen/povinna být na pracovišti, a časový úsek, v rámci kterého si volí, kdy odpracuje pracovní dobu.. MěÚ Slaný umožní zaměstnancům/kyním, aby si stanovili začátek pracovní doby podle vlastních potřeb a této možnosti pak mohli využít například pro vyřízení svých osobních záležitostí a rodičovských povinností. Opatření se aktualizuje týdně. Práce z domova (home office): Jedná se o práci mimo pracoviště MěÚ Slaný. Jak název sám napovídá, tento typ práce umožňuje zaměstnancům/kyním pracovat část týdne nebo celou pracovní dobu z domova. Zaměstnanec/kyně si sám rozvrhuje pracovní dobu a zákoník práce se u tohoto typu opatření uplatní s některými výjimkami. U práce z domova mohou být problémem6 6 pracovní úrazy, zejména řešení otázky, zda se tyto úrazy staly v pracovní době a v souvislosti s výkonem práce, či nikoliv. Také ochrana osobních údajů a obchodního tajemství zaměstnavatele a jejich zabezpečení před zneužitím můžou být při práci z domova ztíženy. Nicméně nadřízený pracovník má kompetence na to, aby povolil tento typ práce lidem, které budou dodržovat sjednaná pravidla. Opatření může být dlouhodobě nebo jednorázové.7 7 3 PŘIDĚLENÍ FLEXIBILNÍHO PRACOVNÍHO REŽIMU Přidělení flexibilního pracovního režimu v rámci MěÚ Slaný je rozděleno do několika kroků s tím, že je potřeba rozlišit, zda se jedná o pracovní režim přidělený na krátkou pracovní dobu (do 6 měsíců) nebo na dlouhou pracovní dobu (nad 6 měsíců), podle toho se rozděluje i počet kroků, které je pro přidělení flexibilního pracovního režimu nutné vykonat. V případě krátkodobé dohody je režim formalizován bez nutnosti vypracovat Dodatek k pracovní smlouvě. U režimu přiděleného na delší dobu pak následuje vypracování Dodatku k pracovní smlouvě. Krok 1 Krok 2 Krok 3 Krok 4 Žádost o přidělení flexibilního pracovního režimu (FPR). Posouzení žádosti o přidělení FPR Písemná žádost zaměstnance/zaměstnankyně, se souhlasem vedoucího/vedoucí bude předána tajemníkovi/tajemnici úřadu ke schválení. Podpis Dodatku ke smlouvě (u dlouhodobých opatření) Zaměstnanec/zaměstnankyně požádá o úpravu pracovní doby svého přímého nadřízeného. Vhodná úprava bude diskutována a výsledná dohoda bude podána písemně. Pokud úprava nevyhovuje zajištění chodu úřadu/oddělení vedoucí navrhne jinou možnost, kterou prodiskutuje s žadatelem/žadatelkou. Žadatel/žadatelka a vedoucí se dohodnou na délce trvání opatření a jeho průběh. Na flexibilním pracovním režimu se musí shodnout obě strany. Tajemník/tajemnice vezme na vědomí dohodu a potvrdí svým podpisem. Žádost bude předána na personální oddělení k založení do osobního spisu v případě krátkodobého opatření. Žádost bude předána na personální oddělení k vypracování Dodatku k pracovní smlouvě v případě dlouhodobého opatření. Podpis Dodatku ke smlouvě8 8 Krok 5 Pravidelné hodnocení průběhu flexibilního pracovního režimu a případná jeho úprava. V rámci procesu hodnocení zaměstnanců/kyň proběhne i vyhodnocení funkčnosti přidělení flexibilního pracovního režimu. V případě dlouhodobého neplnění pracovních povinností, může být flexibilní pracovní režim upraven nebo zrušen. Protokol, o zrušení bude podepsán zaměstnancem/zaměstnankyní i vedoucím. Opět bude předán na vědomí tajemníkovi/tajemnici úřadu a následně personálnímu oddělení, které protokol a) založí do osobního spisu v případě krátkodobého opatření; b) připraví Dodatek k pracovní smlouvě. 3.1 NEPŘIDĚLENÍ FLEXIBILNÍHO PRACOVNÍHO REŽIMU Pokud se zaměstnanec/zaměstnankyně nebudou schopni dohodnout na flexibilním pracovním režimu, požádají o slyšení u tajemníka/tajemnice úřadu, který má právo rozhodnout, zda je požadavek v souladu s praxí úřadu a vyslechnou námitky obou stran. V rámci jednání pak bude stanovena dohoda obou stran.9 9 4 FORMULÁŘE FORMULÁŘ pro přidělení flexibilní pracovní doby Zaměstnance/zaměstnankyně: Osobní číslo: Vedoucí: Odbor: Zvolený flexibilní režim: Posun pracovní doby Klouzavá pracovní doba Práce z domova (home office) Doba působnosti: Krátkodobé do: Dlouhodobé do: 1. Popis přiděleného flexibilního pracovního režimu Typ Popis Popis bude obsahovat dohodnutou pracovní dobu. 2. Protokol o prodloužení/zrušení flexibilní pracovní doby Datum změny: Popis Popis bude obsahovat dohodnutou pracovní dobu. Datum: Podpis zaměstnance/zaměstnankyně: Podpis vedoucího/vedoucí: Podpis tajemníka/tajemnice:10 10 Dodatek k pracovní smlouvě Dodatek ke smlouvě...název smlouvy... (dále jen dodatek ) uzavřený mezi smluvními stranami Smluvní strany: dále jen zaměstnavatel, a dále jen zaměstnanec/zaměstnankyně, Obě smluvní strany se dohodly na doplnění Smlouvy... uzavřené mezi. a. dne... (dále jen "smlouva") následovně: Článek XXX. (Pracovní doba) Článek II. Závěrečná ustanovení 1. Tento dodatek nabývá účinnosti dnem podpisu oprávněných smluvních stran a uzavírá se na dobu neurčitou. V... dne podpis podpis11 11 5 ZÁVĚR Tato metodika vznikla v rámci projektu Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný. Jednou za aktivit projektu byl genderový audit, který hodnotil stav úrovně dodržování rovných příležitostí žen a mužů na MěÚ Slaný. Z auditu vzešla řada doporučení. Tato metodika má sloužit k tomu, aby byly ukotveny některé postupy, které umožňují zaměstnancům a zaměstnankyním slaďovat pracovní život se soukromými potřebami. Již nyní existují na úřadě individuální dohody mezi nadřízenými a podřízenými o úpravách pracovní doby. Aby tyto dohody platily i po případných personálních změnách na vedoucích pozicích, byla vypracována metodika, která je návodem na standardizaci přidělení dlouhodobého, ale i krátkodobého flexibilního režimu. V této metodice je tedy popsáno jak, by se mělo postupovat při přidělení tohoto režimu. Podobné dokumenty SLAĎOVÁNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V PROSTŘEDÍ ÚŘADŮ STÁTNÍ SPRÁVY MPO, 23. 9. 2015 Bc. Helena Skálová, ředitelka Gender Studies, o. p. s. SLAĎOVÁNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA VPROSTŘEDÍ ÚŘADŮ STÁTNÍ Více PRÁCE NA DÁLKU BENEFIT PRO SLADĚNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ TŘEBÍČ PRÁCE NA DÁLKU BENEFIT PRO SLADĚNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ TŘEBÍČ PRÁCE NA DÁLKU BENEFIT PRO SLADĚNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ TŘEBÍČ KONFERENCE NA TÉMA: SLADĚNÍ Více VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI Registrační číslo projektu: CZ. 1.04/5.1.01/77.00234 VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI Délka trvání projektu: 1. 8. 2012 Více FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE A ROLE ZAMĚSTNAVATELŮ A HARMONIZACE PRÁCE A RODINY FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE A ROLE ZAMĚSTNAVATELŮ A HARMONIZACE PRÁCE A RODINY VPL 457 GENDEROVÉ ASPEKTY TRHU PRÁCE A SOUVISEJÍCÍ POLITIKY JS 2016 Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Ph.D. Definujte zápatí - název Více Rovnost šancí na Vysočině Rovnost šancí na Vysočině Slaďování pracovního a rodinného života Seminář pro veřejnou správu konaný dne 20.9.2012 Anna Machátová. Třebíčské centrum o.s. Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Více Teorie a praxe slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti. Lenka Formánková Teorie a praxe slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Lenka Formánková Potřeba slaďování práce a rodiny v ČR Ekonomická aktivita žen o 18%, než u mužů. Rozdíl v platech žen a mužů čtvrtý Více Zákoník práce od 1.1.2012 Právní aspekty práce z domova Třebíč 18.6.2013 JUDr. Jana Seemanová JUDr. Jana Seemanová Kontakt dlouhodobě se věnuje poradenské, lektorské a publikační činnosti v oblasti pracovního práva a práva sociálního Více Studie č. 7 : Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a její dopady na zaměstnance a podniky v odvětví stavebnictví Studie č. 7 : Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a její dopady na zaměstnance a podniky v odvětví stavebnictví Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního Více VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] Definice pracovní doby ( 78 odst. 1 písm. a) ZPr) Pozitivní definice veškerá doba, kdy je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce Více Slaďování osobního a pracovního života a antidiskriminační opatření z pohledu malé firmy. ENVIROCONT s.r.o. Slaďování osobního a pracovního života a antidiskriminační opatření z pohledu malé firmy ENVIROCONT s.r.o. 1 I. Představení společnosti Historie 1998 založení 2005 změna právní formy podnikání na s.r.o. Více Zákon č. 262/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006, Zákoník práce (PLATNÉ ZNĚNÍ stav k ) Zákon č. 6/006 Sb., ze dne. dubna 006, Zákoník práce (PLATNÉ ZNĚNÍ stav k 09.0) ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ - 9 I PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ VZTAHŮ SMLUVNÍ STRANY ZÁKLADNÍCH VZTAHŮ - 5 6 - Zaměstnanec 6 a b 5 Více PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86. PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.00035 OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA: vznik a zánik pracovního poměru Více Doplnění poskytnutých informací Využití ITC prostředků ve škole Podle metodického pokynu č.j. 30799/2005-551 byly pro základní školy stanoveny parametry: počítačové učebny (žáci) 5 pracovních stanic na Více Směrnice rektora VŠRR č. 1/2015 k realizaci odborných praxí a terénních cvičení. čl. 1. Úvodní ustanovení Směrnice rektora VŠRR č. 1/2015 k realizaci odborných praxí a terénních cvičení čl. 1. Úvodní ustanovení Studentské odborné praxe a terénní cvičení slouží ke zvyšování odborných kompetencí studentů VŠRR Více V N I T Ř N Í M Z D O V Ý P Ř E D P I S V N I T Ř N Í M Z D O V Ý P Ř E D P I S Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. (dále jen ARÚP) se sídlem Letenská 4, 118 01 Praha 1 ARÚP vydává ve smyslu 20 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných Více Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Mgr. Gabriela Mátéová Jak jsme začínali Od roku 2001 genderové statistiky Od roku 2006 zavedena Více ŘEŠENÍ OTÁZEK SLADĚNÍ PRÁCE A RODINY A FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE NA KOMUNÁLNÍ ÚROVNI Ing. Roman Celý DiS., 18.06.2015 ŘEŠENÍ OTÁZEK SLADĚNÍ PRÁCE A RODINY A FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE NA KOMUNÁLNÍ ÚROVNI Ing. Roman Celý DiS., 18.06.2015 Koncepce rodinné politiky Projekt Rozvoj regionální rodinné politiky Jihomoravského Více NOVINKY V PRACOVNĚPRÁVNÍ LEGISLATIVĚ NOVINKY V PRACOVNĚPRÁVNÍ LEGISLATIVĚ PRAHA/ 2. 2. 2017 JITKA HLAVÁČKOVÁ Projekt Propojování národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Více Pracovní řád. Obce Strašice Obec Strašice Strašice 276/II, 338 45 Směrnice č. 21/2011 Pracovní řád Obce Strašice 1. Předmět úpravy 1.1. Ustanovení této směrnice vymezuje pracovní řád. 1.2. Směrnice upravuje pracovní řád v souladu Více Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Diplomová práce Pracovní doba a přestávky v práci Petr Hladký 2007 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Více GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ pro Euroface Consulting s. r. o. Martin Jára, LOM Rámec Přelom 2012-3 7 zaměstnavatelů Zlínský a Moravskoslezský kraj Více ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27 Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4 Více PRACOVNÍ SMLOUVA. Smluvní strany se dohodly na uzavření pracovní smlouvy za následujících podmínek : PRACOVNÍ SMLOUVA název společnosti: sídlo společnosti : IČ: zastoupená: jako zaměstnavatel a pan/paní : bytem : rodné číslo : jako zaměstnanec Smluvní strany se dohodly na uzavření pracovní smlouvy za Více Organizace odborné praxe SR 03/2015 Strana č. 1 z 8 Směrnice rektorky SR 03/2015 Organizace odborné praxe Garant předpisu: Schválil(a): Jméno: Mgr. Věra Hudečková Ing. Lucie Marková, Ph.D. Funkce: vedoucí odd. vnějších vztahů Více Slučitelnost profesních a rodinných rolí Slučitelnost profesních a rodinných rolí Jedním z cílů rodinné politiky je umožnit rodičům lepší slučitelnost jejich rodičovské a profesní role v případě, že nechtějí rezignovat na své rodičovství a ani Více SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE. Článek I Smluvní strany SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE Článek I Smluvní strany Obchodní firma se sídlem IČ: jednající (dále jen Společnost ) a Jméno a příjmení narozen dne trvale bytem člen představenstva Společnosti (dále jen Člen Více Audit Rodina a zaměstnání - nástroj personální politiky Audit Rodina a zaměstnání - nástroj personální politiky Blanka Brabcová Otázky dnešní personální politiky Vyplatí se zaměstnávat rodiče s malými dětmi po MD/RD? Jak udržet zaměstnatelnost rodičů během Více MĚSTO HORNÍ SLAVKOV TAJEMNÍK MĚSTSKÉHO ÚŘADU ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU HORNÍ SLAVKOV. zaměstnanci města zařazení do městského úřadu ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU HORNÍ SLAVKOV Zpracovatel: Mgr. Martin Stark Rozsah působnosti: zaměstnanci města zařazení do městského úřadu Nabývá účinnosti: Počet stran: Počet příloh: 20.5.2015 9 1 Více náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 7. prosince 2015, 12 SLUŽEBNÍ PŘEDPIS náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 7. prosince 2015, k vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby a podmínek výkonu státní služby Více Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, registrační číslo: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Návrh systému odborného poradenství v oblasti rovných příležitostí na MěÚ Slaný klíčová aktivita 7 projektu Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný Základní teze a cíle Cílem aktivity je nastavit systém Více PILOTNÍ PROJEKT PRÁCE PILOTNÍ PROJEKT PRÁCE NA DÁLKU NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ TŘEBÍČ 10. Národní konference kvality ve veřejné správě Hradec Králové, 18.-19. února 2014 VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI Registrační Více PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas ÚSTAV TEORIE INFORMACE A AUTOMATIZACE AV ČR, v.v.i. Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 Interní předpis č. 2013-03 ÚTIA AV ČR, v.v.i., účinný od 1. ledna 2014 Vnitřní mzdový předpis pro veřejné výzkumné Více Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Postavení a působnost úřadu. Článek 3 Organizační struktura úřadu. Článek 4 Řízení úřadu INTERNÍ SMĚRNICE Č. 9/2014 MĚSTSKÝ ÚŘAD MODŘICE ORGANIZAČNÍ ŘÁD schváleno Radou města Modřice dne 2014-04-07 Účinnost 2014-04-07 Zpracovala Bc. Andrea Kovářová Strana 1 (celkem 6) ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO Více Slaďování rodinného a pracovního života: nástroje, opatření, přínosy pro zaměstnavatele. Mgr. Nina Bosničová, Ph.D. Gender Studies, o.p.s. Slaďování rodinného a pracovního života: nástroje, opatření, přínosy pro zaměstnavatele Mgr. Nina Bosničová, Ph.D. Gender Studies, o.p.s. Work/Life Balance Téma flexibilního pracovního uspořádání je potřeba Více - V Z O R - Smlouva o ubytování - V Z O R - Smlouva o ubytování Smluvní strany: společnost Saquaro, s.r.o., IČ: 015 70 595 se sídlem Kolovratská 110/4, Praha 10, PSČ: 100 00 zapsaná v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložka Více Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách MSMT- 31537/2013-30 - Počet Více PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ MĚSTSKÝ ÚŘ AD TŘINEC ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Jablunkovská 160, 739 61 Třinec Metodika odboru sociálních věcí č. 7/2014 ve znění Dodatku č. 1 s účinností ode dne 01.06.2015 PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ Vydal: Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY 1. Všeobecná ustanovení a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen MŠ) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce MŠ, práva a povinnosti Více Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91,181 03, Praha 8 - Bohnice. Směrnice primáře č. 1/2014 Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91,181 03, Praha 8 - Bohnice Směrnice primáře č. 1/2014 PRAVIDLA PRO ODBORNÉ STÁZE NA KLINICKÉM USEKU PSYCHIATRICKÉHO CENTRA PRAHA Stáže na klinickém úseku PCP poskytuje Více Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Pracovní právo Téma: Pracovní Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Pracovní právo Téma: Pracovní smlouva 3. ročník obor 66-41-L/01 Obchodník 3. ročník Více Rozdíly v přístupu ke kariérnímu růstu žen a mužů v samosprávě a ve státní správě Rozdíly v přístupu ke kariérnímu růstu žen a mužů v samosprávě a ve státní správě Eva Ferrarová Koordinátorka problematiky rovnosti žen a mužů v resortu Ministerstva vnitra Zákon 234/2014 Sb., o státní Více Možné řešení lyžařského výcviku z hlediska platových nároků (aplikace v základní škole) Cestovni_vychovne_poradenstvi 6.2.14 14:09 Stránka 19 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek Pokud připadne výkon práce při školní akci na svátek, 34 poskytne zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu Více 1 informací nevhodné chování úřední osoby 2 Odpověď dle zákona č. 106/1999 Sb. Předmět žádosti: 1) Zda úřední osoba JUDr. Ing. Zuzana Kodriková pobírá k tarifnímu platu také osobní příplatek. 2) Zda KÚOK jako zaměstnavatel má vnitřní platový předpis Více Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název projektu: Moderní ekonomická škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0784 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_28 Jméno Více MĚSTO VODŇANY. PRAVIDLA pro postup při hospodaření s byty ve vlastnictví města Vodňany MĚSTO VODŇANY PRAVIDLA pro postup při hospodaření s byty ve vlastnictví města Vodňany Rada města Vodňany (dále jen Rada) pro zajištění výkonu vlastnického práva a práva pronajímatele bytů v souladu se Více Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče (asistentem sociální péče může být osoba z Vašeho okolí, která nevykonává péči jako podnikatel a není Vaší osobou blízkou tzn. nejedná Více VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU VŠTE Datum vydání: 25. 7. 2016 Účinnost od: 25. 7. 2016 Účinnost do: - Číslo jednací: Více Obecná ustanovení. 1. Působnost a zásady směrnice Základní škola a Mateřská škola Chlebičov, příspěvková organizace, Školní 105, 747 32 Chlebičov 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Č.j.: 115 /2015 A.1. A5 Vypracoval: Schválil: Mgr. Milena Široká, ředitelka školy Ilja Více Organizační řád Městského úřadu v Lanžhotě MĚSTO LANŽHOT Organizační řád Městského úřadu v Lanžhotě V souladu s ustanovením 102, odst. 2, písm. o) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, schvaluje rada města tento organizační Více Město Černošice. Úprava podmínek výkonu alternativního trestu obecně prospěšné práce Město Černošice Úprava podmínek výkonu alternativního trestu obecně prospěšné práce Vnitřní předpis č. 19 Datum Jméno, příjmení Podpis Zpracoval Ing. Anna Hrabáková Ověřil Renáta Petelíková Mgr. Dagmar Více Práce na dálku o krok blíž k vám Ochutnávka z metodiky Práce na dálku o krok blíž k vám Ochutnávka z metodiky Obsah Úvod 4 1 Práce na dálku základní vymezení 5 1.1 Slovník pojmů 5 2 Přínosy implementace práce na dálku pro zaměstnavatele 7 3 Přínosy využití Více SMLOUVU O ZAJIŠTĚNÍ SBĚRU DAT PRO ÚČELY DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI DLE 39D ODST. 7 ZÁKONA Č. 48/1997 SB. Národní referenční centrum, zájmové sdružení právnických osob ve smyslu 20f a násl. občanského zákoníku IČ: 86596519 se sídlem Praha 3, Vinohradská 112 registrované Magistrátem hlavního města Prahy pod Více Standard č. 6. Metodika odboru sociálních věcí č. 7/2014. ve znění Dodatku č. 1 a č. 2 s účinností ode dne PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘINE C ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Jablunkovská 160, 739 61 Třinec Standard č. 6 Metodika odboru sociálních věcí č. 7/2014 ve znění Dodatku č. 1 a č. 2 s účinností ode dne 01.05.2016 PROFESNÍ ROZVOJ Více Pravidla organizace poskytování služby péče o dítě v dětské skupině NKÚ Pravidla organizace poskytování služby péče o dítě v dětské skupině NKÚ Pravidla organizace poskytování služby péče o dítě v dětské skupině NKÚ (dále jen vnitřní pravidla ) se řídí zákonem č. 247/2014 Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení Oddělení starosty V Písku dne: 04.12.2013 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 12.12.2013 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Schválení Smlouvy o zajištění pracovnělékařských služeb mezi Městem Písek a MUDr. Ivo Více ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE. Analýza rizik. Příloha č 4 Směrnice k analýze rizik. Název: Příloha č 4 Směrnice k analýze rizik Název: ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Analýza rizik Revize č.: 0 Vydána dne: 20. 1. 2014 Platí od: 20. 1. 2014 1. ÚČEL... 2 1.1. Tato OS stanovuje závazný postup a povinnosti Více HOME OFFICE aneb práce z domova. Petra Sochorová, Veronika Plešková, Martina Minárová, Zita Lara HOME OFFICE aneb práce z domova Petra Sochorová, Veronika Plešková, Martina Minárová, Zita Lara 2013 / 2 Tento dokument vznikl s cílem poskytnout ucelené informace, které jsou důležité při rozhodování, Více Smlouva o poskytnutí sociální služby Č.j... Smlouva o poskytnutí sociální služby Č.j... Sociální služby města Kroměříže, příspěvková organizace, Kroměříž, Riegrovo nám. 159, 767 01 Zastoupeny: Mgr. Ivo Vojtkem, ředitelem IČ 711 93430 Bankovní spojení: Více PROBLEMATIKA SLADĚNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA V ČR PROBLEMATIKA SLADĚNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA V ČR Zahajovací konference Programu CZ 13 Praha 26. května 2014 Rut Kolínská předsedkyně Výboru sladění pracovního, soukromého a rodinného života I. Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně ORGANIZAČNÍ ŘÁD Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Část I Základní ustanovení čl. 1 (1) V tomto organizačním řádu se používají shodně se zákonem a vnitřními předpisy a normami Více Smlouva o podnájmu. Smluvní strany: Smlouva o podnájmu Smluvní strany: společnost Saquaro, s.r.o., IČ: 015 70 595 se sídlem Kolovratská 110/4, Praha 10, PSČ: 100 00 zapsaná v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložka 208498 zastoupená Více Směrnice upravující zadávání veřejných zakázek malého rozsahu SMĚRNICE Č. 02/2014 Směrnice upravující zadávání veřejných zakázek malého rozsahu 1. Předmět úpravy Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen zakázka ) ve smyslu Více Smlouva. o poskytování služeb v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany Smlouva o poskytování služeb v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany (uzavřená podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění) Střední škola, základní škola Více METODIKA IMPLEMENTACE ROVNÉHO PŘÍSTUPU Kontaktní osoba: Ing. Marek Pavlík, PhD. E-mail: [email protected] Název projektu: Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný Číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 METODIKA IMPLEMENTACE ROVNÉHO PŘÍSTUPU Více Vnitřní mzdový předpis pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity v Brně (ve znění účinném od do ) Vnitřní mzdový předpis pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity v Brně (ve znění účinném od 1.1.2005 do 31.12.2008) Článek 1 Obecná ustanovení Podle 17 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách Více PRAKTICKÉ ASPEKTY FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE. Hana Salačová Svobodová PRAKTICKÉ ASPEKTY FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE Hana Salačová Svobodová Flexibilní formy práce zkrácený pracovní úvazek ( 78 až 80 ZP) nejčastěji 20 hod. za týden (4 hod./den) nebo 30 hod. za týden (6 hod./den) Více 3.Pracovní řád obce Stará Paka 3.Pracovní řád obce Stará Paka Platnost: od 1.1.2016 Datum vydání: 17.12.2015 Počet stran: 5 Příloha: 1 Zpracoval: Věra Hlostová 1) Všeobecná ustanovení Tento pracovní řád je zpracován v souladu se Zákoníkem Více Novoměstské sociální služby Novoměstské sociální služby Žďárská 68, 592 31 Nové Město na Moravě Smlouva č.: %SPIS Smlouva o poskytování pečovatelské služby Níže uvedeného dne, měsíce a roku: 1) Pan (paní): (uživatel) Datum narození: Více Ekonomika Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 2 17. Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Více MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 1 Povinnosti zaměstnavatelů Zabezpečení hlavních zásad pracovněprávních vztahů Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování Více PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0101.docx Autor Ing. Adam Více Karlovarská krajská nemocnice a.s. Bezručova 19, 360 66 Karlovy Vary IČ: 263 65 804. Směrnice. Personalistika Karlovarská krajská nemocnice a.s. Bezručova 19, 360 66 Karlovy Vary IČ: 263 65 804 Označení dokumentu: 101/ 2012 Počet stran: 5 Počet příloh: 10 Verze: 1 Platnost od: 9.11.2012 Směrnice Personalistika Více Smlouva uzavřená mezi Smlouva uzavřená mezi poskytovatelem Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory - SEVER, Brontosaurus Krkonoše Se sídlem Horská 175, 542 26 Horní Maršov Tel.:, e-mail: sever- IČO: 60153016, DIČ: CZ 60153016 Více Dotazník Úřad roku Půl na půl respekt k rovným příležitostem pro krajské úřady a úřady obcí II. a III. typu (8. ročník) Dotazník Úřad roku Půl na půl respekt k rovným příležitostem pro krajské úřady a úřady obcí II. a III. typu (8. ročník) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Úřad: do 500 501 2000 Počet obyvatel: 2001 5000 5001 10000 10001 Více Smlouva o partnerství bez finančního příspěvku Smlouva o partnerství bez finančního příspěvku uzavřená podle 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Článek I Smluvní strany [ ] se sídlem / místo podnikání [ ] zastoupená [ ] zapsaná u.. Více Metodika odborné praxe studentů na LDF MENDELU v Brně MINISTERSTVO $KQLSTVi. MLADEZE A T~LOVYCHOVY pro l!onl!li ncnchgpno$l INVESTICE DO ROZVOJE VZOEIAvÁNi "Partnerství v oblasti stavebnictvi a architektury" (CZ.1.07l2.4.00/17.0064 ) Metodika odborné praxe Více Vybrané právní aspekty pracovního práva Vybrané právní aspekty pracovního práva Mgr. Petra Koutná, advokátka Mgr. Kateřina Slušná, advokátka AK Koutná, Slušná & Bělohlávek v.o.s. Zlín 27. 2. 2012 Základní principy pracovního práva Pracovní poměr Více IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah NASTAVENÍ SPOLUPRÁCE S OSVČ PREVENCE PŘED POSTIHEM ZA ŠVARCSYSTÉM Mgr. Tomáš Liškutín, advokát Úvod Projekt Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnání Více Systém hodnocení zaměstnanců Městského Úřadu Příjemce dotace: Město Moravská Třebová Název projektu: Zvýšení kvality řízení a poskytovaných služeb MÚ Moravská Třebová Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/89.00116 Systém hodnocení zaměstnanců Více Dodávání léků pro klienty Domova pro seniory Zastávka. Zadávací dokumentace výběrového řízení Dodávání léků pro klienty Domova pro seniory Zastávka Zadávací dokumentace výběrového řízení Zadavatel Domov pro seniory Zastávka se sídlem Sportovní 432, Zastávka, PSČ 664 84 právní forma zadavatele příspěvková Více 1.2. Doba trvání nájemního vztahu. 1.3. Postup při podání žádosti. 1.4. Postup při hodnocení žádosti. strana druhá Městyse Višňové Sp. zn.: Pravidla pro pronájem sociálních vstupních bytů Sociální vstupním bytem je nájemní byt se sociálním určením postavený se státní dotací podle podprogramu "Podpora výstavby podporovaných Více S M L O U V A O N Á J M U S M L O U V A O N Á J M U Smluvní strany: Společnost Saquaro, s. r. o., IČ: 015 70 595 se sídlem Kolovratská 110/4, Praha 10, PSČ: 100 00 zapsaná v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložka Více Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace Více SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - STONOŽKA (reg. Krajský úřad JMK, č. 9926088) Číslo smlouvy.. SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - STONOŽKA (reg. Krajský úřad JMK, č. 9926088) Číslo smlouvy.. Pan/paní (slečna): Datum narození: Trvale bytem: Adresa Více ORGANIZAČNÍ A PRACOVNÍ ŘÁD HVĚZDÁRNY A PLANETÁRIA BRNO ORGANIZAČNÍ A PRACOVNÍ ŘÁD HVĚZDÁRNY A PLANETÁRIA BRNO Organizační a pracovní řád Hvězdárny a planetária Brno, příspěvkové organizace (dále jen organizační řád a Hvězdárna a planetárium Brno ) upravuje Více Nový zákoník práce v ČR Nový zákoník práce v ČR 14. března 2007 Martin Vacek advokát PETERKA & PARTNERS v.o.s. Obsah I. Koncepce a hlavní principy nového zákoníku práce II. III. Budoucnost současné právní úpravy Stručný přehled Více E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PERSONÁLNÍ ČINNOST V PODNIKU E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PERSONÁLNÍ ČINNOST V PODNIKU Personalistika je proces, který souvisí se zařazováním pracovníka do pracovního procesu. Cílem je komplexní péče o pracovníky. Ve větších Více VNITŘNÍ PŘEDPIS Organizační řád ÚMČ. Úřad městské části města Brna, Brno - Starý Lískovec Klobásova 9, Brno, VNITŘNÍ PŘEDPIS Organizační řád ÚMČ Úřad městské části města Brna, Brno - Starý Lískovec Klobásova 9, Brno, 625 00 Schválila RMČ s účinností od 1.3. 2012 1 OBSAH : 1. Základní ustanovení 2. Organizační Více Navrhované změny zákoníku práce Tisková zpráva ze dne 12. července 2007 Navrhované změny zákoníku práce Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předložil k projednání vládě novelizaci zákoníku práce. Novelizací Více Poskytování cestovních nákladů pro členy zastupitelstva a zaměstnanců obce Směrnice č.8 Poskytování cestovních nákladů pro členy zastupitelstva a zaměstnanců obce Směrnice č.8 Obec : Suchohrdly Adresa : Suchohrdly 114, 669 02 Znojmo Směrnici zpracoval : Bajerová Anna Směrnici schválil : Matochová Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/III.US2380/09

III. ÚS 2380/09 III.ÚS 2380/09 ze dne 15. 2. 2010 Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného JUDr. Ladislavem Lackem, advokátem Praha 1, Opletalova 1535/4, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 5. 2009 sp. zn. 4 Tdo 527/2009, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2009 sp. zn. 8 To 166/2008 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2008 sp. zn. 1 T 6/2008, takto: Ústavní stížností ze dne 7. 9. 2009 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení shora označených soudních rozhodnutí s tím, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu garantované čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel ve svém podání ze dne 9. 9. 2009 tvrdil, že ústavní stížnost k poštovní přepravě podal dne 7. 9. 2009, a protože nebyla Ústavnímu soudu doručena, zaslal její kopii a dále kopii podacího lístku, jímž mínil uvedenou skutečnost doložit. V samotné ústavní stížnosti pak stěžovatel uvedl, že napadené usnesení Nejvyššího soudu, od jehož doručení (zjevně) odvozuje běh lhůty pro podání ústavní stížnosti, bylo doručeno jeho obhájci dne 23. 6. 2009, jemu samotnému doručeno nebylo; ze soudního spisu (pozn.: viz obálka na č. l. 520) však jeho obhájce zjistil, že při doručování nebyl (stěžovatel) zastižen, a tak mu byla zásilka uložena na poště dne 25. 6. 2009 (do 10. 7. 2009). Ústavní soud si vyžádal soudní spis Městského soudu v Praze, z něhož pak vyplynula správnost údajů, které stěžovatel stran doručení usnesení Nejvyššího soudu ve své ústavní stížnosti uvedl. Stěžovatelovu obhájci tedy bylo předmětné usnesení Nejvyššího soudu doručeno dne 23. 6. 2009; jde-li o doručování samotnému stěžovateli, příslušná zásilka byla uložena u pošty dne 25. 6. 2009 (a to do 10. 7. 2009). Podle ustanovení § 64 odst. 2 trestního řádu (dále jen "tr. ř.") platí, že nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout; v případě, že si adresát zásilku do deseti dnů od uložení nevyzvedne, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Stěžovatel v ústavní stížnosti přitom netvrdí, že nebyly splněny zákonné předpoklady vzniku tzv. fikce doručení napadeného "dovolacího" usnesení. Vzhledem k těmto skutečnostem má Ústavní soud za to, že poslední den zmíněné desetidenní lhůty připadl na neděli 5. 7. 2009 a že tudíž za den doručení rozhodnutí samotnému stěžovateli lze považovat datum 7. 7. 2009 (§ 60 odst. 3 tr. ř.). Vyjde-li Ústavní soud z tohoto data (a to s přihlédnutím k § 62 odst. 2, § 137 odst. 4, § 143 odst. 1 tr. ř.), pak šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti počala běžet dne následujícího [§ 57 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu], a protože poslední den této lhůty připadl na sobotu 5. 9. 2009, bylo povinností stěžovatele podat ústavní stížnost u Ústavního soudu nejpozději v pondělí dne 7. 9. 2009 (§ 57 odst. 2 o. s. ř.). Stěžovatel toho dne sice podal ústavní stížnost k poštovní přepravě, avšak jako adresáta uvedl "Nejvyšší soud České republiky", jemuž byla také zásilka doručena. Uvedený soud pak Ústavnímu soudu předal danou zásilku "osobně" až dne 10. 9. 2009 (viz č. l. 26 spisu Ústavního soudu). Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel do 7. 9. 2008 nepodal, jak ukládá § 57 odst. 3 o. s. ř., ústavní stížnost osobně u Ústavního soudu a ani ji neodevzdal orgánu, který měl povinnost ji (Ústavnímu soudu) doručit. Ústavní soud přitom již ve svém usnesení ze dne 2. 5. 2007 sp. zn. IV. ÚS 867/07 vyloučil, že "by mohla být za včas podanou považována ústavní stížnost zaslaná poštou jinému státnímu orgánu než Ústavnímu soudu, a to již vzhledem k [...] ustanovení § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, nehledě na to, že neexistuje žádné, byť i jen analogicky použitelné ustanovení právního řádu České republiky, z něhož by bylo vyvoditelné, že ústavní stížnost lze podat včas prostřednictvím obecného soudu". V této souvislosti Ústavní soud upozornil na to, že "mnohokráte judikoval, že součástí soustavy těchto soudů není a že řízení před ním je řízením zcela samostatným" a že "nejde o pokračování procesu realizovaného uzavřeně v soustavě soudů obecných" (viz také usnesení ze dne 24. 1. 2008 sp. zn. IV. ÚS 2898/07, ze dne 25. 3. 2008 sp. zn. III. ÚS 3048/07, všechna zmíněná usnesení jsou dostupná na internetové adrese http://nalus.usoud.cz). Z výše uvedeného je patrno, že za datum podání ústavní stížnosti nelze považovat den 7. 9. 2009, ale až den 10. 9. 2009, a že tudíž ústavní stížnost byla podána opožděně. Na doplnění možno uvést, že ze strany stěžovatele bylo v dané věci učiněno ve vztahu k Ústavnímu soudu další elektronické podání dne 8. 9. 2009, nicméně i v tomto případě tomu bylo po zákonem stanovené lhůtě. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako opožděný návrh, který podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

https://www.zakonyprolidi.cz/obor/vyziva

330/2009 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin 01.10.2009 148/2003 Sb. Zákon o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství 22.06.2003 324/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem e 01.04.1998 328/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí §18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky a oleje 31.12.1997 325/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí § 18 písm. a), d), j), k), l) a m) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro tabákové výrobky 31.12.1997 296/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuční praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léčiv, včetně medikovaných krmiv 28.08.2000 90/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 328/1997 Sb., kterou se provádí §18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky a oleje 01.09.2000 129/2009 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů 15.05.2009 232/2005 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, vyhláška č. 374/2003 Sb., o náhradě nákladů spojených s výkonem veterinární prohlídky jatečných zvířat a masa a s vyšetřením a posouzením živočišných produktů, a vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění pozdějších předpisů 15.06.2005 413/1991 Sb. Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole 01.11.1991 51/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů 01.03.2012 409/1992 Sb. Oznámenie Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky o vydaní výnosu, ktorým sa mení úprava Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky - hlavného hygienika Slovenskej socialistickej republiky o hygienických požiadavkách na cudzorodé látky v poživatinách 14.08.1992 181/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej republiky o krmivách 30.04.1992 33/1991 Sb. Oznámení ministerstva obchodu a cestovního ruchu České republiky o vydání výnosu, kterým se zrušují některé resortní právní předpisy 01.02.1991 16/1972 Sb. Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o hospodaření s lihem 01.04.1972 161/1947 Sb. Vládní nařízení, jímž se zrušuje použivatelnost vládního nařízení ze dne 23. listopadu 1940, č. 403 Sb., kterým se mění vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 75 Sb., o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s těmito potravinami 01.10.1947 137/1947 Sb. Vyhláška ministra výživy, kterou se vyhlašuje zrušení vládního nařízení ze dne 17. května 1945, č. 6 Sb., o některých opatřeních v zásobování obyvatelstva potravinami 01.08.1947 89/1947 Sb. Zákon, kterým se zrušuje vládní nařízení ze dne 17. května 1945, č. 6 Sb., o některých opatřeních v zásobování obyvatelstva potravinami 10.06.1947

http://kraken.slv.cz/30Cdo1844/2006

30 Cdo 1844/2006 JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce P. M., zastoupeného advokátkou, proti žalované K., p., a.s., V. I. G., o zaplacení částky 307.172,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 105/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. prosince 2005, č.j. 9 Cmo 250/2005-259, takto: Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. listopadu 2003, č.j. 37 Cm 105/2001-202, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 307.172,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12% p.a. od 1.11.2000 do zaplacení (výrok I.). Současně uložil žalobci zaplatit znalečné ve výši 8.625,- Kč (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). V projednávané věci žalobce uplatnil vůči žalované nárok na náhradu škody do výše rozdílu mezi jím vynaloženými náklady na opravu pojištěného motorového vozidla a částkou pojistného plnění poskytnutého dle uzavřené pojistné smlouvy. Pojistné události ze dne 18.12.1999 a 2.1.2000 žalobce ohlásil žalované a ta je eviduje pod č. PU 99560043000 a PU 905600255. Škoda měla vzniknout v důsledku pochybení likvidátora žalované, který nejprve rozhodl likvidovat pojistné události opravou vozu, a po provedení opravy a obdržení faktury změnil původní formu likvidace formou propočtu totální škody, tj. obecné hodnoty pojištěné věci, kdy náklady na opravu tuto hodnotu převyšují. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že obecná hodnota pojištěného motorového vozidla k datu pojistné události činila dle znaleckého posudku 252.200,- Kč. Dále učinil zjištění z obžaloby podané na žalobce Státním zastupitelstvím v Ostravě pro trestný čin podvodu dle § 250a odst. 1, 3 tr. zák., který měl být spáchán v souvislosti s uvedenými pojistnými událostmi. S přihlédnutím k závěrům obžaloby týkajícím se dokladů o výši škody a nákladů na provedení opravy motorového vozidla soud prvního stupně shledal tvrzení žalobce nevěrohodnými pro výši pojistného plnění, které mělo být žalovanou vyplaceno, pakliže mu v tomto ohledu vůbec nějaký nárok vznikl. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 799 odst. 1 obč. zák. a smluvní ujednání účastníků pojistného vztahu ve znění Čl. 4 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění motorových a přípojných vozidel PPH 2 uzavřel, že žalobce v řízení neprokázal nárok na pojistné plnění ani co do základu, ani co do výše. Proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne ze dne 14. prosince 2005, č.j. 9 Cmo 250/2005-259, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil. Současně uložil žalobci povinnost nahradit žalované v zákonné lhůtě náklady odvolacího řízení ve výši 204,- Kč. Odvolací soud vycházel z úvahy, že předmětem projednávané věci je požadavek žalobce (pojištěného) směřující proti žalované (pojistiteli) na náhradu škody do výše odpovídající jím předpokládané výše pojistného plnění dle pojistné smlouvy č. 560010383 uzavřené dne 1.11.2000. Rozhodující pro posouzení nároku žalobce je zjištění, zda jsou dány předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za škodu, kterou utrpěl žalobce opakovaně ve dnech 18.12.1999 a 2.1.2000 na pojištěném motorovém vozidle za okolností vymezujících ve výše zmíněné pojistné smlouvě pojistnou událost. Pro závěr o vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu na majetku, kterou utrpěl žalobce, je tudíž v prvé řadě rozhodné, zda jednání žalované bylo příčinou vzniku této škody. Za podstatné v tomto směru považuje žalobce informace zaměstnanců žalované zakládající přesvědčení žalobce o poskytnutí pojistného plnění do výše odpovídající jím vynaložených nákladů na opravy pojištěné věci ( motorového vozidla). K posouzení vzniku odpovědnosti žalované za škodu ve smyslu ustanovení § 420 obč. zák. by musely být tvrzeny rozhodující předpoklady, tedy muselo být tvrzeno a prokázáno, že příčinou vzniku škody žalobce bylo porušení právní povinnosti žalovanou. To však tvrzeno, tím méně prokazováno, nebylo. I kdyby bylo abstrahováno od skutečnosti, zda byl prokázán základní předpoklad, tj. vznik škody v žalobcem tvrzené výši, pak žalobce akcentuje jako příčinu vzniku škody jednání žalované utvrzující jej v přesvědčení, že mu budou pojistným plněním reparovány náklady jím vynaložené na opravy motorového vozidla. Poukazuje na závěry z prohlídek poškozeného vozidla likvidátorem žalované, které jsou obsahem zápisů o poškození motorového vozidla sepsaných dne 20.12.1999 a 10.1.2000 a dle kterých měl být poškozený automobil opraven. Netvrdí však, jakou právní povinnost tímto likvidátor porušil. Otázka, zda byl názor likvidátora pro žalobce závazný s tím, že měl mít likvidátor žalované takové znalosti, aby odhadl výši potřebných nákladů na opravu v relaci k obecné hodnotě automobilu, či zda názor na způsob reparace škody likvidátor založil na tvrzení žalobce (majitele autoopravny) vylučujícím úvahu o totální škodě, je zcela bez právní relevance, není-li právní povinností žalované stanovit způsob reparace škody na pojištěné věci při prohlídce poškozené věci. Opravil-li žalobce poškozený automobil, nezakládá tato skutečnost ještě právo na pojistné plnění v rozsahu pojištěným (žalobcem) tvrzených nákladů na opravu. Takový závěr nemá oporu v právních předpisech ani v pojistné smlouvě. Nepochybně žalovaná likvidovala pojistné události způsobem sjednaným účastníky v pojistné smlouvě. V řízení před soudem prvního stupně pak bylo znaleckým posudkem najisto postaveno, že náklady na opravu tvrzené žalobcem převyšují v obou případech obecnou hodnotu automobilu. Pokud za uvedené situace žalovaná likvidovala pojistné události v souladu s Čl. 7 bod 4 písm. a) ujednání pojistné smlouvy, ve znění Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění motorových a přípojných vozidel (PPH 2), nelze v tomto postupu shledat pochybení. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozuje patrně z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a podává je zřejmě z důvodů, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování dle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Zásadní právní význam spatřuje v otázce vázanosti soudu pouhou obžalobou a nutnosti použití ustanovení § 415 obč. zák. o prevenční povinnosti na případ týkající se odpovědnosti z pojistné smlouvy, i když zákon a pojistné podmínky nestanoví závazný postup pojistitele při odškodnění pojistné události. Dovolatel zejména namítá, že postupem soudu bylo porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces a byla porušena zásada rovnosti účastníků v občanskoprávních vztazích. K uvedenému porušení procesních práv žalobce mělo dojít tím, že odvolací soud byl zjevně ovlivněn právním názorem soudu prvního stupně, že na nevěrohodnost tvrzení žalobce lze usoudit z obsahu podané obžaloby proti žalobci pro trestný čin podvodu, byť odvolací soud uvedený právní názor soudu prvního stupně do svého rozhodnutí nepřevzal. Tento názor zcela neguje ustanovení § 135 o.s.ř. o vázanosti soudu, zda se stal trestný čin, pouze pravomocným výrokem odsuzujícího rozsudku. Upírání práva žalobci na spravedlivý proces nasvědčuje i postup odvolacího soudu, který vyslovil přesvědčení, že žalovaná nepochybně likvidovala pojistné události způsobem stanoveným účastníky v pojistné smlouvě, aniž by odvolací soud zdůvodnil, z jakých okolností, zjištění a důkazů k uvedenému závěru dospěl. V daném případě je dále zřejmé, že žalovaná porušila prevenční povinnost, neboť likvidátoři vzbudili v žalobci dojem, že první odhady jsou závazné, a nikoliv, že mohou být bez žalobce měněny. Odvolací soud se nezabýval úvahou, zda po změně názoru žalované, když tato posoudila při odškodnění pojistné události odlišně od posouzení škody likvidátory před opravou vznik škody jako totální, a tudíž žalobci vznikla škoda v žalované výši, zda likvidátoři žalované rovněž neporušili preventivní povinnost ve smyslu ustanovení § 415 obč. zák. Na jejich pokyn totiž bylo vozidlo opravováno, přičemž nezaplacením oprav vznikla žalobci škoda v žalované výši. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná se v podaném vyjádření k dovolání ztotožnila s právním posouzením věci odvolacím soudem a navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek potvrdil. Protože - jak vyplývá z uvedeného - dovolání může být podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, jen z důvodu uvedeného v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř, a je-li dovolání přípustné, též z důvodu uvedeného v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. (§ 242 odst. 3 o.s.ř.). Těmito dovolacími důvody vymezené právní otázky současně musí mít zásadní význam a musí být pro rozhodnutí věci určující; za otázku určující přitom nelze považovat otázku, jejíž posouzení samo o sobě nemá na konečné rozhodnutí soudu o věci samé žádný vliv. Dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. již neslouží k řešení právních otázek, ale k nápravě případného pochybení, spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování; přípustnost dovolání Žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně o věci samé potvrzen. V úvahu přitom nepřipadá, že by se v daném případě mohlo jednat o rozsudek obsahově měnící (§ 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), neboť odvolací soud posoudil práva a povinnosti v právních vztazích účastníků řízení po obsahové stránce shodně se soudem prvního stupně. Protože dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. není v této věci přípustné (ve věci nebylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil), může být přípustnost dovolání v této věci založena jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přitom není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam; přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam skutečně má. Namítá-li dovolatel nesprávný postup odvolacího soudu, jímž měl porušit ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, podrobuje kritice skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází. Podstatou jeho námitek je nesouhlas s tím, jak soud hodnotil provedené důkazy. Žalobce tedy uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu však nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá - jak uvedeno výše - přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že učinil skutkový závěr, aniž by v odůvodnění rozhodnutí uvedl z jakých okolností, zjištění či důkazů vycházel, uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jimiž se dovolací soud opět nemohl zabývat, neboť z hlediska těchto vad lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o.s.ř.). Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce není přípustné ani podle ustanovení, § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalované podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

https://rejstriky.finance.cz/firma-znz-prestice-a-s-49790757

ZNZ Přeštice, a.s. Přeštice IČO 49790757 kontakty (22.09.2018) | Finance.cz ZNZ Přeštice, a.s. Přeštice IČO: 49790757 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ZNZ Přeštice, a.s., která sídlí v obci Přeštice a bylo jí přiděleno IČO 49790757. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma ZNZ Přeštice, a.s. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem ZNZ Přeštice, a.s. se sídlem v obci Přeštice byla založena v roce 1994. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 10 osob. Společnost podniká v oboru Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené , Zámečnictví, nástrojářství , Opravy silničních vozidel a další. Základní údaje o ZNZ Přeštice, a.s. IČO: 49790757 49790757 Rozhodnutí valné hromady osnížení základního kapitálu:Valná hromada společnosti rozhodla dne 14.10.2005 osnížení základního kapitálu společnosti:Důvod snížení základního kapitálu:Společnost ZNZ Přeštice, a.s. má ve svém majetku 4.555 (čtyři tisíce pět set padesát pět) kusů vlastních akcií onominální hodnotě 4.555.000,- Kč (slovy: čtyři miliony pět set padesát pět tisíc korun českých), které nabyla na základě rozhodnutí valné hromady za 847.230,- Kč (slovy: osm set čtyřicet sedm tisíc dvě stě třicet korun českých). Tyto akcie musí společnost zcizit do 18 (osmnácti) měsíců od jejich nabytí nebo provést snížením základního kapitálu společnosti.Rozsah snížení:Základní kapitál společnosti se snižuje očástku 4.555.000,- Kč (slovy: čtyři miliony pět set padesát pět tisíc korun českých) ze stávající výše 77.193.000,- Kč (slovy: sedmdesát sedm milionů jedno sto devadesát tři tisíc korun českých) na novou výši 72.638.000,- Kč (slovy: sedmdesát dva milionů šest set třicet osm tisíc korun českých).Způsob snížení:Vlastní akcie vpočtu 4.555 (čtyři tisíce pět set padesát pět) kusů, které budou použity na snížení základního kapitálu, budou zničeny. Výměna dosavadních akcií akcionářů společnosti, ke které dojde zdůvodu změny výše základního kapitálu společnosti, bude realizována ve lhůtě 60 (šedesáti) dnů od zápisu snížení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku.Způsob, jak bude naloženo sčástkou odpovídající snížení základního kapitálu:Rozdíl pořizovací hodnoty vlastních akcií ajejich nominální hodnoty ve výši 3.707.000,- Kč (slovy: tři miliony sedm set sedm tisíc korun českých) bude zaúčtován do rezervního fondu společnosti. 6.12.2005 - 21.12.2006 Usnesení mimořádné valné hromady konané dne 19.12.2000Valná hromada schvaluje zvýšení základního jmění společnostiupsáním nových akcií ve jmenovité hodnotě 14,900.000,-Kč,přičemž se nepřipouští úpis akcií nad navrhovanou částku zvýšenízákladního jmění. Výše základního jmění společnosti dosudzapsaná v obchodním rejstříku činí 62,293.000,- Kč (slovyšedesátdvamilionůdvěstědevadesáttřitisíc korun českých)a pozvýšení bude základní jmění společnosti činit 77.193.000,- Kč(slovy sedmdesát sedm milionůstodevadesáttřitisíc korunčeských), která odpovídá součtu nynější hodnoty základního jměnía částky upsané dle tohoto usnesení. Důvodem navrhovanéhozvýšení základního jmění je vybudování agrokomplexu.Valná hromada schvaluje upisování akcií za těchto podmínek:druh cenného papíru: kmenová akcieemitent: ZNZ Přeštice, a.s.forma cenného papíru: na majitelejmenovitá hodnota jedné akcie: 1.000,- Kč (slovy jeden tisíckorun českých)emisní kurz nových akcií: 1.200,-Kč (slovy jedentisícdvěstěkorun českých)podoba cenného papíru: zaknihovaný cenný papírpočet: 14.900 ks (slovy čtrnáct tisíc devětset kusů)obchodovatelnost: veřejně obchodovatelnéforma splacení: nepeněžitý vklad oceněný níže uvedenými znalci, přičemž se vychází z nižšího ocenění, t.j. z částky 17,933.000,- Kč (slovy sedmnáct milionů devětsettřicettřitisíc korunčeských), na vklad se započítává částkou 14,900.000,- Kč (slovy čtrnáct milionůdevětsettisíckorunčeských) a rozdíl představuje emisní ážio)Základní jmění se zvyšuje upsáním 14.900 kusů(čtrnácttisícdevětset kusů) kmenových akcií na majitele vejmenovité hodnotě jedné akcie 1.000,- Kč (slovy jeden tisíckorun českých) v zaknihované podobě.Všechny nově upisované akcie budou upsány Zemědělským družstvemPřeštice, se sídlem 334 01 Přeštice, Hlávkova 33, IČ 49195395nepeněžitým vkladem. Předmětem vkladu jsou všechny nemovitostizapsané na LV č. 302 a č. 11 pro obec Přeštice, k.ú. Žerovice,č. 2177 pro obec, k.ú. Přeštice, č. 31 pro obec Přeštice, k.ú.Skočice u Přeštic, č. 253 pro obec Přeštice, k.ú. Skočice uPřeštic s výjimkou budov č.p. 134 stojící na parcele č. st. 175a čp. 135 stojící na parcele č. st 176 a dvě ideální šestinynemovitosti zemědělské hospodářské budovy stojící na parc. č.st. 366 zapsané na LV č. 793 pro obec Příchovice, k.ú.Příchovice u Přeštic a dále stroje, přístroje, zařízení atechnologie, dopravní prostředky, základní stádo a drobný hmotnýinvestiční majetek v rozsahu popsaném a oceněném v nížeuvedených znaleckých posudcích, a to ve znaleckém posudku č.1580/00 znalce Josefa Lederbucha, Horažďovice, Palackého 819,který ocenil nepeněžitý vklad na částku 17,933.000,- Kč (slovysedmnáct milionů devětsettřitisíc korun českých) a ve znaleckémposudku č. 1421-093/00 znalce Ing. Adolfa Radla CSc, HorníPředměstí 1060/I, Kraslice, který tento nepeněžitý vklad ocenilčástkou 19,025.000 9.4.2001 - 23.7.2001 6mjg6jm CZ49790757 Husova 438 334 01 PŘEŠTICE 20205361/0100 1.4.2013 132256809/0300 1.4.2013 CZ5203000000000197806402 5.2.2016 Kontakty na ZNZ Přeštice, a.s. IČO: 49790757 Husova 438 , 334 22 Přeštice Česká republika Přeštice, Husova 438, PSČ 33422 1.1.1994 Husova 438, 33401 Přeštice Obory činností ZNZ Přeštice, a.s. IČO: 49790757 Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, - toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech 16.6.2014 Zámečnictví, nástrojářství 16.6.2014 Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrickýchzařízení 16.6.2014 Prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické 16.6.2014 Výroba elektřiny 16.6.2014 specializovaný maloobchod 31.5.2002 - 16.6.2014 velkoobchod 31.5.2002 - 16.6.2014 maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny 31.5.2002 - 16.6.2014 maloobchod tabákovými výrobky 31.5.2002 - 16.6.2014 maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím 31.5.2002 - 16.6.2014 maloobchod použitým zbožím 31.5.2002 - 16.6.2014 poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví 31.5.2002 - 16.6.2014 výroba krmiv a krmných směsí 31.5.2002 - 16.6.2014 realitní činnost 31.5.2002 - 16.6.2014 ubytovací služby 31.5.2002 - 16.6.2014 skladování zboží a manipulace s nákladem 31.5.2002 - 16.6.2014 provozování dráhy na železničních vlečkách Přeštice a Stod 9.4.2001 zemědělství 9.4.2001 silniční motorová doprava nákladní 24.7.1998 montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrickýchzařízení 24.7.1998 - 16.6.2014 prodej drogistického zboží 24.7.1998 - 16.6.2014 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodejv rozsahu živnosti volné 24.7.1998 - 31.5.2002 provozování dráhy na železničních vlečkách Přeštice, Dobřany aStod 10.2.1997 - 9.4.2001 nákup, prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejichdovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladovánípaliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na 1 ksbalení 31.8.1995 - 16.6.2014 provozování čerpací stanice s palivy a mazivy 31.8.1995 - 16.6.2014 hubení škodlivých živočichů, rostlin, mikroorganismů a potla-čování dalších škodlivých činitelů jedy včetně ochrannédesinfekce, desinsekce a deratizace 1.1.1994 - 16.6.2014 opravy motorových vozidel 1.1.1994 - 16.6.2014 zámečnictví 1.1.1994 - 16.6.2014 čištění a úprava zemědělských plodin 1.1.1994 - 31.5.2002 výroba krmných směsí, krmných koncentrátů, minerálních přísad-doplňků biofaktorů a surovin pro jejich výrobu 1.1.1994 - 31.5.2002 ubytovací zařízení do kategorie ++ 1.1.1994 - 31.5.2002 pronájem nemovitostí 1.1.1994 - 31.5.2002 vážení na mostních vahách 1.1.1994 - 31.5.2002 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v rozsahučinnosti volné 1.1.1994 - 24.7.1998 výroba, nákup a prodej osiv, obilovin, luskovin, jetelovina sadby brambor 1.1.1994 - 24.7.1998 výroba a odbyt jedů a žíravin s výjimkou jedů zvláště nebez-pečných 1.1.1994 - 24.7.1998 pěstování jedlých hub a výroby sadby, živného substrátu a krycízeminy pro jejich výroby 1.1.1994 - 24.7.1998 revize elektrického zařízení včetně hromosvodů 1.1.1994 - 24.7.1998 výroba cementového zboží 1.1.1994 - 24.7.1998 silniční motorová doprava 1.1.1994 - 24.7.1998 Husova 438 , Přeštice 334 01 1003672078 Živnost č. 15 Čištění a úprava zemědělských plodin Živnost č. 17 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v rozsahu živnosti volné Živnost č. 19 Vážení na mostních vahách Živnost č. 20 Výroba krmných směsí, krmných koncentrátů, minerálních přísad - doplňků biofaktorů a surovin pro jejich výrobu Živnost č. 22 Ubytovací zařízení do kategorie turistická ubytovna ** Živnost č. 25 Provozování čerpací stanice s palivy a mazivy Živnost č. 29 Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče Živnost č. 30 Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganizmů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedovatými chemickými látkami a přípravky, včetně ochranné desinfekce, desinsekce a deratizace, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče Živnost č. 31 Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech a odborných činností Živnost č. 32 Prodej drogistického zboží Vedení firmy ZNZ Přeštice, a.s. IČO: 49790757 Ing. Petr Novák 18.9.2015 126 , 273 79 Studeněves Česká republika č.p. 126, 273 79 Studeněves Ing. Tomáš Hruška 18.9.2015 Vlastimil Duchek 18.9.2015 50 , 340 12 Kbel Česká republika č.p. 50, 340 12 Kbel Ing. Josef Žižka 1.1.1994 - 31.8.1995 Kollárova 917 , Přeštice Česká republika Přeštice, Kollárova 917 Ing. Miroslav Engelthaler 1.1.1994 - 31.8.1995 Ruská 59 , Plzeň Česká republika Marie Křenková 1.1.1994 - 31.8.1995 Ing. Ctirad Vavřička 31.8.1995 - 10.2.1997 Čermákova 50 , Plzeň Česká republika Ing. Josef Žižka 31.8.1995 - 10.2.1997 Ing. Lubomír Bařina 31.8.1995 - 10.2.1997 Otradovická 723 , Praha 4 - Kamýk Česká republika Praha 4 - Kamýk, Otradovická 723/3 Vlastimil Duchek 31.8.1995 - 10.2.1997 50 , Kbel Česká republika Kbel čp. 50 Lubomír Stoklásek 31.8.1995 - 10.2.1997 Vlastimil Duchek 10.2.1997 - 29.4.2003 od 31.8.1995 do 7.6.2002 Karel Švarc 10.2.1997 - 29.4.2003 od 27.6.1996 do 7.6.2002 Palackého 853 , Přeštice Česká republika Přeštice, Palackého 853, okres Plzeň-jih Ing. Miroslav Engelthaler 10.2.1997 - 29.4.2003 Plzeň, Ruská 59, okres Plzeň-město Vlastimil Duchek 29.4.2003 - 6.12.2005 od 7.6.2002 do 14.10.2005 340 12 Kbel čp. 50 Česká republika Kbel čp. 50, PSČ 34012 Karel Švarc 29.4.2003 - 6.12.2005 Palackého 853 , 334 01 Přeštice Česká republika Přeštice, Palackého 853, PSČ 33401 Ing. Miroslav Engelthaler 29.4.2003 - 6.12.2005 Ruská 59 , 326 00 Plzeň Česká republika Plzeň, Ruská 59, PSČ 32600 Ing. Tomáš Hruška 6.12.2005 - 3.1.2007 Novosibřinská 111 , 190 16 Praha 9 - Újezd nad Lesy Česká republika Praha 9 - Újezd nad Lesy, Novosibřinská 111, PSČ 19016 Ing. Petr Novák 6.12.2005 - 29.7.2009 Praha 6, Šimonova 1107, PSČ 16300 Vlastimil Duchek 6.12.2005 - 30.8.2011 od 14.10.2005 do 4.6.2010 340 12 Kbel 50 Česká republika Kbel 50, PSČ 34012 Ing. Tomáš Hruška 3.1.2007 - 30.8.2011 Lysá nad Labem, Hrabanov 1839, PSČ 28922 Ing. Petr Novák 29.7.2009 - 30.8.2011 274 01 Studeněves 126 Česká republika Studeněves 126, PSČ 27401 Ing. Petr Novák 30.8.2011 - 30.5.2013 Vlastimil Duchek 30.8.2011 - 7.5.2015 Ing. Tomáš Hruška 30.8.2011 - 18.9.2015 od 4.6.2010 do 19.6.2015 Ing. Petr Novák 30.5.2013 - 18.9.2015 Vlastimil Duchek 7.5.2015 - 18.9.2015 Ing. Tomáš Sivok 18.9.2015 Ing. Klára Křečková 18.9.2015 Karel Švarc 18.9.2015 Palackého 853, 334 01 Přeštice Vlastimil Duchek 1.1.1994 - 31.8.1995 Kbel č.p. 50 Josef Rada 1.1.1994 - 31.8.1995 Ing. Josef Novotný 1.1.1994 - 31.8.1995 Anastazova 8 , Praha 6-Břevnov Česká republika Praha 6-Břevnov, Anastazova 8/16 Ing. Miroslav Engelthaler 31.8.1995 - 10.2.1997 Karel Švarc 31.8.1995 - 10.2.1997 Ing. Ctirad Vavřička 10.2.1997 - 24.2.1999 Plzeň, Čermákova 50, okres Plzeň-město Ing. Milan Stulík 31.8.1995 - 29.4.2003 od 11.6.1999 do 7.6.2002 Hrádek 215, okr. Klatovy Jana Vaňková 10.2.1997 - 29.4.2003 od 10.6.1999 do 5.6.2002 5. května 1015 , Přeštice Česká republika Přeštice, 5. května 1015, okres Plzeň-jih Ing. Jiří Růžička 24.2.1999 - 29.4.2003 Farní 347 , 332 09 Štěnovice Česká republika Štěnovice, Farní 347, PSČ 33209 Ing. Jiří Růžička 29.4.2003 - 19.1.2005 od 7.6.2002 do 7.6.2004 Josef Bešťák 29.4.2003 - 6.12.2005 od 7.6.2002 do 21.10.2005 Tř. 1. máje 1055 , 334 01 Přeštice Česká republika Přeštice, Tř. 1. máje 1055, PSČ 33401 Ing. Milan Stulík 29.4.2003 - 6.12.2005 215 , 342 01 Hrádek Česká republika Hrádek 215, okres Klatovy, PSČ 34201 Petra Duchková 19.1.2005 - 6.12.2005 od 7.6.2004 do 14.10.2005 340 12 Kbel č.p. 50 Česká republika Kbel č.p. 50, PSČ 34012 Ing. Tomáš Sivok 6.12.2005 - 30.8.2011 od 21.10.2005 do 4.6.2010 252 09 Hradišťko pod Medníkem 365 Česká republika Hradišťko pod Medníkem 365, PSČ 25209 Karel Švarc 6.12.2005 - 30.8.2011 Josef Bešťák 6.12.2005 - 30.8.2011 od 5.6.2002 do 3.6.2010 Třída 1. máje 1055 , 334 01 Přeštice Česká republika Přeštice, Třída 1. máje 1055, PSČ 33401 Ing. Tomáš Sivok 30.8.2011 - 18.9.2015 Karel Švarc 30.8.2011 - 18.9.2015 Ing. Helena Janoušková 30.8.2011 - 18.9.2015 od 3.6.2010 do 19.6.2015 334 01 Horšice - Újezd 28 Česká republika Horšice - Újezd 28, PSČ 33401 Vlastníci firmy ZNZ Přeštice, a.s. IČO: 49790757 zakladni 72 638 000 Kč - 9.8.2006 zakladni 77 193 000 Kč - 23.7.2001 - 9.8.2006 zakladni 62 293 000 Kč - 1.1.1994 - 23.7.2001 Sbírka Listin ZNZ Přeštice, a.s. IČO: 49790757 B 400/SL 50 účetní závěrka [2014], výroční zpráva [2014], zpráva auditora Krajský soud v Plzni 25.3.2015 16.11.2015 23.11.2015 22 B 400/SL 49 účetní závěrka [2014], výroční zpráva [2014], zpráva auditora Krajský soud v Plzni 25.3.2015 13.11.2015 18.11.2015 22 B 400/SL 48 rozhod. o statut. orgánu zápis z jednání představenstva Krajský soud v Plzni 22.6.2015 25.8.2015 25.9.2015 1 B 400/SL 47 rozhod. o statut. orgánu zápis z jednání DR Krajský soud v Plzni 22.6.2015 25.8.2015 25.9.2015 1 B 400/SL 46 rozhod. o statut. orgánu zápis z VH Krajský soud v Plzni 19.6.2015 25.8.2015 25.9.2015 6 B 400/SL 45 notářský zápis Nz 90/2014 - rozhodnutí Krajský soud v Plzni 27.5.2014 6.6.2014 16.6.2014 8 B 400/SL 44 účetní závěrka [2013], výroční zpráva [2013] Krajský soud v Plzni 8.4.2014 15.5.2014 23.5.2014 26 B 400/SL 43 notářský zápis Nz 138/2013 - rozhodnutí Krajský soud v Plzni 31.5.2013 7.11.2013 12.11.2013 5 B 400/SL 42 účetní závěrka [2012], výroční zpráva [2012], zpráva auditora Krajský soud v Plzni 12.4.2013 27.9.2013 27.9.2013 23 B 400/SL 41 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora 2011 Krajský soud v Plzni 24.4.2012 31.7.2012 1.8.2012 22 B 400/SL 40 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora 2010 Krajský soud v Plzni 29.3.2011 26.10.2011 27.10.2011 21 B 400/SL 39 rozhod. o statut. orgánu - zápis VH Krajský soud v Plzni 4.6.2010 24.8.2011 30.8.2011 4 B 400/SL 38 rozhod. o statut. orgánu - zápis představenstva Krajský soud v Plzni 4.6.2010 24.8.2011 30.8.2011 1 B 400/SL 37 rozhod. o statut. orgánu - zápis DR Krajský soud v Plzni 4.6.2010 24.8.2011 30.8.2011 1 B 400/SL 36 rozhod. o statut. orgánu - zápis o volbách Krajský soud v Plzni 3.6.2010 24.8.2011 30.8.2011 1 B 400/SL 35 podpisové vzory - Ing.Petr Novák Krajský soud v Plzni 19.7.2011 24.8.2011 30.8.2011 1 B 400/SL 34 podpisové vzory - Ing.Tomáš Hruška Krajský soud v Plzni 25.7.2011 24.8.2011 30.8.2011 1 B 400/SL 33 podpisové vzory - Vlastimil Duchek Krajský soud v Plzni 10.6.2011 24.8.2011 30.8.2011 2 B 400/SL 32 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora 2009 Krajský soud v Plzni 29.3.2010 28.4.2011 2.5.2011 21 B 400/SL 31 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora 2008 Krajský soud v Plzni 16.4.2009 17.12.2009 17.12.2009 26 B 400/SL 30 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora 2007 Krajský soud v Plzni 13.3.2008 17.10.2008 17.10.2008 26 B 400/SL 29 výroční zpráva 2006 Krajský soud v Plzni 15.3.2007 14.9.2007 14.9.2007 25 B 400/SL 28 výroční zpráva 2005 Krajský soud v Plzni 16.3.2006 14.9.2007 14.9.2007 26 B 400/SL 27 výroční zpráva 2004 Krajský soud v Plzni 16.3.2005 14.9.2007 14.9.2007 23 B 400/SL 26 výroční zpráva 2001 Krajský soud v Plzni 18.4.2002 14.9.2007 14.9.2007 21 B 400/SL 25 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 7.11.2005 6.12.2005 6.12.2005 3 B 400/SL 24 notářský zápis Nz 242/2005 - osv. VH Krajský soud v Plzni 14.10.2005 6.12.2005 6.12.2005 7 B 400/SL 23 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 24.10.2005 24.11.2005 6.12.2005 2 B 400/SL 22 rozhod. o statut. orgánu - dle zápisů Krajský soud v Plzni 14.10.2005 24.11.2005 6.12.2005 4 B 400/SL 20 rozhodnutí o neplatnosti - čl. DR Krajský soud v Plzni 10.1.2005 13.1.2005 6 B 400/SL 17 účetní závěrka, výroční zpráva 2002, zpr.auditora+o vztazích Krajský soud v Plzni 19.3.2003 9.7.2003 22.7.2003 27 B 400/SL 16 účetní závěrka, výroční zpráva 1999, zpráva auditora Krajský soud v Plzni 24.3.2000 9.7.2003 22.7.2003 21 B 400/SL 15 účetní závěrka, výroční zpráva 1998, zpráva auditora Krajský soud v Plzni 12.4.1999 9.7.2003 22.7.2003 29 B 400/SL 14 účetní závěrka, výroční zpráva 1997, zpráva auditora Krajský soud v Plzni 11.5.1998 9.7.2003 22.7.2003 23 B 400/SL 13 podpisové vzory členů představenstva a DR Krajský soud v Plzni 3.9.2002 3.7.2002 4.4.2003 6 B 400/SL 12 stanovy společnosti Krajský soud v Plzni 7.6.2002 3.7.2002 4.4.2003 12 B 400/SL 11 notářský zápis -NZ 244/2002 rozh.VH Krajský soud v Plzni 7.6.2002 3.7.2002 4.4.2003 3 B 400/SL 10 rozhod. o statut. orgánu -zápis z VH Krajský soud v Plzni 7.6.2002 3.7.2002 4.4.2003 7 B 400/SL 9 výroční zpráva -doplnění výroční zprávy 2000 Krajský soud v Plzni 12.12.2001 5.8.2002 12 B 400/SL 8 notářský zápis -NZ 167/2001 osv.+stanovy Krajský soud v Plzni 5.6.2001 11.2.2002 30.4.2002 12 B 400/SL 7 výroční zpráva 2000 Krajský soud v Plzni 31.3.2000 25.9.2001 17.10.2001 25 B 400/SL 4 notářský zápis -NZ 277/2000, N 306/2000 Krajský soud v Plzni 19.12.2000 17.1.2001 18.4.2001 5 B 400/SL 3 účetní závěrka vč. výroční zprávy Krajský soud v Plzni 7.5.1997 30.6.1997 30.6.1997 19 B 400/SL 2 notářský zápis vč. stanov Krajský soud v Plzni 26.6.1997 30.6.1997 30.6.1997 20 B 400/SL 6 posudek znalce -nedoloženy Krajský soud v Plzni 0 B 400/SL 21 podpisové vzory - člena DR - Petra Duchková Krajský soud v Plzni 1 B 400/SL 19 účetní závěrka, výroční zpráva 2003+zpr. o vztazích Krajský soud v Plzni 13 B 400/SL 18 stanovy společnosti Krajský soud v Plzni 11 B 400/SL 1 notářský zápis - NEDOLOŽENO Krajský soud v Plzni 0 Hodnocení ZNZ Přeštice, a.s. Výpis dat pro firmu ZNZ Přeštice, a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy ZNZ Přeštice, a.s., 49790757 na obchodním rejstříku výpis firmy ZNZ Přeštice, a.s., 49790757 na živnostenském rejstříku výpis firmy ZNZ Přeštice, a.s., 49790757 na Datových schránkách ZNZ Přeštice, a.s. - 49790757 - Přeštice , Husova 438 DUMET - ZNZ, s.r.o. - 25215035 - Přeštice , Husova 438 ZNZ ELECTRONICS, s.r.o. - 27196186 - Praha , Mečíková 2892/12 ZNZ DENT, s.r.o. - 48111091 - Praha , Zdibská 218/35 ZNZ Pelhřimov s.r.o. - 25177834 - Pelhřimov , Řemenovská 1999 ZNZ Sourcing s.r.o. - 06831087 - Praha , Rybná 716/24

https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-tzv-plachtovaci-vyhlasku/

Ústavní soud zrušil tzv. plachtovací vyhlášku - Ústavní soud Ústavní soud zrušil tzv. plachtovací vyhlášku Ústavní soud, Brno, TZ 69/2015 Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Tomáš Lichovník) zrušilo dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů obecně závaznou vyhlášku statutárního města Přerov č. 2/2010 ze dne 14. června 2010, o stanovení některých povinností při přepravě sypkých a obdobných materiálů na území statutárního města Přerova. Ministerstvo vnitra navrhlo zrušení předmětné vyhlášky pro její rozpor se zákonem a potažmo i ústavním pořádkem, protože pokud povinnost zajistit přepravu sypkého materiálu tak, aby nedocházelo k jeho ulétávání, stanoví výslovně zákon, přičemž způsob splnění této povinnosti a dosažení sledovaného cíle ponechává na adresátu zákonné normy, nemůže ji nad tento rámec zužovat předpis nižší právní síly tak, že nařídí povinnost převážet sypký materiál jen v uzavřených nákladových prostorách, zejména oplachtovaných. Ústavní soud v prvé řadě napadené vyhlášce vytkl, že stanovením předmětné povinnosti vstoupila do prostoru, který je již regulován právním předpisem vyšší právní síly, konkrétně zákonem o silničním provozu, kde je stanoveno, že při přepravě sypkých substrátů musí být náklad zajištěn tak, aby nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání a že náklad musí být na vozidle umístěn a upevněn mj. tak, aby neznečišťoval ovzduší (§ 52 odst. 2 a 6). Tato oblast právní úpravy s ohledem na svoji povahu zcela vylučuje jakoukoliv další úpravu lokálními právními akty, ledaže zákon sám stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou učinit dílčí opatření za účelem organizace dopravy na svém území. Obce nejsou oprávněny podávat výklad zákonů či zákony jakkoliv modifikovat, zpřesňovat či doplňovat, a to ani kdyby obecně závazná vyhláška byť i doslova převzala znění zákonné normy, což nadto ani není případ této vyhlášky. Tím obec zcela překračuje své kompetence a vstupuje do prostoru vymezeného zákonodárci. Nadto se vyhlášení obecně závazné vyhlášky, které je podmínkou její platnosti, uskutečňuje pouze jejím vyvěšením na úřední desce obce po dobu alespoň patnácti dnů. Už proto ani nemají účastníci silničního provozu prakticky žádnou seznámit se s právní úpravou, která se může jejich chování při provozu na pozemních komunikacích té které obce dotknout, předně to od nich nelze ani očekávat a zejména požadovat. Další rovinou problému je otázka kontroly dodržování a vymáhání povinností uložených zákonem o silničním provozu. Kontrola dodržování jiných povinností než těch, u nichž to zákon výslovně připouští, včetně těch, které se týkají přepravy nákladu podle § 52 zákona o silničním provozu, se ocitá zcela mimo působnost obecní policie. Ústavní soud nezjišťoval skutečné důvody, které vedly město Přerov k vydání napadeného aktu. Kromě deklarovaného cíle – ochrany životního prostředí, se však nabízí i cíl zastřený, a to vytvoření možnosti kontrolovat projíždějící vozidla strážníky obecní policie. Podle ustanovení § 86 písm. d) bodu 1) totiž může obecní policie v blokovém řízení projednávat přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce. A porušení povinnosti stanovené právním předpisem obce je přestupkem, jehož projednávání je v působnosti obce – viz § 58 odst. 4 zákona o obcích a § 53 odst. 1 zákona č. 200/90Sb., o přestupcích. Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/15 je dostupný zde (263 KB, PDF).

http://kraken.slv.cz/32Odo1322/2004

32 Odo 1322/2004 Dotčené předpisy: § 19 odst. 3 předpisu č. 526/1990Sb., § 37 odst. 3 předpisu č. 97/1963Sb. 32 Odo 1322/2004-68 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně H. I., proti žalované Ž. S. r., o zaplacení částky 7,610.529,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 565/93, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. července 1999, č.j. 2 Cmo 28/99-42, takto: Krajský obchodní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. května 1998, č.j. 13 Cm 565/93-27, uložil žalované zaplatit společnosti Š. (dále též jen společnost Š. , případně úpadkyně ) částku 7,610.529,- Kč a náklady řízení. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí představuje přisouzená částka náhradu nákladů, které vynaložil právní předchůdce společnosti Š. (dále též jen státní podnik Š. ) jako dodavatel v souvislosti s přípravou plnění podle hospodářské smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalované s Ú. ř. Č. (dále též jen ÚŘ Č. ) - jako odběratelem, od níž ÚŘ Č. před její realizací odstoupilo. Jelikož podle uvedené smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, která dohodu jejich účastníků o ceně neobsahovala (dohoda o ceně nebyla podstatnou náležitostí smlouvy), mělo být plněno až po nabytí účinnosti tohoto zákona a smluvní strany se podle něho o ceně nedohodly, využilo tak ÚŘ Č. možnosti odstoupit od smlouvy podle § 19 odst. 3 tohoto zákona s těmi důsledky, že bude povinno nahradit státnímu podniku Š. náklady tím vzniklé. Tyto celkové náklady činily podle skutkového zjištění soudu prvního stupně částku 22,831.586,- Kč. Soud prvního stupně dále konstatoval, že zákonem č. 625/1992 Sb. v souvislosti s rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky zanikly ke dni 31. prosince 1992 Č. s. d. (dále též jen Č. ) a jejich majetek a závazky přešly v rozsahu určeném zákonem a dohodou uzavřenou na základě zmocnění tímto zákonem na nástupnické organizace v České republice a ve Slovenské republice, přičemž pro závazky, které nemají jednoznačně vztah k majetku výhradně v jedné republice, bylo přijato pravidlo, že se dělí a přecházejí v poměru 2 : 1 (ČR : SR). Soud prvního stupně, vycházeje z uvedeného pravidla pro pohledávku společnosti Š. proti Č., dospěl k závěru, že na Č. d., jako právní nástupkyni Č. v České republice, přešla povinnost zaplatit společnosti Š. náklady ve výši 15,221.057,- Kč a na žalovanou, jako právní nástupkyni Č. ve Slovenské republice přešla povinnost zaplatit společnosti Š. náklady ve výši 7,610.539,- Kč. Za této situace žalobě v celém rozsahu vyhověl. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. července 1999, č.j. 2 Cmo 28/99-42, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení pro nedostatek podmínky řízení zastavil, jelikož dospěl k závěru, že souzená věc nepatří do pravomoci soudů České republiky, ani žádného jiného jejího orgánu. V souzené věci bylo řízení zahájeno až po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (konkrétně dne 6. září 1993) a protože po vzniku samostatných států není řešen v mezinárodní smlouvě poměr pravomoci soudů České republiky k soudům Slovenské republiky, je třeba se podle odvolacího soudu v otázce pravomoci řídit ustanoveními § 37 a násl. zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, podle nichž věc nepatří do pravomoci soudů České republiky, neboť není dána místní příslušnost žádného z nich. Usnesení odvolacího soudu napadla společnost Š. dovoláním ze dne 15. prosince 1999 (doručeným Krajskému obchodnímu soudu v Praze dne 17. prosince 1999), v němž nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o nedostatku pravomoci soudů České republiky z důvodu absence jejich místní příslušnosti. Dovolatelka, poukazujíc, že předmětem sporu je náhrada škody, dovozuje místní příslušnost soudu České republiky, a tím odvozeně i jeho pravomoc, z ustanovení § 87 písm. b) občanského soudního řádu. Proto navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby v řízení bylo pokračováno. Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 dále též jen o. s. ř. ). Podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti Š., vedeného Krajským soudem v Plzni, byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 12. září 2001, č.j. 29 K 33/2001-52, na majetek uvedené společnosti prohlášen konkurs a ustaven konkursní správce Ing. M. B., přičemž týmž dnem nastaly i účinky konkursu. Přípisem ze dne 13. května 2004, doručeným Městskému soudu v Praze dne 31. května 2004 (č.l. 52 spisu), správce konkursní podstaty úpadkyně Ing. M. B. navrhl, aby soud pokračoval v řízení, jež bylo prohlášením konkursu na majetek úpadkyně ze zákona přerušeno [srov. § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů]. Přípisem ze dne 26. října 2004 doručeným Městskému soudu v Praze dne 1. února 2005 podal správce konkursní podstaty úpadkyně návrh na vstup nabyvatele práva - společnosti H.I.- do řízení na místo dosavadního žalobce. Tento svůj návrh odůvodnil tím, že mezi ním jako postupitelem a uvedenou společností jako postupníkem byla dne 16. května 2003 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, posléze doplněna a pozměněna dohodou o realizaci smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. června 2003, kterou na uvedenou společnost postoupil mimo jiné i pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, přičemž ho doložil jak cit. smlouvou a dohodou, tak i písemným souhlasem společnosti H. I.. se vstupem do řízení na místo žalobce. Jelikož k tvrzenému hmotněprávnímu nástupnictví v důsledku singulární sukcese došlo v průběhu dovolacího řízení, příslušelo vypořádat se s návrhem správce konkursní podstaty úpadkyně na vstup společnosti H. I. do řízení na místo dosavadního žalobce dovolacímu soudu. Za situace, kdy rovněž o tomto procesním nástupnictví bylo rozhodováno podle právní úpravy tohoto právního institutu v ustanovení § 107 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000, soud žádné zvláštní rozhodnutí toto nástupnictví zakládající či konstatující nevydává, nýbrž se s otázkou procesního nástupnictví vypořádává v odůvodnění svého rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí. Vzhledem k tomu, že uzavřením shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávky, jež je předmětem řízení, nastala po zahájení dovolacího řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva (pohledávky) účastníka řízení, o než v řízení jde (v důsledku hmotněprávní singulární sukcese) a nabyvatel práva vyslovil se vstupem do řízení souhlas, dovolací soud jednal dále jako se žalobkyní (dovolatelkou) se společností H. I. Dovolání je v dané věci přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, není však důvodné. Existenci vad uvedených v § 237 odst. 1 o. s. ř., jakož i vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlíží, i když nebyly v dovolání uplatněny (srov. § 242 odst. 3 větu druhou o. s. ř.), Nejvyšší soud z obsahu spisu neshledal a dovolatelka je ani netvrdila. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok dovoláním napaden a jen z důvodů v něm uplatněných (srov. § 242 odst. 1 a odst. 3 větu první o. s. ř.). Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z dovolacích důvodů byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění. Námitku dovolatelky lze obsahově podřadit pod dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci [§ 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.]. Posoudit, zda je napadené usnesení odvolacího soudu se zřetelem k uplatněnému dovolacímu důvodu správné (§ 243b odst. 1 o. s. ř.), tak v tomto případě znamená podrobit dovolacímu přezkumu právní závěr odvolacího soudu o nedostatku pravomoci soudu České republiky z pohledu jediné námitky dovolatelky dovozující místní příslušnost soudu ČR (a tím odvozeně i jeho pravomoc) podle ustanovení § 87 písm. b) o. s. ř. ze skutečnosti, že předmětem sporu je náhrada škody. Názor dovolatelky, že předmětem sporu je náhrada škody, není správný. V souzené věci nejde o náhradu škody, nýbrž o úhradu nákladů podle § 19 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, jak ostatně žalobní nárok kvalifikoval v odůvodnění rozsudku i soud prvního stupně a jak vyplývá již ze samotné žaloby (č.l. 2 spisu) i z další korespondence úpadkyně i jejího právního předchůdce založené v soudním spisu. Z ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, se podává, že nedohodnou-li se smluvní strany na uplatňování cen podle tohoto zákona pro plnění podle smluv uzavřených do 31. prosince 1990 s dodací lhůtou od 1. ledna 1991, může kterákoliv ze smluvních stran od smlouvy odstoupit. Prodávající však může odstoupit jen tehdy, jestliže prokázal kupujícímu nutné zvýšení nákladů na zboží a kupující na odpovídající zvýšení ceny nepřistoupil. Odstupující strana je v takovém případě povinna nahradit druhé straně náklady tím vzniklé. Odstupuje-li od smlouvy občan jako kupující, platí postup podle zvláštního předpisu. Podle skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně byla předmětná smlouva uzavřena ještě před účinností zákona č. 526/1990 Sb. (ta nastala 1. ledna 2001), takže dohoda smluvních stran o ceně nebyla podstatnou náležitostí smlouvy. Protože však podle této smlouvy mělo být plněno až po účinnosti uvedeného zákona a smluvní strany se podle něho o ceně nedohodly, využilo ÚŘ Č. zákonné možnosti (§ 19 odst. 3 věta první cit. zákona) od smlouvy odstoupit. Za této situace pak nutně stíhá odstupující subjekt i s tím spojený zákonný důsledek, který § 19 odst. 3 věta třetí cit. zákona výslovně označuje jako náhradu nákladů vzniklých tím druhé straně. Podle § 37 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, je pravomoc československých soudů v majetkových sporech je dána, je-li dána podle československých předpisů jejich příslušnost (odstavec 1). Pravomoc československých soudů v majetkových sporech může být založena také písemnou úmluvou stran. Věcnou příslušnost československých soudů nelze však takovou úmluvou měnit (odstavec 2). Československá organizace může pro majetkové spory písemně ujednat i příslušnost cizozemského soudu (odstavec 3). Jelikož ze spisu nevyplývá, že by došlo k založení pravomoci soudu České republiky úmluvou stran a ze žádného ustanovení občanského soudního řádu (§ 9 a násl.) příslušnost soudu ČR v souzené věci nevyplývá, odvolací soud svým závěrem o nedostatku příslušnosti a tím i pravomoci soudu ČR s odkazem na § 37 cit. zákona nepochybil. Lze tak uzavřít, že dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci [§ 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.] nebyl v souzené věci naplněn. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl (§ 243b odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

http://jet-group.cz/Datenschutz-(cz).html

JET-Gruppe [[tschechisch]] Stav: 1/2018 § 1 Informace o sběru osobních údajů (1) V dalším textu informujeme o sběru osobních údajů při používání našeho webu. Osobní údaje jsou všechny údaje, které jsou osobně spojitelné s vámi, například jméno, adresa, e-mailové adresy, uživatelské chování. (2) Odpovědná osoba podle článku 4, odstavec 7 Základního nařízení o ochraně údajů EU (EU-Datenschutz-Grundverordnung DS-GVO) je JET Tageslicht & RWA GmbH, Weidehorst 28, D-32609 Hüllhorst. Našeho pověřence pro ochranu údajů můžete kontaktovat na adrese ##ed.eppurg-tej@ztuhcsnetad## nebo na poštovní adrese JET Tageslicht & RWA GmbH, Weidehorst 28, D-32609 Hüllhorst s dodatkem „Pověřenec pro ochranu údajů“. (3) Pokud nás kontaktujete prostřednictvím e-mailu nebo kontaktního formuláře, ukládáme vámi sdělené údaje (vaší e-mailovou adresu, popřípadě vaše jméno a telefonní číslo), abychom mohli zodpovědět vaše dotazy. V této souvislosti zaznamenané údaje smažeme potom, co jejich uložení již není zapotřebí, nebo omezíme jejich zpracování, pokud existuje zákonná povinnost jejich uchovávání. (4) Pokud některé funkce naší nabídky svěřujeme pověřeným poskytovatelům služeb nebo pokud bychom vaše údaje chtěli využít pro reklamní účely, budeme vás níže podrobně informovat o příslušných postupech. Přitom uvádíme i stanovená kritéria pro doby uložení. (1) Máte proti nám následující práva, týkající se příslušných osobních údajů: – právo na informaci, – právo na odmítnutí zpracování, (2) Kromě toho máte právo, stěžovat si na námi prováděné zpracování vašich osobních údajů u úřadu pro ochranu osobních údajů. § 3 Sběr osobních údajů při návštěvě našeho webu (1) Při pouze informačním používání webu, tedy pokud se neregistrujete nebo nám nepředáváte informace jiným způsobem, shromažďujeme jen osobní údaje, které předává váš internetový prohlížeč na náš server. Pokud si chcete prohlížet náš web, shromažďujeme následující údaje, které jsou pro nás technicky potřebné, abychom vám mohli ukázat náš web a zajistit stabilitu a bezpečnost (právním podkladem je článek 6 odstavec 1 strana 1 písmeno f DS-GVO): – datum a čas dotazu – rozdíl časové zóny vzhledem ke Greenwichi (GMT) – obsah požadavku (konkrétní strana) – přístupový statut/kód statutu HTTP – příslušné přenesené množství údajů – web, ze kterého pochází požadavek – internetový prohlížeč – jazyk a softwarová verze internetového prohlížeče. (2) Kromě výše uvedených údajů jsou při vašem používání našeho webu ve vašem počítači ukládána cookie. Cookie jsou malé textové soubory, které jsou na vašem pevném disku uložené s přiřazením k vámi používanému internetovému prohlížeči a jejichž prostřednictvím jsou místu, které cookie používá (v tomto případě nám) předávány určité informace. Cookie nejsou schopné provádět žádné programy nebo přenášet do vašeho počítače viry. Slouží k celkovému zvýšení uživatelské přátelskosti a efektivity internetové nabídky. (3) Použití cookie: a) Tento web používá následující druhy cookie, jejichž rozsah a funkce je vysvětlena dále: – Přechodná cookie (viz b) b) Přechodná cookie se automaticky smažou při zavření vašeho internetového prohlížeče. K nim patří zvláště session cookie. Ta ukládají tak zvané session-ID, s jejichž pomocí se různé požadavky vašeho internetového prohlížeče dají přiřadit společné relaci. S jejich pomocí je váš počítač opět rozpoznán, pokud se vrátíte na náš web. Session-cookie se smažou, když se odhlásíte nebo zavřete prohlížeč. c) Nastavení svého internetového prohlížeče můžete upravit podle svých požadavků a například odmítnout ukládání cookie třetích stran nebo všech cookie. Upozorňujeme na to, že případně nebudete schopni používat všechny funkce tohoto webu. d) Cookie používáme, abychom vás mohli identifikovat pří následných návštěvách, pokud u nás máte účet. Jinak byste se při každé návštěvě museli znovu přihlašovat. e) Použitá Flash-Cookie nejsou zaznamenávána vaším internetovým prohlížečem, ale vaším Flash-pluginem. Pokud si nepřejete zpracování flash-cookie, musíte si instalovat odpovídající Add-On, například „Better Privacy“ pro Mozilla Firefox (https://addons.mozilla.org/de/firefox/addon/betterprivacy/) nebo Adobe-Flash-Killer-Cookie pro Google Chrome. Kromě toho doporučujeme pravidelně mazat vaše cookie a historii prohlížeče. § 4 Další funkce a nabídky našeho webu (1) Kromě čistě informačního používání našeho webu nabízíme různé služby, které můžete používat v případě zájmu. K tomu musíte zpravidla uvádět další osobní údaje, které využíváme pro poskytování příslušných služeb, a pro které platí výše uvedené zásady zpracování údajů. (2) Ke zpracování vašich údajů z části využíváme externích poskytovatelů služeb. Ti námi byli pečlivě vybráni a pověřeni, jsou vázáni našimi pokyny a pravidelně kontrolováni. (3) Dále můžeme vaše osobní údaje předávat třetím stranám, pokud společně s našimi partnery nabízíme účast na akcích, výherních hrách, uzavírání smluv nebo podobné výkony. Bližší informace k tomuto obdržíte při předávání svých osobních údajů nebo níže, v popisu nabídky. (4) Pokud naši poskytovatelé služeb nebo partneři mají sídlo ve státě mimo Evropský hospodářský prostor, informujeme vás o důsledcích tohoto stavu v popisu nabídky. § 5 Námitky nebo odvolání zpracování vašich údajů (1) Pokud jste udělili souhlas se zpracováním svých údajů, můžete ho kdykoli odvolat. Takovéto odvolání ovlivní přípustnost zpracování vašich osobních údajů, potom co jste ho proti nám uplatnili. (2) Pokud naše zpracování vašich osobních údajů je založeno na zvážení zájmů, můžete se proti zpracování odvolat. To platí v případě, kdy zpracování zvláště není nutné pro splnění smlouvy s vámi, což vždy uvádíme při následném popisu funkcí. Při provedení takovéhoto odvolání prosíme o uvedení důvodů, proč bychom neměli zpracovávat vaše osobní údaje tak, jak to děláme. V případě vašeho zdůvodněného odvolání zkontrolujeme stav věci, a buďto zpracování údajů zastavíme nebo upravíme, nebo vám sdělíme naše naléhavé ochranné důvody, na jejichž základě budeme ve zpracování pokračovat. (3) Samozřejmě se vždy můžete odvolat proti zpracování svých osobních údajů za účelem reklamy a analýzy údajů. O svém odvolání nás můžete informovat na následujících kontaktních adresách: ##ed.eppurg-tej@ofni## nebo ##ed.eppurg-tej@ztuhcsnetad##. Prohlášení o ochraně údajů Web Analytics (1) Tento web používá Google Analytics, webovou analytickou službu Google Inc. („Google“). Google Analytics používá tzv. „cookie“, textové soubory, které se ukládají ve vašem počítači a umožňují analýzu vašeho používání webové stránky. Pomocí cookie vytvářené informace o vašem používání této webové stránky se zpravidla přenášejí na server Google v USA a tam ukládají. V případě aktivace IP-anonymizace na tomto webu však Google vaší IP-adresu v rámci členských států Evropské unie nebo jiných smluvních států Smlouvy o evropském hospodářském prostoru před tím zkrátí. Jen ve výjimečných případech se na server Google v USA přenáší celá IP-adresa a tam zkrátí. Na zakázku provozovatele tohoto webu bude Google tyto informace používat pro vyhodnocování vašeho používání webu, pro sestavování zpráv o aktivitách na webu a pro poskytování dalších, s používáním webu a Internetu souvisejících služeb, týkajících se provozovatele webu. (2) IP-adresa, předávaná vaším internetovým prohlížečem v rámci Google Analytics nebude slučována s jinými daty Googlu. (3) Ukládání cookie můžete zamezit odpovídajícím softwarovým nastavením svého internetového prohlížeče; upozorňujeme však na to, že v takovém případě eventuálně nebudete schopni využívat veškeré funkce této webové stránky. Kromě toho můžete zabránit sběru dat, prováděnému pomocí cookie a vztahujících se k vašemu používání webu (včetně své IP-adresy), na Googlu a zpracování těchto dat Googlem stažením a instalací pluginu pro prohlížeč na následujícím odkazu: http://tools.google.com/dlpage/gaoptout?hl=de. (4) Tento web používá Google Analytics s dodatkem „_anonymizeIp()“. V důsledku toho jsou IP-adresy zpracovávány ve zkrácené formě, čímž je možno vyloučit vztažitelnost ke konkrétní osobě. Pokud jde o vztah ke konkrétní osobě na základě takto získaných dat, je tento tedy okamžitě vyloučen a osobní data jsou proto neprodleně smazána. (5) Google Analytics používáme, abychom mohli provádět analýzu používání našeho webu a jeho průběžné zlepšování. Pomocí získaných statistik můžeme zlepšovat naší nabídku a vytvářet ji pro vás jako uživatele zajímavější. Ve výjimečných případech, ve kterých se osobní data přenášejí do USA se Google podřídil EU-US Privacy Shield, https://www.privacyshield.gov/EU-US-Framework. Právním podkladem pro používání Google Analytics je článek 6 odstavec 1 str. 1 písmeno f DS-GVO. (6) Informace třetího poskytovatele: Google Dublin, Google Ireland Ltd., Gordon House, Barrow Street, Dublin 4, Ireland, Fax: +353 (1) 436 1001. Podmínky použití: http://www.google.com/analytics/terms/de.html, přehled ochrany dat: http://www.google.com/intl/de/analytics/learn/privacy.html, a prohlášení o ochraně dat: http://www.google.de/intl/de/policies/privacy. (7) Tento web dále používá Google Analytics pro analýzu toků návštěvníků, nezávislou na zařízení, která se provádí pomocí ID uživatelů. Ve svém zákaznickém účtu, v „Moje údaje“, „Osobní údaje“ můžete na zařízení nezávislou analýzu svého používání deaktivovat. 2. Používání Piwik (1) Tento web používá webovou analytickou službu Piwik, abychom mohli provádět analýzu používání našeho webu a jeho průběžné zlepšování. Pomocí získaných statistik můžeme zlepšovat naší nabídku a vytvářet ji pro vás jako uživatele zajímavější. Právním podkladem pro používání Piwik je článek 6 odstavec 1 str. 1 písmeno f DS-GVO. (2) Pro toto vyhodnocení se ve vašem počítači ukládají cookie (podrobnosti k tomu viz § 3). Takto získané informace ukládá odpovědný poskytovatel výhradně na svém serveru v [Německu]. Vyhodnocování můžete nastavit smazáním stávajících cookie a zabráněním ukládání cookie. Upozorňujeme na to, že pokud zabráníte ukládání cookie, nebudete případně schopni používat tento web v plném rozsahu. Zamezení ukládání cookie je možno dosáhnout provedením nastavení ve vašem internetovém prohlížeči. Zabránění používání Piwik je možno provést odstraněním zatržítka a aktivací Opt-out pluginu. (3) Tento web používá Piwik s příponou „AnonymizeIP“. V důsledku toho jsou IP-adresy zpracovávány ve zkrácené formě, čímž je možno vyloučit přímou vztažitelnost ke konkrétní osobě. IP-adresa, získávaná vaším internetovým prohlížečem pomocí Piwik nebude slučována s jinými, námi získanými údaji. (4) Program Piwik je Open-Source-projekt. Informace třetích poskytovatelů o ochraně údajů naleznete na http://piwik.org/privacy/policy. 3. Používání eTracker (1) Na tomto webu jsou pro účely marketingu a optimalizace sbírány a ukládány údaje pomocí technologií eTracker GmbH (http://www.etracker.com). Z těchto údajů je možno vytvářet uživatelské profily pod pseudonymem. K tomu mohou být používána cookie. Cookie jsou malé textové soubory, které se lokálně ukládají v pomocné paměti internetového prohlížeče návštěvníka webu. Cookie umožňují opětovné rozpoznání internetového prohlížeče. Pomocí technologie eTracker získané údaje nejsou bez výslovně uděleného souhlasu příslušné osoby používány k osobní identifikaci návštěvníka tohoto webu, a nejsou spojovány s osobními údaji uživatele pseudonymu. Sběr a ukládání údajů je možno s účinnosti do budoucna kdykoli odmítnout zasláním e-mailu na adresu ##ed.eppurg-tej@ztuhcsnetad## (Text: Vylučte mne prosím z počítání eTracker.) (2) eTracker používáme, abychom mohli provádět analýzu používání našeho webu a jeho průběžné zlepšování. Pomocí získaných statistik můžeme zlepšovat naší nabídku a vytvářet ji pro vás jako uživatele zajímavější. Získané údaje jsou trvale ukládány a pseudonym je analyzován. Právním podkladem pro používání eTracker je článek 6 odstavec 1 str. 1 písmeno f DS-GVO. (3) Informace o třetím poskytovateli: etracker GmbH, Erste Brunnenstraße 1, 20459 Hamburg; https://www.etracker.com/de/datenschutz.html. Právním podkladem pro používání eTracker je článek 6 odstavec 1 str. 1 písmeno f DS-GVO. 4. Používání Jetpack/ehem. Wordpress.com-Stats (1) Tento web používá webovou analytickou službu Jetpack (dříve: Wordpress.com-Stats), abychom mohli provádět analýzu používání našeho webu a jeho průběžné zlepšování. Pomocí získaných statistik můžeme zlepšovat naší nabídku a vytvářet ji pro vás jako uživatele zajímavější. Dále systém používáme pro opatření pro ochranu bezpečnosti webu, například pro rozpoznávání napadení nebo virů. Ve výjimečných případech, ve kterých se osobní údaje přenášejí do USA se Automatic Inc podřídil EU-US Privacy Shield, https://www.privacyshield.gov. Právním podkladem pro používání Jetpack je článek 6 odstavec 1 str. 1 písmeno f DS-GVO. (2) Pro toto vyhodnocení se ve vašem počítači ukládají cookie (podrobnosti k tomu viz § 3). Takto získané informace se ukládají na serveru v USA. Upozorňujeme na to, že pokud zabráníte ukládání cookie, nebudete případně schopni používat tento web v plném rozsahu. Zamezení ukládání cookie je možné nastavením vašeho internetového prohlížeče nebo stiskem tlačítka „Click here to Opt-out“ na webu http://www.quantcast.com/opt-out . (3) Tento web používá Jetpack s rozšířením, jehož prostřednictvím jsou IP-adresy bezprostředně po získání dále zpracovávány ve zkrácené formě, aby tak byla vyloučena vztažitelnost ke konkrétní osobě. (4) Informace o třetím poskytovateli: Automattic Inc., 60 29 th Street #343, San Francisco, CA 94110–4929, USA, https://automattic.com/privacy, a třetím poskytovateli sledovací technologie: Quantcast Inc., 201 3 rd St, Floor 2, San Francisco, CA 94103–3153, USA, https://www.quantcast.com/privacy. (1) Tento web používá webovou analytickou službu Adobe Analytics (Omniture), abychom mohli provádět analýzu používání našeho webu a jeho průběžné zlepšování. Pomocí získaných statistik můžeme zlepšovat naší nabídku a vytvářet ji pro vás jako uživatele zajímavější. Ve výjimečných případech, ve kterých se osobní data přenášejí do USA, se Adobe podřídil EU-US Privacy Shield, https://www.privacyshield.gov/EU-US-Framework. Právním podkladem pro používání Adobe Analytics je článek 6 odstavec 1 str. 1 písmeno f DS-GVO. (2) Pro toto vyhodnocení se ve vašem počítači ukládají cookie (podrobnosti k tomu viz § 3). Takto získané informace se ukládají na serverech, i v USA. Upozorňujeme na to, že pokud zabráníte ukládání cookie, pak nebudete případně schopni používat tento web v plném rozsahu. Zamezení ukládání cookie je možné provést nastavením vašeho internetového prohlížeče nebo stiskem tlačítka „Odhlásit“ na webu http://www.adobe.com/de/privacy/opt-out.html. (3) Tento web používá Adobe Analytics (Omniture) s nastaveními „Before Geo-Lookup: Replace visitor’s last IP octet with 0“ a „Obfuscate IP-Removed“, svou IP-adresou aby poslední Oktet byl zkrácen a nahrazen generickou, tedy již nepřiřaditelnou IP-adresou. Tím je vyloučena vztažitelnost ke konkrétní osobě. (4) Informace o třetím poskytovateli: Adobe Systems Software Ireland Limited, Ireland, 4–6 Riverwalk, Citywest Business Campus, Dublin 24, Republic of Ireland; ##moc.eboda@ycavirp##; Datenschutzhinweise: http://www.adobe.com/de/privacy/policy.html. 6. Používání Nastavitelné centrální měřící metody (Skalierbaren Zentralen Messverfahrens - SZM) (1) Náš web používá měřící metodu („SZMnG“) INFOnline GmbH (https://www.infonline.de) pro získávání statistických parametrů o využívání našich nabídek. Cílem měření dosahu je statistické vyhodnocení intenzity používání, počtu uživatelů webu a chování při procházení - na základě jednotné standardní metody - pro zjištění a získání hodnot, srovnatelných v rámci celého trhu. Pro webové nabídky, které jsou členem Informationsgemeinschaft zur Feststellung der Verbreitung von Werbeträgern (Informační společnost pro zjištění dosahu reklamních nosičů) e. V. (IVW – http://www.ivw.eu) nebo se účastní studií Arbeitsgemeinschaft Online-Forschung e. V. (AGOF – http://www.agof.de), jsou statistiky používání pravidelně zveřejňovány prostřednictvím AGOF a Arbeitsgemeinschaft Media-Analyse e. V. (agma – http://www.agma-mmc.de), a IVW a je možno si je prohlížet na příslušných webových stránkách. INFOnline GmbH získává a zpracovává údaje podle německého Práva na ochranu údajů. Technickými a organizačními opatřeními je zajištěno, že jednotliví uživatelé nemohou být v žádném okamžiku identifikováni. Údaje, které mají možný vztah k určité, identifikovatelné osobě, jsou co nejdříve anonymizovány. 1.1 Anonymizace IP-adresy Na Internetu potřebuje každé zařízení pro přenos údajů jednoznačnou adresu, tak zvanou IP-adresu. Minimálně krátkodobé uložení IP-adresy je technicky nutné na základě způsobu fungování Internetu. IP-adresy jsou před jakýmkoli zpracováním zkráceny a zpracovány jen v anonymizované formě. Neprovádí se žádné ukládání nebo zpracování nezkrácených IP-adres. 1.2 Geolokalizace do úrovně spolkových zemí / regionů Tak zvaná geolokalizace, tedy přiřazení zobrazení webu k místu zobrazení, se provádí výhradně na základě anonymizované IP-adresy a jen do geografické úrovně spolkových zemí / regionů. Z takto získaných geografických informací není v žádném případě možno dělat závěry ohledně konkrétního bydliště uživatele. 1.3 Identifikační číslo zařízení Měření dosahu používá pro opětovné rozpoznání počítačových systémů alternativně buďto cookie s označením „ioam.de“, „Local Storage Object“ nebo anonymní podpis, který je vytvářen z různých, automaticky přenášených informací vašeho internetového prohlížeče. Platnost cookie je omezena na maximálně 1 rok. 1.4 Identifikace přihlášení Pro měření dalšího používání (využívání služby různými zařízeními) je možno identifikaci uživatelů při přihlášení, pokud je použito, přenášet jako anonymizovaný kontrolní součet na INFOnline. Uložené uživatelské postupy se mažou nejdéle po 7 měsících. Pokud se nechcete zúčastňovat měření, můžete to odmítnout na následujícím odkazu: http://optout.ioam.de Další informace o ochraně údajů v měřící metodě naleznete na webu INFOnline GmbH (https://www.infonline.de), který provozuje měřící metodu, na webu ochrany údajů AGOF (http://www.agof.de/datenschutz) a na webu ochrany údajů IVW (http://www.ivw.eu). (2) SZM-metodu používáme, abychom mohli provádět analýzu používání našeho webu a jeho průběžné zlepšování. Pomocí získaných statistik můžeme zlepšovat naší nabídku a vytvářet ji pro vás jako uživatele zajímavější. Právním podkladem pro používání SZM-metody je článek 6 odstavec 1 str. 1 písmeno f DS-GVO. http://jet-group.cz © 2019 [JET Tageslicht & RWA GmbH]

http://kraken.slv.cz/23Cdo2658/2016

23 Cdo 2658/2016 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové, ve věci žalobkyně MONSTERA INTERNATIONAL a. s. , se sídlem v Praze 3, Koněvova 2596/211, identifikační číslo osoby 27139409, zastoupené JUDr. Miroslavem Zamiškou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na příkopě 957/23, proti žalovaným 1) ČR Ministerstvo dopravy , se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, identifikační číslo osoby 66003008, a 2) Ředitelství silnic a dálnic ČR , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 546/56, identifikační číslo osoby 65993390, o zaplacení částky 81.145.168,21 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 91/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2016, č. j. 58 Co 158/2016-108, takto: Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením, v pořadí druhým, ze dne 11. března 2016, č. j. 25 C 91/2013-90, zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků (bod I. výroku) a změnil své usnesení ze dne 8. února 2016, č. j. 25 C 91/2013-72, jímž byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, tak, že nově stanovil lhůtu pro zaplacení soudního poplatku, a to 3 dny od právní moci výroku I. tohoto rozhodnutí (bod II. výroku). Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), uplatňujíc důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Předně je třeba konstatovat, že nezaplacení soudního poplatku z dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků nepodléhá poplatkové povinnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), proto okolnost, že dovolatelka nezaplatila soudní poplatek za uvedené dovolání, nebrání v pokračování tohoto řízení. Ve své ustálené rozhodovací praxi dovolací soud opakovaně uvádí, že usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§ 170 odst. 1 o. s. ř.). Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti. To, že samo právní posouzení předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků v prvním (zamítavém) rozhodnutí nebylo správné, důvodem pro to, aby soud vyhověl nové žádosti, být nemůže (blíže viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci soudy rozhodovaly o opakované žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků za situace, kdy žalobkyně tvrdila změnu svých poměrů spočívající v uvolnění zajištěných peněžních prostředků na účtech žalobkyně s tím, že je použila na úhradu svých splatných závazků. Soudy nižších stupňů postupovaly správně, pokud při rozhodování o opakované žádosti vycházely z toho, zda tvrzená změna okolností odůvodňuje vyhovění pozdější žádosti. Takový postup odpovídá i právnímu názoru dovolacího soudu, který v usnesení ze dne 19. července 2016, sp. zn. 32 Cdo 40/2016, mimo jiné dovodil, že soud vychází při posouzení následné žádosti téhož účastníka o přiznání úplného (popřípadě vyššího částečného) osvobození od soudních poplatků z předchozího rozhodnutí, a zkoumá, zda a v jakém rozsahu se změnily poměry žadatele, na nichž je přiznané osvobození založeno, a hodnotí, zda a v jakém rozsahu opodstatňují zjištěné změny požadované vyšší osvobození. V takto ustaveném rámci nelze odvolacímu soudu ničeho vytknout, pokud své úvahy odůvodnil s tím, že změna poměrů dovolatelky spočívají v uvolnění zajištěných peněžních prostředků a úhradě splatných závazků z této částky, není změnou poměrů, na níž by mohlo být (nové) žádosti o osvobození od soudních poplatků vyhověno, neboť bylo na žalobkyni, zda z uvolněných prostředků uhradí soudní poplatek, či je použije na úhradu svých jiných dřívějších dluhů. Tvrdí-li dále dovolatelka, že se odvolací soud při posouzení právní otázky možnosti přiznat osvobození od soudního poplatku na její žádost právnické osobě podnikateli a kritériích pro toto osvobození odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, poukazujíc na judikaturu Nejvyššího soudu, neuvádí (a není to patrné ani z odkazů na judikaturu), v čem konkrétně se měl odvolací soud od tvrzené judikatury odchýlit. Tato námitka tedy rovněž dovolání přípustným nečiní. Jestliže odvolací soud konstatoval, že žalobkyně v souvislosti s opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků nesplnila povinnost prokázat jí tvrzené skutečnosti ohledně svých aktuálních poměrů, neboť prokázala pouze uvolnění zajištěných peněžních prostředků, avšak tvrzení, že z uvolněné částky uhradila své splatné dluhy, neprokázala, neboť je nekonkretizovala výší a splatností a neprokázala jejich úhradu, pak je jeho závěr (na rozdíl od mínění dovolatelky) v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, stejně jako s dalšími namítanými rozhodnutími Nejvyššího soudu (s usnesením ze dne 7. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 215/2014, a ze dne 27. srpna 2015, sp. zn. 33 Cdo 2797/2015).

https://rejstriky.finance.cz/firma-ovidius-cz-s-r-o-27125157

Ovidius CZ, s.r.o. Praha IČO 27125157 kontakty (20.08.2019) | Finance.cz Ovidius CZ, s.r.o. Praha IČO: 27125157 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Ovidius CZ, s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 27125157. Firma s názvem Ovidius CZ, s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2004. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence , Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců a další. Základní údaje o Ovidius CZ, s.r.o. IČO: 27125157 Městský soud v Praze 11.3.2004 C 98159 Ovidius CZ, s.r.o. Společnost s ručením omezeným 11.3.2004 Společnost založena zakladatelskou listinou ze dne 23.1.2004 11.3.2004 Aktuální kontaktní údaje Ovidius CZ, s.r.o. Kontakty na Ovidius CZ, s.r.o. IČO: 27125157 Mařákova 303/11 , Praha 160 00 2.11.2009 Na výsluní 201/13 , Praha 100 00 11.3.2004 - 2.11.2009 Obory činností Ovidius CZ, s.r.o. IČO: 27125157 Daňové poradenství 21.12.2017 služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob 11.3.2004 - 2.11.2009 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 11.3.2004 - 2.11.2009 pronájem a půjčování věcí movitých 11.3.2004 - 2.11.2009 realitní činnost 11.3.2004 - 2.11.2009 činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 11.3.2004 - 21.12.2017 1005911282 Vedení firmy Ovidius CZ, s.r.o. IČO: 27125157 Za společnost jedná samostatně jednatel. Má-li společnost více jednatelů, za společnost jedná každý z jednatelů samostatně. 21.12.2017 Jménem společnosti jedná a za společnost podepisuje jednatel. Má.li společnost více jednatelů, za společnost jedná a za společnost podpepisuje každý z jednatelů samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis samostatně kterýkoliv z jednatelů. 11.3.2004 - 21.12.2017 Ing. Václav Kunc 5.4.2017 23, Osek 267 62 Ing. Václav Kunc 11.3.2004 - 5.4.2017 Vlastníci firmy Ovidius CZ, s.r.o. IČO: 27125157 zakladni 200 000 Kč 100% 11.3.2004 Sbírka Listin Ovidius CZ, s.r.o. IČO: 27125157 C 98159/SL 4 účetní závěrka 2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 4.8.2010 5.8.2010 6 C 98159/SL 3 účetní závěrka 2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 4.8.2010 5.8.2010 6 C 98159/SL 2 účetní závěrka 2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 4.8.2010 5.8.2010 6 C 98159/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 13/2004 Městský soud v Praze 23.1.2004 2.4.2004 10 Hodnocení Ovidius CZ, s.r.o. Výpis dat pro firmu Ovidius CZ, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Ovidius CZ, s.r.o., 27125157 na obchodním rejstříku výpis firmy Ovidius CZ, s.r.o., 27125157 na živnostenském rejstříku Ovidius CZ, s.r.o. - 27125157 - Praha , Mařákova 303/11

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Napsalionas~Nejvyssi_soud_musi_byt_lidrem_i_v_prezentaci_justice_navenek~?openDocument&lng=CZ

Nejvyšší soud / Nejvyšší soud musí být lídrem i v prezentaci justice navenek „Civilní věci vyřizujeme průměrně za zhruba 200 dnů, trestní věci za 40 dnů. To jsou z pohledu evropského srovnání velmi dobrá čísla, jsme na tom lépe než v Německu, daleko lépe než v Itálii. Žádáme ale ministerstvo o dva až čtyři soudce navíc, abychom mohli být efektivnější,“ říká v rozhovoru předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. ŠÁMAL: Jsem rád, že to tak působí. Vždy jsem měl k věcem otevřený přístup, nechci nic tajit. Nejvyšší soud je sice především institucí, která rozhoduje o dovoláních v trestních a civilních věcech, ale i soudci jsou jen lidé a naším cílem bylo více je představit veřejnosti. Máme nové webové stránky, pořádáme pravidelné tiskové konference, vydáváme internetový časopis Aequitas , zkrátka vytváříme obraz Nejvyššího soudu jako otevřené instituce evropského typu. LIDOVÉ NOVINY: Kromě rozhodování konkrétních kauz je Nejvyšší soud i institucí, která má vliv na justiční politiku a podobu právního řádu. Bylo vaším cílem být jako předseda více vidět? Vždy jsem měl k věcem otevřený přístup, nechci nic tajit. Nejvyšší soud je sice především institucí, která rozhoduje o dovoláních v trestních a civilních věcech, ale i soudci jsou jen lidé a naším cílem bylo více je představit veřejnosti. LIDOVÉ NOVINY: Za svou téměř 40letou soudcovskou kariéru jste se funkcím vždy vyhýbal. Jak jste vnímal obraz Nejvyššího soudu, když jste byl řadovým soudcem? Soudní moc hraje klíčovou roli při budování a udržování demokratického právního státu a Nejvyšší soud má jít příkladem. Snažím se o to, ale nechci hodnotit, nakolik se to daří. LIDOVÉ NOVINY: Kdy lze očekávat první soudce zvenčí justice? Loni přijatá pravidla nastavují pravidla jak pro „externisty“, tak pro lidi zevnitř justice. Jsou o něco přísnější než dříve, protože jsem přesvědčen, že na Nejvyšší soud by měli přicházet jen ti nejlepší z nejlepších. ŠÁMAL: Bydlím ve Velkém Březně a už od roku 1993 sem dojíždím. Kdybych v Brně bydlel, pak to mám sice blíž do práce, ale na druhé straně to má zase výhodu, že když tu nejsem, jsem trochu nedosažitelný. (směje se) Navíc učím na fakultě v Praze, takže bych jezdil tak jako tak. Ale rozumím tomu, že dojíždění někomu vadí. Může to také narušit rodinné vztahy, pokud se rodina za soudcem nepřestěhuje. V roce 2012 sem přišlo 6783 věcí, loni to bylo už 9023 případů. Nárůst je rapidní hlavně v civilní agendě, na trestním úseku je to stabilnější. Je ale třeba říci, že soudci to zvládají. Daří se vyřizovat nové věci, ale úplně se nedaří snižovat nedodělky a zkracovat délku řízení. Dnes jich je kolem 20 a částečně to jsou věci, které nelze kvůli nějaké překážce rozhodnout (například jde o podání předběžné otázky Soudnímu dvoru EU nebo nutnost vyčkání skončení dědického řízení – pozn. red.) . Dále máme několik složitých kauz, které prostě trvají dlouho. Civilní věci vyřizujeme průměrně za zhruba 200 dnů, trestní věci za 40 dnů. To jsou z pohledu evropského srovnání velmi dobrá čísla, jsme na tom lépe než v Německu, daleko lépe než v Itálii. Žádáme ale ministerstvo o dva až čtyři soudce navíc, abychom mohli být efektivnější. LIDOVÉ NOVINY: Uvažovali jste někdy, že byste odbourali úzkou specializaci senátů v civilním kolegiu? Zní vůči nim kritika, že několik soudců zásadně ovlivňuje směřování určitého výseku právního řádu. Kdyby se od specializace upustilo, minimálně v první fázi by to vedlo k zásadnímu prodloužení řízení. Za situace, kdy stále roste počet věcí, by to nebyla dobrá cesta, to si v současnosti nemůžeme dovolit. ŠÁMAL: Vlastní zkušenost je ošidná. Obvykle jde o spory, kde soud nemůže vyhovět každému. Osobní zkušenost tedy velkou vypovídací hodnotu nemá. Kdo rychle „vyhraje“, je spokojen. Když ale řízení trvá dlouho a člověk prohraje, asi si těžko řekne, jak pěkně mu soud žalobu zamítl nebo ho v trestní věci odsoudil k trestu odnětí svobody nebo jinému trestu. I když se pak třeba ani neodvolá, určitou křivdu může pociťovat a často v něm i zůstává. Vadí mi, že novináři často hledají v rozhodování příliš velké senzace. Stále je snaha hledat něco v pozadí, že to není samo sebou, jak bylo rozhodnuto, že je tam korupce či něco dalšího. Nevylučuji, že takové případy jsou, ale chci vás ubezpečit, že to jsou absolutní výjimky. LIDOVÉ NOVINY: Určujete jako předseda nějakou strategii, jak o mediálně sledovaných kauzách referovat? Vedení soudu do rozhodování konkrétních kauz žádným způsobem nemůže zasahovat, byť si většina lidí myslí, že jako předseda soudu mám nějaké zvláštní kompetence. Nemám. LIDOVÉ NOVINY: Značným problémem především v trestních věcech je, že Nejvyšší soud nějak rozhodne, třeba Marek Dalík byl propuštěn z vězení, ale rozhodnutí bylo zveřejněno až za určitý čas. Můžete s tím něco dělat? Snažíme se být otevření, ale všechno má své hranice. Justice musí být v mediální prezentaci zdrženlivá, nesmí se vyjadřovat před rozhodnutím a po jeho vyhlášení nemůže říkat něco, co v rozhodnutí není. ŠÁMAL: Ze zákona samozřejmě sleduji, aby bylo rozhodováno bez průtahů. V tomto směru sleduji rychlost rozhodování na základě měsíčních výkazů a mohu provádět prověrky soudních spisů. Zásadní pravidlo je, že když je věc starší než jeden rok na trestním úseku a než dva roky na civilním úseku, pak společně s předsedou příslušného kolegia přijímáme opatření k urychlenému rozhodnutí. Zásadní pravidlo je, že když je věc starší než jeden rok na trestním úseku a než dva roky na civilním úseku, pak společně s předsedou příslušného kolegia přijímáme opatření k urychlenému rozhodnutí.

https://firmy.euro.cz/subjekt-moravska-agra-a-s-velke-pavlovice-49453394

Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice IČO: 49453394, Velké Pavlovice, výpis z rejstříku (16.07.2019) | Euro.cz Firma Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice IČO 49453394 Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice (49453394) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Brněnská 191, Velké Pavlovice 691 06. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 8. 11. 1993 a je stále aktivní. Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice má celkem tři provozovny a tři živnosti. Jako zdroj dat o Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice na Justice.cz Detailní informace o Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice na rzp.cz Výpis dat pro Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice Počet členů statutárního orgánu: 3 8.4.2014 Počet členů dozorčí rady: 3 8.4.2014 Mimořádná valná hromada společnosti konaná dne 11.02.2008 přijala toto usnesení: 1.Valná hromada společnosti Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice (dále jen společnost) určuje: Akcionář společnosti Lubomír Stoklásek, r.č. 500128/120, bytem Brno, Horní 798/5, PSČ 639 00, který je vlastníkem 90 894 kusů akcií, kmenových na majitele, v listinné podobě, každá o jmenovité hodnotě 1000,-Kč, což vzhledem k základnímu kapitálu společnos ti ve výši 94 306 000,-Kč, přestavuje podíl 96,382 % na základním kapitálu, přičemž je vlastníkem těchto akcií: série od čísla do čísla počet ks H 1 82 82000 A 1 533 533 A 913 919 7 A 945 959 15 A 963 978 16 A 984 999 16 A 1021 1036 16 A 1117 1180 64 A 1197 1340 144 A 1413 1460 48 A 1477 1518 42 A 1536 1551 16 A 1772 1915 144 A 2374 2437 64 A 2452 2488 37 A 2505 2536 32 A 2553 2728 176 A 2761 2824 64 A 2905 3064 160 A 3113 3160 48 A 3193 3240 48 A 3257 3464 208 A 3481 3512 32 A 3545 3608 64 A 3641 3736 96 A 3753 3992 240 A 4073 4168 96 A 4201 6396 2 196 A 6541 6556 16 A 6605 6748 144 A 6801 6832 32 A 7227 11306 4 080 počet kusů akcií 90 894 je hlavním akcionářem společnosti (dále jen hlavní akcionář). 2. Hlavní akcionář při prezenci na mimořádné valné hromadě společnosti Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice dne 11.února 2008 předložil písemné prohlášení osoby podle ust. § 156 odst. 7 obch.zákoníku, že akcie specifikované výše jsou u této osoby (obchod ník s cennými papíry - společnost CYRRUS, a.s., IČO 63907020, se sídlem Brno, Veveří 111, PSČ 616 00) v úschově pro něho jako majitele těchto listinných akcií, což osvědčuje prezenční listina z konání mimořádné valné hromady a příloha k ní. Celková výše základního kapitálu společnosti a počet a jmenovitá hodnota všech akcií společnosti byly osvědčeny aktuálním výpisem z obchodního rejstříku ze dne 6.února 2008 a platným zněním stanov společnosti ze dne 11.dubna 2005. Počet hlasů spojených s jednotlivými akciemi společnosti byl zjištěn ze stanov společnosti ze dne 11.dubna 2005. Na každou akcii společnosti připadá jeden hlas. Těmito skutečnostmi bylo osvědčeno, že Lubomír Stoklásek je hlavním akcionářem společnosti Moravská Agra a.s. Velké P avlovice ve smyslu § 183i odst. 1 obchodního zákoníku. 3. Valná hromada společnosti Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice schvaluje: - přechod všech ostatních akcií společnosti Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice, tj. 3 412 ks s číselným označením uvedeným dále: série od čísla do čísla počet ks A 534 912 379 A 920 944 25 A 960 962 3 A 979 983 5 A 1000 1020 21 A 1037 1116 80 A 1181 1196 16 A 1341 1412 72 A 1461 1476 16 A 1519 1535 17 A 1552 1771 220 A 1916 2373 458 A 2438 2451 14 A 2489 2504 16 A 2537 2552 16 A 2729 2760 32 A 2825 2904 80 A 3065 3112 48 A 3161 3192 32 A 3241 3256 16 A 3465 3480 16 A 3513 3544 32 A 3609 3640 32 A 3737 3752 16 A 3993 4072 80 A 4169 4200 32 A 6397 6540 144 A 6557 6604 48 A 6749 6800 52 A 6833 7226 394 A 93307 94306 1000 počet kusů celkem 3 412 takto: tyto kmenové akcie v listinné podobě, ve formě na majitele, o jmenovité hodnotě 1000,-Kč, nekotované (tj. neobchodované na veřejných trzích), které nejsou ve vlastnictví hlavního akcionáře (tj. akcie ve vlastnictví ostatních akcionářů), přecházejí na hlavního akcionáře, za podmínek stanovených z.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch.zák.) dle ust. § 183i až 183n), vlastnické právo k akciím ostatních akcionářů přejde podle §183l odst. 3 obch.zák. na hlavního akcionáře uplynutím jednoho měsíce od zveřejnění zápisu tohoto usnesení valné hromady do obchodního rejstříku, - výši protiplnění navrženou hlavním akcionářem ve výši 403,-Kč za každou jednu kmenovou akcii, v listinné podobě na majitele o jmenovité hodnotě 1000,-Kč, tato výše je doložena znaleckým posudkem č. 370-51/07 ze dne 18.12. 2007 zhotoveného soudní znal kyní Ing.Ivanou Prchalovou Heřboltovou, CSc., bytem Růženec 31b, PSČ 644 00 Brno. Jako stěžejní byla použita výnosová metoda volných peněžních toků. Tato metoda nejlépe zobrazuje skutečnou hodnotu podniku a je i teoreticky nejsprávnější. Z důvodu úplnosti znaleckého posudku je stanovena i účetní hodnota vlastního kapitálu připadajícího na akcii. Při stanovení výsledné hodnoty akcie bylo přihlédnuto i k hodnotě dosažené na veřejné dražbě. Přiměřené protiplnění stanovené jako alikvotní podíl na tržní hodnot ě čistého obchodního majetku společnosti je po zaokrouhlení 403,-Kč. - lhůtu pro poskytnutí protiplnění - protiplnění bude akcionářům poskytnuto obchodníkem s cennými papíry společností CYRRUS, a.s., IČO 63907020, Brno, Veveří 111, PSČ 616 00, ve lhůtě třiceti dnů od splnění podmínek stanovených §183m odst. 2 obch.zák. , tj. poté, co tito akcionáři předají akcie společnosti. Podle §183l odst. 5 obch.zák. předloží dosavadní akcionáři listinné akcie společnosti do třiceti dnů po přechodu vlastnického práva. V případě, že dosavadní akcionáři nepředloží své akcie do měsíce po přechodu vlastnického práva dle §183l odst. 3 obch.zák., bude společnost postupovat dle ust. § 183l odst. 6 a 7 obch.zák. a § 214 odst. 1 a 3 obch.zák.. 4. Valná hromada společnosti Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice bere na vědomí rozhodnutí České národní banky sp.zn. Sp/544/464/2007, č.j. 2007/21284/540 ze dne 20.12. 2007, kterým byl Lubomíru Stokláskovi, bytem Brno, Horní 798/5, PSČ 639 00, udělen pře dchozí souhlas podle § 183i odst. 5 obchodního zákoníku k přijetí usnesení valné hromady společnosti Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice, IČ 49453394, se sídlem Velké Pavlovice, Nádražní 1, o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů této společ nosti na Lubomíra Stokláska jako hlavního akcionáře společnosti, a to za protiplnění ve výši 403,-Kč za jednu kmenovou listinnou akcii na majitele o jmenovité hodnotě 1000,-Kč. 5. Valná hromada společnosti Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice bere na vědomí skutečnost, že hlavní akcionář Lubomír Stoklásek peněžní prostředky na úhradu protiplnění v plné výši složil před konáním valné hromady u obchodníka s cennými papíry CYRRU S, a.s., IČO 63907020, Brno, Veveří 111, PSČ 616 00. 6. Valná hromada společnosti Moravská Agra a.s.: Pověřuje představenstvo a ukládá mu realizovat veškeré právní a jiné kroky vyplývající ze schválení tohoto usnesení. 22.2.2008 - 7.12.2010 Společnost se řídí stanovami upravenými rozhodnutím valné hromady konané dne 20.5.1999. 10.11.1999 - 8.4.2014 Společnost se řídí stanovami upravenými rozhodnutím mimořádné valné hromady konané dne 19.12.1997. 6.5.1998 - 8.4.2014 Společnost se řídí stanovami ve znění přijatém valnou hromadou dne 18.4.1997. 18.11.1997 - 8.4.2014 Byly předloženy stanovy společnosti ve znění přijatém mimořádnou valnou hromadou dne 30.12.1996. 18.4.1997 - 8.4.2014 Ke dni 19. 10. 1995 byly předloženy stanovy přijaté valnou hromadou dne 17. 5. 1995. 19.10.1995 - 8.4.2014 Aktuální kontaktní údaje Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice Kapitál Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice 94 306 000 Kč Akcie Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice Kmenové akcie na jméno 1 000 Kč 94 306 8.4.2014 Kmenové akcie na jméno 1 000 Kč 94 306 7.12.2010 - 8.4.2014 Akcie na majitele 1 000 Kč 94 306 7.6.2005 - 7.12.2010 Akcie na majitele 1 000 Kč 94 306 10.11.1999 - 7.6.2005 Akcie na majitele 1 000 Kč 94 306 6.5.1998 - 10.11.1999 Akcie na jméno 1 000 Kč 4 715 8.11.1993 - 6.5.1998 Akcie na majitele 1 000 Kč 89 591 8.11.1993 - 6.5.1998 Sídlo Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice Brněnská 191 , Velké Pavlovice 691 06 13.9.2016 Brněnská 191 , Velké Pavlovice 691 06 18.2.2013 - 13.9.2016 Nádražní 1/1 , Velké Pavlovice 691 06 25.7.2008 - 18.2.2013 Nádražní 1/1 , Velké Pavlovice 691 06 8.11.1993 - 25.7.2008 Předmět podnikání Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5,tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí 18.2.2013 výroba elektřiny 24.1.2013 opravy silničních vozidel 2.12.2010 silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny 2.12.2010 - 18.2.2013 ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky 2.12.2010 - 8.4.2014 rostlinná a živočišná výroba 19.9.2002 - 2.12.2010 opravy motorových vozidel 19.9.2002 - 2.12.2010 zprostředkovatelská činnost v oblasti získávání podkladů sloužících k zápisu nemovitostí na LV č. 10002 19.9.2002 - 2.12.2010 zednictví 19.9.2002 - 2.12.2010 provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy 19.9.2002 - 2.12.2010 ubytovací služby 19.9.2002 - 2.12.2010 výroba, úprava a skladování osiv a sadiv 19.10.1995 - 2.12.2010 zpracování a prodej výrobků 19.10.1995 - 2.12.2010 obchodní živnost-koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 19.10.1995 - 2.12.2010 práce polními mechanismy 19.10.1995 - 2.12.2010 silniční motorová doprava 19.10.1995 - 2.12.2010 Výroba, úprava a skladování osiv a sadby 8.11.1993 - 19.10.1995 Neveřejná silniční doprava 8.11.1993 - 19.10.1995 Výroba stavebních hmot a stavební činnost 8.11.1993 - 19.10.1995 Výroba vína 8.11.1993 - 19.10.1995 Provozování stravovacích, školicích, ubytovacích a rekreačních zařízení 8.11.1993 - 19.10.1995 Výkon práva myslivosti 8.11.1993 - 19.10.1995 Poskytování prací a služeb pro organizace a občany 8.11.1993 - 19.10.1995 Zpracování a prodej výrobků 8.11.1993 - 19.10.1995 Obchodní činnost 8.11.1993 - 19.10.1995 Vývoj, výroba a opravy strojů a zařízení pro zemědělskou výrobu 8.11.1993 - 19.10.1995 Předmět činnosti Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice rostlinná výroba : ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny - živočišná výroba : chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů - výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin 2.12.2010 vedení firmy Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice Statutární orgán Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice Jménem společnosti jedná samostatně předseda představenstva nebo společně dva členové představenstva. 8.4.2014 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná samostatně předseda představenstva, jiný člen představenstva pouze na základě písemného pověření předsedy představenstva. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodní firmě společnosti (napsané nebo natišt ěné) připojí svůj podpis předseda představenstva, jiný člen představenstva pouze na základě písemného pověření předsedy představenstva. 30.7.2011 - 8.4.2014 Způsob jednání: Společnost zastupuje člen představenstva. Společnost má představenstvo s jediným členem představenstva. Za společnost podepisuje člen představenstva. Činí tak způsobem, že k napsané nebo natištěné firmě společnosti připojí svůj podpis. 7.12.2010 - 30.7.2011 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná představenstvo. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodní firmě společnosti (napsané nebo natištěné) připojí svůj podpis předseda představenstva samostatně nebo dva další členové představenstva samostatně. 26.2.2004 - 7.12.2010 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná představenstvo. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis člen představenstva. 10.11.1999 - 26.2.2004 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná představenstvo. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva nebo představenstvem pověřený člen představenstva. 18.4.1997 - 10.11.1999 Způsob zastupování: Společnost zastupuje představenstvo, a to buď společně všichni členové představenstva, nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Podepisování za společnost se děje tak, že výše oprávněné osoby připojí k napsanému nebo natištěnému názvu společnosti svůj podpis s uvedením funkce. 19.10.1995 - 18.4.1997 Způsob zastupování: Společnost zastupuje představenstvo, a to buď společně všichni členové představenstva, nebo společně dva členové představenstva, nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis buď společně všichni členové představenstva, nebo společně dva členové představenstva, nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. 8.11.1993 - 19.10.1995 Lubomír Stoklásek 13.9.2016 Ing. Jaromír Sasínek 27.9.2016 Ing. Antonín Bukovský 8.11.1993 - 19.10.1995 672 , Kobylí 691 10 Ing. Jiří Bouma 8.11.1993 - 19.10.1995 Zahradní 743 , 691 03 Rakvice Česká republika Ing. Milan Kovařík 8.11.1993 - 19.10.1995 Zahradní 851/5 , Velké Pavlovice 691 06 Ing. Jaroslav Hladík 8.11.1993 - 18.4.1997 Ing. František Kadrnka 8.11.1993 - 18.4.1997 Revoluční 520/26 , Podivín 691 45 ing. František Pavelka 19.10.1995 - 18.4.1997 ing. Vladimír Fisch 19.10.1995 - 18.4.1997 Zahradní 923/27 , Velké Pavlovice 691 06 ing. Zdeněk Škubal CSc. 19.10.1995 - 18.4.1997 V rovinách 868/10 , Praha 140 00 Ing. Vlastimil Lubal 18.4.1997 - 10.11.1999 390 , Vrbice 691 09 Ing. Vladimír Fisch 18.4.1997 - 10.11.1999 Ing. František Kadrnka 18.4.1997 - 10.11.1999 Ing. Vlastimil Lubal 10.11.1999 - 26.2.2004 Ing. František Kadrnka 10.11.1999 - 26.2.2004 Ing. Jiří Suchánek 26.2.2004 - 22.12.2004 Lubomír Stoklásek 26.2.2004 - 7.6.2005 Ing. Milan Kovařík 10.11.1999 - 12.9.2007 Ing. Jiří Suchánek 22.12.2004 - 12.9.2007 Lubomír Stoklásek 7.6.2005 - 12.9.2007 Ing. Milan Kovařík 12.9.2007 - 25.7.2008 Lubomír Stoklásek 12.9.2007 - 7.12.2010 Ing. Jiří Suchánek 12.9.2007 - 7.12.2010 JUDr. Petra Štěpánková 25.7.2008 - 7.12.2010 Lubomír Stoklásek 7.12.2010 - 30.7.2011 Ing. Jaromír Sasínek 30.7.2011 - 28.6.2013 Lubomír Stoklásek 30.7.2011 - 13.11.2013 Ing. Monika Suchánková 30.7.2011 - 7.5.2014 Lubomír Stoklásek 13.11.2013 - 31.3.2016 Lubomír Stoklásek 31.3.2016 - 13.9.2016 Ing. Jaromír Sasínek 28.6.2013 - 27.9.2016 Ing. Monika Suchánková 7.5.2014 - 27.9.2016 Ing. Monika Suchánková 27.9.2016 - 8.4.2018 Dozorčí rada Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice Marie Rafajová 13.9.2016 Spáčilova 798/4 , Brno 618 00 JUDr. Petra Štěpánková 13.9.2016 Ing. Metodějka Stoklásková 13.9.2016 Miloslav Kamenský 8.11.1993 - 19.10.1995 Nádražní 206 , Rakvice 691 03 Ing. Jan Petrák 8.11.1993 - 19.10.1995 470 , Kobylí 691 10 Ing. Vlastimil Lubal 8.11.1993 - 19.10.1995 ing. Pavel Šindelář 19.10.1995 - 18.4.1997 Nádražní 967/85 , Břeclav 691 41 ing. Jaroslav Cabal 19.10.1995 - 18.4.1997 Družstevní 918/12 , Hustopeče 693 01 ing. Milan Kovařík 19.10.1995 - 18.4.1997 Ing. Milan Kovařík 18.4.1997 - 18.11.1997 Ing. Jaroslav Cabal 18.4.1997 - 10.11.1999 Ing. Zdeněk Šklubal CSc. 18.4.1997 - 10.11.1999 Ing. Jaroslav Hladík 18.4.1997 - 10.11.1999 Miloslav Kamenský 18.4.1997 - 10.11.1999 Ing. František Pavelka 18.11.1997 - 10.11.1999 Ing. Zdeněk Šklubal CSc. 10.11.1999 - 31.7.2000 Ing. Jaroslav Hladík 10.11.1999 - 6.11.2003 Ing. František Pavelka 10.11.1999 - 6.11.2003 Miloslav Kamenský 10.11.1999 - 6.11.2003 Ing. Vladimír Fisch 10.11.1999 - 3.1.2004 Lenka Lubalová 31.7.2000 - 26.2.2004 Ing. Vladimír Fisch 3.1.2004 - 26.2.2004 Ing. Jan Fabičovic 3.1.2004 - 26.2.2004 SNP 448/7 , Břeclav 690 06 JUDr. Petra Štěpánková 26.2.2004 - 12.9.2007 Ing. Metodějka Stoklásková 26.2.2004 - 12.9.2007 Ing. Vladimír Fisch 26.2.2004 - 25.7.2008 JUDr. Petra Štěpánková 12.9.2007 - 25.7.2008 Ing. Metodějka Stoklásková 12.9.2007 - 7.12.2010 Ing. Zdeněk Heneš 25.7.2008 - 7.12.2010 Zdráhalova 1653/27 , Brno 613 00 JUDr. Petra Štěpánková 7.12.2010 - 25.10.2011 Ing. Michaela Stoklásková Ph.D. 25.7.2008 - 27.11.2012 Ing. Tea Heřmánková Ph.D. 27.11.2012 - 18.2.2013 Slatinská 266 , 190 14 Praha 9 Česká republika Ing. Metodějka Stoklásková 7.12.2010 - 13.12.2013 JUDr. Petra Štěpánková 25.10.2011 - 31.3.2016 Ing. Metodějka Stoklásková 13.12.2013 - 31.3.2016 Marie Rafajová 18.2.2013 - 13.9.2016 JUDr. Petra Štěpánková 31.3.2016 - 13.9.2016 Ing. Metodějka Stoklásková 31.3.2016 - 13.9.2016 Sbírka Listin Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice B 1161/SL 73 zpráva auditora za rok 2013 Krajský soud v Brně 31.5.2014 26.1.2015 27.1.2015 3 B 1161/SL 72 účetní závěrka [2013] příloha Krajský soud v Brně 20.5.2014 26.1.2015 27.1.2015 18 B 1161/SL 71 účetní závěrka [2013] rozvaha + výkaz + přehled o změnách VK + cash flow Krajský soud v Brně 20.5.2014 26.1.2015 27.1.2015 8 B 1161/SL 70 ostatní zpráva představenstva za rok 2013 Krajský soud v Brně 30.6.2014 26.1.2015 27.1.2015 2 B 1161/SL 69 zpráva auditora za rok 2012 Krajský soud v Brně 31.5.2013 26.1.2015 27.1.2015 3 B 1161/SL 68 účetní závěrka [2012] příloha Krajský soud v Brně 22.5.2013 26.1.2015 27.1.2015 21 B 1161/SL 67 účetní závěrka [2012] rozvaha + výkaz + přehled o změnách VK + cash flow Krajský soud v Brně 22.5.2013 26.1.2015 27.1.2015 8 B 1161/SL 65 notářský zápis stanovy, NZ 119/14 Krajský soud v Brně 3.4.2014 7.4.2014 10.4.2014 9 B 1161/SL 63 notářský zápis rozhodnutí jediného akcionáře, NZ 54/2013 Krajský soud v Brně 14.2.2013 14.2.2013 19.2.2013 5 B 1161/SL 62 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 23.1.2013 25.1.2013 23 B 1161/SL 61 notářský zápis rozhodnutí jediného akcionáře, NZ 390/2012 Krajský soud v Brně 26.11.2012 23.1.2013 25.1.2013 4 B 1161/SL 60 výroční zpráva 2011 Krajský soud v Brně 10.5.2012 16.11.2012 7.12.2012 9 B 1161/SL 59 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 3.4.2012 16.11.2012 7.12.2012 29 B 1161/SL 58 výroční zpráva 2010 Krajský soud v Brně 30.6.2011 16.11.2012 7.12.2012 9 B 1161/SL 57 účetní závěrka 2010 Krajský soud v Brně 28.4.2011 16.11.2012 7.12.2012 28 B 1161/SL 56 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 19.7.2011 3.8.2011 1 B 1161/SL 55 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 3.8.2011 1 B 1161/SL 54 ostatní - výp.ze záp.ze zased.předst. Krajský soud v Brně 14.7.2011 3.8.2011 1 B 1161/SL 53 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 3.8.2011 22 B 1161/SL 52 notářský zápis - rozh.jedin.akcion.,NZ 313/11 Krajský soud v Brně 14.7.2011 3.8.2011 7 B 1161/SL 51 výroční zpráva 2009 Krajský soud v Brně 30.6.2010 7.3.2011 41 B 1161/SL 50 účetní závěrka - příloha 2008 Krajský soud v Brně 7.3.2011 21 B 1161/SL 49 výroční zpráva 2008 Krajský soud v Brně 30.3.2009 7.3.2011 17 B 1161/SL 48 výroční zpráva 2007 Krajský soud v Brně 11.6.2008 7.3.2011 36 B 1161/SL 47 ostatní - zápis ze zased. dozorčí rady Krajský soud v Brně 20.10.2010 14.12.2010 1 B 1161/SL 46 podpisové vzory + ČP - 3x Krajský soud v Brně 6.10.2010 14.12.2010 3 B 1161/SL 45 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 14.12.2010 21 B 1161/SL 44 notářský zápis - rozh.jedin.akcion.,NZ 595/10 Krajský soud v Brně 6.10.2010 14.12.2010 8 B 1161/SL 43 podpisové vzory -ČP Krajský soud v Brně 12.6.2008 31.7.2008 4 B 1161/SL 42 ostatní -odstoupoení z funkce Krajský soud v Brně 9.6.2008 31.7.2008 2 B 1161/SL 41 ostatní -výpis ze zápisu předst. Krajský soud v Brně 12.6.2008 31.7.2008 2 B 1161/SL 40 ostatní .zápis ze zas. DR Krajský soud v Brně 12.6.2008 31.7.2008 1 B 1161/SL 39 notářský zápis -NZ 395/2008 Krajský soud v Brně 12.6.2008 31.7.2008 4 B 1161/SL 38 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 107/08 Krajský soud v Brně 11.2.2008 3.3.2008 21 B 1161/SL 37 posudek znalce -č. 370-51/07 Krajský soud v Brně 18.12.2007 3.3.2008 100 B 1161/SL 36 podpisové vzory -ČP Krajský soud v Brně 21.9.2007 9.10.2007 3 B 1161/SL 35 ostatní -zápis ze zas. předst. Krajský soud v Brně 10.5.2007 9.10.2007 2 B 1161/SL 34 ostatní - zápis VH Krajský soud v Brně 10.5.2007 20.9.2007 6 B 1161/SL 33 výroční zpráva 2006 Krajský soud v Brně 19.2.2007 13.8.2007 49 B 1161/SL 32 výroční zpráva 2005 Krajský soud v Brně 10.4.2006 15.6.2006 69 B 1161/SL 31 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 11.4.2005 9.6.2005 22 B 1161/SL 30 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 200/05 Krajský soud v Brně 13.4.2005 9.6.2005 15 B 1161/SL 22 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 19.11.2003 1.3.2004 21 B 1161/SL 19 podpisové vzory Krajský soud v Brně 18.6.2003 27.11.2003 2 B 1161/SL 9 ostatní - ČP Krajský soud v Brně 5.6.2000 11.8.2000 1 B 1161/SL 8 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 26.5.2000 11.8.2000 4 B 1161/SL 7 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 21.5.1999 28.12.1999 6 B 1161/SL 6 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 20.5.1999 28.12.1999 14 B 1161/SL 5 ostatní - zápis z DR Krajský soud v Brně 20.5.1999 28.12.1999 1 B 1161/SL 4 ostatní - zápis z představenstva Krajský soud v Brně 4.6.1999 28.12.1999 5 Živnosti a provozovny Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice 1010183621 Živnost č. 4 Práce polními mechanismy Živnost č. 9 Zprostředkovatelská činnost v oblasti získávání podkladů sloužících k zápisu nemovitostí na LV 10002 Živnost č. 11 Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice - 49453394 - Velké Pavlovice Český svaz včelařů, z.s., základní organizace Velké Pavlovice - 71250247 - Velké Pavlovice Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, a.s. - 60717670 - Velké Pavlovice Základní škola Velké Pavlovice okres Břeclav, příspěvková organizace - 70878421 - Velké Pavlovice Farma Velké Pavlovice s.r.o. - 04480228 - Liberec Gymnázium, Velké Pavlovice, Pod Školou 10, příspěvková organizace - 71220321 - Velké Pavlovice TJ Slavoj Velké Pavlovice - 18511694 - Velké Pavlovice Vinařství Velké Pavlovice s.r.o. - 29363179 - Velké Pavlovice

http://kraken.slv.cz/7Azs21/2006

7Azs21/2006 7 Azs 21/2006-58 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Eli¹ky Cihláøové a soudcù JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáèka v právní vìci stì¾ovatele T. M. D., za úèasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad ©tolou 3, v øízení o kasaèní stí¾nosti proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 31. 5. 2005, è. j. 55 Az 125/2004-29, Podanou kasaèní stí¾ností se stì¾ovatel domáhal zru¹ení rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 31. 5. 2005, è. j. 55 Az 125/2004-29, kterým byla zamítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 4. 2004, è. j. OAM-1272/VL-11-ZA-03-2004, jím¾ bylo rozhodnuto o neudìlení azylu stì¾ovateli podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù a souèasnì bylo rozhodnuto, ¾e se na stì¾ovatele nevztahuje pøeká¾ka vycestování ve smyslu § 91 citovaného zákona. Proto¾e souèasnì s kasaèní stí¾ností podal stì¾ovatel ¾ádost o ustanovení zástupce z øad advokátù, vyzval ho krajský soud, aby ve lhùtì 15 dnù ode dne doruèení této výzvy zaslal zpìt soudu vyplnìné potvrzení o osobních, majetkových a výdìlkových pomìrech a souèasnì ho pouèil, ¾e nebude-li výzvì ve stanovené lhùtì vyhovìno, bude ¾ádost o ustanovení zástupce zamítnuta. Krajský soud v prùbìhu øízení zjistil, ¾e stì¾ovatel se nezdr¾uje na jím uvedené adrese v P. s. Z. u B., a proto byla tato výzva doruèována na adresu B., C. 485/16, kde se stì¾ovatel podle sdìlení Policie Èeské republiky ze dne 10. 10. 2005 v rozhodné dobì zdr¾oval. Ze soudního spisu vyplynulo, ¾e pøi doruèování písemného vyhotovení této výzvy nebyl stì¾ovatel na uvedené adrese zasti¾en, a proto byla zásilka dne 19. 10. 2005 ulo¾ena u dr¾itele po¹tovní licence (§ 46 odst. 3 o. s. ø. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ø. s.) a stì¾ovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl (§ 50c odst. 1 o. s. ø. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ø. s.). Pøitom byl stì¾ovatel pouèen, ¾e nevyzvedne-li si zásilku do 3 dnù od ulo¾ení, pova¾uje se poslední den této lhùty za den doruèení, i kdyby se adresát o ulo¾ení nedozvìdìl (§ 50c odst. 2 o. s. ø. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ø. s.). Proto¾e si stì¾ovatel zásilku v uvedené lhùtì nevyzvedl, pova¾uje se za den doruèení pondìlí 24. 10. 2005 (§ 50c odst. 4 o. s. ø. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ø. s.). Ve stanovené lhùtì stì¾ovatel nereagoval. V dùsledku toho, ¾e stì¾ovatel neprokázal své majetkové a sociální pomìry, krajský soud mu pro øízení o kasaèní stí¾nosti zástupce z øad advokátù usnesením ze dne 14. 11. 2005, è. j. 55 Az 125/2004-50, neustanovil a vyzval jej, aby ve lhùtì 15 dnù ode dne doruèení tohoto usnesení odstranil nedostatek svého podání ze dne 11. 8. 2005 spoèívající v tom, ¾e není zastoupen advokátem, aèkoliv sám nemá právnické vzdìlání, které je podle zvlá¹tních zákonù vy¾adováno pro výkon advokacie. Souèasnì ho pouèil, ¾e nebude-li tento nedostatek v uvedené lhùtì odstranìn, bude kasaèní stí¾nost odmítnuta. Toto usnesení bylo stì¾ovateli rovnì¾ doruèováno na adresu B., C. 485/16, ale proto¾e stì¾ovatel opìt nebyl na uvedené adrese zasti¾en, byla zásilka dne 25. 11. 2005 ulo¾ena u dr¾itele po¹tovní licence (§ 46 odst. 3 o. s. ø. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ø. s.) a stì¾ovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl (§ 50c odst. 1 o. s. ø. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ø. s.). Pøitom byl stì¾ovatel pouèen, ¾e nevyzvedne-li si zásilku do 10 dnù od ulo¾ení, pova¾uje se poslední den této lhùty za den doruèení, i kdyby se adresát o ulo¾ení nedozvìdìl (§ 50c odst. 2 o. s. ø. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ø. s.). V dùsledku toho, ¾e si stì¾ovatel zásilku v uvedené lhùtì nevyzvedl, pova¾uje se za den doruèení pondìlí 5. 12. 2005 (§ 50c odst. 4 o. s. ø. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ø. s.). Ve stanovené lhùtì stì¾ovatel nereagoval a nezvolil si pro øízení o kasaèní stí¾nosti zástupce z øad advokátù.

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/29-odo-505-2006/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 505/2006 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 505/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Mgr. M. S., advokáta, , jako správce konkursní podstaty úpadkyně S. a. s. v likvidaci, , proti žalované JUDr. L. V., advokátce, jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně M. .H. s., , o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 Cm 65/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. prosince 2005, č. j. 3 Cmo 12/2004-103, takto: Rozsudkem ze dne 27. června 2003, č. j. 35 Cm 65/2001-49, Krajský soud v Ostravě vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně M. H., a. s. (dále též jen „první úpadkyně“) ve výroku označené nemovitosti (bod I. výroku) a ohledně požadavku na vyloučení dalších (ve výroku rovněž označených) nemovitostí řízení pro zpětvzetí žaloby v této části zastavil (bod II. výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku). Žalobu původně podávala JUDr. R. .K, jako tehdejší správkyně konkursní podstaty úpadkyně S. a. s. v likvidaci (dále též jen „druhá úpadkyně“), ale v době rozhodnutí byl již žalobcem nový správce konkursní podstaty druhé úpadkyně Mgr. M. S.. Žalovaným byl v té době JUDr. M. D., tehdejší správce konkursní podstaty první úpadkyně. 1/ Pozdější druhá úpadkyně vstoupila do likvidace 1. března 2000 a jejím likvidátorem se stal od uvedeného data Ing. M.H.. 2/ Žalovaný jako správce konkursní podstaty první úpadkyně sepsal nemovitosti do konkursní podstaty první úpadkyně 29. ledna 2001 a znovu pak 23. června 2001. 3/ Písemnou výzvu ve smyslu ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), k vyplacení zajištěné pohledávky za první úpadkyní ve výši 649.925.659,- Kč nebo ke složení ceny nemovitostí uvedených v příloze výzvy, ze dne 7. května 2001, adresoval žalovaný předsedovi představenstva pozdější druhé úpadkyně, kterému byla výzva také doručena, přičemž obchodní firma pozdější druhé úpadkyně již byla ve výzvě uvedena s dovětkem „v likvidaci“. Likvidátor pozdější druhé úpadkyně ani jeho asistentka tuto výzvu neobdrželi. 4/ Konkurs na majetek druhé úpadkyně byl prohlášen 13. srpna 2001. Na tomto základě soud uzavřel, že žalovaný pochybil, jestliže nemovitosti sepsal do konkursní podstaty první úpadkyně, aniž soupisu předcházela výzva ve smyslu § 27 odst. 5 ZKV. Toto pochybení však mohlo být zhojeno, kdyby podmínky, za nichž by soupis obstál, byly splněny na základě byť i dodatečné výzvy. Výzva ze 7. května 2001 však řádnou nebyla, jelikož žalovaný ji adresoval předsedovi představenstva pozdější druhé úpadkyně a nikoli přímo této společnosti nebo jejímu likvidátorovi. K odvolání žalovaného, jež směřovalo proti vyhovujícímu výroku rozsudku ve věci samé a proti výroku o nákladech řízení, Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud (který věci již projednal a rozhodl o ní vůči nové správkyni konkursní podstaty první úpadkyně JUDr. L. V.) se ztotožnil s právním posouzení věci soudem prvního stupně. I on měl za určující, že od 1. března 2000 byla pozdější druhá úpadkyně v likvidaci a jejím likvidátorem se stal Ing. M. H.. Předseda představenstva pozdější úpadkyně by výzvě ze 7. května 2001 ani nemohl dostát, jelikož nebyl oprávněn nakládat s majetkem likvidované společnosti. K tomu, aby zkoumaná výzva mohla založit účinky předvídané zákonem o konkursu a vyrovnání, by musela být určena a doručena likvidátoru pozdější druhé úpadkyně nebo jím pověřené osobě, což se nestalo. Žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítajíc, že je dán dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požadujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Konkrétně dovolatelka uvádí, že se soud neměl zabývat pouze otázkou, zda nemovitosti byly sepsány do konkursní podstaty první úpadkyně (osobní dlužnice) v souladu s ustanovením § 27 odst. 5 ZKV, nýbrž (se zřetelem k tomu, že konkurs byl prohlášen i na majetek zástavní dlužnice - druhé úpadkyně) též tím, která z navzájem si konkurujících konkursních podstat by měla dostat při zpeněžování zastavených nemovitostí přednost. S odvoláním na závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2086/2000 (jde o rozsudek ze dne 30. května 2002, uveřejněný pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 27/2003“) pak usuzuje, že správce konkursní podstaty osobního dlužníka má možnost prostřednictví vylučovací žaloby podle § 19 ZKV prosadit přednostní zpeněžení zastavených nemovitostí v konkursní podstatě osobního dlužníka. Podle dovolatelky je situace specifická v tom, že nemovitosti sepsala do konkursní podstaty jako první v pořadí. Vzhledem k tomu, že na majetek druhé úpadkyně byl rovněž prohlášen konkurs a že žalobce podal vylučovací žalobu dle § 19 odst. 2 ZKV, pak již dovolatelka nemohla napravit pochybení učiněná při podání výzvy dle § 27 odst. 5 ZKV novou výzvou, jelikož nemovitosti byly mezitím sepsány do konkursní podstaty i žalobcem. Současně nemohla proti žalobci sama podat vylučovací žalobu, neboť řízení již bylo zahájeno (a to proti ní), což představovalo procesní překážku zahájení takového řízení. Podle přesvědčení dovolatelky jsou pochybení učiněná při výzvě dle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV napravitelná a porušení tohoto postupu nezbavuje správce konkursní podstaty jednou provždy možnosti uspokojit věřitele z této zástavy. Naproti tomu rozhodnutí soudů nižších stupňů žalované znemožňují zpeněžit zastavené nemovitosti v konkursní podstatě osobní dlužnice, neboť představují překážku věci rozsouzené. Soudy tak podle dovolatelky pochybily, jestliže otázku týkající se práva osobní dlužnice na přednostní zpeněžení zástavy při svém rozhodování nezohlednily. Tím se zároveň odchýlily od rozhodovací praxe dovolacího soudu a jejich rozhodnutí se též ocitlo v rozporu s hmotným právem. Žalobce má ve vyjádření rozhodnutí soudů nižších stupňů za správná a dovolání za nepřípustné. Nejvyšší soud shledává dovolání přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., pro posouzení otázky, zda správce konkursní podstaty první úpadkyně po prohlášení konkursu na majetek druhé úpadkyně mohl účinně opakovat postup dle § 27 odst. 5 ZKV, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla beze zbytku zodpovězena. V této podobě platila citovaná ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání v době prvního soupisu nemovitostí (leden 2001) i v době výzvy ze 7. května 2001 a do 31. prosince 2007 změn nedoznala. Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že převážnou většinu otázek, předkládaných mu k řešení dovolatelkou, ve své rozhodovací praxi již zodpověděl. Tak především Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. června 2006, sp. zn. 29 Odo 51/2005, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2006, pod číslem 179, vysvětlil, že vylučovací žaloba podle § 19 odst. 2 ZKV, je procesní žalobou, jejímž prostřednictvím se pro dobu trvání konkursu konečným způsobem vymezuje příslušnost určitého majetku ke konkursní podstatě a ve které se soud o právu založeném předpisy práva hmotného vyjadřuje jen jako o otázce předběžné. V řízení o této žalobě jde o to, zda je dán (jakýkoli) důvod, pro který má být dotčený majetek ze soupisu vyloučen nebo zda je zde (jakýkoli) důvod, jenž vyloučení majetku ze soupisu ve vztahu ke konkrétnímu vylučovateli brání. Dále Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 3. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 502/2006, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2008, pod číslem 120, vysvětlil, že pro závěr o opodstatněnosti soupisu příslušného majetku do konkursní podstaty úpadce je určující, že předpoklady takového soupisu nastaly nejpozději v době, kdy soud rozhodl o vylučovací žalobě (srov. § 154 odst. 1 o. s. ř.). Skutečnost, že zákonné podmínky takového soupisu nastaly později, než v době soupisu, může mít význam z hlediska možné odpovědnosti za škodu způsobenou předčasným soupisem osobě, o jejíž majetek šlo a z hlediska možného sporu o případné užitky vzešlé z tohoto majetku v době, kdy sepsán býti neměl. Rozsudek označený v předchozím odstavci přitom vyšel ze závěrů, jež Nejvyšší soud přijal v rozsudku ze dne 29. března 2006, sp. zn. 29 Odo 367/2006, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2006, pod číslem 167. Tam uvedl, že bylo-li žalobě na vyloučení majetku ze soupisu konkursní podstaty úpadce vyhověno jen proto, že výzva podle § 27 odst. 5 ZKV neměla předepsané náležitosti nebo nebyla řádně doručena osobě, která tímto majetkem zajišťuje pohledávku vůči úpadci, pak správci konkursní podstaty nic nebrání v tom, aby výzvu splňující zákonem předepsané náležitosti této osobě znovu doručil a po uplynutí zákonem stanovené třicetidenní lhůty případně přikročil k novému soupisu takového majetku. Tvrdí-li dovolatelka, že zvláštnost situace, jež vyvstala v této věci, tkví v tom, že po prohlášení konkursu na majetek osobního dlužníka (první úpadkyně) byl prohlášen konkurs i na majetek zástavního dlužníka (druhé úpadkyně), jehož správce konkursní podstaty nemovitosti rovněž sepsal do konkursní podstaty, takže výzvu opakovat nemohla (musela by podat vylučovací žalobu, jejímuž projednání bránilo řízení v této věci), pak přehlíží závěry obsažené v tom rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž na podporu svých názorů sama argumentuje (v R 27/2003). V R 27/2003 totiž Nejvyšší soud sice formuloval závěr, podle kterého má zpeněžení zástavy v konkursu vedeném na majetek osobního dlužníka přednost před jejím zpeněžením v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka - vlastníka zástavy, tamtéž však dodal, že tento závěr je nutno vnímat ve spojení s omezeními, jež zpeněžení nemovitosti v konkursní podstatě osobního dlužníka klade institut soupisu majetku konkursní podstaty jiného úpadce (typicky zástavního dlužníka). V praxi totiž nelze vyloučit, že pochybnosti o tom, zda věc náleží do podstaty, budou ohledně jedné a téže věci sdílet (jako v posuzované věci) správci konkursních podstat více úpadců, takže - obecně vzato - důvod k soupisu věci do příslušné konkursní podstaty bude mít každý z nich. Z hlediska práv, jež se pojí se soupisem, má však vždy přednost správce konkursní podstaty, který majetek sepsal jako první. Jestliže tedy v době rozhodování soudů nižších stupňů trval stav, podle kterého byly nemovitosti jako první sepsány do konkursní podstaty osobního dlužníka (první úpadkyně) a soupis týchž nemovitostí do konkursní podstaty zástavního dlužníka (druhé úpadkyně) byl v pořadí druhý, pak správkyni konkursní podstaty první úpadkyně nic nebránilo v tom, aby výzvu zopakovala (aby ji učinila řádně). Jakkoli by soupis nemovitostí do konkursní podstaty první úpadkyně pro dobu před marným uplynutím zákonné třicetidenní lhůty počítané od nové řádné lhůty nebyl po právu, jeho účinky by jen tím nepominuly a nároky vzniklé za dobu, kdy byl soupis předčasný, bylo možné vypořádat v režimu popsaném v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 502/2006. V rozsudku uveřejněném pod číslem 91/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud vysvětlil, že vzhledem k tomu, že zákon o konkursu a vyrovnání nezná jiný postup, na jehož základě by správce konkursní podstaty osobního dlužníka mohl přistoupit k soupisu majetku zástavního dlužníka do konkursní podstaty osobního dlužníka, než postup podle § 27 odst. 5 ZKV, je zjevné, že i při střetu konkursních podstat osobního dlužníka a zástavního dlužníka musí správce konkursní podstaty osobního dlužníka postupovat právě podle § 27 odst. 5 ZKV a správce konkursní podstaty zástavního dlužníka je oprávněn a povinen na takovou výzvu (je-li opodstatněná) reagovat jako každý jiný zástavní dlužník, který obdržel výzvu podle uvedeného ustanovení, včetně možnosti (je li to s přihlédnutím k výši zajištěné pohledávky pro konkursní podstatu zástavního dlužníka výhodné) zajištěnou pohledávku vyplatit. Jinak řečeno, řádná výzva ve smyslu § 27 odst. 5 ZKV je vždy předpokladem zákonnosti (oprávněnosti) soupisu zástavy ve vlastnictví jiné osoby do konkursní podstaty osobního dlužníka a bez ní se priorita zpeněžení zástavy v konkursu vedeném na majetek osobního dlužníka, ohlášená v R 27/2003, prosadit nemůže. Závěr odvolacího soudu, že jediná výzva, kterou správce konkursní podstaty osobního dlužníka (první úpadkyně) učinil, nebyla pozdější druhé úpadkyni řádně doručena, přitom dovolatelka nezpochybňuje a její dovolání již proto nemůže obstát. A konečně Nejvyšší soud, s poukazem na závěry vyslovené i v jeho rozsudku ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 1005/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2005, pod číslem 113 a podporované závěry vyslovenými ve výše citovaném rozsudku sp. zn. 29 Odo 367/2006, uzavírá, že neobstojí ani výhrada dovolatelky, že řízení o vylučovací žalobě v této věci jí bránilo v možnosti, aby vůči žalobci sama podala vylučovací žalobu ohledně týchž věcí. I když soud rozhoduje o vylučovací žalobě meritorně, může být výsledek řízení, v němž na obou stranách sporu vystupují správci konkursních podstat, kteří předmět sporu sepsali do svých konkursních podstat (jak rozebráno výše), závislý jen na zkoumání formálních předpokladů spočívajících výlučně v poměrech toho kterého konkrétního žalobce (u kterého bude nezbytnost podání vylučovací žaloby vyvolána propadnou lhůtou určenou ve výzvě konkursního soudu vykonávajícího dohled nad činností „konkurenčního“ správce konkursní podstaty). Typicky (v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1005/2004) neuspěje jako vylučovatel správce konkursní podstaty, který vylučovací žalobu podal, ačkoli majetek, o jehož vyloučení jde, sepsal jako první. Dovolatelčin úsudek v dotčeném směru by byl správný, jen kdyby zákonná úprava dovolovala soudu v řízení o vylučovací žalobě správce konkursní podstaty podané proti správci jiné konkursní podstaty (při současném zjištění, že k soupisu sporného majetku přistoupili oba správci konkursní podstaty) rozhodnout spor o příslušnost sporného majetku k určité konkursní podstatě, aniž by byl vázán žalobou (srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.). Tak tomu ovšem není (ze zákonné úpravy takový závěr neplyne a judikatura Nejvyššího soudu - srov. opět posledně zmíněné rozhodnutí - jej nepodporuje). Probíhající řízení o vylučovací žalobě v této věci tedy dovolatelce nebránilo (ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř.) v tom, aby (v případě, že měla za to, že účinky soupisu svědčí se zřetelem ke skutkovému stavu věci správci konkursní podstaty druhé úpadkyně a že byly splněny zákonné předpoklady pro prosazení silnějšího práva svědčícího konkursní podstatě její úpadkyně) sama podala vylučovací žalobu proti správci konkursní podstaty druhé úpadkyně. Ostatně, trvají-li předpoklady postupu podle § 27 odst. 5 ZKV, může tak dovolatelka stále učinit po splnění podmínek formulovaných v uvedeném ustanovení. Dovolatelce se tudíž správnost právního posouzení věci odvolacím soudem uplatněnými argumenty zpochybnit nepodařilo. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle § 243b odst. 2 o. s. ř. jako neopodstatněné zamítl. Výrok o nákladech řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn tím, že neúspěšné dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo a tím, že u žalobce žádné prokazatelné náklady tohoto řízení nebyly zjištěny.

http://spolstavprav.cz/nalez-ustavniho-soudu-ze-dne-26-kvetna-2009-vyhlaseny-pod-c-2412009-sb/

Nález Ústavního soudu ze dne 26. května 2009 vyhlášený pod č. 241/2009 Sb. – Česká společnost pro stavební právo Úterý, Prosinec 18, 2018 Seminář BIM Tisková zpráva ESCL MASTER THESIS PRIZE 2018 SEMINÁŘ HODNOCENÍ EKONOMICKÉ VÝHODNOSTI NABÍDEK Zápis z šedesátého druhého zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 27.9. 2018 Zápis z šedesátého prvního zasedání Sekce ÚR a SŘ v rámci České společnosti pro stavební právo ze dne 14.6. 2018 Česká společnost pro stavební právo Region České Budějovice Archiv 2008 – 2017 – Usnesení Valné Hromady Činnost sekcí Sekce územního rozhodování a stavebního řádu Sekce obchodního práva a veřejného investování Sekce pro technické předpisy Knižnice pod gescí Společnosti Evropská společnost pro stavební právo Zahraniční předpisy Informace, články Nález Ústavního soudu ze dne 26. května 2009 vyhlášený pod č. 241/2009 Sb. 1.3.2009 15.1.2013 Santhos (Bulletin Stavební právo 3/2009) K návrhu veřejného ochránce práv na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, alt. na zrušení některých ustanovení vyhlášky Ve čtvrtém čísle Bulletinu z minulého roku byla podána informace o vyhlášce Ministerstva vnitra č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2008. Vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., který sjednocuje technické podmínky požární ochrany při navrhování, provádění a užívání staveb, a doplňuje v této oblasti technické požadavky na výstavbu uvedené v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu. Základní technické požadavky na stavby tvoří součást obecných požadavků na výstavbu (§ 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona). Dodržení technických požadavků na stavby při projektové činnosti, povolování, užívání i odstraňování staveb je povinností fyzických i právnických osob a orgánů veřejné správy. Základní požadavky na stavby formulované v souladu se Směrnicí Rady č. 89/106/EHS o stavebních výrobcích jsou: mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrna proti hluku, bezpečnost při užívání, úspora energie a ochrana tepla. Citovaná vyhláška se věnuje zajištění požární bezpečnosti staveb. Požadavky na požární bezpečnost staveb, stejně jako další technické požadavky na stavby však nelze vměstnat do obecně závazných právních předpisů (zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády). Musí se opírat také o české technické normy, které sice nejsou závazné, avšak bez jejich používání se příprava, realizace ani užívání staveb nemůže obejít, resp. nelze dodržení základních požadavků na stavby zabezpečit. Při tvorbě technických právních předpisů a pro jejich aplikaci bylo důležité vyřešit vzájemný vztah mezi nimi a českými technickými normami, které nejsou závazné a jejichž dodržování je dobrovolné. Bylo třeba odpovědět na otázku jak zajistit, pokud je to nezbytné, aby české technické normy (jejich jednotlivé články) byly povinně dodrženy a pak zabezpečit přístup k nim, popřípadě vyjádřit, že dodržení technické normy, jednotlivé metody, limitu, postupu v ní stanoveném, je dodržením technického právního předpisu. Vyhláška č. 23/2008 Sb., která byla vydána na základě zmocnění v zákoně o požární ochraně, řeší vztah k českým technickým normám formou odkazu na normy uvedené v jejích přílohách, přičemž stanoví, že postup podle některých z nich je povinný. Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení této vyhlášky, alternativně na zrušení některých jejích ustanovení, neboť dospěl k názoru, že vyhláška je v rozporu jak s čl. 1 a 2 Ústavy a čl. 1,2 a 4 Listiny, tak se zákonem o Sbírce zákonů. Jakékoliv ustanovení právního předpisu, které má normativní charakter, totiž musí být dostupné veřejně a bezplatně. Jestliže stát v právním předpisu odkazuje na technickou normu, je potom jeho povinností zajistit veřejnou a bezplatnou dostupnost takové normy. V opačném případě nejde podle veřejného ochránce práv o stanovení právní povinnosti ústavně konformním způsobem. Veřejný ochránce práv shledal ještě další rozpory s jinými ústavními principy a jak je patrné z nálezu, svůj návrh obsáhle zdůvodnil. K návrhu na zrušení vyhlášky, alternativně na zrušení některých jejích ustanovení, se vyjádřilo také Ministerstvo vnitra. Účelem tohoto textu není rozbor jednotlivých názorů, či komentář k nim, ale podání stručné informace, resp. upozornění na nález Ústavního soudu, který zaujal stanovisko k užívání českých technických norem při tvorbě právních předpisů i jejich aplikaci. To se dotýká také stavebního práva, jehož technické předpisy rovněž na české technické normy odkazují a jsou jimi doplněny. Ústavní soud v nálezu publikovaném pod č. 241/2009 Sb., zamítl jak návrh veřejného ochránce práv na zrušení celé vyhlášky č. 23/2008 Sb.,o technických podmínkách požární ochrany, tak jeho návrh na zrušení ustanovení § 2 odst. 1 písm. e), § 2 odst. 2 písm. b), § 3 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 6, 11 odst. 1 a 2, § 12 až 14, § 15 odst. 1 a 5, § 16, § 17 odst. 1, 7 a 9, § 18 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, § 19 odst. 1, 2, 3 a 9, § 21 odst. 1 a 4, § 22 odst. 1 a 4, § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 2 a 4, § 25 odst. 1 a 4, § 26 odst. 2, § 28 odst. 2, § 30 odst. 2, 3, 4 a 10, § 31 a příloh č. 1, 4, 5, 7, 8 a 9. Dále jsou citována vybraná ustanovení z odůvodnění nálezu, který je vodítkem pro to jak využít nezávazných českých technických norem při tvorbě právních předpisů, a přitom nepřekročit rámec Ústavy či Listiny základních práv a svobod. – o 0 o – „47. Veřejný ochránce práv ve svém návrhu v první řadě navrhuje zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb. jako celku, a to z toho důvodu, že napadená vyhláška v řadě svých ustanovení odkazuje na české technické normy, které však nejsou dostupné veřejně a bezplatně, čímž dochází k porušení čl. 1 Ústavy a čl. 1 Listiny. 48. K charakteru českých technických norem je možno uvést následující: české technické normy jsou zvláštním druhem norem, ve kterých jsou upraveny velice specifické požadavky – obsahují technický popis parametrů výrobků, konstrukcí, materiálů i složitějších celků z těchto částí tvořených. Technické normy obsahují informace o obecně uznávaných technických řešeních, základní zákonné požadavky bezpečnosti konstrukční, materiálové, protipožární, hygienické či ochrany zdraví a životního prostřední. Technické normy pokrývají téměř všechny oblasti lidské činnosti. 49. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 4 definuje české technické normy takto: »(1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Věstník Úřadu“). Česká technická norma není obecně závazná. (2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. (3) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. «. 50. Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů 51. Z výše citované pozitivní právní úpravy vyplývá, že české technické normy nejsou obecně závazné. Technické normy jsou považovány za kvalifikovaná doporučení (nikoliv příkazy) a jejich používání je nezávazné, jen dobrovolné. 52. Existuje však celá řada případů, kdy je dodržení požadavků konkrétních českých technických norem vyžadováno zákonem nebo vyhláškou. Povinnost postupovat při určité činnosti v souladu s českými technickými normami může vzniknout především na základě ustanovení právního předpisu, které stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy. V těchto případech již lze o určité závaznosti těchto norem hovořit. Technické normy tedy nejsou obecně závazné, v určitých případech se však stanou obecně závaznými, pokud na ně konkrétní právní předpis výslovně odkáže. 53. Odkazy na technickou normu v právních předpisech mohou mít z hlediska jejich síly formu odkazu výlučného (povinného) nebo (indikativního). Výlučný odkaz určuje shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje, jako jediný způsob splnění příslušného ustanovení daného právního předpisu. Technická norma tak doplňuje nekompletní právní požadavek, a stává se tak vlastně součástí právního předpisu. Tím vzniká povinnost řídit se ustanoveními příslušné normy pro ty subjekty, kterých se daný právní předpis týká. I když ani v tomto případě většinou nejde o obecnou závaznost, je možno říci, že ve vztahu k plnění požadavků příslušného předpisu se odkazovaná norma nebo její část stává závaznou. V případě indikativního odkazu je shoda s normou jedním z možných způsobů splnění požadavků právního předpisu. Obecný požadavek právního předpisu však může být splněn jiným způsobem. Forma indikativního odkazu je uplatněna v ustanovení § 4a zákona č. 22/1997 Sb., pokud jde o harmonizované nebo určené normy. 54. Technické normy doplňují nekompletní právní požadavek. Odkazy na technické normy mají za cíl konkretizovat požadavky obsažené v právních normách a chránit tak veřejný zájem a bezpečnost. Účelem splnění detailních právních nároků je především jakost výrobků, ochrana zdraví a života lidí, bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana, tvorba a ochrana životního prostředí, ochrana majetku a dalších zájmy. Tyto požadavky často vyplývají z mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána. V poslední době přicházejí zejména z oblasti Evropské unie. 55. V souladu s praxí v Evropské unii se zavádí pojem harmonizované normy. Harmonizovanou českou technickou normou je taková norma, která ve vztahu ke konkrétnímu technickému předpisu obsahujícímu obecné vymezení technických specifikací obsahuje úpravu, jejíž splnění se bude považovat za splnění požadavků technického předpisu. 56. Dodržování technických norem je v řadě případů rozhodující podmínkou pro uplatnění na trhu. Na otázku proč se normy používají, i když nejsou právně závazné, by se dalo odpovědět tím, že jejich používání je výhodné, protože usnadňuje výrobu a výměnu zboží, dorozumívání se mezi výrobci a odběrateli, vytvářejí důvěru mezi výrobcem a spotřebitelem, přispívají ke snižování výrobních nákladů, odstraňují překážky na trhu. To jsou také hlavní důvody ke vzniku technických norem na mezinárodní úrovni. 57. Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že tím, že vyhláška č. 23/2008 Sb. odkazuje na české technické normy, není splněn z Ústavy a Listiny vyplývající požadavek, že povinnosti mohou být ukládány pouze zákonem a na základě zákona, způsobem, který stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a dále čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny). S uvedenou námitkou nelze souhlasit. Napadená vyhláška č. 23/2008 Sb. byla vydána na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí: „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb.“. 58. Z výše citovaného textu zákona vyplývá, že tento zákon obsahuje nejen zmocnění k vydání předmětné vyhlášky, ale rovněž zakotvuje možnost využití hodnot a postupů obsažených v českých technických normách. V příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. je pak uveden výčet norem požární bezpečnosti staveb. Ustanovení čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, popř. dále čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny tedy porušena nebyla. 59. Napadená vyhláška č. 23/2008 Sb. ve své příloze č. 1 obsahuje taxativní výčet norem požární bezpečnosti. Vzhledem k obsáhlosti norem požární bezpečnosti uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. nebylo účelné, aby tyto normy v plném znění byly součástí přílohy, která by následně v tomto rozsahu byla přílohou vyhlášky č. 23/2008 Sb. a v tomto znění následně uveřejněna ve Sbírce zákonů. 60. Existence technických norem a odkaz na ně v právních předpisech jsou nezbytné pro to, aby právní předpisy České republiky nebyly neúčelně zatěžovány množstvím detailních právních požadavků. Právní předpis nemůže jít do podrobností (způsobů výpočtů různých hodnot apod.) uvedených na mnoha stránkách norem. Právní předpis stanoví pouze základní podmínky s tím, že na příslušné české technické normy odkazuje, čímž informuje osoby způsobilé k navrhování staveb a řešení technických podmínek požární ochrany staveb (autorizovaný inženýr a autorizovaný technik), kde naleznou podrobné řešení dané problematiky. 63. K námitkám navrhovatele ohledně absence veřejného a bezplatného přístupu k českým technickým normám lze uvést následující: do technických norem je možno v pracovních dnech nahlédnout na hasičských záchranných sborech krajů (krajských ředitelstvích, územních odborech) či za poplatek v technických knihovnách krajských měst. 64. České technické normy je rovněž možno si zakoupit u Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, kam se mohou občané obrátit i s žádostí o poskytnutí základní informace. České technické normy je možno dále zakoupit v kontaktních místech Hospodářské komory po celé republice. Od roku 2009 byla tištěná podoba technických norem o polovinu zlevněna. Průměrná cena českých technických norem je (a byla i před jejich zlevněním) nižší, než je průměr v Evropské unii. 65. Přístup ke všem platným technickým normám v elektronické podobě je dále možný prostřednictvím internetu, kde je možné si tyto normy za poplatek stáhnout (pro jednoho uživatele má služba stát 1 000 Kč na 12 měsíců, za zvýšenou cenu možnost i vytisknout). 66. Je ovšem třeba také podotknout, že technické normy nejsou primárně určeny pro řadového spotřebitele, i když jedním z úkolů technických norem je jeho ochrana, nýbrž především pro odborníky profesionály. Technickými normami z oblasti požární bezpečnosti jsou vybaveni především autorizovaní technici a inženýři, posuzující technické podmínky požární ochrany (kteří je používají při své práci), což představuje další možnost přístupu a nahlédnutí do nich. Problematiku navrhování staveb mohou řešit pouze k tomu způsobilé osoby, jak vyplývá z ustanovení § 158 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tyto osoby musí ke své činnosti získat autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. , o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Navrhování staveb (projektování) mohou vykonávat jako podnikatelské subjekty, z čehož vyplývá, že pro vykonávání této činnosti musí vynaložit určité náklady související s touto činností. Mezi tyto náklady lze řadit i pořízení technických norem.“. Předpisy stavebního práva se s problémem využívání nezávazných českých technických norem musely vyrovnat již v roce 1998, při zpracování vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. K tomu posloužil pojem „normová hodnota“. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení považuje konkrétní ustanovení vyhlášky za splnění v něm stanoveného požadavku (§ 3 písm. l) vyhlášky č. 137/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.). Nebrání se tomu, aby při projektování či provádění stavby bylo přijato jiné řešení, pokud se prokáže, že požadavky na stavby stanovené právním předpisem jsou splněny. Obdobně je pojem „normová hodnota“ použit i ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby, která vyhlášku č. 137/1997 Sb. nahradí. (V době přípravy tohoto příspěvku byla vyhláška podepsána ministrem pro místní rozvoj.) V průběhu projednání vládního návrhu stavebního zákona v Poslanecké sněmovně PČR byl přijat pozměňovací návrh, který měl za cíl řešit přístup k českým technickým normám, jejichž použití by bylo podle tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů, povinné. Podle § 196 odst. 2 stavebního zákona musí být taková technická norma bezplatně veřejně přístupná. Stavební zákon neobsahuje ustanovení, které by stanovilo povinnost použít některou z českých technických norem a vyhláška č. 137/1998 Sb. pracuje s pojmem normová hodnota. Text ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, jejíž dodržení je vyžadováno v § 20 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, je k dispozici na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Veřejný ochránce práv u Ústavního soudu sice neuspěl, avšak to, že návrh se zajímavými argumenty, týkající se vazby a použití právních předpisů a nezávazných českých technických norem, byl v této věci podán a že se s ním Ústavní soud zabýval a přijal rozhodnutí, lze jen uvítat. Zdeňka Vobrátilová 16. 8. 2009 Nové evropské nařízení o stavebních výrobcích → Kliknutím na nadpis zobrazíte celý článek. 14.11.2018 helebrant Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Seminář BIM Dovolujeme si Vás pozvat na seminář BIM, který se bude konat dne 3.1.2019 v přednáškové místnosti v ABF, Václavské náměstí 1.11.2018 helebrant Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Tisková zpráva ESCL MASTER THESIS PRIZE 2018 1.11.2018 helebrant Komentáře nejsou povolené u textu s názvem SEMINÁŘ HODNOCENÍ EKONOMICKÉ VÝHODNOSTI NABÍDEK 25.5.2018 helebrant Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pozvánka na Valnou hromadu Václavské náměstí 31 +420 731 628 107 (Hana Bártová - sekretariát) [email protected] Úřední den: Čtvrtek 10:00 - 15:00 IČ: 47606827 DIČ: CZ 47606827 Bankovní spojení: 2301074635/2010 Datová schránka: gupmuv3 Copyright © 2018 Česká společnost pro stavební právo. Všechna práva vyhrazena.

http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=71057&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=236625

přednesené dne 10. dubna 2008 (1) Věc C‑345/06 „Příloha nařízení, která nebyla vyhlášena v Úředním věstníku – Přístup k dokumentům – Článek 2 odst. 3 a čl. 3 písm. a) nařízení č. 1049/2001 – Článek 254 ES“ 1. V projednávané předběžné otázce se Unabhängiger Verwaltungssenat im Land Niederösterreich (Rakousko) (Nezávislý správní senát pro spolkovou zemi Dolní Rakousy) dotazuje, zda akty, které se podle článku 254 ES vyhlašují, jsou „dokumenty“ ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 (dále jen „nařízení o přístupu k dokumentům“)(2), a zda nařízení nebo jejich části mají závaznou platnost, jestliže nebyly – v rozporu s nařízením čl. 254 odst. 2 ES – vyhlášeny v Úředním věstníku. Relevantní ustanovení práva Společenství týkající se vyhlašování nebo přístupu k dokumentům 2. Druhý pododstavec článku 1 EU stanoví: „Tato smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.“ 3. Článek 254 ES stanoví: „1. Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijaté postupem podle článku 251 [(3)][…] se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. […] 2. Nařízení Rady a Komise a směrnice těchto orgánů, které jsou určeny všem členským státům, se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. […] 3. Ostatní směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.“ 4. Článek 255 ES stanoví: „1. Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, aniž jsou dotčeny zásady a podmínky stanovené v souladu s odstavci 2 a 3. 2. Obecné zásady a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu, které upravují výkon tohoto práva na přístup k dokumentům, stanoví Rada do dvou let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost postupem podle článku 251. 3. Každý z výše uvedených orgánů stanoví ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu ke svým dokumentům.“ Nařízení o přístupu k dokumentům 5. První čtyři body odůvodnění tvořící základ tohoto nařízení zdůrazňují otevřenost, transparentnost a odpovědnost. První bod odůvodnění výslovně odkazuje na článek 1 EU. Druhý bod odůvodnění vysvětluje, že větší transparentnost zaručuje, že správní orgány budou mít ve vztahu k občanům v demokratickém systému větší legitimitu, účinnost a odpovědnost. Třetí bod odůvodnění uvádí, že nařízení „sjednocuje podněty, které orgány již učinily, aby se zvýšila průhlednost rozhodovacího procesu“. Čtvrtý bod odůvodnění stanoví cíle nařízení: „Účelem tohoto nařízení je v co nejvyšší míře posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům a stanovit obecné zásady a omezení tohoto přístupu podle čl. 255 odst. 2 [ES].“ 6. Článek 1 písm. a) nařízení o přístupu k dokumentům stanoví, že účelem nařízení je „vymezit zásady, podmínky a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“) uvedeného v článku 255 Smlouvy o ES tak, aby se zajistil co nejširší přístup k dokumentům“. 7. Článek 2 odst. 1 stanoví, že „[v]šichni občané Unie a všechny fyzické a právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, mají právo na přístup k dokumentům orgánů, s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení“. 8. Článek 2 odst. 3 stanoví, že se toto nařízení vztahuje „na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie“. Článek 2 odst. 5 umožňuje, aby „citlivé dokumenty vymezené v čl. 9 odst. 1„podléhaly zvláštnímu zacházení v souladu s uvedeným článkem“. 9. Článek 3 písm. a) stanoví, že se „dokumentem“ rozumí „obsah na jakémkoli nosiči [psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka] o záležitosti, která se týká politik, činností a rozhodnutí, jež spadají do působnosti orgánu“. 10. Články 4 a 9 obsahují zvláštní ustanovení pro určité výjimky ze zásady přístupu veřejnosti k dokumentům. Článek 4 tak stanoví: a) veřejného zájmu, pokud jde o: – obranné a vojenské záležitosti, 11. Článek 9 odst. 1 definuje „citlivé dokumenty“ jako „dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako ‚TRÉS SECRET/TOP SECRET‘, ‚SECRET‘ nebo ‚CONFIDENTIEL‘ v souladu s předpisy daného orgánu na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí“. Zbývající část článku 9 stanoví, že žádosti o přístup k citlivým dokumentům vyřizují pouze osoby, které mají právo se s obsahem těchto dokumentů seznámit. Tyto osoby posuzují také to, které odkazy na citlivé dokumenty mohou být uvedeny v rejstříku přístupném veřejnosti stanoveném v článku 11. Orgány, které odmítly přístup k dokumentům, musí uvést důvody; a pravidla orgánů týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům se zveřejní. 12. Článek 13 obsahuje zvláštní ustanovení ohledně zveřejňování v Úředním věstníku: „1. Kromě aktů uvedených v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES […] se v Úředním věstníku zveřejňují tyto dokumenty, s výhradou článků 4 a 9 tohoto nařízení: „2. Pokud je to možné, zveřejňují se v Úředním věstníku tyto dokumenty: Nařízení č. 2320/2002 13. Článek 1 nařízení (ES) č. 2320/2002(4) vysvětluje, že hlavním cílem tohoto nařízení je „stanovit a provádět vhodná opatření Společenství k ochraně civilního letectví před protiprávními činy“. 14. Článek 4 odst. 1 a 2 stanoví: „1. Společné základní normy pro opatření pro bezpečnost letectví jsou […] obsaženy v příloze. 2. Nezbytná opatření pro zavádění a technické přizpůsobení těchto společných norem se přijímají postupem podle čl. 9 odst. 2(5), s patřičným ohledem na různé druhy činností a citlivost opatření týkajících se: a) technických parametrů a akceptačních testů zařízení; b) podrobných postupů obsahujících citlivé informace; c) podrobných kritérií pro odchylku od bezpečnostních opatření.“ 15. Článek 6 stanoví : „V souladu s právem Společenství mohou členské státy uplatňovat přísnější opatření než ta, která jsou stanovena v tomto nařízení. Co nejdříve po jejich uplatnění členské sáty informují Komisi o povaze těchto opatření.“ 16. Článek 8 týkající se šíření informací stanoví: „1. Aniž je dotčeno právo veřejnosti na přístup k dokumentům stanovené v [nařízení o přístupu k dokumentům], a) opatření vztahující se i) k technickým parametrům a akceptačním testům zařízení; ii) k podrobným postupům obsahujícím citlivé informace; uvedená v čl. 4 odst. 2; se považují za utajovaná a nepodléhající zveřejňování. Jsou zpřístupňována pouze orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2[(6)], které je sdělí pouze zúčastněným osobám, budou-li je potřebovat, v souladu s použitelnými vnitrostátními pravidly pro předávání citlivých informací. 17. Článek 12 stanoví, že sankce za porušení tohoto nařízení musí být „účinné, přiměřené a odrazující“. 18. Příloha uvedená v čl. 4 odst. 1 byla řádně vyhlášena jako nedílná součást nařízení. Obsahuje mimo jiné společné základní normy týkající se detekční kontroly cestujících (bod 4.1) a detekční kontroly kabinových zavazadel (bod 4.3). Všichni odletoví cestující musí být podrobeni detekční kontrole, aby bylo zabráněno přenesení zakázaných předmětů do vyhrazených bezpečnostních prostor a na palubu letadla. Jejich kabinová zavazadla jsou podrobena detekční kontrole před tím, než jsou připuštěna do vyhrazených bezpečnostních prostor a do letadla, a musí odevzdat jakékoliv zakázané předměty, jinak jim je vstup do vyhrazeného bezpečnostního prostoru nebo případně do letadla odepřen. 19. Bod 1.18 přílohy definuje „zakázaný předmět“ jako „předmět, který lze použít ke spáchání protiprávního činu a který nebyl řádně přihlášen a nebylo s ním zacházeno v souladu s použitelnými zákony a předpisy“. Informativní seznam těchto zakázaných předmětů je uveden ve (vyhlášeném) „dodatku“ k příloze, který obsahuje zásady pro klasifikaci zakázaných předmětů. Úvodní věta zní: „Níže je uveden přehled pro rozpoznání možných druhů zbraní a zakázaných předmětů, nicméně to, zda nějaký objekt může být užit jako zbraň, je třeba v jednotlivých případech posuzovat podle okolností“. „Obušky: zabijáky, kyje, baseballové pálky nebo podobné nástroje“ jsou uvedeny v bodě iii) dodatku. Bod vi) stanoví: „Ostatní předměty: předměty jako jsou sekáčky na led, turistické hole, břitvy a prodloužené nůžky, které, i když nejsou běžně považované za smrtící nebo nebezpečné zbraně, by mohly být použity jako zbraně; včetně zbraní jako hraček nebo napodobenin zbraní nebo granátů“. Bod vii) dále uvádí: „Předměty jakéhokoliv druhu vyvolávající dostatečné podezření, že by předmět mohl být použit k napodobení smrtící zbraně; tyto předměty zahrnují mimo jiné: objekty připomínající výbušná zařízení nebo ostatní předměty, které mohou vyvolávat dojem zbraně nebo nebezpečného předmětu“. Prováděcí nařízení přijatá Komisí 20. První dva body odůvodnění nařízení (ES) č. 622/2003 (dále jen „nařízení č. 622/2003“)(7), které provádí nařízení č. 2320/2002, vysvětlují jeho formu a zveřejnění v omezeném rozsahu následujícím způsobem: „1) Komise má pro celou Evropskou unii přijmout opatření k zavedení společných základních norem bezpečnosti v letectví. Nařízení je nejvhodnějším nástrojem pro tento účel. 2) V souladu s nařízením […] č. 2320/2002 a s cílem zabránit protiprávním činům mají být opatření stanovená v příloze tohoto nařízení tajná a nezveřejněná.“ 21. Článek 1 uvádí, že nařízení stanoví opatření nezbytná k zavedení a technické úpravě společných základních norem týkajících se letecké bezpečnosti, která mají být začleněna do národních programů bezpečnosti civilního letectví. 22. Článek 3 obsahuje ustanovení o utajení. Uvádí, že „opatření podle článku 1 jsou stanovena v příloze. Tato opatření jsou tajná a nejsou zveřejněna. Jsou zpřístupněna pouze osobám řádně oprávněným členským státem nebo Komisí“. 23. Všechna následující nařízení pozměňující přílohu nařízení č. 622/2003, s výjimkou nařízení č. 1477/2007(8), obsahují článek, který stanoví, že „Příloha nařízení (ES) č. 622/2003 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. Pokud jde o důvěrnou povahu této(9) přílohy(10), použije se článek 3 uvedeného nařízení“. 24. Nařízení č. 68/2004(11), jež bylo prvním nařízením pozměňujícím přílohu nařízení č. 622/2003, obsahuje následující body odůvodnění, které jsou v daném případě relevantní: „2) V souladu s nařízením č. 2320/2002 a s cílem zabránit protiprávním činům by opatření stanovená v příloze nařízení (ES) č. 622/2003 měla být utajovaná a neměla by se zveřejňovat. Stejné pravidlo se použije na všechny pozměňovací akty(12). 3) Přesto je zapotřebí přijmout harmonizovaný seznam, který bude přístupný veřejnosti, ve kterém budou uvedeny předměty, jež nemohou cestující vnášet do vyhrazených prostor a do kabiny letadla, a předměty, které nesmějí být obsaženy v zavazadlech určených k přepravě v zavazadlovém prostoru letadla. 4) Takový seznam nemůže být nikdy vyčerpávající. Příslušný orgán by proto měl být oprávněn zakázat další předměty, které nejsou v seznamu uvedeny. Cestující by měli být před odbavením a v jeho průběhu přesně informováni o všech předmětech, které jsou zakázány.“ (neoficiální překlad) 25. Navzdory třetímu a čtvrtému bodu odůvodnění neobsahovalo vyhlášené znění nařízení č. 68/2004 žádný veřejnosti přístupný seznam zakázaných předmětů. 26. Následná nařízení pozměňující přílohu nařízení č. 622/2003 neobsahují podobné body odůvodnění, a to až do nařízení č. 1546/2006(13), ve kterém byly myšlenky obsažené ve druhém, třetím a čtvrtém bodě odůvodnění nařízení č. 68/2004 sloučeny do jediného bodu odůvodnění: „3) V souladu s nařízením (ES) č. 2320/2002 a s cílem zabránit protiprávním činům by opatření stanovená v příloze nařízení (ES) č. 622/2003 měla být utajovaná a neměla by se zveřejňovat. Stejné pravidlo se použije na všechny pozměňovací akty. Cestující by však měli být jasně informováni o pravidlech týkajících se předmětů, které jsou z přepravy letadlem vyloučeny.“ 27. Navzdory uvedenému bodu odůvodnění neobsahovalo vyhlášené znění nařízení č. 1546/2006 (stejně jako předcházející nařízení) seznam zakázaných předmětů, přístupný veřejnosti(14). Společné pokyny k redakční kvalitě 28. Dne 22. prosince 1998 uzavřel Evropský parlament, Rada a Komise Interinstitucionální dohodu o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství(15). Pokyny nejsou právně závazné(16). Obsahují mimo jiné tyto obecné zásady: „1. Znění právních předpisů Společenství je jasné, jednoduché a přesné. 3. Při redakci aktu se bere ohled na osoby, na něž se akt má vztahovat, aby mohly jednoznačně zjistit svá práva a povinnosti […] 10. Účelem odůvodnění je soustavně odůvodnit základní ustanovení normativní části […] Neobsahuje normativní ustanovení […] [ (17)] 22. Technické prvky aktu jsou obsaženy v přílohách, na něž se jednotlivě odkazuje v normativní části aktu a které nestanoví nová práva a povinnosti neobsažené v normativní části.“ 29. Gottfried Heinrich se dne 25. září 2005 dostavil po odbavení k letu k bezpečnostní kontrole na vídeňském letišti Schwechat. Při kontrole byly v jeho kabinovém zavazadle nalezeny tenisové rakety. Jelikož byly údajně zakázanými předměty(18), nebylo mu umožněno projít bezpečnostní kontrolou. Zjevně však do letadla s tenisovými raketami ve svém kabinovém zavazadle nastoupil(19). Bezpečnostní personál jej následně vyzval, aby opustil letadlo. 30. Gottfried Heinrich podal žalobu u předkládajícího soudu, který uvádí, že osoby, které mají u sebe zakázané předměty uvedené v příloze k nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) nemohou projít bezpečnostní kontrolou nebo nastoupit do letadla, a že pokud tato ustanovení poruší, budou jim uloženy „účinné, přiměřené a odrazující sankce“, jak požaduje článek 12 nařízení č. 2320/2002. Proto se domnívá, že ustanovení přílohy nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) jsou přímo určena nejen státním orgánům, ale i jednotlivcům, kteří mají povinnost chovat se v souladu s tímto nařízením. To je však znemožněno skutečností, že příloha nařízení č. 622/2003 ve znění nařízení č. 68/2004 nebyla vyhlášena v Úředním věstníku, a není proto přístupná veřejnosti. 31. Předkládající soud má za to, že nevyhlášení nařízení (nebo jejich částí) v Úředním věstníku, v rozporu s tím, co požaduje čl. 254 odst. 1 a 2 ES, je natolik závažným porušením zásad právního státu, že jsou taková nařízení právně nicotná a nemohou být tedy závazná. Předkládající soud odkazuje na článek 42 Listiny základních práv Evropské unie, který zdůrazňuje význam „přístupu k právu“. 32. Předkládající soud se také domnívá, že se nařízení o přístupu k dokumentům nemůže použít k omezení přístupu k aktům, které právně zavazují jednotlivce, a které mimo jiné z tohoto důvodu musí být vyhlášeny v Úředním věstníku. 33. Předkládající soud se proto rozhodl předložit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky: „1) Je třeba pod dokumenty ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise chápat i takové akty, které se podle článku 254 ES vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie? 2) Mají nařízení nebo jejich části závaznou platnost, jestliže nebyly – v rozporu s požadavkem podle čl. 254 odst. 2 ES – vyhlášeny v Úředním věstníku Evropské unie?“ 34. Písemná vyjádření předložily česká, finská, francouzská, maďarská, německá, polská, řecká a švédská vláda, jakož i Rada a Komise. 35. Účastníci řízení, kteří předložili písemná vyjádření (kromě francouzské, maďarské a německé vlády), a navíc dánská a rakouská vláda a vláda Spojeného království a Evropský parlament, se zúčastnili jednání konaného dne 13. listopadu 2007, kde podali svá ústní vyjádření(20). 36. Několik členských států tvrdilo, že je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce z různých důvodů, které se částečně překrývají, celkově nebo zčásti nepřípustná. 37. Francouzská a německá vláda, jakož i vláda Spojeného království tvrdí, že jelikož předkládající soud neuvádí ani okolnosti, za kterých G. Heinrich podal žalobu, ani účel žaloby, je nemožné zjistit, zda je odpověď na předběžné otázky nezbytná k rozhodnutí věci, která probíhá před vnitrostátním soudem. Francouzská vláda se dále domnívá, že první otázka je nepřípustná z důvodu, že použití nařízení o přístupu k dokumentům nespadá do pravomoci vnitrostátních soudů; druhá otázka je nepřípustná proto, že rakouské orgány měly každopádně pravomoc zakázat vnesení předmětů na palubu letadla. Jedinou relevantní otázku, a sice zda jsou použitelná vnitrostátní pravidla slučitelná s nařízením č. 2320/2002, vnitrostátní soud nepoložil. Německá vláda tvrdí, že právní základ napadených opatření vychází z rakouských právních předpisů, a nikoli z nařízení citovaných předkládajícím soudem, který nevysvětlil, jak by prohlášení těchto nařízení za neplatné mohlo mít vliv na platnost relevantních vnitrostátních pravidel. 38. Švédská vláda sice nenapadá přípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce výslovně, pozastavuje se však nad tím, zda je nevyhlášení přílohy nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) bezprostředně relevantní pro otázku, zda G. Heinrich mohl znát své právní povinnosti. Rovněž vláda Spojeného království při jednání zpochybňovala, zda je nevyhlášení přílohy nezbytné pro rozhodnutí ve vnitrostátním řízení. Domnívala se, že G. Heinrich měl možnost získat potřebné informace z internetu, zejména z tiskového sdělení Komise(21) nebo z internetových portálů letiště nebo letecké společnosti, a uvedla při tom, že se seznam zakázaných předmětů nachází na internetovém portálu společnosti Austrian Airlines(22). 39. Tyto argumenty musí být posouzeny. 40. Podle ustálené judikatury musí vnitrostátní soud vymezit skutkový a právní rámec, do něhož jsou začleněny otázky, jež pokládá, nebo alespoň vysvětlit skutkové předpoklady, na nichž se tyto otázky zakládají, aby mohl Soudní dvůr dospět k takovému výkladu práva Společenství, jenž bude pro vnitrostátní soud užitečný(23). 41. Informace poskytnuté v předkládacím rozhodnutí mají rovněž poskytnout vládám členských států, jakož i ostatním zúčastněným možnost předložit jejich vyjádření v souladu s článkem 23 statutu Soudního dvora. Soudní dvůr opakovaně uvedl, že je jeho povinností, aby zajistil, že tato možnost bude zachována, s ohledem na to, že na základě uvedeného ustanovení je zúčastněným oznámeno pouze samotné předkládací rozhodnutí(24). 42. Je pravda, že předkládací rozhodnutí neuvádí výslovně účel, který G. Heinrich svou žalobou sleduje. Jádro jeho stížnosti je však zcela jasné. Gottfried Heinrich uvádí, že nebyl informován o tom, že tenisové rakety jsou zakázanými předměty v kabinových zavazadlech, a že mu hrozí sankce (a bude mu zabráněno v nástupu), pokud by se pokusil vzít s sebou tenisové rakety na palubu letadla. Uvádí, že bezpečnostní personál, který se dostavil na palubu a vyzval jej k opuštění letadla, jednal proto protiprávně(25). 43. Ze spisu v původním řízení je zjevné, že se vnitrostátní orgány, jak v emailové korespondenci s G. Heinrichem, tak i před vnitrostátním soudem, opíraly o právo Společenství ve formě nařízení č. 2320/2002 a č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) jako základu pro zařazení (podle vnitrostátního práva) tenisových raket mezi zakázané předměty(26). 44. Gottfried Heinrich se proto u vnitrostátního soudu dovolával skutečnosti, že příloha nařízení č. 622/2003 (ve znění nařízení č. 68/2004) nebyla vyhlášena. 45. Z písemných a ústních vyjádření učiněných před Soudním dvorem je zjevné, že údaje obsažené v předkládacím rozhodnutí umožnily účastníkům řízení zaujmout užitečné stanovisko k předběžným otázkám(27). Relevantní prvky dodatečných údajů obsažených ve spisu vnitrostátního soudu byly shrnuty ve zprávě k jednání a byly tak účastníkům řízení dány na vědomí pro účely jednání, v němž měli příležitost doplnit svá vyjádření(28). 46. Podle mého názoru splnil předkládající soud svoji povinnost poskytnout Soudnímu dvoru dostatečné podklady, pokud jde o skutkový a právní rámec sporu, které mu umožní poskytnout výklad dotyčných předpisů Společenství z hlediska skutkového stavu v původním řízení. Z tohoto důvodu proto nelze prohlásit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce za nepřípustnou(29). 47. Pokud jde o relevanci předběžných otázek, je podle ustálené judikatury v rámci nástroje spolupráce, kterým je řízení podle článku 234 ES, věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. V důsledku toho, jestliže se otázky položené vnitrostátním soudem týkají výkladu práva Společenství, je Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout(30). Na otázky výkladu práva Společenství se proto vztahuje domněnka relevance(31). 48. Je pravda, že za výjimečných okolností přezkoumá Soudní dvůr za účelem ověření své vlastní pravomoci podmínky, za kterých se na něj vnitrostátní soud obrátil. Odmítnout rozhodnutí o předběžné otázce položené vnitrostátním soudem je však možné pouze tehdy, pokud je zjevné, že žádaný výklad práva Společenství nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém, nebo také pokud Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny(32). 49. První otázka vyvstává proto, že se předkládající soud domnívá, že se nevyhlášení přílohy nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) opírá o článek 8 nařízení č. 2320/2002, který stanoví, že se určité kategorie opatření pro bezpečnost letectví nezveřejňují, ale „aniž je dotčeno“ právo veřejnosti na přístup k dokumentům stanovené v nařízení o přístupu k dokumentům. Předkládající soud si přeje vědět, zda se lze tohoto nařízení dovolávat v případě nevyhlášení dokumentů, u kterých Smlouva výslovně jejich vyhlášení stanoví. Vnitrostátní soud proto požaduje k tomu, aby mohl rozhodnout spor, který mu byl předložen, výklad nařízení o přístupu k dokumentům. 50. Druhá otázka odráží pochybnosti vnitrostátního soudu ohledně závaznosti ustanovení práva Společenství, která nebyla vyhlášena, jež však podle jeho názoru ukládají jednotlivcům povinnosti. Domnívám se, že pojem „závaznosti“ vyžaduje posoudit jak to, zda nařízení č. 622/2003 ukládá povinnosti jednotlivcům, tak i zda je platné nebo zda skutečně právně existuje. V souladu se svými povinnostmi podle rozsudku Foto-Frost(33) se tedy vnitrostátní soud rozhodl předložit druhou otázku Soudnímu dvoru k rozhodnutí o předběžné otázce. 51. Soudní dvůr nevyhlášenou přílohu nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) nezná. Pokud vím, nezná ji ani vnitrostátní soud. Ani jeden soud proto nemůže vědět, zda jsou tenisové rakety výslovně uvedeny na seznamu zakázaných předmětů, obsaženém v uvedené příloze, nebo zda příloha obsahuje na jiném místě zmocňující nebo kogentní ustanovení, která by mohla být rozhodná pro rozhodnutí projednávaného případu(34). Žádný z těchto soudů proto nemůže s jistotou stanovit, zda nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) ukládá prostřednictvím své přílohy povinnosti jednotlivcům, a pokud ano, jaký je jejich přesný obsah. 52. Jak jsem však již uvedla, podstatou této věci je to, že se vnitrostátní orgány v řízení před vnitrostátním soudem zjevně opíraly o nevyhlášené právní předpisy Společenství, které jsou patrně neplatné nebo nicotné právě proto, že jsou nevyhlášené. Soudní dvůr může posoudit, zda nevyhlášení vede k těmto důsledkům, aniž by posuzoval obsah přílohy. Pokud dojde k závěru, že jsou dané právní předpisy Společenství neplatné nebo nicotné, nebude muset vnitrostátní soud rovněž posuzovat jejich obsah. 53. Z toho vyplývá, že otázky předložené k rozhodnutí o předběžné otázce jsou přípustné. 54. Smlouva o ES upravuje vyhlašování nebo oznamování opatření, která mají mít právní účinky, a právo přístupu k dokumentům orgánů Společenství. Ve Smlouvě jsou tyto odlišné otázky obsaženy ve dvou na sebe navazujících a doplňujících ustanoveních. 55. Článek 254 ES stanoví pravidla pro oznamování aktů Společenství těm, kterých se dotýkají, a zajišťuje vhodný způsob povinného sdělení – buď ve formě vyhlášení v Úředním věstníku nebo oznámení – aktů s právně závaznými účinky. Právní akty uvedené v čl. 254 odst. 1 a 2 ES jsou předmětem povinného vyhlášení v Úředním věstníku, aby se s jejich obsahem mohla seznámit co nejširší veřejnost. Právní akty menšího významu pro veřejnost, uvedené v čl. 254 odst. 3 ES – jiné směrnice, než ty, které jsou určené všem členským státům, a rozhodnutí – se povinně oznamují těm, jimž jsou určeny; nejsou však automaticky zveřejňovány prostřednictvím vyhlášení v Úředním věstníku. 56. Pokud se z důvodů transparentnosti a otevřenější správy zdá žádoucí, aby byly veřejnosti zpřístupněny určité kategorie dokumentů, na které se nevztahují požadavky povinného vyhlášení podle čl. 254 odst. 1 a 2, musí být zavedeny další (doplňující) mechanismy. 57. Z článku 255 výslovně vyplývá, že tomu tak má být. Tento článek zakotvuje zásadu, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise“, a svěřuje nezbytné pravomoci Radě a každému orgánu, aby stanovil obecné zásady a zvláštní ustanovení upravující takový přístup. 58. Nařízení o přístupu k dokumentům upravuje „obecné zásady a omezení z důvodů veřejného nebo soukromého zájmu, které upravují výkon tohoto práva na přístup k dokumentům“(35). Vychází při tom výslovně z článku 255 ES(36) a sleduje strukturu tohoto ustanovení Smlouvy. Proto nejprve definuje svůj účel, kterým je zajistit „co nejširší přístup k dokumentům“, stanovit pravidla zavádějící „co nejjednodušší výkon tohoto práva“ a „podporovat řádnou správní praxi přístupu k dokumentům“(37). Tím může být pouze míněno, že má být zajištěn přístup k dokumentům, které by nebyly jinak zveřejněny. Sekundární právní předpisy vydané podle článku 255 ES nejsou nezbytné k získání „přístupu“ k dokumentům, které musí být povinně vyhlášeny v Úředním věstníku podle čl. 254 odst. 1 a 2 ES(38). 59. Povinnost vyhlašovat nařízení proto jasně vyplývá přímo z čl. 254 odst. 1 a 2 ES. Je tomu tak bez ohledu na to, zda znění nařízení (obvykle v papírové nebo elektronické podobě)(39) může být považováno za „dokument“ pro účely nařízení přístupu k dokumentům. 60. Zdá se proto vhodné zabývat se předloženými otázkami v opačném pořadí. 61. Svou druhou otázkou se předkládající soud dotazuje, zda mají nařízení nebo jejich části závaznou platnost, jestliže nebyly – v rozporu s požadavkem čl. 254 odst. 2 ES – vyhlášeny v Úředním věstníku Evropské unie. Co představuje dostatečné vyhlášení nařízení? 62. Článek 254 odst. 1 a 2 ES je zcela jednoznačný: „1. Nařízení […] se vyhlašují v [Úředním věstníku]. […] 2. Nařízení Rady a Komise […] se vyhlašují v [Úředním věstníku]“ 63. Ze Smlouvy a z toho, co jsem uvedla ve svých úvodních poznámkách, vyplývá, že povinnost vyhlašovat nařízení podle těchto ustanovení je jednoznačná a bezvýjimečná. 64. Příloha je nedílnou součástí legislativního opatření. Opačný názor by umožnil jeho autorům, aby se vyhnuli požadavkům článku 254 ES jednoduše tím, že by vložili věcná ustanovení do nevyhlášené přílohy. Přesně to zamýšlela učinit Komise v projednávaném případě. Vyhlášená ustanovení nařízení č. 622/2003 jsou pouhým skeletem(40). Adresát se nemůže dozvědět o účincích nařízení bez nahlédnutí do přílohy, protože příloha obsahuje veškerou hmotněprávní úpravu nařízení(41). 65. Nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) je značně stručné v odůvodnění přijatého postupu tkvícího v tom, že bylo vydáno nařízení a věcná ustanovení nebyla přitom vložena do normativní části, ale do nevyhlášené přílohy. Jeho body odůvodnění stanoví stručně, že „nařízení je nejvhodnějším nástrojem“(42) pro přijetí opatření ze strany Komise k provedení společných základních norem pro opatření pro bezpečnost letectví v rámci Evropské unie, aniž by vysvětlovaly, proč tomu tak je. Obdobně stručně je odůvodněno vložení veškerých věcných ustanovení do nevyhlášené přílohy: tato volba byla učiněna „v souladu s nařízením […] č. 2320/2002 a s cílem zabránit protiprávním činům“(43). To je stěží slučitelné s pokyny obsaženými v interinstitucionální dohodě o redakční kvalitě(44). Avšak podle mého názoru by ani důkladnější odůvodnění nepostačovalo k vynětí nařízení z povinnosti úplného vyhlášení v Úředním věstníku. 66. Jak poznamenal Evropský parlament při jednání, stanovisko Komise je navíc protismyslné. Jestliže se Komise domnívala, že článek 8 nařízení č. 2320/2002 vyžadoval utajení seznamu zakázaných předmětů, bylo zveřejnění tiskové zprávy(45) zjevným porušením uvedeného článku. Pokud se naopak Komise domnívala, že seznam zakázaných předmětů nespadá pod článek 8, měla jej samozřejmě vyhlásit v Úředním věstníku. Obecné „pokyny“ uvádějící druhy předmětů, které mají být zakázány, se skutečně vyskytují ve (vyhlášeném) dodatku k (vyhlášené) příloze nařízení č. 2320/2002. Je proto dost obtížné odhalit logický důvod, proč nejsou vyhlášeny údaje, u kterých se (údajně) jedná o rozšířenou verzi uvedeného seznamu. Konečně je rozporné, pokud je v preambuli k nařízení č. 68/2004 (podle mého názoru zcela správně) uvedeno, že „existuje… potřeba harmonizovaného seznamu, který bude přístupný veřejnosti […]“(46), a poté takový seznam není zveřejněn. 67. Vyhlášení pouhého rámce bez veškerého věcného obsahu bylo proto vadným a nedostatečným vyhlášením, které nesplňuje požadavky čl. 254 odst. 2 ES. Právní následky nevyhlášení nařízení – Nevynutitelnost nevyhlášených opatření vůči jednotlivcům 68. Jestliže Soudní dvůr nebude chtít v rozporu s tím, co navrhuji(47), rozhodnout o platnosti nařízení, měl by nicméně připomenout svou ustálenou judikaturu, podle níž právní akty Společenství, které nebyly vyhlášeny, nemohou veřejnosti ukládat povinnosti. 69. Soudní dvůr několikrát rozhodl, že „zásada právní jistoty vyžaduje, aby právní úprava Společenství umožnila dotčeným osobám seznámit se přesně s rozsahem povinností, které jim ukládá“(48), a že „[p]rávní subjekty musí mít možnost jednoznačně poznat svá práva a povinnosti a postupovat podle toho“(49). 70. Ani Soudní dvůr ani předkládající soud se s touto tajnou přílohu nemohly seznámit. Žádný soud proto nemůže věrohodně říci, zda, a pokud ano, jak a v jakém rozsahu, se nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) dotklo G. Heinricha. Oba soudy pouze vědí, že vnitrostátní orgány vycházely při zamezení nástupu G. Heinricha do letadla z nařízení č. 622/2003 (spolu s nařízením č. 2320/2002). 71. Jestliže Soudní dvůr rozhodne, že vydá rozhodnutí pouze ohledně otázky, zda nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) ukládá povinnosti jednotlivcům, mám za to, že by se měl omezit na abstraktní rozhodnutí, že tajná příloha nemůže obsahovat, nebo být zdrojem žádné povinnosti pro jednotlivce. 72. Ráda bych stručně načrtla možnosti, které Soudní dvůr má, pokud se rozhodne překročit toto abstraktní prohlášení a posoudit, zda příloha nařízení č. 622/2003 skutečně zamýšlela uložit jednotlivcům povinnosti. 73. Zdá se mi, že pokud jde o právní základ pro opatření přijatá proti G. Heinrichovi, jsou možné tři případy: a) Opatření byla založena na svrchovaných vnitrostátních pravomocech nebo na nařízení č. 2320/2002, jehož článek 6 ponechává členským státům dostatečně velký prostor pro uvážení. Pokud tomu tak je, nemá nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) žádný význam pro věc, kterou projednává vnitrostátní soud. b) Opatření byla založena na vnitrostátních pravomocech, které samy o sobě vyplývají výlučně z přílohy nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů), nebo jí jsou vymezeny, bez níž by nebyla platná. V tomto případě závisí zákaz vnášení tenisových raket do letadla zcela na nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů). c) Opatření představovala přímé použití ustanovení přílohy. Důsledek pro zákaz tenisových raket by byl stejný, jako v bodě b). 74. Jelikož se Soudní dvůr nemohl seznámit s nevyhlášenou přílohu nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů), nemůže dospět k odůvodněnému závěru ohledně toho, která hypotéza je správná. 75. Nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) je prováděcím nařízením, které vydala Komise podle čl. 4 odst. 2 nařízení č. 2320/2002 v souladu s postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení. Má být (pravděpodobně) vykládáno ve spojení s čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení, přílohou a dodatkem k příloze tohoto nařízení. Bod 4 přílohy vyžaduje, aby cestující, kteří mají u sebe zakázané předměty, tyto předměty odevzdali, jinak jim bude odepřen vstup do vyhrazeného bezpečnostního prostoru nebo případně do letadla. Dodatek obsahuje pokyny ohledně toho, co se má považovat za zakázané předměty. Zdá se pravděpodobné, že aktuální seznam zakázaných předmětů společně s podrobnými údaji ohledně toho, co se má považovat za zakázané předměty (a proč), a jakékoli výslovné nebo implicitní schválení dodatečných opatření na úrovni Společenství je třeba hledat v příloze k nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů). Článek 12 nařízení č. 2320/2002 vyžaduje od členských států, aby zajistily, že sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení budou „účinné, přiměřené a odrazující“. 76. Vzhledem k tomu se mi intuitivně zdá pravděpodobné, že nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) ukládá jednotlivcům povinnosti. To je však pouhá spekulace. Tato otázka může být vyřešena pouze po seznámení se s přílohou nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů). 77. Nemyslím si tedy, že Soudní dvůr může rozhodnout o tom, zda příloha k nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) ukládá povinnosti jednotlivcům, aniž by požadoval nahlédnutí do přílohy a znovuotevřel ústní část řízení. To však Soudnímu dvoru nenavrhuji. – Platnost nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) 78. Druhá otázka se netýká výslovně otázky platnosti. Z předkládacího rozhodnutí je však zjevné, že vnitrostátní soud má vážné pochybnosti ohledně závazného účinku nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů), a že tyto pochybnosti vedly k předložení předběžné otázky(50). 79. Za těchto okolností může Soudní dvůr rozhodnout o otázce platnosti dotčeného opatření Společenství(51). Ačkoli mají vnitrostátní soudy rozhodnout o relevanci otázek, které předkládají Soudnímu dvoru, je úkolem Soudního dvora „určit ze všech skutečností předložených vnitrostátním soudem ta ustanovení práva Společenství, která s přihlédnutím k předmětu sporu vyžadují výklad nebo případně posouzení z hlediska platnosti“(52). 80. Budu se nyní proto věnovat otázce, jaké důsledky má nevyhlášení nařízení na jeho platnost. 81. V rozsudku Opel Austria(53) Soud prvního stupně rozhodl, že je v rozporu se zásadou právní jistoty, pokud vydání Úředního věstníku, ve kterém bylo vyhlášeno sporné nařízení, je úmyslně antidatováno, takže nařízení proto vstoupilo v platnost před svým vyhlášením(54). Nařízení bylo proto zrušeno. 82. Soudní dvůr několikrát rozhodl, že zásada právní jistoty obecně brání tomu, aby počátek časové působnosti aktu Společenství byl stanoven na den předcházející jeho vyhlášení, a dodal, že „ve výjimečných případech“ tomu může být jinak, pokud to vyžaduje cíl, jehož má být dosaženo, a pokud je náležitě respektováno legitimní očekávání dotčených osob(55). V důsledku toho se může názor, že právní nástroje Společenství mohou mít právní účinky i v době, kdy ještě nejsou vyhlášeny, opírat o judikaturu pouze v omezeném rozsahu(56). 83. Tyto případy se týkaly opožděného vyhlášení(57). V projednávané věci neměla být příloha nikdy vyhlášena. Závěr Soudu prvního stupně ve věci Opel Austria se zdá být tedy a fortiori použitelný. Krom toho, pokud Soudní dvůr umožní retroaktivitu, musí být splněny dvě podmínky: musí to vyžadovat cíl, jehož má být dosaženo, a musí být náležitě respektováno legitimní očekávání dotčených osob(58). Lze se stěží domnívat, že v tomto případě budou obě podmínky splněny. 84. Rozsudek Soudního dvora ve věci Sevince(59) neposkytuje relevantní poznatky pro projednávanou věc. Soudní dvůr v prvně uvedené věci rozhodl, že nevyhlášení rozhodnutí Rady o přidružení EHS-Turecko č. 2/76 a č. 1/80 nebrání tomu, aby tato ustanovení měla přímý účinek, kterého se mohou dovolávat jednotlivci(60). Ani v článku 254 ES, ani v Dohodě o přidružení EHS-Turecko(61) však není stanovena žádná povinnost takové akty vyhlašovat(62). 85. Judikatura týkající se povinnosti podle čl. 254 odst. 3 ES oznamovat (individuální) rozhodnutí těm, jimž jsou určena, však může napomoci, neboť takový požadavek na oznámení může být považován jako funkční ekvivalent požadavku na vyhlášení uvedeného v čl. 254 odst. 1 a 2 ES. Cílem obou těchto požadavků je informovat osoby dotčené právním předpisem o obsahu jeho ustanovení. 86. Soudní dvůr jasně zdůraznil v rozsudku Hoechst, že „[zcela opomenuté] oznámení [může] mít pouze takové důsledky, jakými je rozhodnutí o nicotnosti nebo zrušení dotyčného aktu“. Soudní dvůr dodal, že „právo Společenství nezná přechodnou situaci mezi konstatováním nicotnosti aktu a jeho zrušením“, a že „nelze proti tomuto závěru namítat, že na základě čl. 254 odst. 3 ES nabývají rozhodnutí účinku svým oznámením, a že v případě neoznámení nemá rozhodnutí žádný účinek. Pro oznámení aktu, stejně jako pro každý jiný podstatný formální požadavek, totiž platí, že buď je nesrovnalost tak závažná a zjevná, že vede k nicotnosti napadeného aktu, nebo že představuje porušení podstatných formálních náležitostí, které může vést k jeho zrušení“(63). 87. V rozsudku Španělsko v. Komise(64) Soudní dvůr rozhodl, že neoznámení může za určitých okolností odůvodnit zrušení aktu orgánu Společenství(65). Tímto Soudní dvůr považoval neoznámení nikoli pouze za překážku vstupu v platnost určitého opatření(66), ale spíše za zásadní vadu, která má vliv na jeho platnost. Myšlenkový základ pro uvedený přístup by mohl být bez dalšího přenesen na nevyhlášení nařízení. 88. Velmi nedávno posuzoval Soudní dvůr ve věci Skoma-Lux(67) právní důsledky skutečnosti, že nařízení Společenství, které měla Skoma-Lux údajně porušit, nebylo v rozhodné době vyhlášeno v českém jazyce v Úředním věstníku. Soudní dvůr jednoznačně uvedl(68), že „ze samotného znění ustanovení čl. 254 odst. 2 ES vyplývá, že nařízení Společenství může vyvolávat právní účinky, pouze pokud bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie“. Nahlíženo izolovaně může vést toto tvrzení k závěru, že nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů), které nebylo vyhlášeno v celém rozsahu, nemůže vyvolávat jakékoli právní účinky. V samotné věci Skoma-Lux se takovému závěru Soudní dvůr opatrně vyhnul. Spíše v samostatných krocích posuzoval, zaprvé, zda lze dotčené nařízení uplatňovat proti jednotlivcům (a dospěl k závěru, že tomu tak není)(69), zadruhé, zda nařízení nicméně zavazuje dotyčný členský stát již od jeho přistoupení (a rozhodl, že tomu tak je)(70), a teprve poté se zatřetí zabýval důsledky, zejména, zda vnitrostátní rozhodnutí přijatá na základě uvedeného nařízení, a která se stala konečnými podle platných právních předpisů, musejí být zpochybněna (na což Soudní dvůr odpověděl záporně, přičemž však z tohoto pravidla vyňal „správní opatření nebo soudní rozhodnutí, zejména ta, která jsou represivní povahy a zasahují do základních práv“)(71). 89. Jemněji odstupňovaný přístup Soudního dvora ve věci Skoma-Lux byl odůvodněn skutečností, že vyhlášení nařízení nebylo opomenuto ve všech jazycích, nýbrž se neuskutečnilo včas v úředním jazyce dotyčného přistupujícího státu. Proto se zdálo opodstatněným rozlišovat mezi následky pro členské státy a jednotlivce. Jednotlivcům musí být umožněno dozvědět se o svých právech a povinnostech v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, jehož státními příslušníky jsou, jenž je pravděpodobně jejich mateřským jazykem. Členský stát však již acquis communautaire znal a výslovně jej přijal. Bylo proto rozumné rozhodnout, že by měl být vázán uvedeným nařízením, které tvoří část tohoto (vyhlášeného) acquis. 90. V projednávaném případě nebylo znění přílohy nikdy vyhlášeno. Nevyhlášení nebylo navíc ani náhodné ani neúmyslné(72). Komise vydala vědomě řadu nových opatření (nařízení č. 622/2003 a z něj vyplývající právní akty, mimo jiné zejména nařízení č. 68/2004) a vyhlásila je vždy jen zčásti, přičemž přílohu (s hmotněprávní úpravou) utajila. Jinými slovy se jedná o systematickou a úmyslnou praxi nevyhlašování. 91. Docházím k závěru, že úplné opomenutí vyhlášení nařízení nebo jeho nedílné části v rozporu s článkem 254 ES představuje porušení podstatných procesních náležitostí, které vede přinejmenším k neplatnosti. – Časové omezení 92. Jestliže Soudní dvůr prohlásí nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) za neplatné, vyvstává otázka, od jakého okamžiku je takové rozhodnutí účinné. Při jednání požadovaly vlády Polska, Rakouska a Spojeného království, aby Soudní dvůr prohlásil, že všechna opatření přijatá na základě sporného nařízení zůstávají zachována, dokud Komise nevydá nové opatření. Neuvedly však, jaké důsledky plynoucí z neplatnosti nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) by odůvodnily omezení časových účinků rozsudku. 93. Je pravda, že Soudní dvůr v některých případech zachoval účinky neplatných předpisů až do vydání předpisů nových. Ve věci Van Landschoot(73) Soudní dvůr dospěl k závěru, že napadené nařízení je diskriminační v rozsahu, v jakém se pravidla upravující osvobození od poplatku nevztahují na určité kategorie hospodářských subjektů. Pouhé prohlášení neplatnosti by až do přijetí nové právní úpravy vedlo k vyloučení veškerého osvobození. Soudní dvůr použil obdobně čl. 174 odst. 2 Smlouvy o EHS (nyní článek 231 ES), podle kterého může Soudní dvůr uvést, jaké účinky nařízení, které prohlásil za neplatné, jsou nadále považovány za zachované(74). V souladu s tím dospěl k závěru, že až do vydání nové právní úpravy musí příslušné orgány nadále uplatňovat osvobození, a rozšířit jej ovšem i na hospodářské subjekty dotčené zjištěnou diskriminací(75). 94. Takto došlo k rozšíření okruhu hospodářských subjektů s nárokem na osvobození – což je důsledek, který nelze docílit pouhým prohlášením neplatnosti sporného nařízení(76). 95. Nejsem přesvědčena, že je v projednávaném případě nezbytné zachovat účinky nařízení č. 622/2003. 96. Prohlášení, že nařízení č. 622/2003 je neplatné, nemění nic na povinnostech, které již byly členským státům uloženy na základě nařízení č. 2320/2002, aby při výkonu své pravomoci podle vnitrostátního práva přijaly nezbytná opatření k zabránění tomu, aby byly zakázané předměty vnášeny do vyhrazených prostor nebo do letadel, a aby splnily ostatní opatření, která jsou stanovena, nebo na která se odkazuje v oblasti bezpečnosti civilního letectví. Dodatek k příloze nařízení č. 2320/2002 uvádí, že „níže je uveden přehled pro rozpoznání možných druhů zbraní a zakázaných předmětů, nicméně to, zda nějaký objekt může být užit jako zbraň, je třeba v jednotlivých případech posuzovat podle okolností“. Na tomto základě mohou členské státy plně zajistit přijetí vnitrostátních pravidel, aby do doby, než bude přijato nové nařízení (obsahující seznam zakázaných předmětů), které bude náležitě vyhlášeno, zamezily vnášení potenciálních zbraní do vyhrazených prostor nebo do letadel. 97. Konkrétní povinnosti, které již byly členským státům uloženy na základě nařízení č. 2320/2002, jsou posíleny obecnější povinností podle článku 10 ES „přijmout veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků, které […] jsou důsledkem činnosti orgánů Společenství“ k „usnadnění plnění poslání Společenství“ a „zdržet se jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Společenství“. Ze samotného nařízení č. 2320/2002 vyplývá, o jaké cíle se jedná, a jak jich má být dosaženo, a členské státy (samozřejmě) znaly obsah nevyhlášené přílohy k nařízení č. 622/2003. 98. Komise bude mít rovněž možnost v mezidobí od přednesení tohoto stanoviska během porady Soudního dvora, zauvažovat o tom, jak zajistit, aby veškerá specifická bezpečnostní opatření na letištích, která jsou stanovena pouze v příloze k nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů), nebyla ohrožena v případě, že Soudní dvůr obecně rozhodne o právních účincích uvedeného nařízení(77). 99. Soudní dvůr krom toho vždy využil možnosti omezit časové účinky rozsudku, aby splnil požadavky právní jistoty. V projednávaném případě je jasné, že právní jistota pro jednotlivce ohledně jediné známé části(78) přílohy nařízení č. 622/2002 (ve znění pozdějších předpisů) by utrpěla naopak ještě více, kdyby bylo nařízení zachováno v platnosti až do doby přijetí nových opatření k nahrazení celého nařízení. 100. Konečně by snad bylo možné namítnout, že veřejný zájem na zachování pravidel zvyšujících bezpečnost na letištích vyžaduje, aby Soudní dvůr buď zavřel oči před jasným porušením povinného požadavku vyhlášení, nebo využil výjimečné pravomoci zachovat s konečnou platností účinky vadného opatření. Podle mého názoru je tento argument pochybný. Jak jsem právě uvedla, Soudní dvůr nemusí uvedenou pravomoc vykonat, aby bylo zabráněno ohrožení veřejné bezpečnosti na letištích. Obdobné argumenty jsou nezřídka uplatňovány v obtížných dobách k odůvodnění odchylky od běžně používané zásady právního státu – ať se již jedná o zrušení záruk základních práv, omezení soudního přezkumu, nebo zmírnění následků takového přezkumu. V Evropské unii, která se řídí zásadou právního státu a jejíž Soudní dvůr má podle Smlouvy povinnost zajistit „dodržování práva“, není pro takové argumenty prostor(79). 101. Navrhuji proto, aby pro rozsudek v této věci nebylo stanoveno žádné časové omezení jeho účinků. – Má jít Soud dál a prohlásit nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) za nicotné? 102. Předkládající soud má za to, že nevyhlášení nařízení vede k jeho nicotnosti. 103. Soudní dvůr již několikrát rozhodl, že aktům orgánů Společenství v zásadě svědčí presumpce legality, a že zakládají právní účinky tak dlouho, dokud nejsou vzaty zpět, zrušeny v rámci žaloby na neplatnost nebo prohlášeny neplatnými v návaznosti na předběžnou otázku nebo námitku protiprávnosti(80). 104. Výjimku z této zásady tvoří doktrína nicotného aktu. Podle uvedené doktríny akty stižené vadou, jejíž závažnost je tak zjevná, že nemůže být strpěna v právním řádu Společenství, musí být pokládány za akty bez právního účinku, dokonce i dočasného, to znamená, že musí být považovány za právně nicotné. Tato doktrína směřuje k zachování rovnováhy mezi dvěma základními, ale někdy si vzájemně odporujícími požadavky, jež musí právní řád splňovat, a sice mezi stabilitou právních vztahů a dodržováním legality(81). 105. Závažnost následků, které jsou spojeny s rozhodnutím o nicotnosti aktu orgánu Společenství, předpokládá, že z důvodů právní jistoty je toto rozhodnutí vyhrazeno jen pro skutečně zcela krajní případy(82). Část nauky zastává názor, že nevyhlášení nařízení spadá do této kategorie(83). 106. Pokud je mi známo, prohlásil Soudní dvůr určitý akt za nicotný doposud pouze jednou, a to ve věci Société des usines à tubes de la Sarre(84). V této věci bylo sporné, zda dopis zaslaný Vysokým úřadem lze považovat za stanovisko ve smyslu čl. 54 odst. 4 UO. Tato stanoviska musí být totiž mimo jiné odůvodněna. Tento dopis však odůvodněn nebyl. Soudní dvůr stanovil, že odůvodnění stanoviska je jasně požadováno v článcích 5, 15 a 54 UO, a bylo krom toho podstatnou náležitostí. Bez uvedení důvodů nemohlo takové stanovisko právně existovat. Jelikož akt, na jehož zrušení žaloba směřovala, byl právně nicotný, prohlásil Soudní dvůr žalobu za nepřípustnou pro bezpředmětnost. 107. V rozsudku BASF v. Komise(85) Soud prvního stupně rozhodl, že rozhodnutí Komise je nicotné. Soudní dvůr zvrátil uvedený rozsudek v rámci kasačního opravného prostředku, jelikož měl za to, že pochybení týkající se pravomoci, i formální pochybení zjištěná Soudem prvního stupně, ať již posuzovaná samostatně nebo společně, nebyla tak závažná, že by rozhodnutí muselo být prohlášeno za právně nicotné(86). 108. Zdá se mi, že pochybení, kterým je stiženo nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) – přetrvávající a úmyslné porušování kategorických požadavků na vyhlášení podle čl. 254 odst. 2 ES, pokud jde o veškerou hmotněprávní podstatu nařízení – je tak zjevné, že jej právní řád Společenství nemůže tolerovat. Upřednostňuji tedy prohlásit nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) za nicotné. Otázka případného časového omezení rozsudku pak přestává být relevantní. 109. Pokud Soudní dvůr nebude chtít zajít tak daleko, je přinejmenším zjevné, že byla porušena podstatná formální náležitost. Soudní dvůr by tedy měl prohlásit nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) alespoň za neplatné. 110. Z obou těchto řešení bude zjevné, že nevyhlášení nařízení nebo jeho částí – a fortiori pokud je úmyslné – je pro právní řád Evropské unie nepřijatelné. Co měla Komise učinit? 111. Při jednání vyjádřil jak Evropský parlament, tak i Rada názor, že článek 8 nařízení č. 2320/2002 neopravňuje Komisi k přijetí prováděcího nařízení s nevyhlášenou přílohou obsahující podrobná opatření nezbytná k provedení a úpravě společných základních norem pro opatření pro bezpečnost letectví. Komise uvedla, že by považovala za užitečné, kdyby jí Soudní dvůr poskytl pokyn, jakou formu právního nástroje by měla použít, aby splnila svou povinnost přijmout taková opatření podle čl. 4 odst. 2 nařízení č. 2320/2002. 112. Ačkoli jsem měla výhrady ke způsobu vyhlášení nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů), chápu obtíže, na které narazila. Dovoluji si proto uvést následující poznámky. 113. Článek 8 odst. 1 nařízení č. 2320/2002 stanoví, že opatření týkající se provádění bezpečnostních opatření na letištích(87) „se považují za utajovaná a nepodléhající zveřejňování“. To je stanoveno, „aniž je dotčeno“ nařízení o přístupu k dokumentům. Z uvedeného vyvozuji, že autor aktu nevycházel z toho, že by taková opatření mohla tvořit součást právního aktu Společenství, který by podléhal povinnému vyhlášení v Úředním věstníku podle článku 254 ES. Bylo spíše zamýšleno, že tato opatření budou obsažena v nevyhlášeném dokumentu, a že přístup k nim bude možný pouze prostřednictvím nařízení o přístupu k dokumentům (podle kterého pak bude přístup pravděpodobně odmítnut z důvodu, že se na dotyčný dokument vztahují výjimky uvedené v článku 4 anebo že je „citlivým dokumentem“ ve smyslu článku 9). 114. Zdůrazňuji, že článek 8 nařízení č. 2320/2002 představuje výjimku z obvyklé povinnosti zachování transparentnosti a přístupu k informacím. Jakožto výjimku je třeba jej vykládat restriktivně. Z toho vyplývá, že pouze na materiál, který, objektivně nahlíženo, skutečně spadá pod jednotlivé kategorie utajovaných informací uvedené v čl. 8 odst. 1(88), lze uplatnit výjimku. Zejména materiál, který navazuje na materiál, který je již veřejnosti znám, jelikož byl vyhlášen jako součást nařízení č. 2320/2002, je třeba také zveřejnit. 115. Pokud jde o seznam zakázaných předmětů, zdá se mi jasné, že by uvedený seznam neměl být utajený, ale veřejný. Tento seznam – a jakákoli další opatření, která objektivně nevyžadují utajení – by proto měl být vyhlášen v Úředním věstníku jako příloha k nařízení. 116. Jak je to s materiálem, který se skutečně vztahuje k provádění bezpečnostních opatření na letištích, a který tedy musí být utajen? 117. Pokud je žádoucí zajistit, aby část určitého materiálu nebo celý tento materiál byly obsaženy v právně závazném aktu, má Komise teoreticky neomezenou volbu formy právního nástroje. Právním základem nařízení č. 2320/2002 byl čl. 80 odst. 2 ES(89). Ačkoli Rada zvolila formu nařízení, nebyla tak povinna učinit. 118. V praxi však není ani nařízení, ani směrnice určená všem členským státům vhodným právním nástrojem pro materiál, který musí zůstat utajený. Pro tyto oba nástroje platí povinný požadavek vyhlášení uvedený v čl. 254 odst. 2 ES. 119. Jako vhodnější volba se proto jeví rozhodnutí (ve smyslu článku 249 ES) určené všem členským státům. Článek 254 ES nevyžaduje, aby byl takový akt vyhlášen, ale pouze aby byl „oznámen těm, jimž je určen“(90). Rozhodnutí „nabývá účinku tímto oznámením“(91). Poznamenávám, že čl. 13 odst. 2 písm. c) nařízení o přístupu k dokumentům stanoví, že rozhodnutí se zveřejňují v Úředním věstníku „pokud je to možné“. Pokud by byl obsah rozhodnutí takové povahy, že by spadal pod článek 4 (výjimky) nebo článek 9 (citlivé dokumenty) uvedeného nařízení, bylo by oprávněné odmítnout přístup k rozhodnutí a, a fortiori, jej nezveřejnit. 120. Komise ve svém písemném vyjádření ostatně připomíná, že podobné řešení přijala u důvěrných a nedůvěrných informací v případě nařízení č. 1683/95(92). Vyhlášená příloha k uvedenému nařízení obsahovala určité specifikace pro formát víz vydávaných členskými státy. Článek 2 nařízení stanovil, že Komise stanoví další technické podmínky pro jednotný vzor víz týkající se dalších bezpečnostních prvků a požadavků včetně zdokonalených norem proti padělání, napodobování a pozměňování a technických norem a metod pro vyplňování jednotného víza. Článek 3 pak stanovil, že tyto technické podmínky jsou tajné. Komise proto přijala prováděcí rozhodnutí určené všem členským státům, které nebylo vyhlášeno(93). Podle mého názoru mohla Komise zvolit podobné řešení při provedení nařízení č. 2320/2002, aby utajila materiál, který objektivně takovou ochranu vyžaduje. 121. Jestliže Soudní dvůr odpoví na druhou otázku tak, jak jsem navrhla, není nezbytné odpovídat na první otázku. Jelikož se však účastníci řízení jak ve svých písemných, tak i ústních vyjádřeních(94) neshodli ohledně první otázky, dovoluji si uvést následující poznámky. 122. Svou první otázkou by chtěl předkládající soud vědět, zda akty, které mají být vyhlášeny podle článku 254 ES, jsou „dokumenty“ ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení o přístupu k dokumentům(95). 123. V souladu s účelem tohoto nařízení stanoveným v článku 1(96) je oblast působnosti uvedená v čl. 2 odst. 3 přiměřeně široká. Toto nařízení „se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie“. Před vstupem nařízení o přístupu k dokumentům v platnost nebyl orgán oprávněn zveřejnit dokumenty pocházející od třetích osob, a žadatel o přístup byl povinen zaslat svou žádost přímo původci dokumentu (takzvané pravidlo autora)(97). Široké vymezení oblasti působnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 toto pravidlo vyvrací. Za předpokladu, že daný orgán skutečně má v držení dokument, může být přístup k němu požadován bez ohledu na autorství. Orgány tedy mohly zveřejnit dokumenty pocházející od třetích osob, včetně (především) od členských států(98). 124. Stejně tak je široká definice pojmu „dokument“: rozumí se jím „obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka) o záležitosti, která se týká politik, činností a rozhodnutí, jež spadají do působnosti orgánu“(99). 125. Článek 4 („Výjimky“) a článek 9 („Citlivé dokumenty“) stanoví omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům. Tyto články vycházejí ze struktury článku 255 ES. Jakožto výjimky musí být tato ustanovení vykládána restriktivně v souladu s obvyklými výkladovými pravidly platnými v právu Společenství(100). Požadavek, aby byla vykládána tímto způsobem, vychází ze skutečnosti, že se jedná o povinné výjimky(101) z nařízení, jehož jediný účel jinak spočívá v zajištění „co nejširšího přístupu k dokumentům“(102). 126. Článek 13 se týká „Zveřejnění v Úředním věstníku“. Článek 13 odst. 1 výslovně stanoví, že „[k]romě aktů uvedených v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES“(103) se různé kategorie dokumentů „zveřejňují v Úředním věstníku, s výhradou článků 4 a 9 tohoto nařízení“. Podle mého názoru je mimo veškerou pochybnost, že zde autor označuje některé další kategorie textů (dodatečně k textům, které jsou tak jako tak vyhlašovány podle čl. 254 odst. 1 a 2 ES) jako texty, které si zasluhují, aby byly systematicky v širokém měřítku distribuovány v rámci vyhlašování v Úředním věstníku. Kromě toho musí být rovněž zveřejňovány další kategorie dokumentů „pokud je to možné“(104). 127. Pouze o dokumenty, na které se nevztahuje ani článek 12, ani článek 13, bude muset být zažádáno individuálně(105). 128. V této souvislosti vyvstává odpověď na první otázku zřetelněji. Text určitého nařízení lze zahrnout do velmi široké definice dokumentu obsažené v čl. 3 písm. a) nařízení o přístupu k dokumentům. Takový text má „obsah […] o záležitosti, která se týká […] rozhodnutí, jež spadají do působnosti orgánu“ a to na nosiči specifikovaném v čl. 3 písm. a). Definice „dokumentu“ v čl. 3 písm. a) nařízení o přístupu k dokumentům je tedy dostatečně široká k tomu, aby zahrnula právní nástroje, které podléhají vyhlášení podle čl. 254 odst. 1 a 2 ES. To však neznamená, že takové právní nástroje spadají do oblasti působnosti nařízení o přístupu k dokumentům, takže se lze pro účely odmítnutí přístupu k nim dovolávat článků 4 nebo 9. Podle mého názoru je pravdou opak. 129. Článek 2 odst. 3 nařízení o přístupu k dokumentům stanoví, že nařízení „se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie“(106). Samozřejmě je pravda, že orgány budou mít pravděpodobně kopie konečného znění nařízení v definitivně schválené podobě. Jeho znění by však již mělo být přístupné veřejnosti z důvodu jeho (povinného) vyhlášení v Úředním věstníku. Technicky „drží“ daný orgán text nařízení jako „dokument“. Doslovný výklad nařízení o přístupu k dokumentům nicméně nezohledňuje skutečnost, že jeho účelem je zpřístupnit dokumenty, které jinak nejsou automaticky přístupné. Teleologický výklad a zdravý lidský rozum vedou k závěru, že pokud je (nebo by měl být) text přístupný na základě povinného vyhlášení podle čl. 254 odst. 1 nebo 2 ES, nemusí být (a tudíž by ani neměl být) považován za „dokument“, který je „v držení“ orgánu ve smyslu čl. 3 písm. a) a čl. 2 odst. 3 nařízení o přístupu k dokumentům. Navíc čl. 1 písm. a) vymezuje účel nařízení o přístupu k dokumentům odkazem na zajištění „co nejširšího přístupu k dokumentům“. Již toto samo o sobě znamená, že právo na přístup k dokumentu prostřednictvím tohoto nařízení je nadbytečné v případě, kdy dokument má být tak jako tak vyhlášen na základě článku 254 ES. Již vyhlášení v Úředním věstníku zaručuje „co nejširší přístup k dokumentům“. 130. Článek 13 nařízení o přístupu k dokumentům tuto analýzu potvrzuje. Byl by bezpředmětný, pokud by nařízení bylo vykládáno tak, že článek 254 ES podrývá, a nikoli doplňuje. Není potřeba zavádět prostřednictvím nařízení o přístupu k dokumentům (dodatečný) přístup nebo dokonce vyhlašování u dokumentů, které jsou některým z dokumentů uvedených v čl. 254 odst. 1 nebo 2 ES. V opačném případě, pokud dokument není takovým textem, je třeba s ním v každém případě zacházet jako s dokumentem, který spadá do oblasti působnosti nařízení o přístupu k dokumentům, a poté posoudit podle článku 13, zda je podle uvedeného ustanovení zveřejnitelný. Správný výklad tedy musí být takový, že nařízení o přístupu k dokumentům platí pro dokumenty (v jakékoli formě), na které se již nevztahuje čl. 254 odst. 1 nebo 2 ES. 131. Sporné může být postavení textu nařízení v době mezi datem jeho přijetí příslušným orgánem a datem vyhlášení v Úředním věstníku. Podle mého názoru není nařízení jako takové „dokumentem“ ve smyslu nařízení o přístupu k dokumentům (jelikož již pro něj platí požadavek vyhlášení podle článku 254 ES). Jakákoli kopie uvedeného nařízení (například v tištěné nebo elektronické verzi) v držení orgánu by však již byla takovým dokumentem a přístup k němu by tedy mohl být požadován podle nařízení o přístupu k dokumentům. Domnívám se, že v praxi se taková kopie bude vždy někde vyskytovat. V důsledku toho proto neexistuje časová mezera, během níž by nařízení nebylo přístupné buď prostřednictvím nařízení o přístupu k dokumentům, nebo na základě jeho povinného vyhlášení podle článku 254 ES. 132. Současně nelze nařízení o přístupu k dokumentům použít k omezení zveřejnění dokumentu, na který se vztahuje čl. 254 odst. 1 nebo 2. Toto nařízení, které je sekundárním právním předpisem, nelze vykládat v rozporu s primárním právem v podobě ustanovení Smlouvy. Výjimky z přístupu obsažené v článcích 4 a 9 nařízení o přístupu k dokumentům se proto použijí pouze na dokumenty, které jsou přístupné na základě uvedeného nařízení. Nelze je zejména uplatňovat k tomu, aby obejitím předpisu byla připuštěna výjimka z povinného vyhlášení podle Smlouvy. 133. Z toho vyplývá, že odpověď na první otázku by měla znít tak, že akty, které vyžadují vyhlášení v Úředním věstníku podle čl. 254 odst. 1 nebo 2 ES, nepředstavují dokumenty ve smyslu čl. 2 odst. 3 a čl. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001, protože již podléhají požadavku povinného vyhlášení podle Smlouvy, a jsou tedy plně přístupné veřejnosti. 134. S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby na otázky, které předložil Verwaltungssenat im Land Niederösterreich, bylo odpovězeno následovně: – Nařízení, která v rozporu s požadavkem podle čl. 254 odst. 2 ES nebyla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie, jsou právně nicotná; – Akty, které vyžadují vyhlášení v Úředním věstníku podle článku 254 ES, nepředstavují dokumenty, které má orgán v držení, ve smyslu čl. 2 odst. 3 a čl. 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, protože již podléhají požadavku povinného vyhlášení podle Smlouvy, a jsou tedy plně přístupné veřejnosti. 2 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001 L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03 s. 331). 3 – Zde je upraven tzv. „spolurozhodovací postup“. 4 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (Úř. věst. 2002 L 355, s. 1; Zvl. vyd. 07/07, s. 181). 5 – Regulativní postup projednávání ve výborech. 6 – Orgán určený každým členským státem. 7 – Nařízení Komise (ES) ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. 2003 L 89, s. 9; Zvl. vyd. 07/07, s. 252). Nezveřejněná příloha byla několikrát pozměněna, naposledy nařízením Komise (ES) č. 23/2008 ze dne 11. ledna 2008 (Úř. věst. 2008 L 9, s. 12). Hmotná pravidla byla pozměněna pouze jednou, když byl nařízením Rady (ES) č. 65/2006 ze dne 13. ledna 2006 (Úř. věst. 2006 L 11, s. 4) vložen článek 3a (týkající se nových technických metod a procesů). 8 – Nařízení Komise (ES) č. 1477/2007 ze dne 13. prosince 2007 (Úř. věst. 2007 L 329, s. 22). 9 – „Příloha“ v nařízení Komise (ES) č. 68/2004 ze dne 15. ledna 2004 (Úř. věst. 2004 L 10, s. 14). 10 – Bod 6 odůvodnění nařízení č. 1477/2007 stanoví: „Opatření uvedená v současném nařízení nejsou zahrnuta do opatření, která jsou podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 2320/2002 tajná a nezveřejňují se“. Druhá věta článku 1 tedy stanoví, že pokud jde o důvěrnou povahu „této přílohy“, článek 3 nařízení č. 622/2003 se nepoužije. Příloha nařízení je řádně zveřejněna a zní následovně: „Doplněk 3 se nahrazuje tímto: ‚Doplněk 3[,] Singapurská republika [,] letiště Changii‘ “. Jelikož na rozdíl od ujištění Komise při jednání zůstává zbytek přílohy nařízení č. 622/2003 (ve znění pozdějších předpisů) nezveřejněn, lze údaj v příloze k nařízení č. 1477/2007 nejlépe označit jako záhadný. 11 – Toto nařízení označil předkládající soud jako relevantní. Během jednání vyšlo najevo, že to bylo proto, že změny zavedené následujícím pozměňujícím nařízením [nařízení Komise (ES) č. 857/2005 ze dne 6. června 2005 (Úř. věst. L 143, s. 9), tedy poslední změna před událostí, která vedla k předběžné otázce], nepozměnily seznam zakázaných předmětů v příloze k nařízení č. 622/2003. V dalším textu tohoto stanoviska odkazuji pouze na „nařízení č. 622/2003 [ve znění pozdějších předpisů]“ k označení znění nařízení č. 622/2003, které bylo platné v rozhodné době. Jelikož přílohy ke všem následujícím nařízením nejsou (podobně jako původní příloha nařízení č. 622/2003) zveřejněny, nemohla jsem ověřit, zda byl seznam zakázaných předmětů ve znění přílohy nařízení č. 68/2004 později pozměněn. 12 – Lehce odlišné znění, ale se stejným účinkem, bylo použito ve třetím bodě odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 437/2007 ze dne 20. dubna 2007 (Úř. věst. 2007 L 104, s. 16) a v šestém bodě odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 915/2007 (Úř. věst. 2007 L 200, s. 3): „V souladu s nařízením (ES) č. 2320/2002 byla opatření stanovená v příloze nařízení (ES) č. 622/2003 klasifikována jako utajovaná a nebyla zveřejněna. Stejné pravidlo se musí použít na všechny pozměňovací akty“. 13 – Nařízení ze dne 4. října 2006 (Úř. věst. 2006 L 286, s. 6). 14 – Vzhledem k tomuto bodu odůvodnění nelze vyloučit, že seznam zakázaných předmětů byl pozměněn přílohou nařízení č. 1546/2006. Nebylo možné ověřit, zda tomu tak je. 15 – (Úř. věst. 1999 C 73, s. 1): „Interinstitucionální dohoda o redakční kvalitě“. 16 – Viz bod 7 odůvodnění. 17 – Viz také rozsudek ze dne 12. července 2005 ve spojených věcech C‑154/04 a C‑155/04, Alliance for Natural Health (Sb. rozh. s. I‑6451, bod 92), který odkazuje na tuto interinstitucionální dohodu. 18 – Tenisové rakety jako takové nejsou uvedeny ve (vyhlášeném) dodatku k příloze nařízení č. 2320/2002, ačkoli body iii), vi) a vii) mohou naznačovat, že by mohly být použity jako zbraně a měly by tedy snad být také zakázány. 19 – Nevyjadřuji se k tomu, zda jednání G. Heinricha při nástupu do letadla poté, co byl při bezpečnostní kontrole zastaven, bylo samostatným (přitěžujícím) jednáním, nebo zda má být posouzeno v rámci celkové otázky, zda mu bylo povoleno nastoupit do letadla s tenisovými raketami. To je záležitostí, kterou musí posoudit vnitrostátní soud. 20 – Gottfried Heinrich se zúčastnil jednání, na kterém však nebyl zastoupen, a ani nepředložil vyjádření. 21 – Tiskové sdělení Komise IP/04/59 ze dne 16. ledna 2004, které lze nalézt na internetové adrese: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/04/59&format=HTML&aged=1&language=EN&guiLanguage=en. Na tomto seznamu nejsou tenisové rakety uvedeny jako zakázané předměty. Bez znění nevyhlášené přílohy však není možné zjistit, zda seznam v tiskovém sdělení přebírá výslovně seznam zakázaných předmětů v uvedené příloze. 22 – Ze spisu v původním řízení však vyplývá, že G. Heinrich necestoval se společností Austrian Airlines. 23 – Viz rozsudek ze dne 23. března 2006, Enirisorse (C‑237/04, Sb. rozh. s. I‑2843, bod 17), jakož i v něm citovaná judikatura. 24 – Viz rozsudek Enirisorse, uvedený výše v poznámce pod čarou 23, bod 18 a judikatura v něm citovaná. 25 – Samotný G. Heinrich nepodal ani písemné, ani ústní vyjádření. Skutečnosti, které tvrdí ve svém písemném vyjádření ve vnitrostátním řízení (které je obsaženo ve spisu vnitrostátního soudu předloženém kanceláři soudu), pokud vnitrostátní soud rozhodne, že byly prokázány, by však naznačovaly významný nedostatek právní jistoty. 26 – Otázka ohledně výkladu nebo platnosti nařízení č. 2320/2002 nebyla předložena. 27 – Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 2000, ABBOI (C‑109/99, Recueil, s. I‑7247, bod 44). 28 – Viz rozsudek ABBOI (uvedený výše v poznámce pod čarou 27, bod 45 a citovaná judikatura). 29 – Viz opět rozsudek ABBOI, citovaný výše v poznámce pod čarou 27, body 46 a 47. 30 – Viz mimo jiné rozsudek ze dne 18. července 2007, Lucchini Siderurgica (C‑119/05, Sb. rozh. s. I‑6199, bod 43 a citovaná judikatura), a rozsudek ze dne 15. listopadu 2007, International Mail Spain (C‑162/06, Sb. rozh. s. I-9911, bod 23). 31 – Viz mimo jiné rozsudky ze dne 7. září 1999, Beck a Bergdorf (C‑355/97, Recueil, s. I‑4977, body 22 až 24); ze dne 5. prosince 2006, Cipolla (C‑94/04 a C-202/04, Sb. rozh. s. I‑11421, bod 25), a ze dne 8. listopadu 2007, Amurta (C‑379/05, Sb. rozh. s. I-9569, bod 64). 32 – Viz rozsudek Amurta (uvedený výše v poznámce pod čarou 31, bod 64 a v něm citovaná judikatura). 33 – Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. října 1987, Foto-Frost (314/85, Recueil, s. 4199, body 17 až 20), který zakotvil zásadu, že pouze Soudní dvůr má pravomoc prohlásit určité opatření Společenství za neplatné. 34 – Skutečnost, že Komise zveřejnila tiskové sdělení (viz poznámku pod čarou 21) se seznamem zakázaných předmětů (který neobsahuje tenisové rakety) je z tohoto hlediska zajímavá, ale nikoli relevantní. Soudní dvůr nedávno výslovně rozhodl v rozsudku ze dne 11. prosince 2007, Skoma-Lux (C‑161/06, Sb. rozh. s. I-10841, body 47 až 50), že „zveřejnění“ nařízení na internetové stránce Eur-Lex nesplňuje požadavky článku 254 ES (viz body 88 a 89 níže). A fortiori nelze vyhlášení prostřednictvím tiskového sdělení vydaného v omezeném počtu úředních jazyků Evropské unie (v angličtině, francouzštině a němčině) považovat za dostatečné, ani za respektující zásadu právní jistoty. 35 – Článek 255 odst. 2 ES. 36 – Viz jeho právní základ, čtvrtý bod odůvodnění a čl. 1 písm. a). 37 – Viz článek 1 písm. a), b) a c). 38 – Viz usnesení Soudu prvního stupně ze dne 27. října 1999, Meyer v. Komise (T‑106/99, Recueil, s. II‑3273): „Účel rozhodnutí 94/90 [předpis předcházející nařízení o přístupu k dokumentům] nespočívá v tom, že zavedením práva na přístup veřejnosti k dokumentům, které musí Komise dodržovat, budou veřejnosti zpřístupněny dokumenty, které jsou již přístupné proto, že byly vyhlášeny v Úředním věstníku“ (bod 39). 39 – Pokud jde o nedostatečnost vyhlášení v elektronické podobě, viz rozsudek Skoma-Lux, citovaný výše v poznámce pod čarou 34, body 47 až 50. 40 – Zahrnují v následujícím pořadí: cíl nařízení (článek 1), definice (článek 2), odkaz na přílohu, jejíž utajení se požaduje (článek 3), zmocňující ustanovení ohledně nových technických metod a postupů (článek 3a), požadavek na oznámení, pokud členské státy použijí vnitrostátní bezpečnostní opatření na malá letiště, namísto opatření uvedených v nařízení (článek 4), obdobný požadavek na oznámení, pokud jsou přijata náhradní opatření, jelikož kontrolovaní cestující a příletoví cestující nemohou být fyzicky odděleni (článek 5) a obvyklé ustanovení konkretizující datum vstupu v platnost a přímou použitelnost (článek 6). 41 – A to „opatření nezbytná k zavedení a technické úpravě společných základních norem týkajících se letecké bezpečnosti, která mají být začleněna do národních programů bezpečnosti civilního letectví“: viz článek 1, na který odkazuje článek 3. Zdá se, že přijatá legislativní technika jasně porušuje bod 22 interinstitucionální dohody o redakční kvalitě, který neumožňuje, aby příloha obsahovala jakékoli nové právo nebo novou povinnost neuvedené v normativní části. 42 – Bod 1 odůvodnění. 43 – Bod 2 odůvodnění. 44 – Viz interinstitucionální dohoda o redakční kvalitě, pokyny 1, 3, a 22. K významu této dohody viz stanovisko generálního advokáta Geelhoeda ve věci Alliance for Natural Health, citované v poznámce pod čarou 17, bod 88. Podrobnější „Společná praktická příručka: Příručka Evropského parlamentu, Rady a Komise pro osoby zapojené do redakce právních předpisů v rámci orgánů Společenství“ („SPP“, dostupná na internetové stránce http://eur-lex.europa.eu/en/techleg/1.htm a násl.) odkazuje obdobně na důležitost jasného a dostatečného odůvodnění, zejména u represivních opatření: viz zejména SPP, pokyn č. 10 (zejména 10.14), 18 a 22. 45 – Viz poznámka pod čarou 21. 46 – Bod 3 odůvodnění nařízení č. 68/2004. Bod 4 odůvodnění uznává, že „takový seznam nemůže být nikdy vyčerpávající“ a že „vhodný orgán by měl být proto oprávněn zakázat i další předměty než ty, které jsou již na seznamu“, a bezprostředně k tomu dodává, že „před odbavením a během něj by měli být cestující jasně informováni o předmětech, které jsou zakázány“. 47 – V bodech 78 až 110 níže. 48 – Viz rozsudky ze dne 1. října 1998, Spojené království v. Komise (C‑209/96, Recueil, s. I‑5655, bod 35); ze dne 20. května 2003, Consorzio del Prosciutto di Parma a Salumificio S. Rita (C‑108/01, Recueil, s. I‑5121, bod 89); ze dne 21. února 2006, Halifax a další (C‑255/02, Sb. rozh. s. I‑1609, bod 72), a ze dne 21. června 2007, ROM-projecten (C‑158/06, Sb. rozh. s. I‑5103, bod 25). 49 – Viz rozsudky ze dne 13. února 1996, Van Es Douane Agenten (C‑143/93, Recueil, s. I‑431, bod 27); ze dne 26. října 2006, Koninklijke Coöperatie Cosun (C‑248/04, Sb. rozh. s. I‑10211, bod 79). Viz také rozsudky ze dne 25. ledna 1979, Racke (98/78, Recueil, s. 69, bod 15), a ROM-projecten (uvedený výše v poznámce pod čarou 48, bod 25). 50 – Viz body 31 a 50 výše. 51 – Viz rozsudky ze dne 1. prosince 1965, Schwarze (16/65, Recueil, s. 877, zvláště s. 886); ze dne 3. února 1977, Strehl (62/76, Recueil, s. 211), a ze dne 15. října 1980, Roquette Frères (145/79, Recueil, s. 2917, body 6 a 7). 52 – SA Roquette Frères, citovaný výše, bod 7. 53 – T‑115/94, Recueil, s. II‑39. 54 – Body 127 až 133. Viz také bod 124 obecně ohledně zásady právní jistoty, která zejména vyžaduje, aby právní úprava, která vyvolává nepříznivé důsledky pro jednotlivce, byla jasná a přesná a její použití bylo pro jednotlivce předvídatelné [viz rovněž v tomto smyslu rozsudky ze dne 15. prosince 1987, Irsko v. Komise (325/85, Recueil, s. 5041); Van Es Douane Agenten (uvedený výše v poznámce pod čarou 49, bod 27); ze dne 15. února 1996, Duff a další (C‑63/93, Recueil, s. I‑569, bod 20), a ze dne 7. června 2005, VEMW a další (C‑17/03, Sb. rozh. s. I‑4983, bod 80)]. 55 – Viz zejména rozsudky ze dne 13. listopadu 1990, Fedesa a další (C‑331/88, Recueil, s. I‑4023, bod 45); ze dne 2. října 1997, Parlament v. Rada (C‑259/95, Recueil, s. I‑5303, bod 21), a ze dne 28. listopadu 2006, Parlament v. Rada (C‑413/04, Sb. rozh. s. I‑11221, bod 75). 56 – Viz rozsudky Racke (uvedený výše v poznámce pod čarou 49, bod 20), a ze dne 25. ledna 1979, Decker (99/78, Recueil, s. 101, bod 8), (oba rozsudky se týkaly měnových vyrovnávacích částek v odvětví s vínem), jakož i rozsudek ve spojených věcech ze dne 21. února 1991, Zuckerfabrik (C‑143/88 a C‑92/89, Recueil, s. I‑415, bod 52), jehož předmětem byl příspěvek vybíraný od producentů cukru za předchozí hospodářský rok. Viz rovněž případy týkající se „izoglukózy“: rozsudky ze dne 30. září 1982, Amylum v. Rada (108/81, Recueil, s. 3107); ze dne 30. září 1982, Roquette Frères v. Rada (110/81, Recueil, s. 3159), a ze dne 30. září 1982, Tunnel Refineries v. Rada (114/81, Recueil, s. 3189). 57 – Viz také rozsudek ve věci Hauptzollamt Bielefeld v. König (185/73, Recueil, s. 607), ve kterém Soudní dvůr rozhodl, že opožděné vyhlášení má dopad na datum, od kterého může být nařízení používáno a vyvolávat účinky, a ne na jeho samotnou platnost (bod 6). 58 – Viz obdobně stanovisko generálního advokáta Tizzana ve věci „Goed Onen“ (rozsudek ze dne 26. dubna 2005, C‑376/02, Sb. rozh. s. I‑3445, body 31 a 35), které parafrázují rozsudky citované výše v poznámce pod čarou 55. 59 – Rozsudek ze dne 20. září 1990, Sevince (C‑192/89, Recueil, s. I‑3461). 60 – Soudní dvůr pečlivě odlišil důsledky pro členský stát od důsledků pro jednotlivce a uvedl, že „[ch]ybějící vyhlášení těchto rozhodnutí … [může] sice bránit tomu, aby se použila na jednotlivce, tento však není zbaven oprávnění dovolat se vůči veřejným orgánům práv, která mu tato rozhodnutí přiznávají“ (bod 24). 61 – Úř. věst. 1973, C 113, s. 1). 62 – Viz rozsudek ze dne 23. listopadu 1999, Portugalsko v. Rada (C‑149/96, Recueil, s. I‑8395). Rozhodnutí napadené v této věci (rozhodnutí Rady č. 96/386/ES ze dne 26. února 1996 o uzavření memorand o porozumění mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou a mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o opatřeních v oblasti přístupu na trh pro textilní výrobky, Úř. věst. L 153, s. 47; Zvl. vyd. 11/24, s. 161) nemělo konkrétního adresáta. Toto rozhodnutí tedy nespadalo do kategorie aktů, jejichž vyhlášení vyžaduje článek 254 ES (jinak tomu bude na základě článku 297 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva). Jednalo se nicméně o opatření, které si zjevně zasloužilo vyhlášení. Za těchto podmínek tedy Soudní dvůr právem rozhodl, že „opožděné vyhlášení aktu Společenství v Úředním věstníku Evropských společenství nemá dopad na platnost tohoto aktu“ (bod 54). 63 – Rozsudek ze dne 8. července 1999, Hoechst v. Komise (C‑227/92 P, Recueil, s. I‑4443, body 68, 71 a 72). 64 – Rozsudek ze dne 18. června 2002 (C‑398/00, Recueil, s. I‑5643). 65 – Bod 33; viz rovněž rozsudek ze dne 2. července 2002, SAT.1 v. OHIM (SAT.2) (T‑323/00, Recueil, s. II‑2839, bod 12), ve kterém měl Soud za to, že z hlediska skutkového stavu, který projednával, nedošlo ke skutečnému porušení. 66 – Viz rozsudek ze dne 14. července 1972, Imperial Chemical Industries v. Komise (48/69, Recueil, s. 619, body 39 a 40). Viz rovněž rozsudek Soudu ve spojených věcech ze dne 28. května 1998, W v. Komise (T‑78/96 a T‑170/96, Recueil FP, s. I‑A‑239 a II‑745, bod 183). 67 – Citovaný v poznámce pod čarou 34. 68 – V bodě 33. 69 – Viz body 32 až 51 a 60. 70 – Viz body 57 až 59. 71 – Viz body 67 až 73. Soudní dvůr pak ponechal příslušným vnitrostátním orgánům, aby zjistily, zda takový případ v konkrétním případě nastal. 72 – Viz bod 113 níže. 73 – Rozsudek ze dne 29. června 1988 (300/86, Recueil, s. 3443). 74 – Viz např. rozsudky ze dne 10. března 1992, Lomas a další (C‑38/90 a C‑151/90, Recueil, s. I‑1781, bod 23), a ze dne 8. listopadu 2001, Silos (C‑228/99, Recueil, s. I‑8401, body 35 až 38). 75 – V bodech 22 až 24. 76 – Stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci C‑475/03, Banca Popolare di Cremona (rozsudek ze dne 3. října 2006, C‑475/03, Sb. rozh. s. I‑9373, body 132 až 134) poskytuje užitečný přehled případů, ve kterých Soudní dvůr omezil časový účinek rozsudku o předběžné otázce týkající se platnosti opatření přijatého orgány Společenství. Ohledně příkladu žaloby na neplatnost, ve kterém Soudní dvůr zachoval platnost části ustanovení práva Společenství až do přijetí nového ustanovení, viz rozsudek ze dne 18. října 2007, Komise v. Parlament a Rada (C‑299/05, Sb. rozh. s. I-8695, body 74 a 75). V této věci by pouhá skutečnost, že bylo zrušeno zahrnutí příspěvku na živobytí pro zdravotně postižené („DLA“), poskytovaného ve Spojeném království, na seznam uvedený v příloze IIa nařízení Rady (EHS) č. 1408/71, ve znění pozdějších předpisů, měla za následek přinucení Spojeného království k tomu, aby přiznalo složku „pohyblivost“ této dávky neurčitému počtu příjemců v celé Evropské unii, ačkoliv charakter této části DLA jako nepříspěvkové dávky nemůže být popírán a mohla být proto legálně uvedena na seznamu IIa jako do zahraničí nepřenositelná dávka. 77 – Ohledně toho, co může Komise učinit, viz body 111 až 120 níže. 78 – I když obsah seznamu zakázaných předmětů není znám, je zřejmé, že příloha nařízení č. 622/2003 takový seznam obsahuje. 79 – Článek 220 ES (bývalý článek 164). Srovnej stanovisko generálního advokáta Poiarese Madura ve věci C‑402/05 P, Kadi v. Rada, stanovisko ze dne 16. ledna 2008, bod 35: „[…] tam, kde se má za to, že rizika pro veřejnou bezpečnost jsou mimořádně vysoká, je vyvíjen skutečně velký tlak na přijetí opatření, která nezohledňují práva jednotlivců […] v takových případech by soudy měly plnit svou povinnost dbát na dodržování pravidel právního státu se zvýšenou ostražitostí“. 80 – Viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 15. června 1994, Komise v. BASF a další (C‑137/92 P, Recueil, s. I‑2555, bod 48); Hoechst (uvedený výše v poznámce pod čarou 63, bod 69); ze dne 8. července 1999, Chemie Linz v. Komise (C‑245/92 P, Recueil, s. I‑4643, bod 93), a ze dne 5. října 2004, Komise v. Řecko (C‑475/01, Sb. rozh. s. I‑8923, bod 18). 81 – Rozsudky Komise v. BASF a další, Chemie Linz v. Komise a Komise v. Řecko (uvedené výše v poznámce pod čarou 80, body 49, 94 a 19), a Hoechst (uvedený výše v poznámce pod čarou 63, bod 70). 82 – Rozsudky Komise v. BASF a další, Chemie Linz v. Komise a Komise v. Řecko (uvedené výše v poznámce pod čarou 80, body 50, 95 a 20), a Hoechst (uvedený výše v poznámce pod čarou 63, bod 76). Mezi dalšími věcmi, ve kterých bylo rozhodnuto, že napadený akt není nicotný, lze citovat rozsudky ze dne 12. července 1957, Algera a další v. Assemblée commune (7/56 a 3/57 až 7/57, Recueil, s. 81, zvláště bod 122); ze dne 21. února 1974, Kortner a další v. Rada a další (15/73 až 33/73, 52/73, 53/73, 57/73 až 109/73, 116/73, 117/73, 123/73, 132/73 a 135/73 až 137/73, Recueil, s. 177, bod 33); ze dne 26. února 1987, Consorzio Cooperative d'Abruzzo v. Komise (15/85, Recueil, s. 1005, body 10 a 11: („aniž by bylo nezbytné vyslovit se vůbec k závažnosti nesrovnalostí tvrzených Komisí, postačí konstatovat, že ani jedna není zjevná. Žádnou nesrovnalost nelze odhalit již z textu rozhodnutí.“); ze dne 30. června 1988, Komise v. Řecko (226/87, Recueil, s. 3611, bod 16); rozsudek Soudního dvora ze dne 8. července 1999, Hüls v. Komise (C‑199/92 P, Recueil, s. I‑4287, body 84 až 88); ze dne 8. července 1999, ICI v. Komise (C‑200/92 P, Recueil, s. I‑4399, body 70 až 73); ze dne 8. července 1999, Montecatini v. Komise (C‑235/92 P, Recueil, s. I‑4539, body 96 až 100); ze dne 30. ledna 2002, Itálie v. Komise (C‑107/99, Recueil, s. I‑1091, bod 45); Komise v. Řecko (uvedený výše v poznámce pod čarou 80, body 18 až 21), a rozsudek Soudu ze dne 25. října 2007, SP v. Komise (T‑27/03, T‑46/03, T‑58/03 a T‑79/03 a T‑80/03, T‑97/03 a T‑98/03, Sb. rozh. s. II-4331, bod 122). 83 – Viz např. H. Von der Groeben, J. Thiesing a C.-D. Ehlermann (vyd.), Kommentar zum EU-/EG-Vertrag, 6. vydání, Band 4: Art. 189 – 314 (2004), s. 834, bod 14. 84 – Rozsudek ze dne 10. prosince 1957 (1/57 a 14/57, Recueil, s. 105, bod 112). 85 – Rozsudek ze dne 27. února 1992, BASF a další v. Komise (T‑79/89, T‑84/89, T‑85/89, T‑86/89, T‑89/89, T‑91/89, T‑92/89, T‑94/89, T‑96/89, T‑98/89, T‑102/89 a T‑104/89, Recueil, s. II‑315). 86 – Komise v. BASF, rozsudek uvedený výše v poznámce pod čarou 80, bod 52. 87 – Těmi jsou: a) technické parametry a akceptační testy zařízení; podrobné postupy obsahující citlivé informace; a podrobná kritéria pro výjimky z bezpečnostních opatření; b) specifikace pro kontrolu dodržování předpisů; a c) zprávy o prohlídkách a odpovědi členských států ohledně kontroly dodržování předpisů. Článek 8 odst. 2 a 3 také upravuje „pokud možno a v souladu s použitelným vnitrostátním právem“ důvěrnost informací vyplývajících ze zpráv o prohlídkách a odpovědí členských států, které se týkají ostatních členských států. 88 – Viz poznámku pod čarou 87. 89 – „Rada může kvalifikovanou většinou rozhodnout, zda, do jaké míry a jakým postupem bude možno stanovit vhodná ustanovení pro dopravu námořní a leteckou“. 90 – Článek 254 odst. 3 ES. 91 – Tamtéž. 92 – Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. 1995, L 164, s. 1; Zvl. vyd. 19/01, s. 13), naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva obchodních společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství (včetně veterinárních a rostlinolékařských předpisů), dopravní politiky, daní, statistiky, energetiky, životního prostředí, spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí, celní unie, vnějších vztahů, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a orgánů (Úř. věst. 2006, L 363, s. 1). 93 – Komise ve svém písemném vyjádření cituje autory v rámci německé nauky, kteří se domnívají, že rozhodnutí je určeno pouze pro individuální případy: viz např. H. Von der Groeben, J. Thiesing, a C.-D. Ehlermann (vyd.), Kommentar zum EU-/EG-Vertrag, uvedený výše v poznámce pod čarou 83, s. 791, bod 43. Jiní autoři však zastávají opačný názor: viz J. Bast, „On the Grammar of EU Law: Legal Instruments“, Jean Monnet Working Paper 9/03, Heidelberg, 2003, s. 65 a 66, dostupné na internetové adrese http://www.jeanmonnetprogram.org/papers/03/030901-05.pdf. Viz také R. Greaves „The Nature and Binding Effect of Decisions under Article 189 EC“, European Law Review, 1996, s.3 až 16, který zdůrazňuje, že rozhodnutí určená všem členským státům mají kvazilegislativní povahu. Jasným příkladem je rozhodnutí Rady 65/271/EHS ze dne 13. května 1965 o harmonizaci některých ustanovení, která mají dopad na hospodářskou soutěž v železniční, silniční a vnitrozemské lodní dopravě (Úř. věst., Zvláštní vydání 1965, s. 67), které bylo předmětem sporu ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 6. října 1970, Grad v. Finanzamt Traunstein (9/70, Recueil, s. 825). 94 – Česká, finská a polská vláda tvrdí, že nařízení není zjevně dokumentem ve smyslu nařízení o přístupu k dokumentům, zatímco dánská, francouzská, maďarská, rakouská, řecká a švédská vláda a vláda Spojeného království stejně důrazně tvrdí, že takovým dokumentem zjevně je. 95 – Viz bod 49 výše. Již jsem upozornila na širší kontext článků 254 a 255 ES: viz body 54 až 60 výše. 96 – Viz bod 58 výše. 97 – Viz například rozsudek Soudu ze dne 26. dubna 2005, Sison v. Rada (T‑110/03, T‑150/03 a T‑405/03, Sb. rozh. s. II‑1429, bod 92). 98 – Viz bod 10 odůvodnění. Viz rovněž rozsudek ze dne 18. prosince 2007, Švédsko v. Komise a další (C‑64/05 P, Sb. rozh. s. I-11389, body 55 a 56), jakož i stanovisko generálního advokáta P. Madura v této věci (body 27 a 28). 99 – Článek 3 písm. a). 100 – Viz, pokud jde o článek 4, rozsudek ze dne 1. února 2007, Sison v. Rada (C‑266/05 P, Sb. rozh. s. I‑1233, bod 63), a Švédsko v. Komise (uvedený výše v poznámce pod čarou 98, bod 66). 101 – Článek 4 odst. 1 tak stanoví, že orgány odepřou přístup k dokumentům, které spadají do kategorií, které jsou v něm označené. Poté, co článek 9 vymezil, jaké dokumenty jsou „citlivými dokumenty“ (čl. 9 odst. 1), neobsahuje žádné plnovýznamové sloveso, které by nepředstavovalo povinný pokyn. 102 – Článek 1 písm. a). 103 – Zvýraznění provedeno autorkou stanoviska. 104 – Článek 13 odst. 2; orgány mají podle čl. 13 odst. 3 pravomoc zveřejňovat i další dokumenty. 105 – Srovnej obecně články 6, 7, 8 a 10. Podle článku 12 mají orgány povinnost zpřístupnit veřejnosti dokumenty „v co nejširším měřítku“ v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku. Zejména „legislativní dokumenty, to znamená dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu procesu přijímání aktů, které jsou v členských státech nebo pro členské státy právně závazné, by měly být s výhradou článků 4 a 9 přímo přístupné“. 106 – Zvýraznění provedeno autorkou stanoviska.

http://docplayer.cz/280073-Sbirka-zakonu-rocnik-2009-ceska-republika-castka-87-rozeslana-dne-3-zari-2009-cena-kc-95-o-b-s-a-h.html

⭐SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 87 Rozeslána dne 3. září 2009 Cena Kč 95, O B S A H : Download "SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 87 Rozeslána dne 3. září 2009 Cena Kč 95, O B S A H :" 1 Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 87 Rozeslána dne 3. září 2009 Cena Kč 95, O B S A H : 280. Zákon daňový řád 281. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu2 Strana 4038 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka ZÁKON ze dne 22. července 2009 daňový řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA I PŘEDMĚT A ÚČEL ÚPRAVY 1 (1) Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. (2) Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. (3) Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování (dále jen řádné daňové tvrzení ) a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování (dále jen dodatečné daňové tvrzení ) podané daňovým subjektem. 2 (1) Předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu (dále jen vratka ). (2) Veřejným rozpočtem se pro účely tohoto zákona rozumí a) státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond organizační složky státu, b) rozpočet územního samosprávného celku, c) rozpočet státního fondu nebo Národní fond, d) rozpočet Evropské unie, nebo e) rozpočet, o němž to stanoví zákon. (3) Daní se pro účely tohoto zákona rozumí a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, c) peněžité plnění v rámci dělené správy. (4) Daň podle odstavce 3 zahrnuje rovněž daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně. (5) Příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně. 3 Daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. 4 Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak. HLAVA II ZÁKLADNÍ ZÁSADY SPRÁVY DANÍ 5 (1) Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy (dále jen právní předpis ). Zákonem se pro účely tohoto zákona rozumí též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (2) Správce daně uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. (3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen osoba zúčastněná na správě daní ) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní. 6 (1) Osoby zúčastněné na správě daní mají rovná procesní práva a povinnosti. (2) Osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně spolupracují.3 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana 4039 (3) Správce daně umožní osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat jejich práva a v souvislosti se svým úkonem jim poskytne přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu potřebné nebo stanoví-li tak zákon. (4) Správce daně podle možností vychází osobám zúčastněným na správě daní vstříc. Úřední osoby jsou povinny vyvarovat se při správě daní nezdvořilostí. 7 (1) Správce daně postupuje bez zbytečných průtahů. (2) Správce daně postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Z důvodu hospodárnosti může konat správce daně úkony pro různá řízení společně. Ze spisu, popřípadě z rozhodnutí vydaného na základě těchto úkonů, musí být zřejmé, ke které povinnosti a s jakým výsledkem byly úkony učiněny. 8 (1) Správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy. Správce daně posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. (2) Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. (3) Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní. 9 (1) Správa daní je neveřejná. Osoby zúčastněné na správě daní a úřední osoby jsou povinny za podmínek stanovených tímto nebo jiným zákonem zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly. (2) Správce daně soustavně zjišťuje předpoklady pro vznik nebo trvání povinností osob zúčastněných na správě daní a činí nezbytné úkony, aby tyto povinnosti byly splněny. (3) Správce daně může shromažďovat osobní údaje a jiné údaje, jsou-li potřebné pro správu daní, a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní. ČÁST DRUHÁ OBECNÁ ČÁST O SPRÁVĚ DANÍ HLAVA I SPRÁVCE DANĚ A OSOBY ZÚČASTNĚNÉ NA SPRÁVĚ DANÍ Díl 1 Správce daně 10 (1) Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán (dále jen orgán veřejné moci ) v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní. (2) Správním orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy. (3) Správce daně má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech souvisejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost 1 ). 11 Pravomoc správce daně (1) Správce daně a) vede daňová řízení a jiná řízení podle tohoto daňového zákona, b) provádí vyhledávací činnost, c) kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní, d) vyzývá ke splnění povinností, e) zabezpečuje placení daní. (2) Správce daně pro účely správy daní může zřídit a vést registry a evidence daňových subjektů a jejich daňových povinností. 12 Úřední osoby (1) Správce daně vykonává svou pravomoc prostřednictvím úředních osob. (2) Úřední osobou je zaměstnanec, který se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správce daně, 1 ) 19 a 20 občanského soudního řádu.4 Strana 4040 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 nebo osoba oprávněná k výkonu pravomoci správce daně zákonem nebo na základě zákona. (3) Úřední osoba prokazuje svoje oprávnění k úkonům při správě daní služebním průkazem, pokud tak stanoví zákon, popřípadě jiným způsobem. (4) O tom, kdo je v dané věci úřední osobou, se provede úřední záznam a správce daně o tom osobu zúčastněnou na správě daní na požádání informuje. Úřední osoba na požádání osoby zúčastněné na správě daní sdělí své jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení, a ve kterém organizačním útvaru správce daně je zařazena. Místní příslušnost 13 (1) Místní příslušnost správce daně, není-li dále stanoveno jinak, se řídí a) u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje, b) u právnické osoby jejím sídlem; pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. (2) Je-li předmětem daně nemovitost, je ke správě daní místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází. (3) U poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu, je místně příslušným správcem daně orgán veřejné moci, který je příslušný k provedení tohoto úkonu. 14 (1) Je-li v téže věci místně příslušných několik správců daně, řízení provede ten z nich, u kterého bylo řízení zahájeno nejdříve, pokud se místně příslušní správci daně nedohodnou jinak; ostatní správci daně řízení nezahájí, popřípadě zahájené řízení zastaví. (2) Spory o místní příslušnost mezi správci daně rozhoduje správce daně, který je jim nejblíže společně nadřízen. Není-li takový správce daně, určí místní příslušnost ministerstvo nebo jiný ústřední správní orgán, do jehož působnosti daná věc náleží (dále jen ústřední správní orgán ). 15 Správce daně může provést potřebný úkon i mimo svůj obvod územní působnosti, pokud se týká daňového subjektu, ke správě jehož daní je místně příslušný. 16 Změna místní příslušnosti (1) Dojde-li ke změně místní příslušnosti, správce daně bezodkladně postoupí části spisu týkající se daní, které lze stanovit nebo vybrat a vymáhat, tomu správci daně, který je nově příslušný, a vyrozumí o tom bezodkladně daňový subjekt. Ve stejném rozsahu k této části spisu připojí i výpis z osobního daňového účtu daňového subjektu. (2) Správu daní vykonává dosud příslušný správce daně do doby, než je daná část spisu postoupena nově příslušnému správci daně. 17 Dožádání (1) Místně příslušný správce daně může dožádat jiného věcně příslušného správce daně téhož nebo nižšího stupně o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů, které by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů, anebo které by nemohl provést vůbec. (2) Dožádaný správce daně provede dožádané úkony, jakož i úkony, které zajišťují účel dožádání, bezodkladně, nebo sdělí důvody, pro které dožádání vyhovět nemůže. (3) Spory mezi správci daně o provedení dožádaných úkonů rozhoduje ten správce daně, který je nejblíže společně nadřízen dožádanému a dožadujícímu správci daně. 18 Delegace (1) Na žádost daňového subjektu nebo z podnětu správce daně může nejblíže společně nadřízený správce daně delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti; včas podané odvolání proti rozhodnutí o delegaci má odkladný účinek. (2) Při změně okolností, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto, nebo okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti rozhodne správce daně, který rozhodnutí vydal, o zrušení, změně, nebo potvrzení delegace; jestliže by mohlo dojít ke změně místní příslušnosti mimo obvod územní působnosti tohoto správce5 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana 4041 daně, rozhodne místo něj nejblíže společně nadřízený správce daně; včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. 19 Atrakce (1) Nadřízený správce daně může věc převzít místo podřízeného správce daně a) jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti, b) za účelem zjednání nápravy v rámci ochrany před nečinností podřízeného správce daně, c) jde-li o rozhodnutí ve věci, které bude mít zásadní dopad i do řízení s jinými daňovými subjekty. (2) Včas podané odvolání proti rozhodnutí podle písmen a) a c) má odkladný účinek. Díl 2 Osoby zúčastněné na správě daní a zastoupení Daňový subjekt 20 (1) Daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně. (2) Daňový subjekt má práva a povinnosti týkající se správného zjištění a stanovení daně po dobu běhu lhůty pro stanovení daně a při placení daně po dobu, ve které lze požadovat placení nedoplatku, a to i v případech, kdy přestal být daňovým subjektem. (3) Osoby ustanovené podle zákona, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, zejména správce dědictví a insolvenční správce, mají stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt. 21 (1) Má-li plátce daně organizační jednotku, kde dochází k výkonu povinností stanovených daňovým zákonem, zejména vybírání, srážení nebo zajištění daně, a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou, pokud tak stanoví zákon. (2) Pro plátcovu pokladnu je místně příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu územní působnosti je umístěna. (3) Plátcova pokladna vykonává práva a povinnosti plátce daně; pokud si jednání plátce daně a osoby oprávněné jednat za plátcovu pokladnu odporuje, je rozhodující jednání plátce daně. 22 Třetí osoby Třetími osobami se rozumějí osoby jiné než daňový subjekt, které mají práva a povinnosti při správě daní, nebo jejichž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena. 23 Prokázání totožnosti (1) Osoba zúčastněná na správě daní je povinna na vyzvání úřední osoby prokázat svoji totožnost. (2) Neprokáže-li osoba zúčastněná na správě daní na vyzvání úřední osoby svoji totožnost, může správce daně požádat o zjištění její totožnosti příslušný bezpečnostní sbor 2 ) a k dalšímu úkonu při správě daní ji nepřipustit do doby zjištění její totožnosti. 24 Procesní způsobilost (1) Osoba zúčastněná na správě daní může při správě daní samostatně jednat v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům. (2) Jménem právnické osoby je oprávněn při správě daní jednat její statutární orgán, nebo ten, kdo prokáže, že je oprávněn jejím jménem podle jiného právního předpisu jednat 3 ). (3) Právnická osoba je oprávněna pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně v rozsahu tohoto pověření. (4) V téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba, pokud není pro jednání statutárního orgánu vyžadováno společné jednání více osob. Nebude-li jednající osoba určena ani na výzvu správce daně, může správce daně osobě, jejímž jménem je jednáno, ustanovit zástupce. 2 ) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3 ) Například 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.6 Strana 4042 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 (5) Odstavce 3 a 4 se použijí obdobně pro jednání jménem podnikající fyzické osoby. (6) Ustanovení týkající se právnických osob se použijí obdobně i na organizační složky státu nebo organizační složky podniku zahraniční osoby a na jiné jednotky, kterým zákon svěřuje výkon práv a povinností osob zúčastněných na správě daní. 25 Zástupce (1) Zástupcem osoby zúčastněné na správě daní je a) zákonný zástupce, b) ustanovený zástupce, c) zmocněnec, d) společný zmocněnec nebo společný zástupce, nebo e) prokurista. (2) Zastupování zástupcem nevylučuje, aby správce daně v případech, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně vyrozumí zástupce. 26 Ustanovený zástupce (1) Správce daně ustanoví zástupce a) osobě, která nemá plnou procesní způsobilost k jednání při správě daní, pokud nemá zákonného zástupce nebo nemůže-li ji zákonný zástupce zastupovat, b) právnické osobě, která nemá osobu způsobilou jednat jejím jménem, popřípadě je-li sporné, kdo je k tomu oprávněn, c) osobě neznámého pobytu nebo sídla, d) osobě stižené přechodnou duševní poruchou, která jí brání při správě daní samostatně jednat; v těchto případech správce daně rozhoduje na základě odborného lékařského posudku, nebo e) osobě, které brání jiná překážka, aby při správě daní činila úkony, pokud si nezvolila zmocněnce. (2) Zástupcem ustanoví správce daně toho, u koho je osoba, jíž se zástupce ustanovuje, v péči, anebo jinou vhodnou osobu. Rozhodnutí o ustanovení zástupce může správce daně vydat jen s předchozím souhlasem předpokládaného zástupce. Nelze-li takto ustanovit zástupce, navrhne jej ze seznamu daňových poradců Komora daňových poradců na vyžádání správce daně, a to do 30 dnů od vyžádání; předchozí souhlas se u zástupce navrženého Komorou daňových poradců nevyžaduje. (3) Zástupcem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy zastupovaného. (4) Zastupování na základě ustanovení správcem daně zaniká, jestliže ustanovený zástupce je zbaven způsobilosti k právním úkonům, je jeho způsobilost k právním úkonům omezena nebo se stane nezpůsobilým k zastupování ztrátou profesního oprávnění. (5) Správce daně zruší ustanovení zástupce z vlastního podnětu nebo na návrh ustanoveného zástupce nebo zastoupeného a) nedbá-li zástupce o ochranu práv nebo zájmů zastoupeného, b) vyjde-li najevo, že zástupce má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy zastupovaného, c) pominou-li důvody ustanovení, nebo d) z jiných závažných důvodů. Proti rozhodnutí o zrušení ustanovení zástupce se nelze odvolat. Zmocněnec 27 (1) Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. (2) Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně, pokud je doloženo i její přijetí zmocněncem. (3) Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna. 28 (1) Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. (2) Není-li rozsah zmocnění vymezen nebo není- -li vymezen přesně, vyzve správce daně zmocnitele k úpravě plné moci; ustanovení o vadách podání se použije obdobně. O nedostatcích při vymezení rozsahu plné moci vyrozumí rovněž zmocněnce. (3) Plná moc je vůči správci daně účinná až po7 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana 4043 odstranění vad. Účinky podání učiněného zmocněncem na základě vadné plné moci zůstávají zachovány, pokud dojde k odstranění vad ve stanovené lhůtě. (4) Plná moc zaniká z důvodů stanovených občanským zákoníkem, a pokud nezanikla, nelze platně zvolit v téže věci nového zmocněnce. (5) Zmocněnec, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v České republice, jinak budou pro něho písemnosti ukládány u správce daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení. (6) Pokud v téže věci jedná zmocnitel i zmocněnec, je rozhodující jednání zmocnitele. 29 Omezení zmocnění (1) V téže věci může být současně zvolen pouze jeden zmocněnec. (2) Zmocněnec, nejde-li o daňového poradce nebo advokáta (dále jen poradce ), není oprávněn zvolit si dalšího zmocněnce, s výjimkou zmocněnce pro doručování podle 28 odst. 4. (3) Správce daně zmocněnce ze zastupování při správě daní vyloučí, pokud mu byla udělena plná moc v rozporu s 27 odst. 1 nebo s odstavcem 1 nebo 2. Pokud byla plná moc udělena v rozporu s odstavcem 1, správce daně vyloučí zmocněnce, kterému byla plná moc udělena později. (4) Proti rozhodnutí o vyloučení zmocněnce se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek. Ode dne právní moci tohoto rozhodnutí pozbývá plná moc účinnosti. 30 Společné zastupování (1) Vzniká-li více daňovým subjektům společná daňová povinnost, jsou povinny si zvolit společného zmocněnce. Pokud tak neučiní ani na výzvu správce daně, ustanoví jim správce daně společného zástupce; 26 se použije obdobně. (2) Rozhodnutí o ustanovení společného zástupce se doručuje pouze tomuto zástupci; zastoupené daňové subjekty správce daně o ustanovení společného zástupce vyrozumí. Zastoupené daňové subjekty se proti rozhodnutí o ustanovení společného zástupce nemohou odvolat. (3) Pro společného zmocněnce se použijí 27 až 29 obdobně. 31 Odborný konzultant (1) Daňový subjekt nebo jeho zástupce si může k jednání přibrat odborného konzultanta. (2) Pokud odborný konzultant maří jednání, může správce daně, nevede-li nebo nevedlo-li by k nápravě ani uložení pořádkové pokuty, rozhodnutím vyloučit odborného konzultanta z dalšího jednání. HLAVA II LHŮTY 32 Určení lhůty k provedení úkonu (1) Správce daně stanoví osobě zúčastněné na správě daní rozhodnutím lhůtu pro úkon při správě daní, pokud je toho třeba a pokud ji nestanoví zákon. (2) Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. Lhůtu kratší než 1 den může správce daně stanovit osobě zúčastněné na správě daní jen s jejím souhlasem. (3) Pokud správce daně ukládá rozhodnutím povinnost, ke které se stanovená lhůta váže, musí být v poučení tohoto rozhodnutí obsaženy i právní důsledky nedodržení této lhůty; pokud jde o lhůtu kratší než 8 dnů, musí být rovněž odůvodněna délka této lhůty, a to i v případě, že se rozhodnutí jinak neodůvodňuje. 33 Počítání času (1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. (2) Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. (3) Lhůta stanovená dobou kratší než jeden den se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. (4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže ná-8 Strana 4044 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 sledující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu kratší než jeden den. 34 Běh lhůty pro správce daně Pokud je den, kdy osoba zúčastněná na správě daní učinila podání, dnem počátku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo pokud je počátek běhu lhůty od tohoto dne odvozován, běh lhůty se staví ode dne vydání rozhodnutí, kterým správce daně vyzývá osobu zúčastněnou na správě daní k součinnosti, do dne, kdy dojde k požadované součinnosti. 35 Zachování lhůty (1) Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty a) učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně, b) podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně, c) podána datová zpráva, která je opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb 4 ) (dále jen uznávaný elektronický podpis ) na technické zařízení správce daně nebo na technické zařízení společné pro několik správců daně (dále jen technické zařízení správce daně ), d) podána datová zpráva do datové schránky 5 ) věcně a místně příslušného správce daně. Jde-li o lhůtu určenou dobou kratší než jeden den, je tato lhůta zachována, je-li požadovaný úkon učiněn před jejím uplynutím. (2) Nebyl-li úkon učiněn u věcně a místně příslušného správce daně, je lhůta zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněn tento úkon u nadřízeného správce daně nebo u jiného věcně příslušného správce daně. (3) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. 36 Prodloužení lhůty (1) Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím; za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon. (2) Správce daně vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty, nejde-li o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, ledaže by bylo žádáno o lhůtu kratší. (3) Nevydá-li správce daně rozhodnutí před uplynutím lhůty, jejíž prodloužení bylo požadováno v žádosti, platí, že žádosti bylo vyhověno. Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty. (4) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (5) Lhůtu nelze prodloužit, jde-li o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva. (6) Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky. 37 Navrácení lhůty v předešlý stav (1) Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna požádat správce daně o navrácení lhůty v předešlý stav. (2) Správce daně povolí ze závažného důvodu navrácení lhůty stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně v předešlý stav, pokud před podáním žádosti lhůta již uplynula, a nově stanoví den jejího uplynutí. (3) Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav musí být podána do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty. 4 ) 2 a 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 440/2004 Sb. 5 ) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.9 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana 4045 (4) Navrácení lhůty v předešlý stav nelze povolit, pokud od posledního dne zmeškané lhůty uplynul více než 1 rok, nebo pokud jde o lhůtu a) pro stanovení daně, b) pro placení daně, nebo c) pro podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení. (5) V případě, že je žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav vyhověno, rozhodnutí se neodůvodňuje. 38 Ochrana před nečinností (1) Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna dát podnět nejblíže nadřízenému správci daně v případě, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože a) marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon, b) neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu při správě daní obvyklá, nebo c) nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí. (2) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, lze podnět dát, jestliže správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoli uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy byl učiněn vůči osobě, která podala podnět, nebo touto osobou poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká. (3) Nejblíže nadřízený správce daně podnět prověří, a pokud je důvodný, přikáže nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení správci daně, aby zjednal nápravu. Nezjedná-li správce daně nápravu do 30 dnů od přijetí tohoto příkazu, bezodkladně zjedná nápravu nejblíže nadřízený správce daně a o provedených opatřeních vyrozumí osobu, která podala podnět. (4) Neshledá-li nejblíže nadřízený správce daně podnět důvodným, odloží jej a osobu, která podala podnět, o tom vyrozumí do 30 dnů s uvedením důvodů. Je-li důvodem odložení podnětu to, že správce daně dosud neshromáždil podklady potřebné k rozhodnutí, uvede ve vyrozumění i informaci o tom, které podklady dosud chybí. HLAVA III DORUČOVÁNÍ Díl 1 Obecná ustanovení o doručování 39 Způsoby doručování (1) Správce daně doručuje písemnost a) při ústním jednání nebo při jiném úkonu, nebo b) elektronicky. (2) Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 1, doručí ji správce daně prostřednictvím zásilky doručované a) provozovatelem poštovních služeb, b) úřední osobou pověřenou doručováním, nebo c) jiným orgánem, o němž to stanoví zákon. (3) Prostřednictvím provozovatele poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy 6 ) vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je stanoven pro doručování tímto zákonem. 40 Doručování do vlastních rukou Do vlastních rukou se doručují písemnosti, pokud a) je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty stanovené právním předpisem nebo rozhodnutím správce daně, b) tak stanoví zákon, nebo c) tak určí správce daně. 41 Doručování zástupci (1) Má-li osoba, které je písemnost doručována, zástupce, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho oprávnění k zastupování. (2) Má-li osoba, jejíž poměry jsou doručovanou písemností dotčeny, vykonat něco osobně, doručuje se písemnost jí i jejímu zástupci. Dnem doručení rozhodným pro počátek běhu lhůty je při souběžném doručování této osobě i jejímu zástupci den doručení písemnosti, který nastane později. 6 ) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.10 Strana 4046 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 Díl 2 Elektronické doručování 42 Doručování prostřednictvím datové schránky Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, se doručuje elektronicky podle jiného právního předpisu 5 ). Díl 3 Doručování prostřednictvím zásilky 43 Obecná ustanovení o doručování prostřednictvím zásilky (1) Osobě, které je písemnost doručována, nebo jejímu zástupci pro správu daní (dále jen adresát ), jakož i tomu, kdo písemnost za adresáta přijímá, lze písemnost doručit v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli, kde bude zastižen. (2) Adresát nebo ten, kdo písemnost za adresáta přijímá, je povinen na výzvu toho, kdo písemnost doručuje nebo jehož prostřednictvím se písemnost doručuje, prokázat svou totožnost a poskytnout další nezbytné údaje pro doručení. 44 Doručování fyzickým osobám (1) Fyzické osobě se doručuje na adresu jejího místa pobytu. (2) Pro doručování písemnosti, která souvisí s podnikatelskou činností fyzické osoby, se obdobně použije ustanovení o doručování právnickým osobám s tím, že se jim doručuje na adresu jejich místa podnikání nebo sídla. (3) Pokud fyzická osoba požádá správce daně o doručování na jinou adresu v České republice, doručuje se písemnost na tuto adresu. (4) Písemnost určená do vlastních rukou adresáta se doručuje přímo adresátovi. Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, na adrese pro doručování zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. (5) Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a jejíž převzetí má být potvrzeno, se doručuje přímo adresátovi nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se na adrese pro doručování nebo jejím blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi. Není-li možno takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. (6) Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou nebo jejíž převzetí nemá být potvrzeno adresátem, lze doručit též vložením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo. 45 Doručování právnickým osobám (1) Právnické osobě se doručuje na adresu jejího sídla. Zahraniční právnické osobě se doručuje na adresu sídla organizační složky jejího podniku zřízené v České republice, týká-li se písemnost činnosti této organizační složky podniku. (2) Pokud právnická osoba požádá správce daně o doručování na jinou adresu v České republice, doručuje se písemnost na tuto adresu, pokud je právnická osoba na této adrese skutečně umístěna. (3) Je-li adresátem právnická osoba, je oprávněna písemnost převzít osoba oprávněná jednat jménem této právnické osoby. Písemnost, která není určena do vlastních rukou, se může doručit kterémukoliv zaměstnanci právnické osoby nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi. (4) Nebyla-li na adrese pro doručování písemnosti do vlastních rukou nebo jiné písemnosti, jejíž převzetí má být rovněž potvrzeno, zastižena osoba oprávněná převzít písemnost podle odstavce 3, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Písemnost, která nebyla vyzvednuta ve stanovené lhůtě, může správce daně doručit na adresu místa pobytu fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby podle 24 odst. 2, pokud je mu adresa jejího místa pobytu známa. (5) Pro doručování orgánům veřejné moci se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 1 až Uložení písemnosti (1) Písemnost se ukládá a) u správce daně, jehož písemnost se doručuje, nebo u správce daně, který byl o doručení dožádán, nebo b) u provozovatele poštovních služeb, jestliže se doručuje jeho prostřednictvím. (2) V upozornění na uložení písemnosti, které se vkládá do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo, se adresát vyzve k převzetí písemnosti a dále se v něm uvede označení11 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana 4047 správce daně, jehož písemnost je doručována, komu je doručováno, kde a od kterého dne a v jakých hodinách je písemnost připravena k vyzvednutí; současně se adresát písemně poučí o právních důsledcích jejího nevyzvednutí. (3) Bez předchozího pokusu o doručení lze písemnost uložit, pokud adresát požádá předem písemně toho, kdo písemnost doručuje nebo jehož prostřednictvím se písemnost doručuje, o ukládání písemností. 47 Účinky doručení (1) Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou nebo jejíž převzetí má být potvrzeno adresátem, je doručena okamžikem převzetí zásilky, která obsahuje doručovanou písemnost, adresátem nebo jinou osobou oprávněnou k převzetí písemnosti podle zákona. (2) Nevyzvedne-li si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. (3) Odepře-li adresát písemnost přijmout, považuje se tato písemnost za doručenou dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno, a písemnost se vrátí správci daně; současně se adresát poučí o právních důsledcích odepření součinnosti. Není-li možné pro odepření součinnosti písemné poučení předat, lze je zanechat v domovní nebo jiné adresátem užívané schránce anebo na jiném vhodném místě. (4) Pokud je doručovaná písemnost uložena u provozovatele poštovních služeb, uvědomí tento neprodleně odesílajícího správce daně o marném uplynutí úložní lhůty. (5) Písemnosti, u nichž marně uplynula lhůta pro jejich vyzvednutí, vhodí osoba provádějící doručení do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže to správce daně předem vyloučí. Není-li takové schránky, nebo je-li tento způsob seznámení adresáta s obsahem písemnosti správcem daně vyloučen, písemnost se vrátí odesílajícímu správci daně. (6) Požádá-li adresát o to, aby jemu doručované písemnosti nebyly po marném uplynutí lhůty pro jejich vyzvednutí vhazovány do domovní nebo jiné jím užívané schránky, správce daně tento způsob seznámení adresáta s doručenou písemností předem vyloučí. 48 Neúčinnost doručení (1) Adresát, který si ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu nemohl uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může požádat správce daně, který písemnost doručil, o vyslovení neúčinnosti doručení. (2) Žádost je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se adresát s doručovanou písemností skutečně seznámil, nejpozději však do 6 měsíců od doručení. (3) Shledá-li správce daně žádost důvodnou, vysloví neúčinnost doručení, jinak žádost zamítne; písemnost se pak považuje za doručenou dnem oznámení rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení. Díl 4 Zvláštní způsoby doručení 49 Doručování veřejnou vyhláškou (1) Veřejnou vyhláškou se písemnost doručuje a) osobě neznámého pobytu nebo sídla, pokud této osobě není ustanoven zástupce podle 26 odst. 1 písm. c), jakož i osobě, která není známa, nebo b) v řízení, ve kterém se doručuje velkému nebo neurčitému počtu adresátů. (2) Veřejnou vyhlášku správce daně vyvěsí po dobu nejméně 15 dnů na své úřední desce a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejná vyhláška obsahuje upozornění na místo uložení písemnosti s jejím označením a s uvedením možnosti vyzvednutí. (3) Písemnost je doručena dnem vyzvednutí písemnosti adresátem. Nevyzvedne-li si adresát písemnost doručovanou veřejnou vyhláškou do 15 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce správce daně, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou. (4) Na veřejné vyhlášce správce daně vyznačí den jejího vyvěšení na úřední desce a den jejího sejmutí. (5) Je-li doručováno osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo hromadným předpisným seznamem, zveřejní veřejnou vyhlášku vydanou podle odstavce 2 na žádost správce daně též obecní úřad v místě adresátova posledního známého pobytu nebo sídla, popřípadě obecní úřad, v jehož územní působnosti se nachází předmět daně. 50 Doručování hromadného předpisného seznamu (1) Pokud zákon stanoví, že správce daně stanoví daňovým subjektům daň hromadným předpisným seznamem, zpřístupní správce daně hromadný předpisný seznam k nahlédnutí po dobu nejméně 30 dnů; označení daně, jakož i místo a dobu, kdy lze do hromadného předpisného seznamu nahlédnout, zveřejní12 Strana 4048 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 správce daně veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí po dobu nejméně 30 dnů. (2) Za den doručení hromadného předpisného seznamu se považuje třicátý den po jeho zpřístupnění. (3) Při nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu jsou daňovému subjektu zpřístupněny pouze údaje týkající se jemu stanovené daně. Díl 5 Prokázání doručení 51 (1) Doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinou. (2) Doručenka obsahuje podle zvoleného způsobu doručování a podle okolností, které nastaly při doručování a) označení správce daně, který písemnost doručuje, b) označení adresáta a adresu, na kterou mu je doručováno, c) označení doručované písemnosti, d) způsob doručování, e) údaje o dni a způsobu uložení písemnosti, pokud byla písemnost uložena, a o dni, kdy byla připravena k vyzvednutí, pokud se liší ode dne uložení, f) údaj o dni doručení písemnosti nebo o dni jejího vrácení správci daně, g) údaj o dni, v němž bylo přijetí písemnosti odepřeno, způsob poučení o důsledcích odepření a důvody odepření, h) jméno, příjmení a podpis osoby, která písemnost převzala, nebo jméno a příjmení osoby, která převzetí písemnosti odepřela; jde-li o osobu odlišnou od adresáta, uvede se její vztah k adresátovi, a v případě doručování do vlastních rukou se uvede i způsob doložení oprávnění k převzetí písemnosti za adresáta, i) podpis osoby, která předala doručovanou písemnost adresátovi nebo písemnost uložila, potvrzující správnost údajů na doručence a postupu při doručování, s uvedením jména a příjmení. (3) Dojde-li ke ztrátě, zničení nebo poškození doručenky nebo není-li řádně vyplněna, lze doručení prokázat jiným způsobem, například tím, že je z postupu adresáta písemnosti zjevné, že mu bylo doručeno. (4) V případě, že úřední osoba nedoručuje písemnost za použití zalepené obálky s doručenkou, prokazuje se doručení písemnosti do vlastních rukou na její kopii obsahující náležitosti podle odstavce 2 písm. a), h) a i). (5) Je-li doručováno při ústním jednání, nebo při jiném úkonu učiněném v rámci správy daní, prokazuje se doručení písemnosti do vlastních rukou podpisy úřední osoby a adresáta v protokolu. Účinky doručení nastanou, i když adresát podpis protokolu odepřel. Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se zaznamenají v protokolu. (6) Nemůže-li adresát potvrdit příjem doručované písemnosti pro tělesnou indispozici, podepíše se jiná dospělá osoba jako svědek a připíše důvod, pro který nemohlo dojít k potvrzení příjmu adresátem; podpis této osoby nahrazuje podpis adresáta. HLAVA IV OCHRANA A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ Povinnost mlčenlivosti 52 (1) Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. To neplatí pro daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní. (2) Daňový subjekt může správce daně nebo jinou osobu zúčastněnou na správě daní zprostit povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností při správě daní, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění. Zanikne-li daňový subjekt bez právního nástupce, nebo zemře-li bez dědice, má oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr financí. (3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace veřejně známé, nebo které jsou veřejnosti dostupné z informačních systémů veřejné správy. (4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není zveřejnění zobecněných informací získaných při správě daní, z nichž nevyplývá, které osoby se týkají. (5) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li úřední osoba informace a) úřední osobě téhož nebo jiného správce daně pro výkon jeho pravomoci, b) úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví, nebo c) osobě zúčastněné na správě daní v rozsahu, v jakém jsou její práva a povinnosti správou daní dotčena.13 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana (1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní a) Ministerstvu financí na základě zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí, b) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při plnění informační povinnosti ve věci veřejné podpory poskytované správcem daně, c) soudu, jde-li o 1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní, 2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo 3. údaje potřebné pro účely rozhodnutí o výživném, d) správnímu orgánu, který vede řízení o správním deliktu, který se týká porušení povinnosti při správě daní, e) Ministerstvu práce a sociálních věcí při výkonu jeho působnosti a dalším orgánům sociálního zabezpečení při výkonu jejich působnosti, jde-li o údaje, které mohou tyto úřady vyžadovat v rozsahu nezbytném k plnění úkolů ve své působnosti, f) zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své zákonné pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty, g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti a pokud jsou oprávněny kontrolovat správu daní, h) Českému statistickému úřadu, jde-li o údaje nezbytné pro potřeby sestavování národních účtů Evropských společenství a pro potřeby vedení statistických registrů, i) Komoře daňových poradců nebo České advokátní komoře k disciplinárnímu řízení s jejím členem, jakož i orgánu, který jmenoval znalce nebo tlumočníka, pro řízení o jeho odvolání, j) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, k) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu. (2) O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán a) některý z trestných činů daňových a poplatkových, který se týká porušení povinnosti při správě daní, b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem, c) trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství, d) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, nebo e) trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka. (3) Správce daně má oznamovací povinnost podle zákona 7 ), pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v odstavci (1) Správce daně poskytne informace podle 53 k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí správce daně podle formy poskytnutí protokol nebo úřední záznam. (2) Správce daně může poskytovat informace podle 53 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi správcem daně, který informace shromažďuje, a příslušným orgánem veřejné moci. 55 (1) Správce daně vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě. (2) Osoby, které se seznámily s informacemi po- 7 ) 8 trestního řádu.14 Strana 4050 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 skytnutými správcem daně, je mohou využít pouze pro zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se považuje rovněž využití informací získaných při správě daní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu. (4) Povinnost mlčenlivosti úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci správce daně. 56 Informační povinnost správce daně (1) Správce daně určí a zveřejní a) úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých lze zejména učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu, a pracovní dobu správce daně, ve které je otevřena podatelna správce daně, b) elektronickou adresu své elektronické podatelny, formy technického nosiče datových zpráv, jakož i formáty a struktury datových zpráv, které je způsobilý přijmout, c) seznam kvalifikovaných certifikátů 4 ) úředních osob nebo elektronickou adresu, na které se tento seznam nachází, d) další možnosti učinit podání pomocí jiných technických prostředků, e) čísla účtů, na které přijímá platby, a způsob označení úhrady na tyto účty podle jednotlivých daní, jejichž správa mu náleží. (2) Správce daně zveřejní informace podle odstavce 1 na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Správce daně zveřejňuje vhodným způsobem informace o právních předpisech, které se vztahují k působnosti tohoto správce daně, a informace o jejich změnách. Poskytování informací správci daně 57 (1) Povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně mají orgány veřejné moci a osoby, které a) vedou evidenci osob nebo věcí, b) poskytují plnění, které je předmětem daně, c) provádějí řízení v případech, jejichž předmět podléhá daňové povinnosti, nebo d) získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. (2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na vyžádání správce daně poskytnout údaje, které jsou na základě zákona oprávněny shromažďovat. (3) Banky, pobočky zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstva a platební instituce (dále jen poskytovatel platebních služeb ) jsou povinny na vyžádání správce daně poskytnout čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech 8 ). (4) Provozovatelé poštovních služeb jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout údaje o poštovních zásilkách, poštovních poukazech a pronajatých poštovních přihrádkách, a to i o jejich příjemcích a pronajímatelích. (5) Podnikatelé poskytující veřejně dostupnou telefonní službu jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout údaje, které shromažďují o účastnících veřejně dostupných telefonních služeb. (6) Vydavatelé periodického tisku jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout jméno nebo název a adresu objednatele inzerátu uveřejněného pod značkou. 58 (1) Orgány veřejné moci a osoby uvedené v 57 jsou povinny poskytnout bezúplatně na vyžádání správce daně stanovené údaje, a to v rozsahu nezbytném pro správu daní. (2) Údaje podle odstavce 1 se poskytují jednotlivě nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi poskytovatelem údajů a správcem daně. (3) Správce daně si může údaje podle 57 vyžádat jen v případě, že je nelze získat z úřední evidence, kterou sám vede; správce daně si může vyžádat potřebné údaje od osob uvedených v 57 jen v případě, že je nelze získat od jiného orgánu veřejné moci. 8 ) 38 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.15 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana (1) Nejvyšší kontrolní úřad a další kontrolní orgány 9 ) předávají i bez vyžádání příslušným správcům daně údaje uvedené v kontrolních protokolech, které mají vztah ke správě daní. (2) Kontrolní orgány zjištěné údaje poskytnou správci daně do 30 dnů od provedeného kontrolního zjištění. HLAVA V DOKUMENTACE Protokol 60 (1) O ústních podáních a jednáních při správě daní sepíše správce daně protokol. (2) Správce daně může pořídit o úkonech, o kterých se podle zákona pořizuje protokol, obrazový nebo zvukový záznam, který je přílohou protokolu; o této skutečnosti předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní. (3) Protokol musí obsahovat zejména a) předmět jednání, b) místo jednání, c) časový údaj o začátku a skončení jednání, d) označení správce daně a úřední osoby, která úkon provedla, e) údaje umožňující určení osob, které se úkonu zúčastnily, f) vylíčení průběhu jednání, g) označení dokladů a jiných listin odevzdaných při jednání nebo podstatný obsah listin předložených k nahlédnutí, h) poskytnutá poučení a vyjádření poučených osob, i) návrhy osob, které se úkonu zúčastnily, nebo jejich výhrady směřující proti obsahu protokolu, j) vyjádření správce daně k uplatněným návrhům nebo výhradám. 61 (1) Součástí protokolu jsou rozhodnutí vyhlášená při jednání. (2) Rozhodnutí vyhlášené při jednání, kterým se vyzývá příjemce rozhodnutí k uplatnění práva nebo ke splnění povinností, se doručuje předáním stejnopisu protokolu; tento protokol nemusí obsahovat otisk úředního razítka se státním znakem. 62 (1) Není-li protokol hlasitě diktován, je nutno jej před podepsáním hlasitě přečíst a zapsat v něm, že se tak stalo, a dále uvést, co bylo před podpisem protokolu opraveno nebo jinak změněno. Přeškrtnutá místa musí zůstat čitelná. (2) Správce daně zaznamená všechna vyjádření k protokolované věci, návrhy a výhrady vznesené osobami zúčastněnými na protokolovaném jednání a své stanovisko k nim. (3) Po vyznačení všech návrhů, výhrad, vyjádření k nim, oprav či změn v protokolu, které musí být opět hlasitě přečteny, pokud nebyl protokol hlasitě diktován, podepíší protokol osoby zúčastněné na protokolovaném jednání a úřední osoba. (4) Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají. Odepření podpisu nebo vzdálení se před podpisem protokolu bez dostatečného důvodu nemá vliv na použitelnost protokolu jako důkazního prostředku. Na to musí být osoby zúčastněné na protokolovaném jednání předem upozorněny. (5) Správce daně po podpisu předá stejnopis protokolu daňovému subjektu, pokud se jednání zúčastnil, popřípadě též další osobě na jednání zúčastněné, pokud o to požádá. (6) Správce daně opraví v protokolu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti tak, aby původní zápis zůstal čitelný. 63 Úřední záznam (1) O důležitých úkonech při správě daní, které nejsou součástí protokolu, sepíše správce daně úřední záznam, ve kterém zachytí skutečnosti, které mají vztah ke správě daní, zjištěné zejména z ústních sdělení, oznámení, poznámek, obsahů telefonických hovorů a jiných spisových materiálů. (2) Úřední záznam podepíše úřední osoba, která ho vyhotovila, s uvedením časového údaje, kdy došlo k jeho vyhotovení. 9 ) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.16 Strana 4052 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 Spis 64 (1) Písemnosti týkající se práv a povinností daňového subjektu se zakládají do spisu, který vede příslušný správce daně. Těmito písemnostmi jsou zejména a) písemnosti obsahující podání, b) písemná vyhotovení rozhodnutí, c) protokoly, d) úřední záznamy. (2) Písemností se při výkonu správy daní rozumí listinná zpráva, jakož i datová zpráva, pokud to nevylučuje povaha věci. (3) Součástí spisu jsou i obrazové a zvukové záznamy. (4) Spis se člení na a) části podle jednotlivých daňových řízení, b) část týkající se vymáhání daní, c) část týkající se dalších povinností při správě daní, o nichž se vede řízení, d) část vyhledávací, e) část týkající se řízení o pořádkových pokutách. (5) Jednotlivé části spisu musí obsahovat soupis všech písemností, které jsou v nich založeny; písemnosti ve spisu se řadí v časové posloupnosti, označují se jednotlivými pořadovými čísly a vedou se pod společnou spisovou značkou. 65 (1) Do vyhledávací části spisu se zakládají a) písemnosti, které mohou být uplatněny v řízení jako důkazní prostředek, jestliže by jejich zpřístupnění daňovému subjektu zmařilo nebo ohrozilo cíl správy daní, účel úkonu nebo ohrozilo objektivnost důkazu, b) písemnosti, které mohou být použity při stanovení daně jako pomůcky, jejichž zpřístupnění daňovému subjektu by ohrozilo zájem jiného daňového subjektu nebo jiných osob zúčastněných na správě daní, c) úřední záznamy nebo protokoly o podaných vysvětleních, pokud nejsou použity jako pomůcky, d) písemnosti sloužící výlučně pro potřeby správce daně. (2) Písemnosti zakládané do části vyhledávací podle odstavce 1 písm. a) lze v této části ponechat nejdéle do provedení hodnocení důkazů. Jde-li o důkazní prostředky, které jsou uplatněny v rámci daňové kontroly, lze je v části vyhledávací ponechat nejdéle do zahájení projednání zprávy o daňové kontrole. (3) Při přeřazení písemnosti z vyhledávací části spisu do příslušné části spisu musí být ze soupisu písemností patrno, která písemnost, zaevidovaná v části vyhledávací, byla přeřazena, do které části, pod jakým pořadovým číslem a k jakému datu. Nahlížení do spisů 66 (1) Daňový subjekt je oprávněn u správce daně nahlédnout do částí spisu týkajících se jeho práv a povinností, které označí, s výjimkou části vyhledávací; za stejných podmínek je daňový subjekt oprávněn nahlédnout do osobních daňových účtů vedených v rámci evidence daní o jeho daňových povinnostech. (2) Daňový subjekt je oprávněn nahlédnout do soupisu písemností obsažených ve vyhledávací části spisu. Z takto poskytnutého soupisu nesmí být patrný obsah jednotlivých písemností. (3) Není-li ohrožen zájem jiného daňového subjektu nebo jiných osob zúčastněných na správě daní anebo cíl správy daní, může správce daně v odůvodněných případech, kdy je to nutné pro další průběh řízení, umožnit nahlédnutí i do písemností ve vyhledávací části spisu. (4) Oprávnění nahlédnout do spisu lze využít v úředních hodinách pro veřejnost, pokud správce daně nepřipustí nahlížení do spisu i v průběhu pracovní doby mimo úřední hodiny pro veřejnost. 67 (1) Správce daně pořídí o každém nahlédnutí do spisu podle povahy věci protokol nebo úřední záznam, ve kterém uvede, do kterých částí spisu bylo daňovému subjektu umožněno nahlédnout. (2) Nevidomým osobám bude spis přečten. Správní orgán umožní průvodci nevidomé osoby nahlédnout do spisu a na její požádání umožní též pořízení zvukového záznamu. (3) Na žádost daňového subjektu pořídí správce daně z části spisu, do níž lze nahlížet, doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech v ní obsažených a vydá je daňovému subjektu. Na žádost daňového subjektu správce daně rovněž ověří jejich shodu s obsahem spisu. O pořízení listiny a vydání ověřovací doložky provede úřední záznam. (4) V ověřovací doložce o shodě se spisem správce daně uvede a) zda opis, kopie nebo stejnopis souhlasí doslovně17 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana 4053 s listinou, z níž byl pořízen, a zda tato listina je prvopisem, opisem, kopií nebo stejnopisem a z kolika listů nebo archů se skládá, b) počet listů nebo archů, které ověřená listina obsahuje, c) místo a datum ověření, d) podpis úřední osoby a otisk úředního razítka se státním znakem. 68 (1) Správce daně zapůjčí příslušnému orgánu veřejné moci část spisu, která se týká předmětu řízení, pro které je poskytována, za podmínek stanovených v 52 a 53. (2) Správce daně, který část spisu zapůjčil příslušnému orgánu veřejné moci, může u něho do zapůjčené části spisu nahlížet, pořizovat z ní výpisy a kopie, a nebrání-li tomu závažné okolnosti, může vyžádat její dočasné poskytnutí pro účely daňového řízení. (3) Orgán veřejné moci, kterému je část spisu zapůjčena, zajistí dodržení podmínek mlčenlivosti; u zapůjčených písemností z vyhledávací části spisu zajistí tento orgán dodržení podmínek podle Daňová informační schránka (1) Správce daně, který je k tomu technicky vybaven, může poskytovat daňovému subjektu informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu rovněž prostřednictvím dálkového přístupu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace soustředěny v daňové informační schránce daňového subjektu (dále jen schránka ), která je zřízena na základě žádosti daňového subjektu na technickém zařízení správce daně. Správce daně zveřejní způsobem podle 56 odst. 2, zda je technicky vybaven pro zřízení schránky, včetně rozsahu a členění informací v této schránce soustřeďovaných. (2) Žádost o zřízení nebo zrušení schránky podává daňový subjekt správci daně místně příslušnému podle 13 odst. 1 pouze prostřednictvím datové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem. (3) Správce daně zřídí nebo zruší schránku do 15 dnů od obdržení žádosti a vyrozumí o tom žadatele spolu s uvedením technických a provozních podmínek, které je nutné dodržovat při nahlížení do schránky. (4) Přístup k informacím soustředěným ve schránce je umožněn fyzické osobě, která je daňovým subjektem nebo která je oprávněna jménem daňového subjektu nebo za daňový subjekt jednat, na základě její přihlášky. Přihlášku lze podat správci daně, který schránku zřizuje, pouze prostřednictvím datové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (5) Správce daně do 15 dnů od obdržení přihlášky umožní přihlášené osobě přístup k informacím ve schránce prostřednictvím jejího uznávaného elektronického podpisu. O vyřízení přihlášky učiní správce daně úřední záznam do spisu daňového subjektu, jehož schránka byla předmětem přihlášky. (6) Zmocněnec, společný zmocněnec nebo osoba oprávněná jednat jménem daňového subjektu podle 24 odst. 3 mohou nahlížet do schránky pouze tehdy, jsou-li oprávněni na základě svého zmocnění nebo pověření jednat při správě daní v neomezeném rozsahu se všemi správci daně, jimiž získané informace se shromažďují na technickém zařízení správce daně, nebo pokud jejich zmocnění nebo pověření umožňuje výslovně nahlížet do celé schránky. Toto zmocnění nebo pověření je nutné uplatnit u správce daně, který schránku zřizuje, a omezení podle 24 odst. 4 a 29 odst. 1 se na ně nevztahuje. HLAVA VI ŘÍZENÍ A DALŠÍ POSTUPY Díl 1 Obecná ustanovení o řízeních a dalších postupech Podání 70 (1) Podání je úkonem osoby zúčastněné na správě daní směřujícím vůči správci daně. (2) Podání se posuzuje podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. (3) Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. 71 (1) Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky. (2) Písemná podání a podání ústně do protokolu musí být podepsána osobou, která podání činí. (3) Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způso-18 Strana 4054 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 bem uvedeným v odstavci 1; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. 72 (1) Přihlášku k registraci, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. (2) V tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní. (3) Podání podle odstavce 1 lze učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslané způsobem uvedeným v 71 odst. 1 nebo (1) Podání se činí u příslušného správce daně. (2) Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně. (3) Správce daně na požádání potvrdí podání učiněné písemně nebo datovou zprávou. Jde-li o datovou zprávu zasílanou na technické zařízení správce daně, je přijetí podání potvrzeno tímto zařízením s uvedením časového údaje o přijetí této datové zprávy. (4) Podání, kterým je zahájeno řízení, může ten, kdo jej učinil, změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně vydáno rozhodnutí ve věci. Zpětvzetí podání je však nepřípustné u podání, k němuž je osoba zúčastněná na správě daní povinna buď přímo ze zákona, nebo na výzvu správce daně. 74 Vady podání (1) Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, vyzve správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví. (2) Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním označených vad. (3) Budou-li vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas. Nebudou-li vady podání odstraněny, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným, o čemž pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí podatele; vyrozumění není třeba v případě, že podatel na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon. 75 Postoupení Není-li správce daně, vůči němuž bylo učiněno podání nebo připsána platba, příslušný vést v dané věci řízení, podání nebo platbu neprodleně postoupí příslušnému správci daně a uvědomí o tom podatele. 76 Jednací jazyk (1) Při správě daní se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. (2) Písemnosti vyhotovené v jiném než českém jazyce musí být předloženy v originálním znění, a současně v překladu do jazyka českého, pokud správce daně neprohlásí, že takový překlad nevyžaduje nebo že požaduje úředně ověřený překlad; takové prohlášení může správce daně učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet písemností v budoucnu. (3) Každý, kdo neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka 10 ) zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady. (4) Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky 11 ), má před správcem daně právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správce daně úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tlumočení a náklady na pořízení překladů v tomto případě nese správce daně. (5) Osobě neslyšící ustanoví správce daně na své náklady tlumočníka znakové řeči podle jiného právního předpisu 12 ). Osobě neslyšící, která neovládá znakovou řeč, ustanoví správce daně prostředníka, který je schopen se s ní dorozumět pomocí metody zřetelné artikulace. Osobě hluchoslepé bude ustanoven za stejných 10 ) Čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. 11 ) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/ /2002 Sb. 12 ) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.19 Částka 87 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Strana 4055 podmínek prostředník, který je schopen se s ní dorozumět pomocí řeči pro hluchoslepé. 77 Vyloučení úřední osoby (1) Úřední osoba je z řízení nebo jiného postupu při správě daní vyloučena pro podjatost, jestliže a) je předmětem řízení nebo jiného postupu právo nebo povinnost její nebo osoby jí blízké, b) se v téže věci na řízení nebo jiném postupu podílela na jiném stupni, nebo c) její poměr k osobě zúčastněné na správě daní nebo k předmětu daně vzbuzuje jiné pochybnosti o její nepodjatosti. (2) Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. Úřední osoba je povinna neprodleně oznámit úřední osobě stojící v čele správce daně okolnosti nasvědčující podjatosti. (3) Úřední osoba, o jejíž nepodjatosti jsou důvodné pochybnosti, smí do doby, než bude rozhodnuto o tom, zda je vyloučena, provést ve věci jen neodkladné úkony. (4) O tom, zda je úřední osoba vyloučena, rozhodne úřední osoba stojící v čele správce daně; v případě, že je vyloučena, určí místo ní jinou úřední osobu, která není k vyloučené úřední osobě ve vztahu podřízenosti. Není-li takové nepodjaté úřední osoby, požádá úřední osoba stojící v čele správce daně nejblíže nadřízeného správce daně, aby dožádal jiného správce daně o provedení úkonů, jejichž výkon by příslušel podjaté úřední osobě, pokud nadřízený správce daně tyto úkony neprovede sám. (5) Při pochybnostech o nepodjatosti úřední osoby stojící v čele správce daně rozhodne o tom, zda je vyloučena, nejblíže nadřízený správce daně; v případě, že dojde k vyloučení této úřední osoby, rozhodne o delegaci podle 18 na jiného správce daně. (6) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí pro úřední osoby stojící v čele ústředních správních orgánů. (7) Rozhodnutí o tom, zda je úřední osoba vyloučena, se doručuje dotčené úřední osobě a daňovému subjektu. Došlo-li k zahájení řízení o tom, zda je úřední osoba vyloučena, na základě námitky jiné osoby zúčastněné na správě daní, správce daně ji o výsledku tohoto řízení vyrozumí. Proti rozhodnutí o tom, zda je úřední osoba vyloučena, nelze uplatnit opravné prostředky. (8) Ustanovení odstavců 1 až 4 a 7 se použijí pro znalce a tlumočníky obdobně. Díl 2 Postupy při správě daní 78 Vyhledávací činnost (1) Správce daně vyhledává důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu. (2) Vyhledávací činnost provádí správce daně i bez součinnosti s daňovým subjektem. (3) V rámci vyhledávací činnosti správce daně a) ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů, b) zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně, c) shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy v rozsahu podle 9 odst. 3, d) opatřuje nezbytná vysvětlení, e) provádí místní šetření. (4) Správce daně, který není místně příslušný, může provádět místní šetření i bez dožádání. 79 Vysvětlení (1) Správce daně v rámci vyhledávací činnosti opatřuje nezbytná vysvětlení k prověření skutečností rozhodných pro naplnění cíle správy daní, pokud tyto skutečnosti nelze prověřit jiným úředním postupem. (2) Každý je povinen podat správci daně vysvětlení; pro odepření vysvětlení se obdobně použije 96 odst. 2 až 4. (3) Podané vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek. (4) O podaném vysvětlení sepíše správce daně podle povahy vysvětlení protokol nebo úřední záznam. Místní šetření 80 (1) Správce daně může provádět místní šetření. V rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, jakož i na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější.20 Strana 4056 Sbírka zákonů č. 280 / 2009 Částka 87 (2) K provedení místního šetření může správce daně přizvat osobu, jejíž přítomnost je podle povahy věci potřebná. (3) O průběhu místního šetření sepíše správce daně podle povahy šetření protokol nebo úřední záznam. (4) Správce daně může pořizovat obrazový nebo zvukový záznam o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu, o čemž předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní. 81 (1) Úřední osoba provádějící místní šetření má v době přiměřené předmětu místního šetření, zejména v době provozu, právo na přístup na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, k účetním záznamům nebo jiným informacím, a to i na technických nosičích dat, v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle správy daní. Toto právo má též, jde-li o obydlí, které daňový subjekt užívá současně pro podnikání, je-li to nezbytné a nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným způsobem. (2) Správce daně může provést nebo si vyžádat z účetních záznamů nebo jiných informací výpis nebo kopii, a to i na technických nosičích dat. (3) V rozsahu nezbytném k prověření údajů na technických nosičích dat má správce daně právo na informace o používaných programech výpočetní techniky a může využívat programové vybavení, ve kterém byly informace pořízeny. 82 (1) Daňový subjekt a další přítomné osoby jsou povinny poskytnout úřední osobě, která provádí místní šetření, všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení místního šetření. (2) Osoby, u nichž je místní šetření prováděno, jsou povinny zapůjčit správci daně jím vyžádané doklady a další věci nezbytné pro správu daní i mimo své prostory, jinak správce daně tyto věci zajistí postupem podle 83. (3) Správce daně si může od osoby, u níž je místní šetření prováděno, vyžádat nebo odebrat pro účely bližšího posouzení nebo expertizy vzorky věcí. Takto získané vzorky se vrací po expertize či posouzení, připouští-li to jejich povaha. (4) Zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků potvrdí správce daně při jejich převzetí nebo odebrání. Převzaté doklady a další věci nebo odebrané vzorky vrátí správce daně osobě, od které je převzal, nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí nebo odebrání. Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené doklady a další věci nebo odebrané vzorky podrobit vnější expertize, může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně; pokud důvody pro zapůjčení trvají, může být tato lhůta z důležitých důvodů prodlužována opakovaně. 83 (1) Při místním šetření může správce daně zajistit věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředek, je-li důvodná obava, že by později nebylo možné příslušný důkazní prostředek provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi. (2) Při zajištění věci může správce daně podle její povahy a) věc převzít a přemístit na vhodné místo, b) vyznačit na věci zajištění a věc ponechat na místě bez zamezení přístupu k věci, nebo c) vyznačit na věci zajištění a po převzetí všech prostředků, které umožňují přístup k této věci, zajistit prostory, kde se tyto věci nalézají, úřední uzávěrou. (3) Došlo-li při místním šetření k zajištění věci, předá správce daně stejnopis protokolu, jehož součástí je rozhodnutí o zajištění věci, dotčené osobě i bez její žádosti. (4) Pominou-li důvody pro zajištění věci, správce daně rozhodnutí o zajištění bezodkladně zruší a zajištěnou věc vrátí vlastníkovi nebo osobě, od které byla převzata. (5) Nelze-li o zajištění věci sepsat protokol, sepíše se o tom úřední záznam s uvedením důvodů, pro které nebylo možno protokol sepsat; rozhodnutí o zajištění věci se v tomto případě oznamuje samostatně. 84 (1) Pokud zapůjčené nebo zajištěné věci nelze vrátit jejich vlastníkovi nebo osobě, která je zapůjčila, nebo od které byly v rámci zajištění převzaty, protože není známa nebo si věci nevyzvedla, a to ani na výzvu správce daně, nebo pokud jde o věci, jejichž prodej je zakázán, nebo které nejsou bez povolení obchodovatelné, může správce daně rozhodnout o jejich propadnutí ve prospěch státu; včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. (2) Není-li správci daně vlastník zapůjčených nebo zajištěných věcí znám, musí být rozhodnutí o propadnutí věci vyvěšeno na úřední desce správce daně po dobu nejméně 60 dnů. Zobrazit více Zákon daňový řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA I PŘEDMĚT A ÚČEL ÚPRAVY 1 (1) Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových Více správní řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 500/2004 Sb. správní řád ZÁKON ze dne 24. června 2004 správní řád Změna: 413/2005 Sb. Změna: 384/2008 Sb. Změna: 7/2009 Sb. ČÁST PRVNÍ Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ÚVODNÍ USTANOVENÍ Více Obsah. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, s komentářem... 13. Úvod...10. ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení ( 1 9)...13 Obsah Úvod...10 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, s komentářem... 13 ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení ( 1 9)...13 HLAVA I Předmět a účel úpravy ( 1 4)...13 HLAVA II Základní zásady správy daní ( 5 9)...24 Více ÚVOD 9 Úvod k CD 10 Konstrukce daňového řádu 11. ČÁST PRVNÍ - Komentář k vybraným ustanovením daňového řádu 15 OBSAH ÚVOD....................................................................9 Úvod k CD........................................................... 10 Konstrukce daňového řádu............................................. Více 337/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady. ze dne 5. května 1992. o správě daní a poplatků 337/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 5. května 1992 o správě daní a poplatků Změna: 35/1993 Sb., Změna: 157/1993 Sb., Změna: 302/1993 Sb., 315/1993 Sb., 323/1993 Sb., Změna: 85/1994 Sb., Změna: Více 4/2. Lhůty a počítání času. Správní řád v praxi 4/2 str. 1 Lhůtou se tradičně označuje určitý časový úsek, který je vymezen svým počátkem a koncem. Lhůty se potom vymezují na určitý počet hodin, zpravidla však dnů, či týdnů. Někdy se nerozlišuje mezi pojmy Více Č.j.: ZPRÁVA O DAŇOVÉ KONTROLE podle ustanovení 88 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ) Finanční úřad Č.j.: ZPRÁVA O DAŇOVÉ KONTROLE podle ustanovení 88 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ) Kontrolovaný daňový subjekt: Název právnické osoby:/jméno Více Směrnice č. 2/2013 Pravidla pro zajištění přístupu k informacím Směrnice č. 2/2013 Pravidla pro zajištění přístupu k informacím Rada města Šluknov se na své 87. schůzi dne 30.09.2013 usnesením č. XX/87R/2013 usnesla vydat v souladu s 103 odst. 4 písm. e) zákona č. Více Zpráva o šetření. ve věci podnětu Ing. R. L., zastupujícího společnost D. C., s. r. o. A - Předmět šetření Plná moc, která neobsahuje omezení, představuje pověření k jednání v plném rozsahu (neomezeně) se všemi správci daně bez ohledu na to, zda obsahuje výslovný text se všemi správci daně, a bez ohledu na Více 552/1991 Sb. ZÁKON. o státní kontrole 552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole Změna: 166/1993 Sb. Změna: 148/1998 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 274/2003 Sb. Změna: 392/2005 Sb. Změna: 501/2004 Sb., Více PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU vydané Metropolitním spořitelním družstvem, IČ: 25571150, se sídlem: Sokolovská 394/17, 180 00 Praha 8 - Karlín, zapsaným v oddílu Dr, vložce 7890, obchodního Více 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení Strana 560 Sbírka zákonů č. 38 / 2008 Částka 11 38 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008 o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující Více Předpis Notářské komory České republiky o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 37 odst. 3 písm. u) zákona č. 358/1992 Sb., Více VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 10. a 11. října 2014. Harmonogram úkolů a lhůt VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 10. a 11. října 2014 Harmonogram úkolů a lhůt vyplývajících ze zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění Více Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Inovace Více (1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Více 552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení Systém ASPI - stav k 26.11.2012 do částky 145/2012 Sb. a 49/2012 Sb.m.s. Obsah a text 552/1991 Sb. - poslední stav textu Změna: 166/1993 Sb. Změna: 148/1998 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 274/2003 Sb. Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) Zakázka je zadávána v souladu s 21 odst. 1 písm. f) Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více Rozhodčí soud při EACCL ROZHODČÍ ŘÁD Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo Více Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 37 odst. 3 písm. q) zákona č. 358/1992 Sb., Více Účetní jednotka: Západočeské muzeum v Plzni. SMĚRNICE č 17. upravující postup vyřizování stížností přijatých v Západočeském muzeu v Plzni Účetní jednotka: Západočeské muzeum v Plzni SMĚRNICE č 17 upravující postup vyřizování stížností přijatých v Západočeském muzeu v Plzni CL 1 Předmět a rozsah směrnice Tato interní směrnice vychází z platných Více 209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ 209/1997 Sb. ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Změna: 265/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Více POPLATKOVÉ PRÁVO. 4. přednáška 15. listopadu 2013 POPLATKOVÉ PRÁVO 4. přednáška 15. listopadu 2013 Doplnění: Místní poplatky Správa místních poplatků Řízení o poplatcích vykonává obecní úřad. Tato působnost je výkonem přenesené působnosti. Procesní úpravou Více 265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Změna: 286/2009 Sb. 265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto Více V hlavě první 1 je institucionálně vymezena působnost správního řádu. Zákon definuje legislativní zkratku správní orgán a jsou jím tyto instituty II. Správní řízení 1. Působnost správního řádu. Porovnejte s právní úpravou zákona č. 71/1967 Sb. Správní řád upravuje postup orgánů výkonné moci, územních samosprávných celků a jiných orgánů vykonávajících Více Základní škola a Mateřská škola Sudice, příspěvková organizace Směrnice k vyřizování stížností Č.j.: Účinnost od: 2. 9. 2013 Základní škola a Mateřská škola Sudice, příspěvková organizace Směrnice k vyřizování stížností Č.j.: Účinnost od: 2. 9. 2013 Spisový znak: Skartační znak: Změny: Tato směrnice ruší všechny předcházející Více DAŇOVÝ ŘÁD S KOMENTÁŘEM DAŇOVÝ ŘÁD S KOMENTÁŘEM 2. aktualizované vydání 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Na změny provedené přímou novelizací daňového řádu přijatou zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o Více Pravidla Rady města Velké Meziříčí pro přijímání a vyřizování stížností a petic. I. Stížnosti Rada města Velké Meziříčí stanoví na základě 102 odst. 2 písm. n) z. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tato Pravidla Rady města Velké Meziříčí pro přijímání a vyřizování stížností Více VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 12. a 13. října 2012. Harmonogram úkolů a lhůt VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 12. a 13. října 2012 Harmonogram úkolů a lhůt vyplývajících ze zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění Více Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství (stav platný do 31.12. 2009) Změna: 62/2000 Sb. Změna: 307/2000 Sb. Změna: 128/2003 Sb. Změna: 128/2003 Sb. (část) Změna: 85/2004 Sb. (část) Změna: 128/2003 Více kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí 119/2001 Sb. ZÁKON ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí ve znění zákonů č. 281/2009 Sb., č. 286/2009 Sb. a č. 396/2012 Sb. Parlament se Více 69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006 o provádění mezinárodních sankcí Ve znění zákona č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 139/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ Více 119/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí. 119/2001 Sb. ZÁKON ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí Změna: 286/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna: 396/2012 Sb. Parlament se usnesl Více Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, příspěvková organizace Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, příspěvková organizace, Liberec 3, 460 01 Pokyn ředitelky školy k svobodnému přístupu k informacím a k ochraně informací Č.j.: 5/14 Účinnost od: 1. 1. 2014 Spisový Více 254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004 254/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. dubna 2004 o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Změna: 303/2008 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna: Více Střední odborné učiliště zemědělské a služeb, Dačice, nám. Republiky 86, 380 01 Dačice č.j. 3H/2008 Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel, upravený zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), Více OBEC Tlumačov Obecně závazná vyhláška obce Tlumačov č.4/2011 OBEC Tlumačov Obecně závazná vyhláška obce Tlumačov č.4/2011 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Tlumačov vydalo dne 6.12. 2011 podle ustanovení 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, Více Správci podniku náleží za činnost při exekuci prodejem podniku odměna a náhrada hotových výdajů. 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za Více Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 mail.: [email protected] SMĚRNICE K VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ I. Více PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Základní ustanovení 1. Tento Procesní řád FAČR (dále tento řád ) upravuje řízení před orgány Fotbalové asociace České republiky Více ZÁKON. ze dne 2. února 2006. o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem ČÁST DESÁTÁ 57 ZÁKON ze dne 2. února 2006 o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných Více VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 10. a 11. října 2014. Harmonogram úkolů a lhůt VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 10. a 11. října 2014 Harmonogram úkolů a lhůt vyplývajících ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Více ZÁKON. ze dne 2016, ČÁST PRVNÍ. Změna insolvenčního zákona. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl Více Tento zákon byl novelizován zákonem č. 396/2012 Sb. Novela se právě zapracovává. ZÁKON. ze dne 22. února 2001, 119/2001 Sb. znění účinné od 1. 1. 2013 Tento zákon byl novelizován zákonem č. 396/2012 Sb. Novela se právě zapracovává. změněno s účinností od poznámka zákonem č. 396/2012 Sb. 1.1.2013 zákonem č. 281/2009 Více DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU Disciplinární řád upravuje postup při projednávání disciplinárních přestupků a ukládání sankcí studentům Vysoké školy ekonomie a managementu. Disciplinární Více DU V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO KAPITÁLO TRHU TRH ZÁKON O DOHLEDU V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU 15/1998 Sb. PŮSOBNOST A PRAVOMOCI ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU Předmět úpravy Tento zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky Více SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VYBRANÉ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VYBRANÉ ASPEKTY -práva účastníků řízení -počítání času -nečinnost správního orgánu -náležitosti odvolání -přezkum rozhodnutí, stížnost PRÁVA ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ, JEDNÁNÍ SPRÁVNÍHO ORGÁNU ( Více Odesílatel: Adresát: Odesílatel: VÝHRADNĚ JEN ADRESÁTA NEVKLÁDAT DO SCHRÁNKY. Písemnost: Adresát: Jméno a příjmení osoby, která zásilku převzala SOUDY typ I doručenka C5 217x162 přední strana Místo pro podací nálepku na doporučenou zásilku Místo pro výplatné DOPORUČENĚ DO VLASTNÍCH RUKOU NEVKLÁDAT DO SCHRÁNKY Zásilka (písemnost) byla dodána (odevzdána) Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná Více O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM SMĚRNICE č.2 O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM GYMNÁZIUM VODŇANY www.gymnaziumvodnany.cz Tel./fax 383 383 743, [email protected] 1 GYMNÁZIUM VODŇANY Směrnice o svobodnému přístupu k informacím Více ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platebním styku. Čl. I III. N á v r h ZÁKON ze dne 2013 kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Více Obecně závazná vyhláška č. 3/2010 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Obec Bezkov, IČ 00600121, Bezkov 71, 669 02 Znojmo Obecně závazná vyhláška č. 3/2010 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo obce Bezkov se na svém zasedání dne 21.12.2010 usneslo Více Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace Podlimitní veřejná zakázka na služby s názvem: Poskytnutí kontokorentního úvěru vyhlášená ve zjednodušeném podlimitním řízení dle 38 zákona č. 137/2006 Více Závěr č. 86 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 86 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Právní účinky doručení osobám na adresu Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Označení směrnice: Vnitřní směrnice školy O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Číslo jednací: ZŠMŠ/229/2010 Zpracovala: Mgr. Václava Čejková Platnost od: 22.3.2010 Datum vydání: 22.3.2010 Vydává: Mgr. Václava Více Statutární město Ústí nad Labem Statutární město Ústí nad Labem Obecně závazná vyhláška č. 5 /2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo Více ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Základní ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 120/2001 Sb. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exek... - znění dle 428/11 Sb., 396/12 Sb. 120/2001 Sb. ZÁKON ze dne 28. února 2001 o Více Obecně závazná vyhláška Statutárního města Liberec č. 4/2012. č. 4/2012 č. 4/2012 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města Více 35a. Ztráta dobré pověsti. (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce ztrácí dobrou pověst, pokud 35a Ztráta dobré pověsti (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce ztrácí dobrou pověst, pokud a) se nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona, nebo Více schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 28. 4. 2015 usnesením č. 157/15/ZK ev. č. OLP/1595/2015 S m l o u v a o p o s k y t n u t í účelové dotace z Dotačního fondu Libereckého kraje, podprogramu Podpora jednotek požární ochrany obcí Libereckého kraje schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více Městský úřad-finanční odbor nám. Zachariáše z Hradce 10, 588 56 Telč. Vaše značka Značka Vyřizuje Telč 20.11. 2014 Město Telč Městský úřad-finanční odbor nám. Zachariáše z Hradce 10, 588 56 Telč tel.: +420 567 112 415 fax: +420 567 112 403 mobil: +420 607 584 841 PID Vaše značka Značka Vyřizuje Telč 20.11. 2014 Zveřejnění Více POKYN ŘEDITELKY ŠKOLY k vyřizování stížností, oznámení a podnětů MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, Šafaříkova 9, příspěvková organizace POKYN ŘEDITELKY ŠKOLY k vyřizování stížností, oznámení a podnětů Název školy: Mateřská škola Ostrava, Šafaříkova 9, příspěvková organizace Pokyn Více ČÁST PRVNÍ. Předmět úpravy. Vymezení pojmů Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 26/2000 Sb. Zákon o veřejných dražbách - znění dle 396/12 Sb., 399/12 Sb. 26/2000 Sb. ZÁKON ze dne 18. ledna 2000 o veřejných dražbách ve znění zákonů Více Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu. 330/2001 Sb. Obec Pravlov, Pravlov 30, 664 64 Dolní Kounice Směrnice č.1/2009 ZÁSADY PRO PŘIJÍMÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ podle zákona č.106/1999 Sb.,o svobodném přístupu k informacím Úvodní ustanovení: Více 255/2012 Sb. ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Kontrolní řád. HLAVA I Obecná ustanovení 255/2012 Sb. ZÁKON ze dne 14. června 2012 o kontrole (kontrolní řád) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Kontrolní řád HLAVA I Obecná ustanovení 1 Působnost zákona (1) Tento Více OBEC HORKA Obecně závazná vyhláška č. 1/2011, o místních poplatcích POPLATEK ZE PSŮ OBEC HORKA Obecně závazná vyhláška č. 1/2011, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Horka se na svém zasedání dne 17. 1. 2011 usnesením č. 1. usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Více Jednotný rozhodčí a poplatkový řád Jednotný rozhodčí a poplatkový řád I. Preambule 1. Základním účelem rozhodčího řízení před podepsanými rozhodci je efektivní, nezávislé a nestranné řešení majetkového sporu mezi účastníky. Rozhodci postupují Více Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním Více Zákon č. 174/1968 Sb. 570/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1991 o živnostenských úřadech ve znění zákonů č. 286/1995 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 284/2004 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., Více Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC PÍSEČNÁ Obecně závazná vyhláška č. 2/2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Písečná se na Více ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ. Obecná ustanovení 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za Více ČÁST PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím ČÁST PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li Více OBEC Osice Obecně závazná vyhláška č. 1 / 2011, o místních poplatcích ČÁST I. ČÁST II. POPLATEK ZE PSŮ OBEC Osice Obecně závazná vyhláška č. 1 / 2011, o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Osice se na svém zasedání dne 3. 3. 2011 usnesením č. 5.6 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Více Datové schránky. školení NKČR. Hradec Králové 2.6.2009. Mgr. Jan Dytrych školení NKČR Mgr. Jan Dytrych Právní úprava Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů účinnost 1.7.2009 Parlamentem schválené změny sněmovní tisk č. 704 (novela Více Směrnice o postupu při poskytování informací podle z.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informací, ve znění pozdějších předpisů Směrnice o postupu při poskytování informací podle z.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informací, ve znění pozdějších předpisů Část I - Obecná ustanovení Článek 1 Účel a rozsah úpravy 1. Směrnice Více Disciplinární řád České asociace sester Disciplinární řád České asociace sester 1 Obecná ustanovení 1. Porušení povinností člena České asociace sester (dále jen ČAS) vyplývající ze stanovených předpisů ČAS, Stanov ČAS, z Etického kodexu ICN Více ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve Více Č. j: 26/17 986/2011-262. Věc: MINISTERSTVO FINANCÍ sekce Daně a cla Odbor Majetkové daně, daň silniční, poplatky a oceňování Letenská 15, poštovní přihrádka 77 118 10 Praha 1 E-mail:[email protected] Telefon: 257 041 111Fax: 257 042 Více ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých Více POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Základní umělecká škola, Šumperk, Žerotínova 11 Sídlo: 787 01 Šumperk, Žerotínova 11 Identifikační číslo 00852333 Zřizovatel Olomoucký kraj IČO 60609460 Vnitřní předpis č.: VP12/2010 POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ Více SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Ročník 2015 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Citace: 222/2015 Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Jihlava, Jungmannova 6, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 19. SMĚRNICE K VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ Č.j.: Spisový znak Skartační znak 901 /2013 A.1. A10 Vypracoval: Schválil: Více 114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení Stav k 5.3.2007 114/1988 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 1988 České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem České národní Více 119/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 22. února 2001, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy. 2 Vymezení pojmů

http://www.psp.cz/eknih/1993ps/stenprot/042schuz/s042009.htm

PČR, PS 1993-1996, 42. schůze, část 9/27 (24. 4. 1996) Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi a otevírám obecnou rozpravu, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Nyní otevírám podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan kolega Pavela a potom paní poslankyně Hubová. Poslanec Josef Pavela: Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti přijal k bodu Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., a zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a mění zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb. toto usnesení. "Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti po úvodním výkladu náměstka ministra vnitra ČR Ing. Valvody, zpravodajské zprávě poslance Pavely a po rozpravě 1. vyslovuje souhlas s předloženým vládním návrhem zákona s těmito pozměňovacími návrhy: K článku 1 vložit nový § 7 a) v tomto znění: 1. Dětem svěřeným rozhodnutím příslušného orgánu do péče nahrazující výchovu rodičů nebo do ústavní péče, pokud nejsou občany České republiky a nebylo jim uděleno povolení k trvalému pobytu na jejím území, vzniká ke dni účinnosti tohoto zákona a později dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu právo trvalého pobytu na území České republiky, je-li alespoň jedna osoba, jíž je dítě svěřeno do péče nahrazující výchovu rodičů, hlášena k trvalému pobytu na území České republiky, popřípadě se na jejím území nachází ústav, který o dítě pečuje. To platí i o osobách již zletilých, narozených po 31. 12. 1974, které se ke dni dosažení zletilosti nacházely v pěstounské péči, nebo jimž byl ustanoven opatrovník, který osobně o ně pečoval. 2. Děti, které se ke dni dosažení zletilosti nacházely v ústavní výchově, se mohou přihlásit k trvalému pobytu v místě výchovného zařízení, v němž byla ústavní výchova naposledy vykonávána, případně na ubytovně." K tomuto bodu byla vyvolána naším výborem řada jednání se zainteresovanými resorty, které buď odmítaly toto doplnění, anebo doporučovaly jeho zkrácení a upřesnění. Vystoupí s tím paní poslankyně Hubová, pokud vím, v další rozpravě. "Článek 3" - pokračuji ve čtení usnesení - "nahradit tímto zněním. 1. Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 19, odst. 2 včetně poznámky 4 a) zní: Uprchlík se považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem pro účely a) zdravotního pojištění a sociálního pojištění, b) nabývání a pozbývání státního občanství České republiky podle zvláštního zákona. Odkaz 4 a) pod čarou zní: Zákon ČNR č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ve znění pozdějších předpisů. Bod 2: za § 23 se vkládá § 23 a), který zní: Přechodné ustanovení k úpravám účinným od (datum) 1996. Doba pěti let, přiznaná podle dosavadních předpisů pro postavení uprchlíka uplynula dnem účinnosti tohoto zákona. Bod 3: § 24 se vypouští." Došlo při přepisu k určité chybě v tom smyslu, že v předneseném usnesení čl. 3 bod 1, písm. a) má být "zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení", čili toto dávám jako návrh na změnu našeho usnesení. K bodu 2, přechodné ustanovení, výbor doporučuje, aby věta "doba pěti let, přiznaná podle dosavadních předpisů pro postavení uprchlíka uplyne dnem účinnosti tohoto zákona" byla označena jako odst. 1 a aby jako odst. 2 bylo doplněno "cizincům, kteří mají ke dni účinnosti tohoto zákona přiznáno postavení uprchlíka, toto postavení nezaniká uplynutím lhůty podle předchozího odstavce." K tomuto přechodnému ustanovení vedla petiční výbor skutečnost, že některým cizincům uplyne doba pěti let do doby účinnosti tohoto zákona, nebo už v tomto roce uplynula, a aby byly odstraněny nejasnosti a obavy z toho vyplývající, navrhl výbor petiční, pro lidská práva a národnosti toto přechodné ustanovení. Kromě toho po dohodě s ministerstvem vnitra doporučuji, aby v čl. 4, jednajícím o účinnosti zákona, byla slova "šedesát dnů po vyhlášení" nahrazena slovy "dnem 1. srpna 1996". Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Pavelovi. Prosím paní kolegyni Hubovou, aby se ujala slova. Poslankyně Marta Hubová: Vážený pane předsedo, pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, když jsme v prvé polovině minulého měsíce projednávali ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti návrh novely zákona o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších novel, snažila jsem se řešit postavení dětí cizích státních občanů, které se opuštěné zdržují na území republiky bez možnosti získat sociální zabezpečení a další práva shodná s právy dětí, které jsou českými státními občany. Vycházela jsem z názoru, že v situaci, kdy jsou děti rodiči opuštěny, by bylo nejvhodnějším řešením to, aby nezávisle na rodičích získaly české státní občanství se všemi výhodami a povinnostmi z toho plynoucími. Tehdy však bylo konstatováno, že mnou navržené řešení by představovalo příliš velký zásah do rodičovských práv, a bylo doporučeno, aby tato záležitost byla řešena v novele zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Dětem, které nejsou státními občany České republiky a nemají povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v České republice a nacházejí se v náhradní rodinné péči nebo v ústavní péči, není v současné době zabezpečeno stejné postavení jako dětem se státním občanstvím České republiky. Odpovídající práva v oblasti poskytování sociálních dávek jsou totiž vázána na trvalý pobyt, resp. dlouhodobý pobyt ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Tato nerovnost je však v rozporu s ustanovením odst. 1 čl. II Úmluvy OSN o právech dítěte, podle kterého se státy, jež jsou smluvními stranami Úmluvy, zavazují respektovat a zajistit každému dítěti pod jejich jurisdikcí práva stanovená Úmluvou, bez jakékoliv diskriminace, a s ustanovením odst. 1 čl. III Úmluvy, které deklaruje povinnost těchto států uplatňovat hledisko zájmů dítěte při jakékoliv činnosti týkající se dětí. Úmluva dále ve svém odst. 1 čl. XXVI stanoví, že státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, uznávají právo každého dítěte na výhody sociálního zabezpečení, včetně sociálního pojištění a činí nezbytná opatření k dosažení plného uskutečňování tohoto práva v souladu s vnitrostátním právem. Z výše uvedeného vyplývá, s přihlédnutím rovněž k čl. XXVII Úmluvy, zavazujícím státy poskytnout dítěti právo na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj, že stát má povinnost poskytnout dětem bez státní příslušnosti České republiky tato práva ve stejné míře jako státním občanům České republiky. Vzhledem k uvedenému je proto nezbytné provést úpravu příslušných právních norem. Jako optimální se jeví novelizace zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, ve znění pozdějších předpisů, doplněním ustanovení § 7 a) a § 13 odst. 3, ve znění; toto znění je v podstatě opřeno o výchozí znění navržené petičním výborem. Je ještě doplněno, opraveno a konzultováno s naší legislativou. Tedy, k čl. I, § 7 a) odst. 1: "Dítě svěřené do náhradní rodinné péče nebo přijaté do ústavní péče rozhodnutím příslušného orgánu, pokud není státním občanem České republiky a nebylo mu uděleno povolení k trvalému pobytu na jejím území, je oprávněno trvale pobývat na území České republiky po dobu náhradní rodinné nebo ústavní péče, je-li aspoň jedna osoba, jíž je dítě svěřeno do náhradní rodinné péče, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky, nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno. Toto oprávnění vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do náhradní rodinné péče, resp. rozhodnutí o přijetí dítěte do ústavní péče, nejdříve však dnem 1. srpna 1996." § 13 doplnit odst. 3: "Oprávnění cizince k trvalému pobytu podle § 7 a) zaniká též tehdy, jestliže pominuly podmínky stanovené v uvedeném ustanovení." Oprávnění k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podléhá v případě cizinců, dle stávající právní úpravy, povolení ministerstva vnitra. Na udělení povolení není právní nárok, a proto jsou dotčené děti vystaveny riziku, že toto povolení jim uděleno nebude. Navrhovaná novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky mající za následek získání oprávnění dlouhodobě, popř. trvale pobývat na území České republiky po dobu výkonu péče nahrazující péči rodičů ze zákona, je jedním z řešení postavení dětí bez státní příslušnosti České republiky nacházejících se v současné době v této péči. Jde o řešení komplexní, neboť dopadá na všechny takové děti. Přitom však není dotčeno svobodné rozhodování dítěte o volbě občanství. Toto řešení navrhuje udělit oprávnění k pobytu pouze po dobu výkonu péče nahrazující výchovu rodičů. Oprávnění k trvalému pobytu zahrnuje i nezbytnou novelizaci ustanovení § 13, která určuje okamžik zániku oprávnění k trvalému pobytu. Tato varianta je výhodnější pro dotčené děti, neboť doba, po kterou budou v péči nahrazující výchovu rodičů, jim může být započtena do lhůty pětiletého pobytu na území České republiky pro případ, že by se v budoucnu rozhodly zvolit si státní občanství České republiky. Zletilé osoby naproti tomu musí samy zvážit, zda se chtějí stát občany České republiky a musí tak plnit práva a povinnosti plynoucí ze státního občanství České republiky či si chtějí ponechat statut cizince a tudíž i veškerá práva a povinnosti cizince v České republice, tj. mimo jiné i povinnost požádat o povolení k trvalému pobytu s rizikem, že jim toto povolení nebude uděleno, a zda chtějí mít na území České republiky trvalý pobyt. Udělení oprávnění dlouhodobě nebo trvale pobývat na území České republiky ze zákona i osobám zletilým bez jejich vůle, nebo dokonce proti jejich vůli, je nepřípustné. Nicméně je třeba podotknout, že i otázku zletilých cizinců bez státní příslušnosti České republiky, kteří byli či jsou v péči nahrazující výchovu rodičů, je nezbytné řešit. Zahrnutí těchto ustanovení do navrhované novely umožní dětem, které nejsou státními občany České republiky, přičemž se jejich rodiče o ně nestarají, získat možnost výchovy v náhradní rodině nebo v ústavu s plným sociálním zabezpečením, včetně možnosti mravního a sociálního rozvoje, vzdělání, přípravy na povolání apod., jako dětem českých státních občanů. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Hubové. Končím podrobnou rozpravu, vzhledem k tomu, že se do ní dál nikdo nepřihlásil. Chci si zeptat zástupce navrhovatelů či zpravodaje, zda si přejí zareagovat. Není tomu tak. V tomto okamžiku tedy končím druhé čtení. Děkuji panu ministru Rumlovi a panu poslanci Kryčerovi. Projednali jsme bod č. 17. Dámy a pánové, jsme v situaci, kdy z důvodů povinných lhůt nebo termínů, které jsou uvedeny v hodinách v zákoně o jednacím řádu, nemůžeme pokračovat v našem jednání, protože jediné body, které by bylo možno projednat, jsou blokovány o několik hodin opožděným příletem pana ministra Kočárníka ze Spojených států. V tomto okamžiku tedy nemám jinou možnost, než vyhlásit dříve, než je "v kraji" zvykem, polední přestávku, a pozvat vás opět do sněmovny ve 14.00 hodin. Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, vážení poslanci, vážené poslankyně, vážený pane místopředsedo vlády, zahajuji odpolední část jednání 42. schůze Poslanecké sněmovny. Budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu. Budeme se nyní, vzhledem k tomu, že pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník se vrátil ze služební cesty, věnovat bodu Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů - druhé čtení Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2071. Prosím nyní, aby se ujal slova místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník a uvedl tento zákon ve druhém čtení. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, především bych se chtěl, pokud jsem způsobil sněmovně problémy se svým pozdním příletem, omluvit. Bylo to zapříčiněno zpožděním, které mělo letadlo. Dovolte mi, vážené poslankyně a poslanci, abych krátce odůvodnil návrh novely zákona o silniční dani. Tento návrh, který máte před sebou, navrhuje změnit a doplnit současnou právní úpravu silniční daně. Obsahuje zejména změnu ve vymezení vozidel, u kterých se snižuje roční daňová sazba o 25%. Jde hlavně o nákladní automobily používané v zemědělství v rostlinné výrobě, které jsou v současně platném zákoně označeny nesprávně. Současně se navrhuje rozšířit osvobození od silniční daně vozidel používaných pro městskou dopravu, hromadnou dopravu na všechna vozidla zabezpečující linkovou osobní dopravu na území České republiky. Dále potom vzhledem k tomu, že 31. prosince loňského roku skončilo osvobození od daně vozidel, která splňují ekologické předpisy, tzv. Euro 1, obsahuje návrh i vypuštění příslušných ustanovení za účelem stimulace nákupu ekologických vozidel, která splňují zpřísněné limity tzv. Euro 2 a navrhuje se prodloužení osvobození u těchto vozidel i pro léta 1997 a 1998. Kromě toho návrh obsahuje drobné zpřesňující změny a doporučuji Poslanecké sněmovně, aby tento návrh v rámci druhého čtení propustila. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ivanu Kočárníkovi. Poslanecká sněmovna přikázala předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 2071/1. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Jiří Vačkář. Poslanec Jiří Vačkář: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru 588 ze dne 22. února 1996 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 16/1993, o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, tisk 2071. 1) doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 16/1993, o dani silniční ve znění pozdějších předpisů, tisk 2071 schválila s následujícími připomínkami. Vzhledem k tomu, že se do textu usnesení vloudily určité chyby, myslím tím chyby spíš při přepisu, usnesení znovu přečtu, abych ho uvedl na správnou míru. Článek 1. Ustanovení o přečíslování poznámek 1 a 1 a), které jsou v § 2 odst. 1, se zařadí jako samostatný bod 2, který zní. V § 2 odst. 2 se poznámka 1 označuje jako poznámka 1 a) a poznámka 1 a) se označuje jako poznámka 1 b). Za bod 12 se vkládá nový bod 13, který zní. Bod 13: V § 15 odst. 1 se na konci doplňuje věta: Je-li daňové přiznání podáváno na technickém nosiči dat ve tvaru stanoveném pro tento účel ministerstvem financí, vyplňuje poplatník pouze část tiskopisu daňového přiznání stanovenou ministerstvem financí. 2) Zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámili Poslaneckou sněmovnu. To je vše k usnesení rozpočtového výboru. Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Vačkářovi a k předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu, nejdříve její obecnou část. Písemné přihlášky nemám. Hlásí se pan poslanec Blažek. Má příležitost ke svému vystoupení v obecné části rozpravy. Poslanec Ladislav Blažek: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, rád bych podal pozměňovací návrh, který by měl řešit... Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, je obecná rozprava v tuto chvíli. Jestliže chcete podat pozměňovací návrh, je to možné. Poslanec Ladislav Blažek: Já ho nepodávám. Místopředseda PSP Jan Kasal: Nepodáváte ho. Dobře. Promiňte, že jsem vám vstoupil do vašeho vystoupení. Poslanec Ladislav Blažek: V tomto pozměňovacím návrhu bych samozřejmě chtěl řešit přístup k tomu, jak má vypadat u nás doprava. Podám ho, jak mně pan předsedající pokynul, až v podrobné rozpravě, ale chtěl bych vám podat zdůvodnění. Je to otázka toho, kdo vyrábí jaká auta. Musíme se rozhodnout, jestli daňové zvýhodnění bude jen pro Volva, Iveca a podobná auta anebo pro LIAZ, které splňují normu Euro 1 anebo jestli uděláme to, že zákonem zvýhodníme pouze auta dovozní. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Rozumím-li dobře přihlášce pana poslance Recmana, jedná se přihlášku do podrobné rozpravy. Ano, je tomu tak. Další přihlášky do obecné rozpravy v tuto chvíli nemám, takže ji končím. Nezazněly žádné návrhy na vrácení či zamítnutí, takže mohu zahájit rozpravu podrobnou. Písemnou přihlášku mám od pana poslance Svatomíra Recmana a poté se přihlásil v průběhu svého vystoupení pan poslanec Blažek. Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pane ministře, po konzultacích v praxi bych chtěl přednést dva pozměňovací návrhy. Jsou velice jednoduché. Myslím, že jsou ku prospěchu věci i zemědělců. Týká se to sněmovního tisku 2071. Na str. 2 bod 8, který se týká § 3 odst. 2 písm. a) dávám pozměňovací návrh, aby text, který hovoří o 80%, byl nahrazen 75%. Druhý pozměňovací návrh se týká na str. 3 výše zmíněného tisku bodu 11. Týká se to § 6, odst. 5. Doporučuji povýšení z 25% na 30%. Pak by text zněl. § 6, odst. 5 - Sazba daně podle odst. 2 se snižuje o 30% u vozidel... Dále by pokračoval původní text. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Svatomíru Recmanovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Blažek. Poslanec Ladislav Blažek: Pane předsedo, pane ministře, kolegové a kolegyně, můj pozměňovací návrh zní: V § 3, odst. 1, vozidla splňující limity stanovené zvláštními předpisy, odrážka 4, osvobozující se do 31. prosince roku 2000, vozidla, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity EKH, OSN 83-03 (direktiva), EU EHS 94/102 osvobozují se do 31. prosince 2002. V § 3, odst. 1, písm. k) se slova 31. prosince 1996 nahrazují slovy 31. prosince 2002. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dámy a pánové, to byly všechny písemné i jinak prezentované přihlášky do podrobné rozpravy. Podrobnou rozpravu končím a mohu také konstatovat, že končím druhé čtení tohoto návrhu. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů Jedná se opět o druhé čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2080. Návrh uvede opět místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Prosím ho, aby se ujal slova. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem v rámci prvního čtení velmi podrobně odůvodňoval návrh novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Dovolte mi proto, abych se dnes v rámci mého úvodního slova k druhému čtení omezil pouze na několik poznámek. V prvé řadě chci poděkovat rozpočtovému výboru, kde po rozsáhlé diskusi a přednesení celé řady námětů a připomínek byl tento návrh zákona posouzen a z jistého hlediska i dopracován. Zejména byl dopracován o návrh, aby investiční společnost mohla existovat pouze ve formě akciové společnosti a aby akcie investičního fondu a podílové listy zavřeného podílového fondu byly ze zákona veřejně obchodovatelné. Zadruhé jsem rád, že bylo dosaženo shody v tom, že není žádoucí v této etapě měnit limity, které omezují investiční fondy a investiční společnosti nabýváním počtu akcií jednoho emitenta, a dále i v tom, že v případě přeměny investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt bude třeba, aby se tento investiční fond vypořádal s těmi svými akcionáři, kteří s touto přeměnou nesouhlasí. Dovolte mi, abych doporučil Poslanecké sněmovně, aby propustila tento návrh zákona o investičních společnostech, novely zákona, do třetího čtení. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ivanu Kočárníkovi. Poslanecká sněmovna přikázala předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Usnesení tohoto výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 2080/1. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Tomáš Ježek. Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážení kolegové, rozpočtový výbor, podobně jako dalšími dvěma kapitálovými zákony, se velmi podrobně zabýval i tímto. Víte, že tvoří nedílnou trojici. Výbor přijal usnesení, které máte rozdáno pod číslem 2080/1. V době poté, co se rozpočtový výbor těmito věcmi zabýval, se objevily některé další drobnosti, zdůrazňuji drobnosti, které jsou buďto čistě grafického nebo jazykového charakteru, a nebo nestrategického, ale takového charakteru, který by bylo škoda nevyužít, aby se ten zákon ještě neposunul směrem k dokonalosti. Proto si dovolím předložit ještě následující pozměňovací návrhy: pozměňovací návrh č. 1 se týká bodu 6, kde v § 5 a), odst. 2 se za slovo "růst" vkládají slova "nebo výnos". V tomto případě šlo o korekci chyby. Pozměňovací návrh č. 2... Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, dovolte malé upozornění: Doporučuji, aby pozměňovací návrhy zazněly v podrobné rozpravě. Bude to tak lépe a v souladu s jednacím řádem. Takže i ten první, který jsem propustil v této části, jako by nezazněl. Dámy a pánové, děkuji zpravodaji panu poslanci Tomáši Ježkovi a otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky mám - zatím se přihlásil pan poslanec Svatomír Recman, takže mu rád dávám slovo.

https://moda1342.com/content/2-obchodni-podminky

Tyto obchodní podmínky platí od 1. 1. 2017 pro nákup zboží prostřednictvím internetového obchodu www.moda1342.com, provozovaného podnikatelem Jana Veselá, se sídlem Čechovo nábřeží 527, 53003 Pardubice I -Bílé předměstí IČO: 63601052, DIČ: CZ6257041560 zapsané na Obecním živnostenském úřadu Magistrátu města Pardubice. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) firmy Jany Veselé se sídlem Čechovo nábřeží 527, 53003 Pardubice I – Bílé předměstí, IČO: 63601052 (dále jen „prodávající“) se upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je umístěn prodávajícím provozován webové stránce umístěné na adrese www.moda1342.com (dále jen „webová stránky“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). Je-li smluvní stranou spotřebitel, řídí se vztahy neupravené obchodními podmínkami i zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Obchodní podmínky se nevztahují na případy, kdy osoba, která má v úmyslu nakoupit na zboží od prodávajícího, je právnickou osobou či osobou, jež jedná při objednávání zboží v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání. Ustanovení obchodních podmínek je nedílnou součástí kupní smlouvy. Kupní smlouva a obchodní podmínky jsou vyhotoveny v českém jazyce 2.1 Kupní smlouva je smlouva, kterou s kupujícím uzavírá podnikatel („prodávající“). 2.2 Prodávající je Jana Veselá, Čechovo nábřeží 527, 53003 Pardubice I - Bílé předměstí, IČO: 63601052, DIČ: CZ6257041560. 2.3 Jana Veselá, se sídlem Čechovo nábřeží 527, 53003 Pardubice I - Bílé předměstí je podnikatelka, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Je to podnikatelka, která přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodává kupujícímu výrobky nebo poskytuje služby. tel.: +420 732 222 053 otevírací doba kamenného obchodu MODA1342, na adrese provozovny Za Pasáží 1428, 53002 Pardubice – Zelené předměstí každý pracovní den v době od 10:00 do 18:00, sobota od 10:00 do 12:00 2.4 Kupující je člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 2.5 Prodávajícím je podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodává kupujícímu výrobky nebo poskytuje služby. 2.6 Kupujícím je osoba, která s prodávajícím uzavírá kupní smlouvu na koupi zboží prostřednictvím internetového obchodu a je povinen uhradit kupní cenu za zboží a případně další náklady spojené s doručením zboží. Vzhledem k platné právní úpravě se rozlišuje kupující – spotřebitel, jak je definován shora (dále také “spotřebitel”) a kupující, který spotřebitelem není. Kupující, který není spotřebitel, je podnikatel, který nakupuje výrobky či užívá služby za účelem svého podnikání s těmito výrobky nebo službami. Tento kupující se řídí obchodními podmínkami v rozsahu, které se ho týkají a dále příslušnými ustanoveními občanského zákoníku (přičemž podle § 2158 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě se na uvedený případ nepoužijí). 2.7 Objednávka kupujícího je návrhem na uzavření kupní smlouvy a samotná kupní smlouva (dále také jen “smlouva”) je uzavřena okamžikem doručení závazného souhlasu prodávajícího kupujícímu s tímto jeho návrhem (závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího). Od tohoto okamžiku vznikají mezi kupujícím a prodávajícím vzájemná práva a povinnosti z kupní smlouvy. 2.8 Hovoří-li se o kupujícím, pak má prodávající na mysli kupujícího podnikatele a kupujícího spotřebitele. 3 Informace o uzavření kupní smlouvy a smluvních podmínkách 3.1 Veškerá prezentace zboží umístěná na webových stránkách je pouze informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení § 1732 odst. 2 občanského zákoníku se nepoužije. 3.2 Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen za navrácení zboží, jestliže toto zboží ze své podstaty nemůže být navráceno obvyklou poštovní cestou. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány na webovém rozhraní obchodu. Tímto omezením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. 3.3 Webové rozhraní obchodu také obsahuje informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace o nákladech spojené s balením a dodáním zboží uvedené na webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České republiky a Slovenska. 3.4 Pro objednání zboží vyplní kupující objednávkový formulář na webovém rozhraní obchodu. Podmínkou platnosti objednávky je vyplnění všech předepsaných údajů a náležitostí v objednávkovém formuláři. Prodávající je povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit kupujícímu její obdržení objednávky, a to potvrzením odeslaným na e-mailovou adresu kupujícího. S ohledem na to je kupující povinen v objednávce správně a úplně vyplnit údaj své e-mailové adresy pro zaslání potvrzení o přijetí objednávky. Před zasláním objednávky je prodávajícímu umožněno měnit, např. chybné údaje, ještě před kliknutím na tlačítko „DOKONČIT OBJEDNÁVKU“. 3.5 Odesláním objednávky kupující stvrzuje, že se seznámil s těmito obchodními podmínkami, a že s nimi souhlasí. Na tyto obchodní podmínky je kupující dostatečným způsobem před vlastním uskutečněním objednávky upozorněn a kupující má možnost se s nimi obchodními podmínkami předem seznámit před vlastním uskutečněním objednávky a uchovat si je pro opakované zobrazení. Tyto obchodní podmínky jsou nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Smlouva je uzavírána v jazyce českém, nebrání-li tomu okolnosti na straně prodávajícího či spotřebitele, nebo kupujícího, lze smlouvu uzavřít i v jiném pro strany srozumitelném jazyce. Uzavřená smlouva je prodávajícím archivována v elektronické podobě po dobu jednoho roku za účelem jejího úspěšného splnění a není přístupná třetím stranám. Spotřebitel má k elektronické verzi smlouvy přístup za předpokladu předchozího založení účtu na internetovém obchodě. Informace o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy jsou popsány v rámci procesu objednávání na našem internetovém obchodě a kupující má možnost před vlastním odesláním objednávky ji zkontrolovat. Tyto obchodní podmínky jsou zobrazeny umístěny na internetových stránkách internetového obchodu www.moda1342.com a je tak umožněna jejich archivace a reprodukce kupujícím. 3.6 Kupující se stává vlastníkem objednaného zboží teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na zboží však na kupujícího přechází převzetím zboží. 3.7 Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy, a to náklady na internetové připojení, telefonní hovory, si hradí kupující sám, přičemž tyto náklady se neliší od základní sazby. 3.8 Právo na odstoupení od kupní smlouvy 3.8.1 Prodávající si vyhrazuje právo odstoupit od uzavřené smlouvy v případě, že zboží se již nevyrábí nebo nedodává, nebo se změnila výrazným způsobem cena zboží u dodavatele, nebo došlo k technickému problému při zpracování zakázky, který by poškodil prodávajícího. V případě odstoupení od smlouvy ze strany prodávajícího bude kupující neprodleně informován. Pokud již kupující uhradil cenu zboží, budou kupujícímu finanční prostředky převedeny zpět na jeho účet bez zbytečného odkladu po odstoupení od smlouvy, případně se prodávající s kupujícím dohodnou na jiné formě vrácení finančních prostředků. Pro případné vrácení finančních prostředků, doporučuje prodávající kupujícímu uvádět v objednávce číslo účtu (pro urychlení procesu vrácení peněz). Finanční prostředky budou kupujícímu vráceny na uvedený účet nejpozději do dvou týdnů od okamžiku odstoupení od kupní smlouvy. Jestliže kupující nemá bankovní účet, peníze mu budou vráceny poštovní poukázkou nejpozději do čtyř týdnů od okamžiku odstoupení od kupní smlouvy. 3.8.2 Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze , jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíšeno s jiným zbožím , od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a hygienických důvodů není možné vrátit a od kupní smlouvy o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky, nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal. 3.8.3 Nejedná-li se o případ uvedený čl. 51 obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, tak prodávající tímto poučuje spotřebitele, že má ve smyslu § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dní ode dne převzetí zboží. Spotřebitel tak má právo na vrácení zboží bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce. Pokud se spotřebitel rozhodne tohoto práva využít, postačuje doručit prodávajícímu informaci o odstoupení od smlouvy před uplynutím příslušné lhůty (kupující doporučuje tak učinit písemnou formou, která zajišťuje snadnější prokazatelnost učiněného právního jednání, kterým se smlouva ruší). Dále je spotřebitel povinen ve lhůtě do 14 dnů od odstoupení od smlouvy vrátit prodávajícímu zboží, které na základě smlouvy obdržel, a to v nepoškozeném stavu, kompletní (včetně příslušenství, záručního listu, návodu apod.) A s dokladem o koupi zboží (či s jiným dokladem prokazujícím koupi výrobku u prodávajícího). Odstoupit od smlouvy může kupující též před expedicí zboží – emailem na [email protected] pro odstoupení může spotřebitel použít vzorový formulář (reklamační list) umístěný na webových stránkách našeho internetového obchodu zde. FORMULÁŘ ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY 3.8.4 V případě odstoupení od smlouvy ponese kupující v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. G) náklady spojené s navrácením zboží. 3.8.5 Odstoupí-li kupující od smlouvy, vrátí mu prodávající bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 14 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o odstoupení od smlouvy spotřebitelem, všechny platby, které od spotřebitele obdržel, včetně nákladů na dodání. 3.8.6 Pro vrácení plateb použije prodávající stejný platební prostředek, který použil spotřebitel pro provedení počáteční transakce, pokud výslovně neurčil jinak a nevzniknou-li mu tím další náklady. Platbu však prodávající vrátí až po obdržení vráceného zboží nebo prokáže-li spotřebitel, že zboží odeslal zpět, podle toho, co nastane dříve. 3.9 Upozornění 3.9.1 Každá položka má etiketu (papírovou visačku nebo textilní). Pokud tato etiketa bude při vrácení zboží chybět, nebo pokud nebude na zboží připevněna v původním stavu, případně pokud vrácené zboží bude neúplné, poškozené či viditelně opotřebované, kupující nemá právo odstoupit od kupní smlouvy a nebude mu umožněno zboží vrátit. 3.9.2 V případě odstoupení kupujícího od kupní smlouvy, je kupující povinen vrátit vše, co na základě kupní smlouvy od prodávajícího obdržel (např. pokud spotřebitel vrací zboží, jehož součástí byl bonus poskytovaný v rámci reklamní akce prodávajícího, je spotřebitel povinen vrátit i tento bonus). Zboží musí být kupujícím řádně zabaleno pro přepravu, aby bylo chráněno před poškozením. Při nesplnění uvedených podmínek, může prodávající vůči kupujícímu požadovat náhradu škody, která spočívá ve snížení hodnoty vraceného zboží. Tím není v žádném případě dotčen nárok kupujícího na bez sankční odstoupení od smlouvy. Náklady na vrácení zboží nese kupující. 3.9.3 Prodávající a kupující se mohou dohodnout na zániku kupní smlouvy, jestliže zboží dosud nebylo předáno k přepravě. Pokud bylo již zboží zaplaceno předem, vrátí prodávající kupujícímu na účet plnou částku za zboží, a to do 14 dnů ode dne uzavření dohody o zániku kupní smlouvy. 3.10 Práva vadného plnění (reklamační řád) 3.10.1 Tyto podmínky upravující odpovědnost prodávajícího za vady prodaného zboží se týkají kupujícího, který je spotřebitelem. Řídí se tak především občanským zákoníkem a zákonem o ochraně spotřebitele. Vztah kupujícího (nespotřebitele) a prodávajícího z odpovědnosti za vady se řídí občanským zákoníkem. 3.10.2 Vady zboží při převzetí 3.10.2.1 Kupující prohlédne zboží při jeho převzetí a přesvědčí se o jeho vlastnostech a množství. 3.10.2.2 Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Má-li zboží vady při převzetí, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od kupní smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má spotřebitel právo na bezplatné odstranění vady. Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od kupní smlouvy odstoupit. Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže. 3.11 Zákonná odpovědnost za vady po převzetí zboží 3.11.1 Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady (podat reklamaci), která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Požádá-li o to spotřebitel, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění. 3.11.2 Je-li vadné plnění podstatným porušením kupní smlouvy, má kupující právo: 3.11.3 Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva jako při nepodstatném porušení kupní smlouvy. 3.11.4 Při dodání nové věci vrátí kupující prodávajícímu na jeho náklady věc původně dodanou. 3.11.5 Místem pro uplatnění reklamace je sídlo prodávajícího; Za Pasáží 1428, 53003 Pardubice – Bílé Předměstí 3.11.6 O reklamaci kupující rozhodne prodávající do týdne. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu zboží potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení kupní smlouvy. 3.11.8 Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu prodávající, kdy právo uplatnil, jakož i volbu práva na odstranění vady a dobu jejího trvání. 3.11.9 Vyřizování stížností kupujících (spotřebitelů) zajišťuje spotřebitel prostřednictvím elektronické adresy [email protected]. Informaci o vyřízení stížností kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 3.11.10 K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů z kupní smlouvy je příslušná Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 12000 Praha 2, IČO: 00020869, internetová adresa: http://adr.coi.cz/cs. Platformu pro řešení sporů on-line nacházející se na internetové adrese: http://ec.europa.eu/consumers/odr je možné využít při řešení sporů mezi prodávajícím a kupujícím z kupní smlouvy. 3.11.11 Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor na dodržování zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů. 3.11.12 Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 občanského zákoníku. 3.11.13 V případě, že jste kupující, máte dle § 1829 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 sb.) Právo zakoupené zboží vrátit bez udání důvodu, a to do 14 kalendářních dnů od data převzetí zboží s vyplněným formulářem Odstoupení od kupní smlouvy. Nárok máte i v případě, že objednávku učiníte po internetu s osobním odběrem na některé z našich kamenných prodejen. 3.11.14 V případě, že nejste spotřebitel/kupující, tedy zboží nakupujete v rámci své obchodní či podnikatelské činnosti (o čemž rozhoduje uvedení IČO na nákupním dokladu), právo na odstoupení vám nevzniká, neboť zákon tuto možnost neuvádí. 1. Správcem osobních údajů podle čl. 4 bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen: „GDPR”) je Jana Veselá, Dámská móda, IČO: 63601052, provozovna: Za Pasáží 1428, 53002 Pardubice (dále jen: „správce“) plní prodávající ve prostřednictvím zvláštního dokumentu. adresa: Za Pasáží 1428, 53002 Pardubice email: [email protected] telefon: + 420 732 222 053 1. Správce uchovává osobní údaje po dobu nezbytnou k výkonu práv a povinností vyplývajících ze smluvního vztahu mezi Vámi a správcem a uplatňování nároků z těchto smluvních vztahů (po dobu 3 let od ukončení smluvního vztahu); po dobu, než je odvolán souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely marketingu, nejdéle 3 let, jsou-li osobní údaje zpracovávány na základě souhlasu. 1.Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího a dále souhlasí se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího. Svou informační povinnost vůči kupujícímu ve smyslu čl. 13 nařízení GDPR související se zpracováním osobních údajů kupujícího pro účely zasílání obchodních sdělení plní prodávající prostřednictvím zvláštního dokumentu. 2.Kupující souhlasí s ukládáním tzv. cookies na jeho počítač. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoliv odvolat. 5 Závěrečná ujednání 5.1 Účinnost těchto obchodních podmínek nastává dnem jejich zveřejnění na webových stránkách internetového obchodu www.moda1342.com a jsou v příslušném znění závazné pro veškeré objednávky učiněné od tohoto dne, jakož i později. Prodávající si vyhrazuje právo změnit tyto obchodní podmínky. Nové znění obchodních podmínek prodávající uveřejní na webových stránkách internetového obchodu, čímž dojde ke zrušení platnosti a nahrazení předchozích obchodních podmínek. 5.2 V případě, že jste spotřebitel, máte dle § 1829 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 sb.) Právo zakoupené zboží vrátit bez udání důvodu, a to do 14 kalendářních dnů od data převzetí zboží. Nárok máte i v případě, že objednávku učiníte po internetu s osobním odběrem na některé z našich kamenných prodejen. 5.3 V případě, že nejste spotřebitel, tedy zboží nakupujete v rámci své obchodní či podnikatelské činnosti (o čemž rozhoduje uvedení IČ na nákupním dokladu), právo na odstoupení Vám nevzniká, neboť zákon tuto možnost neuvádí. Důležitý dokument ke stažení – reklamační list

https://rejstriky.finance.cz/firma-u-t-a-h-bh-s-r-o-60729309

U.T.A.H. - BH, s.r.o. Kunovice IČO 60729309 kontakty (23.09.2018) | Finance.cz U.T.A.H. - BH, s.r.o. Kunovice IČO: 60729309 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu U.T.A.H. - BH, s.r.o., která sídlí v obci Kunovice a bylo jí přiděleno IČO 60729309. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma U.T.A.H. - BH, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem U.T.A.H. - BH, s.r.o. se sídlem v obci Kunovice byla založena v roce 1994. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Hostinská činnost , Provádění staveb, jejich změn a odstraňování a další. Základní údaje o U.T.A.H. - BH, s.r.o. IČO: 60729309 C 17287 yjm9gea CZ60729309 Na Rynku 887 686 04 KUNOVICE 274564356/0300 26.5.2016 Kontakty na U.T.A.H. - BH, s.r.o. IČO: 60729309 Na rynku 887 , 686 04 Kunovice Česká republika Kunovice, Na rynku 887, PSČ 68604 28.5.1998 Na rynku 323 , 686 04 Kunovice Česká republika Kunovice, Na rynku 323, PSČ 68604 25.11.1994 - 28.5.1998 Na Rynku 887, Kunovice 686 04 Na Rynku 887, 68604 Kunovice Obory činností U.T.A.H. - BH, s.r.o. IČO: 60729309 pronájem a půjčování věcí movitých 21.5.2008 - 23.4.2013 služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy 21.5.2008 - 23.4.2013 obchodní činnost 25.11.1994 - 23.4.2013 zprostředkovatelská činnost 25.11.1994 - 23.4.2013 Na Rynku 887 , Kunovice 686 04 1007639873 Panská 9 , Kunovice 686 04 1010678523 Vedení firmy U.T.A.H. - BH, s.r.o. IČO: 60729309 Miloslav Martinec 26.5.2014 189 , 687 33 Veletiny Česká republika č.p. 189, 687 33 Veletiny JUDr. Antonín Blažek 25.11.1994 - 3.6.2006 V grni 1529 , Kunovice Česká republika Ján Hraňo 25.11.1994 - 3.6.2006 Chylická 135 , Ostrožská Nová Ves Česká republika Ostrožská Nová Ves, Chylická 135 Miroslav Urban 28.5.1998 - 3.6.2006 Na Rynku 887 , Kunovice Česká republika Kunovice, Na Rynku 887 Miloslav Martinec 3.6.2006 - 26.5.2014 687 33 Veletiny 189 Česká republika Veletiny 189, PSČ 68733 Vlastníci firmy U.T.A.H. - BH, s.r.o. IČO: 60729309 zakladni 660 000 Kč - 28.8.1996 zakladni 100 000 Kč - 25.11.1994 - 28.8.1996 Sbírka Listin U.T.A.H. - BH, s.r.o. IČO: 60729309 C 17287/SL 24 notářský zápis zakl. listina, NZ 128/2014 Krajský soud v Brně 22.5.2014 2.5.2014 27.5.2014 9 C 17287/SL 23 účetní závěrka [2012] výkaz Krajský soud v Brně 22.3.2013 19.2.2014 20.2.2014 2 C 17287/SL 22 účetní závěrka [2012] rozvaha Krajský soud v Brně 22.3.2013 19.2.2014 20.2.2014 2 C 17287/SL 20 notářský zápis rozh. VH, NZ 107/2013 Krajský soud v Brně 18.4.2013 2.5.2013 28.5.2013 6 C 17287/SL 19 notářský zápis zakl. listina, NZ 106/13 Krajský soud v Brně 18.4.2013 23.4.2013 30.4.2013 10 C 17287/SL 18 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 18.4.2013 23.4.2013 30.4.2013 6 C 17287/SL 17 účetní závěrka příloha 2010 Krajský soud v Brně 16.6.2011 26.7.2012 15.10.2012 4 C 17287/SL 16 účetní závěrka výkaz 2010 Krajský soud v Brně 22.6.2011 26.7.2012 15.10.2012 2 C 17287/SL 15 účetní závěrka rozvaha 2010 Krajský soud v Brně 31.5.2011 26.7.2012 15.10.2012 2 C 17287/SL 14 účetní závěrka příloha 2011 Krajský soud v Brně 30.3.2012 26.7.2012 14.8.2012 2 C 17287/SL 13 účetní závěrka výkaz 2011 Krajský soud v Brně 30.3.2012 26.7.2012 14.8.2012 2 C 17287/SL 12 účetní závěrka rozvaha 2011 Krajský soud v Brně 30.3.2012 26.7.2012 14.8.2012 2 C 17287/SL 11 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Brně 18.6.2010 27.8.2010 7 C 17287/SL 9 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 101/08 Krajský soud v Brně 9.5.2008 22.5.2008 5 C 17287/SL 10 notářský zápis -zakl. listina, NZ 102/08 Krajský soud v Brně 9.5.2008 22.5.2008 4 C 17287/SL 8 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Brně 25.2.2003 7.5.2004 2 C 17287/SL 7 notářský zápis -rozhod. VH Krajský soud v Brně 25.2.2003 7.5.2004 5 C 17287/SL 6 účetní závěrka 2000 Krajský soud v Brně 30.3.2001 3.4.2001 6 C 17287/SL 5 zakladatelské dokumenty - dodatek č. 3 Krajský soud v Brně 7.1.1998 4.11.1998 4 C 17287/SL 4 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 7.1.1998 4.11.1998 5 C 17287/SL 3 ostatní - smlouva o převodu OP Krajský soud v Brně 7.1.1998 4.11.1998 6 C 17287/SL 2 ostatní - zápis z VH Krajský soud v Brně 7.1.1998 4.11.1998 1 C 17287/SL 1 účetní závěrka - 1996 Krajský soud v Brně 30.6.1997 4.5.1998 8 Hodnocení U.T.A.H. - BH, s.r.o. Výpis dat pro firmu U.T.A.H. - BH, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy U.T.A.H. - BH, s.r.o., 60729309 na obchodním rejstříku výpis firmy U.T.A.H. - BH, s.r.o., 60729309 na živnostenském rejstříku výpis firmy U.T.A.H. - BH, s.r.o., 60729309 na Datových schránkách

http://biom.cz/cz/legislativa/fyto-legislativa/2922009-sb

Biom :: Legislativa : 292/2009 Sb. : Biom.cz › 292/2009 Sb. pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného, směsi těžkých plynových olejů s vodou nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí,". 2. V § 6 odst. 1 se číslo "6" nahrazuje číslem "8". 3. V § 12 odst. 1 se za slovo "uplatnit" vkládá slovo "písemně", slova "přede dnem jejich vydání" se nahrazují slovy "před jejich vydáním" a na konci odstavce se doplňuje věta "To se netýká uživatelů uvedených v § 53 odst. 8.". 4. V § 12 odst. 3 a v § 13 odst. 1 se slova "§ 53 odst. 3 až 7" nahrazují slovy "§ 53 odst. 4 až 9". 5. V § 21 odst. 7 se slova "(§ 77)" nahrazují slovy "(§ 77 a 116a)". 6. V § 21 odst. 17 se slova "(, 77 a 90)" nahrazují slovy "(, 77, 90 a 116a)". 7. V § 22 se na konci odstavce 19 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: "e) opakovaně nedoplní zajištění daně ve lhůtě stanovené v § 21 odst. 10.". "(7) V rozhodnutí o povolení jednorázového přijetí vybraných výrobků celní úřad uvede dobu jeho platnosti. Toto povolení platí 3 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.". 9. V § 28 odst. 9 větě druhé se za slovo "dopravce" vkládají slova ", provozovatel přijímajícího daňového skladu". 10. V § 29 odst. 2 se za slova "České republiky" vkládají slova ", pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 60 odst. 13)". 11. V § 31 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "V oznámení uvede datum zahájení dopravy.". směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,". 13. V § 45 odst. 2 písm. d) se za slova "95 %" a slova "5 %" vkládá slovo "objemových". 14. V § 45 odst. 2 písm. e) a h) se za slova "85 %" a slova "15 %" vkládá slovo "objemových". 15. V § 45 odst. 2 písm. f) se slova "d), e) a g) až j)" nahrazují slovy "b) až e) a g) až m)". 16. V § 45 odst. 2 písm. g) se slova "d) a e)" nahrazují slovy "d), e), l) a m)" a za slova "95 %" se vkládá slovo "objemových". 17. V § 45 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňuje slovo "objemových". 18. V § 45 odst. 2 písm. j) se slova "řepkového oleje nebo etylestery řepkového oleje vyrobenými z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35)" nahrazují slovy "mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99", slova "řepkového oleje nebo etylesterů řepkového oleje" se nahrazují slovy "mastných kyselin", slovo "hmotnostních" se nahrazuje slovem "objemových" a slovo "nebo" se zrušuje. směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným neuvedené v písmeni m), které obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické normě35b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným neuvedené v písmenech d), e), i) nebo l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě35c), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. ČSN 65 6512 Motorová paliva _ Ethanol E85 _ Technické požadavky a metody zkoušení. ČSN 65 6513 Motorová paliva _ Ethanol E95 pro vznětové motory _ Technické požadavky a metody zkoušení.". 20. V § 45 odst. 3 písm. a) se slovo "nebo" nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova "nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,". 21. V § 45 odst. 3 písm. k) se slovo "nebo" nahrazuje čárkou a na konci textu písmene k) se doplňují slova "nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2". 22. V § 45 odst. 4 se slova "nebo pro výrobu tepla" nahrazují slovy ", pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2". 23. V § 45 odst. 9 větě třetí se slova "kolaudován jako stavba podle zvláštního právního předpisu36)" nahrazují slovy "užíván v souladu se stavebním zákonem35d)". "35d) § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 191/2008 Sb.". "(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l. (18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 9 950 Kč/1000 l.". 25. V § 49 odst. 10 se slova "minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. a) a b)" nahrazují slovy "letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 nebo 2710 11 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21". 26. V § 49 odst. 14 se slova "nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného" zrušují a slova "písm. g)" se nahrazují slovy "písm. m)". "(18) Od daně jsou osvobozeny metylestery nebo etylestery mastných kyselin uvedené pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů. (21) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).". 28. V § 50 odst. 2 větě poslední se slova "§ 53 odst. 5 a 6" nahrazují slovy "§ 53 odst. 7 a 8". 29. V § 53 odst. 1 se slova "3 až 5" nahrazují slovy "4 až 9" a na konci odstavce se doplňuje věta "To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle § 49 odst. 14, nebo minerálních olejů osvobozených podle § 49 odst. 21.". "(2) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije ustanovení odstavce 1 obdobně.". 31. V § 53 odst. 4 se slova "§ 49 odst. 3, 6, 10, 12, 14 a 17" nahrazují slovy "§ 49 odst. 3, 6, 10, 12, 17 až 20". 32. V § 53 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: "(6) Zvláštní povolení nemusí mít uživatelé, kteří prodávají nebo předávají odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které sami vyrobili nebo při jejichž činnosti tyto odpadní oleje vznikly, v množství menším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.". 33. V § 53a se slova "3 až 6" nahrazují slovy "4 až 8". dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické účely přímo související s výrobou,". "(3) U zdaněných minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. l) vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Daň se vrací ve výši odpovídající dani vypočtené z množství lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) obsaženého v minerálním oleji.". "(5) Daň se vrací ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. j), a ve výši 85 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu.". 37. V § 59 odst. 1 písm. a) se slovo "nebo" nahrazuje čárkou a na konci textu písmene a) se doplňují slova ", nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2". 38. V § 59 odst. 1 písm. h) se slovo "nebo" nahrazuje čárkou a na konci textu písmene h) se doplňují slova "nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2". 39. V § 59 odst. 6 písm. a) se slova "kolaudováno jako stavba podle zvláštního právního předpisu36)" nahrazují slovy "užíváno v souladu se stavebním zákonem35d)". 40. V § 60 se na konci odstavce 4 doplňuje text, který zní: "Tyto osoby jsou dále povinny používat při své činnosti schválený měřicí systém1), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence hmotnosti vydaných zkapalněných ropných plynů a která umožňuje autorizovaný elektronický výpis z tohoto systému (hmotnostní průtokoměr). Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval skutečné množství zkapalněných ropných plynů naplněných v tlakových nádobách. Hmotnostní průtokoměr musí být po celou dobu zapečetěn místně příslušným celním úřadem.". "(13) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.". 42. V § 60 odst. 14 se slova "v odstavcích 3 až 9 a 11" nahrazují slovy "v odstavcích 3 až 9 nebo 11" a slova "až do výše 500 000 Kč" se nahrazují slovy "ve výši od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč". 43. V § 60a odst. 16 se věta první nahrazuje větou "Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení nebo místa uskladnění zkapalněných ropných plynů, celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního povolení. "(19) V případě odejmutí povolení podle odstavce 18 písm. a) až c) se ustanovení § 13 odst. 21 použije obdobně. (20) Pokud bylo právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 odejmuto povolení podle odstavce 18 písm. a) až c), může být takové osobě vydáno nové povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.". (2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 100 000 000 Kč.". 46. V § 134e a 134p se na konci odstavce 9 doplňuje věta "To se nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 50 kg.". "(10) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje, které prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného osvobození od daně.". "(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. g) se uloží pokuta od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.". 50. V § 135g odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova "a podle § 134e odst. 10". 51. V § 135h odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova "a podle § 134p odst. 10". 52. V § 139 odst. 3 se slova "§ 49 odst. 14" nahrazují slovy "§ 49 odst. 16". "(7) Od daně je osvobozen bioplyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý pro pohon motorů uvedený pod kódem nomenklatury 2711 29.". 53. V čl. LXXII § 17 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Pokud je dodáván bioplyn osvobozený od daně, musí být tato skutečnost uvedena na daňovém dokladu.". "(3) Pokud dodavatel nabývá bioplyn osvobozený od daně, vede odděleně evidenci bioplynu přiměřeně podle odstavců 1 a 2.". 2. V části páté čl. VIII se slova ", s výjimkou ustanovení čl. I bodu 14, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2010" zrušují. V § 3a zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), se v odstavci 8 číslo "75" nahrazuje číslem "40". Přechodné přidělování bezplatných povolenek v souvislosti s modernizací postupů výroby elektřiny seznam zařízení, které držitel povolení podle odstavce 1 předpokládá provozovat v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020, a která byla k 31. prosinci 2008 v provozu, nebo, u nichž byl investiční proces fyzicky zahájen k tomuto dni, návrh plánu týkající se investic do vybavení a modernizace zařízení a do čistých technologií, v hodnotě odpovídající alespoň předpokládané tržní hodnotě bezplatně přidělovaných povolenek s tím, že alespoň polovinu této hodnoty bude v plánu navrženo proinvestovat do 31. prosince 2011, návrh kontroly nad prováděním plánovaných investic podle písmene b). (6) Množství přechodně přidělených bezplatných povolenek uvedených v žádosti podle odstavce 5 po schválení Evropskou komisí rozdělí ministerstvo na základě doložených podkladů podle odstavce 2 na příslušné období v národním alokačním plánu mezi provozovatele, kteří tyto podklady předložili Ministerstvu v termínu do 31. března 2010.". Čl. 10c odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění.". Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky 1. V části dvanácté čl. XVIII bodě 8 se v textu označeném jako "ostraha majetku a osob" písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodů. 2. V části dvanácté čl. XVIII bodě 8 se v textu označeném jako "ostraha majetku a osob" v písmenu b) slova "s platností na 5 let" nahrazují slovy "s platností na 10 let". 3. V části dvanácté čl. XVIII bodě 8 se v textu označeném jako "služby soukromých detektivů" v písmenu b) slova "s platností na 5 let" nahrazují slovy "s platností na 10 let". 4. V části dvanácté čl. XIX bodě 1 se slova "ve lhůtě 12 měsíců" nahrazují slovy "ve lhůtě 36 měsíců". Datum uveřejnění: 1. října 2009 Poslední změna: 10. září 2009 Počet shlédnutí: 1723 na Biomu

http://www.bulletin-advokacie.cz/ma-dluznik-pravo-na-reorganizaci

Bulletin advokacie, odborný právnický portál | Má dlužník „právo na reorganizaci“? Má dlužník „právo na reorganizaci“? II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) částečně zamítl a částečně odmítl ústavní stížnost obchodní společnosti Healthcare Construction a. s. Stěžovatelka se domáhala, aby Ústavní soud vyslovil, že postupem Městského soudu v Praze, spočívajícím v „nerozhodnutí“ o způsobu řešení jejího úpadku z důvodu údajné nemožnosti předvídat skutečnou výši a složení pohledávek insolvenčních věřitelů, bylo porušeno její právo na soudní ochranu a aby zakázal městskému soudu v tomto porušování pokračovat. Ve svém podání mj. odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2016 sp. zn. II. ÚS 703/16) Stěžovatelka se u městského soudu domáhala zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení reorganizací, přitom předložila i reorganizační plán. Insolvenční soud rozhodl tak, že se zjišťuje úpadek stěžovatelky, ustanovil insolvenčního správce, nařídil jednání k přezkoumání pohledávek a svolal schůzi věřitelů. Odmítl však spojit své rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o reorganizaci (§ 148 odst. 2 insolvenčního zákona) proto, že o způsobu řešení úpadku rozhodne v závislosti na zjištění podmínek přípustnosti reorganizace, na dalším průběhu řízení, na stanovisku schůze věřitelů a se zohledněním vyjádření insolvenčního správce. Přestože stěžovatelka předložila seznam věřitelů, a byl předložen souhlas s reorganizací, podle stěžovatelky téměř 70 % většiny nezajištěných věřitelů počítané dle výše pohledávek, podle soudu nelze v této fázi řízení předvídat skutečnou výši a složení pohledávek insolvenčních věřitelů. Stěžovatelka se však domnívá, že jsou-li splněny podmínky podle § 148 odst. 2 insolvenčního zákona (tzv. předjednaná reorganizace), je povinností soudu s rozhodnutím o úpadku spojit i rozhodnutí o povolení reorganizace. Městský soud dospěl k závěru, že v souzené věci jsou důvodné pochybnosti zejména o poctivosti daného záměru, přičemž ve svém vyjádření vysvětlil, a to s poukazem na konkrétní skutečnosti, jak k tomu dospěl. V tomto ohledu Ústavní soud nemá, co by závěru městského soudu o existenci důvodných pochybností vytknul. Klíčovou otázkou tak zůstává, zda jím zvolený postup, kdy své rozhodnutí „odložil“ na dobu po skončení přezkumného jednání a schůze věřitelů (§ 149 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona), je z hlediska ústavnosti akceptovatelný. V tomto ohledu nutno vzít v úvahu, že insolvenční zákon dlužníkovi dává právo svou reorganizaci iniciovat a podat návrh na její povolení (§ 148 odst. 2, § 317 odst. 1 insolvenčního zákona), s čímž koresponduje povinnost soudu o podaném návrhu „stanoveným postupem“ rozhodnout, nicméně vyvstává otázka, zda existuje dlužníkovo „právo na reorganizaci“ (případně jakou měrou může být na takovém právu dotčen), zvláště pak v případě tzv. reorganizace konsensuální, jako je tato (tedy kdy dlužník nesplňuje podmínky § 316 odst. 4 insolvenčního zákona). Jsou to totiž insolvenční věřitelé, kdo je oprávněn rozhodnout o tom, zda úpadek bude řešen reorganizací anebo konkurzem (srov. § 148 odst. 2, § 150 až 153 insolvenčního zákona). Insolvenční soud stál před otázkou, zda a případně jakým způsobem má důvodné pochybnosti o poctivosti záměru promítnout do svého dalšího postupu. Zde by přicházely v úvahy dvě možnosti – buď návrh na reorganizaci zamítnout, nebo ji povolit a řešit spornou otázku dodatečně. Obě řešení mají svá úskalí (blíže viz body 35 a 36 nálezu). Ústavní soud za dané situace nemůže hodnotit sporný postup insolvenčního soudu jako svévolný zásah či projev libovůle, jež jsou v rozporu s čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť součástí na rovnost v ochraně vlastnického práva a práva podnikat je rovněž povinnost státu poskytovat ochranu i v rámci vztahů mezi osobami soukromého práva navzájem. Není sice procesními pravidly explicitně předpokládán, nelze však ani dospět k jednoznačnému závěru, že by byl vyloučen. Ústavní soud se tímto nemíní vyjadřovat k otázce zákonnosti daného postupu (ani předjímat jiná možná řešení v rámci obecné justice), neboť z hlediska ústavnosti je podstatné toliko to, zda za daného stavu lze interpretaci a aplikaci insolvenčního zákona skutečně označit za projev „libovůle“ v soudním rozhodování, jak bylo stěžovatelkou namítáno. K takovému závěru Ústavní soud s ohledem na výše uvedené důvody očividně dospět nemohl. I. Porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a projevem libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod není, postupuje-li insolvenční soud při aplikaci § 148 odst. 2 insolvenčního zákona v souladu s principem ochrany věřitelů vyjádřeným v § 5 písm. a) insolvenčního zákona, jakož i principem dobré víry a poctivého záměru navrhované reorganizace (včetně reorganizačního plánu), který lze vyvodit z § 317 odst. 2, § 323, § 326 odst. 1 písm. a) a § 348 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. II. Ani v počátečním stadiu insolvenčního řízení se nemůže insolvenční soud omezit jen na posouzení předpokladů aplikace § 148 odst. 2 insolvenčního zákona, ale rovněž musí posoudit, zda jsou splněny podmínky pro povolení reorganizace z věcného hlediska, a to i s použitím generální klauzule dobré víry dlužníka a „poctivosti“ záměru z hlediska rizik, popř. výhod okamžitého povolení reorganizace pro insolvenční věřitele s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu. Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2849/17 je dostupný ZDE.

http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-2586/

Základní ustanovení, § 2586 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Kurzy.cz > Zákony > Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. > ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA > Hlava II Závazky z právních jednání > Díl 8 Dílo > Oddíl 1 Obecná ustanovení > § 2586 Základní ustanovení Základní ustanovení, § 2586 <a href="http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-2586/" title="§ 2586 Základní ustanovení">Základní ustanovení (§ 2586), Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.</a> <a href="http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/cast-4-hlava-2-dil-8-oddil-1/" title="Oddíl 1 Obecná ustanovení">Obecná ustanovení (Oddíl 1), Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.</a> Zařazení ustanovení v předpisu: RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA (ČÁST ČTVRTÁ) » Závazky z právních jednání (Hlava II) » Dílo (Díl 8) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Základní ustanovení (§ 2586) Předchozí: § 2585 Následující: § 2587 sobota 19.8.2017 22:34:00

https://www.kamennezehrovice.cz/obecni-urad-a-samosprava/obecni-urad/dokumenty?page=7

Dokumenty | Kamenné Žehrovice - nezáleží -Dokumenty zastupitelstvaDokumenty obecního úřaduDokumenty pro veřejnou kontroluVýběrová řízeníRozpočty obcePrávní předpisy obceÚzemní plán obce Vlastnosti dokumentu (vytvoření, úř. deska, typ) Dokument (popis a soubory) 19. 3. 2018 19. 3. 2018 - 2. 4. 2018 Veřejná vyhláška Veřejná vyhláška - Oznámení o možnosti převzetí veřejné písemnosti podle § 25 odst.2 zákona č.500/2004 Sb.. verejna_vyhlaska_-_oznameni_o_moznosti_prevzeti_verejne_pisemno.pdf verejna_vyhlaska_-_oznameni_o_moznosti_prevzeti_verejnepisemnos.pdf 19. 3. 2018 19. 3. 2018 - 2. 4. 2018 Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace - Základní organizace ČSŽ Kamenné Žehrovice. Dokumenty pro veřejnou kontrolu verejnopravni_smlouva_zo_csz.pdf 19. 3. 2018 19. 3. 2018 - 2. 4. 2018 Zápis č. 2/2018 ze zasedání zastupitelstva obce Kamenné Žehrovice Zápis č. 2/2018 ze zasedání zastupitelstva obce Kamenné Žehrovice konaného dne 12. března 2018. 16. 3. 2018 13. 3. 2018 - 31. 12. 2018 Rozpočtové opatření č. 2/2018 Rozpočtové opatření č. 2/2018. rozpoctove_opatreni_c._2_2018.pdf 15. 3. 2018 15. 3. 2018 - 29. 3. 2018 Veřejná vyhláška Veřejná vyhláška - Oznámení o možnosti převzetí veřejné písemnosti podle § 25 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 15. 3. 2018 REKONSTRUKCE MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ 2018 Obec Kamenné Žehrovice vypisuje zadávací řízení s názvem "Rekonstrukce místních komunikací 2018". Veškeré informace a dokumenty jsou zveřejněny na našem profilu zadavatele https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-kamenne-zehrovice_287/rekonstrukce-mistnich-komunikaci-2018_22880/ 133810-5912294.pdf 133811-6415819.docx 133812-6107349.doc 133813-8454208.zip 133814-5337039.xlsx 133815-3769820.xlsx 133816-8137069.xlsx 133817-6089337_1.zip 13. 3. 2018 13. 3. 2018 - 27. 3. 2018 Záměr na beezúplatný převod obecního pozemku Obec Kamenné Žehrovice ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění vyhlašuje záměr na bezúplatný převod obecního pozemku p.č. 1256/2 o výměře 10 m2 a p.č. 1066/9 o výměře 10 m2 v k.ú. Kamenné Žehrovice. 9. 3. 2018 7. 3. 2018 - 16. 4. 2018 Veřejná vyhláška - veřejné projednání návrhu Změny č. 1 ÚP obce Tuchlovice Veřejná vyhláška veřejné projednání návrhu Změny č. 1 územního plánu obce Tuchlovice. obec_tuchlovice_-_verejna_vyhlaska.pdf 5. 3. 2018 Zpráva o uplatňování Územního plánu Kamenné Žehrovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Kamenné Žehrovice. zprava_o_uplatnovani_uzemniho_planu_kamenne_zehrovice.pdf 2. 3. 2018 Lékárna Tuchlovice - otevírací doba Lékárna Tuchlovice - otevírací doba. lekarna_tuchlovice_oteviraci_doba_-_b.pdf 2. 3. 2018 1. 3. 2018 - 1. 4. 2018 Veřejná vyhláška Magistrát města Kladna - Odbor finanční - oddělení daní a poplatků - Veřejná vyhláška o zpřístupnění hromadného předpisného seznamu č.j, OF/769/18. 27. 2. 2018 27. 2. 2018 - 14. 3. 2018 Veřejná vyhláška Veřejná vyhláška - Oznámení o možnosti převzetí veřejné písemnosti podle § 25 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. 22. 2. 2018 22. 2. 2018 - 8. 3. 2018 Magistrát města Kladna Odbor dopravy a služeb Stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích na sil. III/23631, III/23634, III/23635, III/2381, II/238 a dalších komunikacích na území ORP Kladno stanoveni_prechodne_upravy_provozu_na_pozemnich_komunikacich.pdf 551145196_1_iii_23631_16.2.2018_05.jpg 551145196_2_iii_23631_16.2.2018_04.jpg 551145196_3_iii_23631_16.2.2018_03.jpg 551145196_4_iii_23631_16.2.2018_02.jpg 551145196_5_iii_23631_16.2.2018_01.jpg 20. 2. 2018 20. 2. 2018 - 29. 4. 2018 Magistrát města Kladna Odbor dopravy a služeb - Rozhodnutí Rozhodnutí - zvláštní užívání silnice III/23631 v km. 3,558 - 6,736 v úseku za křižovatkou se silnicí III/23635 směr Libušín, po křižovatku se silnicí III/23634 Libušín, část Důl Libušín, pro provedení stavebních prací při opravě vozovky. mmk_odbor_doprava_a_sluzeb.pdf 15. 2. 2018 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Agenda nedostatečně určitě zapsaných osob v katastru nemovitostí (neznámý vlastník) - §§ 64- 65 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon - aktualizace (stav k 1.2.2018) adenda_nedostatecne_urcite_zapsanych_osob_v_katastru_nemovitost.pdf 14. 2. 2018 Česká pošta - Mimořádná odstávka provozu Oznámení - mimořádná odstávka provozu datové sítě/omezení pobočky ceska_posta_-_mimoradna_odstavka_provozu.pdf 12. 2. 2018 Zpráva o uplatňování Územního plánu Kamenné Žehrovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Kamenné Žehrovice - schváleno ZO Kamenné Žehrovice dne 29. ledna 2018. 8. 2. 2018 8. 2. 2018 - 31. 12. 2018 Rozpočtové opatření č. 1/2018 Rozpočtové opatření č. 1/2018 schváleno dne 29.1.2018 usnesením 1/2018/03. rozpoctove_opatreni_c._1_2018.pdf 5. 2. 2018 5. 2. 2018 - 7. 3. 2018 Oznámení o výběrovém řízení s aukcí Oznámení o výběrovém řízení s aukcí čís. SKL/005/2018. oznameni_o_vyberovem_rizeni_s_aukci.pdf 2. 2. 2018 2. 2. 2018 - 31. 12. 2018 Zápis č. 1/2018 ze zasedání zastupitelstva obce Kamenné Žehrovice Zápis č. 1/2018 ze zasedání zastupitelstva obce Kamenné Žehrovice konaného dne 29. ledna 2018. zapis_c._1_2018_ze_zasedani_zastupitelstva_obce_kamenne_zehrovi.pdf

http://kraken.slv.cz/6Ads37/2006

6Ads37/2006 è. j. 6 Ads 37/2006-40 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Milady Tomkové a soudcù JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní vìci ¾alobkynì: V. R. , proti ¾alované: Èeská správa sociálního zabezpeèení, se sídlem Køí¾ová 25, Praha 5, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2006, è. j. 28 Cad 6/2006-17, II. ®alobkyni s e právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti n e p ø i z n á v á . ®alovaná jako stì¾ovatelka napadá kasaèní stí¾ností shora uvedený rozsudek krajského soudu, kterým bylo zru¹eno její rozhodnutí ze dne 9. 2. 2004, è. X, kterým zastavuje èásteèný invalidní dùchod pro nesplnìní podmínek ustanovení § 44 zákona è. 155/1995 Sb., o dùchodovém poji¹tìní . Krajský soud tak èinil pro nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí a nedostatek dùvodù podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní ( dále jen s. ø. s. ). Jedinou námitkou, kterou má Nejvy¹¹í správní soud posoudit je, zda byla ¾aloba ¾alobkyní podána vèas. Stì¾ovatelka namítá, ¾e tomu tak nebylo, nebo» ¾alobkyni bylo rozhodnutí doruèeno 18. 2. 2004, lhùta pro podání ¾aloby tedy èinila dva mìsíce, uplynula 18. 4. 2004 ( resp. 19. 4. 2004, kdy bylo pondìlí). ®alobkynì podala ¾alobu proti rozhodnutí stì¾ovatelky u Okresního soudu v Hradci Králové dne 9. 4. 2004 (k po¹tovní pøepravì podána 8. 4. 2004), tento soud usnesením postoupil ¾alobu Krajskému soudu v Hradci Králové dne 25. 11. 2005 (è. j. 19 Nc 5190/2004-13). Stì¾ovatelka namítá, ¾e podle § 72 odst. 3 o. s. ø. jestli¾e ¾aloba byla podána u soudu rozhodujícího v obèanském soudním øízení a ten øízení zastavil proto, ¾e ¹lo o vìc, v ní¾ mìla být podána ¾aloba proti rozhodnutí správního orgánu, pak mìla být ¾aloba podána u vìcnì a místnì pøíslu¹ného soudu do jednoho mìsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení øízení, co¾ se nestalo. Okresní soud v Hradci Králové nepostupoval podle stì¾ovatelky podle § 104b odst. 1 o. s. ø., jak mu pøíslu¹í, øízení nezastavil a úèastníka nepouèil o mo¾nosti podat ¾alobu ve správním soudnictví. Krajský soud v Hradci Králové mìl proto podle názoru stì¾ovatelky odmítnout ¾alobu ¾alobkynì pro opo¾dìnost, nebo» k zahájení øízení do¹lo a¾ dnem 17. 1. 2006, kdy návrh do¹el tomuto krajskému soudu, co¾ bylo opo¾dìnì. Pokud jde o vlastní pochybení stì¾ovatelky vytèené jí rozsudkem krajského soudu, uvádí, ¾e ¹lo o pochybení, je¾ bylo mo¾no napravit opravou podle § 70 zákona è. 500/2004 Sb., správní øád. Kasaèní námitku stì¾ovatelky lze subsumovat pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s., tedy nezákonnost zpùsobenou nesprávným právním posouzením vìci-Nejvy¹¹í správní soud tuto námitku posoudil a shledal, ¾e je nedùvodná. Správní soudnictví slou¾í k ochranì subjektivních veøejných práv, v posuzované vìci práva v oblasti dùchodového poji¹tìní, je¾ je zaruèeno Listinou základních práv a svobod v èl. 30 odst. 1. Pøezkum rozhodnutí orgánù moci výkonné v této oblasti nemù¾e být ze soudního pøezkumu nikterak vylouèen (èl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Postup zaji¹»ující realizaci tohoto práva plyne mj. z procesních pøedpisù, pøedev¹ím pak s. ø. s. V ustanovení § 72 odst. 1 s. ø. s. se stanoví, ¾e ¾alobu lze podat do dvou mìsícù poté, kdy rozhodnutí bylo ¾alobci oznámeno doruèením písemného vyhotovení. Podle § 104b odst. 1 o. s. ø. nále¾í-li vìc do vìcné pøíslu¹nosti soudu, který rozhoduje vìci správního soudnictví, soud øízení zastaví a pouèí podle § 72 odst. 3 s. ø. s. o mo¾nosti podat ¾alobu ve správním soudnictví. Tato ustanovení procesních øádù mìla na mysli pøedev¹ím pøípady, kdy bude docházet ke konfliktùm mezi sférami správního soudnictví a civilního øízení správního, nikoli v¹ak pøípady, kdy úèastník zøejmým omylem podá evidentnì ¾alobu ve správním soudnictví u soudu vìcnì nepøíslu¹ného. Stì¾ovatelka usnesení Okresního soudu v Hradci Králové o postoupení vìci krajskému soudu rozhodujícímu vìci správního soudnictví nenapadla opravným prostøedkem, aè jí bylo øádnì doruèeno a mohla tak uèinit. Pokud Okresní soud v Hradci Králové nepostupoval zcela v intencích § 104b o. s. ø. nelze vèasnost (èi opo¾dìnost) podání ¾aloby klást k tí¾i ¾alobkyni. Pokud by toti¾ byla ¾aloba podána soudu, který rozhoduje vìci správního soudnictví, pak by staèilo pouhé postoupení vìci podle § 7 s. ø. s. a podání ¾aloby k po¹tovní pøepravì by nespornì postaèovalo k zachování lhùty pro podání ¾aloby. S ohledem na to, ¾e postup okresního soudu stì¾ovatelka vèas nezpochybnila a dále, ¾e se jednalo o nesporný návrh v oblasti správního soudnictví, nevidí Nejvy¹¹í správní soud zásadní procesní pøeká¾ky pro to, aby byla ¾aloba posouzena jako vèas podaná. Ustanovení § 72 odst. 1 s. ø. s. toti¾ nestanoví jako podmínku, ¾e ¾aloba musí být podána u vìcnì a místnì pøíslu¹ného soudu, § 32 s. ø. s. stanoví, ¾e øízení je zahájeno dnem, kdy návrh do¹el soudu. Navíc je nutno opakovanì zdùraznit, ¾e § 104b o. s. ø. míøí pøedev¹ím na pøípady, kdy úèastník podá v obèanském soudním øízení návrh, který v¹ak svou podstatou míøí do správního soudnictví, a úèastník se mylnì domnívá, ¾e jde o civilní soudní øízení. V posuzované vìci ¹lo v¹ak o zøejmé pochybení v místì podání ¾aloby ve správním soudnictví. Pokud pak Krajský soud v Hradci Králové jako soud vìcnì pøíslu¹ný ¾alobu projednal, postupoval mimo ve¹kerý formalistický rámec, který je zaèasto soudùm vytýkán, a Nejvy¹¹í správní soud takovýto pøístup akceptuje. Pokud jde o vìc samu, je nepochybné, ¾e stì¾ovatelka se dopustila takového pochybení, je¾ nebylo mo¾no zhojit opravou chyby podle správního øádu-z rozhodnutí toti¾ není zøejmé, zda dùchod odnímá, èi zastavuje jeho výplatu. Ponìvad¾ kasaèní stí¾nost není dùvodná, Nejvy¹¹í správní soud ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. ø. s.). Procesnì neúspì¹ná stì¾ovatelka nemá právo na úhradu nákladù øízení, ¾alobkyni podle soudního spisu nevznikly ¾ádné náklady spojené s tímto øízením, proto bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

http://kraken.slv.cz/11Td21/2005

11 Td 21/2005 Nejvyšší soud v trestní věci obviněných B. O., vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 14 T 207/2004 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2005 o příslušnosti soudu t a k t o : Podle § 24 odst. 1 tr. řádu s přihlédnutím k § 24 odst. 2 tr. řádu j e k projednání trestní věci obviněných B. O. a R. K. p ř í s l u š n ý Okresní soud Praha-západ. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 14 T 207/2004, byli obvinění B. O. a R. K. uznáni vinnými trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák., který měli spáchat tím, že minimálně v jednom případě dne 6. 2. 2004 se oba obvinění prokázali pozměněnými doklady totožnosti, kdy obviněný B. O. předložil při kontrole totožnosti policejní hlídce PČR cestovní pas L. r. vydaný na jméno L. K. a řidičský průkaz L. r. vydaný na stejné jméno, přičemž oba doklady byly opatřeny fotografií obviněného B. O. a obviněný R. K. předložil policejní hlídce PČR cestovní pas L. r. vydaný na jméno R. A., přičemž tento doklad byl opatřen fotografií obviněného R. K., a obviněný B. O. dále trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák., který měl spáchat tím, že se od 9. 10. 2003 do současné doby neoprávněně zdržoval na území ČR, ačkoliv rozhodnutím PČR OŘ SCPP B., č. j. SCPP 48/BR-I-SV-2003, ze dne 4. 10. 2003 které nabylo právní moci téhož dne, mu bylo uloženo správní vyhoštění s dobou platnosti na jeden rok, tj. do 4. 10. 2004, s lhůtou vycestování z území ČR do 8. 10. 2003. K odvolání obou obviněných byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2004, sp. zn. 11 To 506/2004, rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 20. 9. 2004 podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. řádu vrácen soudu prvního stupně mj. s tím, že nebylo řádně zjištěno, kde měl být skutek spáchán. Odvolací soud zároveň uvedl, že zjistí-li pak soud, že není k projednání věci místně příslušný, a obvinění, nebo jeden z nich, tuto nepříslušnost nevytknou, může ve věci jednat dál a o stíhaném skutku znovu rozhodnout (§ 222 odst. 1 tr. řádu). Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 5. 2005, sp. zn. 14 T 207/2005, byla trestní věc obviněných B. O. a R. K. podle § 222 odst. 1 tr. řádu s ohledem na ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) tr. řádu předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu s tím, že v průběhu řízení vyšlo najevo, že pravděpodobně místně příslušným soudem k projednání věci by měl být Městský soud v Brně, v jehož obvodu došlo ke shora popsanému jednání, a že místní nepříslušnost byla řádně namítnuta oběma obviněnými. Okresní soud Praha-západ projednal a rozhodl o obžalobě podané tomuto soudu Okresním státním zastupitelstvím pro Prahu-západ. Rozhodnutí Okresního soudu Praha západ bylo zrušeno Krajským soudem v Praze s odůvodněním, že tento soud zřejmě není místně příslušný k projednání věci. Dokazováním v dalším řízení bylo zjištěno, že minimálně k jednomu ze žalovaných skutků došlo v obvodu Městského soudu v Brně, a při této příležitosti oba obvinění namítli místní nepříslušnost Okresního soudu Praha-západ. Za tohoto stavu nebylo možné, aby ve smyslu § 222 odst. 1 tr. řádu ve věci dále jednal a rozhodoval Okresní soud Praha-západ, a proto byla tato věc ve smyslu citovaného ustanovení předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Nejvyšší soud má s ohledem na dosud provedené řízení a dokazování před soudem prvního stupně zato, že není nutné soudu, který na základě provedených důkazů již jednou rozhodl, věc odnímat a analogicky k § 24 odst. 2 tr. řádu, s přihlédnutím k § 25 tr. řádu, lze mít zato, že je procesně i ekonomicky vhodné, aby ve věci pokračoval a rozhodl soud, u kterého byly již provedeny všechny rozhodné důkazy.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-330

330/1997verze 3 Vyhláška č. 330/1997 Sb.Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí §18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny Aktuální znění 01.07.2003 (verze 3) ODDÍL 1 - ČAJ (§ 1 - § 5) ODDÍL 2 - KÁVA (§ 7 - § 10) ODDÍL 3 - KÁVOVINY A JEJICH SMĚSI (§ 10a - § 10d) kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny a) čajem výrobek rostlinného původu sloužící k přípravě nápoje určeného k přímé spotřebě nebo nápoj připravený z tohoto výrobku, b) čajem pravým – čaj vyrobený z výhonků, listů, pupenů, nebo jemných částí zdřevnatělých stonků čajovníku Camellia sinennsis (Linaeus) O. Kunze, popřípadě jejich kombinací, c) zeleným čajem čaj pravý, ve kterém neproběhla fermentace, d) polofermentovaným čajem (oolongem) čaj pravý, ve kterém proběhla částečná fermentace, e) černým čajem čaj pravý, ve kterém proběhla plná fermentace, f) čajovým extraktem výrobek získaný vodní extrakcí čaje sloužící po rozpuštění ve vodě k přípravě nápoje, g) instantním čajem instantní výrobek, obsahující čajový extrakt a jiné složky, určený k přípravě nápojů rozpuštěním ve vodě, h) ovoněným čajem čaj, který absorboval požadované vůně a pachy, i) ochuceným čajem směs čaje pravého s ochucujícími částmi rostlin uvedenými v příloze č. 2, jejichž obsah nepřesahuje 50 % hmotnosti směsi, j) aromatizovaným čajem čaj, který obsahuje látky určené k aromatizaci, k) bylinným čajem čaj z částí bylin nebo jejich směsí uvedených v příloze č. 2 nebo bylin s pravým čajem nebo jejich směsí s ovocem, přičemž obsah bylin musí činit minimálně 50 % hmotnosti, l) ovocným čajem čaj ze sušeného ovoce a částí sušených rostlin uvedených v příloze č. 2, kde podíl sušeného ovoce je vyšší než 50 % hmotnosti. Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 3. K výrobě bylinných a ovocných čajů lze použít a) části rostlin uvedené v příloze č. 2 části A bez omezení, b) části rostlin uvedené v příloze č. 2 části B do výše 30 % hmotnosti, c) části rostlin uvedené v příloze č. 2 části C do výše 5 % hmotnosti. i) příměsí pražené kávy zrnkové – kávová zrna přepražená, černá nebo světlá, která se po rozlomení vyznačují jinou vůní než kávovou. Členění na druhy, skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 5. (2) Pražená káva a kávový extrakt nesmí obsahovat jakýkoliv přídavek kávoviny. m) instantním kávovinovým výrobkem – výrobek obsahující kávovinový extrakt a jiné složky, určený k přípravě nápojů rozpuštěním ve vodě. (4) Přípustné záporné hmotnostní odchylky jsou uvedeny v příloze č. 7. Smyslové, fyzikální a chemické požadavky jsou uvedeny v příloze č. 9. Označení čaje, kávy a kávovin balených v období od 1. ledna 1998 do 31. března 1998 se posuzuje jen v rozsahu § 6 zákona. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 3 a 9, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1998. Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 91/2000 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 78/2003 Sb. Čl. II Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/1997 Sb. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 330/1997 Sb. Seznam rostlin a jejich částí pro výrobu ovocných a bylinných čajů A) Části rostlin, které lze použít bez omezení 1. Artyčok Cynara scolymus L. C. cardunculus L. květní lůžko řapík 2. Borůvka Vaccinium myrtillus L. plod 3. Čajovník Camellia sinennsis L. list sušený nebo fermentovaný 4. Čekanka Cichorium intybus L. nať, kořen 5. Dobromysl Origanum vulgare L. nať 6. Fenykl Foeniculum vulgare Mill. plod 7. Granátovník Punica granatum L. plod 8. Heřmánek Matricaria chamomilla L. květ 9. Heřmánek římský Anthemis nobilis L. květ 10. Hluchavka Lamium album L. květ, nať 11. Ibišek Hibiscus sabdariffa L. květ 12. Jahoda Fragaria vesca L. list 13. Jeřabina Sorbus aucuparia L. plod 14. Lípa Tilia platyphyllos Scopoli, Tilia cordata Miller, Tillia euchlora Koch květ 15. Malina Rubus idaeus L. listy 16. Máta Mentha sp. list, nať 17. Maté Ilex paraguayensis St.-Hi. list 18. Mateřídouška Thymus serpyllum L. nať 19. Meduňka Melissa officinalis. L. nať, list 20. Ostružina Rubus fructicosus L. list 21. Rakytník Hippophae rhamnoides L. plod 22. Rooibos Aspalathus linearis nať 23. Růže Rosa centifolia L. Rosa gallica L. korunní lístek 24. Šípek Rosa sp. L. plod 25. Rybíz Ribes nigrum L. list, plod 26. Svatojánský chléb Ceratonia siliqua L. plod 27. Ostatní nejmenované sušené ovoce a jádra skořápkového ovoce B) Části rostlin, které lze použít do výše 30 % hmotnosti 1. Borůvka Vaccinium myrtillus L. list, nať 2. Bříza Betula pendula Roth. B. pubescens Ehrh. list 3. Celík (zlatobýl) Solidago virgaurea L., S. gigantea Ait., S. canadensis L. nať 4. Chmel Humulus lupulus L. šištice 5. Citron Citrus limon (L.) Burm. oplodí 6. Černý bez Sambucus nigra L. květ, plod 7. Černucha Nigella sativa L. semeno 8. Fazolové lusky Phaseolus vulgaris L. oplodí 9. Jasmín Jasminum grandiflorum L. list, květ 10. Jestřabina Galega officinalis L. nať 11. Klanopraška Schizandra chinensis MICHX. plod, nať 12. Kmín římský Cuminum cyminum L. plod 13. Kokoška Capsella bursa-pastoris L. nať 14. Konopice Galeopsis sp. div. nať 15. Kontryhel Alchemilla sp. div. nať 16. Kopřiva Urtica dioica L. list, nať 17. Len Linum usitatissimum L. semeno 18. Lichořeřišnice Tropaeolum majus L. nať, plod 19. Lomikámen Saxifraga granulata L. nať 20. Lžičník Cochlearia officinalis L. nať 21. Maceška Viola tricolor L., V. arvensis MURRAY květ, nať 22. Měsíček Calendula officinalis L. květ 23. Oves Avena sativa L. nať, plod 24. Pískavice Trigonella foenumgraecum L. semeno 25. Pomeranč Citrus aurantium L. ssp. aurantium Engler list, oplodí, květ 26. Popenec Glechoma hederacea L. nať 27. Proskurník Althaea officinalis L. kořen, list, květ 28. Sedmikráska Bellis perennis L. květ 29. Sezam Sezamum indicum L. semeno 30. Sléz Malva silvestris L., M. neglecta L., M. mauritiana L. květ, list 31. Smetánka Taraxacum officinale Web. kořen, nať, list 32. Sporýš Verbena officinalis L. nať 33. Trnka Prunus spinosa L. květ, plod 34. Truskavec Polygonum aviculare L. nať 35. Voňatka Cymbopogon nardus (L.), W. Wats list 36. Vřes Calluna vulgaris (L.) Hill. nať, květ 37. Ženšen Panax ginseng C. A. Meyer kořen 38. Ostatní nejmenovaná sušená zelenina a nejmenované koření. C) Části rostlin, které lze použít do výše 5 % hmotnosti 1. Harphagophytum procumbens (BURCHELI) DC. kořen 2. Andělíka lékařská Archangelica officinalis HOFFM. kořen, plod 7. Blahoviěník Eucalyptus sp. list 9. Borovice kleč Pinus mugo ssp. pumilio (HAENKE) FRANCO jehlice, vrcholky, větve 12. Cola Cola acuminata (Beauv.) Schott et End. a C. nitida (Vent.) Schott et E. semeno 13. Cípek objímavý Ruscus aculeatus L. nať 19. Hadí kořen větší Bistorta major S. F GRAY kořen 31. Kardamon léčivý Eletaria cardamomum (L.) WHITE et MASON plod, semeno 33. Kosatec Iris germanica L, I. pallida Lam, florentina L. kořen 48. Muškátovník vonný Myristica fragrans HOUT plod, semeno, oplodí 60. Petržel kadeřavá Petroselinum crispum (MILL.) NYM ex A. W. HILL kořen 64. Pohanka Fagopyrum aesculentum Moench, tatricum (L.) Gaertn. nať, plod 68. Prvosenka vyšší Primula elatior (L.)Hill kořen, květ 73. Rdesno blešník Persicaria lapathifolia(L.)S. F GRAY nať 74. Rdesno peprník Persicaria hydropiper(L.)SPACH nať 75. Rmenec sličný Camaemelum nobile(L.) ALL květ 82. Řimbaba Chrysanthemum parthenium(L.) BERNH. nať 96. Tužebník jilmový Filipoendula uimaria(L.)MAXIM květ, nať 105. Zeměžluč hořká Centarium erythraea RAFN nať Příloha č. 3 k vyhlášce č. 330/1997 Sb. Smyslové požadavky na jakost čaje čaj pravý před spařením svinuté čajové listy, nebo jejich části a části stonku u ochucených a aromatizovaných čajů s částmi rostlin jiných než z čajovníku podle druhu čaje světle zelená s odstíny šedé u zeleného čaje, hnědá až černá u čaje fermentovaného, učaje aromatizovaného nebo ochuceného s částmi rostlin jiné barvy typické pro surovinu, čisté bez cizích pachů, případně ovlivněná použitou částí jiných rostlin nálev čirý, nebo s mírnou opalescencí až mírným zákalem po spaření charakteristická, mírně natrpklá barva světle zelená s odstíny žluté, červené až tmavě hnědé v závislosti na použitém druhu čaje bylinné a ovocné čaje před přípravou jsou tvořeny z různých částí rostlin části rostlin barevně odlišné, typické pro použité suroviny a způsob zpracování typická po použité surovině, čistá, bez cizích pachů nálev, odvar nebo macerát čirý s mírnou opalescencí až mírným zákalem v zavislosti na použité surovině a způsobu přípravy charakteristické po použitých surovinách bez cizich pachů a příchutí po přípravě čajové extrakty viskozní tekutina, čirá až opalizující nebo zakalená se sedimentem typická po použité surovině čistá, aromatická, typická pro použitou surovinu Fyzikální a chemické požadavky na jakost čaje celkový popel % hmotnosti nejvýše 8,0 20 vlhkost % hmotnosti nejvýše - 6,0 vodní extrakt % hmotnosti nejméně 25 - úbytek hmotnosti sušením při 103°C % hmotnosti nejvýše 10,0 - Příloha č. 4 k vyhlášce č. 330/1997 Sb. Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení čaje čaj pravý do 50 g - 5,0 % bylinný čaj do 100 g - 3,0 % ovocný čaj do 250 g - 2,0 % výrobky z čaje nad 250 g - 1,0 % Příloha č. 5 k vyhlášce č. 330/1997 Sb. tekutá nebo ve formě tekuté Příloha č. 6 k vyhlášce č. 330/1997 Sb. druh - skupina - podskupina vzhled barva vůně chuť pražená káva zrnková pražená kávová zrna matná až s vyloučeným olejem na povrchu*) kávově hnědá kávová kávový extrakt (nálev) čistá kávová až výrazně ostrá, karamelová velmi jemná až výrazně ostrá kávová, hořká, nakyslá, karamelová druh - skupina - podskupina obsah kofeinu v sušině v % vodný extrakt v sušině % nejméně vlhkost v % nejvíce kávový extrakt rozpustný, instantní bez kofeinu nejvíce 0,3 - 5 Příloha č. 7 k vyhlášce č. 330/1997 Sb. Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení kávy a kávovin Druh Balení Odchylka hmotnosti Káva pražená do 10 g -10% 11 - 150 g -3% 151 - 250 g -2% nad 250 g -1% Ochucené instantní kávy nebo kávoviny a jejich směsi do 20 g - l0 % 21 - 100 g -5% 101 - 500 g -3% 501 - 1000 g -1% Příloha č. 8 k vyhlášce č. 330/1997 Sb. kávoviny pražené instantní nebo rozpustné jednodruhové směsi s kávou směsi s jinými složkami druh - skupina - podskupina vodný extrakt v sušině % nejméně vlhkost % nejvýše popel v sušině % nejvýše minerální příměsi (písek) % nejvýše kávovinový extrakt s výjimkou cikorkového extraktu - 6 - - 3) Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.

https://rejstriky.finance.cz/firma-ammbra-projekt-s-r-o-28980131

AMMBRA PROJEKT s.r.o. Praha IČO 28980131 kontakty (20.06.2019) | Finance.cz AMMBRA PROJEKT s.r.o. Praha IČO: 28980131 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu AMMBRA PROJEKT s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 28980131. Firma s názvem AMMBRA PROJEKT s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2009. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Projektová činnost ve výstavbě , Provádění staveb, jejich změn a odstraňování a Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o AMMBRA PROJEKT s.r.o. IČO: 28980131 C 157504 Aktuální kontaktní údaje AMMBRA PROJEKT s.r.o. Kontakty na AMMBRA PROJEKT s.r.o. IČO: 28980131 Ravennská 320 , Praha 109 00 30.8.2018 Ravennská 320 , Praha 109 00 29.10.2009 - 30.8.2018 Obory činností AMMBRA PROJEKT s.r.o. IČO: 28980131 projektová činnost ve výstavbě 29.10.2009 Vedení firmy AMMBRA PROJEKT s.r.o. IČO: 28980131 Jednatel zastupuje za společnost samostatně. 29.1.2019 Jednatel jedná za společnost samostatně. Písemná právní jednání, které jednatel činí a podepisuje za společnost, podepisuje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. 29.10.2014 - 29.1.2019 Jménem společnosti jedná jednatel samostatně. 29.10.2009 - 29.10.2014 Mgr. Andrea Hogenová 28.10.2015 Mgr. Andrea Hogenová 29.10.2009 - 28.10.2015 Vlastníci firmy AMMBRA PROJEKT s.r.o. IČO: 28980131 Sbírka Listin AMMBRA PROJEKT s.r.o. IČO: 28980131 C 157504/SL 8 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 2.9.2014 3.11.2014 10 C 157504/SL 6 účetní závěrka r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 30.3.2012 3.4.2012 10 C 157504/SL 5 účetní závěrka r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 30.3.2012 3.4.2012 10 C 157504/SL 4 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 30.3.2012 3.4.2012 1 C 157504/SL 3 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 30.3.2012 3.4.2012 1 C 157504/SL 2 podpisové vzory Městský soud v Praze 12.10.2009 6.11.2009 1 C 157504/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 335/2009 Městský soud v Praze 21.9.2009 6.11.2009 13 Hodnocení AMMBRA PROJEKT s.r.o. Výpis dat pro firmu AMMBRA PROJEKT s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy AMMBRA PROJEKT s.r.o., 28980131 na obchodním rejstříku výpis firmy AMMBRA PROJEKT s.r.o., 28980131 na živnostenském rejstříku

https://www.praha11.cz/cs/urad/odbory/utvar-interniho-auditu-a-kontroly.html

Útvar interního auditu a kontroly - Praha 11 Vyhledávání Úvodní strana > Úřad > OdboryÚtvar interního auditu a kontroly Struktura a náplň činnosti útvaru interního auditu a kontroly Útvar interního auditu a kontroly je funkčně nezávislý, organizačně oddělený a starostovi přímo podřízený útvar, který v samostatné působnosti zajišťuje činnosti v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, a vyhláškou č. 416/2004 Sb., v platném znění. V přenesené působnosti nezajišťuje žádnou činnost. Agenda interního auditu v souladu s § 28 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, nezávisle a objektivně přezkoumává a vyhodnocuje operace a vnitřní kontrolní systém úřadu v souladu s § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zjišťuje, zda jsou v činnosti úřadu dodržovány obecně závazné právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy v souladu s § 28 odst. 2 písm. b) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zjišťuje, zda jsou rizika vztahující se k činnosti úřadu včas rozpoznána a zda jsou vedoucími zaměstnanci přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění v souladu s § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zjišťuje, zda řídící kontroly prováděné v rámci úřadu poskytují starostovi městské části spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace v souladu s § 28 odst. 2 písm. e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zjišťuje, zda zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek v souladu s § 28 odst. 2 písm. f) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zjišťuje, zda dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů úřadu poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle budou plněny v souladu s § 28 odst. 3 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zajišťuje v rámci úřadu konzultační činnost v oblasti řídící kontroly a veřejnosprávní kontroly a na základě poznatků získaných z interního auditu poskytuje konzultace i pro účely finančního řízení v souladu s § 28 odst. 3 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, předkládá starostovi městské části doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků v souladu s § 30 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zpracovává střednědobý a roční plán činnosti interního auditu v souladu s § 31 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, předává zprávy o svých zjištěních z provedených auditů starostovi městské části s doporučením k přijetí opatření podle § 28 odst. 3 zákona o finanční kontrole, v platném znění v souladu s § 31 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zjistí-li vedoucí útvaru interního auditu a kontroly, že na základě oznámení řídící kontroly nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná opatření, je povinen na toto zjištění písemně upozornit starostu městské části v souladu s § 31 odst. 3 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zpracovává roční zprávu o výsledcích interního auditu v souladu s § 22 odst. 3 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění a vyhláškou č. 416/2004 Sb., v platném znění, zpracovává roční zprávu o výsledcích finanční kontroly a účinnosti vnitřního kontrolního systému (předkládanou MHMP) v souladu s § 22 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, v případě závažných zjištění z finančních kontrol informuje nejpozději do 1 měsíce od ukončení kontroly Ministerstvo financí a MHMP Agenda veřejnosprávní kontroly v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (Kontrolní řád), v platném znění, v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 131/2000, o hlavním městě Praze, v platném znění a § 15 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, provádí následnou veřejnosprávní kontrolu u příspěvkových organizací zřízených městskou částí v souladu s § 19 odst. 3 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, prověřuje plnění opatření k odstranění nedostatků, zjištěných při následných veřejnosprávních kontrolách v souladu s § 20 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, navrhuje pořádkovou pokutu a pokutu za nepřijetí a neplnění opatření k nápravě připravuje střednědobý a roční plán veřejnosprávních kontrol u příspěvkových organizací zřízených městskou částí v souladu s § 24 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, vykonává finanční kontrolu podle mezinárodních smluv spolupracuje s externími kontrolními orgány vedoucí útvaru interního auditu a kontroly - Kroupová Helena, Mgr. samostatný odborný referent kontroly a auditu - Urbanová Jaroslava, Ing.; Zemanová Hana 6.4.2009 8:43:09 | přečteno 11933x | Mgr. Helena Kroupová

https://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/formulare.html?institution=56

Nejvyhledávanější (19) Sociální zabezpečení, pojištění (140) Daně - přiznání (55) Zahájení podnikání (22) Nerostné suroviny a polotovary (5) Stavebnictví a stavební materiály (38) Bezpečnost (54) Obranný průmysl (72) Veterinární služby a zvířata (106) Ostatní, ostatní služby (61) Daně, účetnictví, pojištění (205) Doprava, logistika (64) Potravinářství, potravinářský průmysl (36) Ekologie (27) Povolení, certifikace, informace (185) Zahájení podnikání (39) Právo, právní služby (41) Zdravotnictví a zdravotnická technika (14) Hornická činnost a činnosti obdobné (22) Zdravotní a sociální služby (105) Zemědělství, lesnictví a rybářství (283) Životní prostředí, voda, odpady (68) Správa majetku, nemovitosti (30) Hledejte ve všech oborech Celní správa ČR (CS MF) (90) Státní pozemkový úřad (4) Státní pozemkový úřad (ÚPÚ) (2) Ministerstvo kultury (MK) (21) Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) (4) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) (37) Státní veterinární správa (SVS) (14) Český báňský úřad (ČBÚ) (24) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (ČÚZZS) (10) Ministerstvo vnitra (MV) (36) Ministerstvo zdravotnictví (MZd) (17) Finanční správa ČR (FS ČR) (57) Ministerstvo zemědělství (MZe) (291) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (1) Ministerstvo životního prostředí (MŽP) (37) Ústav zdravotnickcýh informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) (0) Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) (14) Policie ČR (8) Hledejte v: Finanční správa ČR (FS ČR) Hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her podle § 41g zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách – Finanční správa ČR (FS ČR) Poplatníkem odvodu z loterií a jiných podobných her může být jen právnická osoba se sídlem na území České republiky, které oprávněný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry. Upraveno zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění p.p. Hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her se podává po uplynutí kalendářního čtvrtletí (1. až 3.), součástí může být Zvláštní příloha k řádku 170. Finanční správa ČR (FS ČR) Hlášení o dodání nového dopravního prostředku podle § 19 zákona o dani z přidané hodnoty – Finanční správa ČR (FS ČR) Hlášení podává plátce daně, který dodá nový dopravní prostředek do jiného členského státu EU osobě neregistrované k dani z přidané hodnoty, nebo osoba, která není plátcem a příležitostně dodá nový dopravní prostředek do jiného členského státu EU. Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku podle § 19 zákona o dani z přidané hodnoty – Finanční správa (FS ČR) Hlášení podává osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu EU a vzniká jí povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 108. List člena skupiny k přihlášce k registraci DPH – Finanční správa ČR (FS ČR) Tento tiskopis je nedílnou součástí Přihlášky k registraci skupiny / Žádosti o přistoupení do skupiny. List k dani z pozemků – Finanční správa ČR (FS ČR) List k dani z pozemku je součástí přiznání k dani z nemovitých věcí. Použije se v případě, že nestačí základní tiskopis Přiznání k dani z nemovitých věcí (více druhů pozemků, více katastrálních území atd.) Samostatné listy slouží pouze pro ruční vyplnění, při tvorbě datové zprávy není počet položek omezen. List k dani ze staveb a jednotek – Finanční správa ČR (FS ČR) List k dani ze staveb a jednotek je součástí přiznání k dani z nemovitých věcí. Použije se v případě, že nestačí základní tiskopis Přiznání k dani z nemovitých věcí (více druhů předmětu daně, více katastrálních území atd.). Samostatné listy slouží pouze pro ruční vyplnění, při tvorbě datové zprávy není počet položek omezen. Nepovinná příloha č. 1 – Výměna nemovitostí – pomůcka pro stanovení základu daně u směnné smlouvy – Finanční správa ČR (FS ČR) Nepovinná příloha č. 1 je pomůckou pro stanovení základu daně u směnné smlouvy. Přikládá se k přiznání k dani z převodu nemovitostí. Tuto daň upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Nepovinná příloha č. 2 – Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem – Finanční správa ČR (FS ČR) Nepovinná příloha č. 2 – Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem se přikládá se k přiznání k dani z převodu nemovitostí. Tuto daň upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Osvědčení o osvobození od daně z přidané hodnoty – Finanční správa ČR (FS ČR) Dodavateli slouží osvědčení o osvobození od daně z přidané hodnoty dle § 68 odst. 8 zákona o dani z přidané hodnoty jako doklad pro osvobození od daně při dodání zboží nebo poskytnutí služeb, které jsou zaslány organizacím, příp. jednotlivcům osvobozeným ve smyslu článku 151 směrnice 2006/112/ES. Oznámení o změně registračních údajů – Finanční správa ČR (FS ČR) Oznámení změn v údajích, které je registrovaný daňový subjekt povinen uvádět při registraci.

https://iudictum.cz/16455/5-afs-47-2011-72

5 Afs 47/2011 - 72 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 5 Afs 47/2011 - 72 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: F. V., zastoupený Mgr. Janem Knoblochem, advokátem se sídlem Plzeň, Boettingerova 26, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, se sídlem České Budějovice, Mánesova 3a, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2011, č. j. 210/11-1100, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 5. 2011, č. j. 10 Af 19/2011 - 37, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) zamítl výše uvedeným rozsudkem žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2011, č. j. 210/11-1100, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu v Blatné (dále jen „správce daně“) č. j. 15100/10/106970306843 ze dne 23. 7. 2010, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 ve výši 80 000 Kč a současně mu byla dle §37b zákona o správě daní a poplatků sdělena povinnost platit penále ve výši 16 000 Kč, a č. j. 15104/10/106970306843 ze dne 23. 7. 2010, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 ve výši 2250 Kč a současně mu byla dle §37b zákona o správě daní a poplatků sdělena povinnost platit penále ve výši 450 Kč. Ze soudního spisu vyplývá, že shora uvedený rozsudek byl doručen právnímu zástupci žalobce dne 3. 6. 2011. Kasační stížnost byla datována dne 17. 6. 2011 a podána k poštovní přepravě dne 20. 6. 2011. Lhůtou se rozumí časový úsek, vymezený počátkem a koncem, přičemž pro lhůty určené dle týdnů platí pro jejich počítání následující pravidla. Počátek lhůty, určené podle týdnů, je dán dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty, určené dle týdnů, připadá na den, jenž se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadla skutečnost, od níž se lhůta počítá. V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu § 40 odst. 1 s. ř. s. byl den doručení písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu právnímu zástupci žalobce - tj. pátek 3. 6. 2011. Ve smyslu § 40 odst. 1 s. ř. s. den následující po dni doručení je považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 2 s. ř. s. Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 40 odst. 2 s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty - tj. dnem doručení, a to na pátek 17. 6. 2011. Ve smyslu § 106 odst. 2 a § 40 s. ř. s. tak posledním dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit, byl v daném případě pátek 17. 6. 2011. Podal-li žalobce (dále jen“ stěžovatel“) k poštovní přepravě kasační stížnost v pondělí dne 20. 6. 2011 (č. l. 51), učinil tak po uplynutí zákonné lhůty. Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2011, sp. zn. 5 Afs 47/2011 - 72, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://slideplayer.cz/slide/5629663/

1 Bankovní úvěrové analýzy 4. téma prezenčního studia 2. soustředění kombinovaného studia Pravidla obezřetného podnikání bank a BASEL II Pravidla obezřetného. - ppt stáhnout Prezentace na téma: "1 Bankovní úvěrové analýzy 4. téma prezenčního studia 2. soustředění kombinovaného studia Pravidla obezřetného podnikání bank a BASEL II Pravidla obezřetného."— Transkript prezentace: 1 Bankovní úvěrové analýzy 4. téma prezenčního studia 2. soustředění kombinovaného studia Pravidla obezřetného podnikání bank a BASEL II Pravidla obezřetného podnikání bank Obsah a zaměření BASEL I Obsah a zaměření BASEL II 2 2 Princip řízení likvidity banky Hledání kompromisu mezi takovou strukturou aktiv a pasiv, resp. mimobilančních pohledávek a závazků, aby banka při trvalém udržení likvidity dosahovala z dlouhodobého hlediska maximální rentabilitu. Základním procesem řízení likvidity je sestavení reálného a dostatečně podrobného plánu cash flow Pomocí řízení cash flow musí banka vyrovnávat své příjmy a výdaje tak, aby byla schopna v každém okamžiku savé činnosti dostát svým závazkům vůči klientům a obchodním partnerům. Současně musí banka regulovat rezervy likvidity tak, aby nedocházelo k převisům nevyužitých pasiv / vkladů, neumístěných příjmů/, které by negativně ovlivnily rentabilitu banky. 3 3 Pravidla obezřetného podnikání VYHLÁŠKA č. 123 ze dne 15. května 2007, o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb. /predpisy_bd/obezretne_podnikani / 4 4 Pravidla obezřetného podnikání Obsah vyhlášky č. 123/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb. ČÁST PRVNÍ (pdf, 162 kB) ČÁST PRVNÍ (pdf, 162 kB) ÚVODNÍ USTANOVENÍ § ČÁST PRVNÍ (pdf, 162 kB) ČÁST DRUHÁ (pdf, 128 kB) ČÁST DRUHÁ (pdf, 128 kB) ROZSAH UPLATŇOVÁNÍ PRAVIDEL OBEZŘETNÉHO PODNIKÁNÍ § ČÁST DRUHÁ (pdf, 128 kB) ČÁST TŘETÍ (pdf, 188 kB) ČÁST TŘETÍ (pdf, 188 kB) ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM ČÁST TŘETÍ (pdf, 188 kB) –Hlava I Požadavky na řídicí a kontrolní systém Díl 1 Předpoklady řádné správy a řízení společnosti § Díl 2 Řízení rizik § Díl 3 Systém vnitřní kontroly § –Hlava II Zpráva o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem § 5 5 Pravidla obezřetného podnikání ČÁST PÁTÁ (pdf, 172 kB) ČÁST PÁTÁ (pdf, 172 kB) PRAVIDLA ANGAŽOVANOSTI ČÁST PÁTÁ (pdf, 172 kB) Hlava I Angažovanost investičního portfolia § Hlava II Angažovanost obchodního portfolia § ČÁST ŠESTÁ (pdf, 168 kB) ČÁST ŠESTÁ (pdf, 168 kB) PRAVIDLA PRO NABÝVÁNÍ, FINANCOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ AKTIV ČÁST ŠESTÁ (pdf, 168 kB) Hlava I Pravidla pro nabývání a financování aktiv § Hlava II Pravidla pro posuzování aktiv ČÁST SEDMÁ (pdf, 126 kB) ČÁST SEDMÁ (pdf, 126 kB) UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ § ČÁST SEDMÁ (pdf, 126 kB) ČÁST OSMÁ (pdf, 136 kB) ČÁST OSMÁ (pdf, 136 kB) NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE § ČÁST OSMÁ (pdf, 136 kB) ČÁST DEVÁTÁ (pdf, 164 kB) ČÁST DEVÁTÁ (pdf, 164 kB) SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § ČÁST DEVÁTÁ (pdf, 164 kB) 6 6 VYHLÁŠKA č. 123 upravuje – –a) požadavky na řídicí a kontrolní systém a obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému, způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení, – –b) kapitálovou přiměřenost, (pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti) – –c) pravidla angažovanosti, – –d) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv, 7 7 VYHLÁŠKA č. 123 upravuje e)obsah údajů určených k uveřejnění na individuálním a konsolidovaném základě, f) obsah, formu, lhůty a způsob předkládaní některých informací a podkladů České národní bance, g) kritéria pro vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě. 8 8 VYHLÁŠKA č. 123 § 14 Představenstvo zajistí vytvoření a vyhodnocování řídicího a kontrolního systému a odpovídá za trvalé udržování jeho funkčnosti a efektivnosti. § 15 Představenstvo zajistí stanovení celkové strategie včetně zásad a cílů jejího naplňování a trvalé a účinné fungování systému vnitřní kontroly. Představenstvo zajistí stanovení pravidel, která jednoznačně formulují etické zásady a předpokládané modely chování a jednání zaměstnanců v souladu s těmito zásadami, a jejich prosazování. 9 9 VYHLÁŠKA č. 123 § 27 Banka nebo družstevní záložna soustavně řídí riziko: a) úvěrové, – –tržní, – –operační, – –likvidity, – –koncentrace b) další významná rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko reputační, strategické, spojené se zdroji kapitálu a financováním nebo spojené s účastí v konsolidačním celku, včetně rizika operací se členy téhož konsolidačního celku, ledaže pro banku nebo družstevní záložnu nepřichází toto riziko v úvahu nebo není významné. 10 10 VYHLÁŠKA č. 123 Banka nebo družstevní záložna udržuje ke krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena, také přiměřený kapitál. při omezování a krytí rizik obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů : a) tvorby opravných položek a dalších úprav ocenění aktiv a tvorby rezerv k podrozvahovým položkám, b) používání vlastních odhadů a modelů, c) zohledňování výsledků testů, včetně vlivu výsledků testu úrokového šoku a dalších stresových testů, a d) případného zohledňování efektů z rozložení (diverzifikace) rizik. Pokud celková míra podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil) není přiměřeně kryta kapitálem nebo jiným způsobem, banka nebo družstevní záložna přijme opatření k nápravě. 11 11 VYHLÁŠKA č. 123 Výpočet kapitálové přiměřenosti na individuálním základě / § 37/ Povinná osoba splňuje kapitálovou přiměřenost pokud průběžně udržuje kapitál na individuálním základě minimálně ve výši odpovídající součtu kapitálových požadavků k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku 12 12 VYHLÁŠKA č. 123 Ukazatel kapitálové přiměřenosti § 43 Pro vyjádření kapitálové přiměřenosti v procentech se používá ukazatel kapitálové přiměřenosti, který se rovná 8 % z podílu, v jehož čitateli je kapitál a ve jmenovateli kapitálové požadavky. 13 13 Basel I Basilejská dohoda z roku 1988 požaduje po mezinárodně aktivních bankách ze zemí skupiny G 10, aby udržovaly kapitál na úrovni alespoň 8% aktiv, která se měří různými způsoby podle jejich rizikovosti. Složky kapitálu. Definice kapitálu je stanovena ve dvou stupních[1].[1] Tier 1 se skládá z vlastního kapitálu (od akcionářů) a nerozděleného zisku, Tier 2 z dalších interních a externích zdrojů dostupných pro banku. Banka musí držet alespoň polovinu svého naměřeného kapitálu ve formě Tier 1. 14 14 Basel I – rizikové váhy Riziko vá váha Rizikové aktivum 0% Hotovost Pohledávky za vládou nebo centrální bankou v národní měně Pohledávky za vládami nebo centrálními bankami států OECD Pohledávky zajištěné hotovostí, dluhopisy vlád OECD nebo zárukami vlád OECD 20% Pohledávky za mezinárodními rozvojovými bankami nebo zajištěné dluhopisy nebo zárukami těchto bank Pohledávky za bankami ze zemí OECD nebo zajištěné zárukami těchto bank 50%Úvěry na bydlení zajištěné hypotékou 100% Pohledávky za soukromým sektorem Nemovitosti 15 15 Basel I- Basel I- Kapitálová přiměřenost Bylo stanoveno, aby banky udržovaly kapitál na úrovni 8% aktiv, z toho však má být alespoň 4% základní kapitál Od začala platit nová sjednocená pravidla, známá pod pojmem Cookův poměr[1] nebo také kapitálový standard.[1] Kapitálovou přiměřenost lze definovat jako poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům (RVA) a úvěrových ekvivalentů podrozvahových (mimobilančních) položek (MBP). 16 16 Cíle dohody Basel II podpora bezpečnosti a stability finančního sektoru, zlepšení konkurenceschopnosti kapitálové požadavky odpovídající rizikům zohlednění všech rizik uznání interních bankovních metod hodnocení rizika aplikace na banky po celém světě, mezinárodně jednotný systém posílení bankovního dohledu a trhu 17 17 Basel II přináší nová doporučení bankám týkající se výpočtu kapitálového požadavku – hodnocení rizikovosti klienta. Jakákoli banka musí podle nových předpisů držet o to více vlastních prostředků, čím větší rizika podstupuje svou účastí v určitých úvěrových obchodech. 18 18 Co upravuje Basel II Potřebnou míru kapitálové přiměřenosti pro úvěry vypočítávají banky od r v závislosti na bonitě příslušného příjemce úvěru. Místo povinných paušálních rezerv je rozhodujícím faktorem bankovní rentability jednotlivé konkrétní úvěrové riziko. Pro posouzení bonity příjemce úvěru (stanovení ratingu) se využívají individuální měřicí metody, tzv. interní modely. Rating se stal rozhodujícím kritériem při poskytování úvěrů 19 19 Stanovení ratingu slouží jako základ: ❚ co nejobjektivnějšího schvalování úvěrů ❚ utváření cen úvěrů ❚ řízení úvěrového portfolia ❚ výpočtu kapitálové přiměřenosti Čím lépe je bonita úvěrového klienta klasifikována, tím nižší jsou náklady banky na rezervy, které také snižují náklady klienta na úvěrové financování 20 20 Basel II a kapitálové rezervy Cílem je přimět banky k držení kapitálových rezerv, které odpovídají jejich individuálnímu rizikovému profilu. Vlastní kapitál banky slouží k posílení její stability v krizových situacích. Je to vyrovnávací zdroj pro budoucí neočekávané ztráty. Jakákoli banka musí podle nových předpisů držet o to více vlastních prostředků, čím větší rizika podstupuje svou účastí v určitých úvěrových obchodech 21 21 Pilířová struktura BASEL II Pilířová struktura BASEL II Tři kapitoly dohody Basel II společně vytvářejí „princip tří pilířů“ 22 22 PILLAR 1: MINIMUM CAPITAL REQUIREMENTS CREDIT RISKMARKET RISKOPERATIONAL RISK PILLAR 2: BANKING SUPERVISION PILLAR 3: MARKET DISCIPLINE STANDARDIZED APPROACH IRB APPROACH ADVANCED IRB APPROACH STANDARDIZED APPROACH INTERNAL MODEL COMPLIANCE WITH MINIMUM REQUIREMENTS THE NEW BASEL CAPITAL ACCORD BASIC INDICATOR STANDARDIZED APPROACH ADVANCED MEASUREMENT APPROACH BASEL I I.1 Basle I and Basle II DISCLOSURE 23 23 Pilířová struktura BASEL II 1. pilíř: Kapitálový požadavek Při výpočtu kapitálového požadavku je dle Basel II nutné vzít v potaz úvěrové riziko, tržní riziko a operační riziko. 1. Úvěrové riziko a jeho měření se týká klientů a jejich financování. 2. Tržní rizika vznikají v důsledku kolísání úrokových sazeb, směnných kurzů, kurzů akcií nebo komodit. 3. Operační riziko je definováno jako „riziko ztrát, ke kterým dochází v důsledku nepřiměřenosti nebo selhání interních mechanismů, lidí a systémů nebo externích událostí“. Kapitálový požadavek banky se vypočítává na základě součtu těchto tří kategorií rizik 24 24 Pilířová struktura BASEL II 2. pilíř: Aktivity bankovního dohledu definuje práva a povinnosti národních regulátorů (úřadů pro dohled). V České republice to je Česká národní banka, která je vybavena množstvím informačních práv, regulačních a sankčních pravomocí. Jedním z nejdůležitějších úkolů bankovního dohledu je kontrola spolehlivosti a prediktivní účinnosti interních bankovních metod měření rizika. 25 25 2. pilíř 4 principy bankovního dohledu 1. orgány dohledu pečují o to, aby banky uplatňovaly vhodnou metodologii pro výpočet ukazatelů a aby se jejich strategie orientovala na dodržování kapitálových požadavků 2. orgány dohledu mají hodnotit vnitřní procedury a strategie uplatňované bankami a musí zasáhnout, pokud banky nedodrží standardy 3. orgány dohledu mají působit na banky, aby udržovaly vyšší než minimální rezervy 4. očekává se, že orgány dohledu zasáhnou co nejrychleji, a vyzvou banky k obnově kapitálové úrovně, sníží-li se pod minimum Předpokládá se trvalý dialog mezi bankami a regulátory 26 26 Pilířová struktura BASEL II 3. pilíř: Tržní disciplína Tržní disciplínou se rozumí zveřejňování relevantních ukazatelů rizik. Každá banka je povinna informovat a dokumentovat, jak měří své riziko, jak její rizikový profil detailně vypadá a kolik vlastního kapitálu v poměru k přijatým rizikům drží v rezervě. Úvěrové instituce jsou nuceny k tomu, aby implementovaly moderní systémy řízení rizik, Úvěrové portfolio, které je řízeno moderními metodami a jehož rizikovost je pro pozorovatele jasně poznatelná, bude v konečném důsledku oceněno také trhem (akcionáři, klienty). 27 27 Zjišťování úvěrového rizika Ke stanovení /zjištění/ adekvátní vybavenosti kapitálem, musí být každá banka schopna ohodnotit své riziko co nejpřesněji. Posouzení rizikovosti každého úvěru, se obvykle provádí pomocí interních ratingových metod banky 28 28 1.Jaká je pravděpodobnost, že se protistrana dostane do platební neschopnosti? 1.Jaká je pravděpodobnost, že se protistrana dostane do platební neschopnosti? 2.Kolik bude takový zákazník dlužit bance v případě platební neschopnosti? (Očekávané ohrožení) 2.Kolik bude takový zákazník dlužit bance v případě platební neschopnosti? (Očekávané ohrožení) 3.O jakou část takovým ohrožením banka přijde? 3.O jakou část takovým ohrožením banka přijde? “Pravděpodobnost platební neschopnosti” “Pravděpodobnost platební neschopnosti” “Přiměřenost úvěru” (Ohrožení při nesplácení) “Přiměřenost úvěru” (Ohrožení při nesplácení) “Vážnost” (Nesplácení způsobené ztrátou) “Vážnost” (Nesplácení způsobené ztrátou) PD LGD EaD = = = X X Velikost očekávané ztráty “Očekávaná ztráta“ EL = = Složky úvěrového rizika 29 29 Přístupy k úvěrovému riziku U každého portfolia si banky musí vybrat jeden přístup ze souboru obsahujícího tři: –Typizovaný přístup –Základní přístup na základě vnitřní klasifikace (ratingu) –Pokročilý přístup na základě vnitřní klasifikace (ratingu) 30 31 Možné přístupy k metodě měření úvěrového rizika podle Basel II 1. Standardní přístup – modifikace dosavadního přístupu 2. Základní přístup IRB / Foundation IRB Approach/ a/ „Internal Ratings-Based Approach“ – zadání parametrů bankovním dohledem – interní rating / b/Pokročilý přístup IRB/ Advanced IRB Approach / – interní zjištění parametrů dané instituce Smyslem systému je možnost snižování kapitálového požadavku uplatněním co nejvyššího přístupu /IRB/ k měření rizika 32 32 Standardní přístup Ke zjištění rizikové váhy se používají výhradně ratingy uznávaných ratingových agentur (Standard & Poor’s, Moody’s, Fitch Ratings atd.). Příjemcům úvěrů, kteří nedisponují externím ratingovým ohodnocením, /většina firem MSP/ se jednotně přiděluje riziková váha 100 % (odpovídá kapitálovému požadavku ve výši 8 %). kapitálový požadavek = výše úvěru x riziková váha x kapitálová přiměřenost / 8 %/ Např. při 100 EUR je kap. požadavek 8 EUR 33 33 Ratingové hodnocení S  P Rizikové váhy za centrální mi vládami Rizikové váhy za obchodními společnostmi AAA až AA- 0%20% A+ až A- 20%50% BBB+ až BBB- 50%100% BB+ až BB- 100%100% B+ až B- 100%150% pod B- 150%150% nehodnoceno100%100% 34 34 Slabiny standardního přístupu Nedostatečné rozlišení, podle bonity příjemců úvěrů prakticky nelze vypočítat adekvátní kapitálovou rezervu, odpovídající individuálnímu rizikovému profilu příslušné banky. Ve výsledku se výpočet kapitálového požadavku podle standardního přístupu odlišuje od výpočtu dle platných předpisů (Basel I) jen nepatrně. 35 35 Přístup založený na interním ratingu Přístupy typu IRB („internal rating based“) Při kvantifikaci úvěrového rizika vycházejí banky ze svého interního hodnocení, které musí schválit regulátor a které je kalkulováno s pevně stanovenou funkcí (postupem propočtu). základní i pokročilý přístup dovolují bankám, které jsou schopny statisticky změřit příslušné riziko určitého financování, aby svou kapitálovou vybavenost upravovaly adekvátně dle svého individuálního rizika. Při udržení „dobrého“ úvěrového portfolia (dobrá bonita klientů, dostatečné zajištění) vyplývá pro banky – ve srovnání se standardním přístupem – nižší kapitálový požadavek. 36 36 Segmentace klientů – interní rating Basel II předpokládá klasifikaci klientů do pěti tříd: 1. Retail privátní klienti, osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky se závazkem u financující banky nižším než 1 mil. eur 2. Corporates větší a velké podniky a speciální financování („specialized lending“) 3. Institutions (především) banky 4. Sovereigns (především) státy 5. Equity podílníci podniků 37 37 Přístup založený na interním ratingu Základní postup. Pro odhad pravděpodobnosti selhání klienta (probability of default, PD) je užíváno interních odhadů, ostatní rizikové váhy jsou stanoveny regulátorem. Na rozdíl od standardizované metody je navíc možnost využití širší palety zajišťovacích instrumentů, například pohledávky, nemovitosti či jiný fyzický kolaterál. 38 38 Přístup založený na interním ratingu Pokročilý postup. Tento přístup dovoluje bankám využít svých interních odhadů pro všechny proměnné (pro všechny rizikové charakteristiky), které vstupují do výpočtu kapitálového požadavku. Z toho vyplývá, že banky nevyužívají jen odhadu pravděpodobnosti selhání klienta, jak je možné v základním postupu, ale také odhad pro ztrátu při defaultu (loss given default, LGD), pro výši expozice při selhání (exposure at default, EAD) a pro splatnost (maturity, M). 39 39 Podmínky pro povolení IRB 1. diferenciace úvěrového rizika 2. jasná kriteria pro systém interního ratingu 3. pravděpodobnost selhání (PD) je hodnocena pro každou skupinu klientů 4. data o PD musí být k dispozici nejméně za poslední 2 roky před Basel 2 (po 3 letech nejméně za 5 let) 5. banky s pokročilým IRB musí dodat údaje o ztrátách způsobených selháním (LGD- loss given default) za 7 let, nejlépe však za celou dobu cyklu 40 40 Podmínky pro povolení IRB 6. vnitřní validace 7. složky rizika – podle vlastní úvahy 8. IRB a VaR musí být součástí integrálního řízení rizik 9. plnění informačních standardů podle pilíře 3. 41 41 Příklady kapitálových nákladů 42 43 Operační riziko je možné definovat jako „riziko ztráty vyplývající z neadekvátních nebo chybných interních procesů, chyb lidí a systémů nebo z externích událostí 44 44 Případ- typ, druh operačního rizika Podkategorie 1. Interní podvody Neuatorizováné aktivity Krádeže a podvody 2. Externí podvody Krádeže a podvody Systémová bezpečnost 3. Zaměstnavatelské praktiky a bezpečnost práce Osoby se zvláštním vztahem Bezpečnost prostředí Diskriminace 4. Klienti, produkty a obchodní praktiky Přiměřenost, prozrazení a důvěrnost Nezákonné podnikání nebo tržní praktiky Produktové vady Výběr, sponzorství a odhalení Poradenské aktivity 5. Poškození hmotných aktiv Katastrofy a další události 6. Obchodní poruchy a selhání systému Systémy 7. Uskutečnění, výkon a řízení procesů Zaznamenání transakce, uskutečnění a obsluha Monitoring a reporting Noví zákazníci a dokumentace Vedení zákaznických/klientských účtů Obchodní partneři Prodejci a dodavatelé 45 45 Operační riziko Základní přístup (The Basic Indicator Approach). Kapitálový požadavek je podle této metody stanoven ve výši 15% z průměrného hrubého ročního příjmu banky za poslední tři roky, pokud byl kladný. KBIA = [  (GI1…n x  )]/n 46 46 Operační riziko kde: KBIA = kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle základního přístupu GI = hrubý roční příjem, pokud je kladný, v posledních třech letech n = počet let, ve kterých byl v uplynulých třech letech hrubý příjem kladný α = koeficient roven 15% (je stanoven Výborem) 47 47 Tržní riziko Pro měření tržního rizika tedy banky využívají stávajících metod, a to: standardizovanou metodu (Standardised Approach) nebo metodu vnitřních modelů (Internal Models Approach) založených na kalkulaci hodnot VaR 48 48 apendix 49 49 Parametry interního měření úvěrového rizika v případě neplacení a ztráta Pravděpodobnost nesplácení úvěru: Do jaké míry je pravděpodobné, že příjemce úvěru během příštích 12 měsíců přestane splácet (platební neschopnost, prodlení s placením déle než 90 dnů atd.)? Ztráta v případě nesplácení: Jak vysoká je předpokládaná ztráta, kterou banka utrpí v případě neplacení ze strany příjemce úvěru? 3. Výše úvěrové pohledávky při nesplácení: Jak vysoký bude předpokládaný stav čerpání úvěru v případě výpadku splácení ze strany klienta? 50 50 Uznávání zajištění - typy Zajištění představuje důležitý faktor k určení rizika banky při financování. Zajištění je v závislosti na metodě měření rizika (standardní přístup nebo přístup typu IRB) uznáváno v různém rozsahu. V zásadě platí: Čím sofistikovanější je použitý přístup, tím širší je paleta uznatelných typů zajištění. Oceňuje se podle interních kritérií banky a podle tohoto ocenění snižuje riziko a tím se snižuje také základ pro výpočet kapitálové přiměřenosti. 51 51 Uznávání zajištění - typy standardní přístup: ❚ vklady v hotovosti ❚ státní a bankovní cenné papíry ❚ akcie, které jsou zahrnuty do některého z hlavních burzovních indexů (např. ATX, DAX) ❚ zlato ❚ obytné nemovitosti základní přístup typu IRB: ❚ typy zajištění, které jsou započítávány při standardním přístupu ❚ komerční nemovitosti ❚ konkrétní věcné zástavy, automobily, akcie i mimo hlavní indexy ❚ pohledávky z obchodního styku Stáhnout ppt "1 Bankovní úvěrové analýzy 4. téma prezenčního studia 2. soustředění kombinovaného studia Pravidla obezřetného podnikání bank a BASEL II Pravidla obezřetného." Regulatorní řízení kreditního rizika – Praha, 30. dubna 2003Strana 1 Seminář z aktuárských věd Mgr. Markéta Benková Řízení kreditních rizik, Komerční banka.

http://www.zidleaspol.cz/reklamacni_rad

Reklamační Řád | ŽIDLE A SPOL. 1.1. Tento reklamační řád (dále jen „reklamační řád“) obchodní společnosti ŽIDLE a spol. s.r.o., se sídlem se sídlem Praha 1, Újezd 452/42, PSČ 118 00, identifikační číslo: 24270920, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 198998 (dále jen „prodávající“) upravuje vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou či právnickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na internetové adrese www.zidleaspol.cz, a to prostřednictvím webového rozhraní (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 1.2. Tento reklamační řád upravuje rozdílně práva a povinnosti pro kupující, kteří vystupují ve vztazích s prodávajícím jako kupující spotřebitelé (dále jen „kupující spotřebitel“), kdy kupující spotřebitel je vymezen § 52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a rozdílně pro osoby fyzické či právnické podnikající podle živnostenského zákona či jiného zvláštního zákona či státní instituce a organizace (dále jen „kupující podnikatel“), kteří ve vztazích s prodávajícím jednají v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci zabezpečování veřejných potřeb (§ 261 odst. 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), kdy rozdílná práva a povinnosti obou kupujících jsou upravena a odlišena níže jako práva a povinnosti „kupujícího spotřebitele“ a práva a povinnosti „kupujícího podnikatele“. Pokud tyto podmínky reklamačního řádu upravují některá práva společně a shodně pro kupujícího spotřebitele i kupujícího podnikatele jsou kupující podnikatel i kupující spotřebitel shodně označováni jako „kupující“. Odlišnost úpravy reklamačního řádu ohledně některých povinností a práv kupujících podnikatelů od kupujících spotřebitelů je z důvodu, že kupující podnikatelé mají právní vztahy s prodávajícím založené obchodními podmínkami řízené podle obchodního zákoníku, a souvisejících právních předpisů a prodávající a kupující spotřebitelé mají právní vztahy založené s prodávajícím zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a souvisejícími právními předpisy s čímž souvisí rozdílná práva a povinnosti i v rámci reklamačního řádu, neboť nároky z reklamace se řídí hlavním závazkem a jeho právní úpravou. 1.3. Za kupujícího podnikatele se kupující považuje zejména, pokud v registraci uživatelského účtu uvede své identifikační číslo. 1.4. Při řešení reklamace kupujícího spotřebitele se postupuje podle zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 634/1992 Sb. a souvisejících právních předpisů. 1.5. Při řešení reklamace kupujícího podnikatele se postupuje podle zákona č. 513/1991 Sb. a souvisejících právních předpisů. 1.6. Záruka se vztahuje na zboží, jež bylo zakoupeno u prodávajícího a jehož reklamace byla uplatněna v záruční době. Ke každému zboží zakoupenému u prodávajícího je přiložen záruční list a dodací list nebo faktura, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list. Při reklamaci vady výrobku kupujícím spotřebitelem doporučujeme pro urychlení a zjednodušení reklamačního řízení předložit řádně vyplněný záruční a dodací list nebo fakturu, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list. Pokud výrobce přikládá k výrobku svůj záruční list, doporučujeme současné předložení originálního záručního listu výrobce. Pokud není zboží osobně odebráno v prodejně, rozumí se převzetím zboží okamžik, kdy zboží přebírá kupující od dopravce. 2. ROZPOR S KUPNÍ SMLOUVOU A DODÁNÍ POŠKOZENÉHO ZBOŽÍ 2.1. Kupující spotřebitel Pokud kupující spotřebitel zjistí poškození dodaného zboží, jakýkoliv rozdíl mezi záručním a dodacím listem, daňovým dokladem nebo fakturou, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list a skutečně dodaným zbožím (v druhu, množství nebo sériovém čísle), nebo neobdržel se zásilkou správně vyplněný dodací list nebo fakturu, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list, důrazně doporučujeme ihned (nejlépe do 24 hodin) prokazatelným způsobem kontaktovat prodávajícího k odstranění těchto vad. Nároky kupujícího spotřebitele řeší § 616 občanského zákoníku. 2.2. Kupující podnikatel Kupující podnikatel je povinen prohlédnout zboží co nejdříve po převzetí zboží, nejpozději však do 24 hodin od převzetí s výjimkou případů, kdy zboží bylo předvedeno na prodejně. Pokud kupující podnikatel zjistí poškození zboží, jakýkoliv rozdíl mezi záručním a dodacím listem, daňovým dokladem nebo fakturou, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list a skutečně dodaným zbožím (v druhu, množství nebo jiných údajích), nebo neobdržel se zásilkou správně vyplněný dodací list, je povinen ihned (nejpozději do 24 hodin) prokazatelným způsobem tuto skutečnost oznámit prodávajícímu. Pokud tak neučiní, nebude na jeho pozdější reklamaci brán zřetel. 3. PODMÍNKY ZÁRUKY 3.1. Délka záruky v měsících je uvedena na záručním a dodacím listu nebo na faktuře, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list. Není-li na faktuře, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list nebo na dodacím listu v souladu se zákonem vyznačena u položky zboží záruční doba v jiné délce, poskytuje prodávající na zboží záruku 24 měsíců. Záruční doba počíná běžet dnem převzetí zboží. Záruční doba se ve smyslu § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, prodlužuje pouze o dobu, po dobu od převzetí zboží do záruční opravy až do doby, kdy byl kupující povinen si zboží převzít. Tedy ne do chvíle, než si spotřebitel vyzvedne věc, ale do chvíle, kdy byla věc opravena, spotřebitel si ji mohl vyzvednout, a byl o této možnosti prokazatelně prodávajícím vyrozuměn. 3.2. V případě výměny zboží počíná běžet nová záruční doba okamžikem převzetí nového zboží. 4. NEUPLATNITELNOST ZÁRUKY 4.1. Záruku nelze uplatnit zcela nebo zčásti v následujících případech: - vypršením záruční lhůty, - mechanického poškození, neodborné instalace, neodborného zacházení či obsluhy, zanedbání běžné péče specifikované v dokumentaci výrobku, - používání zboží v podmínkách, které neodpovídají svými parametry prostředí, pro které jsou určeny, nebo jiným parametrům stanoveným výrobcem, - zboží bylo poškozeno živly, - zboží bylo poškozeno nadměrným zatěžováním nebo používáním v rozporu s podmínkami uvedenými v dokumentaci. 4.2. Odpovědnost z vad ani záruční odpovědnost nelze uplatnit zasláním reklamovaného zboží prodávajícímu na dobírku. 5. POSTUP PŘI UPLATNĚNÍ A VYŘIZOVÁNÍ REKLAMACE – KUPUJÍCÍ SPOTŘEBITEL 5.1. Reklamaci se uplatňuje přímo u prodávajícího dle postupu specifikovaného v tomto článku. 5.2. Kupující spotřebitel doručí na vlastní náklady a riziko reklamované zboží na adresu reklamačního partnera prodávajícího: Petrohradská 7, Praha 10. Prodávající doporučuje zboží k reklamaci dodat včetně příruček, dokladů, náhradních dílů a ostatního příslušenství a pokud možno v původním nebo náhradním obalu. Se zbožím doporučuje prodávající předložit záruční list a dodací list nebo fakturu, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list, případně také originální záruční list výrobce k urychlení reklamačního řízení. Prodávající posoudí reklamovanou vadu a rozhodne o důvodnosti reklamace, pokud je to možné, ihned. O uplatnění reklamace sepíše pracovník s kupujícím spotřebitelem reklamační protokol, ve kterém uvede popis reklamované vady, způsob a termín vyřízení reklamace. V případě, že posoudí reklamaci jako nedůvodnou, uvede tuto skutečnost v reklamačním protokolu (zamítnutá reklamace). 5.3. V případě, že při posouzení reklamované vady zjistí prodávající, že reklamace není důvodná, sdělí tuto skutečnost kupujícímu bez zbytečného odkladu, vždy však nejpozději však do 30 dnů od uplatnění reklamace. V případě oprávněné reklamace má kupující spotřebitel nárok dle § 598 občanského zákoníku. 5.4. Třicetidenní lhůta pro vyřízení reklamace začíná běžet dnem následujícím po uplatnění reklamace kupujícím. Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. 5.5. Vady odstranitelné Jde-li o vadu odstranitelnou, má kupující spotřebitel právo na bezplatné odstranění vady. Není-li to v případě vady u reklamovaného zboží, která je jinak odstranitelná, vzhledem k její povaze neúměrné, má kupující spotřebitel právo na výměnu zboží či týká-li se taková vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu nebo může od smlouvy odstoupit. 5.6. Výměna věci Reklamace neopravitelných vad zboží, které je v den uplatnění reklamace skladem, se provádí výměnou zboží. Pokud zboží není skladem v den uplatnění reklamace, může se kupující spotřebitel s prodávajícím dohodnout na konkrétním termínu dodání náhradního zboží. Prodávající po dodání náhradního zboží do skladu vyzve kupujícího k odběru zboží, případně zboží zašle kupujícímu na náklady prodávajícího. Po dohodě se spotřebitelem je možná (za předpokladu, že reklamované zboží se již nevyrábí nebo je dlouhodobě nedostupné) i výměna za zboží jiné než reklamované zboží, které má identické nebo lepší parametry než reklamované zboží a plní stejnou funkci se stejnými či lepšími parametry. Právo na výměnu zboží má kupující též v případě, že se jedná o vady odstranitelné, ale pro opětovné vyskytnutí vady po opravě (minimálně třetí výskyt téže vady) nebo pro větší počet současně se vyskytujících vad (minimálně tři vady současně) nemůže kupující zboží řádně užívat. V tomto případě má kupující spotřebitel dle své volby též právo od smlouvy odstoupit. 5.7. Vady neodstranitelné 6. POSTUP PŘI UPLATNĚNÍ A VYŘIZOVÁNÍ REKLAMACE – KUPUJÍCÍ PODNIKATEL 6.1. Kupující podnikatel je povinen prokazatelným způsobem oznámit vadu zboží bez zbytečného odkladu poté co ji zjistil, nejpozději však do 3 dnů od jejího zjištění. 6.2. Kupující podnikatel doručí na vlastní náklady a riziko reklamované zboží na adresu prodávajícího. Doporučujeme zboží k reklamaci dodat včetně příruček, dokladů, náhradních dílů a ostatního příslušenství a pokud možno v původním nebo náhradním obalu. Se zbožím musí být předložen záruční list a dodací list nebo faktura, na které je uvedeno, že slouží zároveň jako dodací a záruční list, případně také originální záruční list výrobce k urychlení reklamačního řízení. 6.3. Prodávající posoudí reklamovanou vadu a rozhodne o důvodnosti reklamace a zda se jedná o podstatné porušení smlouvy či nepodstatné, pokud je to možné ihned. O uplatnění reklamace sepíše prodávající s kupujícím reklamační protokol, ve kterém uvede popis reklamované vady, způsob a termín vyřízení reklamace. V případě, že posoudí reklamaci jako nedůvodnou, uvede tuto skutečnost v reklamačním protokolu (neuznaná záruka). V případě, že při posouzení reklamované vady zjistí prodávající, že reklamace není důvodná, sdělí tuto skutečnost kupujícímu podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od přijetí reklamovaného zboží. 6.4. Podstatné porušení smlouvy - požadovat výměnu zboží, dodání chybějícího zboží, dožadovat se odstranění právních vad, - požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže jsou vady opravitelné, - požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny. Volbu mezi shora uvedenými nároky má kupující podnikatel pouze, pokud ji provede ve svém oznámení vad při uplatnění reklamace nebo do 24 hodin po tomto oznámení. Takto provedenou volbu nemůže kupující podnikatel bez souhlasu prodávajícího měnit. Jestliže kupující podnikatel neprovede svoji volbu včas, tj. ve lhůtě shora uvedené, má nároky z vad zboží jako při nepodstatném porušení smlouvy. 6.5. Nepodstatné porušení smlouvy 6.6. Prodávající stanoví lhůtu, ve které vady zboží odstraní. Jestliže kupující podnikatel bez zbytečného odkladu po oznámení lhůty nesdělí prodávajícímu svůj nesouhlas, má se za to, že ji stanovil sám. Neodstraní-li prodávající vady ve lhůtě stanovené dle předchozí věty, může kupující podnikatel požadovat slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit. Odstoupit od smlouvy může kupující pouze v případě, že na svůj úmysl upozorní prodávajícího při stanovení lhůty pro odstranění vady nebo v přiměřené lhůtě před odstoupením od smlouvy. Takto provedenou volbu nemůže kupující podnikatel bez souhlasu prodávajícího měnit. Zboží musí být vráceno s veškerým příslušenstvím včetně přiložených záručních listů a návodů. 6.7. Kupující podnikatel nemůže odstoupit od smlouvy, jestliže vady včas neoznámil prodávajícímu. 6.8. K odstoupení od smlouvy z titulu odpovědnosti za vady (nikoliv záruční odpovědnosti) nedojde, jestliže kupující podnikatel nemůže vrátit zboží ve stavu, v jakém je obdržel s výjimkou případů, kdy: - změnu stavu zboží nezpůsobil, - ke změně stavu zboží došlo v důsledku prohlídky řádně vykonané za účelem zjištění vad zboží. 6.9. Pokud došlo ke snížení hodnoty vráceného zboží (došlo k částečnému spotřebování či opotřebování zboží), je kupující podnikatel povinen chybějící hodnotu podle ustanovení § 441 odst. 4 obchodního zákoníku nahradit v penězích. V praxi se tak děje formou započtení hodnoty opotřebení či spotřebování zboží na vrácenou kupní cenu. Kupní cena je kupujícímu vyplacena v částce snížené o hodnotu opotřebení či spotřebování zboží. Hodnotu opotřebení či spotřebování určuje prodávající v závislosti na výši opotřebování či spotřebování vráceného zboží. 7. REKLAMACE ZBOŽÍ POŠKOZENÉHO PŘEPRAVOU 7.1. Kupující je oprávněn odmítnout převzetí zboží, které je zjevně poškozeno, nebo je zjevně poškozen značným způsobem přepravní obal, který vyvolává důvodnou domněnku, že zboží uvnitř je poškozeno (platí i pro případy, kdy je na kartonu vidět, že byl vystaven působení počasí nebo vody). Proto prosím věnujte kontrole stavu zásilky zvýšenou pozornost, konkrétně povrchu kartonu, ochranné pásce a jakýmkoliv, i třeba drobným porušením a trhlinám. Zvlášť pokud bude karton protržený nebo budou zdeformované rohy, je to signál, že zboží nebude zřejmě v pořádku. Kupující je povinen v případě zjevného vnějšího poškození zásilky sepsat s doručovatelem zápis o škodě, jinak nemusí být na pozdější reklamaci brán zřetel. 7.2. V případě, že kupující po otevření balíku zjistí fyzické poškození zboží, které může být poškozeno působením dopravy, je třeba tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu (kupující podnikatel nejpozději do 24h, kupujícímu spotřebiteli je doporučeno totéž) prodávajícímu, který bude kupujícího informovat o dalším postupu. Při dodání poškozeného zboží má kupující nárok na dodání nového zboží, neboť závazek trvá, nebo může odstoupit od smlouvy z důvodu, že nemá již oprávněný zájem na pozdějším dodání zboží, kdy toto je povinen sdělit prodávajícímu současně s oznámením o dodání poškozeného zboží. 8.1. Pokud si kupující nevyzvedne vyřízenou reklamaci do 30 dnů od obdržení oznámení o ukončení opravy, bude mu účtováno skladné ve výši 90,- Kč (slovy: devadesát korun českých) za každý započatý den od ukončení reklamace po její převzetí kupujícím. O ukončení opravy bude kupující vždy informován oznámením zaslaným některým z komunikačních prostředků. Pokud si kupující však zboží nevyzvedne do doby, kdy výše skladného převýší cenu reklamovaného zboží, bude toto zboží použito na úhradu skladného. Reklamační řád ke stažení zde v PDF. V Praze dne 19. 9. 2012

http://intranet.fsv.cuni.cz/FSVINT-1197.html

Intranet fakulty sociálních věd - Rigorózní řád Přehled vnitřních předpisů, opatření a pokynů děkana a tajemnice fakulty. Dlouhodobé záměry a výroční zprávy. Vnitřní předpisy RootPředpisy a dokumentyVnitřní předpisyRigorózní řád Ke stažení FAKULTY SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Akademický senát Fakulty sociálních věd se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 2 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), a podle čl. 21 statutu Fakulty sociálních věd usnesl na tomto Rigorózním řádu Fakulty sociálních věd, jako jejím vnitřním předpisu Tento řád upravuje postup přijímání přihlášek ke státní rigorózní zkoušce, která není součástí studia (dále jen státní rigorózní zkouška), podrobnosti o konání těchto zkoušek na Fakultě sociálních věd (dále jen "fakulta"), jejich průběh a hodnocení, jakož i náhradu nákladů spojených s těmito zkouškami a přípravou na ně. Stanovení poplatku spojeného s přijetím přihlášky a konáním státní rigorózní zkoušky a zveřejňování rigorózních prací upravuje Rigorózní řád Univerzity Karlovy v Praze. Čl. 2 Konání rigorózních zkoušek Na fakultě lze konat státní rigorózní zkoušku, po jejímž úspěšném vykonání se podle čl. 2 odst. 1 písm. b) Rigorózního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen "univerzita") uděluje akademický titul "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem), v oborech, jejichž výčet je v souladu se zákonem o vysokých školách uveden v Seznamu oborů pro rigorózní zkoušky na fakultě, který se vydává formou opatření děkana a zveřejňuje na úřední desce fakulty. Přihlášku k rigorózní zkoušce může podat uchazeč, který absolvoval magisterský studijní program a získal titul "magistr" podle § 46 zákona o vysokých školách, získal titul "magistr" podle § 21 odst. 2 nebo § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. o vysokých školách, pokud nezískal titul "doktor" podle § 22 téhož zákona a pokud nejde o případ uvedený v § 99 odst. 4 zákona o vysokých školách. Přihláška musí být podána na předepsaném formuláři. Přílohy přihlášky tvoří ověřené kopie vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu nebo vysvědčení o státní závěrečné zkoušce nebo doklady podle § 25 nebo § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Součástí přihlášky je sdělení oblasti studia a oboru, v němž hodlá uchazeč skládat rigorózní zkoušku a názvu a základní osnovy zamýšlené rigorózní práce. Písemná přihláška podepsaná uchazečem se doručuje na adresu fakulty. Není-li formulář přihlášky řádně vyplněn nebo neobsahuje-li přihláška stanovené přílohy, vyzve fakulta uchazeče k odstranění nedostatků a stanoví mu k tomu lhůtu 21 dnů. Nejsou-li nedostatky v této lhůtě odstraněny, má se za to, že přihláška nebyla podána. Nelze-li na fakultě konat rigorózní zkoušku v oblasti studia, ve které uchazeč získal titul "magistr", fakulta uchazeči přihlášku vrátí s příslušným vysvětlením. Fakulta do 60 dnů od doručení přihlášky sdělí uchazeči bližší podrobnosti o konání a požadavcích k rigorózní zkoušce a o pravidlech požívání služeb v uvedených v čl. 6; do této lhůty se nezapočítává doba podle odstavce 3. Státní rigorózní zkouška se skládá z ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce. Ústní zkouška je vymezena obsahem akreditovaných magisterských programů a skládá se z předmětu, jehož obsah je na fakultě zkoušen v rámci státní závěrečné nebo státní doktorské zkoušky studijního programu, který odpovídá uchazečem absolvovanému studijnímu programu nebo oboru. Podrobnosti stanovuje garant, resp. rada garantů, příslušného magisterského studijního programu (dále jen "garant"). Rigorózní práce prokazuje schopnost samostatné tvůrčí činnosti. Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně i pro téma rigorózní práce. Rigorózní práci uchazeč zpravidla konzultuje s konzultantem, kterého ustanovuje garant. Konzultantem může být profesor, docent nebo odborný asistent. Do 30 dnů od doručení rigorózní práce zašle fakulta uchazeči vyrozumění o termínu konání státní rigorózní zkoušky. Státní rigorózní zkouška se koná před zkušební komisí (dále jen "komise"), průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Předsedu a členy komise jmenuje z profesorů, docentů a odborníků fakulty schválených vědeckou radou fakulty děkan fakulty. O konání státní rigorózní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomni členové komise. Počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Předseda komise ustanoví nejméně jednoho oponenta, který vypracuje posudek předložené rigorózní práce. Státní rigorózní zkouška je klasifikována "prospěl/a“ – „neprospěl/a". Klasifikaci "prospěl/a" komise stanoví právě tehdy, složí-li uchazeč rigorózní zkoušku a obhájí-li rigorózní práci. Ústní zkoušku a obhajobu rigorózní práce lze opakovat pouze jednou. Opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců. Pokud komise rozhodla, že uchazeč rigorózní práci neobhájil, stanoví, zda je nutné práci přepracovat, nebo doplnit. Náhradu nákladů spojených s používáním knihovnických služeb a jiných informačních technologií a s poskytováním konzultací akademickými pracovníky stanoví děkan. s promocí a s ozdobným provedením diplomu stanoví rektor. Uchazeč hradí příslušnou náhradu nákladů, pokud nabídku služeb přijme. Podrobnosti o nabídce a způsobu využívání služeb uvedených v odstavci 1 písm. a), jakož i o náhradě nákladů za tyto služby stanoví svým opatřením děkan. Diplomová práce obhájená podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, nebo podle zákona o vysokých školách a vyhovující nárokům uvedeným v čl. 4 odst. 3, může být komisí uznána jako rigorózní práce podle tohoto řádu. Do doby akreditace magisterských studijních programů podle § 78 a násl. zákona o vysokých školách spojené s rozhodnutím o oprávnění udělovat titul "PhDr.", lze na fakultě konat státní rigorózní zkoušky v oborech, ve kterých lze uskutečňovat doktorské studijní programy podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, a § 98 zákona o vysokých školách. Tento řád byl schválen akademickým senátem fakulty dne 10. června 1999 a nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem univerzity . [1] § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách. Akademický senát univerzity schválil tento řád dne 24. 9. 1999. Toto úplné aktuální znění Rigorózního řádu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze odpovídá jeho původnímu znění ze dne 24. 9. 1999 a jeho změně ze dne 10. 10. 2008. Originály těchto předpisů jsou k nahlédnutí na sekretariátu děkana fakulty a jejich obsah je rozhodující v případě pochybnosti. Za správnost úplného znění: doc. Ing. Tomáš Cahlík, CSc.

http://kraken.slv.cz/32Cdo4326/2013

32 Cdo 4326/2013 Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 511 odst. 1 obč. zák., § 35 odst. 2 obč. zák. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. , se sídlem v Praze 4-Michli, Želetavská 1525/1, identifikační číslo osoby 64 94 82 42, proti žalovaným 1) V. P. , t. č. neznámého pobytu, zastoupenému JUDr. Klárou Mottlovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Freyova 82/27, jako opatrovnicí, 2) E. P. , zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Lvem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Poláškova 737/2, jako opatrovníkem a 3) Ing. R. T. , zastoupené JUDr. Věrou Skurkovou, advokátkou se sídlem v Mořkově, Dolní 221, o zaplacení částky 1 078 570,04 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 196/2009, o dovoláních žalobkyně a žalované 3) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2013, č. j. 30 Co 409/2012-210, takto: II. Dovolání žalované 3) se odmítá . III. Žalobkyně a žalovaná 3) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 20. prosince 2011, č. j. 28 C 196/2009-104, uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1 078 570,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku z částky 600 560,08 Kč (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení vyššího než zákonného úroku z prodlení z téže částky (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). K odvolání žalovaných 2) a 3) Městský soud v Praze rozsudkem označeným v záhlaví zrušil ve vztahu k žalovaným 2) a 3) rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně částky 259 672,33 Kč a v tomto rozsahu řízení zastavil (první výrok), ve zbývajícím rozsahu jej změnil ve výroku I. ve vztahu k žalované 2) tak, že této žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 204 724,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení tam uvedeným z částky 150 140,02 Kč, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, a ve vztahu k žalované 3) jej změnil tak, že této žalované uložil zaplatit žalobkyni tutéž částku se zákonným úrokem z prodlení a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (druhý výrok). Odvolací soud dále rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně mezi žalobkyní a žalovanou 2) [třetí výrok], mezi žalobkyní a žalovanou 3) [čtvrtý výrok], rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů opatrovníka žalované 2) v odvolacím řízení (pátý výrok), o náhradě nákladů odvolacího řízení státu [šestý výrok] a o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou 3) [sedmý výrok]. Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně i žalovaná 3) dovolání. Žalobkyně podala dovolání výslovně proti druhému až sedmému výroku rozsudku odvolacího soudu, v němž co do přípustnosti odkázala na ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), majíc za to, že předmětná otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně . Za tuto otázku považuje posouzení rozsahu plnění jednotlivých žalovaných jako spoludlužníků ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil rozsudek odvolacího soudu ve druhém výroku a žalovaným 2) a 3) uložil zaplatit jí částku 818 897,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení, zrušil jej ve třetím až sedmém výroku a rozhodl o nákladech řízení podle výsledku sporu, případně aby rozsudek odvolacího soudu v rozsahu napadeném dovoláním zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu občanského soudního řádu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. např. usnesení ze dne 16. května 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSČR 97/2013, a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 ICdo 7/2014, jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako dále citovaná rozhodnutí, na webových stránkách Nejvyššího soudu). Má-li být dovolání přípustné proto, že právní otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně , jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, jaká rozdílná řešení dané právní otázky z judikatury dovolacího soudu vyplývají. Žalobkyně spatřuje nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem v závěru o rozsahu plnění jednotlivých žalovaných jako spoludlužníků ze smlouvy o úvěru. Argumentuje ve prospěch názoru, že řídí-li se smlouva o úvěru zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák. ), uplatní se pro rozsah plnění spoludlužníků ustanovení § 293 tohoto zákona. Jako na rozhodnutí, v nichž je tato otázka dovolacím soudem rozhodována rozdílně, odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sp. zn. 29 Cdo 3463/2008, a na rozsudek ze dne 28. května 2008, sp. zn. 29 Odo 1580/2006. Žalobkyně se mýlí, považuje-li uvedená rozhodnutí dovolacího soudu za rozdílná. V prvním z nich byl posuzován nárok ze smlouvy o úvěru, v níž nebyl ani jeden z dlužníků v postavení spotřebitele, ale šlo o podnikatele, aplikace ustanovení § 262 odst. 2 obch. zák., ve znění účinném do 30. prosince 2002 (tj. v rozhodném znění), a tím ani ustanovení § 511 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák. ), proto nepřicházela v úvahu. Ve druhém rozhodnutí zmíněném žalobkyní byli sice oba dlužníci v postavení spotřebitelů, ale jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, podle ujednání smlouvy o úvěru byli dlužníci společnými a nerozdílnými spoludlužníky. Na základě tohoto ujednání byl závazek dlužníků posouzen za použití výkladových pravidel podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obch. zák. jako závazek solidární. Spatřovala-li tedy žalobkyně přípustnost dovolání v tom, že otázka hmotného práva, kterou vymezila, je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebyla tato tvrzená podmínka přípustnosti dovolání naplněna. Pro úplnost je nutno dodat, že odvolací soud se při řešení žalobkyní předestřené otázky od judikatury dovolacího soudu, na niž odkázala, ani neodchýlil, neboť posuzoval závazek dlužníků v postavení spotřebitelů ze smlouvy, jež neobsahovala žádné ujednání o tom, že jde o závazek solidární, jak vyplývá ze zjištění soudů nižších stupňů. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu druhého výroku, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost. Směřovalo-li dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, dovolání v této části trpí vadou, poněvadž žalobkyně v něm oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení § 237 o. s. ř.) a nesprávnost rozhodnutí. K výrokům o nákladech řízení chybí v dovolání jakákoli argumentace. Tento nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), žalobkyni uplynula. Jde přitom o vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, protože v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání v části, v níž žalobkyně nesouhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu o nákladech řízení. Nejvyšší soud proto dovolání v této části odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. pro vady. Žalovaná 3) podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu té části jeho druhého výroku, kterou byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 204 724,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení, odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení § 237 o. s. ř. a co do důvodu na ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. Žalovaná 3) namítá, že odvolací soud se při řešení otázky hmotného práva - použití zásad pro výklad právních úkonů - odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2000, sp. zn. 20 Cdo 2018/98. Odkázala rovněž na nález Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03. V označeném rozhodnutí Nejvyšší soud - s odkazem na svou ustálenou judikaturu - formuloval požadavky na postup soudu při odstraňování pochybností o obsahu právního úkonu (šlo o výpověď z nájmu bytu, v níž bylo nesprávně uvedeno číslo bytu) jeho výkladem za užití zákonem stanovených interpretačních pravidel a dovodil, že závěr o neurčitosti či nesrozumitelnosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit (§ 35 odst. 1 obč. zák.). Ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejen podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem, a současně je třeba chránit dobrou víru toho, komu byl právní úkon určen (§ 35 odst. 3 obč. zák.). Vůle vtělená do právního úkonu je projevena určitě a srozumitelně, jestliže je výkladem objektivně pochopitelná; jinak řečeno, může-li typický účastník v postavení jejího adresáta tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat. V čem konkrétně se měl odvolací soud od uvedených judikatorních závěrů odchýlit, žalovaná 3) nespecifikovala. Namítá především, že odvolací soud nesprávně posoudil, že ona sama a její manžel se ocitli v právním postavení spoludlužníků , přičemž na straně dlužníka stojí čtyři osoby, jejichž právní postavení - podle názoru dovolatelky - není totožné, ale rozdílné. Tuto rozdílnost spatřuje v tom, že oproti žalovanému 1) a žalované 2) neměla ze smlouvy o úvěru žádný prospěch. Není zřejmé, v čem má v tomto ohledu spočívat odklon od označené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Především však žalovaná 3) tyto námitky zakládá na vlastním, pro ni výhodném účelovém výkladu smlouvy, podle něhož není spoludlužnicí, ale měla být ručitelkou, není však ani tou, protože ručitelský závazek platně nevznikl z důvodu absence písemného ručitelského prohlášení. Žalovanou 3) tvrzený předpoklad přípustnosti dovolání tak není dán, neboť odvolací soud se při posouzení smlouvy o úvěru za použití výkladových pravidel od judikatury dovolacího soudu, kterou označila, neodchýlil. Odkazuje-li žalovaná 3) na konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu, pak tato rozhodnutí nejsou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v intencích ustanovení § 237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. listopadu 2013, sp. zn. 32 Cdo 3119/2013). Nejvyšší soud proto dovolání žalované 3) podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. rovněž odmítl.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1968-c51-o6

o6/c51/1968 Sb. Oznámení o vydání obecných právních predpisů o6/c51/1968 Sb. Aktuální znění 27.11.1980 Oznámení č. o6/c51/1968 Sb.Oznámení o vydání obecných právních predpisů Ústřední ředitelství Československého filmu vydalo výnosy č. 11/1968 ze dne 29. června 1968 o úpravě platových poměrů technickohospodářských pracovníků Ústředního ředitelství Čs. filmu a podřízených organizací, Ústřední ředitel Československého filmu vydal v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ústředního výboru Českého odborového svazu umění a kultury výnos č. 23 ze dne 22. května 1970, kterým se mění a doplňuje výnos č. 11 ze dne 20. června 1968 o úpravě platových poměrů technickohospodářských pracovníků ústředního ředitelství Československého filmu a podřízených organizací. Ústřední ředitel Československého filmu vydal v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí ČSSR, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ústředním výborem Českého odborového svazu pracovníků umění, kultury a společenských organizací a podle § 4 odst. 3 vládního nařízení č. 13/1962 Sb. o nové organizaci Československého filmu, výnos č. 27 ze dne 15. července 1971, kterým se mění a doplňuje výnos č. 11 ze dne 29. června 1968 o úpravě platových poměrů technicko-hospodářských pracovníků Ústředního ředitelství Československého filmu a podřízených organizací ve znění výnosu č. 23 ze dne 22. května 1970. Výnos nabyl účinnosti dnem 15. července 1971. S textem uvedeného výnosu lze se seznámit na Ústředním ředitelství Čs. filmu v Praze 1 a u všech ředitelství podniků a organizací Československého filmu, Ústřednímu ředitelství Čs. filmu podřízených. Ústřední ředitel Československého filmu vydal v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR a Českým výborem odborového svazu umění, kultury a společenských organizací výnos č. 35 ze dne 21. 3. 1975, kterým se mění výnos ze dne 29. 6 1968 č. 11 o úpravě platových poměrů technickohospodářských pracovníků Ústředního ředitelství Čs. filmu a podřízených organizaci, ve znění výnosů ze dne 22. 5. 1970 č. 23 a ze dne 15. 7 1971 č. 27. Výnos nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1975. Do výnosu je možno nahlédnout na Ústředním ředitelství Čs. filmu a na ředitelství organizací Československého filmu. Výnos č. 37 ze dne 31. 5. 1976 nabývá účinnosti v jednotlivých organizacích Československého filmu dnem, který stanoví ústřední ředitel Československého filmu. Dnem nabytí účinnosti výnosu pozbývá v příslušné organizaci Československého filmu platnosti výnos ústředního ředitele Československého filmu ze dne 29. června 1968 č. 11 o úpravě platových poměrů technickohospodářských pracovníků ústředního ředitelství Čs. filmu a podřízených organizací (reg. v částce 51/1968 Sb.), ve znění výnosů ze dne 22. května 1970 č. 23 (reg. v částce 20/1970 Sb.), ze dne 15. července 1971 č. 27 (reg. v částce 32/1971 Sb.) a ze dne 21. března 1975 č. 35 (reg. v částce 39/1975 Sb.). č. 12/1968 ze dne 9. července 1968 o úpravě mzdových podmínek řidičů silničních motorových vozidel a závozníků oboru působnosti Čs. filmu, č. 13/1968 ze dne 1. října 1968 o úpravě platových a mzdových poměrů pracovníků správ kin, Ústřední ředitel Československého filmu vydal podle v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ústředním výborem Českého odborového svazu pracovníků umění, kultury a společenských organizací výnos č. 30 ze dne 1. 1. 1972, kterým se mění výnos ústředního ředitele Československého filmu č. 13 ze dne 1. října 1968, o úpravě platových a mzdových poměrů pracovníků správ kin. Výnos nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1972. Ústřední ředitel Československého filmu vydal v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR a Českým výborem odborového svazu umění, kultury a společenských organizací výnos č. 31 ze dne 20. srpna 1974, kterým se mění výnos ústředního ředitele Čs. filmu ze dne 1. října 1968 č. 13, o úpravě platových a mzdových poměrů pracovníků správ kin, ve znění výnosu ze dne 1. listopadu 1972 č. 30. Výnos nabyl účinnosti dnem 1. září 1974. Do výnosu lze nahlédnout na Ústředním ředitelství Československého filmu a na odborech kultury okresních a krajských národních výborů v České socialistické republice; Výnos č. 39 ze dne 21. 6. 1976 nabývá účinnosti v jednotlivých organizacích dnem, který stanoví příslušný krajský národní výbor. Dnem nabytí účinnosti výnosu pozbývá v příslušné organizaci platnosti výnos ústředního ředitele Československého filmu ze dne 1. října 1968 č. 13 o úpravě platových a mzdových poměrů pracovníků správ kin, včetně doplňujících předpisů, a to pro dělnická povolání na správách kin [(eg. v částce 51/1968 Sb.). Do výnosu lze nahlédnout na Ústředním ředitelství Československého filmu, v odborech kultury krajských a okresních národních výborů, v krajských podnicích pro film. koncerty a estrády a na správách kin. Výnos č. 40 ze dne 21. 6. 1976 nabývá účinnosti v jednotlivých organizacích dnem, který stanoví příslušný krajský národní výbor. Dnem nabytí účinnosti výnosu pozbývá v příslušné organizaci platnosti výnos ústředního ředitele Československého filmu ze dne 1. října 1968 č. 13, o úpravě platových a mzdových poměrů pracovníků správ kin (reg. v částce 51/1968 Sb.), ve znění výnosů ze dne 1. listopadu 1972 č. 30 (reg. v částce 29/1972 Sb.) a ze dne 20. srpna 1974 č. 31 (reg. v částce 27/1974 Sb.). Do výnosu lze nahlédnout na Ústředním ředitelství Československého filmu, v odborech kultury krajských a okresních národních výborů, v krajských podnicích pro film, koncerty a estrády a na správách kin. Generálny riaditeľ Ústredia Slovenského filmu vydal podľa § 43 ods. 2 zákona č. 133/1970 Zb. o pôsobnosti federálnych ministerstiev a podľa § 95 Zákonníka práce po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí, Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky a Slovenským výborom Odborového zväzu pracovníkov v umení, kultúre a spoločenských organizácií úpravu z. 18. apríla 1980 č. 8 o odmieňaní technicko-hospodárskych pracovníkov na správach kín a v kinách na území Slovenskej socialistickej republiky. Úprava nadobúda účinnosť v jednotlivých organizáciách dňom, ktorý určí príslušný krajský národný výbor. Dňom nadobudnutia účinnosti úpravy stráca v príslušnej organizácii platnosť úprava Ústredného riaditeľstva Československého filmu č. 13 z 1. októbra 1968 o úprave platových a mzdových pomerov pracovníkov správ kín (reg. v čiastke 51/1968 Zb.). Do úpravy možno nazrieť na Ústredí Slovenského filmu, na odboroch kultúry krajských a okresných národných výboroch a na správach kín. Generálny riaditeľ Ústredia Slovenského filmu vydal podľa § 43 ods. 2 zákona č. 133/1970 Zb. o pôsobnosti federálnych ministerstiev a podľa § 95 Zákonníka práce po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí, Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky a Slovenským výborom Odborového zväzu pracovníkov v umení, kultúre a spoločenských organizácií úpravu z 18. apríla 1980 č. 9 o odmieňaní robotníkov v kinách a na správach kín na území Slovenskej socialistickej republiky. Úprava nadobúda účinnosť v jednotlivých organizáciách dňom, ktorý určí príslušný krajský národný výbor. Dňom nadobudnutia účinnosti úpravy strácajú v príslušnej organizácii platnosť úprava Ústredného riaditeľstva Československého filmu z 1. októbra 1968 č. 13 o úprave platových a mzdových pomerov pracovníkov správ kín (reg. v čiastke 51/1968 Zb.). Do úpravy možno nazrieť na Ústredí Slovenského filmu, na odboroch kultúry krajských a okresných národných výborov a na správach kín. č. 14/1968 ze dne 31. 10. 1968 o změně výnosu ministerstva kultury a informací z 19. 12. 1961 o mzdových podmínkách dělníků zaměstnaných v podnicích Čs. filmu, č. 15/1968 ze dne 31. 10. 1968 o změnách ve výnosu ústředního ředitele Čs. filmu čís. 12 o úpravě mzdových podmínek řidičů silničních motorových vozidel a závozníků v oboru působnosti Československého filmu. Tyto výnosy nabyly účinnosti a byly uveřejněny ve Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury a informací v sešitě č. 25/XXIV/1968, dále sešitě č. 33/XXIV/1968 a sešitě č. 3/XXV/1969. Lze do nich nahlédnout u Ústředního ředitelství Čs. filmu a organizací podřízených, jakož i organizací, na které se výnosy vztahují.

http://kraken.slv.cz/IV.US685/12

IV. ÚS 685/12 IV.ÚS 685/12 ze dne 3. 9. 2012 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavních stížnostech stěžovatelky Elektrárna Lešná, s. r. o., se sídlem Nad Rozcestím 89, 756 54 Zubří, zastoupené Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou, AK Dvořákova 13, 602 00 Brno 2, proti zásahu Krajského soudu v Ústí nad Labem do práva na přístup k soudu spočívajícímu v nevydání usnesení o zrušení usnesení o zastavení řízení a proti materiálnímu rozhodnutí téhož soudu zachycenému v přípise ze dne 9. 1. 2012 č. j. 15 Af 161/2011-23 vedené Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 685/12, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 12. 2011 č. j. 15 Af 161/2011-17 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2012 č. j. 9 Afs 7/2012-49 vedené Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 2180/12, takto: I. Ústavní stížnosti spisových značek IV. ÚS 685/12 a IV. ÚS 2180/12 se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 685/12. Dne 28. 2. 2012 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost vedená pod sp. zn. IV. ÚS 685/12, v níž se stěžovatelka domáhala vyslovení zákazu Krajskému soudu v Ústí nad Labem "pokračovat v zásahu do jejího ústavně zaručeného práva na přístup k soudu, jenž spočívá v nevydání usnesení o zrušení usnesení o zastavení řízení a je zachycen v přípisu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 1. 2012 č. j. 15 Af 161/2011-23", a současně aby Ústavní soud tomuto soudu přikázal zrušit usnesení o zastavení řízení ze dne 21. 12. 2011 č. j. 15 Af 161/2011-17, nebo aby Ústavní soud zrušil materiální rozhodnutí tohoto soudu o nezrušení usnesení ze dne 21. 12. 2011 č. j. 15 Af 161/2011-17 zachycené v přípise tohoto soudu ze dne 9. 1. 2012 č. j. 15 Af 161/2011-23. V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu 12. 6. 2012 a vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2180/12 stěžovatelka žádala zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 12. 2011 č. j. 15 Af 161/2011-17 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2012 č. j. 9 Afs 7/2012-49, a to pro porušení jejího práva na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na soudní přezkum rozhodnutí orgánů veřejné správy zaručeného článkem 36 odst. 2 Listiny. Z obsahu uvedených ústavních stížností je patrno, že se jimi tatáž stěžovatelka zastoupená touž advokátkou domáhá zásahu Ústavního soudu proti postupu obecného soudu v témže soudním řízení, a to proti jeho zastavení. Dle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud spojit ke společnému řízení věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí nebo se týkají týchž účastníků. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu hospodárnosti a efektivity řízení dle uvedených zákonných ustanovení tyto věci spojil ke společnému řízení. Z ústavních stížností a vyžádaného spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 15 Af 161/2011 zjistil Ústavní soud, že tento soud usnesením ze dne 21. 12. 2011 č. j. 15 Af 161/2011-17 zastavil řízení o stěžovatelčině správní žalobě pro nezaplacení soudního poplatku; podmínky pro zrušení tohoto usnesení z důvodu zaplacení soudního poplatku dříve, než toto usnesení nabylo právní moci, nebyly dány, neboť usnesení nabylo právní moci dne 30. 12. 2011 a soudní poplatek byl na účet soudu připsán teprve dne 2. 1. 2012. Přípisem ze dne 9. 1. 2012 č. j. 15 Af 161/2011-23 Krajský soud v Ústí nad Labem stěžovatelce sdělil, že pozdní úhrada poplatkové povinnosti nemá vliv na vydané usnesení o zastavení řízení, protože za datum úhrady soudního poplatku je považován den, kdy došlo k jeho připsání na účet soudu, a nikoli den, kdy dal plátce peněžnímu ústavu pokyn k provedení platby. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 12. 4. 2012 č. j. 9 Afs 7/2012-49 stěžovatelčinu kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl, protože se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že povinnost uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu, neboť tímto okamžikem se dostane do faktické dispozice soudu. Takový výklad považuje stěžovatelka za nesprávný a přepjatě formalistický, neboť soudy vyšly pouze z jazykového výkladu slova "zaplatit" obsaženého v ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Vzhledem k tomu, že fungování soudu není závislé na včasném zaplacení soudního poplatku, není účelem úhrady soudního poplatku faktická dispozice soudu s ním, ale skutečnost, že peněžitá částka je soudu poukázána. Jestliže doručení usnesení o zastavení řízení plní funkci poslední výstrahy a v civilním řízení může žalobce zaplatit poplatek až do konce lhůty k podání odvolání proti tomuto usnesení, pak ve správním soudnictví je tato možnost omezena na jeden den a neexistuje tak dostatečný časový úsek ke splnění poplatkové povinnosti s ohledem na vzdálenost stěžovatelčina sídla od sídla soudu. Stěžovatelka nabízí dvě ústavně konformní výkladové alternativy pro zachování jejího práva na přístup k soudu, a to buď časové období mezi doručením usnesení o zastavení řízení a okamžikem skončení téhož dne považovat za procesní lhůtu, nebo toto časové období jako regulérní zákonnou lhůtu nekvalifikovat, ale současně existenci tohoto období pokládat za právo, které musí být stěžovatelce v maximální míře zachováno. Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadné a přípustné ústavní stížnosti předložila k jejich podání oprávněná a advokátem zastoupená stěžovatelka; současně jde o návrhy, k jejichž projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podané ústavní stížnosti jsou zjevně neopodstatněné. Jak již Ústavní soud předeslal, přezkum výkladu jednoduchého práva z hlediska ústavní konformity je značně limitován v porovnání s přezkumnou činností na poli výkladu jednoduchého práva, kterou vykonávají obecné soudy. Ústavní soud se soustřeďuje pouze na otázku respektování ústavně zaručených práv a svobod dotčeného jedince při výkladu podaném obecnými soudy, a tudíž není arbitrem ve sporech o výklad podústavního práva zaměřených na otázku, která z možných výkladových alternativ je racionálnější a upotřebitelnější v praxi (a to i kdyby se klonil k názoru stěžovatele), pokud řešená otázka nemá současně přesah do ústavní roviny. Nejvyšší správní soud se stěžovatelčinou věcí důkladně zabýval a v odůvodnění svého rozhodnutí podrobně reagoval na všechny její námitky, přičemž také poukázal na zásadní odlišnosti mezi opravnými prostředky v civilním a správním soudnictví. Ústavní soud považuje uvedené odůvodnění Nejvyššího správního soudu za pregnantní, vyčerpávající a ústavně souladné, pročež vzdor stěžovatelčiným výhradám na ně odkazuje. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nedoložila porušení svých ústavně zaručených práv a svobod, odmítl Ústavní soud podané ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 3. září 2012

http://kraken.slv.cz/6Tdo1310/2015

6 Tdo 1310/2015 6 Tdo 1310/2015-21 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. listopadu 2015 o dovolání, které podal obviněný D. P. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 5 To 221/2015, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 3 T 72/2014, t a k t o : Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 5 To 221/2015, bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 3 T 72/2014, kterým byl D. P. (dále jen obviněný nebo dovolatel) uznán vinným zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku a byl odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let, dále byl obviněnému uložen podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu osmnácti měsíců, zároveň byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 66 T 157/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 5 To 221/2015, podal obviněný prostřednictvím obhájkyně dovolání s odkazem na dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V podaném dovolání uvádí, že si je vědom nemožnosti podat dovolání, v němž by napadal skutková zjištění, avšak s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu lze jim uvedené námitky subsumovat pod zásadu spravedlivého procesu. Nejvyšší soud pak může do rozhodnutí soudů nižších stupňů zasáhnout v případě tzv. extrémního rozporu, který spočívá v tom, že skutková zjištění jsou v rozporu s provedenými důkazy. Zásadní rozpor (tedy porušení zásady spravedlivého procesu) spatřuje obviněný v tom, že jeho odsouzení bylo založeno zejména na jednom stěžejním důkazu, a to výpovědi nezletilé . V návaznosti na tuto argumentaci pak obviněný poukazuje na nezákonnost uvedeného důkazu, kterou spatřuje zejména ve zjevných vnitřních rozporech ve výpovědi poškozené a dále na značném množství sugestivních otázek pokládaných poškozené , což podle mínění obviněného měla potvrdit také soudní znalkyně. Současně však v zásadě spravedlivého procesu podle obviněného odporuje i jeho námitka k nestrannosti zmíněné znalkyně. Soudu druhého stupně dále vytýká, že se nezabýval jeho námitkami, které v odvolání uplatnil a v této souvislosti odkazuje na celou řadu rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývají otázkou práva na spravedlivý proces a v jeho rámci pak problematikou odůvodnění rozhodnutí. Poslední zásadní porušení zásad spravedlivého procesu obviněný spatřuje v tom, jakým způsobem soud II. stupně v rámci svého dřívějšího rozhodnutí v dané věci ovlivnil nestrannost soudu I. stupně, když v rámci svého rozhodnutí, kterým zrušil předchozí zprošťující rozsudek soudu I. stupně . dal nepřímý závazný pokyn, s jakým výsledkem má soud prvního stupně důkazní situaci hodnotit, čímž narušil zásadu volného hodnocení důkazů. Závěrem podaného dovolání navrhl, aby nejen dovoláním napadené usnesení Městského soudu v Praze bylo zrušeno, ale aby bylo zrušeno také rozhodnutí soudu prvního stupně a tomuto soudu věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nebude s ohledem na obsah námitek věcně vyjadřovat a souhlasí s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. [prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř.] lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř., ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek. Ve vztahu k námitkám, které obviněný v dovolání uplatnil, lze konstatovat, že tyto jsou obsahově shodné s obhajobou uplatněnou obviněným v řízení před soudem prvního stupně a rovněž shodné s námitkami, které obviněný uplatnil v rámci řízení o řádném opravném prostředku, tj. odvolání. Na případ, kdy obviněný v dovolání uplatňuje obsahově shodné námitky s námitkami, které byly již uplatněny v řízení před soudem prvního a druhého stupně, pamatuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu [C. H. BECK, ročník 2002, svazek 17, pod T 408], podle něhož opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. V souvislosti s tímto rozhodnutím však považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, že zatímco soud prvního stupně v rámci odůvodnění svého rozsudku postupoval důsledně ve smyslu § 125 tr. ř. a rozvedl své hodnotící úvahy (§ 2 odst. 6 tr. ř.), nelze ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně uvést, že by tento soud adekvátně dle představ obviněného reagoval na jeho námitky, které v odvolání uplatnil. Soud druhého stupně konstatoval, že po doplnění dokazování provedeném v hlavním líčení neshledal žádné podstatné vady či nedostatky v řízení a pokud jde o skutková zjištění, neshledal žádné důvody k pochybnostem o jejich správnosti. V další části odůvodnění svého usnesení soud druhého stupně zdůvodnil své postavení a své kompetence. V samém závěru se vyjádřil k některým okolnostem, které charakterizují osobu obviněného, prostředí, ve kterém nezletilá vyrůstala apod. Právě s ohledem na skutečnost, že soud druhého stupně nereagoval podle představ obviněného na jeho námitky, dospívá obviněný k závěru, že odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně neodpovídá parametrům spravedlivého procesu, a to ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu, která ve svém dovolání zmiňuje. Vzhledem k tomuto pochybení dovozuje možnost přezkoumání rozhodnutí Nejvyšším soudem s odkazem na tzv. extrémní nesoulad, byť si uvědomuje, že jeho námitky jsou skutkového charakteru. Nejvyšší soud sdílí názor, který byl mj. vyjádřen např. v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 521/05, že právu na spravedlivý proces odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tomto rámci se adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem vypořádat se všemi důkazy. Nejvyšší soud však již shora konstatoval, že námitky obviněného uplatněné v dovolání jsou obsahově shodné nejen s námitkami uplatněnými obviněným před soudem prvního stupně, ale také s námitkami uplatněnými před soudem druhého stupně. Ve vztahu k těmto námitkám (oproti soudu druhého stupně, který aniž by alespoň odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu, která se uvedené problematice věnují a umožňují postup, který byl aplikován soudem druhého stupně, za situace, že na námitky obviněného bylo již vyčerpávajícím způsobem reagováno soudem prvního stupně) považuje Nejvyšší soud za nezbytné zmínit rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 31/12. V tomto usnesení Ústavní soud mj. zmínil, že i Evropský soud pro lidská práva zastává stanovisko, že soudům adresovaný závazek plynoucí z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, promítnutý do podmínek kladených na odůvodnění rozhodnutí nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument a odvolací soud, se při zamítnutí odvolání v principu může omezit na převzetí odůvodnění nižšího soudu (věc Garcia Ruiz proti Španělsku). Pokud uvedený postup lze uplatnit v řádném opravném řízení, tím spíše dopadá na případ dovolání jako mimořádného opravného prostředku se striktně vymezenými dovolacími důvody. Nejvyšší soud v reakci na námitky obviněného, které obviněný sám řadí do kategorie procesních a s tímto názorem se ztotožnil ve svém vyjádření také státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který uvedl, že po seznámení se s obsahem uplatněných námitek se nebude k dovolání věcně vyjadřovat, musí uvést, že jde o námitky, kterými obviněný primárně nenapadá hmotně právní ustanovení, ale jeho výhrady směřují primárně proti hodnocení důkazů, jejich použitelnosti a procesnímu postupu soudu druhého stupně poté, co mu věc byla znovu předložena k projednání a rozhodnutí po předchozím zrušení a vrácení soudu prvního stupně. Obviněný v rámci tohoto mimořádného opravného prostředku tedy prosazuje vlastní verzi skutkového děje nedopustil se jednání, pro které byl odsouzen a pokud by soudy hodnotily důkazy, jak měly, tj. podle představ obviněného, musely dospět k totožnému závěru, který v dovolání obviněný prosazuje. Na případ, kdy obviněný předkládá vlastní verzi skutkového děje, dopadá usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, ze kterého mj. vyplývá, že právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám obviněného. Uvedeným základním právem je pouze zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy . V reakci na námitky obviněného (na které nereagoval dostatečně soud druhého stupně), lze uvést následující. Obviněný trestnou činnost popírá a nesouhlasí s hodnocením důkazů soudy nižších stupňů. Z dovolání vyplývá, že má výhrady ke znaleckému posudku znalkyně PhDr. et. Bc. Terezy Soukupové a v návaznosti na tento posudek a vystoupení znalkyně u hlavního líčení, vznáší výhrady k zásadnímu přímému důkazu výslechu poškozené. Nejvyšší soud musí konstatovat, že soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku rozvádí nejen výpověď obviněného, ale také celé řady svědků, nejen tedy poškozené, dále znalecké posudky a další provedené důkazy. Soud prvního stupně správně uvedl, že jediným přímým důkazem v předmětné trestní věci je výpověď poškozené a tuto výpověď se obviněný snaží svými námitkami po celou dobu trestního řízení zpochybnit. V rámci objektivity je však nutno zmínit, že odsouzení obviněného není vybudováno pouze na tomto přímém důkazu, jak se obviněný snaží Nejvyšší soud přesvědčit, ale je vybudováno také na řadě nepřímých svědeckých výpovědí, kterými je obviněný ze svého jednání usvědčován a nejde přitom o osoby, které by na odsouzení obviněného měly mít zájem (např. svědkyně V. R. pracovnice OSPOD, svědkyně N. B.). Zájem na odsouzení obviněného není evidentní ani z výpovědi např. svědkyně Š. S. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví dětská psychiatrie považuje Nejvyšší soud za potřebné zmínit, že tento mj. uvádí, že poškozená je schopna zapamatovat si emočně významné detaily prožívaného děje a přiměřeně věku je schopna tyto detaily popsat a vyjádřit k nim svůj postoj. Konkrétní věrohodnost, kdy nezletilá uvádí, že jí obviněný sahal na přirození, není z psychologického hlediska snížená . Znalkyně PhDr. et. Bc. Tereza Soukupová mj. také uvedla, že podnětové vlastnosti poškozené jsou v pásmu podprůměru, tzn. že tato intelektová kapacita dostatečně umožňuje, aby poškozená byla schopna vyjádřit nebo popsat svoje prožitky, které zažila. Znalkyně považuje nezletilou poškozenou v části výpovědi o pohlavním zneužití v důsledku emočního prožitku za věrohodnou. Pokud jde o námitky obviněného ke kladení sugestivních otázek poškozené, znalkyně uvedla, že byla přítomna výslechu a nedošla k závěru, že by byly nadměrně používány sugestivní otázky. Podstatné je z výpovědi znalkyně i to, že pokud nezletilá vypovídala o předmětném zážitku opakovaně před pěstouny, kamarády, orgánem OSPOD a pak na policii, mělo to vliv na vnímání opravdové reality . Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí reagoval na námitky, které jsou obsahem nejen podaného dovolání, ale byly rovněž obsahem podaného odvolání. Přehlédnout rovněž nelze hodnotící úvahy soudu prvního stupně k provedeným důkazům (viz str. 9 rozsudku soudu prvního stupně). V samém úvodu hodnocení důkazů poukazuje soud prvního stupně na tu skutečnost, jaké okolnosti bral v úvahu při posuzování hodnověrnosti a použitelnosti výpovědi poškozené (viz námitka obviněného k procesní použitelnosti tohoto důkazu vzhledem k tomu, že poškozené byly pokládány sugestivní otázky). Zmíněný soud uvádí, že nejen z výpovědi znalkyně, ale i dalších svědků vyplynulo, že nezletilá měla na svůj věk velmi omezené vyjadřovací schopnosti, což pak vysvětluje složitost komunikace s poškozenou. Soud uvádí, že s ohledem na omezenou míru komunikace nezletilé a její neschopnost líčit spontánně své prožitky, jakou jinou formou jí měly být otázky pokládány , přitom odsouzení obviněného nebylo založeno pouze na výpovědi poškozené před policejním orgánem, jak se snaží obviněný přesvědčit Nejvyšší soud, ale také na dalších korespondujících důkazech, které byly soudem prvního stupně provedeny (viz stručně shora, blíže rozsudek soudu prvního stupně str. 3-9). Výhrady obviněného k procesnímu postupu soudu druhého stupně s odkazem na znění § 254 tr. ř. jsou výhradami procesního charakteru, když zmíněné ustanovení upravuje postup a rozsah přezkumné povinnosti soudu druhého stupně a obviněný soudu druhého stupně vytýká, že v odůvodnění svého rozhodnutí pouze obecně uvedené ustanovení konstatuje a tohoto se dovolání, aniž by se důsledně vyjádřil k námitkám obviněného. Za právně relevantní nelze považovat ani námitku obviněného, že soud druhého stupně zavázal soud prvního stupně při zrušení věci a jejím přikázání soudu prvního stupně soud nižšího stupně závazným právním názorem k odsouzení obviněného. Obviněný záměrně přehlíží, že věc byla soudu prvního stupně mj. vrácena k doplnění dokazování a na základě provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně oproti svému prvnímu zprošťujícímu rozsudku k výroku o vině obviněného. Zmíněný postup soudu druhého stupně v žádném případě striktně nepřikazoval ani nepodmiňoval další výrok rozhodnutí soudu prvního stupně odsouzením obviněného. Pokud došlo k uznání obviněného vinným, stalo se tak na základě doplněného dokazování a v rámci tohoto doplněného dokazování a hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Obviněný v rámci svého dovolání podřazuje skutkové námitky (což sám připouští) pod termín extrémního rozporu , jehož prostřednictvím, s ohledem na výklad Ústavního soudu, lze rozhodnutí soudu druhého stupně napadnout dovoláním i v případě porušení procesních předpisů trestního práva. S ohledem na námitku obviněného týkající se existence tzv. extrémního rozporu považuje Nejvyšší soud za vhodné nejprve zmínit, že extrémní nesoulad není dovolacím důvodem vyjádřeným v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (stejně jako Nejvyšší soud např. i v souvislosti s otázkou práva na spravedlivý proces) připustil zásah do pravomocného rozhodnutí s tím, že byl dovolací důvod naplněn, avšak za situace, kdy existuje extrémní rozpor ve smyslu ustálené judikatury či svévole na straně obecných soudů. Ústavní soud (stejně jako Nejvyšší soud) však konstatoval, že uvedený zásah lze akceptovat za striktně vymezených důvodů. Zmíněné soudy v celé řadě svých rozhodnutí mj. také uvádí, že pokud napadená rozhodnutí a jejich odůvodnění jsou jasná, logická a přesvědčivá a soudy v souladu s procesními předpisy náležitě zjistily skutkový stav věci a vyvodily z něj odpovídající právní závěry, které jsou výrazem nezávislého rozhodování obecných soudů, pak dovoláním napadená rozhodnutí nevykazují shora zmíněnou vadu , stejné závěry vyplývají také z níže uvedených rozhodnutí Ústavního soudu (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. I. ÚS 1717/09, usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 12. 2009, sp. zn. I. ÚS 1601/07 a usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2651/09). V souvislosti s uvedenou problematikou považuje Nejvyšší soud za potřebné ještě odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu, ze kterého mj. vyplývá, že z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda skutková zjištění mají dostatečnou a racionální základnu, zda právní závěry těchto orgánů veřejné moci nejsou s nimi v extrémním nesouladu , a zda interpretace použitého práva je i ústavně konformní; její deficit se pak nezjevuje jinak než z poměření, zda soudy podaný výklad rozhodných právních norem je předvídatelný a rozumný, koresponduje-li fixovaným závěrům soudní praxe, není-li naopak výrazem interpretační svévole (libovůle), jemuž chybí smysluplné odůvodnění, případně zda nevybočuje z mezí všeobecně (konsensuálně) akceptovaného chápání dotčených právních institutů, resp. není v rozporu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti (viz teze přepjatého formalizmu ). Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna (srovnej usnesení ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. III. ÚS 3884/13). Přestože, jak již bylo řečeno, Nejvyšší soud připouští, že je oprávněn zasáhnout do skutkového zjištění v případě extrémního nesouladu, v předmětné trestní věci však takovýto extrémní rozpor shledán nebyl. Vzhledem k tomu, že v případě dovolacích námitek obviněného jde o námitky skutkové, poukazuje Nejvyšší soud dále na usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05, kde tento mj. uvedl, že označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení § 265b tr. ř. přitom nemůže být pouze formální; Nejvyšší soud je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze i podle jím vytýkaných vad podřadit pod některý ze specifických dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. ř., neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň zákonnou podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Nejvyšší soud shledává nutným zdůraznit, že soud prvního stupně provedl všechny potřebné důkazy, které hodnotil způsobem, který odpovídá ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř., a že o správnosti skutkových zjištění soudů nižších stupňů nevznikly žádné důvodné pochybnosti a že skutkový stav byl zjištěn v rozsahu, který byl potřebný pro vydání rozhodnutí, a to včetně naplnění požadavku náležitého odůvodnění formulovaném v § 125 tr. ř.

https://rejstriky.finance.cz/firma-kobe-restaurants-s-r-o-01569694

KOBE RESTAURANTS s.r.o. Praha 1 IČO 01569694 kontakty (26.02.2018) | Finance.cz KOBE RESTAURANTS s.r.o. Praha 1 IČO: 01569694 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu KOBE RESTAURANTS s.r.o., která sídlí v obci Praha 1 a bylo jí přiděleno IČO 01569694. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma KOBE RESTAURANTS s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem KOBE RESTAURANTS s.r.o. se sídlem v obci Praha 1 byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Hostinská činnost a Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin . Základní údaje o KOBE RESTAURANTS s.r.o. IČO: 01569694 C 208624 01569694 2q3ucsm CZ01569694 107-8493910227/0100 10.10.2014 5060019232/5500 1.7.2014 CZ4601000001078494560257 10.10.2014 Kontakty na KOBE RESTAURANTS s.r.o. IČO: 01569694 Václavské náměstí 837/11, Nové Město, 110 00 Praha 1 1.7.2013 Na slupi 134/15, Vyšehrad, 128 00 Praha 2 29.4.2013 - 1.7.2013 Obory činností KOBE RESTAURANTS s.r.o. IČO: 01569694 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách a až 3 živnostenského zákona 29.4.2013 1008956821 1009770713 1010042998 Radlická 3185/1 , Praha 150 00 1010424211 1011222825 V parku 2308/8 , Praha 148 00 1011302152 1011687712 Vedení firmy KOBE RESTAURANTS s.r.o. IČO: 01569694 Martin Čížek 6.6.2013 Tomáš Krejčí 29.4.2013 - 6.6.2013 do 29.5.2013 od 29.4.2013 do 29.5.2013 Na vinobraní 3011 , 106 00 Praha 10 Česká republika Na vinobraní 3011/61, Záběhlice, 106 00 Praha 10 Radek Dopita 6.6.2013 - 8.7.2014 od 29.5.2013 do 27.6.2014 K třešňovce 449 , 155 21 Praha 5 Česká republika K třešňovce 449/16, Zličín, 155 21 Praha 5 Vlastníci firmy KOBE RESTAURANTS s.r.o. IČO: 01569694 Sbírka Listin KOBE RESTAURANTS s.r.o. IČO: 01569694 C 208624/SL 8 notářský zápis [NZ 1010/2014] Městský soud v Praze 19.12.2014 22.12.2014 9.1.2015 16 C 208624/SL 7 notářský zápis NZ 412/2014 Městský soud v Praze 27.6.2014 3.7.2014 16.7.2014 27 C 208624/SL 5 notářský zápis NZ 353/2013 Městský soud v Praze 20.6.2013 24.6.2013 3.7.2013 14 C 208624/SL 4 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 29.5.2013 30.5.2013 13.6.2013 14 C 208624/SL 3 notářský zápis NZ 317/2013 Městský soud v Praze 29.5.2013 30.5.2013 13.6.2013 3 C 208624/SL 2 notářský zápis NZ 314/2013 Městský soud v Praze 29.5.2013 30.5.2013 13.6.2013 11 C 208624/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 120/2013 Městský soud v Praze 27.2.2013 29.4.2013 6.5.2013 4 Hodnocení KOBE RESTAURANTS s.r.o. Výpis dat pro firmu KOBE RESTAURANTS s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy KOBE RESTAURANTS s.r.o., 1569694 na obchodním rejstříku výpis firmy KOBE RESTAURANTS s.r.o., 1569694 na živnostenském rejstříku výpis firmy KOBE RESTAURANTS s.r.o., 1569694 na Datových schránkách KOBE Development s.r.o. - 04127331 - Břeclav , Mládežnická 3397/24 KOBE JH Company, s.r.o. - 04740424 - Studénka , Budovatelská 857 Kobe CNC s.r.o. - 24813648 - Uherský Brod , Sídl. Olšava 2215 Pavel Kobe - 75120283 - Pstruží 327 KOBE-cz s.r.o. - 26305101 - Pohořelice , Znojemská 1002 KOBE Control s.r.o. - 28485823 - Praha , náměstí 14. října 1307/2 Ing.Petr Kolda - KOBE - 15481654 - Olomouc , Křivá 63/6 Stavebniny KOBE s.r.o. v likvidaci - 60736101 - Říčany , Brněnská 311 KOBE plus s.r.o. - 25105418 - Mělník , Na Průhoně 3412 Jaroslava Bukvajová - ORIANA - 44253427 - Louny, Husova2516 RACING MOTOR KLUB - RMK V AČR v likvidaci - 75097249 - Vrchlabí, Školní1389

http://docplayer.cz/800698-Obsah-uvodni-slovo-5-proc-zvolit-remeslo-6-7-informace-k-prijmacimu-rizeni-8.html

OBSAH. Úvodní slovo 5 Proč zvolit řemeslo? 6-7 Informace k příjmacímu řízení 8 - PDF OBSAH. Úvodní slovo 5 Proč zvolit řemeslo? 6-7 Informace k příjmacímu řízení 8 Download "OBSAH. Úvodní slovo 5 Proč zvolit řemeslo? 6-7 Informace k příjmacímu řízení 8" 1 OBSAH Úvodní slovo 5 Proč zvolit řemeslo? 6-7 Informace k příjmacímu řízení 8 Obory vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. m. Prahy 9 Aranžér (66-52-H/01) 10 Autoelektrikář (26-57-H/01) 11 Autolakýrník (23-61-H/01) 12 Cukrář (29-54-H/01) 13 Čalouník (33-59-H/01) 14 Elektrikář (26-51-H/01, H/02) 15 Elektromechanik pro zařízení a přístroje (26-52-H/01) 16 Chemik (23-52-H/01) 17 Instalatér (36-52-H/01) 18 Jezdec a chovatel koní (41-53-H/01) 19 Kadeřník (69-51-H/01) 20 Klempíř/Karosář (23-55-H/01)/(23-55-H/02) 21 Knihař (34-57-H/01) 22 Kominík (36-56-H/01) 23 Košíkář (82-51-H/013) 24 Krejčí (31-58-H/01) 25 Kuchař číšník (65-51-H/01) Malíř a lakýrník (39-41-H/01) 28 Mechanik a opravář motorových vozidel (23-68-H/01) 29 Montér suchých staveb (36-66-H/01) 30 Nástrojař (23-52-H/01) 31 Obráběč kovů (23-56-H/01) 32 Opravář zemědělských strojů (41-55-H/01) 33 Ošetřovatel (53-41-H/01) 34 Pekař (29-53-H/01) 35 Podlahář (36-59-H/01) 36 Pokrývač (36-69-H/01) 37 Potravinářská výroba Potravinářské práce (29-51-E/ E/02) 38 Prodavač (66-51-H/01) 39 Provozní služby (69-54-E/01) 40 Rekondiční a sportovní masér (69-53-H/01) 41 Reprodukční grafik (34-53-H/01) 42 Řezník uzenář (29-56-H/01) 43 Sklenář (36-62-H/01) 44 Spojový mechanik (26-59-H/01) 45 Strojní mechanik (23-51-H/01) 46 Tesař (36-64-H/01) 47 Tiskař na polygrafických strojích (34-52-H/01) 48 Truhlář (33-56-H/01) 49 Umělecký keramik (82-51-H/04) 50 Umělecký kovář a zámečník, pasíř (82-51-H/01) 51 Umělecký pozlacovač (82-51-H/07) 52 Umělecký rytec (82-51-H/09) 53 Umělecký truhlář a řezbář (82-51-H/02) 54 Umělecký sklenář (82-51-H/08) 55 Umělecký štukatér (82-51-H/06) 56 Vlásenkář a maskér (82-51-H/05) 57 Výrobce a dekoratér keramiky (28-57-H/01) 58 Výrobce kožedělného zboží (32-52-H/01) 59 Výrobce obuvi (32-54-H/01) 60 Zahradník (41-52-H/01) 61 Zedník (36-67-H/01) 62 Zlatník a klenotník (82-51-H/03) 63 Školy vyučující obory vzdělání zřizované hl. m. Prahou 68 Střední odborné učiliště obchodní 69 Belgická 29, Praha 2 Odborné učiliště Vyšehrad 70 Vratislavova 6/31, Praha 2 Jedličkův ústav a Mateřská škola a Základní škola a Střední škola 71 V Pevnosti 4, Praha 2 Vyšší odborná škola ekonomických studií a střední průmyslová škola potravinářských technologií 72 Podskalská 10, Praha 2 Střední škola technická 73 Zelený pruh 1294/50, Praha 4 Krč Střední škola Aloyse Klara 74 Vídeňská 28, Praha 4 Krč Střední odborné učiliště 75 Ohradní 57/126, Praha 4 Střední odborné učiliště potravinářské 76 Libušská 320/111, Praha 4 Písnice Vyšší odborná škola zdravotnická a střední zdravotnická škola května 51, Praha 4 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště 78 Drtinova 3/498, Praha 5 Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené 79 Holečkova 4, Praha 5 Střední škola umělecká a řemeslná 80 Nový Zlíchov 1/1063, Praha 5 Střední odborné učiliště Praha Radotín 81 Pod Klapicí 11/15, Praha 5 Radotín Střední škola dostihového sportu a jezdectví 82 U Závodiště 325/1, Praha 5 Velká Chuchle Střední odborná škola civilního letectví, Praha Ruzyně 83 K Letišti 278, Praha 6 Ruzyně Odborné učiliště a Praktická škola 84 Chabařovická 4/ 1125, Praha 8 Kobylisy Střední odborné učiliště kadeřnické 85 Karlínské náměstí 8/225, Praha 8 Střední škola Náhorní 86 U Měšťanských škol 525/1, Praha 8 Kobylisy Vyšší odborná škola a Střední škola slaboproudé elektrotechniky 87 Novovysočanská 48/280, Praha 9 Střední škola Centrum odborné přípravy technickohospodářské 88 Poděbradská 1/179, Praha 9 Střední odborná škola stavební a zahradnická 89 Učňovská 1, Praha 9 Střední odborné učiliště gastronomie a podnikání 90 Za Černým mostem 3/362, Praha 9 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Praha Čakovice 91 Ke Stadionu 623, Praha 9 Střední odborné učiliště služeb 92 Novovysočanská 5, Praha 9 32 4 OBSAH Střední průmyslová škola na Proseku 93 Novoborská 2, Praha 9 Střední zdravotnická škola 94 Ruská 91, Praha 10 Vinohrady Střední škola elektrotechniky a strojírenství 95 Jesenická 1, Praha 10 Střední odborné učiliště gastronomie 96 U Krbu 45/521, Praha 10 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště 97 Weilova 4, Praha 10 Hostivař Soukromé školy vyučující obory vzdělání na území hl. m. Prahy 98 Soukromé střední odborné učiliště kadeřnické 99 Korunní 586/2, Praha 2 Odborné učiliště pro žáky s více vadami, s.r.o. 99 Chelčického 2/911, Praha 3 Žižkov Střední odborná škola KVARTA spol. s r.o. 99 Cimburkova 18, Praha 3 Žižkov Střední odborná škola podnikatelská PROFIT spol. s r.o. 100 Žerotínova 1100/36, Praha 3 Střední škola managementu a služeb s.r.o. 100 Schulhoffova 844, Praha 4 Střední škola zahradnická s.r.o. 100 Jírovcovo nám. 1742, Praha 4 Soukromé střední odborné učiliště ATHOZ, 101 spol. s r.o. Němčická 1749, Praha 4 Střední škola pohostinství a stravování s.r.o. 101 Smolkova 565, Praha 4 Střední škola gastronomická a hotelová s.r.o. 101 Vrbova 1233, Praha 4 Braník Soukromá střední odborná škola PROFES s.r.o. 102 Na Planině 1393, Praha 4 Střední odborná škola multimediální a propagační tvorby s.r.o. 102 Stříbrského 2139, Praha 4 G. A. P. education, střední škola s.r.o. 102 Meteorologická 181, Praha 4 Libuš Střední průmyslová škola dopravní, a.s. 103 Plzeňská 102, Praha 5 Motol Soukromá obchodní akademie Stodůlky s.r.o. 103 Kuncova 1580, Praha 5 Střední škola hotelnictví a gastronomie Hotelu 103 International, s.r.o. Koulova 15, Praha 6 Soukromé střední odborné učiliště 104 Dr. Peška, s.r.o. Šmolíkova 864, Praha 6 Ruzyně Střední škola gastronomie a hotel. služeb, s.r.o. 104 Mrkvičkova 2, Praha 6 Řepy Anglo-německá obchodní akademie a.s. 104 Bělohorská 182/171, Praha 6 Břevnov Soukromá střední škola gastronomie s.r.o. 105 Svídnická 599/1a, Praha 8 Bohnice Střední škola průmyslové elektrotechniky ELTODO, s.r.o. 105 Chabařovická 1125/4, Praha 8 Soukromá střední odborná škola Praha s.r.o. 105 Pernerova 29/383, Praha 8 Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola prevence kriminality a krizového řízení Praha s.r.o. 106 Libčická 399/8, Praha 8 Čimice Střední škola hotelnictví a gastronomie SČSMD 106 Praha, s.r.o. Slavětínská 82, Praha 9 Klánovice Střední škola hotelového provozu, s.r.o. 106 Pod Balkánem 599, Praha 9 Střední odborná škola uměleckořemeslná s.r.o. 107 Podkovářská 4, Praha 9 Řemeslná škola oděvní Odborné učiliště, o.p.s. 107 Českobrodská 32a, Praha 9 Střední škola polygrafická Praha, s.r.o. 107 Beranových 140, Praha 9 Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé 108 střední odborné učiliště s.r.o. Trhanovské náměstí 8/129, Praha 10 Střední oborná škola informatiky a podnikání s.r.o. 108 Veronské náměstí 20/391, Praha 10 EUROŠKOLA PRAHA, střední odborná škola s.r.o. 108 Tupolevova 525, Praha 18 Letňany Umělecký kovář a zámečník, pasíř. Závěrečná práce, přebal na knihu, SOŠ Uměleckořemeslná s. r. o.3 ÚVODNÍ SLOVO Vážení mladí přátelé, Nabízíme vám v úvodu hned několik důvodů, proč při výběru další školy uvažovat i o výběru řemeslných oborů. Především je třeba říci, že řemeslné tradice sahají v českých zemích do hluboké historie. Už v dávných dobách se naši řemeslníci, kteří si své umění předávali z generace na generaci, proslavili nejen u nás, ale po celém světě. Mnozí z nich byli uznáváni jako skuteční mistři ve svém oboru, a byli proto zváni měšťany, šlechtou i panovnickými dvory po celé Evropě, aby své umění předávali a šířili dál. Zájem o studium oborů s výučním listem v posledních letech povážlivě klesl zejména z důvodu různých mýtů, které se okolo řemesel šíří. Nezbývá proto, než tyto mýty mladým lidem vyvracet a ukázat, že dráha řemeslníka může být mnohdy daleko vhodnější volbou, než náročnější teoretické vzdělání. Mezi nejrozšířenější mýtus ohledně řemesel patří tvrzení, že řemeslníci jsou společností vnímáni jako podřadná skupina lidí. Ve skutečnosti tomu tak rozhodně není. Dobrého fachmana si totiž váží nejen ve firmách, kde řemeslníci pracují, ale také ve společnosti obecně. I jako spotřebitelé chodíme za těmi, kteří své řemeslo ovládají, na které máme dobrá doporučení, a máme k nim důvěru. Díky tomu můžeme snadno vyvrátit i další tvrzení, že řemeslníci jsou špatně placení. Pravdou sice je, že špičkoví manažeři, ředitelé velkých koncernů nebo například hvězdy showbusinessu mají astronomické příjmy. Poctivý řemeslník si ale bez problémů vydělá stejně peněz jako řada vysokoškolských profesí. Právě nyní, kdy je skutečných řemeslníků málo a tyto profese mnohdy dělají nekvalitně lidé, kteří se jim nikdy neučili, se zákazníci rádi spolehnou na dobře odvedenou práci a jsou ochotni za ni náležitě zaplatit. Pravdu nemají ostatně ani ti, kdo tvrdí, že řemeslo je pro hloupé a že jde o špinavou práci. Jistě, při opravě auta se člověk umaže od oleje. Řemeslník má ale k dispozici moderní ochranné pomůcky, které mu práci usnadňují. Řemeslo není pro hloupé, naopak je pro pilné mladé lidi, kteří mají vztah a předpoklady k praktické činnosti a vytváření viditelných hodnot. Na rozdíl od teorie, kde lze mnohé nedostatky dohnat šprtáním z knih, řemeslo vyžaduje skutečnou zručnost a také přemýšlivost a vlastní nápady. Pravdou není ani tvrzení, že řemeslník se po vyučení ve své odbornosti nikam dál nedostává. Ve skutečnosti je tomu spíše naopak. Všechny obory jsou natolik zasaženy technologickým pokrokem, že každý rok musí dobrý řemeslník projít celou řadou inovačních školení. Většina z nich proto musí, ale také chce, pokračovat v dalším vzdělávání v nástavbovém maturitním studiu, po maturitě není uzavřena cesta ani na vysokou. Většina řemeslných profesí skutečně na rozdíl od práce úředníka v kanceláři není jednotvárná. Na výsledek si lze sáhnout, výrobek má zcela jasnou funkci a smysl, představuje tvůrčí potenciál samotného výrobce. Díky neustálé modernizaci vybavení a zařízení dílen a přísným bezpečnostním předpisům je práce řemeslníka stejně bezpečná jako úřednická profese v kanceláři. Přestože není řemeslo pro lenochy a chudinky, co nic nevydrží, není pravdou ani tvrzení, že jde o namáhavou práci. Většinu fyzicky náročných činností v řemesle dnes lidem usnadňují stroje a další zařízení, která řemeslník ovládá a řídí. Stává se tak jejich mozkem, ne rukou. Největší výhodou řemeslné profese je proto čistá hlava a pocit dobře odvedené práce, která je vidět. I z toho důvodu pak zejména starší fachmani dbají i na dobré profesní jméno, které je dnes nelehké vybudovat, a naopak se velmi snadno ztrácí. Důvodů, které hovoří pro rozhodnutí stát se řemeslníkem, by se nakonec našlo ještě mnohem více. Mezi ty nejdůležitější, ale dozajista patří skutečnost, že řemeslníci jsou v dnešní společnosti respektovanými a váženými osobami, jak tomu ostatně bylo i vždy v minulosti. Stručně shrnuto lze říci, že je to i volba velmi rozumná, a to právě s ohledem na výše zmíněnou možnost dalšího studia, které vede k maturitě. Řemeslné obory totiž zajišťují mladému člověku, že i v případě, kdy ho učení teorie nijak zvlášť nechytne, bude mít profesní základ. Zkrátka bude umět něco, co bez problémů v životě uplatní, ať již vybere jakýkoliv z oborů, které na následujících stránkách blíže popisujeme. A co dodat závěrem? Snad jen přání, aby byla vaše volba tou nejlepší zárukou spokojeného života. 54 Oficiální pravidla motivační soutěže NAFOŤ ŘEMESLO ŘEMESLO A ŘEMESLNÍK OČIMA ŽÁKA 1. Soutěž vyhlašuje Magistrát hlavního města Prahy ve spolupráci se Studiem Jana BERG (M PEOPLE s.r.o.) a dalšími partnery na podporu učňovského a odborného školství. 2. Soutěže se mohou zúčastnit žáci základních škol jako jednotlivci nebo jako dvojice žáků základních škol sídlících na území hlavního města Prahy nebo Středočeského kraje prostřednictvím řádně vyplněné a podle těchto pravidel včas zaslané přihlášky a seriálu fotografií, jehož parametry jsou uvedeny dále. 3. Do soutěže mohou být zařazeny fotografie (fotomontáže, koláže apod.), které žák dle svého čestného prohlášení vytvořil zcela samostatně ve všech částech od záměru přes pořízení obrazového záznamu, počítačové zpracování až po výběr snímků do seriálu a vytvoření komentáře tvoří na sebe časově, námětově nebo jakkoliv jinak navazující seriál o nejméně 6 a nejvíce 12 prvcích zobrazují představu žáka o řemeslnících a řemeslech a též o jejich vývoji od učně po mistra a/nebo o prostředí, ve kterém jsou řemesla vykonávána a/nebo o strojích, nástrojích a pomůckách a oblečení, které jsou k řemeslné práci používány jsou plnobarevné nebo v odstínech šedé či jinak barevně řešené mají každá rozměr 1488 obrazových bodů krát 1051 obrazových bodů a/nebo stranově obráceně ze soutěže jsou vyloučeny fotografie, u kterých soutěžící není/nejsou autorem ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 4. Řádně a úplně vyplněný formulář přihlášky do soutěže zasílají žáci (nebo jeden žák za dvojici) spolu s nahranými fotografiemi nejpozději do elektronicky prostřednictvím webového portálu ŘEMESLO ŽIJE! (http://www.remeslozije.cz/nafotremeslo). 5. Hodnocení zaslaných fotografií bude probíhat ve2 kolech. Pětičlennou hodnotící komisi jmenuje člen/-ka Rady hlavního města Prahy s gescí za oblast školství, vzdělávání a volný čas. 6. Závaznými kritérii hodnocení jsou: autorský přínos (originalita, vtip nápad apod.) 40% fotografická technika záběrů (světlo, kompozice, barvy apod.) 40% technická úroveň počítačového zpracování 20% 65 Oficiální pravidla motivační soutěže NAFOŤ ŘEMESLO ŘEMESLO A ŘEMESLNÍK OČIMA ŽÁKA 7. V prvním kole hodnotící komise vybere dvacet souborů fotografií, které splňují stanovené formální náležitosti a které současně nejvíce odpovídají hodnotícím kritériím, přičemž každý člen hodnotící komise navrhne 3 soubory. Další 2 soubory navrhne podle týchž pravidel zodpovědný radní a konečně z prvního kola postupují tři nejlépe hodnocené soubory na webovém portále ŘEMESLO ŽIJE! 8. Ve druhém kole hodnotící komise vybírá z postupujících souborů fotografií z 1. kola: držitele hlavní ceny (značkový fotoaparát v hodnotě cca ,- Kč) za technicky nejdokonalejší soubor držitele hlavní ceny (soubor individuálně voleného oblečení z produktů Studia Jana BERG nebo partnerských značek v hodnotě cca ,- Kč) za autorské zpracování držitele zvláštních cen (fotoaparáty v hodnotě cca 3.000,- Kč). 9. Komise má právo některou nebo žádnou z cen neudělit v případě malého počtu účastníků nebo nedostatečné úrovni prací. Vyhlášení výsledků a předání cen proběhne slavnostním způsobem v Praze nejpozději do Osobní údaje účastníků do doby stanovené zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů vyhlašovatel odstraní ze všech nosičů a úložišť. 76 INFORMACE K PŘIJÍMACÍMU ŘÍZENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLY PRO ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 Ředitel střední školy zveřejní nejpozději do 31. ledna 2011 rozhodnutí o konání přijímací zkoušky spolu s kritérii a předpokládaným počtem přijímaných uchazečů do jednotlivých oborů vzdělání a vyhlásí nejméně dva termíny pro konání přijímací zkoušky v 1. kole přijímacího řízení. Uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče (dále jen uchazeč ) si může pro 1. kolo přijímacího řízení podat až tři přihlášky, pro další kola přijímacího řízení není počet přihlášek omezen. Přihláška ke vzdělávání na střední škole se podává na předepsaném formuláři, který naleznete na webových stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz/vzdelavani/nove-formulare-prihlasek-vzory) nebo jej můžete zakoupit v prodejnách tiskopisů SEVT. Uchazeč podává přihlášku s požadovanými náležitostmi přímo řediteli vybrané střední školy do 15. března 2011! V případě nezletilého uchazeče je součástí přihlášky jeho souhlasné vyjádření. Základní škola pouze potvrzuje prospěch uchazeče na přihlášce, zpracovává výstupní hodnocení žáka, vydává a eviduje zápisové lístky. K potvrzení zájmu uchazeče o vzdělávání na střední škole je zaveden zápisový lístek, který může vzít uchazeč jen jednou zpět. Do 1. ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia mohou být přijati uchazeči i z druhého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Pro první kolo přijímacího řízení je stanoven jednotný termín přijímacích zkoušek ve středních školách, a to v pracovních dnech od 22. dubna do 7. května 2011 Konkrétní dny určí ředitel školy. Přihláška ke vzdělávání do jiné než denní formy vzdělávání se podává řediteli střední školy do 20. března Přijímací zkoušky do jiné než denní formy vzdělávání se konají v pracovních dnech od 2. do 17. května Vzdělávání ve středních školách se realizuje podle školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP ), které školy vypracovávají na základě rámcových vzdělávacích programů stanovených pro každý obor vzdělání. ŠVP umožňují školám nabízejícím stejný obor vzdělání se částečně profilovat. Gymnázia již pomocí ŠVP vzdělávají, střední odborné školy tyto programy zavádějí postupně. Proces by měl být ukončen k , kdy by měly všechny střední školy vzdělávat pouze podle ŠVP. Informace o jednotlivých oborech vzdělání naleznete na internetovém portálu na a rovněž na 87 Obory vzdělání s výučním listem vyučované na území hlavního města Prahy 98 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 ARANŽÉR Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ ARANŽÉR H/01 3-letý obor CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Zajímalo by tě navrhování interiérů, zdobení výloh pro obchody nebo organizování propagačních akcí? Pak je tu právě pro tebe učební obor Aranžér. Naučíš se tvořit propagační materiály, kreativně pracovat s ozdobným písmem a celou řadu dalších dovedností pro reklamu a design. Pro úspěch v tomto oboru je důležité hlavně výtvarné cítění a manuální zručnost. Pokud tedy v základní škole vynikáš ve výtvarné výchově a praktických činnostech, jsi ideálním uchazečem. Oba tyto předměty se v oboru dál rozvíjejí a prohlubují. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Vyučený aranžér se uplatní zejména ve sféře menších obchodů, může ale navrhovat interiéry obchodů, provozoven služeb či třeba restaurací. Zručný aranžér může získat práci i v reklamních agenturách, nebo se dál věnovat studiu například s obchodním nebo podnikatelským zaměřením. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 4 Střední škola managementu a služeb, s.r.o. Schulhoffova 844 Aranžér H/01 Praha 5 Střední průmyslová škola dopravní, a.s. Plzeňská 102 Aranžér H/01 Praha 8 Střední škola Náhorní U Měšťanských škol 525/1 Aranžér H/01 Praha 9 Střední odborné učiliště gastronomie a podnikání Za Černým mostem 3 Aranžér (ŠVP Aranžér a propagace) H/01 Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Praha 10 Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé střední odborné učiliště, s.r.o. Trhanovské náměstí 8 Aranžér H/01 Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 314 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,23 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 8 osob 10 Data o trhu práce poskytla Hospodářská komora hlavního města Prahy. Další informace byly čerpány z informačního systému o uplatnění absolventů9 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 AUTOELEKTRIKÁŘ Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ AUTOELEKTRIKÁŘ H/01 3-letý obor CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Rozumět elektrickým rozvodům v autě a dalších dopravních prostředcích je zvláště dnes, v době, kdy již vozidla běžně řídí počítače, snem asi každého, komu jeho plechový miláček vypoví službu. Pokud jsi tedy šikovný, zajímají tě auta a máš technický talent, můžeš si vybrat právě tento atraktivní a lukrativní obor. Zkušení mistři znalí nejmodernějších trendů ve výrobě automobilů tě naučí vše od kontroly přes údržbu až po opravy elektrických a elektronických součástí motorových vozidel. Naučí tě, jak jsou auta, ale také autobusy nebo motocykly konstruovány a jak fungují jejich jednotlivé části, které jsou pro provoz nezbytné. Naučíš se přijít na to, kde se stala chyba, který elektrotechnický systém selhal, opravit jej a správně seřídit. Navíc jako součást výuky získáš i řidičské oprávnění skupiny C, tedy dnes velmi ceněný řidičák na nákladní auta. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 4 Střední škola technická Zelený pruh 1294/50 Autoelektrikář H/01 UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Jako autoelektrikář rozhodně nebudeš bez práce a to jak v případě, že si zvolíš cestu samostatného podnikání, tak i v případě, kdy si vybereš raději zaměstnání u některé z řady autoopravárenských firem či autorizovaných servisů. Se získanou kvalifikací ostatně můžeš pracovat i v samotné automobilové výrobě, při obsluze diagnostických zařízení a podobně. Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 1388 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 1,04 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 41 osob škol na trhu práce (ISA), který byl vytvořen v NÚOV v rámci systémového projektu ministerstva školství VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond. 1110 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 AUTOLAKÝRNÍK Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ AUTOLAKÝRNÍK H/01 3-letý obor CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Chtěl bys být opravářem automobilů, nebo se věnovat tuningovým úpravám? Pak je pro tebe ideálním učebním oborem Autolakýrník. V tomto oboru tě odborníci naučí, jak správně lakovat karoserie či skříně aut, ale také jak správně laky opravovat a ošetřovat. Nepůjde ale zdaleka jen o dekorativní laky, výuka se zaměří i na přípravu antikorozních či antivibračních povlaků, které jsou důležité pro životnost aut či jejich tichý provoz. Samotnému lakování vždy předchází pečlivá příprava, odrezování, tmelení a broušení, stejně jako finální úpravy jemným brusem a leštěním. Aby byla výuka kompletní, učí se mladí autolakýrníci i rozebírání jednotlivých karosářských dílů, které je někdy před lakováním nutné. Absolventi proto mohou pracovat i v menších servisech, kde musí tuto práci karosáře udělat lakýrník sám. Vedle praktických dovedností si žáci osvojí i čtení technických výkresů, schémat a další technologické dokumentace. Součástí přípravy je také podrobné vysvětlení vlastností jednotlivých druhů strojírenského i lakýrnického materiálu, samozřejmostí pak je i jejich správná ekologická likvidace. Velkou výhodou oboru je příprava na získání řidičského průkazu pro skupinu B přímo v rámci studia. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 5 Střední průmyslová škola dopravní, a.s. Plzeňská 102 Autolakýrník H/01 Praha 10 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Weilova 4 Autolakýrník H/01 UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Tento obor nabízí velmi dobré uplatnění zejména v autoservisech a specializovaných lakýrnických dílnách. Šikovný lakýrník se ale může dostat i k práci na speciálních úpravách aut (tuningu) či restaurování historických vozidel. Uplatnění ale mohou najít autolakýrníci i v automobilkách, nebo dalších firmách, které se zabývají jinou strojírenskou výrobou vyžadující povrchovou úpravu konečného produktu. Nabízí se i další vzdělávání ve strojírenských oborech nebo oborech zaměřených na podnikání. Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 142 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,11 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 14 osob 12 Data o trhu práce poskytla Hospodářská komora hlavního města Prahy. Další informace byly čerpány z informačního systému o uplatnění absolventů11 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 CUKRÁŘ Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ CUKRÁŘ H/01 3-letý obor POTRAVINÁŘSKÁ VÝROBA E/01 3-letý obor se speciálními vzdělávacími potřebami CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Cukrářské umění se rozvíjelo podobně jako další tradiční řemesla v potravinářské oblasti již v dávném středověku. Jak vidno, jdou cukrovinky na odbyt i dnes a je mnoho lidí, pro které je dobrý zákusek skutečným potěšením nebo v případě oslav dokonce nutností. Cukrářem či cukrářkou se ale můžeš stát i ty. Pokud tě to láká, stačí podat přihlášku na některou z pražských škol, které tento obor nabízejí. Zkušení mistři cukráři tě pak naučí, jak správně zpracovat potřebné suroviny i přísady, jaký zvolit postup pro ruční výrobu konkrétních cukrářských výrobků či restauračních moučníků. Naučíš se ovládat stroje a zařízení běžné v provozech cukráren a také o ně správně pečovat. Škola tě ale připraví i na zvládnutí provozu vlastní cukrárny, což v praxi znamená vedle výroby například i balení a expedici hotových výrobků či vedení předepsané evidence výroby a dodržování základních hygienických předpisů. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Jako cukrář najdeš bez problémů uplatnění zejména v malých a středně velkých provozech, které se zabývají cukrářskou výrobou. Možnosti se ale nabízejí například i v hotelech, restauracích a podobných provozech, které si drží vlastní výrobu. Ty pak vyžadují zvládnutí výroby cukrovinek od počátku až po konečné dozdobení, správné skladování a výdej, na což škola v rámci výuky myslí. Vzhledem k tomu, že výuka na nabízených školách je skutečně komplexní, jsou absolventi připraveni i na samostatné podnikání v oboru. Nabízí se ale i možnost dalšího studia, zaměřeného na podnikání nebo prohloubení znalostí v oblasti potravinářského průmyslu. Absolventi mohou pokračovat nástavbovým studiem v oborech potravinářského zaměření nebo orientovaných na podnikání. Foto poskytlo Odborné učiliště a Praktická škola Chabařovická Praha 4 Střední škola gastronomická a hotelová s.r.o., Vrbova Cukrář H/01 Praha 5 Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Holečkova 4 Cukrář H/01 Potravinářská výroba (ŠVP cukrářské práce) E/01 Praha 8 Odborné učiliště a Praktická škola Chabařovická 4/1125 Potravinářská výroba (ŠVP cukrářské práce) E/01 Praha 9 Střední odborné učiliště gastronomie a podnikání Za Černým mostem 3 Cukrář H/01 Praha 10 Střední odborné učiliště gastronomie U Krbu 45 Cukrář H/01 Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 472 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,35 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 102 osob Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé střední odborné učiliště s.r.o., Trhanovské náměstí 8 Cukrář H/01 škol na trhu práce (ISA), který byl vytvořen v NÚOV v rámci systémového projektu ministerstva školství VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond. 1312 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 ČALOUNÍK Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ ČALOUNÍK H/01 3-letý obor ČALOUNICKÉ PRÁCE E/001 3-letý obor pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (obory vzdělání vyučované podle nových rámcových vzdělávacích programů jsou uvedeny tučně) CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Kvalitní čalouněný nábytek, ale také různé řemeslně zhotovené dekorace jsou dnes nedostatkovým zbožím. Přestože je o ně zájem, individuální výroba je ve stínu velkých obchodních řetězců s nábytkem. Pokud tedy chceš ovládat řemeslo, které je žádané a dnes již velmi neobvyklé, může být obor čalouník vhodnou volbou právě pro tebe. Zkušení mistři tě naučí dovednostem v oblasti čalounické výroby a dekoratérství, budeš umět pracovat s konstrukční a technologickou dokumentací, zvolit pro danou výrobní operaci vhodné nářadí, pomůcky, stroje a zařízení, ale také používat, uskladňovat a ošetřovat čalounické a dekoratérské materiály. Naučíš se zvolit správný technologický a pracovní postup pro individuální nebo sériovou výrobu čalouněného nábytku, ale též jeho správné balení, skladování a přepravu a expedice. Samozřejmostí je i výuka postupů renovačních prací na nábytku ze současnosti nebo historicky cenných slohových děl včetně kontroly kvality odvedené práce. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Jako vyučený čalouník najdeš široké možnosti uplatnění na trhu práce, a to i ve velkých a středně velkých podnicích, které se věnují výrobě čalouněného nábytku nebo například i čalounění pro dopravní prostředky, jako jsou vlaky, autobusy a podobně. Největší možnosti uplatnění se ale nabízejí v nábytkářském průmyslu jako čalouník nebo dekoratér při výrobě potahů a povlaků. Jak čalouník, tak i dekoratér se ale mohou uplatnit i v oblasti umění, kde se nabízí zejména renovace nebo restaurování historicky cenných čalouněných výrobků, nebo jako podnikatel ve výrobě nábytku či doplňků dle vlastních návrhů nebo podle potřeb zákazníka. Uplatnit se ale můžeš i v oblasti výrobní kontroly, případně i zvolit možnost nástavbového studia v oblasti nábytkářské výroby. Vzhledem k tomu, že jde o žádanou práci, kterou jen tak někdo neumí, je toto povolání i dobře platově ohodnoceno. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 4 Střední škola Aloyse Klara Vídeňská 28 Čalouník H/01 Praha 5 Střední škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1 Čalouník H/01 Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Holečkova 4 Čalounické práce E/001 Čalouník H/01 Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 624 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,47 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 8 osob 14 Data o trhu práce poskytla Hospodářská komora hlavního města Prahy. Další informace byly čerpány z informačního systému o uplatnění absolventů13 KÓD OBORU: H/ H/02 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM ELEKTRIKÁŘ Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ ELEKTRIKÁŘ H/01 3-letý obor ELEKTRIKÁŘ silnoproud H/02 3-letý obor ELEKTROTECHNICKÉ A STROJNĚ MONTÁŽNÍ PRÁCE E/001 3-letý obor pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (obory vzdělání vyučované podle nových rámcových vzdělávacích programů jsou uvedeny tučně) CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Elektrikář se uživí vždy, dokud se budou stavět domy, a domy se staví a stavět budou. Pokud tě tedy zajímá rozmanitá a smysluplná práce, přijď studovat obor Elektrikář. Naučíš se pracovat s elektrickými přístroji, zapojovat je, starat se o ně a v případě problémů je opravit. Škola tě naučí i instalacím ele ktrického vedení v domech i výrobních provozech, kontrole a měření elektrospotřebičů či strojů nebo jednotlivých součástek. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Elektrikář se uplatní ve stavebních nebo specializovaných firmách, které se podílejí na stavbě budov, ale také při rekonstrukcích bytů nebo v nejrůznějších průmyslových odvětvích, kde je nutné udržovat v provozu elektrická zařízení. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 2 Odborné učiliště Vyšehrad Vratislavova 6/31 Elektrotechnické a strojně montážní práce E/001 Praha 4 Střední škola technická Zelený pruh 1294/50 Elektrikář silnoproud H/02 Střední odborné učiliště Ohradní 57 Elektrikář silnoproud H/02 Praha 5 Střední průmyslová škola dopravní, a.s. Plzeňská 102 Elektrikář H/01 Praha 8 Střední škola průmyslové elektrotechniky ELTODO, s.r.o. Chabařovická Elektrikář H/01 Praha 9 Střední škola Centrum odborné přípravy technickohospodářské Poděbradská 1/179 Elektrikář H/01 Elektrikář silnoproud H/02 Praha 10 Střední škola elektrotechniky a strojírenství Jesenická 1 Elektrikář H/01 Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 5271 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 3,94 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 151 osob škol na trhu práce (ISA), který byl vytvořen v NÚOV v rámci systémového projektu ministerstva školství VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond. 1514 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 ELEKTROMECHANIK PRO ZAŘÍZENÍ A PŘÍSTROJE Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ ELEKTROMECHANIK PRO ZAŘÍZENÍ A PŘÍSTROJE H/01 3-letý obor CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Být elektromechanikem je dnes, v době, kdy najdeme elektrická a elektronická zařízení takřka na každém kroku ve výrobě i v běžném životě, velmi důležitá a potřebná profese. Pokud se pro tento obor rozhodneš, zkušení mistři tě naučí, jak podle příslušné dokumentace a příznaků správně určit závadu a zařízení i opravit. Součástí výuky, která je asi z poloviny zaměřená na praktické záležitosti, je samozřejmě i údržba a kontrola elektrických a elektronických zařízení, k čemuž se naučíš používat všemožné měřící a testovací přístroje. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Jak už bylo řečeno výše, jako elektromechanik rozhodně nebudeš mít problém s uplatněním, nejčastěji půjde o práci servisní zaměřenou například na spotřební elektroniku, kancelářskou techniku, chladící či klimatizační techniku nebo provozní technickou údržbu v průmyslové automatizaci, kde jde například o výrobní linky nebo robotizovaná pracoviště. Výjimkou ale není ani uplatnění v oblasti zdravotnictví, kde se taktéž používá celá řada přístrojů a zařízení, které je nutno udržovat v chodu, případně je opravit. Vzhledem k tomu, že jde o žádanou profesi, mají elektromechanici vždy i dobré platové ohodnocení. Foto poskytlo VOŠ a SŠ slaboproudé elektrotechniky Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 5 Střední průmyslová škola dopravní, a.s. Plzeňská 102 Elektromechanik pro zařízení a přístroje (ŠVP Elektromechanik pro dopravní prostředky) H/01 Praha 8 Střední škola průmyslové elektrotechniky ELTODO, s.r.o., Chabařovická 4/1125 Elektromechanik pro zařízení a přístroje H/01 Praha 9 Vyšší odborná škola a Střední škola slaboproudé elektrotechniky Novovysočanská 48 Elektromechanik pro zařízení a přístroje H/01 Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 4342 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 3,25 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 1006 osob Střední škola Centrum odborné přípravy technickohospodářské Poděbradská 1/179 Elektromechanik pro zařízení a přístroje H/01 16 Data o trhu práce poskytla Hospodářská komora hlavního města Prahy. Další informace byly čerpány z informačního systému o uplatnění absolventů15 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 CHEMIK Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ CHEMIK H/01 3-letý obor CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Pokud tě na základní škole baví chemie a fyzika a zajímají tě tyto předměty i nadále, může pro tebe být právě obor chemik tou nejlepší volbou. Důležitá je pak už jen pečlivost a zodpovědnost při přesné práci. Ta se rozděluje na vykonávání pracovních činností v chemické výrobě příslušného chemického odvětví, nebo na laboratorní činnosti v chemických laboratořích a na provozní kontrolu technologických procesů chemických výrob. V technologických zaměřeních tě zkušení vyučující nejprve seznámí s vlastnostmi, druhy a použitím surovin v různých odvětvích chemické výroby a s fyzikálněchemickou podstatou probíhajících dějů a procesů. Naučíš se obsluhovat a kontrolovat stroje a zařízení v různých fázích výrob, dodržovat správné technologické postupy a vést předepsanou dokumentaci. V laboratorním zaměření si nejprve osvojíš principy, postupy a správné použití metod chemické analýzy, odebírat a upravovat vzorky k analýze, provádět měření podle návodu, zaznamenávat a zpracovávat výsledky. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 9 Střední škola Centrum odborné přípravy technickohospodářské Poděbradská 1/179 Chemik H/01 UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Jako vyučený chemik máš velmi dobré vyhlídky pro uplatnění zejména v oblasti chemického a farmaceutického průmyslu. Práce se ale nabízí i v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu chemického charakteru a v různých typech chemických laboratoří. V praxi chemik podle svého zaměření pracuje jako laborant v chemických, biochemických, potravinářských či ekologických laboratořích. Zajímavé možnosti uplatnění v dnešní době nabízejí ve svých laboratořích i mnohé nemocnice a další zdravotnická zařízení. V praxi můžeš ale vykonávat i provozní činnosti v celém procesu příslušné chemické, farmaceutické nebo zpracovatelské výroby včetně kontroly těchto výrob v laboratorním, poloprovozním a provozním měřítku. Uplatnit se můžeš jako chemik, chemik-laborant, gumař, plastikář, papírník, celulózař, zpracovatel papíru, koželuh a další, nebo se věnovat dalšímu studiu na nástavbě s chemickým zaměřením či zaměřením na podnikání. Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 325 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,24 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 47 osob škol na trhu práce (ISA), který byl vytvořen v NÚOV v rámci systémového projektu ministerstva školství VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond. 1716 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 INSTALATÉR Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ INSTALATÉR H/01 3-letý obor CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Obor Instalatér je určen každému, kdo je šikovný a chtěl by v budoucnu pracovat ve stavebním průmyslu. Jde o tradiční řemeslo, bez kterého se neobejde žádná stavba. Po instalatérech je ostatně poptávka i v řadě domácností, když dojde k problémům s rozvody vody, poruše topení nebo například při rekonstrukci koupelny. Žáci se naučí opracovávat a různými způsoby spojovat potrubí a armatury pro rozvody plynu, vody, topení či kanalizace, instalovat veškeré potřebné vybavení koupelen a podobně. Součástí výuky je samozřejmě i příprava žáků na čtení a praktické využívání projektové dokumentace. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Instalatéra, jak bylo již řečeno výše, potřebuje doslova každá stavba, uplatní se proto ve všech stavebních firmách, ale také ve firmách specializovaných například na topenářské práce či další konkrétní činnosti. Dobrý instalatér může být také do brým údržbářem pro správcovské firmy, které mají na starosti obytné domy, nebo například vodovodní systémy či kanalizaci u průmyslových areálů. Práce se nabízí i v celé řadě pohotovostních firem zaměřených na pomoc zejména v domácnostech, kde je třeba umět rychle opravit nejrůznější závady. Součástí výuky v oboru je také získání svářečských certifikátů, které absolventům otevírají dveře k dalšímu uplatnění na trhu práce. Absolventi mohou také pokračovat v nástavbovém studiu stavebního zaměření nebo se zaměřením na podnikání v oboru. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 4 Střední škola technická Zelený pruh 1294/50 Instalatér H/01 Praha 9 Střední odborná škola stavební a zahradnická Učňovská 1 Instalatér H/01 Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 1192 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,89 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 23 osob 18 Data o trhu práce poskytla Hospodářská komora hlavního města Prahy. Další informace byly čerpány z informačního systému o uplatnění absolventů17 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/02 JEZDEC A CHOVATEL KONÍ Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ JEZDEC A CHOVATEL KONÍ H/02 3-letý obor CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně, říká se už od dob dávných romantiků. A pro mnohé tato romantika nezmizela dodnes, přestože už není kůň jen společníkem pro těžkou práci, nebo dokonce běžným dopravním prostředkem. Pro mnohé je pohled na tato ušlechtilá zvířata je láskou na celý život a právě pro ně je pak tento obor nejlepší volbou. Zkušení mistři tě pak naučí, jak správně pečovat o jednotlivé kategorie koní, připravovat krmivo, ošetřovat je a také zajistit jejich reprodukci, která je pro chov velmi důležitá. V rámci výuky získáš i základní jezdecký výcvik, ale také speciální jezdeckou přípravu na dostihy a soutěže podle vybraného zaměření, což s sebou nese i celou řadu zásad, které stanoví dostihový řád. Naučíš se také základní a speciální výcvik koní pro práci pod sedlem i v zápřeži, realizovat trénink koně pro jednotlivé sportovní a dostihové disciplíny a využívat odborné poznatky při chovatelských činnostech a jízdě na koni a se spřežením. Jedním ze základů práce v oblasti jezdectví a chovu koní, na který tě škola připraví, je i smysl pro fair play, ale také píle, svědomitost a samostatnost při plnění pracovních úkolů. Samozřejmě se naučíš i obsluze a údržbě všech technických zařízení a pomůcek pro chov a výcvik koní a také vést předepsanou dokumentaci. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 5 Střední škola dostihového sportu a jezdectví U Závodiště 325/1 Jezdec a chovatel koní H/02 UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Pokud se po vyučení nerozhodneš pro další studium zaměřené na trenérství sportovních a dostihových koní nebo jiný zemědělský obor, můžeš pracovat v chovu koní, a to jak doma, tak i v zahraničí. Může jít o chovy sportovní, rekreační nebo výrobní a uplatnění v nich najdeš ve všech oblastech chovu a výcviku, ale také například jako ošetřovatelka nebo ošetřovatel, jezdec, vozataj nebo trenér v některé z disciplín. Uplatnění ale můžeš najít i v rámci hipoterapie nebo hiporehabilitace, které jsou novým a velmi uznávaným způsobem, jak spolu s koňmi pomáhat potřebným. Vzhledem k tomu, že je dnes v Česku a Evropě ve velké oblibě i takzvaná agroturistika, můžeš pracovat i na některé z ekologických farem, v rekreačních chovech nebo v biozemědělství, kde se často koně uplatní tak jako před lety, kdy byli nejdůležitějšími pomocníky rolníků. Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 420 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,31 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 15 osob Fota poskytla Střední škola dostihového sportu a jezdectví Chuchle škol na trhu práce (ISA), který byl vytvořen v NÚOV v rámci systémového projektu ministerstva školství VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond. 1918 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 KADEŘNÍK Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ KADEŘNÍK H/01 3-letý obor CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Umět lidi ostříhat či oholit je vždycky dobré, zvlášť v dnešní době plné módních nápadů a trendů, které se mění takřka každý týden. Být kadeřníkem nebo kadeřnicí znamená mít vždycky kreativní práci, navíc v úzkém kontaktu s lidmi. Naučíš se od základů kompletní péči o vlas, včetně masáže vlasové pokožky, regenerace vlasů, nebo běžně žádaných ondulací, chemických preparací, odbarvování, barvení, melírování. Zkušení vyučující tě naučí vytvářet složité společenské účesy, upravovat vousy a podobně. Pro ty, které péče o vlas doopravdy zajímá, je v rámci výuky samozřejmostí i podpora vlastní kreativity nebo přehled o vlasové péči jako takové. Ve výsledku škola nabízí přípravu pro provoz vlastního kadeřnictví, součástí výuky jsou proto i takové dovednosti, jako je poradenství v oblasti péče o vlas, vytváření vlastních výtvarných návrhů pro účesy, estetické poradenství či zásady společenského chování a profesionálního přístupu k zákazníkovi. Žáci se naučí poskytovat kadeřnické služby, tj. mýt vlasy, provádět masáž vlasové pokožky a regeneraci vlasů, upravovat vlasy střiháním, tvarovat vlasy vodovou ondulací nebo chemickou preparací, odbarvovat, tónovat a barvit vlasy, melírovat vlasy odbarvováním a barvením, vytvářet náročné společenské účesy, holit vousy a upravovat tvar knírů a plnovousů. Žáci se také naučí rozpoznat závažné onemocnění vlasů a vlasové pokožky hlavy a včas doporučit návštěvu lékaře, volit a vhodně používat vlasové přípravky a uplatňovat zdravotní a estetické požadavky a zásady hygieny při poskytování kadeřnických služeb. Naučí se zhotovovat nákresy rozpracování účesů a vlastní návrhy pro účesovou tvorbu a poskytovat poradenské služby z hlediska ošetřování vlasů a návrhu na konečnou úpravu vlasů. Osvojí si zásady společenského chování a profesního jednání. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU I jako vyučený kadeřník můžeš pokračovat dál studiem na nástavbě. Pokud se ale rozhodneš, že se vrhneš rovnou do pracovního života, čeká tě zajímavá práce v profesi, kde budeš v denním kontaktu s lidmi. Jako kvalifikovaný kadeřník nebo kadeřnice budeš nejspíše pracovat v některé z malých nebo středně velkých provozoven. To mohou být klasická kadeřnictví, ale také renomovaná studia či módní salony, kde dostaneš daleko více prostoru pro své vlastní nápady. Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 2213 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 1,65 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 469 osob Foto poskytlo Střední odborné učiliště kadeřnické Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 2 Soukromé střední odborné učiliště kadeřnické Praha 2, s.r.o. Korunní 586/2 Kadeřník H/01 Praha 4 Střední škola managementu a služeb s.r.o. Schulhoffova 844 Kadeřník H/01 Praha 8 Střední odborné učiliště kadeřnické Karlínské náměstí 8/225 Kadeřník H/01 Praha 9 Střední odborné učiliště služeb Novovysočanská 5 Kadeřník H/01 Praha 10 Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé střední odborné učiliště s.r.o. Trhanovské náměstí 8/129 Kadeřník H/01 20 Data o trhu práce poskytla Hospodářská komora hlavního města Prahy. Další informace byly čerpány z informačního systému o uplatnění absolventů19 KÓD OBORU: H/ H/02 KLEMPÍŘ / KAROSÁŘ Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ KLEMPÍŘ H/01 3-letý obor KAROSÁŘ H/02 3-letý obor KLEMPÍŘSKÉ PRÁCE VE STAVEBNICTVÍ E/01 3-letý obor pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Dobrý klempíř na stavbě zajistí, aby byla v suchu, což je jednou z klíčových věcí pro dlouhou životnost budov. V praxi je klempířská profese velmi rozmanitou prací s plechem a různým speciálním nářadím. Škola tě naučí správně používat ruční i mechanizované nástroje a další pomůcky důležité pro výrobu klempířských konstrukcí na střechách a dalších částech staveb. Volba materiálů, ale také dalších hmot na spojování či izolaci (například pájky, tmely, lepidla, silikony a podobně), je pro kvalitní výrobu klempířských prvků velmi důležitá. Škola tě proto naučí tyto materiály zpracovat ručně nebo za pomoci strojů vyrábět různé plechové profily na klempířské výrobky a vybrat vhodné postupy pro tyto práce. Kromě výroby se ale v praxi naučíš i opravovat poškozené výrobky a celé konstrukce na stavbách podle projektové dokumentace nebo vlastnoručně vyrobených dílenských výkresů. Důležitá pro praxi a samostatnost v oboru je také schopnost vypočítat potřebné rozměry výrobků a stanovit spotřebu materiálů tak, aby nevznikl zbytečný odpad, což je taktéž součástí výuky. Ta je ostatně nastavená tak, aby se každý uchazeč mohl ve specializovaném školním vzdělávacím programu rozhodnout, zda se chce věnovat klempířské práci stavební, anebo strojní. Stavební klempíři se zaměřují hlavně na střechy, průčelí domů a okapové svody, ale například i na celé systémy oplechování fasád moderních budov, kovové střechy, pláště tepelných izolací, potrubí nebo různých zařízení. Když se rozhodneš pro zaměření klempíř strojní, budeš se věnovat výrobě, montáži a údržbě klempířských výrobků na strojích a složitějších strojních zařízeních. Výhodou tohoto oboru je i příprava na získání svářečských průkazů ZP 21-9 W01 a ZP 22-9 W01 a následné zkoušky před komisařem. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Kvalifikovaný klempíř se uplatní na každé novostavbě a většinou i při celkových rekonstrukcích starších budov nebo opravách střech. Práci proto najde zejména u stavebních firem. Pro strojní klempíře je uplatnění ve strojírenských firmách nebo například i při rekonstrukcích karoserií aut. V oboru je po splnění podmínek zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) možné i samostatně podnikat se živnostenským listem pro výkon řemeslné živnosti klempířství a pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná. V případě zájmu tě ale škola připraví i na další studium se stavebním zaměřením. Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 5 Střední průmyslová škola dopravní, a.s. Plzeňská 102/219 Karosář H/02 Praha 9 Střední odborná škola stavební a zahradnická Učňovská 1 Klempíř H/01 Klempířské práce ve stavebnictví E/01 Praha 10 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Weilova 1270/4 Karosář H/02 Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 1040 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,78 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 106 osob škol na trhu práce (ISA), který byl vytvořen v NÚOV v rámci systémového projektu ministerstva školství VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond. 2120 TŘÍLETÝ OBOR VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM KÓD OBORU: H/01 KNIHAŘ Příbuzné obory středního odborného vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. města Prahy: OBOR VZDĚLÁNÍ KÓD POPIS OBORU VZDĚLÁNÍ KNIHAŘ H/01 3-letý obor KNIHAŘSKÉ PRÁCE E/01 3-letý obor pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVY V OBORU Šikovný knihař nebo knihařka dovede ručně svázat knihu tak, jako to dělali dávní mistři, na jejichž knihy se dodnes práší v mnoha letitých pražských knihovnách. V dnešním věku se praxe v tomto oboru blíží spíš práci v tiskárně, kde se po vytištění jen o kousek vedle skládají dohromady knihy, časopisy, prospekty, zakázková alba, obchodní knihy, podpisové knihy a podobně. Naučíš se provádět speciální knihařské práce, jako jsou pouzdra na knihy, věnovací desky nebo například zhotovit paspartu a zdobit desky replik vzácných svazků. Naučíš se knihy vázat jak ručně, tak i na všech běžných strojích, které budeš v případě potřeby i udržovat nebo dokážeš provést jejich základní opravy, což je v každé fungující tiskárně velice důležité. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V OBORU Jako knihař budeš mít důležitou pozici nejspíš v jedné z mnoha malých nebo středně velkých tiskáren, kterých jsou v celé metropoli desítky. Dobrý knihař může tiskárně nabídnout i speciální zakázkové práce, které jsou vždy dobře ohodnocené, ostatně i obecně jde o dobře placenou práci. Když budeš šikovný, dostaneš se ostatně i k práci na vzácných historických dílech, protože škola tě připraví na tradiční postupy vázání knih, které se po generacích přenesly od Guttenbergových dob. K tomu je dobré i využít možnosti a ve studiu pokračovat maturitní nástavbou v polygrafickém odvětví, podnikání nebo zvolit zaměření uměleckým směrem. Foto poskytl Jedličkův ústav a Mateřská škola a Základní škola a Střední škola Střední školy, ve kterých budou vyučovány tyto obory vzdělání od 1. září 2010 Praha 2 Jedličkův ústav a Mateřská škola a Základní škola a Střední škola V Pevnosti 4 Knihařské práce E/01 Praha 4 Střední škola Aloyse Klara Vídeňská 756/28 Knihař H/01 Praha 9 Střední škola polygrafická Praha, s.r.o. Beranových 140 Knihař H/01 Charakteristika trhu práce v hlavním městě Praze Průměrná mzda: ,- Kč Maximální uváděná mzda: ,- Kč Zaměstnanců (a samostatných živnostníků) v oboru: 1124 osob tj. z celkového počtu zaměstnanců: 0,84 % Uváděná potřeba nových kvalifikovaných pracovníků ročně: 51 osob 22 Data o trhu práce poskytla Hospodářská komora hlavního města Prahy. Další informace byly čerpány z informačního systému o uplatnění absolventů Zobrazit více OBSAH Úvodní slovo 5 Proč zvolit řemeslo? 6-7 Informace k příjmacímu řízení 8 Obory vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. m. Prahy 9 Aranžér (66-52-H/01) 10 Autoelektrikář (26-57-H/01) 11 Autolakýrník Více OBSAH. Úvodní slovo 5 Proč zvolit řemeslo? 6-7 Informace k příjmacímu řízení 8 OBSAH Úvodní slovo 5 Proč zvolit řemeslo? 6-7 Informace k příjmacímu řízení 8 Obory vzdělání s výučním listem vyučované na území hl. m. Prahy 9 Aranžér (66-52-H/01) 10 Autoelektrikář (26-57-H/01) 11 Autolakýrník Více REMESLO ˇ ÎIJE! o COOL iphone. www.remeslozije.cz SOUTĚŽ. klikni na. Příručka oborů vzdělání s výučním listem REMESLO ˇ ÎIJE! Příručka oborů vzdělání s výučním listem www.remeslozije.cz SOUTĚŽ o COOL iphone ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY OBORY VZDĚLÁNÍ KTEROU ŠKOLU SI ZVOLIT PŘI VÝBĚRU ŘEMESLA? klikni na www.remeslozije.cz SOUTĚŽ Více STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SVATÉ ZDISLAVY... 8 (mimo gymnázií) 1. SOUKROMÁ TANEČNÍ KONZERVATOŘ V PRAZE, S.R.O.... 5 PRAHA 1, MICHALSKÁ 432/12... 5 DÍVČÍ KATOLICKÁ ŠKOLA... 5 PRAHA 1, PLATNÉŘSKÁ 4/191... 5 OBCHODNÍ AKADEMIE, ŠKOLA 2000, S.R.O.... 6 Více Quo vadis, vzdělávání Plzeňského kraje? 6. 11. 2014 82-51-L/02 Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce truhlářské Délka studia: Čtyři roky.: Splněná povinná školní docházka, zdravotní způsobilost uchazeče doložená lékařem a úspěšně složené talentové zkoušky. Více pro školní rok 2013/2014 Přehled studijních a učebních oborů na středních školách a učilištích na Mladoboleslavsku pro školní rok 2013/2014 1. Gymnázium Dr. J. Pekaře, Palackého 211, MB 79-41-K/41, 4-letý obor, maturita, přijímají Více ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA KARLA HERFORTA, FAKULTNÍ ŠKOLA PF UK, PRAHA 1, JOSEFSKÁ ŠKOLA JAROSLAVA JEŽKA, MŠ, ZŠ, PRŠ A ZUŠ PRO ZRAKOVĚ SPECIÁLNÍ ŠKOLY NA ÚZEMÍ HL. MĚSTA PRAHY NABÍDKA OBORŮ VZDĚLÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2017/2018 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA KARLA HERFORTA, FAKULTNÍ ŠKOLA PF UK, PRAHA 1, JOSEFSKÁ 4... 4 ŠKOLA JAROSLAVA JEŽKA, Více PRAŢSKÁ KONZERVATOŘ... 6 PRAHA 1, NA REJDIŠTI 1... 6 TANEČNÍ KONZERVATOŘ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY... 6 PRAHA 1, KŘIŢOVNICKÁ 7... 6 OBCHODNÍ AKADEMIE... (mimo gymnázií) PRAŢSKÁ KONZERVATOŘ... 6 PRAHA 1, NA REJDIŠTI 1... 6 TANEČNÍ KONZERVATOŘ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY... 6 PRAHA 1, KŘIŢOVNICKÁ 7... 6 OBCHODNÍ AKADEMIE... 7 PRAHA 1, DUŠNÍ 7... 7 STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ Více Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště. Obory vzdělávání pro školní rok 2014/2015 Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště Obory vzdělávání pro školní rok 2014/2015 zdravotnický asistent 53-41-M/01 čtyřletý obor, maturitní vysvědčení Určený pro dívky i chlapce 9. Více hodin 215 Strojírenství a strojírenská výroba Odborný - rekvalifikační Typ kurzu Oborové zaměření Název kurzu Stručný popis (pro koho, o čem a k čemu kurz je) Počet Obsluha CNC obráběcích strojů (23-026-H) Truhlář nábytkář (33-001-H) Obsluha strojů pro zpracování materiálů Více Finanční normativy r. 2008 Příloha č. 1 na 1 dítě v MŠ s celodenní docházkou do 12 dětí vč. 41 380 30 000 1 dítě v MŠ s omezenou délkou docházky (max. 4 hodiny denně) do 12 dětí vč. 20 282 14 702 1 dítě v MŠ s celodenní docházkou od 13 do 18 Více Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště, Tavírna 342. Nabídka oborů vzdělávání ve školním roce 2015/2016 Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště, Tavírna 342 Nabídka oborů vzdělávání ve školním roce 2015/2016 sociální činnost 75-41-M/01 čtyřletý obor, maturitní vysvědčení Absolvent se Více Seznam jednotlivých oborů vzdělání a skupin oborů vzdělání středního vzdělávání Seznam jednotlivých oborů vzdělání a skupin oborů vzdělání středního vzdělávání Písmenem v kódu oboru jsou rozlišovány obory vzdělání poskytující: J - střední vzdělání (bez výučního listu a maturitní zkoušky) Více 26-51-E/01 Elektrotechnické a strojně montážní práce PROFIL ABSOLVENTŮ 26-51-E/01 Elektrotechnické a strojně montážní práce Absolventi připravovaní na základě ŠVP "Elektrikář" oboru vzdělání 26-51- E/01 Elektrotechnické a strojně montážní práce jsou schopni Více PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A ŘEMESEL V OLOMOUCKÉM KRAJI Pravidla pro poskytování stipendia učňovské obory Pravidla pro poskytování stipendia žákům vybraných oborů vzdělání středních škol ukončených výučním listem v rámci Podpory polytechnického vzdělávání a řemesel v Olomouckém kraji Žákům vybraných oborů Více Informace o studijním oboru 23-41-M/01 Strojírenství Informace o studijním oboru 23-41-M/01 Strojírenství Název ŠVP: 23 41 M/01 Strojírenství Zaměření: Počítačová grafika a CNC technika Základní údaje Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma studia: Více ONIV na 1 žáka 2013. N P 2013 žáků Ukazatele rozhodné pro tvorbu finančních normativů a finanční normativy r. Příloha č. 1 Kód oboru Škola - zařízení 1 dítě v MŠ s celodenní docházkou do 12 dětí vč. 385 9,42 30,00 23 460 11 290 46 827 1 Více Jedná se o nový studijní čtyřletý obor s maturitní zkouškou v denním studiu. Učební plány oboru byly schváleny v srpnu 1996. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SOŠ A SOU, WEILOVA 4, PRAHA 1 26-47-M/3 - Informační technologie Jedná se o nový studijní čtyřletý obor s maturitní zkouškou v denním studiu. Učební plány oboru byly schváleny v srpnu Více Počet volných míst na středních školách v Karlovarském kraji do 1. ročníků školního roku 2015/2016 Počet volných míst na středních školách v Karlovarském kraji do 1. ročníků školního roku 2015/2016 Datum poslední změny: 1.7.2015 14:24 Školy zřizované Karlovarským krajem škola adresa telefon obor vzdělání Více Kód a název oboru vzdělání: 2954H/01 Cukrář. Název školního vzdělávacího programu: CUKRÁŘ Kód a název oboru vzdělání: 2954H/01 Cukrář Název školního vzdělávacího programu: CUKRÁŘ Délka a forma vzdělání: Dosažený stupeň vzdělání: Způsob ukončení vzdělávání: Tříleté denní střední vzdělání s výučním Více Počet volných míst na středních školách v Karlovarském kraji do 1. ročníků školního roku 2015/2016 Počet volných míst na středních školách v Karlovarském kraji do 1. ročníků školního roku 2015/2016 Datum poslední změny: 14.9.2015 14:45 Školy zřizované Karlovarským krajem škola adresa telefon obor vzdělání Více SOU a SOŠ SČMSD Znojmo, s.r.o. Přímětická 1812/50 669 41 Znojmo. Tel: 537 020 555 E-mail: [email protected] www.sousoszn.cz Držitel certifikátu dle ISO 9001 Držitel Zlatého certifikátu kvality uděleného Sdružením soukromých škol Čech, Moravy a Slezska Kontaktní údaje SOU a SOŠ SČMSD Znojmo, s.r.o. Přímětická 1812/50 669 41 Více Schola Pragensis 2012 / přehled vystavovatelů / ČAS REGISTRACE A NÁVOZU 100 výstava plakátů bez 21.11.2012 0:00 0:00 21.11.2012 0:00 101 Masarykova střední škola chemická, Praha 1, Křemencova 12 K 20.11.2012 9:15 0:00 20.11.2012 9:00 102 Odbor SMT - Řemeslo žije! - Jungmannova Více Pardubický kraj. Situace na trhu práce Pardubický kraj Situace na trhu práce Mapa Pardubického kraje údaje o nezaměstnanosti k 30.9.2015 Počet obyvatel: Pardubický kraj 516 049 Chrudim 104 021 Pardubice 169 356 Svitavy 104 342 Ústí nad Orlicí Více Příloha č. 2 - Představa o školním roce 2016/ denní forma vzdělávání. předpoklad naplnění 2015/ schváleno 2015/2016 OKRES OLOMOUC škola SŠ polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79 SŠ technická a obchodní, Olomouc, Kosinova 4 Sigmundova SŠ strojírenská, Lutín SOŠ Litovel, Komenského 677 14 39-41-L/02 st. Mechanik instalatérských Více vyhlašuje 1. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2015/2016 Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 vyhlašuje 1. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2015/2016 OBORY STUDIA Více ŠKOLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ŠKOLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 1 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Více Informace o studijním oboru 23-41-M/01 Strojírenství Informace o studijním oboru 23-41-M/01 Strojírenství Název ŠVP: 23 41 M/01 Strojírenství Zaměření: Řízení kvality Základní údaje Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka Více Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Jindřichův Hradec Škola se stodvacetipětiletou tradicí Aktuální nabídka oborů pro školní rok 2017 2018 nabízí: - moderní perspektivní maturitní i učební Více OBORY NÁSTAVBOVÉHO STUDIA ZAKONČENÉ MATURITNÍ ZKOUŠKOU Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 vyhlašuje 1. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2017/2018 OBORY STUDIA Více Obecné informace a vysvětlení MŠMT některých pojmů vztahující se ke střednímu vzdělávání Obecné informace a vysvětlení MŠMT některých pojmů vztahující se ke střednímu vzdělávání Podle nového školského zákona (z. č. 561/2004 Sb.) lze středoškolským studiem (absolvováním příslušného vzdělávacího Více KRITÉRIA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 Gen. Krátkého 1799/30, 787 01 Šumperk tel.: +420583320111, fax: +420583215264 e-mail: [email protected], www.sszts.cz KRITÉRIA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 Střední škola železniční, technická Více Střední škola technická a dopravní, Ostrava-Vítkovice, příspěvková organizace Příloha č. 1 Kritéria přijímacího řízení pro 2 kolo - studijní obory 2) Zdravotní způsobilost ke vzdělávání (dle ustanovení 1a nařízení vlády č.689/2004 Sb.) potvrzení lékaře na formuláři přihlášky ke Více Jsme kvalitní a prestižní škola, Škola s moderním vybavením, Škola s dlouholetou tradicí výuky, Škola, ve které nebudeš jen sedět, ale opravdu se Jsme kvalitní a prestižní škola, Škola s moderním vybavením, Škola s dlouholetou tradicí výuky, Škola, ve které nebudeš jen sedět, ale opravdu se něco naučíš Škola, kde tě učí... co tě baví. Budou tě učit Více Spojení a kontakty: Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace Spojení a kontakty: Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace Ředitel: Ing. Josef Šorm Zástupci ředitele: Mgr. Jan Šimůnek Více Schola Pragensis 2013 / přehled vystavovatelů 1.PATRO 2.PATRO 1.PATRO 100 stánek - hlavní informace 101 Rozvojové projekty Praha, a. s., Opletalova 929/22, 110 00 Praha 1 102 Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel, Praha Více Stipendijní program pro žáky středních škol zřizovaných Libereckým krajem ve vybraných oborech vzdělání - školní rok 2011/2012 Stipendijní program pro žáky středních škol zřizovaných Libereckým krajem ve vybraných oborech vzdělání - školní rok 2011/2012 Konference RRLZ LK Podpora celoživotního vzdělávání 16. prosince 2010 Mgr. Více ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM E/01 KOŠÍKÁŘSKÉ PRÁCE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 33-58-E/01 KOŠÍKÁŘSKÉ PRÁCE OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN... 7 OBSAH Více Střední škola technická a řemeslná Nový Bydžov Střední škola technická a řemeslná Nový Bydžov ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ŠKOLY ORIENTACE NA MAPĚ VÝUKOVÉ CENTRUM NOVÝ BYDŽOV teoretické vyučování budova č. 1 Dr. M. Tyrše, NB budova č. 2 Masarykovo náměstí, NB Více Přijímací řízení pro školní rok Příloha č. 1 Kritéria přijímacího řízení pro studijní obory 2) Zdravotní způsobilost ke vzdělávání (dle ustanovení nařízení vlády č. 211/2010 Sb.) 39 41 L/01 Autotronik 30 žáků 23 45 - M/01 Dopravní prostředky Více Učební plán L/001 Mechanik strojů a zařízení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky studijního oboru 23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení Učební dokumenty č.j. 29 459/01-23 ze dne 3. prosince 2001 Tento učební plán schválený Více STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ UHERSKÝ BROD. Školní vzdělávací program. Kominík 36-56-H/01 STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ UHERSKÝ BROD Školní vzdělávací program 2015 1. Identifikační údaje Předkladatel: název školy Střední odborné učiliště Uherský Brod REDIZO IČ 00055107 adresa školy Svatopluka Čecha Více Záměr počtu přijímaných uchazečů pro školní rok 2015/2016 k 31.1.2015. Název školy. Krajský úřad Karlovarského kraje OŠMT. Obor. Krajský úřad Karlovarského kraje OŠMT uchazečů pro školní rok 2015/2016 k 31.1.2015 Š logistická a U Dalovice SZeŠ Dalovice OU Horní Slavkov G Cheb ISŠ Cheb 79--K/81 Gymnázium 80 CH 79--K/81 Gymnázium Více Přijímací řízení uchazečů o studium ve školním roce 2017/2018 Přijímací řízení uchazečů o studium ve školním roce 2017/2018 Kritéria přijímacího řízení Pro obory vzdělání zakončené závěrečnou zkouškou tříleté studium (kromě oborů skupiny 82 Umění a užité umění) 36-67-H/01 Více Název oboru vzdělání přijímaných uchazečů 30 PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ VE STŘEDNÍ ŠKOLE TECHNICKÉ A ŘEMESLNÉ, NOVÝ BYDŢOV, DR. M. TYRŠE 112, realizované ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Více VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ KOPŘIVNICE PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/13 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ KOPŘIVNICE PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/13 OBSAH MATURITNÍ OBORY UČEBNÍ OBORY PŘIHLÁŠKY TERMÍNY PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY KRITÉRIA obory Více ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa školy: Zřizovatel: Název školního vzdělávacího programu: Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola, Na Průhoně Více Kritéria pro přijetí ke studiu na SŠPTA Jihlava ve školním roce 2015/2016: S T Ř E D N Í Š K O L A P R Ů M Y S L O V Á, T E C H N I C K Á A A U T O M O B I L N Í J I H L A V A tř. Legionářů 1572/3, 586 01 Jihlava Kritéria pro přijetí ke studiu na SŠPTA Jihlava ve školním roce Více PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/16 PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/16 PRÁVNÍ PŘEDPISY K PŘIJÍMACÍMU ŘÍZENÍ Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) novelizován k 1. 1. 2012 zákonem č. 472/2011 Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví Více vyhlašuje 3. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2014/2015 Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 vyhlašuje 3. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2014/2015 OBORY STUDIA Více ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa školy: Zřizovatel: Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělávání: Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední Více Mechanik seřizovač - mechatronik Studijní obor: Mechanik seřizovač Plán vertikální a horizontální prostupnosti Střední škola strojní, stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace 1 Prostupnost horizontální a vertikální Horizontální prostupnost Více Podpora odborného vzdělávání Podpora odborného vzdělávání ve Středočeském eském kraji Podpora odborného vzdělávání ve Středočeském kraji podpora učňovského školství a jeho propojení s firmami je jednou z priorit Středočeského kraje Více Kód a název oboru vzdělání: 69-51-H/01 Kadeřník. Název školního vzdělávacího programu: KADEŘNÍK Kód a název oboru vzdělání: 69-51-H/01 Kadeřník Název školního vzdělávacího programu: KADEŘNÍK Délka a forma vzdělání: Dosažený stupeň vzdělání: Způsob ukončení vzdělávání: Tříleté denní střední vzdělání Více Prospěchová stipendia ve školním roce 2014/2015 a vývoj počtu žáků v Pardubickém kraji Prospěchová stipendia ve školním roce 2014/2015 a vývoj počtu žáků v Pardubickém kraji Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání Prospěchová stipendia od Více PULICKÁ 695, DOBRUŠKA PULICKÁ 695, DOBRUŠKA Učební obor 23-51-H/01 STROJNÍ MECHANIK se zaměřením na zámečníka Absolvent učebního oboru zámečník se uplatní především jako seřizovač, opravář a údržbář strojů a výrobních linek Více Obor: 26-57-H/01 Autoelektrikář Obor: 26-57-H/01 Autoelektrikář 020/2 přijat bez přijímací zkoušky 024 přijat bez přijímací zkoušky 035 přijat bez přijímací zkoušky 059 přijat bez přijímací zkoušky 086 přijat bez přijímací zkoušky 100/2 Více Podpora technického vzdělávání v Plzeňském kraji 7. 10. 2014 Podpora technického vzdělávání v Plzeňském kraji 7. 10. 2014 Řemeslo mám zlaté dno Cíl: l: popularizace řemeslných oborů mezi žáky základních a středních škol zvýšení zájmu žáků o technické obory vzdělávání Více ŠVP: Design interiéru a nábytku. Doba studia: čtyři roky. Zakončení maturitní zkouškou. Forma studia: Denní Design interiéru a nábytku základní informace Kód oboru: 841M/11 ŠVP: Design interiéru a nábytku Doba studia: čtyři roky Zakončení maturitní zkouškou Forma studia: Denní V kontextu tradice Vyšší odborné Více III. Okres Česká Lípa III. Okres Česká Lípa 1. Počty žáků a studentů Gymnázia 1401 Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2669 aktuálnost kategorie vzdělání dobíhající 2006/ 2007/2 2008/2 2009/ 2010/2 počet tříd 2007 008 009 2010 Více 2. KOLO přijímací řízení pro školní rok 2. KOLO přijímací řízení pro školní rok 2016-17 Všeobecná ustanovení Přijímací řízení pro obory studia Střední školy zemědělské a potravinářské, Klatovy, Národních mučedníků 141, proběhne v souladu s 60 Více Máme stále co nabídnout Střední odborné učiliště, Blatná, U Sladovny 671 Máme stále co nabídnout Termín pro podání přihlášek do prvních ročníků středních škol se nezadrţitelně blíţí. Ţáci vycházejících ročníků základních škol Více Gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov. www.gykovy.cz Gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov www.gykovy.cz Kontaktní údaje Ředitel: RNDr. Václav Klement Komenského 16/5 682 01 Vyškov [email protected] tel.: 517 307 010 Gymnaziální Více Kam po základce? Našli jsme pro vás odpověď Kam po základce? Našli jsme pro vás odpověď JIŽNÍ ČECHY Začátek roku přináší žákům posledních ročníků základních škol nelehké rozhodování. Kam po základní škole? Jaký obor si vybrat, aby práce bavila a Více první kolo přijímacího řízení Ředitelka školy vyhlašuje v souladu s 60 zákona č. 564/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a stanoví: první kolo přijímacího řízení 1. jednotná Více Kritéria přijímacího řízení Kritéria přijímacího řízení školní rok 2014/2015 Sezimovo Ústí 2014 Ředitel VOŠ, SŠ, COP v souladu s 165 odst. 2 písm. f), 59 a 60 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném Více Vzory tiskopisů přihlášek jsou zveřejněny na webových stránkách MŠMT. Informace k přijímacímu řízení pro školní rok 2017/2018 Pro první kolo přijímacího řízení mohou uchazeči podávat dvě přihlášky. Přihlášky podávají uchazeči nebo u nezletilých jejich zákonní zástupci k Více vyhlašuje 2. kolo přijímacího řízení pro studium ve školním roce 2016/ L/01 Mechanik seřizovač, ŠVP Mechanik seřizovač denní 14 INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ /pro školní rok 2016/2017/ Níže uvedené informace jsou zpracovány podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve Více Hodnoticí standard. Výroba nečokoládových cukrovinek (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Výroba nečokoládových cukrovinek (kód: 29-046-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Potravinářství a potravinářská chemie (kód: 29) Týká se povolání: Cukrář Kvalifikační úroveň Více Přijímací řízení pro školní rok STRANA: 1 z 6 Organizační opatření 1. Tento dokument je závazný pro zaměstnance Střední školy energetické a stavební, příspěvková organizace (dále jen škola). 2. Rozhodnutí nabývá platnosti dnem jeho podpisu. Více Hodnoticí standard. Výroba nečokoládových cukrovinek (kód: E) Odborná způsobilost. Platnost standardu Výroba nečokoládových cukrovinek (kód: 29-027-E) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Potravinářství a potravinářská chemie (kód: 29) Týká se povolání: Cukrář Kvalifikační úroveň Více INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ ke vzdělávání do 1. ročníku ve středních školách a vyšších odborných školách ve Zlínském kraji pro školní rok 2014/2015 INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ ke vzdělávání do 1. ročníku ve středních školách a vyšších odborných školách ve Zlínském kraji pro školní rok 2014/2015 Níže uvedené informace jsou zpracovány podle zákona Více Příkaz ředitele k vyhlášení 2. kola přijímacího řízení pro obory vzdělání s denní formou studia a počty přijímaných žáků Střední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov, příspěvková organizace Přijímací řízení pro školní rok 2015/2016 postup a kritéria přijímacího řízení Přijímací řízení je zabezpečováno na Více Hodnoticí standard. Řemeslné zpracování čokolády (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Řemeslné zpracování čokolády (kód: 29-016-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Potravinářství a potravinářská chemie (kód: 29) Týká se povolání: Cukrář Kvalifikační úroveň NSK Více SOCIÁLNÍ ČINNOST 75-41-M/01 Tel.: 541 649 193 fax: 541 649 229 E-mail: [email protected] www.sspbrno.cz 75-41-M/01 Sociální činnost Sociálněsprávní činnost SOCIÁLNÍ ČINNOST 75-41-M/01 Zaměření: Sociálněsprávní činnost Určeno pro: Více Základní informace o přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních školách a v konzervatořích Základní informace o přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních školách a v konzervatořích 1. Zveřejnění ředitel střední školy zveřejňuje, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup: a) obory vzdělání, Více Přijímací řízení pro školní rok 2017/2018 Přijímací řízení pro školní rok 2017/2018 V souladu s 59 a násl. z. 561/2004 Sb., školský zákon v platném znění a vyhl. č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání vyhlašuje ředitel Střední Více INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ, VYSOKÉ MÝTO, MLÁDEŽNICKÁ 380 PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016. ředitel ISŠT Kritéria přijímacího řízení ke vzdělávání ve Švehlově střední škole polytechnické Prostějov nám. Spojenců 17, 796 01 Prostějov pro školní rok 2016/2017 Obsah 1. Všeobecná ustanovení. 2. Přijímací komise. Více Kritéria přijímacího řízení ke vzdělávání ve Švehlově střední škole polytechnické Prostějov Kritéria přijímacího řízení ke vzdělávání ve Švehlově střední škole polytechnické Prostějov nám. Spojenců 17, 796 01 Prostějov pro školní rok 2017/2018 OBSAH Všeobecná ustanovení.... 1 Přijímací komise... Více Střední škola a Mateřská škola, o.p.s. Jarošova 23, Litoměřice tel.: , Jarošova 23, KRITÉRIA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2017/2018 Ředitel Střední školy a Mateřské školy, o. p. s, se sídlem, Litoměřice 412 01, stanovuje v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, Více Skupina oborů: Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (kód: 33) Truhlář nábytkář (kód: -001-H) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (kód: ) Týká se povolání: Truhlář nábytkář; Truhlář Kvalifikační Více Hodnoticí standard. Příprava pokrmů studené kuchyně (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Příprava pokrmů studené kuchyně (kód: 65-002-H) Autorizující orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj Skupina oborů: Gastronomie, hotelnictví a turismus (kód: 65) Týká se povolání: Kuchař Kvalifikační úroveň Více %C5%A1koln%C3%AD+rok+2011%2F2012 Termíny přijímacích zkoušek na střední školy a konzervatoře ve školním roce 2011/2012 pro školní rok 2012/2013 (Gesce odbor 20)* Termíny pro přijímací řízení na střední školy a konzervatoře stanoví zákon Více Obsah. Ing. Radomil Poles ředitel školy Kritéria přijímacího řízení ke vzdělávání ve Švehlově střední škole polytechnické Prostějov nám. Spojenců 17, 796 01 Prostějov pro školní rok 2015/2016 Obsah 1. Všeobecná ustanovení. 2. Přijímací komise. Více Budova teoretického vyučování a sídlo školy Školní 101 Budova teoretického vyučování a sídlo školy Školní 101 Budova teoretického vyučování Horská 618 Budova teoretického vyučování Horská 59 Budova praktického vyučování Mladé Buky 5/6 Studijní obory Elektronické Více Mechanik kabiny, karoserie a příslušenství nákladních vozidel a autobusů (kód: H) Mechanik kabiny, karoserie a příslušenství nákladních vozidel a autobusů (kód: 23-092-H) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Strojírenství a strojírenská výroba (kód: 23) Více PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO VYCHÁZEJÍCÍ ŽÁKY PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO VYCHÁZEJÍCÍ ŽÁKY PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 2 PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Průběh zkoušek se může na školách lišit. Ředitelé škol dle svého uvážení mohou dále doplnit kritéria přijímacího řízení, např. Více Návoz výtah. Registr den. Jungmannova 29 Praha 1 K 1-út 15:15 1-út 15:30. Panská 3/856 Praha 1 K 1-út 8:45 1-út 9:00 út stř 18.11. 19.11. 100 Magistrát hlavního města Prahy - odbor školství, mládeže a sportu K 2-stř 8:45 2-stř 9:00 101 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Hlavní město Praha, V technice je budoucnost představení Více Výkony středních a vyšší odborných škol zřizovaných Jihomoravským krajem ve šk. roce 2011/12 poslední změny schváleny Radou JMK 20.1. Výkony středních a vyšší odborných škol zřizovaných Jihomoravským krajem ve šk. roce 2011/12 poslední změny schváleny Radou JMK 20.1.2011 Škola Kód oboru Název oboru Délka Forma Výkony 2011/12 Gymnázium, Více 2014/2015 plánováno. 2013/2014 přijato Gymnázium Ostrov Studentská č.p. 1205, Ostrov - Ostrov, 36301 IČ: 49753771 Ředitel: Mgr. Jaroslav Šafránek, tel. 734 282 022 Ubytování: Ne REDIZO: 600009297 Kontakt: Mgr. Martinek, tel. 603 574 602 Stravování: Více Termín pro l. kolo přijímacích zkoušek je a Počty přijímaných žáků podle oborů: Ředitel VOŠ, SŠ, COP v souladu s 165 odst. 2 písm. f), 59 a 60 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Více STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ PRO SLUCHOVĚ POSTIŢENÉ, O.P.S... 8 ODBORNÉ UČILIŠTĚ A PRAKTICKÁ ŠKOLA... 9 PRAHA 8, CHABAŘOVICKÁ 1125/4... 9. ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ A PRAKTICKÁ ŠKOLA KARLA HERFORTA, FAKULTNÍ ŠKOLA PEDAGOGICKÉ FAKULTY UK... 3 PRAHA 1, JOSEFSKÁ 4... 3 DÍVČÍ KATOLICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA... 3 PRAHA 1, PLATNÉŘSKÁ 4/191... 3 GYMNÁZIUM, Více Skupina oborů: Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (kód: 33) Týká se povolání: Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Stavební truhlář (kód: 33-002-H) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (kód: 33) Týká se povolání: Truhlář Kvalifikační úroveň Více PRŮMYSL 4.0. a podpora technického vzdělávání. PRŮMYSL 4.0 a podpora technického vzdělávání. Ing. Eduard Muřický náměstek ministra Proč Průmysl 4.0 Čtvrtou průmyslovou revoluci nezavádíme - přišla s přirozeným vývojem technologií Obrázek: Siemens AG Iniciativa Průmysl 4.0 - podoba Jednotlivé kapitoly tohoto dokumentu popisují současný Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/2VSPH1963/2014

2 VSPH 1963/2014-A-39 KSCB 25 INS 31414/2013 2 VSPH 1963/2014-A-39 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Julia anonymizovano , anonymizovano , bytem a sídlem Třebeč 24, pošta Borovany, zast. advokátkou Mgr. Bc. Denisou Markovou, sídlem J. Š. Baara 1625/11, České Budějovice, zahájené na návrh Československé obchodní banky, a.s., sídlem Radlická 333/150, Praha 5, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 31414/2013-A-20 ze dne 13. června 2014 Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 31414/2013-A-20 ze dne 13. června 2014 se v bodech I. až III. výroku potvrzuje. Krajský soud v Českých Budějovicích v bodech I. až III. výroku shora označeného usnesení zjistil úpadek Julia anonymizovano (dále jen dlužník), prohlásil konkurs na jeho majetek a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Tomáše Linhu (dále též jen Správce). Do dalších bodů výroku zejména promítl účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu, např. věřitele, již tak dosud neučinili, vyzval, aby ve lhůtě 60 dnů ode dne zveřejnění usnesení přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení a aby Správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužníka, stanovil termín přezkumného jednání a svolal schůzi věřitelů. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že se rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek domáhala Československá obchodní banka, a.s. (dále jen Banka) s tím, že ke dni 4.11.2013 vůči němu eviduje pohledávku ve výši 2.107.916,18 Kč (dále též jen Pohledávka) vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 5351/06/5044 ze dne 8.9.2006. Jako dalšího věřitele dlužníka označila Banka Technické služby města Nových Hradů (dále jen Technické služby) s pohledávkou ve výši 525.180,-Kč s příslušenstvím, jež je splatná minimálně od 15.8.2012. Dlužník na usnesení insolvenčního soudu č.j. KSCB 25 INS 31414/2013-A-6 ze dne 7.11.2013, v němž byl vyzván k tomu, aby se k insolvenčnímu návrhu Banky vyjádřil, aby předložil seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, účetní či jiné doklady, a v němž byl poučen o možnosti podat do 30 dnů od doručení usnesení návrh na řešení svého úpadku oddlužením (dále jen Výzva), reagoval tak, že Pohledávku Banky uznává a že oproti svým splatným závazkům má i pohledávky, jež se mu dosud nepodařilo vymoct. Na jednání konaném dne 21.3.2014 kromě jiného zdůraznil, že řešení jeho ekonomické situace prostřednictvím insolvenčního řízení není nutné, neboť pokud by došlo ke zpeněžení jeho majetku, jež nepotřebuje k podnikání, byly by uhrazeny všechny jeho závazky. Banka ovšem s tímto řešením pro jeho nekonkrétnost nesouhlasila s tím, že zpeněžení tohoto dlužníkova majetku může být uskutečněno i v rámci insolvenčního řízení tak, aby byl provoz dlužníkova podniku zachován. Soud prvního stupně na základě insolvenčního návrhu Banky, Exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Stanislava Pazderky č.j. 117 EX 2632/12-22 ze dne 9.10.2012 (jímž bylo k uspokojení pohledávky oprávněného Technických služeb, jakož i k úhradě nákladů exekuce, rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu dlužníka), výpisu z centrální evidence exekucí a z vyjádření samotného dlužníka (jenž Pohledávku Banky uznal) dospěl k závěru, že dlužník je dle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Neschopnost plnit tyto závazky je podle soudu dána tím, že dle ust. § 3 odst. 2 písm. b) IZ je dlužník vůči Bance a Technickým službám neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Ke způsobu řešení úpadku soud uvedl, že jej nelze řešit oddlužením, neboť dlužník nepodal návrh na povolení oddlužení, ač byl o této možnosti ve Výzvě poučen, ani reorganizací, jež nepřichází v úvahu proto, že dlužník nesplňuje kvantitativní podmínky reorganizace obsažené v ust. § 316 odst. 4 IZ; proto podle ust. § 148 odst. 1 téhož zákona spojil s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu. Proti bodům I. až III. výroku tohoto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, jimiž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, prohlášení konkursu na jeho majetek a o ustanovení Správce do funkce, podal dlužník včasné odvolání. Pokud šlo o rozhodnutí o zjištění úpadku a prohlášení konkursu, dlužník namítal, že soud prvního stupně nezkoumal, zda vyjma domněnky platební neschopnosti definované v ust. § 3 odst. 2 písm. b) IZ, podle níž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, jsou dány i další domněnky platební neschopnosti zakotvené v ust. § 3 odst. 2 písm. a), c) a d) IZ. Potud setrval na své dosavadní argumentaci, podle níž by své splatné závazky mohl uhradit zpeněžením svého majetku, jenž nevyužívá ke své podnikatelské činnosti. Dále zdůraznil, že závazky vůči Bance a Technickým službám nehradil (nemohl hradit) jednak proto, že v důsledku zahájení insolvenčního řízení byl omezen v nakládání se svým majetkem, jednak proto, že Banka a Technické služby vymáhaly své pohledávky prostřednictvím exekutora, jenž majetek dlužníka před zahájením insolvenčního řízení nezpeněžil, ač tak učinil mohl. Dlužník vyjádřil přesvědčení, že v situaci, kdy nemohl plnit své závazky vůči Bance a Technickým službám proto, že byla omezena jeho dispoziční práva k majetku, nebylo možno závěr o jeho platební neschopnosti opřít toliko na tom, že byla splněna domněnka uvedená v ust. § 3 odst. 2 písm. b) IZ. Pokud šlo o výrok, jímž byl do funkce Správce ustanoven Mgr. Tomáš Linha, dlužník namítal, že jmenovaný nesplňuje podmínky pro ustanovení do funkce, neboť sídlí v Praze, což mu neumožňuje, aby byl každý den přítomen v podniku dlužníka vzdáleného od sídla Správce cca 200 kilometrů. Především z těchto důvodů dlužník požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka: Ust. § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. c) IZ. Odvolací soud přitom stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Jeho platební neschopnost je dána existencí vyvratitelné právní domněnky dle ust. § 3 odst. 2 písm. b) IZ, jelikož v řízení bylo prokázáno, že je po dobu delší 3 měsíců v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči více věřitelům, a to např. vůči: -Bance se zaplacením Pohledávky, jejíž celková výše ke dni 4.11.2013 činila 2.107.916,18 Kč a jež sestávala z úvěrové jistiny ve výši 1.876.918,27 Kč, smluvního úroku ve výši 67.285,82 Kč a úroku z prodlení ve výši 163.712,09 Kč; dlužník přitom, jak soud prvního stupně správně konstatoval, tuto Pohledávku uznal, -Technickým službám se zaplacením vykonatelné pohledávky ve výši 641.791,54 Kč, jejíž existence byla doložena rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 30 Ecm 41/2011-23 ze dne 15.7.2011, jímž bylo dlužníkovi uloženo zaplatit Technickým službám částku 682.273,-Kč s příslušenstvím, a pro jejíž vymožení byla nařízena exekuce, v jejímž rámci došlo k částečné úhradě pohledávky ve výši 108.369,-Kč (č.d. P3), -Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky se zaplacením pohledávky v celkové výši 15.672,-Kč sestávající z neuhrazeného pojistného na zdravotní pojištění ve výši 14.250,-Kč a penále ve výši 1.422,-Kč, jež byla vyúčtována výkazem nedoplatků č. 3241400016 ze dne 7.1.2013 (č.d. P5). V řízení tedy bylo prokázáno, a opakovaně to budiž zdůrazněno, nejen to, že dlužník má více věřitelů a peněžité závazky déle než třicet dnů po splatnosti, ale i to, že je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, což je skutečnost naplňující domněnku, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky. Pokud jde o obranu dlužníka spočívající ve výhradě, že soud prvního stupně nezkoumal, zda vyjma domněnky platební neschopnosti definované v ust. § 3 odst. 2 písm. b) IZ jsou splněny i další domněnky platební neschopnosti obsažené pod písm. a), c) a d) téhož ustanovení, odvolací soud opětovně konstatuje, že postačí, pokud je v insolvenčním řízení osvědčena nebo prokázána jen některá z těchto domněnek, resp. jen některá ze skutkových podstat popsaných v ust. § 3 odst. 2 IZ zakládající vyvratitelnou domněnku dlužníkovy neschopnosti platit své splatné závazky. Okolnost, že jde o vyvratitelné domněnky dlužníkovy neschopnosti platit své splatné závazky současně znamená, že prokáže-li se některá z těchto domněnek, je na dlužníku, chce-li zabránit vydání rozhodnutí o svém úpadku, aby prokázal opak, tj. že neuhrazené závazky je schopen zaplatit (např. že disponuje prostředky, které mu takové plnění bez zbytečného odkladu umožňují). Jinými slovy, dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti dle ust. § 3 odst. 2 IZ, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012 uveřejněné pod číslem 83/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 83/2012). Dlužník v průběhu řízení vyvracel domněnku své platební neschopnosti v první řadě tvrzením, že jeho závazky vůči Bance a Technickým službám by byly uhrazeny, pokud by došlo ke zpeněžení jeho majetku, jenž nepotřebuje k podnikání, aniž by-a potud je třeba dát Bance zapravdu-uvedl, o jaký konkrétní majetek a v jaké hodnotě se jedná. Kromě toho platí, že není-li (nebyl-li) dlužník schopen využít (rychle zpeněžit) svůj majetek pohledávky nevyjímaje tak, aby je mohl použit k uhrazení svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda je ve smyslu ust. § 3 odst. 1 a 2 IZ v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k hodnotě tohoto majetku (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 36/2009 ze dne 27.10.2011). K obraně dlužníka, že jeho závazky vůči Bance a Technickým službám by byly uhrazeny, pokud by byl zpeněžen jeho majetek v exekucích iniciovaných právě Bankou a Technickými službami, je třeba uvést, že dlužník ani zde neoznačil žádný konkrétní exekučně obstavený majetek, tedy nenabídl konkrétní tvrzení, na jejichž základě by bylo možno dospět k závěru, že Banka a Technické služby mohou svou pohledávku vůči němu vzhledem k jeho majetkovým poměrům bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), a proto nemohou uspět s insolvenčním návrhem (k tomu viz např. R 83/2012). Tento závěr přitom není možno učinit ani z obsahu spisu. K rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka: Soud prvního stupně postupoval správně i při rozhodování o způsobu řešení úpadku, když dovodil, že u dlužníka, jenž nepodal návrh na povolení oddlužení a jenž nesplňuje kvantitativní podmínky pro povolení reorganizace (a jenž dle ust. § 316 odst. 5 a 6 IZ nepředložil reorganizační plán ani nepožádal o prodloužení lhůty k jeho předložení-poznámka odvolacího soudu), nepřichází v úvahu jiný způsob řešení úpadku než konkurs. Ostatně dlužník ani v odvolání předpoklady pro vydání usnesení o prohlášení konkursu nezpochybnil. Judikatura prezentovaná např. usnesením Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 12/2011 ze dne 23.3.2011 uveřejněným pod č. 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek přitom dovozuje, že odvolání proti rozhodnutí o prohlášení konkursu nemůže uspět, spočívá-li na argumentech, jejichž prostřednictvím jsou zpochybněny (jen) předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. To je zjevné tam, kde rozhodnutí o úpadku nebylo příslušným opravným prostředkem vůbec zpochybněno, nebo tam, kde dlužník opravné prostředky proti rozhodnutí o úpadku již neúspěšně vyčerpal. Uvedené však platí i tehdy, jsou-li obě rozhodnutí odvoláním napadána souběžně (jako v tomto případě). K ustanovení Správce: Odvolací soud nesouhlasí ani s námitkou, podle níž je Správce sídlící v Praze nezpůsobilý vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka sídlícího ve 200 kilometrů vzdálených Borovanech. Odvolací soud je stejně jako Banka toho názoru, že při ustanovení osoby Správce bylo postupováno v souladu se zákonem, konkrétně ust. § 25 odst. 2 písm. a) IZ, neboť v situaci, kdy nebyl podán návrh na jiný způsob řešení úpadku než návrh na prohlášení konkursu a dlužník není osobou podle ust. § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích (dále jen ZIS), byla insolvenčním správcem ustanovena osoba Mgr. Tomáše Linhy, kterou určil předseda insolvenčního soudu (č.d. A-19) podle pořadí určeného dnem zápisu provozovny Mgr. Tomáše Linhy nacházející se adrese: Klaricova 873/22, České Budějovice, do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka. Dlužno dodat, že dle ust. § 5a odst. 5 ZIS může být činnost insolvenčního správce vykonávána ve více provozovnách, pokud k nim insolvenční správce má vlastnické nebo užívací právo. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka proti bodům I. až III. výroku důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 OSŘ a usnesení insolvenčního soudu v této části jako věcně správné potvrdil.

http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6714137

Úvěry, zápůjčky a ostatní obdobná právní jednání obce - DVS Úvěry, zápůjčky a ostatní obdobná právní jednání obce (Majetkoprávní jednání obce 4.) Datum: 11. 5. 2016, zdroj: OF 1/2016, rubrika: Legislativa V rámci sérií textů o majetkoprávních jednáních obce podle § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“), bude nyní věnována pozornost uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, a o přistoupení k závazku. Uvedená právní jednání obce, která mají majetkový charakter, vyžadují (předchozího) kladného rozhodnutí (souhlasu) zastupitelstva obce. Výše uvedená právní jednání majetkového charakteru jsou ve smyslu § 85 obecního zřízení vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Podle § 41 odst. 2 obecního zřízení jsou právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce (popřípadě rady obce), bez tohoto schválení neplatná. Podle § 41 odst. 3 obecního zřízení k neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 41 odst. 2 obecního zřízení (tj. právních jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce), přihlédne soud i bez návrhu. Jak vyplývá z výše citovaného § 41 odst. 2 obecního zřízení, případné schválení některého z výše uvedených právních jednání majetkového charakteru bez souhlasu zastupitelstva obce vyvolává ze zákona neplatnost takovéhoto právního jednání. Úprava formy právního jednání je obsažena v § 559 až § 564 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.; dále jen „NOZ“), přičemž následky nedodržení formy právního jednání jsou uvedeny v § 582 NOZ (podle odstavce 1 citovaného ustanovení „Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.“). Ustanovení § 559 NOZ umožňuje každému subjektu zvolit si formu právního jednání, pokud není konkrétní forma právního jednání vyžadována zákonem nebo dohodou stran právního jednání. Příslušná forma právního jednání u jednotlivých druhů právních jednání, o kterých pojednává tento text, je následující. Forma smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru není v NOZ stanovena, tzn. že platná smlouva o úvěru může být sjednána vedle písemné formy i v ústní či konkludentní formě. V praxi se však patrně ústní úvěrové smlouvy nevyskytují a v zájmu zabezpečení návratnosti poskytnutých peněžních prostředků je jistě namístě písemná forma úvěrové smlouvy s poměrně detailními formulacemi (např. i formou odkazu na znění obchodních podmínek úvěrujícího, které mohou být nedílnou součástí úvěrové smlouvy či její přílohou). Na druhou stranu však nelze vyloučit úvěrové smlouvy uzavřené konkludentně, které v praxi mohou proběhnout tak, že zájemce (budoucí úvěrovaný) písemně požádá o poskytnutí úvěru podle obchodních podmínek úvěrujícího, které jsou uvedeny v textu žádosti, a úvěrující mu požadované peněžní prostředky fakticky poskytne, aniž by úvěrující jeho žádost (která je návrhem smlouvy o úvěru) písemně akceptoval. Vzhledem k tomu, že u smlouvy o zápůjčce NOZ nepředepisuje písemnou formu, může tato být uzavřena i v ústní či konkludentní formě. Všechna ustanovení o zápůjčce jsou dispozitivní, protože podle § 1 odst. 2 NOZ neobsahují výslovný zákaz ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Forma smlouvy o převzetí dluhu není v NOZ stanovena (na rozdíl od předcházejícího občanského zákoníku, ve kterém byla stanovena písemná forma). Forma smlouvy o převzetí ručitelského závazku není NOZ předepsána (může být tedy uzavřena ústně i konkludentně). V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že prohlášení ručitele vůči věřiteli, že dluh splní, pokud tak neučiní dlužník, musí být učiněno v písemné formě (viz § 2018 odst. 2 NOZ). Zákon tedy vyžaduje písemnou formu pouze pro právní jednání ručitele (tj. ručitelské prohlášení, nikoliv však pro smlouvu o ručení). NOZ nepoužívá pojem smlouvy o přistoupení k závazku, jak uvádí § 85 písm. j) obecního zřízení (obdobně i zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze), ale pojem smlouvy o přistoupení k dluhu. Přistoupení k závazku je překonaný termín používaný v předchozím občanském zákoníku. Forma smlouvy o přistoupení k dluhu není v NOZ stanovena (v předchozím občanském zákoníku byla stanovena písemná dohoda). Doložka o splnění náležitostí právního jednání Podmiňuje-li obecní zřízení platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se v souladu s § 41 odst. 1 obecního zřízení listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla. Případná absence doložky o splnění zákonných požadavků na příslušné listině (např. veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace) však sama o sobě nemá vliv na platnost právního jednání (její funkce je pouze osvědčovací). Smlouva o přijetí a poskytnutí úvěru Smlouvou o úvěru, která je upravena v § 2395 až § 2400 NOZ, se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 až § 2394 NOZ. Smlouva o zápůjčce vznikne, pokud přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Institut převzetí dluhu je zakotven v § 1888 až 1891. Převzetím dluhu (nazývá se rovněž privativní intercesí) dochází ke změně subjektu závazkového vztahu tak, že dosavadní dlužník jeho subjektem být přestane, zatímco na jeho místo vstupuje do závazkového právního vztahu někdo jiný (někdo, kdo až do té doby subjektem daného závazkového vztahu vůbec nebyl). Obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Přejímateli dluhu náleží všechny námitky, které mohl uplatnit původní dlužník. Převzetí dluhu se nedotýká ani vedlejších práv spojených s pohledávkou. Zajištění dluhu poskytnuté třetí osobou však trvá jen tehdy, souhlasí-li třetí osoba se změnou v osobě dlužníka. Ujednání, kterým namísto dosavadního dlužníka, jehož dluh se ruší, vstupuje nový dlužník s dluhem ze samostatného právního poměru nebo s povinností plnit jiný předmět, nevyvolává následky převzetí dluhu a posoudí se jako novace (novace je vymezena v § 1902, podle kterého dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem; může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen, přičemž podle § 1906 NOZ ujednání o novaci vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném). Převzetí ručitelského závazku Jedním ze zajišťovacích prostředků podle NOZ je ručení, které je upraveno v § 2018 až § 2028. Dlužníkovým ručitelem se stává ten, kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní. Nepřijme-li věřitel ručitele (odmítne-li ho), nemůže po něm již nic žádat. Ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Platnosti ručení nebrání, je-li závazek dlužníka neplatný pro nedostatek jeho způsobilosti zavazovat se k povinnostem, pokud o tom ručitel při převzetí ručitelského závazku věděl nebo vědět musel. Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. Bylo-li ručení ujednáno na určitou dobu, je právo věřitele zachováno i v případě, že věřitel v této době ručitele k plnění vyzval. Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník. Uplatní-li ručitel námitky, které mu sdělil dlužník, nahradí dlužník ručiteli náklady, které mu vznikly, byly-li námitky neúspěšné. Právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi. Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas. Ručení zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje. Ručení však nezaniká, pokud dluh zanikl pro nemožnost plnění dlužníka, a ručitel jej splnit může, nebo pro zánik právnické osoby, která je dlužníkem. Institut přistoupení k dluhu je upraven v § 1892 NOZ a označuje se rovněž jako kumulativní intercese. Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. Zajistila-li dluh původního dlužníka třetí osoba, nelze proti ní nastoupit pro neplnění dluhu novým dlužníkem, ledaže k tomu dala souhlas. Jestliže se tedy někdo dohodne přímo s věřitelem, že za jeho dlužníka jeho dluh splní, nemůže sice dlužníka bez jeho souhlasu od jeho povinnosti osvobodit, ale stane se dlužníkem vedle něj. Dohodou takové osoby s věřitelem se tedy počet dlužníků rozšíří. Přistoupení k dluhu představuje vstup třetí osoby do závazku, jakožto dalšího dlužníka vede dlužníka původního, který však dlužníkem zůstává i nadále. Přistoupením k dluhu nedochází ke změně v osobě dlužníka, ale ke vzniku pasivní plurality, neboť nadále je již dlužníků více. Přistoupení k dluhu je dohodou mezi věřitelem a třetí osobou. Souhlas dlužníka se k takové dohodě nevyžaduje a je právně bezvýznamný, stejně tak nemá žádný právní význam ani jeho případný výslovný nesouhlas. Seriál Majetkoprávní jednání obce Převody nemovitého majetku obce, 1. 10. 2015 Dary, dotace a některá další majetkoprávní jednání obce, 26. 11. 2015 Smlouva o společnosti a vklady právnických osob, 15. 2. 2016 Úvěry, zápůjčky a ostatní obdobná právní jednání obce, 11. 5. 2016 (právě čtete)

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/711B217D91B6462BC1257A7200530450?openDocument&Highlight=0,

30 Cdo 1960/2012 Datum rozhodnutí: 08/30/2012 Spisová značka: 30 Cdo 1960/2012 ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.1960.2012.1 Heslo: Katastr nemovitostí Žaloba určovací Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce L. Č., zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 28, proti žalovaným 1) M. K., 2) M. K., 3) M. R., 4) M. C., 3), zastoupeným Narciem Tomáškem, advokátem se sídlem v Děčíně I, Masarykovo nám. 193/20, a 5) M. H., zastoupené JUDr. Lubošem Hendrychem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1, o určení neplatnosti kupní smlouvy a o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 10 C 274/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. ledna 2012, č.j. 10 Co 177/2011-109, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. ledna 2012, č.j. 10 Co 177/2011-109, se v části prvního výrokového odstavce, pokud jím byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. ledna 2011, č.j. 10 C 274/2009-84, ve výroku I. o zamítnutí žaloby o určení neplatnosti kupní smlouvy, a dále ve výrocích o náhradě nákladů řízení, zrušuje ; jinak se dovolání odmítá. Zrušuje se rovněž rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. ledna 2011, č.j. 10 C 274/2009-84, ve výrocích I., III. a IV., a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Litoměřicích k dalšímu řízení. Okresní soud v Litoměřicích (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. ledna 2011, č.j. 10 C 274/2009-84, zamítl jednak žalobu o určení neplatnosti označené kupní smlouvy [uzavřené mezi žalovanými 1) až 4) (prodávajícími) a žalovanou 5) (kupující)], jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k uvedeným nemovitostem, a dále zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným 1) až 4) uzavřít se žalobcem kupní smlouvu specifikovaného obsahu týkající se převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Soud prvního stupně rovněž podle procesního výsledku rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobu o určení neplatnosti kupní smlouvy soud prvního stupně zamítl pro absenci žalobcova naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť „v daném případě je zřejmé, že vydáním rozsudku, kterým by byla určena požadovaná neplatnost, se žalobce nestane vlastníkem předmětných nemovitostí, když na základě požadovaného výroku není možné zapsat vlastnictví žalobce k předmětným nemovitostem a naléhavý právní zájem zde tedy evidentně není dán.“ Zamítnutí žaloby o uložení povinnosti žalovaným uzavřít s žalobcem předmětnou kupní smlouvu soud pak odůvodnil tím, že „takováto kupní smlouva mezi žalobcem a 1.-4. žalovaným již existuje, což nepopírá žádný z účastníků řízení a není proto důvod, aby 1.-4. žalovanému byla určena povinnost s žalobcem takovou kupní smlouvu uzavřít.“ K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem (dále již „odvolací soud“) v záhlaví citovaným rozsudkem změnil pouze nákladové výroky cit. rozsudku soudu prvního stupně, jinak napadený rozsudek (v jeho meritorních výrocích) podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně. Dodal, že i kdyby měl žalobce ve věci plný úspěch, rozhodnutí o určení neplatnosti uvedené kupní smlouvy a povinnosti žalovaných uzavřít znovu kupní smlouvu by nemělo za následek zápis vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí. V situaci, kdy byl vzat zpět návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, pokud jde o kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalovanými 1) až 4), žalobce by zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí nedosáhl a katastrální úřad by na základě vyhovujícího rozhodnutí soudu takovýto vklad neprovedl. Pouhá skutečnost, že ohledně téže nemovitosti došlo k dvojímu převodu, nevede bez dalšího k neplatnosti později uzavřené kupní smlouvy. Byla-li stejná nemovitost převáděna dvakrát, stane se jejím vlastníkem ten, kdo jako první doručil návrh na vklad vlastnického práva do katastru katastrálnímu orgánu, přičemž v důsledku nemožnosti plnění podle § 575 obč. zák. dochází k zániku závazku z kupní smlouvy, u které byl podán návrh na vklad později. Odvolací soud se rovněž ztotožnil i s právním názorem soudu prvního stupně ohledně zamítnutí žaloby o uložení povinnosti žalovaným uzavřít s žalobcem označenou kupní smlouvu. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále již „dovolatel“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a uplatňuje v něm dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatel nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu ohledně absence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy. Namítá, že vyhověním jak žalobního návrhu I. a II. dojde k tomu, že řízení o zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ohledně později uzavřené smlouvy bude zastaveno, neboť na základě neplatné smlouvy nelze vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zapsat. Dále pak dojde k zápisu vkladu vlastnického práva z kupní smlouvy, kde projev vůle žalovaných 1) až 4) jako prodávajících bude nahrazen pravomocným vyhovujícím rozsudkem ohledně žaloby II. Žalovaní se k podanému dovolání dovolatele písemně nevyjádřili. Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) předně konstatuje, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), a že obsahuje dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., bylo však zčásti shledáno přípustným ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jinak přípustné není. Dovolatel nesprávnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu dovozuje prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolací soud vycházel ze skutkového zjištění (jímž byl při posuzování přípustnosti vázán dovolací soud), že ohledně předmětných nemovitostí byla nejprve uzavřena kupní smlouva mezi žalovanými 1) až 4) (jako prodávajícími) a žalobcem (jako kupujícím) a později ohledně stejných nemovitostí žalovaní 1) až 4) (jako prodávající) uzavřeli kupní smlouvu s žalovanou 5) (jako kupující). V době rozhodování o odvolání bylo podle zjištění odvolacího soudu správní řízení o povolení vkladu podle posledně označené kupní smlouvy (uzavřené mezi žalovanými) rozhodnutím přísl. katastrálního úřadu přerušeno do pravomocného skončení této věci. Za této skutkové situace odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými, ohledně které bylo vkladové řízení přerušeno. S tímto právním názorem se dovolací soud neztotožňuje. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod č. 17 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972). Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Žaloba o určení ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se totiž v takovém případě neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá, ale až určením, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Jestliže například právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (například vlastnictví), není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 1996, sp. zn. II Odon 50/96, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 5/1996 na str. 113, event. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2, ročník 2004). Lze-li (tedy) žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká [§ 80 písm. c) o. s. ř. - srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 68/2001]. Jestliže však právní postavení žalobce je zpochybněno převodní smlouvou, na základě které má (teprve) dojít ke vkladu vlastnického či jiného věcného práva k nemovitosti do katastru, resp. jestliže vyslovení neplatnosti takové smlouvy, podle které dosud nebyl povolení vklad do katastru, by mohlo mít příznivý vliv na právní postavení žalobce, lze přípustnost žaloby ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) dovodit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2010, sp. zn. 30 Cdo 2027/2008, ze dne 31. května 2011, sp. zn. 30 Cdo 3378/2009, veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Na základě shora vyložené judikatury je tedy možné v poměrech této věci uzavřít, že pokud před katastrálním úřadem probíhá řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí podle převodní smlouvy uzavřené mezi žalovanými, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k označeným nemovitostem z vlastnictví žalovaných 1) až 4) do vlastnictví žalované 5), přičemž žalobce v řízení prokázal, že ohledně stejných nemovitostí uzavřel s vlastníky – žalovanými 1) až 4) - kupní smlouvu, která měla mezi těmito stranami založit příslušný závazkový (obligační) právní vztah, a tvrdil, že má v úmyslu dosáhnout převodu tohoto vlastnického práva, pak je třeba konstatovat, že za daných okolností má žalobce naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými. Je tomu tak z toho důvodu, že určením neplatnosti této převodní smlouvy by nemohlo dojít k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem podle této smlouvy z prodávajících - žalovaných 1) až 4) na kupující – žalovanou 5) (katastrální úřad by na základě neplatné kupní smlouvy nemohl povolit vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí), a (naopak) žalobce by se mohl domáhat splnění tvrzené povinnosti žalovaných 1) až 4) převést na něj vlastnické právo k uvedeným nemovitostem. Skutečnost, že žalobce vzal z jím uváděného důvodu zpět návrh na vklad podle kupní smlouvy, kterou uzavřel s žalovanými 1) až 4), v situaci, kdy chce dosáhnout věcně právních účinků podle této smlouvy, jeho naléhavý právní zájem na určení neplatnosti převodní smlouvy uzavřené mezi žalovanými nijak nevytěsňuje. Jelikož dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. v popsané části uplatnil dovolatel po právu, Nejvyšší soud v rozsahu, jak se podává z výrokové znělky tohoto rozsudku, zrušil podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. rozsudek odvolacího soudu. Neboť důvody, pro které byl rozsudek odvolacího soudu zrušen, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud v předmětném rozsahu i rozsudek soudu prvního stupně a věc tomuto soudu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o. s. ř.). Právní názor vyslovený v této kasační části rozhodnutí je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů vzniklých v novém řízení a v dovolacím řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243d odst. 1, část věty za středníkem a věta druhá, o. s. ř.). Pokud jde o zbývající část dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu, tj. týkající se potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti žalovaným 1) až 4) uzavřít se žalobcem předmětnou kupní smlouvu, zde Nejvyšší soud neshledal, že by dovolání dovolatele bylo přípustné ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Při posuzování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je totiž dovolací soud vázán zjištěným skutkem, z nějž při rozhodování vycházel odvolací soud. V tomto případě odvolací soud vycházel ze závěru, že se dovolatel po žalovaných 1) až 4) domáhá uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu stejného obsahu, kterou již s těmito žalovanými uzavřel dne 23. dubna 2009 (ostatně sám dovolatel již v podané žalobě (v r. 2009) uvádí, že „Předmětná kupní smlouva však zrušena nebyla, její obligačně právní účinky trvají.“). S přihlédnutím k tomu závěru však dovolatel ve svém dovolání neformuloval (žádnou) právní otázku, která dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena nebo měla být řešena a jejíž řešení by v dané věci bylo relevantní, ani neuvedl žádné konkrétní rozhodnutí, ve kterém by pro napadené rozhodnutí podstatná právní otázka byla řešena soudy rozdílně. Přitom z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) nebylo možno vyvodit jiný (relevantní) důvod, pro který by rozhodnutí odvolacího soudu mohlo být považováno za rozhodnutí zásadního významu. Z vyložených důvodů Nejvyšší soud proto dovolání směřující do části výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovaným 1) až 4) uzavřít s žalobcem označenou kupní smlouvu, podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

http://kraken.slv.cz/22Cdo3124/2006

22 Cdo 3124/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a) Ing. L. Z. a b) E. Z., zastoupených advokátkou, proti žalovanému Z. o. d. B., zastoupenému advokátem, o vyklizení pozemku, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 3 C 545/2003, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře ze dne 31. května 2006, č. j. 15 Co 771/2005-175, takto: Okresní soud v Pelhřimově (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 20. září 2005, č. j. 3 C 545/2003-137, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit do tří dnů od právní moci rozsudku pozemek parc. č. 46/1 v k. ú. S. u B., zapsaný na LV u Katastrálního úřadu pro V., katastrální pracoviště P., tak, že odstraní hromadu zeminy a kamení nacházející se na tomto pozemku . Dále o rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně zjistil, že právní předchůdkyně žalobců A. M. nabyla dědictvím po svých rodičích mimo jiné v kat. území S. u B. pozemek parc. č. 46 zahradu o výměře 2084 m2. Tento pozemek byl právními předchůdci A. M. vnesen do tehdejšího jednotného zemědělského družstva (dále jen JZD ), právního předchůdce žalovaného, založeného v roce 1957, a byl družstvem užíván k přístupu ke stodole nacházející se na stavební parc. č. 33/3. Geometrickým plánem z 28. 11. 1985, číslo 93095-04-399-85, došlo k rozdělení pozemku parc. č. 46 na par. č. 46/1 o výměře 686 m2 a parc. č. 46/2 o výměře 1398 m2. Pozemek parc. č. 46/2 A. M. prodala kupní smlouvou z 27. 5. 1986 J. a D. Š. a pozemek parc. č. 46/1 kupní smlouvou z 15. 11. 2002 žalobcům, kteří jsou v katastru nemovitostí vedeni jako jeho vlastníci. Rozdělení pozemku parc. č. 46 bylo zapsáno při zápisu kupní smlouvy z 27. 5. 1986 do evidence nemovitostí. Na pozemku žalobců se nachází hromada zeminy a kamení do výšky cca 3,5 m a co do šířky cca 8-10 m, která je zarostlá trávou. Podle soudu prvního stupně i když nebylo přesně zjištěno, zda k navršení zeminy a kamení nyní na pozemku žalobců došlo v průběhu 60. či 70. let minulého století v souvislosti s terénními úpravami na pozemcích před stodolami za účelem zlepšení příjezdu traktory ke stodolám, nebo zda až počátkem 80. let přehrnutím původní hromady u vrat stodoly, najisto se tak stalo ještě před rozdělením pozemku parc. č. 46. Soud prvního stupně zaujal právní názor, že k pozemku parc. č. 46 vzniklo právo družstevního užívání ve smyslu § 36 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, neboť v době, kdy byl tento pozemek právním předchůdcem A. M. sdružen do JZD, měl výměru nad 0,1 ha a jeho výměra tak nebránila vzniku tohoto práva. Pokud právní předchůdce žalovaného prováděl na pozemku parc. č. 46 terénní úpravy, při nichž došlo k navršení zeminy a kamení, činil tak v souladu s § 37 odst. 3 zák. č. 122/1975 Sb., podle kterého družstvo mohlo provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby, měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní a zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnosti družstva i obytné domy v rámci podnikové bytové výstavby . Za této situace soud nepovažoval za podstatné, zda zemina na hromadě pochází výhradně z předmětného pozemku či i z pozemků sousedních, a nehodnotil, zda předmětná hromada má charakter věci v právním smyslu. Krajský soud v Českých Budějovicích pobočka v Táboře jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 31. května 2006, č. j. 15 Co 771/2005-175, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud doplnil dokazování spisy Státního notářství v P. sp. zn. D 135/78, 3 D 1107/81 a N 246/86, stanovami JZD z roku 1976, listinou týkající se vstupu J. H., otce A. M., do družstva částí kroniky obce S. z roku 1957 a výslechem A. M. a vzal za prokázané, že právní předchůdce žalovaného byl založen v roce 1957 a že J. H. skutečně musel vstoupit do vzniklého JZD v roce 1957, neboť v té době byl zvolen do revizní komise družstva. Podle identifikací parcel založených ve spisech o projednání dědictví po zemřelých A. H. a J. H. byla u zahrady parc. č. 46 poznámka, že je v užívání vlastníka nikoli v užívání socialistické organizace, jak tomu bylo u jiných pozemků. O tom, že pozemek parc. č. 46 byl skutečně v užívání vlastníka, svědčí i skutečnost, že A. M. v roce 1986 prodala tu část pozemku parc. č. 46, kterou i po vstupu J. H. do družstva rodina skutečně užívala. Žalovaný nedoložil zápis provedený ve smyslu článku 4 tzv. Druhých Vzorových stanov, vyhlášených v částce č. 40/1953 Ú. l., a sepsaný s J. H., který měl obsahovat seznam sdružených pozemků s uvedením katastrálních čísel a výměry. Podle názoru odvolacího soudu, pokud by ve skutečnosti byl sdružen i pozemek parc. č. 46, pak by stejně jako u ostatních sdružených pozemků bylo uvedeno, že je v užívání socialistické organizace. Odvolací soud proto nepovažoval za správný závěr soudu prvního stupně o tom, že právní předchůdce žalovaného užíval sporný pozemek jako pozemek sdružený ke společnému družstevnímu užívání, a úvahy o tom, zda s ním žalovaný nakládal ve smyslu zákona č. 122/1975 Sb., pokládal za nadbytečné. A. M. byla srozuměna s tím, že družstvo kromě její stodoly užívalo i část pozemku parc. č. 46 jako příjezdovou cestu ke stodole, neboť jiná přístupová cesta ke stodole nebyla. Z důvodu lepšího vjezdu do stodoly družstvo přistoupilo k vybagrování zeminy a k jejímu navršení na té části pozemku, která je nyní vlastnictvím žalobců. Záležitosti ohledně parc. č. 46 vyřešili ještě rodiče A. M. za svého života a po vstupu J. H. do družstva ji nevyužívali a rodina byla srozuměna s tím, že ji užívá družstvo. Hromada zeminy a kamení rodině nevadila. Ke vrácení předmětného pozemku nemusela činit žádné právní úkony, pozemek prostě začala užívat. Odvolací soud dovodil, že A. M. konkludentně (§ 35 odst. 1 ObčZ) souhlasila s užíváním parc. č. 46 družstvem, nebránila se ani změnám, které byly na pozemku prováděny, a to ani v době, kdy v roce 1990 její rodina začala pozemek opět užívat, proto se právní předchůdce žalovaného nedopustil neoprávněného zásahu do vlastnických práv A. M. k pozemku a následně do práv žalobců. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu dovozují z toho, že je zde řešena právní otázka, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a která se týká neoprávněného zásahu do vlastnického práva ve smyslu § 126 odst. 1 o. z., a konkludentně učiněného právního úkonu ve smyslu § 35 odst. 1 o. z. . Namítli, že ze skutečnosti, že rodina A. M. druhou část pozemku jako zahradu neužívala, nelze dovozovat, že A. M. souhlasila s tím, že pozemek bude užívat někdo jiný. Je pouze na vůli vlastníka, zda bude předmět svého vlastnictví užívat nebo jej bude jen držet a nebude s ním nijak nakládat. Právní předchůdce žalovaného si vzal do užívání stodolu a další hospodářské budovy č. p. 12 ve S. a neřešil, zda do těchto budov má zajištěný přístup. Prostě začal užívat jako příjezdovou cestu předmětný pozemek a choval se tak, jako kdyby tento pozemek měl v družstevním užívání. Takové jednání právního předchůdce žalovaného nelze považovat za oprávněné. Podle žalobců se rodina A. M. a později i ona sama nemohli bránit neoprávněnému užívání části pozemku právním předchůdcem žalovaného, neboť pracovali v družstvu a jako zemědělci neměli jinou možnost obživy . K nahrnutí hromady zeminy na pozemek nyní ve vlastnictví žalobců, k čemuž podle výpovědi svědka J. mělo dojít v letech 1982 až 1983 a podle čestného prohlášení A. M. z 27. 4. 2003 v roce 1984, A. M. nikdy žádný souhlas neudělila, navíc v té době ve S. již nebydlela a o jejím navezení se dověděla náhodou. Počínání A. M. nelze proto považovat za konkludentně udělený souhlas. Žalobci se při koupi pozemku od A. M. dověděli, že se snažila s žalovaným dohodnout na odstranění hromady zeminy, ale bezvýsledně. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl odmítnutí dovolání. Uvedl, že podle stávající judikatury k odevzdání nemovitostí do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů, a to ať již jde o zákon č. 49/1959 Sb., popříp. na základě stanov bývalých zemědělských družstev nebo jiných jejich vnitrodružstevních předpisů, nebylo nutno činit žádné smluvní právní úkony mezi družstvem a členem družstva, neboť k přechodu vlastnictví i k družstevnímu užívání pozemků došlo v důsledku vstupu člena do družstva. Pokud tedy došlo ke vstupu pana H., jako vlastníka těchto nemovitostí, v roce 1957 do družstva, na družstvo přešlo vlastnictví hospodářské budovy a zcela nepochybně družstvu vzniklo právo družstevního užívání k parcele, kterou se žalobci domáhají vyklidit . Pokud žalovaný provedl terénní úpravy sdruženého pozemku za účelem zlepšení přístupu ke sdružené stodole, šlo o zcela oprávněný zásah do podstaty pozemku. Nahrnutím zeminy nevznikla nová věc, která by byla ve vlastnictví žalovaného. Nejvyšší soud ČR (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnými osobami včas a řádně zastoupenými, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam nemá. Odvolací soud své rozhodnutí založil na skutkovém zjištění, že právní předchůdkyně žalobců, A. M., konkludentně vyjádřila souhlas s užíváním svého pozemku právním předchůdcem žalovaného. Řešení otázky, zda účastník řízení nebo jeho právní předchůdce za jedinečných konkrétních souvislostí vyjádřil neformální souhlas s určitým jednáním jiné osoby, nemůže zásadní právní význam přezkoumávaného rozhodnutí a tedy i přípustnost dovolání navodit. Zjištění, zda v konkrétním případě právní předchůdce účastníka dal dostatečně najevo souhlas s určitým jednáním, je zjištěním skutkového charakteru, které tak nemůže být podrobeno přezkumu dovolacím soudem. V dovolacím řízení se dokazování provádí výhradně za účelem prokázání uplatněného dovolacího důvodu, nikoli pro přezkum skutkových závěrů soudů nižších stupňů, které jsou pro Nejvyšší soud závazné (§ 243a odst. 2 OSŘ). Řešení určité právní otázky, jež je předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ, musí také dopadat nejen na konkrétní projednávanou věc, ale musí být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a v konečném účinku tak mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2006, sp. zn. 22 Cdo 1407/2005, publikovaný pod C 4008 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck). V tomto případě však tomu tak není. S ohledem na skutečnost, že předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ v daném případě nejsou naplněny, dovolací soud podle § 243b odst. 5 za použití § 218 písm. c) OSŘ dovolání žalobců jako nepřípustné odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobců bylo odmítnuto a náklady žalovaného spojené s jeho vyjádřením se k dovolání žalobců nelze považovat za účelně vynaložené, neboť nenamítl nepřípustnost dovolání, ale hodnotil věc po stránce hmotně právní, navíc odlišně od správného hodnocení věci odvolacím soudem (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 OSŘ a contrario).

http://zivnostnikroku.cz/absurdita-roku

Cílem Absurdity roku je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí. Ukazuje se, že anketa je zatím nejúčinnějším nástrojem v boji proti byrokracii. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek.Absurdita roku je součástí podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Veřejnost z řady podnikatelů a různých oborových asociací a svazů a cechů nominovala i letos několik desítek předpisů, kterým by slušel přívlastek absurdní. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v on-line hlasování.NEVÁHEJTE A ROZHODNĚTE, KTERÉ ADMINISTRATIVNÍ NAŘÍZENÍ JE PRO LETOŠEK TÍM NEJABSURDNĚJŠÍM!HLASOVÁNÍ DO ABSURDITY ROKU 2016 PROBĚHLO OD 15. 4. OD 30. 4. 2016! ABSURDITA ROKU 2016 BYLA VYHLÁŠENA 4. 5. 2016!ČLÁNEK O VÍTĚZNÉ ABSURDITĚ ZDE Nominace "Úřad práce chce po zaměstnavatelích údaje, které sám vlastní"Zaměstnavatelé nadpolovičního podílu osob se zdravotním postižením mají právo čerpat podporu od Úřadu práce. S ÚP musí uzavřít Dohodu o vymezení chráněných pracovních míst. Absurdní na tomto procesu jsou přílohy, které musí zaměstnavatelé k žádosti o dohodu přiložit. Jednou z nich je seznam dosud uzavřených dohod ze všech pracovišť. Tento seznam však ÚP již vlastní, protože jsou uzavřeny přímo s ním. Další nesmyslnou přílohou je přehled tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním OZP. Tito zaměstnavatelé mají v průměru 60-70 % zaměstnanců se zdravotným postižením, kteří se zákonitě podílejí na vzniku všech tržeb společnosti. Do třetice je k žádosti potřeba přiložit přehled celkové výše příspěvků získaných od ÚP ČR, tedy příspěvků, které firmě poukazuje adresát žádosti Úřad práce České republiky.Zákon o zaměstnanosti 435/2014 Sb. § 78 – problém ve formuláři na stránkách MPSV – ŽÁDOST CHPM VYMEZENÉ 2015, bod g - Nominovala Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených "Zákon nepřipouští u živé hudby písničku na přání!Hudebník, který cestuje o víkendech z hospod do klubů a hraje nejznámější a nejpopulárnější písně, musí minimálně dvacet dní před vystoupením poslat provozovateli klubu seznam písní. Zde to ale nekončí, pořadatel musí do deseti dnů před představením přeposlat seznam hraných písní i s interprety společnostem chránící autorská práva (kolektivnímu správci). Prostor pro změny se systematicky zužuje, takže milí posluchači, pokud chcete písničku na přání, tak se domluvte s pořadatelem, ať si připraví i dvojnásobek autorské odměny, než by určila licence. Útěchou pro hudebníky může být ale skutečnost, že kolektivní správci slibují až 30 % slevu, pokud pošlete řádně vyplněný seznam.Nařízení bylo 23. září 2014 zmírněno novelou zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) "Stát svou neschopnost vybírat daně převedl na poctivé podnikatele" Aby stát předešel daňovým únikům na DPH, přenesl odpovědnost za nespolehlivého plátce (dále jen NESPP) na podnikatele, který s ním obchoduje. Podnikatelé tak musí vedle spolehlivosti v obchodním styku prověřovat i daňovou disciplínu u obchodního partnera. Toto samozřejmě vyvolává nepřiměřenou administrativní zátěž. Navíc při některých obchodních vztazích, např. při nákupu pohonných hmot, nákupů ve stavebnictví za hotové apod., kdy plátce není on-line připojen k internetu, nelze ověřit spolehlivost či nespolehlivost obchodního partnera. Institut NESPP tedy zasahuje všechny plátce daně a nikoliv jen cílovou skupinu, která se dopouští daňových úniků.Zákonem č.502/2012 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, § 106 (a) a §109 (3)"Úřady znemožňují elektronické podání v dostupných formátech" Generální finanční ředitelství a Česká správa sociálního zabezpečení svým postupem neumožňují podávání přiznání a některých vybraných hlášení prostřednictvím datové schránky či elektronické podatelny ve formátu PDF. Přitom zcela bez problémů akceptují písemná podání, zaslaná poštou či podaná přímo do podatelny. Pokud podnikatel nemá k dispozici software, který umí vygenerovat xml soubor v požadovaném formátu, nemůže si formulář jednoduše vytisknout, vyplnit kolonky a naskenované poslat v PDF formátu. Jedinou možností tak je jít na poštu či na úřad osobně.Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., § 162 (2a), Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení č. 582/1991 Sb., § 123 (e2a), Daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb., § 72 (3)​ "Dva milióny za jednodenního brigádníka" Od letošního dubna vyvstala nová povinnost přijmout zaměstnance na dohodu o provedení práce jen se vstupní prohlídkou. Dohody o provedení práce se však uzavírají i na krátkodobé činnosti, třeba jen na jednodenní práci. Tato povinnost výrazně narušuje podnikatelovu flexibilitu, často se totiž stává, že brigádníka je nutné najmout okamžitě a on/ona nemusí mít čas se nechat u lékaře prohlédnout. Navíc zaměstnavatel musí vstupní prohlídku uhradit, což je zbytečně zvyšující finanční náklad vzhledem ke skutečnosti, že pracovník musí jít na vstupní prohlídku znovu, pokud jej firma bude za měsíc potřebovat k něčemu jinému. Pokud se však brigádník se zaměstnavatelem dohodnou, že vstupní prohlídka nebude potřeba, hrozí od inspektorátu práce zaměstnavateli pokuta až 2 mil Kč. Povinnost je nyní zmírněna. Pokud se jedná o práci prováděnou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku pouze v případě, pokud je osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel taktéž může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.​ ​„S výpisem z trestního rejstříku na soud“Zákon ukládá občanu při zakládání společnosti donést rejstříkovému soudu výpis z Rejstříku trestů. Ten je ale pro soud dostupný online. Podnikatel tak již při vstupu do podnikání dostává touto povinností od státu na srozuměnou, že musí mezi jednotlivými kancelářemi běhat on a nikoli lejstra. Podle Ministerstva spravedlnosti ČR tato povinnost podnikatele zbytečně zatěžovala, proto ministerstvo připravilo novou vyhlášku o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku (vyhláška č. 414/2011 Sb.), která s účinností od 1. 1. 2012 přenesla povinnost opatřování výpisů z rejstříku trestů na soudy. Podle ustanovení v § 22 zní jasně: „Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu podle odstavce 1 Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů soud.“​ ​„Na státní úřad s dokumenty, které jsou úřadem online aktualizované“Zákon ukládá občanu přinést si na správu sociálního zabezpečení s sebou výpis z obchodního rejstříku a to i přesto, že jsou tyto údaje online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám.Povinnost nosit na úřad dokumenty, které úředníci mohou získat online - zrušila Česká správa sociálního zabezpečení prakticky po jejím vyhlášení.​ ​„Velké zrcadlo, lednička a dvě nášlapné váhy do fyzioterapeutické ordinace“Zákon ukládá provozovateli fyzioterapeutické ordinace mít mimo jiné v ordinaci velké zrcadlo, ledničku a 2 nášlapné váhy, přičemž fyzioterapeut se ve své ordinaci neobejde bez dalších nástrojů a pomůcek, přičemž povinnost mít lednici je úplně zbytečná.Po vyhlášení anticeny za rok 2009 byla ze zákona odstraněna povinnost mít v ordinaci fyzioterapeutů ledničku. ​„S ekologicky čistou zeminou na skládku“Zákon o odpadech se nevztahuje na vytěžené zeminy, které vyhovují limitům znečištění. V důsledku neexistence vyhlášky musí podnikatelé nakládat s vytěženou zeminou, která může být jakkoliv ekologicky čistá, jako s odpadem. Nejen že nevyužijete vytěženou zeminu, ale musíte ji znehodnotit a navíc zaplatit skládkovné. Navíc si kvůli transportu zeminy musíte vyřídit povolení pro zacházení s odpady nebo si najmout specializovanou firmu.Absurditu roku 2008 vyřešil nový zákon o odpadech. „Stánek na výstavě“Podnikatelská povinnost nahlásit tři dny dopředu živnostenskému úřadu v místě, kde je umístěna trvalá provozovna, záměr jet se stánkem na výstavu nebo pouť. Podnikatel měl také oznámit ukončení cesty a tím i dočasné uzavření provozovny.Absurdita roku 2007 byla odstraněna novelou živnostenského zákona.​ Absurdita roku 2015: Úřad práce chce po zaměstnavatelích údaje, které sám vlastní Zaměstnavatelé nadpolovičního podílu osob se zdravotním postižením mají právo čerpat podporu od Úřadu práce. S ÚP musí uzavřít Dohodu o vymezení chráněných pracovních míst. Absurdní na tomto procesu jsou přílohy, které musí zaměstnavatelé k žádosti o dohodu přiložit. Jednou z nich je seznam dosud uzavřených dohod ze všech pracovišť. Tento seznam však ÚP již vlastní, protože jsou uzavřeny přímo s ním. Další nesmyslnou přílohou je přehled tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním OZP. Tito zaměstnavatelé mají v průměru 60-70 % zaměstnanců se zdravotným postižením, kteří se zákonitě podílejí na vzniku všech tržeb společnosti. Do třetice je k žádosti potřeba přiložit přehled celkové výše příspěvků získaných od ÚP ČR, tedy příspěvků, které firmě poukazuje adresát žádosti Úřad práce České republiky. Zákon o zaměstnanosti 435/2014 Sb. § 78 – problém ve formuláři na stránkách MPSV – ŽÁDOST CHPM VYMEZENÉ 2015, bod g Nominovala Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených Účtujete zaměstnanci náklady na PHM? Stáváte se tím distributorem a musíte složit vysokou kauci Podle zákona o pohonných hmotách se společnost, která umožňuje svému zaměstnanci užívat vozidlo pro osobní potřebu a následně mu přeúčtovává náklady na nákup PHM, stává distributorem s povinností složit kauci 20 milionů Kč. Pokud kauci nesloží, hrozí jí pokuta za porušení zákona, ve výši až 20 milionu korun. Novela Zákona č. 311/2006 (Zákon o pohonných hmotách) z roku 2013 Vytisknout, vyplnit a zanést na poštu nebo úřad, tak vypadá eGoverment v praxi Podnikatel čerpající státní dotace musí vyplnit tabulku Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých podnikatelským subjektům a několik dalších. Tabulka se vyplní a odevzdá na příslušný úřad. Je pochopitelné, že stát potřebuje evidovat, kolik peněz komu poslal. Je ale zvláštní, že ještě pořád neexistuje optimalizace do elektronické podoby. Kde se tolik papírů hromadí? A sčítá se to pak kalkulačkou? Podnikatelé mají povinnost tabulku vyplnit a vytištěnou odevzdat v časovém termínu pod hrozbou vratky poskytnuté dotace. Vyhláška Ministerstva financí 52/2008 Sb. § 7 Nominovala firma Lupofyt Všechny internetové stránky považuje zákon za obchodní listinu, proto chce do nich doplnit informace Akciové společnosti mají dle novely Zákona o obchodních korporacích internetové stránky povinné a musí na nich uvádět předepsané informace. Pro společnosti s ručením omezeným zůstávají internetové stránky dobrovolné, pokud však svůj web mají, ukládá jim zákon rozšířené informační povinnosti oproti předchozí právní úpravě. Internetové stránky totiž zákon nyní pokládá za obchodní listinu a uplatňuje tak stejný přístup jako na smlouvách nebo fakturách. Zákon o obchodních korporacích - č. 90/2012 Sb., § 7 a §72 Stát začíná vydělávat už i na legislativě, kterou sám vydává Novela zákona o metrologii přináší nepříjemné změny pro firmy, které mají za povinnost dodržovat technické normy. Od 1. 1. 2015 došlo ke změnám podmínek online přístupu a cen technických norem. Zkrácení přístupu ke čtení technických norem z 1 roku na 6 měsíců a také zrušení neomezeného tisku technických norem, znamená pro firmy zdražení o více, než 100 procent Důvodem pro změnu cenové vyhlášky byl zejména požadavek na zvýšení příjmů státního rozpočtu z prodeje technických norem, který při přípravě rozpočtu pro rok 2015, vzneslo Ministerstvo financí. Vyhláška MPO č. 348/2014 Sb., platná od 1. 1. 2015 Nominovala Asociace podnikatelů a manažerů Není živnostník jako živnostník. Zvýhodnění na manželku a děti může využít jen živnostník s vyššími náklady, který neuplatňuje paušál. Pokud OSVČ využije při danění výdajový paušál, nemůže pak uplatnit daňové zvýhodnění na děti anebo manželku. Je to zbytečná cesta, jak nutit živnostníky vést si účetnictví a tím pádem zvyšovat jejich byrokratickou zátěž. Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem, podmínkou uplatnění tohoto daňového zvýhodnění je, aby součet jeho dílčích základů, u kterých neuplatňuje výdaje paušálním způsobem (tj. i u dílčích základů daně podle § 7 nebo § 9, pokud u nich neuplatňuje výdaje paušálním způsobem), přesahoval 50 % jeho celkového základu. Změna Zákona o daních z příjmů 500/2012 Sb., konktrétně nový §35 ca platný od 1. 1. 2013 Nominoval Michal Kaderka Měníte název vlastní firmy? Potřebujete k tomu notářsky zápis v hodnotě několika tisíců Pokud se firma rozhodne změnit svůj název, potřebuje k tomu přítomnost notáře a také nemalý finanční obnos. I přesto, že jde pouze o nepatrnou změnu ve společenské smlouvě, je potřebná přítomnost notáře na valné hromadě a následný notářský zápis. Firmu tato povinnost stojí tisíce korun. Přitom jde o svobodné podnikatelské rozhodnutí firmy, které je schváleno všemi společníky. Zákon o obchodních korporacích ale považuje tuto změnu za tak zásadní, že podnikatele zatěžuje zmíněnými povinnostmi. Zákon č. 90/2012 Sb. O obchodních korporacích, § 147 odst. 1 a 2 Nominovala firma TEMR – HOŘÁK s.r.o. Absurdita roku 2014: Zákon nepřipouští u živé hudby písničku na přání Hudebník, který cestuje o víkendech z hospod do klubů a hraje nejznámější a nejpopulárnější písně, musí minimálně dvacet dní před vystoupením poslat provozovateli klubu seznam písní. Zde to ale nekončí, pořadatel musí do deseti dnů před představením přeposlat seznam hraných písní i s interprety společnostem chránící autorská práva (kolektivnímu správci). Prostor pro změny se systematicky zužuje, takže milí posluchači, pokud chcete písničku na přání, tak se domluvte s pořadatelem, ať si připraví i dvojnásobek autorské odměny, než by určila licence. Útěchou pro hudebníky může být ale skutečnost, že kolektivní správci slibují až 30 % slevu, pokud pošlete řádně vyplněný seznam.Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákonů), § 100, odstavec 5.Vyhláška nepředpokládá otevření restauračních zahrádek už v březnuMěsta a někde i městské části si samy určují sezónu pro otevření restauračních zahrádek. Někde radnice povolují celoroční provoz, nicméně považují restaurační zahrádky za letní záležitost. Pokud však dojde k náhlému oteplení i mimo předpokládanou zahrádkářskou sezónu, začíná pro úředníky problém. Podle mluvčího jedné brněnské radnice není zahájení sezóny v březnu jednoduché, protože by se muselo zahájit širší jednání s městskými komunikacemi, dopravním inspektorátem a památkáři. Podle brněnských úředníků asi hrozí, že majitelé restaurací budou v březnu umisťovat své zahrádky jinam než v dubnu.Nařízení města Brna č. 1/2002, kterým se vydává "Tržní řád".Chcete si k farmě přistavět penzion? Zapomeňte na svépomoc, najměte si firmuJste farmář, který si z prodeje produktů chce postavit vedle farmy penzion? Zapomeňte ale na možnost, že si z vydělaných peněz postupně a svépomocí dům postavíte. Pokud má být zastavěná plocha více jak 150 m2, tak nestačí mít jen stavební dozor, ale musíte si dodavatele najmout. S firmou se jednak velmi těžko domluvíte, aby pokračovala na stavbě ve chvíli, kdy se vám finančně daří, ale zároveň se vám i vše prodraží. Řešení samozřejmě existuje, na nejednom stavebním úřadě vám jej dokonce i doporučí: domluvte se s nějakou stavební firmou, která vám potvrdí, že zrovna ona vám penzion postavila. Stavební zákon č. 183/2006 Sb., § 160 odst. 3. Kvůli nejednoznačnému výkladu zákona hrozí, že zahraničního majitele nelze zastoupitMezi právníky nepanuje jednoznačný výklad některých paragrafů v novém občanském zákoníku. Podle některých právníků, resp. téměř všech notářů na základě stanoviska notářské komory, se musí např. vlastník či statutární zástupce zahraniční firmy osobně dostavit k notáři do ČR za účelem vystavení plné moci k založení dceřiné firmy. To už je ale nadbytečný úkon, protože když se sem osobně dostaví, dceřinou společnost rovnou založí a zastoupení již nepotřebuje. Na jedné straně se stát snaží zahraniční investory přilákat, tímto nejednoznačným výkladem je však odrazuje. Občanský zákoník (nový) č. 89/2012 Sb., § 441. Zbytečné náklady na preventivní zdravotní prohlídky zaměstnancůKaždý zaměstnavatel musí uzavřít smlouvu o poskytování pracovně lékařských služeb – tedy uzavřít smlouvu s lékařem, kam budou povinně chodit zaměstnanci na preventivní lékařské prohlídky a které zaměstnavatel hradí. V nejméně rizikovém pracovním prostředí je povinnost zaměstnavatele zajistit preventivní prohlídku jednou za šest let, pro zaměstnance starších padesáti let jednou za čtyři roky. Každý zaměstnanec - pojištěnec má ale ze zákona možnost využít preventivní zdravotní prohlídky jednou za dva roky. Také zaměstnavatel má možnost v případě pochybností poslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku. Nařizovat všem preventivní zdravotní prohlídku postrádá smysl, protože zákon chrání jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele a dokonce jim umožňuje i dohodu. Předpis č. 79/2013 Sb. § 11 (2). Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče). Stát požaduje po podnikatelích zbytečné sledování kamerami Stát vydal pro lihovary podrobný popis, jak kamerově sledovat a zaznamenávat vše, kde se s přípravou a samotným lihem manipuluje. Jenže výroba lihu probíhá na destilační koloně, kterou při uvedení do provozu celní úřad zaplombuje. Navíc při destilaci teče vyrobený líh přes zaplombované počítadlo, takže není možné vyrobit kapku lihu, aniž by to nebylo zaevidováno. Ti, co líh odebírají, např. likérky, jsou pod kontrolou celního úřadu, který nemá povinnost ohlásit kontrolu a může přijít i o půlnoci. Proto „pančovaný“ alkohol vznikal v objektech, o kterých nemá celní úřad tušení a kde kamerové systémy nikdy nebudou. Není proto jisté, že povinné kamery ochrání občany před lihovým jedem. To státu ale nevadí, potřebuje totiž ukázat, že metanolovou aféru vyřešil. Zákon o povinném značení lihu, č. 307/2013 Sb., § 22. Návrh nominoval Martin Žufánek. Protože si stát nevěděl rady s podvodníky, preventivně zlikvidoval všechny menší firmy v oboruStát ročně přichází o miliardy korun nepoctivým prodejem pohonných hmot. Jenže místo toho, aby důsledněji využíval stávající zákony nebo přijal k omezení podvodů cílená opatření, rozhodl se po všech velkoobchodnících s pohonnými hmotami požadovat kauci 20 milionů korun. Místo spravedlivého rozdělení na poctivé a nepoctivé tak byli obchodníci rozděleni na bohaté a chudé, přičemž ti posledně jmenovaní měli prostě smůlu a byli zlikvidováni. Z 500 poctivě obchodujících subjektů jich na trhu zbylo 150, tedy méně, než třetina. Pikantní je, že “distribucí” se stala i pouhá sousedská výpomoc. Ačkoli zřejmě nebude celním úřadem vymáhána, platí, že každý, kdo prodá sousedovi byť jen několik litrů pohonné hmoty určené pro osobní vůz, může být pokutován až do výše 20 milionů korun. Zákon o pohonných hmotách č.311/2006 Sb. ve znění novely 234/2013 Sb., §6i. Návrh nominovalo Společenství čerpacích stanic ČR. Absurdita 2013: Stát svou neschopnost vybírat daně převedl na poctivé podnikateleAby stát předešel daňovým únikům na DPH, přenesl odpovědnost za nespolehlivého plátce (dále jen NESPP) na podnikatele, který s ním obchoduje. Podnikatelé tak musí vedle spolehlivosti v obchodním styku prověřovat i daňovou disciplínu u obchodního partnera. Toto samozřejmě vyvolává nepřiměřenou administrativní zátěž. Navíc při některých obchodních vztazích, např. při nákupu pohonných hmot, nákupů ve stavebnictví za hotové apod., kdy plátce není on-line připojen k internetu, nelze ověřit spolehlivost či nespolehlivost obchodního partnera. Institut NESPP tedy zasahuje všechny plátce daně a nikoliv jen cílovou skupinu, která se dopouští daňových úniků.Zákonem č. 502/2012 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, § 106 (a) a §109 (3)Absurdita 2013: Úřady znemožňují elektronické podání v dostupných formátechGenerální finanční ředitelství a Česká správa sociálního zabezpečení svým postupem neumožňují podávání přiznání a některých vybraných hlášení prostřednictvím datové schránky či elektronické podatelny ve formátu PDF. Přitom zcela bez problémů akceptují písemná podání, zaslaná poštou či podaná přímo do podatelny. Pokud podnikatel nemá k dispozici software, který umí vygenerovat xml soubor v požadovaném formátu, nemůže si formulář jednoduše vytisknout, vyplnit kolonky a naskenované poslat v PDF formátu. Jedinou možností tak je jít na poštu či na úřad osobně.Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., § 162 (2a), Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení č. 582/1991 Sb., § 123 (e2a), Daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb., § 72 (3)Na exekuci zaměstnanců doplácí i zaměstnavatelPokud se zaměstnanec dostane do exekuce, soud přikáže rozsáhlou administrativní práci a realizaci srážek. V praxi se jedná o určení způsobu srážek (přednostní, nepřednostní) a jejich zaslání na účet soudního exekutora, resp. více exekutorů, kteří zastupují věřitele. Vedle toho je zaměstnavatel povinen informovat soudního exekutora o všech změnách o zaměstnanci, jako je nástup do zaměstnání, ukončení pracovního poměru, přehled sražených částek apod. To vše organizaci administrativně a finančně zatěžuje, proto by bylo vhodné přesunout přiměřenou část agendy na toho, kdo za exekuci pobírá odměnu, což je v daném případě exekutor. Z hlediska nákladů by bylo i správné, aby náklady na přeposílání částky nesl i zaměstnanec, aby byla tato nerovnováha nákladů vyrovnána.Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 282 (1)Podnikatelé jsou z neznámého důvodu zpoplatňováni více než ostatníNic nepoukazuje lépe na nerovnost v postoji státu vůči podnikatelům a domácnostem než výběr koncesionářských poplatků. Zatímco domácnosti platí koncesionářské poplatky vždy jen za jedno rádio či televizor bez ohledu na počet těchto přístrojů, podnikatelé jsou zpoplatňování za každý přístroj zvlášť, z čehož vyplývá i více administrativních povinností. Podnikatelé musí platit dokonce koncesionářské poplatky za každé rádio v automobilu. Zákonodárci se však mohli při tvorbě zákonů poohlédnout v zahraničí, v Německu se tyto poplatky platí např. podle počtu zaměstnanců firmy.Zákon o rozhlasových a tel. poplatcích a o změně některých dalších zákonů č. 348/2005 Sb., § 5 odst. 3 a 4. Návrh podnikatelské veřejnosti.Stát zjišťuje od podnikatelů informace, které jsou mu k ničemu, a navíc si je může najítV Dotazníku pro nově vzniklé podnikatele se Český statistický úřad (ČSÚ) pídí po zajímavých informacích. ČSÚ chce například vědět, zda zahraniční vlastník stanovuje obecnou politiku společnosti a zda má právo jmenovat či odvolat většinu ředitelů. Není zřejmé, co tím stát sleduje, zda z rozhodnutí zahraničních spoluvlastníků pramení ohrožení pro ekonomiku, či bezpečnost země. Avšak i kdyby ve všech nově vzniklých společnostech měl zahraniční management možnost odvolat vedení firmy, stát by s tím – pokud by se neuchýlil k totalitním praktikám – nemohl nic dělat. Zajímavý je i dotaz, zda je ve firmě zahraniční kapitál. To je však dohledatelné v obchodním rejstříku.Dotazník pro nově vzniklé podniky a podnikateleTouha státu zdanit videoslužby povede k přeregistraci webu do zahraničíZákon přijatý k lednu 2013 už teď zavádí s účinností od roku 2016 poplatky z poskytování videoslužeb na internetu. Každý podnikatel tak bude odvádět 0,5 % z příjmů, která sám za poskytování videoslužeb na internetu vybere od uživatelů. Přestože na to odborníci měsíce upozorňovali, ustanovení je naprosto absurdní. Vyhnout se poplatku můžete tak, že videoslužbu budete formálně provozovat z jakékoli jiné země světa mimo Českou republiku. V tu chvíli na vás tento zákon nemůže. Přitom český konzument videoslužby žádný rozdíl mezi českým a zahraničním provozovatelem na internetu nepozná.Zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů, č. 496/2012 Sb., §27. (4) Návrh nominoval internetový portál www.seznam.cz.Úředník úředníkovi nevěří, podnikatel tak musí znovu prokazovat titulOblíbenou zábavou obchodních rejstříků je požadavek na doložení akademických titulů, které by si například pan inženýr v představenstvu přál mít zapsané i v obchodním rejstříku. Jenže rejstříkový úředník nedůvěřuje jinému úředníkovi, který vysokoškolský diplom zkontroloval a zapsal akademický titul do občanského průkazu. Přitom by mělo ohledně takové maličkosti stačit prohlášení zapisované osoby, případně údaj v občanském průkazu. Rejstříkový úředník jde ke kořenu věci a v boji za další zlepšení českého právního prostředí si vyžádá rovnou předložení všech diplomů. Ať se podnikatel pocvičí; kvůli nákladům na těch pár zbytečných ověřených kopií ho přece neubude. ​Absurdita roku 2012: Dva milióny za jednodenního brigádníka Od letošního dubna vyvstala nová povinnost přijmout zaměstnance na dohodu o provedení práce jen se vstupní prohlídkou. Dohody o provedení práce se však uzavírají i na krátkodobé činnosti, třeba jen na jednodenní práci.Tato povinnost výrazně narušuje podnikatelovu flexibilitu, často se totiž stává, že brigádníka je nutné najmout okamžitě a on/ona nemusí mít čas se nechat u lékaře prohlédnout. Navíc zaměstnavatel musí vstupní prohlídku uhradit, což je zbytečně zvyšující finanční náklad vzhledem ke skutečnosti, že pracovník musí jít na vstupní prohlídku znovu, pokud jej firma bude za měsíc potřebovat k něčemu jinému. Pokud se však brigádník se zaměstnavatelem dohodnou, že vstupní prohlídka nebude potřeba, hrozí od inspektorátu práce zaměstnavateli pokuta až 2 mil Kč.Zákon o specifických zdravotních službách, č. 373/2011 Sb., § 59, pokuta dle zákona o inspekci práce, č. 251/2005 Sb., § 30 odst. 1 písm. f) Povinnost je nyní zmírněna. Pokud se jedná o práci prováděnou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku pouze v případě, pokud je osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel taktéž může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.Soukromý časopis pro klienty musí být registrovaný a odevzdaný do sedmi knihovenVydávat časopis zdarma pro klienty a zaměstnance není jen tak. Pokud se firma rozhodne vydávat vlastní noviny či zpravodaj, musí svůj úmysl oznámit na ministerstvu kultury, které pak periodiku přidělí číslo a zavede do své evidence. Firma pak musí v periodiku uvádět sedm definovaných údajů a každý výtisk poslat do sedmi zákonem uvedených knihoven. V praxi to znamená, že firma musí hlásit změnu názvu časopisu i periodicity. Nenahlášení změny či ukončení vydávání periodika může firmu stát i 100 tis Kč. A to i za nezaslání časopisu, ve kterém jsou často soukromé informace o zaměstnancích či fotografie interiérů a vnitřního vybavení firmy.Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů č. 46/2000 Sb., § 7Stát bere řidičům archivní záznamy, ti pak riskují pokutyAutobusy a vozidla nad 3,5 t mají čipovou kartu, na kterou se zaznamenává doba řízení včetně přestávek. Po pěti letech skončí kartě funkčnost a záznamové zařízení ji již nepřijme. Aby řidič dostal novou funkční kartu, musí tu starou odevzdat i přesto, že prostřednictvím této staré karty při kontrole prokazuje, že neřídil déle, než mohl. V takovém případě může řidič v zahraničí očekávat pokutu i v řádech několika tisíc euro. Data na kartě jsou však stále čitelná, i když je karta nefunkční. Např. v Německu je řidič povinen dalších 28 dní od vydání nové čipové karty předkládat ke kontrole i starou kartu. Ponechání karty řidičovi je totiž jednoduché, nezatěžuje stát žádnými náklady ani administrativou. Ministerstvo dopravy však nenabízí řidičům alternativu, jak takřka měsíční řidičskou historii prokázat.Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85, o záznamovém zařízení v silniční dopravě, článek 15, odstavec 7 písm. b) a c). Návrh nominovalo sdružení dopravců ČESMAD BOHEMIA.Úřad vyžaduje a zpoplatňuje potvrzení, že mu podnikatel nic nedlužíU obchodů s lihem je riziko daňového zneužití, proto musí podnikatelé žádat o zvláštní povolení celní úřad. Zajímavé ale je, že celní úřad požaduje potvrzení ne starší než 30 dnů o tom, že podnikatel nemá v evidenci daní u orgánů finanční a celní správy žádný nedoplatek. Tenhle požadavek k sobě váže hned několik absurdit: úředník se nepodívá do systému, zda podnikatel úřadu něco dluží, ale pošle jej do vedlejší kanceláře pro doklad, za který musí zaplatit stokorunový poplatek. Dále je celní správa sestrou finančního úřadu (jak finanční, tak celní správa je řízena ministerstvem financí), takže by si obě organizace mohly údaje předávat samy mezi sebou a nemusely by nutit podnikatele či občany k běhu ode dveří ke dveřím.Zákon o spotřebních daních 353/2003 Sb., § 13, odst. 2, písm. IS partou zaměstnanců putuje další šanonV rámci boje proti nelegálnímu zaměstnávání musí podnikatelé zajistit, aby v místě v místě pracoviště byly k disposici kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah. V praxi to znamená, že vedoucí pracovního kolektivu, který není celoročně vázán na jedno pracovní místo, musí mít s sebou i okopírované pracovní smlouvy. Nesmí na to zapomenout ani v situacích, kdy se blíží termíny odevzdání zakázky. To se často neobejde bez dočasného posílení lidí na pracovišti, tedy přesuny pracovních kolektivů z místa na místo. Stát má však nástroje, jak si ověřit, zda je pracovník zaměstnaný legálně či nelegálně, a to prostřednictvím registrace zaměstnanců na České správě sociálního zabezpečení. Ostatně kopie smlouvy u zaměstnance může být klidně falešná a jediná cesta ověření legálností pracovněprávního vztahu je pouze ověření u dalších úřadů. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 136Diktaturám věříme, západním obchodním partnerům nikolivPokud se rozhodne severokorejská, syrská, kubánská, kyrgyzská, uzbecká či běloruská společnost podnikat v Česku, nemusí při registraci přikládat k zahraničním úředním listinám tzv. Apostilu – potvrzení, že dokument je pravý. Apostilu však musí mít německá firmy, společnosti z USA, Jižní Koreje, Japonska, Velké Británie, ze všech skandinávských zemí či ze zemí Beneluxu; vzájemné uznávání veřejných listin není sjednoceno ani v rámci EU. Tedy ze zemí významných obchodních partnerů a investorů v ČR. Stejně tak i naši podnikatelé, kteří se musí v cizině prokazovat českými dokumenty, vynakládají čas i peníze na zajištění Apostily. Aby firmy ušetřily za Apostilu, by se musel stát s dalšími státy dohodnout na vládní úrovni, což je nakonec levnější nežli vedení všech agend na podporu investic a exportu.Zákon o přístupu České republiky k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin 45/1999 Sb. Stát, s nímž je uzavřena oboustranná dohoda o uznání veřejných dokumentů bez potřeby Apostily, je uveden ve sbírce zákona, pod nímž je smlouva s dotyčným státem vedena. Návrh nominovala AK KŠB.Podnikatelé jsou z neznámého důvodu zpoplatňováni více než ostatníNic nepoukazuje lépe na nerovnost v postoji státu vůči podnikatelům a domácnostem než výběr koncesionářských poplatků. Zatímco domácnosti platí koncesionářské poplatky vždy jen za jedno rádio či televizor bez ohledu na počet těchto přístrojů, podnikatelé jsou zpoplatňování za každý přístroj zvlášť, z čehož vyplývá i více administrativních povinností. Podnikatelé musí platit dokonce koncesionářské poplatky za každé rádio v automobilu. Zákonodárci se však mohli při tvorbě zákonů poohlédnout v zahraničí, v Německu se tyto poplatky platí např. podle počtu zaměstnanců firmy.Zákon o rozhlasových a tel. poplatcích a o změně některých dalších zákonů č. 348/2005 Sb., § 5 odst. 3 a 4. Návrh podnikatelské veřejnosti. ​Absurdita roku 2011: S výpisem z trestního rejstříku na soudPři zakládání společnosti musíte donést rejstříkovému soudu výpis z Rejstříku trestů. Ten je ale pro soud dostupný online. Podnikatel tak již při vstupu do podnikání dostává touto povinností od státu na srozuměnou, že musí mezi jednotlivými kancelářemi běhat on a nikoli lejstra.Zákon 250/2005 Sb. Vyhláška o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, Přehled příloh k formuláři č. 9 společnost s ručením omezeným, IV. Návrh na zápis, Statutární orgán, c) Podle Ministerstva spravedlnosti ČR tato povinnost podnikatele zbytečně zatěžovala, proto ministerstvo připravilo novou vyhlášku o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku (vyhláška č. 414/2011 Sb.), která s účinností od 1. 1. 2012 přenesla povinnost opatřování výpisů z rejstříku trestů na soudy. Podle ustanovení v § 22 zní jasně: „Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu podle odstavce 1 Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů soud.“​Řidič nesmí přebrat hotovost U příležitostné osobní přepravy musí dopravce zajistit, aby řidič nepřebíral přímo od zákazníka finanční hotovost. Jak to ale udělat v praxi? Třeba v situaci, kdy si fotbalový klub objedná pro své fanoušky na poslední chvíli autobus a s dopravcem se domluví na hotovostní platbě? Řidič se musí domluvit s některým z fanoušků, aby peníze od ostatních vybral. Pak musí zastavit a vystoupit, čímž se stane dopravcem. Teprve poté může peníze převzít. Zákon o silniční dopravě 111/94 Sb. §21/b Zbytečné identifikační číslo provozovny Povinnost označit každou živnostenskou provozovnu desetimístným identifikačním číslem platí od loňského července, kdy nabyla účinnosti novela živnostenského zákona. Všechny provozovny měly být takto označeny původně od 1. srpna 2011, pod hrozbou až stotisícové pokuty. Absurdní je nejen to, že je další identifikační číslo zbytečné, ale i příběh této povinnosti - termín označení provozovny byl posunut o rok, ale zároveň se už uvažuje o tom, že se tato povinnost zruší. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání §17 (7). Návrh této absurdity nominovalo www.aktualne.cz Tato povinnost platí od roku 2010 a označení provozoven bylo povinné od 1. srpna 2012. Povinnost však byla odstraněna novela Živnostenského zákona schválenou 21. března 2012 s účinností na konci června. Podle MPO ČR by tato změna měla ušetřit podnikatelům 47 milionů Kč.​Při ztrátě řidičského průkazu výměna dalších dvou dokumentů Řidič z povolání má kromě řidičského průkazu i průkaz profesní způsobilosti řidiče (tzv. profesák) a kartu řidiče do digitálního tachografu. V obou průkazech je uvedeno i číslo řidičského průkazu, přitom pro to není závažný důvod. Pokud řidič ztratí řidičský průkaz, musí si nechat vyměnit i oba uvedené průkazy. Místo 50 tak zaplatí 950 Kč. Zákon 124/2007 Sb. o vzoru paměťové karty řidiče § 2 (4) 5 a Zákon 374/2007 Sb. Porno časopisy zdarma pro poslance Podle tiskového zákona musí každý vydavatel poslat 8 výtisků do sedmi definovaných knihoven. Podle této bizarní povinnosti přichází například všechny hobby, sci-fi či porno časopisy také do knihovny ministerstva kultury a knihovny Poslanecké sněmovny. Jaké mají tyto dvě knihovny privilegium, že si tyto výtisky nárokují zdarma zákonem? Méně administrativně i finančně nákladné pro knihovny i vydavatele by bylo zaslat do knihoven rovnou elektronickou verzi. Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů, § 9 e)Zbytečný seznam školených řidičů Provozovatel školicího střediska pro řidiče musí zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku obecnímu úřadu v sídle svého podnikání. A to pod pokutou 100 tisíc korun. Jenže z přihlášení žádná práva ani povinnosti pro nikoho nevyplývají, takový seznam je proto naprosto zbytečný. V připravované nové verzi zákona přibyla školitelům rozumná povinnost zaslat na obecní úřad do 10 dnů po skončení školení seznam absolventů, aby mohla být jejich účast zanesena do karty řidiče. Povinnost poslat seznam v pětidenním předstihu ale odstraněna nebyla. Novela Zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, §51 odst. 1 písm. h), výše pokuty uvedená v §56 odst. 4 písm. b)Povinné minimum vozidel a rakví pro pohřební službu Provozovatel pohřební služby musí mít alespoň o 1 pohřební vozidlo a o 2 transportní rakve nebo transportní vaky více, než činí jeho průměrná denní potřeba, minimálně však 2 vozidla a 4 transportní rakve nebo transportní vaky. Stát má zřejmě stejné nároky na spolehlivost vozidel pohřební služby jako na vozidla záchranky. Svými požadavky znemožňuje provozovat přepravu nebožtíků malým podnikatelům. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, § 7 odst. 1 a) 1. Absurdita roku 2010: Na státní úřad s dokumenty, které jsou úřadem online aktualizovanéKdyž si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k provedení kontroly pojistného na sociální zabezpečení, musíte přinést s sebou výpis z obchodního rejstříku a to i přesto, že jsou tyto údaje online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám.Tato povinnost vychází ze zákona 552/1991 Sb., o státní kontrole, § 14. Uvedený zákon konkrétně nedefinuje povinnost dokládat výpis z obchodního rejstříku, ale Česká státní správa sociálního zabezpečení se na zákon jako celek odvolává. Tato povinnost byla prostřednictvím tiskového odboru České státní správy sociálního zabezpečení v den vyhlášení Absurdity roku 2010.Zbytečné prokazování finanční způsobilosti Dopravci musí pravidelně prokazovat finanční způsobilost, která se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další vozidlo. Tato způsobilost však nemá prakticky žádný význam, peníze nejsou nijak vázané, neslouží pro případné vyrovnání závazků nebo za účelem placení pohledávek státu. Prokázání finanční způsobilosti je dopadem aplikace evropského práva, proto lze považovat tuto nominaci za podnět nápravy pro naši reprezentaci u evropských orgánů.Zákon č. 111/1994 Sb, o silniční dopravě, § 4aVozy na údržbu silnice musí platit mýtnéNa dálnicích a rychlostních silnicích musí nákladní vozy platit mýtné a z této povinnosti jsou osvobozeny například vozy, které silnici spravují. Problém ale nastává v okamžiku, kdy „správu“ té samé komunikace dělá jiná právnická osoba než „údržbu“. S tím zákon totiž vůbec nepočítá. V praxi to vypadá tak, že správcovská firma provádí pro stát např. zimní údržbu a ještě za to státu platí mýtné. Ředitelství silnic a dálnic sice úhradu mýtného firmě provádějící údržbu dálnice vrací zpět, je to však typická ukázka zbytečného přelévání peněz a tím i administrativy.Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § 20a, odstavec 1. písmena jPlátcem DPH už od obratu 1 Kč Plátcem DPH se stává podnikatel ve chvíli, kdy je jeho obrat vyšší než 1 milion Kč. Málokdo však ví, že se automaticky stává plátcem DPH podnikatel, který poskytne služby plátci daně v EU. V praxi tak například prodejci klimatizace, který po skončení záruky přijede svému příhraničnímu zákazníkovi opravit klimatizační jednotku, přibývá rozsáhlá administrativa spojená s placením DPH. Zákon č. 235/2004 Sb. o DPH, § 94, odst. 11Formalita, kterou nikdo nesleduje Každý podnikatel je nucen na svých internetových stránkách uvádět jméno nebo název společnosti, místo podnikání a identifikační číslo – to jsou ale praktické náležitosti. Formalitou je však pro firmy uvedení zapsání do obchodního rejstříku včetně spisové značky a pro živnostníky uvedení zápisu do Živnostenského rejstříku. Navíc tyto povinnosti mají kontrolovat obecní živnostenské či přestupkové odbory, které jsou zahlceny zcela důležitější agendou. Otázkou taktéž je, zda například spisová značka je natolik důležitá, aby byla uvedena na internetových stránkách a mělo se kontrolovat, jestli ji podnikatelé skutečně uvádějí. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 13a S dokumentem z datové schránky na úřad pro ověření Dokumenty, které posílají úřady podnikatelům do datových schránek, nejsou jinými úřady považovány za originál. Podnikatel si tak musí vygenerovat čárkový kód a jít i s dokumentem do kanceláře Czech POINTu, kde za každou ověřovanou stránku zaplatí 30 Kč. Kdyby si podnikatel nechal poslat od úřadu dokumenty poštou, je to zdarma. Je to praktická ukázka toho, jak nedokážeme nové technologie využít k úlevě administrativy. Zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 22 V současnosti již není u dokumentů, které získají podnikatelé i občané prostřednictvím datových stránek, nutné ověřovat jejich pravost.​Vláda určuje firmám, kdy si mají vymalovat Podle přijatého návrhu ministerstva zdravotnictví se musí každý den uklízet pracoviště, sanitární a pomocná zařízení. Nařízení však určuje i lhůty pro malování s přihlédnutím ke zdrojům znečištění. Pro podnikatele s dvaceti zaměstnanci, který má dvě kanceláře, dvě kovodílny a dvoje toalety, to znamená každé dva roky malovat. O vymalování provozovny by však měl rozhodovat sám podnikatel a nikoli zákon. Nařízení vlády č. 68/2010, § 55b Tato povinnost byla odstraněna novelou nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kde je uvedeno: "Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání." ​Absurdita roku 2009: Velké zrcadlo, lednička a dvě nášlapné váhy do fyzioterapeutické ordinace Zákon ukládá provozovateli fyzioterapeutické ordinace mít mimo jiné v ordinaci velké zrcadlo, ledničku a 2 nášlapné váhy. Zrcadlo v ordinaci je určitě příjemná věc, ale proč je to nařízené zákonem? Stejně tak proč by nemohli provozovatelé ordinací sdílet společnou ledničku a musí mít každý vlastní? Velmi těžko se i vysvětluje, proč by měli mít fyzioterapeuti v ordinaci dvě váhy. Tato povinnost vychází z Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., část T. Podle Vyhláška č. 221/2010 Sb. o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení již není povinnost mít ve fyzioterapeutické ordinaci zrcadlo.​Zřízení čističky vod na dlouhý loket Vyhláška nerozlišuje mezi jednotlivými typy čističek odpadních vod, proto když si majitelé malých firem nebo vlastníci rodinných domů zařizují vlastní likvidaci odpadních vod, absolvují stejný byrokratický proces jako velcí investoři z oblasti nakládání s vodami. I na nejmenší plastové tělo čistícího zařízení si musíte obstarat náročnou dokumentaci se složitými výpočty a vyčkat kolem 10 týdnů na vydání územního rozhodnutí. Dalších 90 dnů si počkáte na povolení nakládat s vodami a stavební povolení k vodním dílům. Takže na toaletu, kterou budou využívat například jen 3 lidé, si zajdete nejdříve za 7 měsíců.Tato povinnost vychází ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Konkrétně jde o § 5 odst. 3. Zákon v současné době umožňuje zjednodušené řízení pro toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (DČOV). Majitel tak po dostavbě DČOV stavbu ohlásí aje povinen si jednou za dva roky nechat provést revizi své DČOV osobou oprávněnou Ministerstvem životního prostředí. ​Každý prodejce ojetých vozidel musí jet každý vůz na registr osobně odhlásitNemožnost korespondenčně přehlásit technický průkaz na nové majitele vozu způsobuje, že pracovníci bazarů musí objíždět registry v obcích, kde je původní majitel prodávaného vozu přihlášený. Autobazary však zprostředkovávají prodej vozů napříč celým krajem a někdy i mezi jednotlivými kraji, proto musí vyčlenit zaměstnance na objíždění obecních registrů, oželet výdaje na pohonné hmoty a čas, který by cestující zaměstnanec lépe využil přímo v provozovně. Vzhledem k tomu, že samotné přehlášení technického průkazu je jednoduchou záležitostí, ke které je potřeba jen prokázání se občanským průkazem, určitě by korespondenční komunikace s obecními registry výrazně snížila náklady, které se promítají do provize autobazarů a předchozímu majiteli vozu by zůstala vyšší částka na koupi nového vozu. Řešením celého nesmyslného cestování by bylo propojení registrů vozidel v ČR, tak jak je tomu v téměř celé Evropě.Tato povinnost vychází ze zákona č. 243/2001 Sb. Konkrétně jde o § 3 odst. 2 písm. b. Na státní úřad s dokumenty, které jsou úřadem online aktualizovanéKdyž si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k provedení kontroly pojistného na sociální zabezpečení, musíte přinést s sebou výpis z obchodního rejstříku a to i přesto, že jsou tyto údaje online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám.Tato povinnost vychází ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Konkrétně jde o § 93 odst. 3.Zbytečně přísnější než směrnice EUPodle nové směrnice 59/2003 EU musí řidiči z povolání s řidičským oprávněním C nebo D být držiteli profesního průkazu. Na české profesionální řidiče však platí pravidla přísnější. Čeští řidiči si do 1. října 2008 museli zřídit tzv. profesák, evropská směrnice však umožňuje vydat první profesní průkaz všem držitelům řidičského oprávnění pro vozidla C nebo D do 10. září 2013, resp. 2014. Dále ne zcela pochopitelné je, že i řidič s 30letou praxí, který si z jakéhokoliv důvodu nestihl o nový profesní průkaz zažádat do 30. října, musel absolvovat školení v délce 140 hodin. A jaký je důsledek? Dnes jsou čeští řidiči překvapení, že prakticky nikde v zahraničí zatím řidiči žádné profesní průkazy nemají a často o nich ani nic nevědí. Jejich vlády prostě jen využily text směrnice a nebyly přehnaně aktivní. Tato povinnost vychází ze zákona č. 374/2007 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Kvalifikovaný řidič ve funkci skladníkaKdyž v době konjunktury trápil české dopravce nedostatek řidičů, mohli využít možnosti volného pohybu pracovních sil v rámci EU a najmout řidiče například ze Slovenska. Řidiči z řad cizinců si musí zažádat o český řidičský průkaz, protože se na český řidičský průkaz váže např. výdej karty k digitálnímu tachografu, který sleduje doby řízení a odpočinku řidiče. Absurdní je, že žadatel o český řidičský průkaz musí prokázat minimálně 185 dní pobytu na území ČR. Takže dopravci musí umístit nového řidiče do kanceláře či skladu, aniž by ho na tyto pozice potřeboval, vyplácet mu mzdu řidiče a teskně počítat, než uplyne šest měsíců legálního pobytu.Tato povinnost vychází ze Zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Konkrétně jde o § 46, odstavec 2, písm. b.109. Povinnost hlásit nakládání s odpady pro dva úřady v intervalu 14 dnůPodnikatelé musí do 15. února podat na radnici, pod kterou provozovna podnikatelů organizačně spadá, Hlášení o produkci a nakládání s odpady za předchozí rok. Zároveň musí ty samé údaje vyplnit do 3. března do Ročního výkazu o odpadech pro Český statistický úřad vyplnit. Odstranění povinnosti vyplňovat formulář pro obecní úřady se sice připravuje, otázkou však je, zda dojde ke skutečné změně. Povinnost podávat hlášení pro provozovny, které produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů vychází ze zákona č 185/2001 Sb., o odpadech. Konkrétně jde o § 39, část 2. Povinnost nahlašovat vše, co si vyžádá ČSÚ, vychází ze zákona č. 89/1995. Absurdita roku 2008: Ekologicky čistou zeminou na skládku Zákon o odpadech se nevztahuje na vytěžené zeminy, které vyhovují limitům znečištění. V důsledku neexistence vyhlášky musí podnikatelé nakládat s vytěženou zeminou, která může být jakkoliv ekologicky čistá, jako s odpadem. Nejen že nevyužijete vytěženou zeminu, ale musíte ji znehodnotit a navíc zaplatit skládkovné. Navíc si kvůli transportu zeminy musíte vyřídit povolení pro zacházení s odpady, nebo si najmout specializovanou firmu. Tato povinnost vychází z absence zařazení vytěžené zeminy do výjimek v zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb. Konkrétně se jedná o seznam výjimek v § 2 odst. 1 Povinnost nakládat se zeminou jako s odpadem byla vyjmuta ze zákona v roce 2010 v souvislosti s transpozicí nové rámcové směrnice 98/2008 o odpadech, která má užší vymezení zemin. Zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavební činnosti jsou vyjmuty z její působnosti a tedy také z působnosti zákonů, které ji na národní úrovni provádějí. Zbytečné potvrzení o bezbariérovosti prostoru Podle zákona musí mít nové stavby určené alespoň částečně pro veřejnost bezbariérový vstup a WC. Pro takové potvrzení vás ze stavebního úřadu pošlou do Národního institutu pro integraci osob (NIPI), i když k ničemu takovému není NIPI dle zákona oprávněno. Nejen že bezbariérovost prostoru může posoudit pracovník stavebního odboru přímo při kolaudaci, ale rozpočet NIPI byl k 30. června vyčerpán a tudíž záleží jen na ochotě a možnostech pracovníka konzultačního centra NIPI, zda vám potvrzení vydá. V opačném případě byla vaše snaha zcela zbytečná. Povinnost zajistit bezbariérový přístup ve veřejných budovách vychází z vyhlášky Ministerstva pro m místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb. Konkrétně se jedná o část druhou, § 4 V současnosti obecní stavební odbory již na NIPI neodkazují.​Majitelé pracovních agentur musí každé tři roky pro nové povolení Když si chcete otevřít agenturu na zprostředkování práce – tedy pracovní agenturu – musíte opakovaně každé tři roky žádat MPSV o speciální povolení v této oblasti podnikat. V praxi to znamená každé 3 roky absolvovat výlet na úřad s kopií dokladu o bezúhonnosti, získaném vzdělání, odborné praxi a zaplatit nemalý poplatek. Proto se pánů zákonodárců ptáme, co považují na provozování pracovní agentury tak společensky nebezpečného, že nutí jejich majitele pravidelně běhat se všemi doklady na úřad. Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 14, odst. 3. Dále povolení upravují § 60 až 63 Za neprokázanou způsobilost 5 let zákaz podnikání Kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, musí každý rok prokázat dopravnímu úřadu finanční způsobilost rezervami ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další. Finanční způsobilost se však dokazuje rozdílem mezi aktivy a pasivy, což v žádném případě nezaručuje dopravcovu solventnost. Další perlou je důsledek neprokázání se finanční způsobilostí – dopravce dostane distanc na své podnikání na neuvěřitelně dlouhou dobu 5 let. Tato povinnost vychází ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Konkrétně jde o § 35a, odst. 4a a 5S jednou změnou na tři úřady Podnikatelé mají povinnost při změně předmětu podnikání, sídla nebo např. statutárního zástupce zanést tyto údaje do živnostenského registru, obchodního rejstříku a registru daní. Mohlo by se zdát, že je lhostejné, který úřad navštíví nejdříve. Opak je však pravdou. Např. finanční úřad vaše aktualizované údaje nepředá nikam. Pokud si ale zajdete vyřídit nejdříve změnu v obchodním rejstříku, trefil jste se do černého. Jen tato instituce nahlásí příslušnou změnu také na živnostenském a finančním úřadě. Tato povinnost vychází z obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. konkrétně § 35 a § 36, z živnostenského zákona č. 455/1991 Sb, konkrétně § 45 odst. 1 a zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., konkrétně § 33 odst. 7 Podle výsledků mystery mailingu na všechny obecní živnostenské odbory (OŽO) je zřejmé, že pracovníci OŽO zvou začínající podnikatele nejdříve na živnostenský odbor.​Kniha jízd Knihu jízd vymýšlel pravděpodobně někdo, kdo nejezdí služebním vozem. Vyplňování knihy jízd včetně účelu cesty, cíli a ujeté vzdálenosti je složité a časově náročné, a proto i v praxi čistě formální. Nejen že vyplňování knih zdržuje, ale ke skutečnému prokazování, zda byl automobil skutečně využit pro pracovní účely, neslouží.Tato povinnost vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Konkrétně jde o §24, odst. 2. Povinnost je doplněna pokynem Ministerstva financí ČR D-300. Povinnost vést knihu jízd byla zrušena Zákonem č. 304/2009 Sb. Podnikatelé tak mohou pro tři vozy využít daňově uznatelný výdaj za každý vůz 5 000 Kč.​Převod nemovitostíPoplatník předkládá správci daně z převodu nemovitosti: daňové přiznání, ověřenou kopii listiny, která je titulem pro změnu vlastnického práva a také znalecký posudek o ceně nemovitosti. Podnikatel tak neplatí pouze daň z převodu nemovitosti, která je již sama poněkud zvláštní daní, ale aby úřadům dokázal, že zaplatí správnou výši daně, musí si nechat vyhotovit na vlastní náklady znalecký posudek. Tato povinnost vychází ze zákona č.357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Konkrétně jde o §21 ​Absurdita roku 2007: Stánek na výstavě Chce-li podnikatel vyjet na výstavu, prodejní prezentaci nebo pouť, musí nahlásit 3 dny dopředu svůj záměr živnostenskému úřadu v místě, kde je umístěna jeho trvalá provozovna. Vlastně by měl oznámit rovněž ukončení cesty a tím i dočasné provozovny. Vzhledem k absurdnosti této povinnosti není až tak překvapivé, že se tato povinnost příliš nedodržuje a živnostenské úřady nejsou ve výkladu a shromažďování těchto informací jednotné.Tato povinnost vychází ze zákona č. 455/1991 Sb. Zákon o živnostenském podnikání, konkrétně jde o § 17 odst. 1 a odst. 2 Tato povinnost byla odstraněna Zákonem č. 130/2008Sb o živnostenském podnikání.Cizinci na služební cestě V případě, že podnikatel zaměstnává pracovníka, který není občanem České republiky, musí oznámit úřadu práce, že tento zaměstnanec odjel na pracovní cestu, pokud tato cesta trvá v rozsahu 7 až 30 kalendářních dnů. Dobrá rada pro podnikatele proto zní. Ušetříte si jeden papír, pokud cizince vyšlete na pracovní cestu na méně než týden nebo rovnou na více než měsíc.Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 93 odst. 2 Evidence kontrol Zákon ukládá povinnost každému podnikateli vést evidenci o kontrolách, které proběhly v jeho provozovně na zdravotní nezávadnost a jakost. Absurdní je na tom zejména duplicita činnosti podnikatele a kontrolních úřadů. Ještě, že nemusí podnikatelé vést evidenci úplně o všech kontrolách, které u nich proběhnou. Tato povinnost vychází ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích Konkrétně jde o § 3 odst. 2 písm. d V novém zákoně 281/2009 Sb. tato povinnost již není.​Doklady na provozovně Povinnost zajistit, aby na provozovně, ve které je prodáváno zboží nebo poskytována služba, byly kontrolnímu orgánu k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb. Pokud máte jako podnikatel kancelář a účetní sedí hned vedle provozovny, pak budiž. Ale kopírujte a převážejte všechny doklady, když prodáváte zboží na různých místech. Tato povinnost vychází ze zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, konkrétně jde o § 31 odst. 3 Uvedená úprava již v živnostenském zákoně není. S účinností od 1. 8. 2010 (novelizace živnostenského zákona zákonem č. 155/2010 Sb.) platí následující úprava „Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.“ ​Převod nemovitostí Poplatník předkládá správci daně z převodu nemovitosti: daňové přiznání, ověřenou kopii listiny, která je titulem pro změnu vlastnického práva a také znalecký posudek o ceně nemovitosti. Podnikatel tak neplatí pouze daň z převodu nemovitosti, která je již sama poněkud zvláštní daní, ale aby úřadům dokázal, že zaplatí správnou výši daně, musí si nechat vyhotovit na vlastní náklady znalecký posudek. Tato povinnost vychází ze zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, konkrétně jde o §21 Odměny za notářské služby Založení, zrušení nebo změna právní formy obchodní společnosti nebo družstva, ale i osvědčení o těchto právních skutečnostech musí být provedeno prostřednictvím notáře. Když pomineme, že už tento způsob povinnosti nemá při existenci vlastních právníků opodstatnění, absurdní je zejména způsob výpočtu odměny pro notáře. Podle vyhlášky je zde rozhodující základní kapitál, nikoliv tedy například počet stran a s tím spojený skutečný výkon nebo čas strávený touto prací. Společnost s vyšším kapitálem tedy zaplatí více, i když je ostatní text smlouvy naprosto shodný.Tato povinnost vychází z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 73/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Konkrétně jde o § 5 odst. 3Volné pracovní místo V případě, že se vytvořilo či uvolnilo pracovní místo, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit do deseti dnů úřadu práce a to včetně charakteristiky volného místa. A možná nikoho nepřekvapí, že neprodleně pak musí podnikatel oznámit také obsazení tohoto místa. Ještěže výběr pracovníka zůstává na něm.Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 35 odst. 1

http://kraken.slv.cz/Konf104/2009

Konf104/2009 Konf 104/2009-12 Zvlá¹tní senát zøízený podle zákona è. 131/2002 Sb., o rozhodování nìkterých kompetenèních sporù, slo¾ený z pøedsedy JUDr. Michala Mazance a soudcù JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Karla Podolky, JUDr. Petra Pøíhody a JUDr. Marie ®i¹kové, rozhodl o návrhu Èeského telekomunikaèního úøadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doruèování: po¹tovní pøihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenèního sporu mezi ním a Okresním soudem v Èeském Krumlovì, a dal¹ích úèastníkù sporu vedeného u Okresního soudu v Èeském Krumlovì pod sp. zn. 5 C 16/2009, o 7740,50 Kè s pøíslu¹enstvím: ¾alobkynì Èeský inkasní kapitál, a. s., se sídlem v Praze 1, Václavské námìstí 808/66, IÈ 27646751, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem v Plzni, Úslavská 33, a ¾alovaného M. È., I. P ø í s l u ¹ n ý vydat rozhodnutí ve vìci vedené u Okresního soudu v Èeském Krumlovì pod sp. zn. 5 C 16/2009, v èásti týkající se zaplacení smluvní pokuty ve vý¹i 2700 Kè, je správní orgán. II. Usnesení Krajského soudu v Èeských Budìjovicích ze dne 9. 4. 2009, èj. 22 Co 962/2009-67, s e z r u ¹ u j e ve výroku II., a v té èásti výroku I., kterou bylo zmìnìno rozhodnutí Okresního soudu v Èeském Krumlovì ze dne 26. 2. 2009, èj. 5 C 16/2009-44. III. Rozsudek Okresního soudu v Èeském Krumlovì ze dne 28. 7. 2009, èj. 5 C 16/2009-104, j e n i c o t n ý . Návrhem doruèeným dne 14. 9. 2009 se Èeský telekomunikaèní úøad domáhal, aby zvlá¹tní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona è. 131/2002 Sb. mezi ním a Okresním soudem v Èeském Krumlovì ve vìci ¾aloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 C 16/2009 týkající se zaplacení 7740,50 Kè s pøíslu¹enstvím. Spoleènost Telefónica O2 Czech Republic, a. s. (dále jen Telefónica ), uzavøela s ¾alovaným smlouvu o poskytování telekomunikaèních slu¾eb, na jejím¾ základì ¾alovanému poskytovala slu¾by prostøednictvím mobilní telekomunikaèní sítì. Za tyto slu¾by se ¾alovaný zavázal platit mìsíènì èástku, kterou mu Telefónica vyfakturovala. ®alovaný neuhradil ètyøi faktury na èástku v celkové vý¹i 7740,50 Kè. Spoleènost Telefónica postoupila pohledávku ve vý¹i 7740,50 Kè ¾alobkyni, která podala proti ¾alovanému dne 15. 9. 2008 u Okresního soudu v Èeském Krumlovì ¾alobu na zaplacení této èástky s pøíslu¹enstvím. Okresní soud v Èeském Krumlovì usnesením ze dne 26. 2. 2009, èj. 5 C 16/2009-44, øízení o ¾alobì zastavil (výrok I.) s tím, ¾e po právní moci usnesení bude vìc postoupena Proti usnesení okresního soudu brojila ¾alobkynì dne 17. 3. 2009 odvoláním u Krajského soudu v Èeských Budìjovicích. Dle ¾alobkynì o postoupené pohledávce nemá pravomoc rozhodovat Èeský telekomunikaèní úøad, proto¾e nejsou splnìny podmínky uvedené v § 129 zákona o telekomunikacích. Èeský telekomunikaèní úøad øe¹í spory pouze mezi zákonem stanovenými subjekty, a to osobou vykonávající komunikaèní èinnost (§ 7) na stranì jedné, a úèastníkem nebo u¾ivatelem na stranì druhé. ®alobkynì není osobou vykonávající komunikaèní èinnost, k rozhodování sporu je proto pøíslu¹ný soud. Krajský soud pova¾oval odvolání za èásteènì dùvodné. Dlu¾ná èástka 7740,50 Kè se skládá z nezaplacených plateb za telekomunikaèní slu¾by ve vý¹i 5040,50 Kè a ze smluvní pokuty ve vý¹i 2700 Kè. Dle krajského soudu není právo na zaplacení smluvní pokuty finanèním plnìním spjatým s poskytováním telekomunikaèních slu¾eb, nejedná se tedy o plnìní podle zákona o telekomunikacích, ale o plnìní podle obecných obèanskoprávních pøedpisù. Krajský soud proto potvrdil usnesení okresního soudu o zastavení øízení jen ohlednì èástky 5040,50 Kè, o které i podle jeho právního názoru má pravomoc rozhodovat Èeský telekomunikaèní úøad, ale zmìnil rozhodnutí soudu I. stupnì ohlednì èástky smluvní pokuty 2700 Kè tak, ¾e øízení se nezastavuje a vìc Èeskému telekomunikaènímu úøadu postoupena nebude. Vy¹el z právního názoru, ¾e o smluvní pokutì má pravomoc rozhodovat soud. Okresní soud v Èeském Krumlovì, vázaný právním názorem odvolacího soudu, rozsudkem ze dne 28. 7. 2009, èj. 5 C 16/2009-104, stanovil ¾alovanému povinnost zaplatit 2700 Kè s pøíslu¹enstvím a náhradu nákladù øízení. Proto¾e pak v øízení, které následovalo po øízení odvolacím, okresní soud mimo svou pravomoc (vázán v té dobì rozhodnutím krajského soudu) rozhodl o té èásti návrhu, která se týká smluvní pokuty, vyslovil zvlá¹tní senát podle § 5 odst. 2 zákona è. 131/2002 Sb. nicotnost rozhodnutí (rozsudku Okresního soudu v Èeském Krumlovì ze dne 28. 7. 2009, èj. 5 C 16/2009-104).

http://kraken.slv.cz/23Cdo947/2013

23 Cdo 947/2013 Dotčené předpisy: § 531 obč. zák. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobce V. T., zastoupeného JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou se sídlem v Táboře, Bělehradská 2759, proti žalované Lučební závody a. s. Kolín, se sídlem Kolín, Pražská 54, identifikační číslo osoby 46357360, zastoupené JUDr. Janem Matějíčkem, advokátem se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 98, o zaplacení částky 3 766 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Cm 340/95, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2012, č. j. 8 Cmo 3/2010-303, takto: Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. května 2012, č. j. 8 Cmo 3/2010-303, výrokem I. potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. dubna 2007, č. j. 51 Cm 340/95-189, kterým bylo žalované Lučební závody a. s. Kolín s identifikačním číslem osoby 46357360 uloženo zaplatit žalobkyni 3 766 500 Kč s 12,9 % úrokem z prodlení od 10. 4. 1998 do zaplacení a náhradu nákladů řízení; výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího a dovolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze závazného právního názoru učiněného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2009, č. j. 23 Cdo 1737/2009-235, kterým byl zrušen předešlý rozsudek odvolacího soudu v dané věci. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí přijal závěr, že z hlediska promlčení nemá změna v osobě dlužníka vliv na běh promlčecí doby, pokud jde o promlčení povinnosti zaplatit dluh. Dovolací soud dovodil, že novému dlužníkovi se započítává i ta část promlčecí doby, která uplynula předchozímu dlužníkovi. Konstatoval, že souhlas věřitele s převzetím dluhu není majetkovým právem ve smyslu § 100 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) a ani právem ze závazkového vztahu ve smyslu § 387 odst. 2 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), nýbrž jde o právní úkon, projev vůle věřitele, kterým se závazkový vztah zakládá, resp. mění se závazkový vztah původní. Teprve po této změně je možno zkoumat promlčení, nikoliv však ve vztahu k úkonům zakládajícím změnu, nýbrž jen ve vztahu k právům a povinnostem, které tvoří obsah změněného závazkového vztahu, tedy, jinak vyjádřeno, žalovaná se nemůže dovolávat promlčení ve vztahu k právu věřitele poskytnout nebo neposkytnout souhlas s převzetím dluhu, neboť toto právo netvoří obsah závazkového vztahu mezi věřitelem a původním dlužníkem, nýbrž jde o součást složené právní skutečnosti, jejímž účinkem se přenáší povinnost zaplatit dluh na nového dlužníka. Dovolací soud uvedl, že původní i nový dlužník mohou vznést námitku promlčení jen ke své povinnost zaplatit dluh, tuto námitku však nemohou uplatnit ve vztahu k souhlasu věřitele, neboť nejde o jeho právo či povinnost, které by náležely do obsahu vztahu k dlužníkovi (ať již původnímu nebo novému), nýbrž jen o jednu ze skutečností, které tento vztah mění, a jako taková nemůže tato právní skutečnost podléhat promlčení. Odvolací soud vyšel dále ze zjištění soudu prvního stupně, že mezi žalovanou a společností Lučební závody Draslovka a. s. Kolín byla dne 21. 6. 1995 uzavřena dohoda, podle níž žalovaná převzala dluh, jehož zaplacení je předmětem tohoto řízení, a že souhlas původní žalobkyně s tímto převzetím dluhu žalovanou, jako novým dlužníkem, byl vyjádřen původní žalobkyní v listině ze dne 9. 7. 2002, doručené žalované. Odvolací soud konstatoval, že uvedeným souhlasem původní žalobkyně došlo ke změně závazku v osobě povinného, jímž se stala žalovaná ve smyslu § 531 obč. zák., a že právo na požadované zaplacení ceny zboží není promlčeno, jestliže nárok na zaplacení zboží vznikl ne dříve než v září 1992 a nárok byl původní žalobkyní uplatněn vůči žalované podáním ze dne 27. 5. 1996, jež bylo soudu prvního stupně doručeno dne 29. 5. 1996, tedy ve čtyřleté promlčecí době podle § 397 obch. zák. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalované, že žalobkyni by měl být přiznán úrok z prodlení až od udělení souhlasu s převzetím dluhu původní žalobkyní, jestliže žalobkyně zavinila, že se tak stalo až v červenci roku 2002. Pokud žalovaná shledávala ve skutečnosti, že původní žalobkyně dala souhlas a převzetím dluhu žalovanou až po sedmi letech porušení zásad poctivého obchodního styku podle § 265 obch. zák., odvolací soud nedal žalované za pravdu, neboť žalovaná převzala dluh dobrovolně v listině ze dne 21. 6. 1995 a musela počítat s tím, že ke změně závazku v osobě povinného může dojít souhlasem původní žalobkyně s tímto převzetím dluhu. Odvolací soud neshledal za důvodnou ani námitku žalované, že jednání původní žalobkyně bylo v rozporu s dobrými mravy podle § 3 obč. zák., protože uvedený souhlas je vyjádřením zásady, že smlouvy se mají plnit, a jeho smyslem je ochrana věřitele pro případ, že dluh by mohl převzít dlužník, jehož majetkové poměry by mohly vést ke zhoršení právního postavení věřitele. Odvolací soud proto vyhovující rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, opírajíc jeho přípustnost jednak o ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) a jednak o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Důvodnost dovolání spatřuje v nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a v tom, že řízení je ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolání žalovaná směřuje proti uložení povinnosti hradit úroky z prodlení ve výši 12,9 % od 10. 4. 1998 do zaplacení. Má za to, že žalobkyně mohla nejpozději do roku 1997 udělit souhlas k převzetí dluhu a tím relevantně určit žalovaného. Podle žalované nemůže jít k její tíži nečinnost žalobkyně, kdy žalobkyně musela po podání návrhu na přistoupení účastníka do řízení nejpozději dne 10. 12. 1997 vědět, že dohoda o převzetí dluhu z 21. 6. 1995 byla uzavřena bez souhlasu věřitele, a přesto byla nečinná. Domnívá se, že jednání žalobkyně, eventuálně jejího právního předchůdce, jímž byl de facto vybrán žalovaný jako dlužník po více než sedm letech sporu, je nutno hodnotit z hlediska § 265 obch. zák. jako výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Takové jednání žalobkyně nemůže požívat právní ochrany, bylo-li jednání žalobkyně navíc účelové, neboť žalobkyně jednala s ohledem na platební schopnosti možných dlužníků, tedy žalované a původního dlužníka. Dovolatelka má za to, že dnem 14. 11. 1997, kdy se dohoda o převzetí dluhu dostala do sféry vědomí věřitele (předchůdkyně žalobkyně), byla tím tomuto věřiteli ve skutečnosti učiněna nabídka k udělení souhlasu s uzavřenou dohodou o převzetí dluhu. Tuto nabídku považuje za návrh podle § 43a odst. 2 obč. zák., který působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Přitom podle § 43b odst. 1 písm. b) obč. zák. návrh zaniká uplynutím přiměřené doby. Za takovou dobu považuje dovolatelka nejvýše jeden měsíc, v níž žalobkyně mohla zvolit dlužníka a zároveň žalovaného. Učinila-li tak žalobkyně až za sedm let, není možno podle dovolatelky tuto dobu považovat za přiměřenou. Dovolatelka se tedy domnívá, že nemůže odpovídat za prodlení s placením dluhu, které vzniklo v souvislosti s nečinností žalobkyně (právního předchůdce žalobkyně) do 9. 7. 2002, kdy byl vyjádřen souhlas věřitele (předchůdce žalobkyně) s převzetím dluhu. Dovolatelka je přesvědčena, že úroky z prodlení bylo možno přiznat žalobkyni až od 9. 7. 2002, a to ve výši, v jaké byl určován v té době. Za nespravedlivé považuje, že žalobkyni byl přiznán úrok z prodlení od počátku prodlení, jako by bylo od počátku zřejmé, kdo je dlužníkem. Stejně tak má za to, že v přiznání nákladů řízení nebyla zohledněna skutečnost nečinnosti žalobkyně s určením dlužníka. Dovolatelka proto navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.), po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a obsahuje stanovené náležitosti, zkoumal, zda je dovolání přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Protože napadený rozsudek odvolacího soudu je rozhodnutím potvrzujícím a žádnému rozhodnutí soudu prvního stupně v dané věci nepředcházelo rozhodnutí, v němž by soud prvního stupně byl vázán právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným ve zrušovacím usnesení odvolacího soudu (vždy byly rozsudky zrušeny jen pro jejich nepřezkoumatelnost a nutnost doplnění dalšího dokazování), může být dovolání přípustné jen při splnění předpokladů stanovených v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tj., jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží. Směřuje-li dovolatelka dovolání do výroku rozsudku o náhradě nákladů řízení, jež má charakter usnesení, je třeba konstatovat, že přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Ustanovení § 237 zakládá přípustnost jen proti rozhodnutí ve věci samé a § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Proto dovolání v rozsahu směřujícím proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, týkajícím se náhrady nákladů řízení, není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku [bez ohledu na to, zda jde např. o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Dovolání žalované směřující proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není tedy podle § 236 odst. 1 o. s. ř. přípustné. Namítá-li dovolatelka nesprávné určení počátku doby placení úroků z prodlení, která měla být podle jejího názoru stanovena až od 9. 7. 2002, kdy byl vyjádřen souhlas věřitele (předchůdce žalobkyně) s převzetím dluhu, je nutno v této souvislosti odkázat na dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci ze dne 20. 7. 2009, č. j. 23 Cdo 1737/2009-235, v němž bylo konstatováno, že souhlas věřitele s převzetím dluhu je projev vůle věřitele, který způsobuje, že od okamžiku, kdy dojde původnímu dlužníkovi nebo přejímateli dluhu, stává se smlouva o převzetí dluhu účinnou a k plnění dluhu je zavázán nový dlužník, zatímco povinnost původního dlužníka k plnění dluhu zaniká, resp. účinkem souhlasu věřitele s převzetím dluhu se přenáší povinnost zaplatit dluh na nového dlužníka. Z uvedeného je zřejmé, že úroky z prodlení jsou spojeny s dobou, po níž není dluh placen věřiteli, a na dobu prodlení nemá vliv změna v osobě dlužníka, k níž došlo projevem vůle věřitele. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že odvolací soud v právním posouzení nepochybil, jestliže neshledal důvodnou námitku žalované, že žalobkyni by měl být přiznán úrok z prodlení až od udělení souhlasu s převzetím dluhu původní žalobkyní. Právní závěr odvolacího soudu je plně v souladu s právním názorem učiněným dovolacím soudem ve výše citovaném rozhodnutí, v němž Nejvyšší soud uvedl, že souhlas věřitele s převzetí dluhu je právní úkon, kterým se mění původní závazkový vztah, kdy povinnost zaplatit dluh se přenáší na nového dlužníka. Přenáší-li se tedy povinnost k zaplacení dluhu na nového dlužníka, v daném případě na žalovanou, nemůže být v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, jak dovolatelka namítá, jestliže společně s povinností zaplatit dluh je požadováno, aby žalovaná splnila i povinnost zaplatit úroky žalobkyni z prodlení za nezaplacení tohoto dluhu včas. Je třeba připomenout, že k udělení souhlasu s převzetím dluhu, resp. k tomuto právnímu úkonu (projevu vůle věřitele), není stanovena zákonem nejen žádná forma, ale ani žádná lhůta. Odvolací soud správně posoudil jako nedůvodné namítané porušení zásad poctivého obchodního styku žalobkyní podle § 265 obch. zák., jestliže ze skutkových zjištění vyplynulo, žalovaná převzala dluh dobrovolně v listině ze dne 21. 6. 1995 a musela počítat s tím, že ke změně závazku v osobě povinného může dojít souhlasem původní žalobkyně s tímto převzetím dluhu. Odvolací soud rovněž správně neshledal za důvodnou námitku žalované, že jednání původní žalobkyně bylo v rozporu s dobrými mravy podle § 3 obč. zák., je-li smyslem souhlasu věřitele s převzetím dluhu ochrana věřitele pro případ, že dluh by mohl převzít dlužník, jehož majetkové poměry by mohly vést ke zhoršení právního postavení věřitele. Odvolací soud se tedy správně vypořádal s námitkou žalované, že jednání žalobkyně, eventuálně jejího právního předchůdce, není jednáním, které je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ve § 265 obch. zák., nebyla-li vybrána žalovaná jako dlužník ihned poté, co se dozvěděla o dohodě o převzetí dluhu. Uplatnila-li dovolatelka dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy že řízení je postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je nutno konstatovat, že z důvodu uvedeného v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná. Dovolatelka nepokládá žádnou zásadní právní otázku procesněprávní povahy a dokonce ani neuvedla, v čemž spatřuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené neshledal žádné okolnosti, které by činily z pohledu dovolacích námitek rozhodnutí odvolacího soudu právně významným, proto rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam a dovolání není podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Není-li tedy dovolání proti napadenému rozsudku odvolacího soudu přípustné, Nejvyšší soud jej podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. V Brně dne 10. července 2013

https://docplayer.cz/9906103-Sbirka-zakonu-cr-predpis-c-292-2013-sb.html

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 292/2013 Sb. - PDF Stažení zdarma Download "Sbírka zákonů ČR Předpis č. 292/2013 Sb." 1 Sbírka zákonů ČR Předpis č. 292/2013 Sb. Zákon o zvláštních řízeních soudních Ze dne Částka 112/2013 Účinnost od Aktuální verze 292 ZÁKON ze dne 12. září 2013 o zvláštních řízeních soudních Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST 1 2 Úvodní ustanovení (1) Podle tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené v tomto zákoně. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. (3) Nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu. Řízení upravená tímto zákonem Tento zákon upravuje řízení a) o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti, b) ve věcech nezvěstnosti a smrti, c) o přivolení k zásahu do integrity, d) ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech, e) o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu, f) o pozůstalosti, g) o úschovách, h) o umoření listin, i) ve věcech kapitálového trhu, Stránka 1 / 105 2 3 4 5 j) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže, k) o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin, l) o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva, m) ve věcech voleb zaměstnanců, n) o soudním prodeji zástavy, o) o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry, p) ve věcech manželských a partnerských, q) ve věci ochrany proti domácímu násilí, r) o určení a popření rodičovství, s) ve věcech osvojení, t) ve věcech péče soudu o nezletilé, u) v některých věcech výkonu rozhodnutí. Věcná příslušnost (1) Pro řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak. (2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a) ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti, b) ve věcech opatrovnictví právnických osob, c) o úschovách za účelem splnění dluhu poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody více osobám na základě rozhodnutí soudu podle zákona o obchodních korporacích nebo zákona o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen povinná úschova ), d) ve věcech kapitálového trhu, e) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže, f) o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory nebo Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin. Místní příslušnost (1) Pro řízení je příslušný obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný (dále jen nezletilý ), je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. Přenesení příslušnosti Změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacím soudem Stránka 2 / 105 3 rozhodnuta, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl. Účastníci řízení (1) V řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen účastník ) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. (2) Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje. Přibrání účastníka a ukončení účasti na řízení (1) Jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné. (2) Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Oprávnění státního zastupitelství (1) Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení a) ve věcech osvojení, a to do části, ve které je rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení, b) ve věcech péče soudu o nezletilé, jde-li o uložení zvláštního opatření při výchově dítěte, o ústavní výchovu, o určení data narození nebo jde-li o pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu, c) ve věci ochrany proti domácímu násilí, d) o svéprávnosti, e) o prohlášení za mrtvého, f) o určení data smrti, g) ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (dále jen zdravotní ústav ) nebo vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb, h) o umoření listin, i) o některých otázkách týkajících se právnických osob. (2) Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) a g) může státní zastupitelství podat návrh na zahájení řízení. Smírné řešení Soud vede účastníky k nalezení smírného řešení. Za tím účelem je informuje o možnostech mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání. Dohoda o předmětu řízení (1) Pokud je mezi účastníky uzavřena dohoda o předmětu řízení, sepíše soud o takovém úkonu protokol. Dokud není protokol podepsán všemi účastníky, soud k dohodě nepřihlíží. Stránka 3 / 105 4 (2) Jestliže se dohoda podle odstavce 1 schvaluje formou usnesení a účastníci se vzdali práva na odvolání, nemusí usnesení obsahovat odůvodnění. Doručení Jestliže je podle obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu neseznámil s písemností, soud rozhodne o neúčinnosti doručení této písemnosti i bez návrhu. Předběžná opatření (1) Lze-li zahájit řízení i bez návrhu, lze nařídit bez návrhu i předběžné opatření; to neplatí v řízení o pozůstalosti. (2) V usnesení o nařízení předběžného opatření uloží soud navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení; to neplatí, může-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu. (3) Složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, se nevyžaduje, jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného. Zahájení řízení (1) Řízení se zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle tohoto zákona. (2) O zahájení řízení bez návrhu vydá soud usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak. Řízení je zahájeno dnem, kdy takové usnesení bylo vydáno. (3) Proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné. Zahájení řízení ústně do protokolu Ústně do protokolu je možné učinit návrh na zahájení řízení a návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, jen jde-li o řízení, které lze zahájit i bez návrhu nebo jde-li o řízení o povolení uzavřít manželství, řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí, řízení o určení a popření rodičovství a řízení ve věcech osvojení. Neúčinnost zpětvzetí návrhu Vezme-li navrhovatel návrh na zahájení řízení zpět, soud může rozhodnout o neúčinnosti tohoto zpětvzetí, jsou-li splněny podmínky pro zahájení řízení i bez návrhu. Zastavení řízení Odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu. Vyloučení přípravného jednání Stránka 4 / 105 5 Soud nevede přípravné jednání. Jiný soudní rok (1) Považuje-li to soud za vhodné, svolá k přípravě a projednání věci jiný soudní rok a přizve k němu účastníky. Při jiném soudním roku dá soud účastníkům prostor, aby se k věci vyjádřili, nebo zjistí jejich stanoviska jiným vhodným způsobem. Dokazování lze při jiném soudním roku provádět, jen je-li to účelné a umožňuje-li to povaha věci. (2) Způsob, místo a průběh jiného soudního roku určuje předseda senátu opatřením. Jiný soudní rok se může konat mimo soudní budovu nebo mimo obvyklou úřední dobu soudu. Z jiného soudního roku může předseda senátu vyloučit veřejnost. Jednání K projednání věci samé soud nařídí jednání, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat. Průběh řízení (1) Soud je povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci. (2) Účastník může uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy až do vydání nebo vyhlášení rozhodnutí. Tím není dotčeno právo účastníka uvádět nové skutečnosti a důkazy v odvolacím řízení. (3) Nelze mít za to, že nedostavením se účastníka k jednání či nepodání písemného vyjádření k výzvě soudu se určité skutečnosti pokládají za prokázané či že účastník nárok uznal; to nebrání soudu, aby účastníka vyzval k vyjádření se o určitém procesním návrhu s připojením doložky, že nevyjádří-li se do určité lhůty, bude se mít za to, že s návrhem souhlasí. (4) V řízení, jehož účastníkem je nezletilý, který je schopen pochopit situaci, soud postupuje tak, aby nezletilý dostal potřebné informace o soudním řízení a byl informován o možných důsledcích vyhovění svému názoru i důsledcích soudního rozhodnutí. Dokazování Soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. Výslech účastníka Výslech účastníků je možné nařídit vždy, je-li toho ke zjištění skutkového stavu třeba. Souhlas účastníka se nevyžaduje. Náhrada nákladů řízení Bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Stránka 5 / 105 6 Sankční opatření Soud může uložit náhradu nákladů řízení zcela nebo částečně tomu, kdo podal návrh na zahájení řízení, ačkoli šlo o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Rozhodnutí (1) Soud rozhoduje ve věci samé usnesením, nestanoví-li zákon jinak. (2) V řízení nelze rozhodnout rozsudkem pro uznání, rozsudkem pro zmeškání ani platebním rozkazem. Překročení návrhu Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu. Závaznost výroku rozsudku Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, je závazný pro každého. Odvolací řízení (1) V odvolacím řízení mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. K novým skutečnostem nebo důkazům odvolací soud přihlédne, i když nebyly uplatněny. (2) Bylo-li řízení možné zahájit i bez návrhu, odvolací soud není vázán mezemi, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. (3) Rozhodnutí lze přezkoumat i tehdy, pokud nebyl v odvolání ani přes výzvu odvolací důvod uplatněn. Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost Při povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí na základě žaloby pro zmatečnost není soud vázán mezemi, ve kterých se účastník domáhá přezkoumání rozhodnutí, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu. Dovolání (1) Dovolání není přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. (2) Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu. ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ ČÁST Stránka 6 / 105 7 HLAVA I ŘÍZENÍ O NĚKTERÝCH OTÁZKÁCH TÝKAJÍCÍCH SE FYZICKÝCH OSOB Díl 1 Řízení o podpůrných opatřeních a řízení ve věcech svéprávnosti Oddíl 1 Řízení o některých podpůrných opatřeních Oddíl 2 Předmět řízení V řízení soud rozhoduje zejména o a) splnění podmínky v předběžném prohlášení, b) změně nebo zrušení předběžného prohlášení, c) schválení smlouvy o nápomoci, d) odvolání podpůrce, e) schválení zastoupení členem domácnosti. Zahájení řízení (1) O schválení smlouvy o nápomoci lze rozhodnout jen na návrh podporovaného nebo podpůrce. (2) K návrhu podle odstavce 1 musí být přiložena smlouva o nápomoci; není-li smlouva uzavřena v písemné formě, musí být její podstatný obsah zachycen v návrhu. Průběh řízení Jde-li v řízení o schválení zastoupení členem domácnosti, soud nařídí k projednání věci jednání jen tehdy, navrhne-li to účastník nebo je-li to nezbytné. Řízení o svéprávnosti Místní příslušnost Pro řízení je příslušný obecný soud toho, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Je-li tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo je-li umístěna v zařízení uvedeném v 84, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav. Zahájení řízení (1) Návrh na zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti může podat též zdravotní ústav. (2) Z návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a že užití mírnějších a méně omezujících opatření není možné. Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotní ústav, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, Stránka 7 / 105 8 o jejíž svéprávnost se jedná (dále jen posuzovaný ); není-li v této lhůtě lékařská zpráva předložena, soud zastaví řízení. (3) Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti, může podat i ten, komu byla omezena svéprávnost. Jestliže však soud jeho návrh opakovaně zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu 6 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší. Informování o zahájení řízení Stejnopis návrhu na zahájení řízení nebo usnesení o zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti toho, kdo je advokátem, notářem, soudním exekutorem, soudcem, státním zástupcem, insolvenčním správcem, zapsaným mediátorem, znalcem nebo tlumočníkem, doručí soud bez odkladu též ministru spravedlnosti a příslušné komoře. Zastoupení (1) Soud jmenuje posuzovanému opatrovníka. To nebrání tomu, aby si posuzovaný zvolil zmocněnce, a to i bez souhlasu opatrovníka. O tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být posuzovaný poučen. (2) Jsou-li úkony opatrovníka a zvoleného zmocněnce v rozporu, posoudí soud, který z úkonů je v zájmu posuzovaného. Průběh řízení (1) Soud vyslechne posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy. (2) Od výslechu posuzovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného; soud však posuzovaného vždy zhlédne. Pokud posuzovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne. (3) Na návrh znalce může soud nařídit, aby posuzovaný byl po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotním ústavu, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu a nelze-li toho dosáhnout jinak. Posouzení mírnějších opatření Má-li soud za to, že vzhledem k zájmům posuzovaného postačuje mírnější a méně omezující opatření, může v průběhu řízení rozhodnout zejména o schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti nebo jmenování opatrovníka. Rozhodnutí (1) Soud rozhoduje rozsudkem. (2) V rozsudku, jímž se omezuje svéprávnost, vymezí soud rozsah, v jakém způsobilost posuzovaného samostatně právně jednat omezil, a popřípadě dobu, po kterou účinky omezení trvají. Stránka 8 / 105 9 42 43 Oddíl 3 Sdělení rozhodnutí posuzovanému Soud učiní i jiná vhodná opatření, aby se posuzovaný mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl je k dispozici. Zrušení rozsudku Soud rozsudek zruší, jestliže později vyjde najevo, že pro omezení svéprávnosti nebyly podmínky. Náklady řízení (1) Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou nákladů soudem jmenovaného opatrovníka pro řízení. (2) Lze-li to spravedlivě žádat, přizná soud státu náhradu proti tomu, o jehož svéprávnost v řízení šlo. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka Místní příslušnost (1) S výjimkou řízení podle 46 je pro řízení příslušný soud, v jehož obvodu má opatrovanec bydliště. (2) Je-li opatrovanec neznámého pobytu nebo nepřítomný, je příslušný soud, v jehož obvodu má opatrovanec majetek. Zahájení řízení (1) O jmenování a odvolání opatrovníka osobě, jejíž zdravotní stav jí při správě jmění nebo při hájení jejích práv působí obtíže, je možné rozhodnout jen na návrh této osoby. (2) O zjištění vůle opatrovance, kterému byl jmenován opatrovník podle odstavce 1, je možné rozhodnout jen na návrh opatrovníka. Spojení řízení (1) Nebylo-li řízení o svéprávnosti zastaveno podle 35 odst. 2, soud zahájí řízení ve věcech opatrovnictví člověka a řízení spojí. (2) Pro řízení je příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti. Zjištění existence prohlášení o určení opatrovníka Soud zjistí, zda v seznamu prohlášení o určení opatrovníka vedeného podle jiného právního předpisu je evidováno prohlášení o určení opatrovníka, případně o odvolání takového určení, učiněné tím, jehož svéprávnost má být omezena; je-li evidováno, zjistí také údaje o určeném opatrovníku a údaj, u kterého notáře je taková listina uložena. Stránka 9 / 105 10 Díl 2 49 Dohled Soud dohlíží, zda opatrovník plní řádně své povinnosti. K tomu může činit vhodná opatření. Rozhodnutí ve věcech opatrovnické rady (1) O tom, že působnost opatrovnické rady bude vykonávat osoba, která je osobou blízkou nebo známým přítelem opatrovance, je možné rozhodnout jen na návrh této osoby. O odnětí práv právnické osoby, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejích zájmů, která podle jiného právního předpisu má právo být členem opatrovnické rady nebo účastnit se jejího zasedání, schůze k ustanovení opatrovnické rady a činit ve věcech opatrovnické rady soudu návrhy, lze rozhodnout jen na návrh opatrovance, opatrovníka nebo členů opatrovnické rady. (2) O svolání schůze k ustanovení opatrovnické rady nebo o svolání opatrovnické rady rozhodne soud do 30 dnů od podání návrhu nebo od vydání usnesení, kterým bylo řízení zahájeno bez návrhu. Jednání není třeba nařizovat. (3) O zrušení rozhodnutí opatrovnické rady a jeho nahrazení soudním rozhodnutím je možné rozhodnout jen na návrh člena opatrovnické rady, který pro rozhodnutí nehlasoval, opatrovníka nebo opatrovance podaný do 15 dnů od přijetí rozhodnutí opatrovnické rady. Později podaný návrh soud odmítne. Řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti Oddíl 1 Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného Místní příslušnost Pro řízení je příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za nezvěstného (dále jen pohřešovaný ). Účastníci Účastníkem je pohřešovaný a ten, kdo je podle jiného právního předpisu oprávněn k podání návrhu na zahájení řízení. Zahájení řízení Řízení lze zahájit jen na návrh. Průběh řízení (1) Soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve pohřešovaného, aby se do 3 měsíců přihlásil, a každého, kdo o něm ví, aby o něm podal v téže lhůtě zprávu soudu nebo opatrovníku, popřípadě zástupci, uvedenému ve vyhlášce. Zároveň soud provede všechna potřebná šetření o pohřešovaném. (2) Ve vyhlášce uvede soud podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty Stránka 10 / 105 11 Oddíl 2 uvedené ve vyhlášce rozhodne o prohlášení za nezvěstného, jestliže se pohřešovaný nepřihlásí nebo nedojde-li zpráva o tom, kde se zdržuje. Lhůtu určí soud na 3 měsíce od uveřejnění vyhlášky. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí. Řízení o prohlášení člověka za mrtvého Oddíl 3 Místní příslušnost Pro řízení je příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého. Zahájení řízení Má-li být člověk prohlášen za mrtvého na základě domněnky smrti, lze řízení zahájit jen na návrh. Rozhodnutí (1) Soud rozhoduje rozsudkem. (2) V rozsudku soud určí den, který platí za den smrti člověka, popřípadě den, který nezvěstný zřejmě nepřežil. Zrušení rozhodnutí Zjistí-li soud, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, je naživu nebo žil v den, od kterého dosud neuplynula lhůta stanovená k tomu, aby nezvěstný mohl být prohlášen za mrtvého, zruší rozsudek o prohlášení za mrtvého. Stanovení jiného data smrti Zjistí-li soud dodatečně, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, zemřel jiného dne nebo se toho dne nemohl dožít, anebo jej přežil, rozhodne o změně dne, který je uveden v rozsudku jako den smrti. Řízení o určení data smrti Místní příslušnost Pro řízení o určení data smrti je příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo matričního úřadu, který oznámil soudu, že nelze zjistit datum smrti člověka. Zahájení řízení Soud řízení zahájí na základě podnětu matričního úřadu podle jiného právního předpisu. Stránka 11 / 105 12 Díl 3 Díl Zastoupení K ochraně oprávněných zájmů zemřelého jmenuje soud opatrovníka pro řízení. Průběh řízení (1) Soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve každého, kdo zná okolnosti, z nichž lze zjistit datum smrti člověka nebo které by k takovému zjištění mohly vést, aby o nich podal ve lhůtě 1 měsíce od uveřejnění vyhlášky zprávu soudu. Soud zároveň provede všechna šetření potřebná k určení data smrti člověka. (2) Soud ve vyhlášce uvede podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce určí den smrti člověka. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí. Rozhodnutí (1) Po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce rozhodne soud rozsudkem. (2) V rozsudku určí den, který platí za den smrti člověka. Změna rozhodnutí Zjistí-li soud dodatečně, že skutečný den smrti je odlišný ode dne určeného v rozsudku podle 63, rozhodne o změně dne, který je uveden v rozsudku, nebo rozsudek zruší, a to i na návrh osoby, která na takové změně prokáže právní zájem. Řízení o přivolení k zásahu do integrity 65 Místní příslušnost Pro řízení je příslušný obecný soud toho, do jehož integrity má být zasaženo. Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu Oddíl 1 Obecná ustanovení Místní příslušnost Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zdravotní ústav, ve kterém je umístěn člověk, o němž je zdravotní ústav povinen učinit oznámení podle 75. Účastníci (1) Účastníkem je také zdravotní ústav. (2) Účastníkem je také zákonný zástupce, podal-li za člověka návrh na zahájení řízení. Stránka 12 / 105 13 Postavení důvěrníka a podpůrce v řízení (1) Důvěrník nebo podpůrce může svým jménem uplatnit ve prospěch umístěného člověka všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s převzetím a dalším držením ve zdravotním ústavu. (2) Jestliže úkony důvěrníka nebo podpůrce odporují zájmům umístěného člověka, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Zastoupení (1) Umístěný člověk je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zmocněncem, jehož si zvolí. O tomto a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být poučen, ledaže to jeho zdravotní stav zcela vylučuje. (2) Nezvolí-li si umístěný člověk zmocněnce nebo je-li to třeba k ochraně zájmů umístěného, jmenuje mu soud opatrovníka pro řízení z řad advokátů. Průběh řízení (1) Ke zjištění zdravotního stavu a zjištění, zda další držení ve zdravotním ústavu je či není nutné, soud jmenuje znalce. Znalcem nemůže být jmenován lékař, který pracuje ve zdravotním ústavu, v němž je člověk držen. Byl-li proveden přezkum zdravotního stavu, soud důkaz výsledkem takového přezkoumání provede vždy. Soud také vždy provede důkaz zdravotnickou dokumentací nebo záznamem z ní nebo vyjádřením ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevení přání umístěného člověka podle jiného právního předpisu. (2) Není-li dále stanoveno jinak, soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav. Při jednání vyslechne umístěného člověka, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře umístěného člověka, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy. Propuštění zdravotním ústavem a jiná opatření Žádné rozhodnutí soudu vydané podle tohoto dílu nebrání tomu, aby zdravotní ústav člověka propustil, ani tomu, aby soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka učinil jiné vhodné opatření. Pokračování v řízení V řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu nebo řízení o odvolání, které bylo zastaveno proto, že člověk byl ze zdravotního ústavu propuštěn nebo dodatečně písemně souhlasil se svým umístěním, se pokračuje, pokud do 2 týdnů od doručení usnesení o zastavení řízení prohlásí, že na projednání věci trvá. O tom je třeba ho poučit. Odvolání Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Soud prvního stupně je povinen Stránka 13 / 105 14 74 Oddíl 2 předložit spis odvolacímu soudu bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo odvolání doručeno. O podaném odvolání rozhodne odvolací soud nejdéle do 1 měsíce od předložení spisu; tato lhůta neplatí, jestliže se v řízení pokračuje podle 72. Náklady řízení Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení umístěného člověka, s výjimkou nákladů soudem jmenovaného opatrovníka pro řízení. Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu Oznamovací povinnost (1) Zdravotní ústav, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených v jiném právním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu zdravotní ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu. (2) Je-li člověk, který byl přijat do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, anebo svůj písemný souhlas odvolá, je zdravotní ústav povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení nebo odvolání souhlasu došlo. Zahájení řízení (1) Soud zahájí řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle 75 odst. 1 nebo omezení podle 75 odst. 2 (dále jen převzetí ) a dalším držení ve zdravotním ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení. (2) Jestliže zdravotní ústav neučiní oznámení podle 75, jsou umístěný člověk nebo jeho zákonný zástupce oprávněni podat návrh na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení je oprávněn podat rovněž člověk, jestliže souhlas s jeho převzetím dal opatrovník. Průběh řízení (1) Soud rozhodne bez jednání do 7 dnů od převzetí. K projednání věci svolá jiný soudní rok. Jiný soudní rok se koná zpravidla ve zdravotním ústavu. (2) Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů; k tomu zejména vyslechne umístěného člověka, ošetřujícího lékaře a další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný člověk požádá. Ustanovení 70 se nepoužije. Rozhodnutí o přípustnosti převzetí (1) Soud v rozhodnutí určí, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů, a pokud ano, zda tyto důvody trvají. (2) Dojde-li soud k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění člověka ze zdravotního ústavu. Nařídil-li soud propuštění, je zdravotní ústav po doručení rozhodnutí povinen člověka neprodleně propustit. Stránka 14 / 105 15 Doručování Rozhodnutí podle 78 se do 24 hodin od jeho vydání doručí umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a zdravotnímu ústavu. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl jej k dispozici. Pokračování v řízení Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a že trvají důvody, aby byl člověk nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení ve zdravotním ústavu. Rozhodnutí o dalším držení (1) Soud rozhoduje rozsudkem. (2) V rozsudku, který musí být vyhlášen do 3 měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu a o trvání jeho důvodů, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu. (3) Účinnost rozsudku podle odstavce 1 zanikne uplynutím doby 1 roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena doba kratší. Má-li být držení ve zdravotním ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout. Návrh na propuštění (1) Umístěný člověk, jeho zástupce, opatrovník, a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení ve zdravotním ústavu není důvodné. (2) Soud rozhoduje rozsudkem, který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu. Zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného člověka, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení ve zdravotním ústavu povoleno. Převzetí ve zvláštních případech (1) Je-li do zdravotního ústavu převzat člověk, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, není-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen právně jednat a není-li tento stav způsoben duševní poruchou, soud bez jednání rozhodne do 7 dnů ode dne, kdy došlo k převzetí, zda s převzetím souhlasí. (2) Soud jmenuje umístěnému člověku opatrovníka pro řízení. (3) Soud při rozhodování vychází zejména z vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu umístěného člověka. Rozhodnutí se doručí zdravotnímu ústavu a opatrovníkovi pro řízení. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. (4) Zdravotní ústav má povinnost soudu oznámit do 24 hodin takovou změnu zdravotního stavu umístěného člověka, která odůvodňuje zahájení řízení podle 76. (5) Ustanovení 69, 70, 77 až 81 se nepoužijí. Stránka 15 / 105 16 Oddíl 3 Řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb 84 HLAVA II (1) Je-li člověk umístěn v zařízení sociálních služeb na základě smlouvy, kterou s poskytovatelem sociálních služeb uzavřel za něho jeho opatrovník, a je-li důsledkem tohoto umístění omezení jeho osobní svobody, může soud rozhodnout o vyslovení nepřípustnosti jeho dalšího držení v tomto zařízení sociálních služeb. Vyslovil-li s tímto umístěním souhlas soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka, může být takové řízení zahájeno po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí o tomto souhlasu. (2) Soud je povinen věc projednat a rozhodnout přednostně a s největším urychlením. Dospěje-li soud k závěru, že další držení v zařízení sociálních služeb není nezbytné nebo že je toto držení nepřiměřené, rozhodne o vyslovení nepřípustnosti dalšího držení člověka v zařízení. Byl-li návrh zamítnut nebo řízení zastaveno, může být řízení ze stejných důvodů zahájeno až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byl předchozí návrh zamítnut nebo kterým bylo předchozí řízení zastaveno. (3) Vyslovil-li soud nepřípustnost dalšího držení, doručí se toto rozhodnutí do 24 hodin od jeho vydání umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a poskytovateli sociálních služeb. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl jej k dispozici. ŘÍZENÍ O NĚKTERÝCH OTÁZKÁCH TÝKAJÍCÍCH SE PRÁVNICKÝCH OSOB A VE VĚCECH SVĚŘENSKÉHO FONDU Díl 1 Řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob Druhy řízení Řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou a) řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti, b) řízení o jmenování znalce, c) řízení ve věcech právnických osob, nejde-li o řízení podle písmene a), vyplývá-li ze zákona, že je lze zahájit i bez návrhu, d) řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob. Místní příslušnost (1) Pro řízení ve věcech uvedených v 85 písm. a) a d) je příslušný soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku. Jde-li o právnickou osobu, která se do veřejného rejstříku nezapisuje, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato právnická osoba svůj obecný soud. (2) Pro řízení ve věcech uvedených v 85 písm. b) a c) je příslušný obecný soud právnické osoby, o kterou se jedná. Stránka 16 / 105 17 (3) Ve věcech zakládané právnické osoby je pro určení místní příslušnosti rozhodné její budoucí sídlo, má-li být na území České republiky. Oznamovací povinnost Zahájení řízení o odnětí statusu veřejné prospěšnosti oznámí soud bez zbytečného odkladu tomu, kdo vede veřejný rejstřík, v němž je osoba zapsána, a příslušnému správci daně z příjmů. Překážka a spojení řízení (1) Zahájení řízení ve věci přeměny právnické osoby brání tomu, aby u soudu probíhalo proti témuž odpůrci další řízení o návrzích jiných navrhovatelů požadujících ve věci téže přeměny právnické osoby totéž, stanoví-li tak jiný právní předpis. (2) S řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí. (3) S řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno každé další řízení o zneužití hlasovacího práva týkající se téhož případu. (4) S řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu soukromé korporace, je-li tvrzeným důvodem neplatnosti stejný případ zneužití hlasovacího práva. Jednání (1) Neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v 85 třeba jednání nařizovat. (2) V řízení o právu na zápis statusu veřejné prospěšnosti není třeba jednání nařizovat. Rozhodování (1) Soud je povinen rozhodnout o právu na zápis statusu veřejné prospěšnosti do 15 dnů ode dne doložení všech dokumentů prokazujících splnění podmínek pro rozhodnutí o právu na zápis statusu. Není-li návrh podán v českém jazyce, případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle jiného právního předpisu prokazují splnění podmínek pro rozhodnutí o právu na zápis statusu, lhůta podle první věty začne běžet dnem následujícím po doručení překladu. (2) V řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu. (3) V řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud až po uplynutí lhůty 3 měsíců od podání návrhu. Zvláštní postup pro zastavení řízení v některých případech Jestliže má být řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby zastaveno proto, že navrhovatel vzal návrh zpět, nebo pro jinou překážku, kterou lze vstupem dalšího navrhovatele do řízení a jeho jednáním odstranit, a je-li zvláštní zájem členů právnické osoby, kteří návrh nepodali, hodný právní ochrany, soud řízení nezastaví. V takovém případě soud vydá a vyvěsí na úřední desce soudu rozhodnutí, v němž uvede Stránka 17 / 105 18 Díl a) jaké věci se řízení o neplatnost rozhodnutí orgánu právnické osoby týká, b) z jakého důvodu má být řízení zastaveno a jak lze překážku odstranit, a c) poučení, že řízení bude zastaveno, pokud k podanému návrhu do 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí nepřistoupí další navrhovatel a neodstraní v této lhůtě překážku odůvodňující zastavení řízení. Obdobné použití ustanovení o zastavení řízení Pro řízení, v němž je podle jiného právního předpisu rozhodováno o zneužití hlasovacích práv, a pro řízení ve věcech neplatnosti projektu přeměny nebo neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se 91 použije obdobně, nestanoví-li zákon jinak. Zaslání rozhodnutí Pravomocné rozhodnutí o odnětí statusu veřejné prospěšnosti právnické osoby zašle soud bez zbytečného odkladu tomu, kdo vede veřejný rejstřík, v němž je osoba zapsána. Řízení ve věcech svěřenského fondu HLAVA III Místní příslušnost Pro řízení ve věcech svěřenského fondu je příslušný obecný soud svěřenského správce; nemá-li svěřenský fond svěřenského správce, je příslušný poslední obecný soud zakladatele svěřenského fondu. Účastníci Účastníky jsou zakladatel svěřenského fondu, svěřenský správce, obmyšlený a osoba, která má právo dohledu nad správou svěřenského fondu. Zahájení řízení Řízení lze zahájit jen na návrh. Jednání Neprovádí-li soud dokazování, jednání není třeba nařizovat. ŘÍZENÍ O POZŮSTALOSTI Díl 1 Společná ustanovení Oddíl 1 Místní příslušnost Stránka 18 / 105 19 98 99 Oddíl 2 Podmínky příslušnosti (1) Pro řízení o pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu a) měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů, b) měl zůstavitel naposledy bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a), c) je zůstavitelův nemovitý majetek, není-li dána příslušnost podle písmene a) nebo b), d) zůstavitel zemřel, není-li dána příslušnost podle písmene a), b) nebo c). (2) Závěru pozůstalosti může nařídit a správce pozůstalosti může jmenovat kterýkoliv soud věcně příslušný pro řízení o pozůstalosti, je-li tu nebezpečí z prodlení. Přikázání věci z důvodu vhodnosti Právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána z důvodu vhodnosti, a k důvodu vhodnosti, pro který by věc měla být přikázána jinému soudu, mají účastníci uvedení v 110, jejichž účast na řízení vyšla najevo již v době, kdy byl podán návrh na přikázání věci jinému soudu. Soudní komisariát 100 Úkony v řízení (1) Úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil, není-li dále stanoveno jinak. (2) Pověření podle odstavce 1 se nevztahuje na a) žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině, b) rozhodování o vyloučení notáře, notářských kandidátů, notářských koncipientů a jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře ( 105), c) zrušení rozhodnutí o pozůstalosti podle 191, d) udělení předchozího souhlasu ke zpeněžování majetku patřícího do likvidační podstaty, které uskutečňuje notář ( 231), e) rozhodnutí o připadnutí majetku patřícího do likvidační podstaty státu ( 237), f) zastavení likvidace pozůstalosti ( 280). (3) V případech uvedených v odstavci 2 notář připraví všechny podklady pro usnesení a jiné úkony soudu a učiní návrhy na jejich znění, je-li to třeba. (4) Nebyl-li jmenován likvidační správce, vykonává notář v řízení o likvidaci pozůstalosti kromě úkonů soudu prvního stupně podle odstavce 1 také práva a povinnosti likvidačního správce; to však neplatí, kdyby měl vystupovat na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, jako účastník občanského soudního řízení Stránka 19 / 105 20 nebo jiného řízení, jehož předmětem jsou majetek nebo pasiva likvidační podstaty. 101 Pověření (1) Rozvrh vydaný na návrh příslušné notářské komory předsedou krajského soudu na období kalendářního roku stanoví, který notář bude pověřen provedením úkonů jako soudní komisař. (2) O pověření notáře soud rozhodne po zahájení řízení usnesením, které není třeba doručovat. 102 Převzetí věci (1) Byl-li notáři, který byl pověřen provedením úkonů jako soudní komisař, ustanoven podle jiných právních předpisů zástupce nebo náhradník, nebo byl-li do jeho notářského úřadu jmenován nový notář, pokládá se zástupce, náhradník nebo nový notář za notáře pověřeného podle 101; usnesení o tom se nevydává. 103 (2) Odstavec 1 se použije i tehdy, byl-li zástupcem notáře ustanoven notářský kandidát. Výkon soudního komisariátu (1) Úkony soudního komisaře provádí v řízení o pozůstalosti notář, není-li dále stanoveno jinak. (2) Notář může pověřit a) notářského kandidáta nebo notářského koncipienta anebo svého zaměstnance, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, prováděním úkonů soudního komisaře, b) jiného svého zaměstnance prováděním přípravných a dílčích úkonů v řízení o pozůstalosti. (3) Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a další zaměstnanci notáře provádí v řízení o pozůstalosti úkony jménem soudu prvního stupně, u něhož probíhá řízení o pozůstalosti. (4) Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, mají v řízení o pozůstalosti při provádění úkonů soudního komisaře všechna oprávnění, která přísluší soudu jako orgánu veřejné moci při výkonu soudnictví. (5) Úkony soudního komisaře se zaznamenávají ve formě protokolu nebo zvukového či zvukově obrazového záznamu, není-li zákonem stanovena forma protokolu. 104 Zrušení pověření (1) Soud i bez návrhu usnesením zruší pověření notáři, je-li tu nebezpečí, že věc nebude rozhodnuta v přiměřené době, a byl-li notář na možnost zrušení pověření soudem písemně upozorněn. (2) Rozhodne-li o zrušení pověření, soud současně pověří provedením úkonů soudního komisaře jiného notáře; postupuje přitom podle Stránka 20 / 105 21 Vyloučení notáře a jeho zaměstnanců (1) O vyloučení notáře, jakož i notářských kandidátů, notářských koncipientů nebo jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře, rozhodne soud usnesením. (2) Rozhodne-li soud, že notář je z provedení úkonů soudního komisaře vyloučen, pověří současně provedením úkonů soudního komisaře jiného notáře; postupuje přitom podle Oddíl 3 Mlčenlivost (1) Notář, notářský kandidát, notářský koncipient a další zaměstnanci notáře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděli v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o pozůstalosti. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 může zprostit povinnosti mlčenlivosti z vážných důvodů předseda soudu, u něhož probíhá nebo již proběhlo řízení o pozůstalosti v prvním stupni. Odměna a náhrady za činnost soudního komisaře 107 Odměna, náhrada výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty (1) Notář má právo na odměnu za úkony, které v řízení provedl jako soudní komisař osobně nebo které z jeho pověření provedl notářský kandidát, notářský koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec, na náhradu hotových výdajů přitom vzniklých a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. To platí obdobně i pro notáře, který v řízení provedl úkon na dožádání. (2) Převzal-li věc zástupce nebo náhradník notáře anebo nově ustanovený notář, má právo na poměrnou část odměny, na náhradu svých hotových výdajů a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. (3) Odstavec 1 se nepoužije, byl-li zástupcem notáře ustanoven notářský kandidát; jeho podíl na odměně, náhradě hotových výdajů a náhradě za daň z přidané hodnoty notáře se řídí jinými právními předpisy. (4) Právo na odměnu a na náhradu za daň z přidané hodnoty z této odměny podle odstavce 1 má jen notář, kterému nebylo zrušeno pověření podle Placení odměny a náhrad (1) Odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty jsou v řízení o pozůstalosti povinni notáři zaplatit a) jediný dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené, b) více dědiců, kteří nabývají dědictví, jež není předlužené, a to podle poměru svých dědických podílů nebo podle poměru majetku nabytého při rozdělení pozůstalosti, c) stát, nejde-li o případy podle písmene a) nebo b). (2) O tom, kdo a v jaké výši platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, rozhodne soud i bez návrhu v usnesení, kterým se řízení v prvním stupni končí. Při rozhodování soud určí náhradu za daň z přidané hodnoty podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené jiným právním předpisem. Stránka 21 / 105 22 109 Oddíl 4 Odměna ve zvláštních případech Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, hradí se odměna a náhrady hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty z majetku likvidační podstaty podle rozhodnutí, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí. Stát ručí za uspokojení práva notáře na odměnu a náhrady. Účastníci Pododdíl 1 Účastníci při projednání pozůstalosti 110 Dědic, vypravitel pohřbu a stát (1) Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát. (2) Odstavec 1 se nepoužije, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, protože zůstavitel nezanechal majetek ( 153) nebo protože zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty ( 154); v tomto případě je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele. 111 Manžel zůstavitele Zůstavitelův manžel je účastníkem, jde-li v něm o rozhodnutí o právech a povinnostech ze společného jmění při zániku manželství smrtí zůstavitele. 112 Věřitel zůstavitele Zůstavitelův věřitel je účastníkem, jde-li v něm o odloučení pozůstalosti, které navrhl, nebo o soupis pozůstalosti, který navrhl. 113 Nepominutelný dědic Nepominutelný dědic je účastníkem, jde-li v něm o soupis pozůstalosti, určení obvyklé ceny pozůstalosti a o vypořádání jeho povinného dílu. 114 Vykonavatel závěti Účastníkem je vykonavatel závěti; to neplatí, má-li být řízení o pozůstalosti zastaveno ( 153 a 154) nebo má-li pozůstalost připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se hledí na stát, jako by byl zákonný dědic. 115 Správce pozůstalosti Stránka 22 / 105 23 Správce pozůstalosti je účastníkem, jde-li v něm o ustanovení správce pozůstalosti nebo o úkony správy pozůstalosti. 116 Pododdíl 2 Účastníci při závěře pozůstalosti Při závěře pozůstalosti ( 149 až 151) je účastníkem každý, kdo byl dotčen opatřením soudu směřujícím k zajištění majetku zůstavitele a kdo se dosud nestal účastníkem z jiného důvodu. Účastníci při likvidaci pozůstalosti 117 Pododdíl 3 (1) Byla-li nařízena likvidace pozůstalosti, jsou účastníky věřitelé, kteří se přihlásili nebo kteří mají právo na uspokojení své pohledávky, i když ji nepřihlásili, a likvidační správce. (2) Těm, kdo jsou účastníky podle 110 až 116, zaniká účast na řízení o likvidaci pozůstalosti dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti; jejich účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením soudu vydaným do té doby tím není dotčena. (3) Věřitelé přestanou být již v průběhu likvidace pozůstalosti účastníky dnem, v němž se vzdali zcela práva na uspokojení své pohledávky nebo v němž toto právo jinak úplně pozbyli; jejich účast na řízení o opravných prostředcích podaných proti usnesením soudu vydaným do té doby tím není dotčena. Opatrovnictví 118 Opatrovník dědice Zjistí-li soud, že dědic, který nemůže samostatně jednat před soudem, nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, jmenuje mu pro řízení o pozůstalosti usnesením opatrovníka, nebylo-li dosud přijato v příslušném řízení ve věcech opatrovnictví člověka nebo opatrovnictví právnické osoby odpovídající opatření. 119 Zvláštní opatrovník Hrozí-li střet zájmů mezi dědicem a jeho zákonným zástupcem nebo opatrovníkem nebo střet zájmů více dědiců zastoupených stejným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, soud jmenuje dědici pro řízení o pozůstalosti usnesením zvláštního opatrovníka. 120 Pododdíl 4 Opatrovník ve zvláštních případech Soud usnesením jmenuje pro řízení o pozůstalosti opatrovníka dědici, který není znám, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu jeho bydliště nebo místa, kde se zdržuje, nebo kterému se nepodařilo doručit na adresu jeho sídla. Stránka 23 / 105 24 Oddíl 5 Procesní nástupnictví 121 Ztratí-li účastník v průběhu řízení o pozůstalosti způsobilost být účastníkem, soud v řízení o pozůstalosti na jeho místě pokračuje s tím, kdo u soudu do protokolu výslovně prohlásí, že je právním nástupcem tohoto účastníka, jestliže své tvrzení o přechodu práv a povinností prokáže. 122 Dojde-li ke zcizení dědictví, soud pokračuje na místě dědice s nabyvatelem dědictví, jestliže zcizitel a nabyvatel o to u soudu do protokolu výslovně požádají a jestliže zcizení dědictví prokáží. Rozhodnutí 123 Oprávnění vydat rozhodnutí (1) Rozhodnutí, kterými se rozhoduje ve věci samé, vydává v řízení o pozůstalosti pouze notář. (2) Notářský kandidát nebo notářský koncipient anebo zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, pověřený prováděním úkonů soudního komisaře, vydává při nich usnesení, jimiž se nerozhoduje ve věci samé. 124 Vyhotovení usnesení (1) Ve vyhotovení usnesení, které vydal notář, notářský kandidát, notářský koncipient nebo zaměstnanec notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, se uvede označení soudu, jehož jménem bylo usnesení vydáno, jméno a příjmení notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta nebo zaměstnance notáře, který složil kvalifikační zkoušku podle jiného právního předpisu, označení zůstavitele a věci, výrok, odůvodnění, poučení o odvolání a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení. (2) Vyhotovení usnesení, proti němuž není přípustné odvolání, nemusí obsahovat odůvodnění. Rozhodnutí o odměně a náhradách za činnost soudního komisaře však musí být vždy zdůvodněno. 125 Podpis rozhodnutí (1) Bylo-li usnesení vyhotoveno písemně v listinné podobě, podepíše je ten, kdo usnesení vydal, a opatří se úředním razítkem notáře. Usnesení vyhotovené v elektronické podobě opatří uznávaným elektronickým podpisem ten, kdo je vydal. (2) Nemůže-li být vyhotovení usnesení podepsáno notářským kandidátem, notářským koncipientem nebo zaměstnancem notáře, který je vydal, anebo opatřeno jejich uznávaným elektronickým podpisem, podepíše je notář nebo se opatří uznávaným elektronickým podpisem notáře. (3) Nemůže-li být vyhotovení usnesení podepsáno notářem, který je vydal, nebo opatřeno jeho uznávaným elektronickým podpisem, podepíše je ten, kdo věc převzal ( 102), nebo se opatří jeho uznávaným elektronickým podpisem. Stránka 24 / 105

http://kraken.slv.cz/29NSCR23/2011

29 NSCR 23/2011 Dotčené předpisy: § 3 IZ. ve znění do 31.12.2010, § 141 IZ. ve znění do 31.12.2010, § 105 IZ. ve znění do 31.12.2010, § 128 IZ. ve znění do 31.12.2010, § 143 odst. 2 IZ. ve znění do 31.12.2010, § 120 odst. 2 o. s. ř., § 205a o. s. ř. NEJVYŠŠÍ SOUD MSPH 94 INS 9160/2009 ČESKÉ REPUBLIKY 29 NSČR 23/2011-A-28 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka Ing. Vladimíra Macka , bytem v Praze 5, Vlachova 1509, PSČ 150 00, zastoupeného Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Bělohorská 163/185, PSČ 169 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS 9160/2009, o insolvenčním návrhu věřitele , se sídlem v Hoříně 5, PSČ 276 01, identifikační číslo osoby 62966391, zastoupeného Mgr. Bc. Ladislavem Kočkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 709/33, PSČ 110 00, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. prosince 2010, č. j. MSPH 94 INS 9160/2009, 2 VSPH 777/2010-B-32, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. prosince 2010, č. j. MSPH 94 INS 9160/2009, 2 VSPH 777/2010-B-32, Usnesením ze dne 29. července 2010, č. j. MSPH 94 INS 9160/2009-A-25, Městský soud v Praze (dále též jen insolvenční soud ) k návrhu věřitele GENERAL PLASTIC, s. r. o. zjistil úpadek dlužníka Ing. Vladimíra Macka (bod I. výroku), ustanovil insolvenční správkyni (bod II. výroku), určil, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku (bod III. výroku), vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili (bod IV. výroku), vyzval dlužníkovy dlužníky, aby plnění poskytovali insolvenční správkyni (bod V. výroku), vyzval věřitele dlužníka, aby sdělili, jaká zajišťovací práva k majetku dlužníka uplatňují (bod VI. výroku), nařídil přezkumné jednání (bod VII. výroku), svolal schůzi věřitelů (bod VIII. výroku), uložil insolvenční správkyni, aby mu do 8. září 2010 předložila seznam přihlášených pohledávek (bod IX. výroku), a uložil dlužníku, aby do 10 dnů sestavil a odevzdal insolvenční správkyni seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (bod X. výroku). vyšel po provedeném dokazování z toho, že: 1/ Insolvenční navrhovatel má za dlužníkem vykonatelnou a více než rok splatnou pohledávku ve výši 526.452,- Kč, doloženou platebním rozkazem Městského soudu v Praze, ze dne 16. března 2010, č. j. 16 CmRo 47/2009-12, a smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 3. listopadu 2009 mezi ČESKOU KONKURSNÍ, spol. s r. o. (v usnesení je chybně označena jako ČESKÁ KONSOLIDAČNÍ, spol. s r. o.) jako postupitelem (dále též jen společnost Č ) a insolvenčním navrhovatelem jako postupníkem. 2/ Věřitel KREDIT DĚČÍN, a. s. (dále též jen věřitel K ) má za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 1.894.096,- Kč, doloženou rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne 30. července 2004, č. j. 34 Cm 82/2002-40, usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 28. prosince 2008, č. j. 25 E 15/2008-16, smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou 23. září 2008 mezi postupitelem Severočeská konkursní, v. o. s. (dále též jen společnost SK ) a postupníkem společností Č, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 3. listopadu 2009 mezi společností Č jako postupitelem a věřitelem K jako postupníkem. 3/ Věřitel K má dále za dlužníkem zajištěnou pohledávku splatnou v částce 1.139.075,-Kč od roku 2004, doloženou rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne 9. června 2005, č. j. 21 Cm 167/2004-76, usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 18. září 2008, č. j. 23 E 15/2008-12, kterou nabyl jako postupník smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. listopadu 2009 od společnosti SK jako postupitele (jenž pohledávku předtím sám nabyl postoupením od společnosti Č na základě smlouvy o postoupení pohledávky z 23. září 2008). 4/ Věřitel Č má za dlužníkem zajištěnou pohledávku splatnou v částce 409.027,-Kč v roce 2006, jakož i splatnou pohledávku ve výši 2.228.488,77 Kč. Pohledávky jsou doloženy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2005, č. j. 25 Cm 73/2004-103, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. října 2005, č. j. 21 C 496/2002-82, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. října 2005, č. j. 21 C 497/2002-79, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2005, č. j. 29 Cm 36/2002-68, usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 15. září 2008, č. j. 10 E 14/2008-12, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2005, č. j. 25 Cm 68/2004-70, a usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 4. prosince 2008, č. j. 13 E 17/2008-15, a věřitel Č je nabyl postoupením na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 23. září 2008 od společnosti SK jako postupitele. Na tomto základě pak insolvenční soud ve skutkové rovině uzavřel, že dlužník má u více věřitelů peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. S poukazem na to, že dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), která mu byla uložena soudem, pak měl insolvenční soud za zřejmé, že dlužník své závazky není schopen splnit, a tak je v úpadku podle § 3 odst. 1 a 2 písm. b/ a d/ insolvenčního zákona. dále uvedl, že v řízení nebylo zjištěno, že by insolvenční navrhovatel převedl na někoho z dalších věřitelů svou pohledávku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu, z čehož dovodil, že nenastala situace předjímaná ustanovením § 143 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona. Proto podle § 136 odst. 1 insolvenčního zákona zjistil dlužníkův úpadek. K odvolání dlužníka, jež směřovalo proti bodu I. výroku usnesení insolvenčního soudu, Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Odvolací soud - vycházeje z ustanovení § 3 odst. 1 až 3, § 136 odst. 1 a § 143 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona - poukázal především na to, že podle zjištění insolvenčního soudu insolvenční navrhovatel a věřitel K nabyli pohledávky za dlužníkem od věřitele Č smlouvami (o postoupení pohledávek) uzavřenými 3. listopadu 2009; proto k osobám věřitelů K a Č nepřihlížel při posuzování, zda dlužník má více věřitelů. Odvolací soud pak učinil v odvolacím řízení další zjištění, podle kterých: 1/ Společnost SG South Park, s. r. o. (dále též jen věřitel SG ), přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 69.854,40 Kč, představující dlužné nájemné za užívání nebytových prostor podle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 5. dubna 2004, kterou vymáhá v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 489/2009. 2/ Podle obsahu spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 489/2009 se společnost SG domáhala žalobou zaplacení dlužného nájemného za období od 11. září 2005 do 11. prosince 2005. Dlužník se k žalobě nevyjádřil a platební rozkaz ze dne 9. listopadu 2009, č. j. 34 C 489/2009-44, zrušil soud prvního stupně usnesením ze dne 4. května 2010 proto, že se jej nepodařilo doručit. Námitku promlčení dlužník v tomto sporu nevznesl. K dlužníkově námitce (v podání z 20. září 2010 /B-14/), podle níž je pohledávka věřitele SG promlčena, odvolací soud poukázal na to, že dlužník námitku promlčení pohledávky neuplatnil ani ve fázi insolvenčního řízení předcházející vydání rozhodnutí o úpadku a zdůraznil, že odvolací soud přezkoumává správnost rozhodnutí o úpadku podle stavu, jenž tu byl v době jeho vydání; k námitce promlčení vznesené dlužníkem až v průběhu odvolacího řízení proto nepřihlédl. Na takto ustaveném základě pak odvolací soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť v době vydání rozhodnutí o úpadku měl splatné závazky vůči (insolvenčnímu) navrhovateli a věřiteli SG, s jejichž úhradou byl v prodlení delším 3 měsíců. Navíc nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ustanovení § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud, a ničím nedoložil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na úhradu zjištěných splatných závazků zjištěných odvolacím soudem. Za této situace se ani odvolací soud - stejně jako soud prvního stupně - nezabýval zjišťováním, zda je dlužník též v úpadku ve formě předlužení. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (odstavec 3) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolatel především namítá, že dva věřitelé, kteří se připojili k insolvenčnímu návrhu (věřitel Č a věřitel K), nebyli řádnými věřiteli, k nimž by měl insolvenční soud přihlížet, neboť pohledávka všech tří věřitelů (rozuměj insolvenčního navrhovatele a věřitelů Č a K) byla původně jedinou pohledávkou věřitele Č, kterou věřitelé rozdělili a mezi sebou si postoupili, aby vyvinuli tlak na dlužníka a přinutili jej pohledávku uhradit, přesto, že se s původním věřitelem pokusil dohodnout na způsobu vyrovnání pohledávky a že jednání o vyrovnání probíhala několik let. Smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi věřitelem K a věřitelem Č byla uzavřena v listopadu 2009, což dle § 143 odst. 2 insolvenčního zákona znamená (uvádí dovolatel), že k tomuto rozdělení nelze přihlížet. Dovolatel také tvrdí, že není ve stavu úpadku ani hrozícího úpadku, neboť jeho dluhy byly a jsou (podle soupisu majetkové podstaty provedeného insolvenční správkyní) kryty jeho majetkem. Z přihlášek pohledávek dalších věřitelů, kteří se připojili k insolvenčnímu řízení, je podle dovolatele zřejmé, že jde o nároky, jejichž splatnost by nenastala, kdyby nedošlo k zahájení insolvenčního řízení. U věřitele GE Money Bank, a. s. (dále též jen věřitel G ) jde o pohledávku z kontokorentu, kterou dlužník vždy plnil a kterou by věřitel G nevypověděl, kdyby nebylo zahájeno insolvenční řízení. U věřitele Raiffeisenbank a. s. (dále též jen věřitel R ) jde o pohledávku z titulu úvěru , který byl a je řádně splácen; kdyby nebylo zahájeno insolvenční řízení, byl by úvěr splatným až v roce 2018. Věřitel Středočeské vodárny, a. s. (dále též jen věřitel SV ) uvedl jako data splatnosti své pohledávky 24. a 28. srpen 2010, tedy dobu po vydání usnesení insolvenčního soudu. O existenci věřitele SG neměl dlužník až do jeho přihlášení povědomost (tvrdí se v dovolání) a uznání pohledávky věřitele SG insolvenční správkyní má za nesprávné. Pro úplnost dovolatel uvádí, že se snažil uhradit pohledávku věřitele SG poštovní poukázkou na adresu jeho sídla, z níž se platba vrátila zpět s tím, že společnost na adrese nesídlí. K pohledávce Zdravotní pojišťovny METAL - ALIANCE (dále též jen věřitel Z ) dovolatel odkazuje na (svou) historii plátce zdravotního pojištění, plynoucí z přihlášky věřitele Z, z níž je podle dovolatele zřejmé, že penále vzniklo do roku 2007, přičemž bylo namístě řešit věc námitkou promlčení, což insolvenční správkyně neučinila. Dovolatel dále uvádí, že kromě toho, že bylo vyvoláno šikanózně, oplývá insolvenční řízení i jinými vadami, když insolvenční správkyně za dohledu soudu záměrně maří další výdělečnou činnost tím, že nehradí provozní náklady za nemovitosti, v nichž nájemci hradí řádně nájemné. Pohledávky většiny věřitelů (vyjma nekontaktního věřitele SG) dlužník vyrovnal, takže (dle jeho mínění) bylo namístě zastavit insolvenční řízení pro nedostatek jeho podmínek. Dlužník totiž nemá vícero věřitelů a navíc není v úpadku. Ani to však insolvenční soud neudělal a nadále zde působí insolvenční správkyně, díky níž vznikají dluhy neúměrně zatěžující dlužníka. Dlužník je dnes de facto v zajetí insolvenčního soudu a insolvenční správkyně, jejíž postup zcela jistě nevede k naplnění účelu insolvenčního řízení (uvádí se v dovolání). Moderní civilní proces má podle dovolatele napomáhat tomu, aby v řízení zvítězil ten, kdo je v právu; účastníku proto musí být soudem dána příležitost uplatnit svá práva a tam, kde je neuplatňuje, musí být poučen o řádném postupu v řízení a o následcích postupu nikoli řádného. Právní úprava insolvenčního zákona se zaměřuje na řešení majetkových poměrů dlužníka v celé jejich šíři. Řešením úpadku a hrozícího úpadku je zasažena celá majetková oblast dlužníka a za podmínek stanovených insolvenčním zákonem částečně i majetek ve vlastnictví třetích osob. Po rozhodnutí o úpadku je smyslem insolvenčního řízení rozhodnout o vhodné volbě postupu jeho řešení ve smyslu ustanovení § 4 insolvenčního zákona, tak, aby došlo k optimálnímu řešení majetkových vztahů dlužníka k věřitelům jako k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem. Cílem tedy je jejich co nejvyšší poměrné uspokojení. Tento cíl se tedy zcela jistě nepodařilo naplnit pokračujícím insolvenčním řízením. Naopak to byl a je dlužník, kdo se snaží dostát všem svým závazkům a na rozdíl od insolvenční správkyně se snaží zachovat svou podnikatelskou (výdělkovou) činnost. Insolvenční řízení je speciálního charakteru a je určeno pro řešení majetkových poměrů tam, kde již toho není schopen dlužník. Dlužník však osvědčil, že to není jeho případ, a proto není namístě využívat tohoto řízení, které je pro dlužníka naopak přitěžující. Podání insolvenčního návrhu a to, že mu bylo vyhověno, považuje dlužník za obcházení zákona, jemuž nelze přiznat právní ochranu. Přes důraz na prioritní práva věřitelů v rámci insolvenčního řízení není možno opomenout - pokračuje dovolatel - že při řešení majetkových poměrů dlužníka je nutno položit důraz i na práva dlužníka samotného. Je dlužníkovým zákonným právem požadovat, aby při jeho poctivém jednání před a v průběhu insolvenčního řízení byla respektována a chráněna i jeho práva, tak, aby dlužníkovo další zatížení jeho vlastními závazky bylo co nejnižší; uvedeným postupem insolvenčního soudu jsou však tato dlužníkova práva (dle dovolatele) popírána. Dovolatel usuzuje, že v řízení ve stavu rozhodnutí o insolvenčním návrhu nebylo zjištěno, že: - dlužník zastavil platby, - dluží svým věřitelům po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, - není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek výkonem rozhodnutí. I to je dle dovolatele vadou řízení, jelikož došlo k porušení ustanovení § 131 insolvenčního zákona tím, že skutečnosti tvrzené v návrhu nebyly osvědčeny. Splněna nebyla ani podmínka uvedená v § 105 insolvenčního zákona, když insolvenční návrh byl podán 18. prosince 2009 a přihlášku pohledávky doručil insolvenční navrhovatel soudu až 29. prosince 2009; podle dovolatele jde o takovou vadu, pro kterou měl být insolvenční návrh odmítnut dle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona. Rozhodnutím obou soudů dovolatel vytýká, že i přes shora uvedené principy zjistily jeho úpadek. K odůvodnění napadeného usnesení dovolatel dodává, že se nelze spokojit s konstatací že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť v době vydání rozhodnutí o úpadku měl splatné závazky vůči navrhovateli a věřiteli SG, s jejichž úhradou byl v prodlení delším 3 měsíců , neboť nebyl řádně zjištěn skutkový stav a zjištěno, zda tyto závazky jsou či nejsou kryty dlužníkovým majetkem. Navíc v době, kdy odvolací soud o věci rozhodoval, již byla řádně uhrazena pohledávka insolvenčního navrhovatele a ten tak minimálně od 5. listopadu 2010 (kdy vzal insolvenční soud na vědomí zpětvzetí přihlášky) nebyl účastníkem insolvenčního řízení. K tomu, že nedoložil, že měl k dispozici finanční prostředky potřebné na úhradu splatných závazků zjištěných odvolacím soudem, dovolatel odkazuje na shora uvedené skutečnosti k jednotlivým pohledávkám přihlášeným do insolvenčního řízení, s tím, že ke dni rozhodnutí o odvolání již jejich většina byla uhrazena (tam, kde věřitel poskytl dlužníku součinnost k úhradě dlužné částky), což mohl odvolací soud (dle dovolatelova mínění) jednoduše zjistit z registru ISIR . Dovolatel uzavírá, že insolvenční řízení je vedeno v rozporu s jeho principy a jeho nynější směr je dlužníka zadlužit , že oba soudy pochybily, jestliže zjistily jeho úpadek, který insolvenční navrhovatel neosvědčil a v němž dlužník nebyl a že napadené rozhodnutí postrádá oporu v příslušných zákonech i ve svém odůvodnění. Podáním datovaným 21. března 2011 a došlým insolvenčnímu soudu téhož dne dlužník dovolání doplnil poukazem na to, že věřitel SG, který přihlásil pohledávku 18. srpna 2010, podáním ze 4. března 2011 navrhl, aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost Sekyra Group, a.s., která se měla stát majitelem pohledávky na základě rozdělení odštěpením sloučením, přičemž dle zápisu v obchodním rejstříku byl rozhodným dnem rozdělení 1. leden 2010 (o nástupnictví rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 8. března 2011, č. j. MSPH 94 INS 9160/2009-P-7-3). V době podání přihlášky tedy věřitel SG nebyl k tomuto úkonu aktivně legitimován a ani potud nešlo o oprávněného dlužníkova věřitele a nebyly tak splněny podmínky pro zjištění úpadku a následné prohlášení konkursu, míní dovolatel. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného usnesení je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném do 31. prosince 2010 ( tj. naposledy ve znění zákona č. 260/2010 Sb.). Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o zjištění dlužníkova úpadku, může být v této věci přípustné jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 237odst. 1 písm. c/ o. s. ř., tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010, uveřejněné pod číslem 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; rozhodnutí je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu Jakkoli ne všechny dovolací argumenty jsou způsobilé dovolacího přezkumu (jak bude rozebráno níže), Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným pro posouzení otázky šikanózního uplatňování práva a účinků zániku nebo oslabení věřitelovy pohledávky po zjištění dlužníkova úpadku na podmínky insolvenční ho řízení, jakož i na rozhodování odvolacího soudu o opravném prostředku (odvolání) proti rozhodnutí o úpadku. Potud jde o otázky v insolvenčních poměrech dosud nezodpovězené. Úvodem Nejvyšší soud poznamenává, že dovolací důvod dle § 241a odst. 3 o. s. ř. zjevně není dán, což plyne přímo z textu označeného ustanovení, jež umožňuje dovolací přezkum o tento důvod opřený, jen je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ a b/ o. s. ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a o. s. ř.). Ve vztahu k (oběma) dovolacím důvodům obsaženým v § 241a odst. 2 o. s. ř. se pak dovolací argumenty valnou měrou míjejí s těmi, jež jsou co do způsobilosti zvrátit závěr o dlužníkově úpadku, pro věc podstatné. Jinak řečeno, příslušné dovolací námitky jsou dobré jen potud, pokud je můžeme upotřebit v procesu dovolacího přezkumu, jenž se váže k napadenému rozhodnutí. Ustanovení § 141 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona zakotvuje dnes výslovně pravidlo, jež se v konkursních poměrech podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, prosazovalo výkladem podaným např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněném pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 53/2005 ). Novou skutečností, která není způsobilá ovlivnit (je-li uplatněna až v odvolacím řízení) správnost rozhodnutí o úpadku, je obecně vzato každá skutečnost, která nastala po vydání rozhodnutí o úpadku. Pro dovolací řízení jsou tak bez významu všechny dovolací námitky, jimiž dovolatel kritizuje postupy insolvenční správkyně (respektive insolvenčního soudu při výkonu dohlédací činnosti) provedené v době po rozhodnutí o úpadku; srov. mutatis mutandis i usnesení ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 457/2003 (jakkoli přijaté v režimu zákona č. 328/1991 Sb., kde roli rozhodnutí o zjištění dlužníkova úpadku plnilo usnesení o prohlášení konkursu), v jehož důvodech Nejvyšší soud vysvětlil, že v rozhodnutí, jímž odvolací soud posuzuje správnost usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nezkoumá a logicky vzato ani nemůže zkoumat opodstatněnost opatření přijatých po rozhodnutí o prohlášení konkursu a v důsledku tohoto prohlášení. Stejně tak platí i v insolvenčních poměrech, že v rozhodnutí, jímž odvolací soud posuzuje správnost usnesení soudu prvního stupně o zjištění dlužníkova úpadku (správnost rozhodnutí o úpadku) nezkoumá a logicky vzato ani nemůže zkoumat opodstatněnost opatření přijatých po tomto rozhodnutí a v jeho důsledku. V rovině obou dovolacích důvodů jsou dále bezcenná tvrzení, jimiž se dovolatel vymezuje vůči pohledávkám věřitele G, věřitele R, věřitele SV a věřitele Z. Na existenci pohledávek těchto věřitelů totiž své rozhodnutí nezaložil ani insolvenční soud ani odvolací soud. Zbývá prověřit okruh námitek týkajících se tvrzeného pozdějšího podání přihlášky insolvenčním navrhovatelem, uspokojení pohledávky insolvenčního navrhovatele před rozhodnutím odvolacího soudu, šikanózního postupu insolvenčního navrhovatele a věřitelů Č a K, schopnosti dlužníka uhradit splatné pohledávky ze svého majetku a pohledávky věřitele SG. 1/ K tvrzenému pozdějšímu podání přihlášky insolvenčním navrhovatelem. Dle ustanovení § 105 insolvenčního zákona, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Podle ustanovení § 128 insolvenčního zákona insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije (odstavec 1). Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odstavec 2). Výše označená dovolací námitka nemá oporu v obsahu spisu, neboť přihláška pohledávky insolvenčního navrhovatel e došla insolvenčnímu soudu téhož dne (18. prosince 2009) jako insolvenční návrh. Postup podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona by ostatně nebyl na místě, ani kdyby dovolatelova výtka byla opodstatněná. Je-li insolvenčním navrhovatelem věřitel, je totiž přihláška pohledávky (ve shodě s ustanovením § 105 insolvenčního zákona) zákonem požadovanou přílohou insolvenčního návrhu, při jejíž absenci se insolvenční návrh doplňuje postupy popsanými v § 128 odst. 2 insolvenčního zákona. 2/ K uspokojení pohledávky insolvenčního navrhovatele před rozhodnutím odvolacího soudu. Podle ustanovení § 143 insolvenčního zákona insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení (odstavec 2). Novou skutečností, která ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona není způsobilá ovlivnit správnost rozhodnutí o úpadku, je v případě, že nastala po vydání rozhodnutí o úpadku, také skutečnost, která přivodila zánik pohledávky insolvenčního navrhovatele nebo některého z dalších (nebo i všech) věřitelů (splnění dluhu, započtení, prekluze). Tomu ostatně odpovídá také úprava obsažená v ustanovení § 158 insolvenčního zákona, která řeší situaci, kdy předpoklady pro další vedení insolvenčního řízení odpadnou v době mezi rozhodnutím o úpadku a rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. To, zda pohledávka insolvenčního navrhovatele po rozhodnutí o úpadku zanikla, tudíž není pro věc významné. Pro úplnost zbývá dodat, že i kdyby již v řízení před soudem prvního stupně vyšlo najevo, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníku splatnou pohledávku (včetně situace, kdy by bylo postaveno najisto, že pohledávka zanikla po podání insolvenčního návrhu zaplacením), vedlo by to ve shodě s ustanovením § 143 odst. 2 věty první insolvenčního zákona k zamítnutí insolvenčního návrhu a nikoli ke ztrátě některé z podmínek insolvenčního řízení (jak se nesprávně tvrdí v dovolání). 3/ K tvrzenému šikanóznímu postupu insolvenčního navrhovatele a věřitelů Č a K. především nesdílí dlužníkovu představu, že věřitel jednal šikanózně, jestliže pohledávku splatnou a vykonatelnou několik let vymáhal v insolvenční Dlužníkem tvrzené pokusy o dohodu o úhradě závazku ničeho nemění na tom, že tím, kdo ve výše popsaném právním vztahu porušoval právo neplněním splatného a vykonatelného závazku, byl dlužník, jehož mravy takové konání zpochybňuje. K výhradě, že pohledávka insolvenčního navrhovatele a věřitelů Č a K byla původně pohledávkou náležející jedinému věřiteli, Nejvyšší soud poukazuje na to, že jde o výtku, jež se míjí s argumenty, na nichž spočívá dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu. Odvolací soud ve světle pravidla formulovaného v ustanovení § 143 odst. 2 větě druhé insolvenčního zákona přiléhavě uzavřel, že pro účely posouzení mnohosti dlužníkových věřitelů se splatnými pohledávkami (coby znaku úpadku ve formě platební neschopnosti plynoucího z ustanovení § 3 odst. 1 a potvrzeného ustanovením § 143 odst. 2 věty první insolvenčního zákona) nepřihlíží k osobám věřitelů Č a K. 4/ Ke schopnosti dlužníka uhradit splatné pohledávky ze svého majetku. Dovolatel v dovolání argumentačně pomíjí poukaz odvolacího soudu (a před ním i insolvenčního soudu) na to, že při doložené existenci alespoň dvou věřitelů s pohledávkami, které dlužník neplnil po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (z nichž jedním byl insolvenční navrhovatel), spočívá závěr, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, na existenci vyvratitelných (leč dlužníkem nevyvrácených) domněnek dlužníkovy platební neschopnosti plynoucích z ustanovení § 3 odst. 2 písm. b/ a d/ insolvenčního zákona. K tomu Nejvyšší soud uzavřel již v usnesení ze dne 26. října 2010, sen. zn. 29 NSČR 17/2009, uveřejněném pod číslem 51/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že nevyvrátí-li dlužník v průběhu insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu věřitele některou z domněnek uvedených v § 3 odst. 2 insolvenčního zákona, je tím ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona osvědčena dlužníkova neschopnost platit své splatné závazky (není tím ovšem osvědčena existence více věřitelů dlužníka ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona ani existence peněžitých závazků těchto věřitelů po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona). Poukaz dlužníka na soupis majetkové podstaty pořízený insolvenční správkyní domněnku jeho platební neschopnosti založenou prostřednictvím ustanovení § 3 odst. 2 písm. b/ a d/ insolvenčního zákona nevyvrací. Onen soupis je (logicky musí být) listinou pořízenou až po rozhodnutí o úpadku (srov. opět § 141 odst. 1 poslední větu insolvenčního zákona). Nadto platí, že není-li dlužník schopen využít pohledávky, které má za svými dlužníky k úhradě svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k výši těchto pohledávek ( srov. k tomu zejména usnesení ze dne 2. prosince 2010, sen. zn. 29 NSČR 10/2009, uveřejněné pod číslem 80/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V usnesení ze dne 27. října 2011, sen. zn. 29 NSČR 36/2009, k tomu Nejvyšší soud dále doplnil, že takto formulovaný závěr má zcela zjevně obecnou platnost i ve vazbě na jiný majetek dlužníka, jenž by měl či mohl být použit k uhrazení pohledávek dlužníkových věřitelů. S takto ustavenými judikatorními poměry je napadené rozhodnutí v souladu. 5/ K pohledávce věřitele SG. Tvrzení, že se dovolatel dozvěděl o pohledávce věřitele SG až po jejím přihlášení do insolvenční ho řízení, samo o sobě žádný význam nemá. Jak je patrno z obsahu insolvenčního spisu, věřitel SG přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení 18. srpna 2010. Podle zjištění odvolacího soudu (jež dovoláním - jak vysvětleno výše - nemohla být zpochybněna) se pohledávka věřitele SG stala splatnou v době delší než 3 měsíce před zahájením insolvenčního řízení; to, že dlužník nevěděl, že má dluh po lhůtě splatnosti, je věcí jeho vlastní nedbalosti při správě majetku. Dlužníkovo tvrzení, že se pokusil uhradit pohledávku věřitele SG po rozhodnutí o úpadku, leč na adresu věřitelova sídla se nezdařilo doručit poštovní poukázku, rovněž není způsobilé zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí, když jde opět o novou (a tedy nepřípustnou) skutečnost ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona. Ostatně, toto tvrzení dlužník poprvé uplatnil až v dovolacím řízení, takže možnost k tomuto tvrzení přihlédnout v dovolacím řízení vylučuje ustanovení § 241a odst. 4 o. s. ř. Stejný osud nových tvrzení nepřípustně uplatněných (až) v dovolacím řízení postihuje též obsah dovolatelova doplňujícího podání z 21. března 2011 (opět s důsledkem, že Nejvyšší soud k těmto skutečnostem, jako poprvé uplatněným až před ním, nepřihlíží dle § 241a odst. 4 o. s. ř.). Napadené usnesení přitom bylo dovolateli (jeho zástupci s procesní plnou mocí) doručeno zvlášť dne 17. ledna 2011, takže při přiléhavém poučení o dovolání, jehož se dovolateli dostalo v napadeném rozhodnutí, byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání 17. březen 2011 (čtvrtek). Doplňující podání sepsané a doručené insolvenčnímu soudu až v pondělí 21. března 2011 je tedy co do rozšíření dovolací argumentace o další námitky právně bez významu již vzhledem k ustanovení § 242 odst. 4 o. s. ř. Dovolání je ve spojení s dovolatelovými výhradami proti tomu, že odvolací soud přihlížel k pohledávce věřitele SG, přesto důvodné. V konkursní praxi přijal Nejvyšší soud v návaznosti na závěry obsažené v R 53/2005 také usnesení ze dne 30. listopadu 2004, sp. zn. 29 Odo 132/2004, uveřejněné pod číslem 27/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 27/2005 ), v němž uzavřel, že k námitce promlčení uplatněné dlužníkem až v průběhu řízení o jeho odvolání proti usnesení o prohlášení konkursu odvolací soud nepřihlíží; je však povinen zabývat se tvrzením dlužníka, že takovou námitku ještě před prohlášením konkursu uplatnil v soudním nebo jiném řízení, v němž věřitel proti němu tuto pohledávku uplatňoval. Závěry plynoucí z tohoto rozhodnutí (ze kterého rozhodovací praxe v konkursních poměrech ustáleně vychází) byly zjevně (byť bez výslovného odkazu na ně) pokladem pro závěr odvolacího soudu, jenž účinnost námitky promlčení vznesené dlužníkem až v průběhu odvolacího řízení vyloučil s poukazem na to, že pro věc rozhodný je stav v době vydání rozhodnutí o úpadku. Závěr, že odvolací soud nepřihlíží k námitce promlčení uplatněné dlužníkem až v průběhu řízení o odvolání proti rozhodnutí o úpadku, ale je povinen zabývat se tvrzením dlužníka, že před rozhodnutím o úpadku uplatnil námitku promlčení pohledávky v soudním nebo jiném řízení, v němž věřitel proti němu tuto pohledávku uplatňoval, je plně uplatnitelný (ve spojení s níže rozvedenými argumenty) i v insolvenční Odvolací soud nicméně přehlédl, že pohledávka věřitele SG nevyšla v řízení najevo (podle obsahu insolvenčního spisu) před rozhodnutím o úpadku a věřitel SG ji přihlásil do insolvenčního řízení (podáním datovaným 3. srpna 2010) až po rozhodnutí o úpadku (18. srpna 2010). Přihláška pohledávky věřitele SG je tak vzhledem k době přihlášení novou skutečností, ke které bylo odvolacímu soudu zapovězeno přihlédnout ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona. Jinou otázkou však je, zda a za jakých podmínek mohly být v odvolacím řízení uplatněny jiné skutečnosti a důkazy týkající se pohledávky věřitele SG splatné v době delší než 3 měsíce před zahájením insolvenčního řízení, za předpokladu, že šlo o skutečnosti a důkazy, jež zde byly (a jako takové mohly být uplatněny) již před rozhodnutím o úpadku, avšak do té doby nevyšly v insolvenčním řízení najevo (konkrétně jde o zjištění, jež odvolací soud činil o pohledávce věřitele SG ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5). Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněném pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 14/2011 ) rozebral procesní rámec, v němž insolvenční soud rozhoduje v první fázi insolvenční ho řízení (která začíná podáním insolvenčního návrhu a končí rozhodnutím o něm způsoby popsanými v § 136 a § 142 insolvenčního zákona) o věřitelském insolvenčním návrhu, včetně toho, že vyloučil možnost byť přiměřeného uplatnění ustanovení občanského soudního řádu o koncentraci řízení a že uzavřel, že dokazování skutečností potřebných k osvědčení dlužníkova úpadku se v takovém případě řídí vyšetřovací zásadou. Tamtéž doplnil, že p ovinnost insolvenčního soudu provést (jde-li o insolvenční návrh věřitele) i jiné (než účastníky navržené) důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku (§ 86 insolvenčního zákona), se samozřejmě pojí jen se situací, kdy potřeba provedení takových důkazů vyšla v insolvenčním řízení najevo (tímto ustanovením se nicméně nenahrazuje povinnost tvrzení, daná procesní aktivitou účastníků insolvenčního řízení, když není povinností insolvenčního soudu pátrat po skutečnostech, které mají /mohou/ být dokazovány). Pravidla upravující koncentraci řízení mají v občanském soudním řádu svůj průmět nejen v ustanovení § 118b o. s. ř., nýbrž i v ustanovení § 119a o. s. ř., na které navazuje úprava týkající se systému tzv. neúplné apelace, obsažená (ve vazbě na ustanovení § 205 odst. 2 písm. f/ o. s. ř.) v ustanoveních § 205a a § 211a o. s. ř. Řízení podrobená v občanském soudním řádu co do pravidel dokazování vyšetřovací zásadě (prostřednictvím ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř., v němž jsou vypočtena), jsou současně vyloučena z režimu neúplné apelace (srov. § 205a odst. 2 o. s. ř.). V první fázi insolvenční ho řízení pak vyloučení pravidel upravujících koncentraci řízení ve spojení s akcentem na vyšetřovací zásadu (v R 14/2011) logicky ústí v závěr, že řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku není omezeno pravidly neúplné apelace plynoucími z ustanovení občanského soudního řádu ani tehdy, bylo-li rozhodnutí o úpadku vydáno po jednání (srov. § 131 insolvenčního zákona a opět i výklad v R 14/2011). S výjimkou omezení založených pro řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku úpravou obsaženou v § 141 insolvenčního zákona se tak pro toto odvolací řízení přiměřeně uplatňují ustanovení občanského soudního řádu platná pro odvolání projednávaná a rozhodovaná v systému úplné apelace. Pro danou věc z řečeného plyne, že odvolací soud mohl přihlédnout v odvolacím řízení při posouzení, zda dlužník je v úpadku, ke skutečnostem nebo důkazům, jež ohledně pohledávky věřitele SG nastaly před rozhodnutím o úpadku, avšak do rozhodnutí o úpadku nevyšly v insolvenční řízení najevo (mohl učinit způsobilá zjištění ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5). Důvod, pro který Nejvyšší soud vyloučil v R 27/2005 možnost odvolacího soudu přihlédnout k námitce promlčení věřitelovy pohledávky vznesené dlužníkem až v průběhu řízení o odvolání dlužníka proti usnesení o prohlášení konkursu, ovšem netkvěl v tom, že by samu námitku promlčení pokládal za novou skutečnost, která nastala nebo vznikla po rozhodnutí o prohlášení konkursu. Již R 27/2005 se naopak dovolává závěrů obsažených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2003, sp. zn. 32 Odo 879/2002, uveřejněném pod číslem 45/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 45/2004 ). R 45/2004 uzavírá (ve sporu podrobeném systému neúplné apelace), že při posuzování důvodnosti námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení se nepřihlíží k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům (§ 205a, § 211a o. s. ř.), ale samotnou námitku promlčení lze uplatnit kdykoliv v průběhu řízení až do právní moci rozhodnutí o věci, tedy i v rámci odvolacího řízení (žádný hmotně právní ani procesní předpis právo dlužníka vznést námitku promlčení nekoncentruje). Srov. k tomu dále ve stejném duchu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2008, sp. zn. 32 Cdo 4291/2007, uveřejněný pod číslem 101/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sp. zn. 29 Cdo 1835/2010. Podle závěrů uvedených v R 27/2005 spočíval důvod, pro který odvolací soud nemá přihlížet k námitce promlčení uplatněné dlužníkem až v odvolání proti rozhodnutí o prohlášení konkursu, v tom, že takto uplatněnou námitkou nedojde ke zpochybnění závěru o splnění předpokladů pro prohlášení konkursu v době vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, tj. závěru o existenci splatných a (tehdy) soudně vynutitelných pohledávek věřitelů. Takový úsudek v sobě zahrnoval i předpoklad, že pohledávka, jejíž promlčení dlužník namítá v odvolacím řízení, vyšla v konkursním řízení najevo do rozhodnutí o prohlášení konkursu jako způsobilá osvědčit dlužníkův úpadek. Ani v poměrech založených insolvenčním zákonem není důvod nakládat s námitkou promlčení jinak. Jestliže pohledávka vyšla v insolvenčním řízení najevo jako způsobilá osvědčit dlužníkův úpadek do rozhodnutí o úpadku (šlo např. o pohledávku přihlášenou do insolvenčního řízení v době před rozhodnutí o úpadku nebo o /nepřihlášenou/ pohledávku /jiného věřitele/, kterou insolvenční navrhovatel před rozhodnutím o úpadku dokládal /osvědčoval/ existenci dlužníkova úpadku anebo o pohledávku, kterou dlužník uvedl před rozhodnutím o úpadku v seznamu svých závazků ve smyslu § 104 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), pak odvolací soud nepřihlíží k námitce promlčení této pohledávky vznesené dlužníkem až v řízení o odvolání proti rozhodnutí o úpadku, proto, že tím nebyl účinně zpochybněn závěr insolvenčního soudu, že v době rozhodnutí o úpadku šlo o pohledávku splatnou a soudně vynutitelnou (k oslabení pohledávky v důsledku vznesené námitky promlčení došlo až po rozhodnutí o úpadku). Jestliže však pohledávka vyšla v insolvenčním řízení najevo jako způsobilá osvědčit dlužníkův úpadek až v průběhu řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku, pak je soud povinen přihlédnout i k námitce promlčení vznesené dlužníkem rovněž až v průběhu takového odvolacího řízení, jelikož úsudek o tom, že šlo o pohledávku splatnou a soudně vynutitelnou se jako součást posouzení, zda byl osvědčen úpadek dlužníka, může poprvé projevit až v rozhodnutí odvolacího soudu (v rozhodnutí insolvenčního soudu nebyl obsažen). To je plně v souladu s tím, že námitka promlčení pohledávky je způsobilá vyvolat zamýšlené účinky (je způsobilou obranou dlužníka) jen v procesu vymáhání pohledávky věřitelem u soudu nebo jiného k tomu oprávněného orgánu (srov. i § 100 odst. 1 větu druhou zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a § 388 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). Stane-li se (jako v tomto případě) promlčená pohledávka v procesu zjišťování dlužníkova úpadku právně významnou skutečností až v průběhu řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku, nelze dlužníku upřít ani právo namítnout účinně v odvolacím řízení promlčení pohledávky. Právní posouzení věci odvolacím soudem tudíž co do závěru, že za druhého věřitele dlužníka s pohledávkou po lhůtě splatnosti lze mít pro účely potvrzení rozhodnutí o úpadku věřitele SG, bez dalšího správné není (chybí v něm závěr o tom, zda je námitka promlčení opodstatněná). Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), napadené usnesení zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem a odst. 3 věta první o. s. ř.). Jen pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že nepřehlédl, že usnesením ze dne 24. září 2010, č. j. MSPH 94 INS 9160/2009-B-21, insolvenční soud již rozhodl, že způsobem řešení dlužníkova úpadku bude konkurs a že toto usnesení již (přes zjevně nesprávné poučení o nepřípustnosti odvolání) nabylo právní moci; případný dlužníkův úspěch v řízení o odvolání proti rozhodnutí o úpadku, by však samozřejmě založil povinnost odvolacího soudu odklidit usnesení o prohlášení konkursu coby závislý výrok (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení § 283 odst. 2 insolvenčního zákona, jež dovoluje přikročit ke zpeněžení majetkové podstaty teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku, je samozřejmě nezbytné vyložit (v souladu s jeho účelem) pro situaci, kdy je sice v právní moci usnesení o prohlášení konkursu, leč nikoli rozhodnutí o úpadku, tak, že ke zpeněžení majetkové podstaty nelze (až na tam pojmenované výjimky) přikročit, dokud není v právní moci rozhodnutí o úpadku. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenční

https://www.alpha-tech.cz/cz/obchodni-podminky/

Obchodní podmínky - Alpha-Tech 1.1. Tyto obchodní podmínky upravují základní vztahy mezi prodávajícím Alphatech Technologies s.r.o., se sídlem Kostelec u Křížků 229, Praha-východ, 251 68, IČ 27577350, DIČ CZ27577350, zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka čís. 116886 (dále jen "prodávající") a zákazníkem (dále jen "kupující"). Kupujícím je spotřebitel nebo podnikatel. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s prodávajícím nebo s ní jinak jedná. 1.2. Obchodní vztah vzniká ve chvíli, kdy kupující předá prodávajícímu všechny požadované údaje potřebné k uzavření platné objednávky. Jde o základní údaje o kupujícím (jméno a příjmení, adresa, telefonní číslo, e-mailová adresa nebo jiné údaje, které mají být uvedeny na nákupních dokladech) nutné k bezproblémovému vyřízení objednávky. Obchodní vztah může být navázán odesláním závazné objednávky v systému internetového obchodu - po výběru zboží a vyplnění všech požadovaných údajů v prostředí internetové obchodu je navázán platný obchodní vztah. 2. Nákup zboží – uzavření kupní smlouvy 2.4. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „Závazně objednat“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího. - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího: Komerční banka, číslo účtu: 35-7168830237/0100 3.3. V případě platby při vyzvednutí zboží v prodejně prodávajícího či v případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. 3.4. Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně on-line; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. K doručení zboží využíváme společnost GLS, cena dopravy je 120,- Kč. V případě dobírky se cena navyšuje ještě o 50,- Kč. 4.1. Kupující má nárok v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu prokazatelně doručeno do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, a to na sídlo společnosti prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího. 4.2. V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 5.1 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do 2 pracovních dnů od odeslání odstoupení od smlouvy prodávajícímu. Zboží musí být prodávajícímu vráceno nepoškozené a neopotřebené a, je-li to možné, v původním obalu. Kupující nese náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 4.3. Ve lhůtě deseti (10) dnů od vrácení zboží kupujícím je prodávající oprávněn provést přezkoumání vráceného zboží, zejména za účelem zjištění, zdali vrácené zboží není poškozeno, opotřebeno či částečně spotřebováno. 4.4. V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 5.1 obchodních podmínek vrátí prodávající kupní cenu (bez nákladů vynaložených na dodání zboží) kupujícímu nejpozději do deseti (10) dnů od skončení lhůty na přezkoumání zboží dle čl. 4.3 obchodních podmínek, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. 4.5. Kupující bere na vědomí, že pokud zboží vrácené kupujícím bude poškozeno, opotřebeno či částečně spotřebováno, vzniká prodávajícímu vůči kupujícímu nárok na náhradu škody jemu tím vzniklé. Nárok na úhradu vzniklé škody je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny 5.1. Způsob doručení zboží určuje kupující, není-li v kupní smlouvě stanoveno jinak. 6.2. Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů (jméno a příjmení, adresa bydliště, adresa elektronické pošty, telefonní číslo) prodávajícím, a to pro účely realizace práv a povinností z kupní smlouvy a v případě souhlasu i pro účely zasílání informací a obchodních sdělení prodávajícímu. 6.3. Zpracováním osobních údajů kupujícího může prodávající pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Kromě osob dopravujících zboží nebudou osobní údaje prodávajícím bez předchozího souhlasu kupujícího předávány třetím osobám. Osobní údaje používá prodávající pouze pro vlastní evidenci. Prodávající neprodává, nepřevádí a nesděluje osobní údaje třetím stranám. Prodávající si však vyhrazuje právo použít nebo předat jakýkoli údaj, který bude potřebný k dodržení právních předpisů, k ochraně integrity sítě, ke splnění požadavku kupujícího nebo při soudním řízení a vyšetřování ve veřejném zájmu. 6.4. Osobní údaje budou zpracovávány po dobu neurčitou. Kupující má právo přístupu ke svým osobním údajům, právo na jejich opravu včetně dalších zákonných práv k těmto údajům. Osobní údaje je možno na základě písemné žádosti zákazníka odstranit z databáze. 6.5. Kupující potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů. Kupující prohlašuje, že byl poučen o tom, že souhlas se zpracováním osobních údajů může ve vztahu k prodávajícímu odvolat písemným oznámením doručeným na adresu prodávajícího. 6.6. Na tomto webu používáme kódy od společností Google, Inc. (dále jen „Google“), které nám pomáhají analyzovat chování návštěvníků webu. Využíváme službu Google Analytics, poskytovanou společností Google. Služba Google Analytics využívá souborů „cookies”, které jsou textovými soubory ukládanými do Vašeho počítače, umožňující analýzu způsobu užívání této stránky jejími Uživateli. Informace vygenerované soubory cookies o užívání stránky (včetně Vaší IP adresy) budou společností Google přeneseny a uloženy na serverech ve Spojených státech. 7.1. Na veškeré zboží je prodávajícím poskytnuta kupujícímu záruka dle platných právních předpisů, která v současné době činí 24 měsíců ode dne prodeje. 7.2. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně odpovědnosti prodávajícího za vady, včetně záruční odpovědnosti prodávajícího, se řídí příslušnými obecně závaznými předpisy (zejména ustanoveními § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174 občanského zákoníku). 7.3. Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že - prodávaná věc je bez vad 7.4. V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou, má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil. 7.5. Reklamované zboží zasílejte na adresu: Kostelec u Křížků 229 251 68 Praha-východ Zboží zasílejte pouze na uvedenou adresu, jinde nebude převzato. Prodávající nepřebírá zboží zaslané na dobírku. 8.1. Změny a doplňky kupní smlouvy či obchodních podmínek vyžadují písemnou formu. 8.2. Prodávající si vyhraňuje právo na změnu znění obchodních podmínek. Vzorový formulář k odstoupení od smlouvy do lhůty 14 dní: stáhnout

http://kraken.slv.cz/5Azs113/2004

5Azs113/2004 è. j. 5 Azs 113/2004-57 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyò JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyá¹ové v právní vìci ¾alobkyò a) R. E., b) nezl. B. D., zast. ¾alobkyní a) jako zákonnou zástupkyní, zast. Mgr. Radomírem Ba¹nárem, advokátem, AK Jo¹tova 4, Brno, PSÈ: 602 00, proti ¾alovanému Ministerstvu vnitra, Nad ©tolou 3, Praha 7, PSÈ: 170 34, o udìlení azylu, o kasaèní stí¾nosti proti usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 20. 11. 2003, è. j. 36 Az 582/2003-21, Usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 20. 11. 2003, è. j. 36 Az 582/2003-21 s e z r u ¹ u j e a vìc s e mu v r a c í k dal¹ímu øízení. Odùvodnìní: Stì¾ovatelka jménem svým i své nezletilé dcery brojí proti usnesení, jím¾ Krajský soud v Brnì jejich podání ze dne 28. 3. 2002 odmítl, a to z dùvodu neodstranìní vad, které bránily meritornímu pøezkoumání ¾alobou napadeného rozhodnutí v mezích vytèených ¾alobních bodù ve smyslu § 65 odst. 1 a § 85 odst. 2 vìta první s. ø. s. Uvedla, ¾e má zato, ¾e tyto byly vymezeny ji¾ v samotné ¾alobì a týkaly se pøedev¹ím pøístupu správního orgánu k ¾ádosti o azyl. Následují spekulace ohlednì rozhodnutí o nicotnosti správního aktu a zpùsobu vìcného posouzení vìci samé. Z obsahu správního spisu je zøejmé, ¾e opravný prostøedek byl podán tak, ¾e stì¾ovatelka uvedla, ¾e v pøedchozím soudním øízení správní orgán pøeru¹il jmenovaná ustanovení správní øádu (zák. è. 71/1967 Sb. o správním øízení), kdy¾ její ¾ádostí se nezabýval odpovìdnì a svìdomitì, nevy¹el ze spolehlivì zji¹tìného stavu a nevedl azylové øízení tak, aby posílil její dùvìru ve správnost rozhodování a napadené rozhodnutí nepova¾uje za pøesvìdèivé. Nezjistil pøesnì a úplnì skuteèný stav vìci a za tím úèelem si neopatøil potøebné podklady pro rozhodnutí. Nedal jí mo¾nost se pøed vydáním rozhodnutí vyjádøit k podkladùm, ke zpùsobu zji¹tìní èi navrhnout doplnìní a ¾e napadené rozhodnutí není o správnosti a postupu správního orgánu a ¾alovaný se nevypoøádal se v¹emi provedenými dùkazy a má zato, ¾e ona i její nezletilé dítì splòují zákonné podmínky pro udìlení azylu minimálnì pro vzta¾ení pøeká¾ky vycestování dle § 91 zák. è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zák. è. 283/1991 Sb., o Policii ÈR, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále zákon o azylu). Odkázala pøitom na ¾ádost o udìlení azylu, kterou podala dne 16. 5. 2001, protokol o pohovoru ze dne 20. 8. 2001, který byl proveden a rozklad proti prvostupòovému rozhodnutí Ministerstva vnitra a dal¹í spisový materiál. Soud I. stupnì pak vyzval stì¾ovatelku k upøesnìní podání tak, aby bylo zøejmé oznaèení ¾alobních bodù, z jakých skutkových a právních dùvodù pova¾uje napadené výroky za nezákonné nebo nicotné a jaké dùkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje provést s tím, ¾e v pøípadì nevyhovìní této výzvy podání usnesením odmítne. Na toto doplnìní reagovala stì¾ovatelka pøípisem ze dne 28. 7. 2003 v nìm¾ uvedla, ¾e doplòuje údaje, a to obsah pøílohy, kterou uèinila souèástí tohoto podání a v ní v podstatì popsala svùj ¾ivot od roku 1984 dosud a dùvody, pro které ¾ádá o azyl. Na to bylo vydáno usnesení shora, kdy soud uvedl, ¾e dùvody k ¾ádosti o azyl týkající se úèasti komunistické strany v parlamentu, vysoké nemocnosti a úmrtnosti dìtí v Mongolsku a to, ¾e chce vychovávat svou dceru v evropské kultuøe, nesplòují podmínky pro to, aby se soud vìcí mohl zabývat meritornì. Proto podle § 37 odst.5 s.ø.s. podání odmítl, kdy¾ dospìl k závìru, ¾e není jednoznaènì dán rozsah pøezkumné èinnosti soudu, nebo» podání trpí vadami, pro které není mo¾no pokraèovat v øízení. Nejvy¹¹í správní soud nerozhodoval o podaném návrhu stì¾ovatelky o pøiznání odkladného úèinky kasaèní stí¾nosti vzhledem k tomu, ¾e pod ust. § 56 odst. 2 za pou¾ití § 120 s. ø. s. rozhodl o kasaèní stí¾nosti pøednostnì. Není sporu o tom, ¾e øízení ve správním soudnictví je plnì ovládáno zásadou dispozièní a je na ¾alobci, zda proti rozhodnutí správního orgánu jím¾ se zakládají, mìní ru¹í nebo závaznì urèují jeho práva nebo povinnosti, podá ¾alobu u soudu èi nikoliv. Je pouze na ¾alobci, aby v pøípadì, kdy se bude domáhat ochrany svých práv ¾alobou u soudu, v této ¾alobì jasnì vymezil, které výroky správního rozhodnutí napadá a v ¾alobních bodech pak specifikoval, z jakých skutkových a právních dùvodù pova¾uje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (§ 71 s. ø. s). Nejvy¹¹í správní soud se neztoto¾òuje se závìrem krajského soudu, podle nìho¾ stì¾ovatelka rozsah a meze pøezkumu napadeného správního rozhodnutí krajským soudem svým opravným prostøedkem, resp. jeho doplnìním neurèila. Podle pøesvìdèení Nejvy¹¹ího správního soudu-a ve shodì s konstantní judikaturou Ústavního soudu (viz napø. nález sp. zn. II. ÚS 738/2000)-je nutno vycházet pøedev¹ím ze skuteènosti, ¾e smyslem procesních podmínek øízení obecnì je sní¾ení entropie (neurèitosti) pøi uplatòování práv, resp. pravomocí, èasové omezení stavu nejistoty v právních vztazích a urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosa¾ení zamý¹lených cílù. Stanovení tìchto podmínek proto musí být provedeno transparentnì, srozumitelnì a pøedvídatelným zpùsobem a nesmí být zejména zneu¾íváno k tomu, aby v praxi docházelo k odepøení spravedlnosti (denegatio iustitiae). komplexnì posuzovat otázku, zda stì¾ovatelce mìl èi nemìl být ¾alovaným azyl pøiznán, nýbr¾ má posoudit, zda pøedchozí øízení trpìlo vadami spadajícími pod vymezení v § 103 odst. 1 s. ø. s. tvrzenými v kasaèní stí¾nosti, popøípadì nìkterými dal¹ími vadami, k jejich¾ pøezkumu je Nejvy¹¹í správní soud povolán v øízení zahájeném platnì podanou kasaèní stí¾ností z úøední povinnosti. Podle uvedeného § 71 s. ø. s. jistì nestaèí podat v dané lhùtì soudu jakékoli podání oznaèené jako ¾aloba, èi obdobnì, nýbr¾ je tøeba podat v této lhùtì takové podání, je¾ mù¾e soud jako ¾alobu skuteènì posoudit. Byla-li v¹ak ¾aloba odùvodnìna tím, ¾e rozhodnutí ¾alovaného nevycházelo ze spolehlivì zji¹tìného skutkového stavu, ¾alovaný neprovedl ¹etøení nezbytná k objasnìní okolností rozhodných pro øádné posouzení vìci, pøièem¾ poru¹il ust. § 3 odst. 3 a 4, § 32 odst. 1, § 46 a § 47 odst. 3 správního øádu, nelze pøisvìdèit závìru krajského soudu, ¾e dùvody ¾aloby nebyly uvedeny. ®aloba rovnì¾ obsahovala specifikaci napadeného rozhodnutí, oznaèení ¾alovaného, øádnou identifikaci ¾alobkynì. Pøi shrnutí vý¹e uvedených skuteèností dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e v podaném opravném prostøedku proti rozhodnutí ¾alovaného, vymezila stì¾ovatelka na výzvu soudu meze a rozsah pøezkumné èinnosti soudu zpùsobem dostaèujícím, kdy¾ napadla rozhodnutí ¾alovaného proto, ¾e jej pova¾ovala za nezákonné z dùvodu nesprávného právního posouzení a z dùvodu vady øízení, spoèívající v tom, ¾e skutková podstata, ze které správní orgán vycházel, nevychází ze spolehlivì a úplnì zji¹tìného stavu vìci. Bylo-li z obsahu podané ¾aloby, jako¾ i z obsahu správního spisu, který mìl soud k dispozici nepochybné, ¾e ¾aloba byla podána vèas, byly zøejmé dùvody, pro nì¾ je ¾aloba podána, jako¾ i to, èeho se ¾alobkynì domáhá, Nejvy¹¹í správní soud uzavírá, ¾e byl opravný prostøedek projednatelný a soud mohl napadené rozhodnutí ¾alovaného v rozsahu uplatnìných ¾alobních bodù pøezkoumat. Nejvy¹¹í správní soud s ohledem na vý¹e uvedené usnesení Krajského soudu v Brnì, kterým byl dle ust. § 37 odst. 5 s. ø. s. odmítnut návrh stì¾ovatelky, proto podle ust. § 110 odst. 1 s. ø. s. zru¹il a vìc vrací tomuto soudu k dal¹ímu øízení. O náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti rozhodne soud prvního stupnì ve svém novém rozhodnutí (§ 110 odst. 2 s. ø. s.)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32008R0800&from=LV

L_2008214CS.01000301.xml ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení, po zveřejnění návrhu tohoto nařízení (2), Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi vyhlásit v souladu s článkem 87 Smlouvy, že za určitých podmínek je podpora ve prospěch malých a středních podniků, podpora ve prospěch výzkumu a vývoje, podpora ve prospěch ochrany životního prostředí, podpora ve prospěch zaměstnanosti a vzdělávání a podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát, slučitelná se společným trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Komise použila články 87 a 88 Smlouvy v mnoha svých rozhodnutích a získala dostatečné zkušenosti, aby mohla stanovit obecná kritéria slučitelnosti, pokud jde o podporu ve prospěch malých a středních podniků, podporu v podobě investiční podpory v podporovaných oblastech a mimo ně, podporu v podobě režimů rizikového kapitálu a podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovace, zejména v souvislosti s prováděním nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (3), a pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj, prováděním nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001 (4), a prováděním sdělení Komise o státní podpoře a rizikovém kapitálu (5), pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (6) a provádění rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (7). Komise získala dostatečné zkušenosti při používání článků 87 a 88 Smlouvy rovněž v oblasti podpory na vzdělávání, podpory zaměstnanosti, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na výzkum, vývoj a inovace a regionální podpory, a to s ohledem na malé a střední podniky i velké podniky, zejména v souvislosti s prováděním nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (8), nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (9), nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (10), rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje (11), rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (12) z roku 2001, pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (13) z roku 2008 a pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (14). Na základě těchto zkušeností je nutné upravit některé podmínky stanovené v nařízeních (ES) č. 68/2001, 70/2001, 2204/2002 a 1628/2006. Pro zjednodušení a za účelem zajištění účinnější kontroly podpor ze strany Komise by tato nařízení měla být nahrazena jediným nařízením. Zjednodušení by se mimo jiné mělo dosáhnout zavedením řady společných harmonizovaných definic a společných horizontálních ustanovení, které jsou stanoveny v kapitole I tohoto nařízení. Aby byla zajištěna jednotnost právních předpisů v oblasti státních podpor, měly by být definice podpory a režimu podpory shodné s definicemi, které stanoví pro tyto koncepty nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (15). Toto zjednodušení je zásadní pro to, aby Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost přinesla výsledky, zejména pokud jde o malé a střední podniky. Toto nařízení by mělo vyjmout každou podporu, která splňuje všechny příslušné podmínky tohoto nařízení, a jakýkoli režim podpory, pokud jednotlivá podpora, kterou lze poskytnout v rámci takového režimu, splňuje všechny příslušné podmínky tohoto nařízení. Za účelem zajištění transparentnosti a účinnějšího dohledu nad podporami by každé jednotlivé opatření podpory poskytnuté podle tohoto nařízení mělo obsahovat výslovný odkaz na příslušné ustanovení kapitoly II a na vnitrostátní právní předpisy, na kterých se jednotlivá podpora zakládá. Aby mohla sledovat provádění tohoto nařízení, Komise by měla být oprávněna získat od členských států veškeré nezbytné informace týkající se opatření prováděných podle tohoto nařízení. Pokud členský stát v přiměřené lhůtě nepředloží informace o těchto opatřeních podpory, lze se domnívat, že podmínky tohoto nařízení nejsou dodržovány. Takové nepředložení informací může Komisi vést k rozhodnutí, že se toto nařízení nebo jeho příslušná část na daný členský stát v budoucnosti neuplatní a že všechna následná opatření podpory, včetně nových jednotlivých opatření podpory přijatých na základě daného režimu, která dříve spadala do tohoto nařízení, je nutno oznamovat Komisi podle článku 88 Smlouvy. Jakmile členský stát předloží správné a úplné informace, Komise by měla znovu povolit použitelnost nařízení v plném rozsahu. Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, by měla nadále podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory, jejíž cíle odpovídají cílům, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato podpora bude Komisí posuzována na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a v souladu s kritérii vyplývajícími z konkrétních pokynů nebo rámců, které Komise přijala, v případě, že dané opatření spadá do oblasti působnosti tohoto konkrétního nástroje. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu vývozu nebo podporu zvýhodňující domácí výrobky před dováženými. Zejména by se neměla vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech Společenství. Podpora na pokrytí nákladů na účast na obchodních veletrzích nebo nákladů na studie nebo na poradenské služby, nezbytná pro uvedení nového produktu nebo produktu stávajícího na nový trh, se obvykle nepovažuje za podporu vývozu. Toto nařízení by se mělo vztahovat prakticky na všechna odvětví. V odvětví rybolovu a akvakultury by toto nařízení mělo vyjmout pouze podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, podporu v podobě rizikového kapitálu, podporu na vzdělávání a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky. V odvětví zemědělství by vzhledem ke zvláštním pravidlům uplatňovaným v odvětví prvovýroby zemědělských produktů toto nařízení mělo vyjmout pouze podporu v oblasti výzkumu a vývoje, podporu v podobě rizikového kapitálu, podporu na vzdělávání, podporu na ochranu životního prostředí a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky, pokud tyto kategorie podpor nejsou zahrnuty do nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (16). Vzhledem k podobnosti zpracování a uvádění zemědělských a nezemědělských produktů na trh by se toto nařízení mělo vztahovat na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Činnosti probíhající v zemědělských podnicích potřebné pro přípravu produktu k prvnímu prodeji, jakož i první prodej dalším prodejcům nebo zpracovatelům by pro účely tohoto nařízení neměly být považovány za zpracování nebo uvedení na trh. Soudní dvůr Evropských společenství stanovil, že jakmile Společenství přijalo právní předpis o společné organizaci trhu v daném zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky. Toto nařízení by se proto nemělo použít na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů získaných nebo uvedených na trh, ani na podpory, které jsou vázány na společný závazek dělit se o tuto podporu s primárním výrobcem. Vzhledem k nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (17) by se toto nařízení nemělo vztahovat na podpory ve prospěch činností v odvětví uhelného průmyslu, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovace a podpory na ochranu životního prostředí. Jestliže má režim regionální podpory sloužit dosažení regionálních cílů, avšak je zaměřen na konkrétní odvětví hospodářství, mohou být cíl a pravděpodobné účinky režimu spíše odvětvové než horizontální. Proto by z oznamovací povinnosti neměly být vyňaty režimy regionální podpory zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti a regionální podpory poskytnuté na činnosti v odvětví oceli, v odvětví stavby lodí, jak předpokládá sdělení Komise týkající se prodloužení platnosti Rámce pro státní podporu pro stavbu lodí (18), a v odvětví výroby syntetických vláken. Odvětví cestovního ruchu však hraje v národním hospodářství významnou roli a má všeobecně pozitivní účinek na regionální rozvoj. Z oznamovací povinnosti by proto měly být vyňaty režimy regionálních podpor zaměřených na činnosti související s cestovním ruchem. Podpora poskytnutá podnikům v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (19) by se měla posuzovat podle uvedených pokynů, aby se zamezilo jejich obcházení. Na podpory těmto podnikům by se proto toto nařízení nemělo vztahovat. Aby se snížilo správní zatížení členských států při poskytování podpor, na něž se vztahuje toto nařízení, malým a středním podnikům, měla by se ve srovnání s definicí použitou v těchto pokynech zjednodušit definice toho, co se považuje za podnik v obtížích. Navíc malé a střední podniky, které existují méně než tři roky, by se po tuto dobu neměly považovat za podniky v potížích pro účely tohoto nařízení, pokud nesplňují kritéria stanovená vnitrostátními právními předpisy z důvodu zahájení kolektivního úpadkového řízení. Toto zjednodušení by však nemělo mít vliv na způsobilost těchto malých a středních podniků podle uvedených pokynů, pokud jde o podpory nezahrnuté do tohoto nařízení, a na způsobilost být považován za velký podnik v obtížích podle tohoto nařízení, jehož definice by měla odpovídat té, jež je uvedena v uvedených pokynech. Komise musí zajistit, aby schválená podpora nezměnila obchodní podmínky takovým způsobem, že by byly v rozporu se společným zájmem. Proto podpora poskytnutá příjemci, na kterého je vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní či neslučitelná se společným trhem, by měla být vyňata z působnosti tohoto nařízení. Každá podpora ad hoc vyplacená takovémuto příjemci a jakýkoli režim podpory, který neobsahuje ustanovení výslovně vylučující takovéto příjemce, proto nadále podléhají oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Uvedeným ustanovením by neměla být dotčena oprávněná očekávání příjemců režimů podpor, na něž nebyl vydán inkasní příkaz. V zájmu zajištění důsledného uplatňování pravidel Společenství pro státní podporu, jakož i z důvodu správního zjednodušení by měly být harmonizovány definice pojmů, které mají význam pro různé kategorie podpory, na něž se toto nařízení vztahuje. Pro účely výpočtu intenzity podpory by se všechny částky měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Pro účely výpočtu intenzity podpory by se podpora vyplacená v několika splátkách měla aktualizovat (diskontovat) na hodnotu platnou v době poskytnutí podpory. Úroková sazba, která se použije pro účely aktualizace (diskontace) a pro výpočet výše podpory u podpory, jež nemá podobu grantu, by měla být referenční sazba platná v době poskytnutí podpory, jak stanoví sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (20). V případě, že je podpora poskytována ve formě osvobození od daně nebo snížení budoucí daňové povinnosti, mělo by docházet k diskontaci jednotlivých čerpání podpory na základě referenční sazby platné v období, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění, a to za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné intenzity podpory definované v hrubém ekvivalentu podpory. V případě osvobození od daně nebo snížení budoucí daňové povinnosti nelze znát předem platnou referenční sazbu ani přesnou výši jednotlivých čerpání podpory. V této souvislosti by členské státy měly předem s ohledem na příslušnou intenzitu podpory stanovit horní mez pro diskontovanou hodnotu podpory. Jakmile bude poté známa výše jednotlivého čerpání podpory v daném roce, je možné provést diskontování na základě referenční sazby platné v příslušnou dobu. Diskontovaná hodnota každého jednotlivého čerpání podpory by se měla odečíst od celkové maximální výše. Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, která je transparentní. Transparentní podpora je podpora, pro niž lze předem přesně vypočítat hrubý ekvivalent příspěvku, aniž by bylo nutné provést posouzení rizik. Zejména by se za transparentní měla považovat podpora poskytovaná formou půjček, pokud byl hrubý ekvivalent podpory vypočten na základě referenční sazby podle sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb. Podpora v rámci daňových opatření by se měla považovat za transparentní, jestliže toto opatření stanoví horní hranici zajišťující, že se nepřekročí příslušná prahová hodnota. V případě úlev na ekologických daních, které nepodléhají individuální prahové hodnotě oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, nemusí být stanovena žádná horní mez, aby bylo opatření považováno za transparentní. Podpora obsažená v systémech záruk by se měla považovat za transparentní, jestliže metodika výpočtu hrubého ekvivalentu podpory záruk byla přijata po jejím oznámení Komisi, a v případě regionální investiční podpory rovněž tehdy, jestliže Komise schválila tuto metodiku po přijetí nařízení (ES) č. 1628/2006. Komise tato oznámení posoudí na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (21). Podpora obsažená v systémech záruk by se měla také považovat za transparentní, jestliže příjemcem je malý nebo střední podnik a hrubý ekvivalent podpory byl vypočten na základě prémie „safe-harbour“, jak je stanovena v bodech 3.3 a 3.5 uvedeného sdělení. Vzhledem k potížím při výpočtu ekvivalentu podpory v podobě vratných záloh by se toto nařízení nemělo na takovouto podporu vztahovat, ledaže je celková výše vratné zálohy nižší než příslušná prahová hodnota oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory podle tohoto nařízení. Vzhledem k vyššímu nebezpečí narušení hospodářské soutěže by Komise měla nadále posuzovat velké částky podpory individuálně. Pro každou kategorii podpory v oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být stanoveny prahové hodnoty ve výši, která přihlíží ke kategorii dotyčné podpory a jejím pravděpodobným účinkům na hospodářskou soutěž. Podpora poskytnutá nad tyto prahové hodnoty podléhá nadále oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Za účelem lepšího zajišťování přiměřenosti a omezení podpory na nezbytnou výši by prahové hodnoty měly být pokud možno vyjádřeny výší podpor v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. Prahová hodnota s ohledem na podporu v podobě rizikového kapitálu by měla být vyjádřena maximální výší podpor, jelikož se zakládá na formě podpory, u které lze obtížně vyčíslit způsobilé náklady. Vzhledem ke zkušenostem Komise by se prahové hodnoty intenzity podpory nebo výše podpory měly stanovit na úrovni, která odpovídá vyváženému poměru mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a řešit selhání trhu nebo otázky soudržnosti. Co se týká regionální investiční podpory, tato prahová hodnota by měla být stanovena na úrovni, která přihlíží k přípustné míře podpory podle map regionální podpory. Při zjišťování, zda jsou dodrženy jednotlivé prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla brát v úvahu celková částka veřejné podpory bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, celostátních zdrojů či ze zdrojů Společenství. Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž je možno kumulovat různé kategorie podpory, na něž se vztahuje toto nařízení. Pokud jde o kumulaci podpory, na niž se vztahuje toto nařízení, se státní podporou, na niž se toto nařízení nevztahuje, je třeba zohlednit rozhodnutí Komise schvalující podporu, na niž se toto nařízení nevztahuje, jakož i pravidla státní podpory, z nichž toto rozhodnutí vychází. Pro kumulaci podpory pro zdravotně postižené pracovníky s ostatními druhy podpor, a zejména s investiční podporou, by měla platit zvláštní ustanovení. Toto nařízení by mělo rovněž obsahovat ustanovení o kumulaci podpor s vyčíslitelnými způsobilými náklady a podpor, jejichž způsobilé náklady vyčíslit nelze. Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu těch činností, které by příjemce vykonával již v samotných tržních podmínkách. Co se týká podpory, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta malému a střednímu podniku, mělo by se mít za to, že takováto pobídka je přítomna, pokud malý nebo střední podnik předložil před zahájením činností souvisejících s provedením podporovaného projektu nebo podporovaných činností členskému státu žádost o podporu. Co se týče podpory v podobě rizikového kapitálu ve prospěch malých a středních podniků, zajišťují podmínky stanovené v tomto nařízení, zejména ty, které se týkají velikosti investičních tranší na cílový podnik, stupně zapojení soukromých investorů, velikosti společnosti a financované fáze podnikání, aby mělo opatření týkající se rizikového kapitálu motivační účinek. Co se týká podpory, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta příjemci, jež je velkým podnikem, členský stát by měl kromě podmínek uplatňovaných na malé a střední podniky rovněž zajistit, aby příjemce v interním dokumentu analyzoval životaschopnost podporovaného projektu nebo činnosti s podporou a bez podpory. Členský stát by měl ověřit, že tento interní dokument potvrzuje značné zvýšení velikosti nebo rozsahu projektu či činnosti nebo značné zvýšení celkové částky, kterou příjemce vynaložil na subvencovaný projekt nebo činnost, nebo značné zvýšení rychlosti dokončení příslušného projektu či příslušné činnosti. Pokud jde o regionální pomoc, lze motivační účinek rovněž zjistit na základě toho, že by investiční projekt v daném podporovaném regionu nebyl jako takový bez poskytnutí podpory realizován. Pokud jde o podporu pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky, mělo by se mít za to, že motivační účinek existuje, pokud dotyčné opatření podpory vede k čistému zvýšení počtu zdravotně postižených nebo znevýhodněných pracovníků, které dotyčný podnik zaměstná, nebo vede ke vzniku dodatečných nákladů na zařízení nebo vybavení určené pro zdravotně postižené pracovníky. V případě, že příjemce podpory pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů již čerpal podporu pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků, která buď splňovala podmínky nařízení (ES) č. 2204/2002, nebo kterou jednotlivě schválila Komise, se bude předpokládat, že podmínka zvýšení počtu zdravotně postižených pracovníků, kterou splnil pro účely předcházejících opatření podpory, je splněna i pro účely tohoto nařízení. Opatření podpory v podobě daňového opatření by měla podléhat zvláštním podmínkám motivačního účinku s ohledem na skutečnost, že jsou poskytována na základě odlišných postupů než ostatní kategorie podpor. Motivační účinek u úlev na ekologických daních, které splňují podmínky směrnice Rady 2003/96/ES, ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (22) a jsou zahrnuty do tohoto nařízení, by se měl předpokládat s ohledem na skutečnost, že tyto snížené sazby přispívají alespoň nepřímo ke zlepšování ochrany životního prostředí formou přijetí celého příslušného daňového režimu nebo jeho pokračováním. Tím vzniká motivační účinek pro podniky, jež jsou plátci ekologických daní, aby snižovaly úroveň, kterou znečišťují životní prostředí. Jelikož se považuje za obtížné zjistit motivační účinek podpory ad hoc poskytnuté velkým podnikům, tato forma podpory by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučena. Komise ověří existenci motivačního účinku v rámci oznámení dotyčné podpory na základě kritérií stanovených v příslušných pokynech, rámcových předpisech nebo jiných nástrojích Společenství. V zájmu zajištění transparentnosti a účinné kontroly v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 je vhodné stanovit jednotný formulář, který členské státy budou používat k tomu, aby Komisi předložily souhrnné informace i v případě provedení režimu podpory nebo poskytnutí podpory ad hoc podle tohoto nařízení. Formulář pro podávání souhrnných informací by se měl používat pro zveřejňování opatření v Úředním věstníku Evropské unie a na internetu. Souhrnné informace by měly být Komisi zaslány v elektronické podobě pomocí zavedené počítačové aplikace. Daný členský stát by měl zveřejnit na internetu úplné znění takového opatření podpory. V případě opatření podpory ad hoc je možné vynechat údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství. Jméno či název příjemce a výše podpory by se však neměly považovat za obchodní tajemství. Členské státy by měly zajistit, aby tento text zůstal přístupný na internetu po celou dobu platnosti opatření podpory. S výjimkou podpory v podobě daňových opatření by měl akt, kterým se podpora poskytuje, také obsahovat odkaz na zvláštní ustanovení kapitoly II tohoto nařízení, kterého se takový akt týká. V zájmu zajištění transparentnosti a účinné kontroly by Komise měla stanovit zvláštní požadavky, pokud jde o formu a obsah výročních zpráv, které mají členské státy předkládat Komisi. Mimoto je vhodné stanovit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly uchovávat s ohledem na režimy podpory a jednotlivé podpory vyňaté tímto nařízením s ohledem na článek 15 nařízení (ES) č. 659/1999. Je nutné stanovit další podmínky, které by měla splňovat všechna opatření podpory vyňaté tímto nařízením. S ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy by tato podpora měla být úměrná selhání trhu nebo nedostatkům, jež je třeba odstranit, aby byla v zájmu Společenství. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení, pokud jde o investiční podporu, na podpory poskytované v souvislosti s určitými hmotnými či nehmotnými investicemi. Vzhledem k nadměrným kapacitám Společenství a vzhledem k specifickým problémům týkajícím se narušení hospodářské soutěže v odvětví silniční nákladní přepravy a letecké dopravy by u podniků, jejichž převažující druh hospodářské činnosti je v uvedených odvětvích dopravy, neměly být dopravní prostředky a zařízení považovány za způsobilé investiční náklady. Pokud jde o definici hmotného majetku, pro účely podpory na ochranu životního prostředí by se měly uplatnit zvláštní předpisy. V souladu se zásadami, kterými se řídí podpora podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy, by měla být podpora považována za poskytnutou v okamžiku, kdy příjemce získá na tuto podporu právní nárok podle příslušné vnitrostátní právní úpravy. Aby se nezvýhodňoval kapitálový faktor investic před faktorem zaměstnanosti, mělo by toto nařízení stanovit možnost hodnotit podporu investic ve prospěch malých a středních podniků a regionální podporu buď z hlediska investičních nákladů, anebo nákladů na vytvoření nových pracovních příležitostí v přímé souvislosti s realizací investičního projektu. Režimy podpor na ochranu životního prostředí v podobě snížení daní, podpora pro znevýhodněné pracovníky, regionální investiční podpora, podpora určená nově založeným malým podnikům, podpora pro podniky nově založené ženami-podnikatelkami nebo podpora v podobě rizikového kapitálu poskytnutá příjemci ad hoc mohou mít velký dopad na hospodářskou soutěž na relevantním trhu, jelikož zvýhodňují příjemce oproti ostatním podnikům, které takovouto podporu neobdržely. Protože je poskytnuta pouze jednomu podniku, má podpora ad hoc pravděpodobně pouze omezený pozitivní strukturální účinek na životní prostředí, zaměstnávání zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků, regionální soudržnost nebo selhání trhu v oblasti rizikového kapitálu. Proto by měly být vyňaty podle tohoto nařízení režimy podpory u těchto kategorií podpor, zatímco podpora ad hoc by měla být oznámena Komisi. Toto nařízení by však mělo vyjmout regionální podporu ad hoc, je-li tato podpora ad hoc použita k doplnění podpory poskytnuté na základě režimu regionální investiční podpory s maximální mezní hodnotou složky podpory ad hoc ve výši 50 % celkové podpory, jež má být na investici poskytnuta. Ustanovení tohoto nařízení týkající se investiční podpory a podpory zaměstnanosti určené malým a středním podnikům by neměla umožňovat, jak tomu bylo v případě nařízení (ES) č. 70/2001, zvýšit maximální intenzitu podpory prostřednictvím regionálního příplatku. Mělo by být však možné přiznat maximální intenzity podpory stanovené v ustanoveních týkajících se regionální investiční podpory rovněž malým a středním podnikům, jsou-li splněny všechny podmínky pro poskytování regionální investiční podpory a regionální podpory zaměstnanosti. Obdobně ustanovení týkající se investiční podpory na ochranu životního prostředí by neměla umožňovat zvýšit maximální intenzitu podpory prostřednictvím regionálního příplatku. Mělo by být rovněž možné použít maximální intenzity podpory stanovené v ustanoveních týkajících se regionální investiční podpory na projekty, které mají kladný účinek na životní prostředí, jsou-li splněny podmínky pro poskytnutí regionální investiční podpory. Vnitrostátní regionální podpora tím, že řeší nedostatky znevýhodněných regionů, podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost členských států a celého Společenství. Cílem vnitrostátní regionální podpory je napomáhat hospodářskému rozvoji nejvíce znevýhodněných regionů prostřednictvím podpory investic a tvorby pracovních míst udržitelným způsobem. Podporuje zřízení nových zařízení, rozšíření stávajících zařízení, rozšíření výstupu zařízení na doplňkové výrobky nebo zásadní změnu celkového výrobního procesu stávajícího zařízení. Aby se zabránilo umělému dělení velkých regionálních investičních projektů na dílčí projekty s cílem obejít prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v tomto nařízení, velký investiční projekt by měl být považován za jeden investiční projekt, pokud je investice provedená v období tří let jednou či více společnostmi a skládá se z dlouhodobých aktiv zkombinovaných ekonomicky neoddělitelným způsobem. Při posuzování ekonomické neoddělitelnosti počáteční investice by členské státy měly vzít v úvahu technické, funkční a strategické souvislosti a bezprostřední geografickou blízkost. Ekonomická neoddělitelnost se posuzuje nezávisle na vlastnictví. To znamená, že při posuzování toho, zda velký investiční projekt tvoří jedinou investici, není relevantní, zda projekt realizuje jeden podnik či více podniků, které se spolupodílejí na investičních nákladech, nebo více podniků, které nesou náklady oddělených investic v rámci téhož investičního projektu (například v případě společného podniku). Na rozdíl od regionální podpory, která by měla být omezena pouze na podporované oblasti, investiční podporu a podporu zaměstnanosti určenou malým a středním podnikům by mělo být možno poskytnout v podporovaných oblastech i v oblastech, které podporovány nejsou. Členské státy by proto měly mít možnost v podporovaných oblastech poskytnout investiční podporu, pokud dodrží buď všechny podmínky vztahující se na regionální investiční podporu a regionální podporu zaměstnanosti, nebo všechny podmínky vztahující se na investiční podpory a podpory zaměstnanosti určené malým a středním podnikům. Hospodářský rozvoj podporovaných regionů je často zpomalován poměrně slabou podnikatelskou aktivitou a zejména podprůměrně nízkým počtem nově otvíraných firem. Je proto nutné zahrnout do tohoto nařízení kategorii podpory, kterou by bylo možné přiznávat nad rámec regionální investiční podpory s cílem poskytnout motivaci k podpoře zakládání nových podniků a k podpoře počátečních fází rozvoje malých podniků v podporovaných oblastech. Aby bylo zajištěno účinné zaměření této podpory na nově vytvořené podniky v podporovaných regionech, tato kategorie podpor by měla být odstupňována v závislosti na potížích, kterým daná kategorie regionu čelí. Dále, aby se předešlo nepřijatelnému riziku narušení hospodářské soutěže včetně rizika vytěsňování stávajících podniků, měla by se tato podpora přísně omezovat jen na malé podniky a měla by být omezena co do výše i času. Poskytnutí podpory určené výlučně jen pro nově založené malé podniky nebo podniky nově založené ženami-podnikatelkami může stávající malé podniky nevhodně motivovat k tomu, aby ukončily činnost a poté ji znovu zahájily, aby dostaly tuto kategorii podpory. Členské státy by si měly toto riziko uvědomovat a režimy podpory by měly koncipovat tak, aby se tomuto problému vyhnuly, například tím, že stanoví limity pro žádosti podané vlastníky nedávno uzavřených podniků. Hospodářský rozvoj ve Společenství může zpomalovat i poměrně slabá podnikatelská aktivita v určitých kategoriích obyvatelstva, které trpí některými nevýhodami, jako jsou například potíže s přístupem k finančním prostředkům. Komise prověřovala, jaká je pravděpodobnost selhání na trhu u těchto různých kategorií osob, a v této fázi může konstatovat, že je zejména podprůměrný počet nových podniků zakládaných ženami ve srovnání s muži. To mimo jiné dokládají i statistické údaje Eurostatu. Proto je nutné zahrnout do tohoto nařízení kategorii podpory, která bude motivovat ženy-podnikatelky k vytváření nových podniků, což má pomoci ženám překonat tyto specifické nedostatky v přístupu na trh, které jsou způsobeny především obtížemi s přístupem k financím. Ženy také čelí mnoha obtížím v souvislosti s péčí o rodinu. Tato podpora by měla pomoci dosáhnout spíše věcné než formální rovnosti mezi muži a ženami omezením skutečných nerovností, které existují v oblasti podnikání, v souladu s požadavky judikatury Soudního dvora Evropských společenství. Po uplynutí platnosti tohoto nařízení bude muset Komise zvážit, zda rozsah této výjimky a příslušné kategorie příjemců jsou dále oprávněné. Udržitelný rozvoj je spolu s konkurenceschopností a bezpečností dodávek energie jedním z hlavních pilířů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Udržitelný rozvoj je mimo jiné založen na vysoké úrovni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podpora environmentální udržitelnosti a boj proti změně klimatu rovněž zvyšují bezpečnost dodávek a zajišťují konkurenceschopnost evropských ekonomik a cenovou dostupnost energií. Oblast ochrany životního prostředí často čelí selhání trhu v podobě záporných externalit. Za běžných tržních podmínek nemusí mít podniky nutně pobídku, aby snižovaly znečišťování, jelikož takovéto snižování může zvýšit jejich náklady. Pokud podniky nejsou povinny internalizovat náklady znečištění, ponese tyto náklady celá společnost. Tato internalizace environmentálních nákladů může být zajištěna zavedením právní úpravy v oblasti životního prostředí nebo uložením daní. Neexistence úplné harmonizace environmentálních norem na úrovni Společenství vytváří nerovné soutěžní podmínky. Ještě vyšší úrovně ochrany životního prostředí lze dosáhnout iniciativami, které překračují závazné normy Společenství, což však může poškodit konkurenční postavení dotyčných podniků. Vzhledem k dostatečným zkušenostem získaným při uplatňování pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí by z oznamovací povinnosti měla být vyňata investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje, podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Společenství, podpora na ochranu životního prostředí pro investice do opatření na úsporu energie, podpora na ochranu životního prostředí pro investice do vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektrické energie, podpora na ochranu životního prostředí pro investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie včetně investic souvisejících s udržitelnými biopalivy, podpora na ekologické studie a některá podpora v podobě úlev na ekologických daních. Podpora na ochranu životního prostředí v podobě snížení daní podle tohoto nařízení by měla být v souladu s pokyny Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí omezena na období deseti let. Po tomto období by měly členské státy zvážit vhodnost daného snížení daně. Tímto by neměla být dotčena možnost členského státu, aby po tomto přehodnocení znovu přijal tato nebo podobná opatření podle tohoto nařízení. Správný výpočet dodatečných investičních nebo výrobních nákladů na dosažení ochrany životního prostředí je nezbytný pro zjištění, zda je podpora slučitelná s čl. 87 odst. 3 Smlouvy, či nikoliv. Podle pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí by měly být způsobilými náklady dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí. Vzhledem k obtížím, které mohou nastat, zejména s ohledem na odpočet přínosů vyplývajících z dodatečné investice, by mělo být přijato ustanovení o zjednodušeném způsobu výpočtu dodatečných investičních nákladů. Proto by měly být tyto náklady pro účely tohoto nařízení vypočteny bez přihlédnutí k provozním ziskům, úsporám nákladů nebo dodatečné vedlejší výrobě a bez přihlédnutí k provozním nákladům vzniklým v době životnosti investice. Maximální intenzita podpory, která se podle tohoto nařízení poskytuje v rámci různých kategorií příslušné investiční podpory na ochranu životního prostředí, se proto systematicky snižuje ve srovnání s maximální intenzitou podpory podle pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí. Co se týče podpory na ochranu životního prostředí pro investice do opatření na úsporu energie, je vhodné umožnit členským státům, aby si zvolily buď zjednodušený způsob výpočtu nebo výpočet úplných nákladů, jak předpokládají pokyny Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí. S ohledem na praktické obtíže, které mohou vzniknout v případě použití metody výpočtu úplných nákladů, měl by tyto výpočty nákladů ověřit externí auditor. Co se týká podpory na ochranu životního prostředí pro investice do kombinované výroby tepla a elektřiny a podpory na ochranu životního prostředí pro investice na využívání obnovitelných zdrojů energie, dodatečné náklady by pro účely tohoto nařízení měly být vypočteny bez přihlédnutí k jiným opatřením podpory, která byla poskytnutá pro stejné způsobilé náklady, s výjimkou dalších opatření investiční podpory na ochranu životního prostředí. Pokud jde o investice související s vodními elektrárnami, je třeba poznamenat, že mohou mít dvojí dopad na životní prostředí. Zcela určitě jsou potenciálem, co se týče nízkých emisí skleníkových plynů. Na druhé straně mají tato zařízení nepříznivý vliv například na vodní systémy a biologickou rozmanitost. Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Společenství a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, a z důvodů transparentnosti správy a právní jistoty, by definice mikropodniků, malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla být založena na definici v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (23). Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoj však může být omezen selháním trhu, což vede k tomu, že tyto malé a střední podniky trpí typickými nevýhodami. Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu, rizikového kapitálu nebo úvěrů dané přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a omezeným zajištěním, které mohou nabídnout. Jejich omezené zdroje mohou rovněž omezit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení mělo proto vyjmout některé kategorie podpory, pokud jsou poskytnuty ve prospěch malých a středních podniků. Je proto oprávněné vyjmout takové podpory z předběžného oznamování a mít za to, že pokud – pouze pro účely uplatňování tohoto nařízení – příjemce spadá do definice malých a středních podniků uvedené v tomto nařízení, lze předpokládat, že malý nebo střední podnik v případě, že výše podpory nepřesáhne prahovou hodnotu oznamovací povinnosti, je ve svém rozvoji omezen typickými nevýhodami malých a středních podniků vyvolanými selháním trhu. Vzhledem k rozdílům mezi malými a středními podniky by se měly stanovit odlišné základní intenzity podpory a odlišné příplatky pro malé podniky a pro střední podniky. Selhání trhu postihující malé a střední podniky obecně, včetně problémů s přístupem k financím, vedou u malých podniků k ještě větším překážkám rozvoje než v případě středních podniků. Na základě zkušeností získaných při uplatňování pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků se zdá, že ve Společenství existuje řada zvláštních nedostatků trhu u některých typů investic v určitých fázích rozvoje podniku. Tyto nedostatky trhu vyplývají z nedokonalého sladění nabídky a poptávky rizikového kapitálu. V důsledku toho může být výše rizikového kapitálu poskytovaného na trhu omezená a podniky nemohou získat finanční prostředky, třebaže mají dobrý podnikatelský záměr a perspektivu růstu. Hlavní příčinou selhání trhů rizikového kapitálu, které zvláště ovlivňují přístup malých a středních podniků ke kapitálu a které mohou ospravedlnit veřejný zásah, jsou nedokonalé nebo nevyvážené informace. Proto by režimy rizikového kapitálu v podobě komerčně řízených investičních fondů, v nichž dostatečnou část finančních prostředků poskytli soukromí investoři ve formě soukromého vlastního kapitálu na podporu opatření týkající se rizikového kapitálu zaměřeného na zisk ve prospěch cílových podniků, měly být za určitých podmínek vyňaty z oznamovací povinnosti. Podmínka, že investiční fondy by měly být komerčně řízené a že vyplývající opatření rizikového kapitálu by měla být zaměřena na zisk, by neměla bránit tomu, aby investiční fondy zaměřovaly své činnosti a jednotlivé segmenty trhu na určitou oblast, např. na podniky nově založené ženami-podnikatelkami. Toto nařízení by nemělo ovlivňovat status Evropského investičního fondu a Evropské investiční banky, jak je stanoven v pokynech Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu. Podpora na výzkum, vývoj a inovaci může přispět k hospodářskému růstu, posílení konkurenceschopnosti a podpoře zaměstnanosti. Na základě zkušeností s uplatňováním nařízení (ES) č. 364/2004, rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje a rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací se zdá, že vzhledem k dostupným kapacitám v oblasti výzkumu a vývoje jak u malých a středních podniků, tak u velkých podniků mohou selhání trhu bránit, aby trh dosáhl optimálního výkonu, a tak vést k neefektivnímu výsledku. Takovýto neefektivní výsledek se obvykle vztahuje na kladné externality – přelévání znalostí, veřejné statky – přelévání znalostí, nedokonalé a nevyvážené informace a nedostatečnou koordinaci a selhání sítě. Podpora zejména malých a středních podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovace má zvláštní význam, protože jednou ze strukturálních nevýhod malých a středních podniků jsou obtíže, s nimiž se tyto podniky mohou potýkat při získávání přístupu k novým technologiím, k převodu technologií a vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Podpora výzkumných a vývojových projektů, podpora na studie technické proveditelnosti a podpora na pokrytí nákladů malých a středních podniků na práva k průmyslovému vlastnictví a podpora pro mladé inovativní malé podniky, podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací a podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků by proto měla být za určitých podmínek vyňata z povinnosti předběžného oznamování. Pokud jde o podporu výzkumných a vývojových projektů, podpořená část výzkumného projektu by měla zcela spadat do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje. Zahrnuje-li projekt různé úkoly, tyto úkoly měly by být kvalifikovány jako úkoly spadající do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje nebo jako úkoly, které nespadají do žádné z těchto kategorií. Toto zařazení nemusí nutně sledovat chronologický přístup s postupným přesouváním v čase od základního výzkumu k činnostem bližším trhu. V souladu s tím může být úkol, který se provádí v pozdější fázi projektu, kvalifikován jako průmyslový výzkum. Stejně tak není vyloučeno, aby určitá činnost prováděná v rámci projektu v dřívějším okamžiku představovala experimentální vývoj. Pokud jde o odvětví zemědělství, měly by být vyňaty některé podpory pro výzkum a vývoj, pokud budou splněny podmínky podobné podmínkám uvedeným ve specifických ustanoveních, které pro oblast zemědělství vyplývají z rámce Společenství pro podporu pro výzkum a vývoj a inovace. Pokud tyto specifické podmínky nebudou splněny, je vhodné stanovit, že podporu lze vyjmout jen v případě, že splňuje podmínky vyplývající z obecných ustanovení tohoto nařízení týkajících se výzkumu a vývoje. Podpora na vzdělávání a podpora na nábor znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků a náhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků představuje hlavní cíl hospodářských a sociálních politik Společenství a jeho členských států. Vzdělávání má obvykle pozitivní vnější účinky na společnost jako celek, jelikož zvyšuje rezervu kvalifikovaných pracovníků, ze které mohou těžit ostatní firmy, zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu Společenství a hraje důležitou roli v strategii Společenství v oblasti zaměstnanosti. Vzdělávání, včetně elektronického učení, je rovněž nezbytné pro vytváření, osvojování a šíření poznatků, veřejných statků prvořadého významu. S ohledem na skutečnost, že podniky ve Společenství obvykle nedostatečně investují do vzdělávání svých zaměstnanců, zejména jedná-li se o vzdělávání obecné povahy, které nevede k okamžité a konkrétní výhodě pro dotyčný podnik, státní podpora by mohla tento nedostatek trhu napravit. Tato podpora by proto za určitých podmínek měla být vyňata z povinnosti předběžného oznamování. S ohledem na konkrétní nevýhody, kterým jsou vystaveny malé a střední podniky, a s ohledem na vyšší poměrné náklady, které musí nést, když investují do vzdělávání, by se intenzity podpory vyňaté tímto nařízením měly pro malé a střední podniky zvýšit. Charakteristiky vzdělávání v odvětví námořní dopravy opravňují specifický přístup k uvedenému odvětví. Lze rozlišovat mezi obecným a specifickým vzděláváním. Přípustné intenzity podpory by se měly lišit podle typu poskytovaného vzdělávání a podle velikosti podniku. Obecné vzdělávání poskytuje přenositelné kvalifikace a podstatně zvyšuje schopnost profesního zařazení školeného pracovníka. Podpora poskytovaná pro tento účel má méně narušující účinky na hospodářskou soutěž, což znamená, že z povinnosti předběžného oznamování lze vyjmout vyšší intenzity podpory. Specifické vzdělávání, které prospívá hlavně podniku, zahrnuje větší riziko narušení hospodářské soutěže a intenzita podpory, která může být vyňata z povinnosti předběžného oznamování, by proto měla být mnohem nižší. Vzdělávání by se mělo rovněž považovat za obecné, pokud se týká řízení v oblasti ochrany životního prostředí, ekologických inovací nebo podporuje sociální odpovědnost, čímž zvyšuje schopnost příjemce přispívat plnění obecných cílů v oblasti ochrany životního prostředí. Určité kategorie zdravotně postižených nebo znevýhodněných pracovníků se dosud potýkají se zvláštními obtížemi při vstupu na trh práce. Proto je odůvodněné, aby orgány veřejné správy uplatňovaly opatření, která poskytují podnikům pobídky k většímu zaměstnávání zejména pracovníků z těchto znevýhodněných kategorií. Náklady na zaměstnávání jsou součástí běžných provozních nákladů každého podniku. Je proto zvlášť důležité, aby podpory pro zaměstnávání zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků měly pozitivní dopad na zaměstnanost u těchto kategorií pracovníků, a neměly by proto pouze umožňovat podnikům snižování nákladů, které by jinak musely nést. Tato podpora by proto měla být vyňata z povinnosti předběžného oznamování, je-li pravděpodobné, že pomůže těmto kategoriím pracovníků při opětovném vstupu na trh práce, nebo (pokud jde o zdravotně postižené pracovníky) při opětovném vstupu na trh práce a setrvání na něm. Podporu pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů lze vypočítat na základě konkrétního stupně postižení příslušného zdravotně postiženého pracovníka, nebo ji lze poskytnout formou paušální částky za podmínky, že ani jedna z těchto metod nevede k tomu, že podpora pro každého jednotlivého příslušného pracovníka přesáhne maximální intenzitu podpory. Je třeba stanovit přechodná ustanovení pro jednotlivou podporu, která byla poskytnuta před vstupem tohoto nařízení v platnost a nebyla oznámena, v rozporu s povinností podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Po zrušení nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 by mělo být možné nadále provádět stávající režimy regionální investiční podpory, které byly vyňaty, za podmínek stanovených tímto nařízením v souladu s čl. 9 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení. S ohledem na zkušenosti Komise v této oblasti, a zejména s ohledem na četnost, s jakou je obvykle nezbytné přezkoumávat politiku státních podpor, je vhodné omezit dobu platnosti tohoto nařízení. Pokud by platnost tohoto nařízení skončila, režimy podpory, které byly vyňaty tímto nařízením, by měly být nadále vyňaty po dobu dalších šesti měsíců, aby se tomu členské státy mohly přizpůsobit. Platnost nařízení (ES) č. 70/2001, nařízení (ES) č. 68/2001 a nařízení (ES) č. 2204/2002 skončila dne 30. června 2008 a nařízení (ES) č. 1628/2006 by mělo být zrušeno, Intenzita podpory a způsobilé náklady Transparentnost podpory Individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti Motivační účinek Zvláštní podmínky platné pro investiční podporu ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY Regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti Podpora nově založeným malým podnikům Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům Podpora na podnikání žen Podpora pro podniky nově založené ženami-podnikatelkami Podpora na ochranu životního prostředí Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje Podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, nebo které zvýší úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje Podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Společenství Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu energie Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie Investiční podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie Podpora na ekologické studie Podpora v podobě úlev na ekologických daních Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na veletrzích Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků Podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích Podpora v podobě rizikového kapitálu Podpora na výzkum a vývoj a inovaci Podpora výzkumných a vývojových projektů Podpora na studie technické proveditelnosti Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství a rybolovu Podpora pro mladé inovativní podniky Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků Podpora na vzdělávání Podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů Podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků Definice malých a středních podniků Formulář pro podávání souhrnných informací pro účely podpory na výzkum a vývoj v rámci rozšířené povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 4 Formulář pro podávání souhrnných informací pro účely podpory na velké investiční projekty v rámci rozšířené povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 4 Formulář pro podávání souhrnných informací v rámci povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 1 1. Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpor: regionální podpora; investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům; podpora pro podniky nově založené ženami-podnikatelkami; podpora na ochranu životního prostředí; podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na veletrzích; podpora v podobě rizikového kapitálu; podpora na výzkum, vývoj a inovaci; podpora na vzdělávání; podpora pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky. 2. Nepoužije se na: podporu činností spojených s vývozem, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností; 3. Toto nařízení se vztahuje na podpory ve všech odvětvích hospodářství s výjimkou: podpor ve prospěch činností v odvětví rybolovu a akvakultury podle nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (24), s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v podobě rizikového kapitálu, podpory na výzkum, vývoj a inovace a podpory pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky; podpor ve prospěch činností v odvětví prvovýroby zemědělských produktů, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v podobě rizikového kapitálu, podpory na výzkum a vývoj, podpory na ochranu životního prostředí a podpory pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky, pokud tyto kategorie podpor nejsou zahrnuty do nařízení Komise (ES) č. 1857/2006; podpor ve prospěch činností v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v následujících případech: je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů získaných od primárních výrobců nebo uvedených na trh dotyčnými podniky, nebo je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům. podpor ve prospěch činností v odvětví uhelného průmyslu, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory na výzkum, vývoj a inovace a podpory na ochranu životního prostředí; regionálních podpor ve prospěch činností v odvětví oceli; regionálních podpor ve prospěch činností v odvětví stavby lodi; regionálních podpor ve prospěch činností v odvětví výroby syntetických vláken. 4. Toto nařízení se nepoužije na režimy regionální podpory, které se zaměřují na určitá odvětví hospodářské činnosti v rámci výroby anebo služeb. Režimy zaměřené na činnosti v oblasti cestovního ruchu se nepovažují za režimy zaměřené na zvláštní odvětví. 5. Toto nařízení se nevztahuje na podpory ad hoc poskytnuté velkým podnikům vyjma ustanovení v čl. 13 odst. 1. 6. Toto nařízení se nepoužije na: režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem; podporu ad hoc ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem; podporu pro podniky v obtížích. 7. Pro účely odst. 6 písm. c) se malý nebo střední podnik považuje za podnik v obtížích, pokud splňuje tyto podmínky: v případě společnosti s ručením omezeným, kde došlo ke ztrátě více než poloviny základního kapitálu a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců, nebo v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti, kde došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců; nebo kde nehledě na to, o jaký typ společnosti se jedná, podnik splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení. Malý nebo střední podnik, který existuje méně než tři roky, se po uvedenou dobu pro účely tohoto nařízení považuje za podnik v obtížích pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. c). Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice: „podporou“ se rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy; „režimem podpory“ se rozumí jakýkoliv akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora pro podniky definované aktem obecným nebo abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být na neurčitou dobu a/nebo na neurčitou částku poskytnuta pro jeden nebo několik podniků podpora, která není spojena se zvláštním projektem; „jednotlivou podporou“ se rozumí: podpora ad hoc, a podpora, která je poskytnuta na základě režimu podpory a která podléhá oznamovací povinnosti; „podporou ad hoc“ se rozumí jednotlivá podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory; „intenzitou podpory“ se rozumí částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů; „transparentní podporou“ se rozumí podpora, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý ekvivalent podpory bez potřeby provádět hodnocení rizik; „malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I; „velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I; „podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti způsobilé pro regionální podporu podle schválené mapy regionální podpory pro dotyčný členský stát na období 2007–2013; „hmotným majetkem“ se rozumí, aniž je tím dotčeno ustanovení čl. 17 odst. 12, majetek, který se váže k pozemkům, stavbám a závodu, strojnímu zařízení a vybavení; v odvětví dopravy se za způsobilý majetek považují dopravní prostředky a zařízení, a to pokud se nejedná o regionální podporu, a s výjimkou silniční nákladní přepravy a letecké dopravy; „nehmotným majetkem“ se rozumí majetek získaný převodem technologie formou nabytí patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných technických znalostí; „velkým investičním projektem“ se rozumí investice do kapitálového majetku se způsobilými náklady přesahujícími 50 milionů EUR vypočítanými na základě cen a směnných kurzů ze dne, kdy je podpora poskytnuta; „počtem zaměstnanců“ se rozumí počet ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počet pracovníků s plným pracovním úvazkem na celý rok, přičemž u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá příslušný zlomek roční pracovní jednotky; „pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě zvýšení využití kapacity vytvořené touto investicí; „mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu, která zahrnuje: hrubou mzdu před zdaněním; povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení a náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče; „investiční podporou a podporou zaměstnanosti určenou malým a středním podnikům“ se rozumí podpora, která splňuje podmínky stanovené v článku 15; „investiční podporou“ se rozumí regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti uvedená v článku 13, investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům uvedená v článku 15 a investiční podpora na ochranu životního prostředí uvedená v článcích 18 až 23; „znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí každá osoba, která: během předchozích 6 měsíců neměla pravidelné placené zaměstnání; nebo nezískala střední vzdělání ukončené maturitou nebo odbornou kvalifikaci (ISCED 3); nebo je starší 50 let; nebo žije jako svobodná dospělá osoba s jednou nebo několika závislými osobami; nebo pracuje v odvětví nebo v profesi v některém členském státě, kde je nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen alespoň o 25 % vyšší než průměrná nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen ve všech hospodářských odvětvích v daném členském státě, a která patří do příslušné menšiny; nebo je příslušníkem etnické menšiny v členském státě a která potřebuje rozvíjet své jazykové a odborné vzdělání nebo pracovní zkušenosti, aby zlepšila své vyhlídky na získání přístupu k trvalému zaměstnání; „vážně znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí každá osoba, která je nezaměstnána 24 měsíců či déle; „zdravotně postiženým pracovníkem“ se rozumí každá osoba, která je: uznána za zdravotně postiženou podle vnitrostátních právních předpisů, nebo postižena uznaným omezením, které je způsobeno fyzickým, mentálním nebo psychologickým poškozením; „chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v podniku, kde alespoň 50 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením; „zemědělským produktem“ se rozumějí: produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury spadajících pod nařízení Rady (ES) č. 104/2000; produkty spadající pod kódy KN 4502, 4503 a 4504 (produkty z korku); produkty napodobující nebo nahrazující mléko a mléčné výrobky podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (25); „zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností prováděných v zemědělských podnicích nutných k přípravě zvířat či rostlin na první prodej; „uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje primárním výrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany primárního výrobce se považuje za uvádění na trh, pouze pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu; „činnostmi souvisejícími s cestovním ruchem“ se rozumí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE) Revize 2: NACE 55: Ubytování NACE 56: Stravování a pohostinství; NACE 79: Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti; NACE 90: Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti; NACE 91: Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení; NACE 93: Sportovní, zábavní a rekreační činnosti; „vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplácena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; „rizikovým kapitálem“ se rozumí kapitálové a kvazikapitálové financování společností v raných fázích růstu (počáteční fáze, fáze zakládání podniku a fáze rozšiřování); „podnikem nově založeným ženami-podnikatelkami“ se rozumí malý podnik, který splňuje následující podmínky: jedna nebo více žen vlastní alespoň 51 % kapitálu daného malého podniku, nebo je registrovaným vlastníkem či jsou registrovanými vlastníky daného malého podniku a za řízení malého podniku je odpovědná žena; „odvětvím oceli“ se rozumí všechny činnosti související s výrobou jednoho nebo několika následujících produktů: surové železo a feroslitiny: litina pro výrobu oceli, pro slévárenství a jiné surové litiny, kovy obsahující mangan a karburovaný ferromangan, mimo ostatní feroslitiny; surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli: odlévaná ocel nebo ocel, jež není v ingotech, včetně ingotů určených na kování: bloky, předvalky a bramy; kanystry a kotouče; plechy válcované za tepla, s výjimkou výroby odlévané oceli pro odlitky z malých a středních sléváren; výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z obvyklé oceli nebo speciální oceli: kolejnice, příčné nosníky, desky a styčnice, nosníky, těžké ocelové profily a vodicí kolejnice od 80 mm výše, štětovnice, vodicí kolejnice a profily pod 80 mm a kotouče pod 150 mm, válcovaný drát, kotouče a panely na trubky, pásy válcované za tepla (včetně pásů na trubky), plechy válcované za tepla (pokovené nebo nepokovené), desky a plechy s tloušťkou 3 mm a vyšší, kotouče s průměrem 150 mm a více, s výjimkou drátů a drátěných výrobků, lesklých tyčí a litiny; hotové výrobky s konečnou úpravou za studena: pocínovaný plech, plech pokrytý vrstvou olova, černé plechy, pozinkované plechy, jiné plechy opatřené vrstvou kovu, plechy válcované za studena, magnetické plechy, pásy na výrobu cínových pásů, plechy válcované za studena, ve svitcích nebo v listech; trubky: všechny bezešvé ocelové trubky, svařované ocelové trubky s průměrem vyšším než 406,4 mm; „odvětvím výroby syntetických vláken“ se rozumí: extruze či texturace všech generických typů vláken a příze na bázi polyesteru, polyamidu, akrylátu nebo polypropylenu, bez ohledu na jejich koncové využití, nebo polymerizace (včetně polykondenzace), pokud je na úrovni používaného zařízení integrována do extruze, nebo jakýkoli vedlejší proces spojený se souběžnou instalací kapacity extruze či texturace budoucím příjemcem nebo jinou společností ze skupiny, k níž náleží, a který je při specifické průmyslové činnosti, o níž je řeč, do této kapacity na úrovni používaných zařízení běžně integrován; 1. Režimy podpory, které splňují všechny podmínky kapitoly I tohoto nařízení a příslušná ustanovení kapitoly II tohoto nařízení, jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu podpory splňuje všechny podmínky tohoto nařízení a režimy podpory obsahují výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 2. Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu podpory uvedeného v odstavci 1 je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky kapitoly I tohoto nařízení, příslušná ustanovení kapitoly II tohoto nařízení a jednotlivé opatření podpory obsahuje výslovný odkaz na příslušná ustanovení tohoto nařízení, jeho název a odkaz na zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. 3. Podpory ad hoc, které splňují všechny podmínky kapitoly I tohoto nařízení a příslušná ustanovení kapitoly II tohoto nařízení, jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud obsahují výslovný odkaz na příslušná ustanovení tohoto nařízení, jeho název a informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 1. Pro účely výpočtu intenzity podpory se všechny částky uvádějí před srážkou přímé daně nebo jiných poplatků. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě, než je dotace, výše podpory se rovná grantovému ekvivalentu. Podpora splatná v několika splátkách je diskontovaná na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontace je referenční sazba platná v době poskytnutí podpory. 2. V případě, že je podpora poskytována ve formě osvobození od daně nebo snížení budoucí daňové povinnosti, dochází k diskontaci jednotlivých čerpání podpory na základě referenční sazby platné v období, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění, a to za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné intenzity podpory definované v hrubém ekvivalentu podpory. 3. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které jsou jasné a rozepsané na jednotlivé položky. 1. Toto nařízení se použije pouze na transparentní podporu. Za transparentní se považují zejména tyto kategorie podpor: podpora sestávající z grantů a subvencí úrokových sazeb; podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý ekvivalent podpory vypočten na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory; podpora obsažená v systémech záruk: jestliže metodika výpočtu hrubého ekvivalentu podpory byla přijata po jejím oznámení Komisi v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 1628/2006 a schválená metodika se výslovně vztahuje na druhy záruk a podkladových transakcí, nebo jestliže příjemcem je malý nebo střední podnik a hrubý ekvivalent podpory byl vypočten na základě prémie „safe-harbour“, jak je stanovena ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk; podpora poskytovaná formou daňových opatření, pokud opatření stanoví horní mez zajišťující, že nebude překročena příslušná prahová hodnota. 2. Níže uvedené kategorie podpor se nepovažují za transparentní: podpora obsažená v kapitálových injekcích, aniž by tím byla dotčena zvláštní ustanovení týkající se rizikového kapitálu; podpora sestávající z opatření rizikového kapitálu vyjma podpory, která splňuje podmínky článku 29. 3. Podpora v podobě vratných záloh se považuje za transparentní pouze tehdy, pokud celková výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení. Je-li prahová hodnota vyjádřená intenzitou podpory, celková částka vratné zálohy vyjádřená jako procento způsobilých nákladů nepřesahuje příslušnou intenzitu podpory. 1. Toto nařízení se nevztahuje na jednotlivou podporu, která byla poskytnuta buď ad hoc, nebo na základě režimu, a jejíž hrubý grantový ekvivalent přesahuje tyto prahové hodnoty: investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům: 7,5 milionů EUR na podnik a investiční projekt; investiční podpora na ochranu životního prostředí: 7,5 milionů EUR na podnik a investiční projekt; podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků: 2 miliony EUR na podnik a projekt; podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích: 2 miliony EUR na podnik a projekt; podpora výzkumných a vývojových projektů a podpora na studie proveditelnosti: je-li předmětem projektu převážně základní výzkum, 20 milionů EUR na podnik, na projekt či studii proveditelnosti; je-li předmětem projektu převážně průmyslový výzkum, 10 milionů EUR na podnik, na projekt či studii proveditelnosti; pro všechny ostatní projekty: 7,5 milionu EUR na podnik, na projekt či studii proveditelnosti; je-li projektem projekt EUREKA, dvojnásobek částek stanovených v bodech i), ii), resp. iii); podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví: 5 milionů EUR na podnik a projekt; podpora na vzdělávání: 2 miliony EUR na projekt vzdělávání; podpora na nábor znevýhodněných pracovníků: 5 milionů EUR na podnik ročně; podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů: 10 milionů EUR na podnik ročně; podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků: 10 milionů EUR na podnik ročně. Pro účely určení příslušné prahové hodnoty platné pro podporu výzkumných a vývojových projektů a podporu na studie proveditelnosti podle písmene e) se má za to, že se projekt sestává „převážně“ ze základního výzkumu nebo „převážně“ z průmyslového výzkumu, je-li více než 50 % způsobilých nákladů projektu vynaloženo na činnosti, které spadají do kategorie základního výzkumu, respektive průmyslového výzkumu. Pokud nelze převažující charakter projektu zjistit, použije se nižší prahová hodnota. 2. Regionální investiční podpora poskytnutá ve prospěch velkých investičních projektů musí být Komisi oznámena, pokud celková výše podpory ze všech zdrojů přesahuje 75 % maximální výše podpory, kterou by mohla získat investice se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR, při použití prahové hodnoty platné pro podporu pro velké podniky ve schválené mapě regionální podpory ke dni poskytnutí podpory. 1. Při zjišťování, zda jsou dodržovány individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v článku 6 a maximální intenzity podpory stanovené v kapitole II, se přihlíží k celkové částce veřejné podpory u podpořené činnosti nebo projektu bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, celostátních zdrojů či ze zdrojů Společenství. 2. Podporu vyňatou tímto nařízením lze kumulovat s další státní podporou vyňatou podle tohoto nařízení, pokud se tato opatření podpory týkají různých vyčíslitelných způsobilých nákladů. 3. Podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s další státní podporou vyňatou tímto nařízením nebo podporou de minimis splňující podmínky stanovené v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 (26), nebo s jiným financováním Společenstvím ve vztahu ke shodným – částečně či plně se překrývajícím – způsobilým nákladům, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší intenzity podpory nebo částky podpory platné pro danou podporu podle tohoto nařízení. 4. Odchylně od odstavce 3 lze podporu ve prospěch zdravotně postižených pracovníků, jak je stanoveno v článcích 41 a 42, kumulovat s podporou vyňatou podle tohoto nařízení ve vztahu ke shodným způsobilým nákladům nad nejvyšší příslušnou prahovou hodnotu podle tohoto nařízení, pokud tato kumulace nevede k míře podpory přesahující 100 % příslušných nákladů v období, v němž jsou dotčení pracovníci zaměstnáváni. 5. Pokud jde o kumulaci opatření podpory vyňatých podle tohoto nařízení s vyčíslitelnými způsobilými náklady s opatřeními podpory vyňatými podle tohoto nařízení s nevyčíslitelnými způsobilými náklady, platí následující podmínky: jestliže cílový podnik obdržel kapitál v rámci opatření rizikového kapitálu podle článku 29 a poté v průběhu prvních tří let po první investici rizikového kapitálu požádá o podporu v oblasti působnosti tohoto nařízení, sníží se příslušné prahové hodnoty podpory nebo maximální způsobilé částky podle tohoto nařízení o 50 % obecně a o 20 % u cílových podniků nacházejících se v podporovaných oblastech; snížení nepřesahuje celkovou výši získaného rizikového kapitálu; toto snížení se nevztahuje na podporu na výzkum, vývoj a inovaci vyňatou podle článků 31 až 37; podpora pro mladé inovativní podniky se během prvních třech let po poskytnutí nesmí kumulovat s podporou vyňatou podle tohoto nařízení, pouze s výjimkou podpory vyňaté podle článku 29 a podpory vyňaté podle článků 31 až 37. 1. Tímto nařízením je vyňata pouze podpora, která má motivační účinek. 2. Podpora poskytnutá malým a středním podnikům podle tohoto nařízení se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce před zahájením prací na projektu nebo činnosti předložil žádost o podporu dotyčnému členskému státu. 3. Podpora poskytnutá velkým podnikům podle tohoto nařízení se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud vedle splnění podmínky stanovené v odstavci 2 členský stát před poskytnutím dotyčné jednotlivé podpory prověří, že dokumentace, kterou příjemce vyhotoví, splňuje jedno nebo několik z následujících kritérií: značné zvětšení velikosti projektu či činnosti v důsledku podpory; značné zvětšení rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory; značné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory; značné zvýšení rychlosti dokončení příslušného projektu či příslušné činnosti; nebo v souvislosti s regionální investiční podporou uvedenou v článku 13, že by investiční projekt v daném podporovaném regionu nebyl jako takový bez poskytnutí podpory realizován. 4. Podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 se nepoužijí s ohledem na daňová opatření, pokud jsou splněny následující podmínky: daňové opatření zakládá právo na podporu podle objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a daňové opatření bylo přijato před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti; tato podmínka se nepoužije v případě režimů, které převzali nástupci daňových subjektů. 5. Pokud jde o podporu na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků uvedenou v článku 42, považují se podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku za splněné, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 42 odst. 3. Pokud jde o podporu na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů a podporu na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů uvedené v článku 40 nebo 41, považují se podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku za splněné, pokud v důsledku podpory dojde k čistému zvýšení počtu zaměstnaných znevýhodněných či zdravotně postižených pracovníků. Pokud jde o podporu v podobě úlev na ekologických daních uvedenou v článku 25, považují se podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku za splněné. Pokud jde o podporu v podobě rizikového kapitálu uvedenou v článku 29, považují se podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku za splněné. 6. Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, celé opatření podpory není podle tohoto nařízení vyňato. 1. Do dvaceti pracovních dnů od vstupu režimu podpory v platnost nebo od poskytnutí podpory ad hoc, která byla vyňata podle tohoto nařízení, předloží členský stát Komisi souhrn informací týkajících se tohoto opatření podpory. Tento souhrn se předkládajá v elektronické podobě prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise a v podobě stanovené v příloze III. Komise neprodleně potvrdí přijetí uvedeného souhrnu. Souhrny Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise. 2. Po vstupu režimu podpory v platnost nebo po poskytnutí podpory ad hoc, která byla vyňata podle tohoto nařízení, dotyčný členský stát zveřejní na internetu úplné znění takového opatření podpory. V případě režimu podpory musí toto znění obsahovat podmínky stanovené ve vnitrostátních právních předpisech, které zajišťují, že ustanovení tohoto nařízení jsou dodržována. Dotyčný členský stát zajistí, aby úplné znění opatření podpory bylo přístupné na internetu po celou dobu platnosti příslušného opatření podpory. Souhrnné informace, které předloží dotyčný členský stát podle odstavce 1, musí obsahovat internetovou adresu s přímým odkazem na úplné znění opatření podpory. 3. V případě poskytnutí jednotlivé podpory podle tohoto nařízení s výjimkou podpory v podobě daňových opatření bude akt, kterým se podpora poskytuje, obsahovat výslovný odkaz na zvláštní ustanovení kapitoly II, kterých se tento akt týká, na vnitrostátní právní předpisy, které zajišťují, že jsou dodržována ustanovení tohoto nařízení, a na internetovou adresu s přímým odkazem na úplné znění opatření podpory. 4. Aniž jsou dotčeny povinnosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, je-li jednotlivá podpora poskytnuta v rámci stávajícího režimu podpor na výzkumné a vývojové projekty podle článku 31 a pokud jednotlivá podpora přesahuje částku 3 miliony EUR a je-li poskytnuta jednotlivá regionální investiční podpora na základě stávajícího režimu podpor pro velké investiční projekty, která nepodléhá oznamovací povinnosti podle článku 6, členské státy poskytnou Komisi prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne, kdy byla podpora příslušným orgánem poskytnuta, požadovaný souhrn informací na jednotném formuláři uvedeném v příloze II. 1. Komise pravidelně kontroluje opatření podpory, o nichž byla informována podle článku 9. 2. Členské státy vedou podrobné záznamy o jednotlivých podporách nebo režimech podpory vyňatých tímto nařízením. Tyto záznamy obsahují všechny informace nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, včetně informací o postavení každého podniku, jehož nárok na podporu nebo příplatek závisí na jeho postavení jako malého nebo středního podniku, informací o motivačním účinku podpory a informací, které umožňují zjistit přesnou výši způsobilých nákladů pro účely použití tohoto nařízení. Záznamy týkající se jednotlivé podpory se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory. Záznamy týkající se režimu podpory se uchovávají po dobu deseti let ode dne, kdy byla v rámci tohoto režimu poskytnuta poslední podpora. 3. Na písemnou žádost poskytne dotčený členský stát Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení. Pokud dotyčný členský stát nepředloží požadované informace ve lhůtě předepsané Komisí nebo ve společně dohodnuté lhůtě nebo pokud členský stát předloží neúplné informace, Komise zašle upomínku, v níž bude stanovena nová lhůta pro předložení informací. Jestliže ani po této upomínce dotyčný členský stát požadované informace nepředloží, může Komise poté, co danému členskému státu umožnila, aby sdělil svá stanoviska, přijmout rozhodnutí, v němž se uvádí, že celá budoucí opatření podpory, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo jejich část, musí být Komisi oznámena podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Podle kapitoly III nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (27), členské státy sestavují zprávu v elektronické podobě týkající se používání tohoto nařízení za každý celý kalendářní rok nebo jeho část, během kterého je nařízení v platnosti. V každé výroční zprávě musí být zahrnuta také internetová adresa s přímým odkazem na úplné znění opatření podpory. 1. Aby byly pro účely tohoto nařízení náklady považovány za způsobilé, investice musí sestávat z: investice do hmotného a nehmotného majetku souvisejícího se založením nové provozovny, rozšířením stávající provozovny, rozšířením výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky nebo se zásadní změnou celkového výrobního postupu stávající provozovny, nebo nabytí kapitálového majetku přímo spojeného s provozovnou, v případě, že provozovna byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a tento majetek odkoupil nezávislý investor; v případě převedení malého podniku v rámci rodiny původního vlastníka nebo původních vlastníků nebo jeho převod na zaměstnance se podmínka, že majetek musí odkoupit nezávislý investor, nepoužije. Pouhé nabytí akcií podniku se nepovažuje za investici. 2. Aby byly pro účely tohoto nařízení náklady považovány za způsobilé, nehmotný majetek musí splňovat všechny tyto podmínky: musí se používat výlučně jen v podniku, který je příjemcem podpory; pokud jde o regionální investiční podporu, musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory; musí se s ním nakládat jako s umořitelnými aktivy; musí být pořízen od třetích stran za tržních podmínek, aniž by byl nabyvatel schopen vykonávat nad prodávajícím kontrolu ve smyslu článku 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (28), či naopak; v případě investiční podpory pro malé a střední podniky musí být zahrnuty do majetku podniku alespoň po dobu tří let; v případě regionální investiční podpory musí být veden na straně aktiv podniku a zůstat v provozovně, která je příjemcem podpory, v případě malých a středních podniků po dobu nejméně pěti let nebo tří let. 3. Aby byly pro účely tohoto nařízení náklady považovány za způsobilé, musí pracovní místa vytvořená v přímé souvislosti s investičním projektem splňovat všechny tyto podmínky: pracovní místa musí být vytvořena do tří let od dokončení investic; investiční projekt má vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců v příslušném podniku v porovnání s průměrnou hodnotou v předchozích dvanácti měsících; vytvořená pracovní místa musí být zachována nejméně po dobu pěti let v případě velkých podniků a nejméně po dobu tří let v případě malých a středních podniků. 1. Režimy regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku. Podpora poskytovaná ad hoc, která je využívána pouze jako doplněk podpory poskytnuté na základě režimů regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti a která nepřesahuje 50 % celkové podpory, jež má být investici poskytnuta, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a vyjímá se z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že poskytnutá podpora ad hoc splňuje všechny podmínky tohoto nařízení. 2. Podpora se poskytuje v regionech způsobilých pro regionální podporu uvedených ve schválené mapě regionální podpory pro dotčený členský stát na období 2007–2013. Investice musí být v regionu, kde se podpora poskytuje, zachována alespoň po dobu pěti let, nebo tří let v případě malých a středních podniků, po dokončení celé investice. Toto nebrání výměně zařízení nebo vybavení, která zastarají v důsledku rychlých technologických změn za podmínky, že dotyčná hospodářská činnost zůstane v daném regionu zachována po minimální dobu. 3. Intenzita podpory vyjádřená v současném hrubém ekvivalentu podpory nepřesahuje prahovou hodnotu regionální podpory platnou v době poskytnutí podpory v dotyčném podporovaném regionu. 4. S výjimkou podpor poskytovaných ve prospěch velkých investičních projektů a regionálních podpor v odvětví dopravy lze prahové hodnoty uvedené v odstavci 3 zvýšit o 20 procentních bodů u podpor poskytovaných malým podnikům a o 10 procentních bodů u podpor poskytovaných středním podnikům. 5. Prahové hodnoty stanovené v odstavci 3 se použijí na intenzitu podpory vypočítanou buď jako procento způsobilých investičních hmotných a nehmotných nákladů, nebo jako procento odhadovaných mzdových nákladů na zaměstnanou osobu vypočítaných za období dvou let u pracovních míst vytvořených v přímé souvislosti s investičním projektem, nebo vypočítanou kombinací obou zmíněných postupů za předpokladu, že podpora nepřesáhne nejpříznivější výši vypočítanou na základě některého z těchto postupů. 6. V případě, že se podpora vypočítává na základě hmotných nebo nehmotných investičních nákladů nebo na základě převzetí nákladů v případě převzetí podniků, musí příjemce podpory poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, buď z vlastních zdrojů, nebo prostřednictvím externího financování, a to ve formě, která neobsahuje žádnou veřejnou podporu. V případě, že maximální intenzita podpory schválená podle vnitrostátní mapy regionální podpory dotyčného členského státu, případně zvýšená v souladu s odstavcem 4, přesahuje 75 %, je finanční příspěvek příjemce odpovídajícím způsobem snížen. Je-li podpora vypočtena na základě hmotných a nehmotných investičních nákladů, platí rovněž podmínky stanovené v odstavci 7. 7. V případě nabytí provozovny se zohlední pouze náklady na nákup aktiv od třetích stran, a to za předpokladu, že transakce proběhla za tržních podmínek. Je-li nabytí provozovny doprovázeno další investicí, náklady vztahující se na tuto investici se připočtou k pořizovacím nákladům provozovny. Náklady spojené s nabytím jiného majetku než jsou pronajaté pozemky a budovy se zohlední pouze tehdy, je-li nájemní vztah sjednán v podobě finančního leasingu a obsahuje povinnost odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby pronájmu. U pozemků a budov musí pronájem pokračovat alespoň po dobu pěti let od předpokládaného data ukončení investičního projektu a v případě malých a středních podniků alespoň po dobu tří let. S výjimkou malých a středních podniků a převzetí provozovny musí být nabytý majetek nový. V případě převzetí podniku je třeba odečíst majetek, na jehož nabytí už byla poskytnuta podpora. U malých a středních podniků lze také zohlednit všechny náklady investic do nehmotného majetku. U velkých podniků jsou takové náklady způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na projekt. 8. V případě, že se podpora vypočítává na základě mzdových nákladů, musí být pracovní místa přímo vytvořena prostřednictvím investičního projektu. 9. Odchylně od odstavců 3 a 4 mohou být maximální intenzity podpory na investice pro zpracování a uvádění zemědělských výrobků na trh stanoveny ve výši: 50 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a 40 % způsobilých investic v dalších regionech způsobilých k poskytnutí regionální podpory, uvedených ve schválené mapě regionální podpory pro dotyčné členské státy na období 2007–2013, v případě, že příjemcem je malý nebo střední podnik; 25 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a 20 % způsobilých investic v dalších regionech způsobilých k poskytnutí regionální podpory, uvedených ve schválené mapě regionální podpory pro dotyčné členské státy na období 2007–2013, v případě, že příjemce má méně než 750 zaměstnanců a/nebo obrat menší než 200 milionů EUR, počítáno v souladu s přílohou I tohoto nařízení. 10. Za účelem zabránění umělému dělení velkých investičních projektů na dílčí projekty se velký investiční projekt považuje za jeden investiční projekt, pokud jsou investice provedeny v období tří let jednou či více společnostmi a skládá se z dlouhodobých aktiv zkombinovaných ekonomicky neoddělitelným způsobem. 1. Režimy podpory ve prospěch nově založených malých podniků jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. Příjemcem je malý podnik. 3. Výše podpory nepřesáhne: 2 miliony EUR v případě malých podniků, které provozují svou hospodářskou činnost v regionech, u kterých lze uplatnit odchylku podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy; 1 milion EUR v případě malých podniků, které provozují svou hospodářskou činnost v regionech, u kterých lze uplatnit odchylku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Výše podpory na podnik ročně nepřesáhne 33 % výše podpory stanovené písmenech a) a b). 4. Intenzita podpory nepřesáhne: v regionech, na které se vztahuje výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. a), 35 % způsobilých nákladů vzniklých v prvních třech letech po založení podniku a 25 % ve dvou následujících letech; v regionech, na které se vztahuje výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. c), 25 % způsobilých nákladů vzniklých v prvních třech letech po založení podniku a 15 % ve dvou následujících letech. U regionů, na které se vztahuje výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a které mají hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele nižší než 60 % průměru EU-25, dále u regionů s hustotou osídlení nižší než 12,5 obyvatele/km2 a u malých ostrovů do 5 000 obyvatel jakož i u dalších komunit postižených podobnou izolací, lze tuto intenzitu zvýšit o 5 %. 5. Způsobilé náklady jsou náklady na právní služby, náklady na poradenství a správní náklady přímo související se vznikem malého podniku, jakož i níže uvedené náklady, pokud vznikly během prvních pěti let po založení podniku: úroky z externích půjček a dividendy z vlastního čistého kapitálu nepřevyšující referenční sazbu; poplatky za nájem výrobních zařízení a techniky; náklady na spotřebu energie, vody, topení, daně (kromě DPH a daně z příjmu) a správní poplatky; odpisy, poplatky za nájem výrobních provozoven a zařízení a mzdové náklady, pokud investice či tvorba pracovních míst a nábor pracovních sil nezískaly žádnou jinou formu podpory. 6. Malé podniky ovládané akcionáři podniků, které byly během předchozích dvanácti měsíců uzavřeny, nemohou čerpat podporu podle tohoto článku, pokud dotyčné podniky působí na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích. 1. Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. Intenzita podpory nepřesáhne: 20 % způsobilých nákladů v případě malých podniků; 10 % způsobilých nákladů v případě středních podniků. 3. Způsobilé jsou tyto náklady: náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, nebo odhadované mzdové náklady vypočítané za období dvou let u pracovních míst vytvořených v přímé souvislosti s investičním projektem. 4. Pokud jde o investice v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, intenzita podpory nepřesáhne: 75 % způsobilých investic v nejvzdálenějších regionech; 65 % způsobilých investic na menších ostrovech v Egejském moři podle nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (29); 50 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy; 40 % způsobilých investic ve všech ostatních regionech. 1. Režimy podpory ve prospěch malých podniků nově založených ženami-podnikatelkami jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. 2. Příjemcem je malý podnik nově založený ženami-podnikatelkami. 3. Výše podpory nepřesáhne 1 milion EUR na podnik. Výše podpory na podnik ročně nepřesáhne 33 % výše podpory podle prvního pododstavce. 4. Intenzita podpory nepřesahuje 15 % způsobilých nákladů vzniklých v prvních pěti letech po založení podniku. odpisy, poplatky za nájem výrobních provozoven a zařízení a mzdové náklady, pokud investice či tvorba pracovních míst a nábor pracovních sil nezískaly žádnou jinou formu podpory; náklady na péči o děti a rodičovskou péči, případně včetně nákladů souvisejících s rodičovskou dovolenou. Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice: „ochranou životního prostředí“ se rozumí jakákoli činnost určená k odstranění nebo zamezení poškození fyzického přírodního prostředí nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie; „opatřeními na úsporu energie“ se rozumí činnost umožňující společnostem snižovat množství energie použité zejména v jejich výrobním cyklu; „normou Společenství“ se rozumí: povinná norma Společenství stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím, nebo závazek stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES (30), jež ukládá používat nejlepší dostupnou techniku podle nejnovějších informací z dané oblasti zveřejněných Komisí podle čl. 17 odst. 2 uvedené směrnice; „obnovitelnými zdroji energie“ se rozumí následující obnovitelné nefosilní zdroje energie: energie větrná, sluneční, geotermální, energie vln, energie přílivová, vodní elektrárny, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z plynů čističek odpadových vod a z bioplynů; „biopalivem“ se rozumí kapalná nebo plynná pohonná hmota pro dopravu vyráběná z biomasy; „udržitelným biopalivem“ se rozumí biopaliva, která splňují podmínku udržitelnosti stanovenou v článku 15 návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (31); jakmile bude směrnice Evropským parlamentem a Radou přijata a zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, použijí se kritéria udržitelnosti stanovená ve směrnici; „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie, a z hlediska výhřevnosti část energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie; patří zde i obnovitelná elektrická energie používaná k doplnění akumulačních systémů, ale je vyňata elektrická energie vyrobená jako výsledek těchto akumulačních systémů; „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu; „vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí společná výroba tepla a elektřiny, která splňuje kritéria přílohy III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (32) a odpovídající harmonizovaným referenčním hodnotám účinnosti stanoveným v rozhodnutí Komise 2007/74/ES (33); „ekologickou daní“ se rozumí daň, jejíž specifický základ daně má jednoznačně nepříznivý účinek na životní prostředí nebo která upravuje zdanění určitých činností, zboží nebo služeb za účelem zahrnutí environmentálních nákladů do jejich ceny a/nebo zaměření výrobce a spotřebitele na činnosti, které více respektují životní prostředí; „minimální úrovní zdanění ve Společenství“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Společenství; u energetických produktů a elektřiny se minimální úrovní zdanění ve Společenství rozumí minimální úroveň zdanění stanovená v příloze I Směrnice Rady 2003/96/ES. „hmotným majetkem“ se rozumí investice do půdy, které jsou nezbytně nutné pro splnění cílů ochrany životního prostředí, investice do budov, továren a zařízení na snížení nebo úplné odstranění znečištění a poškozování a investice na úpravu výrobních metod mající za cíl ochranu životního prostředí. 1. Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku. 2. Podpořená investice splňuje jednu z těchto podmínek: investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Společenství, plnil přísnější požadavky, než vyžadují platné normy Společenství, a tím přispíval k ochraně životního prostředí; investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, při neexistenci norem Společenství, zvyšoval úroveň ochrany životního prostředí. 3. Podporu nelze poskytnout v případě, že zlepšením má být dosaženo toho, aby společnosti dodržovaly normy Společenství, které již byly schváleny, ale dosud nejsou platné. 4. Intenzita podpory nepřesáhne 35 % způsobilých nákladů. Intenzita podpory se však může zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům. 5. Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň vyžadovaná normami Společenství bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům. 6. Pro účely odstavce 5 se investiční náklady přímo spojené s ochranou životního prostředí stanoví na základě srovnávací analýzy: pokud lze v rámci celkových investičních nákladů snadno vymezit investiční náklady na ochranu životního prostředí, tyto konkrétní náklady související s ochranou životního prostředí představují způsobilé náklady; ve všech ostatních případech se dodatečné investiční náklady stanoví porovnáním se situací, kdy by státní podpora nebyla poskytnuta; tato správná hypotetická situace spočívá v nákladech na technicky srovnatelnou investici, která představuje nižší stupeň ochrany životního prostředí (což odpovídá povinným normám Společenství, pokud existují), čehož lze ve skutečnosti dosáhnout i bez provedení podpory („referenční investice“); technicky srovnatelné investice jsou investice se stejnou výrobní kapacitou a všemi dalšími technickými vlastnostmi (s výjimkou vlastností, které jsou přímo spojeny s mimořádnými investicemi do životního prostředí); tyto referenční investice musí být navíc z podnikatelského hlediska věrohodnou alternativou k posuzované investici. 7. Způsobilé investice mají podobu investice do hmotného či nehmotného majetku. 8. V případě investic zaměřených na stanovení úrovně ochrany životního prostředí, která je vyšší než normy Společenství, se hypotetická srovnávací situace zvolí takto: pokud se podnik přizpůsobuje vnitrostátním normám, které byly přijaty v případě neexistence norem Společenství, představují způsobilé náklady dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení úrovně ochrany životního prostředí, kterou stanoví vnitrostátní norma; pokud se podnik přizpůsobuje vnitrostátním normám, které jsou přísnější než příslušné normy Společenství, nebo uplatňuje normy, které jsou přísnější než tyto vnitrostátní normy nebo normy Společenství, způsobilé náklady představují dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň stanovená normami Společenství; náklady na investice nutné k dosažení úrovně ochrany vyžadované normami Společenství nejsou způsobilé; pokud norma neexistuje, způsobilé náklady představují investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí oproti úrovni, kterou by daný podnik nebo podniky dosáhly bez poskytnutí jakékoli podpory na ochranu životního prostředí. 9. Podpora na investice týkající se nakládání s odpady jiných podniků není podle tohoto článku vyňata. 1. Investiční podpora pro získání nových dopravních prostředků, která podnikům působícím v odvětví dopravy umožní splňovat přísnější normy, než jsou normy Společenství, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. Investice, na kterou je podpora poskytována, musí splňovat podmínku podle čl. 18 odst. 2. 3. Podpora pro získání nových dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, které splňují schválené normy Společenství, je vyňata tehdy, pokud k pořízení dojde předtím, než tyto normy Společenství vstoupí v platnost, a pokud se nová norma Společenství poté, co se stane závaznou, nemůže se zpětnou působností na již nakoupené dopravní prostředky použít. 4. Podpora na dodatečné montáže zařízení s cílem souvisejícím s ochranou životního prostředí na stávající dopravní prostředky je vyňata, pokud jsou stávající dopravní prostředky upraveny tak, aby splňovaly ekologické normy, které v okamžiku zahájení používání těchto dopravních prostředků ještě nebyly v platnosti, anebo pokud se na stávající dopravní prostředky nevztahují žádné ekologické normy. 5. Intenzita podpory nepřesáhne 35 % způsobilých nákladů. 6. Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň vyžadovaná normami Společenství. Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7 a bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům. 1. Podpora, která malým a středním podnikům umožňuje splnit nové normy Společenství ke zvýšení úrovně ochrany životního prostředí, které ještě nevstoupily v platnost, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. Normy Společenství musí být přijaty a investice musí být provedena a dokončena nejméně jeden rok přede dnem vstupu příslušné normy v platnost. 3. Intenzita podpory nesmí přesáhnout 15 % způsobilých nákladů u malých podniků a 10 % způsobilých nákladů u středních podniků, pokud je investice provedena nebo ukončena více než tři roky přede dnem vstupu normy v platnost, a 10 % u malých podniků, pokud je investice provedena nebo ukončena v rozpětí jednoho až tří let přede dnem vstupu normy v platnost. 4. Způsobilé náklady se omezují na dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení úrovně ochrany životního prostředí vyplývající z norem Společenství ve srovnání se stávající úrovní ochrany životního prostředí požadovanou předtím, než tyto normy vstoupí v platnost. 1. Investiční podpora na ochranu životního prostředí, která podnikům umožňuje dosáhnout úspor energie, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny: podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku; nebo podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5 tohoto článku. 2. Intenzita podpory nepřesáhne 60 % způsobilých nákladů. 3. Způsobilé náklady jsou náklady na dodatečné investiční náklady potřebné k dosažení úspory energie, která je vyšší, než požadují normy Společenství. Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7. Způsobilé náklady se vypočítají bez jakýchkoli provozních zisků a nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi na úsporu energie a ke kterým došlo v případě malých a středních podniků v prvních třech letech existence investice a v případě velkých podniků, které se neúčastní systému obchodování s emisemi CO2 v EU, v prvních čtyřech letech a v případě velkých podniků, které se účastní systému obchodování s emisemi CO2 v EU, v prvních pěti letech. U velkých podniků může být toto období sníženo na první tři roky existence investice, pokud lze prokázat, že doba odpisu této investice nepřekročí tři roky. Výpočet způsobilých nákladů potvrdí externí auditor. 4. Intenzita podpory nepřesáhne 20 % způsobilých nákladů. 5. Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7 a bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům. 1. Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. Intenzita podpory nepřesáhne 45 % způsobilých nákladů. 3. Způsobilé náklady se omezují na dodatečné investiční náklady nutné ke vzniku zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie ve srovnání s referenční investicí. Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7 a bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům. 4. Nová kogenerační jednotka celkově dosahuje ve srovnání s oddělenou výrobou takových úspor primární energie, jak je stanoveno ve směrnici 2004/8/ES a v rozhodnutí 2007/74/ES. Vylepšení stávající kogenerační jednotky nebo přebudování stávající jednotky na výrobu energie na kogenerační jednotku přinese ve srovnání s původní situací úsporu primární energie. 1. Podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie, která podnikům umožňuje uskutečnit investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů energie, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 3. Způsobilými náklady jsou mimořádné náklady, které nese příjemce ve srovnání s konvenční elektrárnou nebo konvenčním systémem vytápění o stejné kapacitě, pokud jde o účinnou výrobu energie. 4. Investiční podpora na ochranu životního prostředí určená na výrobu biopaliv je vyňata pouze v míře, ve které jsou investice, na které je podpora poskytována, používány výhradně na výrobu udržitelných biopaliv. 1. Podpora na studie přímo související s investicemi uvedenými v článku 18, investicemi do opatření na úsporu energie za podmínek uvedených v článku 21 a investicemi na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů za podmínek uvedených v oddíle článku 23 musí být slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a musí být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. 2. Intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Intenzita podpory se však může zvýšit o dvacet procentních bodů u studií vypracovaných jménem malých podniků a o deset procentních bodů u studií vypracovaných jménem středních podniků. 3. Způsobilými náklady jsou náklady na studii. 1. Režimy podpor na ochranu životního prostředí v podobě úlev na ekologických daních splňující podmínky směrnice 2003/96/ES jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. 2. Subjekty, jimž byla přiznána úleva na ekologických daních, uhradí alespoň minimální daň Společenství podle směrnice 2003/96/ES. 3. Snížení daní se povolí na dobu nejvýše 10 let. Po tomto období deseti let členské státy zváží vhodnost daného opatření podpory. 1. Podpora malým a středním podnikům určená na poradenské služby je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. 3. Způsobilými náklady jsou náklady na poradenské služby poskytnuté externími poradci. Uvedené služby nemají charakter stálé nebo pravidelné činnosti ani nesouvisejí s obvyklými provozními náklady podniku na služby jako například běžné daňové poradenství, pravidelné právní služby nebo reklama. 1. Podpora malým a středním podnikům určená na účast na veletrzích je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. 3. Způsobilými náklady jsou náklady vynaložené na pronájem, zřízení a provoz stánku při první účasti podniku jakémkoli konkrétním veletrhu nebo výstavě. „vlastním kapitálem“ se rozumí majetková účast v podniku, která je vyjádřena hodnotou akcií vydaných investorům; „kvazivlastním kapitálem“ se rozumí nástroje, u nichž je výnos pro držitele založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a jež jsou nezajištěné v případě neplacení; „soukromým vlastním kapitálem“ se rozumí, v protikladu k veřejnému kapitálu, investice do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu společností nekotovaných na burzách cenných papírů, včetně spekulativního kapitálu; „počátečním kapitálem“ se rozumí finanční prostředky poskytované na studii, posouzení a vypracování počáteční koncepce, která předchází fázi zakládání podniku; „kapitálem pro zahájení podnikání“ se rozumí finanční prostředky poskytované společnostem, které ještě neprodávaly své výrobky nebo služby na komerční bázi a dosud nevytvářejí zisk, na vývoj výrobku nebo první uvedení na trh; „rozvojovým kapitálem nebo kapitálem na rozšíření“ se rozumí finanční prostředky poskytnuté na růst nebo rozšíření společnosti, které mohou, ale nemusí nepřinášet zisk nebo ztrátu, ani být rentabilní, za účelem financování větší výrobní kapacity, rozvoje trhu či vývoje výrobku nebo poskytnutí dalšího provozního kapitálu; „výstupní strategií“ se rozumí strategie pro likvidaci držení spekulativního nebo soukromého kapitálového fondu podle plánu k dosažení maximální návratnosti, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení preferenčních akcií či půjček, prodej jinému držiteli spekulativního kapitálu, prodej finanční instituci a prodej cestou veřejné nabídky, včetně prvotních veřejných nabídek; „cílovým podnikem“ se rozumí podnik, do něhož možný investor nebo investiční fond zamýšlí investovat. 1. Režimy podpory v podobě rizikového kapitálu ve prospěch malých a středních podniků jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku. 2. Opatření týkající se rizikového kapitálu má podobu účasti v soukromém kapitálovém investičním fondu založeném za účelem zisku a řízeném na komerčním základě. 3. Investiční tranše uskutečněné investičním fondem nepřekročí za období dvanácti měsíců 1,5 milionu EUR na podnik. 4. Opatření rizikového kapitálu se v případě malých a středních podniků, které se nacházejí v podporovaných oblastech, jakož i v případě malých podniků nacházejících se v oblastech, které podporovány nejsou, omezí na poskytování počátečního kapitálu, kapitálu pro zahájení podnikání a/nebo kapitálu na rozšíření. Opatření rizikového kapitálu se v případě středních podniků nacházejících se v oblastech, které podporovány nejsou, omezí na poskytování počátečního kapitálu a/nebo kapitálu pro zahájení podnikání, kromě kapitálu na rozšíření. 5. Investiční fond musí poskytnout nejméně 70 % svého celkového rozpočtu investovaného do cílových malých a středních podniků v podobě vlastního nebo kvazivlastního kapitálu. 6. Financování investičních fondů musí být přinejmenším z 50 % zajištěno soukromými investory. V případě investičních fondů zaměřených výhradně na malé a střední podniky nacházející se v podporovaných oblastech, musí být financování soukromými investory zajištěno přinejmenším z 30 %. 7. Aby bylo zajištěno, že opatření týkající se rizikového kapitálu je zaměřené na zisk, musí být splněny tyto podmínky: pro každou investici existuje obchodní plán, který obsahuje podrobné údaje o výrobku, prodeji a vývoji ziskovosti a stanovování životaschopnosti projektu ex ante; a pro každou investici existuje jasná a reálná výstupní strategie odchodu. 8. Aby bylo zajištěno, že investiční fond je řízen na komerčním základě, musí být splněny tyto podmínky: existuje dohoda mezi profesionálním manažerem fondu a účastníky fondu, podle které je odměna manažera spojena s výkonem fondu a která stanoví cíle fondu a navrhované načasování investic; a soukromí investoři jsou zastoupeni při přijímání rozhodnutí, například prostřednictvím výboru investorů nebo poradního výboru; a při řízení fondu se používají osvědčené postupy a uplatňuje se zákonný dohled. „výzkumnou organizací“ se rozumí určitý subjekt, například vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky; podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové organizace, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem; „základním výzkumem“ se rozumí experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi; „průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb; zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů nezbytných pro průmyslový výzkum, zejména pro obecné ověřování technologie, kromě prototypů; „experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem tvorby plánů a uspořádání nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; může zahrnovat rovněž například jiné činnosti zaměřené na definování koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů a služeb. Činnosti mohou zahrnovat vytváření návrhů, výkresů, plánů a jiné dokumentace za předpokladu, že nejsou určeny pro obchodní využití. Vývoj obchodně využitelných prototypů a pilotních projektů je zahrnut rovněž tehdy, pokud prototyp je nutně konečným komerčním produktem, jehož výroba je příliš nákladná, než aby byl použit pouze pro účely předvedení a ověření. V případě následného obchodního využití demonstračních nebo pilotních projektů je od způsobilých nákladů nutno odečíst případný výnos z takovéhoto využití. Způsobilá je rovněž experimentální výroba a zkoušení výrobků, postupů a služeb, pokud je nelze použít nebo přeměnit k použití v průmyslových aplikacích či komerčně využívat. Experimentální vývoj nezahrnuje běžné nebo pravidelné změny výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, stávajících služeb a jiných nedokončených operací, i když takovéto změny mohou představovat zlepšení; „vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumějí výzkumní pracovníci, inženýři, původci průmyslových vzorů a vedoucí marketinku s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou odbornou praxí; doba studia v doktorském programu může být započtena jako doba relevantní odborné praxe; „vysláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnance příjemcem po určitou dobu, načež má zaměstnanec právo vrátit se k svému předchozímu zaměstnavateli. 1. Podpora výzkumných a vývojových projektů je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. 2. Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí zcela spadat do jedné či několika z těchto kategorií výzkumu: základní výzkum; průmyslový výzkum; Skládá-li se projekt z různých úkolů, tyto úkoly musí být kvalifikovány jako úkoly spadající do některé z kategorií uvedených v prvním pododstavci nebo jako úkoly, které nespadají do žádné z těchto kategorií. 3. Základní intenzita podpory nepřesáhne: 100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu; 50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu; 25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje. Intenzitu podpory je nutno zjistit pro každého příjemce podpory a pro každého partnera, který obdrží státní podporu v rámci projektu prováděného ve spolupráci, jak je stanoveno v odst. 4 písm. b) bodu i). V případě podpory na projekt v oblasti výzkumu a vývoje, který se provádí ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, nesmí společná podpora vyplývající z přímé vládní podpory konkrétního projektu a příspěvků od výzkumných organizací, pokud představují podporu, k tomuto projektu překročit příslušné intenzity podpory pro žádný podnik, který přijímá podporu. 4. Intenzity podpory stanovené pro průmyslový výzkum a experimentální vývoj v odstavci 3 lze zvýšit takto: pokud má být podpora poskytnuta malým a středním podnikům, intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků; a do maximální intenzity podpory ve výši 80 % způsobilých nákladů lze uplatnit navýšení 15 procentních bodů, pokud: projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi nejméně dvěma na sobě nezávislými podniky a jsou splněny tyto podmínky: jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů projektu prováděného ve spolupráci; projekt zahrnuje spolupráci s nejméně jedním malým nebo středním podnikem nebo se uskutečňuje nejméně ve dvou různých členských státech; nebo projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a výzkumnou organizací a jsou splněny tyto podmínky: výzkumná organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů projektu; a výzkumná organizace má právo zveřejnit výsledky výzkumného projektu v míře, v níž pocházejí z výzkumu prováděného touto organizací; nebo v případě průmyslového výzkumu, jestliže jsou výsledky projektu obecně šířeny prostřednictvím technických a vědeckých konferencí nebo jejich zveřejněním ve vědeckých nebo odborných časopisech nebo ve zdrojích s otevřeným přístupem (databáze, v nichž jsou pro každého dostupné prvotní údaje o výzkumu) nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem. Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodů i) a ii) se subdodávky nepovažují za účinnou spolupráci. 5. Způsobilé jsou tyto náklady: osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely výzkumného projektu); náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a na období, kdy jsou využívány pro výzkumný projekt; pokud nejsou tyto nástroje a toto vybavení využívány pro projekt po celou dobu jejich životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu vypočtené pomocí správných účetních postupů; náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou používány pro výzkumný projekt; u budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání výzkumného projektu, které jsou vypočteny v souladu se správnými účetními postupy; u pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady; náklady na smluvní výzkum, technické poznatky a patenty zakoupené nebo které byly předmětem licence pořízené od vnějších zdrojů za tržní ceny, za předpokladu, že transakce proběhla v podmínkách volné hospodářské soutěže a nedošlo při ní k žádné nesrovnalosti, a náklady na konzultační a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné činnosti; dodatečné režijní náklady vzniklé bezprostředně v důsledku výzkumného projektu; ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumné činnosti. 6. Veškeré způsobilé náklady jsou přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje. 1. Podpora na vypracování studií technické proveditelnosti pro účely činností průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. u malých a středních podniků 75 % způsobilých nákladů v případě vypracování studií pro účely činností průmyslového výzkumu a 50 % způsobilých nákladů v případě vypracování studií pro účely činností experimentálního vývoje; u velkých podniků 65 % způsobilých nákladů v případě vypracování studií pro účely činností průmyslového výzkumu a 40 % způsobilých nákladů v případě vypracování studií pro účely činností experimentálního vývoje. 1. Podpora poskytnutá malým a středním podnikům na náklady související se získáním a uznáním patentů a jiných práv k průmyslovému vlastnictví je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. 2. U výzkumných činností, které poprvé vedly k dotčeným právům k průmyslovému vlastnictví, nepřesáhne intenzita podpory intenzitu podpory výzkumných a vývojových projektů stanovenou v čl. 31 odst. 3 a 4. veškeré náklady, které vzniknou do doby udělení práv v prvním právním řízení včetně nákladů spojených s vypracováním, podáním a obnovováním přihlášky i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním přihlášky před udělením práva; náklady na překlady a další náklady, které vzniknou v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním v jiných jurisdikcích; náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou až po udělení práva. 1. Podpora výzkumných a vývojových projektů souvisejících s produkty, které jsou zahrnuty do seznamu v příloze I Smlouvy, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku. 2. Podpora je předmětem obecného zájmu všech hospodářských subjektů v příslušném odvětví nebo pododvětví. 3. Informace o provedení výzkumu a jeho cílech jsou zveřejněny na internetu před zahájením výzkumu. Je uvedeno rovněž přibližné datum očekávaných výsledků a místo zveřejnění na internetu a zmínka, že výsledky budou k dispozici zdarma. Výsledky výzkumu jsou zpřístupněny na internetu po dobu nejméně pěti let. Jsou na internetu zveřejněny nejpozději v okamžiku, kdy jsou k dispozici členům příslušné organizace. 4. Podpora je poskytnuta přímo výzkumné organizaci a nesmí zahrnovat přímé poskytnutí podpory nesouvisející s výzkumem podniku vyrábějícímu nebo zpracovávajícímu nebo uvádějícímu na trh zemědělské výrobky ani poskytovat cenovou podporu výrobcům těchto výrobků. 5. Intenzita podpory nepřesáhne 100 % způsobilých nákladů. 6. Způsobilými náklady jsou náklady stanovené v čl. 31 odst. 5. 7. Podpora na výzkum a vývoj, která se týká se produktů uvedených v příloze I Smlouvy a která nesplňuje podmínky stanovené v tomto článku je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 30, 31 a 32 tohoto nařízení. 1. Podpora mladým inovativním podnikům je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. 2. Příjemcem je malý podnik, který v době poskytnutí podpory existuje po dobu kratší než šest let. 3. Náklady příjemce na výzkum a vývoj představují přinejmenším 15 % jeho celkových provozních nákladů alespoň v jednom ze tří let předcházejících poskytnutí podpory, nebo, v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem za jeho současné rozpočtové období potvrzeným externím auditorem. 4. Výše podpory nepřesáhne 1 milion EUR. Výše podpory však nesmí překročit 1,5 milionu EUR v regionech, u kterých lze uplatnit odchylku podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a 1,25 milionu EUR v regionech, u kterých lze uplatnit odchylku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. 5. Příjemce může obdržet podporu pouze jednou během období, kdy je způsobilý jako mladý inovativní podnik. 1. Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku. 2. Příjemcem je malý nebo střední podnik. 3. Výše podpory poskytnuté v kterémkoli období tří let nepřesáhne maximální částku 200 000 EUR na jednoho příjemce. 4. Poskytovatel služeb má vnitrostátní nebo evropskou certifikaci. Pokud poskytovatel služeb nemá vnitrostátní nebo evropskou certifikaci, intenzita podpory nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů. 5. Příjemce musí použít podporu na to, aby za tržní cenu, nebo je-li poskytovatel služeb neziskovou organizací za cenu, která zahrnuje celé náklady a přiměřený zisk, pořídil tyto služby. 6. Způsobilé jsou tyto náklady: u poradenských služeb v oblasti inovací jsou způsobilé náklady na konzultaci vedení, technologickou pomoc, služby v oblasti převodu technologií, vzdělávání, poradenství při nabývání a ochraně práv k duševnímu vlastnictví a při obchodování s těmito právy a v souvislosti s licenčními smlouvami a na poradenství v souvislosti s používáním norem; u podpůrných služeb v oblasti inovací jsou způsobilé náklady na kancelářské prostory, databáze, technické knihovny, výzkum trhu, použití laboratoře a označování, zkoušení a certifikaci. 1. Podpora pro malý a střední podnik na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků vyslaných z výzkumné organizace nebo velkého podniku je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. 2. Vyslaní pracovníci nesmějí nahrazovat jiné pracovníky, ale musí být zaměstnáni v nově vytvořené funkci v rámci podniku, který je příjemcem podpory, a musí být ve výzkumné organizaci nebo velkém podniku, který takovéto pracovníky vysílá, zaměstnáni nejméně po dobu dvou let. Vyslaní pracovníci musí v malém či středním podniku, který je příjemcem podpory, pracovat na činnostech v oblasti výzkumu a vývoje a inovací. 3. Maximální intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů po dobu nejvýše 3 let na podnik a půjčenou osobu. 4. Způsobilými náklady jsou veškeré osobní náklady na půjčení a zaměstnání vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně nákladů na využití personální agentury, jakož i příspěvek na mobilitu pro vyslané pracovníky. 5. Tento článek se nepoužije na náklady na poradenské služby uvedené v článku 26. „specifickým vzděláváním“ se rozumí vzdělávání, které zahrnuje výuku s přímým a zásadním vztahem k současnému nebo budoucímu postavení zaměstnanců v podniku a poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu, do dalších podniků a pracovních oborů; „obecným vzděláváním“ se rozumí vzdělávání zahrnující výuku, která se nevztahuje pouze nebo zásadně na současné nebo budoucí postavení zaměstnanců v podniku, ale která poskytuje kvalifikace ve větší míře přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů. Vzdělávání se považuje za „obecné“, když například: je společně organizováno různými nezávislými podniky nebo když užitek ze vzdělávání mohou mít zaměstnanci různých podniků, nebo je uznáno, osvědčeno nebo ověřeno orgány veřejné moci nebo subjekty, nebo ostatními subjekty nebo orgány, na které členský stát nebo Společenství přenesly nezbytné pravomoci. 1. Podpora na vzdělávání je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 25 % způsobilých nákladů u specifického vzdělávání a 60 % způsobilých nákladů u obecného vzdělávání. Intenzitu podpory však lze zvýšit do maximální intenzity podpory ve výši 80 % způsobilých nákladů takto: o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno zdravotně postiženým nebo znevýhodněným pracovníkům; o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům. Pokud se podpora poskytuje na odvětví námořní dopravy, může dosáhnout intenzity 100 % způsobilých nákladů bez ohledu na to, zda se projekt týká specifického nebo obecného vzdělávání, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: školená osoba není aktivním členem posádky, ale je na palubě nadpočetná a školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Společenství. 3. Pokud projekt podpory zahrnuje specifické i obecné složky vzdělávání, které není možné pro výpočet intenzity podpory oddělit, a pokud není možné stanovit specifický nebo obecný charakter projektu podpory vzdělávání, uplatní se intenzity podpory vztahující se na specifické vzdělávání. 4. Způsobilé náklady na projekt podpory vzdělávání jsou: osobní náklady školitele; cestovní náklady školitelů a školených osob, včetně ubytování; ostatní běžné výdaje, jako jsou výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem; opotřebení nástrojů a zařízení v rozsahu způsobeném výlučným používáním pro projekt vzdělávání; náklady na poradenské a konzultační služby týkající se projektu vzdělávání; osobní náklady školených osob a obecné nepřímé náklady (správní náklady, nájemné, režijní náklady) až do výše součtu ostatních způsobilých nákladů uvedených v písmenech a) až e). Co se týká osobních nákladů školených osob, v úvahu je možné brát pouze hodiny, během kterých se školené osoby skutečně účastní vzdělávání, a to po odečtení všech produktivních hodin. 1. Režimy podpory na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. 3. Způsobilými náklady jsou mzdové náklady za dobu nejvýše 12 měsíců po náboru. Pokud je však příslušný pracovník vážně znevýhodněným pracovníkem, způsobilé náklady jsou mzdové náklady za období nepřesahující 24 měsíců po náboru. 4. Jestliže nábor nepředstavuje čisté zvýšení počtu zaměstnanců dotyčného podniku ve srovnání s předcházejícími dvanácti měsíci, pak dotyčné pracovní místo nebo dotyčná pracovní místa musela být uprázdněna z důvodu dobrovolného odchodu, tělesného postižení, odchodu do důchodu z důvodu věku, dobrovolného zkrácení pracovní doby nebo dovoleného propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však z důvodu snižování počtu pracovníků. 5. S výjimkou oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít znevýhodněný pracovník nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, kterými se pracovní smlouvy řídí. Pokud je doba zaměstnání kratší než 12 měsíců, popřípadě 24 měsíců, podpora se poměrně sníží. 1. Podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. 2. Intenzita podpory nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů. 3. Způsobilými náklady jsou mzdové náklady za jakoukoliv danou dobu, během níž je zdravotně postižený pracovník zaměstnáván. 5. S výjimkou oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít pracovníci nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, kterými se pracovní smlouvy řídí. Pokud je doba zaměstnání kratší než dvanáct měsíců, podpora se poměrně sníží. 1. Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. 2. Intenzita podpory nepřesáhne 100 % způsobilých nákladů. 3. Způsobilými náklady jsou náklady jiné než mzdové náklady, na něž se vztahuje článek 41, které jsou dodatečné k těm, které by vznikly podniku při zaměstnávání pracovníků, kteří nejsou zdravotně postiženi, za dobu, během níž je dotyčný pracovník zaměstnáván. Způsobilé jsou tyto náklady: Náklady na přizpůsobení provozovny; Náklady na zaměstnání asistentů za dobu odpracovanou výhradně formou pomoci zdravotně postiženým pracovníkům; Náklady na přizpůsobení nebo na pořízení zařízení nebo na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat zdravotně postižení pracovníci, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jsou doplňkové k těm, které by vznikly příjemci při zaměstnávání pracovníků, kteří nejsou zdravotně postiženi; Jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, náklady na výstavbu, vestavbu nebo rozšíření dotyčného provozu a všechny správní a dopravní náklady, které vyplývají ze zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků. Nařízení (ES) č. 1628/2006 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení a nařízení (ES) č. 68/2001 a nařízení (ES) č. 70/2001, nařízení (ES) č. 2204/2002 se považují za odkazy na toto nařízení. 1. Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9. 2. Jakákoli podpora poskytnutá před 31. prosincem 2008, která nesplňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, ale splňuje podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 70/2001, nařízení (ES) č. 68/2001, nařízení (ES) č. 2204/2002 nebo nařízení (ES) č. 1628/2006, je slučitelná se společným trhem a vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Jakoukoliv jinou podporu poskytnutou před vstupem tohoto nařízení v platnost, která buď nesplňuje podmínky v něm stanovené, nebo podmínky, které jsou stanoveny v nařízeních uvedených v prvním odstavci, Komise posuzuje v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními. 3. Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají programy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období šesti měsíců s výjimkou režimů regionální podpory. Platnost režimů regionální podpory, které byly vyňaty, končí s koncem platnosti schválených map regionální podpory. Použije se do dne 31. prosince 2013. V Bruselu dne 6. srpna 2008 (2) Úř. věst. C 210, 8.9.2007, s. 14. (3) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1976/2006 (Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 85). (4) Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 22. (5) Úř. věst. C 235, 21.8.2001, s. 3. (6) Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2. (7) Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1. (8) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1976/2006. (9) Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1976/2006. (10) Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29. (11) Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5. (12) Úř. věst. C 37, 3.2.2001, s. 3. (13) Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1. (14) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13. (15) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1). (16) Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3. (17) Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1). (18) Úř. věst. C 260, 28.10.2006, s. 7. (19) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2. (20) Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6. (21) Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10. (22) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/75/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100). (23) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36. (24) Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22. (25) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. (26) Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5. (27) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1. (28) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1. (29) Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1. (30) Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8. (31) KOM(2008) 19 v konečném znění. (32) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50. (33) Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 183. Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. 2. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. 3. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot 1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3. 2. „Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3, 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik). Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem: veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR; univerzity nebo nezisková výzkumná střediska; institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj; samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel. 3. „Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů: podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku; podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku; podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku; podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku. Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků. Podniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z investorů uvedených v odstavci 2 existuje některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci, jsou rovněž považovány za propojené. Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na relevantní trh. 4. S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty. 5. Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Společenství. Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období 1. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní. 2. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období. 3. V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období. Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří: osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem; vlastníci-vedoucí pracovníci; společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku. Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává. Sestavování údajů o podniku 1. V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku. 2. Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace. S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl. K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky. 3. Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky. Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, získány z jejich účtů a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci. 4. Jestliže se v konsolidované účetní závěrce neobjeví počet zaměstnanců daného podniku, výpočet tohoto počtu se provede poměrnou agregací údajů týkajících se podniků, se kterými je daný podnik partnerský, a přičtením údajů týkajících se podniků, se kterými je propojen. Podpora ve prospěch (název podniku/podniků – příjemce/příjemců podpory, malý nebo střední podnik či ne): Číslo režimu podpory (číslo, které Komise přidělila stávajícímu režimu/režimům, na jehož/jejichž základě se podpora poskytuje): Orgán veřejné správy, který podporu poskytuje (název a kontaktní údaje): Členský stát, kde se podpořený projekt nebo opatření provádí: Typ projektu nebo opatření: Stručný popis projektu nebo opatření: Případné způsobilé náklady (v eurech): Aktualizovaná výše podpory (hrubá) v eurech: Intenzita podpory (% hrubého ekvivalentu příspěvku): Případné podmínky čerpání navrhované podpory: Plánované datum zahájení a skončení projektu nebo opatření: Datum přiznání podpory: Podpora ve prospěch (název podniku/podniků – příjemce/příjemců podpory): Orgán veřejné správy, který podporu poskytuje (název orgánu, který podporu poskytuje a dalších spolupracujících orgánů): Členský stát, kde se investice realizuje: Region (NUTS 3), kde se investice realizuje: Obec (předtím NUTS 5 nyní LAU 2), kde se investice realizuje: Typ projektu (zřízení nového zařízení, rozšíření stávajícího zařízení, rozšíření výstupu zařízení na doplňkové výrobky nebo zásadní změna celkového výrobního procesu stávajícího zařízení): Výrobky vyráběné nebo služby poskytované na základě investičního projektu (u nomenklatury PRODCOM/NACE nebo nomenklatury CPA platí pro projekty v odvětví služeb): Stručný popis investičního projektu: Aktualizované způsobilé náklady investičního projektu (v eurech): Intenzita podpory (% HEP): Případné podmínky čerpání navrhované podpory (pokud existují): Plánované datum zahájení a ukončení projektu: Vyplňte prosím níže uvedené požadované informace. Odkaz na podporu (vyplní Komise) Referenční číslo přidělené v členském státě Název regionu (podle NUTS) (1) Status regionální podpory (2) Poskytovatel podpory Název opatření podpory Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení) Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory Druh opatření Podpora ad hoc Jméno/název příjemce Změna stávajícího opatření podpory Číslo podpory přidělené Komisí Doba trvání (3) dd/mm/rr až dd/mm/rr Datum poskytnutí podpory (4) dd/mm/rr Dotyčná hospodářská odvětví Všechna hospodářská odvětví způsobilá k získání podpory Podpora omezená na určitá odvětví – upřesněte podle klasifikace NACE rev. 2 (5) Kategorie příjemce Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu (6) Národní měna… (v milionech) Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku (7) V rámci záruk (8) Nástroj podpory (článek 5) Úroková subvence Záruka / Odkaz na rozhodnutí Komise (9) Daňové opatření Ostatní (specifikujte) V případě spolufinancování z finančních prostředků Společenství Výše finanční podpory Společenství Uveďte, v rámci kterého ustanovení GBER se opatření podpory provádí. Obecné cíle (seznam) Cíle (seznam) Maximální intenzita podpory v % nebo maximální výše podpory v národní měně Malé a střední podniky – příplatky v % Regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti (10) (článek 13) Podpora ad hoc (čl. 13 odst. 1) Podpora nově založeným malým podnikům (článek 14) Investiční podpora a podpora zaměstnanosti pro malé a střední podniky (článek 15) Podpora pro podniky nově založené ženami – podnikatelkami (článek 16) Podpora na ochranu životního prostředí (články 17–25) Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje (článek 18) Uveďte konkrétní odkaz na příslušnou normu Podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, nebo které zvýší úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje (článek 19) (článek 20) Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu energie (článek 21) Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (článek 22) (článek 23) (článek 24) Podpora v podobě úlev na ekologických daních (článek 25) … národní měna Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na veletrzích (články 26–27) Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků (článek 26) Podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích (článek 27) Podpora v podobě rizikového kapitálu (článeky 28–29) Podpora na výzkum, vývoj a inovaci (články 30–37) (článek 31) (čl. 31 odst. 2 písm. a)) (čl. 31 odst. 2 písm. b)) Experimentální vývoj (čl. 31 odst. 2 písm. c)) Podpora na studie technické proveditelnosti (článek 32) Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví (článek 33) Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství a rybolovu (článek 34) Podpora pro mladé inovativní podniky (článek 35) Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací (článek 36) (článek 37) (články 38–39) Specifické vzdělávání (čl. 38 odst. 1) Obecné vzdělávání (čl. 38 odst. 2) (články 40–42) Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 40) Podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 41) Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků (článek 42) (1) NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. (2) Ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, smíšené oblasti, oblasti nezpůsobilé pro regionální podporu. (3) Doba, po kterou se orgán poskytující podporu může zavázat k poskytnutí podpory. (4) Podpora se považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy příjemce získá na tuto podporu právní nárok podle příslušné vnitrostátní právní úpravy. (5) NACE rev. 2 je statistická klasifikace hospodářských činností v Evropském společenství. (6) V případě režimu podpory: uveďte celkovou roční částku plánovaných rozpočtových prostředků v rámci režimu nebo odhadovanou daňovou ztrátu za rok pro všechny nástroje podpory obsažené v režimu. (7) V případě podpory ad hoc: uveďte celkovou částku podpory / daňové ztráty. (8) U záruk uveďte (maximální) částku zajištěných půjček. (9) Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého ekvivalentu podpory podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení. (10) V případě regionální podpory ad hoc, která doplňuje podporu poskytnutou v rámci režimu podpory nebo režimů podpory, uveďte jak míru podpory poskytnuté v rámci režimu, tak míru podpory ad hoc.

http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_zapis_read&rada=20&rok=2013

Zápis rady 20/2013 Zápis ze zasedání rady kraje č. 20/2013, které se konalo dne 4. 6. 2013 v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava 01. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 19/2013 Přítomno 9 členů rady – viz prezenční listina ze dne 4. 6. 2013. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 19/2013 Fond Vysočiny - návrh na poskytnutí dotací v rámci grantového programu Prodejny regionálních produktů 2013 Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Regionální rozvoj - Integrovaná rozvojová strategie kraje Darování a koupě pozemků v k. ú. Kundratice u Křižanova a obci Kundratice Uzavření nájemních smluv na pozemky zahrnuté do záboru pro stavbu II/129 Želiv - most ev. č. 129-007 a 129-008 Smlouva o umístění veřejné komunikační sítě uzavíraná Krajem Vysočina Veřejná zakázka na stavební práce Úspory energie v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina III. - Nemocnice Jihlava - oddělení dlouhodobě nemocných Prodej pozemku v k.ú. a obci Hrutov Jmenování člena hodnotící komise na nadlimitní veřejnou zakázku Veřejná zakázka o sdružených službách dodávky elektrické energie pro Kraj Vysočina v roce 2014 a Veřejná zakázka o dodávkách zemního plynu pro Kraj Vysočina v roce 2014 Rozpočtové opatření pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci Hry VI. letní olympiády pro děti a mládež ČR - darovací smlouvy na oblečení účastníků Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - financování aktivit v rámci programu Prevence rizikového chování 2013 Jmenování člena v Radě pro rozvoj lidských zdrojů Kraje Vysočina Podstatná změna č. VII v projektu Transformace Ústavu sociální péče Křižanov II. Podstatná změna X. v projektu Transformace Ústavu sociální péče Jinošov III. Smlouva o výpůjčce v rámci projektu SENIOR PLUS Veřejná zakázka na služby s názvem Revitalizace parků v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina II. - Ústav sociální péče - Věž a převod finančních prostředků z Fondu strategických rezerv nebo z cizích zdrojů na zvláštní účet kraje Revitalizace parků v Veřejná zakázka na služby s názvem Revitalizace parků v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina II. - Domov důchodců - Ždírec a převod finančních prostředků z Fondu strategických rezerv nebo z cizích zdrojů na zvláštní účet kraje Revitalizace parků v za Jmenování na pracovní místo vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zastupitelstvo kraje - poskytnutí dotace na pořádání výstavy Česko mýma očima Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zastupitelstvo kraje - poskytnutí dotace na pořádání akce Český pohár v silniční cyklistice 2013 Usnesení 0969/20/2013/RK termín: 4. 6. 2013 K zápisu ze zasedání rady kraje č. 19/2013 nebyly vzneseny žádné připomínky. 02. Žádost o podstatnou změnu projektu I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, informovala radu kraje o žádosti příjemce podpory OP VK o podstatnou změnu projektu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0970/20/2013/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout nevyhovět žádosti o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace na společnost Comguard Holding s.r.o. dle materiálu RK-20-2013-02, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-02.doc, RK-20-2013-02, př. 1 03. Projekt Partnerství PRO 2013+, realizace sdílených výdajů I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, seznámila radu kraje s návrhem uzavření Smlouvy o společném postupu při centralizovaném zadání veřejné zakázky. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0971/20/2013/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít Smlouvu o společném postupu při centralizovaném zadání veřejné zakázky dle materiálu RK-20-2013-03, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-03.doc, RK-20-2013-03, př. 1 04. Fond Vysočiny - návrh na poskytnutí dotací v rámci grantového programu Naše školka 2013 I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje návrh poskytnutí dotací žadatelům v rámci grantového programu „Naše školka 2013“. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0972/20/2013/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout poskytnout dotaci subjektům, na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-04, př. 1; zastupitelstvu kraje rozhodnout neposkytnout dotaci subjektům, na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-04, př. 2. Zdrojové materiály: RK-20-2013-04.doc, RK-20-2013-04, př. 1, RK-20-2013-04, př. 2 05. Poskytnutí dotací v rámci Zásad MA 21 a Zdraví 21 - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Regionální rozvoj Usnesení 0973/20/2013/RK schválit seznam akcí navržených k podpoře dle materiálu RK-20-2013-05, př. 1; rozhodnout poskytnout dotace z kapitoly Regionální rozvoj, § 3699 Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje ve výši uvedené v materiálu RK-20-2013-05, př. 1 žadatelům uvedeným v materiálu RK-20-2013-05, př. 1 na realizaci akcí uvedených v materiálu RK-20-2013-05, př. 1 v souladu se Zásadami Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na podporu naplňování a propagace principů místní Agendy 21 a Zdraví 21 v Kraji Vysočina; seznam akcí navržených k podpoře dle materiálu RK-20-2013-05, př. 2; poskytnout dotace z kapitoly Regionální rozvoj, § 3699 Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje ve výši uvedené v materiálu RK-20-2013-05, př. 2 žadatelům uvedeným v materiálu RK-20-2013-05, př. 2 na realizaci akcí uvedených v materiálu RK-20-2013-05, př. 2 v souladu se Zásadami Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na podporu naplňování a propagace principů místní Agendy 21 a Zdraví 21 v Kraji Vysočina. Zdrojové materiály: RK-20-2013-05.doc, RK-20-2013-05, př. 1, RK-20-2013-05, př. 2 06. Fond Vysočiny - návrh na poskytnutí dotací v rámci grantového programu Prodejny regionálních produktů 2013 I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje návrh poskytnutí dotací žadatelům v rámci grantového programu „Prodejny regionálních produktů 2013“. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0974/20/2013/RK poskytnout dotaci subjektům, na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-06, př. 1; neposkytnout dotaci subjektům, na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-06, př. 2. Zdrojové materiály: RK-20-2013-06.doc, RK-20-2013-06, př. 1, RK-20-2013-06, př. 2 07. Porušení rozpočtové kázně příjemce podpory Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Usnesení 0975/20/2013/RK Zdrojové materiály: RK-20-2013-07.doc 08. Prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně příjemci podpory v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, seznámila radu kraje s předloženým návrhem. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0976/20/2013/RK Zdrojové materiály: RK-20-2013-08.doc 09. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Regionální rozvoj - Integrovaná rozvojová strategie kraje I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, seznámila radu kraje s návrhem rozpočtového opatření na kapitole Regionální rozvoj. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0977/20/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Regionální rozvoj, § 3699 - Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje, o částku 1 000 tis. Kč určenou na vypracování dokumentu Integrovaná rozvojová strategie kraje a souvisejících podkladových materiálů, za současného snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené, položky Strategické a koncepční materiály o částku 1 000 tis. Kč. Zdrojové materiály: RK-20-2013-09.doc 10. Zpráva o přípravě na programovací období EU 2014 až 2020 I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje na vědomí Zprávu o přípravě na Programovací období EU 2014 až 2020. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0978/20/2013/RK zastupitelstvu kraje vzít na vědomí informace týkající se přípravy na Programovací období EU 2014-2020 uvedené v materiálu RK-20-2013-10, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-10.doc, RK-20-2013-10, př. 1 11. Strategie rozvoje Regionu Renesance I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, informovala radu kraje o žádosti zástupců stran Memoranda Regionu Renesance o spolupráci při přípravě Strategie rozvoje Regionu Renesance. Rada kraje přijala po krátké diskusi upravený návrh usnesení. Usnesení 0979/20/2013/RK informace uvedené v materiálu RK-20-2013-11, př. 1; odboru regionálního rozvoje spolupracovat se všemi stranami Memoranda Regionu Renesance na přípravě Strategie rozvoje Regionu Renesance; Ing. Bc. Martina Hyského, radního pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování, odpovědnou osobou. Zdrojové materiály: RK-20-2013-11.doc, RK-20-2013-11, př. 1 L. Joukl navrhl projednání bodů 12, 13, 15 – 20 a 22 v bloku. 12. Darování a koupě pozemků v k. ú. Kundratice u Křižanova a obci Kundratice Usnesení 0980/20/2013/RK zveřejnit na úřední desce záměr darovat: nově utvořené pozemky - díly a + d o výměře 295 m2, které vznikly dle geometrického plánu č. 168-162/2012 z pozemku par. č. 778 a slučují se do nově utvořeného pozemku par. č. 778/2 - ostatní plocha, jiná plocha, vše v k. ú. Kundratice u Křižanova a obci Kundratice do vlastnictví obce Kundratice; nově utvořené pozemky par. č. 778/3 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 191 m2, par. č. 778/4 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 293 m2 a par. č. 778/5 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 334 m2, které vznikly dle geometrického plánu č. 170-781/2012 z pozemku par. č. 778, vše v k. ú. Kundratice u Křižanova a obci Kundratice do vlastnictví obce Kundratice; převést darem nově utvořené pozemky - díly a + d o výměře 295 m2, které vznikly dle geometrického plánu č. 168-162/2012 z pozemku par. č. 778 a slučují se do nově utvořeného pozemku par. č. 778/2 - ostatní plocha, jiná plocha, vše v k. ú. Kundratice u Křižanova a obci Kundratice, z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Kundratice; převést darem nově utvořené pozemky par. č. 778/3 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 191 m2, par. č. 778/4 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 293 m2 a par. č. 778/5 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 334 m2, které vznikly dle geometrického plánu č. 170-781/2012 z pozemku par. č. 778, vše v k. ú. Kundratice u Křižanova a obci Kundratice z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Kundratice; nabýt úplatně nově utvořený pozemek - díl c o výměře 32 m2, který vznikl z původního pozemku par. č. 814/1 dle geometrického plánu č. 168 - 162/2012 a slučuje se do nově utvořeného pozemku par. č. 778/1, vše v k. ú. Kundratice u Křižanova a obci Kundratice, z vlastnictví České republiky - Lesy České republiky, s.p. do vlastnictví Kraje Vysočina za cenu stanovenou znaleckým posudkem + náklady převodce (znalečné). Zdrojové materiály: RK-20-2013-12.doc, RK-20-2013-12, př. 1 13. Uzavření nájemních smluv na pozemky zahrnuté do záboru pro stavbu II/129 Želiv - most ev. č. 129-007 a 129-008 Usnesení 0981/20/2013/RK uzavřít nájemní smlouvy na pronájem částí pozemků zahrnutých do dočasného a trvalého záboru pro stavbu II/129 Želiv - most ev. č. 129-007 a 129-008 za cenu stanovenou dohodou ve výši 7 Kč/m2/rok v rozsahu a s vlastníky dle materiálu RK-20-2013-13, př. 1 na dobu určitou a to na dobu jednoho roku. Zdrojové materiály: RK-20-2013-13.doc, RK-20-2013-13, př. 1 15. Změna usnesení 0038/01/2009/ZK Usnesení 0982/20/2013/RK nabýt pozemky par. č. 579, ostatní plocha, silnice o výměře 371 m2 a par. č. 580, ostatní plocha, silnice o výměře 376 m2 v katastrálním území Závidkovice, obec Světlá nad Sázavou z vlastnictví České republiky, právo hospodařit s majetkem státu Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové do vlastnictví Kraje Vysočina za dohodnutou kupní cenu ve výši 39 000 Kč. Zdrojové materiály: RK-20-2013-15.doc 16. Darování pozemku v k. ú. Libice nad Doubravou Usnesení 0983/20/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování pozemku par. č. st. 172 zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. a obci Libice nad Doubravou z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Lány; zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemek par. č. st. 172 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 12 m2 v k. ú. a obci Libice nad Doubravou z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Lány. Zdrojové materiály: RK-20-2013-16.doc, RK-20-2013-16, př. 1 17. Smlouva o umístění veřejné komunikační sítě uzavíraná Krajem Vysočina Usnesení 0984/20/2013/RK uzavřít smlouvu o umístění veřejné komunikační sítě dle materiálu RK-20-2013-17, př. 2. Zdrojové materiály: RK-20-2013-17.doc, RK-20-2013-17, př. 1, RK-20-2013-17, př. 2 18. Majetkoprávní příprava stavby II/345 Golčův Jeníkov - Chotěboř Usnesení 0985/20/2013/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout nabýt darem pozemek par. č. 44/7 - lesní pozemek o výměře 12 m2 nově oddělený z pozemku par. č. 44/1 dle GPL č. 55-57/2013 a pozemek par. č. 199/8 - ostatní plocha, silnice o výměře 105 m2, oba v k.ú. Vrtěšice z vlastnictví města Golčův Jeníkov do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-20-2013-18.doc, RK-20-2013-18, př. 1 Usnesení 0986/20/2013/RK uzavřít smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s budoucími oprávněnými a smlouvy o zřízení věcného břemene s oprávněnými za podmínek dle materiálů RK-20-2013-19, př. 1 a RK-20-2013-19, př. 2. Zdrojové materiály: RK-20-2013-19.doc, RK-20-2013-19, př. 1, RK-20-2013-19, př. 2 20. Smlouvy zakládající právo investora provést stavbu Usnesení 0987/20/2013/RK se stavbou na pozemku dle materiálu RK-20-2013-20, př. 1; uzavřít nepojmenovanou smlouvu, prokazující právo stavebníka provést stavbu na pozemku dle materiálu RK-20-2013-20, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-20.doc, RK-20-2013-20, př. 1 22. Prodej pozemku v k.ú. a obci Hrutov Usnesení 0988/20/2013/RK Zdrojové materiály: RK-20-2013-22.doc 14. Změna usnesení 0765/15/2013/RK Usnesení 0989/20/2013/RK Zdrojové materiály: RK-20-2013-14.doc 23. Fond Vysočiny - poskytnutí dotací v rámci grantového programu Regionální kultura 2013 K. Lisá, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, předložila radě kraje návrh poskytnutí dotací žadatelům v rámci grantového programu „Regionální kultura 2013“ na podporu kulturních akcí. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0990/20/2013/RK poskytnout dotace v rámci grantového programu Regionální kultura 2013 žadatelům uvedeným v materiálu RK-20-2013-23, př. 1; neposkytnout dotace v rámci grantového programu Regionální kultura 2013 žadatelům uvedeným v materiálu RK-20-2013-23, př. 2; rozhodnout poskytnout dotace v rámci grantového programu Regionální kultura 2013 žadatelům uvedeným v materiálu RK-20-2013-23, př. 3; rozhodnout neposkytnout dotace v rámci grantového programu Regionální kultura 2013 žadatelům uvedeným v materiálu RK-20-2013-23, př. 4. Zdrojové materiály: RK-20-2013-23.doc, RK-20-2013-23, př. 1, RK-20-2013-23, př. 2, RK-20-2013-23, př. 3, RK-20-2013-23, př. 4 24. Spoluúčast Kraje Vysočina na finančním krytí provozních nákladů projektu Umění baroka ze sbírek Národní galerie v Praze v budově zámku ve Žďáře nad Sázavou - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Kultura K. Lisá, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, seznámila radu kraje s návrhem poskytnutí dotace Městu Žďár nad Sázavou na krytí části provozních nákladů dlouhodobé expozice „Umění baroka ze sbírek Národní galerie v Praze“. V souvislosti s projednávaným materiálem oznámil V. Novotný ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., osobní střet zájmů. Usnesení 0991/20/2013/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout poskytnout dotaci ve výši 200 000 Kč z kapitoly Kultura, § 3317 Výstavní činnosti v kultuře Městu Žďár nad Sázavou, Žižkova 227/1, IČO: 00295841, dle materiálu RK-20-2013-24, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-24.doc, RK-20-2013-24, př. 1, RK-20-2013-24, př. 2, RK-20-2013-24, př. 3 25. Fond Vysočiny - žádost o prodloužení realizace projektu FV00321.0011 K. Lisá, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, informovala radu kraje o žádosti o prodloužení termínu realizace projektu „Zpřístupnění telčského podzemí“ z grantového programu Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2012. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0992/20/2013/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít Dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí dotace FV00321.0011 dle materiálu RK-20-2013-25, př. 3. Zdrojové materiály: RK-20-2013-25.doc, RK-20-2013-25, př. 1, RK-20-2013-25, př. 2, RK-20-2013-25, př. 3 26. Návrh na provedení rozpočtového opatření - příjem peněz od Vysočina Tourism, příspěvkové organizace v souvislosti se 3. splátkou půjčky určené na realizaci projektu Prezentace turistické nabídky kraje Vysočina do roku 2013 Usnesení 0993/20/2013/RK zastupitelstvu kraje schválit rozpočtové opatření, spočívající ve zvýšení příjmové části rozpočtu kraje na rok 2013 u položky 2451 - Splátky půjčených prostředků od příspěvkových organizací o částku 1 425 068,07 Kč v souvislosti s vratkou třetí splátky půjčky poskytnuté na předfinancování projektu Prezentace turistické nabídky kraje Vysočina do roku 2013 a převedení této částky do Fondu strategických rezerv (položka 8115 - Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech). Zdrojové materiály: RK-20-2013-26.doc 27. Projektová žádost Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace K. Lisá, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, předložila radě kraje ke schválení předběžný záměr Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace. V průběhu jednání odešel M. Hyský. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0994/20/2013/RK předběžný záměr Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace dle materiálu RK-20-2013-27, př. 1; vzít na vědomí informace o projektu Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace Propagace zámku Třebíč dle materiálu RK-20-2013-27, př. 1; Zdrojové materiály: RK-20-2013-27.doc, RK-20-2013-27, př. 1, RK-20-2013-27, př. 2 63. Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zastupitelstvo kraje - poskytnutí dotace na pořádání výstavy Česko mýma očima M. Kružíková seznámila radu kraje s návrhem poskytnutí dotace občanskému sdružení Kulturní mosty o.s. na krytí nákladů souvisejících s pořádáním výstavy Česko mýma očima. V průběhu jednání přišel M. Hyský. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0995/20/2013/RK poskytnout dotaci ve výši 15 000 Kč občanskému sdružení KULTURNÍ MOSTY o.s., Vejmluvova 37, Žďár nad Sázavou, IČO: 22891242, na krytí nákladů souvisejících s pořádáním výstavy Česko mýma očima dle materiálu RK-20-2013-63, př. 3; rozpočtové opatření v rámci kapitoly Zastupitelstvo kraje (položka Kulturní, společenské a sportovní akce podporované krajem) spočívající ve snížení § 6409 Ostatní činnosti j.n. o částku 15 000 Kč při současném zvýšení § 3317 Výstavní činnost v kultuře o částku 15 000 Kč dle materiálu RK-20-2013-63. Zdrojové materiály: RK-20-2013-63.doc, RK-20-2013-63, př. 1, RK-20-2013-63, př. 2, RK-20-2013-63, př. 3 28. Jmenování člena hodnotící komise na nadlimitní veřejnou zakázku Veřejná zakázka o sdružených službách dodávky elektrické energie pro Kraj Vysočina v roce 2014 a Veřejná zakázka o dodávkách zemního plynu pro Kraj Vysočina v roce 2014 D. Buřičová, vedoucí odboru analýz, požádala radu kraje o jmenování člena hodnotící komise a jeho náhradníka u výše uvedených nadlimitních veřejných zakázek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0996/20/2013/RK člena hodnotící komise a jeho náhradníka u nadlimitní veřejné zakázky Veřejná zakázka o sdružených službách dodávky elektrické energie pro Kraj Vysočina v roce 2014 dle materiálu RK-20-2013-28, př. 1 a u nadlimitní veřejné zakázky Veřejná zakázka o dodávkách zemního plynu pro Kraj Vysočina v roce 2014 dle materiálu RK-20-2013-28, př. 2. odpovědnost: OAPŘ, ORR Zdrojové materiály: RK-20-2013-28.doc, RK-20-2013-28, př. 1, RK-20-2013-28, př. 2, RK-20-2013-28, př. 3, RK-20-2013-28, př. 4, RK-20-2013-28, př. 5 30. Fond Vysočiny: Informační a komunikační technologie 2013 - schválení navržených podpor P. Pavlinec, vedoucí odboru informatiky, předložil radě kraje návrh poskytnutí dotací v rámci grantového programu Informační a komunikační technologie 2013. V průběhu jednání odešel J. Běhounek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0997/20/2013/RK poskytnout dotace v rámci grantového programu Informační a komunikační technologie 2013 žadatelům na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-30, př. 1; neposkytnout dotace v rámci grantového programu Informační a komunikační technologie 2013 žadatelům na projekt dle materiálu RK-20-2013-30, př. 2; poskytnout dotace v rámci grantového programu Informační a komunikační technologie 2013 žadatelům na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-30, př. 3; neposkytnout dotace v rámci grantového programu Informační a komunikační technologie 2013 žadatelům na projekt dle materiálu RK-20-2013-30, př. 4. Zdrojové materiály: RK-20-2013-30.doc, RK-20-2013-30, př. 1, RK-20-2013-30, př. 2, RK-20-2013-30, př. 3, RK-20-2013-30, př. 4 31. Rozpočtové opatření pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, seznámila radu kraje s předloženým návrhem rozpočtového opatření. V průběhu jednání přišel J. Běhounek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0998/20/2013/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Zdravotnictví a § 3522 - Ostatní nemocnice spočívající ve snížení položky 5901 - Nespecifikované rezervy o částku 1 396 085 Kč při současném zvýšení položky 5331 - Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím o stejnou částku 1 396 085 Kč; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci o částku 1 396 085 Kč na kompenzaci nákladů za správu areálu Buchtův kopec. Zdrojové materiály: RK-20-2013-31.doc, RK-20-2013-31, př. 1, RK-20-2013-31, př. 2 32. Návrh na schválení změny objemu prostředků čerpaných v rámci 14. výzvy IOP - KOMPLEXNÍ ONKOLOGICKÁ PÉČE S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, informovala radu kraje o žádosti Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, o předběžné schválení záměru předložení žádosti o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu oblasti intervence 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 0999/20/2013/RK usnesení 0778/15/2013/RK ze dne 26. 4. 2013; záměr Nemocnice podat k 6. 6. 2013 žádost na celý povolený objem prostředků 90 000 000 Kč při zachování 15% spolufinancování Krajem Vysočina dle materiálu RK-20-2013-32, př. 1; Projektovou fiši dle materiálu RK-20-2013-32, př. 2; zrušit usnesení č. 0182/03/2013/ZK ze dne 14. 5. 2013; souhlasit s realizací plánovaného projektu modernizace a obnovy přístrojového vybavení Komplexního onkologického centra Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, předkládaného do Integrovaného operačního programu a se spolufinancováním tohoto projektu ve výši 15 % celkových způsobilých výdajů, tj. celkem ve výši 13 500 000 Kč v souladu s materiálem RK-20-2013-32, př. 1; finanční závazek Kraje Vysočina předfinancovat projekt modernizace a obnovy přístrojového vybavení Komplexního onkologického centra Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, v souladu s materiálem RK-20-2013-32, př. 1, předkládaného do Integrovaného operačního programu v celkové jeho výši 76 500 000 Kč, včetně závazku průběžné úhrady nákladů projektu před obdržením plateb z Integrovaného operačního programu; závazek Kraje Vysočina poskytnout investiční dotaci pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci v maximální výši 15 % celkových způsobilých výdajů projektu (90 000 000 Kč), tj. 13 500 000 Kč na modernizaci a obnovu přístrojového vybavení Komplexního onkologického centra Nemocnice Jihlava, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-20-2013-32, př. 1; vzít na vědomí čestné prohlášení o spolufinancování v požadované výši 13 500 000 Kč dle materiálu RK-20-2013-32, př. 3. Zdrojové materiály: RK-20-2013-32.doc, RK-20-2013-32, př. 1, RK-20-2013-32, př. 2, RK-20-2013-32, př. 3, RK-20-2013-32, př. 4 33. Návrh rozpočtového opatření - státní dotační program Rezidenční místa pro nemocnice zřizované krajem S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, podala radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření. Z jednání se omluvil L. Joukl. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1000/20/2013/RK zvýšení příjmové části rozpočtu kraje na rok 2013 u položky 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu o účelovou dotaci poskytnutou Ministerstvem zdravotnictví České republiky v rámci dotačního programu Rezidenční místa (ÚZ 35015) ve výši 3 891 354 Kč; zvýšení výdajové části rozpočtu na rok 2013, kapitoly Zdravotnictví, § 3522 - Ostatní nemocnice, položky 5336 - Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím (ÚZ 35015) o částku 3 891 354 Kč, z toho: 371 917,50 Kč pro Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci; 1 624 545,50 Kč pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci; 616 760,50 Kč pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci; 424 706,50 Kč pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci; 853 424,00 Kč pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci; 853 424,00 Kč pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci Zdrojové materiály: RK-20-2013-33.doc, RK-20-2013-33, př. 1, RK-20-2013-33, př. 2 29. Návrh na projednání 2. úplné aktualizace Územně analytických podkladů Kraje Vysočina v rozsahu Rozboru udržitelného rozvoje území Kraje Vysočina M. Hyský, J. Strejček, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu a P. Průža, vedoucí oddělení územního plánování, seznámili radu kraje s aktualizací Územně analytických podkladů Kraje Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1001/20/2013/RK vzít na vědomí Důvodovou zprávu dle materiálu RK-20-2013-29, př. 1; projednat 2. úplnou aktualizaci Územně analytických podkladů Kraje Vysočina v rozsahu Rozboru udržitelného rozvoje území, podle ust. § 29 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a podle § 5 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; uložit odboru ÚPSŘ zajištění zapracování výsledků projednání 2. aktualizace ÚAP KrV do podkladu pro pořízení další aktualizace Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-20-2013-29.doc, RK-20-2013-29, př. 1, RK-20-2013-29, př. 2, RK-20-2013-29, př. 2a 34. Návrh na uložení opatření na základě výsledku veřejnosprávní kontroly M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, předložili radě kraje návrh uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně. V průběhu jednání odešel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1002/20/2013/RK uložit odvod do rozpočtu kraje za porušení rozpočtové kázně Gymnáziu Otokara Březiny a Střední odborné škole Telč, IČO 60545941 ve výši 32 933 Kč dle materiálu RK-20-2013-34, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-34.doc, RK-20-2013-34, př. 1 35. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - změna závazných ukazatelů Usnesení 1003/20/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Školství, mládeže a sportu, § 3122 Střední školy o částku 111 000 Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené, položka Péče o lidské zdroje a majetek kraje o částku 111 000 Kč; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz o částku 111 000 Kč České zemědělské akademii v Humpolci, střední škole, IČO 62540050 na úhradu mzdových nákladů včetně souvisejících odvodů dle materiálu RK-20-2013-35; s použitím finančních prostředků na provoz na pokrytí mzdových nákladů včetně souvisejících odvodů u České zemědělské akademie v Humpolci, střední školy, dle materiálu RK-20-2013-35. odpovědnost: odbor školství, mládeže a sportu, odbor ekonomický, ředitel České zemědělské akademie v Humpolci, střední školy Zdrojové materiály: RK-20-2013-35.doc, RK-20-2013-35, př. 1, RK-20-2013-35, př. 2 36. Hry VI. letní olympiády pro děti a mládež ČR - darovací smlouvy na oblečení účastníků M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, informovali radu kraje o návrhu uzavření darovací smlouvy na oblečení účastníků Her VI. letní olympiády pro děti a mládež ČR. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1004/20/2013/RK uzavřít darovací smlouvy dle materiálu RK-20-2013-36, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-36.doc, RK-20-2013-36, př. 1 37. Projektový záměr příspěvkové organizace Gymnázium Havlíčkův Brod M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, seznámili radu kraje s předloženým návrhem realizace projektového záměru Gymnázia Havlíčkův Brod. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1005/20/2013/RK s realizací projektového záměru Gymnázia Havlíčkův Brod Moderně na kariéru dle materiálu RK-20-2013-37, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-37.doc, RK-20-2013-37, př. 1, RK-20-2013-37, př. 2, RK-20-2013-37, př. 3 38. Změny ve školském rejstříku M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, seznámili radu kraje se záměry změn ve školském rejstříku u škol a školských zařízení zřizovaných Krajem Vysočina. V průběhu jednání přišel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1006/20/2013/RK stanovisko OŠMS k záměrům změn ve školském rejstříku u škol a školských zařízení zřizovaných jiným zřizovatelem než Krajem Vysočina označenými v materiálu RK-20-2013-38, př. 1 kód 3A; se záměry změn ve školském rejstříku u škol a školských zařízení zřizovaných Krajem Vysočina označenými v materiálu RK-20-2013-38, př. 1 kód 2A; souhlasit se záměry změn ve školském rejstříku u škol a školských zařízení zřizovaných Krajem Vysočina označenými v materiálu RK-20-2013-38, př. 1 kód 1A; schválit Dodatek č. xx Zřizovací listiny příspěvkové organizace Základní škola při dětské psychiatrické léčebně Velká Bíteš dle materiálu RK-20-2013-38, př. 2. Zdrojové materiály: RK-20-2013-38.doc, RK-20-2013-38, př. 1, RK-20-2013-38, př. 2 39. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - EU peníze středním školám M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, předložili radě kraje návrh přijetí účelových prostředků z MŠMT na realizaci projektů příspěvkových organizací kraje. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1007/20/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (položka 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Školství, mládeže a sportu, § 3121 Gymnázia, § 3122 Střední odborné školy a § 3123 Střední odborná učiliště a učiliště) rozpočtu kraje o účelovou dotaci z MŠMT v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v celkové výši 5 464 318,80 Kč; Obchodní akademii a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Jihlava, IČO 60545887 o částku 426 642,40 Kč; Střední škole technické Jihlava, IČO 13695461 o částku 497 192,80 Kč; Obchodní akademii, Pelhřimov, Jirsíkova 875, IČO 62540068 o částku 413 057,60 Kč; Gymnáziu a Střední odborné škole, Moravské Budějovice, Tyršova 365, IČO 60418427 o částku 589 698,40 Kč; Vyšší odborné škole a Střední odborné škole zemědělsko-technické Bystřice nad Pernštejnem, IČO 48895504 o částku 488 309,60 Kč; Hotelové škole Světlá a Obchodní akademii Velké Meziříčí, IČO 48895377 o částku 594 367,60 Kč; Gymnáziu Pelhřimov, IČO 62540009 o částku 527 792 Kč; Střední uměleckoprůmyslové škole Jihlava - Helenín, Hálkova 42, IČO 60545976 o částku 412 684,80 Kč; Hotelové škole Třebíč, IČO 66610699 o částku 884 844 Kč; Střední odborné škole Nové Město na Moravě, IČO 67009425 o částku 629 729,60 Kč na financování způsobilých výdajů v rámci projektu EU peníze středním školám dle materiálu RK-20-2013-39. Zdrojové materiály: RK-20-2013-39.doc 40. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí finančních prostředků na realizaci projektu Odborné filmy jako prostředek jazykové výuky M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, informovali radu kraje o návrhu přijetí finančních prostředků na realizaci projektu „Odborné filmy jako prostředek jazykové výuky“. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1008/20/2013/RK rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu projektu o přijaté finanční prostředky ve výši 40 000 Kč za účelem realizace projektu Odborné filmy jako prostředek jazykové výuky s registračním číslem CZ.1.07/1.1.00/14.0004. Zdrojové materiály: RK-20-2013-40.doc 41. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - financování aktivit v rámci programu Prevence rizikového chování 2013 Usnesení 1009/20/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (položka 4116 Ostatní neinvestiční transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Školství, mládeže a sportu § 3541 Prevence před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými návykovými látkami) rozpočtu kraje o účelovou dotaci z MŠMT v celkové výši 48 500 Kč na realizaci projektu Prevence rizikového chování 2013 dle materiálu RK-20-2013-41; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz o poskytnuté účelové prostředky ve výši 48 500 Kč u zřizované příspěvkové organizace Gymnázium, Střední odborná škola, Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou, IČO 60126647 na realizaci projektu Prevence rizikového chování 2013 dle materiálu RK-20-2013-41. Zdrojové materiály: RK-20-2013-41.doc 42. Výstup z periodického hodnocení výkonu funkce ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Krajem Vysočina - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, seznámili radu kraje s výstupy z periodického hodnocení výkonu funkce ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Krajem Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1010/20/2013/RK ředitelům škol a školských zařízení mimořádnou odměnu dle materiálu RK-20-2013-42, př. 2; rozpočtové opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu spočívající ve zvýšení § 3121 Gymnázia o částku 27 000 Kč, § 3114 Speciální základní školy o částku 13 500 Kč, § 4322 Ústavy péče pro mládež o částku 27 000 Kč při současném snížení § 3299 Ostatní záležitosti vzdělávání o částku 67 500 Kč; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz škol a školských zařízení dle materiálu RK-20-2013-42, př. 2. Zdrojové materiály: RK-20-2013-42.doc, RK-20-2013-42, př. 1, RK-20-2013-42, př. 2 43. Jmenování člena v Radě pro rozvoj lidských zdrojů Kraje Vysočina M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, požádali radu kraje o jmenování člena Rady pro rozvoj lidských zdrojů Kraje Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1011/20/2013/RK dnem 4. 6. 2013 radní pro školství Janu Fialovou členkou za Kraj Vysočina a předsedkyní Rady pro rozvoj lidských zdrojů Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-20-2013-43.doc, RK-20-2013-43, př. 1 44. Návrh na úpravu investičního plánu příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za odvětví školství na rok 2013 M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a K. Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání, předložili radě kraje návrh úpravy investičního plánu příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za odvětví školství na rok 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1012/20/2013/RK s úpravou použití investičního fondu příspěvkové organizace na rok 2013 dle materiálu RK-20-2013-44, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-44.doc, RK-20-2013-44, př. 1 64. Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Zastupitelstvo kraje - poskytnutí dotace na pořádání akce Český pohár v silniční cyklistice 2013 J. Fialová seznámila radu kraje s návrhem poskytnutí dotace společnosti MERK, s. r. o., na krytí nákladů souvisejících s pořádáním akce Český pohár v silniční cyklistice. V průběhu jednání odešel M. Hyský. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1013/20/2013/RK poskytnout dotaci ve výši 10 000 Kč společnosti MERK, s. r. o., Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4, IČO: 47903325, na krytí nákladů souvisejících s pořádáním akce Český pohár v silniční cyklistice dle materiálu RK-20-2013-64, př. 3; rozpočtové opatření v rámci kapitoly Zastupitelstvo kraje (položka Kulturní, společenské a sportovní akce podporované krajem) spočívající ve snížení § 6409 Ostatní činnosti j.n. o částku 10 000 Kč při současném zvýšení § 3419 Ostatní tělovýchovná činnost o částku 10 000 Kč dle materiálu RK-20-2013-64. Zdrojové materiály: RK-20-2013-64.doc, RK-20-2013-64, př. 1, RK-20-2013-64, př. 2, RK-20-2013-64, př. 3 45. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích dle Zásad z rozpočtu Kraje Vysočina - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Zemědělství P. Bureš, vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství, předložil radě kraje návrh poskytnutí dotace z kapitoly Zemědělství v souladu se Zásadami Zastupitelstva kraje Vysočina. V průběhu jednání přišel M. Hyský, odešel P. Krčál. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1014/20/2013/RK poskytnout dotace z kapitoly Zemědělství v souladu se Zásadami Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v kraji Vysočina pro období 2007 - 2013 z rozpočtu kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití, ve znění Dodatku č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7, dle materiálu RK-20-2013-45, př. 2; zastupitelstvu kraje rozhodnout poskytnout dotace z kapitoly Zemědělství v souladu se Zásadami Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v kraji Vysočina pro období 2007 - 2013 z rozpočtu kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití, ve znění Dodatků č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7, dle materiálu RK-20-2013-45, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-45.doc, RK-20-2013-45, př. 1, RK-20-2013-45, př. 2 46. FOND VYSOČINY - grantový program Čistá voda 2012 - dodatky ke smlouvám o poskytnutí dotace P. Bureš, vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství, informoval radu kraje o návrzích dodatků ke smlouvám o poskytnutí dotace uzavřených v rámci grantového programu Čistá voda 2012. V průběhu jednání odešel V. Novotný. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1015/20/2013/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít Dodatek č. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace FV00280.0030 dle materiálu RK-20-2013-46, př. 5 a Dodatek č. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace FV00280.0044 dle materiálu RK-20-2013-46, př. 6. Zdrojové materiály: RK-20-2013-46.doc, RK-20-2013-46, př. 1, RK-20-2013-46, př. 2, RK-20-2013-46, př. 3, RK-20-2013-46, př. 4, RK-20-2013-46, př. 5, RK-20-2013-46, př. 6 47. Žádost městyse Sněžné o poskytnutí dotace na realizaci akce Komplexní protipovodňová opatření Sněžné P. Bureš, vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství, informoval radu kraje o žádosti městyse Sněžné o poskytnutí dotace na realizaci akce Komplexní protipovodňová opatření Sněžné. V průběhu jednání přišel P. Krčál. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1016/20/2013/RK zastupitelstvu kraje rozhodnout neposkytnout dotaci městysi Sněžné z rozpočtu kraje na realizaci akce Komplexní protipovodňová opatření Sněžné. Zdrojové materiály: RK-20-2013-47.doc, RK-20-2013-47, př. 1 48. Dodatek smlouvy o vzájemné spolupráci při vzdělávání seniorů V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, seznámila radu kraje s návrhem uzavření dodatku ke smlouvě o spolupráci při vzdělávání seniorů. V průběhu jednání přišel V. Novotný. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1017/20/2013/RK uzavřít dodatek č. 4 ke smlouvě o spolupráci dle materiálu RK-20-2013-48, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-48.doc, RK-20-2013-48, př. 1, RK-20-2013-48, př. 2 49. Návrh na rozpočtové opatření - na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace ze státního rozpočtu na projekt Podpora vybraných sociálních služeb na území kraje Vysočina - individuální projekt V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, předložila radě kraje návrh přijetí dotace ze státního rozpočtu na projekt Podpora vybraných sociálních služeb na území kraje Vysočina - individuální projekt. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1018/20/2013/RK rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve zvýšení rozpočtu projektu Podpora vybraných sociálních služeb na území kraje Vysočina - individuální projekt o účelovou neinvestiční dotaci z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve výši 22 265 572,75 Kč určenou na financování projektu. Zdrojové materiály: RK-20-2013-49.doc J. Běhounek navrhl projednání bodů 50 a 51 v bloku. 50. Podstatná změna č. VII v projektu Transformace Ústavu sociální péče Křižanov II. Usnesení 1019/20/2013/RK oznámení příjemce o změnách v projektu dle materiálu RK-20-2013-50, př. 1; majetkovému odboru a odboru sociálních věcí postupovat dle materiálu RK-20-2013-50, př. 1 a zapracovat ji do požadovaných příloh MPSV. Zdrojové materiály: RK-20-2013-50.doc, RK-20-2013-50, př. 1 51. Podstatná změna X. v projektu Transformace Ústavu sociální péče Jinošov III. Usnesení 1020/20/2013/RK oznámení příjemce o změnách v projektu dle materiálu RK-20-2013-51, př. 1; majetkovému odboru a odboru sociálních věcí postupovat dle materiálu RK-20-2013-51, př. 1; odboru sociálních věcí zapracovat změny dle materiálu RK-20-2013-51, př. 1 do povinných příloh Oznámení příjemce o změnách v projektu. Zdrojové materiály: RK-20-2013-51.doc, RK-20-2013-51, př. 1 52. Smlouva o výpůjčce v rámci projektu SENIOR PLUS V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, informovala radu kraje o návrhu uzavření smlouvy o výpůjčce v rámci projektu SENIOR PLUS. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1021/20/2013/RK uzavřít smlouvu o výpůjčce dle materiálu RK-20-2013-52, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-52.doc, RK-20-2013-52, př. 1 53. Převod finančních prostředků z Fondu strategických rezerv nebo z cizích zdrojů na zvláštní účet Realizace úspor energie III. pro realizaci prací projektu Kraje Vysočina s názvem Úspora energií v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina III. M. Brom, úředník na úseku strukturálních fondů EU, informoval radu kraje o průběhu přípravy projektu Úspora energií v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina III., spolufinancovaného z Fondu soudržnosti prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. V průběhu jednání odešel P. Piňos. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1022/20/2013/RK zastupitelstvu kraje schválit převod finančních prostředků z Fondu strategických rezerv nebo z cizích zdrojů ve výši 40.000.000 Kč na zvláštní účet kraje Realizace úspor energie III. s tím, že tyto finanční prostředky budou čerpány dle aktuálních potřeb projektu. Zdrojové materiály: RK-20-2013-53.doc, RK-20-2013-53, př. 1, RK-20-2013-53, př. 2 62. Jmenování na pracovní místo vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina Z. Kadlec, ředitel krajského úřadu, předložil radě kraje návrh jmenování vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina. V průběhu jednání přišel P. Piňos. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1023/20/2013/RK na návrh ředitele krajského úřadu Ing. Evu Hornou na pracovní místo vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina dle materiálu RK-20-2013-62, př. 1. termín: 5. 6. 2013 Zdrojové materiály: RK-20-2013-62.doc, RK-20-2013-62, př. 1, RK-20-2013-62, př. 2 J. Běhounek navrhl projednání bodů 54 - 57 v bloku. Rada kraje uvedené body odboru životního prostředí projednala a po rozsáhlé diskusi doporučila předkladateli materiály k dopracování. M. Brom, úředník na úseku strukturálních fondů EU, doporučení rady akceptoval a požádal o stažení těchto materiálů z programu jednání. 54. Veřejná zakázka na služby s názvem Revitalizace parků v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina II. - Ústav sociální péče - Věž a převod finančních prostředků z Fondu strategických rezerv nebo z cizích zdrojů na zvláštní účet kraje Revitalizace parků v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina II. Zdrojové materiály: RK-20-2013-54.doc 55. Veřejná zakázka na služby s názvem Revitalizace parků v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina II. - Domov důchodců - Ždírec a převod finančních prostředků z Fondu strategických rezerv nebo z cizích zdrojů na zvláštní účet kraje Revitalizace parků v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina II. Zdrojové materiály: RK-20-2013-55.doc Zdrojové materiály: RK-20-2013-56.doc 57. Převod finančních prostředků z Fondu strategických rezerv nebo z cizích zdrojů na zvláštní účet kraje Zachování biodiverzity pro realizaci prací projektu Kraje Vysočina s názvem Biodiverzita II. Zdrojové materiály: RK-20-2013-57.doc, RK-20-2013-57, př. 1, RK-20-2013-57, př. 2, RK-20-2013-57, př. 3, RK-20-2013-57, př. 4 58. FOND VYSOČINY: Environmentální osvěta - Přírodní zahrady 2013 - rozhodnutí o poskytnutí a neposkytnutí dotace Z. Chlád seznámil radu kraje s návrhem řídicího výboru na poskytnutí dotace v rámci grantového programu Environmentální osvěta – Přírodní zahrady 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1024/20/2013/RK poskytnout dotaci subjektům, na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-58, př. 1; neposkytnout dotaci subjektům, na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-58, př. 2; poskytnout dotaci subjektům, na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-58, př. 3; neposkytnout dotaci subjektům, na projekt a ve výši dle materiálu RK-20-2013-58, př. 4. Zdrojové materiály: RK-20-2013-58.doc, RK-20-2013-58, př. 1, RK-20-2013-58, př. 2, RK-20-2013-58, př. 3, RK-20-2013-58, př. 4 59. Rezignace a volba člena Kontrolního výboru Zastupitelstva Kraje Vysočina za politický klub ODS I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, J. Pokorný a P. Dvořák, pracovníci oddělení krizového řízení a bezpečnosti, seznámili radu kraje s návrhem jmenování člena Kontrolního výboru Zastupitelstva Kraje Vysočina za politický klub ODS. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1025/20/2013/RK Zdrojové materiály: RK-20-2013-59.doc, RK-20-2013-59, př. 1, RK-20-2013-59, př. 2 60. Roční zpráva o stavu požární ochrany Kraje Vysočina za rok 2012 I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, J. Pokorný a P. Dvořák, pracovníci oddělení krizového řízení a bezpečnosti, seznámili radu kraje s Roční zprávou o stavu požární ochrany Kraje Vysočina za rok 2012. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1026/20/2013/RK Roční zprávu o stavu požární ochrany Kraje Vysočina za rok 2012 dle materiálu RK-20-2013-60, př. 1; zastupitelstvu kraje vzít na vědomí Roční zprávu o stavu požární ochrany Kraje Vysočina za rok 2012 dle materiálu RK-20-2013-60, př. 1. Zdrojové materiály: RK-20-2013-60.doc, RK-20-2013-60, př. 1 61. Návrh na poskytnutí dotací na ochranu obecního nemovitého majetku v roce 2013 - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Požární ochrana a IZS I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, J. Pokorný a P. Dvořák, pracovníci oddělení krizového řízení a bezpečnosti, předložili radě kraje návrh rozpočtového opatření na kapitole Požární ochrana a IZS. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1027/20/2013/RK informaci o předložených žádostech obcí o dotaci na ochranu obecního nemovitého majetku v roce 2013 dle materiálu RK-20-2013-61, př. 1; poskytnout dotace z kapitoly Požární ochrana a IZS, § 5311 - Bezpečnost a veřejný pořádek v celkové výši 968 455 Kč obcím na ochranu obecního nemovitého majetku v roce 2013 dle materiálu RK-20-2013-61, př. 2 na základě vzorové smlouvy o poskytnutí dotace dle materiálu RK-20-2013-61, př. 4; zamítnout žádosti obcí o poskytnutí dotace na ochranu obecního nemovitého majetku v roce 2013 dle materiálu RK-20-2013-61, př. 3. Zdrojové materiály: RK-20-2013-61.doc, RK-20-2013-61, př. 1, RK-20-2013-61, př. 2, RK-20-2013-61, př. 3, RK-20-2013-61, př. 4 21. Veřejná zakázka na stavební práce Úspory energie v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina III. - Nemocnice Jihlava - oddělení dlouhodobě nemocných P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje návrh rozhodnutí o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku na realizaci stavebních prací „Úspory energie v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina III. - Nemocnice Jihlava – oddělení dlouhodobě nemocných“. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1028/20/2013/RK termín: 2. 7. 2013 Zdrojové materiály: RK-20-2013-21.doc 65. Rozprava členů rady J. Běhounek ukončil zasedání rady kraje č. 20/2013 s tím, že další zasedání se bude konat dne 11. 6. 2013, v 8:00 hod. Záznam pořízen na zasedání rady kraje č. 20/2013 dne 4. 6. 2013. Zapsala: P. Pospíchalová, dne 5. 6. 2013 (zápis pořízen na základě záznamu).

https://rejstriky.finance.cz/firma-thinkdigital-s-r-o-01984373

thinkdigital s.r.o. Praha 1 IČO 01984373 kontakty thinkdigital s.r.o. Praha 1 IČO: 01984373 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu thinkdigital s.r.o., která sídlí v obci Praha 1 a bylo jí přiděleno IČO 01984373. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma thinkdigital s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem thinkdigital s.r.o. se sídlem v obci Praha 1 byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o thinkdigital s.r.o. IČO: 01984373 C 214144 01984373 thinkdigital s.r.o. z6zx2gk CZ01984373 212500795/0600 19.11.2013 Kontakty na thinkdigital s.r.o. IČO: 01984373 Rybná 716/24, Staré Město, 110 00 Praha 1 12.8.2013 Obory činností thinkdigital s.r.o. IČO: 01984373 Vedení firmy thinkdigital s.r.o. IČO: 01984373 Josef Holub 29.8.2013 Polská 2555 , 272 01 Kladno Česká republika Michal Kábrt 12.8.2013 - 29.8.2013 od 12.8.2013 do 27.8.2013 Vlastníci firmy thinkdigital s.r.o. IČO: 01984373 Sbírka Listin thinkdigital s.r.o. IČO: 01984373 C 214144/SL 8 účetní závěrka [2014] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2014 25.8.2015 26.8.2015 2 C 214144/SL 7 účetní závěrka [2014] příloha Městský soud v Praze 31.12.2014 25.8.2015 26.8.2015 2 C 214144/SL 6 účetní závěrka [2014] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2014 25.8.2015 26.8.2015 4 C 214144/SL 5 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 792/2014 Městský soud v Praze 13.8.2014 2.9.2014 22.10.2014 7 C 214144/SL 3 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 27.8.2013 27.8.2013 10.9.2013 5 C 214144/SL 2 notářský zápis NZ 3243/2013 Městský soud v Praze 27.8.2013 27.8.2013 10.9.2013 6 C 214144/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 590/2013 Městský soud v Praze 31.7.2013 6.8.2013 20.8.2013 12 Hodnocení thinkdigital s.r.o. Výpis dat pro firmu thinkdigital s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy thinkdigital s.r.o., 1984373 na obchodním rejstříku výpis firmy thinkdigital s.r.o., 1984373 na živnostenském rejstříku výpis firmy thinkdigital s.r.o., 1984373 na Datových schránkách thinkdigital s.r.o. - 01984373 - Praha , Rybná 716/24 Etelka Gregorová - 12810266 - Smržovka, Hlavní453 Libuše TVRZOVÁ - CK GULIVER - 68204531 - Beroun, Sokolovská1317/11 Ronan Le Coz - 02519623 - Ostrava, Hradní27/37 Fotbal 88, z.s. - 26536625 - Hradec Králové, Úprkova473/1 Leo Vostrý - 61881376 - Kolín, Na Konečné10 Eva Vernerová - 88596087 - Mělník, Višňová4039 K + L STAVBY PRAHA, s.r.o. - 25634712 - Praha, Plzeňská792/271 HAURE s.r.o. - 28267371 - Brno, Matulkova1510/27 Josef Mazur - 72983779 - Potštát, Bočkovo nám.26 Milan Vecl - 68715005 - Staré Město, Amálie Škráškové2184 Sanlit Monolit Construction CZ s.r.o. - 01617591 - Brno, Maříkova1899/1 Zdeněk Slavotínek - 16652011 - Olomouc, Českobratrská301/11 Tomáš Midrla - 87731720 - Sedlec 51 Ivo Zimandl - 49061844 - České Budějovice, České Vrbné1939 ALEXANDRA PÍŠOVÁ-Pronájem - 14979101 - Praha, Truhlářská1116/14 BestHunting s.r.o. - 28497902 - Praha, Bělehradská568/92 Petr Maneth Barbora Václavková Kiro Simeonov

https://firmy.euro.cz/subjekt-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-pro-dum-c-p-865-ulice-druzstevni-letovice-27668291

Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice IČO: 27668291, Letovice, výpis z rejstříku (21.11.2019) | Euro.cz Firma Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice IČO 27668291 Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík. Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice (27668291) je Společenství vlastníků jednotek. Sídlí na adrese Družstevní 865/4, Letovice 679 61. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 3. 10. 2005 a je stále aktivní. Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice na Justice.cz Výpis dat pro Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice 27668291 Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice Sídlo Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice Družstevní 865/4 , Letovice 679 61 9.7.2015 Družstevní 865/4 , Letovice 679 61 30.11.2005 - 9.7.2015 Předmět činnosti Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice správa domu 30.11.2005 vedení firmy Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice Statutární orgán Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemné právní jednání, které činí výbor, musí být podepsáno předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li p ředseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. 29.9.2016 Za výbor jedná navenek jeho předseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou a dalším členem výboru. 30.11.2005 - 29.9.2016 Ing. Sylva Dvořáková 24.1.2019 36 , Drnovice 679 76 Anna Lhotská 24.1.2019 Družstevní 865/6 , Letovice 679 61 Hana Urbánková 24.1.2019 Leopold Šindelář 30.11.2005 - 10.9.2009 Družstevní 865/8 , Letovice 679 61 Hana Ježová 30.11.2005 - 10.9.2009 Družstevní 865/4 , Letovice 679 61 Hana Veselá 30.11.2005 - 10.9.2009 Anna Lhotská 30.11.2005 - 10.9.2009 Ivana Kosmáková 30.11.2005 - 10.9.2009 Ing. Milan Hynek 30.11.2005 - 10.9.2009 Hana Ježová 10.9.2009 - 8.7.2010 Leopold Šindelář 10.9.2009 - 5.1.2012 Anna Lhotská 10.9.2009 - 5.1.2012 Jana Vybíhalová 8.7.2010 - 7.8.2014 Radek Zvéška 5.1.2012 - 7.8.2014 Ivana Kosmáková 5.1.2012 - 7.8.2014 Tomáš Krejčí 7.8.2014 - 8.7.2015 Sylva Svobodová 7.8.2014 - 29.9.2016 Jana Liznová 7.8.2014 - 29.9.2016 Leopold Šindelář 8.7.2015 - 29.9.2016 B. Martinů 1123/9 , Letovice 679 61 Ing. Sylva Svobodová 29.9.2016 - 13.9.2017 Ing. Sylva Svobodová 13.9.2017 - 15.9.2017 Ing. Leopold Šindelář 29.9.2016 - 24.1.2019 Anna Lhotská 29.9.2016 - 24.1.2019 Ing. Sylva Dvořáková 15.9.2017 - 24.1.2019 Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice S 4879/SL 29 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Brně 5.2.2015 16.2.2016 19.2.2016 1 S 4879/SL 28 účetní závěrka [2014] výkaz Krajský soud v Brně 31.3.2015 16.2.2016 19.2.2016 1 S 4879/SL 27 účetní závěrka [2014] rozvaha Krajský soud v Brně 31.3.2015 16.2.2016 19.2.2016 1 S 4879/SL 26 ostatní zápis ze zasedání výboru SVJ Krajský soud v Brně 26.5.2015 17.6.2015 9.7.2015 1 S 4879/SL 25 ostatní zápis ze shromáždění SVJ Krajský soud v Brně 26.5.2015 17.6.2015 9.7.2015 2 S 4879/SL 24 ostatní zápis ze zasedání výboru Krajský soud v Brně 24.6.2014 14.7.2014 16.9.2014 1 S 4879/SL 23 ostatní zápis ze shromáždění Krajský soud v Brně 24.6.2014 14.7.2014 16.9.2014 1 S 4879/SL 22 ostatní -oznámení o odstoupení Krajský soud v Brně 10.10.2011 7.3.2012 1 S 4879/SL 21 ostatní -prohlášení Krajský soud v Brně 26.11.2011 7.3.2012 1 S 4879/SL 20 ostatní -prohlášení Krajský soud v Brně 23.11.2011 7.3.2012 1 S 4879/SL 19 ostatní -zápis ze shromáždění Krajský soud v Brně 7.11.2011 7.3.2012 2 S 4879/SL 18 ostatní -zápis ze zasedámí výboru Krajský soud v Brně 7.11.2011 7.3.2012 1 S 4879/SL 17 účetní závěrka -příloha 2009 Krajský soud v Brně 31.3.2010 30.8.2010 1 S 4879/SL 16 účetní závěrka - výkaz 2009 Krajský soud v Brně 31.3.2010 17.8.2010 1 S 4879/SL 15 účetní závěrka - rozvaha 2009 Krajský soud v Brně 31.3.2010 17.8.2010 1 S 4879/SL 14 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 23.6.2010 27.7.2010 2 S 4879/SL 13 ostatní -zápis ze shromáždění Krajský soud v Brně 29.4.2010 27.7.2010 3 S 4879/SL 12 ostatní -zápis ze schůze výboru Krajský soud v Brně 27.3.2010 27.7.2010 1 S 4879/SL 9 ostatní -záp. ze shrom.vlast. Krajský soud v Brně 13.7.2009 17.9.2009 0 S 4879/SL 8 ostatní -záp. ze sch. vlast. Krajský soud v Brně 13.7.2009 17.9.2009 0 S 4879/SL 7 ostatní -záp. ze sch. výboru Krajský soud v Brně 13.5.2009 17.9.2009 0 S 4879/SL 11 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 10.8.2009 17.9.2009 0 S 4879/SL 10 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 13.7.2009 17.9.2009 0 S 4879/SL 6 účetní závěrka -příloha 2007 Krajský soud v Brně 20.3.2008 10.11.2008 1 S 4879/SL 5 účetní závěrka -výkaz 2007 Krajský soud v Brně 19.3.2008 10.11.2008 1 S 4879/SL 4 účetní závěrka -rozvaha 2007 Krajský soud v Brně 19.3.2008 10.11.2008 1 S 4879/SL 3 ostatní - zápis ze zased. výboru Krajský soud v Brně 23.11.2005 5.12.2005 0 S 4879/SL 2 podpisové vzory Krajský soud v Brně 23.11.2005 5.12.2005 0 S 4879/SL 1 notářský zápis - stanovy, NZ 190/05 Krajský soud v Brně 23.11.2005 5.12.2005 0 Družstevní 865/4, Letovice 679 61 Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 865, ulice Družstevní, Letovice - 27668291 - Letovice Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 866, ulice Družstevní, Letovice - 27669483 - Letovice Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p.1002 ulice Průchodní 4, Letovice - 27661580 - Letovice Společenství vlastníků jednotek pro dům 573/5, 574/7, ulice Družstevní, Svitavy - 28764986 - Svitavy Společenství vlastníků jednotek pro bytový dům čp. 467, 468, ulice Družstevní v Borohrádku - 27485064 - Borohrádek Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. 1438-1439-1440 v Turnově, Družstevní ulice - 27465993 - Turnov Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 571/1, 572/3, ulice Družstevní, Svitavy - 28797744 - Svitavy Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 577/2, 578/4, ulice Družstevní, Svitavy - 28804627 - Svitavy Společenství vlastníků jednotek v domě čp. 865, ulice Wilsonova, Hlinsko - 27530558 - Hlinsko

https://iudictum.cz/28427/5-ads-22-2003

5 Ads 22/2003 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 28. 08. 2003, Nejvyšší správní soud V řízení o přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odnětí plného invalidního důchodu, tedy dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem, si soud vyžádá posouzení zdravotního stavu občana od Ministerstva práce a sociálního věcí, které jej učiní prostřednictvím svého orgánu – posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném od 1. 1. 1998) ve složení stanoveném § 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 28/1993 Sb. a vyhlášky č. 139/1998 Sb. Podaný posudek hodnotí soud jednotlivě i v souhrnu s ostatními důkazy jím provedenými i s důkazy provedenými V řízení před správním orgánem; ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného (§ 77 odst. 2 věta druhá s. ř. s.). Nevzbuzuje-li obsah podaného posudku pochybnosti o své úplnosti a správnosti, není odůvodněn požadavek žalobkyně na doplnění dokazování ustanovením znalce z oboru zdravotnictví (podle § 127 odst. 1 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s.). (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28.08.2003, čj. 5 Ads 22/2003) Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobkyně I. F., zastoupené JUDr. Přemyslem Kubíčkem, advokátem AK Kasárenská 4, České Budějovice, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o plný invalidní důchod, o kasační stížnosti žalobkyně – stěžovatelky I. F. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 6. 2002, č. j. 2 Ca 457/2001-18, Rozsudkem ze dne 20. 6. 2002, č. j. 2 Ca 457/2001-18, Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze (dále jen „ČSSZ“) ze dne 5. 11. 2001, č. xxx , kterým Česká správa sociálního zabezpečení odňala navrhovatelce od 20. 12. 2001 plný invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích (dále jen „OSSZ“) ze dne 17. 10. 2001, již není plně invalidní, protože míra poklesu navrhovatelčiny schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 35% a nedosahuje tak alespoň 66% požadovaných ustanovením § 39 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Krajský soud se po přezkoumání napadeného rozhodnutí ztotožnil se závěrem ČSSZ a v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že jestliže podle přesvědčivě odůvodněných posudkových závěrů komise šlo u navrhovatelky o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyšší než 33%, ale nižší než 66% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek, pak je zřejmé, že navrhovatelka nesplňovala k datu vydání napadeného rozhodnutí podmínky plné, nýbrž jen částečné invalidity. Česká správa sociálního zabezpečení tedy nepochybila, když po zjištění, že navrhovatelka podmínky plné invalidity nesplňuje, jí plný invalidní důchod v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 písm. a) zák. o důchodovém pojištění, v platném znění, odňala. Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně včas odvolání. O jejím odvolání Vrchní soud v Praze nerozhodl do 31. 12. 2002. Podle ust. § 129 odst. 3 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), bylo řízení o jejím odvolání zastaveno dnem nabytí účinnosti zákona č. 150/2002 Sb. Účastník tohoto řízení mohl do 31. 1. 2003 podat proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku kasační stížnost podle zák. č. 150/2002 Sb. Žalobkyně (v řízení o kasační stížnosti „stěžovatelka“) podala ve stanovené lhůtě tj. do 31. 1. 2003 proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Pro řízení o kasační stížnosti je stěžovatelka zastoupena advokátem JUDr. Přemyslem Kubíčkem, AK Kasárenská 4, České Budějovice, a to na základě plné moci ze dne 19. 11. 2001. Splnila tak podmínku stanovenou v ust. § 105 odst. 2 s. ř. s., podle níž stěžovatel musí být zastoupen advokátem, nemá-li sám vysokoškolské právnické vzdělání. V kasační stížnosti stěžovatelka především namítala, že krajský soud zhodnotil posudek posudkové komise MPSV jako přesvědčivý a tento převzal jako stěžejní důkaz, aniž se vypořádal s vnitřními rozpory v posudku samém, když závěr lékařského vyšetření MUDr. K. zní tak, že trvá zánět konečníku s poměrně výraznými defektními problémy. Právě tyto problémy subjektivně i objektivně s ohledem na věk a kvalifikaci stěžovatelky jsou takového rázu, že výrazně zvyšují míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, a pouhé posouzení posudkové komise tohoto hlediska jako vyšší o 5% oproti posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení je podle stěžovatelky zřejmě nedostačující. Posudek posudkové komise se podle stěžovatelky nevypořádal s hledisky uvedenými v ust. § 6 odst. 4 vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění, když pouze bez dalšího odůvodnění uvedl, že k jeho použití nebyl shledán důvod. Pokud soud v odůvodnění uvedl, že posudkové závěry byly přesvědčivě odůvodněny, pak s ním nelze, s ohledem na tyto rozpory, souhlasit. Podle stěžovatelky měl krajský soud s ohledem na rozpory posudku postupovat dle ust. § 127 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a vyžádat si znalecký posudek. Právě stabilizace nepříznivého zdravotního stavu u stěžovatelky po více než dvou letech po ukončení léčby na stejné úrovni jako bezprostředně po léčbě – tedy stav se ani nezlepšil ani se nezhoršil, svědčí jejímu názoru, že nelze použít změnu právní kvalifikace tak, jak ji použil správní orgán. Stěžovatelka je toho názoru, že je otázkou právního posouzení významu termínu „stabilizace“, „stabilizován“, používaného vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění, a proto by bylo podle stěžovatelky namístě, aby soud zaujal k této otázce závazný právní názor. Krajský soud se podle stěžovatelky dále nezabýval námitkami ohledně formálních náležitostí napadeného rozhodnutí ČSSZ, zvláště pak pokud jde o jeho odůvodnění. Odůvodnění rozhodnutí ČSSZ podle stěžovatelky postrádá přesné označení posudku lékaře OSSZ v Českých Budějovicích jako podmínku odůvodnění, jméno lékaře OSSZ jakož i další identifikační údaje, a dále v něm chybí uvedení podstatných skutečností, které vedly správní orgán k závěru o změně míry schopnosti soustavné výdělečné činnosti, a to za situace, kdy správní orgán stěžovatelku s posudkem lékaře OSSZ, na základě kterého vydal napadené rozhodnutí, jako s celkem neseznámil. Krajský soud se s touto námitkou stěžovatelky ve svém rozhodnutí nevypořádal. V napadeném rozhodnutí ČSSZ dále podle stěžovatelky chybí číslo jednací a rovněž podle stěžovatelky nestačí, aby jméno a příjmení bylo uvedeno pouze v adresní rubrice, navíc bez adresy a data narození, ale musí být uvedeno i ve výroku rozhodnutí. Nad rámec kasační stížnosti stěžovatelka poukázala s vědomím existence ust. § 109 odst. 4 s. ř. s., na to, že v mezidobí po vynesení napadeného rozsudku a podání předmětné kasační stížnosti se u ní projevily další zdravotní potíže. Z výše uvedených důvodů stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, a dále aby zaujal závazný právní názor k otázce náležitostí správního rozhodnutí ve směru označení účastníka řízení a náležitostem odůvodnění správního rozhodnutí, pokud se týká preciznosti v označení důkazů, z nichž správní orgán vychází. Česká správa sociálního zabezpečení se k podané kasační stížnosti, ač byla vyzvána ve stanovené lhůtě do 18. 4. 2003, nevyjádřila. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ust. § 109 s. ř. s., a dospěl k závěru, že námitky stěžovatelky nejsou důvodné. V kasační stížnosti napadla stěžovatelka především posudek posudkové komise MPSV, který se stal stěžejním důkazem pro vydání napadeného rozhodnutí krajského soudu, a namítá jeho vnitřní rozpornost. V přezkumném řízení soudním rozhodoval v intencích § 89 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění do 31. 12. 2002, ve věcech důchodového pojištění obecný soud podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu. To se týkalo také dávek důchodového pojištění podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Je-li důchod podmíněný zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posudku. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů zjišťuje pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění v souladu s ust. § 4 odst. 2 cit. zák., příslušná posudková komise MPSV (zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení podle ust. § 8 odst. 1 cit. zák., zjišťují prostřednictvím svých lékařů okresní správy sociálního zabezpečení). Posudek posudkové komise hodnotil soud podle zásad uvedených v ust. § 132 o. s. ř., přičemž přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Správně krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí podotkl, že pokud posudek z hlediska přesvědčivosti a úplnosti nevzbuzuje žádné pochybnosti, a pokud nejsou v řízení zjištěny jiné skutečnosti, které by nebyly v souladu s učiněnými závěry, pak se posudek posudkové komise stává důkazem stěžejním. V odůvodnění svého rozhodnutí krajský soud uvedl, že právě v souladu s výše uvedeným postupoval a posudek příslušné posudkové komise hodnotil z pohledu jeho úplnosti a přesvědčivosti. Z protokolu o jednání posudkové komise, v němž je posudek obsažen, zjistil, že komise jednala v řádném složení a za účasti odborného internisty, který také navrhovatelku vyšetřil. Krajský soud shledal, že komise dle výčtu lékařských zpráv a nálezů měla pro svůj posudkový závěr dostatek podkladů. Svůj posudkový závěr, že byla dosažena stabilizace invalidizujícího postižení, u něhož byla léčba ukončena v květnu 1999, komise přesvědčivě a plně v souladu s výsledky odborných vyšetření zdůvodnila, když poukázala na dobu uplynulou od ukončení léčby základního postižení, které nerecidivuje, na skutečnost, že nebyl zaveden vývod, a že přetrvávající průjmy (při zánětech konečníku), jsou bez vlivu na dobrý stav výživy navrhovatelky. Tuto okolnost, uvádí krajský soud v odůvodnění rozhodnutí, pak komise zohlednila volbou v procentech vyjádřené míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, když na rozdíl od lékaře OSSZ využila horní hranici předpisového rozmezí a pokles stanovila na 40 %. Uvedené závěry posudkové komise posoudil krajský soud jako přesvědčivě odůvodněné. Nejvyšší správní soud se s vedenými závěry krajského soudu ztotožňuje. Dle posudkového hodnocení v protokolu o jednání posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích ze dne 15. 5. 2002 byla posuzovaná k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění. Nebyla plně invalidní podle ust. § 39 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. Šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%, nedosahoval však 66% odpovídajících plné invaliditě a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Podle výsledků lékařských vyšetření a posudkového zhodnocení byla posuzovaná v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ schopna pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce a práce spojené se zvedáním či přenášením těžkých břemen. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole X odd. C, položce 4, písm. e) přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění, kde je míra poklesu schopnosti výdělečné činnosti stanovena na 30 – 40 %, komise tento pokles stanovila na 40 %. Posudková komise zvolila horní hranici procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži udávaných obtíží. Dalšímu využití § 6 odst. 4 vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění, nebyl posudkovou komisí shledán důvod. Podle závěrů obsažených v záznamu o jednání OSSZ v Českých Budějovicích ze dne 17. 10. 2001, ve věci posouzení zdravotního stavu ve smyslu ust. § 8 zák. č. 582/1991 Sb., v platném znění, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav posuzované odpovídá postižení uvedenému v kapitole X odd. C položce 4, písm. e) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., v platném znění, tj. 35%. Stupeň zdravotního postižení se ve smyslu ust. § 6 odst. 4 cit. vyhlášky nezvyšuje. Zdravotní stav je doložen chirurgickým vyšetřením z 16. 10. 2001, které prokazuje na rectoskopii lehkou formu proktitidy bez známek recidivy onemocnění. Posuzovaná není schopna práce spojené se soustavným zvedáním těžkých břemen. Posuzovaná již není podle lékaře OSSZ v Českých Budějovicích MUDr. K. R. nadále plně invalidní dle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění, ale je jen částečně invalidní dle § 44 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění. Lékař OSSZ v uvedeném záznamu dále uvedl, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 33%, nedosahuje však výše 66%. Nejedná se o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 3 vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění, umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek.Uznáno bylo celkem 35%. Z výše uvedeného vyplývá, že oba provedené posudky se shodly, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stěžovatelky odpovídá postižení uvedenému v kapitole X, oddílu C, položce 4, písm. e) přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění, kde je míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanovena na 30 – 40%. Oba posudky shodně dovodily, že u stěžovatelky došlo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyšší než 33%, ale nižší než 66% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za mimořádných podmínek. Oba posudky tedy dospěly ke shodnému závěru, že stěžovatelka k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nesplňuje podmínky plné, ale jen částečné invalidity. Odchýlení se o 5% ve stanovení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti oproti posudku OSSZ při zachování shodného zařazení v kapitole X oddílu C, položka 4, písm. e) přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění, zdůvodnila posudková komise MPSV tím, že zvolila horní hranici procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži udávaných obtíží. Jestliže tedy oba posudky dospěly v podstatě k témuž závěru, je zřejmé, že nebylo potřeba, aby si krajský soud vyžádal další posudek, jak požadovala stěžovatelka v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud se rovněž ztotožňuje se závěrem krajského soudu, že subjektivní pocity stěžovatelky o nemožnosti výkonu jakékoliv pracovní činnosti pak nemůže být důvodem pro vznik nároku na dávku důchodového pojištění, není-li podložen objektivně posudkově zjištěným zdravotním stavem. Další námitka stěžovatelky se týkala toho, že krajský soud se ve svém rozhodnutí nevypořádal s námitkou stěžovatelky ohledně absence některých náležitostí rozhodnutí ČSSZ. V souladu s ust. § 47 zák. č. 71/1967 Sb., v platném znění (správního řádu), který pro řízení před správním orgánem ve věcech důchodového pojištění platí podle ust. § 108 zák. č. 582/1991 Sb., v platném znění, musí rozhodnutí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání (§ 47 odst. 1 cit. zák.). V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede též orgán, který rozhodnutí vydal, datum vydání rozhodnutí, jméno a příjmení účastníků řízení. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby (§ 47 odst. 5 cit. zák.). Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto (§ 47 odst. 2 cit. zák.). Dle ust. § 47 odst. 3 cit. zák., v odůvodnění rozhodnutí správní orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval. V případě rozhodování o dávkách podmíněných nepříznivým zdravotním stavem je základním důkazním prostředkem nepochybně odborný posudek o zdravotním stavu občana. Je proto samozřejmé, že tento základní důkaz musí být v odůvodnění rozhodnutí nezaměnitelným způsobem identifikován. Dále musí být z odůvodnění patrno, jaký úsudek je v takovém odborném posudku obsažen a jakým způsobem ovlivnil meritorní rozhodnutí o důchodové dávce. Ve svém rozhodnutí sp. zn. 1 Cao 340/96, na které odkazuje stěžovatelka ve své kasační stížnosti, Vrchní soud v Olomouci konstatoval, že „označí-li ČSSZ posudek, který byl podkladem pro její rozhodnutí a který je součástí jejího správního spisu, a uvede odborný úsudek, který je v něm obsažen (tedy např. „nejste invalidní a invalidní důchod Vám proto nenáleží“), nelze než dovodit, že ČSSZ uvedený posudek převzala zcela bez výhrad jako jediný podklad svého rozhodnutí, a to jako celek. Takové rozhodnutí je soudem přezkoumatelné, neboť tím, že ve výroku svého rozhodnutí uvedla, podle jakého ustanovení zákona o důchodovém pojištění rozhodla, a v odůvodnění uvedla posudek lékaře příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, který byl podkladem jejího rozhodnutí (a jehož závěry tedy zcela převzala), splnila v nejnutnější míře náležitosti rozhodnutí podle ustanovení § 47 zák. č. 71/1967 Sb. (správního řádu), který pro řízení před správním orgánem ve věcech důchodového pojištění platí podle ust. § 108 zák. č. 582/1991 Sb.“ Z písemného vyhotovení rozhodnutí ČSSZ ze dne 5. 11. 2001 soud zjistil, že výše uvedené náležitosti napadené rozhodnutí splňuje: výrok obsahuje rozhodnutí ve věci, že ČSSZ stěžovatelce odnímá plný invalidní důchod, a to s uvedením ustanovení právního předpisu - § 56 odst. 1 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění, podle něhož bylo rozhodnuto, odůvodnění obsahuje odkaz na posudek lékaře OSSZ v Českých Budějovicích ze dne 17. 10. 2001, s uvedením, že dle tohoto posudku není stěžovatelka plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti o 35%. V písemném vyhotovení rozhodnutí je uveden orgán, který rozhodnutí vydal, jméno a příjmení posuzované osoby, tedy stěžovatelky, včetně jejího rodného čísla, poučení o opravném prostředku, rozhodnutí je datováno a je dále opatřeno úředním razítkem a je podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. Z hlediska stěžovatelkou uplatněných námitek mu proto nelze nic vytknout. Námitka stěžovatelky, že se otázkou náležitostí správního rozhodnutí krajský soud nezabýval, navíc není opodstatněná, když s otázkou náležitostí správního rozhodnutí a jeho přezkoumatelnosti se krajský soud vypořádal v odůvodnění na str. 5 svého rozsudku. Pro stručnost Nejvyšší správní soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí krajského soudu odkazuje. Stěžovatelka v kasační stížnosti dále namítá, že správní orgán stěžovatelku neseznámil s obsahem posudku OSSZ. Ze spisového materiálu (přílohy č. 10 ke spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích, vedeného pod sp. zn. 2 Ca 457/2001), Nejvyšší správní soud zjistil, že v záznamu o jednání OSSZ České Budějovice týkajícího se posouzení zdravotního stavu ve smyslu ust. § 8 zák. č. 582/1991 Sb., v platném znění, ze dne 17. 10. 2001 stěžovatelka svým podpisem stvrdila, že byla seznámena s výsledkem posouzení zdravotního stavu a byla poučena o možnostech dalšího postupu. Důvody uvedené v kasační stížnosti stěžovatelka podřadila pod ust. § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že důvody kasační stížnosti nebyly prokázány. Krajský soud v Českých Budějovicích tedy nepochybil, když napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, kterým byl stěžovatelce odejmut plný invalidní důchod podle ust. § 56 odst.1 zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění, potvrdil jako věcně správné. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podaná kasační stížnost není důvodná, a proto ji podle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s., zamítl. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože stěžovatelka ve věci neměla úspěch a žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení nemá právo na náhradu nákladů řízení, vzhledem k ust. § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., i když ve věci měla úspěch, protože přiznání náhrady nákladů správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení vylučuje cit. ust. § 60 odst. 2 s. ř. s. V Brně dne 28. 8. 2003 Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. 5 Ads 22/2003, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://docplayer.cz/3940467-Prakticka-prirucka-zasady-kterymi-se-stanovuji-podminky-pro-poskytovani-dotaci-pro-rok-2011-na-zaklade-2-a-2d-zakona-c-252-1997-sb.html

praktická příručka Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb. - PDF Download "praktická příručka Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb." 1 1 praktická příručka Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství 2011 2 2 Zpracoval: Odbor přímých plateb MZe Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, Praha 1 internet: ISBN Tisk: MS Polygrafie s.r.o. Bělá pod Bezdězem 3 3 praktická příručka Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 5 5 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, stejně jako v předchozích letech Vám předkládáme tuto praktickou příručku, která by Vám měla pomoci orientovat se v podmínkách pro poskytování dotací. Dotační programy obsažené v zásadách jsou programy účelové, které slouží k podpoře restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrárního sektoru. Stát jimi výhradně z národních zdrojů přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. U programů zejména klademe důraz na agroenvironmentální prvky, jako jsou nahrazování chemické ochrany rostlin biologickou a fyzikální ochranou, podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách a podpora restrukturalizace ovocných sadů. Dále jsou zde programy na podporu ozdravování polních a speciálních plodin (např. podpora používání uznané sadby odrůd brambor, jako prevence proti šíření karanténních bakterióz), programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat (např. Nákazový fond). Patří sem také programy, jejichž výsledek a zisk je obtížné přímo kvantifikovat, a přesto je jejich existence pro jednotlivé komodity nezbytná, a to jsou podpora včelařství, udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. Škála dotačních programů pro rok 2011 se snaží udržet kontinuitu s programy realizovanými v předchozích letech. Přesto však s ohledem na výrazné snížení rozpočtu dotačních programů pro rok 2011 muselo dojít k některým úpravám. Z důvodu snížených finančních prostředků tak v roce 2011 nevypíšeme některé programy, například na zakládání ekologicky pěstovaných sadů nebo některé konzultační a poradenské programy. Spektrum schválených dotačních programů pro rok 2011 také již neobsahuje dotační program 15. Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků. Ve snaze napomoci řešení nepříznivé situace v sektoru vepřového masa jsme naopak navýšili sazbu u prasat u podprogramu podporujícího zavádění a vedení plemenných knih v rámci dotačního programu 2.A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. Jsem přesvědčen, že i méně finančně silné, ale správně cílené dotační programy dopomohou k dalšímu rozvoji agrárního sektoru v České republice. Ing. Ivan Fuksa ministr zemědělství 6 6 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů č.j.: 38175/ Část A Obecné podmínky Ministerstvo zemědělství (dále jen MZe ) na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 252/1997 Sb. ), v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 238 z 9. schůze konané dne 15. prosince 2010, vydává Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zásady ). 1. Podmínky pro poskytnutí dotací a postup podávání žádostí: a) dotaci lze poskytnout osobě (dále jen žada- tel ), která splňuje níže uvedené podmínky a podmínky uvedené u jednotlivých programů. Žadatelem může být rovněž subjekt, který bude dotační prostředky administrovat jiné fyzické nebo právnické osobě, tj. uznané chovatelské sdružení, oprávněná osoba ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, apod., pokud je uveden u jednotlivých programů, b) žadatelem nemůže být subjekt, který nemá tr- valý pobyt, případně sídlo obchodní firmy na území České republiky nebo neprokáže, že oprávněně podniká na území České republiky, c) žadatelem nemůže být subjekt, jehož pozemek, na který je požadována dotace, se nenachází na území České republiky, d) žadatelem nemůže být sdružení vzniklé podle 829 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ), organizační složka státu, příspěvková organizace, subjekty v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj (pokud není e) f) g) h) i) u jednotlivých programů uvedeno jinak). Žadatelem může být Česká zemědělská univerzita v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, žadatelem nemůže být subjekt, který obdržel v příslušném roce na účel nebo na předmět, pro který je požadována dotace, úvěr s podporou Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. (dále jen PGRLF ) nebo dotaci či příspěvek z rozpočtu kapitoly MZe, dotaci z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu, dotaci z rozpočtu státního fondu nebo dotaci z rozpočtu územního samosprávného celku (pokud není u jednotlivých programů uvedeno jinak), o poskytnutí dotace rozhoduje MZe na základě žádosti, žadatel dokládá v žádosti o dotaci (dále jen žádost ) své identifikační údaje dle závazného vzoru uvedeného v příloze včetně čestného prohlášení a dále údaje a informace uvedené u jednotlivých programů v odstavci Žádost obsahuje a v příslušných tabulkách. Žadatel je povinen uvést požadované údaje úplně a pravdivě, pro objektivní posouzení žádosti si MZe může vyžádat doplňující údaje a doklady, žádost se podává samostatně za každý dotační program a za každý předmět dotace, resp. za každou sazbu předmětu dotace (výjimku tvoří program 10.D., kde žadatel podává jednu společnou žádost na všechny uvedené předměty dotace a program 10.E., kde žadatel podává samostatnou žádost na každý podprogram) na příslušné oddělení agentury pro zemědělství a venkov (dále jen oddělení AZV ) dle sídla obchodní firmy (u právnické osoby) a dle adresy trvalého pobytu (u fyzické osoby). Příjímání žádostí je zahájeno v roce 2011, a to 20. den od data, kdy Zásady nabyly účinnosti. Každou žádost doplní oddělení AZV datem, hodinou a minutou přijetí a v návaznosti na to jí přidělí pořadové číslo a žádost zaregistruje. Zjistí-li oddělení AZV, že žádost je neúplná 7 7 nebo obsahuje nepravdivé údaje, vrátí ji žadateli do 30 dnů ode dne jejího doručení spolu s uvedením vad podání a s výzvou a lhůtou k jejich odstranění. Nedojde-li k odstranění vad žádosti do stanovené lhůty, žádost se zamítne. Ukončení přijímání žádostí je: Do včetně Do včetně Do včetně Do včetně Do včetně Do včetně Do včetně Do včetně Dotační programy 9.F., 10.D., 10.E. 13., 9.E. 3.c., 3.e. 1.I., 3.d., 3.i., 9.A. (mimo 9.A.b.4.) 9.H. 1.R., 3.a., 3.b., 3.h., 8.A). 8.B.a), 8.E), 8.F). Žádosti podávané prostřednictvím příslušného uznaného chovatelského sdružení, oprávněné osoby s výjimkou 1.D. 1.D., 2.A., 9.A.b.4. Poznámka: Žádosti budou osobně předány na příslušné oddělení AZV, uznanému chovatelskému sdružení, oprávněné osobě, případně zaslány poštou s razítkem pošty nejpozději ve stanoveném termínu. U programu 1.D., 2.A.a., 2.A.e.1.a), 2.A.e.2.g), 2.A.e.2.h), 2.A.e.2.i), 2.A.e.2.j), 2.A.e.2.k), podává žádost příslušné uznané chovatelské sdružení, oprávněná osoba, za celou sumu dotací příslušnému oddělení AZV dle místa sídla obchodní firmy nejpozději do s výjimkou programu 1.D. Jednotliví žadatelé o dotaci u výše uvedených programů uplatní své požadavky u příslušných uznaných chovatelských sdružení, oprávněných osob, do včetně, u programu 1.D. do včetně, zmeškání stanovených lhůt pro ukončení přijí- mání žádostí nelze prominout. V případě zmeškání stanovené lhůty pro ukončení přijímání žádostí se žádost zamítne. j) 2. Odpovědnost žadatele - příjemce dotace: a) žadatel, v případě poskytnutí finančních prostředků (dále jen poskytnutí dotace ) v zemědělství odpovídá za to, že všechny jím uvedené údaje v žádosti jsou úplné a pravdivé. Pokud v období od podání žádosti do doby před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen rozhodnutí ) dojde ke změnám, je žadatel povinen předložit zdokladované správné údaje. Po termínu ukončení přijímání žádostí nemůže žadatel zvyšovat požadavek na objem finančních prostředků, b) příjemce dotace odpovídá za to, že účel, na kte- rý mu byla poskytnuta dotace, splnil nebo splní v rozsahu a do termínu, který je stanoven v rozhodnutíc) v případě zjištění, že na základě uvedení neúpl- ných nebo nepravdivých údajů byla poskytnuta dotace, vrátí příjemce dotace neoprávněně použité prostředky na příslušný účet MZe a může být zahájeno řízení o odnětí dotace podle 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová pravidla ). V případě zjištění porušení rozpočtové kázně podle 44 rozpočtových pravidel, vrátí příjemce dotace neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále na účet uvedený v rozhodnutí finančního úřadu. Současně je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit příslušnému oddělení AZV, d) nečerpání celkové výše finančních prostředků uvedené v rozhodnutí se nepovažuje za neplnění stanovených podmínek, ale nezakládá právo příjemce dotace na dočerpání finančních prostředků v následujícím roce, e) příjemce dotace, který z vážných důvodů ne- může splnit podmínky nebo účel dotace a na tento účel mu byla poskytnuta dotace, je povinen neprodleně informovat MZe a navrhnout způsob řešení. MZe může návrhu vyhovět, nebo zahájí postup podle odst. 2 písm. c) Zásad. V případě úmrtí příjemce dotace bude postupováno v souladu s příslušným ustanovením občanského zákoníku, f) změny, které nastanou proti skutečnostem uve- deným v rozhodnutí, je příjemce dotace povinen neprodleně oznámit MZe, g) příjemce dotace odpovídá za poskytnutí prav- divých a úplných informací, které jsou podkladem pro rozhodnutí. 8 8 3. Poskytování dotací: a) b) dotaci MZe poskytne, jestliže žádost i žadatel splňují podmínky a lhůty stanovené Zásadami. Žádosti u jednotlivých dotačních programů se projednávají podle pořadí, v jakém byly zaregistrovány na oddělení AZV, dotace přísluší žadateli, se kterým nebylo zahájeno insolvenční řízení podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, případně není v likvidaci. dojde-li MZe k závěru, že podmínky pro poskyt- nutí dotace nejsou splněny, sdělí to písemně žadateli spolu s důvody, pro které nelze dotaci poskytnout. Toto sdělení musí MZe žadateli zaslat bez zbytečného odkladu. Zamítnutí žádosti je konečné a nelze proti němu podat stížnost ani odvolání, u každého jednotlivého programu, kde je sazba dotace stanovena do určité částky, MZe zajistí, že na přiznané žádosti bude poskytnuta stejná sazba dotace, při poskytování dotací se postupuje dle rozpoč- tových pravidel, při poskytování dotací se postupuje v souladu s příslušnými ustanoveními Přístupové smlouvy a příslušných právních předpisů ES, při poskytování dotací je uplatňován nárok na odpočet daně podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zejména podle ustanovení 72 až 79 uvedeného zákona. Při uskutečňování ekonomické činnosti se prokázané náklady hradí v úrovni včetně daně z přidané hodnoty (dále jen DPH ) pro neplátce DPH a v úrovni bez DPH u plátců DPH (výklad k odpočtu DPH u programu 9.F.e. je obsažen v části D Zásad), na podávání a vyřizování žádostí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení 1), na dotaci není právní nárok. c) d) e) f) g) h) i) 4. Vydání rozhodnutí: a) MZe dotaci poskytne písemným rozhodnutím, b) rozhodnutí se vyhotovuje minimálně v pěti vy- hotoveních, každé rozhodnutí má hodnotu originálu. Rozhodnutí obdrží příjemce dotace, dvakrát útvar MZe, který rozhodnutí vydal, z toho jedno rozhodnutí předá odboru účetnictví, státní pokladny a metodiky účetnictví k proplacení, dvakrát příslušné oddělení AZV, z toho jedno rozhodnutí předá oddělení AZV místně příslušnému finančnímu úřadu (u právnických osob podle místa jejího sídla v ČR, u fyzických osob podle adresy trvalého pobytu v ČR) 2). Pouze u dotačních programů, kde vydává rozhodnutí vedoucí oddělení AZV, se rozhodnutí vyhotovuje minimálně ve čtyřech vyhotoveních, c) finanční vyjádření dotace v rozhodnutí bude uvedeno v částkách zaokrouhlených na celé Kč směrem dolů, d) jakékoliv změny vztahující se k rozhodnutí je nutno projednat nejpozději do 60 kalendářních dnů od data obdržení změny od příjemce dotace a případné schválené změny je nutno řešit rozhodnutím o změně rozhodnutí, e) v případě, že je dotace poskytována subjektu, který bude dotační prostředky administrovat jiné fyzické nebo právnické osobě, MZe vydává rozhodnutí pouze tomuto subjektu. Tento subjekt vydává sdělení o rozhodnutí o poskytnutí dotace konečnému příjemci dotace, musí vést průkaznou evidenci o převodu poskytnutých prostředků konečnému příjemci dotace a provádět jejich kontrolu. Tento postup bude uplatňován u programu 1.D., 2.A.a., 2.A.e.1.a), 2.A.e.2.g), 2.A.e.2.h), 2.A.e.2.i), 2.A.e.2.j), 2.A.e.2.k), f) na rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání 3 ). 5. Rozhodnutí obsahuje: název a adresu poskytovatele, den vydání rozhodnutí, označení příjemce dotace: pokud je příjemcem fyzická osoba (dále jen FO ): jméno a příjmení (dále jen jméno ), datum narození a rodné číslo, adresa trvalého pobytu, pokud je příjemcem právnická osoba (dále jen PO ): název obchodní firmy, sídlo obchodní firmy, identifikační číslo (dále jen IČ ) příjemce dotace, 1 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 2 3 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů 3 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů 9 a) b) c) d) e) f) g) h) i) bankovní spojení příjemce dotace, účel, na který je dotace poskytována, kód a název programu/podprogramu, lhůtu, v níž musí být stanoveného účelu dosaženo, výši dotace: celkovou výši uznaných nákladů, respektive výdajů, na účel dotace, které byly nebo budou vynaloženy v příslušném roce (pouze u dotací, které jsou stanoveny procentem nebo fixní částkou) nebo celkový počet přiznaných jednotek (u dotací, které jsou stanoveny sazbou na jednotku), procentní výši poskytnuté dotace nebo sazbu dotace na jednotku, celkovou výši dotace, podmínky použití dotace a další ustanovení: u dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku podmínku minimální doby podnikání s dotovaným dlouhodobým hmotným majetkem, u dlouhodobého hmotného majetku pořízené- ho s dotací podmínku, že příjemce v případě jeho prodeje nebo darování dříve než je stanoveno, vrátí obdržené prostředky do státního rozpočtu, podmínky uvedené v Zásadách u jednotlivých programů, na které se vydává rozhodnutí, povinnost předkládat doklady pro čerpání do- tace na příslušné oddělení AZV v termínu uvedeném v rozhodnutí, povinnost příjemce dotace podrobně se se- známit se Zásadami, povinnost příjemce dotace akceptovat zveřej- nění údajů vyplývajících z rozhodnutí v rozsahu: jméno a příjmení (obchodní firma), rok narození, adresa trvalého pobytu (adresa sídla obchodní firmy), výše, účel a podmínky poskytnuté dotace, ustanovení, že příjemce dotace je povinen po- skytovat požadované informace, dokladovat činnost a umožňovat vstup kontrolou pověřeným pracovníkům MZe, případně Ministerstva financí, územním finančním orgánům a dalším subjektům, oprávněným provádět kontroly, do svých objektů a na pozemky k ověřování plnění podmínek rozhodnutí, ustanovení, že příjemce dotace je povinen uchovávat rozhodnutí a veškeré doklady, týkající se poskytnuté dotace ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení, že v případě zjištění, že na zákla- dě uvedení neúplných nebo nepravdivých ustanovení o případném vyčlenění z podmí- nek rozhodnutí podmínky méně závažné nebo uvedení, která nesplnění podmínek jsou méně závažná ( 14 odst. 5 rozpočtových pravidel), ustanovení, že v souladu s 15 rozpočtových pravidel si MZe vyhrazuje právo neproplatit stanovenou částku dotace v případě zjištění skutečností, opravňujících MZe k odnětí dotace a v případě vázání prostředků státního rozpočtu, ustanovení, že v případě, kdy Evropská komi- se zjistí, že dotační program či podprogram není slučitelný se společným trhem podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a rozhodne o jeho zrušení či úpravě, vyhrazuje si MZe právo neproplatit stanovenou částku dotace. j) k) l) údajů byla poskytnuta dotace, vrátí příjemce dotace neoprávněně použité prostředky na příslušný účet MZe a může být zahájeno řízení o odnětí dotace podle 15 rozpočtových pravidel. V případě zjištění porušení rozpočtové kázně podle 44 rozpočtových pravidel, vrátí příjemce dotace neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále na účet uvedený v rozhodnutí finančního úřadu. Současně je povinen tuto skutečnost oznámit příslušnému oddělení AZV, 6. Způsob účtování a poskytování dotace: a) poskytnuté dotace se účtují v souladu se směrnou účtovou osnovou, účetními metodami a daňovou evidencí, b) příjemce dotace, kterému byla poskytnuta do- tace ve výši určitého procenta z nákladů (respektive výdajů), nebo fixní částka na činnost, která je předmětem dotace, prokazuje v účetnictví výši nákladů (výdajů), vynaložených na podporovanou činnost, c) finanční prostředky se poskytují převodem na bankovní účet příjemce v souladu s ustanovením 16 rozpočtových pravidel, nebo dle usnesení vlády ČR ze dne 6. listopadu 2002 č o Způsobu převádění finančních prostředků ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí a krajů v roce 2003 a dle 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, v případě poskytnutí dotace k výsledku hospo- daření vyjmenovaným příspěvkovým organizacím lze o příslušnou částku dotačních prostředků účelově zvýšit příspěvek na činnost formou rozpočtového opatření. V těchto případech se dotační prostředky mění na příspěvek. d) 10 10 7. Kontrola dodržování Zásad: v souladu s 39 rozpočtových pravidel, v sou- ladu s 4a zákona č. 252/1997 Sb. a v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, mohou kontrolu provést kontrolní orgány MZe, Ministerstva financí, místně příslušné finanční úřady, Nejvyšší kontrolní úřad a další subjekty oprávněné provádět kontroly. Kontroly mohou též provádět příslušné orgány EU, zejména Evropská komise, úřad OLAF a Evropský účetní dvůr, kontrola může být prováděna ode dne podání žádosti, MZe oznámí příjemci čas a místo provedení kontroly (pouze u kontrol prováděných kontrolními orgány MZe), o provedené kontrole bude sepsán kontrolní protokol ve třech vyhotoveních. Po jednom vyhotovení kontrolního protokolu obdrží kontrolovaný příjemce, kontrolní orgán a příslušné oddělení AZV, v případě nedodržení podmínek stanove- ných rozhodnutím oznámí příslušné oddělení AZV rozsah neplnění podmínek poskytnutí dotace a z toho vyplývající objem neoprávněně použitých prostředků místně příslušnému finančnímu úřadu. V případě pochybení MZe nebo příslušného oddělení AZV při poskytnutí dotace a po vyplacení finančních prostředků se neoprávněně použité prostředky vrací na příslušný účet MZe. MZe tyto prostředky odvede na příslušný účet finančního úřadu. Jestliže byla poskytnuta dotace na základě nepravdivých údajů, které nebylo možno zkontrolovat, vrací příjemce dotace poskytnuté finanční prostředky v běžném roce na účet, ze kterého byly poskytnuty, v následujících letech na příjmový účet MZe. MZe v běžném roce tyto prostředky může použít v souladu s rozpočtovými pravidly. a) b) c) d) e) 8. Závěrečná ustanovení: a) MZe předloží analýzu vynaložených prostředků na dotace Ministerstvu financí do , b) MZe je povinno zaslat Ministerstvu financí pod- klady pro registr příjemců dotací, c) MZe je povinno zaznamenat údaje o poskyt- nuté podpoře de minimis a jejím příjemci do centrálního registru podpor malého rozsahu, a to do 5 pracovních dní ode dne poskytnutí této podpory, pro poskytování dotace Národnímu hřebčínu Kladruby n. L., státní podnik, Zemskému hřebčinci Písek, s. p. a Zemskému hřebčinci Tlumačov, s. p. (dotační program 5.) a pro poskytování dotace na genetické zdroje (dotační program 6.) MZe vydává samostatné zásady, MZe není oprávněno příslušný program či pod- program realizovat, pokud obdrží negativní rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti dotčeného dotačního programu či podprogramu, dotační programy 2.A.e.2.a) Podpora přísluš- nému uznanému chovatelskému sdružení na zajištění testování užitkových vlastností mladých plemenných koní ve vyšším stupni kontroly užitkovosti ( Kritérium mladých koní ), 2.A.e. 2.b) Podpora příslušnému uznanému chovatelskému sdružení na zajištění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti anglického plnokrevníka a klusáka a 9.F. Podpora poradenství v zemědělství, jsou poskytovány v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/ Úř. věst. 2006/L 358/3, Dotační program 3.d. podpora tvorby rostlin- ných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou obilovin včetně kukuřice, malých zrnin, olejnin, luskovin, brambor, pícnin, zelenin, chmele, révy vinné a ovocných dřevin a dotační program 9.E. Školní závody je poskytován v souladu s nařízením Komise č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU (dříve čl. 87 a 88 Smlouvy o ES) prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) - Úř. věst. L 214, , s.3, v odůvodněných případech může MZe provést zpřesnění těchto Zásad v průběhu roku, od se nepostupuje při poskytování podpor podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2010 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, MZe Č.j. 1501/ d) e) f) g) h) i) 11 11 Část B. Dotační programy 1.D. Podpora včelařství Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. Předmět dotace: včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno. Subjekt: včelař, chovající včely na území ČR. Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční). Výše dotace: do 180 Kč na jedno včelstvo splňující předmět dotace. Poznámka: zazimovaným včelstvem pro účely této dotace se rozumí včelstvo, které plně obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 x 24 cm (odlišná míra se přepočítává). Dotace se poskytne prostřednictvím Českého svazu včelařů a jeho organizačních složek (dle jmenného seznamu včelařů a počtu chovaných včelstev v příslušném roce). Včelař podává žádost u základní organizace Českého svazu včelařů, jejímž je členem, neorganizovaný včelař u základní organizace Českého svazu včelařů, na jejímž území má umístěná včelstva. Český svaz včelařů vypracuje Vnitřní směrnici k administraci dotací. Obsah žádosti: a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C, b) doklad o registraci, c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (ban- kovní výpis předmětného účtu nebo smlouva o zřízení bankovního účtu apod.), d) jmenný seznam včelařů, e) vyplněná tabulka v části C na požadovanou do- taci. Zhodnocení účinnosti: doklad o vývoji stavu včelstev od roku 1990 (předkládá Český svaz včelařů). 1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách Účel: zvýšení konkurenceschopnosti a kvality ovoce, chmele, vinných hroznů a školkařských výpěstků. Předmět dotace: vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách. Subjekt: podnikatel ( 2 zákona č. 513/1991 Sb.) podnikající v zemědělské výrobě. Forma dotace: dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (dříve investiční). Výše dotace: do Kč/ha vybudované kapkové závlahy. Obsah žádosti: a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C, b) doklad o registraci podnikání ve vztahu k před- mětu dotace, c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (ban- kovní výpis předmětného účtu nebo smlouva o zřízení bankovního účtu apod.), d) potvrzení o zařazení do evidence využití země- dělské půdy dle uživatelských vztahů s účinností předmětných půdních bloků či dílů půdních bloků nejpozději k termínu ukončení přijímání žádostí, e) doklad o vlastnictví pozemku podle katastrální- ho úřadu nebo dle bodu f), f) v případě vybudování kapkové závlahy na pronajatém pozemku nájemní smlouva, případně jiný doklad osvědčující oprávnění k užívání pozemku na dobu určitou, minimálně do , g) v případě nájmu souhlas vlastníka s vybudová- ním kapkové závlahy, h) povolení k nakládání s povrchovými nebo pod- zemními vodami podle 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouva (dohoda) o dodávce vody s držitelem povolení. Povolení vydává místně příslušný vodoprávní úřad, i) vyplněná tabulka v části C. 12 12 Podmínka do rozhodnutí: příjemce dotace bude vzhledem k charakteru dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku podnikat s předmětem dotace minimálně 10 let od data vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Za neplnění této podmínky se nepovažuje likvidace předmětu dotace v důsledku přírodní pohromy, likvidace nařízená orgány státní správy, zánik užívacích práv v důsledku zákonných opatření nebo z důvodu realizace podpory v rámci opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti Programu rozvoje venkova ČR na období Poznámka: dotace se nevztahuje na školky lesních kultur. Při nedodržení minimální doby podnikání s předmětem dotace z důvodu realizace podpory z opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti, je příjemce podpory z tohoto opatření povinen neprodleně doložit na příslušné oddělení AZV kopii dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR. Zhodnocení účinnosti: počet ha vybudovaných kapkových závlah s dotací (zpracuje MZe). 1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů Účel: restrukturalizace ovocných sadů, resp. nezbytné zlepšení zdravotního stavu ovocných stromů a zlepšení kvality produkovaného ovoce. Předmět dotace: plocha nově vysázeného ovocného sadu ( 3i zák. č. 252/1997 Sb., v platném znění) osázená odrůdami, které jsou uvedeny v části D Zásad a obhospodařovaná podle směrnic pro integrované systémy pěstování na půdách, které nepřekročí limity těžkých kovů uvedené v části D Zásad. Subjekt: podnikatel ( 2 zákona č. 513/1991 Sb.) podnikající v zemědělské výrobě. Forma dotace: dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (dříve investiční). Výše dotace: a) sazba do Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní, slivoní, třešní a višní na výměře minimálně 1 ha jednoho druhu (minimální počet stromů 800 ks/ha), b) sazba do Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní, slivoní, třešní a višní na výměře minimálně 1 ha jednoho druhu (minimální počet stromů 400 ks/ha), sazba do Kč/ha vysázeného ovocné- ho sadu uznanou sadbou drobného ovoce (rybízů, angreštů, malin) na výměře minimálně 0,5 ha jednoho druhu (minimální počet sazenic ks/ha). c) Obsah žádosti: a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C, b) doklad o registraci podnikání ve vztahu k před- mětu dotace, c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.), d) potvrzení o zařazení do evidence využití země- dělské půdy dle uživatelských vztahů s účinností předmětných půdních bloků či dílů půdních bloků nejpozději k datu ukončení přijímání žádostí, e) doklad o vlastnictví pozemku nově vysazova- ného ovocného sadu podle katastrálního úřadu nebo dle bodu f), f) v případě výsadby na pronajatém pozemku ná- jemní smlouva, případně jiný doklad osvědčující oprávnění k užívání pozemku na dobu určitou, minimálně do , g) v případě nájmu souhlas vlastníka s výsadbou, h) potvrzení ÚKZÚZ o uznání předmětné sadby (ve výjimečných případech lze toto potvrzení doložit až při kontrole vysázeného sadu) a potvrzení SISPO o použití povolených odrůd a dodržení limitů těžkých kovů v půdě, uvedených v části D Zásad u programu 1.R. (viz tabulka přílohy dotačního programu 1.R.), i) doklad o registraci v SISPO, j) odborné posouzení záměru, včetně vhodnosti lokality z hlediska výskytu karanténních chorob (viz tabulka přílohy dotačního programu 1.R.), k) vyplněné tabulky v části C. Podmínka do rozhodnutí: příjemce dotace bude vzhledem k charakteru dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku podnikat s předmětem dotace a obhospodařovat jej podle směrnic pro integrované systémy pěstování minimálně 10 let od data vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. 13 13 Za neplnění této podmínky se nepovažuje likvidace předmětu dotace v důsledku přírodní pohromy, likvidace nařízená orgány státní správy, zánik užívacích práv v důsledku zákonných opatření nebo z důvodu realizace podpory v rámci opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti Programu rozvoje venkova na období Poznámka: Při nedodržení minimální doby podnikání s předmětem dotace z důvodu realizace podpory z opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti, je příjemce podpory z tohoto opatření povinen doložit na příslušné oddělení AZV kopii dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR. Nesplní-li žadatel o dotaci podmínku použití povolených odrůd ovocných druhů uvedených v části D Zásad nebo nesplní-li mezní hodnoty chemických látek uvedené v tabulce v části D Zásad, žádost se zamítne. Zhodnocení účinnosti: počet hektarů restrukturalizovaných ovocných sadů v příslušném roce (zpracuje MZe). 2.A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat Účel: na základě zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 154/2000 Sb. ) a vyhlášek MZe ČR, kterými se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 166/1999 Sb. ) zabezpečit udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. Předmět dotace: 2.A.a. Podpora ověřování původu Podpora majiteli plemenného býka a dárkyně embrya u skotu, schválené příslušným uznaným chovatelským sdružením v daném roce pro stanovení DNA typu za účelem ověření původu potomstva. Týká se plemenných býků používaných v plemenitbě a dále pak býků nově zařazovaných do plemenitby (v tomto případě včetně stanovení DNA jejich matek, u býků masných plemen v období od do ), podpora osobě, která zajistí analýzu pro stanovení genomické plemenné hodnoty plemenného býka, schváleného příslušným uznaným chovatelským sdružením, podpora majiteli kance zapsaného do plemenné knihy za stanovení DNA typu pro účely ověření jejich původu. Týká se plemenných kanců používaných a nově zařazovaných do nukleových a rezervních chovů. Subjekt: uveden u každého předmětu dotace. Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční). Výše dotace: do 500 Kč za provedenou analýzu u skotu a prasat, do 70% nákladů na analýzu vykonávanou třetí stranou nebo jejich jménem s cílem stanovení genomické plemenné hodnoty. Předmět dotace: 2.A.b. Podpora zavádění a vedení plemenných knih (dále jen PK ) dle plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat Podpora uznanému chovatelskému sdružení na zavádění a vedení PK podle plemen. do 8 Kč na kus plemen mléčného a kombinovaného typu skotu, vedeného v PK (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hosp. zvířat), do 11 Kč na kus plemen masného typu skotu, vedeného v PK (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hosp. zvířat), do 55 Kč na kus prasat, vedených v PK (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hosp. zvířat), do 50 Kč na kus koní (hřebců a klisen) vedených v PK anglického plnokrevníka a klusáka (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hosp. zvířat), do 60 Kč na kus koní (hřebců a klisen) vedených v PK českého teplokrevníka (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hosp. zvířat), do 100 Kč na kus koní (hřebců a klisen) vedených v PK ostatních plemen koní (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hosp. zvířat), do výše 60 % prokázaných přímých nákladů na předmět dotace u ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat. 14 14 Subjekt: uveden u každého předmětu dotace. Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční). Výše dotace: uvedena u každého předmětu dotace. Předmět dotace: 2.A.e. Kontrola užitkovosti (dále jen KU ), výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy a posuzování a kontrola dědičnosti (dále jen KD ) užitkových vlastností a zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat 2.A.e.1) Kontrola užitkovosti 2.A.e.1.a) Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU, oprávněným osobám zajišťujícím KU. Podpora chovatelům bude poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které zajišťují KU, z toho oprávněná osoba obdrží, pokud se jedná o skot 8 %, pokud se jedná o ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata 4 % z přiznané dotace. - skot, do 220 Kč na jeden kus v KU (u dojeného skotu stupně A 4, dle průměrného stavu za období od 1.1. do daného roku), - prasata, do Kč na jednu prasnici matku kanců (dle kritérií PK) v KU v uznaných nukleových chovech, do Kč na jednu prasnici (plemene bílé ušlechtilé, nebo landrase) zařazenou do tvorby superplodných linií (dle kritérií PK), do 200 Kč na jednu prasnici v uznaných rezervních chovech, - ovce a kozy, u ovcí do 150 Kč za 1 kus, zapojený v KU, u koz do 300 Kč za 1 kus, zapojený v KU, - drůbež, běžci, do 70 Kč na každé rodokmenově vylíhnuté, označené a zastavené mládě do odchovu ve šlechtitelském chovu drůbeže - dle přílohy Osvědčení o původu hejna, do 250 Kč na každé rodokmenově vylíhnuté a označené kuře ve šlechtitelském chovu běžců, - ryby, do výše 60 % prokázaných přímých nákladů příslušného roku na KU. 2.A.e.1.b) Podpora oprávněným osobám zajišťujícím KU na zabezpečení rozborů vzorků mléka. - skot, do 18 Kč na jeden kus v KU stupně A, dle průměrného stavu za období od 1.1. do dané- 4 ho roku, - ovce a kozy, u ovcí do 9 Kč na 1 kus v KU dojených plemen v chovech, kde je prováděna kontrola mléčné užitkovosti, u koz do 7 Kč na 1 kus v KU dojených plemen. 2.A.e.2) Výkonnostní zkoušky, kontrola dědičnosti, odhad plemenné hodnoty (dále je KD ) 2.A.e.2.a) Podpora příslušnému uznanému chovatelskému sdružení na zajištění testování užitkových vlastností mladých plemenných koní ve vyšším stupni kontroly užitkovosti ( Kritérium mladých koní ) do 70% nákladů na testy vykonávané třetí stranou nebo jejich jménem s cílem určení genetické jakosti nebo užitkovosti hospodářských zvířat. Objem finančních prostředků max tis. Kč. 2.A.e.2.b) Podpora příslušnému uznanému chovatelskému sdružení na zajištění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti anglického plnokrevníka a klusáka do 70% nákladů na testy vykonávané třetí stranou nebo jejich jménem s cílem určení genetické jakosti nebo užitkovosti hospodářských zvířat. Objem finančních prostředků max tis. Kč. 2.A.e.2.c) Podpora příslušnému uznanému chovatelskému sdružení na klisnu za úspěšné absolvování zkoušky výkonnosti po zapsání do hlavní plemenné knihy (HPK) a plemenné knihy (PK). 15 15 do Kč na tříletou klisnu po základní zkoušce výkonnosti plemen český teplokrevník, slovenský teplokrevník, do Kč na tříletou klisnu po základní zkoušce výkonnosti plemen českomoravský belgický kůň, norik a slezský norik, do Kč na tří nebo čtyřletou klisnu po základní zkoušce výkonnosti ostatních plemen, pro která je v ČR vedena PK. 2.A.e.2.d) Podpora osobě dle 16 zákona č. 154/2000 Sb. na zajištění plemenitby koní formou inseminace (z tohoto titulu nelze poskytovat dotaci na inseminační dávky získané od hřebců v majetku Zemských hřebčinců Písek, Tlumačov a Národního hřebčína Kladruby n. L.). do Kč na klisnu zapsanou do plemenné knihy vedené v ČR, u které byla v roce 2011 potvrzena březost po připuštění formou inseminace v tomtéž roce semenem hřebců, kteří jsou zapsáni ve stejné plemenné knize. Klisna nesmí být v tomto roce zapouštěna přirozenou plemenitbou. 2.A.e.2.e) Podpora uznanému chovatelskému sdružení a osobě oprávněné k provádění a zabezpečování KD u skotu, prasat v období od do do 35 Kč na 1 kus v KD - dojitelnost, do 70 Kč na 1 kus v KD - lineární popis a hodnocení zevnějšku skotu, do Kč na otestovaného býka v KD zdraví, do 29 Kč na jedno změřené prase v nukleových a rezervních chovech prasat zkouška vlastní užitkovosti. 2.A.e.2.g) Podpora chovateli za testování kanečků unifikovaným testem vlastní užitkovosti v uznaných nukleových a rezervních chovech, kteří pocházejí od vybraných matek kanců, podle šlechtitelského programu uznaného chovatelského sdružení pro chov prasat a kteří ukončili test vlastní užitkovosti v období od do u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc, hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní) - do Kč/kus u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc, hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní), které prokáží, že pochází z chovu sérologicky negativního na PRRS - do Kč/kus, u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc, hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní) v případě unifikované testace s individuálním zjišťováním spotřeby testovací krmné směsi a které prokáží, že pochází z chovu sérologicky negativního na PRRS - do Kč/kus. 2.A.e.2.h) Podpora majitelům kanců pocházejících z uznaných nukleových a rezervních chovů prasat za testování kanců v období od do podle metodiky uznaného chovatelského sdružení pro chov prasat. do Kč/kus. 2.A.e.2.i) Podpora chovateli na plemenného berana pocházejícího z chovu zapojeného v KU a zapsaného do PK s přiděleným ústředním registrem, chovaného v době od do do 17 Kč na jeden krmný den. 2.A.e.2.j) Podpora chovateli na plemenného kozla pocházejícího z chovu zapojeného v KU a zapsaného do PK s přiděleným ústředním registrem, chovaného v době od do do 20 Kč na jeden krmný den. 2.A.e.2.k) Podpora chovateli na plemenného berana nebo kozla s doloženou plemennou hodnotou, vybraného uznaným chovatelským sdružením do plemenitby a prodaného a zařazeného v elitních třídách, v období od do do Kč/kus. 2.A.e.2.l) Podpora chovateli na uznanou drůbež ve šlechtitelském chovu, v kmenech a drůbež zařazenou do individuální kontroly snášky a kontroly dědičnosti (podle Osvědčení o původu hejna). do 230 Kč na jednu slepici a kohouta masného typu, 16 16 do 150 Kč na jednu slepici a kohouta nosného typu, do 500 Kč na jeden kus dospělé drůbeže v testovací stanici, do 450 Kč na jednu krůtu, kachnu, husu, krocana, kačera, housera. do 85 Kč na jeden kus drůbeže ve výkrmovém testu v testovací stanici. Poznámka: minimální počet podporovaných kusů drůbeže je 100 kusů. 2.A.e.3) Podpora testování Podpora osobě oprávněné k testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat a chovatelským podnikům prasat. - skotu, stanice kontroly výkrmnosti skotu, do Kč na prověřenou skupinu v roce. - prasat, stanice výkrmnosti a masné užitkovosti prasat a chovatelské podniky prasat do 600 Kč na jedno dokrmené prase použité pro odhad plemenné hodnoty, do Kč za 1 prověřenou skupinu v roce. Podpora osobě oprávněné k testování a posuzování růstové schopnosti skotu na provoz odchovny plemenných býků (minimální počet 4 kusů otestovaných býků ve skupině v jednom testu) v období od do skotu, do 70 Kč na krmný den testu. Podpora osobě oprávněné k provozování zařízení, ve kterých se provádí testování a posuzování hřebečků dle šlechtitelského programu příslušného uznaného chovatelského sdružení. - koní, do 30 Kč na krmný den hřebečka do stáří 2 let, do 100 Kč na krmný den hřebečka ve stáří nad 2 roky. Podpora osobě oprávněné k testování a posuzování ovcí nebo koz na provádění testů výkrmnosti a jatečné hodnoty, provozované příslušným uznaným chovatelským sdružením. - ovcí a koz, do Kč na prověřenou skupinu v roce. Subjekt: chovatel, oprávněný, uznaný nebo určený subjekt zabezpečující šlechtění a udržování genofondu zvířat. Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční). Výše dotace: uvedena u každého předmětu dotace. Vysvětlivka k dotačnímu programu 2.A.: pro účely tohoto dotačního programu se chovatelem rozumí subjekt (chovatel, tj. fyzická nebo právnická osoba, v jejímž chovu se zvíře narodilo, nebo která je jeho majitelem nebo držitelem), kterému vznikly náklady na předmět podporované činnosti. Žadatelem o podporu může být jen subjekt splňující kritéria malého a středního podniku. Obsah žádosti: a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C, b) doklad o registraci podnikání činnosti ve vztahu k předmětu dotace. Tento doklad není nutné doložit u titulů 2.A.a., 2.A.e.1.a), 2.A.e.2.i), 2.A.e.2.j), 2.A.e.2.k), c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.), d) doklad plátce DPH (doloží pouze plátce DPH), e) oprávnění nebo pověření k výkonu činnosti, popř. doklad o uznání chovatelského sdružení ( 3 a 5 zákona č. 154/2000 Sb.), či chovatelského podniku prasat, je vyžadováno pouze u žádostí, kde jsou podpory požadovány oprávněnými, pověřenými, určenými osobami, nebo uznanými chovatelskými sdruženími; vyžádané uznávací protokoly, f) vyplněná tabulka v části C. Zhodnocení účinnosti: zpracuje MZe podle jednotlivých předmětů dotačního programu 2.A. Podpora osobě oprávněné k testování a posuzování drůbeže na testování rodičů a hybridního potomstva. 17 17 3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Účel: zvýšení kvality rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření a prevence šíření hospodářsky závažných virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem a sadbou plodin, pro 3.b. a 3.c. i výzkumné pracoviště a Mendelova univerzita v Brně pro 3.d. podnikatel ( 2 zákona č. 513/1991 Sb.), výzkumné pracoviště, zabezpečující řešení výzkumných programů uvedených v příloze D Zásad, pro 3.e., 3.h., 3.i., podnikatel ( 2 zákona č. 513/1991 Sb.) podnikající v zemědělské výrobě. Předmět dotace: 3.a. biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin, 3.b. podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu ovocných plodin, révy vinné a chmele se zaměřením na uchování zdravého genetického materiálu v zájmu udržení biologické rozmanitosti odrůd na území České republiky podpora prostorových izolátů nebude v roce 2011 realizována, 3.c. podpora na testování množitelského materiálu s využitím imunoenzymatických metod a metod PCR, 3.d. podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou obilovin včetně kukuřice, malých zrnin, olejnin, luskovin, brambor, pícnin, zelenin, kořeninových rostlin, chmele, révy vinné a ovocných dřevin, 3.e. podpora používání uznané sadby odrůd brambor, které nejsou určeny k výrobě škrobu, na produkčních plochách u pěstitelů hospodařících v uzavřené sadbové oblasti vymezené zákonem č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, jako prevence proti šíření karanténních bakterióz, 3.h. použitá uznaná certifikovaná sadba chmele ve zdravotní třídě VT nebo VF (dle vyhlášky č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu), 3.i. použité uznané a mořené osivo lnu a uznané osivo konopí setého odrůd registrovaných na základě užitné hodnoty v ČR a uvedených ve Společném katalogu odrůd EU pro osev produkčních ploch (dle vyhlášky č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu). Subjekt: -- pro 3.a., 3.b., 3.c., podnikatel ( 2 zákona č. 513/1991 Sb.) podnikající v zemědělské výrobě, provádějící ozdravování polních a speciálních Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční). Výše dotace: 3.a. do výše 70 % u zeleninových druhů okurka, rajče a paprika pěstovaných ve skleníku, maximálně však u druhu okurka Kč/ha, rajče Kč/ha a paprika Kč/ha, do výše 25 % u polních druhů plodin řepka olejka, kukuřice a slunečnice, maximálně však u druhu řepka olejka 349 Kč/ha, kukuřice 473 Kč/ha a slunečnice 145 Kč/ha, do výše 40 % u okrasných rostlin při administraci formou de minimis z prokázaných nákladů na pořízení bioagens a biopreparátů a na odborný servis. 3.b. v technickém izolátu: do výše 80 % z prokázaných úplných vlastních nákladů příslušného roku vynaložených na provoz izolátu. 3.c. do výše 60 % prokázaných přímých nákladů. 3.d. do výše 80 % prokázaných vyjmenovaných nákladů (viz část D Zásad). 3.e. do výše Kč za 1 tunu certifikované sadby generace B, do výše Kč za 1 tunu certifikované sadby generace A popř. vyšší kategorie, použité na vlastní výsadbu produkčních (nikoliv množitelských) ploch v uzavřené sadbové oblasti. 3.h. do výše 15 Kč na certifikovanou sazenici chmele ve zdravotní třídě VF nebo zdravotní třídě VT. 3.i. do výše Kč na 1 t uznaného a mořeného osiva lnu a do výše Kč na 1 t uznaného osiva konopí setého. Poznámka k: 3.a. Podporu na biologickou ochranu lze na základě rozhodnutí Evropské komise K (2009) 7771 ze dne poskytovat na druhy polních plodin řepku olejku, kukuřici, slunečnici a na druhy zeleniny pěstované ve skleníku rajčata, papriky a okurky. 18 18 Na ostatní druhy plodin (nevyjmenované v rozhodnutí Evropské komise) nebude podpora poskytována s výjimkou okrasných rostlin, u kterých bude podpora administrována formou de minimis podle nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. Žadatel o podporu se musí u druhů plodin vyjmenovaných v rozhodnutí Evropské komise (skleníkových rajčat, skleníkových paprik, skleníkových okurek, řepky olejky, kukuřice a slunečnice) na pevně stanovenou dobu 5 po sobě jdoucích let jednorázově zavázat, že v případech, kdy bude nutné zasáhnout proti škodlivým organizmům, na jejichž regulaci existuje a je povolen prostředek biologické ochrany rostlin, při vhodných podmínkách přednostně využije biologickou ochranu rostlin. Tento závazek není třeba během pětiletého období opakovat (obnovovat). Pokud žadatel v některém roce z tohoto pětiletého závazku nepoužije biologickou ochranu rostlin jako náhradu chemické ochrany, musí písemně prohlásit, že k tomu došlo ze závažných důvodů včetně uvedení těchto důvodů. Pokud půjde o závažné rostlinolékařské důvody, o potvrzení pravdivosti svého prohlášení požádá včas (tj. v období, kdy se tento důvod dá ověřit) Státní rostlinolékařskou správu (dále jen SRS ). Vyplněné a ze strany SRS potvrzené prohlášení (viz vzor Prohlášení v části C) žadatel předá příslušnému oddělení agentury pro zemědělství a venkov do 30. září roku v němž nemohl závazek splnit. Za závažné důvody lze pokládat např. neexistenci jedné z vyjmenovaných plodin v osevu příslušného roku, slabý výskyt škodlivých organismů, na jejichž regulaci je povolen některý z prostředků biologické ochrany rostlin (v tom případě z logiky věci vyplývá, že proti těmto škodlivým organismům nebude použit ani chemický přípravek na ochranu rostlin) atd. V případě závažných důvodů žadatel dosud vyplacenou podporu na dotační titul 3.a. nevrací. V případě nedodržení závazku bez závažných důvodů je žadatel povinen podporu na dotační titul 3.a., která mu byla vyplacena po datu uzavření pětiletého závazku, zpětně vrátit. 3.e. Minimální množství použité uznané sadby v uzavřené sadbové oblasti, vymezené zákonem č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, je 1 tuna. Maximální množství použité sadby na 1 ha osázené plochy je 3 tuny. Žadatel o dotaci může v žádosti uplatnit všechny odrůdy brambor mimo odrůd brambor, které jsou určeny k výrobě škrobu. Odrůdy brambor s užitkovým určením pro výrobu škrobu jsou uvedeny v seznamu v části D Zásad. 3.h. Při použití dotované uznané certifikované sadby chmele nesmí být pro výsadbu předmětné chmelnice použita jiná než uznaná certifikovaná sadba ve zdravotní třídě VT nebo VF. Minimální ozdravená plocha chmelnice je 1 ha, při použití min ks a max ks sazenic na ha. Žadatel dokládá na příslušné oddělení AZV kopii dokladu o pořízení uznané certifikované sadby chmele ve zdravotní třídě VF nebo VT (s vyznačením množství a zdravotní třídy) nejpozději do termínu Seznam původců chorob pro účely programu 3.h. je uveden v části D Zásad. 3.i. Maximální množství použitého uznaného osiva lnu pro osetí jednoho hektaru je 150 kg. Maximální množství použitého uznaného osiva konopí setého pro osetí jednoho hektaru je 90 kg. Tato podpora podléhá ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů. Podmínka do rozhodnutí programu 3.d.: souhlas příjemce dotace se zpřístupněním výsledků podporovaného programu pro veřejnost. Příjemce dotace předá ke zveřejnění dílčí výsledky řešení výzkumného programu do následujícího roku po obdržení podpory a konečný výsledek řešení výzkumného programu do následujícího roku po ukončení na příslušné oddělení AZV. Obsah žádosti: a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C, b) doklad o registraci podnikání činnosti v příslušném oboru ve vztahu k předmětu dotace, c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.), d) doklad plátce DPH, doloží pouze plátce DPH u programů 3.a., 3.b. technické izoláty, 3.c., 3.d., e) 3.a. stanovisko Státní rostlinolékařské správy (dále jen SRS ) vyjadřující, zda byly bioagens nebo biopreparát použity účelně, hospodárně a v souladu se Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin pro příslušný rok, tj. v souladu se všemi údaji uvedenými v částech A, B a C toho- 19 19 to Seznamu včetně údajů o registrantovi a jeho zástupci a etiketou přípravku a zda nedošlo k poškození systému biologické ochrany rostlin. SRS tímto stanoviskem též garantuje, že biologická ochrana rostlin, o jejíž podporu je žádáno, byla zaměřena na ochranu některé ze stanovených plodin či skupin plodin, tj. skleníkových rajčat, skleníkových paprik, skleníkových okurek, řepky olejky, kukuřice, slunečnice a okrasných rostlin, žadatel musí o stanovisko včas SRS požádat (podrobnější informace k žádosti o stanovisko SRS jsou uvedeny v části D Zásad), doklad o nákladech na pořízení bioagens nebo biopreparátu a na odborný servis, čestné prohlášení k podpoře de minimis v případě žádosti o dotaci na biologickou ochranu okrasných rostlin (tabulka v části C), čestné prohlášení o závazku využívat biologickou ochranu u skleníkových rajčat, skleníkových paprik, skleníkových okurek, řepky olejky, kukuřice a slunečnice po pevně stanovenou dobu 5 let v případě žádosti o dotaci na biologickou ochranu některé z uvedených plodin, pokud tento závazek žadatel nepřijal již v předešlém roce (tabulka v části C), 3.b. potvrzení SRS, že jsou v technickém izolátu dodržovány podmínky stanovené pro jeho provoz k udržení zdravotního stavu rostlin a stanovisko ÚKZÚZ, odboru trvalých kultur, Hroznová 2, Brno, že rostliny uchovávané v technickém izolátu splňují podmínky (stupeň množení) na příslušné tabulce programu 3.b. Uznávací listy, nebo obdobné dokumenty vystavené úřední autoritou příslušného členského státu Společenství na matečné rostliny umístěné v technickém izolátu, 3.c. vyjádření Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace k žádosti a rozpis předpokládaných nákladů. Žadatel uvede na příslušné tabulce programu 3.c.), ve které laboratoři byly testy provedeny, 3.d. vyjádření Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace k žádosti a rozpis předpokládaných nákladů na řešení projektu v členění předpokládaných nákladů na materiálové náklady, osobní a ostatní náklady v daném roce. Osnova projektu, poslání projektu, popis cíle řešení, plán projektu, stručný popis metodického postupu a struktury řešitelského týmu. Prohlášení o velikosti firmy viz. Příloha I. nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna V případě, že firma nesplňuje definici mikropodniku, malého nebo středního podniku musí žádost splňovat ověřitelný motivační účinek podle článku 8 uvedeného nařízení, 3.e. nakoupená tuzemská sadba bude vždy doložena daňovým dokladem s vyznačenou kategorií sadby a číslem dokladu o uznání sadby nebo daňovým dokladem s vyznačenou kategorií sadby a přiloženým dokladem o uznání sadby. Dovozová sadba bude doložena dokladem o uznání (číslo partie a návěska). Použití vlastní sadby bude doloženo dokladem o uznání sadby, v případě, že množitel není totožný s přihlašovatelem, bude doloženo dokladem o uznání sadby a kopií faktury na licenční poplatky. Nakoupená sadba bude doložena dokladem o zaplacení, 3.h. potvrzení Státní rostlinolékařské správy (SRS) o výskytu původců chorob uvedených v části D Zásad v oblasti, kde žadatel pěstuje chmel, 3.i. kopie daňového dokladu s číslem partie o nákupu osiva uznaného podle zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a kopie uznávacího listu nebo u osiva z dovozu kopie ISTA certifikátu, fytocertifikátu, případně kopie dokladu o uznání z jiného členského státu EU. Nakoupené osivo bude doloženo dokladem o zaplacení, f) potvrzení o zařazení osetých či osázených ploch do evidence využití zemědělské půdy dle uživatelských vztahů s účinností předmětných bloků či dílů půdních bloků nejpozději k datu ukončení přijímání žádostí (pouze pro program 3.e., 3.h., 3.i. doložit LPIS: Informativní výpis z evidence půdy dle uživatelských vztahů, druh výpisu - základní). Pro 3.a. u skleníků (rajčata, papriky, okurky), kde je biologická ochrana využívána, uvést specifikaci umístění (LPIS, katastr nemovitostí), g) vyplněná tabulka v části C. Zhodnocení účinnosti: zpracuje MZe dle jednotlivých předmětů dotačního programu. 20 20 8. Nákazový fond 8.A) Účel: podpora vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat. Předmět dotace: podpora chovatelům na nezbytnou laboratorní diagnostiku v průběhu ozdravování jejich stáda od paratuberkulózy skotu ( 10 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb.). Subjekt: chovatel hospodářských zvířat podnikající v zemědělské výrobě podle 2 zákona č. 513/1991 Sb., který provádí ozdravování od paratuberkulózy skotu podle individuálního ozdravovacího programu. Výše dotace: do 35 Kč za jedno serologické vyšetření provedené v akreditované laboratoři u kusu zařazeného do individuálního ozdravovacího programu stáda, (maximálně 1 vyšetření u téhož kusu za kalendářní rok). Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční). Obsah žádosti 8.A): a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C, b) doklad o registraci podnikání ve vztahu k před- mětu dotace, c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.), d) potvrzení příslušného orgánu Státní veterinární správy (dále jen SVS ) a příslušného oddělení AZV o tom, že ozdravování se uskutečnilo v souladu s individuálním ozdravovacím programem pro rok 2011 a Zásadami pro rok 2011 a požadovaná částka odpovídá počtu vyšetřovaných kusů, e) vyplněná tabulka v části C. 8.B) Účel: částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů - udržení příznivé nákazové situace v chovech hospodářských zvířat a minimalizace rizik šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 8.B.a) Předmět dotace: podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů ( 40 odst. 1 zákona č.166/1999 Sb.) v období od do Subjekt: chovatel hospodářských zvířat podnikající v zemědělské výrobě podle 2 zákona č. 513/1991 Sb., který zajistí neškodné odstranění kadáverů hospodářských zvířat v souladu s 40 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb. Výše dotace: do 5 Kč za kg hmotnosti kadáveru, který byl předán k neškodnému odstranění osobě, které byl povolen výkon veterinární asanační činnosti dle zákona č. 166/1999 Sb., nebo který byl neškodně odstraněn v místě svého vzniku v nízkokapacitním spalovacím zařízení umístěném na hospodářství chovatele. Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční). Obsah žádosti 8.B.a): a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C, b) doklad o registraci podnikání ve vztahu k před- mětu dotace, c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.), d) kopie prvotních a daňových dokladů dokladující předání kadáveru k neškodnému odstranění. V případě nízkokapacitních spalovacích zařízení se předkládá pouze prvotní doklad, kterým se rozumí kopie příslušné části dokladů o neškodném odstranění, která obsahuje datum a dobu spalování, hmotnost, druh a kategorii zvířete odděleně od částí, které nejsou zahrnuty mezi kadávery ve smyslu tohoto podprogramu, e) potvrzení příslušné Krajské veterinární správy (dále jen KVS ) pro žadatele, který provedl neškodné odstranění kadáverů na svém hospodářství o tom, že nízkokapacitní spalovací zařízení a jeho provozovatel splňuje požadavky stanovené KVS, f) daňové doklady o provedené úhradě, g) vyplněná tabulka v části C. Poznámka: dotace nemůže být poskytnuta na likvidaci kadáverů, jejichž neškodné odstranění bylo nařízeno mimořádným veterinárním opatřením a které bylo (bude) hrazeno v rámci poskytnutí náhrad z titulu zákona č.166/1999 Sb. Dotace se neposkytne žadatelům, kteří porušili zákon č.166/1999 Sb., a zákon č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,

https://iudictum.cz/114275/ii-us-1506-09

II. ÚS 1506/09 — Ústavní soud — Iudictum.cz II. ÚS 1506/09 Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatele F. K., zastoupeného JUDr. Jiřinou Štilcovou, advokátkou, se sídlem Čs. armády 143, 261 01 Příbram, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. března 2009, č. j. 26 Cdo 211/2008-81, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25 července 2007, č. j. 19 Co 197/2007-63, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. dubna 2007, č. j. 16 C 585/2005-38, takto: Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 2. dubna 2007, č. j. 16 C 585/2005-38, zamítl žalobu (stěžovatel byl jedním ze žalobců) na obnovu řízení (skončeného rozsudkem téhož soudu ze dne 30. května 2005, č. j. 16 C 145/2004-182, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2005, č. j. 19 Co 347/2005-223). Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků. Soud prvního stupně se neztotožnil s tvrzením žalobců, že nyní v řízení o obnově dodatečně předkládané důkazy a tvrzení nemohli bez své viny použít v původním nalézacím řízení. Dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro obnovu řízení stanovené v § 228 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."). K odvolání žalobců Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. července 2007, č. j. 19 Co 197/2007-63, citované usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Odvolací soud konstatoval, že podle žalobců měly být důvodem obnovy řízení důkazy, které v původním řízení před soudem prvního stupně navrhli, a které nebyly provedeny ať již proto, že byly podle názoru soudu nadbytečné, či proto, že byly v odvolacím řízení nepřípustné. Pak ovšem nelze přípustnost žaloby na obnovu řízení opřít o § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť nejde o skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které žalobci bez své viny nemohli použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v § 205a a § 211a o. s. ř. též před odvolacím soudem a ani o § 228 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (neboť nejde o důkazy, které nemohly být z objektivních důvodů provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně, nebo za podmínek uvedených v § 205a a § 211a též před odvolacím soudem). Odvolací soud proto přisvědčil soudu prvního stupně v názoru, že v dané věci nejsou splněny předpoklady obnovy řízení ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. Následné dovolání bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 11. března 2009, č. j. 26 Cdo 211/2008-81, odmítnuto jako nepřípustné. Nejvyšší soud konstatoval, že v projednávané věci dovolatelé sice formálně odkázali na dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.], avšak ve skutečnosti - vzhledem k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) - uplatnili prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř. především námitky skutkové, které však v případě zvažované přípustnosti [§ 238 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] nejsou relevantní. Dále uplatnili rovněž dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., a to námitkami, že nebyli v původním řízení poučeni o tom, že "doposud neoznačili všechny důkazy tak, aby se soud mohl přiklonit v pozdějším rozhodnutí na jejich stranu", že se jim nedostalo ani poučení, že "by se měli v dané věci obrátit na některého z advokátů ... s žádostí o poskytnutí právní pomoci", a že v původním řízení nebyl proveden navržený důkaz výslechem svědka. V tomto směru Nejvyšší soud uvedl, že uplatněné námitky se však vztahují k řízení v původní věci vedené pod sp. zn. 16 C 145/2004 u Obvodního soudu pro Prahu 3, a nikoliv k napadenému usnesení odvolacího soudu. Ničím tak nebyl zpochybněn názor odvolacího soudu, že důvodem obnovy řízení mají být důkazy, které v původním řízení před soudem prvního stupně dovolatelé navrhli a které nebyly provedeny ať již proto, že byly podle názoru soudu nadbytečné, či proto, že byly v odvolacím řízení nepřípustné. Nejvyšší soud konečně dodal, že k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. k vadám podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., [a také k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř.] dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání [podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zásadně nezakládají. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá porušení ústavně zaručených práv na spravedlivý proces a ochranu vlastnického práva zakotvených v čl. 36 a čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a dále porušení čl. 4 odst. 1 Listiny, čl. 2 odst. 4, čl. 90, čl. 95 a čl. 96 Ústavy České republiky. Pochybení obecných soudů spatřuje v tom, že obecné soudy v rámci řízení o obnově neuznaly skutečnost, že stěžovatel v původním řízení nevěděl, resp. na základě nepravdivé nebo neúplné výpovědi žalované nabyl přesvědčení, že žalovaná nemá vlastní byt, což bylo rozhodné pro posouzení jejího nároku na přechod nájmu bytu. Jednalo se o okolnosti, o kterých stěžovatel až do vynesení rozsudku v původním řízení prokazatelně nevěděl. Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že byly splněny předpoklady pro obnovu řízení stanovené v § 228 odst. 1 o. s. ř. Rovněž brojil proti nákladovému výroku rozhodnutí Nejvyššího soudu, který dle jeho názoru v této otázce postupoval v rozporu s § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž připouští náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému bránění práva. V této souvislosti totiž stěžovatel považuje vyjádření žalované k dovolání, předtím než bylo rozhodnuto o vlastní přípustnosti dovolání, za ukvapené a neúčelné. Ústavní soud již mnohokrát ve svých rozhodnutích konstatoval, že není součástí obecné soudní soustavy, a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, došlo-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, k porušení základních práv a svobod zaručených ústavním zákonem. Vzhledem k tomu, že stěžovatel se dovolával ochrany svých základních práv obsažených v Listině, resp. Ústavě, přezkoumal Ústavní soud v tomto směru napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že podaný návrh je zjevně neopodstatněný. Stěžovatel v ústavní stížnosti v prvé řadě zpochybňuje postup obecných soudů, které nepovolily obnovu řízení, neboť neuznaly jako důvod pro obnovu řízení skutečnost, že stěžovatel v původním řízení (o jehož obnovu usiluje) nevěděl, resp. na základě nepravdivé nebo neúplné výpovědi žalované nemohl vědět, že žalovaná má vlastní byt. V souvislosti s touto námitkou lze v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci III. ÚS 23/93 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994) a že mu tedy nepřísluší posuzovat, zda stěžovatelem navržené důkazy a tvrzené skutečnosti zakládají důvod pro povolení obnovy řízení za předpokladu, že v řízení o něm nebylo porušeno některé z ústavně zaručených práv stěžovatele; takovéto porušení však shledáno nebylo, neboť obecné soudy návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení řádně projednaly, v podrobném odůvodnění svých rozhodnutí uvedly, jakými úvahami se při rozhodování řídily a z jakých důvodů neshledaly tvrzení stěžovatele souladné s taxativně vymezenými podmínkami povolení (přípustnosti) obnovy řízení (§ 228 a násl. o. s. ř.), z čehož je patrno, že ve věci posuzované ústavní stížnosti k porušení tvrzených ani jiných základních práv stěžovatel nedošlo. Soud prvního stupně k otázce nemožnosti použití důkazů "bez své viny" v původním řízení, kterou stěžovatel nastoluje i v ústavní stížnosti, důkladně zabýval a dospěl k jednoznačným závěrům. Ve vztahu k námitkám týkajícím se rozhodnutí Nejvyššího soudu o nákladech řízení, Ústavní soud podotýká, že ve své dosavadní judikatuře sice reflektoval fakt, že rozhodování o nákladech soudního řízení je třeba chápat jako integrální součást soudního řízení jako celku (srov. např. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 653/03, in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 33, str. 189 a násl.), na straně druhé nicméně taktéž judikoval, že otázku náhrady nákladů řízení, jakkoli se může účastníků řízení - tak jako v projednávané věci - citelně dotýkat, nelze z hlediska kritérií spravedlivého procesu klást na roveň postupu vedoucímu k rozhodnutí ve věci samé (srov. usnesení ve věci sp. zn. IV. ÚS 303/02, in: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 27, str. 307 a násl.). Konkrétní rozhodnutí obecného soudu o nákladech občanskoprávního řízení může být - zcela výjimečně - věcně přezkoumáno Ústavním soudem, jsou-li zde - prima facie - zjevné indicie, že mohlo být dotčeno stěžovatelovo právo na spravedlivý proces, dovozované z čl. 36 odst. 1 Listiny. V takovém případě se nejedná o nic jiného, než o zpochybnění výkladu a aplikace práva, respektive příslušných procesněprávních ustanovení, pročež se uplatňuje zásada, že o protiústavní výsledek jde toliko tehdy, je-li tento výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi obecně respektován, a představuje tím nepředvídatelnou interpretační libovůli. Vzhledem k již zmíněné povaze rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, kdy nelze dovodit bezprostřední souvislost s jinými ústavně zaručenými základními právy a svobodami účastníka řízení, musí shora zmíněné "kvalifikované vady" dosáhnout značné intenzity, aby bylo vůbec dosaženo ústavněprávní roviny problému. Silněji než jinde se tudíž uplatňuje zásada, že pouhá nesprávnost není referenčním hlediskem ústavněprávního přezkumu. V dané věci nelze spatřovat žádné pochybení Nejvyššího soudu v tom, že přiznal úspěšné žalované náhradu nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s vyjádřením k dovolání. V žádném případě se nejedná o neúčelné bránění práva. Na tom nemění nic ani skutečnost, že Nejvyšší soud se dovoláním stěžovatele vůbec nezabýval věcně, ale odmítl jej pro nepřípustnost. Na rámec uvedeného jako obiter dictum Ústavní soud podotýká, že tvrzení Nejvyššího soudu, že vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. k vadám podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., přípustnost dovolání, je-li zvažována [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zásadně nezakládají, není zcela přesné. Podle konstantní judikatury Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. ledna 2008 sp. zn. II. ÚS 650/06) vede výklad, podle kterého důvod dovolání podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. vylučuje možnost připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., k nepřípustnému zúžení práva na přístup k dovolacímu soudu. Pokud dovolatel uplatní námitku materiálně naplňující dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., totiž že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, má Nejvyšší soud povinnost posuzovat, zda je dána otázka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí též ve vztahu k této vadě řízení. Pokud se dovolací soud k této námitce nevyjádří, nepřípustně omezí právo dovolatele na přístup k soudu, které je součástí práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. V dané věci ovšem nebyl důvod i přes shora uvedené rušit rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť námitky stěžovatele uplatněné v dovolání, jimiž namítal vady v řízení, se nevztahovaly k řízení o obnově, nýbrž k původnímu řízení. Takovýmito námitkami se Nejvyšší soud skutečně nemůže zabývat. Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 27. 8. 2009, sp. zn. II. ÚS 1506/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://www.sagit.cz/info/sb06405

Předpis č. 405/2006 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2006, částka 129, ze dne 16. 8. 2006 Ustavní soud rozhodl dne 6. června 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánkova, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Mucha, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Pavel Rychetský, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení § 5 odst. 3 věty druhé a třetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, v částech vyjádřených slovy „péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a" a slovy „tyto děti a" Ustanovení § 5 odst. 3 věty druhé a třetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, v částech vyjádřených slovy „péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a" a slovy „tyto děti a" se zrušují dnem 1. července 2007.

http://docplayer.cz/33782868-Vzdelavaci-program-nastavboveho-oboru-medicina-dlouhodobe-pece.html

Vzdělávací program nástavbového oboru * MEDICÍNA DLOUHODOBÉ PÉČE - PDF Download "Vzdělávací program nástavbového oboru * MEDICÍNA DLOUHODOBÉ PÉČE" 1 Vzdělávací program nástavbového oboru * MEDICÍNA DLOUHODOBÉ PÉČE Cíl vzdělávání v nástavbovém oboru... Minimální požadavky na vzdělávání v nástavbovém oboru.... Specializovaný výcvik v délce minimálně měsíců Teoretická část vzdělávacího programu Rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, seznam požadovaných výkonů Všeobecné požadavky Hodnocení vzdělávání v nástavbovém oboru Charakteristika činností, pro které absolvent vzdělávání v nástavbovém oboru získal zvláštní odbornou způsobilost Charakteristika akreditovaného zařízení Akreditovaná zařízení (AZ) Vysvětlivky požadavky na akreditované zařízení... 8 Programy povinných vzdělávacích aktivit a personální a technické vybavení pro jejich realizaci Charakteristika vzdělávacích aktivit... 9 Doporučená literatura... * Certifikovaný kurz (název nástavbový obor vyplývá z legislativní zkratky dle vyhlášky č. 85/009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů). Cíl vzdělávání v nástavbovém oboru Cílem vzdělávání v nástavbovém oboru medicína dlouhodobé péče je dosažení takového stupně teoretických znalostí, praktických dovedností a postojů, aby byl specialista v medicíně dlouhodobé péče schopen poskytnout adekvátní péči pacientům s komplexní zdravotně sociální problematikou, vzniklou zejména v důsledku chronických či protrahovaných onemocnění a omezené soběstačnosti, dále aby byl schopen posoudit soběstačnost, zdravotní stav i sociální situaci pacienta, navrhnout a zajistit adekvátní postupy a preventivní opatření a indikovat další služby. S ohledem na skladbu klientů dlouhodobé péče je zapotřebí, aby měl specialista dostatečně hluboké znalosti a zkušenosti z některého ze základních klinických oborů a tyto znalosti si dále prohloubil o teoretické poznatky i praktické zkušenosti z oborů geriatrie, 2 vnitřní lékařství, rehabilitační a fyzikální medicína, posudkové lékařství, neurologie, paliativní medicína a léčba bolesti, problematiky demencí, ortopedie, traumatologie a dalších. Specialista je obeznámen s náplní a činností samostatně pracujících nelékařských pracovníků v oborech fyzioterapie, ergoterapie, nutriční terapie, logopedie, ošetřovatelství, psychologie a sociální práce. Cílem nástavbového oboru je dosažení kvalifikace potřebné pro činnost na odděleních následných zdravotnických služeb a služeb dlouhodobé péče jak v lůžkové, tak v ambulantní sféře, v komunitních službách a jako konzultanta sociálních služeb a dále k posuzování soběstačnosti a potřeb služeb zdravotní či dlouhodobé péče, a to včetně stanovení komplexního plánu dlouhodobé péče (dle koncepce gerontologie a geriatrie), tedy včetně indikace dalších služeb a opatření, předpisu domácí péče a základní rehabilitace a rehabilitačních a kompenzačních pomůcek. Dosažený stupeň znalostí odpovídá úrovni znalostí specializačního či nástavbového vzdělávání v oborech medicíny vyššího věku, či medicíny dlouhodobé péče (či nursing home medicine) v zemích EU a EEP (Evropský ekonomický prostor). Minimální požadavky na vzdělávání v nástavbovém oboru Podmínkou pro zařazení do oboru medicína dlouhodobé péče je získání specializované způsobilosti v oborech dle vyhlášky č. 85/009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, vyjma oborů, a to hygiena a epidemiologie, klinická biochemie, lékařská genetika, lékařská mikrobiologie, praktické lékařství pro děti a dorost, dětské lékařství, dětská chirurgie. Vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době podle ustanovení 79 zákona č. 6/006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. Celková délka přípravy v oboru medicína dlouhodobé péče je v minimální délce měsíců, z toho 3 . Specializovaný výcvik v délce minimálně měsíců Část I. a) povinná praxe Akreditované zařízení medicína dlouhodobé péče ), ) poskytovatel zdravotních služeb s akreditací I. nebo II. typu nebo geriatrie 3), 4) poskytovatel zdravotních služeb s akreditací I. typu z toho medicína dlouhodobé péče ) poskytovatel zdravotních služeb s akreditací II. typu (pokud školenec absolvuje praxi u poskytovatele zdravotních služeb oboru medicíny dlouhodobé péče s akreditací I. typu nebo u poskytovatele zdravotních služeb oboru geriatrie s akreditací I. typu) Počet měsíců geriatrie 3), 5) poskytovatel zdravotních služeb s akreditací II. typu rehabilitační a fyzikální medicína 3), 6) nebo neurologie 3), 7) (CMP, stavy po poranění mozku, neurologická a rehabilitační problematika) paliativní medicína 8) nebo algeziologie 9) komunitní služby (nemusí být akreditované zařízení) nebo ambulance 3), 0) všeobecného praktického lékařství 9 3 týdny týdny Výcvik probíhá u poskytovatelů zdravotních služeb nebo jiných fyzických nebo právnických osob, kteří získali akreditaci podle zákona č. 95/004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 95/004 Sb. ). Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit prostřednictvím více smluvních poskytovatelů zdravotních služeb, pokud je nezajistí v celém rozsahu jeden poskytovatel zdravotních služeb. Poskytovatel zdravotních služeb nebo jiná fyzická nebo právnická osoba, které nemá akreditaci, musí být akreditována v rámci akreditačního řízení žadatele dle ustanovení 4 odst. písm. c) zákona č. 95/004 Sb. Poskytovatel zdravotních služeb splňuje personální zabezpečení dle vyhlášky č. 99/0 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 99/0 Sb. ) a minimální technické a věcné vybavení dle vyhlášky č. 9/0 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 9/0 Sb. ). Poskytovatel zdravotních služeb disponuje náležitým personálním a přístrojovým vybavením a zázemím pro školence a splňuje i další minimální podmínky uvedené v požadavcích na akreditovaná zařízení (dále jen akreditované zařízení ). 3 4 . Teoretická část vzdělávacího programu Část II. b) účast na vzdělávacích aktivitách povinná Kurzy, semináře Počet dní kurz Lékařská první pomoc 0) 3 kurz Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace ) kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí ) kurz Radiační ochrana ) kurz Problematika demencí 3) 5 kurz Paliativní péče 3) 3 kurz Dlouhodobé péče (Modul I. III.) 3) 9 Pokud školenec absolvoval kurzy Lékařská první pomoc a Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace v rámci jiného vzdělávacího programu v době ne delší než 5 let, nemusí být absolvovány znovu a započítají se. Pokud školenec absolvoval kurzy Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí a Radiační ochrana v rámci jiného vzdělávacího programu v době ne delší než 0 let, nemusí být absolvovány znovu a započítají se. c) účast na vzdělávacích aktivitách doporučená Kurzy, semináře vzdělávací akce pořádané Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (dále jen IPVZ ) nebo Českou gerontologickou a geriatrickou společností J.E. Purkyně (dále jen ČGGS ČLS JEP ) nebo Českou alzheimerovou společností nebo Českou lékařskou komorou (dále jen ČLK ) a dalšími institucemi pověřenými vzděláváním, včetně účasti na sympóziích, konferencích, sjezdech atd. Délka trvání v rozsahu min. 0 hod. ročně 4 5 3 Rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, seznam požadovaných výkonů O průběhu vzdělávacího programu je veden záznam o provedených výkonech (logbook) a průkaz odbornosti lékaře (odborný index). Potvrzené výkony musí být doložitelné ve zdravotnické dokumentaci. Počet výkonů uvedený v logbooku je stanoven jako minimální. Předpokládá se absolvování nebo asistence u takového počtu výkonů, aby školenec zvládl danou problematiku jak po teoretické, tak i po praktické stránce. Teoretické znalosti Medicínské aspekty dlouhodobé péče. Základní demografické a epidemiologické poznatky související se stárnutím populace a nárůstem počtu chronických onemocnění, zátěž nemocemi. Management komplexní dlouhodobé péče, management kvality dlouhodobé péče. Funkční diagnostika, komplexní posouzení, stanovení komplexního plánu dlouhodobé péče. Zásady farmakologie v geriatrii a dlouhodobé péči. Strategie péče o lidi s cévní mozkovou příhodou (Helsingborgská a Mannheimská deklarace). Dlouhodobá péče a její postavení v systému zdravotnických služeb a návaznosti na služby sociální. Základní principy zdravotních a sociálních služeb, dlouhodobé péče. Etické a právní aspekty dlouhodobé péče. Základní dokumenty v oblasti dlouhodobé péče. Koncept soběstačnosti a její podpory, evaluace funkčního stavu, plánování služeb. Multidisciplinární tým, jeho funkce a koordinace. Komunitní služby, jejich role a management. Spolupráce s pečující rodinou, pacientské organizace, podpora pečujících rodin, spolupráce s dobrovolníky. Ošetřovatelství a jeho role v dlouhodobé péči. Fyzioterapie a ergoterapie a jejich role v dlouhodobé péči. Sociální práce a psychologie v dlouhodobé péči. Základní demografické a epidemiologické poznatky související se stárnutím populace a nárůstem počtu chronických onemocnění. Principy péče o lidi s demencí. Paliativní péče, tanatologie. Důstojnost jako základní lidské právo, podpora důstojnosti v péči. Klinické znalosti a dovednosti umožňující evaluaci a adekvátní postup v léčbě, managementu onemocnění a koordinaci služeb u pacientů/klientů dlouhodobé péče. Soběstačnost, její evaluace a nejčastější syndromy a onemocnění, která ji omezují. 5 6 Evaluace stavu a soběstačnosti, vytvoření individuálního plánu, koordinace multidisciplinárního týmu v průběhu trajektorie stavu. Zásady vyšetření a léčby v domácnosti pacienta, semimurální a lůžkové péči. Diagnostika, evaluace a management geriatrických syndromů. Znalost základů rehabilitace a schopnost zhodnotit rehabilitační potenciál pacienta a indikace adekvátního opatření. Znalost rehabilitačních a kompenzačních pomůcek a jejich indikace u jednotlivých skupin pacientů dlouhodobé péče. Hodnocení stavu výživy a zajištění adekvátní nutriční podpory. Hodnocení senzorických deficitů, možnosti kompenzace. Syndrom demence, evaluace, farmakologický i nefarmakologický management. Hodnocení mobility, možnosti rehabilitace a kompenzace, prevence imobilizačního syndromu. Zvláštnosti komunikace u jednotlivých syndromů podmiňujících zhoršenou soběstačnost. Evaluace a management bolesti. Základy farmakoterapie v dlouhodobé péči. Schopnost rozpoznat a řešit etické problémy v dlouhodobé péči. Schopnost podporovat důstojnost nemocných, rodinných příslušníků i profesionálních pečujících, podporovat dobré klima na pracovišti či v týmu a kvalitu péče. Význam adekvátního prostředí a terapeutického přístupu k pacientům v dlouhodobé péči. Praktické dovednosti Minimální počty výkonů Výkony Funkční evaluace klientů dlouhodobé péče a stanovení komplexního plánu dlouhodobé péče Posouzení klienta dlouhodobé péče v domácím prostředí 0 Koordinace multidisciplinárního týmu 30 Vyšetření pacienta s demencí, evaluace syndromu demence, stanovení plánu péče 30 Vyšetření pacienta po CMP, evaluace, stanovení plánu 30 Ošetření kožních defektů 30 Počet Dovednosti pro poradenskou a konzultační činnost poskytovanou pacientům, laickým i profesionálním pečovatelům a ošetřujícím. 30 6 7 4 Všeobecné požadavky Absolvent nástavbového oboru: dle vyhlášky č. 98/0 Sb., o zdravotnické dokumentaci (dále jen vyhláška č. 98/0 Sb. ) musí znát zdravotnickou dokumentaci používanou v oboru, návrh lázeňského léčení, hlášení onkologické, hlášení některých infekčních nemocí, hlášení o pracovním úrazu, hlášení nežádoucího účinku léčivých přípravků, náležitosti lékařské zprávy, dokumentaci pro potřeby pojišťoven, dle vyhlášky č. 97/0 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), ve znění pozdějších předpisů musí znát list o prohlídce zemřelého, ovládá problematiku dlouhodobé péče a její návaznosti na jednotlivé lékařské a zdravotnické obory a na problematiku sociální a komunitní péče, je schopen poskytovat specializovanou péči na odděleních následné zdravotní péče a v zařízeních péče o dlouhodobě nemocné, je obeznámen s hlavními současnými problémy a trendy rozvoje oboru, a to včetně moderních trendů dlouhodobé péče, evidence based medicine a health care, socioekonomickými aspekty péče, ovládá právní předpisy týkající se dlouhodobé péče, je obeznámen s etickými problémy v této oblasti, získá základní manažerské dovednosti potřebné pro vedení multidisciplinárního týmu, je obeznámen s posudkovou problematikou zejména s ohledem na poskytování dlouhodobé péče, příspěvku na péči a dalších výhod pro klienty dlouhodobé péče, je obeznámen s problematikou sociální péče a sociální práce. 5 Hodnocení vzdělávání v nástavbovém oboru Vzdělávání probíhá pod vedením přiděleného školitele na akreditovaném zařízení. a) Záznam školitele o absolvované praxi a konkrétních činnostech na školících pracovištích v průkazu odbornosti (po 3 měsících) a v logbooku. b) Předpoklady přístupu k závěrečné zkoušce absolvování požadované praxe potvrzené všemi školiteli se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, předložení potvrzení o provedených kompletních výkonech v logbooku, předložení závěrečné práce zhodnocení kurzu a řešení problému (0 stran), potvrzení o absolvování kurzů, vědeckých a vzdělávacích akcí (viz tab. Část II.). 7 8 c) Vlastní závěrečná zkouška teoretická část - vypracuje závěrečnou zprávu o průběhu přípravy v oboru, reflektuje některé vybrané problémy, se kterými se setkal - může být dokumentováno řešením případu pacienta, kasuistiky, při pohovoru se členy komise prokáže znalosti oboru, praktická část - provede vyšetření, funkční zhodnocení a navrhne komplexní plán dlouhodobé péče daného pacienta 6 Charakteristika činností, pro které absolvent vzdělávání v nástavbovém oboru získal zvláštní odbornou způsobilost Absolvováním nástavbového oboru zdravotničtí pracovníci získávají zvláštní odbornou způsobilost pro vymezené činnosti, které prohlubují získanou specializovanou způsobilost. Absolvent nástavbového oboru medicína dlouhodobé péče je oprávněn pracovat samostatně jako specialista v celé šíři tohoto oboru, a to jak v ambulantní, tak v lůžkové složce. V ambulantní složce je navíc oprávněn posuzovat potřebu dlouhodobé péče, stanovovat a schvalovat komplexní plán dlouhodobé péče a indikovat jednotlivé služby, ze kterých se tato péče skládá, ať se jedná o služby zdravotní či sociální (indikace domácí péče ve zdravotní oblasti, příspěvku na péči a sociálních služeb v oblasti sociální), předepisovat potřebné rehabilitační a kompenzační pomůcky. Koordinuje činnost komunitních týmů dlouhodobé péče. Na lůžkových odděleních dlouhodobé péče či menších odděleních následné zdravotní péče (do 30 lůžek následné péče) pracuje jako samostatný specialista. Metodicky vede a koordinuje práci jednotlivých členů multidisciplinárního týmu dlouhodobé péče. V rámci lůžkové péče je způsobilý k předepisování rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, včetně pomůcek pro zcela imobilní nemocné v případě propuštění nemocného do domácí péče a je schopen indikovat jednotlivé služby zdravotní i sociální, včetně indikace domácí péče, doporučení a potřebné posouzení k přiznání příspěvku na péči a doporučení k získání sociálních služeb a sociálních výhod. 7 Charakteristika akreditovaného zařízení Zdravotnické zařízení, v němž je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn poskytovat zdravotní péči musí být akreditováno (ustanovení 3 zákona č. 95/004 Sb.). Akreditované zařízení zajišťující výuku školenců musí zajistit školenci absolvování vzdělávacího programu. K tomu slouží řádné a plné zapojení školence do práce (včetně účasti na poskytování zdravotní péče v době od 6.00 hodin do 7.00 hodin a v sobotu a neděli a ve svátek minimálně x týdně) a dále umožnění studia a pobytu na jiném akreditovaném zařízení, které může poskytovat část přípravy, která není dostupná ve vlastním akreditovaném zařízení. Smluvní spolupráce je doložena v žádosti o udělení/prodloužení akreditace (poskytovatel zdravotních služeb nebo jiná fyzická nebo právnická osoba, které nemá akreditaci, musí být akreditována v rámci akreditačního řízení žadatele dle ustanovení 4 8 9 odst. písm. c) zákona č. 95/004 Sb.). Minimální podmínky AZ jsou dány splněním jak personálního zabezpečení dle vyhlášky č. 99/0 Sb., tak splněním technického a věcného vybavení dle vyhlášky č. 9/0 Sb. Vzhledem k rozdílnému rozsahu a obsahu přípravy se rozlišují následující typy zařízení, na kterých praxe probíhá dle ustanovení 5 odst. 6 zákona č. 95/004 Sb. Nedílnou součástí žádosti o udělení akreditace je plán přípravy školence. 7. Akreditovaná zařízení (AZ) 7.. Akreditované zařízení I. typu ambulantní zařízení Personální požadavky Materiální a technické vybavení Organizační a provozní požadavky Školitel má specializovanou způsobilost v oboru geriatrie a min. 5 let praxe v oboru geriatrie od získání specializované způsobilosti nebo má zvláštní odbornou způsobilost v oboru medicína dlouhodobé péče z toho alespoň 3 roky od získání zvláštní odborné způsobilosti v oboru medicína dlouhodobé péče a s minimálním úvazkem ve výši 0,5 u daného poskytovatele zdravotních služeb. Poměr školitel/školenec :. Školitel dokládá svou způsobilost při žádosti o akreditaci zařízení profesním životopisem. Spolu se žádostí o udělení/prodloužení akreditace je nutno předložit plán plnění povinností stanovených vzdělávacím programem. Pokud AZ zajišťuje více než jednu část, vždy výukový plán předkládá. Vybavení AZ dle vyhlášky č. 9/0 Sb. a vyhlášky č. 99/0 Sb. Jedná se o zařízení typu ambulance či stacionáře. Nutná spolupráce dalších zdravotnickým pracovníků, jejichž zařazení a činnost vyplývá ze vzdělávacího programu oboru medicína dlouhodobé péče: - ergoterapeut, - fyzioterapeut, - zdravotně sociální pracovník, - klinický psycholog. Ambulantní služby či poradny, zajištěná návaznost na sociální a terénní služby (domácí péče, pečovatelská služba), programy spolupráce s dobrovolníky či podpory pečujících rodin, diferencované služby, specializované programy managementu jednotlivých problémů (CMP, demence, traumatologie, chronické rány, výživa..., dle doporučení odborné gerontologické a geriatrické společnosti. 9 10 7.. Akreditované zařízení II. typu lůžkové zařízení Personální požadavky Materiální a technické vybavení Organizační a provozní požadavky Školitel má specializovanou způsobilost v oboru geriatrie a min. 5 let praxe v oboru geriatrie od získání specializované způsobilosti nebo má zvláštní odbornou způsobilost v oboru medicína dlouhodobé péče z toho alespoň 3 roky od získání zvláštní odborné způsobilosti v oboru medicína dlouhodobé péče a s minimálním úvazkem ve výši 0,5 u daného poskytovatele zdravotních služeb. Poměr školitel/školenec :. Školitel dokládá svou způsobilost při žádosti o akreditaci zařízení profesním životopisem. Spolu se žádostí o udělení/prodloužení akreditace je nutno předložit plán plnění povinností stanovených vzdělávacím programem. Pokud AZ zajišťuje více než jednu část, vždy výukový plán předkládá.. Vybavení AZ dle vyhlášky č. 9/0 Sb. a vyhlášky č. 99/0 Sb. Zajišťování následné nebo dlouhodobé péče doložené smluvním vztahem se zdravotní pojišťovnou pro oddělení následné a rehabilitační péče (lůžka odbornosti 04 a 005). Ambulantní služby či poradny, zajištěná návaznost na sociální a terénní služby (domácí péče, pečovatelská služba), programy spolupráce s dobrovolníky či podpory pečujících rodin, diferencované služby, specializované programy managementu jednotlivých problémů (CMP, demence, traumatologie, chronické rány, výživa..., dle doporučení odborné - gerontologické a geriatrické společnosti. 0 11 7. Vysvětlivky požadavky na akreditované zařízení ) ) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 0) ) ) 3) Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem nástavbového oboru medicína dlouhodobé péče, a to v části akreditované zařízení I. typu. Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem nástavbového oboru medicína dlouhodobé péče, a to v části akreditované zařízení II. typu. Poskytovatel zdravotních služeb je akreditován pro společné stáže vzdělávacího programu tohoto i jiného oboru v rámci vlastního zdravotnického zařízení nebo smluvního poskytovatele zdravotních služeb. Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem geriatrie, a to v části akreditované zařízení I. typu. Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem geriatrie, a to v části akreditované zařízení II. typu. Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem rehabilitační a fyzikální medicína, a to v části: akreditované zařízení I. typu. Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem neurologie, to v části akreditované zařízení I. typu. Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem nástavbového oboru paliativní medicína, a to v části akreditované zařízení. Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem nástavbového oboru algeziologie, a to v části akreditované zařízení. Poskytovatel zdravotních služeb musí splňovat podmínky stanovené vzdělávacím programem všeobecné praktické lékařství, a to v části akreditované zařízení. v jakémkoliv vzdělávacím programu....absolvování se týká lékařů, kteří při výkonu povolání pacientům pouze indikují lékařské ozáření, tzn. nejsou radiačními pracovníky, resp. aplikujícími odborníky a nemají zvláštní odbornou způsobilost podle zákona č. 8/997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. v uvedeném vzdělávacím programu. 12 Předmět 8 Programy povinných vzdělávacích aktivit a personální a technické vybavení pro jejich realizaci 8. Charakteristika vzdělávacích aktivit 8.. Program kurzu Lékařská první pomoc Náhlá zástava krevního oběhu, incidence, diagnóza, základní a rozšířená neodkladná resuscitace včetně defibrilace (Basic Life Support a Advanced Cardiac Life Support). Bezvědomí nejasného původu, křeče, synkopa; náhlé cévní mozkové příhody, diagnostické postupy, terapeutické okno, trombolýza systémová, intraarteriální. Dušnost, hlavní příčiny: respirační etiologie astma bronchiale, status astmaticus, inhalační trauma atd., kardiovaskulární etiologie kardiální selhávání, astma cardiale, edém plic, embolie plicnice, zvláštní stavy: tonutí a utonutí, strangulace atd., diagnóza, dif. dg., terapeutické postupy, principy umělé plicní ventilace. Bolesti na hrudi, akutní koronární syndrom, principy a indikace trombolýzy, PTCA (Percutaneous Transluminal Coronary Angioplasty), závažné dysrytmie a terapeutické přístupy. Traumatologie těžké úrazy, úraz hlavy, páteře, hrudníku, dutiny břišní, končetin, polytrauma, poranění el. proudem, termická poranění, hlavní zásady ATLS (Advanced Trauma Life Support). Minimální počet hodin Šok, diagnóza, klasifikace, příčiny, terapeutické přístupy. Hromadný výskyt raněných, hlavní zásady BATLS (Battlefield Advanced Trauma Life Support). Integrovaný záchranný systém a krizová logistika. Zvláštnosti urgentních stavů u dětí. Extramurální porod, péče o novorozence a matku, gynekologické akutní stavy. Praktická výuka. 4 Ověření znalostí testem. Celkem 0 16 Předmět 8..4 Program kurzu Radiační ochrana a) Účinky ionizujícího záření na živé systémy, charakter deterministických a stochastických účinků. Veličiny a jednotky používané pro potřeby radiační ochrany. b) Systém radiační ochrany, aplikace základních principů radiační ochrany do soudobé koncepce a legislativy EU a ČR. c) Radiační zátěž obyvatel z různých zdrojů ionizujícího záření. Specifický charakter lékařského ozáření, velikosti dávek pacientům pro typické radiologické postupy. d) Úloha lékařů indikujících vyšetření nebo léčbu s využitím zdrojů ionizujícího záření význam indikačních kriterií (Věstník MZ, částka, Listopad 003). e) Zásady pro uplatňování požadavků radiační ochrany pacientů při provádění a řízení zdravotnických výkonů s použitím zdrojů ionizujícího záření optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření (diagnostické referenční úrovně, princip ALARA As Low As Reasonably Achievable ). f) Praktické metody ochrany radiačních a ostatních pracovníků, ostatních pacientů a obyvatel při využívání zdrojů ionizujícího záření ve zdravotnickém zařízení (kontrolované a sledované pásmo, systém monitorování, vedení dokumentace, program zabezpečování jakosti). g) Odpovědnost za zajištění požadavků radiační ochrany při využívání zdrojů ionizujícího záření v lékařství: úloha indikujícího lékaře, aplikujícího odborníka, radiologického fyzika. Význam soustavného dohledu dohlížející osobou a osobou s přímou odpovědností. h) Pracovně-lékařská péče o radiační pracovníky. Lékařská pomoc lidem ozářeným v důsledku radiační nehody. Minimální počet hodin Celkem 8 Personální a technické zabezpečení kurzu Radiační ochrana Personální zabezpečení Lektoři se specializovanou způsobilostí v oboru radiologie a zobrazovací metody, specializací v oboru radiologický fyzik, případně se specializací v radiační ochraně (Státní ústav radiační ochrany (dále jen SÚRO ), Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen SÚJB )) pro předměty v bodech a), b), c), e), f) a g). Lektoři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru radiologie a zobrazovací metody, neuroradiologie a dětská radiologie pro předmět v bodě d). Lektoři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, radiologie a zobrazovací metody, případně se specializovanou způsobilostí v radiační ochraně (SÚRO, SÚJB) pro předmět v bodě h). Technické zabezpečení Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením; poskytnutí výukových materiálů 17 Předmět 8..5 Program kurzu Problematika demencí Minimální počet hodin Základní typy demencí a jejich charakteristika. Charakteristika jednotlivých fází demence a potřeb pacientů. Obecná a specifická problematika jednotlivých neurodegenerativních onemocnění. Socioekonomické aspekty neurodegenerativních onemocnění. Problematika rodinných příslušníků, spolupráce s rodinami. 3 Charakteristika a funkce jednotlivých služeb pro osoby s demencí. Základní vyšetření pacientů s demencí, pohled na syndrom demence, testování kognitivních funkcí. Poruchy chování u demence. Komunikace s lidmi s demencí. 3 Aktivizační metody, validace. 3 Výživa u lidí s demencí. Ergoterapie a specifické přístupy v gerontopsychiatrii. 3 Možnosti kognitivní rehabilitace a podpory kognitivních funkcí. Reminiscenční terapie a její formy. Kinezioterapie a její formy. Muzikoterapie a arteterapie. Přístupy k lidem v terminálních stadiích onemocnění demencí. 3 Celkem 40 Personální a technické zabezpečení kurzu Problematika demencí Personální zabezpečení Garant a lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru geriatrie nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru medicína dlouhodobé péče, praxí nejméně 5 let v oboru, případně se specializovanou způsobilostí ve vyučované problematice. Účastníci kurzu obdrží současně s pozvánkou do kurzu učební texty k problematice demencí. Technické zabezpečení Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením. Učebna pro praktickou výuku s vybavením umožňujícím praktickou výuku jednotlivých metod. 3 7 18 8..6 Kurz Paliativní medicína celkem 3 dny (4 hodin) Uchazeč si po domluvě se školitelem vybere 4 hodin z kurzu Paliativní medicíny, který je pořádán v rámci přípravy nástavbového oboru Paliativní medicína a léčba bolesti Kurz Dlouhodobé péče 9 dní (7 hodin) I. Modul obecný: 3 dny 4 hodin Předmět Koncept dlouhodobé péče ve světě a u nás, některé úspěšné modely dlouhodobé péče, zahraniční zkušenosti (Skandinávie, Nizozemí, Velká Británie, ). Minimální počet hodin Dlouhodobá péče v naší a evropské legislativě. Základní dokumenty v oblasti dlouhodobé péče. Základní demografické a epidemiologické poznatky související se stárnutím populace a nárůstem počtu chronických onemocnění, zátěž nemocemi. Management komplexní dlouhodobé péče. Dlouhodobá péče a její postavení v systému zdravotnických služeb a v návaznosti na služby sociální. Základní principy zdravotních a sociálních služeb, dlouhodobé péče. Etické a právní aspekty dlouhodobé péče. Koncept soběstačnosti a její podpory evaluace funkčního stavu, plánování služeb. Multidsciplinární tým, jeho funkce a koordinace. Komunitní služby, jejich role a management. Zásady komunikace, spolupráce s pečující rodinou, pacientské organizace, podpora pečujících rodin, spolupráce s dobrovolníky. Význam adekvátního prostředí a terapeutického přístupu k pacientům v dlouhodobé péči. Důstojnost jako základní lidské právo, podpora důstojnosti v péči. Celkem 19 II. Modul medicínské aspekty dlouhodobé péče: 3 dny 4 hodin Předmět Minimální počet hodin Stav výživy a zajištění adekvátní nutriční podpory. Senzorické deficity, hodnocení možnosti kompenzace. Psychický stav a jeho hodnocení, možnosti managementu jednotlivých syndromů. Mobilita, možnosti rehabilitace a kompenzace, prevence imobilizačního syndromu. Cévní mozkové příhody, poranění mozku a další poruchy nervového systému s chronickými následky. Strategie péče o lidi s cévní mozkovou příhodou (Helsingborgská a Mannheimská deklarace). Nejčastější traumata vyššího věku a možnosti jejich řešení, rehabilitace. Zvláštnosti komunikace u jednotlivých syndromů podmiňujících zhoršenou soběstačnost. Bolest, její charakteristiky, evaluace a management. Inkontinence a její management. Problematika chronických ran. Základy farmakoterapie v dlouhodobé péči. Rizikové faktory onemocnění ve stáří. Celkem 4 3 9 20 III. Modul problémový management v dlouhodobé péči: 3 dny 4 hodin Předmět Minimální počet hodin Soběstačnost a nejčastější syndromy a onemocnění, která ji omezují. 3 Komunikace s pacienty s ohledem na specifické syndromy. Funkční diagnostika pacientů s chronickými onemocněními. Komplexní posouzení, stanovení komplexního plánu dlouhodobé péče. Management farmakoterapie v dlouhodobé péči. Ošetřovatelství a jeho role v dlouhodobé péči. Fyzioterapie a ergoterapie a jejich role v dlouhodobé péči. Sociální práce a psychologie v dlouhodobé péči. Základy rehabilitace, zhodnocení rehabilitačního potenciálu pacienta, indikace adekvátních opatření. Rehabilitační a kompenzační pomůcky a jejich indikace u jednotlivých skupin pacientů dlouhodobé péče. Evaluace stavu a soběstačnosti (Complex Geriatric Assessment), vytvoření individuálního plánu, koordinace multidisciplinárního týmu v průběhu trajektorie stavu. Zásady vyšetření a léčby v domácnosti pacienta, semimurální a lůžkové péči, spolupráce se zdravotnickými a sociálními službami. Celkem 4 Personální a technické zabezpečení kurzu Dlouhodobé péče Personální zabezpečení Garant a vyučující lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru geriatrie nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru medicína dlouhodobé péče, praxí nejméně 5 let v oboru, případně se specializovanou způsobilostí ve vyučované problematice. Účastníci kurzu obdrží současně s pozvánkou do kurzu učební texty k problematice dlouhodobé péče. Technické zabezpečení Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením. Učebna pro praktickou výuku s vybavením umožňujícím praktickou výuku jednotlivých metod, zejména komplexního posouzení stavu. 0 21 9 Doporučená literatura Doporučená literatura HOLMEROVÁ, I., JURÁŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3. přprac. a dopl. vyd. Praha: EV public relations, s. ISBN HOLMEROVÁ, I., aj. Péče o pacienty s kognitivní poruchou. Praha: EV public relations, s. ISBN JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, C. Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. Praha: Grada, s. ISBN KALVACH, Z., aj. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, s. ISBN KALVACH, Z., aj Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů: pro studující lékařských fakult a praktické lékaře.. vyd. Praha: Univerzita Karlova Vydavatelství Karolinum, s. KALVACH, Z., aj. Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů: (pro studující lékařských fakult a praktické lékaře).. díl.. vyd. Praha: Univerzita Karlova Vydavatelství Karolinum, s. ISBN KALVACH, Z., aj. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada, s. ISBN TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén, s. ISBN ZAVÁZALOVÁ, H., aj. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Karolinum, s. ISBN Odborné časopisy Age and Ageing Česká geriatrická revue Journal of Nutrition Praktický lékař Vnitřní lékařství Internetové odkazy

http://kraken.slv.cz/28Cdo3438/2010

28 Cdo 3438/2010 Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 237 odst. 3 o. s. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně J. M., zastoupené JUDr. Zbyškem Melichem, advokátem v Praze 4, Modřany, U Šumavěnky 18, proti žalované České republice Ministerstvu zemědělství České republiky, se sídlem v Praze 1, Těšnov 17, o zaplacení 162.989,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 13/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2009, č. j. 20 Co 524/2008-50, takto: Rozsudkem Městského soudu v Praze shora označeným byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 4. 2008, č.j. 21 C 13/2007-40, kterým byla ve výroku I. zamítnuta žaloba, jejímž prostřednictvím se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 162.989,50 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem Pozemkového úřadu v Táboře, na základě něhož jí nemohl být restituční cestou vrácen zemědělský majetek podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ( zákon o půdě ). Odvolacím soudem bylo rovněž stanoveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež postrádalo relevantní zákonem stanovené náležitosti podání, a to jak v rovině obecné (§ 42 odst. 4 o. s. ř.), tak v rovině speciální, tj. pokud jde o samotný charakter dovolání jako takového (ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř.). Právní otázku zásadního významu, jež je nezbytným předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř., v dovolání ani v nejmenší možné míře nevymezila. Předpokládá se tedy, že dovolací soud bude při posouzení přípustnosti dovolání reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 541/2004, Soudní judikatura č. 7/2004, č. 132, usnesení téhož soudu sp. zn. 28 Cdo 2757/2006 a řada dalších, implicite též nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 414/01, Sbírka nálezů a usnesení sv. 29, č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením § 242 o. s. ř. Pokud tedy formulování právní otázky zásadního významu chybí, tak, jako je tomu v předmětné věci, nelze v takovém případě shledat podané dovolání přípustným ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a otevřít tak cestu pro věcný přezkum napadeného rozhodnutí. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dále platí, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). V ustanovení § 241b odst. 3 věty prvé o. s. ř. je pak uvedeno, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Pokud tedy dovolání neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. V daném případě byla výzva, aby bylo dovolání žalobkyně doplněno, když neobsahuje všechny podstatné náležitosti, učiněna ze strany soudu prvního stupně usnesením ze dne 28. 1. 2010, č.j. 21 C 13/2007-62, které bylo dovolatelce doručeno dne 26. 5. 2009. Jelikož však vady dovolání nebyly ve stanovené lhůtě 10 dnů odstraněny a protože za takové situace nelze v řízení pro tento nedostatek pokračovat, je třeba v takovém případě dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítnout. Ze všech výše uvedených důvodů proto dovolací soud dovolání žalobkyně odmítl, a to v prvé řadě pro jeho nepřípustnost, za aplikace ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 3 a § 243c odst. 1 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu nárok, neboť žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované v tomto řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.

http://docplayer.cz/1425899-Katalog-socialnich-a-navaznych-sluzeb-2010-2011-poskytovanych-na-uzemi-mc-praha-10-bydleni-rodina-s-detmi-deti-a-mladez-dluhy.html

⭐Katalog. sociálních a návazných služeb 2010 / poskytovaných na území MČ Praha 10. Bydlení. Rodina s dětmi, děti a mládež. Dluhy. Katalog. sociálních a návazných služeb 2010 / poskytovaných na území MČ Praha 10. Bydlení. Rodina s dětmi, děti a mládež. Dluhy. Download "Katalog. sociálních a návazných služeb 2010 / 2011. poskytovaných na území MČ Praha 10. Bydlení. Rodina s dětmi, děti a mládež. Dluhy." 1 Bydlení Rodina s dětmi, děti a mládež Dluhy Domácí násilí Drogy a alkohol Odchod z vězení a vazby Osamocení Úmrtí Katalog sociálních a návazných služeb 2010 / 2011 Stáří Zdravotní postižení Ztráta zaměstnání poskytovaných na území MČ Praha 102 3 Úvodní slovo vedoucí sociálního odboru Mgr. Alice Pajerové Motto: Ten nejpomalejší, který neztratil cíl z očí, jde stále ještě rychleji než ten, který bloudí bez cíle. Gotthold Ephraim Leasing Vážení a milí spoluobčané, nyní se Vám dostává do rukou katalog, který pro Vás připravili (zkompletovali) pracovníci sociálního odboru ÚMČ P 10 ve spolupráci s poskytovateli sociálních a návazných služeb. Cílem našeho-vašeho katalogu je poskytnout přehled organizací, jehož posláním je pomáhat občanům, kteří se ocitnou v nepříznivé životní situaci. Důsledek případných zdravotních, sociálních či ekonomických dopadů může neodmyslitelně ovlivňovat zdraví a kvalitu života celé společnosti. Jednou z významných předností vedení městské části P 10 je zabezpečit občanům potřebnou pomoc nejen svými organizacemi, avšak i podporou poskytovatelů sociálních a návazných služeb. Text katalogu je věnován problematice neočekávaných situací, které mohou potkat každého z nás. Je určen všem občanům Prahy 10, zejména však seniorům, osobám se zdravotním handicapem, ale i samozřejmě rodinám s dětmi. Pro přehlednost a orientaci jsme údaje o organizacích rozčlenili na straně dle životních situací, ve kterých se během života může ocitnout každý z nás. Činnost každé organizace je Vám abecedně stručně představena na jednotlivých stránkách katalogu. V závěru katalog obsahuje základní kontaktní údaje na zdravotnické zařízení a další nezbytné kontakty, jako jsou např., zubní pohotovost, policie, hasiči, probační a mediační služba. Jelikož je naším cílem údaje v katalogu pravidelně aktualizovat k Vašim potřebám, přivítáme veškeré připomínky či náměty. V případě nejasností můžete kontaktovat pracovníky sociálního odboru městské části Praha 10. Kontakty naleznete na straně 6 a 7. Velký dík je věnován pracovnicím Centra pro komunitní práci střední Čechy (CpKP střední Čechy), které výrazně svojí odbornou a metodickou činností přispěly ke vzniku našeho-vašeho katalogu. Děkuji za Vaši přízeň Mgr. Alice Pajerová vedoucí odboru sociálního 34 ÚMČ Praha 10 z hlediska poskytování sociálních a návazných služeb Městská část Praha 10 dlouhodobě podporuje rozvoj sociálních a návazných služeb na území městské části Praha 10. Cílem všech činností je, aby se Praha 10 stala klidným, bezpečným a příjemným místem pro život. O její aktivitě vypovídají jednotlivé projekty, které realizuje zejména prostřednictvím sociálního odboru ÚMČ Praha 10. Co si představit pod pojmem sociální služby? Zjednodušeně řečeno, patří sem jednak tzv. služby sociální péče (to jsou např. domovy pro seniory, pečovatelská služba, osobní asistence aj.) a dále služby, které pomáhají předcházet různým krizovým situacím či řešit krizové stavy, včetně služeb, které zabezpečují podmínky pro přežití (např. noclehárny, azylová bydlení, terapeutické komunity, různé poradny a řada dalších služeb). Důležitou úlohu v rozvoji městské části představují i tzv. návazné služby, které vhodným způsobem zpříjemňují a zjednodušují život občanů Prahy 10. Důležitým krokem vedoucím k rozvoji sociálních a návazných služeb bylo rozhodnutí vedení městské části v roce 2004, že se zapojí do procesu Komunitního plánování sociálních služeb, jehož základem je spolupráce všech zúčastněných stran. Jedná se o zástupce městské části Praha 10, uživatele a poskytovatele služeb. Jedním ze základních úkolů v rámci zvýšení informovanosti o sociálních a návazných službách je vydání tohoto katalogu. Představení činnosti sociálního odboru ÚMČ Praha 10 Vršovická 1429/68, Praha 10 V přenesené působnosti plní odbor zejména tyto úkoly: Vykonává svěřenou působnost podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoc v hmotné nouzi, když poskytuje pomoc k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi, kterými jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Poskytuje sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. Přiznává mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany. Zajišťuje agendu sociálních pohřbů. Ustanovuje zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění. 45 Vykonává svěřenou působnost podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, když podle tohoto zákona upravenými podmínkami poskytuje pomoc a podporu fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Zprostředkovává žádosti o osvojení a pěstounskou péči. Vykonává sociálně právní ochranu dětí a funkci kolizního opatrovníka. Poskytuje poradenskou pomoc starším a zdravotně postiženým občanům, nezaměstnaným, rodinám s dětmi a občanům ohroženým sociálním vyloučením. Provádí terénní sociální šetření a depistáže. Řeší obtížné sociální případy. Zastupuje nezletilé u soudů všech stupňů. Projednává stížnosti a podněty občanů v působnosti odboru. Vyhledává osoby, které potřebují sociální pomoc z důvodů různých sociálně patologických jevů. Koordinuje sociálně preventivní činnost MČ a podílí se na organizování preventivních opatření a projektů. Poskytuje dávky sociální péče občanům se zdravotním postižením dle vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V oblasti samostatné působnosti odbor vykonává zejména tyto činnosti: Poskytuje příspěvek na integraci dětí z Prahy 10 s těžkým zdravotním postižením po dobu povinné školní docházky. Koordinuje a realizuje komunitní plánování sociálních služeb na území MČ Praha 10. Zajišťuje činnost protidrogového koordinátora. Doporučuje Azylovému domu pro matky s dětmi v Praze 10 přijetí matek s dětmi. Koordinuje romskou problematiku pro oblast Prahy 10. Umožňuje studentům odborných a vysokých škol se zaměřením na sociální práci odbornou praxi na odboru. Provádí prevenci kriminality pro Městskou část Praha 10. Zajišťuje odborné sociální poradenství a sociální rehabilitaci pro osoby se zdravotním postižením Realizuje dopravu osob s těžkým zdravotním postižením Zajišťuje agendu umisťování žadatelů do domu s pečovatelskou službou v souladu s usnesením RMČ č.396 ze dne , včetně provádění terénní práce Vykonává zřizovatelskou funkci pro zřízené organizace (CSOP a LDN) 56 Zpracovává a zajišťuje vyřízení žádostí studentů z dětských domovů a pěstounské péče, kteří studují na VŠFS (poskytování školného v rámci projektu Studentský dům ). Zabezpečuje výkon veřejné služby pro osoby v hmotné nouzi. Vedoucí odboru Mgr. Alice Pajerová I. patro, budova A, kancelář A107 tel.: fax: kontakt právníka odboru Mgr. Jan Jeglík I. patro, Budova A, kancelář A 108b tel.: , asistentka vedoucí sociálního odboru I. patro, Budova A, kancelář A105 tel.: Oddělení zřízených organizací a sekretariátu Zajišťuje organizační chod celého odboru, poskytuje informace o činnosti a projektech celého sociálního odboru, mimo jiné poradenskou činnost v oblasti agendy žádostí o přidělení bytů v domě s pečovatelskou službou, podílí se na všech realizovaných projektech vedoucí oddělení Mgr. Petra Jonášová I. patro, budova A, kancelář A106 tel.: Oddělení sociálně právní ochrany dětí Zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství a k upevňování rodinných vztahů. Součástí sociální péče o tuto skupinu osob je i sociálně-právní ochrana dětí. vedoucí oddělení Bc. Pavel Petřík I. patro, budova A, kancelář A104 Tel.: Fax: Oddělení sociálních služeb Rozhoduje o poskytování dávek sociální péče a příspěvků starým a potřebným občanům, zdravotně postiženým občanům. Poskytuje občanům poradenskou péči při řešení jejich sociálních problémů, aplikuje 67 zákon č.108/2006sb., o sociálních službách v praxi, posuzuje žádosti a poskytuje příspěvky na péči a vybraných dávek sociální péče. vedoucí oddělení Mgr. Blanka Boháčková I. patro, budova B, kancelář B127 tel.: fax: Oddělení sociální prevence Komplexně řeší problematiku sociální prevence na území městské části Praha 10 a ve spolupráci s příslušnými orgány utváří podmínky nezbytné pro tvorbu a realizaci specifi cky zaměřených a vnitřně provázaných preventivních programů MČ Praha 10. Zajišťuje rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi a koordinaci Komunitního plánování sociálních služeb. Kurátoři pro mládež pracují s rodinami a dětmi a sociální kurátor pro dospělé poskytuje potřebnou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením. vedoucí oddělení Bc. Linda Zákorová I. patro, budova B, kancelář B134 Tel.: Fax: protidrogový koordinátor Mgr. Helena Průchová I. patro, budova B, kancelář B136 tel.: Oddělení projektu EU Realizuje bezplatnou službu rozvozu zdravotně znevýhodněných osob a seniorů. Zlepšuje přístup osob se zdravotním postižením a osob o ně pečujících na trh práce a k sociálním službám. Vytváří podmínky pro integraci znevýhodněných skupin obyvatelstva na trh práce a zlepšuje možnost jejich integrace do běžného života. Rozšiřuje a zkvalitňuje existující síť sociálních služeb na území Prahy 10. Oddělení realizuje projekty z oblasti prevence kriminality a projekty fi nancované z prostředků Evropské unie. vedoucí oddělení Bc. Michal Kočí tel.: Detašované pracoviště sociálního odboru na adrese: Jasmínová 35, Praha 10 Zahradní Město I. patro, třetí kancelář zleva 78 Projekty sociálního odboru Do práce po rodičovské dovolené s Desítkou Městská část Praha 10 využila 2. výzvy Operačního programu Praha Adaptabilita, kterou v květnu roku 2009 vyhlásil Magistrát hl. m. Prahy. Tímto radnice reagovala na průzkum sociálního odboru, který mapoval potřeby cílové skupiny rodičů na rodičovské dovolené. Průzkum probíhal na přelomu let 2007 a Ke zpracování projektového záměru využila radnice i studie Národního ústavu odborného vzdělávání a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Realizace projektového záměru byla zahájena 1. února Projekt je určen rodičům na rodičovské dovolené a rodičům, kteří jsou krátce po jejím skončení, jsou registrováni na Úřadu práce, mají trvalé bydliště na území městské části Praha 10 a věk jejich děti se nachází ve věkovém rozmezí 1,5 až 3 roky. Cílem záměru je usnadnit rodičům jejich návrat na trh práce. V rámci projektu se rodiče účastní bezplatných kurzů: jazykové znalosti (anglický a německý jazyk), PC dovednosti, sociální dovednosti a rekvalifi kačních kurzů. První etapa projektu (duben - červen 2010) byla zahájena 6. dubna Druhá (navazující) etapa byla zahájena v měsíci září Projekt potrvá do června roku Významnou službou pro rodiče je hlídání dětí v nově Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti vybavené herně. Rozvoz občanů Městská část Praha 10 realizuje bezplatnou službu rozvozu zdravotně znevýhodněných osob. Rozvoz probíhá za přítomnosti sociálních asistentek (jedna asistentka v každém voze) dvěma mikrobusy. Jeden vůz je vybaven výsuvnou plošinou pro nástup osob na vozíku. Osoby žádající o službu musí být držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P a mít trvalé bydliště na území MČ Prahy 10. Služba je poskytována za účelem návštěvy lékaře, 89 lékařské rehabilitace nebo ÚMČ Praha 10, a to v aktuálně zveřejněných (a v okamžiku objednávky volných) časových rozmezích. Rozvozy městská část zajišťuje každý všední den od 7.00 hod do hod. a to především na území MČ Praha 10, a jí přilehlých lokalitách. Služba zahrnuje jednorázovou službu rozvozu (tj. neobsahuje doprovod od vozu na místo určení, donášku, čekání na zpětný odvoz apod.). Služba zahrnuje asistenci při nástupu do vozu a výstupu z něj. Každý poslední pracovní den v týdnu jsou na www stránce: odbor sociální, oddělení projektu EU, rozvozy občanů zveřejňovány volné termíny rozvozů pro následující týden. Zcela aktuální (během týdne) volné termíny Vám ochotně sdělí každý všední den od 7.30 hod do hod na telefonním čísle: Azylový dům pro matky s dětmi Toto zařízení poskytuje účinnou pomoc matkám a dětem, které se nacházejí v těžké sociální nebo životní situaci, kterou nemohou řešit samy. V Azylovém domě je poskytována pobytová sociální služba matkám z Prahy 10, z dalších městských částí hl. m. Prahy, ale také z celé ČR a ostatních členských zemí EU. Podmínkou poskytování sociální služby v zařízení je snaha matek řešit svoji nepříznivou situaci, dodržování domovního řádu a úhrada za pobyt. Těžiště celého projektu spočívá ve spolupráci MČ Praha 10 a Centra komunitní práce P 10, obecně prospěšné společnosti, která provoz Azylového domu zajišťuje. Obě instituce usilují tímto projektem o vytvoření klidového zázemí a podpory pro matky s dětmi v krizové nebo náročné životní situaci, která ohrožuje fungování rodiny. V azylovém domě je pro žadatelky k dispozici devět ubytovacích jednotek určených k překlenutí krizového období. Délka pobytu je obvykle jeden až šest měsíců, ve výjimečných a odůvodněných případech až dvanáct měsíců. Celý objekt je nepřetržitě střežen ostrahou. Kontaktní osoba, která eviduje a shromažďuje žádosti o pobyt: Bc. Zuzana Stupáková 1. patro budovy B, kancelář č. 138 tel.:10 10 Studentský dům Záběhlická Dalším projektem Městské části Praha 10 směřujícím do sociální oblasti je Studentský dům Záběhlická. Jedná o nabídku pomoci dětem, které odcházejí z dětského domova nebo obdobného zařízení, nebo které prošly náhradní rodinnou péčí (pěstounskou nebo poručenskou péčí). Cílem projektu je umožnit těmto mladým lidem vysokoškolské studium. Lze přepokládat, že většina nemá za běžných podmínek možnost získat vysokoškolské vzdělání a to zejména z důvodu nedostatečného rodinného zázemí a z důvodů fi nančních. S ohledem na často složitou situaci těchto mladých lidí jim nabízí městská část možnost vysokoškolského studia na Vysoké škole fi nančně správní, která má své sídlo na Praze 10. Studium městská část těmto studentům fi nancuje a zároveň jim zajišťuje bydlení ve Studentském domě Záběhlická, který byl za tímto účelem zrekonstruován. Projektem získávají studenti příležitost posilovat svoji samostatnost, rozvíjet své schopnosti a podporu v začleňování do běžného každodenního života. V objektu Studentského domu je studentům poskytováno nejen ubytování (kapacita zařízení je 36 míst), ale i další doprovodné služby. Pracovníci Studentského domu připravují studenty na samostatný život. Tito pracovníci současně aktivně spolupracují se zaměstnanci Vysoké školy při řešení konkrétních problémů studentů, při vyhodnocování jejich úspěšnosti a na motivaci k dalšímu studiu. Projekt realizuje Městská část Praha 10, Centrum komunitní práce P10, obecně prospěšná společnost a Vysoká škola fi nanční a správní. Z prostředků městské části mají studenti hrazeno školné i ubytování a získávají každoročně příspěvek na zakoupení učebních pomůcek. Na Vysoké škole fi nanční a správní mají studenti možnost požádat při splnění podmínek o prospěchové a sociální stipendium. V případě úspěšného ukončení bakalářského studia se bude Městská část Praha 10 snažit nabídnout studentům pracovní uplatnění v rámci Úřadu městské části, případně v jí zřizovaných organizacích. První studenti byli do projektu přijati pro akademický rok 2008/2009.11 Léčebna dlouhodobě nemocných Vršovice (LDN) 1.prosince 2008 zahájila Léčebna Vršovice provoz v nově zrekonstruovaných prostorách. Obnova a vybavení byly hrazeny z prostředků městské části Praha 10. Kromě dlouhodobé ošetřovatelské péče o chronicky nemocné pacienty nabízí také rehabilitace zaměřené na včasnou mobilizaci a aktivizaci pacientů s kardiovaskulárními onemocněními nebo po úrazech či operacích. Rehabilitační oddělení je určeno pro hospitalizované, ale i pro ambulantní klienty a poskytuje širokou nabídku léčebných postupů, elektroléčbu a vodoléčbu. Léčebna Vršovice je v současné době jednou z nejmodernějších v Praze. Každé oddělení je vybaveno hygienickými, rehabilitačními i manipulačními pomůckami pojízdnými vanami, hygienickými sprchovacími křesly, zvedáky, stavěcími pomůckami. Součástí je ultrazvukový diagnostický přístroj pro celkové vyšetření i no EKG přístroje, vše s možností napojení na počítačovou síť a ukládáním výsledků přímo do digitálního chorobopisu pacienta. Vršovická léčebna v tuto chvíli nabízí celkem 49 standardních lůžek a šedesát lůžek s nadstandardním vybavením, zde mají pacienti k dispozici vlastní sociální zázemí, ledničku TABULKA CENÍK NADSTANDARD 1 den 30 dnů 2-lůžkový pokoj 600,-Kč ,-Kč 1-lůžkový pokoj 800,-Kč ,-Kč STANDARD 1 den 30 dnů Standardní pokoj 200, - Kč 6 000,- Kč Pojízdný úřad V rámci standardizace poskytovaných služeb ve veřejné správě a přiblížení se občanům Prahy 10, jako jedna z prvních v ČR, zřídila městská část službu tzv. Pojízdného úřadu. Služba je určena především obča- 1112 nům nad 80 let věku, kteří nepobírají příspěvek na provoz motorového vozidla ani na individuální dopravu. V rámci této služby navštíví úředník občana v místě jeho bydliště a občan v pohodlí svého domova může vyřídit běžné agendy (např. žádost o vyřízení OP, výpis z RT). Více informací Vám sdělí na telefonních číslech: Odbor občanskoprávní ověřování občanské průkazy odbor sociální odbor školství a kultury CzechPoint Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o. Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci se sídlem Sámova 7, Praha 10 (dále jen CSOP) je příspěvkovou organizací zřízenou městskou částí Praha 10. Hlavním posláním a účelem zřízení je poskytovat kvalitní podporu a pomoc občanům, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a jsou odkázáni na pomoc jiné osoby. Sociální služby jsou poskytovány formou pobytovou, ambulantní i terénní. CSOP tak nabízí v MČ Praha 10 zejména seniorům a jejich rodinám pomoc při vytváření důstojných podmínek pro život v jejich přirozeném prostředí a pomáhá jim překonávat osamění. CSOP zejména poskytuje pečovatelskou službu, domácí zdravotní péči, tísňovou péči a nouzovou signalizaci. Zajišťuje provoz domu s pečovatelskou službou v Sámově ulici (145 bytů) a dvě sociálně ošetřovatelská zařízení DOMOVY SENIORŮ ve Zvonkové ulici a Gercenově ulici. Seniorům jsou k dispozici 3 dietní jídelny, 4 kluby seniorů, 2 střediska hygieny, 2 prádelny, půjčovna kompenzačních pomůcek. CSOP mimo jiné provozuje Středisko služeb pro děti a rodiče. Příspěvek na osobní asistenci pro děti z Prahy 10 s těžkým zdravotním postižením. Tento příspěvek je určen dětem, které mají trvalé bydliště v naší městské části, mají přiznány mimořádné výhody III. stupně ( průkaz ZTP/P) a plní povinnou školní docházku denní formou. Příspěvek je poskytován vždy za každé školní pololetí. Jeho výše činí za jedno pololetí 22500,- Kč v případě, že dítě dochází do běžné školy a 9000,- Kč v případě docházky do školy speciální. Příjemce příspěvku je rodič dítěte nebo jiný zákonný zástupce. Takto vyplacený fi nanční 1213 příspěvek je určen na zajištění osobní asistence, kterou dítě potřebuje v souvislosti se školní docházkou ( např. v době vyučování, přestávek, dopravě do a ze školy). Osobní asistenci mohou zajišťovat sami rodiče, mohou také využívat pomoci poskytovatelů sociálních služeb. Pro poskytnutí příspěvku schválila RMČ Praha 10 zásady v říjnu 2004 usnesením č Poprvé byl příspěvek poskytnut za první pololetí školního roku 2004/2005. Dům zubní péče Toto zdravotnické zařízení začalo fungovat od 4. září Je určeno především dětským pacientům.v objektu jsou čtyři zubní ordinace, které mj. poskytují stomatologickou pohotovost dětským pacientům. Dům zubní péče vznikl za významné podpory Městské části Praha 10 v budově bývalé lékařské pohotovosti v ulici Nad Olšinami poblíž stanice metra Strašnická. Nachází se zde moderně vybavené zdravotnické zařízení s přívětivým prostředím pro malé děti. MČ Praha 10 významně přispěla na opravu Domu zubní péče. Od je v tomto zdravotnickém zařízení provozována dětská zubní pohotovost, která je hrazena z fi nančních prostředků Městské části Praha 10. Tato pohotovost je určena pro dětské pacienty do 18 let. Toto zdravotnické zařízení též poskytuje preventivní programy, které se počátkem 90. let 20. st. rozpadly (pravidelné školní prohlídky). Prevence kriminality Městská část se aktivně zapojila do prevence kriminality, která se zabývá příčinami trestné činnosti i dalšími sociálně patologickými jevy a omezováním příležitostí k jejich rozvoji zejména nerepresivními prostředky. Ve spolupráci s ostatními, veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty vyvíjí aktivity, které se zaměřují na ovlivňování kriminogenních podmínek, na potencionální pachatele a na potencionální i faktické oběti trestné činnosti. Cílem preventivní politiky je snížení míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí občanů. Tato oblast úzce souvisí s komunitním plánováním sociálních služeb. Kvalitní prevence zmírňuje negativní důsledky trestné činnosti. Základním nástrojem prevence kriminality je zprostředkování informací 1314 o nebezpečích ohrožení různými formami trestné činnosti a o možnostech a způsobech ochrany před ní. Obsahově se jedná o široké spektrum informací, které se týkají stavu, vývoje a typů kriminality v lokalitách, rizikových způsobů chování, vysvětlování smyslu a výhod zabezpečování majetku apod. Cílem je zvyšování informovanosti obyvatel a motivace k aktivnímu přístupu k zajišťování vlastní bezpečnosti a ochraně majetku. Od roku 2007 byly realizovány projekty spolufi nancované MHMP, a to Stáří bez obav, Život bez rizik, Bezpečný domov a Na Desítce v bezpečí. Jedná se o preventivní projekty zaměřené na zprostředkování informací o nebezpečí ohrožení různými formami trestné činnosti a možnostech a způsobech ochrany. Akcí se účastní zástupci z řad Policie ČR, Městské policie hl. m. Prahy a Hasičského záchranného sboru. V rámci předávání informací občanům městská část realizovala tzv. Senior akademii. Jedná se o vzdělávací akci, která je pořádána ve spolupráci s Městskou policií hl. m. Prahy. Cílem daného projektu je seznámení seniorů s tím, jak předcházet trestné činnosti či naučit se správnému chování v krizových situacích. Výše uvedený vzdělávací cyklus probíhá formou jednotlivých přednášek na dané téma z oblasti prevence kriminality (téma mj.: jak poznat a řešit domácí násilí, jak chránit svůj majetek či zdraví, jaké povinnosti mají majitelé psů). 1415 1. Přehled poskytovatelů dle cílových skupin Životní situace, ve kterých se můžete nacházet a kdo Vám s nimi může pomoci: Bydlení Nevíte kudy kam a řešíte problémy s bydlením? Přišli jste o byt nebo dům, nemáte z čeho platit nájem? A nabalují se další problémy? Bezplatně a ochotně Vám pomůže nebo poradí: str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Asistence, o.s Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o Centrum komunitní práce Praha 10, o.p.s Centrum sociálních služeb Praha Diakonie ČCE Dům naděje Praha Vršovice Dům naděje Praha - Záběhlice Gaudia proti rakovině, o.s Kolumbus, o.s Společnost DUHA Integrace osob s mentálním postižením16 Rodina s dětmi, děti a mládež Jste rodina s dětmi a ocitli jste se v situaci, kterou neumíte vyřešit? Máte pocit, že bez cizí pomoci nedokážete překonat těžké období? Řešíte problémy se svými malými či dospívajícími dětmi a už si nevíte rady? Pomoci Vám můžeme my nebo Vám poradíme kam jinam se obrátit: str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Centrum pro rodinu, DROP IN, o.p.s Centrum komunitní práce Praha 10, o.p.s Centrum sociálních služeb Praha Člověk člověku, o.s Diakonie ČCE Elio, o.s Hestia, o.s HoSt Home-Start ČR Lačhe Čhave, o.s Římskokatolická farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha -Vršovice Dluhy 16 Hrozí Vám exekuce, ztráta bydlení, nemůžete vystačit s rodinným rozpočtem nebo jen nedokážete hospodařit s penězi? Co vlastně budete dál dělat, jak se dostanete z bludného kruhu? Obraťte se na: str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Centrum komunitní práce Praha 10, o.p.s Centrum sociálních služeb Praha Diakonie ČCE Elio, o.s Kolumbus, o.s17 Domácí násilí Ubližuje Vám někdo? Máte pocit, že se někoho z Vašich blízkých týká domácí násilí? Nečekejte na zázrak, nevěřte, že se něco změní. Pokud jste se Vy nebo někdo, koho znáte, našel v některé z popsaných situací, vyhledejte pomoc. Můžete se obrátit na: str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Centrum komunitní práce Praha 10, o.p.s Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o Centrum sociálních služeb Praha Centrum pro rodinu, DROP IN, o.p.s Diakonie ČCE Elio, o.s Kolumbus, o.s Lačhe Čhave, o.s ROSA centrum pro týrané a osamělé ženy Drogy a alkohol Myslíte si, že Vaše dítě nebo blízká osoba užívá drogy? Experimentujete s drogami nebo je užíváte a uvažujete o změně nebo abstinenci? Máte problémy s alkoholem a chcete je řešit? str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Centrum pro rodinu, DROP IN, o.p.s Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o Elio, o.s Lačhe Čhave, o.s Rodiče, o.s18 Odchod z vězení a vazby Vracíte se z výkonu trestu nebo vazby a nevíte, co vlastně budete dělat? Jak začít? Nemáte kde bydlet, nemáte zaměstnání nebo máte problémy s rodinou? Bezplatně a ochotně Vám pomůže: str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Dům naděje Praha Vršovice Dům naděje Praha Záběhlice Centrum sociálních služeb Praha Osamocení Trápíte se? Nemáte se komu svěřit? Nezoufejte, nejste na to sami! Obraťte se na: str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Arcidiecézní charita Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o Centrum sociálních služeb Praha Člověk člověku, o.s Diakonie ČCE Elio, o.s Elpida plus, o.p.s Gaudia proti rakovině, o.s Hewer občanské sdružení Kolumbus, o.s Point 50+, o.p.s Svaz důchodců ČR, městský výbor Praha Římskokatolická farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha -Vršovice19 Stáří Cítíte, že stáří se již dotklo i Vás, již nezvládáte to, co jste byli zvyklí zvládat? Pomohla by Vám pomoc někoho druhého? Rádi byste zůstali doma, ale jak to zařídit, když nákup je těžký, úklid vyčerpávající a děti daleko? Chcete znát své možnosti? Rádi pomůžeme: str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Arcidiecézní charita Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o Centrum sociálních služeb Praha Diakonie ČCE Domov pro seniory Malešice Domov pro seniory Zahradní Město Elpida plus, o.p.s Gaudia proti rakovině, o.s Hewer občanské sdružení Pohoda Point 50+, o.p.s Svaz důchodců ČR, městský výbor Praha Židovská obec v Praze Římskokatolická farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha -Vršovice20 Úmrtí Postihla Vás velmi bolestná a náhlá ztráta blízké osoby? Nevíte, co dělat a koho požádat o pomoc? Je důležité, aby člověk nebyl v obtížné životní situaci sám! Bezplatně a ochotně Vám pomůže a poradí: str. Arcidiecézní charita Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o Centrum sociálních služeb Praha Elpida plus, o.p.s Gaudia proti rakovině, o.s Hewer občanské sdružení Point 50+, o.p.s Svaz důchodců ČR, městský výbor Praha Římskokatolická farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha -Vršovice Zdravotní postižení Zdravotní postižení může být různé - tělesné, mentální, smyslové, duševní. Může se týkat Vás, Vašich dětí nebo Vašich blízkých. Situací, které řešíte, je nekonečně mnoho. Obraťte se na nás, poradíme, případně doporučíme, kdo jiný Vám může pomoci. Vždy lze najít důstojné řešení, které bude vycházet z toho, co si přejete: str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Arcidiecézní charita Asistence, o.s Asociace pomáhající lidem s autismem Praha, Střední Čechy, o.s Centrum Paraple Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o Centrum sociálních služeb Praha21 Česká unie neslyšících Diakonie ČCE Fokus Praha, o.s Formika, o.s Gaudia proti rakovině, o.s Hewer občanské sdružení Kolumbus, o.s Máme otevřeno?, o.s Podpora samostatnosti OSA, o.s Point 50+, o.p.s POHODA Společnost DICRE, o.s Společnost DUHA Integrace osob s mentálním postižením, o.s Středisko rané péče SPRP Praha Svaz tělesně postižených v ČR, o.s Tyfloservis, o.p.s WS Handicap s.r.o Židovská obec v Praze Ztráta zaměstnání Přišli jste nečekaně o práci? Už několik týdnů, měsíců se snažíte najít bezúspěšně práci? Začínáte se cítit izolovaní, méněcenní, převládá ve Vás pocit Práci již nikdy nenajdu? Nevzdávejte to, obraťte se na nás a budeme hledat řešení společně? str. Agentura profesního poradenství pro neslyšící, o.s Asistence, o.s Centrum komunitní práce Praha 10, o.p.s Centrum sociálních služeb Praha Diakonie ČCE Elio, o.s Gaudia proti rakovině, o.s Kolumbus, o.s Lačhe Čhave, o.s Point 50+, o.p.s Společnost DUHA Integrace osob s mentálním postižením, o.s22 2. Rejstřík APLA Praha, Střední Čechy, o. s...24 APPN, o.s...24 Arcidiecézní charita Praha, Středisko pečovatelská služba...25 ASISTENCE o.s Centrum Sámovka O.S. Vhled...26 Centrum komunitní práce Praha 10, o. p. s...26 Centrum Paraple, o.p.s Centrum pro rodinu - Středisko prevence a léčby drogových závislostí DROP IN, o.p.s Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, p.o Centrum sociálních služeb Praha...28 Česká unie neslyšících...29 Člověk člověku, o. s. - Sdružení pro sociální práci a prevenci patologických jevů...29 Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze Domov pro seniory Malešice...30 Domov pro seniory Zahradní Město...31 Společnost DUHA integrace osob s mentálním postižením...31 Dům Naděje Praha-Vršovice - azylový dům...32 Dům Naděje Praha-Záběhlice - azylový dům...32 Elio, o.s...33 Elpida plus, o.p.s Fokus Praha, o. s FORMIKA, o. s Gaudia proti rakovině, o.s HESTIA, o.s...35 Hewer - občanské sdružení...36 HoSt Home Start Česká republika...36 Mateřské a otcovské centrum pohody JABLIČKOV...37 Klub K KOLUMBUS o.s o.s. Lačhe Čhave...38 Máme otevřeno?, o.s...39 Podpora samostatnosti Osa, o.s POHODA společnost pro normální život lidí s postižením...40 Point 50+, o.p.s Římskokatolická farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha - Vršovice Zobrazit více Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:, Více Katalog. sociálních a návazných služeb 2011 / 2012. poskytovaných na území MČ Praha 10. Bydlení. Rodina s dětmi, děti a mládež. Dluhy. Bydlení Rodina s dětmi, děti a mládež Dluhy Domácí násilí Drogy a alkohol Městská část Praha 10 Odchod z vězení a vazby Osamocení Úmrtí Stáří Katalog sociálních a návazných služeb 2011 / 2012 Zdravotní Více Oblastní charita Strakonice Příloha č. 6 k usnesení Rady HMP č. 1736 ze dne 23. 10. 2012 IČO Název žadatele Číslo registrace socální služby Program J1 grant nad 200 000,- Kč Název služby Druh služby Požadavek na dotaci HMP 2012 Grant Více ANALÝZA SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 10. Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy ANALÝZA SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 10 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy Červen 2013 Obsah 1. Základní informace o šetření o poskytovaných Více ZO ČSOP Vlašim Oblasti kde můžete pomoci: Kontakt a informace: Dagmar Tlustošová www.csopvlasim.cz A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou Více Sociální a zdravotní služby 2011 LINKA DŮVĚRY ML. BOLESLAV S S 326 741 481 Mladá Boleslav, Václavkova 950 [email protected] Naším hlavním úkolem je poskytování pomoci klientům, kteří se dostali do krizových stavů v souvislosti Více Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní Více Dotace poskytnuté městem Ústí nad Labem na sociální služby a služby blízké službám sociálním v roce 2015 - za jednotlivé oblasti sociální péče Oblast péče o seniory Dotace poskytnuté městem Ústí nad Labem na Domov pro seniory Dobětice, p.o. Domov pro seniory Dobětice, p.o. Domov pro seniory Severní Terasa, p.o. 20 let s vámi - oslavy 20. výročí Více Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny Více INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A Více Monitoring plnění opatření z KP Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních Více Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný Více Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Více Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová Více Sociální služby v kostce Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která Více Zápis ze společného jednání pracovních skupin komunitního plánování sociálních a návazných služeb na městské části Praha 10 Zápis ze společného jednání pracovních skupin komunitního plánování sociálních a návazných služeb na městské části Praha 10 Datum konání: 1. 6. 2016, 13:00 hod-15:15 hod. Místo konání: ÚMČ Praha 10, Vršovická Více Druhy sociálních služeb Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem, Více ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007 Více Zápis ze společného jednání pracovních skupin KPSS Zápis ze společného jednání pracovních skupin KPSS Datum konání: 19. 11. 2014 2014, 15:00 Místo konání: ÚMČ Praha 10, 1. patro, budova B Zasedací sál Přítomni: Pavel Petřík, vedoucí odboru sociálního, Více Základní veřejné prohlášení VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o Více Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Harmonie, příspěvková organizace Krnov, Pod Cvilínem, Chářovská 785/85 PSČ 794 01 Pracoviště: Chráněné bydlení, P. Bezruče 141/4, 793 95 Město Albrechtice Pracoviště: Chráněné bydlení, Pod Hůrkou 754/26, Více Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská Více Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a matky s dětmi z Českého Těšína a celé České republiky, které se ocitly v tíživé životní Více U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 783/2014 č.j.: 783/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 730 ze dne 01.09.2014 Doporučení komise sociální a zdravotní Rady městské části Praha 3 Rada městské části I. b e r e n a v ě d Více INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole, Více Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání... Více 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory, Více Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky Více Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě Více 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. Více ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB území ORP Strakonice 1 POSKYTOVATELÉ SOC. S LUŽEB A POSKYTOVANÉ SLUŽBY 1.1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Strakonice Centrum pro zdravotně Více Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální Více Katalog. sociálních a návazných služeb 2012 / 2013. Bydlení. Rodina s dětmi. Děti a mládež. Dluhy. Domácí násilí. Drogy a alkohol Bydlení Rodina s dětmi Děti a mládež Dluhy Domácí násilí Drogy a alkohol Odchod z vězení a vazby Osamocení Úmrtí Stáří Katalog sociálních a návazných služeb 2012 / 2013 Zdravotní postižení Ztráta zaměstnání Více STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA JASELSKÁ Jaselská 7/9, BRNO SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby Více Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Více VYŠKOV. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje VYŠKOV Nezavíráme oči před domácím násilím Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje Domácí násilí je nejrozšířenější, nejméně kontrolovanou, nejvíce podceňovanou formou násilí. Více Domov pro seniory (Evangelický domov ) Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí Více 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními Více Veřejný závazek. Odlehčovací služba Účinnost od: 23.7.2015 Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 4 Garant: Ryjáčková Romana Vedoucí služby Ověřovatel: Bc. Ludmila Lacinová Schvalovatel: Správce dokumentace Mgr. Eva Šulcová Představitel Více Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje Více I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH LINEK telefonické krizové pomoci Děti a mládež: PRAHA - Linka bezpečí Hlavní město Praha působnost celá ČR, registrovaný poskytovatel sociálních služeb Sdružení Linka bezpečí, o.s. Více Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Naše činnost Medializace a propagace dobrovolnictví Vyhledávání dobrovolníků a jejich výcvik Koordinace dobrovolnictví Spolupráce s přijímajícími organizacemi Realizace Více Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA Více 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007 Více Monitoring plnění KP Příloha A stav k 19. 3. 2013 číslo opatření KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění KP název opatření plánované období realizace ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ stav plnění zásadní důvody Více Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region za rok 2008. Vize komunitního plánování: Dosáhnout takového rozvoje sociální sféry, aby reagoval na zjištěné potřeby občanů. Více Síť služeb kraje v oblasti primární prevence Síť služeb kraje v oblasti primární prevence konkrétní organizace cílová skupina služby kontakt PPP pro Prahu 1,2a4 Křesťanská pedagogickopsychologická poradna PPP Praha 10 PPP Praha 11 a 12 PPP Praha Více Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo Více Základní informace pro zájemce Základní informace pro zájemce Kontakt: Hejnická 538, Praha 9 - Střížkov Vedoucí koordinátor pečovatelské služby: Mgr. Vendula Starostová Tel: 286 019 667 [email protected] Koordinátorka pečovatelské Více ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé, ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, rok 2013 se staví jako první a odvážný rok do řady našich plánů. Misericordia o.p.s. zahájila svou činnost a pomalu se rozhlíží jako dítě, které právě objevilo něco nového. Stejně Více NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita č. 1 Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov Více Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové Více Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. RANÁ PÉČE 01. Pojmenování (název) životní situace Raná péče 02. Základní informace k životní situaci Raná péče je terénní sociální služba, případně doplněná ambulantní formou služby. Mohou ji využít rodiny, Více Přehled poskytovatelů sociálních služeb dle cílové skupiny Přehled poskytovatelů sociálních služeb dle cílové skupiny Sociální služby pro seniory Arcidiecézní charita Praha Centrum pro zdravotně postižené a seniory Středočeského kraje, o.p.s. Česká katolická charita Více Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly v tíživé životní situaci, a nejsou ji schopny vlastními silami vyřešit a jsou Více PRŮVODCE SLUŽBOU. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením. www.socsluzbykarvina.cz SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ, příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Středisko denních služeb Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město, PRŮVODCE SLUŽBOU Denní centrum služeb pro osoby Více MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně Více Standardy kvality poskytovaných sociálních služeb. Centrum denních služeb, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 16/1812 Standardy kvality poskytovaných sociálních služeb Centrum denních služeb, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 16/1812 Pravidla ke standardu č. 1 Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Centrum denních služeb Více Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://docplayer.cz/41157591-Pokyny-k-vyplneni-formulare-navrhu-na-vklad-do-katastru-nemovitosti.html

1 12NavVkPrNem_info.pdf Pokyny k vyplnění formuláře návrhu na vklad do katastru nemovitostí Obecné pokyny 1. Formulář vyplňte velkým tiskacím písmem. 2. Uveďte katastrální úřad a katastrální pracoviště, v jehož územním obvodu se nacházejí nemovitosti, které jsou předmětem smlouvy nebo jiného právního úkonu. Pokud se tyto nemovitosti nacházejí v obvodu více katastrálních pracovišť, postupujte podle následujících pravidel: jedná-li se o směnnou smlouvu, smlouvu o zřízení věcného břemene, dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, podejte jeden společný návrh na vklad ohledně všech nemovitostí ( 37 odst. 2 katastrální vyhlášky). jedná-li se o jiný smluvní typ, než je uvedeno v předchozí odrážce, podejte samostatné návrhy na vklad ke každému katastrálnímu pracovišti ohledně nemovitostí v obvodu tohoto katastrálního pracoviště. Pokyny k části I. Údaje o účastnících řízení 1. Uveďte údaje o všech účastnících řízení tj. o osobách, které jsou účastníky smlouvy nebo jiné listiny, na jejímž podkladě má být zapsáno právo do katastru. Návrh na vklad mohou podat všichni účastníci řízení společně nebo i některý z nich samostatně. Je však vhodné, aby návrh na vklad podávali společně všichni účastníci řízení - obvykle to totiž přispívá k rychlejšímu průběhu správního řízení. 2. U každého účastníka řízení uveďte jeho individuální pořadové číslo (1, 2,. atd.), na které bude možno dále ve formuláři odkazovat. 3. Údaj o rodném čísle u fyzické osoby je povinný, pokud má rodné číslo přiděleno ( 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 265/1992 Sb.). U cizozemce, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, uveďte datum narození. 4. Údaj o adrese místa trvalého pobytu u fyzické osoby a údaj o sídle u právnické osoby je povinný, a to i v případě, že dále vyplníte odlišnou adresu pro doručování ( 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 265/1992 Sb.). U cizozemce uveďte namísto adresy trvalého pobytu jeho adresu bydliště v cizině. Pokyny k části II. Označení práv, která mají být zapsána do katastru nemovitostí Vyberte, jaké právo má být do katastru nemovitostí zapsáno (levý sloupec tabulky) nebo z něj naopak vymazáno (pravý sloupec tabulky). Musí být vybráno alespoň jedno právo (jedná se o povinný údaj podle 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb.). Předmětem vkladu může být současně více práv, a to jak pokud jde o zápis, tak pokud jde o výmaz. V takovém případě je vhodné pro každé právo navrhované ke vkladu použít samostatnou přílohu, takový postup zjednoduší vyplnění dalších částí formuláře. Vlastnické právo 1. Označte osobu, která nabývá vlastnické právo; ke zjednodušení označení nabyvatele můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře. Dále uveďte, zda tato osoba nabývá vlastnické právo k celku nebo do podílového spoluvlastnictví včetně výše spoluvlastnického podílu. V případě manželů uveďte, zda jsou nemovitosti nabývány do společného jmění manželů nebo do jiného majetkového společenství manželů podle cizího práva. 2. Pokud spolu s vlastnickým právem pro Českou republiku, kraj, obec či podílníky podílového fondu vzniká další oprávnění, uveďte, zda se jedná o Zástavní právo příslušnost hospodařit s majetkem státu, právo hospodařit s majetkem státu, správu nemovitostí ve vlastnictví státu, hospodaření příspěvkové organizace se svěřeným majetkem územního samosprávního celku, hospodaření městské části se svěřeným majetkem statutárního města, správa nemovitostí ve vlastnictví hlavního města Prahy vykonávaná městskou částí, obhospodařování majetku v podílovém fondu. 1. Označte osobu, ve prospěch které je zástavní právo zřizováno (zástavního věřitele); ke zjednodušení označení zástavního věřitele můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře. 2. Označte zajišťované pohledávky. Neuvádějte, že pohledávka je zajišťována včetně příslušenství (vyplývá ze zákona) ani to, že je zajišťován nárok zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka (rovněž vyplývá ze zákona). Uveďte, zda se jedná o a) pohledávku podle 155 odst. 1 nebo 2 občanského zákoníku, tedy existující peněžitou či nepeněžitou pohledávku, nebo 2 14NavVkPrNem_info.pdf Pokyny k vyplnění formuláře návrhu na vklad do katastru nemovitostí Obecné pokyny 1. Formulář vyplňte velkým tiskacím písmem. 2. Uveďte katastrální úřad a katastrální pracoviště, v jehož územním obvodu se nacházejí nemovitosti, které jsou předmětem smlouvy nebo jiného právního úkonu. Pokud se tyto nemovitosti nacházejí v obvodu více katastrálních pracovišť téhož katastrálního úřadu, podejte jeden společný návrh na vklad ohledně všech nemovitostí. Pokud se tyto nemovitosti nacházejí v obvodu více katastrálních úřadů, podejte jeden společný návrh pouze v případě, kdy je vklad navrhován na základě neoddělitelného právního jednání (neoddělitelné právní jednání je takové, u kterého nelze oddělit část jeho obsahu bez dopadu do ostatních částí, například směnná smlouva, dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo kupní smlouva s jednou kupní cenou za více nemovitostí). V ostatních případech (např. u smlouvy darovací nebo zástavní) podejte samostatné návrhy na vklad k jednotlivým katastrálním úřadům. Pokyny k části I. Údaje o účastnících řízení 1. Uveďte údaje o všech účastnících řízení tj. o osobách, jejichž právo vzniká, mění se, rozšiřuje se, omezuje se nebo zaniká. Návrh na vklad mohou podat všichni účastníci řízení společně nebo i některý z nich samostatně. Je však vhodné, aby návrh na vklad podávali společně všichni účastníci řízení - obvykle to totiž přispívá k rychlejšímu průběhu správního řízení. 2. U každého účastníka řízení uveďte jeho individuální pořadové číslo (1, 2,. atd.), na které bude možno dále ve formuláři odkazovat. 3. Údaj o rodném čísle u fyzické osoby je povinný, pokud má rodné číslo přiděleno ( 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb.). U cizozemce, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, uveďte datum narození. 4. Údaj o čísle elektronicky čitelného identifikačního dokladu navrhovatele uveďte pouze v případě, že takový doklad byl navrhovateli vydán. 5. Údaj o adrese místa trvalého pobytu u fyzické osoby a údaj o sídle u právnické osoby je povinný, a to i v případě, že dále vyplníte odlišnou adresu pro doručování. U cizozemce uveďte namísto adresy trvalého pobytu jeho adresu bydliště v cizině. 6. K údajům těch účastníků, kteří návrh na vklad podávají, tj. jsou navrhovateli, připojte podpis (návrh na vklad mohou podat všichni účastníci řízení společně nebo jen někteří z nich nebo každý z účastníků řízení sám). V případě, kdy jsou účastníci řízení při podání návrhu na vklad zastoupeni, připojí podpis zástupce, a to k údajům každého z účastníků řízení, kterého zastupuje. Zástupce sám není účastníkem řízení, proto uvede pouze své jméno a příjmení v položce příjmení a jméno zástupce, pokud je účastník zastoupen u příslušného účastníka řízení. Je-li třeba katastrálnímu úřadu sdělit další údaje o zástupci, například jeho doručovací adresu, využijte k tomu položku Další sdělení v části III. Sdělení pro katastrální úřad. 7. Je-li účastníkem řízení nebo jeho zástupcem právnická osoba, připojí k údajům příslušného účastníka řízení podpis fyzická osoba oprávněná jednat za tuto právnickou osobu. Přitom podle 30 odst. 2 správního řádu platí, že v téže věci může za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna fyzická osoba. Stejně je tomu také v řízení před soudy podle občanského soudního řádu. Ve správním řízení je pak podle správního řádu ( 30 odst. 1) oprávněn jednat jménem právnického osoby (a tedy i podat návrh na vklad do katastru) ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle zvláštního zákona, což je (podle 21 odst. 1 občanského soudního řádu) statutární orgán právnické osoby; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. Pokyny k části II. Označení práv, která mají být zapsána do katastru nemovitostí Vyberte, jaké právo má být do katastru nemovitostí zapsáno (levý sloupec tabulky) nebo z něj naopak vymazáno (pravý sloupec tabulky). Musí být vybráno alespoň jedno právo (jedná se o povinný údaj podle 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 256/2013 Sb.). Předmětem vkladu může být současně více práv, a to jak pokud jde o zápis, tak pokud jde o výmaz. V takovém případě je vhodné pro každé právo navrhované ke vkladu použít samostatnou přílohu, takový postup zjednoduší vyplnění dalších částí formuláře. 1. Vlastnické právo 1.1. Označte osobu, která nabývá vlastnické právo; ke zjednodušení označení nabyvatele můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře. V případě manželů uveďte, zda jsou nemovitosti nabývány do společného jmění manželů nebo do jiného majetkového společenství manželů podle cizího práva. 3 12NavVkPrNem_info.pdf b) pohledávku podle 155 odst. 3 občanského zákoníku, tedy individuálně určenou budoucí či podmíněnou pohledávku, nebo c) druhově určené budoucí pohledávky podle 155 odst. 4 občanského zákoníku. Pohledávku podle bodu a) označte její výší a důvodem vzniku (např. smlouva o půjčce ze dne ). Jedná-li se o nepeněžitou pohledávku, uveďte namísto její výše údaj nepeněžitá. Pokud je dlužníkem osoba odlišná od zástavce (osoby, která zástavní právo ke svým nemovitostem zřizuje), uveďte rovněž údaje o dlužníkovi. Pohledávku podle bodu b) označte její výší a důvodem vzniku (např. smluvní pokuta podle článku IV. smlouvy o úvěru ze dne ). Není-li známa výše budoucí pohledávky, uveďte maximální výši, v jaké je pohledávka zajištěna. Pokud bude dlužníkem osoba odlišná od zástavce (osoby, která zástavní právo ke svým nemovitostem zřizuje), uveďte rovněž údaje o dlužníkovi. Pohledávky podle bodu c) označte jejich druhem, limitem (maximální celkovou výší) a dobou, ve které mohou vznikat. Pokud bude dlužníkem osoba odlišná od zástavce (osoby, která zástavní právo ke svým nemovitostem zřizuje), uveďte rovněž údaje o dlužníkovi. Pozor!!! nejsou-li údaje potřebné pro identifikaci zajišťovaných pohledávek obsaženy již v samotné zástavní smlouvě, nelze tento nedostatek odstranit prostřednictvím návrhu na vklad. Uveďte, zda je zástavní právo zřizováno k celku nemovitostí nebo ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech. Je-li zástavní právo zřizováno ke spoluvlastnickému podílu, uveďte jeho výši. Právo odpovídající věcnému břemeni 1. Je-li věcné břemeno zřizováno pro konkrétní osobu, označte ji; ke zjednodušení označení osoby oprávněné z věcného břemene můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře. 2. Je-li věcné břemeno zřizováno pro každého vlastníka určité nemovitosti, uveďte tuto skutečnost a označte příslušnou nemovitost. 3. Uveďte obsah věcného břemene - stručný popis práv osoby oprávněné z věcného břemene, případně povinností osoby povinné z věcného břemene. 4. V případech, kdy se věcné břemeno nevztahuje na celou nemovitost, ale pouze na její reálnou část (vymezenou slovně v případě stavby nebo jednotky a geometrickým plánem v případě pozemku), uveďte také jeho rozsah. 5. Uveďte dobu, na kterou je věcné břemeno zřizováno. Není-li zřizováno na konkrétní dobu, uveďte, že je zřizováno na dobu neurčitou. Předkupní právo s účinky věcného práva 1. Označte osobu, ve prospěch které je předkupní právo zřizováno; ke zjednodušení označení osoby oprávněné z předkupního práva můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře. 2. Uveďte dobu, na kterou je předkupní právo zřizováno. Není-li zřizováno na konkrétní dobu, uveďte, že je zřizováno na dobu neurčitou. 3. Uveďte, zda je předkupní právo zřizováno k celku nemovitostí nebo ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech. Je-li předkupní právo zřizováno ke spoluvlastnickému podílu, uveďte jeho výši. Stavby 1. Pokud se převádí, mění nebo ruší právo ke stavbě evidované v katastru nemovitostí, musí být vyplněny dostupné údaje o této stavbě. 2. V položce typ stavby uveďte některou z následujících možností: budova (bud.), rozestavěná budova (rozestav.) nebo vodní dílo (v. dílo). K vyplnění použijte zkratky uvedené v závorkách. 3. V případě, že se jedná o budovu s číslem popisným nebo evidenčním, uvádí se část obce, v ostatních případech se uvádí způsob využití stavby. Způsob využití stavby je uveden na výpisu z katastru nemovitostí v části B. Pokud je zde jako způsob využití uvedeno jiná stavba, uveďte konkrétní způsob využití této stavby v souladu se stavebněprávními předpisy. 4. Pozemek, na kterém je stavba postavena, označte parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí. POZOR! V této části formuláře uvádíte pozemky pouze jako součást označení stavby; pokud jsou spolu se stavbou převáděny (je k nim zřizováno zástavní právo, věcné břemeno nebo je s nimi jinak nakládáno) i pozemky, na kterých je postavena, uvádí se tyto pozemky v části formuláře uvozené slovem Pozemky, a to i tehdy, pokud se zcela shodují s pozemky uvedenými v této části formuláře. 5. Pokud se jedná o stavbu s více čísly popisnými nebo o budovu na více parcelách, uvádí se název katastrálního území, typ a část obce nebo způsob využití pouze na prvním řádku. Na dalších řádcích se uvádí: a) u budovy s více čísly popisnými a na více pozemcích již pouze zbývající čísla popisná předmětné budovy a parcelní čísla pozemků, na kterých je tato budova postavena, b) u budovy s jedním číslem popisným a na více pozemcích již pouze zbývající parcelní čísla pozemků, c) u budovy s více čísly popisnými a na jednom pozemku již pouze zbývající čísla popisná, d) u stavby, které se č.p./č.e. nepřiděluje a je postavena na více pozemcích, již pouze zbývající parcelní čísla pozemků. 6. Obdobně se postupuje u stavby nacházející se na pozemcích z více katastrálních územích (shodné údaje pro celou stavbu, které se uvádí pouze na prvním řádku, jsou typ, část obce nebo způsob využití). 4 14NavVkPrNem_info.pdf 1.2. Pokud spolu s vlastnickým právem pro Českou republiku, kraj, obec či podílníky podílového fondu vzniká další oprávnění, uveďte, zda se jedná o příslušnost hospodařit s majetkem státu, právo hospodařit s majetkem státu, hospodaření příspěvkové organizace se svěřeným majetkem územního samosprávního celku, hospodaření městské části se svěřeným majetkem statutárního města, správa nemovitostí ve vlastnictví hlavního města Prahy vykonávaná městskou částí, obhospodařování majetku v podílovém fondu. 2. Správa svěřenského fondu 2.1. Označte osobu svěřenského správce a zakladatele; ke zjednodušení označení svěřenského správce a zakladatele můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře. Dále uveďte označení svěřenského fondu Uveďte dobu, na kterou je svěřenský fond zřizován. Není-li zřizován na konkrétní dobu, uveďte, že je zřizován na dobu neurčitou. 3. Zástavní právo 3.1. Označte osobu, ve prospěch které je zástavní právo zřizováno (zástavního věřitele); ke zjednodušení označení zástavního věřitele můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře Označte zajišťované pohledávky. Neuvádějte, že pohledávka je zajišťována včetně příslušenství (vyplývá ze zákona). Uveďte, zda se jedná o a) konkrétní pohledávku existující, budoucí či podmíněnou, b) více pohledávek určitého druhu vznikajících zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi v určité době nebo c) více pohledávek vznikajících zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi z téhož právního důvodu. Konkrétní existující pohledávku označte její výší a důvodem vzniku. V případě pohledávky budoucí či podmíněné uveďte výši jistiny, do které se zajištění poskytuje, a důvod vzniku. Pokud bude dlužníkem osoba odlišná od zástavce (osoby, která zástavní právo ke svým nemovitostem zřizuje), uveďte rovněž údaje o dlužníkovi. Pohledávky podle bodu b) označte jejich druhem, dobou, ve které mohou vznikat a výši jistiny, do které se zajištění poskytuje. Pokud bude dlužníkem osoba odlišná od zástavce (osoby, která zástavní právo ke svým nemovitostem zřizuje), uveďte rovněž údaje o dlužníkovi. Pohledávky podle bodu c) označte důvodem jejich vzniku a výši jistiny, do které se zajištění poskytuje. Pokud bude dlužníkem osoba odlišná od zástavce (osoby, která zástavní právo ke svým nemovitostem zřizuje), uveďte rovněž údaje o dlužníkovi. Pozor!!! nejsou-li údaje potřebné pro identifikaci zajišťovaných pohledávek obsaženy již v samotné zástavní smlouvě, nelze tento nedostatek odstranit prostřednictvím návrhu na vklad. Není-li zástavní právo zřizováno v pravidelném pořadí (tj. pořadí určeném okamžikem podání žádosti o jeho zápis), uveďte, v jakém pořadí má být zapsáno. 4. Právo odpovídající věcnému břemeni 4.1. Je-li věcné břemeno zřizováno pro konkrétní osobu, označte ji; ke zjednodušení označení osoby oprávněné z věcného břemene můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře Je-li věcné břemeno zřizováno pro každého vlastníka určité nemovitosti, uveďte tuto skutečnost a označte příslušnou nemovitost Uveďte obsah věcného břemene - stručný popis práv osoby oprávněné z věcného břemene, případně povinností osoby povinné z věcného břemene V případech, kdy se věcné břemeno nevztahuje na celou nemovitost, ale pouze na její reálnou část (vymezenou slovně v případě stavby nebo jednotky a geometrickým plánem v případě pozemku), uveďte také jeho rozsah Uveďte dobu, na kterou je věcné břemeno zřizováno. Není-li zřizováno na konkrétní dobu, uveďte, že je zřizováno na dobu neurčitou. 5. Právo stavby 5.1. Označte osobu, ve prospěch které je právo stavby zřizováno; ke zjednodušení označení stavebníka můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře Uveďte účel práva stavby tj. typ stavby, která má být na jeho základě zřízena (resp. již zřízena byla) Uveďte poslední den doby, na kterou je právo stavby zřizováno. 6. Přídatné spoluvlastnictví 6.1. Označte nemovitosti, k jejichž užívání nemovitost v přídatném spoluvlastnictví slouží; při označování těchto nemovitostí postupujte podle pravidel uvedených v bodě 10. a Předkupní právo, výhrada práva zpětné koupě, výhrada práva lepšího kupce, zákaz zcizení nebo zatížení, ujednání o koupi na zkoušku s odkládací podmínkou, vzdání se práva na náhradu škody 7.1. Označte osobu, ve prospěch které je právo zřizováno; ke zjednodušení označení oprávněné osoby můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře Uveďte dobu, na kterou je právo zřizováno. Není-li zřizováno na konkrétní dobu, uveďte, že je zřizováno na dobu neurčitou. 5 12NavVkPrNem_info.pdf Pozemky: 1. Pokud se převádí, mění nebo ruší právo k pozemku, musí být vyplněny dostupné údaje o pozemku. 2. Pokud se pozemky nacházejí v tomtéž katastrálním území, uveďte název katastrálního území pouze na prvním řádku. 3. Pozemek vždy označte parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí. 4. Jedná-li se o pozemek ve zjednodušené evidenci, uveďte ve sloupci název dřívější pozemkové evidence údaj o původu jeho parcelního čísla, a to zkratkou EN pro původ evidence nemovitostí, PK pro původ pozemkový katastr a GP pro původ přídělový plán nebo jiný podklad. V případě, že předmětný pozemek byl v minulosti dotčen změnou hranice katastrálního území, uveďte rovněž název původního katastrálního území, ze kterého jeho parcelní číslo pochází. Potřebné údaje naleznete na výpisu z katastru nemovitostí v části B. V ostatních případech položku nevyplňujte. 5. Jedná-li se o pozemek nově vytvářený podle geometrického plánu, uveďte také číslo tohoto geometrického plánu. 6. Jedná-li se o díl pozemku podle geometrického plánu, uveďte za parcelním číslem lomítko a označení příslušného dílu písmenem malé abecedy. Byty a nebytové prostory 1. Jednotku označte jejím číslem uvedeným na výpisu z katastru nemovitostí. V případě, že se jedná o nebytový prostor, uveďte rovněž jeho pojmenování podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo projektové dokumentace (např. garáž, dílna, provozovna, ateliér, ubytovací jednotka, sklad, prodejna, kancelářské prostory, apod.). Jedná-li o rozestavěnou jednotku, uveďte v položce údaj o rozestavěnosti text rozestav., jinak tuto položku nevyplňujte. 2. Dům, ve kterém se jednotka nachází, označte údajem o části obce (v případě rozestavěného domu uveďte namísto údaje o části obce údaj o rozestavěnosti zkratkou rozestav. ), o přiděleném čísle popisném nebo evidenčním (pokud bylo domu přiděleno více čísel popisných nebo evidenčních, uveďte všechna tato čísla) a údajem o všech pozemcích, na kterých je dům postaven. Pozemek, na kterém je dům postaven, označte katastrálním územím a parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí. POZOR! V této části přílohy uvádíte pozemky pouze jako součást označení domu, ve kterém se nachází předmětná jednotka; pokud k této jednotce patří i podíl na pozemcích, uvádí se tyto pozemky v další části formuláře, a to i tehdy, když se zcela shodují s pozemky uvedenými v této části formuláře. 3. Pozemky ve spoluvlastnictví vlastníka jednotky, které jsou uvedeny v prohlášení vlastníka nebo byly převedeny podle 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Ve shora nadepsané části formuláře uveďte údaje o pozemcích, které jsou převáděny (ke kterým je zřizováno zástavní právo, věcné břemeno nebo je s nimi jinak nakládáno) spolu s jednotkou. Pokyny k části III. Sdělení pro katastrální úřad 1. Uvedení kontaktních údajů není povinné, v případě potřeby však urychlí Vaše kontaktování a řešení případného problému. 2. Pokud žádáte o bezplatné zaslání informace o tom, že navrhovaný vklad byl proveden, na některý z kontaktních údajů ( nebo telefon), vyjádřete tuto skutečnost zaškrtnutím pole před tímto údajem. 3. V případě, že potřebuje katastrálnímu úřadu sdělit další informace nebo upřesnit návrh, využijte prostor v odstavci nazvaném Další sdělení. Zde můžete například požádat o provedení celého geometrického plánu vyhotoveného k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na územní rozhodnutí podle stavebního zákona, jak umožňuje 37 odst. 3 katastrální vyhlášky. Pokyny k části V. Přílohy návrhu na vklad 1. Uveďte, jakými listinami návrh na vklad dokládáte a v jakém počtu. 2. Přílohami návrhu na vklad musí být: a) listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru, nebo její úředně ověřená kopie, a to v počtu o dva větším, než je počet účastníků řízení; jedná-li se o směnu nemovitostí evidovaných v obvodu více katastrálních úřadů, v počtu ještě o dva větším pro každý další katastrální úřad ( 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb.). b) plná moc, je-li účastník řízení zastoupen zmocněncem ( 33 odst. 1 správního řádu), c) úředně ověřený překlad listiny, na základě které má být zapsáno právo do katastru, pokud tato listina není sepsána v českém jazyce ( 16 odst. 2 správního řádu). 3. Listinu, na základě které má být do katastru zapsáno právo, označte jejím názvem nebo stručným popisem (kupní smlouva, zástavní smlouva, smlouva darovací a o zřízení věcného břemene, dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví apod.). Dále uveďte datum, kdy byla tato listina vyhotovena; obsahuje-li listina více časových údajů vztahujících se k jejímu vyhotovení, uveďte poslední z nich. Pokud listina žádný takový datum neobsahuje, uveďte bez data. 6 14NavVkPrNem_info.pdf 7.3. Je-li to třeba, uveďte další údaje popisující zřizované právo. 8. Výhrada vlastnického práva, výhrada práva zpětného prodeje, ujednání o koupi na zkoušku s rozvazovací podmínkou 8.1. Označte osobu, které vzniká povinnost; ke zjednodušení označení povinné osoby můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře Uveďte dobu, na kterou je právo zřizováno. Není-li zřizováno na konkrétní dobu, uveďte, že je zřizováno na dobu neurčitou Je-li to třeba, uveďte další údaje popisující zřizované právo. 9. Nájem a pacht 9.1. Označte osobu nájemce nebo pachtýře; ke zjednodušení označení nájemce nebo pachtýře můžete využít pořadové číslo z části I. formuláře Uveďte dobu, na kterou je nájem nebo pacht zřizován. Není-li zřizován na konkrétní dobu, uveďte, že je zřizován na dobu neurčitou V případech, kdy se nájem nebo pacht nevztahuje na celou nemovitost, ale pouze na její reálnou část, uveďte také jeho rozsah. 10. Pozemky: Pokud se převádí, mění nebo ruší právo k pozemku, musí být vyplněny dostupné údaje o pozemku Pokud se pozemky nacházejí v tomtéž katastrálním území, uveďte název katastrálního území pouze na prvním řádku Pozemek vždy označte parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí Jedná-li se o pozemek ve zjednodušené evidenci, uveďte ve sloupci název dřívější pozemkové evidence údaj o původu jeho parcelního čísla, a to zkratkou EN pro původ evidence nemovitostí, PK pro původ pozemkový katastr a GP pro původ přídělový plán nebo jiný podklad. V případě, že předmětný pozemek byl v minulosti dotčen změnou hranice katastrálního území, uveďte rovněž název původního katastrálního území, ze kterého jeho parcelní číslo pochází. Potřebné údaje naleznete na výpisu z katastru nemovitostí v části B. V ostatních případech položku nevyplňujte Jedná-li se o pozemek nově vytvářený podle geometrického plánu, uveďte také číslo tohoto geometrického plánu Jedná-li se o díl pozemku podle geometrického plánu, uveďte za parcelním číslem lomítko a označení příslušného dílu písmenem malé abecedy Spoluvlastnický podíl nevyplňujte, pokud je právo nabýváno k celku. Pokud je toutéž osobou nabýváno nebo ve prospěch téže osoby zatěžováno více spoluvlastnických podílů zároveň, uveďte celkový spoluvlastnický podíl (součet všech nabývaných nebo zatížených podílů). 11. Stavby Pokud se převádí, mění nebo ruší právo ke stavbě evidované v katastru nemovitostí, musí být vyplněny dostupné údaje o této stavbě V položce typ stavby uveďte některou z následujících možností: budova (bud.), rozestavěná budova (rozestav.) nebo vodní dílo (v. dílo). K vyplnění použijte zkratky uvedené v závorkách V případě, že se jedná o budovu s číslem popisným nebo evidenčním, uvádí se část obce, v ostatních případech se uvádí způsob využití stavby. Způsob využití stavby je uveden na výpisu z katastru nemovitostí v části B. Pokud je zde jako způsob využití uvedeno jiná stavba, uveďte konkrétní způsob využití této stavby v souladu se stavebněprávními předpisy Pozemek, na kterém je stavba postavena, označte názvem katastrálního území a parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí. POZOR! V této části formuláře uvádíte pozemky pouze jako součást označení stavby; pokud jsou spolu se stavbou převáděny (je k nim zřizováno zástavní právo, věcné břemeno nebo je s nimi jinak nakládáno) i pozemky, na kterých je postavena, uvádí se tyto pozemky v části formuláře uvozené slovem Pozemky, a to i tehdy, pokud se zcela shodují s pozemky uvedenými v této části formuláře Pokud se jedná o budovu s více čísly popisnými nebo o stavbu na více parcelách, uvádí se název katastrálního území, typ a část obce nebo způsob využití pouze na prvním řádku. Na dalších řádcích se uvádí: a) u budovy s více čísly popisnými a na více pozemcích již pouze zbývající čísla popisná předmětné budovy a parcelní čísla pozemků, na kterých je tato budova postavena, b) u budovy s jedním číslem popisným a na více pozemcích již pouze zbývající parcelní čísla pozemků, c) u budovy s více čísly popisnými a na jednom pozemku již pouze zbývající čísla popisná, d) u stavby, které se č.p./č.e. nepřiděluje a je postavena na více pozemcích, již pouze zbývající parcelní čísla pozemků. 7 12NavVkPrNem_info.pdf 4. Dalšími podklady pro řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí jsou zejména ( 37 odst. 7 katastrální vyhlášky): a) rozhodnutí nebo souhlas příslušného stavebního úřadu s dělením nebo scelováním pozemků, nebo z jeho vyjádření, pokud se takové rozhodnutí nebo souhlas nevydává, b) kopie nabídky k převodu vlastnictví bytu nebo ateliéru jeho nájemci vlastníkem bytu, popřípadě vlastníkem budovy, pokud je nájemcem fyzická osoba a byt nebo ateliér se převádí jiné osobě, c) písemný souhlas příslušných orgánů s převodem vlastnictví bytu nebo ateliéru, d) potvrzení družstva o tom, že nabyvatel uhradil částku odpovídající nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, e) potvrzení příslušného stavebního úřadu o tom, že sekce je stavebně a technicky uspořádána tak, že může plnit samostatně základní funkci budovy, f) souhlas příslušného soudu nebo správního orgánu k právnímu úkonu účastníka řízení podle zvláštních právních předpisů. 8 14NavVkPrNem_info.pdf Obdobně se postupuje u stavby nacházející se na pozemcích z více katastrálních územích (shodné údaje pro celou stavbu, které se uvádí pouze na prvním řádku, jsou typ, část obce nebo způsob využití) Spoluvlastnický podíl nevyplňujte, pokud je právo nabýváno k celku. Pokud je toutéž osobou nabýváno nebo ve prospěch téže osoby zatěžováno více spoluvlastnických podílů zároveň, uveďte celkový spoluvlastnický podíl (součet všech nabývaných nebo zatížených podílů). 12. Práva stavby Právo stavby označte jeho účelem tedy typem stavby, která má být na jeho základě zřízena (resp. již zřízena byla) Pozemek, ke kterému se právo stavby vztahuje, označte názvem katastrálního území a parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí Spoluvlastnický podíl nevyplňujte, pokud je právo nabýváno k celku. Pokud je toutéž osobou nabýváno nebo ve prospěch téže osoby zatěžováno více spoluvlastnických podílů zároveň, uveďte celkový spoluvlastnický podíl (součet všech nabývaných nebo zatížených podílů). 13. Jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů Jednotku označte jejím číslem uvedeným na výpisu z katastru nemovitostí. Uveďte způsob využití jednotky podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo projektové dokumentace (např. byt, garáž, dílna, provozovna, ateliér, ubytovací jednotka, sklad, prodejna, kancelářské prostory, apod.). Jedná-li o rozestavěnou jednotku, uveďte v této položce rozestavěná Dům, ve kterém se jednotka nachází, označte údajem o části obce (v případě rozestavěného domu uveďte namísto údaje o části obce údaj o rozestavěnosti zkratkou rozestav. ), o přiděleném čísle popisném nebo evidenčním (pokud bylo domu přiděleno více čísel popisných nebo evidenčních, uveďte všechna tato čísla) a údajem o všech pozemcích, na kterých je dům postaven. Pozemek, na kterém je dům postaven, označte názvem katastrálního území a parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí. POZOR! V této části přílohy uvádíte pozemky pouze jako součást označení domu, ve kterém se nachází předmětná jednotka; pokud k této jednotce patří i podíl na pozemcích, uvádí se tyto pozemky v další části formuláře, a to i tehdy, když se zcela shodují s pozemky uvedenými v této části formuláře Pozemky ve spoluvlastnictví vlastníka jednotky, které jsou uvedeny v prohlášení vlastníka nebo byly převedeny podle 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Ve shora nadepsané části formuláře uveďte údaje o pozemcích, které jsou převáděny (ke kterým je zřizováno zástavní právo, věcné břemeno nebo je s nimi jinak nakládáno) spolu s jednotkou. 14. Jednotky vymezené podle občanského zákoníku Jednotku označte jejím číslem uvedeným na výpisu z katastru nemovitostí a uveďte její způsob využití (např. byt, garáž, dílna, provozovna, ateliér, ubytovací jednotka, sklad, prodejna, kancelářské prostory, soubor bytů, soubor nebytových prostorů apod.) Jedná-li o rozestavěnou jednotku, uveďte v této položce rozestavěná Je-li jednotka vymezena v samostatné budově, označte tuto budovu způsobem popsaným v předcházející části, bodu Je-li jednotka vymezena v pozemku, jehož součástí je budova, označte tento pozemek názvem katastrálního území a parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí Je-li jednotka vymezena v právu stavby, jehož součástí je budova, označte právo stavby jeho účelem (typem stavby, která má být na jeho základě zřízena, resp. již zřízena byla) a údaji o pozemcích, ke kterým se vztahuje. Tyto pozemky označte názvem katastrálního území a parcelním číslem. Pokud se jedná o katastrální území se dvojí číselnou řadou parcel (jednou pro stavební a jednou pro pozemkové parcely) a na listu vlastnictví je před parcelním číslem pozemku uvedena zkratka st., uveďte parcelní číslo včetně této zkratky. Informace o tom, zda jsou pozemky v daném katastrálním území vedeny v jedné nebo ve dvou číselných řadách, je uvedena v záhlaví každé stránky výpisu z katastru nemovitostí. Pokyny k části III. Sdělení pro katastrální úřad 1. Uvedení kontaktních údajů není povinné, v případě potřeby však urychlí Vaše kontaktování a řešení případného problému. 2. Pokud žádáte o bezplatné zaslání informace o tom, že navrhovaný vklad byl proveden, na některý z kontaktních údajů ( nebo telefon), vyjádřete tuto skutečnost zaškrtnutím pole před tímto údajem. 3. V případě, že potřebuje katastrálnímu úřadu sdělit další informace nebo upřesnit návrh, využijte prostor v odstavci nazvaném Další sdělení. Zde můžete například sdělit doručovací adresu zmocněnce. 10 14NavVkPrNem_info.pdf Pokyny k části V. Přílohy návrhu na vklad 1. Uveďte, jakými listinami návrh na vklad dokládáte a v jakém počtu. 2. Přílohami návrhu na vklad musí být: a) listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru, nebo její úředně ověřená kopie, b) plná moc, je-li účastník řízení zastoupen zmocněncem, podpis zmocnitele musí být úředně ověřen ( 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb.), c) úředně ověřený překlad listiny, na základě které má být zapsáno právo do katastru, pokud tato listina není sepsána v českém jazyce ( 16 odst. 2 správního řádu), d) výpis z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, pokud je účastníkem vkladového řízení právnická osoba a není-li výpis možno získat bezplatně dálkovým přístupem v českém jazyce; výpis se nevyžaduje, pokud je vkladová listina veřejnou listinou (výpisy z obchodního rejstříku České republiky není třeba předkládat). 3. Listinu, na základě které má být do katastru zapsáno právo, označte jejím názvem nebo stručným popisem (kupní smlouva, zástavní smlouva, smlouva darovací a o zřízení věcného břemene, dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví apod.). Dále uveďte datum, kdy byla tato listina vyhotovena; obsahuje-li listina více časových údajů vztahujících se k jejímu vyhotovení, uveďte poslední z nich. Pokud listina žádný takový datum neobsahuje, uveďte bez data. 4. Dalšími podklady pro řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí mohou být zejména rozhodnutí příslušného stavebního úřadu s dělením nebo scelováním pozemků, nebo jeho sdělení, pokud není nutné stanovit podmínky pro dělení nebo scelení pozemků, nebo souhlas příslušného soudu nebo správního orgánu k právnímu úkonu účastníka řízení podle zvláštních právních předpisů.

https://www.weblahko.sk/?menu1r=0&menu2r=5

Založte si webové stránky zadarmo | e-shop | Podmienky PodmienkyAktuálne všeobecné podmienkyI. Základní ustanovení, definice pojmů Tyto všeobecné obchodní podmínky stanovují práva a povinnosti smluvních stran, které uzavřely smlouvu o poskytování služeb informační společnosti ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb., v platném znění a jsou její nedílnou součástí. Administrace má význam uvedený dále v bodě Služba WebSnadno.cz / WebLahko.sk. Akceptace je právní úkon Poskytovatele spočívající ve spuštění, tj. zveřejnění Uživatelem objednané Stránky. V případě objednání verze Služby FREE (zdarma) dochází k Akceptaci přijetím dat z Registračního formuláře serverem Poskytovatele. V případě objednání placené verze Služby, dochází k Akceptaci objednávky Uživatele zveřejněním Stránky v Uživatelem objednaném rozsahu poté, co je Uživatelem Poskytovateli zaplacen poplatek za Služby zaplacen v souladu s platebními podmínkami těchto Všeobecných podmínek. Další případy Akceptace mají význam definovaný dále v těchto Všeobecných podmínkách (dále jen „Akceptace“) Domény Služby WebSnadno.cz / WebLahko.sk jsou: websnadno.cz, wbs.cz, jsemin.cz, nafoceno.cz, weblahko.sk, wbl.sk, websnadno.eu, snadno.eu, javerimnadeti.cz. (dále jen „Domény“). Fakturační údaje jsou jméno a příjmení nebo firma, adresa místa podnikání nebo sídla ve tvaru ulice, město a PSČ, IČ, DIČ a telefon (dále jen „Fakturační údaje“). Registrační formulář je objednávkový a registrační formulář umístěný na Doménách služby WebSnadno.cz / WebLahko.sk sloužící k vymezení rozsahu Služeb, které budou předmětem Smlouvy. Formulář se skládá z několika samostatných částí, v nichž Uživatel vymezuje celý rozsah Služeb zejm. strukturu, obsah a podobu Stránek a verzi Služeb – Uživatel volí mezi verzemi FREE (zdarma), EASY, PROFESSIONAL a BUSINESS. Verze EASY, PROFESSIONAL a BUSINESS jsou jednotlivými typy placené verze Služby. Uživatel přijímá Službu tak, jak je nabízena v příslušné verzi s tím, že případné přijetí požadavků Uživatele na odchylky od stanovených verzí Služby je na rozhodnutí Poskytovatele. Součástí Registračního formuláře je také zadání Registračních a Fakturačních údajů a odsouhlasení závaznosti těchto Všeobecných podmínek (dále jen „Registrační formulář“) Poskytovatel Služby WebSnadno.cz / WebLahko.sk je pan Tomáš Růžička, místem podnikání Petruškova 2763/14, 700 30, Ostrava - Zábřeh, zapsaný v živnostenském rejstříku pod IČ 73907553 (dále jen „Poskytovatel“). Registrační údaje jsou e-mailová adresa, jméno, příjmení, heslo a země původu Uživatele. V případě, že Uživatel uzavře s Poskytovatelem Smlouvu na poskytování Služeb za úplatu, jsou Registrační údaje doplněny o údaje nutné pro fakturaci – Fakturační údaje. (dále jen „Registrační údaje“). Služba WebSnadno.cz / WebLahko.sk je veřejný internetový portál pro zakládání, úpravu a provozování webových stránek Uživatelů, a to ve verzích vymezených výše v těchto Všeobecných podmínkách v odstavci definujícím Registrační formulář (dále také jen „Stránka nebo Stránky“, popsaná služba dále jen „Služba“ nebo „Služby“). Uživatel využívá Službu k založení vlastní Stránky. Během registrace si Uživatel zvolí subdoménu a doménu Stránky, která slouží pro zobrazení samotné Stránky a pro přihlášení Uživatele do redakčního systému pro úpravu Stránek (dále jen „Administrace“). Přihlášení do Administrace je možné na základě uvedení subdomény a domény Stránek a hesla Uživatele uvedeného v Registračních údajích na Doménách Služby WebSnadno.cz / WebLahko.sk. Smlouva je smlouva o poskytování služeb informační společnosti uzavřená mezi Poskytovatelem a Uživatelem prostřednictvím webového rozhraní na adrese některé z Domén WebSnadno.cz / WebLahko.sk v sekci registrace s tím, že k uzavření první smlouvy dochází na základě objednávky Služeb provedené Uživatelem vyplněním Registračního formuláře na zvolené adrese Domény a v Uživatelem takto objednaném rozsahu Akceptací ze strany Poskytovatele. Další možnosti uzavření Smlouvy jsou definovány v těchto Všeobecných podmínkách (dále jen „Smlouva“). Smluvními stranami jsou Poskytovatel a Uživatel (dále jen „Smluvní strany“). Uživatelem služby WebSnadno.cz / WebLahko.sk je kterákoli fyzická nebo právnická osoba, způsobilá k právním úkonům, která uzavřela s Poskytovatelem Smlouvu, jejíž součástí jsou tyto Všeobecné podmínky (dále jen „Uživatel“). Všeobecnými podmínkami jsou tyto všeobecné obchodní podmínky popř. jejich aktualizace prováděné Poskytovatelem v souladu s nimi; skutečnost, že je s nimi obeznámen a jejich závaznost – tedy závazek je bezvýhradně dodržovat - Uživatel potvrzuje výslovně při uzavření Smlouvy (dále jen „Všeobecné podmínky“). Smlouva mezi Poskytovatelem a Uživatelem je uzavřena některým ze způsobů popsaných v těchto Všeobecných podmínkách a jejím obsahem je závazek Poskytovatele poskytnout Uživateli Služby v Uživatelem požadovaném rozsahu vymezeném objednávkou Uživatele při vyplnění Registračního formuláře (popřípadě v rozsahu, který je dán podle jiných ustanovení těchto Všeobecných podmínek) a závazek Uživatele uhradit Poskytovateli za Služby sjednaný poplatek anebo v případě, že je Uživatelem zvolena verze Služby FREE (zdarma), závazek Uživatele za poskytnutí dohodnutých Služeb umožnit Poskytovateli umístit na jeho Stránkách reklamu a respektovat další omezení stanovená těmito Všeobecnými podmínkami. Volbu mezi jednotlivými verzemi Služeb provádí Uživatel v objednávce Služeb při vyplnění Registračního formuláře. Právní vztah mezi Uživatelem a Poskytovatelem založený Smlouvou se řídí Smlouvou, těmito Všeobecnými podmínkami a ustanoveními příslušných právních předpisů. Všeobecné podmínky se vztahují na všechny Domény Služby. Smluvní strany ve smyslu ust. § 262 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, výslovně sjednávají, že jejich vztah se řídí zák. č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem a právními předpisy České republiky. V případě, že Uživatel zvolí v Registračním formuláři při výběru země původu Slovensko a současně se jedná o spotřebitele ve smyslu příslušných ustanovení právních předpisů Slovenské republiky, sjednává se pro účely tohoto smluvního vztahu užití zákona č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, v platném znění a právní předpisy Slovenské republiky. Registrační a Fakturační údaje je možné změnit, a to po přihlášení do Administrace a následným vyplněním změnového formuláře. V případě, že je se změnou Registračních a/nebo Fakturačních údajů spojena změna osoby Uživatele, považuje se vyplnění takové změny do změnového formuláře za návrh nové Smlouvy, rozsah Služby je dán rozsahem Stránek ke dni provádění takové změny a k Akceptaci dochází přijetím dat se změněnými Registračními a/nebo Fakturačními údaji serverem Poskytovatele. V případě, že je po uzavření Smlouvy s novým Uživatelem Poskytovatel kontaktován Uživatelem, který Stránku jako první zaregistroval (dále jen „původní Uživatel“) s tím, že došlo ke zneužití jeho Registračních údajů, Poskytovatel oznámí tuto skutečnost novému Uživateli, ukončí jeho Smlouvu v souladu s těmito Všeobecnými podmínkami a obnoví Smlouvu s původním Uživatelem. Oznámení původního Uživatele podle tohoto článku se považuje za návrh Smlouvy a objednávku Služeb v rozsahu, v jakém se Stránky nacházejí k datu oznámení, k Akceptaci ze strany Poskytovatele dochází v tomto případě e-mailovým potvrzením, ve kterém Poskytovatel původnímu Uživateli potvrdí přijetí oznámení a sdělí mu přístupové údaje k přihlášení do Administrace. Smlouvu není možné uzavřít jiným způsobem, než který je popsán v těchto Všeobecných podmínkách. Smlouvu verze FREE je možné změnit na Smlouvu vybrané placené verze Služby na základě požadavku Uživatele zadaného po přihlášení do Administrace do objednávkového formuláře na některé z Domén Služby. Změna Smlouvy na jinou verzi Služby v rozsahu zadaném Uživatelem v objednávkovém formuláři je účinná ke dni Akceptace objednávky ze strany Poskytovatele. II. Práva a povinnosti Poskytovatele a Uživatele Uživatel je povinen při zřizování a správě svých Stránek dodržovat pravidla stanovená těmito Všeobecnými podmínkami. Uživatel se zavazuje respektovat tyto zákazy a zavazuje se k tomu, že zejména nebude: Uvádět nepravdivé nebo nesmyslné Registrační údaje; Umísťovat na Stránky data a soubory, které nejsou v souladu s platnými právními předpisy České republiky, nebo data a soubory, které jsou v rozporu s dobrými mravy, se všeobecně uznávanými morálními a etickými pravidly anebo poškozují třetí osoby; Umísťovat na stránky fotografie, texty, hudbu (mp3) nebo jiná data či média, ke kterým uživatel nevlastní autorská práva nebo licence anebo jakkoli jinak porušovat cizí autorská práva nebo práva duševního vlastnictví; Vytvářet Stránky s erotickým nebo pornografickým obsahem; Využívat Službu k jejímu dalšímu prodeji nebo kopírovat její části jiným způsobem, než nabízí samotná Služba. Vytvářet samoúčelné Stránky sloužící např. ke zvyšování návštěvnosti, k přesměrování na jiné webové stránky apod.; Umělým způsobem zvyšovat návštěvnost Stránek; Jakýmkoliv způsobem narušovat bezpečnost a plynulý chod Služby; Jakýmkoliv způsobem poškozovat dobré jméno Služby nebo Poskytovatele. Uživatel, který uzavřel Smlouvu na verzi FREE (zdarma) se kromě výše uvedených omezení (bod II. 1. těchto Všeobecných podmínek) zavazuje dále k tomu, že: Nebude na Stránkách zobrazovat placenou reklamu, např. AdSense, AdFox, Aukro a jiné placené reklamní prvky; Umožní Poskytovateli na Stránkách zobrazovat reklamní banner, lištu, textové odkazy nebo jiný reklamní prostor. Tyto prvky se Uživatel zavazuje nijak neskrývat a neomezovat; Bude respektovat na Stránkách zobrazení odkazu "Nahlásit protiprávní obsah!". Odkaz bude sloužit všem návštěvníkům Stránky, kteří se budou cítit poškozeni obsahem na Stránce, k nahlášení této skutečnosti. Tento odkaz se Uživatel zavazuje nijak neskrývat a neomezovat a s jeho umístěním na Stránkách výslovně souhlasí. V případě, že porušením závazků ze strany Uživatele ujednaných v tomto čl. II. případně v dalších ustanoveních těchto Všeobecných podmínek vznikne Poskytovateli nebo třetím osobám škoda, je Uživatel povinen ji uhradit v celém rozsahu. Poskytovatel neodpovídá za přerušení poskytování Služeb v případě vyšší moci nebo poruchy na zařízení dodavatelů nebo přerušení dodávky energií a služeb (elektrické energie, telekomunikační spojení a podobně). Poskytovatel je oprávněn krátkodobě přerušit provoz Služby, a to zejména z důvodu havárie nebo nutné údržby nebo opravy systémů, které spravují dodavatelé Poskytovatele. S výjimkou havárií Poskytovatel informuje o provádění nutné údržby nebo opravy Uživatele na Doménách WebSnadno.cz / WebLahko.sk. Poskytovatel se zavazuje provést opravu Služeb v případě jejich výpadku v co nejkratším možném termínu. Poskytovatel neodpovídá za výpadek Služeb v případě plánovaného nebo neplánovaného výpadku serveru ani za případnou škodu těmito výpadky vzniklou. Uživatel vytváří Stránky a jejich obsah a nese veškerou odpovědnost za obsah Stránek. Poskytovatel za obsah Stránek neodpovídá. Uživatel rovněž Stránky samostatně spravuje a upravuje, Poskytovatel neodpovídá za žádné vady Stránek nebo škody způsobené nesprávnou obsluhou, údržbou nebo správou Stránek ze strany Uživatele. V případě objednání placené verze Služby Uživatelem, se za datum úhrady poplatku za Služby a za datum uskutečnitelného zdanitelného plnění považuje datum připsání částky na bankovní účet nebo PayPal účet Poskytovatele nebo přijetí SMS zprávy serverem Poskytovatele v případě platby prostřednictvím SMS zprávy. Prostřednictvím SMS zprávy je možné uhradit poplatek za Služby po jednotlivých měsících s tím, že jednou SMS zprávou je možné uhradit Služby o délce trvání 1 měsíc. Při objednání placené verze Služby probíhá platba poplatku následovně: Při uzavírání Smlouvy na placenou verzi Služby na konci Registračního formuláře nebo v případě změny Smlouvy na Služby ve verzi FREE na Smlouvu na placenou verzi Služby po přihlášení do Administrace v objednávkovém formuláři Uživatel odsouhlasí výši poplatku, která se mu vygeneruje v závislosti na zvolené verzi Služby a délce trvání Smlouvy, po potvrzení výše poplatku jsou Uživateli na jím sdělenou Registrační e-mailovou adresu odeslány platební údaje. Uživatel se zavazuje provést platbu poplatku v souladu se zaslanými platebními údaji, v opačném případě Poskytovatel nebude moci platbu identifikovat a Uživatel bere na vědomí, že může dojít k opoždění Akceptace o několik dní. Služba je poskytnuta na základě Akceptace po zaplacení poplatku. Řádný daňový doklad bude Uživateli zaslán po přijetí částky na bankovní účet nebo PayPal účet Poskytovatele. Daňový doklad bude Uživateli zaslán automaticky elektronickou formou na Uživatelem uvedenou Registrační e-mailovou adresu. V případě, že Uživatel požaduje zaslání originálu daňového dokladu poštou, je nezbytné o jeho zaslání výslovně požádat v rámci Registračního formuláře s tím, že se jedná o placenou doplňkovou službu. Smlouva se v případě placené verze Služby uzavírá na dobu určitou s tím, že je účinná ode dne Akceptace objednávky Uživatele ze strany Poskytovatele. Délka trvání Smlouvy je volena individuálně Uživatelem v objednávce v Registračním formuláři a přijata Poskytovatelem Akceptací, minimální délka je 6 měsíců v případě platby na bankovní účet nebo PayPal účet a 1 měsíc v připadě platby prostřednictvím SMS zprávy. Smlouva na Službu ve verzi FREE (zdarma) je uzavírána na dobu neurčitou. Před uplynutím doby trvání Smlouvy v případě placené verze Služby může Uživatel prodloužit trvání Smlouvy, a to postupem přihlášení do Administrace a vyplněním nového objednávkového formuláře. V případě, že uplyne doba trvání Smlouvy u placené verze Služby a tato není prodloužena, Stránka bude Poskytovatelem omezena pouze na ty její části, které by bylo možné uveřejnit ve verzi Služby FREE (zdarma); dnem uplynutí sjednané doby trvání Smlouvy v režimu placené verze Služby se tato Smlouva mění na Smlouvu uzavřenou ve verzi FREE (zdarma), a to se všemi důsledky, které z této změny vyplývají. Novou Smlouvu na placenou verzi Služby je možné s Poskytovatelem uzavřít přihlášením do Administrace a vyplněním nového objednávkového formuláře. V případě, že Uživatel tímto způsobem uzavře novou Smlouvu do 90 dní od ukončení trvání předchozí Smlouvy v režimu placené verze Služeb, budou mu veškeré funkce Stránky obnoveny v podobě, v jaké se nacházely po dobu trvání původní Smlouvy na placenou verzi Služeb (tzv. ochranná lhůta). Smlouva je ukončena rovněž ke dni změny Registračních a/nebo Fakturačních údajů, které jsou spojeny se změnou v osobě Uživatele ve smyslu čl. I. odst. 6. těchto Všeobecných podmínek. Smlouva nového Uživatele, která byla uzavřena změnou Registračních údajů podle čl. I. odst. 6 těchto Všeobecných podmínek, je ukončena rovněž ke dni, kdy mu Poskytovatel oznámí, že původní Uživatel požádal o obnovení Smlouvy z důvodu zneužití jeho Registračních údajů. Takové oznámení Poskytovatele je považováno za výpověď smlouvy s okamžitou účinností. Uživatel výslovně souhlasí s tím, že s poskytováním Služeb na základě Smlouvy a v rozsahu Smlouvou daném bude započato v souladu s těmito Všeobecnými podmínkami ihned po Akceptaci, tj. dříve než ve lhůtě 14 dní od obdržení plnění (poplatku) od Uživatele. Uživatel je oprávněn nezablokovanou Stránku kdykoli zrušit bez dalšího následujícím postupem: V Administraci pod odkazem „Smazat účet“ Uživatel zvolí tuto variantu a smazání účtu, tedy zrušení Stránky potvrdí následně Registračním heslem a kontrolním kódem zaslaným na Registrační e-mail. V případě placené verze Služby je Stránku možné zrušit pouze podáním žádosti přes kontaktní formulář umístěný pro tyto účely na Doménách Služby WebSnadno.cz / WebLahko.sk. Na základě těchto Všeobecných podmínek jsou v tomto odstavci uvedené postupy zrušení nezablokované Stránky považovány za výpověď Smlouvy ze strany Uživatele s okamžitou účinností. Postupy uvedenými v předchozím bodě těchto Všeobecných podmínek není možné zrušit zablokovanou Stránku ve smyslu následujícího článku Všeobecných podmínek. Smluvní strany sjednávají, že pokud Uživatel poruší některý ze závazků stanovených právními předpisy, Smlouvou nebo těmito Všeobecnými podmínkami, popřípadě porušuje práva třetích osob, je Poskytovatel oprávněn bez předchozího upozornění zamezit přístupu třetích osob ke Stránkám a datům Uživatele (zablokovat Stránku), případně závadné Stránky či data odstranit. Zablokováním Stránky Poskytovatel zamezí veřejný přístup ke Stránce s tím, že ale současně ponechá Stránku ve stavu, v jakém se nacházela v okamžiku zablokování. Poskytovatel Stránky odblokuje v případě, že se prokáže, že k porušení závazků Uživatele stanovených právními předpisy, Smlouvou nebo těmito Všeobecnými podmínkami nebo k porušení práv třetích osob nedošlo. V případě, že porušením závazků ze strany Uživatele stanovených právními předpisy, Smlouvou nebo těmito Všeobecnými podmínkami, popřípadě porušením práv třetích osob vznikne Poskytovateli nebo třetím osobám škoda, je Uživatel povinen ji uhradit v celém rozsahu. Pro verzi Smlouvy FREE (zdarma) dále Smluvní strany ujednávají, že Poskytovatel je oprávněn bez dalšího a s okamžitou účinností odstranit Stránky s menší návštěvností než 10 unikátních návštěv za měsíc a taktéž Stránky, u kterých se Uživatel 6 měsíců nepřihlásil do Administrace. Zaplacené úhrady za Služby se v žádném z případů uvedených v tomto článku Všeobecných podmínek nevracejí. Registrační a Fakturační údaje Uživatele jsou považovány za důvěrné a nebudou poskytnuty třetím osobám, pokud to Poskytovateli neukládá právní předpis, Smlouva nebo Všeobecné podmínky. Osobní údaje, které Poskytovateli sdělil Uživatel, se Poskytovatel zavazuje zpracovávat dle platných zákonů, především v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen zákon o ochraně osobních údajů). Uživatel souhlasí s tím, že Poskytovatel bude všechny osobní údaje v rozsahu Registračních a Fakturačních údajů, shromážděné a zpracovávané před uzavřením Smlouvy, při plnění Smlouvy i nejméně 10 let po jejím ukončení, zpracovávat pouze pro účely Smlouvy, přípravy návrhu Smlouvy, pro správu Smlouvy a Stránek a plnění povinností vyplývajících z této Smlouvy a povinností vyplývajících pro Poskytovatele z příslušných zákonů. Uživatel dále výslovně souhlasí s tím, aby jeho osobní údaje poskytnuté v souladu s předchozími ustanoveními byly shromažďovány a zpracovávány v informačním systému Poskytovatele za účelem a v rozsahu nutném k účelu vymezenému výše. Osobní údaje budou za zde uvedeným účelem uchovávány po dobu nezbytnou pro ochranu práv Poskytovatele, tj. v průběhu trvání Smlouvy a po dobu nejméně 10 let po jejím ukončení. Uživatel je na základě výslovné dohody s Poskytovatelem oprávněn odvolat příslušný souhlas ke zpracování, uložení a využití jeho osobních údajů pouze za předpokladu, že Poskytovatel prokazatelně porušil zákon o ochraně osobních údajů. Odvolání souhlasu je účinné vůči Poskytovateli jen tehdy, je-li je učiněno v písemné formě a doručeno způsobem předvídaným těmito Všeobecnými podmínkami. Odvoláním souhlasu podle tohoto článku Smlouva zaniká. Uživatel má právo přístupu k výše uvedeným osobním údajům, které o něm Poskytovatel shromažďuje. Uživatel prohlašuje, že jej Poskytovatel poučil o všech dalších právech vyplývajících z obecně závazných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů. Uživatel dále prohlašuje, že byl zvláště poučen o svých právech ve smyslu § 11 odst.2., § 21 a § 12 odst. 2. zákona o ochraně osobních údajů. Poskytovatel uvádí a Uživatel bere na vědomí, že poskytnutí osobních údajů v rozsahu dle předchozích ustanovení je dobrovolné. V případě, kdy Poskytovateli v souvislosti s porušením závazků Uživatele stanovených v těchto Všeobecných podmínkách vznikne povinnost předat kontaktní údaje poškozenému, Poskytovatel tuto povinnost splní a Uživatel s tímto postupem souhlasí. Poskytovatel si vyhrazuje právo na změnu těchto Všeobecných podmínek s tím, že se o každé změně zavazuje Uživatele informovat při jeho prvním přihlášení se do Administrace Stránek. Veškeré písemnosti budou Uživateli doručovány písemně v elektronické formě na Registrační emailovou adresu. Poskytovateli Uživatel doručuje výhradně přes kontaktní formulář umístěný na Doménách WebSnadno.cz/ WebLahko.sk. Smluvní strany se zavazují bez zbytečného odkladu vzájemně informovat o změnách jejich kontaktních údajů. Tyto Všeobecné podmínky nabývají účinnosti dnem 29.8.2012.

https://rejstriky.finance.cz/firma-ceskoslovenske-automobilove-opravny-statni-podnik-liberec-v-likvidaci-00081647

Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" Liberec IČO 00081647 kontakty Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" Liberec IČO: 00081647 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci", která sídlí v obci Liberec a bylo jí přiděleno IČO 00081647. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" se sídlem v obci Liberec byla založena v roce 1990. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Opravy motorových vozidel , Kovoobrábění a další. Základní údaje o Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" IČO: 00081647 Krajský soud v Ústí nad Labem 17.10.1990 AXIX 142 Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" Státní podnik 17.10.1990 Na základě rozhodnutí Úřadu města Liberce ze dne 28.4.l992 o převodu části majetku státního podniku Československé automobilové opravny Liberec do Fondu národního majetku se z a p i s u j í tyto změny : V souvislosti s realizací schváleného privatizačního projektu ČSAO s.p. Liberec p ř e v á d í se ke dni l.května l992 majetek ve výši 46 728 OOO,- Kčs, odpovídající formuláři 4 D (aktualizované počítačové sestavy privatizačního projektu) do Fondu národního majetku. 5.5.1992 Zapisuje se změna předmětu činnosti. 5.5.1992 Údaje o podniku: Státní podnik byl založen zakládací listinou MěNV Liberec k 1.10.1990 a 4. plenárním zasedáním MěNV dne 20.9.1990. Zakladatel vykonává vůči státnímu podniku funkci nadřízeného orgánu ve smyslu přísl. ust. Hz a zákona o NV. 17.10.1990 Kmenové jmění podniku: Jmění bude stanoveno při delimitaci podle delimitačního protokolu. 17.10.1990 - 5.5.1992 Zastupování a podepisování: Podnik zastupuje ředitel a zapisovat se bude tak, že u razítka státního podniku připojí svůj podpis s dodatkem ředitel podniku. Ředitele podniku zastupuje státní zástupce a podepisovat se bude tak, že u razítka státního podniku připojí svůj podpis s dodatkem v zastoupení. 17.10.1990 - 27.6.1995 Československé automobilové opravny státní podnik Liberec v likvidaci idtv3b9 Kontakty na Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" IČO: 00081647 Kladenská 287/4 , Liberec 460 07 17.10.1990 Kladenská 287/4, Liberec 460 07 Kladenská 4 NEOAD, Liberec (nečleněné město) 461 71 Liberec, Kladenská ul. 4 Obory činností Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" IČO: 00081647 1. Provádět generální, běžné, záruční opravy a údržbu všech druhů motorových vozidel a jejich částí, ve všech modifikacích a zabezpečovat jejich servis jak pro státní podnik a státní organizace, tak pro občany a soukromé firmy. 2. Provádět renovaci a výrobu náhradních dílů, příslušenství a dílenského zařízení. 3. Provozovat doplňkové služby, jako prodej materiálu, ND, autosoučástí, autopříslušenství a ostatních potřeb sovisejících s činností podniku. 5.5.1992 4. Provádět dopravní službu pro lepší využití závodní dopravy ve spolupráci s vytěžovacími středisky. 5. Provádět prodej ojetých motorových vozidel. 6. Provádět doplňkovou výrobu spotřebních předmětů. 5.5.1992 1004486341 Mánesova 1477 , Česká Lípa 470 01 1004486332 Živnost č. 4 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (kromě zboží vyhr.v příl.2 a 3 zák.č.455/91 Sb.o živn.podnikání) Vedení firmy Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" IČO: 00081647 Jednání jménem podniku: Po dobu likvidace jedná za státní podnik ve všech věcech likvidátor. Podepisuje tak, že u razítka státního podniku s doložkou "v likvidaci" připojí svůj podpis s dodatkem "likvidátor". 27.6.1995 Ing. Jaroslav David 18.2.2016 Březnická 675, Liberec 460 08 Ing. Vladimír Hladík 27.6.1995 - 28.2.2002 Karoliny Světlé 147/34, Liberec 460 07 Ing. Vladimír Hladík ředitel 17.10.1990 - 18.2.2016 Ing. Jaroslav David ekon.náměst. 17.10.1990 - 18.2.2016 JUDr. Radim Engelmaier 18.2.2016 JUDr. Radim Engelmaier 28.2.2002 - 18.2.2016 Sbírka Listin Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" IČO: 00081647 AXIX 142/SL 6 podpisové vzory likvidátora JUDr. Engelmaier Krajský soud v Ústí nad Labem 5.12.2001 29.4.2002 1 AXIX 142/SL 5 ostatní - usnesení z 16. zasedání Rady Krajský soud v Ústí nad Labem 4.10.2001 29.4.2002 1 AXIX 142/SL 4 účetní závěrka k 28.02.1999 (likvidace) Krajský soud v Ústí nad Labem 22.3.1999 29.4.2002 7 AXIX 142/SL 3 účetní závěrka k 31.12.1998 Krajský soud v Ústí nad Labem 3.2.1999 29.4.2002 7 AXIX 142/SL 2 účetní závěrka k 31.12.1997 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.1.1998 29.4.2002 9 AXIX 142/SL 1 účetní závěrka k 31.12.1996 Krajský soud v Ústí nad Labem 28.2.1997 29.4.2002 9 Hodnocení Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" Výpis dat pro firmu Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci" obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci", 81647 na obchodním rejstříku výpis firmy Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci", 81647 na živnostenském rejstříku výpis firmy Československé automobilové opravny státní podnik Liberec "v likvidaci", 81647 na Datových schránkách Československé automobilové opravny Praha, státní podnik "v likvidaci" - 00064050 - Praha , Průběžná 2397/76 Československé automobilové opravny Ostrava, státní podnik - 13643096 - Ostrava , Nádražní 365/196 Československé automobilové opravny, státní podnik - 00558087 - Uherské Hradiště , Za Olšávkou 340 Československé automobilové opravny, státní podnik - 00558621 - Znojmo , Dukelská Československé automobilové opravny Uherské Hradiště, a.s. v likvidaci - 46347241 - Uherské Hradiště , Za Olšávkou 340 Automobilové opravny V í t k o v , státní podnik - 00561444 - Opava , Krnovská 228/119 Československé automobilové opravny - 00485951 - Moravany , Komenského 338 Ing. Marie Tulisová - 25804553 - Praha, Francouzská465/64 Markéta Ruberová - 62827502 - Salaš 113 Kristýna Ruberová - 02970449 - Salaš 113 Luboš Studnička - KOLONIÁL - 11372991 - Strašice 502 Pavel Hendrich - 49066676 - Děčín 201 Marek Fráňa - 88210049 - Bohutice 73 Společenství vlastníků jednotek domu Aléská č.p. 246-248, Bílina 418 01 - 25481991 - Bílina, Aléská246 KOSTKA, s.r.o. - 46344446 - Brno, Ondrouškova847/15 Středisko volného času Domeček Valašské Meziříčí, příspěvková organizace - 75046440 - Valašské Meziříčí, Zdeňka Fibicha287 Tomáš Smetka - 65830172 - Bystřice pod Hostýnem, Přerovská100 Radek Motyka - 18059210 - Bolatice, Sokolovská575/46 Vladimír Krézl - 11391774 - Aš, Saská1800/22 PP Credit Invest s.r.o. - 24187585 - Obrnice 35 Jaroslav Švec - 72125632 - Čestice 154 OLANTES s.r.o. v likvidaci - 27338487 - Litoměřice - Předměstí, Stránského1986 Marie Palánová - APRA - 47128585 - Praha, Fryčovická458 ŠTERNBERSKÉ STAVOKONSTRUKCE, s. r. o. - 47675055 - Šternberk, Pískoviště3 Miloš Žovín Bořivoj Jandejsek Lenka Škrancová Mitová Mária Volná Antonín Absolon Plzeňská 66, Toužim 36401 808, Trojanovice 74401 Fabiánská 489/3, Praha 16200 Pražská 150, Stříbrná Skalice 28167 Wolkerova 1207, Nové Město na Moravě 59231 245, Radiměř 56907 Dolní 74/2, Štěpánov 78313 Na Rybníčku 876/5, Liberec 46007 Starý lis 93, Praha 14300 Aléská 246, Bílina 41801 Rošického 449/9, Olomouc 77900 Nádražní 520, Štěpánov 78313 Brandlova 120/30, Kyjov 69701 Na ostrohu 1707/56, Praha 16000 Ohrádky I 92, Lukoveček 76316 218, Křoví 59454 Žižkova třída 728/10, Písek 39701 Hakenova 723/4, Havířov 73601

https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2009-119/zneni-20090430.htm?sil=1

zakonyprolidi_cs_2009_119_v20090430 Nález č. 119/2009 Sb.Nález Ústavního soudu ze dne 24. března 2009 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení města Ostrova č. 1/2005, tržní řád, ve znění nařízení č. 3/2005 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-119 Částka 35/2009 Platnost od 30.04.2009 Účinnost od 30.04.2009 Judikát Pl. ÚS 27/06 #2 Aktuální znění 30.04.2009 Ústavní soud rozhodl dne 24. března 2009 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu ministra vnitra Mgr. Františka Bublana na zrušení čl. 3 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení města Ostrova č. 1/2005, tržní řád, ve znění nařízení č. 3/2005, za účasti města Ostrova a veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla Ustanovení čl. 3 odst. 2 věty první ve slovech „v ostatních případech pak místo či místa určená se souhlasem rady města (RM)“ nařízení města Ostrova č. 1/2005, tržní řád, ve znění nařízení č. 3/2005, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Návrh na zrušení čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení se zamítá. 1. 30.04.2009 Aktuální znění (exportováno 07.08.2020 06:16) 0. 30.04.2009 Vyhlášené znění

https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=38616&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Vyhláška ze dne 26.6.1990 o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků 29.6.1990 | Sbírka: 269/1990 Sb. | Částka: 43/1990 Aktivní derogace: 51-2702-5122 Pasivní derogace: 143/1992 Sb., 1/1992 Sb., RS08/90 o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce (úplné znění č. 52/1989 Sb.) po projednání s ministerstvem financí, cen a mezd České republiky, ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské republiky a s příslušnými odborovými orgány: (1) Tato vyhláška se vztahuje a) na dělníky odměňované podle mzdových předpisů vydaných ústředními orgány 1) (dále jen "mzdový předpis o odměňování dělníků"), b) na obchodně provozní pracovníky odměňované podle výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. srpna 1985 č.j. 514-18544-5111 o odměňování obchodně provozních pracovníků 2) (dále jen "výnos z 2.8. 1985"), c) na technickohospodářské pracovníky odměňované podle výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12. září 1984 č.j. 51-12430-3156 o odměňování technickohospodářských pracovníků 3), ve znění opatření ze dne 30. srpna 1985 č.j. 515-19738-5122 4) a výnosu ze dne 13. července 1987 č.j. 514-33885-5112 5), a na technickohospodářské pracovníky podniků a hospodářských zařízení společenských organizací odměňované podle předpisů vydaných příslušnými ústředními orgány společenských organizací 6) (dále jen "výnos z 12.9. 1984"), d) na dělníky, obchodně provozní a technickohospodářské pracovníky 1. v pracovním poměru k podnikateli 7), který zaměstnává nad 200 pracovníků, 2. akciových společností 8) a obdobných společností, 3. podniků se zahraniční majetkovou účastí,9) cizozemských organizací 10) a organizací s mezinárodním prvkem 10), pokud se na ně nevztahuje zvláštní předpis, (dále jen "organizace). (2) Tato vyhláška se nevztahuje na pracovníky v malých organizacích 11), na pracovníky dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích 12) a na pracovníky odměňované podle zvláštních předpisů 13). Pokud mzdové předpisy o odměňování dělníků, výnos z 12.9. 1984 a výnos z 2.8. 1985 vyžadují k provedení některého opatření souhlas nadřízeného nebo ústředního orgánu, není tohoto souhlasu třeba. Odměňování dělníků (1) V pravomoci příslušného ústředního orgánu při odměňování dělníků je i nadále a) vydávání, změny a doplňky kvalifikačních katalogů, resortních (odvětvových) sborníků příkladů pracovních činností a resortních sborníků převzatých dělnických povolání, b) vydávání, změny a doplňky resortních seznamů příkladů fyzicky mimořádně namáhavých prací a resortních seznamů (sborníků) prací odměňovaných příplatkem za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí skupiny II; přitom výši příplatků této skupiny v rámci rozpětí stanoví organizace; c) stanovení jednotných sazeb odměn za výkon inspekčních dispečerských a podobných pohotovostních služeb. (2) Organizace může odměňovat dělníky a) zabezpečující údržbu, opravy, seřizování strojů a zařízení stupnicí mzdových tarifů, která je převážně uplatňována v provozech, popř. úsecích, pro něž tyto činnosti zajišťují; b) vykonávající práce zařazené do 2. tarifní třídy mzdovým tarifem 3. tarifní třídy; c) druhou základní stupnicí mzdových tarifů ve výrobních a provozních úsecích, pro něž je ve mzdových předpisech pro odměňování dělníků stanovena první základní stupnice. (3) Organizace není povinna při odměňování dělníků a) přiznávat jim osobní třídu a poskytovat příplatek při přidělení práce s nižším mzdovým tarifem, než je tarif osobní třídy; b) individuální úkolovou mzdou dodržovat rozdíl mezi jejich průměrnou osobní třídou a průměrnou tarifní třídou vykonávaných prací ve výši 0,3 třídy. Odměňování obchodně provozních pracovníků (1) V pravomoci příslušného ústředního orgánu při odměňování obchodně provozních pracovníků je i nadále koordinace, doplňování a změny kvalifikačního katalogu. (2) Příplatek za práci v sobotu a neděli podle § 11 odst. 1 výnosu z 2.8. 1985 lze poskytovat též pracovníkům provozních jednotek uvedených v § 11 odst. 2, pokud je to pro ně výhodnější. Odměňování technickohospodářských pracovníků (1) V pravomoci příslušného ústředního orgánu při odměňování technickohospodářských pracovníků je i nadále koordinace, doplňování a změny kvalifikačního katalogu, stanovení systémů kategorizace organizací a stanovení podmínek pro poskytování odměn za výkon inspekčních a dispečerských služeb. (2) Při uplatňování výnosu z 12.9. 1984 stanoví a) zařazení funkce vedoucího organizace (ředitele, předsedy družstva apod.) do tarifních tříd podle kategorizace organizací a výši osobního ohodnocení (mimořádného osobního ohodnocení) zakladatel a u družstev, akciových společností a obdobných organizací jejich příslušný orgán; b) zařazení funkce vedoucího organizační jednotky, náměstka vedoucího organizace, zástupce vedoucího organizační jednotky, vedoucího vnitropodnikového útvaru a vedoucího oddělení do tarifních tříd organizace; přitom přihlíží k náročnosti, odpovědnosti a rozsahu činnosti funkce, popřípadě řízeného úseku nebo útvaru. (3) Stupnici mzdových tarifů Ib lze uplatnit u uvedeného okruhu funkcí též na úsecích s velmi obtížnými a ztíženými podmínkami. (4) Vedení (řízení) skupiny pracovníků v odborných činnostech se obecně předpokládá u funkcí ve 13. a vyšší tarifní třídě. (5) Absolventy vysokých a středních škol lze zařazovat po dobu nástupní praxe (dalšího zapracování) do nejnižších funkcí a tarifních tříd, pro něž je předepsán jako kvalifikační předpoklad stupeň školního vzdělání, kterého absolventi dosáhli. Odměňování pracovníků v dalších organizacích (1) Při odměňování technickohospodářských pracovníků v organizacích uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) se postupuje obdobně podle výnosu z 12.9. 1984 a této vyhlášky. (2) Při odměňování dělníků v organizacích uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) se postupuje obdobně podle mzdového předpisu o odměňování dělníků platného v příslušném odvětví a této vyhlášky. (3) Při odměňování obchodně provozních pracovníků v organizacích uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) se postupuje obdobně podle výnosu z 2.8. 1985 a této vyhlášky. (1) Vymezení okruhu technickohospodářských a obchodně provozních pracovníků, jimž se poskytuje osobní ohodnocení, je v pravomoci organizace. (2) Kvalifikační požadavek odborné praxe pro jednotlivá povolání a funkce uvedený v příslušných kvalifikačních katalozích se považuje pouze za orientační; délku odborné praxe pro kvalitní výkon jednotlivých povolání určí organizace. O zařazení pracovníků do funkcí a tarifních tříd, kteří nesplňují kvalifikační předpoklad vzdělání, rozhoduje organizace; ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce tím není dotčeno. (3) Organizace je povinna poskytovat dělníkům, obchodně provozním a technickohospodářským pracovníkům podle příslušných mzdových předpisů mzdové příplatky za práci přesčas, o sobotách a nedělích, v nočních směnách, ve výškách nad 50 m, ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách skupiny II, a práci ve zdravotně vysoce rizikových pracovních podmínkách 14) a odměnu za pracovní pohotovost. O uplatnění ostatních mzdových příplatků uvedených ve mzdových předpisech a o podmínkách pro jejich poskytování rozhoduje organizace; pokud se tyto příplatky neuplatní, lze rozdílnou náročnost a obtížnost pracovních podmínek vyjádřit v prémiích nebo odměnách, popř. ostatních složkách mzdy. (4) Organizace může jednotlivé mzdové příplatky stanovit průměrnými částkami (paušalizovat), tyto částky kumulovat do jedné popřípadě několika částek a poskytovat v této částce až po dobu 1 roku, pokud dříve nedojde k podstatné změně pracovních podmínek; přitom organizace není povinna vést soustavnou evidenci nároků pracovníků podle jednotlivých příplatků. (5) Pokud podle této vyhlášky přísluší pravomoc ústřednímu orgánu, rozumí se tím u bytových, spotřebních a výrobních družstev, u podniků a hospodářských zařízení společenských organizací a u organizací uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak [§ 5 odst. 2 písm. a)]. Zrušuje se výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. června 1988 č.j. 51-27702-5122 o úpravě odměňování pracovníků státních podniků a družstev (reg. v částce 26/1988 Sb.). 1) Předpisy vydané k provedení zásad druhé etapy programu zvýšení ekonomické účinnosti mzdové soustavy podle usnesení vlády ČSSR č. 32/1984 a č. 110/1985. 2) Reg. v částce 24/1985 Sb. 3) Reg. v částce 22/1984 Sb. 4) Reg. v částce 22/1985 Sb. 5) Reg. v částce 17/1987 Sb. 6) Směrnice ÚV NF ČSSR ze dne 11.6. 1986 č.j. 89/86 o odměňování THP v některých hospodářských zařízeních organizací v ekonomické působnosti NF, ve znění směrnic ze dne 18.11. 1987 č.j. 152/87(18). Směrnice ÚV NF ČSSR ze dne 28.10. 1987 č.j. 137/87 o odměňování THP v nevýrobních oborech činnosti hospodářských zařízení organizací v ekonomické působnosti NF, ve znění směrnic ze 13.12. 1988 č.j. III/725/88. Výnos federálního výboru Svazu invalidů ze dne 26. ledna 1987 č. 2/1987 o odměňování THP v hospodářských zařízeních Svazu invalidů v ČSR a SSR, ve znění výnosu federálního výboru Svazu invalidů ze dne 1. září 1987 č. 4/1987. 8) Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech. 9) Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 6 zákoníku práce. Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů. 11) Vyhláška FMPSV č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích. 12) Výnos FMPSV ze dne 26.5. 1988 č.j. 515-38434-5147 o odměňování pracovníků dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích (reg. v částce 26/1988 Sb.). 13) Např. výnos FMPSV ze dne 8.4. 1988 č.j. 515-34264-5129 o odměňování pracovníků v závodních jednotkách požární ochrany (reg. v částce 17/1988 Sb.). 14) Směrnice FMPSV ze dne 30.12. 1981 č.j.313-1422/7203 pro odměňování zdravotně vysoce rizikových prací při použití izolačních dýchacích přístrojů (reg. v částce 8/1982 Sb., publikovány pod č. 1/1982 Ú. v. ČSR a č. 17/1981 Ú. v. SSR).

https://www.lukavice.cz/urad-2/povinne-informace/

Povinné informace - Oficiální stránky obce Lukavice Obec Lukavice vznikla podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů dnem voleb do obecního zastupitelstva v roce 1990. Výbor bytového a stavebního dozoru Výbor kulturních, sportovních a sociálních služeb Výbor dopravy a místního hospodářství Výbor životního prostředí, lesního a vodního hospodářství Telefon: 494542137 E-mail: [email protected] WWW: www.lukavice.cz/ ID Datové schránky: 52wa6qi 494542137 www.lukavice.cz/ 1240276369/0800 (Česká spořitelna, a.s.) 00579301 CZ00579301 Návrh střednědobého výhledu rozpočtu Obce Lukavice na roky 2020 a 2021 Staženo: 117x Návrh střednědobého výhledu rozpočtu ZŠ a MŠ Lukavice na období 2020 a 2021 Staženo: 133x Schválený střednědobý výhled rozpočtu Obce Lukavice na roky 2019 a 2020 Staženo: 159x Schválený střednědobý výhled rozpočtu Obce Lukavice na roky 2020 a 2021 Staženo: 119x Schválený střednědobý výhled rozpočtu ZŠ a MŠ Lukavice na roky 2020 a 2021 Staženo: 122x Návrh rozpočtu na rok 2019 ZŠ a MŠ Lukavice Staženo: 108x Návrh rozpočtu Obce Lukavice na rok 2019 Staženo: 112x Schválený rozpočet Obce Lukavice na rok 2018 Staženo: 158x Schválený rozpočet Obce Lukavice na rok 2019 Staženo: 101x Schválený rozpočet ZaMŠ Lukavice na rok 2018, Schválený střednědobý výhled rozpočtu ZaMŠ Lukavice na roky 2019 a 2020 Staženo: 180x Schválený rozpočet ZŠ a MŠ Lukavice na rok 2019 Staženo: 138x Upravený rozpočet ZŠ a MŠ Lukavice k 27.9.2018 Staženo: 145x Rozpočtové opatřední č. 7 ze dne 10.8.2018 Staženo: 132x Rozpočtové opatření č. 1 ze dne 11.1.2018 Staženo: 148x Rozpočtové opatření č. 10 ze dne 27.9.2018 Staženo: 176x Rozpočtové opatření č. 12 ze dne 31.10.2018 Staženo: 128x Rozpočtové opatření č. 13 ze dne 27.11.2018 Staženo: 131x Rozpočtové opatření č. 14 ze dne 18.12.2018 Staženo: 40x Rozpočtové opatření č. 15 ze dne 31.12.2018 Staženo: 40x Rozpočtové opatření č. 2 ze dne 28.2.2018 Staženo: 146x Rozpočtové opatření č. 3 ze dne 25.4.2018 Staženo: 156x Rozpočtové opatření č. 4 ze dne 21.5.2018 Staženo: 146x Rozpočtové opatření č. 5 ze dne 22.6.2018 Staženo: 143x Rozpočtové opatření č. 8 ze dne 24.8.2018 Staženo: 157x Rozpočtové opatření č. 9 ze dne 8.9.2018 Staženo: 125x Rozpočtové opatření č.11 ze dne 4.10.2018 Staženo: 117x Rozpočtové opatření č.2 ze dne 28.3.2019 Staženo: 70x Rozpočtové opatření č.6 ze dne 30.7.2018 Staženo: 143x Schválené rozpočtové opatření č. 3 ze dne 9.5.2019 Staženo: 43x Schválené rozpočtové opatření č. 4 ze dne 22.5.2019 Staženo: 36x Schválené rozpočtové opatření č. 5 ze dne 20.6.2019 Staženo: 24x Schválené rozpočtové opatření č. 6 ze dne 28.6.2019 Staženo: 29x Schválené rozpočtové opatření č. 7 ze dne 30.7.2019 Staženo: 20x Schválené rozpočtové opatření č. 8 ze dne 29.8.2019 Staženo: 9x Schválené rozpočtové opatření č.1 ze dne 22.1.2019 Staženo: 124x Návrh závěrečného účtu Obce Lukavice za rok 2018 Staženo: 43x Návrh Závěrečného účtu obce za rok 2017, Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2017 Staženo: 178x Rozpočty - Schválený závěrečný účet Obce Lukavice za rok 2018 Staženo: 26x Rozpočty - Schválený závěrečný účet za rok 2017 Staženo: 170x Závěrečný účet obce za rok 2016, Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2016 Staženo: 143x telefonicky na tel. čísle: 494542137 Výroční zpráva 2017 Staženo: 222x Obec Lukavice vydává m.j. obecně závazné vyhlášky, které mají povahu právních předpisů. Vznikem a účinky se tyto právní akty odlišují. Jedná se o statutární předpisy (statuty), vnitřní předpisy (interní instrukce, směrnice, pokyny), veřejné vyhlášky a jiná opatření. V současné době nejsou pro Obec Lukavice poskytnuty žádné výhradní licence podle § 14a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Výroční zpráva 2017 Staženo: 212x Výroční zpráva za rok 2016 Staženo: 141x Výroční zpráva za rok 2018 Staženo: 77x zde ke stažení Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. - podmáčení budovy. zde ke stažení Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. - projekty 2016. zde ke stažení Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. - úvěry, dl. smlouvy. zde ke stažení Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.- úprava koryta Lukavického potoka zde ke stažení Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.- chodníky podél průj. ús. sil. III. tř. zde ke stažení Investiční plány obce zde ke stažení Soust. veř. osvětlení obce zde ke stažení Sociální bydlení obce zde ke stažení Zajišťování sdruž. plň. pov. zpět. odběru odpadů z obalů zde ke stažení Problémy se škodlivými ptáky a komáry zde ke stažení GDPR zde ke stažení Dluhy právnických osob vůči Obci UPLACENI.CZ l.pdf (323.28 kB) Podání nabídek ve smyslu veř. zak. Dnes je pátek, 20. 9. 2019, 5:53:53

http://kraken.slv.cz/28Cdo1155/2015

28 Cdo 1155/2015 Dotčené předpisy: čl. 451 obč. zák., čl. 458 odst. 1 obč. zák., čl. 457 obč. zák. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Póla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně ProMedica, spol. s r. o. , IČ 00560073, se sídlem v Prostějově, Edvarda Valenty 3969/19, zastoupené Mgr. Hanou Zahálkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop 843/4, proti žalované Mgr. J. K. , zastoupené JUDr. Zdeňkem Šťastným, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova 376/12, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 5 C 448/2011, o zaplacení částky 2 434 650,95 Kč s příslušenstvím , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2014, č. j. 17 Co 356/2013-165, t a k t o: II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 22 215,60 Kč k rukám JUDr. Zdeňka Šťastného, advokáta v Olomouci, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 21. 2. 2013, č. j. 5 C 448/2011-134, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 651 910,95 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Žalovaná suma představovala bezdůvodné obohacení spočívající v částce, kterou žalobkyně zaplatila žalované na základě rozsudku v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 21 Co 180/2007, jenž byl posléze zrušen. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o podnájmu nebytových prostor a nájmu movitých věcí, na základě které žalovaná hradila žalobkyni úplatu. Smlouva o podnájmu byla shledána neplatnou, takže bylo povinností pronajímatelky (žalobkyně) vydat podnájemkyni (žalované) úplatu, kterou za užívání nebytových prostor převzala, a povinností podnájemkyně bylo poskytnout pronajímatelce peněžitou náhradu ve výši obvyklé úplaty za užívání nebytových prostor. Žalobkyně se však po žalované nedomáhala peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení spočívající v užívání nebytových prostor, nýbrž vydání částky zaplacené z titulu později zrušeného rozsudku, a proto jejím zaplacením žalobkyně částečně plnila svou restituční povinnost ve smyslu § 457 obč. zák. a nedošlo k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 23. 9. 2014, č. j. 17 Co 356/2013-165, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 217 260 Kč s příslušenstvím a zamítl žalobu ohledně částky 2 434 650,95 Kč s příslušenstvím (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II a III). Odvolací soud zkoumal, zda se žalovaná přijetím plnění podle rozsudku sp. zn. 21 Co 180/2007 na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a zda měla právní důvod k přijetí žalované částky. Bylo prokázáno, že účastnice si vzájemně plnily na základě absolutně neplatné podnájemní smlouvy, kdy žalovaná užívala nebytové prostory, za což zaplatila žalobkyni sjednané podnájemné ve výši 3 780 000 Kč. Za této situace nastupuje povinnost obou účastnic vrátit si vzájemně poskytnutá plnění žalobkyně žalované vrátit úplatu a žalovaná žalobkyni prospěch získaný užíváním nebytových prostor, představovaný obvyklým nájemným v daném místě a čase (dle znaleckého posudku Ing. Augustina ve výši 46 035 Kč měsíčně, tedy 1 657 260 Kč za celkovou dobu trvání podnájemního vztahu). Žalovaná již žalobkyni fakticky zaplatila částku 1 440 000 Kč, neboť bezdůvodné obohacení za užívání prostor na své straně (ve výši 40 000 Kč měsíčně) započetla na částku 3 780 000 Kč požadovanou po žalobkyni v předchozím soudním řízení vedeném u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 7 C 80/2005, kde se domáhala pouze částky 2 340 000 Kč, kterou jí soud přiznal a žalobkyně jí zaplatila, přestože byl uvedený rozsudek později zrušen. Měla-li tedy žalovaná nárok na částku 2 122 740 Kč (3 780 000 Kč 1 657 260 Kč), avšak přijala-li 2 340 000 Kč, přijala o 217 260 Kč více, a proto je v této výši žalobkyní uplatněný nárok důvodný. Závěr soudu prvního stupně, že zaplacením částky na základě zrušeného rozsudku v řízení sp. zn. 21 Co 180/2007 plnila žalobkyně vůči žalované svou restituční povinnost, je sice správný, soud prvního stupně však pominul vzájemnou restituční povinnost žalované vůči žalobkyni, která vyplývá přímo ze zákona. Soud se měl zabývat i bezdůvodným obohacením na straně žalované vzniklého užíváním nebytových prostor na základě neplatné podnájemní smlouvy, a tyto vzájemné nároky obou účastnic vypořádat. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení na straně žalované vycházel odvolací soud ze znaleckého posudku Ing. Augustina, který byl vypracován v rámci řízení sp. zn. 7 C 80/2005 a nikoliv ze znaleckého posudku Ing. Průdka, který předložila žalobkyně až v průběhu odvolacího řízení sp. zn. 21 Co 180/2007. Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. z důvodů uvedených v § 241a odst. 1 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí dle jejího názoru závisí na vyřešení otázek, které v rozhodnutích dovolacího soudu dosud nebyly výslovně vyřešeny, a sice zda je v případě poskytnutí peněžité náhrady dle § 458 obč. zák. nutné za předpokladu, že soudu je známa sjednaná cena za podnájem a tato sjednaná cena byla hrazena mezi účastníky, aby soud nechal ve věci vyhotovit znalecký posudek na tuto sjednanou cenu, či zda může sám tuto sjednanou cenu označit jako tržní cenu a z této vycházet. V návaznosti na to pokládá otázku, zda soud může vycházet ze znaleckého posudku, v němž není hrazená sjednaná cena podnájmu zohledněna, neboť znalec ji považoval za nikoli obvyklou, a proto k ní nepřihlížel. Dovolatelka nesouhlasí s tím, že odvolací soud bez dalšího posudek znalce Ing. Augustina považoval za správný a namítá, že znalec nepoužil metodu oceňování sjednanou cenou ani výnosovou metodu, že nepřihlížel k ceně sjednané mezi žalobkyní a žalovanou v podnájemní smlouvě, ani se nevypořádal s námitkami žalobkyně a při vypracování posudku srovnával nesrovnatelné. Dovolatelka dále uvádí výčet kritérií, jež měl znalec srovnávat a k čemu měl přihlížet, přičemž trvá na tom, že znalec měl vycházet z částky sjednané mezi účastnicemi. Posouzení odvolacího soudu je nesprávné, jestliže mu byla známá cena sjednaná a přesto nechal vypracovat znalecký posudek, z něhož následně vycházel. Žalovaná ve vyjádření k dovolání označuje dovolatelkou vymezené otázky za nepřípustné. Dle právní úpravy i judikatury se nároky z neplatné smlouvy vypořádají dle pravidel o bezdůvodném obohacení. Z neplatné podnájemní smlouvy vzniklo žalované bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně za užívání prostor ve výši obvyklého nájemného. Soudy proto musely zjistit jeho výši, neboť za obvyklé nájemné nelze bez dalšího považovat podnájemné uvedené v neplatné smlouvě, navíc za situace, kdy se účastníci na této výši neshodnou. Znalec pak musí respektovat právní předpisy a metodiku pro vypracování posudku, přičemž srovnávací metoda je metodou přípustnou. Žalobkyně napadá znalecký posudek Ing. Augustina, jehož závěry jí nevyhovují, přičemž uplatňuje důvody stejné jako v předchozích řízeních, s nimiž se soudy i znalec již vypořádali. Výše obvyklého nájemného zjištěná Ing. Augustinem odpovídá tomu, co žalobkyně sama v rozhodném období platila vlastníkům domu na nájemném. Znalecký posudek Ing. Průdka jakož i stanovisko České znalecké a. s. byly vypracovány na objednávku žalobkyně a nelze k nim přihlížet. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) ve věci postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz článek II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dále jen o. s. ř. Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvod dovolání, je jeho obligatorní náležitostí. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. však není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud; skutkový základ sporu, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem, je v dovolacím řízení nezpochybnitelný (dovolací soud je povinen z něj vycházet) a nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ). K dovolatelkou vymezeným otázkám nutno uvést, že Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval otázkou určení obvyklého nájemného pro účely stanovení výše bezdůvodného obohacení získaného bezesmluvním užíváním věci. Obecně přitom ve své konstantní judikatuře dovozuje, že peněžitá náhrada za užívání věci bez právního důvodu musí být poskytnuta ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod č. 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1935/99, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 23 Odo 954/2006). Závěr, že bezdůvodné obohacení musí odpovídat nájemnému v místě a čase obvyklému, odvolací soud respektoval. K otázce stanovení výše obvyklého nájemného jako částky rovnající se nájemnému sjednanému ve smlouvě se Nejvyšší soud vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2973/2013. Ve shodě s ustálenou judikaturou v něm konstatoval, že při stanovení výše peněžité náhrady, jež má představovat ekvivalent majetkového prospěchu nabytého jako bezdůvodné obohacení, je třeba vycházet z ceny, která je v daném místě a čase obvyklá, a kterou je možno pokládat za objektivní kritérium vyhovující zákonným požadavkům. Doplnil však, že byť nelze vyloučit, že tato cena může odpovídat ceně uvedené v neplatností stižené smlouvě, žádá si takovýto závěr náležitou oporu ve skutkových zjištěních i právním hodnocení. V tomto směru Nejvyšší soud odkazuje i na obdobné závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2562/2010, dle kterého nelze vyloučit, že výše plnění bude odpovídat částce předpokládané neplatnou smlouvou, tento závěr však lze učinit pouze, dospěje-li soud po náležitém posouzení k závěru, že obvyklá cena poskytnuté služby a tedy i výše získaného obohacení, odpovídá i ceně sjednané. Výše majetkového prospěchu nabytého užíváním nebytových prostor tedy nemůže být stanovena podle nájemného sjednaného ve smlouvě, jež byla shledána neplatnou, aniž by se soud zabýval tím, zda tato částka vskutku odpovídá nájemnému obvyklému v daném místě a čase, neboť by šlo o podklad nedostatečný. Soudem ustanovený znalec naopak dospěl k závěru, že cena sjednaná mezi účastnicemi nebyla obvyklá, a proto nebylo možno z takové ceny vycházet. Odborné závěry obsažené ve znaleckém posudku přitom nepodléhají hodnocení soudu podle zásad § 132 o. s. ř., soud hodnotí toliko přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy (v podrobnostech srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 329/2010). Odvolací soud považoval znalecký posudek Ing. Augustina za správný, nepochyboval o jeho objektivitě, neboť srozumitelně a logicky vysvětlil, jakým způsobem dospěl k ceně obvyklého nájemného předmětných nebytových prostor, přičemž se vypořádal s námitkami žalobkyně; uvedené závěry jsou pak závěry skutkovými. Dovolatelkou položené otázky jsou v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny, odvolací soud při jejich posouzení postupoval v souladu se závěry v ní dovozenými a Nejvyššší soud nevidí důvod se od této judikatury odchýlit. Dovolání proto přípustné být nemůže. Dovolací soud dále poukazuje na to, že ostatní dovolatelkou uplatněné námitky nesměřují k vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž by bylo rozhodnutí odvolacího soudu založeno, nýbrž zpochybňují hodnocení důkazů odvolacím soudem (případně soudem prvního stupně) a správnost skutkových zjištění, na nichž je založen závěr znalce Ing. Augustina o výši obvyklé úplaty za užívání nebytových prostor žalovanou. Dovolatelka zejména rozporuje způsob, jakým znalec, ustanovený soudem v jiném řízení mezi účastnicemi, dospěl ke sporné částce, nesouhlasí s metodou, kterou znalec použil, a domáhá se použití jiné, uvádí výčet kritérií, která by měl dle jejího názoru znalec vzít v úvahu a vytýká mu, že se nevypořádal s jejími námitkami. Dovolací soud však ze spisového materiálu zjistil, že znalec se vypořádal se vznesenými námitkami již v řízení sp. zn. 7 C 80/2005 (viz vyjádření ze dne 10. 12. 2006, č. j. 7 C 80/2005-106), přičemž odvolací soud toto jeho vyjádření neopomenul. Pokud dovolatelka nesouhlasí s hodnocením důkazů a skutkovými závěry, k nimž dospěl odvolací soud, který znalecký posudek Ing. Augustina považoval za správný, a ze znaleckého posudku dovozuje odlišné skutkové závěry, pak zjevně nejde o námitky směřující proti právnímu posouzení věci. Hodnocení důkazů však nelze (se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) úspěšně napadnout dovolacím důvodem (srov. například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sp. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněného pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), a proto tyto skutkové námitky založit přípustnost dovolání nemohou (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014). Pro úplnost sluší se uvést, že odvolací soud podrobně odůvodnil, proč při svém posouzení vycházel ze znaleckého posudku Ing. Augustina, a nikoliv z posudku vypracovaného Ing. Průdkem, který předložila dovolatelka. Konstatoval, že Ing. Augustin se vypořádal se zadáním, aby zjistil cenu obvyklého (tržního) nájemného za užívání předmětných nebytových prostor s ohledem na jejich polohu v rozhodné době, zohlednil jejich technický stav a přihlédl též k cenám obvyklého nájemného u srovnatelných nebytových prostor v daném místě a čase. U znaleckého posudku Ing. Průdka, který předložila dovolatelka, odvolacímu soudu neuniklo, že byl zpracován na objednávku žalobkyně a byl předložen až v průběhu odvolacího řízení. Jmenovaný stanovil obvyklé nájemné ve značně širokém rozpětí (2 000 8 146 Kč/m 2 /rok), do něhož ovšem spadala i cena stanovená Ing. Augustinem (2 500 Kč/m 2 /rok); konečnou výši obvyklého nájemného však stanovil Ing. Průdek částkou totožnou s výší podnájemného sjednaného mezi účastnicemi. Nejvyšší soud shledal, že ve věci není naplněno ani jedno z hledisek, pro které by mohla být dovolacím soudem dovozena přípustnost podaného dovolání podle § 237 o. s. ř., a proto je ve smyslu § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3, věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 odst. 1, části věty před středníkem, o. s. ř., neboť žalované vznikly v dovolacím řízení v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které Nejvyšší soud stanovil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 8 a § 7 bodu 6 advokátního tarifu činí při tarifní hodnotě 2 434 650,95 Kč sazba odměny za jeden úkon právní služby (sepsání vyjádření k dovolání) 18 060 Kč, společně s náhradou hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a po připočtení 21% DPH má tedy žalovaná právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 22 215,60 Kč.

https://psp.cz/sqw/hp.sqw?k=99&ido=171&o=7&td=8&n=5

PČR, PS od 2013, PSP7; usnesení, strana 5/93 č. 80 k návrhu poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 42/ - prvé čtení (21. ledna 2014) č. 81 k účasti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly na 5. schůzi Poslanecké sněmovny (21. ledna 2014) č. 82 k návrhu poslanců Stanislava Polčáka, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 43/ - prvé čtení (22. ledna 2014) č. 83 k návrhu poslanců Stanislava Polčáka, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 44/ - prvé čtení (22. ledna 2014) č. 84 k návrhu poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) /sněmovní tisk 71/ - prvé čtení (22. ledna 2014) č. 85 k návrhu na určení ověřovatelů 6. schůze Poslanecké sněmovny (4. února 2014) č. 86 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 99/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (5. února 2014) č. 87 k žádosti o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody (5. února 2014) č. 88 k vládnímu návrhu zákona o zdravotnických prostředcích /sněmovní tisk 87/ - prvé čtení (5. února 2014) č. 89 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb. /sněmovní tisk 45/ - prvé čtení (5. února 2014) č. 90 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 72/ - prvé čtení (5. února 2014) č. 91 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 47/ - prvé čtení (5. února 2014) č. 92 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 86/ - prvé čtení (5. února 2014) č. 93 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 98/ - prvé čtení (5. února 2014) č. 94 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 53/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (5. února 2014) č. 95 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., a některé další zákony /sněmovní tisk 67/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (5. února 2014) č. 96 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 70/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (5. února 2014) č. 97 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh rozhodnutí Rady Evropské unie, kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/124/ES, Euratom, kterým se na období 2007 - 2013 zavádí zvláštní program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností, jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod /sněmovní tisk 80-E/ - prvé čtení (6. února 2014) č. 98 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, zejména terorismu, nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizované trestné činnosti, podepsaná dne 12. září 2013 v Sarajevu /sněmovní tisk 63/ - prvé čtení (6. února 2014) č. 99 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Státem Izrael o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 7. října 2013 v Jeruzalémě /sněmovní tisk 65/ - prvé čtení (6. února 2014)

http://zakony.centrum.cz/danovy-rad/cast-2-hlava-2

Hlava II – Lhůty : Daňový řád – 280/2009 Sb. | Zákony.centrum.cz HLAVA IILHŮTY § 32Určení lhůty k provedení úkonu (1) Správce daně stanoví osobě zúčastněné na správě daní rozhodnutím lhůtu pro úkon při správě daní, pokud je toho třeba a pokud ji nestanoví zákon. (2) Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. (3) Pokud správce daně ukládá rozhodnutím povinnost, ke které se stanovená lhůta váže, musí být v poučení tohoto rozhodnutí obsaženy i právní důsledky nedodržení této lhůty; pokud jde o lhůtu kratší než 8 dnů, musí být rovněž odůvodněna délka této lhůty, a to i v případě, že se rozhodnutí jinak neodůvodňuje. § 33Počítání času (3) Lhůta stanovená dobou kratší než jeden den se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. (4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu kratší než jeden den. § 34Běh lhůty pro správce daně § 35Zachování lhůty § 36Prodloužení lhůty (1) Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím; za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon. (2) Správce daně vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty, nejde-li o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, ledaže by bylo žádáno o lhůtu kratší. (3) Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno. Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty. (4) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (5) Lhůtu nelze prodloužit, jde-li o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva. (6) Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky. § 37Navrácení lhůty v předešlý stav (1) Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna požádat správce daně o navrácení lhůty v předešlý stav. (2) Správce daně povolí ze závažného důvodu navrácení lhůty stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně v předešlý stav, pokud před podáním žádosti lhůta již uplynula, a nově stanoví den jejího uplynutí. (3) Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav musí být podána do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty. (4) Navrácení lhůty v předešlý stav nelze povolit, pokud od posledního dne zmeškané lhůty uplynul více než 1 rok, nebo pokud jde o lhůtu (5) V případě, že je žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav vyhověno, rozhodnutí se neodůvodňuje. § 38Ochrana před nečinností (1) Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna dát podnět nejblíže nadřízenému správci daně v případě, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože (2) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, lze podnět dát, jestliže správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoli uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy byl učiněn vůči osobě, která podala podnět, nebo touto osobou poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká. (3) Nejblíže nadřízený správce daně podnět prověří, a pokud je důvodný, přikáže nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení správci daně, aby zjednal nápravu. Nezjedná-li správce daně nápravu do 30 dnů od přijetí tohoto příkazu, bezodkladně zjedná nápravu nejblíže nadřízený správce daně a o provedených opatřeních vyrozumí osobu, která podala podnět. (4) Neshledá-li nejblíže nadřízený správce daně podnět důvodným, odloží jej a osobu, která podala podnět, o tom vyrozumí do 30 dnů s uvedením důvodů. Je-li důvodem odložení podnětu to, že správce daně dosud neshromáždil podklady potřebné k rozhodnutí, uvede ve vyrozumění i informaci o tom, které podklady dosud chybí.

https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/prezkoumatelnost-rozhodnuti-108667.html

Přezkoumatelnost rozhodnutí | epravo.cz Za nesrozumitelné je třeba obecně považovat takové rozhodnutí soudu, z jehož výroku nelze zjistit, jak vlastně soud ve věci rozhodl, tj. zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, případně, jehož výrok je vnitřně rozporný. Pod tento pojem spadají i případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán. (Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky č.j. 2 As 2/2017 – 48, ze dne 11.7.2018) Nejvyšší správní soud rozhodl v právní věci žalobce: AGROMAP s.r.o., se sídlem Praha, zastoupený JUDr. J.V., advokátem se sídlem Praha, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Praha, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. P. P., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2011, č. j. 616/520/11, 61964/ENV/11, 520/1027/04, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2016, č. j. 6 A 82/2012 – 79, tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2016, č. j. 6 A 82/2012 – 79 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. [1] Rozsudkem ze dne 4. 10. 2016, č. j. 6 A 82/2012 – 79 Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2011, č. j. 616/520/11, 61964/ENV/11, 520/1027/04, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Plzeň (dále jen „inspekce“), ze dne 31. 8. 2004, č. j. 03/OH/6154/04/Je, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 200 000 Kč za porušení § 12 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), jehož se žalobce dopustil tím, že na pozemcích p. č. 46/9 a 46/2, katastrální území K., na území obce N. H., nakládal s odpady mimo zařízení, která jsou k nakládání s odpady podle uvedeného zákona určena. [2] V odůvodnění rozsudku městský soud zrekapituloval, že ve věci sankčního postihu žalobce za uložení odpadu na dotčených pozemcích bylo žalovaným rozhodováno opakovaně, přičemž jeho rozhodnutí byla opakovaně přezkoumávána soudem. Rozsudkem městského soudu ze dne 5. 1. 2006, č. j. 11 Ca 66/2005 -83, bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2004, č. j. 520/1027/04. Důvodem tohoto zrušení bylo nedostatečné zdůvodnění výše uložené sankce. Jako důvodnou však soud neshledal námitku shodnou s tvrzením žalobce v nyní projednávané žalobě, že se v daném případě nejednalo o nakládání s odpadem. Žalovaný vydal dne 6. 3. 2006 rozhodnutí č. j. 520/1027/04, kterým opět odvolání zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. V řízení zahájeném další žalobou městský soud rozsudkem č. j. 7 Ca 137/2006 -82 z 11. 5. 2007 žalobu zamítl. Na základě kasační stížnosti žalobce byl uvedený rozsudek zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2007, č. j. 1 As 27/2007 -119. Po vrácení věci městský soud rozsudkem ze dne 19. 7. 2011, č. j. 7 Ca 1/2008 -138 rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2006 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Poté žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 10. 2011 znovu zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí inspekce z 31. 8. 2004. Ke kasační stížnosti žalobce rozhodl městský soud rozsudkem ze dne 4. 10. 2016, kterým tuto stížnost zamítl. [3] V odůvodnění rozsudku městský soud konstatoval, že žalobce byl pokutován za to, že (jako původce) nechal navézt a uložit značné množství netříděné stavební suti na pozemky ve společném jmění manželů P., které dle souhlasného vyjádření žalobce a osoby zúčastněné na řízení byly využívány jako louka. Ve správním spisu se pak podle názoru městského soudu nacházel dostatek potřebných podkladů, které tento skutkový děj prokazovaly, a to včetně fotodokumentace pořízené inspekcí a ohledání místa samého. Žalobce v podané žalobě nezpochybnil zjištěný stav věci, jeho námitky se týkaly zejména výkladu sporných pojmů a právní kvalifikace jeho jednání, přičemž stěžejní žalobní námitkou bylo tvrzení, že navezená stavební suť nebyla odpadem ve smyslu § 3 zákona o odpadech. Městský soud v rozsudku vyhodnotil, že sdílí názor správních orgánů, že žalobce netříděnou stavební suť z demolice objektu statku nechal odvézt a uskladnit pro případ budoucího upotřebení na volně přístupných pozemcích, které k takovému uskladnění nebyly určeny příslušným rozhodnutím správního orgánu, a zde ji ponechal po dobu zhruba osmnácti měsíců. Netříděná stavební suť, pocházející z demolovaného objektu, byla podle městského soudu nepochybně odpadem ve smyslu zákona o odpadech, neboť splňovala tímto zákonem stanovené podmínky. Jednalo se o movitou věc, která se pro žalobce stala (byť dočasně) nepotřebnou, a proto se jí zbavil s úmyslem ji odložit na soukromý pozemek. [4] Městský soud dále uvedl, že v průběhu řízení následujícího po výše uvedeném rozsudku nedošlo k žádným změnám ve skutkových zjištěních. Ani městský soud, ani Nejvyšší správní soud ve svých následných rozsudcích tuto otázku neposoudily s opačným závěrem. Za této situace městský soud neshledal ani v nyní projednávaném případě důvod pro odchýlení se od dříve vysloveného právního názoru. Skutečnosti rozhodné pro posouzení jednání žalobce byly podle městského soudu zjištěny v potřebném rozsahu a právní závěr z nich učiněný je v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o odpadech. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný v souladu s právním názorem vyjádřeným v rozsudku městského soudu z 19. 7. 2011 zabýval jednotlivými odvolacími námitkami žalobce, přičemž se vyslovil i k tomu, proč neshledal důvod pro zrušení prvostupňového rozhodnutí. Podle názoru městského soudu bylo z fotodokumentace založené ve správním spisu rozeznatelné, že na předmětných pozemcích byla navezena suť z demolice objektu, že se zde nacházely i trubky a další stavební materiál. Složení navezeného odpadu přitom nebylo pro posouzení věci rozhodné, stěžejním totiž bylo to, že se jednalo o odpad, který žalobce nechal uložit mimo zařízení určené k nakládání s odpadem. [5] Konstatování žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že předmětnou stavební suť lze zařadit do skupiny odpadů Q1, uvedené v příloze č. 1 k zákonu o odpadech, podle městského soudu nebylo porušením zásady dvojinstančnosti správního řízení. Jednalo se o právní hodnocení skutečností, se kterými byl žalobce seznámen již v rámci řízení před prvostupňovým správním orgánem. Žalovaný nebyl povinen před vydáním svého rozhodnutí informovat žalobce o tom, že doplní právní hodnocení věci, nebyl proto ani povinen vyžádat si k tomuto hodnocení jeho vyjádření. [6] Městský soud následně odkázal na znění § 67 odst. 1 zákona o odpadech, přičemž konstatoval, že je třeba vzít v potaz také § 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V této souvislosti dále poukázal na vyjádření žalovaného k žalobě, ve kterém žalovaný správně uvedl doby, ve kterých byly projednávány žaloby žalobce proti rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 12. 2004, č. j. 520/1027/04 (řízení zakončené rozsudkem městského soudu ze dne 5. 1. 2006, č. j. 11 Ca 66/2005 -83), a ze dne 6. 3. 2006, č. j. 520/1027/04 (řízení zakončené rozsudkem městského soudu ze dne 11. 5. 2007, č. j. 7 Ca 137/2006 -82), další kasační stížnost žalobce (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2007, č. j. 1 As 27/2007 -119) a dobu dalšího řízení zakončeného rozsudkem městského soudu z 19. 7. 2011, č. j. 7 Ca 1/2008 -138. Z výčtu zde uvedených dob považoval městský soud za zřejmé, že tříletá objektivní lhůta, ve které lze pokutu za předmětný správní delikt uložit, dosud neskončila. Pokud žalobce namítl nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené ve správním řádu a z toho dovozoval porušení práva na spravedlivý proces, městský soud uvedl, že se jednalo o lhůtu pořádkovou, jejíž nedodržení nezpůsobovalo nezákonnost rozhodnutí správních orgánů. V daném případě bylo rozhodováno o odvolání žalobce opakovaně, přičemž jeho práva byla ve správním řízení respektována. Samotná doba trvání správního řízení nemohla mít za následek porušení práva na spravedlivý proces. [7] Jako důvodnou neshledal městský soud ani námitku, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, z jakých podkladů bylo při vydání rozhodnutí vycházeno. Doklady předložené Městským úřadem Horažďovice jsou založeny ve správním spisu, napadené rozhodnutí přitom nemusí obsahovat jejich výčet. Z jeho obsahu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno na základě výsledků obhlídky provedené inspekcí dne 30. 4. 2004. S obsahem zmiňovaných dokladů měl žalobce možnost se seznámit nahlédnutím do správního spisu. [8] Žalobci byla před vydáním rozhodnutí dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, nové podklady do správního spisu zakládány nebyly. Žalovaný neměl zákonem uloženou povinnost sdělovat žalobci, jakým způsobem nahlíží na otázku určení výše pokuty, a vyžadovat si k této úvaze jeho vyjádření. Žalovaný se řídil právním názorem vysloveným v rozsudku městského soudu ze dne 19. 7. 2011. V odůvodnění napadeného rozhodnutí řádně rozvedl, ke kterým hlediskům přihlédl a jak uvedené skutečnosti hodnotil. Městský soud vyhodnotil jako opodstatněný závěr, že uložením odpadu došlo k ohrožení a poškození životního prostředí, neboť došlo k nežádoucímu zásahu do původních fyzikálních a biologických vlastností pozemků jako součásti zemědělského půdního fondu tím, že vznikly erozní rýhy. Sankce byla uložena při dolní hranici sazby, přičemž žalobce v průběhu správního řízení neuváděl žádné skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že by pro něho byla likvidační. Nebylo tak možné žalovanému vytýkat, že se touto otázkou nezabýval. Doplnění úvahy vztahující se k výši uložené sankce žalovaným zároveň nebylo porušením zásady dvojinstančnosti řízení, odvolací orgán je oprávněn v rámci odvolacího řízení přezkoumat soulad prvostupňového rozhodnutí s právními předpisy. [9] Pokud se jednalo o námitku nedostatku uvedení doby spáchání správního deliktu ve výroku prvostupňového rozhodnutí, tato byla podle městského soudu uplatněna až po uplynutí lhůty k podání žaloby, a proto k ní soud nepřihlížel. V tomto případě se nejednalo o rozvedení žalobního bodu, ale o zcela nové tvrzení žalobce. Neuvedení časového údaje ve vztahu ke spáchanému deliktu ve výroku rozhodnutí nemělo za následek nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť z jeho odůvodnění bylo zřejmé, v jaké době k nezákonnému jednání ze strany žalobce došlo. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného také poukázal na to, že byly z působnosti zákona o odpadech vyjmuty zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavební činnosti, pokud vlastník prokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví [§ 2 odst. 1 písm. j) zákona o odpadech, ve znění účinném od 1. 7. 2010 do 30. 9. 2013]. Podle žalobce v době vydání napadeného rozhodnutí měl žalovaný přihlédnout k tomu, že zanikla trestnost jeho činu, neboť se jednalo o zeminu a přírodní materiály, které splňovaly všechny další podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. j) zákona o odpadech. Tuto námitku však městský soud jako důvodnou neshledal. V daném případě se nejednalo o zeminu či jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti. Předmětná suť nebyla vytěžena, tedy získaná z podpovrchu, a nebyla ani získaná při stavební činnosti, neboť vznikla jako důsledek demolice stávající stavby. To znamená, že na daný případ nedopadalo žalobcem označené ustanovení § 2odst. 1 písm. j) zákona o odpadech, ve znění účinném od 1. 7. 2010 do 30. 9. 2013. [10] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost opřenou o § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek městského soudu, jakož i jemu předcházející rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2011 a rozhodnutí inspekce životního prostředí ze dne 31. 8. 2004 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Stěžovatel předně namítl, že jím použitý materiál nebylo možné posuzovat jako odpad ve smyslu zákona o odpadech, ve znění účinném do 30. 6. 2010, neboť podle § 3 odst. 1 tohoto zákona by předmětný stavební materiál musel splňovat kumulativně několik podmínek. Muselo by se jednat o movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. První podmínka byla splněna, neboť se jednalo o movité věci. Stěžovatel však od samého počátku odmítá, že by se těchto věcí zbavoval či měl úmysl se jich zbavit. Naopak již ve správním řízení prokázal, že materiál byl opakovaně použit pro stavební účely. Správní orgány i městský soud toto ve svých rozhodnutích nepopřely. Bylo zjevné, že se nejedná o odpad v případě věci vznikající postupem, který není určen primárně k její výrobě, a jež byla následně opětovně použita. Městský soud nevzal v potaz, že stěžovatel materiál bezezbytku opětovně použil na přestavbu objektu v K. Navíc, aby se jednalo o odpad, bylo třeba splnit i třetí předpoklad, a to movitou věc zařadit do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech. Žalovaný dospěl k závěru, že se jednalo o skupinu odpadů označených kódem Q1 „Zůstatky z výrob a spotřeby dále jinak nespecifikované“. V tomto případě se však nejednalo o výrobu ani o spotřebu. Městský soud přitom akceptoval nesprávný postup správních orgánů, když uvedl, že i případné nesprávné zařazení pod kód Q1 by nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí žalovaného. Stěžovatel proto namítl, že nebyly splněny dvě podmínky umožňující posoudit předmětný materiál jako odpad podle § 3 odst. 1 zákona o odpadech, ve znění účinném do 30. 6. 2010. [11] Stěžovatel dále upozornil na to, že daný materiál byly správní orgány dle novější právní úpravy povinny posoudit jako nekontaminovanou zeminu a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, jelikož byl tento materiál opětovně použit ve svém přirozeném stavu pro stavební účely na místě, na kterém byl vytěžen. Jinými slovy, i kdyby materiál umístěný na pozemcích p. č. 46/9 a 46/2, katastrální území K., na území obce N. H. byl tehdejší právní úpravou považován skutečně za odpad (s čímž stěžovatel od počátku nesouhlasí), dle právní úpravy platné od 1. 7. 2010 již tento materiál (přírodní materiál nebo zemina) nebyl odpadem vůbec a byl vyloučen z působnosti zákona o odpadech [viz § 2 odst. 1 písm. j) zákona o odpadech, ve znění účinném do 30. 9. 2013]. Přestože toto tvrzení stěžovatel neuplatnil jako žalobní námitku, městský soud byl povinen ji posuzovat z úřední povinnosti, s ohledem na znění § 75 odst. 1 s. ř. s. [12] Stěžovatel dále nesouhlasil s hodnocením městského soudu, že „předmětná zemina nebyla vytěžená, tedy získána z podpovrchu a nebyla ani získána při stavební činnosti, neboť vznikla jako důsledek demolice stávající stavby“. Pojem „vytěžený“ nemusí znamenat pouze to, že věc byla získána z podpovrchu, jak nesprávně uvedl městský soud. Přírodním materiálem vytěženým během stavební činnosti je podle stěžovatele také materiál pocházející z demolice stavby (tj. kámen, cihly) a následně bezezbytku použitý na výstavbu nového objektu. [13] Stěžovatel též namítl, že na podporu svých žalobních tvrzení poukázal na několik rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jakož i na odbornou literaturu, avšak městský soud se k těmto odkazům nevyjádřil. Nikterak se nevypořádal ani s námitkou stěžovatele, že aby jeho materiál mohl být považován za odpad dle § 3 odst. 2 zákona o odpadech (ve znění účinném do 30. 6. 2010), musely by být splněny kumulativně tři podmínky uvedené v bodu [9] stížnosti (movitá věc, úmysl či povinnost se věci zbavit a příslušnost věci do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze 1 k zákonu). [14] Stěžovatel též poukázal na to, že navrhl provést místní šetření a zadání znaleckého posudku ve vztahu k posouzení toho, o jaký materiál se v dané věci jednalo. Městský soud tyto návrhy na dokazování zcela přehlédl a nezaujal k nim žádné stanovisko. [15] Městský soud se nevypořádal s judikaturou, kterou stěžovatel uvedl ve vztahu k podstatným náležitostem výrokové části rozhodnutí správních orgánů, zejména k časovému vymezení skutku. V napadeném rozsudku městský soud k této námitce pouze poznamenal, že k ní nemohl přihlédnout, jelikož byla uplatněna po uplynutí lhůty k podání žaloby. Časové ohraničení skutku, pro který byla stěžovateli uložena pokuta, je však pro tento spor zásadní, neboť je zapotřebí určit přesný počátek běhu objektivní tříleté lhůty, která je svou povahou lhůtou prekluzivní. Stěžovatel v žalobě namítl zánik práva správních orgánů na uložení pokuty, neodpovídá proto skutečnosti, že by v tomto ohledu uplatnil nový žalobní bod. Navíc k prekluzi práva, a tedy mimo jiné k počátku běhu prekluzivní lhůty, jsou soudy (i správní orgány) povinny přihlížet z úřední povinnosti. [16] Za zcela nepřípustné považoval stěžovatel opomenutí městského soudu, který na konci ústního jednání dne 4. 10. 2016, při stručném odůvodnění svého rozsudku uvedl, z jakého důvodu nedošlo k uplynutí prekluzivní lhůty dle § 67 odst. 1 zákona o odpadech. Městský soud při tomto svém stručném odůvodnění zejména vycházel z tvrzení stěžovatele, že započal s ukládáním materiálu na příslušných pozemcích po demolici objektu v průběhu října a listopadu 2002. V této souvislosti však stěžovatel poukázal na písemné odůvodnění napadeného rozsudku, kde se městský soud, na rozdíl od ústního jednání, začátkem běhu objektivní prekluzivní lhůty vůbec nezabýval. Přitom se nejedná o účelovou námitku, jelikož sám městský soud při ústním jednání konstatoval, že tato prekluzivní lhůta činila 1096 dnů a k vydání rozhodnutí žalovaného došlo po 1066 dnech. K zániku práva na uložení pokuty tak dle propočtu městského soudu scházelo několik dnů. Městský soud se tedy v napadeném rozsudku nikterak nezabýval počátkem běhu tříleté prekluzivní lhůty, přestože tato úvaha byla jedním z bodů jeho ústního odůvodnění. V napadeném rozsudku městský soud pouze uvedl, že objektivní tříletá lhůta dodržena byla, aniž by tento závěr jakkoliv blíže časově vymezil, přičemž neuvedl, jak k tomuto hodnocení dospěl. Z napadeného rozsudku zároveň není jasné, na základě čeho došlo ke stavení běhu prekluzivní lhůty. Městský soud v tomto kontextu pouze odkázal na vyjádření žalovaného ze dne 3. 8. 2012, ve kterém však není uveden počátek a konec běhu jednotlivých lhůt ani u soudů, ani u správních orgánů. Na jedné straně městský soud v písemném odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že se zcela shoduje s vyjádřením žalovaného, na straně druhé při ústním odůvodnění konstatoval, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného ve vztahu k počátku běhu objektivní prekluzivní lhůty. Počátek běhu této lhůty přitom nebyl městským soudem vysloven. Tato vada z napadeného rozsudku rovněž činí nepřezkoumatelné rozhodnutí, když není zřejmé, jak městský soud dospěl k závěru, že k zániku odpovědnosti stěžovatele doposud nedošlo. [17] Dále stěžovatel uvedl, že nebylo přihlédnuto k polehčující okolnosti, že se měl dopustit správního deliktu poprvé, přičemž městský soud tuto námitku ponechal bez povšimnutí. Nezohledněna zůstala též délka správního řízení, když od údajného spáchání správního deliktu do doby vydání rozhodnutí žalovaného uběhlo již 8 let. Městský soud se též nevypořádal s námitkou stěžovatele, jak dospěl žalovaný k tomu, že došlo k ohrožení či dokonce poškození životního prostředí, či k vzniku erozních rýh a částečnému odstranění ornice vlivem vody, nebo jak mělo dojít k narušení krajinného rázu. Městský soud se nezabýval ani námitkou stěžovatele vznesenou při ústním jednání dne 4. 10. 2016, že se v případě předmětného materiálu mohlo jednat o tzv. vedlejší produkt ve smyslu § 3 odst. 5 zákona o odpadech. Přestože městský soud v napadeném rozsudku uvedl, že se jednalo o nově vznesenou námitku, dále se s ní ve svém odůvodnění již nevypořádal. [18] Podle stěžovatele městský soud postupoval nesprávně, pokud ponechal v platnosti rozhodnutí správních orgánů, které rozhodovaly podle již neplatných a neúčinných právních předpisů. Rozhodnutí inspekce totiž ve svém výroku odkazuje na tehdy platný a účinný zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů. Toto rozhodnutí bylo následně v celém rozsahu potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 10. 2011, avšak již za účinnosti zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Stěžovatel je přesvědčen, že pokud výroková část rozhodnutí o uložení pokuty obsahuje již neúčinný právní předpis, na jehož základě bylo o správním deliktu rozhodováno, je takové rozhodnutí stiženo neplatností. Přestože stěžovatel tuto svou námitku neuplatnil jako žalobní bod v řízení před městským soudem, mělo k ní být přihlédnuto z úřední povinnosti. [19] Stěžovatel dále namítl, že se před městským soudem dne 4. 10. 2016 konalo ústní jednání, v jehož průběhu soud neprováděl dokazování ani nevyzval účastníky řízení k návrhu na doplnění dokazování. Při jednání před městským soudem vyvstala potřeba tvrdit a prokázat, kdy začala běžet objektivní lhůta k prekluzi práva uložit stěžovateli pokutu. K tomu bylo vhodné se dotázat přímo osoby zúčastněné na řízení, tj. Ing. P. P., městský soud však jeho výslech neprovedl. Přitom bylo povinností městského soudu zjistit skutečnosti týkající se prekluze práva na uložení pokuty co nejpřesněji. Městský soud měl stěžovatele vyzvat k doplnění žalobního bodu, resp. k doplnění dokazování. Je zřejmé, že řízení před městským soudem bylo stiženo závažnými vadami, které mají za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. [20] Stěžovatel rovněž namítl, že výroková část rozhodnutí obou správních orgánů neuvádí časové vymezení skutku, kterého se měl dopustit. Správní orgány a soudy jsou přitom k této skutečnosti povinny přihlédnout z úřední povinnosti, jelikož se jedná o závažnou vadu, která má za následek nezákonnost rozhodnutí správního orgánu. Kromě časového vymezení (ohraničení) skutku však musí výroková část rozhodnutí obsahovat i určení množství odpadu, aby nebylo pochyb o tom, za jaký skutek byla stěžovateli pokuta udělena. Správní orgány dospěly ke stanovení množství suti odhadem pouze dle fotodokumentace, přičemž neuvedly, jak dospěly k hodnocení, že se jedná o stovky tun suti a jak tuto skutečnost následně posoudily při svém rozhodování o výši pokuty. Podle názoru stěžovatele městský soud pochybil, když z úřední povinnosti nepřihlédl k vadám řízení uvedeným v § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., které (byť nebyly namítány) mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. [21] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se plně ztotožňuje s právním posouzením věci městským soudem a navrhl kasační stížnost zamítnout. [22] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval posouzením, zda byly splněny podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, vůči němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, stěžovatel je v řízení zastoupen advokátem dle § 105 odst. 2 s. ř. s. a jsou splněny i obsahové náležitosti stížnosti dle § 106 s. ř. s. Nejvyšší správní soud dále přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s ustanovením § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z ustanovení § 109 odst. 2 věty první s. ř. s. [23] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku městského soudu pro nesrozumitelnost i pro nedostatek důvodů, neboť pouze přezkoumatelné rozhodnutí je zpravidla způsobilé být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností a vad řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2009, č. j. 2 Azs 47/2009 -71). Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je dána především tehdy, opřel-li soud rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem (viz např. rozsudek ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 -75, publ. pod č. 133/2004 Sb. NSS), nebo pokud zcela opomenul vypořádat některou z námitek uplatněných v žalobě (viz např. rozsudek ze dne 27. 6. 2007, č. j. 3 As 4/2007 -58, rozsudek ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 -73, publ. pod č.787/2006 Sb. NSS, či rozsudek ze dne 8. 4. 2004, č. j. 2 Afs 203/2016 -51). Podobně je např. již zmíněným rozsudkem č. j. 2 Ads 58/2003 -75 vymezena nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost tak, že za nesrozumitelné je třeba obecně považovat takové rozhodnutí soudu, z jehož výroku nelze zjistit, jak vlastně soud ve věci rozhodl, tj. zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, případně, jehož výrok je vnitřně rozporný. Pod tento pojem spadají i případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán. K nepřezkoumatelnosti rozsudků správních soudů i rozhodnutí správních orgánů je pak Nejvyšší správní soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [24] Kasační stížnost je důvodná. [25] V rámci tvrzené nepřezkoumatelnosti rozsudku se Nejvyšší správní soud nejdříve zabýval tím, jak se městský soud vypořádal s vznesenou námitkou prekluze, přičemž okolnost, zda zanikla možnost správního orgánu uložit pokutu, může být pro konečné rozhodnutí ve věci zcela zásadní. Je správný též závěr stěžovatele, že k prekluzi přihlíží soud z úřední povinnosti, nicméně stěžovatel vznesl námitku překročení tříleté lhůty stanovené v § 67 odst. 1 zákona o odpadech i v bodu VI. své žaloby. Podle § 67 odst. 1 zákona o odpadech „řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný správní úřad dozvěděl; pokutu však lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.“ Dále Nejvyšší správní soud poukazuje na § 41 s. ř. s., podle kterého „stanoví-li zvláštní zákon ve věcech přestupků, kárných nebo disciplinárních nebo jiných správních deliktů (dále jen "správní delikt") lhůty pro zánik odpovědnosti, popřípadě pro výkon rozhodnutí, tyto lhůty po dobu řízení před soudem podle tohoto zákona neběží. To platí obdobně o lhůtách pro zánik práva ve věcech daní, cel, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávných celků, nebo státních fondů nebo Národního fondu, a o promlčecích dobách ve věci náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci podle zvláštního zákona.“ [26] K jednoroční subjektivní lhůtě Nejvyšší správní soud dodává, že tato lhůta nepochybně neuplynula (a s tímto závěrem nepolemizuje ani stěžovatel) -oznámení o složení materiálu z demolice bylo doručeno inspekci dne 13. 4. 2004 a řízení o uložení pokuty za správní delikt podle § 66 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech bylo zahájeno přípisem inspekce ze dne 24. 5. 2004, který byl stěžovateli doručen dne 26. 5. 2004. Co se týče běhu tříleté objektivní lhůty, závěr městského soudu, že tato lhůta neuplynula, je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Městský soud v posledním odstavci na str. 10 svého rozsudku (rekapitulace této části odůvodnění je uvedena v odstavci [6] kasačního rozsudku) odkazuje ohledně dob řízení, kdy v souladu s § 41 s. ř. s. neběžela uvedená tříletá lhůta, na vyjádření žalovaného z 3. 8. 2012 k žalobě, ve kterém žalovaný uvedl, že řízení před soudy probíhalo 6 roků, 6 měsíců a 15 dnů a u správních orgánů 1 rok, 9 měsíců a 28 dnů (počítáno do 3. 8. 2012). Nicméně z odůvodnění napadeného rozsudku již není zřejmé, kdy měla podle názoru soudu začít běžet tříletá objektivní lhůta. Městský soud se ztotožnil s výčtem dob, ve kterých byly projednávány žaloby žalobce proti rozhodnutím žalovaného. Jen z odkazu na vyjádření žalovaného však nelze učinit jasný závěr, zda již uběhla, či dosud neuběhla uvedená tříletá lhůta před či po uložení pokuty rozhodnutím žalovaného z 24. 10. 2011. Kromě toho je správná námitka stěžovatele, že je rozpor mezi ústním odůvodněním městského soudu při vyhlášení rozsudku po jednání dne 4. 10. 2016 a mezi písemným odůvodněním rozsudku. Při ústním odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že tříletá objektivní lhůta běží od spáchání přestupku, tj. od navezení materiálu na specifikovaný pozemek, nikoliv od oznámení přestupku, a že z tříleté lhůty zahrnující celkem 1096 dnů uběhlo pouze 1066 dnů s poukazem na § 41 s. ř. s., nicméně nebylo uvedeno, kdy konkrétně uvedená tříletá lhůta začala běžet (Nejvyšší správní soud dodává, že bez tohoto údaje nelze učinit závěr, zda uvedená lhůta uplynula). Naproti tomu v písemném odůvodnění rozsudku nebyly uvedeny tyto číselné údaje, opět nebylo řečeno, od jaké doby začala běžet uvedená tříletá lhůta a bylo pouze bez dalšího odkázáno na vyjádření žalovaného z 3. 8. 2012, které ale nesprávně spojuje začátek běhu této lhůty s oznámením přestupku, což městský soud při ústním odůvodnění rozsudku neakceptoval. [27] Nejvyšší správní soud uvádí, že ve smyslu § 67 odst. 1 zákona o odpadech začala objektivní tříletá lhůta běžet od uložení netříděného materiálu na pozemcích p. č. 46/9 a 46/2, katastrální území K., na území obce N. H., a podle tvrzení stěžovatele v žalobě k tomuto uložení došlo koncem prosince 2002. Žalovaný ve vyjádření z 3. 8. 2012 k žalobě označil jako začátek běhu tříleté objektivní lhůty den 15. 3. 2014, což je datum dopisu starosty obce N. H., adresovaného Městskému úřadu Horažďovice (č. l. 6 správního spisu). Nejvyšší správní soud dodává, že k porušení povinnosti stěžovatele došlo v okamžiku, kdy materiál z demolice budovy byl navezen na výše konkretizované místo (podle stěžovatele koncem prosince 2002, při jednání u městského soudu dne 4. 10. 2016 stěžovatel upřesnil, že se tak stalo v říjnu až listopadu 2002), nikoliv v okamžiku, kdy porušení povinnosti stěžovatele bylo oznámeno Městskému úřadu Horažďovice. Za okamžik dokonání skutku je třeba zde konkrétně považovat dovezení poslední části materiálu na uvedené místo (materiál s ohledem na jeho množství byl jistě navážen po řadu dní). Proto odpovídá-li skutečnosti údaj uvedený stěžovatelem v žalobě, je nutno k číslům, se kterými operoval žalovaný, přičíst dobu minimálně od konce prosince 2002 do 15. 3. 2004, což počítáno od 31. 12. 2002 činí celkem 1 rok, 2 měsíce a 15 dnů. Přičte-li se tato doba k celkové době řízení u správních orgánů obou stupňů uváděné žalovaným (tj. k 1 roku, 9 měsícům a 28 dnům), součet činí 3 roky a 12 dní (byl-li materiál navážen v říjnu a listopadu 2002, je tato doba, přesahující 3 roky, ještě delší). Pokud by tyto údaje odpovídaly skutečnosti (tj. údaj stěžovatele o době složení materiálu z demolice a údaj žalovaného o celkové době trvání řízení před správními orgány, míněno až do pravomocného uložení pokuty stěžovateli rozhodnutím žalovaného z 24. 10. 2011, které bylo stěžovateli doručeno dne 10. 11. 2011), byla by stěžovateli uložena pokuta po uplynutí tříleté objektivní lhůty, a tedy nezákonně. S ohledem na nepřezkoumatelnost této části napadeného rozsudku nelze správnost tohoto právního zhodnocení ověřit. [28] Kasační stížnost je s ohledem na vytčenou vadu (nepřezkoumatelné posouzení prekluze) podle § 103 odst. 1 písm. d) a též § 109 odst. 4 s. ř. s. důvodná, Nejvyšší správní soud se proto již nezabýval ostatními kasačními námitkami. Pokud skutečně bude v novém řízení u městského soudu zjištěno, že pokuta byla v rozporu s § 67 odst. 1 zákona o odpadech uložena po uplynutí tří let od porušení povinnosti stěžovatelem, jsou ostatní kasační námitky procesně irelevantní. IV. Závěr a náhrada nákladů řízení [29] Nejvyšší správní soud napadený rozsudek v souladu s § 110 odst. 1 větou první s. ř. s. zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). V navazujícím řízení se tak bude krajský soud zabývat skutečnostmi týkajícími se námitky překročení tříleté objektivní lhůty stanovené v § 67 odst. 1 zákona o odpadech.

http://www.zakony.cz/mezinarodni/2006/1/mezinarodni-055-2006-MS-sdeleni-ministerstva-zahranicnich-veci-o-pristupu-ceske-republiky-k-umluve-o-vzajene-pomoci-v-trestn-MS2006055/

55/2006 MS. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o vzájené pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na zákadě článku 34 Smlouvy o Evropské unii - Zákony.cz Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o vzájené pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na zákadě článku 34 Smlouvy o Evropské unii 55/2006 MS. Sdělení č. 55/2006 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. května 2000 byla v Bruselu podepsána Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii. Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 8. února 2006, byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropské unie, depozitáře Úmluvy, dne 14. března 2006. V souvislosti s uložením listiny o přístupu bylo učiněno následující prohlášení: „V souladu s článkem 6 odstavec 7 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Brusel, 29. květen 2000) Česká republika prohlašuje, že není vázána článkem 6 odstavec 5 větou první Úmluvy. V souladu s článkem 6 odstavec 7 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Brusel, 29. květen 2000) Česká republika prohlašuje, že podle článku 6 odstavce 6 Úmluvy se žádosti správních orgánů podle článku 3 odstavce 1 Úmluvy zasílají justičním orgánům České republiky, a nemohou být proto zasílány přímo správním orgánům České republiky. V souladu s článkem 9 odstavec 6 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Brusel, 29. květen 2000) Česká republika prohlašuje, že souhlas uvedený v článku 9 odstavec 3 Úmluvy bude vyžadován před uzavřením dohody o dočasném předání osoby podle článku 9 odstavec 1 Úmluvy. V souladu s článkem 24 odstavec 1 písmeno b) Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Brusel, 29. květen 2000) Česká republika prohlašuje, že justičním orgánem příslušným pro vyřízení žádostí o sledování zásilky ve smyslu článku 12 Úmluvy je Krajské státní zastupitelství v Praze, Husova 11, 110 01 Praha 1, tel: +420 222 111 700, fax: +420 222 220 075. V souladu s článkem 24 odstavec 1 písmeno b) Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Brusel, 29. květen 2000) Česká republika prohlašuje, že justičním orgánem příslušným pro vyřízení žádostí o zřízení společného vyšetřovacího týmu ve smyslu článku 13 Úmluvy je Nejvyšší státní zastupitelství České republiky, mezinárodní odbor, Jezuitská 4, 660 55 Brno, tel: +420 542 512 416, fax: +420 542 512 414. V souladu s článkem 24 odstavec 1 písmeno b) Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Brusel, 29. květen 2000) Česká republika prohlašuje, že justičním orgánem příslušným pro vyřízení žádostí o skryté vyšetřování ve smyslu článku 14 Úmluvy je Vrchní státní zastupitelství v Praze, náměstí Hrdinů 1300, 140 65 Praha 4, tel: +420 261 196 111, fax: +420 241 401 400. V souladu s článkem 24 odstavec 1 písmeno b) Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Brusel, 29. květen 2000) Česká republika prohlašuje, že ústředním orgánem ve smyslu článku 6 odstavec 8 Úmluvy je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. V souladu s článkem 24 odstavec 1 písmeno e) Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Brusel, 29. květen 2000) Česká republika prohlašuje, že kontaktním místem ve smyslu článku 20 odstavec 4 písmeno d) Úmluvy je Policejní prezídium České republiky, odbor mezinárodní policejní spolupráce, oddělení Interpol, Strojnická 27, 170 89 Praha 7, tel: +420 974 834 380, fax: +420 974 834 716.“ Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odstavce 3 dne 23. srpna 2005. Pro Českou republiku vstupuje v platnost v souladu s ustanovením odstavce 4 téhož článku dne 12. června 2006. o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii ODVOLÁVAJÍCE SE na akt Rady o vypracování Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, PŘEJÍCE SI zlepšit justiční spolupráci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, aniž jsou dotčena ustanovení chránící svobodu jednotlivce, POUKAZUJÍCE na společný zájem členských států na tom, aby vzájemná pomoc mezi nimi probíhala co nejrychleji a nejúčinněji v souladu se základními zásadami jejich vnitrostátních právních předpisů při dodržení práv jednotlivce a se zásadami Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950, VYJADŘUJÍCE svou důvěru ve strukturu a fungování právních systémů všech členských států a jejich schopnost zaručit spravedlivý proces, ROZHODNUTY doplnit Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 a jiné platné úmluvy v této oblasti o úmluvu Evropské unie, UZNÁVAJÍCE, že ustanovení těchto úmluv se nadále vztahují na všechny záležitosti, na které se nevztahuje tato úmluva, MAJÍCE NA ZŘETELI, že členské státy kladou důraz na posílení justiční spolupráce, avšak při stálém uplatňování zásady proporcionality, ODVOLÁVAJÍCE SE na to, že tato úmluva upravuje vzájemnou pomoc v trestních věcech na základě zásad úmluvy ze dne 20. dubna 1959, VZHLEDEM K TOMU, že článek 20 této úmluvy se vztahuje na určité zvláštní případy týkající se odposlechu telekomunikací, aniž by měl vliv na jiné takové případy, na které se tato úmluva nevztahuje, VZHLEDEM K TOMU, že v případech, na které se tato úmluva nevztahuje, platí obecné zásady mezinárodního práva, UZNÁVAJÍCE, že touto úmluvou není dotčen výkon odpovědnosti členských států, pokud jde o udržování veřejného pořádku a zajišťování vnitřní bezpečnosti, a že je věcí každého členského státu stanovit podle článku 33 Smlouvy o Evropské unii podmínky, za jakých bude udržovat veřejný pořádek a zajišťovat vnitřní bezpečnost, -. ------ ---- ------ -- ------- ---- ------- ------ - -------- ------ ----------- ---- --------- ----- -------- ----: a) Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (dále jen „Evropská úmluva o vzájemné pomoci“); -) --------- -------- -- --- --. ------ ---- - -------- ------ - -------- ------; c) ustanovení o vzájemné pomoci v trestních věcech Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen „Schengenská prováděcí úmluva“), která se podle čl. 2 odst. 2 nezrušují; -) -------- - ------- - -------- - -------- ------ - --------- ------ ---- --------- -----------, ------------ --------------- - ----------- ----------- -- --- --. ------ ----, ---------- ---------- -- --- --. ------ ---- (---- --- „---------- -------“) -- -------- ---- --------- ----- ----------- ---- --------. 2. Touto úmluvou není dotčeno použití výhodnějších ustanovení dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi členskými státy, nebo podle čl. 26 odst. 4 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci, ujednání v oblasti vzájemné pomoci v trestních věcech dohodnutých na základě jednotných právních předpisů nebo zvláštního systému vzájemného používání opatření o vzájemné pomoci na jejich územích. 1. Články 3 , 5 , 6 , 7 , 12 a 23 a v rozsahu týkajícím se článku 12 články 15 a 16 a v rozsahu týkajícím se uvedených článků článek 1 představují opatření pozměňující nebo rozvíjející akty uvedené v příloze A Dohody uzavřené Radou Evropské unie s Islandskou republikou a Norským královstvím o přistoupení Islandu a Norska a o jejich zapojení do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis [1]. -. ---------- --. -- ----. -) - ------ --, -- - -- ----------- --------- ------ -- -------. -. -------- ----- -- ---- ----------- --- ------ ---- --------- ------ --- ---- ----------- ----- -------------- -------- -------- ------------ ---- ---------- --------- ----- ---- ---- - ------ -------- -------- -------- -- -----------, -- -- ------ ---------- ----- ---- - ------ ---- ------ - ------------ ------- - --------- ------. 2. Vzájemná pomoc je také poskytována v souvislosti s trestním řízením a řízením ve smyslu odstavce 1, které se týká skutků a porušení předpisů, za které může v dožadujícím členském státě nést odpovědnost právnická osoba. 1. Při poskytování vzájemné pomoci se musí dožádaný členský stát řídit formálními náležitostmi a postupy výslovně uvedenými dožadujícím členským státem, pokud tato úmluva nestanoví jinak, a za podmínky, že tyto formální náležitosti a postupy neodporují základním právním zásadám dožádaného členského státu. -. -------- ------- ---- ------ ------ - --------- ----- -- --------, ------- -- - -------- ----- ---- ---- ---------- - ------ ------- --------- ----------- -------- ------. ---------- ------- ---- ----- --------. 3. Nemůže-li být žádost vyřízena nebo nemůže-li být vyřízena v celém rozsahu podle požadavků dožadujícího členského státu, vyrozumějí o tom orgány dožádaného členského státu neprodleně orgány dožadujícího členského státu a sdělí podmínky, za kterých by bylo možné žádost vyřídit. Orgány dožadujícího a dožádaného členského státu se mohou následně dohodnout na dalším průběhu, aby bylo možné tyto podmínky splnit. -. ------ ------------, -- ----- ------------ --------- ----- ----- ------, - ----- ------ ------- - ----. - ----- ---- -------- -------, -- -- -------- --------- -------- ------ ------ - ----------- -------- -----, ------ ------ ---------- --------- ----- ---------- ----, ------ -------- -- --------- --- -------- -------. ------ ------------ --------- ----- ---------- -----, --- -- ------- ------ ------. ------ ------------ - ---------- --------- ----- -- ----- -------- --------- -- ------ ------- --------- -- -------. -. ----- ------- ---- ------ ----- ------ ------, ----- -- --------- -- ----- ------ --------- -----, --- ------ -------- ----------. 2. Procesní písemnosti mohou být zaslány prostřednictvím příslušných orgánů dožádaného členského státu pouze tehdy, pokud -) ------ -----, ----- -- --------- ------, ---- ----- ---- ---- -----; b) podle platných procesních předpisů dožadujícího členského státu se vyžaduje doklad o doručení písemnosti adresátovi jiný, než který lze získat prostředictvím pošty; -) --------- ----- ------- ------; d) dožadující členský stát má oprávněné důvody se domnívat, že doručení poštou by bylo neúčinné nebo nevhodné. -. ------ ------------, -- ------- ----- -----, -- ------ -- --------- ----------, -- ----- -------- -- ---- ------- ---- -------- ----- -- ------ (------- - ------) --------- -----, -- ----- ----- -- ------- -------. ----- -- ------, ----- --------- -----, -----, -- ------- --- ----- ---- -----, ---- --- --------- ---- ------- ---- -------- ----- --------- -- ------ ------ ------. 4. Ke všem procesním písemnostem musí být přiložena zpráva, že adresát může obdržet informace od orgánu, který písemnost vydal, nebo od jiných orgánů v daném členském státě, pokud jde o jeho práva a povinnosti týkající se písemnosti. Na tuto zprávu se vztahuje také odstavec 3. -. ----- ------- ---- ------- ------- ------ - , - - -- -------- ------ - -------- ------ - ------ --, -- - -- ---------- -------. -. ------- - --------- ----- - ------ --------- --- ------- -- ------ ------ - -- -------- ------- ---- ---------- --------- -------- ------- ------ -- -------- ------------ ------------- --------- ----- ------ ------ -------. ------- -- -------- ----- ---- ---------- ------, ----- ---- --- ------ ------ - -------- ------ ---------, - ------ -------- -- ------ ------- --------, ----- ----- ------ --------- -----. --------- ----------- -------- ------ - ------- -- ------ ---- ----- ------ --------- ----- -- ------ ------ -- -------- ------ - -------- ------ - -- ------ ------ -- ---------- ------- ----- --- --------- ---- ----------- ---------- ------ -----. 2. Odstavcem 1 není dotčena možnost zaslat nebo vyřídit žádosti ve zvláštních případech -) ---- --------- ------- --------- ----- - --------- ------- ------ --------- -----, ---- b) mezi justičním orgánem jednoho členského státu a ústředním orgánem jiného členského státu nebo naopak. -. --- ------ -- -------- - ----- ------- ---------- - ----- --- -------- ----- --. -- ----. - ---------, -- ------- - ------- --- -------- ------- - ---------- ---- --- -------- ---- ------ -------- -----. ---- ------- ----- ----- -------- ------ ----------- ------ ------ -------- ----------, --- -------- ------ -------- -. ----- --- -----, --- --- -- ------- - -------- ---------- - -------- ------ ----------- -- ----------- --------- ------. ----- ------- ---- ---- ------ ------ ----------- -- ------ - ----------- -------- ----. 4. Jakákoliv žádost o vzájemnou pomoc v naléhavém případě může být učiněna prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) nebo orgánu příslušného podle aktů přijatých v souladu se Smlouvou o Evropské unii. -. ----- --- - ------- ----- ------ -- , -- ---- -- - ---------- ------- -- -------- ----- ---- -------- ----- ------- --------- ----- - --------- ---- ----- ----- ------ --------- -----, ---- --- ------ ------- - -------- ----- ---- ------ ------. -- ---- ----- -- -------- ---- -------- -. 6. Pokud se žádost o vzájemnou pomoc vztahuje k řízení uvedenému v čl. 3 odst. 1 a příslušným orgánem je justiční orgán nebo ústřední orgán jednoho členského státu a správní orgán jiného členského státu, může být žádost předána a vyřízena přímo mezi těmito orgány. -. ---------- ------- ---- ---- --------- --- -------- ----- --. -- ----. -, -- ---- ----- ----. - ----- ----- ---- --------- - ------ ------ ---- -----, ---- -- ---- ---- ---------- ---------- ----- -- -------- --------, ----- ------. ---- ---------- ---- -------- ------- ---- ------. 8. Níže uvedené žádosti nebo sdělení si členské státy předávají prostřednictvím svých ústředních orgánů: -) ------- - ------- ------- ---- ------ ----, ----- ---- -- ----- ---- -- ------ ------ ------ ------- -- ------ ------ - ---- ------, ------ -- -------- ------ - -------- ------ - ------ -- ---------- -------; b) informace z rejstříků trestů ve smyslu článku 22 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci a článku 43 Beneluxské smlouvy. Žádosti o kopie rozsudků a opatření ve smyslu článku 4 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci mohou být však předávány přímo příslušným orgánům. 1. Příslušné orgány členských států si mohou v rámci mezí stanovených jejich vnitrostátními právními předpisy vyměňovat informace bez žádosti, pokud se týkají trestných činů a porušení právních předpisů podle čl. 3 odst. 1, jejichž potrestám nebo vyřízení spadá do pravomoci přijímajícího orgánu v době, kdy je informace předávána. -. ----- ----------- --------- ---- ----- ----- -------------- -------- -------- --------, -- ------ -------- ---- ----------- ----- ---- --------- ------. 3. Přijímající orgán je těmito podmínkami vázán. ------ - ------ -------- ----- -------- ------ -. -------- ------- ---- ---- -- ------ ------------ --------- -----, - ---- ---- ------- ----- ------- ---- ------ - ----- ----, ------ ------------ ----- ---- ------- -------- --------, --- -- ------ ---------- ----------. 2. Dožádaný členský stát se může při použití článků 3 a 6 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci a čl. 24 odst. 2 a článku 29 Beneluxské smlouvy vzdát vrácení věcí buď před jejich předáním, nebo po jejich předání dožadujícímu členskému státu, pokud by se tím usnadnilo jejich vrácení oprávněnému vlastníkovi. Práva třetích osob nabytá v dobré víře tím nejsou dotčena. -. - -------, -- -- -------- ------- ---- ---- ------- ---- ---- ------ -------- ------------ --------- -----, --------- -------- ------- ---- - ----- ----- -------- --- ---- ----------- -----, --- ---- ----- ----- -------- - ------- --------. ------- -- ------ -- ------- ---- ----- -------- - ---- ------- ----- ---------- --------- ----- ------ -- ----------- --------- ---- ---- ---- --------. -. -------- - ------ ---- ----------- ------ --------- --------- -----, ---- ------- ----, ----- ------- - -----------, --- ----- -- -------- ---------- ----- ------ -- ----- ---- -- ------ ------ ------ ------- -- ---- -----, ------- ---- ----- ------ -- ----- --------- -----, -- ------ -- -- ----------- -----. 2. Dohoda stanoví podrobnosti o dočasném předání osoby a lhůtu, ve které musí být vrácena na území dožadujícího členského státu. -. ----- -- ------- --------- --------- ------- -----, -------- -- ---------- ---------- --------- ----- ---- ------- ------- ---- ---- -----. 4. Doba, po kterou bude tato osoba zbavena na území dožádaného členského státu svobody, se započítává do doby trvání vazby nebo trestu odnětí svobody, které dotyčná osoba vykonává nebo má vykonat na území dožadujícího členského státu. -. ---------- --. -- ----. - - - - ------ -- - -- -------- ------ - -------- ------ -- ------- ------- -- ----- ------. 6. Každý členský stát může při oznámení podle čl. 27 odst. 2 prohlásit, že než bude dosaženo dohody podle odstavce 1 tohoto článku, bude vyžadován souhlas podle odstavce 3 tohoto článku nebo že bude vyžadován za určitých podmínek uvedených v prohlášení. 1. Nachází-li se osoba na území jednoho členského státu a má-li být tato osoba vyslechnuta jako svědek nebo znalec justičními orgány jiného členského státu, může tento jiný členský stát požádat o to, aby výslech proběhl prostřednictvím videokonference v souladu s odstavci 2 až 8, pokud není žádoucí nebo možné, aby se tato osoba dostavila k výslechu na jeho území osobně. -. -------- ------- ---- -------- - --------- --------------- ---------------, ----- ------- --------------- ---------- ---- --------- ------- -------, - -- --------, -- --- ------- --------- ------------- ---------- ---------. ---------- ---- -------- ------- ---- ----------- ---------- --- ------- --------------- ---------------, ---- -- ---------- ------- ---- -- ------- -------- ------ ---- ---------- ----------. 3. Žádost o výslech prostřednictvím videokonference musí obsahovat kromě údajů uvedených v článku 14 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci a článku 37 Beneluxské smlouvy zdůvodnění, proč není žádoucí nebo možné, aby se svědek nebo znalec dostavil osobně, název justičního orgánu a jména osob, které budou výslech provádět. -. -------- ----- ---------- --------- ----- -------- -------- ----- -------- ---------- ---- -------------- -------- --------. 5. Pro výslech prostřednictvím videokonference platí tato pravidla: -) --- -------- -- -------- -------- ----- ---------- --------- -----, ------- -- - ------- ------- - --------- ---------; ----- ----- -------- -- -------- ---------- ---------- ----- - -- ---------- ---------- -------- ----- ---------- --------- -----. ----- -- -------- ----- ---------- --------- ----- -------, -- ----- -------- ---- -------- -------- ------ ------ ---------- --------- -----, ------ ---------- -------- --------, --- ---- ---------, -- ------- ---- ---------- - ------- - --------- --------; b) příslušné orgány dožadujícího a dožádaného členského státu se případně dohodnou na opatřeních k ochraně vyslýchané osoby; -) ------- ---- ----- -------- ----- ------------ --------- ----- ---- ------- --- ---- ------- - ------- - ---- -------------- -------- --------; d) na žádost dožadujícího členského státu nebo vyslýchané osoby zajistí dožádaný členský stát, aby měla vyslýchaná osoba v případě potřeby k dispozici tlumočníka; -) ---------- ----- ---- -------- ----- ------- ------- ----- -------- -------- ---------- ---- ------------ --------- -----. 6. Aniž jsou dotčena opatření dohodnutá za účelem ochrany osob, vypracuje justiční orgán dožádaného členského státu protokol o výsledku výslechu s uvedením dne a místa konání výslechu, totožnosti vyslýchané osoby, totožnosti a funkce všech ostatních osob dožádaného členského státu zúčastněných při výslechu, složených přísah a technických podmínek, za kterých se výslech konal. Tento dokument zašle příslušný orgán dožádaného členského státu příslušnému orgánu dožadujícího členského státu. -. ------- -- --------- ---------------, ------- -- ------ ------------- - --------- -------- -----, ------ ---------- ------------ --------- -------- ------, ------- ------- ------ - ------ - -------- ------ - --------- -------- ----- ----- ---------- ------- ---- ---------- --------- -----, ------ -- -------- ---- ------ ------ --------- ---- ----- ------ ------. 8. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že jsou-li svědkové nebo znalci vyslýcháni podle tohoto článku na jeho území, a přestože mají povinnost vypovídat, výpověď odepřou nebo vypovídají nepravdivě, použije své vnitrostátní právní předpisy stejně, jako kdyby výslech probíhal při vnitrostátním řízení. -. ------- ----- ----- ----- --- ----- ---- ------ ----- ------ --- -------- -------- ----- --------------- ---------------, ----- -- -- ------, - -- --------- ----- ----------- ---------- ------. - ----- ------- ---- --- ---------- - ----------- --------------- - ------, ----- ---- ---------, --------- ------ ---- --------- --------- ----- - ------- - ------ -------------- -------- -------- - ------------- ------------- -------- ------ -------- ------ - ------- -------- ---- - ---------- ------ - ---- ----. ----- ------- ---- ---- --- -------- ----- --. -- ----. - ---------, -- ------ ----- ----------- ----------. ---- ---------- ---- -------- -------. ------- --- -------- ----- -- --------- ----------. ---- ------ ------ ------ --------- --------- --------, ----- -- ----- ------ ---------- --- ------- ---- ---------- ----. -. ---------- -- ----- -- ----- ------- --------- ----- - ----- --- ---- ----- ----------- ---- ------ ---- ------ ---------- ------ ------ --------- -----, ---- ----- ---- ------- ----, ----- -- -------- ---- ------------ ------ --------, ------- ---- ------- ----, --- ------- ------ -------- --------------- --------- ---------- - ------- - -------- - -- -. 2. Výslech prostřednictvím telefonní konference se může konat pouze se souhlasem svědka nebo znalce. -. -------- ------- ---- -------- - --------- --------------- --------- ----------, ----- ------- --------- ---------- ---------- ---- --------- ------- -------. 4. Žádost o výslech prostřednictvím telefonní konference musí obsahovat kromě údajů uvedených v článku 14 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci a článku 37 Beneluxské smlouvy také název justičního orgánu a jména osob, které budou výslech provádět, a rovněž údaj o tom, že svědek nebo znalec s výslechem prostřednictvím telefonní konference souhlasí. -. ------- ----- ---- ----- ------ ------- --------- -------- --- --------- --------. ------ -- -------- ------- ---- ------ a) oznámit dotyčnému svědkovi nebo znalci dobu a místo konání výslechu, -) ---------- -------- ---------- ------ ---- ------, c) ověřit, zda svědek nebo znalec s výslechem prostřednictvím telefonní konference souhlasí. -------- ------- ---- ---- ---- ------- -------- ----- ---- ------ -------- ------------- ---------- --. -- ----. - - - . ----- ---- --------- -----, ------- -- ------- --. -- ----. -. -. ----- ------- ---- -- --------, -- -- ------ ------ --------- ----- ------ -- ---- ----- - ----- ----------- --------- ----, --- ----- -- --------- ------, --------- -------. 2. O sledování zásilky rozhodují v jednotlivých případech příslušné orgány dožádaného členského státu při dodržení vnitrostátních právních předpisů tohoto členského státu. -. --------- ------- -- ------- - ------- - ---------- ------- ---------- --------- -----. ----- ------, ----- - -------- -- ------ ------ ------- ------ ---------- ------- ------ --------- -----. -. --------- ------ ---- ---- ---- --------- ----- ----- -- ------- -------- ------ ------ -------- ----------- --- --- ------ ---- - -- ------- ----, ----- ---- --- --------- ------- -----------, - ----- ---- ------- ----------- - ------ ---- ---- --------- -------, ----- --- -----. ------- ---- -- ------- - ------. Společný vyšetřovací tým se zřizuje zejména v těchto případech: -) ----------- --------- ---- --------- -------- ------ -------- ------- - ------- -----------, ----- ------- - ------ --------- -----; b) několik členských států provádí vyšetřování trestných činů, které s ohledem na okolnosti případu vyžadují koordinovaný postup provedený ve vzájemné shodě členských států, kterých se postup týká. ------ - ------- ---------- ------------- ---- ---- --------- ---------- ------- ------- ----. --- ---- ------ - -------- -----, - ------ ---- ----------- ------------- --------. 2. Kromě údajů uvedených v článku 14 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci a článku 37 Beneluxské smlouvy musí žádost o zřízení společného vyšetřovacího týmu obsahovat návrhy na jeho složení. -. -------- ----------- --- ------ -- ----- --------- -----, ----- --- -------, -- ------ -------- --------: a) vedoucím týmu je zástupce příslušného orgánu účastnícího se trestního vyšetřování z toho členského státu, ve kterém tým působí. Vedoucí týmu jedná v mezích svých pravomocí vymezených vnitrostátními právními předpisy; -) --- --------- - ------- - -------- -------- --------- -----, -- ------ ------. ------- ---- --------- ----- --- ------- --------- --------- - ------- -), ------- -------- -------- --------- ------ --------- ------ - ------ - ------- ----; c) členský stát, na jehož území tým působí, vytvoří pro jeho činnost nezbytné organizační podmínky. -. --- ----- ------ ------ -- ------- ------------- ---- - ------ --------- -----, --- -- ------- ----, -- ------ --- ------, --------- -- „-------“ -----. 5. Vyslaní členové společného vyšetřovacího týmu mají právo účastnit se vyšetřovacích úkonů v členském státě, ve kterém se vyšetřování provádí. Vedoucí týmu může však z určitých důvodů rozhodnout jinak podle právních předpisů členského státu, ve kterém tým působí. -. ------- ------- ---------- ------------- ---- ----- --- ----- -------- -------- --------- -----, -- ----- ----- --- ------, -------- -------- ----, --- -------- ------ ----------- -----, ----- -- ---- --------- ----------- ------ --------- -----, -- ------ --- ------, - ------------ --------- -----. 7. Pokud společný vyšetřovací tým potřebuje provést vyšetřovací úkon v některém ze členských států, které jej zřídily, mohou vyslaní členové týmu z tohoto členského státu požádat, aby tyto úkony provedly jejich vlastní příslušné orgány. Tento členský stát posoudí provedení úkonů za podmínek, které by se použily, pokud by žádost o jejich provedení byla podána v rámci jeho vnitrostátního vyšetřování. -. ------------ -------- ----------- --- ----- - ------ --------- -----, --- ---- -----, ----- --- -------, ---- -- ------- -----, ----- --------- ------ --------- -----, -- ------ --- ------, ----- ---------- ------- ------ ------ ----- ------ - ----- - ------- -- ------------- --------- - --------. 9. Vyslaný člen společného vyšetřovacího týmu může v souladu s právními předpisy svého státu a v mezích svých pravomocí poskytovat týmu informace, kterými disponuje členský stát, jenž jej vyslal pro účely trestního vyšetřování prováděného týmem. --. --------- ------- -------- -------- ------ ---- ---- -------- ------ ---- - ----- ---- ------ -- --------- ------------ ----, ----- ----- ------ -------- ---------- ------- --------- --------- -----, ----- --- ------- a) pro účely, pro které byl vyšetřovací tým zřízen; -) --- --------, ----------- - ------- ------ --------- ---- -- ------- ----------- -------- --------- -----, -- ------ ---- --------- -------. ----- ------- ---- --- ------- ----- - ---------, --- -- ------ ------- --------- ----- ------- ------- ----------- - -------- -------- -----, ---- ----- -- ----- ------- ---- ---- - ----- ------ --------- --------- -----; c) pro předcházení bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti, a aniž je dotčeno písmeno b) , následuje-li zahájení trestního vyšetřování; -) --- ---- -----, ----- -- -- --------- ---- --------- -----, ----- ------- ----------- ---. 11. Tímto článkem nejsou dotčeny jiné stávající akty nebo ujednání, které se týkají zřízení společných vyšetřovacích týmů nebo jejich postupů. --. -- ----- --------- ----- ------ ---- --- -------- ----------- ------ --------- ----- ----------- -------- ----------- --- -- ---------- ----, ----- -- -------- ------ -------- --------- --------- ----- ---- -------- ------ ------- ----------- ---- ----. ----- ---- --- --------- -------- ------ --------- ----- ------- - -------- ----. ----- ------- ------ ---- -------- ------ ---- -- ------- ------ ------ -- -- ---- ----- ----------, ----- ------ -------- --------- -----. -. ---------- - -------- ------- ---- -- ----- --------- -- -------- ------ --- ----------- --------- ---- --------------- ------ ------------- ---- --------- ---- ---------- --- -------- ---------- (------ -----------). 2. Rozhodnutí o žádosti v každém jednotlivém případě přijímá příslušný orgán dožádaného členského státu v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a procesními postupy. Členské státy se dohodnou podle svých vnitrostátních právních předpisů a procesních postupů na délce trvání skrytého vyšetřování, jeho podrobných podmínkách a právním postavení agentů během skrytého vyšetřování. -. ------ ----------- ------- - ------- - -------------- -------- -------- - ---------- ------- --------- -----, -- ----- ----- -- -------. ---------- ------- ----- ---------- ------- -------- -------- ----------- - ------ --- --- - ------- -------- -- ------- ------ ------------- ---- --------- ---- ---------- --- -------- ----------. 4. Při oznámení podle čl. 27 odst. 2 může každý členský stát prohlásit, že tímto článkem není vázán. Toto prohlášení může kdykoliv odvolat. Během činností uvedených v článcích 12, 13 a 14 jsou úřední osoby z jiného členského státu než členského státu, ve kterém se činnost provádí, pokládány vzhledem k trestným činům, které spáchají nebo které jsou proti nim spáchány, za úřední osoby členského státu, ve kterém se činnost provádí. 1. Pokud úřední osoby jednoho členského státu působí podle článků 12 , 13 a 14 v jiném členském státě, odpovídá dříve uvedený členský stát za škodu, kterou tyto osoby způsobí během své činnosti, podle právních předpisů členského státu, na jehož území působí. -. ------- ----, -- ----- ----- ----- -- ----- -- ------ -------- -, ------- ---- ----- -- -------- ------------ -- -- ----- ---------- ---- --------- -------- -------. 3. Členský stát, jehož úřední osoby způsobí škodu nějaké osobě na území jiného členského státu, nahradí tomuto státu plnou výši částky, která byla vyplacena poškozeným nebo jejich právním nástupcům. -. ---- ---- ------- ----- ---- ------ ------ - - -------- -------- -, ---- -- ----- ------- ---- - ------- -------- - -------- - ----- --------- -- ------- -----, ------ ------, -- ------ --------- -----. Pro účely článků 18 , 19 a 20 se „příslušným orgánem“ rozumí justiční orgán, nebo není-li justiční orgán příslušný pro oblast, kterou upravují tyto články, odpovídající příslušný orgán určený podle čl. 24 odst. 1 písm. e) činný v trestním řízení. 1. Příslušný orgán dožadujícího členského státu může pro účely trestního řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy podat příslušnému orgánu dožádaného členského státu žádost o -) --------- ----------------- ------- - -------------- -------- ------------ --------- ----- ---- b) odposlech, záznam a následný přenos záznamů dožadujícímu členskému státu. -. ------- ----- -------- - ----- --- ------ -- ------ - ----------------- --------, ----- ------- -----, ----- -- --- ---------------, ----- -- ---- ----- ------- a) v dožadujícím členském státě a dožadující členský stát potřebuje technickou pomoc dožádaného členského státu k odposlechu komunikace této osoby; -) - ----------- -------- ----- - ---- ---------- --- -------------- - ----- -------- -----; c) ve třetím členském státě, který byl informován podle čl. 20 odst. 2 písm. a), a dožadující členský stát potřebuje technickou pomoc dožádaného členského státu k odposlechu komunikace této osoby. -. -------- -- ------ -- -------- ------ - -------- ------ - ------ -- ---------- ------- ---- ------- ----- ------ -- --------- a) název orgánu podávajícího žádost; -) ---------, -- ------- -------- -- ------ - ---------- ---- ------ - ----------- - -------- ------------; c) informace pro zjištění totožnosti osoby, která má být odposlouchávána; -) ----- --------- -------, ----- -- --------- -----------; e) požadovaná doba provádění odposlechu a -) ----- -------- ---------- --------- -----, ------- ---------- ----- --- --------- - ----, --- ---- ----- ------ -------. 4. V případě žádosti podle odst. 2 písm. b) musí žádost obsahovat také stručný popis skutkového stavu. Dožádaný členský stát si může vyžádat další informace, které považuje za nezbytné, aby mohl rozhodnout, zda by požadované opatření bylo přijato i v obdobném vnitrostátním případě. -. -------- ------- ---- -- -------- ------- ------- ------ ----- ----. - ----. -): a) v případě žádosti podané podle odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. c) poté, co obdrží informace uvedené v odstavci 3. Dožádaný členský stát může nařídit odposlech bez dalších formálních náležitostí; -) - ------- ------- ------ ----- ----. - ----. -) ----, -- ------ --------- ------- - -------- - - -, - ----- -- ---------- -------- ------ - - -------- ------------- -------. -------- ------- ---- ---- ---- ------- -------- --------- --------, ----- -- ------ --- ------- - -------- ------------- -------. 6. Není-li bezprostřední přenos možný, je dožádaný členský stát povinen vyhovět žádosti ve smyslu odst. 1 písm. b) poté, co obdrží informace podle odstavců 3 a 4, pokud by požadované opatření použil i v obdobném vnitrostátním případě. Dožádaný členský stát může svůj souhlas podmínit dodržením podmínek, které by musely být splněny v obdobném vnitrostátním případě. -. --- -------- ----- --. -- ----. - ---- ------- ---- ---------, -- -- ----- --------- - ----- -----, ------- ------- -------- ------------- ------. - ------- ------- ----- ------- ------- ----- -------- ------ -----------. 8. Při podávání žádosti podle odst. 1 písm. b) může dožadující členský stát, má-li pro to zvláštní důvody, požádat také o přepis záznamu. Dožádaný členský stát posoudí takovou žádost v souladu s vnitrostátními právními předpisy a procesními postupy. -. ------- ----, ----- ------ --------- ----- -------- - - -, -- ------- - ---- -------- ---- - --------- - ------- -- ----- -------------- -------- --------. -. ------- -----, -- ------- ----- ------ ------- - ----------- ----------------- ------ ----------- --------------- -------- ------- ----------- ----------, -------, --- - -------, -- ---- ------- ------ ----- -------- -- ----- ------ --------- ----- --- ----- --------- ---------- ----- ----------- -- -- ----- ------ --------- -----, --- --- ----- ---- ------- ------- - ----- -------- --------------- -------- ----------------- ------------- ------ ---------- -- ----- ------ ------ --------- -----. 2. V případě uvedeném v odstavci 1 jsou příslušné orgány členského státu oprávněny provést odposlech pro účely trestního řízení a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a za podmínky, že se odposlouchávaná osoba nachází v tomto členském státě, prostřednictvím určeného zprostředkujícího poskytovatele služeb působícího na jeho území, aniž by bylo třeba o to žádat členský stát, na jehož území je pozemská stanice družicových komunikací umístěna. -. -------- - -- ------ -------, ----- -- --------- ------- -- ------ ------- ----- --. -- ----. - ----. -). 4. Tento článek nebrání členskému státu, aby podal žádost členskému státu, na jehož území se nachází pozemská stanice družicových komunikací, o zákonný odposlech telekomunikací v souladu s článkem 18 , zejména tehdy, nenachází-li se v dožadujícím členském státě žádný zprostředkující poskytovatel služeb. 1. Aniž jsou dotčeny obecné zásady mezinárodního práva a čl. 18 odst. 2 písm. c), vztahují se povinnosti podle tohoto článku na příkazy k odposlechu vydané nebo povolené příslušným orgánem jednoho členského státu v rámci trestního vyšetřování, které má povahu vyšetřování následujícího po spáchání určitého trestného činu, včetně pokusu spáchat trestný čin, pokud je takové jednání podle vnitrostátních právních předpisů trestné, aby bylo možno zjistit totožnost odpovědné osoby nebo osob, zadržet je, obžalovat je, trestně je stíhat nebo je odsoudit. -. ----- -- -- ------ --------- ----------- ------- --------- ----------------- ------- ---------- ------- ------- --------- ----- („------- ---- ----------- ---------“) - ----- -- --------------- ------ ----- ------- - ------- - ---------- ------- -- ----- ------ --------- ----- („----------- ------- ----“), -- ---- ---- --------- ----- --------- ------ - --------- ----------, ------- ------- ---- ----------- --------- ----------- ------- ---- - ---------- a) před odposlechem v případech, kdy je mu před nařízením odposlechu známo, že se odposlouchávaná osoba nachází na území uvědomovaného členského státu; -) - ------ --------- ------------- ----, -- -- -----, -- -- --------------- ----- ------- -- ----- ------------- --------- -----. 3. Informace, které poskytuje členský stát provádějící odposlech, musí obsahovat: -) ----- ------ ------------ ---------; b) potvrzení, že zákonný příkaz k odposlechu byl vydán v souvislosti s trestním vyšetřováním; -) --------- --- -------- ---------- --------------- -----; d) popis trestného jednání, které je předmětem vyšetřování; -) ------------- ---- ------ ----------. 4. Je-li členský stát uvědomen podle odstavců 2 a 3, použije se tento postup: -) ------- --------- ----- ------------- --------- ----- ------ --------- ----- -------- -, ----- ---------- - ---------- -- -- ----- --------- ----- ------------- ---------, -- i) souhlasí s provedením odposlechu nebo s jeho pokračováním. Uvědomovaný členský stát může udělit svůj souhlas s výhradou splnění podmínek, které je třeba dodržet v obdobném vnitrostátním případě; --) --------, --- --------- ----- -------- ---- --- --- -------, ----- -- --------- ----- --------- ----- -------------- -------- -------- ------------- --------- ----- ---- - ------ --------- - ------ - -------- ------ - -------- ------. ----- ----------- ------- ---- ------ ------ ---------, ---- --- ---------- ------- ---------; iii) požaduje, aby v případech uvedených v bodě ii) nesměl být použit veškerý materiál již získaný prostřednictvím odposlechu, když se odposlouchávaná osoba nacházela na území uvědomovaného členského státu, nebo aby směl být použit pouze za podmínek, které stanoví. Uvědomovaný členský stát sdělí členskému státu provádějícímu odposlech důvody pro uvedené podmínky; --) ---- - ------ ----------- ------- ---------- ----- ------- - - --- -- -------- --------- ----- ------------- --------- ---, --- ----- --- --------- -------- ------- ----- -------------- -------- -------- ------------- --------- -----. ----------- ------- ---- ----- ------- --------- ----- ------------- --------- --------- ----------- - -------------- -------- --------, ----- ---------- ----------- ----- - ----------- -------. b) Dokud uvědomovaný členský stát nepřijme rozhodnutí podle písm. a) bodů i) nebo ii), členský stát provádějící odposlech -) --- - --------- ---------- ---------- - ii) nesmí materiály odposlechem již získané použít, ledaže - -- ------- ------- ----- -------- -----, ---- - je třeba přijmout naléhavé opatření, aby se zabránilo bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti. Uvědomovaný členský stát bude o každém takovém použití vyrozuměn spolu s uvedením důvodů. -) ----------- ------- ---- ---- ------- - ----- ---------- ----- ------- - - ----- ---------, --- -------- -- --------, --- ---- --------, --- -- --- --------- ------- - - -------- ------------- -------. ----- ------- ---- ------- ------- ------- -) , ----- -- ----------- ------- ---- - ------- ---- ----------- --------- ---------- -----. d) Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že odpověď bude poskytnuta v 96hodinové lhůtě. Za tímto účelem zřídí kontaktní místa s 24hodinovou denní pracovní dobou a uvedou je ve svých prohlášeních podle čl. 24 odst. 1 písm. e). -. ----------- ------- ---- -- ------- - ----------- --------- ----- -------- - -------- ---- - --------- - ------- -- ----- -------------- -------- --------. 6. Domnívá-li se členský stát provádějící odposlech, že informace poskytované podle odstavce 3 jsou zvláště citlivé, mohou být předány příslušnému orgánu prostřednictvím zvláštního orgánu, pokud to bylo mezi dotyčnými členskými státy dohodnuto na dvoustranné úrovni. -. ----- ------- ---- ---- --- -------- ----- --. -- ----. - ---- -------- ------- ---------, -- ----------, --- -- ---- ----- ------ ------ --------- --------- -------- -- ----------. -------, ----- ---------- ------------- ----------------- ---- ---- ------------- ----------------- ------ --- ---------- ------- ----- ------ -- , ----- ---------- ------- ----. ----- ---------- ---- ----- ------- -------- ------, --- ---- ----- -------- ----------- ---- ------------ ------, ----- -- --------- ------- ---------- - --------- ----------- -------- ---------- -- --------- ---------- ----------------- -------. 1. Osobní údaje předávané podle této úmluvy může členský stát, kterému byly poskytnuty, použít: -) --- ----- ------, -- ----- -- -------- ---- ------; b) pro jiná soudní a správní řízení přímo související s řízením uvedeným v písmeni a); -) --- --------- --------------- - --------- -------- ------- -----------; d) pro jakýkoliv jiný účel pouze s předchozím souhlasem členského státu, který údaje poskytl, ledaže by dotyčný členský stát získal souhlas přímo od osoby, které se údaje týkají. -. ----- ------ -- ------ ------- - ------- -------- -----, ----- ------ -------, --- ---- ------- ----- -------- ----- ---- ------. 3. Předávající členský stát může s ohledem na okolnosti daného případu požadovat, aby mu členský stát, kterému osobní údaje předal, sdělil, jak tyto údaje použil. -. - ---------, --- ---- --- ------- -------- ----- --------- -------- ----- --. - ----. -, --. -- ----. - -----, -), --. -- ----. - ---- --. -- ----. -, -- ------- ------ -------- --------. ----- ------ -------- ------ ---------, ------- -- ----- ------. 5. Ustanovení čl. 13 odst. 10 má přednost před tímto článkem, pokud jde o informace získané podle článku 13 . -. ----- ------ -- ---------- -- ------ -----, ----- ------- ---- ----- ----- ---- ------ - ----- --------- - ------ --------- -----. 7. Lucembursko může při podpisu úmluvy prohlásit, že v případě, že předá podle této úmluvy osobní údaje jinému členskému státu, platí toto: Lucembursko může s výhradou odst. 1 písm. c) stanovit s ohledem na okolnosti daného případu, pokud dotyčný členský stát nezíská souhlas osoby, které se dané údaje týkají, že osobní údaje mohou být použity pro účely uvedené v odst. 1 písm. a) a b) pouze s předchozím souhlasem Lucemburska v případě řízení, pro která Lucembursko může odmítnout nebo omezit předání nebo použití osobních údajů v souladu s touto úmluvou nebo nástroji uvedenými v článku 1 . Pokud Lucembursko odmítne v určitém případě souhlasit s vyřízením žádosti členského státu podle odstavce 1, musí své rozhodnutí písemně zdůvodnit. -. --- -------- ----- --. -- ----. - ----- ----- ------- ---- -- ---- ---------- ----- ------, ----- ---- --- --------- - -------- ------ - -------- ------ - - ---------- -------, ----- ---- --------- --- ----------- ---- ------ - --- ----------- ---------- ---- --------- - --. - ----. - - -------- ------ - --------- ------ ---- --------- -----, - ------- a) popřípadě příslušných správních orgánů ve smyslu čl. 3 odst. 1; -) ------- ---- ---- ---------- ------ --- ----- ------ - , ----- - ------ ----------- --- ---------- ------- ----- --. - ----. -; c) popřípadě policejních nebo celních orgánů příslušných pro účely čl. 6 odst. 5; -) --------- --------- ------ ----------- --- ----- --. - ----. -, - e) orgánu nebo orgánů příslušných pro účely článků 18 a 19 a čl. 20 odst. 1 až 5. -. ---------- ------- ----- -------- - ----- --- -------- ----- ---- ------ ------- -------- -------. ------- - ---- ------ ---- --------- ----- -----, ----- ---- - ---- ------ -------- -------. ---- ------ -- -------- -- --------- --- --- --------- ---------- -------- ------ - -------- ------ -- ---------. Spojené království oznámí písemně předsedovi Rady záměr, aby se působnost této úmluvy rozšířila na území Normanských ostrovů a ostrova Man v důsledku rozšíření působnosti Evropské úmluvy o vzájemné pomoci na tato území. Rada o této žádosti rozhodne jednomyslně. -. ------- ----- ------ ----------- ----------- ---- -------- ---- --------- ----- --------- ------- ------------ --- ------- ---- ------. 3. Tato úmluva vstupuje uplynutím 90 dnů od oznámení podle odstavce 2 učiněného státem, který byl členem Evropské unie v době, kdy Rada přijala akt o vypracování této úmluvy, a který splní tuto formální náležitost jako osmý, v platnost pro těchto osm států. -. ----- -------- ------- ----- -------- - -------- -------- ------ -- ------- ------ -------- -- -- --------, -- -- --- -- ----- -------- ------- ---- ------ - -------- ---- ----- -------- ------ - --------- -----, --- ----- --- - -------- ---------. 5. Než tato úmluva vstoupí v platnost podle odstavce 3, může každý členský stát při oznámení podle odstavce 2 nebo kdykoliv později prohlásit, že bude používat tuto úmluvu ve vztazích s členskými státy, které učinily stejné prohlášení. Tato prohlášení nabývají účinku devadesátým dnem od jejich uložení. -. ---- ------ -- ------- -- --------- -----, - ------ ---- -------- -- ---, --- ------- - -------- ---- -- ------- -- ---- --------- --------- ----- --------- ----- -------- -. -. ---- ------ -- -------- - -------- ------- -----, ----- -- ----- ------ -------- ----. -. ------- - -------- ----- ------- - ----------. 4. Tato úmluva vstupuje v platnost vůči každému přistupujícímu členskému státu uplynutím 90 dnů od uložení jeho listiny o přístupu nebo dnem vstupu této úmluvy v platnost, pokud nevstoupí v platnost dnem uplynutí uvedené devadesátidenní lhůty. -. ----- ---- ------ --------- - -------- - ---- ------- ------- - --------, ------- -- -- ------------ ------- ----- --. -- ----. -. -. ---- -- ------ ------ - ------ -------- ----- -------- ---- - ---------- ---------- - ------- ----------- - ---------- ------ ----- - ---------, ----------- - ------- ------------- ------ („------ - ----------“), -------- ---------- ------- - --. - ----. - - -------- --- ------ - ------ -- --- ----, -- ---- - ------ ------ ----- --. - ----. - ------ - ---------- --------- - ------- ------ --------- ---------, - ------ ---------- -------- -- ----- --------- -----, --- ----- --- ---- ------ --------- - -------- ----- --. -- ----. - ---- - . 2. Vstup této úmluvy v platnost pro kterýkoliv členský stát po dni, kdy vstoupí ustanovení uvedená v čl. 2 odst. 1 v platnost pro Island a Norsko, má za následek, že je toto ustanovení použitelné také na vzájemné vztahy mezi tímto členským státem a Islandem a mezi tímto členským státem a Norskem. -. ---------- --. - ----. - ------ - ------ ------- ------- --- ------ - ------ ----- ---- ---------- ----- --. -- ----. - ------ - ----------. 4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, vstoupí ustanovení uvedená v čl. 2 odst. 1 pro Island a Norsko v platnost nejpozději dnem vstupu této úmluvy v platnost pro patnáctý stát, který je členem Evropské unie ke dni přijetí aktu o vypracování této úmluvy Radou. -. --------- ---------- - ------- -------- ---------- ------------ --------- - ------- --------- - --------, ---------- - ------- - ------ ------- ----- -------- -------- -- ---- ------. V Bruselu dne dvacátého devátého května dva tisíce, v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost; prvopis bude uložen v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie. Generální tajemník předá ověřený opis všem členským státům. [1] Úř. věst. L 176, 10. 7. 1999, s. 36. Prohlášení Rady k čl. 10 odst. 9 --- ------- ---- ----- --. -- ----. - ---- ---- ----- -- ------- --------- ----- ----- -------- ------ - -------- -------. ---------- --------- ---------- - ------ -- Toto prohlášení je nedílnou součástí úmluvy: -- -------- ---------- -- ------ -- -------- -- ------- - ----------, ----- ----- ------ -------- ------- ---- ------ - ------- ------- ------ ----------- - -------, -- - ------- - -------------- -------- -------- - ---------- ------------- ------- -- -------- ----- ------ ------- -------- ------- ------- --------. -------- -- ------ -- ------- - ---------- ------ --- ------------ ------, ----- - ------- - -------------- -------- -------- ----- -- ------- -----------, ----- -- ----- ------- - --. -- ----. -.

http://kraken.slv.cz/4As77/2012

4As77/2012 4 As 77/2012-37 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jiøího Pally a soudcù JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Ale¹e Roztoèila v právní vìci ¾alobkynì: Rádio Pálava, s. r. o., IÈ: 26230780, se sídlem Brnìnská 3163/38, Hodonín, zast. Mgr. Ing. Janem Vavøinou, advokátem, se sídlem Na Poøíèí 1046/24, Praha 1, proti ¾alované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem ©krétova 44/6, Praha 2, za úèasti osob zúèastnìných na øízení: I) AZ Rádio, s. r. o., IÈ: 25325418, se sídlem Mezibranská 1579/4, Praha 1, zast. JUDr. Olgou Erhartovou, advokátkou, se sídlem Nad Petruskou 1, Praha 2, II) NONSTOP, s. r. o., IÈ: 49447530, se sídlem M. Hûbnerové 12, Brno, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2012, è. j. 6 A 291/2011-71, Rozhodnutím ze dne 23. 8. 2011, è. j. CUN/2677/2011, ¾alovaná podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona è. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o zmìnì dal¹ích zákonù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon è. 231/2001 Sb. ), udìlila provozovateli AZ Rádio, s.r.o. souhlas se zmìnou skuteèností uvedených v ¾ádosti o licenci k vysílání rozhlasového programu prostøednictvím vysílaèù programu AZ Rádio (licence Ru 116/04 ze dne 15. 7. 2004) spoèívající ve zmìnì oznaèení názvu programu ze stávajícího na nový název MAGIC BRNO. V odùvodnìní rozhodnutí ¾alovaná uvedla, ¾e neexistuje ¾ádný dùvod pro neudìlení souhlasu s tím, ¾e by po¾adovaná zmìna vedla k neudìlení licence na základì veøejného sly¹ení. Doplnila, ¾e název programu není jedním z urèujících prvkù charakteru programu. Pøipomnìla, ¾e vysílání má pouze zvukovou podobu a o vizuální zamìnitelnosti názvu MAGIC BRNO s názvem Hitrádio Magic nelze hovoøit. Prùmìrný inzerent (zadavatel reklamy) ví, do kterého regionu jeho reklama cílí a nenechá se oklamat. Mìstský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 9. 2012, è. j. 6 A 291/2011-71, ¾alobu ¾alobkynì proti tomuto rozhodnutí ¾alované zamítl. V odùvodnìní rozsudku uvedl, ¾e v pøípadì ¾ádosti o souhlas ¾alované se zmìnou názvu programu se nemù¾e jednat o zmìnu, která by vedla k neudìlení licence na základì veøejného sly¹ení. Veøejné sly¹ení je urèeno k projednání otázek programové skladby navrhované jednotlivými úèastníky licenèního øízení; název programu není tøeba pøi veøejném sly¹ení projednávat a hodnotit jako pøípadné kritérium pøi úvaze, kterému z uchazeèù má být licence udìlena. Ze skuteènosti, ¾e vedle programu MAGIC BRNO existuje jiný program s názvem Hitrádio Magic, nelze podle názoru soudu dovodit ¾alobkyní tvrzené poru¹ení jejích práv. Své tvrzení, ¾e by ¾alovaná spoleènosti AZ Rádio, s.r.o. licenci neudìlila, pokud by v øízení o licenci mìlo mít rádio název MAGIC BRNO, ¾alobkynì nijak nedolo¾ila. V tomto ohledu se jedná o pouhou spekulaci. Název programu podle názoru soudu nevypovídá nic o tom, jaká je jeho programová specifikace. Pøípadné zamìnitelnosti a z toho vycházejících následkù by se mohl dovolávat vlastník ochranné známky Hitrádio Magic, av¹ak jednalo by se o jiné øízení, kde by tento subjekt nevystupoval jako neúspì¹ný úèastník licenèního øízení, ale z pozice vlastníka ochranné známky. Tyto otázky ¾alované nepøíslu¹í posuzovat. Soud zdùraznil, ¾e v tomto øízení není øe¹ena otázka, zda spoleènost AZ Rádio, s.r.o. plní své povinnosti provozovatele a dodr¾uje podmínky, za kterých jí byla licence udìlena. Zmìna názvu sama o sobì neznamená zmìnu v obsahu vysílání. ®alovaná pochybila, jestli¾e v napadeném rozhodnutí vyslovila názor, ¾e pøi zmìnì oznaèení programu nelze uva¾ovat o úèastenství neúspì¹ných ¾adatelù z licenèního øízení, v nìm¾ ¾adatelka AZ Rádio, s.r.o. získala licenci. Toto nesprávné právní hodnocení nepøedstavuje dùvod ke zru¹ení napadeného rozhodnutí, nebo» ¾alovaná fakticky s neúspì¹nými ¾adateli z licenèního øízení jako s úèastníky øízení jednala a s jejich pøipomínkami se vypoøádala v odùvodnìní napadeného rozhodnutí. ®alobkynì tedy nebyla postupem ¾alované nijak zkrácena na svých právech vyjádøit se k podkladùm rozhodnutí a vznést pøípadné námitky proti udìlení po¾adovaného souhlasu. Z odùvodnìní napadeného rozhodnutí je dostateènì zøejmé, z jakých úvah ¾alovaná pøi udìlování souhlasu vycházela. Proti tomuto rozsudku podala ¾alobkynì (dále jen stì¾ovatelka ) vèas kasaèní stí¾nost. Namítala nesprávnost názoru Mìstského soudu v Praze, ¾e název programu není tøeba pøi veøejném sly¹ení projednávat a hodnotit jako kritérium pøi úvaze, kterému z uchazeèù má být licence udìlena. Tento názor èiní právo neúspì¹ných ¾adatelù o udìlení licence zpochybnit správní úvahu, na jejím¾ základì bylo rozhodnuto o zmìnì názvu programu, zcela neúèinným a zbyteèným. Stì¾ovatelka pøipomnìla, ¾e provozovatel rozhlasového vysílání je povinen alespoò jedenkrát za hodinu identifikovat rozhlasový program uvedením jeho názvu. Název programu je tak souèástí programu rozhlasového vysílání. Jeho právní význam spoèívá v tom, ¾e je zpùsobilý odli¹it vysílání jednotlivých provozovatelù u posluchaèù i zadavatelù reklamy. Název programu vyu¾ívají provozovatelé k propagaci podnikatelských aktivit. Stì¾ovatelka poukázala na právní úpravu nekalé soutì¾e v § 46 odst. 1 zákona è. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, a konstatovala, ¾e daný název je klamavý a zvýhodòuje soutì¾itele. Stì¾ovatelka odmítla argument soudu, ¾e pøípadné zamìnitelnosti by se mohl dovolávat jen vlastník ochranné známky Hitrádio Magic. Zdùraznila, ¾e ¾alovaná musí pøi udìlování licence tyto skuteènosti zkoumat. Popøela tvrzení soudu, ¾e pøípadná mo¾nost zámìny pro podobnost názvù nemù¾e být dùvodem pro závìr, ¾e dochází k po¹kozování spoleènosti NONSTOP s.r.o. a dal¹ích provozovatelù pøi vyhodnocování poslechovosti a pøi zadávání reklam. Uvedené tvrzení souèasnì pova¾ovala za nedostateènì odùvodnìné. Stì¾ovatelka uzavøela, ¾e základní programovou specifikaci nelze mìnit a souèástí pøevzatého programu je i oznaèení jeho názvu; není tedy pøípustné mìnit název pøevzatého programu pokraèování z AZ Rádio na MAGIC BRNO. Navrhla, aby Nejvy¹¹í správní soud napadený rozsudek zru¹il a vìc vrátil Mìstskému soudu v Praze k dal¹ímu øízení. ®alovaná ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti uvedla, ¾e Mìstský soud v Praze posoudil vìc v souladu se zákonem. Dodala, ¾e stì¾ovatelce nepøíslu¹í hájit práva tøetích osob a nelze dovozovat, ¾e by zmìnou názvu programu do¹lo k jakémukoliv poru¹ení základní programové specifikace. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 3 a 4 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ), vázán rozsahem a dùvody, které stì¾ovatelka uplatnila v kasaèní stí¾nosti a jejím doplnìní. Neshledal pøitom vady podle § 109 odst. 4 s. ø. s., k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti. Podle § 21 odst. 1 zákona è. 231/2001 Sb. [p]rovozovatel vysílání s licencí je povinen pøedem po¾ádat Radu o písemný souhlas se zmìnou tìchto skuteèností uvedených v ¾ádosti o licenci: a) oznaèení názvu programu, b) zmìna èasového rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y), c) zmìna územního rozsahu vysílání u kabelových systémù, d) zmìna licenèních podmínek, e) zmìna vý¹e základního kapitálu, zpùsobu rozdìlení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých spoleèníkù (vèetnì obsahové specifikace a finanèního ohodnocení nepenì¾itých vkladù) nebo èlenù a vý¹e jejich obchodních podílù, spoleèenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu spoleèníkù nebo akcionáøù . Podle § 21 odst. 3 zákona è. 231/2001 Sb. Rada je povinna rozhodnout o zmìnì skuteèností podle odstavce 1 do 60 dnù ode dne, kdy jí byla doruèena ¾ádost provozovatele vysílání s licencí. Rada je povinna své rozhodnutí odùvodnit, pokud se jedná o øízení s více úèastníky. Pokud Rada ve stanovené lhùtì nerozhodne a nejedná se o øízení s více úèastníky, má se za to, ¾e se zmìnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudìlí pouze tehdy, pokud by zmìna vedla k neudìlení licence na základì veøejného sly¹ení. Dùvody neudìlení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze mìnit. Rada mù¾e øízení pøeru¹it, v takovém pøípadì Rada v usnesení o pøeru¹ení øízení uvede, z jakého dùvodu øízení pøeru¹uje; po dobu pøeru¹ení øízení lhùty nebì¾í. . Podle § 16 odst. 2 zákona è. 231/2001 Sb. [v]eøejné sly¹ení je urèeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými úèastníky licenèního øízení . Podle § 16 odst. 4 zákona è. 231/2001 Sb. [v]e veøejném sly¹ení navrhnou úèastníci licenèního øízení znìní licenèních podmínek, které se v pøípadì udìlení licence stanou licenèními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodì s úèastníkem øízení tak, aby byly v souladu se stanoviskem Èeského telekomunikaèního úøadu . Podle § 18 odst. 4 zákona è. 231/2001 Sb. [r]ozhodnutí o udìlení licence dále obsahuje a) oznaèení provozovatele vysílání s licencí, vèetnì identifikaèního èísla poskytnutého správcem základního registru osob, b) oznaèení (název) programu a oznaèení, zda program bude ¹íøen celoplo¹nì, regionálnì èi místnì, c) èasový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání, d) dobu, na kterou byla licence udìlena, e) základní programovou specifikaci a dal¹í programové podmínky, vèetnì uvedení údaje, zda se jedná o plnoformátový program, a podmínek týkajících se pøípadného poskytování slu¾eb pøímo souvisejících s programem; v pøípadì digitálního vysílání rovnì¾ podmínky týkající se povinnosti provozovatele vysílání vytváøet a poskytovat soubory datových údajù pro obsah elektronického programového prùvodce, f) hlavní jazyk vysílání a výèet státù, na jejich¾ území má být vysílání zcela nebo pøevá¾nì smìrováno, jedná-li se o televizní vysílání, g) územní rozsah vysílání prostøednictvím kabelových systémù stanovený údaji podle § 14 odst. 1 písm. f), (dále jen "licenèní podmínky") . Náplní veøejného sly¹ení jsou tedy kromì projednávání otázek týkajících se programové skladby také návrhy úèastníkù licenèního øízení na znìní licenèních podmínek, kterou je podle § 18 odst. 4 písm. b) zákona è. 231/2001 Sb. i oznaèení (název) programu. Nelze tedy souhlasit s názorem ¾alované a Mìstského soudu v Praze, ¾e zmìna oznaèení názvu programu by nemohla vést k neudìlení licence na základì veøejného sly¹ení. Ostatnì pokud provozovatel vysílání musí podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona è. 231/2001 Sb. po¾ádat o písemný souhlas se zmìnou oznaèení názvu programu, pak nemù¾e být tento po¾adavek pouhou samoúèelnou formalitou a musí zde existovat mo¾nost, ¾e ¾alovaná za urèitých okolností po¾adovaný souhlas neudìlí. ®alovaná nemù¾e povolit zmìnu oznaèení názvu programu, pokud by jím provozovatel vysílání podnìcoval k nenávisti z dùvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a nábo¾enství, politického nebo jiného smý¹lení, národního nebo sociálního pùvodu, pøíslu¹nosti k národnostní nebo etnické men¹inì, majetku, rodu nebo jiného postavení. Takové oznaèení (název) programu by toti¾ nepochybnì vedlo k neudìlení licence na základì veøejného sly¹ení, nebo» by kromì zásahu do ústavnì zaruèených práv jiných osob znamenalo i poru¹ení základní povinnosti provozovatele vysílání uvedené v § 32 odst. 1 písm. c) zákona è. 231/2001 Sb. Jestli¾e toti¾ ten je povinen zajistit, aby nenávist z uvedených dùvodù nepodnìcovaly jím vysílané poøady, tím spí¹e nemù¾e k takové nenávisti podnìcovat oznaèením názvu svého programu. Dále by podle Nejvy¹¹ího správního soudu vedla k neudìlení licence na základì veøejného sly¹ení za urèitých podmínek také zmìna oznaèení názvu programu, která by zpùsobila jeho zamìnitelnost s jiným programem, pøesto¾e ¾ádné ustanovení zákona è. 231/2001 Sb. takový zákaz výslovnì neupravuje. Pøi interpretaci právní normy obsa¾ené v uvedených ustanoveních se toti¾ nelze spokojit jen s jejím jazykovým vyjádøením. Ústavní soud v nálezu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03, který lze stejnì jako dále uvedená rozhodnutí tého¾ soudu vyhledat na http://nalus.usoud.cz, pøipomíná, ¾e neudr¾itelným momentem pou¾ívání práva je jeho aplikace vycházející pouze z jazykového výkladu; jazykový výklad pøedstavuje toliko prvotní pøiblí¾ení se k aplikované právní normì, je východiskem pro objasnìní a ujasnìní si jejího smyslu a úèelu (k èemu¾ slou¾í i øada dal¹ích postupù, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd. . V dal¹ím nálezu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, Ústavní soud zdùraznil, ¾e [m]echanická aplikace abstrahující, resp. neuvìdomující si, a to buï úmyslnì, nebo v dùsledku nevzdìlanosti, smysl a úèel právní normy, èiní z práva nástroj odcizení a absurdity . Koneènì v nálezu ze dne 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, Ústavní soud uvedl, ¾e soud není absolutnì vázán doslovným znìním zákonného ustanovení, nýbr¾ se od nìj smí a musí odchýlit v pøípadì, kdy to vy¾aduje ze záva¾ných dùvodù úèel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo nìkterý z principù, je¾ mají svùj základ v ústavnìkonformním právním øádu jako významovém celku. Je nutno se pøitom vyvarovat libovùle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci. Záva¾né dùvody pro odchýlení se od doslovného znìní pøíslu¹ných ustanovení zákona è. 231/2011 Sb. a pro pøipu¹tìní mo¾nosti se v øízení o zmìnì skuteèností uvedených v ¾ádosti o licenci zabývat rovnì¾ otázkou nebezpeèí zámìny oznaèení (názvu) programu k újmì jiného provozovatele rozhlasového èi televizního vysílání jsou pøitom dány a takový postup nelze pova¾ovat za projev libovùle. pokraèování Zákaz zamìnitelnosti názvu pøi oznaèování subjektu práva a výsledku lidské èinnosti toti¾ pøedstavuje právní princip, který je platný pro celý právní øád. Vyvolávání nebezpeèí zámìny je podle § 44 odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku jednou z forem nekalé soutì¾e. Tou se podle odstavce prvního tého¾ ustanovení rozumí jednání v hospodáøské soutì¾i nebo v hospodáøském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutì¾e a je zpùsobilé pøivodit újmu jiným soutì¾itelùm, spotøebitelùm nebo dal¹ím zákazníkùm. Nekalá soutì¾ se zakazuje. Podle § 47 obchodního zákoníku [v]yvolání nebezpeèí zámìny je: a) u¾ití firmy nebo názvu osoby nebo zvlá¹tního oznaèení podniku u¾ívaného ji¾ po právu jiným soutì¾itelem, b) u¾ití zvlá¹tních oznaèení podniku nebo zvlá¹tních oznaèení èi úpravy výrobkù, výkonù anebo obchodních materiálù podniku, které v zákaznických kruzích platí pro urèitý podnik nebo závod za pøíznaèné (napø. i oznaèení obalù, tiskopisù, katalogù, reklamních prostøedkù), pokud jsou tato jednání zpùsobilá vyvolat nebezpeèí zámìny nebo klamnou pøedstavu o spojení s podnikem, firmou, zvlá¹tním oznaèením nebo výrobky anebo výkony jiného soutì¾itele . Zákaz této formy nekalosoutì¾ního jednání se promítá rovnì¾ do dal¹ích ustanovení obchodního zákoníku a jiných právních pøedpisù upravujících registraci rùzných subjektù práva. Podle § 10 odst. 1 vìty první obchodního zákoníku [f]irma nesmí být zamìnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí pùsobit klamavì. K odli¹ení firmy nestaèí rozdílný dodatek oznaèující právní formu. U fyzické osoby postaèí zpravidla k odli¹ení uvedení jiného místa podnikání. Má-li fyzická osoba stejné jméno s jiným podnikatelem pùsobícím v tém¾e místì, je povinna doplnit ve firmì údaj o jménu dostateènì odli¹ujícím dodatkem ve smyslu § 9 odst. 1. Podle § 200da odst. 1 vìty první zákona è. 99/1963 Sb., obèanský soudní øád, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, soud v øízení ve vìcech zápisu do obchodního rejstøíku zkoumá mimo jiné i to [z]da navrhovaná obchodní firma není zamìnitelná s jinou ji¾ existující obchodní firmou, pøípadnì není-li klamavá . V pøípadì zji¹tìní o zamìnitelnosti èi klamavosti obchodní firmy soud návrh na její zápis do obchodního rejstøíku zamítne. Podle § 5 odst. 5 zákona è. 227/1997 Sb., o nadacích a nadaèních fondech a o zmìnì a doplnìní nìkterých souvisejících zákonù (zákon o nadacích a nadaèních fondech), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, platí pro øízení ve vìcech nadaèního rejstøíku obdobnì ustanovení obchodního zákoníku a obèanského soudního øádu vztahující se na øízení ve vìcech obchodního rejstøíku. Z toho vyplývá, ¾e i v øízení ve vìcech nadaèního rejstøíku zkoumá rejstøíkový soud, zda navrhovaná název nadace èi nadaèního fondu není zamìnitelný s názvem jiné ji¾ existující nadace èi nadaèního fondu, pøípadnì zda není klamavý. I v pøípadì zamìnitelnosti èi klamavosti názvu nadace èi nadaèního fondu musí být tedy návrh na její (jeho) zápis do nadaèního rejstøíku zamítnut. To samé platí ve vztahu k obecnì prospì¹ným spoleènostem, nebo» i podle § 5 odst. 5 zákona è. 248/1995 Sb., o obecnì prospì¹ných spoleènostech a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, platí pro øízení ve vìcech rejstøíku obecnì prospì¹ných spoleèností obdobnì ustanovení obchodního zákoníku a obèanského soudního øádu o obchodním rejstøíku. Podle § 6 odst. 4 zákona è. 83/1990 Sb., o sdru¾ování obèanù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, [n]ázev sdru¾ení se musí výraznì li¹it od názvu právnické osoby, která ji¾ vyvíjí èinnost na území Èeské republiky, od názvu orgánu veøejné moci Èeské republiky, od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánù . Podle § 7 odst. 2 tého¾ zákona, nemá-li návrh na registraci obèanského sdru¾ení tuto nále¾itost, ministerstvo na to pøípravný výbor bezodkladnì, nejpozdìji do 5 dnù od doruèení návrhu, upozorní s tím, ¾e dokud tyto vady nebudou odstranìny, øízení o registraci nebude zahájeno . Zákaz zamìnitelnosti pøi oznaèování zbo¾í a slu¾eb, jako¾ i nemo¾nost jejich registrace pøi poru¹ení tohoto zákazu jsou zakotveny v zákonì è. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o zmìnì zákona è. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, pøísedících a státní správì soudù a o zmìnì nìkterých dal¹ích zákonù (zákon o soudech a soudcích), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, (zákon o ochranných známkách), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon è. 441/2003 Sb.). Podle § 1 zákona è. 441/2003 Sb. [o]chrannou známkou mù¾e být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv oznaèení schopné grafického znázornìní, zejména slova, vèetnì osobních jmen, barvy, kresby, písmena, èíslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto oznaèení zpùsobilé odli¹it výrobky nebo slu¾by jedné osoby od výrobkù nebo slu¾eb jiné osoby . Podle § 6 zákona è. 441/2003 Sb. [d]o rejstøíku se nezapí¹e oznaèení, pokud je shodné se star¹í ochrannou známkou, která je pøihlá¹ena nebo zapsána pro jiného vlastníka èi pøihla¹ovatele pro shodné výrobky èi slu¾by; to neplatí, pokud vlastník èi pøihla¹ovatel star¹í ochranné známky udìlí písemný souhlas k zápisu pozdìj¹í ochranné známky do rejstøíku . Není-li pøihla¹ované oznaèení zpùsobilé zápisu ochranné známky do rejstøíku ochranných známek podle § 6, Úøad prùmyslového vlastnictví pøihlá¹ku k tomuto zápisu zamítne. Není-li pøihla¹ované oznaèení zpùsobilé zápisu do rejstøíku jen pro èást výrobkù èi slu¾eb, Úøad prùmyslového vlastnictví pøihlá¹ku zamítne v tomto rozsahu (§ 22 odst. 1 vìta první a druhá zákona è. 441/2003 Sb.). Ustanovení § 7 zákona è. 441/2003 Sb. zní takto: (1) Pøihla¹ované oznaèení se nezapí¹e do rejstøíku na základì námitek proti zápisu ochranné známky do rejstøíku podaných u Úøadu (dále jen "námitky") a) vlastníkem star¹í ochranné známky, pokud z dùvodu shodnosti èi podobnosti se star¹í ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobkù èi slu¾eb, na nì¾ se pøihla¹ované oznaèení a ochranná známka vztahují, existuje pravdìpodobnost zámìny na stranì veøejnosti; za pravdìpodobnost zámìny se pova¾uje i pravdìpodobnost asociace se star¹í ochrannou známkou, b) vlastníkem star¹í ochranné známky, která je shodná s pøihla¹ovaným oznaèením nebo mu je podobná, pokud má být takové oznaèení zapsáno pro výrobky nebo slu¾by, které sice nejsou podobné tìm, pro které je star¹í ochranná známka zapsána, av¹ak jde o star¹í ochrannou známku, která má v Èeské republice dobré jméno, a u¾ívání pøihla¹ovaného oznaèení by nepoctivì tì¾ilo z rozli¹ovací zpùsobilosti nebo dobrého jména star¹í ochranné známky nebo jim bylo na újmu, c) vlastníkem star¹í v¹eobecnì známé známky, pokud z dùvodu shodnosti èi podobnosti se star¹í v¹eobecnì známou ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobkù nebo slu¾eb, na nì¾ se pøihla¹ované oznaèení a v¹eobecnì známá ochranná známka vztahují, existuje pravdìpodobnost zámìny na stranì veøejnosti; za pravdìpodobnost zámìny se pova¾uje i pravdìpodobnost asociace se star¹í ochrannou známkou, d) vlastníkem star¹í v¹eobecnì známé známky, která je shodná s pøihla¹ovaným oznaèením nebo je mu podobná, pokud má být takové oznaèení zapsáno pro výrobky nebo slu¾by, které sice nejsou podobné tìm, pro které je star¹í v¹eobecnì známá známka chránìna, av¹ak jde o star¹í v¹eobecnì známou známku, která má v Èeské republice dobré jméno, za pøedpokladu, ¾e u¾ívání této ochranné známky ve vztahu k tìmto výrobkùm nebo slu¾bám by ukazovalo na vztah mezi tìmito výrobky nebo slu¾bami a vlastníkem v¹eobecnì známé ochranné známky, e) vlastníkem star¹í ochranné známky Spoleèenství, která je shodná s pøihla¹ovaným oznaèením nebo je mu podobná, pokud má být takové oznaèení zapsáno pro výrobky nebo slu¾by, které sice nejsou podobné tìm, pro které je star¹í ochranná známka zapsána, av¹ak jde o star¹í ochrannou známku, která má na území Evropských spoleèenství dobré jméno, a u¾ívání pøihla¹ovaného oznaèení bez øádného dùvodu by nepoctivì tì¾ilo z rozli¹ovací zpùsobilosti nebo dobrého jména star¹í ochranné známky Spoleèenství nebo jim bylo na újmu, f) vlastníkem ochranné známky zapsané v jiné unijní zemi Paøí¾ské úmluvy nebo ve státì, který je èlenem Svìtové obchodní organizace, pokud pøihlá¹ku podal zástupce, zprostøedkovatel, obstaravatel nebo jiná osoba povìøená hájit hospodáøské zájmy vlastníka ochranné známky podle èlánku 6septies Paøí¾ské pokraèování úmluvy (dále jen "obstaravatel") na své vlastní jméno a bez souhlasu vlastníka, leda¾e by tento obstaravatel své jednání øádnì odùvodnil, g) u¾ivatelem nezapsaného oznaèení nebo jiného oznaèení u¾ívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo slu¾by, které je shodné s pøihla¹ovaným oznaèením nebo je mu podobné, pokud oznaèení nemá místní dosah a právo k tomuto oznaèení vzniklo pøed dnem podání pøihlá¹ky, ... (2) Námitky podle odstavce 1 písm. a), b), e) a f) mù¾e podat rovnì¾ pøihla¹ovatel ochranných známek v tìchto ustanoveních uvedených. (3) V pøípadì, ¾e osoba oprávnìná podat námitky podle odstavce 1 (dále jen "namítající") po podání námitek udìlí písemný souhlas k zápisu pøihlá¹ené ochranné známky do rejstøíku, platí, ¾e své námitky vzala zpìt, a Úøad øízení o námitkách zastaví. Podle § 22 odst. 2 zákona è. 441/2003 Sb. Úøad prùmyslového vlastnictví pøihlá¹ku zamítne, obsahuje-li pøihla¹ované oznaèení prvky star¹í ochranné známky, která je pøihlá¹ena nebo zapsána pro jiného vlastníka, jestli¾e by tyto prvky mohly vést k zámìnì se star¹í ochrannou známkou; Úøad pøihlá¹ku nezamítne, pokud vlastník èi pøihla¹ovatel star¹í ochranné známky udìlí písemný souhlas k zápisu pozdìj¹í ochranné známky do rejstøíku . Podle § 8 odst. 1 zákona è. 441/2003 Sb. [v]lastník ochranné známky má výluèné právo u¾ívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo slu¾bami, pro nì¾ je chránìna. Zvlá¹tním druhem výrobku jako hmotného statku urèeného k uvedení na trh a zvlá¹tním druhem slu¾by je rozhlasové a televizní vysílání, kterým se podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona è. 231/2001 Sb., rozumí poskytování poøadù a dal¹ích èástí vysílání uspoøádaných v rámci programu, vèetnì slu¾eb pøímo souvisejících s programem, provozovatelem vysílání veøejnosti prostøednictvím sítí elektronických komunikací v podobì chránìné nebo nechránìné podmínìným pøístupem za úèelem simultánního sledování poøadù a dal¹ích èástí vysílání . Podle písm. g) tého¾ ustanovení se pak provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání rozumí právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, vèetnì slu¾eb pøímo souvisejících s programem, urèuje zpùsob organizace rozhlasového a televizního vysílání a má za toto vysílání redakèní odpovìdnost, a pod zvukovým nebo obrazovým oznaèením, je¾ program a slu¾by pøímo související s programem nezamìnitelnì identifikuje, tento program a slu¾by pøímo související s programem prvotnì ¹íøí nebo prostøednictvím tøetích osob nechává ¹íøit . Jestli¾e tedy vlastník musí své výrobky nebo slu¾by oznaèit tak, aby byly odli¹itelné od jiných výrobkù nebo slu¾eb, a jestli¾e v pøípadì jejich zamìnitelnosti nemù¾e k újmì dal¹í osoby takové oznaèení po¾ívat právní ochrany ve formì ochranné známky, nebo» orgán státní správy pøihlá¹ku k jejímu zápisu do rejstøíku ochranných známek zamítne, pak zde není ¾ádný racionální dùvod postupovat odli¹nì ve vztahu k oznaèení (názvu) programu rozhlasového èi televizního vysílání. Naopak provozování rozhlasového èi televizního vysílání pøedstavuje specifickou, spoleèensky mimoøádnì dùle¾itou, právem rozsáhle regulovanou a malým mno¾stvím vysílaèù znaènì limitovanou slu¾bu, kterou tak lze poskytovat pouze na základì licence. Tím spí¹e proto není mo¾né pøipustit takovou zmìnu oznaèení (názvu) programu rozhlasového èi televizního vysílání, které by k újmì jiného provozovatele bylo zamìnitelné s oznaèením (názvem) stávajícího programu. Proto v pøípadì zji¹tìní o zamìnitelnosti oznaèení (názvu) programu nemù¾e ¾alovaná udìlit souhlas se zmìnou skuteèností uvedených v ¾ádosti o licenci, pokud k tomu dotèený provozovatel vysílání nedá souhlas. V opaèném pøípadì by toti¾ ¾alovaná vydala rozhodnutí, které by ¾adateli umo¾òovalo nekalosoutì¾ní jednání popsané v § 47 obchodního zákoníku. Tento postup by byl v pøíkrém rozporu s pøedpokladem racionálního zákonodárce, který jistì nezamý¹lel vyvolat protiprávní stav na základì správního aktu a posléze ho napravit za pomoci právních prostøedkù ochrany proti nekalé soutì¾i uvedených v § 53 a násl. obchodního zákoníku, kterých by se pøípadnì bylo nutné domáhat v obèanském soudním øízení. Z tìchto dùvodù je tøeba na absenci zákazu zamìnitelnosti oznaèení (názvu) programu rozhlasového èi televizního vysílání a na absenci mo¾nosti neudìlit souhlas se zmìnou skuteèností uvedených v ¾ádosti o licenci z dùvodu poru¹ení tohoto zákazu nahlí¾et jako na zákonodárcem nezamý¹lenou mezeru v zákonì è. 231/2001 Sb., kterou je nutné uzavøít. Jak ji¾ bylo zmínìno, nelze podle § 6, § 7 a § 22 zákona è. 441/2003 Sb. povolit zápis ochranné známky do rejstøíku ochranných známek v pøípadì její shody èi podobnosti se star¹í ochrannou známkou, leda¾e by s tím vlastník star¹í ochranné známky souhlasil. Není tedy ¾ádného dùvodu, proè by nemìlo být postupováno stejnì i ve vztahu k oznaèení (názvu) programu rozhlasového nebo televizního vysílání, kdy¾ se jedná stejnì jako v pøípadì ochranné známky o právem chránìné oznaèení urèitého výrobku èi slu¾by. Na základì analogické aplikace tìchto ustanovení zákona è. 441/2003 Sb. lze tedy uèinit závìr, ¾e ¾alovaná neudìlí písemný souhlas se zmìnou oznaèení názvu programu i v pøípadì, ¾e oznaèení (název) programu by bylo zamìnitelné s oznaèením (názvem) stávajícího programu, leda¾e by s tím dotèený provozovatel rozhlasového èi televizního vysílání souhlasil. V takovém pøípadì toti¾ zamìnitelností nedochází k újmì provozovatele stávajícího programu rozhlasového èi televizního vysílání a tím ani k nekalosoutì¾nímu jednání. Zamìnitelnost oznaèení (názvu) dvou programù uèinìná ve shodì s jejich provozovateli nelze, stejnì jako u právem chránìného oznaèení jiných výrobkù èi slu¾eb formou ochranné známky, hodnotit jako skuteènost, která by zpùsobila újmu jiným provozovatelùm vysílání nebo rozhlasovým posluchaèùm èi televizním divákùm a byla by dùvodem pro neudìlení souhlasu se zmìnou oznaèení názvu programu. Zadavatelé reklamy toti¾ uzavírají pøíslu¹né smlouvy s jednotlivými provozovateli vysílání, nikoliv s rozhlasovými èi televizními programy, a jsou bezpochyby jako profesionálové v daném oboru obeznámeni s tím, kdo je provozovatelem konkrétního programu, na nìm¾ chtìjí svou reklamu odvysílat. Rozhlasoví posluchaèi a televizní diváci jsou pak jistì schopni bìhem krátké doby odli¹it rozdílnou programovou specifikaci dvou programù s obdobným oznaèením (názvem). Mìstský soud v Praze i ¾alovaná tedy pochybily, kdy¾ dospìly k závìru, ¾e v øízení o zmìnì skuteèností uvedených v ¾ádosti o licenci nebylo mo¾né se zabývat zmìnou oznaèení názvu programu MAGIC BRNO ani jeho mo¾nou zamìnitelností s názvem stávajícího programu Hitrádio Magic. Popsané pochybení v¹ak nemá ¾ádný vliv na zákonnost napadeného rozsudku, nebo» provozovatelem programu rozhlasového vysílání Hitrádio Magic není stì¾ovatelka, nýbr¾ spoleènost MEDIA BOHEMIA a.s., která je s provozovatelem programu rozhlasového vysílání MAGIC BRNO majetkovì propojena. Stì¾ovatelka se tedy v tomto smìru v pøezkumném soudním øízení nedomáhá ochrany svých práv, nýbr¾ pøivlastòuje si práv tøetích osob, k èemu¾ není oprávnìna. Tento závìr Mìstského soudu v Praze pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za správný a dodává, ¾e ani v pøípadì zamìnitelnosti oznaèení programu rozhlasového vysílání MAGIC BRNO s oznaèením Hitrádio Magic by tedy ¾alobou napadené rozhodnutí nemohlo zpùsobit zkrácení práv stì¾ovatelky ve smyslu § 65 odst. 1 s. ø. s. S ohledem na tuto skuteènost Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 vìty druhé zamítl. O nákladech úèastníkù øízení o kasaèní stí¾nosti rozhodl Nejvy¹¹í správní soud podle § 60 odst. 1 vìty první ve spojení s § 120 s. ø. s. Stì¾ovatelka nemìla ve vìci úspìch pokraèování a plnì úspì¹ná ¾alovaná ¾ádné náklady øízení neuplatòovala. Proto Nejvy¹¹í správní soud vyslovil, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení. Osoby zúèastnìné na øízení o kasaèní stí¾nosti nemají podle § 120 a § 60 odst. 5 s. ø. s. právo na náhradu nákladù øízení, nebo» jim soud v tomto øízení neulo¾il ¾ádnou povinnost a nejsou dány ani dùvody zvlá¹tního zøetele hodné pro pøiznání této náhrady.

https://rejstriky.finance.cz/firma-kovodel-cz-s-r-o-26008432

KOVODĚL CZ s.r.o. Choltice IČO 26008432 kontakty (21.10.2018) | Finance.cz KOVODĚL CZ s.r.o. Choltice IČO: 26008432 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu KOVODĚL CZ s.r.o., která sídlí v obci Choltice a bylo jí přiděleno IČO 26008432. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma KOVODĚL CZ s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem KOVODĚL CZ s.r.o. se sídlem v obci Choltice byla založena v roce 2004. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Obráběčství , Velkoobchod a další. Základní údaje o KOVODĚL CZ s.r.o. IČO: 26008432 Krajský soud v Hradci Králové 17.4.2004 26008432 Společnost s ručením omezeným 17.4.2004 Aktuální kontaktní údaje KOVODĚL CZ s.r.o. xu3gp73 CZ26008432 Ke Mlýnu 69 533 61 CHOLTICE 2000118657/2010 12.4.2013 2700118666/2010 12.4.2013 CZ6520100000002100118662 23.4.2013 CZ6220100000002000127430 23.4.2013 Kontakty na KOVODĚL CZ s.r.o. IČO: 26008432 Ke Mlýnu 69 , 533 61 Choltice Česká republika Ke Mlýnu 69, 533 61 Choltice 10.9.2014 Choltice, Ke Mlýnu 69, PSČ 53361 17.4.2004 - 10.9.2014 Ke Mlýnu 69, Choltice 533 61 Obory činností KOVODĚL CZ s.r.o. IČO: 26008432 Kovoobráběčství 17.4.2004 - 5.10.2011 Velkoobchod 17.4.2004 - 5.10.2011 Specializovaný maloobchod 17.4.2004 - 5.10.2011 Ke Mlýnu 69 , Choltice 533 61 1000724051 Vedení firmy KOVODĚL CZ s.r.o. IČO: 26008432 Bohuslav Kramář 20.12.2013 Klenovka 71 , 535 01 Přelouč Česká republika Klenovka 71, 535 01 Přelouč Bohuslav Kramář Mladší 17.4.2004 - 5.10.2011 od 17.4.2004 do 30.9.2011 Choltice, Ke Mlýnu 69, PSČ 53361 Miloš Švadlenka 17.4.2004 - 5.10.2011 U Školy 242 , 533 61 Choltice Česká republika Choltice, U Školy 242, PSČ 53361 Bohuslav Kramář 17.4.2004 - 20.12.2013 od 17.4.2004 do 17.12.2013 Vlastníci firmy KOVODĚL CZ s.r.o. IČO: 26008432 Sbírka Listin KOVODĚL CZ s.r.o. IČO: 26008432 C 19768/SL 17 účetní závěrka [2014] ds Krajský soud v Hradci Králové 29.6.2015 9.11.2015 10.11.2015 7 C 19768/SL 16 účetní závěrka [2013] ds Krajský soud v Hradci Králové 6.5.2014 18.9.2014 1.10.2014 7 C 19768/SL 15 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 186/2014 Krajský soud v Hradci Králové 4.9.2014 4.9.2014 16.9.2014 4 C 19768/SL 12 stanovy společnosti spol.smlouva,el. Krajský soud v Hradci Králové 17.12.2013 20.12.2013 30.12.2013 2 C 19768/SL 11 rozhod. o statut. orgánu, ostatní RJS Krajský soud v Hradci Králové 17.12.2013 17.12.2013 30.12.2013 1 C 19768/SL 10 notářský zápis, smlouvy o převodu obchod. podílu NZ 146/2013 Krajský soud v Hradci Králové 17.12.2013 17.12.2013 30.12.2013 3 C 19768/SL 14 účetní závěrka [2012] el. Krajský soud v Hradci Králové 20.3.2013 22.12.2013 27.12.2013 5 C 19768/SL 13 účetní závěrka [2011] el. Krajský soud v Hradci Králové 31.3.2012 22.12.2013 27.12.2013 5 C 19768/SL 9 zakladatelské dokumenty, notářský zápis, rozhod. o statut. orgánu, smlouvy o převodu obchod. podílu , (NZ 137,138/2011) Krajský soud v Hradci Králové 30.9.2011 3.10.2011 5.10.2011 11 C 19768/SL 3 účetní závěrka 2005,el. Krajský soud v Hradci Králové 7.5.2010 7.5.2010 5 C 19768/SL 2 účetní závěrka 2004,el. Krajský soud v Hradci Králové 7.5.2010 7.5.2010 5 C 19768/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis, podpisové vzory - NZ 87/2004 Krajský soud v Hradci Králové 26.2.2004 16.3.2004 16.3.2004 10 Hodnocení KOVODĚL CZ s.r.o. Výpis dat pro firmu KOVODĚL CZ s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy KOVODĚL CZ s.r.o., 26008432 na obchodním rejstříku výpis firmy KOVODĚL CZ s.r.o., 26008432 na živnostenském rejstříku výpis firmy KOVODĚL CZ s.r.o., 26008432 na Datových schránkách KOVODĚL, družstvo - v likvidaci - 00030376 - Moravský Písek , Kovodělská 62 Top KOVODĚL, spol. s r.o. - 60710705 - Uherský Brod , Kučerovo nám. 2474 KOVODĚL Janča s.r.o. - 25551752 - Uherský Brod , Kučerovo nám. 2032 Josef JANOUŠEK - "Kovoděl" - 16422104 - Děčín , Vančurova 1592/12 KOVODĚL CZ s.r.o. - 26008432 - Choltice , Ke Mlýnu 69 Kovodel, v.o.s. - 28146557 - České Velenice , třída Čsl. legií 314 TJ Kovoděl Moravský Písek - 44164301 - Moravský Písek , Sokolská 472

https://iudictum.cz/135851/26-cdo-3940-2015

26 Cdo 3940/2015 — Nejvyšší soud — Iudictum.cz 26 Cdo 3940/2015 23/1991 Sb. - § 11 odst. 4 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Ing. V. S., CSc., zastoupeného Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Kolínská 1686/13, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, o zaplacení částky 107.269,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 114/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2015, č. j. 54 Co 415/2014-323, takto: II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobce (vlastník „domu č. p. v k. ú. N. na pozemku parc. č. 680 v katastrálním území N. zapsaném na LV č. 964 u katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu“ – dále jen „předmětný dům“, resp. „dům“) se domáhal zaplacení částky 107.269,- Kč, resp. původně částky 116.270,- Kč, s příslušenstvím (v podobě úroku z prodlení), z titulu náhrady za nucené omezení vlastnického práva k domu v období od 1. června 2005 do 31. března 2006, způsobené regulací nájemného z bytu č. 11, o velikosti 3+1 a výměře 90,5 m2, který se nachází ve druhém nadzemním podlaží předmětného domu. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 18. září 2013, č. j. 54 Co 255/2013-246, zrušil ve výrocích I., III. a IV. rozsudek ze dne 20. července 2012, č. j. 15 C 114/2007-216, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 107.269,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III. a IV.); současně mu věc vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Následně soud prvního stupně rozsudkem ze dne 16. dubna 2014, č. j. 15 C 114/2007-290, žalobu o zaplacení částky 107.269,- Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem ze dne 14. ledna 2015, č. j. 54 Co 415/2014-323, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu, k němuž se žalovaná písemně vyjádřila, není přípustné podle § 237 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť napadený rozsudek je ve svých důsledcích odrazem ustálené rozhodovací praxe, s níž se dovolací soud ztotožňuje i v posuzovaném případě a od níž nemá důvod se odchýlit ani přes v tomto směru uplatněné dovolací námitky. Při řešení účinně nastolených otázek výše (rozsahu) nároku na náhradu za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a intenzity omezení vlastnického práva totiž odvolací soud vycházel z právních názorů, jež ve vztahu k uvedeným otázkám zaujal Nejvyšší soud v rozhodnutích z 23. dubna 2013, sp. zn. 22 Cdo 367/2012, uveřejněném pod č. 74/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z 12. prosince 2013, sp. zn. 22 Cdo 2153/2013, ze 17. prosince 2013, sp. zn. 22 Cdo 2423/2013 či ze 14. července 2015, sp. zn. 26 Cdo 158/2015 (proti citovaným rozhodnutím byly podány ústavní stížnosti, které Ústavní soud České republiky odmítl usneseními z 22. srpna 2014, sp. zn. I. ÚS 1008/2014, z 24. září 2014, sp. zn. IV. ÚS 1197/2014 a z 19. ledna 2016, sp. zn. IV. ÚS 3145/2015). Zbývá dodat, že je nepatřičná dovolací námitka, že nedobrovolné omezení vlastnického práva se v dovolatelově případě takřka shoduje s institutem věcného břemena. Právo nájmu – na rozdíl od práva odpovídajícího věcnému břemenu – není právem věcným, nýbrž obligačním (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze 14. února 2000, sp. zn. 26 Cdo 2080/98, uveřejněný pod č. 84/2000 časopisu Soudní judikatura, a z 19. února 2013, sp. zn. 26 Cdo 3324/2012), a proto připodobnění uvedených práv nepřipadá v úvahu. Zejména z tohoto důvodu se ani nelze dovolávat vyčíslení výše náhrady za omezení vlastnického práva analogicky podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, jak se o to pokouší dovolatel. S přihlédnutím k uvedenému lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle § 237 o. s. ř., a proto je dovolací soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal dovolatele, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz čl. II bod 1. ve spojení s čl. VI. zákona č. 139/2015 Sb.), ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3940/2015, ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.3940.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://kraken.slv.cz/8Tdo1757/2016

8 Tdo 1757/2016 Dotčené předpisy: § 206 odst. 1 tr. zákoníku, § 2 odst. 5, 6 tr. ř. 8 Tdo 1757/2016-27 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 1. 2017 o dovolání obviněné I. Š. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 9 To 84/2016, který rozhodl jako odvolací soud v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 9 T 97/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné I. Š. odmítá . 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 9 T 97/2014, byla obviněná I. Š. uznána vinnou pokračujícím přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustila skutkem popsaným tak, že jako obchodní zástupkyně podle smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne 31. 5. 2012 se společností Kompakt, s. r. o., se sídlem Poděbrady, Jiráskova č. p. 1424, IČ 49551027 (dále společnost Kompakt ), jejímž předmětem bylo zprostředkování uzavírání smluv k zajištění reklamní činnosti a uzavření smluv o prodeji reklamní plochy na produktech společnosti Kompakt, se záměrem získat na úkor jiného pro sebe finanční prospěch, 1) v P. poté, co dne 29. 4. 2013 uzavřela s F. S., majitelem obchodní firmy I.-k. s., s místem podnikání P., P., smlouvu o pronájmu reklamní plochy na sociální vůz pro dětský domov Nepomuk, a v rozporu se smlouvou o obchodním zastoupení, vyinkasovala dne 22. 5. 2013 v hotovosti dohodnutou cenu reklamy ve výši 12.100 Kč, tuto sumu společnosti Kompakt neodevzdala a použila ji pro svoji potřebu, 2) v P. poté, co dne 8. 8. 2013 uzavřela s J. B., majitelem obchodní firmy T. v., s místem podnikání P., K., smlouvu o prodeji reklamní plochy na tištěném reklamním plakátu, a v rozporu se smlouvou o obchodním zastoupení téhož dne vyinkasovala dohodnutou cenu reklamy ve výši 1.815 Kč, společnosti Kompakt ji neodevzdala a ponechala si ji pro svoji potřebu, 3) v P. poté, co uzavřela dne 30. 10. 2013 s N. V., zastupující společnosti KWK Fit, s. r. o., IČ 26384647, se sídlem Horní Bříza, U Trati č. p. 562, smlouvu o pronájmu reklamní plochy na sociálním vozidle dětského domova Nepomuk, vyinkasovala, v rozporu se smlouvou o obchodním zastoupení, téhož dne dohodnutou cenu reklamy ve výši 12.100 Kč, tuto finanční částku společnosti Kompakt neodevzdala a ponechala si ji pro svoji potřebu, a) v P. poté, co uzavřela dne 2. 11. 2013 s Ing. J. N., jednatelkou společnosti Centrum klíčů, s. r. o., IČ 28097271, se sídlem Plzeň, Doudlevecká č. p. 28, smlouvu o pronájmu reklamní plochy na sociální vůz pro dětský domov Nepomuk, vyinkasovala, v rozporu se smlouvou o obchodním zastoupení, dne 7. 11. 2013 dohodnutou cenu za reklamu ve výši 12.100 Kč, tuto finanční částku společnosti Kompakt neodevzdala a ponechala si ji pro svoji potřebu, b) v P. poté, co uzavřela dne 11. 11. 2013 s Ing. J. N., jednatelkou společnosti Centrum klíčů, s. r. o., IČ 28097271, se sídlem Plzeň, Doudlevecká č. p. 28, smlouvu o prodeji reklamní plochy na tištěném reklamním plakátu, vyinkasovala, v rozporu se smlouvou o obchodním zastoupení, dne 12. 11. 2013 dohodnutou cenu za reklamu ve výši 2.000 Kč, tuto finanční částku společnosti Kompakt neodevzdala a ponechala si ji pro svoji potřebu, jednáním pod body 1) až 4) tak způsobila společnosti Kompakt škodu v celkové výši 40.115 Kč. 2. Za tento přečin byla obviněná odsouzena podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice s dozorem. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody. 3. Krajský soud v Plzni jako soud odvolací usnesením ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 9 To 84/2016, odvolání obviněné podané proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. 4. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně i navazujícímu usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím obhájkyně z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, neboť rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku. Poukázala na svou obhajobu uváděnou v průběhu celého trestního řízení, že si ponechávala finanční prostředky, které obdržela od zájemců v rámci zprostředkovatelské smlouvy, ale až poté, co jí byly pozastaveny výplaty z provize. Důvodem tohoto postupu byla její snaha přimět společnost Kompakt k tomu, aby jí dlužné provize vyplatila, a tedy v žádném případě nejednala v úmyslu si peníze ponechat pro svoji potřebu. Ke znaku přisvojení si cizí věci uvedla, že není naplněn, jestliže má pachatel věc u sebe jen přechodně, a to z jiného důvodu, než aby si ji přisvojil. Vzhledem k tomu, že k zadržení peněžních částek přistoupila jen proto, aby společnost Kompakt donutila k vyplacení dlužných provizí ze zprostředkovatelské smlouvy, bylo nutné zvažovat, zda tak činila z důvodu dosažení svého prospěchu, anebo zda se takovému závěru vymyká. Obviněná v té souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněná ve věcech sp. zn. 7 Tdo 1437/2007, 7 Tdo 928/2002 a 7 Tz 215/2001, která i na její trestní věc dopadají. 5. V závěru dovolání z těchto důvodů obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadená rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město i Krajského soudu v Plzni v celém rozsahu a podle § 265l tr. ř. aby přikázal Okresnímu soudu Plzeň-město, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 6. K podanému dovolání se v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřilo Nejvyšší státní zastupitelství, které prostřednictvím u něj působící státní zástupkyně uvedlo, že tyto námitky jsou opakováním výhrad, které obviněná uplatnila již v předchozích stadiích trestního řízení a které nejsou důvodné. Zmínila především pečlivé hodnocení provedených důkazů, jak je popsáno v odůvodnění rozhodnutí nalézacího soudu, ale i odvolacího soudu, který se rovněž zabýval výhradami obviněné, s nimiž se náležitě vypořádal. Skutkový stav tak, jak byl nalézacím soudem zjištěn a ve výroku o vině v rozsudku popsán, naplňuje znaky přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku po stránce objektivní i subjektivní (ve formě úmyslného zavinění). Bylo prokázáno, že si obviněná peněžní prostředky od poškozených za reklamu chtěla ponechat pro sebe a společnosti Kompakt je neodevzdat, o čemž svědčí, že společnosti nepředala v případě poškozených uvedených pod bodem 1) 4) rozsudku žádné podklady k realizaci již objednané a zaplacené reklamy. Pokud by poškození sami společnost Kompakt ohledně realizace zakázku na reklamu nekontaktovali, nevyšlo by jednání obviněné vůbec najevo. Protože státní zástupkyně dospěla k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné . III. Přípustnost a další podmínky dovolání 7. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve shledal, že dovolání obviněné je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze toto podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Protože jen na podkladě dovolání relevantně opřeného o některý ze zákonných dovolacích důvodů mohou být napadená rozhodnutí a řízení jim předcházející podrobena věcnému přezkoumání, dovolací soud dále zkoumal, zda dovolání obviněné obsahuje takové skutečnosti, které naplňují jí označený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 8. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. umožňuje dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze namítat zásadně vady právní povahy, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na jeho podkladě nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Tento dovolací důvod slouží zásadně k nápravě právních vad, které vyplývají buď z nesprávného právního posouzení skutku, anebo z jiného nesprávného hmotněprávního posouzení. Uvedená zásada je spojena s požadavkem, aby označený důvod byl skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotněprávní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění. Pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny hmotněprávní vady v napadených rozhodnutích spatřované, což znamená, že dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotněprávní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). 9. Za naplnění uvedeného důvodu není možné považovat ani takové výhrady, v nichž jsou tvrzeny pochybnosti o správnosti skutkových zjištění a s ohledem na obhajobu obviněného jinak hodnoceny důkazy již provedené, když na základě těchto skutkových vad je dovozováno, že obviněný se činu, jímž byl uznán vinným, nedopustil, protože uvedený dovolací důvod neumožňuje takové vady zaměřené proti nesprávnosti posuzovaného skutkovým zjištěním namítat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 5 Tdo 482/2002). 10. Podkladem pro posouzení správnosti právních otázek ve smyslu uvedeného dovolacího důvodu je skutkový stav zjištěný soudy prvního, příp. druhého stupně [srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. I. ÚS 412/02, ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. III. ÚS 732/02, ze dne 9. 12. 2003, sp. zn. II. ÚS 760/02, ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. III. ÚS 282/03 (U 23/31 SbNU 343), ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03 (U 22/33 SbNU 445), aj.]. Důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být samotné nesprávné skutkové zjištění, a to přesto, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotněprávní posouzení vždy navazují na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená v jeho odůvodnění [srov. srovnávací materiál Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. Ts 42/2003 (uveřejněný pod č. 36/2004, s. 298, 299 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2002, sp. zn. 3 Tdo 68/2002 (uveřejněné pod č. 16/2002 T 369 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu. 11. Nejvyšší soud může jen ve výjimečných případech připustit přezkum skutkových zjištění, avšak pouze mimořádně, když jsou zjištěny kardinální procesní nedostatky nebo libovůle při hodnocení a provádění důkazů [srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04 (N 114/34 SbNU 187), ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. II. ÚS 669/05 (N 156/42 SbNU 275), ze dne 29. 9. 2003, sp. zn. IV. ÚS 565/02 (N 113/31 SbNU 21), apod.]. Jde zejména o případy, kdy dovolatel namítá porušení práva na spravedlivý proces v oblasti dokazování, neboť v takovém případě je na základě článků 4, 90 a 95 Ústavy České republiky vždy povinností Nejvyššího soudu řádně zvážit a rozhodnout, zda dovolatelem uváděný důvod je či není dovolacím důvodem [srov. stanovisko Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 (ST 38/72 SbNU 599), uveřejněné pod č. 40/2014 Sb.]. IV. K námitkám obviněné 12. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že obviněná existenci extrémního nesouladu či jiné porušení spravedlivého procesu nenamítala a nebrojila ani proti tomu, že by soudy skutkové okolnosti zjistily postupy, které by byly v rozporu s procesními pravidly, a tedy nebyl důvod, který by Nejvyššímu soudu bránil vycházet z obecných hledisek pro posuzování splnění podmínek dovolání ve smyslu zákonného vymezení v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 13. Obviněná ve velmi stručném dovolání se snažila poukázat na to, že její čin, spočívající v tom, že prostředky, které obdržela od zájemců v bodech 1) až 4), nepředala poškozené společnosti, pro niž je vyinkasovala, nebylo trestným jednáním, protože si je mohla ponechat, neboť jí společnost Kompakt neplatila provize. Posoudí-li se tato verze tvrzení obviněné s tou, k níž došly soudy obou stupňů na podkladě výsledků provedeného dokazování a vyjádřily ji ve skutkových zjištěních, je zřejmé, že podkladem odsuzujícího výroku se stalo zjištění, které této obhajobě obviněné vůbec neodpovídá, protože soudy právní závěry o tom, že obviněná naplnila všechny znaky trestného činu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku učinily na skutkovém závěru, že obviněná nevrátila vyplacené prostředky jako ceny za sjednanou reklamu proto, že jednala se záměrem získat na úkor poškozené společnosti pro sebe finanční prostředky . 14. Podstatou výhrady obviněné tedy bylo, že výlučně a zcela v rozporu s tím, jak byl skutkový stav věci soudem prvního stupně prokázán a následně popsán v tzv. skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a dále rozveden v jeho odůvodnění, tvrdila, že neměla v úmyslu si převzaté finanční prostředky ponechat, ale že tak činila pouze dočasně, konkrétně do doby, než jí budou ze strany společnosti Kompakt vyplaceny dlužné provize za realizované obchodní případy. Jde však jen o vlastní konstrukci skutkového stavu věci, která vůbec nekorespondovala s těmi zjištěními, jež soudy obou stupňů ve svých rozhodnutích konstatovaly a která se odrážejí v popisu skutku výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, z něhož plyne, že obviněná vyinkasované částky v žádném z případů uvedených v bodech 1) až 4) společnosti Kompakt neodevzdala, ale použila je pro svoji potřebu. O tom, že existoval závazek společnosti Kompakt vůči obviněné, v popisu skutku nic uvedeno není, a nadto pro takový závěr, kromě zcela osamocené obhajoby obviněné, nesvědčí ani výsledky provedeného dokazování, protože taková okolnost nevyplynula z žádného z provedených důkazů. 15. Z toho je zřejmé, že obviněná primárně požadovala změnu skutkových zjištění, a teprve na jejich změněné podobě se domáhala jiných právních závěrů, než učinily soudy obou stupňů, a tedy své požadavky nesoustředila prvotně proti hmotněprávnímu problému, jak dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. předpokládá. 16. I přesto, že obviněná nevytýkala vady právní, Nejvyšší soud toliko pro úplnost konstatuje, že soudy obou stupňů v odůvodnění napadených rozhodnutí se s obdobnými výhradami obviněné již v průběhu dokazování vypořádaly a vysvětlily v potřebné míře důvody, které je k učiněným závěrům vyjádřeným ve výrokové části rozsudku vedly, zejména uvedly, o jaké důkazy své závěry opřely a jak tyto důkazy hodnotily. Soud prvního stupně posuzoval vedle výpovědi obviněné a poškozených klientů společnosti Kompakt, resp. jejich statutárních zástupců F. S., J. B., N. V. a Ing. J. N.echutné, zejména výpovědi zástupců poškozené společnosti Kompakt M. K. a Ing. P. Č., kteří popsali průběh jednání obviněné, jakož i její pracovní náplň a podmínky, za nichž byla oprávněna současně povinna obchodní zastoupení společnosti Kompakt jak navenek vůči klientům, tak i vůči této společnosti samotné, realizovat. Vyplynulo z nich, že provize byly obviněné vypláceny řádně a v souladu se smlouvou o obchodním zastoupení až do prvního telefonátu od klienta, v němž jim bylo sděleno, že od něj obviněná vyinkasovala peníze na reklamu, avšak k její realizaci nedošlo, přičemž tyto peníze obviněná nepředala ani společnosti Kompakt, jak bylo její povinností. Teprve v tomto okamžiku jí byla výplata provizí pozastavena jako následek jejího nekalého jednání. K tomu soud provedl i řadu listinných důkazů, zejména lze zmínit výpisy z e-mailové komunikace mezi obviněnou a svědkem P. Č., smlouvu o obchodním zastoupení, sdělení společnosti Kompakt, jednotlivé smlouvy uzavřené obviněnou, znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie na obviněnou, aj. (k provedeným důkazům viz strany 3 až 12 rozsudku soudu prvního stupně, k jejich hodnocení pak jeho strany 12 až 13). Odvolací soud, který se při rozhodování o odvolání obviněné vypořádal s obdobnými námitkami, potvrdil jako správné skutkové i právní závěry soudu prvního stupně a plně se ztotožnil s jeho úvahami rozvedenými v odůvodnění rozsudku, včetně závěrů o účelovosti obhajoby obviněné založené na nepravdivém tvrzení o dlužných provizích, přičemž neopomenul reagovat ani na požadavek obviněné na aplikaci závěrů vyslovených v rozhodnutích Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 7 Tdo 1437/2007, 7 Tdo 928/2002 a 7 Tz 215/2001, s tím, že je nelze vztáhnout na posuzovaný případ. Oba soudy tak učinily zcela shodný a správný závěr o nutnosti posoudit jednání obviněné jako přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku se všemi z toho pramenícími důsledky. 17. Nejvyšší soud k jinak zcela opodstatněným závěrům soudů obou stupňů nad rámec obviněnou podaného dovolání považuje za vhodné jen připomenout, že jestliže obviněná v souvislosti s požadavkem na vyslovení své beztrestnosti odkazovala na obsahovou stránku rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 7 Tdo 1437/2007, sp. zn. 7 Tdo 928/2002 nebo sp. zn. 7 Tz 215/2001, nejde o případy, jež by s problematikou, která je řešena v přezkoumávané věci obviněné, byly shodné či srovnatelné. Předmětná rozhodnutí se totiž vztahují na trestní věci skutkově nesouladné, byť jde o činy, které byly rovněž právně posouzeny jako zpronevěra. Odlišné jsou zejména s ohledem na povahu jednání pachatelů. Ve věci Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 928/2002 pachatel nezpronevěřil svěřené prostředky, ale jednalo se o jiné chování svědčící buď o nesplnění závazku ze smlouvy anebo o podvod, ve věci sp. zn. 7 Tdo 1437/2007 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že nešlo o zpronevěru proto, že pokud obviněný s předmětnými finančními částkami nakládal, disponoval s prostředky jiné společnosti, než jak vyplývalo z rozsudku, resp. že poškozeným byla jiná společnost, než jak soudy usuzovaly. Ve věci sp. zn. 7 Tz 215/2001 pachatelka měla zpronevěřit peníze chovanců, které byly uloženy na depozitním účtu, a přezkoumávaná otázka se týkala možností a rozsahu dispozice s takovým účtem, což je zcela jiná okolnost, než o kterou se jednalo v přezkoumávané věci obviněné I. Š. 18. Podle výsledků provedeného dokazování v projednávané věci však obviněná (na rozdíl od případů ve srovnávaných věcech řešených Nejvyšším soudem) nebyla majitelkou ani jednatelkou či jiným statutárním zástupcem společnosti Kompakt, nýbrž její povinnosti a rozsah dispozic s finančními prostředky, které od klientů vybrala, vyplývaly ze smlouvy o obchodním zastoupení (č. l. 46 až 48), včetně ustanovení o provizi (článek II smlouvy). Z této smlouvy je mimo jiné zřejmé, že platby za pronájem či prodej reklamní plochy hrazené na základě smluv uzavíraných obviněnou, jakožto obchodním zástupcem poškozené společnosti Kompakt, na straně jedné a zákazníky této společnosti na straně druhé, náležely společnosti Kompakt, reklamní agentuře, která danou reklamu zařizovala a realizovala. Obviněná nebyla statutárním zástupcem této společnosti a byla povinna prostředky, které získá od klientů, předem stanoveným postupem předat společnosti Kompakt. Odměňována byla teprve po uzavření smlouvy a úhradě ceny reklamy inzerentem na účet či v hotovosti společnosti Kompakt, a to pouze v případě, že dojde ke zrealizování obchodního případu, za podmínek vymezených v článku II. Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené podle § 652 a násl. obchodního zákoníku, což se také v intencích těchto smluvních ujednání dělo až do chvíle, než vyšlo najevo, že obviněná své povinnosti neplní a že si peníze ponechává zcela v rozporu s tímto svěřením pro svou potřebu. Takto popsaná situace ani v širším smyslu nespadá pod okruh právních názorů, které Nejvyšší soud zaujal v předkládaných rozhodnutích, jež vycházejí ze zcela jiných právních i skutkových okolností. 19. Nejvyšší soud jen pro úplnost připomíná, že i kdyby obviněné nebyly ze strany poškozené společnosti hrazeny platby, jak se obviněná snažila svými nepravdivými námitkami tvrdit, ani v takovém případě by ji nebylo možné vyvinit, neboť by šlo o přečin zpronevěry, protože u trestného činu zpronevěry subjektivní tvrzení obviněného, že má vůči poškozené obchodní společnosti pohledávky a mohlo tedy dojít k použití institutu zadržovacího práva, resp. institutu započtení, nemá žádné právní opodstatnění za situace, kdy obviněný nikdy proti poškozené obchodní společnosti písemně neuplatnil započtení, ani tyto údajné pohledávky jiným řádným způsobem nespecifikoval a jemu svěřené finanční prostředky poškozené obchodní společnosti si přisvojil z toho důvodu, že se domníval, že odměna jeho společnosti za poskytnuté služby je opožděná, nedostatečná apod. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 7 Tdo 1577/2011, ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 5 Tdo 361/2013, či ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 6 Tdo 415/2016, aj.). 20. Ze všech rozvedených důvodů Nejvyšší soud vznesené námitky posoudil jako uplatněné v rozporu s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť obviněná jimi nevytýkala žádné nedostatky, jež by bylo možné podřadit pod hmotněprávní výhrady ani jiné hmotněprávní posouzení, protože nenamítala vady výroku záležející v porušení hmotného práva, ale brojila výhradně proti skutkovým zjištěním, čímž uvedený dovolací důvod obsahově nenaplnila (srov. přiměřeně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. 3 Tdo 257/2013, ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 3 Tdo 1580/2010, či ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 7 Tdo 1267/2013). 21. Protože takto formulované výhrady nedopadaly nejen na obviněnou uplatněný důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani na žádné jiné důvody v § 265b odst. 1, 2 tr. ř. uvedené, Nejvyšší soud toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.

http://www.podnikatel.cz/rejstrik/alza-cz-a-s-27082440/

Alza.cz a.s. - IČO 27082440 - Obchodní rejstřík na Podnikatel.cz Podnikatel.cz » Rejstřík ekonomických subjektů » Alza.cz a.s. Firma Alza.cz a.s., akciová společnost, vznikla dne 26. 8. 2003. V obchodním rejstříku je zapsána pod spisovou značkou B 8573, Městský soud v Praze. Její základní kapitál je ve výši 2 000 000 Kč. Jateční 1530/33, Praha Holešovice (Praha 7), 170 00 http://www.edb.cz/firma-317785-alza-cz-praha-7-holesovice - Bílé elektro - Domácí elektro - Hobby nářadí B 8573, Městský soud v Praze Alzasoft a.s. od 26. 8. 2003 Alza.cz a.s. od 19. 9. 2008 Akciová společnost od 26. 8. 2003 Praha 7 17000 od 26. 8. 2003 Praha 7, Jateční 33a, PSČ 17000 od 13. 11. 2014 Praha 7 17000 do 13. 11. 2014 od 26. 8. 2003 silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí od 24. 6. 2015 hostinská činnost od 13. 11. 2014 poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru od 18. 7. 2013 zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví od 18. 7. 2013 výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení od 23. 2. 2010 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona od 23. 2. 2010 výroba, instalace a opravy elektronických zařízení do 23. 2. 2010 od 8. 7. 2004 maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny -specializovaný maloobchod -velkoobchod -reklamní činnost a marketing -poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software -zprostředkování obchodu -zpracování dat, služby databank, správa sítí do 23. 2. 2010 od 26. 8. 2003 V souvislosti s procesem fúze sloučením obchodní společnosti Alza.cz a.s., se sídlem Praha 7, Jateční 33a, PSČ 170 00, IČ: 27082440, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu B, vložce 8573, právní forma: akciová společnost, založené a existující podle práva České republiky, jako nástupnické společnosti (dále též jen jako "Alza.cz a.s."), s obchodní společností PUBLERO s.r.o., se sídlem Hněvkovského 30/65, Komárov, 617 00 Brno, IČ: 24723771, zapsané v obchodním rejstříku vede ném u Krajského soudu v Brně, v oddílu C, vložce 80153, právní forma: společnost s ručeným omezeným, založenou a existující podle práva České republiky, jako zanikající společností (dále též jen jako "PUBLERO s.r.o."), podle projektu fúze sloučením ze dne 23.11.2015 (dvacátého třetího listopadu roku dva tisíce patnáct) došlo ke sloučení společnosti Alza.cz a.s. se společností PUBLERO s.r.o., přičemž zanikající společnost PUBLERO s.r.o. sloučením zanikla bez likvidace a její jmění přešlo na nástupnickou sp olečnost Alza.cz a.s. od 28. 8. 2016 Počet členů statutárního orgánu: 2 od 8. 8. 2014 Obchodní korporace se podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. od 8. 8. 2014 Kmenové akcie na jméno, hodnota: 20 000 Kč, počet: 100 od 8. 8. 2014 Kmenové akcie na majitele, hodnota: 20 000 Kč, počet: 100 do 8. 8. 2014 od 17. 5. 2006 Kmenové akcie na jméno, hodnota: 20 000 Kč, počet: 100 do 17. 5. 2006 od 26. 8. 2003 9 fyzických osob Kamil Zavoral První vztah: 18. 9. 2017 vznik členství: 11. 7. 2017 Poštovní 403, Lázně Toušeň, 250 89, Česká republika Rudolf Žůrek První vztah: 24. 2. 2016 vznik členství: 27. 3. 2014 Hornoměcholupská 690/156, Praha, 109 00, Česká republika První vztah: 5. 9. 2014 vznik členství: 9. 7. 2012 vznik funkce: 23. 1. 2013 První vztah: 4. 3. 2013 vznik členství: 9. 11. 2012 Branická 1319/86, Praha, 147 00, Česká republika První vztah: 5. 9. 2014 - Poslední vztah: 18. 9. 2017 zánik členství: 9. 7. 2017 zánik funkce: 9. 7. 2017 První vztah: 30. 4. 2014 - Poslední vztah: 24. 2. 2016 Palackého třída 2745/5, Brno, 612 00, Česká republika Jiří Med První vztah: 4. 3. 2013 - Poslední vztah: 30. 4. 2014 zánik členství: 27. 3. 2014 Lipová 1497, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, 250 01, Česká republika První vztah: 4. 3. 2013 - Poslední vztah: 5. 9. 2014 Na písku 587/19, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, 250 01, Česká republika První vztah: 25. 7. 2012 - Poslední vztah: 4. 3. 2013 Na Písku 587/19, Brandýs nad Labem, 250 01, Česká republika zánik členství: 5. 10. 2012 Purkyňova 1116, Benešov, 256 01, Česká republika Na výsluní 201/13, Praha Strašnice (Praha 10), 100 00 První vztah: 5. 12. 2007 - Poslední vztah: 4. 3. 2013 vznik funkce: 9. 11. 2007 Branická 1319/86, Praha 4, 140 00, Česká republika První vztah: 17. 5. 2006 - Poslední vztah: 25. 7. 2012 vznik členství: 26. 8. 2003 zánik členství: 26. 8. 2008 vznik funkce: 11. 4. 2006 zánik funkce: 26. 8. 2008 Radek Fron První vztah: 17. 5. 2006 - Poslední vztah: 5. 12. 2007 vznik členství: 8. 3. 2006 zánik členství: 9. 11. 2007 Herálecká I 1577/6, Praha 4, 140 00, Česká republika První vztah: 26. 8. 2003 - Poslední vztah: 17. 5. 2006 Brandýs na Labem-Stará Boleslav, Lipová 1497, PSČ 250 01 zánik členství: 8. 3. 2006 vznik funkce: 26. 8. 2003 zánik funkce: 8. 3. 2006 Sokolská 364, České Meziříčí, 517 71, Česká republika Jan Samko První vztah: 26. 8. 2003 - Poslední vztah: 25. 7. 2012 V Lukách 1372, Ústí nad Orlicí, 562 01, Česká republika První vztah: 12. 11. 2013 vznik členství: 24. 10. 2013 vznik funkce: 7. 11. 2013 Gagarinova 517/25, Karlovy Vary, 360 01, Česká republika Českomoravská 809/9, Praha, 190 00, Česká republika ACDE s.r.o. " v likvidaci " V jámě 1371/8, Praha Nové Město (Praha 1), 110 00 První vztah: 18. 7. 2013 - Poslední vztah: 12. 11. 2013 Českomoravská 809/9, Praha 9, 190 00, Česká republika První vztah: 22. 5. 2012 - Poslední vztah: 18. 7. 2013 vznik členství: 9. 11. 2007 zánik členství: 9. 11. 2012 První vztah: 23. 4. 2007 - Poslední vztah: 22. 5. 2012 zánik funkce: 9. 11. 2007 První vztah: 17. 5. 2006 - Poslední vztah: 11. 6. 2008 zánik členství: 29. 1. 2008 vznik funkce: 8. 3. 2006 zánik funkce: 29. 1. 2008 Sinkulova 28/12, Praha 4, 147 00, Česká republika Mgr. Petr Schopf První vztah: 26. 8. 2003 - Poslední vztah: 8. 7. 2004 zánik členství: 17. 12. 2003 Úvoz 63, Brno, 602 00, Česká republika První vztah: 26. 8. 2003 - Poslední vztah: 23. 4. 2007 Každý člen představenstva jedná jménem společnosti samostatně. V souladu s § 164 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je osobou pověřenou právním jednáním vůči zaměstnancům společnosti místopředseda představenstva - Tomáš Havryluk, pro případ nemožnosti pověřeného člena představenstva takto právně jedna t je jeho náhradníkem předseda představenstva - Aleš Zavoral. Každý člen představenstva jedná jménem společnosti samostatně. do 4. 12. 2015 od 12. 11. 2013 do 12. 11. 2013 od 11. 6. 2008 Za představenstvo jedná jménem společnosti předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně. Podepisování jménem společnosti se děje tím způsobem, že k napsané či otištěné firmě společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně. do 11. 6. 2008 od 17. 5. 2006 Představenstvo jedná jménem společnosti ve všech záležitostech vůči třetím osobám, rovněž i před soudy a jinými orgány. Za představenstvo jedná jménem společnosti předseda představenstva samostatně. do 17. 5. 2006 od 26. 8. 2003 Další vztahy firmy Alza.cz a.s. První vztah: 8. 7. 2004 - Poslední vztah: 17. 7. 2006 L.S. INVESTMENTS LIMITED CHAPO CENTRAL, 1st floor, Spyrou Kyprianou 20, Kyperská republika, Nikósie, 1075 do 18. 9. 2017 od 25. 7. 2012 do 25. 7. 2012 od 11. 6. 2008 Sokolská, Česká republika, České Meziříčí, 517 71 do 17. 7. 2006 od 8. 7. 2004 vznik první živnosti: 26. 8. 2003

https://www.turbo-repas-dily.cz/obchodni-podminky/

Obchodní podmínky :: www.turbo-repas-dily.cz Středy do turbodmychadel Kompresní kola Rotor ( hřídel) Podtlakové ventily, actuatory Geometrie ( náklapěcí lopatky) Magdaléna Sadílková se sídlem Lichnov 10, 793 15 identifikační číslo: 76294951 pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.turbo-repas-dily.cz 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen "obchodní podmínky") obchodní společnosti Turbo-Repas-Díly, se sídlem Lichnov 10, 793 15, identifikační číslo: 76294951 , (dále jen "prodávající") upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník") vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen "kupní smlouva") uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen "kupující") prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.turbo-repas-dily.cz (dále jen "webová stránka"), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen "webové rozhraní obchodu"). - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. [1883174083/0800], vedený u společnosti [Česká spořitelna, a. s.] (dále jen "účet prodávajícího"); 4.8. Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad - fakturu. Prodávající Turbo-Repas-Díly je plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad - fakturu vystaví prodávající kupujícímu po potvrzení objednávky zboží a zašle jej zároveň se zbožím na adresu kupujícího. 5.1. Kupující má v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný provozovatelem e-shopu, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty provozovatele e-shopu [email protected] 5.2. V případě odstoupení od kupní smlouvy se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy provozovateli e-shopu.. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží provozovateli e-shopu. 5.3. V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek vrátí provozovatel e-shopu peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to bankovním převodem na účet kupujícího uvedeným v odstoupení od smlouvy. Provozovatel e-shopu je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, provozovatel e-shopu není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal. 5.4. Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je provozovatel e-shopu oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny. 5.5. Do doby převzetí zboží kupujícím je provozovatel e-shopu oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit. V takovém případě vrátí provozovatel e-shopu kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. 7.1. Svou informační povinnost vůči kupujícímu ve smyslu čl. 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen "nařízení GDPR") související se zpracováním osobních údajů kupujícího pro účely plnění kupní smlouvy, pro účely jednání o této smlouvě a pro účely plnění veřejnoprávních povinností prodávajícího plní prodávající prostřednictvím zvláštního dokumentu. 8.1. Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího a dále souhlasí se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího. Svou informační povinnost vůči kupujícímu ve smyslu čl. 13 nařízení GDPR související se zpracováním osobních údajů kupujícího pro účely zasílání obchodních sdělení plní prodávající prostřednictvím zvláštního dokumentu 10.1. Tyto obchodní podmínky jsou platné pro všechny kupní smlouvy uzavírané mezi provozovatelem e-shopu a kupujícím (zákazníkem). Provozovatel e-shopu si vyhrazuje právo obchodní podmínky měnit. Změněné podmínky vyhlásí vhodným způsobem na internetových stránkách www.turbo-repas-dily.cz stejně jako je zveřejní ve svoji provozovně nejméně měsíc před účinností nových obchodních podmínek. [email protected]

https://sbirka.nsoud.cz/cz/ochrana-osobnosti-rizeni-opatrovnicke-svoboda-projevu.p2924.html

Ochrana osobnosti; řízení opatrovnické; svoboda projevu | Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu Ochrana osobnosti; řízení opatrovnické; svoboda projevu Datum: 12.12.2012 · Sbírkové č.: 31/2013 · Sp. zn.: 30 Cdo 3770/2011 · Typ: Rozsudek (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 3/2013 · Strana: 413 · Vztah k předpisu: 94/1963 Sb.: §31 odst.1 písm.a); 94/1963 Sb.: §31 odst.2; 40/1964 Sb.: §11; 40/1964 Sb.: §12 odst.3; 40/1964 Sb.: §12 odst.1; 40/1964 Sb.: §13 odst.3; 40/1964 Sb.: §13 odst.1; 104/1991 Sb.: čl.16; 359/1999 Sb.: §14;

https://firmy.euro.cz/subjekt-nabytek-vystrcil-s-r-o-03396151

Nábytek Vystrčil s.r.o. IČO: 03396151, Bánov, výpis z rejstříku (28.03.2020) | Euro.cz Firma Nábytek Vystrčil s.r.o. IČO 03396151 Nábytek Vystrčil s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Nábytek Vystrčil s.r.o. (03396151) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese 740, 687 54 Bánov Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 11. 9. 2014 a je stále aktivní. Nábytek Vystrčil s.r.o. má celkem dvě provozovny a dvě živnosti. Jako zdroj dat o Nábytek Vystrčil s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Nábytek Vystrčil s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o Nábytek Vystrčil s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro Nábytek Vystrčil s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Nábytek Vystrčil s.r.o. C 84708 Nábytek Vystrčil s.r.o. Jediný společník obchodní společnost s obchodní firmou Nábytek Vystrčil s.r.o., se sídlem č.p. 740, 687 54 Bánov, IČ 033 96 151, a to pan Marek Vystrčil, nar. 28.5.1975, bydliště Bánov 740, v působnosti valné hromady: rozhodl o schválení vnitrostátní fúze sloučením nástupnické společnosti Nábytek Vystrčil s.r.o., se sídlem č.p. 740, 687 54 Bánov, IČ 033 96 151 a zanikající společnosti Dřevo-union, společnost s ručením omezeným, se sídlem Nezdenice 162, okres Uherské Hradiště, PSČ 687 32, IČ 489 11 763, tak, že: uděluje souhlas s převzetím jmění zanikající společnosti Dřevo-union, společnost s ručením omezeným, se sídlem Nezdenice 162, okres uherské Hradiště, PSČ 687 32, IČ 489 11 763, nástupnickou společností Nábytek Vystrčil s.r.o., se sídlem č.p. 740, 687 54 Bánov, IČ 033 96 151. 12.2.2015 Aktuální kontaktní údaje Nábytek Vystrčil s.r.o. Kapitál Nábytek Vystrčil s.r.o. Sídlo Nábytek Vystrčil s.r.o. 740 , 687 54 Bánov Česká republika č.p. 740, 687 54 Bánov 11.9.2014 Předmět podnikání Nábytek Vystrčil s.r.o. Truhlářství, podlahářství 11.9.2014 vedení firmy Nábytek Vystrčil s.r.o. Statutární orgán Nábytek Vystrčil s.r.o. č.p. 740, 687 54 Bánov Sbírka Listin Nábytek Vystrčil s.r.o. C 84708/SL 6 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Brně 17.3.2015 30.7.2015 31.7.2015 9 C 84708/SL 5 notářský zápis [NZ 21/2015] projekt fúze sloučením Krajský soud v Brně 26.1.2015 2.3.2015 3.3.2015 10 C 84708/SL 4 notářský zápis [NZ 20/2015] projekt fúze sloučením Krajský soud v Brně 26.1.2015 2.3.2015 3.3.2015 10 C 84708/SL 3 notářský zápis změna zakl. listiny, NZ 338/2014 Krajský soud v Brně 8.9.2014 11.9.2014 7.11.2014 4 C 84708/SL 2 notářský zápis zakl. listina, NZ 337/2014 Krajský soud v Brně 8.9.2014 11.9.2014 7.11.2014 4 C 84708/SL 1 ostatní projekt fúze sploučením Krajský soud v Brně 1.10.2014 10.10.2014 13.10.2014 4 740, Bánov 687 54 Živnosti a provozovny Nábytek Vystrčil s.r.o. 1010457632 Nábytek Vystrčil s.r.o. - 03396151 - Bánov Jídelna Vystrčil s.r.o. - 04412141 - Bánov Josef Vystrčil - 72260068 - Hradešice Pavel Vystrčil - 03830144 - Ivanovice na Hané Libor Vystrčil - 73310263 - Dub nad Moravou Antonín Vystrčil - 72160403 - Dobříš Josef Vystrčil - 44090587 - Suchá Loz Ing. Petr Vystrčil - 70490708 - Praha Jaroslav Vystrčil - 72530774 - Jihlava Martin Vystrčil - 76100839 - Třebíč

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/6-tdo-196-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 196/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 196/2008 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. února 2008 o dovolání obviněného J. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. V., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2007, č. j. 12 To 388/2007-204, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 T 94/2007, t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 12. 9. 2007, č. j. 11 T 94/2007 - 179, byl obviněný J. H. v bodě 1) výroku o vině uznán vinným jednak trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. /pod písm. a)/, jednak trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. /pod písm. b)/ a v bodě 2) výroku o vině trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. Za tyto trestné činy mu byl podle § 234 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti let, když pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr.ř . bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody. Proti citovanému rozsudku podal odvolání obviněný J. H. a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě ve prospěch obviněného. Z podnětu odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě, Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 31. 10. 2007, č. j. 12 To 388/2007-204, podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. a za tento trestný čin, trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. /ad 1. a), b)/, ohledně nichž zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině nezměněn, mu byl podle § 234 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti roků. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody. Odvolání obviněného J. H. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když jeho naplnění spatřuje v tom, že odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že použití pohrůžek bezprostředního násilí lze dovodit ze zakrývání obličeje, uzamknutí dveří a zhasnutí světel a opakované žádosti o vydání peněz. S ohledem na shora uvedené pak ve vztahu ke skutku, který byl kvalifikován jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., spatřuje dovolatel naplnění uplatněného dovolacího důvodu. Obviněný poukazuje na to, že „prokazatelně neoprávněně vnikl do bytu poškozené za použití násilí, avšak nejednalo se o násilí překonávající odpor a obranu poškozené vydat požadované peníze.“ Obviněný sám připouští, že poškozená jako starší osoba se cítila vyděšená, rozrušená, chvěla se, přitom však se odvážila volat na policii z pevné linky a s obviněným přiměřeně komunikovala. Podle mínění obviněného došlo ze strany soudů k příliš extenzivní interpretaci „násilí a pohrůžky bezprostředního násilí“ v jeho neprospěch. Dále vznáší námitku vůči výroku o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, když při úvaze o trestu podle jeho mínění nevzal odvolací soud v úvahu, že sám k odvolání státního zástupce, které bylo podáno ve prospěch obviněného, rozhodl o mírnější právní kvalifikaci, neboť uznal obviněného vinným trestným činem podvodu pouze podle § 250 odst. 1 tr. zák., oproti rozsudku soudu prvního stupně, který jeho jednání kvalifikoval podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. Soudům dále vytýká, že nepostupovaly důsledně v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 tr. zák., protože v jeho neprospěch přecenily některé okolnosti případu a stupeň narušení jeho osobnosti, kdy pouze jedenkrát se domáhal vydání peněz s dovětkem, že se poškozené nic nestane, tedy svůj požadavek důrazně neopakoval, nespojoval ho s žádnou pohrůžkou násilí, nepůsobil násilným dojmem. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a tomuto soudu věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným prostřednictvím obhájce, tedy jako osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. V souvislosti s podaným dovoláním považuje Nejvyšší soud za potřebné poukázat na to, že podkladem pro výrok o vině trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. se stalo skutkové zjištění spočívající v tom, že obviněný „dne 12. 1. 2007 v době po 17.45 hodině v N. M. n. M., v ul. N. S., v úmyslu získat finanční hotovost, oblečený v zimní bundě a zahalený kapucí, zazvonil u domu čp. a když mu majitelka domu poškozená M. S., otevřela, strčil do dveří a po přetlačení poškozené ode dveří vnikl do domu, kde uzamkl vstupní dveře, zhasl světlo, odrazil ruku poškozené, která se mu snažila odkrýt kapuci, vnikl do domu a poškozenou vyzval k vydání peněz, poté vešel do kuchyně, kde rovněž zhasl světlo a znovu opakovaně vyzval poškozenou k vydání peněz, přičemž poškozené, která se telefonicky snažila přivolat policii, vytrhl sluchátko z ruky, a tímto jednáním poškozenou M. S. donutil k vydání částky 150,- Kč, přičemž při odchodu z domu ještě obviněný odcizil na stole volně položený mobilní telefon značky Nokia 1600, stříbrné barvy, IMEI s vloženou SIM kartou“. Trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Ze shora uvedeného skutkového zjištění vyplývá, že obviněný „v úmyslu získat finanční hotovost strčil do dveří, které poškozená pouze pootevřela a po přetlačení poškozené ode dveří vnikl do domu“. Jednání obviněného tedy již od samého počátku směřovalo k získání finančních prostředků, což obviněný i sám připouští s ohledem na to, že byl bez zaměstnání i finančních prostředků, věk poškozené odhadoval na 70 – 80 let, šel za ní z důvodu, že po ní chtěl peníze, znal ji od vidění. Z dikce zákona vyplývá, že násilí nebo pohrůžka bezprostředního násilí musí předcházet zmocnění se věci. To také v případě skutku, pro který byl obviněný uznán vinným, bylo zjištěno a prokázáno. Násilí obviněného nesměřovalo jak se tento snaží dodatečně uvádět pouze k vniknutí do bytu jiného, ale k získání peněz, které potřeboval, jak správně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl již soud prvního stupně. Nelze v tomto směru akceptovat názor vyjádřený obviněným v jeho dovolání, že se „odvolací soud ztotožnil se závěry soudu prvního stupně v tom, že použití pohrůžek bezprostředního násilí lze dovodit ze zakrývání obličeje, uzamknutí dveří a zhasnutí světel a opakované žádosti o vydání peněz“. V rámci objektivity, na kterou obviněný poukazuje, je nezbytné uvést, že odvolací soud k závěru o naplnění všech zákonných znaků objektivní stránky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. dospěl na základě „všech okolností případu, kdy obviněný v zimní bundě s kapucí, starší a méně pohyblivou ženu zatlačil dveřmi do bytu, vnikl do bytu, uzamkl vstupní dveře, zhasl světlo, odrazil ruku poškozené, vytrhl sluchátko z ruky, když tato chtěla volat o pomoc, vyzýval ji k vydání peněz“ (str. 5 rozsudku). Z uvedeného vyplývá, že obviněným uplatněné tvrzení, že „násilí“ a „pohrůžka bezprostředního násilí ve smyslu trestně právní odpovědnosti nemohou s ohledem na popis skutku obstát“, nelze akceptovat, a to již s ohledem na shora uvedené skutkové zjištění soudu prvního stupně, které popisuje znaky příslušného trestného činu, se kterým se ztotožnil odvolací soud. V takovém případě je pak nezbytné poukázat také na odůvodnění rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě, který na str. 4 - 5 odůvodnění svého rozsudku rozvádí své úvahy k formálnímu i materiálnímu znaku trestného činu loupeže, kdy tento mj. uvedl, že „trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. obviněný spáchal tím, že v důsledku použitého násilí spočívajícího v přetlačení dveří do domu překonal fyzický odpor poškozené a dále použitím adekvátní síly i zmařil pokus poškozené jej identifikovat a posléze přivolat pomoc“. Okresní soud v Náchodě v další části odůvodnění svého rozsudku rozvádí na základě provedených a soudem hodnocených důkazů své úvahy k stavu poškozené, kdy její strach byl dán nejen již popsaným jednáním obviněného, ale dále umocňován výhrůžkami k vydání peněz s tím, že pak se jí nic nestane, kdy stav vzbuzující hrozbu bezprostředního násilí u poškozené vzbuzovalo po počátečním násilném jednání, zakrývání obličeje, uzamknutí dveří, zhasnutí světel a již zmiňované dodatky k vydání peněz. Soud prvního stupně přesvědčivým způsobem rovněž odůvodnil společenskou nebezpečnost jednání obviněného, kdy dospěl k správnému závěru v otázce úmyslu obviněného. Vzhledem k tomu, že veškeré úvahy soudu prvního stupně v tomto směru se plně řídily ustanovením § 125 odst. 1 tr. ř. (stejně jako v případě odůvodnění rozsudku soudu odvolacího), nelze v tomto směru námitky obviněného k extenzivnímu výkladu pojmu „násilí“ či „bezprostředního násilí“ akceptovat. Ve vztahu k uvedenému nelze ani souhlasit s případnou aplikovatelností rozhodnutí Nejvyššího soudu, která obviněný v podaném dovoláním zmiňuje, neboť tato na uvedenou trestní věc dovolatele nedopadají. Zde pak považuje Nejvyšší soud za vhodné zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu T 620 publikované v Souboru trestních rozhodnutí sv. 26/2004, k problematice, že ani výjimečně malá intenzita násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebrání v posouzení činu jako loupeže, kdy z uvedeného mj. vyplývá, že „není nezbytnou podmínkou, aby poškozený skutečně kladl odpor, např. když si je vědom fyzické převahy útočníka a z obavy před dalším násilím odpor raději vůbec neprojevuje a plně se podrobuje vůli pachatele“. Za situace, kdy právně relevantně uplatněná námitka k otázce formálního znaku trestného činu loupeže „násilí, bezprostřední násilí“, stejně jako otázka společenské nebezpečnosti, byla shledána zjevně neopodstatněnou, jakož i vzhledem k tomu, že soud prvního stupně i soud odvolací se s nimi řádně vypořádaly (viz výklad shora), musel Nejvyšší soud dovolání obviněného v této části odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Závěrem považuje dovolací soud za potřebné uvést, že námitky uplatněné v dovolání jsou obsahově shodné s námitkami uplatněnými v odvolání, a s těmito se odvolací soud řádným způsobem vypořádal, přičemž již shora Nejvyšší soud upozorňoval, že není možno odvolání zaměňovat s dovoláním. Pokud jde o výhrady obviněného k trestu odnětí svobody (str. 3 - 4 jeho dovolání), pak musí Nejvyšší soud konstatovat, že tyto v žádném případě nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný může podat dovolání pokud je názoru, že mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. V daném případě byl obviněnému ukládán trest podle trestného činu nejpřísněji trestného, kterým je loupež podle § 234 odst. 1 tr. zák. Byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání šesti roků, přičemž ze zákona vyplývá, že mu bylo možno uložit trest odnětí svobody v trvání od dvou do deseti let. Pokud byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání šesti roků, byl mu uložen takový druh trestu, který zákon u tohoto trestného činu připouští a v rámci trestní sazby zákonem stanovené. Dále je nutno uvést, že obviněnému byl ukládán úhrnný trest odnětí svobody. Odvolací soud rovněž způsobem odpovídajícím ustanovení zákona na str. 7 svého rozsudku rozvedl úvahy, které jej vedly k závěry o uložení trestu odnětí svobody ve stejné výměře, byť u trestného činu podvodu dospěl k závěru o nutnosti kvalifikovat jednání obviněného podle mírnější právní kvalifikace. Své úvahy ve svém rozhodnutí odůvodnil mj. také z pohledu ustanovení § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. zák., na která obviněný v dovolání poukazuje, avšak pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. je podřadit nelze.

http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PravaPA.html

Porodní asistentka z hlediska práva Oprávnění k provozování samostatné činnosti Porodní asistentka je osoba, která absolvovala a úspěšně ukončila oficiální vzdělávací program pro porodní asistentky – v ČR bakalářské studium porodní asistence na Vysoké škole, a získala tak požadovanou kvalifikaci pro výkon povolání porodní asistentky. Péče porodní asistentky je zařazena do zdravotnické péče a ta může být poskytována výhradně ve zdravotnickém zařízení. K tomu, aby bylo možné takové zařízení provozovat, je nutné pro ně získat registraci ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ. Udělení této registrace je v našem státě podmínkou k tomu, aby v něm mohla být poskytována odborná zdravotnická péče. Porodní asistentka, chce-li si založit vlastní praxi a pracovat samostatně (tedy nikoli v porodnici nebo v ordinaci lékaře), musí splnit několik podmínek. V první řadě musí mít odpovídající odborné vzdělání (absolutorium nejméně bakalářského studia oboru porodní asistentka) Osvědčení o způsobilosti k výkonu povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb. registraci Nestátní zdravotnické zařízení Porodní asistentka Na základě této registrace je porodní asistentka oprávněna sama svým jménem a na vlastní odpovědnost provozovat nestátní zdravotnické zařízení, tak, jak to umožňuje zákon č. 160/1992 Sb. Nestátní zdravotnická zařízení mohou provozovat jak právnické osoby, tak i fyzické osoby, tedy jednotlivci. Fyzické osoby mohou provozovat zdravotnická zařízení buď osobně nebo prostřednictvím svých zaměstnanců. Přitom je nutno zdůraznit, že každé zdravotnické zařízení a tedy i zdravotnické zařízení, které se zabývá porodní asistencí, je podle § 11, odst. 1, zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, povinno poskytovat zdravotnickou péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Rozsah oprávnění porodní asistentky je vymezen v § 6, odst. 3, zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, jako poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, tj. zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence; součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči. Bližší vymezení obsahuje vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví konkrétní činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Činnostem, které může vykonávat porodní asistentka, je věnován § 5, odst. 1 této vyhlášky, který stanoví, že porodní asistentka, mimo jiné, poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace lékaře základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, sleduje jejich zdravotní stav podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje jim informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření připravuje rodičky k porodu, pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vede i porody v poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu Informovaný souhlas a revers Rozsah poučení a náležitosti negativního reversu jsou uvedeny ve vyhlášce č. 385/2006 Sb. o zdravotnické dokumentaci, zejména v příloze 1, bod 5 a 6.

https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vraceni-a-vydani-veci-v-trestnim-rizeni-16436.html

Vrácení a vydání věci v trestním řízení | epravo.cz (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 4 Tz 6/2002, ze dne 3.4.2002) Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného J. K., proti usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 2 Zt 982/2000, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř., tak, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 2 Zt 982/2000 a v řízení, které mu předcházelo, byl v ustanoveních § 2 odst. 6, § 80 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., porušen zákon v neprospěch obviněného. Nejvyšší soud České republiky toto usnesení zrušil, jako zrušil i usnesení vyšetřovatele Policie České republiky, Obvodního úřadu vyšetřování pro Prahu 1, ze dne 18. 5. 2001, ČVS: OVV-2599/30-V1-2000 a všechna další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Nejvyšší soud České republiky zároveň obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Opatřením vyšetřovatele Policie České republiky, Obvodního úřadu vyšetřování v Praze ze dne 30. listopadu 2000 ČVS: OVV-2599/30-V1-2000 bylo J. K. sděleno obvinění pro trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák., který měl spáchat tím, že „dne 19. 4. 2000 v době kolem 15.00 hod. v P., Š. 38, donutil pošk. M. V., pod pohrůžkou násilí vůči její osobě i vůči její rodině, napsat a podepsat smlouvu o prodeji osobního motorového vozidla Toyota Corolla 1.4, SPZ PMT 68 - 48, za částku 100.000,- Kč; poškozená mu dala technický průkaz od vozidla, obv. si vozidlo vzal a tímto jí odvezl na nádraží, finanční částku 100.000,- Kč jí však nepředal“. Uvedené vozidlo obviněný J. K. vydal na výzvu podle § 78 odst. 1 tr. ř. orgánům policie dne 21. 5. 2000. Usnesením vyšetřovatele Policie České republiky, Obvodního úřadu vyšetřování pro Prahu 1 ze dne 18. 5. 2001, ČVS: OVV-2599/30-V1-2000, bylo pak toto vozidlo podle § 80 odst. 1 tr. řádu vráceno poškozené M. V. Proti tomuto usnesení podal J. K. stížnost, která byla usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 2 Zt 982/2000, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. Dne 20. 6. 2001 pak podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 obžalobu na obviněného J. K. pro trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. v podstatě na tom skutkovém základě, který je uveden ve sdělení obvinění. O této obžalobě zatím nebylo nijak rozhodnuto. Proti usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 2 Zt 982/2000, kterým byla zamítnuta stížnost J. K. proti usnesení vyšetřovatele o vrácení věci,podal ministr spravedlnosti dne 29. 1. 2002 stížnost pro porušení zákona. Vytkl v ní, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného J. K. porušen zákon v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., § 2 odst. 6 tr. ř. a § 80 odst. 1 tr. ř. Ministr spravedlnosti s poukazem na znění § 80 odst. 1 tr. ř. argumentoval, že z cit. ustanovení vyplývají tři varianty možných rozhodnutí o věci vydané nebo odňaté podle § 78 a § 79 tr. ř., pokud ji k dalšímu řízení už není třeba, přičemž, pokud právo na tutéž věc uplatňují dvě osoby a z důkazů shromážděných pro účely trestního stíhání nelze učinit spolehlivý závěr o tom, které z takových osob má být věc vrácena, jako je tomu v projednávaném případě, v úvahu přichází jen třetí alternativa, tj. že věc má být uložena do úschovy a osoby, které si na ni činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnily v řízení ve věcech občanskoprávních. Uvedené zásady státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 nedbala. Z obsahu vyšetřovacího spisu vyplývá, že obviněný J. K. trestnou činnost popírá a uvádí, že vozidlo převzal od M. V. na základě písemné smlouvy, jejíž opis je ve spise založen. Dosavadní stav vyšetřování tudíž neumožňoval vrátit věc J. K., ani ji vydat M. V. Vzhledem k uvedeným skutečnostem ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 2 Zt 982/2000, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanoveních § 2 odst. 6 tr. ř. a § 80 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného J. K., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí, na uvedené rozhodnutí obsahově navazujících a aby dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení, napadené části rozhodnutí předcházející a shledal, že zákon ve vytýkaném ohledu skutečně porušen byl. Podle § 80 odst. 1 tr. ř. platí, že není-li věci, která byla podle § 78 tr. ř. vydána nebo podle § 79 tr. ř. odňata, k dalšímu řízení už třeba, a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Z citované zákonné úpravy jsou skutečně patrné tři různé alternativy, jak je možné rozhodnout o věci vydané nebo odňaté podle § 78 a § 79 tr. ř., pokud ji k dalšímu řízení už není třeba a ani nepřichází v úvahu její propadnutí či zabrání. Vzájemný vztah těchto alternativ je takový, že se postupně vylučují. Neuplatnil-li nikdo jiný právo na vydanou či odňatou věc, vrátí se zásadně tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Podle druhé alternativy může být věc vydána jiné osobě, než která ji vydala nebo které byla odňata, pokud taková osoba uplatnila právo na věc, o tomto jejím právu není pochyb a nesvědčí-li takové právo tomu, kdo věc vydal nebo komu byla odňata. Uvedené podmínky jsou kumulativní a musí být splněny všechny zároveň. Konečně třetí alternativa přichází v úvahu, když věc nelze vrátit tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata, ale nelze ji vydat ani jiné osobě, která na ni uplatnila právo, protože jsou zde u obou osob pochybnosti o jejich právu na věc, které lze řešit jen tím, že se věc uloží do úschovy a osoby, které si na ni činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnily v řízení ve věcech občanskoprávních. Podle soudní praxe pochybnosti o právu k věci ve smyslu této alternativy jsou dány zpravidla tehdy, když právo k věci uplatňuje další osoba, popřípadě více osob, odlišných od osoby, která věc vydala nebo které byla věc odňata, přičemž z důkazů shromážděných pro účely trestního stíhání nelze učinit spolehlivý závěr o tom, které z takových osob má být věc vrácena, resp. pokud právo na věc ani jedné z těchto osob není nepochybné. Je-li tomu tak, potom nezbývá, než učinit opatření podle ustanovení § 80 odst. 1 věty třetí tr. ř., tj. rozhodnout o uložení věci do úschovy a vyzvat osoby, které si na věc činí nárok, aby jej uplatnily v občanskoprávním řízení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že orgán činný v trestním řízení vyvstalé pochybnosti o právu k věci neodstraňuje prováděním samostatného dokazování zaměřeného jen na tuto otázku, které by jinak nemělo význam pro rozhodnutí ve věci samé. Aniž by Nejvyšší soud v tomto stadiu řízení předjímal hodnocení důkazů pro účely rozhodnutí o vině, popřípadě o trestu obviněného J. K., v posuzovaném případě z předloženého spisového materiálu vyplývá, že jmenovaný, který měl nabýt vlastnické právo k automobilu kupní smlouvou uzavřenou s poškozenou M. V., vydal předmětný osobní automobil podle § 78 odst. 1 tr. ř. orgánům činným v trestním řízení na jejich výzvu. Dále se ze spisu podává, že tento automobil byl usnesením vyšetřovatele podle § 80 odst. 1 tr. ř. vrácen M. V., která byla jeho vlastníkem před tím, než měl být spáchán skutek, pro nějž je obviněný J. K. trestně stíhán. Toto usnesení vyšetřovatele je nepřesné již v tom, že jím vyšetřovatel rozhodl o vrácení věci, ačkoli doličnou věc lze podle § 80 odst. 1 tr. ř. vrátit jen osobě, která ji vydala nebo které byla odňata, což plyne i ze samotného pojmu vrácení, jenž označuje postup, kterým se obnovuje původní stav. Jiné osobě, v posuzovaném případě poškozené M. V., tedy bylo možné takovou věc vydat, nikoli vrátit (tak to ostatně výslovně uvádí ustanovení § 80 odst. 1 věta druhá tr. ř.). Z hlediska zákonnosti postupu vyšetřovatele je však podstatné, že, jak je zřejmé z obsahu spisu, i z odůvodnění napadených rozhodnutí vyšetřovatele a státní zástupkyně, poškozená M. V. vůbec neuplatnila právo na vydání uvedeného automobilu. Přitom platí, jak bylo výše uvedeno, že podle druhé alternativy může být o vrácení věci podle § 80 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto jen za podmínky, uplatnila-li na věc právo jiná osoba. Jestliže tomu tak není, tato alternativa nepřichází v úvahu a věc se vrátí zásadně tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata (rozhodne se tedy podle první ze zmíněných alternativ), což v posuzovaném případě znamenalo, že automobil měl být vrácen J. K., který ho orgánům činným v trestním řízení vydal, a nikoli poškozené M. V., která k tomuto automobilu žádné právo neuplatnila. K právu jiné osoby na věc (tj. osoby jiné, než která věc vydala nebo které byla věc odňata) totiž může orgán činný v trestním řízení přihlížet podle § 80 odst. 1 věty druhé tr. ř. jen tehdy, jestliže tato jiná osoba právo na věc uplatňuje. Není-li tomu tak, vrátí věc tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata, aniž by orgán činný v trestním řízení zkoumal otázku, zda je tato osoba vlastníkem vrácené věci, protože rozhodnutím podle § 80 odst. 1 tr. ř. není řešena otázka vlastnického práva k této věci a i po uvedeném rozhodnutí se jiná osoba může domáhat vydání věci v řízení ve věcech občanskoprávních (viz rozhodnutí pod č. 2/1970 Sb. rozh. tr.). Pokud tedy vyšetřovatel za uvedené situace rozhodl o vrácení předmětného automobilu poškozené M. V., porušil zákon v ustanoveních § 2 odst. 6 a § 80 odst. 1 tr. ř., když jednak nesprávně vyhodnotil důkazní situaci ohledně toho, zda vůbec jiná osoba, než která věc vydala, uplatňuje právo na její vrácení a zda o tomto právu není pochyb, jednak ustanovení § 80 odst. 1 tr. ř. nesprávně interpretoval. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 pak postupovala v rozporu s ustanovením § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., když včas podanou stížnost J. K. proti tomuto rozhodnutí vyšetřovatele jako nedůvodnou zamítla, přestože bylo její povinností podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumat napadené usnesení vyšetřovatele v celém rozsahu, včetně řízení mu předcházejícího, bez ohledu na to, zda a jak byla stížnost odůvodněna. Kdyby tak státní zástupkyně učinila, nemohla stížnost zamítnout a ponechat napadené usnesení beze změn, přestože z důvodů již konstatovaných neodpovídalo zákonu. Nad rámec zmíněných vývodů, jež samy o sobě svědčí o porušení zákona, Nejvyšší soud však uvádí, že i kdyby poškozená M. V. uplatnila právo na vydání automobilu ve smyslu § 80 odst. 1 věty druhé tr. ř., nemohl by vyšetřovatel postupovat podle tohoto ustanovení způsobem uvedeným v jeho rozhodnutí. V takovém případě by bylo třeba věc řešit podle třetí z výše uvedených alternativ, protože i J. K. se domáhal práva na vydání automobilu (minimálně v jím podané stížnosti proti usnesení vyšetřovatele). Jeho právo na tento automobil, stejně jako právo poškozené M. V., však není zcela nepochybné, vzhledem k existenci smlouvy o jeho prodeji obviněnému, neboť v této fázi trestního stíhání zatím nelze dospět ke spolehlivému závěru komu svědčí vlastnické právo k tomuto automobilu a komu má být vrácen (resp. vydán), tj. zda J. K. nebo poškozené M. V. Obecně sice platí, že vlastnické právo nelze nabýt trestným činem či jiným protiprávním úkonem, avšak v projednávané věci nebylo zatím o vině J. K. pravomocně rozhodnuto, takže z této úvahy nelze vycházet. Protože o tom, komu svědčí vlastnické právo k předmětnému automobilu nadále přetrvávají pochybnosti ve smyslu § 80 odst. 1, věty třetí, tr. ř., bylo by povinností vyšetřovatele postupovat ve shodě s citovaným ustanovením tak, aby automobil byl uložen do úschovy a obě osoby, které by si na něj činily nárok, byly upozorněny, aby svůj nárok na jeho vydání uplatnily v občanskoprávním řízení. Toto řešení však z důvodů výše vysvětlených nepřicházelo v úvahu. Vzhledem k uvedenému proto Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením, jakož i v řízení, jež mu předcházelo, byl porušen zákon v citovaných ustanoveních. Na základě toho Nejvyšší soud obě vadná rozhodnutí podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil, přičemž ve věci je nutno učinit nové rozhodnutí. Ačkoli stížnost pro porušení zákona směřovala proti usnesení vydanému státním zástupcem v přípravném řízení a toto rozhodnutí i jemu předcházející usnesení vyšetřovatele bylo zrušeno, Nejvyšší soud podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To proto, že ve věci již byla mezitím podána obžaloba, věc se tím dostala do stadia řízení před uvedeným soudem, který je povinen se jí zabývat, konat o ní řízení a učinit v ní rozhodnutí, přičemž orgánům činným v přípravném řízení už nepřísluší rozhodovat o jakékoli otázce. Podáním obžaloby přechází věc na soud, který rozhoduje samostatně všechny otázky související s dalším řízením (srov. § 181 odst. 2 tr. ř. a přiměřeně též rozhodnutí pod č. 10/1987-I. Sb. rozh. tr.). Ten v souladu s právními názory vyjádřenými v tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu (§ 270 odst. 4 tr. ř.), nezávisle na již zrušených rozhodnutích z přípravného řízení posoudí, zda a jakým způsobem je třeba opětovně rozhodnout podle § 80 odst. 1 tr. ř. ohledně předmětného osobního automobilu.

http://kraken.slv.cz/3VSOL191/2013

3 VSOL 191/2013-A-12 KSOS 34 INS 30013/2012 3 VSOL 191/2013-A-12 Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem 9. května 591/34, 750 02 Přerov I-Město, identifikační číslo osoby 73 19 53 32, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.1.2013 č.j. KSOS 34 INS 30013/2012-A-7, V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení. V důvodech usnesení uvedl, že dne 29.11.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 10.12.2012 č.j. KSOS 34 INS 30013/2012-A-3, které nabylo právní moci dne 4.1.2013, soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 3 dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Záloha na náklady insolvenčního řízení měla být zaplacena do 7.1.2013 a jak soud zjistil ze sdělení účtárny, nebyla zaplacena ani ke dni 15.1.2013. Protože dlužník uloženou povinnost nesplnil, postupoval soud dle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a řízení zastavil. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V něm uvedl, že nemá absolutně žádné finanční prostředky, což muselo být soudu zřejmě již v době vydání předchozího usnesení, kterým mu byla uložena záloha na náklady insolvenčního řízení. Podle dlužníka mu mohl soud, s ohledem na jeho finanční a rodinnou situaci, určit částku zálohy na náklady insolvenčního řízení 10.000 Kč. Podle obsahu odvolání žádal, aby v odvolacím řízení bylo napadené usnesení změněno tak, že řízení se nezastavuje a v dalším řízení mu byla uložena nižší záloha, případně mu nebude její úhrada uložena vůbec. Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle ustanovení § 108 odst. 1, věta první IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Dle odstavce 2, insolvenční soud může určit výši zálohy až do částky 50.000 Kč. Dle odstavce 3, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem ze dne 31.10.2012 domáhal rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek. Usnesením ze dne 10.12.2012 č. j. KSOS 34 INS 30013/2012-A-3 bylo dlužníkovi uloženo, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč s tím, že pokud záloha nebude ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud zastavit řízení nebo přistoupit k jejímu vymáhání. Usnesení bylo doručeno dlužníkovi dne 19.12.2012, právní moci nabylo dne 4.1.2013 a lhůta k zaplacení zálohy uplynula dnem 7.1.2013 (pondělí). Dlužník v soudem určené lhůtě, ani později, zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil. Za situace, kdy dlužník nesplnil soudem pravomocně uloženou povinnost a zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč v určené lhůtě nezaplatil, soud prvního stupně nepochybil, když v souladu s obsahem poučení, kterého se dlužníkovi dostalo, řízení podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ zastavil. Dlužník stanovenou zálohu ve výši 50.000 Kč nezaplatil nejen v určené třídenní lhůtě, počítané od právní moci usnesení soudu prvního stupně o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, ale neučinil tak ani do vydání napadeného usnesení, ani v průběhu odvolacího řízení. Odvolací námitky dlužníka jsou v dané fázi insolvenčního řízení bezpředmětné. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je rozhodné pouze to, zda dlužník jako insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatil, či nezaplatil. To, zda zálohu soud určil ve správné výši, je z hlediska důvodu zastavení řízení nepodstatné. Nadto je třeba uvést, že je-li návrh podán dlužníkem a lze očekávat zjištění úpadku a jeho řešení konkursem, nepřichází v úvahu zajištění úhrady jeho nákladů vymáháním zálohy v průběhu konkursu (§ 267 IZ). Proto nelze postupovat jinak než insolvenční řízení zastavit. Z výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správné a odvolací soud jej proto podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení. V Olomouci dne 18. března 2013

http://ispigl.eu/denik/?q=node/17815

Stále se zabývají Rathem, 60 mld. Bakaly žalobci nestíhají | iSPIGL Stále se zabývají Rathem, 60 mld. Bakaly žalobci nestíhají Vložil/a autor, St, 08/28/2019 - 00:04 Pražský vrchní soud v Praze už sepsal pravomocný rozsudek, kterým poslal bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha na sedm let do vězení za korupci při zadávání zakázek. Někdejší politik však zatím s přípravami na nástup do věznice spěchat nemusí. Než se spis dostane ke středočeskému krajskému soudu, který bude verdikt rozesílat stranám a vyzývat Ratha k výkonu trestu, musí Nejvyšší soud v Brně vyřešit několik stížností a návrhů bývalého hejtmana a jeho ženy. „V případu je pět podání - dovolání, dvě stížnosti a dva návrhy na odnětí a přikázání věci,“ uvedla mluvčí vrchního soudu Simona Heranová. S dovoláním se podle ní na soud obrátila Eva Rathová, která u trestního senátu vedeného Pavlem Zelenkou neuspěla s odvoláním. Rath podal dvě stížnosti na podjatost členů senátu, oba manželé pak navrhli, aby byl případ odebrán pražskému vrchnímu soudu. V kauze bylo kromě bývalého hejtmana obžalováno dalších deset lidí. Také některé z nich uznal soud vinnými. Bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra poslal na šest let do vězení. Každý má také zaplatit 15 milionů korun. Soud je potrestal za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad a budovy gymnázia v Hostivici. Podle odvolacího senátu žádali Kottovi úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi. Policie bývalého hejtmana zadržela v květnu 2012, tuto částku si odnášel z domu Kottových v krabici od vína. SOUDCE PODHOLA Z LIBERCE NERESPEKTUJE NÁZORY ODVOLÁNÍ Před kárný senát míří další soudce libereckého okresního soudu. Tentokrát končící předsedkyně Ivana Šoljaková kárně žaluje soudce Kamila Podholu. „Soudci prvoinstančního soudu vytýká, že opakovaně nerespektuje právní názor odvolací instance v civilních věcech,“ uvedla pro Českou justici mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová. Jednání je nařízeno na středu 28. srpna, předsedou senátu bude Karel Šimka. Spor se zřejmě povede o to, zda krajský soud své pokyny vyjádřil dostatečně jasně, a pokud ano, zda je soudce prvoinstančního soudu respektoval, anebo ne. Kárná navrhovatelka navrhuje jako kárné opatření pouze napomenutí. „Na rozhodné právní otázky existuje instruktivní prejudikatura, bude se tedy zřejmě řešit, jak se věci mají v konkrétním případě,“ upřesnila mluvčí NSS. Okresní soud v Liberci se v poslední době zviditelnil zejména kvůli výběrovému řízení na nového šéfa soudu. Výměnu vedení provází tvrdý střet odcházející předsedkyně Šoljakové s jejím potenciálním nástupcem, soudcem libereckého soudu Petrem Hočkem. U kárného senátu v poslední době stanulo více soudců z tohoto okresního soudu. Soudkyně Lenka Zhoufová byla dokonce následně trestně stíhána za to, že antedatovala vazební jednání u drogového dealera. Soud ovšem nedávno její stíhání definitivně zastavil. U NSS přišel o talár liberecký soudce Vladimír Maxa, soudce Martin Košek pak odešel se srážkou z platu. Oba měli opakované průtahy ve velkém množství věcí, ceskajustice.cz POLICISTÉ A CELNÍCI SE NESHODLI NA ROZDĚLENÍ PRAVOMOCÍ ZMĚNY V ROZVODECH ZVÝHODNÍ MOVITĚJŠÍ SOUD SLEDOVAL JANOUŠKA, JAK SPORTOVAL Trest nastoupil v listopadu 2014. V brněnské věznici zůstal do března 2016, potom byl z rozhodnutí Krajského soudu v Brně dočasně propuštěn na svobodu. Následně dvakrát žádal pražský městský soud o prominutí zbytku trestu ze zdravotních důvodů, ten mu však ani jednou nevyhověl. Puci dodala, že její soud závěry vrchního soudu postoupil do Brna, aby je měli tamní soudci k dispozici při rozhodování o dalším přerušení Janouškova trestu. PIRÁT MICHÁLEK STÁLE ŠŤOURÁ, ALE NSZ ZEMANA NEHONÍ STÍHAT BAKALU ZA OKD Ministryni spravedlnosti Marii Benešové se nelíbí soudní verdikt, ve kterém v neveřejném zasedání v červenci pražský městský soud zastavil trestní řízení proti bývalému náměstkovi vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi. Ten podle obžaloby kryl Romana Janouška, lobbistu vyšetřovaného z ovlivňování zakázek na pražském magistrátu. Švýcarská justice zablokovala v roce 2008 Janouškovi v přepočtu 200 milionů korun na účtě v bance. Měla podezření, že jde o výnos ze zločinu. Ptala se proto Grygárkova úřadu, jestli u nás není kvůli něčemu Janoušek vyšetřován. Grygárek si kauzu stáhl pod sebe a podle obžaloby zajistil odpověď, že je s Janouškem vše v pořádku. „No zůstala jsem koukat, no. Už se mě na to ptal poslanec Jakub Michálek, který mě interpeloval, co já s tím budu dělat? Tak jsem ho musela poučit, že nemohu vstupovat do živých kauz. Zatím je živá, protože tam, pokud vím, byl podán opravný prostředek,“ odpověděla MF DNES Benešová. Městský soud kauzu zastavil proto, že údajně chyběl důkaz, že se Grygárek a Janoušek znali už v době, kdy měl první druhému pomoci se švýcarským problémem. Tím „opravným prostředkem“ je odvolání státního zástupce, takže celou věc bude nyní řešit vrchní soud. Sklenička a rozbitý stůl V případu bývalého obviněného žalobce Libora Grygárka sehrála významnou roli sklenička, která vypadla mladíkovi na balkoně z ruky a rozbila se dole na terase o stůl. Ale pěkně popořádku. Všechno začalo v roce 2008, kdy švýcarské státní zastupitelství „zmrazilo“ na kontě v Kredietbank v Ženevě v přepočtu více než 200 milionů korun. K účtu měl dispoziční právo lobbista Roman Janoušek. Švýcaři se pak dotázali Vrchního státního zastupitelství v Praze, kde pracoval Libor Grygárek, jestli není Janoušek kvůli něčemu doma vyšetřován. A co se dělo v Česku? „Grygárek záměrně od ledna 2009 do prosince 2012 neučinil žádná opatření, tedy nepředal pokyn policii, aby se prověřilo podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti,“ dá se vyčíst ze srpnového písemného usnesení Městského soudu v Praze, které MF DNES prostudovala. Soud v této pasáži cituje obžalobu na Grygárka. Tu ale ve finále v neveřejném zasedání zamítl, takže se tomu nyní divila také ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Olomoučtí žalobci dávají Grygárkovi za vinu i to, že se hned nevyloučil pro podjatost, když Janouška znal. Do Švýcarska pak odešla v únoru 2009 oficiální odpověď, že Češi na Janouška nic nemají. Švýcaři mu museli peníze odblokovat. Přitom skutečnost byla jiná. Média už tehdy psala o kauzách, v nichž policisté Janouška prověřovali. Byla to jednak plánovaná privatizace pražského letiště, kromě toho v červnu 2009 proběhla policejní razie na magistrátu v Praze v kanceláři šéfa investic Jiřího Tomana, který se s Janouškem dobře znal. Mejdan u Myšáka. Grygárek se jako obviněný hájil hlavně tvrzením, že Janouška v roce 2008 ještě neznal, tak mohl těžko pomoci známému. Tvrdil, že ho s Janouškem svedla dohromady až příhoda z května 2010. Vyprávěl, že měl byt ve stejném domě jako Janoušek (v Galerii Myšák ve Vodičkově ulici v Praze) a kamarád Grygárkova syna tam při mejdanu 17. května 2010 upustil skleničku, která po pádu o patro níže poškodila skleněný broušený stůl na terase. Stůl v ceně 200 tisíc korun patřil Janouškovi, takže oba pánové se prý seznámili skrz řešení této škody. Janoušek se z ní zjevně rychle oklepal a pak se oba skamarádili. Dokonce i Janouškův známý Zoran Kazimirović jako svědek vypověděl, že Grygárka viděl na Janouškem organizované akci Martinská husa v listopadu 2010. „Přestože v následujících letech obviněný Grygárek Janouška často navštěvoval, Janouškova asistentka vypověděla, že to bylo až poté, co tam řádil ten jeho syn,“ konstatovala v letošním usnesení soudkyně městského soudu Zuzana Zápalková, které tyto důkazy nestačily a proces s Grygárkem nyní stopla. Přitom ve svém usnesení sama popisuje docela dost kontaktů Grygárka a Janouška. Například v roce 2011 nařídil Obvodní soud v Praze 5 odposlech Janouška při policejní akci SPORTOVEC. Policie při tom zachytila i následující rozhovor v dubnu 2013. Neznámý muž do odposlechu při hovoru s Janouškem říká, že má člověka v justici: „Není to Libor Grygárek, není těchhle kvalit, ale je dobrej.“Janoušek na to odpovídá, že „je mu Libora líto a že ho má rád“. Nutno podotknout, že Grygárkova éra skončila o rok dříve, kdy odešel ze zastupitelství. Peníze pro Grygárka Vrcholem je rovněž v usnesení soudu citovaný odposlech dalšího lobbisty Ivo Rittiga a právníka Davida Michala z března 2012. Rittig v něm říká: „Jediná záchrana bude asi ten Grygoš, aby to tam všechno zařídil.“ Ve stejném dialogu Michal mluví o tocích peněz, že „přesně neví, kolik přišlo, počítá to asi na desítku“. A Rittig se ptá, „zda do toho počítá i to, co dávali Grygárkovi“. Nakonec i soudkyně Zápalková v závěru dokumentu konstatovala, že Grygárek udržoval „zcela nadstandardní vztahy s kontroverzními postavami pražského podnikatelského prostředí. Je nepochybné, že jim nabízel své služby, a obsah komunikace naznačuje, že za to bral i odměnu.“ Přesto případ do hlavního líčení nepustila. Minulý týden ve čtvrtek šéf olomouckých žalobců Ivo Ištvan potvrdil, že se proti rozhodnutí Zápalkové odvolal k vrchnímu soudu a předloží důkaz, že se Grygárek a Janoušek znali už v roce 2008. Grygárek reagoval pro iRozhlas.cz, že „silné komentáře si nechá, až to bude pravomocné“. ROZHODCE KINDL ZA DIAG HUMAN DOSTANE 3 MILIONY Rozhodnutí není pravomocné, úřad má nyní lhůtu na odvolání. Soudkyně při tom mimo jiné vycházela z toho, že Nejvyšší soud před nedávnem definitivně potvrdil za tuto práci stejnou částku Petru Kuželovi. „Soud dospěl k názoru, že žaloba je po právu,“ prohlásila soudkyně. Smlouvu mezi arbitry a ministerstvem, přestože ji neuzavřely písemně, uznaly soudy za platnou. Podobně se vyjádřil ve svém závěrečném návrhu i Kindlův právník Tomáš Kindl. „V témže řízení byla jinému rozhodci soudem přiznána tato částka. Ultimátnější určení obvyklé částky neznám,“ dodal. NS ODMÍTL DOVOLÁNÍ MUDr. DVOŘÁKA, PODVOD VŮĆI VZP Nejvyšší soud odmítl dovolání lékaře Karla Dvořáka, který podle pravomocného rozsudku účtoval Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) více léků, než skutečně nakoupil. Muž, který si má odpykat 5,5 roku ve vězení a nahradit škodu 12 milionů korun, následně podal ústavní stížnost. O té zatím není rozhodnuto. Dvořák v dovolání k Nejvyššímu soudu například uváděl, že vyčíslenou škodu nepovažuje za správnou. Vyslovoval se pro další dokazování, například formou znaleckého posudku. U části vytýkaných skutků šlo podle dovolání jen o jinou metodiku vyúčtování. Nejvyšší soud konstatoval, že Dvořák v podstatě nabízí své vlastní hodnocení důkazů a prosazuje jinou verzi událostí, než k jaké dospěly soudy v Táboře a Praze. „Takto formulované dovolací námitky nejsou způsobilé založit přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu,“ stojí v usnesení. K Ústavnímu soudu dorazila následná stížnost v polovině srpna. Dvořák se podle obžaloby dopouštěl podvodů v letech 2007 až 2016 ve vlastní hematologickém a transfuzním zařízení. Buď vykázal více léků, než skutečně nakoupil, anebo účtovanou částku neoprávněně navýšil oproti smluvně určené maximální ceně. Ačkoli se lékař dušoval, že si neoprávněně nabyté peníze neužíval, Táborský deník tehdy podotkl, že jeho vozový park tvořila i luxusní auta jako ferrari a porsche. Kromě náhrady škody pojišťovně uložily soudy Dvořákovi také peněžitý trest dva miliony korun.

http://docplayer.cz/24830198-Zbierka-zakonov-slovenskej-republiky-rocnik-vyhlasene-casova-verzia-predpisu-ucinna-od.html

1 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: Časová verzia predpisu účinná od: Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 570 Z Á K O N České národní rady ze dne 17. prosince 1991 o živnostenských úřadech Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Živnostenskými úřady jsou 1 Živnostenské úřady a) okresní živnostenské úřady, kterými jsou samostatné referáty okresních úřadů, 1 ) b) obecní živnostenské úřady, kterými jsou samostatné odbory pověřených obecních úřadů, 2 ) c) na území hlavního města Prahy samostatné živnostenské odbory pověřených úřadů městských částí, 3 ) d) na území hlavního města Prahy samostatný živnostenský odbor Magistrátního úřadu hlavního města Prahy, 4 ) e) Živnostenský úřad České republiky. (1) Okresní živnostenský úřad 2 Okresní živnostenský úřad a) vykonává činnosti v rozsahu stanoveném zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), týkající se koncesovaných živností, živností ohlašovacích řemeslných a živností ohlašovacích vázaných, b) současně s vydáním koncesní listiny nebo živnostenského listu, jejich změnami, pozastavením provozování živnosti nebo zrušením živnostenského oprávnění 5 ) zasílá opisy těchto rozhodnutí Živnostenskému úřadu České republiky, příslušnému finančnímu úřadu a dotčené obci, c) oznamuje bez zbytečného odkladu Živnostenskému úřadu České republiky, příslušnému finančnímu úřadu a dotčené obci zánik živnostenského oprávnění, 6 ) d) je dotčeným orgánem státní správy v územním a stavebním řízení, 7 ) týká-li se toto řízení koncesovaných živností, živností ohlašovacích řemeslných a živností ohlašovacích vázaných, e) ukládá pokuty za porušení povinností podle 62, 63 a 65 živnostenského zákona, 8 ) f) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního živnostenského úřadu. (2) Okresní živnostenský úřad vede živnostenský rejstřík. 9 ) 2 Strana 2 Zbierka zákonov Slovenskej republiky 570/1991 Zb. Obecní živnostenský úřad 3 Obecní živnostenský úřad a) vykonává činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, týkající se živností ohlašovacích volných, b) současně s vydáním živnostenského listu, jeho změnou, pozastavením provozování živnosti nebo zrušením živnostenského oprávnění 10 ) zasílá opisy těchto rozhodnutí okresnímu živnostenskému úřadu, Živnostenskému úřadu České republiky, příslušnému finančnímu úřadu a dotčené obci, c) oznamuje bez zbytečného odkladu orgánům uvedeným v písmenu b) zánik živnostenského oprávnění, 6 ) d) ukládá pokuty za porušení povinností podle 61, 65 odst. 1 písm. d) a e), 65 odst. 2, 3 a 5 živnostenského zákona, 8 ) e) je dotčeným orgánem státní správy v územním a stavebním řízení, týká-li se toto řízení živností volných. 4 Živnostenské úřady hlavního města Prahy (1) Na území hlavního města Prahy vykonávají působnost okresních a obecních živnostenských úřadů, s výjimkou působnosti podle 2 odst. 1 písm. f) a odst. 2, samostatné živnostenské odbory pověřených úřadů městských částí. Současně s vydáním živnostenského listu, jeho změnou, pozastavením provozování živnosti nebo zrušením živnostenského oprávnění 10 ) zasílají opisy těchto rozhodnutí samostatnému živnostenskému odboru Magistrátního úřadu hlavního města Prahy, Živnostenskému úřadu České republiky a příslušnému finančnímu úřadu; týmž orgánům oznamují bez zbytečného odkladu zánik živnostenského oprávnění. 6 ) (2) Samostatný živnostenský odbor Magistrátního úřadu hlavního města Prahy rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím samostatných živnostenských odborů pověřených úřadů městských částí, koordinuje jejich činnost a vede živnostenský rejstřík. 9 ) (1) Živnostenský úřad České republiky 5 Živnostenský úřad České republiky a) vede ústřední evidenci všech podnikatelů, kterým byla vydána koncesní listina nebo živnostenský list, b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí okresního živnostenského úřadu; u právnických osob tak činí po vyjádření ústředních orgánů, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje příslušné živnostenské podnikání, c) spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými orgány státní správy, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími, d) je oprávněn vyžadovat od ústředních orgánů státní správy potřebná stanoviska a vyjádření. (2) Stanoviska a vyjádření podle odstavce 1 písm. b) a d) jsou příslušné orgány povinny sdělit Živnostenskému úřadu České republiky do 15 dnů. (3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2 platí přiměřeně i pro činnost samostatného živnostenského odboru Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle 4 odst. 2. 3 570/1991 Zb. Zbierka zákonov Slovenskej republiky Strana 3 Společná, přechodná a závěrečná ustanovení 6 (1) Pracovníci živnostenských úřadů jsou oprávněni a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat do cizích objektů užívaných pro živnostenské podnikání, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů. 11 ) Za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit, b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu jejich činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem. (2) Pracovníci živnostenských úřadů jsou povinni a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti, b) před vstupem do cizího objektu informovat provozovatele. 7 Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České republiky. Zrušují se: 8 1. zákon České národní rady č. 127/1990 Sb., o některých opatřeních souvisejících s vydáním zákona o soukromém podnikání; 2. zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění zákona České národní rady č. 116/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o vnitřním obchodě, zákona České národní rady č. 127/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 200/1990 Sb.; 3. vyhláška ministerstva obchodu ČSR č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky ministerstva obchodu a cestovního ruchu ČSR č. 138/1988 Sb. a zákona České národní rady č. 127/1990 Sb. 9 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna Burešová v. r. Pithart v. r. 4 Strana 4 Zbierka zákonov Slovenskej republiky 570/1991 Zb. 1) 9 zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. 2) 60 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).nařízení vlády České republiky č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady. 3) 22 odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. 4) 22 odst. 1 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb. 5) 56 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 6) 57 zákona č. 455/1991 Sb. 7) 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební řád). 8) 66 zákona č. 455/1991 Sb. 9) 60 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb. 10) 49 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb. 11) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, v platném znění. 5 Strana 5 Zbierka zákonov Slovenskej republiky 570/1991 Zb. Vydavateľ Zbierky zákonov Slovenskej republiky a prevádzkovateľ právneho a informačného portálu Slov-Lex dostupného na webovom sídle je Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky, Župné námestie 13, Bratislava, tel.: ,

http://www.codexisuno.cz/2hk

252/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů znění účinné od 1. ledna 2016 252/2015 Sb. kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., vyhlášky č. 546/2004 Sb., vyhlášky č. 399/2005 Sb., vyhlášky č. 351/2007 Sb., vyhlášky č. 411/2009 Sb., vyhlášky č. 421/2010 Sb. a vyhlášky č. 469/2013 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se doplňuje věta "Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.". 2. Poznámka pod čarou č. 1a zní: "1a) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.". 3. V § 2 odst. 2 se slova "ustanovení § 38a" nahrazují slovy "§ 22 odst. 6 zákona". 4. V § 3 odst. 1 se slova "může zahrnovat přehled o peněžních tocích a" zrušují. 5. V § 3 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Informace v příloze se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou uspořádány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.". 6. V § 3 se odstavec 5 zrušuje. 7. V § 4 odst. 3 písm. b) se slovo "a" nahrazuje čárkou. 8. Poznámky pod čarou č. 4 až 6, včetně odkazů na poznámky pod čarou, se zrušují. 9. V § 5 odst. 1, § 10 odst. 1 a 15, § 12 odst. 1, § 20 odst. 3 písm. a), § 25 odst. 1 písm. b), § 33 odst. 6, příloze č. 1 v položce aktiv C. a v příloze č. 3 se slova "Finanční umístění (investice)" nahrazují slovem "Investice". 10. V § 5 odst. 1 a 3, § 10 odst. 3, 9 a 14, § 19 odst. 11, § 20 odst. 3 písm. a), nadpisu nad § 25, § 25 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 4 a 7, § 33 odst. 6, příloze č. 1 v položkách aktiv C.II., C.III.3. a D. a v příloze č. 3 se slova "Finanční umístění" nahrazují slovem "Investice". 11. V § 8 odst. 9, § 8a odst. 4, § 10 odst. 12 a příloze č. 2 v položce II.9. se slova "finanční umístění (investice)" nahrazují slovem "investice". 12. V § 8 odst. 9, § 10 odst. 1 a 12, § 19 odst. 9, § 22 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 2 a 3, § 29 odst. 5 a 8 písm. b) a c) a příloze č. 1 v položce aktiv C.III.7. se slova "finanční umístění" nahrazují slovem "investice". 13. V § 8 odst. 10, § 8a odst. 3, § 19 odst. 9 úvodní části ustanovení a písm. a) až c), § 19 odst. 10 úvodní část ustanovení a písm. a) a b), § 19 odst. 11, § 22 odst. 1 písm. j), § 27 odst. 1, § 29 odst. 2, 5, 6 a 7 se slova "finančního umístění" nahrazují slovem "investic". 14. V § 8 odst. 10, § 29 odst. 2 a příloze č. 2 se slova "finančního umístění (investic)" nahrazují slovem "investic". 15. V § 9 odst. 2 se slova "zřizovací výdaje," a slova "podpoložce a) se uvádí zřizovací výdaje a v" zrušují. 16. V § 10 odst. 1 se slova "jiná finanční umístění" nahrazují slovy "jiné investice". 17. V § 10 odst. 6 se slova "Jiná finanční umístění" nahrazují slovy "Jiné investice". 18. Poznámky pod čarou č. 19, 23, 24, 27, 28 a 29 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 19. Poznámka pod čarou č. 29a zní: "29a) § 2758 odst. 1 občanského zákoníku.". 20. Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 21. V § 14 odst. 5 se slova "nebo zdroje z bezúplatných plnění" nahrazují slovy "do vlastních zdrojů". 22. V § 16 odstavec 1 zní: "(1) Souhrnná položka "C. Technické rezervy" obsahuje rezervy v položkách "C.1. Rezerva na nezasloužené pojistné", "C.2. Rezerva na životní pojištění", "C.3. Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí", "C.4. Rezerva na bonusy a slevy" a "C.6. Ostatní technické rezervy".". 23. V § 16 odst. 2 se slova " , C.7.a), C.8.a)" zrušují a slova "podíl zajišťovatelů" se nahrazují slovy "hodnotu zajištění". 24. V § 16 odst. 3 se slova ", C.7.b), C.8.b)" zrušují a slova "podíl zajišťovatelů podle zajišťovací smlouvy, 36a) o který se vždy snižuje hrubá výše technických rezerv" se nahrazují slovy "hodnotu zajištění, která zahrnuje skutečné nebo odhadnuté částky, o které se v souladu se smluvními podmínkami zajištění snižuje hrubá výše technických rezerv. Pokud jde o rezervu na nezasloužené pojistné, hodnota zajištění se vypočítává podle metod uvedených v článku 1 přílohy č. 4 a podle podmínek zajišťovací smlouvy". Poznámka pod čarou č. 36a se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 25. V § 16 odstavce 4 až 9 znějí: "(4) Položka "C.1. Rezerva na nezasloužené pojistné" zahrnuje částku představující podíl předepsaného hrubého pojistného, které má být přiřazeno k následujícímu účetnímu období či k pozdějším účetním obdobím. Pokud zahrnuje položka C.1. rovněž hodnotu rezervy na rizika hrozící ztráty z pojištění, zní název položky "Rezerva na nezasloužené pojistné a hrozící ztráty z pojištění". Pokud je výše hrozících ztrát významná, uvede se jejich hodnota samostatně v příloze v účetní závěrce. Ustanovení platí obdobně v případě nezaslouženého pojistného. (5) Položka "C.2. Rezerva na životní pojištění" obsahuje hodnotu závazků pojišťovny včetně již vyhlášených bonusů, stanovenou pojistně matematickým odhadem po odečtení pojistně matematické hodnoty budoucího pojistného. (6) Položka "C.3. Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí" představuje úhrn předpokládaných konečných nákladů, které pojišťovně vzniknou v souvislosti s vypořádáním veškerých nároků vyplývajících z událostí, k nimž došlo do konce účetního období, ať byly hlášeny či nikoliv, snížený o částky, které již byly ve vztahu k těmto nárokům vyplaceny. Tato rezerva zahrnuje i rezervu na vzniklé a dosud nehlášené škody. Položka C.3. v životním pojištění se uvádí jen, pokud hodnota rezerv, které obsahuje, není obsahem položky C.2. (7) Položka "C.4. Rezerva na bonusy a slevy" představuje částky ve formě bonusů a slev určené pro pojistníky nebo pro osobu, která má smluvní právo na plnění, jak jsou vymezeny v § 19 odst. 6, pokud tyto částky nebyly účtovány ve prospěch pojistníka nebo osoby, která má smluvní právo na plnění, nebo nebyly zahrnuty do položky C.2. Při provozování zajišťovací činnosti se uvedená rezerva tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajišťovací smlouvy důvod. (8) Položka "C.6. Ostatní technické rezervy" zahrnuje mimo jiné rezervu na hrozící ztráty z pojištění, která je částkou doplněnou navíc k rezervě na nezasloužené pojistné z hlediska rizik přebíraných pojišťovnou po skončení účetního období, aby bylo možné pokrýt veškeré nároky a výdaje spojené s platnými pojistnými smlouvami překračující výši rezerv na nezasloužené pojistné a splatné pojistné vyplývající z těchto smluv. Rezerva na hrozící ztráty z pojištění se v položce C.6. uvádí jen, pokud není obsahem položky C.1. podle odstavce 4. Položka C.6. obsahuje rovněž "Rezervu na závazky Kanceláře", "Rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry" nebo ostatní technické rezervy, pokud jsou účetní jednotkou vytvářeny. (9) Položka "D. Technické rezervy u životního pojištění, kde jsou nositelem investičního rizika pojistníci" zahrnuje technické rezervy vytvořené ke krytí závazků vztahujících se k investicím v rámci smluv na životní pojištění, jejichž hodnota nebo výnosnost se stanoví podle finančních investic, u nichž pojistník nese riziko, nebo podle určitého ukazatele. Doplňkové technické rezervy, které se případně vytvářejí ke krytí rizik spojených s úmrtím, provozních výdajů či dalších rizik, jako jsou zaručené dávky pojistného plnění splatné při skončení smlouvy nebo zaručené hodnoty při odstoupení od pojistné smlouvy, se uvádějí v položce C.2. Položka D. zahrnuje rovněž technické rezervy představující závazky organizátora tontiny vůči jejím účastníkům.". 26. Poznámky pod čarou č. 37, 37a, 37b, 38 a 39 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 27. V § 16 se doplňuje odstavec 11, který zní: "(11) Informace o použitých metodách výpočtu jednotlivých technických rezerv, které jsou obsahem souhrnné položky "C. Technické rezervy" nebo položky D., se uvedou v příloze v účetní závěrce.". 28. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: (1) "Rezerva na závazky Kanceláře" je rezervou na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Rezerva je určena ke krytí uvedených závazků, k jejichž plnění Kancelář nemá odpovídající aktiva. Tuto rezervu tvoří pojišťovna v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře, její výše se stanoví matematicko-statistickými metodami. (2) "Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry" je rezervou určenou na splnění závazků vyplývajících z použité technické úrokové míry ve výši, ve které ke krytí uvedených závazků nepostačuje rezerva na životní pojištění podle § 16 odst. 5. Ustanovení platí obdobně v případě ostatních početních parametrů.". 29. § 17 včetně nadpisu zní: Souhrnná položka "E. Rezervy" obsahuje rezervy v souladu s § 26 odst. 3 zákona, které se uvádějí v uspořádání podle přílohy č. 1.". 30. V § 19 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slovo "prémie" nahrazuje slovem "bonusy". 31. V § 19 odst. 4 se slova "a I.9." a příloze č. 2 položka I.9. zrušují. 32. V § 19 odst. 6 se slovo "Prémie" nahrazuje slovem "Bonusy" a slovo "prémie" se nahrazuje slovem "bonusy". 33. V § 19 odst. 8 se slova "finančním umístěním (investicemi)" nahrazují slovem "investicí". 34. V § 19 odst. 11 se slova "finančnímu umístění" nahrazují slovem "investicím". 35. V § 20 odst. 3 písm. a) se slova "finančním umístěním" nahrazují slovem "investicí" a slova "finančnímu umístění, které" se nahrazují slovy "investici, která". 36. V § 20 odst. 3 písm. d) se číslo "4" nahrazuje číslem "6". 37. V § 20 odst. 5 písm. d) se číslo "4" nahrazuje číslem "6". 38. V § 20 se doplňuje odstavec 7, který zní: "(7) Položky podle odstavců 4 a 6 nemusí být uváděny ve výkazu zisku a ztráty. Využije-li účetní jednotka možnosti tyto položky neuvádět, neuvádějí se v Netechnickém účtu ani položky "III.13. Mimořádný zisk nebo ztráta" a "III.14. Daň z příjmů z mimořádné činnosti". V tom případě se tyto informace uvedou v příloze v účetní závěrce.". 39. V § 22 odst. 1 písm. c) se slova "tomto finančním umístění" nahrazují slovy "této investici". 40. V § 22 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až o) se označují jako písmena e) až n). 41. V § 22 odst. 1 písm. h) se slovo "Prémie" nahrazuje slovem "Bonusy". 42. V § 22 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova "; to platí i tehdy, využije-li účetní jednotka možnosti podle § 20 odst. 7". 43. V § 22 odst. 1 se písmeno m) zrušuje. 44. V § 22 odst. 1 písm. m) se číslo "4" nahrazuje číslem "3". 45. V § 22 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova ", nebo tehdy, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají; informace o použití tohoto ustanovení se uvedou vždy". 46. V § 22 odst. 2 písm. e) se slova "poukázek na akcie, opčních listů" nahrazují slovy "jakýchkoli prioritních akcií" a za slovo "dluhopisů," se vkládají slova "warrantů, opcí". 47. Poznámka pod čarou č. 42a se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 48. V § 22 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova "; tyto informace nemusí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu". 49. V § 22 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí: "s) navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, t) informace o událostech podle § 19 odst. 6 zákona.". 50. V § 22 odst. 5 se slova "organizační složku nebo" zrušují. 51. V § 22 se za odstavec 8 doplňuje nový odstavec 9, který zní: "(9) Informace podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až e), h) až n), p) až t), odstavců 5 až 7, § 5 odst. 3 a § 25 odst. 2 uvádí účetní jednotka jako subjekt veřejného zájmu.". 52. V § 25 odst. 1 se poznámky pod čarou č. 43 a 44 zrušují, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 53. V § 25 odst. 1 písmeno b) zní: "b) souhrnné položky "C. Investice".". 54. V § 25 se doplňuje odstavec 2, který zní: "(2) Při oceňování podle odstavce 1 se dále postupuje v souladu s § 26 a 27.". 55. V § 25 odst. 3 větě první se za slova "v účetní závěrce" vkládají slova ", pokud jsou investice oceňovány reálnou hodnotou". 56. V § 25 odst. 3 věta druhá zní: "Reálná hodnota jednotlivých položek uvedených v odstavci 1 zjištěná podle § 27 odst. 3 zákona se uvádí v příloze v účetní závěrce, pokud jsou investice oceňovány pořizovací cenou.". 57. V § 25 se doplňuje odstavec 4, který zní: "(4) Stejná metoda oceňování se použije u všech investic zahrnutých v některé z položek označených arabskou číslicí nebo v položce C.I. aktiv. Metoda použitá pro každou jednotlivou položku investic se uvede v příloze v účetní závěrce spolu s částkami podle ní stanovenými.". 58. V § 26 odst. 1 se slova "jiného finančního umístění (investic)" nahrazují slovy "jiných investic", slovo "je" se nahrazuje slovem "jsou" a na konci odstavce se doplňuje věta "Pokud by investicí podle zákona upravujícího pojišťovnictví byl majetek uváděný v položce "B. Dlouhodobý nehmotný majetek", použije se pro jeho ocenění § 27 odst. 6 věta první zákona.". 59. V § 26 odst. 2 se slova "k jejich" nahrazují slovy "k jejímu" a slovo "jejich" se nahrazuje slovem "její". 60. V § 26 odst. 3 se slova "finančního umístění oceňovaného" nahrazují slovy "investic oceňovaných" a slovo "všechna" se nahrazuje slovem "všechny". 61. V § 26 se doplňuje odstavec 5, který zní: "(5) Metoda oceňování musí být v každém případě přesně popsána a důvody pro její uplatnění musí být vyjádřeny v příloze v účetní závěrce.". 62. V § 27 odst. 1 se slovo "je" nahrazuje slovem "jsou", slova ", která se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce jako cena, za jakou by mohly být pozemky a stavby prodány v" se nahrazují slovy "podle § 27 odst. 3 zákona k" a na konci odstavce se doplňují slova "popřípadě upravená v souladu s odstavci 3 a 4". 63. V § 27 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: "(4) Metoda použitá ke stanovení ocenění pozemku nebo stavby i jejich rozčlenění v účetním období, ve kterém je ocenění provedeno, se uvedou v příloze v účetní závěrce.". 64. V § 27 odst. 5 se slova "1 až 3" nahrazují slovy "1 až 4". 65. § 28 včetně nadpisu zní: Výše technických rezerv musí být v každém okamžiku dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, vyplývajícím z pojistných smluv, které lze rozumně předpokládat.". 66. V § 29 odst. 2 se za slova "s výjimkou" vkládají slova "oceňovacích rozdílů". 67. V § 29 odst. 4 a příloze č. 2 v položkách II.2.b) a III.3.b) se slova "ostatního finančního umístění (investic)" nahrazují slovy "ostatních investic". 68. V § 29 odst. 6 se slova "Jiná finanční umístění" nahrazují slovy "Jiné investice". 69. V § 29 odst. 7 se slovo "je" nahrazuje slovem "jsou". 70. V § 29 odst. 9 se slova "se použije přiměřeně § 14a, 54 a 54a" nahrazují slovy "se použijí přiměřeně příslušná ustanovení". 71. V § 33 se odstavec 3 zrušuje. 72. § 34 včetně nadpisu zní: (1) Rezervy v souladu s § 26 odst. 3 zákona se uvádějí podle § 17, není-li stanoveno jinak. Technické rezervy se uvádějí podle § 16. (2) S výjimkou technických rezerv se uvádí tvorba rezerv podle odstavce 1 v Netechnickém účtu v položce "III.8. Ostatní náklady", použití rezerv včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace v Netechnickém účtu v položce "III.7. Ostatní výnosy".". 73. V § 35 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: "V účetních knihách a v účetní závěrce lze za podmínky podle § 7 odst. 6 zákona vzájemně zúčtovávat případy:". 74. V § 38 se odstavce 3 až 6 zrušují. 75. § 38a se zrušuje. 76. V § 40 odst. 1 se slova "může zahrnovat přehled o peněžních tocích a" zrušují. 77. V § 43 se vkládá nový odstavec 1, který zní: "(1) Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 22, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravami, jež vyplývají z použitých způsobu konsolidace podle § 39 odst. 1 a metod konsolidace podle § 39 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úprav: a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami [§ 22 odst. 2 písm. i)] se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují, b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců během účetního období [§ 22 odst. 2 písm. k)] se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace, c) při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami přiznané osobám vyjmenovaným v § 22 odst. 2 písm. n) a o).". 78. V § 43 odst. 2 větě první se za slovo "jednotka" vkládá slovo "dále". 79. V § 43 odst. 2 písm. c) se slova "podle § 38 odst. 4" zrušují. 80. V § 43 odst. 2 písm. e) se slova "podle § 38 odst. 6" zrušují. 81. V § 43 odst. 2 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a dosavadní písmena h) až j) se zrušují. 82. V § 43 se odstavec 3 zrušuje. 83. Poznámky pod čarou č. 30a, 48 a 51 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 84. V příloze č. 1 v položce B. aktiv se slova "a) zřizovací výdaje" zrušují. 85. V příloze č. 1 v položce C.III. aktiv se slova "Jiná finanční umístění" nahrazují slovy "Jiné investice". 86. V příloze č. 1 v položce A.II. pasiv se slovo "ažio" nahrazuje slovem "ážio". 87. V příloze č. 1 v položkách C.1.b), C.2.b), C.3.b), C.4.b), C.6.b) a D.b) pasiv se slova "podíl zajišťovatelů" nahrazuje slovy "hodnota zajištění". 88. V příloze č. 1 v položce C.2. pasiv se slova "Rezerva pojistného životních pojištění" nahrazují slovy "Rezerva na životní pojištění". 89. V příloze č. 1 v položce C.3. pasiv se slova "Rezerva na pojistná plnění" nahrazují slovy "Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí". 90. V příloze č. 1 v položce C.4. pasiv se slovo "prémie" nahrazuje slovem "bonusy". 91. V příloze č. 1 se položka C.5. pasiv zrušuje. 92. V příloze č. 1 se položky C.7. a C.9. pasiv zrušují. Pozn. autora: Dle sdělení Ministerstva financí, č. j.: MF-16470/2016/28, publikovaného ve Finančním zpravodaji pod č. 17/2016 FZ, má čl. I bod 92. vyhlášky č. 252/2015 Sb. správně znít "92. V příloze č. 1 se položky C.7. až C.9. pasiv zrušují." 93. V příloze č. 1 v položce D. pasiv se slova "Technická rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" nahrazují slovy "Technické rezervy u životního pojištění, kde jsou nositelem investičního rizika pojistníci". 94. V příloze č. 1 v položce E.1. pasiv se slovo "důchody" nahrazuje slovem "penzijní". 95. V příloze č. 2 v položce I.6. se slovo "Prémie" nahrazuje slovem "Bonusy". 96. V příloze č. 2 v položce II.7. se slovo "Prémie" nahrazuje slovem "Bonusy". 97. V příloze č. 2 v položce III.5. se slova "finanční umístění (investic)" nahrazují slovem "investice". 98. V příloze č. 3 se slova "Jiná finanční umístění" nahrazují slovy "Jiné investice". 99. V příloze č. 3 se slova "hospodářský výsledek" nahrazují slovy "výsledek hospodaření". 100. V příloze č. 3 se slova "Hospodářský výsledek" nahrazují slovy "Výsledek hospodaření". 101. V příloze č. 3 se slova "Ostatní rezervy" nahrazují slovem "Rezervy". 102. Za přílohu č. 3 se doplňuje nová příloha č. 4, která včetně nadpisu zní: "Příloha č. 4 Některé metody výpočtu technických rezerv A. Rezerva na nezasloužené pojistné 1. Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť. 2. U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný časový vývoj rizika. 3. Nelze-li při výpočtu rezervy uplatnit časové hledisko v souladu s § 16 odst. 4, je možné pro stanovení výše rezervy použít matematicko-statistické metody. B. Rezerva na hrozící ztráty Rezerva na hrozící ztráty uvedená v § 16 odst. 9 se vypočítává na základě pojistných plnění a správní režie, které by mohly pravděpodobně vzniknout po skončení účetního období v souladu s pojistnými smlouvami uzavřenými před tímto dnem, pokud jejich odhadovaná výše přesáhne výši rezervy na nezasloužené pojistné a výši splatného pojistného vyplývajícího z daných pojistných smluv. Při výpočtu rezervy se zohlední rovněž odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy dle § 30. C. Rezerva na životní pojištění Rezerva na životní pojištění uvedená v § 16 odst. 5 se v zásadě vypočítává samostatně pro každou smlouvu životního pojištění. Záporné hodnoty jednotlivých rezerv na životní pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze v účetní závěrce. D. Rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí 1. Neživotní pojištění a) Rezerva uvedená v § 16 odst. 6 se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou událost samostatně na základě předpokládané hodnoty budoucích nákladů. b) Rezerva musí rovněž brát v úvahu vzniklé, ale k rozvahovému dni dosud nehlášené škody; hodnota takovéto rezervy je stanovena s ohledem na dosavadní zkušenost, pokud jde o počet a závažnost nároků na pojistná plnění hlášených po rozvahovém dni. Nejsou-li uvedené údaje k dispozici, výše rezervy se stanoví pojistně matematickými metodami a není-li ani to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu. c) Při výpočtu rezervy se zohledňují náklady na vyřízení pojistných událostí z § 19 odst. 5 písm. a) bez ohledu na jejich původ. d) Od výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se odečítají částky uvedené v § 19 odst. 5 písm. b); k jejich odhadu se přistupuje na základě zásady obezřetnosti. Pokud jsou tyto částky významné, uvedou se v příloze v účetní závěrce. e) Pokud musí být odškodné z titulu pojistného plnění vypláceno formou ročních splátek, musí být výše rezervy, která je za tímto účelem vytvářena, vypočtena na základě uznávaných metod pojistné matematiky. f) Nelze použít diskontování či odpočty, bez ohledu na to, zda vyplývají z použití způsobu ocenění na rezervu na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí, jejichž vypořádání je očekáváno později ve vyšší hodnotě, nebo se předpokládá, že bude provedeno jinak. 2. Životní pojištění Výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí uvedené v § 16 odst. 6 se rovná částkám dlužným oprávněným osobám, kterým vznikne právo na pojistné plnění, zvýšeným o náklady na vyřízení pojistných událostí.". 1. Ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetních obdobích, která započala dnem 1. ledna 2016 nebo později, není-li dále v bodě 2 stanoveno jinak. 2. Účetní jednotka, která vykazovala zřizovací výdaje v položce "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" v podpoložce "a) zřizovací výdaje" podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokračuje ve vykazování tohoto majetku a účtování o tomto majetku až do jeho vyřazení jen v rámci položky "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" podle § 9 odst. 2 této vyhlášky. Čl. I Čl. II - Přechodná ustanovení Čl. III - Účinnost

https://www.mou.cz/informace-dle-zakona-c-106-1999-sb-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/t2140

Informace dle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - Masarykův onkologický ústav, MOÚ Úvod Informace dle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Platné znění Zákona - svobodný přístup k informacím více Vybraná ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách více Základní informace více Rozšířené informace více Úplné informace více Povinné informace dle § 5 zákona č. 106/1999 Sb. - rok 2014 více Povinné informace dle § 5 zákona č. 106/1999 Sb. - rok 2015 více Povinné informace dle § 5 zákona č. 106/1999 Sb. - rok 2016 více Povinné informace dle § 5 zákona č. 106 1999 Sb. - rok 2017 více Povinné informace dle § 5 zákona č. 106 1999 Sb. - rok 2018 více Vyřešte rovnici: 16 plus 87 = *

https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=73985&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Pokyn ze dne 25.3.2011, kterým se stanovuje formát a struktura výpisu z evidence pro daňové účely podle dle § 92a odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o dani z přidané hodnoty") 25.3.2011 | Sbírka: GFŘ-D-4 | Částka: 2/2011 GFŘ-D-4 kterým se stanovuje formát a struktura výpisu z evidence pro daňové účely podle dle § 92a odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) Č.j.: 7353/11-3210-011021 Výpis z evidence pro daňové účely podle § 92a zákona o dani z přidané hodnoty musí plátce předložit ve lhůtě pro podání daňového přiznání k DPH za dané zdaňovací období. Generální finanční ředitelství v souladu s ustanovením § 92a odst. 6 zákona o dani z přidané hodnoty, zveřejňuje formát a strukturu výpisu z evidence pro daňové účely. Uvedený výpis musí být podán na formuláři „Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle § 92a odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty“ resp. na formuláři „Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle § 92a odst.5 zákona o dani z přidané hodnoty“ . Tato podání musí být ve formátu a struktuře .XML, odpovídající XSD schémata jsou definována a zveřejněna na adrese: http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo2_info/popis_struktury_seznam.faces K vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře .XML pro odeslání do datové schránky správce daně lze využít službu Elektronická podání pro daňovou správu (EPO) na adrese http://eds.mfcr.cz. Aplikace umožňuje vytvořit a uložit soubor v předepsaném formátu a struktuře pro následné odeslání správci daně datovou schránkou. Bližší informace jsou k dispozici na internetové stránce http://cds.mfcr.cz volba Daně elektronicky ~ Informace k elektronickému podávání ~ Informace pro uživatele. Zmíněné formuláře lze podat pouze elektronicky a to: • datovou zprávou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy; datová zpráva musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo • datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu podanou, prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy, pokud je toto podání správci daně do 5 dnů potvrzeno nebo opakováno písemně a nebo • datovou zprávou prostřednictvím datové schránky Tento pokyn nabývá účinnosti dne 1.4.2011.

https://firmy.euro.cz/subjekt-blue-diamond-s-r-o-63672618

BLUE DIAMOND s.r.o. IČO: 63672618, Praha, výpis z rejstříku (11.12.2019) | Euro.cz Firma BLUE DIAMOND s.r.o. IČO 63672618 BLUE DIAMOND s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. BLUE DIAMOND s.r.o. (63672618) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Staropramenná 221/25, Praha 150 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 12. 4. 1995 a je stále aktivní. BLUE DIAMOND s.r.o. nemá žádnou provozovnu a jednu živnost. Jako zdroj dat o BLUE DIAMOND s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o BLUE DIAMOND s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o BLUE DIAMOND s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro BLUE DIAMOND s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje BLUE DIAMOND s.r.o. C 36648 Datum sepsání společenské smlouvy: 14.3.1995 12.4.1995 Aktuální kontaktní údaje BLUE DIAMOND s.r.o. Kapitál BLUE DIAMOND s.r.o. Sídlo BLUE DIAMOND s.r.o. Staropramenná 221/25 , Praha 150 00 14.5.2013 U dubu 1291/5 , Praha 147 00 12.4.1995 - 14.5.2013 Předmět podnikání BLUE DIAMOND s.r.o. zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu 12.4.1995 - 11.12.2009 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej /vyjma zboží v příloze 2 a 3 cit. zák./ 12.4.1995 - 11.12.2009 vedení firmy BLUE DIAMOND s.r.o. Statutární orgán BLUE DIAMOND s.r.o. Zastupování a podepisování: Podepisování za společnost se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu společnosti připojí svůj podpis kterýkoliv z jednatelů společnosti. Každý jednatel jedná za společnost navenek samostatně. 12.4.1995 Josef Pekárek 5.1.2016 Sibiřská 601 , Ústí nad Labem 403 31 Ing. Zdeněk Opolzer sen. 12.4.1995 - 11.12.2009 Ing. Zdeněk Opolzer jun. 12.4.1995 - 11.12.2009 Moskevská 981/74 , Praha 101 00 Ing. Zdeněk Opolzer 11.12.2009 - 14.5.2013 Ing. František Vogl 11.12.2009 - 12.6.2013 32 , Vysoká 277 24 Ing. František Vogl 12.6.2013 - 28.7.2014 Jan Vasilev 7.10.2014 - 5.1.2016 Sbírka Listin BLUE DIAMOND s.r.o. C 36648/SL 23 ostatní rozhod. jed. spol. Městský soud v Praze 5.11.2015 16.11.2015 13.1.2016 2 C 36648/SL 22 ostatní rozhod. jed. spol. Městský soud v Praze 4.9.2014 8.9.2014 13.10.2014 2 C 36648/SL 21 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 17.7.2014 18.7.2014 20.8.2014 3 C 36648/SL 18 podpisové vzory Městský soud v Praze 14.10.2009 18.12.2009 1 C 36648/SL 17 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 63/2009 Městský soud v Praze 14.10.2009 18.12.2009 27 Živnosti a provozovny BLUE DIAMOND s.r.o. Blue Diamond a.s. - 61860573 - Praha BLUE DIAMOND s.r.o. - 63672618 - Praha KING BLUE DIAMOND s.r.o. - 44222190 - Želechovice nad Dřevnicí Blue Diamond Investments, s.r.o. - 29184797 - Brno Blue Diamond Investments Real, s.r.o. - 04577795 - Brno

http://slideplayer.cz/slide/1960359/

Výběr dodavatele a správné chování zadavatele - ppt stáhnout Výběr dodavatele a správné chování zadavatele Prezentace na téma: "Výběr dodavatele a správné chování zadavatele"— Transkript prezentace: Výběr dodavatele a správné chování zadavateleIng. Milena Smržová vedoucí OKČ 2 Obsah Cíl semináře Představení prostředí zakázek ZásadyZákon 137/2006 Sb. X 320/2001 Sb. Hodnotící a kvalifikační kritéria Chyby jako prevence krácení 3 Rozlišení zakázek Veřejný zadavatel (dotovaný, sektorový)Do Kč bez DPH dodávky, služby Do Kč bez DPH stavební práce VZMR a řídí se Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU verze 5/2012 Nad Kč bez DPH dodávky, služby Nad Kč bez DPH stavební práce Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v pozdějším znění, novela 55/2012 účinná od vyhlášky (Novela k dispozici jako samostatná prezentace na webu ÚRR) Zadavatel mimo režim zákona Závazné postupy 4 Zákon 137/2006 Sb. Pozor 1. 4. 2012 vstoupila v platnost novela ZVZPodstata zůstává, ostatní jinak vstoupily v účinnost prováděcí právní předpisy týkající se veřejných zakázek 230/2012 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky 231/2012 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce 232/2012 Vyhláška o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění zakázky 133/2012 Sb. o uveřejňování a vyhlášení, profil zadavatele (vstoupila v platnost dříve) 5 Závazné postupy Z důvodu absence legislativního prostředí pro VZMR a mimo režim zákona Nutnost upravit prostředí zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU Byly vytvořeny Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., které od 5. výzvy upravují zadávání VZMR, Definují povinnosti a postupy pro zadávání zakázek Pro smlouvy uzavření po platí nejaktuálnější závazné postupy MO č PPP 6 Cíl dnešního semináře Seznámení s upravujícím se prostředím veřejných zakázek a výběrových řízení Zamyslet se nad těmito zakázkami jinak, než jen na zbytečnou, zatěžující, náročnou administrativu ve výběru dodavatelů…. Propojení důležitých oblastí pro uvědomění si konání činností komplexně Chyby jako prevence 7 Je nutné ho co nejvíce otevřít – ztransparentnitProstředí zakázek Je nutné ho co nejvíce otevřít – ztransparentnit Z důvodů následných přezkumů dozorových orgánů Pro získání co nejefektivnější zakázky s co největším přínosem pro zadavatele 8 Zásady Transparentnost Rovné zacházení NediskriminaceCo si pod těmito zásadami představujete? 9 Transparentnost Jakákoliv zakázka musí být vždy zadána transparentním způsobem. Základním účelem zásady je zajištění co největší průhlednosti řízení, která podstatnou měrou přispívá k přezkoumatelnosti celého řízení a k možnosti kontroly postupu v řízení, ale též k získání efektivní zakázky 10 Transparentnost činit veškeré úkony při zadávání zakázky jednoznačným, průhledným a srozumitelným způsobem, tzn. stanovit jednoznačným způsobem předmět VZ, způsob prokázání kvalifikace, hodnotící kritéria a metodu hodnocení ……. o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele pořizovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu umožňujícím úkony zadavatele nezávisle přezkoumat, všechna rozhodnutí řádně odůvodnit apod. 11 Rovné zacházení Každý zadavatel je povinen, od okamžiku přípravy řízení a v průběhu zadávání zakázky, přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat či podávají nabídky Zadavatel definuje v ZD či výzvě přesné podmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude řízení probíhat. 12 Nediskriminace Zadavatel je povinen v průběhu zadávání zakázky postupovat tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z uchazečů a to i potenciálních. Podmínky pro zadávání zakázky musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby umožňovaly výběr nejvhodnějšího dodavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému uchazeči do řízení z důvodů, které nesouvisejí s předmětem zakázky. 13 Porušení zásad Vede k rozbourání celého VŘK výběru nesprávného uchazeče K vystavení se riziku korekce dotace… Atd. … 14 Nutné je správné pochopení zásad!!! Transparentnost Rovné zacházení Je dobré se při zadání každé zakázky zamyslet nad zásadami tak, abychom zakázku zadali bez jejich porušení. Nutné je správné pochopení zásad!!! Transparentnost Rovné zacházení Nediskriminace Nepřejít zásady, bývají vždy na začátku a nikdo je moc nečte, toto je ale gro všeho!!! 15 Pokračujeme dále… Vztah zákona 137/2006 Sb./Závazné postupy (3 zásad) vs.320/2001 Sb. 16 137/2006 Sb./Závazné postupy vs. 320/2001 Sb.Zákon 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v pozdějším znění / Závazné postupy Transparentnost Rovné zacházení Nediskriminace Zákon 320/2001 Sb. o finanční kontrole Hospodárnost Účelnost Efektivnost Těchto 6 zásad se musí skloubit a každý realizovaný výdaj je musí dodržet!!! Správně zadaná zakázka musí reflektovat oba zákony 17 Účelnost Takové použitý veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů – dělat věci správně Mám definované cíle a záměry? Stanovil jsem si kvalitu výstupu? Můžu potom porovnat či zkontrolovat, že jsem svých cílů dosáhl? Vztahuje se můj cíl vůbec k danému projektů? Jsou k dispozici odpovídající zdroje a prostředky? 18 Efektivnost Je takové použití prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků, vynaložených na jejich plnění; vztah mezi vstupy výstupy – dělat správné věci Dělat pouze projekt, který je nezbytný (nakupovat SP, S, D, které jsou nezbytně nutné) Je v souladu schválený cíl a očekávání projektu? Existuje více variant řešení? Která je nejefektivnější? Postupy, které konám v rámci projektu mě efektivně vedou ke stanovenému cíli? Je dodržena hospodárnost ve vztahu k efektivnosti? 19 Hospodárnost Je použití prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů – dělat správné věci levně Průběžně během roku ověřovat průměrné ceny na trhu (před vypsáním zakázky zaktualizovat předpokládanou hodnotu zakázky) Správně vysoutěžit dodavatele Je vstup potřeba k dosažení cíle? (potřebuji to?) Pozor – neovlivnila nejnižší cena kvalitu výstupů? (zde možná rozpor s ZVZ) Jak jsou přidělené zdroje využívány? Byla vybrána nejvhodnější nabídka? Existují důvody, proč nebylo vybráno finančně nejméně náročné řešení? Byl dodržen optimální poměr mezi cenou a kvalitou? 20 Hospodárnost x zásady 137/2006 Sb.Řešení problému, jak má zadavatel postupovat při zadávání veřejných zakázek, aby naplnil ustanovení zákona o veřejných zakázkách/závazných postupů a zároveň ve svých postupech respektoval principy 3E, jak mu ukládá zákon o finanční kontrole. Nedodržením principu 3E dochází k promrhávání zdrojů a též ke kritickým závěrům následných kontrol Pozastavit, vysoutěžíte nejnižší cenu, ale nelíbí se Vám podmínky, jednáte ústně atd. působí netransparentně 21 Nehospodárnost výdajůMO č. 12 Upravuje maximální výše určitých výdajů Pozor uvedeny jsou maximální hranice, avšak ne optimální Předražené stavby Předražená vybavení Důrazná kontrola Zvolit stropy na základě vlastních průzkumů!!! Nepodcenit!!! 22 Nehospodárnost výdajůV rámci hospodárnosti výdajů za stavební práce porovnáváme stavební rozpočty na průměrné ceny dle ÚRS Rozdíl mezi Vaším rozpočtem a průměrnými cenami bude pokrácen Před vypsáním zakázky si zaktualizujte stavební rozpočet dle průměrných cen Do zakázky stanovte maximálně přípustnou cenu Vybavení kontrolováno na běžné ceny pořízení 23 Nutné Důsledně dodržovat zákon – pro ty, kteří jsou povinni se jím řídit Důsledně dodržet Závazné postupy – kuchařka pro zadání zakázky, nic nevynechejte Na co důsledně dbát? Chyby jako prevence……….. 24 Stanovení předmětu zakázkyVšechna obdobná spolusouvisející plnění, která zadavatel zamýšlí zadat v průběhu jednoho účetního období a která spolu věcně, místně a časově souvisí Všechna plnění, jejichž předmět tvoří jeden funkční celek Stavební práce Služby Dodávky 25 Definování předmětu veřejné zakázkyRozvaha o uvažované zakázce Jedná se o jeden z nejdůležitějších kroků, předcházející vlastnímu zadání zakázky. Klíčové i pro volbu správného typu hodnotících kritérií. Zadavatel si musí ujasnit, co chce pořídit základem je nákup takového produktu či služby, které opravdu potřebujete; je důležité nedojít ke zjištění, že jste nakonec pořídili něco, co nepotřebujete či to nyní chcete jinak 26 správně definovat předmět veřejné zakázky, Důležité: správně definovat předmět veřejné zakázky, určit si, co od zakázky potřebujeme, co chci!!!!!!!!!!! jaké má naplnit cíle, zaktualizovat dokumentaci, rozpočty k nacenění, rozmyslet si, zda to potřebuji (účelné, efektivní, hospodárné), nadefinovat si kritéria, která mi pomohou správně vybrat (účelně, efektivně, hospodárně), Neměnit vysoutěžené!!!!!!! – důsledek velkého krácení O hodnotících kritériích dále velmi podrobně 27 Chyby při vymezení zakázkyNejednoznačnost vymezení Příliš široce vymezený předmět ?! Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel Porovnatelnost nabídek Pozor na diskriminační vymezení O hodnotících kritériích dále velmi podrobně 28 Chyby při vymezení zakázkyNení-li to odůvodněno předmětem VZ, nesmí zadávací dokumentace obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. O hodnotících kritériích dále velmi podrobně 29 Stanovení předpokládané hodnoty zakázky ZVZ § 13 Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, kterou je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty. 30 Stanovení předpokládané hodnoty zakázkyPředpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. 31 Dělení předmětu zakázkyZadavatel je oprávněn stanovit či definovat předmět veřejné zakázky dle vlastního rozhodnutí, je vždy povinen ale dodržet pravidlo zákazu dělení VZ, pokud by v důsledku došlo ke snížení předpokládané hodnoty zakázky pod finanční limity stanovené v § 12. §13 odst.3 Pozor i sloučení nemusí být správně Záměr? Nehospodárnost ? 32 Dělení předmětu zakázkyAnalogicky dle Závazných postupů: Zadavatel je povinen postupovat tak, aby nedocházelo k dělení předmětu zakázky na menší zakázky s cílem snížit hodnotu zakázky pod stanovené limity pro jednotlivé postupy uvedené v článku 13. a 14. Závazných postupů 33 Dělení předmětu zakázkyPři posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je potřeba přihlížet k následujícím souvislostem: Věcné hledisko - předmět veřejné zakázky může být vymezen zcela totožně, shodně; Místní hledisko – v sousedních objektech, v navazujících budovách….; Časové hledisko – současně, v navazujícím období, v jednom časovém úseku – pro potřeby zákona se bere jedno účetní období. 34 Dělení předmětu zakázkyPovinností zadavatele je i určitým způsobem předvídat pořizované dodávky, služby či stavební práce a tedy jaksi již do budoucna počítat při vymezení předmětu VZ s tím, aby zpětně nemohlo být konstatováno, že došlo k jednání v rozporu s §13 odst. 3. či Závaznými postupy bod 6.4.1 35 Dělení předmětu zakázky§ 13 ZVZ odst. 3 a 4 hovoří (3) Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně. (4) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. 36 Dělení předmětu zakázkyZadavatel není oprávněn předmět VZ rozdělit tak, aby v důsledku tohoto rozdělení zadával dle zákona např. více podlimitních zakázek místo zakázky nadlimitní nebo zakázky malého rozsahu místo podlimitní. Pokud ovšem zadavatel rozdělí předmět nadlimitní VZ tak, že i po tomto rozdělení bude zadávat dvě či více zakázek nadlimitních, lze tento postup považovat za přípustný. Analogicky na VZMR... 37 Dělení předmětu zakázkyZadavatel může rozhodnout, že předmět veřejné zakázky spočívající v témže nebo obdobném plnění bude plněn po částech v jiné době, za jiných podmínek a odlišnými dodavateli. Rozdělování veřejných zakázek však nemůže vést k umělému snižování předpokládané hodnoty či-li obcházení zákona. 38 Dělení předmětu zakázkyZadavatel je povinen při určování předpokládané hodnoty zakázky sečíst předpokládané hodnoty věcně (podle charakteru plnění) obdobných a spolu souvisejících plnění, které hodlá poptávat na základě zadávacího řízení v průběhu příslušného účetního období – tedy v průběhu příslušného kalendářního roku, případně hospodářského roku je-li odlišný od kalendářního. 39 Dělení předmětu zakázkyTo neplatí pro dodávky nebo služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky nebo služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6. Lze tedy říci, že dodávky a služby, jejichž jednotková cena je v průběhu roku proměnlivá a zadavatel je pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb, se podle zákona o veřejných zakázkách vůbec nezadávají. Plnění tedy přestavují samostatnou veřejnou zakázku. Ta je pak nutně zadávána v každém jednotlivém případě dle režimu, který zákon pro její zadání předepisuje. 40 Dělení předmětu zakázkyDůležité body: Vytvořit vnitřní systém komunikace a mechanizmů; Jakási povinnost zadavatele předvídat svou budoucí poptávku v rámci konkrétního období; Při určování předmětu VZ musí zadavatel brát v úvahu věcnou, časovou, místní a funkční souvislost poptávaného plnění; Pokud zadavatel VZ rozdělil, musí při stanovení PHZ a následné volbě zadávacího postupu vycházet ze součtu předpokládaných hodnot všech částí. Nutné prozkoumat trh!!! 41 Dělení zakázek a rámcová smlouvaPři nejistotě zajištění finančních prostředků na úhradu plnění v budoucnu lze využít institutu rámcové smlouvy. Pojem rámcová smlouva je vymezen v ZVZ §11, a to výhradně pro účely tohoto zákona. Je platformou pro zadávání jednotlivých dílčích veřejných zakázek. Aby mohly být jednotlivé veřejné zakázky zadávány na základě rámcové smlouvy, je nezbytné, aby rámcová smlouva byla uzavřena postupem podle zákona. 42 Pochybení Rozhodnutí Úřadu č. j. S321/2010 ze dne 18.2.2011: Smlouvy na zajištění tisku propagačních materiálů. 4 výběrová řízení na základě výzev k podání a předložení nabídky ze dne V případě všech VZ zaslána výzva šesti dodavatelům, vždy stejný okruh uchazečů. Ve všech čtyřech případech VZMR vybrána nabídka stejného uchazeče. 43 Pochybení Zadavatel: služba zajištění tisku požadovaná v jednotlivých VŘ spolu věcně nesouvisí, neboť tisk předmětných propagačních materiálů byl realizován na různá média, která vyžadují jiné tiskové a přístrojové vybavení u dodavatelů. U VŘ „Tisk - skládačka osobností“ byl např. podkladem papír, který musí být následně ohýbán a upravován. U VŘ „Tisk mapy“ se jednalo o tisk na plastový podklad. ÚOHS: vzhledem k tomu, že ve všech VŘ bylo vyzváno k podání nabídky stejných šest dodavatelů a byly podány nabídky stejných čtyř vyzvaných uchazečů, je zřejmé, že tisk specifikovaných propagačních materiálů na různá média byli schopni všichni tito dodavatelé realizovat. Pro závěr, že se v daném případě jedná o stejný předmět plnění, svědčí i skutečnost, že ve všech výběrových řízeních byla vybrána jako nejvhodnější nabídka stejného uchazeče. 44 Pochybení Časová souvislost:všechny VZMR byly zadány na základě výzev ze stejného dne, a to dne , přičemž lhůta pro podání nabídky byla zadavatelem ve všech případech stanovena jednotně, a to do Z výzev k podání nabídky dále vyplynulo, že zadavatel požaduje realizaci předmětu plnění ve všech veřejných zakázkách v jednotném termínu, a to „nejpozději do listopadu 2009. 45 Co si myslíte, že je na celém procesu zadání jedna z nejtěžších věcí? Stanovení hodnotících a kvalifikačních kritérií a jejich vyhodnoceníPro stanovení hodnotících kritérií je podstatný detailní rozbor předmětu plnění ještě před zpracováním zadávací dokumentace a před stanovením hodnotících kritérií. Základem je přesné uvědomění si zadavatele: jaké plnění, v jaké struktuře, v jaké kvalitě, v jakém čase potřebuje, jaké finanční prostředky je schopen na požadované plnění vynaložit. 47 Transparentnost Velmi tenká hranice…. Riziko subjektivity….V souladu se zásadou transparentnosti je zadavatel povinen stanovit, jaké údaje bude v rámci kritérií hodnotit a jakým způsobem. Toto je nutné nastavit již do zadávací dokumentace. Je nutné se držet nastaveného způsobu hodnocení. V rámci hodnocení nabídek je zadavatel povinen prokázat jakým způsobem byla nabídka hodnocena, do zápisu přesně popsat průběh hodnocení!!! 48 Transparentnost, rovný přístup, nediskriminaceUchazeči by měli být na základě stanovených kritérií objektivně schopni předložit konkrétní a vzájemně porovnatelné nabídky a měli by si předem vytvořit představu o způsobu jejich hodnocení. 49 Stanovení hodnotících kritérií a j jejich následné vyhodnoceníMusí být dodržena pravidla, která zabezpečí soulad mezi popisem hodnocení uvedeném v zadávací dokumentaci a skutečně provedeném následném hodnocení nabídek. Způsob zpracování nabídkové ceny, který je nutno ošetřit tak, aby jednotlivé ceny byly navzájem porovnatelné!! Stejně důležité je pro hodnocení i zpracování obchodních podmínek v zadávací dokumentaci. Pokud například nastavíme napevno záruční dobu, splatnost faktur, nebo sankce, může to mít každopádně vliv na výši nabídkových cen. 50 Základní hodnotící kritériaCena Je-li základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, stanoví hodnotící komise pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny (je nutné posoudit ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně) Do protokolu vepsat např.: základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena, komise nabídky posoudila dle tohoto kritéria, posoudila nabídky i z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny a seřadila obdržené nabídky od nejlevnější po nejdražší. Jako nejvýhodnější považuje nabídku….. Pozor vždy hodnoťte cenu bez DPH 51 Základní hodnotící kritériaEkonomická výhodnost nabídky Rozhodnete-li se nepožadovat jako jediné kritérium nabídkovou cenu, která je jednoznačně měřitelná, ale budete hodnotit na základě ekonomické výhodnosti nabídky, je nutné vždy stanovit dílčí hodnotící kritéria a určit jim váhu. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k poptávanému předmětu VZ a vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny. Pozor hodnotícími kritérii nesmí být kritéria kvalifikační Pozor na sankční instrumenty – nesmí být Pozor na stanovení max či min hranice 52 Dílčí hodnotící kritériaCena Kvalita Technická úroveň Provozní náklady Zkušenosti žadatele – pozor je kvalifikační kritérium!!! Počet hodin školení Dodací lhůta Lhůta pro dokončení Sankční podmínky – zakázané!!! Záruční podmínky – dejte raději do smlouvy Atd. dle potřeby zadavatele 53 Ekonomická výhodnost nabídkyEkonomická výhodnost nabídky a její dílčí kritéria se poté hodnotí bodovací metodou. Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v intervalu 0 až 100. Každé obdržené nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost příslušné nabídky v rámci tohoto kritéria. Nejvýhodnější nabídce v rámci kritéria přidělíme 100 bodů. Tuto nabídku dělíme každou další nabídkou a násobíme 100 – jedná se o poměr hodnoty nabídky ku poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky. + slovní komentář každého člena komise pro obhájení udělovaného počtu bodů 54 Ekonomická výhodnost nabídkyJednotlivým dílčím kritériím jsou stanoveny váhy v procentech tak, že jejich celkový součet je 100 %. Hodnocení provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Součet výsledných hodnot u jednotlivých nabídek stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek. Jako nejúspěšnější stanoví komise tu nabídku, která dosáhla v součtu nejvyšší hodnoty. 55 Ekonomická výhodnost nabídkyJe důležité rozlišit kritéria, která lze vyčíslit a kritéria, která vyčíslit nelze. Příklad: 56 Dílčí hodnotící kritérium kvalita plněníZadavatelé často stanovují jako dílčí hodnotící kritérium „kvalita nabídky“, které je vymezeno neurčitě a nezaručuje výběr nejvhodnější nabídky. Je celkem obvyklé, že zadavatel stanoví dílčí kritérium kvalita nabídky ve výši 50% bez jasného vymezení, jak bude dané kritérium objektivně posuzovat. 57 Kritérium „kvalita nabídky“Kritérium uvedené pouze v takovéto podobě, bez konkrétního vymezení jeho obsahu, je nutno považovat za nevhodné. Proč? 58 Transparentnost, rovný přístup, nediskriminaceNevhodné je proto, že jeho neurčité vymezení jej činí netransparentním. Je velmi obecné a každý si pod tímto kritériem může představit něco jiného. Uchazeči si musí být schopni před podáním nabídek objektivně udělat obraz, které skutečnosti se budou hodnotit, které skutečnosti budou podstatné či nikoliv. Pokud tedy požadujete kvalitu, je vhodné požadovat kvalitu nabízeného plnění, přičemž je nutné jasně definovat postup a hlediska, ze kterých bude kvalita nabízeného plnění posuzována, zejména které konkrétní znaky kvality budou posuzovány. 59 Transparentnost, rovný přístup, nediskriminaceJe nutné si předem definovat, které vlastnosti požadovaného plnění považujete za znaky kvality. Definovat a blíže specifikovat, co se v jeho rámci bude hodnotit. Následně by měla hodnotící komise uvést, jak se s jednotlivými hodnocenými vlastnostmi vypořádala. Dílčí kritéria např. návrh postupu řešení, provázanost postupu řešení s termíny určenými v nabídce a jejich reálnost, záruční servis, …. Rozdílnost jednotlivých parametrů kvality je samozřejmě odvislá od předmětu plnění. Je však nutné, aby se hodnotící komise vypořádala s jednotlivými dílčími kritérii a mírou jejich naplnění a aby odůvodnila jednotlivé zhodnocení každého uvedeného znaku. 60 Zpráva o posouzení nabídekJe nutné vypracovat zprávu o posouzení nabídek. Popis hodnocení je nutno provést verbálně zejména v případě individuálně hodnocených kritérií Ale i u „počitatelných“ kritérií je nutno rozepsat hodnocení zvlášť pro každé kritérium Hodnocení jednotlivých nabídek dle předem daných kritérií a způsobu jejich hodnocení, aby byly dodrženy zásady … 61 Vyhněte se chybám Obecná kritériaNedostatečný či nezveřejněný způsob hodnocení Netransparentní kritéria – kvalita, design, technické provedení Netransparentní hodnocení – pouhé obodování bez popisu způsobu Nemožnost prokázat následným kontrolám objektivitu hodnocení V rámci zakázky mít uchovanou kompletní dokumentaci včetně všech bodovacích tabulek jednotlivých členů hodnotící komise Vyvarujte se chyb při hodnocení pramenící z nepozornosti či špatného pochopení způsobu hodnocení Předem si zkuste vyhodnotit Vámi nastavená kritéria 62 Vícepráce Vícepráce v JŘBU - § 23 odst. 7 písm. a): MO č. 11dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli, 63 Vícepráce 2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a 3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky, nebo 64 Vícepráce Podmínky pro aplikaci nejsou naplněny zejména v případě:chyby projektanta, zadavatel si v průběhu realizace „rozmyslel“ podobu zadání, okolností, které zadavatel sám svým předchozím chybným postupem navodil, zadavatel včas nepromítnul do zadání změny podmínek na trhu, změny legislativy, technických norem apod., které byly objektivně známy již při přípravě zadání, 65 Vícepráce Příklad: Zadavatel při zadání víceprací při kalkulaci předpokládané hodnoty vzájemně započítal méněpráce a vícepráce; to však nelze, novou VZ jsou pouze vícepráce, které nebyly v původní VZ vymezeny. Zadavatel takto přesáhl 20 % limit ceny původní zakázky pro použití JŘBU. !!! Výkladové stanovisko ÚOHS 66 Vícepráce ÚOHS: R75/2012 Zadavatel oslovil jediného uchazeče k podání nabídky na realizaci dodatečných stavebních prací, a to dodavatele původní VZ, s odůvodněním, že proti původnímu projektu je nutno pro účely kladného výsledku kolaudačního řízení provést změny a dodatky oproti zadávací dokumentaci na základě novelizací některých českých technických norem a předpisů především v oblasti zatížení konstrukcí sněhem. Dle ÚOHS však tyto okolnosti nastaly před zahájením původního zadávacího řízení. Nelze je tedy považovat za objektivně nepředvídatelné a nebylo možné využít JŘBU. Zadavatel měl mít povědomí o platnosti nové normy a možných důsledcích jejího neplnění. Důvodem víceprací je dle Úřadu spíše nedůsledný a nedostatečný postup zadavatele při přípravě původní zadávací dokumentace. 67 Lhůty § 39 a následující Veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky Někdy zákonné minimum nestačí Může být diskriminační Hrozí nekvalitně podaná nabídka Přiměřené prodloužení lhůty v případě změny zadávacích podmínek S novelou již nutné v případě, že se se změnou může změnit i okruh uchazečů, prodloužit lhůtu o celou její délku 68 Lhůty § 39 a následující Neprodloužení lhůty pro podání nabídek při změně zadávacích podmínek – ÚOHS: S182/2012 Zadavatel nestanovil lhůtu pro podání nabídek s ohledem na předmět zakázky. Konkrétně pochybil tím, že v průběhu zadávacího řízení snížil požadavky na kvalifikaci uchazečů a na poskytovanou záruční lhůtu, avšak po oznámení těchto změn dostatečně neprodloužil příslušné lhůty. Lhůtu pro poskytnutí zadávací dokumentace a termín pro prohlídku místa plnění zadavatel stanovil ve stejný den, kdy byly změny zveřejněny. Lhůtu pro podání nabídek pak zadavatel ponechal v původním termínu. Uchazeči tedy měli na přípravu a podání nabídek pouze 10 dnů. 69 Lhůty § 39 a následující Postup zadavatele mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť neposkytl dalším potenciálním uchazečům časový prostor pro zvážení účasti v zadávacím řízení a případně pro podání nabídky na základě upravených zadávacích podmínek. Nelze tedy vyloučit, že v případě zákonného postupu mohl zadavatel obdržet výhodnější nabídky. 70 Kvalifikace § 50 jednoznačnost vymezenízadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky Nechtějte nic navíc - přehnaná snaha je na škodu kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení možnost zadavatele požadovat vysvětlení či předložení chybějících informací/dokladů k prokázání kvalifikace – legislativní vývoj v čase ! častá diskriminace na základě ekonomických a finančních kval. kritérií (pojistná smlouva, rozvaha, obrat) a na základě technických kval. kritérií (reference, certifikáty, seznam techniků či technických útvarů, počet zaměstnanců …) a technických ISO 71 Kvalifikace § 50 Rozhodnutí Úřadu č. j. S089/2008 a rozhodnutí Úřadu č. j. S295/2008 ÚOHS: zadavatel porušil zásadu zákazu diskriminace, když po uchazečích požadoval předložení seznamu staveb, resp. dodávek (tj. referencí) provedených na území ČR. Není objektivně zdůvodnitelné vyžadovat od dodavatelů předložení referencí o stavebních pracích, resp. o dodávkách pouze do ČR. Takový požadavek nelze považovat za opodstatněný, neboť realizace předmětných stavebních prací či dodávek nepochybně nevykazuje podstatné odlišnosti od obdobných stavebních prací či dodávek realizovaných mimo území České republiky. 72 Kvalifikace § 50 a § 56 Pozor na prokazování kvalifikace subdodavatelem Nesprávně (diskriminačně) stanovený požadavek na doložení referenčních zakázek Požadavek na velké množství ref. zakázek, které je třeba pro zajištění kvalitního uchazeče (vyhlášky k zákonu) Pozor na dobu pro požadované reference Stavba 5 let!!! Dodávky a služby 3 roky!!! 73 Nepodjatost § 74 odst. 7 Vrchní soud v Olomouci - 2 A 9/2000….. na podjatost nelze usuzovat z pohledu efektivity, tedy skutečného vlivu na samotný výsledek, nýbrž jako „na fenomén, který nesmí být přítomen v rozhodovacím procesu bez ohledu na to, zda měl či mohl mít reálný vliv na rozhodnutí samé“. …. Pozor na to, kdy podepisují členové komise prohlášení o nepodjatosti Nutné až v té chvíli, kdy jsou schopni identifikovat uchazeče – po otevření obálek Bod 8.2 Závazných postupů Zákon 74 MNNC § 77 Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. „Zadavatel musí být schopen uchazeči v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny sdělit, které části jeho nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny, jaké důvody vedly zadavatele k pochybnostem o výši nabídkové ceny a zejména jaké podklady s ohledem na zvolenou metodu posouzení bude od uchazeče pro potřeby posouzení zdůvodnění jeho nabídkové ceny vyžadovat tak, aby toto posouzení mohlo kvalifikovaně a transparentně proběhnout“. 75 Zrušení zadávacího řízenípouze ze zákonem vymezených důvodů riziko extenzivního výkladu těchto důvodů: odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. 76 Změny smluv V rámci zadávacího řízení VZ na stavební práce zadavatel stanovil jako dílčí hodnotící kritéria nabídkovou cenu, dobu plnění a délku záruky, nabídnuté hodnoty byly rovněž v uzavřené smlouvě o dílo. Zadavatel následně uzavřel s dodavatelem dodatek, kterým byla změněna doba plnění a záruka. Uzavřená smlouva ve znění dodatku tak neodpovídala nabídce uchazeče. V daném případě hrozí riziko vlivu na výběr vítězného uchazeče. 77 Změny smluv Podstatné změny ve smlouvách NEPŘÍPUSTNÉ:vliv na okruh případných dodavatelů vliv na výběr nejvhodnější nabídky rozšíření předmětu veřejné zakázky změny smluvní rovnováhy v neprospěch zadavatele 78 Závěr Veřejné zakázky nejsou pouze zbytečnou administrativou, která Vám ubírá čas a přidělává starosti… Přináší pozitivní efekt konkurenčního tlaku, který převáží nad administrativními náklady. Zadávat zakázky, pokud si osvojíte hlavní zásady a naučíte se nad nimi přemýšlet jako byste byli zároveň kontrolory těchto zakázek, bude pro Vás absolutní hračka…  79 Závěr Zkuste se vžít pro zadávání do role investora... (pro veřejné zadavatele) Finance, které zaplatíte za zakázku jsou Vaše… Zkuste se vžít do role kontrolora, který půjde po Vás: Co vše bude potřebovat Jak mu prokážete, že jste zadali zakázku transparentním způsobem, s rovným a nediskriminačním přístupem ke všem uchazečům, který zajistil efektivní, hospodárnou a účelnou zakázku…. 80 Poděkování Všem moc děkuji za pozornostV případě dotazů mě můžete kontaktovat na adrese: Jediná skutečná objevná cesta se neskládá z hledání nových území, ale z nového pohledu na věc… 81 Stáhnout ppt "Výběr dodavatele a správné chování zadavatele" Seminář pro žadatele k 14. výzvě IROP „Infrastruktura pro předškolní vzdělávání“ a 15. výzvě „Infrastruktura pro předškolní vzdělávání pro sociálně vyloučené. O projektu

http://docplayer.cz/32947386-Zapis-c-7-z-jednani-vyboru-mas-blanik-o-s.html

Zápis č. 7 z jednání Výboru MAS Blaník o. s. - PDF Download "Zápis č. 7 z jednání Výboru MAS Blaník o. s." 1 Zápis č. 7 z jednání Výboru MAS Blaník o. s. Datum Místo: Kancelář MAS Blaník, ul. Jana Masaryka 399, Vlašim Čas: 19:00 21:00 Účast Přítomen Nepřítomen Omluven 1. Mgr. Renata Vondráková (předsedkyně, OSVČ) 2. Mgr. Zuzana Klímová Vaňková (místopředsedkyně, OSVČ) 3. Bc. Jaroslav Švejda (místopředseda, Mikroregion Želivka - manažer) 4. Pavel Kuře (člen, OSVČ). Ing. Eliška Švejdová (členka, mikroregion Blaník - manažerka) 6. Ing. Růžena Kučerová (členka, Městys Louňovice pod Blaníkem starostka) 7. Mgr. Karel Havlíček (člen, fyzická osoba) 8. Ing. Václav Nekvasil (člen, Město Trhový Štěpánov starosta) 9. MgA. Eva Vrzalová (členka, Mikroregion Český Smaragd manažerka) 10. Mgr. Radovan Cáder (člen, ČSOP Vlašim místopředseda) 11. Pavel Duda (člen, soukromý zemědělec) Celkem Poznámka: Výbor je usnášeníschopný. Hosté: Petra Fialová (asistentka MOS) Program: 1) Informace od posledního jednání 2) Zpětná vazba proběhlého Valného shromáždění členů v Kamberku příprava (návrhy vylepšení do budoucna), zaslání podkladů členům, organizační zajištění, další 3) Projednání plánu prací na strategii do konce srpna úvazky, zaměstnanci, úkoly, závazky dotace, vyúčtování, atp. 4) Projednání otázky budoucího chodu kanceláře názor členů Výboru na souběh zaměstnání v MAS a činnost ve Výboru vč. role předsedy či místopředsedů ) Projednání projektů spolupráce názory členů 6) Diskuse Shrnutí hlavních bodů 1. Jednání Členské schůze - Napříště bude vylepšena organizace jednání Členské schůze tj. zasedací pořádek Výbor v čele, hlídání odcházejících, hlídání usnášeníschopnosti, zkratky, rozdělení rolí při prezentování bodů jednání (střídání se v řečnění) 2. Strategie RV, JŠ a ZKV budou poptávat služby na zpracování strategie indikátory, kartogramy, mapy. Dále budou rozděleny DPP pro čerpání OPTP (vč. webu na DPP pro R. Vondráka). Zapojení pí. Bauerové Zaměstnanec vs. člen Výboru zatím není žádný konflikt, bude dořešena role předsedy jako placená nebo neplacená do další volby v červnu 201. Každé zaměstnávání na pracovní poměr musí schválit a projednat Výbor. Nicméně už ke standardizaci je povinnost mít zaměstnance alespoň jednoho. 3. Projekty spolupráce Výbor schvaluje zapojení do této výzvy, preferuje téma monitoring a evaluace a schvaluje zapojení Mgr. Jitky Fialové jako garanta projektu pod dozorem RV a ZKV 2 Zápis jednání: V úvodu představení nové asistentky Petry Fialové; Hlasování o zapisovateli: Petra Fialová/ ověřovatelé: K. Havlíček, E. Švejdová pro všichni, proti - 0 1) Informace od posledního jednání Splněno Úprava stanov dle nové metodiky Splněno Úpravy jednacích řádů dle nové metodiky Splněno Výroční zpráva/účetní závěrka Splněno Změny rozpočtu Stále platí/ale v návaznosti na logo - Švejda předloží grafický manuál MAS (po logu), vizitky, atp. Téměř splněno Vrzalová /Klímová Vaňková naplnění webových stránek MAS Nesplněno VIZE MAS - zpracovat návrh (R. Vondráková) Nesplněno - zpracovat organizační schéma kanceláře MAS a MAS (Z. Klímová Vaňková) - návaznost na projekt příprava strategie , bude splněno po vyjednání úvazků Nesplněno katalog projektů na WEB 2) Zpětná vazba proběhlého Valného shromáždění členů v Kamberku Proběhla diskuze všech členů v návaznosti na ovou komunikaci předcházející setkání Výboru. E. Švejdová: Vrátila se k členské schůzi a podala návrh na jinou organizaci jednání zapojit více členy výboru, omezit monotónnost projevu a udržet víc pozornosti, zestručnit rozsah informací (např. v případě změn základních dokumentů MAS poslat veškeré poklady členům předem a pak vyzdvihnout jen to nejpodstatnější a nečíst všechny změny) tak, aby se nikdo ze členů neztrácel v průběhu jednání a pečlivěji počítat hlasy (nebrat v úvahu jen nadpoloviční většinu a do zápisu pak napsat hlasy podle prezence). P. Kuře: Úplně se vytratila původní myšlenka MAS vzájemná podpora mezi sebou a spolupráce také na projektech, které nepotřebují dotační prostředky. MAS se soustředí pouze na získání peněz prostřednictvím připravované strategie. Dále vyjádřil názor, že Výbor by měl sedět v čele na členských schůzích; vznesl námitku ohledně nepřijetí návrhu nového člena (právníka). R. Vondráková: Postupovat je nutné dle stanov a ujednání, že noví členové se mají předjednat na Výboru. Je nutné podat přihlášku. Všichni členové: Souhlasí, že by bylo dobré lépe zajistit pozornost přítomných na schůzích, ohlídat účast členů při hlasování. K. Havlíček: Vyjádřil nesouhlas s poznámkou R. Vondrákové z ové komunikace o tom, že MAS má nárok na určitou míru chaotičnosti - spolek, který má více než milionový rozpočet, nemá na chaos nárok. Zápisy by měly být stručnější, každé hlasování mít své pořadové číslo. ZKV a RV: K zápisu jsou však přikládány přílohy, je nutné dělat jej detailněji - kvůli případným kontrolám, kde hlavní odpovědnost je na předsedkyni. E. Vrzalová: Podala návrh na úpravu volby výběrové komise tak, aby nebyla převaha členů z Vlašimi. Viz příloha č. 2. Návrh je to tom, jak zajistit pokrytí celého území MAS (viz obr.), je nastaven pro 13 členů výběrové. Komise - návrh: Na území MAS Blaník jsou 4 mikroregiony, z každé oblasti jsou navrženi kandidáti, volič vybere kandidáty do veřejného sektoru, dva kandidáty za neziskový sektor, navíc kandidáta má Vlašim (kandidáti za Vlašim mohou být za Mikroregion Podblanicko i za Vlašim). R. Vondráková: Kandidáty nominují členové MAS Blaník, nelze limitovat volbu územím. Někdo např. z řad podnikatelů vůbec neví, že patří ještě do nějakého mikroregionu dle obcí. Z. Klímová Vaňková: Problematické je určení počtu kandidátů za jednotlivé mikroregiony, liší se v počtu obyvatel, počtem obcí i rozlohou území, je vhodné nechat složení výběrové komise na voličích, z jakého regionu si kandidáta vyberou. P. Kuře: Navrhuje udělat kodex, každý kandidát by napsal něco jako čestné prohlášení (jméno, zaměstnání, mé záměry v MAS ), aby voliči měli přehled o takové osobě. Z. Klímová Vaňková: Kandidáti mohou přistupovat i těsně před volbou, nelze pak informace rozeslat předem. Do další volby máme čas najít vhodný systém pro volbu výběrové komise. Návrh poslat členům k vyjádření, jak se bude v budoucnu volit výběrová komise. J. Švejda: Zápisy a další dokumentu je nutné posílat soubory ve formátu čitelném pro staré WINDOWS, každý nemá novou verzi. R. Cáder: Navrhl změnu formátu pro rozpočet dle jednotlivých účetních kapitol. Závěry: - Připomínky k zápisu nutno provádět ve změnovém formátu v revizích; když ověřovatelé zápis ověří, posílá 3 se k připomínkování ostatním členům, ti mají nárok na připomínky do týdne, pak se zápis vyvěsí - Do budoucna budou jednání MAS nahrávaná (na mobilní telefon nelze provést kvalitní zvukový záznam celé schůze) - Bude vytvořen seznam zkratek užívaných na jednáních (MOS, MAS) - Je vhodné si program schůze příště rozdělit mezi více lidí - V průběhu roku bude probíhat diskuse k možným změnám v systému volby Výběrové komise (diskuse) Úkoly: Do dalšího rozpočtu dát nákup nahrávacího zařízení zajistí ZKV a RV. Seznam zkratek vytvoří ZKV. Další jednání členské schůze bude organizováno tak, že členové Výboru budou sedět všichni v čele, dále bude důsledně hlídání odcházení a přicházení členů zajistí E. Švejdová případně náhradník. Výbor v předjednání programu členské schůze zajistí rozdělení úkolů na jednání. Předsedkyně bude obecně více úkolů delegovat na členy Výboru. ZKV s účetní probere rozpočtování dle kapitol. 3) Projednání plánu prací na strategii do konce srpna R. Vondráková: Čerpání probíhá, řadu částek (zejména menších ale ve vazbě na termíny) máme už vyčerpáno. Uzavřeno je 3 kolo jednání pracovních skupin. Terén se saturoval, lidé už se opakovali to je dobře. Co jsme mohli, jsme za data/informace získali. Na přípravě strategie intenzivně pracují skupiny: Vzdělávání, Sociální služby, Spolky, Cestovní ruch; Rozvoj obcí proběhlo jednání s pí J. Hořtovou, která se zapojí do tvorby strategie, uvítá však spolupráci; Krajina nutné přijmout další lidi nefunguje; Každá skupina si zvolila vlastní postup zpracování, vytvoří se souhrnný dokument, kam se uloží výstupy z jednotlivých skupin, do konce srpna je nutné vyvěsit pracovní verzi; osloví se pí Bauerová kontrola strategie, expertní dozor. Z. Klímová Vaňková: Představila možnost vypracování indikátorů a kartogramů (mapové podklady s grafickým znázorněním dat) dodavatelsky tedy jako službu. V případě kartogramů jde o standardizované sady od firmy, která tvoří podklady pro většinu MAS; R. Vondráková: Dále je nutné zajistit mapy pro vlastní využití v MAS Blaník, J. Švejda zjistí cenovou nabídku, podmínky půjčování 3. osobě (k využití pro členy MAS). Webové stránky - správce R. Vondrák - IT podpora pro přípravu strategie (úprava webu, katalog projektů) nebude dodána formou služby, ale na DDP. Úkoly: Zjistit nabídku na mapové podklady pro MAS a užití i členům zajistí J. Švejda, ZKV a RV budou jednat s R. Vondrákem nad webem v rámci OPTP a dalšími členy pracovního týmu k dopracování strategie. ZKV zajistí poptávkové řízení k OPTP indikátory, kartogramy. 4) Projednání otázky budoucího chodu kanceláře P. Kuře: Otevřel otázku fungování MAS podpora a spolupráce mezi členy MAS, informační činnost o dotačních titulech, projektech, lidé neznají strukturu - je potřeba člověk, aby informoval ostatní; R. Vondráková: Ano, přepokládá se, že až MAS bude mít přístup k dotačním titulům, tak bude zajišťovat i informační servis a podporu do území tzv. animace. Zatím jsme ale získali dotaci jenom na přípravu strategie. Veškeré síly se tedy soustředí na tento úkol a na jiné věci bohužel nezbývají. Členové MAS se ale mohou kontaktovat mezi sebou a přicházet s žádostmi o podporu jejich aktivit ze strany MAS. Projedná je Výbor a když to schválí, tak právě MAS bude takovou strukturou, která umožní projekty, které jsou charakteru spolupráce typu LEADER. Navrhuje, ať tedy p Kuře pro konkrétní témata osloví lidi, kteří chtějí něco dělat. Ti se např. mohou setkat hodinu před členskou schůzí a témata spolupráce projednat. K otázce zaměstnanců se R. Vondráková vyjádřila za sebe takto - MAS by měla nejprve v případě konkrétních projektů hledat, jak zaměstnat lidi u partnerů (členů MAS), až když to nebude možné, tak hledat cesty, jak zaměstnat lidi na MAS. Předpokládá, že MAS se bude rozrůstat o takové zaměstnance, kteří budou informovat ostatní o dotačních titulech, poskytovat poradenství k přípravě projektů apod.; přijetí nového zaměstnance bude řešit Výbor. Počítá se i se zapojením manažerů mikroregionů, jak bylo od začátku poptáváno, když to půjde. R. Vondráková: Upozornila, že dle stanov s sebou funkce předsedy nese časově náročné úkoly a velkou zodpovědnost, z toho plyne, že není možné, aby funkce předsedy byla vykonávána jako neplacená funkce; ať už bude ve funkci předsedy v budoucnu působit kdokoli, je nutné počítat s velkou časovou náročností výkonu této pozice. Dále v diskuzi byla řešena otázka souběhu funkcí manažera MAS a člena Výboru/místopředsedy/předsedy. R. Vondráková: Na pozici manažerky MAS se v budoucnu počítá s Z. Klímovou Vaňkovou, která je v současnosti místopředsedkyní. Závěr: Výbor dospěl ke konsensu, že současné nastavení momentálně vyhovuje, je možné se k této otázce vrátit v budoucnu, až bude aktuální obsazení pozice manažera MAS. Zároveň není vhodné, aby manažer MAS byl odvolán, pokud nebude zvolen do Výboru. Úkoly: Je potřeba vysvětlit členům, co je náplní funkcí v MAS a do června 201 (nové volby Výboru) vyjasnit funkci 4 předsedy/kyně jako placenou či neplacenou. ) Projednání projektů spolupráce názory členů R. Vondráková: Vysvětlila projekt spolupráce, v současné době se jedná o projektech spolupráce MAS, kdy účelem realizovaných projektů je posílit spolupráci MAS mezi sebou a předávání správné praxe a postupů MAS v rámci projektu zpracují metodiky týkající se jednoho z následujících témat: A) Přidaná hodnota projektu spolupráce, B) Evaluace a monitoring strategie MAS, C) Etický kodex MAS, transparentnost MAS při výběru projektů Tato informace byla rozeslána členům k připomínkám a s výzvou pro zájemce o zapojení se. MAS Blaník bude připomínkovat tuto výzvu na projekty spolupráce tak, aby byly zaměřeny více prakticky (jako tomu bylo v předcházejícím období, tedy např.: budování informačních nástěnek). Pokud projekty spolupráce zůstanou navrženy stávajícím způsobem (viz varianty uvedené výše), navrhuje Výbor hledat partnery v dalších MAS a spolupracovat na tématu Monitoring a evaluace, případně Etický kodex MAS. Výbor schvaluje zapojení Mgr. J. Fialové do projektu spolupráce. Hlasování o spolupráci: Pro všichni, členové proti 0, zdržel se - 0 Zapsala: Petra Fialová Ověřil(a) 1: Mgr. Karel Havlíček Ověřil(a) 2: Ing. Eliška Švejdová Příloha č. 1: Podklady pro jednání PS MV LEADER IV. OSA LEADER Podklady pro jednání pracovní skupiny Monitorovacího výboru PRV Pravidla IV.2.1 Realizace projektů spolupráce: Změna v popisu opatření Změna definice žadatele vzhledem k novelizaci občanského zákoníku (odstranění občanského sdružení, které po zaniká, přidání nových právních forem - spolek nahrazuje o.s. a ústav je obdoba o.p.s.) Změna druhu a výše dotace Změna způsobilých výdajů Změna kritérií přijatelnosti Změna preferenčních kritérií Konkrétní podoba změn podléhající schválení MV PRV: Popis opatření Účelem realizovaných projektů je posílit spolupráci MAS mezi sebou a předávání správné praxe a postupů. MAS v rámci projektu zpracují metodiky týkající se jednoho z následujících témat: - přidaná hodnota projektů spolupráce 5 - evaluace a monitoring strategie MAS - etický kodex MAS, transparentnost MAS při procesu výběru projektů Výsledky projektu budou zveřejněny na stránkách MAS a veřejně prezentovány na seminářích. DEFINICE PŘÍJEMCE DOTACE Žadatel/příjemce dotace musí splňovat ode dne zaregistrování Žádosti o dotaci po podání Žádosti o proplacení následující podmínky (při příjmu žádosti o dotaci C, v průběhu realizace D, jinak C): jedná se o MAS (nebo místní partnerství), která je schválená pro podporu z Programu rozvoje venkova ČR na období (opatření IV.1.1 a III.4.1) a z Operačního programu Technická pomoc MMR, nebo jedná se o MAS, která - tvoří partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem včetně neziskového, - realizuje svůj programový dokument Strategický plán Leader, Územní studii apod., - má území působnosti až obyvatel a města s max obyvateli. Územní vymezení působnosti MAS se mezi jednotlivými MAS nesmí překrývat, tzn., že jedna obec smí být v územní působnosti jen jedné místní akční skupiny (vztaženo k definici území MAS pro programové období PRV ) Členové MAS musí prokazatelně na daném území místně působit - musí mít na území působnosti MAS trvalé bydliště, sídlo, provozovnu apod. Rozhodovací orgány MAS musí být tvořeny minimálně z 0 % zástupci soukromé sféry (např. ekonomických, sociálních partnerů, zástupců občanské společnosti) a maximálně z 0 % zástupci veřejné sféry. MAS musí mít jednu z těchto právních forem: - obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/199 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, - zájmové sdružení právnických osob podle 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. - spolek podle 214 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - ústav podle 402 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů DRUH A VÝŠE DOTACE Druh dotace: přímá nenávratná dotace. Maximální míra dotace: 100 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace Maximální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace, činí Kč na MAS. Příspěvek EU činí 80 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 20 % veřejných zdrojů. Projekt nesmí zakládat veřejnou podporu. ZPŮSOBILÉ VÝDAJE Dotaci je možné poskytnout pouze na tyto výdaje: 6 Kód 001 Mzdové náklady Popis: Mzdové náklady pracovníků podílejících se na projektu. Limity: Mzdové náklady jsou omezeny max. úrovní sazby 200 Kč/hod. na pracovníka vč. všech zákonných odvodů. Min. 80 % výdajů tvoří mzdy. Kód 002 Provozní výdaje projektu Popis: Mezi provozní výdaje patří cestovní výdaje zaměstnanců MAS, nájem kanceláře, telefonní a internetové poplatky a kancelářské potřeby v souvislosti s projektem. Kód 003 Služby Popis: Služby související s realizací projektu, pokud není možné zabezpečit interní kapacitou MAS. Limity: Částka vynaložená na služby je max Kč na projekt. Výdaje, na které nelze poskytnout dotaci: - výdaje na výstupy, které slouží k realizaci opatření IV mzdové náklady přesahující max. úroveň sazby 200 Kč/hod. na pracovníka vč. všech zákonných odvodů - pracovní hodiny přesahující fond pracovní doby dle zákoníku práce (pracovní hodiny nad rámec plného pracovního úvazku, tj. 40 hodin týdně u zaměstnance, jehož mzdové náklady jsou, i jen částečně, hrazeny z projektu) - DPH, s výjimkou DPH bez nároku na odpočet, kterou skutečně a s konečnou platností nesou příjemci jiní, než osoby nepovinné k dani, uvedené v čl. 4 odst. prvním pododstavci šesté směrnice Rady 77/388 EHS ze dne 17. května 197 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně - úroky z půjček a úvěrů - zpracování Žádosti o dotaci dle závazné osnovy dodavatelsky nebo formou služby - bankovní poplatky - kauce za pronájem Číselník výdajů, na které může být poskytnuta dotace Kód Název výdaje Způsob plnění Limit 001 Mzdy O - Max. 200 Kč/hod/pracovník vč. všech zákonných odvodů. 002 Provozní výdaje S - Min. 80 % výdajů tvoří mzdy. 003 Služby S - Max Kč/ projekt 7 O osobní výdaje S služby KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI Kritéria, která musí být splněna nejpozději při registraci Žádosti o dotaci po dobu podání Žádosti o proplacení; 1. Projekt musí splňovat popis opatření; C 2. Všechny MAS splňují podmínky definice příjemce dotace; D jinak C 3. Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou; C 4. Projekt musí dosáhnout minimální bodové hranice ve výši 2 bodů; C. Místní akční skupina je zapojena pouze do 1 projektu spolupráce; C 6. Metodika musí být zveřejněna na stránkách jednotlivých MAS nejpozději k datu podání ŽoP; C 7. Na projektu spolupracuje minimálně 6 MAS; C. PREFERENČNÍ KRITÉRIA NÁZEV PREFERENČNÍHO KRITÉRIA MOŽNÝ BODOVÝ ZISK 1. Na projektu spolupracuje 7 8 místních akčních skupin 3 2. Na projektu spolupracuje více než 8 místních akčních skupin 3. Projektu spolupráce se účastní 1-2 místní akční skupiny, které byly 3 vybrány k podpoře dle čl. 63, písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1698/ Projektu spolupráce se účastní 3 a více místních akčních skupin, které byly vybrány k podpoře dle čl. 63, písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1698/200. V rámci projektu bude zrealizováno min. workshopů, kterých se budou účastnit všechny spolupracující MAS. Výstupy workshopů budou náležitě dokladovány. 6. Metodika obsahuje příklad správné praxe za každou spolupracující MAS. 7. Metodika obsahuje min. ukázek špatné praxe (čeho by se MAS měly v budoucnu vyvarovat). 8. V Žádosti o dotaci je popsáno jasné vymezení rolí a zodpovědnost spolupracujících MAS. Příloha č. 2: Návrh nové úpravy hlasovacího lístku k volbě Výběrové komise od MaA. Evy Vrzalové

http://public.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=1&s=39&pozvanka=1

Od 6. 2. 1996 14:00 Vládní návrh zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů /sněmovní tisk 1972/ - druhé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek /sněmovní tisk 2009/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2012/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., Ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb. /sněmovní tisk 2048/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2073/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů /sněmovní tisk 2077/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů /sněmovní tisk 2085/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (zákon o lihu) /sněmovní tisk 2090/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb. /sněmovní tisk 2017/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2019/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů /sněmovní tisk 2081/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti /sněmovní tisk 2027/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích /sněmovní tisk 2028/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady /sněmovní tisk 2042/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., a zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a mění zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb. /sněmovní tisk 2056/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona ČNR č. 22/1993 Sb. /sněmovní tisk 2034/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., a mění zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2041/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění, doplňuje a upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2064/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o výkonu trestu odnětí svobody /sněmovní tisk 2065/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2069/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2043/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o omamných látkách, psychotropních látkách, přípravcích obsahujících tyto látky, prekursorech a pomocných látkách a o změnách a doplňcích některých zákonů /sněmovní tisk 2035/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2083/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb. /sněmovní tisk 2088/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o podmínkách poskytování zdravotní péče a o změně zákona ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2087/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o léčivech a o změnách a doplnění některých zákonů /sněmovní tisk 2093/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny /sněmovní tisk 2044/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb. /sněmovní tisk 2066/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o odpadech /sněmovní tisk 2070/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o nadacích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích) /sněmovní tisk 2047/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2036/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o státním podniku /sněmovní tisk 2076/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů /sněmovní tisk 2084/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům /sněmovní tisk 2094/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2054/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o oceňování majetku /sněmovní tisk 2055/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2071/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. /sněmovní tisk 2072/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2080/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. /sněmovní tisk 2086/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2091/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o civilním letectví a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2058/ - prvé čtení Vládní návrh zákona o pozemních komunikacích /sněmovní tisk 2079/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2059/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2082/ - prvé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže /sněmovní tisk 2092/ - prvé čtení Návrh poslance Emila Jaroše a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. /sněmovní tisk 1978/ - prvé čtení Návrh poslanců Emila Jaroše a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2011/ - prvé čtení Návrh poslanců Josefa Janečka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1981/ - prvé čtení Návrh poslanců Josefa Janečka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře /sněmovní tisk 1990/ - prvé čtení Návrh poslance Tomáše Páva na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2002/ - prvé čtení Návrh poslance Tomáše Ježka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2005/ - prvé čtení Návrh poslanců Tomáše Ježka a dalších na vydání zákona o České národní nadaci /sněmovní tisk 2015/ - prvé čtení Návrh poslanců Josefa Pavely a dalších na vydání zákona o veřejném ochránci práv /sněmovní tisk 2007/ - prvé čtení Návrh poslanců Jiřího Hájka a dalších na vydání zákona o státním jazyce České republiky a o jazycích národnostních menšin /sněmovní tisk 2018/ - prvé čtení Návrh poslanců Jana Jegly a dalších na vydání zákona o ochraně zemědělství (zemědělský zákon) /sněmovní tisk 2020/ - prvé čtení Návrh poslanců Ludvíka Motyčky a dalších na vydání zákona o dokončení nápravy některých majetkových křivd /sněmovní tisk 2022/ - prvé čtení Návrh poslanců Viktora Dobala a dalších na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, v platném znění /sněmovní tisk 2023/ - prvé čtení Návrh poslanců Pavla Severy a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 2025/ - prvé čtení Návrh poslanců Pavla Severy a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění /sněmovní tisk 2026/ - prvé čtení Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic se Slovenskou republikou /sněmovní tisk 2050/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsaná v Židlochovicích dne 4. ledna 1996 /sněmovní tisk 2049/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh prohlášení, jímž se odvolává výhrada podle článku 28 a uznává příslušnost Výboru proti mučení přijímat podání podle článků 21 a 22 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání /sněmovní tisk 2016/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o přístupu Republiky Slovinsko ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, podepsaná dne 25. listopadu 1995 v Ljubljani /sněmovní tisk 1997/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou, podepsaná dne 15. prosince 1995 v Praze /sněmovní tisk 2078/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 4. prosince 1995 /sněmovní tisk 2029/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Memorandum o porozumění mezi vládou České republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o vzájemné správní pomoci jejich celních správ, podepsané v Praze dne 17. listopadu 1995 /sněmovní tisk 2067/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na přístup České republiky k Úmluvě o zjednodušení formalit ve zbožovém styku mezi Evropským hospodářským společenstvím a zeměmi ESVO ze dne 28. dubna 1987 a k Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi Evropským hospodářským společenstvím a zeměmi ESVO ze dne 20. května 1987, který byl schválen Usnesením vlády ze dne 10. ledna 1996 č. 57 /sněmovní tisk 2095/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o propojení české dálnice D5 a německé dálnice A6 na společných státních hranicích výstavbou hraničního mostu, podepsaná v Praze dne 13. července 1995 /sněmovní tisk 2013/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních, sjednaný ve Štrasburku dne 17. března 1978 /sněmovní tisk 2031/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Dodatkový protokol sjednaný 15. října 1975 ve Štrasburku a Druhý dodatkový protokol sjednaný 17. března 1978 ve Štrasburku k Evropské úmluvě o vydávání /sněmovní tisk 2033/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládají Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu změny a doplňky Ústavy Světové poštovní unie (SPU) přijaté XXI. Kongresem SPU v Soulu dne 14. září 1994 /sněmovní tisk 2057/ - prvé čtení Návrhy opravených zdravotně pojistných plánů na rok 1996 resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven /sněmovní tisk 2103/ Návrh poslanců Marka Bendy a dalších na vydání zákona o sídle Parlamentu České republiky /sněmovní tisk 1989/ - druhé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1947/ - druhé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1952/ - druhé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. /sněmovní tisk 1953/ - druhé čtení Vládní návrh zákona o ochraně chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák /sněmovní tisk 1965/ - druhé čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1976/ - druhé čtení Návrh poslanců Josefa Pavely a dalších na vydání zákona o advokacii /sněmovní tisk 1920/ - druhé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Albánskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Tiraně dne 22. června 1995 /sněmovní tisk 1933/ - druhé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Irskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 14. listopadu 1995 /sněmovní tisk 1986/ - druhé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví, podepsaná v Praze dne 20. října 1995 /sněmovní tisk 1987/ - druhé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou podepsaná v Praze dne 26. dubna 1995 /sněmovní tisk 1902/ - druhé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Rumunskem podepsaná v Bukurešti dne 22. června 1994 /sněmovní tisk 1903/ - druhé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva o známkovém právu sjednaná v Ženevě dne 27. října 1994 /sněmovní tisk 1938/ - druhé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda k energetické chartě, podepsaná dne 8. června 1995 v Lisabonu /sněmovní tisk 1970/ - druhé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Doplňková dohoda ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, podepsaná dne 11. září 1995 v Brně /sněmovní tisk 1983/ - druhé čtení Informace rozpočtového výboru o projednání zprávy vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. až 3. čtvrtletí 1995 Návrh rozpočtu Fondu národního majetku České republiky na rok 1996 /sněmovní tisk 2037/ Rozpočet Fondu dětí a mládeže na rok 1996 /sněmovní tisk 1984/ Program činnosti Fondu dětí a mládeže na rok 1996 /sněmovní tisk 1985/ Návrh volební komise Poslanecké sněmovny na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání Zpráva výboru petičního, pro lidská práva a národnosti o vyřizování petic za 2. pololetí 1995 /sněmovní tisk 2104/ Návrh poslanců Marka Bendy a dalších na vydání zákona o sídle Parlamentu České republiky /sněmovní tisk 1989/ - třetí čtení Vládní návrh zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů /sněmovní tisk 1972/ - třetí čtení

http://kraken.slv.cz/3As53/2013

3As53/2013 3 As 53/2013-18 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Petra Prùchy a soudcù JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vla¹ína v právní vìci ¾alobce: P. È., proti ¾alované: Èeská po¹ta, s. p., se sídlem Politických vìzòù 909/4, Praha 1, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2013, è. j. 5 A 2/2013-19, ®alobce po¾adoval na ¾alované poskytnutí rozsáhlého katalogu informací podáním ze dne 24. 1. 2012. Vzhledem k tomu, ¾e podání nesplòovalo nále¾itosti dle zákona è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím, byl ¾alobce upozornìn, ¾e informace mu mohou být poskytnuty pouze v pøípadì, kdy¾ dodr¾í zákonem pøedpokládanou formu ¾ádosti. Na toto sdìlení ¾alobce relevantnì nereagoval a jeho ¾ádost byla proto odlo¾ena podle § 14 odst. 5 zákona è. 106/1999 Sb. ®alobce reagoval správní ¾alobou proti neèinnosti, podanou k Mìstskému soudu v Praze (dále mìstský soud ). Usnesením ze dne 10. 1. 2013, è. j. 5 A 2/2013-5, mìstský soud ¾alobce vyzval k zaplacení soudního poplatku za správní ¾alobu. Na uvedené usnesení reagoval ¾alobce ¾ádostí o osvobození od soudních poplatkù, ke kterému pøilo¾il prohlá¹ení o majetkových pomìrech. Mìstský soud usnesením ze dne 11. 2. 2013, è. j. 5 A 2/2013-19, ¾ádost zamítl a osvobození od soudních poplatkù ¾alobci nepøiznal. Mìstský soud v napadeném usnesení uvedl, ¾e ¾alobce splòuje první podmínku pro pøiznání osvobození od soudních poplatkù ve smyslu § 36 odst. 3 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále s. ø. s. ), nebo» je nemajetný. Osvobození od soudních poplatkù mu pøesto nepøiznal s odùvodnìním, ¾e stì¾ovatel institutu osvobození od soudních poplatkù zneu¾ívá. V tomto smìru poukázal na stoupající poèet sporù iniciovaných ¾alobcem, kde èastokrát vystupuje v roli ¾alovaného Èeská po¹ta, s. p., které ¾alobce zpravidla vytýká pochybení pøi doruèování nebo vyøizování ¾ádostí o informace. Z obsahu ¾ádosti o informace mìstský soud dovodil, ¾e nesmìøuje ke kontrole dotèené instituce ve smyslu zákona o svobodném pøístupu k informacím, nýbr¾ obsahuje rùznorodé dotazy, které se zásadnì nedotýkají ¾ivotní sféry ¾alobce. Mìstský soud proto uvedl, ¾e vedený spor nemá souvislost s ¾ivotními podmínkami ¾alobce a neslou¾í k tomu, aby ¾alobce skuteènì nalezl øe¹ení dané vìci. Skuteèným dùvodem sporu je pouze získání podkladù pro vedení dal¹ích sporù s tými¾ institucemi. Mìstský soud tak uzavøel, ¾e v daném pøípadì je na místì odepøít ¾alobci dobrodiní spoèívající v osvobození od soudních poplatkù. Dùvodem je pøedev¹ím samoúèelný charakter sporu a postup ¾alobce, ze kterého je patrné, ¾e snahou není ukonèení sporu, nýbr¾ neustálé zpochybòování i jen dílèích úkonù správního orgánu i soudu. Usnesení mìstského soudu napadl ¾alobce (dále stì¾ovatel ) kasaèní stí¾ností, v ní¾ explicitnì neodkázal na konkrétní zákonný dùvod dle § 103 odst. 1 s. ø. s. Stì¾ovatel usnesení mìstského soudu napadá mnoha (29), povìt¹inou ne zcela srozumitelnými, námitkami, které se z velké èásti vùbec nedotýkají problematiky osvobození od soudních poplatkù. Mìstskému soudu mj. vytýká, ¾e mu upøel právo na repliku, o ¾ádosti uva¾uje v minulém èase, pøekrucuje povahu ¾ádaných informací. Poukazuje i na to, ¾e øízení pøed Ústavním soudem není zpoplatnìno. Mìstskému soudu vytýká, ¾e neposoudil, zda je ¾aloba zjevnì neúspì¹ná, kdy¾ to jediné mù¾e být dùvodem pro nepøiznání osvobození od soudních poplatkù. Dle stì¾ovatele soud abdikoval na odùvodnìní ohlednì zneu¾ití institutu osvobození od soudních poplatkù a tím se sám podílí na tom, ¾e stì¾ovatel musí podávat ¾aloby opakovanì. Zbylé námitky se nedotýkají problematiky osvobození od soudních poplatkù, stì¾ovatel se v nich zabývá obecnými otázkami o svobodném pøístupu k informacím. Na závìr stì¾ovatel uvádí, ¾e Nejvy¹¹í správní soud provede pøezkum rozhodnutí mìstského soudu, aè kasaèní stí¾nost není pøípustná a usnesení mìstského soudu navrhuje zru¹it. Souèasnì po¾aduje, aby Nejvy¹¹í správní soud pøikázal mìstskému soudu doruèit stì¾ovateli vyjádøení ¾alované. Nejvy¹¹í správní soud nejprve zkoumal formální nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a konstatoval, ¾e je podána vèas a jde o rozhodnutí, proti nìmu¾ je kasaèní stí¾nost pøípustná. Co se týká podmínky zaplacení soudního poplatku a povinného zastoupení advokátem, ty splnìny nebyly, nicménì na splnìní tìchto podmínek zdej¹í soud pro specifiènost pøípadu netrval, nebo» stì¾ovatel se domáhá zru¹ení rozhodnutí, jím¾ bylo pøedmìtné øízení zastaveno právì pro nezaplacení soudního poplatku. Nejvy¹¹í správní soud tedy pøezkoumal napadené usnesení v rozsahu podané kasaèní stí¾nosti (§ 109 odst. 3, vìta pøed støedníkem s. ø. s.) a z dùvodù v ní uvedených (§ 109 odst. 4, vìta pøed støedníkem s. ø. s.). pokraèování V kasaèní stí¾nosti není explicitnì vyjádøen ¾ádný z kasaèních dùvodù dle § 103 odst. 1 s. ø. s., nicménì z obsahu kasaèní stí¾nosti je patrné, ¾e stì¾ovatelem je tvrzen kasaèní dùvod dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ø. s. Vìt¹ina uplatnìných námitek se v¹ak zcela míjí s pøedmìtem dané vìci a Nejvy¹¹í správní soud nepokládá za dùle¾ité se k nim podrobnìji vyjadøovat. Pozornost proto bylo nutné zamìøit pouze na otázky dotýkající se problematiky osvobození od soudních poplatkù. V tomto ohledu stì¾ovatel pøedev¹ím namítá nedostateèné odùvodnìní napadeného usnesení a neobjektivní posouzení ¾ádosti. V obecné rovinì je individuální osvobození od soudních poplatkù procesní institut, jeho¾ úèelem je zejména ochrana úèastníka, který se nachází v tí¾ivých pomìrech, pøed nepøimìøenì tvrdým dopadem zákona o soudních poplatcích. Tento druh osvobození od soudních poplatkù je zaøazen v § 36 odst. 3 s. ø. s. Z uvedeného ustanovení vyplývá, ¾e úèastník øízení mù¾e být osvobozen od soudních poplatkù pøi splnìní následujících pøedpokladù: 1. podání ¾ádosti o osvobození od soudních poplatkù; 2. podaný návrh (na zahájení øízení) není zjevnì neúspì¹ný; 3. dolo¾ení nedostatku prostøedkù. Judikatura v¹ak dospìla je¹tì k jednomu pøedpokladu, který je pro osvobození od soudních poplatkù klíèový-úèastník øízení nesmí daný institut zneu¾ívat. K poslednì uvedenému pøedpokladu lze odkázat napøíklad na rozsudek ze dne 26. 7. 2011, è. j. 2 As 78/2011-27, podle kterého dochází-li ze strany úèastníka øízení ke zneu¾ívání institutu osvobození od soudních poplatkù, není mo¾né mu tuto výhodu pøiznat (...) Na druhou stranu je v¹ak tøeba zdùraznit, ¾e ka¾dou ¾ádost o osvobození od soudních poplatkù je nutné s ohledem na okolnosti konkrétního pøípadu peèlivì posoudit s tím, ¾e rozhodnutí o nepøiznání osvobození od soudních poplatkù z dùvodu zneu¾ití tohoto dobrodiní ze strany úèastníka øízení musí být øádnì odùvodnìno. V nyní projednávaném pøípadì je proto klíèové posouzení toho, zda mìstský soud dostateènì odùvodnil a konkretizoval, v èem spatøuje zneu¾ívání institutu osvobození od soudních poplatkù stì¾ovatelem. Nejvy¹¹í správní soud má za to, ¾e této své povinnosti mìstský soud dostál, nebo» uvedl konkrétní dùvody, pro které ¾ádosti o osvobození od soudních poplatkù nebylo mo¾né vyhovìt. Stì¾ejním dùvodem byla povaha daného sporu, který je samoúèelný, nebo» ¾ádost o informace se nedotýká stì¾ovatelovy ¾ivotní sféry, a jeho jediným cílem je dal¹í vedení sporù, ve kterých v¹ak stì¾ovatel ¾ádné øe¹ení nehledá. ®e je úvaha mìstského soudu správná dokazuje jak obsah ¾ádosti o informace, tak následné chování stì¾ovatele, který svou procesní aktivitou dokázal, ¾e skuteèným cílem nebylo pøedmìtné informace získat, nýbr¾ zapoèít s ¾alovanou soudní spor, jen¾ v¹ak s jeho ¾ivotní sférou prakticky nesouvisí. K problematice osvobozování od soudních poplatkù v pøípadì tìchto sporù se nìkolikrát vyjádøil i zdej¹í soud a napø. v rozsudku ze dne 1. 12. 2011, è. j. 2 As 113/2011-43 uvedl: Takové spory má stì¾ovatel plné právo vést, dává-li mu objektivní právo procesní mo¾nosti tak èinit, a musí v nich mít mo¾nost úèinnì hájit svá práva. Není v¹ak dùvod, aby náklady na vedení takových sporù, které je zásadnì povinen hradit ka¾dý ¾alobce, za stì¾ovatele pravidelnì nesl stát formou osvobozování od soudních poplatkù. Osvobození od soudních poplatkù nemá být institutem umo¾òujícím nemajetným osobám vést bezplatnì spory podle své libosti, nýbr¾ zajistit, aby v pøípadech, kdy nemají dostatek prostøedkù, a pøitom je na místì, aby soudní spor vedly (nebo» jde o vìc skuteènì se dotýkající jejich ¾ivotní sféry), jim nedostatek prostøedkù nebránil v úèinné soudní ochranì. S mìstským soudem lze tedy souhlasit, ¾e v daném pøípadì bylo na místì ¾ádost o osvobození od soudních poplatkù zamítnout. Osvobození od soudních poplatkù toti¾ nemá být institutem umo¾òujícím nemajetným osobám vést bezplatnì spory podle své libosti, nýbr¾ zajistit, aby v pøípadech, kdy nemají dostatek prostøedkù, a pøitom je na místì, aby soudní spor vedly (nebo» jde o vìc skuteènì se dotýkající jejich ¾ivotní sféry), jim nedostatek prostøedkù nebránil v úèinné soudní ochranì (viz té¾ rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 26. 10. 2011, è. j. 7 As 101/2011-66, publikovaný pod è. 2601/2012 Sb. NSS). Takovou povahu v¹ak pøedmìtná vìc nemá. Na tomto místì je vhodné zdùraznit, ¾e vý¹e vyslovený právní názor nelze v ¾ádném pøípadì vykládat v tom smyslu, ¾e by spory týkající se svobodného pøístupu k informacím mìly být pro úèely rozhodování o osvobození od soudních poplatkù vnímány jako spory èastìji ne¾ jiné nespadající do kategorie sporù týkajících se ¾ivotní sféry úèastníkù. Takové zobecòování nelze èinit a ka¾dý spor je z tohoto hlediska nutno posuzovat pøísnì individuálnì. Nicménì právì v oblasti svobodného pøístupu k informacím je tøeba, aby byly peèlivì zva¾ovány v¹echny aspekty tohoto ústavnì zaruèeného základního práva, jeliko¾ jde o právo po¾adovat od povinných subjektù urèitou èinnost, a to zásadnì bezplatnì a v relativnì krátkých lhùtách, co¾ je mù¾e za urèitých výjimeèných okolností významnì zatí¾it. K dal¹ím námitkám a návrhùm stì¾ovatele se Nejvy¹¹í správní soud nevyjadøoval, nebo» jsou pro danou vìc nepodstatné a vìt¹ina se projednávané problematiky vùbec nedotýká. Kasaèní stí¾nost je tedy nedùvodná a Nejvy¹¹í správní soud ji proto zamítl dle § 110 odst. 1, in fine s. ø. s.

http://kraken.slv.cz/9Ans5/2013

9Ans5/2013 9 Ans 5/2013-22 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyò JUDr. Barbary Poøízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní vìci ¾alobce: B. K., zast. JUDr. Filipem Mochnáèem, advokátem se sídlem Her¹pická 5, Brno, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migraèní politiky, oddìlení pobytu cizincù, Jihomoravský kraj, se sídlem Hnìvkovského 30/65, Brno, ve vìci ochrany proti neèinnosti správního orgánu, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 14. 5. 2013, è. j. 36 A 52/2012-34, Rozsudek Krajského soudu v Brnì ze dne 14. 5. 2013, è. j. 36 A 52/2012-34, se z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Vèas podanou kasaèní stí¾ností se ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) domáhá zru¹ení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brnì (dále jen krajský soud ), kterým byla podle ustanovení § 81 odst. 3 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ), zamítnuta jeho ¾aloba proti neèinnosti ¾alovaného. Tu stì¾ovatel podle ¾alobních tvrzení spatøoval v tom, ¾e ¾alovaný v zákonné lhùtì nerozhodl o jeho ¾ádosti o prodlou¾ení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za úèelem podnikání ze dne 11. 10. 2011, která byla zaevidována pod sp. zn. OAM-74009/DP-2011, aèkoliv byla doplnìna v¹emi potøebnými nále¾itostmi. ®alovaný zaslal dne 30. 4. 2013 krajskému soudu rozhodnutí ze dne 24. 4. 2013, è. j. OAM-74009-39/DP-2011, kterým rozhodl o zamítnutí ¾ádosti o prodlou¾ení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. S ohledem na skuteènost, ¾e podle ustanovení § 81 odst. 1 s. ø. s. rozhoduje soud v øízeních o ¾alobách proti neèinnosti správního orgánu na základì skutkového stavu zji¹tìného ke dni svého rozhodnutí, krajský soud dospìl s odkazem na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 25. 6. 2008, è. j. 1 Ans 4/2008-62, k závìru, ¾e ¾alobu je nutno zamítnout. Proti rozsudku krajského soudu se stì¾ovatel brání kasaèní stí¾ností, její¾ dùvody podøazuje pod ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ø. s. Má za to, ¾e pro uvedený postup nebyly v projednávané vìci splnìny podmínky. Stì¾ovatel vzal podáním ze dne 15. 5. 2013 ¾alobu zpìt, tuto skuteènost v¹ak krajský soud v napadeném rozsudku nijak nezohlednil. Aèkoliv je rozsudek datován 14. 5. 2013, zástupci stì¾ovatele byl doruèen a¾ dne 10. 6. 2013, tedy bezmála mìsíc poté, co krajský soud rozhodl, a celých 23 dní po podání zpìtvzetí ¾aloby. Krajský soud pøistoupil k vydání napadeného rozsudku ji¾ dne 14. 5. 2013, èím¾ podle stì¾ovatele postupoval v rozporu se shora uvedeným rozsudkem Nejvy¹¹ího správního soudu, dle kterého mìl krajský soud nejprve stì¾ovatele informovat o vydání rozhodnutí ¾alovaným správním orgánem a umo¾nit mu vzít svou ¾alobu zpìt. Teprve poté mohl krajský soud ¾alobu zamítnout. Krajský soud v¹ak uvedeným zpùsobem nepostupoval a jeho rozsudek, vèetnì výroku o nákladech øízení, je proto nesprávný a nezákonný. Podle ¾alovaného není kasaèní stí¾nost dùvodná. Krajský soud dle nìj postupoval v souladu se zákonem, kdy¾ vycházel ze skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí. Je pøesvìdèen, ¾e nebyl neèinný, nebo» stì¾ovatel podal ¾ádost nekompletní a v prùbìhu øízení neposkytoval ¾alovanému potøebnou souèinnost. Z uvedených dùvodù ¾alovaný Nejvy¹¹ímu správnímu soudu navrhuje zamítnutí kasaèní stí¾nosti. Nejvy¹¹í správní soud nejprve posoudil formální nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a shledal, ¾e kasaèní stí¾nost byla podána vèas, smìøuje proti rozhodnutí, proti nìmu¾ je podání kasaèní stí¾nosti pøípustné a stì¾ovatel je ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 s. ø. s. øádnì zastoupen. Poté pøezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasaèní stí¾nosti a v rámci uplatnìných dùvodù (§ 109 odst. 3 a 4 s. ø. s.), ovìøil pøitom, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ø. s.) a dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná. Spornou otázkou v nyní projednávané vìci je to, zda krajský soud mohl za dané procesní situace rozhodnout o zamítnutí ¾aloby. Nejvy¹¹í správní soud se ve své judikatuøe k otázce zpìtvzetí ¾aloby na ochranu proti neèinnosti správního orgánu ji¾ v minulosti vyjádøil. Podle rozsudku ze dne 25. 6. 2008, è. j. 1 Ans 4/2008-62, na který odkázal jak krajský soud, tak stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti vydáním rozhodnutí èi osvìdèení se stává øízení o ochranì pøed neèinností bezpøedmìtným. Z procesního hlediska mohou následovat dvì situace. V prvém pøípadì mù¾e ¾alobce, jakmile je mu doruèeno rozhodnutí správního orgánu, vzít ¾alobu na ochranu pøed neèinností zpìt, v dùsledku èeho¾ musí soud øízení zastavit dle § 47 písm. a) s. ø. s. V druhém pøípadì ¾alovaný správní orgán sám pøedlo¾í soudu vydané rozhodnutí jako svoji procesní obranu proti ¾alobì. Není vylouèeno, ¾e ¾alobce v tomto okam¾iku neví, ¾e byla neèinnost ¾alovaného ukonèena, nebo» vydané rozhodnutí dosud neobdr¾el. Soud je v¹ak povinen postoupit vyjádøení ¾alovaného ¾alobci a dát mu èasový prostor pro reakci (napø. zpìtvzetí ¾aloby). Pokud by soud o ¾alobì rozhodl na základì sdìlení ¾alovaného, ani¾ by jej dal na vìdomí ¾alobci a umo¾nil mu se k nìmu vyjádøit, poru¹il by zásadu rovnosti zbraní zakotvenou v èl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochranì lidských práva a svobod a základní právo na spravedlivý proces garantované èl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Soudní øízení zakotvená v s. ø. s. jsou ovládána zásadou dispozièní. Je tedy výhradnì v dispozici ¾alobce, zda øízení návrhem zahájí èi zda poté vezme svùj návrh na zahájení øízení zpìt. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ø. s. soud øízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svùj návrh zpìt . Soud tedy není ji¾ oprávnìn do odùvodnìní usnesení o zastavení øízení zahrnout úvahy o tom, jak by vìc posoudil v pøípadì, ¾e by ke zpìtvzetí ¾aloby nedo¹lo (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 16. 5. 2012, è. j. 4 As 24/2012-18). Specifickou situací je pak zpìtvzetí ¾aloby na ochranu proti neèinnosti správního orgánu proto, ¾e správní orgán ukonèil tvrzenou neèinnost a vydal po¾adované rozhodnutí. Ve vý¹e citovaném rozhodnutí první senát Nejvy¹¹ího správního soud vyslovil, ¾e je plnì na ¾alobci, pokraèování aby po ukonèení neèinnosti správního orgánu provedl patøièné kroky reagující na zmìnu procesní situace, vèetnì mo¾ného zpìtvzetí ¾aloby. V pøípadì, ¾e takový dispozièní úkon ¾alobce neuèiní, je jeho ¾aloba zamítnuta. ®ádné ustanovení s. ø. s. v¹ak soudùm v øízeních o neèinnosti správního orgánu neukládá povinnost vyzývat ¾alobce k tomu, aby na základì ukonèení neèinnosti správního orgánu vzal svou ¾alobu zpìt. Ustanovení § 81 odst. 1 s. ø. s. pouze stanoví, ¾e soud rozhoduje na základì skutkového stavu zji¹tìného ke dni svého rozhodnutí . Dle tøetího odstavce tého¾ ustanovení soud zamítne ¾alobu, není-li dùvodná . S ohledem na vý¹e uvedené a pøedev¹ím na citovanou judikaturu Nejvy¹¹ího správního soudu musí krajské soudy dbát na to, aby ¾alobce v øízení o ochranì proti neèinnosti správního orgánu mìl po celou dobu soudního øízení dostateèný prostor k uplatnìní svých procesních práv. Mimo jiného je jejich povinností zji¹»ovat, zda je úèastník øízení øádnì informován o v¹ech skuteènostech podstatných pro øízení a jeho prùbìh. V øízení o ¾alobì proti neèinnosti je vydání rozhodnutí správního orgánu, kterého se ¾alobce v daném øízení domáhal, bezpochyby právì takovou významnou skuteèností. Po ovìøení, ¾e si je ¾alobce vìdom skuteènosti, ¾e rozhodnutí bylo vydáno, je tak namístì, aby soud ponechal ¾alobci pøimìøený èasový prostor pro uplatnìní jeho dispozièních práv, tj. aby pøípadnì vzal svoji ¾alobu zpìt. V nyní projednávané vìci ¾alovaný rozhodl o ¾ádosti stì¾ovatele o prodlou¾ení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území Èeské republiky za úèelem podnikání dne 24. 4. 2013, podle razítka na kopii bylo rozhodnutí vypraveno dne 26. 4. 2013. Tuto skuteènost oznámil ¾alovaný krajskému soudu dne 30. 4. 2013. Krajský soud následnì dne 14. 5. 2013 rozhodl o zamítnutí ¾aloby a o nepøiznání náhrady nákladù øízení ¾alovanému. Písemností ze dne 15. 5. 2013, doruèenou krajskému soudu 17. 5. 2013, vzal stì¾ovatel svoji ¾alobu v celém rozsahu zpìt. Uvedl, ¾e vydáním rozhodnutí ¾alovaným byl v projednávané vìci uspokojen, a proto je ¾aloba nadále bezpøedmìtná. Rovnì¾ po¾ádal o pøiznání náhrady nákladù øízení podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ø. s. V návaznosti na shora uvedené se Nejvy¹¹í správní soud proto zabýval otázkou, zda krajský soud poskytl v projednávané vìci stì¾ovateli dostateèný èasový prostor pro uplatnìní jeho procesních práv v øízení v reakci na skuteènost, ¾e ¾alovaný vydal po¾adované rozhodnutí. Dospìl pøitom k závìru, ¾e krajský soud se tìmito skuteènostmi vùbec nezabýval a o zamítnutí ¾aloby rozhodl bez toho, aby provìøil, zda stì¾ovateli nebude zpùsobena újma na jeho procesních právech. Z pøedlo¾eného spisového materiálu toti¾ není mo¾né ovìøit, zda a jakého dne bylo rozhodnutí ¾alovaného stì¾ovateli skuteènì doruèeno. Krajskému soudu byla pøedlo¾ena pouze kopie rozhodnutí s vyznaèeným razítkem Vypraveno dne , doruèenky tohoto rozhodnutí, a to ani v kopii, pøedlo¾eny nebyly. Uvedené dokumenty nejsou ani souèástí správního spisu. S ohledem na absenci uvedených dokladù tak nelze vylouèit situaci, ¾e si stì¾ovatel nemusel být vìdom skuteènosti, ¾e rozhodnutí ¾alovaného vùbec existuje a ¾e tak do¹lo k ukonèení neèinnosti správního orgánu. Krajský soud v¹ak tyto okolnosti vìci nijak neprovìøoval, ani nezji¹»oval. Nejvy¹¹í správní soud proto uzavírá, ¾e krajský soud v dobì vydání napadeného rozsudku nemohl z jemu dostupných údajù ovìøit, zda rozhodnutí ¾alovaného ji¾ bylo stì¾ovateli doruèeno èi nikoliv, zda mìl faktickou mo¾nost se s ním seznámit a zda mìl na základì uvedeného vùbec reálnou mo¾nost vyu¾ít svých dispozièních práv a reagovat na tento úkon napøíklad zpìtvzetím ¾aloby. Jak ji¾ bylo vý¹e uvedeno, krajský soud nebyl po vydání rozhodnutí ¾alovaného povinen vyzvat stì¾ovatele k tomu, aby vyu¾il svých dispozièních oprávnìní a vzal ¾alobu zpìt. Krajský soud byl nicménì povinen pøed zamítnutím ¾aloby ovìøit, zda stì¾ovateli je tato zásadní skuteènost známa, a ponechat mu pøimìøený èasový prostor pro reakci na ukonèení neèinnosti, která byla pøedmìtem jeho ¾aloby. Kasaèní stí¾nost je proto dùvodná. Nejvy¹¹í správní soud v posuzovaném pøípadì dospìl k závìru, ¾e krajský soud pochybil, nebo» ¾alobu stì¾ovatele na ochranu proti neèinnosti správního orgánu zamítl, ani¾ mìl rozumnì postaveno na jisto, ¾e si je stì¾ovatel vìdom ukonèení neèinnosti ¾alovaného. Krajský soud tak zatí¾il napadený rozsudek vadou øízení, která mìla za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Proto Nejvy¹¹í správní soud napadený rozsudek krajského soudu podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ø. s. zru¹il a vìc vrátil krajskému soudu k dal¹ímu øízení.

https://www.liberec.cz/cz/obcan/urad/odbory-magistratu/odbor-stavebni-urad/oddeleni-statniho-stavebniho-dozoru/dokumenty/dil-1-stavbyvedouci-stavebni-dozor.html

DÍL 1 - STAVBYVEDOUCÍ A STAVEBNÍ DOZOR (k článku ve Zpravodaji 5/2018) (akt. 02/2019) - Statutární město Liberec Statutární město Liberec | Občan | Úřad | Odbory magistrátu | Odbor stavební úřad | Oddělení státního stavebního dozoru | DÍL 1 - STAVBYVEDOUCÍ A STAVEBNÍ DOZOR (k článku ve Zpravodaji 5/2018) (akt. 02/2019) Stavbyvedoucí a stavební dozor květen 2018 (aktualizováno únor 2019) Tím zvláštním předpisem je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon naplňují dva autorizační orgány – Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT – www.ckait.cz ) a Česká komora architektů (ČKA – www.cka.cz ). Tyto orgány udělují autorizaci, vedou veřejné seznamy autorizovaných osob a jsou povolány k dohledu nad kvalitou činnosti autorizovaných osob. Podle § 17 až 19 zákona č. 360/1992 Sb., má plnohodnotné oprávnění k činnosti stavbyvedoucího na jakékoli stavbě jen člen komory ČKAIT (autorizovaný inženýr nebo technik). Autorizovaný architekt je oprávněn vést realizaci jen u jednoduchých staveb.Jednoduché stavby definoval stavební zákon č. 50/1976 Sb., (nyní tzv. „starý stavební zákon“ účinný do roku 2006) v ustanovení § 139b odst. 5, současný stavební zákon jednoduché stavby určuje v § 104, jak vyplývá z nadpisu tohoto paragrafu (oprava 02/2019). Provádění činnosti stavbyvedoucího bez oprávnění (autorizace) je přestupkem proti stavebnímu zákonu podle § 180 odst. 1 se sankcí až 200 tis. Kč. Naopak provádění stavby bez stavbyvedoucího (povinnost zajistit stavbyvedoucího je uložena v § 160 stavebního zákona) je přestupkem pro stavebníka (u staveb svépomocí) podle § 178 odst. 2 písm. l se sankcí až 200 tis. Kč, pro zhotovitele podle § 181 odst. 1 písm. b) se sankcí až 500 tis. Kč. Stavbyvedoucí (respektive dozor s autorizací) je podle § 128 odst. 5 stavebního zákona vyžadován i u bourání staveb, v nichž je obsažen azbest. Stavební dozor je podle § 2 základní pojmy, odst. 2, písm. d) aktuálního stavebního zákona: „…odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb“. § 160 stavebního zákona stanoví způsob realizace staveb a povinnosti zhotovitele stavby nebo stavebníka, který realizuje stavbu svépomocí (tudíž postačuje a je povinný stavební dozor). V odstavci 4 je však výslovná podmínka ke stavbám pro bydlení (rodinné domy a bytové domy) zajistit stavbyvedoucího. Totéž platí i pro změnu stavby, která je kulturní památkou. Povinnosti stavbyvedoucího i osoby vykonávající stavební dozor (nezaměňovat se stavebním dozorem pracovníků stavebního úřadu podle § 132 a následujících stavebního zákona) jsou definovány a upraveny zejména v § 153 stavebního zákona. Povinnost stavbyvedoucího provést do stavebního deníku otisk autorizačního razítka s vlastnoručním podpisem je mimo jiné jednoznačně deklarována v příloze č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Autorizovaná osoba je podle zákona č. 360/1992 Sb. a vnitřních předpisů komor povinna vést o každém formálním otisku autorizačního razítka (označeném dokumentu) samostatnou chronologickou evidenci ve svém autorizačním deníku.

http://spcp.prf.cuni.cz/lex/86-93.htm

c) mateřské a další mateřské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo další mateřské dovolené platné v době této péče podle zvláštního předpisu, 1) pokud se žena současně v denním studiu 1a) nepřipravovala na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let, d) po kterou byl duchovní ve výkonu trestu odnětí svobody, jestliže soudní rozhodnutí, na jehož základě vykonával trest odnětí svobody, bylo podle zvláštního zákona1b) zrušeno, a doba, po kterou nemohl vykonávat duchovenskou činnost z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu,1c) e) jiné praxe v rozsahu, v jakém jsou získané znalosti a zkušenosti použitelné pro výkon duchovenské činnosti, nejvýše však v rozsahu dvou třetin. (5) Duchovnímu přísluší za výkon duchovenské činnosti základní plat stanovený v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení, pro platovou třídu a platový stupeň, do nichž je zařazen. Při výkonu duchovenské činnosti po dobu kratší než 42,5 hodiny týdně přísluší duchovnímu základní plat snížený v poměru doby výkonu duchovenské činnosti ke 42,5 hodinám. (4) Při výkonu duchovenské činnosti po dobu kratší než 42,5 hodiny týdně přísluší duchovnímu hodnostní přídavek podle odstavců 1 až 3 snížený v poměru doby výkonu duchovenské činnosti ke 42,5 hodinám. Zařazení duchovenských činností do platových tříd Nesamostatní a výpomocní duchovní správcové, pastorační asistenti. platová třida 1) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 1a) § 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon). § 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. 1b) Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. a zákona č. 633/1992 Sb. Zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. 1c) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

http://docplayer.cz/1163070-Serial-2-dil-49-az-100.html

⭐SERIÁL - 2.DÍL - 49 AŽ 100 SERIÁL - 2.DÍL - 49 AŽ 100 Download "SERIÁL - 2.DÍL - 49 AŽ 100" Zdenka Tesařová 1 Návrh změn a jejich odůvodnění k vládnímu návrhu nového Zákoníku práce, sněmovnímu tisku 1153 předloženému v na přelomu září a října 2005 Poslanecké sněmovně. SERIÁL - 2.DÍL - 49 AŽ 100 Zpracovatel : licencovaná agentura práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o. V následných řádcích uvádíme vždy navrhované znění příslušného paragrafu ZP, návrh jeho změny, vyznačený červeným písmem a odůvodnění změny modrým písmem. Návrh je zpracován na základě našich 15-ti letých zkušeností s trhem práce jako pracovní agentury a na základě zkušeností s aplikací zákona včetně problematických novel ZP a Zákona o zaměstnanosti z října 2004 u našich klientů v období 10/2004-9/2005. V Ostravě Ing.Radovan Burkovič, jednatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o. JOB-centrum Ostrava, s.r.o., koleje VŠB-TUO, budova A 3.patro, Studentská 1770 / 1, , Ostrava Poruba, Dodávky prací a brigády na Ostravsku od března 1990 Tel , , Fax , GSM , Zákoník práce, vládní návrh (sněmovní tisk 1153) Díl 3 Výpověď, výpovědní doba a výpovědní důvody Oddíl 1 Výpověď 51 (1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí 2 měsíce, není-li sjednána ve smlouvě výpovědní doba delší. (2) Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z 53 odst. 2, 54 písm. b) a 63. Připomínky agentury práce k 51 odst.1 ZP výpovědní doba : 51 (1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí 2 měsíce 1 měsíc není-li sjednána ve smlouvě výpovědní doba delší. (2) Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z 53 odst. 2, 54 písm. b) a 63. Odůvodnění změny 51 odst.1 ZP výpovědní doba : Celková doba, po kterou je nucen zaměstnanec setrvávat dále na pracovišti zaměstnavatele, kde již nechce být, a kolegové (nyní již bývalí) včetně zaměstnavatele trpět jeho přítomnost je prakticky vždy čtvrt roku, tedy 3 měsíce. Podle navrhovaného odst totiž výpovědní doba počíná běžet až od následujícího měsíce po doručení výpovědi druhé straně. Takže vždy část stávajícího měsíce, plus 2 měsíce k tomu. V konečném důsledku 3 měsíce, tedy čtvrt kalendářního roku. Výpovědní doba v navrhované délce je neúměrně dlouhá a velmi ztěžuje pohyb pracovních sil na trhu práce. A to jak z hlediska zaměstnance, který si pro sebe nalezl lepší místo nebo se nepohodl se zaměstnavatele a dal výpověď, tak z hlediska zaměstnavatele, který potřebuje reagovat na výkyvy na trhu nebo řešit personální otázky (skladba týmu pracovníků, neuspokojivé výsledky atp..).2 Odst. 1 navrhovaného 51 dává navíc možnost zaměstnanci i zaměstnavateli sjednat v pracovní smlouvě delší výpovědní dobu. Nic tedy nebrání zaměstnavatelům, kteří si chtějí udržet dobré zaměstnance, ani zaměstnancům, kteří chtějí jistotu zaměstnání, sjednat si v pracovní smlouvě delší výpovědní dobu. Navíc tento nástroj může být zaměstnavateli vhodně používán jako forma vyššího ohodnocení zaměstnance v konkurenčním trhu práce. Zkrácení výpovědní doby v 51 odst. 1 napomůže odstranění strnulosti pracovního trhu a současně dá zaměstnavatelům další nástroj k motivaci zaměstnanců nabídkou delších výpovědních dob, než je zákonem zaručené minimum. Díl 5 Společná ustanovení o rozvázání pracovního poměru 57 Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinností stanovených 56 odst. 2 písm.b) zákona o nemocenském pojištění 23), pokud jde o režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Připomínky agentury práce k 57 ZP výpověď při porušení povinností na nemocenské : 57 Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinností stanovených 56 odst. 2 písm.b) zákona o nemocenském pojištění 23), pokud jde o režim dočasně práce neschopného pojištěnce. To neplatí, pokud se tohoto jednání dopustil zaměstnanec opakovaně v posledních 12-ti měsících a byl na ně zaměstnavatelem písemně upozorněn. Odůvodnění doplnění 57 ZP výpověď při porušení povinností na nemocenské : Navrhovaný Zákon o nemocenském pojištění (sněmovní tisk 1005 aktuálně ve druhém čtení) přenáší povinnost placení nemocenské včetně kontroly dodržování nemocenského režimu zaměstnance v prvních 14-ti dnech na zaměstnavatele. Vláda si od něj slibuje snížení nákladů na výplaty nemocenské a také lepší kontrolu porušování léčebného režimu zainteresováním zaměstnavatele na zdraví zaměstnance. Není úkolem tohoto komentáře zabývat se návrhem 1005, nutícím zaměstnavatele k vytvoření kontrolního oddělení a posuzování nemocenského režimu zaměstnance, tedy další byrokratické i finanční zátěže zaměstnavatele. Hodnotit budeme nástroje, které Zákoník práce dává do rukou zaměstnavatele k provádění kontroly a postihů při porušování léčebného režimu práce neschopného zaměstnance. Zde je jednoznačně nutné, aby ruku v ruce s placením nemocenské a kontrolou dodržování léčebného režimu ze strany zaměstnavatele, došlo i na pravomoci zaměstnavatele postihovat nedodržování léčebného režimu. Jestliže platí, že nenastoupení do práce je absence spojená pro zaměstnance se ztrátou mzdy a může být posuzována jako hrubé porušení pracovní kázně (a současně způsobit zaměstnavateli velké škody, spojené například s pozdním plněním zakázky, které je povinen zaměstnanec uhradit), pak porušení léčebného režimu, kdy je zaměstnanec rovněž placen zaměstnavatelem a jím kontrolován, by mělo mít pro zaměstnance analogické důsledky. Jen tak dojde k naplnění záměru vlády. Je nesporné, že spolu s kontrolou pravidel musí být stanoven postih za jejich porušování. Jinak je kontrola zbytečná a nemusí být konána vůbec. Doplnění navrhovaného 57 zajistí možnost postihu zaměstnance při nedodržování léčebného režimu v pracovní neschopnosti a bude tak završením procesu pravidlo kontrola nedodržování pravidla postih. Jen tak může být záměr vlády naplněn a nezůstane v půli cesty. 61 (1) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. (2) Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen 23) 56 odst. 2 písm. b) zákona č. /2005 Sb., o nemocenském pojištění.3 požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. (3) Zaměstnavatel může použít souhlasu podle odstavce 2 jen ve lhůtě 2 měsíců od jeho udělení. (4) Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné. (5) S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých. Připomínky agentury práce k 61 ZP výpovědi a odborová organizace : 61 odst.1 ZP vypustit. 61 odst.2 až 4 ZP přečíslovat jako odst. 1 až odst.5 ZP (nově tedy odst.4) změnit : (5) (4) S jinými případy rozvázání, výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých. Odůvodnění vypuštění 61 odst.1 ZP, změny 61 odst.5 a přečíslování odst. 1 až 5 61 : V navrhovaném 61 jsou řešeny povinnosti zaměstnavatele informovat či projednat s odbory případy rozvázání, výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru. Rozhodovací pravomoc zakázat výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru dává ZP odborům pouze v případě, jde-li o člena orgánu odborové organizace. Je tedy nesmyslné pro zaměstnavatele i odbory, projednávat dle navrhovaného 61 odst. 1 vzájemně předem výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru u nechráněného zaměstnance. Ty jsou zcela v kompetenci zaměstnavatele a projednávání na tom nic nezmění. Jen klade další byrokratickou překážku a zbytečně ubírá čas odborářům i zaměstnavateli Zároveň zůstane zaměstnavateli povinnost informovat odbory o rozvázání, výpovědi nebo okamžitém zrušení pracovního poměru u nechráněných zaměstnanců. Tak jim zůstane kontrola nad pohybem pracovních sil u zaměstnavatele, ať už členů nebo nečlenů. Vypuštění odst.1 navrhovaného 61 a doplnění odst.5 (nově 4) ZP zjednoduší práci zaměstnavatelům a odborářům, aniž bude dotčen smysl celého 61 ZP. ČÁST ČTVRTÁ PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Hlava I 79 Stanovená týdenní pracovní doba (2) Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců : d) mladších 18 let 30 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin. Délka stanovené týdenní pracovní doby ve více pracovněprávních vztazích podle 3 zaměstnance mladšího než 18 let nesmí ve svém souhrnu přesáhnout 30 hodin týdně. Připomínky agentury práce k 79 odst. 2 písm.d) ZP pracovní doba zaměstnanců mladších 18-ti let : 79 odst. 2 písm.d) ZP vypustit. Odůvodnění vypuštění 79 odst. 2 písm.d) ZP týdenní pracovní doba zaměstnanců mladších 18-ti let : Navrhovaný 79 odst. 2 písm.d) je zákazem výkonu práce pro zaměstnance mladší 18-ti let. Toto odvážné tvrzení má oporu v níže uvedeném a je podpořeno i nynější praxí. V současném Zákoníku práce je tato úprava zakotvena v 83a odst.2 písm.d) a vztahuje se na mladistvé zaměstnance4 do 16-ti let věku. Jejím praktickým důsledkem je pro tyto zaměstnance nemožnost nalezení práce. Jak na plný pracovní poměr, tak zejména tzv.brigády v průběhu školního roku nebo o prázdninách. To je dokázaný fakt a mnoho let se na něj opakovaně poukazuje jako na diskriminaci mladistvých pracovníků, odsouzených touto ochranou k faktickému pokračování zákazu dětské práce, platícího nyní do 15-ti let věku a ukončení školní docházky. ZP v navrhovaném znění 79 odst. 2 písm.d) bude diskriminovat již tak diskriminované pracovníky mladší 18-ti let. Oficiálně se sice jedná o jejich ochranu, ovšem vzhledem k historické podobě ZP prvotně z roku 1965 lze po 40-ti letech důvodně namítat, že fyzická i psychická vyspělost mladistvých zaměstnanců je v roce 2005 daleko větší. V současné podobě Zákoník práce diskriminuje zaměstnance mladší 18-ti let zákazem noční práce, zákazem přesčasové práce a zákazem práce na rizikových pracovištích. Za tyto se považují prakticky všechna pracoviště se stroji. Proto zaměstnavatelé logicky dávají přednost zaměstnancům starším 18-ti let, pro něž tato omezení neplatí. Jsou tak vůči mladším kolegům zvýhodněni. Např. v mnohaleté praxi v nabídce agentur práce jsou brigády pro mladší 18-ti let zastoupeny cca 15% z celkové nabídky, pro mladší 16-ti let je nabídka nulová. Ochrana mladistvých zaměstnanců vede ve svém důsledku k neexistenci práce pro ně jako takové. Tento fakt je nepopiratelný. Zákoník práce uvádí pracovní dobu 40 hodin týdně, v případě vícesměnného provozu 37,5 hodiny týdně. Zaměstnanci do 16-ti let věku, jak praxe dlouhé roky opakovaně potvrzuje, nemají reálně možnost najít práci s pracovní dobou 6 hodin a kratší. Drtivá většina zaměstnavatelů pracuje v 8-mi hodinovém pracovním dni, případně v delší nebo nepravidelné pracovní době. Motivace zaměstnavatele nabírat brigádníky je dána většinou kapacitními potížemi ve výrobě, kdy musí nalézt odpovídající náhradu za své dočasně chybějící zaměstnance. Tedy rovnocennou náhradu alespoň v základních pracovních podmínkách. Těžko bude na jednom pracovním místě střídat za směnu 2 brigádníky. To lehce dokazuje praktická neexistence zkrácených pracovních úvazků v naší ekonomice. Nalézt zaměstnavatele, který má nebo umožňuje 6-ti hodinovou pracovní dobu, je zhola nemožné. Většinou je to dáno technologickými omezeními (nelze vypnout linku po 6 hodinách aby se u ní vystřídali mladší pracovníci, když starším jede linka 7,5 nebo 8 hodin) nebo organizací práce, respektující 8-mi a vícehodinovou denní pracovní dobu. Pokud se už poštěstí mladistvému zaměstnanci nalézt takovou práci, pak jedině snad ve velkých městech s velkým množstvím zaměstnavatelů. V menších sídlech a na vesnici je to vyloučené. Upozornil bych zde i na morální rovinu celého paragrafu a důsledek pro budoucnost státu. Pokud zakážeme mladým lidem pracovat v období, kdy se utváří osobnost člověka a má možnost nabývat zkušenosti pro svůj pozdější aktivní pracovní život, vezmeme mu nejen příležitost se něco naučit a přivydělat si, ale vychováme si generace, které k práci a výdělku z ní nebudou mít žádný vztah až do skončení střední školy. A to už je na pováženou. Vypuštění navrhovaného 79 odst. 2 písm.d) ZP odstraní faktický zákaz výkonu práce pro zaměstnance mladší 18-ti let. Hlava II Rozvržení pracovní doby Díl 2 Rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby 83 (1) Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Připomínky agentury práce k 83 odst. 1 ZP průměrná týdenní pracovní doba : 83 (1) Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. U zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace, musí mít zaměstnavatel předchozí písemný souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude delší období týkat. Odůvodnění doplnění 83 odst. 1 ZP průměrná týdenní pracovní doba : Pokud by nebylo umožněno používat jiné vymezení období pro stanovení průměrné pracovní doby při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny zaměstnavatelům, u nichž odborová organizace nepůsobí, docházelo by na trhu k diskriminaci těchto zaměstnavatelů, nejčastěji malých a středních firem. Paradoxně by pak musel zaměstnavatel nutit zaměstnance stát se členy odborů, protože potřebuje v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby vymezit jiné období pro posuzování průměrné pracovní doby. Nebo by dokonce sám zaměstnavatel musel odborovou organizaci u sebe sama založit. Obojí by bylo v příkrém rozporu se zákonem. Zaměstnanci mají právo, ne povinnost se odborově organizovat. A už vůbec k tomu nemohou být nuceni. Také odbory založené zaměstnavatelem jdou proti smyslu a logice věci. Jednalo by se5 o z historie známé tzv. žluťácké odbory, zakládané za podpory zaměstnavatelů k potlačení činnosti ostatních odborů. Doplnění navrhovaného 83 odst. 1 ZP zajistí rovné podmínky zaměstnancům a zaměstnavatelům, u kterých působí, případně nepůsobí, odborová organizace, a odstraní jejich diskriminaci na trhu. Díl 4 Konto pracovní doby 86 (4) Jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva však může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Připomínky agentury práce k 86 odst. 4 ZP konto pracovní doby : 86 (4) Jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva však může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. U zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace, musí mít zaměstnavatel předchozí písemný souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude delší období týkat. Odůvodnění doplnění 86 odst. 4 ZP konto pracovní doby : Pokud by nebylo umožněno používat jiné vyrovnávací období u konta pracovní doby zaměstnavatelům, u nichž odborová organizace nepůsobí, docházelo by na trhu k diskriminaci těchto zaměstnavatelů, nejčastěji malých a středních firem. Paradoxně by pak musel zaměstnavatel nutit zaměstnance stát se členy odborů, protože potřebuje uplatnit delší období pro vymezení konta pracovní doby. Nebo by dokonce sám zaměstnavatel musel odborovou organizaci u sebe sama založit. Obojí by bylo v příkrém rozporu se zákonem. Zaměstnanci mají právo, ne povinnost se odborově organizovat. A už vůbec k tomu nemohou být nuceni. Také odbory založené zaměstnavatelem jdou proti smyslu a logice věci. Jednalo by se o z historie známé tzv. žluťácké odbory, zakládané za podpory zaměstnavatelů k potlačení činnosti ostatních odborů. Doplnění navrhovaného 86 odst. 4 ZP zajistí rovné podmínky zaměstnancům a zaměstnavatelům, u kterých působí, případně nepůsobí, odborová organizace, a odstraní jejich diskriminaci na trhu. Hlava V Práce přesčas 93 (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Připomínky agentury práce k 93 odst. 4 ZP rozsah práce přesčas : 93 (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. U zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace, musí mít zaměstnavatel předchozí písemný souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude delší období týkat. Odůvodnění doplnění 93 odst. 4 ZP rozsah práce přesčas : Pokud by nebylo umožněno používat jiné období u rozsahu práce přesčas zaměstnavatelům, u nichž odborová organizace nepůsobí, docházelo by na trhu k diskriminaci těchto zaměstnavatelů, nejčastěji malých a středních firem. Paradoxně by pak musel zaměstnavatel nutit zaměstnance stát se členy odborů, protože potřebuje uplatnit delší období pro vymezení konta pracovní doby. Nebo by dokonce sám zaměstnavatel musel odborovou organizaci u sebe sama založit. Obojí by bylo v příkrém rozporu se zákonem. Zaměstnanci mají právo, ne povinnost se odborově organizovat. A už vůbec k tomu nemohou být nuceni. Také odbory založené zaměstnavatelem jdou proti smyslu a logice věci. Jednalo by se o z historie známé tzv. žluťácké odbory,6 zakládané za podpory zaměstnavatelů k potlačení činnosti ostatních odborů. Doplnění navrhovaného 93 odst. 4 ZP zajistí rovné podmínky zaměstnancům a zaměstnavatelům, u kterých působí, případně nepůsobí, odborová organizace, a odstraní jejich diskriminaci na trhu. Hlava VI Noční práce 94 (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem pracovnělékařské péče a) před zařazením na noční práci, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhrada poskytnuté zdravotní péče nesmí být na zaměstnanci požadována. Připomínky agentury práce k 94 odst. 2 ZP vyšetření u noční práce jako takové : 94 (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem pracovnělékařské péče a) před zařazením na noční práci, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Povinnost zaměstnavatele nemá, pokud noční práci koná zaměstnanec výjimečně. Počet nočních směn bez této povinnosti nesmí překročit 26 za období 52 týdnů. Úhrada poskytnuté zdravotní péče nesmí být na zaměstnanci požadována. Odůvodnění doplnění 94 odst. 2 ZP vyšetření u noční práce jako takové : Ochrana zdraví zaměstnanců u noční práce počítá s jejím opakováním a nepříznivými důsledky na biologický režim zaměstnanců. Zaměstnavatelé pracující v noci často, zejména nepřetržité provozy, třísměnné provozy či provozy zaměřené poskytování služeb v nočních hodinách, tuto povinnost znají a dodržují. Problém nastává v případě, že je nutno řešit záskok za nepřítomného zaměstnance, nenadálou situaci nebo krátké zvýšení výroby v řádu dnů. Pak je zaměstnavatel odkázán na termíny provedení pracovnělékařské péče (tedy přítomnost lékaře na pracovišti a jeho kapacitní vytížení), včetně výsledků laboratorních zkoušek všech vyšetření. Což může být až několik týdnů (např. zkouška výskytu závadné bakteriologické kultury). Je tedy v praxi nemožné dostát této povinnosti u takto vzniklých situací a zaměstnavateli nezbývá, než zákon porušit. Těžko si asi představit pekárnu, která z důvodu 2 chybějících pracovníků na noční směně, řeší situaci propuštěním ostatních pracovníků včetně návazných profesí (řidiči rozvozů atd.) domů a nezásobí odběratele chlebem a pečivem. Ochrana zdraví zaměstnanců u noční práce provedené nárazově jednou za dlouhé období jistě nemusí být takto striktně řešena. Nepočítá se s opakováním noční práce a nepříznivými důsledky na biologický režim zaměstnanců. Navrhuje se proto v rozsahu průměru 26 směn za období 52 týdnů toto vyšetření nepožadovat. Zjednodušit tak práci zaměstnavatelům, lékařům i zaměstnancům. Absolvování prohlídky a návazných vyšetření kvůli 1 noční směny za rok určitě není žádoucí jak z hlediska ochrany zaměstnance, tak významu lékařovy práce a efektivity práce zaměstnavatele. Doplnění navrhovaného 94 odst. 2 ZP zajistí efektivní výkon ochrany zdraví zaměstnanců při konání noční práce. Hlava VI Noční práce 94 (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem pracovnělékařské péče a) před zařazením na noční práci, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhrada poskytnuté zdravotní péče nesmí být na zaměstnanci požadována. Připomínky agentury práce k 94 odst. 2 ZP úhrada vyšetření u noční práce :7 94 (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem pracovnělékařské péče a) před zařazením na noční práci, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhrada poskytnuté zdravotní péče nesmí být na zaměstnanci požadována. To se netýká písmene c). Odůvodnění doplnění 94 odst. 2 ZP úhrada vyšetření u noční práce : Ochrana zdraví zaměstnanců u noční práce počítá s jejím opakováním a nepříznivými důsledky na biologický režim zaměstnanců. Zaměstnavatelé pracující v noci často, zejména nepřetržité provozy, třísměnné provozy či provozy zaměřené poskytování služeb v nočních hodinách, tuto povinnost znají a dodržují. Není to povinnost právě levná když uvážíme, že například vstupní prohlídka zaměstnance ve strojírenském provozu stojí zaměstnavatele cca 3 tisíce Kč. Je logické a efektivní, pokud zaměstnavatel hradí první prohlídku a její následná opakování, nejméně 1 x ročně. Tím je průběžně sledován zdravotní stav zaměstnance a jeho způsobilost k noční práci. Problém nastává v případě, kdy o prohlídku žádá sám zaměstnanec mimo termín. Zaměstnavatel je mu dle navrhované dikce 94 odst. 2 písm.c) ZP povinen prohlídku zajistit a uhradit. Pak si lze lehce představit možnost zneužití tohoto ustanovení ze strany zaměstnance, jenž se chce vyhnout noční práci, případně jen znepříjemnit život svému zaměstnavateli. Zákon mu umožňuje opakovaně žádat o tyto prohlídky, absolvovat je dle další dikce zákona v pracovní době hrazené mu zaměstnavatelem jako důvodná překážka v práci, a současně nechat zaměstnavatele uhradit výkon prohlídky. Předpokládáme, že zaměstnanci je možnost dle 94 odst. 2 písm.c) dána proto, aby podstoupil vyšetření v okamžiku, kdy cítí zdravotní obtíže a připisuje je noční práci. Tedy ji nechce dále konat. Pak je možné a spravedlivé v případě negativního posudku lékaře (a tím ztráty způsobilosti noční práce zaměstnance) výkon prohlídky ze strany zaměstnavatele uhradit. Opačně však u kladného výsledku by měl zbytečnou prohlídku a náhradu mzdy hradit zaměstnance. Protože v praxi předpokládáme odvolání se zaměstnance proti kladnému výsledku prohlídky, navrhujeme, aby ji v obou případech hradil zaměstnanec sám. Zamezí se tím zneužívání tohoto institutu. Doplnění navrhovaného 94 odst. 2 ZP zajistí důvodnost prohlídek při skutečných obtížích a tím ochranu zdraví zaměstnance. Zároveň se zamezí jejich možnému zneužívání. Hlava VI Noční práce 94 (3) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení. Připomínky agentury práce k 94 odst. 3 ZP sociální zajištění noční práce : Navrhovaný 94 odst.3 vypustit. Odůvodnění vypuštění 94 odst. 3 ZP sociální zajištění noční práce : Na zaměstnavatele jsou kladeny nepřípustné požadavky diskriminující pracovníky konající ranní a odpolední směny. Znamená možnost občerstvení to, že zaměstnavatel je povinen pro noční zaměstnance provozovat restauraci? Stejně jako ranní a odpolední zaměstnanci mají přece noční zaměstnanci možnost si obstarat svačinu v průběhu dne. Co znamená výraz přiměřené sociální zajištění? Tento pojem není nikde dále v zákoně vysvětlen a může být vykládán jakkoli. Znamená přiměřené sociální zajištění pro zaměstnavatele dokonce povinnost obstarání postele a lůžkovin do prostor pracoviště pro každého nočního zaměstnance proto, že v noci se obvykle spí? Zákony mají být srozumitelné a jasné a má být zjevné, co je zákonem požadováno. Zároveň by měly být nestranné. Navrhovaný 94 odst. 3 je však v příkrém rozporu s tímto požadavkem a jako takový by měl být vypuštěn.8 Hlava VIII Společná ustanovení o pracovní době a době odpočinku 99 Opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost požadovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. Připomínky agentury práce k 99 ZP projednání opatření zaměstnavatel s odbory : 99 ZP vypustit. Odůvodnění vypuštění 99 ZP projednání opatření zaměstnavatel s odbory : V navrhovaném 99 jsou řešeny povinnosti zaměstnavatele projednat s odbory opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost požadovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Rozhodovací pravomoc zde ZP odborům nedává žádnou. Je tedy nesmyslné pro zaměstnavatele i odbory, projednávat dle navrhovaného 99 výše uvedená opatření. Ta jsou zcela v kompetenci zaměstnavatele a projednávání na tom nic nezmění. Jen klade další byrokratickou překážku a zbytečně ubírá čas odborářům i zaměstnavateli Vypuštění navrhovaného 99 zjednoduší práci odborářům i zaměstnavatelům. KONEC 2.DÍLU SERIÁLU Návrhy změn a jejich odůvodnění k vládnímu návrhu nového Zákoníku práce, sněmovnímu tisku 1153 předloženému v na přelomu září a října 2005 Poslanecké sněmovně - 49 AŽ 100 Podobné dokumenty Zákoník práce od 1.1.2012 Základní zásady pracovněprávních vztahů 2011 2012 13 (2): Zaměstnavatel a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci Více PRACOVNÍ PRÁVO. Pracovní doba. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] Definice pracovní doby ( 78 odst. 1 písm. a) ZPr) Pozitivní definice veškerá doba, kdy je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce Více Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví ČR Č.j. 31530/2007 V Praze dne 4. října 2007 68. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky Věc: Úprava pracovní doby ve zdravotnictví změna zákona č. Více PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas ANOTACE 1. Pracovní doba, přestávky v práci, práce přesčas 2. Autor Mgr. Vladimír Blažej 3. Období tvorby Více Zkušební doba. Změny v pracovním právu. Kamila Hebelková TC AV ČR [email protected]. Úprava do konce roku 2011 Návrh úpravy od roku 2012 Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4 Více PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86. Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 27. dubna 2015 Obsah Prameny Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Podpůrně občanský zákoník Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Více Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4 Více OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18 Úvod..................................................... 17 Seznam zkratek........................................... 18 I. Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy... 19 1. Obecné........................................... Více VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Stanovená délka pracovní doby... 2 2.2 Zkrácená pracovní doby... 3 2.3 Kratší pracovní doba... 3 2.4 Rozvržení pracovní Více 8. Výkon činnosti dítěte................................ Obsah Úvod.................................................... 17 Seznam zkratek.......................................... 18 I II Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy.............................................. Více ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ DRUHY PRACOVNĚ PRÁVNÍCH VZTAHŮ pracovní poměr dohoda o pracovní činnosti dohoda o provedení práce DÉLKA PRACOVNÍ DOBY DOVOLENÁ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Dohodou Výpověď Více ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných Více MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných Více PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje. na vydání -1- PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 334 Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona Více Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Novela zákoníku práce 2012 Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Parametry novely Navržená účinnost 1. ledna 2012 Důvod předložení posílení flexibility pracovního práva reakce na nález Ústavního soudu reforma veřejných Více 262/2006 Sb. ZÁKONÍK PRÁCE 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 ZÁKONÍK PRÁCE ustanovení související s plánováním pracovní doby ( 78 až 100) Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Více Pracovní doba a doba odpočinku ~ 1 ~ Pracovní doba a doba odpočinku A. OBECNÉ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ DOBĚ 78 a 79 ZP V rámci určení rozvržení pracovní doby je třeba podle charakteru práce určit její délku. Tuto pak rozvrhuje vždy zaměstnavatel, Více I. Druhy pracovněprávních vztahů I. Druhy pracovněprávních vztahů PRACOVNÍ POMĚR PRÁCE KONANÁ MIMO PRACOVNÍ POMĚR ŠVARCSYSTÉM vztah založen možnosti zániku právního vztahu pracovní smlouvou výpovědí či ukončením; ze strany zaměstnavatele Více Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy Více PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým Více Dohoda o rozvázání pracovního poměru NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE V PRAXI str. 1 Dohoda o rozvázání pracovního poměru Úplné znění Díl Dohoda (1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným Více newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE Dne 9. 9. 2011 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválena významná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce ). Ačkoli bude o novele Více Pracovní právo I. Mgr. Martin KOPECKÝ Pracovní právo I. Mgr. Martin KOPECKÝ Zákaz diskriminace Zákon č. 189/2009 Sb. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Zákoník práce Rovné zacházení se všemi zaměstnanci Důkazní břemeno částečně na zaměstnavateli Více Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Správní právo III/2 VY_32_INOVACE_195 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu Více Připomínky k novému Zákoníku práce Připomínky k novému Zákoníku práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o., licencovaná agentura práce Adresa : Studentská 1770/1, 700 32, Ostrava-Poruba, IČ : 25359843 K verzi novely Zákoníku práce z 31.1.2005 k Více SERIÁL - 3.DÍL - 101 AŽ 226 Návrh změn a jejich odůvodnění k vládnímu návrhu nového Zákoníku práce, sněmovnímu tisku 1153 předloženému v na přelomu září a října 2005 Poslanecké sněmovně. SERIÁL - 3.DÍL - 101 AŽ 226 Zpracovatel : Více ~ 1 ~ LÉKAŘSKÝ POSUDEK O ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI K PRÁCI. Na základě žádosti zaměstnavatele ze dne Zastoupeného (jméno a příjmení). ~ 1 ~ LÉKAŘSKÝ POSUDEK O ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI K PRÁCI Na základě žádosti zaměstnavatele ze dne Zastoupeného (jméno a příjmení). Poskytovatel pracovnělékařských služeb: (uvést identifikační údaje) Zaměstnavateli: Více KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. na rok 2011. uzavřená mezi Čj. 148 717/2010-601 KOLEKTIVNÍ SMLOUVA na rok 2011 uzavřená mezi Českou odborovou organizací pracovníků státní správy telekomunikací (ČOT), zastoupenou Márií Šagalovou, předsedkyní závodního výboru, Severomoravskou Více Navrhované změny zákoníku práce Tisková zpráva ze dne 12. července 2007 Navrhované změny zákoníku práce Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předložil k projednání vládě novelizaci zákoníku práce. Novelizací Více Část druhá Pracovní poměr Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 2006 Sb., zákoník práce Část druhá Pracovní poměr Hlava II: Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru 33 (1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou Více Základy pracovního práva pro absolventa LF Základy pracovního práva pro absolventa LF 3. lékařská fakulta UK v Praze, 10. 11. 2010 JUDr. Dominik Brůha, Ph.D. Přehled právních předpisů - Zákony Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších Více MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 1 Povinnosti zaměstnavatelů Zabezpečení hlavních zásad pracovněprávních vztahů Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování Více Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 mail.: [email protected] SMĚRNICE ZAMĚSTNAVATELE K PROVÁDĚNÍ Více ~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 ~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 Základní právní ustanovení pro poskytování náhrad v nemoci: Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce: Více Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.17 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti Více Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech Poslanecká sněmovna Parlamentu [268]R přijala významné novely řady zákonů, a to s účinností od 1. ledna Více Možné řešení lyžařského výcviku z hlediska platových nároků (aplikace v základní škole) Cestovni_vychovne_poradenstvi 6.2.14 14:09 Stránka 19 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek Pokud připadne výkon práce při školní akci na svátek, 34 poskytne zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu Více Doplnění poskytnutých informací Využití ITC prostředků ve škole Podle metodického pokynu č.j. 30799/2005-551 byly pro základní školy stanoveny parametry: počítačové učebny (žáci) 5 pracovních stanic na Více Nový zákoník práce v ČR Nový zákoník práce v ČR 14. března 2007 Martin Vacek advokát PETERKA & PARTNERS v.o.s. Obsah I. Koncepce a hlavní principy nového zákoníku práce II. III. Budoucnost současné právní úpravy Stručný přehled Více KONTO PRACOVNÍ DOBY. Divize Kogenerace Luboš Kučera personalista společnosti pracoviště Hořovice. TEDOM a.s. Výčapy 195, 674 01 Třebíč. www.tedom. TEDOM a.s. Výčapy 195, 674 01 Třebíč KONTO PRACOVNÍ DOBY Divize Kogenerace Luboš Kučera personalista společnosti pracoviště Hořovice Představení holdingu TEDOM a.s. Kogenerační jednotky Autobusy Výroba Více SERIÁL - 1.DÍL - 1 AŽ 49 Návrh změn a jejich odůvodnění k vládnímu návrhu nového Zákoníku práce, sněmovnímu tisku 1153 předloženému v na přelomu září a října 2005 Poslanecké sněmovně. SERIÁL - 1.DÍL - 1 AŽ 49 Zpracovatel : licencovaná Více Advokátní Kancelář Týnská - Attorneys at Law - Rechtsanwälte JUDr. Tomáš Mach, LL.M., Ph.D., JUDr. Tomáš Rydval Advokátní Kancelář Týnská - Attorneys at Law - Rechtsanwälte JUDr. Tomáš Mach, LL.M., Ph.D., JUDr. Tomáš Rydval Novinky v oblasti pracovního práva zákoník práce 2012 Vážení klienti, Dnem 1. 1. 2012 vstoupila Více Zaměstnanec může podle ust. 56 zákoníku práce přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dvou důvodů: Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance ze zdravotních důvodů nebo pro nezaplacení mzdy, platu, náhrady mzdy nebo platu nebo její části dle 56 zákoníku práce DŮVODY - 56 Zaměstnanec může Více DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY vyššího stupně na léta 2011 2012 platný pro rok 2012 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky Dodatek č. 1 Kolektivní smlouvy vyššího stupně Více Pracovní smlouva - povinné náležitosti 1) druh práce (popis) 2) místo výkonu práce obec, organizační jednotka 11. 18.10.13 Ergonomie - nauka o zákonitostech vztahů mezi člověkem, strojem a pracovním prostředím manipulace s materiálem 1) ruční 2) jeřáby 3) dopravníky 4) vozíky (elektr., benzín, ruční) 5 speciální Více Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU MINISTERSTVO OBRANY sekce personální Příloha č. 4 k čj. 18-61/2009/DP-7542 Výtisk č. Počet listů: 5 Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně Více Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 17. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 17. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Pracovní poměr Více - jmenováním vzniká u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců Pracovní právo Vznik pracovního poměru a pracovní smlouva Teorie - pracovní poměr je právní vztah, jímž zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele za mzdu (plat) - pracovní poměr se zakládá pracovní Více E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PERSONÁLNÍ ČINNOST V PODNIKU E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PERSONÁLNÍ ČINNOST V PODNIKU Personalistika je proces, který souvisí se zařazováním pracovníka do pracovního procesu. Cílem je komplexní péče o pracovníky. Ve větších Více Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné Více Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_11_PRACOVNÍ PRÁVO II_P1-2 Číslo projektu: CZ Více PŘIPOMÍNKY. A. Zásadní obecná připomínka k části III. předkládaného materiálu k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony V Praze dne 1. dubna 2011 Více PRACOVNÍ PRÁVO. Překážky v práci. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] Pojem překážek v práci právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovních povinností, v důsledku nichž zaměstnanec nekoná Více Přehled námětů ke koncepčním změnám v zákoníku práce připomínky OS KOVO Přehled námětů ke koncepčním změnám v zákoníku práce připomínky OS KOVO I. K části A. Shrnutí cílů, které jsou jednotlivými návrhy sledovány ad. bod 1. a 2. lze očekávat zásadní snížení ochrany zaměstnanců Více Pracovní řád. Obce Strašice Obec Strašice Strašice 276/II, 338 45 Směrnice č. 21/2011 Pracovní řád Obce Strašice 1. Předmět úpravy 1.1. Ustanovení této směrnice vymezuje pracovní řád. 1.2. Směrnice upravuje pracovní řád v souladu Více 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Systém ASPI - stav k 6.3.2011 do částky 16/2011 Sb. a 6/2011 Sb.m.s. Obsah a text 262/2006 Sb. - poslední stav textu 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Více SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU PROPOUŠTĚNÍ, NADBYTEČNOST, OUTPLACEMENT SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU PROPOUŠTĚNÍ, NADBYTEČNOST, OUTPLACEMENT Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál Více VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ze dne 1. března 2007 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1. března 2007 Více KROKY PŘED UZAVŘENÍM PRACOVNÍ SMLOUVY A PRACOVNÍ SMLOUVA KROKY PŘED UZAVŘENÍM PRACOVNÍ SMLOUVY A PRACOVNÍ SMLOUVA zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (i zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) Mgr. Ivana Svozilová KROKY ZAMĚSTNAVATELE PŘED UZAVŘENÍM PRACOVNÍ Více Parlament České republiky. Senát. 6. funkční období. N á v r h. senátora Tomáše Julínka. senátního návrhu zákona, Návrh senátního návrhu zákona senátora Tomáše Julínka, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento senátní tisk č. 145 byl předložen Senátu dne 27.11.2007. Více PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0101.docx Autor Ing. Adam Více Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis Více Obsah. 2. WORKSHOP: Pracovní právo, exekuce, insolvence a osobní bankrot 1 2 Obsah 1. WORKSHOP: Osoby a jejich práva, dědictví, náhrada škody, rodinné právo, vlastnictví, sousedská práva, jak nenaletět při koupi a prodeji nemovitosti, smlouvy 2. WORKSHOP: Pracovní právo, exekuce, Více Výukový modul VI/2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový modul VI/2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi 14. Pracovní smlouva Mgr. Zuzana Válková Kdy se uzavírá Více Základní škola Lavičky, okres Žďár nad Sázavou, příspěvková organizace Lavičky 62, 594 01 Velké Meziříčí Základní škola Lavičky, okres Žďár nad Sázavou, příspěvková organizace Lavičky 62, 594 01 Velké Meziříčí Směrnice k pracovně právním vztahům ve škole a pracovní řád- Č. j.: 1/ 2008 Účinnost: od 1. 1. 2008 Více DOHODU O VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCI PŘI USKUTEČŇOVÁNÍ DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA DOHODA O VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCI PŘI USKUTEČŇOVÁNÍ DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ 2004 AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY (dále jen Více * * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006 Asociace textilního - oděvního - kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního, Více SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2006 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě Citace: 589/2006 Sb. Více A1/256/2006 11.12.2006 adresa: Zátopkova 100/2, PS 40, 160 17 Praha 6 - Břevnov Registrace u MV ČR: VSP/1-1806/90-R tel.: 233 017 333 fax: 233 358 467 e-mail: [email protected] internet: www.cstv.cz IČ: 00469548, DIČ: CZ00469548 Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Krnov, Janáčkovo náměstí 17, okres Bruntál, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 39. SMĚRNICE ZAMĚSTNAVATELE K PROVÁDĚNÍ KONTROLY DODRŽOVÁNÍ LÉČEBNÉHO REŽIMU ZAMĚSTNANCEM V Více JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam Přednáška pro podnikatele nový Zákoník práce Nový zákoník práce - základní principy nového pracovněprávního kodexu, hlavní změny, srovnání se současnou právní úpravou. Více Stát. Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Stát Číslo projektu Šablona Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení VY_32_INOVACE_Kalandrova17 materiálu Vypracoval, Dne Více II. kapitola Vznik pracovního poměru. 1 Pracovní smlouva 24 I Pracovní právo praktické II. kapitola Vznik pracovního poměru Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. V případech Více ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE Mgr. Libor Štajer, advokát 11. února 2008 OBSAH ZÁKONÍK PRÁCE X NOVÝ OZ vztah právních předpisů; důležité změny; nové instituty; aktuální nejčastější Více POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 P a r l a m e n t Č e s k é re p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 6. volební období 373/3 Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Více PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech pracovněprávních Vznik, změny a skončení pracovního poměru PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech pracovněprávních Vznik, změny a skončení pracovního poměru Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech pracovněprávních Vznik, změny Více JUDr. Jaroslav Škubal. 20. října 2011 Novela zákoníku práce JUDr. Jaroslav Škubal 20. října 2011 Přehled hlavních změn ZP 1. neplatnost právních úkonů ( 18-21) 2. zkušební doba ( 35) 3. pracovní poměr na dobu určitou ( 39) 4. dočasné přidělení Více ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27 Obsah ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 1. Právní úkony a právní skutečnosti...17 1.1 Znaky právních úkonů...18 1.2 Písemné a ústní právní úkony...20 1.3 Kdy je právní úkon Více Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti - 1 - Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti Od 1. dubna 2012 byl výrazně zpřísněn dohled na zjišťování nelegální práce, tak jak ji nově definuje Více Skalský Dvůr 26.-27.11.2012. Mzdy novinky. Romana Pavelková Skalský Dvůr 26.-27.11.2012 Mzdy novinky Romana Pavelková 1. Docházka Evidence začátku a konce, 96 dost. 1) ZP a) Odpracované Směny, Práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce a doby v době Více Smlouva o poskytnutí sociální služby v chráněném bydlení Smlouva o poskytnutí sociální služby v chráněném bydlení Dne.. u z a v ř e l i 1. Pan/í.., narozen/a, bydliště v textu této smlouvy dále jen Osoba Zastoupena/ý a 2. Bellevue, poskytovatel sociálních služeb Více ČÁST ČTVRTÁ PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ČÁST ČTVRTÁ PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ DOBĚ A DÉLKA PRACOVNÍ DOBY 78 (1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je a)* pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec Více Nové zpracování dokumentace pro informační systém Název: Školitel: Nové zpracování dokumentace pro informační systém Prof. Ing. René Kizek, Ph.D., Petr Čapek, Mgr. Michal Horák, RNDr. Josef Růžička Datum: 23. 4. 2014 Formu (způsob) vedení evidence pracovní Více Aktuální právní informace Aktuální právní informace Prosinec 2011 Rok 2012 bude pro každého zaměstnavatele v České republice poměrně náročný, když se bude nutné vyrovnat s celou řadou změn v oblasti pracovního práva i souvisejících Více Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona Více ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora Více Kolektivní smlouvu vyššího stupně Odborový svaz pracovníků obchodu Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1 zastoupený předsedou Alexandrem Leinerem (dále jen "odborový svaz ") a Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Těšnov č. 5, 110 Více Městský ústav sociálních služeb města Plzně, příspěvková organizace Klatovská třída 777/90, Plzeň 3 Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň PRACOVNÍ ŘÁD Městský ústav sociálních služeb města Plzně, příspěvková organizace Klatovská třída 777/90, Plzeň 3 Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň PRACOVNÍ ŘÁD vydání č. 6 (poslední přijaté změny v textu jsou vyznačeny Více PRACOVNÍ PRÁVO. Vznik pracovního poměru. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. [email protected] Každý má právo na svobodnou volbu povolání (čl. 26 Listiny) soud může určit zákaz výkonu některých činností jako trest, ale jen pokud se Více Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon Více Definice srovnatelných podmínek a zvyšování odpovědnosti firem Definice srovnatelných podmínek a zvyšování odpovědnosti firem JUDr. Jitka Hejduková CSc. SPČR 24. 11.2015 Praha WWW.SPCR.CZ Cíl -zkvalitnění trhu agenturního zaměstnávání Změny v právní úpravě připravovaná Více DOPADOVÁ STUDIE č.15. Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba v zemědělství DOPADOVÁ STUDIE č.15 Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba v zemědělství Studie č. 15 Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba v zemědělství Zpracoval: Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s. Ing. Naděžda Více 5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci... Obsah Zadání studie... 1 Úvod... 16 I. OBECNÁ ČÁST... 17 1 Charakteristika živých umění v ČR... 17 1.1 Legislativa... 17 1.2 Organizační forma... 17 1.3 Vývoj základních ukazatelů v letech 1980-2010... Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/3Tdo1068/2005

3 Tdo 1068/2005 Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. října 2005 dovolání Č. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2004, sp. zn. 3 To 1023/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 T 149/2003, a rozhodl t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2004, sp. zn. 3 To 1023/2004 s e podle § 265k odst. 1 tr. řádu z r u š u j e. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu Krajskému soudu v Ostravě s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 6. 2004, sp. zn. 3 T 149/2003, byl obviněný Č. K. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zákona, za který byl podle § 213 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců. Podle § 39a odst. 2 pím. b) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný v době od měsíce března 2002 do 16. 9. 2003 v O. ničím nepřispěl na výživu svého syna Č. K., ačkoliv mu tato povinnost vyplývala ze zákona o rodině a pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 1992 čj. P2688/87 46 Ssv 284/91 mu bylo stanoveno přispívat na výživu nezletilého částkou ve výši 700,-Kč měsíčně k rukám matky dítěte D. K., od nabytí zletilosti jmenovaného dne 26. 3. 2003 pak k jeho rukám, čímž na výživném způsobil dluh v souhrnné výši 13.300,- Kč, přičemž této své povinnosti se úmyslně vyhýbal tím, že nebyl zaměstnán v řádném pracovním poměru a taktéž ani neprojevil zájem o získání zaměstnání. Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 6. 12. 2004 Krajský soud v Ostravě. Ten svým usnesením sp. zn. 3 To 1023/2004 odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu zamítl. Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu. Pochybení soudů obou stupňů spatřuje dovolatel ve faktu, že nesprávně podřadily svá zjištění pod zákonný znak úmyslného vyhýbání se plnění alimentační povinnosti dle § 213 odst. 2 tr. zákona, ačkoliv správně měla být skutková zjištění učiněná v trestním řízení podřazena pod nedbalostní neplnění alimentační povinnosti dle § 213 odst. 1 tr. zákona. Dovolatel uvádí, že nebylo prokázáno, že by se v kritické době úmyslně vyhýbal plnění své zákonné vyživovací povinnosti, toliko že lze učinit závěr, že obviněný svou vyživovací povinnost neplnil. Dle jeho názoru pouhé konstatování, že se na úřad práce nahlásil po obdržení osvědčení o státním občanství ČR opožděně, nemůže bez dalšího obstát, zejména když prodleva nebyla výrazná. V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě i rozsudek Okresního soudu v Ostravě a aby ve věci sám rozhodl rozsudkem. K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce ). Dovolání považuje za částečně důvodné. Nesouhlasí s tvrzením obviněného, že se v jeho případě jednalo o nedbalostní trestný čin, a to s ohledem na okolnosti případu a skutková zjištění soudu. Nicméně konstatuje, že trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zákona je nutno chápat tak, že k jeho spáchání je zapotřebí přímého úmyslu. Státní zástupce poukazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně, se kterým se ztotožnil soud odvolací, že v daném případě se jedná o úmysl nepřímý (resp. nejméně nepřímý ) a upozorňuje, že skutkové okolnosti zahrnuté do zjištění soudu nedovolují učinit prokazatelný závěr o přímém úmyslu obviněného. Jelikož z tohoto důvodu státní zástupce shledává pochybení soudu v právní kvalifikaci jednání obviněného, navrhuje, aby na podkladě podaného dovolání bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě a aby věc byla přikázána tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznána vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. V posuzovaném případě je zjevné, že obsah dovolání je s tímto dovolacím důvodem a následně pak i s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu v souladu, neboť předmětem námitek dovolatele je právní kvalifikace skutku ve vztahu k učiněným skutkovým zjištěním. Na základě posouzení námitek dovolatele dospěl Nejvyšší soud k závěru, že se jedná o dovolání opodstatněné. Je totiž nutno přisvědčit názoru obviněného i státního zástupce, že k tomu, aby mohlo být jednání pachatele kvalifikováno podle § 213 odst. 2 tr. zákona, je nezbytné prokázat, že pachatel se jednání v tomto ustanovení popsaného dopustil v přímém úmyslu, tedy že sledoval záměr vyhnout se plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného. Tento úmysl je nutno v rámci skutkových zjištění skutečně prokázat, nestačí takový úmysl pouze dovodit ze skutečností, že obviněný svou vyživovací povinnost neplnil a že nebyl dostatečně aktivní k získávání prostředků, na základě kterých by takovou povinnost plnit mohl. Je tedy nezbytné, aby v rámci skutkových zjištění byla věnována náležitá pozornost důvodům, pro které k neplnění vyživovací povinnosti či jeho pasivitě došlo. Z obsahu trestního spisu je zjevné, že soud prvého stupně (stejně tak i soud odvolací) těmto skutkovým zjištěním náležitou pozornost nevěnoval a své skutkové závěry omezil toliko na takové znaky trestného jednání obviněného, které postačují k užití právní kvalifikace jednání obviněného podle § 213 odst. 1 tr. zákona. Navíc je zřejmé, že ze strany obou soudů došlo k nesprávnému pochopení konstrukce trestného činu dle § 213 odst. 2 tr. zákona, když se tyto soudy zjevně domnívají, že k naplnění subjektivní stránky postačuje úmysl nepřímý. Nelze ani označit za logický závěr soudu prvního stupně ohledně subjektivní stránky vyjádřený ve skutkové větě jeho výroku o vině, že obviněný této své povinnosti se úmyslně vyhýbal tím, že nebyl zaměstnán v řádném pracovním poměru a taktéž ani neprojevil zájem o získání zaměstnání . Z této formulace je zřejmé, že soud zaměnil (resp. ztotožnil) skutková zjištění svědčící o naplnění objektivní stránky trestného činu se znaky subjektivní stránky. Naplnění znaků subjektivní stránky, které by svědčily o přímém úmyslu obviněného, však ze skutkových zjištění soudu dostatečně nevyplývají. Nejvyšší soud má důvody se domnívat, že při úvahách o právní kvalifikaci jednání dovolatele byl soud mimoděk ovlivněn předchozí trestnou minulostí obviněného, resp. skutečností, že již byl za spáchání trestného činu dle § 213 odst. 2 tr. zákona dříve odsouzen. Tuto skutečnost také ve svém rozsudku zmínil a odůvodnil, proč a v jakém rozsahu ji zohlednil v rámci rozhodování o trestu. Proti tomuto závěru nemá Nejvyšší soud výhrady. Z hlediska samotné právní kvalifikace opřené o náležité posouzení objektivní i subjektivní stránky nyní samostatně posuzovaného skutku však nemůže mít uvedená skutečnost rozhodující vliv. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v řízení předcházejícím podanému dovolání došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, resp. že dosud učiněná skutková zjištění neopravňovala závěr, že jednáním dovolatele byly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 213 odst. 2 tr. zákona. Současně je zřejmé, že se jedná o vadu rozhodnutí, která měla a mohla být odstraněna soudem druhého stupně již na podkladě řádného opravného prostředku obviněného. Z tohoto důvodu považuje Nejvyšší soud za nezbytné zrušit rozhodnutí soudu druhého stupně a přikázat věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí, při kterém bude vázán výše uvedeným názorem Nejvyššího soudu. Bude pak na samotném uvážení soudu druhého stupně, zda bude potřebné a účelné doplnit dokazování za účelem bližšího zjištění subjektivní stránky jednání obviněného, nebo zda s ohledem na učiněná skutková zjištění pouze přikročí ke změně právní kvalifikace tak, aby tato byla se skutkovými zjištěními v souladu. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. b) tr. řádu bylo o zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě rozhodnuto v neveřejném zasedání.